Datasets:
roslein
/
Czech_LEX

Dataset card Data Studio Files
xet
Community
law_id
stringlengths
11
2.15k
law_text
stringlengths
14
1.92M
Zákon č. 172/2012 Sb.
Zákon č. 172/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 5. 2012, datum účinnosti 1. 8. 2012, částka 61/2012 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o dluhopisech * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 8. 2012 172 ZÁKON ze dne 26. dubna 2012, kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o dluhopisech Čl. I Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb. a zákona č. 355/2011 Sb., se mění takto: 1. V části první se za označení části první vkládá označení nové hlavy I, které včetně nadpisu zní: „HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ“. 2. § 1 včetně nadpisu zní: „§ 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje postup při vydávání dluhopisů bez ohledu na to, kdo je osobou, která dluhopisy vydává (dále jen „emitent“), a některé další otázky s dluhopisy související.“. 3. Na konci nadpisu § 2 se doplňují slova „a emise dluhopisů“. 4. V § 2 odst. 1 se slova „, s nímž je spojeno právo na splacení dlužné částky a povinnost emitenta toto právo uspokojit“ nahrazují slovy „vydaný podle českého práva, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky jeho emitentem a popřípadě i další práva plynoucí ze zákona nebo z emisních podmínek dluhopisu (dále jen „emisní podmínky“)“. 5. V § 2 odstavec 2 zní: „(2) Listinný dluhopis je cenným papírem na řad.“. 6. V § 2 se odstavce 4 a 5 zrušují. 7. § 3 včetně nadpisu zní: „§ 3 Zvláštní náležitost postupu při vydání dluhopisů Emitent může vydat dluhopisy jen tehdy, pokud byly nejpozději k datu jejich emise investorům zpřístupněny emisní podmínky na nosiči informací, který investorům umožňuje reprodukci emisních podmínek v nezměněné podobě a uchování emisních podmínek tak, aby mohly být využívány alespoň do data splatnosti těchto dluhopisů.“. 8. V § 4 odst. 1 větě první a druhé se slova „znějících na jméno“ zrušují. 9. V § 4 odst. 1 větě druhé se slova „je seznam vedený osobou“ nahrazují slovy „vede osoba“ a slova „podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu“ se zrušují. 10. V § 4 odst. 1 větě třetí se slova „znějícími na jméno“ zrušují a slova „ze zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nevyplývá něco jiného“ se nahrazují slovy „zvláštní právní předpis nestanoví jinak“. 11. V § 4 odst. 2 větě první a druhé se slova „znějícího na jméno“ zrušují. 12. V § 4 odst. 2 větě první se slovo „neprodleně“ nahrazuje slovy „bez zbytečného odkladu“. 13. § 5 až 7 včetně nadpisů znějí: „§ 5 Rubopis listinného dluhopisu V rubopisu listinného dluhopisu se uvedou údaje nutné k jednoznačné identifikaci osoby, na niž se dluhopis převádí, a den převodu dluhopisu. § 6 Náležitosti dluhopisu (1) Listinný dluhopis obsahuje alespoň a) údaje nutné k jednoznačné identifikaci emitenta, b) označení, že jde o dluhopis, popřípadě označení zvláštního druhu dluhopisu, c) identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů, je-li přidělováno, nebo jiný údaj identifikující dluhopis, d) jmenovitou hodnotu jako dlužnou částku; to neplatí v případě sběrného dluhopisu, pokud jmenovitá hodnota plyne ze zápisu v příslušné evidenci, e) údaj o tom, kde se lze seznámit s emisními podmínkami, f) výnos dluhopisu nebo způsob stanovení jeho výše, g) datum emise, h) způsob a místo splacení dlužné částky (splacení dluhopisu) a vyplacení výnosu dluhopisu, i) data splatnosti dluhopisu a výnosu dluhopisu, není-li výnos určen pouze rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho nižším emisním kurzem, j) číselné označení dluhopisu, k) údaje nutné k jednoznačné identifikaci jeho prvního vlastníka a l) podpis emitenta. (2) Podpis emitenta může být nahrazen jeho otiskem, jsou-li na listině současně použity ochranné prvky proti jejímu padělání a pozměnění. (3) Zaknihovaný dluhopis má alespoň náležitosti listinného dluhopisu uvedené v odstavci 1 písm. a) až i) a obsahuje vždy identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů. § 7 Objem emise (1) Emitent může vydat dluhopisy a) v menším objemu emise, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů, jestliže se do konce lhůty pro upisování nepodařilo upsat předpokládaný objem emise, b) ve větším objemu emise, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů, a to i po uplynutí lhůty pro upisování, je-li tato možnost uvedena v emisních podmínkách, nebo c) až do výše předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů i po uplynutí lhůty pro upisování, je-li tato možnost uvedena v emisních podmínkách. (2) Postupuje-li emitent podle odstavce 1 písm. b) nebo c), určí dodatečnou lhůtu pro upisování, která skončí nejpozději v den, který je rozhodný pro splacení jednotlivých splátek jmenovité hodnoty dluhopisu nebo splacení dluhopisu, a zpřístupní ji stejným způsobem jako emisní podmínky. (3) V případě zaknihovaných dluhopisů nebo sběrných dluhopisů emitent bez zbytečného odkladu po uplynutí lhůty pro upisování oznámí osobě oprávněné k vedení evidence skutečnost podle odstavce 1 a zpřístupní ji stejným způsobem, jakým zpřístupnil emisní podmínky. V případě emise komunálních dluhopisů emitent oznámí skutečnost podle odstavce 1 písm. a) též Ministerstvu financí (dále jen „ministerstvo“). (4) V případě emise státních dluhopisů vydávaných jako zaknihované dluhopisy oznámí ministerstvo skutečnost podle odstavce 1 písm. b) a c) bez zbytečného odkladu osobě oprávněné k vedení jejich evidence a vyhlásí nebo uveřejní ji stejným způsobem, jakým vyhlásilo nebo uveřejnilo emisní podmínky.“. Poznámky pod čarou č. 1 a 1a se včetně odkazů na poznámky pod čarou zrušují. 14. V části první se za § 7 vkládá označení nové hlavy II, které včetně nadpisu zní: „HLAVA II EMISNÍ PODMÍNKY“. 15. Nadpis nad označením § 8 se zrušuje. 16. § 8 až 11 včetně nadpisů znějí: „§ 8 Základní ustanovení Emisní podmínky podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisů, a to i odkazem na informace obsažené v prospektu těchto dluhopisů (dále jen „prospekt“). § 9 Náležitosti emisních podmínek (1) Emisní podmínky obsahují vždy alespoň odkazem na informace obsažené v prospektu a) skutečnosti uvedené v § 6 odst. 1 písm. a) až d) a f) až j), b) údaj o tom, zda jde o listinný nebo zaknihovaný dluhopis, c) lhůtu pro upisování emise dluhopisů, d) emisní kurz, případně způsob jeho určení, a pro případ, že emisní kurz bude určován kurzem dosaženým v aukci, způsob aukce, e) předpokládanou celkovou jmenovitou hodnotu emise dluhopisu, f) způsob a místo upisování dluhopisu, způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům a způsob a místo splácení emisního kurzu upsaného dluhopisu, g) způsob případného výpočtu výnosu dluhopisu, h) údaje o zdaňování výnosu dluhopisu, i) údaje nutné k jednoznačné identifikaci osob, které se podílejí na zabezpečení vydání dluhopisu, splacení dluhopisu a na vyplacení výnosu dluhopisu, s uvedením způsobu jejich účasti na těchto činnostech, j) způsob oznamování konání schůze vlastníků dluhopisů, jakož i vlastníků podílů na sběrném dluhopisu (dále jen „schůze vlastníků“), a způsob uveřejňování a zpřístupňování dalších informací o dluhopisu, k) informaci o tom, kým, kdy a s jakým výsledkem byl udělen rating, je-li tato informace emitentovi známa, a l) určení dne, který je rozhodný pro účast na schůzi vlastníků. (2) Emisní podmínky podle záměrů emitenta dále obsahují alespoň odkazem na informace obsažené v prospektu a) rozhodnutí emitenta, že emise dluhopisů bude v rámci lhůty pro upisování vydávána postupně (v tranších), b) právo emitenta postupovat podle § 7 odst. 1 písm. b) a možný rozsah zvětšení objemu emise, případně právo emitenta postupovat podle § 7 odst. 1 písm. c), c) údaj o tom, že splacení dluhopisu nebo vyplacení jeho výnosu je zajištěno třetí osobou, a údaj, kde je smlouva, kterou se sjednává zajištění, přístupná investorům, d) údaje o zástavním právu u dluhopisu, u nějž je splacení dluhopisu nebo vyplacení jeho výnosu zajištěno zástavou, a způsob, jakým bude zástavní právo uplatněno, e) způsob losování u dluhopisu, jehož výnos je spojen s dluhopisem, který je losován, f) údaj o dalších právech, která jsou s dluhopisem spojena, g) údaj o tom, že emitent rozhodl podle § 17, h) údaj o tom, že informace podle tohoto zákona budou uveřejňovány a zpřístupňovány v jiném jazyce než českém, i) údaj o tom, kdo povede evidenci zaknihovaných dluhopisů a sběrných dluhopisů, j) údaj o rozhodnutí emitenta o vyloučení možnosti oddělit právo na vyplacení výnosu dluhopisu od dluhopisu, k) oprávnění emitenta splatit dluhopis před datem jeho splatnosti včetně poměrného výnosu, s vymezením podmínek a způsobu předčasného splacení a též způsobu výpočtu hodnoty nesplacených nevrácených kupónů podle § 19 odst. 4, l) oprávnění vlastníka dluhopisu žádat splacení dluhopisu včetně poměrného výnosu před datem splatnosti a vymezení podmínek, za kterých je oprávněn tak učinit, m) znění rozhodčí doložky, mají-li být spory o právech a povinnostech spojených s dluhopisem řešeny v rozhodčím řízení, n) u vyměnitelného dluhopisu způsob oznámení dne, od kterého lze právo na výměnu za jiný dluhopis nebo jiné dluhopisy anebo akcii či akcie uplatnit, a místo a lhůtu pro uplatnění tohoto práva; pokud jsou vyměnitelné dluhopisy vydávány jako zaknihované dluhopisy, den, který je rozhodný pro určení osoby oprávněné vykonat práva z těchto dluhopisů, o) u prioritního dluhopisu způsob oznámení dne, od kterého lze právo na přednostní úpis akcií uplatnit, a místo a lhůtu pro uplatnění tohoto práva; pokud jsou prioritní dluhopisy vydávány jako zaknihované dluhopisy, den, který je rozhodný pro určení osoby oprávněné vykonat práva z těchto dluhopisů, p) u podřízeného dluhopisu ujednání, že pohledávka odpovídající právům s tímto dluhopisem spojeným bude uspokojena až po uspokojení všech ostatních pohledávek, s výjimkou pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo srovnatelnou podmínkou podřízenosti v případě 1. vstupu emitenta do likvidace, 2. vydání rozhodnutí o úpadku emitenta, nebo 3. je-li emitentem zahraniční osoba, též jiného obdobného opatření. § 10 Změna emisních podmínek (1) Ke změně emisních podmínek se vyžaduje předchozí souhlas schůze vlastníků. (2) Souhlas schůze vlastníků se nevyžaduje a) ke změně přímo vyvolané změnou právní úpravy, b) ke změně, která se netýká postavení nebo zájmů vlastníků dluhopisů, nebo c) v případě, že žádný z vydaných dluhopisů, k nimž se emisní podmínky vztahují, není ve vlastnictví osoby odlišné od emitenta. (3) Emitent bez zbytečného odkladu po změně emisních podmínek zpřístupní investorům způsobem, kterým byly zpřístupněny emisní podmínky, tuto změnu emisních podmínek a úplné znění emisních podmínek po provedené změně. (4) Investor, který před zpřístupněním změny emisních podmínek, ke které se vyžaduje předchozí souhlas schůze vlastníků, souhlasil s koupí nebo s upsáním dluhopisu a k tomuto dluhopisu ještě nenabyl vlastnické právo, je oprávněn od koupě nebo upsání odstoupit ve lhůtě 5 pracovních dnů poté, co je zpřístupněna změna emisních podmínek, neurčí-li emitent v emisních podmínkách lhůtu delší. § 11 Dluhopisový program (1) Společné emisní podmínky pro předem neurčený počet emisí dluhopisů se označují jako dluhopisový program. (2) Za emisní podmínky jednotlivé emise v rámci dluhopisového programu se považuje dluhopisový program a doplněk dluhopisového programu pro danou emisi. (3) Doplněk dluhopisového programu obsahuje alespoň a) doplnění náležitostí emisních podmínek podle § 9, které nejsou obsaženy v dluhopisovém programu, b) odkaz na dluhopisový program a informaci o tom, kde se s ním lze seznámit, a c) specifické podmínky emise dluhopisů, ke které se doplněk dluhopisového programu vztahuje.“. 17. § 12 až 14 se včetně nadpisů zrušují. 18. V části první se nad § 15 vkládá označení nové hlavy III, které včetně nadpisu zní: „HLAVA III VYDÁNÍ DLUHOPISU A VLASTNÍ DLUHOPISY NABYTÉ EMITENTEM“. 19. V § 15 odst. 1 se slova „je k této činnosti oprávněna podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, a která“ zrušují. 20. V § 15 odst. 2 se slova „emisní lhůty“ nahrazují slovy „lhůty pro upisování“. 21. V § 15 odst. 3 se slova „emisní lhůty“ nahrazují slovy „lhůty pro upisování“ a slova „průměrné diskontní sazby“ se nahrazují slovy „váženého průměru repo sazeb“. 22. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který včetně nadpisu zní: „§ 15a Vlastní dluhopisy (1) Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti nezanikají, ledaže emitent rozhodne jinak. (2) Emitent neuplatňuje výměnné nebo prioritní právo (§ 33) spojené s vlastními dluhopisy. (3) Vlastní dluhopisy nabyté emitentem zanikají datem jejich splatnosti nebo dnem určeným emitentem, pokud datu splatnosti předchází. (4) Pro účely ustanovení tohoto zákona upravujících schůzi vlastníků se k vlastním dluhopisům ve vlastnictví emitenta nepřihlíží.“. 23. V části první se za § 15a vkládá označení nové hlavy IV, které včetně nadpisu zní: „HLAVA IV VÝNOS DLUHOPISU, VYPLACENÍ VÝNOSU DLUHOPISU A SPLÁCENÍ DLUHOPISU“. 24. Nadpis nad označením § 16 se zrušuje. 25. Pod označení § 16 se vkládá nadpis „Výnos dluhopisu“. 26. V § 16 úvodní části ustanovení se slova „může být stanoven“ nahrazují slovy „se určí“. 27. V § 16 písm. d) se za slova „sazeb či“ vkládá slovo „úrokových“, slovo „devizových“ se nahrazuje slovem „měnových“ a za slovo „kurzů,“ se vkládá slovo „finančních“. 28. § 17 včetně nadpisu zní: „§ 17 Den rozhodný pro splacení dluhopisu a vyplacení výnosu dluhopisu (1) Rozhodl-li emitent v emisních podmínkách, že právo na splacení dluhopisu má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem k jinému dni, než je datum splatnosti dluhopisu, nesmí takto určený den předcházet takovému datu splatnosti o více než 30 dnů ani následovat po tomto datu. (2) Odstavec 1 se použije obdobně pro právo na vyplacení výnosu dluhopisu a právo na splacení jednotlivých splátek dluhopisu.“. 29. V § 18 odst. 1 se slovo „samostatným“ zrušuje. 30. V § 18 odst. 2 se slova „(§ 2 odst. 5)“ zrušují, za slova „zaknihovaného dluhopisu“ se vkládají slova „nebo sběrného dluhopisu“ a slova „evidenci podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu“ se nahrazují slovy „příslušné evidenci“. 31. V § 18 odst. 3 se slova „u zaknihovaného dluhopisu rozhodný den“ nahrazují slovy „den, který je rozhodný pro uplatnění tohoto práva“. 32. V § 18 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 33. V § 18 odst. 5 písm. b) se slovo „rozhodný“ zrušuje a na konci textu písmene b) se doplňují slova „, který je rozhodný pro uplatnění práva s nimi spojeného“. 34. Nadpis § 19 zní: „Splacení dluhopisu a vyplacení výnosu dluhopisu“. 35. V § 19 odst. 2 se slova „přede dnem“ nahrazují slovy „před datem“. 36. V § 19 odst. 3 se slova „stanovenou dobou“ nahrazují slovy „stanoveným datem“. 37. V § 19 odst. 5 a 6 a v § 33 odst. 2 se slovo „z“ zrušuje. 38. V § 19 odst. 6 se slova „finanční instituce, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak“ nahrazují slovy „banky, spořitelního a úvěrního družstva, obchodníka s cennými papíry, provozovatele poštovních služeb nebo osoby, která má oprávnění podle práva cizího státu, podle něhož byla založena, k výkonu obdobné činnosti jako tyto osoby a je oprávněna podnikat na území České republiky“. 39. V části první se za § 20 vkládá označení nové hlavy V, které včetně nadpisu zní: „HLAVA V SCHŮZE VLASTNÍKŮ“. 40. § 20 se včetně nadpisu zrušuje. 41. Nadpis nad označením § 21 se zrušuje. 42. Pod označení § 21 se vkládá nadpis „Základní ustanovení“. 43. V § 21 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „je povinen neprodleně svolat“ nahrazují slovy „bez zbytečného odkladu svolá“. 44. V § 21 odst. 1 písm. a) se slova „nebo změn doplňku dluhopisového programu, s výjimkou změn v údajích podle § 12 odst. 6“ nahrazují slovy „, pokud se její souhlas ke změně emisních podmínek vyžaduje“. 45. V § 21 odst. 1 písm. b) a c) se odkazy na poznámky pod čarou č. 2 a 3 zrušují. Poznámky pod čarou č. 2 a 3 se zrušují. 46. V § 21 odst. 1 písm. d) se slova „o prodeji podniku nebo jeho části, smlouvy o nájmu podniku nebo jeho části4)“ nahrazují slovy „, na jejímž základě dochází k dispozici s podnikem nebo jeho částí,“ a slova „pohledávek z dluhopisů“ se nahrazují slovy „dluhopisu nebo vyplacení výnosu dluhopisu“. 47. Poznámka pod čarou č. 4 se zrušuje. 48. V § 21 odst. 1 písmeno f) zní: „f) návrhu o podání žádosti o vyřazení dluhopisů z obchodování na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobnému regulovanému trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor (dále jen „členský stát“), nebo“. 49. V § 21 odst. 1 písm. g) se slovo „jiných“ zrušuje. 50. V § 21 odstavec 4 zní: „(4) Vydal-li emitent více než jednu emisi dluhopisů, může ke změnám zásadní povahy, s výjimkou případu podle odstavce 1 písm. a), svolat schůzi vlastníků jako společnou schůzi vlastníků všech dosud vydaných a nesplacených dluhopisů (dále jen „společná schůze vlastníků“). Ustanovení § 21 až 24a se vztahují i na společnou schůzi vlastníků.“. 51. V § 21 odstavec 6 zní: „(6) Probíhá-li podle právního předpisu členského státu reorganizace nebo jiné srovnatelné řešení úpadku emitenta, emitent nemusí schůzi vlastníků svolat.“. 52. Za § 21 se vkládá nový § 21a, který včetně nadpisu zní: „§ 21a Den rozhodný pro účast na schůzi vlastníků (1) Emitent určí pro vlastníky dluhopisů a pro vlastníky podílů na sběrném dluhopisu den, který je rozhodný pro jejich účast na schůzi vlastníků. Tento den nemůže předcházet dni jejího konání o více než 30 dnů. (2) Jsou-li dluhopisy přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, na zahraničním trhu obdobnému regulovanému trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státě, je dnem, který je rozhodný pro účast na schůzi vlastníků, vždy sedmý den předcházející konání schůze vlastníků.“. 53. V § 22 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „je povinen uveřejnit oznámení o“ nahrazují slovy „oznámí“, slova „, jinak alespoň ve 2 celostátně šířených denících“ se zrušují a slova „musí obsahovat“ se nahrazují slovem „obsahuje“. 54. V § 22 odst. 3 písm. b) se slova „dluhopisového programu“ nahrazují slovy „společné schůze vlastníků“. 55. V § 22 odst. 3 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a jejich zdůvodnění“. 56. V § 22 odst. 3 písmeno e) zní: „e) den, který je rozhodný pro účast na schůzi vlastníků.“. 57. V § 22 odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Pokud se schůze vlastníků koná na návrh vlastníka dluhopisu, poskytne mu emitent potřebnou součinnost. (5) Záležitosti, které nebyly zařazeny na navrhovaný program jednání schůze vlastníků, lze na této schůzi rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech vlastníků dluhopisů.“. 58. V § 22 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Odpadne-li důvod pro svolání schůze vlastníků, odvolá ji svolavatel stejným způsobem, jakým byla svolána.“. 59. Pod označení § 23 se vkládá nadpis, který zní: „Průběh schůze vlastníků“. 60. V § 23 odst. 1 větě druhé se slova „k rozhodnému dni“ nahrazují slovy „ke dni, který je rozhodný pro účast na schůzi vlastníků,“. 61. V § 23 odst. 1 větě třetí se slova „v rámci dluhopisového programu“ zrušují. 62. V § 23 odst. 1 se věta poslední zrušuje. 63. V § 23 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Není-li schůze vlastníků, která má rozhodovat o změně emisních podmínek, schopna se usnášet, svolavatel svolá, je-li to nadále potřebné, náhradní schůzi vlastníků tak, aby se konala do 6 týdnů ode dne, na který byla svolána původní schůze vlastníků. Konání náhradní schůze vlastníků s nezměněným programem jednání se oznámí vlastníkům dluhopisů nejpozději do 15 dnů ode dne, na který byla svolána původní schůze vlastníků. Náhradní schůze vlastníků je schopna se usnášet bez ohledu na podmínky uvedené v odstavci 1.“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7. 64. V § 23 odst. 3 větě druhé se slova „k rozhodnému dni“ nahrazují slovy „ke dni, který je rozhodný pro účast na schůzi vlastníků“ a číslo „3“ se nahrazuje číslem „4“. 65. V § 23 odst. 5 větě třetí se slovo „uveřejnění“ nahrazuje slovem „zpřístupnění“ a číslo „6“ se nahrazuje číslem „7“. 66. V § 24 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Společný zástupce oznámí před svým ustanovením do funkce vlastníkům dluhopisů skutečnosti, které by pro ně mohly mít význam pro posouzení, zda je tu střet jejich zájmů se zájmem společného zástupce, anebo takový střet hrozí. Před ustanovením společného zástupce do funkce schůze vlastníků v rozhodnutí rovněž určí, jak se postupuje, dojde-li ke střetu zájmu společného zástupce se zájmy vlastníků dluhopisů, anebo bude-li hrozit takový střet, po ustanovení společného zástupce do funkce.“. 67. Za § 24 se vkládá nový § 24a, který včetně nadpisu zní: „§ 24a Účast na schůzi vlastníků s využitím prostředků komunikace na dálku (1) Emisní podmínky mohou určit, za jakých podmínek se oprávněné osoby mohou účastnit schůze vlastníků s využitím elektronických prostředků, umožňujících například přímý dálkový přenos schůze vlastníků obrazem a zvukem nebo přímou dvousměrnou komunikaci mezi schůzí vlastníků a oprávněnou osobou. (2) Organizační a technické podmínky musí umožňovat ověření totožnosti osoby oprávněné k účasti na schůzi vlastníků a určení podílů na celkové jmenovité hodnotě nesplacené části emise dluhopisů; jinak se k hlasům projeveným takovým postupem ani k účasti takto hlasujících vlastníků dluhopisů nepřihlíží. (3) Vlastník dluhopisu, který využije práva podle odstavce 1, se považuje za přítomného na schůzi vlastníků.“. 68. V části druhé se za označení části druhé vkládá označení nové hlavy I, které včetně nadpisu zní: „HLAVA I STÁTNÍ DLUHOPISY A DLUHOPISY VYDÁVANÉ ČESKOU NÁRODNÍ BANKOU“. 69. Nadpis nad označením § 25 se zrušuje. 70. V § 25 odstavec 1 zní: „(1) Dluhopisy vydávané Českou republikou, jakož i obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, které Česká republika vydává podle práva cizího státu, jsou státními dluhopisy. Česká republika může státní dluhopisy vydávat v České republice i v zahraničí.“. 71. V § 25 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 3 až 7. 72. V § 25 odst. 5 se slova „České národní banky vydávané podle zvláštního právního předpisu4a)“ nahrazují slovy „vydávané Českou národní bankou se splatností do 6 měsíců včetně“. 73. Poznámka pod čarou č. 4a se zrušuje. 74. V § 25 odstavec 7 zní: „(7) Ustanovení § 3, § 7 odst. 3, § 9 odst. 1 písm. j) až l), § 10 a § 21 až 24a se nevztahují na státní dluhopisy a dluhopisy vydávané Českou národní bankou.“. 75. V § 26 odst. 1 větě třetí se za slovo „zahraničí“ vkládají slova „nebo podle práva cizího státu“ a ve větě čtvrté se slovo „k)“ nahrazuje slovem „i)“ a číslo „7“ se nahrazuje číslem „9“. 76. V § 26 odst. 2 větě první se za slova „banky a“ vkládají slova „jsou uveřejňovány“ a ve větě třetí se za slovo „zveřejňují“ vkládají slova „nebo uveřejňují“, slovo „k)“ se nahrazuje slovem „i)“ a číslo „7“ se nahrazuje číslem „9“. 77. V § 26 odst. 3 větě druhé se slova „České národní banky“ nahrazují slovy „vydávaných Českou národní bankou“. 78. V § 26 odstavec 4 zní: „(4) Státní dluhopisy vydávané podle českého práva se dávají do prodeje prostřednictvím České národní banky. Státní dluhopisy, jejichž převoditelnost je omezena nebo vyloučena, a státní dluhopisy vydávané podle práva cizího státu se dávají do prodeje prostřednictvím České národní banky, ministerstva, právnické osoby zřízené ministerstvem podle zvláštního zákona v souvislosti s řízením státního dluhu nebo na základě dohody s ministerstvem prostřednictvím osoby, která je k výkonu takové činnosti oprávněna.“. 79. V části druhé se za § 26 vkládá označení nové hlavy II, které včetně nadpisu zní: „HLAVA II KOMUNÁLNÍ DLUHOPISY“. 80. § 27 zní: „§ 27 (1) Komunální dluhopis je dluhopis vydaný územním samosprávným celkem. Jeho název obsahuje slovo „komunální“; jiný cenný papír nesmí ve svém názvu toto slovo obsahovat. (2) Územní samosprávný celek musí mít k vydání komunálních dluhopisů předchozí souhlas ministerstva. (3) Ministerstvo udělí souhlas podle odstavce 2 územnímu samosprávnému celku, jestliže a) ekonomická situace územního samosprávného celku umožňuje splnit závazky vyplývající z komunálních dluhopisů a tyto závazky nemají a nebudou mít výrazně negativní dopad na jeho hospodaření a rozvoj, b) územní samosprávný celek hodlá získat peněžní prostředky vydáním komunálních dluhopisů pouze za účelem použití takto získaných peněžních prostředků na 1. investice do dlouhodobého hmotného majetku sloužícího k výkonu působnosti územního samosprávného celku, 2. odstranění škod způsobených živelní nebo jinou pohromou, nebo 3. financování projektu spolufinancovaného z prostředků Evropské unie a c) lhůta splatnosti komunálních dluhopisů, které územní samosprávný celek hodlá vydat, není delší než 15 let od data emise. (4) K žádosti o souhlas podle odstavce 2 žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek stanovených v odstavci 3. Vzor žádosti a obsah jejích příloh, včetně příloh prokazujících účel použití peněžních prostředků v souladu s odstavcem 3 písm. b) body 1 až 3, stanoví prováděcí právní předpis. (5) Územní samosprávný celek vede peněžní prostředky získané vydáním komunálních dluhopisů na samostatném bankovním účtu nebo o nich účtuje odděleně tak, aby byl kdykoliv schopen doložit účel jejich použití. (6) Ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) se na emisi komunálních dluhopisů nepoužije. (7) Odstavce 2 až 5 se použijí i na komunální dluhopisy vydávané v zahraničí nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydávané územním samosprávným celkem podle práva cizího státu.“. 81. V části druhé se za § 27 vkládá označení nové hlavy III, které včetně nadpisu zní: „HLAVA III HYPOTEČNÍ ZÁSTAVNÍ LISTY“. 82. Nadpis nad označením § 28 se zrušuje. 83. V § 28 odst. 1 větě první se za slovo „dluhopisy“ vkládají slova „, jakož i obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydávané podle práva cizího státu“. 84. V § 28 odst. 1 větě druhé se slovo „dluhopisu“ nahrazuje slovy „cenného papíru“. 85. V § 28 odst. 4 se slova „České republiky, členského státu Evropské unie nebo jiného státu, tvořícího Evropský hospodářský prostor“ nahrazují slovy „členského státu“. 86. V § 30 odst. 1 větě druhé se za slovo „nesmí“ vkládají slova „ve svém souhrnu“. 87. V § 30 odst. 2 se slova „zvláštního právního předpisu,5)“ nahrazují slovy „zákona upravujícího stavební spoření,“ a slova „zvláštního právního předpisu“ se nahrazují slovy „zákona o podpoře výstavby družstevních bytů“. 88. Poznámky pod čarou č. 5 a 6 se včetně odkazů na poznámky pod čarou zrušují. 89. V § 30 odst. 4 se za slovo „spoření“ vkládají slova „podle zákona upravujícího stavební spoření“. 90. V § 31 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena b) až e). 91. V § 31 odst. 1 písm. b) se slova „Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor“ zrušují. 92. V § 31 odst. 1 písm. c) se slova „cennými papíry“ nahrazují slovem „dluhopisy“ a slova „podle zvláštního právního předpisu“ se zrušují. 93. V § 31 odst. 1 písm. d) se slova „státními dluhopisy nebo“ a slova „Evropské unie nebo jinými státy tvořícími Evropský hospodářský prostor“ zrušují. 94. V části druhé se za § 32 vkládá označení nové hlavy IV, které včetně nadpisu zní: „HLAVA IV VYMĚNITELNÉ A PRIORITNÍ DLUHOPISY“. 95. Nadpis pod označením § 33 se zrušuje. 96. Poznámka pod čarou č. 7 se včetně odkazů na poznámku pod čarou zrušuje. 97. V § 33 odst. 2 se slova „evidenci zaknihovaných dluhopisů a ve všech materiálech používaných k propagaci“ nahrazují slovy „příslušné evidenci a ve všech propagačních sděleních týkajících se“. 98. V § 33 odst. 3 se slovo „výplata“ nahrazuje slovem „vyplacení“. 99. V části druhé se za § 33 vkládá označení nové hlavy V, které včetně nadpisu zní: „HLAVA V PODŘÍZENÉ DLUHOPISY“. 100. Nadpis pod označením § 34 se zrušuje. 101. V § 34 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Podřízené dluhopisy jsou dluhopisy“ nahrazují slovy „Podřízený dluhopis je dluhopis“. 102. V § 34 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „budou uspokojeny pohledávky s nimi spojené“ nahrazují slovy „bude pohledávka odpovídající právům s tímto dluhopisem spojeným uspokojena“. 103. V § 34 odst. 2 se slova „evidenci zaknihovaných dluhopisů a ve všech materiálech používaných k propagaci takového“ nahrazují slovy „příslušné evidenci a dále ve všech propagačních sděleních týkajících se podřízeného“. 104. V § 34 se odstavec 4 zrušuje. 105. V části druhé se za § 34 vkládá označení nové hlavy VI, které včetně nadpisu zní: „HLAVA VI SBĚRNÝ DLUHOPIS“. 106. Nadpis nad označením § 35 se zrušuje. 107. V § 35 odst. 1 se slovo „emisní“ zrušuje a za slovo „lhůty“ se vkládají slova „pro upisování, a případně dodatečné lhůty pro upisování,“. 108. V § 35 odst. 2 se číslo „11“ nahrazuje číslem „7“. 109. V § 35 se na konci odstavce 2 doplňují věty „V případě zvýšení nebo snížení objemu emise se u opatrovatele podle § 36 odst. 1 na sběrném dluhopisu uvedou informace o rozhodné události, o změně celkové výše emise a případně doplňující informace o emisi. Tyto změny se provedou i v příslušné evidenci.“. 110. V § 36 odst. 1 se slovo „samostatné“ nahrazuje slovem „příslušné“ a slova „podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu“ se zrušují. 111. V § 36 odstavec 2 zní: „(2) Osoba podle odstavce 1 vede evidenci vlastníků podílů na sběrném dluhopisu.“. 112. V § 36 odst. 5 se slova „jednotlivých dluhopisů“ nahrazují slovy „podílu na sběrném dluhopisu“. 113. Část třetí včetně nadpisu zní: „ČÁST TŘETÍ STÁTNÍ DOZOR V SOUVISLOSTI S VYDÁVÁNÍM KOMUNÁLNÍCH DLUHOPISŮ § 37 Státní dozor nad dodržováním podmínek, za nichž byl územnímu samosprávnému celku udělen souhlas podle § 27 odst. 2, vykonává ministerstvo. § 38 Správní delikty (1) Územní samosprávný celek se dopustí správního deliktu tím, že a) použije peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu nebo obdobného cenného papíru představujícího právo na splacení dlužné částky podle práva cizího státu v rozporu s § 27 odst. 3 písm. b), jde-li o dluhopis, nebo v rozporu s § 27 odst. 3 písm. b) a § 27 odst. 7, jde-li o obdobný cenný papír, b) vydá dluhopis nebo obdobný cenný papír představující právo na splacení dlužné částky podle práva cizího státu v rozporu s 1. § 27 odst. 3 písm. c), jde-li o dluhopis, nebo v rozporu s § 27 odst. 3 písm. c) a § 27 odst. 7, jde-li o obdobný cenný papír, se lhůtou splatnosti delší než 15 let, nebo 2. § 27 odst. 2, jde-li o dluhopis, nebo v rozporu s § 27 odst. 2 a 7, jde-li o obdobný cenný papír, bez souhlasu ministerstva, nebo c) v rozporu s § 27 odst. 5 nevede peněžní prostředky získané z upsání dluhopisu nebo v rozporu s § 27 odst. 5 a 7 obdobného cenného papíru představujícího právo na splacení dlužné částky podle práva cizího státu na samostatném bankovním účtu, nebo o nich neúčtuje odděleně tak, aby byl schopen doložit účel jejich použití. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 20 000 000 Kč. § 39 Společná ustanovení ke správním deliktům (1) Územní samosprávný celek za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil. (2) Při určení výměry pokuty územnímu samosprávnému celku se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost územního samosprávného celku za správní delikt zaniká, jestliže ministerstvo o něm nezahájilo řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvědělo, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ministerstvo.“. 114. Poznámka pod čarou č. 8 se zrušuje. 115. Pod označení § 42 se vkládá nadpis „Promlčení“. 116. § 43 se včetně nadpisu zrušuje. 117. § 44 včetně nadpisu zní: „§ 44 Uveřejňování, oznamování a zpřístupňování informací Pokud tento zákon vyžaduje uveřejňování, oznamování nebo zpřístupňování informací na území České republiky, pak se tyto informace uveřejňují, oznamují nebo zpřístupňují v českém jazyce nebo v jiném jazyce, je-li to v zájmu investorů a použití tohoto jazyka je upraveno v emisních podmínkách.“. 118. V § 45 odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo vydá vyhlášku podle § 27 odst. 4.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Právní vztahy z dluhopisů vydaných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i emisních podmínek dluhopisů schválených do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních právních předpisů. 2. Pro stanovení dne, který je rozhodný pro účast na schůzi vlastníků dluhopisů, jakož i vlastníků podílů na sběrném dluhopisu (dále jen „schůze vlastníků“), lze u dluhopisů vydaných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona postupovat podle dosavadních právních předpisů. 3. Jestliže emisní podmínky dluhopisů vztahující se k dluhopisům vydaným do dne nabytí účinnosti tohoto zákona neobsahují způsob oznamování konání schůze vlastníků, je svolavatel povinen uveřejnit oznámení o jejím konání alespoň ve 2 celostátně šířených denících, a to ve lhůtě nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání. 4. Řízení a) pro porušení povinnosti stanovené zákonem č. 190/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, b) pro porušení podmínky stanovené v rozhodnutí vydaném podle zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo c) o žádosti o schválení emisních podmínek dluhopisů, která Česká národní banka zahájila a která nebyla pravomocně skončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se zastavují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; body 5 a 6 tím nejsou dotčeny. 5. Řízení vedená Českou národní bankou s územním samosprávným celkem pro porušení povinnosti stanovené v § 27 zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném do dne účinnosti tohoto zákona, dokončí Česká národní banka podle dosavadních právních předpisů. Pokud je v takovém řízení uložena pokuta, při jejím vybírání a vymáhání se postupuje podle dosavadních právních předpisů. 6. Bylo-li do dne nabytí účinnosti tohoto zákona vydáno rozhodnutí České národní banky, kterým se ukládá územnímu samosprávnému celku pokuta za porušení povinnosti stanovené v § 27 zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném do dne účinnosti tohoto zákona, a byl-li proti tomuto rozhodnutí podán rozklad, rozhodne o něm bankovní rada České národní banky podle dosavadních právních předpisů. Pokud bankovní rada České národní banky takové rozhodnutí zruší a věc vrátí k novému projednání, je k tomuto novému projednání příslušná Česká národní banka, která řízení dokončí podle dosavadních právních předpisů. 7. Pokuta uložená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona za jednání, které již není správním deliktem podle zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevybere. 8. Lhůty, které počaly běžet podle dosavadních právních předpisů do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejsou tímto zákonem dotčeny. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu Čl. III Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 35b písm. c) se slova „všechny osoby“ nahrazují slovy „se písemně dohodli se všemi osobami“ a slova „v něm výslovně umožnily“ nahrazují slovem „na“. 2. V § 36a odst. 3 se za větu první vkládá věta „Konečné podmínky obsahují pouze údaje, které se vztahují k dokladu o cenném papíru, a nenahrazují dodatek prospektu.“. 3. § 83a se zrušuje. 4. Za § 87 se vkládá nový § 87a, který zní: „§ 87a Ustanovení tohoto zákona upravující řídící a kontrolní systém obchodníka s cennými papíry se na provozovatele vypořádacího systému použijí přiměřeně.“. 5. V § 92 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „v České republice“ nahrazují slovy „podle českého práva“. 6. V § 93 odst. 2 písm. c) a v § 93 odst. 3 písm. c) se slova „§ 93 odst. 1“ nahrazují slovy „odstavci 1“. 7. V § 104 odst. 5 se za slova „účastníci centrálního depozitáře“ vkládají slova „, emitenti zaknihovaných investičních nástrojů vedených v centrální evidenci a vlastníci nebo jiné osoby oprávněné ve vztahu k investičním nástrojům evidovaným podle § 202a“. 8. V § 145 odst. 8 písm. e) se slova „skutečností, na jejichž“ nahrazují slovy „ve skutečnosti, na jejímž“. 9. Za § 195 se vkládá nový § 195a, který zní: „§ 195a Ustanovení § 119c odst. 1 písm. b), § 120c odst. 2 a § 127c odst. 4 se vztahují také na emitenta investičního cenného papíru, jehož jmenovitá hodnota odpovídá k datu emise částce alespoň 50 000 EUR, pokud se jedná o cenné papíry, které byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu nejpozději 31. prosince 2010. Pokud se jedná o cenné papíry, které byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu po 31. prosinci 2010, avšak nejpozději 14. července 2011, vztahují se na jejich emitenta tato ustanovení pouze do 30. června 2012.“. 10. V úvodní části § 202a se slovo „zajistí“ nahrazuje slovem „zabezpečí“. 11. V § 202a písmeno b) zní: „b) vydání výpisu z evidence investičních nástrojů na žádost majitele účtu,“. 12. V § 202a se doplňuje písmeno c), které zní: „c) zápis změny na majetkovém účtu, jde-li o převod či přechod investičních nástrojů na majetkový účet vedený účastníkem centrálního depozitáře.“. 13. V § 202a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Centrální depozitář dále ve vztahu k účtům uvedeným v odstavci 1 zabezpečí tyto služby: a) zápis změny do evidence emise na základě požadavku emitenta, b) zápis vzniku nebo zániku zástavního práva, které se zřizuje jinak než pouze na základě smlouvy, c) zápis vzniku nebo zániku pozastavení výkonu práva vlastníka nakládat s investičním nástrojem, kdy příkaz k pozastavení dává osoba podle § 97 odst. 1 písm. a) až d). (3) Služby podle odstavců 1 a 2 zabezpečí centrální depozitář za úplatu a v souladu s dalšími podmínkami stanovenými provozním řádem. Centrální depozitář má k zajištění svých splatných pohledávek vzniklých v souvislosti se zabezpečením těchto služeb zástavní právo k investičním nástrojům evidovaným na předmětném majetkovém účtu.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o správních poplatcích Čl. IV V bodě 9 položky 66 části IV přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 188/2011 Sb., písmena a) a b) znějí: „a) o schválení prospektu cenného papíru Kč 10 000 b) o schválení dodatku prospektu cenného papíru Kč 5 000.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním Čl. V V § 11b zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění zákona č. 139/2011 Sb., odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Zástavní právo k cennému papíru se řídí právem platným v místě obvyklého pobytu nebo sídla zástavního věřitele v rozhodné době, nezvolí-li strany právo jiné; zpětný a další odkaz jsou vyloučeny. Jde-li o cenný papír, který je nutno předložit za účelem vydání věci a nakládání s ní, použije se práva platného v místě, v němž je cenný papír v rozhodné době. (3) Bez ohledu na odstavce 1 a 2 nakládání se zaknihovaným nebo imobilizovaným cenným papírem nebo jiným cenným papírem zapsaným v evidenci, nebo nakládání s právem zapsaným v evidenci, které se chová jako zaknihovaný cenný papír, se řídí právem státu, v němž je vedena evidence, ve které se provádí zápis; zpětný a další odkaz jsou vyloučeny. Volba práva je přípustná, jen jde-li o právo státu, v němž má osoba vedoucí evidenci k okamžiku volby práva sídlo nebo pobočku, a vedení evidence patří mezi obvyklé činnosti této osoby.“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou části druhé a čtvrté, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2012. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 171/2012 Sb.
Zákon č. 171/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 5. 2012, datum účinnosti 1. 8. 2012, částka 61/2012 * ČÁST PRVNÍ - Změna rozpočtových pravidel * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 8. 2012 171 ZÁKON ze dne 26. dubna 2012, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna rozpočtových pravidel Čl. I Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 214/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 139/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 456/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 465/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 14 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) O poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci rozhoduje poskytovatel na základě žádosti příjemce. Žádost o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc obsahuje a) údaje podle odstavce 4 písm. a) a b), b) požadovanou částku, c) účel, na který žadatel chce dotaci nebo návratnou finanční výpomoc použít, d) lhůtu, v níž má být tohoto účelu dosaženo, a e) je-li žadatel právnickou osobou, informaci o identifikaci 1. osob jednajících jeho jménem s uvedením, zda jednají jako jeho statutární orgán nebo jednají na základě udělené plné moci, 2. osob s podílem v této právnické osobě, 3. osob, v nichž má podíl, a o výši tohoto podílu, 4. osob, které jsou s žadatelem o dotaci v obchodním vztahu a mají z jeho podnikání nebo jiné výdělečné činnosti prospěch, který se liší od prospěchu, který by byl získán mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek.“. Dosavadní odstavce 3 až 13 se označují jako odstavce 4 až 14. 2. V § 14 odst. 4 úvodní části ustanovení se věta první zrušuje. 3. V § 14 odst. 4 písm. a) se za slovo „jméno,“ vkládají slova „popřípadě jména,“ a za slova „rodné číslo“ se vkládají slova „, bylo-li přiděleno,“. 4. V § 14 odst. 5 až 7 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 5. V § 14 odst. 10 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“ a slova „odstavec 8“ se nahrazují slovy „odstavec 9“. 6. V části první hlavě III nadpis dílu 5 zní: „Poskytování a zveřejňování informací o dotacích a návratných finančních výpomocích“. 7. Za § 18 se vkládá nový § 18a, který včetně poznámek pod čarou č. 36 až 40 zní: „§ 18a (1) Poskytovatel předává ministerstvu veškeré dokumenty a údaje, s výjimkami uvedenými v odstavci 2, které jsou rozhodné pro poskytování dotací a návratných finančních výpomocí a kterými se při rozhodování o nich řídí, a to bez ohledu na to, jaké osoby jsou jejich původci. Poskytovatel je povinen zajistit úplnost dokumentů a údajů určených ke zveřejnění, jakož i vyloučení dokumentů a údajů podle odstavce 2, a předat je ministerstvu v elektronické podobě ve formátu, který stanoví ministerstvo sdělením ve Finančním zpravodaji. Ministerstvo je zveřejňuje na svých internetových stránkách. (2) Ze zveřejnění podle odstavce 1 jsou vyloučeny a) dokumenty a údaje týkající se dotací poskytovaných jako podpora výzkumu, experimentálního vývoje a inovací podle zákona upravujícího podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací36), b) dokumenty a údaje, jejichž zveřejněním by bylo porušeno právo jejich autora rozhodnout o jejich zveřejnění nebo právo užít autorské dílo37), c) dokumenty a údaje, o kterých to stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie38), d) utajované informace39), e) citlivé údaje40), f) dokumenty a údaje týkající se poskytování dotací fyzickým osobám a organizacím v zemích s nedemokratickou formou vlády. (3) Vychází-li poskytovatel při rozhodování o dotacích a návratných finančních výpomocích z údajů, které jejich původce podává ústně, musí zajistit jejich záznam tak, aby mohly být zveřejněny na internetových stránkách. (4) Dokumenty a údaje se zveřejňují tak, aby bylo zřejmé, kdo je kdy komu předložil a v jaké souvislosti. Informaci o tom předá ministerstvu poskytovatel. Opakující se dokumenty a údaje se zveřejňovat nemusejí, ale stačí uvést na ně odkaz. To platí i pro dokumenty a údaje zveřejněné na internetových stránkách někým jiným než poskytovatelem. (5) Dokumenty a údaje podle odstavce 1 předá ministerstvu poskytovatel bez zbytečného odkladu poté, kdy vznikly nebo kdy je obdržel. Ministerstvo je zveřejní bez zbytečného odkladu po jejich obdržení. Je-li stanoven termín pro přijímání určitých dotací, zveřejní ministerstvo žádosti o dotace nejdříve v den následující po uplynutí stanoveného termínu a nejpozději desátý den po uplynutí termínu. K tomu poskytovatel předá ministerstvu potřebné informace. Ministerstvo správnost ani úplnost dokumentů a údajů, které od poskytovatele převzalo ke zveřejnění, neprověřuje. (6) Zveřejnění dokumentů a údajů týkajících se poskytování dotací a návratných finančních výpomocí na internetových stránkách trvá po dobu alespoň 10 let, a to bez ohledu na skutečnosti, které nastaly po jejich zveřejnění. 36) § 4 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 37) § 11 odst. 1 a § 12 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 216/2006 Sb. 38) Čl. 37 nařízení Komise (ES) č. 1828/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj. 39) § 2 písm. a) a § 21 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací, ve znění nařízení vlády č. 240/2008 Sb. 40) § 4 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 177/2001 Sb., zákona č. 439/2004 Sb. a zákona č. 170/2007 Sb.“. 8. V § 36 odst. 5 se slova „3 až 5 a 10“ nahrazují slovy „4 až 6 a 11“. 9. V § 44 odst. 6 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 10. V § 44a odst. 4 písm. a) se slova „odst. 5“ nahrazují slovy „odst. 6“. 11. V § 44a odst. 4 písm. b) se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 12. V § 44a odst. 6 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. Čl. II Přechodné ustanovení Podle § 18a zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytovatel nepostupuje, jestliže mu žádosti o dotace nebo návratné finanční výpomoci došly před tímto dnem nebo jestliže, jde-li o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované bez žádosti, začal před tímto dnem činit úkony k jejich poskytnutí. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Čl. III V § 28 odst. 10 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 465/2011 Sb., se slovo „a“ nahrazuje slovem „až“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 169/2012 Sb.
Zákon č. 169/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů a další související zákony Vyhlášeno 30. 5. 2012, datum účinnosti 30. 6. 2012, částka 61/2012 * ČÁST PRVNÍ - Změna živnostenského zákona * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o nemocenském pojištění * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 30. 6. 2012 169 ZÁKON ze dne 25. dubna 2012, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna živnostenského zákona Čl. I Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 86/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 152/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 6 a v § 11 odst. 3 se slova „§ 58 odst. 2 až 4“ nahrazují slovy „§ 58 odst. 2 nebo 3“. 2. V § 10 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „; v případě koncese tuto skutečnost poznamená do spisu a zapíše do živnostenského rejstříku“. 3. § 13 včetně nadpisu zní: „§ 13 Pokračování v provozování živnosti při úmrtí podnikatele (1) Zemře-li podnikatel, mohou v provozování živnosti pokračovat za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 5 až do skončení řízení o projednání dědictví a) správce dědictví29), b) dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti, c) dědicové ze závěti a pozůstalý manžel nebo partner28a), i když není dědicem, je-li spoluvlastníkem majetku používaného k provozování živnosti, d) insolvenční správce ustanovený soudem podle zvláštního právního předpisu26); nejdéle však do skončení insolvenčního řízení, nebo e) pozůstalý manžel nebo partner28a) splňující podmínku uvedenou v písmenu c), pokud v živnosti nepokračují dědicové. (2) Pokud osoba uvedená v odstavci 1 písm. b), c) nebo e) hodlá pokračovat v provozování živnosti na základě oprávnění zemřelého podnikatele, je povinna oznámit tuto skutečnost živnostenskému úřadu ve lhůtě 3 měsíců ode dne úmrtí podnikatele, nestanoví-li tento zákon jinak. Pokud tato lhůta marně uplyne, zaniká živnostenské oprávnění zemřelého podnikatele dnem jeho úmrtí, nepokračuje-li v provozování živnosti správce dědictví nebo insolvenční správce. Nesplňuje-li osoba podle odstavce 1 písm. b), c) nebo e), která hodlá pokračovat v provozování živnosti, podmínky stanovené v § 6 nebo 7 nebo jsou-li u ní překážky podle § 8 anebo nemá-li pobyt na území České republiky, pokud jej tento zákon vyžaduje, je povinna neprodleně ustanovit odpovědného zástupce. (3) Pokud osoba uvedená v odstavci 1 písm. b), c) nebo e), která oznámila podle odstavce 2 pokračování v provozování živnosti, se rozhodla nadále nepokračovat v provozování živnosti na základě živnostenského oprávnění zemřelého podnikatele, oznámí tuto skutečnost živnostenskému úřadu. Oprávnění pokračovat v provozování živnosti jí zanikne dnem doručení oznámení živnostenskému úřadu, a nepokračuje-li v provozování živnosti jiná oprávněná osoba podle odstavce 1, zanikne tímto dnem i živnostenské oprávnění zemřelého podnikatele. (4) Správce dědictví nebo insolvenční správce je povinen oznámit pokračování v provozování živnosti ve lhůtě 1 měsíce ode dne úmrtí podnikatele, a pokud byl do funkce ustanoven později, do 1 měsíce ode dne, kdy byl do této funkce ustanoven. Nesplňuje-li správce dědictví nebo insolvenční správce podmínky stanovené v § 7, je povinen neprodleně ustanovit odpovědného zástupce. (5) Pokud živnostenské oprávnění zemřelého podnikatele nezaniklo podle odstavce 2 nebo 3, může po skončení řízení o dědictví pokračovat v provozování živnosti osoba uvedená v odstavci 1 písm. b), c) nebo e), jestliže prokáže, že nabyla majetkového práva vztahujícího se k provozování živnosti, a to i když neoznámila pokračování v provozování živnosti podle odstavce 2. Pokračování v provozování živnosti musí tato osoba do 3 měsíců od skončení dědického řízení oznámit živnostenskému úřadu a současně ohlásit živnost nebo podat žádost o koncesi podle tohoto zákona, jinak jí právo pokračovat v provozování živnosti zanikne marným uplynutím této lhůty. Právo pokračovat v provozování živnosti zanikne osobě, která oznámila pokračování v provozování živnosti podle věty druhé, nejpozději dnem vzniku vlastního živnostenského oprávnění nebo u ohlašovacích živností rozhodnutím živnostenského úřadu podle § 47 odst. 5 nebo 6 a u koncesovaných živností zastavením řízení nebo zamítnutím žádosti o koncesi. Živnostenské oprávnění zemřelého podnikatele zaniká marným uplynutím tříměsíční lhůty uvedené ve větě druhé nebo dnem zániku práva pokračovat v provozování živnosti poslední z pokračujících osob. (6) Pro náležitosti oznámení podle odstavců 2 až 5 platí § 45, 46 a 50 obdobně. (7) Pro účely zápisu do živnostenského rejstříku soud poskytne na žádost živnostenského úřadu údaj o pravomocném skončení řízení o dědictví po zemřelém podnikateli.“. 4. V § 14 se slova „právní mocí rozhodnutí živnostenského úřadu podle § 47 odst. 5 a 6, § 51 odst. 2 nebo § 53 odst. 2“ nahrazují slovy „u ohlašovacích živností rozhodnutím živnostenského úřadu podle § 47 odst. 5 a 6 a u koncesovaných živností zastavením řízení nebo zamítnutím žádosti o koncesi“. 5. V § 17 odst. 4 se slova „a byla řádně označena“ zrušují. 6. V § 17 odst. 5 písm. d) se slova „, identifikační číslo provozovny, bylo-li přiděleno,“ zrušují. 7. V § 17 odst. 6 se slova „a přiděleném identifikačním čísle provozovny“ zrušují. 8. V § 17 odst. 7 se slova „a identifikačním číslem provozovny“ zrušují. 9. V § 31 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Podnikatel je povinen na žádost živnostenského úřadu prokázat vlastnické nebo užívací právo k objektu nebo prostorám, v nichž má na území České republiky místo podnikání, sídlo a zahraniční osoba organizační složku podniku. Podnikatel nemusí prokazovat vlastnické nebo užívací právo k objektu nebo prostorám, v nichž má v České republice umístěno místo podnikání, má-li místo podnikání totožné s bydlištěm (§ 5 odst. 2), s výjimkou případů, že bydliště je na adrese sídla ohlašovny53) nebo na adrese sídla správního orgánu54), který úředně zrušil údaj o místu hlášeného pobytu na území České republiky.“. Poznámky pod čarou č. 53 a 54 znějí: „53) Například § 10 odst. 5 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 424/2010 Sb. 54) § 98a odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 274/2008 Sb.“. 10. V § 31 odst. 11 se za slovy „v oznámení“ tečka zrušuje a slova „V době přerušení provozování živnosti se na podnikatele vztahují povinnosti uložené tímto zákonem kromě povinností stanovených v odstavcích 2,“ se nahrazují slovy „a končí dnem uvedeným v oznámení; je-li živnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou, lze provozování živnosti přerušit nejdéle na dobu trvání tohoto oprávnění. Po dobu přerušení provozování živnosti se na podnikatele vztahují povinnosti uložené tímto zákonem, kromě povinností stanovených v odstavci 2, které se týkají označení objektu, v němž má místo podnikání, sídlo nebo organizační složku podniku, povinností stanovených v odstavcích“. 11. V § 31 se na konci odstavce 16 doplňuje věta „Adresou pro vypořádání závazků nemůže být adresa bydliště podnikatele, jedná-li se o adresu sídla ohlašovny53) nebo adresu sídla správního orgánu54); to neplatí, pokud podnikatel prokáže k prostorám na těchto adresách vlastnické nebo užívací právo.“. 12. V § 45 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí: „i) titul nebo vědeckou hodnost osob uvedených v písmenech a) až c) zapisované do občanského průkazu podle zákona o občanských průkazech (dále jen „titul nebo vědecká hodnost“), pokud je budou při provozování živnosti používat, j) případný požadavek na automatickou změnu adresy místa podnikání na adresu bydliště.“. 13. V § 45 odst. 3 písm. a) se za slova „číslo) a“ vkládají slova „u osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členy,“ a slova „osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členy,“ se zrušují. 14. V § 45 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) titul nebo vědeckou hodnost osob uvedených v písmenech a) až c), pokud je budou při provozování živnosti používat.“. 15. V § 45a odst. 5 se slova „podle odstavců 1 a 2, pokud tak učiní v souvislosti s plněním oznamovací povinnosti podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „uvedených v přihláškách nebo oznámeních podle odstavců 1 a 2 a obsažených na tiskopise podle odstavce 3“. 16. V § 46 odst. 1 písm. c) a v § 46 odst. 2 písm. c) se slova „státním příslušníkem“ nahrazují slovem „občanem“. 17. V § 46 odst. 1 písm. e) se slova „státní příslušník“ nahrazují slovem „občan“. 18. V § 46 odst. 1 písm. f) se slova „v nichž je na území České republiky umístěna organizační složka“ nahrazují slovy „má-li bydliště na adrese sídla ohlašovny53) nebo na adrese sídla správního orgánu54), nebo do nichž umístil na území České republiky organizační složku“ a slova „; má-li fyzická osoba bydliště v sídle obecního úřadu, musí doložit souhlas obce s umístěním místa podnikání v jeho sídle“ se zrušují. 19. V § 46 odst. 2 písm. f) a g) se slova „případně prohlášení osoby oprávněné nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat,“ zrušují. 20. Poznámka pod čarou č. 31e zní: „31e) § 89 a 90 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění zákona č. 165/2006 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb.“. 21. V § 47 odst. 1 a 8 se za číslo „5“ vkládá slovo „pracovních“. 22. V § 47 odst. 2 písm. a), § 47 odst. 3 písm. a) a v § 60 odst. 2 písm. a) se za slovo „příjmení,“ vkládají slova „titul nebo vědecká hodnost,“. 23. V § 47 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Živnostenský úřad do živnostenského rejstříku zapíše skutečnost, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění.“. 24. V § 47 odst. 10 se slova „a vydá výpis“ zrušují. 25. V § 47 odst. 11 se slovo „nový“ zrušuje. 26. V § 48 odst. 2 se slova „že ohlášení živnosti bylo odloženo,“ zrušují. 27. V § 49 odst. 1 a v § 56 odst. 1 se slovo „státním“ zrušuje a na konci odstavce se doplňuje věta „Změny a doplnění údajů získaných z těchto registrů, systémů nebo z obchodního rejstříku zapíše živnostenský úřad bez zbytečného odkladu do živnostenského rejstříku.“. 28. V § 49 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Nesplní-li podnikatel oznamovací povinnost podle odstavce 1 a živnostenský úřad změnu údajů prokazatelně zjistí, zapíše ji bez zbytečného odkladu do živnostenského rejstříku.“. 29. V § 49 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „podle § 58 odst. 3“. 30. V § 49 se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí: „(4) Změní-li se bydliště podnikatele a podnikatel oznámil živnostenskému úřadu, že při změně bydliště požaduje změnit místo podnikání na stejnou adresu, jako je adresa bydliště, není povinen při změně bydliště změnu místa podnikání živnostenskému úřadu oznamovat. (5) Zjistí-li živnostenský úřad, že zápis změny nebo doplnění do živnostenského rejstříku byl proveden v rozporu se zákonem, postupuje podle § 47 odst. 10 obdobně. (6) Při nápravě chyb v psaní a jiných zřejmých nesprávností v zápisu změny nebo doplnění v živnostenském rejstříku nebo ve výpisu z něj postupuje živnostenský úřad podle ustanovení § 47 odst. 11 obdobně.“. 31. V § 50 odst. 2 se slova „§ 45 odst. 2 až 5“ nahrazují slovy „§ 45 odst. 2, 3 a 5“. 32. § 51 se zrušuje. 33. V § 52 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 34. V § 54 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Pokud zahraniční fyzická osoba, která je podle § 5 odst. 5 povinna doložit doklad o povolení k pobytu ve lhůtě podle § 47 odst. 8, tento doklad nedoloží, má se za to, že nesplnila podmínky pro vznik živnostenského oprávnění. Živnostenský úřad tuto skutečnost poznamená do spisu a zapíše do živnostenského rejstříku. (4) Zjistí-li živnostenský úřad, že zápis do živnostenského rejstříku nebyl proveden v souladu s rozhodnutím o udělení koncese, nebo že údaje, které se zapisují do živnostenského rejstříku a nejsou obsahem rozhodnutí o udělení koncese, neodpovídají skutečnosti, provede opravu zápisu v živnostenském rejstříku a podle okolností vydá výpis nebo informuje podnikatele o opravě zápisu.“. 35. V § 55 odst. 2 se slova „k udělení koncese vydával stanovisko“ nahrazují slovy „je příslušný k vydání stanoviska“. 36. V § 56 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Nesplní-li podnikatel oznamovací povinnost podle odstavce 1, a živnostenský úřad změnu údajů prokazatelně zjistí, zapíše ji bez zbytečného odkladu do živnostenského rejstříku.“. 37. V § 56 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Změní-li se bydliště podnikatele a podnikatel oznámil živnostenskému úřadu, že při změně bydliště požaduje změnit místo podnikání na stejnou adresu, jako je adresa bydliště, není povinen při změně bydliště změnu místa podnikání živnostenskému úřadu oznamovat. (6) Pro opravu chybného zápisu změny nebo doplnění údajů do živnostenského rejstříku živnostenský úřad přiměřeně použije ustanovení § 54 odst. 4 nebo § 47 odst. 11.“. 38. V § 57 odst. 1 písmeno a) zní: „a) smrtí podnikatele, nejde-li o případy podle § 13,“. 39. V § 57 odst. 2 se slova „, pokud již uplynula doba, na kterou bylo živnostenské oprávnění omezeno. Pokud tato doba ještě neuplynula, živnostenské oprávnění zaniká uplynutím doby podle odstavce 1 písm. c)“ zrušují. 40. V § 58 odst. 1 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“. 41. V § 58 odst. 1 písmeno d) zní: „d) podnikatel neprokáže právní důvod užívání prostor podle § 31 odst. 2.“. 42. V § 58 odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Živnostenský úřad pozastaví provozování živnosti v provozovně, jsou-li při provozování živnosti v dané provozovně závažným způsobem porušeny nebo jsou-li porušovány povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy. (5) Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění na žádost podnikatele ke dni, který mu podnikatel oznámí, nejdříve však ke dni doručení žádosti. Není-li datum zrušení podnikatelem uvedeno, je živnostenské oprávnění zrušeno ke dni nabytí právní moci rozhodnutí živnostenského úřadu.“. Poznámka pod čarou č. 38 se zrušuje. 43. V § 58 odst. 6 větě druhé se za slovo „pozastavení“ vkládá slovo „provozování“. 44. V § 59 se slova „živnost „Provozování cestovní agentury“ nebo „Provozování cestovní kanceláře““ nahrazují slovy „cestovní agenturu nebo cestovní kancelář“ a slova „Evropských společenství“ se nahrazují slovy „Evropské unie“. 45. V § 60 odst. 2 písmeno d) zní: „d) provozovna nebo provozovny, v nichž je živnost provozována, s výjimkou automatů a mobilních provozoven, s údaji podle § 17 odst. 5 písm. d) a e), včetně identifikačního čísla provozovny, popřípadě s údaji podle § 58 odst. 4,“. 46. V § 60 odst. 2 se na začátek písmene g) vkládá slovo „doba“. 47. V § 60 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) a q), která znějí: „p) osoba pokračující v provozování živnosti po zemřelém podnikateli; údaje o této osobě se zapisují přiměřeně podle písmene a), q) nesplnění podmínek provozování živnosti podle § 10 odst. 5, § 47 odst. 8 a § 52 odst. 2.“. 48. V § 60 odst. 7 úvodní části ustanovení se za slova „pro potřeby“ vkládají slova „řízení před živnostenským úřadem a pro potřeby“. 49. V § 60 se na konci odstavců 9 a 10 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům.“. 50. V § 60b se za větu první vkládá věta „Při kontrole se prokazují pověřením ve formě písemného pověření nebo ve formě průkazu.“. 51. V § 60d odstavec 2 zní: „(2) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.“. 52. V § 60d se odstavec 3 zrušuje. 53. V § 61 odstavec 1 zní: „(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako osoba uvedená v § 13 odst. 1 písm. b), c) nebo e) v rozporu s § 13 odst. 2 neustanoví odpovědného zástupce, nebo b) jako správce dědictví nebo insolvenční správce v rozporu s § 13 odst. 4 neoznámí, že hodlá pokračovat v provozování živnosti, nebo neustanoví odpovědného zástupce.“. 54. V § 62 odst. 1 písm. f) se slova „nezajistí, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti, nebo“ zrušují. 55. V § 62 odst. 1 písmeno j) zní: „j) v rozporu s § 31 odst. 2 neoznačí místo podnikání, sídlo nebo organizační složku podniku,“. 56. V § 64 odst. 5 se slovo „zákona“ zrušuje a na konci textu odstavce se doplňují slova „podle odstavců 1 až 3“. 57. V § 69a odst. 1 se slova „Státní příslušník“ nahrazují slovem „Občan“ a slova „49 a následujícími Smlouvy o založení Evropského společenství“ se nahrazují slovy „56 a následujícími Smlouvy o fungování Evropské unie“. 58. V § 69a odst. 2 se slova „49 až 55 Smlouvy o založení Evropského společenství“ nahrazují slovy „56 a následujícími Smlouvy o fungování Evropské unie“. 59. V § 69a odst. 3 se slova „Státní příslušníci“ nahrazují slovem „Občané“. 60. V § 70 odst. 1 větě první se slova „za státního příslušníka členského státu Evropské unie i státní příslušník“ nahrazují slovy „za občana členského státu Evropské unie i jeho rodinný příslušník, dále občan“ a slova „a státní příslušník“ se nahrazují slovy „a občan“. 61. V § 78 odst. 1 se slova „; v téže lhůtě podnikatele o přiděleném identifikačním čísle provozovny vyrozumí“ zrušují. 62. V § 78 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 63. V příloze č. 2 ŽIVNOSTI VÁZANÉ u předmětu podnikání „Péče o dítě do tří let věku v denním režimu“ ve druhém sloupci text zní: „a) odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry nebo zdravotnického asistenta nebo ošetřovatele nebo porodní asistentky nebo záchranáře podle zvláštního právního předpisu*), nebo b) odborná způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka nebo pracovníka v sociálních službách podle zvláštního právního předpisu**), nebo c) odborná kvalifikace k výkonu povolání učitele mateřské školy podle zvláštního právního předpisu***), nebo d) profesní kvalifikace pro činnost chůvy pro děti do zahájení povinné školní docházky podle zvláštního právního předpisu****);“. ve třetím sloupci text zní: „*) zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů **) zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů ***) zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů ****) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů“. 64. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI u předmětu podnikání „Provádění trhacích a ohňostrojných prací“ ve druhém sloupci v písmenu a) se slova „a věk nejméně 21 let“ a v písmenu b) slova „a věk nejméně 24 let“ zrušují. 65. V příloze č. 5 Seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti pro výkon těchto činností, u živnosti „Péče o dítě do tří let věku v denním režimu“ ve druhém sloupci text zní: „a) odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry nebo zdravotnického asistenta nebo ošetřovatele nebo porodní asistentky nebo záchranáře nebo všeobecného sanitáře podle zvláštního právního předpisu*), nebo b) odborná způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka nebo pracovníka v sociálních službách podle zvláštního právního předpisu**), nebo c) odborná kvalifikace k výkonu povolání učitele mateřské školy podle zvláštního právního předpisu***), nebo d) profesní kvalifikace pro činnost chůvy pro děti do zahájení povinné školní docházky podle zvláštního právního předpisu****), nebo e) doklad o vykonání tříleté praxe v oboru v nezávislém postavení (§ 2 a 23 obchodního zákoníku) nebo v pracovněprávním vztahu, nebo f) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu*****)“; ve třetím sloupci text zní: „*) zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů **) zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů ***) zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů ****) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů *****) zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Zemřel-li podnikatel přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou osoby uvedené v § 13 odst. 1 písm. b), c) nebo e) zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, oprávněny pokračovat v provozování živnosti do ukončení řízení o dědictví na základě oprávnění zemřelého podnikatele. Tuto skutečnost jsou povinny oznámit do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona živnostenskému úřadu, neučinily-li tak přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Po marném uplynutí této lhůty zaniká živnostenské oprávnění zemřelého podnikatele dnem jeho úmrtí, pokud nepokračuje v provozování živnosti správce dědictví nebo insolvenční správce. 2. Jestliže přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oznámily osoby uvedené v § 13 odst. 1 písm. b), c) nebo e) zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, že budou pokračovat v provozování živnosti, a nabyly majetkového práva vztahujícího se k provozování živnosti, mohou pokračovat v živnosti na základě oprávnění zemřelého podnikatele za podmínek stanovených v § 13 odst. 4 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle právní úpravy, která je pro podnikatele příznivější. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. III V příloze zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb. a zákona č. 37/2012 Sb., položce 24 se v odstavci „Předmětem poplatku není“ bod 4 zrušuje a zároveň se dosavadní bod 5 označuje jako bod 4. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. IV V § 91a zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 305/2008 Sb., se slova „, pokud tak tyto osoby činí v souvislosti s ohlášením živnosti, žádostí o koncesi nebo v souvislosti s plněním oznamovací povinnosti podle živnostenského zákona“ zrušují. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 30. června 2012. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 168/2012 Sb.
Zákon č. 168/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 5. 2012, datum účinnosti 1. 8. 2012, částka 61/2012 * Čl. I - Zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění zákona č. 170/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 254/20 * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 8. 2012 168 ZÁKON ze dne 25. dubna 2012, kterým se mění zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění zákona č. 170/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 10 odst. 2 se za slovo „další“ vkládá slovo „poradní“. 2. V § 10 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Řádnou valnou hromadu svolává prezidium vždy ve druhém pololetí kalendářního roku. Prezidium je povinno svolat mimořádnou valnou hromadu vždy, požádá-li o to písemně v období dvou po sobě jdoucích kalendářních měsíců alespoň třetina členů komory, nebo požádá-li písemně o svolání dozorčí komise. Mimořádná valná hromada se musí konat nejpozději 2 měsíce poté, kdy byly splněny podmínky pro její svolání. (6) Oznámení o konání valné hromady zveřejní presidium nejpozději 30 dnů před jejím konáním na úřední desce komory a její elektronické verzi. V oznámení uvede důvod svolání valné hromady a její program, termín a místo konání. Písemné materiály určené k projednávání na valné hromadě zveřejní ve stejném termínu a stejným způsobem tak, aby byly pro poradce přístupné k získání prostřednictvím veřejné datové sítě.“. Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 7 až 10. 3. V § 10 odst. 7 se na konci odstavce doplňuje věta, která zní: „Jeden člen komory může zastupovat nejvýše pět členů komory.“. 4. V § 10 odst. 8 se věta první nahrazuje větou „Valná hromada je schopná se usnášet bez ohledu na počet přítomných členů.“. 5. V § 10 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní: „(9) Při volbě členů a náhradníků orgánů komory rozhoduje počet hlasů odevzdaných jednotlivým kandidátům přítomnými členy komory, kteří se volby zúčastnili; je-li jen jeden kandidát, je ke zvolení nutné, aby tento kandidát získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných členů komory, kteří se volby zúčastnili. K odvolání člena nebo náhradníka orgánů komory postačí alespoň tři pětiny hlasů přítomných členů komory, kteří se volby zúčastnili.“. Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 10 a 11. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Valná hromada svolaná přede dnem účinnosti tohoto zákona se řídí předpisy účinnými v době jejího svolání. 2. Komora daňových poradců je povinna uvést své stanovy do souladu s tímto zákonem do dvanácti měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce po dni jeho vyhlášení. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 167/2012 Sb.
Zákon č. 167/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 30. 5. 2012, datum účinnosti 1. 7. 2012, částka 60/2012 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o archivnictví a spisové službě * ČÁST TŘETÍ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST ČTVRTÁ - Změna živnostenského zákona * ČÁST PÁTÁ - Změna obchodního zákoníku * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o účetnictví * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o Rejstříku trestů * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o zemědělství * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o návykových látkách * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o svobodném přístupu k informacím * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o cestovních dokladech * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o evidenci obyvatel * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o informačních systémech veřejné správy * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí * ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o obalech * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o zbraních * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů * ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna správního řádu * ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o elektronických komunikacích * ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti * ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o ověřování * ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o provádění mezinárodních sankcí * ČÁST TŘICÁTÁ - Změna zákona o střetu zájmů * ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna insolvenčního zákona * ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) * ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění * ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech * ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákoníku práce * ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek * ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů * ČÁST ČTYŘICÁTÁ - Změna zákona o přeměnách obchodních společností a družstev * ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů * ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o auditorech * ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o základních registrech * ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna daňového řádu * ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o zdravotních službách * ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o specifických zdravotních službách * ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 (283/2021 Sb.) 167 ZÁKON ze dne 25. dubna 2012, kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o archivnictví a spisové službě Čl. I Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 424/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 1 písmeno a) zní: „a) výběr a evidenci archiválií,“. 2. V § 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) péčí o archiválie jejich výběr, evidence, ochrana, archivní zpracování, uložení a zpřístupnění,“. Dosavadní písmena b) až s) se označují jako písmena c) až t). 3. V § 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „; za dokument vzniklý z činnosti původce se považuje rovněž dokument, který byl původci doručen nebo jinak předán“. 4. V § 2 písm. h) se slova „činností určité fyzické nebo právnické osoby, organizační složky státu nebo územního samosprávného celku“ nahrazují slovy „z činnosti původce“. 5. V § 2 písm. k) se slovo „inventarizace“ nahrazuje slovem „popis“. 6. V § 3 odst. 1 se písmeno n) zrušuje. 7. V § 3 odst. 2 písm. a) se slova „podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku“ nahrazují slovy „obchodní společnosti a družstva s výjimkou bytových družstev“. 8. V § 3 odst. 2 se za písmeno b) vkládá písmeno c), které zní: „c) notáři, pokud jde o dokumenty uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu,“. 9. V § 3 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií mají dále právní nástupci veřejnoprávních a soukromoprávních původců, jde-li o dokumenty, ke kterým měli tuto povinnost již tito původci. (4) V případě dokumentů v digitální podobě se jejich uchováváním rozumí rovněž zajištění věrohodnosti původu dokumentů, neporušitelnosti jejich obsahu a čitelnosti, tvorba a správa metadat náležejících k těmto dokumentům v souladu s tímto zákonem a připojení údajů prokazujících existenci dokumentu v čase. Tyto vlastnosti musí být zachovány do doby provedení výběru archiválií.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5. 10. V § 7 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 11. V § 8 odst. 2 se věta třetí zrušuje. 12. V § 8 odst. 3 se za slova „řízení se“ vkládá slovo „dále“ a slova „při zániku“ se nahrazují slovy „před zánikem“. 13. V § 9 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „; jsou-li do výběru archiválií ve skartačním řízení zařazeny rovněž dokumenty vzniklé z činnosti původce, jehož je zpracovatel skartačního návrhu právním nástupcem, uvedou se tyto dokumenty s označením tohoto původce v seznamu samostatně“. 14. V § 9 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 15. V § 10 odst. 1 se slovo „vyhotoví“ zrušuje a za slovo „archiv“ se vkládají slova „určí, do čí péče budou dokumenty vybrané jako archiválie náležet, a vyhotoví“. 16. V § 10 odst. 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c). 17. V § 10 odst. 2 písmeno b) zní: „b) označení archivu určeného podle odstavce 1,“. 18. V § 10 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „; soupis se nepořizuje, lze-li využít seznamu dokumentů navržených ke skartačnímu řízení podle § 9 odst. 1 písm. b)“. 19. V § 10 odst. 4 se slovo „d)“ nahrazuje slovem „c)“. 20. V § 11 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) České republiky, které připadlo vlastnictví k nim odúmrtí,“. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e). 21. V § 11 odstavec 2 zní: „(2) Výběr archiválií mimo skartační řízení prováděný podle odstavce 1 písm. a) a c) se zahajuje na žádost původce nebo vlastníka dokumentů. Na základě žádosti dohodne původce nebo vlastník dokumentů s příslušným archivem termíny, v nichž bude výběr archiválií mimo skartační řízení proveden; v případě zrušení původce, jeho vstupu do likvidace nebo při prohlášení konkurzu na původce požádá původce o výběr archiválií mimo skartační řízení neprodleně. Příslušný archiv si před provedením výběru archiválií mimo skartační řízení může od původce nebo vlastníka dokumentů vyžádat seznam dokumentů navržených pro výběr archiválií s uvedením doby jejich vzniku. Jsou-li do výběru archiválií mimo skartační řízení zařazeny rovněž dokumenty vzniklé z činnosti původce, jehož je zpracovatel skartačního návrhu, který je původcem podle odstavce 1 písm. a), právním nástupcem, uvedou se tyto dokumenty s označením původce v seznamu samostatně; obdobně se postupuje, jsou-li do výběru archiválií zařazovány dokumenty podle odstavce 1 písm. c).“. 22. V § 11 odst. 3 se za slovy „písm. b)“ slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „d)“ se vkládají slova „a e)“. 23. V § 11 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Ustanovením věty první nejsou dotčeny povinnosti kulturně vědeckých institucí podle § 3, jedná-li se o dokumenty vzniklé z jejich činnosti.“. 24. V § 12 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Po ukončení výběru archiválií mimo skartační řízení vyhotoví příslušný archiv protokol o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení a určí, do čí péče budou dokumenty vybrané jako archiválie náležet. Byl-li výběr archiválií mimo skartační řízení proveden na žádost vlastníka dokumentu vybraného jako archiválie, lze tento dokument svěřit do péče archivu pouze se souhlasem tohoto vlastníka a na základě jeho přivolení s určením, do čí péče bude dokument náležet. (2) Ustanovení § 10 odst. 2 písm. a) a b) se na obsah protokolu podle odstavce 1 použije obdobně.“. 25. V § 12 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 26. V § 13 odst. 1 se slova „do skartačního řízení zařadit“ nahrazují slovy „k výběru archiválií předložit“. 27. V § 13 odst. 2 se slova „předložit dokumenty k výběru archiválií ve skartačním řízení nebo mimo skartační řízení jen s předchozím souhlasem osoby, které ochrana tajemství svědčí“ nahrazují slovy „k výběru archiválií předložit pouze dokumenty navržené k vyřazení a zničení; u ostatních dokumentů lze výběr archiválií provést jen se souhlasem původce“. 28. V § 13 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Byl-li dokument vybrán jako archiválie, původce jej po výběru archiválií opatří doložkou, v níž uvede druh tajemství v dokumentu obsažený.“. 29. V § 13 odst. 4 se slova „ve skartačním řízení a při výběru archiválií mimo skartační řízení“ zrušují. 30. V § 13 odstavec 5 zní: „(5) Původce, který nevykonává spisovou službu v elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby, převede dokument v digitální podobě určený k výběru archiválií mimo skartační řízení do výstupního datového formátu stanoveného prováděcím právním předpisem a opatří ho metadaty stanovenými prováděcím právním předpisem podle § 19 písm. g), a to nejpozději při přípravě výběru archiválií mimo skartační řízení. Pokud dokument nelze převést do stanoveného datového formátu a opatřit ho metadaty, a to ani ve spolupráci s příslušným archivem, dokument jeho původce převede do analogové podoby.“. 31. V § 13 odst. 6 se za slovo „výběru“ vkládá slovo „archiválií“ a slova „ve skartačním řízení nebo mimo skartační řízení“ se zrušují. 32. V § 15 odst. 1 se slova „k trvalému uložení v“ nahrazují slovy „a určené do péče“. 33. V § 15 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, jehož součástí je soupis předávaných dokumentů; u každého dokumentu v digitální podobě se uvedou údaje nutné pro jeho vyhledávání“. 34. V § 15 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti soupisu předávaných dokumentů v digitální podobě.“. 35. V § 15 odst. 2 se slova „se ukládají do“ nahrazují slovy „náležejí do péče“ a slova „se ukládají v této instituci“ se nahrazují slovy „náležejí do péče této instituce“. 36. V § 15 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Archiválie v digitální podobě náležející do péče Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo státních oblastních archivů se ukládají v Národním archivu. Archiválie v digitální podobě náležející do péče ostatních archivů se v těchto archivech ukládají, je-li jejich zřizovatelům uděleno oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě. Není-li zřizovatel archivu držitelem oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě, archiválie v digitální podobě náležející do jeho péče se na základě písemné dohody zřizovatelů archivů uloží v Národním archivu nebo v archivu, jehož zřizovateli je uděleno oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě (dále jen „digitální archiv“). Neuzavře-li zřizovatel archivu dohodu o uložení archiválií, archiválie v digitální podobě náležející do jeho péče se uloží v Národním archivu. Příslušnost archivu, do jehož péče archiválie v digitální podobě náleží, není jejím uložením v Národním archivu nebo v digitálním archivu dotčena.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 37. V § 15 odst. 4 se slova „ve skartačním řízení nebo mimo skartační řízení“ a slova „nebo zrušení“ zrušují. 38. V § 16 odst. 3 se slovo „správě“ nahrazuje slovem „péči“. 39. V § 16 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Pokud je jako archiválie vybrán dokument v digitální podobě, jako archiválie se eviduje a v Národním archivu nebo v digitálním archivu se ukládá jeho replika; replikou se pro účely péče o archiválii v digitální podobě rozumí řetězec znaků totožný s dokumentem v digitální podobě, z něhož byl vytvořen.“. 40. V § 16 odst. 4 se slova „uložené mimo archivy a kulturně vědecké instituce“ nahrazují slovy „, která nenáleží do péče archivů nebo kulturně vědeckých institucí,“. 41. V § 16 odst. 5 se slova „uloženého v archivech a kulturně vědeckých institucích“ nahrazují slovy „náležejícího do péče archivů nebo kulturně vědeckých institucí“. 42. V § 17 odstavec 2 zní: „(2) Ministerstvo rozhodne na návrh zřizovatele archivu o vyřazení z evidencí Národního archivního dědictví a) archivního fondu nebo archivní sbírky z důvodu přehodnocení jejich významu, b) archivního fondu, archivní sbírky nebo archiválie z důvodu zničení; v případě archivního fondu, archivní sbírky nebo archiválie v digitální podobě se za zničení považuje rovněž narušení jejich obsahu, ztráta jejich čitelnosti nebo ztráta metadat nezbytných pro nakládání s archivním fondem, archivní sbírkou nebo archiválií v digitální podobě, c) archivního fondu, archivní sbírky nebo archiválie z důvodu vydání do zahraničí.“. 43. V § 17 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) velikost vyřazovaného archivního fondu, archivní sbírky nebo archiválie v bytech, navrhuje-li se vyřadit archivní fond, archivní sbírku nebo archiválii v digitální podobě.“. 44. V § 18 odst. 1 písmeno c) zní: „c) údaje o tom, kdo o archiválii, archivní sbírku, archivní soubor nebo jejich ucelenou část pečuje a kde je uložena.“. 45. § 18a zní: „§ 18a (1) V případě zániku veřejného archivu určí ministerstvo archiv, do jehož péče budou archiválie náležet; určení archivu předchází zániku veřejného archivu. Archiválie mohou být svěřeny do péče Národního archivu nebo státního oblastního archivu. (2) Ministerstvo rozhodne na návrh zřizovatele soukromého archivu o převedení archiválie do péče jiného archivu. Navrhuje-li se převedení archiválie do péče jiného archivu než Národního archivu nebo státního oblastního archivu, ministerstvo může návrhu vyhovět, souhlasí-li tento archiv.“. 46. Za § 18a se vkládají nové § 18b a 18c, které včetně nadpisů znějí: „§ 18b Portály pro zpřístupnění archiválií v digitální podobě (1) Archiválie v digitální podobě, které jsou uloženy v Národním archivu, jsou zpřístupňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím portálu pro zpřístupnění archiválií v digitální podobě, jehož správcem je Národní archiv (dále jen „národní portál“). (2) Archiválie v digitální podobě, které jsou uloženy v digitálním archivu, s výjimkou bezpečnostního archivu, jsou zpřístupňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím portálu pro zpřístupnění archiválií v digitální podobě, jehož správcem je digitální archiv. (3) Národní portál je informačním systémem veřejné správy. (4) Prostřednictvím národního portálu je způsobem umožňujícím dálkový přístup zajišťován a) výběr a příjem archiválií v digitální podobě a jejich metadat, b) vedení a zpřístupňování evidence Národního archivního dědictví, c) příjem metadat popisů původců, d) příjem metadat popisů archivů a kulturně vědeckých institucí, e) příjem a prezentace archivních pomůcek v digitální podobě, f) přístup k archiváliím v digitální podobě a dokumentům v digitální podobě vzniklým jako digitální reprodukce z archiválií v analogové podobě. (5) Prostřednictvím portálu pro zpřístupnění archiválií v digitální podobě jsou způsobem umožňujícím dálkový přístup zajišťovány a) výběr a příjem archiválií v digitální podobě a jejich metadat, b) přístup k archiváliím v digitální podobě a dokumentům v digitální podobě vzniklým jako digitální reprodukce z archiválií v analogové podobě. § 18c Správa metadat archiválií (1) Národní archiv ve spolupráci s archivem, do jehož péče archiválie v digitální podobě náleží, vytváří, spravuje a zpřístupňuje prostřednictvím národního portálu skupiny metadat obsahujících a) základní identifikaci archiválie, b) popis archiválie, c) evidenci subjektů oprávněných k přístupu k archiválii včetně rozsahu oprávnění. (2) Digitální archiv ve spolupráci s archivem, do jehož péče archiválie v digitální podobě náleží, vytváří, spravuje a s výjimkou bezpečnostního archivu též zpřístupňuje prostřednictvím jím provozovaného portálu pro zpřístupnění archiválií v digitální podobě skupiny metadat obsahujících a) základní identifikaci archiválie, b) popis archiválie, c) evidenci subjektů oprávněných k přístupu k archiválii včetně rozsahu oprávnění. (3) Archiv, s výjimkou bezpečnostního archivu, ve spolupráci s Národním archivem vytváří, spravuje a prostřednictvím národního portálu zpřístupňuje a) evidenci Národního archivního dědictví, b) popis a evidenci původců, c) popis a evidenci archivu a kulturně vědeckých institucí. (4) Digitální archiv s výjimkou bezpečnostního archivu zpřístupňuje i skupiny metadat podle odstavce 3 prostřednictvím portálu pro zpřístupnění archiválií v digitální podobě, jehož je správcem, a to prostřednictvím funkčního vyhledavače s odkazem na národní portál. (5) Národní archiv a digitální archiv ukládají spisové a skartační plány. (6) Ukládá-li Národní archiv nebo digitální archiv archiválii v digitální podobě náležející do péče jiného archivu, zpřístupňuje tomuto archivu způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o a) změně metadat, datových formátů a velikosti archiválie v bytech, b) narušení obsahu archiválie, ztrátě její čitelnosti nebo ztrátě metadat nezbytných pro nakládání s archiválií v rozsahu umožňujícím příslušnému archivu posouzení, zda jsou splněny skutečnosti pro podání žádosti k zahájení řízení o vyřazení archiválie z evidence Národního archivního dědictví podle § 17 odst. 2.“. 47. V § 19 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) podrobnosti vytváření, správy a zpřístupňování metadat archiválií, g) rozsah metadat dokumentů v digitální podobě vybraných jako archiválie mimo skartační řízení u původců, kteří nevykonávají spisovou službu v elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby.“. 48. V části první hlavě II nadpis dílu 2 zní: „Prohlášení archiválie za archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku“. 49. § 20 se zrušuje. 50. V § 21 odst. 2 písm. a) se slova „kde jsou archiválie uloženy“ nahrazují slovy „do jejichž péče archiválie, archivní sbírka, archivní fond nebo jejich ucelená část náleží“. 51. V § 21 odst. 3 písm. d) se slovo „stav“ nahrazuje slovy „popis stavu“ a slova „bezpečnostní kopie“ se nahrazují slovy „kopie, které svými vlastnostmi a způsobem zpracování zaručují nejvýše možnou dosažitelnou obsahovou a materiálovou stálost pro potřeby jejich dlouhodobého uložení (dále jen „bezpečnostní kopie“),“. 52. V § 21 odst. 3 písm. e) se za slovo „archivu“ vkládají slova „nebo kulturně vědecké instituce“. 53. Za § 22 se vkládá nový § 22a, který zní: „§ 22a Prováděcí právní předpis stanoví způsob označování archiválií, které byly prohlášeny za archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku.“. 54. V § 24 odst. 2 a 4 se slova „který nemá archiválii uloženu ve veřejném archivu“ nahrazují slovy „která nenáleží do péče veřejného archivu“. 55. V § 25 odst. 1 písm. a) se slova „o archiválii pečovat“ nahrazují slovy „pečovat o archiválii v analogové podobě“. 56. V § 25 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) vytvořit z dokumentu v digitální podobě vybraného jako archiválie jeho repliku v datovém formátu stanoveném prováděcím právním přepisem a předat ji neprodleně po provedeném výběru archiválií Národnímu archivu nebo digitálnímu archivu k uložení,“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). 57. V § 25 odst. 2, § 73 odst. 5 a v § 74 odst. 4 se za slovo „archiválie“ vkládají slova „v analogové podobě“. 58. V § 26 odst. 1 se slova „§ 25, 27, 29, 30 a 32“ nahrazují slovy „§ 25 odst. 1 písm. a) a c), § 25 odst. 2, § 27, 29, 30 a 32“. 59. § 27 zní: „§ 27 (1) Na žádost vlastníka nebo držitele archiválie, který není schopen zajistit její řádnou ochranu a odbornou péči o ni a jehož archiválie nenáleží do péče archivu, Národní archiv nebo příslušný státní oblastní archiv a) poskytne vlastníkovi nebo držiteli archiválie bezplatnou odbornou pomoc, nebo b) převezme archiválii na dobu určitou do své péče. (2) Pominou-li důvody, pro které byla archiválie převzata do jeho péče, Národní archiv nebo státní oblastní archiv archiválii vlastníkovi nebo jejímu držiteli na základě jeho žádosti neprodleně vydá.“. 60. V § 28 odst. 4 se číslo „90“ nahrazuje číslem „180“. 61. V § 30 odst. 3 se slova „ve kterých jsou archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky uloženy“ nahrazují slovy „do jejichž péče archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky náleží“. 62. V § 30 odst. 4 se slova „které nejsou uloženy v archivech nebo kulturně vědeckých institucích“ nahrazují slovy „které nenáleží do péče archivu nebo kulturně vědecké instituce“. 63. V § 31 odst. 1 a 3 se slova „který nemá archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku uloženu ve veřejném archivu“ nahrazují slovy „která nenáleží do péče veřejného archivu“. 64. V § 32 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „nemá archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku uloženu ve veřejném archivu“ nahrazují slovy „jehož archivní kulturní památka nebo národní kulturní památka nenáleží do péče veřejného archivu“. 65. V § 32 odst. 1 písmeno b) zní: „b) svěří archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku na dobu určitou do péče Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo státního oblastního archivu, nejdéle však na dobu 1 roku.“. 66. V § 32 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4. 67. V § 32 odst. 2 se slova „a nemá archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku uloženu ve veřejném archivu“ nahrazují slovy „, jeho archivní kulturní památka nebo národní kulturní památka není v péči veřejného archivu“, slovo „uložení“ se nahrazuje slovem „svěření“ a za slova „na dobu určitou do“ se vkládá slovo „péče“. 68. V § 32 odstavec 3 zní: „(3) Pokud vlastník nebo držitel archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky nebude schopen ani poté, kdy uplynula doba, po kterou byla tato památka svěřena do péče Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo státního oblastního archivu podle odstavce 2, zajistit její řádnou ochranu a odbornou péči o ni, může ministerstvo rozhodnout o jejím ponechání v péči archivu, a to i z moci úřední.“. 69. V § 32 odst. 4 se slova „uložena v Národním archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo ve státním oblastním archivu“ nahrazují slovy „svěřena do péče Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo státního oblastního archivu“. 70. V § 34 odst. 1 se slova „uložených v archivech“ nahrazují slovy „náležejících do péče archivu“. 71. V § 34 odst. 3 se slova „kde jsou archiválie uloženy“ nahrazují slovy „do jehož péče archiválie náleží“. 72. V § 34 odst. 5 se slova „kde jsou trvale uloženy“ nahrazují slovy „do jejichž péče náleží“. 73. V § 34 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Nahlížení do archiválií v digitální podobě se uskutečňuje prostřednictvím národního portálu nebo portálů pro zpřístupnění archiválií v digitální podobě.“. 74. V § 35 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, státního občanství“. 75. V § 35 písmena c) a d) znějí: „c) adresy místa pobytu fyzické osoby na území České republiky, popřípadě bydliště v cizině, adresy, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, d) čísla průkazu totožnosti,“. 76. V § 35 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmena e) a f) se zrušují. 77. V § 35 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Veřejné archivy jsou dále oprávněny zpracovávat údaje o obchodní firmě, popřípadě názvu, adrese sídla právnické osoby, pro niž se nahlížení uskutečňuje, jejím identifikačním čísle osoby, bylo-li přiděleno, a tématu studia, jeho účelu a zaměření, v jehož rámci se nahlížení uskutečňuje. (3) Žádost o nahlížení se podává na badatelském listu. Žadatel o nahlížení je povinen za účelem ověření jeho osobních údajů uvedených v badatelském listu předložit na výzvu zaměstnance veřejného archivu průkaz totožnosti. Průkazem totožnosti se pro účely tohoto zákona rozumí doklad, který je veřejnou listinou, v němž je uvedeno jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresa místa pobytu na území České republiky, popřípadě bydliště v cizině, a z něhož je patrná i podoba, popřípadě jiný údaj umožňující jednoznačně ztotožnit žadatele, který doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele.“. 78. V § 36 písm. b) se slova „, vzor žádosti o nahlížení“ zrušují. 79. V § 37 odst. 2 a 3 se za číslo „35“ vkládají slova „odst. 1“ a slova „a e) a f)“ se zrušují. 80. V § 37 odstavec 11 zní: „(11) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na archiválie vzniklé před 1. lednem 1990 z činnosti vojenských soudů a prokuratur všech stupňů, bezpečnostních složek podle zákona o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, jakož i mimořádných lidových soudů, Státního soudu, Národního soudu a společenských organizací a politických stran sdružených v Národní frontě, na archiválie vzniklé z činnosti orgánů německé okupační správy na území odstoupeném Říši i v Protektorátu Čechy a Morava v letech 1938 až 1945, na archiválie, které již byly před podáním žádosti o nahlížení do nich veřejně přístupné, jakož i na archiválie, které byly jako dokumenty veřejně přístupné před prohlášením za archiválie15).“. 81. V § 37 odst. 12 a 13, § 46 odst. 1 písm. e), § 49 odst. 1 písm. f) a v § 50 písm. b) se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“. 82. V § 38 odst. 1 písm. c) se slova „7 a 8“ nahrazují slovy „11 a 12“. 83. V § 38 odst. 5 se na konci písmene a) čárka nahrazuje tečkou, písmeno b) se zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene a). 84. Za § 38 se vkládá nový § 38a, který zní: „§ 38a (1) Za účelem vyrozumění žadatele podle § 38 odst. 3 nebo nahlížení do archiválií podle § 38 odst. 4 může archiv požádat příslušný správní úřad na úseku archivnictví a výkonu spisové služby o zprostředkování údajů o žadateli z agendového informačního systému evidence obyvatel, a to v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) datum, místo a okres narození; narodila-li se osoba v cizině, datum, místo a stát, kde se narodila, c) adresa místa trvalého pobytu, adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu. (2) Správní úřady na úseku archivnictví a výkonu spisové služby mohou na základě žádosti archivu podle odstavce 1 nebo k výkonu působnosti podle tohoto zákona získávat a užívat údaje o osobě, a to a) referenční údaje ze základního registru obyvatel, b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel, c) údaje z agendového informačního systému cizinců. (3) Poskytovanými údaji podle odstavce 2 písm. a) jsou a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) adresa místa pobytu, adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, c) datum narození, d) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí osoby mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, nebo den, který osoba prohlášená za mrtvého nepřežila, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (4) Poskytovanými údaji podle odstavce 2 písm. b) jsou a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) datum narození, c) adresa místa trvalého pobytu, adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, d) datum, místo a okres úmrtí, popřípadě datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, jde-li o úmrtí mimo území České republiky, e) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, nebo den, který osoba prohlášená za mrtvého nepřežila. (5) Poskytovanými údaji podle odstavce 2 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) datum narození, c) druh a adresa místa pobytu, adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, d) datum, místo a okres úmrtí, popřípadě datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo, jde-li o úmrtí mimo území České republiky, e) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, nebo den, který osoba prohlášená za mrtvého nepřežila. (6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (7) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít jen takové údaje, které jsou pro vyrozumění osoby nezbytné. (8) Žádosti o výdej údajů z agendového informačního systému evidence obyvatel a o výdej údajů z agendového informačního systému cizinců mohou být uskutečněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 85. V § 39 odst. 3 se slova „jsou uloženy v archivech“ nahrazují slovy „náleží do péče archivů“ a slova „Příslušný archiv, popřípadě jeho zřizovatel,“ se nahrazují slovy „Zřizovatel archivu“. 86. V § 40 odst. 1 se slova „kde jsou archiválie uloženy“ nahrazují slovy „do jehož péče archiválie náleží“. 87. V § 40 odst. 1 až 3 se slova „výpisu, opisu nebo kopie archiválií“ nahrazují slovy „výpisu, opisu anebo kopie archiválie v analogové podobě nebo repliky archiválie v digitální podobě“. 88. V § 40 odst. 2 se slova „výpis, opis nebo kopii archiválie“ nahrazují slovy „výpis, opis anebo kopii archiválie v analogové podobě nebo repliku archiválie v digitální podobě“. 89. V § 40 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Archiv na žádost potvrdí shodu jím pořízené kopie archiválie v analogové podobě s archiválií v analogové podobě uložené v archivu, anebo v případě digitálního archivu nebo Národního archivu shodu jím pořízené repliky archiválie v digitální podobě s archiválií v digitální podobě nebo s replikou archiválie v digitální podobě uloženými v digitálním archivu.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 90. V § 40 odstavec 5 zní: „(5) Archiv je oprávněn požadovat úhradu nákladů spojených s pořízením výpisu, opisu nebo kopie archiválie v analogové podobě anebo s pořízením repliky archiválie v digitální podobě, spojených s vyhledáním archiválií a jejich dalším zpracováním, nebo s pořízením rešerše z archiválií. Výši úhrady nákladů spojených s jím poskytovanými službami zveřejní archiv v ceníku služeb.“. 91. V § 40 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Veřejný archiv není oprávněn požadovat úhradu nákladů, pokud pořízení výpisu, opisu nebo kopie archiválie v analogové podobě anebo pořízení repliky archiválie v digitální podobě, vyhledání archiválií a jejich další zpracování nebo pořízení rešerše z archiválií činí pro a) státní orgán, b) právnickou nebo fyzickou osobu, které byla svěřena působnost v oblasti veřejné správy, a to v souvislosti s výkonem této působnosti, c) původce nebo vlastníka archiválie uložené ve veřejném archivu, a to v případě provedení těchto úkonů vůči této archiválii nebo v souvislosti s ní, d) dárce archiválie uložené ve veřejném archivu, a to v případě provedení těchto úkonů vůči této archiválii nebo v souvislosti s ní. (7) Prováděcí právní předpis stanoví maximální výši úhrady nákladů služeb uvedených v odstavcích 1 a 4, kterou je oprávněn požadovat veřejný archiv, a podmínky, za kterých je možné od úhrady služeb poskytovaných archivem upustit.“. 92. V § 41 se slova „uložených mimo archivy“ nahrazují slovy „, které nenáleží do péče archivů,“ slovo „nebo“ se nahrazuje slovem „, anebo“ a za slovo „kopie“ se vkládají slova „archiválií v analogové podobě nebo repliky archiválií v digitální podobě“. 93. V § 41 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Nahlížení do archiválií náležejících do péče veřejných archivů, s výjimkou audiovizuálních archiválií náležejících do péče Národního filmového archivu, a přístup do prostor veřejných archivů určených k nahlížení do archiválií jsou bezplatné.“. 94. V § 44 písm. q) se slova „ukládat archiválie do“ nahrazují slovy „svěřit archiválie do péče“. 95. V § 44 se písmeno r) zrušuje. Dosavadní písmena s) až v) se označují jako písmena r) až u). 96. V § 46 odst. 1 písm. a) se za slova „státu s celostátní působností“ vkládá čárka a za slova „organizačními složkami státu“ se vkládají slova „, veřejných výzkumných institucí zřízených těmito organizačními složkami státu“. 97. V § 46 odst. 1 písm. e) a h) se slova „ve skartačním řízení nebo mimo skartační řízení“ zrušují. 98. V § 46 odst. 1 písm. g) se slova „nebo kopií archiválií uložených v Národním archivu nebo v soukromých archivech“ nahrazují slovy „anebo kopií archiválií v analogové podobě nebo replik archiválií v digitální podobě náležejících do jeho péče nebo do péče soukromých archivů“. 99. V § 46 odst. 1 písm. i) a v § 49 odst. 2 písm. e) se slova „uložených archiváliích dokumenty“ nahrazují slovy „archiváliích náležejících do jeho péče archiválie“ a slova „a kopie a ověřuje je“ se nahrazují slovy „, kopie a repliky“. 100. V § 46 odst. 1 písm. j), § 49 odst. 1 písm. n) a v § 57 písm. b) se slova „uložených archiválií“ nahrazují slovy „archiválií náležejících do jeho péče“. 101. V § 46 odst. 1 písm. l) a v § 49 odst. 1 písm. p) se slova „nejsou uloženy v archivech“ nahrazují slovy „nenáleží do péče archivů“. 102. V § 46 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „archivní“ zrušuje a za slovo „péče“ se vkládají slova „o archiválie“. 103. V § 46 odst. 2 písm. d), § 49 odst. 2 písm. h), § 52 písm. l), § 55 odst. 1 písm. g) a v § 57 písm. f) se slova „u něj uloženy“ nahrazují slovy „mu svěřeny do péče“. 104. V § 46 odstavec 3 zní: „(3) Národní archiv na úseku péče o archiválie v digitální podobě a) ukládá archiválie v digitální podobě náležející do jeho péče a archiválie v digitální podobě náležející do péče Archivu bezpečnostních složek, státních oblastních archivů a archivů, které nejsou digitálními archivy a neukládají archiválie v digitální podobě na základě písemné dohody v jiném digitálním archivu; nejde-li o archiválie v digitální podobě náležející do jeho péče, Národní archiv u uložených archiválií v digitální podobě pouze zajišťuje zachování neporušitelnosti jejich obsahu a čitelnosti, b) spravuje národní portál, c) plní pro archivy metodickou a poradenskou funkci v oblasti předarchivní péče o dokumenty v digitální podobě a v oblasti digitalizace archiválií v analogové podobě, d) provádí vědeckou a výzkumnou činnost na úseku životního cyklu dokumentů v digitální podobě, e) poskytuje archivům údaje potřebné pro evidenci archiválií v digitální podobě a služby pro shromažďování a zpřístupňování popisů archiválií v digitální podobě a replik archiválií v digitální podobě, f) vydává závazné stanovisko k žádosti o udělení oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě.“. 105. V § 48 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 106. V § 49 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo které náleží do působnosti Národního archivu“. 107. V § 49 odst. 1 písm. c) se slova „podnikatelů zapsaných v obchodním rejstříku“ nahrazují slovy „obchodních společností a družstev, s výjimkou bytových družstev“. 108. V § 49 odst. 1 písm. e) se za slova „s výjimkou zaměstnanců“ vkládají slova „uvedených v § 44 písm. e),“. 109. V § 49 odst. 1 písm. f) se slova „ve skartačním řízení nebo mimo skartační řízení“ zrušují. 110. V § 49 odst. 1 písm. i) se slova „uložení ohrožených archiválií“ nahrazují slovy „svěření ohrožených archiválií do péče archivu“. 111. V § 49 odst. 1 písm. j) se slova „nebo kopií archiválií u něj uložených“ nahrazují slovy „, kopií archiválií v analogové podobě nebo replik archiválií v digitální podobě náležejících do jeho péče“. 112. V § 49 odst. 1 písm. k) se slova „nebo kopií archiválií uložených ve specializovaných archivech“ nahrazují slovy „, kopií archiválií v analogové podobě nebo replik archiválií v digitální podobě náležejících do péče specializovaných archivů“. 113. V § 49 odst. 1 písm. l) se slova „nebo kopií archiválií v archivech územních samosprávných celků a v soukromých archivech“ nahrazují slovy „, kopií archiválií v analogové podobě nebo replik archiválií v digitální podobě náležejících do péče archivů územních samosprávných celků nebo soukromých archivů“. 114. V § 49 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; péče o archiválie v digitální podobě nezahrnuje zachování neporušitelnosti jejich obsahu a čitelnosti“. 115. V § 50 písm. c) se slova „uložených ve specializovaných nebo bezpečnostních archivech“ nahrazují slovy „náležejících do péče specializovaných archivů nebo bezpečnostních archivů“. 116. V § 51 odst. 2 se slova „Ve specializovaném archivu se ukládají“ nahrazují slovy „Do péče specializovaného archivu náleží“. 117. V § 52 písmeno c) zní: „c) provádí výběr archiválií mimo skartační řízení z dokumentů nabídnutých zřizovateli darem, ke koupi nebo do úschovy a z dokumentů vlastníků, kteří o to požádají, a s výjimkou Národního filmového archivu též výběr archiválií mimo skartační řízení u původců uvedených v písmenu a),“. 118. V § 52 písm. e), § 53 odst. 5 a v § 55 odst. 1 písm. d) se slovo „archiválie“ nahrazuje slovy „v archiváliích náležejících do jeho péče archiválie“ a slova „a kopie“ se nahrazují slovy „, kopie a repliky“. 119. V § 52 písm. f) se slova „uložených v těchto archivech“ nahrazují slovy „náležejících do jeho péče“. 120. V § 52 se na konci textu písmene g) doplňují slova „; není-li současně digitálním archivem, péče o archiválie v digitální podobě nezahrnuje zachování neporušitelnosti jejich obsahu a čitelnosti“. 121. V § 52 písm. h) se slova „u něj uložené“ nahrazují slovy „náležející do jeho péče“. 122. V § 53 odst. 2 písm. b) a v § 53 odst. 3 písm. b) se slova „v něm uložené“ nahrazují slovy „náležející do jeho péče“. 123. V § 53 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „V případech zrušení stupně utajení u archiválií náležejících do péče bezpečnostních archivů převede bezpečnostní archiv, s výjimkou bezpečnostních archivů zřízených bezpečnostním sborem nebo zpravodajskou službou České republiky, tyto archiválie do péče specializovaného archivu svého zřizovatele, pokud je zřízen, jinak do péče Národního archivu.“. 124. V § 55 odst. 1 písm. b) se slova „u něj uložených“ nahrazují slovy „náležejících do jeho péče“. 125. V § 55 odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „; není-li současně digitálním archivem, péče o archiválie v digitální podobě nezahrnuje zachování neporušitelnosti jejich obsahu a čitelnosti“. 126. V § 57 se na konci textu písmene d) doplňují slova „; není-li současně digitálním archivem, péče o archiválie v digitální podobě nezahrnuje zachování neporušitelnosti jejich obsahu a čitelnosti“. 127. V § 57 písm. e) se slova „, a o archiválie osob, které je prodaly nebo darovaly jeho zřizovateli“ nahrazují slovy „; není-li současně digitálním archivem, péče o archiválie v digitální podobě nezahrnuje zachování neporušitelnosti jejich obsahu a čitelnosti“. 128. V § 58 odstavec 1 zní: „(1) Žádost o akreditaci archivu musí kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat a) název a adresu sídla archivu, b) postavení archivu v organizační struktuře zřizovatele, je-li zřizovatelem právnická osoba, c) účel zřízení archivu, d) kopie evidenčních listů Národního archivního dědictví s údaji o archiváliích, o něž bude archiv pečovat, e) spisový řád zřizovatele, je-li původcem uvedeným v § 63 odst. 1.“. 129. V § 58 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Součástí žádosti podle odstavce 1 jsou rovněž doklady o splnění podmínek stanovených pro archiv v § 61.“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7. 130. V § 58 se na začátek odstavce 3 vkládá věta „Ministerstvo vydá rozhodnutí o žádosti do 6 měsíců ode dne jejího podání.“. 131. V § 58 odst. 3 písmeno c) zní: „c) není z hlediska ochrany archiválií vznikajících z činnosti původce podle § 51 odst. 1 nezbytné archiv zřídit, jde-li o specializovaný archiv, nebo“. 132. V § 58 odst. 3 písm. d) se slovo „g)“ nahrazuje slovem „d)“. 133. V § 58 odst. 5 se slova „(dále jen „zřizovatel“)“ zrušují. 134. V § 59 odst. 2 se slova „§ 27 odst. 3 a § 32 odst. 3 až 5“ nahrazují slovy „§ 27 odst. 2 a § 32 odst. 2 až 4“. 135. V § 59 odst. 5 se na konci textu věty první doplňují slova „, a to do 6 měsíců ode dne podání žádosti“. 136. V § 59 odst. 5 se věta druhá zrušuje. 137. V § 59 odstavec 6 zní: „(6) V případě odnětí akreditace určí ministerstvo archiv, do jehož péče budou archiválie náležet. Archiválie mohou být svěřeny do péče Národního archivu nebo státního oblastního archivu. V případě odnětí akreditace zřizovateli soukromého archivu převezme péči o archiválie na základě písemné dohody zřizovatelů archivů jiný archiv, pokud si zřizovatel soukromého archivu, jemuž je akreditace odňata, archiválie neponechá ve své péči. Zřizovatel archivu, jemuž byla akreditace odňata, vyrozumí ministerstvo o uzavření dohody do 60 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o odejmutí akreditace. Neobdrží-li ministerstvo toto vyrozumění ve stanovené lhůtě, postupuje se podle věty první a druhé obdobně. Náklady spojené s převozem archiválií do archivu, který o ně bude nově pečovat nebo v němž budou nově uloženy, nese jejich vlastník.“. 138. V § 60 odst. 1 se slova „nebo zrušení“ zrušují. 139. V § 60 odst. 2 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 140. V § 60 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Ustanovení § 59 odst. 6 se v případě zániku akreditace použije obdobně.“. 141. Za § 60 se vkládají nové § 60a až 60c, které včetně nadpisů znějí: „§ 60a Oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě (1) Žádost o udělení oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě může podat pouze zřizovatel akreditovaného archivu, s výjimkou případů, kdy tato žádost je součástí žádosti o akreditaci archivu podle § 58. (2) Žádost o udělení oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě musí kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat a) název a adresu sídla archivu a adresy míst staveb, ve kterých budou umístěna úložiště archiválií v digitální podobě, b) podklady pro rozhodnutí, zda archiv splňuje podmínky stanovené v § 61 odst. 2 a 4, c) popis způsobu uložení archiválií v digitální podobě, d) koncepci dlouhodobého uchovávání a ochrany dokumentů určených pro předávání do digitálního archivu, e) identifikaci ukládaných archiválií v digitální podobě, f) seznam metadat týkajících se popisu archiválií v digitální podobě, popisu a evidence archivních souborů a popisu původců, g) návrh provozního řádu digitálního archivu, h) potvrzení Národního archivu o úspěšném provedení zkušebního přesunu archiválií v digitální podobě do Národního archivu. (3) Ministerstvo si vyžádá závazné stanovisko Národního archivu k náležitostem žádosti uvedeným v odstavci 2 písm. c) až h). (4) Ministerstvo vydá rozhodnutí o oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě do 1 roku ode dne podání žádosti. Oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě nelze udělit, jestliže závazné stanovisko Národního archivu ke kterékoliv z náležitostí žádosti uvedených v odstavci 2 písm. c) až h) je negativní. (5) Zřizovatelům bezpečnostních archivů vzniká oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě ze zákona udělením akreditace; ustanovení o odnětí oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě se na tyto archivy nepoužijí. § 60b Odnětí oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě (1) Zjistí-li ministerstvo, že zřizovatel archivu nedodržuje podmínky, za nichž bylo oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě uděleno, uloží mu povinnost zjištěné nedostatky odstranit a stanoví lhůtu, v níž musí být odstraněny. Tato lhůta nesmí být delší než 1 rok. (2) Jestliže zřizovatel ve stanovené lhůtě nesplní povinnosti uložené podle odstavce 1, ministerstvo oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě odejme. (3) Oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě ministerstvo odejme, požádá-li o to zřizovatel archivu, a to do 6 měsíců ode dne podání žádosti. (4) V případě odnětí oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě se archiválie v digitální podobě uloží na základě písemné dohody zřizovatele archivu, jemuž bylo oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě odňato, a zřizovatele jiného digitálního archivu do tohoto digitálního archivu. Zřizovatel archivu, jemuž bylo oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě odňato, vyrozumí ministerstvo o uzavření dohody do 60 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o odejmutí oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě. Neobdrží-li ministerstvo toto vyrozumění ve stanovené lhůtě, rozhodne o uložení archiválií v digitální podobě v Národním archivu. (5) Působnost archivu, jehož zřizovateli bylo oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě odňato, k péči o archiválie, které byly uloženy v digitálním archivu nebo Národním archivu, není uložením v těchto archivech dotčena. Zachování neporušitelnosti obsahu a čitelnosti těchto archiválií zajišťuje digitální archiv nebo Národní archiv. § 60c Zánik oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě (1) Oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě zaniká současně s odnětím nebo zánikem akreditace. (2) Oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě nepřechází na právního nástupce zřizovatele archivu.“. 142. V § 61 odst. 2 písmeno c) zní: „c) prostory pro ukládání archiválií byly zabezpečeny proti škodlivému působení přírodních vlivů a jevů vyvolaných činností člověka, a to zejména proti průniku vody, páry, dešťové a splaškové kanalizace, nebezpečných chemických a biologických látek nebo působení fyzikálních jevů a proti nadměrné prašnosti, které by mohly vést k poškození nebo zničení archiválií,“. 143. V § 61 odst. 2 písm. d) se slovo „umístění“ nahrazuje slovem „ukládání“. 144. V § 61 odst. 2 písm. e) se slova „k uložení“ nahrazují slovy „pro ukládání“. 145. V § 61 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) archiv, který je současně digitálním archivem, disponoval nejméně dvěma plnohodnotnými úložišti archiválií v digitální podobě vzdálenými od sebe vzdušnou čarou nejméně 50 km, umístěnými v lokalitách, které svým geografickým charakterem vylučují současné nebo následné škodlivé působení přírodních vlivů nebo jevů vyvolaných činností člověka vedoucích k poškození nebo zničení archiválií anebo vyžadujících provedení záchranných prací.“. 146. V § 61 odst. 3 písm. b) se slova „zpracování archiválií“ za slovy „příjem a“ nahrazují slovy „archivní zpracování“. 147. V § 62 odst. 1 se slova „v informačních systémech s možností dálkového přístupu“ nahrazují slovy „způsobem umožňujícím dálkový přístup“ a slova „předat je Národnímu archivu nebo příslušnému státnímu oblastnímu archivu i“ se nahrazují slovy „zveřejnit je způsobem umožňujícím dálkový přístup“. 148. V § 62 odst. 2 písm. c) se za slova „výběru,“ vkládá slovo „archivním“. 149. V § 63 odst. 1 písm. a) se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „i)“ se vkládají slova „a k)“. 150. V § 63 odst. 2 se slova „odst. 1 až 3 a 8,“ a slova „odst. 1 až 4“ zrušují, za slova „§ 65,“ se vkládají slova „§ 66,“ a za slova „§ 68 odst. 1“ se vkládají slova „až 3“. 151. V § 63 odstavec 3 zní: „(3) Veřejnoprávní původci uvedení v § 3 odst. 1 písm. a) až d), i), k) a m), kraje a hlavní město Praha vykonávají spisovou službu v elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby; vyžaduje-li to zvláštní povaha jejich působnosti, mohou vykonávat spisovou službu v listinné podobě nebo v elektronických systémech spisové služby odpovídajících požadavkům podle odstavce 4. Veřejnoprávní původci uvedení v § 3 odst. 1 písm. e), g), h), j) a l) a obce vykonávají spisovou službu v elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby nebo v listinné podobě.“. 152. V § 63 odstavec 4 včetně poznámek pod čarou č. 34 a 35 zní: „(4) Pokud veřejnoprávní původci uvedení v odstavci 3 větě první, jejichž zvláštní povaha působnosti umožňuje výkon spisové služby v listinné podobě nebo v elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby, vykonávají spisovou službu v elektronické podobě v elektronickém systému spisové služby, který je součástí informačního systému pro nakládání s utajovanými informacemi34), musí tento elektronický systém spisové služby splňovat požadavky stanovené národním standardem pro elektronické systémy spisové služby (dále jen „národní standard“), s výjimkou těch požadavků, jejichž užití vylučuje splnění podmínek certifikace informačního systému pro nakládání s utajovanými informacemi35), nebo jejichž užití vylučuje zvláštní povaha působnosti těchto původců; elektronické systémy spisové služby i v těchto případech musí umožňovat plnění povinností původce podle § 65 odst. 5 a výběr archiválií. 34) § 34 zákona č. 412/2005 Sb. Vyhláška č. 523/2005 Sb., o bezpečnosti informačních a komunikačních systémů a dalších elektronických zařízení nakládajících s utajovanými informacemi a o certifikaci stínicích komor, ve znění pozdějších předpisů. 35) § 46 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb.“. 153. V § 64 odstavec 1 zní: „(1) Určení původci zajistí příjem dokumentů. V případě dokumentů v digitální podobě určení původci zajistí jejich příjem alespoň v datových formátech stanovených jako výstupní datové formáty nebo formáty dokumentů, které jsou výstupem z autorizované konverze dokumentů obsažených v datové zprávě. Pokud veřejnoprávní původci umožní příjem dokumentů v digitální podobě také v dalších datových formátech nebo pokud umožní příjem dokumentů v digitální podobě na přenosných technických nosičích dat, zveřejní jejich přehled na úřední desce nebo, nezřizují-li úřední desku, na svých internetových stránkách.“. 154. V § 64 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Doručené dokumenty i dokumenty vytvořené určeným původcem se v den, kdy byly určenému původci doručeny nebo jím vytvořeny, opatří jednoznačným identifikátorem. Jednoznačným identifikátorem se neopatřují určenému původci doručené dokumenty obsahující chybný datový formát nebo počítačový program, které jsou způsobilé přivodit škodu na výpočetní technice určeného původce, a dokumenty nepodléhající evidenci, které určený původce uvede ve svém spisovém řádu. Jednoznačný identifikátor je označení dokumentu zajišťující jeho nezaměnitelnost. Jednoznačný identifikátor musí být s dokumentem spojen. Strukturu a podrobnosti vytváření a nakládání s jednoznačným identifikátorem stanoví prováděcí právní předpis.“. Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jak odstavce 3 až 9. 155. V § 64 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 3 až 8. 156. V § 65 odst. 5 se slova „převedení dokumentů v digitální podobě do výstupního datového formátu a kontrola a doplnění údajů podle § 66 před uložením do spisovny“ nahrazují slovy „kontrola a doplnění údajů podle § 66 odst. 3 před uložením do spisovny a převedení dokumentů v digitální podobě do výstupního datového formátu a jejich opatření metadaty podle národního standardu“. 157. V § 65 odst. 7 se slova „zaručeného elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „uznávaný elektronický podpis“), elektronické značky založené na kvalifikovaném systémovém certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „elektronická značka“)“ nahrazují slovy „uznávaného elektronického podpisu, uznávané elektronické značky“. 158. V § 65 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Veřejnoprávní původci vykonávající spisovou službu v elektronické podobě v elektronickém systému spisové služby podle § 63 odst. 4 mohou ve svých spisových řádech upravit používání zvláštních technologických prostředků, kterými lze výlučně pro potřeby příslušného původce nahradit uznávaný elektronický podpis, uznávanou elektronickou značku nebo kvalifikované časové razítko; tyto zvláštní technologické prostředky musí umožnit zjištění jakékoli následné změny dat v dokumentu a jednoznačně ověřit identitu osoby, která je k němu připojila. Ustanovení § 69a odst. 5 se na zvláštní technologické prostředky použije obdobně.“. 159. Nadpis § 66 se zrušuje. 160. V § 66 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Určení původci zasílají spisový a skartační plán příslušnému archivu bezodkladně po jeho vydání nebo změně. Příslušný archiv spisový a skartační plán uloží.“. 161. V § 66 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Počátek plynutí skartační lhůty stanoví spouštěcí událost, kterou se rozumí vyřízení dokumentu nebo uzavření spisu. Pokud určený původce pro příslušný dokument nebo spis stanoví jinou skutečnost jako spouštěcí událost, připojí ke skartační lhůtě uvedené ve spisovém a skartačním plánu poznámku o této spouštěcí události.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 162. V § 66 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 36 zní: „(5) Délka skartační lhůty dokumentu může být nejvýše 100 let, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak36). 36) Například § 90 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.“. 163. V § 66 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Strukturu a podrobnosti zpracování spisového a skartačního plánu stanoví prováděcí právní předpis.“. 164. V § 67 se slovo „dne“ nahrazuje slovy „časového údaje“ a za slova „k příslušnému“ se vkládají slova „dokumentu nebo vloží do příslušného“. 165. V § 68 odst. 1 se za slovo „ukládají“ vkládají slova „podle spisového a skartačního plánu, a to“ a slova „1 až 3 a 8“ se nahrazují číslem „3“. 166. V § 68 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Určený původce informuje před svým zánikem příslušný archiv o opatřeních, která v souvislosti se zánikem učinil ve vztahu ke spisovně nebo správnímu archivu.“. 167. V § 68 odst. 4 písm. a), b), d) a e) se slovo „uložení“ nahrazuje slovem „ukládání“. 168. V § 68 odst. 4 písmeno c) zní: „c) prostory pro ukládání dokumentů musí být zabezpečeny proti škodlivému působení přírodních vlivů a jevů vyvolaných činností člověka, a to zejména proti průniku vody, páry, dešťové a splaškové kanalizace, nebezpečných chemických a biologických látek nebo působení fyzikálních jevů a proti nadměrné prašnosti, které by mohly vést k poškození nebo zničení dokumentů,“. 169. § 68a včetně nadpisu zní: „§ 68a Spisová rozluka (1) Při zrušení určeného původce se provádí spisová rozluka. Před jejím zahájením zpracuje rušený určený původce plán provádění spisové rozluky včetně časového rozvrhu, který zašle příslušnému archivu. (2) Spisovou rozluku připravuje a provádí před datem svého zrušení rušený určený původce, dokončuje ji právní nástupce rušeného určeného původce, a není-li ho, zakladatel, zřizovatel nebo likvidátor. (3) Vyřízené dokumenty a uzavřené spisy, jimž uplynula skartační lhůta, zařadí rušený určený původce do skartačního řízení. (4) Vyřízené dokumenty a uzavřené spisy, jimž neuplynula skartační lhůta, se uloží do spisovny nebo správního archivu určeného původce, který je právním nástupcem zrušeného určeného původce, zřizovatele, zakladatele nebo původce, na něhož přechází působnost zaniklého určeného původce. Je-li právních nástupců více a nedojde-li mezi nimi k dohodě, rozhodne o převzetí spisovny nebo správního archivu příslušný správní úřad na úseku archivnictví a výkonu spisové služby dohlížející na provádění skartačního řízení. Předávané spisy a dokumenty se zapíší do předávacího seznamu. (5) Nevyřízené dokumenty a neuzavřené spisy předá rušený určený původce tomu, na koho přešla působnost k jejich vyřízení. Rušený určený původce zapíše předávané dokumenty a spisy do předávacího seznamu. Ten, na koho přešla působnost k vyřízení takto zapsaných dokumentů a spisů, je převezme a zaeviduje podle § 64. (6) Určení původci stanoví postup při provádění spisové rozluky ve svých spisových řádech. (7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se pro zrušení organizačních součástí určených původců, při změně působnosti určených původců nebo jejich organizačních součástí a při změně vlastníka nebo držitele dokumentu použijí přiměřeně.“. 170. V § 69 odst. 3 písm. a) se slova „útvarů v řídící působnosti“ zrušují. 171. V § 69 odst. 3 písm. b) se slova „, u kterých dohlíží na výkon spisové služby,“ nahrazují slovy „v řídící působnosti svého zřizovatele“. 172. V § 69 odst. 3 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 173. V § 69a se odstavce 1 až 3 zrušují. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 1 až 5. 174. V § 69a odst. 1 se slovo „formátu“ nahrazuje slovy „datového formátu“ a slovo „jeho“ se zrušuje. 175. V § 69a odst. 2 se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „§ 3 odst. 4“, slovo „formátu“ se nahrazuje slovy „datového formátu“, slova „odstavce 4“ se nahrazují slovy „odstavce 1“, slova „či změnu formátu“ se nahrazují slovy „nebo změnu datového formátu“ a slovo „porušení“ se nahrazuje slovy „nezajištění neporušitelnosti“. 176. V § 69a odst. 3 se slovo „formátu“ nahrazuje slovy „datového formátu“ a za slova „podpisu,“ se vkládá slovo „uznávané“. 177. V § 69a odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „, a platnost kvalifikovaných certifikátů, na kterých jsou založeny“. 178. V § 69a odst. 4 se slovo „formátu“ nahrazuje slovy „datového formátu“. 179. V § 69a odst. 4 se slova „doplněný o datum převedení opatří určený původce uznávaným elektronickým podpisem osoby odpovědné za převedení z dokumentu v analogové podobě nebo změnu formátu dokumentu v digitální podobě, nebo svojí elektronickou značkou a kvalifikovaným časovým razítkem“ nahrazují slovy „opatří určený původce doložkou, která obsahuje údaje týkající se převedení nebo změny datového formátu, podepsanou uznávaným elektronickým podpisem osoby odpovědné za převedení z dokumentu v analogové podobě anebo změnu datového formátu dokumentu v digitální podobě nebo označenou elektronickou značkou určeného původce, a dále opatřenou kvalifikovaným časovým razítkem“. 180. V § 69a se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Údaje týkající se převedení nebo změny datového formátu stanoví prováděcí právní předpis.“. 181. V § 69a odstavec 5 zní: „(5) Neprokáže-li se opak, dokument v digitální podobě se považuje za pravý, byl-li podepsán uznávaným elektronickým podpisem nebo označen uznávanou elektronickou značkou osoby, která k tomu byla v okamžiku podepsání nebo označení oprávněna, a následně za doby platnosti uznávaného elektronického podpisu a kvalifikovaného certifikátu, na kterém je uznávaný elektronický podpis založen, nebo uznávané elektronické značky a kvalifikovaného systémového certifikátu, na kterém je uznávaná elektronická značka založena, opatřen kvalifikovaným časovým razítkem. To platí i pro dokumenty vzniklé z činnosti původců, kteří nejsou určenými původci.“. 182. V § 70 odst. 1 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní: „k) podrobnosti zpracování a strukturu spisového a skartačního plánu,“. Dosavadní písmena k) až m) se označují jako písmena l) až n). 183. V § 70 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena o) a p), která znějí: „o) strukturu údajů záznamu o výsledku ověření uznávaného elektronického podpisu, uznávané elektronické značky nebo kvalifikovaného časového razítka, p) údaje týkající se převedení nebo změny datového formátu dokumentu obsažené v doložce podle § 69a odst. 4.“. 184. V § 70 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „pro elektronické systémy spisové služby“ zrušují. 185. V § 70 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Ministerstvo zveřejní ve Věstníku ministerstva a způsobem umožňujícím dálkový přístup vzorový provozní řád digitálního archivu.“. 186. V § 71 odst. 1 písm. b) se na konci textu bodu 3 doplňují slova „nebo jiná organizační složka státu s celostátní působností“. 187. V § 71 odst. 1 písm. c) se na konci textu bodu 7 doplňují slova „nebo jiná organizační složka státu s celostátní působností“. 188. V § 71 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 189. V § 73 odst. 1 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje a za písmeno a) se vkládá nové písmeno b), které zní: „b) nevrátí vypůjčenou archiválii, nebo“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). 190. V § 73 odst. 4 písm. b) se slova „písm. b)“ nahrazují slovy „písm. c)“. 191. V § 73 odst. 7 písm. a) se za slova „podle odstavce“ vkládají slova „1 písm. b) nebo odstavce“. 192. V § 73 odst. 7 písm. b) se za slova „podle odstavce 1“ vkládají slova „písm. a) nebo c)“. 193. V § 74 odstavec 1 zní: „(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) poškodí nebo zničí archiválii nebo dokument, b) nevrátí vypůjčenou archiválii, nebo c) vyveze archiválii bez povolení podle § 29 odst. 1.“. 194. V § 74 odst. 3 úvodní části ustanovení se slovo „přestupku“ nahrazuje slovy „správního deliktu“. 195. V § 74 odst. 3 písm. b) se slova „písm. b)“ nahrazují slovy „písm. c)“. 196. V § 74 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jako soukromoprávní původce nebo jako právní nástupce veřejnoprávního anebo soukromoprávního původce se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 3 odst. 3 neuchová dokument nebo neumožní výběr archiválie, jde-li o dokumenty, ke kterým měl povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií již původce, jehož je tato právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba právním nástupcem.“. Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 8 až 10. 197. V § 74 odstavec 8 zní: „(8) Určený původce se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 63 nevykonává spisovou službu, b) v rozporu s § 66 odst. 1 nevydá spisový řád nebo spisový a skartační plán, anebo v rozporu s § 66 odst. 2 neoznačuje dokumenty podle skartačního řádu a spisového a skartačního plánu spisovými znaky, skartačními znaky a skartačními lhůtami, c) nedodrží podmínky pro ukládání dokumentů podle § 68, nebo d) v rozporu s § 68 odst. 1 neukládá dokumenty podle spisového a skartačního plánu.“. 198. V § 74 odst. 10 písm. a) se za slova „podle odstavce“ vkládají slova „1 písm. b) nebo odstavce“. 199. V § 74 odst. 10 písm. b) se za slovo „podle“ vkládají slova „odstavce 1 písm. a),“, za číslo „7“ se vkládají slova „, 8“ a číslo „8“ se nahrazuje číslem „9“. 200. V § 74 odst. 10 písm. c) se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „písm. c)“. 201. V § 78 odst. 3 se slova „u něho uložených“ nahrazují slovy „náležejících do jeho péče“. 202. Za § 78 se vkládají nové § 78a a 78b, které znějí: „§ 78a Ustanovení § 26 odst. 1 a 2, § 27 odst. 1 a 2, § 29 a 32 se nepoužijí pro úkony prováděné podle tohoto zákona s archiváliemi v digitální podobě. § 78b Práva a povinnosti zřizovatele archivu vykonávají v případě archivu, který je právnickou osobou, Národního archivu, státního oblastního archivu a Archivu bezpečnostních složek tyto archivy.“. 203. V § 79 odst. 2 písm. a) se slova „ve skartačním řízení a výběr archiválií mimo skartační řízení“ zrušují. 204. V § 80 odst. 4 se za slova „Národní galerie“ vkládají slova „v Praze“. 205. V § 83 odstavec 3 zní: „(3) Archiválie vybrané z dokumentů vzniklých v oblasti matrik nebo z dokumentů, které se týkají problematiky státního občanství České republiky nebo voleb do zastupitelstev územních samosprávných celků, Poslanecké sněmovny, Senátu a Evropského parlamentu, náleží do péče Národního archivu nebo příslušného státního oblastního archivu.“. 206. § 86 zní: „§ 86 Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 2, § 15 odst. 1, § 19, § 24 odst. 3, § 31 odst. 2, § 36, § 40 odst. 7, § 56 odst. 4, § 61 odst. 9, § 64 odst. 2, § 66 odst. 6, § 69a odst. 4 a § 70 odst. 1.“. 207. Příloha č. 1 včetně nadpisu zní: „Příloha č. 1 k zákonu č. 499/2004 Sb. Dokumenty vzniklé z činnosti obchodních společností, družstev s výjimkou družstev bytových a notářů, které jsou tito za podmínek stanovených tímto zákonem povinni uchovávat a umožnit z nich výběr archiválií I. Dokumenty vzniklé z činnosti obchodních společností a družstev s výjimkou družstev bytových 1. Dokumenty o vzniku, přeměně a zániku původce a) zakladatelské dokumenty, b) statuty, stanovy, jednací řády, organizační řády a schémata, c) dokumenty o přeměnách právnických osob, d) dokumentace o zrušení a zániku. 2. Dokumenty o řízení původce a) protokoly a zápisy z jednání statutárního orgánu a dozorčího orgánu, zprávy dozorčího orgánu, zápisy z valných hromad s přílohami, zápisy z porad vedení, b) výroční zprávy, c) zprávy o auditu. 3. Dokumenty o majetku původce a) mimořádné inventarizace majetku při vzniku, dělení nebo likvidaci obchodních společností a družstev s výjimkou družstev bytových, b) smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovitostem a listiny osvědčující přechod vlastnického práva k nemovitostem, c) dokumentace zápisu a certifikace ochranných známek. 4. Finanční dokumenty účetní závěrky. 5. Dokumenty vztahující se k předmětu podnikání původce a) podnikatelské záměry, vývojové studie, b) výrobní programy roční a delší, rozbory s komentáři, c) dokumentace výrobků (finální výkresy sestavení či sestav, prospekty, katalogy, vzorkovnice), d) ocenění výrobků. II. Dokumenty vzniklé z činnosti notářů 1. Vlastní dokumenty notářské zápisy. 2. Knihy, rejstříky a ostatní evidenční pomůcky podle kancelářského řádu Notářské komory České republiky a) seznam závětí, b) seznam listin o správě dědictví, c) rejstřík vedený zejména pro zápis žádostí o 1. úkony v notářské činnosti podle § 2 notářského řádu (s výjimkou legalizace a vidimace podle § 73 a 74 notářského řádu), 2. právní pomoc poskytovanou notářem v rámci další činnosti podle § 3 odst. 1 notářského řádu, 3. úkony další činnosti notáře podle § 3 odst. 2 a 3 notářského řádu, pokud nejsou zapisovány do jiného rejstříku vedeného notářem, d) rejstřík evidence dědických spisů, které příslušný soud předložil notáři jako soudnímu komisaři k vyřízení a provedení úkonů v dědickém řízení, e) kniha notářských úschov, f) kniha protestů.“. 208. Příloha č. 3 se zrušuje. Dosavadní příloha č. 4 se označuje jako příloha č. 3. 209. V příloze č. 3 v písmenu a) bodě 10 se slovo „Praze“ nahrazuje slovem „Dobřichovicích“. Čl. II Přechodné ustanovení Kategorizace archiválií a úkony související s jejím prováděním učiněné do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají jejím zrušením nedotčeny. Čl. III Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, jak vyplývá ze zákonů jej měnících. ČÁST TŘETÍ Změna občanského soudního řádu Čl. V Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 470/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 40b odst. 3 se slovo „opatří“ nahrazuje slovem „podepíše“ a slova „zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „uznávaný elektronický podpis“) nebo elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb“ nahrazují slovy „uznávaným elektronickým podpisem nebo označí uznávanou elektronickou značkou soudu“. 2. V § 42 odst. 5 se slova „opatřeného zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb“ nahrazují slovy „podepsaného uznávaným elektronickým podpisem“. 3. V § 47 odst. 2 a v § 50f odst. 2 se slova „opatřenou jeho zaručeným“ nahrazují slovy „podepsanou jeho uznávaným“. 4. V § 158 odst. 1 se slovo „opatřeno“ nahrazuje slovem „podepsáno“. 5. V § 174a odst. 1 se slovo „zaručeným“ nahrazuje slovem „uznávaným“. ČÁST ČTVRTÁ Změna živnostenského zákona Čl. VI V příloze č. 3 „Koncesované živnosti“ k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 499/2004 Sb., se ve sloupci pátém „Poznámka“ u předmětu podnikání „Vedení spisovny“ slova „odst. 1“ nahrazují slovy „odst. 4“. ČÁST PÁTÁ Změna obchodního zákoníku Čl. VII V § 75a odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 370/2000 Sb. a zákona č. 499/2004 Sb., se ve větě druhé za slova „z obchodního rejstříku“ vkládají slova „, s výjimkou bytového družstva,“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o účetnictví Čl. VIII Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 69/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 348/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 410/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 33 odst. 4 se za slovo „obsahujících“ vkládá slovo „uznávaný“ a za slova „o platnosti“ se vkládá slovo „uznávaného“. 2. V § 33a odst. 3 se za slova „podpisem nebo“ vkládá slovo „uznávaným“. 3. V § 33a odst. 4 se slova „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu“ nahrazují slovy „uznávaný elektronický podpis“. 4. V § 33a odst. 5 písm. b) se za slovo „podepsání“ vkládá slovo „uznávaným“. 5. V § 33a odst. 5 písm. c) se za slovy „jejich podepsání“ doplňuje slovo „uznávaným“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. IX Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 470/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 39 odst. 1 se slova „její elektronické“ nahrazují slovy „elektronické adresy“. 2. V § 123e odst. 1 se slova „zaručeným elektronickým podpisem68a) založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb“ nahrazují slovy „uznávaným elektronickým podpisem68a)“. 3. V § 123e odst. 2 písm. a) se slova „do určené elektronické“ nahrazují slovy „zasláním na určenou elektronickou adresu“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o Rejstříku trestů Čl. XI Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 357/2011 Sb. a zákona č. 420/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 11a odst. 3 se slovo „zaručeným“ nahrazuje slovem „uznávaným“ a slovo „opatřený“ se nahrazuje slovy „podepsaný uznávaným“. 2. V § 11a odst. 3 se za slovo „označenou“ vkládá slovo „uznávanou“. 3. V § 16a odst. 1 se slova „opatřené zaručeným“ nahrazují slovy „podepsané uznávaným“. 4. V § 16a odst. 3 a 4 se slovo „opatřené“ nahrazuje slovy „podepsané uznávaným“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o zemědělství Čl. XII V § 4c odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 291/2009 Sb., se slova „zaručeným elektronickým podpisem odpovědného pracovníka příslušného kontrolního orgánu56) založeném na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb podle zvláštního právního předpisu58)“ nahrazují slovy „uznávaným elektronickým podpisem58) odpovědného pracovníka příslušného kontrolního orgánu56)“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o návykových látkách Čl. XIII Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 57/2001 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 407/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 223/2003 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 106/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 26 odst. 1, § 27 odst. 1, § 27a odst. 1, § 29 úvodní části ustanovení, § 30 a v § 31 odst. 1 se slovo „zaručeným“ nahrazuje slovem „uznávaným“. 2. V § 28 odst. 3 se slova „opatřené zaručeným“ nahrazují slovy „podepsané uznávaným“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o svobodném přístupu k informacím Čl. XIV Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 123/2010 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 písmeno j) zní: „j) elektronickou adresu podatelny.“. 2. V § 14 odst. 3 se slova „elektronické podatelny13f)“ nahrazují slovy „elektronické adresy podatelny“ a slova „adresa elektronické podatelny není zveřejněna“ se nahrazují slovy „elektronické adresy podatelny nejsou zveřejněny“. Poznámka pod čarou č. 13f se zrušuje, včetně odkazu na poznámku pod čarou. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o cestovních dokladech Čl. XVI Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 384/2009 Sb., zákona č. 197/2010 Sb. a zákona č. 424/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 29 odst. 2 písm. c) bodě 3 a v § 29a odst. 2 písm. c) bodě 3 se za slovo „části“ vkládá slovo „uznávaného“. 2. V § 30a odst. 6 se slova „zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem elektronických služeb“ nahrazují slovy „uznávaným elektronickým podpisem“. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o evidenci obyvatel Čl. XVII Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 68/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 4 se slova „opatří zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb“ nahrazují slovy „podepíše uznávaným elektronickým podpisem“. 2. V § 8b odst. 4 se slova „opatřena zaručeným elektronickým podpisem založeném na kvalifikovaném certifikátu, vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb“ nahrazují slovy „podepsána uznávaným elektronickým podpisem“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení Čl. XVIII Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 578/2002 Sb., zákona č. 165/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 25 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Matriční úřad vydá úmrtní list fyzické osobě, která na jeho vydání prokáže právní zájem nebo která žila se zemřelým v době jeho smrti ve společné domácnosti anebo je vypravitelem jeho pohřbu.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 2. V § 25 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Je-li žádost o vydání matričního dokladu podle odstavce 1 písm. a), c) a d) a odstavce 4 nebo žádost o vydání doslovného výpisu z matriční knihy podána v listinné podobě, musí být podpis žadatele na žádosti, popřípadě na plné moci, která je její součástí, úředně ověřen.“. 3. Na konci § 45 se doplňuje věta „Je-li žádost o vydání vysvědčení podána v listinné podobě, musí být podpis žadatele na žádosti, popřípadě na plné moci, která je její součástí, úředně ověřen.“. 4. Za § 73 se vkládá nový § 73a, který zní: „§ 73a U fyzických osob, které změnily osobní stav a kterým byla povolena změna rodného příjmení, se povolená změna příjmení zapíše v knize manželství nebo v knize registrovaného partnerství, popřípadě v knize úmrtí v zápise úmrtí zemřelého manžela, popřípadě partnera.“. Čl. XIX Na žádost fyzické osoby, které byla povolena změna příjmení podle § 73 zákona č. 301/2001 Sb. přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a byla zapsána v knize narození, matriční úřad provede opravu matričního zápisu a vydá nový rodný list, na němž bude uvedeno její původní rodné příjmení před povolenou změnou. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o informačních systémech veřejné správy Čl. XX Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 4 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) spravuje centrální místo služeb komunikační infrastruktury veřejné správy (dále jen „centrální místo služeb“).“. 2. V § 6f se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Správcem portálu veřejné správy je ministerstvo.“. 3. Za § 6f se vkládá nový § 6g, který včetně nadpisu zní: „§ 6g Centrální místo služeb (1) Centrálním místem služeb se rozumí soubor technického a programového vybavení, jehož prostřednictvím jsou poskytovány služby informačních systémů veřejné správy a jehož prostřednictvím jsou využívány a propojovány sítě elektronických komunikací. (2) Centrální místo služeb spravuje ministerstvo. Ministerstvo může svěřit provozování centrálního místa služeb právnické osobě nebo fyzické osobě. (3) Správci informačních systémů veřejné správy poskytují služby informačních systémů veřejné správy prostřednictvím centrálního místa služeb. (4) Orgány veřejné správy využívají sítě elektronických komunikací prostřednictvím centrálního místa služeb.“. 4. V § 9 odst. 2 se za slovo „označené“ vkládá slovo „uznávanou“. 5. V § 9b odst. 2 se za slovo „označen“ vkládá slovo „uznávanou“ a za slova „že tato“ se vkládá slovo „uznávaná“. 6. V § 9b odst. 4 písm. d) se za slovo „založena“ vkládá slovo „uznávaná“. 7. V § 9c odst. 1 se za slovo „označený“ vkládá slovo „uznávanou“. 8. V § 9c odst. 3 se za slovo „vytváření“ vkládá slovo „uznávané“. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí Čl. XXI V § 6 odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb. a zákona č. 216/2007 Sb., se slova „opatřena zaručeným“ nahrazují slovy „podepsána uznávaným“. ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona o obalech Čl. XXIII V § 14 odst. 2 písm. b) zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 66/2006 Sb., se slova „elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb“ nahrazují slovy „uznávanou elektronickou značkou“. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o zbraních Čl. XXIV V § 42 odst. 3 zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 484/2008 Sb., se slovo „zaručeným“ nahrazuje slovem „uznávaným“. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Čl. XXV V § 175 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, se slovo „zaručeným“ nahrazuje slovem „uznávaným“. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. XXVI Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 26 odst. 4 se slova „opatřila zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „uznávaný elektronický podpis“) nebo elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „uznávaná elektronická značka“)“ nahrazují slovy „podepsala uznávaným elektronickým podpisem nebo označila uznávanou elektronickou značkou“. 2. V § 27 odst. 2 se slovo „opatřen“ nahrazuje slovem „podepsán“ a za slovo „nebo“ se vkládá slovo „označen“. 3. V § 30 odst. 5 se slovo „opatřeno“ nahrazuje slovem „podepsáno“ a za slovo „nebo“ se vkládá slovo „označeno“. 4. V § 102 odst. 2 se za slovo „adresu“ vkládá slovo „podatelny“ a slovo „opatřena“ se nahrazuje slovem „podepsána“. ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna správního řádu Čl. XXVII Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 19 odst. 8 se slova „opatřenou jeho zaručeným“ nahrazují slovy „podepsanou jeho uznávaným“. 2. V § 37 odst. 4 se slovo „zaručeným“ nahrazuje slovem „uznávaným“ a slovo „zaručeného“ se nahrazuje slovem „uznávaného“. 3. V § 37 odst. 7 se slova „elektronické podatelny.24)“ nahrazují slovy „elektronické adresy podatelny.“. Poznámka pod čarou č. 24 se zrušuje, včetně odkazu na poznámku pod čarou. 4. V § 69 odst. 3 se slova „zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb“ nahrazují slovy „uznávaným elektronickým podpisem“. ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o elektronických komunikacích Čl. XXVIII Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 19/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 25 odst. 4 se slovo „zaručeného“ nahrazuje slovem „uznávaného“. 2. V § 33 odst. 10 se slova „opatřena zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb“ nahrazují slovy „podepsána uznávaným elektronickým podpisem“. 3. V § 75 odst. 5 se slova „je-li k nim připojen zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb“ nahrazují slovy „jsou-li podepsány uznávaným elektronickým podpisem“. ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti Čl. XXIX Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 119/2007 Sb., zákona č. 177/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 46 odst. 4 písm. g) a v § 46 odst. 5 písm. d) se za slovo „podobě“ vkládá slovo „uznávaný“. 2. V § 54 odst. 2 písm. g) a v § 54 odst. 3 písm. e) se za slovo „podobě“ vkládá slovo „uznávaný“. 3. V § 62 odst. 5 písm. f) se za slovo „podobě“ vkládá slovo „uznávaný“. 4. V § 85 odst. 2 písm. f) se za slovo „podobě“ vkládá slovo „uznávaný“. 5. V § 89 odst. 8 se slova „zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb; tohoto poskytovatele je třeba zároveň uvést nebo připojit certifikát k podání“ nahrazují slovy „uznávaným elektronickým podpisem“. ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o ověřování Čl. XXX Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 301/2008 Sb., se mění takto: 1. V § 8 písm. c) se za bod 2 vkládá nový bod 3, který včetně poznámky pod čarou č. 15 zní: „3. listinou, která je výstupem z autorizované konverze dokumentů15), 15) § 22 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.“. Dosavadní body 3 a 4 se označují jako body 4 a 5. 2. V § 8 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) údaj o tom, zda listina, ze které je vidimovaná listina pořízena, obsahuje viditelný zajišťovací prvek, jenž je součástí obsahu právního významu této listiny, například hologram,“. Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena g) a h). 3. V § 9 písm. a) se slova „je-li listinou“ nahrazují slovy „je-li předložená listina“ a slova „listina, jejíž“ se nahrazují slovy „listinou, jejíž“. 4. V § 9 písm. b) se za slova „je-li“ vkládá slovo „předložená“. 5. V § 9 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) a d), která znějí: „c) je-li předložená listina, z níž je vidimovaná listina pořízena, opatřena viditelným zajišťovacím prvkem, jenž je součástí obsahu právního významu této listiny, například hologramem; to neplatí, je-li kopie listiny pořízena ověřující osobou na kopírovacím zařízení, a to na náklady žadatele, d) je-li předložená listina již ověřenou vidimovanou listinou, v jejíž ověřovací doložce je uveden údaj podle § 8 písm. f),“. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena e) až h). 6. V § 9 písm. e) se za slova „je-li“ vkládá slovo „předložená“ a za slovo „listina“ se vkládají slova „, z níž je vidimovaná listina pořízena,“. 7. V § 9 písm. f) se slova „ve vidimované“ nahrazují slovy „v předložené“ a za slovo „listině“ se vkládají slova „, z níž je vidimovaná listina pořízena,“. 8. V § 9 písm. g) se za slovo „s“ vkládá slovo „předloženou“. 9. V § 9 písm. h) se slovo „vidimované“ nahrazuje slovem „předložené“ a za slovo „listiny“ se vkládají slova „, z níž je vidimovaná listina pořízena,“. 10. V § 9 písm. h) se za bod 2 vkládá nový bod 3, který zní: „3. listinu, která je výstupem z autorizované konverze dokumentů15),“. Dosavadní body 3 a 4 se označují jako body 4 a 5. ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ Změna zákona o provádění mezinárodních sankcí Čl. XXXI V § 10 odst. 3 zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, se slova „opatřeno zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem elektronických služeb“ nahrazují slovy „podepsáno uznávaným elektronickým podpisem“. ČÁST TŘICÁTÁ Změna zákona o střetu zájmů Čl. XXXIII Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 350/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 12 odst. 3 se slova „opatřené zaručeným“ nahrazují slovy „podepsané uznávaným“. 2. V § 13 odst. 3 písm. c) se slova „do elektronické“ nahrazují slovy „prostřednictvím elektronické adresy“. ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ Změna insolvenčního zákona Čl. XXXIV V § 97 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 296/2007 Sb., se slovo „zaručeným“ nahrazuje slovem „uznávaným“. ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) Čl. XXXVI V zákoně č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), se za § 30 vkládá nový § 30a, který zní: „§ 30a (1) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívají správní orgány ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (2) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívají správní orgány z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, d) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (3) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívají správní orgány z informačního systému cizinců tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození, d) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“. ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. XXXVII Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb. a zákona č. 1/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 162 odst. 1 se slova „zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb“ nahrazují slovy „uznávaným elektronickým podpisem“. 2. V § 162 odst. 2 písm. a) se slova „do určené elektronické“ nahrazují slovy „zasláním na určenou elektronickou adresu“. ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech Čl. XXXVIII V § 5 odst. 1 zákona č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů, se slovo „zaručeným“ nahrazuje slovem „uznávaným“. ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna zákoníku práce Čl. XXXIX Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 451/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 462/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 377/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 466/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 335 odst. 2 se slova „elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu“ nahrazují slovy „uznávaným elektronickým podpisem“. 2. V § 335 odst. 3 a 4 se slova „elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu“ nahrazují slovy „uznávaným elektronickým podpisem“. 3. V § 337 odst. 2 se slova „elektronickým podpisem zaměstnance založeným na kvalifikovaném systémovém certifikátu“ nahrazují slovy „uznávaným elektronickým podpisem zaměstnance“. 4. V § 337 odst. 4 a 5 se slova „elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu95) nebo označení elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu95)“ nahrazují slovy „uznávaným elektronickým podpisem nebo označenou svou uznávanou elektronickou značkou95)“. ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ Změna zákona o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek Čl. XLI Zákon č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 160/2008 Sb., se mění takto: 1. V § 13 odst. 1 písm. b) se za slova „k dokumentům a archiváliím“ vkládají slova „náležejícím do jeho péče“. 2. V § 13 odst. 1 písm. f) se slova „ve skartačním řízení nebo mimo skartační řízení“ zrušují. 3. V § 13 odst. 1 písm. g) se slova „nebo kopií archiválií u něj uložených“ nahrazují slovy „, kopií archiválií v analogové podobě nebo replik archiválií v digitální podobě náležejících do jeho péče“. 4. V § 13 odst. 1 písm. i) se slova „uložených archiváliích“ nahrazují slovy „archiváliích náležejících do jeho péče“ a slova „a kopie archiválií“ se nahrazují slovy „, kopie nebo repliky“. 5. V § 13 odst. 1 písm. j) se slova „uložených archiválií“ nahrazují slovy „archiválií náležejících do jeho péče“. 6. V § 13 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „archivní péče“ nahrazují slovy „péče o archiválie“. 7. V § 13 odst. 2 písm. c) se slova „u něj uloženy“ nahrazují slovy „mu svěřeny do péče“. ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů Čl. XLII Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 282/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb. a zákona č. 420/2011 Sb., se mění takto: 1. V čl. LXXII se v § 17 odst. 5 slova „opatřen zaručeným“ nahrazují slovy „podepsán uznávaným“ a slovo „elektronickou“ se nahrazuje slovy „označen uznávanou elektronickou“. 2. V čl. LXXIII se v § 17 odst. 5 slova „opatřen zaručeným“ nahrazují slovy „podepsán uznávaným“ a slovo „elektronickou“ se nahrazuje slovy „označen uznávanou elektronickou“. 3. V čl. LXXIV se v § 17 odst. 5 slova „opatřen zaručeným“ nahrazují slovy „podepsán uznávaným“ a slovo „elektronickou“ se nahrazuje slovy „označen uznávanou elektronickou“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ Změna zákona o přeměnách obchodních společností a družstev Čl. XLIII V § 33b zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění zákona č. 355/2011 Sb., se slova „opatří zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „zaručený elektronický podpis“) nebo elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „uznávaná elektronická značka“)“ nahrazují slovy „podepíše uznávaným elektronickým podpisem nebo opatří uznávanou elektronickou značkou“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů Čl. XLIV Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 14a odst. 2 se slovo „vydá“ nahrazuje slovy „může vydat“. 2. V § 15 odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo za účelem správy informačního systému datových schránek a zřizování a správy datových schránek využívá a) ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: 1. příjmení, 2. jméno, popřípadě jména, 3. adresa místa pobytu, 4. datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, 5. datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, b) z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, 2. rodné číslo, 3. zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, c) z informačního systému cizinců tyto údaje: 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, 2. rodné číslo, 3. zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, d) ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci všechny referenční údaje, s výjimkou údaje o agendovém identifikátoru fyzické osoby pro agendu tohoto registru.“. 3. V § 16 se na konci textu věty první doplňují slova „, jde-li o osobu, která má zřízenu datovou schránku“ a ve větě druhé za slovo „osoby“ a ve větě třetí za slovo „osoba“ se vkládají slova „, která má zřízenu datovou schránku,“. 4. V § 20 odst. 1 písm. c) se slova „elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „uznávaná elektronická značka“)“ nahrazují slovy „uznávanou elektronickou značkou“. 5. V § 24 odst. 1 písm. b) se slova „vydaný akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, na němž je založen zaručený“ nahrazují slovy „, na němž je založen uznávaný“ a slova „vydaný akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, na němž je založena“ se nahrazují slovy „, na němž je založena uznávaná“. 6. V § 24 odst. 1 písm. c) se slova „zaručeného elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „uznávaný elektronický podpis“)“ nahrazují slovy „uznávaného elektronického podpisu“. 7. V § 27 odst. 2 se slova „zaručeným elektronickým podpisem, který je založen na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb“ nahrazují slovy „uznávaným elektronickým podpisem“. 8. V § 29 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o auditorech Čl. XLV V § 11 odst. 5 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), se slova „zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb“ nahrazují slovy „uznávaným elektronickým podpisem“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o základních registrech Čl. XLVI Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. f) se slova „a základními registry a agendovými informačními systémy“ nahrazují slovy „, základními registry a agendovými informačními systémy a agendovými informačními systémy navzájem“. 2. V § 7 odst. 2 písm. a) se za slovo „registrů“ vkládají slova „, registru obyvatel, registru osob a registru práv a povinností“ a slovo „jeho“ se nahrazuje slovem „jejich“. 3. V § 7 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) realizaci vazeb mezi jednotlivými agendovými informačními systémy prostřednictvím služeb informačního systému základních registrů,“. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f). 4. V § 7 odst. 2 písm. e) se za slova „základních registrech“ vkládají slova „a údajů obsažených v agendových informačních systémech“. 5. V § 7 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Náklady související s provozováním příslušného registru podle odstavce 2 písm. a) hradí jeho správce.“. 6. V § 20 odst. 2 se písmeno a) zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene b). 7. V § 28 odst. 3 se písmeno a) zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene b). 8. V § 50 odst. 1 písm. b) se slova „a právech a povinnostech k věcem“ a slova „a věcech“ zrušují. 9. V § 52 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovem „obyvatel“ čárka nahrazuje slovem „nebo“ a slova „nebo v registru územní identifikace“ se zrušují. 10. V § 52 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena d) až g). 11. V § 58 odst. 2 se slova „opatří zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb“ nahrazují slovy „podepíše uznávaným elektronickým podpisem“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna daňového řádu Čl. XLVII Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 35 odst. 1 písm. c) se slova „opatřena zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb4) (dále jen „uznávaný elektronický podpis“)“ nahrazují slovy „podepsána uznávaným elektronickým podpisem4)“. 2. V § 56 odst. 1 písm. b) se slovo „elektronické“ zrušuje. 3. V § 69 odst. 2 a 4 se slovo „opatřené“ nahrazuje slovem „podepsané“. 4. V § 71 odst. 1 a v § 180 odst. 2 se slovo „opatřena“ nahrazuje slovem „podepsána“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o zdravotních službách Čl. XLVIII V § 55 písm. g) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a o podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), se slova „opatří zaručeným“ nahrazují slovy „podepíše uznávaným“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o specifických zdravotních službách Čl. XLIX V § 44 odst. 2 písm. c) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, se slovo „opatřeného“ nahrazuje slovy „podepsaného uznávaným“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Čl. L Zrušuje se: 1. Nařízení vlády č. 495/2004 Sb., kterým se provádí zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů. 2. Vyhláška č. 496/2004 Sb., o elektronických podatelnách. ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ ÚČINNOST Čl. LI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2012. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Usnesení Poslanecké sněmovny č. 166/2012 Sb.
Usnesení Poslanecké sněmovny č. 166/2012 Sb. Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, přijatému Parlamentem dne 31. ledna 2012 a vrácenému prezidentem republiky dne 14. března 2012 Vyhlášeno 30. 5. 2012, částka 59/2012 166 USNESENÍ Poslanecké sněmovny ze dne 9. května 2012 Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, přijatém Parlamentem dne 31. ledna 2012 a vráceném prezidentem republiky dne 14. března 2012. Němcová v. r.
Zákon č. 165/2012 Sb.
Zákon č. 165/2012 Sb. Zákon o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů Vyhlášeno 30. 5. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 59/2012 * ČÁST PRVNÍ - PODPOROVANÉ ZDROJE ENERGIE (§ 1 — § 55) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o hospodaření energií (§ 56 — § 56) * ČÁST TŘETÍ - Změna energetického zákona (§ 57 — § 57) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona č. 402/2010 Sb. (§ 60 — § 60) * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona č. 281/2009 Sb. (§ 61 — § 61) * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST (§ 62 — § 62) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (469/2023 Sb., 265/2024 Sb.) 165 ZÁKON ze dne 31. ledna 2012 o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PODPOROVANÉ ZDROJE ENERGIE HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět, účel úpravy a společná pravidla podpory (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje a) podporu elektřiny, tepla a biometanubiometanu z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie (dále jen „obnovitelný zdrojobnovitelný zdroj“), druhotných energetických zdrojů (dále jen „druhotný zdrojdruhotný zdroj“) a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla, přechodnou transformační podporu tepla v soustavách zásobování tepelnou energií a zajištění přiměřenosti této podpory, výkon státní správy a práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené, b) pravidla pro rozvoj a regulaci podporovaných zdrojů energie, c) podmínky pro vydávání, evidenci a uznávání záruk původu energie z obnovitelných zdrojů a z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, d) podmínky pro vydávání osvědčení o původu elektřiny vyrobené z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nebo druhotných zdrojů, e) financování podpory elektřiny z podporovaných zdrojů, tepla a biometanubiometanu z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů a poskytnutí dotace operátorovi trhu na úhradu těchto nákladů, f) odvod z elektřiny ze slunečního záření, g) práva a povinnosti osob dodávajících pohonné hmoty a elektřinu pro dopravní účely a působnost orgánů veřejné správy při zajištění naplnění cílů ve využívání energie z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů v odvětví dopravy. (2) Účelem tohoto zákona je v zájmu ochrany klimatu a ochrany životního prostředí a) podpořit využití obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, b) zajistit zvyšování podílu obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie k dosažení stanovených cílů1), c) přispět k šetrnému využívání přírodních zdrojů a k trvale udržitelnému rozvoji společnosti, d) vytvořit podmínky pro naplnění závazného cíle a příspěvku České republiky k podílu energie z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energiehrubé konečné spotřebě energie v Evropské unii při současném zohlednění zájmů zákazníků na minimalizaci dopadů podpory na ceny energií pro zákazníky v České republice, e) vytvořit podmínky pro naplnění cílů ve využívání energie z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení a v odvětví dopravy. (3) Ustanovení tohoto zákona upravující poskytování podpory a postup pro stanovení výše a rozsahu podpory se nepoužijí, pokud by podpora stanovená na jejich základě byla v rozporu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie nebo rozhodnutími Komise vydanými na jeho základě. § 2 Základní pojmy (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) obnovitelnými zdrojiobnovitelnými zdroji obnovitelné nefosilní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření (termální a fotovoltaická), geotermální energiegeotermální energie, energie okolního prostředíenergie okolního prostředí, energie z přílivu nebo vln a jiná energie z oceánů, energie vody, energie biomasybiomasy a paliv z ní vyráběných, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynubioplynu, b) biomasoubiomasou biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství, z lesnictví a souvisejících odvětví a z rybolovu a akvakultury, včetně rostlinných a živočišných látek, jakož i biologicky rozložitelná část odpadů, včetně průmyslových a komunálních odpadů biologického původu, přičemž zemědělská biomasabiomasa je biomasabiomasa vyrobená v zemědělství a lesní biomasabiomasa je biomasabiomasa vyrobená v lesnictví. c) bioplynembioplynem plynné palivo vyráběné z biomasybiomasy používané pro výrobu elektřiny, tepla nebo pro výrobu biometanubiometanu; za bioplynbioplyn se považuje také kalový a skládkový plyn, d) biokapalinou kapalné palivo vyráběné z biomasybiomasy používané pro výrobu elektřiny a tepla, e) biometanembiometanem upravený bioplynbioplyn, jehož kvalita a čistota splňuje kvalitativní parametry zemního plynu. f) druhotnými zdrojidruhotnými zdroji využitelné energetické zdroje, jejichž energetický potenciál vzniká jako vedlejší produkt při přeměně a konečné spotřebě energie, při uvolňování z bituminozních hornin včetně degazačního a důlního plynu nebo při energetickém využívání nebo odstraňování odpadů a náhradních paliv vyrobených na bázi odpadů nebo při jiné hospodářské činnosti, g) kombinovanou výrobou elektřiny a teplakombinovanou výrobou elektřiny a tepla přeměna primární energie na energii elektrickou a užitečné teploužitečné teplo ve společném současně probíhajícím procesu v jednom výrobním zařízení, h) užitečným teplemužitečným teplem teplo vyrobené v procesu kombinované výroby elektřiny a tepla k uspokojování poptávky po teple a chlazení, která nepřekračuje potřeby tepla nebo chlazení a která by byla za tržních podmínek uspokojována jinými procesy výroby energie než kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, i) hrubou konečnou spotřebou energiehrubou konečnou spotřebou energie energetické komodity dodané k energetickým účelům pro průmysl, dopravu, domácnosti, služby včetně veřejných služeb, zemědělství, lesnictví a rybolov, spotřeba elektřiny a tepla v odvětví energetiky při výrobě elektřiny, tepla a paliv používaných v odvětví dopravy a ztráty elektřiny a tepla při distribuci a přenosu, j) zeleným bonusem na elektřinuzeleným bonusem na elektřinu peněžní prostředky na podporu výroby elektřiny podle tohoto zákona určené výrobcůmvýrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů, druhotných zdrojůdruhotných zdrojů nebo vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla, k) zeleným bonusem na teplozeleným bonusem na teplo peněžní prostředky na podporu výroby tepla podle tohoto zákona určené výrobcůmvýrobcům tepla, l) zeleným bonusem na biometanzeleným bonusem na biometan peněžní prostředky na podporu výroby biometanubiometanu podle tohoto zákona určené výrobcům biometanuvýrobcům biometanu, m) výrobnou elektřiny z podporovaných zdrojůvýrobnou elektřiny z podporovaných zdrojů výrobna elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů, druhotných zdrojůdruhotných zdrojů nebo z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla, n) výrobnou teplavýrobnou tepla zdroj tepelné energie2) z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů, o) výrobnou biometanuvýrobnou biometanu zařízení k výrobě bioplynubioplynu a jeho úpravě na biometanbiometan nebo zařízení k úpravě bioplynubioplynu na biometanbiometan p) výrobcemvýrobcem výrobcevýrobce elektřiny z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje, výrobcevýrobce elektřiny z druhotného zdrojedruhotného zdroje a výrobcevýrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla, q) výrobcem tepla výrobce tepla z obnovitelného zdrojevýrobcem tepla výrobce tepla z obnovitelného zdroje, r) výrobcem biometanuvýrobcem biometanu provozovatel výrobny biometanuvýrobny biometanu s) vykupujícím obchodník s elektřinou, který vykupuje vyrobenou elektřinu od výrobcevýrobce, t) povinně vykupujícím obchodník s elektřinou určený tímto zákonem nebo vybraný Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“), který vykupuje elektřinu od výrobcevýrobce z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje vyrobenou ve výrobně elektřiny na vymezeném území, u) hodinovou cenou cena elektřiny na denním trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu3); v případech, kdy není denní trh s elektřinou organizován, rozumí se hodinovou cenou pevná jednotková cena elektřiny pro zvláštní režim zúčtování ve stavech nouze stanovená cenovým výměrem Energetického regulačního úřadu (dále jen „Úřad“), v) provozovatelem regionální distribuční soustavyprovozovatelem regionální distribuční soustavy držitel licence na distribuci elektřiny, jehož distribuční soustava je přímo připojena na přenosovou soustavu, w) provozovatelem lokální distribuční soustavyprovozovatelem lokální distribuční soustavy držitel licence na distribuci elektřiny, jehož distribuční soustava není přímo připojena k přenosové soustavě, x) technologickou vlastní spotřebou elektřinytechnologickou vlastní spotřebou elektřiny spotřeba elektrické energie na výrobu elektřiny v hlavním výrobním zařízení i pomocných provozech, které s výrobou elektřiny přímo souvisejí, včetně výroby, přeměny nebo úpravy paliva, ztrát v rozvodu vlastní spotřeby i ztrát na zvyšovacích transformátorech výrobny elektřiny pro dodávku do distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, y) účinnou soustavou zásobování tepelnou energiíúčinnou soustavou zásobování tepelnou energií soustava zásobování tepelnou energií, do které bylo v předcházejícím kalendářním roce dodáno alespoň 50 % tepla z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů, 50 % odpadního tepla, 75 % tepla z kombinované výroby tepla a elektřiny nebo 50 % tepla z kombinace uvedených možností, z) odpadním teplem nebo odpadním chlademodpadním teplem nebo odpadním chladem teplo nebo chlad vzniklé jako vedlejší produkt v průmyslových zařízeních, ve výrobnách elektřiny nebo v sektoru služeb, kde byl nebo bude použit proces kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla nebo kde není kombinovaná výroba elektřiny a teplakombinovaná výroba elektřiny a tepla proveditelná, které by se bez přístupu do soustavy zásobování tepelnou energií bez využití rozptýlily do vzduchu nebo do vody. (2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) zdrojem elektřinyzdrojem elektřiny výrobna elektřiny nebo její část, která je schopna samostatného provozu a je do provozu uvedena samostatně, b) nepalivovým zdrojem elektřinynepalivovým zdrojem elektřiny zdroj elektřinyzdroj elektřiny využívající k výrobě elektřiny energii větru, energii slunečního záření, geotermální energiigeotermální energii nebo energii vody, c) palivovým zdrojem elektřinypalivovým zdrojem elektřiny zdroj elektřinyzdroj elektřiny využívající k výrobě elektřiny spalování biomasybiomasy, bioplynubioplynu nebo důlního plynu nebo zdroj elektřinyzdroj elektřiny využívající kombinovanou výrobu elektřiny a teplakombinovanou výrobu elektřiny a tepla, d) modernizací výrobny elektřinymodernizací výrobny elektřiny obnovení výrobny elektřiny zahrnující úplné nebo částečné nahrazení zařízení nebo provozních systémů a vybavení za účelem náhrady instalovaného výkonu nebo zvýšení účinnosti nebo instalovaného výkonu výrobny elektřiny; za modernizaci se považuje i změna paliva, e) referenční výkupní cenoureferenční výkupní cenou cena elektřiny stanovená Úřadem pro účely výpočtu hodinového zeleného bonusu na elektřinuzeleného bonusu na elektřinu, f) referenční aukční cenoureferenční aukční cenou cena elektřiny nabízená předkladatelem nabídky v aukci, g) aukčním bonusem peněžní prostředky na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů ve výši rozdílu referenční aukční cenyreferenční aukční ceny a hodinové cenyhodinové ceny, nebo peněžní prostředky na podporu výroby elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla ve výši rozdílu referenční aukční cenyreferenční aukční ceny a očekávané průměrné roční hodinové cenyhodinové ceny, h) energetickým výkonem výrobny biometanuenergetickým výkonem výrobny biometanu instalovaná kapacita výrobny biometanuvýrobny biometanu v Nm3/rok, i) palivem z biomasypalivem z biomasy plynné nebo pevné palivo vyrobené z biomasybiomasy, j) energií okolního prostředíenergií okolního prostředí přirozeně se vyskytující tepelná energie a energie nahromaděná v prostředí vymezeném určitými hranicemi, která může být uložena v ovzduší, s výjimkou odpadního vzduchu, nebo v povrchových či odpadních vodách, k) geotermální energiígeotermální energií energie uložená ve formě tepla pod zemským povrchem, l) zárukou původuzárukou původu elektronický dokument, který dokládá zákazníkovi původ dodané energie, m) pokročilým biometanempokročilým biometanem biometanbiometan vyrobený ze surovin uvedených v prováděcím právním předpisu. HLAVA II ROZVOJ A REGULACE PODPOROVANÝCH ZDROJŮ ENERGIE § 3 (1) Návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího správu energetické unie4) (dále jen „vnitrostátní plán“) vypracovává ministerstvo. Návrh vnitrostátního plánu, způsob podávání vyjádření a úprav k němu a dostatečnou lhůtu k jejich podání zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Vnitrostátní plán schvaluje vláda. (3) Vnitrostátní plán zahrnuje vedle náležitostí stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím správu energetické unie4) také cíle České republiky v oblasti výroby elektřiny a tepla z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla a z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů. (4) Vláda nařízením stanoví pro výrobny elektřiny, výrobny teplavýrobny tepla a výrobny biometanuvýrobny biometanu, které byly uvedeny do provozu od 1. ledna 2022, pro výrobny elektřiny, u kterých byla provedena modernizace výrobny elektřinymodernizace výrobny elektřiny od 1. ledna 2022, a pro podporu elektřiny pro zachování výrobny elektřiny v provozu (dále jen „udržovací podpora elektřiny“) a pro podporu tepla pro zachování výrobny teplavýrobny tepla v provozu (dále jen „udržovací podpora tepla) a pro přechodnou transformační podporu tepla v soustavách zásobování tepelnou energií na období alespoň 3 kalendářních let a) druhy podpor, které budou využity pro podporu, b) formy podpory podle § 8, které budou využity pro podporu výroben elektřiny, které byly uvedeny do provozu od 1. ledna 2022, a pro výrobny elektřiny, u kterých byla provedena modernizace výrobny elektřinymodernizace výrobny elektřiny od 1. ledna 2022, c) druhy podporovaných zdrojů a velikost elektrického instalovaného výkonu výroben elektřiny, tepelného výkonu výroben teplavýroben tepla a energetického výkonu výroben biometanuenergetického výkonu výroben biometanu podle § 4 odst. 2, § 5 odst. 2, § 6 odst. 2, § 6a, 6c, § 24 odst. 2, § 25a odst. 1, § 26b a § 27a odst. 1, které budou předmětem podpory, d) množství tepla z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě společného spalování obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje podle § 25a odst. 3, které budou předmětem podpory, e) vymezení tepla, na které se nevztahuje přechodná transformační podpora tepla v soustavách zásobování tepelnou energií, a ceny povolenky na emise skleníkových plynů zajištující přechod k transformaci výroby tepla, f) maximální výši finanční jistoty v případě aukce, g) vymezení druhů podporovaných zdrojů energie podle tohoto zákona, pro které bude platit 1. povolení stavby22) výrobny elektřiny jako podmínka pro účast v aukci, 2. společná aukce pro výrobny elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna 2022 a pro modernizované výrobny elektřiny, h) vymezení, pro který druh podporovaného zdroje energie podle tohoto zákona bude podpora zvlášť pro zdroj elektřinyzdroj elektřiny a zvlášť pro výrobnu elektřiny, i) dobu trvání udržovací podpory elektřiny, dobu trvání udržovací podpory tepla a období, za které se poskytuje přechodná transformační podpora tepla v soustavách zásobování tepelnou energií, j) vymezení výrobny teplavýrobny tepla využívající biomasubiomasu, pro kterou platí podmínka dodávky vyrobeného tepla do účinné soustavy zásobování tepelnou energiíúčinné soustavy zásobování tepelnou energií, k) vymezení velikosti výrobny biometanuvýrobny biometanu, na kterou se vztahuje podpora biometanubiometanu. (5) Nařízení vlády podle odstavce 4 upravuje podporu elektřiny, tepla a biometanubiometanu vždy na celý kalendářní rok. Vláda vydá každý kalendářní rok nařízení podle odstavce 4, kterým doplňuje vymezení podpory, pro další kalendářní rok nebo roky tak, aby bylo vymezení určeno vždy na období minimálně alespoň 3 kalendářních let. § 3a (1) Operátor trhu do patnáctého dne každého následujícího kalendářního měsíce zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o počtu výroben elektřiny, u nichž výrobcevýrobce registroval v systému operátora trhu podporu modernizované výrobny elektřiny, a počtu výroben elektřiny, výroben teplavýroben tepla a výroben biometanuvýroben biometanu, které byly uvedeny do provozu od 1. ledna 2022, a o jejich souhrnném instalovaném elektrickém, tepelném a energetickém výkonu, a to v členění podle jednotlivých druhů podporovaných zdrojů a provozních podpor, pro něž byla v systému operátora trhu registrována podpora. Operátor trhu dále ve lhůtě a způsobem podle věty první zveřejňuje informaci o množství podporovaného tepla z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě společného spalování obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje, a to od začátku daného kalendářního roku. (2) Pokud souhrnný instalovaný elektrický výkon pro výrobny elektřiny, které nejsou předmětem aukce, nebo tepelný výkon pro výrobny teplavýrobny tepla nebo energetický výkon výrobny biometanuenergetický výkon výrobny biometanu v členění podle jednotlivých druhů podporovaných zdrojů a provozních podpor zveřejněný operátorem trhu dosáhne pro výrobny elektřiny, u nichž byla provedena modernizace výrobny elektřinymodernizace výrobny elektřiny, nebo pro výrobny elektřiny, výrobny teplavýrobny tepla nebo výrobny biometanuvýrobny biometanu, které byly uvedeny do provozu, souhrnné hodnoty výkonu stanovené nařízením vlády v členění podle jednotlivých druhů podporovaných zdrojů za celé vymezené obdobívymezené období, pak elektřina, teplo nebo biometanbiometan vyrobené ve výrobnách elektřiny, výrobnách teplavýrobnách tepla nebo výrobnách biometanuvýrobnách biometanu využívajících příslušný druh podporovaného zdroje a uvedených do provozu nebo elektřina vyrobená v modernizované výrobně elektřiny, u které je provedena registrace v systému operátora trhu od prvního dne pátého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy byla zveřejněna informace o dosažení souhrnné hodnoty výkonu pro odpovídající podporovaný zdroj, nejsou předmětem podpory podle tohoto zákona. Vymezeným obdobímVymezeným obdobím se rozumí období, pro které vláda stanovila vymezení podle § 3 odst. 4. (3) Odstavec 2 se nepoužije v případě výrobny elektřiny, výrobny teplavýrobny tepla nebo výrobny biometanuvýrobny biometanu, na kterou vydané povolení stavby nabylo právní moci22) přede dnem zveřejnění informace operátora trhu o dosažení souhrnné hodnoty výkonu podle odstavce 2 a u které bude provedena registrace modernizované výrobny elektřiny v systému operátora trhu do 2 let ode dne zveřejnění informace operátorem trhu podle odstavce 1 nebo která bude uvedena do provozu do 2 let ode dne zveřejnění informace operátorem trhu podle odstavce 1. V případech, kdy cenový výměr v době uvedení výrobny elektřiny, výrobny teplavýrobny tepla nebo výrobny biometanuvýrobny biometanu do provozu nebo v době registrace modernizované výrobny elektřiny v systému operátora trhu výši podpory nestanoví, použije se výše podpory stanovená pro tyto výrobny uvedené do provozu nebo modernizované v kalendářním roce, kdy byla zveřejněna informace o dosažení souhrnné hodnoty výkonu podle odstavce 2. (4) Pokud dojde k překročení množství tepla z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě společného spalování obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje stanoveného nařízením vlády podle § 3 odst. 4 písm. d), sníží operátor trhu od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy byla zveřejněna informace o tomto překročení, výši zeleného bonusu na teplozeleného bonusu na teplo z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů dodané ze společného spalovaní obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje a neobnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje ve stejném poměru, ve kterém skutečné množství tepla z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě společného spalování obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje a neobnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje od prvního dne kalendářního roku překročilo množství tepla z obnovitelného zdroje dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě společného spalování obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje stanoveného v nařízení vlády podle § 3 odst. 4 písm. d). (5) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup předpokládanou výši peněžních prostředků na provozní podporu s rozlišením na podporu elektřiny, tepla a biometanubiometanu a investiční podporu na následující 3 kalendářní roky. HLAVA III PODPORA ELEKTŘINY Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ A DRUHOTNÝCH ZDROJŮ A VYSOKOÚČINNÉ KOMBINOVANÉ VÝROBY ELEKTŘINY A TEPLA § 4 Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů (1) Pro účely stanovení podpory elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů podle tohoto zákona se za elektřinu z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů považuje elektřina vyrobená využitím obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů naměřená v předávacím místě výrobny elektřiny5) a distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, nebo naměřená na svorkách generátoru a snížená o technologickou vlastní spotřebu elektřinytechnologickou vlastní spotřebu elektřiny. Odebírá-li výrobcevýrobce ke krytí technologické vlastní spotřeby elektřinutechnologické vlastní spotřeby elektřinu z přenosové nebo distribuční soustavy nebo z jiné výrobny elektřiny, je předmětem podpory elektřina v množství naměřeném v předávacím místě výrobny elektřiny a sníženém o množství elektřiny odebrané pro technologickou vlastní spotřebu. (2) Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů se vztahuje na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů ve výrobnách elektřiny na území České republiky připojených k elektrizační soustavě České republiky přímo nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny připojené k elektrizační soustavě České republiky. U výroben elektřiny uvedených do provozu od 1. ledna 2022 se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů může vztahovat pouze na výrobny elektřiny využívající energii vody ve výrobnách elektřiny do instalovaného výkonu 10 MW, větru, slunečního záření, skládkového a kalového plynu. U výroben elektřiny uvedených do provozu od 1. ledna 2024 se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů může vztahovat také na výrobny elektřiny do 500 kW instalovaného výkonu využívající energii bioplynubioplynu. (3) Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů se vztahuje na elektřinu vyrobenou ve výrobnách elektřiny využívajících obnovitelné zdrojeobnovitelné zdroje, které splňují minimální účinnost užití energie stanovenou prováděcím právním předpisem. Požadavky na minimální účinnost užití energie se nestanoví pro výrobny elektřiny využívající geotermální energiigeotermální energii, energii slunečního záření, energii větru a vody. (4) V případě elektřiny vyrobené a) spalováním obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje je podpora elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů stanovena odlišně podle druhu a parametrů obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje a způsobů jeho využití stanovených prováděcím právním předpisem, b) z biomasybiomasy nebo biokapalin se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou v zařízení schopném vyrábět elektřinu v kombinované výrobě elektřiny a teplakombinované výrobě elektřiny a tepla, na které ministerstvo vydalo osvědčení podle § 47, c) z pevných paliv z biomasypaliv z biomasy ve výrobně elektřiny s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nad 20 MW nebo z plynných paliv z biomasypaliv z biomasy ve výrobně elektřiny s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nad 2 MW se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou z paliv z biomasypaliv z biomasy splňujících kritéria udržitelnosti pro paliva z biomasypaliva z biomasy a úspory emisí skleníkových plynů podle prováděcího právního předpisu; paliva z biomasypaliva z biomasy vyrobená z odpadů a zbytků jiných než zbytků ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví musí splňovat pouze kritéria úspor emisí skleníkových plynů vyjma elektřiny vyrobené z tuhého komunálního odpadu, který nepodléhá ani kritériím úspor emisí skleníkových plynů, d) využitím energie slunečního záření se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny, která není umístěna na zemědělské půdě I. nebo II. třídy ochrany podle jiného právního předpisu36), e) energetickým využitím komunálního odpadu se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou z biologicky rozložitelné části komunálního odpadu; v případě nevytříděného komunálního odpadu stanoví podíl biologicky rozložitelné a nerozložitelné části na energetickém obsahu komunálního odpadu prováděcí právní předpis, f) z biokapalin se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou z biokapalin, které splňují kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů stanovená prováděcím právním předpisem; biokapaliny vyrobené z odpadů a zbytků jiných než zbytků ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví musí splňovat pouze kritéria úspor emisí skleníkových plynů vyjma elektřiny vyrobené z tuhého komunálního odpadu, který nepodléhá ani kritériím úspor emisí skleníkových plynů, g) z bioplynubioplynu, s výjimkou skládkového a kalového plynu, se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny, ve které je zajištěno efektivní využití alespoň 60 % energie bioplynubioplynu vyrobeného v kalendářním roce. Za efektivní využití energie bioplynubioplynu se považuje také technologická vlastní spotřeba elektřinytechnologická vlastní spotřeba elektřiny a tepla, a to vždy v rozsahu 10 % energie bioplynubioplynu. (5) Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů se nevztahuje na elektřinu z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů a) v případě neoprávněné dodávky elektřiny do elektrizační soustavy podle jiného právního předpisu8), b) vyrobenou výrobcemvýrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů, který nesplní některou z povinností podle § 11a odst. 1, 2 nebo 4, nebo nesplní povinnost vůči operátorovi trhu podle § 11a odst. 5 nebo 6, c) naměřenou měřicím zařízením, které zaznamenalo naměřené hodnoty nesprávně tak, že došlo k prospěchu výrobcevýrobce v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo chyby a poruchy měřicího zařízení, nebo d) vyrobenou z biometanubiometanu, na který byla uplatněna podpora biometanubiometanu podle tohoto zákona. (6) VýrobciVýrobci, který používá z technologických důvodů pro výrobu elektřiny z bioplynubioplynu nebo z biomasybiomasy i jiné palivo, vzniká právo na podporu elektřiny z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje pouze na energetický podíl připadající na bioplynbioplyn nebo biomasubiomasu. Způsob určení podporovaného množství elektřiny stanoví prováděcí právní předpis. § 5 Podpora elektřiny z druhotných zdrojů (1) Pro účely stanovení podpory elektřiny z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů podle tohoto zákona se za elektřinu z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů považuje elektřina vyrobená využitím druhotných zdrojůdruhotných zdrojů naměřená v předávacím místě výrobny elektřiny5) a distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, nebo naměřená na svorkách generátoru a snížená o technologickou vlastní spotřebu elektřinytechnologickou vlastní spotřebu elektřiny, jestliže na elektřinu vyrobenou z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů vydalo ministerstvo osvědčení o původu elektřiny z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů. Odebírá-li výrobcevýrobce ke krytí technologické vlastní spotřeby elektřinutechnologické vlastní spotřeby elektřinu z přenosové nebo distribuční soustavy nebo z jiné výrobny elektřiny, je předmětem podpory elektřina v množství naměřeném v předávacím místě výrobny elektřiny a sníženém o množství elektřiny odebrané pro technologickou vlastní spotřebu. (2) Podpora elektřiny z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů se vztahuje na výrobu elektřiny z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů ve výrobnách elektřiny na území České republiky připojených k elektrizační soustavě České republiky přímo nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny připojené k elektrizační soustavě České republiky. (3) Podpora elektřiny z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů se vztahuje na elektřinu vyrobenou ve výrobnách elektřiny využívajících druhotné zdrojedruhotné zdroje, které splňují minimální účinnost užití energie stanovenou prováděcím právním předpisem. (4) Podpora elektřiny z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů se poskytuje na množství elektřiny vykázané výrobcemvýrobcem, a to v termínech, v rozsahu a způsobem podle prováděcího právního předpisu. (5) Podpora elektřiny z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů se nevztahuje na elektřinu a) z druhotných zdrojů v případě neoprávněné dodávky elektřiny do elektrizační soustavy podle jiného právního předpisu8), b) vyrobenou výrobcemvýrobcem elektřiny z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů, který nesplní některou z povinností podle § 11a odst. 1 nebo 4, nebo nesplní povinnost vůči operátorovi trhu podle § 11a odst. 5, nebo c) naměřenou měřicím zařízením, které zaznamenalo naměřené hodnoty nesprávně tak, že došlo k prospěchu výrobcevýrobce v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo chyby a poruchy měřicího zařízení. § 6 Podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (1) Pro účely stanovení podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla podle tohoto zákona se za elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla považuje elektřina vyrobená ve společném procesu spojeném s dodávkou užitečného teplaužitečného tepla v zařízení, na které ministerstvo vydalo osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, při jejíž výrobě se dosahuje úspory primární energie ve výši nejméně 10 % oproti oddělené výrobě elektřiny a tepla. V případě zařízení s instalovaným elektrickým výkonem nižším než 1 MW se za elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla považuje elektřina, při jejíž výrobě se dosahuje kladné hodnoty úspory primární energie. Způsob výpočtu úspory primární energie stanoví prováděcí právní předpis. (2) Podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla se vztahuje na elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla vyrobenou ve výrobnách elektřiny na území České republiky připojených k elektrizační soustavě České republiky přímo nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny připojené k elektrizační soustavě České republiky. (3) Podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla se poskytuje na množství elektřiny vykázané výrobcem, a to v termínech, v rozsahu a způsobem podle prováděcího právního předpisu. (4) Podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla se nevztahuje na elektřinu a) z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla v případě neoprávněné dodávky elektřiny do elektrizační soustavy podle jiného právního předpisu8), b) vyrobenou výrobcemvýrobcem elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla, který nesplní některou z povinností podle § 11a odst. 3 a 4, nebo nesplní povinnost vůči operátorovi trhu podle § 11a odst. 5, c) naměřenou měřicím zařízením, které zaznamenalo naměřené hodnoty nesprávně tak, že došlo k prospěchu výrobcevýrobce v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo chyby a poruchy měřicího zařízení, nebo d) vyrobenou spalováním odpadů. § 6a Udržovací podpora elektřiny (1) Úřad stanoví udržovací podporu elektřiny tak, aby došlo k vyrovnání rozdílu mezi měrnými provozními náklady při použití biomasybiomasy u výroben elektřiny spalujících biomasubiomasu a měrnými provozními náklady při použití tuhých fosilních paliv. (2) Rozsah a celkovou výši měrných provozních nákladů použité Úřadem pro stanovení výše udržovací podpory elektřiny podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis. (3) Udržovací podpora elektřiny se vztahuje na elektřinu vyrobenou z biomasybiomasy ve výrobně elektřiny, pokud je zajištěno uplatnění užitečného teplaužitečného tepla ve výši alespoň 50 % z vyrobeného tepla. (4) Úřad meziročně upravuje výši udržovací podpory elektřiny na základě monitoringu provozních nákladů a jejich změn. (5) Podmínkou vzniku práva na udržovací podporu elektřiny je registrace této podpory v systému operátora trhu výrobcemvýrobcem. (6) Udržovací podpora elektřiny není poskytována do a) předložení pravomocného usnesení podle § 35 odst. 8, pokud u výrobny elektřiny před registrací udržovací podpory elektřiny v systému operátora trhu bylo vedeno řízení o stanovení podmínek podpory z moci úřední, nebo b) předložení dokladu prokazujícího bezdlužnost v případě zjištěné nadměrné podpory u výrobny elektřiny před registrací udržovací podpory elektřiny v systému operátora trhu, kdy je uložena povinnost vrácení prostředků do státního rozpočtu podle § 35 odst. 5 písm. b). (7) Na udržovací podporu elektřiny dále platí požadavky, podmínky a pravidla uvedené v § 4, 5 a 6. § 6b Úprava zařízení výrobny elektřiny (1) Úprava zařízení výrobny elektřiny nemá vliv na právo na podporu elektřiny, které vzniklo před provedením úpravy zařízení, a na podmínky poskytnutí této podpory, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2 a v § 6c. (2) V případě, kdy úpravou zařízení výrobny elektřiny dojde ke zvýšení instalovaného výkonu výrobny elektřiny a výrobcevýrobce neuplatňuje podporu elektřiny vyrobené v modernizované výrobně elektřiny podle § 6c, se právo na podporu elektřiny vztahuje u a) nepalivového zdroje elektřinynepalivového zdroje elektřiny na množství elektřiny v poměru instalovaného výkonu výrobny elektřiny před provedením úpravy zařízení a po jejím provedení, b) palivového zdroje elektřinypalivového zdroje elektřiny na množství elektřiny odpovídající výrobě elektřiny před provedením úpravy zařízení; způsob stanovení množství elektřiny stanoví prováděcí právní předpis. (3) Na úpravu zařízení výrobny elektřiny dále platí požadavky, podmínky a pravidla uvedené v § 4, 5 a 6. § 6c Modernizace výrobny elektřiny (1) Podpora elektřiny vyrobené v modernizované výrobně elektřiny se vztahuje na elektřinu vyrobenou v této výrobně elektřiny za splnění podmínek a požadavků na modernizaci výrobny elektřinymodernizaci výrobny elektřiny u jednotlivých druhů podporovaných zdrojů energie stanovených prováděcím právním předpisem. (2) Podmínkou vzniku práva na podporu elektřiny vyrobené v modernizované výrobně elektřiny je registrace této podpory v systému operátora trhu výrobcemvýrobcem. (3) Registrací podpory modernizované výrobny elektřiny zaniká právo na podporu elektřiny vzniklé před provedením modernizace výrobny elektřinymodernizace výrobny elektřiny. (4) V případě elektřiny vyrobené v modernizované výrobně elektřiny a) z biomasybiomasy se podpora elektřiny vztahuje na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny, pokud je 1. u výroben elektřiny využívajících zemědělskou biomasubiomasu s výkonem do 7,5 MWel včetně, uvedených do provozu do 31. prosince 2012, zajištěno uplatnění užitečného teplaužitečného tepla ve výši alespoň 40 % z vyrobeného tepla, 2. u výroben elektřiny nespadajících do písmene a) bodu 1 zajištěno uplatnění užitečného teplaužitečného tepla ve výši alespoň 50 % z vyrobeného tepla, b) z bioplynubioplynu s výjimkou skládkového a kalového plynu se podpora elektřiny vztahuje na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny, která je vzdálena 1. více než 5 km od nejbližšího místa jejího možného připojení k plynárenskému zařízení provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy nebo jiného výrobcevýrobce plynu, pokud je zajištěno uplatnění užitečného teplaužitečného tepla ve výši alespoň 40 % z vyrobeného tepla, 2. méně než 5 km od nejbližšího místa jejího možného připojení k plynárenskému zařízení provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy nebo jiného výrobcevýrobce plynu, pokud je zajištěno uplatnění užitečného teplaužitečného tepla ve výši alespoň 50 % z vyrobeného tepla; uvedené se nevztahuje na případy, kdy výrobnu elektřiny není možné připojit k plynárenskému zařízení provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy nebo jiného výrobcevýrobce plynu, jež je vzdáleno méně než 5 km od výrobny elektřiny; pro tyto případy platí požadavek na zajištění uplatnění užitečného teplaužitečného tepla podle písmene b) bodu 1; způsob prokázání vzdálenosti výrobny elektřiny od nejbližšího možného místa připojení k plynárenskému zařízení provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy nebo jiného výrobcevýrobce plynu a nemožnost připojení výrobny elektřiny k plynárenskému zařízení provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy nebo jiného výrobcevýrobce plynu se dokládá protokolem o zajištění kapacity. (5) Podpora elektřiny vyrobené v modernizované výrobně elektřiny není poskytována do a) předložení pravomocného usnesení podle § 35 odst. 8, pokud u výrobny elektřiny před provedenou modernizací výrobny elektřinymodernizací výrobny elektřiny bylo vedeno řízení o stanovení podmínek podpory z moci úřední, nebo b) předložení dokladu prokazujícího bezdlužnost v případě zjištěné nadměrné podpory u výrobny elektřiny před provedenou modernizací výrobny elektřinymodernizací výrobny elektřiny, kdy je uložena povinnost vrácení prostředků do státního rozpočtu podle § 35 odst. 5 písm. b). (6) Na modernizaci výrobny elektřinymodernizaci výrobny elektřiny dále platí požadavky, podmínky a pravidla uvedené v § 4, 5 a 6. § 7 Práva a povinnosti subjektů na trhu s elektřinou z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (1) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je povinen na svém licencí vymezeném území přednostně připojit k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě výrobnu elektřiny z podporovaného zdrojevýrobnu elektřiny z podporovaného zdroje za účelem přenosu elektřiny nebo distribuce elektřiny, pokud o to výrobcevýrobce požádá, s výjimkami a za podmínek podle jiného právního předpisu9). (2) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je povinen na vyžádání výrobce, jehož výrobna elektřiny z podporovaného zdroje má být připojena k distribuční soustavě nebo k přenosové soustavě, poskytnout informace nezbytné pro připojení, odhad nákladů souvisejících s připojením, lhůty pro přijetí a vyřízení žádosti o připojení a odhad doby nezbytné pro provedení připojení. (3) Právo na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů, druhotných zdrojůdruhotných zdrojů nebo vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla (dále jen „podpora elektřiny“) podle tohoto zákona se vztahuje pouze na držitele licence na výrobu elektřiny, který vyrábí elektřinu z podporovaných zdrojů. (4) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je povinen zaregistrovat předávací místo výrobny elektřiny vyrábějící elektřinu z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů, druhotných zdrojůdruhotných zdrojů nebo vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla, ke které vzniká nárok na podporu elektřiny podle tohoto zákona, připojené k jím provozované přenosové soustavě nebo distribuční soustavě přímo nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny připojené k přenosové nebo distribuční soustavě jako výrobní předávací místo v systému operátora trhu a dále registrovat všechny změny v těchto údajích podle jiného právního předpisu10). (5) Právo na podporu elektřiny pro výrobny elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna 2022 se vztahuje pouze na výrobny elektřiny, jejichž výrobní technologické celky nejsou v den uvedení do provozu starší 5 let. Právo na podporu pro modernizované výrobny elektřiny se vztahuje pouze na výrobny elektřiny, jejichž výrobní technologické celky, které jsou v rámci modernizace nahrazovány, nejsou ke dni registrace této podpory starší 5 let. § 8 Formy podpory elektřiny (1) Podpora elektřiny se uskutečňuje formou zeleného bonusu na elektřinuzeleného bonusu na elektřinu, aukčního bonusu nebo výkupní ceny. Podpora formou výkupní ceny se neuplatňuje pro výrobny elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna 2022 a pro podporu podle § 6a a 6c. Podporu elektřiny formou výkupní ceny nelze v rámci jedné výrobny elektřiny uplatňovat společně s podporou elektřiny formou zeleného bonusu na elektřinuzeleného bonusu na elektřinu nebo aukčního bonusu. Podporu elektřiny formou výkupní ceny nelze zvolit pro výrobnu elektřiny, která je připojena k elektrizační soustavě prostřednictvím jiné výrobny elektřiny, nebo je-li prostřednictvím jednoho odběrného místa připojeno více výroben elektřiny. (2) VýrobceVýrobce je povinen zaregistrovat v systému operátora trhu zvolenou formu podpory elektřiny a její změnu. (3) Termíny a postup pro výběr formy podpory elektřiny a její změny a postup při registraci v systému operátora trhu stanoví prováděcí právní předpis. § 9 Zelený bonus na elektřinu (1) Zelený bonus na elektřinu je stanoven v Kč/MWh a poskytován v ročním nebo hodinovém režimu. (2) Pokud není výrobce subjektem zúčtování5) nebo nepřenesl odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování, je vykupující povinen převzít odpovědnost za odchylku11). (3) Pokud o to výrobce požádá, je operátor trhu povinen, na základě vyúčtování podle odstavce 6, hradit výrobci zelený bonus na elektřinu z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla. (4) Podpora elektřiny formou zeleného bonusu na elektřinu a) vyrobenou ve výrobně elektřiny využívající obnovitelné zdrojeobnovitelné zdroje s instalovaným výkonem do 100 kW včetně nebo biologicky rozložitelnou část komunálního odpadu se poskytuje pouze v režimu ročního zeleného bonusu na elektřinuzeleného bonusu na elektřinu, b) vyrobenou ve výrobně elektřiny využívající obnovitelné zdrojeobnovitelné zdroje s instalovaným výkonem nad 100 kW, s výjimkou biologicky rozložitelné části komunálního odpadu, se poskytuje pouze v režimu hodinového zeleného bonusu na elektřinuzeleného bonusu na elektřinu, c) z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů se poskytuje pouze v režimu ročního zeleného bonusu na elektřinu. (5) Výrobce má právo, pokud je to v souladu s odstavcem 4, změnit režim zeleného bonusu na elektřinu pouze k 1. lednu pro daný kalendářní rok v termínech a postupem pro výběr režimů zeleného bonusu na elektřinu podle prováděcího právního předpisu. (6) Podpora elektřiny zeleným bonusem na elektřinuzeleným bonusem na elektřinu pro výrobny elektřiny uvedené do provozu nebo modernizované od 1. ledna 2022 se může poskytnout na elektřinu a) vyrobenou ve výrobně elektřiny využívající energii větru s instalovaným výkonem nižším než 6 MW nebo složené z nejvýše 6 zdrojů elektřinyzdrojů elektřiny nebo vyrobenou ve výrobně elektřiny využívající jiný druh obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje s instalovaným výkonem nižším než 1 MW, a to pouze v režimu hodinového zeleného bonusu na elektřinuzeleného bonusu na elektřinu, b) z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla s instalovaným výkonem nižším než 1 MW a elektřinu vyrobenou z druhotného zdrojedruhotného zdroje, a to pouze v režimu ročního zeleného bonusu na elektřinuzeleného bonusu na elektřinu. (7) Udržovací podpora elektřiny se může poskytnout zeleným bonusem na elektřinuzeleným bonusem na elektřinu v režimu hodinového nebo ročního zeleného bonusu na elektřinuzeleného bonusu na elektřinu. (8) Podpora elektřiny vyrobené v modernizované výrobně elektřiny se může poskytnout zeleným bonusem na elektřinuzeleným bonusem na elektřinu v režimu hodinového nebo ročního zeleného bonusu na elektřinuzeleného bonusu na elektřinu. (9) Vyúčtování zeleného bonusu na elektřinuzeleného bonusu na elektřinu se uskutečňuje na základě naměřených nebo vypočtených hodnot12) podle § 11a evidovaných operátorem trhu podle prováděcího právního předpisu. § 9a Aukční bonus (1) Aukční bonusAukční bonus je poskytován v Kč/MWh v ročním nebo hodinovém režimu. (2) Aukční bonusAukční bonus je operátor trhu povinen hradit na základě vyúčtování podle odstavce 3 v souladu s rozhodnutím o udělení práva na podporu z aukce podle § 10d. (3) Vyúčtování aukčního bonusuaukčního bonusu se uskutečňuje na základě naměřených nebo vypočtených hodnot12) podle § 11a evidovaných operátorem trhu podle prováděcího právního předpisu. § 10 Výkupní ceny (1) Do doby rozhodnutí o výběru povinně vykupujícího je pro příslušné vymezené území povinně vykupujícím dodavatel poslední instance13). O výběru povinně vykupujícího informuje ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Povinně vykupující je povinen vykupovat elektřinu z obnovitelných zdrojů, na kterou se vztahuje podpora elektřiny, vyrobenou ve výrobně elektřiny nacházející se na jeho vymezeném území za podmínek podle § 11 a 12. Povinně vykupující nese odpovědnost za odchylku v předávacím místě výrobny elektřiny podle jiného právního předpisu11). (3) Vyúčtování povinně vykoupené elektřiny se provádí na základě naměřených hodnot12) podle § 11a evidovaných operátorem trhu podle prováděcího právního předpisu. § 10a Vyhlášení aukce (1) Ministerstvo vyhlašuje aukci na podporu elektřiny23) a ve vyhlášení aukce stanoví a) lhůtu pro podání nabídky, která nesmí být kratší než 2 měsíce ode dne vyhlášení aukce, b) náležitosti nabídky, kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu, c) druh podporovaného zdroje energie, d) celkovou hodnotu soutěženého instalovaného výkonu a výkonové rozmezí výroben elektřiny využívajících podporovaný zdroj energie, e) lhůtu pro uvedení výrobny elektřiny do provozu nebo provedení modernizace výrobny elektřinymodernizace výrobny elektřiny, f) formu a způsob podání nabídky, g) výši finanční jistoty, její formu, způsob a lhůty prokázání jednotlivých částí finanční jistoty, h) pravidla pro hodnocení nabídek, i) způsob a formu sdělení vyhodnocení nabídek a výsledek aukce předkladatelům nabídek, j) důvody pro zrušení aukce, k) v případě vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla postup pro meziroční úpravu výše referenční aukční cenyreferenční aukční ceny na základě změny výše nákladů na pořízení paliva a nákladů na emisní povolenky a postup pro stanovení očekávané průměrné roční hodinové cenyhodinové ceny. (2) Ministerstvo může ve vyhlášení aukce ve spolupráci s Úřadem stanovit a) maximální referenční aukční cenureferenční aukční cenu, v případě vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla včetně nákladů na pořízení paliva a nákladů na emisní povolenky použitých pro její výpočet, nebo b) v případě vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla rovněž minimální podíl tepla dodávaného do soustavy zásobování teplem po dobu 5 let od uvedení výrobny do provozu a maximální množství elektřiny, na které se podpora v kalendářním roce vztahuje. § 10b Finanční jistota (1) Předkladatel nabídky je povinen prokázat jednotlivé části finanční jistoty ve lhůtě a výši stanovené ve vyhlášení aukce. (2) Finanční jistota může být poskytnuta a) složením peněžních prostředků na zvláštní účet ministerstva, nebo b) bankovní zárukou, kterou přijalo ministerstvo. § 10c Hodnocení nabídek (1) Ministerstvo zahájí otevírání nabídek bez zbytečného odkladu po uplynutí lhůty pro podání nabídek. (2) Na nabídku podanou po uplynutí lhůty pro podání nabídky se pohlíží, jako by nebyla podána a ministerstvo o tom bez zbytečného odkladu vyrozumí předkladatele nabídky. Ustanovení § 41 správního řádu se nepoužije. (3) Ministerstvo po uplynutí lhůty pro podání nabídky vyhodnotí, zda podaná nabídka a) obsahuje požadované náležitosti a b) splňuje podmínky stanovené ve vyhlášení aukce. (4) Neobsahuje-li podaná nabídka prokázání první části finanční jistoty, ministerstvo rozhodne o vyřazení nabídky z aukce. Proti rozhodnutí ministerstva nelze podat rozklad. (5) Nabídky, které splnily požadavky, ministerstvo vzestupně seřadí podle nabízené výše referenční aukční cenyreferenční aukční ceny. Podle celkové hodnoty soutěženého instalovaného výkonu stanoveného ve vyhlášení aukce ministerstvo určí, které nabídky v aukci uspěly. (6) Ministerstvo zpracuje zprávu o vyhodnocení nabídek (dále jen „zpráva“) a zveřejní ji způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo ve zprávě uvede a) označení aukce, b) seznam hodnocených nabídek, které 1. nesplnily podmínky stanovené ve vyhlášení aukce včetně odůvodnění, 2. splnily podmínky aukce včetně pořadí podle odstavce 5, c) výzvu k prokázání druhé části finanční jistoty ve výši a způsobem stanoveným ve vyhlášení aukce předkladatelům nabídek, které v aukci uspěly. (7) Pokud ministerstvo aukci zruší, zveřejní bez zbytečného odkladu způsobem umožňujícím dálkový přístup oznámení o zrušení aukce s uvedením důvodu jejího zrušení podle § 10a odst. 1 písm. j). § 10d Rozhodnutí o udělení a neudělení práva na podporu z aukce (1) Pokud předkladatel nabídky, která uspěla v aukci, ve lhůtě stanovené ve zprávě prokáže druhou část finanční jistoty, ministerstvo do 30 dnů ode dne uplynutí této lhůty vydá rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce. Pokud předkladatel této nabídky neprokáže druhou část finanční jistoty ve lhůtě stanovené ve zprávě, ministerstvo vyzve k prokázání druhé části finanční jistoty dalšího předkladatele nabídky, která splnila podmínky aukce, a to v pořadí, které vyplývá ze zprávy. (2) V rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce se kromě obecných náležitostí rozhodnutí stanovených správním řádem ve výroku uvede a) identifikace výrobny elektřiny včetně instalovaného výkonu a druhu podporovaného zdroje energie, b) referenční aukční cenareferenční aukční cena, c) lhůta pro uvedení výrobny elektřiny do provozu nebo lhůta pro provedení modernizace výrobny elektřinymodernizace výrobny elektřiny, d) v případě vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla postup pro meziroční úpravu výše referenční aukční cenyreferenční aukční ceny na základě změny výše nákladů na pořízení paliva a nákladů na emisní povolenky a postup pro stanovení očekávané průměrné roční hodinové cenyhodinové ceny. (3) Předkladatel nabídky, kterému bylo uděleno právo na podporu z aukce, je povinen uvést výrobnu elektřiny do provozu nebo provést modernizaci výrobny elektřinymodernizaci výrobny elektřiny ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce a vyrábět elektřinu za podmínek stanovených tímto zákonem. (4) Předkladateli nabídky, která neuspěla v aukci, ministerstvo vydá rozhodnutí o neudělení práva na podporu z aukce. Proti rozhodnutí ministerstva nelze podat rozklad. § 10e Použití finanční jistoty a odnětí práva na podporu z aukce (1) Ministerstvo vrátí peněžní prostředky nebo záruční listinu, které přijalo od překladatele nabídky, která byla vyřazena z aukce, nebo jemuž ministerstvo vydalo rozhodnutí o neudělení práva na podporu z aukce, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyřazení nabídky z aukce nebo rozhodnutí o neudělení práva na podporu z aukce. (2) Pokud bude výrobna elektřiny uvedena do provozu nebo pokud bude provedena modernizace výrobny elektřinymodernizace výrobny elektřiny ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce, ministerstvo vrátí předkladateli nabídky, kterému bylo uděleno právo na podporu z aukce, peněžní prostředky nebo záruční listinu, které od něho přijalo, ke dni uvedení výrobny elektřiny do provozu nebo ke dni provedení modernizace výrobny elektřinymodernizace výrobny elektřiny. V opačném případě má ministerstvo právo na plnění z finanční jistoty. (3) Pokud nebyla výrobna elektřiny uvedena do provozu nebo pokud nebyla provedena modernizace výrobny elektřinymodernizace výrobny elektřiny ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce z důvodu zásahu vyšší moci nebo skutečnosti nezávislé na vůli předkladatele nabídky a předkladatel nabídky v této lhůtě požádal o sjednání nové lhůty pro uvedení výrobny elektřiny do provozu nebo pro provedení modernizace výrobny elektřinymodernizace výrobny elektřiny, ministerstvo nemá právo na plnění z finanční jistoty. (4) Pokud nebude výrobna elektřiny uvedena do provozu do 6 měsíců po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce nebo pokud nebude provedena modernizace výrobny elektřinymodernizace výrobny elektřiny do 6 měsíců po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce, ministerstvo rozhodne o odnětí práva na podporu z aukce. § 11 Podmínky podpory elektřiny a výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (1) Základním časovým úsekem pro výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla je 1 hodina. (2) Základním časovým úsekem pro vyhodnocování a zúčtování výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů, druhotných zdrojůdruhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla je 1 měsíc nebo jeho celé násobky. (3) Pokud výrobce hodlá nabídnout elektřinu povinně vykupujícímu, musí mu tuto skutečnost oznámit v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. (4) V případě dosažení záporné hodinové cenyhodinové ceny je výrobcevýrobce, který využívá podporu elektřiny formou výkupní ceny, povinen zápornou hodinovou cenuhodinovou cenu uhradit povinně vykupujícímu, a to za dodané množství elektřiny v dané hodině. Povinně vykupující je povinen o takových případech předem informovat výrobcevýrobce v termínech a způsobem podle prováděcího právního předpisu. (5) V případech, kdy na denním trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu nedojde k sesouhlasení nabídky a poptávky, nevzniká výrobcivýrobci v těchto hodinách k vyrobené elektřině nárok na podporu. Povinně vykupující nebo vykupující je povinen o takových případech předem informovat výrobcevýrobce v termínech a způsobem podle prováděcího právního předpisu. (6) V případě podpory formou výkupní ceny, kdy je dosaženo vyšší hodinové cenyhodinové ceny, než je výkupní cena stanovená Úřadem, je povinen povinně vykupující uhradit operátorovi trhu rozdíl mezi hodinovou cenouhodinovou cenou a výkupní cenou stanovenou Úřadem. Způsob a postup stanovení rozdílu mezi hodinovou cenouhodinovou cenou a výkupní cenou a jeho úhrady operátorovi trhu stanoví prováděcí právní předpis. (7) Výrobna elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů využívající energii vody o instalovaném výkonu do 10 MW se v případě, že u ní byla v době od 2. října 2013 do 31. prosince 2015 ukončena rekonstrukce nebo modernizace technologické části, která zvyšuje technickou a ekologickou úroveň stávající výrobny elektřiny na úroveň srovnatelnou s nově zřizovanými výrobnami elektřiny, považuje za uvedenou do provozu dnem ukončení rekonstrukce nebo modernizace. (8) V případě podpory zeleným bonusem na elektřinuzeleným bonusem na elektřinu v režimu hodinového zeleného bonusu na elektřinuzeleného bonusu na elektřinu a aukčního bonusuaukčního bonusu, kdy je dosaženo vyšší hodinové cenyhodinové ceny, než je výkupní cena, referenční výkupní cenareferenční výkupní cena nebo referenční aukční cenareferenční aukční cena, nárok na podporu v dané hodině nevzniká a výrobcevýrobce je povinen uhradit rozdíl mezi hodinovou cenouhodinovou cenou a referenční výkupní cenoureferenční výkupní cenou nebo referenční aukční cenoureferenční aukční cenou operátorovi trhu. Způsob a postup úhrady rozdílu mezi hodinovou cenouhodinovou cenou a referenční výkupní cenoureferenční výkupní cenou nebo referenční aukční cenoureferenční aukční cenou operátorovi trhu stanoví prováděcí právní předpis. (9) V případě, kdy je u podpory vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla aukčním bonusem dosaženo vyšší očekávané průměrné roční hodinové cenyhodinové ceny, než je referenční aukční cenareferenční aukční cena, nárok na podporu v daném roce nevzniká a výrobcevýrobce je povinen uhradit rozdíl mezi očekávanou průměrnou roční hodinovou cenouhodinovou cenou a referenční aukční cenoureferenční aukční cenou operátorovi trhu. Způsob a postup úhrady rozdílu mezi očekávanou průměrnou roční hodinovou cenouhodinovou cenou a referenční aukční cenoureferenční aukční cenou operátorovi trhu stanoví rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce. § 11a Měření a evidence elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (1) VýrobceVýrobce je povinen na svůj náklad měřit a) za místem odběru vyrobené technologické vlastní spotřeby elektřinytechnologické vlastní spotřeby elektřiny vyrobenou elektřinu zvlášť z každého druhu obnovitelného zdroje nebo z druhotného zdroje stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii, nebo b) před místem odběru vyrobené technologické vlastní spotřeby elektřinytechnologické vlastní spotřeby elektřiny vyrobenou elektřinu zvlášť z každého druhu obnovitelného zdroje nebo z druhotného zdroje, jakož i měřit samostatně technologickou vlastní spotřebu elektřinytechnologickou vlastní spotřebu elektřiny stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii. Povinnost uvedená v předchozí větě pod písmeny a) a b) se nevztahuje na případy, kdy měření zajišťuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy. Měření technologické vlastní spotřeby elektřinytechnologické vlastní spotřeby elektřiny se dále nevyžaduje u stanovení množství elektřiny na krytí ztrát na zvyšovacích transformátorech, kde způsob stanovení uvádí prováděcí právní předpis, a u výroben elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kWe včetně. (2) VýrobceVýrobce elektřiny z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje, který uplatňuje podporu elektřiny v režimu hodinového zeleného bonusu na elektřinuzeleného bonusu na elektřinu nebo aukčního bonusuaukčního bonusu i na vyrobenou elektřinu, která nebyla dodána do distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, je povinen měřit vyrobenou elektřinu s hodinovým průběhem výroby elektřiny z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii, a to způsobem, který stanoví jiný právní předpis12). (3) VýrobceVýrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla je povinen měřit množství vyrobené elektřiny na svorkách generátoru, užitečné teploužitečné teplo a spotřebované palivo v rozsahu a způsobem podle prováděcího právního předpisu. (4) VýrobceVýrobce je dále povinen a) udržovat a provozovat měřicí zařízení podle odstavců 1 a 2 s platným ověřením podle zákona o metrologii, b) zdržet se jakýchkoli neoprávněných zásahů do zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo do měřicího zařízení podle odstavců 1 až 3 nebo do jeho součásti či příslušenství. (5) V případě podpory elektřiny formou zelených bonusů na elektřinuzelených bonusů na elektřinu nebo aukčního bonusuaukčního bonusu je výrobcevýrobce povinen předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené nebo vypočtené hodnoty a další údaje v členění podle jednotlivých druhů podporovaných zdrojů a předávacích míst výroben elektřiny a jejich evidenci a údaje týkající se identifikace výrobcevýrobce a výrobny elektřiny a na vyžádání operátora trhu poskytnout další doplňující informace týkající se předávaných údajů; způsob předání údajů, rozsah údajů a termín předání a evidence údajů stanoví prováděcí právní předpis. (6) V případě podpory elektřiny formou výkupních cen je výrobcevýrobce povinen předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé údaje o identifikaci výrobcevýrobce a o výrobně elektřiny v členění podle jednotlivých druhů podporovaných zdrojů a vést jejich evidenci. Rozsah údajů a termín a způsob předání a evidence údajů stanoví prováděcí právní předpis. (7) V případě podpory elektřiny formou výkupních cen je provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy povinen předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené hodnoty v předávacím místě připojení výrobny elektřiny k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě. Způsob, rozsah a termín předání a evidence naměřených hodnot stanoví prováděcí právní předpis. § 12 Výše výkupní ceny, referenční výkupní ceny a zelených bonusů na elektřinu (1) Úřad stanoví v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok referenční výkupní cenureferenční výkupní cenu samostatně pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů tak, aby při podpoře elektřiny vyrobené ve výrobně elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna 2022 nebo modernizované od 1. ledna 2022 byl součet diskontovaných peněžních toků za dobu životnosti výrobny elektřiny roven nule za podmínky splnění technických a ekonomických parametrů. Technické a ekonomické parametry a výši diskontní míry stanoví prováděcí právní předpis. (2) Úřad pro nepalivové zdroje elektřinynepalivové zdroje elektřiny každoročně navyšuje výkupní cenu nebo referenční výkupní cenureferenční výkupní cenu u stávajících výroben elektřiny o 2 %. Úřad pro palivové zdroje elektřinypalivové zdroje elektřiny meziročně upravuje výši výkupní ceny nebo referenční výkupní cenyreferenční výkupní ceny na základě monitoringu nákladů na pořízení paliva. (3) Pro podporu elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů Úřad stanoví v souladu s § 1 odst. 3 v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok výši ročního zeleného bonusu na elektřinuzeleného bonusu na elektřinu a postup pro stanovení hodinového zeleného bonusu na elektřinuzeleného bonusu na elektřinu tak, aby výše ročního zeleného bonusu na elektřinuzeleného bonusu na elektřinu pokryla pro daný druh obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje alespoň rozdíl mezi výkupní cenou a očekávanou průměrnou roční hodinovou cenouhodinovou cenou a výše hodinového zeleného bonusu na elektřinuzeleného bonusu na elektřinu pokryla pro daný druh obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje alespoň rozdíl mezi referenční výkupní cenoureferenční výkupní cenou nebo výkupní cenou a dosaženou hodinovou cenouhodinovou cenou. Způsob stanovení hodinového zeleného bonusu na elektřinuzeleného bonusu na elektřinu stanoví prováděcí právní předpis. (4) Úřad při stanovení postupu pro hodinový zelený bonus na elektřinuzelený bonus na elektřinu podle odstavce 3 postupuje tak, aby v případech dosažení záporné hodinové cenyhodinové ceny, kdy vzniká nárok na podporu, byla hodnota hodinového zeleného bonusu na elektřinuzeleného bonusu na elektřinu rovna nejvýše hodnotě hodinového zeleného bonusu na elektřinuzeleného bonusu na elektřinu při dosažení nulové hodinové cenyhodinové ceny. (5) Úřad stanoví v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok výši ročního zeleného bonusu na elektřinuzeleného bonusu na elektřinu z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů a na elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla tak, aby při podpoře elektřiny vyrobené ve výrobně elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna 2022 nebo modernizované od 1. ledna 2022 byl součet diskontovaných peněžních toků za dobu životnosti výrobny elektřiny roven nule za podmínky splnění technických a ekonomických parametrů a při zohlednění předpokládaných příjmů z prodeje elektřiny a tepla. Technické a ekonomické parametry a výši diskontní míry stanoví prováděcí právní předpis. (6) Úřad meziročně upravuje výši zelených bonusů na elektřinuzelených bonusů na elektřinu z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů, na elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla a na elektřinu z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů energie na základě monitoringu nákladů na pořízení paliva a cen elektřiny a tepla a jejich změn. (7) Úřad stanoví v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok výši ročního zeleného bonusu na udržovací podporu elektřiny způsobem uvedeným v § 6a. (8) Úřad může při stanovení ročního zeleného bonusu na elektřinuzeleného bonusu na elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla stanovit maximální množství elektřiny, na které se podpora v kalendářním roce vztahuje. (9) Úřad je povinen stanovit celkovou výši podpory elektřiny tak, aby pro rok, kdy je výrobna elektřiny uvedena do provozu nebo je modernizována, činila referenční výkupní cenareferenční výkupní cena nebo zelený bonus na elektřinuzelený bonus na elektřinu nejvýše pětinásobek průměrné tržní ceny elektřiny na denním trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu stanovené jako průměr z hodnot ročních průměrných hodinových cenhodinových cen na tomto trhu za každý ukončený kalendářní rok v posledních třech letech. (10) Při stanovení výkupních cen, referenčních výkupních cenreferenčních výkupních cen, ročních zelených bonusů na elektřinuzelených bonusů na elektřinu a ceny za činnost povinně vykupujícího postupuje Úřad podle zákona o cenách a výši podpory stanoví v cenovém výměru. § 13 Vyúčtování podpory elektřiny (1) Operátor trhu účtuje provozovateli regionální distribuční soustavyprovozovateli regionální distribuční soustavy a provozovateli přenosové soustavy složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny ve výši, v jaké je povinen ji vyúčtovat provozovatel regionální distribuční soustavyprovozovatel regionální distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy podle § 28a a provozovatel regionální distribuční soustavyprovozovatel regionální distribuční soustavy a provozovatel přenosové soustavy je povinen ji hradit operátorovi trhu. Způsob a termíny účtování a hrazení složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny mezi operátorem trhu a provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem regionální distribuční soustavyprovozovatelem regionální distribuční soustavy a mezi provozovateli distribučních soustav stanoví prováděcí právní předpis. (2) Povinně vykupující účtuje operátorovi trhu rozdíl mezi výkupní cenou a hodinovou cenou a cenu za svoji činnost podle množství povinně vykupované elektřiny z jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů evidovaných operátorem trhu podle § 10 odst. 3 a operátor trhu je povinen hradit rozdíl mezi výkupní cenou a hodinovou cenou a cenu za činnost povinně vykupujícího. (3) Výši ceny za činnost povinně vykupujícího stanovuje Úřad v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok. Způsob výpočtu ceny stanoví prováděcí právní předpis. (4) Právo účtovat podle odstavce 2 vzniká zaplacením výkupní ceny výrobcivýrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to v rozsahu naměřených nebo vypočtených hodnot podle § 11a evidovaných operátorem trhu. HLAVA IV ODVOD Z ELEKTŘINY ZE SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ § 14 Předmět odvodu z elektřiny ze slunečního záření Předmětem odvodu za elektřinu ze slunečního záření (dále jen „odvod“) je elektřina vyrobená ze slunečního záření v období od 1. ledna 2022 po dobu trvání práva na podporu elektřiny v zařízení uvedeném do provozu v období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2010. § 15 Subjekty odvodu (1) Poplatníkem odvodu je výrobce, pokud vyrábí elektřinu ze slunečního záření. (2) Plátcem odvodu je v případě hrazení formou zeleného bonusu na elektřinu operátor trhu a v případě hrazení formou výkupní ceny povinně vykupující. § 16 Základ odvodu Základem odvodu je částka bez daně z přidané hodnoty hrazená plátcem odvodu formou výkupní ceny nebo zeleného bonusu na elektřinu poplatníkovi odvodu za elektřinu ze slunečního záření vyrobenou v odvodovém období. § 17 Osvobození od odvodu Od odvodu je osvobozena elektřina vyrobená ze slunečního záření ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem výrobny do 30 kW a elektřina vyrobená ze slunečního záření přesahující celkové množství elektřiny, za které se hradí odvod a které stanoví rozhodnutí podle § 34a odst. 1 nebo 2. § 18 Sazba odvodu (1) Sazba odvodu ze základu odvodu činí v případě výroby elektřiny v zařízení uvedeném do provozu v období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 v případě hrazení formou a) výkupní ceny 10 %, b) zeleného bonusu na elektřinuzeleného bonusu na elektřinu 11 %. (2) Sazba odvodu ze základu odvodu činí v případě výroby elektřiny v zařízení uvedeném do provozu v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 v případě hrazení formou a) výkupní ceny 20 %, b) zeleného bonusu na elektřinuzeleného bonusu na elektřinu 21 %. § 19 Odvodové období Odvodovým obdobím je kalendářní měsíc. § 20 Způsob výběru odvodu (1) Plátce odvodu je povinen srazit nebo vybrat odvod ze základu odvodu. (2) Plátce odvodu je povinen odvést odvod ze základu odvodu do 25 dnů po skončení odvodového období; ve stejné lhůtě je povinen podat vyúčtování odvodu. § 21 Správa odvodu (1) Správu odvodu vykonávají finanční úřady. (2) Při správě odvodu se postupuje podle daňového řádu. § 22 Rozpočtové určení odvodu Odvod je příjmem státního rozpočtu. HLAVA V PODPORA TEPLA Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ PODPORA TEPLA A PODPORA BIOMETANU Díl 1 Podpora tepla § 23 Podpora tepla a formy podpory tepla (1) Pro účely stanovení podpory tepla z obnovitelných zdrojů podle tohoto zákona se za teplo z obnovitelných zdrojů považuje teplo vyrobené využitím obnovitelného zdroje. (2) Podpora tepla z obnovitelných zdrojů (dále jen „podpora tepla“) se uskutečňuje formou a) investiční podpory tepla, nebo b) provozní podpory tepla. (3) Provozní podpora tepla se uskutečňuje formou zeleného bonusu na teplo. (4) Investiční podpora tepla se uskutečňuje formou programů podpory ze státních nebo evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů. (5) Právo zvolit podporu tepla formou provozní podpory tepla má výrobcevýrobce tepla, který vyrábí teplo z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů podle § 24 využívající geotermální energiigeotermální energii, energii biomasybiomasy nebo bioplynubioplynu s výjimkou skládkového a kalového plynu nebo teplo z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů podle § 25a využívající geotermální energiigeotermální energii nebo energii biomasybiomasy. Právo na podporu pro výrobny teplavýrobny tepla uvedené do provozu od 1. ledna 2022 se vztahuje pouze na výrobny teplavýrobny tepla, jejichž výrobní technologické celky nejsou v den uvedení do provozu podle prováděcího právního předpisu starší 5 let. (6) VýrobceVýrobce tepla, který uplatňuje provozní podporu tepla, je povinen zaregistrovat přímo v systému operátora trhu provozní podporu tepla zeleným bonusem na teplozeleným bonusem na teplo. Postup při registraci stanoví prováděcí právní předpis. § 24 Provozní podpora tepla (1) Právo na provozní podporu tepla podle tohoto zákona se vztahuje pouze na držitele licence na výrobu tepelné energie, který vyrábí tepelnou energii z obnovitelných zdrojů. (2) V případě výrobny teplavýrobny tepla uvedené do provozu od 1. ledna 2022 se provozní podpora tepla může vztahovat pouze na teplo z výrobny teplavýrobny tepla z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů umístěné na území České republiky spalující biomasubiomasu nebo využívající geotermální energiigeotermální energii se jmenovitým tepelným výkonem vyšším než 200 kW, kde podporovaným teplem je teplo dodané z této výrobny teplavýrobny tepla do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií. (3) Provozní podpora tepla se vztahuje na teplo vyrobené ve výrobně teplavýrobně tepla a) splňující minimální účinnost energie stanovenou prováděcím právním předpisem, s výjimkou výroby tepla využívající geotermální energiigeotermální energii, b) využívající biomasubiomasu nebo bioplynbioplyn z podporovaného druhu a parametrů obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů podle prováděcího právního předpisu, c) s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nad 20 MW při výrobě tepla z pevných paliv z biomasypaliv z biomasy nebo s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nad 2 MW z biomasybiomasy při výrobě tepla z plynných paliv z biomasypaliv z biomasy, pokud paliva z biomasypaliva z biomasy splňují kritéria udržitelnosti pro paliva z biomasypaliva z biomasy a úspory emisí skleníkových plynů podle prováděcího právního předpisu; paliva z biomasypaliva z biomasy vyrobená z odpadů a zbytků jiných než zbytků ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví musí splňovat pouze kritéria úspor emisí skleníkových plynů vyjma tepla vyrobeného z tuhého komunálního odpadu, který nepodléhá ani kritériím úspor emisí skleníkových plynů, d) z biokapalin, které splňují kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů stanovená prováděcím právním předpisem; biokapaliny vyrobené z odpadů a zbytků jiných než zbytků ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví musí splňovat pouze kritéria úspor emisí skleníkových plynů vyjma tepla vyrobeného z tuhého komunálního odpadu, který nepodléhá ani kritériím úspor emisí skleníkových plynů, e) energetickým využitím komunálního odpadu, a to pouze na teplo vyrobené z biologicky rozložitelné části komunálního odpadu; v případě nevytříděného komunálního odpadu stanoví podíl biologicky rozložitelné a nerozložitelné části na energetickém obsahu komunálního odpadu prováděcí právní předpis. (4) Provozní podpora tepla se nevztahuje na a) neoprávněnou dodávku tepelné energie podle energetického zákona, b) teplo vyrobené výrobcemvýrobcem tepla, který neplní povinnosti podle § 27 odst. 3 nebo nesplní povinnost vůči operátorovi trhu podle § 27 odst. 5 písm. a), c) teplo naměřené měřicím zařízením, které zaznamenalo naměřené hodnoty nesprávně tak, že došlo k prospěchu výrobcevýrobce tepla v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo chyby a poruchy měřicího zařízení, d) teplo vyrobené z bioplynubioplynu, na který byla uplatněna provozní podpora biometanubiometanu. § 25 Investiční podpora tepla (1) Investiční podpora tepla se vztahuje na výstavbu výrobny teplavýrobny tepla z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů nebo z odpadního tepla a na rozvodné tepelné zařízení2) z těchto výroben teplavýroben tepla na území České republiky s minimální účinností užití energie stanovenou prováděcím právním předpisem. (2) Vyhlašují-li organizační složky státu, kraje nebo obceobce programy podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, týkající se zcela nebo z části obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů, jsou povinny do výzvy k podání nabídek podle příslušných programů zařadit investiční podporu výstavby výrobny teplavýrobny tepla z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů a rozvodných tepelných zařízení2) z těchto výroben teplavýroben tepla. (3) V případě výstavby výrobny teplavýrobny tepla z tepelných čerpadel se investiční podpora tepla vztahuje na výrobnu teplavýrobnu tepla splňující požadavky stanovené rozhodnutím Komise15). (4) V případě výstavby výrobny teplavýrobny tepla z biokapalin se investiční podpora tepla vztahuje pouze na výrobnu teplavýrobnu tepla využívající jako paliva biokapaliny splňující kritéria udržitelnosti stanovená v prováděcím právním předpise. Splnění kritérií udržitelnosti biokapalin je povinen výrobcevýrobce tepla doložit poskytovateli dotace do 30 dní po uvedení výrobny teplavýrobny tepla do provozu. (5) Investiční podpora tepla se nevztahuje na solární systémy nebo systémy s tepelnými čerpadly, které by svým provozem zhoršily celkovou průměrnou roční účinnost stávajících účinných soustav zásobování tepelnou energiíúčinných soustav zásobování tepelnou energií. Tyto soustavy zásobování tepelnou energií eviduje a způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejňuje Úřad do 30. dubna následujícího roku. § 25a Udržovací podpora tepla (1) Úřad stanoví udržovací podporu tepla tak, aby došlo k vyrovnání rozdílu mezi a) měrnými provozními náklady při použití biomasybiomasy u výroben teplavýroben tepla spalujících biomasubiomasu nebo u výroben teplavýroben tepla nebo elektřiny společně spalujících obnovitelný zdrojobnovitelný zdroj a neobnovitelný zdroj a měrnými provozními náklady při použití tuhých fosilních paliv, b) měrnými provozními náklady a tržní cenou elektřiny a cenou tepla u výroben teplavýroben tepla využívající geotermální energiigeotermální energii. (2) Rozsah a celkovou výši měrných provozních nákladů a způsob tvorby ceny tepla použité Úřadem pro stanovení výše udržovací podpory tepla podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis. (3) Udržovací podpora tepla se vztahuje na množství tepla dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií anebo v případě společného spalování obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje a neobnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje na poměrnou část dodaného tepla pocházející z obnovitelného zdroje vypočtenou způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. (4) Úřad meziročně upravuje výši udržovací podpory tepla na základě monitoringu provozních nákladů a tržní ceny elektřiny a ceny tepla a jejich změn. (5) Podmínkou vzniku práva na udržovací podporu tepla je registrace podpory v systému operátora trhu výrobcemvýrobcem, s výjimkou udržovací podpory tepla pro rok 2022. Pokud výrobcevýrobce tepla v systému operátora trhu registruje udržovací podporu tepla do 31. prosince 2022, vznikne právo na udržovací podporu tepla za rok 2022 při splnění ostatních podmínek podpory, nejdříve ode dne 1. ledna 2022. (6) Udržovací podpora tepla není poskytována do a) předložení pravomocného usnesení podle § 35 odst. 8, pokud u výrobny teplavýrobny tepla před registrací udržovací podpory tepla v systému operátora trhu bylo vedeno řízení o stanovení podmínek podpory z moci úřední, nebo b) předložení dokladu prokazujícího bezdlužnost v případě zjištěné nadměrné podpory u výrobny elektřiny před registrací udržovací podpory tepla v systému operátora trhu, kdy je uložena povinnost vrácení prostředků do státního rozpočtu podle § 35 odst. 5 písm. b). (7) Na udržovací podporu tepla dále platí požadavky, podmínky a pravidla uvedené v § 23 a 24. § 26 Zelený bonus na teplo (1) Zelený bonus na teplo je stanoven v Kč/GJ a poskytován pouze v ročním režimu. (2) Zúčtovacím obdobím pro úhradu zeleného bonusu na teplo je 1 měsíc nebo jeho celé násobky. (3) Pokud o to výrobcevýrobce tepla požádá, je operátor trhu povinen, na základě vyúčtování podle odstavce 4, hradit výrobcivýrobci zelený bonus na teplozelený bonus na teplo. (4) Vyúčtování zeleného bonusu na teplozeleného bonusu na teplo se uskutečňuje na základě naměřených hodnot a) dodaného tepla z výroben teplavýroben tepla do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií podle § 24 odst. 2 písm. a) a § 25a odst. 3 anebo poměrné části dodaného tepla pocházející z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje v případě společného spalování obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje podle § 25a odst. 3, nebo b) užitečného teplaužitečného tepla pro výrobny teplavýrobny tepla podle § 24 odst. 2 písm. b) evidovaných operátorem trhu podle prováděcího právního předpisu. § 26a Výše zeleného bonusu na teplo (1) Úřad stanoví pro výrobny teplavýrobny tepla podle § 24 výši zeleného bonusu na teplozeleného bonusu na teplo tak, aby při podpoře tepla vyrobeného ve výrobnách teplavýrobnách tepla uvedených do provozu od 1. ledna 2022 byl součet diskontovaných peněžních toků za dobu životnosti výrobny teplavýrobny tepla roven nule za podmínky splnění technických a ekonomických parametrů a při zohlednění předpokládaných příjmů z prodeje elektřiny a tepla. Technické a ekonomické parametry a výši diskontní míry stanoví prováděcí právní předpis. (2) Úřad meziročně upravuje výši zeleného bonusu na teplozeleného bonusu na teplo na základě monitoringu nákladů na pořízení paliva a tržní ceny elektřiny a ceny tepla a jejich změn. (3) Úřad stanoví v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok výši ročního zeleného bonusu na udržovací podporu tepla způsobem uvedeným v § 25a. (4) Úřad je povinen stanovit celkovou výši podpory tepla tak, aby pro rok, kdy je výrobna teplavýrobna tepla uvedena do provozu, činil zelený bonus na teplozelený bonus na teplo nejvýše pětinásobek průměrné výsledné ceny tepelné energie zveřejňované Úřadem stanovené jako průměr cen tepelné energie ze zemního plynu na úrovni výroby při výkonu nad 10 MWt za poslední tři ukončené kalendářní roky. (5) Při stanovení zelených bonusů na teplozelených bonusů na teplo postupuje Úřad podle zákona o cenách a výši podpory stanoví v cenovém výměru. § 26b Přechodná transformační podpora tepla v soustavách zásobování tepelnou energií (1) Přechodná transformační podpora tepla v soustavách zásobování tepelnou energií (dále jen „přechodná transformační podpora tepla“) se vztahuje na teplo vyrobené ve výrobně teplavýrobně tepla z neobnovitelných zdrojů, které bylo dodáno do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií umístěné na území České republiky, a na jehož výrobu byly výrobcemvýrobcem tepla z neobnovitelného zdroje nakoupeny a vyřazeny povolenky na emise skleníkových plynů podle jiného právního předpisu35). (2) Přechodná transformační podpora tepla se nevztahuje na teplo vymezené v nařízení vlády podle § 3. § 26c Práva a povinnosti související s přechodnou transformační podporou tepla (1) Právo na přechodnou transformační podporu tepla se vztahuje na držitele licence na výrobu tepelné energie, který vyrábí teplo z neobnovitelného zdroje. (2) VýrobceVýrobce tepla z neobnovitelného zdroje, který uplatňuje přechodnou transformační podporu tepla, je povinen zaregistrovat tuto podporu v systému operátora trhu. Postup při registraci stanoví prováděcí právní předpis. (3) VýrobceVýrobce tepla z neobnovitelného zdroje je povinen předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé údaje týkající se identifikace výrobcevýrobce tepla z neobnovitelného zdroje a výrobny teplavýrobny tepla z neobnovitelného zdroje a údaje pro vyúčtování bonusu k transformaci výroby tepla podle § 26d odst. 7 a na vyžádání operátora trhu poskytnout další doplňující údaje; způsob předání údajů, rozsah údajů a termín předání a evidence údajů stanoví prováděcí právní předpis. (4) VýrobceVýrobce tepla z neobnovitelného zdroje, který uplatňuje přechodnou transformační podporu tepla, je v případě výroby tepla z uhlí povinen úplnými a pravdivými údaji doložit závazek ukončit výrobu tepla z uhlí v dané výrobně teplavýrobně tepla z neobnovitelného zdroje nejpozději do 31. prosince 2030 a po uvedeném datu zajistit výrobu tepla z jiných zdrojů energie než z uhlí. Způsob, rozsah a termín doložení závazku stanoví prováděcí právní předpis. (5) VýrobceVýrobce tepla z neobnovitelného zdroje je v případě výroby tepla z uhlí povinen předávat operátorovi trhu s údaji pro vyúčtování bonusu k transformaci výroby tepla také úplné a pravdivé údaje o pokroku při plnění závazku uvedeného v odstavci 4. Způsob a rozsah údajů o pokroku plnění závazku uvedeného v odstavci 4 stanoví prováděcí právní předpis. § 26d Forma a výše přechodné transformační podpory tepla (1) Přechodná transformační podpora tepla se uskutečňuje formou bonusu k transformaci výroby tepla. (2) Bonus k transformaci výroby tepla je stanoven v Kč a je poskytován pouze v ročním režimu. (3) Zúčtovacím obdobím pro úhradu bonusu k transformaci výroby tepla je kalendářní rok. (4) Operátor trhu je na základě vyúčtování podle odstavce 7 a údajů podle § 26c odst. 3 až 5 povinen hradit bonus k transformaci výroby tepla výrobcivýrobci tepla z neobnovitelného zdroje, který o tuto podporu požádá. (5) Výše bonusu k transformaci výroby tepla je stanovena jako součin rozdílu průměrné tržní ceny povolenky na emise skleníkových plynů stanovené Úřadem za kalendářní rok, za který se bonus k transformaci výroby tepla poskytuje, a ceny povolenky na emise skleníkových plynů zajištující přechod k transformaci výroby tepla stanovené nařízením vlády podle § 3 a množství povolenek na emise skleníkových plynů nakoupených a vyřazených výrobcemvýrobcem tepla z neobnovitelného zdroje podle jiného právního předpisu35) na pokrytí emisí skleníkových plynů z výroby tepla dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií podle § 26b odst. 1 se zohledněním § 26b odst. 2 v kalendářním roce, za který se bonus k transformaci výroby tepla poskytuje. Průměrnou tržní cenu povolenky zveřejní Úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup do 31. ledna roku následujícího po roku, za který se bonus k transformaci výroby tepla poskytuje. (6) Výše bonusu stanoveného podle odstavce 5 nesmí překročit tři čtvrtiny součinu průměrné tržní ceny povolenky stanovené podle odstavce 5 a množství povolenek na emise skleníkových plynů nakoupených a vyřazených výrobcemvýrobcem tepla z neobnovitelného zdroje podle jiného právního předpisu35) na pokrytí emisí skleníkových plynů z výroby tepla dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií podle § 26b odst. 1 se zohledněním § 26b odst. 2. (7) Vyúčtování bonusu k transformaci výroby tepla se uskutečňuje na základě informací o množství nakoupených a vyřazených povolenek na emise skleníkových plynů a dalších údajů evidovaných operátorem trhu podle prováděcího právního předpisu. § 27 Práva a povinnosti subjektů na trhu s teplem a s provozní podporou tepla (1) Držitel licence na rozvod tepelné energie16) je povinen od výrobce teplavýrobce tepla vykupovat teplo vyrobené z obnovitelných zdrojů a za tím účelem umožnit připojení výrobny teplavýrobny tepla k rozvodnému tepelnému zařízení. Povinnost výkupu se vztahuje pouze na množství tepla, které neohrozí spolehlivý a bezpečný provoz dotčené soustavy zásobování tepelnou energií nebo její části nebo neomezí využití obnovitelných zdrojů v jiném zdroji tepelné energie připojeném k rozvodnému tepelnému zařízení. (2) Povinnost umožnit připojení výrobny teplavýrobny tepla a výkupu tepla nevzniká, a) pokud výrobce teplavýrobce tepla není držitelem licence na výrobu tepelné energie podle energetického zákona, b) pokud je rozvodné tepelné zařízení součástí účinné soustavy zásobování tepelnou energiíúčinné soustavy zásobování tepelnou energií, c) pokud by došlo ke zvýšení celkových nákladů na pořízení tepla pro stávající odběratele držitele licence na rozvod tepelné energie, nebo d) pokud parametry teplonosné látky neodpovídají parametrům v rozvodném tepelném zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v místě připojení. (3) Výrobce teplaVýrobce tepla je povinen zajistit měření a) dodaného tepla do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě podpory podle § 24 odst. 2 písm. a) nebo § 25a způsobem podle prováděcího právního předpisu, nebo b) užitečného teplaužitečného tepla v případě podpory podle § 24 odst. 2 písm. b) způsobem podle prováděcího právního předpisu. (4) VýrobceVýrobce tepla je povinen zaregistrovat místo předání vyrobeného tepla z výrobny teplavýrobny tepla vyrábějící teplo z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě výroben teplavýroben tepla podle § 24 odst. 2 písm. a) a § 25a nebo užitečného teplaužitečného tepla v případě výroben teplavýroben tepla podle § 24 odst. 2 písm. b), ke kterému vzniká nárok na provozní podporu tepla podle tohoto zákona, v systému operátora trhu a dále registrovat všechny změny v těchto údajích podle prováděcího právního předpisu. (5) VýrobceVýrobce tepla je povinen a) předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené hodnoty tepla dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě výrobny teplavýrobny tepla podle § 24 odst. 2 písm. a) a § 25a nebo užitečného teplaužitečného tepla v případě výrobny teplavýrobny tepla podle § 24 odst. 2 písm. b) a jejich evidenci a údaje týkající se identifikace výrobcevýrobce tepla a výrobny teplavýrobny tepla a na vyžádání operátora trhu poskytnout další doplňující informace týkající se předávaných údajů; způsob předání údajů, rozsah údajů a termín předání a evidence údajů stanoví prováděcí právní předpis, b) vykazovat operátorovi trhu a na vyžádání též Úřadu, Státní energetické inspekci (dále jen „Inspekce“) a ministerstvu, v případě společného spalování obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje a neobnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje zvlášť množství tepla z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje a zvlášť množství tepla z neobnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje, skutečné nabytí množství obnovitelného zdroje a jeho kvalitu a skutečné využití veškerého nabytého množství obnovitelného zdroje pro účely výroby tepla způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis. (6) VýrobceVýrobce tepla je dále povinen a) udržovat a provozovat měřidlo s platným ověřením podle zákona o metrologii, b) zdržet se jakýchkoli neoprávněných zásahů do zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo do měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství. Díl 2 Podpora biometanu § 27a Podpora biometanu a forma podpory (1) Podpora biometanubiometanu formou zeleného bonusu se poskytuje na biometanbiometan vyrobený ve výrobně biometanuvýrobně biometanu na území České republiky připojené k distribuční nebo přepravní soustavě24) České republiky nebo dodaný do čerpací stanice nebo výdejní jednotky25), která je přímo připojená k výrobně biometanuvýrobně biometanu. (2) Podpora biometanubiometanu se vztahuje na biometanbiometan vyrobený ve výrobně biometanuvýrobně biometanu a) v souladu s požadavky na kvalitu biometanubiometanu a odorizaci stanovenými prováděcím právním předpisem, b) z biomasybiomasy splňující kritéria udržitelnosti pro paliva z biomasypaliva z biomasy a úspory emisí skleníkových plynů podle prováděcího právního předpisu; paliva z biomasypaliva z biomasy vyrobená z odpadů a zbytků jiných než zbytků ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví musí splňovat pouze kritéria úspor emisí skleníkových plynů, c) využívající biomasubiomasu nebo bioplynbioplyn z podporovaného druhu a parametrů obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů podle prováděcího právního předpisu, d) provozované držitelem licence na výrobu plynu, e) s výrobními technologickými celky, které nejsou v den uvedení do provozu starší 5 let; to platí pro výrobnu biometanuvýrobnu biometanu, která nevznikla úpravou výrobny elektřiny využívající bioplynbioplyn. (3) Podpora biometanubiometanu se nevztahuje na a) neoprávněnou distribuci biometanubiometanu v distribuční soustavě nebo neoprávněnou přepravu biometanubiometanu v přepravní soustavě podle jiného právního předpisu26), nebo b) biometanbiometan naměřený měřicím zařízením, které zaznamenalo naměřené hodnoty nesprávně tak, že došlo k prospěchu výrobce biometanuvýrobce biometanu v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo chyby a poruchy měřicího zařízení. (4) Rozhodne-li se výrobce biometanuvýrobce biometanu využít podporu biometanubiometanu formou zeleného bonusu na biometanzeleného bonusu na biometan, je povinen zaregistrovat v systému operátora trhu podporu zeleným bonusem na biometanzeleným bonusem na biometan. Výrobce biometanuVýrobce biometanu je povinen zaregistrovat podporu zeleným bonusem na biometanzeleným bonusem na biometan po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence na výrobu plynu, která umožňuje výrobcivýrobci provozovat výrobnu biometanuvýrobnu biometanu, nejpozději do 90 dní od uvedení výrobny biometanuvýrobny biometanu do provozu. Pokud výrobce biometanuvýrobce biometanu nezaregistruje podporu zeleným bonusem na biometanzeleným bonusem na biometan podle věty druhé, právo na podporu biometanubiometanu nevzniká. Postup a rozsah při registraci podpory stanoví prováděcí právní předpis. § 27b Zelený bonus na biometan (1) Zelený bonus na biometanZelený bonus na biometan je stanoven v Kč/MWh výhřevnosti a je poskytován v ročním režimu. (2) Zúčtovacím obdobím pro úhradu zeleného bonusu na biometanzeleného bonusu na biometan je 1 měsíc. (3) Pokud není výrobce biometanuvýrobce biometanu subjektem zúčtování27) nebo nepřenesl odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování, je vykupující biometanubiometanu povinen převzít odpovědnost za odchylku28). (4) Pokud o to výrobce biometanuvýrobce biometanu požádá, je operátor trhu povinen na základě vyúčtování podle odstavce 5 hradit výrobci biometanuvýrobci biometanu zelený bonus na biometanzelený bonus na biometan. (5) Vyúčtování zeleného bonusu na biometanzeleného bonusu na biometan se uskutečňuje na základě naměřených hodnot biometanubiometanu podle prováděcího právního předpisu a evidovaných operátorem trhu podle prováděcího právního předpisu. Nepředá-li výrobce biometanuvýrobce biometanu operátorovi trhu naměřené hodnoty biometanubiometanu nárok na úhradu zeleného bonusu na biometanzeleného bonusu na biometan nevzniká. § 27c Výše zeleného bonusu na biometan (1) Úřad stanoví v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok výši ročního zeleného bonusu na biometanzeleného bonusu na biometan tak, aby součet diskontovaných peněžních toků za dobu životnosti výrobny biometanuvýrobny biometanu byl roven nule za podmínky splnění technických a ekonomických parametrů a při zohlednění předpokládaných příjmů z prodeje biometanubiometanu. Úřad může stanovit samostatně výši ročního zeleného bonusu na biometanzeleného bonusu na biometan vyrobený ze surovin vymezujících pokročilý biometanpokročilý biometan uvedených v prováděcím právním předpisu a na ostatní biometanbiometan. Technické a ekonomické parametry a výši diskontní míry stanoví prováděcí právní předpis. (2) Úřad meziročně upravuje výši zeleného bonusu na biometanzeleného bonusu na biometan na základě monitoringu nákladů na pořízení paliva a ceny zemního plynu a jejich změn. (3) Úřad je povinen stanovit celkovou výši podpory biometanubiometanu tak, aby pro rok, kdy je výrobna biometanuvýrobna biometanu uvedena do provozu, činil zelený bonus na biometanzelený bonus na biometan nejvýše pětinásobek průměrné tržní ceny plynu na vnitrodenním trhu s plynem organizovaném operátorem trhu stanovený jako průměr z hodnot ročních vážených průměrných cen za každý ukončený kalendářní rok v posledních třech letech. (4) Při stanovení zelených bonusů na biometanzelených bonusů na biometan postupuje Úřad podle zákona o cenách a výši podpory stanoví v cenovém výměru. § 27d Práva a povinnosti osob na trhu s biometanem (1) Provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy nebo jiný výrobcevýrobce plynu jsou povinni přednostně připojit výrobnu biometanuvýrobnu biometanu za účelem přístupu k jimi provozovanému plynárenskému zařízení, a to v nejbližším místě připojení, pokud o to výrobce biometanuvýrobce biometanu požádá a splňuje podmínky připojení stanovené jiným právním předpisem30). Tato povinnost nevzniká v případě nedostatku kapacity plynárenského zařízení, ke kterému by měla být výrobna biometanuvýrobna biometanu připojena, nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu plynárenské soustavy. Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nebo jiný výrobcevýrobce plynu je povinen zaregistrovat předávací místo výrobny biometanuvýrobny biometanu připojené k jím provozovanému plynárenskému zařízení jako výrobní předávací místo v systému operátora trhu a dále registrovat všechny změny v těchto údajích v rozsahu podle jiného právního předpisu. (2) Provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy nebo jiný výrobcevýrobce plynu jsou povinni na vyžádání výrobce biometanuvýrobce biometanu poskytnout informace nezbytné pro připojení výrobny biometanuvýrobny biometanu podle odstavce 1, odhad nákladů souvisejících s tímto připojením, lhůty pro přijetí a vyřízení žádosti o toto připojení a odhad doby nezbytné pro provedení tohoto připojení. (3) Výrobce biometanuVýrobce biometanu je povinen zaregistrovat předávací místo výrobny biometanuvýrobny biometanu, která není připojena k distribuční nebo přepravní soustavě České republiky, v systému operátora trhu a dále registrovat všechny změny těchto údajů v rozsahu podle jiného právního předpisu30). § 27e Podmínky podpory biometanu (1) Výrobce biometanuVýrobce biometanu je povinen na svůj náklad zajistit měření množství, kvality a tlaku vyrobeného biometanubiometanu v předávacím místě plynárenského zařízení, k němuž je výrobna biometanuvýrobna biometanu připojena, a předávat tyto údaje provozovateli tohoto plynárenského zařízení, a to způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis. Výrobce biometanuVýrobce biometanu je povinen předávat operátorovi trhu údaje související s výrobnou a výrobou biometanubiometanu a o surovinách využitých pro výrobu biometanubiometanu v rozsahu, termínech a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Způsob a rozsah měření biometanubiometanu, požadavky na kvalitu biometanubiometanu, odorizaci a tlak vyrobeného biometanubiometanu stanoví prováděcí právní předpis. (2) Výrobce biometanuVýrobce biometanu, který uplatňuje právo na podporu zeleným bonusem na biometanzeleným bonusem na biometan dodaný do čerpací stanice nebo výdejní jednotky přímo připojené k výrobně biometanuvýrobně biometanu bez využití plynárenské soustavy, je povinen a) na svůj náklad zajistit měření množství takto dodaného biometanubiometanu stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii, b) předat operátorovi trhu elektronickou formou údaje o množství vyrobeného biometanubiometanu dodaného do čerpací stanice nebo výdejní jednotky s rozdělením na pokročilý a ostatní biometanbiometan a údaje o surovinách využitých pro výrobu takového biometanubiometanu v rozsahu, termínech a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. (3) Výrobce biometanuVýrobce biometanu je dále povinen a) udržovat a provozovat měřicí zařízení podle odstavců 1 a 2 s platným ověřením podle zákona o metrologii, b) zdržet se jakýchkoli neoprávněných zásahů do zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo do měřicího zařízení podle odstavců 1 a 2 nebo do jeho součástí a příslušenství. (4) Výrobce biometanuVýrobce biometanu je povinen předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené hodnoty množství biometanubiometanu podle odstavců 1 a 2 a údaje týkající se identifikace výrobce biometanuvýrobce biometanu a výrobny biometanuvýrobny biometanu a na vyžádání operátora trhu poskytnout další doplňující informace týkající se předávaných údajů. Způsob, rozsah a termín předání a evidence naměřených hodnot biometanubiometanu a předávaných údajů týkajících se identifikace výrobce biometanuvýrobce biometanu a výrobny biometanuvýrobny biometanu stanoví prováděcí právní předpis. § 27f Požadavky na výrobu biometanu a jeho uplatnění (1) BiometanBiometan vyrobený ve výrobnách biometanuvýrobnách biometanu vzniklých úpravou výroben elektřiny využívajících bioplynbioplyn musí být vyroben alespoň z 35% podílu surovin vymezujících pokročilý biometanpokročilý biometan uvedených v prováděcím právním předpisu. (2) BiometanBiometan vyrobený ve výrobnách biometanuvýrobnách biometanu, které nevznikly úpravou výroben elektřiny využívajících bioplynbioplyn, musí být vyroben alespoň z 45% podílu surovin vymezujících pokročilý biometanpokročilý biometan uvedených v prováděcím právním předpisu. (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, lze pokročilý biometanpokročilý biometan, na který byla poskytnuta podpora zeleným bonusem na biometanzeleným bonusem na biometan, uplatnit pouze v odvětví dopravy, a to pro plnění cíle pro pokročilá biopaliva a pokročilý bioplynbioplyn pro dopravu1). Pro jiné účely než v odvětví dopravy lze takto podpořený pokročilý biometanpokročilý biometan uplatnit pouze v případě, že množství pokročilého biometanupokročilého biometanu, dodaného do přepravní nebo distribuční soustavy, nebo do čerpací stanice nebo výdejní jednotky, na který výrobce biometanuvýrobce biometanu uplatnil právo na podporu biometanubiometanu, překročí celkové množství zemního plynu a biometanubiometanu spotřebovaného v dopravě. HLAVA VI FINANCOVÁNÍ PODPORY § 28 Financování podpory (1) Náklady na podporu elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla a podporu biometanubiometanu jsou hrazeny prostřednictvím operátora trhu z finančních prostředků, které jsou tvořeny a) tržbami z plateb složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny, b) tržbami z plateb v případě, že je dosaženo vyšší hodinové cenyhodinové ceny, než je výkupní cena, referenční výkupní cenareferenční výkupní cena nebo referenční aukční cenareferenční aukční cena nebo kdy je dosaženo vyšší očekávané průměrné roční hodinové cenyhodinové ceny, než je referenční aukční cenareferenční aukční cena v případě vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla, c) prostředky z finanční jistoty, d) dotací z prostředků státního rozpočtu podle odstavce 3, e) výnosy z dražeb povolenek podle zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů realizovanými prostřednictvím kapitoly ministerstva, f) kladným rozdílem mezi očekávanou tržní cenou elektřiny z nízkouhlíkové výrobny na organizovaných trzích a realizační cenou podle § 9 odst. 3 zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice, g) výnosy z ceny záruky původuzáruky původu a z hodnoty záruky původuzáruky původu, která je součástí ceny za převod záruky původuzáruky původu pokročilého biometanupokročilého biometanu podle § 45a a nabídnutých záruk původuzáruk původu podle § 45c. (2) Operátor trhu má právo na úhradu nákladů na podporu elektřiny, provozní podporu tepla přechodnou transformační podporu tepla a podporu biometanubiometanu. (3) Vláda stanoví svým usnesením prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí dotace na úhradu složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny, na úhradu provozní podpory tepla, přechodné transformační podpory tepla a podpory biometanubiometanu, a to do 30. září kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, pro který Úřad stanoví složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny. Prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí dotace vláda stanoví na základě finančních prostředků uvedených v odstavci 1 písm. a), b), c), e), f) a g), a to tak, aby spolu s nimi pokryly celkové předpokládané finanční prostředky na podporu elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla a podporu biometanubiometanu. Vláda může stanovit prostředky pro poskytnutí dotace na úhradu složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny v dělení podle napěťových hladin a v případě napěťové hladiny nízkého napětí i v dělení podle kategorií zákazníků. V takovém případě zohlední Úřad při stanovení složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny různou výši dotace podle napěťových hladin nebo kategorií zákazníků. Vláda může usnesení podle věty první změnit; věta druhá se v takovém případě použije obdobně. Změní-li vláda usnesení podle věty první, změní Úřad cenový výměr na daný rok nebo jeho zbývající část, pokud je to nezbytné, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy vláda své usnesení změnila. (4) Úřad stanoví složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny pro a) předávací místa s přenosovou nebo distribuční soustavou na napěťové hladině velmi vysokého napětí a vysokého napětí v Kč/MW/měsíc podle sjednaného rezervovaného příkonu v předávacím místě ve smlouvě o připojení31); rezervovaný příkon je možné sjednat v rozsahu od nejvyššího rezervovaného příkonu ze všech míst připojení tvořících dané předávací místo do součtu rezervovaných příkonů všech míst připojení tvořících dané předávací místo, a b) předávací místa s distribuční soustavou na napěťové hladině nízkého napětí v Kč/A/měsíc podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem v předávacím místě a podle prostředků pro poskytnutí dotace na jednotlivé kategorie zákazníků; v případě, že předávací místo není vybaveno hlavním jističem před elektroměrem, použije se jmenovitá proudová hodnota nejbližšího předřazeného jistícího prvku. (5) Při stanovení složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny pro následující kalendářní rok Úřad bere v úvahu rozdíly mezi skutečně vynaloženými náklady a výnosy na podporu elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla a podporu biometanubiometanu za uplynulý kalendářní rok. (6) Peněžní prostředky určené na podporu elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla a podporu biometanubiometanu vede operátor trhu odděleně na zvláštních účtech u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky na území České republiky. (7) Úřad poskytuje operátorovi trhu a ministerstvu údaje o držitelích licencí a údaje z vydaných rozhodnutí o udělení nebo změně licence a další informace předané výrobcivýrobci, výrobcivýrobci tepla a výrobci biometanuvýrobci biometanu Úřadu v souvislosti se změnami výroben elektřiny, výroben teplavýroben tepla a výroben biometanuvýroben biometanu. (8) Ministerstvo poskytuje operátorovi trhu údaje o držitelích osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla a osvědčení o původu elektřiny z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů a výrobnách, na které bylo toto osvědčení vydáno, včetně změn, a údaje z rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce v rozsahu nezbytném pro jeho činnost. (9) Operátor trhu poskytuje povinně vykupujícímu údaje pro úhradu výkupních cen, a to bez zbytečného odkladu, po jejich obdržení od Úřadu podle odstavce 7. (10) Skutečně vynaloženými náklady operátora trhu na podporu elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla a podporu biometanubiometanu je součet těchto částek, a) vyplacené peněžní prostředky výrobcůmvýrobcům, výrobcůmvýrobcům tepla, výrobcůmvýrobcům tepla z neobnovitelného zdroje, výrobcům biometanuvýrobcům biometanu a povinně vykupujícím na podporu elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla a podporu biometanubiometanu, b) finanční náklady související s podporou elektřiny, provozní podporou tepla, přechodnou transformační podporou tepla a podporou biometanubiometanu, c) peněžní prostředky související se správními a soudními řízeními, které se týkají podpory elektřiny, provozní podpory tepla, přechodné transformační podpory tepla a podpory biometanubiometanu a financování podpory, d) další náklady související s podporou elektřiny, provozní podporou tepla, přechodnou transformační podporou tepla a podporou biometanubiometanu podle právních předpisů upravujících účetnictví. (11) Skutečnými výnosy operátora trhu na podporu elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla a podporou biometanubiometanu je součet těchto částek: a) uhrazené peněžní prostředky podle odstavce 1, b) finanční výnosy uhrazené v souvislosti s podporou elektřiny, provozní podporou tepla, přechodnou transformační podporou tepla a podporou biometanubiometanu, c) peněžní prostředky související se správními a soudními řízeními, které se týkají podpory elektřiny, provozní podpory tepla, přechodné transformační podpory tepla a podpory biometanubiometanu a financování podpory, d) další výnosy související s podporou elektřiny, provozní podporou tepla, přechodnou transformační podporou tepla a podporou biometanubiometanu podle právních předpisů upravujících účetnictví. (12) Náklady uvedené v odstavci 10 písm. a) až c) a výnosy uvedené v odstavci 11 písm. a) až c), které přísluší k podpoře elektřiny, jsou zahrnuty do stanovení složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny. § 28a Způsob a postup úhrady plateb složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny (1) Platba složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny (dále jen „platba na podporu elektřiny“) se účtuje v poměru počtu dní, kdy existuje dané předávací místo v kalendářním měsíci, k počtu dní v kalendářním měsíci. (2) Zákazník hradí za zúčtovací období platbu na podporu elektřiny ve výši součinu jednotkové složky ceny služby distribuční soustavy nebo jednotkové složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny stanovené Úřadem a velikosti sjednaného rezervovaného příkonu v jednotlivých předávacích místech tvořených hlavními vedeními nebo v případě odběru elektřiny na hladině nízkého napětí jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem v předávacím místě. Maximální platba na podporu elektřiny zákazníka za odběrné místo za zúčtovací období je určena součinem částky 495 Kč/MWh a celkového odebraného množství elektřiny z přenosové nebo distribuční soustavy ve všech předávacích místech odběrného místa nebo výrobny elektřiny za zúčtovací období. V případě, že došlo v rámci zúčtovacího období ke změně složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny podle § 28 odst. 4, hradí zákazník za zúčtovací období platbu na podporu elektřiny podle vět první a druhé stanovenou samostatně za jednotlivé části zúčtovacího období s odlišnou složkou ceny služby distribuční soustavy a složkou ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny. (3) Provozovatel lokální distribuční soustavyProvozovatel lokální distribuční soustavy hradí provozovateli distribuční soustavy, ke které je lokální distribuční soustava připojena (dále jen „nadřazená distribuční soustava“), platby na podporu elektřiny od účastníků trhu s elektřinou, jejichž zařízení9) jsou připojena k lokální distribuční soustavě tohoto provozovatele. Provozovatel lokální distribuční soustavyProvozovatel lokální distribuční soustavy dále hradí provozovateli nadřazené distribuční soustavy platby ve výši rozdílu plateb odpovídající velikosti souhrnu sjednaného rezervovaného příkonu ve všech předávacích místech tvořených hlavními vedeními lokální distribuční soustavy s nadřazenou distribuční soustavou a souhrnu plateb hrazených účastníky trhu s elektřinou, jejichž zařízení jsou připojena k této lokální distribuční soustavě. Maximální platba na podporu elektřiny podle věty druhé za zúčtovací období je určena součinem částky 495 Kč/MWh a celkového množství elektřiny vstupujícího do lokální distribuční soustavy z nadřazené distribuční soustavy a od účastníků trhu s elektřinou sníženého o množství elektřiny odebrané zákazníkem z lokální distribuční soustavy, za které se hradí platba na podporu elektřiny podle odstavce 2, a o množství elektřiny vystupující z lokální distribuční soustavy do jiné distribuční soustavy. V případě, že došlo v rámci zúčtovacího období ke změně složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny podle § 28 odst. 4, hradí provozovatel lokální distribuční soustavyprovozovatel lokální distribuční soustavy za zúčtovací období platbu na podporu elektřiny podle vět první až třetí stanovenou samostatně za jednotlivé části zúčtovacího období s odlišnou složkou ceny služby distribuční soustavy a složkou ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny. (4) Je-li zařízení účastníka trhu s elektřinou připojeno k přenosové nebo distribuční soustavě hlavním i záložním vedením, použije se pro vyhodnocení maximální platby na podporu elektřiny podle odstavců 2 a 3 součet množství elektřiny odebraného prostřednictvím hlavních a záložních vedení v daném zúčtovacím období. (5) Pro výpočet maximální platby na podporu elektřiny podle odstavců 2 a 3 se do celkového množství elektřiny nezahrnuje množství elektřiny odebrané přečerpávacími vodními elektrárnami, odebrané pro technologickou vlastní spotřebu elektřinytechnologickou vlastní spotřebu elektřiny pro výrobu elektřiny nebo pro výrobu elektřiny a tepla, dodané prostřednictvím distribuční soustavy do distribuční soustavy umístěné v jiném členském státě Evropské unie, spotřebované provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy na krytí ztrát v jím provozované soustavě a množství trakční elektrické energie spotřebované při provozování drážní dopravy na dráze železniční, tramvajové, trolejbusové a lanové. (6) Pokud ve smlouvě o připojení31) nebyl sjednán rezervovaný příkon v předávacím místě, ale pouze rezervovaný příkon pro jednotlivá místa připojení, použije se pro stanovení platby na podporu elektřiny součet sjednaných rezervovaných příkonů hlavních vedení na jedné napěťové hladině. Pokud ve smlouvě o připojení31) nebyl sjednán rezervovaný příkon v předávacím místě ani rezervovaný příkon pro jednotlivá místa připojení, použije se pro stanovení platby na podporu elektřiny místo sjednaného rezervovaného příkonu v předávacím místě výše sjednaného rezervovaného příkonu na jednotlivých napěťových hladinách. § 29 (1) O poskytnutí dotace operátorovi trhu na úhradu nákladů na podporu elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla a podporu biometanubiometanu podle § 28 odst. 3 zákona rozhodne ministerstvo nejpozději do 30 dnů ode dne schválení usnesení podle § 28 odst. 3 zákona. O poskytnutí dotace vydá ministerstvo rozhodnutí. Ministerstvo poukáže operátorovi trhu vždy jednu čtvrtinu částky dotace, a to do konce měsíce následujícího po ukončení čtvrtletí. (2) Dojde-li v průběhu roku ke změně výše peněžních prostředků určených na poskytnutí dotace podle § 28 odst. 3, ministerstvo upraví rozhodnutí podle odstavce 1 a upravenou částku peněžních prostředků určených na poskytnutí dotace zohlední ve zbývajících čtvrtletních splátkách dotace. HLAVA VII PŘIMĚŘENOST PODPORY ELEKTŘINY Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ, PODPORY ELEKTŘINY Z VYSOKOÚČINNÉ KOMBINOVANÉ VÝROBY ELEKTŘINY A TEPLA, PODPORY ELEKTŘINY Z DRUHOTNÝCH ZDROJŮ, PODPORY TEPLA Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ A PODPORY BIOMETANU Díl 1 Přiměřenost podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů u výroben elektřiny uvedených do provozu v období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2015 § 30 Postup prověření přiměřenosti podpory elektřiny (1) Prověření přiměřenosti podpory elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů se provádí u zdrojů elektřinyzdrojů elektřiny uvedených do provozu v období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2015. Podpora elektřiny je přiměřená, pokud vnitřní výnosové procento investic za dobu trvání práva na podporu nepřekročí hodnoty v intervalu 8,4 % až 10,6 %. Hodnoty vnitřního výnosového procenta investic pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů stanoví vláda nařízením. (2) V případě překročení hodnot podle odstavce 1 se jedná o nadměrnou podporu. Nadměrná podpora může vzniknout a) podporou elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů, b) souběhem podpory elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů s podporou elektřiny z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů, podporou elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla, podporou decentrální výroby elektřiny anebo s provozní podporou tepla z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie (dále jen „jiná provozní podpora“), nebo c) souběhem podpory elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů s investiční podporou nebo s investiční podporou a jinou provozní podporou; to neplatí pro souběh podpory elektřiny pro zdroj elektřinyzdroj elektřiny uvedený do provozu v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015, u kterého je výše provozní podpory podle cenového předpisu snížena o poměrnou část investiční podpory uvedené v systému operátora trhu. (3) Přiměřenost podpory elektřiny se prověřuje sektorovým šetřením přiměřenosti podpory elektřiny (dále jen „sektorové šetření“) podle § 31, v řízení o žádosti o stanovení individuálních podmínek podle § 34 a v řízení o stanovení podmínek podpory z moci úřední podle § 35. (4) Přiměřenost podpory se v řízení podle § 35 neprověřuje, pokud výrobcevýrobce uplatnil v jednotlivých 3 po sobě jdoucích účetních obdobích právo na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů nebo uplatnil právo na tuto podporu společně s jinou podporou malého rozsahu do výše podpory malého rozsahu stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím oblast podpory de minimis32). (5) U zdrojů elektřinyzdrojů elektřiny uvedených do provozu v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015 se souběhem podpory elektřiny s investiční podporou, jejíž výše je nad 20 % z celkových investičních nákladů, trvá po zbývající dobu životnosti zdroje elektřinyzdroje elektřiny právo na podporu ve výši stanovené podle pravidel platných pro rok, ve kterém byl zdroj elektřinyzdroj elektřiny uveden do provozu, snížené o poměrnou část poskytnuté investiční podpory. Způsob výpočtu snížení podpory elektřiny o poskytnutou investiční podporu stanoví prováděcí právní předpis. (6) Pro účely prověření přiměřenosti podpory elektřiny se má za to, že zdroj elektřinyzdroj elektřiny byl uveden do provozu dnem, který je jako datum uvedení do provozu uveden v systému operátora trhu. Pro účely prověření přiměřenosti podpory elektřiny se má dále za to, že mezi obnovitelné zdrojeobnovitelné zdroje patří také důlní plyn z uzavřených dolů využívaný k výrobě energie ve výrobnách elektřiny uvedených do provozu v období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2012, a při posuzování přiměřenosti podpory se pro výrobny elektřiny využívající energii důlního plynu použije hodnota vnitřního výnosového procenta stanovená tímto zákonem pro výrobny elektřiny využívající energii bioplynubioplynu. (7) Podle tohoto dílu se obdobně postupuje při zajištění přiměřenosti podpory elektřiny v případě výroben elektřiny, u kterých je při uvedení do provozu po 31. prosinci 2015 zachováno právo na podporu za podmínky uvedení výrobny elektřiny do provozu v zákonem stanovené lhůtě ode dne udělení autorizace na výstavbu výrobny elektřiny, nebo od dne vydání územního rozhodnutíúzemního rozhodnutí o umístění stavby výrobny elektřiny, o jejímž umístění bylo územní řízení zahájeno před 18. srpnem 2011. § 31 Sektorové šetření (1) Sektorovým šetřením se prověřuje výše vnitřního výnosového procenta investic do výrobny elektřiny dosahovaného výrobcivýrobci za uplynulou dobu provozování výroben elektřiny v daném sektoru a za zbývající dobu práva na podporu elektřiny vyrobené ve výrobnách elektřiny v tomto sektoru. K provedení sektorového šetření je příslušné ministerstvo. (2) Pro účely prověření přiměřenosti podpory se sektorem rozumí zdroje elektřinyzdroje elektřiny rozdělené podle období jejich uvedení do provozu, použitého primárního zdroje energie a jejich výkonu. Jednotlivé sektory stanoví prováděcí právní předpis. (3) Ministerstvo provede sektorové šetření po uplynutí 10 let od prvního dne kalendářního roku následujícího po roce uvedení výrobny elektřiny do provozu. Podkladem pro zjištění stavu věci v sektorovém šetření jsou technické a ekonomické údaje o výrobně elektřiny a jejím provozu poskytnuté výrobcivýrobci. Je-li to ke zjištění stavu věci potřebné, může ministerstvo použít i jiné podklady. (4) VýrobceVýrobce je povinen poskytnout ministerstvu na vyžádání úplné a pravdivé technické a ekonomické údaje o výrobně elektřiny a jejím provozu. Vzory výkazů pro zjištění rozsahu technických a ekonomických údajů o výrobně elektřiny a jejím provozu stanoví prováděcí právní předpis. (5) Pokud ministerstvo při sektorovém šetření zjistí výši vnitřního výnosového procenta investic do výroben elektřiny, která přesahuje hodnotu vnitřního výnosového procenta investic v daném sektoru podle § 30 odst. 1, platí, že v sektoru je riziko nadměrné podpory. (6) Ministerstvo zveřejní zprávu o provedeném sektorovém šetření a jeho zjištění způsobem umožňujícím dálkový přístup a informuje o nich vládu každoročně do 30. června. Pokud ministerstvo při sektorovém šetření zjistí riziko nadměrné podpory, ve zprávě o provedeném sektorovém šetření rovněž uvede, o kolik zjištěná výše vnitřního výnosového procenta v sektoru převyšuje hodnoty uvedené v § 30 odst. 1. (7) Pokud je v sektoru zjištěno riziko nadměrné podpory, je ministerstvo povinno do 15 dnů ode dne zveřejnění zprávy o provedeném sektorovém šetření uvědomit o výsledku sektorového šetření všechny jemu známé výrobcevýrobce, a) kteří provozují výrobny elektřiny náležející do sektoru, ve kterém bylo zjištěno riziko nadměrné podpory, a b) u kterých je souběh podpory elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů a investiční podpory. (8) V oznámení podle odstavce 7 ministerstvo současně poučí výrobcevýrobce o možnosti oznámení individuálního opatření k zajištění přiměřenosti podpory podle § 33 a o lhůtě pro oznámení individuálního opatření k zajištění přiměřenosti podpory operátorovi trhu. Operátor trhu předá ministerstvu na vyžádání kontaktní údaje výrobcůvýrobců. (9) Sektorové šetření může zahrnovat také zdroj elektřinyzdroj elektřiny provozovaný výrobcemvýrobcem, který čerpal v jednotlivých 3 po sobě jdoucích účetních obdobích podporu elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů nebo čerpal tuto podporu společně s jinou podporou malého rozsahu do výše podpory malého rozsahu stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím oblast podpory de minimis32). § 32 Plošná úprava podpory k odstranění rizika nadměrné podpory (1) Pokud je výsledkem sektorového šetření zjištění rizika nadměrné podpory, Úřad pro elektřinu vyrobenou ve výrobnách elektřiny náležejících do sektoru, ve kterém je riziko nadměrné podpory, současně s výkupní cenou stanovenou podle podmínek platných pro rok, ve kterém byla výrobna elektřiny uvedena do provozu, stanoví s účinností od následujícího kalendářního roku další výkupní cenu, a to v takové výši, aby při podpoře takto stanovenou výkupní cenou bylo po zbývající dobu trvání práva na podporu elektřiny dosaženo vnitřního výnosového procenta podle § 30 odst. 1. (2) Při stanovení ročních zelených bonusů pro elektřinu vyrobenou ve výrobnách elektřiny náležejících do sektoru, ve kterém je riziko nadměrné podpory, a stanovení postupu pro stanovení hodinového zeleného bonusu na elektřinuzeleného bonusu na elektřinu se odstavec 1 použije obdobně. (3) Úřad je povinen při stanovení podpor k odstranění rizika nadměrné podpory podle odstavců 1 a 2 postupovat tak, aby snížení výkupních cen a zelených bonusů bylo v souladu se zprávou o sektorovém šetření podle § 31 odst. 6 a s podklady sektorového šetření, které ministerstvo předá Úřadu. § 33 Individuální opatření k zajištění přiměřenosti podpory (1) Pokud je výsledkem sektorového šetření zjištění rizika nadměrné podpory u podpory elektřiny podle § 30 odst. 2 písm. a), může výrobcevýrobce oznámit operátorovi trhu, že se od začátku dvanáctého kalendářního roku následujícího po roce, kdy byl zdroj elektřinyzdroj elektřiny uveden do provozu, vzdává práva na podporu elektřiny. Pro elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny po zbývající dobu životnosti výrobny elektřiny nevzniká právo na podporu. (2) V případě souběhu podpory elektřiny podle § 30 odst. 2 písm. c) může výrobcevýrobce oznámit operátorovi trhu, že hodlá uplatňovat právo na podporu sníženou o částku odpovídající poskytnuté investiční podpoře. V takovém případě trvá pro elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny od začátku dvanáctého kalendářního roku následujícího po roce, kdy byl zdroj elektřinyzdroj elektřiny uveden do provozu, po zbývající dobu životnosti výrobny elektřiny právo na podporu ve výši a) stanovené podle pravidel platných pro rok, ve kterém byla výrobna elektřiny uvedena do provozu, sníženou o poskytnutou investiční podporu, pokud výsledkem sektorového šetření nebylo zjištění rizika nadměrné podpory, nebo b) stanovené Úřadem k odstranění rizika nadměrné podpory podle § 32 sníženou o poskytnutou investiční podporu, pokud výsledkem sektorového šetření bylo zjištění rizika nadměrné podpory. (3) Způsob určení snížení podpory o poskytnutou investiční podporu podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis. (4) Postup podle odstavce 2 se nepoužije, pokud výše investiční podpory převyšuje očekávanou celkovou výši podpory elektřiny od začátku dvanáctého kalendářního roku následujícího po roce, kdy byl zdroj elektřinyzdroj elektřiny uveden do provozu, po zbytek doby trvání práva na podporu elektřiny. Způsob určení očekávané výše celkové podpory stanoví prováděcí právní předpis. (5) VýrobceVýrobce může oznámit individuální opatření k zajištění přiměřenosti podpory podle odstavce 1 nebo 2 prostřednictvím systému operátora trhu nejpozději do 30 dnů od zveřejnění cenového výměru Úřadu podle § 32. (6) Operátor trhu je povinen a) neprodleně informovat Inspekci o výrobcivýrobci, který oznámil individuální opatření k zajištění přiměřenosti podpory podle odstavce 1 nebo 2, b) ukončit vyplácení podpory a zrušit registraci zdroje elektřinyzdroje elektřiny jako podporovaného zdroje elektřinyzdroje elektřiny k začátku dvanáctého kalendářního roku následujícího po roce, kdy byl zdroj elektřinyzdroj elektřiny uveden do provozu, pokud výrobcevýrobce oznámil operátorovi trhu individuální opatření podle odstavce 1, a neprodleně informovat povinně vykupujícího, pokud výrobcevýrobce uplatňuje podporu formou výkupní ceny, c) poskytovat podporu elektřiny sníženou o investiční podporu od začátku dvanáctého kalendářního roku následujícího po roce, kdy byl zdroj elektřinyzdroj elektřiny uveden do provozu, pokud výrobcevýrobce oznámil individuální opatření podle odstavce 2, a neprodleně informovat povinně vykupujícího, pokud výrobcevýrobce uplatňuje podporu formou výkupní ceny. (7) Povinně vykupující je povinen v případě, kdy výrobcevýrobce uplatňuje podporu formou výkupní ceny, od začátku dvanáctého kalendářního roku následujícího po roce, kdy byl zdroj elektřinyzdroj elektřiny uveden do provozu, a) ukončit výkup elektřiny za výkupní cenu stanovenou podle tohoto zákona, pokud výrobcevýrobce oznámil individuální opatření podle odstavce 1, b) vykupovat elektřinu za výkupní cenu sníženou o poskytnutou investiční podporu, pokud výrobcevýrobce oznámil individuální opatření podle odstavce 2. (8) Pokud výrobcevýrobce oznámí individuální opatření k zajištění přiměřenosti podpory podle odstavce 1 nebo 2 a nestanoví-li tento zákon jinak, platí, že podpora elektřiny je přiměřená. Řízení o žádosti o stanovení individuálních podmínek podpory § 34 (1) VýrobceVýrobce, který vyrábí elektřinu ve výrobně elektřiny náležející do sektoru, pro který Úřad upravil podporu k odstranění nadměrné podpory, může podat žádost o stanovení individuálních podmínek podpory do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti cenového výměru, kterým Úřad upravil podporu k odstranění nadměrné podpory podle § 32. Žádost o stanovení individuálních podmínek podpory může podat rovněž výrobcevýrobce, u kterého je souběh podpory elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů s investiční podporou podle § 30 odst. 2 písm. c), a to do 2 měsíců ode dne zveřejnění výsledků sektorového šetření, pokud výsledkem sektorového šetření nebylo zjištění rizika nadměrné podpory. O žádosti výrobcevýrobce rozhoduje Inspekce. (2) VýrobceVýrobce v žádosti o stanovení individuálních podmínek podpory může požádat o rozhodnutí o a) tom, že pro elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny trvá do uplynutí životnosti výrobny elektřiny právo na podporu ve výši stanovené Úřadem podle podmínek platných pro rok, ve kterém byla výrobna elektřiny uvedena do provozu, nebo b) stanovení nejvyššího množství elektřiny v MWh pro období po desátém kalendářním roce následujícím po roce, ve kterém byla výrobna elektřiny uvedena do provozu. (3) Žádost výrobcevýrobce o stanovení individuálních podmínek podpory obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu údaje identifikující výrobnu elektřiny a technické a ekonomické údaje o výrobně elektřiny a jejím provozu. Vzory výkazů pro zjištění rozsahu technických a ekonomických údajů stanoví prováděcí právní předpis. (4) Žádost o stanovení individuálních podmínek podpory nemůže podat výrobcevýrobce, který při sektorovém šetření nepředložil ministerstvu technické a ekonomické údaje o jím provozované výrobně elektřiny, přestože byl k jejich předložení ministerstvem požádán. (5) Pokud výrobcevýrobce v řízení prokáže, že při podpoře upravené Úřadem k odstranění rizika nadměrné podpory nedosáhne za dobu trvání práva na podporu vnitřního výnosového procenta investice do výrobny ve výši podle § 30 odst. 1, nebo že výše podpory splňuje podmínky výše podpory malého rozsahu stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím oblast podpory de minimis32). Inspekce rozhodne na základě žádosti podle odstavce 2 písm. a), že pro elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny trvá do uplynutí životnosti výrobny elektřiny právo na podporu ve výši stanovené Úřadem podle podmínek platných pro rok, ve kterém byla výrobna elektřiny uvedena do provozu. (6) V případě rozhodnutí Inspekce podle odstavce 5 má výrobcevýrobce nárok na doplatek ve výši odpovídající rozdílu mezi výší podpory stanovenou Úřadem podle podmínek platných pro rok, ve kterém byla výrobna elektřiny uvedena do provozu, a výší podpory stanovenou cenovým výměrem, kterým Úřad upravil podporu k odstranění nadměrné podpory, a to ode dne nabytí jeho účinnosti. (7) Rozhodne-li Inspekce o stanovení nejvyššího množství podporované elektřiny na základě žádosti podle odstavce 2 písm. b), může výrobcevýrobce v období po desátém kalendářním roce následujícím po roce, ve kterém byla výrobna elektřiny uvedena do provozu, do uplynutí životnosti výrobny elektřiny uplatnit právo na podporu nejvýše za množství elektřiny stanovené v tomto rozhodnutí. (8) Inspekce doručí stejnopis pravomocného rozhodnutí také operátorovi trhu a povinně vykupujícímu, pokud v době vydání rozhodnutí uplatňuje výrobcevýrobce právo na podporu ve formě výkupní ceny. (9) Operátor trhu nebo v případě podpory formou výkupní ceny povinně vykupující jsou po doručení pravomocného rozhodnutí podle odstavce 8 povinni ukončit vyplácení podpory, nebo snížit vyplácení podpory na maximální množství podporované elektřiny podle rozhodnutí. § 34a (1) V žádosti o stanovení individuálních podmínek podpory podle § 34 odst. 2 může výrobcevýrobce pro případ, že hodnota vnitřního výnosového procenta investice do výrobny elektřiny za dobu trvání práva na podporu pro výrobnu elektřiny nedosáhne 6,3 %, požádat Inspekci rovněž o stanovení celkového množství elektřiny, za které se hradí odvod. (2) Žádost o stanovení celkového množství elektřiny, za které se hradí odvod, může podat i výrobcevýrobce, který vyrábí elektřinu ve výrobně elektřiny náležející do sektoru, ve kterém nebylo zjištěno riziko nadměrné podpory, pokud hodnota vnitřního výnosového procenta investice do výrobny elektřiny za dobu trvání práva na podporu pro výrobnu elektřiny nedosáhne 6,3 %. Žádost podle věty předchozí lze podat do 6 měsíců od zveřejnění zprávy podle § 31 odst. 6. Ustanovení § 34 odst. 1 věty poslední, odst. 3, 4 a 8 se pro řízení o žádosti podle věty první použijí obdobně. (3) Inspekce na základě žádosti výrobcevýrobce podle odstavce 1 nebo 2 stanoví v MWh celkové množství elektřiny, za které se hradí odvod, vyrobené po 1. lednu 2022, tak, aby hodnota vnitřního výnosového procenta investice do výrobny elektřiny za dobu trvání práva na podporu pro výrobnu elektřiny dosáhla 6,3 %. Způsob výpočtu množství elektřiny, za které se hradí odvod, stanoví prováděcí právní předpis. (4) VýrobceVýrobce má nárok na vrácení odvodu nebo jeho poměrné části, která je předmětem osvobození, uhrazené výrobcemvýrobcem do nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 1. (5) Pokud bylo dosaženo celkového množství vyrobené elektřiny, za které se hradí odvod, plátce odvodu přestane výrobcivýrobci srážet nebo vybírat odvod ze základu daně, na základě doručení pravomocného rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2. § 35 Řízení o stanovení podmínek podpory z moci úřední (1) Inspekce zahájí řízení o stanovení podmínek podpory z moci úřední, pokud výrobcevýrobce, u kterého je souběh podpory elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů s investiční podporou podle § 30 odst. 2 písm. c), neoznámil operátorovi trhu žádné z individuálních opatření k zajištění přiměřenosti podpory podle § 33 odst. 2 nebo nepodal žádost o stanovení individuálních podmínek podpory ve lhůtě podle § 34. (2) Řízení podle odstavce 1 může Inspekce zahájit nejpozději do 3 let ode dne zveřejnění výsledků sektorového šetření i v případě, že sektorovým šetřením nebylo zjištěno riziko nadměrné podpory. (3) V řízení o stanovení podmínek podpory Inspekce vychází z technických a ekonomických údajů poskytnutých výrobcemvýrobcem o jím provozované výrobně elektřiny a rovněž z technických a ekonomických údajů o výrobnách elektřiny a jejich provozech, jakých obvykle dosahují jiní výrobcivýrobci při provozování obdobných výroben elektřiny. (4) Pokud Inspekce zjistí, že existuje u výrobcevýrobce riziko nadměrné podpory, vydá rozhodnutí, kterým stanoví nejvyšší množství podporované elektřiny v MWh pro období po desátém kalendářním roce následujícím po roce, ve kterém byla výrobna elektřiny uvedena do provozu, do uplynutí životnosti výrobny elektřiny a dále stanoví, zda právo na podporu je ve výši stanovené Úřadem a) podle podmínek platných pro rok, ve kterém byla výrobna elektřiny uvedena do provozu, pokud v sektoru nebylo zjištěno riziko nadměrné podpory, nebo b) k odstranění rizika nadměrné podpory, pokud bylo v sektoru zjištěno riziko nadměrné podpory. (5) Pokud Inspekce zjistí, že došlo u výrobcevýrobce k nadměrné podpoře, vydá rozhodnutí, kterým a) odejme právo na podporu elektřiny vyrobené ve výrobně elektřiny, b) uloží povinnost vrácení prostředků do státního rozpočtu ve výši, která odpovídá nadměrné podpoře poskytnuté výrobcivýrobci. (6) Inspekce doručí stejnopis pravomocného rozhodnutí podle odstavců 4 a 5 také operátorovi trhu a povinně vykupujícímu, pokud v době vydání rozhodnutí uplatňuje výrobcevýrobce právo na podporu ve formě výkupní ceny. (7) Operátor trhu nebo v případě podpory formou výkupní ceny povinně vykupující jsou po doručení pravomocného rozhodnutí podle odstavce 6 povinni ukončit vyplácení podpory, nebo snížit vyplácení podpory na maximální množství podporované elektřiny podle rozhodnutí. (8) Pokud se v řízení zjistí, že u výrobcevýrobce nedošlo k nadměrné podpoře nebo že neexistuje riziko nadměrné podpory nebo pokud bylo zahájeno řízení v případě, kdy se podle tohoto zákona přiměřenost podpory neprověřuje, Inspekce řízení usnesením zastaví. Díl 2 Přiměřenost podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a podpory elektřiny z druhotných zdrojů u výroben elektřiny a zdrojů elektřiny uvedených do provozu v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015 § 36 (1) Prověření přiměřenosti podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla a podpory elektřiny z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů se provádí u zdrojů elektřinyzdrojů elektřiny uvedených do provozu v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015. K zajištění přiměřenosti podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla a podpory elektřiny z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů se § 30 až 35 použijí obdobně, není-li dále stanoveno jinak. (2) Podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla v případě zdroje elektřinyzdroje elektřiny využívajícího jiné než obnovitelné zdrojeobnovitelné zdroje a podpora elektřiny z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů je přiměřená, pokud vnitřní výnosové procento investic za dobu trvání práva na podporu nepřekročí hodnotu 6,3 %. (3) Sektorové šetření se provádí pouze pro zdroje vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla a pro zdroje elektřinyzdroje elektřiny z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů s instalovaným elektrickým výkonem do 5 MW. (4) U zdroje elektřinyzdroje elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla a u zdroje elektřinyzdroje elektřiny z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů s instalovaným elektrickým výkonem nad 5 MW Inspekce zahájí řízení o stanovení podmínek podpory z moci úřední. (5) Seznam zdrojů elektřinyzdrojů elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla a zdrojů elektřinyzdrojů elektřiny z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů s instalovaným elektrickým výkonem nad 5 MW poskytne Inspekci operátor trhu. Díl 3 Přiměřenost podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a z druhotných zdrojů, podpory tepla z obnovitelných zdrojů a podpory biometanu u výroben elektřiny, výroben tepla a výroben biometanu uvedených do provozu od 1. ledna 2016 a přiměřenost udržovací podpory elektřiny a tepla a podpory modernizovaným výrobnám elektřiny § 37 (1) Podporu elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů, z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla a z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů a podporu tepla z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů u výroben elektřiny a výroben teplavýroben tepla uvedených do provozu od 1. ledna 2016, udržovací podporu elektřiny, podporu modernizovaným výrobnám elektřiny, udržovací podporu tepla a podporu biometanubiometanu nelze souběžně poskytovat s jinou provozní podporou poskytovanou podle tohoto zákona s výjimkou souběžného poskytování udržovací podpory tepla a přechodné transformační podpory tepla. (2) Podporu elektřiny, podporu tepla nebo podporu biometanubiometanu (dále jen „provozní podpora“) podle tohoto zákona lze souběžně poskytovat s investiční podporou. Poskytnutá investiční podpora se zohlední ve výši provozní podpory nebo délce poskytování provozní podpory způsobem podle prováděcího právního předpisu; to neplatí v případě provozní podpory, která nezahrnuje investiční náklady podporované výrobny elektřiny, výrobny teplavýrobny tepla nebo výrobny biometanuvýrobny biometanu. (3) Operátor trhu je povinen v případě souběžně poskytovaných podpor podle odstavce 2 a) zaevidovat v informačním systému operátora trhu sníženou výši podpory elektřiny, podpory tepla nebo podpory biometanubiometanu o částku odpovídající výši poskytnuté investiční podpory v případě podpory formou zeleného bonusu, podpory formou výkupní ceny nebo podpory formou aukčního bonusu, b) hradit výrobcivýrobci, výrobcivýrobci tepla nebo výrobci biometanuvýrobci biometanu sníženou výši podpory elektřiny, podpory tepla nebo podpory biometanubiometanu o částku odpovídající výši poskytnuté investiční podpory v případě podpory formou zeleného bonusu nebo aukčního bonusu, c) informovat povinně vykupujícího o snížené výši podpory elektřiny o částku odpovídající výši poskytnuté investiční podpory v případě podpory formou výkupní ceny. (4) Povinně vykupující je povinen v případě souběžně poskytovaných podpor podle odstavce 2, pokud se jedná o podporu formou výkupní ceny, hradit výrobcivýrobci sníženou výši podpory elektřiny o částku odpovídající výši čerpané investiční podpory, která je evidována operátorem trhu podle odstavce 3 písm. a). HLAVA VIII OMEZENÍ PODPORY VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH, INFORMAČNÍ POVINNOST A DOBA PODPORY ELEKTŘINY, PODPORY TEPLA A PODPORY BIOMETANU § 38 Omezení podpory ve zvláštních případech (1) Podpora elektřiny, podpora tepla, přechodná transformační podpora tepla a podpora biometanubiometanu se nevztahují na elektřinu, teplo nebo biometanbiometan vyrobené výrobcemvýrobcem, výrobcemvýrobcem tepla, výrobcemvýrobcem tepla z neobnovitelného zdroje nebo výrobcem biometanuvýrobcem biometanu, kteří a) jsou ke dni registrace formy podpory v systému operátora trhu podnikatelem v obtížích, a to po dobu, po kterou je na ně pohlíženo jako na podnikatele v obtížích podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího veřejné podpory33); tuto skutečnost prokazuje výrobcevýrobce, výrobcevýrobce tepla, výrobcevýrobce tepla z neobnovitelného zdroje nebo výrobce biometanuvýrobce biometanu písemným čestným prohlášením, b) mají ke dni registrace formy podpory nebo její změny v systému operátora trhu neuhrazený dluh vzniklý na základě příkazu k vrácení veřejné podpory vystaveného v návaznosti na sdělení Evropské komise, jímž byla podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem34), a to po dobu, po kterou mají neuhrazený dluh; neuhrazený dluh prokazuje výrobcevýrobce, výrobcevýrobce tepla, výrobcevýrobce tepla z neobnovitelného zdroje nebo výrobce biometanuvýrobce biometanu písemným čestným prohlášením. (2) Podpora elektřiny se nevztahuje na elektřinu vyrobenou výrobcemvýrobcem v období, kdy je na denním trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu dosaženo záporné hodinové cenyhodinové ceny. § 39 Informační povinnost (1) VýrobceVýrobce s výjimkou výrobcevýrobce, který uplatňuje udržovací podporu elektřiny nebo podporu aukčním bonusemaukčním bonusem, výrobcevýrobce tepla s výjimkou výrobcevýrobce tepla, který uplatňuje udržovací podporu tepla, a výrobce biometanuvýrobce biometanu jsou povinní sdělit operátorovi trhu při registraci zvolené formy podpory a) výši investičních nákladů spojených s uvedením výrobny do provozu nebo s modernizací výrobny elektřinymodernizací výrobny elektřiny, b) výši nevratné investiční podpory z veřejných prostředkůveřejných prostředků, která jim byla poskytnuta, identifikační údaje poskytovatele podpory a číslo rozhodnutí nebo dotační smlouvy o poskytnutí této podpory. (2) Informace o výši podpory poskytnuté výrobcivýrobci, výrobcivýrobci tepla, výrobcivýrobci tepla z neobnovitelného zdroje nebo výrobci biometanuvýrobci biometanu na výrobu elektřiny, tepla nebo biometanubiometanu z výrobny, která převýší po dobu trvání nároku na podporu 100 000 EUR, předá operátor trhu bez zbytečného odkladu do informačního systému Evropské komise. (3) Operátor trhu je povinen uchovávat informace získané v souvislosti s poskytováním podpory po dobu 10 let od ukončení poskytování podpory. (4) Pokud je výrobcevýrobce, výrobcevýrobce tepla, výrobcevýrobce tepla z neobnovitelného zdroje nebo výrobce biometanuvýrobce biometanu příjemcem podpory podle tohoto zákona, je povinen uchovávat doklady týkající se investičních a provozních nákladů a výnosů po dobu trvání práva na podporu a po dobu následujících 5 let. VýrobceVýrobce, výrobcevýrobce tepla, výrobcevýrobce tepla z neobnovitelného zdroje a výrobce biometanuvýrobce biometanu jsou povinni na vyžádání předložit tyto doklady ministerstvu, Úřadu a Inspekci. Při změně vlastníka výrobny je právní předchůdce povinen předat právnímu nástupci tyto doklady nebo jejich kopie. Rozsah uchovávaných dokladů prokazujících provedení modernizace výrobny elektřinymodernizace výrobny elektřiny stanoví prováděcí právní předpis. (5) VýrobceVýrobce, výrobcevýrobce tepla a výrobce biometanuvýrobce biometanu, kteří používají pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanubiometanu palivo z biomasypalivo z biomasy, jsou povinni uchovávat dokumenty a záznamy o použitém palivu po dobu 5 let a na vyžádání je zpřístupnit Úřadu, Inspekci, ministerstvu, Ministerstvu zemědělství a operátorovi trhu. (6) VýrobceVýrobce paliva, dodavatel paliva a dovozce paliva z biomasypaliva z biomasy jsou povinni uchovávat dokumenty a záznamy o použitých druzích biomasybiomasy, biokapalin, bioplynubioplynu a biometanubiometanu a o způsobu jejich využití pro výrobu paliv v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty a záznamy vznikly, a na vyžádání je zpřístupnit Úřadu, Inspekci, ministerstvu, Ministerstvu zemědělství a operátorovi trhu. § 40 Doba podpory elektřiny, tepla a biometanu (1) Právo na podporu elektřiny, s výjimkou udržovací podpory elektřiny a podpory elektřiny vyrobené v modernizované výrobně elektřiny, trvá, pokud z § 30 až 36 nevyplývá jinak, ode dne uvedení výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdrojeobnovitelné zdroje, kombinovanou výrobu elektřiny a teplakombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo druhotné zdrojedruhotné zdroje do provozu po dobu její životnosti. (2) Právo na podporu tepla, s výjimkou udržovací podpory tepla, a právo na podporu biometanubiometanu trvají ode dne uvedení výrobny teplavýrobny tepla nebo výrobny biometanuvýrobny biometanu do provozu po dobu jejich životnosti. (3) Právo na podporu elektřiny vyrobené v modernizované výrobně elektřiny vzniká registrací podpory výrobny elektřiny v systému operátora trhu a trvá ode dne provedení registrace podpory po dobu její životnosti. (4) Způsob a postup uvedení výrobny elektřiny, výrobny teplavýrobny tepla a výrobny biometanuvýrobny biometanu do provozu a dobu jejich životnosti podle odstavců 1 až 3 stanoví prováděcí právní předpis. (5) Právo na udržovací podporu elektřiny, udržovací podporu tepla a přechodnou transformační podporu tepla trvá po dobu stanovenou nařízením vlády podle § 3. (6) Během doby životnosti zaniká právo na podporu elektřiny, tepla nebo biometanubiometanu dnem zrušení registrace podpory u operátora trhu na žádost výrobcevýrobce elektřiny, tepla nebo biometanubiometanu. To se netýká zrušení registrace podpory z důvodu změny držitele licence. (7) Výrobna elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla s instalovaným elektrickým výkonem nižším než 1 MW uvedená do provozu od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 se pro účely vzniku práva na podporu podle tohoto zákona považuje za uvedenou do provozu ke dni 1. ledna 2023. HLAVA IX PODMÍNKY PRO VYDÁNÍ, EVIDENCI A UZNÁVÁNÍ ZÁRUK PŮVODU § 44 Záruka původu energie (1) Záruku původuZáruku původu lze vydat na elektřinu, biometanbiometan, vodík nebo teplo. Záruka původuZáruka původu a právo s ní spojené se považují za nehmotnou věc. (2) Záruka původuZáruka původu elektřiny se vydává na množství elektřiny, které bylo výrobcemvýrobcem elektřiny vyrobeno v České republice a dodáno do přenosové nebo distribuční soustavy České republiky za období jednoho kalendářního měsíce. (3) Záruka původuZáruka původu biometanubiometanu se vydává na množství biometanubiometanu, které bylo výrobcem biometanuvýrobcem biometanu vyrobeno v České republice a dodáno do přepravní nebo distribuční soustavy České republiky za období jednoho kalendářního měsíce. (4) Záruka původuZáruka původu tepla se vydává na množství tepla, které bylo výrobcemvýrobcem tepla nebo výrobcemvýrobcem tepla z jaderného zařízení vyrobeno v České republice a dodáno do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií nebo dodané zákazníkovi přímo z výrobny tepelné energie za období jednoho kalendářního měsíce. (5) Záruka původuZáruka původu vodíku se vydává na množství vodíku, které bylo výrobcemvýrobcem vodíku vyrobeno v České republice a dodáno do přepravní nebo distribuční soustavy České republiky nebo do čerpací stanice nebo výdejní jednotky za období jednoho kalendářního měsíce. (6) Obsahové náležitosti záruky původuzáruky původu stanoví prováděcí právní předpis. § 45 Vydávání záruk původu energie (1) Záruku původuZáruku původu vydává v elektronické podobě operátor trhu na základě žádosti výrobcevýrobce elektřiny, výrobcevýrobce tepla, výrobcevýrobce tepla z jaderného zařízení, výrobce biometanuvýrobce biometanu nebo výrobcevýrobce vodíku (dále jen „výrobcevýrobce energie“) na jeho účet vedený v evidenci záruk původuzáruk původu. VýrobceVýrobce energie může požádat o vydání záruky původuzáruky původu nejpozději do dvanácti měsíců od konce období výroby energie, na které se záruka původuzáruka původu vydává. Pro vydání záruky původuzáruky původu je povinen výrobcevýrobce energie registrovat výrobnu elektřiny, výrobnu teplavýrobnu tepla z jaderného zařízení, výrobnu teplavýrobnu tepla, výrobnu biometanuvýrobnu biometanu a výrobnu vodíku v systému operátora trhu podle prováděcího právního předpisu. (2) VýrobceVýrobce energie je povinen pro účely vydání záruky původuzáruky původu předat v rozsahu a termínech podle prováděcího právního předpisu elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé informace o a) vyrobeném a dodaném množství elektřiny, biometanubiometanu, vodíku nebo tepla, b) přijaté investiční podpoře, c) splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů podle prováděcího právního předpisu, pokud se tato kritéria na výrobu elektřiny, tepla nebo biometanubiometanu z paliva z biomasypaliva z biomasy vztahují podle odstavce 6; splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů se dokládá způsobem podle prováděcího právního předpisu, a d) další údaje nezbytné k vydání záruky původuzáruky původu energie. (3) Provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy, výrobcevýrobce plynu, provozovatel čerpací stanice nebo výdejní jednotky, ke které je přímo připojena výrobna biometanuvýrobna biometanu, výrobcevýrobce vodíku a provozovatel rozvodných tepelných zařízení jsou povinni předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé informace nezbytné pro vydávání záruky původuzáruky původu. Rozsah a termíny předávaných údajů stanoví prováděcí právní předpis. (4) Záruka původuZáruka původu je vydávána nejméně v hodnotě 1 MWh anebo jejích celých násobcích. (5) Pokud byla elektřina vyrobena z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů a současně z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla, operátor trhu vydá záruku původuzáruku původu elektřiny, ve které budou uvedeny obě tyto skutečnosti. (6) Pokud jsou paliva z biomasypaliva z biomasy použita pro výrobu elektřiny nebo výrobu tepla ve výrobnách s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nejméně 20 MW v případě pevných paliv z biomasypaliv z biomasy a s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nejméně 2 MW v případě plynných paliv z biomasypaliv z biomasy nebo pro výrobu biometanubiometanu bez ohledu na velikost celkového jmenovitého tepelného příkonu výrobny biometanuvýrobny biometanu, pak podmínkou pro vydání záruky původuzáruky původu je splnění kritérií udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů podle prováděcího právního předpisu. (7) Záruka původuZáruka původu biometanubiometanu se vydává zvlášť na pokročilý biometanpokročilý biometan a na ostatní biometanbiometan. (8) Operátor trhu vydá pro každou jednotku vyrobené energie pouze jednu záruku původuzáruku původu. (9) Právo na vydání záruky původuzáruky původu pouze za cenu vydání záruky původuzáruky původu má výrobcevýrobce energie, který pro danou výrobnu a) nepřijal investiční podporu ani neregistroval v systému operátora trhu provozní podporu, b) přijal investiční podporu, která byla poskytnuta na základě výběrového řízení, c) přijal investiční podporu, která nebyla poskytnuta na základě výběrového řízení, avšak v poskytnuté investiční podpoře byla zohledněna tržní hodnota záruk původuzáruk původu, d) přijal investiční podporu, která nebyla poskytnuta na základě výběrového řízení ani v poskytnuté investiční podpoře nebyla zohledněna tržní hodnota záruk původuzáruk původu, ale od data zprovoznění výrobny podle prováděcího právního předpisu39) uplynulo 60 měsíců, nebo e) registroval v systému operátora trhu provozní podporu, jejíž výše byla stanovena v aukci podle tohoto zákona. (10) V případech neuvedených v odstavci 9 nebo souběhu investiční podpory a registrace provozní podpory pro danou výrobnu energie v systému operátora trhu, i v případě, že se jedná o investiční podporu podle odstavce 9 písm. b), c) nebo d) nebo o provozní podporu podle odstavce 9 písm. e), má výrobcevýrobce energie právo na vydání záruky původuzáruky původu za cenu vydání záruky původuzáruky původu a cenu záruky původuzáruky původu. (11) V případě záruky původuzáruky původu na biometanbiometan u výrobcevýrobce energie, který pro danou výrobnu registroval v systému operátora trhu provozní podporu biometanubiometanu formou zelených bonusů na biometanzelených bonusů na biometan se postupuje podle § 45c tohoto zákona. (12) VýrobceVýrobce energie je povinen uhradit operátorovi trhu cenu za vydání záruky původuzáruky původu a cenu záruky původuzáruky původu. § 45a Nakládání se zárukami původu energie a jejich evidence (1) Záruka původuZáruka původu je platná po dobu dvanácti měsíců od konce období výroby energie, na kterou se záruka původuzáruka původu vydává, pokud do té doby nedojde k jejímu uplatnění. (2) Operátor trhu vede záruky původuzáruky původu v evidenci záruk původuzáruk původu v elektronické podobě na účtu osoby, které byla záruka původuzáruka původu vydána nebo která záruky původuzáruky původu nabyla jiným způsobem, nebo na odděleném účtu operátora trhu. Držitelem účtu je držitel licence na výrobu elektřiny, výrobu plynu nebo výrobu tepelné energie, na rozvod tepelné energie, obchod s elektřinou nebo obchod s plynem nebo činnosti operátora trhu podle jiného právního předpisu37) a výrobcevýrobce vodíku. (3) Operátor trhu provozuje způsobem umožňujícím dálkový přístup evidenci záruk původuzáruk původu, ve které a) vytváří a vede účty držitelů účtů, b) vydává a eviduje vydané záruky původuzáruky původu, c) převádí a eviduje převody záruk původuzáruk původu mezi držiteli účtu nebo mezi držitelem účtu a dodavatelem nebo výrobcemvýrobcem elektřiny, plynu, vodíku, tepla nebo chladu z jiného členského státu Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „jiný členský stát“), d) eviduje uplatnění záruky původuzáruky původu pro prokázání původu energie dodané zákazníkovi nebo jiné osobě spotřebovávající energii; uplatněním záruky původuzáruky původu dochází k jejímu zrušení, e) uznává záruky původuzáruky původu vydané v jiném členském státě a eviduje uznané záruky původuzáruky původu, pokud je umožněna jejich převoditelnost v elektronické podobě do evidence záruk původuzáruk původu provozované operátorem trhu, f) ruší a eviduje zrušení záruk původuzáruk původu, pokud k vydání záruky původuzáruky původu došlo na základě neúplných nebo nepravdivých informací, g) vyřadí a eviduje vyřazení záruk původuzáruk původu nejpozději do 6 měsíců po skončení její platnosti, pokud záruka původuzáruka původu nebyla uplatněna. (4) Držitel účtu uplatní záruku původuzáruku původu tak, že v evidenci záruk původuzáruk původu přiřadí záruku původuzáruku původu zákazníkovi nebo jiné osobě, která spotřebovává energii. Držitelé účtu, s výjimkou operátora trhu, jsou povinni předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé informace nezbytné pro převod, uznání a uplatnění záruky původuzáruky původu. (5) Operátor trhu je povinen zajistit bezpečnost a důvěrnost údajů v evidenci záruk původuzáruk původu. (6) Držitel účtu, s výjimkou operátora trhu, je povinen operátorovi trhu hradit cenu za vydání záruky původuzáruky původu, cenu za převod záruky původuzáruky původu a cenu za vedení účtu v evidenci záruk původuzáruk původu, cenu záruky původuzáruky původu a cenu za převod záruk původuzáruk původu biometanubiometanu, zahrnující hodnotu záruky původuzáruky původu biometanubiometanu. (7) Postupy, termíny a podmínky pro vydání, převody, uplatnění, uznání, vyřazení a zrušení záruky původuzáruky původu, náležitosti žádosti o vydání záruk původuzáruk původu a převod záruk původuzáruk původu, způsob předávání informací a ověřování údajů nutných k vydávání záruk původuzáruk původu, způsob převodu, uznání, uplatnění, vyřazení, zrušení záruky původuzáruky původu a vedení účtů v evidenci záruk původuzáruk původu stanoví prováděcí právní předpis v souladu s normou týkající se záruk původuzáruk původu40). (8) Operátor trhu je povinen zveřejnit pravidla používání evidence záruk původuzáruk původu způsobem umožňujícím dálkový přístup. (9) Úřad stanoví v cenovém výměru cenu za vydání záruky původuzáruky původu, cenu za převod záruky původuzáruky původu, cenu za vedení účtu v evidenci záruk původuzáruk původu a cenu záruky původuzáruky původu nebo způsob stanovení ceny záruky původuzáruky původu a cenu za převod záruk původuzáruk původu biometanubiometanu zahrnující hodnotu záruky původuzáruky původu biometanubiometanu. (10) Držitel účtu může uplatnit záruku původuzáruku původu pro jednotku vyrobené energie pouze jednou. § 45b Nakládání se zárukami původu energie vydaných v jiném státě (1) Záruka původuZáruka původu, která byla vydána v jiném členském státě, se považuje za záruku původuzáruku původu podle tohoto zákona, pokud je umožněn její elektronický převod z evidence záruk původuzáruk původu z tohoto členského státu do evidence záruk původuzáruk původu v České republice, a je prokazatelně doloženo, že nedošlo k jejímu použití v jiném členském státě pro prokázání původu energie dodané zákazníkovi nebo jiné osobě, která spotřebovává energii v tomto jiném členském státě nebo k jejímu vyřazení. V případě pochybností o správnosti nebo pravosti záruk původuzáruk původu vydaných v jiném členském státě je operátor trhu oprávněn tyto záruky původuzáruky původu prověřit a případně neuznat jako záruky původuzáruky původu podle tohoto zákona a je povinen o těchto skutečnostech informovat ministerstvo. Ministerstvo oznámí Evropské komisi neuznání záruky původuzáruky původu včetně odůvodnění. Pokud Evropská komise přijme rozhodnutí, kterým České republice požaduje uznání záruky původuzáruky původu, operátor trhu platnou záruku původuzáruku původu uzná. (2) Operátor trhu neuzná záruku původuzáruku původu vydanou státem, který není členem Evropské unie s výjimkou případů, kdy Evropská unie sjednala se státem, který není členem Evropské unie, dohodu o vzájemném uznávání záruk původuzáruk původu vydaných v Evropské unii a v tomto státě, a dochází-li k přímému dovozu nebo vývozu energie mezi Evropskou unií a tímto státem. V tomto případě se použije ustanovení odstavce 1 obdobně. § 45c Některá ustanovení o vydávání a nakládání se zárukami původu biometanu (1) Právo na vydání záruky původuzáruky původu biometanubiometanu nemá výrobce biometanuvýrobce biometanu, který zaregistroval podporu biometanubiometanu formou zelených bonusů na biometanzelených bonusů na biometan. Záruku původuZáruku původu podle věty první operátor trhu vydá a eviduje ji na odděleném účtu operátora trhu. Takto vydané záruky původuzáruky původu jsou majetkem České republiky. (2) Držitel účtu je oprávněn uplatnit záruku původuzáruku původu pokročilého biometanupokročilého biometanu pouze k dodávce plynu nebo biometanubiometanu ke spotřebě do čerpací stanice nebo výdejní jednotky, které jsou připojeny k přepravní nebo distribuční soustavě; to neplatí v případě záruky původuzáruky původu pokročilého biometanupokročilého biometanu nabídnuté operátorem trhu podle věty druhé odstavce 4. (3) Operátor trhu je povinen umožnit převod záruk původuzáruk původu pokročilého biometanupokročilého biometanu evidovaných na odděleném účtu operátora trhu přednostně ve prospěch dodavatelů plynu, kteří dodávají zemní plyn a biometanbiometan ke spotřebě do čerpacích stanic nebo výdejních jednotek, a to v poměru podle podílů dodavatelů plynu na celkové dodávce zemního plynu a biometanubiometanu, která nezahrnuje zkapalněný zemní plyn anebo zkapalněný biometanbiometan do čerpacích stanic nebo výdejních jednotek v České republice. (4) Operátor trhu je povinen umožnit přednostní převod záruk původuzáruk původu podle odstavce 3 nejvýše v rozsahu celkového množství zemního plynu a biometanubiometanu dodávaného ke spotřebě zemního plynu a biometanubiometanu podle odstavce 3. Ostatní záruky původuzáruky původu evidované na odděleném účtu operátora trhu nabídne operátor trhu k převodu ve prospěch dalších držitelů účtů za cenu převodu záruk původuzáruk původu pokročilého biometanupokročilého biometanu zahrnující hodnotu záruky původuzáruky původu pokročilého biometanupokročilého biometanu. (5) Způsob stanovení podílu dodavatelů plynu na celkové dodávce zemního plynu a biometanubiometanu podle odstavce 3 a pravidla převodu záruk původuzáruk původu pokročilého biometanupokročilého biometanu podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis. (6) V případě záruk původuzáruk původu ostatního biometanubiometanu evidované na odděleném účtu operátora trhu nabídne operátor trhu tyto záruky původuzáruky původu k převodu ve prospěch dalších držitelů účtů za cenu převodu záruk původuzáruk původu ostatního biometanubiometanu zahrnující hodnotu záruky původuzáruky původu ostatního biometanubiometanu. HLAVA X OSVĚDČENÍ O PŮVODU ELEKTŘINY Z VYSOKOÚČINNÉ KOMBINOVANÉ VÝROBY ELEKTŘINY A TEPLA NEBO DRUHOTNÝCH ZDROJŮ § 46 Osvědčení o původu elektřiny Osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla nebo z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů (dále jen „osvědčení o původu“) slouží k prokazování schopnosti zařízení vyrábět elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla nebo z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů. § 47 Vydání osvědčení o původu elektřiny (1) Osvědčení o původu vydává ministerstvo na základě žádosti výrobcevýrobce elektřiny z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů nebo výrobcevýrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla, ve které jsou uvedeny identifikační údaje výrobny elektřiny, popis a schéma výrobny elektřiny a výrobního zařízení, výpočet množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla, účinnost, úspory primární energie a informace, zda provoz zařízení sníží dodávku tepelné energie ze stávající účinné soustavy zásobování tepelnou energiíúčinné soustavy zásobování tepelnou energií. Žádost o vydání osvědčení o původu se podává na formuláři, jehož náležitosti a vzor stanoví prováděcí právní předpis. (2) VýrobceVýrobce elektřiny z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů nebo výrobcevýrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla, který podá žádost o vydání osvědčení o původu, je povinen předat ministerstvu úplné a pravdivé informace nezbytné k jeho vydání. § 47a Evidence, změny a zrušení osvědčení o původu (1) Držitel osvědčení o původu je povinen bezodkladně oznámit ministerstvu veškeré změny údajů uvedených v žádosti o vydání osvědčení o původu či jiné závažné skutečnosti vztahující se k udělenému osvědčení o původu. (2) Vydaná osvědčení o původu eviduje ministerstvo. (3) Ministerstvo osvědčení o původu zruší, pokud a) držitel osvědčení o jeho zrušení požádá, b) osvědčení bylo vydáno na základě neúplných nebo nepravdivých informací, nebo c) zařízení ztratilo schopnost vyrábět elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla nebo z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů. HLAVA XI OVĚŘOVÁNÍ PLNĚNÍ KRITÉRIÍ UDRŽITELNOSTI A ÚSPOR EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ U VÝROBY ELEKTŘINY, VÝROBY TEPLA A VÝROBY BIOMETANU A EVIDENCE PLNĚNÍ VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE V DOPRAVĚ § 47b Ověřování plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů u výroby elektřiny, výroby tepla a výroby biometanu (1) Výrobce biometanuVýrobce biometanu a dovozce, výrobcevýrobce nebo dodavatel paliv z biomasypaliv z biomasy pro výrobu biometanubiometanu dokládají splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů dokladem vydaným v souladu s rozhodnutím podle čl. 30 odst. 5 směrnice 2018/2001/EU nebo dokladem vydaným v souladu s vnitrostátním režimem podle § 47ba. (2) U vstupní suroviny pro výrobu biometanubiometanu dokládá splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů výrobcevýrobce, dovozce nebo prodejce vstupní suroviny určené pro výrobu biometanubiometanu, a to dokladem vydaným v souladu s rozhodnutím podle čl. 30 odst. 5 směrnice 2018/2001/EU nebo dokladem vydaným v souladu s vnitrostátním režimem podle § 47ba. (3) VýrobceVýrobce a výrobcevýrobce tepla v případě výroby elektřiny a výroby tepla z paliv z biomasypaliv z biomasy a dovozce, výrobcevýrobce nebo dodavatel paliv z biomasypaliv z biomasy dokládají splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů dokladem vydaným v souladu s rozhodnutím podle čl. 30 odst. 5 směrnice 2018/2001/EU nebo dokladem vydaným v souladu s vnitrostátním režimem podle § 47ba. (4) U vstupní suroviny pro výrobu paliv z biomasypaliv z biomasy dokládá splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů výrobcevýrobce, dovozce nebo prodejce vstupní suroviny určené pro výrobu paliv z biomasypaliv z biomasy, a to dokladem vydaným v souladu s rozhodnutím podle čl. 30 odst. 5 směrnice 2018/2001/EU nebo dokladem vydaným v souladu s vnitrostátním režimem podle § 47ba. (5) Osoba vydávající doklad prokazující splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí podle odstavců 1 až 4 je povinna v něm uvádět přesné, úplné a pravdivé údaje. § 47ba Vnitrostátní režim prokazování kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů u výroby elektřiny, výroby tepla a výroby biometanu (1) Pokud palivo z biomasypalivo z biomasy, vstupní surovina pro výrobu paliva z biomasypaliva z biomasy nebo vstupní surovina pro výrobu biometanubiometanu pochází z České republiky, platí, že splňuje kritéria udržitelnosti. (2) VýrobceVýrobce, výrobcevýrobce tepla a výrobce biometanuvýrobce biometanu, kteří využívají vnitrostátní režim pro dokládání plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, jsou povinni zajistit jednou ročně audit ověřující původ biomasybiomasy a plnění úspor emisí skleníkových plynů provedený držitelem osvědčení o akreditaci pro ověřování množství emisí skleníkových plynů podle zákona o obchodování s emisními povolenkami nebo držitelem osvědčení o akreditaci pro ověřování režimu přijatého rozhodnutím podle čl. 30 odst. 5 směrnice 2018/2001/EU. Rozsah auditu a obsahové náležitosti zprávy o auditu stanoví prováděcí právní předpis. (3) VýrobceVýrobce, výrobcevýrobce tepla a výrobce biometanuvýrobce biometanu, kteří využívají vnitrostátní režim prokazování plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, jsou povinni doložit původ paliva z biomasypaliva z biomasy, vstupní suroviny pro výrobu paliva z biomasypaliva z biomasy nebo vstupní suroviny pro výrobu biometanubiometanu a plnění úspor emisí skleníkových plynů zprávou o auditu podle odstavce 2. (4) Dovozce, výrobcevýrobce nebo dodavatel paliv z biomasypaliv z biomasy a výrobcevýrobce, dovozce nebo prodejce vstupní suroviny pro výrobu paliv z biomasypaliv z biomasy nebo vstupní suroviny pro výrobu biometanubiometanu, kteří využívají vnitrostátní režim prokazování plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, jsou povinni doložit prohlášení o původu biomasybiomasy a plnění úspor emisí skleníkových plynů. Vzor prohlášení stanoví prováděcí právní předpis. § 47c Evidence plnění využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě (1) Operátor trhu provozuje způsobem umožňujícím dálkový přístup elektronickou evidenci dokumentů s údaji o plnění využití obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie v dopravě (dále jen „evidence plnění využití obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie v dopravě“). (2) Evidence plnění využití obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie v dopravě umožňuje zejména a) vkládat a uchovávat dokumenty týkající se kritérií udržitelnosti a emisí skleníkových plynů, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis ukládá povinnost uchovávat dokumenty po stanovenou dobu, b) evidovat převody a využití pohonných hmot vyrobených z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie na splnění povinnosti zajištění minimálního podílu biopaliv, pokročilého biometanupokročilého biometanu a elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie v dopravě, c) vkládat a uchovávat další dokumenty, pokud tak stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis. (3) Operátor trhu je povinen osobě, která je podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu povinna dokládat plnění využití obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie v dopravě, umožnit přístup k evidenci plnění využití obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie v dopravě, na základě její žádosti elektronickou formou v systému operátora trhu. (4) Operátor trhu je povinen ministerstvu, Ministerstvu zemědělství, Inspekci, orgánům celní správy umožnit přístup k evidenci plnění využití obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie v dopravě a v rozsahu jejich věcné působnosti umožnit přístup ke všem údajům a elektronickým dokumentům evidovaným v evidenci plnění využití obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie v dopravě. (5) Operátor trhu je povinen požadovat od osoby, která žádá o přístup k evidenci plnění využití obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie v dopravě nebo požaduje údaje z evidence plnění využití obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie v dopravě, s výjimkou ministerstva, Ministerstva zemědělství, Inspekce a orgánů celní správy, úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout jeho náklady spojené se zajištěním přístupu a poskytnutím požadovaných údajů. (6) V případě, že úhrady poskytnuté operátorovi trhu za zajištění přístupu a poskytování požadovaných údajů z evidence plnění využití obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie v dopravě nejsou dostatečné k pokrytí celkových nákladů operátora trhu souvisejících s provozem evidence plnění využití obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie v dopravě, kompenzuje operátorovi trhu zbývající část nákladů souvisejících s provozem evidence plnění využití obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie v dopravě ministerstvo, a to na základě písemné žádosti operátora trhu, která musí obsahovat a) podklady prokazující celkové náklady operátora trhu související s provozem evidence plnění využití obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie v dopravě, b) celkovou výši úhrad poskytnutých operátorovi trhu podle odstavce 5 a c) vyčíslení zbývající nepokryté části nákladů operátora trhu souvisejících s provozem evidence plnění využití obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie v dopravě. (7) Operátor trhu je povinen předložit žádost podle odstavce 6 ministerstvu nejpozději do 15. února kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém operátorovi trhu náklady související s provozem evidence plnění využití obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie v dopravě vznikly. HLAVA XII POVINNOSTI DODAVATELŮ PALIV ZAJISTIT MINIMÁLNÍ PODÍL ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ V POHONNÝCH HMOTÁCH A ELEKTŘINĚ DODÁVANÝCH PRO DOPRAVNÍ ÚČELY § 47d Povinnost zajistit minimální množství biometanu v dopravě (1) Dodavatel plynu podle energetického zákona je, nejedná-li se o zkapalněný ropný plyn, zkapalněný zemní plyn anebo zkapalněný biometanbiometan, povinen zajistit, aby v množství zemního plynu a biometanubiometanu, které dodává ke spotřebě pro dopravní účely, byl za kalendářní rok i minimální podíl energie pokročilého biometanupokročilého biometanu, a to ve výši a) 0,5 % energie z celkového množství energie v zemním plynu a biometanubiometanu dodaném do čerpacích stanic a výdejních jednotek pro dopravní účely od 1. ledna 2023, b) 2 % energie z celkového množství energie v zemním plynu a biometanubiometanu dodaném do čerpacích stanic a výdejních jednotek pro dopravní účely od 1. ledna 2025, a c) 40 % energie z celkového množství energie v zemním plynu a biometanubiometanu dodaném do čerpacích stanic a výdejních jednotek pro dopravní účely od 1. ledna 2030. (2) Pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 je energetický obsah pokročilého biometanupokročilého biometanu dodaného pro dopravní účely násoben dvěma. (3) Pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 je zohledňován pouze biometanbiometan, a) pro který dodavatel plynu postupem podle tohoto zákona uplatnil záruky původuzáruky původu pokročilého biometanupokročilého biometanu, b) který byl na daňovém území České republiky spotřebován a c) který nebyl dosud zohledněn pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 ani ke splnění obdobné povinnosti na území jiného členského státu Evropské unie. (4) Pokud dodavatel plynu za kalendářní rok uplatní při dodávce zemního plynu a biometanubiometanu do odběrných míst připojených k přepravní nebo distribuční soustavě, ve kterých je zemní plyn a biometanbiometan dodáván ke spotřebě do čerpacích stanic nebo výdejních jednotek, záruky původuzáruky původu alespoň v rozsahu, v jakém měl možnost nabýt záruky původuzáruky původu pokročilého biometanupokročilého biometanu od operátora trhu postupem podle tohoto zákona, platí, že je povinnost zajištění podílu energie pokročilého biometanupokročilého biometanu v zemním plynu a biometanubiometanu podle odstavce 1 splněna. (5) Dodavatel plynu je povinen každoročně k 30. červnu podat celnímu úřadu hlášení o splnění povinnosti zajištění minimálního podílu energie pokročilého biometanupokročilého biometanu v zemním plynu a biometanubiometanu, které dodává ke spotřebě pro dopravní účely. V hlášení je dodavatel plynu povinen uvést údaje týkající se plnění povinnosti zajistit minimální podíl energie pokročilého biometanupokročilého biometanu za kalendářní rok. Hlášení zahrnuje i převody na splnění povinnosti podle § 47f. Hlášení se podává elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné Generálním ředitelstvím cel na jeho internetových stránkách. (6) Nepodá-li dodavatel plynu hlášení podle odstavce 5 ani v náhradní lhůtě stanovené celním úřadem ve výzvě, hledí se na zemní plyn a biometanbiometan, který dodal ke spotřebě pro dopravní účely za kalendářní rok, jako na zemní plyn a biometanbiometan neobsahující žádný pokročilý biometanpokročilý biometan. (7) Dodavateli plynu, který nesplní povinnost stanovenou v odstavci 1, vzniká povinnost uhradit pokutu z nedodaného objemu pokročilého biometanupokročilého biometanu v zemním plynu a biometanubiometanu. Pokuta se vypočte jako součin množství nedodaného pokročilého biometanupokročilého biometanu podle odstavce 1 nebo 5 v kWh výhřevnosti a částky 3 Kč. O povinnosti uhradit pokutu rozhodne celní úřad platebním výměrem a současně ji zaeviduje. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení tohoto platebního výměru. Pokuta se spravuje podle daňového řádu a je příjmem státního rozpočtu. § 47e Povinnost zajistit v dopravě minimální množství elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje energie (1) Provozovatel dobíjecí stanice podle zákona o pohonných hmotách (dále jen „provozovatel dobíjecí stanice“) je povinen zajistit, aby v množství elektřiny spotřebované pro dobíjení vozidel v jím provozované dobíjecí stanici byl za kalendářní rok i minimální podíl elektřiny vyrobené z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje energie, a to ve výši a) 9 % elektřiny z celkového množství elektřiny spotřebované pro dobíjení vozidel od 1. ledna 2023, b) 11 % elektřiny z celkového množství elektřiny spotřebované pro dobíjení vozidel od 1. ledna 2025 a c) 15 % elektřiny z celkového množství elektřiny spotřebované pro dobíjení vozidel od 1. ledna 2030. (2) Pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 je zohledňována pouze a) elektřina, pro kterou byla v případě její dodávky z přenosové nebo distribuční soustavy uplatněna záruka původuzáruka původu elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie dodavatelem elektřiny podle energetického zákona ve prospěch provozovatele dobíjecí stanice, který tuto elektřinu spotřeboval pro dobíjení vozidel v jím provozované dobíjecí stanici, b) elektřina v rozsahu podílu elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie ve zbytkovém energetickém mixu sestaveném a zveřejněném operátorem trhu podle energetického zákona, pokud při její dodávce z přenosové nebo distribuční soustavy nebyla uplatněna záruka původuzáruka původu elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie, nebo c) elektřina z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie, která byla vyrobena a spotřebována bez využití přenosové nebo distribuční soustavy v odběrném místě, ve kterém je připojena dobíjecí stanice. (3) V případě, že provozovatel dobíjecí stanice uplatňuje pro splnění povinnosti podle odstavce 1 i elektřinu podle odstavce 2 písm. c), je provozovatel dobíjecí stanice povinen a) na svůj náklad zajistit měření množství elektřiny takto dodané přímo do dobíjecí stanice stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii, b) předat operátorovi trhu údaje o množství elektřiny vyrobené v odběrném místě a dodané do dobíjecí stanice v rozsahu, způsobu a v termínech stanovených prováděcím právním předpisem. (4) Provozovatel dobíjecí stanice je dále povinen a) udržovat a provozovat měřicí zařízení podle odstavce 3 s platným ověřením podle zákona o metrologii, b) zdržet se jakýchkoli neoprávněných zásahů do zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo do měřicího zařízení podle odstavce 3 nebo do jeho součásti a příslušenství. (5) Provozovatel dobíjecí stanice je povinen každoročně k 30. červnu podat celnímu úřadu hlášení o splnění povinnosti zajištění minimálního podílu elektřiny vyrobené z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje energie v množství elektřiny spotřebované pro dobíjení vozidel v jím provozované dobíjecí stanici. V hlášení je provozovatel dobíjecí stanice povinen uvést údaje týkající se plnění povinnosti zajistit minimální podíl elektřiny vyrobené z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje za kalendářní rok. Hlášení zahrnuje i převody na splnění povinnosti podle § 47f. Hlášení se podává elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné Generálním ředitelstvím cel na jeho internetových stránkách. (6) Nepodá-li provozovatel dobíjecí stanice hlášení podle odstavce 5 ani v náhradní lhůtě stanovené celním úřadem ve výzvě, hledí se na elektřinu spotřebovanou pro dobíjení vozidel za kalendářní rok jako na elektřinu obsahující elektřinu vyrobenou z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje v rozsahu v podílu elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie ve zbytkovém energetickém mixu sestaveném a zveřejněném operátorem trhu. (7) Provozovateli dobíjecí stanice, který nesplní povinnost stanovenou v odstavci 1, vzniká povinnost uhradit pokutu z nedodaného objemu elektřiny vyrobené z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje v elektřině spotřebované pro dobíjení vozidel v jím provozované dobíjecí stanici. Pokuta se vypočte jako součin množství nedodané elektřiny vyrobené z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje podle odstavce 1 nebo 6 v kWh a částky 18 Kč. O povinnosti uhradit pokutu rozhodne celní úřad platebním výměrem a současně ji zaeviduje. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení tohoto platebního výměru. Pokuta se spravuje podle daňového řádu a je příjmem státního rozpočtu. § 47f Možnosti alternativního plnění minimálního podílu energie z obnovitelného zdroje v pohonných hmotách nebo elektřině dodávaných pro dopravní účely (1) Dodavatel plynu nebo provozovatel dobíjecí stanice může na splnění povinnosti podle § 47d odst. 1 a § 47e odst. 1 také převést množství nebo energetický obsah pohonných hmot nebo elektřiny vyrobených z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje energie splňujících požadavky stanovené tímto zákonem a jiným právním předpisem38) a dodaných pro dopravní účely jinou právnickou nebo fyzickou osobou, pokud se tak s osobou, která pohonnou hmotu či elektřinu vyrobenou z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje energie pro dopravní účely dodala, písemně dohodne, a převod oznámí operátorovi trhu. (2) Účastníci dohody dle odstavce 1 jsou povinni operátorovi trhu doložit množství nebo energetický obsah pohonných hmot nebo elektřiny vyrobených z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje energie splňujících požadavky stanovené tímto zákonem a dodaných pro dopravní účely, které přijali nebo předali, a specifikovat dotčené pohonné hmoty nebo elektřinu. (3) Převody na splnění povinností podle § 47d odst. 1 a § 47e odst. 1 eviduje operátor trhu elektronickou formou v evidenci plnění využití obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie v dopravě na základě informací doložených účastníky dohody operátorovi trhu podle odstavce 2. (4) Operátor trhu zpřístupní údaje o jednotlivých převodech podle odstavce 1 za předchozí kalendářní měsíc celnímu úřadu způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Převody na splnění povinností podle § 47d odst. 1 a § 47e odst. 1 lze uskutečnit nejpozději do 30. dubna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který dodavatel plynu a provozovatel dobíjecí stanice prokazuje splnění povinnosti zajištění minimálního podílu pokročilého biometanupokročilého biometanu v plynu v dopravě nebo minimálního podílu elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie v dopravě. (6) Dodavatel plynu a provozovatel dobíjecí stanice může na splnění povinnosti podle § 47d odst. 1 a § 47e odst. 1 využít i množství nebo energetický obsah pohonných hmot nebo elektřiny vyrobených pro dopravní účely z jiného obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje energie, než pro který má stanovenu povinnost zajištění minimálních podílů podle § 47d odst. 1 a § 47e odst. 1 a které dodal pro dopravní účely, pokud takové využití množství nebo energetického obsahu pohonných hmot oznámí operátorovi trhu. (7) Využití množství nebo energetického obsahu pohonných hmot nebo elektřiny vyrobených z jiného obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje energie na splnění povinnosti zajištění minimálního podílu pokročilého biometanupokročilého biometanu v plynu v dopravě a minimálního podílu elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie v dopravě eviduje operátor trhu elektronickou formou v evidenci plnění využití obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie v dopravě. (8) Převody podle odstavce 5 a využití podle odstavce 7 lze zohlednit pro splnění povinnosti zajištění minimálních podílů energie z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje pro dopravní účely pouze v případě, že energie z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje energie použitá v pohonných hmotách nebo elektřina pro dopravní účely bude započtena pro plnění povinností podle § 47d odst. 1 a § 47e odst. 1 a jiného právního předpisu38) pouze jednou. HLAVA XIII SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 48 Kontrola Kontrolu dodržování tohoto zákona, s výjimkou správy odvodu, provádí Inspekce. § 49 Přestupky (1) VýrobceVýrobce se dopustí přestupku tím, že a) nezaregistruje v systému operátora trhu zvolenou formu podpory nebo její změnu podle § 8 odst. 2, b) neoznámí povinně vykupujícímu skutečnost podle § 11 odst. 3, c) neuhradí zápornou hodinovou cenuhodinovou cenu povinně vykupujícímu podle § 11 odst. 4, d) neuhradí operátorovi trhu rozdíl mezi hodinovou cenouhodinovou cenou a referenční výkupní cenoureferenční výkupní cenou nebo referenční aukční cenoureferenční aukční cenou podle § 11 odst. 8, e) nezměří vyrobenou elektřinu podle § 11a odst. 1, f) neudržuje nebo neprovozuje měřicí zařízení s platným ověřením podle § 11a odst. 4 písm. a), g) neoprávněně zasahuje do měřicího zařízení, jeho součásti nebo příslušenství nebo do zajištění proti neoprávněné manipulaci podle § 11a odst. 4 písm. b), h) v případě podpory elektřiny formou zeleného bonusu na elektřinuzeleného bonusu na elektřinu nebo aukčního bonusuaukčního bonusu nepředá elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené nebo vypočtené hodnoty nebo další údaje nebo na vyžádání operátora trhu neposkytne doplňující informace týkající se předávaných údajů podle § 11a odst. 5, i) v případě podpory elektřiny formou výkupních cen nepředá elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé údaje o výrobě elektřiny podle § 11a odst. 6, j) neposkytne ministerstvu na vyžádání úplné a pravdivé informace potřebné k provedení sektorového šetření podle § 31 odst. 4, k) nesdělí operátorovi trhu výši investičních nákladů nebo výši nevratné investiční podpory z veřejných prostředkůveřejných prostředků podle § 39 odst. 1, l) neuchová doklady týkající se investičních a provozních nákladů výrobny elektřiny po stanovenou dobu nebo je na vyžádání nepředloží podle § 39 odst. 4, m) v případě, že používá pro výrobu elektřiny palivo z biomasypalivo z biomasy, neuchová dokumenty a záznamy o použitém palivu po stanovenou dobu nebo je na vyžádání nezpřístupní podle § 39 odst. 5, n) v případě, že využívá vnitrostátní režim pro dokládání plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, nezajistí jednou ročně audit podle § 47ba odst. 2, nebo o) v případě, že využívá vnitrostátní režim prokazování plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, nedoloží splnění kritérií podle § 47ba odst. 3. (2) VýrobceVýrobce elektřiny z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje uplatňující podporu elektřiny v režimu hodinového zeleného bonusu na elektřinuzeleného bonusu na elektřinu nebo aukčního bonusuaukčního bonusu i na vyrobenou elektřinu, která nebyla dodána do distribuční nebo přenosové soustavy, se dopustí přestupku tím, že nezměří vyrobenou elektřinu podle § 11a odst. 2. (3) VýrobceVýrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla se dopustí přestupku tím, že a) nezměří množství vyrobené elektřiny, užitečné teploužitečné teplo nebo spotřebované palivo podle § 11a odst. 3, nebo b) nepředá ministerstvu úplné a pravdivé informace k vydání osvědčení o původu podle § 47 odst. 2. (4) VýrobceVýrobce energie se dopustí přestupku tím, že a) nezaregistruje výrobnu teplavýrobnu tepla, výrobnu teplavýrobnu tepla z jaderného zařízení a výrobnu vodíku v systému operátora trhu podle § 45 odst. 1, b) nepředá elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé informace pro účely vydání záruky původuzáruky původu podle § 45 odst. 2, nebo c) neuhradí operátorovi trhu cenu za vydání záruky původuzáruky původu a cenu záruky původuzáruky původu podle § 45 odst. 12. (5) VýrobceVýrobce tepla se dopustí přestupku tím, že a) nezaregistruje v systému operátora trhu provozní podporu tepla podle § 23 odst. 6, b) nedoloží splnění kritérií udržitelnosti biokapalin poskytovateli dotace ve stanovené lhůtě podle § 25 odst. 4, c) nezajistí měření dodaného nebo užitečného teplaužitečného tepla podle § 27 odst. 3, d) nezaregistruje místo předání vyrobeného tepla nebo užitečného teplaužitečného tepla v systému operátora trhu nebo nezaregistruje změny v těchto údajích podle § 27 odst. 4, e) nepředá elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené hodnoty dodaného tepla nebo užitečného teplaužitečného tepla nebo další údaje nebo na vyžádání operátora trhu neposkytne doplňující informace týkající se předávaných údajů podle § 27 odst. 5 písm. a), f) v případě, že používá pro výrobu tepla společného spalování obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje, nevykazuje údaje podle § 27 odst. 5 písm. b), g) neudržuje nebo neprovozuje měřidlo s platným ověřením podle § 27 odst. 6 písm. a), h) neoprávněně zasahuje do měřicího zařízení, jeho součástí nebo příslušenství nebo do zajištění proti neoprávněné manipulaci podle § 27 odst. 6 písm. b), i) nesdělí operátorovi trhu výši investičních nákladů nebo výši nevratné investiční podpory z veřejných prostředkůveřejných prostředků podle § 39 odst. 1, j) neuchová doklady týkající se investičních a provozních nákladů výrobny teplavýrobny tepla po stanovenou dobu nebo je na vyžádání nepředloží podle § 39 odst. 4, k) v případě, že používá pro výrobu tepla palivo z biomasypalivo z biomasy, neuchová dokumenty a záznamy o použitém palivu po stanovenou dobu nebo je na vyžádání nezpřístupní podle § 39 odst. 5, l) v případě, že využívá vnitrostátní režim pro dokládání plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, nezajistí jednou ročně audit podle § 47ba odst. 2, nebo m) v případě, že využívá vnitrostátní režim prokazování plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, nedoloží splnění kritérií podle § 47ba odst. 3. (6) Výrobce biometanuVýrobce biometanu se dopustí přestupku tím, že a) nezaregistruje předávací místo výrobny biometanuvýrobny biometanu, která není připojena k distribuční nebo přepravní soustavě České republiky, v systému operátora trhu a dále registruje všechny změny těchto údajů podle § 27d odst. 3, b) nezajistí na svůj náklad měření množství, kvality a tlaku vyrobeného biometanubiometanu v předávacím místě plynárenského zařízení, k němuž je výrobna biometanuvýrobna biometanu připojena, a nepředá tyto údaje provozovateli tohoto plynového zařízení nebo nepředá operátorovi trhu údaje související s výrobnou a výrobou biometanubiometanu a o surovinách využitých pro výrobu biometanubiometanu podle § 27e odst. 1, c) nezajistí měření množství takto dodaného biometanubiometanu stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii nebo nepředá operátorovi trhu elektronickou formou údaje o množství vyrobeného biometanubiometanu dodaného do čerpací stanice nebo výdejní jednotky s rozdělením na pokročilý a ostatní biometanbiometan a údaje o surovinách využitých pro výrobu takového biometanubiometanu podle § 27e odst. 2, d) neudržuje nebo neprovozuje měřicí zařízení s platným ověřením podle zákona o metrologii nebo nezdrží se jakýchkoli neoprávněných zásahů do zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo do měřicího zařízení nebo do jeho součásti nebo příslušenství podle § 27e odst. 3, e) nepředá elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené hodnoty množství biometanubiometanu a údaje týkající se identifikace výrobce biometanuvýrobce biometanu a výrobny biometanuvýrobny biometanu nebo na vyžádání operátora trhu neposkytne další doplňující informace týkající se předávaných údajů podle § 27e odst. 4, f) nesdělí operátorovi trhu výši investičních nákladů nebo výši nevratné investiční podpory z veřejných prostředkůveřejných prostředků podle § 39 odst. 1, g) neuchová doklady týkající se investičních a provozních nákladů výrobny biometanuvýrobny biometanu po stanovenou dobu nebo je na vyžádání nepředloží podle § 39 odst. 4, h) v případě, že používá pro výrobu biometanubiometanu palivo z biomasypalivo z biomasy, neuchová dokumenty a záznamy o použitém palivu po stanovenou dobu nebo je na vyžádání nezpřístupní podle § 39 odst. 5, i) v případě, že využívá vnitrostátní režim pro dokládání plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, nezajistí jednou ročně audit podle § 47ba odst. 2, nebo j) v případě, že využívá vnitrostátní režim prokazování plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, nedoloží splnění kritérií podle § 47ba odst. 3. (7) Vykupující se dopustí přestupku tím, že a) nepřevezme odpovědnost za odchylku podle § 9 odst. 2 nebo § 27b odst. 3, nebo b) neinformuje ve stanovených případech výrobcevýrobce podle § 11 odst. 5. (8) Povinně vykupující se dopustí přestupku tím, že a) nevykupuje elektřinu z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů, na kterou se vztahuje podpora elektřiny, vyrobenou ve výrobně elektřiny nacházející se na jeho vymezeném území za stanovených podmínek podle § 10 odst. 2 nebo nenese odpovědnost za odchylku v předávacím místě výrobny elektřiny, b) neinformuje ve stanovených případech výrobcevýrobce podle § 11 odst. 4 nebo 5, c) neuhradí operátorovi trhu rozdíl mezi hodinovou a výkupní cenou stanovenou Úřadem podle § 11 odst. 6, d) neukončí vyplácení podpory nebo nevyplácí sníženou výši podpory podle § 33 odst. 7, § 34 odst. 9 nebo § 35 odst. 7, nebo e) nehradí výrobcivýrobci sníženou výši podpory elektřiny podle § 37 odst. 4. (9) VýrobceVýrobce paliva, dodavatel paliva nebo dovozce paliva z biomasypaliva z biomasy se dopustí přestupku tím, že a) neuchová dokumenty a záznamy o použitých druzích biomasybiomasy, biokapalin, bioplynubioplynu a biometanubiometanu a o způsobu jejich využití pro výrobu paliv po stanovenou dobu nebo na vyžádání tyto dokumenty a záznamy nezpřístupní podle § 39 odst. 6, nebo b) v případě, že využívá vnitrostátní režim prokazování plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, nedoloží prohlášení podle § 47ba odst. 4. (10) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy se dopustí přestupku tím, že a) přednostně nepřipojí k přenosové nebo k distribuční soustavě výrobnu elektřiny z podporovaného zdrojevýrobnu elektřiny z podporovaného zdroje za účelem přenosu elektřiny nebo distribuce elektřiny podle § 7 odst. 1, b) neposkytne informace podle § 7 odst. 2, c) nezaregistruje předávací místo výrobny elektřiny v systému operátora trhu nebo nezaregistruje změny v těchto údajích podle § 7 odst. 4, d) nepředá elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé hodnoty podle § 11a odst. 7, nebo e) neuhradí operátorovi trhu složku ceny služby distribuční soustavy nebo složku ceny služby přenosové soustavy podle § 13 odst. 1. (11) Provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy nebo jiný výrobcevýrobce plynu se dopustí přestupku tím, že a) přednostně nepřipojí výrobnu biometanuvýrobnu biometanu jimi provozovanému plynárenskému zařízení podle § 27d odst. 1, b) nezaregistruje předávací místo výrobny biometanuvýrobny biometanu připojené k jím provozovanému plynárenskému zařízení jako výrobní předávací místo v systému operátora trhu nebo dále registruje všechny změny v těchto údajích podle § 27d odst. 1, nebo c) neposkytne informace podle § 27d odst. 2. (12) Držitel licence na rozvod tepelné energie se dopustí přestupku tím, že nevykupuje teplo vyrobené z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů nebo neumožní připojení výrobny teplavýrobny tepla k rozvodnému tepelnému zařízení podle § 27 odst. 1. (13) Držitel účtu se dopustí přestupku tím, že a) nepředá operátorovi trhu úplné a pravdivé informace nezbytné pro převod, uznání a uplatnění záruky původuzáruky původu podle § 45a odst. 4, nebo b) neuhradí operátorovi trhu cenu za úkony podle § 45a odst. 6. (14) Operátor trhu se dopustí přestupku tím, že a) nezveřejní ve stanovené lhůtě způsobem umožňujícím dálkový přístup informace podle § 3a odst. 1, b) neuhradí výrobcivýrobci, výrobcivýrobci tepla nebo výrobci biometanuvýrobci biometanu zelený bonus podle § 9 odst. 3, § 26 odst. 3 nebo § 27b odst. 4, c) neuhradí výrobcivýrobci tepla z neobnovitelných zdrojů bonus k transformaci výroby tepla podle § 26d odst. 4, d) neuhradí aukční bonusaukční bonus podle § 9a odst. 2, e) neuhradí rozdíl mezi výkupní cenou a hodinovou cenouhodinovou cenou nebo cenu za činnost povinně vykupujícího podle § 13 odst. 2, f) neposkytne povinně vykupujícímu údaje pro úhradu výkupních cen podle § 28 odst. 9, g) nepředá ministerstvu kontaktní údaje výrobcůvýrobců podle § 31 odst. 8, h) neinformuje neprodleně Inspekci o výrobcivýrobci, který zvolil individuální opatření k zajištění přiměřenosti podpory podle § 33 odst. 6 písm. a), i) neukončí vyplácení podpory nebo nezruší registraci zdroje elektřinyzdroje elektřiny ve stanovené lhůtě nebo neprodleně neinformuje povinně vykupujícího podle § 33 odst. 6 písm. b), j) neposkytuje sníženou výši podpory ve stanovené lhůtě nebo neprodleně neinformuje povinně vykupujícího podle § 33 odst. 6 písm. c), k) neukončí vyplácení podpory nebo nevyplácí sníženou výši podpory podle § 34 odst. 9 nebo § 35 odst. 7, l) neposkytne Inspekci informace potřebné k prověření přiměřenosti podpory podle § 36 odst. 5, m) nezaeviduje sníženou výši podpory podle § 37 odst. 3 písm. a), n) nehradí výrobcivýrobci, výrobcivýrobci tepla nebo výrobci biometanuvýrobci biometanu sníženou výši podpory podle § 37 odst. 3 písm. b), o) neinformuje povinně vykupujícího o snížené výši podpory podle § 37 odst. 3 písm. c), p) nepředá informace do informačního systému Evropské komise ve stanovené lhůtě podle § 39 odst. 2, q) neuchová informace po stanovenou dobu podle § 39 odst. 3, r) nezajistí bezpečnost a důvěryhodnost údajů v evidenci záruk původuzáruk původu podle § 45a odst. 5, s) nezveřejní pravidla pro evidenci záruk původuzáruk původu nebo neumožní přístup do evidence záruk původuzáruk původu způsobem umožňujícím dálkový přístup podle § 45a odst. 8, t) neumožní převod záruk původuzáruk původu pokročilého biometanupokročilého biometanu evidovaných na odděleném účtu operátora trhu přednostně ve prospěch dodavatelů plynu, kteří dodávají zemní plyn a biometanbiometan ke spotřebě do čerpacích stanic nebo výdejních jednotek podle § 45c odst. 3, u) neumožní přednostní převod záruk původuzáruk původu nejvýše v rozsahu celkového množství zemního plynu a biometanubiometanu dodávaného ke spotřebě zemního plynu a biometanubiometanu podle § 45c odst. 4, v) neumožní přístup osobě, která je podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu povinna dokládat plnění využití obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie v dopravě přístup k evidenci podle § 47c odst. 3, w) neumožní přístup ministerstvu, Ministerstvu zemědělství, Inspekci, orgánům celní správy k evidenci podle § 47c odst. 4, nebo x) nepožádá osobu, která žádá o přístup k evidenci plnění využití obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie v dopravě nebo požaduje údaje z evidence plnění využití obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů energie v dopravě, o úhradu nákladů spojených se zajištěním přístupu a poskytnutím požadovaných údajů podle § 47c odst. 5. (15) Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy se dopustí přestupku tím, že nezaregistruje předávací místo výrobny biometanuvýrobny biometanu připojené k distribuční nebo přepravní soustavě České republiky jako výrobní předávací místo v systému operátora trhu a dále registruje všechny změny v těchto údajích podle § 27d odst. 1. (16) VýrobceVýrobce elektřiny z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů se dopustí přestupku tím, že nepředá ministerstvu úplné a pravdivé informace k vydání osvědčení o původu podle § 47 odst. 2. (17) Držitel osvědčení o původu se dopustí přestupku tím, že bezodkladně neoznámí ministerstvu veškeré změny údajů uvedených v žádosti o vydání osvědčení o původu či jiné závažné skutečnosti vztahující se k udělenému osvědčení o původu podle § 47a odst. 1. (18) Provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy, výrobcevýrobce plynu, provozovatel čerpací stanice nebo výdejní jednotky, výrobcevýrobce vodíku a provozovatel rozvodných tepelných zařízení se dopustí přestupku tím, že nepředají operátorovi trhu úplné a pravdivé informace nezbytné pro vydávání záruky původuzáruky původu podle § 45 odst. 2. (19) Provozovatel dobíjecí stanice se dopustí přestupku tím, že a) nezajistí měření množství elektřiny podle § 47e odst. 3, b) nepředá operátorovi trhu údaje o množství elektřiny vyrobené v odběrném místě a dodané do dobíjecí stanice podle § 47e odst. 3, c) neudržuje nebo provozuje měřicí zařízení podle § 47e odst. 4, d) nezdrží se jakýchkoli neoprávněných zásahů do zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo do měřicího zařízení podle § 47e odst. 4, nebo e) nepodá hlášení o splnění povinnosti zajištění minimálního podílu elektřiny vyrobené z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje energie v množství elektřiny spotřebované pro dobíjení vozidel v jím provozované dobíjecí stanici podle § 47e odst. 5. (20) Dodavatel plynu se dopustí přestupku tím, že nepodá hlášení o splnění povinnosti zajištění minimálního podílu energie pokročilého biometanupokročilého biometanu v zemním plynu a biometanubiometanu, které dodává ke spotřebě pro dopravní účely podle § 47d odst. 5. (21) VýrobceVýrobce tepla z neobnovitelného zdroje se dopustí přestupku tím, že a) nezaregistruje v systému operátora trhu přechodnou transformační podporu tepla podle § 26c odst. 2, b) nepředá operátorovi trhu údaje podle § 26c odst. 3, c) nedoloží operátorovi trhu závazek ukončit výrobu tepla z uhlí podle § 26c odst. 4, d) nezajistí do 31. prosince 2030 výrobu tepla z jiných zdrojů energie než z uhlí podle § 26c odst. 4, nebo e) nepředá operátorovi trhu údaje o pokroku plnění závazku ukončit výrobu tepla z uhlí podle § 26c odst. 5. (22) Za přestupek podle odstavců 1 až 21 se uloží pokuta do 50 000 000 Kč. Dopustí-li se přestupku výrobcevýrobce, výrobce biometanuvýrobce biometanu nebo výrobcevýrobce tepla, nebo výrobcevýrobce tepla z neobnovitelného zdroje uloží se pokuta maximálně do výše ročního nároku výrobcevýrobce nebo výrobcevýrobce tepla nebo výrobcevýrobce tepla z neobnovitelného zdroje na podporu. Omezení podle věty druhé se nevztahuje na přestupek podle odstavce 1 písm. h), odstavce 2, odstavce 4 písm. b), odstavce 5 písm. e) a odstavce 6 písm. e). § 50 Společná ustanovení k přestupkům (1) Promlčecí doba činí 5 let. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 8 let od jeho spáchání. (2) Přestupky podle tohoto zákona projednává Inspekce. § 51 Neoprávněně čerpaná podpora (1) Došlo-li k čerpání podpory elektřiny, provozní podpory tepla, přechodné transformační podpory tepla nebo podpory biometanubiometanu v případech, kdy na podporu podle tohoto zákona nebo podle předchozích právních předpisů nevzniklo právo nebo došlo-li k čerpání podpory elektřiny, provozní podpory tepla, přechodné transformační podpory tepla nebo podpory biometanubiometanu v nesprávné výši ze strany výrobcevýrobce, výrobcevýrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny, výrobcevýrobce tepla, výrobcevýrobce tepla z neobnovitelného zdroje nebo výrobce biometanuvýrobce biometanu (dále jen „neoprávněné čerpání podpory“), Inspekce z moci úřední rozhodne o neoprávněném čerpání podpory a stanoví jeho rozsah podle doby trvání neoprávněného čerpání podpory. (2) VýrobceVýrobce, výrobcevýrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny, výrobcevýrobce tepla, výrobcevýrobce tepla z neobnovitelného zdroje nebo výrobce biometanuvýrobce biometanu je povinen a) neoprávněně čerpanou podporu uhradit nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí Inspekce o neoprávněném čerpání podpory do státního rozpočtu a b) uhradit penále za neoprávněné čerpání podpory ve výši 0,1 % denně z částky rovnající se neoprávněně čerpané podpoře za dobu, kdy výrobcevýrobce, výrobcevýrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny, výrobcevýrobce tepla, výrobcevýrobce tepla z neobnovitelného zdroje nebo výrobce biometanuvýrobce biometanu podporu elektřiny, podporu decentrální výroby elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla nebo podporu biometanubiometanu neoprávněně čerpal do doby, kdy ji uhradil do státního rozpočtu, maximálně však do výše neoprávněného čerpání podpory. (3) Za neoprávněně čerpanou podporu se nepovažuje podpora podle tohoto zákona, kterou výrobcevýrobce, výrobcevýrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny, výrobcevýrobce tepla, výrobcevýrobce tepla z neobnovitelného zdroje nebo výrobce biometanuvýrobce biometanu vrátil dobrovolně Inspekci na základě její výzvy před vydáním rozhodnutí o neoprávněně čerpané podpoře. Na řízení o neoprávněně čerpané podpoře a penále se vztahují obecné předpisy o správním řízení. (4) Správu placení neoprávněně čerpané podpory a penále vykonává Inspekce podle zákona upravujícího správu daní. VýrobceVýrobce, výrobcevýrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny, výrobcevýrobce tepla, výrobcevýrobce tepla z neobnovitelného zdroje nebo výrobce biometanuvýrobce biometanu má při správě placení neoprávněně čerpané podpory a penále postavení daňového subjektu. Neoprávněně čerpanou podporu a penále lze stanovit do 10 let od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k neoprávněnému čerpání podpory. § 52 Rozhodování sporů Úřad rozhoduje spory, jejichž předmětem je splnění povinnosti úhrady podpory elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů, elektřiny z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů nebo elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla, podpory tepla, přechodné transformační podpory tepla a podpory biometanubiometanu. § 53 Zmocnění k vydání prováděcích právních předpisů (1) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) druhy a parametry podporovaných obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů a způsoby jejich využití pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů, tepla z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů a biometanubiometanu, včetně způsobu a vykazování množství cíleně pěstované biomasybiomasy na orné půdě a na travním porostu při výrobě bioplynubioplynu a suroviny vymezující pokročilý biometanpokročilý biometan, b) minimální účinnosti užití energie ve výrobnách elektřiny, na které se vztahuje podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo druhotných zdrojů, a minimální účinnosti užití energie ve výrobnách teplavýrobnách tepla, na které se vztahuje podpora tepla z obnovitelných zdrojů, c) způsob měření a výpočtu vyrobeného množství tepla z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů nebo druhotných zdrojůdruhotných zdrojů při výrobě tepla z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje společně s neobnovitelným zdrojem, d) způsob vykazování množství tepla z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje a neobnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje, množství tepla z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje, skutečného nabytí množství obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje a jeho kvality, skutečného využití veškerého nabytého množství obnovitelného zdroje, e) rozsah uchovávaných dokumentů a záznamů o použitém palivu při výrobě elektřiny, tepla z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů a biometanubiometanu a o způsobu výroby tohoto paliva, f) registrace výrobny elektřiny, výrobny teplavýrobny tepla, výrobny biometanuvýrobny biometanu, výrobny teplavýrobny tepla z jaderného zařízení a výrobny vodíku v systému operátora trhu pro vydání záruky původuzáruky původu, rozsah a termíny předávaných údajů operátorovi trhu od výrobcevýrobce energie, provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, výrobcevýrobce plynu, provozovatel čerpací stanice nebo výdejní jednotky, ke které je přímo připojena výrobna biometanuvýrobna biometanu, výrobcevýrobce vodíku a provozovatele rozvodných tepelných zařízení pro vydání záruky původuzáruky původu, postupy, termíny a podmínky pro vydání, převody, uplatnění, uznání, vyřazení a zrušení záruky původuzáruky původu, náležitosti žádosti o vydání záruk původuzáruk původu a převod záruk původuzáruk původu, způsob předávání informací a ověřování údajů nutných k vydávání záruk původuzáruk původu, způsob převodu, uznání, uplatnění, vyřazení, zrušení záruky původuzáruky původu a vedení účtů v evidenci záruk původuzáruk původu a pravidla převodu záruk původuzáruk původu pokročilého biometanupokročilého biometanu, obsah záruky původuzáruky původu energie a způsob dokládání splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů v záruce původuzáruce původu energie, g) vzor žádosti o vydání osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nebo z druhotných zdrojů a podmínky pro jeho vydávání, h) způsob výpočtu úspory primární energie, způsob určení množství elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřiny z druhotných zdrojů, a termíny a rozsah předávaných údajů pro určení elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřiny z druhotných zdrojů, i) podíl biologicky rozložitelné a nerozložitelné části nevytříděného komunálního odpadu na energetickém obsahu komunálního odpadu, j) rozsah uchovávaných dokumentů a záznamů o použitých druzích biomasybiomasy, bioplynubioplynu, biokapalin a biometanubiometanu a o způsobu jejich využití pro výrobu paliv, k) kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny a paliva z biomasypaliva z biomasy, rozsah auditu a obsahové náležitosti zprávy o auditu ověřující původ biomasybiomasy a plnění úspor emisí skleníkových plynů a vzor prohlášení o původu biomasybiomasy a plnění úspor emisí skleníkových plynů u vnitrostátního režimu pro dokládání plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, l) rozsah údajů a termíny a způsob předávání a evidence naměřených nebo vypočtených hodnot elektřiny z podporovaných zdrojů a ověření vypočtených hodnot u podpory formou zeleného bonusu na elektřinuzeleného bonusu na elektřinu a aukčního bonusuaukčního bonusu, m) rozsah údajů a termíny a způsob předání a evidence naměřených hodnot elektřiny z podporovaných zdrojů u podpory formou výkupních cen, n) způsob, rozsah a termíny předávání a evidence naměřených hodnot vyrobeného a dodaného tepla z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií z výrobny teplavýrobny tepla a užitečného teplaužitečného tepla a dalších údajů a způsob měření dodaného tepla do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií a užitečného teplaužitečného tepla, o) způsob registrace místa předání vyrobeného tepla z výrobny teplavýrobny tepla do rozvodného tepelného zařízení a její změny u podpory formou zeleného bonusu na teplozeleného bonusu na teplo, p) způsob a postup uvedení výrobny elektřiny, výrobny teplavýrobny tepla a výrobny biometanuvýrobny biometanu do provozu, q) způsob a rozsah měření množství vyrobené elektřiny na svorkách generátoru, užitečného teplaužitečného tepla a spotřebovaného paliva v případě elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, r) způsob a rozsah měření vyrobené elektřiny, technologické vlastní spotřeby, užitečného teplaužitečného tepla a spotřebovaného paliva, způsob stanovení množství elektřiny pro technologickou vlastní spotřebu na krytí ztrát na zvyšovacích transformátorech a způsob výpočtu množství elektřiny s nárokem na podporu na elektřinu z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje v případě výrobcevýrobce, který používá z technologických důvodů pro výrobu elektřiny z bioplynubioplynu nebo biomasybiomasy i jiné palivo, s) způsob a rozsah měření biometanubiometanu, požadavky na kvalitu biometanubiometanu, odorizaci a tlak vyrobeného biometanubiometanu a rozsah údajů a termíny a způsob předání a evidence naměřených hodnot biometanubiometanu, t) rozdělení zdrojů elektřinyzdrojů elektřiny do sektorů podle období jejich uvedení do provozu a použitého primárního zdroje pro sektorové šetření, vzory výkazů pro zjištění rozsahu technických a ekonomických údajů o výrobně elektřiny a jejím provozu, u) způsob výpočtu snížení výše podpory elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů, podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla, podpory elektřiny z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů, podpory tepla z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů a podpory biometanubiometanu o částku odpovídající výši čerpané investiční podpory, v) způsob zohlednění investiční podpory ve výši provozní podpory nebo délce poskytování provozní podpory, w) způsob zohlednění investiční podpory ve výši provozní podpory nebo délce poskytování provozní podpory a způsob výpočtu množství elektřiny, za které se hradí odvod, x) způsob výpočtu snížení výše podpory elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů u zdrojů elektřinyzdrojů elektřiny uvedených do provozu v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015 se souběhem podpory elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů s investiční podporou nad 20 % z celkových investičních nákladů, y) podmínky a požadavky na modernizaci výrobny elektřinymodernizaci výrobny elektřiny u jednotlivých druhů podporovaných zdrojů energie a rozsah uchovávaných dokladů prokazujících provedení modernizace výrobny elektřinymodernizace výrobny elektřiny, z) způsob stanovení množství elektřiny odpovídající výrobě elektřiny před provedením úpravy zařízení u palivového zdroje elektřinypalivového zdroje elektřiny, aa) rozsah údajů související s výrobnou a výrobou biometanubiometanu a o surovinách využitých pro výrobu biometanubiometanu v případě výrobny biometanuvýrobny biometanu, která je připojena k plynárenskému zařízení, a termíny a způsob předání těchto údajů, ab) rozsah údajů o množství vyrobeného biometanubiometanu dodaného do čerpací stanice nebo výdejní jednotky s rozdělením na pokročilý a ostatní biometanbiometan a údaje o surovinách využitých pro výrobu takového biometanubiometanu a termíny a způsob předání těchto údajů, ac) způsob stanovení podílu dodavatelů plynu na celkové dodávce zemního plynu a biometanubiometanu, ad) způsob předání údajů, rozsah údajů a termín předání a evidence údajů, týkajících se identifikace výrobcevýrobce tepla z neobnovitelného zdroje a výrobny teplavýrobny tepla z neobnovitelného zdroje, doložení závazku ukončit výrobu tepla z uhlí a pokroku při plnění tohoto závazku a informací o množství nakoupených a vyřazených povolenek na emise skleníkových plynů a dalších údajů pro vyúčtování bonusu k transformaci výroby tepla operátorem trhu. (2) Úřad stanoví vyhláškou a) technicko-ekonomické parametry pro stanovení výkupních cen, referenčních výkupních cenreferenčních výkupních cen a zelených bonusů jednotlivých druhů podporovaných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla a biometanubiometanu a výši diskontní míry, b) dobu životnosti výroben elektřiny, výroben teplavýroben tepla a výroben biometanuvýroben biometanu z podporovaných zdrojů a dobu životnosti modernizované výrobny elektřiny, c) termíny a postupy výběru podpory elektřiny u operátora trhu, d) postup registrace podpory elektřiny u operátora trhu, e) termíny a postupy výběru a změn režimů zeleného bonusu na elektřinu, f) postup registrace provozní podpory tepla, přechodné transformační podpory tepla a provozní podpory biometanubiometanu u operátora trhu, g) způsob a postup stanovení rozdílu mezi hodinovou cenouhodinovou cenou a výkupní cenou, referenční výkupní cenoureferenční výkupní cenou nebo referenční aukční cenoureferenční aukční cenou a jeho úhrady, operátorovi trhu, h) způsob stanovení hodinového zeleného bonusu na elektřinuzeleného bonusu na elektřinu, aukčního bonusuaukčního bonusu pro obnovitelné zdrojeobnovitelné zdroje a ceny za činnost povinně vykupujícího, i) termín nabídnutí elektřiny výrobcemvýrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů povinně vykupujícímu, j) termíny a způsob informování výrobcevýrobce povinně vykupujícím nebo vykupujícím o dosažení záporné ceny na denním trhu s elektřinou a o situaci, kdy nedojde k sesouhlasení nabídky a poptávky elektřiny na denním trhu, k) způsob a termíny účtování a hrazení složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny mezi operátorem trhu a provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem regionální distribuční soustavyprovozovatelem regionální distribuční soustavy a mezi provozovateli distribučních soustav, l) rozsah a celkovou výši měrných provozních nákladů ke stanovení udržovací podpory elektřiny a rozsah a celkovou výši měrných provozních nákladů a způsob tvorby ceny tepla ke stanovení udržovací podpory tepla. § 54 Přechodná ustanovení (1) Pro elektřinu z výroben elektřiny uvedených do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro kterou vznikl nárok na podporu elektřiny výkupními cenami podle dosavadních právních předpisů, vzniká nárok na podporu elektřiny formou výkupních cen podle tohoto zákona. Na výkup elektřiny z těchto výroben se uplatní povinnost povinně vykupujícího podle § 10 odst. 2. Pro elektřinu z těchto výroben elektřiny stanoví Úřad výši podpory elektřiny tak, aby její celková výše odpovídala postupům pro stanovení výše výkupní ceny podle dosavadních právních předpisů a zohledňovala případy dosažení záporné hodinové cenyhodinové ceny podle § 11 odst. 4 a případy, kdy na denním trhu s elektřinou organizovaným operátorem trhu nedojde k sesouhlasení nabídky a poptávky podle § 11 odst. 5. Na výrobny elektřiny podle věty první, druhé a třetí se nevztahuje ustanovení § 4 odst. 4, 5 a 8 a § 12 odst. 6 tohoto zákona. VýrobceVýrobce elektřiny podle věty první má i v případě, že si po účinnosti tohoto zákona zvolí podporu elektřiny formou zelených bonusů na elektřinu, právo si zvolit znovu podporu elektřiny formou výkupních cen v termínech a postupem podle tohoto zákona. (2) Pro elektřinu z výroben elektřiny uvedených do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro kterou vznikl nárok na podporu elektřiny zelenými bonusy podle dosavadních právních předpisů, vzniká nárok na podporu elektřiny formou ročních zelených bonusů na elektřinu podle tohoto zákona. Na výkup elektřiny z těchto výroben se uplatní povinnost povinně vykupujícího podle § 10 odst. 2. Pro elektřinu z těchto výroben elektřiny postupuje Úřad při stanovení zelených bonusů na elektřinu nebo způsobu jejich stanovení tak, aby jejich výše odpovídala postupům pro stanovení výše zelených bonusů podle dosavadních právních předpisů. Na výrobny elektřiny podle věty první, druhé a třetí se nevztahuje ustanovení § 4 odst. 4, 5 a 8 a § 12 odst. 6 tohoto zákona. VýrobceVýrobce elektřiny podle věty první má nárok po účinnosti tohoto zákona zvolit si podporu formou výkupních cen, s výjimkou případů výroby elektřiny vyráběné společně z obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje energie, v termínech a postupem podle tohoto zákona. (3) Připojí-li výrobce výrobnu elektřiny dosud nepřipojenou k přenosové nebo distribuční soustavě a uvedenou do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona k přenosové nebo distribuční soustavě, má nárok na podporu elektřiny podle tohoto zákona. Pro účely stanovení podpory elektřiny se taková výrobna elektřiny považuje za výrobnu elektřiny uvedenou do provozu v roce 2011. Právo na podporu vzniká pouze výrobnám elektřiny, které uplatňovaly nárok na podporu podle zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 330/2010 Sb. (4) Pro elektřinu z výroben elektřiny uvedených do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro které vznikl podle dosavadních právních předpisů nárok na příspěvek k ceně elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nebo elektřiny z druhotných zdrojů, vzniká nárok na podporu elektřiny formou ročních zelených bonusů na elektřinu podle tohoto zákona. Na výrobny elektřiny podle věty první se nevztahuje ustanovení § 5 odst. 3 tohoto zákona. (5) Pro výrobny elektřiny uvedené do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro které vznikl nárok na podporu elektřiny podle dosavadních právních předpisů, trvá nárok na podporu elektřiny podle tohoto zákona po dobu životnosti výrobny elektřiny podle dosavadních právních předpisů. Ustanovení odstavce 3 tím není dotčeno. (6) V případě elektřiny vyrobené společně z obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje, pokud se nejedná o vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, podpora elektřiny podle dosavadních právních předpisů trvá do 31. prosince 2015. (7) Záruky původu a osvědčení o původu vydané přede dnem vyhlášení tohoto zákona ve Sbírce zákonů se považují za záruky původu a osvědčení o původu podle tohoto zákona. (8) Za odvodové období prosinec 2012 je plátce odvodu určený podle dosavadního právního předpisu povinen odvést odvody a podat vyúčtování odvodu do 25 dnů po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. (9) Smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené podle dosavadních právních předpisů mezi provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem regionální distribuční soustavy a výrobcem, jejichž předmětem je dodávka elektřiny vykupovaná provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy při podpoře výkupními cenami, zanikají uplynutím dne 31. prosince 2012. Výkupní cenu za elektřinu vyrobenou v časovém úseku pro vyhodnocování a zúčtování výkupu elektřiny dohodnutém v této smlouvě, který uplynul do dne účinnosti tohoto zákona, zaplatí výrobci provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel regionální distribuční soustavy. Časový úsek, který měl skončit až po nabytí účinnosti tohoto zákona, skončí uplynutím dne 31. prosince 2012. Podklady, na jejichž základě zaplatí výrobci provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel regionální distribuční soustavy výkupní cenu za elektřinu vyrobenou v časovém úseku pro vyhodnocování a zúčtování výkupu elektřiny dohodnutém v této smlouvě, který uplynul do dne účinnosti tohoto zákona, předá výrobce provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli regionální distribuční soustavy do 5. ledna 2013. (10) Ujednání mezi provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem regionální distribuční soustavy a výrobcem týkající se úhrady zeleného bonusu zanikají uplynutím dne 31. prosince 2012. Zelený bonus za elektřinu vyrobenou v časovém úseku pro vyhodnocování a zúčtování zeleného bonusu dohodnutém mezi provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem regionální distribuční soustavy a výrobcem, který uplynul do dne účinnosti tohoto zákona, uhradí výrobci provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel regionální distribuční soustavy. Časový úsek, který měl skončit až po nabytí účinnosti tohoto zákona, skončí uplynutím dne 31. prosince 2012. Naměřené nebo vypočtené údaje o množství jím vyrobené elektřiny a další podklady, na jejichž základě zaplatí výrobci provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel regionální distribuční soustavy zelený bonus za elektřinu vyrobenou v časovém úseku pro vyhodnocování a zúčtování zeleného bonusu sjednaném mezi provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem regionální distribuční soustavy a výrobcem, který uplynul do dne účinnosti tohoto zákona, předá výrobce provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli regionální distribuční soustavy do 5. ledna 2013. (11) Ujednání mezi provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem regionální distribuční soustavy a výrobcem, týkající se úhrady příspěvku k ceně elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a nebo vyrobené z druhotných zdrojů, zanikají uplynutím dne 31. prosince 2012. Příspěvek k ceně elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a nebo vyrobené z druhotných zdrojů v časovém úseku pro vyhodnocování a zúčtování příspěvku k ceně elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a nebo vyrobené z druhotných zdrojů dohodnutém mezi provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem regionální distribuční soustavy a výrobcem, který uplynul do dne účinnosti tohoto zákona, uhradí výrobci provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel regionální distribuční soustavy. Časový úsek, který měl skončit až po nabytí účinnosti tohoto zákona, skončí uplynutím dne 31. prosince 2012. Naměřené nebo vypočtené údaje o množství jím vyrobené elektřiny a další podklady, na jejichž základě zaplatí výrobci provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel regionální distribuční soustavy příspěvek k ceně elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a nebo vyrobené z druhotných zdrojů v časovém úseku pro vyhodnocování a zúčtování příspěvku k ceně elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a nebo vyrobené z druhotných zdrojů sjednaném mezi provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem regionální distribuční soustavy a výrobcem, který uplynul do dne účinnosti tohoto zákona, předá výrobce provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli regionální distribuční soustavy do 5. ledna 2013. (12) Práva a závazky provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele regionální distribuční soustavy vzniklé ze zaplacení výkupní ceny podle odstavce 9, úhrady zeleného bonusu podle odstavce 10 a úhrady příspěvku k ceně elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a nebo vyrobené z druhotných zdrojů podle odstavce 11 v případech, kdy výrobce nepředá podklady, na jejichž základě zaplatí provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel regionální distribuční soustavy výrobci výkupní cenu, kdy výrobce nepředá naměřené nebo vypočtené údaje o množství jím vyrobené elektřiny a další podklady, na jejichž základě uhradí provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel regionální distribuční soustavy výrobci zelený bonus, a kdy výrobce nepředá naměřené nebo vypočtené údaje o množství jím vyrobené elektřiny a další podklady, na jejichž základě uhradí provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel regionální distribuční soustavy výrobci příspěvek k ceně elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a nebo vyrobené z druhotných zdrojů do 28. února 2013, přecházejí dnem 1. března 2013 na operátora trhu. (13) Práva a závazky provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele regionální distribuční soustavy vzniklé do účinnosti tohoto zákona z důvodu, že provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel regionální distribuční soustavy odmítl přiznat výrobci zcela nebo zčásti nárok na výkupní cenu nebo na zelený bonus nebo na příspěvek k ceně elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a nebo vyrobené z druhotných zdrojů, přecházejí dnem účinnosti tohoto zákona na operátora trhu. (14) Výrobce z výrobny elektřiny uvedené do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který ke dni účinnosti tohoto zákona uplatňoval podporu elektřiny formou zelených bonusů podle dosavadních právních předpisů, do doby změny formy podpory provedené na základě podání žádosti o změnu formy podpory výrobcem podle § 8 odst. 5 tohoto zákona, je registrován do 30 dnů od účinnosti tohoto zákona provozovatelem přenosové nebo distribuční soustavy u operátora trhu jako výrobce s podporou formou ročních zelených bonusů na elektřinu. Výrobce z výrobny elektřiny uvedené do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který ke dni účinnosti tohoto zákona uplatňoval podporu elektřiny formou výkupních cen podle dosavadních právních předpisů, do doby změny formy podpory provedené na základě podání žádosti o změnu formy podpory výrobcem podle § 8 odst. 5 tohoto zákona, je registrován do 30 dnů od účinnosti tohoto zákona provozovatelem přenosové nebo distribuční soustavy u operátora trhu jako výrobce s podporou formou výkupních cen. (15) Ustanovení § 4 odst. 4 a odst. 5 písm. b) a c) a § 5 odst. 3 tohoto zákona se nevztahují na výrobny elektřiny z obnovitelných a druhotných zdrojů uvedených do provozu do 24 měsíců od vyhlášení tohoto zákona ve Sbírce zákonů. (16) Na elektřinu vyrobenou ve výrobnách elektřiny využívajících slunečního záření na území České republiky, které jsou připojené k elektrizační soustavě České republiky prostřednictvím elektrizační soustavy v sousedním státu a byly uvedeny do provozu přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění zákona č. 330/2010 Sb., se ustanovení § 4 odst. 2 tohoto zákona nevztahuje. Pro účely stanovení podpory elektřiny se taková výrobna elektřiny považuje za výrobnu elektřiny uvedenou do provozu dnem, kdy byla v souladu se smlouvou o připojení připojena k elektrizační soustavě sousedního státu. (17) Na elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů ve výrobnách elektřiny na území České republiky, které nejsou připojeny k elektrizační soustavě České republiky přímo nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny připojené k elektrizační soustavě České republiky a byly uvedeny do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ustanovení § 4 odst. 2 tohoto zákona nevztahuje. Pro účely stanovení podpory elektřiny se taková výrobna elektřiny považuje za výrobnu elektřiny uvedenou do provozu dnem, kdy začala vyrábět elektřinu, na kterou čerpala podporu podle zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 330/2010 Sb. Právo na podporu vzniká pouze výrobcům elektřiny, kteří uplatňovali nárok na podporu podle zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 330/2010 Sb. (18) Korekční faktory související s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů17), které náleží provozovateli přenosové soustavy a provozovateli regionální distribuční soustavyprovozovateli regionální distribuční soustavy za poslední dva kalendářní roky bezprostředně předcházející roku, ve kterém nabyl účinnosti tento zákon, stanoví Úřad v souladu s jiným právním předpisem, který upravuje způsob regulace cen v energetických odvětvích a postupy pro regulace cen17) ve znění účinném k 31. prosinci 2012. O takto stanovené korekční faktory upraví Úřad složku ceny za přenos elektřiny a ceny za distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou elektřiny účtované operátorem trhu provozovateli regionální distribuční soustavyprovozovateli regionální distribuční soustavy a provozovateli přenosové soustavy podle § 13 odst. 1 nejpozději do konce druhého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti. (19) Pokud žadatel o připojení získal v době před 1. dubnem 2010 rezervaci výkonu pro účely připojení výrobny elektřiny, která využívá sluneční energii k výrobě elektřiny, k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě a tato výrobna elektřiny nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 5 zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění zákona č. 330/2010 Sb., a ke dni vyhlášení tohoto zákona žadatel o připojení nemá licenci na výrobu elektřiny v takové výrobně, rezervace výkonu v den vyhlášení tohoto zákona zaniká. Dnem zániku rezervace výkonu zaniká právo na připojení této výrobny elektřiny k elektrizační soustavě České republiky. Povinnost provozovatele přenosové soustavy nebo distribuční soustavy vrátit žadateli o připojení zaplacený podíl na oprávněných nákladech na připojení, jakož i povinnost žadatele o připojení nahradit provozovateli přenosové soustavy nebo distribuční soustavy náklady vynaložené na připojení, zůstávají tímto nedotčeny. (20) Úřad stanoví poprvé výši zeleného bonusu na teplo podle § 26 a bonusu na decentrální výrobu elektřiny podle § 42 tohoto zákona pro rok 2013. § 55 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů). 2. Zákon č. 137/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů). 3. Zákon č. 330/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o hospodaření energií § 56 Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 574/2006 Sb., zákona č. 393/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 299/2011 Sb. a zákona č. 53/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 1 písm. b) se za slovo „obnovitelných“ vkládají slova „a druhotných“. 2. V § 1 písm. c) se slova „energetických spotřebičů“ nahrazují slovy „výrobků spojených se spotřebou energie“. 3. V § 1 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) požadavky na informování a vzdělávání v oblasti úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů.“. 4. V § 2 odst. 1 písm. b) se za slova „energie kalového plynu“ vkládají slova „z čistíren odpadních vod“. 5. V § 2 odst. 1 písm. c) se za slova „bituminozních hornin“ vkládají slova „včetně degazačního a důlního plynu“. 6. V § 2 odst. 1 písm. f) se slovo „stavební“ zrušuje. 7. V § 2 odst. 1 písmeno j) zní: „j) ústředním vytápěním nebo chlazením vytápění nebo chlazení, kde zdroj tepla nebo chladu je umístěn mimo vytápěné nebo chlazené prostory a slouží pro vytápění nebo chlazení vícebytových či nebytových prostor,“. 8. V § 2 odst. 1 písm. q) se za slova „která probíhá“ vkládá slovo „na“. 9. V § 2 odst. 1 se na konci písmene q) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které zní: „r) zásadní změnou dokončené budovy taková změna dokončené budovy, která probíhá na více než 75 % celkové plochy obvodového pláště budovy, nebo taková změna technických zařízení budovy s energetickými účinky, kde výchozí součet ovlivněných spotřeb energií je vyšší než 75 % celkové spotřeby energie.“. 10. V § 4 odst. 5 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, zvláště se vyhodnotí vhodnost vytápění a chlazení využívajících obnovitelné zdroje energie v místní infrastruktuře“. 11. V názvu hlavy III se za slovo „obnovitelných“ vkládají slova „a druhotných“. 12. V § 5 odst. 1 se za slova „využití obnovitelných“ vkládají slova „a druhotných“. 13. V § 5 odst. 4 písm. b) se slova „a dále druhotných energetických zdrojů“ zrušují. 14. V § 5 odst. 4 se na konci textu písmene g) doplňují slova „, využívání a přínosů obnovitelných a druhotných zdrojů energie“. 15. V § 5 odst. 4 písm. h) se za slovo „obnovitelných“ vkládají slova „a druhotných“. 16. V § 5 odst. 4 písm. k) se slova „energetické spotřebiče“ nahrazují slovy „výrobky spojené se spotřebou energie“. 17. V § 5 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) rozvoj energeticky úsporných budov.“. 18. V § 6 odst. 10 se slova „spotřebiče energie“ nahrazují slovy „výrobky spojené se spotřebou energie“ a slovo „spotřebič“ se nahrazuje slovem „výrobek“. 19. V § 6 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Dodavatel zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, zejména kotlů a kamen na biomasu, solárních fotovoltaických a solárních tepelných systémů, mělkých geotermálních systémů a tepelných čerpadel, je povinen uvést pravdivé a nezkreslené informace o předpokládaných přínosech a ročních provozních nákladech těchto zařízení včetně jejich energetické účinnosti v průvodní technické dokumentaci nebo návodu na použití.“. 20. V § 6a odst. 4 úvodní část ustanovení zní: „Součástí průkazu musí být výsledky posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti obnovitelných zdrojů energie a alternativních systémů, kterými jsou:“. 21. V § 6a odst. 4 písmeno c) zní: „c) dodávka tepelné energie nebo chladu ze soustavy zásobování tepelnou energií,“. 22. V § 6a odst. 4 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a solární kolektory“. 23. V § 6a odst. 5 se slova „, včetně využití již zpracovaných energetických auditů podle § 9,“ zrušují. 24. V § 6a odst. 6 se za slova „1 000 m2“ vkládají slova „v případě, že jim vznikla povinnost nechat si zpracovat průkaz podle odstavce 2,“. 25. V § 6a se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) U nových budov veřejné správy a při zásadních změnách dokončených budov veřejné správy v případě technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti instalace obnovitelných zdrojů energie vyplývající z průkazu je stavebník nebo vlastník budovy povinen tyto zdroje instalovat. Tato povinnost může být splněna také výstavbou budovy s nulovou spotřebou energie nebo prostřednictvím dodávky tepelné energie ze soustavy zásobování tepelnou energií, ve které byla v předcházejícím kalendářním roce vyrobena více než polovina tepelné energie z obnovitelných zdrojů.“. 26. V § 6a se doplňuje odstavec 13, který zní: „(13) U nových budov a při zásadních změnách dokončených budov v případě technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti instalace obnovitelných zdrojů energie vyplývající z průkazu je stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinen tyto zdroje instalovat. Tato povinnost může být splněna také výstavbou budov s nulovou spotřebou energie nebo prostřednictvím dodávky tepelné energie ze soustav zásobování tepelnou energií, ve které byla v předcházejícím kalendářním roce vyrobena více než polovina tepelné energie z obnovitelných zdrojů.“. 27. V § 7 se odstavec 4 zrušuje. 28. V § 8 odst. 1 se slova „Evropské unie“ nahrazují slovy „Evropské unie nebo prováděcí právní předpis;“. 29. V § 8 odst. 2 písm. a) a § 8 odst. 4 písm. a) se za slovo „list“ vkládají slova „v českém jazyce“. 30. V § 10 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „v oblasti energetiky nebo stavitelství“. 31. V § 10 odstavec 5 zní: „(5) Odbornou způsobilost k provádění energetických auditů má ten, kdo prokáže vysokoškolské vzdělání magisterského nebo doktorského studijního programu v oblasti technických věd a technologií a 3 roky praxe v oboru energetiky a stavitelství nebo ukončené středoškolské vzdělání s maturitní zkouškou a 5 let praxe v oboru energetiky a stavitelství nebo ukončené středoškolské vzdělání a odpovídající profesní kvalifikace podle zákona č. 179/2006 Sb. a 5 let praxe v oboru energetiky a stavitelství, nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu v oblasti technických věd a technologií a 5 let praxe v oboru energetiky a stavitelství.“. 32. V § 10 odst. 13 se za slova „stanoví-li tak“ vkládají slova „tento nebo“. 33. V § 11 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie“. 34. V § 11 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) zveřejňuje a aktualizuje informace ohledně jednotlivých forem podpory pro úspory energie a pro zařízení využívající energii z obnovitelných a druhotných zdrojů energie.“. 35. V § 12 odst. 1 písm. f) a v § 12a odst. 1 písm. f) se za slova „§ 6a odst. 1,“ vkládají slova „12 nebo 13,“. 36. V § 12a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) jako dodavatel zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů uvedených v § 6 odst. 11 neuvede pravdivé a nezkreslené informace o předpokládaných přínosech a ročních provozních nákladech těchto zařízení včetně jejich energetické účinnosti v průvodní technické dokumentaci nebo návodu k použití.“. 37. V § 12a odst. 2 písm. c) se slova „spotřebiče energie“ nahrazují slovy „výrobek spojený se spotřebou energie“. 38. V § 14 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6. 39. V § 14 odstavec 4 zní: „(4) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 6, 6a, § 8 až 10 a § 13.“. ČÁST TŘETÍ Změna energetického zákona § 57 Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 a zákona č. 458/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 písm. a) se bod 2 zrušuje. Dosavadní body 3 až 20 se označují jako body 2 až 19. 2. V § 2 odst. 2 písm. a) se bod 5 zrušuje. Dosavadní body 6 až 19 se označují jako body 5 až 18. 3. V § 2 odst. 2 písm. c) se za bod 9 vkládá nový bod 10, který zní: „10. předávací stanicí zařízení pro přeměnu parametrů tepelné energie pro potřeby jednoho nebo více objektů; předávací stanice je samostatnou věcí a není součástí budovy, ve které je umístěna,“. Dosavadní body 10 až 14 se označují jako body 11 až 15. 4. V § 2 odst. 2 písm. c) v bodě 11 se čárka za slovem „sítěmi“ nahrazuje spojkou „a“ a slova „a domovními předávacími stanicemi“ se zrušují. 5. V § 2 odst. 2 písm. c) se bod 13 zrušuje. Dosavadní body 14 a 15 se označují jako body 13 a 14. 6. V § 11a se na konci odstavce 2 doplňují věty „Spotřebitel1f) nebo podnikající fyzická osoba, na kterou se podle věty první vztahuje ustanovení § 57 občanského zákoníku, může od smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu, uzavřené mimo prostory obvyklé k podnikání držitele licence, písemně odstoupit bez uvedení důvodu a bez jakékoliv sankce ve lhůtě do 5 dnů před zahájením dodávky elektřiny nebo plynu. Lhůta k uplatnění práva na odstoupení je zachována, pokud bylo odstoupení od smlouvy písemně odesláno před uplynutím této lhůty.“. Poznámka pod čarou č. 1f) zní: „1f) § 52 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.“. 7. V § 16 se na konci písmene p) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena q) až x), která znějí: „q) vypracovává a aktualizuje podle rozhodnutí Komise Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů včetně všech souvisejících informací a ve stanoveném termínu předkládá Komisi, r) provádí výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie včetně vypracování všech souvisejících informací a předkládá je Komisi, s) zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostranných mezinárodních dohod o statistickém převodu energie z obnovitelných zdrojů nebo o vytvoření společného projektu zabývajícího se využitím energie z obnovitelných zdrojů k dosažení závazného cíle a stanovených cílů včetně vypracování souvisejících informací a jejich předkládání Komisi a spolupracujícímu státu, t) zveřejňuje informace týkající se jednotlivých forem podpory elektřiny z podporovaných zdrojů, podpory tepla z obnovitelných zdrojů, podpory biometanu a podpory decentrální výroby elektřiny, u) vypracovává zprávy o pokroku při podporování a využívání energie z obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektřiny a tepla a ve stanovených termínech je předkládá Komisi, v) eviduje množství elektřiny z podporovaných zdrojů, biometanu a decentrální výroby elektřiny a množství tepla z obnovitelných zdrojů, w) zveřejňuje informace o dostupnosti všech obnovitelných zdrojů pro dopravu a jejich výhodách z hlediska ochrany životního prostředí, x) vydává osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřiny z druhotných zdrojů.“. 8. V § 17 odst. 4 se ve větě druhé za slova „podpora kombinované výroby elektřiny a tepla“ vkládají slova „, podpora biometanu, podpora decentrální výroby elektřiny“. 9. V § 18 odst. 4 se za větu první vkládají věty, které včetně poznámky pod čarou č. 23 znějí: „Zaměstnanci Energetického regulačního úřadu vykonávající dozor v energetických odvětvích se prokazují průkazem zaměstnance Energetického regulačního úřadu, který je zároveň dokladem o jejich pověření k provedení kontroly23). Předložením průkazu zaměstnance Energetického regulačního úřadu osobě, u které má být kontrola vykonána, je kontrola zahájena. 23) § 12 odst. 2 písm. b) zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.“. 10. V § 19a odst. 4 se za slovo „regulaci“ vkládají slova „cen za činnosti operátora trhu a“. 11. V § 20a odst. 4 se na konci písmene u) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena v) až bb), která znějí: „v) zpracovávat a vést evidenci výroben elektřiny, kterým provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy stanovil termín a podmínky připojení, a poskytovat evidované údaje ministerstvu a úřadu, w) hradit výrobcům elektřiny zelený bonus na elektřinu z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, x) hradit povinně vykupujícímu rozdíl mezi výkupní cenou a hodinovou cenou a cenu za jeho činnost, y) hradit výrobcům tepla zelený bonus na teplo, z) hradit výrobcům biometanu zelený bonus na biometan, aa) hradit výrobcům elektřiny připojeným k distribuční soustavě bonus na podporu decentrální výroby elektřiny, bb) vydávat záruky původu elektřiny z obnovitelných zdrojů.“. 12. V § 24 odst. 7 ve větě druhé se za slova „podle § 26 odst. 5“ vkládají slova „prováděném mimo stavy nouze nebo předcházení stavu nouze“. 13. V § 24 odst. 10 písmeno a) zní: „a) každému, kdo požádá o připojení k přenosové soustavě, stanovit podmínky a termín připojení a poskytnout přenos každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro přenos nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu přenosové soustavy,“. 14. V § 24 odst. 10 se na konci písmene w) čárka nahrazuje tečkou a písmeno x) se zrušuje. 15. V § 25 odst. 4 se číslovka „4“ nahrazuje číslovkou „3“. 16. V § 25 odst. 5 se číslovka „4“ nahrazuje číslovkou „3“. 17. V § 25 odst. 6 se slova „odstavci 4“ nahrazují slovy „odstavci 3“. 18. V § 25 odst. 7 se číslovka „4“ nahrazuje číslovkou „3“ a slova „odstavce 6“ se nahrazují slovy „odstavce 5“. 19. V § 25 odst. 7 ve větě druhé se za slova „podle § 26 odst. 5“ vkládají slova „prováděném mimo stavy nouze nebo předcházení stavu nouze“. 20. V § 25 odst. 10 písmeno a) zní: „a) každému, kdo požádá o připojení k distribuční soustavě, stanovit podmínky a termín připojení a umožnit distribuci elektřiny každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování distribuční soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro distribuci nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy nebo přenosové soustavy,“. 21. V § 25 se odstavec 12 zrušuje. 22. V § 26 odst. 5 se slova „dle zvláštního zákona5a)“ včetně poznámky pod čárou nahrazují slovy „podle zákona o podporovaných zdrojích energie prováděné mimo stavy nouze nebo předcházení stavu nouze“. 23. V § 26 odst. 6 se za slova „při dispečerském řízení“ vkládají slova „prováděném mimo stavy nouze nebo předcházení stavu nouze“. 24. V § 30b odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „včetně termínu a podmínek připojení“. 25. § 32 se zrušuje. 26. V § 50 odst. 3 se ve větě druhé slovo „a“ za slovem „umístění“ nahrazuje čárkou a na konci odstavce 3 se doplňují slova „a podmínky zániku smluvního vztahu a závazků z tohoto vztahu vyplývajících“. 27. V § 67 odst. 2 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) výrobny plynu.“. 28. V § 78 odst. 1 poslední věta zní: „V případě, že předávací stanice slouží pro dodávku tepelné energie pouze pro jeden objekt popřípadě pro soubor objektů jednoho odběratele, lze instalovat měření12) tepelné energie na vstupu nebo na výstupu z této předávací stanice.“. 29. V § 78 odst. 7 se poslední věta zrušuje. 30. § 80 se zrušuje. 31. V § 87 odst. 3 se slovo „výměníkových“ nahrazuje slovem „předávacích“ a slova „určených ke změně parametrů teplonosné látky“ se zrušují. 32. V § 90 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo poruší zákaz stanovený v § 3 odst. 5“. 33. V § 91 odst. 6 písmeno n) zní: „n) nezajistí bezpečnostní standard dodávky plynu podle § 73a odst. 1 nebo nepředá operátorovi trhu a Energetickému regulačnímu úřadu údaje o rozsahu a způsobu zajištění bezpečnostního standardu podle § 73a odst. 2, nebo“. 34. V § 91 odst. 8 písm. g) se slova „nesplňuje podmínky podle § 58d odst. 1“ nahrazují slovy „nesplňuje podmínky podle § 58d odst. 1 až 3“. 35. V § 91 odst. 8 písm. o) se slova „§ 58 odst. 8“ nahrazují slovy „§ 58h odst. 8“. 36. § 93 odst. 1 včetně poznámky pod čarou č. 5a zní: „(1) Státní energetická inspekce kontroluje na návrh ministerstva, Energetického regulačního úřadu nebo z vlastního podnětu dodržování a) zákona o hospodaření energií5a), b) zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, c) zákona o cenách4) v rozsahu podle zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen13). 5a) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.“. 37. V § 94 odst. 4 se slova „energetických spotřebičů“ nahrazují slovy „spojených se spotřebou energie“. 38. V § 96 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Dozor nad dodržováním tohoto zákona, zákona o hospodaření energií a zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů v objektech důležitých pro obranu státu provádí Ministerstvo obrany, v objektech sloužících k plnění úkolů Ministerstva vnitra, Policie České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a v objektech organizačních složek státu a příspěvkových organizací zřízených Ministerstvem vnitra provádí Ministerstvo vnitra, v objektech Ministerstva spravedlnosti provádí Ministerstvo spravedlnosti. Při výkonu dozoru postupuje Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti podle § 18 tohoto zákona a v případě uložení pokuty podle hlavy třetí tohoto zákona nebo podle hlavy páté zákona o hospodaření energií nebo podle hlavy desáté zákona o podporovaných zdrojích energie.“. 39. V § 98 se odstavec 11 zrušuje. Dosavadní odstavce 12 až 14 se označují jako odstavce 11 až 13. 40. V § 98a odst. 1 písm. a) se slova „a termíny a rozsah předávání údajů operátorovi trhu potřebných pro plnění jeho povinností“ zrušují a na konci textu písmene a) se doplňují slova „, termíny a rozsah předávání údajů operátorovi trhu potřebných pro plnění jeho povinností“. 41. V § 98a odst. 1 písm. b) se za slova „podpůrných služeb“ vkládají slova „, způsob a postup stanovení neodebrané elektřiny a náhrady za neodebranou elektřinu při dispečerském řízení podle § 26 odst. 5“. 42. V § 98a odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až i) se označují jako písmena d) až h). 43. V § 98a odst. 1 se na konci textu písmene h) doplňují slova „a postup ministerstva při jejich posuzování“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona č. 402/2010 Sb. § 60 Zákon č. 402/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se mění takto: 1. V části první se § 7d zrušuje. 2. Část první se zrušuje. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona č. 281/2009 Sb. § 61 V zákoně č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu, se část sto padesátá druhá zrušuje. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST § 62 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013, s výjimkou ustanovení a) § 1 odst. 3, § 3, § 4 odst. 3, 7 až 9, § 5 odst. 7, § 6 odst. 5, § 7 odst. 1, 2 a 6, § 8 odst. 3 a 5, § 10 odst. 1, § 11 odst. 3, § 12, 17, § 23 odst. 7, § 24 odst. 2, 5, 7 a 8, § 26 odst. 3 až 5 a 7, § 27 odst. 1, 2 a 6, § 30 odst. 2, 4, 6 a 7, § 31 odst. 1 až 3 a 6, § 32 odst. 2, § 35, § 38 odst. 2, § 39 odst. 2 a 4, § 42, § 44 až 47, § 53 a 54, § 56 bodů 1 až 25 a 27 až 39, § 57 bodů 1 až 13, 15 až 20, 22 až 24 a 26 až 43 a § 60 bodu 1, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení, a b) § 56 bodu 26, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015. Němcová v. r. Nečas v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013, v platném znění. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. 2) § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 670/2004 Sb. a zákona č. 158/2009 Sb. 3) § 20a zákona č. 458/2000 Sb., ve znění zákona č. 158/2009 Sb. 4) Rozhodnutí Komise 2009/548/ES ze dne 30. června 2009, kterým se stanoví vzor pro národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES. 4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999. 5) § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., ve znění zákona č. 158/2009 Sb. 6) § 3i zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství. 7) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 8) § 52 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění zákona č. 670/2004 Sb. a zákona č. 158/2009 Sb. 9) § 25 odst. 10 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 16/2016 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, ve znění pozdějších předpisů. 10) Vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění vyhlášky č. 127/2017 Sb. 11) § 22 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění zákona č. 670/2004 Sb. a zákona č. 158/2009 Sb. 12) Vyhláška č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. 13) § 12a zákona č. 458/2000 Sb., ve znění zákona č. 158/2009 Sb. 15) Rozhodnutí Komise 2007/742/ES ze dne 9. listopadu 2007, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělení ekoznačky Společenství tepelným čerpadlům na elektrický nebo plynový pohon a tepelným čerpadlům absorbujícím plyn. 16) § 4 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění zákona č. 670/2004 Sb. a zákona č. 158/2009 Sb. 22) Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů. 22) § 118 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 23) Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 23) § 146 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 24) § 2 odst. 2 písm. a) bod 17 a § 28 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). 24) § 2 odst. 2 písm. b) body 1 a 14 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 25) § 2 odst. 2 písm. b) bod 26 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 26) § 74 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 27) § 2 odst. 2 písm. b) bod 18 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 28) § 56 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 29) Vyhláška č. 62/2011 Sb., o podmínkách připojení k plynárenské soustavě a o změně vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 251/2001 Sb., kterou se stanoví Pravidla provozu přepravní soustavy a distribučních soustav v plynárenství. 30) Vyhláška č. 9/2016 Sb., o postupech registrace podpor u operátora trhu a provedení některých dalších ustanovení zákona o podporovaných zdrojích energie (registrační vyhláška). 31) § 50 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 32) Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis. 33) Čl. 2 odst. 18 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, v platném znění. 34) Čl. 1 odst. 4 nařízení Komise (EU) č. 651/2014, v platném znění. 35) Zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů. 36) § 3 odst. 5 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. 37) § 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 38) Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. 39) Vyhláška č. 328/2022 Sb., o zárukách původu energie. 40) ČSN EN 16325 +A1 Záruky původu energie - Záruky původu elektřiny.
Sdělení Českého statistického úřadu č. 164/2012 Sb.
Sdělení Českého statistického úřadu č. 164/2012 Sb. Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Číselníku zemí (CZEM) Vyhlášeno 30. 5. 2012, částka 58/2012 164 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 18. května 2012 o aktualizaci Číselníku zemí (CZEM) Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, oznamuje s účinností od 1. července 2012 aktualizaci Číselníku zemí (CZEM) vydaného sdělením Českého statistického úřadu č. 489/2003 Sb. ze dne 18. prosince 2003 a aktualizovaného sděleními č. 534/2006 Sb. ze dne 27. listopadu 2006, č. 394/2010 Sb. ze dne 14. prosince 2010, č. 167/2011 Sb. ze dne 13. června 2011 a č. 361/2011 Sb. ze dne 22. listopadu 2011. Předmětem aktualizace je zohlednění změn v mezinárodní normě ISO 3166-1, které na svých stránkách publikuje Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO), a zavedení českých názvů zemí doporučených k užívání Názvoslovnou komisí Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Změny jsou uvedeny v příloze tohoto sdělení. Platné znění aktualizovaného Číselníku zemí (CZEM) bude k dispozici na internetových stránkách Českého statistického úřadu na adrese www.czso.cz. Předsedkyně: doc. Ing. Ritschelová, CSc., v. r. Příloha Položky Číselníku zemí (CZEM) aktualizované k 1. 7. 2012 Kód země| Český název země| Anglický název země ---|---|--- N-3| A-2| A-3| plný| zkrácený| plný| zkrácený 652| BL| BLM| Saint Barthélemy| Saint Barthélemy| Saint Barthélemy| Saint Barthélemy Svatý Bartoloměj| Svatý Bartoloměj| Saint Barthélemy| Saint Barthélemy 498| MD| MDA| Moldavská republika| Moldavsko| the Republic of Moldova| Moldova (the Republic of) Moldavská republika| Moldavská republika| the Republic of Moldova| Moldova (the Republic of) 068| BO| BOL| Mnohonárodní stát Bolívie| Bolívie| the Plurinational Statě of Bolivia| Bolivia, Plurinational Statě of Mnohonárodní stát Bolívie| Mnohonárodní stát Bolívie| the Plurinational Statě of Bolivia| Bolivia, Plurinational Statě of 862| VE| VEN| Bolívarovská republika Venezuela| Venezuela| the Bolivarian Republic of Venezuela| Venezuela, Bolivarian Republic of Bolívarovská republika Venezuela| Bolívarovská republika Venezuela| the Bolivarian Republic of Venezuela| Venezuela, Bolivarian Republic of 348| HU| HUN| Maďarská republika| Maďarsko| the Republic of Hungary| Hungary Maďarsko| Maďarsko| Hungary| Hungary 434| LY| LBY| Velká libyjská arabská lidová socialistická džamáhírije| Libyjská arabská džamáhírije| the Socialist People's Libyan Arab Jamahiriya| Libyan Arab Jamahiriya (the) Libye| Libye| Libya| Libya Poznámka: Šedou barvou je označeno znění platné do 30. 6. 2012. Konkrétní položky aktualizované k 1. 7. 2012 jsou zvýrazněny tučně. Vysvětlivky:| Kód země:| N-3 | numerický trojmístný kód země ---|---|---|--- A-2 | alfabetický dvoumístný kód země A-3 | alfabetický trojmístný kód země
Vyhláška č. 163/2012 Sb.
Vyhláška č. 163/2012 Sb. Vyhláška o zásadách správné laboratorní praxe Vyhlášeno 30. 5. 2012, datum účinnosti 14. 6. 2012, částka 58/2012 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Zásady * Vstupní a periodická kontrola a audit studie * § 3 - (1) Před zahájením vstupní kontroly se každý zaměstnanec Ministerstvem životního prostředí zřízené právnické osoby pro ověřování zásad (dále jen „ověřující osoba“) prokáže průkazem zaměstnance ověřující osoby. * § 4 - (1) Před zahájením periodické kontroly se každý zaměstnanec ověřující osoby (dále jen „inspektor“) prokáže průkazem inspektora. * § 5 - Průběh vstupní a periodické kontroly a auditu studie včetně rozsahu poskytovaných informací je uveden v příloze č. 2. * § 6 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 163/2012 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 163/2012 Sb. Aktuální znění od 14. 6. 2012 163 VYHLÁŠKA ze dne 4. května 2012 o zásadách správné laboratorní praxe Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 17 odst. 2 a § 20 odst. 6 zákona č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon): § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje a) zásady správné laboratorní praxesprávné laboratorní praxe (dále jen „zásady“), b) průběh vstupní a periodické kontroly a auditu studie, c) rozsah informací, které mají být poskytnuty při vstupní a periodické kontrole a auditu studie, d) náležitosti zprávy o průběhu vstupní a periodické kontroly a auditu studie, e) vzor osvědčení. § 2 Zásady (1) Na testování nebezpečných vlastností chemických látek a směsí pro zdraví a životní prostředí pro účely chemického zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie2) se vztahují zásady stanovené v části A přílohy k vyhlášce č. 86/2008 Sb., o stanovení zásad správné laboratorní praxe v oblasti léčiv. (2) Vzor osvědčení vydávaného podle chemického zákona je uveden v příloze č. 1 této vyhlášky. Vstupní a periodická kontrola a audit studie § 3 (1) Před zahájením vstupní kontroly se každý zaměstnanec Ministerstvem životního prostředí zřízené právnické osoby pro ověřování zásad (dále jen „ověřující osoba“) prokáže průkazem zaměstnance ověřující osoby. (2) Při vstupní kontrole se zjišťuje, zda testovací zařízení3) má zavedený program zabezpečování jakosti3) zaručující, že prováděné studie3) jsou v souladu se zásadami. (3) Zpráva o průběhu vstupní kontroly testovacího zařízení obsahuje a) název, sídlo a identifikační číslo testovacího zařízení, b) datum, kdy byla kontrola provedena, c) jména a příjmení vedoucích zaměstnanců, kteří se zúčastnili kontroly, d) předmět kontroly, e) závěry a doporučení týkající se udělení osvědčení, f) vyjádření vedení testovacího zařízení ke zprávě o průběhu vstupní kontroly. § 4 (1) Před zahájením periodické kontroly se každý zaměstnanec ověřující osoby (dále jen „inspektor“) prokáže průkazem inspektora. (2) Při periodické kontrole se prověřují postupy a praktiky testovacího zařízení na místě za účelem posouzení míry shody se zásadami. Periodická kontrola se provádí nejméně jednou za dva roky; v případě, že nelze z vážných důvodů v této lhůtě kontrolu provést, provede se kontrola v nejbližším možném termínu po vzájemné dohodě držitele osvědčení s ověřující osobou. (3) Při auditu studie se porovnávají primární údaje3) a související záznamy s průběžnou nebo závěrečnou zprávou o výsledcích studie s cílem zjistit, zda byly primární údaje řádně uvedeny a zda se testování uskutečňuje v souladu s plánem studie3) a se standardními operačními postupy3); audit studie slouží k získání dalších informací neuvedených v závěrečné zprávě o výsledcích studie a k určení, zda nebyly při zpracování údajů použity postupy, které by mohly snížit jejich validitu. (4) Zpráva o průběhu periodické kontroly testovacího zařízení obsahuje a) název, sídlo a identifikační číslo testovacího zařízení, b) datum, kdy byla kontrola provedena, c) jména a příjmení vedoucích zaměstnanců testovacího zařízení, kteří se zúčastnili kontroly, d) předmět kontroly, e) závěry a doporučení týkající se zachování či odejmutí osvědčení, f) vyjádření vedení testovacího zařízení ke zprávě o průběhu periodické kontroly. (5) Zpráva o průběhu auditu studie obsahuje a) název studie, b) název, sídlo a identifikační číslo testovacího zařízení, c) datum, kdy byl audit proveden, d) jména a příjmení vedoucích zaměstnanců testovacího zařízení, kteří se zúčastnili auditu, e) předmět auditu, f) závěry a doporučení týkající se míry shody studie se zásadami, g) vyjádření vedení testovacího zařízení ke zprávě o průběhu auditu. § 5 Průběh vstupní a periodické kontroly a auditu studie včetně rozsahu poskytovaných informací je uveden v příloze č. 2. § 6 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jejího vyhlášení. Ministr: Mgr. Chalupa v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 163/2012 Sb. VZOR 264kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 163/2012 Sb. Průběh vstupní a periodické kontroly a auditu studie a rozsah poskytovaných informací4) 1. Ověřující osoba Ověřující osoba zajistí, aby byl k dispozici odpovídající počet inspektorů, který závisí na: a) počtu testovacích zařízení zahrnutých do programu shody, b) četnosti, s níž má být posuzována míra shody testovacích zařízení se zásadami, c) počtu a složitosti studií provedených těmito testovacími zařízeními, d) počtu speciálních kontrol nebo auditů požadovaných Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví. Ověřující osoba zajistí školení inspektorů zohledňující jejich individuální kvalifikace a zkušenosti a účastní se vzájemných konzultací, včetně případných školení se zaměstnanci ověřující osoby v jiných členských státech OECD. 2. Programy shody Program shody je podrobný plán pro monitorování shody se zásadami v testovacích zařízeních prostřednictvím kontrol a auditů studií. Účelem monitorování shody se zásadami je zjištění, zda testovací zařízení zavedlo při provádění studií zásady a zda je schopno zajistit, aby výsledné údaje měly náležitou jakost. 3. Kontrola testovacího zařízení Kontroly prováděné na pozemcích, v objektech a pracovištích užívaných k testování za účelem zjištění shody se zásadami mohou probíhat v každém testovacím zařízení, které získává údaje o bezpečnosti pro zdraví a pro životní prostředí pro účely regulace, a má osvědčení nebo o něj žádá. Inspektor může provádět audit údajů, které se týkají fyzikálních, chemických, toxikologických a ekotoxikologických vlastností látek a směsí. Během kontroly se přezkoumává struktura řízení a standardní operační postupy testovacího zařízení, provádějí se pohovory s vedoucími technickými pracovníky, posuzuje se jakost a integrita údajů získaných zařízením a podává se o nich zpráva. 3.1. Postupy kontroly Předběžná kontrola Před provedením kontroly testovacího zařízení nebo auditu studie se inspektor seznámí s testovacím zařízením, které má navštívit. Inspektor prostuduje všechny protokoly o předchozích kontrolách, plány prostor testovacího zařízení, organizační řád, zprávy o výsledcích studií a seznam zaměstnanců. Inspektor se zaměřuje především na informace o a) typu, velikosti a uspořádání testovacího zařízení, b) rozsahu studií, kterými se budou zabývat během kontroly, c) struktuře řízení testovacího zařízení. Inspektor se zaměřuje zvláště na nedostatky zjištěné při předchozích kontrolách testovacího zařízení. Pokud nebyly provedeny žádné předchozí kontroly, slouží předběžná kontrola k získání základních informací. 3.2. Úvodní schůzka Inspektor při úvodní schůzce a) objasní účel a rozsah návštěvy, b) popíše dokumentaci, jako jsou zejména seznamy probíhajících a ukončených studií, plány studií, standardní operační postupy, zprávy o výsledcích studií, které bude požadovat pro kontrolu testovacího zařízení; dohodne se rovněž o přístupu k příslušným dokumentům a v případě potřeby o jejich kopírování, objasní si strukturu testovacího zařízení nebo si vyžádá informace o struktuře testovacího zařízení a o jeho zaměstnancích, c) vyžádá si informace o studiích, na které se nevztahují zásady, prováděných v částech testovacího zařízení, kde se studie podle zásad provádějí, d) předběžně stanoví, které části testovacího zařízení se podrobí kontrole, e) popíše dokumenty a vzorky, které budou zapotřebí pro audit vybraných probíhajících nebo ukončených studií, f) oznámí, že po ukončení kontroly se uskuteční závěrečná schůzka. Inspektor před zahájením kontroly testovacího zařízení naváže kontakt s jeho útvarem zabezpečování jakosti. Při provádění kontroly doprovází inspektora zaměstnanec útvaru zabezpečování jakosti. 3.3. Organizace a zaměstnanci Vedoucí testovacího zařízení3) předloží na požádání zejména tyto dokumenty a) plány podlaží, b) organizační strukturu vedení a odborných úseků, c) seznam zaměstnanců podílejících se na studiích vybraných pro audit, s uvedením jejich kvalifikačních předpokladů, d) seznam probíhajících a ukončených studií s informacemi o druhu studií, datech zahájení a ukončení3), testovacím systému3), metodě aplikace testované položky3) a jménu vedoucího studie3), e) programy zdravotního dohledu, f) pracovní náplně zaměstnanců, jejich vzdělávací programy a záznamy o nich, g) přehled standardních operačních postupů v testovacím zařízení, h) specifické standardní operační postupy mající vztah ke studiím nebo postupům, které budou podrobeny kontrole nebo auditu, i) seznam vedoucích studií a zadavatelů studií3), které jsou předmětem auditu. Inspektor kontroluje zejména a) průběh probíhajících a ukončených studií, aby byla zjištěna úroveň práce vykonané testovacím zařízením, b) kvalifikaci vedoucího studie, vedoucího útvaru zabezpečování jakosti a dalších zaměstnanců, c) existenci standardních operačních postupů pro všechny odpovídající oblasti testování. 3.4. Program zabezpečování jakosti a útvar zabezpečování jakosti Vedoucí útvaru zabezpečování jakosti na požádání objasní systémy a metody kontroly a sledování zabezpečování jakosti studií a systém záznamu pozorování provedených v průběhu sledování zabezpečování jakosti. Inspektor kontroluje a) kvalifikaci vedoucího útvaru zabezpečování jakosti a všech zaměstnanců tohoto útvaru, b) zda útvar zabezpečování jakosti pracuje nezávisle na zaměstnancích účastnících se studií, c) jak útvar zabezpečování jakosti navrhuje a provádí kontroly, jak sleduje identifikované kritické fáze studie a jaké prostředky má k dispozici pro kontroly a sledování zabezpečování jakosti, d) zda se v případě krátkodobých studií3), kdy není praktické sledovat každou studii, používá kontrola náhodným výběrem, e) rozsah a hloubku sledování zabezpečování jakosti během provádění praktických etap studie, f) rozsah a hloubku sledování zabezpečování jakosti běžných činností testovacího zařízení, g) postup zabezpečování jakosti při kontrole zprávy o výsledcích studie s cílem potvrdit její shodu s primárními údaji, h) zda vedení dostává od útvaru zabezpečování jakosti zprávy týkající se problémů, které mohou ovlivňovat jakost a integritu studie, i) opatření přijatá útvarem zabezpečování jakosti při zjištění odchylek, j) případnou úlohu útvaru zabezpečování jakosti v případě, že se studie nebo jejich části provádějí ve smluvních laboratořích, k) případnou úlohu útvaru zabezpečování jakosti při přezkoumání, revizi nebo novelizaci standardních operačních postupů. 3.5. Prostory Inspektor ověřuje, zda a) uspořádání umožňuje, aby zejména testované položky, zvířata, krmivo a patologické vzorky byly dostatečně odděleny tak, aby se nemohly zaměnit s těmito objekty z jiné studie, b) existují postupy udržování a sledování podmínek prostředí a fungují účinně v kritických místech, jako například v místnostech pro zvířata a pro jiné biologické systémy, v prostorách pro skladování testovaných položek a v laboratořích, c) je celkový úklid v různých prostorech dostatečný, a zda se zde v případě potřeby provádí hubení škůdců. 3.6. Péče o biologické testovací systémy, jejich umístění a izolace Inspektor kontroluje podle testovacích systémů, zda a) prostory odpovídají použitým testovacím systémům a potřebám testování, b) jsou vytvořeny podmínky pro karanténu zvířat a rostlin, které byly přijaty do testovacího zařízení, a zda se tyto podmínky náležitě uplatňují, c) jsou vytvořeny podmínky pro izolaci zvířat, popřípadě jiných prvků testovacího systému, o nichž se ví nebo je podezření, že jsou nemocná nebo přenášejí choroby, d) existuje odpovídající kontrola a evidence zdravotního stavu, chování nebo jiných aspektů testovacího systému, e) existuje odpovídající, dobře udržované a účinné zařízení pro udržování podmínek prostředí požadovaných pro každý testovací systém, f) klece pro zvířata, sítě, nádrže a jiné nádoby a jejich příslušenství jsou udržovány v dostatečné čistotě, g) analýzy pro kontrolu podmínek prostředí a pomocných systémů jsou prováděny v souladu se standardními operačními postupy, h) existují prostory pro odstraňování zvířecích odpadů a odpadů z testovacích systémů, a zda se s nimi nakládá tak, aby se minimalizovalo zamoření hmyzem, zápachem, ohrožení nemocemi a kontaminace prostředí, i) jsou k dispozici skladovací prostory pro krmivo nebo obdobný materiál pro všechny testovací systémy; zda se tyto prostory nepoužívají pro skladování jiných materiálů, jako jsou testované položky, chemikálie na hubení škůdců nebo desinfekční prostředky, a zda jsou odděleny od prostor, v nichž jsou umístěna zvířata nebo jiné biologické testovací systémy, j) skladované krmivo a stelivo je chráněno před znehodnocením způsobeným nepříznivými podmínkami okolního prostředí, zamořením nebo kontaminací. 3.7. Přístroje, materiály, činidla a vzorky Inspektor ověřuje, zda a) jsou přístroje čisté a provozuschopné, b) jsou vedeny záznamy o provozu, údržbě, ověřování, kalibraci a validaci měřicí aparatury a přístrojů, včetně počítačových systémů, c) jsou materiály a chemická činidla řádně označena a skladována při vhodné teplotě, a zda je dodržována exspirační doba; zda etikety na činidlech označují jejich původ, identitu a koncentraci nebo jiné relevantní informace, d) jsou vzorky správně označeny podle testovacího systému, studie, původu a data odběru, e) použité přístroje a materiály znatelně neovlivňují testovací systémy. 3.8. Testovací systémy 3.8.1. Fyzikální a chemické systémy Inspektor ověřuje, zda a) byla stanovena stabilita testovaných a referenčních položek3) vyžaduje-li to plán studie, a zda byly použity referenční položky uvedené v plánu studie, b) údaje z automatických systémů, získané ve formě grafů, nahrávek nebo výstupů z počítače, jsou dokumentovány jako primární údaje a zda jsou archivovány. 3.8.2. Biologické testovací systémy Inspektor při zohlednění aspektů vztahujících se k ošetřování, umístění a izolaci biologických testovacích systémů kontroluje, zda a) jsou testovací systémy v souladu se specifikacemi uvedenými v plánech studie, b) jsou v průběhu studie testovací systémy identifikovány odpovídajícím způsobem, v případě potřeby jednoznačně, a zda existují záznamy o příjmu testovacích systémů plně dokumentující počet přijatých, použitých, nahrazených a vyřazených testovacích systémů, c) jsou klece nebo nádoby pro testovací systémy řádně označeny všemi potřebnými údaji, d) jsou odpovídajícím způsobem odděleny studie prováděné na stejném živočišném druhu nebo stejném biologickém testovacím systému, ale s rozdílnými látkami, e) jsou odpovídajícím způsobem odděleny živočišné druhy nebo jiné biologické testovací systémy v prostoru i v čase, f) je prostředí biologického testovacího systému v souladu s plánem studie nebo se standardními operačními postupy, například z hlediska teploty nebo světelného režimu, g) záznamy o příjmu, manipulaci, umístění nebo izolaci, ošetření a zdravotním hodnocení se vztahují k příslušným testovacím systémům, h) jsou vedeny písemné záznamy o vyšetření, karanténě, chorobnosti, úmrtnosti, chování, diagnóze a léčbě živočišných a rostlinných testovacích systémů nebo o jiných podobných aspektech odpovídajících každému biologickému testovacímu systému, i) jsou učiněna vhodná opatření pro odstraňování testovacích systémů po ukončení testů. 3.9. Testované a referenční položky Inspektor kontroluje, zda a) existují písemné záznamy o příjmu testovaných a referenčních položek včetně označení odpovědné osoby, a o manipulaci s testovanými a referenčními položkami, o jejich vzorkování, použití a skladování, b) jsou obaly testovaných a referenčních položek řádně označeny, c) jsou skladovací podmínky vhodné pro zachování koncentrace, čistoty a stability testovaných a referenčních položek, d) existují písemné záznamy o stanovení identity, čistoty, složení, stability testovaných a referenčních položek a popřípadě záznamy o jejich ochraně před kontaminací, e) v případě potřeby existují postupy pro stanovení homogenity a stability směsí obsahujících testované a referenční položky, f) jsou v případě potřeby nádoby obsahující směsi nebo roztoky testovaných a referenčních položek označeny, a zda se vedou záznamy o homogenitě a stabilitě jejich obsahu, g) v případě testu, který trvá déle než čtyři týdny, byly pro analytické účely odebrány vzorky z každé šarže3) testovaných a referenčních položek, a zda byly po příslušnou dobu uchovávány, h) jsou navrženy postupy pro míšení látek tak, aby se zabránilo záměnám nebo kontaminaci. 3.10. Standardní operační postupy Inspektor kontroluje, zda a) má každá část testovacího zařízení okamžitě k dispozici příslušnou schválenou verzi standardních operačních postupů, b) existují postupy pro revizi a aktualizaci standardních operačních postupů, c) jsou všechny doplňky a změny standardních operačních postupů schváleny a datovány, d) jsou uchovávány staré verze standardních operačních postupů, e) jsou k dispozici standardní operační postupy zejména pro tyto činnosti i) příjem, stanovení identity, čistoty, složení a stability, označení, manipulace, vzorkování, použití a uložení testovaných a referenčních položek, ii) použití, údržba, čištění, kalibrace a validace měřicích přístrojů, počítačových systémů a vybavení pro kontrolu prostředí, iii) příprava činidel a dávkových forem, iv) evidence, oznamování, uchovávání a vyhledávání záznamů a zpráv o výsledcích studie, v) příprava a kontrola prostředí v prostorách, kde se nacházejí testovací systémy, vi) příjem, přenos, umístění, charakterizace, identifikace a péče o testovací systémy, vii) manipulace s testovacími systémy před zahájením studie, v jejím průběhu a po jejím ukončení, viii) odstraňování testovacích systémů, ix) používání prostředků na hubení škůdců a užívání čisticích prostředků, x) činnosti útvaru zabezpečování jakosti. 3.11. Provedení studií Inspektor ověřuje, zda a) byl plán studie podepsán vedoucím studie, b) byly všechny dodatky k plánu studie podepsány a datovány vedoucím studie, c) bylo v případě potřeby zaznamenáno datum souhlasu zadavatele s plánem studie, d) byla měření, pozorování a testy v souladu s plánem studie a odpovídajícími standardními operačními postupy, e) výsledky těchto měření, pozorování a testů byly zaznamenány přímo, okamžitě, správně a čitelně a byly podepsány nebo parafovány a datovány, f) žádné změny primárních údajů, včetně údajů uložených v počítačích, nepřekrývají předchozí údaje, jsou udány důvody změny, identifikace osoby zodpovědné za změnu a datum, kdy byla změna učiněna, g) jsou identifikovány údaje získané prostřednictvím počítače nebo v něm uložené, a zda jsou postačující postupy vedoucí k jejich ochraně proti nepovoleným změnám nebo ztrátám, h) jsou počítačové systémy používané ve studii spolehlivé, přesné a validované, i) byly prošetřeny a vyhodnoceny všechny nepředvídané události zaznamenané v primárních údajích, j) jsou výsledky uvedené ve zprávách o výsledcích studií (průběžných nebo závěrečných) jednotné a úplné, a zda přesně odpovídají primárním údajům. 3.12. Zprávy o výsledcích studie Při přezkoumání zprávy o výsledcích studie inspektor kontroluje, zda a) je podepsána a datována vedoucím studie, jako doklad převzetí odpovědnosti za platnost studie a potvrzení, že studie byla provedena v souladu se zásadami, b) je podepsána a datována dalšími odbornými zaměstnanci, pokud jsou v ní zahrnuty zprávy ze spolupracujících odvětví, c) je ve zprávě o výsledcích studie uvedeno prohlášení o zabezpečování jakosti, a zda je podepsáno a datováno, d) byly všechny změny provedeny odpovědnými zaměstnanci, e) uvádí umístění všech vzorků, vzorků testovacích systémů3) a primárních údajů. 3.13. Uložení a uchovávání zpráv o výsledcích studie Inspektor kontroluje a) zda byla určena osoba odpovědná za registraturu, b) prostory registratury pro uložení plánů studie, primárních údajů včetně údajů z přerušených studií prováděných v souladu se zásadami, zpráv o výsledcích studie, vzorků, vzorků testovacích systémů a záznamů o vzdělávání a školení zaměstnanců, c) postupy pro vyhledávání materiálů, d) postupy omezující přístup do registratury pouze na pověřené zaměstnance a záznamy o zaměstnancích, kterým byl povolen přístup k primárním údajům, diapozitivům a dalším materiálům z registratury, e) zda je veden soupis materiálů vydaných z registratury a vrácených do ní, f) zda jsou záznamy a materiály uchovávány po požadovanou nebo vhodnou dobu, a zda jsou chráněny zejména proti ztrátě nebo poškození ohněm a nepříznivými podmínkami prostředí. 4. Audit studie Kontroly testovacích zařízení zahrnují audity studií, které přezkoumávají probíhající nebo ukončené studie. Cílem auditu je rekonstrukce studie porovnáním zprávy o výsledcích studie s plánem studie, odpovídajícími standardními operačními postupy, primárními údaji a jiným uloženým materiálem. Inspektor se nezabývá odborným návrhem studie nebo interpretací výsledků studií z hlediska rizik pro lidské zdraví a pro životní prostředí. Při provádění auditu studie poskytne testovací zařízení a) jména, příjmení, popisy práce a přehled o školeních a zkušenostech vybraných zaměstnanců, kteří se podíleli na studii, jako je vedoucí studie a vědečtí zaměstnanci, b) doklad, že je k dispozici dostatečný počet zaměstnanců kvalifikovaných v oblastech, v nichž probíhá studie, c) identifikaci jednotlivých součástí přístrojů nebo speciálního zařízení použitého ve studii a záznamy o kalibraci, údržbě a servisu zařízení, d) záznamy o stabilitě testovaných položek, o analýzách těchto látek a jejich složení, analýzách krmiva atd., e) rozpis pracovních úkolů přidělených vybraným zaměstnancům, kteří se podíleli na studii, ke zjištění, zda tito zaměstnanci měli dostatek času splnit úkoly uvedené v plánu studie nebo ve zprávě o výsledcích studie, f) kopie veškeré dokumentace, která se týká kontrolních postupů nebo která tvoří integrální součást studie, zejména i) plán studie, ii) standardní operační postupy, které se používaly při provádění studie, iii) pracovní záznamy, laboratorní poznámkové sešity, soubory informací, pracovní listy, výstupy z údajů uložených v počítačích a další podobné údaje, v případě potřeby kontrolu výpočtů, iv) zprávu o výsledcích studie. Ve studiích, v nichž se používají zvířata, například hlodavci nebo jiní savci, sleduje inspektor dostatečně vypovídající procento zvířat od jejich příchodu do testovacího zařízení až po jejich pitvu. Věnuje zvláštní pozornost zejména záznamům o a) tělesné hmotnosti zvířete, příjmu potravy a vody, přípravě aplikačních dávek a jejich podávání, b) klinických pozorováních a pitevních nálezech, c) klinické chemii, d) patologii. 5. Opatření následující po kontrole testovacího zařízení nebo auditu studie 5.1. Pokud nebyly zjištěny žádné nebo jen velmi malé odchylky, ověřující osoba a) vydá prohlášení, že v testovacím zařízení byla provedena kontrola a bylo zjištěno, že testovací zařízení pracuje ve shodě se zásadami; uvedou se data kontroly testovacího zařízení a popřípadě studie podrobené kontrole; takové prohlášení se použije rovněž k poskytnutí informací orgánům pro monitorování shody se správnou laboratorní praxísprávnou laboratorní praxí v jiných členských zemích OECD, b) uloží testovacímu zařízení nápravu zjištěných odchylek, c) poskytne Ministerstvu životního prostředí podrobnou zprávu o zjištěných výsledcích. 5.2. Pokud byly zjištěny závažné odchylky, které nemohou ovlivnit platnost studií prováděných v testovacím zařízení, ověřující osoba a) oznámí Ministerstvu životního prostředí podrobnosti o zjištěných nedostatcích nebo chybách a doporučí pozastavení platnosti osvědčení do odstranění nedostatků, b) uloží testovacímu zařízení nápravu zjištěných odchylek, nejdéle však do šesti měsíců. Po odstranění nedostatků vykoná ověřující osoba kontrolu jejich odstranění. V průběhu odstraňování nedostatků není testovací zařízení vyřazeno z programu shody, c) poskytne Ministerstvu životního prostředí podrobnou zprávu o zjištěných výsledcích, d) poskytne Ministerstvu životního prostředí samostatnou zprávu o kontrole odstranění odchylek. Pokud nebyly odchylky uspokojivě odstraněny, postupuje ověřující osoba podle bodu 5.3. 5.3. Pokud byly zjištěny závažné odchylky, které mohou ovlivnit platnost studií prováděných v testovacím zařízení, ověřující osoba a) oznámí Ministerstvu životního prostředí podrobnosti o zjištěných nedostatcích nebo chybách a doporučí odebrání osvědčení a ukončení kontrol tohoto testovacího zařízení nebo auditů jeho studií a vyřazení testovacího zařízení z programu shody, b) doporučí Ministerstvu životního prostředí, aby studii odmítl, nebo c) požádá, aby bylo ke zprávám o výsledcích studií připojeno prohlášení podrobně popisující odchylky. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/9/ES ze dne 11. února 2004 o inspekci a ověřování správné laboratorní praxe. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/10/ES ze dne 11. února 2004 o harmonizaci právních a správních předpisů týkajících se používání zásad správné laboratorní praxe a ověřování jejich používání při zkouškách chemických látek. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/796/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění. 3) Vyhláška č. 86/2008 Sb., o stanovení zásad správné laboratorní praxe v oblasti léčiv. 4) Ustanovení o průběhu vstupní a periodické kontroly a auditu studie a rozsahu poskytovaných informací, která jsou obsažena v této příloze, jsou v souladu s přílohou I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/9/ES ze dne 11. února 2004 o inspekci a ověřování správné laboratorní praxe (kodifikované znění).
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 57/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 57/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Memoranda o porozumění mezi Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem cestovního ruchu Brazilské federativní republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu Vyhlášeno 25. 5. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 27. 3. 2012, částka 29/2012 * Článek 1 - Cíl * Článek 2 - Výměna informací * Článek 3 - Propagace * Článek 4 - Obchodní spolupráce * Článek 5 - Mezinárodní koordinace * Článek 6 - Vnitrostátní právní předpisy * Článek 7 - Řešení sporů * Článek 8 - Dodatky * Článek 9 - Doba platnosti a ukončení platnosti Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 27. 3. 2012 57 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 27. března 2012 bylo v Brasílii podepsáno Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem cestovního ruchu Brazilské federativní republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu. Memorandum vstoupilo v platnost na základě svého článku 9 odst. 1 dnem podpisu. České znění Memoranda a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně. MEMORANDUM O POROZUMĚNÍ MEZI MINISTERSTVEM PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČESKÉ REPUBLIKY A MINISTERSTVEM CESTOVNÍHO RUCHU BRAZILSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY O SPOLUPRÁCI V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvo cestovního ruchu Brazilské federativní republiky (dále uváděné jako „strany“), které si přejí ustanovit právní rámec pro budoucí spolupráci mezi těmito dvěma zeměmi v oblasti cestovního ruchu, které uznávají význam rozvoje cestovního ruchu a jejího hospodářského, sociálního a kulturního přínosu pro obě země, a které si přejí ustanovit právní rámec pro budoucí spolupráci v oblasti cestovního ruchu mezi oběma zeměmi, se dohodly následujícím způsobem: Článek 1 Cíl Strany v souladu s vnitrostátními právními předpisy svých států nastaví vhodné podmínky pro spolupráci střednědobého a dlouhodobého charakteru v oblasti turistiky pro vzájemný prospěch obou zemí. Článek 2 Výměna informací Strany v souladu s vnitrostátními právními předpisy svých států budou podporovat výměnu statistických údajů a informací, týkajících se cestovního ruchu, propagačních materiálů a publikací v oblastech společného zájmu. Článek 3 Propagace 1. Strany budou podporovat vzájemné návštěvy zástupců médií, cestovních kanceláří a agentur s cílem zajistit šíření informací o turistických zajímavostech každé ze stran u druhé strany a tímto způsobem přispívat k rozšíření turistické výměny mezi těmito dvěma zeměmi. 2. Obě strany se budou - pokud možno - účastnit výstav, kongresů, veletrhů a dalších propagačních činností organizovaných druhou stranou. Článek 4 Obchodní spolupráce Strany budou propagovat a podporovat spolupráci mezi turistickými operátory, cestovními kancelářemi a jinými odvětvími turistického ruchu v obou zemích. Článek 5 Mezinárodní koordinace Podle svých příslušných vnitrostátních právních předpisů se budou obě strany snažit jednat ve shodě s mezinárodními organizacemi a jinými fóry ohledně otázek týkajících se turistiky. Článek 6 Vnitrostátní právní předpisy Všechny činnosti prováděné v rámci tohoto memoranda o porozumění podléhají vnitrostátním právním předpisům platným v České republice, resp. Brazilské federativní republice. Článek 7 Řešení sporů Veškeré spory, vzniklé v souvislosti s výkladem nebo uplatňováním tohoto memoranda o porozumění, budou řešeny formou přímých jednání mezi stranami diplomatickou cestou. Článek 8 Dodatky Strany mohou na základě vzájemné dohody kdykoli pozměnit toto memorandum o porozumění písemnou formou. Článek 9 Doba platnosti a ukončení platnosti 1. Toto memorandum o porozumění vstoupí v platnost dnem jeho podepsání a bude platit po dobu neurčitou. 2. Každá ze stran může diplomatickou cestou vyjádřit svůj záměr ukončit platnost tohoto memoranda o porozumění. Ukončení platnosti nastane tři měsíce po jeho oznámení a nijak neovlivní již probíhající spolupráci. Dáno v Brasílii dne 27. března 2012, ve dvou vyhotoveních v českém, portugalském a anglickém jazyce, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílnosti ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém. Za Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky Ing. Michal Janeba v. r. náměstek ministra pro místní rozvoj Za Ministerstvo cestovního ruchu Brazilské federativní republiky Valdir Moyses Simao v. r. náměstek ministra cestovního ruchu
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 56/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 56/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o spolupráci v oblasti cestovního ruchu mezi Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem kultury a cestovního ruchu Ázerbájdžánské republiky Vyhlášeno 25. 5. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 5. 4. 2012, částka 29/2012 * Článek 1 - Smluvní strany budou konkrétně usilovat o rozvoj a posilování vztahů mezi oběma zeměmi v oblasti cestovního ruchu s ohledem na zlepšování vzájemného poznávání historie a kultury obou národů. * Článek 2 - Smluvní strany budou usilovat o posílení spolupráce na podporu rozvoje sektoru cestovního ruchu, a za tímto účelem budu podporovat výměnu odborníků s cílem rozvíjet marketing cestovního ruchu. * Článek 3 - Smluvní strany zajistí realizaci následujících akcí: * Článek 4 - Smluvní strany budou usilovat o provádění a výměnu informací o vzdělávacích programech společného zájmu v oblasti cestovního ruchu, které se týkají cestovního ruchu a řízení hotelů, a to výměnou informací o provedených studiích i o výsledcích jejich realiz * Článek 5 - Smluvní strany budou vyvíjet veškeré úsilí o další rozvoj spolupráce mezi svými příslušnými orgány také v kontextu mezinárodních organizací působících v sektoru cestovního ruchu a výměny informací o dosažených výsledcích. * Článek 6 - Všechny formy spolupráce vyplývající z této dohody budou prováděny v souladu s vnitrostátními právními předpisy smluvních stran. * Článek 7 - Ve snaze zajistit implementaci této dohody, koordinovat spolupráci příslušných orgánů a monitorovat realizaci společných projektů smluvních stran, zřídí smluvní strany Společný pracovní výbor, který na svém prvním zasedání navrhne pracovní program na příšt * Článek 8 - Smluvní strany na základě vzájemného souhlasu mohou provést dodatky a změny této dohody ve formě protokolů, jež se stanou nedílnou součástí této dohody a vstoupí v platnost v souladu s článkem 9 této dohody. * Článek 9 - Dohoda vstoupí v platnost dnem podpisu a sjednává se na dobu neurčitou. Každá smluvní strana může tuto dohodu kdykoliv písemně vypovědět. Platnost této dohody bude ukončena šest měsíců ode dne doručení oznámení o výpovědi druhé Smluvní straně. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 5. 4. 2012 56 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 5. dubna 2012 byla v Praze podepsána Dohoda o spolupráci v oblasti cestovního ruchu mezi Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem kultury a cestovního ruchu Ázerbájdžánské republiky. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 9 dnem podpisu. České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. Dohoda o spolupráci v oblasti cestovního ruchu mezi Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem kultury a cestovního ruchu Ázerbájdžánské republiky Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvo kultury a cestovního ruchu Ázerbájdžánské republiky (dále jen „smluvní strany“), přejíce si dále rozvíjet spolupráci v oblasti cestovního ruchu, přesvědčeny o potřebě rozvíjet aktivní spolupráci v oblasti cestovního ruchu při zohledňování svých vlastních potenciálů, berouce na vědomí vůli smluvních stran společně usilovat o zachování přírodních, environmentálních a kulturních zdrojů s cílem zajistit udržitelný rozvoj v sektoru cestovního ruchu, se dohodly následovně: Článek 1 Smluvní strany budou konkrétně usilovat o rozvoj a posilování vztahů mezi oběma zeměmi v oblasti cestovního ruchu s ohledem na zlepšování vzájemného poznávání historie a kultury obou národů. Smluvní strany budou podporovat spolupráci mezi podniky, organizacemi, institucemi a orgány obou zemí v oblasti cestovního ruchu. Článek 2 Smluvní strany budou usilovat o posílení spolupráce na podporu rozvoje sektoru cestovního ruchu, a za tímto účelem budu podporovat výměnu odborníků s cílem rozvíjet marketing cestovního ruchu. Článek 3 Smluvní strany zajistí realizaci následujících akcí: a) organizaci výměny odborníků v oblasti cestovního ruchu s cílem posilovat jeho potencionál a realizovat výstavy, sympozia a semináře s cílem podpory cestovního ruchu v obou zemích; b) výměnu technických, statistických a turistických materiálů souvisejících s cestovním ruchem; c) spolupráci v oblasti právních předpisů cestovního ruchu. Článek 4 Smluvní strany budou usilovat o provádění a výměnu informací o vzdělávacích programech společného zájmu v oblasti cestovního ruchu, které se týkají cestovního ruchu a řízení hotelů, a to výměnou informací o provedených studiích i o výsledcích jejich realizace. Článek 5 Smluvní strany budou vyvíjet veškeré úsilí o další rozvoj spolupráce mezi svými příslušnými orgány také v kontextu mezinárodních organizací působících v sektoru cestovního ruchu a výměny informací o dosažených výsledcích. Článek 6 Všechny formy spolupráce vyplývající z této dohody budou prováděny v souladu s vnitrostátními právními předpisy smluvních stran. Článek 7 Ve snaze zajistit implementaci této dohody, koordinovat spolupráci příslušných orgánů a monitorovat realizaci společných projektů smluvních stran, zřídí smluvní strany Společný pracovní výbor, který na svém prvním zasedání navrhne pracovní program na příští léta a nastaví priority spolupráce mezi oběma zeměmi. Smluvní strany mohou přizvat odborníky a zástupce soukromého sektoru obou států k účasti na činnostech Společného pracovního výboru. Článek 8 Smluvní strany na základě vzájemného souhlasu mohou provést dodatky a změny této dohody ve formě protokolů, jež se stanou nedílnou součástí této dohody a vstoupí v platnost v souladu s článkem 9 této dohody. Článek 9 Dohoda vstoupí v platnost dnem podpisu a sjednává se na dobu neurčitou. Každá smluvní strana může tuto dohodu kdykoliv písemně vypovědět. Platnost této dohody bude ukončena šest měsíců ode dne doručení oznámení o výpovědi druhé Smluvní straně. Dáno v Praze dne 5. dubna 2012 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, ázerbájdžánském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílností ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém. Za Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky Ing. Kamil Jankovský v. r. ministr pro místní rozvoj Za Ministerstvo kultury a cestovního ruchu Ázerbájdžánské republiky Abulfas Garayev v.r. ministr kultury a cestovního ruchu
Vyhláška č. 160/2012 Sb.
Vyhláška č. 160/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 427/2008 Sb., o stanovení výše náhrad výdajů za odborné úkony vykonávané v působnosti Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv Vyhlášeno 25. 5. 2012, datum účinnosti 25. 5. 2012, částka 57/2012 * Čl. I - Vyhláška č. 427/2008 Sb., o stanovení výše náhrad výdajů za odborné úkony vykonávané v působnosti Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 25. 5. 2012 160 VYHLÁŠKA ze dne 18. května 2012, kterou se mění vyhláška č. 427/2008 Sb. o stanovení výše náhrad výdajů za odborné úkony vykonávané v působnosti Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 114 odst. 2 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), k provedení § 112 odst. 2, odst. 4 písm. c) a odst. 7 zákona o léčivech: Čl. I Vyhláška č. 427/2008 Sb., o stanovení výše náhrad výdajů za odborné úkony vykonávané v působnosti Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, se mění takto: 1. V příloze č. 1 části A položce s kódem U - 003 se částka „6 000 Kč“ nahrazuje částkou „3 000 Kč“. 2. V příloze č. 1 části A položce s kódem R - 010 se číslo „75 000“ nahrazuje částkou „35 000 Kč“. Čl. II Přechodné ustanovení Žadateli, který zaplatil náhradu výdajů za odborné úkony vykonávané v působnosti Státního ústavu pro kontrolu léčiv přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a odborné úkony byly zahájeny přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, avšak dokončeny byly až po dni nabytí její účinnosti, vrátí Státní ústav pro kontrolu léčiv podle § 112 odst. 4 písm. c) zákona č. 378/2007 Sb., finanční rozdíl mezi výší zaplacené náhrady výdajů a výší náhrady výdajů stanovené touto vyhláškou. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: doc. MUDr. Heger, CSc., v. r. Ministr: Ing. Bendl v. r.
Vyhláška č. 158/2012 Sb.
Vyhláška č. 158/2012 Sb. Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Jestřebské slatiny a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Vyhlášeno 25. 5. 2012, datum účinnosti 1. 7. 2012, částka 56/2012 * § 1 - Vymezení národní přírodní památky * § 2 - Předmět ochrany * § 3 - Bližší ochranné podmínky * § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 158/2012 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 158/2012 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 158/2012 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2012 158 VYHLÁŠKA ze dne 10. května 2012 o vyhlášení Národní přírodní památky Jestřebské slatiny a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.: § 1 Vymezení národní přírodní památky (1) Vyhlašuje se Národní přírodní památka Jestřebské slatiny (dále jen „národní přírodní památka“). (2) Národní přírodní památka se rozkládá na území Libereckého kraje, v katastrálních územíchkatastrálních územích Jestřebí u České Lípy a Doksy u Máchova jezera. Hranice národní přírodní památky se stanoví uzavřenými geometrickými obrazci s přímými stranami, jejichž vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrických obrazců tak, jak jdou v obrazcích za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. (3) Ochranné pásmo národní přírodní památky se rozkládá na území Libereckého kraje, v katastrálních územíchkatastrálních územích Jestřebí u České Lípy a Doksy u Máchova jezera. Hranice ochranného pásma národní přírodní památky se stanoví uzavřenými geometrickými obrazci s přímými stranami, jejichž vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznamy souřadnic vrcholů geometrických obrazců tak, jak jdou v obrazcích za sebou, jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. (4) Orientační grafické znázornění území národní přírodní památky a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 2 Předmět ochrany Předmětem ochrany národní přírodní památky jsou: a) slatinné a přechodové rašeliniště v nivě Robečského potoka s četnými vodními plochami s mokřadními a lučními společenstvy vzácných mokřadních makrofyt, zejména vápnitých slatinišť svazu Caricion davallianae, nevápnitých mechových slatinišť, vegetace vysokých ostřic, rákosin eutrofních stojatých vod, makrofytní vegetace vodních toků, vlhkých pcháčových luk, vlhkých tužebníkových lad, střídavě vlhkých bezkolencových luk, aluviálních psárkových luk, mezofilních ovsíkových luk a kostřavových trávníků písčin, b) přirozené lesní porosty tvořené zejména společenstvy mokřadních vrbin, mokřadních olšin, rašelinných brusnicových borů, boreokontinentálních borů a štěrbinové vegetace silikátových skal a drolin, c) vzácné a ohrožené druhy rostlinrostlin, zejména populace druhů hlízovce Loeselova (Liparis loeselii), popelivky sibiřské (Ligularia sibirica), prstnatce českého (Dactylorhiza bohemica), tučnice české (Pinguicula bohemica), prstnatce plamatého (Dactylorhiza maculata), kohátky kalíškaté (Tofieldia calyculata), bahničky chudokvěté (Eleocharis quinqueflora), ostřice dvoudomé (Carex dioica), vrby plazivé (Salix repens s.str.) a vláskatce tajemného (Trichomanes speciosum), včetně jejich biotopůbiotopů, d) vzácné a ohrožené druhy živočichů, zejména populace druhů skokana skřehotavého (Rana ridibunda) a zmije obecné (Vipera berus), včetně jejich biotopůbiotopů. § 3 Bližší ochranné podmínky Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní památce: a) povolovat změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití2), b) upravovat povrch pozemních komunikací s použitím jiného než místního přírodního materiálu stejného geologického původu, c) vyznačovat cyklistické trasy nebo trasy pro pěší, d) hnojit pozemky anebo používat chemické prostředky, nebo e) rozdělávat ohně. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2012. Ministr: Mgr. Chalupa v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 158/2012 Sb. Seznam souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JSTK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní památky Jestřebské slatiny Geometrický obrazec č. 1 číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 191| 721346,81| 987483,25| 1 190| 721328,27| 987500,88| 2 189| 721292,78| 987540,91| 3 188| 721248,79| 987595,78| 4 187| 721230,85| 987620,79| 5 186| 721187,81| 987688,51| 6 185| 721152,40| 987756,25| 7 184| 721130,01| 987805,95| 8 183| 721116,61| 987840,19| 9 182| 721093,99| 987912,89| 10 181| 721067,74| 987989,87| 11 180| 721048,66| 988054,35| 12 179| 721005,62| 988194,34| 13 178| 720997,83| 988226,55| 14 177| 721061,23| 988248,90| 15 176| 721109,25| 988286,96| 16 17029000022| 721233,77| 988396,48| 17 17029000023| 721242,19| 988403,24| 18 175| 721324,56| 988301,52| 19 174| 721406,92| 988197,75| 20 173| 721429,55| 988169,40| 21 172| 721451,35| 988141,80| 22 171| 721530,76| 988227,25| 23 170| 721598,16| 988224,24| 24 169| 721652,45| 988265,32| 25 168| 721743,36| 988198,33| 26 167| 721796,88| 988146,70| 27 166| 721820,21| 988134,87| 28 165| 721841,43| 988134,03| 29 164| 721893,09| 988123,73| 30 163| 721929,47| 988171,23| 31 162| 721949,41| 988203,02| 32 161| 722078,80| 988361,37| 33 160| 722132,81| 988425,52| 34 159| 722162,28| 988459,65| 35 158| 722209,21| 988515,43| 36 17022210067| 722247,65| 988507,31| 37 17029000036| 722403,52| 988410,14| 38 17029000035| 722462,06| 988345,19| 39 17029000034| 722476,22| 988360,90| 40 17029000015| 722564,29| 988301,95| 41 150| 722537,63| 988269,50| 42 149| 722481,69| 988201,92| 43 55| 722468,81| 988186,43| 44 148| 722457,16| 988133,30| 45 147| 722461,11| 988118,93| 46 146| 722450,27| 988042,68| 47 145| 722454,43| 987986,43| 48 143| 722453,58| 987960,88| 49 49003600003| 722268,83| 987824,17| 50 144| 722254,87| 987843,48| 51 124| 722087,96| 987707,17| 52 123| 722038,63| 987670,70| 53 122| 722010,23| 987656,93| 54 121| 721961,25| 987635,86| 55 120| 721866,55| 987583,86| 56 119| 721847,39| 987571,47| 57 118| 721822,96| 987560,89| 58 49005840037| 721806,45| 987537,66| 59 49005840038| 721802,17| 987531,44| 60 117| 721756,50| 987567,98| 61 116| 721709,18| 987602,33| 62 115| 721698,03| 987612,18| 63 114| 721694,64| 987615,04| 64 113| 721680,82| 987623,58| 65 112| 721680,76| 987626,89| 66 111| 721677,33| 987628,80| 67 110| 721676,60| 987629,80| 68 109| 721674,72| 987626,54| 69 108| 721664,07| 987635,81| 70 107| 721656,40| 987671,20| 71 106| 721541,53| 987616,94| 72 49005840040| 721608,87| 987538,00| 73 49005840039| 721613,57| 987532,48| 74 105| 721414,82| 987497,88| 75 104| 721404,04| 987496,68| 76 103| 721379,63| 987492,79| 77 102| 721346,65| 987487,63| 78 Geometrický obrazec č. 2 číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 17029000026| 720988,20| 987651,95| 1 17029000025| 720985,95| 987655,35| 2 17029000024| 720934,65| 987742,66| 3 17029000014| 720919,40| 987679,86| 4 17029000010| 720882,98| 987698,94| 5 17029000009| 720846,81| 987701,61| 6 17029000008| 720815,70| 987711,72| 7 17029000007| 720782,98| 987719,13| 8 17029000004| 720768,71| 987756,48| 9 17029000005| 720760,54| 987766,59| 10 17029000006| 720756,46| 987786,53| 11 17029000003| 720792,97| 987816,01| 12 17029000002| 720775,66| 987842,28| 13 17029000001| 720791,16| 987861,29| 14 17029000011| 720732,99| 987918,15| 15 17029000012| 720676,56| 987966,81| 16 17029000013| 720601,18| 988002,56| 17 17029000020| 720601,45| 988064,64| 18 101| 720452,56| 988090,10| 19 100| 720409,20| 988107,25| 20 99| 720267,51| 988160,37| 21 98| 720201,65| 988191,31| 22 97| 720196,32| 988191,15| 23 96| 720202,55| 988222,41| 24 95| 720203,90| 988226,03| 25 94| 720218,06| 988222,52| 26 93| 720282,72| 988213,58| 27 92| 720372,29| 988175,30| 28 91| 720423,24| 988158,54| 29 90| 720472,09| 988152,93| 30 89| 720546,17| 988147,90| 31 88| 720592,99| 988148,47| 32 87| 720657,18| 988161,37| 33 86| 720710,07| 988174,84| 34 85| 720748,91| 988163,41| 35 17029000019| 720882,08| 988200,55| 36 17029000018| 720924,67| 988261,68| 37 84| 720966,67| 988264,78| 38 83| 720984,52| 988214,76| 39 82| 720989,97| 988196,14| 40 81| 721047,28| 987999,98| 41 80| 721064,73| 987941,53| 42 79| 721098,27| 987841,26| 43 78| 721112,90| 987802,07| 44 77| 721119,89| 987784,75| 45 76| 721121,06| 987782,98| 46 75| 721124,89| 987778,84| 47 74| 721127,82| 987779,11| 48 73| 721142,35| 987743,46| 49 72| 721154,91| 987719,83| 50 71| 721175,02| 987679,55| 51 70| 721193,93| 987652,15| 52 69| 721221,58| 987606,15| 53 68| 721239,99| 987583,03| 54 67| 721282,65| 987527,92| 55 66| 721340,30| 987456,55| 56 65| 721300,03| 987467,80| 57 64| 721283,39| 987472,23| 58 63| 721251,04| 987490,34| 59 62| 721235,83| 987495,77| 60 17029000031| 721171,90| 987543,98| 61 17029000029| 721151,77| 987554,67| 62 17029000028| 721126,16| 987520,97| 63 17029000027| 721123,04| 987516,14| 64 60| 721118,28| 987517,84| 65 59| 721093,99| 987519,83| 66 58| 721078,44| 987526,03| 67 57| 721041,69| 987555,66| 68 56| 720999,76| 987577,07| 69 54| 720975,66| 987597,62| 70 53| 720968,96| 987614,36| 71 52| 720967,50| 987622,24| 72 51| 720968,91| 987629,38| 73 50| 720975,46| 987639,50| 74 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 158/2012 Sb. Seznam souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JSTK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Jestřebské slatiny Geometrický obrazec č. 3 číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 49003600003| 722268,83| 987824,17| 1 49003600002| 722264,10| 987727,16| 2 49003600004| 722307,35| 987628,83| 3 61| 722358,12| 987521,52| 4 142| 722331,95| 987503,16| 5 141| 722304,93| 987487,15| 6 140| 722269,14| 987463,23| 7 139| 722209,04| 987424,36| 8 138| 722141,33| 987376,01| 9 49005840033| 722073,08| 987332,47| 10 49005840032| 722069,83| 987328,26| 11 137| 722067,83| 987328,19| 12 136| 722017,06| 987290,74| 13 135| 722004,34| 987284,03| 14 134| 721996,27| 987283,27| 15 133| 721980,81| 987277,56| 16 49003880043| 721964,50| 987271,74| 17 49003880027| 721920,87| 987258,04| 18 49003880044| 721889,21| 987250,05| 19 49003880045| 721861,21| 987247,45| 20 49003880046| 721840,25| 987242,27| 21 49003880047| 721836,79| 987240,55| 22 49003880048| 721838,95| 987236,04| 23 132| 721835,46| 987235,05| 24 131| 721828,80| 987247,01| 25 130| 721822,80| 987259,14| 26 129| 721806,18| 987297,48| 27 128| 721791,35| 987337,02| 28 127| 721773,83| 987376,71| 29 126| 721745,97| 987414,91| 30 125| 721522,25| 987335,43| 31 102| 721346,65| 987487,63| 32 103| 721379,63| 987492,79| 33 104| 721404,04| 987496,68| 34 105| 721414,82| 987497,88| 35 49005840039| 721613,57| 987532,48| 36 49005840040| 721608,87| 987538,00| 37 106| 721541,53| 987616,94| 38 107| 721656,40| 987671,20| 39 108| 721664,07| 987635,81| 40 109| 721674,72| 987626,54| 41 110| 721676,60| 987629,80| 42 111| 721677,33| 987628,80| 43 112| 721680,76| 987626,89| 44 113| 721680,82| 987623,58| 45 114| 721694,64| 987615,04| 46 115| 721698,03| 987612,18| 47 116| 721709,18| 987602,33| 48 117| 721756,50| 987567,98| 49 49005840038| 721802,17| 987531,44| 50 49005840037| 721806,45| 987537,66| 51 118| 721822,96| 987560,89| 52 119| 721847,39| 987571,47| 53 120| 721866,55| 987583,86| 54 121| 721961,25| 987635,86| 55 122| 722010,23| 987656,93| 56 123| 722038,63| 987670,70| 57 124| 722087,96| 987707,17| 58 144| 722254,87| 987843,48| 59 Geometrický obrazec č. 4 číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 171| 721530,76| 988227,25| 1 172| 721451,35| 988141,80| 2 173| 721429,55| 988169,40| 3 174| 721406,92| 988197,75| 4 175| 721324,56| 988301,52| 5 17029000023| 721242,19| 988403,24| 6 17029000022| 721233,77| 988396,48| 7 176| 721109,25| 988286,96| 8 177| 721061,23| 988248,90| 9 178| 720997,83| 988226,55| 10 209| 720987,67| 988267,53| 11 17021000036| 720987,86| 988279,23| 12 17021000043| 720983,53| 988311,32| 13 208| 720973,82| 988352,93| 14 207| 720992,31| 988352,71| 15 206| 721050,03| 988388,79| 16 205| 721069,77| 988402,55| 17 204| 721086,84| 988415,13| 18 17020810036| 721158,59| 988472,75| 19 17029000021| 721174,78| 988484,58| 20 203| 721193,94| 988501,13| 21 202| 721201,27| 988505,91| 22 201| 721292,52| 988417,72| 23 200| 721343,64| 988389,04| 24 199| 721386,15| 988379,64| 25 198| 721419,62| 988422,26| 26 197| 721448,89| 988393,85| 27 196| 721477,20| 988384,48| 28 195| 721539,91| 988347,45| 29 194| 721544,30| 988354,41| 30 193| 721568,03| 988338,08| 31 192| 721515,58| 988274,60| 32 Geometrický obrazec č. 5 číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 17029000015| 722564,29| 988301,95| 1 17029000034| 722476,22| 988360,90| 2 17029000035| 722462,06| 988345,19| 3 17029000036| 722403,52| 988410,14| 4 17022210067| 722247,65| 988507,31| 5 17022210053| 722262,14| 988532,19| 6 17022210054| 722277,02| 988523,82| 7 157| 722314,16| 988498,90| 8 156| 722360,24| 988467,97| 9 155| 722438,30| 988416,83| 10 154| 722493,90| 988381,00| 11 153| 722535,62| 988353,62| 12 152| 722537,81| 988351,00| 13 151| 722573,63| 988330,71| 14 Příloha č. 3 k vyhlášce č. 158/2012 Sb. Orientační grafické znázornění Národní přírodní památky Jestřebské slatiny a jejího ochranného pásma 22.5MB 1) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání. 2) Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb.
Vyhláška č. 157/2012 Sb.
Vyhláška č. 157/2012 Sb. Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Vyhlášeno 25. 5. 2012, datum účinnosti 1. 7. 2012, částka 56/2012 * § 1 - Vymezení národní přírodní rezervace * § 2 - Předmět ochrany * § 3 - Bližší ochranné podmínky * § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 157/2012 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 157/2012 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 157/2012 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2012 157 VYHLÁŠKA ze dne 10. května 2012 o vyhlášení Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.: § 1 Vymezení národní přírodní rezervace (1) Vyhlašuje se Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště (dále jen „národní přírodní rezervace“). (2) Národní přírodní rezervace se rozkládá na území Karlovarského kraje, v katastrálních územíchkatastrálních územích Přebuz, Rolava a Chaloupky u Přebuze. Hranice národní přírodní rezervace se stanoví uzavřenými geometrickými obrazci s přímými stranami, jejichž vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznamy souřadnic vrcholů geometrických obrazců tak, jak jdou v obrazcích za sebou, jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce. (3) Ochranné pásmo národní přírodní rezervace se rozkládá na území Karlovarského kraje, v katastrálních územíchkatastrálních územích Přebuz a Rolava. Hranice ochranného pásma národní přírodní rezervace se stanoví uzavřenými geometrickými obrazci s přímými stranami, jejichž vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznamy souřadnic vrcholů geometrických obrazců tak, jak jdou v obrazcích za sebou, jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. (4) Orientační grafické znázornění území národní přírodní rezervace a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 2 Předmět ochrany Předmětem ochrany národní přírodní rezervace jsou: a) přirozené lesní porosty tvořené především společenstvy rašelinných smrčin, podmáčených smrčin a horských třtinových smrčin, b) společenstva vrchovišť s klečí, otevřených vrchovišť, vrchovištních šlenků, přechodových rašelinišť a horských a podhorských vřesovišť, c) jedinečná společenstva rostlinrostlin a bezobratlých živočichů vázaná na ruiny areálu a zbytky staveb bývalé úpravny cínové rudy. § 3 Bližší ochranné podmínky Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní rezervaci a) povolovat změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití2), b) provádět geologické práce spojené se zásahem do území, c) upravovat povrch pozemních komunikací s použitím jiného než místního přírodního materiálu stejného geologického původu nebo prohlubovat příkopy podél pozemních komunikací, nebo d) umožňovat volný pohyb psů, s výjimkou výkonu práva myslivosti. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2012. Ministr: Mgr. Chalupa v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 157/2012 Sb. Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště Geometrický obrazec 1 – hranice Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 103000360018| 867038,06| 988427,00| 1 103000360019| 867036,84| 988456,47| 2 103000360020| 867043,33| 988491,14| 3 103000360021| 867028,22| 988516,87| 4 103000360022| 867020,34| 988580,64| 5 103000360023| 867007,66| 988607,75| 6 103000360024| 866995,11| 988658,04| 7 103000360025| 866973,72| 988695,73| 8 103000360026| 866960,95| 988725,83| 9 103000360027| 866966,00| 988770,56| 10 103000360028| 866979,30| 988843,21| 11 103000360029| 866971,84| 988874,77| 12 103000360030| 866970,44| 988911,20| 13 103000360031| 866970,10| 988930,15| 14 103000360032| 866968,61| 988947,80| 15 103000360033| 867005,03| 988985,05| 16 103000360034| 867047,34| 988991,96| 17 103000360035| 867076,44| 988999,63| 18 103000360036| 867065,41| 989096,76| 19 103000360037| 867077,48| 989151,79| 20 103000360038| 867050,95| 989168,62| 21 103000360039| 867025,15| 989208,22| 22 103000360040| 866994,61| 989215,04| 23 103000360041| 866948,26| 989232,86| 24 103000360042| 866909,00| 989245,15| 25 103000360043| 866856,07| 989274,89| 26 103000360044| 866811,46| 989269,29| 27 103000360045| 866760,37| 989273,87| 28 103000360046| 866739,91| 989271,25| 29 103000360047| 866696,88| 989269,28| 30 103000360048| 866645,32| 989257,14| 31 103000360049| 866595,07| 989260,75| 32 103003060200| 866589,50| 989290,39| 33 103003060264| 866546,34| 989306,04| 34 103003060265| 866521,19| 989323,53| 35 103003060266| 866488,85| 989374,47| 36 103003060267| 866471,32| 989420,55| 37 103003060268| 866433,37| 989490,66| 38 103003060269| 866429,18| 989538,24| 39 103003060270| 866405,63| 989563,88| 40 103003060271| 866377,08| 989614,49| 41 103003060272| 866491,05| 989604,58| 42 103003060273| 866673,68| 989587,93| 43 103003060274| 866689,73| 989608,31| 44 103003060335| 866765,58| 989584,75| 45 103003060336| 866941,71| 989568,08| 46 103003060337| 867040,69| 989460,62| 47 103003060338| 867110,51| 989448,85| 48 103003060024| 867157,80| 989491,80| 49 103003060025| 867146,86| 989533,95| 50 103003060026| 867135,00| 989579,22| 51 103003060027| 867123,23| 989625,20| 52 103003060028| 867113,04| 989664,44| 53 103003060029| 867101,40| 989709,90| 54 103003060030| 867090,41| 989755,31| 55 103003060031| 867077,71| 989801,50| 56 103003060346| 867062,83| 989860,19| 57 103003060033| 867054,47| 989892,17| 58 103003060347| 866939,58| 989872,86| 59 103003060348| 866802,07| 989885,58| 60 103003060357| 866823,94| 989937,44| 61 103003060358| 866833,86| 989965,93| 62 103003060359| 866842,97| 990006,74| 63 103003060360| 866847,13| 990037,63| 64 103003060361| 866847,49| 990058,90| 65 103003060362| 866846,28| 990082,62| 66 103003060363| 866831,19| 990143,92| 67 103003060364| 866815,31| 990196,01| 68 103003060365| 866810,60| 990207,21| 69 103003060366| 866792,16| 990239,21| 70 103003060367| 866769,15| 990286,40| 71 103003060368| 866711,97| 990396,17| 72 103003060369| 866693,73| 990432,11| 73 103003060370| 866629,03| 990555,73| 74 103003060371| 866599,97| 990605,67| 75 103003060372| 866578,80| 990641,22| 76 103003060034| 866550,66| 990677,69| 77 103003060035| 866545,26| 990687,28| 78 103003060036| 866536,67| 990700,55| 79 103003060037| 866513,94| 990749,28| 80 103003060038| 866503,58| 990782,38| 81 103003060039| 866499,15| 990818,50| 82 103003060040| 866504,73| 990847,93| 83 103003060041| 866504,19| 990856,48| 84 105000310750| 866502,36| 990861,80| 85 105000310749| 866481,93| 990874,50| 86 105000310897| 866463,80| 990882,29| 87 105000310896| 866449,26| 990888,50| 88 105000310895| 866434,39| 990895,60| 89 105000310894| 866418,40| 990906,09| 90 105000310893| 866414,09| 990889,15| 91 105000310892| 866412,86| 990878,69| 92 105000310891| 866410,12| 990858,91| 93 105000310890| 866410,44| 990853,20| 94 105000310889| 866410,85| 990845,69| 95 105000310888| 866411,65| 990830,14| 96 105000310887| 866412,32| 990814,44| 97 105000310886| 866412,59| 990811,95| 98 105000310885| 866412,07| 990799,73| 99 105000310884| 866411,14| 990783,05| 100 105000310883| 866410,31| 990767,76| 101 105000310882| 866409,39| 990752,23| 102 105000310881| 866409,42| 990736,96| 103 105000310880| 866409,53| 990730,36| 104 105000310879| 866409,66| 990712,50| 105 105000310878| 866409,77| 990697,78| 106 105000310877| 866410,70| 990691,84| 107 105000310876| 866413,31| 990676,40| 108 105000310875| 866414,97| 990662,26| 109 105000310874| 866415,14| 990645,62| 110 105000310873| 866412,76| 990634,61| 111 105000310872| 866410,29| 990622,37| 112 105000310871| 866407,76| 990609,55| 113 105000310870| 866404,90| 990596,50| 114 105000310869| 866400,60| 990584,55| 115 105000310868| 866395,81| 990570,93| 116 105000310867| 866389,95| 990553,70| 117 105000310866| 866385,73| 990548,79| 118 105000310865| 866376,44| 990533,58| 119 105000310864| 866367,03| 990518,64| 120 105000310863| 866360,38| 990507,78| 121 105000310862| 866352,50| 990496,74| 122 105000310861| 866344,11| 990488,15| 123 105000310860| 866336,39| 990478,59| 124 105000310859| 866332,72| 990474,01| 125 105000310858| 866326,55| 990468,29| 126 105000310857| 866317,96| 990461,08| 127 105000310560| 866320,51| 990459,16| 128 105000310855| 866329,04| 990449,21| 129 105000310854| 866334,13| 990444,16| 130 105000310853| 866320,17| 990435,55| 131 105000310852| 866308,56| 990427,87| 132 105000310851| 866292,10| 990417,49| 133 105000310850| 866275,75| 990407,18| 134 105000310849| 866269,17| 990413,01| 135 105000310848| 866252,81| 990399,07| 136 105000310847| 866237,11| 990385,93| 137 105000310846| 866221,69| 990373,09| 138 105000310845| 866205,98| 990360,18| 139 105000310844| 866190,03| 990346,52| 140 105000310843| 866186,31| 990350,46| 141 105000310842| 866171,99| 990340,08| 142 105000310841| 866160,12| 990331,59| 143 105000310839| 866153,75| 990327,16| 144 105000310838| 866136,03| 990315,10| 145 105000310837| 866130,57| 990311,20| 146 105000310783| 866128,35| 990310,32| 147 105000310835| 866117,67| 990305,38| 148 105000310834| 866103,46| 990298,80| 149 105000310833| 866086,45| 990290,97| 150 105000310832| 866077,53| 990287,89| 151 105000310831| 866058,26| 990280,51| 152 105000310830| 866041,75| 990271,75| 153 105000310829| 866031,31| 990266,42| 154 105000310828| 866023,83| 990262,94| 155 105000310827| 866015,67| 990257,25| 156 105000310826| 866009,85| 990252,68| 157 105000310825| 866004,00| 990246,67| 158 105000310824| 865999,92| 990241,08| 159 105000310823| 865998,56| 990229,07| 160 105000310713| 865991,81| 990221,15| 161 105000310768| 865990,92| 990224,91| 162 105000310748| 865990,22| 990232,23| 163 105000310822| 865989,73| 990238,96| 164 105000310821| 865982,83| 990241,13| 165 105000310820| 865960,53| 990243,09| 166 105000310819| 865948,91| 990244,11| 167 105000310817| 865938,16| 990251,48| 168 105000310816| 865922,81| 990261,88| 169 105000310815| 865905,40| 990272,89| 170 105000310814| 865908,69| 990264,80| 171 105000310813| 865912,84| 990253,98| 172 105000310812| 865915,73| 990246,26| 173 105000310811| 865918,06| 990236,20| 174 105000310810| 865921,72| 990221,44| 175 105000310809| 865922,33| 990214,66| 176 105000310808| 865916,43| 990196,16| 177 105000310807| 865911,92| 990182,06| 178 105000310806| 865906,54| 990165,13| 179 105000310805| 865903,26| 990155,67| 180 105000310804| 865900,60| 990146,97| 181 105000310803| 865889,98| 990147,68| 182 105000310802| 865877,27| 990148,15| 183 105000310801| 865869,38| 990148,04| 184 105000310800| 865850,82| 990147,03| 185 105000310799| 865835,98| 990146,13| 186 105000310798| 865826,67| 990147,98| 187 105000310797| 865814,66| 990149,50| 188 105000310796| 865814,61| 990145,95| 189 105000310593| 865814,61| 990139,07| 190 105000310794| 865806,48| 990135,97| 191 105000310793| 865802,76| 990131,39| 192 105000310792| 865797,90| 990123,59| 193 105000310791| 865793,52| 990116,33| 194 105000310790| 865785,18| 990118,59| 195 105000310789| 865771,07| 990121,79| 196 105000310788| 865755,54| 990125,43| 197 105000310787| 865743,43| 990128,41| 198 105000310786| 865735,43| 990130,26| 199 105000310785| 865728,96| 990131,63| 200 105000310784| 865722,69| 990133,00| 201 105000310594| 865711,83| 990135,05| 202 105000310782| 865709,54| 990125,77| 203 105000310781| 865706,87| 990113,21| 204 105000310780| 865704,67| 990102,46| 205 105000310779| 865701,13| 990103,10| 206 105000310778| 865679,31| 990107,20| 207 105000310777| 865657,37| 990111,64| 208 105000310776| 865638,39| 990115,20| 209 105000310775| 865628,51| 990117,34| 210 105000310774| 865610,82| 990120,28| 211 105000310773| 865594,55| 990123,25| 212 105000310772| 865571,81| 990127,45| 213 105000310771| 865559,75| 990129,49| 214 105000310356| 865499,42| 990144,52| 215 105000310355| 865488,27| 990200,38| 216 105000310426| 865449,11| 990234,69| 217 105000310354| 865381,78| 990257,44| 218 105000310353| 865310,30| 990286,49| 219 105000310352| 865296,28| 990272,64| 220 105000310351| 865233,38| 990272,29| 221 105000310349| 865188,58| 990256,91| 222 105000310350| 865144,48| 990223,15| 223 105000310334| 865098,57| 990245,01| 224 105000310333| 865101,94| 990281,52| 225 105000310331| 865021,75| 990348,11| 226 105000310625| 865000,28| 990388,42| 227 105000252686| 864981,12| 990376,98| 228 105000252675| 864972,25| 990371,08| 229 105000310329| 864951,98| 990362,23| 230 105000252626| 864927,85| 990355,60| 231 105000252602| 864906,40| 990348,83| 232 105000252582| 864887,62| 990342,75| 233 105000350356| 864867,58| 990335,24| 234 105000252544| 864852,73| 990326,91| 235 105000350362| 864829,13| 990314,05| 236 105000252505| 864812,84| 990303,74| 237 105000350520| 864802,07| 990298,11| 238 105000252477| 864786,51| 990292,54| 239 105000350371| 864775,85| 990289,03| 240 105000252462| 864773,65| 990287,67| 241 105000350338| 864765,05| 990283,10| 242 105000350339| 864738,91| 990269,57| 243 105000350516| 864725,68| 990263,60| 244 105000350346| 864720,51| 990261,16| 245 105000252384| 864703,25| 990252,18| 246 105000252380| 864697,18| 990249,35| 247 105000350347| 864684,24| 990240,61| 248 105000350515| 864674,85| 990236,20| 249 105000252351| 864668,74| 990233,50| 250 105000350300| 864657,27| 990227,59| 251 105000252300| 864624,95| 990210,18| 252 105000350521| 864618,24| 990206,99| 253 105000350309| 864602,32| 990195,47| 254 105000252268| 864588,32| 990187,56| 255 105000350316| 864578,38| 990180,10| 256 105000252251| 864563,64| 990171,78| 257 105000350317| 864557,76| 990167,85| 258 105000350324| 864548,76| 990162,97| 259 105000252238| 864545,52| 990162,39| 260 105000350277| 864540,28| 990159,78| 261 105000350326| 864532,88| 990158,47| 262 105000252223| 864527,19| 990158,01| 263 105000350327| 864520,99| 990159,98| 264 105000350284| 864504,36| 990163,26| 265 105000252190| 864492,98| 990163,35| 266 105000350291| 864486,86| 990164,23| 267 105000350292| 864469,90| 990162,95| 268 105000252141| 864432,61| 990155,58| 269 105000350525| 864419,16| 990153,14| 270 105000252116| 864395,77| 990143,64| 271 105000252102| 864376,18| 990136,01| 272 105000350272| 864359,26| 990128,75| 273 105000252081| 864348,84| 990125,44| 274 105000350241| 864338,18| 990119,87| 275 105000252049| 864328,75| 990117,93| 276 105000350249| 864317,18| 990115,39| 277 105000350258| 864280,47| 990114,14| 278 105000251939| 864249,94| 990107,14| 279 105000350513| 864237,72| 990103,40| 280 105000251898| 864205,57| 990091,58| 281 105000251881| 864184,48| 990083,07| 282 105000350529| 864151,89| 990069,79| 283 105000251815| 864121,93| 990057,69| 284 105000251789| 864095,52| 990047,05| 285 105000251777| 864087,37| 990044,21| 286 105000251715| 864036,64| 990026,64| 287 105000350530| 864028,58| 990023,23| 288 105000251684| 864010,09| 990013,49| 289 105000251661| 863987,60| 990003,21| 290 105000251623| 863953,29| 989988,26| 291 105000350532| 863912,04| 989970,23| 292 105000251524| 863878,49| 989967,84| 293 105000251498| 863861,71| 989967,76| 294 105000350533| 863844,32| 989966,30| 295 105000251445| 863819,60| 989957,00| 296 105000350534| 863804,54| 989950,95| 297 105000350162| 863792,85| 989951,57| 298 105000350535| 863769,63| 989954,77| 299 105000251337| 863733,48| 989966,40| 300 105000350536| 863699,44| 989977,36| 301 105000251221| 863654,58| 989990,61| 302 105000251183| 863621,18| 990001,05| 303 105000350538| 863574,19| 990011,97| 304 105000251019| 863537,17| 990022,08| 305 105000250974| 863499,58| 990034,22| 306 105000350511| 863470,10| 990039,95| 307 105000250942| 863455,24| 990046,91| 308 105000250919| 863435,16| 990054,77| 309 105000250905| 863422,25| 990065,36| 310 105000350509| 863412,56| 990069,63| 311 105000250869| 863389,46| 990071,86| 312 105000350510| 863376,26| 990071,71| 313 105000350540| 863343,09| 990071,51| 314 105000250768| 863324,93| 990075,03| 315 105000350508| 863305,45| 990077,71| 316 105000350096| 863283,37| 990076,67| 317 105000350543| 863271,18| 990074,93| 318 105000250665| 863246,46| 990062,20| 319 105000350544| 863234,89| 990055,12| 320 105000250635| 863208,67| 990050,23| 321 105000350074| 863203,17| 990049,19| 322 105000250612| 863172,62| 990044,63| 323 105000250594| 863148,45| 990040,94| 324 105000350075| 863139,91| 990039,06| 325 105000350505| 863113,55| 990034,79| 326 105000350051| 863085,18| 990034,29| 327 105000250524| 863080,85| 990034,64| 328 105000350052| 863065,54| 990032,69| 329 105000250482| 863054,15| 990030,49| 330 105000350546| 863021,61| 990020,30| 331 105000350547| 862978,19| 989996,26| 332 105000350548| 862964,47| 989990,71| 333 105000350549| 862920,43| 989974,85| 334 105000310751| 862896,76| 989967,08| 335 105000310150| 862902,08| 989938,15| 336 105000310151| 862901,44| 989892,17| 337 105000310152| 862933,65| 989842,93| 338 105000310154| 862992,26| 989800,06| 339 105000310155| 863001,65| 989748,55| 340 105000310156| 862987,87| 989665,63| 341 105000310157| 863013,86| 989604,19| 342 105000310158| 863039,71| 989575,39| 343 105000310159| 863061,48| 989528,42| 344 105000310160| 863130,41| 989482,15| 345 105000310161| 863171,73| 989424,15| 346 105000310162| 863262,00| 989453,12| 347 105000310163| 863305,69| 989494,89| 348 105000310164| 863418,41| 989443,28| 349 105000310165| 863505,50| 989440,51| 350 105000310166| 863548,19| 989456,81| 351 105000310167| 863720,59| 989450,25| 352 105000310168| 863739,02| 989565,48| 353 105000310169| 863809,58| 989516,21| 354 105000310170| 863853,19| 989517,26| 355 105000310171| 863887,15| 989434,39| 356 105000310172| 863912,92| 989314,16| 357 105000310173| 863933,69| 989252,82| 358 105000310174| 863882,02| 989175,46| 359 105000310175| 863820,34| 989114,24| 360 105000310176| 863834,60| 989096,71| 361 105000310177| 863772,14| 989021,04| 362 105000310178| 863711,37| 988967,38| 363 105000310179| 863647,89| 988892,15| 364 105000310180| 863601,55| 988910,67| 365 105000310181| 863549,76| 988947,30| 366 105000310182| 863510,73| 988940,68| 367 105000310183| 863417,65| 988951,72| 368 105000310185| 863350,45| 988960,85| 369 105000310186| 863288,67| 988992,47| 370 105000310187| 863258,13| 989014,95| 371 105000310188| 863214,64| 989029,36| 372 105000310189| 863165,46| 989061,04| 373 105000310190| 863135,22| 989089,92| 374 105000310191| 863080,58| 989131,52| 375 105000310192| 863044,50| 989185,10| 376 105000310193| 862984,75| 989237,07| 377 105000310194| 862930,67| 989272,70| 378 105000310195| 862897,44| 989292,12| 379 105000310196| 862845,55| 989375,80| 380 105000310197| 862794,01| 989418,07| 381 105000310198| 862778,15| 989407,03| 382 105000310501| 862774,32| 989404,36| 383 105000310746| 862787,95| 989386,79| 384 105000310745| 862805,10| 989365,37| 385 105000310744| 862827,98| 989347,88| 386 105000310743| 862821,46| 989328,65| 387 105000310742| 862807,47| 989307,12| 388 105000310747| 862799,44| 989282,35| 389 105000310741| 862802,40| 989270,94| 390 105000310740| 862793,23| 989244,17| 391 105000310739| 862786,00| 989234,66| 392 105000310738| 862781,23| 989219,75| 393 105000310737| 862773,75| 989208,60| 394 105000310736| 862777,93| 989196,83| 395 105000310735| 862780,42| 989188,89| 396 105000310734| 862792,24| 989167,04| 397 105000310733| 862804,52| 989153,59| 398 105000310732| 862818,41| 989148,08| 399 105000310731| 862827,08| 989139,03| 400 105000310730| 862840,74| 989124,78| 401 105000310729| 862860,53| 989112,38| 402 105000310728| 862871,50| 989097,64| 403 105000310727| 862889,90| 989084,89| 404 105000310726| 862892,11| 989077,12| 405 105000310725| 862917,03| 989062,87| 406 105000310724| 862925,09| 989045,68| 407 105000310723| 862933,73| 989027,27| 408 105000310722| 862934,53| 989020,75| 409 105000310721| 862926,73| 989009,50| 410 105000310241| 862984,63| 988954,84| 411 105000310240| 863069,30| 988902,32| 412 105000310239| 863166,09| 988851,72| 413 105000310238| 863236,56| 988829,56| 414 105000310041| 863150,09| 988631,63| 415 105000310042| 863119,44| 988559,78| 416 105000310043| 863157,14| 988531,45| 417 105000310046| 863226,07| 988490,03| 418 105000310049| 863259,16| 988458,82| 419 105000310047| 863295,36| 988391,34| 420 105000310048| 863332,65| 988350,11| 421 105000310052| 863415,47| 988340,66| 422 105000310054| 863566,30| 988314,04| 423 105000310056| 863647,05| 988299,82| 424 105000310058| 863801,05| 988278,91| 425 105000310060| 863822,58| 988270,98| 426 105000310063| 863841,32| 988252,25| 427 105000310064| 863902,64| 988173,91| 428 105000310067| 863916,38| 988159,54| 429 105000310069| 863975,73| 988119,51| 430 105000310070| 863982,61| 988105,87| 431 105000310074| 864052,55| 988060,42| 432 105000310076| 864084,81| 988021,67| 433 105000310078| 864097,43| 988016,97| 434 105000310079| 864110,97| 988024,07| 435 105000310081| 864132,96| 988047,10| 436 105000310083| 864159,12| 988061,96| 437 105000310085| 864206,17| 988072,10| 438 105000310087| 864285,11| 988106,09| 439 105000310089| 864369,59| 988146,98| 440 105000310091| 864393,60| 988166,97| 441 105000310094| 864412,83| 988189,33| 442 105000310096| 864423,23| 988205,81| 443 105000310098| 864445,04| 988260,02| 444 105000310099| 864466,92| 988305,24| 445 105000310101| 864481,20| 988357,68| 446 105000310103| 864493,64| 988407,47| 447 105000310105| 864496,09| 988471,50| 448 105000310107| 864502,18| 988486,46| 449 105000310109| 864519,44| 988509,70| 450 105000310112| 864527,46| 988527,72| 451 105000310113| 864540,41| 988575,22| 452 105000310115| 864667,71| 988642,61| 453 105000310116| 864708,67| 988658,81| 454 105000310117| 864765,57| 988693,13| 455 105000310261| 864825,02| 988717,05| 456 105000310260| 864833,11| 988699,43| 457 105000310259| 864787,92| 988633,99| 458 105000310258| 864800,29| 988615,99| 459 105000310257| 864867,56| 988620,23| 460 105000310720| 864914,40| 988626,73| 461 105000310719| 864902,31| 988586,23| 462 105000310718| 864901,44| 988576,59| 463 105000310717| 864886,44| 988537,37| 464 105000310716| 864879,90| 988521,60| 465 105000310715| 864872,99| 988504,05| 466 103003060248| 864889,83| 988473,65| 467 103003060247| 864947,70| 988398,46| 468 103003060246| 865015,91| 988353,48| 469 103003060245| 865111,31| 988303,61| 470 103003060244| 865144,84| 988278,22| 471 103003060243| 865185,77| 988275,63| 472 103003060242| 865257,78| 988260,50| 473 103003060136| 865354,15| 988297,60| 474 229| 865365,64| 988310,39| 475 230| 865374,77| 988322,61| 476 231| 865377,39| 988327,23| 477 232| 865380,15| 988334,63| 478 233| 865392,58| 988391,09| 479 234| 865395,32| 988399,25| 480 235| 865403,90| 988420,74| 481 236| 865418,28| 988452,51| 482 237| 865421,99| 988459,80| 483 238| 865432,26| 988490,68| 484 239| 865434,84| 988499,56| 485 240| 865436,40| 988509,15| 486 241| 865438,40| 988516,38| 487 242| 865441,13| 988520,57| 488 243| 865448,24| 988528,29| 489 244| 865454,92| 988532,22| 490 245| 865463,15| 988534,45| 491 246| 865481,03| 988535,16| 492 247| 865491,28| 988538,00| 493 103003060008| 865503,57| 988541,12| 494 103003060009| 865511,13| 988583,83| 495 103003060010| 865518,55| 988626,17| 496 103003060011| 865526,24| 988669,19| 497 103003060012| 865533,98| 988712,49| 498 103003060013| 865541,66| 988755,45| 499 103003060014| 865547,22| 988786,40| 500 103003060015| 865549,27| 988799,52| 501 103003060016| 865557,09| 988842,62| 502 103003060017| 865564,98| 988886,09| 503 103003060018| 865572,70| 988928,92| 504 103003060019| 865580,22| 988971,55| 505 103003060020| 865587,48| 989011,92| 506 103003060021| 865590,03| 989028,50| 507 103003060022| 865595,01| 989055,43| 508 103003060023| 865602,62| 989098,77| 509 103003060124| 865605,66| 989119,62| 510 103003060374| 865613,53| 989119,88| 511 103003060123| 865788,95| 989125,78| 512 103003060122| 865957,70| 989127,96| 513 103003060121| 866137,80| 989132,68| 514 103003060120| 866289,26| 989135,02| 515 103003060119| 866381,40| 989138,63| 516 103000360001| 866432,14| 989146,17| 517 103000360002| 866532,26| 989149,87| 518 103000360003| 866667,71| 989155,99| 519 103000360004| 866716,98| 989118,88| 520 103000360005| 866739,99| 989104,44| 521 103000360006| 866734,28| 989000,60| 522 103000360007| 866726,78| 988909,51| 523 103000360008| 866719,56| 988815,00| 524 103000360009| 866716,21| 988763,78| 525 103000360010| 866710,33| 988723,86| 526 103000360011| 866605,69| 988707,20| 527 103000360012| 866555,19| 988627,24| 528 103000360013| 866540,04| 988601,49| 529 103000360014| 866530,74| 988563,54| 530 103000360015| 866525,94| 988544,43| 531 103000360016| 866513,44| 988498,54| 532 103000360017| 866502,34| 988459,15| 533 1/17| 866596,93| 988425,29| 534 1/17-1| 866740,73| 988436,26| 535 1/18| 866872,85| 988446,31| 536 1/19| 866958,66| 988435,45| 537 Geometrický obrazec 2 – hranice Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 105000310036| 862813,83| 989957,40| 1 105000310753| 862849,25| 989965,49| 2 105000310752| 862887,26| 989974,85| 3 105000350550| 862912,27| 989981,73| 4 105000250394| 862928,60| 989987,18| 5 105000350007| 862958,85| 989998,31| 6 105000250424| 862980,97| 990008,04| 7 105000250441| 863005,42| 990020,70| 8 105000350019| 863019,61| 990028,64| 9 105000250471| 863046,80| 990036,81| 10 105000250499| 863065,88| 990040,02| 11 105000350545| 863084,15| 990042,88| 12 105000250537| 863087,20| 990042,45| 13 105000350506| 863116,02| 990045,07| 14 105000250588| 863136,93| 990048,07| 15 105000250602| 863157,59| 990051,29| 16 105000250611| 863172,38| 990053,86| 17 105000350031| 863200,13| 990058,64| 18 105000350507| 863229,84| 990065,58| 19 105000250667| 863250,55| 990075,52| 20 105000350542| 863270,32| 990084,58| 21 105000250710| 863287,94| 990086,24| 22 105000350541| 863305,37| 990086,25| 23 105000250767| 863325,59| 990083,15| 24 105000250786| 863340,29| 990080,36| 25 105000020010| 863352,35| 990080,30| 26 105000020009| 863393,23| 990082,49| 27 105000350539| 863415,24| 990078,26| 28 105000250926| 863440,44| 990061,88| 29 105000250940| 863454,62| 990056,82| 30 105000350512| 863474,35| 990049,03| 31 105000250979| 863502,76| 990042,97| 32 105000251002| 863523,36| 990035,97| 33 105000251029| 863544,10| 990029,08| 34 105000251073| 863565,72| 990023,56| 35 105000350537| 863607,58| 990012,28| 36 105000251189| 863624,23| 990008,27| 37 105000251235| 863665,61| 989995,40| 38 105000251289| 863709,94| 989982,51| 39 105000020001| 863738,63| 989975,90| 40 105000020077| 863761,66| 989967,15| 41 105000020078| 863778,12| 989962,71| 42 105000020079| 863794,76| 989961,04| 43 105000020080| 863807,24| 989962,06| 44 105000020081| 863822,34| 989969,38| 45 105000020082| 863837,65| 989975,95| 46 105000020083| 863847,17| 989977,96| 47 105000020084| 863860,34| 989978,42| 48 105000020085| 863881,44| 989977,26| 49 105000020076| 863903,36| 989979,27| 50 105000350184| 863911,65| 989981,64| 51 105000251606| 863942,11| 989993,44| 52 105000350179| 863945,43| 989995,23| 53 105000251653| 863978,39| 990009,38| 54 105000251668| 863998,58| 990017,79| 55 105000350531| 864027,06| 990033,55| 56 105000251754| 864064,10| 990046,92| 57 105000251781| 864090,89| 990055,04| 58 105000251821| 864127,87| 990069,96| 59 105000350528| 864169,29| 990086,66| 60 105000251902| 864210,33| 990103,18| 61 105000350514| 864238,51| 990113,24| 62 105000251944| 864252,68| 990116,91| 63 105000350527| 864278,15| 990124,03| 64 105000350246| 864316,96| 990124,43| 65 105000252069| 864340,41| 990132,03| 66 105000252105| 864381,79| 990147,58| 67 105000350526| 864415,16| 990160,64| 68 105000252153| 864452,28| 990168,19| 69 105000350524| 864470,38| 990172,23| 70 105000252208| 864514,20| 990169,97| 71 105000350523| 864527,13| 990168,42| 72 105000350522| 864542,70| 990171,01| 73 105000350313| 864573,91| 990188,35| 74 105000252284| 864613,07| 990214,20| 75 105000350305| 864617,70| 990217,44| 76 105000252328| 864643,15| 990231,17| 77 105000350351| 864659,02| 990239,37| 78 105000252347| 864668,29| 990242,57| 79 105000252378| 864696,86| 990259,30| 80 105000252407| 864727,12| 990276,07| 81 105000252433| 864752,11| 990287,44| 82 105000350372| 864769,30| 990298,03| 83 105000252475| 864783,60| 990300,47| 84 105000252490| 864798,77| 990306,10| 85 105000350367| 864803,57| 990310,21| 86 105000350366| 864820,62| 990320,89| 87 105000350358| 864834,48| 990328,86| 88 105000252534| 864842,42| 990332,98| 89 105000350354| 864866,92| 990345,88| 90 105000252573| 864882,39| 990350,78| 91 105000350390| 864888,70| 990352,52| 92 105000252595| 864903,62| 990357,30| 93 105000252624| 864927,26| 990364,93| 94 105000310328| 864953,14| 990374,40| 95 105000252665| 864967,16| 990379,42| 96 105000252677| 864974,11| 990383,46| 97 105000310712| 864996,95| 990397,64| 98 105000310326| 865006,39| 990403,10| 99 105000310325| 865015,22| 990409,57| 100 105000310624| 865021,99| 990417,07| 101 105000310323| 865039,14| 990436,08| 102 105000310623| 865045,57| 990445,05| 103 105000310622| 865056,42| 990460,18| 104 105000310621| 865066,39| 990474,07| 105 105000310322| 865075,89| 990487,32| 106 105000310321| 865079,79| 990506,19| 107 105000310620| 865082,60| 990518,39| 108 105000310320| 865084,16| 990525,19| 109 105000310319| 865090,63| 990541,63| 110 105000310619| 865101,04| 990556,78| 111 105000310318| 865103,25| 990560,00| 112 105000310617| 865118,21| 990572,90| 113 105000310616| 865136,06| 990588,30| 114 105000310317| 865143,82| 990594,99| 115 105000310615| 865150,89| 990600,69| 116 105000310614| 865162,20| 990609,81| 117 105000310316| 865164,40| 990611,59| 118 105000310613| 865171,48| 990618,80| 119 105000310612| 865171,55| 990619,25| 120 105000310611| 865161,00| 990628,89| 121 105000310610| 865146,57| 990642,36| 122 105000310609| 865130,14| 990660,10| 123 105000310608| 865118,47| 990672,72| 124 105000310607| 865102,71| 990689,82| 125 105000310606| 865089,92| 990704,61| 126 105000310605| 865082,04| 990715,41| 127 105000310604| 865071,08| 990732,59| 128 105000310603| 865066,19| 990741,84| 129 105000310602| 865059,93| 990750,02| 130 105000310601| 865055,69| 990762,44| 131 105000310600| 865058,18| 990772,64| 132 105000310294| 865054,24| 990776,95| 133 105000310295| 864999,33| 990715,36| 134 105000310293| 864951,46| 990713,37| 135 105000310292| 864883,88| 990713,19| 136 105000310291| 864757,47| 990704,22| 137 105000310290| 864713,10| 990704,64| 138 105000310289| 864681,23| 990703,88| 139 105000310288| 864654,64| 990682,59| 140 105000310287| 864662,64| 990662,47| 141 105000310286| 864607,78| 990628,33| 142 105000310285| 864544,05| 990648,40| 143 105000310284| 864541,65| 990671,58| 144 105000310283| 864454,94| 990683,05| 145 105000310282| 864406,90| 990715,84| 146 105000310281| 864378,61| 990753,32| 147 105000310280| 864299,46| 990787,30| 148 105000310279| 864251,20| 990808,85| 149 105000310278| 864204,85| 990806,52| 150 105000310276| 864182,24| 990812,40| 151 105000310277| 864124,31| 990787,44| 152 105000310201| 864095,13| 990832,47| 153 105000310626| 864088,83| 990836,68| 154 105000310627| 864085,06| 990850,77| 155 105000310628| 864078,06| 990876,96| 156 105000310629| 864075,98| 990882,41| 157 105000310630| 864088,35| 990899,24| 158 105000310631| 864100,19| 990916,48| 159 105000310632| 864082,13| 990931,86| 160 105000310633| 864078,28| 990926,25| 161 105000310634| 864057,71| 990898,21| 162 105000310635| 864047,15| 990884,38| 163 105000310636| 864039,73| 990877,29| 164 105000310637| 864032,64| 990860,29| 165 105000310638| 864024,13| 990840,63| 166 105000310639| 864021,78| 990834,22| 167 105000310640| 864034,98| 990817,17| 168 105000310641| 864024,28| 990793,09| 169 105000310642| 864012,84| 990768,32| 170 105000310643| 864003,18| 990746,85| 171 105000310644| 863989,62| 990750,49| 172 105000310645| 863954,77| 990760,40| 173 105000310646| 863911,58| 990772,93| 174 105000310647| 863871,51| 990783,80| 175 105000310649| 863849,54| 990806,26| 176 105000310650| 863837,44| 990826,03| 177 105000310651| 863823,58| 990836,73| 178 105000310652| 863800,27| 990854,09| 179 105000310653| 863796,09| 990862,49| 180 105000310654| 863781,42| 990872,44| 181 105000310655| 863759,27| 990841,66| 182 105000310656| 863753,41| 990847,01| 183 105000310657| 863733,92| 990865,88| 184 105000310658| 863712,72| 990884,97| 185 105000310659| 863683,17| 990911,55| 186 105000310660| 863654,68| 990936,95| 187 105000310661| 863648,18| 990943,53| 188 105000310662| 863652,27| 990952,77| 189 105000310663| 863642,90| 990965,83| 190 105000310664| 863621,92| 990994,94| 191 105000310665| 863606,23| 991016,17| 192 105000310666| 863599,45| 991031,38| 193 105000310667| 863589,73| 991054,22| 194 105000310668| 863580,64| 991074,69| 195 105000310669| 863568,38| 991103,04| 196 105000310670| 863555,30| 991132,20| 197 105000310671| 863545,04| 991155,73| 198 105000310672| 863535,81| 991177,41| 199 105000310836| 863528,94| 991186,09| 200 105000310492| 863524,21| 991164,69| 201 105000310491| 863523,05| 991152,72| 202 105000310490| 863514,22| 991131,08| 203 105000310489| 863518,12| 991117,72| 204 105000310488| 863524,74| 991100,63| 205 105000310673| 863530,34| 991090,28| 206 105000310676| 863530,77| 991089,48| 207 105000310677| 863530,88| 991089,28| 208 105000310675| 863531,79| 991087,60| 209 105000310678| 863531,93| 991087,35| 210 105000310487| 863534,63| 991082,36| 211 105000310679| 863537,97| 991076,27| 212 105000310485| 863547,90| 991058,21| 213 105000310486| 863545,87| 991043,94| 214 105000310680| 863540,45| 991036,91| 215 105000310484| 863539,36| 991035,50| 216 105000310681| 863548,69| 991032,50| 217 105000310682| 863554,96| 991030,48| 218 105000310483| 863564,22| 991027,50| 219 105000310683| 863565,23| 991025,20| 220 105000310684| 863566,52| 991022,27| 221 105000310685| 863567,87| 991019,22| 222 105000310482| 863570,31| 991013,68| 223 105000310686| 863578,07| 991003,38| 224 105000310481| 863582,01| 990995,54| 225 105000310687| 863580,89| 990988,89| 226 105000310688| 863588,28| 990978,62| 227 105000310689| 863606,17| 990952,94| 228 105000310690| 863615,58| 990937,33| 229 105000310691| 863625,08| 990923,57| 230 105000310693| 863641,63| 990900,93| 231 105000310694| 863662,88| 990871,72| 232 105000310695| 863686,13| 990839,87| 233 105000310696| 863703,95| 990823,03| 234 105000310697| 863725,22| 990802,01| 235 105000310698| 863739,74| 990791,29| 236 105000310699| 863770,58| 990768,67| 237 105000310700| 863781,84| 990736,53| 238 105000310701| 863792,53| 990705,36| 239 105000310702| 863787,04| 990686,97| 240 105000310703| 863770,98| 990672,21| 241 105000310704| 863755,60| 990657,59| 242 105000310705| 863743,62| 990646,56| 243 105000310706| 863729,83| 990627,92| 244 105000310707| 863715,88| 990608,44| 245 105000310708| 863704,76| 990586,81| 246 105000310709| 863691,62| 990573,61| 247 105000310710| 863671,74| 990554,53| 248 105000310711| 863656,16| 990539,45| 249 105000020057| 863608,14| 990521,04| 250 105000020056| 863582,03| 990550,28| 251 105000020055| 863526,37| 990566,65| 252 105000020054| 863486,72| 990586,94| 253 105000020053| 863426,77| 990579,66| 254 105000020052| 863362,51| 990572,54| 255 105000020051| 863309,73| 990598,30| 256 105000020050| 863259,53| 990608,83| 257 105000020049| 863234,39| 990634,96| 258 105000020048| 863222,22| 990666,20| 259 105000020047| 863202,25| 990709,71| 260 105000020046| 863185,61| 990748,69| 261 105000020045| 863167,65| 990788,36| 262 105000020044| 863155,87| 990793,46| 263 105000020043| 863082,79| 990810,45| 264 105000020042| 863082,47| 990852,63| 265 105000020041| 863053,67| 990886,39| 266 104000190002| 863034,59| 990886,83| 267 104000190005| 863025,50| 990885,58| 268 105000314094| 862991,76| 990883,17| 269 104000190237| 862978,05| 990882,85| 270 104000190236| 862988,99| 990933,01| 271 104000190235| 862999,54| 990999,26| 272 104000190234| 862988,92| 991048,90| 273 104000190233| 863018,02| 991065,43| 274 104000190232| 863031,87| 991123,42| 275 104000190231| 863058,67| 991173,53| 276 104000190230| 863016,20| 991203,94| 277 104000190229| 863012,88| 991266,17| 278 104000190228| 863004,66| 991297,96| 279 104000190227| 862985,25| 991325,38| 280 104000190226| 862971,07| 991361,87| 281 104000190225| 862933,40| 991361,77| 282 104000190224| 862865,77| 991343,83| 283 104000190223| 862793,88| 991341,01| 284 104000190222| 862716,99| 991337,77| 285 104000190221| 862661,26| 991305,53| 286 104000190220| 862671,58| 991283,35| 287 104000190219| 862606,55| 991249,49| 288 105000314089| 862618,19| 991228,26| 289 104000190218| 862660,57| 991137,41| 290 104000190217| 862664,13| 991103,60| 291 104000190216| 862645,12| 991077,48| 292 104000190215| 862752,11| 990938,02| 293 104000190214| 862791,10| 990905,91| 294 104000190213| 862886,10| 990839,33| 295 104000190003| 862888,94| 990840,49| 296 104000190001| 862895,30| 990843,95| 297 105000020037| 862897,80| 990839,35| 298 105000020036| 862893,28| 990819,93| 299 105000020035| 862833,74| 990783,74| 300 105000310001| 862790,55| 990770,97| 301 105000310906| 862784,07| 990760,18| 302 105000310905| 862783,85| 990750,36| 303 105000310904| 862786,69| 990722,65| 304 105000310903| 862789,19| 990703,70| 305 105000310902| 862793,84| 990669,79| 306 105000310901| 862798,33| 990636,96| 307 105000310900| 862801,55| 990613,15| 308 105000020028| 862804,58| 990592,47| 309 105000020027| 862820,07| 990480,02| 310 105000310899| 862823,31| 990454,96| 311 105000310769| 862828,54| 990418,30| 312 105000310909| 862832,45| 990389,91| 313 105000310767| 862835,46| 990368,01| 314 105000310766| 862837,24| 990355,12| 315 105000310765| 862840,65| 990335,84| 316 105000310015| 862843,14| 990321,75| 317 105000310764| 862844,04| 990313,41| 318 105000310763| 862845,31| 990301,74| 319 105000310762| 862846,08| 990294,64| 320 105000310761| 862846,54| 990284,63| 321 105000310760| 862846,94| 990275,85| 322 105000310759| 862847,05| 990273,63| 323 105000310758| 862847,36| 990266,76| 324 105000310757| 862847,90| 990255,09| 325 105000310756| 862849,93| 990247,11| 326 105000310755| 862852,92| 990235,41| 327 105000310754| 862853,76| 990231,60| 328 105000310022| 862854,45| 990215,09| 329 105000310027| 862836,40| 990107,86| 330 105000310028| 862822,26| 990019,28| 331 105000310030| 862808,84| 989963,19| 332 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 157/2012 Sb. Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice ochranného pásma Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště Geometrický obrazec 3 – hranice ochranného pásma Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 103003510020| 867144,06| 988431,17| 1 103003510017| 867152,38| 988471,67| 2 103003510021| 867153,06| 988512,95| 3 103003510016| 867154,62| 988557,43| 4 103003510022| 867161,84| 988598,78| 5 103003510015| 867166,86| 988629,01| 6 103003510023| 867189,30| 988657,87| 7 103003510024| 867219,25| 988696,19| 8 103003510014| 867223,23| 988701,50| 9 103003510025| 867246,51| 988744,39| 10 103003510013| 867270,52| 988789,13| 11 103003510026| 867273,67| 988798,07| 12 103003510011| 867284,83| 988839,87| 13 103003510027| 867283,18| 988870,43| 14 103003510008| 867280,61| 988900,27| 15 103003510028| 867275,93| 988943,09| 16 103003510029| 867282,36| 988975,03| 17 103003510005| 867290,56| 989016,10| 18 103003510030| 867289,08| 989050,16| 19 103003510001| 867287,44| 989094,44| 20 103003510031| 867284,60| 989121,58| 21 103003510032| 867281,57| 989152,78| 22 103003510033| 867283,78| 989185,41| 23 103003510003| 867284,63| 989200,19| 24 103003510034| 867281,92| 989206,59| 25 103003510035| 867276,31| 989221,76| 26 103003510036| 867250,76| 989292,09| 27 103003510037| 867222,50| 989371,95| 28 103003510038| 867190,73| 989432,55| 29 103003510039| 867185,54| 989444,10| 30 103003060340| 867164,46| 989462,68| 31 103003060024| 867157,80| 989491,80| 32 103003060338| 867110,51| 989448,85| 33 103003060337| 867040,69| 989460,62| 34 103003060336| 866941,71| 989568,08| 35 103003060335| 866765,58| 989584,75| 36 103003060274| 866689,73| 989608,31| 37 103003060273| 866673,68| 989587,93| 38 103003060272| 866491,05| 989604,58| 39 103003060271| 866377,08| 989614,49| 40 103003060270| 866405,63| 989563,88| 41 103003060269| 866429,18| 989538,24| 42 103003060268| 866433,37| 989490,66| 43 103003060267| 866471,32| 989420,55| 44 103003060266| 866488,85| 989374,47| 45 103003060265| 866521,19| 989323,53| 46 103003060264| 866546,34| 989306,04| 47 103003060200| 866589,50| 989290,39| 48 103000360049| 866595,07| 989260,75| 49 103000360048| 866645,32| 989257,14| 50 103000360047| 866696,88| 989269,28| 51 103000360046| 866739,91| 989271,25| 52 103000360045| 866760,37| 989273,87| 53 103000360044| 866811,46| 989269,29| 54 103000360043| 866856,07| 989274,89| 55 103000360042| 866909,00| 989245,15| 56 103000360041| 866948,26| 989232,86| 57 103000360040| 866994,61| 989215,04| 58 103000360039| 867025,15| 989208,22| 59 103000360038| 867050,95| 989168,62| 60 103000360037| 867077,48| 989151,79| 61 103000360036| 867065,41| 989096,76| 62 103000360035| 867076,44| 988999,63| 63 103000360034| 867047,34| 988991,96| 64 103000360033| 867005,03| 988985,05| 65 103000360032| 866968,61| 988947,80| 66 103000360031| 866970,10| 988930,15| 67 103000360030| 866970,44| 988911,20| 68 103000360029| 866971,84| 988874,77| 69 103000360028| 866979,30| 988843,21| 70 103000360027| 866966,00| 988770,56| 71 103000360026| 866960,95| 988725,83| 72 103000360025| 866973,72| 988695,73| 73 103000360024| 866995,11| 988658,04| 74 103000360023| 867007,66| 988607,75| 75 103000360022| 867020,34| 988580,64| 76 103000360021| 867028,22| 988516,87| 77 103000360020| 867043,33| 988491,14| 78 103000360019| 867036,84| 988456,47| 79 103000360018| 867038,06| 988427,00| 80 1/20| 867076,51| 988419,31| 81 2| 867140,27| 988409,95| 82 Geometrický obrazec 4 – hranice ochranného pásma Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 103000360017| 866502,34| 988459,15| 1 103000360016| 866513,44| 988498,54| 2 103000360015| 866525,94| 988544,43| 3 103000360014| 866530,74| 988563,54| 4 103000360013| 866540,04| 988601,49| 5 103000360012| 866555,19| 988627,24| 6 103000360011| 866605,69| 988707,20| 7 103000360010| 866710,33| 988723,86| 8 103000360009| 866716,21| 988763,78| 9 103000360008| 866719,56| 988815,00| 10 103000360007| 866726,78| 988909,51| 11 103000360006| 866734,28| 989000,60| 12 103000360005| 866739,99| 989104,44| 13 103000360004| 866716,98| 989118,88| 14 103000360003| 866667,71| 989155,99| 15 103000360002| 866532,26| 989149,87| 16 103000360001| 866432,14| 989146,17| 17 103003060119| 866381,40| 989138,63| 18 103003060120| 866289,26| 989135,02| 19 103003060121| 866137,80| 989132,68| 20 103003060122| 865957,70| 989127,96| 21 103003060123| 865788,95| 989125,78| 22 103003060374| 865613,53| 989119,88| 23 103003060124| 865605,66| 989119,62| 24 103003060023| 865602,62| 989098,77| 25 103003060022| 865595,01| 989055,43| 26 103003060021| 865590,03| 989028,50| 27 103003060020| 865587,48| 989011,92| 28 103003060019| 865580,22| 988971,55| 29 103003060018| 865572,70| 988928,92| 30 103003060017| 865564,98| 988886,09| 31 103003060016| 865557,09| 988842,62| 32 103003060015| 865549,27| 988799,52| 33 103003060014| 865547,22| 988786,40| 34 103003060013| 865541,66| 988755,45| 35 103003060012| 865533,98| 988712,49| 36 103003060011| 865526,24| 988669,19| 37 103003060010| 865518,55| 988626,17| 38 103003060009| 865511,13| 988583,83| 39 103003060008| 865503,57| 988541,12| 40 1| 865511,22| 988546,26| 41 2| 865516,47| 988547,43| 42 3| 865524,82| 988550,59| 43 4| 865532,98| 988551,03| 44 5| 865544,65| 988549,84| 45 6| 865556,07| 988550,57| 46 7| 865586,66| 988547,18| 47 8| 865604,29| 988548,71| 48 9| 865628,47| 988554,07| 49 10| 865640,19| 988556,96| 50 11| 865654,20| 988563,71| 51 12| 865662,10| 988568,73| 52 13| 865666,65| 988574,90| 53 14| 865667,79| 988582,48| 54 15| 865668,31| 988590,31| 55 16| 865664,97| 988601,17| 56 17| 865664,25| 988607,63| 57 18| 865666,57| 988617,16| 58 19| 865671,93| 988623,73| 59 20| 865696,95| 988641,02| 60 21| 865725,19| 988657,81| 61 22| 865746,76| 988666,98| 62 23| 865754,58| 988672,60| 63 24| 865759,75| 988679,61| 64 25| 865763,33| 988687,42| 65 1/6| 865769,61| 988685,97| 66 1/7| 865836,55| 988682,71| 67 1/8| 865865,59| 988683,62| 68 1/9| 865965,10| 988720,08| 69 1/10| 866013,18| 988727,39| 70 1/10-1| 866082,31| 988724,67| 71 1/11| 866144,02| 988722,25| 72 1/12| 866194,70| 988717,52| 73 1/13| 866258,53| 988705,90| 74 1/14| 866335,78| 988643,82| 75 1/14-1| 866380,30| 988590,13| 76 1/15| 866427,81| 988532,74| 77 1/16| 866482,11| 988463,42| 78 Geometrický obrazec 5 – hranice ochranného pásma Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 103003060136| 865354,15| 988297,60| 1 103003060242| 865257,78| 988260,50| 2 103003060243| 865185,77| 988275,63| 3 103003060244| 865144,84| 988278,22| 4 103003060245| 865111,31| 988303,61| 5 103003060246| 865015,91| 988353,48| 6 103003060247| 864947,70| 988398,46| 7 103003060248| 864889,83| 988473,65| 8 105000310715| 864872,99| 988504,05| 9 105000310716| 864879,90| 988521,60| 10 105000310717| 864886,44| 988537,37| 11 105000310718| 864901,44| 988576,59| 12 105000310719| 864902,31| 988586,23| 13 105000310720| 864914,40| 988626,73| 14 105000310257| 864867,56| 988620,23| 15 105000310258| 864800,29| 988615,99| 16 105000310259| 864787,92| 988633,99| 17 105000310260| 864833,11| 988699,43| 18 105000310261| 864825,02| 988717,05| 19 105000310117| 864765,57| 988693,13| 20 105000310116| 864708,67| 988658,81| 21 105000310115| 864667,71| 988642,61| 22 105000310113| 864540,41| 988575,22| 23 105000310112| 864527,46| 988527,72| 24 105000310109| 864519,44| 988509,70| 25 105000310107| 864502,18| 988486,46| 26 105000310105| 864496,09| 988471,50| 27 105000310103| 864493,64| 988407,47| 28 105000310101| 864481,20| 988357,68| 29 105000310099| 864466,92| 988305,24| 30 105000310098| 864445,04| 988260,02| 31 105000310096| 864423,23| 988205,81| 32 105000310094| 864412,83| 988189,33| 33 105000310091| 864393,60| 988166,97| 34 105000310089| 864369,59| 988146,98| 35 105000310087| 864285,11| 988106,09| 36 105000310085| 864206,17| 988072,10| 37 105000310083| 864159,12| 988061,96| 38 105000310081| 864132,96| 988047,10| 39 105000310079| 864110,97| 988024,07| 40 105000310078| 864097,43| 988016,97| 41 105000310076| 864084,81| 988021,67| 42 105000310074| 864052,55| 988060,42| 43 105000310070| 863982,61| 988105,87| 44 105000310069| 863975,73| 988119,51| 45 105000310067| 863916,38| 988159,54| 46 105000310064| 863902,64| 988173,91| 47 105000310063| 863841,32| 988252,25| 48 105000310060| 863822,58| 988270,98| 49 105000310058| 863801,05| 988278,91| 50 105000310056| 863647,05| 988299,82| 51 105000310054| 863566,30| 988314,04| 52 105000310052| 863415,47| 988340,66| 53 105000310048| 863332,65| 988350,11| 54 105000310047| 863295,36| 988391,34| 55 105000310049| 863259,16| 988458,82| 56 105000310046| 863226,07| 988490,03| 57 105000310043| 863157,14| 988531,45| 58 105000310042| 863119,44| 988559,78| 59 105000310041| 863150,09| 988631,63| 60 105000310238| 863236,56| 988829,56| 61 105000310239| 863166,09| 988851,72| 62 105000310240| 863069,30| 988902,32| 63 105000310241| 862984,63| 988954,84| 64 105000310721| 862926,73| 989009,50| 65 105000380051| 862917,94| 988996,57| 66 105000380049| 862907,76| 988979,94| 67 105000380052| 862888,58| 988986,65| 68 105000380048| 862850,01| 989000,36| 69 105000380053| 862864,22| 988987,90| 70 105000380054| 862887,41| 988968,37| 71 105000380047| 862917,34| 988944,22| 72 105000380055| 862946,19| 988907,03| 73 105000380046| 862962,58| 988885,04| 74 105000380045| 862990,10| 988857,79| 75 105000380044| 863006,74| 988827,39| 76 105000380043| 863021,10| 988809,58| 77 105000380056| 863031,76| 988777,07| 78 105000380042| 863038,29| 988756,47| 79 105000380057| 863042,67| 988747,42| 80 105000380058| 863054,95| 988721,62| 81 105000380059| 863069,09| 988692,90| 82 105000380041| 863076,80| 988676,91| 83 105000380040| 863075,89| 988647,68| 84 105000380060| 863085,90| 988619,91| 85 105000380061| 863096,86| 988587,90| 86 105000380039| 863107,35| 988559,88| 87 105000380062| 863130,07| 988545,54| 88 105000380038| 863147,11| 988533,91| 89 105000380063| 863167,79| 988505,38| 90 105000380050| 863188,98| 988476,57| 91 26| 863206,62| 988446,43| 92 27| 863219,44| 988441,52| 93 28| 863222,98| 988439,31| 94 29| 863223,98| 988438,14| 95 30| 863243,45| 988409,22| 96 31| 863258,23| 988385,68| 97 32| 863259,71| 988383,63| 98 33| 863265,36| 988376,76| 99 34| 863276,49| 988365,63| 100 35| 863281,14| 988359,40| 101 36| 863282,35| 988356,50| 102 37| 863284,78| 988347,58| 103 38| 863286,63| 988333,17| 104 39| 863288,32| 988319,13| 105 40| 863289,48| 988314,64| 106 41| 863291,11| 988310,00| 107 42| 863291,90| 988307,26| 108 43| 863295,24| 988301,80| 109 44| 863296,20| 988300,47| 110 45| 863297,64| 988298,66| 111 46| 863302,65| 988295,03| 112 47| 863307,03| 988290,94| 113 48| 863317,70| 988284,10| 114 49| 863335,46| 988275,24| 115 50| 863344,88| 988269,39| 116 51| 863374,48| 988250,25| 117 52| 863380,89| 988246,76| 118 53| 863393,23| 988244,78| 119 54| 863407,94| 988243,49| 120 55| 863417,23| 988245,77| 121 56| 863427,30| 988250,29| 122 57| 863434,65| 988251,32| 123 58| 863441,92| 988251,32| 124 59| 863451,95| 988249,86| 125 60| 863458,35| 988248,01| 126 61| 863469,15| 988241,94| 127 62| 863482,14| 988239,23| 128 63| 863488,55| 988236,57| 129 64| 863496,08| 988231,79| 130 65| 863502,75| 988225,77| 131 66| 863510,19| 988222,37| 132 67| 863521,93| 988219,45| 133 68| 863528,98| 988217,04| 134 69| 863534,62| 988213,64| 135 70| 863540,00| 988209,04| 136 71| 863549,89| 988197,77| 137 72| 863557,24| 988191,96| 138 73| 863572,00| 988185,98| 139 74| 863583,40| 988178,80| 140 75| 863602,36| 988170,45| 141 76| 863622,11| 988160,65| 142 77| 863632,56| 988153,03| 143 78| 863638,37| 988149,42| 144 79| 863646,37| 988146,37| 145 80| 863655,32| 988144,47| 146 81| 863667,60| 988138,25| 147 82| 863678,47| 988133,45| 148 83| 863686,90| 988129,96| 149 84| 863693,94| 988126,63| 150 85| 863700,80| 988122,07| 151 86| 863708,78| 988115,55| 152 87| 863717,49| 988107,11| 153 88| 863723,96| 988100,56| 154 89| 863732,70| 988089,12| 155 90| 863738,58| 988080,10| 156 91| 863742,74| 988070,30| 157 92| 863746,54| 988057,10| 158 93| 863748,81| 988052,15| 159 94| 863754,49| 988045,60| 160 95| 863763,01| 988039,16| 161 96| 863771,27| 988034,85| 162 97| 863780,58| 988029,42| 163 98| 863782,77| 988028,06| 164 99| 863801,41| 988014,18| 165 100| 863807,99| 988007,84| 166 101| 863817,67| 987997,52| 167 102| 863823,68| 987992,44| 168 103| 863832,66| 987982,65| 169 104| 863836,77| 987977,04| 170 105| 863839,33| 987971,84| 171 106| 863845,58| 987950,30| 172 107| 863849,04| 987941,32| 173 108| 863853,67| 987932,21| 174 109| 863860,34| 987923,19| 175 110| 863864,56| 987918,64| 176 111| 863869,72| 987914,66| 177 112| 863887,60| 987903,28| 178 113| 863900,97| 987895,60| 179 114| 863916,21| 987889,22| 180 115| 863919,14| 987888,32| 181 116| 863927,10| 987886,17| 182 117| 863945,69| 987879,72| 183 118| 863950,30| 987878,75| 184 119| 863956,66| 987879,23| 185 120| 863962,83| 987879,38| 186 121| 863970,06| 987879,72| 187 122| 863984,14| 987878,65| 188 123| 863993,95| 987877,49| 189 124| 864009,78| 987873,07| 190 125| 864022,50| 987871,66| 191 126| 864031,24| 987871,90| 192 127| 864040,51| 987872,39| 193 128| 864058,04| 987875,88| 194 129| 864072,08| 987879,77| 195 130| 864085,82| 987881,56| 196 131| 864110,19| 987884,72| 197 132| 864127,48| 987885,35| 198 133| 864145,64| 987888,60| 199 134| 864156,42| 987888,70| 200 135| 864189,63| 987894,77| 201 136| 864211,24| 987894,92| 202 137| 864218,47| 987896,13| 203 138| 864224,93| 987897,54| 204 139| 864230,27| 987901,38| 205 140| 864234,54| 987908,17| 206 141| 864238,82| 987913,61| 207 142| 864246,88| 987919,39| 208 143| 864258,58| 987925,80| 209 144| 864267,56| 987928,42| 210 145| 864273,19| 987929,10| 211 146| 864279,51| 987926,92| 212 147| 864296,98| 987915,36| 213 148| 864306,74| 987910,31| 214 149| 864316,41| 987906,13| 215 150| 864335,14| 987899,85| 216 151| 864346,62| 987894,11| 217 152| 864350,97| 987889,94| 218 153| 864353,57| 987885,50| 219 154| 864358,51| 987875,00| 220 155| 864362,32| 987869,84| 221 156| 864369,00| 987865,85| 222 157| 864378,96| 987864,59| 223 158| 864385,02| 987865,67| 224 159| 864411,08| 987876,26| 225 160| 864422,43| 987883,17| 226 161| 864429,70| 987886,31| 227 162| 864436,39| 987888,01| 228 163| 864445,27| 987889,18| 229 164| 864453,75| 987889,31| 230 165| 864460,21| 987887,79| 231 166| 864475,10| 987880,56| 232 167| 864489,50| 987875,05| 233 168| 864503,09| 987866,93| 234 169| 864514,67| 987863,34| 235 170| 864531,67| 987864,46| 236 171| 864541,85| 987863,02| 237 172| 864583,57| 987848,45| 238 173| 864599,72| 987840,36| 239 174| 864621,00| 987833,07| 240 175| 864638,61| 987834,87| 241 176| 864648,45| 987834,23| 242 177| 864647,84| 987850,60| 243 178| 864647,46| 987866,93| 244 179| 864653,34| 987896,54| 245 180| 864658,51| 987904,10| 246 181| 864683,48| 987926,82| 247 182| 864717,97| 987972,32| 248 183| 864726,62| 987982,33| 249 184| 864733,06| 987987,84| 250 185| 864741,19| 987991,65| 251 186| 864747,97| 987992,99| 252 187| 864754,60| 987992,93| 253 188| 864780,13| 987989,21| 254 189| 864796,27| 987989,95| 255 190| 864833,82| 987995,61| 256 191| 864851,20| 988000,33| 257 192| 864859,02| 988004,19| 258 193| 864863,45| 988007,52| 259 194| 864869,08| 988012,70| 260 195| 864883,13| 988028,13| 261 196| 864903,54| 988055,14| 262 197| 864914,74| 988067,58| 263 198| 864930,67| 988086,66| 264 199| 864937,92| 988093,93| 265 200| 864943,68| 988098,48| 266 201| 864952,86| 988104,17| 267 202| 864966,90| 988112,04| 268 203| 864987,50| 988120,46| 269 204| 865007,72| 988128,77| 270 205| 865017,92| 988131,67| 271 206| 865030,89| 988135,00| 272 207| 865045,60| 988136,55| 273 208| 865056,88| 988138,65| 274 209| 865079,69| 988145,50| 275 210| 865094,80| 988148,41| 276 211| 865106,77| 988148,31| 277 212| 865116,66| 988146,29| 278 213| 865127,75| 988146,33| 279 214| 865136,14| 988149,25| 280 215| 865160,84| 988163,56| 281 216| 865171,72| 988168,89| 282 217| 865196,98| 988177,58| 283 218| 865208,30| 988179,51| 284 219| 865217,23| 988182,29| 285 220| 865227,16| 988187,25| 286 221| 865249,40| 988201,45| 287 222| 865270,05| 988219,07| 288 223| 865290,17| 988232,65| 289 224| 865302,85| 988240,19| 290 225| 865313,07| 988247,60| 291 226| 865320,21| 988255,46| 292 227| 865332,17| 988271,45| 293 228| 865350,50| 988293,36| 294 Geometrický obrazec 6 – hranice ochranného pásma Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 105000310197| 862794,01| 989418,07| 1 105000310196| 862845,55| 989375,80| 2 105000310195| 862897,44| 989292,12| 3 105000310194| 862930,67| 989272,70| 4 105000310193| 862984,75| 989237,07| 5 105000310192| 863044,50| 989185,10| 6 105000310191| 863080,58| 989131,52| 7 105000310190| 863135,22| 989089,92| 8 105000310189| 863165,46| 989061,04| 9 105000310188| 863214,64| 989029,36| 10 105000310187| 863258,13| 989014,95| 11 105000310186| 863288,67| 988992,47| 12 105000310185| 863350,45| 988960,85| 13 105000310183| 863417,65| 988951,72| 14 105000310182| 863510,73| 988940,68| 15 105000310181| 863549,76| 988947,30| 16 105000310180| 863601,55| 988910,67| 17 105000310179| 863647,89| 988892,15| 18 105000310178| 863711,37| 988967,38| 19 105000310177| 863772,14| 989021,04| 20 105000310176| 863834,60| 989096,71| 21 105000310175| 863820,34| 989114,24| 22 105000310174| 863882,02| 989175,46| 23 105000310173| 863933,69| 989252,82| 24 105000310172| 863912,92| 989314,16| 25 105000310171| 863887,15| 989434,39| 26 105000310170| 863853,19| 989517,26| 27 105000310169| 863809,58| 989516,21| 28 105000310168| 863739,02| 989565,48| 29 105000310167| 863720,59| 989450,25| 30 105000310166| 863548,19| 989456,81| 31 105000310165| 863505,50| 989440,51| 32 105000310164| 863418,41| 989443,28| 33 105000310163| 863305,69| 989494,89| 34 105000310162| 863262,00| 989453,12| 35 105000310161| 863171,73| 989424,15| 36 105000310160| 863130,41| 989482,15| 37 105000310159| 863061,48| 989528,42| 38 105000310158| 863039,71| 989575,39| 39 105000310157| 863013,86| 989604,19| 40 105000310156| 862987,87| 989665,63| 41 105000310155| 863001,65| 989748,55| 42 105000310154| 862992,26| 989800,06| 43 105000310152| 862933,65| 989842,93| 44 105000310151| 862901,44| 989892,17| 45 105000310150| 862902,08| 989938,15| 46 105000310751| 862896,76| 989967,08| 47 105000380104| 862849,37| 989956,92| 48 105000380103| 862820,84| 989949,83| 49 105000380102| 862804,02| 989947,44| 50 105000380101| 862784,24| 989938,78| 51 105000380100| 862770,02| 989931,75| 52 105000380011| 862753,45| 989921,38| 53 105000380099| 862722,12| 989910,34| 54 105000380098| 862709,90| 989904,42| 55 105000380097| 862684,66| 989891,59| 56 105000380096| 862674,07| 989886,76| 57 105000380008| 862644,11| 989872,88| 58 105000380095| 862635,14| 989868,43| 59 105000380094| 862592,55| 989859,16| 60 105000380093| 862557,52| 989850,94| 61 105000380092| 862524,55| 989842,71| 62 105000380007| 862489,80| 989822,76| 63 105000380006| 862507,08| 989787,49| 64 105000380091| 862544,71| 989804,55| 65 105000380005| 862580,16| 989821,73| 66 105000380004| 862584,36| 989831,57| 67 105000380090| 862607,29| 989836,58| 68 105000380089| 862620,67| 989828,64| 69 105000380088| 862627,54| 989822,69| 70 105000380087| 862629,65| 989821,00| 71 105000380086| 862663,57| 989815,01| 72 105000380085| 862686,69| 989789,22| 73 105000380084| 862709,72| 989752,31| 74 105000380083| 862691,92| 989732,07| 75 105000380082| 862676,67| 989714,20| 76 105000380081| 862651,46| 989696,10| 77 105000380080| 862626,81| 989677,77| 78 105000380079| 862624,17| 989675,62| 79 105000380078| 862603,48| 989648,14| 80 105000380002| 862592,24| 989635,32| 81 105000380077| 862607,26| 989614,59| 82 105000380076| 862619,41| 989599,71| 83 105000380075| 862633,36| 989582,19| 84 105000380074| 862645,53| 989566,81| 85 105000380073| 862657,28| 989552,17| 86 105000380001| 862666,52| 989543,68| 87 105000380072| 862672,81| 989532,47| 88 105000380071| 862686,31| 989515,70| 89 105000380070| 862698,33| 989500,58| 90 105000380069| 862705,71| 989491,21| 91 105000380068| 862708,94| 989487,26| 92 105000380067| 862720,84| 989472,24| 93 105000380066| 862722,90| 989473,51| 94 105000380065| 862733,80| 989461,16| 95 105000380064| 862743,90| 989447,65| 96 105000310910| 862765,35| 989415,94| 97 105000310501| 862774,32| 989404,36| 98 105000310198| 862778,15| 989407,03| 99 Geometrický obrazec 7 – hranice ochranného pásma Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 103003510072| 867040,68| 989939,92| 1 103003510073| 867028,95| 989985,18| 2 103003510074| 867018,08| 990028,52| 3 103003510075| 866981,78| 990078,12| 4 103003510076| 866953,16| 990116,84| 5 103003510077| 866916,54| 990166,67| 6 103003510078| 866880,35| 990216,26| 7 103003510043| 866882,91| 990249,96| 8 103003510079| 866888,37| 990293,28| 9 103003510080| 866893,23| 990336,99| 10 103003510042| 866896,58| 990381,11| 11 103003510081| 866902,43| 990422,39| 12 103003510041| 866905,41| 990464,61| 13 103003510082| 866907,43| 990480,92| 14 103003510083| 866911,30| 990523,10| 15 103003510084| 866915,78| 990566,74| 16 103003510085| 866920,38| 990610,74| 17 103003510086| 866924,42| 990654,62| 18 103003510087| 866939,31| 990691,89| 19 103003510088| 866956,10| 990734,23| 20 103003510089| 866972,63| 990776,25| 21 103003510090| 866989,64| 990817,98| 22 103003510091| 866970,80| 990821,75| 23 103003510092| 866950,76| 990826,63| 24 103003510093| 866917,98| 990823,11| 25 103003510094| 866834,43| 990787,81| 26 103003510095| 866794,09| 990770,87| 27 103003510096| 866752,67| 990752,86| 28 103003510097| 866671,21| 990717,87| 29 103003510098| 866629,86| 990700,64| 30 103003510099| 866610,96| 990692,03| 31 103003510100| 866591,91| 990684,24| 32 103003510101| 866573,54| 990678,80| 33 103003510102| 866560,23| 990675,24| 34 103003060034| 866550,66| 990677,69| 35 103003060372| 866578,80| 990641,22| 36 103003060371| 866599,97| 990605,67| 37 103003060370| 866629,03| 990555,73| 38 103003060369| 866693,73| 990432,11| 39 103003060368| 866711,97| 990396,17| 40 103003060367| 866769,15| 990286,40| 41 103003060366| 866792,16| 990239,21| 42 103003060365| 866810,60| 990207,21| 43 103003060364| 866815,31| 990196,01| 44 103003060363| 866831,19| 990143,92| 45 103003060362| 866846,28| 990082,62| 46 103003060361| 866847,49| 990058,90| 47 103003060360| 866847,13| 990037,63| 48 103003060359| 866842,97| 990006,74| 49 103003060358| 866833,86| 989965,93| 50 103003060357| 866823,94| 989937,44| 51 103003060348| 866802,07| 989885,58| 52 103003060347| 866939,58| 989872,86| 53 103003060033| 867054,47| 989892,17| 54 Geometrický obrazec 8 – hranice ochranného pásma Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 105000310872| 866410,29| 990622,37| 1 105000310871| 866407,76| 990609,55| 2 105000310870| 866404,90| 990596,50| 3 105000310869| 866400,60| 990584,55| 4 105000310868| 866395,81| 990570,93| 5 105000310867| 866389,95| 990553,70| 6 105000310866| 866385,73| 990548,79| 7 105000310865| 866376,44| 990533,58| 8 105000310864| 866367,03| 990518,64| 9 105000310863| 866360,38| 990507,78| 10 105000310862| 866352,50| 990496,74| 11 105000310861| 866344,11| 990488,15| 12 105000310860| 866336,39| 990478,59| 13 105000310859| 866332,72| 990474,01| 14 105000310858| 866326,55| 990468,29| 15 105000310857| 866317,96| 990461,08| 16 105000310855| 866329,04| 990449,21| 17 105000310854| 866334,13| 990444,16| 18 105000310853| 866320,17| 990435,55| 19 105000310852| 866308,56| 990427,87| 20 105000310851| 866292,10| 990417,49| 21 105000310850| 866275,75| 990407,18| 22 105000310849| 866269,17| 990413,01| 23 105000310848| 866252,81| 990399,07| 24 105000310847| 866237,11| 990385,93| 25 105000310846| 866221,69| 990373,09| 26 105000310845| 866205,98| 990360,18| 27 105000310844| 866190,03| 990346,52| 28 105000310843| 866186,31| 990350,46| 29 105000310842| 866171,99| 990340,08| 30 105000310841| 866160,12| 990331,59| 31 105000310839| 866153,75| 990327,16| 32 105000310838| 866136,03| 990315,10| 33 105000310837| 866130,57| 990311,20| 34 105000310783| 866128,35| 990310,32| 35 105000310835| 866117,67| 990305,38| 36 105000310834| 866103,46| 990298,80| 37 105000310833| 866086,45| 990290,97| 38 105000310832| 866077,53| 990287,89| 39 105000310831| 866058,26| 990280,51| 40 105000310830| 866041,75| 990271,75| 41 105000310829| 866031,31| 990266,42| 42 105000310828| 866023,83| 990262,94| 43 105000310827| 866015,67| 990257,25| 44 105000310826| 866009,85| 990252,68| 45 105000310825| 866004,00| 990246,67| 46 105000310824| 865999,92| 990241,08| 47 105000310823| 865998,56| 990229,07| 48 105000310713| 865991,81| 990221,15| 49 105000310768| 865990,92| 990224,91| 50 105000310748| 865990,22| 990232,23| 51 105000310822| 865989,73| 990238,96| 52 105000310821| 865982,83| 990241,13| 53 105000310820| 865960,53| 990243,09| 54 105000310819| 865948,91| 990244,11| 55 105000310817| 865938,16| 990251,48| 56 105000310816| 865922,81| 990261,88| 57 105000310815| 865905,40| 990272,89| 58 105000310814| 865908,69| 990264,80| 59 105000310813| 865912,84| 990253,98| 60 105000310812| 865915,73| 990246,26| 61 105000310811| 865918,06| 990236,20| 62 105000310810| 865921,72| 990221,44| 63 105000310809| 865922,33| 990214,66| 64 105000310808| 865916,43| 990196,16| 65 105000310807| 865911,92| 990182,06| 66 105000310806| 865906,54| 990165,13| 67 105000310805| 865903,26| 990155,67| 68 105000310804| 865900,60| 990146,97| 69 105000310803| 865889,98| 990147,68| 70 105000310802| 865877,27| 990148,15| 71 105000310801| 865869,38| 990148,04| 72 105000310800| 865850,82| 990147,03| 73 105000310799| 865835,98| 990146,13| 74 105000310798| 865826,67| 990147,98| 75 105000310797| 865814,66| 990149,50| 76 105000310796| 865814,61| 990145,95| 77 105000310593| 865814,61| 990139,07| 78 105000310794| 865806,48| 990135,97| 79 105000310793| 865802,76| 990131,39| 80 105000310792| 865797,90| 990123,59| 81 105000310791| 865793,52| 990116,33| 82 105000310790| 865785,18| 990118,59| 83 105000310789| 865771,07| 990121,79| 84 105000310788| 865755,54| 990125,43| 85 105000310787| 865743,43| 990128,41| 86 105000310786| 865735,43| 990130,26| 87 105000310785| 865728,96| 990131,63| 88 105000310784| 865722,69| 990133,00| 89 105000310594| 865711,83| 990135,05| 90 105000310782| 865709,54| 990125,77| 91 105000310781| 865706,87| 990113,21| 92 105000310780| 865704,67| 990102,46| 93 105000310779| 865701,13| 990103,10| 94 105000310778| 865679,31| 990107,20| 95 105000310777| 865657,37| 990111,64| 96 105000310776| 865638,39| 990115,20| 97 105000310775| 865628,51| 990117,34| 98 105000310774| 865610,82| 990120,28| 99 105000310773| 865594,55| 990123,25| 100 105000310772| 865571,81| 990127,45| 101 105000310771| 865559,75| 990129,49| 102 105000310356| 865499,42| 990144,52| 103 105000310355| 865488,27| 990200,38| 104 105000310426| 865449,11| 990234,69| 105 105000310354| 865381,78| 990257,44| 106 105000310353| 865310,30| 990286,49| 107 105000310352| 865296,28| 990272,64| 108 105000310351| 865233,38| 990272,29| 109 105000310349| 865188,58| 990256,91| 110 105000310350| 865144,48| 990223,15| 111 105000310334| 865098,57| 990245,01| 112 105000310333| 865101,94| 990281,52| 113 105000310331| 865021,75| 990348,11| 114 105000310625| 865000,28| 990388,42| 115 105000380160| 865020,12| 990397,27| 116 105000380161| 865032,37| 990413,74| 117 105000380124| 865041,21| 990425,70| 118 105000380162| 865043,66| 990428,08| 119 105000380123| 865052,69| 990437,96| 120 105000380163| 865055,63| 990443,50| 121 105000380125| 865067,30| 990457,26| 122 105000380164| 865077,87| 990472,48| 123 105000380165| 865083,74| 990479,81| 124 105000380166| 865084,52| 990493,50| 125 105000380167| 865085,27| 990510,34| 126 105000380168| 865086,14| 990517,30| 127 105000380169| 865090,87| 990528,54| 128 105000380170| 865093,46| 990534,55| 129 105000380171| 865100,69| 990545,68| 130 105000380172| 865104,03| 990550,71| 131 105000380173| 865113,63| 990557,95| 132 105000380120| 865127,30| 990569,01| 133 105000380174| 865141,98| 990579,72| 134 105000380175| 865158,93| 990593,07| 135 105000380176| 865171,56| 990602,78| 136 105000380177| 865181,14| 990614,64| 137 105000380178| 865189,63| 990614,52| 138 105000380179| 865212,77| 990613,92| 139 105000380180| 865225,87| 990613,59| 140 105000380181| 865233,34| 990612,98| 141 105000380182| 865255,06| 990616,56| 142 105000380183| 865269,65| 990620,89| 143 105000380139| 865303,27| 990629,41| 144 105000380184| 865312,89| 990628,80| 145 105000380185| 865344,14| 990629,73| 146 105000380186| 865350,86| 990630,96| 147 105000380187| 865355,04| 990631,84| 148 105000380188| 865367,70| 990634,51| 149 105000380189| 865371,88| 990637,52| 150 105000380190| 865390,85| 990638,19| 151 105000380191| 865394,30| 990638,10| 152 105000380192| 865402,59| 990638,09| 153 105000380193| 865409,71| 990638,48| 154 105000380194| 865430,51| 990639,43| 155 105000380195| 865443,51| 990640,08| 156 105000380196| 865456,89| 990640,84| 157 105000380197| 865472,51| 990642,03| 158 105000380198| 865485,55| 990642,50| 159 105000380199| 865490,08| 990635,04| 160 105000380200| 865498,81| 990623,78| 161 105000380201| 865508,10| 990611,45| 162 105000380202| 865515,55| 990625,12| 163 105000380203| 865524,40| 990637,67| 164 105000380204| 865526,11| 990640,85| 165 105000380205| 865531,59| 990652,79| 166 105000380135| 865532,50| 990653,44| 167 105000380206| 865540,20| 990663,70| 168 105000380207| 865544,38| 990669,02| 169 105000380208| 865547,90| 990674,13| 170 105000380209| 865557,86| 990686,96| 171 105000380134| 865562,97| 990694,57| 172 105000380210| 865567,78| 990703,20| 173 105000380133| 865574,78| 990718,52| 174 105000380211| 865583,58| 990726,08| 175 105000380212| 865592,29| 990732,68| 176 105000380213| 865605,62| 990743,36| 177 105000380214| 865623,25| 990726,69| 178 105000380215| 865630,33| 990717,77| 179 105000380216| 865640,84| 990699,30| 180 105000380217| 865644,51| 990676,09| 181 105000380218| 865646,80| 990661,65| 182 105000380143| 865673,37| 990673,00| 183 105000380219| 865679,87| 990675,30| 184 105000380220| 865691,02| 990680,12| 185 105000380221| 865705,63| 990686,31| 186 105000380222| 865718,36| 990691,59| 187 105000380223| 865726,43| 990695,90| 188 105000380224| 865738,58| 990702,06| 189 105000380225| 865748,70| 990707,21| 190 105000380226| 865751,35| 990708,73| 191 105000380227| 865764,18| 990714,96| 192 105000380228| 865774,83| 990720,61| 193 105000380229| 865778,88| 990723,31| 194 105000380144| 865783,52| 990727,03| 195 105000380230| 865785,84| 990727,23| 196 105000380231| 865799,00| 990728,92| 197 105000380232| 865814,55| 990731,93| 198 105000380233| 865836,28| 990735,41| 199 105000380234| 865851,04| 990737,94| 200 105000380235| 865870,97| 990740,85| 201 105000380236| 865883,95| 990738,84| 202 105000380237| 865893,26| 990737,57| 203 105000380238| 865904,35| 990736,04| 204 105000380239| 865915,56| 990734,42| 205 105000380240| 865926,41| 990732,95| 206 105000380241| 865936,37| 990731,70| 207 105000380242| 865947,97| 990730,31| 208 105000380147| 865959,83| 990729,91| 209 105000380243| 865972,12| 990727,22| 210 105000380244| 865982,02| 990725,85| 211 105000380245| 865993,80| 990724,29| 212 105000380246| 866004,04| 990722,91| 213 105000380247| 866012,93| 990721,71| 214 105000380148| 866021,75| 990720,33| 215 105000380248| 866025,80| 990711,65| 216 105000380249| 866028,32| 990700,42| 217 105000380250| 866027,70| 990697,46| 218 105000380251| 866030,95| 990696,99| 219 105000380252| 866031,62| 990703,45| 220 105000380253| 866050,65| 990700,25| 221 105000380254| 866065,79| 990697,38| 222 105000380255| 866076,49| 990695,59| 223 105000380256| 866077,67| 990705,10| 224 105000380257| 866079,19| 990716,24| 225 105000380258| 866081,56| 990731,65| 226 105000380259| 866083,83| 990748,15| 227 105000380260| 866085,58| 990761,18| 228 105000380261| 866086,61| 990775,21| 229 105000380262| 866087,73| 990788,58| 230 105000380263| 866088,22| 990796,48| 231 105000380264| 866089,43| 990803,85| 232 105000380265| 866093,05| 990816,75| 233 105000380266| 866094,95| 990823,46| 234 105000380152| 866095,44| 990825,91| 235 105000380267| 866104,45| 990822,74| 236 105000380268| 866115,84| 990817,89| 237 105000380130| 866124,34| 990817,20| 238 105000380269| 866130,91| 990814,67| 239 105000380270| 866133,82| 990822,17| 240 105000380271| 866138,23| 990833,09| 241 105000380272| 866150,23| 990825,45| 242 105000380273| 866157,87| 990821,61| 243 105000380274| 866166,15| 990818,12| 244 105000380275| 866177,00| 990814,02| 245 105000380276| 866188,69| 990809,00| 246 105000380277| 866196,86| 990805,25| 247 105000380278| 866201,25| 990817,32| 248 105000380279| 866205,85| 990828,62| 249 105000380128| 866209,46| 990833,60| 250 105000380280| 866221,55| 990829,77| 251 105000380281| 866235,43| 990825,53| 252 105000380282| 866251,47| 990820,69| 253 105000380283| 866271,70| 990813,25| 254 105000380284| 866284,70| 990806,47| 255 105000380285| 866300,65| 990790,15| 256 105000380286| 866307,98| 990782,67| 257 105000380287| 866310,84| 990774,57| 258 105000380288| 866312,28| 990770,75| 259 105000380289| 866319,42| 990756,36| 260 105000380290| 866325,22| 990743,71| 261 105000380291| 866325,98| 990733,48| 262 105000380292| 866326,71| 990721,58| 263 105000380293| 866329,58| 990713,94| 264 105000380294| 866332,82| 990704,91| 265 105000380311| 866335,58| 990697,42| 266 105000380295| 866337,93| 990690,06| 267 105000380296| 866339,81| 990682,74| 268 105000380297| 866342,39| 990673,30| 269 105000380298| 866344,92| 990663,70| 270 105000380299| 866347,24| 990655,34| 271 105000380314| 866348,38| 990650,16| 272 105000380300| 866352,38| 990649,78| 273 105000380301| 866362,60| 990650,34| 274 105000380302| 866369,58| 990650,73| 275 105000380303| 866367,02| 990636,89| 276 105000380304| 866364,23| 990621,10| 277 105000380305| 866377,23| 990621,79| 278 105000380306| 866391,12| 990622,40| 279 105000380307| 866399,73| 990622,93| 280 105000380308| 866404,51| 990622,92| 281 Geometrický obrazec 9 – hranice ochranného pásma Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 105000020041| 863053,67| 990886,39| 1 105000380112| 863061,12| 990888,21| 2 105000380037| 863089,36| 990894,12| 3 105000380036| 863126,30| 990897,23| 4 105000380035| 863139,08| 990898,05| 5 105000380034| 863171,94| 990898,44| 6 105000380033| 863192,84| 990899,84| 7 105000380032| 863223,77| 990902,16| 8 105000380031| 863251,18| 990903,85| 9 105000380030| 863278,79| 990905,03| 10 105000380029| 863308,11| 990907,20| 11 105000380028| 863324,31| 990908,05| 12 105000380027| 863339,52| 990909,82| 13 105000380026| 863356,74| 990911,76| 14 105000380025| 863376,72| 990916,11| 15 105000380024| 863386,95| 990920,38| 16 105000380023| 863394,59| 990925,37| 17 105000380022| 863403,29| 990932,16| 18 105000380110| 863412,56| 990948,92| 19 105000380109| 863421,18| 990964,12| 20 105000380111| 863424,30| 990972,67| 21 105000380019| 863435,11| 990993,54| 22 105000380018| 863443,52| 991019,19| 23 105000380017| 863447,23| 991039,60| 24 105000380108| 863455,17| 991067,32| 25 105000380107| 863456,60| 991075,43| 26 105000380015| 863479,19| 991117,20| 27 105000380014| 863495,65| 991151,01| 28 105000380106| 863514,69| 991186,98| 29 105000380105| 863524,95| 991189,00| 30 105000310836| 863528,94| 991186,09| 31 105000310492| 863524,21| 991164,69| 32 105000310491| 863523,05| 991152,72| 33 105000310490| 863514,22| 991131,08| 34 105000310489| 863518,12| 991117,72| 35 105000310488| 863524,74| 991100,63| 36 105000310673| 863530,34| 991090,28| 37 105000310676| 863530,77| 991089,48| 38 105000310677| 863530,88| 991089,28| 39 105000310675| 863531,79| 991087,60| 40 105000310678| 863531,93| 991087,35| 41 105000310487| 863534,63| 991082,36| 42 105000310679| 863537,97| 991076,27| 43 105000310485| 863547,90| 991058,21| 44 105000310486| 863545,87| 991043,94| 45 105000310680| 863540,45| 991036,91| 46 105000310484| 863539,36| 991035,50| 47 105000310681| 863548,69| 991032,50| 48 105000310682| 863554,96| 991030,48| 49 105000310483| 863564,22| 991027,50| 50 105000310683| 863565,23| 991025,20| 51 105000310684| 863566,52| 991022,27| 52 105000310685| 863567,87| 991019,22| 53 105000310482| 863570,31| 991013,68| 54 105000310686| 863578,07| 991003,38| 55 105000310481| 863582,01| 990995,54| 56 105000310687| 863580,89| 990988,89| 57 105000310688| 863588,28| 990978,62| 58 105000310689| 863606,17| 990952,94| 59 105000310690| 863615,58| 990937,33| 60 105000310691| 863625,08| 990923,57| 61 105000310693| 863641,63| 990900,93| 62 105000310694| 863662,88| 990871,72| 63 105000310695| 863686,13| 990839,87| 64 105000310696| 863703,95| 990823,03| 65 105000310697| 863725,22| 990802,01| 66 105000310698| 863739,74| 990791,29| 67 105000310699| 863770,58| 990768,67| 68 105000310700| 863781,84| 990736,53| 69 105000310701| 863792,53| 990705,36| 70 105000310702| 863787,04| 990686,97| 71 105000310703| 863770,98| 990672,21| 72 105000310704| 863755,60| 990657,59| 73 105000310705| 863743,62| 990646,56| 74 105000310706| 863729,83| 990627,92| 75 105000310707| 863715,88| 990608,44| 76 105000310708| 863704,76| 990586,81| 77 105000310709| 863691,62| 990573,61| 78 105000310710| 863671,74| 990554,53| 79 105000310711| 863656,16| 990539,45| 80 105000020057| 863608,14| 990521,04| 81 105000020056| 863582,03| 990550,28| 82 105000020055| 863526,37| 990566,65| 83 105000020054| 863486,72| 990586,94| 84 105000020053| 863426,77| 990579,66| 85 105000020052| 863362,51| 990572,54| 86 105000020051| 863309,73| 990598,30| 87 105000020050| 863259,53| 990608,83| 88 105000020049| 863234,39| 990634,96| 89 105000020048| 863222,22| 990666,20| 90 105000020047| 863202,25| 990709,71| 91 105000020046| 863185,61| 990748,69| 92 105000020045| 863167,65| 990788,36| 93 105000020044| 863155,87| 990793,46| 94 105000020043| 863082,79| 990810,45| 95 105000020042| 863082,47| 990852,63| 96 Příloha č. 3 k vyhlášce č. 157/2012 Sb. Orientační grafické znázornění území Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště a jejího ochranného pásma 21.5MB 1) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání. 2) Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb.
Vyhláška č. 156/2012 Sb.
Vyhláška č. 156/2012 Sb. Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Medník a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Vyhlášeno 25. 5. 2012, datum účinnosti 1. 7. 2012, částka 56/2012 * § 1 - Vymezení národní přírodní památky * § 2 - Předmět ochrany * § 3 - Bližší ochranné podmínky * § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 156/2012 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 156/2012 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2012 156 VYHLÁŠKA ze dne 10. května 2012 o vyhlášení Národní přírodní památky Medník a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.: § 1 Vymezení národní přírodní památky (1) Vyhlašuje se Národní přírodní památka Medník (dále jen „národní přírodní památka“). (2) Národní přírodní památka se rozkládá na území Středočeského kraje, v katastrálním územíkatastrálním území Hradištko pod Medníkem. Hranice národní přírodní památky se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. (3) Orientační grafické znázornění území národní přírodní památky a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 2 Předmět ochrany Předmětem ochrany národní přírodní památky jsou: a) přirozené lesní porosty tvořené společenstvy dubohabřin, květnatých bučin, suťových lesů a společenstvy lesních lemů a štěrbinové vegetace silikátových skal a drolin, b) populace kriticky ohroženého druhu rostlinyrostliny kandíku psího zubu (Erythorium dens-canis), včetně jeho biotopubiotopu. § 3 Bližší ochranné podmínky Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní památce: a) povolovat změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití2), b) provádět geologické práce spojené se zásahem do území, c) používat chemické prostředky, nebo d) upravovat povrch pozemních komunikací s použitím jiného než místního přírodního materiálu stejného geologického původu. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2012. Ministr: Mgr. Chalupa v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 156/2012 Sb. Seznam souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JSTK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní památky Medník Geometrický obrazec č. 1 číslo bodu| souřadnice - Y [m]| souřadnice - X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 000922220570| 744526,94| 1067129,14| 1 32022940972| 744511,41| 1067097,13| 2 32022940971| 744496,00| 1067061,02| 3 32022940970| 744467,48| 1067019,11| 4 32022940969| 744367,23| 1066795,99| 5 32022940914| 744317,74| 1066790,20| 6 32022940913| 744225,22| 1066780,82| 7 32022940912| 744200,01| 1066757,48| 8 32022940911| 744140,88| 1066721,70| 9 32022940910| 744057,32| 1066739,68| 10 32022940909| 743949,08| 1066773,63| 11 32022940908| 743893,93| 1066820,75| 12 32022940907| 743868,19| 1066911,32| 13 32022940906| 743851,80| 1066979,34| 14 32023440020| 743851,94| 1066999,04| 15 32023440019| 743807,30| 1066974,95| 16 32023440018| 743815,06| 1066995,54| 17 32023440017| 743823,35| 1067030,04| 18 32023440016| 743842,53| 1067091,58| 19 32023440015| 743851,89| 1067130,80| 20 32023440014| 743826,88| 1067194,37| 21 32023440013| 743854,60| 1067213,03| 22 32023440012| 743850,96| 1067238,92| 23 32023440011| 743862,68| 1067292,28| 24 32023440010| 743848,42| 1067343,23| 25 32023440009| 743829,64| 1067382,28| 26 32023440008| 743792,85| 1067398,96| 27 32023440007| 743771,84| 1067417,60| 28 32023440006| 743726,86| 1067468,52| 29 32023440005| 743708,63| 1067504,90| 30 32023440004| 743675,47| 1067520,76| 31 32023440003| 743585,57| 1067571,26| 32 32023440002| 743566,59| 1067624,74| 33 32023440001| 743569,24| 1067638,96| 34 32022940939| 743612,22| 1067643,84| 35 32022940938| 743658,22| 1067664,58| 36 32022940937| 743699,47| 1067654,18| 37 32022940936| 743747,50| 1067661,73| 38 32022940935| 743799,05| 1067643,47| 39 32022940934| 743824,84| 1067611,37| 40 32022940933| 743896,18| 1067583,88| 41 32022940932| 743884,23| 1067518,33| 42 32022940930| 743905,80| 1067484,01| 43 32022940929| 743939,28| 1067436,78| 44 32022940928| 743993,59| 1067360,31| 45 32022940927| 744022,06| 1067298,19| 46 32022940926| 744078,01| 1067291,22| 47 32022940925| 744178,51| 1067275,50| 48 32022940978| 744235,75| 1067266,74| 49 32022940977| 744362,20| 1067248,34| 50 32022940976| 744475,37| 1067232,00| 51 32022940975| 744502,49| 1067200,40| 52 32022940974| 744523,46| 1067163,38| 53 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 156/2012 Sb. Orientační grafické znázornění Národní přírodní památky Medník a jejího ochranného pásma 25MB 1) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání. 2) Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb.
Vyhláška č. 155/2012 Sb.
Vyhláška č. 155/2012 Sb. Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Vyhlášeno 25. 5. 2012, datum účinnosti 1. 7. 2012, částka 56/2012 * § 1 - Vymezení národní přírodní rezervace * § 2 - Předmět ochrany * § 3 - Bližší ochranné podmínky * § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 155/2012 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 155/2012 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 155/2012 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2012 155 VYHLÁŠKA ze dne 10. května 2012 o vyhlášení Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.: § 1 Vymezení národní přírodní rezervace (1) Vyhlašuje se Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step (dále jen „národní přírodní rezervace“). (2) Národní přírodní rezervace se rozkládá na území Kraje Vysočina, v katastrálních územíchkatastrálních územích Dukovany a Mohelno. Hranice národní přírodní rezervace se stanoví uzavřenými geometrickými obrazci s přímými stranami, jejichž vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznamy souřadnic vrcholů geometrických obrazců tak, jak jdou v obrazcích za sebou, jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce. (3) Ochranné pásmo národní přírodní rezervace se rozkládá na území Kraje Vysočina, v katastrálním územíkatastrálním území Mohelno. Hranice ochranného pásma národní přírodní rezervace se stanoví uzavřenými geometrickými obrazci s přímými stranami, jejichž vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznamy souřadnic vrcholů geometrických obrazců tak, jak jdou v obrazcích za sebou, jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. (4) Orientační grafické znázornění území národní přírodní rezervace a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 2 Předmět ochrany Předmětem ochrany národní přírodní rezervace jsou: a) přirozené lesní porosty tvořené především společenstvy suťových lesů a hadcových teplomilných doubrav, b) společenstva úzkolistých suchých trávníků a subpanonských skalních trávníků, c) štěrbinová vegetace skal a drolin a skalní vegetace s kostřavou sivou, d) populace vzácného a ohroženého druhu rostlinyrostliny podmrvky hadcové (Notholaena marantae), včetně jejího biotopubiotopu, e) populace vzácných a ohrožených druhů živočichů sysla obecného (Spermophilus citellus) a přástevníka kostivalového (Euplagia quadripunctaria), včetně jejich biotopůbiotopů. § 3 Bližší ochranné podmínky Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní rezervaci a) provádět změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití2), b) upravovat povrch pozemních komunikací s použitím jiného než místního přírodního materiálu stejného geologického původu, c) skladovat dřevo nebo jiné materiály, d) provádět geologické práce spojené se zásahem do území, nebo e) umožňovat volný pohyb psů, s výjimkou výkonu práva myslivosti. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2012. Ministr Mgr. Chalupa v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 155/2012 Sb. Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step Geometrický obrazec 1 - hranice Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step číslo bodu| souřadnice - Y [m]| souřadnice - X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 418-1| 629297,12| 1168043,00| 1 418-2| 629295,07| 1168038,66| 2 418-3| 629311,94| 1168025,16| 3 418-4| 629414,18| 1167918,15| 4 418-5| 629484,83| 1167851,46| 5 418-6| 629521,35| 1167804,02| 6 418-7| 629568,22| 1167746,86| 7 418-8| 629629,82| 1167685,27| 8 418-9| 629655,54| 1167660,88| 9 418-10| 629660,36| 1167652,56| 10 418-11| 629686,71| 1167619,59| 11 418-12| 629713,71| 1167588,12| 12 418-13| 629726,33| 1167564,69| 13 418-14| 629753,09| 1167538,05| 14 418-15| 629779,06| 1167515,81| 15 418-16| 629804,13| 1167498,69| 16 418-17| 629829,50| 1167477,16| 17 418-18| 629840,21| 1167438,16| 18 418-19| 629844,16| 1167411,13| 19 418-20| 629848,50| 1167374,96| 20 418-21| 629848,50| 1167355,99| 21 418-22| 629849,82| 1167325,49| 22 418-23| 629848,19| 1167313,25| 23 418-24| 629817,19| 1167233,14| 24 418-25| 629820,59| 1167218,65| 25 418-26| 629814,17| 1167212,95| 26 418-27| 629812,73| 1167207,17| 27 418-28| 629805,62| 1167199,93| 28 418-29| 629802,36| 1167162,29| 29 418-30| 629824,17| 1167124,68| 30 418-31| 629845,38| 1167110,70| 31 418-32| 629881,01| 1167100,45| 32 418-33| 629887,27| 1167092,61| 33 418-34| 629900,65| 1167089,96| 34 418-35| 629918,12| 1167099,00| 35 418-36| 629924,03| 1167120,95| 36 418-37| 629926,19| 1167149,83| 37 418-38| 629920,89| 1167202,59| 38 418-39| 629916,07| 1167231,72| 39 418-40| 629908,96| 1167250,58| 40 418-41| 629904,38| 1167295,94| 41 418-42| 629900,04| 1167358,23| 42 418-43| 629901,00| 1167376,16| 43 418-44| 629915,46| 1167412,87| 44 267-88| 629923,40| 1167423,17| 45 69-47| 629920,24| 1167424,85| 46 69-48| 629954,27| 1167462,29| 47 69-49| 629981,06| 1167483,46| 48 267-89| 630006,32| 1167493,54| 49 267-9| 630016,30| 1167497,52| 50 69-50| 630065,47| 1167517,15| 51 69-51| 630093,23| 1167527,90| 52 267-12| 630119,76| 1167542,22| 53 69-19| 630179,35| 1167574,37| 54 69-18| 630257,51| 1167593,07| 55 69-17| 630256,52| 1167624,92| 56 69-16| 630255,30| 1167630,84| 57 69-15| 630256,84| 1167637,68| 58 378-1| 630266,90| 1167640,89| 59 378-2| 630299,28| 1167675,57| 60 378-3| 630337,60| 1167715,75| 61 378-4| 630459,66| 1167786,58| 62 378-5| 630414,75| 1167832,75| 63 378-6| 630307,01| 1167828,02| 64 378-7| 630238,27| 1167744,38| 65 378-8| 630174,35| 1167746,75| 66 378-9| 630140,99| 1167743,06| 67 378-10| 630118,22| 1167729,56| 68 378-11| 630108,88| 1167715,58| 69 378-12| 630091,95| 1167662,27| 70 378-13| 630000,64| 1167635,16| 71 378-14| 629965,49| 1167632,92| 72 378-15| 629871,77| 1167660,85| 73 378-16| 629844,63| 1167672,70| 74 378-17| 629829,10| 1167712,78| 75 378-18| 629805,20| 1167748,13| 76 378-19| 629768,78| 1167765,52| 77 378-20| 629736,06| 1167801,48| 78 378-21| 629684,94| 1167827,94| 79 378-22| 629653,14| 1167851,07| 80 378-23| 629635,64| 1167829,92| 81 378-24| 629572,32| 1167887,81| 82 378-25| 629498,19| 1167971,20| 83 378-26| 629425,07| 1168022,29| 84 378-27| 629405,00| 1168059,34| 85 378-28| 629356,85| 1168056,59| 86 378-29| 629301,24| 1168054,88| 87 Geometrický obrazec 2 - hranice Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step číslo bodu| souřadnice - Y [m]| souřadnice - X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 101-190| 630990,04| 1167526,51| 1 101-191| 630979,02| 1167533,86| 2 101-192| 630963,53| 1167540,86| 3 101-194| 630947,43| 1167544,69| 4 101-30| 630912,03| 1167563,46| 5 101-483| 630855,51| 1167591,90| 6 101-29| 630846,57| 1167571,75| 7 101-28| 630839,28| 1167581,90| 8 101-27| 630833,81| 1167585,94| 9 101-26| 630818,40| 1167577,41| 10 101-25| 630807,07| 1167583,27| 11 101-481| 630799,05| 1167582,52| 12 101-24| 630788,51| 1167572,59| 13 101-206| 630756,64| 1167525,96| 14 101-205| 630756,10| 1167515,67| 15 101-23| 630742,67| 1167525,45| 16 101-22| 630731,67| 1167523,35| 17 600-19| 630675,52| 1167491,02| 18 101-21| 630668,27| 1167486,84| 19 101-20| 630640,23| 1167453,10| 20 101-19| 630639,96| 1167442,88| 21 101-18| 630627,89| 1167450,05| 22 101-17| 630615,15| 1167444,09| 23 101-16| 630602,62| 1167430,89| 24 101-15| 630591,71| 1167439,50| 25 101-14| 630585,67| 1167454,17| 26 101-13| 630558,68| 1167448,44| 27 101-12| 630552,51| 1167441,79| 28 101-184| 630547,33| 1167415,25| 29 101-183| 630538,88| 1167418,78| 30 101-185| 630534,54| 1167425,54| 31 101-11| 630525,73| 1167420,90| 32 101-10| 630516,20| 1167425,24| 33 101-186| 630510,15| 1167422,82| 34 101-9| 630505,58| 1167432,17| 35 101-8| 630498,80| 1167437,51| 36 101-2003| 630435,17| 1167428,87| 37 101-7| 630425,18| 1167426,89| 38 101-6| 630413,72| 1167430,87| 39 101-5| 630395,61| 1167431,80| 40 101-4| 630374,65| 1167433,28| 41 101-3| 630360,08| 1167438,25| 42 101-2| 630351,95| 1167450,93| 43 101-239| 630304,88| 1167477,53| 44 100-80| 630312,39| 1167465,19| 45 664-1| 630305,42| 1167458,87| 46 664-2| 630314,22| 1167449,46| 47 664-3| 630346,45| 1167401,36| 48 664-4| 630395,88| 1167383,23| 49 100-63| 630465,28| 1167370,14| 50 100-60| 630487,27| 1167357,63| 51 100-58| 630507,80| 1167336,31| 52 100-56| 630533,62| 1167307,01| 53 100-54| 630568,59| 1167264,28| 54 100-44| 630585,38| 1167255,96| 55 600-21| 630594,87| 1167257,86| 56 100-85| 630607,70| 1167260,18| 57 100-41| 630636,22| 1167262,28| 58 100-39| 630655,16| 1167260,89| 59 100-36| 630684,93| 1167250,17| 60 100-34| 630698,40| 1167240,26| 61 100-32| 630704,18| 1167221,57| 62 100-30| 630696,42| 1167195,34| 63 100-26| 630663,73| 1167094,44| 64 100-28| 630660,62| 1167070,37| 65 100-24| 630667,20| 1167022,03| 66 100-84| 630678,30| 1166946,06| 67 100-23| 630687,85| 1166888,40| 68 694-1| 630700,97| 1166807,58| 69 694-2| 630891,48| 1166747,33| 70 600-30| 631023,70| 1166704,52| 71 694-3| 631052,80| 1166717,42| 72 694-4| 631015,68| 1166782,61| 73 694-5| 631011,61| 1166833,02| 74 694-6| 631017,07| 1166855,77| 75 600-24| 631024,80| 1166890,49| 76 600-25| 630934,29| 1167033,99| 77 600-20| 630876,06| 1167126,31| 78 600-83| 630820,73| 1167145,25| 79 600-84| 630919,55| 1167229,64| 80 600-85| 630996,55| 1167304,60| 81 600-86| 631032,20| 1167336,38| 82 600-87| 631050,34| 1167384,94| 83 600-88| 631055,07| 1167429,91| 84 600-89| 631029,15| 1167464,87| 85 Geometrický obrazec 3 - hranice Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step číslo bodu| souřadnice - Y [m]| souřadnice - X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 100-21| 630688,90| 1166808,94| 1 100-22| 630676,41| 1166886,86| 2 100-25| 630654,63| 1167026,73| 3 100-29| 630648,76| 1167070,60| 4 664-5| 630649,13| 1167073,33| 5 664-6| 630621,90| 1167088,29| 6 664-7| 630579,83| 1167093,95| 7 664-8| 630563,73| 1167090,03| 8 664-9| 630543,48| 1167091,31| 9 664-10| 630524,39| 1167102,17| 10 664-11| 630505,14| 1167110,04| 11 664-12| 630484,79| 1167133,99| 12 664-13| 630466,03| 1167141,92| 13 664-15| 630459,66| 1167148,24| 14 664-16| 630452,64| 1167142,97| 15 664-17| 630436,55| 1167158,99| 16 664-18| 630430,77| 1167129,21| 17 664-19| 630435,18| 1167110,91| 18 664-20| 630427,98| 1167100,65| 19 664-21| 630421,47| 1167095,86| 20 664-22| 630405,11| 1167092,56| 21 664-23| 630383,07| 1167095,33| 22 664-24| 630372,35| 1167121,17| 23 664-25| 630372,30| 1167131,16| 24 664-26| 630352,90| 1167133,76| 25 664-27| 630326,40| 1167151,72| 26 664-28| 630314,83| 1167163,84| 27 664-29| 630302,20| 1167167,41| 28 664-30| 630269,21| 1167176,21| 29 664-31| 630255,24| 1167177,56| 30 664-32| 630234,87| 1167174,39| 31 664-33| 630201,38| 1167180,62| 32 664-34| 630186,89| 1167181,32| 33 664-35| 630178,40| 1167181,61| 34 664-36| 630155,10| 1167197,76| 35 664-37| 630107,92| 1167202,73| 36 664-38| 630088,92| 1167209,11| 37 664-39| 630067,88| 1167218,15| 38 664-40| 630023,98| 1167246,56| 39 664-41| 629996,71| 1167223,98| 40 664-42| 629988,26| 1167205,97| 41 664-43| 629973,87| 1167174,72| 42 664-44| 629961,56| 1167175,13| 43 664-45| 629955,38| 1167175,33| 44 664-46| 629947,22| 1167175,60| 45 664-47| 629945,77| 1167141,26| 46 664-48| 629943,38| 1167092,43| 47 664-49| 629921,71| 1167071,94| 48 664-50| 629894,77| 1167069,50| 49 664-51| 629867,40| 1167081,58| 50 664-52| 629839,52| 1167091,53| 51 664-53| 629812,57| 1167107,92| 52 664-54| 629786,35| 1167140,26| 53 664-55| 629778,16| 1167177,56| 54 664-56| 629786,91| 1167250,13| 55 664-57| 629786,60| 1167258,56| 56 664-58| 629773,23| 1167252,58| 57 664-59| 629755,41| 1167253,73| 58 664-60| 629739,69| 1167252,86| 59 664-61| 629722,37| 1167252,38| 60 664-62| 629693,34| 1167262,27| 61 664-63| 629678,00| 1167257,18| 62 664-64| 629665,36| 1167260,47| 63 664-65| 629647,75| 1167276,71| 64 664-66| 629635,60| 1167313,29| 65 664-67| 629639,05| 1167326,57| 66 664-68| 629639,11| 1167337,37| 67 664-69| 629635,71| 1167348,85| 68 664-70| 629628,59| 1167360,87| 69 664-71| 629619,87| 1167376,88| 70 664-72| 629607,42| 1167391,09| 71 664-73| 629600,21| 1167396,16| 72 664-74| 629591,92| 1167400,82| 73 664-75| 629563,99| 1167418,48| 74 664-76| 629553,45| 1167426,48| 75 664-77| 629534,07| 1167436,73| 76 664-78| 629521,77| 1167439,21| 77 664-79| 629511,63| 1167440,65| 78 664-80| 629498,49| 1167443,98| 79 664-81| 629475,47| 1167445,87| 80 664-82| 629463,25| 1167445,58| 81 664-83| 629452,06| 1167442,75| 82 694-7| 629441,63| 1167439,94| 83 694-8| 629428,87| 1167437,34| 84 694-9| 629416,50| 1167427,40| 85 694-10| 629414,48| 1167424,51| 86 664-84| 629412,81| 1167421,00| 87 664-85| 629405,41| 1167409,98| 88 664-86| 629404,54| 1167398,96| 89 664-87| 629399,40| 1167393,22| 90 664-88| 629382,84| 1167389,50| 91 664-89| 629370,90| 1167386,86| 92 664-90| 629362,82| 1167381,48| 93 664-91| 629350,59| 1167374,17| 94 664-92| 629343,43| 1167370,86| 95 694-11| 629339,17| 1167369,36| 96 664-93| 629336,38| 1167367,62| 97 664-94| 629321,71| 1167362,91| 98 664-95| 629312,47| 1167361,73| 99 664-96| 629278,01| 1167251,15| 100 664-97| 629275,78| 1167244,31| 101 664-98| 629403,23| 1167203,36| 102 664-99| 629407,57| 1167209,23| 103 664-100| 629488,00| 1167320,09| 104 664-101| 629493,83| 1167319,20| 105 664-102| 629562,87| 1167308,64| 106 664-103| 629570,42| 1167269,81| 107 664-104| 629565,95| 1167260,49| 108 664-105| 629564,72| 1167247,90| 109 664-106| 629491,40| 1167140,28| 110 664-107| 629543,34| 1167124,62| 111 664-108| 629548,73| 1167115,95| 112 615-161| 629572,66| 1167091,01| 113 664-109| 629589,94| 1167073,01| 114 664-110| 629583,70| 1167053,87| 115 615-139| 629577,36| 1167033,39| 116 615-138| 629593,74| 1167028,14| 117 664-111| 629600,46| 1167025,98| 118 664-112| 629608,50| 1166952,45| 119 664-113| 629621,17| 1166933,91| 120 615-136| 629617,22| 1166921,80| 121 664-114| 629632,01| 1166916,33| 122 664-115| 629683,16| 1166899,64| 123 664-116| 629789,51| 1166865,25| 124 664-117| 629811,27| 1166848,26| 125 664-118| 629818,62| 1166832,31| 126 615-111| 629816,06| 1166825,79| 127 664-119| 629805,76| 1166792,22| 128 664-120| 629806,29| 1166754,80| 129 615-99| 629818,41| 1166751,30| 130 615-98| 629821,30| 1166758,98| 131 615-97| 629851,81| 1166741,68| 132 615-96| 629890,63| 1166719,67| 133 615-95| 629899,81| 1166714,13| 134 615-94| 629914,40| 1166705,45| 135 664-121| 629928,49| 1166719,84| 136 664-122| 629931,28| 1166722,71| 137 664-123| 630033,06| 1166740,37| 138 664-124| 630106,70| 1166753,26| 139 664-125| 630190,56| 1166761,12| 140 664-126| 630199,40| 1166757,19| 141 615-16| 630201,85| 1166757,14| 142 615-9| 630242,66| 1166756,19| 143 615-8| 630268,58| 1166755,59| 144 615-3| 630297,59| 1166754,91| 145 615-2| 630348,79| 1166753,72| 146 664-127| 630417,64| 1166746,29| 147 664-128| 630466,57| 1166735,41| 148 664-129| 630483,63| 1166737,55| 149 943120192| 630532,07| 1166728,48| 150 694-12| 630554,13| 1166737,14| 151 100-15| 630604,72| 1166757,03| 152 100-17| 630673,64| 1166783,31| 153 694-13| 630685,74| 1166794,11| 154 Geometrický obrazec 4 - hranice Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step číslo bodu| souřadnice - Y [m]| souřadnice - X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 664-130| 629395,68| 1167792,56| 1 664-131| 629405,32| 1167776,57| 2 664-132| 629409,93| 1167771,33| 3 664-133| 629428,20| 1167760,15| 4 664-134| 629428,24| 1167738,66| 5 664-135| 629424,21| 1167732,55| 6 664-136| 629430,03| 1167726,09| 7 664-137| 629448,89| 1167721,21| 8 664-138| 629453,15| 1167716,41| 9 664-139| 629455,61| 1167701,00| 10 664-140| 629468,89| 1167673,40| 11 664-141| 629479,32| 1167656,48| 12 664-142| 629484,45| 1167646,55| 13 664-143| 629495,53| 1167634,54| 14 664-144| 629502,43| 1167617,99| 15 664-145| 629524,43| 1167575,90| 16 664-146| 629533,60| 1167564,58| 17 664-147| 629537,20| 1167555,29| 18 664-148| 629542,49| 1167535,02| 19 664-149| 629559,55| 1167508,89| 20 664-150| 629566,63| 1167503,10| 21 664-151| 629584,79| 1167476,67| 22 664-152| 629592,77| 1167458,17| 23 664-153| 629599,43| 1167447,83| 24 664-154| 629604,98| 1167438,63| 25 664-155| 629611,61| 1167430,26| 26 664-156| 629619,62| 1167418,39| 27 664-157| 629626,56| 1167408,35| 28 664-158| 629635,63| 1167397,06| 29 664-159| 629640,32| 1167391,17| 30 664-160| 629661,93| 1167367,93| 31 664-161| 629666,12| 1167354,69| 32 664-162| 629675,39| 1167347,89| 33 664-163| 629688,91| 1167324,47| 34 664-164| 629694,89| 1167313,17| 35 664-165| 629698,24| 1167308,02| 36 664-166| 629699,24| 1167304,08| 37 664-167| 629700,03| 1167298,19| 38 664-168| 629698,14| 1167291,35| 39 664-169| 629693,66| 1167285,32| 40 664-170| 629689,17| 1167281,12| 41 664-171| 629679,13| 1167278,53| 42 664-172| 629671,60| 1167279,97| 43 664-173| 629661,83| 1167285,85| 44 664-174| 629655,99| 1167313,94| 45 664-175| 629657,94| 1167330,14| 46 664-176| 629656,19| 1167338,33| 47 664-177| 629651,48| 1167343,60| 48 664-178| 629632,54| 1167386,15| 49 664-179| 629626,75| 1167393,00| 50 664-180| 629605,31| 1167420,63| 51 664-181| 629578,33| 1167439,04| 52 664-182| 629569,10| 1167451,95| 53 664-183| 629548,80| 1167462,27| 54 664-184| 629536,19| 1167456,18| 55 664-185| 629519,83| 1167455,83| 56 664-186| 629512,00| 1167459,21| 57 664-187| 629498,20| 1167465,17| 58 664-188| 629488,88| 1167466,56| 59 664-189| 629473,92| 1167468,07| 60 664-190| 629457,81| 1167466,15| 61 664-191| 629443,99| 1167461,68| 62 664-192| 629433,73| 1167456,83| 63 664-193| 629425,45| 1167451,85| 64 664-194| 629418,13| 1167445,21| 65 664-195| 629408,65| 1167438,83| 66 664-196| 629403,95| 1167437,03| 67 664-197| 629392,42| 1167432,89| 68 664-198| 629379,03| 1167436,29| 69 664-199| 629374,39| 1167432,10| 70 664-200| 629371,57| 1167411,65| 71 664-201| 629363,47| 1167396,97| 72 664-202| 629356,41| 1167391,91| 73 664-203| 629344,04| 1167385,89| 74 694-14| 629331,34| 1167381,18| 75 694-15| 629318,04| 1167376,87| 76 694-16| 629308,09| 1167374,45| 77 694-17| 629296,59| 1167374,62| 78 694-18| 629279,95| 1167374,22| 79 694-19| 629247,55| 1167372,87| 80 694-20| 629235,14| 1167374,70| 81 694-21| 629216,66| 1167375,40| 82 694-22| 629200,95| 1167370,40| 83 694-23| 629170,67| 1167369,29| 84 694-24| 629155,42| 1167368,95| 85 694-25| 629145,92| 1167375,14| 86 694-26| 629128,77| 1167368,75| 87 694-27| 629107,62| 1167360,69| 88 694-28| 629096,14| 1167356,66| 89 694-29| 629085,12| 1167351,39| 90 600-17| 629074,81| 1167344,42| 91 600-16| 629078,80| 1167359,67| 92 600-15| 629081,94| 1167427,51| 93 600-14| 629091,12| 1167502,25| 94 600-13| 629078,56| 1167547,13| 95 600-12| 629071,17| 1167549,45| 96 600-10| 629047,42| 1167627,10| 97 600-9| 629085,01| 1167611,99| 98 600-8| 629104,59| 1167651,23| 99 600-7| 629193,30| 1167611,99| 100 600-6| 629253,48| 1167661,89| 101 600-5| 629318,92| 1167738,32| 102 600-4| 629354,76| 1167739,85| 103 600-3| 629382,75| 1167767,57| 104 600-2| 629372,54| 1167786,67| 105 600-1| 629385,73| 1167803,03| 106 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 155/2012 Sb. Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice ochranného pásma Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step Geometrický obrazec 5 - hranice ochranného pásma Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step číslo bodu| souřadnice - Y [m]| souřadnice - X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 943120192| 630532,07| 1166728,48| 1 615-1| 630506,70| 1166718,54| 2 615-5| 630484,62| 1166709,90| 3 615-6| 630473,17| 1166705,41| 4 615-11| 630462,19| 1166701,11| 5 615-12| 630438,92| 1166692,00| 6 615-20| 630418,32| 1166683,93| 7 615-21| 630398,64| 1166676,22| 8 615-29| 630378,94| 1166668,52| 9 615-30| 630356,83| 1166659,87| 10 615-37| 630336,81| 1166652,03| 11 615-38| 630316,76| 1166644,19| 12 100-9| 630310,21| 1166641,63| 13 615-45| 630297,27| 1166636,43| 14 615-46| 630278,01| 1166628,69| 15 615-54| 630254,49| 1166619,25| 16 615-55| 630238,32| 1166612,75| 17 615-62| 630222,45| 1166606,37| 18 615-63| 630202,86| 1166598,51| 19 615-70| 630186,69| 1166592,01| 20 615-71| 630168,62| 1166584,75| 21 615-79| 630152,52| 1166578,28| 22 100-81| 630145,49| 1166575,46| 23 615-80| 630134,12| 1166571,47| 24 615-88| 630116,00| 1166565,11| 25 487-18| 630113,01| 1166564,06| 26 487-19| 630046,60| 1166590,94| 27 487-27| 630044,25| 1166591,74| 28 578-2| 630008,63| 1166608,94| 29 615-89| 629983,77| 1166622,56| 30 615-90| 629950,71| 1166640,48| 31 615-91| 629898,33| 1166672,82| 32 615-92| 629891,30| 1166677,30| 33 615-93| 629888,17| 1166679,30| 34 615-94| 629914,40| 1166705,45| 35 664-121| 629928,49| 1166719,84| 36 664-122| 629931,28| 1166722,71| 37 664-123| 630033,06| 1166740,37| 38 664-124| 630106,70| 1166753,26| 39 664-125| 630190,56| 1166761,12| 40 664-126| 630199,40| 1166757,19| 41 615-16| 630201,85| 1166757,14| 42 615-9| 630242,66| 1166756,19| 43 615-8| 630268,58| 1166755,59| 44 615-3| 630297,59| 1166754,91| 45 615-2| 630348,79| 1166753,72| 46 664-127| 630417,64| 1166746,29| 47 664-128| 630466,57| 1166735,41| 48 664-129| 630483,63| 1166737,55| 49 Geometrický obrazec 6 - hranice ochranného pásma Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step číslo bodu| souřadnice - Y [m]| souřadnice - X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 615-99| 629818,41| 1166751,30| 1 615-100| 629816,00| 1166744,91| 2 615-101| 629807,72| 1166718,62| 3 615-102| 629761,58| 1166746,62| 4 615-103| 629761,96| 1166747,66| 5 615-104| 629720,86| 1166762,38| 6 615-105| 629740,64| 1166852,14| 7 615-106| 629732,02| 1166855,29| 8 615-113| 629716,79| 1166860,84| 9 615-114| 629703,45| 1166865,71| 10 615-117| 629674,96| 1166876,11| 11 615-118| 629662,56| 1166880,63| 12 615-121| 629636,90| 1166890,00| 13 615-122| 629627,40| 1166893,46| 14 615-125| 629589,43| 1166907,32| 15 615-126| 629588,93| 1166907,50| 16 615-127| 629571,93| 1166922,04| 17 615-132| 629567,82| 1166925,56| 18 615-133| 629554,75| 1166936,74| 19 615-134| 629550,32| 1166940,53| 20 615-135| 629532,47| 1166947,78| 21 615-145| 629509,78| 1166956,79| 22 615-144| 629551,98| 1167076,22| 23 615-143| 629536,13| 1167091,92| 24 615-146| 629516,91| 1167110,96| 25 615-147| 629513,46| 1167111,99| 26 615-148| 629496,54| 1167117,05| 27 615-152| 629474,13| 1167123,75| 28 615-153| 629464,55| 1167126,62| 29 615-156| 629393,86| 1167147,76| 30 615-157| 629389,55| 1167149,05| 31 615-158| 629388,33| 1167167,14| 32 615-159| 629388,18| 1167169,41| 33 615-160| 629387,57| 1167173,90| 34 664-204| 629382,69| 1167175,58| 35 664-98| 629403,23| 1167203,36| 36 664-99| 629407,57| 1167209,23| 37 664-100| 629488,00| 1167320,09| 38 664-101| 629493,83| 1167319,20| 39 664-102| 629562,87| 1167308,64| 40 664-103| 629570,42| 1167269,81| 41 664-104| 629565,95| 1167260,49| 42 664-105| 629564,72| 1167247,90| 43 664-106| 629491,40| 1167140,28| 44 664-107| 629543,34| 1167124,62| 45 664-108| 629548,73| 1167115,95| 46 615-161| 629572,66| 1167091,01| 47 664-109| 629589,94| 1167073,01| 48 664-110| 629583,70| 1167053,87| 49 615-139| 629577,36| 1167033,39| 50 615-138| 629593,74| 1167028,14| 51 664-111| 629600,46| 1167025,98| 52 664-112| 629608,50| 1166952,45| 53 664-113| 629621,17| 1166933,91| 54 615-136| 629617,22| 1166921,80| 55 664-114| 629632,01| 1166916,33| 56 664-115| 629683,16| 1166899,64| 57 664-116| 629789,51| 1166865,25| 58 664-117| 629811,27| 1166848,26| 59 664-118| 629818,62| 1166832,31| 60 615-111| 629816,06| 1166825,79| 61 664-119| 629805,76| 1166792,22| 62 664-120| 629806,29| 1166754,80| 63 Příloha č. 3 k vyhlášce č. 155/2012 Sb. Orientační grafické znázornění území Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step a jejího ochranného pásma 24.8MB 1) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání. 2) Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb.
Vyhláška č. 154/2012 Sb.
Vyhláška č. 154/2012 Sb. Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Červené blato a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Vyhlášeno 25. 5. 2012, datum účinnosti 1. 7. 2012, částka 56/2012 * § 1 - Vymezení národní přírodní rezervace * § 2 - Předmět ochrany * § 3 - Bližší ochranné podmínky * § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 154/2012 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 154/2012 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2012 154 VYHLÁŠKA ze dne 10. května 2012 o vyhlášení Národní přírodní rezervace Červené blato a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.: § 1 Vymezení národní přírodní rezervace (1) Vyhlašuje se Národní přírodní rezervace Červené blato (dále jen „národní přírodní rezervace“). (2) Národní přírodní rezervace se rozkládá na území Jihočeského kraje, v katastrálních územíchkatastrálních územích Těšínov, Byňov a Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí. Hranice národní přírodní rezervace se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. (3) Orientační grafické znázornění území národní přírodní rezervace a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 2 Předmět ochrany Předmětem ochrany národní přírodní rezervace jsou: a) přirozené lesní porosty tvořené především blatkovými a rašelinnými bory, b) společenstva otevřených vrchovišť, c) populace vzácných a ohrožených druhů rostlinrostlin borovice blatky (Pinus rotundata) a rojovníku bahenního (Ledum palustre), včetně jejich biotopůbiotopů. § 3 Bližší ochranné podmínky Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní rezervaci a) povolovat změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití2), nebo b) provádět hospodářská opatření v lesích v období od 1. března do 31. července každého roku. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2012. Ministr: Mgr. Chalupa v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 154/2012 Sb. Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní rezervace Červené blato Geometrický obrazec - hranice Národní přírodní rezervace Červené bláto číslo bodu| souřadnice - Y [m]| souřadnice - X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 85002380018| 734099,00| 1180106,94| 1 85002380017| 733970,84| 1179798,24| 2 85002380016| 733963,53| 1179760,34| 3 85002380015| 733909,30| 1179724,95| 4 85002380014| 733612,68| 1179714,88| 5 85002380013| 733706,35| 1179961,44| 6 85002380012| 733542,73| 1180239,32| 7 85002380011| 733406,81| 1180325,39| 8 85002380010| 733149,22| 1180406,51| 9 85002380009| 732991,86| 1180432,25| 10 85002380008| 732912,75| 1180527,34| 11 85002380007| 732887,73| 1180591,10| 12 85002380006| 732857,12| 1180732,86| 13 85002460020| 732818,53| 1180944,71| 14 85002460019| 732654,48| 1181040,58| 15 85002460018| 732602,16| 1181051,96| 16 85002460017| 732516,28| 1181076,08| 17 85002890007| 732401,25| 1181110,29| 18 85002890001| 732266,20| 1181144,84| 19 85002890002| 732210,69| 1181246,39| 20 85002890003| 732184,71| 1181322,13| 21 85002890004| 732277,33| 1181423,18| 22 85002890008| 732303,14| 1181579,48| 23 85002460012| 732188,34| 1181633,78| 24 85002460011| 732047,42| 1181804,48| 25 85002460010| 731815,89| 1182087,55| 26 85002460009| 732024,99| 1182178,98| 27 85002460008| 732207,48| 1182165,08| 28 85002460007| 732433,86| 1182035,40| 29 85002380001| 732470,57| 1182060,65| 30 85002460006| 732654,28| 1182129,06| 31 85002460005| 732668,34| 1182262,00| 32 85002460004| 732613,00| 1182341,26| 33 85002460003| 732658,46| 1182369,00| 34 85002460002| 732648,58| 1182436,36| 35 19003022132| 732751,02| 1182507,11| 36 19003022181| 732690,07| 1182642,04| 37 19003022225| 732642,48| 1182744,59| 38 19003021998| 732943,70| 1182681,01| 39 19003021909| 733072,82| 1182657,84| 40 19003021829| 733202,15| 1182634,64| 41 19003021741| 733386,51| 1182600,85| 42 19003021674| 733568,72| 1182567,46| 43 19003021613| 733736,93| 1182536,82| 44 19003021586| 733899,98| 1182507,13| 45 19003021583| 734005,11| 1182422,07| 46 237001470003| 734109,00| 1182338,00| 47 237000000537| 734262,72| 1182199,51| 48 237001470307| 734091,90| 1182023,20| 49 237001400022| 734156,82| 1181959,55| 50 237000000538| 734348,47| 1181764,86| 51 237001400020| 734178,59| 1181577,98| 52 237001400019| 733927,10| 1181307,40| 53 237001400018| 733918,20| 1181288,70| 54 237001400017| 733985,98| 1181123,09| 55 237001400009| 734029,24| 1181010,15| 56 237001400007| 734045,71| 1180994,59| 57 237001400008| 734085,05| 1180965,68| 58 237001400010| 734067,56| 1180945,18| 59 237001400011| 734354,79| 1180667,57| 60 237001400012| 734428,12| 1180675,25| 61 237001400013| 734469,91| 1180673,14| 62 237000000540| 734524,25| 1180569,75| 63 237001400015| 734348,90| 1180465,29| 64 237001400016| 734150,12| 1180348,02| 65 237001400001| 734008,09| 1180265,18| 66 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 154/2012 Sb. Orientační grafické znázornění území Národní přírodní rezervace Červené blato a jejího ochranného pásma 20.3MB 1) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání. 2) Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 55/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 55/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Korejské republiky o programu pracovní dovolené Vyhlášeno 22. 5. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 6. 2012, částka 28/2012 * Článek 1 - Každá smluvní strana bude vydávat víza k pracovní dovolené pro opakovaný vstup platná jeden rok ode dne vydání státním občanům státu druhé smluvní strany, pokud splní všechny následující požadavky: * Článek 2 - Státní občané států smluvních stran mohou žádat o víza k pracovní dovolené na velvyslanectví či konzulátech státu druhé smluvní strany nacházejících se na území jejich státu. * Článek 3 - Každá smluvní strana povolí státním občanům státu druhé smluvní strany, kteří jsou držiteli platných víz k pracovní dovolené, pobývat ve svém státě jeden rok ode dne vstupu a v souladu s programem pracovní dovolené k zajištění financování cesty během této * Článek 4 - Smluvní strany stanoví výměnou diplomatických nót na základě reciprocity maximální počet víz vydávaných podle článku 1 v jednom kalendářním roce. K výměně diplomatických nót stanovujících tento počet dojde do devadesáti (90) dnů od vstupu této dohody v pla * Článek 5 - 1. Každá ze smluvních stran může odmítnout jakoukoliv konkrétní žádost o vízum, kterou obdrží. * Článek 6 - Víza k pracovní dovolené vydaná na základě této dohody není možné prodloužit a nelze je vydat téže osobě opakovaně. * Článek 7 - Pokud státní občan státu jedné smluvní strany vstoupil na území státu druhé smluvní strany na základě víza k pracovní dovolené a není nadále oprávněn na tomto území pobývat, pak si smluvní strany vzájemně pomohou zajistit odjezd takového státního občana z * Článek 8 - Obě smluvní strany se budou snažit vybízet mládežnické, kulturní a místní organizace ve svých státech, aby poskytovaly příslušné poradenské služby státním občanům druhého státu, kteří vstoupili do jejich státu na základě víz k pracovní dovolené. * Článek 9 - Ustanovení této dohody se provádějí v souladu s platnými právními předpisy států smluvních stran. * Článek 10 - 1. Tato dohoda se sjednává na dobu neurčitou a vstoupí v platnost první den druhého měsíce následujícího po dni přijetí pozdějšího oznámení smluvních stran učiněného diplomatickou cestou o splnění vnitrostátních právních podmínek pro vstup této dohody v pl Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 6. 2012 55 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 19. prosince 2011 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Korejské republiky o programu pracovní dovolené. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Dohoda vstupuje v platnost na základě svého článku 10 odst. 1 dne 1. června 2012. České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. DOHODA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU KOREJSKÉ REPUBLIKY O PROGRAMU PRACOVNÍ DOVOLENÉ Vláda České republiky a vláda Korejské republiky (dále jen „smluvní strany“), v duchu prosazování užší spolupráce mezi oběma státy, s přáním poskytovat více příležitostí svým státním občanům, zejména mládeži, k poznávání kultury a celkového způsobu života druhého státu za účelem lepšího vzájemného porozumění obou států, s přáním zavést pro státní občany obou států, zejména pro mládež, opatření umožňující jim vstupovat na území druhého státu, přednostně za účelem delší dovolené, a k zajištění financování cesty během této dovolené také příležitostně pracovat, se dohodly takto: Článek 1 Každá smluvní strana bude vydávat víza k pracovní dovolené pro opakovaný vstup platná jeden rok ode dne vydání státním občanům státu druhé smluvní strany, pokud splní všechny následující požadavky: a) v době podání žádosti o vízum mají trvalý pobyt ve státě smluvní strany, jehož jsou státními občany; b) hodlají strávit dovolenou ve státě druhé smluvní strany s tím, že případné zaměstnání zde bude pouze vedlejším účelem pobytu; c) jsou v době podání žádosti o vízum k pracovní dovolené ve věku osmnáct (18) až třicet (30) let včetně; d) nejsou doprovázeni na nich závislými osobami; e) jsou držiteli cestovního pasu, jehož platnost přesahuje předpokládanou dobu pobytu, a mají zpáteční jízdenku či dostatečné prostředky k zakoupení takové jízdenky; f) mají dostatečné finanční prostředky ke krytí nákladů spojených s pobytem ve státě druhé smluvní strany; g) splňují veškeré zdravotní požadavky nezbytné pro vstup do státu druhé smluvní strany; h) předloží doklad o zdravotním pojištění v rozsahu stanoveném vnitrostátním právním řádem státu druhé smluvní strany; a i) předloží písemné prohlášení o tom, že nemají záznam v trestním rejstříku. Článek 2 Státní občané států smluvních stran mohou žádat o víza k pracovní dovolené na velvyslanectví či konzulátech státu druhé smluvní strany nacházejících se na území jejich státu. Článek 3 Každá smluvní strana povolí státním občanům státu druhé smluvní strany, kteří jsou držiteli platných víz k pracovní dovolené, pobývat ve svém státě jeden rok ode dne vstupu a v souladu s programem pracovní dovolené k zajištění financování cesty během této dovolené po dobu platnosti jejich víz také příležitostně pracovat bez pracovního povolení. Zaměstnání bude pouze vedlejším, nikoliv hlavním účelem pobytu. Článek 4 Smluvní strany stanoví výměnou diplomatických nót na základě reciprocity maximální počet víz vydávaných podle článku 1 v jednom kalendářním roce. K výměně diplomatických nót stanovujících tento počet dojde do devadesáti (90) dnů od vstupu této dohody v platnost. Smluvní strany mohou tento počet každoročně měnit výměnou diplomatických nót. Článek 5 1. Každá ze smluvních stran může odmítnout jakoukoliv konkrétní žádost o vízum, kterou obdrží. 2. Každá ze smluvních stran může v souladu se svým vnitrostátním právním řádem odepřít vstup do svého státu jakékoliv osobě účastnící se programu podle této dohody, kterou by považovala za nežádoucí, či vyhostit jakoukoliv takovou osobu, které byl povolen vstup na základě této dohody. Článek 6 Víza k pracovní dovolené vydaná na základě této dohody není možné prodloužit a nelze je vydat téže osobě opakovaně. Článek 7 Pokud státní občan státu jedné smluvní strany vstoupil na území státu druhé smluvní strany na základě víza k pracovní dovolené a není nadále oprávněn na tomto území pobývat, pak si smluvní strany vzájemně pomohou zajistit odjezd takového státního občana z území, na které vstoupil. (1) Pokud některá osoba: i) vstoupila na území státu některé ze smluvních stran na základě víza k pracovní dovolené; a ii) má být z tohoto území vyhoštěna podle vnitrostátních zákonů platných na tomto území; iii) nemůže předložit či nepředložila cestovní doklady; pak smluvní strana, do jurisdikce jejíhož státu spadá území, na které tato osoba vstoupila, může požádat druhou smluvní stranu o poskytnutí cestovních dokladů takové osobě. (2) Cestovní doklady požadované jednou ze smluvních stran po druhé smluvní straně podle tohoto článku budou poskytnuty v přiměřené době. i) Smluvní strana, občan jejíhož státu má být vyhoštěn, se vynasnaží ověřit totožnost této osoby do třiceti (30) dní ode dne podání žádosti druhou smluvní stranou. ii) Po ověření totožnosti takové osoby se smluvní strana, občan jejíhož státu má být vyhoštěn, vynasnaží poskytnout takové osobě příslušné cestovní doklady do deseti (10) dní. Článek 8 Obě smluvní strany se budou snažit vybízet mládežnické, kulturní a místní organizace ve svých státech, aby poskytovaly příslušné poradenské služby státním občanům druhého státu, kteří vstoupili do jejich státu na základě víz k pracovní dovolené. Článek 9 Ustanovení této dohody se provádějí v souladu s platnými právními předpisy států smluvních stran. Článek 10 1. Tato dohoda se sjednává na dobu neurčitou a vstoupí v platnost první den druhého měsíce následujícího po dni přijetí pozdějšího oznámení smluvních stran učiněného diplomatickou cestou o splnění vnitrostátních právních podmínek pro vstup této dohody v platnost. 2. Obě smluvní strany mohou kdykoliv sjednat změny této dohody. Takové změny se přijímají písemně. Ustanovení této dohody mohou být kdykoliv konzultována diplomatickou cestou. 3. Každá smluvní strana může zcela nebo zčásti pozastavit provádění této dohody z důvodů veřejného zájmu, včetně veřejné bezpečnosti, veřejného pořádku a veřejného zdraví. Každé takové pozastavení a jeho zrušení je třeba okamžitě oznámit druhé smluvní straně diplomatickou cestou. 4. Každá ze smluvních stran může tuto dohodu kdykoli písemně vypovědět. V takovém případě skončí platnost této dohody tři měsíce ode dne přijetí písemného oznámení o výpovědi druhou smluvní stranou. 5. Pokud se smluvní strany písemně nedohodnou jinak, pak i přes ukončení platnosti této dohody či pozastavení provádění jakéhokoliv ustanovení této dohody bude každé osobě, která ke dni takového ukončení či pozastavení již měla platné vízum k pracovní dovolené, povoleno vstoupit do státu druhé smluvní strany a/nebo tam pobývat a pracovat v souladu s takovým vízem až do vypršení jeho platnosti. NA DŮKAZ ČEHOŽ níže podepsaní, byvše k tomu řádně zmocněni svými vládami, podepsali tuto dohodu. Dáno ve dvou vyhotoveních v Praze dne 19. prosince 2011, v českém, korejském a anglickém jazyce, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. V případě rozdílností ve výkladu je rozhodující anglické znění. Za vládu České republiky Karel Schwarzenberg v. r. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Za vládu Korejské republiky Gabriel Oh v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Korejské republiky v České republice
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 54/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 54/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Programu vědeckotechnické spolupráce mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Úřadem pro vědu a technologie Ministerstva vědy a technologie Indické republiky Vyhlášeno 22. 5. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 20. 4. 2012, částka 28/2012 * Článek 1 - Formy spolupráce * Článek 2 - Oblasti spolupráce * Článek 3 - Společné projekty * Článek 4 - Česko-indický výbor pro vědeckotechnickou spolupráci * Článek 5 - Hodnocení návrhů společných projektů * Článek 6 - Finanční ustanovení * Článek 7 - Ochrana práv duševního vlastnictví * Článek 8 - Závěrečná ustanovení Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 20. 4. 2012 54 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 20. dubna 2012 byl v Praze podepsán Program vědeckotechnické spolupráce mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Úřadem pro vědu a technologie Ministerstva vědy a technologie Indické republiky. Program vstoupil v platnost na základě svého článku 8 odst. 3 dnem podpisu. České znění Programu se vyhlašuje současně. Program vědeckotechnické spolupráce mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Úřadem pro vědu a technologie Ministerstva vědy a technologie Indické republiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Úřad pro vědu a technologie Ministerstva vědy a technologie Indické republiky (dále jen „smluvní strany“), vyjadřujíce přání a společný zájem o prohlubování vědeckotechnické spolupráce mezi státy smluvních stran, přesvědčeny, že podpora uskutečňování společných projektů napomůže upevňování přátelských vztahů mezi státy smluvních stran, zamýšlejíce upevňovat kontakty navázané v rámci spolupráce dle Dohody o vědeckotechnické spolupráci a průmyslové kooperaci mezi Československem a Indií, podepsané v Praze dne 30. května 1973, se dohodly takto: Článek 1 Formy spolupráce 1. Smluvní strany si budou za účelem rozvíjení vzájemné spolupráce vyměňovat: a) publikace vědeckého zaměření; b) informace týkající se pořádání vědeckých workshopů, seminářů, sympózií, konferencí, kongresů a dalších setkání konaných na území států smluvních stran; c) informace týkající se národních politik a strategií podpory výzkumu, vývoje a inovací platných ve státech smluvních stran. 2. Smluvní strany budou za účelem rozvíjení vzájemné spolupráce podporovat: a) navazování kontaktů a rozvoj spolupráce mezi institucemi působícími v oblastech vědy, techniky, výzkumu, vývoje a inovací ve státech smluvních stran; b) uskutečňování společných projektů základního výzkumu a aplikovaného výzkumu v oblastech společného zájmu; c) další formy spolupráce, na kterých se dohodnou písemnou formou. Článek 2 Oblasti spolupráce Smluvní strany budou podporovat uskutečňování společných projektů v následujících oblastech společného zájmu: a) informační a komunikační technologie; b) přírodní vědy, včetně biotechnologií; c) technické a materiální vědy; d) zdravotní a lékařské vědy (včetně farmaceutických věd) a zdravotní nezávadnost potravin; e) výzkum změny klimatu, životního prostředí a energetiky; f) v dalších oblastech, na kterých se dohodnou písemnou formou. Článek 3 Společné projekty 1. Každého společného projektu se bude účastnit z České republiky a Indické republiky nejméně jeden (1) výzkumný tým. 2. Smyslem společného projektu je dosáhnout jeho stanovených cílů v rámci dohodnutého časového harmonogramu. 3. Délka trvání společného projektu jsou dva (2) až tři (3) roky, bez možnosti prodloužení. Článek 4 Česko-indický výbor pro vědeckotechnickou spolupráci 1. Za účelem hodnocení a koordinace naplňování cílů tohoto Programu spolupráce smluvní strany zřizují Česko-indický výbor pro vědeckotechnickou spolupráci (dále jen „Výbor“), který bude: a) vyhodnocovat podmínky vědeckotechnické spolupráce smluvních stran, vypracovávat doporučení pro zvýšení její efektivity a stanovovat její prioritní oblasti; b) vyhlašovat výzvy k podávání návrhů společných projektů ve státech smluvních stran a určovat jejich podmínky; c) na základě výsledků hodnocení návrhů společných projektů stanovovat společné projekty, které obdrží ve státech smluvních stran podporu z veřejných prostředkůveřejných prostředků. 2. Každá ze smluvních stran bude ve Výboru, sestávajícího z české a indické části, zastoupena stejným počtem zástupců jako druhá smluvní strana. 3. Každá ze smluvních stran jmenuje ze svých zástupců předsedu a tajemníka své části Výboru, kteří budou v období mezi jeho zasedáními zajišťovat výměnu informací a organizovat práci své části Výboru. 4. Informace o složení své části Výboru bude každá smluvní strana sdělovat druhé smluvní straně písemnou formou. 5. Členy Výboru mohou být rovněž zástupci institucí působících v oblastech vědy, techniky, výzkumu, vývoje a inovací ve státech smluvních stran. 6. Zasedání Výboru se budou konat zpravidla jedenkrát za dva (2) roky, střídavě v České republice a Indické republice, a to v termínech, na kterých se smluvní strany dohodnou písemnou formou. 7. V případě potřeby mohou smluvní strany zorganizovat zasedání Výboru i v období mezi plánovanými zasedáními, a to v termínech, na kterých se dohodnou písemnou formou. 8. Závěry ze zasedání Výboru budou přijímány formou záznamů ze zasedání Výboru, vyhotovovaných v českém a anglickém jazyce a podepisovaných předsedy obou částí Výboru. 9. Pokud nebude z jakýchkoliv důvodů možné zorganizovat zasedání Výboru ve stanoveném termínu, může být jeho jednání vedeno formou výměny korespondence mezi předsedy obou částí Výboru. Článek 5 Hodnocení návrhů společných projektů 1. Výbor vyhlásí ve státech smluvních stran výzvu k podávání návrhů společných projektů vždy nejpozději šest (6) měsíců před termínem zasedání Výboru, a to v souladu s podmínkami dohodnutými Výborem. 2. Délka trvání výzvy k podávání návrhů společných projektů bude vždy nejméně dva (2) měsíce od data jejího zveřejnění, přičemž termín jejího zveřejnění bude dohodnut Výborem. 3. Návrh společného projektu musí být předložen současně českou částí týmu jeho navrhovaných řešitelů v České republice a indickou částí týmu jeho navrhovaných řešitelů v Indické republice, a to v souladu s podmínkami výzvy k podávání návrhů společných projektů. V opačném případě nebude návrh společného projektu posuzován. 4. Návrh společného projektu bude hodnocen samostatně v každém ze států smluvních stran, a to v souladu s právními předpisy platnými na území států smluvních stran. 5. Společný projekt může získat podporu z veřejných prostředkůveřejných prostředků, pouze pokud mu bude tato podpora poskytnuta současně v každém ze států smluvních stran. 6. Výběr společných projektů, které obdrží ve státech smluvních stran podporu z veřejných prostředkůveřejných prostředků, provede na základě výsledků hodnocení návrhů společných projektů Výbor. Článek 6 Finanční ustanovení 1. Naplňování cílů Programu spolupráce bude probíhat s přihlédnutím k finančním možnostem smluvních stran a v souladu s právními předpisy platnými na území jejich států. 2. Vysílající smluvní strana zajistí osobám vysílaným podle tohoto Programu spolupráce uhrazení veškerých nákladů na mezinárodní cestovné do státu přijímající smluvní strany a zpět, včetně cestovních a pobytových nákladů (náklady na hotelové ubytování, stravné atd.) ve státě přijímající smluvní strany. 3. Vysílající smluvní strana zajistí osobám vysílaným podle tohoto Programu spolupráce uhrazení nákladů na sjednání zdravotního pojištění po dobu jejich pobytu na území státu přijímající smluvní strany, včetně zajištění úhrady nákladů spojených s repatriací nemocného, přičemž zdravotní péče bude vyslaným osobám poskytována v souladu s právními předpisy platnými na území státu přijímající smluvní strany. Článek 7 Ochrana práv duševního vlastnictví Ochrana práv duševního vlastnictví se bude řídit právními předpisy platnými ve státech smluvních stran a mezinárodními smlouvami, kterými jsou státy smluvních stran vázány. Článek 8 Závěrečná ustanovení 1. Tento Program spolupráce může být měněn a doplňován pouze vzájemnou dohodou smluvních stran. Změny a doplňky musí být provedeny písemnou formou. 2. Spory, které mohou vzniknout při provádění tohoto Programu spolupráce, budou řešeny jednáním mezi oběma smluvními stranami. 3. Tento Program spolupráce vstupuje v platnost dnem podpisu, sjednává se na dobu čtyř (4) let a bude dále automaticky prodlužován vždy na dobu dalších dvou (2) let, pokud jej jedna ze smluvních stran písemně diplomatickou cestou nevypoví nejpozději šest (6) měsíců před uplynutím doby jeho platnosti. 4. Činnosti zahájené podle tohoto Programu spolupráce během jeho platnosti budou dokončeny bez ohledu na ukončení jeho platnosti, pokud se smluvní strany nedohodnou písemně diplomatickou cestou jinak. Dáno v Praze dne 20. dubna 2012 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a anglickém, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky prof. Ing. Ivan Wilhelm, CSc., v. r. náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Za Úřad pro vědu a technologie Ministerstva vědy a technologie Indické republiky Arabinda Mitra v. r. ředitel sekce mezinárodní dvoustranné spolupráce Úřadu pro vědu a technologie Ministerstva vědy a technologie
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 153/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 153/2012 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Dodatku č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně Vyhlášeno 22. 5. 2012, částka 55/2012 153 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 9. května 2012 o rozšíření závaznosti Dodatku č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb., a zákona č. 255/2005 Sb., sděluje, že Dodatek č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně, uzavřený dne 7. 3. 2012 pro odvětví stavebnictví mezi Odborovým svazem Stavba ČR, Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy a Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR, je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazný i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ – NACE: 08.1, 16.23, 22.23, 23.2, 23.3, 23.5, 23.6, 23.7, 23.9, 41, 42 a 43. S obsahem Dodatku č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně se lze seznámit na úřadech práce a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz). Ministr: Dr. Ing. Drábek v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 152/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva financí č. 152/2012 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Diskontovaný spořicí státní dluhopis České republiky, 2012–2013 Vyhlášeno 22. 5. 2012, částka 55/2012 152 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 9. května 2012, jímž se určují emisní podmínky pro Diskontovaný spořicí státní dluhopis České republiky, 2012–2013 Ministerstvo financí vydává státní dluhopisy v souladu s ustanovením § 25 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“) a určuje emisní podmínky Diskontovaného spořicího státního dluhopisu České republiky, 2012–2013: 1. Základní charakteristika dluhopisů: Emitent: Česká republika – Ministerstvo financí Název: Diskontovaný spořicí státní dluhopis České republiky, 2012–2013 Zkrácený název: SSD-D ČR, 13 Pořadové číslo emise: 71. Jmenovitá hodnota: 1,– Kč (slovy: jedna koruna česká) Emisní kurz: 97,00 % jmenovité hodnoty Forma dluhopisu: cenný papírcenný papír na doručitele Podoba dluhopisu: zaknihovaný cenný papírcenný papír Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku emisní lhůty: 10. 5. 2012 Datum ukončení emisní lhůty: 12. 12. 2012 Datum emise: 12. 6. 2012 Datum splatnosti: 12. 12. 2013 Úrokový výnos: rozdíl mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem Zdanění úrokových výnosů: podle právních předpisů České republiky ISIN: CZ0001003594 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů o státním dluhopisovém programu, které vydání státních dluhopisů umožňují. 3. Dluhopisy znějí na doručitele, vydávají se v zaknihované podobě a jsou evidovány v samostatné evidenci, kterou vede podle ustanovení § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo financí (dále jen „evidence ministerstva“). 4. Dluhopisy může upsat pouze: a) fyzická osoba, b) občanské sdružení nebo honební společenstvo, c) odborová organizace nebo organizace zaměstnavatelů, d) nadace nebo nadační fond, e) obecně prospěšná společnost, f) registrovaná církev nebo náboženská společnost, svaz církví nebo náboženských společností, g) stavovská komora nebo profesní organizace, h) školská právnická osoba, jejímž zřizovatelem nejsou ministerstvo, kraj, obecobec nebo svazek obcíobcí ve smyslu § 124 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, i) Hospodářská komora České republiky nebo Agrární komora České republiky zřízené ve smyslu zákona č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a o Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů, j) veřejná vysoká škola zřízená ve smyslu zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, k) veřejná výzkumná instituce zřízená ve smyslu zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů, l) Česká televize zřízená ve smyslu zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, Český rozhlas zřízený ve smyslu zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase, ve znění pozdějších předpisů, nebo Česká tisková kancelář zřízená ve smyslu zákona č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři, ve znění pozdějších předpisů, m) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky zřízená ve smyslu zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nebo zaměstnanecká pojišťovna zřízená ve smyslu zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, n) územní samosprávné celky a vyšší územní samosprávné celky České republiky nebo hlavní město Praha, o) Svaz měst a obcíobcí České republiky, Sdružení místních samospráv České republiky nebo Asociace krajů České republiky, nebo p) zahraniční právnická osoba s obdobnou činností jako některá z osob uvedených v písmenech b) až h). 5. Ministerstvo financí jako emitent nehodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému se sídlem v členském státě Evropské unie. Obchodování s dluhopisy na uvedených převodních místech je vyloučeno. 6. Celková předpokládaná jmenovitá hodnota emise dluhopisů je 10 000 000 000 Kč (slovy: deset miliard korun českých). Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 11 zákona o dluhopisech vydány v menším nebo ve větším objemu emise, než je předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů. Možný rozsah navýšení objemu emise činí 50 000 000 000 Kč (slovy: padesát miliard korun českých). 7. Emise dluhopisů může být vydávána v rámci emisní lhůty postupně po částech (tranších). 8. Dluhopisy budou emitentem nabídnuty k úpisu v České republice formou veřejné nabídky. Činnosti spojené s upisováním dluhopisů zajišťuje Ministerstvo financí a osoby, které k výkonu takových činností pověřilo (dále jen „distributoři“). Seznam distributorů se uveřejní na internetových stránkách Ministerstva financí a dalšími způsoby umožňujícími dálkový přístup. 9. Upisovatelé uvedení v bodě 4 těchto emisních podmínek podávají žádost o úpis dluhopisů příslušné tranše prostřednictvím distributora. Jeden upisovatel může upsat prostřednictvím jedné žádosti o úpis dluhopisy v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Upisovatelé jsou povinni při podání žádosti o úpis dluhopisů distributorovi důvěryhodným způsobem prokázat, že náleží mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek. Cenou úpisu dluhopisů se rozumí celková jmenovitá hodnota upisovaných dluhopisů násobená jejich emisním kurzem. Cena úpisu dluhopisů se zaokrouhlí na haléře a v případě úhrady ceny úpisu dluhopisů v hotovosti na celé koruny. Upisovatel je povinen uhradit cenu úpisu dluhopisů do pěti pracovních dnů od data ukončení úpisu příslušné tranše. Okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů upisovatelem na účet distributora se žádost o úpis dluhopisů stává platnou, závaznou a nelze ji již ze strany upisovatele zrušit. Od data uhrazení ceny úpisu dluhopisů do data vydání příslušné tranše není tato částka úročena. Po datu ukončení úpisu příslušné tranše dluhopisů již nebudou žádosti o úpis příslušné tranše dluhopisů distributory přijímány. V případě dosažení nebo překročení předpokládané jmenovité hodnoty emise podle bodu 6 těchto emisních podmínek může Ministerstvo financí rozhodnout o krácení počtu kusů upisovaných dluhopisů podle jednotlivých žádostí o úpis dluhopisů podaných do data ukončení úpisu příslušné tranše dluhopisů. Neuspokojeným či částečně uspokojeným upisovatelům se vrátí jimi uhrazená cena úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, bez zbytečného odkladu bezhotovostním převodem na platební účet, z něhož byly příslušné peněžní prostředky poukázány na účet distributora, či na platební účet uvedený v žádosti o úpis dluhopisů v případě úhrady ceny upisovaných dluhopisů v hotovosti. Od data uhrazení ceny úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, do data vrácení uhrazené ceny dluhopisů, které nebyly upsány, není tato částka úročena. 10. Úpis první tranše dluhopisů je ukončen k datu 31. 5. 2012 nebo k datu, které určí emitent, podle toho, které datum nastane dříve. 11. O úpisu případných dalších tranší dluhopisů vedle tranše podle bodu 10 těchto emisních podmínek může rozhodnout emitent a stanovit datum zahájení a datum ukončení úpisu dluhopisů příslušné další tranše. Oznámení o případných dalších tranších se zveřejňují na internetových stránkách Ministerstva financí a dalšími způsoby umožňujícími dálkový přístup. 12. Převoditelnost dluhopisů v evidenci ministerstva začíná datem připsání dluhopisů na účty prvních nabyvatelů. Žádost o převod dluhopisů se podává prostřednictvím distributora. Dluhopisy jsou převáděny bez peněžního vypořádání. Dluhopisy lze převést pouze na osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek. Osoba, na kterou se dluhopisy převádějí, je povinna při podání žádosti o převod dluhopisů distributorovi důvěryhodným způsobem prokázat, že patří mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek. Posledním dnem, kdy bude docházet k převodům dluhopisů v evidenci ministerstva, je 12. 11. 2013. 13. Výpočet poměrné části úrokového výnosu probíhá na bázi skutečného počtu kalendářních dnů v roce a skutečného počtu dnů výnosového období (standard act/act). Výnosovým obdobím se rozumí období od data emise do data splatnosti. Poměrná část úrokového výnosu se do ceny dluhopisu započítává od data emise a vypočte se jako úrokový výnos vynásobený podílem skutečného počtu dnů od data emise do data výpočtu poměrné části úrokového výnosu a skutečného počtu dnů výnosového období. 14. Ministerstvo financí jako emitent není oprávněno předčasně splatit vydané dluhopisy před datem splatnosti, nepožádá-li o předčasné splacení vlastník dluhopisů podle bodu 15 těchto emisních podmínek. Ministerstvo financí je oprávněno nabývat dluhopisy do svého majetku ve smyslu ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech. 15. Vlastník dluhopisů má právo požádat Ministerstvo financí jako emitenta prostřednictvím distributora o předčasné splacení všech nebo části jím vlastněných dluhopisů podle následujícího harmonogramu: Datum prvního možného podání žádosti o předčasné splacení| Datum posledního možného podání žádosti o předčasné splacení| Datum předčasného splacení ---|---|--- 31\\. 8. 2012| 29\\. 11. 2012| 31\\. 12. 2012 3\\. 12. 2012| 27\\. 2. 2013| 2\\. 4. 2013 1\\. 3. 2013| 29\\. 5. 2013| 1\\. 7. 2013 Vlastník dluhopisů nemá nárok na poměrnou část úrokového výnosu za období od data emise do data předčasného splacení. Jmenovitá hodnota dluhopisů násobená emisním kurzem bude vyplacena osobě, která je vlastníkem dluhopisů vždy k prvnímu pracovnímu dni následujícímu po příslušném datu posledního možného podání žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení podá vlastník dluhopisů prostřednictvím distributora. Od okamžiku podání žádosti o předčasné splacení nelze dluhopisy v počtu kusů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, převádět na jiné oprávněné osoby. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení prostřednictvím jedné žádosti o předčasné splacení požádat o předčasné splacení jím vlastněných dluhopisů v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení požádat o předčasné splacení 100 % jím vlastněných dluhopisů do počtu kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc) včetně a nejvýše 50 % jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc). Dluhopisy předčasným splacením zanikají současně s právem vlastníka na úrokový výnos. Dluhopisy vlastníka budou vlastníkovi při předčasném splacení uhrazeny v částce odpovídající jejich jmenovité hodnotě násobené emisním kurzem a zaokrouhlené na haléře, a to bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden v tuzemsku v domácí měně a který je vlastník dluhopisů povinen uvést při úpisu, převodu či přechodu dluhopisu. Případnou změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů prostřednictvím distributora. 16. Emitent prohlašuje, že k datu splatnosti dluží každému vlastníkovi dluhopisů jmenovitou hodnotu jím vlastněných dluhopisů. Dluhopisy budou spláceny ve jmenovité hodnotě k datu 12. 12. 2013, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici jmenovité hodnoty těchto dluhopisů podle bodu 18 těchto emisních podmínek. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude vyplacena osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 11. 2013. 17. Emitent se zavazuje, že splatí jmenovitou hodnotu dluhopisů jejich vlastníkům podle těchto emisních podmínek. Platebním místem je Česká národní bankabanka. Jmenovitá hodnota dluhopisů je vyplácena bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden v tuzemsku v domácí měně a který je vlastník dluhopisů povinen uvést při úpisu, převodu či přechodu dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici jmenovité hodnoty těchto dluhopisů podle bodu 18 těchto emisních podmínek. Případnou změnu platebního účtu ohlásí vlastník dluhopisů prostřednictvím distributora. 18. Vlastník dluhopisů je oprávněn požádat Ministerstvo financí jako emitenta prostřednictvím distributora o reinvestici jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise. V takovém případě nebude vlastníkovi dluhopisů jejich jmenovitá hodnota nebo její příslušná část vyplacena bezhotovostním převodem na platební účet podle bodu 17 těchto emisních podmínek, nýbrž bude ve vlastníkem požadované výši reinvestována do dluhopisů předem určených emitentem. Oznámení o datu, od kterého je možné podávat žádost o reinvestici jmenovité hodnoty dluhopisů, a o dluhopisech, do kterých je možné jmenovitou hodnotu dluhopisů reinvestovat, se zveřejňuje v dostatečném předstihu na internetových stránkách Ministerstva financí a dalšími způsoby umožňujícími dálkový přístup. O reinvestici požádá vlastník dluhopisů podáním žádosti o reinvestici jmenovité hodnoty dluhopisů prostřednictvím distributora. Posledním dnem pro podání žádosti o reinvestici jmenovité hodnoty dluhopisů je 11. 11. 2013. 19. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků ke dni určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1 a společností Fitch Ratings na úrovni AA-. 20. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky. 21. Veškerá práva spojená s dluhopisy se ve smyslu ustanovení § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé. 22. Tyto emisní podmínky se vyhlašují ve Sbírce zákonů. Oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů se zveřejňují na internetových stránkách Ministerstva financí a dalšími způsoby umožňujícími dálkový přístup. 23. Provozní řád samostatné evidence státních dluhopisů vedené Ministerstvem financí je závazný pro všechny vlastníky dluhopisů a zveřejňuje se na internetových stránkách Ministerstva financí. 24. Ministerstvo financí si vyhrazuje právo činit veškeré úkony související s vedením evidence ministerstva, úpisem dluhopisů, předčasným splacením dluhopisů, reinvesticí jmenovité hodnoty dluhopisů, zápisy do evidence ministerstva, změny údajů a ostatní související činnosti vymezené Provozním řádem samostatné evidence státních dluhopisů vedené Ministerstvem financí. 25. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, rozhoduje tato verze česká. Ministr: Ing. Kalousek v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 151/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva financí č. 151/2012 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Proti-inflační spořicí státní dluhopis České republiky, 2012–2019, CPI % Vyhlášeno 22. 5. 2012, částka 55/2012 151 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 9. května 2012, jímž se určují emisní podmínky pro Proti-inflační spořicí státní dluhopis České republiky, 2012–2019, CPI % Ministerstvo financí vydává státní dluhopisy v souladu s ustanovením § 25 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“) a určuje emisní podmínky Proti-inflačního spořicího státního dluhopisu České republiky, 2012-2019, CPI %: 1. Základní charakteristika dluhopisů: Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí Název: Proti-inflační spořicí státní dluhopis České republiky, 2012-2019, CPI % Zkrácený název: SSD-I ČR, CPI %, 19 Pořadové číslo emise: 70. Jmenovitá hodnota: 1,- Kč (slovy: jedna koruna česká) Emisní kurz: 100 % jmenovité hodnoty Forma dluhopisu: cenný papírcenný papír na doručitele Podoba dluhopisu: zaknihovaný cenný papírcenný papír Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku emisní lhůty: 10. 5. 2012 Datum ukončení emisní lhůty: 12. 12. 2018 Datum emise: 12. 6. 2012 Datum splatnosti: 12. 6. 2019 Úrokový výnos: kupon s pohyblivou úrokovou sazbou Zdanění úrokových výnosů: podle právních předpisů České republiky ISIN: CZ0001003586 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů o státním dluhopisovém programu, které vydání státních dluhopisů umožňují. 3. Dluhopisy znějí na doručitele, vydávají se v zaknihované podobě a jsou evidovány v samostatné evidenci, kterou vede podle ustanovení § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo financí (dále jen „evidence ministerstva“). 4. Dluhopisy může upsat pouze fyzická osoba nebo občanské sdružení fyzických osob. 5. Ministerstvo financí jako emitent nehodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému se sídlem v členském státě Evropské unie. Obchodování s dluhopisy na uvedených převodních místech je vyloučeno. 6. Celková předpokládaná jmenovitá hodnota emise dluhopisů je 10 000 000 000 Kč (slovy: deset miliard korun českých). Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 11 zákona o dluhopisech vydány v menším nebo ve větším objemu emise, než je předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů. Možný rozsah navýšení objemu emise činí 100 000 000 000 Kč (slovy: sto miliard korun českých). 7. Emise dluhopisů může být vydávána v rámci emisní lhůty postupně po částech (tranších). 8. Dluhopisy budou s výjimkou dluhopisů podle bodu 12 těchto emisních podmínek nabídnuty emitentem k úpisu v České republice formou veřejné nabídky. Činnosti spojené s upisováním dluhopisů zajišťuje Ministerstvo financí a osoby, které k výkonu takových činností pověřilo (dále jen „distributoři“). Seznam distributorů se uveřejní na internetových stránkách Ministerstva financí a dalšími způsoby umožňujícími dálkový přístup. 9. Upisovatelé uvedení v bodě 4 těchto emisních podmínek podávají žádost o úpis dluhopisů příslušné tranše prostřednictvím distributora. Jeden upisovatel může upsat prostřednictvím jedné žádosti o úpis dluhopisy v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Upisovatelé jsou povinni při podání žádosti o úpis dluhopisů distributorovi důvěryhodným způsobem prokázat, že náleží mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek. Cenou úpisu dluhopisů se rozumí celková jmenovitá hodnota upisovaných dluhopisů násobená jejich emisním kurzem. Upisovatel je povinen uhradit cenu úpisu dluhopisů do pěti pracovních dnů od data ukončení úpisu příslušné tranše. Okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů upisovatelem na účet distributora se žádost o úpis dluhopisů stává platnou, závaznou a nelze ji již ze strany upisovatele zrušit. Od data uhrazení ceny úpisu dluhopisů do data vydání příslušné tranše není tato částka úročena. Po datu ukončení úpisu příslušné tranše dluhopisů již nebudou žádosti o úpis příslušné tranše dluhopisů distributory přijímány. V případě dosažení nebo překročení předpokládané jmenovité hodnoty emise dluhopisů podle bodu 6 těchto emisních podmínek může Ministerstvo financí rozhodnout o krácení počtu kusů upisovaných dluhopisů podle žádostí o úpis dluhopisů podaných do data ukončení úpisu příslušné tranše dluhopisů. Neuspokojeným či částečně uspokojeným upisovatelům se vrátí jimi uhrazená cena úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, bez zbytečného odkladu bezhotovostním převodem na platební účet, z něhož byly příslušné peněžní prostředky poukázány na účet distributora, či na platební účet uvedený v žádosti o úpis dluhopisů v případě úhrady ceny úpisu dluhopisů v hotovosti. Od data uhrazení ceny úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, do data vrácení uhrazené ceny dluhopisů, které nebyly upsány, není tato částka úročena. 10. Jeden upisovatel může podat prostřednictvím distributorů žádosti o úpis dluhopisů při úpisu dluhopisů každé z tranší podle bodů 11 a 13 těchto emisních podmínek v celkovém počtu kusů nejvýše 5 000 000 (slovy: pět milionů) pro každou jednotlivou tranši. 11. Úpis první tranše dluhopisů je ukončen k datu 31. 5. 2012 nebo k datu, které určí emitent, podle toho, které datum nastane dříve. 12. Vydání dalších tranší dluhopisů proběhne formou reinvestice úrokového výnosu dluhopisů vydaných v předchozích tranších podle bodu 15 těchto emisních podmínek s výjimkou posledního úrokového výnosu, a to k datu reinvestice úrokového výnosu. 13. Emitent může rozhodnout o úpisu případných dalších tranší dluhopisů vedle tranší podle bodů 11 a 12 těchto emisních podmínek a stanovit datum zahájení a datum ukončení úpisu dluhopisů příslušné další tranše. Oznámení o případných dalších tranších se zveřejňují na internetových stránkách Ministerstva financí a dalšími způsoby umožňujícími dálkový přístup. 14. Převoditelnost dluhopisů v evidenci ministerstva začíná datem připsání dluhopisů na účty prvních nabyvatelů. Žádost o převod dluhopisů se podává prostřednictvím distributora. Dluhopisy se převádějí bez peněžního vypořádání. Dluhopisy lze převést pouze na osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek. Osoba, na kterou se dluhopisy převádějí, je povinna při podání žádosti o převod dluhopisů distributorovi důvěryhodným způsobem prokázat, že patří mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek. Posledním dnem, kdy bude docházet k převodům dluhopisů v evidenci ministerstva, je 10. 5. 2019. 15. Dluhopisy se úročí pohyblivou úrokovou sazbou. Úrokový výnos (kupon) za šest měsíců (p. s., per semestre) pro výnosové období, které končí datem 12. 6., se stanoví jako procentní změna indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc duben příslušného roku proti indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc říjen roku předchozího, a to v rozsahu šesti desetinných míst; takto stanovený úrokový výnos se zaokrouhluje na pět desetinných míst. Úrokový výnos (kupon) za šest měsíců (p. s., per semestre) pro výnosové období, které končí datem 12. 12., se stanoví jako procentní změna indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc říjen příslušného roku proti indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc duben téhož roku, a to v rozsahu šesti desetinných míst; takto stanovený úrokový výnos se zaokrouhluje na pět desetinných míst. Minimální úrokový výnos v každém výnosovém období činí 0 %. Úrokový výnos pro příslušné výnosové období a jeho výpočet se zveřejní na internetových stránkách Ministerstva financí vždy nejpozději k datu 20. 5. a k datu 20. 11. příslušného roku. Úrokové výnosy se reinvestují, a to vždy k datu 12. 6. a k datu 12. 12., počínaje datem 12. 12. 2012, vyjma posledního úrokového výnosu, který je vlastníkovi dluhopisů splacen spolu se jmenovitou hodnotou k datu splatnosti dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního úrokového výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů podle bodu 24 těchto emisních podmínek. Podá-li vlastník dluhopisů žádost o předčasné splacení podle bodu 21 těchto emisních podmínek, částka příslušného úrokového výnosu za výnosové období, jehož konec těsně předchází nebo je shodný s příslušným datem předčasného splacení, se nereinvestuje, ale je vyplacena vlastníkovi dluhopisů podle bodu 21 těchto emisních podmínek. Reinvesticí úrokového výnosu se rozumí, že na majetkový účet vlastníka dluhopisů jsou k datu reinvestice úrokového výnosu připsány dluhopisy téže emise v celkové jmenovité hodnotě, která odpovídá výši úrokového výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise za příslušné výnosové období. Připadne-li datum reinvestice úrokového výnosu na den, který není pracovním dnem, budou příslušné dluhopisy připsány na majetkový účet vlastníka dluhopisů první následující pracovní den. Celková částka úrokového výnosu ze všech dluhopisů vlastníka za příslušné výnosové období se pro účely reinvestice zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Reinvesticí úrokového výnosu se zvyšuje počet kusů dluhopisů vlastníka a objem emise. Celková částka posledního úrokového výnosu ze všech dluhopisů vlastníka vyplácená vlastníkovi, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního úrokového výnosu podle bodu 24 těchto emisních podmínek, se zaokrouhluje na haléře. 16. Výnosové období se stanoví jako šestiměsíční, a to vždy od 12. 6. do 12. 12. příslušného roku a další od 12. 12. příslušného roku do 12. 6. následujícího roku. První výnosové období pro reinvestici úrokového výnosu je od 12. 6. 2012 do 12. 12. 2012. Druhé výnosové období pro reinvestici úrokového výnosu je od 12. 12. 2012 do 12. 6. 2013. 17. Index spotřebitelských cen (životních nákladů) je zveřejňován měsíčně Českým statistickým úřadem na jeho internetových stránkách podle kalendáře termínů zveřejnění. Nebude-li index spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc duben a za měsíc říjen příslušného roku Českým statistickým úřadem zveřejněn vůbec nebo bude-li zveřejněn v příslušném roce po datu 20. 5. nebo po datu 20. 11., použije se pro stanovení úrokového výnosu pro příslušné výnosové období podle bodu 15 těchto emisních podmínek poslední známý index spotřebitelských cen (životních nákladů) zveřejněný Českým statistickým úřadem a příslušný index spotřebitelských cen (životních nákladů) z měsíce, který předchází příslušnému měsíci o šest měsíců. 18. Úrokový výnos podle bodu 15 těchto emisních podmínek obdrží vždy osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 11. počínaje rokem 2012 a k datu 12. 5. počínaje rokem 2013. Úrokový výnos formou reinvestice za první výnosové období od data emise do 12. 12. 2012 obdrží osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 11. 2012. 19. Oddělení práva na úrokový výnos dluhopisu od dluhopisu se vylučuje. 20. Ministerstvo financí jako emitent není oprávněno předčasně splatit vydané dluhopisy před datem splatnosti, nepožádá-li o předčasné splacení vlastník dluhopisů podle bodu 21 těchto emisních podmínek. Ministerstvo financí je oprávněno nabývat dluhopisy do svého majetku ve smyslu ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech. 21. Vlastník dluhopisů má právo požádat Ministerstvo financí jako emitenta prostřednictvím distributora o předčasné splacení všech nebo části jím vlastněných dluhopisů podle následujícího harmonogramu: Datum prvního možného podání žádosti o předčasné splacení| Datum posledního možného podání žádosti o předčasné splacení| Datum předčasného splacení ---|---|--- 1\\. 10. 2013| 31\\. 10. 2013| 12\\. 12. 2013 1\\. 4. 2014| 30\\. 4. 2014| 12\\. 6. 2014 1\\. 10. 2014| 31\\. 10. 2014| 12\\. 12. 2014 1\\. 4. 2015| 30\\. 4. 2015| 12\\. 6. 2015 1\\. 10. 2015| 30\\. 10. 2015| 14\\. 12. 2015 1\\. 4. 2016| 29\\. 4. 2016| 13\\. 6. 2016 3\\. 10. 2016| 31\\. 10. 2016| 12\\. 12. 2016 3\\. 4. 2017| 28\\. 4. 2017| 12\\. 6. 2017 2\\. 10. 2017| 31\\. 10. 2017| 12\\. 12. 2017 3\\. 4. 2018| 30\\. 4. 2018| 12\\. 6. 2018 1\\. 10. 2018| 31\\. 10. 2018| 12\\. 12. 2018 Jmenovitá hodnota dluhopisů a příslušný úrokový výnos za období od data zahájení do data ukončení příslušného výnosového období budou vyplaceny osobě, která je vlastníkem dluhopisů vždy k prvnímu pracovnímu dni následujícímu po příslušném datu posledního možného podání žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení podává vlastník dluhopisů prostřednictvím distributora. Od okamžiku podání žádosti o předčasné splacení nelze dluhopisy v počtu kusů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, převádět na jiné oprávněné osoby. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení prostřednictvím jedné žádosti o předčasné splacení požádat o předčasné splacení jím vlastněných dluhopisů v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení požádat o předčasné splacení 100 % jím vlastněných dluhopisů do počtu kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc) včetně a nejvýše 50 % jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc). Dluhopisy předčasným splacením zanikají současně s právem vlastníka na úrokový výnos. Částka odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému úrokovému výnosu bude vlastníkovi při předčasném splacení uhrazena bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden v tuzemsku v domácí měně a který je vlastník dluhopisů povinen uvést při úpisu, převodu či přechodu dluhopisu. Případnou změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů prostřednictvím distributora. Celková částka příslušného úrokového výnosu z počtu dluhopisů, o jejichž předčasné splacení vlastník dluhopisů požádal, vyplácená vlastníkovi za období od data zahájení do data ukončení příslušného výnosového období, se zaokrouhluje na haléře. 22. Emitent prohlašuje, že k datu splatnosti dluží každému vlastníkovi dluhopisů jmenovitou hodnotu jím vlastněných dluhopisů. Dluhopisy budou spláceny ve jmenovité hodnotě k datu 12. 6. 2019, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního úrokového výnosu a jmenovité hodnoty těchto dluhopisů podle bodu 24 těchto emisních podmínek. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Jmenovitá hodnota všech dluhopisů vlastníka bude spolu s posledním úrokovým výnosem vyplacena osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 5. 2019. Připadne-li datum splátky jmenovité hodnoty dluhopisů a výplaty posledního úrokového výnosu na den, který není pracovním dnem, bude výplata provedena první následující pracovní den bez nároku na úrokový výnos za toto odsunutí platby. 23. Emitent se zavazuje, že splatí jmenovitou hodnotu dluhopisů spolu s posledním úrokovým výnosem vlastníkům dluhopisů podle těchto emisních podmínek. Platebním místem je Česká národní bankabanka. Jmenovitá hodnota dluhopisů spolu s posledním úrokovým výnosem se vyplácejí bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden v tuzemsku v domácí měně a který je vlastník dluhopisů povinen uvést při úpisu, převodu či přechodu dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního úrokového výnosu a jmenovité hodnoty těchto dluhopisů podle bodu 24 těchto emisních podmínek. Případnou změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů prostřednictvím distributora. 24. Vlastník dluhopisů je oprávněn požádat Ministerstvo financí jako emitenta prostřednictvím distributora o reinvestici posledního úrokového výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise. V takovém případě nebudou vlastníkovi dluhopisů jejich poslední úrokový výnos a jmenovitá hodnota nebo jejich příslušná část vypláceny bezhotovostním převodem na platební účet podle bodu 23 těchto emisních podmínek, nýbrž budou ve vlastníkem požadované výši reinvestovány do dluhopisů předem určených emitentem. Oznámení o datu, od kterého je možné podávat žádost o reinvestici posledního úrokového výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, a o dluhopisech, do kterých je možné poslední úrokový výnos a jmenovitou hodnotu dluhopisů reinvestovat, se zveřejňuje v dostatečném předstihu na internetových stránkách Ministerstva financí a dalšími způsoby umožňujícími dálkový přístup. O reinvestici posledního úrokového výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů požádá vlastník dluhopisů podáním žádosti o reinvestici posledního úrokového výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů prostřednictvím distributora. Celková částka úrokového výnosu z dluhopisů vlastníka v počtu kusů, ve kterém byla podána žádost o reinvestici posledního úrokového výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, za poslední výnosové období se pro účely reinvestice posledního úrokového výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Posledním dnem pro podání žádosti o reinvestici posledního úrokového výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů je 9. 5. 2019. 25. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků ke dni určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1 a společností Fitch Ratings na úrovni AA-. 26. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky. 27. Veškerá práva spojená s dluhopisy a s kupony k nim vydanými se ve smyslu ustanovení § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé. 28. Tyto emisní podmínky se vyhlašují ve Sbírce zákonů. Oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů se zveřejňují na internetových stránkách Ministerstva financí a dalšími způsoby umožňujícími dálkový přístup. 29. Provozní řád samostatné evidence státních dluhopisů vedené Ministerstvem financí je závazný pro všechny vlastníky dluhopisů a zveřejňuje se na internetových stránkách Ministerstva financí. 30. Ministerstvo financí si vyhrazuje právo činit veškeré úkony související s vedením evidence ministerstva, úpisem dluhopisů, předčasným splacením dluhopisů, reinvesticí posledního úrokového výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, zápisy do evidence ministerstva, změny údajů a ostatní související činnosti vymezené Provozním řádem samostatné evidence státních dluhopisů vedené Ministerstvem financí. 31. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, rozhoduje tato verze česká. Ministr: Ing. Kalousek v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 150/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva financí č. 150/2012 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Reinvestiční spořicí státní dluhopis České republiky, 2012–2017, FIX % Vyhlášeno 22. 5. 2012, částka 55/2012 150 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 9. května 2012, jímž se určují emisní podmínky pro Reinvestiční spořicí státní dluhopis České republiky, 2012–2017, FIX % Ministerstvo financí vydává státní dluhopisy v souladu s ustanovením § 25 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“) a určuje emisní podmínky Reinvestičního spořicího státního dluhopisu České republiky, 2012-2017, FIX %: 1. Základní charakteristika dluhopisů: Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí Název: Reinvestiční spořicí státní dluhopis České republiky, 2012-2017, FIX % Zkrácený název: SSD-R ČR, FIX %, 17 Pořadové číslo emise: 69. Jmenovitá hodnota: 1,- Kč (slovy: jedna koruna česká) Emisní kurz: 100 % jmenovité hodnoty Forma dluhopisu: cenný papírcenný papír na doručitele Podoba dluhopisu: zaknihovaný cenný papírcenný papír Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku emisní lhůty: 10. 5. 2012 Datum ukončení emisní lhůty: 12. 6. 2016 Datum emise: 12. 6. 2012 Datum splatnosti: 12. 6. 2017 Úrokový výnos pro první výnosové období od 12. 6. 2012 do 12. 6. 2013: 1,00 % p. a. Úrokový výnos pro druhé výnosové období od 12. 6. 2013 do 12. 6. 2014: 2,00 % p. a. Úrokový výnos pro třetí výnosové období od 12. 6. 2014 do 12. 6. 2015: 3,00 % p. a. Úrokový výnos pro čtvrté výnosové období od 12. 6. 2015 do 12. 6. 2016: 4,50 % p. a. Úrokový výnos pro páté výnosové období od 12. 6. 2016 do 12. 6. 2017: 6,00 % p. a. Zdanění úrokových výnosů: podle právních předpisů České republiky ISIN: CZ0001003578 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů o státním dluhopisovém programu, které vydání státních dluhopisů umožňují. 3. Dluhopisy znějí na doručitele, vydávají se v zaknihované podobě a jsou evidovány v samostatné evidenci, kterou vede podle ustanovení § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo financí (dále jen „evidence ministerstva“). 4. Dluhopisy může upsat pouze: a) fyzická osoba, b) občanské sdružení nebo honební společenstvo, c) odborová organizace nebo organizace zaměstnavatelů, d) nadace nebo nadační fond, e) obecně prospěšná společnost, f) registrovaná církev nebo náboženská společnost, svaz církví nebo náboženských společností, g) stavovská komora nebo profesní organizace, h) školská právnická osoba, jejímž zřizovatelem nejsou ministerstvo, kraj, obecobec nebo svazek obcíobcí ve smyslu § 124 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, i) Hospodářská komora České republiky nebo Agrární komora České republiky zřízené ve smyslu zákona č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a o Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů, j) veřejná vysoká škola zřízená ve smyslu zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, k) veřejná výzkumná instituce zřízená ve smyslu zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů, l) Česká televize zřízená ve smyslu zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, Český rozhlas zřízený ve smyslu zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase, ve znění pozdějších předpisů, nebo Česká tisková kancelář zřízená ve smyslu zákona č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři, ve znění pozdějších předpisů, m) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky zřízená ve smyslu zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nebo zaměstnanecká pojišťovna zřízená ve smyslu zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, n) územní samosprávné celky a vyšší územní samosprávné celky České republiky nebo hlavní město Praha, o) Svaz měst a obcíobcí České republiky, Sdružení místních samospráv České republiky nebo Asociace krajů České republiky, nebo p) zahraniční právnická osoba s obdobnou činností jako některá z osob uvedených v písmenech b) až h). 5. Ministerstvo financí jako emitent nehodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému se sídlem v členském státě Evropské unie. Obchodování s dluhopisy na uvedených převodních místech je vyloučeno. 6. Celková předpokládaná jmenovitá hodnota emise dluhopisů je 10 000 000 000 Kč (slovy: deset miliard korun českých). Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 11 zákona o dluhopisech vydány v menším nebo ve větším objemu emise, než je předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů. Možný rozsah navýšení objemu emise činí 50 000 000 000 Kč (slovy: padesát miliard korun českých). 7. Emise dluhopisů může být vydávána v rámci emisní lhůty postupně po částech (tranších). 8. Dluhopisy budou s výjimkou dluhopisů podle bodu 11 těchto emisních podmínek nabídnuty emitentem k úpisu v České republice formou veřejné nabídky. Činnosti spojené s upisováním dluhopisů zajišťuje Ministerstvo financí a osoby, které k výkonu takových činností pověřilo (dále jen „distributoři“). Seznam distributorů se uveřejní na internetových stránkách Ministerstva financí a dalšími způsoby umožňujícími dálkový přístup. 9. Upisovatelé uvedení v bodě 4 těchto emisních podmínek podávají žádost o úpis dluhopisů příslušné tranše prostřednictvím distributora. Jeden upisovatel může upsat prostřednictvím jedné žádosti o úpis dluhopisy v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Upisovatelé jsou povinni při podání žádosti o úpis dluhopisů distributorovi důvěryhodným způsobem prokázat, že náleží mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek. Cenou úpisu dluhopisů se rozumí celková jmenovitá hodnota upisovaných dluhopisů násobená jejich emisním kurzem. Upisovatel je povinen uhradit cenu úpisu dluhopisů do pěti pracovních dnů od data ukončení úpisu příslušné tranše. Okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů upisovatelem na účet distributora se žádost o úpis dluhopisů stává platnou, závaznou a nelze ji již ze strany upisovatele zrušit. Od data uhrazení ceny úpisu dluhopisů do data vydání příslušné tranše není tato částka úročena. Po datu ukončení úpisu příslušné tranše dluhopisů již nebudou žádosti o úpis příslušné tranše dluhopisů distributory přijímány. V případě dosažení nebo překročení předpokládané jmenovité hodnoty emise podle bodu 6 těchto emisních podmínek může Ministerstvo financí rozhodnout o krácení počtu kusů upisovaných dluhopisů podle žádostí o úpis dluhopisů podaných do data ukončení úpisu příslušné tranše dluhopisů. Neuspokojeným či částečně uspokojeným upisovatelům se vrátí jimi uhrazená cena úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, bez zbytečného odkladu bezhotovostním převodem na platební účet, z něhož byly příslušné peněžní prostředky poukázány na účet distributora, či na platební účet uvedený v žádosti o úpis dluhopisů v případě úhrady ceny upisovaných dluhopisů v hotovosti. Od data uhrazení ceny úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, do data vrácení uhrazené ceny dluhopisů, které nebyly upsány, není tato částka úročena. 10. Úpis první tranše dluhopisů je ukončen k datu 31. 5. 2012 nebo k datu, které určí emitent, podle toho, které datum nastane dříve. 11. Vydání dalších tranší dluhopisů proběhne formou reinvestice úrokového výnosu dluhopisů vydaných v předchozích tranších podle bodu 14 těchto emisních podmínek s výjimkou posledního úrokového výnosu, a to k datu reinvestice úrokového výnosu. 12. Emitent může rozhodnout o úpisu případných dalších tranší dluhopisů vedle tranší podle bodů 10 a 11 těchto emisních podmínek a stanovit datum zahájení a datum ukončení úpisu dluhopisů příslušné tranše. Oznámení o případných dalších tranších se zveřejňují na internetových stránkách Ministerstva financí a dalšími způsoby umožňujícími dálkový přístup. 13. Převoditelnost dluhopisů v evidenci ministerstva začíná datem připsání dluhopisů na účty prvních nabyvatelů. Žádost o převod dluhopisů se podává prostřednictvím distributora. Dluhopisy jsou převáděny bez peněžního vypořádání. Dluhopisy lze převést pouze na osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek. Osoba, na kterou se dluhopisy převádějí, je povinna při podání žádosti o převod dluhopisů distributorovi důvěryhodným způsobem prokázat, že patří mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek. Posledním dnem, kdy bude docházet k převodům dluhopisů v evidenci ministerstva, je 12. 5. 2017. 14. Dluhopisy se úročí pevnou úrokovou sazbou, která pro každé výnosové období narůstá podle bodu 1 těchto emisních podmínek. Úrokové výnosy (kupony) jsou reinvestovány jedenkrát ročně, a to vždy k datu 12. 6. počínaje rokem 2013, vyjma posledního úrokového výnosu, který je vlastníkovi dluhopisů vyplacen spolu se jmenovitou hodnotou dluhopisů k datu splatnosti dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního úrokového výnosu podle bodu 22 těchto emisních podmínek. Reinvesticí úrokového výnosu se rozumí, že na majetkový účet vlastníka dluhopisů jsou k datu reinvestice úrokového výnosu připsány dluhopisy téže emise v celkové jmenovité hodnotě, která odpovídá výši úrokového výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise za příslušné výnosové období. Připadne-li datum reinvestice úrokového výnosu na den, který není pracovním dnem, budou příslušné dluhopisy připsány na majetkový účet vlastníka dluhopisů první následující pracovní den. Celková částka úrokového výnosu ze všech dluhopisů vlastníka za příslušné výnosové období se pro účely reinvestice zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Reinvesticí úrokového výnosu se zvyšuje počet kusů dluhopisů vlastníka a objem emise. Celková částka posledního úrokového výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise vyplácená vlastníkovi, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního úrokového výnosu podle bodu 22 těchto emisních podmínek, se zaokrouhluje na haléře. 15. Úrokový výnos podle bodu 14 těchto emisních podmínek obdrží vždy osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 5. počínaje rokem 2013. Úrokový výnos formou reinvestice za první výnosové období od data emise do 12. 6. 2013 obdrží osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 5. 2013. 16. Výpočet poměrné části úrokového výnosu probíhá na bázi skutečného počtu kalendářních dnů v roce a skutečného počtu dnů v příslušném výnosovém období (standard act/act). Výnosovým obdobím se rozumí příslušné výnosové období podle bodu 1 těchto emisních podmínek. Poměrná část úrokového výnosu se do ceny dluhopisu započítává od data emise a vypočte se jako úrokový výnos vynásobený podílem skutečného počtu dnů od data zahájení příslušného výnosového období do data výpočtu poměrné části úrokového výnosu a skutečného počtu dnů příslušného výnosového období. Celková částka poměrné části úrokového výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise se za účelem výpočtu poměrné části úrokového výnosu zaokrouhluje na haléře. 17. Oddělení práva na úrokový výnos dluhopisu od dluhopisu se vylučuje. 18. Ministerstvo financí jako emitent není oprávněno předčasně splatit vydané dluhopisy před datem splatnosti, nepožádá-li o předčasné splacení vlastník dluhopisů podle bodu 19 těchto emisních podmínek. Ministerstvo financí je oprávněno nabývat dluhopisy do svého majetku ve smyslu ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech. 19. Vlastník dluhopisů má právo požádat Ministerstvo financí jako emitenta prostřednictvím distributora o předčasné splacení všech nebo části jím vlastněných dluhopisů podle následujícího harmonogramu: Datum prvního možného podání žádosti o předčasné splacení| Datum posledního možného podání žádosti o předčasné splacení| Datum předčasného splacení ---|---|--- 1\\. 3. 2013| 29\\. 5. 2013| 1\\. 7. 2013 31\\. 5. 2013| 29\\. 8. 2013| 30\\. 9. 2013 2\\. 9. 2013| 28\\. 11. 2013| 31\\. 12. 2013 2\\. 12. 2013| 27\\. 2. 2014| 31\\. 3. 2014 3\\. 3. 2014| 29\\. 5. 2014| 30\\. 6. 2014 2\\. 6. 2014| 28\\. 8. 2014| 30\\. 9. 2014 1\\. 9. 2014| 27\\. 11. 2014| 31\\. 12. 2014 1\\. 12. 2014| 26\\. 2. 2015| 31\\. 3. 2015 2\\. 3. 2015| 28\\. 5. 2015| 30\\. 6. 2015 1\\. 6. 2015| 28\\. 8. 2015| 30\\. 9. 2015 1\\. 9. 2015| 27\\. 11. 2015| 31\\. 12. 2015 1\\. 12. 2015| 26\\. 2. 2016| 31\\. 3. 2016 1\\. 3. 2016| 27\\. 5. 2016| 30\\. 6. 2016 1\\. 6. 2016| 30\\. 8. 2016| 30\\. 9. 2016 1\\. 9. 2016| 29\\. 11. 2016| 30\\. 12. 2016 Vlastník dluhopisů má nárok na poměrnou část příslušného úrokového výnosu za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení. Poměrná část úrokového výnosu za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení a jmenovitá hodnota příslušných dluhopisů budou vyplaceny osobě, která je vlastníkem dluhopisů vždy k prvnímu pracovnímu dni následujícímu po příslušném datu posledního možného podání žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení podá vlastník dluhopisů prostřednictvím distributora. Od okamžiku podání žádosti o předčasné splacení nelze dluhopisy v počtu kusů, ve kterém byla podána žádost o předčasné splacení, převádět na jiné oprávněné osoby. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení prostřednictvím jedné žádosti o předčasné splacení požádat o předčasné splacení jím vlastněných dluhopisů v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení požádat o předčasné splacení 100 % jím vlastněných dluhopisů do počtu kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc) včetně a nejvýše 50 % jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc). Dluhopisy předčasným splacením zanikají současně s právem vlastníka na úrokový výnos. Částka odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a poměrné části příslušného úrokového výnosu bude vlastníkovi při předčasném splacení uhrazena bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden v tuzemsku v domácí měně a který je vlastník dluhopisů povinen uvést při úpisu, převodu či přechodu dluhopisu. Případnou změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů prostřednictvím distributora. Celková částka poměrné části úrokového výnosu z počtu dluhopisů, o jejichž předčasné splacení vlastník dluhopisů požádal, vyplácená vlastníkovi za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení, se zaokrouhluje na haléře. 20. Emitent prohlašuje, že k datu splatnosti dluží každému vlastníkovi dluhopisů jmenovitou hodnotu jím vlastněných dluhopisů. Dluhopisy budou spláceny ve jmenovité hodnotě k datu 12. 6. 2017, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního úrokového výnosu a jmenovité hodnoty těchto dluhopisů podle bodu 22 těchto emisních podmínek. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Jmenovitá hodnota všech dluhopisů vlastníka bude spolu s posledním úrokovým výnosem vyplacena osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 5. 2017. Připadne-li datum splátky jmenovité hodnoty dluhopisů a výplaty posledního úrokového výnosu na den, který není pracovním dnem, bude výplata provedena první následující pracovní den bez nároku na úrokový výnos za toto odsunutí platby. 21. Emitent se zavazuje, že splatí jmenovitou hodnotu dluhopisů spolu s posledním úrokovým výnosem vlastníkům dluhopisů podle těchto emisních podmínek. Platebním místem je Česká národní bankabanka. Jmenovitá hodnota dluhopisů spolu s posledním úrokovým výnosem jsou vypláceny bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden v tuzemsku v domácí měně a který je vlastník dluhopisů povinen uvést při úpisu, převodu či přechodu dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního úrokového výnosu a jmenovité hodnoty těchto dluhopisů podle bodu 22 těchto emisních podmínek. Případnou změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů prostřednictvím distributora. 22. Vlastník dluhopisů je oprávněn požádat Ministerstvo financí jako emitenta prostřednictvím distributora o reinvestici posledního úrokového výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise. V takovém případě nebudou vlastníkovi dluhopisů jejich poslední úrokový výnos a jmenovitá hodnota nebo jejich příslušná část vypláceny bezhotovostním převodem na platební účet podle bodu 21 těchto emisních podmínek, nýbrž budou ve vlastníkem požadované výši reinvestovány do dluhopisů předem určených emitentem. Oznámení o datu, od kterého je možné podávat žádost o reinvestici posledního úrokového výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, a o dluhopisech, do kterých je možné poslední úrokový výnos a jmenovitou hodnotu dluhopisů reinvestovat, se zveřejňuje v dostatečném časovém předstihu na internetových stránkách Ministerstva financí a dalšími způsoby umožňujícími dálkový přístup. O reinvestici posledního úrokového výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů požádá vlastník dluhopisů podáním žádosti o reinvestici posledního úrokového výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů prostřednictvím distributora. Celková částka úrokového výnosu z dluhopisů vlastníka v počtu kusů, ve kterém byla podána žádost o reinvestici posledního úrokového výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, za poslední výnosové období se pro účely reinvestice posledního úrokového výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Posledním dnem pro podání žádosti o reinvestici posledního úrokového výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů je 11. 5. 2017. 23. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků ke dni určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1 a společností Fitch Ratings na úrovni AA-. 24. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky. 25. Veškerá práva spojená s dluhopisy a s kupony k nim vydanými se ve smyslu ustanovení § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé. 26. Tyto emisní podmínky se vyhlašují ve Sbírce zákonů. Oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů se zveřejňují na internetových stránkách Ministerstva financí a dalšími způsoby umožňujícími dálkový přístup. 27. Provozní řád samostatné evidence státních dluhopisů vedené Ministerstvem financí je závazný pro všechny vlastníky dluhopisů a zveřejňuje se na internetových stránkách Ministerstva financí. 28. Ministerstvo financí si vyhrazuje právo činit veškeré úkony související s vedením evidence ministerstva, úpisem dluhopisů, předčasným splacením dluhopisů, reinvesticí posledního úrokového výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, zápisy do evidence ministerstva, změny údajů a ostatní související činnosti vymezené Provozním řádem samostatné evidence státních dluhopisů vedené Ministerstvem financí. 29. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, rozhoduje tato verze česká. Ministr: Ing. Kalousek v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 149/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva financí č. 149/2012 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Kuponový spořicí státní dluhopis České republiky, 2012–2017, FIX % Vyhlášeno 22. 5. 2012, částka 55/2012 149 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 9. května 2012, jímž se určují emisní podmínky pro Kuponový spořicí státní dluhopis České republiky, 2012–2017, FIX % Ministerstvo financí vydává státní dluhopisy v souladu s ustanovením § 25 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“) a určuje emisní podmínky Kuponového spořicího státního dluhopisu České republiky, 2012-2017, FIX %: 1. Základní charakteristika dluhopisů: Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí Název: Kuponový spořicí státní dluhopis České republiky, 2012-2017, FIX % Zkrácený název: SSD-K ČR, FIX %, 17 Pořadové číslo emise: 68. Jmenovitá hodnota: 1,- Kč (slovy: jedna koruna česká) Emisní kurz: 100 % jmenovité hodnoty Forma dluhopisu: cenný papírcenný papír na doručitele Podoba dluhopisu: zaknihovaný cenný papírcenný papír Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku emisní lhůty: 10. 5. 2012 Datum ukončení emisní lhůty: 12. 6. 2016 Datum emise: 12. 6. 2012 Datum splatnosti: 12. 6. 2017 Úrokový výnos pro první výnosové období od 12. 6. 2012 do 12. 6. 2013: 1,00 % p. a. Úrokový výnos pro druhé výnosové období od 12. 6. 2013 do 12. 6. 2014: 2,00 % p. a. Úrokový výnos pro třetí výnosové období od 12. 6. 2014 do 12. 6. 2015: 3,00 % p. a. Úrokový výnos pro čtvrté výnosové období od 12. 6. 2015 do 12. 6. 2016: 4,50 % p. a. Úrokový výnos pro páté výnosové období od 12. 6. 2016 do 12. 6. 2017: 6,00 % p. a. Zdanění úrokových výnosů: podle právních předpisů České republiky ISIN: CZ0001003560 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů o státním dluhopisovém programu, které vydání státních dluhopisů umožňují. 3. Dluhopisy znějí na doručitele, vydávají se v zaknihované podobě a jsou evidovány v samostatné evidenci, kterou vede podle ustanovení § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo financí (dále jen „evidence ministerstva“). 4. Dluhopisy může upsat pouze: a) fyzická osoba, b) občanské sdružení nebo honební společenstvo, c) odborová organizace nebo organizace zaměstnavatelů, d) nadace nebo nadační fond, e) obecně prospěšná společnost, f) registrovaná církev nebo náboženská společnost, svaz církví nebo náboženských společností, g) stavovská komora nebo profesní organizace, h) školská právnická osoba, jejímž zřizovatelem nejsou ministerstvo, kraj, obecobec nebo svazek obcíobcí ve smyslu § 124 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, i) Hospodářská komora České republiky nebo Agrární komora České republiky zřízené ve smyslu zákona č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a o Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů, j) veřejná vysoká škola zřízená ve smyslu zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, k) veřejná výzkumná instituce zřízená ve smyslu zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů, l) Česká televize zřízená ve smyslu zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, Český rozhlas zřízený ve smyslu zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase, ve znění pozdějších předpisů, nebo Česká tisková kancelář zřízená ve smyslu zákona č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři, ve znění pozdějších předpisů, m) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky zřízená ve smyslu zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nebo zaměstnanecká pojišťovna zřízená ve smyslu zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, n) územní samosprávné celky a vyšší územní samosprávné celky České republiky nebo hlavní město Praha, o) Svaz měst a obcíobcí České republiky, Sdružení místních samospráv České republiky nebo Asociace krajů České republiky, nebo p) zahraniční právnická osoba s obdobnou činností jako některá z osob uvedených v písmenech b) až h). 5. Ministerstvo financí jako emitent nehodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému se sídlem v členském státě Evropské unie. Obchodování s dluhopisy na uvedených převodních místech je vyloučeno. 6. Celková předpokládaná jmenovitá hodnota emise dluhopisů je 5 000 000 000 Kč (slovy: pět miliard korun českých). Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 11 zákona o dluhopisech vydány v menším nebo ve větším objemu emise, než je předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů. Možný rozsah navýšení objemu emise činí 50 000 000 000 Kč (slovy: padesát miliard korun českých). 7. Emise dluhopisů může být vydávána v rámci emisní lhůty postupně po částech (tranších). 8. Dluhopisy budou emitentem nabídnuty k úpisu v České republice formou veřejné nabídky. Činnosti spojené s upisováním dluhopisů zajišťuje Ministerstvo financí a osoby, které k výkonu takových činností pověřilo (dále jen „distributoři“). Seznam distributorů se uveřejní na internetových stránkách Ministerstva financí a dalšími způsoby umožňujícími dálkový přístup. 9. Upisovatelé uvedení v bodě 4 těchto emisních podmínek podávají žádost o úpis dluhopisů příslušné tranše prostřednictvím distributora. Jeden upisovatel může upsat prostřednictvím jedné žádosti o úpis dluhopisy v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Upisovatelé jsou povinni při podání žádosti o úpis dluhopisů distributorovi důvěryhodným způsobem prokázat, že náleží mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek. Cenou úpisu dluhopisů se rozumí celková jmenovitá hodnota upisovaných dluhopisů násobená jejich emisním kurzem. Upisovatel je povinen uhradit cenu úpisu dluhopisů do pěti pracovních dnů od data ukončení úpisu příslušné tranše. Okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů upisovatelem na účet distributora se žádost o úpis dluhopisů stává platnou, závaznou a nelze ji již ze strany upisovatele zrušit. Od data uhrazení ceny úpisu dluhopisů do data vydání příslušné tranše není tato částka úročena. Po datu ukončení úpisu příslušné tranše dluhopisů již nebudou žádosti o úpis příslušné tranše dluhopisů distributory přijímány. V případě dosažení nebo překročení předpokládané jmenovité hodnoty emise podle bodu 6 těchto emisních podmínek může Ministerstvo financí rozhodnout o krácení počtu kusů upisovaných dluhopisů podle žádostí o úpis dluhopisů podaných do data ukončení úpisu příslušné tranše dluhopisů. Neuspokojeným či částečně uspokojeným upisovatelům se vrátí jimi uhrazená cena úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, bez zbytečného odkladu bezhotovostním převodem na platební účet, z něhož byly příslušné prostředky poukázány na účet distributora, či na platební účet uvedený v žádosti o úpis dluhopisů v případě úhrady ceny upisovaných dluhopisů v hotovosti. Od data uhrazení ceny úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, do data vrácení uhrazené ceny dluhopisů, které nebyly upsány, není tato částka úročena. 10. Úpis první tranše dluhopisů je ukončen k datu 31. 5. 2012 nebo k datu, které určí emitent, podle toho, které datum nastane dříve. 11. Emitent může rozhodnout o úpisu případných dalších tranší dluhopisů vedle tranše podle bodu 10 těchto emisních podmínek a stanovit datum zahájení a datum ukončení úpisu dluhopisů příslušné tranše. Oznámení o případných dalších tranších se zveřejňují na internetových stránkách Ministerstva financí a dalšími způsoby umožňujícími dálkový přístup. 12. Převoditelnost dluhopisů v evidenci ministerstva začíná datem připsání dluhopisů na účty prvních nabyvatelů. Žádost o převod dluhopisů se podává prostřednictvím distributora. Dluhopisy jsou převáděny bez peněžního vypořádání. Dluhopisy lze převést pouze na osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek. Osoba, na kterou se dluhopisy převádějí, je povinna při podání žádosti o převod dluhopisů distributorovi důvěryhodným způsobem prokázat, že patří mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek. Posledním dnem, kdy bude docházet k převodům dluhopisů v evidenci ministerstva, je 12. 5. 2017. 13. Dluhopisy se úročí pevnou úrokovou sazbou, která pro každé výnosové období narůstá podle bodu 1 těchto emisních podmínek. Úrokové výnosy jsou vypláceny jedenkrát ročně, a to vždy k datu 12. 6. počínaje rokem 2013. Celková částka úrokového výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise vyplácená vlastníkovi se zaokrouhluje na haléře. Připadne-li datum výplaty úrokového výnosu na den, který není pracovním dnem, bude výplata provedena první následující pracovní den bez nároku na úrokový výnos za toto odsunutí platby. 14. Úrokový výnos obdrží vždy osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 5. počínaje rokem 2013. Úrokový výnos za první výnosové období od data emise do 12. 6. 2013 obdrží osoba, která je vlastníkem dluhopisu k datu 12. 5. 2013. 15. Výpočet poměrné části úrokového výnosu probíhá na bázi skutečného počtu kalendářních dnů v roce a skutečného počtu dnů v příslušném výnosovém období (standard act/act). Výnosovým obdobím se rozumí příslušné výnosové období podle bodu 1 těchto emisních podmínek. Poměrná část úrokového výnosu se do ceny dluhopisu započítává od data emise a vypočte se jako úrokový výnos vynásobený podílem skutečného počtu dnů od data zahájení příslušného výnosového období do data výpočtu poměrné části úrokového výnosu a skutečného počtu dnů příslušného výnosového období. Celková částka poměrné části úrokového výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise se za účelem výpočtu poměrné části úrokového výnosu zaokrouhluje na haléře. 16. Oddělení práva na úrokový výnos dluhopisu od dluhopisu se vylučuje. 17. Ministerstvo financí jako emitent není oprávněno předčasně splatit vydané dluhopisy před datem splatnosti, nepožádá-li o předčasné splacení vlastník dluhopisů podle bodu 18 těchto emisních podmínek. Ministerstvo financí je oprávněno nabývat dluhopisy do svého majetku ve smyslu ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech. 18. Vlastník dluhopisů má právo požádat Ministerstvo financí jako emitenta prostřednictvím distributora o předčasné splacení všech nebo části jím vlastněných dluhopisů podle následujícího harmonogramu: Datum prvního možného podání žádosti o předčasné splacení| Datum posledního možného podání žádosti o předčasné splacení| Datum předčasného splacení ---|---|--- 1\\. 3. 2013| 29\\. 5. 2013| 1\\. 7. 2013 31\\. 5. 2013| 29\\. 8. 2013| 30\\. 9. 2013 2\\. 9. 2013| 28\\. 11. 2013| 31\\. 12. 2013 2\\. 12. 2013| 27\\. 2. 2014| 31\\. 3. 2014 3\\. 3. 2014| 29\\. 5. 2014| 30\\. 6. 2014 2\\. 6. 2014| 28\\. 8. 2014| 30\\. 9. 2014 1\\. 9. 2014| 27\\. 11. 2014| 31\\. 12. 2014 1\\. 12. 2014| 26\\. 2. 2015| 31\\. 3. 2015 2\\. 3. 2015| 28\\. 5. 2015| 30\\. 6. 2015 1\\. 6. 2015| 28\\. 8. 2015| 30\\. 9. 2015 1\\. 9. 2015| 27\\. 11. 2015| 31\\. 12. 2015 1\\. 12. 2015| 26\\. 2. 2016| 31\\. 3. 2016 1\\. 3. 2016| 27\\. 5. 2016| 30\\. 6. 2016 1\\. 6. 2016| 30\\. 8. 2016| 30\\. 9. 2016 1\\. 9. 2016| 29\\. 11. 2016| 30\\. 12. 2016 Vlastník dluhopisů má nárok na poměrnou část příslušného úrokového výnosu za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení. Poměrná část úrokového výnosu za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení a jmenovitá hodnota příslušných dluhopisů budou vyplaceny osobě, která je vlastníkem dluhopisů vždy k prvnímu pracovnímu dni následujícímu po příslušném datu posledního možného podání žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení podá vlastník dluhopisů prostřednictvím distributora. Od okamžiku podání žádosti o předčasné splacení nelze dluhopisy v počtu kusů, ve kterém byla podána žádost o předčasné splacení, převádět na jiné oprávněné osoby. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení prostřednictvím jedné žádosti o předčasné splacení požádat o předčasné splacení jím vlastněných dluhopisů v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení požádat o předčasné splacení 100 % jím vlastněných dluhopisů do počtu kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc) včetně a nejvýše 50 % jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc). Dluhopisy předčasným splacením zanikají současně s právem vlastníka na úrokový výnos. Částka odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a poměrné části příslušného úrokového výnosu bude vlastníkovi při předčasném splacení uhrazena bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden v tuzemsku v domácí měně a který je vlastník dluhopisů povinen uvést při úpisu, převodu či přechodu dluhopisu. Případnou změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů prostřednictvím distributora. Celková částka poměrné části úrokového výnosu z počtu dluhopisů, o jejichž předčasné splacení vlastník dluhopisů požádal, vyplácená vlastníkovi za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení, se zaokrouhluje na haléře. 19. Emitent prohlašuje, že k datu splatnosti dluží každému vlastníkovi dluhopisů jmenovitou hodnotu jím vlastněných dluhopisů. Dluhopisy budou spláceny ve jmenovité hodnotě k datu 12. 6. 2017, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici jmenovité hodnoty těchto dluhopisů podle bodu 21 těchto emisních podmínek. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Jmenovitá hodnota všech dluhopisů vlastníka bude spolu s posledním úrokovým výnosem vyplacena osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 5. 2017. Připadne-li datum splátky jmenovité hodnoty dluhopisů a výplaty posledního úrokového výnosu na den, který není pracovním dnem, bude výplata provedena první následující pracovní den bez nároku na úrokový výnos za toto odsunutí platby. 20. Emitent se zavazuje, že zabezpečí výplatu úrokových výnosů z dluhopisů a splatí jmenovitou hodnotu dluhopisů jejich vlastníkům podle těchto emisních podmínek. Platebním místem je Česká národní bankabanka. Úrokové výnosy dluhopisů jsou vypláceny bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden v tuzemsku v domácí měně a který je vlastník dluhopisů povinen uvést při úpisu, převodu či přechodu dluhopisů. Stejným způsobem je vyplácena jmenovitá hodnota dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici jmenovité hodnoty těchto dluhopisů podle bodu 21 těchto emisních podmínek. Případnou změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů prostřednictvím distributora. 21. Vlastník dluhopisů je oprávněn požádat Ministerstvo financí jako emitenta prostřednictvím distributora o reinvestici jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise. V takovém případě nebude vlastníkovi dluhopisů jejich jmenovitá hodnota nebo její příslušná část vyplácena bezhotovostním převodem na platební účet podle bodu 20 těchto emisních podmínek, nýbrž bude ve vlastníkem požadované výši reinvestována do dluhopisů předem určených emitentem. Oznámení o datu, od kterého je možné podávat žádost o reinvestici jmenovité hodnoty dluhopisů, a o dluhopisech, do kterých je možné jmenovitou hodnotu dluhopisů reinvestovat, se zveřejňuje v dostatečném předstihu na internetových stránkách Ministerstva financí a dalšími způsoby umožňujícími dálkový přístup. O reinvestici požádá vlastník dluhopisů podáním žádosti o reinvestici jmenovité hodnoty dluhopisů prostřednictvím distributora. Posledním dnem pro podání žádosti o reinvestici jmenovité hodnoty dluhopisů je 11. 5. 2017. 22. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků ke dni určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1 a společností Fitch Ratings na úrovni AA-. 23. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky. 24. Veškerá práva spojená s dluhopisy a s kupony k nim vydanými se ve smyslu ustanovení § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé. 25. Tyto emisní podmínky se vyhlašují ve Sbírce zákonů. Oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů se zveřejňují na internetových stránkách Ministerstva financí a dalšími způsoby umožňujícími dálkový přístup. 26. Provozní řád samostatné evidence státních dluhopisů vedené Ministerstvem financí je závazný pro všechny vlastníky dluhopisů a zveřejňuje se na internetových stránkách Ministerstva financí. 27. Ministerstvo financí si vyhrazuje právo činit veškeré úkony související s vedením evidence ministerstva, úpisem dluhopisů, předčasným splacením dluhopisů, reinvesticí jmenovité hodnoty dluhopisů, zápisy do evidence ministerstva, změny údajů a ostatní související činnosti vymezené Provozním řádem samostatné evidence státních dluhopisů vedené Ministerstvem financí. 28. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, rozhoduje tato verze česká. Ministr: Ing. Kalousek v. r.
Nařízení vlády č. 148/2012 Sb.
Nařízení vlády č. 148/2012 Sb. Nařízení vlády o stanovení výše úhrady nákladů na připravenost poskytovatele zdravotnické záchranné služby na řešení mimořádných událostí a krizových situací ze státního rozpočtu Vyhlášeno 22. 5. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 55/2012 * § 1 - Výše úhrady * § 2 - Splatnosti úhrady * § 3 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2013 148 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. dubna 2012 o stanovení výše úhrady nákladů na připravenost poskytovatele zdravotnické záchranné služby na řešení mimořádných událostí a krizových situací ze státního rozpočtu Vláda nařizuje k provedení zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě: § 1 Výše úhrady Výše roční úhrady nákladů na připravenost poskytovatele zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby na řešení mimořádných událostí a krizových situací ze státního rozpočtu činí 10 Kč na osobu s trvalým nebo hlášeným pobytem na území příslušného kraje k 31. prosinci předchozího kalendářního roku. § 2 Splatnosti úhrady Úhrada se vyplácí poskytovatelům zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby do 30. června příslušného kalendářního roku. § 3 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Předseda vlády: RNDr. Nečas v. r. Ministr zdravotnictví: doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.
Nález Ústavního soudu č. 147/2012 Sb.
Nález Ústavního soudu č. 147/2012 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 21. února 2012 sp. zn. Pl. ÚS 29/11 ve věci návrhu na zrušení § 237 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 17. 5. 2012, částka 54/2012 * Odůvodnění * I. - Vymezení věci a rekapitulace návrhu * II. - Vyjádření účastníků řízení a dalších osob * III. - Upuštění od ústního jednání * IV. - Ústavní konformita legislativního procesu * V. - Dikce napadeného ustanovení * VI. - Posouzení aktivní legitimace navrhovatele * VII. - Referenční hlediska pro posouzení návrhu * VIII. - Vlastní přezkum 147 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 29/11 dne 21. února 2012 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová (soudce zpravodaj) a Michaela Židlická o návrhu II. senátu Ústavního soudu na zrušení § 237 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení, takto: Ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, se ruší uplynutím dne 31. 12. 2012. Odůvodnění I. Vymezení věci a rekapitulace návrhu 1. Ústavní stížností vedenou pod sp. zn. II. ÚS 2371/11 se stěžovatelka VY.PO. 2010, s. r. o., domáhala mj. zrušení rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 12. 2009 sp. zn. 29 Cdo 101/2007, neboť má za to, že v důsledku tohoto rozhodnutí porušily obecné soudy její základní právo garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a právo jednat v souladu se zásadou smluvní volnosti dle čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky (dále též jen „Ústava“) a dle čl. 2 odst. 3 Listiny. 2. Usnesením ze dne 13. 9. 2011 sp. zn. II. ÚS 2371/11 přerušil druhý senát řízení o zmíněné ústavní stížnosti a navrhl plénu dle § 64 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) zrušit § 237 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) pro jeho rozpor s ústavním pořádkem. 3. K naznačenému postupu vedlo II. senát Ústavního souduÚstavního soudu zjištění, že v napadeném rozhodnutí Nejvyššího soudu zcela absentovalo odůvodnění přípustnosti dovolání ve smyslu výkladu úvah, které Nejvyšší soud vedly k závěru o zásadním významu jím řešených otázek, a to za situace, kdy bylo zjevné, že výklad sporného ustanovení „podmínek“, který učinily obecné soudy, byl otázkou jedinečnou, která prima facie nemá a z povahy věci ani nemůže mít žádný přesah, který by zejména ovlivňoval následnou judikaturu ve smyslu jejího sjednocování. Jinými slovy, z předmětného rozhodnutí Nejvyššího soudu nebylo patrno, která z alternativ uvedená v § 237 odst. 3 o. s. ř. odůvodnila v dané věci úsudek o tom, že přezkoumávané rozhodnutí odvolacího soudu mělo po právní stránce zásadní význam. 4. II. senát Ústavního souduÚstavního soudu nepovažoval za ústavně konformní, ponechává-li napadené ustanovení o. s. ř. Nejvyššímu soudu prostor pro nepředvídatelnou úvahu o tom, zda otázku, kterou mu dovolatel předestřel ve svém podání, posoudí jako otázku zásadního právního významu. Demonstrativní výčet charakteristik rozhodnutí odvolacího soudu (§ 237 odst. 3 o. s. ř.), které z nich činí rozhodnutí, jež mají mít zásadní právní význam, je judikaturou Nejvyššího soudu tu nepředvídatelně rozšiřován, jinde nepředvídatelně zužován. 5. Vágnost napadeného ustanovení, která umožňuje Nejvyššímu soudu nepředvídatelné rozhodování o přípustnosti dovolání, odporuje dle názoru II. senátu Ústavního souduÚstavního soudu nárokům, které na zákon klade normativní princip právního státu (čl. 1 Ústavy), a nesplňuje ani požadavky na kvalitu zákona omezujícího základní práva (čl. 4 odst. 2 Listiny), neboť napadené ustanovení je třeba považovat za formální zákon, který limituje základní právo na přístup k soudu (čl. 36 odst. 1 Listiny). Má-li ovšem jít o řádný zákon v materiálním smyslu, musí být pro účastníka řízení (po odborné poradě s advokátemadvokátem, jehož přítomnost je v dovolacím řízení obligatorní) seznatelné, že zákonné pravidlo dopadá i na jeho případ. Naopak, za zákon v materiálním smyslu nelze považovat takovou úpravu, která pro svou vágnost a neurčitost neumožňuje účastníkovi řízení přizpůsobit své chování (rozhodnout o podání či nepodání dovolání) zákonu, neboť jeho obsah není seznatelný. II. Vyjádření účastníků řízení a dalších osob 6. Ústavní soudÚstavní soud podle § 42 odst. 4 a § 69 zákona o Ústavním soudu zaslal předmětný návrh na zrušení napadených ustanovení Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky. 7. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, ústy své předsedkyně Miroslavy Němcové, ve svém vyjádření rekapitulovala proces, v němž byl přijímán návrh zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, který obsahoval i napadené ustanovení. Poukázala na to, že důvodová zpráva výslovně uváděla, že návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Zdůraznila, že Poslanecká sněmovna jednala v přesvědčení, že i napadené ustanovení je v souladu s ústavním pořádkem, a jeho posouzení ponechala na rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu. Zároveň předsedkyně Poslanecké sněmovny sdělila, že dle § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu souhlasí s upuštěním od ústního jednání. 8. Senát Parlamentu České republiky, ústy svého předsedy Milana Štěcha, ve svém vyjádření uvedl, že napadené ustanovení bylo do o. s. ř. vřazeno jeho tzv. velkou novelou, kterou obsahoval bod 315 zákona č. 30/2000 Sb. S účinností od 1. 1. 2001 působí v právním řádu v nezměněné podobě dodnes. Dále zrekapituloval proces přijímání návrhu zákona v Senátu a učinil závěr, že Senát „postupoval v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem“. Poté, co ocitoval slova tehdejšího předsedy ústavně-právního výboru Senátu J. Vyvadila, který tzv. velkou novelu o. s. ř. označil za „nejzásadnější změnu od původu existence o. s. ř.“, a slova tehdejšího ministra spravedlnosti O. Motejla, který předkládanou novelu o. s. ř. označil za „systémovou změnu civilního procesu“, resp. za první legislativní krok k projektu reformy soudnictví, jakož i vyjádření senátora Z. Klausnera, dle kterého „novela byla velmi pečlivě připravována, 10 let diskutována“, uzavřel, že v případě materiálu, který představuje revizi civilního procesu, Senát jej neposuzuje do všech detailů, nýbrž svou pozornost soustředí jen na otázky koncepční/systémové, popř. problematické či kontroverzní. V plenární rozpravě nebyl zaznamenán výraznější nesouhlas s obsahovou stránkou posuzovaného návrhu zákona. Ve vztahu k institutu dovolání, dle vyjádření, v rozpravě z úst tehdejšího místopředsedy Senátu J. Musiala zaznělo: „V této souvislosti musím ocenit zavedení institutu dovolání, který je velkým přínosem novely a je podle mého názoru zpracován na úrovni.“ Dále vyjádření předsedy Senátu upozorňuje na souvislost napadeného ustanovení s § 237 odst. 3 a § 239 odst. 1 a nepřímo též s § 238a odst. 2 a § 239 odst. 3 poslední větou o. s. ř. Na závěr předseda Senátu uvedl: „Toto vyjádření zasílám s vědomím, že je zcela na Ústavním souduÚstavním soudu, aby ve smyslu Ústavy a zákona o Ústavním soudu posoudil ústavnost § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.“ 9. Dne 14. 11. 2011 bylo Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručeno nevyžádané vyjádření Nejvyššího soudu, jednajícího JUDr. Zdeňkem Krčmářem, předsedou senátu 29 Cdo, který požádal o jeho připojení do spisu sp. zn. Pl. ÚS 29/11 a jeho předání všem soudcům Ústavního souduÚstavního soudu. V tomto vyjádření Nejvyšší soud obsáhle argumentuje k ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. II. ÚS 2371/11, resp. k její nepřípustnosti, vyjadřuje své výhrady k procesnímu postupu II. senátu Ústavního souduÚstavního soudu a jeho složení. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud, resp. jeho senát 29 Cdo, není podle § 69 zákona o Ústavním soudu účastníkem řízení dle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy ve spojení s § 64 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu, a vzhledem k tomu, že předseda senátu 29 Cdo nevznesl ve vztahu k řízení sp. zn. Pl. ÚS 29/11 relevantní argumentaci, není dle názoru Ústavního souduÚstavního soudu třeba jeho podání v rámci odůvodnění tohoto rozhodnutí rekapitulovat a blíže se s touto argumentací bude zabývat v rámci řízení sp. zn. II. ÚS 2371/11, jehož je Nejvyšší soud, zastoupený předsedou senátu 29 Cdo (viz § 28 odst. 4 ve spojení s § 30 odst. 4 zákona o Ústavním soudu), účastníkem a které je v současné době přerušeno (viz bod 2). Toto podání bylo soudcům Ústavního soudu k dispozici v elektronické verzi a je součástí spisu. 10. Ústavní soudÚstavní soud vyzval Kancelář vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva (dále též jen „ESLP“) k indikaci rozhodnutí ESLP, v nichž je pozitivně hodnocena nebo alespoň připuštěna konstrukce opravného prostředku v soustavě obecných soudů typu a certiorari. Kancelář vládního zmocněnce, po rozboru několika rozhodnutí ESLP týkajících se dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (např. Šroub proti České republice ze dne 10. 5. 2005, stížnost č. 5424/03, Holub proti České republice ze dne 14. 12. 2010, stížnost č. 24880/05, a další), uvedla, že obecně platí, že pokud se stát rozhodne umožnit účastníkům řízení obrátit se na nejvyšší soudní instanci, požívá při stanovení podmínek přijatelnosti takového opravného prostředku a řízení o něm určitého prostoru pro vlastní uvážení. ESLP v duchu této zásady ustáleně judikuje, že jestliže vnitrostátní právo umožňuje odmítnout opravný prostředek z toho důvodu, že nevzbuzuje žádnou významnou právní otázku a že nemá dostatečnou naději na úspěch, může stačit, pokud se daný soud omezí na odkaz na ustanovení zákona, které mu takový postup umožňuje, aniž uvede podrobnější argumenty. ESLP proto zamítl jako zjevně neopodstatněnou námitku porušení práva na spravedlivý proces, k němuž mělo dojít tím, že český Nejvyšší soud odmítl dovolání stěžovatele bez odůvodnění, jak mu to v dané době umožňoval § 243c odst. 2 o. s. ř., který mezitím Ústavní soudÚstavní soud zrušil jako protiústavní. ESLP samozřejmě právní názor Ústavního souduÚstavního soudu nijak nezpochybňoval, vědom si toho, že ve smyslu čl. 53 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále též jen „Úmluva“) mohou vnitrostátní orgány poskytnout vyšší standard ochrany, než jaký zajišťuje Úmluva (Vokoun proti České republice, částečné rozhodnutí ze dne 20. 3. 2007, stížnost č. 20728/05, Simon proti Německu, částečné rozhodnutí ze dne 6. 7. 1999, stížnost č. 33681/96, Nersesyan proti Arménii ze dne 19. 1. 2010, stížnost č. 15371/07). Dle Kanceláře vládního zmocněnce z uvedeného přehledu judikatury ESLP jednoznačně vyplývá, že konstrukce opravného prostředku k nejvyšší soudní instanci typu a certiorari není v zásadě v rozporu s čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Takový závěr učinil ESLP jak ve vztahu k předmětnému § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., tak ve vztahu k předchozímu § 239 odst. 2 o. s. ř. Na druhou stranu by ovšem k porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy teoreticky mohlo dojít v případech (v judikatuře ESLP k čl. 6 obecně i v jiných souvislostech zcela výjimečných), kdy by se postup příslušného soudu vzhledem ke konkrétním okolnostem jevil jako svévolný (srov. výše rozhodnutí Holub a Šroub). ESLP sám by ale tuto svévoli zřejmě nedovodil z pouhé absence podrobnějšího odůvodnění (srov. výše rozhodnutí Vokoun). Konečně, jak vyplývá z jejího ustanovení čl. 53, Úmluva vnitrostátním orgánům nebrání zaručit vyšší standard ochrany, ať již prostřednictvím domácího právního řádu, nebo přístupem k jiným mezinárodním úmluvám. 11. Ústavní soudÚstavní soud přípisem ze dne 1. 12. 2011 požádal Ministerstvo spravedlnosti o sdělení, zda disponuje statistickými údaji, popř. analýzou efektivnosti dovolání dle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. V odpovědi ze dne 12. 12. 2011 sdělilo ministerstvo, že předmětné údaje nemá k dispozici, nicméně zaslalo Ústavnímu souduÚstavnímu soudu „stručnou právní analýzu k institutu zásadního právního významu dovolání,“ která dospívá k závěru, že „vzhledem k tomu, že vnitrostátní právní dokumenty ústavní síly nezakotvují zásadu instančnosti v subjektivním slova smyslu, nelze omezení přístupu k soudu třetí instance v řízení o dovolání považovat za rozporné s ústavním pořádkem České republiky a základní právo na přístup k soudu není tímto způsobem limitováno. Zásadu instančnosti nezakládá ani systém Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Z dokumentů Rady Evropy vyplývá, že je naopak žádoucí zavádět mechanismy, které přístup k soudu nejvyšší instance omezí tak, aby se tyto mohly zabývat pouze významnějšími záležitostmi. K tomu nepochybně přispívá i současné znění § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a lze jej považovat za zcela běžný institut v procesních úpravách demokratických právních států (nejen) středoevropského právního prostoru.“ 12. Ústavní soudÚstavní soud dne 28. 11. 2011 získal „Analýzu toku dovolání (Cdo a Odo) Nejvyšším soudem - změna podmínek přípustnosti dovolání dle o. s. ř.“ vypracovanou v roce 2010 Janem Petrovem pro Ministerstvo spravedlnosti, která pracuje s náhodně vybraným vzorkem 200 dovolání. Ústavní soudÚstavní soud se dne 30. 11. 2011 dotázal předsedkyně Nejvyššího soudu, zda předmětná analýza byla vypracována Nejvyšším soudem. V odpovědi ze dne 6. 12. 2011 sdělila předsedkyně Nejvyššího soudu, že předmětná analýza není oficiálním dokumentem vypracovaným Nejvyšším soudem. Z tohoto důvodu vypracovalo analytické oddělení Ústavního souduÚstavního soudu vlastní analýzu vycházející z 500 rozhodnutí Nejvyššího soudu vydaných v období od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2010 a vybraných dle předem stanoveného algoritmu. Z celkového počtu 500 zkoumaných rozhodnutí jich bylo 278 rozhodnutími o tzv. nenárokovém dovolání dle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (55,6 % všech zkoumaných rozhodnutí), z toho bylo v 54 případech (19,42 % rozhodnutí o nenárokovém dovolání, 10,8 % všech zkoumaných rozhodnutí) shledáno dovolání přípustným (32 vyhovujících a 22 zamítavých rozhodnutí) a v 224 případech shledáno dovolání nepřípustným (80,58 % rozhodnutí o nenárokovém dovolání, 44,8 % všech zkoumaných rozhodnutí). 13. Dne 10. 1. 2012 požádal Ústavní soudÚstavní soud předsedkyni Nejvyššího soudu a předsedu České advokátní komory o poskytnutí vyjádření k otázce předvídatelnosti právní úpravy obsažené v § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., resp. o vyjádření k předvídatelnosti přípustnosti dovolání. 14. Dne 25. 1. 2012 obdržel Ústavní soudÚstavní soud krátké vyjádření České advokátní komory, z něhož vyplývá, že tato považuje § 237 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 237 odst. 3 o. s. ř. za „dostatečnou záruku pro předvídatelnost toho, zda dovolání bude posouzeno jako přípustné z důvodu, že napadené rozhodnutí má ve věci zásadní význam.“ Dále předseda České advokátní komory uvedl, že konstrukci přípustnosti dovolání nelze chápat jako prostor pro volné právní uvážení Nejvyššího soudu, a i kdyby bylo možné připustit jistou míru nepředvídatelnosti „rozhodnutí Nejvyššího soudu, bude to vyváženo výhodou spočívající v možnosti Nejvyššího soudu rychleji reagovat na vývoj společnosti a vytvářet odpovídající judikaturu.“ 15. Dne 30. 1. 2012 obdržel Ústavní soudÚstavní soud obsáhlé vyjádření předsedkyně Nejvyššího soudu JUDr. Ivy Brožové, přičemž Ústavní soudÚstavní soud na tomto místě obsáhleji rekapituluje pouze odpovědi, na něž byl Nejvyšší soud jako amici curiae tázán, když Nejvyšší soud se dále obsáhle vyjádřil i k dalším otázkám, zejm. k procesnímu postupu II. senátu Ústavního souduÚstavního soudu a k podmínkám řízení, a to i přesto, že není účastníkem řízení. Nejvyšší soud na úvod svého vyjádření uvedl, že podle jeho přesvědčení úprava přípustnosti dovolání obsažená v § 237 odst. 1 o. s. ř. je předvídatelná (Nejvyššímu soudu není známa žádná relevantní argumentace, která by v literatuře nebo v judikatuře obecných soudů a Ústavního souduÚstavního soudu tento závěr zpochybňovala), neboť a) transparentně odlišuje přípustnost dovolání podle uvedeného ustanovení od přípustnosti dovolání založené na rozdílnosti (nesouhlasnosti) rozsudku odvolacího soudu s rozsudkem soudu prvního stupně, ať již jde o rozdílnost (diformitu) zjevnou [§ 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř.] nebo skrytou [§ 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř.], tím, že musí jít o rozhodnutí, „jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně,“ aniž by šlo o dovolání přípustné dle § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř.; b) neponechává přípustnost dovolání na libovůli dovolacího soudu, nýbrž podmiňuje připuštění dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu kritériem, aby takové rozhodnutí mělo „po právní stránce zásadní význam“; c) transparentně podmiňuje připuštění dovolání tím, aby napadené rozhodnutí (odvolacího soudu) mělo po právní stránce zásadní význam „ve věci samé.“ Předvídatelnost úpravy přípustnosti dovolání obsažené v § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. se tudíž projevuje tím, že k tomu, aby bylo možné založit přípustnost dovolání „závěrem dovolacího soudu“, požaduje, aby šlo o a) potvrzující rozhodnutí; b) rozhodnutí ve věci samé; c) rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. Nejvyššímu soudu není známo, že by se takto pojatý výklad rozhodnutí, které má „po právní stránce zásadní význam,“ protivil ústavnímu pořádku České republiky, a rozhodně popřel, že by se jeho rozhodovací praxe při výkladu zkoumaného ustanovení, byť i jen navenek, jevila nepředvídatelně. 16. Dle Nejvyššího soudu dosavadní rozhodovací praxe samotného Ústavního souduÚstavního soudu naopak dokládá, že ani na ústavní úrovni nevzbuzoval přezkum rozhodnutí Nejvyššího soudu vycházející z úpravy přípustnosti dovolání v § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. žádných obtíží. Ústavní soudÚstavní soud v minulosti opakovaně judikoval, že v situaci, kdy určité ustanovení právního předpisu umožňuje různé interpretace, z nichž jedna je v souladu s ústavními zákony České republiky, kdežto jiné jsou s nimi v rozporu, je úkolem státního orgánu interpretovat dotyčné ustanovení ústavně konformním způsobem. Nejvyšší soud citací rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu dokládá, že tam, kde Ústavní soudÚstavní soud naopak vyjadřoval pochybnosti o nepřípustně úzce pojatém výkladu přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., zejm. v otázce „judikatorního přesahu“, vyšla právní teorie i judikatura Nejvyššího soudu vstříc požadavkům Ústavního souduÚstavního soudu a převzala výklad, jenž pokládal za ústavně konformní sám Ústavní soudÚstavní soud [nálezy ze dne 2. 12. 2008 sp. zn. II. ÚS 323/07 (N 210/51 SbNU 627), ze dne 10. 5. 2005 sp. zn. IV. ÚS 128/05 (N 100/37 SbNU 355), ze dne 20. 9. 2006 sp. zn. I. ÚS 202/06 (N 168/42 SbNU 433), ze dne 15. 3. 2010 sp. zn. IV. ÚS 2117/09 (N 51/56 SbNU 553) a další, včetně desítek usnesení, z nichž některá byla přijata po dni vydání usnesení o přerušení řízení a část z nich i poté, co II. senát Ústavního souduÚstavního soudu předložil věc plénu Ústavního souduÚstavního soudu]. V této souvislosti odkázal Nejvyšší soud na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2011 sp. zn. 29 NSČR 66/2011, které je navrženo k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek (a za tím účelem má být projednáno v občanskoprávním a obchodním kolegiu Nejvyššího soudu dne 8. 2. 2012) s právní větou v tomto znění: „Má-li právní otázka řešená v rozhodnutí odvolacího soudu význam pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), nelze odmítat přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. pouze na základě argumentu, že postrádá zásadní význam z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu), zejména proto, že její řešení je dáno neopakovatelnými a nezaměnitelnými skutkovými okolnostmi případu. I když rozhodování o dovolání je právním prostředkem zajišťujícím jednotnost rozhodování soudů, plní tento účel prostřednictvím rozhodování v konkrétních věcech (v jednotlivých případech), aniž by mohlo být jakkoliv významné, jaký má (může mít) taková konkrétní věc judikatorní přesah“. 17. Nejvyšší soud dále předložil podrobnou statistiku dovolání (srov. bod 12), z níž vyplývá, že 72,5 % rozhodnutí spadajících pod přípustnost dovolání dle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je odmítavých, 7,5 % zamítavých a 20 % je kasačních. Důvodem pro odmítnutí dovolání dle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je v 20,9 % nemožnost dovození otázky zásadního právního významu, 36,7 % soulad napadeného rozhodnutí s judikaturou, 25,9 % řešení pouze skutkových otázek, 11,5 % namítání pouze vad bez zásadního právního významu, 1,4 % absence judikatorního přesahu a 3,6 % jiný důvod. V kontextu těchto čísel nelze dle Nejvyššího soudu hovořit o nepředvídatelnosti rozhodování Nejvyššího soudu o přípustnosti dovolání při aplikaci § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť předvídatelně odmítaných dovolání je 83,5 % (20,9 % + 36,7 % + 25,9 %), tato čísla pak dle Nejvyššího soudu rovněž dokládají, že (pod přímým vlivem judikatury Ústavního souduÚstavního soudu) byla v zásadě odstraněna judikatura podmiňující přípustnost dovolání tím, že napadené rozhodnutí musí mít tzv. judikatorní přesah. Nejvyšší soud uzavřel, že dle § 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, Nejvyšší soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízenítrestním řízení zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích v případech stanovených zákony o řízení před soudy. Ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. má při naplňování této role svou nezastupitelnou funkci. 18. Nad rámec tázaného, jak je shora uvedeno, konstatoval Nejvyšší soud, že II. senát Ústavního souduÚstavního soudu shledává v usnesení o přerušení řízení neústavní úpravu obsaženou v § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. s tím, že nepovažuje za ústavně konformní, „je-li zcela ponecháno na nepředvídatelné úvaze Nejvyššího soudu, zda otázku, kterou předestřel dovolatel ve svém podání, posoudí jako otázku zásadního právního významu.“ Takto formulovaná výhrada se však ve skutečnosti neváže k ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., jež otázku, co se rozumí po právní stránce zásadním významem napadeného rozhodnutí ve věci samé, nevymezuje, nýbrž k § 237 odst. 3 o. s. ř., jenž zásadní právní význam napadeného rozhodnutí odvolacího soudu pojmenovává a poskytuje též spolehlivý návod pro posouzení, v čem takový význam naopak spatřovat nelze. Na základě argumentace obsažené v usnesení senátu Ústavního souduÚstavního soudu by tedy bylo možné (pokud vůbec) poměřovat pouze ústavnost úpravy obsažené v § 237 odst. 3 o. s. ř. Přitom je zjevné, že ohlášenému záměru tříčlenného senátu Ústavního souduÚstavního soudu by beze zbytku vyhovělo vypuštění slova „zejména“ z § 237 odst. 3 o. s. ř. [kdyby ovšem návrh na zrušení právního předpisu nepřiléhavě nesměřoval proti § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.]. Dále pak Nejvyšší soud namítl, že ústavní stížnost v řízení ve věci vedené u Ústavního souduÚstavního soudu pod sp. zn. II. ÚS 2371/11 směřovala jednak proti usnesení ze dne 31. 5. 2011 č. j. 29 Cdo 1113/2011-279, jímž Nejvyšší soud odmítl přípustné dovolání stěžovatele pro zjevnou bezdůvodnost, jednak proti zrušujícímu rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 12. 2009. V tomto rozsahu je ovšem ona ústavní stížnost zjevně nepřípustná, jelikož nesměřuje proti konečnému rozhodnutí obecného soudu, a nenaplňuje tak požadavek formulovaný v § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. III. Upuštění od ústního jednání 19. Podle § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soudÚstavní soud se souhlasem účastníků upustit od ústního jednání, nelze-li od tohoto jednání očekávat další objasnění věci. Ústavní soud si proto v souladu s tímto ustanovením vyžádal od účastníků řízení vyjádření, zda souhlasí s upuštěním od ústního jednání. Účastníci souhlas poskytli, a od ústního jednání tak mohlo být v posuzované věci upuštěno. IV. Ústavní konformita legislativního procesu 20. Při řízení o kontrole norem dle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy ve smyslu § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu musí Ústavní soud nejprve zkoumat, zda byl předmětný zákon přijat a vydán ústavně předepsaným způsobem [k algoritmu přezkumu v řízení o kontrole norem viz bod 61 nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.)]. 21. Napadené ustanovení bylo do o. s. ř. vloženo jeho novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. Návrh tohoto zákona byl do Poslanecké sněmovny předložen vládou 16. 6. 1999 a byl opatřen číslem sněmovního tisku 257. První čtení o něm proběhlo na 15. schůzi dne 30. 6. 1999. Tisk byl projednán v ústavně právním výboru Poslanecké sněmovny, který k němu přijal usnesení č. 70. Druhé čtení proběhlo na 19. schůzi Poslanecké sněmovny dne 3. 12. 1999. Pozměňovací návrhy se staly obsahem tisku 257/3. Na téže schůzi dne 9. 12. 1999 byl návrh zákona schválen, když ze 187 přítomných poslanců se pro návrh vyslovilo 164 poslanců a jeden hlas byl proti. 22. Do Senátu byl návrh zákona doručen dne 16. 12. 1999 a byl evidován ve druhém funkčním období jako tisk číslo 146. Poté, co byl projednán v ústavně-právním výboru Senátu, který byl i výborem garančním (usnesení č. 131 ze dne 5. 1. 2000), ve výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost (usnesení č. 105 ze dne 5. 1. 2000) a ve výboru pro evropskou integraci (usnesení č. 117 ze dne 5. 1. 2000) a byl všemi výbory doporučen ke schválení, byl návrh zákona schválen dne 12. 1. 2000, a to na 15. schůzi 2. funkčního období ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Z přítomných 72 senátorů se pro návrh vyslovilo 68 senátorů a žádný nehlasoval proti návrhu. 23. Prezident republiky zákon dne 8. 2. 2000 podepsal a nato byl tento vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 23. 2. 2000 jako zákon č. 30/2000 Sb. 24. Za shora popsané situace lze uzavřít, že zákon, který rovněž obsahoval napadené ustanovení, byl přijat v ústavně konformním legislativním procesu. V. Dikce napadeného ustanovení 25. Ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. zní: „Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.“ VI. Posouzení aktivní legitimace navrhovatele 26. Předtím, než Ústavní soudÚstavní soud přistoupí k věcnému posouzení návrhu II. senátu Ústavního souduÚstavního soudu na zrušení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., je povinen zkoumat, zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu. Jak uvedl Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 18/06 ze dne 11. 7. 2006 (N 130/42 SbNU 13; 397/2006 Sb.), předpokladem zahájení řízení o konkrétní kontrole norem je řádně podaná a přípustná ústavní stížnost. V průběhu řízení vyvstala otázka, a to nejen v rámci námitek Nejvyššího soudu (bod 18), zda ústavní stížnost stěžovatelky je v rozsahu napadeného kasačního rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 12. 2009 sp. zn. 29 Cdo 101/2007 přípustná, a tudíž, zda byla vůbec dle shora uvedeného dána aktivní legitimace II. senátu Ústavního souduÚstavního soudu k přerušení řízení a podání návrhu na zrušení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., jenž byl aplikován právě v kasačním rozhodnutí Nejvyššího soudu. 27. Ústavní soudÚstavní soud je dle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. Není součástí soustavy obecných soudů a není ani povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí; směřuje-li ústavní stížnost proti rozhodnutí obecných soudů, není proto samo o sobě významné, je-li namítána jeho věcná nesprávnost. Pravomoc Ústavního soudu je založena výlučně k přezkumu rozhodnutí z hlediska dodržení ústavněprávních principů, tj. zda v řízení (a posléze rozhodnutím v něm vydaným) nebyla dotčena ústavně zaručená práva účastníků, zda řízení bylo vedeno v souladu s těmito principy a zda lze řízení jako celek pokládat za spravedlivé (viz např. nález sp. zn. III. ÚS 1976/09 ze dne 13. 12. 2011, usnesení sp. zn. III. ÚS 3415/11 ze dne 12. 1. 2012, usnesení sp. zn. IV. ÚS 2945/11 ze dne 16. 1. 2012). 28. Ústavní stížnost pak dle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy tvoří procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, jež jednotlivci slouží k ochraně jeho práv, ve vztahu subsidiarity. Atribut subsidiarity ústavní stížnosti má jak dimenzi formální, tak dimenzi materiální. Na jedné straně se subsidiarita ústavní stížnosti odráží v požadavku vyčerpání všech prostředků před jednotlivými orgány veřejné moci, jež právní řád jednotlivci poskytuje, což nachází výraz v institutu nepřípustnosti ústavní stížnosti (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Na druhé straně má princip subsidiarity i dimenzi materiální, z níž plyne, že důvodem subsidiarity jsou samotné kompetence Ústavního soudu jako orgánu ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy), tedy orgánu, který poskytuje ochranu základním právům jednotlivce teprve tehdy, pokud základní práva nebyla respektována ostatními orgány veřejné moci. 29. Z uvedeného vyplývá, že zásadně je třeba, aby rozhodnutí napadené ústavní stížností bylo i pravomocným rozhodnutím o věci. Z tohoto důvodu Ústavní soudÚstavní soud zásadně nepřipouští ústavní stížnost proti kasačnímu rozhodnutí Nejvyššího soudu (srov. Wagnerová, E., Dostál, M., Langášek, T., Pospíšil, I.: Zákon o Ústavním souduÚstavním soudu s komentářem. Praha: Aspi, 2007. str. 383). Z toho však neplyne, že se nemohou vyskytnout případy, kdy bude třeba vedle opakovaného rozhodnutí soudu, jehož původní rozhodnutí bylo kasačním zásahem zrušeno, a dalšího rozhodnutí Nejvyššího soudu (usnesení o odmítnutí dovolání), napadnout právě i samotné kasační rozhodnutí Nejvyššího soudu. Jako příklad lze uvést situaci, kdy Nejvyšší soud přehlédne, že dovolání bylo podáno opožděně, posoudí je věcně a rozhodne kasačním způsobem. Je zřejmé, že v takovém případě je soud, jehož rozhodnutí bylo zrušeno, vázán právním názorem vysloveným v kasačním rozhodnutí, a naopak nemá kompetenci sám vyvodit důsledky z toho, že dovolání nemělo vůbec být projednáno. Obdobným modelovým případem je i kasační rozhodnutí Nejvyššího soudu, v němž byla přípustnost dovolání posouzena svévolně (neodůvodněně, popř. byla přípustnost dovozena v rozporu s prejudikaturou apod.). Pokud by tak Ústavní soudÚstavní soud setrval na kategorickém závěru o nepřípustnosti ústavní stížnosti proti kasačním rozhodnutím nejvyšších soudních instancí, ocitla by se část soudního řízení zcela mimo rámec jakékoliv kontroly, neboť by de facto byla těmto soudům dána téměř neomezená kasační pravomoc, kdy případné vybočení z mezí spravedlivého procesu by soud nižší instance nebyl oprávněn korigovat a ústavněprávní ochrana práv účastníka řízení by byla rovněž, skrze nepřípustnost ústavní stížnosti, vyloučena. 30. Z uvedeného plyne, že kasační rozhodnutí se mohou výjimečně stát předmětem přezkumu, samozřejmě za předpokladu, že byly vyčerpány prostředky, které měl stěžovatel k dispozici v návaznosti na ně, a v jejichž rámci mu nebyla poskytnuta, resp. ani nemohla být poskytnuta ochrana jeho práva na spravedlivý proces. V takových případech je Ústavní soudÚstavní soud ve smyslu své judikatury uvedené v bodě 27 povinen poskytnout stěžovateli ochranu práva na spravedlivý proces a posuzovat řízení jako celek. Lze shrnout, že je-li v daném případě ústavní stížnost přípustná a splňuje-li i další náležitosti, je zároveň dána i aktivní legitimace II. senátu Ústavního souduÚstavního soudu k podání návrhu v rámci konkrétní kontroly norem, resp. návrhu na zrušení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., jenž byl aplikován právě v kasačním rozhodnutí Nejvyššího soudu. Ostatně, ve shora uvedeném komentáři (str. 377) je vyjádřen postulát, že „[d]okud se nezmění (nezjednoduší) konstrukce přípustnosti dovolání, nelze přijmout ani jednoduché pravidlo pro posuzování přípustnosti ústavních stížností. Ústavní soudÚstavní soud se de lege lata hodnocení přípustnosti dovolání vyhnout nemůže, protože však je ve hře otázka přístupu k Ústavnímu souduÚstavnímu soudu (a riziko denegationis iustitiae v tak závažné otázce, jakou je ochrana ústavně zaručených základních práv a svobod), měl by postupovat nanejvýš zdrženlivě a v pochybnostech hodnotit přípustnost ústavní stížnosti ve prospěch stěžovatele, neboť je povinností zákonodárce vymezit procesní pravidla jasným a předvídatelným způsobem tak, aby se účastníci mohli domoci účinné ochrany svých práv, a je také povinností soudů při uplatňování procesních pravidel zamezit nadměrnému formalismu, který by byl v rozporu se spravedlivostí řízení a který by zasáhl právo na přístup k soudu ve své podstatě.“ VII. Referenční hlediska pro posouzení návrhu 31. V nálezu sp. zn. I. ÚS 2166/10 ze dne 22. 2. 2011 se uvádí: „Podle čl. 1 odst. 1 Ústavy je Česká republika právním státem založeným na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Skutečnost, že Česká republika patří do rodiny demokratických materiálně pojímaných právních států, má významné implikace v oblasti interpretace a aplikace práva. Princip právního státu je vázán na formální charakteristiky, které právní pravidla v daném právním systému musí vykazovat, aby je jednotlivci mohli vzít v potaz při určování svého budoucího jednání (srov. O'Hood, Philips, Paul Jackson: Constitutional and Administrative Law, 7. Edition, Sweet and Maxwell, London 1987, s. 33n.). Podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu mezi základní principy právního státu patří princip předvídatelnosti zákona, jeho srozumitelnosti a vnitřní bezrozpornosti [srov. nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (30/44 SbNU 349, bod 36)]. Bez jasnosti a určitosti pravidel nejsou naplněny základní charakteristiky práva, a tak nejsou ani uspokojeny požadavky formálního právního státu. Každá právní úprava proto musí vyjadřovat respekt k obecným zásadám právním (principům), jako je důvěra v právo, právní jistota a předvídatelnost právních aktů, které strukturují právní řád demokratického právního státu, resp. jsou z něj odvoditelné. Na právní normy je nutno klást také požadavky obsahové, neboť v materiálním právním státě založeném na myšlence spravedlnosti představují základní práva korektiv jak obsahu právních norem, tak i jejich interpretace a aplikace. Proto je úkolem soudce v podmínkách materiálního právního státu nalézt řešení, které by zajišťovalo maximální realizaci základních práv účastníků sporu, a není-li to možné, rozhodnout v souladu s obecnou ideou spravedlnosti, resp. dle obecného přirozenoprávního principu [viz nález sp. zn. II. ÚS 2048/09 ze dne 2. 11. 2009 (N 232/55 SbNU 181)].“ 32. Požadavek zákonného základu pro možné omezení základního práva, plynoucí z čl. 4 odst. 2 Listiny, je vyvozován z demokratického principu, jakož i z principu materiálního právního státu. Jeho důvodem je znemožnit exekutivě realizaci vlastních představ o tom, jak a jak mnoho lze omezit základní práva. Tím, že toto oprávnění bylo uděleno demokraticky legitimovanému parlamentu, má být zajištěno, že k omezení základních práv dojde až po demokratickém parlamentním diskursu, a navíc získává omezení základního práva i následnou demokratickou zpětnou vazbu. 33. Ostatně i Úmluva předvídá pro omezení základních práv zákon, stejně jako Mezinárodní pakt o občanských a politických právech. Je ovšem třeba dodat, že ESLP (z dobrých důvodů pramenících ze zájmu na udržení vnitřní koheze systému Úmluvy, jehož účastníky jsou nejen státy z okruhu civil law, nýbrž i státy z okruhu common law, kde zákon ve formálním smyslu není a nikdy nebyl výhradním pramenem práva, což je dnes ovšem možno tvrdit i o zemích, které původně zcela jednoznačně náležely do okruhu civil law s omezeným chápáním pramenů práva) nechápe zákon jen ve formálním smyslu, nýbrž akceptuje i zákon v tzv. materiálním smyslu. Z pohledu ESLP jsou za zákon považována taková abstraktní obecná pravidla, která mají vnější účinky, tj. orientují se na předem neurčitý počet osob za účelem úpravy určitého množství skutkových podstat, přičemž nezáleží na tom, zda konkrétní pravidlo bylo vytvořeno orgánem, který je dle vnitrostátní úpravy příslušný k tvorbě zákonů v procesu předvídaném ústavním pořádkem. ESLP v daném ohledu reflektuje konkrétní právní řád a jeho prameny práva. 34. Již v rozhodnutí Sunday Times ze dne 26. 4. 1979, stížnost č. 6538/74, soud poznamenal, že slovo „právo“ (law) v sousloví „stanoveno zákonem“ či výstižněji právem (prescribed by law) pokrývá krom psaných zákonů i nepsané právo. Bylo by v rozporu s úmyslem tvůrců Úmluvy, byla-li by omezení práv mající původ v common law vyloučena z dopadu klauzule „prescribed by law“ jen z toho důvodu, že nejsou obsažena v zákoně ve formálním smyslu. Tento přístup by zbavil common law stát, který je stranou Úmluvy, obrany skrze možné omezení práv, které bylo v daném případě předvídané čl. 10 odst. 2 Úmluvy, a narušil by samotnou podstatu právního systému tohoto státu. ESLP měl za to, že formální zákon je nutný jen tehdy, jestliže pravidla vyplývající z common law jsou tak nejistá, že odporují principu právní jistoty. Poté soud konfrontoval oficiální jazykové mutace Úmluvy a dospěl k závěru, že nejsou doslovně stejné, a proto se je pokusil interpretovat tak, aby byl realizován cíl a dosaženo účelu Úmluvy. 35. Nato soud zformuloval dva požadavky, které vyplývají z obratu „prescribed by law“. Jednak musí být ona právní úprava adekvátně přístupná tak, aby osoby byly schopné seznat, že pravidlo, které vytvořila, dopadá na konkrétní věc. Druhým požadavkem je, že normu nelze považovat za (zákon) právo - „law“, není-li dostatečně precizně formulovaná tak, aby umožnila osobám přizpůsobit chování. Osoba musí být schopná, jsouc eventuálně vybavená vhodnou odbornou radou, předvídat důsledky, jež může vyvolat určité (její) chování, a to se stupněm jistoty, který odpovídá okolnostem. Důsledky nemusí být předvídatelné s absolutní jistotou, neboť zkušenost ukazuje, že to je nedosažitelné. Avšak přesto, zatímco jistota je velmi žádoucí, může z druhé strany přivodit excesivní rigiditu; nicméně právo musí být schopno držet krok s měnícími se okolnostmi. V souladu s řečeným je mnoho pravidel nutně formulováno takovým způsobem, který je více či méně vágní, a jejich interpretace a aplikace jsou otázkami praxe. 36. Z toho, co bylo reprodukováno z rozhodnutí ESLP, plyne, že jeho požadavky na základní práva omezující zákon respektují jak různorodost právních systémů, tak ovšem je třeba vyslovené požadavky vztáhnout i směrem ke kvalitě zákona ve formálním smyslu. Byť ESLP přiznává normativní sílu i soudní judikatuře (viz např. Markt Intern Verlag GmbH a Klaus Beermann v. Německo ze dne 20. 11. 1989, stížnost č. 10572/83), z jeho rozhodování však plyne, že musí jít o judikaturu ustálenou a obecně dostupnou. 37. Zákon, který omezuje základní práva, musí ve smyslu čl. 4 odst. 3 Listiny dopadat stejně na všechny případy, které splňují stanovené podmínky. Jinými slovy, jde o záruku rovného omezování práv, tj. rovného omezování právy nastavené situace akcesorické rovnosti. Toto ustanovení má rovněž návaznost na čl. 14 Úmluvy. 38. Koncept demokratického právního státu ve 20. století reflektuje materiální pojetí demokracie, a proto jen v jisté míře akceptuje jak jistou míru diskrece uplatňované při formulacích podzákonných norem, avšak vždy jen potud, pokud zůstává zachován účel předvídaný samotným zákonem, tak stejný požadavek vznáší i na rozhodování nestranných a nezávislých soudů. Od nich je navíc vyžadováno, aby rozhodovaly, tj. interpretovaly a aplikovaly právo ve stejných případech stejně, tzn. způsobem, který není arbitrární, tedy libovolný ve výběru posuzovaných věcí, anebo způsobem, který míjí účel aplikovaného zákona, či způsobem, který by postrádal smysl. Vyjmenované aspekty je třeba považovat za aspekty spravedlivého procesu chápaného jednak jako individuální právo, a dále i jako princip obsažený v objektivním (pozitivním) ústavním právu. Jde rovněž o výraz dosaženého stupně materiálně chápané právní státnosti. Ustanovení čl. 2 odst. 2 Listiny je ústavněprávním vyjádřením principu obecného zákazu výkonu libovůle při výkonu státní (veřejné) moci. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 11/02 ze dne 11. 6. 2003 (N 87/30 SbNU 309; 198/2003 Sb.) Ústavní soud vyložil, že i neodůvodněná změna právního názoru může přivodit zásah do základních práv, neboť je vykonána libovolně. 39. V nálezu sp. zn. II. ÚS 566/05 ze dne 20. 9. 2006 (N 170/42 SbNU 455) se mj. uvádí: „Ústavní soudÚstavní soud však současně nemohl přehlédnout, že to byl především dovolací soud, který takto radikálně změnil závěry vyplývající ze své vlastní dříve publikované judikatury. Ústavní soudÚstavní soud se proto rovněž musel zabývat tím, zda takový postup není též porušením ústavně zaručených základních práv a zda nevybočuje z mezí ústavně zakotveného principu materiálního právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy). Materiální právní stát je vystavěn mimo jiné na důvěře občanů v právo a právní řád. Podmínkou takové důvěry je stabilita právního řádu a dostatečná míra právní jistoty občanů. Stabilita právního řádu a právní jistota je ovlivňována nejen legislativní činností státu (tvorbou práva), ale též činností státních orgánů aplikujících právo, neboť teprve aplikace a interpretace právních norem vytváří ve veřejnosti vědomí toho, co je a co není právem. Stabilitu práva, právní jistotu jednotlivce a v konečném důsledku též míru důvěry občanů v právo a v instituce právního státu jako takové proto ovlivňuje i to, jakým způsobem orgány aplikující právo, tedy především soudy, jejichž základním úkolem je poskytovat ochranu právům (čl. 90 Ústavy), přistupují k výkladu právních norem. Ostatně na takovém významu judikatury soudů je vystavěna i dosavadní judikatura Ústavního souduÚstavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva, která považuje za zákon v materiálním smyslu právě i judikaturu soudů (srov. rozhodnutí Kruslin proti Francii ze dne 24. 4. 1990, Müller a další proti Švýcarsku ze dne 24. 5. 1988, Markt Intern Verlag GmbH a Klaus Beermann proti SRN ze dne 20. 11. 1989 a další a například nálezy sp. zn. IV. ÚS 611/05 a Pl. ÚS 20/05; Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu, svazek 40, nález č. 34 a nález č. 47; vyhlášen pod č. 252/2006 Sb.). Rozhodující roli tedy hraje to, zda je výklad právních norem v čase ustálený, což však na druhou stranu neznamená, že jednou dosažený výklad právní normy je nezměnitelný. Princip právní jistoty a též i princip rovnosti před zákonem totiž vyžadují, aby se judikatura soudů za určitých podmínek měnila (změna hodnotového nazírání na právo, změna kulturních představ společnosti o právu, změny ve struktuře právního řádu či změny v těch složkách právního řádu, které leží v hierarchii nad interpretovanou normou atd.), a to určitým předem stanoveným postupem. Ústavní soud také již k těmto otázkám judikoval, že v obecné rovině ve vztahu k závaznosti soudní judikatury by měl být již jednou učiněný výklad, nedojde-li k následnému shledání dostatečných relevantních důvodů podložených racionálními a přesvědčivějšími argumenty, ve svém souhrnu více konformnějšími s právním řádem jako významovým celkem a svědčícími tak pro změnu judikatury, východiskem pro rozhodování následujících případů stejného druhu, a to z pohledu principů právní jistoty, předvídatelnosti práva, ochrany oprávněné důvěry v právo (oprávněného legitimního očekávání) a principu formální spravedlnosti (rovnosti) - srov. nález ve věci sp. zn. III. ÚS 252/04; Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu, svazek 36, nález č. 16. Princip právní jistoty vede k závěru, že jednotlivec, veden důvěrou v právo, by měl mít vždy alespoň rámcovou představu o tom, zda jednání, kterého se dopouští, je jednáním právně dovoleným nebo zakázaným ... Princip rovnosti před zákonem pak znamená, že zákon by měl být vykládán pro všechny případy splňující stejné podmínky stejně. Tyto principy neplatí bezvýjimečně, existuje-li dostatečně legitimní důvod pro jejich omezení, tedy dostatečně legitimní důvod pro změnu interpretace právní normy, a byly-li orgánem měnícím interpretaci splněny procedurální postupy za tím účelem stanovené. Pouze takto zdůvodněné okolnosti legitimující změnu v interpretaci a transparentně použité procedurální postupy mohou ospravedlňovat zásah do právní jistoty a rovnosti jednotlivců. Tyto zásady platí tím spíše v případě orgánů, jejichž funkcí je mimo jiné i sjednocování judikatury, tj. tam, kde přijaté právní závěry mají z povahy sjednocování obecnější dopad na výklad právních norem. V případě takových, zpravidla nejvyšších, soudních orgánů je stanoven pro změnu judikatury, resp. odchýlení se od dosavadní interpretace práva, i zvláštní procesní postup, který zajišťuje účast širšího okruhu soudců. To právě i s ohledem na to, že změna judikatury takového soudního orgánu znamená mnohem citelnější zásah do principu právní jistoty a rovnosti před zákonem.“ 40. V případu Prince Hans-Adama II. Liechtensteinského ESLP dne 12. 7. 2001 (stížnost č. 42527/98) mj. v bodě 43 uvedl, že čl. 6 odst. 1 Úmluvy zajišťuje každému uplatnit nárok u soudu (tribunálu), jde-li o jeho civilní práva a závazky. V tomto smyslu čl. 6 Úmluvy zajišťuje právo na přístup k soudu. V bodu 44 vysvětlil, že právo na přístup k soudu není absolutní a může být zákonem státu omezeno. Při aplikaci omezení musí být dbáno toho, aby přístup k soudu nebyl omezen či redukován takovým způsobem či v takovém rozsahu, že by byla porušena samotná esence tohoto práva. Omezení práva nebude souladné s čl. 6 odst. 1 Úmluvy i tehdy, nesleduje-li legitimní cíl a není-li zachován rozumný vztah proporcionality mezi použitým prostředkem a cílem, který sleduje opatření. 41. Ustanovení čl. 14 Úmluvy nezakazuje jakýkoliv rozdíl v zacházení při výkonu práv a svobod uznaných Úmluvou. Chrání však osoby (včetně právnických osob), které se ocitnou v analogické situaci, před diskriminačně rozdílným zacházením. „Rozdílným zacházením“ (diskriminačním) ve smyslu čl. 14 Úmluvy se rozumí takový postup, který postrádá objektivní a rozumné ospravedlnění, tj. tehdy, pokud nesleduje „legitimní cíl“ nebo není-li dán „rozumný vztah proporcionality mezi použitým prostředkem a cílem, který má být tímto prostředkem realizován“ (přiměřeně bod 637 rozhodnutí ESLP Neftyanaya Kompaniya Yukos v. Rusko ze dne 20. 9. 2011, stížnost č. 14902/04). 42. Úmluva (čl. 35 odst. 1) zavazuje stěžovatele k vyčerpání všech domácích prostředků, které však musí být opravdu k dispozici a musí být dostatečné tak, aby stěžovateli umožňovaly získat nápravu porušeného práva. Existence takových prostředků musí být dostatečně jistá (sufficiently certain), a to jak v rovině teoretické, tak i v praxi; není-li tomu tak, je založen nedostatek nezbytné přístupnosti a efektivnosti (requisite accessibility and effectiveness) takového prostředku (bod 637 rozhodnutí ESLP Neftyanaya Kompaniya Yukos v. Rusko). Jinými slovy, dle judikatury ESLP není stěžovatel povinen využívat ty opravné prostředky, jež jsou nedostatečné či neefektivní (rozhodnutí ve věci Assanidze v. Gruzie ze dne 8. 4. 2004, stížnost č. 71503/01, odst. 127). 43. V nálezu sp. zn. I. ÚS 612/01 ze dne 17. 4. 2002 (N 47/26 SbNU 33) se mj. uvádí: „Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když navrhovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu). V opačném případě je ústavní stížnost nepřípustná. Princip subsidiarity ústavní stížnosti totiž vychází z toho, že Ústavní soudÚstavní soud není součástí soustavy obecných soudů ani soustavy orgánů veřejné správy. Jeho úkolem je ve smyslu čl. 83 Ústavy České republiky ochrana ústavnosti, a do činnosti jiných orgánů veřejné moci mu proto přísluší zasahovat toliko v případě, že v jejich rozhodování shledá protiústavní porušení některých základních práv nebo svobod stěžovatele.“ 44. Nález sp. zn. IV. ÚS 128/05 ze dne 10. 5. 2005 (N 100/37 SbNU 355) mj. konstatoval, že „samotná existence dovolání jako mimořádného opravného prostředku nepožívá ústavněprávní ochrany, jinými slovy, není povinností státu, aby takový prostředek ochrany práv do svého právního řádu komponoval. To však nezbavuje soud povinnosti interpretovat a aplikovat podmínky připuštění tohoto prostředku, pokud jej stát ve svém zákonodárství vytvořil, tak, aby dodržel maximy práva na spravedlivý proces. Existují-li v zákoně omezení práva na přístup k soudu v rámci řízení o mimořádném opravném prostředku, je třeba sledovat, zda tato omezení jsou proporcionální ochraně základního práva, a to nikoliv pouze v rovině normativní, ale též při posuzování konkrétního případu v rovině výkladu a aplikace takových omezení. Jak již uvedeno shora, základní práva nevytvářejí pouze rámec normativního obsahu jednoduchého práva, nýbrž právě i rámec jeho interpretace a aplikace ... dovolací soud si musí být při výkladu a aplikaci podmínek připuštění dovolání vědom toho, že účastník řízení jím vždy sleduje ochranu svých subjektivních práv bez ohledu na to, jaký jiný účel řízení o mimořádném opravném prostředku sleduje. Ochranu subjektivních práv proto nelze pouštět ze zřetele ani tam, kde je zákonodárcem sledovaným účelem řízení o mimořádném opravném prostředku tzv. sjednocování judikatury. Tento účel nemůže převážit nad ochranou subjektivních práv účastníka řízení tak, že se ochrana subjektivního práva zcela vyprázdní a tento účastník se stává pouze jakýmsi ,dodavatelem materiálu‘ pro sjednocování judikatury, nýbrž je třeba hledat vztah přiměřené rovnováhy mezi omezením práva na přístup k soudu a tímto účelem, který současně reprezentuje veřejný zájem, jímž je v daném případě zajištění souladné aplikace a interpretace jednoduchého práva obecnými soudy.“ VIII. Vlastní přezkum 45. Ve světle uvedených kritérií přistoupil Ústavní soudÚstavní soud k posouzení ústavnosti napadeného ustanovení. Nejprve je třeba uvést, že Ústavní soudÚstavní soud si je vědom již jen realitou podmíněné nutnosti jistého zúžení samotné přípustnosti dovolání, jako mimořádného opravného prostředku, neboť si je vědom nebezpečí „zahlcenosti“ Nejvyššího soudu. Ta pak vede k neúměrnému prodlužování řízení o dovolání, a tím významně přispívá ke vzniku protiústavních průtahů a k odpovědnosti státu za škodu jimi vyvolanou. Obecně proti zúžení přípustnosti dovolání jen za účelem sjednocování judikatury skrze řešení toliko právních otázek tak, jak předvídá i napadené ustanovení, proto nelze nic namítat. Nadto se taková konstrukce, obecně vyjádřeno, jeví jako souladná s praxí i dalších evropských států. 46. V souvislosti s tím však bylo třeba vyřešit otázku, zda účelem napadeného ustanovení je, kromě sjednocování judikatury [cestou odstraňování vážných procesních i hmotněprávních pochybení nižších soudů v soustavě obecných soudů a dále skrze povinnost poskytovat ochranu základním právům (čl. 4 Ústavy) - tj. zajištění individuální spravedlnosti, lze-li rozhodnutí, jež je konstituovalo, přiznat závažný právní význam], i jistá regulace nápadu meritorně posuzovaných věcí, a to právě rozhodnutím samotného Nejvyššího soudu o odmítnutí přípustnosti dovolání. Zde totiž nelze přehlédnout, že Nejvyšší soud samostatně nerozhoduje o přípustnosti podání jako takové (o tom rozhoduje toliko jako o otázce předběžné, aniž by vydával rozhodnutí), nýbrž naopak rozhoduje toliko o tom, že dovolání je nepřípustné, a to v případě, že předtím nenalezne „zásadní právní význam“ věci, tj. obsahově vzato, pokud neshledá shora naznačená pochybení a nepřizná jim status „závažného právního významu“ [viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3368/2009 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2009 č. j. 29 Cdo 5254/2007-117; opačně ovšem např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2011 sp. zn. 20 NSCR 66/2011, v němž je uvedeno, že rozhodnutí odvolacího soudu nemusí mít zásadní právní význam z hlediska „rozhodovací činnosti vůbec“, nýbrž že nelze odmítat přípustnost dovolání, má-li právní otázka řešená v rozhodnutí odvolacího soudu význam pro rozhodnutí konkrétní věci, tedy podstatné je, že dotčené právní posouzení věci je významné pro věc samu. V přibližně stejném období ovšem Nejvyšší soud setrval u doktríny, dle níž „Zásadní právní význam má rozsudek odvolacího soudu současně pouze tehdy, jestliže v něm řešená právní otázka má zásadní význam nejen pro rozhodnutí v posuzované věci, ale z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu)“ - viz usnesení ze dne 25. 11. 2011 sp. zn. 23 Cdo 2703/2010 anebo dokonce pozdější rozhodnutí, usnesení ze dne 15. 12. 2011 sp. zn. 23 Cdo 1398/2010, kde Nejvyšší soud opět uvedl: „ Předpokladem přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je, že rozhodnutí odvolacího soudu má zásadní právní význam nejen pro projednávanou věc, ale pro rozhodovací činnost soudů vůbec (pro jejich judikaturu), přičemž právní otázka zásadního významu musí být dovolatelem konkrétně vymezena.“]. Z uvedeného plyne, že o odmítnutí přípustnosti dovolání rozhodne soud poté, co zjistí, že nejsou, a to z meritorního hlediska, dány důvody k projednání věci. 47. Posledně jmenovaný teoreticky možný účel (regulace nápadu) je ovšem přesto třeba podrobit zkoumání, neboť se do rozhodování může, byť explicitně nepřiznán, promítat. Jeho možná protiústavnost by mohla pramenit z jeho rozporu s principem předvídatelnosti práva odvozeným z principu právního státu a s principem obecné rovnosti před zákonem, pokud by k odmítnutí dovolání pro jeho nepřípustnost ve shora naznačených intencích docházelo i v případech, kdy byla přezkoumávaná předchozí rozhodnutí, resp. předchozí řízení, zatížena vážnými pochybeními v oblasti hmotného i procesního práva, resp. pokud by jejich výsledkem bylo porušení základních práv účastníků dovolacího řízení, ač z judikatury Ústavního souduÚstavního soudu plyne, že taková pochybení představují otázku zásadního právního významu (viz nález sp. zn. IV. ÚS 128/05 a další). Dále není možné přehlédnout, že odmítnutí zabývat se případně i vadně procesně či hmotněprávní posouzenou věcí znamená riziko v podobě odepření spravedlnosti. To však, v případě věcí zatížených shora uvedenými vadami, resp. odmítajících poskytnout ochranu základním právům, není ústavněprávně tolerovatelné, a to navíc v situaci, kdy k odmítnutí není třeba jednomyslného rozhodnutí tříčlenného senátu [viz oproti tomu § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu] ani nerozhoduje žádné větší soudcovské těleso, které by bylo jakousi pojistkou proti možnému odepření spravedlnosti, resp. odepření ochrany základních práv [viz rozhodování celého U. S. nejvyššího soudu o přípustnosti prostředku zvaném a certiorari anebo rozhodování německého Spolkového soudního dvora (BGH), kde o odmítnutí opravného prostředku (revize) rozhoduje dvoutřetinová většina šestičlenného senátu]. Konstrukce napadeného ustanovení tedy neodpovídá institutu certiorari, jak je konstruován v zemi jeho původu; nehledě na to odhlíží od normativního příkazu obsaženého v čl. 4 Ústavy, který nelze popřít konstrukcí institutu obsaženého v podústavním právním předpisu (o. s. ř.). Tuto skutečnost si zjevně neuvědomuje ani Kancelář vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva, jak se podává z jeho vyjádření (viz bod 10). 48. Ústavní soudÚstavní soud při posuzování věci dále vzal v úvahu, že podle § 241 odst. 1 o. s. ř. platí, že dovolatel - fyzická osoba musí být v řízení o dovolání od počátku zastoupen advokátemadvokátem [nemá-li sám právnické vzdělání - § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., resp. není-li právnickou osobou, za niž mohou jednat osoby vyjmenované v § 21, 21a a 21b o. s. ř., mají-li právnické vzdělání]. Z toho plyne, že každý dovolatel zvažuje využití tohoto (mimořádného) opravného prostředku, jsa odborně právně poučen mj. i stran jeho přípustnosti. Přesto z judikatury Nejvyššího soudu, jakož i z provedené analýzy jeho rozhodování (bod 12) vyplývá, že značné procento podání (80,58 %) je odmítáno právě pro nepřípustnost, neboť Nejvyšší soud nenalezl v podaném dovolání řádně zformulovanou „otázku zásadního právního významu“ vztahující se k napadenému rozhodnutí. Tento stav přetrvává, ačkoliv napadené ustanovení je součástí právního řádu již téměř 11 let (viz bod 23). 49. Ústavní pořádek přenechává zásadně zákonodárci rozhodnutí o tom, zda a jaké opravné procesní prostředky v civilních věcech vytvoří, jaké účely jimi chce sledovat a jak je v podrobnostech upraví. 50. Základní důvod, pro který je v širokém smyslu zřizován systém opravných prostředků, z jedné strany souvisí se snahou zlepšovat poskytování individuální spravedlnosti v podobě nalézání co nejpřiléhavějších soudních rozhodnutí a ze strany druhé jde o institucionální zajištění jednoty právního řádu skrze sjednocování judikatury, včetně sjednocování soudcovského dotváření práva. Jednota právního řádu je totiž ohrožována v samém jádru, je-li o analogickém subjektivním nároku (právu) nestejně judikováno. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 15/01 ze dne 31. 10. 2001 (N 164/24 SbNU 201; 424/2001 Sb.) Ústavní soud mj. uvedl: „Žádný právní řád není a nemůže být z pohledu soustavy procesních prostředků k ochraně práv, jakož i z pohledu soustavy uspořádání přezkumných instancí budován ad infinitum. Každý právní řád přináší a nutně musí přinášet i určitý počet chyb. Účelem přezkumného, resp. přezkumných řízení může reálně být takováto pochybení aproximativně minimalizovat, a nikoli bezezbytku odstranit. Soustava přezkumných instancí je proto výsledkem poměřování na straně jedné úsilí o dosažení panství práva, na straně druhé efektivity rozhodování a právní jistoty. Z pohledu tohoto kritéria je zavedení mimořádných opravných prostředků, čili prodlužování řízení a prolomení principu nezměnitelnosti rozhodnutí, která již nabyla právní moci, adekvátní toliko v případě důvodů výjimečných.“ 51. Každý systém opravných prostředků je sice zasazen do smyslu vyplývajícího z veškeré judikatury, z něhož se podávají závazná procesní zjištění toho, co (vztaženo k předmětu řízení) je po právu. Nadto neexistuje žádný referenční model opravného prostředku, který by byl závazný pro normativní vyjádření procesních prostředků. Rozhodne-li se proto zákonodárce a zřídí-li určitý procesní prostředek, má široké pole pro uvážení, jak při rozhodování o přístupnosti k instančnímu soudu, tak i ve vztahu ke zformování řízení o takovém opravném prostředku, do nichž promítá své představy o jejich účelu. Může dát procesní iniciativu do rukou stran, čímž dává najevo, že více důvěřuje soukromé iniciativě i při uskutečňování obecných účelů (zde sjednocování judikatury), jichž má být procesním prostředkem dosaženo; mohl by ovšem také pověřit nižší soudy k tomu, aby předkládaly věc s předběžnou otázkou nejvyšší instanci, a to nezávisle na iniciativě procesních stran. Myslitelné je také řešení, kdy bude vázat přístup k opravným prostředkům na obecná kritéria, jakými jsou např. hodnota sporu nebo diformita předchozích rozhodnutí ve věci, anebo může postupovat podle kritéria, jímž je význam jednotlivých právních věcí ve světle obecného zájmu. Tak vytvoří více či méně kontrolovatelný přístup k opravnému prostředku v podobě řízení o jeho přípustnosti, přijatelnosti nebo jeho odmítnutí, které provádí buď soudce, jehož rozhodnutí má být prostředkem přezkoumáno, anebo soudci povolaní k rozhodování o něm. 52. Při výběru kterékoliv z naznačených modalit je však zákonodárce povinen respektovat určité požadavky plynoucí z ústavního pořádku, které se uplatní vždy, když má být upravován výkon státem organizovaného soudnictví. Jde o záruky soudní a soudcovské nezávislosti a o respekt k základním aspektům spravedlivého procesu v rozsahu, který odpovídá povaze opravného prostředku. Respekt vyžadující rámec dále dotvářejí požadavky, které se odvíjejí z principu právního státu, ze základních práv a z principu rovnosti. 53. Ústředním aspektem právní státnosti je zabránit svémocnému a násilnému prosazování právních nároků jednotlivých osob navzájem. Tyto osoby jsou odkázány na soudní řešení svých právních věcí a od soudů očekávají, že jim poskytnou pravomocná a vykonatelná rozhodnutí respektující či ochraňující základní práva účastníků řízení. Skrze samotnou existenci soudnictví se manifestuje jak zákaz svémocného násilí uplatňovaného při řešení právních věcí, tak i státní mocenský monopol. Tyto aspekty osvětlují zásadní význam pravidel upravujících přístup k soudům, jakož i pravidel upravujících procesní postupy a podobu opravných prostředků pro ochranu právního řádu. Odtud lze rovněž dovodit imperativ, dle kterého pravidla o přístupu k vyšším soudním instancím musí být formulována co nejurčitěji tak, aby byla co nejjasněji seznatelná pro jednotlivé osoby. To proto, že právě tato pravidla stanovují, v jakých hranicích a jakým způsobem se má dotčená osoba domáhat svého práva. Požadavek na určitost těchto pravidel je zvyšován tím, že účastníkům řízení vznikají na cestě za prosazením jejich právních nároků velké lidské i finanční zátěže, k nimž je třeba v neposlední řadě počítat soudní poplatky a náklady za právní zastoupení vlastní, ale i úhradu nákladů protistrany v případě neefektivně čerpaného opravného prostředku. Pravomocné a vykonatelné rozhodnutí, stojící na konci takového procesu, které představuje exekuční titul, může zasáhnout hluboce do právní sféry toho účastníka, jenž má něco plnit či něco strpět. Z řečeného je patrné, že procesní právo disponuje v těchto souvislostech, a to velkou měrou, funkcí, jež zaručuje svobodu jak pro jednotlivce, tak i pro společnost. 54. Z toho, co bylo uvedeno, plyne, že konstrukce dovolání tak, jak je vyjádřena v napadeném ustanovení, které vyžaduje, aby před jeho odmítnutím byl proveden věcný přezkum již v tomto stadiu, nedovoluje, a to z ústavních důvodů, aby byl skrze odmítání dovolání regulován nápad věcí, o nichž má být meritorně rozhodováno, samotným Nejvyšším soudem. Pokud by se tak dělo i u věcí, které by jinak měly mít naději na úspěch, zesilovalo by se nebezpečí nerovného posuzování analogických věcí do té míry, že by již nebylo možné uvažovat o právním posouzení vztaženém ke konkrétnímu obsahu, který věc vykazuje, ale naopak - šlo by již o téměř zcela nezávislý, víceméně náhodě přenechaný, a tak libovůli vykazující postup, který nerespektuje předvídatelná, tj. předem daná kritéria, a je tak rozporný s příkazem stejné aplikace práva ve stejných (analogických) případech, který je ovšem diktován ústavním pořádkem [výslovně čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a čl. 1 Listiny v jeho interpretaci Ústavním soudem, viz nález sp. zn. Pl. ÚS 15/02 ze dne 21. 1. 2003 (N 11/29 SbNU 79; 40/2003 Sb.) nebo bod 23 nálezu sp. zn. I. ÚS 2278/10 ze dne 30. 11. 2010]. Obdobně postupuje i Spolkový ústavní soudústavní soud \\- BverfG, který nejprve ztotožňoval rovnost toliko s libovůlí (2 BvR 1/51), dnes však již nepovažuje za dostatečné ospravedlňovat nerovné zacházení se skupinami osob tím, že zákonodárce zohlednil z povahy věci vhodný odlišující prvek, ale musí existovat opravdu objektivně opodstatněný diferencující faktor dostatečné váhy (rozhodnutí 1 BvR 1164/07). Odlišnost situací musí být tudíž taková, aby ospravedlnila odlišnost zacházení (rozhodnutí 1 BvL 51/86; 1 BvL 50/87; 1 BvR 873/90; 1 BvR 761/91). Jde de facto o pojetí rovnosti jako proporcionality: posuzuj podobné případy obdobně, odlišné různě, a to podle míry jejich podobnosti či odlišnosti. Hlavní otázkou zde je to, zda účel odlišování ospravedlňuje svoje důsledky. Platí přitom, že pokud jsou ve hře také další základní práva, jsou možnosti zákonodárce úžeji ohraničeny (rozhodnutí 1 BvL 29, 30, 33, 34, 36/83). Platí-li uvedená omezující kritéria pro zákonodárce, tím spíš je musí respektovat soud při interpretaci zákonných ustanovení, a tak respektovat princip rovnosti, který stojí v základu ústavního pořádku. 55. V první řadě tedy půjde o posouzení otázky, zda je napadené zákonné ustanovení co do vymezení účelu dostatečně předvídatelné pro jeho adresáty, a to zejména v aspektu interpretace té části napadené normy, která předvídá, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Ustanovení § 237 odst. 3 o. s. ř., které obsahuje toliko demonstrativní, mechanický výčet příkladů, v nichž by měla následovat pozitivní odpověď na tuto otázku, potřebnost takového přezkumu nesnižuje. 56. Je zřejmé, že významným účelem napadeného ustanovení je zajišťování sjednocování judikatury. Jak je však rozvedeno shora, i tento účel lze realizovat jen v rámci daném ústavním pořádkem. Z toho mj. vyplývá, že je-li právní norma konstruována za pomoci obsahově ne zcela určitého pojmu, který vyžaduje počáteční úvahu soudu, je třeba zkoumat, zda je taková norma v návaznosti na judikaturu soudu, která normu vykládá, dostatečně předvídatelná pro své adresáty. Předvídatelnost právní úpravy (zákona v materiálním smyslu - viz shora) přitom zajišťuje nerozporná judikatura soudu, který právní normu interpretuje a aplikuje, tj. judikatura Nejvyššího soudu, přirozeně korigovaná názory vyslovenými Ústavním soudemÚstavním soudem. Proto je třeba zkoumat, zda lze tuto judikaturu hodnotit jako nerozpornou, resp. ustálenou do té míry, že ji lze zároveň hodnotit jako předvídatelnou. 57. Ústavní soudÚstavní soud nejprve zkoumal empirická data, která si pro posouzení věci opatřil (viz bod 12). Z nich se podává, že odborně poučení dovolatelé byli neúspěšní již jen při formulování „otázky zásadního právního významu“ v celých 80,58 % z formálně bezvadně podaných dovolání opírajících přípustnost o napadené ustanovení. Úspěšnost při posuzování dovolání shledaných jako přípustná není v daných souvislostech relevantní. Samotný uvedený údaj vede k dílčímu závěru o pochybnostech stran předvídatelnosti napadeného ustanovení. 58. Ke zjištění o variujícím, resp. vzájemně nekonzistentním posouzení toho, co lze označit za „otázku zásadního právního významu“, dospěl Ústavní soudÚstavní soud i při namátkové obsahové kontrole věcí. Např. v rozhodnutí 28 Cdo 2996/2009 dospěl Nejvyšší soud k závěru: „K otázce přípustnosti dovolání lze dále upozornit na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2001 sp. zn. 22 Cdo 1731/99, v němž se dovozuje, že pokud je řešení konkrétní právní otázky spojeno s posuzováním jedinečného skutkového základu, nečiní to rozhodnutí odvolacího soudu rozhodnutím po právní stránce zásadního významu.“ Tak rozhodl Nejvyšší soud navzdory pokynům plynoucím z nálezu Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 10. 5. 2005 sp. zn. IV. ÚS 128/05, které dále stvrdil nález ze dne 2. 12. 2008 sp. zn. II. ÚS 323/07. 59. Podobný, ba snad ještě výraznější problém lze shledat v rozhodnutí (rozsudku) sp. zn. 25 Cdo 1950/2007, v němž Nejvyšší soud dospěl k závěru, že „dovolání je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. pro otázku zásadního právního významu, a to aplikace § 8 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. (ve znění před novelou provedenou zákonem č. 160/2006 Sb.), která byla v minulosti dovolacím soudem rozhodnuta rozdílně (§ 237 odst. 3 o. s. ř.).“ Nato dovolání zamítl a poněkud překvapivě uvedl, že nemá důvodu se odchylovat od právního názoru vysloveného velkým senátem rozsudkem ze dne 26. 8. 2009 sp. zn. 31 Cdo 3489/2007. Bylo-li rozhodnuto velkým senátem v analogické věci a nebyl-li prostor pro skutkové odlišení se od této věci, pak zajisté ani nebyl dán důvod pro nalezení prostoru k řešení „otázky zásadního právního významu,“ jak zde zcela překvapivě uvedl senát Nejvyššího soudu. Bez povšimnutí nemůže také zůstat fakt, že jak rozhodnutí velkého senátu, tak nyní citované rozhodnutí se opírala o takový výklad hmotného práva, který byl Ústavním soudemÚstavním soudem opakovaně shledán ústavně nekonformním (nález sp. zn. Pl. ÚS 35/09 ze dne 6. 12. 2011 a judikatura uvedená v jeho bodu 23). 60. V rozhodnutí sp. zn. 26 Cdo 5211/2007 Nejvyšší soud uvedl, že zjišťuje-li soud obsah smlouvy, a to pomocí výkladu projevů vůle, jde o skutkové zjištění, nikoliv o právní posouzení věci. V rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 101/2007 vyložil Nejvyšší soud „podmínky užšího výběrového řízení“ jako projevené vůle vtělené do právního úkonu jedné ze stran sporu, jejichž předmětem byla formulace práva na uzavření kupní smlouvy, na což reagovala druhá strana sporu svým právním úkonem, a jejich jednání bylo posouzeno jako innominátní kontrakt ve smyslu § 269 odst. 2 obchodního zákoníku Účastníci sporu se rozcházeli ve výkladu jimi projevené vůle. 61. V rozhodnutích sp. zn. 26 Cdo 689/2009, sp. zn. 26 Cdo 3876/2010 a sp. zn. 22 Cdo 1936/2009 Nejvyšší soud uvedl, že otázku, zda určitý výkon práva je podle zjištěných skutkových okolností významných pro posouzení konkrétní věci v rozporu s dobrými mravy, nelze považovat za otázku zásadního právního významu s obecným dosahem pro soudní praxi. V rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 1185/2009 naopak uvedl, že je oprávněn učinit úvahu o rozporu právního úkonu (smlouvy) s dobrými mravy ve smyslu § 39 občanského zákoníku předmětem svého přezkumu, ovšem jen v případě zjevné nepřiměřenosti relevantních úvah soudu v nalézacím řízení. Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 548/11 ze dne 21. 6. 2011 k této otázce uvedl, že pokud Nejvyšší soud paušálně vyloučí možnost posuzování zásadního právního významu u otázky, zda námitka promlčení byla v rozporu s dobrými mravy, dopouští se úvahy zjevně nelogické, a tudíž libovolné, zakládající porušení stěžovatelova práva na spravedlivý proces. 62. Posledně uvedený případ by mohl svádět k domněnce, že daná otázka je v důsledku vykonatelného rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu (čl. 89 odst. 2 Ústavy) vyřešena a Nejvyšší soud bude v budoucnu postupovat podle závazného pokynu, který poskytl Ústavní soudÚstavní soud. Příklady uvedené níže však dokládají, že na takto zformulovanou úvahu mající ústavní základ spoléhat nelze. 63. V rozhodnutí sp. zn. 20 Cdo 2530/2003 Nejvyšší soud uvedl, že stěžovatel v dovolání neuplatnil důvod nesprávného právního posouzení věci, resp. jeho argumentace nebyla podřaditelná pod § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Proto podle Nejvyššího soudu chybělo kritérium pro zhodnocení rozhodnutí odvolacího soudu jako po právní stránce zásadně významného [§ 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o. s. ř.]. Má-li být dovolání přípustné podle napadeného ustanovení, lze je podle Nejvyššího soudu odůvodnit jen § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., tedy nesprávným právním posouzením věci. Námitka, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [§ 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř.] není subsumovatelná pod § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Toto rozhodnutí bylo zrušeno nálezem sp. zn. IV. ÚS 128/05 ze dne 10. 5. 2005 (N 100/37 SbNU 355), v němž Ústavní soudÚstavní soud uvedl, že „je přesvědčen, že tato ustanovení musejí být vykládána s ohledem na shora uvedený ústavněprávní rámec omezení přístupu jednotlivce k soudu, tedy tak, aby byla naplněna jak Ústavou stanovená povinnost soudů poskytovat jednotlivci ochranu jeho základních práv, tak i účel daného typu dovolacího řízení, který směřuje ke sjednocení judikatury obecných soudů. Jak již uvedeno shora, nelze zcela odhlížet od ústavně zakotvené povinnosti, která váže i dovolací soud, poskytovat jednotlivci ochranu základním právům, a to tím spíše v případě, kdy by připuštěním dovolání byl naplněn také další účel dovolacího řízení, tedy sjednocení judikatury obecných soudů.“ 64. Z obdobného důvodu zrušil dále např. nález sp. zn. II. ÚS 182/05 ze dne 18. 12. 2007 (N 227/47 SbNU 973) usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 260/2004. Stejným způsobem vytkly nálezy sp. zn. IV. ÚS 128/05 (viz výše), II. ÚS 650/06 ze dne 9. 1. 2008 (N 3/48 SbNU 25), I. ÚS 2030/07 ze dne 11. 9. 2007 (N 138/46 SbNU 301), II. ÚS 2837/07 ze dne 6. 8. 2008 (N 136/50 SbNU 205), II. ÚS 3005/07 ze dne 4. 3. 2009 (N 45/52 SbNU 449) nebo I. ÚS 2884/08 ze dne 18. 3. 2009 (N 60/52 SbNU 591) či I. ÚS 1452/09 ze dne 17. 8. 2009 (N 186/54 SbNU 303) Nejvyššímu soudu, že jimi rušená rozhodnutí Nejvyššího soudu nepřípustně zužují právo dovolatelů na přístup k Nejvyššímu soudu. Všechna citovaná rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu nalezla v postupu Nejvyššího soudu porušení základního práva jednotlivých stěžovatelů na spravedlivý proces. V nálezu sp. zn. IV. ÚS 2117/09 ze dne 15. 3. 2010 (N 51/56 SbNU 553) mj. uvedl: „16. Ústavní soudÚstavní soud se výkladem vztahu mezi § 237 odst. 1 písm. c) a § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. již v minulosti mnohokrát zabýval, a to např. v nálezech sp. zn. IV. ÚS 128/05 ze dne 10. 5. 2005 (N 100/37 SbNU 355) a sp. zn. I. ÚS 2030/07 ze dne 11. 9. 2007 (N 138/46 SbNU 301). V těchto nálezech - z nichž dále čerpá i v odůvodnění tohoto rozhodnutí - dospěl k závěru, že výklad Nejvyššího soudu, podle kterého důvod dovolání podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. vylučuje možnost připuštění dovolání podle § 237 odst. 1 c) o. s. ř., vede k nepřípustnému zúžení práva na přístup k dovolacímu soudu. Z takového výkladu totiž vyplývá, že přezkum vad řízení dovolací soud provede pouze na základě dovolání přípustného ex lege podle § 237 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. 17. V těchto nálezech, jakož i jiných svých rozhodnutích, Ústavní soudÚstavní soud připustil, že právo na dovolání, resp. mimořádný opravný prostředek, není ústavně zaručeno, a pokud existuje, jde nad rámec ústavně zaručených procesních oprávnění [srov. i usnesení sp. zn. III. ÚS 298/02 ze dne 18. 6. 2002 (U 18/26 SbNU 381)]. Zároveň však opakovaně konstatoval, že rozhodování soudu, ať už jde o rozhodování v řízení o řádném nebo mimořádném opravném prostředku, se nemůže ocitnout mimo ústavní rámec ochrany základních práv jednotlivce. V nálezu sp. zn. IV. ÚS 343/04 ze dne 14. 3. 2005 (N 55/36 SbNU 581) rozvedl na příkladu konkrétních rozsudků, že Evropský soud pro lidská práva opakovaně potvrzuje, že čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod sice nenutí smluvní státy k vytváření odvolacích nebo kasačních soudů, avšak pokud tyto jurisdikce existují, garance čl. 6 Úmluvy musejí být respektovány zejména tam, kde zajišťují účastníkům řízení účinné právo na přístup k soudům za účelem projednání jejich práv (za všechna srov. rozhodnutí ve věci Brualla Gómez de la Torre proti Španělsku, 26737/95, § 33 in fine, dostupné v elektronické podobě na http://www.echr.coe.int/). 18. Samotná existence dovolání jako mimořádného opravného prostředku tedy nepožívá ústavněprávní ochrany; jinými slovy, není povinností státu, aby takový prostředek ochrany práv do svého právního řádu komponoval. To však nezbavuje soud povinnosti interpretovat a aplikovat podmínky připuštění tohoto prostředku, pokud jej stát ve svém zákonodárství vytvořil, tak, aby dodržel maximy práva na spravedlivý proces. Existují-li v zákoně omezení práva na přístup k soudu v rámci řízení o mimořádném opravném prostředku, je třeba sledovat, zda tato omezení jsou proporcionální ochraně základního práva, a to nikoliv pouze v rovině normativní, ale též při posuzování konkrétního případu v rovině výkladu a aplikace takových omezení. Jak Ústavní soudÚstavní soud také ustáleně judikuje, základní práva nevytvářejí pouze rámec normativního obsahu jednoduchého práva, nýbrž i rámec jeho interpretace a aplikace. Proto i podmínky připuštění dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o. s. ř. je třeba vykládat tak, aby byla naplněna jak Ústavou stanovená povinnost soudů poskytovat jednotlivci ochranu jeho základních práv (čl. 4 Ústavy), tak i účel daného typu dovolacího řízení. 19. Nejvyšší soud - vázán nálezem Ústavního souduÚstavního soudu ve věci sp. zn. IV. ÚS 128/05 - ve svém usnesení ze dne 25. 11. 2005 sp. zn. 20 Cdo 1643/05 (dostupné na www.nsoud.cz) vyložil pojem ,právní posouzení‘ podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. tak, že se týká nejen norem práva hmotného, ale též práva procesního. Podobně judikoval Nejvyšší soud již dříve - např. v usnesení sp. zn. 20 Cdo 1591/2004 ze dne 26. 5. 2005 (dostupné na www.nsoud.cz). 20. Od závěrů shora uvedených (a plynoucích z citovaných rozhodnutí jak soudu Ústavního, tak i Nejvyššího) neměl Ústavní soudÚstavní soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci, a proto po zjištění, že Nejvyšší soud posuzoval přípustnost dovolání na základě výkladu, jenž je ústavně neslučitelný z důvodu nepřípustného zúžení přístupu jednotlivce k soudu, dospěl k závěru, že je dán důvod k jeho zásahu. Ústavní soudÚstavní soud, jehož funkcí je ochrana ústavně zaručených základních práv jednotlivce, opakuje, že plně respektuje pravomoc Nejvyššího soudu zvolit odpovídající výklad příslušných ustanovení o. s. ř., ovšem pouze tak, aby tento výklad respektoval ochranu základních práv jednotlivce. V projednávané věci Nejvyšší soud nedostál své ústavní povinnosti poskytovat ochranu základním právům stěžovatelky a porušil její základní právo na přístup k soudu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny ... 22. Stručně řečeno, v dané věci Nejvyšší soud nerespektoval ani svoji předcházející judikaturu ani nálezovou judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu, a to aniž by předložil dostatečně odůvodněnou (konkurující) argumentaci způsobilou vyložit, proč se od této judikatury odchyluje; poukaz na starší a překonané rozhodnutí Nejvyššího soudu pochopitelně důvod k judikatornímu odklonu nezakládá. Tím došlo k porušení čl. 89 odst. 2 Ústavy [k tomu např. nález sp. zn. III. ÚS 252/04 ze dne 25. 1. 2005 (N 16/36 SbNU 173;]. Kromě toho odmítnutím dovolání stěžovatelky pro jeho údajnou nepřípustnost odepřel Nejvyšší soud stěžovatelce spravedlnost, čímž porušil čl. 36 odst. 1 Listiny. Uvedeným Ústavní soud samozřejmě nikterak nepředjímá, jak Nejvyšší soud o dovolání stěžovatelky rozhodne. V dalším řízení však bude nucen k uplatněným důvodům při hodnocení přípustnosti z hlediska § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přihlédnout. 23. Na uvedeném nic nemění ani skutečnost, že podle § 237 odst. 3 o. s. ř., ve znění zákona č. 7/2009, (tj. ve znění účinném od 1. 7. 2009) se při hodnocení přípustnosti dovolání z hlediska § 237 odst. 1 písm. c.) o. s. ř. k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. nepřihlíží. Podle přechodných ustanovení k zákonu č. 7/2009 Sb. se totiž dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.“ Pro nerespektování nálezové judikatury Ústavního soudu řešící nastíněnou otázku (v intencích čl. 89 odst. 2 Ústavy) bylo Nejvyššímu soudu uloženo, aby stěžovateli uhradil náklady řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem. 65. V usnesení sp. zn. I. ÚS 281/10 ze dne 31. 5. 2010 (ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu nepublikováno, dostupné na http://nalus.usoud.cz) bylo třeba přes shora uvedené znovu mj. uvést: „Dle Nejvyššího soudu se jedná toliko o nesprávné právní posouzení věci dle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., a nikoliv o dovolací důvod dle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., vytýkající vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné posouzení věci. Na podporu tohoto restriktivního závěru se Nejvyšší soud odvolává mj. na usnesení Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. III. ÚS 51/06, III. ÚS 10/06, IV. ÚS 155/06 a III. ÚS 1482/08. K tomu nutno dodat, že zcela naposled uvedené usnesení se týká zmatečnosti, tedy problematiky odlišné, a tři předtím citovaná rozhodnutí představují ojedinělé excesy z března, dubna a července roku 2006, jež předchozí ani následná judikatura Ústavního souduÚstavního soudu nepotvrzuje. Krom toho tato rozhodnutí mají pouze formu usnesení o odmítnutí ústavní stížnosti, a nikoliv nálezů. Naopak z nálezů Ústavního souduÚstavního soudu ustáleně vyplývá právní závěr opačný. Z poslední doby lze citovat např. nález sp. zn. I. ÚS 1452/09 ze dne 17. 8. 2009 (N 186/54 SbNU 303), v jehož bodu 19 odůvodnění označil Ústavní soudÚstavní soud za ,nesprávný a protiústavní závěr, že dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a priori vylučuje uplatnění dovolacího důvodu uvedeného v § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. Nejvyšší soud tak nerespektoval ustálenou judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu (např. sp. zn. II. ÚS 182/05, IV. ÚS 128/05, II. ÚS 650/06, I. ÚS 2030/07, II. ÚS 2837/07, II. ÚS 3005/07), dle níž pouze interpretace, podle které rozhodnutí soudu, proti němuž je založena přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., lze obecně napadnout jednak z důvodů nesprávného právního posouzení věci, tak i z důvodů vad řízení, znamená současné naplnění jak ústavně stanovené povinnosti soudů poskytovat jednotlivci ochranu jeho základních práv, tak i účelu daného typu dovolacího řízení, který směřuje mj. ke sjednocení judikatury obecných soudů. Výklad, podle kterého důvod dovolání podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. vylučuje možnost připuštění dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., vede k nepřípustnému zúžení práva na přístup k dovolacímu soudu. Je nepochybné, že i procesní postup soudu může představovat otázku, na kterou mohou existovat v soudní praxi rozdílné názory, vyžadující si jejich sjednocení rozhodnutím Nejvyššího soudu.‘ Okolnost, že zákonodárce svévolně a navzdory judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu v zákoně č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, v § 237 odst. 3 o. s. ř. vyloučil možnost přihlížet mj. též k dovolacímu důvodu dle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., na tomto závěru nic nemění. Jednak v souzené věci byl rozhodující právní stav před touto novelou a jednak Ústavní soudÚstavní soud teprve v souvislosti s aplikací tohoto ustanovení posoudí, zda takovouto restrikci dovolacích důvodů lze považovat za ústavně konformní.“ 66. Ke sporné „otázce zásadního právního významu“ po shora zmíněné novele o. s. ř. se rovněž vyjádřilo usnesení sp. zn. II. ÚS 2771/09 ze dne 11. 3. 2010 (dostupné na http://nalus.usoud.cz), které vyslovilo následující názor: „Na podstatě citovaného právního názoru nic nemění skutečnost, že zákonem č. 7/2009 Sb. došlo k novelizaci § 237 odst. 3 o. s. ř., v němž se slova ,odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem‘ nahradila slovy ,soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 se nepřihlíží‘. Neboť i nadále platí shora citovaný názor Ústavního souduÚstavního soudu, že konkrétní procesní vada může mít judikatorní přesah, a jako taková je - z povahy věci - způsobilým dovolacím důvodem pro posuzování otázky zásadního právního významu. Čili založí-li soud své rozhodnutí na výkladu procesního práva a dovolatel proti takovému výkladu bude brojit, nelze vyloučit tuto otázku z posuzování existence otázky zásadního právního významu. Rozdíl oproti předchozí nálezové judikatuře (v konkurenci se kterou proto ,pouhá‘ usnesení neobstojí) bude jen ve formě, čili podřazení pod konkrétní dovolací důvod. Do budoucna tudíž bude možné zařadit takovou námitku pod § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Tomu svědčí nejen ústavně konformní interpretace, nýbrž i výklad na úrovni metodologie interpretace podústavního práva. A to již s ohledem na důvodovou zprávu k relevantní části zákona č. 7/2009 Sb., dle které: ,Vyloučení dovolacích důvodů uvedených v § 241a odst. 2 písm. a) je dáno povahou tohoto dovolacího důvodu, kdy lze předpokládat, že konkrétní procesní vada nebude mít judikatorní přesah, založí-li soud své rozhodnutí na výkladu procesního práva a dovolatel proti takovému výkladu brojí, jde o argumentaci uplatnitelnou podle § 241a odst. 2 písm. b.‘“ 67. Vyhodnocení shora uvedených empirických dat nutně vede k závěru o tom, že reálně existuje problém, který spočívá v nejednotné judikatuře Nejvyššího soudu vztahující se k výkladu a aplikaci napadeného ustanovení, a to při soustavném opomíjení korigujících názorů Ústavního souduÚstavního soudu, a to v nejrůznějších právních otázkách. Dle názoru Ústavního souduÚstavního soudu je tento neblahý stav dán tím, že ze strany Nejvyššího soudu není identifikován obecný účel dovolání a není ani respektován jeho účel v podání shora uvedené judikatury Ústavního souduÚstavního soudu (bod 43). Tím dochází k ústavně nepřípustné nerovnosti dovolatelů před právem, resp. před zákonem, jenž by měl být traktován skrze ustálenou interpretaci Nejvyššího soudu (viz judikaturu naši i zahraniční uvedenou v bodu 54 a dále bod 52). Za tohoto stavu (založeného procesně nesjednocovaným postupem Nejvyššího soudu a nerespektováním judikatury Ústavního souduÚstavního soudu) nezbývá než uzavřít, že napadené ustanovení je do té míry neurčitou či vágní právní normou, že již nepředstavuje v reálném prostředí, tj. v možnostech obecné justice, předvídatelné právo (viz body 34 až 38), čímž se ocitá v rozporu s požadavky plynoucími z principu právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy), z něhož lze požadavek na předvídatelnost práva dovodit. V jednotlivých případech, v nichž stěžovatelé podají ústavní stížnost, pak nalézá judikatura Ústavního souduÚstavního soudu v rozhodnutích Nejvyššího soudu zpravidla porušení práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny), resp. výkon ústavně zakázané libovůle (čl. 2 odst. 2 Listiny, viz bod 38). Z empirických dat dále plyne, že nazrál čas k tomu, aby byl učiněn systematický závěr, který by řešil nastíněný problém obecně, nikoliv jen v poloze jednotlivých ústavních stížností. Nelze totiž přehlížet i skutečnost, že Česká republika je relativně často volána k mezinárodněprávní odpovědnosti před ESLP, a to primárně v důsledku nevyjasněné interpretace napadeného ustanovení. Ústavní soudÚstavní soud vyslovuje podiv, že na tuto nejednotnost, která plyne z koncepční vady napadeného ustanovení, neupozornil ministra spravedlnosti vládní zmocněnec pro zastupování před ESLP s příslušným návrhem nápravy, stejně jako nad nečinností ministra spravedlnosti i Nejvyššího soudu ve vztahu k analýze efektivity působení napadeného ustanovení, byť obě instituce jsou s problémem dobře seznámeny, resp. seznámeny by být měly. Nyní bude na Parlamentu České republiky, aby přijal ústavně konformní právní úpravu institutu dovolání tak, aby byla zajištěna funkce Nejvyššího soudu spočívající ve sjednocování judikatury obecných soudů, kterou rozhodně nemůže plnit Ústavní soudÚstavní soud, jehož funkce (ochrana ústavnosti) je normována v čl. 83 Ústavy a nelze ji obyčejným zákonem či fakticky měnit. 68. S argumentací předsedkyně Nejvyššího soudu (bod 18) se Ústavní soudÚstavní soud ve výše uvedeném vypořádal. Pokud jde o její námitku ve vztahu k § 237 odst. 3 o. s. ř., Ústavní soudÚstavní soud dodává, že pouhým zrušením slova „zejména“ by zasáhl do oprávnění zákonodárce vymezit přípustnost dovolání, resp. tímto způsobem by ji sám zúžil, ačkoliv jsou jistě myslitelné i další důvody vedoucí k judikování ze strany Nejvyššího soudu, což ostatně i sám zákonodárce předjímá samotným demonstrativním výčtem. 69. Ústavní soudÚstavní soud chce respektovat svobodnou vůli zákonodárce, kterou vtělí do nové úpravy dovolání, nicméně připomíná, že tato úprava musí být do té míry předvídatelná, že přípustnost dovolání musí být zřejmá každému potenciálnímu dovolateli ještě předtím, než opravný prostředek v podobě dovolání využije. Po zrušení napadeného ustanovení se stává celá řada ustanovení o. s. ř., obsahově na ně navazujících, obsoletní, mimo jiné i § 237 odst. 3 o. s. ř. a další. Nová úprava dovolání by měla mít jasnou teoretickou koncepci především v tom smyslu, jaké účely či funkce chce takový opravný prostředek sledovat (a to při respektu k dosavadní judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu a přirozeně též s ohledem na funkce, které má plnit Nejvyšší soud, viz shora), k čemuž Ústavní soudÚstavní soud poskytl zákonodárci dostatečně dlouhou lhůtu skrze odložení vykonatelnosti derogačního výroku. 70. Ze všech naznačených důvodů plénum Ústavního souduÚstavního soudu podle § 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu rozhodlo o zrušení napadeného ustanovení pro jeho rozpor s ustanoveními ústavního pořádku uvedenými v předchozích bodech. 71. Jako obiter dictum Ústavní soudÚstavní soud dodává, že se tímto rozhodnutím nevyjadřuje obecně k otázce možnosti skutečného „výběru“ věcí, tj. k institutu a certiorari, resp. k institutu přijatelnosti podání, neboť k tomu v naznačených souvislostech nevidí důvod. Pouze připomíná, že tento institut je stěží uplatnitelný pro poměry Nejvyššího soudu, jehož rozhodnutí musí zůstat plně přezkoumatelná z hledisek ústavnosti v rámci řízení o ústavních stížnostech. Důvody pro takový požadavek byly uvedeny již např. v nálezu sp. zn. III. ÚS 202/05 ze dne 16. 3. 2006 (N 60/40 SbNU 579), ve kterém mj. sdělil: „Ústavní soudÚstavní soud se ve svém nálezu ze dne 11. 2. 2004 sp. zn. Pl. ÚS 1/03 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu, svazek 32, nález č. 15, vyhlášen pod č. 153/2004 Sb.) zabýval v souvislosti s návrhem na zrušení ustanovení § 243c odst. 2 o. s. ř. otázkou, jaké požadavky musí splňovat rozhodnutí dovolacího soudu o odmítnutí dovolání z důvodu nenaplnění podmínky plynoucí z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o. s. ř. V tomto nálezu poukázal na svůj nález ze dne 20. 6. 1995 sp. zn. III. ÚS 84/94 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu, svazek 3, nález č. 34), dle kterého se nezávislost rozhodování obecných soudů uskutečňuje v ústavním a zákonném procesněprávním a hmotněprávním rámci; procesněprávní rámec představují především principy řádného a spravedlivého procesu, jak vyplývají z čl. 36 a násl. Listiny, jakož i z čl. 1 Ústavy, a jedním z těchto principů, představujícím součást práva na řádný proces, jakož i pojmu právního státu (čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 1 Ústavy), a vylučujícím libovůli při rozhodování, je i povinnost soudů své rozsudky odůvodnit. Dále poukázal na svůj nález ze dne 26. 9. 1996 sp. zn. III. ÚS 176/96 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu, svazek 6, nález č. 89), dle něhož, má-li být splněn jeden z účelů soudní jurisdikce, totiž požadavek ,výchovy k zachování zákona ... k úctě k právům spoluobčanů‘ (§ 1 o. s. ř.), je zcela nezbytné, aby rozhodnutí obecných soudů nejen odpovídala zákonu v meritu věci a byla vydávána za plného respektu k procesním normám, ale aby také odůvodnění vydaných rozhodnutí, ve vztahu k zmíněnému účelu, odpovídalo kritériím daným ustanovením § 157 odst. 2 in fine, odst. 3 o. s. ř., neboť jen věcně správná (zákonu zcela odpovídající) rozhodnutí a náležitě, tj. zákonem vyžadovaným způsobem, odůvodněná rozhodnutí, naplňují - jako neoddělitelná součást ,stanoveného postupu‘ - ústavní kritéria plynoucí z Listiny (čl. 38 odst. 1); obdobně jako ve skutkové oblasti, i v oblasti nedostatečně vyložené a zdůvodněné právní argumentace nastávají obdobné následky vedoucí k neúplnosti a zejména k nepřesvědčivosti rozhodnutí, což je ovšem v rozporu nejen s požadovaným účelem soudního řízení, ale též i se zásadami spravedlivého procesu (čl. 36 odst. 1 Listiny), jak jim Ústavní soudÚstavní soud rozumí. Rovněž tak poukázal na nález ze dne 9. 7. 1998 sp. zn. III. ÚS 206/98 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu, svazek 11, nález č. 80), v němž se uvádí, že součástí ústavního rámce nezávislosti soudů je jejich povinnost dbát rovnosti v právech plynoucí z čl. 1 Listiny; rovnost v právech ve vztahu k obecným soudům zakládá tudíž, kromě jiného, právo na stejné rozhodování ve stejných věcech a zároveň vylučuje libovůli při aplikaci práva ... v některých případech se dostatečným může jevit i pouhý odkaz na předchozí rozhodnutí dovolacího soudu (příp. Ústavního souduÚstavního soudu), přičemž tak zpravidla bude v případech, kdy zjevně jde o věc skutkově a právně totožnou či značně podobnou ... Pokud byl za této situace Nejvyšší soud názoru, že - i přes jisté odlišnosti obou případů - je možno stejně posuzovat i tuto věc, pak měl svůj postoj dostatečně vysvětlit v odůvodnění svého rozhodnutí, zvláště pak za situace, kdy jeho právní posouzení bylo (eventuálně) odlišné od posouzení ze strany odvolacího soudu (a kdy navíc ani názory soudů nižších stupňů nebyly jednotné, jak bylo uvedeno výše). Pokud se tak nestalo, nelze ani relevanci daného odkazu nijak posoudit.“ Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Jiří Mucha, Jiří Nykodým a Miloslav Výborný.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 146/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 146/2012 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 17. 5. 2012, částka 54/2012 146 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 27. dubna 2012 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 13. října 2012 nové volby do zastupitelstva obceobce: obec| okres| kraj ---|---|--- Újezd u Černé Hory| Blansko| Jihomoravský Ministr: Kubice v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 145/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva financí č. 145/2012 Sb. Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 02/2012, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami Vyhlášeno 17. 5. 2012, částka 54/2012 145 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 25. dubna 2012 o vydání výměru MF č. 02/2012, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami Ministerstvo financí podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 19. dubna 2012 vydalo výměr MF č. 02/2012, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami. Výměr je publikován v Cenovém věstníku částka 5/2012 ze dne 26. dubna 2012 a nabývá účinnosti dne 1. května 2012. Ministr: Ing. Kalousek v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 52/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 52/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu o provedení změn v Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o organizaci oprav vrtulníků typu Mi-24 (Mi-35), Mi-171Š (Mi-8, Mi-17) a jejich modernizaci na území České republiky z 27. dubna 2007 Vyhlášeno 16. 5. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 4. 4. 2012, částka 27/2012 * Článek 1 - Do článku 2 Dohody doplnit odstavce následujícího obsahu: * Článek 2 - Do článku 3 Dohody doplnit odstavce následujícího obsahu: * Článek 3 - Do článku 4 Dohody doplnit odstavec s následujícím obsahem: * Článek 4 - Do bodu 1 článku 5 Dohody doplnit předposlední odstavec s následujícím obsahem: * Článek 5 - Do Dohody doplnit nový článek 6.1 následujícího znění: * Článek 6 - Tento Protokol vstoupí v platnost dnem doručení pozdějšího písemného oznámení o ukončení vnitrostátních procedur smluvními stranami, nezbytných pro jeho vstup v platnost, a jeho platnost skončí současně s Dohodou. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 4. 4. 2012 52 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 8. prosince 2011 byl v Praze podepsán Protokol o provedení změn v Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o organizaci oprav vrtulníků typu Mi-24 (Mi-35), Mi-171Š (Mi-8, Mi-17) a jejich modernizaci na území České republiky1) z 27. dubna 2007. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 6 dne 4. dubna 2012. České znění Protokolu se vyhlašuje současně. PROTOKOL o provedení změn v Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o organizaci oprav vrtulníků typu Mi-24 (Mi-35), Mi-171Š (Mi-8, Mi-17) a jejich modernizaci na území České republiky z 27. dubna 2007 Vláda České republiky a vláda Ruské federace, dále jen „smluvní strany“, v souladu s článkem 8 Dohody mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o organizaci oprav vrtulníků typu Mi-24 (Mi-35), Mi-171Š (Mi-8, Mi-17) a jejich modernizaci na území České republiky z 27. dubna 2007, dále jen „Dohoda“, usilujíce o další rozvoj vojensko-technické spolupráce, se dohodly takto: Článek 1 Do článku 2 Dohody doplnit odstavce následujícího obsahu: „Zmocněnými organizacemi smluvních stran k provádění ustanovení článků 3, 4 a 5 této Dohody jsou: za ruskou stranu - akciová společnostakciová společnost otevřeného typu „Rosoboronexport“ a akciová společnostakciová společnost otevřeného typu „SPOJENÁ PRŮMYSLOVÁ KORPORACE „OBORONPROM“; za českou stranu - státní podnik „LOM PRAHA“.“ Článek 2 Do článku 3 Dohody doplnit odstavce následujícího obsahu: „Zmocněné orgány smluvních stran napomáhají spolupráci zmocněných organizací v zájmu třetích stran v následujících oblastech: opravy a modernizace vrtulníků; školení technického personálu pro provoz a opravy vrtulníků; dodávky náhradních dílů, kompletujících součástí, technické dokumentace, vybavení a materiálů nezbytných pro modernizaci, opravy a provoz vrtulníků a jejich systémů; dodávky výcvikového a pomocného vybavení pro vrtulníky. V případě potřeby zmocněné organizace smluvních stran vytvoří řídící společnost k realizaci uvedených oblastí, která bude zaregistrována v Ruské federaci nebo v České republice.“ Článek 3 Do článku 4 Dohody doplnit odstavec s následujícím obsahem: „Prodloužení resursu a doby služby opravených vrtulníků provádí podnik-původce vrtulníků - akciová společnostakciová společnost otevřeného typu „Moskevský vrtulníkový závod M.L. Milja“ v souladu s požadavkem české zmocněné organizace.“ Článek 4 Do bodu 1 článku 5 Dohody doplnit předposlední odstavec s následujícím obsahem: „Česká strana použije dodané náhradní díly, kompletující součásti, technickou dokumentaci, vybavení a materiály nezbytné pro modernizaci, opravy a provoz vrtulníků a jejich systémů, a též výcvikové a pomocné vybavení pro vrtulníky pouze v souladu s podmínkami uvedenými v certifikátu konečného uživatele nebo podle písemné dohody zmocněných orgánů smluvních stran.“ Článek 5 Do Dohody doplnit nový článek 6.1 následujícího znění: „Tato Dohoda se nedotýká práv a povinností smluvních stran z jiných mezinárodních smluv, jejichž účastníky jsou jejich státy.“ Článek 6 Tento Protokol vstoupí v platnost dnem doručení pozdějšího písemného oznámení o ukončení vnitrostátních procedur smluvními stranami, nezbytných pro jeho vstup v platnost, a jeho platnost skončí současně s Dohodou. Dáno v Praze dne 8. prosince 2011 ve dvou původních vyhotoveních, každé v českém a ruském jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za vládu České republiky Jiří Šedivý, PhD, v. r. 1\\. náměstek ministra obrany Za vládu Ruské federace Michail Arkaďjevič Dmitrijev v. r. ředitel Federální služby pro vojensko- technickou spolupráci 1) Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o organizaci oprav vrtulníků typu Mi-24 (Mi-35), Mi-171Š (Mi-8, Mi-17) a jejich modernizaci na území České republiky podepsaná v Moskvě dne 27. dubna 2007 byla vyhlášena pod č. 40/2008 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 51/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 51/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Jersey o výměně informací v daňových záležitostech Vyhlášeno 16. 5. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 14. 3. 2012, částka 27/2012 * Článek 1 - Předmět a rozsah Dohody * Článek 2 - Jurisdikce * Článek 3 - Daně, na které se Dohoda vztahuje * Článek 4 - Všeobecné definice * Článek 5 - Výměna informací na základě žádosti * Článek 6 - Daňové šetření v zahraničí * Článek 7 - Možnost odmítnout žádost * Článek 8 - Zachovávání mlčenlivosti * Článek 9 - Náklady * Článek 10 - Jazyk * Článek 11 - Další mezinárodní dohody nebo ujednání * Článek 12 - Řešení případů vzájemnou dohodou * Článek 13 - Protokol * Článek 14 - Vstup v platnost * Článek 15 - Ukončení platnosti * PŘÍLOHA Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 14. 3. 2012 51 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 12. července 2011 byla v Londýně podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Jersey o výměně informací v daňových záležitostech. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 14 dne 14. března 2012 a její ustanovení se budou provádět v souladu se zněním písmen a) a b) téhož článku. České znění Dohody se vyhlašuje současně. DOHODA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU JERSEY O VÝMĚNĚ INFORMACÍ V DAŇOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH Vzhledem k tomu, že vláda České republiky a vláda Jersey (“smluvní strany“) usilují o usnadnění výměny informací ohledně daňových záležitostí; Vzhledem k tomu, že vláda Jersey má na základě pověření od Spojeného království Velké Británie a Severního Irska oprávnění sjednat, uzavřít, provádět a dle podmínek daných touto Dohodou ukončit Dohodu o výměně informací s Českou republikou; Dohodly se proto nyní smluvní strany uzavřít následující Dohodu, která upravuje povinnosti pouze mezi smluvními stranami. Článek 1 Předmět a rozsah Dohody Příslušné orgány smluvních stran zajistí spolupráci prostřednictvím výměny informací, u kterých lze předpokládat, že jsou významné pro provádění a prosazování vnitrostátních právních předpisů smluvních stran týkajících se daní, na které se vztahuje tato Dohoda. Takové informace zahrnují informace, u nichž lze předpokládat, že jsou významné pro stanovení, vyměření a výběr těchto daní, vymáhání daňových pohledávek, nebo pro vyšetřování nebo stíhání daňových trestných činůtrestných činů. Informace se vyměňují v souladu s ustanovením této Dohody a jsou považovány za důvěrné podle článku 8. Práva, zajištěná osobám zákony nebo administrativními postupy dožádané strany, zůstávají v platnosti v takovém rozsahu, aby neoprávněně nezabraňovala a nezdržovala efektivní výměnu informací. Článek 2 Jurisdikce Dožádaná strana není povinna poskytnout informace, které nejsou v držení jejích orgánu nebo které nejsou k dispozici nebo pod kontrolou osob, které patří do její územní jurisdikce, nebo které nemohou tyto osoby získat. Článek 3 Daně, na které se Dohoda vztahuje Daně, které jsou předmětem této Dohody, jsou daně všeho druhu a popisu, zavedené právními předpisy smluvních stran. Článek 4 Všeobecné definice 1. Pro účely této Dohody, pokud není definováno jinak, výraz: a) “smluvní strana“ znamená Česká republika nebo Jersey podle souvislosti; b) “příslušný orgán“ znamená i) v případě České republiky ministr financí nebo jeho zplnomocněný zástupce; ii) v případe Jersey ministr státní pokladny a zdrojů “(“the Treasury and Resources Minister“) nebo jeho zplnomocněný zástupce; c) “osoba“ zahrnuje fyzickou osobu, právnickou osobu a jakoukoliv jinou skupinu osob; d) “společnost“ označuje jakoukoliv právnickou osobu nebo jakéhokoliv nositele práv považovaného pro účely zdanění za právnickou osobu; e) “veřejně obchodovatelná společnost“ znamená jakoukoliv společnost, jejíž základní třída akciíakcií je kótována na uznávané burze za předpokladu, že její kótované akcieakcie může veřejnost okamžitě nakoupit nebo prodat. AkcieAkcie mohou být nakupovány nebo prodávány “veřejností“, jestliže nákup nebo prodej akciíakcií není implicitně nebo explicitně omezen na limitovanou skupinu investorů; f) “základní třída akciíakcií“ znamená třídu nebo třídy akciíakcií představující většinu hlasovacích práv a hodnotu společnosti; g) “uznávaná burza“ znamená jakoukoliv burzu, na které se dohodnou příslušné orgány smluvních stran; h) “kolektivní investiční fond nebo program“ znamená jakýkoliv sdružený investiční nástroj bez ohledu na právní formu. Termín “kolektivní investiční fond nebo program“ znamená jakýkoliv kolektivní investiční fond nebo program za předpokladu, že emise, akcieakcie nebo jiné podíly na fondu nebo programu může veřejnost ihned nakoupit, prodat nebo nabídnout ke zpětnému odkoupení. Emise, akcieakcie nebo jiné podíly na fondu nebo programu může “veřejnost“ ihned nakoupit, prodat nebo nabídnout ke zpětnému odkoupení, není-li tento nákup, prodej nebo zpětné odkoupení implicitně nebo explicitně omezeno na limitovanou skupinu investorů; i) “daň“ znamená jakoukoliv daň, na kterou se Dohoda vztahuje; j) “žádající strana“ znamená smluvní stranu vyžadující informace; k) “dožádaná strana“ znamená smluvní stranu, která je požádána o poskytnutí informací; l) “opatření na sběr informací“ znamená zákony a správní nebo soudní postupy, které umožňují smluvní straně získat nebo poskytnout požadované informace; m) “informace“ znamená jakoukoliv skutečnost, prohlášení nebo záznam v libovolné formě; n) “trestní daňové záležitosti“ znamená jakékoliv daňové záležitosti zahrnující úmyslné jednání, na které se vztahuje stíhání podle trestního práva žádající strany; o) “trestní právo“ znamená všechny příslušné právní normy určené jako takové podle vnitrostátního práva bez ohledu na to, zda jsou obsaženy v daňových zákonech, trestním zákoníku nebo jiných právních předpisech. 2. Pokud jde o provádění této Dohody v jakémkoliv čase některou ze smluvních stran, bude mít každý výraz, který v ní není definován, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, takový význam pro účely daní, na které se vztahuje Dohoda, jenž mu náleží v tomto čase podle právních předpisů této strany, přičemž jakýkoliv význam podle používaných daňových zákonů této strany bude převažovat nad významem daným výrazu podle jiných právních předpisů této strany. Článek 5 Výměna informací na základě žádosti 1. Příslušný orgán dožádané strany poskytne na žádost informace pro účely uvedené v článku 1. Tyto informace se vymění bez ohledu na to, zda by jednání, které je šetřeno, bylo trestným činemtrestným činem podle zákonů dožádané strany, pokud by se takové jednání u dožádané strany objevilo. Žádající strana by měla použít všechny prostředky na jejím zemí k získání informací, kromě těch, které by způsobily neúměrné obtíže. 2. Jestliže informace ve vlastnictví příslušného orgánu dožádané strany nestačí ke splnění žádosti o informace, použije tato strana veškerá nutná příslušná opatření na sběr informací, aby zajistila žádající straně požadovanou informaci, bez ohledu na to, že dožádaná strana nemusí potřebovat tuto informaci pro své vlastní daňové účely. 3. Jestliže to specificky požaduje příslušný orgán žádající strany, zajistí příslušný orgán dožádané strany informace podle tohoto článku v rozsahu, který mu umožňují vnitrostátní právní předpisy, ve formě písemných svědectví a ověřených kopií originálních dokumentů. 4. Každá smluvní strana zajistí, aby její příslušné orgány pro účely uvedené v článku 1 Dohody měly oprávnění získat a na žádost poskytnout: a) informace v držení bankbank, jiných finančních institucí a jakékoliv osoby jednající v zastoupení nebo v postavení zmocněnce včetně pověřenců a svěřenských správců; b) i) informace týkající se právního nebo skutečného vlastnictví společností, sdružení, trustů, nadací, “Anstalten“ a jiných osob, včetně, v rozsahu ustanovení článku 2, informací ohledně vlastnictví jakýchkoliv dalších osob z řetězu vlastnictví; ii) v případě trustů, informace o zakladatelích, správcích, protektorech a beneficientech; iii) v případě nadací informace o zakladatelích, členech správní rady a beneficientech. Za předpokladu, že tato Dohoda nevytváří závazek smluvních stran získat nebo poskytnout vlastnické informace, pokud jde o veřejně obchodovatelné společnosti nebo veřejné kolektivní investiční fondy nebo programy, pokud tyto informace nelze získat bez vzniku neúměrných obtíží. 5. Příslušný orgán žádající strany písemně poskytne příslušnému orgánu dožádané strany následující relevantní informace, aby prokázal předpokládaný význam informací v žádosti: a) totožnost osoby, u které je prováděno šetření či vyšetřování; b) údaj o požadované informaci včetně její povahy a formy, ve které si žádající strana přeje obdržet informaci od dožádané strany; c) daňový účel, pro který se informace požaduje; d) podklady, na základě kterých se domnívá, že dožádaná strana má požadovanou informaci k dispozici nebo že ji má k dispozici či pod kontrolou osoba v rámci jurisdikce dožádané strany nebo kterou může tato osoba získat; e) ve známém rozsahu jméno a adresu osoby, o které se domnívá, že má požadovanou informaci k dispozici nebo pod kontrolou nebo, že je schopna ji získat; f) prohlášení, že žádost je v souladu se zákonnou a administrativní praxí žádající strany, že pokud by požadovaná informace byla v rámci jurisdikce žádající strany, potom by byl příslušný orgán žádající strany schopen získat informaci podle zákonů žádající strany nebo běžným administrativním postupem a že je ve shodě s touto Dohodou; g) prohlášení, že žádající strana využila všechny dostupné prostředky na svém území, aby informaci získala, s výjimkou těch, které by vedly ke vzniku neúměrných obtíží. 6. Příslušný orgán dožádané strany potvrdí přijetí žádosti příslušnému orgánu žádající strany a vynaloží veškeré úsilí k zaslání požadované informace žádající straně s minimálním odůvodněným zpožděním. Článek 6 Daňové šetření v zahraničí 1. Dožádaná strana může povolit vstup zástupcům příslušného orgánu žádající strany na území dožádané strany v rozsahu umožněném jejími právními předpisy, za účelem vyslechnutí daňového subjektu či prověření jeho záznamů a dokumentů, a to a na základě předchozího písemného souhlasu dotčené osoby. Příslušný orgán žádající strany sdělí příslušnému orgánu dožádané strany dobu a místo schůzky s dotčenými osobami. 2. Na žádost příslušného orgánu žádající strany může příslušný orgán dožádané strany umožnit zástupcům příslušného orgánu žádající strany, aby se účastnili vyhrazené části daňového šetření v dožádané straně. 3. Přistoupí-li se na žádost uvedenou v odstavci 2, vyrozumí příslušný orgán dožádané strany provádějící šetření co možná nejdříve příslušný orgán žádající strany o době a místě šetření, orgánu nebo úředníkovi pověřeném k provádění šetření a postupech a podmínkách vyžadovaných dožadovanou stranou pro provádění šetření. Veškerá rozhodnutí ohledně vedení daňového šetření provede dožádaná strana provádějící šetření. Článek 7 Možnost odmítnout žádost 1. Dožádaná strana nebude muset získat nebo poskytnout informaci, kterou by žádající strana nebyla schopna získat podle svých vlastních zákonů pro účely provádění nebo prosazení vlastních daňových zákonů. Příslušný orgán dožádané strany může odmítnout pomoc tehdy, není-li žádost učiněna ve shodě s touto Dohodou. 2. Ustanovení této Dohody nekladou na smluvní stranu závazek poskytnout informaci podléhající zvláštnímu právnímu režimu, jak je stanoveno vnitrostátními právními předpisy příslušné smluvní strany, nebo informaci, která by vyzradila jakékoliv obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup. Bez ohledu na dříve uvedené, informace typu uvedeného v čl. 5, odst.4 se nepovažuje jako taková za tajemství nebo obchodní postup pouze proto, že splňuje kritéria tohoto odstavce. 3. Dožádaná strana může odmítnout žádost o informaci, jestliže by prozrazení této informace bylo v rozporu s veřejným pořádkem. 4. Žádost o informaci nelze odmítnout na základě toho, že daňová pohledávka, která je předmětem žádosti, je zpochybňována. 5. Dožádaná strana může odmítnout žádost o informaci, jestliže žádající strana požaduje informaci k uplatnění nebo prosazení ustanovení daňového zákona žádající strany, nebo jiného požadavku s tím spojeného, který za stejných okolností diskriminuje občana dožádané strany ve srovnání s občanem žádající strany. Článek 8 Zachovávání mlčenlivosti 1. Všechny informace poskytnuté a obdržené příslušnými orgány smluvních stran se považují za důvěrné. 2. Takové informace nesmí být použity pro jiné účely než jaké jsou stanoveny v článku 1 bez předchozího písemného souhlasu příslušného orgánu dožádané strany. 3. Takové informace mohou být sděleny pouze osobám nebo orgánům (včetně soudů a správních orgánů) podílejících se na činnostech specifikovaných v článku 1 a používané těmito osobami nebo orgány pouze pro tyto účely stanovené v článku 1 včetně projednání odvolání. Pro tyto účely může být informace sdělena ve veřejném soudním řízení nebo v soudních rozhodnutích. 4. Informace poskytnuté žádající straně dle této Dohody nesmí být sděleny žádné jiné jurisdikci. Článek 9 Náklady Pokud se příslušné orgány smluvních stran nedohodnou jinak, běžné náklady vynaložené při poskytování pomoci ponese dožádaná strana, a mimořádné náklady vynaložené při poskytování pomoci (včetně odůvodněných nákladů na externí poradce v souvislosti se soudním řízením nebo podobně) ponese žádající strana. Příslušné orgány budou čas od času vzájemně konzultovat s ohledem na tento článek, a zvláště příslušný orgán dožádané strany bude konzultovat s příslušným orgánem žádající strany, pokud lze očekávat, že náklady na poskytnutí informací v daném případě budou mimořádné. Článek 10 Jazyk Žádosti o pomoc a odpovědi na tyto žádosti se vypracují v angličtině. Článek 11 Další mezinárodní dohody nebo ujednání Možnosti pomoci podle této Dohody neomezují ani nejsou omezovány možnostmi obsaženými ve stávajících mezinárodních dohodách nebo jiných ujednáních mezi smluvními stranami, které se týkají spolupráce v daňových záležitostech. Článek 12 Řešení případů vzájemnou dohodou 1. V případě problémů nebo pochybností mezi smluvními stranami, pokud jde o provádění nebo výklad této Dohody, vynasnaží se příslušné orgány vyřešit záležitost vzájemnou dohodou. 2. Kromě dohod uvedených v odstavci 1 se příslušné orgány smluvních stran mohou vzájemně dohodnout na postupech používaných podle článků 5, 6 a 9. 3. Příslušné orgány smluvních stran mohou komunikovat jeden s druhým přímo pro účely dosažení dohody podle tohoto článku. 4. Smluvní strany se mohou dohodnout také na jiných formách řešení sporů. Článek 13 Protokol Připojená příloha obsahuje vysvětlující Protokol k Dohodě, který je nedílnou součástí této Dohody. Článek 14 Vstup v platnost Smluvní strany si vzájemně písemně oznámí splnění postupů, které jsou vyžadovány jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup této Dohody v platnost. Dohoda vstoupí v platnost dnem pozdějšího data z těchto oznámení a její ustanovení se budou provádět: a) v případě trestních daňových záležitostí od tohoto dne; a b) v ostatních případech pokrytých článkem 1 ve vztahu ke zdaňovacím obdobím začínajícím 1. ledna nebo po 1. lednu kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém Dohoda vstoupí v platnost. Článek 15 Ukončení platnosti 1. Tato Dohoda zůstane v platnosti, dokud nebude vypovězena některou smluvní stranou. Každá smluvní strana může ukončit platnost této Dohody podáním písemné výpovědi. V takovém případě se Dohoda přestane v obou smluvních státech provádět k 1. lednu v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána výpověď. 2. Smluvní strana, která ukončí platnost Dohody, zůstává vázána ustanoveními článku 8, pokud se týká jakýchkoliv informací získaných na základě této Dohody. Na důkaz čehož níže podepsaní, kteří jsou k tomuto řádně zplnomocněni, podepsali tuto Dohodu. Dáno v Londýně dne 12. července 2011, ve dvou originálních vyhotoveních, v českém jazyce a v anglickém jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za vládu České republiky Michael Žantovský v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska Za vládu Jersey Freddie Cohen v. r. ministr pro mezinárodní vztahy PŘÍLOHA PROTOKOL K DOHODĚ MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU JERSEY O VÝMĚNĚ INFORMACÍ V DAŇOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH 1. S ohledem na odstavec 6 Článku 5 (Výměna informací na žádost) Dohody se rozumí, že příslušný orgán dožádané strany předá požadovanou informaci žádající straně tak rychle, jak je to jen možné. Pro zajištění rychlé odpovědi příslušný orgán dožádané strany: a) Písemně potvrdí přijetí žádosti příslušnému orgánu žádající strany a do 60 dnů od přijetí žádosti sdělí příslušnému orgánu žádající strany případné nedostatky v žádosti. b) Není-li příslušný orgán dožádané strany schopen získat a zajistit informaci do 90 dnů od přijetí žádosti, včetně toho, zda se setkal s překážkami při obstarávání informace nebo odmítne-li informaci dodat, okamžitě vyrozumí žádající stranu, vysvětlí důvod, pro který nebylo možné žádost vyřídit, povahu překážek nebo důvody svého odmítnutí. 2. S ohledem na Článek 9 (Náklady) se rozumí, že: a) Termín “běžné náklady“ zahrnuje, ale není tímto výčtem omezen, běžné správní, korespondenční a režijní výdaje vynaložené dožádanou stranou v průběhu vypracování odpovědi na žádost o informace podanou žádající stranou. b) Termín “mimořádné náklady“ zahrnuje, ale není tímto výčtem omezen: i) přiměřené náklady za rozmnožení a přepravu dokumentů nebo evidence příslušnému orgánu žádající strany; ii) přiměřené poplatky účtované finanční institucí nebo jinou třetí stranou, která má v držení evidenci, za pořizování kopií evidence a provádění výzkumu týkajícího se konkrétní žádosti o informace; iii) přiměřené náklady za stenografické zprávy a výslechy, svědectví či důkazy; iv) přiměřené poplatky a výdaje vzniklé v souvislosti s částkami aplikovanými podle platného práva za osobu, která se dobrovolně zúčastní v České republice nebo v Jersey na výslechu, svědectví nebo důkazu týkajících se konkrétní žádosti o informace; v) přiměřené poplatky za služby nevládního právního zástupce jmenovaného nebo pověřeného se souhlasem příslušného orgánu žádající strany za účelem řízení před soudy dožádané strany, které se vztahuje ke konkrétní žádosti o informace. c) Pokud lze předpokládat, že mimořádné náklady vztahující se ke konkrétní žádosti o informace převýší 500 EURO nebo ekvivalentní hodnotu v britských librách, příslušný orgán dožádané strany bude kontaktovat příslušný orgán žádající strany za účelem zjištění, zda chce žádající strana pokračovat v žádosti.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 50/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 50/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání mezi Ministerstvem kultury České republiky a Ministerstvem kultury a cestovního ruchu Ázerbájdžánské republiky o spolupráci v oblasti kultury Vyhlášeno 16. 5. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 5. 4. 2012, částka 27/2012 * Článek 1 - Smluvní strany si budou vyměňovat zkušenosti a informace o kulturní politice v rámci svých kompetencí a v souladu s vnitrostátními právními předpisy svých států. * Článek 2 - Smluvní strany budou podporovat spolupráci mezi kulturními institucemi ze svých států, jako muzei, knihovnami, divadly, hudebními tělesy a dalšími organizacemi v oblasti kultury. * Článek 3 - Smluvní strany budou podporovat vzájemnou účast českých a ázerbájdžánských umělců a souborů na mezinárodních hudebních festivalech, soutěžích a hudebních akcích konaných na území obou států a budou podporovat organizaci a realizaci společných koncertních p * Článek 4 - Smluvní strany budou podporovat vzájemná turné umělců, hudebních a divadelních souborů, folklórních souborů z obou států a účast na mezinárodních festivalech hudebního, divadelního, výtvarného a užitého umění, lidového umění pořádaných v obou zemích podle * Článek 5 - Smluvní strany si budou vyměňovat informace o mezinárodních folklórních festivalech pořádaných ve svých státech, umožní pozvání folklórních a amatérských uměleckých souborů z obou států na folklórní festivaly, festivaly lidového tance, folklórní hudby a fe * Článek 6 - Smluvní strany budou podporovat navazování a rozvíjení přímých kontaktů mezi divadly ze svých států - výměnu uměleckých souborů a divadelních vědců, pozvání pro režiséry divadelních her, jakož i výměny představení a účast na mezinárodních divadelních festi * Článek 7 - Smluvní strany budou podporovat účast svých zástupců a expertů na konferencích, sympóziích a kolokviích v oblasti kultury pořádaných druhou smluvní stranou. * Článek 8 - Smluvní strany budou spolupracovat v oblasti filmu, včetně podpory realizace společných filmových projektů. * Článek 9 - Smluvní strany budou v rámci svých kompetencí podporovat navazování přímých kontaktů v oblasti literatury, překladu a vydávání knih, budou podporovat vzájemnou spolupráci na mezinárodních akcích věnovaných literatuře a knihám, včetně knižních veletrhů a li * Článek 10 - Smluvní strany budou podporovat spolupráci muzeí, výměnu uměleckých a dalších muzejních výstav a výstav fotografií, výměnu informací o nových muzejních technologiích, jakož i navazování nových kontaktů mezi muzei a centry současného umění z obou států. * Článek 11 - Smluvní strany si budou vyměňovat informace o soupisech kulturního dědictví, uchovávání, restaurování, užívání a popularizaci, jakož i prozkoumávání možností o společném provádění restaurátorských prací, konání vědeckých a praktických seminářů, sympozií, e * Článek 12 - Smluvní strany budou v rámci svých kompetencí podporovat projekty a iniciativy prováděné v rámci UNESCO s cílem rozvíjet dialog mezi Jižním Kavkazem a střední a východní Evropou, a to včetně spolupráce Národních komisí pro UNESCO. * Článek 13 - Smluvní strany budou podporovat výměnu odborníků z oblasti kultury, za účelem výměny zkušeností, účasti na konkrétních projektech a projednávání realizace tohoto Ujednání. Celková doba za jeden kalendářní rok nepřesáhne dvacet (20) kalendářních dnů. Každá * Článek 14 - Veškeré aktivity a výměny osob v rámci tohoto Ujednání o spolupráci budou uskutečňovány v souladu se zásadou reciprocity a vzájemné výhodnosti v mezích rozpočtových možností smluvních stran. * Článek 15 - Smluvní strany budou řešit případné spory vyplývající z rozdílného výkladu nebo provádění jednotlivých článků tohoto Ujednání formou jednání a konzultací. * Článek 16 - Toto Ujednání může být písemnou cestou doplněno či změněno na základě souhlasu obou smluvních stran. * Článek 17 - Toto Ujednání vstupuje v platnost dnem podpisu a je platné do 31. prosince 2016, pokud jedna ze smluvních stran nesdělí písemnou formou diplomatickou cestou druhé smluvní straně svůj záměr vypovědět toto Ujednání, a to 6 měsíců předem. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 5. 4. 2012 50 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 5. dubna 2012 bylo v Praze podepsáno Ujednání mezi Ministerstvem kultury České republiky a Ministerstvem kultury a cestovního ruchu Ázerbájdžánské republiky o spolupráci v oblasti kultury. Ujednání vstoupilo v platnost na základě svého článku 17 dnem podpisu. České znění Ujednání a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně. UJEDNÁNÍ mezi Ministerstvem kultury České republiky a Ministerstvem kultury a cestovního ruchu Ázerbájdžánské republiky o spolupráci v oblasti kultury Ministerstvo kultury České republiky a Ministerstvo kultury a cestovního ruchu Ázerbájdžánské republiky, dále jen „Smluvní strany“, vedeny přáním dále rozvíjet a posilovat již existující přátelské vztahy mezi oběma státy, s ohledem na důležitou roli interkulturního dialogu v bilaterálních vztazích a s cílem rozvíjet spolupráci v oblasti kultury, se dohodly na následujícím: Článek 1 Smluvní strany si budou vyměňovat zkušenosti a informace o kulturní politice v rámci svých kompetencí a v souladu s vnitrostátními právními předpisy svých států. Článek 2 Smluvní strany budou podporovat spolupráci mezi kulturními institucemi ze svých států, jako muzei, knihovnami, divadly, hudebními tělesy a dalšími organizacemi v oblasti kultury. Smluvní strany vytvoří vhodné podmínky pro rozvoj spolupráce v oblasti výtvarného a múzického umění, filmu, literatury a knihoven, muzeí, užitého umění, uchovávání objektů historického kulturního dědictví, nehmotného kulturního dědictví, lidových řemesel a neprofesionálního umění. Článek 3 Smluvní strany budou podporovat vzájemnou účast českých a ázerbájdžánských umělců a souborů na mezinárodních hudebních festivalech, soutěžích a hudebních akcích konaných na území obou států a budou podporovat organizaci a realizaci společných koncertních programů a projektů. Smluvní strany budou podporovat navazování přímých kontaktů mezi hudebními institucemi a koncertními organizacemi, výměnu umělců, hudebních souborů a expertů, jakož i rozšiřování kontaktů mezi tvůrčími svazy. Článek 4 Smluvní strany budou podporovat vzájemná turné umělců, hudebních a divadelních souborů, folklórních souborů z obou států a účast na mezinárodních festivalech hudebního, divadelního, výtvarného a užitého umění, lidového umění pořádaných v obou zemích podle termínů a podmínek daných pořadateli festivalů. Článek 5 Smluvní strany si budou vyměňovat informace o mezinárodních folklórních festivalech pořádaných ve svých státech, umožní pozvání folklórních a amatérských uměleckých souborů z obou států na folklórní festivaly, festivaly lidového tance, folklórní hudby a festivaly amatérských divadel a dalších druhů lidového a amatérského umění v souladu s podmínkami a statuty akce. Článek 6 Smluvní strany budou podporovat navazování a rozvíjení přímých kontaktů mezi divadly ze svých států - výměnu uměleckých souborů a divadelních vědců, pozvání pro režiséry divadelních her, jakož i výměny představení a účast na mezinárodních divadelních festivalech pořádaných na území států obou stran. Článek 7 Smluvní strany budou podporovat účast svých zástupců a expertů na konferencích, sympóziích a kolokviích v oblasti kultury pořádaných druhou smluvní stranou. Článek 8 Smluvní strany budou spolupracovat v oblasti filmu, včetně podpory realizace společných filmových projektů. Smluvní strany budou podporovat na základě vzájemnosti účast na mezinárodních filmových festivalech pořádaných na území obou států v souladu s pravidly akce, jakož i vytváření obchodních a tvůrčích vztahů mezi kinematografickými institucemi z obou států. Článek 9 Smluvní strany budou v rámci svých kompetencí podporovat navazování přímých kontaktů v oblasti literatury, překladu a vydávání knih, budou podporovat vzájemnou spolupráci na mezinárodních akcích věnovaných literatuře a knihám, včetně knižních veletrhů a literárních akcí. Smluvní strany budou podporovat přímou spolupráci mezi knihovnami, podporovat výměnu knih, knihovníků a informačních pracovníků účastí na konferencích, sympoziích a workshopech v oblasti knihovnictví. Za účelem dalšího prohlubování vzájemné spolupráce mohou příslušné instituce smluvních stran uzavírat dohody o přímé spolupráci. Článek 10 Smluvní strany budou podporovat spolupráci muzeí, výměnu uměleckých a dalších muzejních výstav a výstav fotografií, výměnu informací o nových muzejních technologiích, jakož i navazování nových kontaktů mezi muzei a centry současného umění z obou států. Za účelem dalšího prohlubování vzájemné spolupráce mohou příslušné instituce smluvních stran uzavírat dohody o přímé spolupráci. Článek 11 Smluvní strany si budou vyměňovat informace o soupisech kulturního dědictví, uchovávání, restaurování, užívání a popularizaci, jakož i prozkoumávání možností o společném provádění restaurátorských prací, konání vědeckých a praktických seminářů, sympozií, expedicí a setkávání expertů. Článek 12 Smluvní strany budou v rámci svých kompetencí podporovat projekty a iniciativy prováděné v rámci UNESCO s cílem rozvíjet dialog mezi Jižním Kavkazem a střední a východní Evropou, a to včetně spolupráce Národních komisí pro UNESCO. Článek 13 Smluvní strany budou podporovat výměnu odborníků z oblasti kultury, za účelem výměny zkušeností, účasti na konkrétních projektech a projednávání realizace tohoto Ujednání. Celková doba za jeden kalendářní rok nepřesáhne dvacet (20) kalendářních dnů. Každá ze smluvních stran přijme maximálně čtyři (4) odborníky za jeden kalendářní rok. Podrobnosti těchto výměn budou dohodnuty smluvními stranami. Vysílající smluvní strana hradí veškeré náklady na zdravotní pojištění, které odpovídá zákonným podmínkám pro vstup a pobyt na území státu přijímající smluvní strany. Z tohoto pojištění však nesmí být vyňato ani případné hrazení nákladů spojených s repatriací osoby do státu vysílající smluvní strany. Článek 14 Veškeré aktivity a výměny osob v rámci tohoto Ujednání o spolupráci budou uskutečňovány v souladu se zásadou reciprocity a vzájemné výhodnosti v mezích rozpočtových možností smluvních stran. Organizační a finanční podmínky budou dohodnuty písemně přímo mezi smluvními stranami. Článek 15 Smluvní strany budou řešit případné spory vyplývající z rozdílného výkladu nebo provádění jednotlivých článků tohoto Ujednání formou jednání a konzultací. Článek 16 Toto Ujednání může být písemnou cestou doplněno či změněno na základě souhlasu obou smluvních stran. Článek 17 Toto Ujednání vstupuje v platnost dnem podpisu a je platné do 31. prosince 2016, pokud jedna ze smluvních stran nesdělí písemnou formou diplomatickou cestou druhé smluvní straně svůj záměr vypovědět toto Ujednání, a to 6 měsíců předem. Platnost tohoto Ujednání může být prodloužena o jeden další rok, a to písemnou cestou na základě dohody smluvních stran. Dáno v Praze dne 5. dubna 2012, ve dvou originálních vyhotoveních, každé v českém, ázerbájdžánském a anglickém jazyce, přičemž všechny jazykové verze jsou autentické. V případě nesrovnalostí ve výkladu má přednost anglická verze. Za Ministerstvo kultury České republiky Mgr. Alena Hanáková v. r. ministryně kultury Za Ministerstvo kultury a cestovního ruchu Ázerbájdžánské republiky Abulfaz Garayev v. r. ministr kultury a cestovního ruchu
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 49/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 49/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Hongkongu – zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu Vyhlášeno 10. 5. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 24. 1. 2012, částka 26/2012 * Článek 1 - OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE * Článek 2 - DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE * Článek 3 - VŠEOBECNÉ DEFINICE * Článek 4 - REZIDENT * Článek 5 - STÁLÁ PROVOZOVNA * Článek 6 - PŘÍJMY Z NEMOVITÉHO MAJETKU * Článek 7 - ZISKY PODNIKŮ * Článek 8 - VODNÍ A LETECKÁ DOPRAVA * Článek 9 - SDRUŽENÉ PODNIKY * Článek 10 - DIVIDENDY * Článek 11 - ÚROKY * Článek 12 - LICENČNÍ POPLATKY * Článek 13 - ZISKY ZE ZCIZENÍ MAJETKU * Článek 14 - PŘÍJMY ZE ZAMĚSTNÁNÍ * Článek 15 - TANTIÉMY * Článek 16 - UMĚLCI A SPORTOVCI * Článek 17 - PENZE * Článek 18 - VEŘEJNÉ FUNKCE * Článek 19 - STUDENTI * Článek 20 - OSTATNÍ PŘÍJMY * Článek 21 - METODY VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ * Článek 22 - ZÁKAZ DISKRIMINACE * Článek 23 - ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ DOHODOU * Článek 24 - VÝMĚNA INFORMACÍ * Článek 25 - SMÍŠENÁ USTANOVENÍ * Článek 26 - VSTUP V PLATNOST * Článek 27 - UKONČENÍ PLATNOSTI Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 24. 1. 2012 49 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 6. června 2011 byla v Praze podepsána Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Hongkongu – zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu. Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 26 odst. 1 dne 24. ledna 2012 a její ustanovení se budou provádět v souladu se zněním článku 26 odst. 2. České znění Smlouvy a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. SMLOUVA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU HONGKONGU - ZVLÁŠTNÍ ADMINISTRATIVNÍ OBLASTI ČÍNSKÉ LIDOVÉ REPUBLIKY O ZAMEZENÍ DVOJÍMU ZDANĚNÍ A ZABRÁNĚNÍ DAŇOVÉMU ÚNIKU V OBORU DANÍ Z PŘÍJMU VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDA HONGKONGU - ZVLÁŠTNÍ ADMINISTRATIVNÍ OBLASTI ČÍNSKÉ LIDOVÉ REPUBLIKY, přejíce si uzavřít smlouvu o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, se dohodly takto: Článek 1 OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE Tato smlouva se vztahuje na osoby, které jsou rezidenty jedné nebo obou smluvních stran. Článek 2 DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE 1. Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu ukládané jménem každé ze smluvních stran nebo jejích nižších správních útvarů nebo místních úřadů, ať je způsob vybírání jakýkoli. 2. Za daně z příjmu se považují všechny daně vybírané z celkového příjmu nebo z částí příjmu, včetně daní ze zisků ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku, daní z celkového objemu mezd či platů vyplácených podniky a rovněž daní z přírůstku majetku. 3. Současné daně, na které se tato smlouva vztahuje, jsou: a) v případě Hongkongu - zvláštní administrativní oblasti: (i) daň ze zisků, (ii) daň z platů, a (iii) daň z majetku, ať ukládaná na základě osobního výpočtu či nikoliv; b) v případě České republiky: (i) daň z příjmů fyzických osob, a (ii) daň z příjmů právnických osob. 4. Tato smlouva se bude rovněž vztahovat na jakékoliv jiné daně spadající do rámce odstavců 1 a 2 tohoto článku, které mohou být ukládány po datu podpisu této smlouvy vedle nebo místo současných daní. Příslušné úřady smluvních stran si vzájemně sdělí veškeré podstatné změny, které budou provedeny v jejich daňových zákonech. 5. Současné daně spolu s daněmi, které mohou být ukládány po podpisu této smlouvy, jsou dále nazývány, podle souvislosti, jako „česká daň“ nebo „daň Hongkongu - zvláštní administrativní oblasti“. Tyto výrazy však nezahrnují žádné penále nebo úroky ukládané na základě právních předpisů v jakékoli smluvní straně a, v případě Hongkongu - zvláštní administrativní oblasti, rovněž nezahrnují jakoukoli dodatečnou daň vyměřenou za porušení jeho daňových zákonů nebo za nesplnění povinností z nich plynoucích. Článek 3 VŠEOBECNÉ DEFINICE 1. Pro účely této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad: a) (i) výraz „Hongkong - zvláštní administrativní oblast“ označuje Hongkong - zvláštní administrativní oblast Čínské lidové republiky a rozumí se jím jakékoliv území, kde se uplatňují daňové zákony Hongkongu - zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky; (ii) výraz „Česká republika“ označuje území České republiky, na kterém jsou, podle českých právních předpisů a v souladu s mezinárodním právem, vykonávána svrchovaná práva České republiky; b) výraz „činnost“ zahrnuje rovněž vykonávání svobodného povolání a jiných činností nezávislého charakteru; c) výraz „společnost“ označuje jakoukoliv právnickou osobu nebo jakéhokoliv nositele práv považovaného pro účely zdanění za právnickou osobu; d) výraz „příslušný úřad“ označuje: (i) v případě Hongkongu - zvláštní administrativní oblasti, komisaře daňové správy nebo jeho zmocněného zástupce; (ii) v případě České republiky, ministra financí nebo jeho zmocněného zástupce; e) výrazy „jedna smluvní strana“ a „druhá smluvní strana“ označují, podle souvislosti, Českou republiku nebo Hongkong - zvláštní administrativní oblast; f) výraz „podnik“ se vztahuje k vykonávání jakékoliv činnosti; g) výrazy „podnik jedné smluvní strany“ a „podnik druhé smluvní strany“ označují, podle souvislosti, podnik provozovaný rezidentem jedné smluvní strany a podnik provozovaný rezidentem druhé smluvní strany; h) výraz „mezinárodní doprava“ označuje jakoukoli dopravu lodí nebo letadlem provozovanou podnikem jedné smluvní strany, vyjma případů, kdy je loď provozována nebo letadlo provozováno pouze mezi místy ve druhé smluvní straně; i) výraz „osoba“ zahrnuje fyzickou osobu, společnost, trast, osobní společnost a všechna jiná sdružení osob. 2. Pokud jde o provádění této smlouvy v jakémkoliv čase některou ze smluvních stran, bude mít každý výraz, který v ní není definován, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, takový význam, jenž mu náleží v tomto čase podle právních předpisů této strany pro účely daní, na které se tato smlouva vztahuje, přičemž jakýkoliv význam podle používaných daňových zákonů této strany bude převažovat nad významem daným výrazu podle jiných právních předpisů této strany. Článek 4 REZIDENT 1. Výraz „rezident smluvní strany“ označuje pro účely této smlouvy: a) v případě Hongkongu - zvláštní administrativní oblasti, (i) každou fyzickou osobu, která tam běžně žije; (ii) každou fyzickou osobu, která se tam zdržuje déle než 180 dnů během vyměřovacího roku nebo déle než 300 dnů ve dvou postupně jdoucích vyměřovacích rocích, z nichž jeden je příslušným vyměřovacím rokem; (iii) společnost, která je tam právně ustanovena nebo společnost, která je tam centrálně řízena a kontrolována, pokud je taková společnost právně ustanovena mimo Hongkong - zvláštní administrativní oblast; (iv) každou jinou osobu, která je založena podle právních předpisů Hongkongu - zvláštní administrativní oblasti nebo každou jinou osobu, která je tam centrálně řízena a kontrolována, pokud je taková jiná osoba založena mimo Hongkong - zvláštní administrativní oblast; (v) vládu Hongkongu - zvláštní administrativní oblasti; b) v případě České republiky, každou osobu, která je podle právních předpisů České republiky podrobena v České republice zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, místa vedení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria, a rovněž zahrnuje Českou republiku a její jakýkoliv nižší správní útvar nebo místní úřad. Tento výraz však nezahrnuje žádnou osobu, která je podrobena zdanění v České republice pouze z důvodu příjmu ze zdrojů v České republice. 2. Jestliže fyzická osoba je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních stran, bude její postavení určeno následovně: a) předpokládá se, že tato osoba je rezidentem pouze té strany, ve které má k dispozici stálý byt; jestliže má k dispozici stálý byt v obou stranách, předpokládá se, že je rezidentem pouze té strany, ke které má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů); b) jestliže nemůže být určeno, ve které straně má tato osoba středisko svých životních zájmů nebo jestliže nemá k dispozici stálý byt v žádné straně, předpokládá se, že je rezidentem pouze té strany, ve které se obvykle zdržuje; c) jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou stranách nebo v žádné z nich, upraví příslušné úřady smluvních stran tuto otázku vzájemnou dohodou. 3. Jestliže osoba, jiná než osoba fyzická, je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních stran, budou se příslušné úřady smluvních stran snažit tuto otázku upravit vzájemnou dohodou. V případě nenalezení vzájemné dohody příslušnými úřady smluvních stran nebude osoba považována za rezidenta ani jedné smluvní strany pro účely uplatňování jakýchkoliv výhod stanovených Smlouvou. Článek 5 STÁLÁ PROVOZOVNA 1. Výraz „stálá provozovna“ označuje pro účely této smlouvy trvalé místo k výkonu činnosti, jehož prostřednictvím je zcela nebo zčásti vykonávána činnost podniku. 2. Výraz „stálá provozovna“ zahrnuje obzvláště: a) závod; b) kancelář; c) továrnu; d) dílnu, a e) důl, naleziště ropy nebo plynu, lom nebo jakékoliv jiné místo těžby přírodních zdrojů. 3. Výraz „stálá provozovna“ rovněž zahrnuje: a) staveniště, stavební, montážní nebo instalační projekt nebo dozor s tím spojený, avšak pouze pokud takové staveniště nebo takový projekt nebo dozor trvá déle než šest měsíců; b) poskytování služeb podnikem nebo prostřednictvím zaměstnanců nebo jiných pracovníků najatých podnikem pro tento účel, avšak pouze pokud činnosti takového charakteru trvají na území smluvní strany po jedno nebo více období přesahující v úhrnu šest měsíců v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období. 4. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku se předpokládá, že výraz „stálá provozovna“ nezahrnuje: a) zařízení, které se využívá pouze za účelem uskladnění nebo vystavení zboží patřícího podniku; b) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem uskladnění nebo vystavení; c) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem zpracování jiným podnikem; d) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik; e) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem vykonávání jakékoliv jiné činnosti, která má pro podnik přípravný nebo pomocný charakter; f) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze k vykonávání jakéhokoliv spojení činností uvedených v písmenech a) až e), pokud celková činnost trvalého místa k výkonu činnosti vyplývající z tohoto spojení je přípravného nebo pomocného charakteru. 5. Jestliže, bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2, osoba - jiná než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 6 - jedná v jedné smluvní straně na účet podniku druhé smluvní strany, má se za to, že tento podnik má stálou provozovnu v prvně zmíněné smluvní straně ve vztahu ke všem činnostem, které tato osoba provádí pro podnik, jestliže tato osoba: a) má a obvykle vykonává v této straně oprávnění uzavírat smlouvy jménem podniku, pokud činnosti takovéto osoby nejsou omezeny na činnosti uvedené v odstavci 4, které, pokud by byly vykonávány prostřednictvím trvalého místa k výkonu činnosti, by nezakládaly z tohoto trvalého místa k výkonu činnosti stálou provozovnu podle ustanovení tohoto odstavce; nebo b) nemá takové oprávnění, ale obvykle udržuje v prvně zmíněné straně zásobu zboží, ze které pravidelně dodává zboží jménem podniku. 6. Nemá se za to, že podnik má stálou provozovnu ve smluvní straně jenom proto, že v této straně vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo jakéhokoliv jiného nezávislého zástupce, pokud tyto osoby jednají v rámci své řádné činnosti. 7. Skutečnost, že společnost, která je rezidentem jedné smluvní strany, ovládá nebo je ovládána společností, která je rezidentem druhé smluvní strany nebo která v této druhé straně vykonává svoji činnost (ať prostřednictvím stálé provozovny nebo jinak), neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti. Článek 6 PŘÍJMY Z NEMOVITÉHO MAJETKU 1. Příjmy, které pobírá rezident jedné smluvní strany z nemovitého majetku (včetně příjmů ze zemědělství nebo lesnictví) umístěného ve druhé smluvní straně, mohou být zdaněny v této druhé straně. 2. Výraz „nemovitý majetek“ má takový význam, jenž mu náleží podle právních předpisů smluvní strany, ve které je daný majetek umístěn. Výraz zahrnuje v každém případě příslušenství nemovitého majetku, živý a mrtvý inventář užívaný v zemědělství a lesnictví, práva, pro která platí ustanovení občanského práva vztahující se na pozemky, užívací právo k nemovitému majetku a práva na proměnlivé nebo pevné platby za těžení nebo za přivolení k těžení nerostných ložisek, pramenů a jiných přírodních zdrojů; lodě, čluny a letadla se nepovažují za nemovitý majetek. 3. Ustanovení odstavce 1 platí pro příjmy pobírané z přímého užívání, nájmu nebo každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku. 4. Ustanovení odstavců 1 a 3 platí rovněž pro příjmy z nemovitého majetku podniku. Článek 7 ZISKY PODNIKŮ 1. Zisky podniku jedné smluvní strany podléhají zdanění jen v této straně, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhé smluvní straně prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny ve druhé straně, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé provozovně. 2. Jestliže podnik jedné smluvní strany vykonává svoji činnost v druhé smluvní straně prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se, s výhradou ustanovení odstavce 3, v každé smluvní straně této stálé provozovně zisky, které by byla mohla docílit, kdyby byla jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou. 3. Při stanovení zisků stálé provozovny se povoluje odečíst náklady vynaložené pro účely stálé provozovny, včetně výloh vedení a všeobecných správních výloh takto vynaložených, ať vznikly ve straně, ve které je stálá provozovna umístěna, či jinde. 4. Jestliže je v některé smluvní straně obvyklé stanovit zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových zisků podniku jeho různým částem nebo na základě jakékoli jiné metody, která může být stanovena právními předpisy této strany, nic v odstavci 2 nevylučuje, aby tato smluvní strana stanovila zisky, jež mají být zdaněny, tímto rozdělením nebo touto jinou metodou; použití rozdělení nebo jiné metody musí být však takové, aby výsledek byl v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku. 5. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik. 6. Zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, se pro účely předchozích odstavců stanoví každý rok stejným způsobem, pokud neexistují dostatečné důvody pro jiný postup. 7. Jestliže zisky zahrnují části příjmů, o nichž se pojednává odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článků dotčena ustanoveními tohoto článku. Článek 8 VODNÍ A LETECKÁ DOPRAVA 1. Zisky podniku smluvní strany z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě podléhají zdanění jen v této straně. 2. Ustanovení odstavce 1 platí rovněž pro zisky z účasti na poolu, společném provozu nebo mezinárodní provozní organizaci. Článek 9 SDRUŽENÉ PODNIKY 1. Jestliže: a) se podnik jedné smluvní strany podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku druhé smluvní strany, nebo b) tytéž osoby se podílejí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku jedné smluvní strany i podniku druhé smluvní strany a jestliže v těchto případech jsou oba podniky ve svých obchodních nebo finančních vztazích vázány podmínkami, které sjednaly nebo jim byly uloženy a které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi nezávislými podniky, mohou jakékoliv zisky, které by, nebýt těchto podmínek, byly docíleny jedním z podniků, ale vzhledem k těmto podmínkám docíleny nebyly, být zahrnuty do zisků tohoto podniku a následně zdaněny. 2. Jestliže jedna smluvní strana zahrne do zisků podniku této strany - a následně zdaní - zisky, které podniku druhé smluvní strany byly zdaněny v této druhé straně, a zisky takto zahrnuté jsou zisky, které by byly docíleny podnikem prvně zmíněné strany, kdyby podmínky sjednané mezi oběma podniky byly takové, jaké by byly sjednány mezi nezávislými podniky, upraví tato druhá strana přiměřeně částku daně tam uložené z těchto zisků. Při stanovení této úpravy se přihlédne k ostatním ustanovením této smlouvy, a bude-li to nutné, příslušné úřady smluvních stran se za tím účelem vzájemně poradí. 3. Ustanovení odstavce 2 se nepoužijí v případě podvodu, hrubé nedbalosti nebo vědomého zanedbání. Článek 10 DIVIDENDY 1. Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem jedné smluvní strany, rezidentu druhé smluvní strany, mohou být zdaněny v této druhé straně. 2. Tyto dividendy však mohou být rovněž zdaněny ve smluvní straně, jejíž je společnost, která je vyplácí, rezidentem, a to podle právních předpisů této strany, avšak jestliže skutečný vlastník dividend je rezidentem druhé smluvní strany, daň takto uložená nepřesáhne 5 procent hrubé částky dividend. Příslušné úřady smluvních stran upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace tohoto omezení. Tento odstavec se nedotýká zdanění zisků společnosti, z nichž jsou dividendy vypláceny. 3. Výraz „dividendy“ použitý v tomto článku označuje příjmy z akciíakcií, požitkových akciíakcií nebo požitkových práv, kuksů, zakladatelských podílů nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, s podílem na zisku, jakož i jiné příjmy, které jsou podrobeny stejnému daňovému režimu jako příjmy z akciíakcií podle právních předpisů strany, jejíž je společnost, která rozdílí zisk nebo provádí platbu, rezidentem. 4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník dividend, který je rezidentem jedné smluvní strany, vykonává v druhé smluvní straně, jejíž je rezidentem společnost vyplácející dividendy, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. 5. Jestliže společnost, která je rezidentem jedné smluvní strany, dosahuje zisky nebo příjmy z druhé smluvní strany, nemůže tato druhá strana zdanit dividendy vyplácené společností, ledaže jsou tyto dividendy vypláceny rezidentu této druhé strany nebo že účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže ke stálé provozovně, která je umístěna v této druhé straně, ani podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků společnosti, i když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo zčásti ze zisků nebo z příjmů majících zdroj v této druhé straně. Článek 11 ÚROKY 1. Úroky mající zdroj v jedné smluvní straně a skutečně vlastněné rezidentem druhé smluvní strany podléhají zdanění jen v této druhé straně. 2. Výraz „úroky“ použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek jakéhokoliv druhu, ať zajištěných či nezajištěných zástavním právem na nemovitostinemovitosti a majících či nemajících právo účasti na zisku dlužníka, a zvláště, příjmy z vládních cenných papírůcenných papírů a příjmy z obligací nebo dluhopisů, včetně prémií a výher, které se vážou k těmto cenným papírůmcenným papírům, obligacím nebo dluhopisům. Penále ukládané za pozdní platbu se nepovažuje za úroky pro účely tohoto článku. Výraz „úroky“ nezahrnuje žádnou část příjmu, která je považována za dividendu podle ustanovení článku 10 odstavce 3. 3. Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník úroků, který je rezidentem jedné smluvní strany, vykonává v druhé smluvní straně, ve které mají úroky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, se skutečně váže k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. 4. Předpokládá se, že úroky mají zdroj ve smluvní straně, jestliže plátcem je rezident této strany. Jestliže však plátce úroků, ať je nebo není rezidentem některé smluvní strany, má ve smluvní straně stálou provozovnu, ve spojení s níž došlo k zadlužení, z něhož jsou úroky placeny, a tyto úroky jdou k tíži takové stálé provozovny, předpokládá se, že tyto úroky mají zdroj v té straně, ve které je stálá provozovna umístěna. 5. Jestliže existuje zvláštní vztah mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, a částka úroků přesahuje, z jakéhokoliv důvodu, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takového vztahu, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každé smluvní strany, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy. Článek 12 LICENČNÍ POPLATKY 1. Licenční poplatky mající zdroj v jedné smluvní straně a vyplácené rezidentu druhé smluvní strany mohou být zdaněny v této druhé straně. 2. Tyto licenční poplatky však mohou být rovněž zdaněny ve smluvní straně, ve které mají zdroj, a to podle právních předpisů této strany, avšak jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků je rezidentem druhé smluvní strany, daň takto uložená nepřesáhne 10 procent hrubé částky licenčních poplatků. Příslušné úřady smluvních stran upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace tohoto omezení. 3. Výraz „licenční poplatky“ použitý v tomto článku označuje platby jakéhokoliv druhu obdržené jako náhrada za užití nebo za právo na užití jakéhokoliv autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně kinematografických filmů nebo filmů nebo pásek používaných pro rozhlasové nebo televizní vysílání, jakéhokoliv patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo postupu nebo za užití nebo za právo na užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké. 4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků, který je rezidentem jedné smluvní strany, vykonává v druhé smluvní straně, ve které mají licenční poplatky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže právo nebo majetek, které dávají vznik licenčním poplatkům, se skutečně vážou k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. 5. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj ve smluvní straně, jestliže plátcem je rezident této strany. Jestliže však plátce licenčních poplatků, ať je nebo není rezidentem některé smluvní strany, má ve smluvní straně stálou provozovnu, ve spojení s níž vznikla povinnost platit licenční poplatky, a tyto licenční poplatky jdou k tíži takové stálé provozovny, předpokládá se, že tyto licenční poplatky mají zdroj v té straně, ve které je stálá provozovna umístěna. 6. Jestliže existuje zvláštní vztah mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, a částka licenčních poplatků přesahuje, z jakéhokoliv důvodu, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takového vztahu, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každé smluvní strany, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy. Článek 13 ZISKY ZE ZCIZENÍ MAJETKU 1. Zisky, které pobírá rezident jedné smluvní strany ze zcizení nemovitého majetku uvedeného v článku 6 a umístěného ve druhé smluvní straně, mohou být zdaněny v této druhé straně. 2. Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí provozního majetku stálé provozovny, jež má podnik jedné smluvní strany ve druhé smluvní straně, včetně zisků ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem), mohou být zdaněny v této druhé straně. 3. Zisky, které pobírá podnik smluvní strany ze zcizení lodí nebo letadel provozovaných v mezinárodní dopravě nebo movitého majetku sloužícího k provozování těchto lodí nebo letadel, podléhají zdanění jen v této straně. 4. Zisky, které pobírá rezident jedné smluvní strany ze zcizení akciíakcií nebo jiných práv na společnosti, hodnota jejíchž aktiv se odvozuje z více než 50 procent z nemovitého majetku umístěného ve druhé smluvní straně, mohou být zdaněny v této druhé straně. Tento odstavec se však nepoužije na zisky pobírané ze zcizení akciíakcií nebo jiných práv: a) kotovaných na burze; nebo b) zcizených nebo vyměněných v rámci reorganizace společnosti, jako je fúze, rozdělení nebo podobná operace; nebo c) na společnosti, hodnota jejíchž aktiv se odvozuje z více než 50 procent z nemovitého majetku, ve kterém společnost vykonává svoji činnost. 5. Zisky ze zcizení jakéhokoliv jiného majetku, než který je uveden v odstavcích 1, 2, 3 a 4, podléhají zdanění jen ve smluvní straně, jejíž je zcizitel rezidentem. Článek 14 PŘÍJMY ZE ZAMĚSTNÁNÍ 1. Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jedné smluvní strany z důvodu zaměstnání, podléhají s výhradou ustanovení článků 15, 17 a 18 zdanění jen v této straně, pokud zaměstnání není vykonáváno ve druhé smluvní straně. Jeli tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny z něj pobírané zdaněny v této druhé straně. 2. Odměny, které pobírá rezident jedné smluvní strany z důvodu zaměstnání vykonávaného ve druhé smluvní straně, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvně zmíněné straně, jestliže všechny následující podmínky jsou splněny: a) příjemce se zdržuje ve druhé straně po jedno nebo více období nepřesahující v úhrnu 183 dny v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce, a b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem druhé strany, a c) odměny nejdou k tíži stálé provozovny, kterou má zaměstnavatel ve druhé straně. 3. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku mohou být odměny pobírané z důvodu zaměstnání vykonávaného na palubě lodi nebo letadla provozované nebo provozovaného podnikem smluvní strany v mezinárodní dopravě zdaněny v této straně. Článek 15 TANTIÉMY Tantiémy a jiné podobné platby, které pobírá rezident jedné smluvní strany jako člen správní rady nebo jakéhokoliv jiného obdobného orgánu společnosti, která je rezidentem druhé smluvní strany, mohou být zdaněny v této druhé straně. Článek 16 UMĚLCI A SPORTOVCI 1. Příjmy, které pobírá rezident jedné smluvní strany jako na veřejnosti vystupující umělec, jako divadelní, filmový, rozhlasový nebo televizní umělec nebo hudebník nebo jako sportovec z takovýchto osobně vykonávaných činností ve druhé smluvní straně, mohou být bez ohledu na ustanovení článků 7 a 14 zdaněny v této druhé straně. 2. Jestliže příjmy z činností osobně vykonávaných umělcem nebo sportovcem neplynou umělci nebo sportovci samému, nýbrž jiné osobě, mohou být tyto příjmy bez ohledu na ustanovení článků 7 a 14 zdaněny ve smluvní straně, ve které jsou činnosti umělce nebo sportovce vykonávány. Článek 17 PENZE 1. Penze a jakékoliv jiné podobné platy (včetně penzí souvisejících s výkonem veřejných funkcí a plateb prováděných na základě legislativy o sociálním zabezpečení) mající zdroj v jedné smluvní straně a vyplácené rezidentu druhé smluvní strany podléhají zdanění jen v prvně zmíněné straně. 2. Ustanovení odstavce 1 se použije na penzi a jakýkoliv jiný podobný plat vyplácenou nebo vyplácený rezidentu smluvní strany bez ohledu na skutečnost, zda je tato penze nebo plat vyplácena nebo vyplácen z důvodu dřívějšího zaměstnání. Článek 18 VEŘEJNÉ FUNKCE 1. a) Platy, mzdy a jiné podobné odměny, jiné než penze, vyplácené jednou smluvní stranou nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem této strany fyzické osobě za služby prokazované této straně nebo útvaru nebo úřadu podléhají zdanění jen v této straně. b) Takové platy, mzdy a jiné podobné odměny však podléhají zdanění jen ve druhé smluvní straně, jestliže služby jsou prokazovány v této straně a fyzická osoba, která je rezidentem této strany: (i) je, v případě České republiky, státním občanem České republiky, a, v případě Hongkongu – zvláštní administrativní oblasti, má právo na pobyt v Hongkongu – zvláštní administrativní oblasti; nebo (ii) se nestala rezidentem této strany jen z důvodu prokazování těchto služeb. 2. Ustanovení článků 14, 15 a 16 se použijí na platy, mzdy a jiné podobné odměny za služby prokazované v souvislosti s průmyslovou nebo obchodní činností vykonávanou některou smluvní stranou nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem této strany. Článek 19 STUDENTI Platby, které dostává za účelem úhrady nákladů své výživy, vzdělávání nebo studia student nebo žák, který je nebo bezprostředně před svým příjezdem do jedné smluvní strany byl rezidentem druhé smluvní strany a který se zdržuje v prvně zmíněné straně pouze za účelem svého vzdělávání nebo studia, nepodléhají zdanění v této straně za předpokladu, že takovéto platby plynou ze zdrojů mimo tuto stranu. Článek 20 OSTATNÍ PŘÍJMY 1. Části příjmů rezidenta smluvní strany, ať mají zdroj kdekoliv, o kterých se nepojednává v předchozích článcích této smlouvy, podléhají zdanění jen v této straně. 2. Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí na příjmy jiné než příjmy z nemovitého majetku, který je definován v článku 6 odstavci 2, jestliže příjemce takových příjmů, který je rezidentem jedné smluvní strany, vykonává v druhé smluvní straně svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže právo nebo majetek, pro které se příjmy platí, se skutečně vážou k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. Článek 21 METODY VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ 1. V případě rezidenta Hongkongu - zvláštní administrativní oblasti bude dvojí zdanění vyloučeno následovně: S výhradou ustanovení právních předpisů Hongkongu - zvláštní administrativní oblasti vztahujících se k povolení zápočtu daně zaplacené v jurisdikci mimo Hongkong - zvláštní administrativní oblast oproti dani Hongkongu – zvláštní administrativní oblasti (která neovlivní obecnou zásadu tohoto článku), bude česká daň zaplacená podle právních předpisů České republiky a v souladu s touto smlouvou z příjmu pobíraného osobou, která je rezidentem Hongkongu - zvláštní administrativní oblasti ze zdrojů na území České republiky, ať přímo nebo prostřednictvím srážky, povolena jako zápočet oproti dani Hongkongu - zvláštní administrativní oblasti splatné s ohledem na tento příjem za předpokladu, že zápočet takto povolený nepřesáhne částku daně Hongkongu – zvláštní administrativní oblasti vypočtenou z tohoto příjmu v souladu s daňovými zákony Hongkongu - zvláštní administrativní oblasti. 2. S výhradou ustanovení právních předpisů České republiky týkajících se vyloučení dvojího zdanění, bude v případě rezidenta České republiky dvojí zdanění vyloučeno následovně: a) Česká republika může při ukládání daní svým rezidentům zahrnout do daňového základu, ze kterého se takové daně ukládají, části příjmu, které mohou být v souladu s ustanoveními této smlouvy rovněž zdaněny v Hongkongu – zvláštní administrativní oblasti, avšak povolí snížit částku daně vypočtenou z takového základu o částku rovnající se dani zaplacené v Hongkongu – zvláštní administrativní oblasti. Částka, o kterou se daň sníží, však nepřesáhne tu část české daně vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá na příjem, který může být v souladu s ustanoveními této smlouvy zdaněn v Hongkongu – zvláštní administrativní oblasti. b) Jestliže je v souladu s jakýmkoliv ustanovením Smlouvy příjem pobíraný rezidentem České republiky osvobozen od zdanění v České republice, Česká republika může přesto, při výpočtu částky daně ze zbývajících příjmů tohoto rezidenta, vzít v úvahu osvobozený příjem. Článek 22 ZÁKAZ DISKRIMINACE 1. Osoby, které jsou, v případě České republiky, jejími státními občany nebo které jsou zřízeny podle jejích platných právních předpisů, a osoby, které mají, v případě Hongkongu - zvláštní administrativní oblasti, právo na pobyt v Hongkongu - zvláštní administrativní oblasti nebo tam jsou právně ustanoveny nebo jinak založeny, nebudou podrobeny ve druhé smluvní straně žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeny osoby, které jsou státními občany této druhé strany nebo které jsou zřízeny podle jejích platných právních předpisů (pokud je touto druhou stranou Česká republika) nebo které mají právo na pobyt v této druhé straně nebo tam jsou právně ustanoveny nebo jinak založeny (pokud je touto druhou stranou Hongkong - zvláštní administrativní oblast), a které jsou, zejména s ohledem na rezidenci, ve stejné situaci. Toto ustanovení se bez ohledu na ustanovení článku 1 vztahuje rovněž na osoby, které nejsou rezidenty jedné nebo obou smluvních stran. 2. Zdanění stálé provozovny, jež má podnik jedné smluvní strany ve druhé smluvní straně, nebude v této druhé straně nepříznivější než zdanění podniků této druhé strany, které vykonávají tytéž činnosti. 3. Pokud se nebudou aplikovat ustanovení článku 9 odstavce 1, článku 11 odstavce 5 nebo článku 12 odstavce 6, budou úroky, licenční poplatky a jiné výlohy placené podnikem jedné smluvní strany rezidentu druhé smluvní strany odčitatelné pro účely stanovení zdanitelných zisků takového podniku za stejných podmínek, jako kdyby byly placeny rezidentu prvně zmíněné strany. 4. Podniky jedné smluvní strany, jejichž kapitál je zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo vlastněn nebo kontrolován jedním nebo více rezidenty druhé smluvní strany, nebudou podrobeny v prvně zmíněné straně žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeny ostatní podobné podniky prvně zmíněné strany. 5. Nic z toho, co je obsaženo v tomto článku nebude vykládáno jako závazek jedné smluvní strany, aby přiznala rezidentům druhé smluvní strany jakékoliv osobní úlevy, slevy a snížení daně z důvodu osobního stavu nebo povinností k rodině, které přiznává svým vlastním rezidentům. 6. Ustanovení tohoto článku se bez ohledu na ustanovení článku 2 vztahují na daně všeho druhu a pojmenování. Článek 23 ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ DOHODOU 1. Jestliže se osoba domnívá, že opatření jedné nebo obou smluvních stran vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními této smlouvy, může, bez ohledu na opravné prostředky, které poskytují domácí právní předpisy těchto stran, předložit svůj případ příslušnému úřadu smluvní strany, jejíž je rezidentem nebo, pokud její případ spadá pod článek 22 odstavec 1, úřadu smluvní strany, jejíž je státním občanem nebo podle jejíchž platných právních předpisů je zřízena (v případě České republiky), nebo, ve které má právo na pobyt nebo ve které je právně ustanovena nebo jinak založena (v případě Hongkongu - zvláštní administrativní oblasti). Případ musí být předložen do tří let od prvního oznámení opatření vedoucího ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními této smlouvy. 2. Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a nebude-li sám schopen najít uspokojivé řešení, bude se snažit případ vyřešit vzájemnou dohodou s příslušným úřadem druhé smluvní strany tak, aby se zamezilo zdanění, které není v souladu s touto smlouvou. Jakákoliv dosažená dohoda bude uskutečněna bez ohledu na jakékoliv časové lhůty v domácích právních předpisech smluvních stran. 3. Příslušné úřady smluvních stran se budou snažit vyřešit vzájemnou dohodou jakékoliv obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo provádění této smlouvy. Mohou rovněž spolu konzultovat za účelem vyloučení dvojího zdanění v případech neupravených v této smlouvě. 4. Příslušné úřady smluvních stran mohou vejít v přímý styk za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců, a to včetně prostřednictvím společné komise složené z nich samých nebo jejich zástupců. Článek 24 VÝMĚNA INFORMACÍ 1. Příslušné úřady smluvních stran si budou na požádání vyměňovat takové informace, u nichž lze předpokládat, že jsou relevantní ve vztahu k provádění ustanovení této smlouvy nebo ve vztahu k provádění nebo vymáhání domácích právních předpisů smluvních stran, které se vztahují na daně, jež jsou předmětem této smlouvy, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu se Smlouvou. Výměna informací není omezena článkem 1. 2. Veškeré informace obdržené smluvní stranou podle odstavce 1 budou udržovány v tajnosti stejným způsobem jako informace získané podle domácích právních předpisů této strany a budou poskytnuty pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních úřadů), které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, které jsou uvedeny v odstavci 1, vymáháním nebo trestním stíháním ve věci těchto daní nebo rozhodováním o opravných prostředcích ve vztahu k těmto daním. Tyto osoby nebo úřady použijí tyto informace jen k těmto účelům. Mohou sdělit tyto informace při veřejných soudních řízeních nebo v soudních rozhodnutích. Informace nebudou poskytnuty za jakýmkoliv účelem jakékoliv třetí jurisdikci. 3. Ustanovení odstavců 1 a 2 nebudou v žádném případě vykládána tak, že ukládají smluvní straně povinnost: a) provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy a správní praxi této nebo druhé smluvní strany; b) poskytnout informace, které nemohou být získány na základě právních předpisů nebo v běžném správním řízení této nebo druhé smluvní strany; c) poskytnout informace, které by odhalily jakékoliv obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup, nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem. 4. Jestliže jsou v souladu s tímto článkem jednou smluvní stranou požadovány informace, druhá smluvní strana použije svých opatření zaměřených na získávání informací, aby získala požadované informace, i když tato druhá strana takové informace nepotřebuje pro své vlastní daňové účely. Povinnost obsažená v předchozí větě podléhá omezením odstavce 3, ale v žádném případě nebudou tato omezení vykládána tak, že umožňují smluvní straně odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že nemá domácí zájem na takových informacích. 5. Ustanovení odstavce 3 nebudou v žádném případě vykládána tak, že umožňují smluvní straně odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že informacemi disponuje bankabanka, jiná finanční instituce, pověřenec nebo osoba, která jedná v zastoupení nebo jako zmocněnec, nebo proto, že se informace vztahují k vlastnickým podílům na osobě. Článek 25 SMÍŠENÁ USTANOVENÍ 1. Nic v této smlouvě se nedotýká daňových výsad členů konzulárních úřadů a vládních misí, které jim přísluší na základě obecných pravidel mezinárodního práva nebo na základě ustanovení zvláštních mezinárodních dohod. 2. Nic v této smlouvě neovlivňuje právo každé smluvní strany uplatňovat své domácí právní předpisy a opatření týkající se vyhýbání se daňové povinnosti, a to bez ohledu na jejich označení. Článek 26 VSTUP V PLATNOST 1. Smluvní strany si vzájemně oznámí splnění postupů požadovaných jejich domácím právem pro vstup této smlouvy v platnost. Tato smlouva vstoupí v platnost dnem pozdějšího z těchto oznámení. 2. Ustanovení této smlouvy se budou následně provádět: a) v Hongkongu - zvláštní administrativní oblasti: pokud jde o daň Hongkongu - zvláštní administrativní oblasti, ve vztahu k jakémukoli vyměřovacímu roku začínajícímu 1. dubna v kalendářním roce následujícím po roce, v němž tato smlouva vstoupí v platnost, nebo později; b) v České republice: (i) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu v kalendářním roce následujícím po roce, v němž Smlouva vstoupí v platnost, nebo později; (ii) pokud jde o ostatní daně z příjmů, na příjmy za každý daňový rok začínající 1. ledna v kalendářním roce následujícím po roce, v němž Smlouva vstoupí v platnost, nebo později. Článek 27 UKONČENÍ PLATNOSTI Tato smlouva zůstane v platnosti dokud nebude vypovězena některou smluvní stranou. Každá smluvní strana může podáním písemné výpovědi druhé smluvní straně ukončit platnost této smlouvy, a to nejméně šest měsíců před koncem každého kalendářního roku následujícího po období pěti let ode dne vstupu Smlouvy v platnost. V takovém případě se tato smlouva přestane provádět: a) v Hongkongu - zvláštní administrativní oblasti: pokud jde o daň Hongkongu - zvláštní administrativní oblasti, ve vztahu k jakémukoli vyměřovacímu roku začínajícímu 1. dubna v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později; b) v České republice: (i) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později; (ii) pokud jde o ostatní daně z příjmů, na příjmy za každý daňový rok začínající 1. ledna v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později. Na důkaz toho podepsaní, k tomu řádně zmocněni, podepsali tuto smlouvu. Dáno v Praze dne 6. června 2011 ve dvou původních vyhotoveních, v českém, čínském a anglickém jazyce, přičemž všechny texty jsou autentické. V případě jakéhokoliv rozdílu bude rozhodujícím anglický text. Za vládu České republiky Miroslav Kalousek ministr financí Za vládu Hongkongu - zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky K. C. Chan ministr pro finanční služby a finanční správu
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 48/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 48/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Bermud o výměně informací v daňových záležitostech Vyhlášeno 10. 5. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 14. 3. 2012, částka 26/2012 * Článek 1 - Předmět a rozsah Dohody * Článek 2 - Jurisdikce * Článek 3 - Daně, na které se Dohoda vztahuje * Článek 4 - Všeobecné definice * Článek 5 - Výměna informací na základě žádosti * Článek 6 - Daňové šetření v zahraničí * Článek 7 - Možnost odmítnout žádost * Článek 8 - Zachovávání mlčenlivosti * Článek 9 - Náklady * Článek 10 - Implementace * Článek 11 - Jazyk * Článek 12 - Další mezinárodní dohody nebo ujednání * Článek 13 - Řešení případů vzájemnou dohodou * Článek 14 - Protokol * Článek 15 - Vstup v platnost * Článek 16 - Ukončení platnosti * PŘÍLOHA Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 14. 3. 2012 48 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. srpna 2011 byla na Bermudách podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Bermud o výměně informací v daňových záležitostech. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 15 dne 14. března 2012 a její ustanovení se budou provádět v souladu se zněním písmen a) a b) téhož článku. České znění Dohody se vyhlašuje současně. DOHODA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU BERMUD O VÝMĚNĚ INFORMACÍ V DAŇOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH Vzhledem k tomu, že vláda České republiky a vláda Bermud (zmocněná vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska) (“smluvní strany“) si uvědomují, že současné právní předpisy upravují výměnu informací v trestních otázkách; Vzhledem k tomu, že smluvní strany již dlouhodobě podporují mezinárodní úsilí v boji proti finanční a jiné trestné činnosti, včetně odhalování financování terorismu; Vzhledem k tomu, že Bermudy přistoupily dne 15. května 2000 k formálnímu písemnému závazku plnění OECD standardů transparentnosti a výměny informací a od té doby se aktivně účastní OECD Globálního fóra týkajícího se zdanění; Vzhledem k tomu, že smluvní strany si přejí zlepšit a usnadnit podmínky týkající se výměny informací ohledně daní; Vzhledem k přistoupení k této Dohodě smluvní strany nemají v úmyslu zavést škodlivá či restriktivní opatření založená na nekalých daňových praktikách vůči rezidentům či občanům druhé smluvní strany, a to po dobu platnosti této Dohody, kdy smluvní strany plní povinnosti dle této Dohody; Nyní se smluvní strany proto dohodly uzavřít následující Dohodu, usilujíce o usnadnění výměny informací v daňových záležitostech: Článek 1 Předmět a rozsah Dohody Příslušné orgány smluvních stran zajistí spolupráci prostřednictvím výměny informací, u kterých lze předpokládat, že jsou významné pro provádění a prosazování vnitrostátních právních předpisů smluvních stran týkajících se daní, na které se vztahuje tato Dohoda. Takové informace zahrnují informace, u nichž lze předpokládat, že jsou významné pro stanovení, vyměření a výběr těchto daní, vymáhání daňových pohledávek, nebo pro vyšetřování nebo stíhání daňových trestných činůtrestných činů. Informace se vyměňují v souladu s ustanovením této Dohody a jsou považovány za důvěrné podle článku 8. Práva, zajištěná osobám zákony nebo administrativními postupy dožádané strany, zůstávají v platnosti v takovém rozsahu, aby neoprávněně nezabraňovala a nezdržovala efektivní výměnu informací. Článek 2 Jurisdikce Dožádaná strana není povinna poskytnout informace, které nejsou v držení u jejích orgánů nebo které nejsou k dispozici nebo pod kontrolou osob, které patří do její územní jurisdikce. Článek 3 Daně, na které se Dohoda vztahuje 1. Daně, které jsou předmětem této Dohody, jsou: a) v případě České republiky: (i) daň z příjmů fyzických osob; (ii) daň z příjmů právnických osob; (iii) daň z nemovitostínemovitostí; (iv) daň z přidané hodnoty; (v) spotřební daň. b) v případě Bermud přímé daně všech druhů a popisu. 2. Tato Dohoda se vztahuje také na všechny stejné daně zavedené po datu podpisu této Dohody mimo nebo namísto stávajících daní. Tato Dohoda se vztahuje také na všechny obdobné daně zavedené po datu podpisu této Dohody mimo nebo namísto stávajících daní, pokud s tím souhlasí příslušné orgány smluvních stran. Kromě toho daně, na které se tato Dohoda vztahuje, mohou být rozšířeny nebo modifikovány vzájemnou dohodou smluvních stran ve formě výměny dopisů. Příslušné orgány smluvních stran oznámí jeden druhému všechny podstatné změny systému zdanění a souvisejících opatření na sběr informací, na které se tato Dohoda vztahuje. Článek 4 Všeobecné definice 1. Pro účely této Dohody, pokud není definováno jinak, výraz: a) “smluvní strana“ znamená Česká republika nebo Bermudy podle souvislosti; b) “příslušný orgán“ znamená i) v případě České republiky ministr financí nebo zplnomocněný zástupce ministra; ii) v případě Bermud ministr financí nebo zplnomocněný zástupce ministra; c) “osoba“ zahrnuje osobu, společnost a jakoukoliv jinou skupinu osob; d) “společnost“ označuje jakoukoliv právnickou osobu nebo jakéhokoliv nositele práv považovaného pro účely zdanění za právnickou osobu; e) “veřejně obchodovaná společnost“ znamená jakoukoliv společnost, jejíž základní třída akciíakcií je kótována na uznávané burze za předpokladu, že její kótované akcieakcie může veřejnost okamžitě nakoupit nebo prodat. AkcieAkcie mohou být nakupovány nebo prodávány “veřejností“, jestliže nákup nebo prodej akciíakcií není implicitně nebo explicitně omezen na limitovanou skupinu investorů; f) “základní třída akciíakcií“ znamená třídu nebo třídy akciíakcií představující většinu hlasovacích práv a hodnotu společnosti; g) “uznávaná burza“ znamená jakoukoliv burzu, na které se dohodnou příslušné orgány smluvních stran, včetně burzy smluvních stran; h) “kolektivní investiční fond nebo program“ znamená jakýkoliv sdružený investiční nástroj bez ohledu na právní formu. Termín “kolektivní investiční fond nebo program“ znamená jakýkoliv kolektivní investiční fond nebo program za předpokladu, že emise, akcieakcie nebo jiné podíly na fondu nebo programu může veřejnost ihned nakoupit, prodat nebo nabídnout ke zpětnému odkoupení. Emise, akcieakcie nebo jiné podíly na fondu nebo programu může “veřejnost“ ihned nakoupit, prodat nebo nabídnout ke zpětnému odkoupení, není-li tento nákup, prodej nebo zpětné odkoupení implicitně nebo explicitně omezeno na limitovanou skupinu investorů; i) “daň“ znamená jakoukoliv daň, na kterou se Dohoda vztahuje; j) “žádající strana“ znamená smluvní stranu vyžadující informace; k) “dožádaná strana“ znamená smluvní stranu, která je požádána o poskytnutí informací; l) “opatření na sběr informací“ znamená zákony a správní nebo soudní postupy, které umožňují smluvní straně získat nebo poskytnout požadované informace; m) “informace“ znamená jakoukoliv skutečnost, prohlášení nebo záznam v libovolné formě; n) “trestní daňové záležitosti“ znamená jakékoliv daňové záležitosti zahrnující úmyslné jednání, na které se vztahuje stíhání podle trestního práva žádající strany; o) “trestní právo“ znamená všechny příslušné právní normy určené jako takové podle vnitrostátního práva bez ohledu na to, zda jsou obsaženy v daňových zákonech, trestním zákoníku nebo jiných právních předpisech. 2. Pojem “relevantní“, kdekoliv je použit v této Dohodě v souvislosti s informacemi, bude interpretován ve významu, který zajistí, že informace budou považovány za relevantní bez ohledu na skutečnost, že konečné zhodnocení důležitosti informace pro probíhající šetření může být učiněno až po obdržení informace. 3. Pokud jde o provádění této Dohody v jakémkoliv čase některou ze smluvních stran, bude mít každý výraz, který v ní není definován, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, takový význam pro účely daní, na které se vztahuje Dohoda, jenž mu náleží v tomto čase podle právních předpisů této strany, přičemž jakýkoliv význam podle používaných daňových zákonů této strany bude převažovat nad významem daným výrazu podle jiných právních předpisů této strany. Článek 5 Výměna informací na základě žádosti 1. Příslušný orgán dožádané strany poskytne na žádost informace pro účely uvedené v článku 1. Tyto informace se vymění bez ohledu na to, zda by jednání, které je šetřeno, bylo trestným činemtrestným činem podle zákonů dožádané strany, pokud by se takové jednání u dožádané strany objevilo. 2. Jestliže informace ve vlastnictví příslušného orgánu dožádané strany nestačí ke splnění žádosti o informace, použije tato strana veškerá potřebná opatření pro zjištění relevantních informací tak, aby zajistila žádající straně požadovanou informaci, bez ohledu na to, že dožádaná strana nemusí potřebovat tuto informaci pro své vlastní daňové účely. 3. Jestliže to specificky požaduje příslušný orgán žádající strany, zajistí příslušný orgán dožádané strany informace podle tohoto článku v rozsahu, který mu umožňují vnitrostátní právní předpisy, ve formě písemných svědectví a ověřených kopií originálních dokumentů. 4. Každá smluvní strana zajistí, aby její příslušné orgány pro účely uvedené v článku 1 Dohody měly oprávnění získat a na žádost poskytnout: a) informace v držení bankbank, jiných finančních institucí a jakékoliv osoby jednající v zastoupení nebo v postavení zmocněnce včetně pověřenců a svěřenských správců; b) informace týkající se vlastnictví společností, sdružení, trustů, nadací, “Anstalten“ a jiných osob, včetně, v rozsahu ustanovení článku 2, informací ohledně vlastnictví jakýchkoliv dalších osob z řetězu vlastnictví; v případě trustů, informace o zakladatelích, správcích a beneficientech; a v případě nadací informace o zakladatelích, členech správní rady a beneficientech. Dále, tato Dohoda nevytváří závazek smluvních stran získat nebo poskytnout vlastnické informace, pokud jde o veřejně obchodovatelné společnosti nebo veřejné kolektivní investiční fondy nebo programy, pokud tyto informace nelze získat bez vzniku neúměrných obtíží. 5. Příslušný orgán žádající strany poskytne příslušnému orgánu dožádané strany následující informace, aby prokázal předpokládaný význam informací v žádosti: (a) totožnost osoby, u které je prováděno šetření či vyšetřování; (b) údaj o požadované informaci včetně její povahy a formy, ve které si žádající strana přeje obdržet informaci od dožádané strany; (c) daňový účel, pro který se informace požaduje; (d) podklady, na základě kterých se domnívá, že dožádaná strana má požadovanou informaci k dispozici nebo že ji má pod kontrolou osoba v rámci jurisdikce dožádané strany nebo kterou může tato osoba získat; (e) ve známém rozsahu jméno a adresu osoby, o které se domnívá, že má požadovanou informaci k dispozici; (f) prohlášení, že žádost je v souladu se zákonnou a administrativní praxí žádající strany, že pokud by požadovaná informace byla v rámci jurisdikce žádající strany, potom by byl příslušný orgán žádající strany schopen získat informaci podle zákonů žádající strany nebo běžným administrativním postupem a že je ve shodě s touto Dohodou; (g) prohlášení, že žádající strana využila všechny dostupné prostředky na svém území, aby informaci získala, s výjimkou těch, které by vedly ke vzniku neúměrných obtíží. 6. Příslušný orgán dožádané strany zašle požadované informace žádající straně tak rychle, jak je to jen možné. Pro zajištění rychlé odpovědi příslušný orgán dožádané strany: a) písemně potvrdí přijetí žádosti příslušnému orgánu žádající strany a do 60 dnů od přijetí žádosti sdělí příslušnému orgánu žádající strany případné nedostatky v žádosti. b) není-li příslušný orgán dožádané strany schopen získat a zajistit informaci do 90 dnů od přijetí žádosti, včetně toho, zda se setkal s překážkami při obstarávání informace nebo odmítne-li informaci dodat, okamžitě vyrozumí žádající stranu, vysvětlí důvod, pro který nebylo možné žádost vyřídit, povahu překážek nebo důvody svého odmítnutí. Článek 6 Daňové šetření v zahraničí 1. Smluvní strana může povolit vstup zástupcům příslušného orgánu druhé smluvní strany na území prvně jmenované strany za účelem vyslechnutí daňového subjektu či prověření jeho záznamů a dokumentů, a to a na základě předchozího písemného souhlasu dotčených osob. Příslušný orgán druhé jmenované strany sdělí příslušnému orgánu prvně jmenované strany dobu a místo schůzky s dotčenými osobami. 2. Na žádost příslušného orgánu jedné smluvní strany může příslušný orgán druhé smluvní strany umožnit zástupcům příslušného orgánu prvně jmenované strany, aby se účastnili vyhrazené části daňového šetření v druhé jmenované straně. 3. Přistoupí-li se na žádost uvedenou v odstavci 2, vyrozumí příslušný orgán smluvní strany provádějící šetření co možná nejdříve příslušný orgán druhé strany o době a místě šetření, orgánu nebo úředníkovi pověřeném k provádění šetření a postupech a podmínkách vyžadovaných prvně jmenovanou stranou pro provádění šetření. Veškerá rozhodnutí ohledně vedení daňového šetření provede strana provádějící šetření. Článek 7 Možnost odmítnout žádost 1. Dožádaná strana nebude muset získat nebo poskytnout informaci, kterou by žádající strana nebyla schopna získat podle svých vlastních zákonů pro účely provádění nebo prosazení vlastních daňových zákonů. Příslušný orgán dožádané strany může odmítnout pomoc tehdy, není-li žádost učiněna ve shodě s touto Dohodou. 2. Ustanovení této Dohody nekladou na smluvní stranu závazek dodat informaci, která by vyzradila jakékoliv obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup. Bez ohledu na dříve uvedené, informace typu uvedeného v čl. 5, odst. 4 se nepovažuje jako taková za tajemství nebo obchodní postup pouze proto, že splňuje kritéria tohoto odstavce. 3. Ustanovení této Dohody nekladou na smluvní stranu závazek získat nebo poskytnout informace, které by prozradily tajnou komunikaci mezi klientem a advokátemadvokátem, právním poradcem nebo jiným uznaným právním zástupcem, kde taková komunikace je: (a) vytvořena pro účely zjištění nebo poskytnutí právní rady nebo (b) vytvořena pro účely užití v existujícím nebo zamýšleném právním řízení. 4. Dožádaná strana může odmítnout žádost o informaci, jestliže by prozrazení této informace bylo v rozporu s veřejným pořádkem. 5. Žádost o informaci nelze odmítnout na základě toho, že daňová pohledávka, která je předmětem žádosti, je zpochybňována. 6. Dožádaná strana může odmítnout žádost o informaci, jestliže žádající strana požaduje informaci k uplatnění nebo prosazení ustanovení daňového zákona žádající strany, nebo jiného požadavku s tím spojeného, který za stejných okolností diskriminuje občana dožádané strany ve srovnání s občanem žádající strany. Článek 8 Zachovávání mlčenlivosti Jakékoliv informace obdržené smluvními stranami podle této Dohody se považují za důvěrné a mohou být sděleny pouze osobám nebo orgánům (včetně soudů a správních orgánů) v jurisdikci smluvní strany zainteresovaným na vyměření nebo výběru, vymáhání nebo trestním stíhání nebo rozhodnutí o odvolání, ve vztahu k daním, na které se vztahuje tato Dohoda. Tyto osoby nebo orgány mohou tyto informace použít pouze pro tyto účely. Mohou tyto informace sdělit ve veřejném soudním řízení nebo v soudních rozhodnutích. Informace nesmí být bez předchozího písemného souhlasu příslušného orgánu dožádané strany sděleny žádné jiné osobě nebo entitě nebo orgánu nebo jiné jurisdikci. Článek 9 Náklady Pokud se příslušné orgány smluvních stran nedohodnou jinak, běžné náklady vynaložené při poskytování pomoci ponese dožádaná strana, a mimořádné náklady vynaložené při poskytování pomoci (včetně odůvodněných nákladů na externí poradce v souvislosti se soudním řízením nebo jiných obdobných nákladů potřebných ke zpracování žádosti) ponese žádající strana. Příslušné orgány občas uskuteční vzájemné konzultace ohledně tohoto článku. Dohoda ohledně běžných a mimořádných nákladů je obsažena v Protokolu dle článku 14. Článek 10 Implementace Smluvní strany přijmou a zveřejní právní předpisy, nařízení a správní opatření nezbytná ke splnění podmínek této dohody a zajistí jejich účinnost. Článek 11 Jazyk Žádostí o pomoc a odpovědi na tyto žádosti se vypracují v angličtině. Článek 12 Další mezinárodní dohody nebo ujednání Možnosti pomoci podle této Dohody neomezují ani nejsou omezovány možnostmi obsaženými ve stávajících mezinárodních dohodách nebo jiných ujednáních mezi smluvními stranami, které se týkají spolupráce v daňových záležitostech. Článek 13 Řešení případů vzájemnou dohodou 1. V případě problémů nebo pochybností mezi smluvními stranami, pokud jde o provádění nebo výklad této Dohody, vynasnaží se příslušné orgány vyřešit záležitost vzájemnou dohodou. 2. Kromě dohod uvedených v odstavci 1 se příslušné orgány smluvních stran mohou vzájemně dohodnout na postupech používaných podle článků 5 a 6. 3. Příslušné orgány smluvních stran mohou komunikovat jeden s druhým pro účely dosažení dohody podle tohoto článku přímo. Článek 14 Protokol Připojená příloha obsahuje vysvětlující Protokol k Dohodě, který je nedílnou součástí této Dohody. Článek 15 Vstup v platnost Smluvní strany si vzájemně oznámí splnění postupů, které jsou vyžadovány jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup této Dohody v platnost. Dohoda vstoupí v platnost dnem pozdějšího data z těchto oznámení a její ustanovení se budou provádět: a) v případě trestních daňových záležitostí od tohoto dne; a b) v ostatních případech pokrytých článkem 1 ve vztahu ke zdaňovacímu období začínajícímu toho dne nebo po tomto datu nebo, kde není zdaňovací období ke všem daňovým povinnostem, které vzniknou toho dne nebo po tomto datu. Článek 16 Ukončení platnosti 1. Tato Dohoda zůstane v platnosti, dokud nebude vypovězena některou smluvní stranou. Každá smluvní strana může ukončit platnost této Dohody podáním písemné výpovědi diplomatickou cestou. V takovém případě se Dohoda přestane v obou smluvních státech provádět k 1. lednu v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána výpověď. 2. Smluvní strana, která ukončí platnost Dohody, zůstává vázána ustanoveními článku 8, pokud se týká jakýchkoliv informací získaných na základě této Dohody. Na důkaz čehož níže podepsaní, kteří jsou k tomuto řádně zplnomocněni, podepsali tuto Dohodu. Dáno ve dvou originálních vyhotoveních, v českém jazyce a v anglickém jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Dáno na Bermudách dne 15. srpna roku 2011. Za vládu České republiky Ladislav Minčič I. náměstek ministra financí Za vládu Bermud Paula A. Cox předsedkyně vlády a ministryně financí PŘÍLOHA PROTOKOL TÝKAJÍCÍ SE INTERPRETACE A APLIKACE DOHODY MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU BERMUD O VÝMĚNĚ INFORMACÍ V DAŇOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH 1. Tento protokol vymezuje záměry smluvních stran ve vztahu k záležitostem, jichž se týká. 2. S ohledem na článek 1 této Dohody je vzájemně dohodnuto, že termín “relevantní“ v tomto článku zahrnuje standard pro termín “předvídatelně významný“ a “předvídatelná relevance (významnost)“ tak jak je vysvětleno v odstavci č. 4 článku 1 komentáře k Modelové dohodě OECD o výměně informací v daňových záležitostech z roku 2002. 1. S ohledem na článek 5 dožádaná strana nesmí požadovat, aby byly určité záznamy archivovány déle, než jak je stanoveno dle vnitrostátního práva dožádané strany, v souladu s mezinárodními standardy, nicméně příslušný orgán dožádané strany použije dostupná opatření k získávání informací, pokud má požadované informace skutečně v držení. 2. S ohledem na Článek 9 této Dohody je vzájemně dohodnuto následující: (a) Běžné náklady vynaložené za účelem odpovědí na žádost o informace ponese dožádaná strana. Takovéto běžné náklady zahrnují běžné interní správní náklady příslušného orgánu a jakékoli menší externí náklady jako např. náklady za kurýry. (b) Všechny přiměřené náklady vynaložené třetími stranami v souvislosti s plněním žádosti o výměnu informací jsou považovány za mimořádné náklady a ponese je žádající strana. Příklady mimořádných nákladů zahrnují, ale nejsou omezeny následujícím výčtem: (i) přiměřené poplatky za personál zaměstnaný třetími stranami v souvislosti s pomocí se žádostí; (ii) přiměřené poplatky účtované třetími stranami za provádění výzkumu; (iii) přiměřené poplatky účtované třetími stranami za pořizování kopií; (iv) přiměřené náklady na zajištění expertů, tlumočníků nebo překladatelů; (v) přiměřené náklady za přepravu dokumentů žádající straně; (vi) přiměřené soudní náklady dožádané strany ve vztahu ke konkrétní žádosti o informace; (vii) přiměřené náklady za získání výslechů a svědectví; (viii) přiměřené poplatky v souladu s částkami přípustnými dle platné legislativní úpravy vzniklé v souvislosti s osobou, která dobrovolně a sama od sebe poskytne rozhovor, výpověď nebo svědectví související s konkrétní žádostí o informace. (c) Příslušné orgány budou vzájemně konzultovat v jakémkoliv konkrétním případě, kde lze předpokládat, že mimořádné náklady převýší 500 USD za účelem zjištění, zda chce žádající strana pokračovat v žádosti a zda ponese náklady. (d) V případě, že dožádaná strana shledá obtížným nebo nemožným zabývat se jednou či několika žádostmi o informace žádající strany, z důvodu limitovaného počtu zaměstnanců nebo finančních zdrojů, příslušné orgány budou záležitost konzultovat a pokud bude vzájemně dohodnuto, žádající strana ponese náklady spojené s vyřízením jedné či více žádostí.
Sdělení č. 47/2012 Sb. m. s.
Sdělení č. 47/2012 Sb. m. s. Rozhodnutí Ministerstva zahraničních věcí o přijetí nového znění Přílohy I (Seznam zakázaných látek a metod – Mezinárodní standard) a Přílohy II (Standardy pro udělování výjimek) Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu Vyhlášeno 10. 5. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2011, částka 25/2012 * 1\\. ANDROGENNÍ ANABOLICKÉ STEROIDY (AAS): - (a) Exogenní* AAS, zahrnující: * 2\\. Ostatní anabolické látky, zahrnující: - Klenbuterol, selektivní modulátory androgenových receptorů (SARM), tibolon, zeranol, zilpaterol, ale ne s omezením pouze na ně. * 1\\. Látky stimulující erytropoesu (např. erytropoetin (EPO), darbepoetin (dEPO), stabilizátory hypoxii vyvolávajícího faktoru (HIF), methoxypolyethylenglykol-epoetin beta (CERA), peginesatid /Hematide/); * 2\\. Choriogonadotropin (CG) a luteinizační hormon (LH) u mužů; * 3\\. Insuliny; * 4\\. Kortikotropiny; * 5\\. Růstový hormon (GH), fibroblastové růstové faktory (FGFs), hepatocytový růstový faktor (HGF), insulinu podobný růstový faktor-1 (IGF-1), mechanické růstové faktory (MGF), růstový faktor odvozený z krevních destiček (PDGF) a vaskulárně-endoteliární růsto - a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky. * 1\\. Inhibitory aromatáz, zahrnující: - Aminoglutethimid, anastrozol, androsta-1,4,6-trien-3-17-dion (androstatriendion), 4-androsten-3,6,17-trion (6-oxo),exemestan, formestan, letrozol, testolacton, ale ne s omezením pouze na ně. * 2\\. Selektivní modulátory estrogenových receptorů (SERM), zahrnující: - Raloxifen, tamoxifen, toremifen, ale ne s omezením pouze na ně. * 3\\. Ostatní antiestrogenní látky zahrnující: - Cyklofenil, fulvestrant, klomifen, ale ne s omezením pouze na ně. * 4\\. Látky modifikující funkce myostatinu včetně inhibitorů myostatinu, ale ne s omezením pouze na ně. * 1\\. Krevní doping, včetně použití autologní, homologní nebo heterologní krve nebo červených krvinek a jim podobných produktů jakéhokoliv původu. * 2\\. Umělé zvyšování spotřeby, přenosu nebo dodávky kyslíku, zahrnující modifikované hemoglobinové produkty (např.krevní náhražky založené na hemoglobinu, mikroenkapsulované hemoglobiny), perfluorochemikálie a efaproxiral (RSR13), ale ne s omezením pouze na * 1\\. Podvádění, nebo pokus o podvod, za účelem porušit integritu a platnost Vzorků odebraných při Dopingové kontrole je zakázané. To zahrnuje cévkování a záměnu a/nebo úpravu (např. proteázami) moči, ale ne s omezením pouze na ně. * 2\\. Nitrožilní infuze jsou zakázány kromě infuzí legitimně přijatých v průběhu nemocničních zákroků nebo klinických vyšetřovacích metod. * 3\\. Postupný odběr, manipulace a zpětná infuze celé krve do oběhového systému je zakázána. * 1\\. Transfer nukleových kyselin nebo jejich sekvencí; * 2\\. Použití normálních nebo geneticky modifikovaných buněk; * 3\\. Použití látek, které přímo nebo nepřímo ovlivňují funkce známé svým vlivem na výkonnost modifikováním genové exprese. Například receptor delta aktivovaný peroxizomovými proliferátory /Peroxisome Proliferator Activated Receptor δ (PPARδ) agonists/ (např. * (a) Nespecifická stimulancia: - Adrafinil, amfepramon, amfetaminil, amfetamin, amifenazol, benfluorex, benzfetamin, benzylpiperazin, bromantan, dimethylamfetamin, ethylamfetamin, famprofazon, fendimetrazin, fenetylin, fenfluramin, fenkamin, fenmetrazin, fenproporex, fentermin, 4-fenylpir * (b) Specifická stimulancia (příklady): - Adrenalin**, katin***, efedrin****, etamivan, etilefrin, fenbutrazát, fenkamfamin, fenprometamin, heptaminol, isomethepten, levmetamfetamin, meklofenoxát, metylefedrin****, methylfenidát, methylhexanamin (dimetylpentylamin), niketamid, norfenefrin, oktopam * 4.0 Kritéria pro udělování Terapeutických výjimek - Sportovci může být udělena Terapeutická výjimka (TV) povolující mu Použití Zakázané látky nebo Zakázané metody. Komise pro Terapeutické výjimky (KTV) podrobí žádost o TV přezkumu. KTV bude ustavena Antidopingovou organizací. * 5.0 Důvěrnost informací - 5.1 S osobními údaji v průběhu shromažďování, ukládání, zpracovávání, zveřejňování a uchovávání musí být nakládáno podle Mezinárodního standardu pro ochranu soukromí a osobních údajů. * 6.0 Komise pro Terapeutické výjimky (KTV) - Komise budou ustaveny a budou postupovat v souladu s následujícími směrnicemi: * 7.0 Odpovědnost Mezinárodních federací a Národních antidopingových organizací - 7.1 Každá Mezinárodní federace musí: * 8.0 Postup při udělování Terapeutické výjimky (TV) - 8.1 Tito Sportovci, pokud pravidla jejich Mezinárodní federace neurčují jinak, musí žádat o udělení TV svou Mezinárodní federaci: * 9.0 Prohlášení o Použití - 9.1 V Seznamu zakázaných látek a metod již nejsou látky či metody, které vyžadují Prohlášení o Použití, a proto není nutné podat Prohlášení o Použití. * 10.0 Přezkoumání Terapeutické výjimky WADA - 10.1 WADA KTV může kdykoliv přezkoumat udělení TV Sportovci zařazenému v Mezinárodním Registru pro Testování, Sportovci účastnící mu se Mezinárodní Akce, jak je popsáno v článku 7.1 (b), nebo Sportovci zařazenému v Národním Registru pro Testování. K doplně * 11.0 Dříve udělené zkrácené Terapeutické výjimky - 11.1 Všechny dříve vydané Zkrácené Terapeutické výjimky, jejichž platnost ještě nevypršela, případně, ty které ještě nebyly zrušeny, vyprší 31. prosincem 2009. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2011 47 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 58/2007 Sb. m. s. a č. 46/2008 Sb. m. s. a nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 8/2009 Sb. m. s. o Mezinárodní úmluvě proti dopingu ve sportu Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 17. listopadu 2010 bylo generální ředitelkou UNESCO oznámeno schválení nového znění Přílohy I – Seznamu zakázaných látek a metod – Mezinárodní standard a Přílohy II – Standardy pro udělování terapeutických výjimek Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu1). S novým zněním Přílohy I a Přílohy II vyslovil souhlas Parlament České republiky. Nové znění Přílohy I a Přílohy II vstoupilo v platnost v souladu s článkem 34 odst. 3 Úmluvy dne 1. ledna 2011 a tímto dnem vstoupilo v platnost i pro Českou republiku. Dnem vstupu nového znění Přílohy I a Přílohy II v platnost přestalo platit znění Přílohy I a Přílohy II Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu ve znění pro rok 2009, vyhlášené pod č. 8/2009 Sb. m. s. Anglické znění Přílohy I a její překlad do českého jazyka a anglické znění Přílohy II a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Rezoluce 2CP/9 43kB MEZINÁRODNÍ ÚMLUVA PROTI DOPINGU VE SPORTU Příloha I - Seznam zakázaných látek a metod - Mezinárodní standard Paříž, 1. ledna 2011 SEZNAM ZAKÁZANÝCH LÁTEK A METOD DOPINGU PRO ROK 2011 SVĚTOVÝ ANTIDOPINGOVÝ KODEX Platný od 1. ledna 2011 Všechny Zakázané látky budou považovány za „Specifické látky“ kromě látek ze skupin S1, S2.1 až S2.5, S4.4 a S6(a) a Zakázaných metod M1, M2 a M3. LÁTKY A METODY ZAKÁZANÉ STÁLE (PŘI SOUTĚŽI I MIMO SOUTĚŽ) ZAKÁZANÉ LÁTKY S0. NESCHVÁLENÉ LÁTKY Jakákoliv farmaceutická látka, která není zahrnuta v následujících sekcích Seznamu a není aktuálně schválena pro humánní terapeutické použití jakýmkoliv vládním zdravotnickým regulačním úřadem (tzn. léčiva v preklinickém nebo klinickém stadiu výzkumu nebo po ukončené registraci), je zakázána stále. S1. ANABOLICKÉ LÁTKY Anabolické látky jsou zakázány. 1. ANDROGENNÍ ANABOLICKÉ STEROIDY (AAS): (a) Exogenní* AAS, zahrnující: 1-androstendiol (5α-androst-1-en-3β,17β-diol ); 1-androstendion (5α-androst-1-en-3,17-dion); bolandiol (19-norandrostendiol); bolasteron; boldenon; boldion (androsta-1,4-dien-3,17-dion); danazol (17α-ethynyl-17β-hydroxyandrost-4-eno[2,3-d]isoxazol); dehydrochlormethyltestosteron (4-chloro-17β-hydroxy-17a-methylandrosta-1,4-dien-3-on); desoxymethyltestosteron (17α-methyl-5α-androst-2-en-17(β-ol); drostanolon; ethylestrenol (19-nor-17α-pregn-4-en-17-ol); fluoxymesteron; formebolon; furazabol (17β-hydroxy-17α-methyl-5α-androstano[2,3-c]-furazan); gestrinon; 4-hydroxytestosteron (4,17β-dihydroxyandrost-4-en-3-on); kalusteron; klostebol; mestanolon; mesterolon; metandienon (17β-hydroxy-17α-methylandrosta-1,4-dien-3-on); metenolon; methandriol; metasteron (2α, 17α-dimethyl-5α-androstan-3-on-17β-ol); methyldienolon (17β-hydroxy-17α-methylestra-4,9-dien-3-on); methyl-1 -testosteron (17β-hydroxy-17α-methyl-5α-androst-1 -en-3-on); methylnortestosteron (17β-hydroxy-17α-methylestr-4-en-3-on); methyltestosteron; metribolon (methyltrienolon (17β-hydroxy-17α-methylestra-4,9,11-trien-3-on); miboleron; nandrolon; 19-norandrostendion (estr-4-en-3,17-dion); norboleton; norethandrolon; norklostebol; oxabolon; oxandrolon; oxymesteron; oxymetolon; prostanozol (17β-hydroxy-5α-androstano [3,2-c]pyrazol); quinbolon; stanozolol; stenbolon; 1-testosteron (17β-hydroxy-5α-androst-1-en-3-on); tetrahydrogestrinon (18a-homo-pregna-4,9,11-trien-17β-ol-3-on); trenbolon a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky. b. Endogenní** AAS, pokud jsou podány exogenně: Androstendiol (androst-5-en-3β,17β-diol), androstendion (androst-4-en-3,17-dion), dihydrotestosteron, prasteron (dehydroepiandrosteron, DHEA), testosteron a následující metabolity a isomery: 5α-androstan-3α,17α-diol | 4-androstendiol (androst-4-en-3β,17β-diol) ---|--- 5α-androstan-3α,17β-diol | 5α-androstan-3β,17α-diol | 5-androstendion (androst-5-en-3,17-dion) 5α-androstan-3β,17β-diol | androst-4-en-3a,17α-diol | epi-dihydrotestosteron androst-4-en-3a, 17β-diol | epitestosteron androst-5-en-3β,17α-diol | 3α-hydroxy-5αandrostan-17-on androst-5-en-3a,17α-diol| 3β-hydroxy-5αandrostan-17-on androst-5-en-3a,17β-diol | 19-norandrosteron androst-5-en-3β,17α-diol | 19-noretiocholanolon 2. Ostatní anabolické látky, zahrnující: Klenbuterol, selektivní modulátory androgenových receptorů (SARM), tibolon, zeranol, zilpaterol, ale ne s omezením pouze na ně. Pro účely skupiny této sekce: * „exogenní“ se vztahuje k látce, kterou tělo není normálně schopno produkovat přirozeně. ** „endogenní“ se vztahuje k látce, kterou může tělo produkovat přirozeně. S2. PEPTIDOVÉ HORMONY, RŮSTOVÉ FAKTORY A PŘÍBUZNÉ LÁTKY Následující látky a jejich uvolňující faktory jsou zakázány: 1. Látky stimulující erytropoesu (např. erytropoetin (EPO), darbepoetin (dEPO), stabilizátory hypoxii vyvolávajícího faktoru (HIF), methoxypolyethylenglykol-epoetin beta (CERA), peginesatid /Hematide/); 2. Choriogonadotropin (CG) a luteinizační hormon (LH) u mužů; 3. Insuliny; 4. Kortikotropiny; 5. Růstový hormon (GH), fibroblastové růstové faktory (FGFs), hepatocytový růstový faktor (HGF), insulinu podobný růstový faktor-1 (IGF-1), mechanické růstové faktory (MGF), růstový faktor odvozený z krevních destiček (PDGF) a vaskulárně-endoteliární růstový faktor (VEGF), stejně jako jakékoliv jiné růstové faktory ovlivňující syntézu nebo degradaci bílkovin svalů, šlach a vaziva, krevní zásobení, využití energie, regenerativní kapacitu nebo ovlivňující typy svalových vláken; a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky. S3. BETA2- AGONISTÉ Všichni beta-2 agonisté (včetně obou případných optických isomerů) jsou zakázáni kromě salbutamolu (maximálně 1600 mikrogramů za 24 hodin) a salmeterolu pokud jsou podány v inhalaci v souladu s doporučeným léčebným režimem výrobce. Přítomnost salbutamolu v moči v koncentraci vyšší než 1000ng/ml nebude považována za zamýšlené terapeutické použití, ale bude považována za pozitivní laboratorní nález, pokud sportovec neprokáže kontrolovanou farmakokinetickou studií, že abnormální výsledek byl způsoben užíváním terapeutické dávky (maximálně 1600 mikrogramů za 24 hodin) salbutamolu v inhalaci. S4. ANTAGONISTÉ A MODULÁTORY HORMONŮ Následující skupiny jsou zakázané: 1. Inhibitory aromatáz, zahrnující: Aminoglutethimid, anastrozol, androsta-1,4,6-trien-3-17-dion (androstatriendion), 4-androsten-3,6,17-trion (6-oxo),exemestan, formestan, letrozol, testolacton, ale ne s omezením pouze na ně. 2. Selektivní modulátory estrogenových receptorů (SERM), zahrnující: Raloxifen, tamoxifen, toremifen, ale ne s omezením pouze na ně. 3. Ostatní antiestrogenní látky zahrnující: Cyklofenil, fulvestrant, klomifen, ale ne s omezením pouze na ně. 4. Látky modifikující funkce myostatinu včetně inhibitorů myostatinu, ale ne s omezením pouze na ně. S5. DIURETIKA A OSTATNÍ MASKOVACÍ LÁTKY Maskovací látky jsou zakázané. Zahrnují: Diuretika, desmopressin, plasmaexpandery (např. glycerol, nitrožilní podání albuminu, dextranu, hydroxyethylškrobu a mannitolu), probenecid a další látky s podobnými biologickými účinky. Diuretika zahrnují: Acetazolamid, amilorid, bumetanid, furosemid, chlortalidon, indapamid, kanrenon, kyselina etakrynová, metolazon, spironolakton, thiazidy (např. bendroflumethiazid, hydrochlorothiazid, chlorothiazid), triamteren a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky (kromě drosperinonu, pamabromu a lokálního podání dorzolamidu a brinzolamidu, které nejsou zakázané). Pro použití (Při Soutěži, případně Mimo Soutěž) jakéhokoliv množství látky se stanoveným prahovým limitem (tj. salbutamol, morfin, katin, efedrin, metylefedrin a pseudoefedrin) ve spojení s diuretikem nebo jinou maskovací látkou je vyžadováno udělení specifické Terapeutické výjimky na tuto látku navíc k té, která již byla udělena na diuretikum nebo jinou maskovací látku. ZAKÁZANÉ METODY M1. ZVYŠOVÁNÍ PŘENOSU KYSLÍKU Zakázané je následující: 1. Krevní doping, včetně použití autologní, homologní nebo heterologní krve nebo červených krvinek a jim podobných produktů jakéhokoliv původu. 2. Umělé zvyšování spotřeby, přenosu nebo dodávky kyslíku, zahrnující modifikované hemoglobinové produkty (např.krevní náhražky založené na hemoglobinu, mikroenkapsulované hemoglobiny), perfluorochemikálie a efaproxiral (RSR13), ale ne s omezením pouze na ně. Dodávání kyslíku zakázáno není. M2. CHEMICKÁ A FYZIKÁLNÍ MANIPULACE Zakázané je následující: 1. Podvádění, nebo pokus o podvod, za účelem porušit integritu a platnost Vzorků odebraných při Dopingové kontrole je zakázané. To zahrnuje cévkování a záměnu a/nebo úpravu (např. proteázami) moči, ale ne s omezením pouze na ně. 2. Nitrožilní infuze jsou zakázány kromě infuzí legitimně přijatých v průběhu nemocničních zákroků nebo klinických vyšetřovacích metod. 3. Postupný odběr, manipulace a zpětná infuze celé krve do oběhového systému je zakázána. M3. GENOVÝ DOPING Z důvodu potenciálu ke zvýšení sportovního výkonu je zakázáno následující: 1. Transfer nukleových kyselin nebo jejich sekvencí; 2. Použití normálních nebo geneticky modifikovaných buněk; 3. Použití látek, které přímo nebo nepřímo ovlivňují funkce známé svým vlivem na výkonnost modifikováním genové exprese. Například receptor delta aktivovaný peroxizomovými proliferátory /Peroxisome Proliferator Activated Receptor δ (PPARδ) agonists/ (např. GW 1516) a Agonisté proteinkinasové osy aktivované AMP v součinnosti s PPAR delta /PPARδ-AMP-activated protein kinase (AMPK) axis agonists/ (např. AICAR) jsou zakázány. LÁTKY A METODY ZAKÁZANÉ PŘI SOUTĚŽI Kromě kategorií S0 až S5 a M1 až M3 uvedených výše jsou Při Soutěži zakázané i následující skupiny: ZAKÁZANÉ LÁTKY S6. STIMULANCIA Všechna stimulancia (včetně obou jejich případných optických (D- a L-) isomerů) jsou zakázaná, s výjimkou derivátů imidazolu v případě jejich místního použití a stimulancií zahrnutých do Monitorovacího programu pro rok 2011*. Stimulancia zahrnují: (a) Nespecifická stimulancia: Adrafinil, amfepramon, amfetaminil, amfetamin, amifenazol, benfluorex, benzfetamin, benzylpiperazin, bromantan, dimethylamfetamin, ethylamfetamin, famprofazon, fendimetrazin, fenetylin, fenfluramin, fenkamin, fenmetrazin, fenproporex, fentermin, 4-fenylpiracetam (karfedon), furfenorex, klobenzorex, kokain, kropropamid, krotetamid, mefenorex, mefentermin, metamfetamin (d-), methylendioxyamfetamin, methylendioxymetamfetamin, mezokarb, modafinil, norfenfluramin, p-methylamfetamin, prenylamin, prolintan. Stimulancium, které není výslovně uvedeno v tomto odstavci, je Specifickou látkou. (b) Specifická stimulancia (příklady): Adrenalin**, katin***, efedrin****, etamivan, etilefrin, fenbutrazát, fenkamfamin, fenprometamin, heptaminol, isomethepten, levmetamfetamin, meklofenoxát, metylefedrin****, methylfenidát, methylhexanamin (dimetylpentylamin), niketamid, norfenefrin, oktopamin, oxilofrin, parahydroxyamfetamin, pemolin, pentetrazol, propylhexedrin, pseudoefedrin*****selegilin, sibutramin, strychnin, tuaminoheptan a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky. * Následující látky zahrnuté do Monitorovacího programu 2011 (bupropion, fenylefrin, fenylpropanolamin, kofein, pipradrol, synefrin) nejsou považovány za Zakázané látky. ** Adrenalin podaný společně s lokálními anestetiky nebo podaný lokálně (např. nosní, oční aplikace) není zakázaný. *** Katin je zakázaný pouze při koncentraci vyšší než 5 mikrogramů v 1 ml moči. **** Efedrin a methylefedrin jsou zakázány při koncentraci vyšší než 10 mikrogramů v 1 ml moči. ***** Pseudoefedrin je zakázán, pokud jeho koncentrace v moči je vyšší než 150 mikrogramů na mililitr. S7. NARKOTIKA Zakázané je následující: Buprenorfin, dextromoramid, diamorfin(heroin), fentanyl a jeho deriváty, hydromorfon, metadon, morfin, oxykodon, oxymorfon, pentazocin, petidin. S8. KANABINOIDY Přírodní (např. hašiš, konopí a marihuana) nebo syntetický delta9-tetrahydrokanabinol (THC) a kanabimimetika (např. „Spice“ /obsahující JWH018, JWH073/ a HU-210) jsou zakázané. S9. GLUKOKORTIKOSTEROIDY Všechny glukokortikosteroidy podávané orálně, rektálně, nitrožilní nebo nitrosvalovou aplikací jsou zakázané. LÁTKY ZAKÁZANÉ V URČITÝCH SPORTECH P1. ALKOHOL Alkohol (etanol) je zakázaný pouze Při Soutěži v následujících sportech. Detekce se bude provádět dechovou zkouškou a/nebo rozborem krve. Prahová hodnota pro porušení dopingového pravidla (hematologická hodnota) je 0.10 g/l. • Automobilový sport (FIA) • Karate (WKF) • Kuželky a bowling (FIQ) • Letecké sporty a parašutismus(FAI) • Lukostřelba (FITA, IPC) • Motocyklový sport (FIM) • Vodní motorismus (UIM) P2. BETA-BLOKÁTORY Pokud není jinak určeno, beta-blokátory jsou zakázány pouze Při Soutěži v následujících sportech. • Automobilový sport (FIA) • Billiard a snooker (WCBS) • Boby a skeleton (FIBT) • Bridž (FMB) • Curling (WCF) • Golf (IGF) • Jachting (ISAF) - „match race“ - jen kormidelník • Kuželky a bowling (FIQ) • Letecké sporty a parašutismus (FAI) • Lukostřelba (FITA, IPC) (zakázané také Mimo soutěž) • Lyžování (FIS) - skoky na lyžích a akrobatické lyžování-skoky a U-rampa,a snowboard U-rampa a „big air“ • Moderní pětiboj (UIPM) - jen discipliny se střelbou • Motocyklový sport (FIM) • Petanque a obdobné sporty (CMSB) • Střelba (ISSF, IPC) (zakázané také Mimo soutěž) • Šipky (WDF) • Vodní motorismus (UIM) • Zápas (FILA) Beta-blokátory zahrnují následující látky: Acebutolol, alprenolol, atenolol, betaxolol, bisoprolol, bunolol, celiprolol, esmolol, karteolol, karvedilol, labetalol, levobunolol, metipranolol, metoprolol, nadolol, oxprenolol, pindolol, propranolol, sotalol, timolol, ale ne s omezením pouze na ně. PŘEKLAD Rezoluce 2CP/10 43kB MEZINÁRODNÍ ÚMLUVA PROTI DOPINGU VE SPORTU Příloha II - Standardy pro udělování terapeutických výjimek 1\\. leden 2011 Výňatek z Mezinárodního standardu pro terapeutické výjimky, 1.ledna 2011, Světové antidopingové agentury (WADA) DRUHÁ ČÁST: STANDARDY PRO UDĚLOVÁNÍ TERAPEUTICKÝCH VÝJIMEK 4.0 Kritéria pro udělování Terapeutických výjimek Sportovci může být udělena Terapeutická výjimka (TV) povolující mu Použití Zakázané látky nebo Zakázané metody. Komise pro Terapeutické výjimky (KTV) podrobí žádost o TV přezkumu. KTV bude ustavena Antidopingovou organizací. 4.1 Výjimka bude udělena pouze v přísném souladu s následujícími kritérii: a. Zdraví Sportovce by se významně zhoršilo, pokud by mu měla být Zakázaná látka nebo Zakázaná metoda odmítnuta v průběhu léčby akutního nebo chronického zdravotního stavu. b. Terapeutické Použití Zakázané látky nebo Zakázané metody by nemělo způsobit žádné jiné zvýšení výkonu, než které může být předvídáno navrácením do zdravotního stavu následně po léčbě skutečného zdravotního stavu. Použití Zakázané látky nebo Zakázané metody ke zvýšení „minimální“ úrovně jakéhokoli endogenního hormonu není považováno za přijatelnou Terapeutickou intervenci. c. Neexistuje žádná přijatelná Terapeutická alternativa k Použití jinak Zakázané látky nebo Zakázané metody. d. Nutnost Použití jinak Zakázané látky nebo Zakázané metody nesmí být zcela nebo částečně vyvolána následkem předešlého použití látky nebo metody, která byla v čase jejího použití zakázaná a nebyla pro její použití udělena TV. 4.2 Terapeutická výjimka bude zrušena pokud: a. Sportovec okamžitě nevyhoví jakýmkoliv požadavkům nebo stanoveným podmínkám Antidopingové organizace, která výjimku udělila. b. Vypršela lhůta, pro kterou byla TV udělena. c. Sportovec byl seznámen s tím, že mu TV byla Antidopingovou organizací odejmuta. d. Rozhodnutí o udělení TV bylo WADA nebo CAS zrušeno. [Poznámka: Každá TV bude udělena na dobu určitou tak, jak bylo rozhodnuto KTV. Může se stát, že TV vypršela nebo byla odejmuta a Zakázaná látka, které se tato TV týká, je stále v těle Sportovce. V takových případech Antidopingová organizace provádějící počáteční posouzení Pozitivního laboratorního nálezu zváží, jak se nález vztahuje k pominutí nebo odejmutí TV.] 4.3 Žádost o TV se zpětným účinkem nebude brána v úvahu kromě případů kdy: a. Nastala potřeba naléhavé léčby nebo léčby akutního zdravotního stavu, nebo b. Z důvodu výjimečných okolností nebyl dostatek času k předložení žádosti žadatelem nebo k posouzení žádosti KTV před Dopingovou kontrolou. [Poznámka: Zdravotní naléhavosti nebo akutní zdravotní stavy vyžadující podání jinak Zakázané látky nebo Použití jinak Zakázané metody před tím než by mohla být podána žádost o TV, jsou výjimečné. Obdobně okolnosti vyžadující uspíšit posouzení žádosti o TV z důvodu blížící se Soutěže jsou vzácné. Antidopingové organizace udílející TV by měly mít vnitřní postupy, které umožňují připustit takové situace.] 5.0 Důvěrnost informací 5.1 S osobními údajiosobními údaji v průběhu shromažďování, ukládání, zpracovávání, zveřejňování a uchovávání musí být nakládáno podle Mezinárodního standardu pro ochranu soukromí a osobních údajůosobních údajů. 5.2 Sportovec žádající o TV musí poskytnout písemný souhlas k postoupení všech informací týkajících se žádosti členům všech KTV, které dle Kodexu mohou posuzovat jeho případ, a pokud je vyžadováno i dalším nezávislým lékařským a vědeckým expertům a nezbytným činovníkům zapojeným do řízení, přezkoumání nebo odvolání ve věci TV a Světové antidopingové agentuře. Žadatel musí rovněž poskytnout písemný souhlas k postoupení závěrů KTV dalším příslušným Antidopingovým organizacím a Národním federacím v souladu s ustanovením Kodexu. [Poznámka: Dříve než Antidopingová organizace začne od Sportovce shromažďovat Osobní údajeOsobní údaje nebo získá souhlas Sportovce, musí mu sdělit informace uvedené v článku 7.1. Mezinárodního standardu pro ochranu soukromí a osobních údajůosobních údajů.] Pokud bude vyžadována pomoc externích, nezávislých expertů, budou všechny podrobnosti žádosti předávány bez identifikace Sportovce. 5.3. Členové KTV, nezávislí experti a administrativa Antidopingových organizací bude při svých činnostech přísně zachovávat principy důvěrnosti. Všichni členové KTV a zapojení činovníci podepíší dohody o zachování mlčenlivosti a konfliktu zájmů. Konkrétně budou zachovávat mlčenlivost ohledně důvěrných informacídůvěrných informací, týkajících se: a. Všechny lékařské informace a data poskytnuté Sportovcem a lékařem, který je zapojen do péče o Sportovce. b. Všechny podrobnosti žádosti, včetně jména lékaře, který je zapojen do procesu. Pokud bude Sportovec chtít zrušit právo KTV na získání jakýchkoli informací o svém zdravotním stavu, musí to Sportovec oznámit písemně svému praktickému lékaři. Jako důsledek takového rozhodnutí Sportovec nemusí získat schválení TV nebo obnovení existující TV. 5.4 Antidopingová organizace musí zajistit uchování získaných Osobních údajůOsobních údajů po dobu (8) osmi let, poté pouze po dobu nezbytně nutnou ke splnění závazků vyplývajících z Kodexu nebo pokud je to vyžadováno platným zákonem, předpisem či nařízeným právním postupem. 6.0 Komise pro Terapeutické výjimky (KTV) Komise budou ustaveny a budou postupovat v souladu s následujícími směrnicemi: 6.1 KTV by měla sestávat nejméně ze tří (3) lékařů se zkušeností s péčí a léčbou Sportovců a výbornou znalostí klinické a zátěžové medicíny. Aby se zajistila úroveň nezávislosti v rozhodování, většina členů jakékoliv KTV by neměla být ve střetu zájmů a mít politickou odpovědnost v příslušné Antidopingové organizaci. Všichni členové KTV podepíšou prohlášení o vyloučení konfliktu zájmů. Při udělování TV týkající se zdravotně postiženého Sportovce, alespoň jeden z lékařů musí mít zkušenost s péčí a léčbou zdravotně postižených Sportovců. 6.2 KTV může požadovat jakoukoli expertizu lékaře nebo vědce, považuje-li to za vhodné k přezkoumání okolností jakékoli žádosti o TV. 6.3 WADA KTV musí být složena v souladu s kritérii upravenými v článku 6.1. WADA KTV je založena s cílem, aby přezkoumávala udělení nebo zamítnutí TV Sportovcům mezinárodní úrovně, Sportovcům účastnících se Mezinárodní Akce jak je upraveno v článku 7.1 (b) nebo Sportovcům zařazených do Národního Registru pro Testování jak je uvedeno v Kodexu v článku 4.4. Za normálních okolností WADA KTV musí vydat rozhodnutí do 30 dnů po obdržení všech požadovaných informací. 7.0 Odpovědnost Mezinárodních federací a Národních antidopingových organizací 7.1 Každá Mezinárodní federace musí: a. Založit KTV jak je stanoveno v článku 6. b. Zveřejnit seznam Mezinárodních Akcí, při kterých je požadována TV udělená v souladu s pravidly Mezinárodní federace. c. Stanovit a zveřejnit proces udělení TV, kterým jakýkoliv Sportovec zařazený v Mezinárodním Registru pro Testování nebo Sportovec účastnící se Mezinárodní Akce popsané v článku 7.1 (b) může zažádat o TV se zadokumentovaným zdravotním stavem vyžadujícím Použití Zakázané látky nebo metody. Takový TV proces musí být v souladu s článkem 4.4 Kodexu, tímto Mezinárodním standardem a Mezinárodním standardem ochrany soukromí a osobních údajůosobních údajů. d. Zveřejnit pravidla, podle kterých bude Mezinárodní federace uznávat TV udělené Antidopingovými organizacemi. e. Pomocí systému ADAMS ihned oznamovat WADA udělení všech TV a to včetně schválené látky nebo metody, dávkování, frekvence dávky, způsobu užívání, délky trvání TV, podmínek nařízených v souvislosti s TV a celkovou dokumentaci. f. Ihned oznamovat udělení TV příslušné Národní Antidopingové organizaci a Národní federaci. g. Na požádání WADA ihned poskytnout kompletní dokumentaci týkající se jakékoliv zamítnuté TV. 7.2 Každá Národní Antidopingová organizace musí: a. Založit KTV jak je stanoveno v článku 6. b. V rámci svých kompetencí určit a zveřejnit ty skupiny Sportovců, pro které je nutné získat TV před Použitím Zakázané látky nebo metody. Minimálně to však musí být Sportovci zařazení do Národního Registru pro Testování a ostatní Sportovci na národní úrovni, které určí Národní Antidopingová Organizace. c. Stanovit a zveřejnit proces TV, kterým jakýkoliv Sportovec zařazený v Národním Registru pro Testování nebo Sportovec na něhož se vztahuje článek 7.2 (b) může zažádat o TV se zadokumentovaným zdravotním stavem vyžadujícím Použití Zakázané látky nebo metody. Takový proces musí být v souladu s článkem 4.4 Kodexu, tímto Mezinárodním standardem a Mezinárodním standardem ochrany soukromí a osobních údajůosobních údajů. [Poznámka k 7.2 (b): Národní Antidopingová organizace neudělí TV Sportovci, který je zařazen do Mezinárodního Registru pro Testování až na ty případy, kde pravidla Mezinárodní federace připouští nebo dávají právo Národní Antidopingové organizaci TV sportovci udělit.] d. Pomocí systému ADAMS ihned oznamovat WADA udělení TV jakémukoliv Sportovci v Národním Registru pro Testování a případně Sportovci v Mezinárodním Registru pro Testování, nebo Sportovci účastnícímu se Mezinárodní Akce popsané v článku 7.1 (b), a to včetně schválené látky nebo metody, dávkování, frekvence dávky, způsobu užívání, délky trvání TV, podmínek nařízených v souvislosti s TV a celkovou dokumentaci. e. Na požádání WADA ihned poskytnout kompletní dokumentaci týkající se jakékoliv zamítnuté TV. f. Ihned oznamovat udělení TV příslušné Národní federaci a v případě, že pravidla Mezinárodní federace opravňují Národní Antidopingovou organizaci udělovat TV Sportovcům na mezinárodní úrovni, tak také Mezinárodní federaci. g. Uznat TV udělené Mezinárodní federací Sportovcům v Mezinárodním Registru pro Testování nebo účastnících se Mezinárodní Akce jak je popsáno v článku 7.1 (b) [Zveřejnit, jak je použito v článku 7, znamená: Antidopingová organizace musí tyto informace zveřejnit na viditelném místě na své internetové stránce a zaslat tyto informace každé Národní federaci podléhající jejím pravidlům.] 8.0 Postup při udělování Terapeutické výjimky (TV) 8.1 Tito Sportovci, pokud pravidla jejich Mezinárodní federace neurčují jinak, musí žádat o udělení TV svou Mezinárodní federaci: a. Sportovci zařazení do Mezinárodního Registru pro Testování a b. Sportovci účastnící se Mezinárodní Akce, při které je vyžadována TV udělená v souladu v pravidly Mezinárodní federace. 8.2 Sportovci, na něž se nevztahuje článek 8.1 musí žádat o udělení TV svou Národní Antidopingovou organizaci. [Poznámka k 8.1 a 8.2: Pokud pravidla Mezinárodní federace nestanoví jinak, Sportovec, který TV již má od své Národní Antidopingové Organizace, ale později je zařazen do Mezinárodního Registru pro Testování nebo se chystá účastnit Mezinárodní Akce, pro kterou je Mezinárodní federací vyžadovaná TV Mezinárodní federace, musí získat novou TV od Mezinárodní federace. Slovní spojení „pokud pravidla Mezinárodní federace nestanoví jinak“ zohledňuje fakt, že některé Mezinárodní federace ve svých pravidlech umožňují uznat TV udělenou Národní Antidopingovou organizací a nevyžadují novou žádost o TV na mezinárodní úrovni. Kde tato pravidla platí, sportovec získá TV od své Národní Antidopingové organizace.] 8.3 Sportovec by měl žádost o TV předložit nejméně třicet (30) dní před tím než bude potřebovat její schválení (např. na Akci). 8.4 TV bude posuzována pouze v případě obdržení vyplněného formuláře žádosti o TV, který musí obsahovat veškerou příslušnou dokumentaci (viz. Příloha 1 - Formulář žádosti o TV). Proces posuzování bude veden striktně v souladu s principy lékařského tajemství. 8.5 Formulář žádosti o TV, jak je uveden v Příloha 1, může být Antidopingovými organizacemi doplněn k získání dalších informací, žádné sekce nebo údaje však nesmí být odstraněny. 8.6 Formulář žádosti o TV může být Antidopingovými organizacemi přeložen do jiného jazyka/ů, ale angličtina nebo francouzština musí na formuláři/ích žádosti o TV zůstat. 8.7 Ve formuláři musí být zmíněna závodní úroveň Sportovce (např. Mezinárodní Registr pro testování), sport. V případě potřeby také disciplína a pozice. 8.8 Žádost musí vyjmenovat kterékoliv předchozí a / nebo současné žádosti o TV, orgán, u kterého byla žádost podána, rozhodnutí tohoto orgánu, případně rozhodnutí jiných orgánů v souvislosti s přezkoumáním nebo odvolání ve věci této TV. 8.9 Žádost musí obsahovat komplexní zdravotní dokumentaci a výsledky všech vyšetření, laboratorních zkoumání a snímkových dokumentací, příslušných k této žádosti. Údaje vztahující se k diagnóze a léčbě, stejně jako jejich doba platnosti, musí být v souladu s dokumentem WADA „Lékařské informace na podporu rozhodnutí KTV“. 8.10 Jakékoli doplňující příslušné vyšetření, zkoumání nebo dokumentace zobrazovacích metod vyžádané KTV Antidopingové organizace před schválením budou učiněny na náklady žadatele. [Poznámka k 8.10: V některých případech může tyto náklady zaplatit žadatelova Národní federace.] 8.11 Žádost musí obsahovat zprávu dostatečně kvalifikovaného lékaře dosvědčující potřebu jinak Zakázané látky nebo Zakázané metody pro léčbu Sportovce a vysvětlující, proč alternativní, povolené léčivo nemůže nebo nemohlo by být užito pro léčbu Sportovce. 8.12 Látka nebo metoda, dávka, frekvence, způsob podávání a doba podávání předmětné jinak Zakázané látky nebo Zakázané metody musí být specifikovány. V případě změny musí být zaslán nový formulář žádosti. 8.13 Za normálních okolností by rozhodnutí KTV měla být učiněna do třiceti (30) dnů od doručení veškeré příslušné dokumentace. Rozhodnutí bude Sportovci písemně sděleno příslušnou Antidopingovou organizací. V případě, že žádost o TV byla podána v přiměřeném čase před Akcí, KTV vyvine maximální snahu pro dokončení posuzování TV před začátkem Akce. [Poznámka k 8.13: Pokud Antidopingová organizace nezpracuje žádost v přiměřeném čase, může Sportovec požadovat přezkoumání WADA, stejně tak, jako by žádost byla zamítnuta.] 9.0 Prohlášení o Použití 9.1 V Seznamu zakázaných látek a metod již nejsou látky či metody, které vyžadují Prohlášení o Použití, a proto není nutné podat Prohlášení o Použití. 10.0 Přezkoumání Terapeutické výjimky WADA 10.1 WADA KTV může kdykoliv přezkoumat udělení TV Sportovci zařazenému v Mezinárodním Registru pro Testování, Sportovci účastnící mu se Mezinárodní Akce, jak je popsáno v článku 7.1 (b), nebo Sportovci zařazenému v Národním Registru pro Testování. K doplnění informací, které jsou uvedeny v článcích 7.1 a 7.2, může WADA KTV požadovat po Sportovci doplňující informace, včetně vyšetření popsaných v článku 8.10. Pokud je na základě přezkoumání WADA udělení TV zrušeno, toto zrušení neplatí zpětně a Sportovci nejsou odebrány výsledky, kterých dosáhl v období, kdy byla TV platná. Toto rozhodnutí o zrušení vejde v platnost nejpozději (14) čtrnáct dní po oznámení Sportovci. 10.2 Sportovec zařazený v Mezinárodním Registru pro Testování, Sportovec účastnící se Mezinárodní Akce, jak je popsáno v článku 7.1 (b), nebo Sportovec zařazený do Národního Registru pro Testování může do 21 dnů po zamítnutí písemně požádat WADA o přezkoumání tohoto zamítnutí. Sportovec podávající žádost o přezkoumání musí zaplatit poplatek stanovený WADA a poskytnout WADA KTV kopie žádosti TV a všech dokumentů dodaných Antidopingové organizaci. WADA KTV posoudí dokumentaci, na základě které byla žádost zamítnuta. Z důvodu objasnění však může od Sportovce požadovat další informace, např. následná vyšetření, jak jsou popsaná v článku 8.10. Po dobu přezkoumání zůstává v platnosti původní zamítnutí. Pokud WADA zruší zamítnutí TV, TV vejde okamžitě v platnost v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí WADA. 10.3 Proti rozhodnutí WADA je možné se dle článku 13 Kodexu odvolat k Rozhodčímu soudu pro sport (CAS). 11.0 Dříve udělené zkrácené Terapeutické výjimky 11.1 Všechny dříve vydané Zkrácené Terapeutické výjimky, jejichž platnost ještě nevypršela, případně, ty které ještě nebyly zrušeny, vyprší 31. prosincem 2009. 1) Mezinárodní úmluva proti dopingu ve sportu přijatá dne 19. října 2005 v Paříži byla vyhlášena pod č. 58/2007 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 46/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 46/2012 Sb. m. s. Rozhodnutí Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Organizací pro zákaz chemických zbraní o výsadách a imunitách Organizace pro zákaz chemických zbraní Vyhlášeno 10. 5. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 5. 2012, částka 25/2012 * ČLÁNEK 1 - DEFINICE * ČLÁNEK 2 - PRÁVNÍ SUBJEKTIVITA * ČLÁNEK 3 - VÝSADY A IMUNITY OPCW * ČLÁNEK 4 - VÝHODY A IMUNITY TÝKAJÍCÍ SE SPOJENÍ A PUBLIKACÍ * ČLÁNEK 5 - PŘEDSTAVITELÉ SMLUVNÍCH STÁTŮ * ČLÁNEK 6 - ÚŘEDNÍCI OPCW * ČLÁNEK 7 - ZNALCI * ČLÁNEK 8 - ZNEUŽITÍ VÝSAD * ČLÁNEK 9 - CESTOVNÍ DOKLADY A VÍZA * ČLÁNEK 10 - ŘEŠENÍ SPORŮ * ČLÁNEK 11 - VÝKLAD * ČLÁNEK 12 - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 5. 2012 46 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. června 2011 byla v Haagu podepsána Dohoda mezi Českou republikou a Organizací pro zákaz chemických zbraní o výsadách a imunitách Organizace pro zákaz chemických zbraní. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 12 odst. 1 dne 1. května 2012. Ministerstvo zahraničních věcí dále sděluje, že podle čl. 10 odst. 5 bude rozhodčí tribunál pro spory týkající se výkladu nebo provádění této Dohody postupovat podle Opčních pravidel Stálého rozhodčího soudu pro rozhodčí řízení týkající se mezinárodních organizací a států ve znění ze dne 1. července 19961). Anglické znění Dohody a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD DOHODA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A ORGANIZACÍ PRO ZÁKAZ CHEMICKÝCH ZBRANÍ O VÝSADÁCH A IMUNITÁCH ORGANIZACE PRO ZÁKAZ CHEMICKÝCH ZBRANÍ Vzhledem k tomu, že článek VIII odstavec 48 Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení stanoví, že OPCW požívá na území smluvního státu a na jakémkoliv jiném místě pod jurisdikcí nebo kontrolou smluvního státu takové právní způsobilosti a takových výsad a imunit, jaké jsou nezbytné pro výkon jejích funkcí; Vzhledem k tomu, že článek VIII odstavec 49 Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení stanoví, že představitelé smluvních států spolu se svými náhradníky a poradci, představitelé jmenovaní do Výkonné rady spolu se svými náhradníky a poradci, generální ředitel a pracovníci Organizace požívají výsad a imunit, jaké jsou nezbytné k nezávislému výkonu jejich funkcí v souvislosti s OPCW; Vzhledem k tomu, že nezávisle na článku VIII odstavec 48 a 49 Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení mají být výsady a imunity, jichž požívá generální ředitel a pracovníci Technického sekretariátu během provádění kontrolních činností takové, jak jsou stanoveny v části II oddílu B Kontrolní přílohy; Vzhledem k tomu, že článek VIII odstavec 50 Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení stanoví, že takováto právní způsobilost a takovéto výsady a imunity mají být definovány v dohodách mezi Organizací a smluvními státy, Nyní se tedy Česká republika a Organizace pro zákaz chemických zbraní dohodly takto: ČLÁNEK 1 DEFINICE V této Dohodě: (a) „Úmluva“ znamená Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení z 13. ledna 1993; (b) „OPCW“ znamená Organizace pro zákaz chemických zbraní ustavená podle článku VIII odstavce 1 Úmluvy; (c) „generální ředitelem“ se rozumí generální ředitel uvedený v článku VIII odstavce 1 Úmluvy nebo, v jeho nepřítomnosti, úřadující generální ředitel; (d) „úředníky OPCW“ se rozumějí generální ředitel a všichni pracovníci Technického sekretariátu OPCW; (e) „smluvními státy“ se rozumějí smluvní státy Úmluvy; (f) „představitelé smluvních států“ se rozumějí akreditovaní vedoucí delegací smluvních států na Konferenci smluvních států a/nebo ve Výkonné radě nebo delegáti na jiných schůzích OPCW; (g) „znalci“ se rozumějí osoby, které svým jménem a na svou odpovědnost plní služební poslání schválené OPCW, působí v jejích orgánech nebo OPCW jakýmkoliv způsobem na její žádost poskytují konzultace; (h) „schůzemi svolanými OPCW“ se rozumějí jakékoliv schůze jakýchkoliv orgánů nebo pomocných orgánů OPCW nebo jakékoliv mezinárodní konference či jiná setkání svolaná OPCW; (i) „majetkem“ se rozumí veškerý majetek, aktiva a finanční prostředky náležející OPCW nebo v držení či ve správě OPCW a sloužící k podpoře jejích funkcí podle Úmluvy a veškeré příjmy OPCW; (j) „archivy OPCW“ se rozumí veškeré záznamy, korespondence, dokumenty, rukopisy, počítačová data a údaje na nosičích informací, fotografie, filmy, videozáznamy a zvukové záznamy, které náležejí OPCW nebo jakýmkoliv úředníkům OPCW nebo jsou v držení OPCW nebo těchto úředníků v úřední funkci, a jakékoliv jiné materiály, o nichž se Česká republika a generální ředitel mohou dohodnout, že budou tvořit součást archivů OPCW; (k) „místnostmi OPCW“ se rozumějí budovy nebo části budov a pozemky k nim přilehlé, pokud takové jsou, užívané k účelům OPCW, včetně takových, které jsou zmíněny v části II pododstavci 11 b) Kontrolní přílohy k Úmluvě. ČLÁNEK 2 PRÁVNÍ SUBJEKTIVITA OPCW je právnickou osobou. Má způsobilost: (a) uzavírat smlouvy; (b) nabývat movitý a nemovitý majetek a nakládat s ním; (c) dávat podnět k zahájení soudního řízení a být jeho účastníkem. ČLÁNEK 3 VÝSADY A IMUNITY OPCW 1. OPCW a její majetek, ať se nachází kdekoliv a ať je v držení kohokoliv, požívají imunity vůči jakékoliv formě právního řízení s výjimkou případů, kdy se OPCW v konkrétní věci své imunity výslovně zřekne. Rozumí se však, že žádné zřeknutí se imunity se nevztahuje na jakékoliv opatření související s výkonem rozhodnutí. 2. Místnosti OPCW jsou nedotknutelné. Majetek OPCW, ať se nachází kdekoliv a ať je v držení kohokoliv, požívá imunity vůči prohlídce, rekvizici, konfiskaci, vyvlastnění a jakékoliv jiné formě zásahu, ať již postupem výkonných, správních, soudních či zákonodárných orgánů. 3. Archivy OPCW, ať se nacházejí kdekoliv, jsou nedotknutelné. 4. Nepodléhajíc finanční kontrole, předpisům či moratoriím jakéhokoliv druhu: (a) OPCW může mít v držení finanční prostředky, zlato či měnu jakéhokoliv druhu a mít účty v jakékoliv měně; (b) OPCW může volně převádět své finanční prostředky, cenné papírycenné papíry, zlato a měny do České republiky nebo z ní, do jakékoliv jiné země nebo z ní nebo v rámci České republiky a může směňovat jakoukoliv měnu, kterou má v držení, za jakoukoliv jinou měnu. 5. OPCW bude při výkonu svých práv uvedených v odstavci 4 tohoto článku brát patřičný ohled na jakékoliv připomínky učiněné vládou České republiky, pokud se má za to, že takovým připomínkám může být vyhověno bez újmy na zájmech OPCW. 6. OPCW a její majetek jsou: (a) osvobozeny ode všech přímých daní; rozumí se však, že se OPCW nebude domáhat osvobození od daní, které jsou ve skutečnosti pouze poplatky za veřejně prospěšné služby; (b) osvobozeny od celních poplatků, dovozních daní z obratu a dovozních a vývozních zákazů a omezení, pokud jde o předměty dovážené nebo vyvážené OPCW pro její úřední potřebu; rozumí se však, že předměty dovážené s takovým osvobozením nebudou v České republice prodány s výjimkou prodeje, který je v souladu s podmínkami dohodnutými s Českou republikou; (c) osvobozeny od poplatků, dovozních daní z obratu a dovozních a vývozních zákazů a omezení ohledně jejích publikací. 7. Ačkoli se OPCW zpravidla nebude domáhat osvobození od spotřebních daní a od daní z prodeje movitého a nemovitého majetku tvořících součást ceny, jež má být zaplacena, Česká republika přesto provede, kdykoli to bude možné, vhodná správní opatření za účelem prominutí nebo vrácení výše poplatku nebo daně, jestliže OPCW učiní pro úřední potřebu významné nákupy majetku, z nichž takovéto dávky a daně byly vyměřeny nebo jsou vyměřitelné. ČLÁNEK 4 VÝHODY A IMUNITY TÝKAJÍCÍ SE SPOJENÍ A PUBLIKACÍ 1. Pro dopravování úředních zpráv požívá OPCW na území České republiky zacházení, které není méně příznivé, než je poskytované vládou České republiky kterékoli jiné vládě, včetně diplomatické mise této vlády, pokud jde o přednostní práva, sazby a poplatky za poštovní a telekomunikační spojení, jakož i pokud jde o tiskové sazby za informace pro média, a to v míře, v níž to může být slučitelné s jakýmikoliv mezinárodními úmluvami, předpisy a ujednáními, ke kterým Česká republika přistoupila. 2. Úřední korespondence a jiná úřední sdělení OPCW nepodléhají cenzuře. OPCW má právo používat šifer a odesílat a přijímat korespondenci a jiná úřední sdělení prostřednictvím kurýrů nebo v zapečetěných zásilkách, přičemž požívají týchž výsad a imunit jako diplomatičtí kurýři a diplomatické zásilky. Nic v tomto odstavci nebude vykládáno tak, že by to vylučovalo přijetí náležitých bezpečnostních opatření, která budou stanovena dohodou mezi Českou republikou a OPCW. 3. Česká republika uznává právo OPCW svobodně publikovat a vysílat na území České republiky pro účely stanovené v Úmluvě. 4. Veškerá úřední sdělení určená OPCW a veškerá úřední sdělení OPCW určená dalším subjektům, ať již jsou přenášena jakýmkoliv prostředkem či v jakékoliv formě, jsou nedotknutelná. Taková nedotknutelnost se vztahuje, a to bez jakéhokoliv omezení z důvodu následujícího výčtu, zejména na publikace, fotografie a filmové záznamy, videozáznamy, filmy, zvukové nahrávky a software. ČLÁNEK 5 PŘEDSTAVITELÉ SMLUVNÍCH STÁTŮ 1. Na schůzích svolaných OPCW požívají představitelé smluvních států spolu se svými náhradníky, poradci, technickými experty a tajemníky svých delegací, aniž by tím byly dotčeny jakékoliv jiné výsady a imunity, jichž mohou požívat, při výkonu svých funkcí a během cest do místa schůze a z tohoto místa následujících výsad a imunit: (a) imunity vůči zatčení či zadržení; (b) imunity vůči právnímu řízení jakéhokoliv druhu v souvislosti s ústními či písemnými výroky a veškerým jednáním, jež učinili ve své úřední funkci; tato imunita bude nadále přiznávána bez ohledu na to, že dotyčné osoby již nebudou vykonávat takové funkce; (c) nedotknutelnosti všech písemností, dokumentů a úředních materiálů; (d) práva užívat šifer a posílat či přijímat písemnosti, korespondenci nebo úřední materiály prostřednictvím kurýrů či v zapečetěných zásilkách; (e) vynětí týkající se jich samých a jejich manželů z imigračních omezení, registrace cizinců či povinností národní služby, když navštěvují Českou republiku nebo jí projíždějí při výkonu svých funkcí; (f) týchž výhod ohledně měnových či devizových omezení, jaké jsou přiznávány zástupcům cizích vlád s dočasným úředním posláním; (g) týchž výsad a výhod ohledně svých osobních zavazadel, jaké jsou přiznávány členům diplomatických misí obdobné hodnosti. 2. V případech, kdy je jakákoliv forma zdanění vázána na místo pobytu, nebude období, kdy osoby uvedené v odstavci 1 tohoto článku pobývají na území České republiky za účelem výkonu svých povinností, považováno za dobu pobytu. 3. Výsady a imunity jsou přiznávány osobám uvedeným v odstavci 1 tohoto článku k zajištění nezávislého výkonu jejich funkcí v souvislosti s OPCW a nikoliv pro osobní prospěch těchto jednotlivců. Je povinností všech osob požívajících takových výsad a imunit dodržovat ve všech ostatních ohledech zákony a předpisy České republiky. 4. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se neuplatňují vůči osobě, která je státním občanem České republiky. ČLÁNEK 6 ÚŘEDNÍCI OPCW 1. Během provádění kontrolních činností požívají generální ředitel a pracovníci Technického sekretariátu, včetně kvalifikovaných odborníků během zkoumání údajného užití chemických zbraní, zmíněného v části XI odstavcích 7 a 8 Kontrolní přílohy k Úmluvě, v souladu s článkem VIII odstavcem 51 Úmluvy výsad a imunit stanovených v části II oddílu B Kontrolní přílohy k Úmluvě nebo, pokud projíždějí přes území nekontrolovaných smluvních států, výsad a imunit uvedených v části II odstavci 12 téže Přílohy. 2. V případě jiných činností spojených s předmětem a účelem Úmluvy úředníci OPCW: (a) požívají imunity vůči zatčení či zadržení a vůči zabavení svých osobních zavazadel; (b) požívají imunity vůči právnímu řízení v souvislosti s ústními či písemnými výroky a veškerým jednáním, jež učinili ve své úřední funkci; (c) požívají nedotknutelnosti všech písemností, dokumentů a úředním materiálů, a to v závislosti na ustanoveních Úmluvy; (d) požívají vynětí ze zdanění platů a služebních požitků vyplácených jim OPCW; (e) jsou společně se svými manžely vyňati z imigračních omezení a registrace cizinců; (f) požívají společně se svými manžely týchž repatriačních výhod v době mezinárodních krizí jako úředníci diplomatických misí obdobné hodnosti; (g) požívají týchž výsad ohledně devizových výhod, jaké jsou přiznávány členům diplomatických misí obdobné hodnosti. 3. Úředníci OPCW jsou vyňati z povinností národní služby, za předpokladu, že ve vztahu ke státním občanům České republiky je takové vynětí omezeno na úředníky OPCW, jejichž jména byla z důvodu jejich služebních povinností zařazena na seznam sestavený generálním ředitelem OPCW a schválený Českou republikou. Pokud Česká republika povolá jiné úředníky OPCW k povinnostem národní služby, poskytne Česká republika na žádost OPCW takové dočasné odklady při povolávání takových úředníků, jaké mohou být nutné k tomu, aby se předešlo přerušení průběhu nezbytných prací. 4. Vedle výsad a imunit uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku požívá generální ředitel OPCW se svou manželkou výsad a imunit, vynětí a výhod přiznávaných diplomatickým zástupcům a jejich manželům v souladu s mezinárodním právem. Stejné výsady a imunity, vynětí a výhody jsou přiznávány také vyššímu úředníkovi OPCW jednajícímu jménem generálního ředitele během jeho nepřítomnosti. 5. Výsady a imunity jsou úředníkům OPCW přiznávány v zájmu OPCW a nikoliv pro osobní prospěch těchto jednotlivců. Je povinností všech osob požívajících takových výsad a imunit dodržovat ve všech ostatních ohledech zákony a předpisy České republiky. OPCW má právo a povinnost zříci se imunity jakéhokoliv úředníka OPCW v jakémkoliv případě, v němž by podle jejího mínění imunita bránila výkonu spravedlnosti a v němž se lze imunity zříci bez újmy na zájmech OPCW. 6. OPCW bude vždy spolupracovat s příslušnými orgány České republiky, aby napomohla řádnému výkonu spravedlnosti a uplatňování jejích zákonů a předpisů a zabránila tak jakémukoliv zneužití výsad, imunit a výhod uvedených v tomto článku. 7. Pokud OPCW provozuje systém vyplácení důchodů a rent bývalým úředníkům, ustanovení odstavce 2 pododstavce d) tohoto článku se nepoužijí na tyto důchody či renty. ČLÁNEK 7 ZNALCI 1. Znalcům jsou přiznány následující výsady a imunity v rozsahu, v jakém je to nutné pro účinný výkon jejich funkcí, včetně doby strávené na cestách v souvislosti s takovými funkcemi: (a) imunita vůči zatčení či zadržení a vůči zabavení jejich osobních zavazadel; (b) imunita vůči právnímu řízení jakéhokoliv druhu v souvislosti s ústními či písemnými výroky nebo jednáním, jež učinili při výkonu svých úředních funkcí, přičemž tato imunita přetrvá bez ohledu na to, že dotyčné osoby již nebudou vykonávat úřední funkce pro OPCW; (c) nedotknutelnost všech písemností, dokumentů a úředních materiálů; (d) pro účely komunikace s OPCW právo používat šifer a přijímat písemnosti či korespondenci prostřednictvím kurýrů či v zapečetěných zásilkách; (e) tytéž výhody ohledně měnových či devizových omezení, jaké jsou přiznávány zástupcům cizích vlád s dočasným úředním posláním; (f) tytéž imunity a výhody ohledně jejich osobních zavazadel, jaké jsou přiznávány členům diplomatických misí obdobné hodnosti. 2. Výsady a imunity jsou znalcům přiznávány v zájmu OPCW a nikoliv k osobnímu prospěchu těchto jednotlivců. Je povinností všech osob požívajících takových výsad a imunit dodržovat ve všech ostatních ohledech zákony a předpisy České republiky. OPCW má právo a povinnost zříci se imunity jakéhokoliv znalce v jakémkoliv případě, v němž by podle jejího mínění imunita bránila výkonu spravedlnosti a v němž se lze imunity zříci bez újmy na zájmech OPCW. ČLÁNEK 8 ZNEUŽITÍ VÝSAD 1. Jestliže Česká republika usoudí, že došlo ke zneužití výsady nebo imunity udělené touto Dohodou, budou se konat konzultace mezi Českou republikou a OPCW s cílem určit, zda došlo k jakémukoliv takovému zneužití, a pokud ano, s cílem zajistit, aby se takové zneužití neopakovalo. Pokud takové konzultace nepovedou k výsledku uspokojivému pro Českou republiku a OPCW, bude otázka, zda došlo ke zneužití výsady či imunity, vyřešena postupem podle článku 10. 2. Od osob zahrnutých do jedné z kategorií v článcích 6 a 7 nesmějí místní úřady vyžadovat opuštění území České republiky z důvodu jakýchkoliv činností prováděných v rámci jejich úřední funkce. Avšak v případě zneužití výsad a imunit jakoukoliv takovou osobou při činnostech mimo rámec úředních funkcí může být tato osoba požádána vládou České republiky, aby opustila území, jestliže příkaz k opuštění země byl vydán vnitrostátními úřady se souhlasem ministra zahraničních věcí České republiky. Takový souhlas může být vydán pouze po konzultaci s generálním ředitelem OPCW. Jestliže je proti takové osobě vedeno řízení o vyhoštění, má generální ředitel OPCW právo účastnit se takového řízení jménem osoby, proti níž je řízení zahájeno. ČLÁNEK 9 CESTOVNÍ DOKLADY A VÍZA 1. Česká republika uzná a přijme v souladu se zvláštními ujednáními OPCW jako platná laissez-passer OSN vydaná úředníkům OPCW za účelem vykonávání jejich úkolů souvisejících s Úmluvou. Generální ředitel bude informovat Českou republiku o příslušných ujednáních OPCW. 2. Česká republika učiní veškerá nezbytná opatření k usnadnění vstupu osob, které jsou uvedeny v jedné z kategorií v článcích 5, 6 a 7 této Dohody, nezávisle na jejich státním občanství, na své území a k usnadnění pobytu na svém území a nebude nikterak bránit jejich odjezdu ze svého území a zajistí, aby nebylo nijak bráněno jejich průjezdu na místo jejich úřední povinnosti nebo služebního poslání či z tohoto místa a poskytne jim veškerou nezbytnou ochranu při průjezdu. 3. Žádosti o víza či průjezdní víza, jsou-li vyžadována, podané osobami uvedenými v jedné z kategorií v článcích 5, 6 a 7, pokud je k nim přiloženo potvrzení, že tyto osoby cestují ve své úřední funkci, budou posuzovány co možná nejrychleji, aby těmto osobám byl umožněn účinný výkon jejich funkcí. Navíc budou těmto osobám přiznány výhody za účelem rychlého cestování. 4. Generálnímu řediteli, jeho zástupci či zástupcům a dalším úředníkům v hodnosti alespoň vedoucího oddělení OPCW, kteří cestují ve své úřední funkci, budou přiznávány tytéž výhody při cestování jako členům diplomatických misí obdobné hodnosti. 5. Pro provádění kontrolních činností se víza vydávají v souladu s částí II odstavcem 10 oddílem B Kontrolní přílohy k Úmluvě. ČLÁNEK 10 ŘEŠENÍ SPORŮ 1. OPCW přijme opatření pro náležité způsoby řešení: (a) sporů plynoucích ze smluv či jiných sporů soukromoprávní povahy, jichž je OPCW stranou; (b) sporů, jichž je účasten kterýkoliv úředník OPCW či znalec, který z důvodu svého úředního postavení požívá imunity, pokud nedošlo ke zřeknutí se této imunity v souladu s článkem 6 odstavcem 5, nebo s článkem 7 odstavcem 2 této Dohody. 2. Jakýkoliv spor týkající se výkladu či provádění této Dohody, který není vyřešen vzájemnými konzultacemi, je na žádost jedné ze stran sporu postoupen ke konečnému rozhodnutí tribunálu tří rozhodců. Každá strana jmenuje jednoho rozhodce. Třetího, který bude předsedou tribunálu, vyberou první dva rozhodci. 3. Pokud jedna ze stran nejmenuje rozhodce a nepodnikne kroky k jeho jmenování do dvou měsíců od žádosti, aby tak učinila, podané druhou stranou, může druhá strana požádat předsedu Mezinárodního soudního dvora, aby tohoto rozhodce jmenoval. 4. Pokud se první dva rozhodci nedohodnou na osobě třetího rozhodce do dvou měsíců od svého jmenování, může každá ze stran požádat předsedu Mezinárodního soudního dvora, aby tohoto rozhodce jmenoval. 5. Tribunál bude postupovat v souladu s Opčními pravidly Stálého rozhodčího soudu pro rozhodčí řízení týkající se mezinárodních organizací a států ve znění, v němž platí v den vstupu v platnost této Dohody. 6. Tribunál rozhoduje většinou hlasů. Jeho rozhodnutí je konečné a závazné pro obě strany sporu. ČLÁNEK 11 VÝKLAD 1. Ustanovení této Dohody jsou vykládána se zřetelem na funkce, jež Úmluva svěřuje OPCW. 2. Ustanovení této Dohody nijak neomezují výsady a imunity či nejsou na újmu výsadám a imunitám, které jsou přiznány členům inspekčního týmu v části II oddílu B Kontrolní přílohy k Úmluvě, nebo výsadám a imunitám, které jsou přiznány generálnímu řediteli a pracovníkům Technického sekretariátu OPCW v článku VIII odstavci 51 Úmluvy. Sama ustanovení této Dohody nesmějí působit tak, aby rušila nebo omezovala jakákoliv ustanovení Úmluvy nebo jakákoliv práva či povinnosti, které může OPCW jinak mít, získat nebo přijmout. ČLÁNEK 12 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 1. Tato Dohoda vstoupí v platnost prvního dne druhého měsíce následujícího po dni, kdy si Česká republika a OPCW vzájemně písemně oznámí, že byly splněny jejich interní právní požadavky pro vstup této Dohody v platnost. 2. Tato Dohoda zůstane v platnosti, pokud Česká republika zůstane smluvním státem Úmluvy. 3. Česká republika a OPCW mohou uzavřít takové dodatečné dohody, jaké mohou být nezbytné. 4. Konzultace ohledně změn této Dohody budou zahájeny na žádost České republiky nebo OPCW. K jakékoliv takové změně musí dojít na základě vzájemného souhlasu vyjádřeného v dohodě uzavřené Českou republikou a OPCW. Dáno v Haagu dne 15. června 2011 ve dvou původních vyhotoveních v anglickém jazyce. Za Českou republiku Jaroslav Horák mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Nizozemském království a stálý představitel České republiky při Organizaci pro zákaz chemických zbraní Za Organizaci pro zákaz chemických zbraní Ahmet Üzümcü generální ředitel 1) www.pca-cpa.org
Vyhláška č. 144/2012 Sb.
Vyhláška č. 144/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 355/2006 Sb., o stanovení způsobu a podmínek registrace, provozu, způsobu a podmínek testování historických a sportovních vozidel Vyhlášeno 10. 5. 2012, datum účinnosti 10. 5. 2012, částka 53/2012 * Čl. I - Vyhláška č. 355/2006 Sb., o stanovení způsobu a podmínek registrace, provozu, způsobu a podmínek testování historických a sportovních vozidel, se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 10. 5. 2012 144 VYHLÁŠKA ze dne 25. dubna 2012, kterou se mění vyhláška č. 355/2006 Sb., o stanovení způsobu a podmínek registrace, provozu, způsobu a podmínek testování historických a sportovních vozidel Ministerstvo dopravy stanoví podle § 91 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 297/2009 Sb. a zákona č. 152/2011 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 7 odst. 4, § 79b odst. 7 a § 79c odst. 4 zákona: Čl. I Vyhláška č. 355/2006 Sb., o stanovení způsobu a podmínek registrace, provozu, způsobu a podmínek testování historických a sportovních vozidel, se mění takto: 1. Na konci textu nadpisu vyhlášky se doplňují slova „a způsobu a podmínek testování silničního vozidla, které je registrováno v registru silničních vozidel“. 2. V § 1 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až h), která znějí: „f) způsob a podmínky testování silničního vozidla, které je registrováno v registru silničních vozidel (dále jen „silniční vozidlo“), g) vzor žádosti o uznání testování silničního vozidla, h) vzor dokladu o uznání testování silničního vozidla na historickou původnost.“. 3. V § 6 odst. 6 se slova „Pověřená právnická“ nahrazují slovem „Právnická“. 4. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní: „§ 6a Testování silničního vozidla (1) Testování silničního vozidla provádí právnická osoba prostřednictvím svých pověřených klubových testovacích komisí. (2) Právnická osoba poskytne místně příslušnému úřadu seznam členů svých pověřených klubových testovacích komisí s jejich podpisovými vzory a doloží rozsah oprávnění pro testování silničních vozidel. (3) Právnická osoba zajišťuje odborné školení členů svých pověřených klubových testovacích komisí pro testování silničních vozidel. (4) Testování silničních vozidel probíhá jako jednostupňové klubové testování silničních vozidel, při kterém se kontroluje historická původnost vozidla. (5) Výsledek testování silničního vozidla vyznačí právnická osoba do žádosti o provedení testování historického vozidla. Testování je platné vždy do 31. května následujícího roku. Právnická osoba předá místně příslušnému úřadu nejpozději do 30. června běžného kalendářního roku seznamy vozidel, která prošla kladným testováním. (6) Pokud silniční vozidlo při testování nesplňuje podmínky mezinárodního technického kódu nebo mezinárodních sportovních řádů, testování se ukončí. Právnická osoba vede přehled neúspěšného testování silničních vozidel. (7) Pro testování silničního vozidla se použijí body 2 až 7 přílohy č. 6 této vyhlášky obdobně. (8) Vzor žádosti o uznání testování silničního vozidla je uveden v příloze č. 7 této vyhlášky a vzor dokladu o uznání testování silničního vozidla na historickou původnost je uveden v příloze č. 8 této vyhlášky.“. 5. Příloha č. 3 zní: „Příloha č. 3 k vyhlášce č. 355/2006 Sb. Vzor žádosti o provedení testování historického vozidla 1.7MB “. 6. V příloze č. 6 bod 3 zní: „3. Podle mezinárodního technického kódu lze schválit jako historické vozidlo mechanicky poháněné vozidlo minimálně 30 let staré, které je uchováváno a udržováno v historicky autentickém stavu.“. 7. V příloze č. 6 se bod 13 zrušuje. 8. Doplňují se přílohy č. 7 a 8, které znějí: „Příloha č. 7 k vyhlášce č. 355/2006 Sb. Vzor žádosti o uznání testování silničního vozidla 1.3MB Příloha č. 8 k vyhlášce č. 355/2006 Sb. Vzor dokladu o uznání testování silničního vozidla na historickou původnost 192kB “. Čl. II Přechodná ustanovení (1) Při testování historického vozidlahistorického vozidla již registrovaného v registru historických a sportovních vozidelsportovních vozidel, jehož stáří nedosahuje 30 let, se použije bod 3 přílohy č. 6 ve znění účinném do nabytí účinnosti této vyhlášky. (2) Tiskopisy žádosti o provedení testování historického vozidlahistorického vozidla vyrobené před nabytím účinnosti této vyhlášky lze používat nejpozději do 31. prosince 2013. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Mgr. Dobeš v. r.
Zákon č. 142/2012 Sb.
Zákon č. 142/2012 Sb. Zákon o změně některých zákonů v souvislosti se zavedením základních registrů Vyhlášeno 7. 5. 2012, datum účinnosti 1. 7. 2012, částka 52/2012 * ČÁST PRVNÍ - Změna občanského zákoníku * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o státní památkové péči * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o místních poplatcích * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o obecní policii * ČÁST ŠESTÁ - Změna notářského řádu * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o neperiodických publikacích * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna tiskového zákona * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o ochraně sbírek muzejní povahy * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o obcích * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o krajích * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o hlavním městě Praze * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení * ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o veřejných sbírkách * ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna knihovního zákona * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o soudech a soudcích * ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o místním referendu * ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o elektronických komunikacích * ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o ověřování * ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o registrovaném partnerství * ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o krajském referendu * ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání * ČÁST TŘICÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 (283/2021 Sb.) 142 ZÁKON ze dne 11. dubna 2012 o změně některých zákonů v souvislosti se zavedením základních registrů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna občanského zákoníku Čl. I Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 131/1982 Sb., zákona č. 94/1988 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 87/1990 Sb., zákona č. 105/1990 Sb., zákona č. 116/1990 Sb., zákona č. 87/1991 Sb., zákona č. 509/1991 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1994 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 135/2002 Sb., zákona č. 136/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 37/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 278/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 107/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 160/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 132/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb. a zákona č. 428/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 20i odst. 2 se za slovo „jméno“ vkládají slova „, popřípadě jména, příjmení, datum narození“. 2. Za § 20j se vkládá nový § 20k, který zní: „§ 20k (1) Pro výkon státní správy na úseku sdružení může krajský úřad využívat ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum narození a stát, kde se narodil. (2) Pro výkon státní správy na úseku sdružení může krajský úřad využívat z informačního systému cizinců tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození, d) adresa místa pobytu na území České republiky. (3) Z údajů podle odstavců 1 a 2 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o státní památkové péči Čl. II Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 146/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 240/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 158/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 307/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 124/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 4 se věta poslední zrušuje. 2. V § 7 odst. 1 se za slovo „památky“ vkládají slova „, národní kulturní památky, památkové rezervace, památkové zóny, ochranné pásmo nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny“. 3. V § 7 odstavec 2 zní: „(2) Odborná organizace státní památkové péče po zápisu do ústředního seznamu podle tohoto zákona ohlásí příslušnému katastrálnímu úřadu údaje a popřípadě změny těchto údajů týkající se ochrany nemovitostí podle tohoto zákona zapisované do katastru nemovitostí podle katastrálního zákona.“. 4. § 43a zní: „§ 43a (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, celní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Ministerstvo kultury a odborná organizace státní památkové péče využívají ze základního registru obyvatel pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, celní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Ministerstvo kultury a odborná organizace státní památkové péče využívají z informačního systému evidence obyvatel pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, celní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Ministerstvo kultury a odborná organizace státní památkové péče využívají z informačního systému cizinců pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) pohlaví, e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, j) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o místních poplatcích Čl. IV V zákoně č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2009 Sb., zákona č. 183/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 329/2011 a zákona č. 458/2011 Sb., § 16 zní: „§ 16 (1) Obecní úřad a krajský úřad využívají pro účely řízení o místních poplatcích a) referenční údaje ze základního registru obyvatel, b) údaje z informačního systému evidence obyvatel, c) údaje z informačního systému cizinců. (2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, d) rodné číslo, e) státní občanství, popřípadě více státních občanství, f) adresa místa trvalého pobytu, g) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, h) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a adresa místa pobytu zákonných zástupců. (4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození, e) státní občanství, popřípadě více státních občanství, f) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, g) počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu. (5) Z údajů podle odstavců 1 až 4 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o obecní policii Čl. V Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 153/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 11a se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 6, které znějí: „(2) Při plnění svých úkolů může obecní policie využívat ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (3) Při plnění svých úkolů může obecní policie využívat z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, d) rodné číslo, e) státní občanství, popřípadě více státních občanství, f) adresa místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, g) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, h) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce. (4) Při plnění svých úkolů může obecní policie mimo údajů obsažených v základním registru obyvatel vyžadovat z informačního systému cizinců tyto údaje: a) číslo a platnost oprávnění k pobytu, b) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky, c) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, d) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není cizinci umožněn vstup na území České republiky. (5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke ztotožnění osoby a v rozsahu splnění daného úkolu. Jestliže vyžadované údaje mají povahu osobních údajů, dožádaný orgán je poskytne pouze v rozsahu nezbytně nutném ke ztotožnění osoby podle § 12 odst. 1. Dokumentace každého použití údajů podle odstavců 2 až 4 se uchovává po dobu 1 roku.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 7 a 8. 2. V § 11a odst. 7 se za slovo „technické“ vkládají slova „a bezpečnostní“. 3. V § 11a se odstavec 8 zrušuje. ČÁST ŠESTÁ Změna notářského řádu Čl. VI V zákoně č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 344/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., část devátá včetně nadpisu zní: „ČÁST DEVÁTÁ VYUŽÍVÁNÍ ÚDAJŮ ZE ZÁKLADNÍHO REGISTRU OBYVATEL A AGENDOVÝCH INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ § 109a Notář pro potřebu úkonů, které vykonává z pověření soudu podle jiného právního předpisu2), nebo pro notářskou činnost využívá ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. § 109b (1) Notář pro potřebu úkonů, které vykonává z pověření soudu podle jiného právního předpisu2), nebo pro notářskou činnost využívá z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, h) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil; je-li opatrovníkem ustanoven orgán místní správy, název a adresa sídla, i) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte právnická osoba, název a adresa sídla, j) rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k uzavření manželství mimo území České republiky, místo a stát, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, k) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z registrovaných partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z registrovaných partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství, l) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, a rodné číslo manžela nebo registrovaného partnera; je-li manželem nebo registrovaným partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera a datum jeho narození, m) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, a rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození, n) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, o) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (2) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (3) Notář pro potřebu úkonů, které vykonává z pověření soudu podle jiného právního předpisu2), nebo pro notářskou činnost využívá z registru rodných čísel tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení nositele rodného čísla, b) rodné číslo, c) v případě změny rodného čísla původní rodné číslo, d) datum, místo a okres narození a u nositele rodného čísla, který se narodil v cizině, stát, na jehož území se narodil. § 109c (1) Notář pro potřebu úkonů, které vykonává z pověření soudu podle jiného právního předpisu2), nebo pro notářskou činnost využívá z informačního systému cizinců tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, h) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, i) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (2) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. § 109d Notář pro potřebu úkonů, které vykonává z pověření soudu podle jiného právního předpisu2), nebo pro notářskou činnost využívá z informačního systému evidence občanských průkazů o občanských průkazech a jejich držitelích způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) rodné číslo, c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, d) číslo, popřípadě série občanského průkazu, e) datum vydání občanského průkazu, f) označení úřadu, který občanský průkaz vydal, g) datum skončení platnosti občanského průkazu, h) čísla, popřípadě série ztracených, odcizených, zničených nebo neplatných občanských průkazů a datum ohlášení ztráty, odcizení, nebo zničení občanského průkazu. § 109e Notář pro potřebu úkonů, které vykonává z pověření soudu podle jiného právního předpisu2), nebo pro notářskou činnost využívá z informačního systému evidence cestovních dokladů o cestovních dokladech a jejich držitelích způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo, b) místo a okres narození, v případě narození v cizině stát narození, c) číslo a druh vydaného cestovního dokladu, d) datum vydání cestovního dokladu, e) datum převzetí cestovního dokladu, f) datum skončení platnosti cestovního dokladu, g) označení orgánu, který cestovní doklad vydal, h) o ztracených, odcizených nebo neplatných cestovních dokladech číslo, druh, datum vydání a datum skončení platnosti ztraceného, odcizeného nebo neplatného cestovního dokladu a datum a místo ohlášení jeho ztráty nebo odcizení. § 109f Z využívaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“. Poznámky pod čarou č. 6 až 9 se zrušují. ČÁST OSMÁ Změna zákona o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl Čl. VIII V zákoně č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 249/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se za § 10c vkládá nový § 10d, který včetně nadpisu zní: „§ 10d Využívání údajů z informačních systémů (1) Ministerstvo, krajské úřady a obecní úřady využívají pro výkon působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (2) Ministerstvo, krajské úřady a obecní úřady využívají pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (3) Ministerstvo, krajské úřady a obecní úřady využívají pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) pohlaví, e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty Čl. IX V zákoně č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 80/2004 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se za § 5 vkládá nový § 5a, který zní: „§ 5a (1) Ministerstvo využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (2) Ministerstvo využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (3) Ministerstvo využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) pohlaví, e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o neperiodických publikacích Čl. X V zákoně č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., se za § 5a vkládá nový § 5b, který zní: „§ 5b (1) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívají krajské úřady a Ministerstvo kultury ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (2) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívají krajské úřady a Ministerstvo kultury z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (3) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívají krajské úřady a Ministerstvo kultury z informačního systému cizinců tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) pohlaví, e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, j) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna tiskového zákona Čl. XIII V zákoně č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), ve znění zákona č. 302/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se za § 17 vkládá nový § 17a, který zní: „§ 17a (1) Ministerstvo a krajské úřady využívají pro výkon působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (2) Ministerstvo a krajské úřady využívají pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (3) Ministerstvo a krajské úřady využívají pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) pohlaví, e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o ochraně sbírek muzejní povahy Čl. XIV Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 483/2004 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 1 písm. e) se slovo „jejich“ zrušuje. 2. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který včetně nadpisu zní: „§ 15a Využívání údajů z informačních systémů (1) Ministerstvo využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (2) Ministerstvo využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (3) Ministerstvo využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) pohlaví, e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o obcích Čl. XV V zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 72/2012 Sb., se za § 149 vkládá nový § 149a, který zní: „§ 149a (1) Orgány obce, krajský úřad a Ministerstvo vnitra využívají ze základního registru obyvatel pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (2) Orgány obce, krajský úřad a Ministerstvo vnitra využívají z informačního systému evidence obyvatel pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (3) Orgány obce, krajský úřad a Ministerstvo vnitra využívají z informačního systému cizinců pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) pohlaví, e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, j) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o krajích Čl. XVI V zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 231/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 404/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb. a zákona č. 457/2011 Sb., se za § 94 vkládá nový § 94a, který zní: „§ 94a (1) Orgány kraje, ministerstvo a věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady využívají ze základního registru obyvatel pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (2) Orgány kraje, ministerstvo a věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady využívají z informačního systému evidence obyvatel pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (3) Orgány kraje, ministerstvo a věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady využívají z informačního systému cizinců pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) pohlaví, e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, j) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o hlavním městě Praze Čl. XVII V zákoně č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 66/2008 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb. a zákona č. 457/2011 Sb., se za § 119a vkládá nový § 119b, který zní: „§ 119b (1) Orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí, ministerstvo a věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady využívají ze základního registru obyvatel pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (2) Orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí, ministerstvo a věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady využívají z informačního systému evidence obyvatel pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (3) Orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí, ministerstvo a věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady využívají z informačního systému cizinců pro výkon působnosti podle tohoto zákona tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) pohlaví, e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, j) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení Čl. XVIII Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 578/2002 Sb., zákona č. 165/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 33 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 2. V § 34 odst. 1 a 2 se slova „odst. 1“ zrušují. 3. V § 59 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 4. V § 70 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „nebo dokladu totožnosti anebo v potvrzení cizího státu“. 5. V § 70 odst. 5 se číslo „2008“ nahrazuje číslem „2012“. 6. § 81a zní: „§ 81a Doklad, který je jinak třeba podle tohoto zákona předložit matričnímu úřadu, se nepředkládá, pokud si skutečnost v něm uvedenou matriční úřad může ověřit z jím vedené matriční knihy, ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel, z informačního systému cizinců, z informačního systému evidence občanských průkazů nebo z informačního systému evidence cestovních dokladů.“. 7. § 84 zní: „§ 84 (1) K ověření správnosti údajů zapisovaných do matričních knih jsou ministerstva, ostatní správní úřady, soudy a orgány územních samosprávných celků povinny poskytnout potřebné informace. (2) Pro výkon státní správy na úseku matrik využívají ministerstvo, krajské úřady a matriční úřady ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.“. Poznámka pod čarou č. 22 se zrušuje. 8. Za § 84 se vkládají nové § 84a až 84e, které znějí: „§ 84a (1) Pro výkon státní správy na úseku matrik využívají ministerstvo, krajské úřady a matriční úřady z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození; je-li opatrovníkem ustanoven orgán místní správy, název a adresa sídla, j) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte právnická osoba, název a adresa sídla, k) rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k uzavření manželství mimo území České republiky, místo a stát, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, l) datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, m) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, a rodné číslo manžela nebo partnera; je-li manželem nebo partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo partnera a datum jeho narození, n) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, a rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození, o) o osvojeném dítěti údaje v rozsahu data nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte, p) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (2) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (3) Pro výkon státní správy na úseku matrik využívají ministerstvo, krajské úřady a matriční úřady z registru rodných čísel tyto údaje: a) důvod přidělení rodného čísla, b) označení výdejového místa, které rodné číslo přidělilo, c) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení nositele rodného čísla, d) rodné číslo, e) datum přidělení rodného čísla, f) datum, místo a okres narození a u nositele rodného čísla, který se narodil v cizině, stát, na jehož území se narodil. § 84b (1) Pro výkon státní správy na úseku matrik využívají ministerstvo, krajské úřady a matriční úřady z informačního systému cizinců tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, j) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, k) datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, l) jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo partnera a jeho rodné číslo; je-li manžel nebo partner cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, m) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, n) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, o) o osvojeném dítěti údaje v rozsahu data nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte, p) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (2) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. § 84c Údaje ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel a informačního systému cizinců může pro účely tohoto zákona ministerstvo, krajský úřad a matriční úřad dále předávat. § 84d (1) Pro výkon státní správy na úseku matrik využívají ministerstvo, krajské úřady a matriční úřady z informačního systému evidence občanských průkazů o občanských průkazech a jejich držitelích způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) rodné číslo, c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, d) číslo, popřípadě série občanského průkazu, e) datum vydání občanského průkazu, f) označení úřadu, který občanský průkaz vydal, g) datum skončení platnosti občanského průkazu, h) čísla, popřípadě série ztracených, odcizených, zničených nebo neplatných občanských průkazů a datum ohlášení ztráty, odcizení, nebo zničení občanského průkazu. (2) Pro výkon státní správy na úseku matrik využívají ministerstvo, krajské úřady a matriční úřady z informačního systému evidence cestovních dokladů o cestovních dokladech a jejich držitelích způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo, b) místo a okres narození, v případě narození v cizině stát narození, c) číslo a druh vydaného cestovního dokladu, d) datum vydání cestovního dokladu, e) datum převzetí cestovního dokladu, f) datum skončení platnosti cestovního dokladu, g) označení orgánu, který cestovní doklad vydal, h) o ztracených, odcizených nebo neplatných cestovních dokladech číslo, druh, datum vydání a datum skončení platnosti ztraceného, odcizeného nebo neplatného cestovního dokladu a datum a místo ohlášení jeho ztráty nebo odcizení. § 84e Z využívaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona o veřejných sbírkách Čl. XIX Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 120/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 27 se slova „, pověřenými obecními úřady“ zrušují. 2. Za § 27 se vkládá nový § 27a, který zní: „§ 27a (1) Ministerstvo a příslušné krajské úřady při výkonu působnosti podle tohoto zákona využívají ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (2) Ministerstvo a příslušné krajské úřady při výkonu působnosti podle tohoto zákona využívají z informačního systému cizinců tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) pohlaví, e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, j) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (3) Z údajů podle odstavců 1 a 2 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“. ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání Čl. XX V zákoně č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 196/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 302/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., se za § 67a vkládá nový § 67b, který zní: „§ 67b (1) Rada využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (2) Rada využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (3) Rada využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) pohlaví, e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna knihovního zákona Čl. XXI V zákoně č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 341/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se za § 23 vkládá nový § 23a, který zní: „§ 23a (1) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá ministerstvo ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (2) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá ministerstvo z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (3) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá ministerstvo z informačního systému cizinců tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) pohlaví, e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, j) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o soudech a soudcích Čl. XXII Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 349/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 397/2006 Sb., zákona č. 184/2008 Sb., zákona č. 341/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb. a zákona č. 215/2011 Sb., se mění takto: 1. § 175a zní: „§ 175a Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních předpisů využívá ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.“. Poznámky pod čarou č. 13 až 15 se zrušují. 2. Za § 175a se vkládají nové § 175b až 175f, které znějí: „§ 175b (1) Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních předpisů využívá z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil; je-li opatrovníkem ustanoven orgán místní správy, název a adresa sídla, j) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte právnická osoba, název a adresa sídla, k) rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k uzavření manželství mimo území České republiky, místo a stát, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, l) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z registrovaných partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z registrovaných partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství, m) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, a rodné číslo manžela nebo registrovaného partnera; je-li manželem nebo partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera a datum jeho narození, n) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, a rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození, o) o osvojeném dítěti údaje v rozsahu 1. stupeň osvojení, 2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, 3. původní a nové rodné číslo dítěte, 4. datum, místo a okres narození, u dítěte, které se narodilo v cizině, místo a stát, kde se narodilo, 5. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla osvojitelů, v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele, 6. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, jejich jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, 7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte, p) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (2) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (3) Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních předpisů využívá z registru rodných čísel tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení nositele rodného čísla, jejich případné změny, b) rodné číslo, c) v případě změny rodného čísla původní rodné číslo, d) datum, místo a okres narození a u nositele rodného čísla, který se narodil v cizině, stát, na jehož území se narodil. § 175c (1) Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních předpisů využívá z informačního systému cizinců tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, nebo státní příslušnost, g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, h) číslo a platnost oprávnění k pobytu, i) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, j) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, k) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky, l) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, m) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z registrovaných partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z registrovaných partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství, n) jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera a jeho rodné číslo; je-li manžel nebo registrovaný partner cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, o) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, p) o osvojeném dítěti údaje v rozsahu 1. stupeň osvojení, 2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, 3. původní a nové rodné číslo dítěte, 4. datum, místo a okres narození, u dítěte, které se narodilo v cizině, místo a stát, kde se narodilo, 5. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla osvojitelů, v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele, 6. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, jejich jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, 7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte, r) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, s) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, t) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, u) jméno, popřípadě jména, příjmení 1. zletilého cizince, který je nezaopatřeným dítětem cizince, 2. nezletilého cizince, který byl cizinci s oprávněním k pobytu na území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s oprávněním k pobytu na území nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec, 3. osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s oprávněním k pobytu na území, 4. cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie, 5. rodiče nezletilého cizince, kterému byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana, a jeho rodné číslo; jde-li o cizince, kterému nebylo přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození. (2) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. § 175d Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních předpisů využívá z informačního systému evidence občanských průkazů o občanských průkazech a jejich držitelích způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) rodné číslo, c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, d) číslo, popřípadě série občanského průkazu, e) datum vydání a datum převzetí občanského průkazu, f) označení úřadu, který občanský průkaz vydal, g) datum skončení platnosti občanského průkazu, h) čísla, popřípadě série ztracených, odcizených, zničených nebo neplatných občanských průkazů a datum ohlášení ztráty, odcizení, nebo zničení občanského průkazu, i) čísla vydaných potvrzení o občanském průkazu, doba jejich platnosti a označení úřadu, který je vydal. § 175e Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních předpisů využívá z informačního systému evidence cestovních dokladů o cestovních dokladech a jejich držitelích způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo, b) místo a okres narození, v případě narození v cizině stát narození, c) číslo a druh vydaného cestovního dokladu, d) datum vydání cestovního dokladu, e) datum převzetí cestovního dokladu, f) datum skončení platnosti cestovního dokladu, g) označení orgánu, který cestovní doklad vydal, h) o ztracených, odcizených nebo neplatných cestovních dokladech číslo, druh, datum vydání a datum skončení platnosti ztraceného, odcizeného nebo neplatného cestovního dokladu a datum a místo ohlášení jeho ztráty nebo odcizení. § 175f Z využívaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o místním referendu Čl. XXIII V § 12 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, se doplňují odstavce 6 až 9, které znějí: „(6) Obecní úřad nebo magistrát statutárního města využívá pro účely kontroly návrhu přípravného výboru a podpisových listin ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum narození, e) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (7) Obecní úřad nebo magistrát statutárního města využívá pro účely kontroly návrhu přípravného výboru a podpisových listin z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) státní občanství, popřípadě více státních občanství, d) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům. (8) Obecní úřad nebo magistrát statutárního města využívá pro účely kontroly návrhu přípravného výboru a podpisových listin z informačního systému cizinců tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) státní občanství, popřípadě více státních občanství, d) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům. (9) Z údajů podle odstavců 6 až 8 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel a z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“. ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o elektronických komunikacích Čl. XXIV Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 19/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 13 odst. 2 se za slova „popřípadě obchodní firmu,“ vkládají slova „adresu místa podnikání,“. 2. V § 14 odst. 1 se věta první nahrazuje větami „Do 1 týdne od doručení oznámení Úřad vydá osobě uvedené v § 13 odst. 1 osvědčení potvrzující, že tato osoba předložila oznámení podle § 13. Současně fyzické osobě přidělí identifikační číslo, pokud jí dosud nebylo přiděleno; identifikační číslo poskytne Úřadu správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci10a).“. 3. V § 134 odst. 2 písm. a) se slova „, včetně předchozích příjmení“ zrušují. 4. V § 134 odst. 2 písmeno d) zní: „d) adresa místa pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,“. 5. V § 134 odst. 2 písmeno h) zní: „h) záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna.“. 6. V § 134 odst. 4 písm. g) se slova „včetně údajů vedených o opatrovníkovi“ zrušují. 7. V § 134 odst. 6 písmeno e) zní: „e) záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna,“. 8. V § 134a odst. 1 písm. e) se slovo „dobu“ nahrazuje slovy „datum skončení“ a slovo „doby“ se nahrazuje slovy „data skončení“. 9. V § 134a odst. 1 se na konci písmene g) čárka nahrazuje tečkou a písmeno h) se zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o ověřování Čl. XXV V zákoně č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 301/2008 Sb., se za § 18 vkládají nové § 18a až 18d, které znějí: „§ 18a (1) Pro výkon státní správy na úseku vidimace a legalizace využívají ministerstvo, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obecní úřady a újezdní úřady ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil. (2) Pro výkon státní správy na úseku vidimace a legalizace využívají ministerstvo, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obecní úřady a újezdní úřady z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, e) adresa místa trvalého pobytu. (3) Pro výkon státní správy na úseku vidimace a legalizace využívají ministerstvo, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obecní úřady a újezdní úřady z informačního systému cizinců tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození, e) státní občanství, popřípadě více státních občanství, f) druh a adresa místa pobytu na území České republiky. (4) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. § 18b Pro výkon státní správy na úseku vidimace a legalizace využívají ministerstvo, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obecní úřady a újezdní úřady z informačního systému evidence občanských průkazů o občanských průkazech a jejich držitelích způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) rodné číslo, c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, d) číslo, popřípadě série občanského průkazu, e) datum vydání občanského průkazu, f) označení úřadu, který občanský průkaz vydal, g) datum skončení platnosti občanského průkazu, h) čísla, popřípadě série ztracených, odcizených, zničených nebo neplatných občanských průkazů a datum ohlášení ztráty, odcizení, nebo zničení občanského průkazu. § 18c Pro výkon státní správy na úseku vidimace a legalizace využívají ministerstvo, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obecní úřady a újezdní úřady z informačního systému evidence cestovních dokladů o cestovních dokladech a jejich držitelích způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo, b) místo a okres narození, v případě narození v cizině stát narození, c) číslo a druh vydaného cestovního dokladu, d) datum vydání cestovního dokladu, e) datum převzetí cestovního dokladu, f) datum skončení platnosti cestovního dokladu, g) označení orgánu, který cestovní doklad vydal, h) o ztracených, odcizených nebo neplatných cestovních dokladech číslo, druh, datum vydání a datum skončení platnosti ztraceného, odcizeného nebo neplatného cestovního dokladu a datum a místo ohlášení jeho ztráty nebo odcizení. § 18d Z využívaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“. ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o registrovaném partnerství Čl. XXVI Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č 362/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 24 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 2. V § 24a odst. 1 a 2 se slova „odst. 1“ zrušují. 3. Za § 26 se vkládá nový § 26a, který zní: „§ 26a Doklad, který je jinak třeba podle tohoto zákona předložit příslušnému matričnímu úřadu, se nepředkládá, pokud si skutečnost v něm uvedenou matriční úřad může ověřit z jím vedené matriční knihy, ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel, z informačního systému cizinců, z informačního systému evidence občanských průkazů nebo z informačního systému evidence cestovních dokladů.“. 4. V § 29 se odstavec 4 zrušuje. 5. § 29a zní: „§ 29a Pro výkon státní správy na úseku partnerství využívají ministerstvo, krajské úřady a příslušné matriční úřady ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.“. 6. Za § 29a se vkládají nové § 29b až 29f, které znějí: „§ 29b (1) Pro výkon státní správy na úseku partnerství využívají ministerstvo, krajské úřady a příslušné matriční úřady z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození; je-li opatrovníkem ustanoven orgán místní správy, název a adresa sídla, j) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte právnická osoba, název a adresa sídla, k) rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k uzavření manželství mimo území České republiky, místo a stát, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, l) datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, m) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, a rodné číslo manžela nebo partnera; je-li manželem nebo partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo partnera a datum jeho narození, n) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, a rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození, o) o osvojeném dítěti údaje v rozsahu data nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte, p) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (2) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (3) Pro výkon státní správy na úseku partnerství využívají ministerstvo, krajské úřady a příslušné matriční úřady z registru rodných čísel tyto údaje: a) důvod přidělení rodného čísla, b) označení výdejového místa, které rodné číslo přidělilo, c) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení nositele rodného čísla, d) rodné číslo, e) datum přidělení rodného čísla, f) datum, místo a okres narození a u nositele rodného čísla, který se narodil v cizině, stát, na jehož území se narodil. § 29c (1) Pro výkon státní správy na úseku partnerství využívají ministerstvo, krajské úřady a příslušné matriční úřady z informačního systému cizinců tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, j) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, k) datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, l) jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo partnera a jeho rodné číslo; je-li manžel nebo partner cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, m) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, n) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, o) o osvojeném dítěti údaje v rozsahu data nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte, p) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (2) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. § 29d Údaje ze základního registru obyvatel, informačního systému evidence obyvatel a informačního systému cizinců může pro účely tohoto zákona ministerstvo, krajský úřad a matriční úřad dále předávat. § 29e (1) Pro výkon státní správy na úseku partnerství využívají ministerstvo, krajské úřady a příslušné matriční úřady z informačního systému evidence občanských průkazů o občanských průkazech a jejich držitelích způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) rodné číslo, c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, d) číslo, popřípadě série občanského průkazu, e) datum vydání občanského průkazu, f) označení úřadu, který občanský průkaz vydal, g) datum skončení platnosti občanského průkazu, h) čísla, popřípadě série ztracených, odcizených, zničených nebo neplatných občanských průkazů a datum ohlášení ztráty, odcizení, nebo zničení občanského průkazu. (2) Pro výkon státní správy na úseku partnerství využívají ministerstvo, krajské úřady a příslušné matriční úřady z informačního systému evidence cestovních dokladů o cestovních dokladech a jejich držitelích způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo, b) místo a okres narození, v případě narození v cizině stát narození, c) číslo a druh vydaného cestovního dokladu, d) datum vydání cestovního dokladu, e) datum převzetí cestovního dokladu, f) datum skončení platnosti cestovního dokladu, g) označení orgánu, který cestovní doklad vydal, h) o ztracených, odcizených nebo neplatných cestovních dokladech číslo, druh, datum vydání a datum skončení platnosti ztraceného, odcizeného nebo neplatného cestovního dokladu a datum a místo ohlášení jeho ztráty nebo odcizení. § 29f Z využívaných údajů lze však použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“. ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ Změna zákona o krajském referendu Čl. XXVIII V § 12 zákona č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů, se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí: „(6) Krajský úřad pro účely kontroly návrhu přípravného výboru a podpisových listin využívá ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum narození, e) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (7) Krajský úřad pro účely kontroly návrhu přípravného výboru a podpisových listin využívá z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) státní občanství, popřípadě více státních občanství, d) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům. (8) Z údajů podle odstavců 6 a 7 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“. ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání Čl. XXIX V zákoně č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání), ve znění zákona č. 302/2011 Sb., se za § 18 vkládá nový § 18a, který zní: „§ 18a (1) Rada využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (2) Rada využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (3) Rada využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) pohlaví, e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“. ČÁST TŘICÁTÁ ÚČINNOST Čl. XXX Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2012. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 141/2012 Sb.
Zákon č. 141/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů Vyhlášeno 7. 5. 2012, datum účinnosti 22. 5. 2012, částka 52/2012 * Čl. I - V § 38 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, odstavec 12 zní: * Čl. II Aktuální znění od 22. 5. 2012 141 ZÁKON ze dne 11. dubna 2012, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 38 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, odstavec 12 zní: „(12) Osobám, kterým byl podle vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytnut příspěvek na zakoupení motorového vozidla a u nichž běh lhůty podle § 35 odst. 4 vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, stanovené pro opětovné poskytnutí tohoto příspěvku neskončil před 1. lednem 2012, se příspěvek na zvláštní pomůcku určený na pořízení motorového vozidla poskytne při splnění podmínek stanovených v § 9 tohoto zákona poprvé po uplynutí lhůty uvedené v § 35 odst. 4 vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jeho vyhlášení. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 140/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 140/2012 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Vyhlášeno 4. 5. 2012, částka 51/2012 140 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 23. dubna 2012 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcíobcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 13. října 2012 nové volby do zastupitelstev obcí: obec| okres| kraj ---|---|--- Hrušová| Ústí nad Orlicí| Pardubický Kasalice| Pardubice| Pardubický Ministr: Kubice v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 139/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 139/2012 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50% průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory Vyhlášeno 4. 5. 2012, částka 51/2012 139 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 20. dubna 2012, kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje, že od 1. července 2012 je podle a) § 8 odst. 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, částkou odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2011 částka 12 100 Kč, b) § 5 odst. 6 a 7 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb. a zákona č. 364/2011 Sb., částkou odpovídající 1. 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2011 částka 12 100 Kč, 2. 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2011 částka 6 000 Kč. Ministr: Dr. Ing. Drábek v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 138/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 138/2012 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2012 Vyhlášeno 27. 4. 2012, částka 50/2012 138 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 19. dubna 2012 o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb. a zákona č. 255/2005 Sb., sděluje, že Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2012, uzavřená dne 7. 12. 2011 mezi organizací zaměstnavatelů – Asociací textilního – oděvního – kožedělného průmyslu a vyšším odborovým orgánem – Odborovým svazem pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy, je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ – NACE: 13, 14 a 15. S obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na úřadech práce a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz). Ministr: Dr. Ing. Drábek v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 137/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 137/2012 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2012 Vyhlášeno 27. 4. 2012, částka 50/2012 137 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 19. dubna 2012 o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb. a zákona č. 255/2005 Sb., sděluje, že Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2012, uzavřená dne 21. 12. 2011 mezi Odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů České republiky, Zemědělským svazem České republiky a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů, je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ – NACE: Úroveň 1, Kód A Zemědělství, lesnictví, rybářství. S obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na úřadech práce a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz). Ministr: Dr. Ing. Drábek v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 136/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 136/2012 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů Vyhlášeno 27. 4. 2012, částka 50/2012 136 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 22. března 2012 o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 5 odst. 2 zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci je pro období od 1. května 2012 do 30. dubna 2013 částka 24 319 Kč. Ministr: Dr. Ing. Drábek v. r.
Nález Ústavního soudu č. 132/2012 Sb.
Nález Ústavního soudu č. 132/2012 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 31. ledna 2012 sp. zn. Pl. ÚS 19/11 ve věci návrhu na zrušení čl. VII obecně závazné vyhlášky statutárního města Liberce č. 3/2009 o veřejném pořádku Vyhlášeno 20. 4. 2012, částka 49/2012 132 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 19/11 dne 31. ledna 2012 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Jiřího Muchy, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wagnerové a Michaely Židlické o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení čl. VII obecně závazné vyhlášky statutárního města Liberce č. 3/2009 o veřejném pořádku, za účasti Ministerstva vnitra a statutárního města Liberce jako účastníků řízení a veřejného ochránce práv jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ustanovení čl. VII obecně závazné vyhlášky statutárního města Liberce č. 3/2009 o veřejném pořádku se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Vyhláška č. 131/2012 Sb.
Vyhláška č. 131/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 217/2010 Sb., o stanovení kvalifikačních předpokladů pro služební zařazení vojáků z povolání Vyhlášeno 20. 4. 2012, datum účinnosti 1. 6. 2012, částka 49/2012 * Čl. I - Vyhláška č. 217/2010 Sb., o stanovení kvalifikačních předpokladů pro služební zařazení vojáků z povolání, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 6. 2012 131 VYHLÁŠKA ze dne 12. dubna 2012, kterou se mění vyhláška č. 217/2010 Sb., o stanovení kvalifikačních předpokladů pro služební zařazení vojáků z povolání Ministerstvo obrany stanoví podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 217/2010 Sb., o stanovení kvalifikačních předpokladů pro služební zařazení vojáků z povolání, se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 písm. d) se slova „se stanovenou hodností rotmistr, nadrotmistr, praporčík a nadpraporčík“ zrušují. 2. V § 1 odst. 2 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena e) až g). 3. V § 1 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Ustanovení odstavce 2 písm. e) a f) se nepoužijí pro vojáky služebně zařazené na místech v organizačním systému vojenských hudeb. Pro zařazení v tomto systému se stanoví minimální dosažené vzdělání v hodnostním sboru nižší důstojníci a vyšší důstojníci - vyšší odborné vzdělání v konzervatoři.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2012. Ministr: RNDr. Vondra v. r.
Vyhláška č. 130/2012 Sb.
Vyhláška č. 130/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 265/1999 Sb., kterou se stanoví doba setrvání ve služebním poměru u vojáků z povolání, kteří se připravují k výkonu služby studiem, a výše úhrady, kterou lze na vojákovi z povolání požadovat, pokud nesplní dohodu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 20. 4. 2012, datum účinnosti 1. 5. 2012, částka 49/2012 * Čl. I - V § 1 odst. 2 vyhlášky č. 265/1999 Sb., kterou se stanoví doba setrvání ve služebním poměru u vojáků z povolání, kteří se připravují k výkonu služby studiem, a výše úhrady, kterou lze na vojákovi z povolání požadovat, pokud nesplní dohodu, se ve větě druhé * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 5. 2012 130 VYHLÁŠKA ze dne 12. dubna 2012, kterou se mění vyhláška č. 265/1999 Sb., kterou se stanoví doba setrvání ve služebním poměru u vojáků z povolání, kteří se připravují k výkonu služby studiem, a výše úhrady, kterou lze na vojákovi z povolání požadovat, pokud nesplní dohodu, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo obrany stanoví podle § 5 odst. 6 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb.: Čl. I V § 1 odst. 2 vyhlášky č. 265/1999 Sb., kterou se stanoví doba setrvání ve služebním poměru u vojáků z povolání, kteří se připravují k výkonu služby studiem, a výše úhrady, kterou lze na vojákovi z povolání požadovat, pokud nesplní dohodu, se ve větě druhé za slova „ve služebním poměru“ vkládají slova „po ukončení studia“. Čl. II Přechodné ustanovení Plnění povinnosti k setrvání ve služebním poměru za studium, které bylo ukončeno přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a doposud nenastalo, protože nebyla splněna dřívější povinnost k setrvání ve služebním poměru, která nesouvisela se studiem vojáka, nastává dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2012. Ministr: RNDr. Vondra v. r.
Vyhláška č. 129/2012 Sb.
Vyhláška č. 129/2012 Sb. Vyhláška o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu Vyhlášeno 18. 4. 2012, datum účinnosti 18. 4. 2012, částka 48/2012 * § 1 - Úvodní ustanovení * § 2 - Požadavky na uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu * § 3 - Uvádění do oběhu osiva úředně nezapsaných odrůd * § 4 - Uvádění do oběhu osiva uchovávaných odrůd * § 5 - Uvádění do oběhu osiva odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek * § 5a - Uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu * § 6 - Uznávací řízení * § 7 - Uznávání osiva sklizeného v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh * § 8 - Uznávání množitelských porostů * § 9 - Uznávání rozmnožovacího materiálu * § 10 - Osivo s neukončenou certifikací * § 11 - Egalizace osiva * § 12 - Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti * § 13 - Standardní osivo * § 14 - Obchodní osivo * § 15 - Směs osiv * § 16 - Povolování a uvádění do oběhu směsí osiv určených k ochraně přirozeného prostředí * § 17 - Rozmnožovací materiál v ekologickém zemědělství * § 18 - Rozmnožovací materiál geneticky modifikovaných odrůd * Sazenice zeleniny * § 19 - (1) Požadované vlastnosti sazenic zeleniny jsou uvedeny v příloze č. 14 k této vyhlášce. Sazenice zeleniny musí splňovat požadavky týkající se KŠO pro Evropskou unii, RNŠO a případně KŠO pro chráněné zóny stanovené v prováděcích aktech přijatých podle naří * § 20 - (1) Kritickými body sledovanými ve výrobním procesu sazenic zeleniny se rozumí * § 21 - Registrace a ohlašovací povinnost dodavatele * § 22 - Pověřování osob * Označování a balení rozmnožovacího materiálu * § 24 - (1) Každý obal rozmnožovacího materiálu musí být celistvý a musí být viditelně, zřetelně a nezaměnitelně označen způsobem uvedeným v odstavci 3, který vylučuje záměnu nebo pochybnost o obsahu. K označování rozmnožovacího materiálu jsou používány v závislos * § 25 - (1) Další požadavky na úřední návěsku jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 a 23 k této vyhlášce. Název a adresa dodavatele je údaj pro úřední návěsku nepovinný, a pokud je uveden, musí se nacházet v neúřední části návěsky. * § 26 - (1) Balení šlechtitelského rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou fialové barvy. Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 a 23 k této vyhlášce. * § 27 - Malé balení * § 28 - Kontrola kvality moření osiv * § 29 - Přechodná ustanovení * § 30 - Zrušovací ustanovení * § 31 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 129/2012 Sb. č. 2 č. 3 č. 4 č. 5 č. 6 č. 7 č. 8 č. 9 č. 10 č. 11 k vyhlášce č. 129/2012 Sb. č. 12 k vyhlášce č. 129/2012 Sb. č. 13 č. 14 k vyhlášce č. 129/2012 Sb. č. 15 k vyhlášce č. 129/2012 Sb. č. 16 k vyhlášce č. 129/2012 Sb. č. 17 č. 18 č. 19 č. 20 k vyhlášce č. 129/2012 Sb. č. 21 k vyhlášce č. 129/2012 Sb. č. 22 č. 23 Aktuální znění od 1. 1. 2025 (382/2024 Sb.) 129 VYHLÁŠKA ze dne 4. dubna 2012 o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3 odst. 11, § 3a odst. 11, § 3b odst. 7, § 3c odst. 5, § 4 odst. 15, § 5 odst. 8, § 6 odst. 8, § 6a odst. 7, § 7 odst. 6, § 7a odst. 5, § 8 odst. 3, § 11 odst. 3, § 12 odst. 8, § 12a odst. 4, § 12b odst. 6, § 13 odst. 6, § 14 odst. 6, § 15 odst. 6, § 16 odst. 11, § 17 odst. 14, § 18 odst. 12, § 19 odst. 15, § 19a odst. 6 a § 22 odst. 10 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 299/2007 Sb., zákona č. 96/2009 Sb., zákona č. 300/2009 Sb., zákona č. 331/2010 Sb. a zákona č. 54/2012 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 Úvodní ustanovení Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje podrobnosti o uvádění osivaosiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu. § 2 Požadavky na uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu [K § 3 odst. 2, 5 až 8 a 11, § 3f odst. 2, § 7 odst. 6 a § 15 odst. 6 zákona] (1) Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu podle § 3 odst. 2 zákona jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech V oddílech 2 přílohy č. 2, 7 a 23 a v částech V oddílech 2 a 3 přílohy č. 1, 3 až 6 a 8 k této vyhlášce. (2) Obsahuje-li rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál uváděný do oběhu podle § 3 odst. 2 zákona příměs geneticky modifikovaného organismu povoleného k pěstování v Evropské unii, musí být takové osivo označeno jako „GMO“. Pro výsledek kontrolní zkoušky je přípustná statistická tolerance maximálně 0,1 %. (3) Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů jsou uvedeny v částech V oddílech 3 v přílohách 1, 3 až 6 a 8 k této vyhlášce. (4) Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálukategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací, po který může být a) rozmnožovací materiál předstupňůrozmnožovací materiál předstupňů vyráběn i z rozmnožovacího materiálu předstupňůrozmnožovacího materiálu předstupňů, b) základní rozmnožovací materiálzákladní rozmnožovací materiál vyráběn i ze základního rozmnožovacího materiáluzákladního rozmnožovacího materiálu, c) certifikovaný rozmnožovací materiálcertifikovaný rozmnožovací materiál vyráběn i z certifikovaného rozmnožovacího materiálucertifikovaného rozmnožovacího materiálu, jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech II v přílohách č. 1 až 8 a 23 k této vyhlášce. § 3 Uvádění do oběhu osiva úředně nezapsaných odrůd [K § 3a odst. 4, 7 a 11 zákona] (1) Množství osivaosiva úředně nezapsané odrůdyodrůdy, které se povolí pro jednu odrůduodrůdu, nesmí překročit stanovený procentní podíl množství osivaosiva daného zemědělského druhu využívaného každoročně k zásevu na zemědělskou půdu v České republice, který činí a) 0,3 % pro pšenici setou, pšenici špaldu, ječmen, oves, hrách a bob polní, b) 0,05 % pro pšenici tvrdou, c) 0,1 % pro ostatní druhy s výjimkou zeleninových druhů. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „Ústav“) kontroluje množství a kvalitu osivaosiva uvedeného do oběhu podle § 3a zákona a způsob jeho použití. Součástí kontroly je i kontrola označování předepsanými návěskami. (2) Pokud množství podle odstavce 1 nepostačují k výsevu na plochu 10 ha, povolí Ústav množství potřebné k osetí této plochy. (3) U osivaosiva zeleninových druhů není množství stanoveno. (4) OsivoOsivo úředně nezapsaných odrůdodrůd uvedené do oběhu musí splňovat požadavky na vlastnosti certifikovaného rozmnožovacího materiálucertifikovaného rozmnožovacího materiálu uvedeného v částech V oddílech 2 v přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce a v části V přílohy č. 7 k této vyhlášce. (5) Žádost o povolení nebo obnovení povolení uvádět do oběhu osivoosivo úředně nezapsané odrůdyodrůdy se podávají na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce. K žádosti o obnovení povolení musí být přiloženy tyto doklady: a) kopie původního povolení, b) další informace k popisu odrůdyodrůdy, o udržovacím šlechtění, o pěstování nebo použití odrůdyodrůdy, které nebyly součástí původního povolení, c) doklad o tom, že stále probíhají zkoušky k registraci odrůdyodrůdy. § 4 Uvádění do oběhu osiva uchovávaných odrůd [K § 3b odst. 7 zákona] (1) Množství osivaosiva, které musí být uschováno pro zachování odrůdyodrůdy v její oblasti původuoblasti původu podle § 3b odst. 2 zákona, je takové množství, které je potřebné k výrobě alespoň množství osiva podle odstavců 2 a 4. (2) Množství osivaosiva každé uchovávané odrůdyuchovávané odrůdy zemědělských druhů uváděné do oběhu nesmí přesáhnout dále uvedené procentní podíly množství osivaosiva téhož druhu, které je v České republice využíváno během jednoho vegetačního období, nebo nesmí přesáhnout množství potřebné k osetí plochy 100 hektarů, podle toho, které z těchto dvou množství je větší. Procentní podíly jsou stanoveny takto: a) 0,3 % pro hrách polní, pšenici setou, pšenici tvrdou, pšenici špaldu, ječmen, kukuřici, brambor, řepku a slunečnici a b) 0,5 % pro ostatní druhy. (3) Celkové množství osivaosiva všech uchovávaných odrůduchovávaných odrůd jednoho druhu u zemědělských druhů, které lze uvádět do oběhu v České republice, nesmí přesáhnout 10 % množství osivaosiva téhož druhu, které je během jednoho roku využíváno v České republice, nebo nesmí přesáhnout množství potřebné k osetí plochy 100 hektarů, podle toho, které z uvedených množství je větší. (4) Množství osivaosiva každé uchovávané odrůdyuchovávané odrůdy zeleninových druhů ročně uváděné do oběhu nesmí přesáhnout množství osivaosiva potřebné k produkci zeleniny na výměře a) 40 hektarů pro cibuli, echalion, brokolici, kadeřávek, kapustu hlávkovou, kapustu růžičkovou, kedluben, květák, zelí hlávkové bílé, zelí hlávkové červené, vodnici, zelí pekingské, papriku, čekanku hlávkovou, čekanku pro puky, čekanku průmyslovou, meloun cukrový, tykev velkoplodou, kardu, mrkev, mrkev krmnou, salát, rajče, fazol obecný keříčkový, fazol obecný pnoucí, hrách dřeňový, hrách kulatosemenný, hrách cukrový, bob zahradní, b) 20 hektarů pro šalotku, pór, česnek, řepu salátovou, mangold, meloun vodní, okurku salátovou, okurku nakládačku, tykev obecnou, fenykl, lilek vejcoplodý, špenát, nebo c) 10 hektarů pro cibuli sečku, pažitku, kerblík, celer bulvový, celer řapíkatý, chřest, endivii kadeřavou, eskariol, petržel, fazol šarlatový, ředkvičku, ředkev, reveň, černý kořen, kozlíček polníček, kukuřici cukrovou a kukuřici pukancovou. (5) Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty osivaosiva uchovávané odrůdyuchovávané odrůdy uvedeného do oběhu vegetační zkouškou, a to v rozsahu nejméně 5 % z partií osivaosiva uvedeného do oběhu. § 5 Uvádění do oběhu osiva odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek [K § 3c odst. 5 zákona] (1) Nejvyšší čistá hmotnost malého balení činí a) 250 gramů pro fazol šarlatový, fazol obecný keříčkový, fazol obecný pnoucí, hrách dřeňový, hrách kulatosemenný, hrách cukrový, bob zahradní, špenát, kukuřici cukrovou, kukuřici pukancovou, b) 25 gramů pro cibuli, echalion, šalotku, cibuli sečku, pór, česnek, kerblík, řepu salátovou, mangold, vodnici, zelí pekingské, okurku salátovou, okurku nakládačku, tykev velkoplodou, tykev obecnou, mrkev, mrkev krmnou, salát, petržel, ředkvičku, ředkev, černý kořen, kozlíček polníček, nebo c) 5 gramů pro pažitku, celer bulvový, celer řapíkatý, chřest, brokolici, kadeřávek, kapustu hlávkovou, kapustu růžičkovou, kedluben, květák, zelí hlávkové bílé, zelí hlávkové červené, papriku, endivii kadeřavou, eskariol, čekanku hlávkovou, čekanku pro puky, čekanku průmyslovou, meloun vodní, meloun cukrový, artyčok, kardu, rajče, fenykl, reveň a lilek vejcoplodý. (2) Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty osivaosiva odrůdyodrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek, které bylo uvedeno do oběhu, vegetační zkouškou, a to v rozsahu nejméně 5 %. § 5a Uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu [K § 3e odst. 5 zákona] (1) Rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu musí být prostý veškerých škodlivých organismů, které snižují užitnou hodnotu a kvalitu rozmnožovacího materiálu. Rozmnožovací materiál musí rovněž splňovat požadavky týkající se karanténních škodlivých organismů (dále jen „KŠO“) pro Evropskou unii, regulovaných nekaranténních škodlivých organismů Evropské unie (dále jen „RNŠO“) a případně KŠO pro chráněné zóny stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5), jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění. (2) Rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu musí splňovat, pokud jde o klíčivost, čistotu a zdravotní stav osiva nebo kvalitu a zdravotní stav sadby brambor a sazenic zeleniny, s výjimkou požadavků na odrůdovou čistotu a odrůdovou pravost, a) v případě osiva obilnin, krmných plodin, olejnin, přadných rostlin a řep požadavky pro osivo v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál poslední povolené generace, uvedené v přílohách č. 1 až 6 k této vyhlášce, b) v případě sadby brambor požadavky pro sadbu brambor v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál poslední povolené generace, uvedené v příloze č. 7 k této vyhlášce, c) v případě osiva zelenin požadavky pro osivo zelenin v kategorii standardní osivo, uvedené v příloze č. 8 k této vyhlášce, d) v případě sazenic zeleniny požadavky pro sazenice zeleniny, uvedené v příloze č. 14 k této vyhlášce. (3) Osivo ekologického heterogenního materiálu lze uvádět do oběhu i v případě, že nesplňuje požadavek na klíčivost osiva. V takovém případě dodavatel uvede skutečnou klíčivost osiva na návěsce obalu osiva nebo na obalu osiva. § 6 Uznávací řízení [K § 4 odst. 7, § 5 odst. 8 a § 7 odst. 6 zákona] (1) Žádosti o uznání množitelského porostumnožitelského porostu a osivaosiva se podávají na formulářích, jejichž vzory jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu. (2) Žádost o uznání množitelského porostu se podává každoročně a) do 31. března pro 1. ozimé formy zemědělských druhů rodu Brassica (kromě řepky), 2. ozimé formy vikve seté, panonské a huňaté, ozimé formy hrachu polního, 3. jeteloviny a trávy z první seče (kromě jílku jednoletého), 4. salát a špenát setý na podzim, b) do 15. dubna pro jarní formu řepky, c) do 30. dubna pro 1. jarní formu hrachu polního, hrách zahradní, čočku, cizrnu, 2. ozimé obilniny – ječmen, pšenice, žito, tritikale, 3. jarní formy olejnin (kromě řepky), 4. pažitku, ředkvičku, ředkev, salát, špenát setý na jaře, semenice dvouletých zelenin, sazečku kapusty ozimé, pekingské zelí, 5. zeleniny rychlené – semenice, d) do 10. května pro 1. obilniny jarní, svazenku, 2. bob polní, vikev setou, lupinu, 3. semenice semenných okopanin, 4. len, 5. anýz, fenykl, kmín, koriandr, heřmánek, ostropestřec, 6. brokolici, cibuli sazečku, česnek, kopr, květák, okurky pařeništní a skleníkové, kozlíček polníček, řeřichu setou, e) do 20. května pro 1. brambory, 2. jílek jednoletý, 3. kukuřici, proso, pohanku, čiroky, bér, f) do 10. června pro 1. fazol polní i zahradní, sóju, slunečnici, 2. jetel nachový setý na jaře, trávy z druhé seče, jednoleté pícniny, 3. lilek, majoránku, okurky polní, papriku, patizon, rajče, štěrbák, tykev, meloun, g) do 20. června pro jeteloviny z druhé seče, h) do 31. července pro druhý zásev prosa, béru, čiroku a pohanky, i) do 20. srpna pro cibuli, sazečky ostatních zelenin a semenných okopanin, j) do 30. září pro řepku ozimou, k) do 30. listopadu pro porosty řepy cukrové z předpěstované sazečky. (3) Pokud technologie pěstování nebo klimatické podmínky stanoviště vyžadují provedení přehlídky v jiném termínu, než je obvyklé, dodavatel o této skutečnosti informuje Ústav nejpozději 1 měsíc před předpokládaným termínem této přehlídky. (4) Vzory dokladů vydávaných v uznávacím řízeníuznávacím řízení Ústavem nebo pověřenou osobou jsou uvedeny v příloze č. 10 k této vyhlášce. § 7 Uznávání osiva sklizeného v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh [K § 4 odst. 10, 13 a 14 zákona] (1) Při uznávání osivaosiva, které bylo sklizeno v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh, Ústav ověří, zda byla provedena přehlídka množitelského porostumnožitelského porostu vyhovující požadavkům stanoveným v předpisech Evropské unie, a to předložením úředního dokladu pro osivoosivo s neukončenou certifikací, který bude obsahovat údaje srovnatelné s údaji podle § 9 odst. 1 této vyhlášky. (2) U osivaosiva sklizeného v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh, se úředními zkouškamiúředními zkouškami ověří, že splňuje požadavky na vlastnosti osivaosiva uvedené v částech V v přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce. (3) OsivoOsivo zemědělských druhů a zeleniny s výjimkou brambor se smí uznávat podle § 4 odst. 10 zákona v kategoriích základní rozmnožovací materiálzákladní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiálcertifikovaný rozmnožovací materiál a podle § 4 odst. 13 zákona jen v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiálcertifikovaný rozmnožovací materiál. § 8 Uznávání množitelských porostů [K § 3f odst. 2, § 5 odst. 1, 5 a 8 a § 7 odst. 6 zákona] (1) K ověření původu rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu podle § 5 odst. 1 písm. i) zákona dodavateldodavatel při podání žádosti o uznání množitelského porostumnožitelského porostu předloží a) doklad o uznání osivaosiva, které bylo použito pro založení porostu, a to včetně osivaosiva z jiného členského státu, nebo b) u víceletých druhů ve druhém, popřípadě dalším množitelském roce 1. doklad o uznání množitelského porostumnožitelského porostu z předchozího vegetačního období, nebo 2. doklad o neuznání množitelského porostumnožitelského porostu z předchozího vegetačního období za předpokladu, že důvodem neuznání množitelského porostumnožitelského porostu nebyla nevyhovující pravost nebo čistota odrůdyodrůdy, c) mezinárodně platný doklad, popřípadě posudek Ústavu vystavený na základě kontroly provedené Ústavem u rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu, který byl dovezen podle § 18 zákona, nebo d) prohlášení šlechtitele nebo udržovatele odrůdyudržovatele odrůdy v případě, že je porost zakládán ze šlechtitelského materiálu. (2) Doklady podle odstavce 1 písm. a) a b) nebo posudek podle písmene c) mohou být nahrazeny uvedením jejich čísla v žádosti. (3) Požadavky na vlastnosti množitelských porostů jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech III a IV v přílohách č. 1 až 8 a 23 k této vyhlášce. Porost musí být prakticky prostý veškerých škodlivých organismů, které snižují užitnou hodnotu a kvalitu osiva. Porost musí rovněž splňovat požadavky týkající se KŠO pro Evropskou unii, RNŠO a případně KŠO pro chráněné zóny stanovené v prováděcích aktech Evropské unie přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5), jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění. Vlastnostmi množitelských porostů hodnocenými při přehlídce množitelského porostu, které se zapisují do záznamů o přehlídce množitelského porostu, jejichž vzory jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu, se rozumí a) sled předplodin na pozemku v předcházejících letech, b) minimální vzdálenost od porostu stejného nebo příbuzného druhu, který by mohl cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porostmnožitelský porost, c) minimální vzdálenost k zamezení mechanické příměsi jiných druhů a odrůdodrůd, d) celkový stav množitelského porostumnožitelského porostu, posouzení vyrovnanosti, zapojenosti, celkového vzhledu rostlin, popřípadě stupně polehnutí, e) nejvyšší povolený počet rostlin jiných druhů, jiných odrůdodrůd nebo zřetelně odchylných typů, rostlin plevelných druhů a jiných příměsí, f) nejvyšší povolený počet rostlin napadených škodlivými organismy. (4) Zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostůmnožitelských porostů, popřípadě limity těchto vlastností jsou uvedeny v části III oddíle 4 tabulce 3.4b přílohy č. 7 k této vyhlášce. (5) Požadavky na vlastnosti pozemku a na vlastnosti půdy, na kterém je množitelský porostmnožitelský porost a rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál pěstován, jsou uvedeny v části III oddíle 1 přílohy č. 7 k této vyhlášce. (6) Způsob určení čísla množitelského porostumnožitelského porostu, čísla partie rozmnožovacího materiálupartie rozmnožovacího materiálu a používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy rostlin jsou uvedeny v příloze č. 11 k této vyhlášce. (7) Termíny a počty přehlídek množitelských porostů jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech III oddílech 1 v přílohách č. 1 až 8 a č. 23 k této vyhlášce. § 9 Uznávání rozmnožovacího materiálu [K § 3 odst. 11, § 3f odst. 2, § 6 odst. 4, 5 a 8 a § 7 odst. 6 zákona] (1) Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů je uveden v částech V, oddílech 1 v přílohách č. 1 až 6, 8 a 23 k této vyhlášce. (2) Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech V v přílohách č. 1 až 8 a 23 k této vyhlášce. Osivo musí být prosté veškerých škodlivých organismů, které snižují užitnou hodnotu a kvalitu osiva. Osivo musí rovněž splňovat požadavky týkající se KŠO pro Evropskou unii, RNŠO a případně KŠO pro chráněné zóny stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5), jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění. (3) OsivoOsivo nesmí obsahovat živé skladištní škůdce, jejichž výčet je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce. (4) Záznamy podle § 7 odst. 1 zákona vede dodavateldodavatel a) v listinné podobě na formulářích výrobní evidence osiv a skladová karta, jejichž vzor je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu a které obsahují alespoň údaje podle odstavců 5 a 6, nebo b) v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy obsahují alespoň údaje podle odstavců 5 a 6 a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly. (5) Záznamy podle § 7 odst. 1 zákona na formuláři výrobní evidence osiv obsahují alespoň následující údaje: a) číslo listu výrobní evidence, b) sklizňový ročník, c) druh, d) odrůda, e) kategorie a generace, f) identifikace množitele, g) číslo množitelského porostu, h) přihlášená plocha množitelského porostu v hektarech, i) uznaná plocha množitelského porostu v hektarech, j) neuznaná plocha množitelského porostu v hektarech, pokud množitelský porost nebyl uznán, k) odhad výnosu v tunách, l) množství sklizeného osiva v tunách, m) datum dodání na čistící stanici osiv, včetně dodaného množství v tunách a čísla příjmového dokladu, n) množství čistého osiva v tunách, o) množství odpadu při čištění osiva v tunách, p) údaj o moření osiva včetně přípravku použitého k moření osiva, pokud bylo osivo mořeno, q) číslo partie, r) čísla návěsek, s) hmotnost partie v tunách, t) datum vzorkování, u) razítko a podpis vzorkovatele, v) datum ukončení uznávacího řízení, w) číslo uznávacího listu, x) kategorie a generace, ve které bylo osivo uznáno, y) množství uznaného osiva v tunách, z) číslo rozhodnutí o neuznání osiva, pokud osivo nebylo uznáno. (6) Záznamy podle § 7 odst. 1 zákona na formuláři výrobní evidence osiv obsahují kromě údajů podle odstavce 5 dále alespoň následující údaje: a) množství neuznaného osiva, pokud osivo nebylo uznáno, b) označení „Určeno pro ekologické zemědělství“, pokud jde o osivo, které je určeno pro ekologické zemědělství, c) označení „Pochází z geneticky modifikovaného materiálu“, pokud jde o osivo, které pochází z geneticky modifikovaného materiálu, d) označení „Využití nižší izolační vzdálenosti – osivo nelze použít do množení“, pokud jde o osivo trav, jetelovin, luskovin a jiných krmných plodin, u kterého byla využita nižší izolační vzdálenost a nelze jej tedy použít do dalšího množení, e) označení „Množení podle schémat OECD“, pokud jde o osivo množené podle schémat Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě, f) označení „Uvádění do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti“, pokud jde o osivo podle § 8 zákona, g) označení „Předstihové množení“, pokud jde o osivo odrůdy, u které probíhá řízení o registraci odrůdy, h) označení „Egalizace osiva“, pokud jde o partii osiva, která prošla egalizací podle § 6a zákona, i) označení „Osivo s neukončenou certifikací“, pokud jde o osivo podle § 7a zákona nebo o osivo sklizené v jiném členské státě nebo ve třetí zemi, které má být uznáno v České republice. (7) Záznamy podle § 7 odst. 1 zákona na formuláři skladová karta obsahují alespoň následující údaje: a) druh, b) odrůda, c) kategorie a generace, d) číslo partie, e) číslo zahraniční partie, pokud jde o osivo pocházející z jiného členského státu nebo třetí země, f) identifikace množitele, g) identifikace dodavatele, h) výsledky laboratorních zkoušek čistoty, vlhkosti, klíčivosti, obsah příměsi kulturních druhů, obsah příměsi plevelných druhů, hmotnost milionu klíčivých semen, datum vzorkování, i) číslo uznávacího listu, datum jeho vydání, j) datum výkupu rozmnožovacího materiálu, číslo příjmového dokladu, k) údaj o moření osiva včetně přípravku použitého k moření osiva, pokud bylo osivo mořeno, l) údaje o typu obalu, pro každý typ obalu počet obalů, hmotnost jednoho obalu, hmotnost všech obalů jednoho typu celkem v tunách, m) hmotnost celé partie v tunách, n) datum naskladnění, celková hmotnost naskladněného materiálu, o) pro každou expedici části partie nebo celé partie datum, číslo dokladu, označení odběratele, vydaná hmotnost materiálu v tunách a zůstatek materiálu v tunách, p) druh a rozsah zjištěných závad, pokud je zjištěna závada, q) údaje o prolongaci uznání partie osiva obsahující rok prolongace a číslo uznávacího listu, pokud jde o osivo s prolongací uznání, r) označení „Určeno pro ekologické zemědělství“, pokud jde o osivo, které je určeno pro ekologické zemědělství, s) označení „Pochází z geneticky modifikovaného materiálu“, pokud jde o osivo, které pochází z geneticky modifikovaného materiálu, t) označení „Využití nižší izolační vzdálenosti – osivo nelze použít do množení“, pokud jde o osivo trav, jetelovin, luskovin a jiných krmných plodin, u kterého byla využita nižší izolační vzdálenost a nelze jej tedy použít do dalšího množení, u) označení „Množení podle schémat OECD“, pokud jde o osivo množené podle schémat Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě, v) označení „Uvádění do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti“, pokud jde o osivo podle § 8 zákona, w) označení „Předstihové množení“, pokud jde o osivo odrůdy, u které probíhá řízení o registraci odrůdy, x) označení „Egalizace osiva“, pokud jde o partii osiva, která prošla egalizací podle § 6a zákona, y) označení „Osivo s neukončenou certifikací“, pokud jde o osivo podle § 7a zákona nebo o osivo sklizené v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které má být uznáno v České republice. (8) Každá uskladněná partie rozmnožovacího materiálu nebo její část musí být nepřetržitě označena připevněným partiovým štítkem. Pokud je rozmnožovací materiál skladován společně s jiným rostlinným materiálem, který je vzhledově zaměnitelný s rozmnožovacím materiálem, musí být účinně zabráněno možnosti takové záměny. Partiový štítek, jehož vzor je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu, obsahuje alespoň následující údaje, které mohou být, s výjimkou čísla partie, uvedeny pomocí QR kódu nebo jiného obdobného kódu nesoucího požadované údaje: a) rok sklizně, b) druh, c) odrůda, d) kategorie a generace, e) číslo porostu nebo číslo partie, f) identifikace množitele, g) celková hmotnost partie v tunách, h) počet obalů, i) označení „Určeno pro ekologické zemědělství“, pokud jde o osivo, které je určeno pro ekologické zemědělství, j) označení „Pochází z geneticky modifikovaného materiálu“, pokud jde o osivo, které pochází z geneticky modifikovaného materiálu, k) označení „Využití nižší izolační vzdálenosti – osivo nelze použít do množení“, pokud jde o osivo trav, jetelovin, luskovin a jiných krmných plodin, u kterého byla využita nižší izolační vzdálenost a nelze jej tedy použít do dalšího množení, l) označení „Množení podle schémat OECD“, pokud jde o osivo množené podle schémat Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě, m) označení „Uvádění do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti“, pokud jde o osivo podle § 8 zákona, n) označení „Předstihové množení“, pokud jde o osivo odrůdy, u které probíhá řízení o registraci odrůdy, o) označení „Egalizace osiva“, pokud jde o partii osiva, která prošla egalizací podle § 6a zákona, p) označení „Osivo s neukončenou certifikací“, pokud jde o osivo podle § 7a zákona nebo o osivo sklizené v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které má být uznáno v České republice. (9) Dodavatel označuje rozmnožovací materiál během jeho výroby a zpracování údaji o druhu, odrůdě, množiteli, kategorii, generaci, roku sklizně a číslem množitelského porostu, ze kterého rozmnožovací materiál pochází, a to uvedením těchto údajů na štítku připevněném na obale rozmnožovacího materiálu během zpracování sklizeného rozmnožovacího materiálu. (10) Žádost o odběr vzorku, jejíž vzor je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu, obsahuje alespoň následující údaje: a) účel odběru vzorku, b) jméno nebo obchodní firma dodavatele a jeho identifikační a kontaktní údaje, c) druh a odrůda, d) rok sklizně, e) kategorie a generace, f) číslo partie, g) číslo uznávacího listu, h) množství osiva, počet a druh obalů, i) údaj o ošetření osiva a použitém přípravku, j) typ a čísla použitých návěsek, k) místo odběru vzorku, l) razítko a podpis vzorkovatele a dodavatele. (11) Dodavatel oznamuje Ústavu svůj záměr použít mobilní čistící zařízení pro přípravu partie osiva nebo pro odběr vzorku z partie osiva prostřednictvím formuláře, jehož vzor je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu a který obsahuje alespoň následující údaje: a) identifikace dodavatele, b) identifikace majitele mobilního čistícího zařízení, c) jméno a příjmení osoby, která bude mobilní čistící zařízení obsluhovat, d) datum a čas plánované přípravy osiva nebo odběru vzorku, e) adresa místa plánované přípravy osiva nebo odběru vzorku a f) údaje o druhu, odrůdě, čísle množitelského porostu, čísle partie, kategorie a generace osiva, u kterého bude mobilní čistící zařízení použito. § 10 Osivo s neukončenou certifikací [K § 7a odst. 5 zákona] (1) Úřední doklad pro osivoosivo s neukončenou certifikací obsahuje a) označení certifikačního úřadu a státu, b) název druhu a název odrůdy, u řepy označení, zda jde o řepu cukrovou nebo řepu krmnou; název druhu se uvede v případě osiva obilnin, olejnin, přadných rostlin, trav, luskovin, jetelovin a jiných krmných plodin alespoň botanickým názvem druhu, a to případně zkráceně a bez jmen autorů, v případě řepy cukrové, krmné řepy a zelenin postačuje uvést název druhu českým názvem, c) označení kategorie a generace, d) původ osivaosiva použitého k založení množitelského porostumnožitelského porostu a označení země, která toto osivoosivo uznala, e) číslo množitelského porostumnožitelského porostu nebo číslo partie, f) výměru množitelského porostumnožitelského porostu, g) množství osivaosiva sklizeného z množitelského porostumnožitelského porostu a počet balení, h) potvrzení, že množitelský porostmnožitelský porost vyhověl požadavkům srovnatelným s požadavky uvedenými v přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce, i) výsledek předběžné zkoušky osivaosiva, pokud o ni dodavateldodavatel požádal, j) pořadové číslo prohlášení o osivuosivu s neukončenou certifikací. (2) Vzor prohlášení o osivuosivu s neukončenou certifikací je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce. (3) O osivuosivu s neukončenou certifikací vede dodavateldodavatel záznamy ve výrobní evidenci osivosiv a ve skladové kartě. § 11 Egalizace osiva [K § 6a odst. 7 zákona] (1) Při odběru vzorků předloží dodavateldodavatel žádost o uznání osivaosiva, egalizační protokol, výrobní evidenci osivaosiva a skladovou kartu. (2) Vzor egalizačního protokolu je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce. (3) Evidence o přípravě a uvádění do oběhuuvádění do oběhu egalizovaných partií osivaosiva se vede formou zvláštního označení u původních partií a následným zaznamenáním výsledné egalizované partie ve výrobní evidenci osivosiv a ve skladové kartě. § 12 Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti [K § 8 odst. 3 zákona] (1) Provedení zkoušek u osivaosiva uváděného do oběhu před ukončením úřední zkouškyúřední zkoušky klíčivosti, jejichž výčet je uveden v příloze č. 13 k této vyhlášce, zajistí dodavateldodavatel. (2) Druhy, jejichž osivoosivo se smí uvádět do oběhu před ukončením úřední zkouškyúřední zkoušky klíčivosti, a požadavky na vlastnosti tohoto osivaosiva jsou uvedeny v příloze č. 13 k této vyhlášce. (3) Evidence o osivuosivu uvedeném do oběhu před ukončením úřední zkouškyúřední zkoušky klíčivosti se vede současně se záznamy podle § 9 odst. 4. § 13 Standardní osivo [K § 9 odst. 1 a 2 a § 7 odst. 6 písm. j) zákona] (1) Požadavky na vlastnosti standardního osivastandardního osiva uváděného do oběhu jsou uvedeny v části V přílohy č. 8 k této vyhlášce. (2) Záznamy podle § 9 odst. 2 písm. b) bodů 1, 3 až 5 zákona se vedou a) v listinné podobě na formuláři pro evidenci standardního osiva, jehož vzor je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu a který obsahuje alespoň údaje podle odstavce 3, nebo b) v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy obsahují alespoň údaje podle odstavce 3 a jsou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly. (3) Záznamy o výrobě a uvádění do oběhu standardního osiva obsahují alespoň následující údaje: a) druh, b) odrůda, c) rok výroby, d) číslo partie rozmnožovacího materiálu, ze kterého osivo pochází, e) číslo množitelského porostu, f) rozloha množitelského porostu, g) hodnocení celkového stavu množitelského porostu, h) hodnocení pravosti druhu a odrůdy, i) sklizené množství rozmnožovacího materiálu, j) číslo partie sklizeného rozmnožovacího materiálu, k) čistota, klíčivost a případně další vlastnosti sklizeného osiva, l) skladová evidence každé partie zahrnující údaje o hmotnosti partie, odběrateli, odebraném množství a datu uvedení do oběhu každé části partie, m) množství rozmnožovacího materiálu použité ve vlastním podniku, n) množství zlikvidovaného rozmnožovacího materiálu. (4) Záznamy podle § 9 odst. 2 písm. b) bodu 2 zákona, o stavu množitelského porostu k výrobě standardního osiva, se vedou v záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu, jehož vzor je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu a který obsahuje alespoň následující údaje: a) označení dodavatele, b) číslo množitelského porostu, c) číslo přehlídky, d) jméno nebo obchodní firma množitele a jeho adresa, e) označení pozemku, f) původ osiva, g) druh, h) odrůda, i) kategorie a generace, j) výměra množitelského porostu, k) výčet předplodin na daném pozemku, l) hodnocení celkového stavu porostu, m) hodnocení čistoty druhu, n) hodnocení pravosti a čistoty odrůdy, o) hodnocení úrovně zaplevelení, p) hodnocení výskytu škodlivých organismů, q) mechanická a prostorová izolační vzdálenost. § 14 Obchodní osivo [K § 11 odst. 1 a 3 zákona] (1) Jako obchodní osivoobchodní osivo lze uvádět do oběhu osivoosivo těchto zemědělských druhů: a) hořčice černá, b) lesknice vodní, c) lipnice roční, d) pískavice řecké seno, e) vičenec ligrus, f) vikev panonská. (2) Obchodní osivoObchodní osivo musí být druhově pravé a musí splňovat požadavky na vlastnosti obchodního osivaobchodního osiva uvedené v částech V v přílohách č. 2, 3 a 5 k této vyhlášce. (3) Evidence o vyrobeném a do oběhu uvedeném obchodním osivuobchodním osivu se vede současně se záznamy podle § 9 odst. 4. (4) Balení obchodního osivaobchodního osiva se označuje návěskou hnědé barvy. § 15 Směs osiv [K § 12 odst. 5 a 8 a § 19 odst. 17 písm. e) zákona] (1) Směsi osivosiv odrůdodrůd jednoho nebo více druhů (dále jen „směs“), jejíž výrobu nebo uvádění do oběhuuvádění do oběhu dodavateldodavatel Ústavu ohlásí, přidělí Ústav registrační číslo způsobem uvedeným v příloze č. 11 k této vyhlášce. (2) Způsob míchání a zařízení, na kterém se směs připravuje, musí zaručit rovnoměrnost složení směsi v partii i v jednotlivých obalech podle hmotnostního procentního podílu jednotlivých složek oznámeného dodavatelem při registraci směsi. Ke každé připravené partii směsi osiv je vyhotoven jeden míchací protokol. Za jednu partii směsi osiv se považuje osivo v množství jedné vsádky do míchacího zařízení nebo množství směsi osiva vyrobené během jednoho dne provozu míchacího zařízení. (3) DodavatelDodavatel směsi vede evidenci o a) míchání směsi formou míchacího protokolu, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, a zasílá ji pomocí dálkového přenosu dat Ústavu ke kontrole ihned po míchání a b) uvádění směsi do oběhu, obdobně, jako je vedena evidence podle § 9 odst. 4, kterou předkládá Ústavu ke kontrole na vyžádání. (4) Ústav v místě míchání směsí osivosiv provádí kontrolu vedení evidence vyrobených a do oběhu uvedených směsí a míchacích protokolů podle odstavce 3 a odebírá vzorek pro následnou kontrolu z těch partií směsí, které jsou v době kontroly na skladě. Četnost těchto kontrol a vzorkování se řídí objemem výroby v dané provozovně. Ústav provádí následnou kontrolu těchto vzorků, která činí minimálně 5 % z počtu partií vyrobených v kalendářním roce. Přesný rozsah kontroly Ústav stanoví podle výsledků předchozího roku. S výsledky kontroly jsou dodavatelédodavatelé písemně seznámeni. (5) Směs se uvádí do oběhu pouze v uzavřených a označených obalech nebo v malém balení. (6) Balení směsi se označuje úřední návěskou zelené barvy; náležitosti návěsky pro směsi osiv jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 4 v částech VI a v příloze č. 8 v části VII k této vyhlášce. (7) Pokud směs obsahuje druh, u kterého jsou stanoveny požadavky na RNŠO, musí být na úřední návěsce připojen rostlinolékařský pas. § 16 Povolování a uvádění do oběhu směsí osiv určených k ochraně přirozeného prostředí [K § 12a odst. 4 a § 12b odst. 6, § 5 odst. 8 písm. d) a h) a § 7 odst. 6 písm. a) zákona] (1) Výčet plevelných rostlinných druhů, jejichž výskyt v přímo sklízených směsích je limitován, včetně nejvyšší přípustné úrovně výskytu těchto rostlinných druhů, je uveden v příloze č. 21 k této vyhlášce. (2) Požadavky na vlastnosti množitelského porostumnožitelského porostu a požadavky na vlastnosti osivaosiva, které musí před smísením splňovat složky směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu, jsou uvedeny v příloze č. 21 k této vyhlášce. (3) Specifikace přehlídek porostů v lokalitě sběru přímo sklízených směsí jsou uvedeny v příloze č. 21 k této vyhlášce. (4) Vzor žádosti o povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředísměs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí a vzor prohlášení o splnění požadavků pro udělení povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředísměs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce. (5) Celkové množství osivaosiva směsí určených k ochraně přirozeného prostředí ročně uváděné do oběhu nesmí přesáhnout 5 % celkové hmotnosti osivaosiva směsí podle § 12 odst. 2 písm. a) a b) zákona uváděné v daném roce do oběhu v České republice. § 17 Rozmnožovací materiál v ekologickém zemědělství [K § 13 odst. 6 zákona] (1) DodavatelDodavatel vede evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálurozmnožovacím materiálu pro ekologické zemědělství současně se záznamy podle § 9 odst. 4. (2) Dodavatel rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství pravidelně neprodleně aktualizuje údaje týkající se vlastního rozmnožovacího materiálu v elektronické databázi rozmnožovacího materiálu získaného z ekologického zemědělství nebo v přechodném období, který je dostupný na území České republiky, vedené Ústavem podle § 13 odst. 4 zákona, a to přímým vstupem do této databáze pomocí Portálu farmáře. (3) Při poskytování údajů podle odstavce 2 dodavatel uvádí následující údaje o dostupném rozmnožovacím materiálu: a) skupina plodin, b) rostlinný druh, c) odrůda, d) kategorie, generace, e) číslo partie, f) jméno nebo obchodní firma dodavatele, g) v případě směsi osiva složení směsi a její účel použití, h) údaj, zda osivo pochází z ekologického zemědělství nebo z přechodného období, i) dodací oblast, j) dostupné množství, k) datum vložení údajů do databáze nebo jejich aktualizace. § 18 Rozmnožovací materiál geneticky modifikovaných odrůd [K § 14 odst. 6 zákona] DodavatelDodavatel vede evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálurozmnožovacím materiálu geneticky modifikovaných odrůdodrůd současně se záznamy podle § 9 odst. 4. Sazenice zeleniny [K § 3 odst. 14 písm. f), § 15 odst. 6 a § 19 odst. 17 zákona] § 19 (1) Požadované vlastnosti sazenic zeleninysazenic zeleniny jsou uvedeny v příloze č. 14 k této vyhlášce. Sazenice zeleninySazenice zeleniny musí splňovat požadavky týkající se KŠO pro Evropskou unii, RNŠO a případně KŠO pro chráněné zóny stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5), jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění. Požadavky a postupy pro výrobu, uznávání, balení, označování a uvádění sadby česneku do oběhu jsou uvedeny v příloze č. 22 k této vyhlášce. (2) Sazenice zeleninySazenice zeleniny určené k uvádění do oběhuuvádění do oběhu se ukládají do obalů zabraňujících jejich poškození a záměně nebo smíchání jednotlivých partií. Sadbu česneku je možné uvádět do oběhu pouze v uzavřeném obalu zamezujícím účinně záměně obsahu. (3) Obaly se sazenicemi zeleninysazenicemi zeleniny určené k uvádění do oběhuuvádění do oběhu se opatřují návěskou, štítkem nebo jiným obdobným dokladem; tyto doklady musí být vyrobeny z materiálu odolného vůči poškození a nesmí být použity opakovaně. (4) Doklad podle odstavce 3 obsahuje a) text „kvalita EU“, b) název členského státu nebo jeho kód, c) označení příslušného úřadu nebo jeho kód, d) registrační číslo dodavateledodavatele, e) identifikaci dodavateledodavatele, f) číslo partie sazenic zeleninysazenic zeleniny uváděné do oběhu, g) datum vystavení dokladu, h) číslo partie osivaosiva u sazenic zeleninysazenic zeleniny pěstovaných z osivaosiva, popřípadě se referenční číslo sdělí příslušnému úřednímu orgánu na jeho žádost, i) název druhu a odrůdyodrůdy zeleniny, u podnoží i název odrůdyodrůdy nebo její určení, j) množství, k) při dovozu ze třetích zemí údaj o zemi původu. (5) Rozmnožovací materiálRozmnožovací materiál sazenic zeleninysazenic zeleniny musí být podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5), opatřen rostlinolékařským pasem, který splňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie6), s výjimkou sazenic zeleninysazenic zeleniny dodávaných přímo konečnému spotřebitelispotřebiteli. V případě prodeje prostřednictvím smluv uzavřených na dálku a prodeje do chráněných zón musí být rostlinolékařský pas připojen vždy. (6) Rostlinolékařský pas může nahrazovat údaje uvedené v odstavci 4 písm. b), d) a k). Prvky rostlinolékařského pasu musí být orámovány nebo jinak zřetelně odděleny od ostatních textových nebo obrazových prvků, aby byly snadno viditelné a jasně odlišitelné. § 20 (1) Kritickými body sledovanými ve výrobním procesu sazenic zeleninysazenic zeleniny se rozumí a) použité osivoosivo, původ a kvalita vegetativních částí rostlin, b) výsev, přepichování, řízkování, sázení a použitý substrát, c) dodržování podmínek stanovených pro sazenice zeleninysazenice zeleniny podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5), d) plán a metoda pěstování, e) manipulace s rostlinami, f) rozmnožování, g) sklizeň, h) hygiena, i) ošetřování, j) balení, k) skladování, l) doprava, průvodní doklady sazenic zeleninysazenic zeleniny, m) další administrativní úkony. (2) Jednotlivé údaje na sebe musí navazovat tak, aby byly kontrolovatelné Ústavem nebo pověřenou osobou. Evidenci o výrobě sazenic zeleniny dodavatel vede v a) listinné podobě na formuláři, jehož vzor je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu a který obsahuje alespoň údaje podle odstavce 3, nebo b) elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy obsahují alespoň údaje podle odstavce 3 a jsou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly. (3) Evidence o výrobě sazenic zeleniny obsahuje alespoň následující údaje: a) jméno nebo obchodní firma dodavatele, b) druh, c) odrůda, d) rok výroby, e) vyrobené množství, f) původ použitého rozmnožovacího materiálu, g) vlastnosti sazenic zeleniny týkající se zdravotního stavu, velikostního třídění, způsobu balení a skladování, h) záznam o odběrateli, i) způsob expedice, j) expedované množství a k) datum uvedení do oběhu. (4) Záznamy o kontrole kritických bodů uvedených v odstavci 1 dodavatel vede v listinné podobě na formuláři, jehož vzor je uveden na internetových stránkách Ústavu, nebo v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy obsahují alespoň údaje o kritických bodech uvedených v odstavci 1. (5) Na dodavatele sazenic zeleniny, který nepodléhá registraci podle § 16 odst. 9 zákona, se nevztahují tato ustanovení: a) určení kritických bodů pěstebního postupu, b) vypracování a zavedení metod sledování a kontroly kritických bodů, c) odběr vzorků za účelem kontroly, d) vedení evidence podle odstavců 2 až 4. (6) Sadba česneku, sazečky cibule a šalotky musí splňovat rovněž tyto požadavky: a) rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál musí pocházet z množitelského porostumnožitelského porostu, který byl kontrolován, b) množitelský porostmnožitelský porost byl prost škodlivých organizmů uvedených v příloze č. 14 k této vyhlášce a příznaků a symptomů napadení těmito organizmy, c) vlastnosti rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu musí odpovídat požadavkům stanoveným v příloze č. 14 k této vyhlášce. § 21 Registrace a ohlašovací povinnost dodavatele [K § 16 odst. 6 a 11 zákona] (1) DodavatelDodavatel, který podléhá registraci podle § 16 odst. 1 zákona, podá žádost o registraci osoby na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce. (2) DodavatelDodavatel, který nepodléhá registraci podle § 16 odst. 6 zákona, oznámí zahájení, popřípadě ukončení činnosti na formulářích, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce. § 22 Pověřování osob [K § 17 odst. 2, 3, 6 a 14 zákona] (1) Osoby uvedené v § 17 odst. 1 až 3, 6 a 8 zákona a) prokáží nezbytné kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti předložením úředně ověřeného dokladu o získání potřebného vzdělání podle § 17 odst. 10 zákona a b) musí zajistit komunikaci s Ústavem způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Pověření podle § 17 odst. 2, 3 a 6 zákona může být uděleno pro jednotlivé druhy nebo skupiny druhů uvedené ve vyhlášce o stanovení druhového seznamu pěstovaných rostlin jako zemědělské nebo zeleninové druhy a pro kategorie certifikovaný rozmnožovací materiálcertifikovaný rozmnožovací materiál a obchodní osivoobchodní osivo. (3) Při uplatňování § 17 odst. 1 až 3, 6 a 8 zákona se postupuje způsobem stanoveným v přílohách č. 16 až 19 k této vyhlášce a podle jiného právního předpisu7). (4) Množitelské porostyMnožitelské porosty, u kterých provádějí přehlídky pověřené osoby, podléhají úřednímu dozoruúřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. Úřednímu dozoruÚřednímu dozoru podléhá minimálně 5 % množitelských porostůmnožitelských porostů. K následné kontrole odrůdové pravosti a čistoty se odebírají vzorky z partií osivaosiva sklizeného z množitelských porostůmnožitelských porostů. Tato kontrola činí minimálně 5 % množitelských porostůmnožitelských porostů. Následná kontrola se provádí buď laboratorně, nebo vegetačními zkouškami. (5) Partie osivaosiva vzorkované pověřenými osobami podléhají úřednímu dozoruúřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. K následné kontrole se odebírají vzorky z partií osivaosiva určeného k uznávacímu řízeníuznávacímu řízení, které nebyly vzorkovány automatickým vzorkovadlem. Tato kontrola činí minimálně 5 % vzorkovaných partií, přičemž je zaměřena rovnoměrně na jednotlivé druhy. Následná kontrola se provádí laboratorně podle platné metodiky; část vzorků je podrobena kontrole vegetačními zkouškami. V případě automatického vzorkovadla se provádí úřední dozorúřední dozor na správnost přípravy laboratorních vzorků. (6) Partie osivaosiva zkoušené v rámci uznávacího řízeníuznávacího řízení pověřenými osobami podléhají úřednímu dozoruúřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. K následné kontrole se odebírají vzorky z partií osivaosiva určeného k uznávacímu řízeníuznávacímu řízení, které jsou pro tyto účely uložené v pověřené laboratoři. Tato kontrola činí minimálně 5 % vzorkovaných partií, přičemž vzorky musí být odebrány rovnoměrně podle jednotlivých druhů plodin. Následná kontrola se provádí laboratorně podle platné metodiky. Přímo v pověřené laboratoři se provádí úřední dozorúřední dozor, při kterém se kontroluje správnost dodržování postupů a úkonů stanovených v přílohách č. 16 až 19 k této vyhlášce. (7) Laboratoř osoby, která se uchází o pověření laboratoře, musí splňovat podmínky stanovené v příloze č. 15 k této vyhlášce. (8) Vzor formuláře žádosti o uzavření smlouvy k provádění dílčích zkušebních úkonů je uveden v příloze č. 16. Vzor formuláře žádosti o pověření nebo o změnu v předmětu pověření a vzor formuláře pro hlášení změn osob pověřených k vykonávání činností, které jsou předmětem pověření, jsou uvedeny v přílohách č. 17, 18 a 19. Označování a balení rozmnožovacího materiálu [K § 3f odst. 2, § 19 odst. 14 a 17 zákona] § 24 (1) Každý obal rozmnožovacího materiálu musí být celistvý a musí být viditelně, zřetelně a nezaměnitelně označen způsobem uvedeným v odstavci 3, který vylučuje záměnu nebo pochybnost o obsahu. K označování rozmnožovacího materiálu jsou používány v závislosti na kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu a) úřední návěsky minimálního rozměru podle odstavce 2 a barvy podle přílohy č. 20 k této vyhlášce, b) návěsky využívané pro mezinárodní obchod podle pravidel Mezinárodní asociace pro zkoušení semen a Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, jejichž vzor je uveden na internetových stránkách Ústavu, c) návěsky dodavateledodavatele minimálního rozměru podle odstavce 2 a barvy podle přílohy č. 20 k této vyhlášce pro kategorii standardní rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál, nebo d) návěsky dodavatele a zvláštní návěsky vylučující záměnu s návěskami uvedenými v písmenech a) až c) v ostatních případech. (2) Minimální rozměr úředních návěsek a návěsek pro zemědělské druhy a zeleniny je 110 x 67 mm; barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu je uvedeno v příloze č. 20 k této vyhlášce. Vzory návěsek jsou uvedeny na internetových stránkách Ústavu. (3) Za úřední návěsku a návěsku dodavateledodavatele se považuje a) šitá nebo vázaná návěska, b) nalepovací etiketa, c) všitý pruh neroztržitelné fólie minimálně stejných rozměrů uvedených v odstavci 2 a barvy stanovené v příloze č. 20 k této vyhlášce. (4) Úřední návěska nebo návěska musí být zhotovena z neroztržitelného nebo špatně odstranitelného materiálu a nesmí být použita opakovaně. Zařízení pro tisk údajů na návěsky musí být zabezpečeno tak, aby umožňovalo vytištění jednoho čísla návěsky pouze jednou. Údaje na návěsce lze vyplňovat pouze nesmazatelným tiskem, s výjimkou údaje o hmotnosti posledního obalu partie osiva, který lze na návěsku tohoto obalu vyplnit ručně psacím nástrojem s nesmazatelnou stopou. Evidenci přijatých, vydaných a skartovaných návěsek rozmnožovacího materiálu dodavatel uchovává po dobu 5 let od vydání návěsek, kterých se evidence týká. (5) Každý obal opatřený úřední návěskou nebo návěskou pro mezinárodní obchod podle odstavce 1 písm. b) musí být zajištěn úřední pojistkou tak, aby nebylo možné obal otevřít bez toho, že by bylo zřetelně patrné jeho otevření; návěsky, které jsou na obal přivazovány, musí být upevněny pod úřední pojistkou. Návěska ve formě nalepovací etikety musí být na obalu nalepena a nesmí být odstranitelná bez zanechání známek po manipulaci. (6) Za úřední pojistku se považuje a) plomba z nebarveného plechu nebo z umělé hmoty, b) nálepka nebo samolepicí páska neodstranitelná bez porušení, c) prošitá návěska u strojově zašívaných obalů, d) ventilový uzávěr obalu uzavíraný tlakem osivaosiva, e) samolepicí nebo svařovací uzávěr papírových nebo plastikových obalů, které nemají jiný otvor a nemohou být otevřeny bez porušení, f) strojově prošitý obal zamezující záměně obsahu; při použití papírového pytle uzavíraného prošitím v kombinaci s návěskou v podobě nalepovací etikety musí být na pytli kolmo k prošití umístěna nepřerušená stupnice číslic protínající prošití pytle a začínající číslicí 1 u okraje pytle, g) plechový obal, který nelze otevřít bez poškození, h) vázací materiál, který nemůže být otevřen bez porušení. (7) Požadavky na označování obalů osivaosiva informacemi o použitém přípravku na ochranu rostlin jsou stanoveny jiným právním předpisem3). (8) K označování rozmnožovacího materiálu dobrovolně registrovaných odrůd se v závislosti na kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu použijí příslušné úřední návěsky pro národní certifikaci, jejichž vzory jsou uvedeny na internetových stránkách Ústavu. § 25 (1) Další požadavky na úřední návěsku jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 a 23 k této vyhlášce. Název a adresa dodavatele je údaj pro úřední návěsku nepovinný, a pokud je uveden, musí se nacházet v neúřední části návěsky. (2) Úřední návěskou a úřední pojistkou se označují i velkoobjemové kontejnery a návěsy určené k přepravě osivaosiva uzavřené plachtou. Sadba brambor může být na žádost odběratele se souhlasem Ústavu a pod jeho dozorem přepravována i bez uzavření. Návěska je součástí doprovodných úředních dokladů partie. (3) U odrůdodrůd zeleniny obecně známých před 1. červencem 1970 může být na návěsce uveden odkaz na určité udržovací šlechtění, pokud to udržovatel odrůdyudržovatel odrůdy předem oznámí Ústavu nebo příslušnému úřadu jiného členského státu. Tento odkaz se uvede za názvem odrůdyodrůdy, od něhož bude zřetelně oddělen pomlčkou, a nebude uveden výrazněji než samotný název odrůdyodrůdy. V souvislosti s uvedeným udržovacím šlechtěním nebude poukazováno na žádné zvláštní vlastnosti odrůdyodrůdy. (4) Návěsky pro mezinárodní obchod podle § 24 odst. 1 písm. b) obsahují údaje: a) označení Mezinárodní asociace pro zkoušení semen nebo Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, b) označení Ústavu a České republiky, c) název druhu, d) název odrůdyodrůdy, e) kategorie osivaosiva, f) číslo partie, g) datum vzorkování, h) hmotnost v jednom balení, i) země výroby, j) číslo návěsky. (5) OsivoOsivo s neukončenou certifikací se označuje úřední návěskou šedé barvy; hmotnost partie není přitom omezena. Úřední návěska, jejíž vzor je uveden na internetových stránkách Ústavu, obsahuje a) označení certifikačního úřadu, který je odpovědný za provedení přehlídky, a státu nebo jejich počáteční písmena, b) název druhu, u osiva řepy označení, zda se jedná o řepu cukrovou nebo řepu krmnou, c) název odrůdyodrůdy, v případě inbredních linií, hybridů odrůdodrůd obilnin, olejnin a přadných rostlin určených výhradně k použití jako komponentykomponenty hybridních odrůdodrůd slovo „komponent“, v případě hybridů odrůdodrůd obilnin, olejnin a přadných rostlin slovo „hybrid“, d) kategorie a generace, e) číslo množitelského porostumnožitelského porostu nebo číslo partie, f) hmotnost, g) označení „OsivoOsivo s neukončenou certifikací“, h) identifikaci dodavateledodavatele, i) pořadové číslo návěsky. Vzor protokolu o provedené manipulaci s osivemosivem je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce. (6) Na úředních návěskách osiva obilnin, olejnin, přadných rostlin, trav, jetelovin, luskovin, jiných krmných plodin a sadby brambor, s výjimkou úředních návěsek směsí obilnin, trav, luskovin, jetelovin a jiných krmných plodin, se uvede název druhu alespoň botanickým názvem druhu, a to případně zkráceně a bez jmen autorů. Na návěskách řepy cukrové, řepy krmné a zelenin a na návěskách dodavatele plodin uvedených v první větě tohoto odstavce postačuje uvést název druhu českým názvem. (7) U druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5), stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s úřední návěskou nebo návěskou dodavateledodavatele spojen rostlinolékařský pas, který splňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie6). (8) Protokol o provedené manipulaci, kterou se rozumí zejména přebalení, přenávěskování nebo úprava osiva, s rozmnožovacím materiálem podle § 19 odstavce 6 zákona, obsahuje alespoň následující údaje: a) druh a odrůda, b) původní i nové číslo partie, c) původní i nový údaj o kategorii a generaci, d) původní i nový údaj o hmotnosti partie osiva, e) původní i nový údaj o počtu a druhu obalů osiva, f) původní i nový údaj o použitém přípravku na ošetření osiva, g) původní i nový údaj o typu návěsek, h) původní i nová čísla použitých návěsek, i) adresa místa, kde je osivo připravováno k uvedení do oběhu, j) datum provedené manipulace, k) razítko a podpis vzorkovatele i dodavatele. § 26 (1) Balení šlechtitelského rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou fialové barvy. Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 a 23 k této vyhlášce. (2) Balení rozmnožovacího materiálu předstupňů se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou bílé barvy s fialovým diagonálním pruhem. Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 a 23 k této vyhlášce. (3) Balení základního rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou bílé barvy. Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 a 23 k této vyhlášce. (4) Balení certifikovaného rozmnožovacího materiálucertifikovaného rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou a) modré barvy pro certifikovaný rozmnožovací materiálcertifikovaný rozmnožovací materiál první generace, nebo b) červené barvy pro certifikovaný rozmnožovací materiálcertifikovaný rozmnožovací materiál druhé generace s výjimkou sadby brambor, u kterých se pro obě generace používá návěska modrá. Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 a 23 k této vyhlášce. (5) Balení standardního osivastandardního osiva se označuje návěskou žluté barvy. Požadované údaje na návěskách jsou uvedeny v části VI v příloze č. 8 k této vyhlášce. (6) Balení osivaosiva úředně nezapsaných odrůdodrůd se označuje návěskou oranžové barvy. Vzor návěsky je uveden na internetových stránkách Ústavu. § 27 Malé balení [K § 12 odst. 2 a 8 a § 19a odst. 1 a 6 zákona] (1) Nejvyšší povolená hmotnost nebo nejvyšší povolený počet kusů, které se považují za malé balení, a způsob jejich označování, jsou uvedeny pro jednotlivé druhy v částech VII v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce. (2) Podrobnosti o způsobu označování malého balení jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech VII v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce. (3) V případě malého balení u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5), stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být připojen rostlinolékařský pas, který splňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie6), pokud se nejedná o přímou dodávku konečnému spotřebitelispotřebiteli. V případě prodeje prostřednictvím smluv uzavřených na dálku a prodeje do chráněných zón musí být rostlinolékařský pas připojen vždy. Prvky rostlinolékařského pasu musí být orámovány nebo jinak zřetelně odděleny od ostatních textových nebo obrazových prvků, aby byly snadno viditelné a jasně odlišitelné. § 28 Kontrola kvality moření osiv [K § 22 odst. 10 zákona] Pro účely kontroly kvality moření osivaosiva odebírá Ústav vzorky z namořených partií osivaosiva obilnin. Tato kontrola činí maximálně 10 % partií v uznávacím řízeníuznávacím řízení. § 29 Přechodná ustanovení Množitelské porostyMnožitelské porosty založené podle dosavadních právních předpisů a rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál z nich vyrobený se uznávají podle dosavadních právních předpisů. § 30 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 369/2009 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu. 2. Vyhláška č. 298/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 369/2009 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu. 3. Vyhláška č. 168/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 369/2009 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, ve znění vyhlášky č. 298/2010 Sb. § 31 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Ing. Bendl v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 129/2012 Sb. Požadavky na množitelské porosty a osivo obilnin Část I Přehled druhů Tabulka 1 Český název| Latinský název ---|--- Čirok| Sorghum bicolor (L.) Moench subsp. bicolor Čirok súdánská tráva| Sorghum bicolor (L.) Moench subsp. drummondii (Steud.) de Wet ex Davidse Čirok x čirok súdánská tráva hybridy vzniklé křížením poddruhů Sorghum bicolor subsp. bicolor a Sorghum bicolor subsp. drummondii| Sorghum bicolor (L.) Moench subsp. bicolor x Sorghum bicolor (L.) Moench subsp. drummondii (Steud.) de Wet ex Davidse Ječmen| Hordeum vulgare L. Kukuřice (mimo pukancové a cukrové)| Zea mays L. (partim) Lesknice kanárská| Phalaris canariensis L. Oves nahý| Avena nuda L. Oves setý| Avena sativa L. (včetně A. byzantina K.Koch) Oves hřebílkatý| Avena strigosa Schreb. Pšenice setá| Triticum aestivum L. subsp. aestivum Pšenice tvrdá| Triticum turgidum L. subsp. durum (Desf.) van Slageren Pšenice špalda| Triticum aestivum L. subsp. spelta (L.) Thell. Tritikale hybridy vzniklé křížením druhů rodu Triticum s druhy rodu Secale| x Triticosecale Wittm. ex A. Camus Žito| Secale cereale L. Pohanka obecná 1| Fagopyrum esculentum Moench Proso seté 1| Panicum miliaceum L. 1 - Druhy s dobrovolnou registrací odrůd; uznávací řízení lze provést pouze u registrovaných odrůd. U neregistrovaných odrůd lze vystavit pouze posudek kvality osiva, existuje-li popis odrůdy. Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Oddíl 1 Povolené kategorie a generace Tabulka 2.1 Druh| Rozmnožovací materiál předstupňů| Základní RM (včetně komponentů hybridních odrůd)| Certifikovaný RM ---|---|---|--- SE 1| SE 2| SE 3| E| C2| C 1| C 2 Čirok – nehybridní| x| x| x| x| x| | Čirok – hybridní| | | | x| x| | Čirok súdánská tráva \\- nehybridní| x| x| x| x| x| | Čirok súdánská tráva \\- hybridní| | | | x| x| | Čirok x súdánská tráva| | | | x| x| | Ječmen \\- nehybridní| x| x| x| x| | x| x Ječmen \\- hybridní| | | | x| x| | Kukuřice \\- nehybridní| x| x| x| x| x| | Kukuřice \\- hybridní| | | | x| x| | Lesknice kanárská – nehybridní| x| x| x| x| x| | Lesknice kanárská \\- hybridní| | | | x| x| | Oves nahý, setý, hřebílkatý \\- nehybridní| x| x| x| x| | x| x Oves nahý, setý, hřebílkatý \\- hybridní| | | | x| x| | Pšenice setá, tvrdá a špalda \\- nehybridní| x| x| x| x| | x| x Pšenice setá, tvrdá a špalda \\- hybridní| | | | x| x| | Tritikale \\- nehybridní| x| x| x| x| | x| x Tritikale – hybridní| | | | x| x| | Žito \\- nehybridní| x| x| x| x| x| | Žito - hybridní| | | | x| x| | Pohanka obecná| x| x| x| x| | x| x Proso seté| x| x| x| x| | x| x 2 - označení C se používá u hybridních odrůd a u druhů, u kterých je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál Oddíl 2 Přehled základních typů linií a hybridů kukuřice a čiroků Tabulka 2.2 Kategorie| Název| Popis ---|---|--- E (komponenty pro tvorbu hybridů)| L - inbrední linie| soubor rostlin stejného původu geneticky identických SLc - sesterský liniový hybrid| první generace vzniklá křížením mezi dvěma sesterskými inbredními liniemi dle metodiky šlechtitele E (komponenty pro tvorbu hybridů) nebo C (konečný hybrid)| Sc- dvouliniový hybrid (jednoduchý hybrid)| první generace vzniklá křížením mezi dvěma inbredními liniemi dle metodiky šlechtitele C (konečný hybrid)| Tc- tříliniový hybrid| první generace vzniklá křížením mezi inbrední linií a jednoduchým hybridem dle metodiky šlechtitele Dc- čtyřliniový hybrid (dvojitý hybrid)| první generace vzniklá křížením mezi dvěma jednoduchými hybridy dle metodiky šlechtitele top cross hybrid| první generace vzniklá křížením mezi inbrední linií nebo jednoduchým hybridem a nehybridní odrůdou dle metodiky šlechtitele meziodrůdový hybrid| první generace vzniklá křížením mezi rostlinami pocházejícími ze základního osiva dvou nehybridních odrůd dle metodiky šlechtitele Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek obilnin s výjimkou druhů uvedených v tabulce 3.1b Tabulka 3.1a Kategorie| První přehlídka ve fázi| Druhá přehlídka v době| Množení po stejném druhu nejdříve za (počet roků) 6 ---|---|---|--- SE, E| od vymetání do konce kvetení| dozrávání| 2 3, 4 C - nehybridní odrůdy| od vymetání do voskové zralosti 5| -| 1 3, 4, 6a C - hybridní odrůdy| od vymetání do konce kvetení| dozrávání| 1 3 3 - Množení je možné jen na pozemcích, na kterých v předchozím roce nebyla pěstována obilnina, kromě kukuřice, čiroků, prosa, pohanky a lesknice. 4 - V případě množení stejné odrůdy, a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota. 5 - U ječmene nejpozději 14 dnů po vymetání. 6 - Platí i pro luskovinoobilné směsky, za směsku je považován porost se 100 a více rostlinami příslušného druhu na 100 m2, neplatí pro luskovinoobilné směsky na zelené hnojení. 6a \\- Pro množitelský porost jarní formy platí, že za předchozí rok se považuje i porost směsky bez zastoupení obilnin, jehož doba pěstování od setí do likvidace dosáhla alespoň 90 dnů. Tabulka 3.1b Kategorie| Název| Přehlídka porostů ve fázi| Množení po stejném druhu nejdříve za (počet roků) ---|---|---|--- 1| 2| 3| 4 kukuřice E| komponenty pro výrobu hybridů| před metáním| na začátku kvetení 7, 9| v plném kvetení| na konci kvetení 8| 1 C| konečné hybridy| 1 10 SE, E, C| nehybridní odrůdy| -| -| -| na konci kvetení| 1 10 čirok, čirok súdánská tráva, čirok x čirok súdánská tráva E| komponenty pro výrobu hybridů| -| na začátku kvetení| v plném kvetení| na konci kvetení| 1 C| konečné hybridy| 1 10 SE, E, C| nehybridní odrůdy| -| -| -| na konci kvetení| 1 10 7 - Období, kdy se objeví první blizny rostlin mateřského komponentu schopné přijímat pyl. 8 - Období, kdy ještě jsou blizny schopny přijímat pyl. 9 - K zamítnutí porostu může dojít, jsou-li vysunuty blizny u více jak 5 % rostlin mateřského komponentu. 10 - V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota. Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Pododdíl 1 Tabulka 3.2a Druh| Kategorie| Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech - obilniny navzájem| Prostorová izolace - nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení (od jiných odrůd, komponentů a hybridů stejného druhu a od jiných druhů) ---|---|---|--- od jiné odrůdy téhož druhu| od jiných druhů druh| vzdálenost ječmen| SE, E| 1,0| 5011| -| - C| 1,0| 5011| -| - E (komponenty hybridů CMS)| 1,0| 10011| -| \\- C (hybrid CMS)| 1,0| 5011| -| \\- lesknice kanárská| SE, E| 1,0| 300| -| - C| 1,0| 250| -| - oves nahý, setý, hřebílkatý| SE, E| 1,0| -| -| - C| 1,0| -| -| - pšenice setá, tvrdá a špalda| SE, E| 1,0| -| -| - C| 1,0| -| -| - E (komponenty hybridů CMS)| 1,0| 30011| -| - C (hybrid CMS)| 1,0| 2511| -| - tritikale| SE, E| 1,0| 5013| žita| 300 C| 1,0| 2013| žita| 250 žito| SE, E| 1,0| 30013| tritikale| 50 C| 1,0| 25013| tritikale| 20 E (komponenty)| 1,0| 100012| tritikale| 50 komponenty bez otcovské pylové sterility| 1,0| 60012| tritikale| 50 C (hybrid)| 1,0| 50012| tritikale| 50 pohanka obecná| SE, E| 1,0| 200| od jiného druhu pohanky| 200 C| 1,0| 200| od jiného druhu pohanky| 200 proso seté| SE, E| 1,0| -| -| - C| 1,0| -| -| - 11 \\- Mezi odrůdamiodrůdami stejné formy (ozimá, jarní) s rozdílným počtem řad v klasu. 12 \\- Vztahuje se i na plochy běžného pěstování téže odrůdyodrůdy. 13 \\- Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení. Pododdíl 2 V případě porostů hybridních odrůdodrůd pšenic, ječmene, s výjimkou hybridů pšenic a ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility (CMS), ovsa a samosprašného tritikale pro produkci osivaosiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiálcertifikovaný rozmnožovací materiál je minimální vzdálenost mateřského komponentu od jiné odrůdyodrůdy téhož druhu 25 metrů 13, s výjimkou porostu otcovského komponentu. Pododdíl 3 Tabulka 3.2b Druh| Kategorie| Nejmenší vzdálenost od cizího prášícího zdroje stejného nebo příbuzného druhu v metrech ---|---|--- kukuřice| všechny kategorie a generace| 200 čirok, čirok súdánská tráva, čirok x čirok súdánská tráva| SE, E| 400 C| 200 Minimální vzdálenosti uvedené v tabulce 3.2b nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení. V oblastech, v nichž výskyt čiroku halepského (Sorghum halepense) nebo čiroku súdánská tráva (Sorghum bicolor subsp. drummondii) představuje zvláštní problém z důvodu cizosprášení, se použijí následující ustanovení: a) množitelské porostymnožitelské porosty určené k produkci základního osivaosiva čiroku (Sorghum bicolor subsp. bicolor) nebo jeho hybridů musí být ve vzdálenosti nejméně 800 m od veškerého zdroje takového kontaminujícího pylu (čiroku halepského nebo čiroku súdánská tráva); b) množitelské porostymnožitelské porosty určené k produkci certifikovaného osivaosiva čiroku (Sorghum bicolor subsp. bicolor) nebo jeho hybridů musí být ve vzdálenosti nejméně 400 m od veškerého zdroje takového kontaminujícího pylu (čiroku halepského nebo čiroku súdánská tráva). Oddíl 3 Čistota druhu a čistota odrůdy Pododdíl 1 Tabulka 3.3a Druh| Kategorie| Nejvyšší dovolený počet rostlin určitých jiných druhů a jiných forem na 100 m2| Nejvyšší dovolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů 17 na 100 m2 ---|---|---|--- ječmen18| SE, E| -| 20 C| -| 40 lesknice kanárská20a| SE, E| -| 3 C| -| 10 oves nahý, setý, hřebílkatý18| SE, E| -| 20 C| -| 40 pšenice setá, tvrdá a špalda18| SE, E| 2 (tritikale)| 20 C| 4 (tritikale)| 100 tritikale18| SE, E| 2 (pšenice, žito, jiné formy tritikale)| 20 C| 4 (pšenice, žito, jiné formy tritikale)| 100 žito20| SE, E,| 2 (tritikale)| 3 C| 4 (tritikale)| 10 E (komponenty)| 2 (tritikale)| 3 C (hybrid)| 4 (tritikale)| 10 19 pohanka obecná| SE, E| -| 3 C| -| 10 proso seté20b| SE, E| -| 3 C| -| 10 17 \\- Včetně jarních a ozimých forem (kromě tritikale), u ječmenů též rostlin s rozdílným počtem řad. 18 - S výjimkou případů použití chemického hybridizačního prostředku platí též pro hybridní odrůdyodrůdy, s výjimkou hybridních odrůdodrůd ječmene a pšenic vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility; hodnocení porostů bude pak prováděno na základě metodiky dodané šlechtitelem. 19 \\- Platí pouze v případě výsevu čistého mateřského komponentu. 20 \\- Sterilita pylově sterilního komponentu kategorie E je minimálně 98 %. 20a – výskyt jiných druhů rodu lesknice a výskyt prosa setého v kategorii SE, E nejvýše 2 rostliny na 100 m2 a v kategorii C nejvýše 10 rostlin na 100 m2. 20b – výskyt druhů rodu lesknice v kategorii SE, E nejvýše 2 rostliny na 100 m2 a v kategorii C nejvýše 10 rostlin na 100 m2. Pododdíl 2 1. zjištěný výskyt jiných druhů obilovin a ovsa hluchého včetně ostatních plevelných ovsů a jejich hybridů a fatuoidů v kusech na 100 m2 se uvede v záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostumnožitelského porostu; 2. množitelský porostmnožitelský porost nesmí být zaplevelen (včetně kulturních druhů) natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdyodrůdy; 3. při použití pylové sterility u základního RM hybridních odrůdodrůd žita je minimální úroveň pylové sterility mateřského komponentu 98 %; 4. v případě výroby osivaosiva hybridních odrůdodrůd pšenic, ječmene, s výjimkou hybridů pšenic a ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility, ovsů a samosprašného tritikale kategorie C za použití chemického hybridizačního prostředku je minimální čistota odrůdyodrůdy každého komponentu pšenic, ječmene a ovsů 99,7 % a samosprašného tritikale 99,0 %, minimální úroveň hybridnosti osivaosiva všech jmenovaných druhů je 95 % a stanovuje se v souladu s obvyklými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují. V případech, kdy je hybridita stanovována během zkoušení osivaosiva před uznáním osivaosiva, určování hybridity během polní přehlídky není nutné; 5. pro osivoosivo hybridních odrůdodrůd pšenic, ječmene, s výjimkou hybridních odrůdodrůd pšenic a ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility, ovsů a samosprašného tritikale vyráběné bez použití chemického hybridizačního prostředku je minimální odrůdová čistota (% hybridnosti) osivaosiva kategorie C 90 %, pro osivoosivo hybridních odrůdodrůd pšenic a ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility je minimální odrůdová čistota (% hybridnosti) osivaosiva kategorie C 85 % a maximální množství příměsí jiných, než je obnovitel fertility, je 2 %, kontroluje se úřední následnou vegetační zkouškou; 6. osivoosivo hybridních odrůdodrůd žita a hybridních odrůdodrůd pšenic a ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility se uzná za certifikovaný rozmnožovací materiálcertifikovaný rozmnožovací materiál pouze tehdy, jestliže byly řádně zohledněny výsledky úřední vegetační zkoušky úředně odebraného vzorku základního rozmnožovacího materiáluzákladního rozmnožovacího materiálu, která byla provedena ve vegetačním období osivaosiva přihlášeného k uznání v kategorii C, aby se zjistilo, zda osivoosivo kategorie E splňuje požadavky na základní rozmnožovací materiálzákladní rozmnožovací materiál stanovené touto vyhláškou, které se týkají pravosti a čistoty, pokud jde o znaky komponentů, včetně pylové sterility; 7. otcovský komponent se odstraňuje po odkvětu, nejpozději však před provedením druhé přehlídky porostu; 8. v případě osivaosiva hybridních odrůdodrůd ječmene využívající CMS je nejvyšší povolený počet rostlin odchylných typů v porostech pro výrobu osivaosiva kategorie E u udržovatele a obnovitele fertility 0,1 %, u pylově sterilního mateřského komponentu 0,2 % a v porostech pro výrobu osivaosiva kategorie C u obnovitele fertility a pylově sterilního mateřského komponentu 0,3 %, u pylově sterilního mateřského komponentu ve formě jednoduchého hybridu 0,5 %. Minimální úroveň pylové sterility mateřského komponentu je v porostech pro výrobu osivaosiva kategorie E 99,7 % a v porostech pro výrobu osivaosiva kategorie C 99,5 %. Splnění požadavků uvedených v tomto bodě se posuzuje úřední následnou vegetační zkouškou. OsivoOsivo kategorie C se může vyrábět při pěstování směsi pylově sterilního mateřského komponentu s komponentem obnovujícím pylovou fertilitu. 9. v případě osivaosiva hybridních odrůdodrůd pšenic využívající CMS je nejvyšší povolený počet rostlin odchylných typů v porostech pro výrobu osivaosiva kategorie E u udržovatele a obnovitele fertility 0,1 %, u pylově sterilního mateřského komponentu 0,3 % a v porostech pro výrobu osivaosiva kategorie C u obnovitele fertility 0,3 %, u pylově sterilního mateřského komponentu 0,6 % a u pylově sterilního mateřského komponentu ve formě jednoduchého hybridu 1 %. Minimální úroveň pylové sterility mateřského komponentu je v porostech pro výrobu osivaosiva kategorie E 99,7 % a v porostech pro výrobu osivaosiva kategorie C 99 %. Splnění požadavků uvedených v tomto bodě se posuzuje úřední následnou vegetační zkouškou. OsivoOsivo kategorie C se může vyrábět při pěstování směsi pylově sterilního mateřského komponentu s komponentem obnovujícím pylovou fertilitu. Pododdíl 3 Tabulka 3.3b Druh| Kategorie| Nejvyšší povolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů (%)| Nejvyšší dovolený výskyt prášících rostlin ve fertilní formě23 (%)| Nejvyšší povolený výskyt prášících rostlin ve sterilní formě v každé přehlídce21, 22 (%) ---|---|---|---|--- v každé z 2.-4. přehlídky| maximální součet 2.-4. přehlídky kukuřice| E (komponentykomponenty)| 0,1| 0,5| 1,0| 1,0 C (hybrid)| 0,2| 1,0| 2,0| 2,0 SE,E (nehybridní)| 0,5| | | C (nehybridní)| 1,0| | | 21 \\- Při množení sterilní formy není povolena kastrace již prášících rostlin. 22 \\- Při výrobě šlechtitelského materiálu linií - 0,2%. 23 \\- Za prášící rostlinu se považuje ta rostlina, u které se alespoň na 50 mm centrální osy laty nebo jejích postranních větvích vynořily prašníky a práší nebo prášily. Pododdíl 4 1. Otcovský komponent se odstraňuje po odkvětu, nejpozději však do zahájení sklizně. 2. Pokud má 5 nebo více % rostlin mateřského komponentu blizny schopné opylení, nesmí výskyt rostlin mateřského komponentu, které prášily nebo práší, překročit 1 % v jakékoli jednotlivé přehlídce porostu a 2 % v souhrnu všech přehlídek daného porostu. 3. Rostliny otcovského komponentu musí v době, kdy kvetou rostliny mateřského komponentu, produkovat dostatečné množství pylu. Pododdíl 5 Tabulka 3.3c Druh| Kategorie| Počet rostlin jiného druhu čiroku nebo rostlin zřetelně neodpovídajících komponentu(%) ---|---|--- čirok, čirok súdánská tráva, čirok x čirok súdánská tráva| E| při kvetení 0,1 ve zralosti 0,1 C - rostliny otcovského komponentu, které prášily, v době, kdy má mateřský komponent blizny schopné opylení| 0,1 C - rostliny mateřského komponentu| při kvetení 0,3 ve zralosti 0,1 Pododdíl 6 1. Rostliny otcovského komponentu musí v době, kdy mají rostliny mateřského komponentu blizny schopné opylení, produkovat dostatečné množství pylu. 2. Pokud mají rostliny mateřského komponentu blizny schopné opylení, nesmí výskyt rostlin mateřského komponentu, které prášily nebo práší, překročit 0,1 %. 3. Čiroky - kontrola odstranění laty - za prášící laty se považují laty o délce 50 mm a více, postranní větvičky a kombinace obou, pokud prašníky přesahují pluchy a obsahují pyl. 4. U množitelských porostůmnožitelských porostů volně se opylujících nebo syntetických odrůdodrůd čiroků nesmí počet rostlin zřetelně neodpovídajících odrůděodrůdě přesáhnout: 3 rostliny na 100 m2 v kategorii E 10 rostlin na 100 m2 v kategorii C 5. Pokud byl při výrobě osivaosiva kategorie C hybridních odrůdodrůd kukuřice a čiroků použit mateřský pylově sterilní komponent a otcovský komponent, který neobnovuje pylovou fertilitu, musí být dodržen jeden z následujících postupů: a) smíchání partií osivaosiva, z nichž u jedné byl použit mateřský pylově sterilní komponent a u druhé byl použit mateřský pylově fertilní komponent, v poměru odpovídajícím dané odrůděodrůdě, nebo b) pěstování mateřského pylově sterilního komponentu a mateřského pylově fertilního komponentu společně, v poměru odpovídajícím dané odrůděodrůdě. Poměr mezi těmito dvěma komponenty se ověřuje při přehlídce porostu. Oddíl 4 Zdravotní stav porostu Tabulka 3.4a Druh| Kategorie| Nejvyšší dovolený počet (případně %) rostlin napadených chorobami na 100 m2 porostu ---|---|--- fuzariozy v klasech(Fusarium spp.)| sněť prašná pšeničná(Ustilago tritici(Pers.) Rostrub)| sněť stébelná(Urocystis occulta (Wallr.)Rabenh.)| sněť prašná ječmenná(Ustilago nuda(Jens.) Rostr.)| prašná sněť ovesná(Ustilago avenae(Pers.) Rostrub)| sněť prosová(Sphacelotheca destruens(Schlt.) Stev & A. G. Johnson)| sněti rodu Tilletia spp. s výjimkou T. controversa Kühn| sněť zakrslá(Tilletia controversa Kühn)| sněť tvrdá ječmenná(Ustilago hordei(Pers.) Lagerh.)| pruhovitost ječmene(Drechslera graminea (Rabenh.) Shoem., Pyrenophora graminea Ito et Kuribay) ječmen| SE, E| 3%| -| -| 5| -| -| -| 1| 0| 10 C| 5%| -| -| 20| -| -| -| 1| 1| 10 lesknice kanárská| SE, E| -| -| -| -| -| 1| -| -| -| - C| -| -| -| -| -| 3| -| -| -| - oves nahý, setý, hřebílkatý| SE, E| -| -| -| -| 1| -| -| 1| -| - C| -| -| -| -| 1| -| -| 1| -| - pšenice setá, tvrdá a špalda| SE, E| 3%| 5| -| -| -| -| 0| nesmí se vyskytovat| -| - C| 5%| 20| -| -| -| -| 1| -| - tritikale24| SE, E| 3%| -| 5| -| -| -| -| nesmí se vyskytovat| -| - C| 5%| -| 20| -| -| -| -| -| - žito24| SE, E| 3%| -| 5| -| -| -| -| 1| -| - C| 5%| -| 20| -| -| -| -| 1| -| - proso seté| SE, E| -| -| -| -| -| 1| -| -| -| - C| -| -| -| -| -| 3| -| -| -| - 24 \\- Maximální počet rostlin, na nichž se vyskytují sklerocia paličkovice nachové (Claviceps purpurea (Fr.:Fr.) Tull.) je u základního rozmnožovacího materiáluzákladního rozmnožovacího materiálu 10 rostlin na 100 m2 a u certifikovaného rozmnožovacího materiálucertifikovaného rozmnožovacího materiálu 20 rostlin na 100 m2 \\- nesleduje se na souvratích a okrajích pozemku. Tabulka 3.4b Nejvyšší dovolený výskyt napadených rostlin [%] v porostech kukuřice a čiroků --- čiroky: Sorosporium holci-sorghi (Rivolta) Moesz| 5 kukuřice: Ustilago maydis (DC.) Corda| 5 Část IV Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě: Oddíl 1 OBILNINY S VÝJIMKOU KUKUŘICE A ČIROKŮ: 1. Minimální časový interval mezi množením porostů obilnin stejného druhu na jednom pozemku je dva roky. V případě množení stejné odrůdyodrůdy a kategorie se smí osivoosivo množit, s výjimkou porostů na výrobu hybridního osivaosiva, na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota. 2. Izolace: kategorie| nejmenší vzdálenost v m ---|--- cizosprašné druhy a převážně cizosprašné odrůdy tritikale od všech ostatních porostů žita a tritikale navzájem| samosprašné odrůdy tritikale od všech ostatních porostů triticale E| 300| 50 C| 250| 20 Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení. 3. Množitelské porostyMnožitelské porosty samosprašných druhů musí být izolovány od ostatních porostů obilnin pevnou zábranou nebo volným prostorem dostatečnými pro zabránění mechanickému smíšení během sklizně. 4. Množitelské porostyMnožitelské porosty obilnin musí být přehlédnuty alespoň jednou, a to ve fázi po vymetání. 5. Počet přehlídek hybridních odrůdodrůd \\- je shodný s tabulkou 3.1a a 3.1b, u kategorie E se přehlídky provádí u všech komponentů podílejících se na výsledné odrůděodrůdě. 6. Množitelské porostyMnožitelské porosty určené k výrobě certifikovaného rozmnožovacího materiálucertifikovaného rozmnožovacího materiálu hybridních odrůdodrůd pšenice, ječmene, ovsa musí být izolované od nežádoucích zdrojů pylu. Mateřský komponent musí být vzdálený minimálně 25 m od jakýchkoliv jiných odrůdodrůd stejného druhu, mimo porostů opylujícího rodičovského komponentu. 7. V případě produkce hybridních odrůdodrůd žita odpovídají minimální izolační vzdálenosti tabulce č. 3.2a., Ústav může tyto vzdálenosti pozměnit, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení, nebo je-li možnost cizosprášení vyloučena v důsledku jasného rozdílu v době kvetení. 8. Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou. 9. Minimální čistota odrůdyodrůdy v %, nejvyšší povolený počet rostlin jiných odrůdodrůd a zřetelně odchylných typů v ks/100m2 Druh| SE,E| C 1| C 2 ---|---|---|--- pšenice, ječmen, oves| 99,9 % 30 rostlin na 100m2| 99,7 % 90 rostlin na 100m2| 99,0 % 300 rostlin na 100m2 převážně samosprašné odrůdyodrůdy tritikale| 99,7 % 90 rostlin na 100m2| 99,0 % 300 rostlin na 100m2| 98,0 % 600 rostlin na 100m2 10. U cizosprašných druhů - maximální počet rostlin stejného druhu neodpovídajících odrůděodrůdě: druh| SE, E| C ---|---|--- cizosprašné odrůdyodrůdy žita a tritikale| 3 rostliny na 100m2| 10 rostlin na 100 m2 11. U hybridních odrůdodrůd: druh| rodičovské linie| konečný hybrid ---|---|--- pšenice, ječmen, oves| 99,9 % 30 rostlin na 100m2| 99,7 % 90 rostlin na 100m2 žito| 3 rostliny na 100m2| 10 rostlin na 100m2 12. pokud je při výrobě hybridní odrůdyodrůdy použita pylová sterilita, úroveň sterility pylově sterilního komponentu je nejméně 98%, 13. odrůdová čistota hybridních odrůd se stanoví schváleným postupem, vhodným pro daný systém udržovacího šlechtění. 14. Musí se provést alespoň jedno z těchto posouzení: a) posklizňová kontrola provedená před certifikací osivaosiva s použitím mezinárodně odsouhlasených testů na hybridnost osivaosiva s výjimkou žita, b) stanovování hybridnosti v porostu, kde se vyrábí hybridní osivoosivo (viz schéma výpočtu níže); tento úkon se musí kombinovat s dalšími posouzeními, včetně výsledků polní přehlídky a kontroly izolace. Je nutno poznamenat, že hybridnost se nesmí srovnávat s odrůdovou čistotou a mezi těmito jevy nemusí nezbytně existovat úzká korelace. 15. Porosty, které vyhovují normě hybridnosti 95%, jsou způsobilé pro certifikaci osivaosiva, které podléhá veškerým dalším zkouškám. Výjimečně může docházet k tomu, že Ústav, který vyžaduje izolační vzdálenosti přinejmenším 100m, může uznat úroveň hybridity stanovenou na poli jako úroveň odrůdové čistoty hybridu za předpokladu, že zjištěná úroveň není menší než 90%. 16. Při druhé přehlídce porostu na výrobu osivaosiva F1 hybridů za použití chemického hybridizačního prostředku prováděné v době dozrávání semen se zjišťuje procento sterility mateřského komponentu a/nebo procento hybridnosti osivaosiva následujícím způsobem: a) Procento sterility se rovná: 100 (1 - a/b) b) kde a je počet oplodněných obilek ve specifikovaném počtu klasů, odebraných jako vzorek z rostlin samičího rodiče, které byly chráněny sáčky, nepropustnými pro pyl, anebo izolačními stany, rozmístěnými po aplikaci CHA, ale před kvetením kteréhokoli z rodičů; c) a b je počet oplodněných obilek ve vzorku se stejným specifikovaným počtem klasů neošetřených rostlin samičího rodiče, odebraných z plochy, která je chráněna před ošetřením CHA dalším stanem. Aby se zabránilo úniku pylu z těchto neošetřených samičích rostlin, musí tento stan zůstat na rostlinách, dokud neskončí jejich kvetení. d) Procento hybridnosti se rovná: 100 (1 - a/c) e) kde a je počet oplodněných obilek ve specifikovaném počtu klasů, odebraných jako vzorek z rostlin samičího rodiče, které byly chráněny sáčky, nepropustnými pro pyl, anebo izolačními stany, rozmístěnými po aplikaci CHA, ale před kvetením kteréhokoli z rodičů; f) a c je počet oplodněných obilek ve vzorku se stejným specifikovaným počtem klasů ošetřených rostlin samičího rodiče, které nejsou chráněny před ošetřením CHA sáčky nepropustnými pro pyl, ani dalším stanem. 17. Porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům. Oddíl 2 KUKUŘICE A ČIROKY: 1. Požadavky na prostorovou izolaci kategorie| nejmenší vzdálenost od cizího prášícího zdroje v m ---|--- kukuřice| čiroky - nehybridní odrůdy| čiroky - hybridní odrůdy E| 200| 400| 300 C| 200| 200| 200 Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení. 2. Množitelské porostyMnožitelské porosty nehybridních odrůdodrůd musí být přehlédnuty alespoň jednou, a to ve fázi, kdy může být určena odrůdová čistota. Pokud množitelský porostmnožitelský porost kukuřice následuje po jiném porostu kukuřice z předchozího roku, musí být provedena alespoň jedna další přehlídka, aby se zjistila přítomnost příměsí z předplodiny. 3. Množitelské porostyMnožitelské porosty k výrobě osivaosiva kategorie E - rodičovských linií hybridních odrůdodrůd musí být přehlédnuty alespoň dvakrát, první přehlídka před kvetením a druhá během kvetení. 4. Množitelské porostyMnožitelské porosty k výrobě osivaosiva kategorie E - hybridů musí být přehlédnuty alespoň třikrát. První přehlídka před kvetením, druhá na začátku kvetení a třetí na konci kvetení. 5. Množitelské porostyMnožitelské porosty kukuřice k výrobě osivaosiva kategorie C hybridních odrůdodrůd musí být přehlédnuty alespoň třikrát. Pokud množitelský porostmnožitelský porost kukuřice následuje po jiném porostu kukuřice z předchozího roku, musí být provedena alespoň jedna další přehlídka, aby se zjistila přítomnost příměsí z předplodiny. 6. Množitelské porostyMnožitelské porosty čiroků k výrobě osivaosiva kategorie C hybridních odrůdodrůd musí být přehlédnuty alespoň třikrát. První přehlídka před kvetením, druhá na začátku kvetení a třetí na konci kvetení. 7. Minimální čistota odrůdodrůd kukuřice v % | E| C ---|---|--- nehybridní odrůdyodrůdy| 99,5 %| 99,0 % hybridní odrůdyodrůdy| 99,9 %| 99,8 % 8. Minimální čistota odrůdodrůd čiroků v % a nejvyšší možný počet rostlin odchylných typů | E| C ---|---|--- nehybridní odrůdyodrůdy| 3 rostliny na 100m2| 10 rostlin na 100m2 hybridní odrůdyodrůdy| 99,9 %| 99,7 % - mateřský komponent 9. Čistota druhu u čiroků: Počet rostlin jiného druhu čiroku, jehož semena jsou obtížně odlišitelná při laboratorním zkoušení nebo u kterého snadno dojde k cizosprášení s pěstovaným druhem, nesmí u množitelského porostumnožitelského porostu k výrobě osivaosiva kategorie E překročit 3 rostliny na 100 m2 a u množitelského porostumnožitelského porostu k výrobě osivaosiva kategorie C nesmí překročit 10 rostlin na 100m2. 10. V případě hybridních odrůdodrůd kukuřice neodpovídají požadavkům ty porosty, u kterých při přehlídce ve stadiu, kdy je 5 a více % rostlin mateřského komponentu schopno opylení, počet rostlin mateřského komponentu, které vytvářely nebo stále vytvářejí pyl, překročí 0,5 % u kategorie E a 1 % u kategorie C při kterékoliv přehlídce nebo jestliže překročí 1 % u kategorie E a 2 % u kategorie C při součtu pozorování ze 3 přehlídek. Za prášící laty se považují laty o délce 50 mm a více, postranní větvičky a kombinace obou, pokud prašníky přesahují pluchy a práší pyl. 11. Při výrobě osivaosiva kategorie C hybridních odrůdodrůd lze použít pylově sterilní komponent jedním z následujících způsobů: a) smícháním osivaosiva získaného za použití pylově sterilního komponentu s osivemosivem získaným za použití pylově fertilního komponentu, a to takovým způsobem, aby poměr mezi osivemosivem z pylově sterilního komponentu a osivemosivem z pylově fertilního komponentu nepřesáhl 2:1; b) použitím otcovského komponentu, který obsahuje alespoň jednu linii obnovující pylovou fertilitu, a to tak, že alespoň jedna třetina rostlin vzrostlých z výsledného hybridu produkuje pyl, který se zdá být ve všech ohledech v pořádku. 12. Porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům. Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu Tabulka 5.1 Druh| Zkoušky ---|--- čistota osiva v %| příměs jiných rostlinných druhů| sítové třídění| vlhkost| HTS / HMKS| klíčivost| jednoklíčkovost| konduktivita| Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v % 25| Biochemická zkouška životaschopnosti| Fluorescenční zkouška – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy| mikroreliéfová zkouška – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy| elektroforéza – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy| stanovení % hybridnosti 27 vegetační zkouškou| zkoušky zdravotního stavu| zjišťování přítomnosti živočišných škůdců Čirok, čirok súdánská tráva| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | #| ■ Čirok x súdánská tráva| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | #| ■ Ječmen – kategorie SE, E| ■| ■| #| ■| #| ■| | | | #| | | #| ■| x| ■ Ječmen – kategorie C| ■| ■| ■| ■| #| ■| | | | #| | | #| ■| x| ■ Kukuřice| ■| ■| | ■| #| ■| | | | #| | | #| | x| ■ Lesknice kanárská| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Oves nahý, setý, hřebílkatý| ■| ■| #| ■| #| ■| | | | #| ■26| | #| ■| #| ■ Pšenice setá, tvrdá, špalda – kategorie SE, E| ■| ■| #| ■| #| ■| | | | #| | | #| ■| x| ■ Pšenice setá, tvrdá, špalda \\- kategorie C| ■| ■| ■| ■| #| ■| | | | #| | | #| ■| x| ■ Tritikale| ■| ■| #| ■| #| ■| | | | #| | | #| ■| x| ■ Žito| ■| ■| #| ■| #| ■| | | | #| | | | | x| ■ Pohanka obecná| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Proso seté| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | #| ■ ■| zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení| 25 - pouze u polyploidních odrůd ---|---|--- X| zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv| 26 - neplatí pro oves nahý 0kB| zkouška se neprovádí| 27 - pouze u hybridních odrůd #| zkoušku lze provést na žádost dodavatele| Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva Tabulka 5.2a Druh| Kat. osiva| Vlhkost nejvýše 28| Klíčivost nejméně| Čistota nejméně 39| Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhů ve vzorku podle sloupce 11 - počet semen| Hmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 6 – 10| Námel, sklerocia a jejich zlomky v množství dle sloupce 11 ---|---|---|---|---|---|---|--- celkem jiných rostlinných druhů| z toho podle sloupce 6| z toho podle sloupce 8 jiných druhů obilnin| ostatní rostlinné druhy kromě obilnin| ředkev ohnice, koukol polní| oves hluchý, oves jalový, jílek mámivý 38 | | %| %| %| ks| ks| ks| ks| ks| v gramech| ks 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9| 10| 11| 12 čirok| SE,E| 14,0| 80| 98,0| 0| -| -| -| -| 900| 1 C| 14,0| 80| 98,0| 0| -| -| -| -| 900| 3 čirok súdánská tráva| SE,E| 14,0| 80| 98,0| 0| -| -| -| -| 250| 1 C| 14,0| 80| 98,0| 0| -| -| -| -| 250| 3 čirok x čirok súdánská tráva| SE,E| 14,0| 80| 98,0| 0| -| -| -| -| 300| 1 C| 14,0| 80| 98,0| 0| -| -| -| -| 300| 3 ječmen 31, 34| SE,E| 15,0| 85 | 99,0| 8| 2| 6| 2| 0| 1000| 2 C| 15,0| 85 35| 98,0| 20| 14| 14| 6| 0| 1000| 6 kukuřice 34| SE,E| 14,0| 90| 98,0| 0| -| -| -| -| 1000| 1 C| 14,0| 90| 98,0| 0| -| -| -| -| 1000| 3 lesknice kanárská| SE,E| 14,0| 75| 98,0| 4| 1 36| -| -| 0 37| 200| 1 C| 14,0| 75| 98,0| 10| 5| -| -| 0 37| 200| 3 oves setý 33, hřebílkatý oves nahý 32| SE,E| 15,0| 85| 99,0| 8| 2| 6| 2| 0| 1000| 2 C| 15,0| 85| 98,0| 20| 14| 14| 6| 0| 1000| 6 SE,E| 14,0| 75| 99,0| 8| 2| 6| 2| 0| 1000| 2 C| 14,0| 75| 98,0| 20| 14| 14| 6| 0| 1000| 6 pšenice setá,30,34 tvrdá 30, 34 a špalda 34,| SE,E| 15,0| 85| 99,0| 8| 2| 6| 2| 0| 1000| 2 C| 15,0| 85| 98,0| 20| 14| 14| 6| 0| 1000| 6 tritikale 34| SE,E| 15,0| 80| 98,0| 8| 2| 6| 2| 0| 1000| 2 C| 15,0| 80| 98,0| 20| 14| 14| 6| 0| 1000| 6 žito 34| SE,E| 15,0| 85| 98,0| 8| 2| 6| 2| 0| 1000| 2 C| 15,0| 85| 98,0| 20| 14| 14| 6| 0| 1000| 6 u nehybridů 9 u hybridů pohanka obecná| SE,E| 14,0| 80| 98,0| 6| 4| 2| 1| 0| 600| - C| 14,0| 80| 97,0| 12| 6| 6| 3| 0| 600| - proso seté 33| SE,E| 14,0| 85| 98,0| 3| 1| 2| -| -| 150| - C| 14,0| 85| 97,0| 6| 2| 4| -| -| 150| - 28 - Osivo ozimých obilnin určené k výsevu v roce sklizně max. 17,0 %, osivo jarních obilnin určené k výsevu v nejbližším vegetačním období po roce sklizně maximálně 16 %. 30 - V 1000 g pšenice ozimé nejvýše 100 zrn v pluchách. 31 - U ječmene nejvýše 1 % obilek s osinou delší než délka zrna. 32 - V osivu ovsa nahého nejvýše 5 % obilek v pluchách. 33 - Obsah jiných odrůd s odlišnou barvou zrna v 1000 g: u ovsa setého v kategorii SE, E 20 ks, v kategorii C1 60 ks, v kategorii C2 200, u prosa SE, E 10 ks, v kategorii C1 50 ks. 34 - Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3. 35 - U osiva nahého ječmene kategorie C je minimální klíčivost snížena na 75 %, je-li při zkoušení osiva nahého ječmene zjištěna klíčivost nižší než 85 %, uvede se na úřední návěsce text „Klíčivost nejméně 75 %“ 36 - Výskyt druhého semene jiného druhu obilnin ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za příměs, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena jiných druhů obilnin. 37 - Výskyt jednoho semene některého z druhů uvedených ve sloupci 10 ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za příměs, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů. 38 - U příměsí limitovaných nulou se výskyt jednoho kusu považuje za náhodný a neposuzuje se, s výjimkou lesknice kanárské. 39 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu. Podíl zadiny pod síty s otvory o rozměrech, které stanovuje tabulka 5.2b, smí činit nejvýše 3 % Tabulka 5.2b Druh| Síta s otvory o rozměrech (mm) ---|--- ječmen jarní, pšenici setou ozimou, pšenici tvrdou a vyluštěné osivo pšenice špaldy| 2,2 ječmen ozimý, ječmen nahý, pšenici jarní, tritikale| 2,0 oves setý, oves hřebílkatý, žito| 1,8 oves nahý| 1,5 Vysvětlivky: „ 0 “| nesmí se vyskytovat| „ - “| neposuzuje se (výskyt není limitován) ---|---|---|--- Oddíl 3 Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů Pododdíl 1 Tabulka 5.3 Plodina| Škodlivý organismus| Kategorie| Nejvyšší povolený výskyt ---|---|---|--- Ječmen| Pyrenophora graminea Ito et Kuribay| SE, E, C| 2 % Cochliobolus sativus (Ito et Kuribay) Drechs. ex Dast.| SE, E, C| 10 % Fusarium spp.| SE, E, C| 10 % Ustilago nuda (Jens.) Rostr., Ustilago hordei (Pers.) Lagerh.| SE, E| 0,8 % 2,0 % C Kukuřice| Fusarium spp.| SE, E, C| 5 % Ustilago maydis (DC.) Corda| SE, E, C| nesmí se vyskytovat Pšenice setá Pšenice tvrdá Pšenice špalda| Phaeosphaeria nodorum (E. Müller) Hedjaroude| SE, E, C| 20 % Fusarium spp.| SE, E, C| 10 % Ustilago tritici (Pers.) Rostrub| SE, E| 0,8 % 2,0 % C Tilletia spp.| SE, E, C| 10 ks / 1 semeno (chlamydospor) 41 Tritikale| Fusarium spp.| SE, E, C| 10 % Tilletia spp.| SE, E, C| 10 ks / 1 semeno (chlamydospor) 41 Urocystis occulta (Wallr.) Rabenh.| SE, E, C| 10 ks / 1 semeno (chlamydospor)41 Žito| Fusarium spp.| SE, E, C| 10 % Tilletia spp.| SE, E, C| 10 ks /1 semeno (chlamydospor) 41 Urocystis occulta (Wallr.) Rabenh.| SE, E, C| 10 ks / 1 semeno (chlamydospor) 41 41 - Pracovní vzorek 300 semen. Pododdíl 2 1. U druhů a škodlivých organismů vytištěných tučně v pododdíle 1 se jedná o limitní výskyt vztahující se k povinnému moření. 2. Při pěstování žita pro farmaceutické účely se výskyt Claviceps purpurea (Fr. : Fr.) Tull. nestanovuje. 3. Vyskytuje-li se ve zkušebním vzorku hálka sněti Tilletia spp., partie se neuzná. Část VI Návěska Oddíl 1 Úřední návěska osiva obilnin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu 4. název odrůdy 5. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“ 6. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu 7. číslo partie 8. hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“. 10. označení země výroby 11. číslo návěsky 12. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj) 13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu. Oddíl 2 Úřední návěska osiva obilnin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu 4. název odrůdy, u hybridních odrůd nebo inbredních linií: a. pro základní osivo, u něhož hybrid nebo inbrední linie, ke které základní osivo patří, jsou zapsány ve společném katalogu - název komponentu, pod kterým byl úředně povolen, s odkazem na výslednou odrůdu nebo bez něj, doplněný v případě hybridu nebo linie, které jsou určeny výhradně k použití jako komponenty pro výsledné odrůdy, slovem „komponent“, b. pro základní osivo v ostatních případech - název komponentu, ke kterému základní osivo patří a který může být vyznačen kódem, s odkazem na výslednou odrůdu, s uvedením jeho funkce (otcovský nebo mateřský komponent) nebo bez něj a doplněný slovem „komponent“, c. pro certifikované osivo - název odrůdy, ke které osivo patří, doplněný slovem „hybrid“ 5. kategorie, generace 6. číslo partie 7. hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 8. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“. 9. označení země výroby 10. číslo návěsky 11. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj) 12. v případě kategorií C, C1 a C2 u odrůd ovsa, které jsou úředně klasifikovány jako nahý oves, a byla-li při zkoušení osiva zjištěna klíčivost nižší než 85 %, uvede se označení „Klíčivost nejméně 75 %“ 13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek bylo-li chemické ošetření provedeno 14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu. Oddíl 3 Úřední návěska směsi osiv obilnin obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky 2. nápis „Směs osiva ...“ (druhy nebo odrůdy) 3. název druhu, název odrůdy, kategorie, generace, země výroby a hmotnostní procento každé jednotlivé složky směsi 4. číslo partie 5. hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 6. měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno... (měsíc a rok)“ 7. číslo návěsky 8. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj) 9. označení „Uvádění do oběhu povoleno výhradně v České republice“ 10. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek bylo-li chemické ošetření provedeno 11. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu. Část VII Malé balení Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva obilnin Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu v jednom malém balení je 10 kg (bez aditiv). Oddíl 2 Označování malého balení Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva obilnin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení „Malé balení“ 2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka 3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 4. číslo partie 5. název druhu 6. název odrůdy 7. kategorie, generace 8. hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek bylo-li chemické ošetření provedeno 10. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu. Příloha č. 2 Požadavky na množitelské porosty a osivo trav Část I Přehled druhů Tabulka 1 Český název| Latinský název ---|--- Bojínek hlíznatý| Phleum nodosum L. Bojínek luční| Phleum pratense L. Festulolium hybridy vzniklé křížením druhů rodu Festuca s druhy rodu Lolium| x Festulolium Asch. & Graebn. kříženci rodů Festuca x Lolium Jílek hybridní| Lolium x hybridum Hausskn Jílek mnohokvětý| Lolium multiflorum Lam. Jílek vytrvalý| Lolium perenne L. Kostřava červená| Festuca rubra L. Kostřava drsnolistá| Festuca trachyphylla (Hack.) Hack. Kostřava luční| Festuca pratensis Huds. Kostřava ovčí| Festuca ovina L. Kostřava rákosovitá| Festuca arundinacea Schreb. Kostřava vláskovitá| Festuca filiformis Pourr. Lesknice vodní| Phalaris aquatica L. Lipnice bahenní| Poa palustris L. Lipnice hajní| Poa nemoralis L. Lipnice luční| Poa pratensis L. Lipnice obecná| Poa trivialis L. Lipnice roční| Poa annua L. Ovsík vyvýšený| Arrhenatherum elatius (L.) P. Beauv. ex J. Presl & C. Presl Psárka luční| Alopecurus pratensis L. Psineček psí| Agrostis canina L. Psineček tenký| Agrostis capillaris L. Psineček veliký| Agrostis gigantea Roth Psineček výběžkatý| Agrostis stolonifera L. Srha laločnatá| Dactylis glomerata L. Sveřep samužníkovitý| Bromus catharticus Vahl Sveřep sitecký| Bromus sitchensis Trin. Trojštět žlutavý| Trisetum flavescens (L.) P. Beauv. Lesknice menší 1| Phalaris minor Retz. Lesknice rákosovitá 1| Phalaris arundinacea L. Lipnice smáčknutá 1a| Poa compressa L. Medyněk vlnatý 1| Holcus lanatus L. Metlice trsnatá 1a| Deschampsia cespitosa (L.) P.Beauv. Poháňka hřebenitá 1a| Cynosurus cristatus L. Pýr hřebenitý 1| Agropyron cristatum (L.) Gaertn. Srha hajní 1| Dactylis polygama Horv. Sveřep bezbranný 1a| Bromus inermis Leyss. Sveřep horský 1| Bromus marginatus Nees ex Steud. Tomka vonná 1| Anthoxanthum odoratum L. 1 - Druhy neuvedené v druhovém seznamu. 1a - Druhy s dobrovolnou registrací odrůd; uznávací řízení lze provést pouze u registrovaných odrůd. U neregistrovaných odrůd lze vystavit pouze posudek kvality osiva, existuje-li popis odrůdy. Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Oddíl 1 Povolené kategorie a generace Tabulka 2.1 Druh| Rozmnožovací materiál předstupňů| Základní RM| Certifikovaný RM| Obchodní osivo ---|---|---|---|--- SE 1| SE 2| SE 3| E| C| O Bojínek hlíznatý| x| x| x| x| x| Bojínek luční| x| x| x| x| x| Festulolium kříženci rodů kostřava x jílek| x| x| x| x| x| Jílek hybridní| x| x| x| x| x| Jílek mnohokvětý| x| x| x| x| x| Jílek vytrvalý| x| x| x| x| x| Kostřava červená| x| x| x| x| x| Kostřava drsnolistá| x| x| x| x| x| Kostřava luční| x| x| x| x| x| Kostřava ovčí| x| x| x| x| x| Kostřava rákosovitá| x| x| x| x| x| Kostřava vláskovitá| x| x| x| x| x| Lesknice vodní| x| x| x| x| x| x Lipnice bahenní| x| x| x| x| x| Lipnice hajní| x| x| x| x| x| Lipnice luční| x| x| x| x| x| Lipnice obecná| x| x| x| x| x| Lipnice roční| x| x| x| x| x| x Ovsík vyvýšený| x| x| x| x| x| Psárka luční| x| x| x| x| x| Psineček psí| x| x| x| x| x| Psineček tenký| x| x| x| x| x| Psineček veliký| x| x| x| x| x| Psineček výběžkatý| x| x| x| x| x| Srha laločnatá| x| x| x| x| x| Sveřep samužníkovitý| x| x| x| x| x| Sveřep sitecký| x| x| x| x| x| Trojštět žlutavý| x| x| x| x| x| Lesknice menší| x| x| x| x| x| Lesknice rákosovitá| x| x| x| x| x| Lipnice smáčknutá| x| x| x| x| x| Medyněk vlnatý| x| x| x| x| x| Metlice trsnatá| x| x| x| x| x| Poháňka hřebenitá| x| x| x| x| x| Pýr hřebenitý| x| x| x| x| x| Srha hajní| x| x| x| x| x| Sveřep bezbranný| x| x| x| x| x| Sveřep horský| x| x| x| x| x| Tomka vonná| x| x| x| x| x| Oddíl 2 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu Tabulka 2.2 Název| Popis ---|--- Základní rozmnožovací materiál šlechtěných odrůd| vyroben podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál Základní rozmnožovací materiál krajových odrůd| vyroben pod úředním dozorem z materiálu úředně uznaného jako místní odrůda jedním nebo více dodavateli v rámci přesně ohraničené oblasti původu a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek Tabulka 3.1 Kategorie| Přehlídka ve fázi| Porosty nemohou být zakládány (rok výsevu) na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány ---|---|--- počet roků3| Předplodina2 SE, E, C| od vymetání do počátku zrání| 2| trávy 2 - Jetelotrávy za předpokladu, že v porostu byl obsažen druh, jehož množitelský porost bude na tomto pozemku založen. 3 - V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota. Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Pododdíl 1 Porosty samosprašných nebo apomiktických odrůd musí být odděleny od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně. Pododdíl 2 Tabulka 3.2 Kategorie| Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech 4| Prostorová izolace cizosprašných druhů – nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení 5, 6 ---|---|--- Vzdálenost 8 pole do 2 ha| pole nad 2 ha SE, E, C| 1| 200| 100 SE, E, C pro výrobu pícnin nebo technické účely| 1| 100 7| 50 7 4 - Od sousedních porostů trav včetně fertilních volně rostoucích travních společenstev. 5 - Mezi odrůdami u druhů: bojínků, jílků, kostřav, ovsíku vyvýšeného, lipnic (vyjma luční) psinečků, srh, sveřepů, trojštětu žlutavého, psárky luční a mezirodových kříženců loloidního a festucoidního typu. 6 - Navzájem mezi druhy: jílků a kříženců s jílky loloidního typu a dále kříženců s jílky festucoidního typu a kostřavy rákosovité. 7 - Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“. 8 - Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení. Oddíl 3 Čistota druhu, čistota odrůdy a zdravotní stav porostu Pododdíl 1 Tabulka 3.3a Nejvyšší dovolený počet jiných rostlin na 100 m2| kategorie ---|--- SE,E| C jiné kulturní (plevelné) druhy obtížně rozlišitelné (tabulka 3.3b)| 2| 10 jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy stejného druhu u apomiktických jednoklonových odrůd lipnice luční| 5| 60 jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy stejného druhu u ostatních odrůd lipnice luční| 5| 40 jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy stejného druhu u ostatních trav| 3| 10 oves hluchý| 3| 5 šťovíky kadeřavý a tupolistý| 10| 20 kokotice a psárka polní| nesmí se vyskytovat| nesmí se vyskytovat rostliny napadené snětí: Ustilago spp.| 3| 15 Tabulka 3.3b Druh| Jiné kulturní (plevelné) druhy obtížně rozlišitelné ---|--- bojínek hlíznatý| bojínek luční bojínek luční| bojínek hlíznatý jílek hybridní| ostatní jílky a jejich kříženci s kostřavami loloidního typu jílek mnohokvětý| ostatní jílky a jejich kříženci s kostřavami loloidního typu jílek vytrvalý| ostatní jílky a jejich kříženci s kostřavami loloidního typu kostřava červená| kostřavy červené navzájem, kostřavy ovčí, kostřava vláskovitá a kostřava drsnolistá kostřava drsnolistá| kostřavy červené, kostřavy ovčí a kostřava vláskovitá kostřava luční| - kostřava ovčí| kostřavy ovčí navzájem, kostřavy červené, kostřava vláskovitá a kostřava drsnolistá kostřava rákosovitá| kříženci kostřav a jílků festucoidního typu kostřava vláskovitá| kostřavy červené, kostřavy ovčí lesknice menší| - lesknice rákosovitá| jiné lesknice, proso, ježatky, bér lesknice vodní| jiné lesknice, proso, ježatky, bér lipnice bahenní| ostatní lipnice mimo lipnici roční a obecnou lipnice hajní| ostatní lipnice mimo lipnici roční a obecnou lipnice luční| ostatní lipnice mimo lipnici roční a obecnou lipnice obecná| ostatní lipnice mimo lipnici roční lipnice roční| ostatní lipnice mimo lipnici obecnou lipnice smáčknutá| ostatní lipnice mimo lipnici roční a obecnou medyněk vlnatý| metlice trsnatá, chundelka metlice metlice trsnatá| medyněk vlnatý, chundelka metlice ovsík vyvýšený| - poháňka hřebenitá| - psárka luční| psárka kolénkatá psineček veliký| ostatní psinečky psineček psí| ostatní psinečky psineček tenký| ostatní psinečky psineček výběžkatý| ostatní psinečky pýr hřebenitý| pýr plazivý srha hajní| srha laločnatá srha laločnatá| srha hajní sveřep bezbranný| ostatní sveřepy sveřep horský| ostatní sveřepy sveřep sitecký| ostatní sveřepy sveřep samužníkovitý| ostatní sveřepy tomka vonná| - trojštět žlutavý| - festulolium| loloidního typu| tetraploidní odrůdy jílku mnohokvětého a hybridního a festulolium loloidního typu, jílek vytrvalý festucoidního typu| kostřava rákosovitá Pododdíl 2 Množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy. Část IV Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě: 1. V rámci schémat je bér italský zařazen do skupiny trav. 2. Minimální časový interval mezi množením porostů stejného druhu jsou 2 roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota. 3. Ústav rozhodne o počtu užitkových let povolených pro daný porost, zvláštní pozornost při tomto věnuje vlivu změněných podmínek prostředí na čistotu odrůdy při množení cizokrajných odrůd. Tento počet užitkových let nesmí být přerušen jedním nebo více roky, během nichž daný porost není pod kontrolou Ústavu. 4. Množitelské porosty musí být přehlédnuty alespoň jednou, a to ve fázi metání. 5. Množitelské porosty cizosprašných druhů musí být izolovány od jakéhokoli zdroje nežádoucího pylu. Izolační vzdálenosti nesmí být menší než: | množitelský porost do 2 ha| množitelský porost nad 2 ha ---|---|--- Trávy – nehybridní odrůdy porost pro výrobu osiva určeného do množení| 200 m| 100 m porost pro výrobu osiva určeného pro výrobu pícnin nebo technické účely| 100 m 9| 50 m 9 Trávy – hybridní odrůdy porost pro výrobu osiva určeného do množení| 400 m| 200 m porost pro výrobu osiva určeného pro výrobu pícnin nebo technické účely| 200 m 9| 100 m 9 9 - Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“. 6. Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení. 7. Množitelské porosty samosprašných nebo apomiktických odrůd musí být izolovány od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně. 8. Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou. 9. Požadavky na odrůdovou čistotu - nejvyšší povolený počet rostlin téhož druhu jiných odrůd a zřetelně odchylných typů: Druh| SE, E| C ---|---|--- lipnice luční (kromě apomiktických jednoklonových odrůd)| 5 rostlin na 100 m2| 40 rostlin na 100 m2 lipnice luční (apomiktické jednoklonové odrůdy)| 5 rostlin na 100 m2| 60 rostlin na 100 m2 ostatní trávy| 3 rostliny na 100 m2| 10 rostlin na 100 m2 10. Požadavky na druhovou čistotu - nejvyšší povolený počet rostlin jiných druhů, jejichž semena jsou obtížně odlišitelná při laboratorním zkoušení nebo u kterých snadno dojde k cizosprášení s pěstovaným druhem: Druh| SE, E| C ---|---|--- Lolium spp. (počet rostlin jiných druhů rodu Lolium)| 2 rostliny na 100 m2| 10 rostlin na 100 m2 ostatní trávy| 3 rostliny na 100 m2| 10 rostlin na 100 m2 11. Porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům, 12. Zdravotní stav musí být takový, aby zaručil přesné stanovení druhové a odrůdové čistoty. Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu Tabulka 5.1 Druh| Zkoušky ---|--- čistota osiva v %| příměs jiných rostlinných druhů| sítové třídění| Vlhkost| HTS / HMKS| klíčivost| jednoklíčkovost| konduktivita| Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v % 10| Biochemická zkouška životaschopnosti| Fluorescenční zkouška – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy| mikroreliéfová zkouška – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy| elektroforéza – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy| stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou| zkoušky zdravotního stavu| zjišťování přítomnosti živočišných škůdců Bojínek luční, hlíznatý| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Jílek mnohokvětý, hybridní, vytrvalý| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | #| | #| | | ■ Kostřava červená, drsnolistá, luční, ovčí, rákosovitá, vláskovitá| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | #| | | | | ■ Lesknice menší, rákosovitá, vodní| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Lipnice luční, bahenní, hajní, obecná, roční, smáčknutá| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Medyněk vlnatý| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Metlice trsnatá| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Ovsík vyvýšený| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Poháňka hřebenitá| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Psárka luční| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Psineček veliký, psí, tenký, výběžkatý| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Pýr hřebenitý| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Srha laločnatá, hajní| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Sveřep sitecký, samužníkovitý, horský, bezbranný| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Tomka vonná| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Trojštět žlutavý| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Festulolium| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ 10 - Jen u polyploidních odrůd Vysvětlivky: ■| zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení ---|--- 0kB| zkouška se neprovádí #| zkoušku lze provést na žádost dodavatele Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva Tabulka 5.2 Druh| Kategorie| Vlhkost nejvýše| Klíčivost nejméně 22| Čistota nejméně 21| Nejvyšší dovolený výskyt semen jiných druhů| Hmotnost vzorku pro zkoušku dle sloupce 10-15 ---|---|---|---|---|---|--- vztaženo na hmotnost základního vzorku| ve vzorku dle sloupce 16 počet semen celkem| v množství dle sloupce 6| jeden druh| odlišné od sloupce 7 nebo 10 z toho| pýr| kokotice 19| psárka polní| šťovíky15| oves hluchý, oves jalový jeden druh| pýr| psárka polní %| %| %| %| %| %| %| ks| ks| ks| ks| ks| ks| g 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9| 10| 11| 12| 13| 14| 15| 16 bojínek luční| SE,E C| 14,0| 80| 96,0| 0,3 1,5| 1,0| 0,3| 0,3| 20| 1| 0| 1| 2 5| 0| 10 bojínek hlíznatý| SE,E C| 14,0| 80| 96,0| 0,3 1,5| 1,0| 0,3| 0,3| 20| 1| 0| 1| 2 5| 0| 10 jílek hybridní| SE,E C| 14,0| 75| 96,0| 0,3 1,5| 1,0| 0,5| 0,3| 20 11| 5| 0| 5| 2 5| 0| 60 jílek mnohokvětý| SE,E C| 14,0| 75| 96,0| 0,3 1,5| 1,0| 0,5| 0,3| 20 11| 5| 0| 5| 2 5| 0| 60 jílek vytrvalý| SE,E C| 14,0| 80| 96,0| 0,3 1,5| 1,0| 0,5| 0,3| 20 11| 5| 0| 5| 2 5| 0| 60 x Festulolium| SE,E C| 14,0| 75| 96,0| 0,3 1,5| 1,0| 0,5| 0,3| 20 11| 5| 0| 5| 2 5| 0| 60 kostřava luční| SE,E C| 14,0| 80| 95,0| 0,3 1,5| 1,0| 0,5| 0,3| 20 11| 5| 0| 5| 2 5| 0| 50 kostřava červená| SE,E C| 14,0| 75| 90,0| 0,3 1,5| 1,0| 0,5| 0,3| 20 11| 5| 0| 5| 2 5| 0| 30 kostřava drsnolistá, ovčí, vláskovitá| SE,E C| 14,0| 75| 85,0| 0,3 2,0| 1,0| 0,5| 0,3| 20 11| 5| 0| 5| 2 5| 0| 30 kostřava rákosovitá| SE,E C| 14,0| 80| 95,0| 0,3 1,5| 1,0| 0,5| 0,3| 20 11| 5| 0| 5| 2 5| 0| 50 lesknice vodní| SE,E C O| 14,0| 75| 96,0| 0,3 1,5 2,5| 1,0 2,0| 0,3 0,3| 0,3 0,3| 20| 4| 0| 4| 2 4 4| 0| 50 lesknice menší| SE,E C| 14,0| 75| 96,0| 0,3 1,5| 1,0| 0,3| 0,3| 20| 4| 0| 4| 2 4| 0| 200 lesknice rákosovitá| SE,E C| 14,0| 75| 96,0| 0,3 1,5| 1,0| 0,3| 0,3| 20| 4| 0| 4| 2 4| 0| 30 lipnice luční, hajní, smáčknutá, bahenní, obecná| SE,E C| 14,0| 75| 85,0| 0,3 2,0 13| 1,0 13| 0,3| 0,3| 20 14| 1| 0| 1| 1 2| 0| 5 lipnice roční| SE,E C O| 14,0| 75| 85,0| 0,3 2,0 13 3,0 20| 1,0 13 2,0 20| 0,3 0,3| 0,3 0,3| 20 14| 1| 0| 1| 1 5 5| 0| 10 medyněk vlnatý| SE,E C| 14,0| 75| 85,0| 0,4 2,0| 1,0| 0,3| 0,3| 20 11| 1| 0| 1| 1 3| 0| 10 metlice trsnatá| SE,E C| 14,0| 75| 85,0| 0,4 2,0| 1,0| 0,3| 0,3| 20| 1| 0| 1| 1 3| 0| 10 ovsík vyvýšený| SE,E C| 14,0| 75| 90,0| 0,3 3,0| 1,016| 0,5| 0,3| 20 11| 5| 0| 5| 2 5| 0 17| 80 poháňka hřebenitá| SE,E C| 14,0| 80| 90,0| 0,3 2,0| 1,0| 0,3| 0,3| 20 11| 1| 0| 1| 1 3| 0| 20 psárka luční| SE,E C| 14,0| 70| 75,0| 0,3 2,5| 1,0 16| 0,3| 0,3| 20 11| 5| 0| 5| 2 5| 0| 30 psineček výběžkatý, tenký, psí| SE,E C| 14,0| 75| 90,0| 0,3 2,0| 1,0| 0,3| 0,3| 20| 1| 0| 1| 1| 0| 5 psineček veliký| SE,E C| 14,0| 80| 90,0| 0,3 2,0| 1,0| 0,3| 0,3| 20| 1| 0| 1| 1| 0| 5 pýr hřebenitý| SE,E C| 14,0| 80| 90,0| 0,3 1,5| 1,0| 0,3| 0,3| 20 11| 5| 0| 1| 2 5| 0| 40 srha laločnatá, hajní| SE,E C| 14,0| 80| 90,0| 0,3 1,5| 1,0| 0,3| 0,3| 20 11| 5| 0| 5| 2 5| 0| 30 sveřep bezbranný| SE,E C| 14,0| 75| 97,0| 0,4 1,5| 1,0| 0,5| 0,3| 20| 5| 0| 5| 5 10| 0| 90 sveřep horský| SE,E C| 14,0| 75| 97,0| 0,4 1,5| 1,0| 0,5| 0,3| 20| 5| 0| 5| 5 10| 0| 200 sveřep samužníkovitý, sitecký| SE,E C| 14,0| 75| 97,0| 0,4 1,5| 1,0| 0,5| 0,3| 20| 5| 0| 5| 5 10| 0 17| 200 tomka vonná| SE,E C| 14,0| 75| 85,0| 0,3 2,0| 1,0| 0,3| 0,3| 20| 1| 0| 1| 1 2| 0| 20 trojštět žlutavý| SE,E C| 14,0| 70| 75,0| 0,3 3,0| 1,0 16| 0,3| 0,3| 20 12| 1| 0| 1| 1 2| 0 18| 5 11 - Výskyt nejvýše 80 kusů semen lipnic celkem v kategoriích SE a E se nepovažuje za příměs. 12 - V osivu trojštětu žlutavého v kategoriích SE a E se výskyt nejvýše 20 kusů semen lipnic celkem nepovažuje za příměs. 13 - V osivu lipnic v kategorii C v základním vzorku se celkový výskyt semen jiných druhů lipnic do 0,8 % hmotnosti nepovažuje za příměs. 14 - V osivu lipnic v kategoriích SE a E se podmínka uvedená ve sloupci 10 nevztahuje na semena jiných druhů lipnic; nejvyšší celkový výskyt semen jiných druhů lipnic ve vzorku podle sloupce 16 může být v kategoriích SE a E 1 kus v 500 kusech semen. 15 - Všechny druhy rodu Rumex s výjimkou šťovíku menšího a šťovíku přímořského. 16 - Stanovené nejvyšší procento příměsi semen jednoho druhu se nevztahuje na semena lipnic. 17 - Výskyt nejvýše dvou semen ovsa hluchého a ovsa jalového ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za příměs, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů. 18 - Výskyt jednoho semene ovsa hluchého a ovsa jalového ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za příměs, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů. 19 - U kategorie C se výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností nepovažuje za příměs, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic. 20 - V osivu lipnice roční v kategorii O se výskyt semen jiných druhů lipnic do 10 % hmotnosti nepovažuje za příměs. 21 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu. 22 - Všechna svěží nevyklíčená zdravá semena, která neklíčí po předchozím ošetření, se považují za semena, která vyklíčila. Vysvětlivky: „0“ nesmí se vyskytovat Část VI Návěska Oddíl 1 Úřední návěska osiva trav kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu 4. název odrůdy 5. číslo partie 6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 7. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“ 8. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“ 9. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu 10. označení země výroby 11. číslo návěsky 12. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj) 13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Oddíl 2 Úřední návěska osiva trav kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu; v případě osiva odrůd x Festulolium se uvedou názvy druhů v rámci rodů Festuca a Lolium, z jejichž křížení daná odrůda pochází 4. název odrůdy 5. v případě odrůd trav, u nichž nebyla zkoušena užitná hodnota, nápis „není určeno k využití jako pícnina“ 6. kategorie 7. číslo partie 8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“ 10. označení země výroby 11. číslo návěsky 12. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj) 13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Oddíl 3 Úřední návěska osiva trav kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu 4. nápis „Obchodní osivo (odrůdově neuznávané)“ 5. číslo partie 6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 7. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“ 8. označení oblasti výroby 9. číslo návěsky 10. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj) 11. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 12. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Oddíl 4 Úřední návěska směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a), b) a e) zákona obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. nápis „Směs osiv pro ...“ (zamýšlené použití) 3. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést název směsi, pokud byly hmotnostní podíly kupujícímu oznámeny písemně a úředně zaznamenány; v případě osiva odrůd x Festulolium se uvedou názvy druhů v rámci rodů Festuca a Lolium, z jejichž křížení daná odrůda pochází 4. číslo partie 5. měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno... (měsíc a rok)“ 6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 7. číslo návěsky 8. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj) 9. u směsi osiv k použití jako pícnina případně další informace o jejím využití 10. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 11. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Část VII Malé balení Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva trav a směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a) a b) zákona Tabulka 7.1 Typ malého balení| Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv) v kg ---|--- \\- malé balení EU B (základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo obchodní osivo nebo směs osiv k použití jako pícnina)| 10,0 \\- malé balení EU A (směs osiv, která není určena k použití jako pícnina)| 2,0 Oddíl 2 Označování malého balení Pododdíl 1 Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva trav kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. nápis „Malé balení EU B“ 2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka 3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 4. číslo partie 5. název druhu 6. název odrůdy 7. kategorie 8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotnost 9. v případě odrůd trav, u nichž nebyla zkoušena užitná hodnota, nápis „není určeno k využití jako pícnina“ 10. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 11. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Pododdíl 2 Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva trav kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje: 1. nápis „Malé balení EU B“ 2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka 3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 4. číslo partie 5. název druhu 6. nápis „Obchodní osivo“ 7. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 8. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 9. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Pododdíl 3 Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení EU A směsí osiv podle § 12 odst. 2 písmene b) zákona obsahuje následující údaje: 1. nápis „Malé balení EU A“ 2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka 3. číslo partie umožňující identifikaci použitých partií osiva 4. označení České republiky nebo její zkratka 5. nápis „Směs osiv pro ...“ (zamýšlené použití) 6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 7. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány 8. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 9. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Pododdíl 4 Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení EU B směsí osiv podle § 12 odst. 2 písmene a) zákona obsahuje následující údaje: 1. nápis „Malé balení EU B“ 2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka 3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 4. číslo partie 5. nápis „Směs osiv pro ...“ (zamýšlené použití) 6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 7. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány 8. případně další informace o využití směsi 9. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 10. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Příloha č. 3 Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin a jetelovin Část I Přehled druhů Tabulka 1 Český název| Latinský název ---|--- Bob polní| Vicia faba L. (partim) Hrách polní (včetně pelušky)| Pisum sativum L. (partim) Jestřabina východní| Galega orientalis Lam. Jetel alexandrijský| Trifolium alexandrinum L. Jetel luční| Trifolium pratense L. Jetel nachový| Trifolium incarnatum L. Jetel zvrácený (perský)| Trifolium resupinatum L. Jetel plazivý| Trifolium repens L. Jetel zvrhlý (švédský)| Trifolium hybridum L. Lupina bílá| Lupinus albus L. Lupina úzkolistá| Lupinus angustifolius L. Lupina žlutá| Lupinus luteus L. Pískavice řecké seno| Trigonella foenum-graecum L. Štírovník růžkatý| Lotus corniculatus L. Tolice dětelová| Medicago lupulina L. Vičenec ligrus| Onobrychis viciifolia Scop. Vikev huňatá| Vicia villosa Roth Vikev panonská| Vicia pannonica Crantz Vikev setá| Vicia sativa L. Vojtěška proměnlivá| Medicago x varia T. Martyn Vojtěška setá| Medicago sativa L. Hybridy vzniklé křížením druhů jetel luční a jetel prostřední 1a| Trifolium pratense L. x Trifolium medium L. Cizrna beraní 1a| Cicer arietinum L. Čičorka pestrá 1| Securigera varia (L.) Lassen Čočka jedlá 1a| Lens culinaris Medik. Jetel prostřední 1| Trifolium medium L. Komonice bílá1| Melilotus albus Medik. Štírovník jednoletý 1| Lotus ornithopodioides L. Úročník bolhoj 1| Anthyllis vulneraria L. 1 - Druhy neuvedené v druhovém seznamu, lze vystavit pouze posudek kvality osiva, existuje-li popis odrůdy. 1a - Druhy s dobrovolnou registrací odrůd; uznávací řízení lze provést pouze u registrovaných odrůd. U neregistrovaných odrůd lze vystavit pouze posudek kvality osiva, existuje-li popis odrůdy. Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Oddíl 1 Povolené kategorie a generace Tabulka 2.1 Druh| Rozmnožovací materiál předstupňů| Základní RM| Certifikovaný RM| Obchodní osivo ---|---|---|---|--- SE 1| SE 2| SE 3| E| C2| C1| C2| O Bob polní| x| x| x| x| | x| x| Hrách polní (včetně pelušky)| x| x| x| x| | x| x| Jestřabina východní| x| x| x| x| x| | | Jetel alexandrijský| x| x| x| x| x| | | Jetel luční| x| x| x| x| x| | | Jetel nachový| x| x| x| x| x| | | Jetel zvrácený (perský)| x| x| x| x| x| | | Jetel plazivý| x| x| x| x| x| | | Jetel zvrhlý (švédský)| x| x| x| x| x| | | Lupina bílá| x| x| x| x| | x| x| Lupina úzkolistá| x| x| x| x| | x| x| Lupina žlutá| x| x| x| x| | x| x| Pískavice řecké seno| x| x| x| x| x| | | x Štírovník růžkatý| x| x| x| x| x| | | Tolice dětelová| x| x| x| x| x| | | Vičenec ligrus| x| x| x| x| x| | | x Vikev huňatá| x| x| x| x| | x| x| Vikev panonská| x| x| x| x| | x| x| x Vikev setá| x| x| x| x| | x| x| Vojtěška proměnlivá| x| x| x| x| x| | | Vojtěška setá| x| x| x| x| | x| x| Jetel luční x jetel prostřední| x| x| x| x| x| | | Cizrna beraní| x| x| x| x| | x| x| Čičorka pestrá| x| x| x| x| x| | | Čočka jedlá| x| x| x| x| x| | | Jetel prostřední| x| x| x| x| x| | | Komonice bílá| x| x| x| x| x| | | Štírovník jednoletý| x| x| x| x| x| | | Úročník bolhoj| x| x| x| x| x| | | 2 - Označení C se používá u druhů, u kterých je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál. Oddíl 2 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu Tabulka 2.2 Název| Popis ---|--- Základní rozmnožovací materiál šlechtěných odrůd| vyroben podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál Základní rozmnožovací materiál krajových odrůd| vyroben pod úředním dozorem z materiálu úředně uznaného jako místní odrůda jedním nebo více dodavateli v rámci přesně ohraničené oblasti původu a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek Luskoviny: Tabulka 3.1a Kategorie| První přehlídka ve fázi| Druhá přehlídka v době| Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předchozích letech pěstovány luskoviny stejného rodu 3, 4, 5 ---|---|---|--- SE, E| kvetení| dozrávání| 3 roky C| kvetení| dozrávání| 3 roky 3 - Platí i pro luskovinoobilné směsky, za směsku je považován porost se 100 a více rostlinami příslušného druhu na 100 m2. 4 - Týká se i zeleninových variet luskovin. 5 - V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota. Jeteloviny: Tabulka 3.1b Kategorie| Přehlídka ve fázi| Porosty nemohou být zakládány (rok výsevu) na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány: ---|---|--- Počet roků6| Předplodina7 SE, E, C| od kvetení do počátku zrání| 3| jeteloviny 6 - V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota. 7 - Jetelotrávy za předpokladu, že v porostu byl obsažen druh, jehož množitelský porost bude na tomto pozemku založen. Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Pododdíl 1 Porosty samosprašných druhů musí být odděleny od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně. Pododdíl 2 Luskoviny: Tabulka 3.2a Druh| Kategorie| Izolace k zamezení mechanické příměsi – luskoviny navzájem v metrech| Prostorová izolace – nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů9 pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení ---|---|---|--- Porosty pro výrobu osiva| Vzdálenost10 v m bob| SE, E, C| 1| určeného do množení o výměře do 2 ha nad 2 ha určené pro výrobu pícnin nebo technické účely o výměře do 2 ha nad 2 ha| cizrna| SE, E, C| 1 čočka| SE, E, C| 1| 200 lupina \\- žlutá| SE, E, C| 1| 100 vikev \\- huňatá \\- setá \\- panonská| SE, E, C| 1| 100 8 50 8 hrách (včetně pelušky)| SE, E, C| 2| -| - lupina \\- bílá \\- úzkolistá| SE, E, C| 1| -| - 8 - Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“. 9 - Jiné odrůdy stejného druhu. 10 - Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení. Pododdíl 3 Jeteloviny: Tabulka 3.2b Kategorie| Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech| Prostorová izolace – nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu mezi odrůdami stejného druhu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení ---|---|--- Vzdálenost12 porost do 2 ha| porost nad 2 ha SE, E, C| 1| 200| 100 SE, E, C pro výrobu pícnin nebo technické účely| 1| 100 11| 50 11 11 - Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“. 12 - Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení. Oddíl 3 Čistota druhu, čistota odrůdy a zdravotní stav porostu Pododdíl 1 Luskoviny: Tabulka 3.3a Druh| Kategorie| Nejvyšší dovolený počet rostlin na 100 m2 porostu| Nejvyšší počet rostlin napadených Ascochyta spp. na 100 m2 porostu ---|---|---|--- jiných druhů luskovin| jiných odrůd a zřetelně odchylných typů a jiných forem13) v rámci druhu bob| SE, E C| 1 10| 10 14 20 14| 5 15 cizrna beraní| SE, E C| 1 10| 10 20| - - čočka| SE, E C| 1 8| 2 10| - - hrách polní (včetně pelušky)| SE, E C| 1 10| 10 16 20 16| 5 15 lupina \\- bílá \\- žlutá \\- úzkolistá| SE, E C| 1 10| 3 10| 5 15 15 15 vikev \\- huňatá \\- setá \\- panonská| SE, E C| 1 10| 3 10| 5 15 13 - Jarní a ozimé formy, listový a úponkový hrách, bob s ukončeným a neukončeným kvetením. 14 - U typů s ukončeným kvetením v kategorii SE, E 4 rostliny a kategorii C 30 rostlin na 100 m2. 15 - U lupin se jedná o výskyt Colletotrichum spp. 16 - Platí i pro příměs pelušky v hrachu a hrachu v pelušce. Pododdíl 2 Jeteloviny: Tabulka 3.3b Druh| Nejvyšší dovolený počet rostlin na 100 m2 porostů| Kategorie ---|---|--- SE, E| C jetel luční, vojtěška, jetel luční x jetel prostřední| jiné kulturní druhy obtížně čistitelné (tabulka 3.3c)| 5| 10 jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy| 3| 10 plevelné druhy - šťovík kadeřavý a tupolistý| 5| 10 rostliny napadené virovými chorobami| 10 %| 10 % ostatní jeteloviny| jiné kulturní druhy obtížně čistitelné (tabulka 3.3c)| 5| 30 jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy| 3| 10 plevelné druhy - šťovík kadeřavý a tupolistý| 5| 10 rostliny napadené virovými chorobami| 10 %| 10 % všechny jeteloviny| kokotice a záraza| nesmí se vyskytovat | Nejvyšší dovolený výskyt RNŠO nebo příznaků jím způsobených v porostu| vojtěška setá| Rostliny s příznaky napadení RNŠO Clavibacter michiganensis ssp. insidiosus (McCulloch 1925) Davis et al.| 0 %| 0 % Rostliny s příznaky napadení RNŠO Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev| 0 %| 0 % Pododdíl 3 Tabulka 3.3c Druh| Jiné kulturní druhy obtížně čistitelné ---|--- čičorka pestrá| jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová jestřabina východní| - jetel alexandrijský| jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a vojtěška setá jetel luční| štírovník růžkatý, komonice bílá a vojtěška setá jetel nachový| jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a vojtěška setá jetel zvrácený (perský)| jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a vojtěška setá jetel plazivý| štírovníky, jetel zvrhlý jetel prostřední| jetel luční, jetel zvrhlý a štírovníky jetel zvrhlý (švédský)| jetel plazivý a štírovníky komonice bílá| jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, jetel luční, vojtěška setá pískavice řecké seno| - štírovník jednoletý| jetel luční, jetel zvrhlý a ostatní štírovníky štírovník růžkatý| jetel luční, jetel zvrhlý a ostatní štírovníky tolice dětelová| jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, komonice bílá a jetel luční úročník bolhoj| jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová. vičenec| jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a jetel luční vojtěška setá| jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, komonice bílá a jetel luční vojtěška proměnlivá| jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, komonice bílá a jetel luční jetel luční x jetel prostřední| jetel luční, jetel prostřední, štírovníky, komonice bílá, vojtěška setá, jetel zvrhlý Pododdíl 4 Množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby u něho bylo možné hodnotit pravost a čistotu odrůdy. Pododdíl 5 Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO v osivu vojtěšky seté přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5): Tabulka 3.3d RNŠO| Před založením porostu vojtěšky seté musí platit vždy alespoň jedno z opatření pro každý RNŠO uvedený v této tabulce ---|--- Původ osiva| Stanoviště prosté RNŠO Způsob zjištění| Rezistentní odrůda| Předběžné ošetření a zkoušení osiva Clavibacter michiganensis ssp. insidiosus (CMI)| Pochází z oblasti prosté CMI| Nebyly pozorovány příznaky výskytu CMI v předchozím roce v porostech vojtěšky seté přilehlých k množitelskému porostu| ANO a neškodné nečistoty v osivu nepřekročí 0,1 %| \\---- Ditylenchus dipsaci (DD)| \\----| Na předchozím porostu nebyly pozorovány příznaky výskytu DD, ve dvou předchozích letech nebyly pěstovány hostitelské plodiny pro DD a byla přijata vhodná hygienická opatření k zabránění výskytu DD| Na předchozím porostu nebyly pozorovány příznaky výskytu DD a DD nebyl zjištěn laboratorně z odebrané zeminy| \\----| Fyzikální nebo chemické ošetření osiva proti DD a potvrzení nepřítomnosti DD laboratorní zkouškou osiva Část IV Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě: 1. V rámci schémat je sója zařazena do skupiny leguminóz. 2. Minimální časový interval mezi množením porostů stejného druhu na jednom pozemku jsou tři roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota. 3. Ústav rozhodne o počtu užitkových let povolených pro daný porost, zvláštní pozornost při tomto věnuje vlivu změněných podmínek prostředí na čistotu odrůdy při množení cizokrajných odrůd. Tento počet užitkových let nesmí být přerušen jedním nebo více roky, během nichž daný porost není pod kontrolou Ústavu. 4. Množitelské porosty musí být přehlédnuty alespoň jednou, a to ve fázi kvetení. 5. Množitelské porosty cizosprašných druhů musí být izolovány od jakéhokoli zdroje nežádoucího pylu. Izolační vzdálenosti nesmí být menší než: | množitelský porost do 2 ha| množitelský porost nad 2 ha ---|---|--- Luskoviny a jeteloviny – nehybridní odrůdy porost pro výrobu osiva určeného do množení| 200 m| 100 m porost pro výrobu osiva určeného pro výrobu pícnin nebo technické účely| 100 m 17| 50 m 17 Luskoviny a jeteloviny – hybridní odrůdy porost pro výrobu osiva určeného do množení| 400 m| 200 m porost pro výrobu osiva určeného pro výrobu pícnin nebo technické účely| 200 m 17| 100 m 17 17 - Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“. 6. Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení. 7. Množitelské porosty samosprašných nebo apomiktických odrůd musí být izolovány od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně. 8. Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou. 9. Požadavky na odrůdovou čistotu - minimální čistota odrůdy v % a nejvyšší povolený počet rostlin téhož druhu jiných odrůd a zřetelně odchylných typů: Druh| SE, E| C 1| C 2 ---|---|---|--- hrách polní (včetně pelušky), bob polní| 99,7 % 20 rostlin na 100 m2| 99,0 % 70 rostlin na 100 m2| 98,0 % 140 rostlin na 100 m2 sója| 99,5 % 35 rostlin na 100 m2| 99,0 % 70 rostlin na 100 m2| 99,0 % 70 rostlin na 100 m2 Druh| SE, E| C jeteloviny a luskoviny vyjma hrachu, pelušky, bobu a sóji| 3 rostliny na 100 m2| 10 rostlin na 100 m2 10. Požadavky na druhovou čistotu \\- nejvyšší povolený počet rostlin jiných druhů, jejichž semena jsou obtížně odlišitelná při laboratorním zkoušení nebo u kterých snadno dojde k cizosprášení s pěstovaným druhem: Druh| SE, E| C, C 1, C 2 ---|---|--- luskoviny a jeteloviny| 3 rostliny na 100 m2| 10 rostlin na 100 m2 11. porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům, 12. zdravotní stav musí být takový, aby zaručil přesné stanovení druhové a odrůdové čistoty. Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu Tabulka 5.1 Druh| Zkoušky ---|--- čistota osiva v %| příměs jiných rostlinných druhů| sítové třídění| Vlhkost| HTS / HMKS| klíčivost| jednoklíčkovost| konduktivita| Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v % 18| Biochemická zkouška životaschopnosti| Fluorescenční zkouška – zkoušky pravosti a čistoty | mikroreliéfová zkouška – zkoušky pravosti a čistoty| elektroforéza – zkoušky pravosti a čistoty druhu, | stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou| zkoušky zdravotního stavu| zjišťování přítomnosti živočišných škůdců Bob obecný| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | x| ■ Hrách polní (včetně pelušky)| ■| ■| | ■| #| ■| | #| | | | | #| | x| ■ Jestřabina východní| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Jetel luční, zvrhlý (švédský), jetel luční x jetel prostřední| ■| ■| | ■| #| ■| | | #| | | | | | | ■ Jetel nachový, alexandrijský, plazivý, prostřední, zvrácený (perský)| ■| ■| | ■| #| ■| | | #| | | | | | | ■ Lupina bílá, úzkolistá, žlutá| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | x| ■ Pískavice řecké seno| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Štírovník jednoletý, růžkatý| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Tolice dětelová| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Vičenec ligrus| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Vikev huňatá, panonská, setá| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Vojtěška setá| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | ⃝| ■ Vojtěška proměnlivá| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Cizrna beraní| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Čičorka pestrá| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Čočka jedlá| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Komonice bílá| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Úročník bolhoj| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ 18 - Jen u polyploidních odrůd. Vysvětlivky: ■| zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení ---|--- x| zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv 0kB| zkouška se neprovádí #| zkoušku lze provést na žádost dodavatele ⃝| zkouška je povinná pouze v případě, kdy to vyžaduje zvolená varianta opatření k zamezení výskytu daného RNŠO v porostu, uvedená v tabulce 3.3d v této příloze Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva Pododdíl 1 Požadavky na vlastnosti osiva luskovin Tabulka 5.2a Druh| Kategorie| Vlhkost nejvýše 26| Klíčivost| Čistota nejméně 25| Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhů| Hmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 10-14| Další požadavky ---|---|---|---|---|---|---|--- klíčivost nejméně 27| tvrdá semena 19| vztaženo na hmotnost základního vzorku| ve vzorku podle sloupce 15 celkem| v množství dle sloupce 7| jednoho druhu| odlišné od sloupce 8 nebo 10 jednoho druhu| komonice| komonice| oves hluchý, oves jalový| šťovíky kromě menšího a přímořského| kokotice %| %| %| %| %| %| %| ks| ks| ks| ks| ks| g| % 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9| 10| 11| 12| 13| 14| 15| 16 bob polní| SE, E C| 16,0| 80| 5| 98,0| 0,3 0,5| - 0,3| - 0,3| 20 -| 0 -| 0| 2 5| 0| 1000| 22 hrách polní (včetně pelušky)| SE, E C| 16,0| 80| -| 98,0| 0,3 0,5| - 0,3| - 0,3| 20 -| 0 -| 0| 2 5| 0| 1000| 22 lupina bílá, lupina žlutá| SE, E C| 16,0| 80| 20| 98,0| 0,3 0,5 23| - 0,3 23| - 0,3| 20 -| 0 -| 0| 2 5| 0| 1000| 20, 21, 22 lupina úzkolistá| SE, E C| 16,0| 75| 20| 98,0| 0,3 0,5 23| - 0,3 23| - 0,3| 20 -| 0 -| 0| 2 5| 0| 1000| 20, 21 22 vikev huňatá| SE, E C| 16,0| 85| 20| 98,0| 0,3 1,0 23| - 0,5 23| - 0,3| 20 -| 0 -| 0| 2 5| 0| 1000| vikev setá| SE, E C| 16,0| 85| 20| 98,0| 0,3 1,0 23| - 0,5 23| - 0,3| 20 -| 0 -| 0| 2 5| 0| 1000| vikev panonská| SE, E C O| 16,0| 85| 20| 98,0 98,0 97,0| 0,3 1,0 23 2,0 24| - 0,5 23 1,5 24| - 0,3 0,3| 20 - -| 0 - -| 0| 2 5 5| 0| 1000| cizrna beraní| SE, E C| 16.0| 80| 20| 99,0 98,0| -| -| -| 20 -| -| 0| -| 0| 1000| čočka jedlá| SE, E C| 16,0| 80| 20| 99,0| -| -| -| 20 -| -| 0| -| 0| 600| 19 - Tvrdá semena se připočítávají ke klíčivým v maximálním množství dle sloupce 5. 20 - Procentní podíl hořkých semen v jiných než hořkých odrůdách lupiny nesmí přesáhnout 1 % u kategorií SE, E a 2,5 % u kategorie C. 21 - Výskyt semen lupin jiné barvy nesmí přesáhnout u hořkých odrůd 2 %, u ostatních odrůd 1 %. 22 - Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3. 23 - Celkový výskyt semen druhů lupina bílá, lupina úzkolistá, lupina žlutá, hrách polní (včetně pelušky), bob polní, vikev panonská, vikev setá a vikev huňatá (vždy s vyloučením zkoušeného druhu) nepřesahující 0,5 % hmotnostních se nepovažuje za příměs. 24 - Výskyt nejvýše 6 hmotnostních % semen vikve huňaté nebo jiných příbuzných pěstovaných druhů se nepovažuje za příměs. 25 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu. 26 - Vlhkost nejvýše 18 % pro osivo určené k výsevu v roce sklizně, popřípadě v roce bezprostředně následujícím po roce sklizně. 27 - Všechna svěží nevyklíčená zdravá semena, která neklíčí po předchozím ošetření, se považují za semena, která vyklíčila. Pododdíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva jetelovin 1. Tabulka 5.2b Druh| Kategorie| Vlhkost nejvýše| Klíčivost| Čistota nejméně 35| Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhů| Hmotnost vzorku pro zkoušku dle sloupce 10-14 ---|---|---|---|---|---|--- Minimální klíčivost 36| Maximální podíl tvrdých semen 28| vztaženo na hmotnost základního vzorku| ve vzorku dle sloupce 15 počet semen celkem| v množství dle sloupce 7| jeden druh| odlišné od sloupce 8 nebo 10 z toho| komonice| kokotice 30| oves hluchý, oves jalový| šťovíky kromě menšího a přímořského jeden druh| komo-nice %| %| %| %| %| %| %| ks| ks| ks| ks| ks| g 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9| 10| 11| 12| 13| 14| 15 jestřabina východní| SE, E C| 12,0| 60| 40| 97,0| 0,3 2,0| - 1,5| - 0,3| 20 -| 0 34 -| 0 32 0 32, 33| 0| 2 10| 200 jetel alexandrijský| SE, E C| 12,0| 80| 20| 97,0| 0,3 1,5| - 1,0| - 0,3| 20 -| 0 34 -| 0 32 0 32, 33| 0| 3 10| 60 jetel luční| SE, E C| 12,0| 80| 20| 97,0| 0,3 1,5| - 1,0| - 0,3| 20 -| 0 34 -| 0 32 0 32, 33| 0| 5 10| 50 jetel nachový| SE, E C| 12,0| 75| 20| 97,0| 0,3 1,5| - 1,0| - 0,3| 20 -| 0 34 -| 0 32 0 32, 33| 0| 3 10| 80 jetel zvrácený (perský)| SE, E C| 12,0| 80| 20| 97,0| 0,3 1,5| - 1,0| - 0,3| 20 -| 0 34 -| 0 32 0 32, 33| 0| 3 10| 20 jetel plazivý| SE, E C| 12,0| 80| 40| 97,0| 0,3 1,5| - 1,0| - 0,3| 20 -| 0 34 -| 0 32 0 32, 33| 0| 5 10| 20 jetel zvrhlý (švédský)| SE, E C| 12,0| 80| 20| 97,0| 0,3 1,5| - 1,0| - 0,3| 20 -| 0 34 -| 0 32 0 32, 33| 0| 3 10| 20 pískavice řecké seno| SE, E C O| 12,0| 80| -| 95,0| 0,3 1,0 2,0| - 0,5 1,5| - 0,3 0,3| 20 - -| 0 - -| 0| 0| 2 5 5| 450 štírovník růžkatý| SE, E C| 12,0| 75| 40| 95,0| 0,3 1,831| - 1,0 31| - 0,3| 20 -| 0 34 -| 0 32 0 32, 33| 0| 3 10| 30 štírovník jednoletý| SE, E C| 12,0| 75| 40| 95,0| 0,3 1,831| - 1,0 31| - 0,3| 20 -| 0 34 -| 0 32 0 32, 33| 0| 3 10| 30 tolice dětelová| SE, E C| 12,0| 80| 20| 97,0| 0,3 1,5| - 1,0| - 0,3| 20 -| 0 34 -| 0 32 0 32, 33| 0| 5 10| 50 vičenec (nevyluštěný)| SE, E C O| 12,0| 75| 20| 95,0| 0,3 2,5 3,5| - 1,0 2,0| - 0,3 0,3| 20 - -| 0 - -| 0| 0| 2 5 5| 600 400 29 vojtěška (setá a proměnlivá)| SE, E C| 12,0| 80| 40| 97,0| 0,3 1,5| - 1,0| - 0,3| 20 -| 0 34 -| 0 32 0 32, 33| 0| 3 10| 50 čičorka pestrá| SE, E C| 12,0| 75| 40| 95,0| 0,3 1,5| - 1,0| - 0,3| 20 -| 0 -| 0 32 0 32, 33| 0| 3 10| 100 jetel prostřední| SE, E C| 12,0| 80| 20| 97,0| 0,3 1,5| - 1,0| - 0,3| 20 -| 0 -| 0 32 0 32, 33 | 0| 3 10| 50 komonice bílá| SE, E C| 13,0| 80| 20| 97,0| 0,3 1,5| - 1,0| -| 20 -| - -| 0 32 0 32, 33| 0| 2 5| 50 úročník bolhoj| SE, E C| 13,0| 75| 20| 95,0| 0,3 1,5| - 1,0| - 0,3| 20 -| 0 -| 0 32 0 32, 33 | 0| 2 5| 60 jetel luční x jetel prostřední| SE, E C| 12,0| 80| 20| 97,0| 0,3 1,5| - 1,0| - 0,3| 20 -| 0 34 -| 0 32 0 32, 33| 0| 5 10| 50 28 - Tvrdá semena se připočítávají ke klíčivým v maximálním množství podle sloupce 5. 29 - Osivo vyluštěné. 30 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za příměs, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic. 31 - Výskyt semen jetele lučního nepřesahující 1 % hmotnostní se nepovažuje za příměs. 32 - Hmotnost vzorku pro zjišťování počtu semen kokotic je dvojnásobek hmotnosti uvedené ve sloupci 15. 33 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za příměs, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic. 34 - Výskyt jednoho semene komonic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za příměs, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena komonic. 35 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu. 36 - Všechna svěží nevyklíčená zdravá semena, která neklíčí po předchozím ošetření, se považují za semena, která vyklíčila. Vysvětlivky:| „ 0 “| nesmí se vyskytovat| „ - “| neposuzuje se ---|---|---|---|--- 2. V osivu vojtěšky se nesmí vyskytovat háďátko zhoubné Ditylenchus dipsaci (Kühn) Filipjev. Oddíl 3 Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů Pododdíl 1 Tabulka 5.3 Plodina| Škodlivý organismus| Kategorie| Normovaná hodnota37| Hraniční hodnota38 ---|---|---|---|--- Bob obecný| Ascochyta fabae Speg.| SE, E| 3 % 7 %| 10 % 15 % C Hrách polní (včetně pelušky)| Ascochyta spp.| SE, E| 3 % 7 %| 10 % 15 % C Fusarium spp.| SE, E, C| 7 %| 20 % Lupina| Colletotrichum spp.| SE, E| 0 % 2 %| - - C | RNŠO nebo příznaky jím způsobené| | Maximální povolený výskyt v osivu 39 Vojtěška setá| Clavibacter michiganensis ssp. insidiosus (McCulloch 1925) Davis et al.| SE, E, C| 0% Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev| SE, E, C| 0% 37 - Je-li výskyt škodlivých organismů vyšší než normovaná hodnota, lze osivo uznat pouze pod podmínkou účinného namoření. 38 - Jestliže výskyt škodlivých organismů přesáhne hraniční hodnotu, nesmí být zkoušená partie použita jako osivo. 39 - Zkouška zdravotního stavu je povinná pouze v případě, kdy to vyžaduje zvolená varianta opatření k zamezení výskytu daného RNŠO v porostu, uvedená v tabulce 3.3d v této příloze. Pododdíl 2 Luskoviny nesmějí být napadeny následujícími škůdci:| Acanthoscelides obtectus Say ---|--- | Bruchus affinis Frölich Bruchus atomarius (Linnaerus) Bruchus pisorum (Linnaerus) Bruchus rufimanus Boheman Část VI Návěska Oddíl 1 Úřední návěska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu 4. název odrůdy 5. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“ 6. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu 7. číslo partie 8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“ 10. označení země výroby 11. číslo návěsky 12. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj) 13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu 15. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5) stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas Oddíl 2 Úřední návěska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu 4. název odrůdy 5. kategorie, generace 6. u certifikovaného RM druhé generace a následných generací po základním RM počet generací po základním RM 7. číslo partie 8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“. 10. označení země výroby 11. číslo návěsky 12. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj) 13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu 15. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5) stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas Oddíl 3 Úřední návěska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu 4. u lupin údaj, zda se jedná o sladkou nebo hořkou lupinu 5. označení kategorie „Obchodní osivo (odrůdově neuznávané)“ 6. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“ 7. číslo partie 8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. označení oblasti výroby 10. číslo návěsky 11. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj) 12. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 13. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu 14. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5) stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas Oddíl 4 Úřední návěska směsí osiv podle § 12 odst. 2 písmen a), b) a e) zákona obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. nápis „Směs osiv pro…“ (zamýšlené použití) 3. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést název směsi, pokud byly hmotnostní podíly kupujícímu oznámeny písemně a úředně zaznamenány 4. číslo partie 5. měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno… (měsíc a rok)“ 6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 7. číslo návěsky 8. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj) 9. u směsi osiv k použití jako pícnina případně další informace o jejím využití 10. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 11. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu 12. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5) stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas Část VII Malé balení Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva luskovin nebo jetelovin nebo směsí osiv podle § 12 odst. 2 písmen a) a b) zákona Tabulka 7.1 Typ malého balení| Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv) v kg ---|--- \\- malé balení EU B (základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo obchodní osivo nebo směs osiv k použití jako pícnina)| 10 \\- malé balení EU A (směs osiv, která není určena k použití jako pícnina)| 2,0 Oddíl 2 Označování malého balení Pododdíl 1 Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva luskovin nebo jetelovin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení „Malé balení EU B“ 2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka 3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 4. číslo partie 5. název druhu 6. název odrůdy 7. kategorie, generace 8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 10. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Pododdíl 2 Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva luskovin nebo jetelovin kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje: 1. označení „Malé balení EU B“ 2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka 3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 4. číslo partie 5. název druhu 6. u lupin údaj, zda se jedná o sladkou nebo hořkou lupinu 7. označení „Obchodní osivo“ 8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 10. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Pododdíl 3 Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení EU A směsí osiv podle § 12 odst. 2 písmene b) zákona obsahuje následující údaje: 1. označení „Malé balení EU A“ 2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka 3. číslo partie umožňující identifikaci použitých partií osiva 4. označení České republiky nebo její zkratka 5. označení „Směs osiv pro...“ (zamýšlené použití) 6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 7. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány 8. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 9. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Pododdíl 4 Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení EU B směsí osiv podle § 12 odst. 2 písmene a) zákona obsahuje následující údaje: 1. označení „Malé balení EU B“ 2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka 3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 4. číslo partie 5. označení „Směs osiv pro...“ (zamýšlené použití) 6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 7. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány 8. případně další informace o využití směsi 9. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 10. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Příloha č. 4 Požadavky na množitelské porosty a osivo jiných krmných plodin Část I Přehled druhů Tabulka 1 Český název| Latinský název ---|--- Kapusta krmná| Brassica oleracea L. convar. acephala (DC.) Alef. var. medullosa Thell. + var. viridis L. Ředkev olejná| Raphanus sativus L.var.oleiformis Pers. Svazenka| Phacelia tanacetifolia Benth. Tuřín| Brassica napus L. var. napobrassica (L.) Rchb. Bér italský (čumíza, mohár)1a| Setaria italica (L.) P. Beauv. Sléz přeslenitý 1| Malva verticillata L. 1 - Druhy neuvedené v druhovém seznamu; lze vystavit pouze posudek kvality osiva, existuje-li popis odrůdy. 1a - Druhy s dobrovolnou registrací odrůd; uznávací řízení lze provést pouze u registrovaných odrůd. U neregistrovaných odrůd lze vystavit pouze posudek kvality osiva, existuje-li popis odrůdy. Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Oddíl 1 Povolené kategorie a generace Tabulka 2.1 Druh| Rozmnožovací materiál předstupňů| Základní RM| Certifikovaný RM ---|---|---|--- SE 1| SE 2| SE 3| E| C Kapusta krmná| x| x| x| x| x Ředkev olejná| x| x| x| x| x Svazenka| x| x| x| x| x Tuřín| x| x| x| x| x Bér italský (čumíza, mohár)| x| x| x| x| x Sléz přeslenitý| x| x| x| x| x Oddíl 2 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu Tabulka 2.2 Název| Popis ---|--- Základní rozmnožovací materiál šlechtěných odrůd| vyroben podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál Základní rozmnožovací materiál krajových odrůd| vyroben pod úředním dozorem z materiálu úředně uznaného jako místní odrůda jedním nebo více dodavateli v rámci přesně ohraničené oblasti původu a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek Pododdíl 1 Tabulka 3.1 Kategorie| První rok pěstování| První přehlídka ve fázi| Druhá přehlídka ve fázi| Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány: ---|---|---|---|--- počet roků2| předplodiny kapusta krmná, tuřín| sazečka| semenice| | SE E| v technologické zralosti| při třídění| kvetení| 5| stejného druhu a jiného druhu rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis C ředkev olejná SE E| -| kvetení| dozrávání| 3| stejného druhu a jiného druhu rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis C| -| kvetení| - svazenka SE E C| -| kvetení| -| 2| stejný nebo příbuzný druh sléz přeslenitý SE E C| -| od kvetení do počátku zrání| -| 3| stejný nebo příbuzný druh bér italský SE E C| -| kvetení| dozrávání| 2| stejný nebo příbuzný druh 2 - V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota. Pododdíl 2 1. Krmnou kapustu a tuřín lze množit i přímou metodou – ze sazeček ponechaných na stanovišti bez přesázení. Při přehlídce porostu sazeček s nedorostlými sazečkami (přímá metoda) se pravost a čistota odrůdy neposuzuje. Pro posouzení pravosti a čistoty odrůdy může být provedena vegetační nebo jiná zkouška. Osivo z takto množených porostů je určeno pouze na plochy běžného pěstování. 2. U hybridních odrůd musí být provedeny alespoň tři přehlídky množitelského porostu. Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Tabulka 3.2 Druh| Kategorie| Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech| Prostorová izolace – nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů4 pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení ---|---|---|--- vzdálenost5| od druhů kapusta krmná3| SE, E| 1| 400| rodu Brassica, Camelina a Sinapis C| 1| 200 svazenka| SE, E| 1| 400| - C| 1| 200 tuřín3| SE, E| 1| 400| rodu Brassica, Camelina a Sinapis C| 1| 200 sléz přeslenitý| SE, E, C| 1| 500| od jiných odrůd téhož druhu ředkev olejná, bér italský| | | vzdálenost5 porost do 2 ha| porost nad 2 ha do dalšího množení| SE, E| 1| 200| 100 pro výrobu pícnin nebo technické účely| SE, E, C| 1| 1006| 50 6 3 - Týká se porostů semenic. 4 - Jiné odrůdy, komponenty a hybridy stejného druhu a jiné druhy. 5 - Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení. 6 - Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“. Oddíl 3 Čistota druhu a čistota odrůdy Pododdíl 1 Tabulka 3.3a Druh| Kategorie| Nejvyšší dovolený počet rostlin na 100 m2 porostu nebo % ---|---|--- jiných kulturních druhů a forem s podobným semenem| jiných odrůd a zřetelně odchylných typů, komponentů a hybridů| ježatka kuří noha, bér sivý kapusta krmná, tuřín| SE, E| 3 ks| 3 ks; 0,3 %| - C| 10 ks| 10 ks; 1,0 %| - bér italský6a| SE, E| 6 ks| 6 ks| 6 ks C| 15 ks| 15 ks| 15 ks ostatní jiné krmné plodiny| SE, E| 3 ks| 3 ks| - C| 10 ks| 10 ks| - 6a – pro množitelský porost posuzovaný podle schémat Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) platí požadavky uvedené v příloze č. 2 části IV. Pododdíl 2 Množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy. Pododdíl 3 Tabulka 3.3b Nejvyšší dovolený výskyt rostlin při množení hybridních odrůd 7| Kategorie ---|--- E| C (hybrid) jiných odrůd a zřetelně odchylných typů| | \\- v odrůdách a liniích| 0,5 %| 3,0% \\- v hybridních porostech| 0,2 %| 1,0 % jiných příbuzných druhů| | \\- v komponentech a v hybridních porostech ostatních druhů| 0 %7| 1,0 % 7 - Linie sloužící při hybridizaci pouze jako opylovač se po opylení z porostu odstraní. Pododdíl 4 1. V hybridizačních porostech se výskyt rostlin jiných příbuzných druhů, jiných odrůd a zřetelně odchylných typů posuzuje v obou komponentech samostatně, avšak pro uznání porostu je rozhodující celkový výskyt těchto rostlin v obou komponentech. Oddíl 4 Zdravotní stav porostu Tabulka 3.4 Nejvyšší dovolený počet rostlin napadených chorobami na 100 m2 porostu --- Druh| Kategorie| Leptosphaeria maculans (Desm.) Ces. et De Not. anamorfa: Phoma lingam (Tode : Fr.) Desm.| Sclerotinia slerotiorum (Lib.) de Bary| Ustilago spp. kapusta krmná| SE, E| 5| 5| - C| 20| 20| - ředkev olejná| SE, E| -| 5| - C| -| 20| - tuřín| SE, E| 5| 5| - C| 20| 20| - bér italský| SE, E| -| -| 5 C| -| -| 20 Část IV Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě: Skupina jiných krmných plodin není vytvořena. Bér italský patří do schématu pro trávy, sléz přeslenitý není zařazen v žádné skupině a ostatní druhy spadají do schématu brukvovitých a jiných olejných nebo přadných rostlin. Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu Tabulka 5.1 Druh| Zkoušky ---|--- čistota osiva v %| příměs jiných rostlinných druhů| sítové třídění| Vlhkost| HTS / HMKS| klíčivost| jednoklíčkovost| konduktivita| Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v % 8| Biochemická zkouška životaschopnosti| Fluorescenční zkouška – zkoušky pravosti a čistoty | mikroreliéfová zkouška – zkoušky pravosti a čistoty | elektroforéza – zkoušky pravosti a čistoty druhu,| stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou| zkoušky zdravotního stavu| zjišťování přítomnosti živočišných škůdců Bér italský (čumíza, mohár)| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Kapusta krmná| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | x| ■ Ředkev olejná| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | #| | | | ■ Sléz přeslenitý| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Svazenka| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Tuřín| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | x| ■ 8 - Jen u polyploidních odrůd. Vysvětlivky: ■| zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení ---|--- x| zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv 0kB| zkouška se neprovádí #| zkoušku lze provést na žádost dodavatele Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva Tabulka 5.2 Druh| Kategorie| Vlhkost nejvýše| Klíčivost nejméně| Čistota nejméně 10| Nejvyšší dovolený výskyt semen jiných druhů| Hmotnost vzorku pro zkoušku dle sloupce 10-13 ---|---|---|---|---|---|--- Vztaženo na hmotnost základního vzorku| Ve vzorku dle sloupce 14 počet semen celkem| z toho jeden druh| ředkev ohnice| hořčice polní| jeden druh| Odlišné od sloupce 6 nebo 10 oves hluchý, oves jalový| kokotice| šťovíky kromě menšího a přímořského %| %| %| %| %| %| %| ks| ks| ks| ks| g 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9| 10| 11| 12| 13| 14 bér italský| SE,E C| 15,0| 70| 96,0| 0,3 1,0| | | | | 0| 0 9 0 9| | 90 kapusta krmná| SE,E C| 12,0| 75 11| 99,7 98,0| 0,3 1,0| 0,5| 0,3| 0,3| 20| 0| 0 0 9| 3 10| 100 ředkev olejná| SE,E C| 10,0| 80 11| 97,0| 0,3 1,0| 0,5| 0,3| 0,3| 20| 0| 0 0| 2 5| 300 sléz přeslenitý| SE,E C| 15,0| 70| 95,0| 0,3 1,0| 0,5| | | 20| 0| 0 9 0 9| | 50 svazenka| SE,E C| 13,0| 80 11| 96,0| 0,3 1,0| 0,5| | | 20| 0| 0 9 0 9| | 50 tuřín| SE,E C| 10,0| 80 11| 99,7 98,0| 0,3 1,0| 0,5| 0,3| 0,3| 20| 0| 0 0 9| 2 5| 100 9 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za příměs, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic. 10 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu. 11 - Všechna svěží nevyklíčená zdravá semena, která neklíčí po předchozím ošetření, se považují za semena, která vyklíčila. Vysvětlivky: „ 0 “| \\- nesmí se vyskytovat ---|--- prázdné políčko| \\- neposuzuje se (výskyt není limitován) Oddíl 3 Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů Tabulka 5.3 Plodina| Škodlivý organismus| Velikost vzorku| Kategorie| Nejvyšší povolený výskyt ---|---|---|---|--- Kapusta krmná, tuřín| Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary| 100 g| SE, E, C| 5 ks Leptosphaeria maculans (Desm.) Ces. et De Not| | SE, E, C| 0 % Část VI Návěska Oddíl 1 Úřední návěska osiva jiných krmných plodin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu 4. název odrůdy 5. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“ 6. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu 7. číslo partie 8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“ 10. označení země výroby 11. číslo návěsky 12. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj) 13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Oddíl 2 Úřední návěska osiva jiných krmných plodin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu 4. název odrůdy 5. kategorie 6. číslo partie 7. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 8. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“ 9. označení země výroby 10. číslo návěsky 11. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj) 12. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 13. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Oddíl 3 Úřední návěska směsí osiv podle § 12 odst. 2 písmen a), b) a e) zákona obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. nápis „Směs osiv pro...“ (zamýšlené použití) 3. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést název směsi, pokud byly hmotnostní podíly kupujícímu oznámeny písemně a úředně zaznamenány 4. číslo partie 5. měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno... (měsíc a rok)“ 6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 7. číslo návěsky 8. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj) 9. u směsi osiv k použití jako pícnina případně další informace o jejím využití 10. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 11. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu. Část VII Malé balení Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva jiných krmných plodin a směsí osiv podle § 12 odst. 2 písmen a) a b) zákona Tabulka 7.1 Typ malého balení| Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv) v kg ---|--- -| malé balení EU B (základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo směs osiv k použití jako pícnina)| 10,0 -| malé balení EU A (směs osiv, která není určena k použití jako pícnina)| 2,0 Oddíl 2 Označování malého balení Pododdíl 1 Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva jiných krmných plodin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. nápis „Malé balení EU B“ 2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka 3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 4. číslo partie 5. název druhu 6. název odrůdy 7. kategorie 8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 10. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Pododdíl 2 Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení EU A směsí osiv podle § 12 odst. 2 písmene b) zákona obsahuje následující údaje: 1. nápis „Malé balení EU A“ 2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka 3. číslo partie umožňující identifikaci použitých partií osiva 4. označení České republiky nebo její zkratka 5. nápis „Směs osiv pro...“ (zamýšlené použití) 6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 7. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány 8. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 9. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Pododdíl 3 Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení EU B směsí osiv podle § 12 odst. 2 písmene a) zákona obsahuje následující údaje: 1. nápis „Malé balení EU B“ 2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka 3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 4. číslo partie 5. nápis „Směs osiv pro...“ (zamýšlené použití) 6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 7. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány 8. případně další informace o využití směsi 9. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 10. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Příloha č. 5 Požadavky na množitelské porosty a osivo olejnin a přadných rostlin Část I Přehled druhů Tabulka 1 Český název| Latinský název ---|--- Hořčice bílá| Sinapis alba L. Hořčice černá| Brassica nigra (L.) W.D.J.Koch Hořčice sareptská| Brassica juncea (L.) Czernj. Kmín kořenný| Carum carvi L. Konopí seté| Cannabis sativa L. Len| Linum usitatissimum L. Mák setý| Papaver somniferum L. Řepice| Brassica rapa L. var. silvestris (Lam.) Briggs Řepka| Brassica napus L. (partim) Slunečnice| Helianthus annuus L. Sója| Glycine max (L.) Merr. Světlice barvířská| Carthamus tinctorius L. Lnička setá1| Camelina sativa (L.) Crantz 1 - Druhy neuvedené v druhovém seznamu; lze vystavit pouze posudek kvality osiva, existuje-li popis odrůdy. Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Oddíl 1 Povolené kategorie a generace Tabulka 2.1 Druh| Rozmnožovací materiál předstupňů| Základní RM (včetně komponentů hybridů)| Certifikovaný RM| Obchodní osivo ---|---|---|---|--- SE 1| SE 2| SE 3| E| C 2| C 1| C 2| C 3| O Hořčice bílá| x| x| x| x| x| | | | Hořčice černá| x| x| x| x| x| | | | x Hořčice sareptská| x| x| x| x| x| | | | Kmín| x| x| x| x| x| | | | Konopí seté dvoudomé| x| x| x| x| x| | | | Konopí seté jednodomé| x| x| x| x| | x| x| | Len setý olejný| x| x| x| x| | x| x| x| Len setý přadný| x| x| x| x| | x| x| x| Mák setý| x| x| x| x| x| | | | Řepice| x| x| x| x| x| | | | Řepka| x| x| x| x| x| | | | Slunečnice| x| x| x| x| x| | | | Sója| x| x| x| x| | x| x| | Světlice barvířská| x| x| x| x| x| | | | Lnička setá| x| x| x| x| | x| x| | 2 - Označení C se používá u hybridních odrůd a u druhů, u kterých je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál. Oddíl 2 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu Tabulka 2.2 Název| Popis ---|--- E - nehybridní odrůdy| určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný RM nebo kategorií certifikovaný RM první generace, certifikovaný RM druhé generace nebo certifikovaný RM třetí generace E - hybridní odrůdy| určen pro výrobu Sc – dvouliniových hybridů nebo Tc - tříliniových hybridů | \\- inbrední linie E - hybridní odrůdy| určen pro výrobu Tc - tříliniových hybridů nebo Dc - čtyřliniových hybridů | \\- jednoduché hybridy Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek Tabulka 3.1 Druh Kategorie| První přehlídka ve fázi| Druhá přehlídka ve fázi| Třetí přehlídka ve fázi| Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány: ---|---|---|---|--- počet roků 3| předplodiny hořčice bílá, hořčice černá, hořčice sareptská, lnička setá, řepice SE E| kvetení| dozrávání| -| 3| stejného druhu a jiného druhu rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis C, O| kvetení| -| -| 3 řepka SE, E, C| tvorby listové růžice| kvetení| dozrávání| 3| stejného druhu a jiného druhu rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis komponenty, hybridy| tvorby listové růžice| kvetení| dozrávání| 5 kmín SE, E, C| kvetení| -| -| 2| čeleď Apiaceae konopí seté SE, E, C| kvetení| dozrávání| -| 2| stejného druhu len SE, E, C| kvetení| dozrávání| -| 2| stejného druhu sója SE, E, C| kvetení| před zralostí| ve zralosti po opadu listů| 2| stejného druhu mák, slunečnice, světlice barvířská SE, E, C| kvetení| dozrávání| -| 2| stejného druhu 3 - V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota. Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Pododdíl 1 Tabulka 3.2 Druh| Kategorie| Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech| Prostorová izolace – nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů4 pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení ---|---|---|--- od stejného druhu| od druhů hořčice bílá| SE, E| 1| 400 5| rodu Brassica, kromě ozimých forem Brassica napus, Camelina a Raphanus C| 1| 200 5 hořčice černá, sareptská| SE, E| 1| 400 5| rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis C| 1| 200 5 kmín| SE, E| 1| 400 5| od jiné odrůdy C| 1| 200 5 konopí seté jednodomé| SE, E| 2| 5 000 5| C| 2| 1 000 5| konopí seté dvoudomé| SE, E| 2| 400 5| C| 2| 200 5| len| SE, E| 1| 200| C| 1| 100| lnička setá| SE, E| 1| 400| rodu Brassica, Raphanus a Sinapis C| 1| 200 mák| SE, E| 1| 400| C| 1| 200| řepka| SE, E| 1| 200 5| pro ozimou řepku: druhy rodu Brassica, Raphaus a Camelina, pro jarní řepku: druhy rodu Brassica, Raphanus, Sinapis a Camelina C| 1| 100 5 komponenty| 1| 500 5 hybridy| 1| 300 5 řepice| SE, E| 1| 400 5| rodu Brassica, Sinapis Raphanus a Camelina C| 1| 200 5 slunečnice| SE, E| 1| 750 5| C| 1| 500 5| komponenty| 1| 1 500 5| hybridy| 1| 500 5| světlice barvířská| SE, E| 1| 400 5| C| 1| 200 5| sója| SE, E| 1| -| C| 1| -| 4 - Jiné odrůdy, komponenty a hybridy stejného druhu a jiné druhy. 5 - Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení. Pododdíl 2 Izolační vzdálenost platí i pro planě rostoucí společenstva daných druhů nebo z půdní zásoby, kde počet rostlin sledovaného druhuje 100 a více rostlin na 100 m2. Oddíl 3 Čistota druhu a čistota odrůdy Pododdíl 1 Tabulka 3.3a Druh| Kategorie| Nejvyšší dovolený výskyt rostlin na 100 m2 porostu – kusy, % ---|---|--- jiných kulturních druhů a forem 6 s podobným semenem| jiných odrůd a zřetelně odchylných typů, komponentů a hybridů| hořčice rolní| ředkev ohnice| ostatní plevele kusů| kusů / %| kusů| kusů| kusů hořčice bílá| SE, E| 3| 3| 0| 2| C| 10| 10| 4| 4| hořčice černá, sareptská| SE, E| 3| 3| 0| 2| C| 10| 10| 4| 4| konopí seté| SE, E| 3| 3| | | C| 10| 10| | | kmín| SE, E| 3| 3| | | 0 7 C| 10| 10| | | 4 7 len| SE, E| 3| 3| | | C| 10| 10| | | lnička setá| SE, E| 3| 3| | | C| 10| 10| | | mák| SE, E| 3| 3| | | 0 8 C| 10| 10| | | 0 8 řepka| SE, E| 3| 3| 0| 2| C| 10| 10| 4| 4| komponenty| 3| viz tabulka 3.3b| 0| 2| hybridy| 10| 4| 4| řepice 9| SE, E| 3| 3| 0| 2| C| 10| 10| 4| 4| slunečnice| SE, E| 3| 3| | | C| 10| 10| | | komponenty| 3| viz tabulka 3.3c| | | hybridy| 10| | | světlice barvířská| SE, E| 3| 3| | | C| 10| 10| | | sója| SE, E| 3| 0,5 %| | | C| 10| 1,0 %| | | 6 - Jarní a ozimá forma v rámci druhu, u lnu též len olejný a přadný navzájem 7 - Ostatní druhy čeledi Apiaceae (okoličnaté). 8 - Blín 9 - Pokud se bude u řepice vyrábět osivo hybridních odrůd, bude postupováno stejným způsobem jako u hybridních odrůd řepky, s přihlédnutím k typu hybridnosti a metodice šlechtitele. Pododdíl 2 Množitelský porost nesmí být zaplevelen (včetně kulturních druhů) natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy. Pododdíl 3 Požadavky na porosty hybridních odrůd řepky při použití pylové sterility Tabulka 3.3b Kategorie| Komponenty| Restaurované hybridy komponenty| Nejvyšší dovolený výskyt odlišných rostlin| Pylová sterilita ---|---|---|---|--- %| ks/100 m2 E| inbrední linie| | 0,1| 5| - jednoduchý hybrid| | 0,1| 5| - | otcovský komponent| | - | mateřský komponent| | 0,2| 10| 99 % C| otcovský komponent| | 0,3| 15| - mateřský komponent| | 1,0| 20| 98 % E| | mateřský komponent 11| -| 3| 98 % | otcovský komponent 10| -| 3| - | obsev| -| 3| - C| | mateřský komponent 11| -| 10| 98 % | otcovský komponent 10| -| 15| - | obsev| -| 15| - 10 - Platí, pokud hustota porostu bude minimálně 30 rostlin / m2, při hustotě porostu 20 rostlin / m2 se smí vyskytovat nejvýše 2 odlišné rostliny / 100 m2. 11 - Selekce fertilních rostlin v mateřském komponentu bude provedena na začátku fáze kvetení, fertilní rostliny v porostu mateřského komponentu se počítají jako odchylné typy v tom případě, pokud se od porostu liší minimálně v jednom dalším odrůdovém znaku. Pododdíl 4 1. Opylovač musí být z porostu důsledně odstraněn, kontrola odstranění se provádí při třetí přehlídce, nesmí být nalezeny ani remontující rostliny. 2. V případě hybridních odrůd řepky vyráběných za použití pylové sterility je stanovena minimální odrůdová čistota mateřského komponentu 99,0 %, otcovského komponentu 99,9 %. 3. Minimální odrůdová čistota hybridních odrůd (% hybridnosti) osiva řepky kategorie C vyráběného za použití pylové sterility je 90,0 %, kontroluje se na úředně odebraných vzorcích úřední následnou vegetační zkouškou nebo pomocí vhodných biochemických metod. 4. Osivo hybridních odrůd řepky vyráběné za použití pylové sterility se uzná za certifikovaný rozmnožovací materiál pouze tehdy, jestliže byly řádně zohledněny výsledky úřední vegetační zkoušky úředně odebraného vzorku základního rozmnožovacího materiálu, která byla provedena ve vegetačním období osiva přihlášeného k uznání v kategorii C, aby se zjistilo, zda osivo kategorie E splňuje požadavky na základní rozmnožovací materiál stanovené touto vyhláškou, které se týkají pravosti, pokud jde o znaky komponentů, včetně pylové sterility a hodnoty minimální odrůdové čistoty. Odrůdová čistota základního rozmnožovacího materiálu hybridních odrůd může být stanovena pomocí vhodných biochemických metod. Pododdíl 5 Další požadavky na porosty hybridních odrůd slunečnice Tabulka 3.3c Kategorie| Komponenty| Nejvyšší dovolený výskyt odlišných rostlin včetně fertilních rostlin v mateřském komponentu ---|---|--- % E| inbrední linie| 0,2 jednoduchý hybrid otcovský komponent (2 % a více mateřského komponentu je schopno opylení)| 0,2 mateřský komponent| 0,5 C| otcovský komponent (5 % a více mateřského komponentu je schopno opylení)| 0,5 mateřský komponent| 1,0 Pododdíl 6 1. ve fázi kvetení mateřského komponentu musí mít otcovský komponent dostatek pylu k jeho opylení, 2. kontrola fertility se provádí ve fázi, kdy rostliny mateřského komponentu mají blizny schopné opylení, 3. maximální počet rostlin mateřského komponentu, které produkovaly nebo produkují pyl, je 0,5 % ve fázi, kdy mají rostliny mateřského komponentu blizny schopné opylení, 4. Při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd lze použít pylově sterilní komponent jedním z následujících způsobů: a) smícháním osiva získaného za použití pylově sterilního komponentu s osivem získaným za použití pylově fertilního komponentu, a to takovým způsobem, aby poměr mezi osivem z pylově sterilního komponentu a osivem z pylově fertilního komponentu nepřesáhl 2:1 b) použitím otcovského komponentu, který obsahuje alespoň jednu linii obnovující pylovou fertilitu, a to tak, že alespoň jedna třetina rostlin vzrostlých z výsledného hybridu produkuje pyl, který se zdá být ve všech ohledech normální. Oddíl 4 Zdravotní stav porostu A. Tabulka 3.4a Druh| Choroba| Nejvyšší dovolený výskyt (%) ---|---|--- řepka, řepice, hořčice| Sclerotinia sclerotiorum (Libert) de Bary| 2 slunečnice| Sclerotinia sclerotiorum (Libert) de Bary| 3 Botrytis spp.| 5 konopí seté| Botrytis spp.| 5 len| Alternaria spp.| 3 Boeremia exigua var. Linicola (Naumov & Vassiljevsky) Aveskamp, Gruyter & Verkley| 3 Colletotrichum lini Westerdijk| 3 Fusarium spp.| 10 Botrytis spp.| 5 sója| Phomopsis complex| 0,2 Phialophora gregata (Allington & D.W. Chamb.) W. Gams| 0,2 Phytophthora megasperma Drecks.| 0,2 | RNŠO nebo příznaky, které způsobuje| slunečnice| Plasmopara halstedii (Farlow) Berlese & de Toni| 0 B. Opatření s cílem zamezit výskytu RNSO v osivu slunečnice přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5): Tabulka 3.4b Druh| Slunečnice ---|--- RNŠO| Plasmopora halstedii Kategorie a generace| SE, E, C Opatření, z nichž alespoň jedno musí být splněno| osivo pochází z oblastí, o nichž je známo, že jsou prosté daného RNŠO na stanovišti produkce nebyly pozorovány příznaky výskytu daného RNŠO nejméně při dvou prohlídkách ve vhodných termínech během vegetačního období na stanovišti produkce byly provedeny nejméně dvě přehlídky porostu ve vhodných termínech pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období a příznaky výskytu daného RNŠO vykázalo během těchto prohlídek porostu nejvýše 5 % rostlin a všechny rostliny vykazující příznaky výskytu daného RNŠO byly bezprostředně po prohlídce odstraněny a při konečné prohlídce nevykázaly žádné rostliny příznaky výskytu daného RNŠO na stanovišti produkce byly provedeny nejméně dvě přehlídky porostu ve vhodných termínech během vegetačního období a všechny rostliny vykazující příznaky výskytu daného RNŠO byly bezprostředně po prohlídce odstraněny a zlikvidovány a při konečné prohlídce nevykázaly žádné rostliny příznaky výskytu daného RNŠO a reprezentativní vzorek každé partie byl testován a shledán prostým příznaků výskytu daného RNŠO nebo osivo bylo podrobeno vhodnému ošetření, které bylo prokázáno jako účinné proti všem známým kmenům daného RNŠO. Část IV Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě: 1. V rámci schémat jsou kapusta krmná, ředkev olejná, svazenka a tuřín zařazeny do skupiny brukvovitých a jiných olejných a přadných rostlin. 2. Sója je zařazena do skupiny leguminóz. 3. Požaduje se časový odstup pro množitelské porosty stejného druhu - u druhů čeledi Brassicaceae 5 let, u ostatních druhů 2 roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo s výjimkou hybridů množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota. 4. Musí být provedena alespoň jedna přehlídka. U hybridních odrůd musí být provedeny nejméně tři přehlídky v každé rodičovské linii, postačují dvě, pokud je před uznáním provedena posklizňová zkouška. 5. U porostů kategorie E hybridních odrůd řepky a řepice musí být, v případě použití cytoplazmatické pylové sterility nebo auto-inkompatibility, provedeny nejméně tři přehlídky. 6. U porostů kategorie C hybridních odrůd řepky a řepice, při použití cytoplazmatické pylové sterility nebo auto-inkompatibility postačuje provést dvě přehlídky, pokud je před uznáním provedena posklizňová zkouška. 7. U porostů kategorií E a C hybridních odrůd slunečnice musí být, v případě použití cytoplazmatické pylové sterility, provedeny nejméně tři přehlídky. 8. Požadavky na minimální izolační vzdálenosti odpovídají tabulce 3.2, přičemž pro množitelský porost hořčice bílé se vztahují na okolní porosty celého rodu Brassica, rodů Camelina a Raphanus, a pro množitelský porost ozimé řepky se vztahují na okolní porosty rodů Brassica, Sinapis, Raphanus a Camelina. Tyto vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení. 9. Množitelské porosty samosprašných a apomiktických odrůd musí být odděleny uličkou. 10. U hybridních odrůd se stejným opylovačem musí být mechanická izolace 3 m a známý původ osiva. 11. Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou. 12. Druhová čistota - pro druhy, jejichž semena jsou obtížně odlišitelná a druhy, které se snadno opylují s množenou odrůdou platí, že se může v množitelském porostu vyskytovat maximálně: SE,E| -| 1 odlišná rostlina na 30 m2 ---|---|--- C| -| odlišná rostlina na 10 m2 13. Minimální odrůdová čistota: a) nehybridní odrůdy A. Druh| SE, E| C 1| C 2 ---|---|---|--- řepka a řepice mimo krmný typ| 99,9 %| 99,7 %| 99,7 % řepka a řepice krmný typ hořčice, slunečnice| 99,7 %| 99,0 %| 98,0 % len| 99,7 %| 98,0 %| 97,5 % mák| 99,0 %| 98,0 %| 98,0 % B. Počet rostlin stejného druhu jako množitelský porost neodpovídající odrůdě: všechny druhy:| SE, E| \\- 1 odlišná rostlina na 30 m2 ---|---|--- | C| \\- 1 odlišná rostlina na 10 m2 b) hybridní odrůdy A. Základní osivo i. v množitelském porostu v otcovském komponentu se nesmí vyskytovat více než 0,2 % odchylných rostlin s pylem, a to v době, kdy 2 % a více rostlin mateřského komponentu je schopno přijímat pyl, ii. v množitelském porostu - v mateřském komponentu se nesmí vyskytovat více než 0,5 % odchylných rostlin včetně pylově fertilních. B. Certifikované osivo i. v množitelském porostu v otcovském komponentu se nesmí vyskytovat více než 0,5 % odchylných rostlin s pylem, a to v době, kdy 5 % a více rostlin mateřského komponentu je schopno přijímat pyl, ii. v množitelském porostu v mateřském komponentu se nesmí vyskytovat více než 1,0 % rostlin odchylných nebo více než 0,5 % pylově fertilních rostlin C. Při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd lze použít pylově sterilní komponent jedním z následujících způsobů: i. smícháním osiva získaného za použití pylově sterilního komponentu s osivem získaným za použití plně pylově fertilního komponentu, a to takovým způsobem, aby poměr mezi osivem z pylově sterilního komponentu a osivem z pylově fertilního komponentu nepřesáhl 2:1 ii. použitím otcovského komponentu, který obsahuje alespoň jednu linii obnovující pylovou fertilitu, a to tak, že alespoň jedna třetina rostlin vzrostlých z výsledného hybridu produkuje pyl, který se zdá být ve všech ohledech normální. D. i. slunečnice: --- Kategorie| Porost na výrobu| Odrůdová čistota| Pylová sterilita mateřského komponentu E| linie \\- mateřský komponent| 99,8 % (pylově fertilní rostliny zahrnuty mezi odchylné typy)| - E| linie \\- otcovský komponent| 99,8 %| - E| rodičovský hybrid \\- mateřský komponent| 99,5 % (pylově fertilní rostliny zahrnuty mezi odchylné typy)| - E| rodičovský hybrid \\- otcovský komponent| 99,8 %| - C| konečný hybrid \\- mateřský komponent| 99,0 %| 99,5 % C| konečný hybrid \\- otcovský komponent| 99,5 %| - ii. odrůdová čistota mateřského komponentu se hodnotí včetně fertilních rostlin iii. hodnocení se provádí v době, kdy je schopno opylení mateřského komponentu 2 a více %| u základního osiva ---|--- 5 a více %| u certifikovaného osiva E. i. řepka a řepice: --- Kategorie| Porost na výrobu| Odrůdová čistota| Pylová sterilita mateřského komponentu s použitím cytoplazmatické pylové sterility E| řepka - linie \\- mateřský komponent| 99,9 %| ozimé odrůdy 99,0 % jarní odrůdy 98,0 % řepice - linie \\- mateřský komponent| 99,9 %| 98,0 % E| linie \\- otcovský komponent| 99,9 %| - C| konečný hybrid \\- mateřský komponent| 99,0 %| 98,0 % C| konečný hybrid \\- otcovský komponent| 99,7 %| - s použitím auto-inkompatibility E| auto-inkompatibilní linie| 99,9 %| - C| auto-inkompatibilní linie| 99,5 %| - ii. porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům. Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu Tabulka 5.1 Druh| Zkoušky ---|--- čistota osiva v %| příměs jiných rostlinných druhů| sítové třídění| Vlhkost| HTS / HMKS| klíčivost| jednoklíčkovost| konduktivita| Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v %| Biochemická zkouška životaschopnosti| Fluorescenční zkouška – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy| mikroreliéfová zkouška – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy| elektroforéza – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy| stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou| zkoušky zdravotního stavu| zjišťování přítomnosti živočišných škůdců Hořčice bílá| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | #| | | x| ■ Hořčice černá, sareptská| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | #| | | #| ■ Kmín| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Konopí seté| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | x| ■ Len| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | x| ■ Lnička setá| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Mák| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Řepice| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | #| | | x| ■ Řepka 13| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | #| | # 12| x| ■ Slunečnice| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | # 12| x| ■ Sója| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | x| ■ Světlice barvířská| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | x| ■ 12 - jen u hybridních odrůd 13 - stanovení obsahu glukosinolátů a kyseliny erukové (GSL + KE) je povinnou součástí uznávacího řízení, viz tabulka 5.2b Vysvětlivky: ■| zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení ---|--- x| zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv 0kB| zkouška se neprovádí #| zkoušku lze provést na žádost dodavatele Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva Pododdíl 1 Tabulka 5.2a Druh| Kategorie osiva| Vlhkost nejvýše %| Klíčivost nejméně %| Čistota osiva| Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhů ve vzorku| Hmotnost vzorku pro zkoušku podle sl. 7-14 (g) ---|---|---|---|---|---|--- Čistota nejméně 23 %| Nejvyšší výskyt jiných rostlinných druhů %| celkem semen ks| z toho (ks) psárka polní| jílek oddálený| sklerocia nebo jejich zlomky| oves hluchý, oves jalový| ředkev ohnice| šťovíky 14| kokotice 26 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9| 10| 11| 12| 13| 14| 15 hořčice bílá 15| SE,E| 10,0| 85| 98,0| 0,3| -| | | 5| 0| 10| 2| 0 16| 200 C| 10,0| 85| 98,0| 0,3| -| | | 5| 0| 10| 5| 0 16| 200 hořčice černá 15| SE,E| 10,0| 85| 98,0| 0,3| -| | | | 0| 10| 2| 0 16| 40 C, O| 10,0| 85| 98,0| 0,3| -| | | | 0| 10| 5| 0 16| 40 hořčice sareptská 15| SE,E| 10,0| 85| 98,0| 0,3| -| | | | 0| 10| 2| 0 16| 40 C| 10,0| 85| 98,0| 0,3| -| | | | 0| 10| 5| 0 16| 40 kmín| SE,E| 13,0| 70| 97,0| -| 25 24| 3| | | 0| 10| | 0 16| 80 C| 13,0| 70| 97,0| -| 25 24| 3| | | 0| 10| | 0 16| 80 konopí seté 20, 21| SE,E| 10,0| 75| 98,0| -| 30 24| | | | 0| | | 0| 600 C| 10,0| 75| 98,0| -| 30 24| | | | 0| | | 0| 600 len setý olejný 21| SE,E| 13,0| 85| 99,0| -| 15| 4| 2| | 0| | | 0 16| 150 C| 13,0| 85| 99,0| -| 15| 4| 2| | 0| | | 0 16| 150 len setý přadný 21| SE,E| 13,0| 92| 99,0| -| 15| 4| 2| | 0| | | 0 16| 150 C| 13,0| 92| 99,0| -| 15| 4| 2| | 0| | | 0 16| 150 lnička setá 19| SE,E| 12,0| 80| 99,0| | | | | | 0| | | 0 16| 40 C| 12,0| 80| 98,0| | | | | | 0| | | 0 16| 40 mák 22| SE,E| 10,0| 80| 98,0| -| 25 24| | | | 0| | | 0 16| 10 C| 10,0| 80| 98,0| -| 25 24| | | | 0| | | 0 16| 10 řepice 15| SE,E| 9,0| 85| 98,0| 0,3| -| | | 5| 0| 10| 2| 0 16| 70 C| 9,0| 85| 98,0| 0,3| -| | | 5| 0| 10| 5| 0 16| 70 řepka 15| SE,E| 9,0| 85| 98,0| 0,3| -| | | 10| 0| 10| 2| 0 16| 100 C| 9,0| 85| 98,0| 0,3| -| | | 10| 0| 10| 5| 0 16| 100 komponent| 9,0| 85| 98,0| 0,3| -| | | 10| 0| 10| 2| 0 16| 100 hybrid| 9,0| 85| 98,0| 0,3| -| | | 10| 0| 10| 5| 0 16| 100 slunečnice 21 | SE,E| 10,0| 85| 98,0| -| 5| | | 10| 0| | | 0| 1000 C| 10,0| 85| 98,0| -| 5| | | 10| 0| | | 0| 1000 světlice barvířská 20, 21| SE,E| 10,0| 75| 98,0| -| 5| | | | 0| | | 0| 900 C| 10,0| 75| 98,0| -| 5| | | | 0| | | 0| 900 sója 21| SE,E| 15,0| 80 18| 98,0| -| 5| | | | 0| | | 0| 1000 C| 15,0| 80 18| 98,0| -| 5| | | | 0| | | 0| 1000 14 - Všechny druhy rodu Rumex s výjimkou šťovíku menšího. 15 - Vlhkost nejvýše 12 % pro osivo určené k výsevu v roce sklizně, popřípadě v roce bezprostředně následujícím po roce sklizně. 16 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku předepsané hmotnosti se nepovažuje za příměs, neobsahuje-li druhý vzorek téže hmotnosti žádná semena kokotic. 18 - Tvrdá semena se započítávají ke klíčivým. 19 - Max výskyt semen lničky drobnoplodé v kategorii SE, E – 2 ks, v kategorii C – 5 ks. 20 - Osivo nesmí obsahovat zárazu, avšak výskyt jednoho semene zárazy ve vzorku o hmotnosti 100 g se nepovažuje za příměs, neobsahuje-li druhý vzorek o hmotnosti 200 g žádné semeno zárazy. 21 - Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3. 22 - Osivo máku se neuzná, pokud obsahuje blín. 23 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu. 24 - Určování celkového počtu semen jiných rostlinných druhů je nutné pouze tehdy, nastanou-li pochybnosti o splnění požadavků uvedených ve sloupci 7. 26 - Určování počtu semen kokotic je nutné pouze tehdy, nastanou-li pochybnosti o splnění požadavků uvedených ve sloupci 14. Vysvětlivky: „ 0 “ ………| nesmí se vyskytovat ---|--- prázdné políčko …| neposuzuje se (výskyt není limitován) Pododdíl 2 Požadavky na obsah kyseliny erukové a glukosinolátů: Tabulka 5.2b Druh:| Kategorie| Nejvyšší obsah kyseliny erukové v % ---|---|--- Řepka - odrůdy s deklarovaným nízkým obsahem kyseliny erukové| SE, E| 0,3 C| 0,8 Druh:| Kategorie| Nejvyšší obsah glukosinolátů v mikromolech na gram osiva při 9 % vlhkosti Řepka – odrůdy s deklarovaným nízkým obsahem glukosinolátů| SE, E| 15 C| 20 Pododdíl 3 Požadavky na sdružené odrůdy: 1. Osivo mateřského komponentu musí být odlišitelné od osiva otcovského komponentu rozdílnou barvou použité obalovací látky. 2. Návěska osiva sdružené odrůdy kategorie C je modré barvy s šikmým zeleným pruhem. Oddíl 3 Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů Pododdíl 1 Tabulka 5.3.1 Druh| RNŠO nebo příznaky, které způsobuje| Prahové hodnoty pro osivo kategorií SE, E, C ---|---|--- Len| Alternaria linicola Groves & Skolko| 5 %| 5 % celkem Colletotrichum lini Westerdijk| 5 % Fusarium (anamorfní rod) Link jiné než Fusarium oxysporum f.sp. albedinis (Kill. & Maire) W.L. Gordon a Fusarium circinatum Nirenberg & O’Donnell| 5 % Boeremia exigua var.linicola (Naumov & Vassiljevsky) Aveskamp, Gruyter & Verkley| Len setý přadný: 1 % Len setý olejný : 5 % Botrytis cinerea de Bary| 5 % Slunečnice| Botrytis cinerea de Bary| 5 % Plasmopara halstedii (Farlow) Berlese & de Toni| 0 % Sclerotinia sclerotiorum (Libert) de Bary| Limit uveden ve sloupci 10 v tabulce 5.2a v této příloze Sója| Diaporthe caulivora (Athow & Caldwell) J.M. Santos, Vrandecic & A.J.L. Phillips Diaporthe phaseolorum var. sojae Lehman| 15 % pro infekci Phomopsis complex Řepice| Sclerotinia sclerotiorum (Libert) de Bary| Limit uveden ve sloupci 10 v tabulce 5.2a v této příloze Řepka| Sclerotinia sclerotiorum (Libert) de Bary| Limit uveden ve sloupci 10 v tabulce 5.2a v této příloze Hořčice bílá| Sclerotinia sclerotiorum (Libert) de Bary| Limit uveden ve sloupci 10 v tabulce 5.2a v této příloze Druh| Škodlivý organismus| Nejvyšší povolený výskyt pro kategorie SE, E, C Konopí seté| Botrytis spp.| 5 % Světlice barvířská| Botrytis spp.| 5 % Pododdíl 2 U druhů a škodlivých organismů vytištěných v pododdíle 1 tučně se jedná o limitní výskyt vztahující se k povinnému moření. Pododdíl 3 Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO v osivu olejnin a přadných rostlin přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5): Tabulka 5.3.2 Druh| RNŠO| Opatření k RNŠO a tolerancím uvedeným v tab. 5.3.1, z nichž alespoň jedno musí být splněno ---|---|--- Slunečnice| Botrytis cinerea| bylo provedeno účinné ošetření osiva schválené proti příslušnému RNŠO| na základě laboratorního testu na reprezentativním vzorku není překročena nastavená tolerance pro osivo Sója| Diaporthe caulivora (Diaporthe phaseolorum var. caulivora) Diaporthe var. sojae Len| Alternaria linicola Boeremia exigua var. linicola Colletotrichum lini Fusarium (anamorfní rod), vyjma Fusarium oxysporum f. sp. albedinis (Kill. & Maire) W.L. Gordon a Fusarium circinatum Nirenberg & O’Donnell Botrytis cinerea Část VI Návěska Oddíl 1 Úřední návěska osiva olejnin a přadných rostlin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu 4. název odrůdy 5. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“ 6. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu 7. číslo partie 8. hmotnost v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“ 10. označení země výroby 11. číslo návěsky 12. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj) 13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu. 15. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5) stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas Oddíl 2 Úřední návěska osiva olejnin a přadných rostlin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu 4. název odrůdy 5. název odrůdy, u hybridních odrůd nebo inbredních linií: a. pro základní osivo, u něhož hybrid nebo inbrední linie, ke které základní osivo patří, jsou zapsány ve společném katalogu - název komponentu, pod kterým byl úředně povolen, s odkazem na výslednou odrůdu nebo bez něj, doplněný v případě hybridu nebo linie, které jsou určeny výhradně k použití jako komponenty pro výsledné odrůdy, slovem „komponent“, b. pro základní osivo v ostatních případech - název komponentu, ke kterému základní osivo patří a který může být vyznačen kódem, s odkazem na výslednou odrůdu, s uvedením jeho funkce (otcovský nebo mateřský komponent) nebo bez něj a doplněný slovem „komponent“, c. pro certifikované osivo - název odrůdy, ke které osivo patří, doplněný slovem „hybrid“ d. pro osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál sdružených odrůd - namísto názvu odrůdy se uvede název sdružené odrůdy (údaj „sdružená odrůda“ a její název) a hmotnostní procenta jednotlivých komponent v odrůdě; pokud bylo hmotnostní procento písemně sděleno kupujícímu na jeho žádost a úředně zaznamenáno, stačí uvést název sdružené odrůdy 6. kategorie, generace 7. číslo partie 8. hmotnost v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“ 10. označení země výroby 11. číslo návěsky 12. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj) 13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu 15. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5) stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas Oddíl 3 Úřední návěska osiva olejnin a přadných rostlin kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu 4. označení kategorie „Obchodní osivo (odrůdově neuznávané)“ 5. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků vyjádřené slovy: „vzorkováno ... (měsíc a rok)“ 6. číslo partie 7. hmotnost v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 8. označení oblasti výroby 9. číslo návěsky 10. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj) 11. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 12. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu 13. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5) stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas Část VII Malé balení Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva olejnin a přadných rostlin Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu v jednom malém balení je 10 kg (bez aditiv). Oddíl 2 Označování malého balení Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva olejnin a přadných rostlin kategorie základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo obchodní osivo obsahuje následující údaje: 1. označení „Malé balení“ 2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka 3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 4. číslo partie 5. název druhu 6. název odrůdy 7. kategorie, generace 8. hmotnost v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 10. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu. Příloha č. 6 Požadavky na množitelské porosty a osivo řep Část I Přehled druhů Tabulka 1 Český název| Latinský název ---|--- Řepa cukrová| Beta vulgaris L.var. altissima Döll Řepa krmná| Beta vulgaris L. var. crassa Mansf. Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Oddíl 1 Povolené kategorie a generace Tabulka 2 Druh| Rozmnožovací materiál předstupňů| Základní RM (včetně komponentů hybridních odrůd)| Certifikovaný RM ---|---|---|--- SE 1| E| C Řepa cukrová| x| x| x Řepa krmná| x| x| x Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek Tabulka 3.1 Kategorie| Přehlídka sazeček| Přehlídka semenic| Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány: ---|---|---|--- 1.| 2.| z předpěstované sadby| počet roků| předplodiny SE, E, osivo komponentů hybridních odrůd| technologická zralost| po třídění| -| ve fázi kvetení| 5| rodu Beta C včetně osiva hybridů| technologická zralost| po třídění| před výsadbou| ve fázi kvetení| 5| rodu Beta Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Pododdíl 1 Tabulka 3.2 Kategorie| Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech| Množitelské porosty| Nejmenší vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení ---|---|---|--- SE, E| 1| od jakéhokoliv zdroje pylu rodu Beta| 1 000 C (včetně hybridů)| 1| od jakéhokoliv zdroje pylu rodu Beta, který není uvedený níže| 1 000 opylovač nebo jeden z diploidních opylovačů od tetraploidního zdroje pylu| 600 tetraploidní opylovač od diploidního zdroje pylu| 600 pylové zdroje, u kterých je ploidita neznámá| 600 diploidní opylovač od diploidního zdroje pylu| 300 tetraploidní opylovač od tetraploidního zdroje pylu| 300 mezi dvěma porosty, kde není využita pylová sterilita| 300 mezi dvěma porosty se stejným opylovačem| 0 Pododdíl 2 1. Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení. 2. Ploidita semenonosných a prášících komponentů množitelského porostu pro produkci osiva se stanoví podle Společného katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin nebo podle národních katalogů odrůd. Pokud tyto údaje nejsou pro některou odrůdu uvedeny, pak se ploidita považuje za neznámou a je stanovena minimální izolační vzdálenost 600 m. Oddíl 3 Čistota druhu a čistota odrůdy Pododdíl 1 Tabulka 3.3 Druh| Kategorie| Nejvyšší dovolený výskyt jiných rostlin v porostu v % ---|---|--- rostlin jiného příbuzného druhu| rostlin jiné odrůdy a odchylného typu v sazečkách 1| v semenicích| v sazečkách 1| v semenicích řepa cukrová| SE, E| 0| nesmí se vyskytovat| 0,1| nesmí se vyskytovat C (včetně hybridů)| 0,2| 0,5 řepa krmná| SE, E| 0| nesmí se vyskytovat| 0,2| nesmí se vyskytovat C (včetně hybridů)| 0,5| 1,0 1 - V porostech sazeček se mohou vyskytovat rostliny jiného příbuzného druhu nebo jiné odrůdy, případně rostliny odchylného typu v maximálním rozsahu, který stanoví tabulka 3.3, podmínkou uznání je však jejich úplné odstranění do druhé přehlídky. Pododdíl 2 Krmnou řepu lze množit i přímou metodou – ze sazeček ponechaných na stanovišti bez přesázení. Při přehlídce těchto porostů se pravost a čistota odrůdy neposuzuje. Pro posouzení pravosti a čistoty odrůdy může být provedena vegetační nebo jiná zkouška. Osivo z takto množených porostů je určeno pouze na plochy běžného pěstování. Část IV Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě: 1. musí být provedena alespoň jedna přehlídka sazeček a semenic pro kontrolu izolačních vzdáleností a předplodin v době květu a doporučuje se přehlídka v technické zralosti pro určení pravosti a čistoty odrůdy, 2. na poli, kde bude umístěn množitelský porost, se nesmí vyskytovat žádná planě rostoucí rostlina druhu Beta, 3. požadavky na izolační vzdálenosti jsou shodné s tabulkou 3.2, uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení, 4. certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou, 5. porost musí dostatečně splňovat podmínky pravosti a čistoty odrůdy, 6. porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům, 7. požadavky na jednoklíčkovost a na počet tříklíčkových a víceklíčkových klubíček jsou shodné s tabulkou 5.2, sloupci 7 a 8. Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu Tabulka 5.1 Druh| Zkoušky ---|--- čistota osiva v %| příměs jiných rostlinných druhů| sítové třídění| Vlhkost| HTS / HMKS| klíčivost| jednoklíčkovost| konduktivita| Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v % 2| Biochemická zkouška životaschopnosti| Fluorescenční zkouška – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy| mikroreliéfová zkouška – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy| elektroforéza – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy| stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou| zkoušky zdravotního stavu| zjišťování přítomnosti živočišných škůdců Řepa cukrová| ■| ■| #| ■| | ■| ■| | ■| | | | | | x| ■ Řepa krmná| ■| ■| #| ■| | ■| ■| | ■| | | | | | x| ■ 2 - Jen u polyploidních odrůd. Vysvětlivky: ■| zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení ---|--- x| zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv 0kB| zkouška se neprovádí #| zkoušku lze provést na žádost dodavatele Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva Pododdíl 1 Tabulka 5.2 Druh Kategorie| Vlhkost nejvýše 3| ČISTOTA| KLÍČIVOST| Hmotnost vzorku pro zkoušku dle sloupce 4 a 5 ---|---|---|---|--- Čistota nejméně 3, 4, 5| Jiných rostlinných druhů celkem| Úlomky stonků > 1 cm v 500 g| Klíčivost nejméně| Jednoklíčkovost nejméně| Obsah tří a víceklíčkových klubíček nejvýše (%)| (%)| (%)| (ks)| (%)| (%)| (%)| (g) 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9 řepa cukrová SE, E, C| | | | | | | | jednoklíčková| 15| 97| 0, 3| 3| 80| 90| 5| 500 pro přesný výsev| 15| 97| 0, 3| 3| 75| 70| 5| 500 víceklíčková s více než 85 % diploidů| 15| 97| 0, 3| 3| 73| 58| 5| 500 ostatní| 15| 97| 0, 3| 3| 68| | | 500 řepa krmná SE, E, C| | | | | | | | jednoklíčková| 15| 97| | 3| 73| 90| 5| 500 pro přesný výsev| 15| 97| | 3| 73| 63| 5| 500 víceklíčková s více než 85 % diploidů| 15| 97| 0, 3| 3| 73| 58| 5| 500 ostatní| 15| 97| 0, 3| 3| 68| | | 500 3 - Případně kromě granulovacích látek, pesticidů a jiných tuhých aditiv. 4 - Podíl inertních látek nesmí přesáhnout v případě kategorie základní rozmnožovací materiál 1 %, v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál 0,5 % hmotnosti. 5 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu. Vysvětlivky: prázdné políčko - neposuzuje se Pododdíl 2 1. Příměs diploidních semen se stanoví u polyploidních odrůd 2. Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3. Oddíl 3 Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů Tabulka 5.3 Plodina| Škodlivý organismus| Kategorie| Nejvyšší povolený výskyt ---|---|---|--- Řepa cukrová Řepa krmná| Pleospora betae (Berl.) Nesod. + Fusarium spp.| SE, E, C| 20 % Část VI Návěska Oddíl 1 Úřední návěska osiva řep kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu, včetně označení, zda jde o řepu cukrovou nebo řepu krmnou 4. název odrůdy 5. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“ 6. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu 7. číslo partie 8. hmotnost nebo počet klubíček nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“ 10. označení země výroby 11. u jednoklíčkového osiva označení „jednoklíčkové“ 12. u osiva pro přesný výsev označení „pro přesný výsev“ 13. číslo návěsky 14. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj) 15. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 16. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Oddíl 2 Úřední návěska osiva řep kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu, včetně označení, zda jde o řepu cukrovou nebo řepu krmnou 4. název odrůdy 5. kategorie 6. číslo partie 7. hmotnost nebo počet klubíček nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 8. u jednoklíčkového osiva označení „jednoklíčkové“ 9. u osiva pro přesný výsev označení „pro přesný výsev“ 10. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“ 11. označení země výroby 12. číslo návěsky 13. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj) 14. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 15. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Část VII Malé balení Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost a nejvyšší povolený počet kusů v malém balení osiva řep Tabulka 7.1 Typ osiva| Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv) v kg| Počet kusů ---|---|--- 1\\. osivo řepy jednoklíčkové nebo osivo řepy pro přímý výsev| 2,5| 100 tis. 2\\. osivo řepy s výjimkou osiva uvedeného v bodě 1| 10,0| Oddíl 2 Označování malého balení Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva řep kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení „Malé balení EU“ 2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka 3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 4. číslo partie 5. název druhu, včetně označení, zda jde o řepu cukrovou nebo řepu krmnou 6. název odrůdy 7. kategorie 8. hmotnost nebo počet klubíček nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. u jednoklíčkového osiva označení „jednoklíčkové“ 10. u osiva pro přesný výsev označení „pro přesný výsev“ 11. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 12. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Příloha č. 7 Požadavky na množitelské porosty a sadbu brambor Část I Přehled druhů Tabulka 1 Český název| Latinský název ---|--- Brambor| Solanum tuberosum L. Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Oddíl 1 Povolené kategorie a generace 5 Tabulka 2 Druh| Mateřské rostliny| Rozmnožovací materiál předstupňů 2| Základní RM 3| Certifikovaný RM 4 ---|---|---|---|--- PBTC 1| PB 1| PB 2| PB 3| PB 4| S| SE| E| A| B Brambor| x| x| x| x| x| x| x| x| x| x 1 – Generace PBTC je určena pro materiál předcházející generaci PB, jehož rostliny a hlízy byly vypěstovány v chráněném zařízení a v pěstebním substrátu, který je prostý škodlivých organismů. Mateřské rostliny musí být prosté Pectobacterium spp., Dickeya spp., Candidatus Liberibacter solanacearum, Candidatus Phytoplasma solani, Potato spindle tuber viroid, viru svinutky bramboru a virů A, M, S, X a Y, ověřeno úředním testováním, nebo testováním pod úředním dohledem. 2 – Maximální počet generací RM předstupňů sázených na poli je 4 a celkový maximální počet kombinovaných generací sadby předcházející základní sadbě na poli a základní sadby brambor je maximálně 7. 3 – Maximální počet generací kategorie základní RM je 3 a celkový maximální počet generací základního RM a RM předstupňů dohromady je 7 (nelze množit z generace do stejné generace). 4 – Maximální počet generací certifikovaného RM je 2 (nelze množit z generace do stejné generace). 5 – Pokud není na úřední návěsce generace uvedena, považuje se daná sadba brambor za poslední generaci, která je v dané kategorii povolena. Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Oddíl 1 Počet a termíny přehlídek Pododdíl 1 Tabulka 3.1 Přehlídka --- 1| 2| 3 při průměrné výšce trsů 20 cm| v plné vegetaci| po ukončení vegetace Pododdíl 2 Požadavky na vlastnosti pozemku a vlastnosti půdy 1. před výsadbou musí být na pozemku proveden průzkum na výskyt Globodera rostochiensis (Wollenweber) Behrens a Globodera pallida (Stone) Behrens s negativním výsledkem, 2. pozemek nesmí být dotčen mimořádnými rostlinolékařskými opatřeními nařízenými v důsledku výskytu Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus (Spieckermann et Kotthoff) Davis et al. a Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al., které se týkají zákazu množení sadby, 3. množení na jednom pozemku je přípustné nejdříve za 3 roky po předchozím porostu brambor. Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Pododdíl 1 Tabulka 3.2 Nejmenší vzdálenost (m) od jiných porostů brambor s výskytem virových chorob nad 10 %| Rozmnožovací materiál předstupňů| Základní rozmnožovací materiál| Certifikovaný rozmnožovací materiál ---|---|---|--- PB| S| SE| E| A| B 500| 300| 300| 300| 100| 100 Pododdíl 2 1. každý množitelský porost je od sousedního porostu zřetelně oddělen nejméně jedním bramborami neosázeným řádkem nebo nejméně 10 m dlouhým neosázeným pruhem v šíři sazeče na počátku i na konci množitelského porostu, 2. za nedodržení minimální vzdálenosti množitelských porostů od jiných porostů brambor se považují i vyselektované rostliny neodstraněné v den následující po selekci, 3. výskyt virových chorob v porostech běžného pěstování brambor v uzavřených pěstebních oblastech musí být do 10,0 %. Oddíl 3 Čistota druhu a čistota odrůdy Pododdíl 1 Tabulka 3.3 Stupeň množení| Nejvyšší povolené % výskytu odchylných typů a jiných odrůd| Nejvyšší povolené % chybějících rostlin 6| Předčasné ukončení vegetace8 ---|---|---|--- PBTC| 0| 10| doporučené PB| 0,01| 10| doporučené S| 0,1| 15| doporučené SE| 0,1| 15| doporučené E| 0,1| 20| doporučené A| 0,2| 25| doporučené B| 0,5| 25| doporučené 6 - Při výpočtu procenta chybějících rostlin se v případě šířky řádku 70 – 75 cm vychází z počtu. 50 000 jedinců na 1 ha a v případě šířky řádku 90 cm z počtu 45 000 jedinců na 1 ha. 8 - O termínu předčasného ukončení vegetace rozhoduje na základě místních podmínek dodavatel a informuje nejpozději do 5 dnů od jeho stanovení příslušného semenářského inspektora. Pododdíl 2 1. Souvratě nesmí být osázeny bramborami. 2. K založení porostu nesmí být použita krájená sadba. Oddíl 4 Zdravotní stav porostu Pododdíl 1 Tabulka 3.4a RNŠO nebo příznaky, které způsobují, a jiné škodlivé organismy| Nejvyšší přípustné % rostlin s příznaky napadení ---|--- Mateřské rostliny PBTC| PB| S| SE| E| A| B Mozaikové příznaky viróz a příznaky, které způsobuje virus svinutky bramboru| 0| 0,1| 0,2| 0,5| 0,8| 2,0| 6,0 Bakteriální černání stonků bramboru (Dickeya spp.; Pectobacterium spp.| 0| 0| 0,1| 0,5| 1,0| 2,0| 4,0 Candidatus Liberibacter solanacearum| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0 Stolbur bramboru Candidatus Phytoplasma solani| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0 Viroidová vřetenovitost hlíz bramboru Potato spindle tuber viroid| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0 škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie 5)| nesmí se vyskytovat Pododdíl 2 1. Při přehlídce se neodstraněná matečná hlíza i neodstraněné nové hlízy sadbové velikosti hodnotí jako rostlina s příznaky napadení viry. 2. V případě selekce odkládáním natě se při výskytu živých neokřídlených mšic každý selektovaný trs ponechaný v porostu hodnotí jako rostlina s příznaky napadení viry. 3. Nejvyšší přípustné hodnoty výskytu příznaků napadení viry platí pouze tehdy, jedná-li se o virové choroby způsobené viry běžnými v Evropě. 4. V případě výskytu Stolburu bramboru v porostu musí být veškeré rostliny na stanovišti produkce vykazující příznaky vytrhány a zlikvidovány včetně dceřiných hlíz a pro veškerou sadbu brambor, u níž byly v množitelském porostu pozorovány příznaky, musí být provedeny po sklizni testy hlíz pro každou partii, aby se potvrdila nepřítomnost organismu Candidatus Phytoplasma solani. Pododdíl 3 Zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostů Zkoušení laboratorní metodou Tabulka 3.4b RNŠO nebo příznaky, které způsobují| Mateřské rostliny PBTC| PB| S| SE| E| A| B 10| B 10, 13 ---|---|---|---|---|---|---|---|--- % hlíz napadených virózami| 0| 0,5| 1,0| 2,0| 4,0| 8,0 5,0 10| 10,0| - testované viry| Svinutka, Y, A, M, X, S| Svinutka Y, A, M11, X11 S12| Svinutka Y, A, M11, X11| Svinutka Y, A, M11, X11| Svinutka Y, A, M11, X11| Svinutka Y| Svinutka Y| žádné škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie 5)| nesmí se vyskytovat 10 – Sadbu brambor lze vyrábět v generaci B pouze za předpokladu, že použitý výchozí rozmnožovací materiál obsahuje nejvýše 5,0 % hlíz napadených viry. 11 – zjištěná hodnota testovaných virů se násobí koeficientem 0,16. 12 – zjištěná hodnota testovaných virů se násobí koeficientem 0,025. 13 – sadba určená výhradně k použití v další generaci u stejného množitele k založení produkční plochy brambor mimo území uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu brambor; na návěskách takové sadby brambor, která nebyla laboratorně testována na virózy, musí být tato skutečnost uvedena spolu s informací, že tento materiál lze použít výhradně u stejného množitele k založení produkční plochy brambor mimo území uzavřených pěstebních oblastí. Opatření s cílem zamezit výskytu viroidové vřetenovitosti hlíz bramboru na sadbě brambor podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5): a) V případě sadby brambor předcházející základní sadbě brambor a základní sadby brambor: - nebyly prokázány žádné příznaky organismu Potato spindle tuber viroid nebo - u každé partie byly provedeny úřední testy hlíz po sklizni a dané hlízy byly shledány prosté organismu Potato spindle tuber viroid; b) V případě certifikované sadby brambor - úřední prohlídka prokázala, že je prostá škodlivého organismu, a testování se provádí, jsou-li pozorovány jakékoliv příznaky výskytu škodlivého organismu. Část IV Požadavky na vlastnosti množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu podle normy pro sadbu brambor Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (United Nations Economic Commission for Europe – UNECE) Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu 1. Velikost sadby a) hlízy nadsadbové nejvýše 3 % b) hlízy podsadbové nejvýše 3 % c) stanovuje se tříděním na čtvercových sítech o minimálním rozměru 25 x 25 mm a maximálním rozměru 60 x 60 mm; v případě použití sít větších než 35 mm je rozdíl mezi síty dělitelný číslem 5; maximální rozdíl velikosti sít v rámci jedné partie je 25 mm. d) v jedné partii sadby musí být zastoupeny hlízy všech velikostí ve vyrovnaném poměru. 2. Další sledované vady: Tabulka 5 Číslo vady| Vada| Nejvyšší přípustné hmotnostní % vad ---|---|--- PBTC| PB| S, SE, E| A, B 1| Měkká hniloba hlíz| Měkká a suchá hniloba celkem| 0| 0,2| 0,2| 0,5| 0,2| 0,5 Suchá hniloba hlíz| 0,5| 0,5 2| Vločkovitost hlíz bramboru 14| 0| 1,0| 5,0| 5,0 3| Strupovitost bramboru 15| 0| 5,0| 5,0| 5,0 4| Prašná strupovitost bramboru 14| 0| 1,0| 3,0| 3,0 5| Scvrklé hlízy 16| 0| 0,5| 1,0| 1,0 6| Vnější vady způsobené mechanicky nebo škůdci, hlízy poškozené mrazem a zapařením| 0| 3,0| 3,0| 3,0 7| Candidatus Liberibacter solanacearum| 0| 0| 0| 0 8| Háďátko hlízové| 0| 0| 0| 0 1 - 8| Celkem vady č. 1 až 8| 0| 6,0| 6,0| 8,0 9| Příměs zeminy a jiných nečistot| | 1,0| 1,0| 2,0 10| Hlízy jiných odrůd a odchylných typů| | | 0,25| 0,5 11| škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie 5)| Nesmí se vyskytovat 14 - Za napadené se považují hlízy, u kterých je postiženo více než 10,0 % povrchu hlízy – počítáno součtem plochy postižených míst. 15 - Za napadené se považují hlízy, u kterých je postiženo více než 1/3 povrchu hlízy – počítáno součtem plochy postižených míst. 16 - Hlízy, které jsou nadměrně dehydrované a zvrásnělé, včetně dehydratace způsobené stříbřitostí slupky bramboru. 3. Původci chorob uvedených v tabulce 5 a škůdci uvedení v tabulce 5: a) měkké hniloby hlíz bramboru - Pectobacterium spp., Dickeya chrysanthemi, Pythium spp., plíseň bramboru - Phytophtora infestans Phytophthora erythroseptica případně další původci, b) suché hniloby hlíz bramboru - Fusarium spp., Alternaria spp., Phoma foveata Phytophthora infestans, Sclerotinia sclerotiorum případně další původci hniloby, c) strupovitost bramboru – Streptomyces scabiei , Streptomyces reticuliscabiei, nebo další Streptomyces spp., d) vločkovitost hlíz bramboru - Thanatephorus cucumeris (Rhizoctonia solani – anam.), e) prašná strupovitost bramboru - Spongospora subterranea, f) stříbřitost slupky bramboru - Helminthosporium solani, g) zebra chip - Candidatus Liberibacter solanacearum a h) háďátko hlízové - Ditylenchus destructor. 4. Sadbové brambory nesmějí být uváděny do oběhu, pokud byly ošetřeny prostředky, které zabraňují klíčení. Část VI Návěska Oddíl 1 Úřední návěska sadby brambor kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál s připojeným rostlinolékařským pasem obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. triviální a botanický název druhu 4. název odrůdy 5. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“ 6. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu, případně třída 7. číslo partie 8. hmotnost v jednom balení 9. velikostní třídění 10. měsíc a rok uzavření 11. označení země výroby 12. číslo návěsky 13. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj) 14. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 15. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Oddíl 2 Úřední návěska sadby brambor kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál s připojeným rostlinolékařským pasem obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. triviální a botanický název druhu 4. název odrůdy 5. kategorie, generace 6. číslo partie 7. hmotnost v jednom balení 8. velikostní třídění 9. měsíc a rok uzavření 10. označení země výroby 11. číslo návěsky 12. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj) 13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Část VII Malé balení Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení sadby brambor Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu v jednom malém balení je 10 kg (bez aditiv). Oddíl 2 Označování malého balení Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení sadby brambor kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení „Malé balení“ 2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka 3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 4. číslo partie 5. triviální a botanický název druhu 6. název odrůdy 7. kategorie, generace, případně třída 8. hmotnost v jednom balení 9. velikostní třídění 10. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 11. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu 12. údaje požadované podle zvláštního právního předpisu 6) pro rostlinolékařský pas Příloha č. 8 Požadavky na množitelské porosty a osivo zelenin Část I Přehled druhů Tabulka 1 Český název| Latinský název ---|--- Artyčok| Cynara cardunculus L. \\- skupina Artyčok Bob zahradní| Vicia faba L. Brokolice| Brassica oleracea L. \\- skupina Brokolice (květáková a výhonková) Celer bulvový Celer řapíkatý| Apium graveolens L. \\- skupina Celer bulvový \\- skupina Celer řapíkatý Cibule,Echalion| Allium cepa L. \\- skupina Cepa Cibule sečka| Allium fistulosum L. Čekanka hlávková Čekanka pro puky Čekanka kořenová| Cichorium intybus L. \\- skupina Čekanka listová \\- skupina Čekanka pro puky \\- skupina Čekanka průmyslová Černý kořen| Scorzonera hispanica L. Česnek| Allium sativum L. Endivie| Cichorium endivia L. Fazol obecný keříčkový Fazol obecný pnoucí| Phaseolus vulgaris L. \\- skupina Fazol obecný keříčkový \\- skupina Fazol obecný pnoucí Fazol šarlatový| Phaseolus coccineus L. Fenykl| Foeniculum vulgare Mill. \\- skupina Azoricum Hrách dřeňový Hrách kulatosemenný Hrách cukrový| Pisum sativum L. \\- skupina Hrách dřeňový \\- skupina Hrách kulatosemenný \\- skupina Hrách cukrový Chilli| Capsicum annuum L. Chřest| Asparagus officinalis L. Kadeřávek| Brassica oleracea L. \\- skupina Kadeřávek Kapusta hlávková| Brassica oleracea L. \\- skupina Kapusta hlávková Kapusta listová| Brassica oleracea L. \\- skupina Kapusta listová Kapusta růžičková| Brassica oleracea L. \\- skupina Kapusta růžičková Karda| Cynara cardunculus L. \\- skupina Karda Kedluben| Brassica oleracea L. \\- skupina Kedluben Kerblík| Anthriscus cerefolium (L.) Hoffm. Kozlíček polníček| Valerianella locusta (L.) Laterr. Kukuřice cukrová Kukuřice pukancová| Zea mays L. \\- skupina Kukuřice cukrová \\- skupina Kukuřice pukancová Květák| Brassica oleracea L. \\- skupina Květák Lilek vejcoplodý| Solanum melongena L. Mangold| Beta vulgaris L. \\- skupina mangold Meloun cukrový| Cucumis melo L. Meloun vodní| Citrullus lanatus (Thunb.) Matsum. et Nakai Mrkev a Mrkev krmná| Daucus carota L. Okurka salátová Okurka nakládačka| Cucumis sativus L. \\- skupina Okurka salátová \\- skupina Okurka nakládačka Paprika| Capsicum annuum L. Pažitka| Allium schoenoprasum L. Petržel kořenová Petržel listová| Petroselinum crispum (Mill.) Nyman ex A.W. Hill \\- skupina Petržel kořenová \\- skupina Petržel listová Portugalské zelí| Brassica oleracea L. \\- skupina Portugalské zelí Pór| Allium porrum L. Rajče| Solanum lycopersicum L. Reveň| Rheum rhabarbarum L. Ředkvička Ředkev| Raphanus sativus L. \\- skupina Ředkvička \\- skupina Ředkev Řepa salátová včetně „Cheltenham beet“| Beta vulgaris L. \\- skupina Řepa zeleninová Salát| Lactuca sativa L. Šalotka| Allium cepa L. – skupina Aggregatum Špenát| Spinacia oleracea L. Tykev obecná vč. cukety a patizonu| Cucurbita pepo L. Tykev velkoplodá| Cucurbita maxima Duchesne Vodnice| Brassica rapa L. \\- skupina Vodnice Zelí hlávkové bílé a Zelí hlávkové červené| Brassica oleracea L. \\- skupina Capitata Zelí pekingské| Brassica rapa L. \\- skupina Zelí pekingské Anýz vonný 1| Pimpinella anisum L. Čtyřboč (špenát novozélandský) 1| Tetragonia tetragonoides (Pall.) Kuntze Kopr vonný 1| Anethum graveolens L. Koriandr setý 1| Coriandrum sativum L. Majoránka zahradní 1| Origanum majorana L. Pastinák setý 1| Pastinaca sativa L. Řeřicha setá 1| Lepidium sativum L. Tykev fíkolistá 1| Cucurbita ficifolia Bouché Zelí čínské 1| Brassica rapa L. Všechny hybridy druhů a skupin uvedených v této tabulce 1 - Druhy neuvedené v druhovém seznamu; lze vystavit pouze posudek kvality osiva, existuje-li popis odrůdy. Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Oddíl 1 Povolené kategorie a generace Tabulka 2 Druh| Rozmnožovací materiál předstupňů| Základní RM| Certifikovaný RM| Standardní osivo ---|---|---|---|--- SE 1| SE 2| E| C| S Všechny druhy zelenin uvedené v tabulce 1 této přílohy s výjimkou čekanky kořenové| X| X| X| X| X Čekanka kořenová| X| X| X| X| Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek Tabulka 3.1a Skupina zelenin, rod, druh| Kategorie| Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány: ---|---|--- počet roků| předplodiny zeleniny rodu Brassica| SE, E, C včetně linií a hybridů| 4| rod Brassica zeleniny čeledi Apiaceae (okoličnaté)| SE, E, C| 3| čeleď Apiaceae čekanka, endivie| SE, E, C| 3| tentýž nebo jiný druh rodu Cichorium hrách a fazol| SE, E, C| 4| čeleď Fabaceae rajče| SE, E, C včetně linií a hybridů| 3| rajče řepa, mangold| SE, E, C| 5| rod Beta ředkvička, ředkev| SE, E, C| 3| rod Raphanus salát, špenát| SE, E, C| 2| tentýž nebo příbuzný botanický druh ostatní druhy zelenin| SE, E, C včetně linií a hybridů| 1| tentýž nebo příbuzný botanický druh kořeninové rostliny| SE, E, C| 3| tentýž nebo příbuzný botanický druh Tabulka 3.1b Skupina zelenin, rod, druh| První přehlídka| Druhá přehlídka ---|---|--- ve fázi sazečky všech dvouletých druhů| technologické zralosti| po vytřídění sazeček u kořenových druhů a cibule, po selekci u brukvovitých semenice všech dvouletých druhů| kvetení| chřest, lilek a rajče| technologické zralosti| kořeninové rostliny, kozlíček polníček, řeřicha setá a reveň| technologické zralosti| kvetení hrách, fazol, meloun, okurky, paprika a tykev| kvetení| technologické zralosti kukuřice cukrová a pukancová| před kvetením| kvetení ostatní jednoleté druhy| technologické zralosti| kvetení Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Pododdíl 1 Tabulka 3.2.1 Druh| SE, E| C ---|---|--- anýz, fenykl, koriandr| 500 m| 300 m od porostu jiné odrůdy téhož druhu 300 m| 100 m od planých rostlin téhož druhu brokolice, kedluben, kadeřávek, kapusta, květák, zelí, portugalské zelí| 1000 m| 600 m od zdrojů pylu, které by zvláště nebezpečně mohly ovlivnit uniformitu odrůdy - od jiné variety nebo jiné odrůdy druhu Brassica oleracea L. 500 m| 300 m od ostatních zdrojů pylu rodu Brassica náchylných k vzájemnému sprášení s pěstovaným druhem celer a petržel cibule, echalion, pažitka, pór (semenice)| 500 m| 300 m od jiné odrůdy téhož druhu čekanka, endivie| 1 000 m| 1 000 m od jiných druhů nebo poddruhů téhož rodu 600 m| 300 m od jiné odrůdy sledovaného druhu 300 m| 100 m od plané čekanky zelí pekingské, vodnice| 1 000 m| 600 m od zdrojů pylu, které by zvláště nebezpečně mohly ovlivnit uniformitu odrůdy - od sebe navzájem, od jiné odrůdy, od tuřínu, řepky a řepice kukuřice cukrová a pukancová| 500 m| 300 m od jiného prášícího zdroje kukuřice mrkev (včetně krmné)| 500 m| 300 m od kvetoucího porostu jiné odrůdy mrkve2 300 m| 100 m od mrkve lesní – mrkvouse3 okurka, meloun, tykev| 1000 m| 700m od jiné formy nebo odrůdy téhož druhu pastinák| 500 m| 300 m od jiné odrůdy téhož druhu 300 m| 100 m od kvetoucího planého pastináku paprika, chilli| 500 m| 300 m mezi odrůdami pálivými a nepálivými a mezi zeleninovými a kořeninovými 300 m| 200 m od jiné odrůdy 500 m| 300m ředkev, ředkvička| od jiné odrůdy 300 m| 100m od kvetoucí ohnice polní2) řepa, mangold| 1 000 m| 600m od odrůdy stejného poddruhu patřící k jiné skupině odrůd4 600 m| 300 m od odrůdy stejného poddruhu patřící ke stejné skupině odrůd4 1 000 m| 1 000 m od jakéhokoli zdroje pylu rodu Beta neuvedeného výše salát| 500 m| 300 m od jiné odrůdy 50 m| 50 m od kvetoucí lociky kompasové špenát| 1000 m| 600 m od jiné odrůdy hrách| izolace k zamezení mechanické příměsi během sklizně: 2 m ostatní druhy zelenin| 500 m| 300 m od zdrojů pylu, které by zvláště nebezpečně mohly ovlivnit uniformitu odrůdy 300 m| 100 m od ostatních zdrojů pylu náchylných k vzájemnému sprášení s pěstovaným druhem 2 - C – ve vzdálenosti od 250 m se mohou takové rostliny ojediněle vyskytovat. 3 - Do 50 m ojediněle, nad 50 m 10 rostlin na 10 m2. 4 - Zařazení odrůd mangoldu a řepy salátové do skupin uvádí tabulky 3.2.2 a 3.2.3. Pododdíl 2 1. každý množitelský porost zelenin a kořeninových rostlin je po celou dobu vegetace oddělen od sousedních porostů mezerou nejméně 1 m širokou, 2. od polovičních vzdáleností, jež jsou uvedeny v tabulce 3.2.1, se mohou ojediněle vyskytovat rostliny, od nichž je stanovena izolace, 3. v porostech zelenin a kořeninových rostlin se nesmí vyskytovat plevelné rostliny, od nichž tabulka 3.2.1 stanoví izolační vzdálenost k zamezení nežádoucímu opylení, 4. izolační vzdálenosti mohou být nahrazeny technickou izolací dostatečně zabraňující přenosu pylu. Pododdíl 3 Zařazení odrůd mangoldu a řepy salátové do skupin podle morfologických znaků: Beta vulgaris L. var. vulgaris, mangold: Tabulka 3.2.2 Skupina| Znaky ---|--- 1| Bílý řapík a světle zelená listová čepel, bez anthokyanového zbarvení 2| Bílý řapík a středně nebo tmavě zelená listová čepel, bez anthokyanového zbarvení 3| Zelený řapík a středně nebo tmavě zelená listová čepel, bez anthokyanového zbarvení 4| Růžový řapík a středně nebo tmavě zelená listová čepel 5| Červený řapík a listová čepel s anthokyanovým zbarvením Beta vulgaris L. var. conditiva Alef., řepa salátová: Tabulka 3.2.3 Skupina| Znaky ---|--- 1| Příčně úzce elipsovitý nebo příčně elipsovitý tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy červená nebo nachová 2| Kruhovitý nebo široce elipsovitý tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy bílá 3| Kruhovitý nebo široce eliptický tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy žlutá 4| Kruhovitý nebo široce elipsovitý tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy červená nebo nachová 5| Úzce oválný tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy červená nebo nachová 6| Úzce trojúhelníkovitý tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy červená nebo nachová Oddíl 3 Čistota druhu a čistota odrůdy 1. Porost musí mít dostatečnou odrůdovou čistotu a pravost. 2. Porost musí být prakticky prostý veškerých škodlivých organismů, které snižují užitnou hodnotu a kvalitu osiva. Část IV Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě: 1. Pozemek pro množitelský porost musí být prost všech volně rostoucích rostlin, které by mohly zapříčinit cizosprášení nebo kontaminovat množené osivo chorobami, přenosnými osivem, nebo svými semeny, těžko odstranitelnými z množeného osiva. 2. Musí být zamezeno přenosu půdních patogenů na sklizené osivo. 3. Množitelský porost musí být přehlédnut ve vhodné fázi nebo fázích vývoje nejméně jednou. 4. Požadavky na izolační vzdálenosti – minimální vzdálenosti od všech zdrojů nežádoucího pylu a chorob přenosných osivem (včetně virových chorob přenosných osivem a divoce rostoucích rostlin, které mohou být zdrojem chorob): Druh| Minimální vzdálenost5’ 6 ---|--- SE, E| C druhy rodů Beta a Brassica – od zdrojů cizího pylu, který může způsobit značné zhoršení odrůdy| 1 000 m| 600 m druhy rodů Beta a Brassica – od ostatních zdrojů cizího pylu ovlivňujícího odrůdu| 500 m| 300 m všechny ostatní cizosprašné druhy - od zdrojů cizího pylu, který může způsobit značné zhoršení odrůdy| 500 m| 300 m všechny ostatní cizosprašné druhy - od ostatních zdrojů cizího pylu ovlivňujícího odrůdu| 300 m| 100 m 5 - Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení a proti přenosu chorob přenosných osivem. 6 - Uvedené vzdálenosti se vztahují na ostatní množitelské porosty a na běžné pěstební porosty kvetoucí ve stejné době jako sledovaný množitelský porost. 5. Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou. 6. Porost musí mít požadovanou odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu. 7. Osivo používané k množení musí být v rámci možností bez škůdců a chorob. Zdravotní stav osiva je kontrolován před setím a v případě potřeby je osivo namořeno. 8. Výskyt chorob přenosných osivem musí být v porostu na co nejnižší úrovni. Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu Tabulka 5.1 Druh| Zkoušky ---|--- čistota osiva v %| příměs jiných rostlinných druhů| sítové třídění| Vlhkost| HTS / HMKS| klíčivost| jednoklíčkovost| konduktivita| Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v % 7| Biochemická zkouška životaschopnosti| Fluorescenční zkouška – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy| mikroreliéfová zkouška – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy| elektroforéza – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy| stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou| zkoušky zdravotního stavu| zjišťování přítomnosti živočišných škůdců Zeleninové druhy| ■| ■| | #| #| ■| | | | | | | | # 9| x 8| ■ 7 - jen u polyploidních odrůd 8 - zkouška zdravotního stavu se provádí u fazolu a salátu a dále u druhů, u kterých je laboratorní ověření výskytu RNŠO v osivu vyžadováno zvolenou variantou opatření k zamezení výskytu těchto RNŠO uvedených v tabulce 5.3.2 v této příloze 9 - platí pro hybridní odrůdy Vysvětlivky: ■| zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení ---|--- 0kB| zkouška se neprovádí x| zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv #| zkoušku lze provést na žádost dodavatele Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva Pododdíl 1 Tabulka 5.2 Druh| Kategorie osiva| Vlhkost nejvýše % 10| Klíčivost nejméně %| Čistota nejméně % 12| Příměs semen jiných rostlinných druhů %| Hmotnost laboratorního vzorku v gramech ---|---|---|---|---|---|--- 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7 artyčok, karda| SE,E C,S| 10,0| 65| 96,0| 0,5| 900 bob zahradní| SE,E C,S| 16,0| 80| 98,0| 0,1| 1000 brokolice, kadeřávek| SE,E C,S| 10,0| 75| 97,0| 1,0| 100 celer| SE,E C,S| 13,0| 70| 97,0| 1,0| 25 cibule, šalotka, echalion| SE,E C,S| 13,0| 70| 97,0| 0,5| 80 cibule sečka| SE,E C,S| 13,0| 65| 97,0| 0,5| 50 čekanka kořenová| SE,E C| 14,0| 80| 97,0| 1,0| 50 čekanka pro puky, čekanka hlávková| SE,E C,S| 14,0| 65| 95,0| 1,5| 50 černý kořen| SE,E C,S| 13,0| 70| 95,0| 1,0| 300 česnek| SE,E C,S| 13,0| 65| 97,0| 0,5| 20 endivie| SE,E C,S| 13,0| 65| 95,0| 1,0| 40 fazol obecný| SE,E C,S| 16,0| 75| 98,0| 0,1| 1000 fazol šarlatový| SE,E C,S| 16,0| 80| 98,0| 0,1| 1000 fenykl| SE,E C,S| 12,0| 70| 96,0| 1,0| 180 hrách| SE,E C,S| 16,0| 80| 98,0| 0,1| 1000 chřest| SE,E C,S| 13,0| 70| 96,0| 0,5| 1000 kapusta, kedluben, zelí hlávkové, portugalské zelí| SE,E C,S| 10,0| 75| 97,0| 1,0| 100 zelí pekingské| SE,E C,S| 10,0| 75| 97,0| 1,0| 70 kerblík| SE,E C,S| 13,0| 70| 96,0| 1,0| 60 kozlíček polníček| SE,E C,S| 13,0| 65| 95,0| 1,0| 70 kukuřice cukrová a pukancová| SE,E C,S| 14,0| 85 13| 98,0| 0,1| 1000 květák| SE,E C,S| 10,0| 70| 97,0| 1,0| 100 lilek vejcoplodý| SE,E C,S| 12,0| 65| 96,0| 0,5| 150 mangold| SE,E C,S| 15,0| 70| 97,0| 0,5| 500 meloun vodní| SE,E C,S| 13,0| 75| 98,0| 0,1| 1000 meloun cukrový| SE,E C,S| 13,0| 75| 98,0| 0,1| 150 mrkev a mrkev krmná| SE,E C,S| 13,0| 65| 95,0| 1,0| 30 okurka| SE,E C,S| 13,0| 80| 98,0| 0,1| 150 paprika, chilli| SE,E C,S| 13,0| 65| 97,0| 0,5| 150 pažitka| SE,E C,S| 13,0| 65| 97,0| 0,5| 30 petržel| SE,E C,S| 13,0| 65| 97,0| 1,0| 40 pór| SE,E C,S| 13,0| 65| 97,0| 0,5| 70 rajče| SE,E C,S| 13,0| 75| 97,0| 0,5| 20 reveň| SE,E C,S| 13,0| 70| 97,0| 0,5| 450 ředkev, ředkvička| SE,E C,S| 10,0| 70| 97,0| 1,0| 300 řepa salátová včetně „Cheltenham beet“| SE,E C,S| 15,0| 70| 97,0| 0,5| 500 salát| SE,E C,S| 13,0| 75| 95,0| 0,5| 30 špenát| SE,E C,S| 13,0| 75| 97,0| 1,0| 250 tykev obecná včetně cukety a patizonu| SE,E C,S| 13,0| 75| 98,0| 0,1| 1000 tykev velkoplodá| SE,E C,S| 13,0| 80| 98,0| 0,1| 1000 vodnice| SE,E C,S| 10,0| 80| 97,0| 1,0| 70 anýz vonný | SE,E C,S| 13,0| 65| 98,0 95,0| 0,5 1,0| 70 čtyřboč (špenát novozélandský)| SE,E C,S| 13,0| 80 11| 99,0 97,0| 0,5 1,0| 1000 kopr vonný| SE,E C,S| 13,0| 55| 97,0 95,0| 0,5 1,0| 40 koriandr setý| SE,E C,S| 13,0| 70| 99,0 97,0| 0,5 1,0| 400 majoránka zahradní| SE,E C,S| 13,0| 60| 96,0 93,0| 0,5 1,0| 25 pastinák setý| SE,E C,S| 13,0| 70| 97,0 95,0| 0,5 1,0| 100 řeřicha setá| SE,E C,S| 13,0| 80| 98,0 96,0| 0,5 1,0| 60 tykev fíkolistá| SE,E C,S| 13,0| 75| 98,0| 0,1| 350 zelí čínské| SE,E C,S| 13,0| 75| 98,0 97,0| 0,5 1,0| 70 10 -Vlhkost osiva zelenin se stanovuje pouze na vyžádání. 11 - Průměrný počet klíčenců na 100 plodů. 12 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu. 13 - U super sladkých typů kukuřice cukrové je požadovaná minimální klíčivost snížena na 80 %. Úřední návěska nebo návěska dodavatele musí v takovém případě obsahovat text „Klíčivost nejméně 80 %“. Pododdíl 2 1. odrůdová čistota a pravost u kategorií certifikovaný rozmnožovací materiál a standardní osivo je následně kontrolována ve vegetačních zkouškách, 2. mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3. Oddíl 3 Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů Pododdíl 1 Tabulka 5.3.1 Druh| RNŠO nebo příznaky, které způsobuje| Prahové hodnoty pro osivo kategorií SE, E, C, S ---|---|--- Rajče| Clavibacter michiganensis ssp. michiganensis (Smith) Davis et al.| 0 % Xanthomonas euvesicatoria Jones et al| 0 % Xanthomonas gardneri (ex Šutič 1957) Jones et al| 0 % Xanthomonas perforans Jones et al.| 0 % Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al.| 0 % Pepino mosaic virus| 0 % Potato spindle tuber viroid| 0 % Fazol obecný| Xanthomonas axonopodis pv. phaseoli (Smith) Vauterin et al.| 0 % Xanthomonas fuscans subsp. fuscans Schaad et al.| 0 % Acanthoscelides obtectus (Say)| 0 % Fazol šarlatový| Acanthoscelides obtectus (Say)| 0 % Paprika, chilli| Xanthomonas euvesicatoria Jones et al.| 0 % Xanthomonas gardneri (ex Šutič 1957) Jones et al| 0 % Xanthomonas perforans Jones et al.| 0 % Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al.| 0 % Potato spindle tuber viroid| 0 % Hrách| Bruchus pisorum (Linnaeus)| 0 % Bob zahradní| Bruchus rufimanus Boheman| 0 % Cibule, echalion, šalotka, pór| Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev| 0 % Druh| Škodlivý organismus| Nejvyšší povolený výskyt pro kategorie SE, E, C, S Fazol obecný| Glomerella cingulata f. sp. phaseoli Kimati| 1 % Salát| Botrytis spp.| 10 % Virus salátové mozaiky| 1 % Luskové zeleniny| Acanthoscelides obtectus Say Bruchus affinis Frölich Bruchus atomarius (Linnaerus) Bruchus pisorum (Linnaerus) Bruchus rufimanus Boheman| 0 % Výskyt RNŠO na osivu zeleniny nesmí, alespoň na základě vizuálního posouzení, překračovat prahové hodnoty vymezené v tabulce 5.3.1. Pododdíl 2 Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO na osivu zelenin přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5): Tabulka 5.3.2 Druh| RNŠO| Opatření k RNŠO a limitům uvedeným v tab. 5.3.1 ---|---|--- Rajče| Xanthomonas euvesicatoria Jones et al. Xanthomonas gardneri (ex Šutič) Jones et al. Xanthomonas perforans Jones et al. Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al.| a) osivo je získáno vhodnou kyselou extrakcí a b) osivo pochází z oblastí, o nichž je známo, že jsou prosté daného RNŠO, nebo c) i) při vizuálních prohlídkách během ukončeného vegetačního období na stanovišti produkce ve vhodných termínech pro zjištění škodlivého organismu nebyly zjištěny příznaky choroby způsobované daným RNŠO. nebo ii) osivo bylo podrobeno úřednímu testování reprezentativního vzorku na daný RNŠO s použitím vhodných metod, bez ohledu na to, zda předcházelo vhodné ošetření, a na základě těchto testů bylo shledáno prostým daného RNŠO. Clavibacter michiganensis ssp. Michiganensis (Smith) Davis et al.| a) osivo bylo získáno vhodnou metodou kyselé extrakce či obdobnou metodou a b) i) osivo pochází z oblastí, o nichž je známo, že jsou prosté organismu Clavibacter michiganensis ssp. michiganensis (Smith) Davis et al., nebo ii) při vizuálních prohlídkách během ukončeného vegetačního období na stanovišti produkce ve vhodných termínech pro zjištění škodlivého organismu nebyly zjištěny příznaky choroby způsobované organismem Clavibacter michiganensis ssp. michiganensis (Smith) Davis et al. nebo iii) osivo bylo podrobeno úřednímu testování na organismus Clavibacter michiganensis ssp. michiganensis (Smith) Davis et al. na reprezentativním vzorku a s použitím vhodných metod a při těchto testech bylo shledáno prostým škodlivého organismu. Pepino mosaic virus| a) osivo bylo získáno vhodnou metodou kyselé extrakce či obdobnou metodou a: b) i) osivo pochází z oblastí, kde není znám výskyt organismu Pepino mosaic virus, nebo ii) na rostlinách na místě produkce nebyly během celého vegetačního období pozorovány žádné příznaky chorob způsobovaných organismem Pepino mosaic virus nebo iii) osivo bylo podrobeno úřednímu testování na organismus Pepino mosaic virus na reprezentativním vzorku a s použitím vhodných metod a při těchto testech bylo shledáno prostým škodlivého organismu Potato spindle tuber viroid| a) i) osivo pochází z oblastí, kde není znám výskyt organismu Potato spindle tuber viroid, nebo ii) na rostlinách na místě produkce nebyly během celého vegetačního období pozorovány žádné příznaky chorob způsobovaných organismem Potato spindle tuber viroid nebo iii) osivo bylo podrobeno úřednímu testování na organismus Potato spindle tuber viroid na reprezentativním vzorku a s použitím vhodných metod a při těchto testech bylo shledáno prostým škodlivého organismu. Fazol obecný| Xanthomonas axonopodis pv. phaseoli (Smith) Vauterin et al. Xanthomonas fuscans subsp. fuscans Schaad et al.| a) osivo pochází z oblastí, o nichž je známo, že jsou prosté daného RNŠO, nebo b) porost, ze kterého bylo osivo získáno, byl vizuálně prohlédnut ve vhodných termínech během vegetačního období a shledán prostým daného RNŠO nebo c) byl otestován reprezentativní vzorek osiva a shledán při těchto testech prostým daného RNŠO. Acanthoscelides obtectus (Say)| a) reprezentativní vzorek osiva byl podroben vizuální prohlídce v nejvhodnějším termínu pro zjištění škodlivého organismu, což může být po vhodném ošetření, a b) osivo bylo shledáno prostým organismu Acanthoscelides obtectus (Say). Paprika, chilli| Xanthomonas euvesicatoria Jones et al. Xanthomonas gardneri (ex Šutič) Jones et al. Xanthomonas perforans Jones et al. Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al.| a) osivo pochází z oblastí, o nichž je známo, že jsou prosté daného RNŠO, nebo b) při vizuálních prohlídkách během ukončeného vegetačního období na stanovišti produkce ve vhodných termínech pro zjištění škodlivého organismu nebyly zjištěny příznaky choroby způsobované daným RNŠO; nebo c) osivo bylo podrobeno úřednímu testování reprezentativního vzorku na daný RNŠO s použitím vhodných metod, bez ohledu na to, zda předcházelo vhodné ošetření, a na základě těchto testů bylo shledáno prostým daného RNŠO. Potato spindle tuber viroid| a) i) osivo pochází z oblastí, kde není znám výskyt organismu Potato spindle tuber viroid, nebo ii) na rostlinách na místě produkce nebyly během celého vegetačního období pozorovány žádné příznaky chorob způsobovaných organismem Potato spindle tuber viroid nebo iii) osivo bylo podrobeno úřednímu testování na organismus Potato spindle tuber viroid na reprezentativním vzorku a s použitím vhodných metod a při těchto testech bylo shledáno prostým škodlivého organismu. Fazol šarlatový| Acanthoscelides obtectus (Say)| a) reprezentativní vzorek osiva byl podroben vizuální prohlídce v nejvhodnějším termínu pro zjištění škodlivého organismu, což může být po vhodném ošetření, a b) osivo bylo shledáno prostým daného RNŠO. Hrách| Bruchus pisorum (L.) Bob zahradní| Bruchus rufimanus L. Cibule, echalion, šalotka, pór| Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev| a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev nebo b) sklizené osivo bylo po laboratorních testech na reprezentativním vzorku shledáno prostým organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev nebo c) rozmnožovací materiál byl podroben vhodnému chemickému nebo fyzikálnímu ošetření proti organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev a po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku bylo osivo shledáno prostým tohoto škodlivého organismu. Část VI Návěska Oddíl 1 Úřední návěska osiva zelenin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu 4. název odrůdy 5. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“ 6. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu 7. číslo partie 8. hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“ 10. označení země výroby 11. číslo návěsky 12. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj) 13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu 15. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5) stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas Oddíl 2 Úřední návěska osiva zelenin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název druhu 4. název odrůdy 5. u hybridních odrůd nebo inbredních linií: a) pro základní osivo, u něhož hybrid nebo inbrední linie, ke které základní osivo patří, jsou zapsány ve společném katalogu - název komponentu, pod kterým byl úředně povolen, s odkazem na výslednou odrůdu nebo bez něj, doplněný v případě hybridu nebo množitelské linie, které jsou určeny výhradně k použití jako komponenty pro výsledné odrůdy, slovem „komponent“, b) pro základní osivo v ostatních případech - název komponentu, ke kterému základní osivo patří a který může být vyznačen kódem, s odkazem na výslednou odrůdu, s uvedením jeho funkce (otcovský nebo mateřský komponent) nebo bez něj a doplněný slovem „komponent“, c) pro certifikované osivo – název odrůdy, ke které osivo patří, doplněný slovem „hybrid“ 6. kategorie 7. číslo partie 8. hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“ 10. označení země výroby 11. číslo návěsky 12. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj) 13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu 15. přezkoušeno (měsíc a rok) v případě, že byla přezkoušena alespoň klíčivost 16. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5) stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas Oddíl 3 Návěska dodavatele nebo nápis na balení osiva zelenin kategorie standardní osivo obsahuje následující údaje: 1. označení „Pravidla a normy EU“ 2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka 3. hospodářský rok uzavření nebo posledního zkoušení klíčivosti, lze uvést konec hospodářského roku 4. název druhu 5. název odrůdy 6. kategorie 7. číslo partie 8. hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 9. spotřebujte do (měsíc a rok), lze uvést konec hospodářského roku 10. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 11. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu 12. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5) stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas Část VII Malé balení Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva zelenin Tabulka 7.1 Druhy| Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv) v kg ---|--- 1.| luskové zeleniny| 5,0 2.| cibule, echalion, kerblík, chřest, mangold, řepa salátová, vodnice, meloun vodní, tykev velkoplodá, tykev obecná, mrkev, ředkev, ředkvička, černý kořen, špenát, kozlíček polníček| 0,5 3.| ostatní druhy| 0,1 Oddíl 2 Označování malého balení Pododdíl 1 Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva zelenin kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení „Malé balení“ 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka 4. hospodářský rok uzavření nebo posledního zkoušení klíčivosti, lze uvést konec hospodářského roku 5. název druhu 6. název odrůdy 7. kategorie 8. číslo partie 9. čistá nebo hrubá hmotnost nebo počet semen, v případě, že je uvedena hmotnost a byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva nebo klubíček a celkovou hmotností 10. slova „spotřebujte do ... (měsíc a rok)“, lze uvést konec hospodářského roku 11. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 12. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Pododdíl 2 Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva zelenin kategorie standardní osivo obsahuje následující údaje: 1. označení „Malé balení“ 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka 4. hospodářský rok uzavření nebo posledního zkoušení klíčivosti, lze uvést konec hospodářského roku 5. název druhu 6. název odrůdy 7. kategorie 8. číslo partie 9. čistá nebo hrubá hmotnost nebo počet semen, v případě, že je uvedena hmotnost a byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva nebo klubíček a celkovou hmotností 10. slova „spotřebujte do ... (měsíc a rok)“, lze uvést konec hospodářského roku 11. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 12. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu. Pododdíl 3 Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva směsi standardních osiv odrůd jednoho druhu zeleniny obsahuje následující údaje: 1. označení „Malé balení“ 2. označení „Pravidla a normy EU“ 3. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka 4. rok uzavření vyjádřený slovy: „uzavřeno v roce ... (rok)“ nebo rok posledního odběru vzorků pro účely poslední zkoušky klíčivosti vyjádřený slovy: „vzorkováno v roce ... (rok)“ 5. slova „směs odrůd ... (název druhu)“ 6. názvy odrůd a podíly jednotlivých odrůd vyjádřené čistou hmotností nebo počtem semen 7. kategorie 8. číslo partie 9. čistou nebo hrubou hmotnost nebo počet semen, v případě, že je uvedena hmotnost a byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva nebo klubíček a celkovou hmotností 10. případně slova „spotřebujte do ... (měsíc a rok)“ 11. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 12. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu. Příloha č. 9 Vzory formulářů Vzor formuláře a) žádosti o povolení uvádět do oběhu osivo úředně nezapsané odrůdy b) pro vedení evidence o vyrobené směsi - míchací protokol směsi c) žádosti o registraci osob d) oznámení o zahájení činnosti e) oznámení o ukončení činnosti f) egalizační protokol g) žádosti o povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí h) prohlášení o splnění požadavků pro udělení povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí 837kB 343kB 327kB 289kB 266kB 255kB 406kB 270kB Příloha č. 10 Vzory dokladů vydávaných pověřenou osobou a Ústavem Vzor dokladu vydávaného pověřenou osobou: Uznávací list na osivo Vzor dokladu vydávaného Ústavem: Prohlášení o osivu s neukončenou certifikací 445kB 339kB Příloha č. 11 k vyhlášce č. 129/2012 Sb. Náležitosti čísla množitelského porostu, čísla partie rozmnožovacího materiálu a používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy a způsob přidělení registračního čísla směsi 1. Náležitosti čísla množitelského porostumnožitelského porostu a) Číslo množitelského porostumnožitelského porostu se tvoří následujícím způsobem: i. ze čtyřmístného registračního nebo evidenčního čísla dodavateledodavatele, ii. z pětimístného pořadového čísla porostu, jehož první číslo je označení regionálního oddělení Ústavu, ve kterém bude podána žádost. Vzor: 3867-00657 --- b) tabulka číselných řad pořadových čísel porostů Tabulka 1 Registrační nebo evidenční číslo dodavatele| Pořadové číslo porostu| Porost ---|---|--- od| do RRRR| X0001| X0100| porosty založené z rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůdodrůd RRRR| X0101| X0200| porosty uchovávaných odrůduchovávaných odrůd RRRR| X0201| X0500| porosty založené pro ekologické zemědělství RRRR| X0501| X0600| porosty založené na základě prohlášení šlechtitele o původu rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu RRRR| X0601| X8000| porosty rozmnožovacího materiálu předstupňůrozmnožovacího materiálu předstupňů, základního a certifikovaného osivaosiva RRRR| 90001| a dále| porosty standardního osivastandardního osiva (k uznávacímu řízeníuznávacímu řízení se nepřihlašují) RRRR - čtyřmístné registrační nebo evidenční číslo dodavateledodavatele. X - číslo regionálního oddělení Ústavu, kde bude porost přihlášen. Seznam je každoročně zveřejňován ve Věstníku Ústavu. c) Použití číselných řad v daném rozmezí je pro žadatele libovolné, popřípadě může být odvislé od dohody s regionálním oddělením Ústavu, kde je žádost podávána. Je nepřípustné použít v kalendářním roce jedno číslo vícekrát. d) Množitelské porostyMnožitelské porosty se označují tabulkou s číslem množitelského porostumnožitelského porostu umístěnou na viditelném místě okraje pozemku po celou dobu vegetace. 2. Náležitosti čísla partie rozmnožovacího materiálupartie rozmnožovacího materiálu a) Číslo partie má pevnou strukturu. Základem je rok sklizně a číslo množitelského porostumnožitelského porostu (tj. registrační nebo evidenční číslo dodavateledodavatele a pořadové číslo porostu). Za lomítkem je pak pořadové číslo vyrobené partie z daného porostu. Vzor: 6-3867-00657/01 --- b) Číslování partií směsí osivosiv, osivosiv z dovozu, obchodního osivaobchodního osiva, egalizovaných partií, standardního osivastandardního osiva a sazenic zeleninysazenic zeleniny: Tabulka 2 Registrační nebo evidenční číslo dodavatele| číselné rozmezí| typ osiva ---|---|--- od| do RRRR| X8001| X8400| registrační čísla směsí k použití jako pícnina RRRR| X8401| X8800| registrační čísla směsí osiv, které nejsou určeny k použití jako pícnina RRRR| X8801| X8900| registrační čísla směsí obilnin, standardních osiv zelenin, směsí osiv k ochraně přirozeného prostředí, případně směsí osiv pro ekologické zemědělství RRRR| X8901| X9000| čísla partií obchodního osiva, případně partií osiv jinde neuvedených RRRR| X9001| X9800| čísla partií osiva z dovozu v kalendářním roce RRRR| X9801| X9999| čísla egalizovaných partií osiv, které prošly uznávacím řízením RRRR| 90001| 95000| čísla partií standardních osiv RRRR| 95001| a dále| čísla partií sazenic zelenin X - číslo regionálního oddělení Ústavu, kde bylo osivoosivo vzorkováno nebo kde je sídlo dovozce, v případě směsí číslo regionálního oddělení Ústavu, kde je směs registrována. Seznam je každoročně zveřejňován ve věstníku Ústavu. c) Uskladněné partie a jejich části se označují partiovými štítky; obdobným způsobem musí být označené i jiné obaly umístěné v prostorách, kde je skladován rozmnožovací materiálrozmnožovací materiál. 3. Používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy Tabulka 3 Skupina druhů| Výměra (počet)| Hmotnost (počet)| Počet desetinných míst ---|---|---|--- zemědělské druhy (kromě brambor) sazečky brambory| ha| kg| ha – 0,00 kg – 0,000 t – 0,000 ha| kg/ks 1 ha| t zeleninové druhy sazečky| a| kg| a – 0,00 kg – 0,000 a| kg/ks 1 a| ks ks| g 1 \\- počet bude používán k odhadu výnosu 4. Způsob přidělení registračního čísla směsi osivosiv a) Registrační číslo směsi se skládá z i. označení roku přidělení registračního čísla ii. čtyřmístného registračního nebo evidenčního čísla dodavateledodavatele, iii. pětimístného pořadového čísla porostu, jehož první číslo je označení regionálního oddělení Ústavu, ve kterém bude podána žádost. Vzor: 6 – 3867 – 08199 --- b) Ústav přidělí každé ohlášené směsi osivosiv registrační číslo v rozmezí uvedeném v tabulce 4. Registrační číslo směsi je základem čísla partie směsi osivosiv následně vyrobené. Způsob vytvoření čísla partie je popsán v bodě 2. Tabulka 4 Registrační nebo evidenční číslo dodavatele| číselné rozmezí| typ směsi ---|---|--- od| do RRRR| X8001| X8400| registrační čísla směsí k použití jako pícnina RRRR| X8401| X8800| registrační čísla směsí, které nejsou určeny k použití jako pícnina RRRR| X8801| X8900| registrační čísla směsí obilnin, standardních osivstandardních osiv zeleniny, směsí osivosiv k ochraně přirozeného prostředí X - číslo regionálního oddělení Ústavu, kde bylo osivoosivo vzorkováno nebo kde je sídlo dovozce, v případě směsí - číslo regionálního oddělení Ústavu, kde je směs registrována. Seznam je každoročně zveřejňován ve věstníku Ústavu. Příloha č. 12 k vyhlášce č. 129/2012 Sb. Výčet skladištních škůdců Český název| Vědecký název ---|--- Červotoč spížní| Stegobium paniceum (Linnaeus) Červotoč tabákový| Lasioderma serricorne (Fabriscius) Čtverorožec obilní| Gnathocerus cornutus (Fabriscius) Kornatec nejmenší| Lophocateres pusillus (Klug) Kornatec skladištní| Tenebroides mauritanicus Linnaeus Korovník| Prostephanus truncatus (Horn) Korovník obilní| Rhizopertha dominica (Fabriscius) Kožojed| Dermestes peruvianus Castelnau Kožojed obecný| Dermestes lardarius (Linnaeus) Kožojed skvrnitý| Attagenus pellio (Linnaeus) Kožojed šedý| Dermestes maculatus DeGeer Kožojed temný| Attagenus unicolor (Brahm) Lesák rýžový| Cryptolestes pusillus (Schönherr) Lesák| Oryzaephilus mercator (Fauvel) Lesák bludný| Ahasverus advena (Waltl) Lesák moučný| Cryptolestes ferrugineus (Stephens) Lesák skladištní| Oryzaephilus surinamensis (Linnaeus) Lesknáček fíkový| Carpophilus hemipterus (Linnaeus) Lesknáček obilní| Carpophilus dimidiatus (Fabriscius) Pilous černý| Sitophilus granarius Linnaeus Pilous kukuřičný| Sitophilus zeamais (Motschulsky) Pilous rýžový| Sitophilus oryzae (Linnaeus) Potemník evropský| Tribolium madens (Charpentier) Potemník hnědý| Tribolium casteneum (Herbst) Potemník moučný| Tenebrio molitor (Linnaeus) Potemník ničivý| Tribolium destructor (Uyttenboogaart) Potemník rýžový| Latheticus oryzae Waterhouse Potemník skladištní| Tribolium confosum (Jaqudin Du Duval) Potemník stájový| Alphitobius diaperinus (Panzer) Rušník obilní| Trogoderma granarium (Everts) Rušník semenový| Reesa vespulae (Milliron) Rušník skladištní| Trogoderma variabille Ballion Vrtavec australský| Ptinus tectus Boieldieu Vrtavec plstnatý| Niptus hololeucus (Faldermann) Vrtavec průsvitný| Gibbum psylloides (Czenpinski) Vrtavec zhoubný| Ptinus fur (Linnaeus) Zrnokaz bobový| Bruchus rufimanus (Gyllenhal) Zrnokaz fazolový| Acanthoscelides obtectus (Say) Zrnokaz hrachový| Bruchus pisorum (Linnaeus) | Palorus ratzeburgi (Wissmann) | Typhaea stercorea (Linnaeus) Makadlovka obilná| Sitotroga cereallela (Olivier) Makadlovka semenová| Hofmannophila peudospretella (Stainton) Makadlovka škrobová| Endrosis sarcitrella (Linnaeus) Mol obilní| Nemapogon granellus (Linnaeus) Zavíječ datlový| Cadra cautella (Walher) Zavíječ domácí| Pyralis farinalis (Linnaeus) Zavíječ moučný| Ephestia kuehniella (Zeller) Zavíječ paprikový| Plodia interpunctella (Hübner) Zavíječ rýžový| Corcyra cephalonica (Stainton) Zavíječ skladištní| Ephestia elutella (Hübner) Skladokaz moučný1| Acarus siro (Linnaeus) Peříčkovec zhoubný1| Lepidoglyphus destructor (Schrank) Roztoč zhoubný1| Tyrophagus putrescentiae (Linnaeus) 1 \\- OsivoOsivo smí obsahovat živé roztoče za předpokladu, že je v osivuosivu zjištěn rovněž roztoč dravý (například Cheyletus eruditus Schrank), a to v poměru ne větším než 100 škodlivých roztočů na jednoho roztoče dravého. Příloha č. 13 Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti 1. Druhy, jejichž osivo je možné uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti a zkoušky, které musí být před uvedením do oběhu provedeny Druhy, jejichž osivo je možné uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti a zkoušky, které musí být před uvedením do oběhu provedeny, jsou uvedeny v tabulce 1. V případě použití nemořeného osiva musí být provedeny i zkoušky zdravotního stavu rozmnožovacího materiálu. 2. Požadavky na vlastnosti osiva Osivo druhů uvedených v tabulce 1 musí, s výjimkou klíčivosti, splňovat požadavky na vlastnosti stanovené pro tyto druhy v přílohách číslo 1, 2, 3 a 5. Tabulka 1 Druh| Zkoušky ---|--- čistota osiva v %| příměs jiných rostlinných druhů| sítové třídění| vlhkost| HTS / HMKS| klíčivost| jednoklíčkovost| konduktivita| Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v %| Biochemická zkouška životaschopnosti| Fluorescenční zkouška – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy| mikroreliéfová zkouška – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy| elektroforéza – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy| stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou| zkoušky zdravotního stavu| zjišťování přítomnosti živočišných škůdců Zemědělské druhy| Ječmen – kategorie SE, E| ■| ■| #| ■| #| ▲| | | | #| | | #| | x| ■ Ječmen – kategorie C| ■| ■| ■| ■| #| ▲| | | | #| | | #| | x| ■ Pšenice – kategorie SE, E| ■| ■| #| ■| #| ▲| | | | #| | | #| | x| ■ Pšenice – kategorie C| ■| ■| ■| ■| #| ▲| | | | #| | | #| | x| ■ Žito| ■| ■| #| ■| #| ▲| | | | #| | | | | x| ■ Tritikale| ■| ■| #| ■| #| ▲| | | | #| | | #| | x| ■ Oves| ■| ■| #| ■| #| ▲| | | | #| ■1| | #| | #| ■ Řepka ozimá| ■| ■| | ■| #| ▲| | | | | | #| | | #| ■ Druhy jetelovin a trav vysévaných v roce sklizně| ■| ■| | ■| #| ▲| | | | | | | | | #| ■ 1 - neplatí pro oves nahý ■| zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení ---|--- x| zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv #| zkoušku lze provést na žádost dodavatele ▲| zkouška se provádí, ale při uvedení do oběhu není dokončena Příloha č. 14 k vyhlášce č. 129/2012 Sb. POŽADOVANÉ VLASTNOSTI SAZENIC ZELENINY Část 1. Přehled druhů Tabulka 1 Český název| Latinský název ---|--- Artyčok| Cynara cardunculus L. \\- skupina Artyčok Bob zahradní| Vicia faba L. Brokolice| Brassica oleracea L. \\- skupina Brokolice (květáková a výhonková) | Apium graveolens L. Celer bulvový| \\- skupina Celer bulvový Celer řapíkatý| \\- skupina Celer řapíkatý Cibule, Echalion| Allium cepa L. \\- skupina Cepa Cibule sečka| Allium fistulosum L. | Cichorium intybus L. Čekanka hlávková| \\- skupina Čekanka listová Čekanka pro puky| \\- skupina Čekanka pro puky Čekanka kořenová| \\- skupina Čekanka průmyslová Černý kořen| Scorzonera hispanica L. Česnek| Allium sativum L. Endivie| Cichorium endivia L. | Phaseolus vulgaris L. Fazol obecný keříčkový| \\- skupina Fazol obecný keříčkový Fazol obecný pnoucí| \\- skupina Fazol obecný pnoucí Fazol šarlatový| Phaseolus coccineus L. Fenykl| Foeniculum vulgare Mill. \\- skupina Azoricum | Pisum sativum L. Hrách dřeňový| \\- skupina Hrách dřeňový Hrách kulatosemenný| \\- skupina Hrách kulatosemenný Hrách cukrový| \\- skupina Hrách cukrový Chilli| Capsicum annum L. Chřest| Asparagus officinalis L. Kadeřávek| Brassica oleracea L. \\- skupina Kadeřávek Kapusta hlávková| Brassica oleracea L. \\- skupina Kapusta hlávková Kapusta listová| Brassica oleracea L. \\- skupina Kapusta listová Kapusta růžičková| Brassica oleracea L. \\- skupina Kapusta růžičková Karda| Cynara cardunculus L. \\- skupina Karda Kedluben| Brassica oleracea L. \\- skupina Kedluben Kerblík| Anthriscus cerefolium (L.) Hoffm. Kozlíček polníček| Valerianella locusta (L.) Laterr. | Zea mays L. Kukuřice cukrová| \\- skupina Kukuřice cukrová Kukuřice pukancová| \\- skupina Kukuřice pukancová Květák| Brassica oleracea L. \\- skupina Květák Lilek vejcoplodý| Solanum melongena L. Mangold| Beta vulgaris L. \\- skupina mangold Meloun cukrový| Cucumis melo L. Meloun vodní| Citrullus lanatus (Thunb.) Matsum. et Nakai Mrkev a Mrkev krmná| Daucus carota L. | Cucumis sativus L. Okurka salátová| \\- skupina Okurka salátová Okurka nakládačka| \\- skupina Okurka nakládačka Paprika| Capsicum annuum L. Pažitka| Allium schoenoprasum L. | Petroselinum crispum (Mill.) Nyman ex A.W. Hill Petržel kořenová| \\- skupina Petržel kořenová Petržel listová| \\- skupina Petržel listová Portugalské zelí| Brassica oleracea L. \\- skupina Portugalské zelí Pór| Allium porrum L. Rajče| Solanum lycopersicum L. Reveň| Rheum rhabarbarum L. | Raphanus sativus L. Ředkvička| \\- skupina Ředkvička Ředkev| \\- skupina Ředkev Řepa salátová včetně „Cheltenham beet“| Beta vulgaris L. \\- skupina Řepa zeleninová Salát| Lactuca sativa L. Šalotka| Allium cepa L. \\- skupina Aggregatum Špenát| Spinacia oleracea L. Tykev obecná vč. cukety a patizonu| Cucurbita pepo L. Tykev velkoplodá| Cucurbita maxima Duchesne Vodnice| Brassica rapa L. \\- skupina Vodnice Zelí hlávkové bílé a zelí hlávkové červené| Brassica oleracea L. \\- skupina Capitata Zelí pekingské| Brassica rapa L. \\- skupina Zelí pekingské Část 2. Požadované vlastnosti sazenic zeleniny Sazenice zeleninySazenice zeleniny musí svými vlastnostmi splňovat požadavky odběratele a být dostatečně narostlé, zdravé a prosté škůdců, vyrovnané, svěží, řádně zakořeněné a s vyváženým poměrem mezi kořeny, stonky a listy. Rovněž musí vykazovat rodovou, druhovou a odrůdovou pravost a čistotu. Část 3. Kontrola dodržování kritických bodů Ústav nebo pověřená osoba kontroluje: a) dodržování postupů u všech kritických bodů uvedených v § 15 vyhlášky, b) spolehlivost metod použitých při výrobě a distribuci, c) vhodnost těchto metod k věcnému ocenění způsobu výroby a obchodu včetně evidence dokladů, d) úroveň práce prováděné personálem dodavateledodavatele. Část 4. Způsob vedení záznamů Záznamy obsahují informace o a) vypracování a uplatnění metod dohledu a kontroly, b) odběru vzorků Ústavem pro laboratorní rozbory a na vegetační zkoušky, c) prodeji a expedici sadby zeleniny, d) výskytu všech škodlivých organizmů v areálu pěstírny a o všech opatřeních, která s jejich likvidací byla učiněna. Část 5.1 Požadavky na množitelské porosty česneku a šalotky a) Minimální časový interval mezi množitelským porostemmnožitelským porostem a jakýmkoli jiným porostem téhož nebo příbuzného druhu je jeden rok. b) U každého množitelského porostumnožitelského porostu je provedena alespoň jedna přehlídka, a to ve fázi technologické zralosti porostu. c) Každý množitelský porostmnožitelský porost je po celou dobu vegetace oddělen od sousedních porostů mezerou nejméně 1 m širokou. Část 5.2 Požadavky na vlastnosti sazečky cibule, echalionu a šalotky a) Tabulka 5.2.1 Vada| Nejvyšší povolený obsah (% hmotnosti) ---|--- cibule naklíčené, poškozené a neškodné příměsi celkem| 10 z toho:| \\- cibulí napadených suchou nebo mokrou hnilobou| 3 | \\- cibulí napadených škodlivými organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie 5)| nesmí se vyskytovat cibule jiných odrůd a zřetelně odchylných typů| 2 cibule rozvité a porostlé| 5 Délka natě a kořínků| Nejvyšší povolená délka (cm) délka suché natě| 3 délka kořínků| 3 b) cibulová sadba (matky) a cibulová sazečka musí být suchá, vyzrálá a v krčku zatažená, zbavená přebytečných slupek a kořínků. c) příměs jiných odrůdodrůd a zřetelně odchylných typů v sadbě určené pro výrobu základního rozmnožovacího materiáluzákladního rozmnožovacího materiálu může být maximálně 0 %, v sadbě pro výrobu certifikovaného rozmnožovacího materiálucertifikovaného rozmnožovacího materiálu maximálně 1 %. d) Požadavky na velikostní třídění sazečky cibule a echalionu Tabulka 5.2.2 Velikostní třídění| Třídění na sítech s podélnými otvory (nejvyšší přípustný podíl cibulí mimo stanovené rozpětí v % hmotnosti) ---|--- malé| 7 až 15 mm nejvýše 20 % cibulí o velikosti od 15 do 20 mm a pod 7 mm velké| 15 až 20 mm nejvýše 20 % cibulí o velikosti od 7 do 15 mm a od 20 do 25 mm jednotné| 7 až 20 mm nejvýše 20 % cibulí o velikosti od 20 do 25 mm a pod 7 mm přičemž podíl cibulí o velikosti 7 až 15 mm minimálně 30 % hmotnosti Část 5.3 Požadavky na vlastnosti sadby česneku a) Tabulka 5.3.1 Druh| Cibule jiných odrůd a zřetelně odchylných typů maximálně v %| Cibulí rozvitých a porostlých maximálně v %| Délka suché natě maximálně v cm| Délka kořínků maximálně v cm ---|---|---|---|--- Česnek| 2| 5| 5| 3 b) Tabulka 5.3.2 | % z počtu cibulí ---|--- závadných cibulí celkem| 10 z toho:| \\- cibulí mechanicky poškozených| 8 \\- cibulí poškozených houbovými chorobami| 6 c) v sadbě česneku můžou být maximálně 3% cibulí podsadbových. Za podsadbové se považují cibule, které mají příčný průměr menší než 3,5 cm u paličáku a 3 cm u nepaličáku. Část 6. Požadavky na zdravotní stav sazenic a) Sazenice zeleninySazenice zeleniny musí být alespoň při vizuální prohlídce v místě produkce shledány prakticky prosté všech škodlivých organismů uvedených v tabulce 6. b) Výskyt regulovaných nekaranténních škodlivých organismů pro Evropskou unii (RNŠO) na sazenicích zeleninysazenicích zeleniny, které jsou uváděny na trh, nesmí alespoň při vizuální prohlídce překračovat příslušné prahové hodnoty stanovené v tabulce 6. c) Sazenice zeleninySazenice zeleniny musí být při vizuální prohlídce shledány prakticky prostými jakýchkoli jiných škodlivých organismů, které snižují použitelnost a kvalitu sazenic zeleninysazenic zeleniny, než jsou škodlivé organismy uvedené v tabulce 6. d) Škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unieúzemí Evropské unie 5) se nesmí vyskytovat. e) Sazenice, které při sklizni vykazují viditelné příznaky napadení, musí být vhodným způsobem ošetřeny nebo zlikvidovány, chemický přípravek, kterým byly sazenice ošetřeny, se uvede na návěsce nebo na průvodním dokladu. Tabulka 6 Druh| RNŠO nebo příznaky, které způsobuje| Prahové hodnoty pro výskyt na sazenicích zeleniny ---|---|--- Rajče| Clavibacter michiganensis ssp. michiganensis (Smith) Davis et al.| 0% Xanthomonas euvesicatoria Jones et al.| 0% Xanthomonas gardneri (ex Šutič 1957) Jones et al| 0% Xanthomonas perforans Jones et al.| 0% Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al.| 0% Potato spindle tuber viroid| 0% Tomato spotted wilt tospovirus| 0% Tomato yellow leaf curl virus| 0% Paprika, chilli| Xanthomonas euvesicatoria Jones et al.| 0% Xanthomonas gardneri (ex Šutič 1957) Jones et al| 0% Xanthomonas perforans Jones et al.| 0% Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al.| 0% Potato spindle tuber viroid| 0% Tomato spotted wilt tospovirus| 0% Chřest| Fusarium Link (anamorfní rod) vyjma Fusarium oxysporům f. sp. albedinis (Kill. & Maire) W.L. Gordon a Fusarium circinatum Nirenberg & O‘Donnell| 0% Helicobasidium brebissonii (Desm.) Donk| 0% Artyčok, Karda| Verticillium dahliae Kleb.| 0% Cibule, Echalion, Šalotka| Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev| 0% Stromatinia cepivora Berk.| 0% Onion yellow dwarf virus| 1% Cibule sečka| Stromatinia cepivora Berk.| 0% Pór| Stromatinia cepivora Berk.| 0% Česnek| Stromatinia cepivora Berk.| 0% Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev| 0% Leek yellow stripe virus| 1% Onion yellow dwarf virus| 1% Salát| Tomato spotted wilt tospovirus| 0% Lilek vejcoplodý| Tomato spotted wilt tospovirus| 0% f) Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO na sazenicích zeleninysazenicích zeleniny přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5): Tabulka 7 Druh| RNŠO| Opatření k RNŠO a limitům uvedeným v tab. 6 ---|---|--- Rajče| Xanthomonas euvesicatoria Jones et al. Xanthomonas gardneri (ex Šutič) Jones et al. Xanthomonas perforans Jones et al. Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al.| a) sadba byla pěstována z osivaosiva, které splňuje opatření k zamezení výskytu RNŠO na osivuosivu zeleniny a b) mladé rostliny byly udržovány ve vhodných hygienických podmínkách, aby se zamezilo infekci. Clavibacter michiganensis ssp. Michiganensis (Smith) Davis et al.| Rostliny jsou pěstovány z osivaosiva, které splňuje opatření k zamezení výskytu RNŠO na osivuosivu zeleniny a byly udržovány prosté infekce s použitím vhodných hygienických opatření. Potato spindle tuber viroid| a) na rostlinách na místě produkce nebyly během celého vegetačního období pozorovány žádné příznaky chorob způsobovaných organismem Potato spindle tuber viroid nebo b) rostliny byly podrobeny úřednímu testování na organismus Potato spindle tuber viroid na reprezentativním vzorku a s použitím vhodných metod a při těchto testech byly shledány prostými daného škodlivého organismu. Tomato spotted wilt tospovirus| a) rostliny byly pěstovány na stanovišti produkce, kde byl zaveden režim monitorování relevantních přenašečů třásněnky (Frankliniella occidentalis Pergande a Thrips tabaci Lindeman), a po zjištění bylo provedeno vhodné ošetření, aby se zajistilo účinné potlačení příslušných populací, a b) i) na rostlinách na stanovišti produkce nebyly během aktuální doby vegetace pozorovány příznaky výskytu organismu Tomato spotted wilt tospovirus; nebo ii) veškeré rostliny na stanovišti produkce vykazující během aktuální doby vegetace příznaky organismu Tomato spotted wilt tospovirus byly vytrhány a reprezentativní vzorek rostlin určených k přemístění byl otestován a shledán prostým škodlivého organismu. Tomato yellow leaf curl virus| a) na rostlinách nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Tomato yellow leaf curl virus nebo b) na místě produkce nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Tomato yellow leaf curl virus. Paprika, chilli| Xanthomonas euvesicatoria Jones et al. Xanthomonas gardneri (ex Šutič) Jones et al. Xanthomonas perforans Jones et al. Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al.| a) sadba byla pěstována z osivaosiva, které splňuje opatření k zamezení výskytu RNŠO na osivuosivu zeleniny a b) mladé rostliny byly udržovány ve vhodných hygienických podmínkách, aby se zamezilo infekci. Potato spindle tuber viroid| a) na rostlinách na místě produkce nebyly během celého vegetačního období pozorovány žádné příznaky chorob způsobovaných organismem Potato spindle tuber viroid nebo b) rostliny byly podrobeny úřednímu testování na organismus Potato spindle tuber viroid na reprezentativním vzorku a s použitím vhodných metod a při těchto testech byly shledány prostými daného škodlivého organismu. Tomato spotted wilt tospovirus| a) rostliny byly pěstovány na stanovišti produkce, kde byl zaveden režim monitorování relevantních přenašečů třásněnky (Frankliniella occidentalis Pergande a Thrips tabaci Lindeman), a po zjištění bylo provedeno vhodné ošetření, aby se zajistilo účinné potlačení příslušných populací, a b) i) na rostlinách na stanovišti produkce nebyly během aktuální doby vegetace pozorovány příznaky výskytu organismu Tomato spotted wilt tospovirus; nebo ii) veškeré rostliny na stanovišti produkce vykazující během aktuální doby vegetace příznaky organismu Tomato spotted wilt tospovirus byly vytrhány a reprezentativní vzorek rostlin určených k přemístění byl otestován a shledán prostým škodlivého organismu. Chřest| Fusarium Link (anamorfní rod), vyjma Fusarium oxysporum f. sp. albedinis (Kill. & Maire) W.L. Gordon a Fusarium circinatum Nirenberg & O‘Donnell Helicobasidium brebissonii (Desm.) Donk| a) i) porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období, byl vytrhán reprezentativní vzorek rostlin a nebyly pozorovány příznaky výskytu daného RNŠO nebo ii) porost byl vizuálně prohlédnut alespoň dvakrát ve vhodných termínech pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období, byly neprodleně vytrhány rostliny vykazující příznaky výskytu daného RNŠO a při konečné prohlídce nevykazuje rostoucí porost žádné příznaky a b) koruny byly před přemístěním vizuálně prohlédnuty a nebyly pozorovány příznaky výskytu daného RNŠO. Cibule, Echalion, Šalotka| Stromatinia cepivora Berk.| a) rostliny jsou přesazené ve vyvýšených modulech a pěstované v substrátu prostém organismu Stromatinia cepivora Berk. nebo b) i) - porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk nebo \\- porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období, rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk. byly neprodleně vytrhány a při doplňkové konečné prohlídce nevykazuje rostoucí porost žádné příznaky a ii) rostliny byly před přemístěním vizuálně prohlédnuty a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk. Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev| V případě rostlin jiných než rostlin pro produkci komerčního porostu: a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev nebo b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev byly pozorovány nejvýše u 2 % rostlin a ii) rostliny shledané napadenými daným škodlivým organismem byly neprodleně vytrhány a iii) rostliny byly poté shledány prostými daného škodlivého organismu při laboratorních testech na reprezentativním vzorku nebo c) rostliny byly podrobeny vhodnému chemickému nebo fyzikálnímu ošetření proti organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev a po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku byly shledány prostým tohoto škodlivého organismu. V případě rostlin pro produkci komerčního porostu: a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev nebo b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu; ii) rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev byly neprodleně vytrhány a iii) rostliny byly shledány prostými daného škodlivého organismu po laboratorních testech na reprezentativním vzorku nebo c) rostliny byly podrobeny vhodnému fyzikálnímu nebo chemickému ošetření a po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku byly shledány prostými organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev. | Onion yellow dwarf virus| a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Onion yellow dwarf virus nebo b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a příznaky výskytu organismu Onion yellow dwarf virus byly pozorovány nejvýše u 10 % rostlin a ii) vytrhané rostliny shledané napadenými daným škodlivým organismem, byly neprodleně vytrhány a iii) příznaky výskytu daného škodlivého organismu nevykázalo více než 1 % rostlin zkontrolovaných při konečné prohlídce. Cibule sečka Pór| Stromatinia cepivora Berk.| a) rostliny jsou přesazené ve vyvýšených modulech a pěstované v substrátu prostém organismu Stromatinia cepivora Berk. nebo b) i) - porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk nebo \\- porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období, rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk. byly neprodleně vytrhány a při doplňkové konečné prohlídce nevykazuje rostoucí porost žádné příznaky a ii) rostliny byly před přemístěním vizuálně prohlédnuty a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk. Česnek| Stromatinia cepivora Berk.| a) i) porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk nebo ii) porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období, rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk. byly neprodleně vytrhány a při doplňkové konečné prohlídce nevykazuje rostoucí porost žádné příznaky a b) rostliny nebo sadba byly před přemístěním vizuálně prohlédnuty a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk. | Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev| V případě rostlin jiných než rostlin pro produkci komerčního porostu: a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev nebo b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev byly pozorovány nejvýše u 2 % rostlin a ii) rostliny shledané napadenými daným škodlivým organismem byly neprodleně vytrhány a iii) rostliny byly poté shledány prostými daného škodlivého organismu při laboratorních testech na reprezentativním vzorku nebo c) rostliny byly podrobeny vhodnému chemickému nebo fyzikálnímu ošetření proti organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev a po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku byly shledány prostým tohoto škodlivého organismu. V případě rostlin pro produkci komerčního porostu: a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev nebo b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu; ii) rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev byly neprodleně vytrhány a iii) rostliny byly shledány prostými daného škodlivého organismu po laboratorních testech na reprezentativním vzorku nebo c) rostliny byly podrobeny vhodnému fyzikálnímu nebo chemickému ošetření a po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku byly shledány prostými organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev. | Leek yellow stripe virus| a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Leek yellow stripe virus nebo b) porost byl vizuálně prohlédnut alespoň jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu od začátku posledního ukončeného vegetačního období, přičemž příznaky organismu Leek yellow stripe virus nevykázalo více než 10 % rostlin, dané rostliny byly neprodleně vytrhány a při konečné prohlídce nevykazovalo příznaky více než 1 % rostlin. | Onion yellow dwarf virus| a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Onion yellow dwarf virus nebo b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a příznaky výskytu organismu Onion yellow dwarf virus byly pozorovány nejvýše u 10 % rostlin a ii) vytrhané rostliny shledané napadenými daným škodlivým organismem, byly neprodleně vytrhány a iii) příznaky výskytu daného škodlivého organismu nevykázalo více než 1 % rostlin zkontrolovaných při konečné prohlídce. Artyčok, Karda| Verticillium dahliae Kleb.| a) matečné rostliny se získávají z materiálu testovaného na patogeny a b) rostliny byly pěstovány na stanovišti produkce se známou historií rostlinné výroby beze známého výskytu organismu Verticillium dahliae Kleb. a c) rostliny byly vizuálně prohlédnuty ve vhodných termínech od začátku posledního ukončeného vegetačního období a shledány prostými příznaků výskytu organismu Verticillium dahliae Kleb. Salát, Lilek vejcoplodý| Tomato spotted wilt tospovirus| a) rostliny byly pěstovány na stanovišti produkce, kde byl zaveden režim monitorování relevantních přenašečů třásněnky (Frankliniella occidentalis Pergande a Thrips tahači Lindeman), a po zjištění bylo provedeno vhodné ošetření, aby se zajistilo účinné potlačení příslušných populací, a b) i) na rostlinách na stanovišti produkce nebyly během aktuální doby vegetace pozorovány příznaky výskytu organismu Tomato spotted wilt tospovirus; nebo ii) veškeré rostliny na stanovišti produkce vykazující během aktuální doby vegetace příznaky organismu Tomato spotted wilt tospovirus byly vytrhány a reprezentativní vzorek rostlin určených k přemístění byl otestován a shledán prostým škodlivého organismu. Příloha č. 15 k vyhlášce č. 129/2012 Sb. Požadavky na prostory a zařízení laboratoří pověřených osob Část I Požadavky na prostory laboratoří pověřených osob Předpokladem zkušební činnosti jsou kromě odpovídajícího technického vybavení i vhodné prostory, které musí splňovat tyto minimální požadavky: 1. Analytická laboratoř musí být dostatečně prostorná, aby nedocházelo k nežádoucímu vzájemnému promíchání vzorků osivosiv. Rozhodujícím kritériem jsou optimální a konstantní světelné podmínky. V analytické laboratoři je možné přijímat laboratorní vzorky a připravovat vzorky zkušební, pokud pro tyto účely pracoviště nedisponuje samostatnými prostory. Rovněž je zde možné provádět stanovení velikostního třídění a hmotnosti tisíce semen, případně nasazování semen na zkoušku klíčivosti a posuzování klíčních rostlin. 2. Prostor pro klíčení semen musí být zvolen a vybaven tak, aby byly dodrženy požadavky na osvětlení, teplotu a vlhkost, jaké pro ně stanovuje metodika pro zkoušení osivaosiva a sadby. Laboratoř musí být vybavena přístroji, pomocí nichž budou zajištěny jednotné a operativně řiditelné podmínky. Jsou to např. klimatizované místnosti, inkubátory, speciální klíčírenské skříně, Jacobsenova klíčidla. 3. Laboratoř vlhkosti \\- vzhledem ke specifickým tepelným podmínkám při stanovení vlhkosti osivaosiva musí být tento prostor oddělen od zkušebních prostor určených pro klíčení semen, od ostatních zkušebních prostor je vhodné oddělit z důvodu zajištění hygieny práce při provádění dalších zkoušek. 4. Sklad vzorků osivosiv \\- samostatně uzamykatelný suchý prostor s teplotou neklesající pod +5°C v zimním období a nepřesahující +20°C v letním období, chráněný proti živočišným škůdcům. 5. Fytopatologická laboratoř musí být oddělena od prostor vymezených pro stanovení klíčivosti z důvodu nežádoucí kontaminace lůžek škodlivými organismy (plísně, bakterie). Vlastní fytopatologická laboratoř pak tvoří minimálně dva oddělené prostory: a) sterilní prostor pro sterilizaci Petriho misek, přípravu živných půd a nasazování semen na kultivační média. b) prostor s termostaty určený pro kultivaci a posuzování škodlivých organismů, pro likvidaci médií a mytí laboratorního skla. Oba prostory musí být vybaveny zařízením ke sterilizaci vzduchu (germicidní lampa) Část II Požadavky na zařízení laboratoří pověřených osob skupina plodin:| zkouška:| přístrojové vybavení: ---|---|--- dělidlo| analytické váhy| Steineckerovo prosévadlo| sušárna| lupa 6x zvětšující(případně stereomikroskop)| prosvěcovací lupa| křemíková lampa| chladící box| klíčidlo3| odstředivka| laminární box| sterilizační sušárna| autokláv| germicidní lampa| termostat| mikroskop obilniny| příprava zkušebního vzorku| •| •| | | | | | | | | | | | | | velikostní třídění| | •| •| | | | | | | | | | | | | vlhkost| | •| | •| | | | | | | | | | | | čistota osivaosiva v %| | •| | | •| •| •1| | | | | | | | | příměs jiných rostlinných druhů| | | | | •| •| •1| | | | | | | | | klíčivost| | | | | | | | •| •| | | | | | | výskyt chorob| | | | | | | | | | •| •| •| •| •| •| • identifikace živočišných škůdců| | | | | •| | | | | | | | | | | trávy| příprava zkušebního vzorku| •| •| | | | | | | | | | | | | | vlhkost| | •| | •| | | | | | | | | | | | čistota osivaosiva v %| | •| | | •| •| | | | | | | | | | příměs jiných rostlinných druhů| | | | | •| •| | | | | | | | | | klíčivost| | | | | | | | •| •| | | | | | | identifikace živočišných škůdců| | | | | •| | | | | | | | | | | luskoviny| příprava zkušebního vzorku| •| •| | | | | | | | | | | | | | vlhkost| | •| | •| | | | | | | | | | | | čistota osivaosiva v %| | •| | | •| •| •2| | | | | | | | | příměs jiných rostlinných druhů| | | | | •| •| •2| | | | | | | | | klíčivost| | | | | | | | •| •| | | | | | | výskyt chorob| | | | | | | | | | | •| •| •| •| •| • identifikace živočišných škůdců| | | | | •| | | | | | | | | | | jeteloviny| příprava zkušebního vzorku| •| •| | | | | | | | | | | | | | vlhkost| | •| | •| | | | | | | | | | | | čistota osivaosiva v %| | •| | | •| •| | | | | | | | | | příměs jiných rostlinných druhů| | | | | •| •| | | | | | | | | | klíčivost| | | | | | | | •| •| | | | | | | identifikace živočišných škůdců| | | | | •| | | | | | | | | | | jiné krmné plodiny| příprava zkušebního vzorku| •| •| | | | | | | | | | | | | | vlhkost| | •| | •| | | | | | | | | | | | čistota osivaosiva v %| | •| | | •| •| | | | | | | | | | příměs jiných rostlinných druhů| | | | | •| •| | | | | | | | | | klíčivost| | | | | | | | •| •| | | | | | | identifikace živočišných škůdců| | | | | •| | | | | | | | | | | olejniny a přadné rostliny| příprava zkušebního vzorku| •| •| | | | | | | | | | | | | | vlhkost| | •| | •| | | | | | | | | | | | čistota osivaosiva v %| | •| | | •| •| | | | | | | | | | příměs jiných rostlinných druhů| | | | | •| •| | | | | | | | | | klíčivost| | | | | | | | •| •| | | | | | | výskyt chorob| | | | | | | | | | | •| •| •| •| •| • identifikace živočišných škůdců| | | | | •| | | | | | | | | | | jiné okopaniny (řepy)| příprava zkušebního vzorku| •| •| | | | | | | | | | | | | | vlhkost| | •| | •| | | | | | | | | | | | čistota osivaosiva v %| | •| | | •| •| | | | | | | | | | příměs jiných rostlinných druhů| | | | | •| •| | | | | | | | | | klíčivost| | | | | | | | | •| | | | | | | jednoklíčkovost| | | | | | | | | •| | | | | | | výskyt chorob| | | | | | | | | | | •| •| •| •| •| • identifikace živočišných škůdců| | | | | •| | | | | | | | | | | stanovení stupně ploidie| | | | | | | | | | | | | | | •| • zeleninové druhy| příprava zkušebního vzorku| •| •| | | | | | | | | | | | | | vlhkost| | •| | •| | | | | | | | | | | | čistota osivaosiva v %| | •| | | •| •| | | | | | | | | | příměs jiných rostlinných druhů| | | | | •| •| | | | | | | | | | klíčivost| | | | | | | | •| •| | | | | | | výskyt chorob| | | | | | | | | | | •| •| •| •| •| • identifikace živočišných škůdců| | | | | •| | | | | | | | | | | 1 \\- Pro identifikaci jinobarevných semen u ovsa. 2 \\- Pro identifikaci hořkých semen u lupiny a pro rozlišení hrachu setého a pelušky. 3 \\- Klíčidlem se rozumí Jacobsenovo klíčidlo, růstová komora případně jiný klimatizovaný prostor umožňující stanovení klíčivosti za přesně definovaných podmínek, které jsou po celou dobu klíčení monitorovány. Příloha č. 16 k vyhlášce č. 129/2012 Sb. Podrobnosti provádění dílčích zkušebních úkonů na základě smlouvy uzavřené s Ústavem 1. Podání žádosti o uzavření smlouvy k provádění dílčích zkušebních úkonů Uchazeč o uzavření smlouvy podá žádost na stanoveném formuláři a doloží doklady o splnění kvalifikačních předpokladů. V žádosti uchazeč uvede popis technické způsobilosti pro výkon požadované činnosti a musí kromě uvedených skutečností splnit i požadavky podle zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, ve znění pozdějších předpisů. 2. Zaškolení a) Zaškolování probíhá podle plánu, který stanoví Ústav. Doba zaškolování je minimálně 1 měsíc a v jejím průběhu je možné ji prodloužit. Zaškolování se skládá z části teoretické a praktické. Zaškolování je ukončeno testem a pokud uchazeč uspěje v teoretické i praktické zkoušce, je s ním uzavřena smlouva. b) Plán zaškolení i. Část teoretická: Dokonalé seznámení uchazeče s platnými právními předpisy relevantními pro danou oblast, plán stanoví výčet předpisů. ii. Část praktická: Vlastní provádění úkonů pod dozorem pracovníka Ústavu. iii. Složení zkoušky: teoretická a praktická 3. Uzavření smlouvy Po zaškolení teoretickém i praktickém a úspěšném vykonání testů uzavře Ústav smlouvu k provádění dílčích úkonů při uznávacím řízeníuznávacím řízení. 4. Další proškolování Probíhá pravidelně nebo 1 x za dva roky a vždy je zakončeno vědomostními testy. S vyhodnocením testů jsou všichni účastníci seznámeni. 5. Kontrola Ústav provádí nad všemi úkony úřední dozorúřední dozor a následnou kontrolu ve výši 5 - 10 % z celkového množství provedených zkoušek v rámci uzavřené smlouvy v jednom sklizňovém roce. 6. Zrušení pověření Zjistí-li Ústav nedostatky v prováděných úkonech, upozorní příslušnou osobu, se kterou je uzavřena smlouva, na odchylky, o zjištění vyhotoví zápis o kontrole a navrhne další opatření včetně zvýšení následné kontroly. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození odběratele osivaosiva nebo dodavateledodavatele, Ústav od smlouvy odstoupí. Dojde-li k odstoupení od smlouvy, je pověřená osoba povinna vrátit razítko. 7. Opětovné uzavření smlouvy Osoba, u které bylo odstoupeno od smlouvy k provádění dílčích zkušebních úkonů, musí absolvovat nové proškolení podle postupu při zaškolení uchazečů a úspěšně složit test. Dále Ústav provede 20 kontrolních zkoušek současně s pověřenou osobou. V případě nejméně 95% shodnosti může být smlouva opětovně uzavřena podle § 17 odst. 12 zákona. VZOR Žádost o uzavření smlouvy 367kB Příloha č. 17 Podrobnosti provádění přehlídek množitelských porostů pověřenými osobami, včetně způsobu provádění úředního dozoru a následné kontroly I. Pověření 1. Osoby - přehlížitelé Přehlídky množitelských porostů mohou provádět pouze přehlížitelé, obeznámení se správným technologickým postupem v souladu se zákonem, jeho prováděcími předpisy a dalšími platnými právními předpisy, souvisejícími s problematikou uznávání porostů a kteří jsou pověřeni Ústavem k této činnosti. 2. Podání žádosti o pověření k provádění přehlídek množitelských porostů Uchazeč o pověření k provádění přehlídek množitelských porostů podá žádost na stanoveném formuláři a předloží úředně ověřený doklad o splnění kvalifikačních předpokladů podle § 17 odst. 10 zákona. 3. Školení a pověření přehlížitelů a) Zaškolení uchazečů o pověření Zaškolování se skládá z části teoretické a praktické a je stanoveno plánem zaškolování, který vychází z počtu stanovených přehlídek v plánu zaškolování provedených spolu se školitelem a trvá nejméně 2 roky. Zaškolování je ukončeno testem a předvedením celé přehlídky množitelského porostu ve všech krocích. Pokud uchazeč uspěje v teoretické i praktické zkoušce, je mu uděleno pověření. b) Plán zaškolení musí povinně obsahovat: 1. Jméno, příjmení a titul zaškolované osoby. 2. Přidělené číslo uchazeči o pověření. 3. Jméno, příjmení a titul školitelů. 4. Přehled témat teoretického zaškolení. 5. Přehled témat praktického zaškolení a tabulku pro záznamy praktického zaškolení. 6. Informaci, kdo plán sestavil a kdo zaškolování provede. c) Část teoretická V teoretické části se předpokládá dokonalé seznámení nového přehlížitele s platnými právními předpisy, tj. se zákonem a vyhláškami, které jsou zaměřeny na přehlížení množitelských porostů. Součástí teoretické části je i seznámení přehlížitele se zadáváním přehlídek porostů. d) Část praktická Praktická část zaškolování probíhá přímo v porostech přihlášených k uznávacímu řízení. Součástí zaškolení jsou následující postupy: 1. kontrola umístění pozemku v systému pro evidenci využití zemědělské půdy (LPIS), 2. kontrola předplodin v předešlých letech, 3. kontrola označení pozemku podle § 5 odst. 2 zákona o oběhu osiva a sadby , 4. vlastní provedení přehlídky množitelského porostu včetně kontroly izolačních vzdáleností od ostatních pozemků, 5. konečné hodnocení stavu množitelského porostu po poslední přehlídce, 6. zadání výsledků přehlídek, 7. postup u neuznaných porostů, 8. předání výsledků z přehlídek elektronicky. e) Složení zkoušky teoretické i praktické. Po splnění provedení určeného počtu přehlídek a dosažené shodnosti minimálně 95 % a podle vyjádření školitelů je možné provést přezkoušení, které se skládá z: 1. Teoretické části – forma písemného testu 2. Praktické části – předvedení celé přehlídky množitelského porostu ve všech krocích (minimálně u dvou porostů různých plodin). Závěrečné přezkoušení je prováděno komisionálně. 4. Udělení pověření: Po zaškolení teoretickém i praktickém a úspěšném vykonání zkoušek udělí Ústav pověření k provádění přehlídek množitelských porostů. V případě, že žadatel požádá o pověření na konkrétní skupinu nebo skupiny plodin, je pověření vydáno v tomto rozsahu. 5. Další proškolování: probíhá pravidelně 1x ročně a vždy je zakončeno vědomostními testy. S vyhodnocením testů jsou všichni pověření přehlížitelé seznámeni. V případě neúspěšného vykonání testu má pověřený přehlížitel možnost test zopakovat do 7 kalendářních dnů. V případě opětovného nesplnění testu je přehlížitel Ústavem opětovně proškolen teoreticky i prakticky a musí znovu vykonat test, a to nejpozději do začátku prvních přehlídek. Po tuto dobu je pověření pozastaveno. Po úspěšném vykonání testu je pověření obnoveno. V případě opětovného špatného výsledku testu je pověření odebráno, přehlížitel vyškrtnut ze seznamu pověřených přehlížitelů. II. Úřední dozor a následná kontrola 1. Úřední dozor – audit přehlížitele Úředním dozorem se rozumí soubor všech kontrolních opatření prováděných Ústavem v celém procesu uznávání množitelských porostů, tj. kontrola vedení polního deníku a u konkrétní přehlídky dodržování správného postupu přehlížení dle platné legislativy. 2. Následná kontrola Všichni pověření přehlížitelé jsou kontrolování Ústavem minimálně u 5 % jejich přehlížených porostů v daném roce. Procento následných kontrol je stanoveno na základě praxe pověřeného přehlížitele a shodnosti následných kontrol z předchozího roku. První rok po zaškolení má pověřený přehlížitel stanovenou 50 % následnou kontrolu. Přehlížitel Ústavu provede přehlídku stejného porostu jako pověřený přehlížitel v maximálním odstupu 14 dní od přehlídky pověřeného přehlížitele, aby se tyto 2 přehlídky daly porovnat. III. Zrušení pověření 1. Zjistí-li Ústav nedostatky v technologickém postupu provádění přehlídek množitelských porostů, upozorní příslušného přehlížitele na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví zápis. Přehlížitel je povinen podstoupit zvýšený úřední dozor. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození množitele nebo dodavatele, dále v případě uznání ve prospěch dodavatele a nedodržení zákona je mu zrušeno pověření a je vyškrtnut ze seznamu přehlížitelů. O nové pověření může požádat nejdříve po uplynutí tří let a musí absolvovat nové proškolení a úspěšně složit zkoušky. Dále je prvních 10 množitelských porostů hodnoceno současně s přehlížitelem Ústavu. 2. Za chyby v technologickém postupu se považuje: a) neprovedená nebo neúplně či špatně provedená kontrola předplodin, b) neprovedená kontrola mechanické a prostorové izolace množitelského porostu, c) špatně provedené nebo neprovedené hodnocení množitelského porostu, nedodržení postupu přehlížení, d) nezaslání podkladů pro vydání konečného dokladu, zejména rozhodnutí o neuznání množitelského porostu, nebo opožděné zaslání. 3. V případě, že přehlížitel aktivně neprovádí přehlídky množitelských porostů nejméně 1 rok, je s ním zahájeno správní řízení o odebrání pověření k provádění přehlídek množitelských porostů a následně je mu odebráno pověření. Nevztahuje se na nečekaný výpadek ze zdravotních důvodů. V případě, že pověřený přehlížitel nevykonával přehlídky ze zdravotních důvodů, je před sezónou proškolen a přezkoušen. IV. Přehlížení množitelských porostů – pracovní postup 1. Postup práce dodavatele a) vyplnění žádosti s vyznačením osoby, která provede přehlídku množitelského porostu (pouze ze seznamu osob vedených Ústavem), b) podání žádosti Ústavu. 2. Postup práce Ústavu a) Ústav zaeviduje přijaté žádosti, zkontroluje jejich věcnou správnost a provede kontrolu údajů, zejména kontrolu původu osiva použitého k založení množitelského porostu, b) pokud jsou shledány závady, Ústav vyzve dodavatele k doplnění žádosti a stanoví přiměřenou lhůtu, c) je-li žádost bez závad nebo po jejím doplnění, Ústav předá digitálně záznam k provedení přehlídky množitelského porostu pověřenému přehlížiteli, která byla uvedena v žádosti nebo kterou Ústav určil, k dalšímu řízení, d) po provedení poslední přehlídky předá pověřený přehlížitel pomocí dálkového přenosu dat záznam z provedené přehlídky Ústavu, Ústav následně vydá uznání k množitelskému porostu, popřípadě vydá rozhodnutí o neuznání množitelského porostu. 3. Postup práce pověřené osoby k provádění přehlídek množitelských porostů a) pověřený přehlížitel převezme pomocí dálkového přenosu dat záznamy k přehlídkám množitelských porostů, b) oznámí dodavateli termín provedení přehlídky, c) přehlížitel provede přehlídku (popř. přehlídky) množitelského porostu, při které hodnotí všechny vlastnosti uvedené ve vyhlášce č. 61/2011 Sb., d) přehlížitel provede závěrečné vyhodnocení, zda je porost uznán nebo neuznán, e) provede záznam o přehlídce a odešle pomocí dálkového přenosu dat, v případě neuznání odešle ihned vyplněný záznamu o provedení přehlídky emailem Ústavu a zároveň pomocí dálkového přenosu dat. 606kB Příloha č. 18 Podrobnosti provádění odběru vzorků pověřenými osobami, včetně způsobu provádění úředního dozoru a následné kontroly I. Pověření 1. Osoby - vzorkovatelé Odběr vzorků osiv mohou provádět pouze vzorkovatelé, obeznámení se správným technologickým postupem vzorkování v souladu se zákonem a s prováděcím právním předpisem, kterým se stanoví požadavky na odběr vzorků a dalšími platnými právními předpisy souvisejícími s problematikou vzorkování osiva. 2. Podání žádosti o pověření ke vzorkování Uchazeč o pověření ke vzorkování podá žádost vyplněnou na formuláři uvedeném v této příloze a předloží úředně ověřený doklad o splnění kvalifikačních předpokladů podle § 17 odst. 10 zákona. Uchazeč o pověření ke vzorkování musí mít zajištěn přístup na portál e-Agri a do aplikace Vzorkování. 3. Proškolení a pověření vzorkovatelů a) Zaškolení uchazečů o pověření Zaškolování pro odběr vzorků probíhá podle plánu zaškolování, který stanoví Ústav. Zaškolování se skládá z části teoretické a praktické a trvá nejdéle 2 roky nebo do odběru 50 souběžných vzorků s úředním vzorkovatelem s minimální shodností 95 %. Všechny vzorky v rámci zaškolování školitelem a zaškolujícím se vzorkovatelem jsou zkoušeny v NRL OS Praha. Po vyhodnocení souběžných srovnávacích zkoušek vzorků odebraných uchazečem o pověření a kontrolních odběrů vzorků Ústavu je možné požádat o závěrečné přezkoušení. Závěrečné přezkoušení se skládá z teoretické a praktické části. Pokud žadatel o pověření uspěje v teoretické i praktické zkoušce, je mu uděleno pověření. Zaškolování včetně teoretické a praktické zkoušky může trvat nejvýše po dobu 2 po sobě jdoucích let. Pokud není zaškolování ukončeno v této lhůtě, je nutné opakovat celý proces zaškolování a závěrečného přezkoušení. b) Plán zaškolení: Plán zaškolení musí obsahovat minimálně: 1. Jméno, příjmení a titul zaškolované osoby 2. Přidělené číslo uchazeče o pověření 3. Jméno, příjmení a titul školitelů 4. Přehled témat teoretického zaškolení 5. Přehled témat praktického zaškolení a tabulku pro záznamy praktického zaškolení 6. Informaci, kdo plán sestavil a kdo zaškolování povede. c) Část teoretická V teoretické části se předpokládá dokonalé seznámení nového vzorkovatele s platnými právními předpisy, tj. se zákonem a vyhláškou, která rozpracovává principy vzorkování a metodickými pokyny Ústavu, které řeší problematiku vzorkování. Součástí teoretické části je také seznámení se s potřebnými moduly souvisejícími se vzorkováním. d) Část praktická Praktická část zaškolování probíhá již přímo na vzorkovacích místech a zaškolovaná osoba si osvojuje celý postup při odběru úředního vzorku osiva. Tato část zahrnuje praktické provádění těchto úkonů: – kontrola všech předepsaných dokladů a evidence, – kontrola uložení partie osiva, kontrola návěsek, jejich připevnění a stav obalů, – vlastní vzorkování – četnost odběru dílčích vzorků, způsob odběru, kontrola homogenity, kontrola adjustace atd., – použití dělidla a kalibrace dělení, – příprava laboratorního vzorku, principy správného dělení souhrnného vzorku při přípravě všech potřebných vzorků, – uzavření a označení vzorkovnice, označení průvodního dokladu, – způsob předání do laboratoře – způsob dalšího zabalení a zabezpečení vzorků. e) Složení zkoušky teoretické i praktické Ke zkoušce jsou doporučeni zaškolovaní vzorkovatelé po splnění všech bodů plánu zaškolení a dosažení 95 % shodnosti v hodnocení souběžných vzorků. Přezkoušení se skládá z teoretické části (test) a praktické části (předvedení celého odběru vzorku ve všech krocích). Závěrečné přezkoušení je prováděno komisionálně. f) Udělení pověření Po úspěšném složení závěrečných zkoušek udělí Ústav pověření k odběru vzorků pro účely zkoušení a uznávání osiva a současně stanoví i výši následné kontroly. S dokladem o pověření je rovněž v rámci uznávacího řízení přiděleno razítko. g) Postup při neúspěšném složení závěrečné zkoušky V případě neúspěšného vykonání závěrečné zkoušky nebo její části má zaškolovaný možnost ji zopakovat do 7 kalendářních dnů. V případě opětovného nesplnění zkoušky nebo její části, je znovu proškolen teoreticky i prakticky (dle doplněného plánu zaškolení). Znovu musí vykonat závěrečnou zkoušku, a to nejpozději ve lhůtě stanovené Ústavem od posledního neúspěšného pokusu. Po úspěšném vykonání závěrečné zkoušky je pověření uděleno. V případě opětovného špatného výsledku zkoušky musí opakovat celý program zaškolování. 4. Další proškolování a spolupráce s pověřenými osobami Proškolování probíhá alespoň jednou ročně a je podle povahy školení zakončeno jednou za dva roky praktickými nebo vědomostními testy. S jejich vyhodnocením jsou vzorkovatelé seznámeni. V případě neúspěšného vykonání testu má pověřený vzorkovatel možnost jej zopakovat do 7 kalendářních dnů. V případě opětovného nesplnění testu je znovu proškolen teoreticky i prakticky. Znovu musí vykonat test, a to nejpozději do 3 měsíců od posledního neúspěšného testu. Po tuto dobu je pověření pozastaveno a nesmí vykonávat úřední vzorkování. Po úspěšném vykonání testu je pověřené obnoveno. V případě opětovného špatného výsledku testu je pověření odebráno, vzorkovatel je vyškrtnut ze seznamu úředních vzorkovatelů. II. Kontrola pověřeného vzorkovatele Kontrolou pověřeného vzorkovatele se rozumí soubor všech kontrolních opatření prováděných Ústavem v celém procesu vzorkování a skládá se z úředního dozoru a následné kontroly pověřeného vzorkovatele. Postup při kontrole pověřeného vzorkovatele se řídí metodickými pokyny vytvořenými Ústavem. Záznamy o výsledcích kontroly musí být uloženy minimálně 6 let. 1. Úřední dozor - audit pověřeného vzorkovatele Úřední dozor je kontrola dodržování správného postupu vzorkování během vlastního odběru vzorku – kontrola na místě. Každý vzorkovatel pověřený k odebírání vzorků osiva je kontrolován alespoň jedenkrát ročně při odběru úředního vzorku, zda postupuje při vzorkování v souladu s vyhláškou č. 61/2011 Sb. a metodickými pokyny Ústavu. 2. Následná kontrola Kontroluje se správnost výsledku ručního odběru vzorku. Tato kontrola se provádí laboratorně provedením zkoušek základních kvalitativních vlastností osiva, kdy se porovnává vzorek pověřeného vzorkovatele a kontrolujícího inspektora Ústavu. Následná kontrola pro nově zaškolené vzorkovatele je v prvním roce 20 % ze vzorkovaných partií. Následná kontrola již déle zaškolených vzorkovatelů činí minimálně 5 % vzorkovaných partií. Její konkrétní výši stanoví každoročně Ústav na základě hodnocení výsledků úředního dozoru a následné kontroly z předchozího sklizňového roku. 3. Kontrola pověřeného vzorkovatele v případě automatického vzorkovadla Úřední dozor se v případě automatického vzorkovadla, kromě kontroly dokladů a partie osiva, zaměřuje na správnost jeho funkčnosti, dodržení technických požadavků na zabezpečení vzorků a na způsob přípravy laboratorního vzorku. K následné kontrole pověřeného vzorkovatele se vzorky z automatického vzorkovadla nezasílají. Lze tak učinit pouze v případě, že je při úředním dozoru zjištěna závada a je důvodné podezření, že mohlo dojít ke vzniku nežádoucí příměsi jiného druhu nebo odrůdy. Aby byla vyloučena kontaminace partie, provede Ústav kontrolní vzorkování z dané partie i ručně. Oba vzorky jsou pak podrobeny následné kontrole, přičemž je možné podle povahy příměsi použít i laboratorní stanovení. III. Zrušení pověření 1. Zjistí-li Ústav nedostatky v technologickém postupu odběru vzorků, neprodleně upozorní příslušného vzorkovatele na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví Protokol o kontrole a stanoví potřebná opatření. V případě opětovného vážného pochybení postupu stanoveného vyhláškou č. 61/2011 Sb., které by vedlo k poškození odběratele osiva nebo dodavatele nebo nedodržení zákona, je mu zrušeno pověření a je vyškrtnut ze seznamu pověřených vzorkovatelů. 2. Za chyby v technologickém postupu se považuje a) chyba při kontrole dokladů o partii osiva, b) neprovedená kontrola homogenity partie (vizuální kontrola osiva při odběru dílčích vzorků) c) nesprávná volba rozměru Nobbeho vzorkovadla, d) nedodržení předepsané četnosti vzorkování, e) nepromíchání souhrnného vzorku před jeho redukcí (dělením), f) neprovedená kontrola před redukcí (čistota dělidla), g) špatně zvolený obal pro vzorek na zkoušku vlhkosti, h) hmotnost laboratorního vzorku není v souladu s prováděcí právním předpisem, i) nedůsledná kontrola uzavření obalů a označení všech obalů v partii, j) nedostatečná kontrola automatického vzorkovadla, tj. zaplombování vzorkovadla a všech cest mezi vzorkovadlem a odběrnými nádobami, k) chyba při dělení vzorku, tj. při přípravě laboratorního vzorku, l) špatné uzavření (zaplombování) laboratorního vzorku a dalších vzorků, m) jakákoliv jiná nepřípustná manipulace se vzorkem. 3. Vzorkovatel, kterému bylo zrušeno pověření ke vzorkování, musí vrátit razítko a adjustační materiál. O nové pověření může požádat nejdříve po uplynutí tří let ode dne zrušení pověření, přičemž musí absolvovat nové proškolení podle postupu zaškolení nových vzorkovatelů a úspěšně složit test. Dále je provedeno 20 kontrolních odběrů současně se vzorkovatelem Ústavu. IV. Vzorkování – pracovní postup 1. Zařízení a pomůcky a) Dodavatel je povinen zajistit pomůcky ke vzorkování v souladu se zákonem a s prováděcím právním předpisem. Každý vzorkovatel musí disponovat vlastní sadou Nobbeho bodcových vzorkovadel (štechrů). b) Úřední vzorkovatel musí být dále vybaven: 1) plombami pověřeného vzorkovatele, samolepícími přelepkami s textem „Vzorkováno pověřenou osobou“, 2) samolepkami „Vzorkováno pověřenou osobou“ pro zacelení otvorů po odběru osiva, příp. pro podlepení dna papírové vzorkovnice. Tyto adjustační pomůcky získá pověřený vzorkovatel prostřednictvím Ústavu za úplatu. c) Povinnosti pověřeného vzorkovatele jsou: 1) zajistit účinnou ochranu převzatých plomb, 2) vést evidenci o přijatých a vydaných plombách. 2. Dodavatel je povinen ke vzorkování předložit a) uznávací list o uznání porostu, b) vzorkovnici s vypsanými veškerými požadovanými charakteristikami osiva, c) výrobní a skladovou evidenci, d) evidenci návěsek. 3. Technologický postup a) kontrola žádosti a dalších dokladů, b) kontrola označení partie partiovým štítkem, c) kontrola všech obalů v partii 1) návěsky – správnost, úplnost a čitelnost údajů, 2) plomby – přítomnost plomby a správnost použití, 3) stav obalů – uzavření, celistvost a nepoškozenost, d) vlastní vzorkování, e) příprava vzorků – laboratorního, kontrolního, rezervního a případně dalšího vzorku (VZ, dodávkový vzorek). 4. Pověřený vzorkovatel kontroluje shodnost údajů na žádosti o uznání osiva s údaji ve výrobní evidenci a na vzorkovnici. Identitu dat potvrdí na vzorkovnici svým podpisem, identifikačním razítkem vzorkovatele a datem vzorkování. Pokud byl vzorek odebrán automatickým vzorkovadlem, uvede tato skutečnost uvedena v žádosti, a to zkratkou „AV“. Zároveň zaznamená odběr vzorků do knihy partií. 5. Pověřený vzorkovatel odebere vzorky a) laboratorní, určený pro semenářskou laboratoř, která provede potřebné zkoušky, b) rezervní, c) kontrolní, určený pro systém následné kontroly a d) další úřední vzorek – ke zjištění kyseliny erukové a glukosinolátů, apod., popř. tzv. společný (kompromisní) vzorek. 6. Při jakékoliv známce heterogenity při vzorkování (osivo v jednotlivých obalech se liší např. velikostí, barvou, obsahem nečistot, příměsí, apod.) se vzorek k uznávacímu řízení neodebere. V takovém případě pověřený vzorkovatel kontaktuje inspektora Ústavu a ten odebere vzorky na zkoušku heterogenity. 7. Zasílání vzorků a uložení vzorků kontrolních Vzorky zasílá nebo doručí do laboratoře pověřený vzorkovatel osobně. Kontrolní vzorky určené pro následnou kontrolu Ústavu se ukládají a) ve smluvních laboratořích v prostorách k tomu určených s přístupem pouze pro vzorkovatele Ústavu nebo b) v případě nezávislých vzorkovatelů v místě vzorkování nebo jiném Ústavem určeném místě. 497kB Příloha č. 19 Podrobnosti laboratorního zkoušení pověřenými osobami I. Pověření 1. Osoby Laboratorní zkoušení osiva mohou vykonávat pouze osoby, které mají dostatečnou praxi v oboru a zkoušky provádějí za účelem zajištění plynulého laboratorního provozu. Pro udělení pověření platí a) Vedoucí laboratoře a zástupce prokáží odbornou způsobilost a délku nezbytné praxe, která činí u osob 1) s vysokoškolským vzděláním v akreditovaném bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu v oblasti zemědělství nebo se zaměřením na biologii nebo s úplným středním odborným, popřípadě vyšším odborným vzděláním v oborech zemědělství minimálně dva roky praxe v oboru, nebo 2) s minimálně středoškolským vzděláním i jiného zaměření, minimálně tři roky praxe v oboru. b) Dodržení zásady „nikdo nekontroluje sám sebe“, tj. musí být určen zástupce vedoucího pověřené laboratoře, který splňuje stejné požadavky jako vedoucí pověřené laboratoře. c) V případě jakékoli změny ve vedení pověřené laboratoře je nutno požadavek stanovený v písmeni b) znovu splnit, a to nejdéle do 3 měsíců od změny ve vedení laboratoře. d) Vedoucí pověřené laboratoře a jeho zástupce nesmí být nijak finančně zainteresováni na výrobě, zpracování a distribuci osiv, ani na výsledcích a počtu prováděných zkoušek. Tato skutečnost musí být doložena Čestným prohlášením. e) Vedoucí laboratoře vede seznam osob, které provádějí zkoušky, a vede záznamy o jejich proškolení a kontrole. 2. Souběžné ověřovací laboratorní zkoušky Laboratoř, která se uchází o pověření, má povinnost 2 roky úspěšně provádět souběžné ověřovací laboratorní zkoušky a účastnit se kruhových testů organizovaných Ústavem. Souběžné ověřovací laboratorní zkoušky laboratoř zahájí na základě žádosti o provádění těchto zkoušek u Ústavu, vzor žádosti je uveden v této příloze. 3. Podání žádosti o pověření Žadatel o pověření k laboratornímu zkoušení a vydávání dokladů na osivo požádá Ústav, odbor osiv a sadby písemně. Žádost o pověření k laboratornímu zkoušení a vydávání dokladů na osivo obsahuje: a) seznam technického vybavení laboratoře nutného k zajištění zkoušek, které jsou předmětem uzavření smlouvy. U sít, teploměrů a vah budou předloženy kopie protokolů o ověření Českým metrologickým institutem, příp. kalibračních listů vydaných akreditovanou kalibrační laboratoří, originál bude předložen při auditu na místě; kopie dokladu o vzdělání, přičemž originál bude předložen při auditu na místě; b) prokázání odborné způsobilosti předložením úředně ověřené kopie dokladu o vzdělání; c) prohlášení o délce odborné praxe a prohlášení o finanční nezainteresovanosti na výrobě, zpracování a distribuci osiv; d) doklad o oprávnění k podnikání včetně výpisu z obchodního rejstříku, je-li v něm zapsán, ne starší než 6 měsíců. 4. Proces pověřování a proškolení a) Ústav žádost přijme a ověří tyto náležitosti: 1) úplnost podané žádosti a přiložených dokladů; 2) do 1 měsíce od podání žádosti splnění všech předepsaných kritérií formou „Auditu na místě“; 3) že probíhaly souběžné ověřovací laboratorní zkoušky minimálně 2 roky před podáním žádosti a že výsledky laboratoře žadatele dosahují alespoň 95% shodnosti s výsledky laboratoře osiv Ústavu; 4) v případě, že je laboratoř již pověřená a žádá o rozšíření pověření, probíhají souběžné ověřovací zkoušky jen pro novou zkoušku, pověření se nepozastavuje; 5) účast laboratoře žadatele v kruhových testech organizovaných Ústavem a jejich vyhodnocení. b) Proškolení a stanovení Plánu zaškolení: Úvodní proškolení všech osob uvedených v části I. zajistí Ústav a probíhá podle Plánu zaškolení. Zaškolování je ukončeno vyhodnocením souběžných ověřovacích laboratorních zkoušek za 2 roky, složením teoretického testu a praktické zkoušky. Termín testu je stanoven po ukončení zaškolování dle stanoveného plánu a vyhodnocení souběžných ověřovacích laboratorních zkoušek. Plán zaškolení musí obsahovat minimálně: 1. Část teoretická – dokonalé seznámení s platnými právními předpisy: a) se zákonem a prováděcími předpisy, b) Metodikou zkoušení osiva a sadby, c) Metodickými pokyny Ústavu, které souvisí s pověřováním nebo zkoušením osiva. 2. Část praktická – praktický postup při laboratorním zkoušení: a) příjem a příprava laboratorního vzorku, b) zkouška vlhkosti, c) zkoušky čistoty, semen jiných rostlinných druhů, hmotnosti tisíce semen, d) zkouška klíčivosti, e) další zkoušky v závislosti na povaze pověření, f) uložení vzorků, g) kontrola podkladů pro vydání uznávacího listu, h) vlastní vyplnění a tisk uznávacího listu, i) kontrola správnosti uznávacího listu, j) podpis a příprava k odeslání uznávacího listu. 3. Složení zkoušky teoretické i praktické. 4. Plán zaškolení musí obsahovat informaci, kdo plán sestavil a kdo zaškolení vedl. 5. Udělení pověření: Po vyhodnocení a splnění všech podmínek rozhodne Ústav o udělení pověření. Výši následné kontroly stanoví Ústav v závislosti na shodnosti výsledků souběžných ověřovacích laboratorních zkoušek v pověřené laboratoři a v Národní referenční laboratoři pro osivo a sadbu v Praze a výsledků kruhových testů. 6. Další proškolování a spolupráce s pověřenými osobami Personál laboratoře se povinně účastní školení pro pověřené laboratoře, které probíhá pravidelně 1x za 2 roky a vždy je zakončeno vědomostními testy. S vyhodnocením testů jsou všechny pověřené osoby písemně seznámeny. V případě neúspěšného vykonání testu je dotčená osoba Ústavem opětovně proškolena teoreticky i prakticky a musí znovu vykonat test, a to nejpozději do 3 měsíců. Pověření je pozastaveno, jedná-li se o vedoucího laboratoře. Po úspěšném vykonání testu je pověření obnoveno. Kromě výše uvedeného pravidelného školení se mohou jednotlivci zúčastnit krátkodobých stáží v Ústavu po předběžné dohodě. K pravidelnému zvyšování kvalifikace laborantů pověřených laboratoří pořádá Ústav i speciální školení. II. Úřední dozor a následná kontrola 1. Úřední dozor Úředním dozorem se rozumí soubor všech opatření prováděných Ústavem v celém procesu uznávání osiva prováděného pověřenou laboratoří. Úřední dozor provádí Ústav a lze jej rozdělit do následujících oblastí: a) Kontrola kvality prováděných rozborů Zkoušky provádějí laboratoř pověřená i laboratoř NRLOS a vedoucí této laboratoře průběžně zaznamenává shodnost zkoušek obou vzorků a vyhodnocuje je. K porovnání výsledků se používají hodnoty uvedené v kapitole 15 Metodiky zkoušení osiv a sadby. Součástí kontroly je rovněž úplnost a správnost vyhodnocení rozborů a interpretace výsledků pověřenou laboratoří a správnost vyplňování rozborové karty. Podrobný postup hodnocení shodnosti laboratoře má Ústav stanovený metodickým postupem. b) Kontrola vyhodnocení karet Zkoušky provádí pouze pověřená laboratoř a vedoucí NRLOS kontroluje správnost vyhodnocení všech zkoušek, úplnost záznamů, výsledné hodnocení zkoušeného vzorku. V návaznosti na rozborové karty jsou odborem osiv a sadby kontrolovány vydané uznávací listy a výsledky se zaznamenávají. V případě zjištění chybného hodnocení Ústav rozhodne o novém provedení rozboru laboratoří Ústavu. c) Kontrola pověřené laboratoře na místě 1. Pravidelnou kontrolu provádí Ústav alespoň jedenkrát ročně po dohodě s vedoucím pověřené laboratoře. K provádění kontroly pověřené laboratoře má Ústav zpracovaný Metodický pokyn, který je závazný pro pověřené laboratoře. Její základní části jsou: - kontrola vedení evidence, - kontrola dodržování metodických postupů u všech prováděných zkoušek, - kontrola metrologického vybavení, - kontrola uložení vzorků. 2. Účelová kontrola se provede okamžitě tehdy, pokud jsou zjištěny opakované rozdíly ve výsledcích zkoušek nebo vyhodnocování rozborů, aby se zjistily a odstranily příčiny nedostatků. 3. Z kontrol laboratoře jsou vyhotoveny zápisy o kontrole pověřené laboratoře. Zápisem může Ústav stanovit doporučení pro laboratoř, ale i nápravná opatření se lhůtou k jejich odstranění. Zápisy se vyhotoví na místě, dokončí se bezprostředně po skončení kontroly a zasílají se pověřené laboratoři prostřednictvím datové schránky. 2. Následná kontrola a) Následná kontrola pověřených laboratoří je prováděná ze vzorků označených „ÚKZÚZ“, odebraných jak úředním, tak i pověřeným vzorkovatelem. Úřední vzorkovatel pravidelně odebírá stanovené procento vzorků k následné kontrole a zasílá je do NRLOS. b) Ústav zkouší a hodnotí ty vlastnosti osiva, které pro daný druh stanovuje prováděcí právní předpis a které jsou podmínkou uznání s výjimkou stanovení vlhkosti osiva. c) Uložení vzorků v pověřené laboratoři 1. Vzorky pro NRLOS označené „ÚKZÚZ“ a „R“ budou uloženy odděleně od ostatních vzorků v uzamčené místnosti v prostorách náležejících pověřené laboratoři. Klíč od této místnosti bude mít vzorkovatel, druhý vedoucí NRLOS a třetí bude zapečetěn vzorkovatelem Ústavu a bude uložen na místě u vedoucího pověřené laboratoře. 2. V případě, že pověřená laboratoř nedisponuje samostatnou místností, kterou může pro účely vzorků použít, je možné vzorky ukládat v uzamykatelných skříních, bednách apod. 3. Vzorky musí být uloženy tak, aby nedošlo k jejich znehodnocení vlivem špatných skladovacích podmínek (teplo, vlhko, škůdci). V případě jakéhokoliv poškození vzorků, je třeba informovat Ústav a požádat o protokolární likvidaci vzorků za přítomnosti úředního vzorkovatele. V případě, že budou vzorky zlikvidovány bez vědomí Ústavu, bude tato skutečnost hodnocena jako vážné pochybení v technologickém postupu. 4. Vzorky označené „ÚKZÚZ“, určené pro následnou kontrolu, budou ukládány bez vzorku pro zkoušku vlhkosti. d) Následná kontrola se provádí dle níže uvedených zásad: 1. Posouzení klíčivosti: po provedení zkoušek klíčivosti a jejich vyhodnocení se zkoušky, které jsou mimo povolenou toleranci, provedou znovu jako souběžné zkoušky, a to v laboratoři Ústavu i v pověřené laboratoři takto: a) vedoucí NRLOS oznámí v době provádění následné kontroly vedoucímu pověřené laboratoře, které partie je třeba zopakovat v obou laboratořích současně a také termín nasazení na zkoušku, b) pověřená laboratoř nasadí ve stejnou dobu tentýž vzorek opakovaně na klíčivost a výsledek zašle do NRLOS, c) následná kontrola bude vyhodnocována na základě opakované zkoušky prováděné v obou laboratořích ve stejném termínu, a to z důvodu zvýšení objektivity hodnocení. 2. Posouzení čistoty: vyhodnocení tolerancí stanovených Metodikou zkoušení osiva a sadby pro čistotu a počet semen jiných rostlinných druhů se provede z původního výsledku zkoušky čistoty stanovené pověřenou laboratoří a výsledku stanovení Ústavu ze vzorku pro následnou kontrolu. 3. Posouzení vlhkosti: v rámci následné kontroly se nehodnotí. e) Vzorky se ukládají do ukončení následujícího vegetačního období. U víceletých druhů do ukončení nejbližšího vegetačního období, kdy lze posoudit pravost druhu a odrůdy. 3. Roční vyhodnocení práce pověřené laboratoře Ročním vyhodnocením práce pověřené laboratoře je závěrečná zpráva, která se skládá z: 1. vyhodnocení shodnosti vzorků následné kontroly, 2. auditu v pověřené laboratoři, 3. výsledků KT. Součástí závěrečné zprávy je stanovení procenta kontrolovaných vzorků v následujícím období. Závěrečnou zprávu ročního vyhodnocení vypracuje vedoucí NRLOS ve spolupráci s referentem pro pověřování z odboru osiv a sadby. Zprávy odesílá odbor osiv a sadby pověřeným laboratořím do jejich DS. III. Zrušení pověření a) Zjistí-li Ústav nedostatky v technologickém postupu laboratorního zkoušení osiva a následného výsledku, upozorní příslušného vedoucího laboratoře na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví zápis. Laboratoř je povinna podstoupit zvýšený úřední dozor. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození dodavatele, je zrušeno pověření. b) Za chyby v technologickém postupu se považuje: 1. neprovedené nebo neúplně či špatně provedené laboratorní zkoušení, 2. opakovaně špatně nebo neúplně provedené závěrečné hodnocení partie osiva, 3. opakované nedodržení podmínek laboratorního zkoušení, 4. neohlášená likvidace vzorků z důvodu poškození, 5. nevydání uznávacího listu, 6. nezaslání podkladů Ústavu k vydání rozhodnutí o neuznání. c) Uvedení osiva do oběhu s kvalitativními parametry přesahujícími hodnoty povolené tolerance má za následek zrušení pověření s dalšími dopady. IV. Práce v pověřené laboratoři a) Vedoucí pověřené laboratoře a jeho zástupce podléhají na úseku laboratorní kontroly osiv metodickému řízení vedoucí NRLOS. b) Vedoucí pověřené laboratoře a jeho zástupce musí absolvovat před udělením pověření a dále každý druhý rok odborné školení prováděné Ústavem. Podmínkou je úspěšné zakončení závěrečným testem (zkouškou). c) Laboratoř se při zkoušení osiv v rámci pověření řídí platnou legislativou, metodikou zkoušení a metodickými pokyny Ústavu. 1. Vzorkování a) Vzorky odebírá úřední vzorkovatel Ústavu nebo příp. i pověřený vzorkovatel, který z každé vzorkované partie připraví 3 vzorky: 1. pro pověřenou laboratoř včetně vzorku na vlhkost. Ke vzorku bude přiložena vyplněná kopie žádosti o uznání osiva, podepsaná dodavatelem a vzorkovatelem. Originál žádosti musí být neprodleně zaslán Ústavu. 2. pro Ústav s označením „ÚKZÚZ“, 3. rezervní vzorek označený „R“. b) Vzorek pro Ústav a rezervní budou uloženy v uzamčené místnosti v prostorách náležejících pověřené laboratoři. c) Uložení vzorků v případě, že pověřená laboratoř je lokalizována mimo prostory, kde probíhá vzorkování. d) Bude-li odebraný vzorek zkoušen jinou pověřenou laboratoří, pak: 1. vzorek pro pověřenou laboratoř bude odeslán pod dohledem vzorkovatele, 2. vzorky označené „ÚKZÚZ“ a „R“ budou uloženy v uzamčené místnosti v prostorách čistící stanice. Klíč od této místnosti bude mít vzorkovatel, druhý bude zapečetěn vzorkovatelem Ústavu a bude uložen u vedoucího čistící stanice. e) Po vzorkování bude postup následující: 1. Pověřená laboratoř zahájí laboratorní zkoušky ze vzorku odebraného pověřeným vzorkovatelem (pokud není pověřený vzorkovatel, pak ze vzorku odebraného vzorkovatelem úředním). 2. Originály žádosti budou bezprostředně odeslány poštou nebo datovou schránkou nebo elektronicky s připojením uznávaného elektronického podpisu na oddělení správní odboru osiv a sadby Ústavu. 3. Do zkušební laboratoře osiv a sadby Ústavu budou odesílány vzorky pro následnou kontrolu dle pokynů stanovených každoročně pro jednotlivé laboratoře. 2. Vedení evidence v pověřené laboratoři a) Pověřená laboratoř povede evidenci zkoušených vzorků na předepsaném tiskopise. Veškeré údaje v této evidenci, v záznamech o zkouškách a na rozborové kartě budou zaznamenány strojem, počítačem nebo propisovací tužkou. Chybné údaje se opraví jedním škrtnutím tak, aby byl původní údaj čitelný. Nový záznam se zapíše vedle původního a opravovatel se podepíše. Nepřípustné je 1. přeškrtání více čarami, 2. přelepení štítkem, 3. zatření opravným lakem, 4. gumování záznamu, 5. zapsání výsledků zkoušek obyčejnou tužkou. b) Vzorky budou číslovány pro každou novou sezónu od prvního čísla číselné řady přidělené pověřené laboratoři Ústavem. 3. Laboratorní zkoušení a vyhodnocení vzorku a) U zkoušených vzorků budou provedeny všechny zkoušky, jejichž hodnoty jsou limitovány prováděcím právním předpisem. Zkoušky budou prováděny v souladu s Metodikou zkoušení osiva a sadby, navážky pro stanovení čistoty a semen jiných rostlinných druhů jsou uvedeny v kapitole 2 Metodiky zkoušení osiva a sadby. b) Vedoucí laboratoře provede po ukončení všech zkoušek celkové vyhodnocení, výsledek zapíše na rozborovou kartu a opatří svým podpisem s uvedením data ukončení zkoušek. V případě pověřené laboratoře, která nebude vydávat rovněž uznávací listy, odešle neprodleně originál karty Ústavu a kopii založí. Pověřená laboratoř, která bude vydávat rovněž uznávací listy originál karty, který je podkladem pro vystavení uznávacího listu, založí následně s kopií uznávacího listu. Originály rozborové karty a kopie uznávacího listu se ukládají po dobu 10 let. 4. Přezkoušení vzorku ve zkušební laboratoři osiv a sadby Ústavu a) V odůvodněných případech (např. porucha zkušebního zařízení) zašle vedoucí pověřené laboratoře vzorky k rozborům do laboratoře Ústavu. b) Vedoucí NRLOS je oprávněna rozhodnout o přezkoušení vzorku (pokud nebyl rozbor prováděn souběžně). V případě, že výsledky mezi laboratořemi vykazují rozdíly mimo povolené tolerance dle kapitoly 15 Metodiky zkoušení osiva a sadby, provede se po dohodě s žadatelem rozbor rezervního vzorku. 5. Vydávání dokladů na osivo a) Uznávací list může pověřená osoba vydat pouze za předpokladu, že 1) osivo má vlastnosti stanovené zákonem a platnou vyhláškou, 2) vzorek byl odebrán v souladu s vyhláškou o vzorkování, 3) zkoušení proběhlo dle platných metod. b) Uznávací list bude vydáván na formuláři zveřejněném a schváleném Ústavem. c) Uznávací listy budou vyplněny na počítači, každý bude opatřen razítkem a podpisem pověřené osoby. d) Uznávací listy budou číslovány stejným způsobem jako v Ústavu, tj. 0 - číslo rozboru dle přidělené číselné řady / U/ rok zpracování. e) Doklady na osivo, které nemá vlastnosti stanovené zákonem a prováděcím předpisem, vydává vždy pouze Ústav. V takovém případě předá neprodleně pověřená osoba veškeré podklady Ústavu, odboru osiv a sadby k vydání rozhodnutí o neuznání. 6. Vlastní postup práce při zkoušení vzorků v pověřené laboratoři 1. Postup práce dodavatele a) vyplnění žádosti s vyznačením osoby, která provede úřední zkoušky, b) požadavek na vzorkování – dodavatel požádá úředního nebo pověřeného vzorkovatele o provedení vzorkování, c) spolupráce při vzorkování, předložení potřebných dokladů a evidence. 2. Postup práce vzorkovatele a) vzorkovatel provede vzorkování v souladu s prováděcím právním předpisem, b) zajistí odeslání nebo doručení vzorků a žádostí takto: 1) originál žádosti vždy eviduje Ústav s ohledem ke správnímu řízení, dodavatel učiní podání v analogové nebo digitální formě a zašle data ze žádosti pomocí dálkového přenosu dle pokynů ústavu, 2) kopii žádosti s laboratorním vzorkem zašle do pověřené laboratoře, 3) vzorky pro následnou kontrolu se ukládají buď v pověřené laboratoři dodavatele, nebo na místně vzorkování. 3. Postup práce Ústavu a) Ústav zaeviduje přijaté žádosti, zkontroluje jejich věcnou správnost a provede počítačovou kontrolu údajů oproti uznávacímu listu na množitelský porost, b) pokud jsou shledány závady, Ústav neprodleně informuje příslušnou laboratoř a do vyřešení nesrovnalostí pozastaví vydání uznávacího listu, c) pokud nejsou závady shledány, žádost se založí a laboratoř, po kontrole ověření žádosti, může vydat uznávací list, Ústav eviduje a zakládá kopie uznávacích listů vydaných pověřenými osobami, které je nezasílají prostřednictvím dálkového přenosu dat v XML formátu. 4. Postup práce osoby pověřené k vydávání uznávacích listů a) pověřená osoba před vydáním uznávacího listu provede kontrolu všech podkladů, tj. žádosti, rozborové karty, b) pověřená osoba nemůže vydat uznávací list, dokud nemá informaci z Ústavu o ověření žádosti nebo pokyn k pozastavení vydání uznávacího listu, c) pokud jsou výsledky vyhovující, vydá pověřená osoba uznávací list, opatří ho podpisem a razítkem, d) originál uznávacího listu obdrží dodavatel, kopii založí ve své evidenci a výsledky zašle pomocí dálkového přenosu dat v XML formátu. 7. Vstup cizích osob do laboratoře a zachování obchodního tajemství Do prostor pověřené laboratoře smí vstoupit cizí osoba pouze v doprovodu vedoucího laboratoře nebo jeho zástupce. Zkoušky a jejich vyhodnocení musí být prováděny tak, aby nemohlo dojít ke zneužití. Osoby pracující v laboratoři jsou povinny zachovávat mlčenlivost o výsledcích zkoušek před cizími osobami. 907kB 224kB Příloha č. 20 k vyhlášce č. 129/2012 Sb. Barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací rozmnožovacího materiálu Kategorie rozmnožovacího materiálu nebo typ osiva| Symbol| Barva návěsky ---|---|--- Rozmnožovací materiál předstupňů| 1\\. generace| SE 1(u sadby brambor PB 1)| bílá s fialovým příčným pruhem po diagonále šíře 5 mm 2\\. generace| SE 2 (u sadby brambor PB 2) 3\\. generace| SE 3 (u sadby brambor PB 3) 4\\. generace| PB 4 (pouze u sadby brambor) Základní rozmnožovací materiál (Elita)| E (u sadby brambor S, SE a E)| bílá Certifikovaný rozmnožovací materiál| jediná generace| C| modrá 1\\. generace| C 1 (u sadby brambor A)| modrá 2\\. generace| C 2 (u sadby brambor B)| červená 1 3\\. generace| C 3| červená Standardní osivo| S| tmavě žlutá Obchodní osivo| O| hnědá Směsi osiv (druhové a odrůdové)| | zelená Osivo s neukončenou certifikací| | šedá Osivo úředně nezapsaných odrůd| | oranžová Šlechtitelský rozmnožovací materiál| u sadby brambor PBTC| fialová Certifikovaný rozmnožovací materiál sdružené odrůdy| | modrá se zeleným příčným pruhem po diagonále Rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu| EHM| žlutá se zeleným úhlopříčným křížem 1 – Pro Sadbu brambor kategorie B jsou používány modré návěsky jako pro kategorii A. Příloha č. 21 k vyhlášce č. 129/2012 Sb. Povolování a uvádění do oběhu směsí osiv určených k ochraně přirozeného prostředí 1. Požadavky na vlastnosti množitelských porostůmnožitelských porostů přímo sklízených směsí a) Kontrola zdrojové oblastizdrojové oblasti: Podle prohlášení dodavateledodavatele daná lokalita sběrulokalita sběru nebyla oseta po dobu posledních 40-ti let přede dnem podání žádosti o povolení dané směsi. b) Specifikace přehlídek porostů v lokalitě sběru: V průběhu doby květu bude provedena přehlídka porostu, která potvrdí složení porostu uvedené v podané žádosti o povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí. c) Čistota druhového složení porostu, zaplevelení porostu: i) Potvrzení přítomnosti jednotlivých druhů a poddruhů uvedených v žádosti o uznání množitelského porostumnožitelského porostu se hodnotí podle následujících kritérií: 1. jsou typické pro dané stanoviště dané lokality, 2. mají význam pro zachování genetických zdrojů a 3. jsou vhodné pro obnovu daného typu stanoviště. ii) Množitelský porostMnožitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost jednotlivých druhů, které jsou uvedeny v žádosti. V porostu se nesmí vyskytovat kokotice. iii) Čistota druhového složení a zaplevelení se uvádí jedním společným hodnocením. d) Zdravotní stav porostu: Porost musí být prakticky prostý veškerých škodlivých organismů, které zásadně snižují užitnou hodnotu a kvalitu osivaosiva. Porost musí rovněž splňovat požadavky týkající se karanténních škodlivých organismů pro Evropskou unii, karanténních škodlivých organismů pro chráněné zóny a regulovaných nekaranténních škodlivých organismů (RNŠO) stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5), jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 uvedeného nařízení. e) Konečné hodnocení porostu: Porost bude uznán, pokud bude přehlídkou potvrzeno, že jsou splněny požadavky podle odstavců a) až d). 2. Požadavky na vlastnosti množitelských porostůmnožitelských porostů odděleně pěstovaných složek a) Počet a termíny přehlídek porostů: Hodnotí se samostatně jednotlivé druhy, ze kterých bude směs osivosiv složena, a to jednou přehlídkou v době květu přehlíženého druhu. b) Pravost druhu, čistota druhu, zaplevelení porostu: Pravost druhu musí být na základě přehlídky porostu potvrzena. Do zaplevelení se počítají všechny druhy mimo hodnocený druh. Množitelský porostMnožitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost daného druhu. V porostu se nesmí vyskytovat kokotice. c) Zdravotní stav porostu: Porost musí být prakticky prostý veškerých škodlivých organismů, které zásadně snižují užitnou hodnotu a kvalitu osivaosiva. Porost musí rovněž splňovat požadavky týkající se karanténních škodlivých organismů pro Evropskou unii, karanténních škodlivých organismů pro chráněné zóny a regulovaných nekaranténních škodlivých organismů (RNŠO) stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5), jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 uvedeného nařízení. 3. Plevelné rostlinné druhy, jejichž výskyt v přímo sklízených směsích je limitován, včetně nejvyšší přípustné úrovně výskytu těchto rostlinných druhů: Tabulka 1 Plevelný rostlinný druh| Nejvyšší přípustná úroveň výskytu ---|--- Oves hluchý| 0 Oves jalový| 0 Kokotice| 0 Všechny druhy rodu Rumex s výjimkou šťovíku menšího a šťovíku přímořského| 0,05 % hmotnostních 4. Požadavky na vlastnosti osivaosiva, které musí před smísením splňovat složky směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu: a) Trávy: Tabulka 2 Druh| Čistota nejméně8| Nejvyšší dovolený výskyt semen jiných druhů| Hmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 7-9 ---|---|---|--- vztaženo na hmotnost základního vzorku| ve vzorku dle sloupce 10 počet semen celkem| v množství dle sloupce 3| odlišné od sloupce 4 z toho| kokotice6| šťovíky2| oves hluchý, oves jalový jeden druh| Pýr| psárka polní %| %| %| %| %| ks| ks| ks| g 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9| 10 bojínek luční| 96,0| 2,5| 2,0| 0,3| 0,3| 0| 5| 0| 10 bojínek hlíznatý| 96,0| 2,5| 2,0| 0,3| 0,3| 0| 5| 0| 10 jílek hybridní| 96,0| 2,5| 2,0| 0,5| 0,3| 0| 5| 0| 60 jílek mnohokvětý| 96,0| 2,5| 2,0| 0,5| 0,3| 0| 5| 0| 60 jílek vytrvalý| 96,0| 2,5| 2,0| 0,5| 0,3| 0| 5| 0| 60 x Festulolium| 96,0| 2,5| 2,0| 0,5| 0,3| 0| 5| 0| 60 kostřava luční| 95,0| 2,5| 2,0| 0,5| 0,3| 0| 5| 0| 50 kostřava červená| 90,0| 2,5| 2,0| 0,5| 0,3| 0| 5| 0| 30 kostřava drsnolistá, ovčí, vláskovitá| 85,0| 3,0| 2,0| 0,5| 0,3| 0| 5| 0| 30 kostřava rákosovitá| 95,0| 2,5| 2,0| 0,5| 0,3| 0| 5| 0| 50 lesknice vodní| 96,0| 2,5| 2,0| 0,3| 0,3| 0| 4| 0| 50 lesknice menší| 96,0| 2,5| 2,0| 0,3| 0,3| 0| 4| 0| 200 lesknice rákosovitá| 96,0| 2,5| 2,0| 0,3| 0,3| 0| 4| 0| 30 lipnice luční, hajní, smáčknutá, bahenní, obecná| 85,0| 3,0 1| 2,0 1| 0,3| 0,3| 0| 2| 0| 5 lipnice roční| 85,0| 3,0 7| 2,07)| 0,3| 0,3| 0| 5| 0| 10 medyněk vlnatý| 85,0| 3,0| 2,0| 0,3| 0,3| 0| 3| 0| 10 metlice trsnatá| 85,0| 3,0| 2,0| 0,3| 0,3| 0| 3| 0| 10 ovsík vyvýšený| 90,0| 4,0| 2,0 3| 0,5| 0,3| 0| 5| 0 4| 80 poháňka hřebenitá| 90,0| 3,0| 2,0| 0,3| 0,3| 0| 3| 0| 20 psárka luční| 75,0| 3,5| 2,0 3| 0,3| 0,3| 0| 5| 0| 30 psineček výběžkatý, tenký, psí| 90,0| 3,0| 2,0| 0,3| 0,3| 0| 1| 0| 5 psineček veliký| 90,0| 3,0| 2,0| 0,3| 0,3| 0| 1| 0| 5 pýr hřebenitý| 90,0| 2,5| 2,0| 0,3| 0,3| 0| 5| 0| 40 srha laločnatá, hajní| 90,0| 2,5| 2,0| 0,3| 0,3| 0| 5| 0| 30 sveřep bezbranný| 97,0| 2,5| 2,0| 0,5| 0,3| 0| 10| 0| 90 sveřep horský| 97,0| 2,5| 2,0| 0,5| 0,3| 0| 10| 0| 200 sveřep samužníkovitý, sitecký| 97,0| 2,5| 2,0| 0,5| 0,3| 0| 10| 0 4| 200 tomka vonná| 85,0| 3,0| 2,0| 0,3| 0,3| 0| 2| 0| 20 trojštět žlutavý| 75,0| 4,0| 2,0 3| 0,3| 0,3| 0| 2| 0 5| 5 1 \\- Celkový výskyt semen jiných druhů lipnic do 3 % hmotnosti se nepovažuje za nečistotu. 2 \\- Všechny druhy rodu Rumex s výjimkou šťovíku menšího a šťovíku přímořského. 3 \\- Stanovené nejvyšší procento příměsi semen jednoho druhu se nevztahuje na semena lipnic. 4 \\- Výskyt nejvýše dvou semen ovsa hluchého a ovsa jalového ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů. 5 \\- Výskyt jednoho semene ovsa hluchého a ovsa jalového ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů. 6 \\- Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic. 7 \\- Celkový výskyt semen jiných druhů lipnic do 10 % hmotnosti se nepovažuje za nečistotu. 8 \\- OsivoOsivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivuosivu. b) Luskoviny: Tabulka 3 Druh| Čistota nejméně14| Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhů| Hmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 6-8| Další požadavky ---|---|---|---|--- vztaženo na hmotnost základního vzorku| ve vzorku podle sloupce 9 | v množství podle sloupce 3| odlišné od sloupce 4 celkem| jednoho druhu| komonice| oves hluchý, oves jalový| šťovíky kromě menšího a přímořského| kokotice %| %| %| %| ks| ks| ks| g| % 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9| 10 bob polní| 98,0| 1,5| 1,3| 0,3| 0| 5| 0| 1000| 11 hrách polní (včetně pelušky)| 98,0| 1,5| 1,3| 0,3| 0| 5| 0| 1000| 11 lupina bílá, úzkolistá, žlutá| 97,0| 1,5 12| 1,3 12| 0,3| 0| 5| 0| 1000| 9,10,11 vikev huňatá, panonská, setá| 97,0| 2,0 13| 1,5 13| 0,3| 0| 5| 0| 1000| cizrna beraní| 98,0| -| -| -| 0| -'| 0| 1000| čočka jedlá| 99,0| -| -| -| 0| -| 0| 600| 9 \\- Procentní podíl hořkých semen v jiných než hořkých odrůdáchodrůdách lupiny nesmí přesáhnout 2,5 %. 10 \\- Výskyt semen lupin jiné barvy nesmí přesáhnout u hořkých odrůdodrůd 4 %, u ostatních odrůdodrůd 2 %. 11 \\- Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3. 12 \\- Celkový výskyt semen druhů lupina bílá, lupina úzkolistá, lupina žlutá, hrách polní (včetně pelušky), bob polní, vikev panonská, vikev setá a vikev huňatá (vždy s vyloučením zkoušeného druhu) nepřesahující 0,5 % hmotnostních se nepovažuje za nečistotu. 13 \\- Celkový výskyt semen druhů vikev panonská, vikev huňatá a příbuzných pěstovaných druhů (vždy s vyloučením zkoušeného druhu) nepřesahující 6 % hmotnostních se nepovažuje za nečistotu. 14 \\- OsivoOsivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivuosivu. c) Jeteloviny: Tabulka 4 Druh| Čistota nejméně18| Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhů| Hmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 6–8 ---|---|---|--- vztaženo na hmotnost základního vzorku| ve vzorku podle sloupce 9 počet semen odlišné od sloupce 4 celkem| v množství podle sloupce 3 z toho| kokotice| oves hluchý, oves jalový| šťovíky, kromě menšího a přímořského jeden druh| komonice %| %| %| %| ks| ks| ks| g 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9 jestřabina východní| 97,0| 3,0| 2,5| 0,3| 0 16,17| 0| 10| 200 jetel alexandrijský| 97,0| 2,5| 2,0| 0,3| 0 16,17| 0| 10| 60 jetel luční| 97,0| 2,5| 2,0| 0,3| 016,17| 0| 10| 50 jetel nachový| 97,0| 2,5| 2,0| 0,3| 0 16,17| 0| 10| 80 jetel zvrácený (perský)| 97,0| 2,5| 2,0| 0,3| 0 16,17| 0| 10| 20 jetel plazivý| 97,0| 2,5| 2,0| 0,3| 016,17| 0| 10| 20 jetel zvrhlý (švédský)| 97,0| 2,5| 2,0| 0,3| 016,17| 0| 10| 20 pískavice řecké seno| 95,0| 2,0| 1,5| 0,3| 0| 0| 5| 450 štírovník růžkatý| 95,0| 2,8| 2,0| 0,3| 016,17| 0| 10| 30 štírovník jednoletý| 95,0| 2,8| 2,0| 0,3| 0 16,17| 0| 10| 30 tolice dětelová| 97,0| 2,5| 2,0| 0,3| 0 16,17| 0| 10| 50 vičenec - nevyluštěný| 95,0| 3,5| 2,0| 0,3| 0| 0| 5| 600 400 15 vojtěška setá, proměnlivá| 97,0| 2,5| 2,0| 0,3| 0 16,17| 0| 10| 50 čičorka pestrá| 95,0| 2,5| 2,0| 0,3| 0 16,17| 0| 10| 100 jetel prostřední| 97,0| 2,5| 2,0| 0,3| 0 16,17| 0| 10| 50 komonice bílá| 97,0| 2,5| 2,0| -| 0 16,17| 0| 5| 50 úročník bolhoj| 95,0| 2,5| 2,0| 0,3| 0 16,17| 0| 5| 60 15 \\- OsivoOsivo vyluštěné. 16 \\- Hmotnost vzorku pro zjišťování počtu semen kokotic je dvojnásobek hmotnosti uvedené ve sloupci 15. 17 \\- Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic. 18 \\- OsivoOsivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivuosivu. d) Jiné krmné plodiny: Tabulka 5 Druh| Čistota nejméně20| Nejvyšší dovolený výskyt semen jiných druhů| Hmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 7–9 ---|---|---|--- Vztaženo na hmotnost základního vzorku| Ve vzorku podle sloupce 10 počet semen celkem| z toho jeden druh| ředkev ohnice| hořčice polní| odlišné od sloupce 3 oves hluchý, oves jalový| kokotice| šťovíky kromě menšího a přímořského %| %| %| %| %| ks| ks| ks| g 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9| 10 bér italský| 96,0| 2,0| | | | 0| 0 19| | 90 kapusta krmná| 98,0| 2,0| 1,5| 0,3| 0,3| 0| 0 19| 10| 100 ředkev olejná| 97,0| 2,0| 1,5| 0,3| 0,3| 0| 0| 5| 300 sléz přeslenitý| 95,0| 2,0| 1,5| | | 0| 0 19| | 50 svazenka| 96,0| 2,0| 1,5| | | 0| 0 19| | 50 tuřín| 98,0| 2,0| 1,5| 0,3| 0,3| 0| 0 19| 5| 100 19 \\- Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic. 20 \\- OsivoOsivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivuosivu. e) Výskyt škodlivých organismů, které snižují užitnou hodnotu osivaosiva, je na nejnižší možné úrovni. Příloha č. 22 Požadavky na množitelské porosty sadby česneku a sadbu česneku Část I Přehled druhů Tabulka 1 Český název| Latinský název ---|--- Česnek| Allium sativum L. Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Tabulka 2 Druh| Šlechtitelský RM| RM předstupňů| Základní RM| Certifikovaný RM| Standardní osivo ---|---|---|---|---|--- | SE 1| SE 2| SE 3| E| C| S Česnek| X| X| X| X| X| X| X Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek Tabulka 3.1 Kategorie| Počet přehlídek porostu| Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány ---|---|--- Počet roků| Předplodina Všechny kategorie| 1| 5| rostliny rodu Allium Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Tabulka 3.2 Kategorie| Izolace k zamezení mechanické příměsi - vzdálenost od sousedních porostů česneku (m)| Vzdálenost od každého jiného porostu rodu Allium mimo množitelské porosty česneku stejné kategorie * (m) ---|---|--- Šlechtitelský RM, SE, E| 1| 300 * C, S| 1| 100 * * Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, pokud je u množitelského porostu použito účinné mechanické izolace zabraňující vniknutí hmyzu schopného přenést na rostliny česneku viry. Oddíl 3 Čistota odrůdy Tabulka 3.3 Kategorie| Rostliny neodpovídající odrůdě a odchylných typů (%) ---|--- Šlechtitelský RM, SE, E| 0 C, S| 1 Oddíl 4 Zdravotní stav porostu 1. Škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropských společenství5), se nesmí vyskytovat. 2. Materiál, který při sklizni vykazuje viditelné příznaky napadení, musí být vhodným způsobem ošetřen nebo zlikvidován. 3. Množitelský porost musí být vizuálně prostý škodlivých organismů uvedených v následující tabulce a nesmí vykazovat příznaky napadení těmito organismy. Tabulka 3.4 RNŠO nebo příznaky, které způsobuje| Prahové hodnoty ---|--- Stromatinia cepivora Berk.| 0 % Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev| 0 % Leek yellow stripe virus| 1 % Onion yellow dwarf virus| 1 % Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5): Tabulka 3.5 RNŠO| Opatření k RNŠO a jejich prahovým hodnotám ---|--- Stromatinia cepivora Berk.| a) i) porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk nebo ii) porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období, rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk. byly neprodleně vytrhány a při doplňkové konečné prohlídce nevykazuje rostoucí porost žádné příznaky a b) rostliny nebo sadba byly před přemístěním vizuálně prohlédnuty a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk. Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev| V případě rostlin jiných než rostlin pro produkci komerčního porostu: a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev nebo b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev byly pozorovány nejvýše u 2 % rostlin a ii) rostliny shledané napadenými daným škodlivým organismem byly neprodleně vytrhány a iii) rostliny byly poté shledány prostými daného škodlivého organismu při laboratorních testech na reprezentativním vzorku nebo c) rostliny byly podrobeny vhodnému chemickému nebo fyzikálnímu ošetření proti organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev a po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku byly shledány prostým tohoto škodlivého organismu. V případě rostlin pro produkci komerčního porostu: a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev nebo b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu; ii) rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev byly neprodleně vytrhány a iii) rostliny byly shledány prostými daného škodlivého organismu po laboratorních testech na reprezentativním vzorku nebo c) rostliny byly podrobeny vhodnému fyzikálnímu nebo chemickému ošetření a po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku byly shledány prostými organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev. Leek yellow stripe virus| a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Leek yellow stripe virus nebo b) porost byl vizuálně prohlédnut alespoň jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu od začátku posledního ukončeného vegetačního období, přičemž příznaky organismu Leek yellow stripe virus nevykázalo více než 10 % rostlin, dané rostliny byly neprodleně vytrhány a při konečné prohlídce nevykazovalo příznaky více než 1 % rostlin. Onion yellow dwarf virus| a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Onion yellow dwarf virus nebo b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a příznaky výskytu organismu Onion yellow dwarf virus byly pozorovány nejvýše u 10 % rostlin a ii) vytrhané rostliny shledané napadenými daným škodlivým organismem, byly neprodleně vytrhány a iii) příznaky výskytu daného škodlivého organismu nevykázalo více než 1 % rostlin zkontrolovaných při konečné prohlídce. Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu Tabulka 5 Vlastnosti sadby česneku| Kategorie ---|--- SE, E| C, S Nejvyšší povolený výskyt (% z počtu cibulí)| cibulí jiných odrůd a zřetelně odchylných typů| nesmí se vyskytovat| 2 cibulí rozvitých a porostlých| 5| 2 cibulí mechanicky poškozených| 8| 8 cibulí poškozených houbovými chorobami| 6| 6 celkem závadných cibulí (včetně poškození mechanicky a houbovými chorobami)| 10| 10 cibulí podsadbových *| 3| 3 Nejvyšší povolená délka (cm)| suché natě| 5| 5 kořenů| 3| 3 * Za podsadbové se považují cibule, které mají příčný průměr menší než 3,5 cm u paličáku a 3 cm u nepaličáku. Část VI Návěska Oddíl 1 Úřední návěska sadby česneku kategorie šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál s připojeným rostlinolékařským pasem obsahuje následující údaje: 1. označení „Kvalita EU“ 2. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 3. označení dodavatele a jeho registrační číslo 4. číslo partie sadby česneku uváděné do oběhu 5. kategorie a generace 6. měsíc a rok uzavření 7. název druhu 8. název odrůdy 9. čistá hmotnost nebo počet kusů 10. označení země výroby 11. číslo návěsky 12. údaje o případné dodatečné úpravě sadby Oddíl 2 Návěska dodavatele sadby česneku kategorie standardní osivo s připojeným rostlinolékařským pasem obsahuje následující údaje: 1. označení „Kvalita EU“ 2. označení dodavatele a jeho registrační číslo 3. číslo partie sadby česneku uváděné do oběhu 4. kategorie 5. měsíc a rok uzavření 6. název druhu 7. název odrůdy 8. čistá hmotnost nebo počet kusů 9. označení země výroby 10. číslo návěsky 11. údaje o případné dodatečné úpravě sadby Část VII Malé balení Oddíl 1 Nejvyšší povolená velikost malého balení sadby česneku Nejvyšší povolená velikost malého balení sadby česnekuje 1 kg nebo 35 cibulí česneku. Oddíl 2 Označování malého balení Návěska dodavatele nebo potisk obalu na malém balení sadby česneku obsahuje následující údaje: 1. název druhu 2. název odrůdy 3. označení kategorie a generace 4. číslo partie 5. označení dodavatele a jeho registrační číslo 6. čistá hmotnost nebo počet kusů 7. údaje o případné dodatečné úpravě sadby Příloha č. 23 Požadavky na množitelské porosty a osivo léčivých a aromatických rostlin Část I Přehled druhů Tabulka 1 Český název| Latinský název ---|--- Heřmánek pravý| Matricaria recutita L. Ostropestřec mariánský| Silybum marianum Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Oddíl 1 Povolené kategorie a generace Tabulka 2.1 Druh| Rozmnožovací materiál předstupňů| Základní RM| Certifikovaný RM ---|---|---|--- SE 1| SE 2| SE 3| E| C Heřmánek pravý| x| x| x| x| x Ostropestřec mariánský| x| x| x| x| x Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek Tabulka 3.1 Kategorie| | Přehlídka ve fázi| | Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány: ---|---|---|---|--- počet roků1| předplodiny Heřmánek pravý SE, E C| | kvetení| | 3 2| stejný nebo příbuzný druh Ostropestřec mariánský SE, E C| | kvetení| | 3 2| stejný nebo příbuzný druh 1 - V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota. Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Tabulka 3.2 Druh| Kategorie| Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech| Prostorová izolace – nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů 2 pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení ---|---|---|--- vzdálenost 3 (m) Heřmánek pravý| SE, E| 1| 100 C| 1| 50 Ostropestřec mariánský| SE, E| 1| 100 C| 1| 50 2 - Jiné odrůdy stejného druhu a jiné druhy. 3 - Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení. Oddíl 3 Čistota druhu a čistota odrůdy Pododdíl 1 Tabulka 3.3 Druh| Kategorie| Nejvyšší dovolený výskyt rostlin v % ---|---|--- příbuzného rostlinného druhu| jiných odrůd a zřetelně odchylných typů Heřmánek pravý| SE, E| 0 %| 1 % C| 0 %| 5 % Ostropestřec mariánský| SE, E| 0 %| 1 % C| 0 %| 5 % Pododdíl 2 Množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy. Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu Tabulka 5.1 Druh| Zkoušky ---|--- čistota osiva v %| příměs jiných rostlinných druhů| sítové třídění| Vlhkost| HTS / HMKS| klíčivost| jednoklíčkovost| konduktivita| Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v %| Biochemická zkouška životaschopnosti| Fluorescenční zkouška – zkoušky pravosti a čistoty | mikroreliéfová zkouška – zkoušky pravosti a čistoty | elektroforéza – zkoušky pravosti a čistoty druhu,| stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou| zkoušky zdravotního stavu| zjišťování přítomnosti živočišných škůdců Heřmánek pravý| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Ostropestřec mariánský| ■| ■| | ■| #| ■| | | | | | | | | | ■ Vysvětlivky: ■| zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení ---|--- 0kB| zkouška se neprovádí #| zkoušku lze provést na žádost dodavatele Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva Tabulka 5.2 Druh| Kategorie| Vlhkost nejvýše| Klíčivost nejméně| Čistota nejméně 10| Nejvyšší dovolený výskyt semen jiných druhů ---|---|---|---|---|--- %| %| %| % 1| 2| 3| 4| 5| 6 heřmánek pravý| SE,E C| 13,0| 70| 95 90| 0,2 1,0 ostropestřec mariánský| SE,E C| 13,0| 70| 97 95| 0,2 1,0 10 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu. Část VI Návěska Oddíl 1 Úřední návěska osiva léčivých a aromatických rostlin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. název druhu 3. název odrůdy 4. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“ 5. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu 6. číslo partie 7. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 8. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“ 9. označení země výroby 10. číslo návěsky 11. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj) 12. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 13. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Oddíl 2 Úřední návěska osiva léčivých a aromatických rostlin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje: 1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 2. název druhu 3. název odrůdy 4. kategorie 5. číslo partie 6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 7. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“ 8. označení země výroby 9. číslo návěsky 10. název a adresa dodavatele (nepovinný údaj) 11. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 12. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu Část VII Malé balení Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva léčivých a aromatických rostlin Nejvyšší hmotnost osiva v jednom malém balení je 1 kg (bez aditiv). Oddíl 2 Označování malého balení Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva léčivých a aromatických rostlin obsahuje následující údaje: 1. označení „Malé balení“ 2. název a adresa dodavatele nebo jeho identifikační značka 3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky 4. číslo návěsky 5. číslo partie 6. název druhu 7. název odrůdy 8. kategorie, generace 9. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností 10. označení země výroby 11. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno 12. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu 1) Směrnice Rady 66/401/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Rady 69/60/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Rady 69/63/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Rady 71/162/EHS ze dne 30. března 1971, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 72/274/EHS ze dne 20. července 1972, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Rady 72/418/EHS ze dne 6. prosince 1972, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. srpna 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd zemědělských rostlin. Směrnice Rady 73/438/EHS ze dne 11. prosince 1973, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Komise 74/268/EHS ze dne 2. května 1974, kterou se stanoví zvláštní požadavky pro výskyt Avena fatua v osivu pícnin a obilovin. Směrnice Rady 75/444/EHS ze dne 26. června 1975, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor a osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Komise 75/502/EHS ze dne 25. července 1975, kterou se omezuje uvádění na trh osiva lipnice luční (Poa pratensis L.) na osivo, které bylo úředně certifikováno jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“. Směrnice Rady 78/55/EHS ze dne 19. prosince 1977, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. První směrnice Komise 78/386/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. První směrnice Komise 78/387/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 78/511/EHS ze dne 24. května 1978, kterou se mění směrnice 74/268/EHS, kterou se stanoví zvláštní požadavky pro výskyt Avena fatua v osivu pícnin a obilovin. Směrnice Rady 78/692/EHS ze dne 25. července 1978, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 78/1020/EHS ze dne 5. prosince 1978, kterou se mění směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Komise 79/641/EHS ze dne 27. června 1979, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 79/692/EHS ze dne 24. července 1979, kterou se mění směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Komise 80/754/EHS ze dne 17. července 1980, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění na trh osiva pícnin. Směrnice Komise 81/126/EHS ze dne 16. února 1981, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS. Směrnice Komise 82/287/EHS ze dne 13. dubna 1982, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS. Směrnice Komise 85/38/EHS ze dne 14. prosince 1984, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Komise 86/109/EHS ze dne 27. února 1986 o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“. Směrnice Rady 86/155/EHS ze dne 22. dubna 1986, kterou se v důsledku přistoupení Španělska a Portugalska mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh. Směrnice Komise 86/320/EHS ze dne 20. června 1986, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 87/120/EHS ze dne 14. ledna 1987, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh. Směrnice Komise 87/480/EHS ze dne 9. září 1987, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Rady 88/332/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh, pokud jde o přijímání prováděcích pravidel k ustanovením o osivu a sadbě vyhovující méně přísným požadavkům. Směrnice Rady 88/380/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Komise 88/506/EHS ze dne 13. září 1988, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 89/2/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 89/14/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se určují skupiny odrůd mangoldu a červené řepy, na které odkazují požadavky na nejmenší povolené vzdálenosti porostu v příloze I směrnice Rady 70/458/EHS o uvádění osiva zeleniny na trh. Směrnice Komise 89/100/EHS ze dne 20. ledna 1989, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Komise 89/424/EHS ze dne 30. června 1989, kterou se mění směrnice 86/109/EHS o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“. Směrnice Komise 91/376/EHS ze dne 25. června 1991, kterou se mění směrnice 86/109/EHS o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“. Směrnice Komise 92/19/EHS ze dne 23. března 1992, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Komise 93/2/EHS ze dne 28. ledna 1993, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 93/61/EHS ze dne 2. července 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na sadbu a rozmnožovací materiál zeleniny mimo osivo podle směrnice Rady 92/33/EHS. Směrnice Komise 93/62/EHS ze dne 5. července 1993 o prováděcích opatřeních týkajících se dohledu nad dodavateli a zařízeními a jejich kontroly v rámci směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění na trh sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo. Směrnice Komise 95/6/ES ze dne 20. března 1995, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 96/18/ES ze dne 19. března 1996, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh. Směrnice Rady 96/72/ES ze dne 18. listopadu 1996, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 98/95/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/ESH, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin, pokud se týká konsolidace vnitřního trhu, geneticky modifikovaných rostlinných odrůd a genetických zdrojů rostlin. Směrnice Rady 98/96/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění, mimo jiné ve věci neúředních inspekcí, směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Komise 1999/8/ES ze dne 18. února 1999, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 1999/54/ES ze dne 26. května 1999, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 1999/66/ES ze dne 28. června 1999, kterou se stanoví požadavky na návěsku nebo jiný dokument vystavený dodavatelem na základě směrnice Rady 98/56/ES. Směrnice Rady 2001/64/ES ze dne 31. srpna 2001, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh a směrnice 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Rady 2002/54/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva řepy na trh. Směrnice Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh. Směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Rady 2002/68/ES ze dne 19. července 2002, kterou se mění směrnice 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Komise 2003/45/ES ze dne 28. května 2003, kterou se mění směrnice Rady 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh, 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh, 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh, 92/33/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu a sadby zeleniny s výjimkou osiva na trh, 92/34/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce na trh, 98/56/ES o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh, 2002/54/ES o uvádění osiva řepy na trh, 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh, 2002/56/ES o uvádění sadby brambor na trh a 2002/57/ES o uvádění osiva olejnatých a přadných rostlin na trh s ohledem na srovnávací zkoušky a testy Společenství. Směrnice Komise 2004/55/ES ze dne 20. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Rady 2004/117/ES ze dne 22. prosince 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/54/ES, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud jde o zkoušky pod úředním dohledem a rovnocennost osiva vyprodukovaného ve třetích zemích. Rozhodnutí Komise 2004/842/ES ze dne 1. prosince 2004 o prováděcích pravidlech, podle nichž mohou členské státy povolit uvádění na trh osiva těch odrůd, pro které byly předloženy žádosti o zapsání do katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin nebo druhů zeleniny členského státu. Směrnice Komise 2006/124/ES ze dne 5. prosince 2006, kterou se mění směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh a směrnice Rady 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh. Směrnice Komise 2007/72/ES ze dne 13. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, pokud jde o zahrnutí druhu Galega orientalis Lam. Směrnice Komise 2008/62/ES ze dne 20. června 2008, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování zemědělských krajových odrůd a odrůd, které jsou přirozeně adaptovány na místní a regionální podmínky a ohroženy genetickou erozí, a pro uvádění osiva a sadby brambor těchto odrůd na trh. Směrnice Komise 2009/74/ES ze dne 26. června 2009, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud jde o botanické názvy rostlin, vědecké názvy ostatních organismů a některé přílohy směrnic 66/401/EHS, 66/402/EHS a 2002/57/ES s přihlédnutím k vývoji vědeckých a technických poznatků. Směrnice Komise 2009/145/ES, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování krajových odrůd zeleniny a odrůd zeleniny, které se tradičně pěstují v určitých místech a oblastech a jsou ohroženy genetickou erozí, a odrůd zeleniny, které samy o sobě nemají hodnotu pro obchodní pěstování zeleniny, ale jsou vyšlechtěny pro pěstování za zvláštních podmínek, a pro uvádění osiva těchto odrůd na trh. Směrnice Komise 2010/60/EU ze dne 30. srpna 2010, kterou se stanovují některé odchylky pro uvádění směsí osiv pícnin určených k uchování přirozeného životního prostředí na trh. Prováděcí směrnice Komise 2012/37/EU ze dne 22. listopadu 2012, kterou se mění některé přílohy směrnic Rady 66/401/EHS a 66/402/EHS, pokud jde o podmínky, které musí splňovat osivo Galega orientalis Lam., maximální hmotnost partií osiv některých druhů pícnin a velikost vzorku Sorghum spp. Prováděcí směrnice Komise 2013/45/EU, kterou se mění směrnice Rady 2002/55/ES, směrnice 2008/72/ES a směrnice 2009/145/ES, pokud jde o botanický název pro rajče. Prováděcí směrnice Komise 2013/63/EU ze dne 17. prosince 2013, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 2002/56/ES, pokud jde o minimální požadavky na sadbu brambor a partie sadby brambor. Prováděcí směrnice Komise 2014/20/EU ze dne 6. února 2014 o vymezení tříd Unie pro základní a certifikovanou sadbu brambor a o podmínkách a označování těchto tříd. Prováděcí směrnice Komise 2014/21/EU ze dne 6. února 2014 o minimálních podmínkách a třídách Unie pro sadbu brambor předcházející základní sadbě brambor. Prováděcí směrnice Komise 2015/1955/EU ze dne 29. října 2015, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2016/11 ze dne 5. ledna 2016, kterou se mění příloha II směrnice Rady 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2016/317 ze dne 3. března 2016, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/54/ES, 2002/55/ES, 2002/56/ES a 2002/57/ES, pokud jde o úřední návěsku balení osiva. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2016/2109 ze dne 1. prosince 2016, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, pokud jde o zahrnutí nových druhů a botanický název druhu Lolium x boucheanum Kunth. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2018/1027 ze dne 19. července 2018, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS, pokud jde o izolační vzdálenosti pro Sorghum. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2019/990 ze dne 17. června 2019, kterou se mění seznam rodů a druhů uvedený v čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2002/55/ES, v příloze II směrnice Rady 2008/72/ES a v příloze směrnice Komise 93/61/EHS. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2020/177 ze dne 11. února 2020, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 2002/55/ES, 2002/56/ES a 2002/57/ES, směrnice Komise 93/49/EHS a 93/61/EHS a prováděcí směrnice 2014/21/EU a 2014/98/EU, pokud jde o škodlivé organismy rostlin na osivu a dalším rozmnožovacím materiálu rostlin. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2020/432 ze dne 23. března 2020, kterou se mění směrnice Rady 2002/55/ES, pokud jde o definici zeleniny a seznam rodů a druhů v čl. 2 odst. 1 písm. b). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 690/2008 a mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2021/415 ze dne 8. března 2021, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS a 66/402/EHS za účelem přizpůsobení taxonomických skupin a názvů některých druhů semen a plevelů vývoji vědeckých a technických poznatků. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2021/1927 ze dne 5. listopadu 2021, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/402/EHS, pokud jde o požadavky na osivo hybridů pšenice produkovaných technikou cytoplazmatické pylové sterility. 3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS. 3) Přílohy č. 1 a 2 vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů. 3) Přílohy č. 1 a 2 vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů. 5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES, v platném znění. 5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES. 6) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2313 ze dne 13. prosince 2017, kterým se stanoví formální náležitosti rostlinolékařského pasu pro přemísťování na území Unie a rostlinolékařského pasu pro dovoz do chráněné zóny a přemísťování v rámci této zóny. 7) Vyhláška č. 61/2011 Sb., o požadavcích na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby, ve znění pozdějších předpisů.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 45/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 45/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Prováděcího protokolu mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace k provádění Dohody mezi Evropským společenstvím a Ruskou federací o předávání a zpětném přebírání osob ze dne 25. května 2006 Vyhlášeno 17. 4. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 5. 2012, částka 24/2012 * Článek 1 - Příslušné orgány * Článek 2 - Předložení žádosti o readmisi a odpovědi na ni * Článek 3 - Jiné doklady * Článek 4 - Pohovor * Článek 5 - Předložení žádosti o průvoz a odpovědi na ni * Článek 6 - Postup při readmisi a průvozu * Článek 7 - Eskortování zpět přebíraných a provážených osob * Článek 8 - Náklady * Článek 9 - Jazyk * Článek 10 - Změny * Článek 11 - Vstup v platnost a ukončení platnosti Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 5. 2012 45 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 8. prosince 2011 byl v Praze podepsán Prováděcí protokol mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace k provádění Dohody mezi Evropským společenstvím a Ruskou federací o předávání a zpětném přebírání osob ze dne 25. května 2006. Protokol vstupuje v platnost na základě svého článku 11 odst. 2 dne 1. května 2012. České znění Protokolu a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně. PROVÁDĚCÍ PROTOKOL mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace k provádění Dohody mezi Evropským společenstvím a Ruskou federací o předávání a zpětném přebírání osob ze dne 25. května 2006 Vláda České republiky a vláda Ruské federace, dále jen „strany“, s přáním zajistit nezbytné podmínky pro provádění Dohody mezi Evropským společenstvím a Ruskou federací o předávání a zpětném přebírání osob ze dne 25. května 2006, dále jen „Dohoda“, a v souladu s jejím článkem 20, se dohodly na následujícím: Článek 1 Příslušné orgány 1. Příslušnými orgány zodpovědnými za provádění ustanovení Dohody jsou: na české straně: - hlavní příslušný orgán - PoliciePolicie České republiky, ředitelství služby cizinecké policiepolicie; - další příslušné orgány - Ministerstvo vnitra České republiky a Ministerstvo zahraničních věcí České republiky; na ruské straně: - hlavní příslušný orgán - Federální migrační služba; - další příslušné orgány - Ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace a Federální bezpečnostní služba Ruské federace. 2. Strany si neprodleně diplomatickou cestou oznamují jakékoli změny týkající se příslušných orgánů uvedených v odstavci 1 tohoto článku. 3. Za účelem provádění ustanovení Dohody a tohoto prováděcího protokolu spolu hlavní příslušné orgány přímo spolupracují. 4. Za účelem provádění tohoto prováděcího protokolu si hlavní příslušné orgány do 30 kalendářních dnů ode dne podpisu tohoto prováděcího protokolu diplomatickou cestou sdělí své kontaktní údaje. Hlavní příslušné orgány se dále přímou cestou neprodleně písemně informují o jakýchkoli změnách ve svých kontaktních údajích. Článek 2 Předložení žádosti o readmisi a odpovědi na ni 1. Žádost o readmisi vyhotovenou v souladu s článkem 7 Dohody předkládá hlavní příslušný orgán žádajícího státu hlavnímu příslušnému orgánu dožádaného státu poštou nebo kurýrem, pokud se hlavní příslušné orgány nedohodnou jinak. 2. Odpověď na žádost o readmisi předkládá hlavní příslušný orgán dožádaného státu hlavnímu příslušnému orgánu žádajícího státu poštou nebo kurýrem, za současného využití technických prostředků pro přenos textu, ve lhůtách uvedených v článku 11 odst. 2 Dohody. 3. V souladu s článkem 6 odst. 3 Dohody předkládá hlavní příslušný orgán žádajícího státu hlavnímu příslušnému orgánu dožádaného státu poštou nebo kurýrem žádost o readmisi v rámci zrychleného postupu za podmínky, že dotčená osoba byla zadržena poté, co nelegálně překročila státní hranice, a neopustila příhraniční region žádajícího státu. 4. Odpověď na žádost o readmisi v rámci zrychleného postupu předkládá hlavní příslušný orgán dožádaného státu hlavnímu příslušnému orgánu žádajícího státu poštou nebo kurýrem, za současného využití technických prostředků pro přenos textu, ve lhůtě uvedené v článku 11 odst. 3 Dohody. Článek 3 Jiné doklady 1. Pokud má žádající stát za to, že pro prokázání státní příslušnosti osoby, která má být převzata zpět, nebo pro prokázání důvodů pro readmisi státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti mohou být podstatné jiné doklady než ty uvedené v přílohách 2 až 5 Dohody, mohou být tyto doklady rovněž připojeny k žádosti o readmisi. 2. Doklady uvedené v odstavci 1 tohoto článku se uvedou v části D žádosti o readmisi. Článek 4 Pohovor 1. Žádost o pohovor ve smyslu článku 9 odst. 4 Dohody se uvede v části D žádosti o readmisi. 2. Pohovor provádějí: na české straně: úředníci diplomatického zastoupení nebo konzulárního úřadu České republiky v Ruské federaci; na ruské straně: zástupce hlavního příslušného orgánu na diplomatickém zastoupení nebo konzulárním úřadu Ruské federace v České republice. Není-li tento zástupce přítomen, pohovor provedou úředníci diplomatického zastoupení nebo konzulárního úřadu Ruské federace v České republice. 3. Hlavní příslušný orgán dožádaného státu sdělí výsledek pohovoru hlavnímu příslušnému orgánu žádajícího státu co nejdříve, nejpozději však 10 kalendářních dnů ode dne doručení žádosti o readmisi uvedené v odstavci 1 tohoto článku. 4. Lhůty stanovené v článku 11 odst. 2 Dohody pro odpověď na žádost o readmisi uvedenou v odstavci 1 tohoto článku začínají běžet dnem, kdy je výsledek pohovoru sdělen hlavnímu příslušnému orgánu žádajícího státu, nejpozději však 10 kalendářních dnů ode dne doručení žádosti o readmisi. Článek 5 Předložení žádosti o průvoz a odpovědi na ni 1. Žádost o průvoz předkládá hlavní příslušný orgán žádajícího státu hlavnímu příslušnému orgánu dožádaného státu poštou nebo kurýrem, pokud se hlavní příslušné orgány nedohodnou jinak, nejpozději však 10 pracovních dnů před plánovaným průvozem. 2. Odpověď na žádost o průvoz předkládá hlavní příslušný orgán dožádaného státu hlavnímu příslušnému orgánu žádajícího státu poštou nebo kurýrem, za současného využití technických prostředků pro přenos textu, a to do 5 pracovních dnů ode dne doručení žádosti o průvoz. Článek 6 Postup při readmisi a průvozu 1. Pro účely readmise nebo průvozu strany určují následující hraniční přechody: na české straně: mezinárodní letiště Praha Ruzyně; na ruské straně: všechna mezinárodní letiště na území Ruské federace. 2. Strany se diplomatickou cestou neprodleně informují o jakýchkoli změnách hraničních přechodů uvedených v odstavci 1 tohoto článku. 3. V případě, že osobu, která má být převzata zpět, nebo prováženou osobu nelze předat leteckou cestou, dohodnou hlavní příslušné orgány hraniční přechod dožádaného státu pro předání takové osoby zvlášť pro každý konkrétní případ. 4. Hlavní příslušný orgán žádajícího státu oznámí hlavnímu příslušnému orgánu dožádaného státu nejpozději 10 pracovních dnů před plánovaným předáním osoby, jež má být převzata zpět, datum, čas, hraniční přechod a další podrobnosti způsobu předání této osoby. Hlavní příslušný orgán dožádaného státu oznámí hlavnímu příslušnému orgánu žádajícího státu co nejdříve, nejpozději však 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o předání osoby, která má být převzata zpět, svůj souhlas s podrobnostmi způsobu předání. Nesouhlasí-li hlavní příslušný orgán dožádaného státu s podrobnostmi způsobu předání osoby, která má být převzata zpět, navrženými hlavním příslušným orgánem žádajícího státu, budou nové podrobnosti způsobu předání takovéto osoby dohodnuty co nejdříve. 5. Podrobnosti pro provedení průvozu dohodnou hlavní příslušné orgány zvlášť pro každý konkrétní případ. 6. V případě předání osoby, která má být převzata zpět, v rámci zrychleného postupu v souladu s článkem 6 odst. 3 Dohody uvede hlavní příslušný orgán žádajícího státu podrobnosti způsobu předání do části D žádosti o readmisi. V odpovědi na tuto žádost o readmisi hlavní příslušný orgán dožádaného státu oznámí, zda s navrhovanými podrobnosti způsobu předání osoby souhlasí. Nesouhlasí-li hlavní příslušný orgán dožádaného státu s podrobnostmi způsobu předání osoby, která má být převzata zpět, budou nové podrobnosti způsobu předání takové osoby dohodnuty co nejdříve. Článek 7 Eskortování zpět přebíraných a provážených osob 1. V případě potřeby použití eskorty při předání osoby uvede hlavní příslušný orgán žádajícího státu v části D žádosti o readmisi nebo v části D žádosti o průvoz jména a příjmení členů eskorty, jejich hodnosti, úřední funkce, služební postavení, typy, čísla a data vydání jejich pasů. 2. Případné změny v údajích týkajících se členů eskorty uvedených v odstavci 1 tohoto článku oznámí hlavní příslušný orgán žádajícího státu neprodleně hlavnímu příslušnému orgánu dožádaného státu. 3. Během svého pobytu na území dožádaného státu jsou členové eskorty povinni řídit se právním řádem dožádaného státu. 4. Členové eskorty jsou povinni nosit civilní oblečení a mít při sobě platný pas, jakož i kopii souhlasné odpovědi na žádost o readmisi nebo průvoz. 5. Členové eskorty nejsou ozbrojeni a nemají při sobě ani další předměty, jejichž držení je na území dožádaného státu zakázáno nebo omezeno. 6. Příslušné orgány spolupracují ve všech otázkách spojených s přítomností členů eskorty na území dožádaného státu. Příslušné orgány dožádaného státu poskytnou na žádost členům eskorty během jejich pobytu na území dožádaného státu veškerou možnou podporu v souladu s článkem 15 odst. 4 Dohody za účelem provedení průvozu. Článek 8 Náklady Náklady, které vzniknou dožádanému státu v souvislosti s readmisi nebo průvozem a které nese žádající stát v souladu s článkem 16 Dohody, hradí žádající stát v eurech do 30 kalendářních dnů ode dne doručení dokumentů prokazujících tyto náklady. Článek 9 Jazyk 1. Za účelem provádění ustanovení tohoto prováděcího protokolu vyhotovuje dokumenty uvedené v článcích 3 a 7 tohoto prováděcího protokolu, jakož i v oddílech III a IV Dohody: česká strana - v českém jazyce s připojeným překladem do ruského nebo anglického jazyka; ruská strana - v ruském jazyce s připojeným překladem do českého nebo anglického jazyka. 2. Konzultace mezi příslušnými orgány týkající se provádění tohoto prováděcího protokolu probíhají v anglickém jazyce, pokud se strany v konkrétním případě nedohodnou jinak. Článek 10 Změny Tento prováděcí protokol může být měněn po vzájemné dohodě stran. Článek 11 Vstup v platnost a ukončení platnosti 1. Strany si písemně diplomatickou cestou vzájemně oznámí, že byly splněny jejich vnitrostátní postupy vyžadované pro vstup tohoto prováděcího protokolu v platnost. 2. Tento prováděcí protokol vstoupí v platnost první den druhého měsíce následujícího poté, co česká strana oznámí tento prováděcí protokol a skutečnost, že obě strany splnily své vnitrostátní postupy vyžadované pro jeho vstup v platnost, smíšenému readmisnímu výboru v souladu článkem 20 odst. 2 Dohody. 3. Tento prováděcí protokol pozbývá platnosti současně s Dohodou. Dáno v Praze dne 8. prosince 2011 ve dvojím vyhotovení, každé v jazyce českém, ruském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílnosti ve výkladu tohoto prováděcího protokolu se použije anglické znění. Za vládu České republiky Jan Kubice v. r. ministr vnitra Za vládu Ruské federace Konstantin Olegovič Romodanovskij v. r. ředitel Federální migrační služby
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 44/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 44/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o spolupráci v záležitostech Antarktidy mezi vládou České republiky a vládou Argentinské republiky Vyhlášeno 17. 4. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 8. 4. 2010, částka 23/2012 * Článek I - Strany vyvinou maximální úsilí při realizaci společných aktivit s cílem využít možností spolupráce, s nimiž počítá Smlouva o Antarktidě a Protokol o ochraně životního prostředí, především ve vědě, technologii, logistice a životním prostředí s cílem dospět * Článek II - 1. V rámci Smlouvy o Antarktidě strany spolupracují zejména v následujících oblastech: * Článek III - Koordinací spolupráce jsou podle této Dohody pověřeny následující orgány: * Článek IV - Možné neshody ohledně výkladu nebo uplatňování této Dohody, které nemohou vyřešit orgány uvedené v předchozím článku, budou řešeny jednáním stran. * Článek V - Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem pozdější z nót, jimiž se strany diplomatickou cestou vyrozumí o splnění k tomuto účelu nezbytných příslušných národních požadavků. * Článek VI - Tato Dohoda se sjednává na dobu neurčitou. Každá ze stran ji však může vypovědět, pokud o tomto svém záměru písemně vyrozumí druhou stranu diplomatickou cestou s minimálním šestiměsíčním předstihem. Ukončením Dohody nebudou dotčeny aktivity započaté na jej Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 8. 4. 2010 44 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 2. března 2010 byla v Buenos Aires podepsána Dohoda o spolupráci v záležitostech Antarktidy mezi vládou České republiky a vládou Argentinské republiky. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku V dne 8. dubna 2010. České znění Dohody se vyhlašuje současně. DOHODA O SPOLUPRÁC I V ZÁLEŽITOSTECH ANTARKTIDY MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU ARGENTINSKÉ REPUBLIKY Vláda České republiky a vláda Argentinské republiky (dále jen „strany“); Potvrzujíce svůj záměr posilovat vztahy vzájemné spolupráce a přátelství obou stran; Berouce v úvahu články II. a III. Smlouvy o Antarktidě a článek VI Protokolu o ochraně životního prostředí, jakož i doporučení (opatření, rozhodnutí a usnesení) poradních shromáždění ke Smlouvě o Antarktidě s důrazem na velký význam mezinárodní spolupráce při vědecké činnosti v antarktickém regionu; Uvědomujíce si rostoucí význam Antarktidy pro vědecký výzkum, zvláště pak v otázkách globálního životního prostředí, vědomy si potřeby maximalizovat dopad této vědecké činnosti na životní prostředí Antarktidy a závislé a přidružené ekosystémy; se dohodly takto: Článek I Strany vyvinou maximální úsilí při realizaci společných aktivit s cílem využít možností spolupráce, s nimiž počítá Smlouva o Antarktidě a Protokol o ochraně životního prostředí, především ve vědě, technologii, logistice a životním prostředí s cílem dospět k dokonalejšímu poznání antarktického kontinentu a oblasti na jih od 60. rovnoběžky. Článek II 1. V rámci Smlouvy o Antarktidě strany spolupracují zejména v následujících oblastech: a) účast vědců a specialistů jedné ze zemí na antarktických kampaních, realizovaných s logistickými prostředky národního programu druhé země; b) výměna vědeckého a technického personálu, jakož i stipendií, kurzů a technologie, zvláště pak vědců a specialistů z jedné i druhé země mezi českými a argentinskými vědeckými stanicemi; c) vědecká setkání a společné výzkumy na předem dohodnutých tématech a projektech; d) společné využívání zařízení a vědeckovýzkumných laboratoří v Antarktidě i na jiných místech za účelem rozvíjení oborových programů relevantních pro Antarktidu; e) výměna informací o projektech vědeckého výzkumu a bibliografie, jakož i vydávání společných publikací; f) společné využívání logistických prostředků v zájmu racionalizace nákladů a minimalizace dopadů na antarktické životní prostředí a na něm závislé či přidružené ekosystémy. 2. Pokud nebude v konkrétním případě dohodnuto jinak, náklady vzniklé při realizaci výše uvedených aktivit ponese ta strana, které vzniknou. Úhrada nákladů, které vzniknou příslušným institucím zapojeným do činností vyplývajících ze spolupráce na základě této Dohody, bude provedena v souladu s právními předpisy států stran. Článek III Koordinací spolupráce jsou podle této Dohody pověřeny následující orgány: - na české straně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - na argentinské straně Národní ředitelství pro Antarktidu Ministerstva zahraničí, mezinárodního obchodu a náboženství. Článek IV Možné neshody ohledně výkladu nebo uplatňování této Dohody, které nemohou vyřešit orgány uvedené v předchozím článku, budou řešeny jednáním stran. Článek V Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem pozdější z nót, jimiž se strany diplomatickou cestou vyrozumí o splnění k tomuto účelu nezbytných příslušných národních požadavků. Článek VI Tato Dohoda se sjednává na dobu neurčitou. Každá ze stran ji však může vypovědět, pokud o tomto svém záměru písemně vyrozumí druhou stranu diplomatickou cestou s minimálním šestiměsíčním předstihem. Ukončením Dohody nebudou dotčeny aktivity započaté na jejím základě během její platnosti. Dáno v Buenos Aires, dne 2. března 2010, ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a španělském, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za vládu České republiky PhDr. Štěpán Zajac v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Argentinské republice Za vládu Argentinské republiky Jorge Taiana v. r. ministr zahraničních věcí Argentinské republiky
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 43/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 43/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o antarktické spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Chilské republiky Vyhlášeno 17. 4. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 6. 2009, částka 23/2012 * Článek I - 1. Smluvní strany budou vyvíjet maximální úsilí při realizaci společných aktivit s cílem využít možností spolupráce, které skýtá Smlouva o Antarktidě a Protokol o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě, k optimalizaci odpovídajících lidských a * Článek II - Smluvní strany budou v rámci Smlouvy o Antarktidě spolupracovat zejména v následujících oblastech: * Článek III - Orgány pověřenými koordinací spolupráce upravené touto Dohodou jsou: * Článek IV - Pověřené orgány vyvinou maximální úsilí za účelem: * Článek V - Pokud nebude dohodnuto v konkrétním případě jinak, výdaje vzniklé v souvislosti s realizací výše uvedených aktivit ponese smluvní strana, které vzniknou. Úhrada nákladů, které vzniknou příslušným institucím, jež se zapojí do aktivit vyplývajících ze spolup * Článek VI - V duchu Mezinárodního polárního roku (2007–2008) a s ohledem na programy antarktické spolupráce, které podporuje Česká republika a Chilská republika společně s ostatními zeměmi, prozkoumají pověřené orgány možnosti rozšiřování vzájemné spolupráce v rámci n * Článek VII - Pověřené orgány posoudí na začátku každé antarktické sezóny aktuální podmínky za účelem usnadňování a optimalizace aktivit směřujících k cílům uvedeným v článcích II a IV této Dohody. * Článek VIII - Rozpory vzniklé při výkladu a provádění této Dohody, které nemohou být vyřešeny pověřenými orgány, budou řešeny jednáním smluvních stran. * Článek IX - Tato Dohoda podléhá schválení v souladu s vnitrostátními právními předpisy obou smluvních stran, o němž se smluvní strany informují diplomatickými nótami. V platnost vstoupí dnem doručení pozdější z takových nót druhé smluvní straně. * Článek X - Tato Dohoda se sjednává na dobu neurčitou. Každá ze smluvních stran ji však může písemně vypovědět diplomatickou cestou s šestiměsíční výpovědní lhůtou. Ukončením platnosti této Dohody nebudou dotčeny aktivity započaté na jejím základě během její platnosti Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 6. 2009 43 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 14. května 2009 byla v Praze podepsána Dohoda o antarktické spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Chilské republiky. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku IX dne 1. června 2009. České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. DOHODA O ANTARKTICKÉ SPOLUPRÁCI MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU CHILSKÉ REPUBLIKY Vláda České republiky a vláda Chilské republiky (dále jen „smluvní strany“) – potvrzujíce svou snahu o posilování vzájemné bilaterální spolupráce a přátelských vazeb mezi oběma smluvními stranami, – berouce v úvahu Články II a III Smlouvy o Antarktidě a Článek VI Protokolu o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě, stejně jako doporučení (opatření, rozhodnutí a usnesení) poradních shromáždění ke Smlouvě o Antarktidě zdůrazňující velký význam mezinárodní spolupráce při provádění vědeckých aktivit v oblasti Antarktidy, – uvědomujíce si rostoucí význam Antarktidy pro vědecký výzkum, zejména v oblasti globálního životního prostředí, a vědomy si nutnosti minimálního dopadu těchto vědeckých aktivit na životní prostředí antarktické oblasti a závislé a přidružené ekosystémy, – berouce v úvahu Dohodu mezi vládou České republiky a vládou Chilské republiky o spolupráci v kultuře, školství a vědě a jiných oblastech podepsanou 22. dubna 1994 v Santiago de Chile, se dohodly takto: Článek I 1. Smluvní strany budou vyvíjet maximální úsilí při realizaci společných aktivit s cílem využít možností spolupráce, které skýtá Smlouva o Antarktidě a Protokol o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě, k optimalizaci odpovídajících lidských a materiálních zdrojů, a budou usilovat o zamezování duplicit v záležitostech zaměřených na zkvalitňování mezioborové výzkumné práce, která se bude rozvíjet mezi příslušnými antarktickými vědeckými komunitami. 2. Smluvní strany budou průběžně hodnotit provádění této Dohody se zřetelem na její přínos a možnosti jejího zkvalitňování. Článek II Smluvní strany budou v rámci Smlouvy o Antarktidě spolupracovat zejména v následujících oblastech: a) příprava společných vědeckých a technických projektů v souladu s cíli příslušných národních antarktických aktivit, b) výměna informací v oblasti společného zájmu, zejména o možném dopadu činností, které vykonávají na svých antarktických stanicích, nebo o vlivu jiných projektů realizovaných v rámci Smlouvy o Antarktidě na prostředí Antarktidy a její závislé a přidružené ekosystémy, c) podpora vzdělávání a odborné přípravy lidských zdrojů prostřednictvím výměny expertů, vědeckého, logistického a technického personálu, vzdělávacích kurzů a akademických činností v příslušných institucích obou smluvních stran, d) usnadňování dopravy, ubytování, přepravy a dalších logistických aklivit v souvislosti s příslušnými národními aktivitami v oblasti Antarktidy, a to podle svých možností. Článek III Orgány pověřenými koordinací spolupráce upravené touto Dohodou jsou: – na české straně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, – na chilské straně Ministerstvo zahraničních věcí prostřednictvím/zastoupené Chilského antarktického institutu. Článek IV Pověřené orgány vyvinou maximální úsilí za účelem: a) vývoje a koordinace společných projektů v oblasti vědeckého, lékařského a technologického výzkumu na základě této Dohody, b) vytvoření systému výměny informací v otázkách vědeckotechnického charakteru a logistické podpory, c) sdílení informací potřebných pro plánování a rozvoj činností v rámci Smlouvy o Antarktidě, které budou mít kromě jiného za cíl chránit antarktické životní prostředí a jeho závislé a přidružené ekosystémy, včetně výměny informací na mezinárodních fórech při respektování individuálních zájmů svých smluvních stran, d) účasti na příslušných expedicích, projektech a vzdělávacích programech s antarktickou tématikou v souladu s dohodnutými postupy, e) spolupráce ve výzkumu v oblasti společného zájmu obou smluvních stran v oborech, jako například fyzika atmosféry, kosmické záření, meteorologie, geologie, geofyzika, paleontologie, mořská a zemská ekologie, glaciologie, biologie a lékařské vědy, s důrazem na odhalování změn globálního významu, které lze pozorovat v Antarktidě, jakož i sledování a monitorování těchto změn, f) výměny poznatků a zkušeností v oblasti vývoje lidského osídlení a ekologického dopadu lidské činnosti, včetně vlivů antarktické turistiky. Článek V Pokud nebude dohodnuto v konkrétním případě jinak, výdaje vzniklé v souvislosti s realizací výše uvedených aktivit ponese smluvní strana, které vzniknou. Úhrada nákladů, které vzniknou příslušným institucím, jež se zapojí do aktivit vyplývajících ze spolupráce upravené touto Dohodou, se realizuje v souladu s právními předpisy států smluvních stran. Článek VI V duchu Mezinárodního polárního roku (2007–2008) a s ohledem na programy antarktické spolupráce, které podporuje Česká republika a Chilská republika společně s ostatními zeměmi, prozkoumají pověřené orgány možnosti rozšiřování vzájemné spolupráce v rámci nových vícestranných programů. Za tímto účelem budou vyhledávat další mezinárodní zdroje financování s cílem zajistit potřebné lidské zdroje a nezbytné logistické záležitosti. Článek VII Pověřené orgány posoudí na začátku každé antarktické sezóny aktuální podmínky za účelem usnadňování a optimalizace aktivit směřujících k cílům uvedeným v článcích II a IV této Dohody. Článek VIII Rozpory vzniklé při výkladu a provádění této Dohody, které nemohou být vyřešeny pověřenými orgány, budou řešeny jednáním smluvních stran. Článek IX Tato Dohoda podléhá schválení v souladu s vnitrostátními právními předpisy obou smluvních stran, o němž se smluvní strany informují diplomatickými nótami. V platnost vstoupí dnem doručení pozdější z takových nót druhé smluvní straně. Článek X Tato Dohoda se sjednává na dobu neurčitou. Každá ze smluvních stran ji však může písemně vypovědět diplomatickou cestou s šestiměsíční výpovědní lhůtou. Ukončením platnosti této Dohody nebudou dotčeny aktivity započaté na jejím základě během její platnosti, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak. Dáno v Praze dne 14. května 2009 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, španělském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílností ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém. Za vládu České republiky PhDr. Jan Kohout v. r. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Za vládu Chilské republiky Mariano Fernández v. r. ministr zahraničních věcí
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 42/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 42/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu mezi vládou České republiky a vládou Moldavské republiky k provedení Dohody mezi Evropským společenstvím a Moldavskou republikou o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob Vyhlášeno 17. 4. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 3. 2012, částka 23/2012 * Článek 1 - Obecné ustanovení * Článek 2 - Příslušné orgány * Článek 3 - Hraniční přechody * Článek 4 - Způsob komunikace * Článek 5 - Komunikační jazyk * Článek 6 - Další doklady * Článek 7 - Pohovor * Článek 8 - Předání zpět přebírané osoby * Článek 9 - Žádost o průvoz a postup při průvozu * Článek 10 - Náklady * Článek 11 - Vstup v platnost a ukončení platnosti * PŘÍLOHA Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 3. 2012 42 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 29. listopadu 2011 byl v Praze podepsán Protokol mezi vládou České republiky a vládou Moldavské republiky k provedení Dohody mezi Evropským společenstvím a Moldavskou republikou o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 11 odst. 2 dne 1. března 2012. České znění Protokolu a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně. PROTOKOL MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU MOLDAVSKÉ REPUBLIKY K PROVEDENÍ DOHODY MEZI EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM A MOLDAVSKOU REPUBLIKOU O ZPĚTNÉM PŘEBÍRÁNÍ NEOPRÁVNĚNÉ POBÝVAJÍCÍCH OSOB VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY a VLÁDA MOLDAVSKÉ REPUBLIKY (dále jen „Strany“) přejíce si usnadnit provádění Dohody mezi Evropským společenstvím a Moldavskou republikou o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob, podepsané dne 10. října 2007 (dále jen „Readmisní dohoda“) a v souladu s Článkem 19, SE DOHODLY TAKTO: Článek 1 Obecné ustanovení Tento protokol stanoví podrobná pravidla pro provádění Readmisní dohody ve vztazích mezi Českou republikou a Moldavskou republikou. Pojmy a výrazy použité v tomto protokolu budou vykládány tak, jako jsou definovány v Readmisní dohodě. Článek 2 Příslušné orgány (1) V souladu s článkem 19 odst. 1 písm. a) Readmisní dohody Strany určily následující příslušné orgány pro implementaci (dále jen „příslušné orgány“): - na české straně: PoliciePolicie České republiky Ředitelství služby cizinecké policiepolicie Olšanská 2, P.O. BOX 78 130 51 Praha 3; - na moldavské straně: Ministerstvo vnitra Úřad pro migraci a azyl Stefan cel Mare 124 str. 2012 Kišeněv. (2) Strany si do 30 dnů po podpisu tohoto protokolu diplomatickou cestou vymění kontaktní údaje příslušných orgánů. Příslušné orgány se budou navzájem informovat o jakýchkoli změnách těchto kontaktních údajů. (3) Strany se bezodkladně informují o jakékoliv změně příslušných orgánů a jejich adres. Článek 3 Hraniční přechody (1) V souladu s článkem 19 odst. 1 písm. a) Readmisní dohody se zpětné přebírání a průvoz prováděné letecky uskutečňují na následujících hraničních přechodech, není-li dohodnuto jinak: - na české straně: letiště Praha Ruzyně; - na moldavské straně: mezinárodní letiště Chisinau. (2) V případě předání pozemní cestou příslušné orgány dohodnou hraniční přechod pro každý konkrétní případ. Článek 4 Způsob komunikace (1) Žádosti o zpětné převzetí a průvoz podávají příslušné orgány Stran zpravidla faxem. (2) Odpovědi na žádosti o zpětné převzetí a průvoz a další související komunikace neobsahující osobní údajeosobní údaje osoby, která má být převzata zpět nebo provezena, se uskutečňují zpravidla elektronickou cestou nebo za využití dalších technických prostředků komunikace a odkazují na jednací číslo příslušné žádosti. Článek 5 Komunikační jazyk (1) Žádosti o zpětné převzetí, žádosti o průvoz a odpovědi na ně se podávají v anglickém jazyce, popřípadě v jazyce státu Strany, jíž jsou určeny. Ostatní dokumenty jsou předávány pokud možno v jazyce státu Strany, jíž jsou určeny, nebo v anglickém jazyce. (2) Další komunikace mezi příslušnými orgány Stran probíhá v anglickém jazyce, není-li v konkrétním případě dohodnuto jinak. Článek 6 Další doklady (1) Za věrohodný prostředek prokazující státní příslušnost podle článku 2 odst. 1 a článku 4 odst. 1 Readmisní dohody je v souladu s článkem 19 odst. 1 písm. d) Readmisní dohody považováno rovněž předložení seznamu pasažérů nebo písemného potvrzení vydaného leteckým dopravcem, který dotčenou osobu přepravoval. (2) Pokud má příslušný orgán Žádající Strany za to, že pro prokázání státní příslušnosti nebo splnění podmínek pro zpětné převzetí státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti mohou být důležité i jiné doklady než ty, uvedené v přílohách 1 až 4 Readmisní dohody, tyto doklady mohou být přiloženy k žádosti o zpětné převzetí. Státní příslušnost nebo splnění podmínek pro zpětné převzetí státních příslušníků třetích zemi nebo osob bez státní příslušnosti jsou považovány za prokázané, jestliže to ve výše uvedených případech žádaná Strana potvrdí. (3) Po vstupu tohoto protokolu v platnost a poté v případě potřeby si příslušné orgány vymění vzory cestovních pasů a průkazů totožnosti. Článek 7 Pohovor (1) Žádost o pohovor podle článku 8 odst. 3 Readmisní dohody se uvede v části F žádosti o zpětné převzetí, jejíž kopie se současně zašle diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu státu žádané Strany. (2) Pohovor provede zástupce diplomatické mise nebo konzulárního úřadu státu žádané Strany na místě určeném příslušným orgánem žádající Strany. (3) Příslušný orgán žádající Strany bude písemně informován o výsledku pohovoru nejpozději do 5 kalendářních dnů od obdržení žádosti o zpětné převzetí. Článek 8 Předání zpět přebírané osoby (1) Navrhované datum předání, hraniční přechod a podrobnosti týkající se případného doprovodu uvede příslušný orgán žádající Strany v části F žádosti o zpětné převzetí, pokud jsou tyto podrobnosti známy v době podání žádosti. Příslušný orgán žádané Strany odpoví na tento návrh v odpovědi na žádost o zpětné převzetí. (2) Pokud nejsou informace podle odstavce 1 tohoto článku uvedeny v žádosti o zpětné převzetí, sdělí je příslušný orgán žádající Strany příslušnému orgánu žádané Strany nejpozději do 10 kalendářních dnů před předpokládaným dnem předání. Příslušný orgán žádané Strany odpoví na tento návrh bez zbytečného odkladu, nejpozději do 5 kalendářních dnů od jeho obdržení. Pokud příslušný orgán žádající Strany neobdrží odpověď ve stanovené lhůtě, návrh se považuje za přijatý. (3) V případě, že termín předání je posunut v důsledku právních či faktických překážek, příslušný orgán žádající Strany neprodleně informuje příslušný orgán žádané Strany o vzniku těchto překážek a uvede předpokládané místo a čas předání. (4) Podrobnosti týkající se případného doprovodu ve smyslu odstavce 1 tohoto článku zahrnuji zejména jména, příjmení, hodnosti a funkce členů doprovodu a typ, číslo a datum vydání jejich cestovních dokladů. Jakékoliv změny v těchto údajích je třeba bezodkladně oznámit Členové doprovodu nevykonávají na území státu žádané Strany žádné pravomoci; nejsou ozbrojeni a jsou povinni se řídit právním řádem státu žádané Strany. (5) O předání osoby s doprovodem se vyhotoví písemný záznam ve dvojím vyhotovení. Každý příslušný orgán Stran si ponechá jedno vyhotovení. Vzor záznamu je obsažen v příloze tohoto protokolu a tvoří jeho nedílnou součást. Článek 9 Žádost o průvoz a postup při průvozu (1) Žádost o průvoz se podává příslušným orgánům žádané Strany nejpozději 10 kalendářních dnů před plánovaným průvozem. Lhůta pro odpověď stanovená v článku 14 odst. 2 Readmisní dohody začíná běžet ode dne přijetí žádosti o průvoz. (2) Průvoz se zpravidla uskutečňuje leteckou cestou. V takovém případě může mít dotčená osoba doprovod žádající Strany. Podrobnosti týkající se členů doprovodu stanovené v Článku 8 odst. 4 se uvedou v části C žádosti o průvoz. Jakékoliv změny v těchto údajích je třeba bezodkladně oznámit. (3) Členové doprovodu nevykonávají na území státu žádané Strany žádné pravomoci; nejsou ozbrojeni; jsou povinni se řídit právním řádem státu žádané Strany a mají při sobě kopii souhlasu s průvozem uděleného příslušným orgánem žádané Strany. (4) Příslušný orgán žádané Strany poskytne členům doprovodu žádající Strany potřebnou pomoc při provádění průvozu. V rámci dozoru nad dotčenou osobou podle článku 14 odst. 4 Readmisní dohody úředníci příslušného orgánu žádané Strany zejména zajistí, aby dotčená osoba neopustila tranzitní prostor letiště a nastoupila do letadla. (5) V případě průvozu pozemní cestou je dotčená osoba předána na státních hranicích úředníkům příslušného orgánu žádané Strany, kteří tuto osobu doprovodí až na státní hranice cílového, respektive dalšího průvozního státu. Článek 10 Náklady (1) Příslušný orgán žádající Strany hradí příslušnému orgánu žádané Strany náklady v souladu s článkem 15 Readmisní dohody a přiměřené náklady vzniklé v souvislosti s přítomností provážené osoby na území státu žádané Strany, včetně nákladů na pomoc poskytovanou v souladu s článkem 14 odst. 4 Readmisní dohody, bankovním převodem na účet příslušného orgánu žádané Strany do 30 kalendářních dnů od doručení faktury včetně dokladů prokazujících skutečnou výši nákladů. (2) Strany se budou navzájem diplomatickou cestou informovat o číslech svých bankovních účtů. (3) Případné náklady na vydání náhradního cestovního dokladu diplomatickou misí nebo konzulárním úřadem státu žádané Strany osobě, která má být předána, nese žádaná Strana. Článek 11 Vstup v platnost a ukončení platnosti (1) Po podpisu tohoto protokolu česká Strana učiní oznámení smíšenému readmisnímu výboru ustanovenému podle článku 18 Readmisní dohody. O provedení tohoto oznámení česká Strana informuje moldavskou Stranu. (2) Tento protokol vstupuje v platnost prvního dne druhého měsíce následujícího po oznámení smíšenému readmisnímu výboru. (3) Platnost tohoto protokolu bude ukončena ke stejnému dni jako platnost Readmisní dohody. Dáno v Praze dne 29. listopadu 2011 ve dvojím vyhotovení, každé v jazyce českém, moldavském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílnosti ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém. Za vládu České republiky Jan Kubice v. r. ministr vnitra Za vládu Moldavské republiky Iurie Leanca v. r. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí a evropské integrace PŘÍLOHA PROTOKOLU MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU MOLDAVSKÉ REPUBLIKY K PROVEDENÍ DOHODY MEZI EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM A MOLDAVSKOU REPUBLIKOU O ZPĚTNÉM PŘEBÍRÁNÍ NEOPRÁVNĚNĚ POBÝVAJÍCÍCH OSOB 65kB 28kB
Úplné znění zákona č. 128/2012 Sb.
Úplné znění zákona č. 128/2012 Sb. Úplné znění zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, jak vyplývá z pozdějších změn Vyhlášeno 16. 4. 2012, částka 47/2012 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - OCHRANA UTAJOVANÝCH INFORMACÍ (§ 3 — § 79) * ČÁST TŘETÍ - BEZPEČNOSTNÍ ZPŮSOBILOST (§ 80 — § 88) * ČÁST ČTVRTÁ - BEZPEČNOSTNÍ ŘÍZENÍ (§ 89 — § 135) * ČÁST PÁTÁ - VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY (§ 136 — § 142) * ČÁST ŠESTÁ - STÁTNÍ DOZOR (§ 143 — § 144) * ČÁST SEDMÁ - KONTROLA ČINNOSTI ÚŘADU (§ 145 — § 147) * ČÁST OSMÁ - SPRÁVNÍ DELIKTY (§ 148 — § 156) * ČÁST DEVÁTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 157 — § 161) 128 PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 119/2007 Sb., zákonem č. 177/2007 Sb., zákonem č. 296/2007 Sb., zákonem č. 32/2008 Sb., zákonem č. 124/2008 Sb., zákonem č. 126/2008 Sb., zákonem č. 250/2008 Sb., zákonem č. 41/2009 Sb., zákonem č. 227/2009 Sb., zákonem č. 281/2009 Sb., zákonem č. 255/2011 Sb., zákonem č. 420/2011 Sb. a zákonem č. 458/2011 Sb. ZÁKON o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje zásady pro stanovení informací jako informací utajovaných, podmínky pro přístup k nim a další požadavky na jejich ochranu, zásady pro stanovení citlivých činností a podmínky pro jejich výkon a s tím spojený výkon státní správy. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) utajovanou informacíutajovanou informací informace v jakékoliv podobě zaznamenaná na jakémkoliv nosiči označená v souladu s tímto zákonem, jejíž vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné, a která je uvedena v seznamu utajovaných informacíutajovaných informací (§ 139), b) zájmem České republiky zachování její ústavnosti, svrchovanosti a územní celistvosti, zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, mezinárodních závazků a obrany, ochrana ekonomiky a ochrana života nebo zdraví fyzických osob, c) porušením povinnosti při ochraně utajované informaceutajované informace porušení povinnosti uložené tímto zákonem nebo na základě tohoto zákona, d) orgánem státu organizační složka státu podle zvláštního právního předpisu1), kraj2), hlavní město Praha3), městská část hlavního města Prahy a obecobec4) při výkonu státní správy ve věcech, které stanoví zvláštní právní předpis; orgánem státu se rozumí i Bezpečnostní informační služba5), Vojenské zpravodajství6) a Česká národní bankabanka7), e) odpovědnou osobou 1. u ministerstva ministr, 2. u jiného ústředního správního úřadu ten, kdo stojí v jeho čele, 3. u organizační složky státu, zřízené jinou organizační složkou státu, ten, kdo je odpovědnou osobou u organizační složky státu vykonávající funkci jejího zřizovatele, 4. u dalších organizačních složek státu ten, kdo stojí v jejich čele, 5. u Bezpečnostní informační služby a Vojenského zpravodajství ředitel, 6. u České národní bankybanky guvernér, 7. u kraje ředitel krajského úřadu, 8. u hlavního města Prahy ředitel Magistrátu hlavního města Prahy, 9. u městské části hlavního města Prahy tajemník úřadu městské části, a není-li jej, starosta městské části, 10. u statutárního města tajemník magistrátu, 11. u dalších měst a obcíobcí tajemník jejich úřadu, a není-li jej, starosta, 12. u organizační složky územního samosprávného celku ten, kdo je odpovědnou osobou u územního samosprávného celku vykonávajícího funkci jejího zřizovatele, 13. u právnických osob neuvedených v bodech 6 až 11 statutární orgán; jedná-li podle zvláštního právního předpisu8) jménem těchto jiných právnických osob více osob, které jsou statutárním orgánem, nebo osoba, která statutárním orgánem není, pak je odpovědnou osobou pouze ta z nich, která je jednáním ve věcech upravených tímto zákonem pověřena, a 14. podnikající fyzická osoba9), f) původcem utajované informaceutajované informace orgán státu, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, u nichž utajovaná informaceutajovaná informace vznikla, nebo Úřad průmyslového vlastnictví podle § 70 odst. 4, g) cizí mocí cizí stát nebo jeho orgán anebo nadnárodní nebo mezinárodní organizace nebo její orgán, h) neoprávněnou osobou fyzická nebo právnická osoba, která nesplňuje podmínky přístupu k utajované informaciutajované informaci stanovené tímto zákonem, i) poučením písemný záznam o seznámení fyzické osoby s jejími právy a povinnostmi v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací a s následky jejich porušení, j) bezpečnostním standardem utajovaný soubor pravidel, ve kterém se stanoví postupy, technická řešení, bezpečnostní parametry a organizační opatření pro zajištění nejmenší možné míry ochrany utajovaných informacíutajovaných informací, k) bezpečnostním provozním módem prostředí, ve kterém informační systém pracuje, charakterizované stupněm utajení zpracovávané utajované informaceutajované informace a úrovněmi oprávnění uživatelů. ČÁST DRUHÁ OCHRANA UTAJOVANÝCH INFORMACÍ Hlava I Úvodní ustanovení § 3 Újma zájmu České republiky a nevýhodnost pro zájmy České republiky (1) Újmou zájmu České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí poškození nebo ohrožení zájmu České republiky. Podle závažnosti poškození nebo ohrožení zájmu České republiky se újma člení na mimořádně vážnou újmu, vážnou újmu a prostou újmu. (2) Mimořádně vážná újma zájmu České republiky vznikne vyzrazením utajované informaceutajované informace neoprávněné osobě nebo zneužitím utajované informaceutajované informace, které může mít za následek a) bezprostřední ohrožení svrchovanosti, územní celistvosti nebo demokratických základů České republiky, b) rozsáhlé ztráty na lidských životech nebo rozsáhlé ohrožení zdraví obyvatel, c) mimořádně vážné nebo dlouhodobé poškození ekonomiky České republiky, d) značné narušení vnitřního pořádku a bezpečnosti České republiky, e) mimořádně vážné ohrožení významných bezpečnostních operací nebo činnosti zpravodajských služeb, f) mimořádně vážné ohrožení činnosti Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie nebo členského státu, g) mimořádně vážné ohrožení bojeschopnosti ozbrojených sil České republiky, Organizace Severoatlantické smlouvy nebo jejího členského státu nebo členského státu Evropské unie, nebo h) mimořádně vážné poškození diplomatických nebo jiných vztahů České republiky k Organizaci Severoatlantické smlouvy, Evropské unii nebo členskému státu. (3) Vážná újma zájmu České republiky vznikne vyzrazením utajované informaceutajované informace neoprávněné osobě nebo zneužitím utajované informaceutajované informace, které může mít za následek a) ohrožení svrchovanosti, územní celistvosti a demokratických základů České republiky, b) značnou škodu České republiky ve finanční, měnové nebo hospodářské oblasti, c) ztráty na lidských životech nebo ohrožení zdraví obyvatel, d) narušení vnitřního pořádku a bezpečnosti České republiky, e) vážné ohrožení bojeschopnosti ozbrojených sil České republiky, Organizace Severoatlantické smlouvy nebo jejího členského státu nebo členského státu Evropské unie, f) vážné ohrožení významných bezpečnostních operací nebo činnosti zpravodajských služeb, g) vážné ohrožení činnosti Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie nebo členského státu, h) vážné narušení diplomatických vztahů České republiky k Organizaci Severoatlantické smlouvy, Evropské unii nebo členskému státu nebo jinému státu, nebo i) vážné zvýšení mezinárodního napětí. (4) Prostá újma zájmu České republiky vznikne vyzrazením utajované informaceutajované informace neoprávněné osobě nebo zneužitím utajované informaceutajované informace, které může mít za následek a) zhoršení vztahů České republiky s cizí mocí, b) ohrožení bezpečnosti jednotlivce, c) ohrožení bojeschopnosti ozbrojených sil České republiky, Organizace Severoatlantické smlouvy nebo jejího členského státu nebo členského státu Evropské unie, d) ohrožení bezpečnostních operací nebo činnosti zpravodajských služeb, e) ohrožení činnosti Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie nebo jejich členského státu, f) zmaření, ztížení anebo ohrožení prověřování nebo vyšetřování zvlášť závažných zločinů10) nebo usnadnění jejich páchání, g) vznik nezanedbatelné škody České republice, nebo h) závažné narušení ekonomických zájmů České republiky. (5) Nevýhodné pro zájmy České republiky je vyzrazení utajované informaceutajované informace neoprávněné osobě nebo zneužití utajované informaceutajované informace, které může mít za následek a) narušení činnosti ozbrojených sil České republiky, Organizace Severoatlantické smlouvy nebo jejího členského státu nebo členského státu Evropské unie, b) zmaření, ztížení anebo ohrožení prověřování nebo vyšetřování ostatních trestných činůtrestných činů než uvedených v odstavci 4 písm. f) nebo usnadnění jejich páchání, c) poškození významných ekonomických zájmů České republiky nebo Evropské unie nebo jejího členského státu, d) narušení důležitých obchodních nebo politických jednání České republiky s cizí mocí, nebo e) narušení bezpečnostních operací nebo činnosti zpravodajských služeb. § 4 Stupně utajení Utajovaná informaceUtajovaná informace se klasifikuje stupněm utajení a) Přísně tajné, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit mimořádně vážnou újmu zájmům České republiky, b) Tajné, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit vážnou újmu zájmům České republiky, c) Důvěrné, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit prostou újmu zájmům České republiky, d) Vyhrazené, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může být nevýhodné pro zájmy České republiky. § 5 Druhy zajištění ochrany utajovaných informací Ochrana utajovaných informacíutajovaných informací je zajišťována a) personální bezpečností, kterou tvoří výběr fyzických osob, které mají mít přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím, ověřování podmínek pro jejich přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím, jejich výchova a ochrana, b) průmyslovou bezpečností, kterou tvoří systém opatření k zjišťování a ověřování podmínek pro přístup podnikatele k utajovaným informacímutajovaným informacím a k zajištění nakládání s utajovanou informacíutajovanou informací u podnikatele v souladu s tímto zákonem, c) administrativní bezpečností, kterou tvoří systém opatření při tvorbě, příjmu, evidenci, zpracování, odesílání, přepravě, přenášení, ukládání, skartačním řízení, archivaci, případně jiném nakládání s utajovanými informacemiutajovanými informacemi, d) fyzickou bezpečností, kterou tvoří systém opatření, která mají neoprávněné osobě zabránit nebo ztížit přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím, popřípadě přístup nebo pokus o něj zaznamenat, e) bezpečností informačních nebo komunikačních systémů, kterou tvoří systém opatření, jejichž cílem je zajistit důvěrnost, integritu a dostupnost utajovaných informacíutajovaných informací, s nimiž tyto systémy nakládají, a odpovědnost správy a uživatele za jejich činnost v informačním nebo komunikačním systému a f) kryptografickou ochranou, kterou tvoří systém opatření na ochranu utajovaných informacíutajovaných informací použitím kryptografických metod a kryptografických materiálů při zpracování, přenosu nebo ukládání utajovaných informacíutajovaných informací. Hlava II Personální bezpečnost Podmínky přístupu fyzické osoby k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené § 6 (1) Fyzické osobě lze umožnit přístup k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Vyhrazené, jestliže jej nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti, je držitelem oznámení o splnění podmínek pro přístup k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Vyhrazené (dále jen „oznámení“), osvědčení fyzické osoby (§ 54) nebo dokladu (§ 80) a je poučena, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak (§ 58 až 62). (2) Oznámení se vydá fyzické osobě, která a) je způsobilá k právním úkonům v plném rozsahu, b) dosáhla alespoň 18 let věku, c) je bezúhonná. (3) Splnění podmínek podle odstavce 2 ověřuje a oznámení fyzické osobě vydává ten, kdo je vůči ní v rámci služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu odpovědnou osobou, nebo jí určená osoba. Jde-li o fyzickou osobu, vůči níž není odpovědná osoba podle věty první, splnění podmínek podle odstavce 2 ověřuje a oznámení fyzické osobě vydává odpovědná osoba nebo jí určená osoba toho, kdo umožní fyzické osobě přístup k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Vyhrazené. V ostatních případech splnění podmínek podle odstavce 2 ověřuje a oznámení fyzické osobě vydává Národní bezpečnostní úřad (dále jen „Úřad“) na základě odůvodněné písemné žádosti. § 7 (1) Podmínka způsobilosti k právním úkonům se prokazuje prohlášením fyzické osoby o způsobilosti k právním úkonům. Podmínka věku se prokazuje občanským průkazem nebo cestovním dokladem fyzické osoby. Podmínka bezúhonnostibezúhonnosti se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů11) a v případě cizince i obdobným dokladem státu, jehož je cizinec státním příslušníkem, jakož i státu, v němž cizinec pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců. Doklady k ověření bezúhonnostibezúhonnosti nesmějí být starší než 3 měsíce od jejich vydání. (2) Doklady podle odstavce 1 předkládá fyzická osoba. (3) Prováděcí právní předpis stanoví vzor prohlášení fyzické osoby o způsobilosti k právním úkonům. § 8 Bezúhonnost Podmínku bezúhonnostibezúhonnosti splňuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu nebo trestného činutrestného činu vztahujícího se k ochraně utajovaných informacíutajovaných informací, anebo se na ni hledí, jako by odsouzena nebyla. § 9 (1) Před prvním přístupem k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Vyhrazené ten, kdo je vůči fyzické osobě v rámci služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu osobou odpovědnou, zajistí její poučení. Jde-li o fyzickou osobu, vůči níž není odpovědná osoba podle věty první, zajistí poučení odpovědná osoba toho, kdo přístup k utajované informaciutajované informaci umožní. Poučení podepisuje fyzická osoba a ten, kdo poučení provedl; jeden výtisk poučení jí předá a jeden výtisk uloží12). (2) Ten, kdo vydal oznámení, je povinen každých 5 let ode dne jeho vydání ověřovat splnění podmínek stanovených v § 6 odst. 2 písm. a) a c); ověřovat splnění těchto podmínek je oprávněn i před uplynutím této lhůty, existují-li důvodné pochybnosti o tom, že osoba přestala některou z nich splňovat. (3) Platnost oznámení zaniká a) doručením písemného vyrozumění toho, kdo oznámení vydal, že fyzická osoba přestala splňovat podmínku uvedenou v § 6 odst. 2 písm. a) nebo c), b) skončením služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu, ve kterém byl fyzické osobě umožněn přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím, c) vznikem služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu, ve kterém má být fyzické osobě umožněn přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím, pokud bylo oznámení vydáno odpovědnou osobou nebo jí určenou osobou toho, kdo umožnil fyzické osobě přístup k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Vyhrazené, nebo Úřadem podle § 6 odst. 3, d) úmrtím nebo prohlášením osoby za mrtvou, e) ohlášením jeho odcizení nebo ztráty, f) takovým poškozením, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, g) doručením písemného vyrozumění toho, kdo oznámení vydal, že fyzická osoba nesplnila ve stanovené lhůtě povinnost podle § 10 odst. 2 písm. b), h) vrácením oznámení tomu, kdo jej vydal, a není-li jej, tak Úřadu, i) patnáctým dnem od doručení osvědčení fyzické osoby nebo dokladu, nebo j) změnou některého z údajů v něm obsažených. (4) Při zániku platnosti oznámení podle odstavce 3 písm. a) a g) je ten, kdo oznámení vydal, povinen zajistit, aby fyzická osoba neměla přístup k utajované informaciutajované informaci, a o tomto zániku je povinen fyzickou osobu písemně vyrozumět. V písemném vyrozumění uvede důvod zániku platnosti oznámení. Při zániku platnosti oznámení podle odstavce 3 písm. b) až d), f), h) nebo i) je ten, kdo oznámení vydal, povinen o tomto zániku učinit písemný záznam, který uloží12). (5) Pokud držitel oznámení do 15 dnů ode dne zániku jeho platnosti podle odstavce 3 písm. e), f) nebo j) požádá písemně toho, kdo oznámení vydal, o vydání oznámení nového, přístup fyzické osoby k utajované informaciutajované informaci není zánikem platnosti původního oznámení dotčen; ten, kdo oznámení vydal, vydá do 5 dnů od doručení žádosti oznámení nové, které nahrazuje původní. (6) Při zániku platnosti oznámení podle odstavce 3 písm. a) nebo g) je fyzická osoba povinna odevzdat oznámení do 15 dnů ode dne doručení písemného vyrozumění a v případě zániku platnosti oznámení podle odstavce 3 písm. b), c) nebo i) do 15 dnů ode dne tohoto zániku tomu, kdo oznámení vydal. (7) V případě zániku platnosti oznámení se má za to, že fyzická osoba poučena není. (8) Prováděcí právní předpis stanoví vzor oznámení a poučení. § 10 (1) Podmínky uvedené v § 6 odst. 2 písm. a) a c) musí fyzická osoba, která je držitelem oznámení, splňovat po celou dobu přístupu k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Vyhrazené. (2) Fyzická osoba podle odstavce 1 je povinna a) písemně sdělovat tomu, kdo vydal oznámení, 1. změnu týkající se podmínek uvedených v § 6 odst. 2 písm. a) a c), 2. odcizení, ztrátu nebo poškození oznámení, 3. den doručení osvědčení fyzické osoby nebo dokladu, 4. skutečnosti uvedené v § 9 odst. 3 písm. c), f) a j), a to ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy tato změna nebo skutečnost nastala, nebo se o ní fyzická osoba dozvěděla, b) v případech podle § 9 odst. 2 předložit ve stanovené lhůtě na žádost toho, kdo vydal oznámení, výpis z evidence Rejstříku trestů11), v případě cizince i obdobný doklad státu, jehož je cizinec státním příslušníkem, jakož i státu, v němž cizinec pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců v posledních 5 letech, a prohlášení fyzické osoby o způsobilosti k právním úkonům; tyto doklady nesmějí být starší než 3 měsíce. Podmínky přístupu fyzické osoby k utajované informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné § 11 (1) Fyzické osobě lze umožnit přístup k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné, jestliže jej nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti, je držitelem platného osvědčení fyzické osoby (§ 54) příslušného stupně utajení a je poučena, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak (§ 58 až 62). (2) Před prvním přístupem k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné ten, kdo je vůči fyzické osobě v rámci služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu osobou odpovědnou, zajistí její poučení. Jde-li o fyzickou osobu ve vztahu, vůči níž není odpovědná osoba podle věty první, zajistí poučení odpovědná osoba toho, kdo fyzické osobě přístup k utajované informaciutajované informaci umožní. Poučení podepisuje fyzická osoba a ten, kdo poučení provedl; jeden výtisk poučení jí předá, jeden výtisk uloží12) a jeden zašle Úřadu. Povinnost zaslání jednoho výtisku poučení Úřadu se nevztahuje na zpravodajské služby České republiky13) (dále jen „zpravodajské služby“) v případech podle § 140 odst. 1 písm. a) a na Ministerstvo vnitra v případech podle § 141 odst. 1. (3) Poučení ředitele Úřadu a ředitele Bezpečnostní informační služby provede předseda vlády, poučení ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace provede ministr vnitra a poučení ředitele Vojenského zpravodajství provede ministr obrany; pro podpis, předání a uložení výtisku poučení platí odstavec 2 obdobně. (4) V případě zániku platnosti osvědčení fyzické osoby (§ 56 odst. 1) nebo skončení služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu, ve kterém byl fyzické osobě umožněn přístup k utajované informaciutajované informaci, se má za to, že fyzická osoba poučena není. § 12 Podmínky pro vydání osvědčení fyzické osoby (1) Osvědčení fyzické osoby Úřad vydá fyzické osobě, která a) je státním občanem České republiky nebo státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo Organizace Severoatlantické smlouvy, b) splňuje podmínky uvedené v § 6 odst. 2, c) je osobnostně způsobilá, d) je bezpečnostně spolehlivá. (2) Podmínky uvedené v odstavci 1 musí fyzická osoba splňovat po celou dobu platnosti osvědčení fyzické osoby (§ 55). § 13 Osobnostní způsobilost (1) Podmínku osobnostní způsobilosti splňuje fyzická osoba, která netrpí poruchou či obtížemi, které mohou mít vliv na její spolehlivost nebo schopnost utajovat informace. (2) Osobnostní způsobilost podle odstavce 1 se ověřuje na základě prohlášení k osobnostní způsobilosti a v případech stanovených tímto zákonem (§ 106) i na základě znaleckého posudku o osobnostní způsobilosti. (3) Zpravodajská služba u svých příslušníků, zaměstnanců a uchazečů o zaměstnání nebo o přijetí do služebního poměru v případech podle § 140 odst. 1 písm. a) a Ministerstvo vnitra v případech podle § 141 odst. 1 ověřuje osobnostní způsobilost na základě prohlášení k osobnostní způsobilosti nebo na základě psychologického vyšetření psychologickým pracovištěm zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra. § 14 Bezpečnostní spolehlivost (1) Podmínku bezpečnostní spolehlivosti splňuje fyzická osoba, u níž není zjištěno bezpečnostní riziko. (2) Bezpečnostním rizikem je a) závažná nebo opakovaná činnost proti zájmům České republiky, b) činnost, spočívající v potlačování základních práv a svobod, anebo podpora takové činnosti, nebo c) skutečnost, že jsou majetkové poměry zjevně nepřiměřené řádně přiznaným příjmům fyzické osoby. (3) Za bezpečnostní riziko lze též považovat a) zařazení do složky bývalé Státní bezpečnosti s rozvědným nebo kontrarozvědným zaměřením, zpravodajské správy Generálního štábu Československé lidové armádyarmády nebo odboru vnitřní ochrany Sboru nápravné výchovy anebo prokazatelnou spolupráci s bývalou Státní bezpečností nebo zpravodajskou správou Generálního štábu Československé lidové armádyarmády nebo odborem vnitřní ochrany Sboru nápravné výchovy, b) užívání jiné identity, c) úmyslné porušení právních předpisů, na jehož základě může nastat újma zájmu České republiky, d) chování, které má vliv na důvěryhodnost nebo ovlivnitelnost osoby a může ovlivnit její schopnost utajovat informace, e) styky s osobou, která vyvíjí nebo vyvíjela činnost proti zájmu České republiky, f) pravomocné odsouzení pro trestný čintrestný čin, g) uvedení nepravdivé informace nebo zamlčení informace rozhodné pro objektivní zjištění skutečného stavu věci v řízení podle části čtvrté nebo nenahlášení změny údajů uvedených v příloze k této žádosti o vydání osvědčení fyzické osoby (§ 94) nebo v jiném materiálu poskytnutém Úřadu v příloze k této žádosti, h) porušení povinnosti při ochraně utajovaných informacíutajovaných informací, i) opakované neposkytnutí nezbytné součinnosti při bezpečnostním řízení zahájeném podle § 101 odst. 1, nebo j) podmíněné zastavení trestního stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo podmíněné odložení podání návrhu na potrestání pro úmyslný trestný čintrestný čin, u nichž stanovená zkušební doba dosud neuplynula, anebo schválení narovnání pro úmyslný trestný čintrestný čin. (4) Bezpečnostní rizika uvedená v odstavci 2 a odstavci 3 písm. a) se v případě žádosti podle § 94 zjišťují za období od 15 let věku; bezpečnostní rizika uvedená v odstavci 3 písm. b) až i) se zjišťují 10 let zpětně od podání žádosti pro stupeň utajení Důvěrné, 15 let zpětně pro stupeň utajení Tajné a 20 let zpětně pro stupeň utajení Přísně tajné, nebo za období od 15 let věku podle toho, které z nich je kratší. (5) K bezpečnostnímu riziku uvedenému v odstavci 3 písm. b) se nepřihlíží, pokud fyzická osoba užívala jinou identitu ze zákonného důvodu. (6) Při posuzování, zda skutečnost uvedená v odstavci 3 je bezpečnostním rizikem, se přihlíží k tomu, do jaké míry může ovlivnit schopnost utajovat informace, k době jejího výskytu, k jejímu rozsahu, charakteru a k chování fyzické osoby v období uvedeném v odstavci 4. (7) Zpravodajská služba u svých příslušníků, zaměstnanců a uchazečů o zaměstnání nebo o přijetí do služebního poměru může při posuzování bezpečnostního rizika provést fyziodetekční vyšetření. Hlava III Průmyslová bezpečnost Podmínky přístupu podnikatele k utajované informaci a formy přístupu podnikatele k utajované informaci § 15 Podnikateli, který nezbytně k výkonu své činnosti potřebuje přístup k utajované informaciutajované informaci a) stupně utajení Vyhrazené, lze umožnit přístup, pokud 1. doloží písemným prohlášením svou schopnost zabezpečit ochranu utajovaných informacíutajovaných informací (dále jen „prohlášení podnikatele“), nebo 2. je držitelem osvědčení podnikatele (§ 54), b) stupně utajení Důvěrné a vyšší, lze umožnit přístup, pokud je držitelem platného osvědčení podnikatele (§ 54) příslušného stupně utajení, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 58 až 62). § 15a Prohlášení podnikatele (1) Podnikatel je oprávněn učinit prohlášení podnikatele, pokud a) má pro ochranu utajované informaceutajované informace stupně utajení Vyhrazené vytvořeny podmínky odpovídající formě přístupu k této informaci (§ 20) a příslušnému druhu zajištění její ochrany (§ 5), b) odpovědná osoba je držitelem oznámení, osvědčení fyzické osoby nebo dokladu. (2) Splnění podmínek pro přístup k utajované informaciutajované informaci podle § 15 písm. a) bodu 1 prokazuje podnikatel poskytovateli utajované informaceutajované informace stupně utajení Vyhrazené (dále jen „poskytovatel vyhrazené informace“) předáním prohlášení podnikatele před prvním přístupem k této informaci; ten je oprávněn od podnikatele požadovat předložení bezpečnostní dokumentace podnikatele. Poskytovatel vyhrazené informace zašle kopii prohlášení podnikatele neprodleně Úřadu. (3) Podnikatel, u něhož utajovaná informaceutajovaná informace stupně utajení Vyhrazené bude pouze vznikat, zašle prohlášení podnikatele neprodleně poté, co ho učiní, Úřadu. (4) Podnikatel, který ukončuje přístup k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Vyhrazené, neprodleně písemně oznámí tuto skutečnost tomu, komu podle odstavce 2 nebo 3 předal nebo zaslal prohlášení podnikatele; to neplatí, došlo-li k zániku prohlášení podnikatele podle odstavce 5 písm. a). (5) Platnost prohlášení podnikatele zaniká a) uplynutím 5 let ode dne, kdy bylo učiněno, b) dnem doručení písemného oznámení podnikatele podle odstavce 4 poskytovateli vyhrazené informace nebo Úřadu, c) dnem doručení osvědčení podnikatele, d) zrušením nebo zánikem podnikatele, e) přestal-li podnikatel splňovat některou z podmínek uvedených v odstavci 1, nebo f) změnou některého z údajů uvedených v prohlášení podnikatele. (6) Podnikatel neprodleně písemně oznámí zánik platnosti prohlášení podnikatele podle odstavce 5 písm. c) až f) tomu, komu podle odstavce 2 nebo 3 předal nebo zaslal prohlášení podnikatele. (7) Náležitosti prohlášení podnikatele stanoví prováděcí právní předpis. § 16 Podmínky pro vydání osvědčení podnikatele (1) Osvědčení podnikatele Úřad vydá podnikateli, a) který je ekonomicky stabilní, b) který je bezpečnostně spolehlivý, c) který je schopen zabezpečit ochranu utajovaných informacíutajovaných informací, d) pokud odpovědná osoba je držitelem platného osvědčení fyzické osoby nejméně pro takový stupeň utajení, pro který žádá podnikatel o vydání osvědčení podnikatele, e) který při podání žádosti o vydání osvědčení podnikatele uhradil správní poplatek podle jiného právního předpisu48). (2) Podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) musí podnikatel splňovat po celou dobu platnosti osvědčení podnikatele (§ 55). § 17 Ekonomická stabilita (1) Podmínku ekonomické stability nesplňuje podnikatel, a) u kterého soud vyhlásil moratorium15), b) vůči jehož majetku je vydáno rozhodnutí o úpadku15), c) u kterého byla zavedena nucená správa. (2) Za ekonomicky nestabilního lze též považovat podnikatele, a) má v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky nebo orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, b) který trvale či opakovaně neplní finanční povinnosti vůči státu, fyzickým nebo právnickým osobám, nebo c) u něhož bylo rozhodnuto o exekuciexekuci na jeho majetek. § 18 Bezpečnostní spolehlivost (1) Podmínku bezpečnostní spolehlivosti nesplňuje podnikatel, u něhož bylo zjištěno bezpečnostní riziko. (2) Bezpečnostním rizikem je a) činnost statutárního orgánu nebo jeho člena, člena kontrolního orgánu nebo prokuristy proti zájmům České republiky, b) činnost statutárního orgánu nebo jeho člena, člena kontrolního orgánu nebo prokuristy, spočívající v potlačování základních práv a svobod, anebo podpora takové činnosti, c) skutečnost, že je podnikatel akciovou společnostíakciovou společností s formou akciíakcií na majitele s jinou podobou, než jsou akcieakcie zaknihované, d) skutečnost, že je společníkem, který má rozhodující vliv na volbu nebo jmenování statutárního nebo kontrolního orgánu podnikatele, akciová společnostakciová společnost s formou akciíakcií na majitele s jinou podobou, než jsou akcieakcie zaknihované. (3) Za bezpečnostní riziko lze též považovat a) uvedení nepravdivé informace nebo zamlčení informace rozhodné pro objektivní a úplné zjištění skutečného stavu věci při ověřování podmínek pro vydání osvědčení podnikatele nebo nenahlášení změny údajů uvedených v žádosti podle § 96 nebo v jiném materiálu poskytnutém Úřadu k této žádosti, b) kapitálové, finanční nebo obchodní vztahy k jiným fyzickým nebo právnickým osobám anebo k cizí moci, které vyvíjejí nebo vyvíjely činnost proti zájmům České republiky, c) personální nestabilitu ve statutárním nebo v kontrolním orgánu nebo v osobách prokuristů, d) porušení povinnosti při ochraně utajovaných informacíutajovaných informací, e) pravomocné odsouzení fyzické osoby, která je společníkem podnikatele, pro úmyslný trestný čintrestný čin, f) úmyslné porušení právních předpisů společníkem podnikatele, členem družstva nebo jinou osobou, která má rozhodující vliv na volbu nebo jmenování statutárního nebo kontrolního orgánu podnikatele nebo družstva, nebo jeho činnost proti zájmům České republiky, g) úmyslné porušení právních předpisů osobami oprávněnými jménem podnikatele nebo za podnikatele jednat, na jehož základě může nastat újma zájmu České republiky, h) vztah osoby, která má na základě pracovněprávního, členského nebo jiného smluvního vztahu vliv na jednání podnikatele, k fyzickým osobám nebo právnickým osobám nebo k cizí moci, které vyvíjely nebo vyvíjejí činnost proti zájmům České republiky, i) opakované neposkytnutí potřebné součinnosti při řízení zahájeném podle § 101 odst. 1, nebo j) pravomocné odsouzení podnikatele pro trestný čintrestný čin. (4) Rozhodujícím vlivem podle odstavce 2 písm. d) a odstavce 3 písm. f) je možnost prosadit fakticky nebo na základě práva jmenování, odvolání nebo volbu osoby, která je statutárním orgánem, nebo většiny osob, které jsou jeho členy anebo členy kontrolního orgánu podnikatele nebo družstva. Vlivem podle odstavce 3 písm. h) je možnost ovlivnit jednání podnikatele prostřednictvím pravidel, jimiž se tento podnikatel řídí. § 19 Způsobilost zabezpečit ochranu utajovaných informací Podmínku způsobilosti zabezpečit ochranu utajovaných informacíutajovaných informací nesplňuje podnikatel, který není schopen zajistit a dodržovat jednotlivé druhy zajištění ochrany utajovaných informacíutajovaných informací podle tohoto zákona v závislosti na příslušném stupni utajení a formě přístupu k utajované informaciutajované informaci. § 20 Formy přístupu podnikatele k utajované informaci (1) Podnikatel má přístup k utajované informaciutajované informaci, a) která u něho vzniká, nebo je mu poskytnuta, nebo b) která u něho nevzniká, ani mu není poskytována, ale ke které mají přístup zaměstnanci podnikatele nebo osoby jednající jménem podnikatele nebo za podnikatele, a to v souvislosti s výkonem pracovní nebo jiné činnosti pro podnikatele na základě smlouvy. (2) V případě přístupu podle odstavce 1 písm. b) musí podnikatel splňovat podmínku podle § 16 odst. 1 písm. c) pouze zajištěním ochrany utajované informaceutajované informace personální bezpečností [§ 5 písm. a)]. Hlava IV Administrativní bezpečnost Vyznačování údajů a evidence utajované informace § 21 (1) Na informaci, která naplňuje znaky § 4 a je uvedena v seznamu utajovaných informacíutajovaných informací, je původce povinen vyznačit svůj název, stupeň jejího utajení, její evidenční označení a datum jejího vzniku, není-li dále stanoveno jinak. (2) Na utajované informaciutajované informaci poskytnuté České republice cizí mocí vyznačí orgán státu, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, pokud tuto utajovanou informaciutajovanou informaci evidují jako první (§ 77 až 79), stupeň utajení, který je uveden v § 4, a to v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a na jejímž základě je utajovaná informaceutajovaná informace poskytována, včetně případné zkratky podle této smlouvy (například zkratka „EU“, „EURA“ nebo „NATO“), nebo v souladu s požadavkem cizí moci nebo se stupněm utajení cizí mocí na poskytnuté utajované informaciutajované informaci vyznačeným; název původce a datum vzniku utajované informaceutajované informace se nevyznačuje. (3) Na utajované informaciutajované informaci, která vyžaduje zpřísněné podmínky při zajišťování jednotlivých druhů ochrany utajovaných informacíutajovaných informací (dále jen „zvláštní režim nakládání“) v oblastech stanovených zejména mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, nebo předpisy mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, se vyznačí též příslušné doplňující označení (například označení „KRYPTO“, jde-li o utajovanou informaciutajovanou informaci z oblasti kryptografické ochrany, a označení „ATOMAL“, jde-li o utajovanou informaciutajovanou informaci z oblasti zbraní hromadného ničení). (4) Nelze-li na informaci údaje podle odstavců 1 až 3 vyznačit, uvedou se tak, aby je bylo možné kdykoliv zjistit. (5) Utajovaná informaceUtajovaná informace se eviduje v administrativních pomůckách určených prováděcím právním předpisem a způsobem tam stanoveným; to neplatí, pokud u podkladových materiálů stupně utajení Vyhrazené k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Vyhrazené odpovědná osoba stanoví, že se neevidují. V administrativních pomůckách se zaznamenává též předávání, přebírání nebo jiný pohyb utajované informaceutajované informace. (6) Opis, kopie nebo překlad utajované informaceutajované informace stupně utajení Přísně tajné nebo výpis z ní mohou být vyhotoveny pouze na základě písemného souhlasu původce; jde-li o utajovanou informaciutajovanou informaci stupně utajení Tajné nebo Důvěrné, mohou být vyhotoveny pouze s písemným souhlasem přímo nadřízené osoby. (7) Utajovanou informaciUtajovanou informaci lze přepravovat nebo přenášet pouze v přenosných schránkách nebo v uzavřeném obalu v závislosti na jejím stupni utajení a na jejím nosiči; přepravovat ji lze pouze prostřednictvím kurýrní služby nebo držitele poštovní licence17). (8) Převzetí utajované informaceutajované informace příjemce potvrdí, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 23 odst. 1). (9) Utajovanou informaciUtajovanou informaci lze v průběhu její skartační lhůty, stanovené podle zvláštního právního předpisu18), zapůjčit pouze fyzickým osobám, které jsou k orgánu státu, právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě ve služebním poměru nebo v pracovněprávním, členském či obdobném vztahu. (10) Při vyřazování utajované informaceutajované informace ve skartačním řízení se postupuje podle zvláštního právního předpisu18). § 22 (1) Stupeň utajení na utajované informaciutajované informaci vyznačí původce při jejím vzniku, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 70). (2) Vyznačení stupně utajení na utajované informaciutajované informaci musí být zachováno po celou dobu trvání důvodů utajení. Bez souhlasu původce nebo poskytující cizí moci nesmí být stupeň utajení změněn nebo zrušen. (3) Vyžaduje-li to charakter utajované informaceutajované informace, musí původce vyznačit na utajované informaciutajované informaci dobu, po kterou bude informace utajována; stupeň utajení zaniká uplynutím vyznačené doby. (4) Stupeň utajení původce neprodleně zruší nebo změní po zjištění, že pominul důvod pro utajení informace, důvody pro utajení neodpovídají stanovenému stupni utajení nebo byl-li stupeň utajení stanoven neoprávněně, a na utajované informaciutajované informaci toto zrušení nebo změnu jejího stupně utajení vyznačí. (5) Původce je povinen prověřit, zda důvod pro utajení informace trvá, a to nejméně jednou za pět let ode dne jejího vzniku. (6) Provedl-li původce zrušení nebo změnu stupně utajení podle odstavce 4, oznámí tuto skutečnost neprodleně písemně adresátům utajované informaceutajované informace. Adresáti utajované informaceutajované informace oznámí neprodleně písemně tuto skutečnost všem dalším adresátům, kterým utajovanou informaciutajovanou informaci zpřístupnili. (7) Adresát po obdržení oznámení podle odstavce 6 na utajované informaciutajované informaci zrušení nebo změnu stupně utajení vyznačí. (8) Zanikl-li původce, provede zrušení nebo změnu stupně utajení podle odstavce 4 a oznámení podle odstavce 6 jeho právní nástupce, a není-li jej, nebo nesplňuje-li právní nástupce podmínky přístupu k utajované informaciutajované informaci, Úřad. § 23 (1) Nejde-li o utajovanou informaciutajovanou informaci vyžadující zvláštní režim nakládání, nevztahuje se povinnost stanovená v § 21 odst. 8 na předávání utajované informaceutajované informace a) do stupně utajení Tajné mezi zpravodajskými službami a obdobnými službami cizí moci, uskutečňované v rámci spolupráce podle zvláštního právního předpisu19) v případech, kdy postup podle § 21 odst. 8 nelze dodržet, b) stupně utajení Vyhrazené, stanoví-li tak odpovědná osoba a nepožaduje-li výslovně cizí moc nebo původce utajované informaceutajované informace potvrzení jejího převzetí. (2) Prováděcí právní předpis stanoví a) způsob vyznačování náležitostí na utajované informaciutajované informaci podle § 21 odst. 1 až 4 a § 22 odst. 1, 3, 4 a 7, zejména ve vazbě na stupeň utajení utajované informaceutajované informace a nosič utajované informaceutajované informace, b) druhy administrativních pomůcek uvedených v § 21 odst. 5, a to v podobě knih, sešitů nebo listů, jejich náležitosti a organizační a technické požadavky na jejich vedení, a rozsah podkladových materiálů stupně utajení Vyhrazené k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Vyhrazené, c) náležitosti souhlasu k pořizování opisu, kopie, výpisu a překladu utajované informaceutajované informace (§ 21 odst. 6), způsob vyznačování náležitostí na nich a způsob pořizování výpisu, d) podrobnosti k přepravě, přenášení, převzetí a zapůjčování utajované informaceutajované informace podle § 21 odst. 7 až 9 a k další s tím související manipulaci s ní, včetně organizačního zajištění těchto činností, požadavků na přenosné schránky a obaly a vyznačování příslušných náležitostí na nich, a to zejména ve vazbě na stupeň utajení utajované informaceutajované informace a nosič utajované informaceutajované informace. (3) Ustanovení této hlavy se nevztahují na zpracování a přenos utajovaných informacíutajovaných informací v informačních systémech a kryptografických prostředcích. (4) Úřad vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů převodní tabulky stupňů utajení podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. Hlava V Fyzická bezpečnost § 24 (1) Pro zabezpečení ochrany utajovaných informacíutajovaných informací v rámci fyzické bezpečnosti se určují objekty, zabezpečené oblasti a jednací oblasti. (2) Objektem je budova nebo jiný ohraničený prostor, ve kterém se zpravidla nachází zabezpečená oblast nebo jednací oblast. (3) Zabezpečenou oblastí je ohraničený prostor v objektu. (4) Jednací oblastí je ohraničený prostor v objektu. Utajovanou informaciUtajovanou informaci stupně utajení Přísně tajné nebo Tajné lze pravidelně projednávat pouze v jednací oblasti. (5) Utajovaná informaceUtajovaná informace se zpracovává a) v zabezpečené oblasti příslušné kategorie nebo vyšší, b) v objektu příslušné kategorie nebo vyšší, pokud je zajištěno, že k utajované informaciutajované informaci nemá přístup neoprávněná osoba, c) v odůvodněných případech s písemným souhlasem odpovědné osoby nebo bezpečnostního ředitele v objektu jiné kategorie, než je stupeň utajení zpracovávané utajované informaceutajované informace, pokud je zajištěno, že k utajované informaciutajované informaci nemá přístup neoprávněná osoba, nebo d) v odůvodněných případech s písemným souhlasem odpovědné osoby nebo bezpečnostního ředitele mimo objekt, pokud je zajištěno, že k utajované informaciutajované informaci nemá přístup neoprávněná osoba. (6) Utajovaná informaceUtajovaná informace se ukládá v zabezpečené oblasti příslušné kategorie nebo vyšší a v ní popřípadě v trezoru, uzamykatelné skříni nebo jiné schránce za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. § 25 (1) Zabezpečené oblasti se podle nejvyššího stupně utajení utajované informaceutajované informace, která se v nich ukládá, a objekty se podle nejvyššího stupně utajení utajované informaceutajované informace, která se v nich zpracovává, zařazují do kategorií a) Přísně tajné, b) Tajné, c) Důvěrné, nebo d) Vyhrazené. (2) Zabezpečené oblasti se podle možnosti přístupu k utajované informaciutajované informaci zařazují do tříd a) třída I, kdy vstupem do této oblasti dochází k seznámení s utajovanou informacíutajovanou informací, b) třída II, kdy vstupem do této oblasti nedochází k seznámení s utajovanou informacíutajovanou informací. (3) Vstup do zabezpečené oblasti a výstup z ní musí být kontrolovány opatřeními podle § 27. Neoprávněná osoba může vstoupit pouze do zabezpečené oblasti třídy II, a to s osobou, která má do této oblasti vstup povolen. (4) V odůvodněných případech s písemným souhlasem odpovědné osoby nebo jí pověřené osoby lze na dobu nezbytně nutnou změnit třídu I na třídu II, pokud je zajištěno, že k utajované informaciutajované informaci nemá přístup neoprávněná osoba. § 26 Projednávání utajovaných informací (1) Odpovědná osoba je povinna zajistit, aby v jednací oblasti podle § 24 odst. 4 nedocházelo k ohrožení nebo úniku projednávaných utajovaných informacíutajovaných informací. (2) Ke splnění povinnosti podle odstavce 1 je odpovědná osoba povinna požádat Úřad o provedení kontroly, zda v jednací oblasti nedochází k nedovolenému použití technických prostředků určených k získávání informací; o provedení této kontroly může odpovědná osoba požádat rovněž u zabezpečené oblasti kategorie Tajné nebo Přísně tajné. Tuto kontrolu Úřad zajistí v součinnosti se zpravodajskými službami a PoliciíPolicií České republiky (dále jen „policiepolicie“). Pro své potřeby si zpravodajské služby a policiepolicie kontrolu provádějí samy. (3) Vstup do jednací oblasti a výstup z ní musí být kontrolován opatřeními podle § 27. Neoprávněná osoba může vstoupit do jednací oblasti pouze s osobou, která má do této oblasti vstup povolen. § 27 Opatřeními fyzické bezpečnosti jsou a) ostraha, b) režimová opatření, c) technické prostředky. § 28 (1) Ostraha se nepřetržitě zajišťuje u objektu, ve kterém se nachází zabezpečená oblast kategorie a) Přísně tajné, nejméně 2 osobami u objektu, b) Tajné, nejméně 1 osobou u objektu a 1 další osobou, které poplachové hlášení technických prostředků umožní rychlý zásah, je-li provádění ochrany utajovaných informacíutajovaných informací narušeno, c) Důvěrné, nejméně 1 osobou, které poplachové hlášení technických prostředků umožní rychlý zásah, je-li provádění ochrany utajovaných informacíutajovaných informací narušeno. (2) U objektu, ve kterém se nachází zabezpečená oblast nejvýše kategorie Vyhrazené, a u objektu bez zabezpečené oblasti nebo jednací oblasti se ostraha zajišťuje v rozsahu stanoveném odpovědnou osobou. (3) U objektu, ve kterém se nachází jednací oblast, v níž se pravidelně projednávají utajované informaceutajované informace stupně utajení Přísně tajné, se ostraha zajišťuje nejméně 2 osobami u objektu; u objektu, ve kterém se nachází jednací oblast, v níž se pravidelně projednávají utajované informaceutajované informace stupně utajení Tajné, nejméně 1 osobou u objektu a 1 další osobou, které poplachové hlášení technických prostředků umožní rychlý zásah, je-li provádění ochrany utajovaných informacíutajovaných informací narušeno. (4) Ostraha se zabezpečuje zaměstnanci orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, o jejichž objekt jde, příslušníky ozbrojených sil nebo ozbrojených bezpečnostních sborů nebo příslušníky ozbrojených sil cizí moci anebo zaměstnanci bezpečnostní ochranné služby. § 29 Režimová opatření stanoví oprávnění osob a dopravních prostředků pro vstup a vjezd do objektu, oprávnění osob pro vstup do zabezpečené oblasti a jednací oblasti a způsob kontroly těchto oprávnění a dále způsob manipulace s klíči a identifikačními prostředky, které se používají pro systémy zabezpečení vstupů podle § 30 odst. 1 písm. b), a způsob manipulace s technickými prostředky a jejich používání. Režimová opatření stanoví též oprávnění při výstupu osob a výjezdu dopravních prostředků z objektu a pro jejich kontrolu, podmínky a způsob kontroly pohybu osob v objektu, zabezpečené oblasti a jednací oblasti a způsob kontroly a vynášení utajovaných informacíutajovaných informací z objektu, zabezpečené oblasti a jednací oblasti. § 30 (1) Technickými prostředky jsou zejména a) mechanické zábranné prostředky, b) elektrická zámková zařízení a systémy pro kontrolu vstupů, c) zařízení elektrické zabezpečovací signalizace, d) speciální televizní systémy, e) tísňové systémy, f) zařízení elektrické požární signalizace, g) zařízení sloužící k vyhledávání nebezpečných látek nebo předmětů, h) zařízení fyzického ničení nosičů informací, i) zařízení proti pasivnímu a aktivnímu odposlechu utajované informaceutajované informace. (2) Bodové ohodnocení (§ 31 odst. 1) se přiřazuje certifikovaným technickým prostředkům [§ 46 odst. 1 písm. a)] a odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou schváleným necertifikovaným technickým prostředkům. (3) Technické prostředky uvedené v odstavci 1 lze v případě účasti České republiky v mezinárodním ozbrojeném konfliktu, mezinárodní záchranné nebo humanitární akci, v dalších zahraničních misích, v případě vyhlášení válečného stavu, v případě stavu nebezpečí, nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu20), v případě zpravodajských operací zpravodajských služeb a při činnostech ozbrojených sil České republiky v rámci vojenského cvičení a praktického vojenského výcviku s vojenskou technikou a vojenskou výzbrojí mimo místa stálé dislokace vojenského útvaru nahradit zvýšenou ostrahou, než jaká je uvedena v § 28, prováděnou příslušníky ozbrojených sil nebo ozbrojených bezpečnostních sborů na základě zvláštních právních předpisů21) anebo příslušníky ozbrojených sil cizí moci. § 31 (1) Míra zabezpečení jednací oblasti a zabezpečené oblasti opatřeními fyzické bezpečnosti se určuje pomocí bodových hodnot těchto opatření v závislosti na vyhodnocení rizik; bodové hodnoty a nejnižší míra zabezpečení jsou stanoveny prováděcím právním předpisem. (2) Opatření fyzické bezpečnosti nebo kombinace více těchto opatření musí odpovídat alespoň nejnižší míře zabezpečení jednací oblasti nebo zabezpečené oblasti a stanoví se v závislosti na vyhodnocení rizik a na stupni utajení utajovaných informacíutajovaných informací, které jsou v jednací oblasti pravidelně projednávány, nebo na kategorii zabezpečené oblasti. (3) Opatření podle odstavce 2 a opatření fyzické bezpečnosti objektu bez zabezpečené oblasti nebo jednací oblasti schvaluje a stanoví odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba v projektu fyzické bezpečnosti. (4) Hodnocení rizik musí být prováděno průběžně a v případě potřeby musí být míra opatření fyzické bezpečnosti upravena. (5) Orgán státu, právnická osoba a podnikající fyzická osoba jsou povinni zajistit a pravidelně ověřovat, zda použitá opatření fyzické bezpečnosti odpovídají projektu fyzické bezpečnosti a právním předpisům v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací. § 32 Projekt fyzické bezpečnosti (1) Projekt fyzické bezpečnosti v případech, kdy se v objektu nacházejí zabezpečené oblasti kategorie Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné, obsahuje a) určení objektu a zabezpečených oblastí, včetně jejich hranic a určení kategorií a tříd zabezpečených oblastí, b) vyhodnocení rizik, c) způsob použití opatření fyzické bezpečnosti, d) provozní řád objektu a e) plán zabezpečení objektu a zabezpečených oblastí v krizových situacích. (2) Projekt fyzické bezpečnosti v případech, kdy se v objektu nachází zabezpečená oblast pouze kategorie Vyhrazené, obsahuje a) určení objektu a zabezpečených oblastí, včetně jejich hranic a určení kategorií a tříd zabezpečených oblastí a b) způsob použití opatření fyzické bezpečnosti. (3) Projekt fyzické bezpečnosti v případech, kdy se v objektu nachází jednací oblast, obsahuje a) určení objektu a jednací oblasti, včetně jejich hranic, b) vyhodnocení rizik, c) způsob použití opatření fyzické bezpečnosti, d) provozní řád objektu a e) plán zabezpečení objektu a jednací oblasti v krizových situacích. (4) Projekt fyzické bezpečnosti objektu kategorie Přísně tajné, Tajné a Důvěrné bez zabezpečené oblasti nebo jednací oblasti obsahuje a) určení objektu včetně jeho hranic, b) způsob použití opatření fyzické bezpečnosti, c) provozní řád objektu a d) plán zabezpečení objektu v krizových situacích. (5) Projekt fyzické bezpečnosti objektu kategorie Vyhrazené bez zabezpečené oblasti obsahuje určení objektu včetně jeho hranic. (6) Na projekt fyzické bezpečnosti se v případech podle § 30 odst. 3 použijí ustanovení odstavců 1 až 5 přiměřeně; rozsah projektu schvaluje a stanoví odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba. (7) Projekt fyzické bezpečnosti se ukládá u odpovědné osoby nebo bezpečnostního ředitele. § 33 Zmocňovací ustanovení Prováděcí právní předpis stanoví a) způsob ukládání utajovaných informacíutajovaných informací v závislosti na stupni jejich utajení (§ 24 odst. 6), b) organizační požadavky na provádění ostrahy (§ 28) a zabezpečení jednací oblasti nebo zabezpečené oblasti touto ostrahou, včetně určení kategorie osob uvedených v § 28 odst. 4, a to v závislosti na stupni utajení utajovaných informacíutajovaných informací, které jsou v jednací oblasti pravidelně projednávány, na kategorii objektu, nebo na kategorii zabezpečené oblasti, c) podrobnosti režimových opatření (§ 29), d) požadavky na technické prostředky, uvedené v § 30 odst. 1, a zabezpečení objektů, jednací oblasti nebo zabezpečené oblasti těmito prostředky, v závislosti na stupni utajení utajovaných informacíutajovaných informací, které jsou v jednací oblasti pravidelně projednávány, nebo na kategorii zabezpečené oblasti, anebo na kategorii objektu, e) bodové ohodnocení jednotlivých opatření fyzické bezpečnosti a bodovou hodnotu nejnižší míry zabezpečení jednací oblasti nebo zabezpečené oblasti, včetně základní metody hodnocení rizik (§ 31 odst. 1 a 2), f) četnost a způsob zápisu o ověřování, zda použitá opatření fyzické bezpečnosti odpovídají projektu fyzické bezpečnosti a právním předpisům v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací, v závislosti na stupni utajení utajovaných informacíutajovaných informací (§ 31 odst. 5), g) obsah provozního řádu objektu a plánu zabezpečení objektů, zabezpečených oblastí a jednacích oblastí v krizových situacích [§ 32 odst. 1 písm. d) a e) a § 32 odst. 3 písm. d) a e)]. Hlava VI Bezpečnost informačních a komunikačních systémů § 34 Informační systém (1) Informačním systémem nakládajícím s utajovanými informacemiutajovanými informacemi se pro účely tohoto zákona rozumí jeden nebo více počítačů, jejich programové vybavení, k tomu patřící periferní zařízení, správa tohoto informačního systému a k tomuto systému se vztahující procesy nebo prostředky schopné provádět sběr, tvorbu, zpracování, ukládání, zobrazení nebo přenos utajovaných informacíutajovaných informací (dále jen „informační systém“). (2) Informační systém musí být certifikován Úřadem [§ 46 odst. 1 písm. b)] a písemně schválen do provozu odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou. (3) Informační systém podnikatele, který má přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím stupně utajení Vyhrazené, může být schválen do provozu jen v době platnosti prohlášení podnikatele; zánikem platnosti prohlášení podnikatele zaniká též schválení informačního systému do provozu. (4) Nakládat s utajovanou informacíutajovanou informací lze pouze v informačním systému splňujícím podmínky podle odstavce 2 nebo 3. (5) Schválení informačního systému do provozu podle odstavce 2 musí odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba písemně oznámit Úřadu do 30 dnů od tohoto schválení. (6) Prováděcí právní předpis stanoví a) požadavky na informační systém a podmínky jeho bezpečného provozování v závislosti na stupni utajení utajovaných informacíutajovaných informací, s nimiž nakládá, a na bezpečnostním provozním módu a b) obsah bezpečnostní dokumentace informačního systému. § 35 Komunikační systém (1) Komunikačním systémem nakládajícím s utajovanými informacemiutajovanými informacemi (dále jen „komunikační systém“) se pro účely tohoto zákona rozumí systém zajišťující přenos těchto informací mezi koncovými uživateli a zahrnující koncové komunikační zařízení, přenosové prostředí, kryptografické prostředky, obsluhu a provozní podmínky a postupy. (2) Komunikační systém nelze provozovat bez projektu bezpečnosti komunikačního systému schváleného Úřadem. O schválení projektu bezpečnosti komunikačního systému písemně žádá u Úřadu orgán státu, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která jej bude provozovat. (3) Nakládat s utajovanou informacíutajovanou informací lze pouze v komunikačním systému splňujícím podmínky podle odstavce 2. (4) Komunikační systém musí být písemně schválen do provozu odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou. (5) Komunikační systém podnikatele, který má přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím stupně utajení Vyhrazené, může být schválen do provozu jen v době platnosti prohlášení podnikatele; zánikem platnosti prohlášení podnikatele zaniká též schválení komunikačního systému do provozu. (6) Prováděcí právní předpis stanoví a) obsah žádosti o schválení projektu bezpečnosti komunikačního systému a b) náležitosti projektu bezpečnosti komunikačního systému a způsob a podmínky jeho schvalování. § 35a Manipulace s taktickou informací (1) Taktickou informací se pro účely tohoto zákona rozumí utajovaná informaceutajovaná informace s krátkou dobou trvání důvodu utajení. Taktická informace se zpracovává v informačním nebo komunikačním systému a při přenosu se chrání kryptografickou ochranou. (2) Ochrana taktické informace do stupně utajení Tajné může být zabezpečena též souborem opatření stanovených na základě vyhodnocení rizik. Podmínky odlišné manipulace s taktickou informací upravuje bezpečnostní standard. Hlava VII Ochrana utajovaných informací při zpracování v elektronické podobě v zařízení, které není součástí informačního nebo komunikačního systému § 36 (1) Při zpracování utajované informaceutajované informace v elektronické podobě v zařízení, které není součástí informačního nebo komunikačního systému, zejména v psacím stroji s pamětí a v zařízení umožňujícím kopírování, záznam nebo zobrazení utajované informaceutajované informace anebo její převod do jiného datového formátu, musí být zajištěna ochrana této utajované informaceutajované informace. (2) Orgán státu, právnická osoba a podnikající fyzická osoba jsou povinni pro jimi provozované zařízení uvedené v odstavci 1 vydat bezpečnostní provozní směrnici; pouze v souladu s ní lze zpracovávat utajovanou informaciutajovanou informaci. (3) V bezpečnostní provozní směrnici podle odstavce 2 se uvedou pro zařízení podle odstavce 1 a) způsob jeho bezpečného provozování, b) provozní směrnice pro jeho uživatele. (4) Podmínky bezpečného provozování zařízení uvedeného v odstavci 1 v závislosti na stupni utajení v něm zpracovávaných utajovaných informacíutajovaných informací stanoví prováděcí právní předpis. Hlava VIII Kryptografická ochrana § 37 (1) Kryptografickým materiálem je kryptografický prostředek, materiál k zajištění jeho funkce nebo kryptografický dokument. (2) Kryptografické prostředky používané pro kryptografickou ochranu utajovaných informacíutajovaných informací musí být certifikovány Úřadem [§ 46 odst. 1 písm. c)]. (3) Kryptografickým pracovištěm je pracoviště určené k výrobě nebo testování materiálu k zajištění funkce kryptografického prostředku, ukládání kryptografického materiálu nebo k distribuci a evidenci kryptografického materiálu nebo k výrobě a testování kryptografických prostředků. Kryptografické pracoviště musí splňovat bezpečnostní standardy a musí být do provozu schváleno odpovědnou osobou nebo bezpečnostním ředitelem. (4) Kryptografické pracoviště určené k výrobě nebo testování materiálu k zajištění funkce kryptografického prostředku nebo které je centrálním distribučním a evidenčním místem kryptografického materiálu orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, musí být před schválením do provozu odpovědnou osobou nebo bezpečnostním ředitelem certifikováno Úřadem [§ 46 odst. 1 písm. d)]. (5) Orgán státu, právnická osoba a podnikající fyzická osoba, které vykonávají kryptografickou ochranu, musí vést evidence kryptografického materiálu, pracovníků kryptografické ochrany, provozní obsluhy kryptografických prostředků a kurýrů kryptografického materiálu. § 37a Kontrolovaná kryptografická položka (1) Kontrolovanou kryptografickou položkou se rozumí neutajované zařízení nebo jeho součást, zařazené do seznamu podle odstavce 3, sloužící k ochraně informací při jejich zpracování nebo přenosu a využívající kryptografických metod. (2) Kontrolovanou kryptografickou položku lze použít pouze v souladu s bezpečnostním standardem. (3) Zařízení uvedené v odstavci 1 nebo jeho součást na základě písemné žádosti jeho výrobce, dovozce, distributora nebo uživatele Úřad schválí a zařadí do jím vedeného seznamu kontrolovaných kryptografických položek v případě, že je to v souladu se záměry České republiky v oblasti zajišťování ochrany utajovaných informacíutajovaných informací. § 38 Výkon kryptografické ochrany (1) Výkonem kryptografické ochrany se rozumí a) její bezpečnostní správa, b) speciální obsluha kryptografického prostředku, nebo c) výroba kryptografického prostředku nebo materiálu k zajištění jeho funkce. (2) Výkon kryptografické ochrany provádí pracovník kryptografické ochrany, který je a) k výkonu kryptografické ochrany pověřen odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou, b) držitelem platného osvědčení fyzické osoby a c) držitelem osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti pracovníka kryptografické ochrany (dále jen „osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti“). § 39 Zvláštní odborná způsobilost pracovníka kryptografické ochrany a zkouška zvláštní odborné způsobilosti (1) Zvláštní odborná způsobilost pracovníka kryptografické ochrany (dále jen „zvláštní odborná způsobilost“) zahrnuje znalost předpisů z oblasti kryptografické ochrany utajovaných informacíutajovaných informací, schopnost jejich aplikace a další schopnosti podle § 38 odst. 1. Tyto znalosti a schopnosti ověřuje Úřad zkouškou zvláštní odborné způsobilosti (dále jen „odborná zkouška“). Odborná zkouška probíhá před zkušební komisí; to není podmínkou pro její část prováděnou podle odstavce 3 písm. b). Členy zkušební komise jmenuje odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba Úřadu nebo orgánu státu podle odstavce 3 písm. a). Tomu, kdo složil odbornou zkoušku, vydá Úřad nebo orgán státu podle odstavce 3 písm. a) osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti a vede o tom evidenci. Osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti se vydává nejdéle na 5 let. (2) Přihlášku k odborné zkoušce podává písemně odpovědná osoba orgánu státu nebo podnikatele u Úřadu nebo u jím pověřeného orgánu státu. Odborná zkouška se musí konat do 6 měsíců od podání přihlášky. Úřad nebo jím pověřený orgán státu písemně oznámí tomu, kdo o odbornou zkoušku požádal, termín a místo konání odborné zkoušky; oznámení musí být odesláno nejpozději 20 dnů přede dnem konání odborné zkoušky. Ten, kdo při odborné zkoušce nevyhověl, ji může vykonat opakovaně. Opakovaná zkouška může být vykonána nejdříve po uplynutí 5 pracovních dnů ode dne neúspěšně vykonané zkoušky. (3) Úřad může uzavřít s orgánem státu smlouvu o zajištění činnosti podle § 52, jejímž předmětem je provedení a) odborné zkoušky a vydání osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti, nebo b) části odborné zkoušky, týkající se § 38 odst. 1 písm. b) nebo c) a příslušné návaznosti na § 38 odst. 1 písm. a). Smlouvu podle písmene b) může Úřad uzavřít též s podnikatelem. § 40 Provozní obsluha kryptografického prostředku (1) Provozní obsluhou kryptografického prostředku se rozumí výkon uživatelských funkcí kryptografického prostředku. (2) Osoba, která provádí provozní obsluhu kryptografického prostředku podle odstavce 1, musí a) být k této obsluze pověřena odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou, b) splňovat podmínky přístupu k utajované informaciutajované informaci podle § 6 odst. 1 nebo § 11 odst. 1 a c) být k této obsluze zaškolena. § 41 Manipulace s kryptografickým materiálem a kontrolovanou kryptografickou položkou (1) Manipulací s kryptografickým materiálem se rozumí způsob přenášení, přepravy, zapůjčování, ukládání nebo jiného nakládání s ním, včetně jeho vyřazování. (2) Kryptografický materiál lze evidovat a manipulovat s ním jen způsobem a prostředky, které zajistí ochranu kryptografického materiálu a splňují požadavky, které stanoví prováděcí právní předpis. (3) Ochranu kryptografického prostředku a materiálu k zajištění jeho funkce do stupně utajení Důvěrné, bez nutnosti jejich ukládání, lze zajistit způsobem, při kterém je tento kryptografický prostředek a materiál trvale pod dohledem jejich oprávněného uživatele. (4) Kontrolovanou kryptografickou položku lze evidovat, provozovat, ukládat, přepravovat, vyvážet, kontrolovat a distribuovat způsobem, který zajistí její ochranu a splní požadavky bezpečnostního standardu. § 42 Přeprava kryptografického materiálu a vývoz kryptografického prostředku (1) Přepravu kryptografického materiálu provádí kurýr kryptografického materiálu. Kurýrem kryptografického materiálu je osoba, která a) byla k přepravě pověřena odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou, b) je držitelem platného osvědčení fyzické osoby, nejméně pro stupeň utajení přepravovaného kryptografického materiálu, c) byla k přepravě zaškolena. (2) Z území České republiky lze vyvážet certifikovaný kryptografický prostředek [§ 46 odst. 1 písm. c)] pouze na základě povolení Úřadu. Za vývoz se nepovažuje používání certifikovaného kryptografického prostředku mimo území České republiky orgánem státu. (3) Povolení podle odstavce 2 lze udělit na základě písemné žádosti. Povolení se vydává na vývoz konkrétního kryptografického prostředku a obsahuje též účel vývozu. Úřad povolení nevydá, jestliže by vývozem byla ohrožena utajovaná informaceutajovaná informace České republiky nebo utajovaná informaceutajovaná informace, k jejíž ochraně se Česká republika zavázala; tuto skutečnost písemně oznámí žadateli o povolení. Na udělení povolení není právní nárok. (4) Úřad vede evidenci povolení udělených podle odstavce 2. § 43 Kompromitace kryptografického materiálu (1) Kompromitací kryptografického materiálu se rozumí nakládání s kryptografickým materiálem, které způsobilo nebo by mohlo způsobit porušení ochrany utajované informaceutajované informace. (2) Kompromitaci kryptografického materiálu je orgán státu, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba povinna neprodleně oznámit Úřadu. § 43a (1) Distribuci a evidenci kryptografického materiálu České republiky, kryptografického materiálu Evropské unie a kryptografického materiálu distribuovaného na základě mezinárodní smlouvy, s výjimkou kryptografického materiálu pro vojenské účely, zajišťuje Úřad. Distribuci a evidenci kryptografického materiálu Organizace Severoatlantické smlouvy a kryptografického materiálu pro vojenské účely zajišťuje Ministerstvo obrany. (2) Podmínky evidence, manipulace a kontroly kryptografického materiálu v České republice, zahrnující zejména možnost zřízení účtů pro kryptografický materiál v orgánech státu nebo u podnikatele, vedení evidencí, kontrolní funkce, povinnosti držitelů kryptografického materiálu vůči Úřadu nebo Ministerstvu obrany a zajištění kurýrní služby pro kryptografický materiál Evropské unie upraví bezpečnostní standard. § 44 Zmocňovací ustanovení Prováděcí právní předpis stanoví a) náležitosti přihlášky k odborné zkoušce, b) organizaci, obsah a způsob provádění odborné zkoušky, c) náležitosti osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti, d) minimální požadavky na zajištění bezpečnostní správy kryptografické ochrany, e) podrobnosti zajišťování provozu kryptografického prostředku, f) způsob zaškolování provozní obsluhy kryptografického prostředku a kurýra kryptografického materiálu a vzor potvrzení o zaškolení provozní obsluhy kryptografického prostředku a kurýra kryptografického materiálu, g) podrobnosti způsobu vyznačování náležitostí na utajované informaciutajované informaci z oblasti kryptografické ochrany, zejména podle druhu kryptografického materiálu, h) druhy a náležitosti administrativních pomůcek kryptografické ochrany a požadavky na vedení těchto pomůcek, i) bližší požadavky na způsob a prostředky manipulace s kryptografickým materiálem, j) obsah žádosti pro udělení povolení pro vývoz certifikovaného kryptografického prostředku z území České republiky a náležitosti povolení, k) způsob vedení evidencí uvedených v § 37 odst. 5, l) kategorie kryptografických pracovišť, typy činností na kryptografickém pracovišti a minimální požadavky na jejich zabezpečení, m) podmínky ochrany kryptografického prostředku a materiálu k zajištění jeho funkce podle § 41 odst. 3. Kompromitující vyzařování § 45 (1) Ochranou utajovaných informacíutajovaných informací stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné před jejich únikem kompromitujícím vyzařováním je zabezpečení elektrických a elektronických zařízení, zabezpečené oblasti nebo objektu. (2) Je-li ochrana utajované informaceutajované informace před únikem kompromitujícím vyzařováním zabezpečena stínicí komorou, musí být tato komora certifikována Úřadem [§ 46 odst. 1 písm. e)]. (3) Ověřování způsobilosti elektrických a elektronických zařízení, zabezpečené oblasti nebo objektu k ochraně před únikem utajované informaceutajované informace kompromitujícím vyzařováním zajišťuje Úřad při certifikaci informačního systému nebo kryptografického prostředku, při schvalování projektu bezpečnosti komunikačního systému nebo na základě odůvodněné písemné žádosti orgánu státu nebo podnikatele v souvislosti s ochranou utajovaných informacíutajovaných informací. (4) K provádění měření možného úniku utajovaných informacíutajovaných informací podle odstavce 3 může Úřad uzavřít s orgánem státu nebo podnikatelem smlouvu podle § 52 o zajištění této činnosti. (5) K provádění měření zařízení, zabezpečené oblasti nebo objektu podle odstavce 3, které jsou provozovány nebo užívány zpravodajskými službami, jsou oprávněny zpravodajské služby. V těchto případech není vyžadováno uzavření smlouvy podle § 52. Pro potřeby certifikace informačního systému nebo kryptografického prostředku, nebo při schválení projektu bezpečnosti komunikačního systému předají zpravodajské služby Úřadu zprávy o provedeném měření včetně jeho výsledku. (6) Při provádění měření podle odstavce 5 jsou zpravodajské služby povinny dodržovat ustanovení tohoto zákona, prováděcích právních předpisů a bezpečnostních standardů Úřadu. Hlava IX Certifikace § 46 Společná ustanovení (1) Certifikace je postup, jímž Úřad a) ověřuje způsobilost technického prostředku k ochraně utajovaných informacíutajovaných informací, b) ověřuje způsobilost informačního systému k nakládání s utajovanými informacemiutajovanými informacemi, c) ověřuje způsobilost kryptografického prostředku k ochraně utajovaných informacíutajovaných informací, d) ověřuje způsobilost kryptografického pracoviště pro vykonávání činností podle § 37 odst. 4, nebo e) ověřuje způsobilost stínicí komory k ochraně utajovaných informacíutajovaných informací. (2) Zjistí-li Úřad způsobilost podle odstavce 1, certifikát technického prostředku, certifikát informačního systému, certifikát kryptografického prostředku, certifikát kryptografického pracoviště nebo certifikát stínicí komory vydá. (3) Certifikáty podle odstavce 2 jsou veřejnými listinamiveřejnými listinami. (4) Certifikát technického prostředku obsahuje a) evidenční číslo certifikátu, b) název a typové označení technického prostředku, c) identifikaci výrobce technického prostředku obchodní firmou (dále jen „firma“) nebo názvem, identifikačním číslem osoby (dále jen „identifikační číslo“) a sídlem, jde-li o právnickou osobu, nebo jménem, příjmením, rodným číslem a místem trvalého pobytu, jde-li o osobu fyzickou, d) identifikaci držitele certifikátu technického prostředku podle písmene c), e) hodnocení technického prostředku, f) datum vydání a dobu platnosti certifikátu a g) otisk úředního razítka a podpis oprávněného zástupce Úřadu nebo v případě vydání tohoto certifikátu v elektronické podobě elektronický podpiselektronický podpis oprávněného zástupce Úřadu podle zvláštního právního předpisu22). (5) Certifikát informačního systému, certifikát kryptografického prostředku, certifikát kryptografického pracoviště a certifikát stínicí komory obsahuje a) evidenční číslo certifikátu, b) identifikaci držitele certifikátu podle odstavce 4 písm. c), c) datum vydání a dobu platnosti certifikátu a d) otisk úředního razítka Úřadu a podpis oprávněného zástupce Úřadu nebo v případě vydání těchto certifikátů v elektronické podobě elektronický podpiselektronický podpis oprávněného zástupce Úřadu podle zvláštního právního předpisu22). (6) Certifikát informačního systému vedle náležitostí podle odstavce 5 obsahuje identifikaci informačního systému a stupeň utajení utajovaných informacíutajovaných informací, pro který byla způsobilost informačního systému ověřena. (7) Certifikát kryptografického prostředku vedle náležitostí podle odstavce 5 obsahuje a) identifikaci kryptografického prostředku, b) identifikaci výrobce kryptografického prostředku podle odstavce 4 písm. c) a c) stupeň utajení utajovaných informacíutajovaných informací, pro který byla způsobilost kryptografického prostředku schválena. (8) Certifikát kryptografického pracoviště vedle náležitostí podle odstavce 5 obsahuje a) identifikaci kryptografického pracoviště, b) rozsah způsobilosti kryptografického pracoviště a c) kategorii kryptografického pracoviště. (9) Certifikát stínicí komory vedle náležitostí podle odstavce 5 obsahuje a) identifikaci stínicí komory, pro kterou je vydáván, b) identifikaci výrobce stínicí komory podle odstavce 4 písm. c) a c) stupeň utajení utajovaných informacíutajovaných informací, pro který byla způsobilost stínicí komory schválena. (10) Není-li Úřadem zjištěna způsobilost podle odstavce 1, rozhodne o nevydání certifikátu. Proti rozhodnutí o nevydání certifikátu podle odstavce 1 písm. b) a c) není odvolání přípustné. (11) Úřad rozhoduje o zániku platnosti certifikátu v případech uvedených v § 47 odst. 4 písm. b), § 48 odst. 4 písm. d), § 49 odst. 5 písm. b), § 50 odst. 4 písm. d) a § 51 odst. 4 písm. d). Odvolání podané proti rozhodnutí Úřadu o zániku platnosti certifikátu nemá odkladný účinek. Proti rozhodnutí Úřadu o zániku platnosti certifikátu informačního systému a certifikátu kryptografického prostředku není odvolání přípustné. (12) Jestliže platnost certifikátu zanikla podle § 47 odst. 4 písm. b), § 48 odst. 4 písm. b) a d), § 49 odst. 5 písm. b), § 50 odst. 4 písm. b) a d) nebo § 51 odst. 4 písm. b) a d), je držitel certifikátu povinen do 5 dnů ode dne doručení oznámení Úřadu odevzdat certifikát Úřadu. (13) Přílohou certifikátu informačního systému, kryptografického prostředku, kryptografického pracoviště nebo stínicí komory je certifikační zpráva, která obsahuje zásady a podmínky jejich provozování. V příloze certifikátu technického prostředku mohou být stanoveny podmínky jeho používání. (14) Úřad ověřuje způsobilost technického prostředku podle odstavce 1 písm. a) na základě posudku vlastností technického prostředku (dále jen „posudek“). (15) K vydávání posudku podle odstavce 14 a k provádění dílčích úloh při ověřování způsobilosti podle odstavce 1 písm. b) až e) může Úřad uzavřít s orgánem státu nebo podnikatelem smlouvu podle § 52 o zajištění těchto činností; to neplatí, jde-li o ověřování způsobilosti informačního systému, kryptografického prostředku nebo pracoviště anebo stínicí komory, které mají být provozovány zpravodajskými službami. (16) Seznam orgánů státu a podnikatelů, s nimiž Úřad uzavřel smlouvu podle § 52, zveřejňuje Úřad ve Věstníku Úřadu. (17) K provádění dílčích úloh při ověřování způsobilosti podle odstavce 1 písm. b) až e), které z důvodu utajení nelze provést Úřadem, jde-li o informační systém, kryptografický prostředek, kryptografické pracoviště nebo stínicí komoru, které mají být provozovány zpravodajskými službami, jsou oprávněny tyto zpravodajské služby. V těchto případech zpravodajské služby předají Úřadu protokoly o provedení dílčích úloh, včetně jejich výsledků. (18) Při provádění dílčích úloh podle odstavce 17 jsou zpravodajské služby povinny dodržovat ustanovení tohoto zákona, prováděcích právních předpisů a bezpečnostních standardů Úřadu. (19) Účastníkem řízení o certifikaci nebo o zrušení platnosti certifikátu je žadatel podle § 47 odst. 1, § 48 odst. 1, § 49 odst. 1, § 50 odst. 1 a § 51 odst. 1. § 47 Žádost o certifikaci technického prostředku a platnost certifikátu technického prostředku (1) O certifikaci technického prostředku písemně žádá u Úřadu výrobce, dovozce, distributor nebo uživatel technického prostředku. K žádosti se přiloží posudek podle § 46 odst. 14 a dokumentace nezbytná pro provedení certifikace technického prostředku. (2) Dobu platnosti certifikátu technického prostředku stanoví Úřad nejdéle na dobu 5 let. (3) Seznam certifikovaných technických prostředků, kromě technických prostředků certifikovaných na žádost uživatele technického prostředku, je zveřejňován na internetových stránkách Úřadu. (4) Platnost certifikátu technického prostředku zaniká a) uplynutím doby jeho platnosti, nebo b) rozhodnutím Úřadu o zániku platnosti certifikátu v případě, že vyráběný technický prostředek nesplňuje požadavky tohoto zákona a prováděcích právních předpisů nebo není ve shodě s posuzovaným technickým prostředkem. (5) Zanikla-li platnost certifikátu technického prostředku podle odstavce 4, Úřad tento technický prostředek vyřadí ze seznamu zveřejňovaného podle odstavce 3. (6) Technický prostředek používaný k ochraně utajovaných informacíutajovaných informací lze nadále používat i po uplynutí doby platnosti jeho certifikátu. (7) Úřad může při certifikaci technického prostředku přihlédnout k certifikátu nebo obdobnému dokumentu technického prostředku vydanému oprávněným pracovištěm cizí moci. § 48 Žádost o certifikaci informačního systému a platnost certifikátu informačního systému (1) O certifikaci informačního systému písemně žádá u Úřadu orgán státu nebo podnikatel, který bude informační systém provozovat. (2) Ten, kdo o certifikaci informačního systému podle odstavce 1 požádal, předkládá v průběhu certifikace na žádost Úřadu dokumentaci nezbytnou pro provedení certifikace. (3) Dobu platnosti certifikátu informačního systému stanoví Úřad. Platnost certifikátu informačního systému je pro stupeň utajení a) Přísně tajné a Tajné nejdéle 2 roky, b) Důvěrné nejdéle 3 roky a c) Vyhrazené nejdéle 5 let. (4) Platnost certifikátu informačního systému zaniká a) uplynutím doby jeho platnosti, b) v případě informačního systému pro nakládání s utajovanými informacemiutajovanými informacemi stupně utajení Důvěrné nebo vyššího zánikem platnosti osvědčení podnikatele, c) zrušením orgánu státu, d) rozhodnutím Úřadu o zániku platnosti certifikátu, přestal-li být informační systém způsobilý k nakládání s utajovanými informacemiutajovanými informacemi, nebo e) oznámením orgánu státu nebo podnikatele, který je držitelem certifikátu, o zrušení informačního systému. (5) Má-li být informační systém používán i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jeho certifikátu, je žadatel podle odstavce 1 povinen požádat Úřad o certifikaci informačního systému. Opakovaná žádost musí být Úřadu doručena nejméně 6 měsíců před uplynutím doby platnosti původního certifikátu informačního systému. (6) Úřad je povinen rozhodnout o certifikaci informačního systému do 1 roku od zahájení řízení o certifikaci, ve zvlášť složitých případech do 2 let; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit ředitel Úřadu, nejvýše však o 6 měsíců. § 49 Žádost o certifikaci kryptografického prostředku a platnost certifikátu kryptografického prostředku (1) O certifikaci kryptografického prostředku písemně žádá u Úřadu výrobce, dovozce, distributor nebo uživatel kryptografického prostředku. Žádá-li o certifikaci kryptografického prostředku podnikatel, musí být držitelem platného osvědčení podnikatele pro přístup k utajované informaciutajované informaci podle § 20 odst. 1 písm. a). (2) Úřad žádost podle odstavce 1 rozhodnutím odmítne, není-li v souladu se záměry České republiky v oblasti zajišťování ochrany utajovaných informacíutajovaných informací kryptografickou ochranou. Proti rozhodnutí podle věty první není odvolání přípustné a nelze jej ani přezkoumat soudem. (3) Ten, kdo o certifikaci kryptografického prostředku podle odstavce 1 požádal, předkládá v průběhu certifikace na žádost Úřadu kryptografický prostředek v potřebném počtu a dokumentaci nezbytnou pro provedení certifikace. (4) Dobu platnosti certifikátu kryptografického prostředku stanoví Úřad na dobu nejdéle 5 let. (5) Platnost certifikátu kryptografického prostředku zaniká a) uplynutím doby jeho platnosti, nebo b) rozhodnutím Úřadu o zániku platnosti certifikátu, přestal-li být kryptografický prostředek způsobilý k ochraně utajovaných informacíutajovaných informací. (6) Má-li být kryptografický prostředek používán i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jeho certifikátu, je žadatel podle odstavce 1 povinen požádat Úřad o certifikaci kryptografického prostředku. Opakovaná žádost musí být Úřadu doručena nejméně 6 měsíců před uplynutím doby platnosti původního certifikátu kryptografického prostředku. (7) Úřad může při certifikaci kryptografického prostředku přihlédnout k certifikátu nebo obdobnému dokumentu kryptografického prostředku vydanému oprávněným pracovištěm cizí moci. (8) Řízení o certifikaci kryptografického prostředku lze též přerušit současně s odesláním žádosti adresované zahraničnímu subjektu o informaci nezbytnou pro spolehlivé zjištění stavu věci. (9) Úřad může stanovit při certifikaci kryptografického prostředku jeho způsobilost k ochraně taktické informace. (10) Pro lhůty pro vydání rozhodnutí platí § 48 odst. 6. § 50 Žádost o certifikaci kryptografického pracoviště a platnost certifikátu kryptografického pracoviště (1) O certifikaci kryptografického pracoviště písemně žádá u Úřadu orgán státu nebo podnikatel, u kterého má být kryptografické pracoviště provozováno. Žádá-li o certifikaci kryptografického pracoviště podnikatel, musí být držitelem platného osvědčení podnikatele. (2) Ten, kdo o certifikaci kryptografického pracoviště podle odstavce 1 požádal, předkládá v průběhu certifikace na žádost Úřadu dokumentaci nezbytnou pro provedení certifikace. (3) Dobu platnosti certifikátu kryptografického pracoviště stanoví Úřad na dobu nejdéle 3 let. (4) Platnost certifikátu kryptografického pracoviště zaniká a) uplynutím doby jeho platnosti, b) zánikem platnosti osvědčení podnikatele, c) zrušením orgánu státu, nebo d) rozhodnutím Úřadu o zániku platnosti certifikátu, přestalo-li být kryptografické pracoviště způsobilé pro vykonávání určených činností. (5) Má-li být kryptografické pracoviště využíváno i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jeho certifikátu, je žadatel podle odstavce 1 povinen požádat Úřad o certifikaci kryptografického pracoviště. Opakovaná žádost musí být Úřadu doručena nejméně 6 měsíců před uplynutím doby platnosti původního certifikátu kryptografického pracoviště. (6) Úřad je povinen rozhodnout o certifikaci kryptografického pracoviště do 6 měsíců od zahájení řízení o certifikaci, ve zvlášť složitých případech do 1 roku; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit ředitel Úřadu, nejvýše však o 3 měsíce. § 51 Žádost o certifikaci stínicí komory a platnost certifikátu stínicí komory (1) O certifikaci stínicí komory písemně žádá u Úřadu orgán státu nebo podnikatel, u kterého je stínicí komora používána. (2) Ten, kdo o certifikaci stínicí komory podle odstavce 1 požádal, předkládá v průběhu certifikace na žádost Úřadu dokumentaci nezbytnou pro provedení certifikace. (3) Dobu platnosti certifikátu stínicí komory stanoví Úřad na dobu nejdéle 5 let. (4) Platnost certifikátu stínicí komory zaniká a) uplynutím doby jeho platnosti, b) zánikem platnosti osvědčení podnikatele, c) zrušením orgánu státu, nebo d) rozhodnutím Úřadu o zániku platnosti certifikátu, přestala-li být stínicí komora způsobilá k ochraně utajovaných informacíutajovaných informací. (5) Má-li být stínicí komora používána i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jejího certifikátu, je žadatel podle odstavce 1 povinen požádat Úřad o certifikaci stínicí komory. Opakovaná žádost musí být Úřadu doručena nejméně 12 měsíců před uplynutím doby platnosti původního certifikátu stínicí komory. (6) Pro lhůty pro vydání rozhodnutí platí § 50 odst. 6. § 52 Smlouva o zajištění činnosti (1) Smlouva o zajištění činnosti (dále jen „smlouva“) uvedená v § 39 odst. 3, § 45 odst. 4 a § 46 odst. 15 se uzavírá na dobu určitou nebo neurčitou. Smlouva musí mít písemnou formu. Projev vůle účastníků smlouvy musí být na téže listině. (2) Smlouvu lze uzavřít s orgánem státu nebo podnikatelem na základě jejich písemné žádosti, a to pouze tehdy, budou-li činnosti, jež jsou předmětem smlouvy, a) prováděny odborně způsobilými zaměstnanci státu nebo podnikatele, b) zajištěny u orgánu státu nebo podnikatele organizačně, technicky a materiálně. (3) Smlouvu s podnikatelem lze dále uzavřít pouze tehdy, je-li a) jeho sídlo nebo místo podnikání na území České republiky, b) držitelem platného osvědčení podnikatele příslušného stupně utajení; tato podmínka neplatí, má-li být uzavřena smlouva k vydávání posudku uvedená v § 46 odst. 15. (4) Smlouva musí obsahovat a) označení účastníků smlouvy, b) vymezení předmětu smlouvy a jeho rozsahu, c) práva a povinnosti účastníků smlouvy, d) způsob kontroly prováděné Úřadem podle odstavce 6, e) způsob a podmínky odstoupení účastníků od smlouvy, f) souhlas se zveřejněním technického prostředku na internetových stránkách Úřadu, jde-li o smlouvu k vydávání posudku uvedenou v § 46 odst. 15. (5) V podmínkách podle odstavce 4 písm. e) musí být též stanoveno, že Úřad odstoupí od smlouvy v případě, že druhý účastník smlouvy poruší povinnost stanovenou tímto zákonem, prováděcími právními předpisy nebo uzavřenou smlouvou. (6) Úřad kontroluje, zda druhý účastník smlouvy dodržuje ustanovení tohoto zákona, prováděcích právních předpisů a uzavřené smlouvy. (7) Změnit obsah smlouvy lze pouze písemnou dohodou účastníků smlouvy. (8) Smlouvu lze vypovědět pouze písemnou formou. (9) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se v ostatním přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku. § 53 Zmocňovací ustanovení Prováděcí právní předpis stanoví a) náležitosti žádosti o certifikaci technického prostředku, certifikaci informačního systému, certifikaci kryptografického prostředku, certifikaci kryptografického pracoviště a certifikaci stínicí komory, b) náležitosti opakované žádosti o certifikaci informačního systému, certifikaci kryptografického prostředku, certifikaci kryptografického pracoviště a certifikaci stínicí komory, c) dokumentaci nezbytnou k provedení certifikace technického prostředku, certifikace informačního systému, certifikace kryptografického prostředku, certifikace kryptografického pracoviště a certifikace stínicí komory, d) vzory certifikátu technického prostředku, certifikátu informačního systému, certifikátu kryptografického prostředku, certifikátu kryptografického pracoviště a certifikátu stínicí komory, e) pravidla pro stanovení doby platnosti certifikátu technického prostředku, f) pravidla a způsob používání technického prostředku po uplynutí doby platnosti jeho certifikátu, g) způsob a podmínky provádění certifikace informačního systému, certifikace kryptografického prostředku, certifikace kryptografického pracoviště a certifikace stínicí komory a jejich opakování, h) obsah certifikační zprávy podle § 46 odst. 13, i) náležitosti žádosti o ověření způsobilosti elektrických a elektronických zařízení, zabezpečené oblasti nebo objektu k ochraně před únikem utajované informaceutajované informace kompromitujícím vyzařováním a způsob hodnocení jejich způsobilosti a j) náležitosti žádosti orgánu státu nebo podnikatele o uzavření smlouvy podle § 52. Hlava X Osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele, zvláštní přístup a zprošťování mlčenlivosti Osvědčení fyzické osoby a osvědčení podnikatele § 54 (1) Osvědčení fyzické osoby a osvědčení podnikatele jsou veřejnými listinamiveřejnými listinami. (2) Osvědčení fyzické osoby obsahuje a) jméno, příjmení, rodné příjmení, b) den, měsíc, rok a místo narození, c) rodné číslo, d) státní občanství, e) uvedení nejvyššího stupně utajení utajované informaceutajované informace, pro přístup k níž osvědčení fyzické osoby opravňuje, f) datum vydání a dobu platnosti a g) otisk úředního razítka a podpis oprávněného zástupce Úřadu nebo v případě vydání tohoto osvědčení v elektronické podobě elektronický podpiselektronický podpis oprávněného zástupce Úřadu podle zvláštního právního předpisu22). (3) Osvědčení podnikatele obsahuje a) identifikaci podnikatele firmou nebo názvem, identifikačním číslem a sídlem, jde-li o právnickou osobu, a jde-li o osobu fyzickou, údaje podle odstavce 2 písm. a) až d), b) uvedení nejvyššího stupně utajení utajované informaceutajované informace, pro přístup k níž osvědčení podnikatele opravňuje, c) formu přístupu podle § 20, d) datum vydání a dobu platnosti a e) otisk úředního razítka a podpis oprávněného zástupce Úřadu nebo v případě vydání tohoto osvědčení v elektronické podobě elektronický podpiselektronický podpis oprávněného zástupce Úřadu podle zvláštního právního předpisu22). § 55 Platnost osvědčení fyzické osoby a osvědčení podnikatele je pro stupeň utajení a) Přísně tajné 5 let, b) Tajné 7 let a c) Důvěrné 9 let. § 56 (1) Platnost osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele zaniká a) uplynutím doby jeho platnosti, b) dnem vykonatelnosti rozhodnutí Úřadu (§ 123 odst. 3, § 126 odst. 4) o zrušení jeho platnosti (§ 101), c) úmrtím fyzické osoby, nebo byla-li prohlášena za mrtvou, d) zrušením nebo zánikem podnikatele, e) ohlášením jeho odcizení nebo ztráty, f) takovým poškozením, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, g) změnou některého z údajů v něm obsažených, h) vznikem služebního poměru příslušníka zpravodajské služby nebo pracovního poměru zaměstnance zařazeného do zpravodajské služby, jde-li o osvědčení fyzické osoby, vydané Úřadem, i) skončením služebního poměru příslušníka zpravodajské služby nebo pracovního poměru zaměstnance zařazeného do zpravodajské služby, nebo dnem, kdy přestane být fyzická osoba osobou uvedenou v § 141 odst. 1, jde-li o osvědčení fyzické osoby, vydané příslušnou zpravodajskou službou nebo Ministerstvem vnitra, j) vrácením jeho držitelem tomu, kdo jej vydal, k) dnem doručení nového osvědčení fyzické osoby, l) dnem doručení nového osvědčení podnikatele pro stejnou formu přístupu podnikatele k utajované informaciutajované informaci, m) dnem doručení rozhodnutí o nevydání osvědčení fyzické osoby pro stejný stupeň utajení, nebo n) dnem doručení rozhodnutí o nevydání osvědčení podnikatele pro stejnou formu přístupu podnikatele k utajované informaciutajované informaci. (2) Při zániku platnosti osvědčení podnikatele podle odstavce 1 písm. a), b), d), j) nebo n) je podnikatel povinen utajovanou informaciutajovanou informaci, která mu byla poskytnuta, odevzdat tomu, kdo mu ji poskytl nebo do jehož působnosti náleží; nelze-li tak učinit, je povinen odevzdat ji Úřadu. Utajované informaceUtajované informace, které u podnikatele vznikly, je povinen předat orgánu státu, do jehož působnosti utajované informaceutajované informace náleží, není-li jej, Úřadu. Odevzdání a předání utajované informaceutajované informace podle tohoto odstavce je podnikatel povinen provést neprodleně po zániku platnosti osvědčení podnikatele. (3) Při zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle odstavce 1 písm. a), b), j) nebo m) je odpovědná osoba nebo ten, kdo provedl poučení, povinen zajistit, aby tato fyzická osoba neměla přístup k utajované informaciutajované informaci. V případě zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle odstavce 1 písm. j) a m) Úřad písemně vyrozumí její odpovědnou osobu o zániku platnosti osvědčení fyzické osoby; Úřad postupuje stejně i v případě zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle odstavce 1 písm. k), pokud jde o osvědčení fyzické osoby vydané pro nižší stupeň utajení. (4) Pokud držitel osvědčení fyzické osoby nebo podnikatele do 15 dnů ode dne zániku jeho platnosti podle odstavce 1 písm. e), f) nebo g) požádá písemně Úřad o vydání osvědčení nového, přístup fyzické osoby nebo podnikatele k utajované informaciutajované informaci není zánikem platnosti původního osvědčení dotčen; Úřad vydá do 5 dnů od doručení žádosti osvědčení nové, které nahrazuje původní. § 56a (1) V případě zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle § 56 odst. 1 písm. h) vydá příslušná zpravodajská služba této fyzické osobě nové osvědčení, které nahrazuje osvědčení původní, a to ke dni vzniku jejího služebního nebo pracovního poměru. (2) V případě zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle § 56 odst. 1 písm. i) vydá této fyzické osobě nové osvědčení, jež nahrazuje osvědčení původní, a) příslušná zpravodajská služba, a to ke dni, kdy této fyzické osobě vznikl služební poměr příslušníka zpravodajské služby nebo pracovní poměr zaměstnance zařazeného do zpravodajské služby, b) Ministerstvo vnitra, a to ke dni, kdy se tato fyzická osoba stala osobou uvedenou v § 141 odst. 1, nebo c) Úřad v ostatních případech, a to ke dni následujícímu po dni zániku platnosti původního osvědčení. Nové osvědčení fyzické osoby Úřad vydá na základě písemné žádosti této fyzické osoby, a to do 5 dnů ode dne doručení žádosti. Žádost o vydání nového osvědčení fyzické osoby lze podat do 30 dnů ode dne zániku platnosti původního osvědčení; přílohou žádosti musí být potvrzení příslušné zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra podle odstavce 3. (3) Příslušná zpravodajská služba nebo Ministerstvo vnitra potvrdí v případě postupu podle odstavce 2 písm. c) zánik platnosti osvědčení fyzické osoby na základě žádosti této fyzické osoby, a to do 5 dnů ode dne doručení žádosti. V potvrzení se uvede označení orgánu státu, který původní osvědčení fyzické osoby vydal, údaje uvedené v § 54 odst. 2 písm. a) až f) a den zániku platnosti tohoto osvědčení. (4) Orgán státu, který vydal nové osvědčení fyzické osoby, si písemně vyžádá bezpečnostní svazek této osoby od orgánu státu, který vydal původní osvědčení; bezpečnostní svazek se předá do 5 dnů ode dne doručení této žádosti. § 57 Osvědčení fyzické osoby pro cizí moc a osvědčení podnikatele pro cizí moc (1) Má-li mít fyzická osoba nebo podnikatel přístup k utajované informaciutajované informaci cizí moci, musí splňovat podmínky podle § 11 nebo § 15 písm. b), a požaduje-li tak cizí moc, být též držitelem osvědčení pro cizí moc. (2) Je-li to v souladu s bezpečnostními a ekonomickými zájmy České republiky a se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodní smlouvy a neprobíhá-li s danou osobou řízení podle § 101 odst. 1, Úřad na základě písemné odůvodněné žádosti držitele platného osvědčení fyzické osoby nebo platného osvědčení podnikatele vydává a) osvědčení fyzické osoby pro cizí moc, nebo b) osvědčení podnikatele pro cizí moc. (3) Osvědčení podle odstavce 2 je veřejnou listinouveřejnou listinou. (4) Osvědčení podle odstavce 2 obsahuje náležitosti uvedené v § 54 s tím, že označení nejvyššího stupně utajení utajované informaceutajované informace, pro přístup k níž toto osvědčení opravňuje, se uvádí včetně zkratky ve smyslu § 21 odst. 2. (5) Osvědčení podle odstavce 2 potvrzuje, že u jeho držitele bylo provedeno bezpečnostní řízení podle části čtvrté a je držitelem platného osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele daného stupně utajení; v případě osvědčení podnikatele potvrzuje též formy přístupu podnikatele k utajované informaciutajované informaci podle § 20. (6) Osvědčení podle odstavce 2 se vydává na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu, na kterou je vydáno osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele. (7) Platnost osvědčení uvedeného v odstavci 2 zaniká a) zánikem platnosti osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele, nejde-li o zánik podle § 56 odst. 1 písm. e) nebo f), nebo b) z důvodů stanovených v § 56 odst. 1 písm. a), e), f), j), m) nebo n). (8) Držitel osvědčení podle odstavce 2 je povinen odevzdat je do 15 dnů Úřadu, zanikla-li a) platnost osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele podle § 56 odst. 1 písm. b), d) nebo g) až n), nebo b) jeho platnost z důvodů stanovených v § 56 odst. 1 písm. f). (9) Na základě odůvodněné písemné žádosti právnické osoby, která není podnikatelem, Úřad vydá, je-li to požadavek jejího zahraničního partnera nebo cizí moci, časově omezené potvrzení o rozsahu ochrany utajovaných informacíutajovaných informací, zajištěné podle § 5 u právnické osoby. Před vydáním potvrzení Úřad v nezbytné míře ověří splnění podmínek tohoto zákona. Zvláštní přístup k utajované informaci § 58 (1) Osobami, které mají přístup k utajované informaciutajované informaci všech stupňů utajení bez platného osvědčení fyzické osoby a poučení, jsou a) prezident republiky, b) poslanci a senátoři Parlamentu, c) členové vlády, d) Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv, e) soudci a f) prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu. (2) Osoby uvedené v odstavci 1 mají přístup k utajované informaciutajované informaci ode dne zvolení nebo jmenování do funkce po dobu jejího výkonu a v rozsahu nezbytném pro její výkon. (3) Přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím bez platného osvědčení fyzické osoby lze umožnit fyzické osobě jednající ve prospěch zpravodajské služby24), informátorovi25) nebo fyzické osobě, které je poskytována zvláštní nebo krátkodobá ochrana podle zvláštního právního předpisu26), nebo příslušníku zpravodajské služby, který je zařazen v záloze zvláštní27). Poučení této osoby provede ten, kdo jí přístup k utajované informaciutajované informaci umožní. Této osobě nelze umožnit přístup k utajované informaciutajované informaci cizí moci. (4) Zvláštní právní předpis28) stanoví, které fyzické osoby a za jakých podmínek mají přístup k utajované informaciutajované informaci bez platného osvědčení fyzické osoby v trestním řízenítrestním řízení, v občanském soudním řízení, ve správním řízení a v soudním řízení správním, a to v rozsahu nezbytném pro uplatnění jejich práv a plnění povinností v těchto řízeních. Přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím lze v těchto případech umožnit pouze na základě poučení podle odstavce 5. (5) Poučení podle § 2 písm. i) u osob uvedených v odstavci 4 provede ten, o němž to stanoví zvláštní právní předpis28). Poučení se provede přiměřeně způsobem uvedeným v § 9 odst. 1; poučení musí dále obsahovat spisové označení věci, která je předmětem řízení, a poučení o tom, že údaje o osobách, které mají přístup k utajované informaciutajované informaci podle odstavce 4, jsou Úřadem evidovány a mohou být využity způsobem stanoveným tímto zákonem. (6) Osoby uvedené v odstavcích 1 a 4 nemají, s výjimkou prezidenta republiky, předsedy Senátu Parlamentu, předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu, předsedy vlády a ministra zahraničních věcí, přístup k utajované informaciutajované informaci cizí moci. § 59 Jednorázový přístup k utajované informaci (1) Na základě písemné žádosti odpovědné osoby může Úřad ve výjimečných a odůvodněných případech vydat souhlas s jednorázovým přístupem k utajované informaciutajované informaci se stupněm utajení o jeden vyšším, než na který je vydáno platné osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele, a to na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 6 měsíců. (2) Souhlas podle odstavce 1 lze podnikateli vydat pouze pro přístup k utajované informaciutajované informaci podle § 20 odst. 1 písm. b). (3) Souhlas s jednorázovým přístupem podle odstavce 1 může u příslušníků zpravodajských služeb vydat ředitel příslušné zpravodajské služby a v případech příslušníků policiepolicie podle § 141 odst. 1 ministr vnitra, a to na základě písemné žádosti příslušného služebního funkcionáře. (4) Žádost podle odstavce 1 obsahuje a) zdůvodnění jednorázového přístupu, b) označení oblasti utajovaných informacíutajovaných informací, ke kterým má být jednorázový přístup umožněn, c) kopii osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele, d) požadovanou dobu jednorázového přístupu a e) v případě podnikatele písemný souhlas poskytovatele utajované informaceutajované informace s vydáním souhlasu podle odstavce 1. (5) Úřad vydá souhlas podle odstavce 1 neprodleně, nejpozději do 5 dnů ode dne doručení žádosti. Odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba, která po vydání souhlasu Úřadu umožní přístup fyzické osoby k utajované informaciutajované informaci podle odstavce 1 nebo 3, provede její poučení. (6) Na udělení souhlasu k jednorázovému přístupu k utajované informaciutajované informaci není právní nárok a lze jej téže osobě udělit jen jednou. (7) K utajované informaciutajované informaci cizí moci lze jednorázový přístup umožnit pouze v souladu s požadavky této cizí moci. § 60 (1) V případě účasti České republiky v ozbrojeném konfliktu v zahraničí nebo v záchranné nebo humanitární akci v zahraničí, v případě vyhlášení válečného stavu a v případě stavu nebezpečí, nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu20) lze umožnit přístup k utajované informaciutajované informaci fyzické osobě, která není držitelem osvědčení fyzické osoby nebo nemá přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím stupně utajení Vyhrazené, nebo podnikateli, který není držitelem osvědčení podnikatele nebo nemá přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím stupně utajení Vyhrazené. (2) Přístup fyzické osoby podle odstavce 1 lze umožnit pouze v případě, že neexistují pochybnosti o důvěryhodnosti fyzické osoby a o její schopnosti utajovat informace. (3) V případě přístupu podle odstavce 1 je odpovědná osoba povinna zajistit poučení fyzické osoby. Hrozí-li nebezpečí z prodlení nebo z důvodu jiné naléhavosti a významu konkrétního úkolu, lze poučení nahradit ústním seznámením fyzické osoby s jejími povinnostmi v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací a s následky jejich porušení. (4) O přístupu podle odstavce 1 je odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba povinna zpracovat písemný záznam. Tento písemný záznam spolu s poučením zašle odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba neprodleně Úřadu; bylo-li poučení nahrazeno ústním seznámením podle odstavce 3 věty druhé, uvede se tato skutečnost v písemném záznamu. Je-li přístup podle odstavce 1 umožněn zpravodajskou službou, písemný záznam podle věty první a části věty druhé za středníkem ani poučení se Úřadu nezasílají, ale ukládají se u příslušné zpravodajské služby. (5) Je-li podnikateli umožněn přístup k utajované informaciutajované informaci podle odstavce 1, je jeho odpovědná osoba povinna o přístupu zpracovat písemný záznam, který neprodleně zašle Úřadu. (6) V mimořádných situacích lze přístup k utajované informaciutajované informaci cizí moci umožnit pouze v souladu s požadavky této cizí moci. § 61 Jednorázový přístup k utajované informaciutajované informaci podle § 59 a přístup podle § 60 nelze umožnit k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Přísně tajné nebo k utajované informaciutajované informaci, na kterou se vztahuje zvláštní režim nakládání. § 62 Přístup k utajované informaci na základě uznání bezpečnostního oprávnění vydaného úřadem cizí moci (1) Přístup k utajované informaciutajované informaci lze umožnit fyzické osobě, která je poučena, nebo podnikateli i v případech, kdy Úřad uzná bezpečnostní oprávnění vydané úřadem cizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informacíutajovaných informací (dále jen „bezpečnostní oprávnění“). Úřad bezpečnostní oprávnění uzná, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Úřad dále může bezpečnostní oprávnění uznat v případě, kdy je uznání v souladu se zahraničně politickými a bezpečnostními zájmy České republiky; na toto uznání není právní nárok. Při postupu podle věty třetí si Úřad může vyžádat písemné stanovisko Ministerstva zahraničních věcí a příslušné zpravodajské služby; neobdrží-li Úřad vyžádané stanovisko do 30 dnů ode dne doručení žádosti o ně, má se za to, že stanovisko je kladné. (2) Uznání podle odstavce 1 Úřad provede na základě žádosti nepodnikající fyzické osoby nebo podnikatele, kteří jsou držiteli bezpečnostního oprávnění. Žádost lze podat i prostřednictvím úřadu cizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informacíutajovaných informací; lhůty podle odstavce 4 běží v takovém případě ode dne, kdy žádost dojde Úřadu. Žádost obsahuje a) jméno, popřípadě jména, a příjmení držitele bezpečnostního oprávnění, b) datum a místo narození držitele bezpečnostního oprávnění, c) státní občanství držitele bezpečnostního oprávnění, d) u podnikatele jeho identifikaci firmou nebo názvem, identifikačním číslem a sídlem, jde-li o právnickou osobu, nebo jménem, příjmením a místem trvalého pobytu, jde-li o osobu fyzickou, e) důvod, proč má být provedeno uznání podle odstavce 1, f) u podnikatele, který je držitelem bezpečnostního oprávnění odpovídajícího formě přístupu podle § 20 odst. 1 písm. a), uvedení formy přístupu, o jejíž uznání je žádáno, g) dobu, na kterou má být uznání provedeno, a h) podpis držitele bezpečnostního oprávnění nebo odpovědného pracovníka úřadu cizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informacíutajovaných informací, a adresu, na kterou má být uznání podle odstavce 1 doručeno. (3) K žádosti podle odstavce 2 je nutné připojit úřední překlad bezpečnostního oprávnění nebo jeho ověřenou kopii; tyto doklady se nevyžadují, je-li žádost podána prostřednictvím úřadu cizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informacíutajovaných informací, pokud tento na žádosti nebo v potvrzení, které se k žádosti připojí, potvrdí, že žadatel je držitelem příslušného bezpečnostního oprávnění. (4) Uznání podle odstavce 1 věty druhé Úřad zašle držiteli bezpečnostního oprávnění do 10 dnů ode dne podání jeho žádosti. Uznání podle odstavce 1 věty třetí Úřad zašle držiteli bezpečnostního oprávnění do 60 dnů ode dne podání jeho žádosti; pokud by uznání nebylo v souladu se zahraničně politickými nebo bezpečnostními zájmy České republiky, Úřad žádosti nevyhoví a tuto skutečnost žadateli v téže lhůtě písemně oznámí. (5) Uznání podle odstavce 1 musí obsahovat a) údaje podle odstavce 2 písm. a) až d), b) identifikaci bezpečnostního oprávnění vydaného úřadem cizí moci, c) označení nejvyššího stupně utajení utajované informaceutajované informace, pro přístup k níž uznání podle odstavce 1 opravňuje, d) u podnikatele formu přístupu podle § 20, e) datum vydání a dobu platnosti, f) otisk úředního razítka a podpis oprávněného zástupce Úřadu nebo v případě vydání tohoto uznání v elektronické podobě elektronický podpiselektronický podpis oprávněného zástupce Úřadu podle zvláštního právního předpisu22). Zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost § 63 (1) V řízení před orgánem státu může, na žádost tohoto orgánu, odpovědná osoba orgánu státu, do jehož oblasti věcné působnosti utajovaná informaceutajovaná informace náleží, fyzickou osobu zprostit povinnosti zachovávat mlčenlivost (dále jen „zproštění mlčenlivosti“), nestanoví-li tento zákon jinak (odstavec 8 a § 133 odst. 2). (2) V případě, že orgán státu zanikne bez právního nástupce, může zproštění mlčenlivosti provést ředitel Úřadu. (3) Pro potřeby řízení podle odstavce 1 zproštění mlčenlivosti dále provádí a) prezident republiky u předsedy vlády, prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu, předsedy a místopředsedy Ústavního souduÚstavního soudu, předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu, předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu, vedoucího Kanceláře prezidenta republiky, Veřejného ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv, guvernéra a viceguvernérů České národní bankybanky, b) Poslanecká sněmovna u poslanců, c) Senát u senátorů, d) předseda Poslanecké sněmovny u vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny, e) předseda Senátu u vedoucího Kanceláře Senátu, f) předseda vlády u ministrů a vedoucích ostatních ústředních správních úřadů, g) předseda Ústavního souduÚstavního soudu u soudců Ústavního souduÚstavního soudu, h) ministr spravedlnosti u soudců neuvedených v písmenu g), státních zástupců a přísedících, vláda u ředitele Bezpečnostní informační služby, ministr vnitra u ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace a ministr obrany u ředitele Vojenského zpravodajství. (4) Týká-li se povinnost zachovávat mlčenlivost věci, kterou projednává orgán Parlamentu, může zproštění mlčenlivosti fyzické osoby provést Poslanecká sněmovna nebo Senát po vyjádření odpovědné osoby orgánu státu, do jehož oblasti věcné působnosti utajovaná informaceutajovaná informace náleží. (5) Před zproštěním mlčenlivosti podle odstavce 3 je třeba požádat o vyjádření odpovědnou osobu orgánu státu, do jehož oblasti věcné působnosti utajovaná informaceutajovaná informace náleží. (6) Zproštění mlčenlivosti se nevyžaduje u prezidenta republiky. (7) Zproštění mlčenlivosti se vztahuje pouze na příslušnou utajovanou informaciutajovanou informaci, a to v nezbytně nutném rozsahu a na dobu nezbytně nutnou. Zproštění mlčenlivosti se provádí písemně. Stupeň utajení utajované informaceutajované informace není zproštěním mlčenlivosti dotčen. (8) Zproštění mlčenlivosti lze odepřít v případech, kdy by tím mohlo dojít k mimořádně vážné nebo vážné újmě zájmům České republiky anebo k ohrožení života či zdraví osob. Zmocňovací ustanovení § 64 Prováděcí právní předpis stanoví vzor a) osvědčení fyzické osoby a osvědčení podnikatele, b) žádostí o vydání osvědčení fyzické osoby pro cizí moc a osvědčení podnikatele pro cizí moc a c) žádosti o uznání bezpečnostního oprávnění fyzické osoby a žádosti o uznání bezpečnostního oprávnění podnikatele. Hlava XI Povinnosti při ochraně utajovaných informací § 65 Obecné povinnosti (1) Každý je povinen neprodleně odevzdat nalezenou utajovanou informaciutajovanou informaci nebo utajovanou informaciutajovanou informaci získanou v rozporu s tímto zákonem anebo osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele, osvědčení fyzické osoby pro cizí moc nebo osvědčení podnikatele pro cizí moc (dále jen „nalezená písemnost“) Úřadu, policiipolicii nebo zastupitelskému úřadu České republiky. (2) Každý, kdo měl nebo má přístup k utajované informaciutajované informaci, je povinen zachovávat o ní mlčenlivost a nesmí k ní umožnit přístup neoprávněné osobě. (3) Každý je povinen při výkonu státní kontroly Úřadem plnit pokyny kontrolního pracovníka při provádění neodkladných opatření podle § 144 odst. 1. § 66 Povinnosti fyzické osoby, která má přístup k utajovaným informacím, a fyzické osoby, která je držitelem osvědčení fyzické osoby (1) Fyzická osoba, která má přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím, je povinna a) dodržovat povinnosti při ochraně utajovaných informacíutajovaných informací, b) odevzdat tomu, kdo osvědčení fyzické osoby vydal, do 15 dnů své osvědčení fyzické osoby, jehož platnost zanikla podle § 56 odst. 1 písm. b), f) až i), k) nebo m), c) neprodleně písemně oznámit tomu, kdo osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení fyzické osoby pro cizí moc vydal, ztrátu nebo odcizení svého osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení fyzické osoby pro cizí moc, d) neprodleně písemně oznamovat Úřadu změny údajů, které byly uvedeny v její žádosti fyzické osoby; omezení rozsahu hlášení změn, jakož i způsob a formu jejich doložení, stanoví prováděcí právní předpis, e) neprodleně oznamovat tomu, kdo provedl její poučení podle § 9 odst. 1 nebo § 11 odst. 2, porušení povinností stanovených tímto zákonem, f) účastnit se proškolení podle § 67 odst. 1 písm. b). (2) Na fyzickou osobu, která je držitelem osvědčení fyzické osoby, ale nemá přístup k utajované informaciutajované informaci, se vztahují pouze povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) až d). § 67 Povinnosti odpovědné osoby (1) Odpovědná osoba je povinna zajistit a) poučení fyzické osoby, b) jednou ročně provedení proškolení fyzických osob, které mají přístup k utajované informaciutajované informaci, z právních předpisů v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací a vést o těchto proškoleních přehledy, c) ověřování splnění podmínek pro přístup fyzické osoby k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Vyhrazené, d) schválení informačního systému do provozu a písemné oznámení této skutečnosti Úřadu, e) pověření fyzické osoby k výkonu kryptografické ochrany, f) neprodlené písemné oznámení Úřadu o tom, že před vydáním osvědčení fyzické osoby nebo rozhodnutí podle § 121 odst. 2 pominuly skutečnosti, kterými byla žádost fyzické osoby odůvodněna, g) neprodlené písemné oznámení Úřadu o skončení služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu, ve kterém byl fyzické osobě umožněn přístup k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné; tato povinnost se nevztahuje na odpovědnou osobu zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra v případech příslušníků policiepolicie podle § 141 odst. 1, h) kontrolu dodržování dalších povinností stanovených tímto zákonem. (2) K výkonu povinností stanovených odpovědné osobě v § 21 odst. 5, § 23 odst. 1 písm. b), § 59 odst. 1, § 60 odst. 5, § 63 odst. 1 a 4, § 70 odst. 5 a v § 77 odst. 2 nelze pověřit jinou osobu. § 68 Povinnosti podnikatele, který je držitelem osvědčení podnikatele Podnikatel, který je držitelem osvědčení podnikatele, je povinen a) odevzdat Úřadu do 15 dnů osvědčení podnikatele, jehož platnost zanikla podle § 56 odst. 1 písm. b), f), g), l) nebo n), b) neprodleně písemně oznámit Úřadu ztrátu nebo odcizení osvědčení podnikatele nebo osvědčení podnikatele pro cizí moc, c) neprodleně písemně oznamovat Úřadu změny údajů uvedených podle § 97 písm. a), b) nebo p) anebo § 98 písm. c) v dotazníku podnikatele a v jeho bezpečnostní dokumentaci; omezení rozsahu hlášení změn, jakož i způsob a formu jejich doložení, stanoví prováděcí právní předpis, d) písemně oznamovat Úřadu každoročně ke dni, který se svým označením shoduje se dnem vydání osvědčení podnikatele, změny údajů uvedených v žádosti podnikatele podle § 96; omezení rozsahu hlášení změn a formu jejich doložení stanoví prováděcí právní předpis, e) zabezpečit ochranu utajovaných informacíutajovaných informací při zániku platnosti osvědčení podnikatele, f) zaslat Úřadu rozhodnutí o schválení projektu přeměny podle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev28a) do 15 dnů ode dne jeho přijetí. § 68a Povinnosti podnikatele, který učinil prohlášení podnikatele Podnikatel, který učinil prohlášení podnikatele, je povinen a) vést bezpečnostní dokumentaci podnikatele v rozsahu § 98 písm. c) a d) a na vyžádání poskytovatele vyhrazené informace mu ji poskytnout, b) zabezpečit ochranu utajovaných informacíutajovaných informací při zániku přístupu k utajované informaciutajované informaci, c) zaslat prohlášení podnikatele Úřadu podle § 15a odst. 3, d) oznámit podle § 15a odst. 4 písemně Úřadu nebo poskytovateli vyhrazené informace ukončení přístupu k ní nebo podle § 15a odst. 6 zánik platnosti prohlášení podnikatele, e) postupovat obdobně podle § 56 odst. 2 při zániku platnosti prohlášení podnikatele z důvodů uvedených v § 15a odst. 5, f) učinit a neprodleně předat poskytovateli vyhrazené informace, nebo v případě § 15a odst. 3 Úřadu, nové prohlášení podnikatele, pokud i po zániku platnosti původního prohlášení podnikatele podle § 15a odst. 5 písm. a) nebo f) i nadále nezbytně potřebuje přístup k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Vyhrazené. § 69 Povinnosti právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které mají přístup k utajované informaci, a orgánu státu (1) Právnická osoba a podnikající fyzická osoba, které mají přístup k utajované informaciutajované informaci, a orgán státu jsou povinni a) zajistit ochranu utajovaných informacíutajovaných informací podle tohoto zákona a mezinárodních smluv, b) zpracovávat a vést přehled míst nebo funkcí, na kterých je nezbytné mít přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím včetně utajovaných informacíutajovaných informací Evropské unie, Organizace Severoatlantické smlouvy a utajovaných informacíutajovaných informací vyžadujících zvláštní režim nakládání, s uvedením stupně utajení, nebo které nelze vykonávat bez osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle tohoto zákona (§ 39); tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů na úseku odborné způsobilosti29), c) neprodleně písemně oznámit Úřadu skutečnost, která může mít vliv na vydání nebo na platnost osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele, d) zajistit vytvoření podmínek pro označování, evidenci, zapůjčování, ukládání, přepravu, další manipulaci a vyřazování utajované informaceutajované informace a utajované informaceutajované informace se zvláštním režimem nakládání v souladu s prováděcím právním předpisem, e) provozovat jen informační systém, který je certifikován Úřadem a písemně schválen do provozu, f) zastavit provoz informačního systému, který nesplňuje podmínky stanovené v certifikační zprávě, a zajistit ochranu utajované informaceutajované informace v něm a o těchto skutečnostech informovat Úřad, g) provozovat jen komunikační systém, jehož projekt bezpečnosti byl schválen Úřadem, h) zastavit provoz komunikačního systému, který nesplňuje podmínky stanovené v projektu bezpečnosti komunikačního systému, a o této skutečnosti informovat Úřad, i) používat pro kryptografickou ochranu jen prostředek, který je certifikován Úřadem, a používat kryptografické pracoviště jen k účelu, ke kterému bylo certifikováno a schváleno do provozu, j) vést evidenci fyzických osob, které mají přístup k utajované informaciutajované informaci, evidenci kryptografického materiálu, evidenci pracovníků kryptografické ochrany, evidenci provozní obsluhy kryptografického prostředku, evidenci kurýrů kryptografického materiálu a evidenci případů neoprávněného nakládání s utajovanou informacíutajovanou informací, k) hlásit porušení povinnosti při ochraně utajované informaceutajované informace nebo povinnosti uložené mezinárodní smlouvou v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací a přijetí opatření k odstranění příčin a nepříznivých následků porušení Úřadu; tato povinnost se nevztahuje na zpravodajské služby v případech podle § 140 odst. 1 písm. a) a na Ministerstvo vnitra v případech podle § 141 odst. 1, s výjimkou případů porušení ochrany utajovaných informacíutajovaných informací Organizace Severoatlantické smlouvy nebo Evropské unie, l) zřídit registr poskytovaných utajovaných informacíutajovaných informací (§ 79) a hlásit změny v něm Úřadu v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, m) provést kontrolu utajovaných informacíutajovaných informací vedených v registru utajovaných informacíutajovaných informací k 31. prosinci kalendářního roku a zprávu o jejím výsledku zaslat Úřadu do 15. února následujícího kalendářního roku spolu s uvedením počtu utajovaných informacíutajovaných informací a jejich stupňů utajení; zpravodajské služby zasílají zprávu o utajovaných informacíchutajovaných informacích poskytnutých ústředním registrem a registrem vedeným Ministerstvem zahraničních věcí podle § 78 odst. 1, n) předat utajovanou informaciutajovanou informaci poskytnutou cizí mocí nebo zahraničním partnerem právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k zaevidování Úřadu nebo Ministerstvu zahraničních věcí podle § 79 odst. 5, o) zasílat v případech stanovených tímto zákonem utajované informaceutajované informace cizí moci prostřednictvím ústředního registru (§ 79 odst. 2), p) zajistit písemné pověření fyzické osoby k přístupu k utajované informaciutajované informaci se zvláštním režimem nakládání označené „ATOMAL“, q) jako poskytovatel vyhrazené informace neprodleně zaslat Úřadu kopii prohlášení podnikatele podle § 15a odst. 2, r) jako zadavatel neprodleně písemně oznámit Úřadu 1. skutečnost, že bude zadávat veřejnou zakázku mimo režim zákona o veřejných zakázkách49) nebo že bude uzavírat smlouvu, která by jinak byla koncesní smlouvou, mimo režim koncesního zákona50) z důvodu ochrany utajovaných informacíutajovaných informací, nebo 2. stanovení kvalifikačního předpokladu osvědčení podnikatele pro účast v zadávacím nebo koncesním řízení51), a předložit dokumenty, opravňující k postupu podle bodu 1 nebo 2; tyto povinnosti se nevztahují na zpravodajské služby, s) kontrolovat dodržování dalších povinností stanovených tímto zákonem. (2) Povinnost uvedená v odstavci 1 písm. c) se nevztahuje na zpravodajské služby v případech podle § 140 odst. 1 písm. a) a na Ministerstvo vnitra v případech podle § 141 odst. 1. § 70 Povinnosti při ochraně průmyslového vlastnictví (1) Každý, kdo Úřadu průmyslového vlastnictví podává přihlášku vynálezu, užitného vzoru nebo topografie polovodičového výrobku (dále jen „přihlašovatel“), je povinen na přihlášce vyznačit návrh stupně utajení, domnívá-li se, že předmět přihlášky obsahuje utajovanou informaciutajovanou informaci. Je-li přihlašovatelem právnická osoba, uvede v přihlášce jméno, příjmení a funkci nebo postavení odpovědné osoby. (2) Úřad průmyslového vlastnictví přihlášku podle odstavce 1 předloží Úřadu, který po vyjádření ústředního správního úřadu, do jehož oblasti věcné působnosti předmět přihlášky náleží, návrh stupně utajení potvrdí, změní nebo, neobsahuje-li předmět přihlášky utajovanou informaciutajovanou informaci, návrh zamítne; nenáleží-li předmět přihlášky do oblasti věcné působnosti žádného ústředního správního úřadu, vyjádření se nevyžaduje. (3) Úřad potvrzení nebo změnu návrhu stupně utajení provedené podle odstavce 2 oznámí Úřadu průmyslového vlastnictví ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení přihlášky Úřadu, popřípadě mu v téže lhůtě sdělí, že návrh stupně utajení zamítl, a přihlášku mu vrátí; v oznámení Úřad zároveň uvede, zda přihlašovatel splňuje podmínky přístupu k utajované informaciutajované informaci. (4) Úřad průmyslového vlastnictví stupeň utajení oznámený podle odstavce 3 vyznačí na přihlášce a neprodleně jej oznámí přihlašovateli, který tento stupeň utajení stanoveným způsobem (§ 21 a 22) vyznačí na předmětu přihlášky; je-li přihlašovatelem nepodnikající fyzická osoba, Úřad průmyslového vlastnictví má postavení původce. Sdělení podle odstavce 3 Úřad průmyslového vlastnictví přihlašovateli neprodleně oznámí též. (5) Obsahuje-li předmět přihlášky podle odstavce 1 utajovanou informaciutajovanou informaci a nesplňuje-li přihlašovatel podmínky přístupu k utajované informaciutajované informaci tohoto stupně utajení, Úřad průmyslového vlastnictví provede, je-li přihlašovatelem fyzická osoba, její poučení, a je-li přihlašovatelem právnická osoba, poučení odpovědné osoby přihlašovatele; odpovědná osoba přihlašovatele poučí všechny fyzické osoby, které v rámci právnické osoby přihlašovatele přístup k předmětu přihlášky měly nebo jej nezbytně potřebují; poučením se tyto osoby považují za osoby splňující podmínky přístupu k utajované informaciutajované informaci, obsažené v předmětu této přihlášky. Ustanovení § 9 odst. 1 věty poslední a § 11 odst. 2 věty třetí platí obdobně. § 71 Bezpečnostní ředitel (1) Orgán státu, u kterého utajovaná informaceutajovaná informace vzniká nebo kterému je poskytnuta, a dále právnická osoba a podnikající fyzická osoba, které mají přístup k utajované informaciutajované informaci, jsou povinni zřídit a obsadit funkci bezpečnostního ředitele. Funkci bezpečnostního ředitele může vykonávat i odpovědná osoba sama; jinak je bezpečnostní ředitel přímo podřízen odpovědné osobě. (2) Orgán státu, právnická osoba a podnikající fyzická osoba podle odstavce 1 jsou povinni do 15 dnů ode dne obsazení funkce bezpečnostního ředitele oznámit písemně Úřadu jméno, příjmení a rodné číslo osoby vykonávající tuto funkci. (3) Bezpečnostní ředitel schvaluje přehled míst nebo funkcí podle § 69 odst. 1 písm. b), u nichž je vyžadován přístup k utajované informaciutajované informaci, a plní další povinnosti stanovené mu písemně odpovědnou osobou v rozsahu tohoto zákona, včetně povinností jí stanovených, nejde-li o případy uvedené v § 67 odst. 2; odpovědnost odpovědné osoby za ochranu utajovaných informacíutajovaných informací není jmenováním bezpečnostního ředitele dotčena. Povinnost schválit přehled míst nebo funkcí podle § 69 odst. 1 písm. b) bezpečnostním ředitelem se nevztahuje na zpravodajské služby. (4) Funkci bezpečnostního ředitele může vykonávat pouze fyzická osoba, která splňuje podmínky přístupu k utajovaným informacímutajovaným informacím takového stupně utajení, ke kterým bude mít při výkonu této funkce přístup. U podnikatele musí fyzická osoba ve funkci bezpečnostního ředitele být držitelem osvědčení fyzické osoby pro přístup k utajované informaciutajované informaci nejméně takového stupně utajení, pro který má podnikatel vydané osvědčení. (5) Funkci bezpečnostního ředitele nelze vykonávat u více orgánů státu nebo podnikatelů souběžně. § 72 Personální projekt (1) Ministerstva a další ústřední správní úřady každoročně zpracovávají personální projekt. (2) Personální projekt obsahuje a) zhodnocení stavu v personální bezpečnosti za uplynulý rok a b) předpokládaný počet fyzických osob, u kterých bude nutné v následujícím roce provést řízení podle § 92 písm. a), a to s rozlišením podle stupňů utajení. (3) Personální projekt zasílají ministerstva a další ústřední správní úřady Úřadu vždy do 31. července příslušného kalendářního roku. (4) Personální projekty předloží Úřad spolu se svým vyjádřením vládě vždy do 30. listopadu příslušného kalendářního roku ke schválení. Hlava XII Poskytování utajovaných informací v mezinárodním styku § 73 Podmínky poskytování utajovaných informací Utajovanou informaciUtajovanou informaci lze v mezinárodním styku poskytovat, není-li v § 74 stanoveno jinak, a) jde-li o utajovanou informaciutajovanou informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné, na základě písemné žádosti orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a písemného povolení Úřadu, b) jde-li o utajovanou informaciutajovanou informaci stupně utajení Vyhrazené, na základě písemné žádosti orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a písemného souhlasu ústředního správního úřadu, do jehož oblasti věcné působnosti utajovaná informaceutajovaná informace náleží; nenáleží-li utajovaná informaceutajovaná informace do oblasti věcné působnosti žádného ústředního správního úřadu, na základě písemného souhlasu Úřadu. § 74 Podmínky poskytování utajovaných informací mezi orgánem státu a cizí mocí (1) Splnění podmínek podle § 73 písm. a) při poskytování utajované informaceutajované informace mezi orgánem státu a cizí mocí se nevyžaduje a) je-li uzavřena mezinárodní smlouva v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací, kterou je Česká republika vázána, b) vyplývá-li poskytování utajovaných informacíutajovaných informací ze závazku členství České republiky v Evropské unii, c) je-li utajovaná informaceutajovaná informace poskytována podle zvláštního právního předpisu30), nebo d) je-li utajovaná informaceutajovaná informace poskytována mezi zpravodajskou službou a obdobnou službou cizí moci v rámci spolupráce uskutečňované podle zvláštního právního předpisu19). (2) Utajovanou informaciUtajovanou informaci stupně utajení Vyhrazené lze mezi orgánem státu a cizí mocí poskytovat bez souhlasu uvedeného v § 73 písm. b). § 75 (1) Žádost podle § 73 obsahuje a) označení cizí moci nebo zahraničního partnera, kterým má být utajovaná informaceutajovaná informace poskytnuta, b) důvody, pro které se o povolení nebo o souhlas žádá; to neplatí, má-li být utajovaná informaceutajovaná informace poskytnuta cizí moci orgánem státu. (2) Přílohou žádosti právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby o povolení nebo souhlas podle § 73 je a) smlouva, podle které má být utajovaná informaceutajovaná informace poskytnuta cizí moci nebo zahraničnímu partnerovi, obsahující konkretizaci utajované informaceutajované informace a podmínky její ochrany, nebo b) jde-li zároveň o případ podle § 75a, návrh smlouvy, podle které má být utajovaná informaceutajovaná informace poskytnuta další cizí moci (§ 77 odst. 6) nebo zahraničnímu partnerovi, obsahující bezpečnostní instrukci; to platí obdobně i pro orgán státu. § 75a (1) Smlouva, při jejímž plnění je nutný přístup k utajované informaciutajované informaci cizí moci, obsahuje bezpečnostní instrukci upravující podmínky ochrany této informace a utajované informaceutajované informace, která při plnění smlouvy popřípadě vznikne. (2) Bezpečnostní instrukce musí být před uzavřením smlouvy schválena a) Úřadem, pokud si to vyhradí, nebo pokud nedojde k dohodě podle písmene b) anebo nenáleží-li utajovaná informaceutajovaná informace do věcné působnosti jiného ústředního správního úřadu, b) jiným ústředním správním úřadem, do jehož působnosti utajovaná informaceutajovaná informace náleží, a náleží-li do působnosti více ústředních správních úřadů, jedním z nich na základě dohody mezi nimi. Ústřední správní úřad, který bezpečnostní instrukci schválil, provádí kontrolu jejího dodržování, a to podle zákona upravujícího státní kontrolu45). (3) Na smlouvu podle odstavce 1 uzavíranou mezi cizí mocí nebo zahraničním partnerem a zpravodajskou službou se ustanovení odstavce 2 nevztahuje. (4) Obsah a strukturu bezpečnostní instrukce stanoví prováděcí právní předpis. § 76 Povolení a souhlas při poskytování utajovaných informací (1) Před vydáním povolení podle § 73 písm. a) si Úřad vždy vyžádá písemné stanovisko Ministerstva zahraničních věcí a příslušné zpravodajské služby a dále ústředního správního úřadu, do jehož oblasti věcné působnosti utajovaná informaceutajovaná informace náleží, nežádá-li o povolení tento orgán státu; nenáleží-li utajovaná informaceutajovaná informace do oblasti věcné působnosti žádného ústředního správního úřadu, stanovisko se nevyžaduje. Žádá-li o povolení orgán státu, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, Úřad si od nich vyžádá bezpečnostní oprávnění jejich zahraničního partnera vydané úřadem cizí moci, do jehož působnosti náleží ochrana utajovaných informacíutajovaných informací v zemi zahraničního partnera. (2) Ministerstvo zahraničních věcí, příslušná zpravodajská služba a ústřední správní úřad poskytnou Úřadu stanovisko podle odstavce 1 ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení jeho žádosti. (3) Úřad vydá povolení § 73 písm. a) ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení žádosti orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby; v případě, kdy by utajovaná informaceutajovaná informace byla jejím poskytnutím ohrožena, Úřad žádosti nevyhoví a tuto skutečnost žadateli v uvedené lhůtě písemně oznámí. (4) Ústřední správní úřad nebo Úřad vydá souhlas podle § 73 písm. b) ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby; v případě, kdy by utajovaná informaceutajovaná informace byla jejím poskytnutím ohrožena, ústřední správní úřad nebo Úřad žádosti nevyhoví a tuto skutečnost žadateli v uvedené lhůtě písemně oznámí. (5) Na vydání povolení a na udělení souhlasu podle § 73 není právní nárok. (6) Úřad vede přehled povolení vydaných podle § 73 písm. a). § 77 Způsob poskytování utajovaných informací (1) Poskytování utajované informaceutajované informace stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné v mezinárodním styku se uskutečňuje prostřednictvím registru uvedeného v § 79 odst. 2, pokud není v odstavcích 2 až 5, v § 78 nebo v mezinárodní smlouvě stanoveno jinak. (2) Na poskytování utajované informaceutajované informace mezi zpravodajskou službou a obdobnou službou cizí moci v rámci spolupráce uskutečňované podle zvláštního právního předpisu19) se odstavec 1 nevztahuje. O poskytování utajované informaceutajované informace v těchto případech rozhoduje odpovědná osoba zpravodajské služby. (3) Na poskytování utajovaných informacíutajovaných informací mezi Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti, soudy, státními zastupitelstvími, policiípolicií nebo celními orgány a obdobnými orgány cizí moci se odstavec 1, stanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nebo zvláštní právní předpis31) jinak, nevztahuje. (4) Orgány státu a policiepolicie vedou evidenci utajovaných informacíutajovaných informací poskytovaných podle odstavců 2 a 3. (5) Ustanovení odstavce 1 a § 73 se nepoužijí, jde-li o poskytování utajované informaceutajované informace v mezinárodním styku v případech podle § 60 odst. 1. (6) Utajovanou informaciUtajovanou informaci cizí moci lze pouze v souladu s jejími požadavky poskytnout další cizí moci nebo zahraničnímu partnerovi. § 78 Způsob poskytování utajovaných informací Evropské unie v jejím rámci a mimo něj (1) Poskytování utajované informaceutajované informace stupně utajení Tajné nebo Důvěrné mezi Českou republikou a členskými státy Evropské unie nebo mezi Českou republikou a orgány Evropské unie, která se týká vzájemné spolupráce členských států Evropské unie podle smlouvy o založení Evropské unie nebo smlouvy o založení Evropských společenství, se uskutečňuje prostřednictvím registru vedeného Ministerstvem zahraničních věcí podle § 79 odst. 3. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na poskytování utajované informaceutajované informace, která vyžaduje zvláštní režim nakládání podle § 21 odst. 3. § 79 Registry, pomocné registry a kontrolní body (1) V registrech nebo pomocných registrech utajovaných informacíutajovaných informací se eviduje v jednacích protokolech a ukládá nebo odesílá utajovaná informaceutajovaná informace stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné poskytovaná v mezinárodním styku. V kontrolních bodech registru se tato utajovaná informaceutajovaná informace zaznamenává v pomocných jednacích protokolech a předává zpracovateli. (2) Úřad zřizuje a vede ústřední registr utajovaných informacíutajovaných informací uvedených v odstavci 1 jím nebo jemu přímo poskytnutých a utajovaných informacíutajovaných informací, které se poskytují jeho prostřednictvím podle § 77 odst. 1 (dále jen „ústřední registr“). (3) Orgán státu, právnická osoba a podnikající fyzická osoba zřizují a vedou registr utajovaných informacíutajovaných informací uvedených v odstavci 1 jimi nebo jim poskytnutých (dále jen „registr“); v registru Ministerstva zahraničních věcí se vedou též utajované informaceutajované informace, které se poskytují jeho prostřednictvím podle § 78 odst. 1. Zřízení registru schvaluje Úřad na základě písemné žádosti orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby; to neplatí pro zpravodajské služby. Úřad je oprávněn před vydáním souhlasu provést kontrolu skutečností uvedených v žádosti o zřízení registru, případně dalších skutečností a podmínek, souvisejících se zřízením registru. (4) Orgán státu, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba mohou z důvodu zvýšení operativnosti využívání svého registru zřídit, jako jeho vnitřní složky, pomocné registry nebo kontrolní body. (5) Neposkytne-li cizí moc nebo zahraniční partner právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby utajovanou informaciutajovanou informaci uvedenou v odstavci 1 způsobem uvedeným v § 77 odst. 1 nebo § 78 odst. 1, orgán státu, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba předají poskytnutou utajovanou informaciutajovanou informaci k zaevidování v ústředním registru, nebo v případě utajované informaceutajované informace podle § 78 odst. 1 v registru Ministerstva zahraničních věcí, neprodleně po jejím poskytnutí. (6) Orgán státu, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba oznamují Úřadu změny v registru v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. (7) Úřad vede přehled zřízených registrů a provádí kontrolu jejich činnosti. (8) Prováděcí právní předpis stanoví a) organizaci a činnost ústředního registru, b) organizaci a činnost registru, pomocného registru a kontrolního bodu, c) náležitosti zprávy o kontrole utajovaných informacíutajovaných informací vedených v registru podle § 69 odst. 1 písm. m), d) obsah písemné žádosti o zřízení registru, e) podmínky zřízení, obsah a způsob vedení registru a f) rozsah změn v registru, oznamovaných Úřadu. ČÁST TŘETÍ BEZPEČNOSTNÍ ZPŮSOBILOST § 80 Citlivá činnost (1) Citlivou činností se rozumí činnost stanovená tímto zákonem (§ 88) nebo zvláštním právním předpisem32), jejímž zneužitím by mohlo dojít k ohrožení zájmu České republiky. (2) Citlivou činnost může vykonávat fyzická osoba, která je bezpečnostně způsobilá nebo která je držitelem platného osvědčení fyzické osoby. (3) Bezpečnostně způsobilá je osoba, která je držitelem platného dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby (dále jen „doklad“). § 81 Podmínky pro vydání dokladu (1) Doklad Úřad vydá fyzické osobě, která a) je způsobilá k právním úkonům v plném rozsahu, b) dosáhla alespoň 18 let věku, c) je bezúhonná, d) je osobnostně způsobilá a e) je spolehlivá. (2) Podmínka způsobilosti k právním úkonům se ověřuje z prohlášení fyzické osoby o způsobilosti k právním úkonům. Podmínka věku se ověřuje občanským průkazem nebo cestovním dokladem fyzické osoby. Podmínka bezúhonnostibezúhonnosti se ověřuje výpisem z evidence Rejstříku trestů11) a v případě cizince i obdobnou písemností státu, jehož je cizinec státním příslušníkem, jakož i státu, v němž cizinec pobýval v posledních 10 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců. Písemnosti k ověření bezúhonnostibezúhonnosti nesmějí být starší než 3 měsíce. Podmínka osobnostní způsobilosti se ověřuje způsobem uvedeným v § 13 odst. 2. § 82 Bezúhonnost Podmínku bezúhonnostibezúhonnosti pro účely bezpečnostní způsobilosti splňuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu, anebo se na ni hledí, jako by odsouzena nebyla. § 83 Osobnostní způsobilost Podmínku osobnostní způsobilosti pro účely bezpečnostní způsobilosti splňuje fyzická osoba, která netrpí poruchou či obtížemi, které mohou mít vliv na její spolehlivost vykonávat citlivou činnost. § 84 Spolehlivost (1) Podmínku spolehlivosti splňuje fyzická osoba, u níž nebyla zjištěna negativní okolnost. (2) Negativní okolností je a) činnost fyzické osoby proti zájmu České republiky, nebo b) skutečnost, že jsou majetkové poměry zjevně nepřiměřené řádně přiznaným příjmům fyzické osoby. (3) Za negativní okolnost lze též považovat a) uvedení nepravdivé informace, zamlčení informace rozhodné pro objektivní zjištění skutečného stavu věci při ověřování podmínek pro vydání dokladu nebo nenahlášení změny údajů v žádosti podle § 99 nebo v jiném materiálu, poskytnutém Úřadu v příloze k této žádosti, b) pravomocné odsouzení pro trestný čintrestný čin, c) chování, ovlivnitelnost nebo nedůvěryhodnost fyzické osoby, která může vést ke zneužití výkonu citlivé činnosti, d) styky s osobou, která vyvíjí nebo vyvíjela činnost proti zájmu České republiky, e) opakované neposkytnutí nezbytné součinnosti při bezpečnostním řízení podle § 101 odst. 1, nebo f) podmíněné zastavení trestního stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo podmíněné odložení podání návrhu na potrestání pro úmyslný trestný čintrestný čin, u nichž stanovená zkušební doba dosud neuplynula, anebo schválení narovnání pro úmyslný trestný čintrestný čin. (4) Negativní okolnosti uvedené v odstavcích 2 a 3 se zjišťují za období 10 let zpětně od podání žádosti podle § 99, nebo za období od 15 let věku podle toho, které z nich je kratší. (5) Při posuzování, zda okolnost podle odstavce 3 je negativní okolností, se přihlíží k tomu, do jaké míry může ovlivnit výkon citlivé činnosti, k době jejího výskytu, k jejímu rozsahu a charakteru a k chování fyzické osoby v období uvedeném v odstavci 4. § 85 Doklad (1) Doklad je veřejnou listinouveřejnou listinou. Platnost dokladu je 5 let. (2) Doklad musí obsahovat a) jméno, příjmení, rodné příjmení, b) den, měsíc, rok a místo narození, c) rodné číslo, d) státní občanství, e) datum vydání a dobu platnosti a f) otisk úředního razítka a podpis oprávněného zástupce Úřadu nebo v případě vydání dokladu v elektronické podobě elektronický podpiselektronický podpis oprávněného zástupce Úřadu podle zvláštního právního předpisu22). (3) Platnost dokladu zaniká a) uplynutím doby jeho platnosti, b) dnem vykonatelnosti rozhodnutí Úřadu (§ 123 odst. 3, § 126 odst. 4) o zrušení jeho platnosti (§ 101), c) úmrtím fyzické osoby, která je držitelem dokladu, nebo jejím prohlášením za mrtvou, d) ohlášením jeho odcizení nebo ztráty, e) takovým poškozením, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, f) změnou některého z údajů v něm obsažených, g) vrácením dokladu jeho držitelem tomu, kdo ho vydal, nebo h) dnem doručení osvědčení fyzické osoby nebo nového dokladu. (4) Pokud držitel dokladu do 15 dnů ode dne zániku jeho platnosti podle odstavce 3 písm. d), e) nebo f) požádá písemně Úřad o vydání dokladu nového, výkon citlivé činnosti není zánikem platnosti původního dokladu dotčen; Úřad vydá do 5 dnů od doručení žádosti doklad nový, který nahrazuje původní. (5) Prováděcí právní předpis stanoví vzor dokladu. § 86 Povinnosti právnické osoby, podnikající fyzické osoby a orgánu státu Právnická osoba, podnikající fyzická osoba a orgán státu jsou povinni a) zajistit výkon citlivé činnosti fyzickou osobou, která je držitelem platného dokladu nebo osvědčení fyzické osoby, b) vést evidenci fyzických osob, které vykonávají citlivou činnost a jsou vůči nim ve služebním poměru nebo v pracovněprávním, členském či obdobném vztahu, c) zajistit neprodlené písemné oznámení Úřadu o tom, že před vydáním dokladu nebo rozhodnutí podle § 121 odst. 2 pominuly skutečnosti, kterými byla žádost o doklad odůvodněna, d) oznámit písemně Úřadu jinou skutečnost, než uvedenou v písmeni c), která může mít vliv na vydání dokladu anebo na rozhodnutí o zrušení jeho platnosti nebo platnosti osvědčení fyzické osoby (§ 101), a e) zajistit neprodlené písemné oznámení Úřadu o tom, že byl zahájen výkon citlivé činnosti, anebo že byl ukončen z důvodu skončení služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu držitele dokladu nebo osvědčení. § 87 Povinnosti fyzické osoby (1) Fyzická osoba, která je držitelem dokladu, je povinna a) odevzdat Úřadu do 15 dnů doklad, jehož platnost zanikla podle § 85 odst. 3 písm. b), e), f) nebo h), b) neprodleně písemně oznámit Úřadu ztrátu nebo odcizení dokladu, c) neprodleně písemně oznámit Úřadu změny údajů uvedených v její žádosti o doklad; omezení rozsahu hlášení změn, jakož i způsob a formu jejich doložení, stanoví prováděcí právní předpis. (2) Každý je povinen neprodleně odevzdat nalezený doklad Úřadu, policiipolicii nebo zastupitelskému úřadu České republiky. § 88 Výkon citlivé činnosti pro potřeby zpravodajských služeb (1) Za citlivé činnosti se pro potřeby zpravodajské služby považují úkony osob neuvedených v § 140 odst. 1 písm. a) prováděné pro zpravodajskou službu na základě dohody v souvislosti s výkonem státní správy nebo z jiného důvodu. (2) Podmínky bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby, která má vykonávat citlivou činnost pro zpravodajskou službu, ověřuje zpravodajská služba. (3) Zpravodajská služba ověřuje podmínky podle § 81 z vlastního podnětu v rozsahu nezbytném pro výkon citlivé činnosti. Bezpečnostní řízení se neprovádí a doklad se nevydává. (4) Zpravodajská služba umožní fyzické osobě výkon citlivé činnosti, pokud splní podmínky podle § 81, a to na dobu nutnou k provedení této činnosti. ČÁST ČTVRTÁ BEZPEČNOSTNÍ ŘÍZENÍ Hlava I Obecná ustanovení § 89 Obecné zásady bezpečnostního řízení (1) Úřad v bezpečnostním řízení (dále jen „řízení“) postupuje tak, aby byl úplně a přesně zjištěn stav věci v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí. (2) Při řízení musí být šetřena osobní čest a důstojnost všech osob řízením dotčených. (3) V řízení se jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce, pokud nejde o výkon práv příslušníka národnostní menšiny podle zvláštního právního předpisu33). Písemnosti vyhotovené v cizím jazyce musí účastník řízení předložit v originálním znění a současně v úředně ověřeném překladu do jazyka českého34). (4) Úřad vytváří podmínky, aby z důvodu zdravotního postižení účastníka řízení nedošlo k újmě či zkrácení jeho práv. (5) Řízení je neveřejné. (6) Účastník řízení se může dát zastupovat advokátemadvokátem nebo jiným zástupcem, kterého si zvolí. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Účastník může mít pouze jednoho zástupce. U osobních úkonů je zastoupení vyloučeno. (7) Účastník řízení a jeho zástupce mají před vydáním rozhodnutí právo nahlížet do bezpečnostního svazku a činit si z něj výpisy, s výjimkou té části bezpečnostního svazku (§ 124), která obsahuje utajovanou informaciutajovanou informaci. (8) Úkony směřující vůči Úřadu je možno učinit, je-li to slučitelné s požadavkem tohoto zákona, též dodáním do datové schránky Úřadu nebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisemelektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb; tohoto poskytovatele je třeba zároveň uvést nebo připojit certifikát k podání. § 90 Vyloučení z řízení (1) Zaměstnanec Úřadu bezprostředně se podílející na řízení (dále jen „úřední osoba“), o kterém lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníku řízení nebo jeho zástupci takový zájem na průběhu a výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o jeho nepodjatosti, je vyloučen ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohl výsledek řízení ovlivnit. (2) Vyloučena je též úřední osoba, která se účastnila řízení v téže věci na jiném stupni řízení. (3) Účastník řízení může namítnout podjatost úřední osoby ve lhůtě do 15 dnů ode dne, kdy se o úřední osobě podílející se na řízení dozvěděl. V námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí uvedeno, proti které úřední osobě námitka směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o její nepodjatosti a jakými důkazy může být jeho tvrzení prokázáno. K později podané námitce se nepřihlíží. (4) Úřední osoba, která se dozví o okolnostech nasvědčujících tomu, že je podjatá, je povinna o nich neprodleně uvědomit svého nadřízeného. Do doby, než nadřízený rozhodne, zda je vyloučena, může úřední osoba provádět jen takové úkony, které nesnesou odkladu. (5) Proti rozhodnutí o vyloučení úřední osoby není rozklad přípustný. (6) Odstavce 1 a 3 až 5 se užijí obdobně i pro účast znalců a tlumočníků v řízení. § 91 V řízení Úřad rozhoduje o žádostech podle § 94, 96 a 99 a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu podle § 101. § 92 Účastník řízení Účastníkem řízení je a) v řízení o žádostech podle § 94 nebo 99 fyzická osoba, která žádá o vydání osvědčení fyzické osoby nebo dokladu, nebo osoba, pro kterou je podle § 93 odst. 1 písm. b) žádáno o vydání osvědčení fyzické osoby, b) v řízení o žádosti podle § 96 podnikatel, který žádá o vydání osvědčení podnikatele, c) v řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu podle § 101 držitel těchto veřejných listinveřejných listin. Hlava II Průběh řízení § 93 Zahájení řízení (1) Řízení je zahájeno dnem, kdy je a) Úřadu doručena písemná žádost podle § 94, 96 nebo 99, b) Úřadu doručena žádost orgánu Evropské unie o vydání osvědčení fyzické osoby – státního občana České republiky, který je zaměstnancem orgánu Evropské unie nebo mezinárodní organizace, jejímž je Česká republika členem, c) držiteli osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu doručeno písemné oznámení Úřadu o zahájení řízení o zrušení platnosti těchto veřejných listinveřejných listin (§ 101), d) účastníku řízení doručeno rozhodnutí ředitele Úřadu o rozkladu (§ 125) vydané podle § 131 odst. 3. (2) O zahájení řízení podle odstavce 1 písm. c), jde-li o řízení o zrušení osvědčení fyzické osoby nebo dokladu, uvědomí Úřad též odpovědnou osobu držitele těchto veřejných listinveřejných listin. Žádost fyzické osoby § 94 (1) Žádost o vydání osvědčení fyzické osoby (dále jen „žádost fyzické osoby“) obsahuje v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem písemné zdůvodnění nutnosti jejího přístupu k utajované informaciutajované informaci s uvedením stupně utajení a označení místa nebo funkce podle § 69 odst. 1 písm. b), které potvrdí odpovědná osoba nebo ten, kdo bude utajovanou informaciutajovanou informaci fyzické osobě poskytovat. (2) Fyzická osoba k žádosti podle odstavce 1 přiloží a) vyplněný dotazník fyzické osoby v listinné i elektronické podobě, b) písemnosti dosvědčující správnost údajů uvedených v dotazníku v rozsahu a formě stanovených prováděcím právním předpisem, c) prohlášení k osobnostní způsobilosti, d) prohlášení o způsobilosti k právním úkonům, e) jednu fotografii o rozměrech 35 x 45 mm odpovídající současné podobě fyzické osoby, zobrazující ji v čelném pohledu s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm, bez brýlí s tmavými skly s výjimkou nevidomých, v občanském oděvu a bez pokrývky hlavy, není-li její použití odůvodněno důvody náboženskými nebo zdravotními; v takovém případě nesmí pokrývka hlavy zakrývat obličejovou část způsobem znemožňujícím identifikaci fyzické osoby, f) je-li cizincem, doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů11) státu, jehož je státním příslušníkem, jakož i státu, v němž pobývala nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců; tento doklad musí zahrnovat příslušné období podle § 14 odst. 4 a nesmí být starší než 3 měsíce, g) prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti věcně a místně příslušného správce daně a jiné osoby zúčastněné na správě daní podle § 52 odst. 2 daňového řádu, a to v plném rozsahu údajů za účelem provedení bezpečnostního řízení. (3) Přílohy podle odstavce 2 se považují za součást žádosti fyzické osoby. (4) Má-li mít fyzická osoba přístup k utajované informaciutajované informaci i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jejího dosavadního osvědčení fyzické osoby, je povinna písemně požádat Úřad o vydání nového osvědčení fyzické osoby, a to před uplynutím doby platnosti dosavadního osvědčení fyzické osoby ve lhůtě nejméně a) 3 měsíců u osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Důvěrné, b) 7 měsíců u osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Tajné a c) 10 měsíců u osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné. (5) Žádost podle odstavce 4 musí splňovat náležitosti podle odstavce 1 a musí k ní být přiloženy přílohy podle odstavce 2. V dotazníku fyzické osoby se údaje vyplní v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Písemnosti podle odstavce 2 písm. b) se k žádosti přiloží pouze v případě, došlo-li v průběhu platnosti osvědčení fyzické osoby ke změnám údajů. (6) Požádá-li fyzická osoba podle odstavce 4 o vydání nového osvědčení fyzické osoby pro stejný stupeň utajení, pro který jí bylo vydáno dosavadní osvědčení fyzické osoby, zjišťují se podmínky pro vydání nového osvědčení fyzické osoby zpětně nejméně za dobu, která uplynula od vydání jejího dosavadního osvědčení fyzické osoby. (7) Požádá-li o vydání osvědčení fyzické osoby orgán Evropské unie nebo mezinárodní organizace, jejímž je Česká republika členem podle § 93 odst. 1 písm. b), fyzická osoba, o vydání jejíhož osvědčení se žádá, postupuje podle odstavců 2 až 6 obdobně. (8) Důvod pro nutnost přístupu fyzické osoby k utajované informaciutajované informaci, uvedený v žádosti, musí trvat po celou dobu řízení podle § 93 odst. 1 písm. a), b) nebo d). § 95 Dotazník fyzické osoby (1) Dotazník fyzické osoby obsahuje tyto položky: a) jméno, příjmení včetně předchozích a akademické tituly, b) den, měsíc, rok a místo narození a rodné číslo, c) státní občanství včetně předchozích, d) adresa místa trvalého pobytu a adresy jiných míst, kde se zdržuje nebo zdržovala v posledních 10 letech nepřetržitě déle než 90 dnů, e) údaje o dokladu totožnosti, pokud jde o cizince, f) název zaměstnavatele a označení zastávané funkce, popřípadě uvedení vykonávané činnosti, g) názvy předchozích zaměstnavatelů s uvedením data vzniku a skončení pracovněprávního vztahu nebo služebního poměru, h) rodinný stav, i) nepřetržitý pobyt v zahraničí delší než 90 dnů, j) nařízené výkony rozhodnutí, k) trestní řízenítrestní řízení, l) předchozí bezpečnostní řízení, m) příslušnost, kontakty a vazby na bývalé i současné bezpečnostní služby cizí moci nebo na její služby v oblasti zpravodajství a na složky uvedené v § 14 odst. 3 písm. a), s výjimkou kontaktů vyplývajících z pracovních nebo služebních povinností po roce 1990, n) osobní kontakty s cizími státními příslušníky nebo se státními občany České republiky žijícími v nečlenských státech Evropské unie nebo Organizace Severoatlantické smlouvy, s výjimkou kontaktů vyplývajících z pracovních nebo služebních povinností po roce 1990, pokud se lze oprávněně domnívat, že jde o kontakty významné, o) užívání omamné nebo psychotropní látky uvedené v zákoně upravujícím oblast návykových látek35) a užívání alkoholu, p) patologické hráčství, q) léčba závislosti na látkách uvedených v písmenu o) a na alkoholu a léčba patologického hráčství, r) nejvyšší ukončené vzdělání, s) majetkové poměry, t) příslušnost ke sdružení, nadaci a obecně prospěšné společnosti za posledních 5 let, u) adresa pro účely doručování, v) údaje uvedené v písmenech a) až d) a f) u manžela (manželky) nebo partnera (partnerky)52) a osob starších 18 let žijících s fyzickou osobou v domácnosti36). (2) Součástí dotazníku je životopis a prohlášení o pravdivosti a úplnosti údajů uvedených v dotazníku fyzické osoby. (3) Pobyt podle odstavce 1 písm. d) a i) a § 94 odst. 2 písm. f) se pokládá za nepřetržitý i v případě jeho krátkodobého přerušení. Žádost podnikatele § 96 (1) Žádost podnikatele obsahuje v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem písemné zdůvodnění nutnosti přístupu podnikatele k utajované informaciutajované informaci s uvedením stupně utajení a formy výskytu utajovaných informacíutajovaných informací. (2) Podnikatel k žádosti podle odstavce 1 přiloží a) vyplněný dotazník podnikatele v listinné i elektronické podobě, b) bezpečnostní dokumentaci podnikatele a c) písemnosti nutné k ověření splnění podmínek podle § 16 v rozsahu a formě stanovených prováděcím právním předpisem, d) prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti věcně a místně příslušného správce daně a jiné osoby zúčastněné na správě daní podle § 52 odst. 2 daňového řádu, a to v plném rozsahu údajů za účelem provedení bezpečnostního řízení. (3) Přílohy podle odstavce 2 se považují za součást žádosti podnikatele. (4) Má-li mít podnikatel přístup k utajované informaciutajované informaci i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jeho dosavadního osvědčení podnikatele, je povinen písemně požádat Úřad o vydání nového osvědčení podnikatele, a to před uplynutím doby platnosti dosavadního osvědčení podnikatele ve lhůtě nejméně a) 7 měsíců u osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Důvěrné, b) 9 měsíců u osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Tajné a c) 11 měsíců u osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Přísně tajné. (5) Žádost podle odstavce 4 musí splňovat náležitosti podle odstavce 1 a musí k ní být přiloženy přílohy podle odstavce 2. V dotazníku podnikatele se údaje vyplní v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. § 97 Dotazník podnikatele Dotazník podnikatele obsahuje tyto položky: a) platné údaje, které se zapisují do obchodního, živnostenského nebo obdobného rejstříku či evidence, vždy však uvedení rodného čísla, bylo-li přiděleno, a data, místa, okresu a státu narození, a to i když se do takového rejstříku nebo evidence nezapisují, b) jméno a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a datum, místo, okres a stát narození, firma a identifikační číslo společníků, pokud nejsou údajem zapsaným do obchodního rejstříku, c) názvy bankbank, čísla platných bankovních účtů a údaje o účtech vedených u spořitelních a úvěrních družstev, d) vlastní i pronajaté nemovitostinemovitosti a nebytové prostory podnikatele, ve kterých se vyskytuje zabezpečená oblast podle § 25, včetně uvedení jejich adresy, e) údaje k provedeným řádným účetním závěrkám37), vede-li podnikatel účetnictví, nebo údaje k daňovým přiznáním, vede-li podnikatel daňovou evidenci podle jiného právního předpisu38), a údaje k řádným účetním závěrkám ověřeným auditorem, stanoví-li tak jiný právní předpis53), a to za posledních 5 let, f) poskytnuté a přijaté půjčky a úvěry v posledních 5 letech, g) smlouvy, jejichž předmět plnění obsahuje utajované informaceutajované informace, h) zahraniční obchodní partneři, s výjimkou obchodních partnerů z členských států Evropské unie, s celkovým finančním objemem uskutečněných obchodů nad 2 000 000 Kč v posledních 5 letech, i) čeští obchodní partneři a obchodní partneři z členských států Evropské unie s uvedením celkového ročního plnění uskutečněných obchodů přesahujícího 20 % ročního obratu v posledních 5 letech, j) údaje o podání insolvenčního návrhu, k) údaje o rozhodnutí o insolvenčním návrhu, l) údaje o způsobu řešení úpadku, m) údaje o zrušení podnikatele, n) plnění závazků vůči státu podle § 17 odst. 2 písm. a) a b), o) údaje odpovědné osoby podnikatele, jimiž jsou jméno, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození a zastávaná funkce u podnikatele a p) trestní řízenítrestní řízení. § 98 Bezpečnostní dokumentace podnikatele Bezpečnostní dokumentace podnikatele stanoví systém ochrany utajovaných informacíutajovaných informací u podnikatele, musí být u podnikatele uložena, průběžně aktualizována a obsahuje a) výčet utajovaných informacíutajovaných informací uložených u podnikatele s uvedením jejich původce a stupně utajení a v případě, že utajovaná informaceutajovaná informace mu byla poskytnuta nebo u něj vznikla na základě zakázky, též s uvedením specifikace této zakázky, a dále specifikaci utajovaných informacíutajovaných informací, k nimž by měl mít podnikatel přístup, s uvedením jejich původce a stupně utajení a v případě, že utajovaná informaceutajovaná informace by mu měla být poskytnuta nebo by u něj měla vzniknout na základě zakázky, též s uvedením předpokládané specifikace této zakázky, b) analýzu možného ohrožení utajovaných informacíutajovaných informací, vhodná a účinná ochranná opatření ke snížení rizik, c) způsoby realizace jednotlivých druhů zajištění ochrany utajovaných informacíutajovaných informací, d) seznam funkcí a osob, u kterých se předpokládá přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím, s uvedením jejich rodného čísla a stupně utajení, na který tyto osoby o vydání osvědčení fyzické osoby žádají, a u již vydaného osvědčení fyzické osoby jeho číslo a datum vydání a stupeň utajení, na který bylo vydáno, u oznámení datum jeho vydání a u dokladu jeho číslo a datum vydání. Žádost o doklad § 99 (1) Žádost o doklad obsahuje v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem písemné zdůvodnění výkonu citlivé činnosti potvrzené odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou. (2) K žádosti podle odstavce 1 fyzická osoba přiloží a) vyplněný dotazník v listinné i elektronické podobě, b) prohlášení k osobnostní způsobilosti, c) písemnosti dosvědčující správnost údajů uvedených v dotazníku v rozsahu a formě stanovených prováděcím právním předpisem, d) prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti věcně a místně příslušného správce daně a jiné osoby zúčastněné na správě daní podle § 52 odst. 2 daňového řádu, a to v plném rozsahu údajů za účelem provedení bezpečnostního řízení, e) prohlášení o způsobilosti k právním úkonům, f) je-li cizincem, doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů11) státu, jehož je státním příslušníkem, jakož i států, v nichž pobývala v posledních 10 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, ne starší než 3 měsíce, a g) jednu fotografii o rozměrech 35 x 45 mm odpovídající současné podobě fyzické osoby, zobrazující ji v čelném pohledu s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm, bez brýlí s tmavými skly s výjimkou nevidomých, v občanském oděvu a bez pokrývky hlavy, není-li její použití odůvodněno důvody náboženskými nebo zdravotními; v takovém případě nesmí pokrývka hlavy zakrývat obličejovou část způsobem znemožňujícím identifikaci fyzické osoby. (3) Přílohy podle odstavce 2 se považují za součást žádosti o doklad. (4) Má-li fyzická osoba vykonávat citlivou činnost i bezprostředně po skončení doby platnosti dokladu, je povinna požádat Úřad o vydání nového dokladu nejméně 5 měsíců před skončením platnosti dokladu dosavadního. (5) Žádost podle odstavce 4 musí splňovat náležitosti podle odstavce 1 a musí k ní být přiloženy přílohy podle odstavce 2. V dotazníku se údaje vyplní v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Písemnosti podle odstavce 2 písm. c) se k žádosti přiloží pouze v případě, došlo-li v průběhu platnosti dokladu ke změnám údajů. (6) Požádá-li fyzická osoba podle odstavce 4 o vydání nového dokladu, zjišťují se podmínky pro vydání nového dokladu zpětně nejméně za dobu, která uplynula od vydání dokladu dosavadního. (7) Za účelem doložení bezúhonnostibezúhonnosti si Úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu11) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (8) Důvod pro výkon citlivé činnosti uvedený v žádosti o doklad musí trvat po celou dobu řízení podle § 93 odst. 1 písm. a) nebo d). § 100 Dotazník Dotazník podle § 99 odst. 2 písm. a) obsahuje údaje stanovené v § 95 odst. 1 písm. a) až u) a v § 95 odst. 2. Zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu § 101 (1) Řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu Úřad zahájí, existuje-li důvodná pochybnost o tom, že držitel takovéto veřejné listinyveřejné listiny i nadále splňuje podmínky pro její vydání (§ 12, 16 a 81). (2) Přestal-li držitel osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu splňovat podmínky pro vydání takovéto veřejné listinyveřejné listiny, Úřad její platnost zruší. (3) Řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu nelze přerušit podle § 112 a ani zastavit podle § 113, s výjimkou zastavení řízení podle § 113 odst. 1 písm. i) nebo j). Společná ustanovení § 102 (1) Nemá-li žádost fyzické osoby, žádost o doklad nebo žádost podnikatele předepsané náležitosti, pomůže Úřad účastníku řízení formální nedostatky žádosti odstranit. Pokud nedostatky nelze odstranit na místě, Úřad neprodleně písemně vyzve účastníka řízení, aby nedostatky žádosti odstranil ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy; součástí výzvy je poučení o důsledcích včasného nedoplnění údajů pro další průběh řízení [§ 113 odst. 1 písm. c)]. (2) Na žádost účastníka řízení Úřad přijetí žádosti fyzické osoby, žádosti o doklad nebo žádosti podnikatele potvrdí. § 103 (1) Úřad je oprávněn požadovat od účastníka řízení upřesnění údajů uvedených v žádosti podle § 94, 96 a 99 a sdělení doplňujících údajů k ověření splnění podmínek pro vydání osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu, je-li to nezbytné pro úplné a přesné zjištění skutečného stavu věci. Za tím účelem Úřad účastníka řízení písemně vyzve, aby toto upřesnění údajů ve lhůtě do 14 dnů a v žádosti podané podle § 96 ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení výzvy předložil Úřadu. (2) Účastník řízení je povinen v průběhu řízení neprodleně písemně oznamovat Úřadu změny údajů uvedených v žádosti podle § 94, 96 a 99; omezení rozsahu hlášení změn, jakož i způsob a formu jejich doložení, stanoví prováděcí právní předpis. § 104 Svědek (1) Každý je povinen vypovídat jako svědek za účelem zjištění skutečného stavu věci a zjištění možných bezpečnostních rizik a dostavit se na předvolání k Úřadu. Z předvolání musí být zřejmé, kdy, kam a v jaké věci se má svědek dostavit a jaké jsou právní následky nedostavení se (§ 115 a 116). Svědek musí vypovídat pravdivě a nesmí nic zamlčet. Jako svědek nesmí být vyslechnut ten, kdo by porušil ochranu utajovaných informacíutajovaných informací nebo zákonem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn. Výpověď může odepřít jen tehdy, kdyby jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým39). Výpověď může rovněž odepřít osoba blízká k účastníku řízení. (2) Úřad před výslechem zjistí totožnost svědka a poučí jej podle odstavce 1 a o právních následcích nepravdivé nebo neúplné svědecké výpovědi (§ 116). (3) O výpovědi svědka se vyhotoví protokol. Pro vyhotovení protokolu o výpovědi svědka platí obdobně § 105 odst. 5 a 6. (4) Od svědka lze též požadovat, aby ke skutečnostem, které mu Úřad uvede, podal písemné vyjádření. Podpis svědka musí být na každé straně listiny obsahující jeho vyjádření. V dalším se obdobně použijí odstavce 1, 5 a 6. (5) Úřad nahradí svědkovi prokázané hotové výdaje podle zákona upravujícího cestovní náhrady40) a ušlý výdělek. Nárok je třeba uplatnit do 5 dnů po svědecké výpovědi, jinak zaniká. O tom musí být svědek předem poučen. (6) Jako svědek nesmí být vyslechnut příslušník policiepolicie nebo zpravodajské služby podílející se na řízení. (7) Výpovědí svědka nelze nahrazovat úkony v řízení podle § 107 až 109. § 105 Pohovor (1) Vyskytnou-li se v průběhu řízení skutečnosti, které je třeba objasnit pro zjištění skutečného stavu věci, provede Úřad s účastníkem řízení pohovor; s účastníkem řízení, který žádá o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné, provede Úřad pohovor vždy. (2) Účastník řízení se k pohovoru předvolá písemně. Z předvolání musí být zřejmé, kdy, kam, v jaké věci a z jakého důvodu se má účastník řízení dostavit a jaké jsou právní následky nedostavení se [§ 113 odst. 1 písm. d)]. (3) Při pohovoru je účastník řízení povinen vypovídat osobně; advokátadvokát či jiný zástupce účastníka řízení není oprávněn do průběhu pohovoru zasahovat. (4) Před započetím pohovoru musí být účastník řízení písemně poučen o významu a účelu pohovoru, o způsobu jeho provedení a o případných následcích nepravdivé nebo neúplné výpovědi [§ 113 odst. 1 písm. h)]. (5) O provedení pohovoru se vyhotoví protokol. Protokol musí obsahovat místo, čas a obsah pohovoru a údaje umožňující identifikaci účastníka řízení, úřední osoby a dalších osob zúčastněných na pohovoru. (6) Protokol podepisuje účastník řízení, úřední osoba, popřípadě zapisovatel a tlumočník; podpis účastníka řízení musí být na každé straně protokolu. Odepření podpisu a důvody tohoto odepření se v protokolu zaznamenají. Na žádost účastníka řízení úřední osoba vydá kopii protokolu. Pohovor může být zaznamenán na zvukový nebo obrazový nosič pouze se souhlasem účastníka řízení; záznam se provede vždy, pokud o to účastník řízení požádá. Tento záznam je součástí bezpečnostního svazku (§ 124). (7) Při pohovoru nesmějí být sdělovány utajované informaceutajované informace. (8) Pohovor s účastníkem řízení, který dlouhodobě pobývá v zahraničí, lze nahradit jeho písemným vyjádřením. Úřad této osobě sdělí skutečnosti, které mají být předmětem vyjádření. Podpis účastníka řízení musí být na každé straně písemného vyjádření. § 106 Znalec (1) Pokud úřední osoba při ověřování podmínky osobnostní způsobilosti v případech podle § 13 a 83 zjistí skutečnost vyvolávající pochybnost o osobnostní způsobilosti účastníka řízení, ustanoví Úřad znalce41) k vypracování znaleckého posudku o osobnostní způsobilosti. (2) Je-li k odbornému posouzení skutečností důležitých pro rozhodnutí třeba znaleckého posudku a nejde-li o skutečnosti podle odstavce 1, ustanoví Úřad znalce41). (3) Náklady k vypracování znaleckého posudku podle odstavců 1 a 2 hradí Úřad. Úkony v řízení § 107 Úkony v řízení o vydání osvědčení fyzické osoby (1) V řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Důvěrné si Úřad k ověření podmínek pro vydání tohoto osvědčení vyžádá potřebnou informaci od příslušného orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, pokud s ní nakládají. (2) V řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Tajné Úřad provede úkony podle odstavce 1 a dále ověří identitu účastníka řízení; k ověření identity účastníka řízení může požádat příslušnou zpravodajskou službu, popřípadě policiipolicii. Pokud získané informace nepostačují pro zjištění úplného stavu věci, lze je ověřit nebo doplnit na žádost Úřadu šetřením příslušné zpravodajské služby nebo policiepolicie k účastníkovi řízení a k osobám starším 18 let žijícím s účastníkem řízení v domácnosti36). (3) V řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné Úřad provede úkony podle odstavce 2 a dále požádá příslušnou zpravodajskou službu o šetření k výskytu bezpečnostních rizik v prostředí, v němž se účastník řízení pohybuje. (4) Zpravodajské služby a policiepolicie jsou povinny žádosti Úřadu podle odstavců 2 a 3 vyhovět a podat mu zprávu o výsledcích požadovaných šetření. (5) Pokud informace získané úkony v řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Důvěrné nepostačují pro zjištění úplného stavu věci, je Úřad oprávněn ověřit je úkony podle odstavců 2 a 3 a v řízení o vydání osvědčení fyzické osoby na stupeň utajení Tajné podle odstavce 3. V těchto případech si Úřad vyžádá písemný souhlas účastníka řízení a zároveň jej poučí o právních následcích, které nastanou, jestliže Úřad písemný souhlas neobdrží [§ 113 odst. 1 písm. e)]. (6) Je-li prováděno řízení na základě žádosti podle § 94 odst. 4, je Úřad oprávněn provést úkony podle odstavců 1 až 5. Ustanovení odstavce 5 věty druhé platí obdobně. § 108 Úkony v řízení o vydání osvědčení podnikatele (1) V řízení o vydání osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Důvěrné si Úřad ke zjištění ekonomické stability, bezpečnostní spolehlivosti, k ověření vlastnických vztahů podnikatele a k ověření jeho schopnosti zabezpečit ochranu utajovaných informacíutajovaných informací vyžádá potřebnou informaci od příslušného orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, pokud s ní nakládají. (2) V řízení o vydání osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Tajné Úřad provede úkony podle odstavce 1 a další úkony k ověření obchodních vztahů podnikatele. (3) V řízení o vydání osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Přísně tajné Úřad provede úkony podle odstavce 2 a další úkony k ověření významných kapitálových a finančních vztahů podnikatele. (4) Za účelem ověření podmínek pro vydání osvědčení podnikatele jsou úřední osoby oprávněny vstupovat do objektů, zařízení, provozů nebo jiných prostor a na pozemky podnikatele a vyžadovat předložení potřebných dokladů podnikatelem. (5) Nemůže-li Úřad ověřit vztahy uvedené v odstavcích 1 až 3 nebo jiné skutečnosti ke zjištění možného bezpečnostního rizika u podnikatele nebo jeho schopnosti zabezpečit ochranu utajovaných informacíutajovaných informací, může o jejich ověření požádat příslušnou zpravodajskou službu nebo policiipolicii. (6) Zpravodajské služby a policiepolicie jsou povinny žádosti Úřadu podle odstavce 5 vyhovět a podat mu zprávu o výsledcích požadovaných šetření. (7) Pokud informace, získané úkony podle odstavce 1 nebo 2 v řízení o vydání osvědčení podnikatele pro příslušný stupeň utajení, nepostačují ke zjištění úplného stavu věci, je Úřad oprávněn zjistit jej úkony stanovenými v odstavci 2 nebo 3 pro řízení, týkající se vyššího stupně utajení. V těchto případech si Úřad vyžádá písemný souhlas účastníka řízení a zároveň jej poučí o právních následcích, které nastanou, jestliže Úřad písemný souhlas neobdrží [§ 113 odst. 1 písm. e)]. (8) Je-li prováděno řízení na základě žádosti podle § 96 odst. 4, ustanovení odstavců 1 až 7 platí obdobně. § 109 Úkony v řízení o žádosti o doklad (1) V řízení o žádosti o doklad si Úřad vyžádá potřebné informace od příslušného orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, pokud s nimi nakládají. (2) Pokud informace získané podle odstavce 1 nepostačují pro zjištění úplného stavu věci, lze je ověřit nebo doplnit provedením dalších nezbytných úkonů podle § 107, přiměřených účelu řízení; v těchto případech si Úřad vyžádá písemný souhlas účastníka řízení a upozorní jej na právní následky, jestliže Úřad písemný souhlas neobdrží [§ 113 odst. 1 písm. e)]. (3) Je-li prováděno řízení na základě žádosti podle § 99 odst. 4, je Úřad oprávněn provést úkony podle odstavců 1 a 2. Ustanovení odstavce 2 části věty za středníkem platí obdobně. § 110 (1) Po dobu platnosti osvědčení fyzické osoby, dokladu nebo osvědčení podnikatele, před vydáním osvědčení fyzické osoby pro cizí moc nebo osvědčení podnikatele pro cizí moc podle § 57 Úřad prověřuje za pomoci úkonů řízení, zda fyzická osoba nebo podnikatel i nadále splňují podmínky pro vydání osvědčení fyzické osoby, dokladu nebo osvědčení podnikatele. (2) Na žádost bezpečnostního úřadu členského státu Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie nebo jiného státu, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu, který má v působnosti ochranu utajovaných informacíutajovaných informací, Úřad provádí úkony řízení k osobě, která je v daném státě prověřována pro přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím. § 111 Úřad je oprávněn při provádění úkonů podle § 107 a 108, § 109 odst. 1 a § 110 poskytnout orgánu státu, právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě v nezbytně nutném rozsahu potřebné osobní údajeosobní údaje vztahující se k vyžádané informaci. § 112 Přerušení řízení (1) Úřad rozhodnutím přeruší řízení, jestliže a) probíhá jiné řízení, které řeší otázku významnou pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona, b) účastník řízení byl Úřadem vyzván, aby ve stanovené lhůtě odstranil nedostatky žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele, žádosti o doklad nebo v rozkladu, anebo aby doplnil jiné Úřadem požadované údaje, nebo jestliže byl předvolán k pohovoru, c) účastník řízení, jehož jménem jedná více odpovědných osob, nikoli však ve shodě, byl Úřadem vyzván, aby ve stanovené lhůtě shody dosáhl, popřípadě k jednání pověřil pouze jednu odpovědnou osobu, d) nelze provést výslech svědka, jehož výpověď je důležitá pro zjištění skutečného stavu věci, e) účastník řízení o přerušení požádá z důvodu, který mu dlouhodobě brání v účasti na řízení, a to na dobu nejdéle 60 dnů, nebo f) byl ustanoven znalec pro vypracování znaleckého posudku. (2) Řízení se přerušuje dnem předání rozhodnutí o přerušení řízení držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence, dnem osobního převzetí takového rozhodnutí účastníkem řízení, doručuje-li Úřad, nebo dodáním do datové schránky účastníka řízení54). (3) Proti rozhodnutí o přerušení řízení není rozklad přípustný. (4) Úřad pokračuje v řízení, jakmile pominuly překážky, pro které bylo řízení přerušeno, případně jakmile uplynula lhůta uvedená v odstavci 1 písm. e). Účastníka řízení o tomto písemně vyrozumí. (5) Po dobu přerušení řízení lhůty podle § 117 a § 131 odst. 6 neběží. § 113 Zastavení řízení (1) Úřad rozhodnutím řízení zastaví, jestliže a) účastník řízení vzal žádost fyzické osoby, žádost podnikatele, žádost o doklad nebo rozklad (§ 125) zpět, b) účastník řízení nesplňuje podmínky stanovené v § 6 odst. 2 nebo § 81 odst. 1 písm. a), b) nebo c), c) účastník řízení ve stanovené lhůtě neodstranil nedostatky v žádosti fyzické osoby, v žádosti podnikatele, v žádosti o doklad nebo v rozkladu (§ 125), d) účastník řízení se bez omluvy, obsahující závažné důvody, nedostaví opětovně k pohovoru, e) účastník řízení nedal souhlas podle § 107 odst. 5, § 108 odst. 7 nebo § 109 odst. 2, f) účastník řízení ve stanovené lhůtě nedosáhl shody v jednání odpovědných osob, popřípadě k jednání nepověřil pouze jednu odpovědnou osobu, g) není možné zjistit úplně a přesně skutečný stav věci proto, že účastník řízení se dlouhodobě zdržuje nebo zdržoval na území cizího státu, h) účastník řízení podal nepravdivou nebo neúplnou výpověď nebo neposkytuje jinou nezbytnou součinnost a na základě daného stavu věci nelze rozhodnout, i) účastník řízení zemřel, byl prohlášen za mrtvého, byl zrušen nebo zanikl, nebo j) v řízení podle § 101 odpadl jeho důvod či předmět. (2) Zpravodajské služby a Ministerstvo vnitra rozhodnutím řízení též zastaví, odpadl-li důvod řízení podle § 140 odst. 1 písm. a) a § 141 odst. 1 z titulu nepříslušnosti těchto orgánů státu a žádost fyzické osoby nebyla vzata zpět. (3) Úřad může bezpečnostní řízení o vydání osvědčení fyzické osoby nebo dokladu zastavit na základě oznámení odpovědné osoby podle § 67 odst. 1 písm. f) nebo § 86 písm. c). (4) Ustanovení odstavce 1 písm. j) se pro zastavení řízení o rozkladu (§ 131 odst. 1), podanému proti rozhodnutí o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu, nepoužije. (5) Proti rozhodnutí o zastavení řízení podle odstavce 1 písm. a), b), e), f), g), i) a j) a odstavce 2 není rozklad přípustný. Zajištění účelu a průběhu řízení § 114 Předvolání (1) Úřad písemně předvolá osoby, jejichž osobní účast při projednávání věci je nutná. (2) V předvolání Úřad upozorní osoby uvedené v odstavci 1 na právní následky nedostavení se. § 115 Předvedení (1) Svědek, který se bez náležité omluvy nebo bez závažných důvodů na opětovné předvolání nedostaví k Úřadu a bez jehož osobní účasti nelze řízení provádět, může být předveden. (2) O předvedení svědka požádá Úřad policiipolicii, o předvedení vojáků v činné službě nebo příslušníků bezpečnostních sborů jejich nadřízeného. § 116 Pořádková pokuta (1) Úřad může uložit pořádkovou pokutu a) do 50 000 Kč tomu, kdo ztěžuje postup řízení, zejména tím, že se bez závažných důvodů nedostaví na písemnou výzvu k Úřadu, podá nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď anebo bezdůvodně odmítá svědeckou výpověď nebo předložení listiny, b) do 500 000 Kč orgánu státu, právnické nebo podnikající fyzické osobě za to, že na žádost neposkytne bezúplatně informace vyžádané Úřadem pro potřeby bezpečnostního řízení podle § 117 odst. 7. (2) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit opakovaně. Úhrn uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 100 000 Kč, jde-li o pokutu podle odstavce 1 písm. a), a částku 1 000 000 Kč, jde-li o pokutu podle odstavce 1 písm. b). (3) Pro určení výměry pokuty a její splatnosti a pro vybírání a vymáhání uložených pokut se použije § 156 odst. 3 a 7 až 9. Lhůty, počítání času a doručování § 117 (1) Úřad řízení o vydání osvědčení fyzické osoby ukončí ode dne jeho zahájení ve lhůtě a) 2 měsíců pro stupeň utajení Důvěrné, b) 6 měsíců pro stupeň utajení Tajné a c) 9 měsíců pro stupeň utajení Přísně tajné. (2) Úřad řízení o vydání osvědčení podnikatele ukončí ode dne jeho zahájení ve lhůtě a) 6 měsíců pro stupeň utajení Důvěrné, b) 8 měsíců pro stupeň utajení Tajné a c) 10 měsíců pro stupeň utajení Přísně tajné. (3) Úřad řízení o vydání dokladu ukončí ve lhůtě 75 dnů ode dne jeho zahájení. (4) Příslušná zpravodajská služba a policiepolicie postoupí Úřadu výsledky šetření provedeného podle § 107 odst. 2 věty druhé a § 107 odst. 3 ode dne doručení jeho žádosti ve lhůtě a) 4 měsíců pro stupeň utajení Tajné, b) 6 měsíců pro stupeň utajení Přísně tajné. (5) Příslušná zpravodajská služba a policiepolicie postoupí Úřadu výsledky šetření provedeného podle § 108 odst. 5 ode dne doručení jeho žádosti ve lhůtě a) 3 měsíců pro stupeň utajení Důvěrné, b) 4 měsíců pro stupeň utajení Tajné, c) 6 měsíců pro stupeň utajení Přísně tajné. (6) Příslušná zpravodajská služba a policiepolicie postoupí Úřadu výsledky šetření provedeného podle § 109 odst. 2 ode dne doručení jeho žádosti ve lhůtě 2 měsíců. (7) Orgán státu, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba je povinna ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti Úřadu podle § 107, 108 nebo 109 bezplatně vyhovět jeho žádosti o poskytnutí informace. (8) Udělí-li fyzická osoba souhlas s ověřením informací podle § 107 odst. 5 nebo § 109 odst. 2, anebo udělí-li podnikatel souhlas podle § 108 odst. 7, vztahují se na dané řízení lhůty stanovené pro stupeň utajení, k jehož úkonům byl souhlas udělen. § 118 (1) Nemůže-li zpravodajská služba nebo policiepolicie sdělit Úřadu výsledky šetření ve lhůtách podle § 117 odst. 4 až 6, oznámí tuto skutečnost Úřadu. (2) Nemůže-li orgán státu, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba informaci poskytnout ve lhůtě uvedené v § 117 odst. 7, oznámí tuto skutečnost Úřadu. (3) Nemůže-li Úřad na základě oznámení podle odstavce 1 nebo 2 rozhodnout ve lhůtách podle § 117 odst. 1 až 3, ředitel Úřadu lhůtu přiměřeně, nejvýše však dvakrát, prodlouží a účastníka řízení o tom, s uvedením důvodů, písemně vyrozumí. (4) Doba prodloužení lhůty podle odstavce 3 nesmí být jednorázově delší, než je doba stanovená pro provedení řízení příslušného stupně. § 119 Počítání času (1) Do lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůty určené podle měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li takový den v měsíci, končí lhůta posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejbližší pracovní den. (2) Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u Úřadu, anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná Úřadu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence17) nebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě. (3) V pochybnostech se považuje lhůta za zachovanou, pokud se neprokáže opak. (4) Zmešká-li účastník řízení ze závažných důvodů lhůtu, Úřad zmeškání lhůty promine, pokud o to účastník řízení požádá do 5 dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a učiní-li v téže lhůtě zmeškaný úkon. Úřad může této žádosti přiznat odkladný účinek. (5) Proti rozhodnutí o návrhu na prominutí zmeškané lhůty nelze podat rozklad. § 120 Doručování (1) Rozhodnutí a jiné písemnosti doručuje Úřad sám, dodáním do datové schránky účastníka řízení54) nebo prostřednictvím držitele poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence, kterému z poštovní smlouvy17) vyplývá povinnost doručit písemnost způsobem odpovídajícím požadavkům tohoto zákona. Doručování do zahraničí se provádí prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí. U příslušníků nebo zaměstnanců ozbrojených sil a bezpečnostních sborů se doručování do zahraničí může provádět prostřednictvím příslušného bezpečnostního ředitele. Všechny písemnosti se doručují do vlastních rukou. Má-li účastník řízení zástupce, doručují se písemnosti pouze zástupci; v případě osobních úkonů se písemnosti doručují také účastníku řízení. Doručování zastoupenému nemá účinky pro běh lhůt. V případě zastavení řízení podle § 113 odst. 1 písm. i) se rozhodnutí nedoručuje. (2) Odepře-li adresát písemnost převzít, držitel poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence tuto skutečnost vyznačí na doručence spolu s datem a písemnost Úřadu vrátí. Písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy bylo její převzetí adresátem odepřeno; doručuje-li Úřad, odepření převzetí písemnosti na ni vyznačí obdobně. (3) Nebyl-li adresát v místě doručení zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručovatel uloží zásilku u Úřadu nebo v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence. Zásilka se uloží po dobu 10 dnů. Adresát se vyzve vložením oznámení do domovní schránky nebo jiným vhodným způsobem, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. (4) Neprokáže-li adresát opak, má se za to, že se v místě doručení zdržoval. (5) Místem doručení u fyzické osoby je adresa pobytu na území České republiky určená touto osobou. Pobývá-li fyzická osoba dlouhodobě v zahraničí ve státním zájmu, může být místem doručení i adresa pobytu v zahraničí. (6) Je-li písemnost doručována adresátu do zahraničí, lhůty podle tohoto zákona v době doručování neběží. (7) Fyzické osobě lze písemnost doručit, kdekoli bude zastižena. Odepře-li fyzická osoba písemnost převzít, postupuje se podle odstavce 2 obdobně. (8) Právnické osobě se písemnost doručuje na adresu jejího sídla a podnikající fyzické osobě se písemnost doručuje na adresu jejího místa podnikání. Za právnickou osobu je oprávněna písemnost převzít odpovědná osoba nebo pověřený zaměstnanec přijímající písemnosti. (9) Osobám neznámého pobytu nebo sídla a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, se může doručovat veřejnou vyhláškou. Doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, vyvěsí na úřední desce Úřadu a na písemnost se vyznačí den vyvěšení. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou, byla-li v této lhůtě splněna i povinnost zveřejnění podle odstavce 10. (10) Úřad zřizuje úřední desku, která musí být nepřetržitě veřejně přístupná. Obsah úřední desky se zveřejňuje i na internetových stránkách Úřadu. Rozhodnutí § 121 (1) Pokud Úřad žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele nebo žádosti o doklad vyhoví, nevydává písemné rozhodnutí. V těchto případech Úřad vydá osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo doklad a doručí jej účastníku řízení; kopie založí do bezpečnostního svazku (§ 124). (2) Pokud Úřad žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele nebo žádosti o doklad nevyhoví, vydá rozhodnutí o nevydání osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu a doručí jej účastníku řízení; kopii založí do bezpečnostního svazku. (3) Pokud Úřad zruší platnost osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu, vydá o tom rozhodnutí a doručí jej účastníku řízení; kopii založí do bezpečnostního svazku. (4) V případě řízení provedeného na základě žádosti příslušného orgánu Evropské unie nebo mezinárodní organizace, jejímž je Česká republika členem podle § 93 odst. 1 písm. b), zašle Úřad tomuto orgánu oznámení o výsledku řízení. § 122 Náležitosti rozhodnutí (1) Rozhodnutí se vydává v písemné podobě a obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníka řízení. Vykonatelnost rozhodnutí doručeného účastníku řízení, který je fyzickou osobou, oznámí Úřad neprodleně odpovědné osobě tohoto účastníka. V případě zrušení platnosti dokladu, který byl vydán k obchodování s vojenským materiálem podle zvláštního právního předpisu32), oznámí Úřad nabytí právní moci rozhodnutí Ministerstvu průmyslu a obchodu. (2) Ve výrokové části se uvede řešení otázky, která je předmětem rozhodování, a ustanovení tohoto zákona, podle nichž bylo rozhodnuto. Součástí výrokové části je i označení účastníka řízení, které umožňuje jeho identifikaci. Je-li účastníkem řízení fyzická osoba, označuje se jménem, příjmením a rodným číslem. Je-li účastníkem řízení podnikající právnická osoba, označuje se firmou nebo názvem, identifikačním číslem a sídlem. Výroková část může obsahovat i určení lhůty ke splnění ukládané povinnosti. (3) V odůvodnění se uvedou důvody vydání rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se Úřad řídil při jejich hodnocení a při použití právních předpisů. Jsou-li některé z důvodů vydání rozhodnutí utajovanými informacemiutajovanými informacemi, uvede se v odůvodnění pouze odkaz na podklady pro vydání rozhodnutí a jejich stupeň utajení. Úvahy, kterými se Úřad řídil při jejich hodnocení, a důvody vydání rozhodnutí se uvedou pouze v rozsahu, ve kterém nejsou utajovanými informacemiutajovanými informacemi. (4) V poučení se uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat rozklad, v jaké lhůtě, od kterého dne se tato lhůta počítá, kdo rozhoduje o rozkladu, ke komu se podává, a skutečnost, že rozklad nemá odkladný účinek. (5) Rozhodnutí musí dále obsahovat označení Úřadu, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci a podpis zaměstnance Úřadu, který rozhodnutí vydal. (6) Opravu zřejmých nesprávností v písemném vyhotovení rozhodnutí provede Úřad kdykoliv i bez návrhu a vyrozumí o tom účastníka řízení. Týká-li se oprava výrokové části rozhodnutí, vydá o tom Úřad opravné rozhodnutí. Proti opravnému rozhodnutí lze podat rozklad. § 123 Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí (1) Rozhodnutí je v právní moci, bylo-li doručeno a nelze-li proti němu podat rozklad. (2) Na žádost účastníka řízení Úřad na rozhodnutí vyznačí, kdy rozhodnutí nabylo právní moci. (3) Rozhodnutí je vykonatelné, jestliže je v právní moci nebo jestliže bylo doručeno a rozklad proti němu nemá odkladný účinek. § 124 Bezpečnostní svazek (1) Bezpečnostní svazek obsahuje materiály vztahující se k řízení a hlášení změn; člení se na utajovanou a neutajovanou část. (2) Bezpečnostní svazek zakládá, vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje Úřad; vyřazuje se po uplynutí 15 let od data posledního pravomocného rozhodnutí v řízení. (3) Údaje uvedené v bezpečnostním svazku je možné využívat pouze pro potřeby plnění úkolů podle tohoto zákona. (4) Zaměstnanci Úřadu, kteří provádějí řízení, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích uvedených v bezpečnostním svazku, se kterými se seznámili při provádění tohoto řízení nebo v souvislosti s ním, a to i po skončení pracovněprávního vztahu. (5) Na žádost orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení může ředitel Úřadu zprostit v potřebném rozsahu mlčenlivosti osoby uvedené v odstavci 4. Hlava III Rozklad a soudní přezkum Základní ustanovení, lhůty pro podání rozkladu a jeho náležitosti § 125 Proti rozhodnutí Úřadu vydanému v řízení má účastník řízení právo podat rozklad, pokud se tohoto práva po doručení rozhodnutí písemně nevzdal nebo pokud tento zákon nestanoví jinak. § 126 (1) Rozklad se podává u Úřadu do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. (2) V případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení lze rozklad podat do 3 měsíců ode dne doručení rozhodnutí. (3) Úřad promine ze závažných důvodů zmeškání lhůty k podání rozkladu, pokud o to požádá účastník řízení do 15 dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a zároveň rozklad podá. (4) Podání rozkladu proti rozhodnutí o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu nemá odkladný účinek. (5) Jestliže účastník řízení vzal podaný rozklad písemně po uplynutí lhůty podle odstavce 1 zpět, nemůže jej podat znovu. § 127 (1) Rozklad podaný fyzickou osobou musí obsahovat její jméno, příjmení, rodné číslo a adresu místa trvalého pobytu nebo adresu pro účely doručování, musí být datován a podepsán. (2) Rozklad podaný podnikající právnickou osobou musí obsahovat její označení firmou nebo názvem a identifikačním číslem a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Rozklad musí být datován a podepsán osobou nebo osobami, které jsou oprávněny za podnikatele jednat. (3) V rozkladu musí být dále uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, čeho se účastník řízení domáhá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo jiná nesprávnost napadeného rozhodnutí. Rozklad nelze podat pouze proti odůvodnění rozhodnutí. (4) Pokud rozklad nemá předepsané náležitosti, vyzve Úřad písemně toho, kdo rozklad podal, k odstranění nedostatků. Ve výzvě stanoví lhůtu pro odstranění nedostatků, která nesmí být delší než 15 dnů, a upozorní jej na právní důsledky neodstranění těchto nedostatků [§ 113 odst. 1 písm. c)]. Postup Úřadu před rozhodnutím ředitele Úřadu § 128 (1) Úřad rozhodnutím rozklad zamítne, aniž jeho rozhodnutí podepisuje ředitel Úřadu, pokud a) jej podle tohoto zákona nelze podat, nebo b) byl podán po uplynutí lhůty podle § 126 odst. 1, nebylo-li její zmeškání podle § 126 odst. 3 prominuto. (2) Proti rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 lze podat rozklad. § 129 (1) Úřad může o rozkladu rozhodnout sám, aniž jeho rozhodnutí podepisuje ředitel Úřadu, pokud rozkladu vyhoví v plném rozsahu; vyhoví-li Úřad rozkladu, napadené rozhodnutí zruší. (2) Proti rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 lze podat rozklad. (3) Nerozhodne-li Úřad o rozkladu podle odstavce 1 nebo podle § 128, předloží jej se svým stanoviskem a s veškerým spisovým materiálem do 15 dnů od doručení rozkladu řediteli Úřadu. Rozhodnutí ředitele Úřadu v řízení o rozkladu § 130 (1) O rozkladu rozhoduje, nejde-li o postup podle § 128 odst. 1 nebo § 129 odst. 1, ředitel Úřadu na základě návrhu rozkladové komise. (2) Členy rozkladové komise jmenuje a odvolává ředitel Úřadu. Rozkladová komise má nejméně pět členů. Více než polovina členů komise musí mít ukončené právnické vysokoškolské vzdělání. Člen rozkladové komise musí být držitelem platného osvědčení fyzické osoby a státním občanem České republiky. Rozkladová komise je ustavena vždy na dobu 5 let; předsedou rozkladové komise je vždy jeden z členů této komise po dobu jednoho kalendářního roku. Rozkladová komise může jednat, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů; usnesení se přijímá nadpoloviční většinou jejích přítomných členů. (3) Většinu členů rozkladové komise tvoří zaměstnanci státu zařazení v jiných orgánech státu než v Úřadu; to neplatí pro složení rozkladové komise v řízení podle § 140 odst. 1 písm. a). (4) Členství v rozkladové komisi končí a) uplynutím funkčního období této komise, b) odvoláním z funkce, c) vzdáním se funkce, d) úmrtím nebo prohlášením osoby za mrtvou. (5) Za činnost v rozkladové komisi nepřísluší jejímu členovi odměna. Úřad může členům rozkladové komise poskytovat náhradu cestovních výdajů podle zákona upravujícího cestovní náhrady40). § 131 (1) Řízení o rozkladu ředitel Úřadu zastaví, je-li dán důvod podle § 113, a napadené rozhodnutí zruší, stalo-li se zastavením řízení bezpředmětným; jinak napadené rozhodnutí potvrdí. (2) Napadené rozhodnutí ředitel Úřadu zruší, pokud vyhoví v plném rozsahu rozkladu podanému proti rozhodnutí o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu. (3) Napadené rozhodnutí ředitel Úřadu zruší a věc vrátí k novému projednání a rozhodnutí, pokud a) byl napadený výrok vydán v rozporu s právními předpisy, nebo je jinak nesprávný, nebo b) je zjištěno, že po vydání rozhodnutí nastaly skutečnosti, které mají vliv na rozhodnutí. (4) Rozklad ředitel Úřadu zamítne a rozhodnutí potvrdí, pokud neshledá důvod pro postup podle odstavců 1 až 3. (5) Ředitel Úřadu v odůvodnění rozhodnutí o rozkladu podle odstavce 3 vysloví též právní názor, kterým je při novém projednání věci Úřad vázán, pokud se tento právní názor vlivem změny právního stavu nebo skutkových okolností nestane bezpředmětným. V novém řízení může Úřad využít podkladů původního rozhodnutí, včetně podkladů rozhodnutí o rozkladu, nevylučuje-li to důvod nového řízení. Proti rozhodnutí vydanému v novém řízení lze podat rozklad, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. (6) Ředitel Úřadu o rozkladu rozhodne do 3 měsíců ode dne doručení rozkladu. § 132 Dnem právní moci rozhodnutí o rozkladu podle § 129 odst. 1 anebo § 131 odst. 2 nebo 3 se platnost osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu, která v důsledku napadeného rozhodnutí zanikla, obnoví. Současně s rozhodnutím o rozkladu se účastníkovi řízení zašle zpět jeho osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo doklad, odevzdané podle § 66 odst. 1 písm. b), § 68 písm. a) nebo § 87 odst. 1 písm. a); doba platnosti osvědčení nebo dokladu zůstává zachována. Hlava IV Soudní přezkum a závěrečné ustanovení § 133 (1) Proti rozhodnutí ředitele Úřadu o rozkladu lze podat žalobu podle zvláštního právního předpisu42) ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Jde-li o rozhodnutí ředitele Úřadu podle § 131 odst. 1, lze žalobu podat jen v případě, že je podle § 113 odst. 5 proti důvodu zastavení řízení přípustný rozklad. (2) Dokazování se v soudním řízení provádí tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacíchutajovaných informacích obsažených ve výsledcích šetření nebo v údajích z evidencí zpravodajských služeb nebo policiepolicie. K těmto okolnostem lze provést důkaz výslechem jen tehdy, byl-li ten, kdo povinnost mlčenlivosti má, této povinnosti příslušným orgánem zproštěn; zprostit mlčenlivosti nelze pouze v případě, kdy by mohlo dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti zpravodajských služeb nebo policiepolicie; přiměřeně se postupuje i v případech, kdy se důkaz provádí jinak než výslechem. (3) Úřad označí okolnosti uvedené v odstavci 2, o kterých tvrdí, že ve vztahu k nim nelze zprostit mlčenlivosti, a předseda senátu rozhodne, že části spisu, k nimž se tyto okolnosti váží, budou odděleny, jestliže činnost zpravodajských služeb nebo policiepolicie může být ohrožena nebo vážně narušena; do oddělených částí spisu účastník řízení, jeho zástupce a osoby zúčastněné na řízení nahlížet nemohou. V ostatním nejsou ustanovení zvláštního právního předpisu42) o dokazování, označování částí spisu a nahlížení do něj dotčena. § 134 Není-li v § 125 až 132 stanoveno jinak, použijí se pro řízení o rozkladu obdobně příslušná ustanovení § 89 až 124. Hlava V Zmocňovací ustanovení § 135 Prováděcí právní předpis stanoví a) vzor poučení podle § 58 odst. 5, b) vzory a způsob podání žádostí podle § 93 odst. 1 písm. a), c) rozsah a formu písemností podle § 94 odst. 2 písm. b), d) rozsah údajů dotazníku fyzické osoby v případě žádosti podle § 94 odst. 5, dotazníku v případě žádosti podle § 99 odst. 5, rozsah údajů dotazníku podnikatele v případě žádosti podle § 96 odst. 5, e) vzor prohlášení k osobnostní způsobilosti, f) vzor dotazníku fyzické osoby podle § 95, g) rozsah a formu písemností podle § 96 odst. 2 písm. c) a jejich náležitosti a vzor dotazníku podnikatele podle § 97, h) rozsah a formu písemností podle § 99 odst. 2 písm. c) a vzor dotazníku podle § 100, i) rozsah písemného zdůvodnění podle § 94 odst. 1, § 96 odst. 1 a § 99 odst. 1, j) omezení rozsahu hlášení změn údajů, jakož i způsob a formu jejich doložení, podle § 66 odst. 1 písm. d), § 68 písm. c) a d), § 87 odst. 1 písm. c) a § 103 odst. 2, k) vzor zproštění mlčenlivosti podle § 94 odst. 2 písm. g), § 96 odst. 2 písm. d) a § 99 odst. 2 písm. d). ČÁST PÁTÁ VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY § 136 (1) Státní správu v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti vykonává Úřad, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) V čele Úřadu je ředitel, kterého jmenuje po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věcech bezpečnosti vláda, která ho též odvolává. (3) Ředitel Úřadu je odpovědný předsedovi vlády nebo pověřenému členovi vlády. § 137 Úřad Úřad jako ústřední správní úřad a) rozhoduje o žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele a žádosti o doklad a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele a dokladu, s výjimkou případů stanovených tímto zákonem [§ 140 odst. 1 písm. a) a § 141 odst. 1], a vydává osvědčení fyzické osoby podle § 56a, b) vykonává státní dozor v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti (§ 143) a metodickou činnost, s výjimkou případů stanovených tímto zákonem (§ 143 odst. 5), c) zajišťuje zkoušky zvláštní odborné způsobilosti a vydává osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti, d) plní úkoly v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací v souladu se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, Organizaci Severoatlantické smlouvy a z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, e) vede ústřední registr a schvaluje zřízení registrů v orgánech státu a u podnikatelů, f) ve stanovených případech povoluje poskytování utajovaných informacíutajovaných informací v mezinárodním styku, g) ke kurýrní přepravě utajovaných informacíutajovaných informací stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné poskytovaných v rámci mezinárodního styku, s výjimkou utajované informaceutajované informace poskytované podle § 78 odst. 1, vydává na základě písemné žádosti odpovědné osoby nebo bezpečnostního ředitele kurýrní listy a v odůvodněných případech zajišťuje jejich přepravu, h) zajišťuje činnost Národního střediska komunikační bezpečnosti, Národního střediska pro distribuci kryptografického materiálu, Národního střediska pro měření kompromitujícího vyzařování a Národního střediska pro bezpečnost informačních systémů, které jsou jeho součástí, i) provádí certifikace technického prostředku, informačního systému, kryptografického prostředku, kryptografického pracoviště a stínicí komory a schvaluje projekt bezpečnosti komunikačního systému, j) zajišťuje výzkum, vývoj a výrobu národních kryptografických prostředků, k) vyvíjí a schvaluje národní šifrové algoritmy a vytváří národní politiku kryptografické ochrany, l) zjišťuje kompromitující vyzařování tam, kde se vyskytují nebo budou vyskytovat utajované informaceutajované informace, m) zjišťuje v součinnosti se zpravodajskými službami a policiípolicií, zda v jednací oblasti nedochází nedovoleným použitím technických prostředků určených k získávání informací k ohrožení nebo únikům utajovaných informacíutajovaných informací, n) vydává bezpečnostní standardy, o) ukládá sankce za nedodržení povinností stanovených tímto zákonem, p) rozhoduje v dalších věcech a plní další úkoly na úseku ochrany utajovaných informacíutajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti stanovené tímto zákonem a q) vydává Věstník Úřadu, který zveřejňuje na svých internetových stránkách. § 138 (1) Úřad je při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněn a) zpracovávat osobní údajeosobní údaje v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle tohoto zákona, b) vést evidenci porušení ochrany utajovaných informacíutajovaných informací, evidenci bezpečnostních ředitelů, evidenci fyzických osob a podnikatelů, kteří mají přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím, s výjimkou příslušníků a zaměstnanců zařazených do zpravodajských služeb a vybraných policistů, evidenci fyzických osob, které jsou držiteli dokladu, evidenci pracovníků kryptografické ochrany, kurýrů kryptografického materiálu a evidenci fyzických osob, které jsou držiteli osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti, c) vést certifikační spis informačního systému, kryptografického prostředku, kryptografického pracoviště a stínicí komory, vést seznam kontrolovaných kryptografických položek a vést dokumentaci pro provádění činností podle § 45, d) požadovat bezplatně poskytnutí informace u orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a tyto informace využívat a evidovat, e) pro účely řízení požadovat od policiepolicie a zpravodajských služeb informace získané postupy podle zvláštního právního předpisu43), f) vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů11); žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup, g) nahlížet do trestních spisů, pořizovat si z nich výpisy a kopie, h) poskytovat v nezbytném rozsahu orgánu státu, právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě potřebné osobní údajeosobní údaje vztahující se k vyžádané informaci, i) uzavírat smlouvu s orgánem státu nebo podnikatelem k provádění dílčích úloh při certifikaci technických prostředků, informačních systémů, kryptografických prostředků, kryptografického pracoviště, stínicích komor, k provádění školení zvláštní odborné způsobilosti pracovníků kryptografické ochrany a zjišťování možnosti výskytu kompromitujícího vyzařování tam, kde se utajované informaceutajované informace budou vyskytovat, a provádět výrobu kryptografických prostředků, j) uchovávat ve svých informačních systémech údaje získané v rámci plnění úkolů podle tohoto zákona, k) při provádění bezpečnostního řízení spolupracovat s úřadem cizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informacíutajovaných informací, zejména vyžadovat informace k účastníku řízení, l) vyjadřovat se k oznámení podle § 69 odst. 1 písm. r) ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho doručení a poskytovat přehled těchto oznámení a vyjádření k nim Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a m) pro rozhodování Úřadu pro zahraniční styky a informace a Vojenského zpravodajství podle § 140 odst. 1, na základě jejich písemné žádosti, provádět úkony podle § 107 odst. 1. (2) Úřad poskytuje zpravodajským službám a Ministerstvu vnitra jedenkrát měsíčně seznam a) vydaných osvědčení fyzických osob, osvědčení podnikatelů a dokladů, b) osob, u kterých rozhodl o nevydání veřejné listinyveřejné listiny uvedené v písmeni a), nebo kterým byla platnost této listiny zrušena, c) podnikatelů, k nimž obdržel podle § 15a odst. 2 nebo 3 prohlášení podnikatele. § 138a (1) Úřadu jsou poskytovány pro výkon působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel referenční údaje, kterými jsou a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (2) Úřadu jsou poskytovány pro výkon působnosti podle tohoto zákona z agendového informačního systému evidence obyvatel o státních občanech České republiky údaje, kterými jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné příjmení, b) pohlaví, c) rodné číslo, pokud není přiděleno, datum narození, d) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, e) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, f) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě jména, příjmení, a rodné číslo opatrovníka; nebylo-li opatrovníkovi rodné číslo přiděleno, datum, místo a okres narození; je-li opatrovníkem ustanoven orgán místní správy, název a adresa sídla, g) jméno, popřípadě jména, příjmení, a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte právnická osoba, název a adresa sídla, h) rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k uzavření manželství mimo území České republiky, místo a stát, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, i) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z registrovaných partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z registrovaných partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství, j) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, a rodné číslo manžela nebo registrovaného partnera; je-li manželem nebo registrovaným partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, manžela nebo registrovaného partnera a datum jeho narození, k) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození, l) o osvojeném dítěti údaje v rozsahu 1. stupeň osvojení, 2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, 3. původní a nové rodné číslo dítěte, 4. datum, místo a okres narození, 5. rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele, 6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, jejich jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, 7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte, m) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, n) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (3) Úřadu jsou poskytovány pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců o cizincích údaje, kterými jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) druh a adresa místa pobytu, h) číslo a platnost oprávnění k pobytu, i) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, j) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, k) správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky, l) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, m) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z registrovaných partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z registrovaných partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství, n) jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera, a jeho rodné číslo; je-li manžel nebo registrovaný partner cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, o) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je cizincem podle jiného právního předpisu, a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, p) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou cizinci podle jiného právního předpisu, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, q) o osvojeném dítěti, pokud je cizincem podle jiného právního předpisu, 1. stupeň osvojení, 2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, 3. původní a nové rodné číslo dítěte, 4. datum a okres narození, 5. rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele, 6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, údaje o jejich jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození; tyto údaje se neposkytují, pokud se jedná o dítě narozené ženě s trvalým pobytem v České republice, která porodila dítě a písemně požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem, 7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte, r) vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky, s) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, t) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil, u) jméno, popřípadě jména, příjmení 1. zletilého nezaopatřeného dítěte cizince s povolením k pobytu na území České republiky, 2. nezletilého cizince, který byl cizinci s povolením k pobytu na území České republiky nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s povolením k pobytu na území České republiky nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec s povolením k pobytu na území České republiky, 3. osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s povolením k pobytu na území České republiky, 4. cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie, 5. rodiče nezletilého cizince, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu, a jeho rodné číslo; jde-li o cizince, kteří nemají přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (4) Úřadu jsou poskytovány pro výkon působnosti podle tohoto zákona z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v agendovém informačním systému evidence obyvatel, údaje, kterými jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, b) rodné číslo, c) v případě změny rodného čísla původní rodné číslo, d) den, měsíc a rok narození, e) místo a okres narození; u fyzické osoby narozené v cizině stát, na jehož území se narodila. (5) K údajům podle odstavců 2 až 4 vedených v agendových informačních systémech jsou Úřadu poskytovány i jejich předchozí změny. (6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. § 139 (1) Úřad zpracovává návrh seznamu utajovaných informacíutajovaných informací. Seznam utajovaných informacíutajovaných informací vydá vláda svým nařízením. (2) Seznam utajovaných informacíutajovaných informací klasifikuje jednotlivou utajovanou informaciutajovanou informaci do jednoho či více stupňů utajení podle § 4. § 140 Zpravodajské služby (1) Zpravodajské služby a) rozhodují o žádosti fyzické osoby v případě svých příslušníků, zaměstnanců a uchazečů o přijetí do služebního nebo pracovního poměru, s výjimkou uchazečů o přijetí do služebního nebo pracovního poměru, kteří jsou držiteli osvědčení fyzické osoby alespoň pro požadovaný stupeň utajení, a o zrušení platnosti osvědčení této fyzické osoby a vydávají osvědčení fyzické osoby podle § 56a, b) na základě písemné žádosti Úřadu v rámci své působnosti provádějí úkony v řízení podle tohoto zákona. (2) Zpravodajské služby mají při rozhodování podle odstavce 1 postavení Úřadu a odpovědná osoba zpravodajské služby postavení ředitele Úřadu. Příslušnost k úkonům se řídí podle § 5 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. (3) Zpravodajské služby jsou při plnění úkolů podle tohoto zákona povinny oznámit neprodleně Úřadu, zjistí-li okolnosti nasvědčující tomu, že držitel osvědčení fyzické osoby, držitel osvědčení podnikatele nebo dokladu přestal splňovat podmínky pro jejich vydání, neohrozí-li to zájem sledovaný zpravodajskou službou. (4) Zpravodajské služby jsou při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněny a) používat prostředky k získávání informací podle zvláštních právních předpisů44), b) využívat údaje ze svých evidencí a údaje z evidencí poskytnutých Úřadem, c) požadovat a využívat údaje z evidencí a materiálů vzniklých z činnosti bezpečnostních a vojenských orgánů československého státu, d) zpracovávat osobní údajeosobní údaje, e) vést evidence, f) požadovat bezúplatně informace u orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a využívat je, g) vyžadovat opis a výpis z evidence Rejstříku trestů11); žádost o vydání opisu nebo výpisu z evidence Rejstříku trestů a opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v listinné podobě, popřípadě elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup, h) uchovávat v informačních systémech údaje získané v rámci plnění úkolů podle tohoto zákona, i) provádět opatření k evidenční ochraně osobních údajůosobních údajů fyzické osoby a j) využívat údaje z evidence osob, kterým byl umožněn přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím podle § 58 odst. 4. (5) Orgán veřejné správy, který je správcem informačního systému, v němž jsou zpracovávány příslušné osobní údajeosobní údaje, je povinen poskytnout zpravodajským službám součinnost potřebnou k provedení opatření podle odstavce 4 písm. i). (6) Ředitel zpravodajské služby vydává souhlas podle § 59 odst. 3. § 141 Ministerstvo vnitra a policie (1) Ministerstvo vnitra rozhoduje o žádosti fyzické osoby v případě příslušníků policiepolicie vybraných v zájmu plnění závažných úkolů policiepolicie ministrem vnitra, s výjimkou příslušníků policiepolicie, kteří jsou držiteli osvědčení fyzické osoby alespoň pro požadovaný stupeň utajení, a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby u těchto příslušníků policiepolicie a vydává osvědčení fyzické osoby podle § 56a. (2) Ministerstvo vnitra má při rozhodování podle odstavce 1 postavení Úřadu a ministr vnitra postavení ředitele Úřadu. (3) Ministerstvo vnitra je při plnění úkolů podle tohoto zákona dále povinno a) oznámit neprodleně Úřadu, pokud zjistí okolnosti nasvědčující tomu, že držitel osvědčení fyzické osoby, držitel osvědčení podnikatele nebo dokladu přestal splňovat podmínky pro jejich vydání, a b) provádět na žádost Úřadu opatření k evidenční ochraně osobních údajůosobních údajů držitele osvědčení fyzické osoby nebo jeho manželky, dítěte a rodičů. (4) Při plnění úkolů podle odstavců 1 až 3 je Ministerstvo vnitra oprávněno a) využívat údaje ze svých evidencí a údaje poskytnuté Úřadem z jeho evidencí, b) zpracovávat osobní údajeosobní údaje, c) vést evidence, d) požadovat bezúplatně informace u orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a využívat je, e) vyžadovat stanovisko policiepolicie k bezpečnostní spolehlivosti vybraného příslušníka policiepolicie, f) vyžadovat opis a výpis z evidence Rejstříku trestů11); žádost o vydání opisu nebo výpisu z evidence Rejstříku trestů a opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v listinné podobě, popřípadě elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) PoliciePolicie se podílí v rámci své působnosti podle zvláštního právního předpisu30) na plnění úkolů Ministerstva vnitra podle odstavce 1; na základě písemné žádosti Úřadu v rámci své působnosti provádí též úkony v řízení. (6) PoliciePolicie je při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněna využívat údaje z evidence osob, kterým byl umožněn přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím podle § 58 odst. 4. (7) Orgán veřejné správy, který je správcem informačního systému, v němž jsou zpracovávány příslušné osobní údajeosobní údaje, je povinen poskytnout Ministerstvu vnitra součinnost potřebnou k provedení opatření podle odstavce 3 písm. b). (8) Ministr vnitra vydává souhlas podle § 59 odst. 3. § 142 (1) Byla-li Úřadu, policiipolicii nebo zastupitelskému úřadu České republiky odevzdána nalezená písemnost podle § 65 odst. 1 nebo doklad podle § 87 odst. 2, sepíše tento orgán záznam o odevzdání, v němž nalezenou písemnost nebo doklad označí, a uvede jméno, příjmení, rodné číslo a místo trvalého pobytu osoby, která nalezenou písemnost nebo doklad odevzdala, a podrobně okolnosti, za kterých je tato osoba získala. PoliciePolicie nebo zastupitelský úřad České republiky spolu se záznamem předá nalezenou písemnost nebo doklad Úřadu. Úřad doručí utajovanou informaciutajovanou informaci jejímu původci a osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele, doklad, osvědčení fyzické osoby pro cizí moc nebo osvědčení podnikatele pro cizí moc doručí tomu, na koho jsou vydány. (2) Pro účely předání utajované informaceutajované informace podle odstavce 1 se příslušník policiepolicie nebo zaměstnanec pracující na zastupitelském úřadu České republiky považuje za oprávněného k přístupu k utajované informaciutajované informaci v rozsahu nezbytně nutném pro sepsání záznamu a jejímu doručení Úřadu. ČÁST ŠESTÁ STÁTNÍ DOZOR § 143 (1) Státním dozorem v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti je dozor nad tím, jak orgány státu, právnické osoby, podnikající fyzické osoby a fyzické osoby (dále jen „kontrolované osoby“) dodržují právní předpisy v této oblasti. (2) Při výkonu státního dozoru se postupuje přiměřeně podle zákona upravujícího státní kontrolu45), nestanoví-li tento zákon jinak. (3) Zaměstnanci Úřadu mají při výkonu státního dozoru (dále jen „kontrolní pracovníci“) přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím v rozsahu prováděné kontroly, prokáží-li se platným osvědčením fyzické osoby pro příslušný stupeň utajení. (4) Úřad cizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informacíutajovaných informací, je oprávněn účastnit se státního dozoru v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací, které jsou jím poskytnuty České republice, vyplývá-li to ze závazku členství České republiky v Evropské unii, nebo stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. (5) Státnímu dozoru podle tohoto zákona nepodléhá činnost zpravodajských služeb a činnost Ministerstva vnitra v případech podle § 141. § 144 Opatření k nápravě (1) Kromě oprávnění podle zákona upravujícího státní kontrolu45) jsou kontrolní pracovníci při zjištění porušení právních předpisů v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti u kontrolované osoby oprávněni přijmout neodkladná opatření k zajištění ochrany utajovaných informacíutajovaných informací, včetně odejmutí utajované informaceutajované informace, opatření ke zrušení nebo změně stupně utajení utajované informaceutajované informace nebo k označení utajované informaceutajované informace stupněm utajení. O odejmutí vydají kontrolované osobě potvrzení. Rovněž jsou oprávněni požadovat, aby ve stanovené lhůtě byly odstraněny zjištěné nedostatky. (2) Náklady spojené s provedením opatření podle odstavce 1 hradí kontrolovaná osoba. (3) Každý je povinen vyhovět pokynům kontrolního pracovníka při provádění neodkladných opatření podle odstavce 1. (4) Za nesplnění povinnosti podle odstavce 3 může Úřad uložit pořádkovou pokutu do 100 000 Kč. Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně. Úhrn uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 400 000 Kč. Pro určení výměry pokuty a její splatnosti a pro vybírání a vymáhání uložených pokut se použije § 156 odst. 3 a 7 až 9. ČÁST SEDMÁ KONTROLA ČINNOSTI ÚŘADU § 145 (1) Kontrolu činnosti Úřadu vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen „kontrolní orgán“). (2) Kontrolní orgán se skládá ze 7 členů. Členem kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny. (3) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahuje se na jednání kontrolního orgánu a na práva a povinnosti jeho členů přiměřeně zvláštní právní předpis46). (4) Členové kontrolního orgánu mohou vstupovat v doprovodu ředitele Úřadu nebo jím pověřeného zaměstnance do objektů Úřadu. (5) Ředitel Úřadu předkládá kontrolnímu orgánu a) zprávu o činnosti Úřadu, b) zprávu o jednotlivých řízeních o žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele a žádosti o doklad a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu [§ 137 písm. a)], c) návrh rozpočtu Úřadu, d) podklady potřebné ke kontrole plnění rozpočtu Úřadu, e) vnitřní předpisy Úřadu. (6) Kontrolní orgán není oprávněn zasahovat do personálních pravomocí vedoucích pracovníků Úřadu a nahrazovat jejich řídicí činnost. § 146 (1) Má-li kontrolní orgán za to, že činnost Úřadu nezákonně omezuje nebo poškozuje práva a svobody občanů nebo že rozhodovací činnost Úřadu v rámci bezpečnostního řízení je stižena vadami, je oprávněn požadovat od ředitele Úřadu potřebné vysvětlení. (2) Každé porušení zákona zaměstnancem Úřadu při plnění povinností podle tohoto zákona, které kontrolní orgán zjistí při své činnosti, je povinen oznámit řediteli Úřadu a předsedovi vlády. § 147 Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům kontrolního orgánu podle zákona se nevztahuje na případy, kdy kontrolní orgán podává oznámení podle § 146 odst. 2. ČÁST OSMÁ SPRÁVNÍ DELIKTY § 148 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) jako účastník bezpečnostního řízení neoznámí změnu údaje uvedeného v žádosti fyzické osoby podle § 103 odst. 2 nebo údaje uvedeného v žádosti o doklad podle § 103 odst. 2, b) neodevzdá nalezenou písemnost podle § 65 odst. 1 nebo nalezený doklad podle § 87 odst. 2, c) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost o utajované informaciutajované informaci, d) umožní přístup k utajované informaciutajované informaci neoprávněné osobě, e) vykonává v rozporu s § 71 odst. 5 funkci bezpečnostního ředitele u více orgánů státu nebo podnikatelů, f) provádí kryptografickou ochranu, aniž je pracovníkem kryptografické ochrany splňujícím požadavky stanovené v § 38 odst. 2, g) provádí provozní obsluhu kryptografického prostředku, aniž splňuje požadavky stanovené v § 40 odst. 2, h) přepravuje kryptografický materiál, aniž je kurýrem kryptografického materiálu splňujícím požadavky stanovené v § 42 odst. 1, i) zajistí si přístup k utajované informaciutajované informaci, aniž splňuje podmínky podle § 6 odst. 1 nebo § 11 odst. 1, nebo j) vyveze z území České republiky certifikovaný kryptografický prostředek bez povolení Úřadu. (2) Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a), b) 100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo e), c) 500 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. f), g) nebo h), d) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. i), e) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. c), d) nebo j). § 149 (1) Fyzická osoba, která má přístup k utajované informaciutajované informaci, se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) neeviduje nebo nezaznamenává utajovanou informaciutajovanou informaci v administrativních pomůckách podle § 21 odst. 5, b) vyhotoví opis, kopii nebo překlad utajované informaceutajované informace bez souhlasu uvedeného v § 21 odst. 6, c) předá utajovanou informaciutajovanou informaci v rozporu s § 21 odst. 8, d) zapůjčí, přepraví nebo přenese utajovanou informaciutajovanou informaci v rozporu s § 21 odst. 7 nebo 9, e) zruší nebo změní stupeň utajení bez souhlasu původce nebo poskytující cizí moci, f) nesplní požadavky na zpracovávání nebo ukládání utajované informaceutajované informace podle § 24 odst. 5 nebo 6, g) nakládá s utajovanou informacíutajovanou informací v informačním systému, který není certifikován Úřadem nebo není certifikován pro příslušný stupeň utajení nebo není písemně schválen do provozu odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou, h) nakládá s utajovanou informacíutajovanou informací v komunikačním systému, jehož bezpečnostní projekt není schválen Úřadem nebo není schválen pro stupeň utajení odeslané utajované informaceutajované informace, i) zpracovává utajovanou informaciutajovanou informaci v rozporu s bezpečnostní provozní směrnicí vydanou podle § 36 odst. 2, j) neeviduje kryptografický materiál v administrativních pomůckách kryptografické ochrany, nebo k) manipuluje s kryptografickým materiálem v rozporu s § 41 odst. 2 nebo 3. (2) Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), f), g) nebo h), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. i), j) nebo k). § 150 (1) Fyzická osoba, která je držitelem osvědčení fyzické osoby, se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) neodevzdá neplatné osvědčení fyzické osoby podle § 66 odst. 1 písm. b), b) neoznámí ztrátu nebo odcizení osvědčení fyzické osoby podle § 66 odst. 1 písm. c), c) neoznámí neprodleně změnu údaje uvedeného v žádosti fyzické osoby podle § 66 odst. 1 písm. d), d) jako držitel osvědčení fyzické osoby pro cizí moc neodevzdá neplatné osvědčení fyzické osoby pro cizí moc podle § 57 odst. 8, nebo e) jako držitel osvědčení fyzické osoby pro cizí moc neoznámí ztrátu nebo odcizení osvědčení fyzické osoby pro cizí moc podle § 66 odst. 1 písm. c). (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. § 151 (1) Fyzická osoba, která je držitelem oznámení, se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) nesdělí změnu podmínek pro vydání oznámení uvedených v § 6 odst. 2 písm. a) a c) nebo změnu údajů v oznámení obsažených, nebo b) neodevzdá neplatné oznámení podle § 9 odst. 6. (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 30 000 Kč. § 152 (1) Fyzická osoba, která je držitelem dokladu, se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) neodevzdá neplatný doklad podle § 87 odst. 1 písm. a), b) neoznámí ztrátu nebo odcizení dokladu podle § 87 odst. 1 písm. b), nebo c) neoznámí změnu údaje uvedeného v žádosti o doklad podle § 87 odst. 1 písm. c). (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. § 153 (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, které mají přístup k utajované informaciutajované informaci, nebo orgán státu se dopustí správního deliktu tím, že a) nezajistí podle § 28 odst. 2 nebo 4 ostrahu u objektu, ve kterém se nachází zabezpečená oblast kategorie Vyhrazené, b) v rozporu s § 36 odst. 2 nevydá bezpečnostní provozní směrnici, c) nezajistí písemné pověření fyzické osoby k přístupu k utajované informaciutajované informaci se zvláštním režimem nakládání označené „ATOMAL“, d) nezřídí a neobsadí funkci bezpečnostního ředitele podle § 71 odst. 1, e) neoznámí podle § 71 odst. 2 jmenování bezpečnostního ředitele, f) nevyznačí na utajované informaciutajované informaci náležitosti podle § 21 odst. 2 až 4, g) jako původce vyznačí stupeň utajení na informaci, aniž je uvedena v seznamu utajovaných informacíutajovaných informací nebo aniž její vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné, h) jako původce neoznámí zrušení nebo změnu stupně utajení podle § 22 odst. 6, i) jako adresát utajované informaceutajované informace neoznámí změnu nebo zrušení stupně utajení podle § 22 odst. 6, j) nezajistí podle § 28 odst. 1, 3 nebo 4 nepřetržitou ostrahu u objektu, ve kterém se nachází zabezpečená oblast nebo jednací oblast, k) nenahlásí porušení povinnosti při ochraně utajované informaceutajované informace, l) nezpracuje projekt fyzické bezpečnosti podle § 32, m) nevede některou z evidencí stanovených v § 69 odst. 1 písm. j), n) nepředá k zaevidování utajovanou informaciutajovanou informaci podle § 69 odst. 1 písm. n), o) nezajistí, aby použitá opatření fyzické bezpečnosti odpovídala projektu fyzické bezpečnosti a požadavkům stanoveným podle § 31, p) jako původce nevyznačí náležitosti podle § 21 odst. 1 a 4, ačkoli je informace uvedena v seznamu utajovaných informacíutajovaných informací a její vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné, q) jako původce nezruší nebo nezmění neprodleně stupeň utajení v případech, kdy pominul důvod pro utajení informace, důvody pro utajení neodpovídají stanovenému stupni utajení nebo byl-li stupeň utajení stanoven neoprávněně, r) nezajistí vytvoření podmínek stanovených na základě § 33 pro ukládání a § 23 odst. 2 pro evidenci, zapůjčování nebo přepravu utajovaných informacíutajovaných informací nebo utajovaných informacíutajovaných informací se zvláštním režimem nakládání nebo pro jinou manipulaci s nimi, s) provozuje informační systém, který není certifikován Úřadem nebo není písemně schválen do provozu odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou, t) provozuje komunikační systém, jehož bezpečnostní projekt není schválen Úřadem, u) nezastaví provoz informačního systému, který nesplňuje podmínky stanovené v certifikační zprávě, nebo nezastaví provoz komunikačního systému, který nesplňuje podmínky stanovené v projektu bezpečnosti komunikačního systému, v) používá pro kryptografickou ochranu prostředek, který není certifikován Úřadem, nebo používá kryptografické pracoviště k jinému účelu, ke kterému bylo certifikováno a schváleno do provozu, w) nezajistí výkon kryptografické ochrany osobou, která splňuje požadavky stanovené v § 38 odst. 2, x) nezajistí obsluhu kryptografického prostředku osobou, která splňuje požadavky stanovené v § 40 odst. 2, y) nezajistí přepravu kryptografického materiálu osobou, která splňuje požadavky stanovené v § 42 odst. 1, z) neoznámí kompromitaci kryptografického materiálu podle § 43 odst. 2, aa) nezřídí registr nebo nenahlásí Úřadu změny v registru podle § 79 odst. 8 písm. f), bb) neprovádí kontrolu utajovaných informacíutajovaných informací podle § 69 odst. 1 písm. m) vedených v registru nebo neoznámí její výsledek Úřadu, cc) odešle utajovanou informaciutajovanou informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné v rozporu s § 77, dd) umožní výkon citlivé činnosti fyzické osobě, která není držitelem platného dokladu nebo osvědčení fyzické osoby, nebo ee) neoznámí jako zadavatel veřejné zakázky nebo veřejný zadavatel v koncesním řízení Úřadu skutečnost podle § 69 odst. 1 písm. r). (2) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 300 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), f) nebo g), b) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. h), i), j), k), l), m), n) nebo o), c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. p), q), r), s), t), u), v), w), x), y), z), aa), bb), cc), dd) nebo ee). § 154 (1) Podnikatel, který má přístup k utajované informaciutajované informaci, se dopustí správního deliktu tím, že a) neodevzdá nebo nepředá utajovanou informaciutajovanou informaci podle § 56 odst. 2, b) neaktualizuje bezpečnostní dokumentaci podnikatele podle § 98, c) poskytne utajovanou informaciutajovanou informaci stupně utajení Vyhrazené zahraničnímu partneru v rozporu s § 73 písm. b), d) poskytne utajovanou informaciutajovanou informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné zahraničnímu partneru v rozporu s § 73 písm. a), e) vyveze z území České republiky certifikovaný kryptografický prostředek bez povolení Úřadu, f) nezašle neprodleně Úřadu kopii prohlášení podnikatele podle § 15a odst. 2 nebo prohlášení podnikatele podle § 15a odst. 3, nebo g) neoznámí písemně Úřadu nebo poskytovateli vyhrazené informace zánik prohlášení podnikatele podle § 15a odst. 6. (2) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c), b) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d) nebo e), c) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f) nebo g). § 155 (1) Podnikatel, který je držitelem osvědčení podnikatele, se dopustí správního deliktu tím, že a) neodevzdá podle § 68 písm. a) osvědčení podnikatele, jehož platnost zanikla, b) neoznámí podle § 68 písm. b) ztrátu nebo odcizení osvědčení podnikatele, c) neoznámí podle § 68 písm. c) změnu údaje uvedeného v § 97 písm. a), b) nebo p) a v § 98 písm. c), d) neoznámí podle § 68 písm. d) změnu údaje uvedeného v žádosti podnikatele, e) jako držitel osvědčení pro cizí moc neodevzdá podle § 57 odst. 8 neplatné osvědčení podnikatele pro cizí moc, f) jako držitel osvědčení pro cizí moc neoznámí podle § 68 písm. b) ztrátu nebo odcizení osvědčení podnikatele pro cizí moc, nebo g) nezabezpečí ochranu utajované informaceutajované informace při zániku platnosti osvědčení podnikatele postupem podle § 56 odst. 2. (2) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e) nebo f), b) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. g). § 155a (1) Podnikatel se dopustí správního deliktu tím, že a) umožní výkon citlivé činnosti fyzické osobě, která není držitelem platného dokladu nebo osvědčení fyzické osoby, b) si zajistí přístup k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Vyhrazené, aniž splňuje podmínky podle § 15 písm. a), nebo na základě prohlášení podnikatele, k němuž nebyly splněny podmínky podle § 15a odst. 1, nebo c) si zajistí přístup k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Důvěrné nebo vyšší, aniž splňuje podmínky podle § 15 písm. b). (2) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), b) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo c). § 156 Společná ustanovení (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však zaniká do 3 let ode dne, kdy byl správní delikt spáchán. (3) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (4) Pro posouzení odpovědnosti za jednání v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby9) nebo v přímé souvislosti s ním, a pro správní řízení o porušení povinnosti podnikající fyzické osoby v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací se použijí ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti právnické osoby. (5) Pro správní řízení o porušení povinnosti fyzické osoby v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací, k němuž nedošlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním, se použijí ustanovení zákona upravujícího přestupkypřestupky47). (6) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Úřad. (7) Pokuty vybírá Úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. (8) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejím uložení. ČÁST DEVÁTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 157 Přechodná ustanovení (1) Utajovaná skutečnost podle dosavadních právních předpisů se považuje za utajovanou informaciutajovanou informaci podle tohoto zákona. Pokud se v dosavadních právních předpisech mluví o utajovaných skutečnostech nebo o státním a služebním tajemství, rozumí se tím utajované informaceutajované informace podle tohoto zákona. (2) Stupeň utajení stanovený podle dosavadních právních předpisů se považuje za stupeň utajení stanovený podle tohoto zákona. (3) Dnem 1. ledna 2008 se zrušují stupně utajení u utajovaných písemností vzniklých do 31. prosince 1992, pokud odpovědná osoba nestanoví v konkrétním případě do 31. prosince 2007 jinak. (4) Písemný záznam o určení podle dosavadních právních předpisů se považuje za poučení podle tohoto zákona. (5) Osvědčení, že navrhovaná osoba splňuje podmínky stanovené pro jeho vydání, které bylo vydáno podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za osvědčení fyzické osoby podle tohoto zákona. (6) Doklad o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se považuje za doklad o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby podle tohoto zákona, včetně doby jeho platnosti. (7) Oznámení o splnění podmínek pro určení navrhované osoby pro stupeň utajení Vyhrazené, které bylo vydáno podle dosavadních právních předpisů, se po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za ověření splnění podmínky způsobilosti k právním úkonům, věku a bezúhonnostibezúhonnosti pro umožnění přístupu fyzické osoby k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Vyhrazené podle tohoto zákona, pokud odpovědná osoba nebo ten, kdo utajovanou informaciutajovanou informaci fyzické osobě poskytuje, provede do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona její poučení. (8) Souhlas s určením navrhované osoby bez předchozího provedení bezpečnostní prověrky, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za souhlas s jednorázovým přístupem k utajované informaciutajované informaci pro stupeň utajení, pro který má být navrhované osobě vydáno osvědčení. (9) Fyzická osoba, která se přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních právních předpisů seznamovala s utajovanými skutečnostmi pouze na základě poučení a nebyla držitelem platného osvědčení, může mít ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím pouze, je-li držitelem platného osvědčení fyzické osoby. To neplatí u osoby, která podle tohoto zákona má přístup k utajované informaciutajované informaci bez platného osvědčení fyzické osoby a bez poučení. (10) Certifikát potvrzující cizí moci, že navrhované osobě bylo vydáno osvědčení nebo organizaci potvrzení, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za osvědčení fyzické osoby pro cizí moc nebo osvědčení podnikatele pro cizí moc, které potvrzuje cizí moci, že u fyzické osoby nebo podnikatele bylo provedeno bezpečnostní řízení a je držitelem platného osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele daného stupně utajení a v případě osvědčení podnikatele i formy výskytu utajované informaceutajované informace. (11) Potvrzení, že podnikatel splňuje podmínky stanovené pro jeho vydání, které bylo vydáno podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za osvědčení podnikatele podle tohoto zákona. (12) Souhlas s poskytováním utajovaných skutečností mezi organizací a zahraničním partnerem, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se považuje za povolení k poskytování utajovaných informacíutajovaných informací mezi organizací a zahraničním partnerem mimo území České republiky podle tohoto zákona. (13) Osvědčení odborné způsobilosti pracovníka kryptografické ochrany vydané podle dosavadních právních předpisů se považuje po dobu platnosti v něm uvedenou za osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti pracovníka kryptografické ochrany podle tohoto zákona. (14) Certifikát technického prostředku používaného k ochraně utajovaných skutečností, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za certifikát technického prostředku podle tohoto zákona. (15) Certifikát informačního systému používaného k nakládání s utajovanými skutečnostmi, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za certifikát informačního systému podle tohoto zákona. (16) Certifikát kryptografického prostředku používaného k ochraně utajovaných skutečností, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za certifikát kryptografického prostředku podle tohoto zákona. (17) Utajovaný bezpečnostní standard, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se považuje za bezpečnostní standard podle tohoto zákona. (18) Bezpečnostní prověrka zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Na její dokončení se vztahuje lhůta pro provedení srovnatelného řízení o vydání osvědčení podle tohoto zákona s tím, že lhůta začíná běžet ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (19) Ověřování bezpečnostní způsobilosti zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Na jeho dokončení se vztahuje lhůta pro provedení řízení o vydání dokladu podle tohoto zákona s tím, že lhůta začíná běžet ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (20) Certifikace technického prostředku, informačního systému nebo kryptografického prostředku zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona. (21) Stížnost proti nevydání osvědčení, potvrzení nebo dokladu podaná ve lhůtě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vyřídí podle dosavadních právních předpisů. (22) Opravný prostředek podaný podle dosavadních právních předpisů Kolegiu na úseku ochrany utajovaných skutečností, o kterém nebylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, Kolegium již nevyřizuje. Kolegium v těchto případech všechen spisový materiál do 5 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vrátí orgánu, který mu jej předložil. Tento orgán písemně poučí účastníka řízení o tom, že proti rozhodnutí ředitele Úřadu může podat žalobu; v těchto případech lhůta pro podání žaloby běží znovu ode dne doručení písemného poučení. (23) Proti rozhodnutí o zamítnutí stížnosti vydanému podle dosavadních právních předpisů po dni nabytí účinnosti tohoto zákona lze podat žalobu podle tohoto zákona. (24) Řízení o uložení pokuty zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. (25) Komunikační systém, který byl provozován přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze provozovat do doby schválení jeho projektu bezpečnosti, nejdéle však po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud odpovědná osoba orgánu do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona písemně požádá o schválení jeho bezpečnostního projektu. (26) Pracoviště, na kterém byly vykonávány činnosti kryptografické ochrany přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze používat k výkonu kryptografické ochrany do doby jeho schválení do provozu statutárním orgánem, nejdéle však po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a v případě, že pracoviště podléhá certifikaci, pokud orgán státu nebo podnikatel do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona písemně požádá o provedení jeho certifikace. (27) Stínicí komoru, která byla Ministerstvem zahraničních věcí používána na zastupitelském úřadu České republiky k ochraně utajovaných informacíutajovaných informací přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze tímto ministerstvem používat k ochraně utajovaných informacíutajovaných informací do doby provedení její certifikace, nejdéle však po dobu 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud Ministerstvo zahraničních věcí do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona písemně požádá o provedení její certifikace. (28) Provedení bezpečnostní prověrky fyzické osoby, bezpečnostní prověrky organizace, certifikace technického prostředku, certifikace informačního systému, certifikace kryptografického prostředku, ověření bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby, vydání certifikátu potvrzující cizí moci, že navrhované osobě bylo vydáno osvědčení nebo organizaci potvrzení, a vydání souhlasu s poskytováním utajovaných informacíutajovaných informací mezi organizací a zahraničním partnerem se řídí dosavadními právními předpisy pouze tehdy, jestliže žádost byla předána k poštovní přepravě nebo jinak doručena či podána nejpozději 45 dnů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. § 158 Zmocňovací ustanovení Úřad vydá vyhlášku k provedení § 7 odst. 3, § 9 odst. 8, § 15a odst. 7, § 23 odst. 2, § 33, § 34 odst. 6, § 35 odst. 6, § 36 odst. 4, § 44, 53 a 64, § 75a odst. 4, § 79 odst. 8, § 85 odst. 5 a § 135. § 159 Správní řád se vztahuje pouze na řízení podle části druhé hlavy IX, není-li stanoveno jinak, na řízení podle § 116 a na řízení podle části osmé. § 160 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 164/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů. 2. Zákon č. 363/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3. Zákon č. 386/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4. Nařízení vlády č. 340/2002 Sb., kterým se stanoví seznam některých citlivých činností. 5. Nařízení vlády č. 385/2003 Sb., kterým se stanoví citlivá činnost pro Hradní stráž. 6. Nařízení vlády č. 31/2005 Sb., kterým se stanoví seznam citlivých činností pro civilní letectví, ve znění nařízení vlády č. 212/2005 Sb. 7. Nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností. 8. Nařízení vlády č. 89/1999 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností. 9. Nařízení vlády č. 152/1999 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění nařízení vlády č. 89/1999 Sb. 10. Nařízení vlády č. 17/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů. 11. Nařízení vlády č. 275/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů. 12. Nařízení vlády č. 403/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů. 13. Nařízení vlády č. 549/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů. 14. Nařízení vlády č. 631/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů. 15. Vyhláška č. 137/2003 Sb., o podrobnostech stanovení a označení stupně utajení a o zajištění administrativní bezpečnosti. 16. Vyhláška č. 245/1998 Sb., o osobnostní způsobilosti a vzorech tiskopisů používaných v oblasti personální bezpečnosti. 17. Vyhláška č. 397/2000 Sb., kterou se mění vyhláška č. 245/1998 Sb., o osobnostní způsobilosti a vzorech tiskopisů používaných v oblasti personální bezpečnosti. 18. Vyhláška č. 263/1998 Sb., kterou se stanoví způsob a postup ověřování bezpečnostní spolehlivosti organizace. 19. Vyhláška č. 12/1999 Sb., o zajištění technické bezpečnosti utajovaných skutečností a certifikaci technických prostředků. 20. Vyhláška č. 337/1999 Sb., kterou se mění vyhláška č. 12/1999 Sb., o zajištění technické bezpečnosti utajovaných skutečností a certifikaci technických prostředků. 21. Vyhláška č. 56/1999 Sb., o zajištění bezpečnosti informačních systémů nakládajících s utajovanými skutečnostmi, provádění jejich certifikace a náležitostech certifikátu. 22. Vyhláška č. 339/1999 Sb., o objektové bezpečnosti. 23. Vyhláška č. 136/2001 Sb., o zajištění kryptografické ochrany utajovaných skutečností, provádění certifikace kryptografických prostředků a náležitostech certifikátu. 24. Vyhláška č. 348/2002 Sb., o bezpečnostní způsobilosti fyzických osob. § 161 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006. * * * 1. Zákon č. 119/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (24. května 2007). 2. Zákon č. 177/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, nabyl účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení (27. července 2007). 3. Zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008, s výjimkou ustanovení čl. XXXVI bodu 5 a ustanovení čl. LV, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2009. 4. Zákon č. 32/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. března 2008). 5. Zákon č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. července 2008. 6. Zákon č. 126/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, nabyl účinnosti dnem 1. července 2008. 7. Zákon č. 250/2008 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (4. července 2008). 8. Zákon č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2010, s výjimkou ustanovení čl. XV bodu 3, čl. XXI až XXIV, čl. XXVI a čl. XXXVI, která nabyla účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. března 2009). 9. Zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, nabyl účinnosti dnem 1. července 2010, s výjimkou ustanovení čl. LVII bodů 13, 15, 17 až 19, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2012, ustanovení čl. LXXXI a čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2012, ustanovení čl. LXXXII bodů 3 a 4, která nabyla účinnosti dnem 30. listopadu 2011, a ustanovení čl. C bodu 60 a čl. CLXVI bodu 1, která nabyla účinnosti dnem jeho vyhlášení (24. července 2009). 10. Zákon č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2011. 11. Zákon č. 255/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2012. 12. Zákon č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2012. 13. Zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, nabude účinnosti dnem 1. ledna 2015, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 17, 40, 41, 43, 76, 78 a 85, čl. II bodů 6 a 7, čl. VII až X, čl. LXIII, čl. LXXVII bodu 4 a čl. LXXVIII, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2012, a s výjimkou ustanovení čl. XXVII bodů 31, 50 a 51 a čl. XXVIII, která nabývají účinnosti dnem 1. dubna 2012. Předseda vlády: RNDr. Nečas v. r. 1) Například § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, § 2 odst. 7 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, § 55b odst. 3 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2002 Sb. 2) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství. 7) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. 8) Obchodní zákoník. 9) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku. 10) § 14 odst. 3 trestního zákoníku. 11) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb. 12) § 68 odst. 1 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů. 13) § 3 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky. 48) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 15) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů. 18) § 7 a násl. zákona č. 499/2004 Sb. 19) § 10 zákona č. 153/1994 Sb. 20) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. 21) Například § 14 odst. 3 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, § 50a odst. 1 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb. 22) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů. 24) § 18 odst. 1 zákona č. 153/1994 Sb. § 15 odst. 2 zákona č. 154/1994 Sb. 25) § 33f zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 1/2002 Sb. § 23f zákona č. 283/1991 Sb., ve znění zákona č. 265/2001 Sb. 26) Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 27) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. 28) Trestní řád. Občanský soudní řád. Soudní řád správní. 28a) Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. 29) Například zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb., vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb. 49) § 18 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. 50) § 3 zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 51) § 21 až 85 zákona č. 137/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 4 až 15 zákona č. 139/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 30) Například zákon č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 137/2001 Sb. 45) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 31) Například § 47a odst. 6 zákona č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 21 odst. 1 zákona č. 137/2001 Sb. 32) Například zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 33) Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 34) Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu okresními a obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění pozdějších předpisů. 35) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 52) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 36) § 115 občanského zákoníku. 37) § 18 a § 19 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 38) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 53) § 20 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 39) § 116 občanského zákoníku. 40) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů. 41) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. 54) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. 42) Soudní řád správní. 43) Zákon č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 44) Zákon č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 154/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 45) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 46) Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů. 47) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 127/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 127/2012 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 12. 4. 2012, částka 46/2012 127 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 4. dubna 2012 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 14. července 2012 nové volby do zastupitelstva obceobce: obec| okres| kraj ---|---|--- Hnačov| Klatovy| Plzeňský Ministr: Kubice v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 126/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 126/2012 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 12. 4. 2012, částka 46/2012 126 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 4. dubna 2012 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 14. července 2012 nové volby do zastupitelstva obceobce: obec| okres| kraj ---|---|--- Vincencov| Prostějov| Olomoucký Ministr: Kubice v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 125/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 125/2012 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o výši průměrné hrubé roční mzdy v České republice za rok 2011 pro účely vydávání modrých karet podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 4. 2012, částka 46/2012 125 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 3. dubna 2012 o výši průměrné hrubé roční mzdy v České republice za rok 2011 pro účely vydávání modrých karet podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 182a odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 427/2010 Sb., sděluje, že na základě průměrné hrubé měsíční mzdy v České republice v roce 2011 ve výši 24 319 Kč činí pro období od 1. května 2012 do 30. dubna 2013 průměrná hrubá roční mzda v České republice 291 828 Kč. Ministr: Dr. Ing. Drábek v. r.
Vyhláška č. 124/2012 Sb.
Vyhláška č. 124/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 4. 2012, datum účinnosti 15. 4. 2012, částka 46/2012 * Čl. I - Vyhláška č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací, ve znění vyhlášky č. 231/2008 Sb., vyhlášky č. 267/2009 Sb. a vyhlášky č. 53/2011 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 15. 4. 2012 124 VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2012, kterou se mění vyhláška č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 150 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 110/2007 Sb. a zákona č. 153/2010 Sb., k provedení § 29 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích: Čl. I Vyhláška č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací, ve znění vyhlášky č. 231/2008 Sb., vyhlášky č. 267/2009 Sb. a vyhlášky č. 53/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písmeno g) zní: „g) evropským harmonizovaným číslem jednotné telefonní číslo stanovené právním předpisem Evropské unie.“. 2. V § 3, § 4 odst. 3, § 5 odst. 2 a v § 10 odst. 2 se slova „prostřednictvím internetového protokolu“ zrušují. 3. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní: „§ 4a Univerzální mezinárodní číslo pro bezplatné volání Univerzální mezinárodní číslo pro bezplatné volání1) slouží pro celosvětový přístup ke službě volání na účet volaného. Mezinárodní přestupný znak se používá obdobně jako u mezinárodního čísla podle § 4 odst. 3. Formát univerzálního mezinárodního čísla pro bezplatné volání je uveden v příloze č. 1. 1) Doporučení Mezinárodní telekomunikační unie ITU-T E.169.“. 4. V § 10 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Telefonní čísla pro přístup k neveřejným komunikačním sítím s délkou 9 číslic se přidělují v číselné řadě po sobě jdoucích čísel s přírůstkem o velikosti „1“, a to v řadě 10 000 čísel a jejich násobcích.“. 5. V § 25 se slova „znaky "*" ("hvězdička“) a "#" ("dvojitý křížek“),“ nahrazují slovy „znaky "*" ("hvězdička“) nebo "#" ("dvojitý křížek“),“ a slova „s jiným obdobným znakem vyjadřujícím např. konec volby,“ se zrušují. 6. V § 27a odst. 5 se slova „Nepřenositelná jsou“ nahrazují slovy „Povinnost přenositelnosti podle zákona o elektronických komunikacích se nevztahuje na“. 7. V § 27a odst. 5 písm. e) se slova „9890 až 9899“ nahrazují slovy „98900 až 98999“. 8. V § 27 odst. 5 písm. f) se slova „9500 až 9599“ nahrazují slovy „95000 až 95999“. 9. V příloze č. 1 se za bod 1. vkládá nový bod 1a., který zní: „1a. Formát univerzálního mezinárodního čísla pro bezplatné volání 11kB “. 10. V Příloze č. 1 bod 4.1. zní: „4.1. Zkrácená telefonní čísla pro přístup ke službám s kódem SAC = 11 110 až 111| Rezerva| ---|---|--- 112| Jednotné evropské číslo tísňového volání| 113 až 115| Rezerva| 116000 až 116111| Evropská harmonizovaná čísla| 1) 116112| Rezerva| 1) 116113 až 116999| Evropská harmonizovaná čísla| 1) 117| Rezerva| 1180 až 1189| Informace o národních a mezinárodních telefonních číslech účastníků a další související informace| 119| Rezerva| 1) Rozhodnutí Komise 2007/116/ES o vyhrazení vnitrostátního číselného rozsahu „116“ pro harmonizovaná čísla harmonizovaných služeb se sociální hodnotou.“. 11. V Příloze č. 1 bod 5, bod 6 a bod 7 znějí: „5. Kódy číslovacích oblastí (kódy TC) Kódy TC| Číslovací oblast ---|--- 21), 311), 321)| Hlavní město Praha, Středočeský kraj 35| Karlovarský kraj 37| Plzeňský kraj 38, 39| Jihočeský kraj 41, 47| Ústecký kraj 46| Pardubický kraj 48| Liberecký kraj 49| Královéhradecký kraj 51, 53, 54| Jihomoravský kraj 55, 59| Moravskoslezský kraj 56| Kraj Vysočina 57| Zlínský kraj 58| Olomoucký kraj 01 až 09, 20, 30, 33, 34, 36, 40, 42, 43, 44, 45, 50, 52| Rezerva 1) Krajskou příslušnost telefonního čísla určuje geografická poloha koncového bodu veřejné pevné komunikační sítě. 6. Přístupové kódy k síti elektronických komunikací Přístupové kódy k síti (DNe)| Síť elektronických komunikací| Číslice následující po přístupovém kódu| Poznámky ---|---|---|--- A| B| C| D 600| Rezerva pro veřejné mobilní sítě| | | | | 601 až 608| Veřejná mobilní telefonní síť| | | | | Nelze použít pro poskytování veřejně dostupné telefonní služby v pevném místě. 609, 620 až 699| Rezerva pro veřejné mobilní sítě| | | | | 61| Rezerva pro veřejné komunikační sítě určené pro přístup ke konvergovaným službám| | | | | 700| Veřejná síť univerzálních osobních telekomunikací (UPT) podle doporučení ITU-T E.168, ITU-T F.851 a ITU-T F.852| | | | | 702 až 705| Veřejná mobilní telefonní síť| | | | | Nelze použít pro poskytování veřejně dostupné telefonní služby v pevném místě. 706 až 719| Rezerva pro veřejné mobilní sítě| | | | | 72, 73| Veřejná mobilní telefonní síť| | | | | Nelze použít pro poskytování veřejně dostupné telefonní služby v pevném místě. 74 až 76| Rezerva pro veřejné mobilní telefonní sítě| | | | | 77| Veřejná mobilní telefonní síť| | | | | Nelze použít pro poskytování veřejně dostupné telefonní služby v pevném místě. 78| Rezerva pro veřejné mobilní sítě| | | | | 7900 až 7999| Veřejná mobilní telefonní síť| | | | | Nelze použít pro poskytování veřejně dostupné telefonní služby v pevném místě. 910| Veřejné komunikační sítě pro přenos hlasu| | | | | Pro poskytování veřejně dostupné telefonní služby je možné využít nomadicitu koncového bodu sítě. 911 až 919| Rezerva pro veřejné komunikační sítě určené pro přenos hlasu| | | | | 971| Přístup k síti Internet prostřednictvím poskytovatele přístupu ke službě| | | | | 976| Přístup k veřejné datové síti a k síti Internet s vyjádřenou cenou prostřednictvím poskytovatele přístupu ke službě.| +| +| | | Kombinace číslic A, B určuje výši ceny volání za minutu v Kč vč. DPH. Pokud A=0, pak B≠0. 7. Přístupové kódy ke službě elektronických komunikací Přístupové kódy (SAC)| Služba elektronických komunikací| Číslice následující po přístupovém kódu| Poznámky ---|---|---|--- A| B| C| D 800| Přístup ke službám na účet volaného podle normy ETS 300 208 a doporučení ITU-T E.152| +| +| | | 800| Přístup ke službám přímého volání ze zahraničí do vlastní země (Home Country Direct) podle doporučení ITU-T E. 153| +| +| +| +| A=0, B=0 Kombinace číslic C, D určuje poskytovatele přístupu ke službě 801 až 809| Rezerva pro přístup ke službám se sdílenými náklady| | | | | 810 až 819| Přístup ke službám se sdílenými náklady podle normy ETS 300 710 a doporučení ITU-T E.154| | | | | 820 až 829| Přístup ke službám virtuálních volacích karet podle normy ETS 300 711 a doporučení ITU-T E.116 a ITU-T E.118| | | | | 830 až 839| Přístup ke službám se sdílenými náklady podle normy ETS 300 710 a doporučení ITU-T E.154| | | | | 840 až 842, 847 až 849| Přístup ke službám univerzálního přístupového čísla podle normy ETS 300 710 a doporučení ITU-T E.154| | | | | 843 až 846| Přístup ke službám se sdílenými náklady podle normy ETS 300 710 a doporučení ITU-T E.154| | | | | 850 až 899| Rezerva pro přístup ke službám se sdílenými náklady| | | | | 900| Přístup ke službám s vyjádřenou cenou - hlasové služby - zejména obchodní, odborné, inzertní a soutěžní služby podle normy ETS 300 712 a doporučení ITU-T E.155| +| +| | | Pokud číslice A=0, pak číslice B≠0. Kombinace číslic A, B určuje výši ceny volání v Kč za minutu, vč. DPH. 901 až 904| Rezerva pro přístup ke službám s vyjádřenou cenou zejména obchodní, odborné, inzertní a soutěžní služby| | | | | 905| Přístup ke službám s vyjádřenou cenou - hlasové služby - jednorázová cena za spojení podle normy ETS 300 712 a doporučení ITU-T E.155| +| +| | | Číslice A≠0 Desetinásobek kombinace číslic A, B určuje výši ceny za jedno volání v Kč, vč. DPH 906| Přístup ke službám s vyjádřenou cenou - hlasové služby - zejména obchodní, odborné, inzertní a soutěžní služby podle normy ETS 300 712 a doporučení ITU-T E.155| +| +| | | Pokud číslice A=0, pak číslice B≠0. Kombinace číslic A, B určuje výši ceny volání v Kč za minutu, vč. DPH. 907| Rezerva pro přístup ke službám s vyjádřenou cenou zejména obchodní, odborné, inzertní a soutěžní služby| | | | | 908| Přístup ke službám s vyjádřenou cenou - hlasové služby - jednorázová cena za spojení podle normy ETS 300 712 a doporučení ITU-T E.155| +| +| | | Kombinace číslic A, B určuje výši ceny za jedno volání v Kč, vč. DPH. 909| Přístup ke službám s vyjádřenou cenou - hlasové služby - zábavné služby pro dospělé podle normy ETS 300 712 a doporučení ITU-T E.155| +| +| | | Pokud číslice A=0, pak číslice B≠0. Kombinace číslic A, B určuje výši ceny volání v Kč za minutu, vč. DPH. 92| Rezerva pro přístup ke službám s vyjádřenou cenou| | | | | 940 až 949| Rezerva pro přístup ke službám s vyjádřenou cenou| | | | | “. 12. V Příloze č. 1 bod 9. zní: „9. Přístupové kódy k neveřejným komunikačním sítím Přístupové kódy| Druh neveřejných sítí| Poznámka ---|---|--- 95000 až 95999| Přístup k neveřejným komunikačním sítím| Délka telefonního čísla je 9 číslic. 972 až 974| Přístup k neveřejným komunikačním sítím| Délka telefonního čísla je 9 číslic. 975| Rezerva přístupu k neveřejným komunikačním sítím| 980| Přístup k virtuální neveřejné komunikační síti (VPN)| Délka telefonního čísla je 9 až 12 číslic. 981 až 982| Rezerva pro přístup k virtuální neveřejné komunikační síti (VPN)| 983| Přístup k virtuální neveřejné komunikační síti (VPN)| Délka telefonního čísla je 7 číslic. 984 až 988| Rezerva pro přístup k virtuální neveřejné komunikační síti (VPN)| 98900 až 98999| Přístup k virtuální neveřejné komunikační síti (VPN)| Délka telefonního čísla je 9 číslic. 990 až 999| Rezerva| “. 13. V Příloze č. 1 bod 11. zní: „11. Formát mezinárodního identifikátoru účastníka mobilní telefonní sítě 13kB kde je: MCC - mezinárodní kód mobilní telefonní sítě, MNC - kód mobilní telefonní sítě, MSIN - identifikační číslo účastníka mobilní telefonní sítě, IMSI - mezinárodní identifikátor účastníka mobilní telefonní sítě.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. dubna 2012. Ministr: MUDr. Kuba v. r.
Zákon č. 122/2012 Sb.
Zákon č. 122/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 11. 4. 2012, datum účinnosti 1. 6. 2012, částka 45/2012 * Čl. I - Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 6. 2012 122 ZÁKON ze dne 22. března 2012, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 470/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 8 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) V hodnostním sboru čekatelů činí nejkratší doba výkonu služby v hodnosti svobodník, desátník, četař, rotný, rotmistr a nadrotmistr 1 rok. Do doby výkonu služby v hodnosti podle odstavce 1 se doba výkonu služby v hodnostním sboru čekatelů nezapočítává.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 2. V § 31 odstavec 2 zní: „(2) Doba výkonu služby při intenzivním vojenském výcviku se zahrnuje do základní týdenní doby služby. Po dobu intenzivního vojenského výcviku se ustanovení o rozvržení základní týdenní doby služby, o nepřetržitém odpočinku mezi službami, nepřetržitém odpočinku v týdnu a o přestávkách ve službě nepoužijí.“. 3. V § 38 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 12 zní: „(1) Vojákovi se na žádost poskytne rodičovská dovolená v rozsahu stanoveném pro zaměstnance v pracovním poměru zvláštním právním předpisem12). 12) § 196 až 198 zákoníku práce.“. 4. V § 55 se číslo „30“ nahrazuje číslem „60“. 5. V § 59 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) podle podmínek, v nichž je plněn úkol, zajišťovat vojákům vyslaným do zahraniční operace přiměřený kontakt s osobami blízkými1b).“. 6. V § 67 odst. 2 písm. e) se číslo „12“ nahrazuje číslem „6“. 7. § 78 se včetně nadpisu zrušuje. 8. V § 91 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Voják, jehož služební poměr zanikl podle § 18 písm. c) nebo d) anebo podle § 19 odst. 1 písm. f) až m) před uplynutím 2 let ode dne vzniku služebního poměru, je povinen ministerstvu nahradit v penězích poměrnou část nákladů za vydanou vojenskou výstroj; do doby 2 let se nezapočítává doba dispozice podle § 10 odst. 2 písm. b) až i). Výše peněžité náhrady se vypočítá jako součin měsíční peněžní výše nákladů na vojenskou výstroj a počtu neodsloužených měsíců.“. 9. Na konci textu § 93 se doplňují slova „a peněžitou výši nákladů na vojenskou výstroj“. 10. V § 99 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která včetně poznámky pod čarou č. 50 znějí: „b) nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky50) ve vojenských objektech, a v době služby i mimo ně, nenastupovat pod jejich vlivem do služby, a podrobit se zjištěním, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek, c) nekouřit ve vojenských objektech, s výjimkou vyhrazených prostor, 50) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena d) a e). 11. V § 99 písm. d) se slova „a vyšetřením na alkoholické nápoje a jiné návykové látky,“ zrušují. 12. § 145 zní: „§ 145 (1) V řízení ve věcech služebního poměru se rozhoduje o a) změně doby trvání služebního poměru, b) přerušení služebního poměru, c) náhradě škody podle tohoto zákona, d) propuštění ze služebního poměru, e) odnětí hodnosti, f) zrušení služebního poměru ve zkušební době, g) vrácení náborového příspěvku při nesplnění povinnosti setrvat po stanovenou dobu ve služebním poměru, h) nároku na přídavek na bydlení, nesouhlasí-li voják s výší nebo s neposkytnutím přídavku, nebo se zastavením jeho výplaty, i) době služby pro zabezpečení výsluhovými náležitostmi a pro sociální zabezpečení, nesouhlasí-li voják s vykázanou dobou, j) neposkytnutí, odnětí nebo snížení náhrady ve výši platu podle ustanovení § 68 odst. 4 a 5, k) žádosti vojáka o jeho setrvání ve služebním poměru podle § 19 odst. 2, l) úhradě nákladů spojených se zvýšením nebo rozšířením vzdělání při nesplnění povinnosti setrvat po dohodnutou dobu ve služebním poměru, m) vydání bezdůvodného obohacení, n) náhradě nákladů za vojenskou výstroj. (2) Řízení o změně doby trvání služebního poměru podle odstavce 1 písm. a) se zahajuje výlučně z moci úřední. To neplatí, pokud voják požádá o změnu doby trvání služebního poměru jejím zkrácením. (3) Pokud voják vyjádřil se změnou doby trvání služebního poměru předem písemně souhlas podle § 5 odst. 4, vydání rozhodnutí je prvním úkonem v řízení. Pokud takový souhlas vyjádřil voják po zahájení řízení, může služební orgán bez dalšího vydat rozhodnutí o změně doby trvání služebního poměru.“. 13. Za § 145 se vkládá nový § 145a, který včetně nadpisu zní: „§ 145a Personální rozkaz (1) Personálním rozkazem se rozhoduje ve věcech služebního poměru o a) služebním zařazení, b) zařazení do hodnostního sboru a jmenování do hodnosti, c) propůjčení vyšší hodnosti, d) dočasném zproštění výkonu služby, e) určení do dispozice, f) dočasném pověření výkonem služby v jiném služebním zařazení, g) odvelení, h) přeložení, i) stanovení kratší týdenní doby služby, j) poskytnutí mateřské nebo rodičovské dovolené, k) udělení dovolené bez nároku na peněžní náležitosti, l) udělení souhlasu výjimečně vykonávat výdělečnou činnost a jeho odvolání, m) poskytnutí platu, n) poskytnutí platu ve zvláštních případech. (2) Personální rozkaz se vydává z moci úřední a je prvním úkonem v řízení. (3) Personální rozkaz obsahuje, kromě obecných náležitostí rozhodnutí podle správního řádu, služební zařazení vojáka a jeho osobní číslo. Odůvodnění personálního rozkazu není třeba, je-li rozhodováno podle odstavce 1 písm. a), b), c), e), f), i), j) nebo k). (4) Personální rozkaz se vojákovi vyhlásí ústně. Ústní vyhlášení má účinky oznámení personálního rozkazu; ustanovení § 67 odst. 3 správního řádu se nepoužije. (5) Nelze-li vojákovi vyhlásit personální rozkaz ústně, oznámí se doručením stejnopisu písemného vyhotovení personálního rozkazu do vlastních rukou. (6) Lhůta pro podání odvolání činí 5 dnů. (7) Lhůta pro předání spisu odvolacímu orgánu činí 15 dnů. (8) Odvolací orgán může personální rozkaz pouze potvrdit, zrušit nebo změnit. Odvolací orgán rozhoduje formou personálního rozkazu. (9) Rozhodnutí v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 5 měsíců ode dne nabytí právní moci personálního rozkazu.“. 14. V § 150 se slova „podle § 145 písm. d) až f)“ nahrazují slovy „podle § 145 odst. 1 písm. d) až f) a proti personálním rozkazům vydaným podle § 145a odst. 1“. 15. Za § 150a se vkládá nový § 150b, který zní: „§ 150b Pokud vojáka v období od nabytí právní moci rozhodnutí o jeho propuštění ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. c) až e) do zániku služebního poměru lze služebně zařadit, vydá služební orgán se souhlasem vojáka nové rozhodnutí ve věci formou personálního rozkazu.“. 16. V § 151 se číslo „30“ nahrazuje číslem „60“. 17. V § 153 odst. 3 se číslo „30“ nahrazuje číslem „60“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení ve věcech služebního poměru, které bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Přestěhoval-li se voják v důležitém zájmu služby v době přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, má nárok na příspěvek při přestěhování podle § 78 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Vojákovi, kterému přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vznikl nárok na poskytnutí nesníženého platu podle § 67 odst. 2 písm. e) zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poskytne nesnížený plat podle § 67 odst. 2 písm. e) zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 121/2012 Sb.
Zákon č. 121/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 212/2009 Sb., kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik Vyhlášeno 11. 4. 2012, datum účinnosti 1. 5. 2012, částka 45/2012 * Čl. I - Zákon č. 212/2009 Sb., kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik, se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Zrušuje se: * Čl. IV - Účinnost Aktuální znění od 1. 5. 2012 121 ZÁKON ze dne 15. března 2012, kterým se mění zákon č. 212/2009 Sb., kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 212/2009 Sb., kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik, se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 písmeno c) zní: „c) zanechala v období od 29. září 1938 na Podkarpatské Rusi svůj nemovitý majetek a pozbyla jej do 23. května 19456), nebo zanechala, anebo pozbyla svůj nemovitý majetek na území Podkarpatské Rusi v souvislosti se smluvním postoupením tohoto území Svazu sovětských socialistických republik (dále jen „nemovitost“) a je schopna tyto skutečnosti doložit způsobem uvedeným v § 6 tohoto zákona.“. 2. V § 3 odst. 3 se slova „prohlášení za mrtvou“ nahrazují slovy „, k němuž byla prohlášena za mrtvou,“. 3. V § 3 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Oprávněným osobám podle odstavce 3 se vypořádání podle tohoto zákona poskytne i v případě, že oprávněná osoba podle odstavce 1 nesplňuje podmínky státního občanství podle odstavce 1 písm. a), protože zemřela v období od 29. září 1938 do 29. června 1945, nebo byla prohlášena za mrtvou v důsledku rasové persekuce, nebo zapojení do odbojové činnosti, a den úmrtí byl stanoven v období od 29. září 1938 do 29. června 1945, pokud ke dni smrti nebo prohlášení za mrtvou je takovou osobu možné považovat za československého státního občana a tato osoba by splnila podmínku uvedenou v odstavci 1 písm. c).“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 4. V § 4 se na konci odstavce 2 doplňuje věta, která zní: „Stát je účastníkem správního řízení podle tohoto zákona.“. 5. V § 5 odst. 1 se slovo „2012“ nahrazuje slovem „2013“. 6. V § 6 se v poslední větě odstavce 1 slova „k pozbytí nebo“ a „a pozbytí“ zrušují. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení o žádostech podle zákona č. 212/2009 Sb., zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně soudního přezkumu rozhodnutí vydaných v těchto řízeních, o nichž nebylo ke dni účinnosti tohoto zákona pravomocně rozhodnuto, se dokončí podle zákona č. 212/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Nárok podle zákona, kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik, ve znění čl. I tohoto zákona, je nutné uplatnit písemnou žádostí u Ministerstva vnitra nejpozději do 31. prosince 2013, jinak nárok zaniká. Čl. III Zrušuje se: 1. Zákon č. 42/1958 Sb., o úpravě některých nároků a závazků souvisejících se sjednocením Zakarpatské Ukrajiny s Ukrajinskou sovětskou socialistickou republikou. 2. Vyhláška Ministerstva financí č. 43/1959 Ú. l., o přihlášení k náhradě za majetky zanechané na Zakarpatské Ukrajině podle zákona č. 42/1958 Sb. 3. Vyhláška Ministerstva financí č. 159/1959 Ú. l., o vnitrostátním vypořádání některých nároků zákona č. 42/1958 Sb., týkající se Zakarpatské Ukrajiny. Čl. IV Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 120/2012 Sb.
Zákon č. 120/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 11. 4. 2012, datum účinnosti 1. 7. 2012, částka 45/2012 * Čl. I - Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., s * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2012 120 ZÁKON ze dne 14. března 2012, kterým se mění zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., se mění takto: 1. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní: „§ 2a Sbírku lze konat na dobu určitou nebo na dobu neurčitou. Sbírku na dobu určitou lze konat nejdéle po dobu 3 let ode dne oznámení sbírky.“. 2. § 3 zní: „§ 3 (1) Sbírku může konat obec nebo kraj, v hlavním městě Praze rovněž městská část, nebo jiná právnická osoba (dále jen „právnická osoba“). (2) Právnická osoba, nejde-li o obec nebo kraj nebo v hlavním městě Praze městskou část, může konat sbírku v případě, že má na území České republiky sídlo, nebo, jde-li o právnickou osobu, jejíž sídlo je na území jiného členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, má-li na území České republiky umístěnou organizační složku.“. 3. § 4 zní: „§ 4 (1) Právnická osoba, která hodlá sbírku konat, je povinna její konání písemně oznámit krajskému úřadu příslušnému podle sídla právnické osoby, v hlavním městě Praze Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen „příslušný krajský úřad“). Jsou-li splněny náležitosti oznámení o konání sbírky (dále jen „oznámení“) uvedené v § 5 odst. 1 až 4 a neshledá-li příslušný krajský úřad důvody pro to, že sbírku nelze konat podle § 6, osvědčí právnické osobě datum přijetí jejího oznámení, a to nejpozději do 30 dnů ode dne splnění náležitostí oznámení. Osvědčení musí být doručeno právnické osobě do vlastních rukou. (2) Uvede-li právnická osoba v oznámení důvody hodné zvláštního zřetele, pro něž navrhuje zahájit sbírku ve lhůtě kratší než 30 dnů od přijetí oznámení, například zmírnění následků ozbrojeného konfliktu, živelní pohromy nebo ekologické nebo průmyslové havárie, anebo záchrana zdraví nebo života osoby, příslušný krajský úřad tyto důvody bez zbytečného odkladu přezkoumá, osvědčením právnické osobě potvrdí datum přijetí jejího oznámení a stanoví den zahájení sbírky s přihlédnutím ke lhůtě navržené právnickou osobou. Osvědčení zveřejní na úřední desce a doručí právnické osobě do vlastních rukou; účinky doručení osvědčení nastávají dnem vyvěšení na úřední desce příslušného krajského úřadu. (3) Nejsou-li splněny podmínky pro vydání osvědčení podle odstavce 2, příslušný krajský úřad o tom písemně vyrozumí právnickou osobu, která hodlá sbírku konat, a dále postupuje podle odstavce 1.“. 4. V § 5 odst. 1 písm. a) bodě 2 a v § 5 odst. 1 písm. b) bodě 2 se slovo „místo“ nahrazuje slovy „adresu místa“. 5. V § 5 odst. 1 písm. b) bod 1 zní: „1. název (obchodní firmu), adresu sídla, své identifikační číslo a jména, příjmení, data narození a adresy místa trvalého pobytu osob, které jsou statutárními orgány právnické osoby nebo členy statutárního orgánu právnické osoby,“. 6. V § 5 odst. 2 písm. c) se slova „ukončení sbírky“ nahrazují slovy „datum ukončení sbírky, popřípadě informaci, že sbírka bude konána na dobu neurčitou“. 7. V § 5 odst. 2 písmeno h) zní: „h) den v roce, ke kterému bude zpracováno roční průběžné vyúčtování podle § 24 odst. 2, koná-li se sbírka na dobu neurčitou nebo na dobu určitou po dobu delší než 1 rok,“. 8. V § 5 odst. 2 se doplňuje písmeno i), které zní: „i) den v roce, ke kterému bude zpracováno první roční průběžné vyúčtování podle § 24 odst. 2, není-li tento den totožný s dnem uvedeným v odstavci 2 písm. h).“. 9. V § 5 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Změnit a rozšířit způsob provádění sbírky na jiný než uvedený v § 9 odst. 1 lze pouze na základě rozhodnutí příslušného krajského úřadu podle § 9 odst. 2.“. 10. V § 5 odstavec 6 zní: „(6) Pokud je právnická osoba vyzvána k odstranění nedostatků oznámení, doba, po kterou není výzvě vyhověno, se do lhůty podle § 4 odst. 1 nezapočítává. Neodstraní-li právnická osoba nedostatky oznámení ve lhůtě stanovené ve výzvě, příslušný krajský úřad právnickou osobu písemně vyrozumí, že se oznámením nebude zabývat.“. 11. § 7 zní: „§ 7 Nerozhodne-li příslušný krajský úřad, že sbírku nelze konat, platí, že sbírka je zahájena dnem následujícím po dni doručení osvědčení, pokud právnická osoba neuvede v oznámení jako den zahájení sbírky datum pozdější; dříve nesmí být sbírka zahájena ani propagována.“. 12. § 8 zní: „§ 8 (1) Sbírka končí dnem uvedeným právnickou osobou v oznámení podle odstavce 3, dnem uvedeným v oznámení podle § 5 odst. 2 písm. c), nebo dnem uvedeným v rozhodnutí příslušného krajského úřadu podle § 21 odst. 1. (2) Sbírku může právnická osoba ukončit kdykoliv přede dnem uvedeným v odstavci 1. Tuto skutečnost právnická osoba oznámí příslušnému krajskému úřadu ve lhůtě podle § 5 odst. 5. (3) Ukončení sbírky konané na dobu neurčitou právnická osoba písemně oznámí příslušnému krajskému úřadu nejpozději 30 dní před jejím ukončením. (4) Pokud právnická osoba propagovala sbírku a ukončila ji podle odstavců 2 a 3, je povinna bez zbytečného odkladu seznámit veřejnost s ukončením sbírky srovnatelným způsobem, jakým sbírku propagovala. (5) Právnická osoba může před ukončením sbírky konané na dobu určitou písemně oznámit příslušnému krajskému úřadu její prodloužení s uvedením nového data ukončení sbírky, a to nejpozději poslední den konání sbírky; ustanovení § 2a tím není dotčeno. U sbírek konaných na dobu určitou po dobu delší než 1 rok zároveň právnická osoba doplní údaj podle § 5 odst. 2 písm. h). (6) Sbírku, která byla oznámena jako sbírka konaná na dobu určitou, nelze po zveřejnění jejího osvědčení změnit na sbírku konanou na dobu neurčitou.“. 13. V § 9 odst. 1 písm. c) se slova „v místech určených k přijímání příspěvků“ zrušují. 14. V § 9 odst. 1 se na konci textu písmene e) slovo „nebo“ zrušuje. 15. V § 9 odst. 1 písmeno f) zní: „f) dárcovskými textovými zprávami prostřednictvím telekomunikačního koncového zařízení, nebo“. 16. V § 9 odst. 1 se doplňuje písmeno g), které zní: „g) složením hotovosti do pokladny zřízené právnickou osobou.“. 17. V § 9 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Příslušný krajský úřad na žádost právnické osoby, která oznámila konání sbírky, rozhodne o možnosti konat sbírku i jiným způsobem než uvedeným v odstavci 1. Příslušný krajský úřad posoudí navrhovaný jiný způsob z hlediska transparentnosti získávání příspěvků do sbírky a zabezpečení jejich využití a z hlediska souladu s jinými právními předpisy a veřejným pořádkem. (3) Pokud právnická osoba hodlá konat sbírku jiným způsobem podle odstavce 2 zároveň s některým ze způsobů uvedených v odstavci 1 a pro tento způsob jí lze konání sbírky osvědčit, příslušný krajský úřad jí sbírku pro způsob konání podle odstavce 1 osvědčí.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4. 18. V § 10 odst. 1 písm. e) se slovo „místo“ nahrazuje slovy „adresu místa“ a slovo „konáním“ se nahrazuje slovem „prováděním“. 19. V § 10 odstavec 2 zní: „(2) Nejde-li o obec nebo kraj nebo v hlavním městě Praze městskou část, musí právnická osoba předložit obecnímu úřadu, v územně členěném statutárním městě úřadu městského obvodu (městské části), v hlavním městě Praze úřadu městské části, (dále jen „obecní úřad“), v jehož územním obvodu se má sbírka konat, sběrací listiny mající náležitosti uvedené v odstavci 1 se žádostí o ověření jejich počtu a náležitostí a zároveň předloží obecnímu úřadu k nahlédnutí originál nebo kopii osvědčení; o ověřeném počtu sběracích listin vydá obecní úřad právnické osobě potvrzení pro účely vyúčtování sbírky.“. 20. V § 10 odst. 4 se slova „jménem a příjmením“ zrušují. 21. V § 11 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Má-li být stejná pokladnička použita ke konání sbírky ve správních obvodech více obecních úřadů, právnická osoba ji viditelně opatří nápisem „putovní pokladnička“; pečetí ji obecní úřad, v jehož správním obvodu má právnická osoba konající sbírku sídlo; má-li být použito více putovních pokladniček ke konání jedné sbírky, označují se jednou číselnou řadou pro všechny správní obvody, v nichž mají být použity.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 22. V § 11 odstavec 3 zní: „(3) Otevření pokladničky s uvedením data pracovního dne, místa a hodiny otevření musí právnická osoba oznámit nejméně 3 pracovní dny předem obecnímu úřadu, v jehož správním obvodu pokladničku umístila. Otevření putovní pokladničky se oznamuje obecnímu úřadu, v jehož správním obvodu má právnická osoba konající sbírku sídlo.“. 23. V § 11 odst. 4 se slova „2 oprávnění zástupci“ nahrazují slovy „oprávněný zástupce“. 24. V § 11 odst. 5 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“ a číslo „3“ se nahrazuje číslem „4“. 25. V § 12 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Koná-li se sbírka prodejem předmětů, vede právnická osoba o předmětech určených k tomuto prodeji evidenci, v níž je uvedeno, kolik předmětů bylo určeno k prodeji, jak byly získány, například nákupem, vlastní výrobou nebo darem, výše nákladů na pořízení předmětů, výše příspěvku za jeden předmět, kolik předmětů bylo skutečně prodáno, jaký byl celkový objem příspěvků získaných prodejem předmětů a jak bylo naloženo s předměty, které se nepodařilo prodat. Do hrubého výtěžku sbírky se zahrnuje výše příspěvku.“. 26. V § 13 se na konci textu věty první doplňují slova „a pořadové číslo vstupenky“. 27. V § 13 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Koná-li se sbírka prodejem vstupenek na veřejná kulturní nebo sportovní vystoupení anebo jiné všeobecně přístupné akce pořádané za účelem získání příspěvku, vede právnická osoba o vstupenkách určených k prodeji evidenci, v níž je uvedeno, kolik vstupenek bylo určeno k prodeji, jaká je výše příspěvku, kolik vstupenek bylo skutečně prodáno, celkový objem příspěvků získaný z prodeje vstupenek a jak bylo naloženo se vstupenkami, které nebyly prodány. Do hrubého výtěžku sbírky se zahrnuje výše příspěvku.“. 28. V § 14 odstavec 1 zní: „(1) Fyzická osoba pověřená prováděním sbírky se na požádání vykáže kopií osvědčení příslušného úřadu, plnou mocí právnické osoby, která obsahuje jméno, příjmení, popřípadě též titul a vědeckou hodnost a dále datum narození, adresu místa trvalého pobytu a číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu této fyzické osoby a údaje uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až d); plná moc musí být opatřena pořadovým číslem, podpisy statutárních orgánů právnické osoby a otiskem jejího razítka.“. 29. § 16 zní: „§ 16 V případě konání sbírky dárcovskými textovými zprávami prostřednictvím telekomunikačního koncového zařízení je poskytovatel veřejně dostupné telefonní služby, jejímž prostřednictvím jsou příspěvky získávány, povinen poskytnout právnické osobě konající sbírku informaci o počtu zaslaných zpráv a odpovídající částku poukázaných prostředků v Kč, jestliže o to požádá.“. 30. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který zní: „§ 16a Koná-li se sbírka složením hotovosti do pokladny zřízené právnickou osobou, účtuje právnická osoba o takovémto vkladu položkově způsobem jednoznačně identifikujícím vazbu vkladu do pokladny na sbírku v souladu s § 23 tohoto zákona.“. 31. V § 19 odstavce 3 až 5 znějí: „(3) Neshledá-li příslušný krajský úřad důvody, pro něž nelze sbírku dále pro změněný účel konat, osvědčí právnické osobě datum přijetí oznámení změny účelu sbírky. Je-li v oznámení změny účelu sbírky navrženo z důvodů uvedených v § 4 odst. 2 pokračování v konání sbírky ve lhůtě kratší než 30 dnů od přijetí tohoto oznámení, stanoví příslušný krajský úřad v osvědčení den, od něhož bude konání sbírky pokračovat. Pro doručování a zveřejňování osvědčení platí obdobně § 4 odst. 1 a 2. (4) Neshledá-li příslušný krajský úřad důvody, pro něž sbírku nelze pro změněný účel konat, může být sbírka propagována a v jejím konání pro změněný účel může být pokračováno nejdříve dnem následujícím po dni uvedeném v osvědčení krajského úřadu o oznámení změny účelu sbírky. (5) Pokud právnická osoba propagovala sbírku, je povinna bez zbytečného odkladu seznámit veřejnost se změnou účelu sbírky srovnatelným způsobem, jakým sbírku propagovala.“. 32. V § 20 odst. 1, § 21 odst. 4 a v § 24 odst. 4 se slova „stejným způsobem, jakým sbírku propagovala, a nelze-li toho dosáhnout, srovnatelným způsobem“ nahrazují slovy „srovnatelným způsobem, jakým sbírku propagovala“. 33. V § 20 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a způsobem umožňujícím dálkový přístup (dále jen „internetové stránky“)“. 34. V § 22 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a svých internetových stránkách“. 35. V § 23 odstavec 1 zní: „(1) Právnická osoba je povinna pro každou sbírku zřídit zvláštní bankovní účet, na který převede hrubý výtěžek sbírky. Povinnost zřizovat zvláštní bankovní účet se nevztahuje na sbírky konané výlučně prostřednictvím pokladniček nebo sběracích listin po dobu nejvýše 3 měsíců. Právnická osoba účtuje o nákladech, výnosech, aktivech a pasivech jednotlivých sbírek tak, aby prokázala soulad účetních záznamů s vyúčtováním sbírky.“. 36. V § 23 odst. 2 se slova „z hrubého výtěžku“ nahrazují slovy „z celkového hrubého výtěžku za dobu, po kterou byla sbírka konána“. 37. V § 23 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Nevyčerpá-li právnická osoba veškeré prostředky určené na úhradu nákladů spojených s konáním sbírky podle odstavce 2 v období, za něž podává průběžné vyúčtování, je možné takto ušetřené prostředky použít v dalších obdobích, nejdéle však do doby ukončení sbírky. Převádí-li právnická osoba prostředky na úhradu nákladů spojených s konáním sbírky podle věty první, je povinna při ročním vyúčtování sbírky předložit kumulativní procentuální průměr použitých prostředků za celé období sbírky. Tento průměr nesmí překročit hodnotu 5 % podle odstavce 2.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 38. V § 24 odstavec 2 zní: „(2) Koná-li se sbírka na dobu neurčitou nebo na dobu určitou po dobu delší než 1 rok, provádí příslušný krajský úřad každoročně kontrolu průběžného vyúčtování sbírky. Ke kontrole je právnická osoba, která koná sbírku, povinna předložit vyúčtování vždy do 3 měsíců ode dne uvedeného v oznámení podle § 5 odst. 2 písm. h). Tento den nelze po zveřejnění osvědčení změnit. První průběžné vyúčtování může být zpracováno za dobu delší než kalendářní rok, nejdéle však do 18 měsíců ode dne zahájení sbírky.“. 39. Za § 24 se vkládá nový § 24a, který zní: „§ 24a Na čistý výtěžek sbírky, který nebyl dosud použit pro účel, pro nějž je nebo byla sbírka konána, nelze vést exekuci a výkon rozhodnutí, s výjimkou exekuce a výkonu rozhodnutí na rozhodnutí vydaná podle § 20 odst. 3, § 22 odst. 1 a 2 a § 24 odst. 3 a 5.“. 40. § 25 zní: „§ 25 (1) Fyzická osoba, v jejíž prospěch byla sbírka konána, nebo její zákonný zástupce nebo opatrovník, se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 23 odst. 4 nevyužije výtěžek sbírky, který obdržela, ke stanovenému účelu sbírky, nebo b) v rozporu s § 24 odst. 5 neprokáže, zda a jakým způsobem byl využit čistý výtěžek sbírky. (2) Fyzická osoba pověřená prováděním sbírky se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost stanovenou v § 14 odst. 1. (3) Za přestupek lze uložit pokutu až do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b), b) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2.“. 41. Za § 25 se vkládají nové § 25a a 25b, které znějí: „§ 25a (1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) koná sbírku bez oznámení podle § 4 odst. 1, b) nesplní oznamovací povinnost podle § 5 odst. 5 nebo § 8 odst. 5, c) zahájí propagaci nebo konání sbírky v rozporu s § 7, d) pokračuje v provádění sbírky po dni, kterým sbírka končí podle § 8 odst. 1, e) nesplní oznamovací povinnost podle § 8 odst. 3, f) nepředloží sběrací listiny k ověření jejich počtu a náležitostí podle § 10 odst. 2 nebo v rozporu s § 10 odst. 4 nezajistí, aby fyzické osoby jako přispěvatelé ve sběrací listině vyznačily poskytnutý příspěvek a podepsaly se, g) nesplní některou z povinností při konání sbírky s pokladničkami podle § 11 odst. 1 až 5, h) nevyvěsí v prostoru, kde se prodávají předměty, v jejichž ceně je zahrnut příspěvek na sbírku, oznámení s informacemi o sbírce podle § 12 odst. 1, i) nevede evidenci o prodeji předmětů určených k prodeji podle § 12 odst. 2, j) v rozporu s § 13 odst. 1 neuvede výši příspěvku a pořadové číslo na vstupenkách na veřejné kulturní nebo sportovní vystoupení nebo jiné všeobecně přístupné akce pořádané za účelem získání příspěvku nebo nevyvěsí u vchodu do prostoru, kde se vystoupení nebo akce koná, oznámení anebo údaje obsažené v tomto oznámení neuvede na veřejných oznámeních o konání vystoupení nebo akce, k) nevede evidenci o vstupenkách určených k prodeji podle § 13 odst. 2, l) pověří prováděním sbírky fyzickou osobu v rozporu s § 14 odst. 2, m) koná sbírku sběracími listinami nebo prodejem předmětů nebo vstupenek v rozporu s § 15, n) poskytne nebo zveřejní údaje o osobách, které poskytly příspěvek, v rozporu s § 17, o) pokračuje v konání sbírky po změně jejího účelu v rozporu s § 19 odst. 1, 4 nebo 5, p) nesplní některou z povinností podle § 20 odst. 1 v případech, kdy nepokračuje v konání sbírky po zániku jejího účelu, q) koná sbírku přesto, že podle § 21 odst. 1 nebo 2 bylo rozhodnuto o tom, že sbírku konat nelze, nebo o tom, že její konání je dočasně zastaveno, r) v rozporu s § 21 odst. 4 nezveřejní rozhodnutí o tom, že sbírku nelze konat, nebo o tom, že konání sbírky je dočasně zastaveno, anebo o způsobu zveřejnění těchto rozhodnutí neinformuje příslušný krajský úřad, s) využije příspěvky získané sbírkou, konanou bez oznámení, v rozporu s rozhodnutím podle § 22 odst. 1, t) v rozporu s § 23 odst. 1 nezřídí pro sbírku zvláštní bankovní účet, nebo na tento účet nepřevede hrubý výtěžek sbírky anebo neúčtuje o nákladech, výnosech, aktivech a pasivech jednotlivých sbírek tak, aby prokázala soulad účetních záznamů s vyúčtováním sbírky, u) v rozporu s § 23 odst. 2 použije na úhradu nákladů spojených s konáním sbírky více jak 5 % hrubého výtěžku sbírky, v) v rozporu s § 23 odst. 4 nevyužije čistý výtěžek sbírky výhradně ke stanovenému účelu sbírky, w) nepředloží průběžné vyúčtování sbírky podle § 24 odst. 2, x) nepředloží celkové vyúčtování sbírky nebo nesplní některou z povinností podle § 24 odst. 3, nebo y) v rozporu s § 24 odst. 4 neseznámí veřejnost s konečným vyúčtováním sbírky a jejím využitím. (2) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), f) a m), b) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. j), k), l) nebo x), c) 300 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), e), g), n), p), q) nebo r), d) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), d), h), i), o), s), t), u), v), w) nebo y). § 25b (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty právnické osoby podle tohoto zákona projednává v prvním stupni příslušný krajský úřad. Je-li právnickou osobou kraj nebo hlavní město Praha, správní delikty projednává v prvním stupni ministerstvo. Přestupky podle § 25 projednává v prvním stupni příslušný krajský úřad.“. 42. V § 26 odst. 2 větě druhé se slova „1 měsíce“ nahrazují slovy „14 dnů“. 43. V § 26 odst. 3 se slova „způsobem umožňujícím dálkový přístup“ nahrazují slovy „na svých internetových stránkách do 14 dnů ode dne přijetí oznámení příslušného krajského úřadu podle odstavce 2“. 44. § 29 se včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Sbírky oznámené podle zákona č. 117/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle zákona č. 117/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Na řízení ohledně sbírky oznámené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vztahuje zákon č. 117/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2012. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 119/2012 Sb.
Zákon č. 119/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 11. 4. 2012, datum účinnosti 1. 6. 2012, částka 45/2012 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o silniční dopravě * ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o pozemních komunikacích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o silničním provozu * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 6. 2012 119 ZÁKON ze dne 14. března 2012, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o silniční dopravě Čl. I Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 150/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 577/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 194/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „Zákon upravuje“ nahrazují slovy „Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie13)“. Poznámka pod čarou č. 13 zní: „13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy a o změně nařízení (ES) č. 561/2006.“. 2. V § 1 odst. 2 se slova „Policií České republiky“ nahrazují slovy „ozbrojenými bezpečnostními sbory“. 3. V § 2 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Dopravce je fyzická nebo právnická osoba provozující silniční dopravu. Tuzemský dopravce je dopravce, který provozuje silniční dopravu pro cizí potřeby na základě koncese1) nebo silniční dopravu pro vlastní potřeby k zajištění své podnikatelské činnosti vykonávané na základě živnostenského nebo jiného oprávnění uděleného podle zvláštního právního předpisu orgánem České republiky. Podnikatel v silniční dopravě je tuzemský dopravce provozující silniční dopravu pro cizí potřeby.“. Dosavadní odstavce 4 až 20 se označují jako odstavce 5 až 21. 4. V § 2 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Za vnitrostátní silniční dopravu se rovněž považuje doprava, kdy výchozí místo a cílové místo leží na území jednoho členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „členský stát“), ale část jízdy se uskuteční na území jiného členského státu, pokud na území jiného členského státu není umístěna zastávka pro nástup nebo výstup cestujících nebo nedojde k nakládce nebo vykládce zvířat nebo věcí.“. 5. V § 2 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „, nejedná-li se o vnitrostátní silniční dopravu“. 6. V § 2 odst. 11 se slova „linkovou osobní dopravou podle odstavce 6, mezinárodní kyvadlovou dopravou podle odstavce 7 a ani taxislužbou podle odstavce 8“ nahrazují slovy „linkovou osobní dopravou podle odstavce 6, mezinárodní kyvadlovou dopravou podle odstavce 8 a ani taxislužbou podle odstavce 9“. 7. V § 2 odstavce 12 až 15 znějí: „(12) Náhradní autobusová doprava je linková osobní doprava provozovaná namísto dočasně přerušené drážní dopravy na dráze celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové nebo na dráze speciální1a). (13) Linka je souhrn dopravních spojení na trase dopravní cesty určené výchozí a cílovou zastávkou a ostatními zastávkami, na níž jsou poskytovány přepravní služby podle platné licence nebo povolení a podle schváleného jízdního řádu. Spoj je dopravní spojení v rámci linky, které je časově a místně určené jízdním řádem. (14) Velkým vozidlem je vozidlo nebo jízdní souprava o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, nebo vozidlo určené pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče. (15) Malým vozidlem je vozidlo nebo jízdní souprava o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, nebo vozidlo určené pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče.“. 8. V § 2 se odstavec 21 zrušuje. 9. V § 3 odst. 1 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 14 zní: „a) provozovat silniční dopravu vozidlem, kterému byla přidělena státní poznávací značka České republiky a které je zapsáno v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu14), 14) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti osob za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 10. Poznámka pod čarou č. 3a se zrušuje. 11. V § 3 odst. 1 písm. b) se slova „Evropských společenství4d)“ nahrazují slovy „Evropské unie4d)“. Poznámka pod čarou č. 4d zní: „4d) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85.“. 12. V § 3 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 13. V § 3 odstavec 2 zní: „(2) Tuzemský dopravce provozující silniční dopravu vozidly určenými k přepravě osob, s výjimkou osobních vozidel používaných pro vlastní potřebu, a tuzemský dopravce provozující silniční dopravu vozidlem nebo jízdní soupravou o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, je povinen a) zajistit, aby řidič řádně vedl záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku podle tohoto zákona, přímo použitelného předpisu Evropské unie4d) nebo mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo Sbírce mezinárodních smluv, a b) uchovat záznam podle písmene a) a doklad o nákladu po dobu 1 roku od ukončení přepravy.“. 14. V § 3 odst. 3 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 15. V § 3 odst. 3 písm. a) se slovo „a“ nahrazuje čárkou a slova „, pokud je povinen jej vést podle odstavce 3,“ se nahrazují slovy „a době odpočinku, pokud je povinen jej vést podle odstavce 2, a“. 16. V § 3 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Způsob vedení záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, náležitosti tohoto záznamu a období, za které musí být záznamy o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku ve vozidle, a doklady, které musí být k tomuto záznamu přiloženy, stanoví prováděcí právní předpis.“. 17. § 4 až 8 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 15 znějí: „§ 4 Podmínky pro provozování silniční dopravy Provozovat silniční dopravu pro cizí potřeby lze jen na základě koncese1), nestanoví-li tento zákon jinak. § 5 Dopravní úřad vydává stanovisko k podané žádosti o koncesi nebo o změnu rozhodnutí o udělení koncese, ve kterém uvede, zda souhlasí s udělením koncese. K žádosti o koncesi pro provozování silniční dopravy malými vozidly vydá dopravní úřad vždy souhlasné stanovisko. § 6 Zvláštní podmínky pro provozování silniční dopravy pro cizí potřeby velkými vozidly (1) Udělit koncesi pro provozování silniční dopravy velkými vozidly lze jen právnické osobě se sídlem na území České republiky nebo fyzické osobě s trvalým pobytem na území České republiky nebo obdobným pobytem na území některého jiného členského státu, která splňuje zvláštní podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie15), kterými jsou a) usazení, b) dobrá pověst, c) finanční způsobilost a d) odborná způsobilost. (2) Koncesi pro provozování silniční dopravy velkými vozidly nelze udělit osobě, která je oprávněna k provozování silniční dopravy velkými vozidly v jiném členském státě než v České republice. § 7 Dobrá pověst Dobrou pověst má osoba, která je bezúhonná podle živnostenského zákona, pokud dobrou pověst neztratila rozhodnutím podle § 35a. § 8 Finanční způsobilost (1) Finanční způsobilost lze prokázat všemi způsoby uvedenými v přímo použitelném předpisu Evropské unie15). Žadatel o koncesi, který povede účetnictví, může finanční způsobilost prokázat zahajovací rozvahou nebo zahajovací rozvahou ve zjednodušeném rozsahu. Žadatel o koncesi, který povede daňovou evidenci, může finanční způsobilost prokázat zahajovacím přehledem obchodního majetku. (2) Trvání finanční způsobilosti prokazuje podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly dopravnímu úřadu na každý kalendářní rok nejpozději do 31. července tohoto roku. Požádá-li podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly dopravní úřad před uplynutím této lhůty o její prodloužení, prokazuje trvání finanční způsobilosti nejpozději do 31. srpna kalendářního roku. 15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009.“. 18. Za § 8 se vkládají nové § 8a až 8c, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 16 a 17 znějí: „§ 8a Odborná způsobilost (1) Podmínka odborné způsobilosti je splněna, pokud je odborně způsobilý odpovědný zástupce podnikatele v silniční dopravě provozované velkými vozidly. (2) Odborná způsobilost se prokazuje živnostenskému úřadu osvědčením o odborné způsobilosti pro provozování silniční dopravy, které vydá a) dopravní úřad na základě úspěšně složené zkoušky z předmětů a za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie16), nebo b) orgán jiného členského státu než České republiky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie17). (3) Odborná způsobilost se prokazuje zvlášť pro nákladní dopravu provozovanou vozidlem nebo jízdní soupravou o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, a zvlášť pro osobní dopravu provozovanou vozidlem určeným pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče. (4) Zkoušku podle odstavce 2 písm. a) provádí dopravní úřad příslušný podle místa trvalého pobytu žadatele, nebo nemá-li žadatel trvalý pobyt na území České republiky, podle místa obvyklého bydliště žadatele podle přímo použitelného předpisu Evropské unie16). Zkouška je neveřejná. (5) Zkouška je písemná, v českém jazyce a skládá se z testu a případové studie. Na průběh zkoušky dohlíží a její výsledek vyhodnocuje nejméně tříčlenná zkušební komise jmenovaná dopravním úřadem. Pokud žadatel u zkoušky neuspěl, může zkoušku opakovat. (6) O průběhu a výsledku zkoušky vyhotoví zkušební komise do 7 dnů ode dne konání zkoušky protokol. Pokud žadatel u zkoušky uspěl, vydá mu dopravní úřad osvědčení podle odstavce 2. Pokud žadatel u zkoušky neuspěl, dopravní úřad mu tuto skutečnost neprodleně po vyhotovení protokolu písemně sdělí a poučí ho o podmínkách opakování zkoušky. (7) Otázky a vzorová zadání případových studií pro zkoušku podle odstavce 2 písm. a) stanoví Ministerstvo dopravy a zveřejní je ve Věstníku dopravy. Postup při skládání zkoušky odborné způsobilosti, způsob jejího hodnocení a podmínky opakování zkoušky stanoví prováděcí právní předpis. § 8b Odpovědný zástupce (1) Podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly musí provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce5). (2) Podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly ustanoví odpovědným zástupcem fyzickou osobu, která splňuje podmínky přímo použitelného předpisu Evropské unie17). Pokud je podnikatel v silniční dopravě fyzickou osobou a splňuje tyto podmínky, může odpovědným zástupcem ustanovit sám sebe. (3) Podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly může ustanovit odpovědným zástupcem osobu, která k němu nemá skutečnou vazbu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie17), pokud součet velkých vozidel používaných tímto podnikatelem k podnikání nepřesáhne 50. (4) Odpovědný zástupce může vykonávat činnost současně nejvýše pro 4 podnikatele v silniční dopravě provozované velkými vozidly, pokud součet velkých vozidel používaných těmito podnikateli k podnikání nepřesáhne 50. § 8c Stanovisko dopravního úřadu (1) Pokud žadatel o koncesi nebo o změnu rozhodnutí o udělení koncese pro provozování silniční dopravy velkými vozidly splňuje podmínky uvedené v § 6 odst. 1 písm. a) až c) a v § 6 odst. 2 a jím ustanovený odpovědný zástupce splňuje podmínky uvedené v § 8b v celém rozsahu předmětu podnikání uvedeném v žádosti, vydá dopravní úřad k žádosti o udělení koncese nebo změnu rozhodnutí o udělení koncese souhlasné stanovisko. (2) Pokud žadatel o koncesi nebo o změnu rozhodnutí o udělení koncese pro provozování silniční dopravy velkými vozidly splňuje podmínky uvedené v § 6 odst. 1 písm. a) až c) a v § 6 odst. 2 nebo jím ustanovený odpovědný zástupce splňuje podmínky uvedené v § 8b pouze pro část předmětu podnikání uvedenému v žádosti, uvede dopravní úřad ve stanovisku souhlas s udělením koncese nebo změnou rozhodnutí o udělení koncese pouze k této části předmětu podnikání. K části předmětu podnikání, pro kterou nejsou splněny podmínky podle věty první, uvede dopravní úřad ve stanovisku nesouhlas a stanovisko odůvodní. (3) Pokud žadatel o koncesi nebo o změnu rozhodnutí o udělení koncese pro provozování silniční dopravy velkými vozidly nesplňuje některou z podmínek uvedených v § 6 odst. 1 písm. a) až c) a v § 6 odst. 2 nebo jím ustanovený odpovědný zástupce nesplňuje některou z podmínek uvedených v § 8b a nelze postupovat podle odstavce 2, vydá dopravní úřad k žádosti o udělení koncese nebo změnu rozhodnutí o udělení koncese nesouhlasné stanovisko a toto stanovisko odůvodní. (4) Žadatel, který hodlá provozovat silniční dopravu velkými vozidly, k žádosti o koncesi nebo o změnu rozhodnutí o udělení koncese vedle náležitostí stanovených živnostenským zákonem připojí a) doklad osvědčující právní důvod užívání prostor pro splnění podmínky usazení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie14), b) doklad osvědčující právní důvod užívání alespoň 1 velkého vozidla po udělení koncese nebo změně rozhodnutí o udělení koncese, c) doklady prokazující splnění podmínky finanční způsobilosti, d) osvědčení o splnění podmínky dobré pověsti, bylo-li žadateli nebo jím ustanovenému odpovědnému zástupci vydáno podle přímo použitelného předpisu Evropské unie15), a e) pokud má osoba, kterou žadatel ustanovil odpovědným zástupcem, k žadateli skutečnou vazbu, doklad o této vazbě. (5) Pokud nejsou k žádosti o koncesi nebo o změnu rozhodnutí o udělení koncese přiloženy podklady podle odstavce 4 v dostatečném rozsahu nebo je to nezbytné k posouzení splnění podmínek podle § 6 odst. 1 písm. a) až c) a v § 6 odst. 2 nebo § 8b, může dopravní úřad vyzvat žadatele o koncesi nebo o změnu rozhodnutí o udělení koncese k doplnění žádosti; k tomu mu stanoví přiměřenou lhůtu. Stejnopis výzvy dopravní úřad zašle též živnostenskému úřadu. Po dobu lhůty uvedené ve výzvě neběží lhůta pro vydání stanoviska. Dopravní úřad zašle doplněné podklady živnostenskému úřadu spolu se stanoviskem. (6) Dopravní úřad vydává stanovisko rovněž k žádosti o schválení ustanovení nového odpovědného zástupce, jedná-li se o provozování silniční dopravy velkými vozidly. Dopravní úřad vydá souhlasné stanovisko, pokud nově ustanovený odpovědný zástupce splňuje podmínky podle § 8b. V opačném případě vydá dopravní úřad nesouhlasné stanovisko a toto stanovisko odůvodní. (7) K žádosti o schválení nového odpovědného zástupce žadatel připojí doklady podle odstavce 4 písm. d) a e). Postup podle odstavce 5 se užije obdobně. 16) Čl. 8 a příloha 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009. 17) Čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009.“. 19. V § 9 odst. 1 se slova „vozidla taxislužby, autobusy, tahače a nákladní vozidla o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny, které“ nahrazují slovy „velká vozidla, která“. 20. V § 9 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 18 zní: „(2) Podnikatel v silniční dopravě je povinen zajistit, aby a) v každém vozidle používaném k podnikání byl při jeho provozu doklad o oprávnění k podnikání, smlouva o mezinárodní zvláštní linkové dopravě, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie18), a další doklady vztahující se k prováděné přepravě vydané podle tohoto zákona, přímo použitelného předpisu Evropské unie13) nebo vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, b) práce řidiče vozidla určeného pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče vykonávala pouze osoba, u které není překážka spolehlivosti podle odstavce 3 písm. a) nebo b), a c) práce řidiče vozidla určeného pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče vykonávala pouze osoba spolehlivá. 18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009.“. 21. V § 9 odst. 3 písmena a) a b) znějí: „a) které byl soudem za spáchání trestného činu uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, jehož výkon skončil v posledních 3 letech nebo od jehož výkonu bylo v posledních 3 letech podmíněně upuštěno, b) které byla uložena sankce za přestupek spáchaný v posledních 3 letech spočívající v 1. řízení motorového vozidla bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod jejich vlivem, 2. v řízení motorového vozidla ve stavu vylučujícím způsobilost přivozeném požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky, nebo 3. v odmítnutí podrobit se vyšetření, zda při řízení motorového vozidla nebyla ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou,“. 22. V § 9 odst. 3 písm. c), d) a e) se slovo „nebo“ zrušuje. 23. V § 9 odst. 3 písm. f) se čárka nahrazuje slovem „, nebo“. 24. V 9 odst. 3 písm. g) se slovo „druhé“ nahrazuje slovem „čtvrté“. 25. V § 9 odstavec 4 zní: „(4) Podnikatel v silniční dopravě je dále povinen: a) provádět opravy velkých vozidel s výjimkou drobných oprav na plochách k tomu určených a doklad o provádění údržby mimo vlastní prostory uchovat po dobu 2 let a b) před zahájením provozování dopravy sdělit dopravnímu úřadu počet vozidel, se kterými bude provozovat dopravu, jejich státní poznávací značku České republiky, největší povolenou hmotnost, celkový počet míst k přepravě osob včetně řidiče, tovární značku a obchodní označení a nahlásit do 30 dnů od vzniku rozhodné skutečnosti každou změnu v těchto údajích.“. 26. V § 10 odstavec 1 zní: „(1) Podnikatel v silniční dopravě může provozovat linkovou osobní dopravu, jen je-li držitelem a) licence k provozování linkové osobní dopravy (dále jen „licence“) udělené dopravním úřadem, b) licence udělené Ministerstvem dopravy a orgánem jiného státu, jehož územím linka vede, jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, nebo c) povolení k provozování mezinárodní linkové osobní dopravy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie18) uděleného Ministerstvem dopravy nebo orgánem jiného členského státu než České republiky, není-li uzavřena smlouva o mezinárodní zvláštní linkové dopravě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie18).“. 27. V § 10 odst. 2 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až h) se označují jako písmena a) až g). 28. V § 10 odst. 2 písm. g) se slova „; toto ustanovení se nevztahuje na městskou autobusovou dopravu“ nahrazují slovy „, jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu“. 29. V § 10 odst. 3 se slova „, s výjimkou mezinárodní linkové osobní dopravy, kde je k rozhodování příslušné Ministerstvo dopravy a spojů“ zrušují. 30. V § 11 odst. 2 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“. 31. V § 12 odst. 1 se číslo „45“ nahrazuje číslem „60“. 32. V § 12 odst. 2 až 4, § 17 odst. 1 a 2, § 30 odst. 2, § 34 odst. 4 a v § 40 odst. 2 se slova „a spojů“ zrušují. 33. V § 16 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d). 34. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který zní: „§ 16a Pro vydání, změnu a odnímání povolení k provozování mezinárodní linkové osobní dopravy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie18) se ustanovení § 11, § 12 odst. 3 a § 13 až 16 použijí obdobně.“. 35. V § 18 písm. c) se za slovo „podle“ vkládají slova „podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení licence nebo povolení,“. 36. V § 21 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Provozovatel taxislužby je povinen zajistit, aby řidič vedl záznamy o provozu vozidla taxislužby, a tyto záznamy je povinen uchovávat po dobu 1 roku od ukončení přepravy.“. 37. V § 21 odst. 3 větě třetí se za slova „užití taxametru,“ vkládají slova „způsobu vedení a náležitostech záznamu o provozu vozidla taxislužby,“. 38. V § 21 odst. 5 se slova „příslušnému pro vydání stanoviska ke koncesi“ zrušují. 39. V § 21 odst. 6 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c). 40. V § 21b se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Náležitosti záznamu objednávky stanoví prováděcí právní předpis.“. 41. V § 21b se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 19 zní: „(5) Provozovatel mezinárodní příležitostné osobní silniční dopravy je dále povinen zajistit, aby ve vozidle, kterým se přeprava vykonává, byl umístěn vyplněný jízdní list podle přímo použitelného předpisu Evropské unie19) nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Formulář jízdního listu vydá provozovateli příležitostné osobní silniční dopravy na jeho žádost Ministerstvo dopravy nebo osoba Ministerstvem dopravy pověřená. 19) Čl. 2 odst. 4 a čl. 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009.“. 42. V § 22 odstavec 2 zní: „(2) Silniční dopravou je dovoleno přepravovat pouze nebezpečné věci vymezené Evropskou dohodou o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) (dále jen „Dohoda ADR“)7), a to za podmínek v ní uvedených.“. 43. § 23 zní: „§ 23 (1) Osoba předávající nebezpečné věci k přepravě (dále jen „odesílatel“) je při přepravě nebezpečných věcí povinna v souladu s Dohodou ADR a) předat dopravci řádně a úplně vyplněné průvodní doklady, b) zatřídit a předat k přepravě pouze nebezpečné věci, jejichž přeprava je dovolena, c) předat nebezpečné věci k přepravě pouze, jsou-li dodržena ustanovení o způsobu přepravy nebezpečných věcí, d) dodržet ustanovení o zákazu společné nakládky, e) použít k balení nebezpečných věcí pouze schválené a předepsané obaly, f) zatřídit, zabalit a označit kusy nebezpečných věcí nápisy a bezpečnostními značkami, g) označit kontejner bezpečnostními značkami a označením vztahujícím se k nákladu, h) ustanovit bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí, i) zabezpečit školení ostatních osob podílejících se na přepravě a j) uchovávat po dobu 2 let předepsané doklady. (2) Dopravce je při přepravě nebezpečných věcí povinen v souladu s Dohodou ADR a) zajistit, aby v dopravní jednotce byly při přepravě řádně a úplně vyplněné průvodní doklady, b) zajistit, aby pro přepravu nebezpečných věcí byla použita dopravní jednotka k tomu způsobilá a vybavená předepsanými doklady, c) zajistit, aby přepravu prováděla pouze osádka dopravní jednotky složená z držitelů odpovídajících osvědčení, d) převzít k přepravě a přepravovat pouze nebezpečné věci, jejichž přeprava je dovolena, e) zajistit dodržení ustanovení o nakládce, včetně zákazu společné nakládky, vykládce, manipulaci, zajištění nákladu, provozu dopravní jednotky a dozoru nad ní, f) zabránit úniku látek nebo poškození přepravovaných věcí a nepřevzít k přepravě nebezpečné věci, u nichž je jejich obal poškozený nebo netěsný, g) zajistit, aby v případě nehody nebo mimořádné události členové osádky vozidla provedli opatření uvedená v písemných pokynech pro řidiče vozidla, h) provádět přepravu dopravní jednotkou označenou bezpečnostními značkami a označením vztahujícím se k nákladu, i) převzít k přepravě pouze kontejner označený bezpečnostními značkami a označením vztahujícím se k nákladu, j) používat dopravní jednotku vybavenou předepsanou výbavou, k) dodržet ustanovení o způsobu přepravy nebezpečných věcí, l) vybavit dopravní jednotku hasicími přístroji, m) ustanovit bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí a n) uchovávat po dobu 2 let předepsané doklady. (3) Osoba zajišťující vykládku nebezpečných věcí (dále jen „příjemce“) je při přepravě nebezpečných věcí povinna v souladu s Dohodou ADR a) ustanovit bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí, b) dodržet ustanovení o vykládce, čištění a dekontaminaci vozidla, c) zabezpečit školení ostatních osob podílejících se na přepravě a d) uchovávat po dobu 2 let předepsané doklady. (4) Povinnosti dopravce, odesílatele a příjemce musí být zajištěny i v případě, že jde o přepravu pro vlastní potřeby.“. 44. V § 26 se slova „mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů“ nahrazují slovy „vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nebo přímo použitelný předpis Evropské unie13)“. 45. Na konci § 27 se doplňují věty „Zahraniční dopravci jsou dále povinni zajistit, aby ve vozidle při jeho provozu byly doklady podle § 3 odst. 3 a § 9 odst. 2 písm. a). Na zahraniční dopravce se rovněž vztahuje povinnost uvedená v § 3 odst. 1 písm. e).“. 46. V § 31 odst. 1 se za slova „povolení České republiky“ vkládají slova „, nejedná-li se o mezinárodní dopravu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20)“. Poznámka pod čarou č. 20 zní: „20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009.“. 47. V § 32 odst. 1 se slova „mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů“ nahrazují slovy „vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nebo přímo použitelný předpis Evropské unie20)“. 48. V § 32 odstavec 2 zní: „(2) Zvláštní povolení může být vydáno jen zahraničnímu dopravci, který je podle předpisů platných ve státě, na jehož území má sídlo nebo bydliště, oprávněn provozovat mezinárodní silniční dopravu, a to pouze z důvodu mimořádných dopravních potřeb, které nelze zabezpečit dopravci usazenými v České republice, a na základě vzájemnosti nebo vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Na vydání zvláštního povolení není právní nárok.“. 49. § 33a a 33b včetně poznámek pod čarou č. 21 až 23 znějí: „§ 33a (1) Provozovat mezinárodní dopravu velkými vozidly za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie20) lze pouze na základě licence Společenství (dále jen „eurolicence“). (2) O vydání eurolicence rozhoduje dopravní úřad na základě žádosti. (3) Pokud podnikatel v silniční dopravě splňuje podmínky pro vydání eurolicence stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie21), dopravní úřad mu místo písemného vyhotovení rozhodnutí vydá eurolicenci; současně mu vydá opis eurolicence pro každé velké vozidlo, pro které prokázal finanční způsobilost a které nahlásil dopravnímu úřadu podle § 9 odst. 4 písm. b). (4) Prokáže-li podnikatel v silniční dopravě finanční způsobilost pro menší počet velkých vozidel, než je počet již vydaných opisů eurolicence, odevzdá nadbytečné opisy eurolicence dopravnímu úřadu do 30. září kalendářního roku, ve kterém trvání finanční způsobilosti prokazoval. Neprokáže-li podnikatel v silniční dopravě finanční způsobilost, odevzdá v této lhůtě dopravnímu úřadu eurolicenci a všechny její opisy. (5) Pokud podnikatel v silniční dopravě přestal provozovat dopravu velkým vozidlem, pro které mu byl vydán opis eurolicence, odevzdá nadbytečný opis eurolicence dopravnímu úřadu do 60 dnů ode dne, kdy s tímto vozidlem přestal provozovat dopravu. (6) Prokáže-li podnikatel v silniční dopravě finanční způsobilost pro větší počet velkých vozidel, než je počet již vydaných opisů eurolicence, a tato vozidla nahlásí dopravnímu úřadu podle § 9 odst. 4 písm. b), vydá dopravní úřad na žádost podnikatele v silniční dopravě příslušný počet dalších opisů eurolicence. (7) Eurolicence a její opisy pozbývají platnosti dnem zániku koncese nebo uplynutím doby, na kterou byly vydány. Podnikatel v silniční dopravě, kterému byly eurolicence a její opisy vydány, je povinen je odevzdat dopravnímu úřadu do 60 dnů ode dne pozbytí platnosti. § 33b (1) Při provozování mezinárodní dopravy velkými vozidly určenými k přepravě zvířat nebo věcí lze využít řidiče, který není občanem členského státu nebo rezidentem22), pouze na základě osvědčení řidiče podle přímo použitelného předpisu Evropské unie23) (dále jen „osvědčení řidiče“). (2) O vydání osvědčení řidiče rozhoduje dopravní úřad na základě žádosti. (3) Pokud podnikatel v silniční dopravě splňuje podmínky pro vydání osvědčení řidiče stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie23), dopravní úřad mu místo písemného vyhotovení rozhodnutí vydá osvědčení řidiče a jeho opis. (4) Podnikatel v silniční dopravě je povinen oznámit bez zbytečného odkladu dopravnímu úřadu změny všech skutečností dokládajících splnění podmínek pro vydání osvědčení řidiče podle odstavce 2. (5) Dopravní úřad rozhodne o odnětí osvědčení řidiče v případech stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie23). (6) Osvědčení řidiče a jeho opis pozbývají platnosti uplynutím doby, na kterou byly vydány, nebo nabytím právní moci rozhodnutí o odnětí osvědčení řidiče. Podnikatel v silniční dopravě, kterému byly osvědčení řidiče a jeho opis vydány, je povinen je odevzdat dopravnímu úřadu do 60 dnů ode dne pozbytí platnosti. 21) Čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009. Čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009. 22) Čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009.“. 50. V § 33c se slovo „ověřených“ zrušuje. 51. § 33d zní: „§ 33d (1) Dopravce provozující mezinárodní osobní dopravu pro vlastní potřeby podle přímo použitelného předpisu Evropské unie18) musí být držitelem osvědčení o provozování dopravy pro vlastní potřebu. (2) O vydání osvědčení o provozování dopravy pro vlastní potřebu rozhoduje dopravní úřad na základě žádosti. (3) Pokud dopravce splňuje podmínky pro vydání osvědčení o provozování dopravy pro vlastní potřebu stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie18), dopravní úřad mu místo písemného vyhotovení rozhodnutí vydá osvědčení o provozování dopravy pro vlastní potřebu v takovém počtu stejnopisů, o jaký dopravce požádal. (4) Dopravce je povinen zajistit, aby v každém vozidle používaném při provozování dopravy podle odstavce 1 bylo při jeho provozu osvědčení o provozování dopravy pro vlastní potřebu. (5) Osvědčení o provozování dopravy pro vlastní potřebu pozbývá platnosti uplynutím doby, na kterou bylo vydáno. Dopravce je povinen všechny stejnopisy osvědčení o provozování dopravy pro vlastní potřebu odevzdat dopravnímu úřadu do 60 dnů ode dne pozbytí platnosti.“. 52. Za § 33d se vkládá nový § 33e, který zní: „§ 33e (1) Dopravce, kterému byla vydána eurolicence, osvědčení řidiče nebo osvědčení o provozování dopravy pro vlastní potřebu, je povinen oznámit změnu údajů uvedených v těchto dokladech dopravnímu úřadu do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. (2) Dopravní úřad na základě oznámení podle odstavce 1 vydá novou eurolicenci, osvědčení řidiče nebo osvědčení o provozování dopravy pro vlastní potřebu, jsou-li nadále splněny podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20). (3) Eurolicence, osvědčení řidiče a jejich opisy a osvědčení o provozování dopravy pro vlastní potřebu pozbývají platnosti dnem vydání nového dokladu. Dopravce je povinen odevzdat původní doklady dopravnímu úřadu do 30 dnů ode dne pozbytí jejich platnosti. (4) Pro postup podle odstavce 2 se § 33a odst. 2 a 3, § 33b odst. 2 a 3 a § 33d odst. 2 a 3 užijí obdobně.“. 53. V § 34 se vkládají nové odstavce 1 a 2, které znějí: „(1) Státní správu podle tohoto zákona vykonává Ministerstvo dopravy a dopravní úřady. Dopravními úřady jsou a) Magistrát hlavního města Prahy, magistráty statutárních měst a obecní úřady obcí s rozšířenou působností ve věcech městské autobusové dopravy a taxislužby a b) krajské úřady v ostatních věcech. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, určuje se místní příslušnost dopravního úřadu podle sídla účastníka řízení, jde-li o právnickou osobu, nebo místa podnikání účastníka řízení, jde-li o fyzickou osobu.“. Dosavadní odstavce 1 až 4 se označují jako odstavce 3 až 6. 54. V § 34 odst. 6 se slova „2 a 3“ nahrazují slovy „4 a 5“. 55. § 34b a 34c včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 24 znějí: „Rejstřík podnikatelů v silniční dopravě § 34b (1) Rejstřík podnikatelů v silniční dopravě obsahuje evidenci údajů o podnikatelích v silniční dopravě a jejich odpovědných zástupcích. Rejstřík podnikatelů v silniční dopravě je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona24), jehož správcem je Ministerstvo dopravy. (2) V Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě se u podnikatelů v silniční dopravě provozované velkými vozidly uvádí a) obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména a příjmení, popřípadě odlišující dodatek, adresa místa trvalého pobytu, datum a místo narození, adresa místa podnikání a identifikační číslo podnikatele, který je fyzickou osobou, b) obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo podnikatele, který je právnickou osobou, c) údaje o odpovědných zástupcích podle odstavce 3, d) identifikační údaje rozhodnutí o udělení koncese k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby a údaje o rozsahu koncese, její změně a zrušení, e) údaje o trvání, rozsahu a ztrátě finanční a odborné způsobilosti a dobré pověsti, f) údaje podle § 9 odst. 4 písm. b) o vozidlech, se kterými podnikatel silniční dopravu provozuje, g) identifikační údaje o dokladech vydaných podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie20) a h) identifikační údaje rozhodnutí, kterým byla uložena sankce za správní delikt podle tohoto nebo jiného zákona a správní delikt nebo trestný čin uvedený v přímo použitelném předpisu Evropské unie16), byla-li sankce za správní delikt nebo trestný čin uložena orgánem jiného členského státu než České republiky, a dále druh a výše sankce a právní kvalifikace správního deliktu nebo trestného činu. (3) V Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě se u odpovědných zástupců uvádí a) jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa místa pobytu, b) pro které podnikatele v silniční dopravě provozované velkými vozidly jsou ustanoveni odpovědným zástupcem a pro kolik velkých vozidel, c) zda mají k podnikateli v silniční dopravě provozované velkými vozidly skutečnou vazbu, d) rozsah odborné způsobilosti, číslo osvědčení o odborné způsobilosti, datum jeho vydání a označení úřadu, který ho vydal, a e) zda jsou způsobilí k řízení dopravní činnosti; v případě nezpůsobilosti k řízení dopravní činnosti doba, po kterou nezpůsobilost trvá. (4) U podnikatelů v silniční dopravě provozované malými vozidly se v Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě uvádí údaje podle odstavce 2 písm. a), b), d), f), g) a h). U provozovatelů taxislužby se dále uvádí údaje o řidičích v rozsahu jméno nebo jména, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu, popřípadě místa povoleného pobytu, státní příslušnost a údaje o jejich spolehlivosti. (5) V Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě se evidují rovněž údaje podle odstavce 2 písm. a), b) a h) o podnikatelích v silniční dopravě provozované velkými vozidly, kteří jsou usazení v jiném členském státě než v České republice a kterým byla pravomocně uložena sankce za správní delikt podle tohoto zákona. (6) V Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě se evidují rovněž údaje o osobách, kterým bylo vydáno osvědčení o odborné způsobilosti, a to jejich jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození a adresa místa trvalého pobytu a rozsah odborné způsobilosti, číslo osvědčení o odborné způsobilosti, datum jeho vydání a označení úřadu, který ho vydal. § 34c (1) Ministerstvo vnitra, Policie České republiky nebo Český statistický úřad poskytují Ministerstvu dopravy a dopravním úřadům pro výkon působnosti podle tohoto zákona a) referenční údaje ze základního registru obyvatel, b) referenční údaje ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, c) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel, d) údaje z agendového informačního systému cizinců. (2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, d) adresa místa pobytu, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou a) obchodní firma nebo název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) datum vzniku nebo datum zápisu do evidence podle jiných právních předpisů, c) datum zániku nebo datum výmazu z evidence podle jiných právních předpisů, d) právní forma, e) statutární orgán, f) adresa sídla právnické osoby nebo adresa místa podnikání fyzické osoby, g) datum zahájení a ukončení provozování činnosti v provozovně a adresa místa provozovny. (4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) pohlaví, e) státní občanství, f) místo a okres narození, popřípadě místo a stát, pokud se státní občan České republiky narodil v cizině, g) adresa místa trvalého pobytu, h) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, i) datum, místo a okres úmrtí; popřípadě datum, místo úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo, jde-li o úmrtí mimo území České republiky, j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil. (5) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) pohlaví, e) státní občanství, popřípadě více státních občanství, f) místo a stát narození, g) druh a adresa místa pobytu, h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, j) datum, místo a okres úmrtí, popřípadě datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo, jde-li o úmrtí mimo území České republiky, k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil. (6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (7) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona Živnostenský úřad České republiky poskytuje Ministerstvu dopravy následující údaje z živnostenského rejstříku o podnikatelích v silniční dopravě a) identifikační číslo podnikatele v silniční dopravě, b) jméno, příjmení, datum narození a adresa místa trvalého pobytu odpovědného zástupce, c) předmět a rozsah podnikání, d) adresa provozovny nebo provozoven, v nichž je živnost provozována, a datum zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně, e) datum vzniku živnostenského oprávnění, f) datum pozastavení nebo přerušení a opětovného zahájení provozování živnosti, g) datum zániku živnostenského oprávnění, h) překážky provozování živnosti. 24) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 56. Za § 34c se vkládá nový § 34d, který zní: „§ 34d (1) Dopravní úřady zapisují údaje a jejich změny v Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie15) a odpovídají za správnost a úplnost těchto údajů. (2) Ministerstvo dopravy je národním kontaktním místem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie15). Údaje podle § 34b odst. 2 písm. h) o správních deliktech, trestných činech a sankcích za ně uložených, které uložil orgán jiného členského státu než České republiky podnikateli v silniční dopravě nebo jeho odpovědnému zástupci, postoupí Ministerstvo dopravy bez zbytečného odkladu dopravnímu úřadu. (3) Ministerstvo dopravy zveřejní po dobu platnosti koncese způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje z Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě uvedené v § 34b odst. 2 písm. a), b), d) a v § 34b odst. 3, kromě adresy místa trvalého pobytu a data a místa narození, a dále zveřejní počet velkých vozidel, se kterými podnikatel v silniční dopravě dopravu provozuje, a sériové číslo eurolicence a jejích opisů, pokud byly vydány. (4) Dopravní úřad na žádost poskytne údaje z Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě a) správním orgánům v rozsahu potřebném k výkonu jejich působnosti, b) soudům, c) orgánům činným v trestním řízení, d) fyzickým nebo právnickým osobám, pokud jde o údaje o nich vedené, e) jiným fyzickým nebo právnickým osobám na základě písemného souhlasu osoby, o jejíž údaje fyzická nebo právnická osoba žádá, s jejím vlastnoručním podpisem ověřeným příslušným orgánem. (5) Činnosti podle odstavců 1 a 4 vykonává dopravní úřad ve vztahu k a) podnikatelům v silniční dopravě, kteří mají v jeho územním obvodu sídlo, jde-li o právnickou osobu, nebo místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu, b) podnikatelům v silniční dopravě provozované velkými vozidly usazeným v jiném členském státě než v České republice, kterým pravomocně uložil sankci za správní delikt podle tohoto zákona, a c) osobám, kterým vydal osvědčení o odborné způsobilosti pro provozování silniční dopravy. (6) Prováděcí právní předpis stanoví způsob a formu zápisu údajů do Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě.“. 57. V § 35 odst. 1 písmena a) až d) znějí: „a) v rozporu s § 21 odst. 3 nezajistí, aby řidič vedl záznam o provozu vozidla taxislužby, nebo tento záznam neuschová, b) je tuzemským dopravcem a v rozporu s § 3 odst. 1 písm. a) provozuje silniční dopravu vozidlem, kterému nebyla přidělena státní poznávací značka České republiky a které není zapsáno v registru silničních vozidel, c) v rozporu s § 3 odst. 3 písm. b) nezajistí, aby v každém vozidle byl doklad o nákladu a vztahu dopravce k němu nebo v rozporu s § 3 odst. 2 písm. b) tento doklad neuschová po stanovenou dobu, d) neoznámí změnu údajů podle § 33e odst. 1,“. 58. V § 35 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) a k), která znějí: „j) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. e) v mezinárodní dopravě nezajistí, aby najaté vozidlo bylo používáno pouze za předpokladu, že je najato bez řidiče a vozidlo řídil dopravce sám nebo jeho zaměstnanec, nebo k) v rozporu s § 33a odst. 5 nebo s § 33e odst. 3 nebo 5 neodevzdá eurolicenci nebo její opis, osvědčení řidiče nebo osvědčení o provozování dopravy pro vlastní potřebu dopravnímu úřadu.“. 59. V § 35 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo povolení“. 60. V § 35 odst. 2 písm. g) se za slovo „licence“ vkládají slova „nebo povolení“. 61. V § 35 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) v rozporu s § 3 odst. 2 nebo 3 nebo s § 27 nezajistí, aby v každém vozidle byl záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku nebo nezajistí jeho řádné vedení, pokud je povinen jej vést, nebo tento záznam neuschová po stanovenou dobu.“. 62. V § 35 odst. 3 se písmena f) a g) zrušují. Dosavadní písmena h) až k) se označují jako písmena f) až i). 63. V § 35 odst. 3 se na konci textu písmene h) doplňují slova „nebo povolení“. 64. V § 35 odst. 4 se za slovo „dopravci“ vkládají slova „, příjemci“. 65. § 35a a 35b včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 25 znějí: „§ 35a Ztráta dobré pověsti (1) Podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly nebo odpovědný zástupce ztrácí dobrou pověst, pokud a) se nepovažuje za bezúhonného podle živnostenského zákona, nebo b) tak rozhodl dopravní úřad nebo orgán jiného členského státu než České republiky. (2) Pokud se podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly nebo odpovědný zástupce nepovažuje za bezúhonného podle živnostenského zákona, ztrácí dobrou pověst do doby opětovného splnění podmínky bezúhonnosti. Odpovědný zástupce se zároveň na tuto dobu stává nezpůsobilým k řízení dopravní činnosti. (3) Dopravní úřad rozhodne, zda podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly nebo odpovědný zástupce, kterému byla pravomocným rozhodnutím uložena sankce za protiprávní jednání uvedené v příloze IV nebo v seznamu podle čl. 6 odst. 2 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se zavádějí společná pravidla pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě15), ztrácí dobrou pověst. Ztráta dobré pověsti musí být přiměřeným následkem s ohledem na závažnost protiprávního jednání. (4) Pokud dopravní úřad rozhodne, že podnikatel v silniční dopravě nebo odpovědný zástupce dobrou pověst ztratil, v rozhodnutí a) uvede dobu, po kterou ztráta dobré pověsti trvá; tato doba nesmí u podnikatele v silniční dopravě překročit 5 let a u odpovědného zástupce 3 roky, a b) jedná-li se o ztrátu dobré pověsti odpovědného zástupce, prohlásí odpovědného zástupce za nezpůsobilého k řízení dopravní činnosti na dobu, po kterou trvá ztráta dobré pověsti. (5) Řízení o ztrátě dobré pověsti podle odstavce 3 lze zahájit nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se dopravní úřad o skutečnostech uvedených v odstavci 3 dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od právní moci rozhodnutí, kterým byla uložena sankce za protiprávní jednání podle odstavce 3. Výsledek řízení zaznamená dopravní úřad do Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě bezprostředně poté, co rozhodnutí nabude právní moci. (6) Osvědčení o odborné způsobilosti pro provozování silniční dopravy odpovědného zástupce, který se stal nezpůsobilým k řízení dopravní činnosti, pozbývá platnosti dnem ztráty dobré pověsti. Pro vydání nového osvědčení platí § 8a odst. 2 až 6 obdobně; zkoušku lze skládat nejdříve v posledním měsíci doby, po kterou trvá nezpůsobilost k řízení dopravní činnosti. § 35b Návrh na změnu nebo zrušení živnostenského oprávnění (1) Dopravní úřad v rámci výkonu státního odborného dozoru zjišťuje, zda podnikatelé v silniční dopravě provozované velkými vozidly stále splňují podmínky podle § 6. (2) Pokud živnostenský úřad zjistí, že odpovědný zástupce podnikatele v silniční dopravě provozované velkými vozidly přestal vykonávat svou funkci nebo nesplňuje podmínky podle § 8b, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu dopravnímu úřadu. (3) Pokud podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly přestal splňovat podmínku usazení, jeho odpovědný zástupce přestal vykonávat svou funkci nebo nesplňuje podmínky podle § 8b, vyzve jej dopravní úřad k prokázání opětovného splnění podmínky usazení nebo k ustanovení nového odpovědného zástupce ve lhůtě stanovené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie25). Po tuto dobu může podnikatel provozovat silniční dopravu bez odpovědného zástupce. Výzvu k ustanovení nového odpovědného zástupce zašle rovněž živnostenskému úřadu. (4) Živnostenský úřad zruší nebo změní rozsah koncese, pokud a) neschválil ustanovení nového odpovědného zástupce, jehož ustanovení bylo ve lhůtě podle odstavce 3 předloženo ke schválení, nebo b) podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly 1. nepředložil ve lhůtě podle odstavce 3 ustanovení nového odpovědného zástupce ke schválení, 2. neprokázal splnění podmínky usazení ve lhůtě podle odstavce 3, 3. neprokázal trvání finanční způsobilosti ve lhůtě podle § 8 odst. 2, nebo 4. ztratil dobrou pověst rozhodnutím podle § 35a. (5) Dopravní úřad podá živnostenskému úřadu bez zbytečného odkladu návrh na zrušení nebo změnu rozsahu koncese v případech podle odstavce 4 písm. b) bodů 2 až 4. (6) Lhůta, ve které nelze podle živnostenského zákona podat žádost o koncesi v případě jejího zrušení, se neuplatní při podání žádosti o nové udělení koncese pro silniční dopravu provozovanou velkými vozidly, pokud byla předchozí koncese v tomto oboru zrušena podle odstavce 4. 25) Čl. 13 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009.“. 66. Za § 35b se vkládají nové § 35c až 35f, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 26 znějí: „§ 35c Vybírání kaucí (1) Orgány Policie České republiky nebo celní úřady jsou při provádění kontroly a státního odborného dozoru podle tohoto zákona oprávněny vybírat kauci v rozmezí od 5 000 Kč do 100 000 Kč od dopravce, který je podezřelý ze spáchání správního deliktu podle tohoto zákona, a je důvodné podezření, že se bude vyhýbat řízení o správním deliktu nebo že by případné vymáhání uložené pokuty bylo spojeno s nepřiměřenými náklady, popřípadě nebylo vůbec možné. (2) Při výběru kauce orgány Police České republiky nebo celní úřady poučí řidiče, který pro účely vybírání kauce zastupuje dopravce, o důsledku vybrání kauce a vystaví ve 4 vyhotoveních a) písemné potvrzení o převzetí kauce, ve kterém musí být uveden důvod uložení kauce, její výše a správní orgán, který je příslušný k vedení řízení o správním deliktu, a b) protokol o výsledcích kontroly. (3) Orgán Policie České republiky nebo celní úřad předá 1 vyhotovení potvrzení o převzetí kauce a protokolu řidiči a 2 vyhotovení spolu s kaucí nejpozději do 2 pracovních dnů správnímu orgánu, který je příslušný k vedení řízení o správním deliktu. § 35d Zabránění v jízdě (1) Je-li orgán Policie České republiky nebo celní úřad oprávněn vybrat kauci podle § 35c a řidič kauci na výzvu nesloží, přikáže orgán Policie České republiky nebo celní úřad řidiči, který pro tyto účely zastupuje dopravce, jízdu na nejbližší místo, které je z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích vhodné k odstavení vozidla, a a) zabrání mu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla (dále jen „technický prostředek“), nebo b) zakáže pokračovat v jízdě a zadrží řidiči doklady k vozidlu a doklady související s prováděnou přepravou. (2) Náklady spojené s jízdou vozidla do místa odstavení, náklady spojené s parkováním a náklady na zabránění v jízdě vozidla jdou k tíži dopravce. Odpovědnost dopravce za vozidlo, náklad a přepravované osoby není jeho odstavením dotčena. (3) Při postupu podle odstavce 1 poučí orgán Policie České republiky nebo celní úřad řidiče o podmínkách uvolnění vozidla nebo vrácení zadržených dokladů a vystaví ve 4 vyhotoveních potvrzení o zabránění v jízdě použitím technického prostředku nebo o zadržení dokladů k vozidlu a dokladů souvisejících s prováděnou přepravou. V potvrzení uvede důvod zabránění v jízdě nebo zadržení dokladů k vozidlu a dokladů souvisejících s prováděnou přepravou, důvod uložení kauce a její výši a správní orgán příslušný k vedení řízení o správním deliktu. (4) Orgán Policie České republiky nebo celní úřad předá 1 vyhotovení potvrzení podle odstavce 3 řidiči a 2 vyhotovení spolu s kaucí a protokolem o výsledcích kontroly nejpozději do 2 pracovních dnů po složení kauce správnímu orgánu, který je příslušný k vedení řízení o správním deliktu. Jestliže nebude kauce složena do 72 hodin od zjištění porušení, budou příslušnému správnímu orgánu k vedení řízení o správním deliktu spolu s potvrzením o zabránění v jízdě a protokolem o výsledcích kontroly zaslány i doklady k vozidlu a doklady související s prováděnou přepravou. (5) Orgán Policie České republiky nebo celní úřad zajistí neprodleně uvolnění vozidla nebo orgán Policie České republiky, celní úřad nebo správní orgán zajistí neprodleně vrácení dokladů k vozidlu a dokladů souvisejících s prováděnou přepravou, jestliže a) byla složena kauce orgánu Police České republiky nebo celnímu úřadu, b) správní orgán, který je příslušný k vedení řízení o správním deliktu podle tohoto zákona, neshledal na základě předaných podkladů důvody k zahájení správního řízení o správním deliktu, c) správní řízení o správním deliktu podle tohoto zákona bylo pravomocně zastaveno, nebo d) byla zaplacena pokuta a náklady řízení uložené ve správním řízení o správním deliktu podle tohoto zákona. § 35e Pokud byl použit postup podle § 35c nebo 35d, správní orgán může vydat příkaz o uložení pokuty26) i v případě, že je jediným podkladem pro jeho vydání kontrolní protokol o porušení tohoto zákona pořízený jiným orgánem veřejné moci. § 35f Vracení, propadnutí a započtení kauce (1) Kauce se vrátí v plné výši, jestliže a) správní orgán neshledal důvody pro zahájení řízení o správním deliktu podle tohoto zákona, nebo b) řízení o správním deliktu podle tohoto zákona bylo pravomocně zastaveno. (2) Je-li v řízení o správním deliktu podle tohoto zákona uložena dopravci pokuta a povinnost k úhradě nákladů řízení, rozhodne správní orgán o započtení složené kauce na zaplacení uložené pokuty a nákladů řízení. Je-li vybraná kauce vyšší než uložená pokuta a náklady řízení, vrátí se dopravci část kauce zbývající po započtení kauce na zaplacení uložené pokuty a nákladů řízení. (3) Jestliže správní orgán neshledá důvody pro zahájení řízení o správním deliktu podle tohoto zákona, uvědomí o tom bez zbytečného odkladu dopravce a vyzve ho ke sdělení potřebných údajů o bankovním účtu, na který lze kauci vrátit. Kauci nebo její zbývající část podle odstavců 1 a 2 správní orgán příslušný k rozhodování v prvním stupni vrátí dopravci, a to a) do 15 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, pokud mu byly ke dni nabytí právní moci rozhodnutí známy potřebné údaje o bankovním účtu, na který lze kauci vrátit, nebo b) do 15 pracovních dnů ode dne, kdy dopravce písemně sdělí tomuto správnímu orgánu potřebné údaje o bankovním účtu, na který lze kauci vrátit. (4) Kauce propadá, jestliže dopravce nesdělí dopravnímu úřadu do 1 roku ode dne odeslání výzvy nebo vydání rozhodnutí potřebné údaje o bankovním účtu, na který lze kauci nebo její část vrátit. 26) § 150 správního řádu.“. 67. V § 36 se na začátek odstavce 1 vkládá věta „K projednání správního deliktu v prvním stupni je příslušný dopravní úřad, v jehož správním obvodu byla provedena kontrola, na jejímž podkladě byl správní delikt zjištěn, nebo Ministerstvo dopravy, jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu.“. 68. V § 36 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Pokuty uložené Ministerstvem dopravy a propadlé kauce vybrané za porušení předpisů v oblasti mezinárodní linkové osobní dopravy jsou příjmem státního rozpočtu.“. 69. V § 37 odst. 3 a § 38 odst. 3 se slova „§ 35b“ nahrazují slovy „§ 35c a 35d“. 70. V § 38a odst. 1 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 71. V § 38a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Ministerstvo dopravy zajišťuje tisk a distribuci formulářů a) eurolicence a opisu eurolicence, b) osvědčení o provozování dopravy pro vlastní potřebu, c) osvědčení řidiče a opisu osvědčení řidiče, d) osvědčení o odborné způsobilosti, e) povolení k provozování linkové osobní dopravy, f) vstupních povolení, g) osvědčení o školení řidičů vozidel přepravujících nebezpečné věci, h) osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí, i) potvrzení o převzetí kauce, j) náhradních vstupních povolení a k) průkazů o způsobilosti řidiče taxislužby.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 72. V § 38a odstavec 4 zní: „(4) Vzor paměťové kontrolní karty podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4e), potvrzení o zabránění v jízdě použitím technického prostředku nebo o zadržení dokladů k vozidlu a dokladů souvisejících s prováděnou přepravou a potvrzení o převzetí kauce stanoví prováděcí právní předpis.“. 73. V § 41 odstavec 2 zní: „(2) Ministerstvo dopravy vydá prováděcí právní předpis k provedení § 3 odst. 1 písm. b), § 3 odst. 4, § 8a odst. 7, § 9 odst. 1, § 17 odst. 6, § 18b odst. 2, § 21 odst. 1, 2, 3, 4, 8 a odst. 11 písm. a), § 21b odst. 2, § 22 odst. 5, § 30 odst. 2, § 34 odst. 3, § 34d odst. 6 a § 38a odst. 4.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Zkoušky odborné způsobilosti žadatelů, kteří se k jejich složení přihlásili přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se provedou podle zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Zkoušky odborné způsobilosti pro taxislužbu se neprovedou. 2. Osobám, které složily zkoušky odborné způsobilosti pro některý z druhů nákladní dopravy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nebylo jim doposud vydáno osvědčení o odborné způsobilosti, vydá dopravní úřad osvědčení o odborné způsobilosti pro nákladní dopravu provozovanou vozidlem nebo jízdní soupravou o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, podle zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Osobám, které složily zkoušky odborné způsobilosti pro některý z druhů osobní dopravy s výjimkou taxislužby přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nebylo jim doposud vydáno osvědčení o odborné způsobilosti, vydá dopravní úřad osvědčení o odborné způsobilosti pro osobní dopravu provozovanou vozidlem určeným pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče podle zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Osobám, které složily zkoušku odborné způsobilosti pro taxislužbu, nevydá dopravní úřad žádné osvědčení o odborné způsobilosti. 4. Držitelům osvědčení o odborné způsobilosti pro některý z druhů nákladní dopravy vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydá dopravní úřad na žádost do 30 dnů osvědčení o odborné způsobilosti pro nákladní dopravu provozovanou vozidlem nebo jízdní soupravou o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, podle zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Držitelům osvědčení o odborné způsobilosti pro některý z druhů osobní dopravy s výjimkou taxislužby vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydá dopravní úřad na žádost do 30 dnů osvědčení o odborné způsobilosti pro osobní dopravu provozovanou vozidlem určeným pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče podle zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Podnikatelům v silniční dopravě a odpovědným zástupcům, u kterých byla odborná způsobilost z předmětů stanovených prováděcím právním předpisem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nahrazena vysvědčením o státní nebo maturitní zkoušce z daného oboru a kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávali činnost odpovědného zástupce pro některý z druhů nákladní dopravy provozované vozidlem nebo jízdní soupravou o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, nebo měli platnou koncesi k provozování některého z druhů nákladní dopravy provozované vozidlem nebo jízdní soupravou o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, vydá dopravní úřad na žádost do 30 dnů osvědčení o odborné způsobilosti pro nákladní dopravu provozovanou vozidlem nebo jízdní soupravou o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, podle zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Žádost podle věty prvé lze podat nejpozději do 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona; není-li žádost podána, odborná způsobilost uplynutím této lhůty zaniká. 7. Podnikatelům v silniční dopravě a odpovědným zástupcům, u kterých byla odborná způsobilost z předmětů stanovených prováděcím právním předpisem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nahrazena vysvědčením o státní nebo maturitní zkoušce z daného oboru a kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávali činnost odpovědného zástupce pro některý z druhů osobní dopravy kromě taxislužby nebo měli platnou koncesi k provozování některého z druhů osobní dopravy kromě taxislužby, vydá dopravní úřad na žádost do 30 dnů osvědčení o odborné způsobilosti pro osobní dopravu provozovanou vozidlem určeným pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče podle zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Žádost podle věty prvé lze podat nejpozději do 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona; není-li žádost podána, odborná způsobilost uplynutím této lhůty zaniká. Osvědčení o odborné způsobilosti pro taxislužbu dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pozbývá platnosti a odborná způsobilosti zaniká. 8. Vydání osvědčení o odborné způsobilosti podle bodů 4 až 7 je osvobozeno od správního poplatku a k vydání osvědčení je příslušný dopravní úřad v místě trvalého pobytu žadatele. K žádosti o vydání osvědčení podle bodů 4 a 5 se přiloží osvědčení o odborné způsobilosti vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. K žádosti o vydání osvědčení podle bodů 6 a 7 se přiloží vysvědčení o státní nebo maturitní zkoušce nahrazující odbornou způsobilost, doklad o vydání koncese k provozování příslušného druhu dopravy nebo doklad o výkonu činnosti odpovědného zástupce. Čl. III Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 366/1999 Sb., o způsobu prokázání finanční způsobilosti dopravcem. 2. Vyhláška č. 97/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 366/1999 Sb., o způsobu prokázání finanční způsobilosti dopravcem. 3. Vyhláška č. 32/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 366/1999 Sb., o způsobu prokázání finanční způsobilosti dopravcem, ve znění vyhlášky č. 97/2001 Sb. ČÁST DRUHÁ Změna živnostenského zákona Čl. IV Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 6 se na konci věty druhé doplňují slova „, nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis“. 2. V § 11 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí: „(10) Pokud podnikatelem ustanovený odpovědný zástupce přestal vykonávat funkci nebo přestal splňovat zákonem stanovené požadavky, může podnikatel provozovat živnost bez odpovědného zástupce jen v případě, že tak stanoví jiný právní předpis, a za podmínek jím stanovených. Živnostenský úřad zapíše do živnostenského rejstříku ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce a uvede, že živnost je dočasně provozována bez odpovědného zástupce. (11) Pokud zvláštní právní předpis stanoví podmínky provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce odlišně, ustanovení odstavců 1 až 9 se nepoužijí.“. 3. V § 52 odst. 1 větě první se za slova „žádost o koncesi“ vkládají slova „nebo, pokud to zvláštní právní předpis vyžaduje, žádost o schválení ustanovení odpovědného zástupce,“. 4. V příloze 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI v prvním sloupci se slova „Silniční motorová doprava - nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně, - nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny, - nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně, - nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny, - vnitrostátní příležitostná osobní, - mezinárodní příležitostná osobní, - vnitrostátní veřejná linková, - vnitrostátní zvláštní linková, - mezinárodní linková, - mezinárodní kyvadlová, - taxislužba“ nahrazují slovy „Silniční motorová doprava - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, - osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče, - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, - osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče“. 5. V příloze 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI ve druhém sloupci se slova „§ 6 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 150/2000 Sb. a zákona č. 130/2008 Sb.“ nahrazují slovy „odborná způsobilost podle § 8a zákona č. 111/1994 Sb. u silniční motorové dopravy nákladní provozované vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, a osobní provozované vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče“. 6. V příloze 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI v pátém sloupci se za slova „zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů“ na samostatný řádek doplňují slova „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje se směrnice Rady 96/26/ES“. Čl. V Přechodná ustanovení 1. Podnikatelé, kteří byli ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněni provozovat koncesovanou živnost s předmětem podnikání „Silniční motorová doprava - nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně, - nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny, - nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně, - nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny, - vnitrostátní příležitostná osobní, - mezinárodní příležitostná osobní, - vnitrostátní veřejná linková, - vnitrostátní zvláštní linková, - mezinárodní linková, - mezinárodní kyvadlová, - taxislužba“ podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou oprávněni provozovat živnost v rozsahu udělené koncese podle dosavadní právní úpravy, není-li dále stanoveno jinak. 2. Podnikatelé, kteří byli ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněni provozovat koncesovanou živnost uvedenou v bodě 1 v rozsahu předmětu podnikání „Silniční motorová doprava - nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně“ nebo „Silniční motorová doprava - nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně“, jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněni provozovat koncesovanou živnost v rozsahu předmětu podnikání „Silniční motorová doprava - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí“. Živnostenský úřad zapíše změnu rozsahu předmětu podnikání podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do živnostenského rejstříku do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Změnu rozhodnutí o udělení koncese provede živnostenský úřad při první změně údajů oznámené podnikatelem podle § 56 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Podnikatelé, kteří byli ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněni provozovat koncesovanou živnost uvedenou v bodě 1 v rozsahu předmětu podnikání „Silniční motorová doprava - taxislužba“, jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněni provozovat koncesovanou živnost v rozsahu předmětu podnikání „Silniční motorová doprava - osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče“. Živnostenský úřad zapíše změnu rozsahu předmětu podnikání podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do živnostenského rejstříku do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Změnu rozhodnutí o udělení koncese provede živnostenský úřad při první změně údajů oznámené podnikatelem podle § 56 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Podnikatelé, kteří byli ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněni provozovat koncesovanou živnost uvedenou v bodě 1 v rozsahu předmětu podnikání „Silniční motorová doprava - vnitrostátní příležitostná osobní“, „Silniční motorová doprava - mezinárodní příležitostná osobní“, „Silniční motorová doprava - vnitrostátní veřejná linková“, „Silniční motorová doprava - vnitrostátní zvláštní linková“, „Silniční motorová doprava - mezinárodní linková“, nebo „Silniční motorová doprava - mezinárodní kyvadlová“ a hodlají po nabytí účinnosti tohoto zákona provozovat koncesovanou živnost v rozsahu předmětu podnikání „Silniční motorová doprava - osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče“, jsou do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona povinni požádat o změnu rozsahu předmětu podnikání a doložit doklady podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na základě žádosti podnikatele a doložených dokladů změní živnostenský úřad rozhodnutí o udělení koncese a rozsah předmětu podnikání uvede v souladu se zněním předmětu podnikání podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona tak, že změní rozsah předmětu podnikání na „Silniční motorová doprava - osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče“ nebo „Silniční motorová doprava - osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče“. Není-li žádost podána do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, změní živnostenský úřad rozhodnutí o udělení koncese vydané před nabytím účinnosti tohoto zákona v rozsahu předmětu podnikání podle věty první a změní rozsah předmětu podnikání na „Silniční motorová doprava - osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče“. 5. Podnikatelé, kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona byli oprávněni provozovat koncesovanou živnost uvedenou v bodě 1 v rozsahu předmětu podnikání „Silniční motorová doprava - nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny“ nebo „Silniční motorová doprava - nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny“ a hodlají po nabytí účinnosti tohoto zákona provozovat živnost silniční motorová doprava v rozsahu předmětu podnikání „Silniční motorová doprava nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí“, jsou do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona povinni požádat o změnu rozsahu předmětu podnikání a doložit doklady podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na základě žádosti podnikatele a doložených dokladů změní živnostenský úřad rozhodnutí o udělení koncese a rozsah předmětu podnikání uvede v souladu se zněním předmětu podnikání podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a změní rozsah předmětu podnikání na „Silniční motorová doprava - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí“ nebo „Silniční motorová doprava - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí“. Není-li žádost podána do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, změní živnostenský úřad rozhodnutí o udělení koncese vydané před nabytím účinnosti tohoto zákona v rozsahu předmětu podnikání podle věty první a omezí rozsah předmětu podnikání na „Silniční motorová doprava - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí“. 6. Řízení o udělení koncese „Silniční motorová doprava - nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně - nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny, - nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně, - nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny, - vnitrostátní příležitostná osobní, - mezinárodní příležitostná osobní, - vnitrostátní veřejná linková, - vnitrostátní zvláštní linková, - mezinárodní linková, - mezinárodní kyvadlová, - taxislužba“ zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud není ze žádosti zřejmý předmět podnikání podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro nějž se udělení koncese požaduje, vyzve živnostenský úřad žadatele k upřesnění předmětu podnikání podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Má-li být v řízení udělena koncese pro předmět podnikání „Silniční motorová doprava - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí“ nebo „Silniční motorová doprava - osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče“, vyzve živnostenský úřad žadatele k doplnění dokladů prokazujících splnění podmínek pro udělení koncese podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Podání žádosti o změnu předmětu podnikání podle bodů 4 a 5 je osvobozeno od správního poplatku. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o pozemních komunikacích Čl. VI V § 43 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 347/2009 Sb. a zákona č. 152/2011 Sb., se doplňuje odstavec 10, který včetně poznámky pod čarou č. 28 zní: „(10) Pokud správní orgán rozhodne o uložení sankce za jiný správní delikt uvedený v příloze IV nebo v seznamu podle čl. 6 odst. 2 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se zavádějí společná pravidla pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě28) osobě, která je podnikatelem v silniční dopravě provozované velkými vozidly podle zvláštního právního předpisu14) nebo jeho odpovědným zástupcem, zašle kopii pravomocného rozhodnutí dopravnímu úřadu podle zvláštního právního předpisu14), v jehož územním obvodu je sídlo této osoby, jde-li o právnickou osobu, nebo místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu. 28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o silničním provozu Čl. VII Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb. a zákona č. 341/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 41 odst. 1 větě první se slova „písm. f) a g),“ nahrazují slovy „písm. f), g), h) a odst. 2 písm. f) a g),“. 2. V § 87a odst. 8 se za slovo „vyšetření“ vkládají slova „podle odstavce 1“. 3. V § 102 odst. 3 se na začátek písmene c) vkládají slova „v případě žádosti podle odstavce 5“. 4. Za § 125h se vkládá nový § 125i, který včetně poznámky pod čarou č. 43 zní: „§ 125i Pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o uložení sankce za jiný správní delikt podle § 125d odst. 1 písm. a) nebo c) spáchaný některým z porušení pravidel uvedených v seznamu podle čl. 6 odst. 2 písm. b) nebo příloze IV přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se zavádějí společná pravidla pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě43) osobě, která je podnikatelem v silniční dopravě provozované velkými vozidly podle zvláštního právního předpisu21), nebo jeho odpovědnému zástupci, zašle kopii pravomocného rozhodnutí dopravnímu úřadu podle zvláštního právního předpisu21), v jehož územním obvodu je sídlo této osoby, jde-li o právnickou osobu, nebo místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu. 43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES.“. 5. V § 134 odst. 1 písm. b) se slova „31. prosince 2002“ nahrazují slovy „30. dubna 2004“ a slovo „2012“ se nahrazuje slovem „2013“. 6. V § 134 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. VIII Položka 34 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, zní: „1. Vydání licence nebo povolení nebo změna licence nebo povolení32) --- a) k provozování vnitrostátní linkové osobní dopravy – za každou vnitrokrajskou linku a linku městské autobusové dopravy| Kč| 300 – každou mezikrajskou linku| Kč| 500 b) k provozování mezinárodní linkové osobní dopravy veřejné za každou linku| Kč| 5 000 c) k provozování mezinárodní linkové osobní dopravy zvláštní za každou linku| Kč| 1 000 2\\. Vydání povolení32) k provozování silniční dopravy zahraničním provozovatelem mezi dvěma místy na území České republiky a) k provedení jedné přepravy| Kč| 1 000 b) k provedení 2 až 5 přeprav| Kč| 4 000 c) k provedení neomezeného počtu přeprav| Kč| 20 000 3\\. Vydání povolení32) zahraničnímu provozovateli k provozování příležitostné nebo kyvadlové osobní silniční dopravy nebo taxislužby| Kč| 5 000 4\\. Vydání vstupního povolení32) k provozování mezinárodní silniční nákladní dopravy zahraničním provozovatelem k provedení jedné přepravy| Kč| 5 000 5\\. Vydání náhradního povolení32) pro zahraničního provozovatele| Kč| 10 000 6\\. Vydání eurolicence32)| Kč| 1 000 7\\. Vydání opisu eurolicence32)| Kč| 200 8\\. Vydání osvědčení řidiče32)| Kč| 500 9\\. Vydání opisu osvědčení řidiče32)| Kč| 500 10\\. Vydání osvědčení o provozování dopravy pro vlastní potřebu32)| Kč| 500 11\\. Výpis z Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě32)| Kč| 50 12\\. Udělení pověření výkonem činností souvisejících s Dohodou ADR32)| Kč| 5 000 13\\. Vydání průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby| Kč| 500 Zmocnění Správní úřad může na základě vzájemnosti nebo na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, upustit od vybrání poplatku podle bodu 1 písmen b) a c) a bodů 2 až 5 této položky, případně sazbu poplatku snížit nebo poplatek zvýšit až na pětinásobek z důvodu zabezpečení zásad dopravní politiky v dohodě se zainteresovanými ústředními orgány státní správy. Předmětem poplatku není 1. Změna licence nebo povolení uvedená v bodě 1 této položky provedená z podnětu správního úřadu. 2. Vydání povolení nebo licence k provozování dopravy z humanitárních důvodů uvedené v této položce. 3. Vydání licence nebo povolení nebo její změna uvedená v bodě 1 této položky, přijme-li dopravce na předmětnou linku nebo její část závazek veřejné služby.“. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. IX Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou čl. VII bodu 1, který nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 40/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 40/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací Vyhlášeno 10. 4. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2012, částka 21/2012 * ČLÁNEK 1 - VYMEZENÍ POJMŮ * ČLÁNEK 2 - ÚČEL SMLOUVY * ČLÁNEK 3 - SROVNÁNÍ STUPŇŮ UTAJENÍ * ČLÁNEK 4 - KOMPETENTNÍ ORGÁNY * ČLÁNEK 5 - OPATŘENÍ PRO OCHRANU UTAJOVANÝCH INFORMACÍ * ČLÁNEK 6 - PŘEDÁVÁNÍ UTAJOVANÝCH INFORMACÍ * ČLÁNEK 7 - NÁKLADY * ČLÁNEK 8 - KONTRAKTY * ČLÁNEK 9 - KONZULTACE * ČLÁNEK 10 - NÁVŠTĚVY * ČLÁNEK 11 - BEZPEČNOSTNÍ INCIDENTY * ČLÁNEK 12 - SPORY * ČLÁNEK 13 - JAZYK SPOLUPRÁCE * ČLÁNEK 14 - ZMĚNY * ČLÁNEK 15 - ÚČINNOST, DOBA PROSAZOVÁNÍ A VÝPOVĚĎ SMLOUVY Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2012 40 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 17. května 2011 byla v Baku podepsána Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informacíutajovaných informací. Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 15 odst. 1 dne 1. dubna 2012. České znění Smlouvy a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. SMLOUVA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU ÁZERBÁJDŽÁNSKÉ REPUBLIKY O VÝMĚNĚ A VZÁJEMNÉ OCHRANĚ UTAJOVANÝCH INFORMACÍ Vláda České republiky a vláda Ázerbájdžánské republiky (dále jen „smluvní strany“), přejíce si dále posílit stávající přátelské vztahy mezi státy smluvních stran, uznávajíce důležitost výměny utajovaných informací pro úspěšnou spolupráci mezi státy smluvních stran, majíce společný zájem na výměně utajovaných informací v souladu s právními předpisy států smluvních stran, přejíce si vytvořit soubor pravidel pro vzájemnou ochranu utajovaných informací vyměněných nebo vytvořených státy smluvních stran, se dohodly takto: ČLÁNEK 1 VYMEZENÍ POJMŮ Pro účel této Smlouvy se rozumí: 1. “utajovanou informacíutajovanou informací“ jakákoli informace poskytnutá, přijatá nebo vytvořená podle této Smlouvy, která v souladu s právními předpisy státu některé ze smluvních stran vyžaduje ochranu proti vyzrazení, zneužití nebo ztrátě, jež mohou způsobit újmu zájmům nebo bezpečnosti státu některé ze smluvních stran, a která byla označena stupněm utajení, a to bez ohledu na svoji formu; 2. “ochranou utajovaných informacíutajovaných informací“ opatření stanovená právními předpisy státu některé ze smluvních stran určená k předejití vyzrazení, zneužití nebo ztrátě utajované informaceutajované informace; 3. “vyzrazením, zneužitím nebo ztrátou utajované informaceutajované informace“ ztráta důvěrnosti, integrity nebo dostupnosti utajované informaceutajované informace jako důsledek porušení pravidel ochrany utajovaných informacíutajovaných informací stanovených právními předpisy státu některé ze smluvních stran; 4. “označením stupně utajení“ údaj o stupni utajení přiděleném dané informaci; 5. “oprávněnými subjekty“ orgány státu nebo právnické osoby oprávněné v souladu s právními předpisy státu některé ze smluvních stran k nakládání s utajovanými informacemiutajovanými informacemi; 6. „kompetentními orgány“ orgány státu smluvních stran odpovědné za provádění této Smlouvy a dozor nad ním; 7. „osvědčením fyzické osoby“ úřední listina stanovující, že fyzická osoba je způsobilá mít přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím; 8. „kontraktem“ smlouva mezi oprávněnými subjekty států smluvních stran, která obsahuje utajovanou informaciutajovanou informaci nebo jejíž plnění zahrnuje výměnu nebo vytváření utajovaných informacíutajovaných informací; 9. „třetí stranou“ stát včetně právnických a fyzických osob pod jeho jurisdikcí nebo mezinárodní organizace, které nejsou smluvní stranou této Smlouvy. ČLÁNEK 2 ÚČEL SMLOUVY 1. Účelem této Smlouvy je zajistit vzájemnou ochranu utajovaných informacíutajovaných informací vyměněných nebo vytvořených v průběhu bilaterální spolupráce mezi kompetentními orgány a oprávněnými subjekty. 2. Tato Smlouva neupravuje výměnu utajovaných informacíutajovaných informací označených jako PŘÍSNÉ TAJNÉ/XÜSUSI ƏHƏMIYYƏTLI/TOP SECRET. 3. Tato Smlouva se neaplikuje na výměnu utajovaných informacíutajovaných informací mezi zpravodajskými službami států smluvních stran. ČLÁNEK 3 SROVNÁNÍ STUPŇŮ UTAJENÍ 1. Rovnocennost národních stupňů utajení a odpovídajících označení je následující: V České republice| V Ázerbájdžánské republice| Ekvivalent v angličtině ---|---|--- TAJNÉ| TAM MƏXFI| SECRET DŮVĚRNÉ| MƏXFI| CONFIDENTIAL VYHRAZENÉ| Bez ekvivalentu| RESTRICTED 2. České utajované informaceutajované informace označené jako VYHRAZENÉ budou v Ázerbájdžánské republice chráněny jako utajované informaceutajované informace označené jako MƏXFI. ČLÁNEK 4 KOMPETENTNÍ ORGÁNY 1. Kompetentní orgány smluvních stran: za vládu České republiky – Národní bezpečnostní úřad; za vládu Ázerbájdžánské republiky – Ministerstvo národní bezpečnosti. 2. Kompetentní orgány se vzájemně informují o dalších oprávněných subjektech, které jsou také odpovědné za provádění této Smlouvy. ČLÁNEK 5 OPATŘENÍ PRO OCHRANU UTAJOVANÝCH INFORMACÍ 1. Poskytující oprávněný subjekt: a) zajistí, že utajovaná informaceutajovaná informace je označena příslušným stupněm utajení v souladu s právními předpisy jeho státu; b) informuje přijímající oprávněný subjekt o všech podmínkách poskytnutí utajované informaceutajované informace; c) informuje přijímající oprávněný subjekt o všech následných změnách nebo zrušení stupně utajení. 2. Přijímající oprávněný subjekt: a) zajistí označení utajované informaceutajované informace stupněm utajení v souladu s článkem 3 této Smlouvy; b) poskytne utajované informaciutajované informaci stejnou úroveň ochrany jako poskytuje národním utajovaným informacímutajovaným informacím rovnocenného stupně utajení v souladu s článkem 3 této Smlouvy; c) zajistí, že stupeň utajení nebude bez písemného souhlasu poskytujícího oprávněného subjektu změněn nebo zrušen; d) zajistí, že utajovaná informaceutajovaná informace nebude poskytnuta třetí straně bez předchozího písemného souhlasu poskytujícího oprávněného subjektu; e) použije utajovanou informaciutajovanou informaci pouze k účelu, za kterým mu byla poskytnuta, a v souladu s požadavky na nakládání s ní, stanovenými poskytujícím oprávněným subjektem. 3. Přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím vyměněným nebo vytvořeným podle této Smlouvy lze umožnit pouze osobám, které jsou držiteli osvědčení fyzické osoby, nebo jsou k tomu jinak oprávněny v souladu s právními předpisy státu příslušné smluvní strany. 4. Smluvní strany si mohou uznávat svá osvědčení fyzických osob v souladu s právními předpisy svých států. Článek 3 odstavec 1 této Smlouvy se použije obdobně. Kompetentní orgány si bezodkladně oznamují změny týkající se uznaných osvědčení fyzických osob, zejména v případech jejich zrušení nebo ukončení jejich platnosti. ČLÁNEK 6 PŘEDÁVÁNÍ UTAJOVANÝCH INFORMACÍ 1. Před poskytnutím utajované informaceutajované informace požádá poskytující oprávněný subjekt o písemné potvrzení kompetentního orgánu svého státu o tom, že přijímající oprávněný subjekt je způsobilý k nakládání s utajovanými informacemiutajovanými informacemi. 2. Utajované informaceUtajované informace se předávají přímo mezi státy smluvních stran diplomatickými kanály nebo vládní kurýrní službou. Utajované informaceUtajované informace mohou být také předávány elektronickými nebo jinými prostředky v souladu s bezpečnostními pravidly řádně schválenými kompetentními orgány. Přijímající oprávněný subjekt potvrdí přijetí informace. ČLÁNEK 7 NÁKLADY Náklady vzniklé v souvislosti s prováděním této Smlouvy si smluvní strany hradí samy. ČLÁNEK 8 KONTRAKTY Sjednávané kontrakty obsahují následující: a) seznam utajovaných informacíutajovaných informací a označení jejich stupňů utajení; b) závazek chránit vyměněné nebo vytvořené utajované informaceutajované informace v souladu s touto Smlouvou; c) určení bezpečnostních opatření na ochranu utajovaných informacíutajovaných informací souvisejících s kontraktem; d) podmínky použití utajovaných informacíutajovaných informací; e) závazek předat utajované informaceutajované informace třetí straně pouze s předchozím písemným souhlasem poskytujícího oprávněného subjektu; f) pravidla pro řešení sporů a náhradu škody způsobené vyzrazením, zneužitím nebo ztrátou utajované informaceutajované informace. ČLÁNEK 9 KONZULTACE 1. Kompetentní orgány si vymění texty právních předpisů svých států týkající se ochrany utajovaných informacíutajovaných informací nezbytné pro provádění této Smlouvy. Kompetentní orgány se bezodkladně informují o změnách právních předpisů svých států vztahujících se k této Smlouvě a vyžadujících její změny. 2. V zájmu udržení spolupráce v provádění této Smlouvy budou kompetentní orgány provádět vzájemné konzultace. 3. Na žádost si kompetentní orgány poskytnou v souladu s právními předpisy svých států součinnost při provádění bezpečnostních řízení o vydání osvědčení fyzických osob. ČLÁNEK 10 NÁVŠTĚVY 1. Návštěvy vyžadující přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím podléhají předchozímu písemnému povolení příslušného kompetentního orgánu, pokud se kompetentní orgány nedohodnou jinak. 2. Žádost o povolení návštěvy se podává prostřednictvím kompetentních orgánů alespoň třicet dnů před jejím zahájením. 3. Žádosti o povolení návštěvy se podává v souladu s vnitrostátními postupy hostitelské smluvní strany a obsahují následující: a) účel návštěvy včetně nejvyššího stupně utajení informací, ke kterým bude přístup vyžadován; b) jméno a příjmení, datum a místo narození, státní občanství, číslo cestovního pasu návštěvníka; c) specializaci a pracovní zařazení návštěvníka a název oprávněného subjektu, který zastupuje; d) informace o osvědčení fyzické osoby návštěvníka; e) navrhované datum a délku návštěvy; f) název, adresu, telefonní/faxové číslo oprávněného subjektu, který bude navštíven; g) jméno a příjmení kontaktní osoby oprávněného subjektu, který bude navštíven; h) potvrzení osvědčení fyzické osoby návštěvníka kompetentním orgánem. 4. Návštěvníci musí být hostitelským oprávněným subjektem poučeni o svých povinnostech a o předpisech týkajících se ochrany utajovaných informacíutajovaných informací. ČLÁNEK 11 BEZPEČNOSTNÍ INCIDENTY 1. Kompetentní orgány se bezodkladně informují o bezpečnostním incidentu, při kterém došlo k vyzrazení, zneužití nebo ztrátě utajované informaceutajované informace, nebo o podezření, že k takovému incidentu došlo. 2. Kompetentní orgán, který bezpečnostní incident zjistí, podnikne ve vztahu k němu všechny nezbytné kroky v souladu s právními předpisy svého státu a informuje kompetentní orgán druhé strany o výsledku a přijatých opatřeních. ČLÁNEK 12 SPORY Jakýkoliv spor týkající se výkladu nebo aplikace této Smlouvy bude řešen jednáním mezi kompetentními orgány smluvních stran. ČLÁNEK 13 JAZYK SPOLUPRÁCE Spolupráce podle této Smlouvy se uskutečňuje v jazyce anglickém. ČLÁNEK 14 ZMĚNY Tuto Smlouvu lze změnit nebo doplnit na základě vzájemného souhlasu smluvních stran, jež musí být začleněn jako samostatný dodatek, který je nedílnou součástí znění této Smlouvy, a který vstoupí v platnost na základě ustanovení článku 15 této Smlouvy. ČLÁNEK 15 ÚČINNOST, DOBA PROSAZOVÁNÍ A VÝPOVĚĎ SMLOUVY 1. Tato Smlouva vstoupí v platnost první den druhého měsíce následujícího po doručení pozdějšího oznámení diplomatickou cestou mezi smluvními stranami informujícího o tom, že byly splněny všechny vnitrostátní podmínky pro vstup této Smlouvy v platnost. 2. Tato Smlouva se sjednává na dobu neurčitou. 3. Každá ze smluvních stran má právo tuto Smlouvu kdykoliv písemně vypovědět. V takovém případě je platnost Smlouvy ukončena šest měsíců po dni, kdy bylo písemné oznámení o výpovědi doručeno druhé smluvní straně. 4. V případě vypovězení této Smlouvy budou opatření na ochranu utajovaných informacíutajovaných informací uvedená v této Smlouvě nadále uplatňována do doby zrušení stupně utajení poskytujícím oprávněným subjektem. Dáno v Baku dne 17. května 2011 ve dvou původních vyhotoveních, každé v českém, ázerbájdžánském a anglickém jazyce, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílnosti ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém. Za vládu České republiky Ing. Radek Matula, v.r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Ázerbájdžánské republice Za vládu Ázerbájdžánské republiky Tahir Taghizade, v.r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Ázerbájdžánské republiky v České republice
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 39/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 39/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje Rozhodnutí správní rady Evropské patentové organizace ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě o udělování evropských patentů a Poplatkový řád (CA/D 2/10) Vyhlášeno 10. 4. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2012, částka 21/2012 * ČLÁNEK 1 - 1. Pravidlo 71 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů se mění takto: * ČLÁNEK 2 - 1. Pravidlo 82 odst. 2 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů je v tomto znění: * ČLÁNEK 3 - 1. Článek 2 odst. 1, bod 15 Poplatkového řádu je v tomto znění: * ČLÁNEK 4 - (1) Ustanovení uvedená v článcích 1, 2 a 3 tohoto rozhodnutí vstoupí v platnost dne 1. dubna 2012. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2012 39 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 86/2007 Sb. m. s. Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 26. října 2010 bylo v Haagu přijato Rozhodnutí správní rady pozměňující Pravidla 71, 82 a 95 a doplňující Pravidlo 71a Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů1) a článek 2 Poplatkového řádu2) (CA/D 2/10). Rozhodnutí vstoupilo v platnost na základě svého článku 4 odst. 1 dne 1. dubna 2012 a tímto dnem vstoupilo v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění Rozhodnutí a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašuje současně. PŘEKLAD ROZHODNUTÍ SPRÁVNÍ RADY ZE DNE 26. ŘÍJNA 2010 POZMĚŇUJÍCÍ PROVÁDĚCÍ PŘEDPIS K ÚMLUVĚ O UDĚLOVÁNÍ EVROPSKÝCH PATENTŮ A POPLATKOVÝ ŘÁD (CA/D 2/10) SPRÁVNÍ RADA EVROPSKÉ PATENTOVÉ ORGANIZACE, s ohledem na Úmluvu o udělování evropských patentů (EPC), a zejména článek 33(1)(c) a (2)(d), na návrh prezidenta Evropského patentového úřadu, s ohledem na stanovisko Výboru pro patentové právo a Rozpočtového a finančního výboru ROZHODLA NÁSLEDOVNĚ: ČLÁNEK 1 1. Pravidlo 71 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů se mění takto: Odstavce 3 až 11 jsou nahrazeny následujícími odstavci 3 až 7: “(3) Předtím, než průzkumové oddělení rozhodne o udělení evropského patentu, sdělí přihlašovateli znění, ve kterém hodlá evropský patent udělit, a bibliografické údaje. V tomto sdělení průzkumové oddělení vyzve přihlašovatele, aby ve lhůtě čtyř měsíců uhradil poplatky za udělení patentu a za tisk a aby podal překlad nároků do dvou dalších úředních jazyků Evropského patentového úřadu, které nejsou jazykem řízení. (4) Jestliže evropská patentová přihláška ve znění, ve kterém má být udělen evropský patent, obsahuje více než patnáct patentových nároků, vyzve průzkumové oddělení přihlašovatele, aby ve lhůtě uvedené v odstavci 3 zaplatil poplatky za nároky za šestnáctý a každý další nárok, pokud nebyly tyto poplatky již zaplaceny v souladu s pravidlem 45 nebo 162. (5) Pokud přihlašovatel, ve lhůtě uvedené v odstavci 3, uhradí poplatky podle odstavce 3, případně podle odstavce 4, a podá překlady podle odstavce 3, je to považováno za souhlas se zněním, které mu bylo sděleno podle odstavce 3, a za ověření bibliografických údajů. (6) Pokud přihlašovatel ve lhůtě uvedené v odstavci 3 navrhne odůvodněné změny nebo opravy ve znění, které mu bylo sděleno, nebo se bude držet posledního znění, které předložil, průzkumové oddělení vydá nové sdělení podle odstavce 3, pokud návrhu dá svůj souhlas; v opačném případě pokračuje v průzkumovém řízení. (7) Není-li včas zaplacen poplatek za udělení patentu, poplatek za tisk nebo poplatky za nároky nebo nejsou-li včas podány překlady, považuje se evropská patentová přihláška za vzatou zpět.“ 2. Doplňuje se následující nové pravidlo 71a do Části IV, Hlavy IV: “Pravidlo 71a Ukončení řízení o udělení patentu (1) Rozhodnutí o udělení evropského patentu se vydá, pokud byly uhrazeny všechny poplatky a byly podány překlady nároků do dvou dalších úředních jazyků Evropského patentového úřadu, které nejsou jazykem řízení, a existuje shoda o znění, v němž má být patent udělen. V rozhodnutí se uvede, které znění evropské patentové přihlášky bylo podkladem pro udělení evropského patentu. (2) Až do rozhodnutí o udělení evropského patentu může průzkumové oddělení kdykoli pokračovat v průzkumovém řízení. (3) Nastane-li splatnost poplatků za určení až po sdělení podle pravidla 71 odst. 3, nebude oznámení o udělení evropského patentu zveřejněno, dokud nebudou zaplaceny poplatky za určení. Přihlašovatel bude v tomto smyslu informován. (4) Nastane-li splatnost udržovacího poplatku až po sdělení podle pravidla 71 odst. 3 a před nejbližším možným datem pro zveřejnění oznámení o udělení evropského patentu, nebude oznámení zveřejněno, dokud nebude zaplacen udržovací poplatek. Přihlašovatel bude v tomto smyslu informován. (5) Uhradil-li přihlašovatel, poplatek za udělení patentu a zveřejnění nebo poplatky za nároky v reakci na výzvu podle pravidla 71 odst. 3, uhrazená částka se započítá, pokud bude vydána další taková výzva. (6) Pokud je evropská patentová přihláška zamítnuta, vzata zpět před doručením rozhodnutí o udělení evropského patentu, nebo pokud je v té době považována za vzatou zpět, budou poplatky za udělení a zveřejnění vráceny zpět.“ ČLÁNEK 2 1. Pravidlo 82 odst. 2 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů je v tomto znění: “(2) V případě nesouhlasu se zněním, které bylo sděleno odporovým oddělením, může projednávání odporu pokračovat. V opačném případě odporové oddělení po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 vyzve majitele evropského patentu, aby do tří měsíců zaplatil předepsaný poplatek a podal překlad pozměněných patentových nároků do úředních jazyků Evropského patentového úřadu, které nebyly jazykem řízení.“ 2. Pravidlo 95 odst. 3 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů je v tomto znění: “(3) Je-li podle odstavce 2 návrh na omezení oprávněn, průzkumové oddělení to sdělí navrhovateli a vyzve jej, aby ve lhůtě tří měsíců zaplatil předepsaný poplatek a podal překlad pozměněných patentových nároků v úředních jazycích Evropského patentového úřadu, které nebyly jazykem řízení. Pravidlo 82 odst. 3 první věta platí přiměřeně. Pokud navrhovatel učiní uvedené kroky ve stanovené lhůtě, průzkumové oddělení patent omezí.“ ČLÁNEK 3 1. Článek 2 odst. 1, bod 15 Poplatkového řádu je v tomto znění: “Poplatek za nárok (pravidlo 45 odst. 1, pravidlo 71 odst. 4 a pravidlo 162 odst. 1) v případě přihlášky podané 1. dubna 2009 nebo po tomto datu \\- za šestnáctý a každý další nárok až do maximálně padesáti| 210,- ---|--- \\- za jednapadesátý a každý další nárok| 525,-“ ČLÁNEK 4 (1) Ustanovení uvedená v článcích 1, 2 a 3 tohoto rozhodnutí vstoupí v platnost dne 1. dubna 2012. (2) Pozměněné pravidlo 71 Úmluvy o udělování evropských patentů a doplněné pravidlo 71a Úmluvy o udělování evropských patentů podle článku 1 tohoto rozhodnutí a článek 2 Poplatkového řádu pozměněný článkem 3 tohoto rozhodnutí se použijí na evropské patentové přihlášky, u nichž nebylo odesláno ke dni vstupu v platnost těchto ustanovení sdělení ve smyslu stávajícího znění pravidla 71(3) Úmluvy o udělování evropských patentů. V Haagu, dne 26. října 2010 Za správní radu Předseda Jesper KONGSTAD 1) Úmluva o udělování evropských patentů byla přijata v Mnichově dne 5. října 1973 a ve znění platném k 13. prosinci 2007 byla vyhlášena pod č. 86/2007 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady měnící Prováděcí předpis k Úmluvě ze dne 6. března 2008 a 21. října 2008 byla vyhlášena pod č. 10/2009 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 25. března 2009 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 2/09 a CA/D 3/09) a Rozhodnutí správní rady pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě ze dne 27. října 2009 (CA/D 20/09) byla vyhlášena pod č. 39/2010 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 28. října 2009 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 18/09) a Rozhodnutí správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 16/10) byla vyhlášena pod č. 102/2010 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 12/10) bylo vyhlášeno pod č. 40/2011 Sb. m. s. 2) http://www.epo.org/law-practice/legal-texts/html/epc/2010/e/ma6.html http://internet.upv.cz/cs/prumyslova-prava/vynalezy-patenty/prihlasovani-do-zahranici/evropske-patentove-prihlasky.html
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 38/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 38/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Republiky Makedonie o spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy, mládeže a sportu Vyhlášeno 6. 4. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 24. 2. 2012, částka 20/2012 * Článek 1 - Smluvní strany budou na zásadách rovnoprávnosti, obecné reciprocity a oboustranného prospěchu rozvíjet spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy, mládeže a sportu, a za tímto účelem podporovat přímé vztahy mezi kulturními, školskými, vědeckými, mládežni * Článek 2 - Spolupráce podle této dohody se bude uskutečňovat v souladu s právními předpisy platnými ve státech smluvních stran. * Článek 3 - V oblasti kulturní spolupráce budou smluvní strany zejména podporovat: * Článek 4 - V oblasti výchovy a vzdělávání budou smluvní strany zejména podporovat: * Článek 5 - Doklady o vzdělání a doklady o akademických titulech vydávané na území států smluvních stran mohou být uznávány v souladu s platnými právními předpisy států smluvních stran. * Článek 6 - Smluvní strany budou podporovat spolupráci v oblasti vědy, výzkumu a inovací, zejména: * Článek 7 - V oblasti rozvoje styků mládeže a v oblasti sportu budou smluvní strany podporovat především: * Článek 8 - Za účelem plnění této dohody mohou příslušné orgány smluvních stran uzavírat programy nebo protokoly o spolupráci, které stanoví konkrétní akce a budou upravovat formy a podmínky této spolupráce. Příslušné orgány smluvních stran se mohou o jednotlivých spo * Článek 9 - Tato dohoda nevylučuje možnost spolupráce i v jiných formách odpovídajících cílům a záměrům této dohody. * Článek 10 - Dnem vstupu této dohody v platnost pozbude ve vztazích mezi smluvními stranami platnosti Dohoda o spolupráci v oblasti kultury, umění, vědy, školství a osvěty mezi vládou Československé republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie, podepsaná * Článek 11 - (1) Tato dohoda podléhá schválení v souladu s vnitrostátními právními předpisy států obou smluvních stran, o němž se smluvní strany informují diplomatickými nótami. V platnost vstoupí dnem doručení pozdější z takových nót druhé smluvní straně. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 24. 2. 2012 38 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 8. února 2011 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Makedonie o spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy, mládeže a sportu. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 11 odst. 1 dne 24. února 2012. Dnem vstupu této Dohody v platnost pozbyla ve vztazích mezi smluvními stranami platnosti Dohoda o spolupráci v oblasti kultury, umění, vědy, školství a osvěty mezi vládou Československé republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie, podepsaná v Bělehradě dne 29. ledna 1957 a vyhlášená pod č. 4/1958 Sb. České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. DOHODA mezi vládou České republiky a vládou Republiky Makedonie o spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy, mládeže a sportu Vláda České republiky a vláda Republiky Makedonie (dále jen „smluvní strany“), \\- vedeny přáním rozvíjet vzájemně prospěšnou spolupráci mezi státy smluvních stran v oblasti kultury, školství, vědy, mládeže a sportu, \\- přesvědčeny, že tato spolupráce přispěje k lepšímu vzájemnému poznání a porozumění, a tím i k posílení všestranných vztahů mezi státy smluvních stran, se dohodly takto: Článek 1 Smluvní strany budou na zásadách rovnoprávnosti, obecné reciprocity a oboustranného prospěchu rozvíjet spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy, mládeže a sportu, a za tímto účelem podporovat přímé vztahy mezi kulturními, školskými, vědeckými, mládežnickými a sportovními institucemi působícími ve státech smluvních stran. Článek 2 Spolupráce podle této dohody se bude uskutečňovat v souladu s právními předpisy platnými ve státech smluvních stran. Článek 3 V oblasti kulturní spolupráce budou smluvní strany zejména podporovat: a) šíření literatury, mající svůj původ na území státu druhé smluvní strany či tvořící součást jeho kultury, v originále i prostřednictvím překladů, b) výměnu publikací z oblasti kultury a umění, c) konání přednášek, výstav a dalších uměleckých akcí pořádaných kulturními organizacemi, jako jsou muzea, galerie, divadla, knihovny, hudební tělesa a jiné organizace, zabývající se touto činností, d) výměnu informací a zkušeností z oboru divadelnictví, literatury, filmu, muzejnictví, výtvarného umění, tradiční lidové kultury, uchovávání kulturního dědictví a přímé vztahy mezi odborníky z daných oborů, e) vzájemnou výměnu studentů, odborníků a výzkumných pracovníků poskytováním stipendií za účelem realizace pregraduálních a postgraduálních studijních a výzkumných pobytů na veřejných vysokých školách, f) spolupráci národních knihoven obou zemí zejména v oblasti digitálního zpřístupnění kulturního dědictví. Článek 4 V oblasti výchovy a vzdělávání budou smluvní strany zejména podporovat: a) přímou spolupráci mezi školami všech stupňů, b) výměnu informací, pedagogické a metodické literatury a jiných učebních materiálů, c) výuku jazyka českého a makedonského, především prostřednictvím výměn učebních materiálů a vysíláním lektorů. Článek 5 Doklady o vzdělání a doklady o akademických titulech vydávané na území států smluvních stran mohou být uznávány v souladu s platnými právními předpisy států smluvních stran. Článek 6 Smluvní strany budou podporovat spolupráci v oblasti vědy, výzkumu a inovací, zejména: a) spolupráci vědeckých institucí, vědeckých pracovišť a vysokých škol, b) výměnu vědeckých a technologických informací a materiálů, c) pořádání seminářů a jiných akcí, umožňujících výměnu vědeckých poznatků a informací, d) řešení společných výzkumných projektů. Článek 7 V oblasti rozvoje styků mládeže a v oblasti sportu budou smluvní strany podporovat především: a) spolupráci mládeže a jejích organizací, b) spolupráci mezi sportovními organizacemi ze států smluvních stran, c) účast sportovců ze svého státu na sportovních akcích pořádaných na území státu druhé smluvní strany, d) vytváření podmínek pro vzájemnou výměnu kontaktů, informací, zkušeností, odborných materiálů a dokumentů. Článek 8 Za účelem plnění této dohody mohou příslušné orgány smluvních stran uzavírat programy nebo protokoly o spolupráci, které stanoví konkrétní akce a budou upravovat formy a podmínky této spolupráce. Příslušné orgány smluvních stran se mohou o jednotlivých společných akcích a formě jejich zajištění dohodnout i diplomatickou cestou. Článek 9 Tato dohoda nevylučuje možnost spolupráce i v jiných formách odpovídajících cílům a záměrům této dohody. Článek 10 Dnem vstupu této dohody v platnost pozbude ve vztazích mezi smluvními stranami platnosti Dohoda o spolupráci v oblasti kultury, umění, vědy, školství a osvěty mezi vládou Československé republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie, podepsaná v Bělehradě dne 29. ledna 1957. Článek 11 (1) Tato dohoda podléhá schválení v souladu s vnitrostátními právními předpisy států obou smluvních stran, o němž se smluvní strany informují diplomatickými nótami. V platnost vstoupí dnem doručení pozdější z takových nót druhé smluvní straně. (2) Tato dohoda se sjednává na dobu neurčitou. Každá ze smluvních stran však může dohodu písemně vypovědět. Platnost dohody skončí šest měsíců ode dne doručení oznámení o výpovědi druhé smluvní straně. (3) Aktivity zahájené dle této dohody během její platnosti budou dokončeny bez ohledu na ukončení platnosti této dohody. Dáno v Praze dne 8. 2. 2011 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, makedonském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílností ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém. Za vládu České republiky JUDr. Vladimír Galuška v. r. náměstek ministra zahraničních věcí České republiky Za vládu Republiky Makedonie Lindita Qazimi v. r. náměstkyně ministra školství a vědy Republiky Makedonie
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 37/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 37/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změn přílohy 6 a přílohy 9, část I Celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetu TIR (Úmluva TIR) Vyhlášeno 6. 4. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2012, částka 20/2012 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2012 37 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 61/2008 Sb. m. s. Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 3. února 2011 byly Správním výborem Celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetu TIR (Úmluva TIR)1) Evropské hospodářské komise – Organizace spojených národů přijaty změny přílohy 6 a přílohy 9, část I Úmluvy TIR. Změny Úmluvy TIR vstoupily v platnost pro všechny smluvní strany dne 1. ledna 2012. Anglické znění změn Úmluvy TIR a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Změna Celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR (Úmluva TIR) ze dne 14. listopadu 1975 Změna platná od 1. ledna 2012 Příloha 6 Vysvětlivky bod 9.I.1 písm. a): Vymazat vysvětlivku Příloha 9 část I nadpis: Na konci nadpisu vložit slova „A VYSTUPOVÁNÍ JAKO RUČITEL“ Příloha 9 část I podnadpis: Na začátku podnadpisu vymazat slovo „Minimální“ Příloha 9 část I odst. 1 první řádek: Na začátku věty vymazat slovo „minimální“ Příloha 9 část I odst. 1 písm. a): Slova „založeného sdružení zastupujícího zájmy dopravního odvětví“ nahradit slovy „sdružení se sídlem ve smluvní straně, ve které se vydává povolení“ Příloha 9 část I odst. 1 písm. b): Netýká se českého znění Příloha 9 část I odst. 1 písm. c): Vymazat písmeno Příloha 9 část I odst. 1 písm. d) a e): Změnit odst. 1 písm. d) a e) na odst. 1 písm. c) a d) Příloha 9 část I nový odst. 1 písm. d): Stávající text nahradit tímto: „d) uzavření písemné smlouvy nebo jiného právního aktu mezi sdružením a příslušnými orgány smluvní strany, v níž má sídlo, včetně přijetí jeho povinností stanovených v odstavci 3 tohoto článku.“ Příloha 9 část I nový odst. 1 písm. d): Po novém odst. 1 písm. d) vložit nový odstavec 2, který zní: „2. Ověřená kopie písemné smlouvy nebo jiného právního aktu uvedeného v odst. 1 písm. d) bude uložena u Výkonné rady TIR, v případě potřeby společně s ověřeným překladem v angličtině, francouzštině nebo ruštině. Všechny změny budou neprodleně oznámeny Výkonné radě TIR.“ Příloha 9 část I odst. 1 písm. f): Nahradit stávající znění odst. 1 písm. f) novými odstavci 3 a 4, které zní: „3. Sdružení je povinno: i) dostát závazkům uvedeným v článku 8 Úmluvy; ii) přijmout maximální výši částky za karnet TIR stanovenou smluvní stranou, kterou lze na sdružení požadovat podle čl. 8 odst. 3 Úmluvy; iii) soustavně ověřovat, a to zvláště před podáním žádosti osob o schválení přístupu k systému TIR, zda jsou splněny minimální podmínky a požadavky uvedené v části II této přílohy; iv) poskytnout záruky za všechny závazky vzniklé v zemi, v níž má sídlo, v souvislosti s operacemi prováděnými na podkladě karnetů TIR, které samo vydalo a které byly vydány zahraničními sdruženími, jež jsou členy téže mezinárodní organizace jako sdružení samé; v) ručit za své závazky ke spokojenosti příslušných orgánů smluvní strany, v níž má sídlo, spolu s pojišťovnou nebo sdružením pojišťovatelů nebo finančním ústavem. Smlouva(y) o pojištění nebo o finanční záruce zahrnuje(í) celkovou částku jeho závazku(ů) spojeného(ých) s operacemi prováděnými na podkladu karnetů TIR, které sdružení samo vydalo a které byly vydány zahraničními sdruženími, jež jsou členy téže mezinárodní organizace jako sdružení samé. Lhůta pro předání oznámení o vypovězení smlouvy (smluv) o pojištění nebo o finanční záruce nebude kratší než lhůta pro předání oznámení o ukončení písemné smlouvy nebo jiného právního aktu uvedeného v odst. 1 písm. d). Ověřená kopie smlouvy (smluv) o pojištění nebo o finanční záruce a její (jejich) následné změny budou uloženy u Výkonné rady TIR, včetně ověřeného překladu, v případě potřeby, v angličtině, francouzštině nebo ruštině; vi) sdělit Výkonné radě TIR každoročně k 1. březnu cenu každého typu karnetu TIR, který vydává; vii) umožnit příslušným orgánům ověření všech záznamů a účetních dokladů uchovávaných v souvislosti se správou systému TIR; viii) přijmout postup pro účinné řešení sporů vznikajících z nesprávného nebo podvodného použití karnetů TIR, aniž by se, kdykoli je to možné, obrátilo na soud; ix) přesně vyhovět všem rozhodnutím příslušných orgánů smluvní strany, v níž má sídlo, o zrušení nebo stažení povolení v souladu s článkem 6 Úmluvy a s částí II této přílohy nebo o vyloučení osob v souladu s článkem 38 Úmluvy; x) souhlasit s tím, že přesně vykoná všechna rozhodnutí přijatá Správním výborem Úmluvy TIR a Výkonnou radou TIR v rozsahu, ve kterém je přijaly příslušné orgány smluvní strany, v níž má sdružení sídlo. 4. Je-li podle postupů stanovených v článku 11 záruční sdružení požádáno, aby zaplatilo částky uvedené v čl. 8 odst. 1 a 2, informuje sdružení v souladu s písemnou smlouvou uvedenou ve vysvětlivce 0.6.2a-1 k čl. 6 odst. 2a mezinárodní organizaci o přijetí žádosti.“ Příloha 9 část I odstavce 2, 3 a 4: Přečíslovat stávající odstavce 2, 3 a 4 na odstavce 5, 6 a 7 Příloha 9 část I nový odstavec 5: Stávající text nahradit tímto: „5. Smluvní strana, v níž má sdružení sídlo, odejme povolení k vydávání karnetů TIR a vystupování jako ručitel v případě porušení těchto podmínek a požadavků. Pokud smluvní strana rozhodne o odejmutí povolení, vstoupí rozhodnutí v účinnost nejdříve po uplynutí tří (3) měsíců ode dne odejmutí.“ Příloha 9 část I nový odstavec 6: Netýká se českého znění Příloha 9 část I nový odstavec 7: Na začátku věty vymazat slovo „minimálními“ 1) Celní úmluva o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetu TIR /Úmluva TIR/ přijatá v Ženevě dne 14. listopadu 1975 byla vyhlášena pod č. 61/2008 Sb. m. s. Změny Úmluvy TIR byly vyhlášeny pod č. 92/2011 Sb. m. s. a č. 93/2011 Sb. m. s.
Vyhláška č. 117/2012 Sb.
Vyhláška č. 117/2012 Sb. Vyhláška o podrobnější úpravě činnosti penzijní společnosti, účastnického fondu a zprostředkovatele doplňkového penzijního spoření Vyhlášeno 6. 4. 2012, datum účinnosti 6. 4. 2012, částka 44/2012 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - ŘÁDNÝ A OBEZŘETNÝ VÝKON ČINNOSTI PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI (§ 3 — § 24) * ČÁST TŘETÍ - PRAVIDLA OBHOSPODAŘOVÁNÍ MAJETKU (§ 25 — § 36) * ČÁST ČTVRTÁ - PRAVIDLA JEDNÁNÍ (§ 39 — § 41) * ČÁST PÁTÁ - UVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ (§ 42 — § 44) * ČÁST ŠESTÁ - PRAVIDLA PRO VÝPOČET KAPITÁLOVÉHO POŽADAVKU (§ 45 — § 46) * ČÁST SEDMÁ - PRAVIDLA PRO SAMOSTATNÉHO ZPROSTŘEDKOVATELE DOPLŇKOVÉHO PENZIJNÍHO SPOŘENÍ (§ 46a — § 46a) * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST (§ 47 — § 47) č. 1 k vyhlášce č. 117/2012 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 117/2012 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 117/2012 Sb. Aktuální znění od 17. 7. 2024 (218/2024 Sb.) 117 VYHLÁŠKA ze dne 29. března 2012 o podrobnější úpravě činnosti penzijní společnosti, účastnického fondu a zprostředkovatele doplňkového penzijního spoření Česká národní banka stanoví podle § 170 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, k provedení § 52, § 54 odst. 2, § 59, § 77h písm. e), § 100 odst. 6, § 102 odst. 6, § 118 odst. 3, § 130 odst. 3, § 133 odst. 3 a § 189 zákona o doplňkovém penzijním spoření: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje a) způsob dodržování jednotlivých pravidel výkonu činnosti penzijní společnosti podle § 49 a 50 zákona o doplňkovém penzijním spoření, b) požadavky na pověření k výkonu činnosti penzijní společnosti jinou osobou a požadavky na výkon činnosti penzijní společnosti jinou osobou podle § 51 zákona o doplňkovém penzijním spoření, c) způsob plnění pravidel jednání penzijní společnosti podle § 54 odst. 1 zákona o doplňkovém penzijním spoření, d) obsah a způsob podání informace účastníkovi penzijní společností v případech stanovených v § 130 odst. 3 zákona o doplňkovém penzijním spoření, e) lhůty, ve kterých je penzijní společnost povinna informovat účastníky o skutečnostech uvedených v § 133 odst. 1 zákona o doplňkovém penzijním spoření, f) druhy, limity, způsob používání a požadavky na kvalitativní kritéria technik a nástrojů, které může účastnický fondúčastnický fond používat k efektivnímu obhospodařování majetku podle § 102 odst. 6 písm. a) zákona o doplňkovém penzijním spoření, g) postup pro vyhodnocování míry rizika spojeného s finančními derivátyfinančními deriváty podle § 102 odst. 6 písm. b) zákona o doplňkovém penzijním spoření, h) obsah evidence zprostředkovaných smluv o doplňkovém penzijním spoření podle § 77h písm. e) zákona o doplňkovém penzijním spoření, i) požadavky na kvalitativní kritéria investičních nástrojů, do kterých může účastnický fondúčastnický fond investovat podle § 100 odst. 2 a 4 zákona o doplňkovém penzijním spoření, j) rozsah, strukturu, formu, periodicitu, lhůty a způsob uveřejňování informací podle § 59 a § 118 odst. 1 zákona o doplňkovém penzijním spoření, k) pravidla pro výpočet kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených s majetkem a závazky transformovaného fondu podle § 189 zákona o doplňkovém penzijním spoření. § 2 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) informačním systémeminformačním systémem funkční celek zabezpečující získávání, zpracování, přenos, sdílení a uchovávání informací v jakékoli formě, b) organizačním útvaremorganizačním útvarem osoba nebo skupina osob pověřená výkonem určité činnosti penzijní společnosti, včetně orgánu nebo výboru penzijní společnosti, pokud je zřízen, c) osobou se zvláštním vztahem k penzijní společnostiosobou se zvláštním vztahem k penzijní společnosti 1. její vedoucí osoba, 2. její zaměstnanec, který se podílí na činnostech podle § 29 odst. 1, § 35 nebo § 74 zákona o doplňkovém penzijním spoření, 3. fyzická osoba jiná než uvedená v bodě 1 nebo 2, která se podílí na činnostech podle § 29 odst. 1, § 35 nebo § 74 zákona o doplňkovém penzijním spoření podle příkazů penzijní společnosti, 4. fyzická osoba, která se přímo podílí na činnostech, jejichž výkonem penzijní společnost pověřila jinou osobu v souvislosti s činnostmi podle § 29 odst. 1, § 35 nebo § 74 zákona o doplňkovém penzijním spoření, d) repem převedení cenných papírůcenných papírů za peněžní prostředky se současným závazkem převzít tyto cenné papírycenné papíry ke stanovenému datu za částku rovnající se původním peněžním prostředkům a úroku; repem se rozumí rovněž prodej se současným sjednáním zpětného nákupu nebo poskytnutí půjčky cenných papírůcenných papírů zajištěné peněžními prostředky, e) reverzním repem nabytí cenných papírůcenných papírů za peněžní prostředky se současným závazkem převést tyto cenné papírycenné papíry ke stanovenému datu za částku rovnající se převedeným peněžním prostředkům a úroku; reverzním repem se rozumí rovněž nákup se současným sjednáním zpětného prodeje nebo přijetí půjčky cenných papírůcenných papírů zajištěné peněžními prostředky, f) repo obchodemrepo obchodem repo nebo reverzní repo a g) vysoce likvidním aktivem takové aktivum, jehož přeměna na peněžní prostředky netrvá déle než 5 pracovních dnů a dosažená cena odpovídá reálné hodnotě aktiva. ČÁST DRUHÁ ŘÁDNÝ A OBEZŘETNÝ VÝKON ČINNOSTI PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI (K § 49 až 51 zákona o doplňkovém penzijním spoření) HLAVA I OBECNÁ PRAVIDLA ŘÁDNÉHO A OBEZŘETNÉHO VÝKONU ČINNOSTI PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI § 3 Základní požadavky na řádný a obezřetný výkon činnosti penzijní společnosti (1) Penzijní společnost zajistí, že se požadavky stanovené na řídicí a kontrolní systém a postupy penzijní společnosti k jejich naplňování a při výkonu dalších činností promítnou do organizačního řádu a dalších vnitřně stanovených zásad, statutů, plánů, pravidel nebo postupů (dále jen „vnitřní předpisy“) penzijní společnosti. Penzijní společnost stanoví postup při přijímání, změně, zavádění a uplatňování vnitřních předpisů. (2) K naplnění předpokladu řádné správy a řízení společnosti prostřednictvím uplatňování řádných postupů penzijní společnost zvolí a do vnitřních předpisů promítne jí vybrané uznávané principy a postupy využívané při činnostech obdobné povahy (dále jen „uznávané standardy“). Penzijní společnost pravidelně prověřuje, zda vnitřní předpisy a uznávané standardy jsou aktuální a přiměřené povaze, rozsahu a složitosti její činnosti. (3) Penzijní společnost zajistí, aby veškeré schvalovací a rozhodovací procesy a kontrolní činnosti včetně souvisejících vnitřních předpisů bylo možné rekonstruovat. K zabezpečení tohoto požadavku slouží též systém uchování informací, který penzijní společnost zavede, udržuje a uplatňuje jako součást svého informačního systémuinformačního systému. § 4 Výkon činností penzijní společnosti prostřednictvím jiné osoby Pokud penzijní společnost pověří výkonem činnosti jinou osobu (dále jen „outsourcing“), zajistí, aby a) byly tyto činnosti prováděny v souladu s příslušnými právními a vnitřními předpisy a nebyly omezeny možnost jejich kontroly penzijní společností, plnění informačních povinností vůči České národní bancebance, výkon dohledu, včetně případné kontroly skutečností podléhajících dohledu u poskytovatele outsourcingu, a provedení auditu účetní závěrky a dalších ověření stanovených právními předpisy, b) nebyly ohroženy předpoklady pro řádný a obezřetný výkon činnosti penzijní společnosti, c) nebyla ohrožena práva obhospodařovaných fondů a jejich účastníků a d) byla stanovena pravidla kontroly těchto činností včetně případné kontroly skutečností týkajících se outsourcingu u jeho poskytovatele penzijní společností. § 5 Organizace výkonu činnosti penzijní společnosti Penzijní společnost stanoví pracovní náplň organizačních útvarůorganizačních útvarů tak, aby podporovala řádné, efektivní a obezřetné řízení a výkon dalších činností a umožnila účinnou komunikaci a spolupráci na všech úrovních. § 6 Řízení střetu zájmů (1) Penzijní společnost zajistí, aby byly a) včas identifikovány oblasti střetu zájmů a oblasti jeho možného vzniku, b) organizačním útvarůmorganizačním útvarům a zaměstnancům na všech řídicích a organizačních úrovních stanoveny pravomoci a odpovědnost tak, aby bylo dostatečně zamezeno vzniku možného střetu zájmů, c) řádně dodržovány postupy pro zjišťování a řízení střetu zájmů podle § 21 až 23, d) oblasti střetu zájmů a oblasti jeho možného vzniku předmětem průběžného nezávislého sledování. (2) Penzijní společnost provádí nezávisle na obchodování s majetkem v obhospodařovaném fondu (dále jen „obchodní činnost“) a) oceňování majetku a závazků v jí obhospodařovaném fondu a stanovení aktuální hodnoty penzijní jednotky účastnického fonduúčastnického fondu, b) vypořádání obchodů sjednaných na finančních trzích, c) kontrolu shody údajů o obchodech sjednaných na finančních trzích se skutečným stavem a odstranění zjištěných nesrovnalostí (rekonciliace), d) řízení rizik, e) schvalování a kontrolu dodržování limitů pro řízení rizik, f) schvalování oceňovacích systémů a modelů souvisejících s obchodní činností a g) vytváření kvantitativních a kvalitativních informací o rizicích ohlašovaných vrcholnému vedení a představenstvu penzijní společnosti. (3) Penzijní společnost zajistí až do úrovně vrcholného vedení (§ 10) oddělení odpovědnosti za řízení obchodní činnosti od odpovědnosti za řízení rizik a vypořádání a rekonciliaci obchodů sjednaných na finančních trzích. (4) Vývoj informačního systémuinformačního systému je zajišťován odděleně od provozu tohoto systému. Správa informačního systémuinformačního systému je prováděna odděleně od vyhodnocování bezpečnostních auditních záznamů, kontroly přidělování přístupových práv a vypracování a aktualizace bezpečnostních předpisů pro tento systém. (5) Penzijní společnost zajistí odpovídající nezávislost výkonu vnitřní kontroly vzhledem k povaze, předmětu a významu kontroly a zamezení střetu zájmů při zajišťování všech kontrolních mechanismů včetně funkce compliance (§ 17 odst. 2); funkce vnitřního auditu je nezávislá na veškerých výkonných činnostech. § 7 Dozorčí rada (1) Dozorčí rada penzijní společnosti dohlíží a alespoň jednou ročně vyhodnocuje, zda řídicí a kontrolní systém je funkční a efektivní. V rámci plnění této povinnosti dozorčí rada pravidelně jedná také o záležitostech, které se týkají celkové strategie penzijní společnosti včetně způsobu investování jí obhospodařovaných fondů a usměrňování rizik, kterým jsou nebo by mohly být penzijní společnost nebo jí obhospodařované fondy vystaveny. (2) Dozorčí rada se podílí na směrování, plánování a vyhodnocování činnosti vnitřního auditu a vyhodnocování compliance (§ 17). (3) Dozorčí rada se předem vyjadřuje k návrhu představenstva na pověření fyzické nebo právnické osoby výkonem funkce řízení rizik, funkce vnitřního auditu nebo funkce compliance a k návrhu na její odvolání. V případě, že výkon funkce řízení rizik, funkce vnitřního auditu nebo funkce compliance zajišťuje více fyzických osob, vyjadřuje se dozorčí rada pouze k návrhu na pověření nebo odvolání vedoucího příslušného organizačního útvaruorganizačního útvaru. (4) Dozorčí rada stanoví zásady odměňování členů představenstva a osoby, k jejímuž pověření se předem vyjadřuje podle odstavce 3, pokud toto není v pravomoci valné hromady. Představenstvo § 8 Představenstvo zajistí vytvoření a vyhodnocování řídicího a kontrolního systému a trvalé udržování jeho funkčnosti a efektivnosti v jeho celku i částech. K naplnění tohoto požadavku představenstvo vždy zajistí a) soulad řídicího a kontrolního systému s právními předpisy, b) dostatečnost informací a účinnou komunikaci při výkonu činností penzijní společnosti, c) stanovení celkové strategie včetně jejích předpokladů a dostatečně konkrétních zásad a cílů jejího naplňování, d) fungování systému vnitřní kontroly, e) stanovení pravidel, která formulují etické zásady a předpokládané modely chování a jednání zaměstnanců v souladu s těmito zásadami, a jejich prosazování, f) stanovení zásad řízení lidských zdrojů včetně zásad pro výběr, odměňování, hodnocení a motivování zaměstnanců, g) stanovení požadavků na znalosti a zkušenosti osob, pomocí kterých penzijní společnost provádí své činnosti, a způsob prokazování požadovaných znalostí a zkušeností, h) uplatňování řádných postupů výkonu činnosti a takových postupů řízení, které vedou k zamezení nežádoucích činností, zejména upřednostňování krátkodobých výsledků a cílů, které nejsou v souladu s naplňováním celkové strategie, a systému odměňování, který je nepřiměřeně závislý na krátkodobém výkonu, nebo postupů, které umožňují zneužití zdrojů nebo zakrývání nedostatků. § 9 (1) Představenstvo schvaluje a pravidelně vyhodnocuje a) celkovou strategii, b) organizační uspořádání, c) způsob investování obhospodařovaných fondů, d) strategii řízení rizik, e) strategii související s kapitálem a kapitálovou přiměřeností, f) strategii rozvoje informačního systémuinformačního systému, g) zásady systému vnitřní kontroly včetně zásad pro zamezování vzniku možného střetu zájmů a zásad pro compliance, h) bezpečnostní zásady včetně bezpečnostních zásad pro informační systéminformační systém, i) soustavu limitů, které penzijní společnost bude používat pro omezení rizik, a j) strategický a periodický plán vnitřního auditu. (2) Představenstvo dohlíží na realizaci jím schválených strategií, zásad a cílů a další činnosti, zejména činnost vrcholného vedení a jeho členů. Představenstvo řádně a včas vyhodnocuje pravidelné zprávy i mimořádná zjištění, včetně informací, které jsou mu předkládány auditorem1), orgány dohledu nebo jinými příslušnými osobami. Na základě těchto vyhodnocení přijímá představenstvo přiměřená opatření, která jsou provedena bez zbytečného odkladu. (3) Představenstvo pravidelně jedná o záležitostech, které se týkají řídicího a kontrolního systému, s vrcholným vedením a alespoň jednou ročně vyhodnocuje celkovou funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému a zajistí případná opatření k nápravě takto zjištěných nedostatků. § 10 Vrcholné vedení (1) Vrcholným vedením se rozumí a) vedoucí organizačních útvarůorganizačních útvarů přímo podřízení členům představenstva, b) členové představenstva, kteří zároveň vykonávají činnosti podle odstavce 2, a c) jiné osoby, které do vrcholného vedení zahrne penzijní společnost. (2) Vrcholné vedení zajišťuje zejména a) realizaci představenstvem schválených strategií, zásad a cílů včetně rozpracování postupů pro jejich naplňování a každodenní vedení penzijní společnosti, b) udržování funkčního a efektivního organizačního uspořádání včetně oddělení neslučitelných funkcí a zamezování vzniku možného střetu zájmů a c) vytvoření, udržování a uplatňování funkčního a efektivního systému získávání, využívání a uchovávání informací. Informace a komunikace § 11 (1) Penzijní společnost zajistí, aby příslušné organizační útvaryorganizační útvary a zaměstnanci měli pro své rozhodování a další stanovené činnosti k dispozici aktuální, spolehlivé a ucelené informace. (2) Představenstvo je bez zbytečného odkladu informováno a) o všech skutečnostech, které by mohly významně nepříznivě ovlivnit finanční situaci penzijní společnosti nebo obhospodařovaného fondu, včetně vlivů změn vnitřního či vnějšího prostředí, a b) o všech překročeních limitů ohrožujících dodržení akceptované míry podstupovaných rizik. (3) Představenstvo je pravidelně informováno o a) dodržování způsobu investování obhospodařovaných fondů, b) míře podstupovaných rizik a c) plnění kapitálových požadavků. § 12 (1) Penzijní společnost a) stanoví podmínky přístupu k informačnímu systémuinformačnímu systému a údajům v něm zaznamenaným, rozsah přístupových práv a proces jejich stanovení, včetně způsobu rozhodování o rozsahu přístupových práv jednotlivých osob a rozhodování o jejich změnách, b) stanoví podmínky, za kterých budou do informačního systémuinformačního systému ukládána data související s prováděnými obchody a poskytovanými službami a prováděny jejich dovolené úpravy, podmínky nakládání s těmito daty a zajištění snadné zjistitelnosti jejich původního obsahu a provedených úprav a c) zabezpečuje ochranu informačního systémuinformačního systému před poškozením a před přístupem a zásahy ze strany neoprávněných osob; v případě poškození informačního systémuinformačního systému zajistí rekonstrukci dat. (2) Penzijní společnost zpřístupní na vyžádání informace a záznamy z informačního systémuinformačního systému České národní bancebance tak, aby z nich mohla snadným způsobem rekonstruovat všechny klíčové fáze zpracování každého obchodu při obhospodařování majetku fondů a zjistit jejich původní obsah před opravami nebo změnami. § 13 Zajišťování informací pro účely výkonu dohledu (1) Penzijní společnost zavede, udržuje a uplatňuje systém pro vytváření, kontrolu a předávání informací České národní bancebance tak, aby poskytoval informace aktuálně, spolehlivě a uceleně. (2) Penzijní společnost zavede, udržuje a uplatňuje mechanismy vnitřní kontroly zajišťující úplnost a správnost veškerých výpočtů, údajů, výkazů a dalších informací poskytovaných České národní bancebance pravidelně nebo na její žádost. (3) Penzijní společnost zajistí, aby proces vytváření a poskytování informací České národní bancebance podle odstavce 2 byl zpětně rekonstruovatelný nejméně po dobu pěti let. § 14 Základní požadavky na systém řízení rizik (1) Penzijní společnost zajistí rozpoznávání rizik tak, aby bylo zajištěno u všech činností a na všech řídicích a organizačních úrovních a umožňovalo odhalování nových, dosud neidentifikovaných rizik. (2) Penzijní společnost zajistí, že systém řízení rizik poskytuje nezkreslený obraz o míře podstupovaných rizik. (3) Penzijní společnost při řízení rizik zohledňuje všechna významná rizika a rizikové faktory, kterým jsou nebo mohou být penzijní společnost nebo jí obhospodařované fondy vystaveny. Řízení rizik zohledňuje vnitřní a vnější faktory včetně zohledňování budoucí strategie podnikání penzijní společnosti, jí obhospodařovaných fondů, vlivů ekonomického prostředí a cyklu a vlivů regulatorního prostředí. Řízení rizik zohledňuje kvantitativní a kvalitativní aspekty rizik, reálné možnosti jejich řízení a náklady a výnosy vyplývající z řízení rizik. § 15 Strategie řízení rizik (1) Penzijní společnost stanoví ve své strategii řízení rizik především a) vymezení rizik, kterým jsou nebo mohou být penzijní společnost nebo jí obhospodařované fondy vystaveny, b) zásady pro posuzování významnosti při řízení rizik, c) zásady řízení jednotlivých rizik, d) metody pro řízení rizik, e) akceptovanou míru rizika, f) zásady pro sestavení a úpravy pohotovostního plánu pro případ krize likvidity, g) zásady pro vymezení povolených produktů, měn, států, zeměpisných oblastí, trhů a protistran, h) zásady kontrolních mechanismů při řízení rizik, včetně kontroly dodržování stanovených postupů a limitů pro řízení rizik a ověřování výstupů měření rizik, a i) zásady pro podávání zpráv o podstupovaných rizicích a jejich řízení vrcholnému vedení, představenstvu a dozorčí radě. (2) Penzijní společnost zajistí, aby všechny osoby, jejichž činnost má vliv na řízení rizik, byly se schválenou strategií seznámeny v potřebném rozsahu a postupovaly v souladu s touto strategií a z ní vyplývajícími postupy a limity. § 16 Základní požadavky na vnitřní kontrolu (1) Penzijní společnost zavede a udržuje pravidla vnitřní kontroly, která uplatňuje na všech řídicích a organizačních úrovních. (2) Penzijní společnost zajistí, aby kontrolní činnosti byly součástí běžné, zpravidla každodenní činnosti a zahrnovaly zejména a) kontrolu po linii řízení, b) přiměřené kontrolní mechanismy pro jednotlivé procesy, zejména kontrolu dodržování právních a vnitřních předpisů a limitů, kontrolu schvalování a autorizace transakcí nad stanovené limity, kontrolu průběhu činností a transakcí, ověřování detailů transakcí, ověřování výstupů používaných systémů a metod řízení rizik, pravidelnou rekonciliaci, a c) fyzickou kontrolu; fyzická kontrola se zaměřuje zejména na omezení přístupu k hmotnému majetku, investičním nástrojům a jiným finančním aktivům a na pravidelné inventury majetku. § 17 Compliance (1) Penzijní společnost zavede, udržuje a uplatňuje zásady a postupy pro zajišťování compliance, jejichž cílem je zejména zabezpečit a) soulad vnitřních předpisů s právními předpisy, b) vzájemný soulad vnitřních předpisů a c) soulad všech činností s právními a vnitřními předpisy. (2) Penzijní společnost zajistí průběžnou kontrolu dodržování právních povinností a povinností plynoucích z jejích vnitřních předpisů, a to včetně průběžné kontroly dodržování povinností penzijní společnosti plynoucích ze statutů jí obhospodařovaných fondů a ze smluvních vztahů s depozitářem a účastníky (funkce compliance). (3) Penzijní společnost zajistí a) informování vrcholného vedení o zjištěných nesouladech a představenstva, případně dozorčí rady o veškerých zjištěných významných nesouladech, b) informování vrcholného vedení o připravovaných nebo nových právních předpisech a uznávaných standardech týkajících se činností penzijní společnosti a c) poskytování dalších účelných informací souvisejících s compliance představenstvu a vrcholnému vedení, zvláště o tom, zda byla přijata odpovídající nápravná opatření v případě zjištěných významných nesouladů. (4) Penzijní společnost stanoví zásady a postupy pro zajišťování compliance tak, aby uceleně a propojeně pokrývaly veškeré její činnosti. § 18 Vnitřní audit (1) Penzijní společnost zajistí výkon vnitřního auditu tak, aby poskytoval objektivní a nezávislé ujištění o činnostech penzijní společnosti. (2) Penzijní společnost zajistí, aby vnitřnímu auditu podléhalo zejména a) dodržování pravidel obezřetného výkonu činnosti penzijní společnosti, b) dodržování stanovených zásad, cílů a postupů penzijní společnosti, c) systém řízení rizik a vnitřní kontroly, d) finanční řízení a oceňování, e) úplnost, průkaznost a správnost vedení účetnictví, f) spolehlivost účetních, statistických a dalších informací, včetně informací poskytovaných orgánům penzijní společnosti, a g) funkčnost a bezpečnost informačního systémuinformačního systému včetně spolehlivosti systému sestavování a předkládání výkazů České národní bancebance. (3) Penzijní společnost zajistí, aby při výkonu vnitřního auditu byly vždy provedeny tyto činnosti: a) sestavení analýzy rizik, a to alespoň jednou ročně, b) sestavení strategického a periodického plánu vnitřního auditu, c) vytvoření a udržování systému sledování opatření k nápravě uložených na základě zjištění vnitřního auditu a d) vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému, a to alespoň jednou ročně. (4) Vedoucí organizačního útvaruorganizačního útvaru vnitřního auditu informuje o zjištěných skutečnostech představenstvo a dozorčí radu a v případě zjištění, která mohou významným způsobem záporně ovlivnit finanční situaci penzijní společnosti nebo jí obhospodařovaných fondů, musí dát podnět k mimořádnému zasedání dozorčí rady. HLAVA II DALŠÍ PRAVIDLA ŘÁDNÉHO A OBEZŘETNÉHO VÝKONU ČINNOSTI PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI § 19 Záznamy komunikace (1) Penzijní společnost upraví a) pravidla používání komunikačních zařízení, a to alespoň vyhrazení určitých telefonních linek, případně jiných komunikačních zařízení, pro činnosti související s prováděnými obchody a poskytovanými službami, včetně komunikace mezi penzijní společností a depozitářem a poskytovatelem outsourcingu podle § 4, a pořizování záznamů komunikace na těchto telefonních linkách, případně jiných komunikačních zařízeních a b) náležitosti záznamu podle písmene a), kterými jsou alespoň datum a čas komunikace, identifikační údaje osoby2) odesílatele a příjemce, jsou-li dostupné, a obsah přenášené zprávy; penzijní společnost zajistí možnost pořízení úplných výpisů záznamů komunikace na vyhrazených telefonních linkách, případně jiných komunikačních zařízeních, a možnost pořizování výstupu ze záznamového zařízení. (2) Penzijní společnost uchovává záznamy komunikace podle odstavce 1 nejméně ve lhůtách uvedených v § 55 odst. 2 zákona o doplňkovém penzijním spoření. § 20 Pravidla pro vyřizování stížností a reklamací zájemců a účastníků Penzijní společnost a) zavede, udržuje a uplatňuje účinné a transparentní postupy pro náležité a rychlé vyřizování stížností a reklamací zájemců a účastníků, b) uveřejní pravidla pro vyřizování stížností a reklamací zájemců a účastníků na svých internetových stránkách a c) vede evidenci stížností a reklamací zájemců a účastníků a opatření přijatých na jejich základě. § 21 Zjišťování a řízení střetu zájmů (1) Pokud je penzijní společnost členem podnikatelského seskupení podle § 49 písm. b) bodu 2 zákona o doplňkovém penzijním spoření, zjišťuje a řídí střety zájmů podle § 49 písm. b) zákona o doplňkovém penzijním spoření rovněž s ohledem na všechny předvídatelné okolnosti, které mohou vyvolat střet zájmů v důsledku struktury podnikatelského seskupení a předmětu podnikání jeho členů. (2) Pokud ani přes opatření přijatá podle § 49 písm. b) zákona o doplňkovém penzijním spoření nelze spolehlivě zamezit nepříznivému vlivu střetu zájmů na zájmy obhospodařovaného fondu, je neprodleně informováno představenstvo, aby mohlo přijmout nezbytná opatření, kterými zajistí, aby penzijní společnost za všech okolností jednala v nejlepším zájmu jí obhospodařovaného fondu. (3) Penzijní společnost současně s informováním představenstva podle odstavce 2 sdělí informace o povaze nebo zdroji střetu zájmů účastníkovi. Penzijní společnost poskytne účastníkovi informace na trvalém nosiči informací3) a v rozsahu, který účastníkovi umožní řádně vzít v úvahu střet zájmů související s činností penzijní společnosti. § 22 Zjišťování střetu zájmů (1) Při zjišťování a posuzování střetu zájmů v souvislosti se svou činností penzijní společnost vezme v úvahu, zda osoba podle § 49 písm. b) zákona o doplňkovém penzijním spoření a) může získat finanční prospěch nebo se vyhnout finanční ztrátě na úkor obhospodařovaného fondu, b) má odlišný zájem na výsledku služby poskytované jí obhospodařovanému fondu nebo na výsledku obchodu prováděného jménem jí obhospodařovaného fondu od zájmu tohoto fondu, c) má motivaci upřednostnit zájem jí obhospodařovaného fondu před zájmy jiného fondu, d) vykonává činnost obdobnou doplňkovému penzijnímu spoření a e) dostává nebo dostane od jiné osoby, než je jí obhospodařovaný fond, pobídku v souvislosti se službou fondu a tato pobídka nepředstavuje obvyklou úplatu za poskytovanou službu. (2) Penzijní společnost dále vždy a) zjišťuje okolnosti, které ve vztahu ke konkrétním službám a činnostem, které poskytuje penzijní společnost nebo jiná osoba jejím jménem, mohou vést ke střetu zájmů, který představuje podstatné nebezpečí poškození zájmů jí obhospodařovaného fondu (dále jen „podstatný střet zájmů“), b) zvláště upřesní závazné postupy a opatření k řízení podstatných střetů zájmů a c) vede aktuální evidenci poskytnutých služeb, ze kterých vznikl nebo může vzniknout podstatný střet zájmů. § 23 Řízení podstatného střetu zájmů (1) Penzijní společnost zajistí, aby osoby se zvláštním vztahem k penzijní společnostiosoby se zvláštním vztahem k penzijní společnosti, které se podílejí na výkonu činností, se kterými je spojen podstatný střet zájmů, vykonávaly svou činnost s dostatečnou mírou nezávislosti. Míra nezávislosti je přiměřená povaze, rozsahu a složitosti činností penzijní společnosti a podnikatelského seskupení podle § 49 písm. b) bodu 2 zákona o doplňkovém penzijním spoření, do kterého patří, a závažnosti nebezpečí poškození zájmů jí obhospodařovaného fondu. (2) Postupy pro řízení podstatného střetu zájmů, které povedou k zabezpečení nezávislosti podle odstavce 1, podle okolností konkrétní situace zahrnují a) účinné postupy k zamezení nebo kontrole výměny informací mezi osobami se zvláštním vztahem k penzijní společnostiosobami se zvláštním vztahem k penzijní společnosti, pokud je s informacemi spojeno nebezpečí střetu zájmů a pokud by výměna informací mohla poškodit zájmy jí obhospodařovaného fondu, b) nezávislou kontrolu osob se zvláštním vztahem k penzijní společnostiosob se zvláštním vztahem k penzijní společnosti, které se podílejí na poskytování služeb pro jí obhospodařovaný fond, jejichž zájmy, nebo zájmy osob, pro které vykonávají činnost, mohou být ve vzájemném střetu, c) zamezení jakékoliv přímé vazby mezi odměnou osoby se zvláštním vztahem k penzijní společnostiosoby se zvláštním vztahem k penzijní společnosti převážně vykonávající určitou činnost a odměnou či příjmy jiné osoby se zvláštním vztahem k penzijní společnostiosoby se zvláštním vztahem k penzijní společnosti vykonávající činnost odlišnou, pokud ve vztahu těchto činností může vzniknout střet zájmů, d) taková opatření, která zabraňují možnosti vykonávání neoprávněného nebo nedůvodného vlivu na způsob, kterým osoba se zvláštním vztahem k penzijní společnostiosoba se zvláštním vztahem k penzijní společnosti zabezpečuje provádění služeb, e) opatření, která zamezí osobě se zvláštním vztahem k penzijní společnostiosobě se zvláštním vztahem k penzijní společnosti, aby se podílela na poskytování služby, pokud by přitom mohlo dojít k ohrožení řádného řízení střetu zájmů, nebo zajistí kontrolu této činnosti tak, aby k ohrožení řádného řízení střetu zájmů nedocházelo, a f) další vhodná opatření, pokud opatření přijatá podle písmen a) až e) nezajišťují potřebnou míru nezávislosti podle odstavce 1. § 24 Řízení rizik obhospodařovaného fondu (1) Při řízení rizik obhospodařovaného fondu penzijní společnost a) zavede postupy měření rizik tak, aby rizika a jejich vliv na rizikový profil jí obhospodařovaného fondu byly přesně měřeny na základě důvěryhodných a spolehlivých údajů a aby postupy měření rizik byly náležitým způsobem zdokumentovány; pokud je to přiměřené povaze, rozsahu nebo složitosti podstupovaných rizik, používá pro měření rizik pokročilé přístupy, mezi něž patří metoda hodnoty v riziku (value at risk – VaR), b) provádí pravidelné zpětné testování za účelem kontroly platnosti metod pro měření rizik, c) provádí pravidelně stresové testování a analýzy scénářů za účelem podchycení rizik plynoucích z možných změn tržních podmínek, které by mohly mít nepříznivý dopad na jí obhospodařovaný fond, d) zavede, udržuje a uplatňuje zdokumentovaný systém limitů pro omezení rizik pro každý jí obhospodařovaný fond s přihlédnutím ke všem rizikům, která mohou mít pro jí obhospodařovaný fond zásadní význam, a v souladu s rizikovým profilem jí obhospodařovaného fondu, e) zajistí, aby aktuální míra rizika každého jí obhospodařovaného fondu byla v souladu s jeho systémem limitů pro omezení rizik, a f) zavede, udržuje a uplatňuje náležité postupy, které v případě skutečného nebo předpokládaného porušení limitů pro omezení rizika jí obhospodařovaného fondu zajistí včasná opatření k nápravě. (2) Penzijní společnost zavede, udržuje a uplatňuje takové postupy řízení rizika likvidity jí obhospodařovaného fondu, které zajistí, že je fond schopen kdykoli splnit povinnosti podle zákona, statutu a smluv s účastníky. Penzijní společnost provádí stresové testování umožňující posouzení rizika likvidity fondu za mimořádných okolností. ČÁST TŘETÍ PRAVIDLA OBHOSPODAŘOVÁNÍ MAJETKU HLAVA I INVESTIČNÍ NÁSTROJE, DO KTERÝCH MŮŽE INVESTOVAT ÚČASTNICKÝ FOND (K § 100 zákona o doplňkovém penzijním spoření) § 25 Investiční cenné papíry Účastnický fondÚčastnický fond může investovat do investičního cenného papíruinvestičního cenného papíru, a) v důsledku jehož držení může účastnickému fonduúčastnickému fondu vzniknout ztráta, jejíž výše nepřevýší částku za něj zaplacenou, b) jehož cenu lze spolehlivě určit, což v případě investičního cenného papíruinvestičního cenného papíru podle § 100 odst. 2 písm. a) a b) zákona o doplňkovém penzijním spoření znamená, že existuje přesná, spolehlivá a obvyklá cena, kterou je buď tržní cena nebo cena určená způsobem, který je nezávislý na emitentovi tohoto investičního cenného papíruinvestičního cenného papíru, c) pro který jsou účastníkům trhu k dispozici pravidelné, přesné a úplné informace o cenném papírucenném papíru nebo o struktuře cenného papírucenného papíru, d) jehož nabytí je v souladu se způsobem investování a rizikovým profilem účastnického fonduúčastnického fondu a e) se kterým spojená rizika jsou dostatečně zohledněna systémem řízení rizik účastnického fonduúčastnického fondu. § 26 Nástroje peněžního trhu Účastnický fondÚčastnický fond může investovat do nástroje peněžního trhu, a) jehož původní splatnost je nejvýše 397 dní, b) jehož zbytková splatnost je nejvýše 397 dní, c) který prochází pravidelnou valorizací výnosů v souladu s podmínkami peněžního trhu nejméně jednou za 397 dní, nebo d) jehož rizikový profil, zejména míra podstupovaného úvěrového a úrokového rizika, odpovídá rizikovému profilu nástroje, jehož splatnost splňuje podmínku písmena a) nebo b) nebo u kterého dochází k valorizaci výnosů podle písmena c). § 27 Finanční deriváty (1) Finanční derivátFinanční derivát podle § 100 odst. 2 písm. g) zákona o doplňkovém penzijním spoření může účastnický fondúčastnický fond sjednat za podmínky, že splňuje požadavky stanovené v § 30 a 31. (2) Oceňováním spolehlivým a ověřitelným způsobem podle § 100 odst. 2 písm. g) bodu 3 zákona o doplňkovém penzijním spoření je oceňování, které nevychází pouze z kotací protistrany a jehož a) ocenění vychází buď ze spolehlivé aktualizované tržní ceny nástroje, nebo, pokud taková cena není dostupná, ze způsobu oceňování, který využívá metodiku obvyklou na finančních trzích, a b) kontrolu oceňování vykonává 1. pro tyto účely dostatečně odborně vybavený organizační útvarorganizační útvar penzijní společnosti, jenž je nezávislý na organizačním útvaruorganizačním útvaru zodpovědném za obhospodařování majetku, nebo 2. způsobilá třetí strana, která je nezávislá na protistraně derivátu, a to přiměřeně často a způsobem umožňujícím účastnickému fonduúčastnickému fondu kontrolu. § 28 Finanční index Finančním indexem podle § 100 odst. 2 písm. g) bodu 1 zákona o doplňkovém penzijním spoření je index, který a) je dostatečně diverzifikován, přičemž je složen tak, že pohyby cen nebo obchodování týkající se jedné složky indexu nepřiměřeně neovlivňují výkonnost celého indexu, b) je dostatečně reprezentativní pro trh, který jej používá, přičemž 1. měří výkonnost reprezentativní skupiny podkladových nástrojů vhodným a dostatečným způsobem, 2. složení indexu se pravidelně upravuje takovým způsobem, aby stále odráželo situaci na trzích, na nichž se používá, a to na základě veřejně dostupných kritérií, a 3. podkladové nástroje jsou dostatečně likvidní, což uživatelům umožňuje případně tento index kopírovat, a c) je veřejně přístupný, přičemž 1. jeho uveřejnění se opírá o řádné postupy zjišťování cen, výpočtu a uveřejnění jeho hodnoty, včetně řádných postupů stanovení cen jeho složek, pro které není tržní cena dostupná, a 2. relevantní informace týkající se výpočtu jeho hodnoty, způsobu a aktualizace složení, změny tohoto indexu nebo veškeré provozní obtíže s včasným a přesným uveřejňováním informací týkajících se tohoto indexu se uveřejňují v co nejširším rozsahu a včas. § 29 Investiční cenné papíry a nástroje peněžního trhu obsahující derivát (1) Investičním cenným papíremInvestičním cenným papírem obsahujícím finanční derivátfinanční derivát, do kterého může účastnický fondúčastnický fond investovat, je investiční cenný papírinvestiční cenný papír uvedený v § 25 obsahující složku, a) kvůli jejíž přítomnosti lze některé nebo všechny peněžní toky spojené s tímto investičním cenným papíreminvestičním cenným papírem měnit v závislosti na specifické úrokové sazbě, ceně jiného investičního nástroje, měnovém kurzu, cenovém indexu či indexu sazeb, úvěrovém ratingu či úvěrovém indexu nebo jiné proměnné hodnotě, v důsledku čehož se tyto peněžní toky mohou měnit obdobně jako u samostatného derivátu, b) jejíž ekonomický charakter a rizika s ní spojená nesouvisejí úzce s ekonomickým charakterem tohoto cenného papírucenného papíru a riziky s ním spojenými a c) která má významný dopad na rizikový profil a stanovení ceny tohoto investičního cenného papíruinvestičního cenného papíru. (2) Nástrojem peněžního trhu obsahujícím finanční derivátfinanční derivát, do kterého může účastnický fondúčastnický fond investovat, je nástroj peněžního trhu uvedený v § 26, který obsahuje složku splňující kritéria stanovená v odstavci 1. (3) Účastnický fondÚčastnický fond může investovat do investičního cenného papíruinvestičního cenného papíru nebo nástroje peněžního trhu obsahujících derivát za podmínky, že derivát splňuje požadavky stanovené v § 30 a 31. (4) Pokud investiční cenný papírinvestiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu obsahuje složku, která je smluvně převoditelná nezávisle na daném investičním cenném papíruinvestičním cenném papíru či nástroji peněžního trhu, má se za to, že derivát neobsahuje. Taková složka se pak považuje za samostatný investiční nástroj. HLAVA II TECHNIKY A NÁSTROJE K EFEKTIVNÍMU OBHOSPODAŘOVÁNÍ MAJETKU V ÚČASTNICKÉM FONDU A MĚŘENÍ SOUVISEJÍCÍCH RIZIK (K § 102 zákona o doplňkovém penzijním spoření) § 30 Techniky a nástroje (1) Techniky a nástroje, které může penzijní společnost používat k efektivnímu obhospodařování majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu, jsou repo obchodyrepo obchody a finanční derivátyfinanční deriváty uvedené v § 100 odst. 2 písm. f) a g) zákona o doplňkovém penzijním spoření. (2) Techniky a nástroje musí být použity způsobem, a) který zajistí snížení rizika z investování, snížení nákladů, nebo dosažení dodatečných výnosů pro účastnický fondúčastnický fond za předpokladu, že podstupované riziko je prokazatelně nízké, b) jehož volbu je účastnický fondúčastnický fond schopen odůvodnit a c) který zajistí, že závazky účastnického fonduúčastnického fondu vyplývající z použití technik a nástrojů jsou vždy plně kryty jeho majetkem. § 31 Snížení rizik z použití finančních derivátů (1) Účastnický fondÚčastnický fond snižuje rizika z použití finančních derivátůfinančních derivátů tak, že a) má-li být finanční derivátfinanční derivát vypořádán ze strany účastnického fonduúčastnického fondu nebo dodáním podkladového nástroje, drží předmětný podkladový nástroj k okamžiku sjednání a po celou dobu trvání smlouvy ve svém portfoliu; u měnových zajišťovacích derivátů, které mají znaky zajišťovacího derivátu podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie4), je postačující držení vysoce likvidního aktiva, b) má-li být finanční derivátfinanční derivát vypořádán ze strany účastnického fonduúčastnického fondu dodáním peněžních prostředků, drží k okamžiku sjednání a po celou dobu trvání smlouvy peněžní prostředky nebo vysoce likvidní aktivum v hodnotě odpovídající vypořádací ceně předmětného finančního derivátufinančního derivátu, c) podkladový nástroj, peněžní prostředky nebo vysoce likvidní aktivum sloužící ke krytí jednoho finančního derivátufinančního derivátu nepoužije kromě případů uvedených v odstavci 2 ke krytí jiného finančního derivátufinančního derivátu; současně nepoužije ke krytí finančního derivátufinančního derivátu cenné papírycenné papíry a peněžní prostředky, které jsou předmětem transakcí podle § 35, d) podkladový nástroj finančního derivátufinančního derivátu odpovídá způsobu investování a rizikovému profilu fondu a e) zajistí souhlas protistrany s vypořádáním finančního derivátufinančního derivátu před jeho splatností s tím, že dojde k vypořádání odpovídajícímu reálné hodnotě finančního derivátufinančního derivátu. (2) Účastnický fondÚčastnický fond drží peněžní prostředky nebo vysoce likvidní aktivum pro účely snížení rizika z použití finančních derivátůfinančních derivátů pouze do výše rozdílu jejich vypořádacích cen, jde-li o případ podle odstavce 1 písm. b) a je sjednán další finanční derivátfinanční derivát za účelem uzavření pozice z původního finančního derivátufinančního derivátu a tyto finanční derivátyfinanční deriváty mají být vypořádány ve stejný den. § 32 Limit pro otevřenou pozici z finančních derivátů (1) Otevřená pozice účastnického fonduúčastnického fondu z finančních derivátůfinančních derivátů vypočtená podle odstavců 2 až 4 nesmí přesáhnout v žádném okamžiku 80 % fondového vlastního kapitálufondového vlastního kapitálu účastnického fonduúčastnického fondu. V případě, že je limit překročen v důsledku změn reálných hodnot krátkých podkladových nástrojů, upraví účastnický fondúčastnický fond svoji otevřenou pozici z finančních derivátůfinančních derivátů bez zbytečného odkladu tak, aby vyhovovala tomuto limitu. (2) Účastnický fondÚčastnický fond provádí výpočet otevřené pozice standardní závazkovou metodou. (3) Derivát obsažený v investičním cenném papíruinvestičním cenném papíru nebo v nástroji peněžního trhu je rovněž součástí výpočtu otevřené pozice z finančních derivátůfinančních derivátů. (4) Měnové zajišťovací deriváty, které mají znaky zajišťovacího derivátu podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie, nejsou součástí výpočtu otevřené pozice. (5) Účastnický fondÚčastnický fond provádí výpočet otevřené pozice alespoň jednou týdně. § 33 Standardní závazková metoda (1) U každého finančního derivátufinančního derivátu, včetně derivátu obsaženého v investičním cenném papíruinvestičním cenném papíru nebo v nástroji peněžního trhu, se stanoví dlouhé podkladové nástroje a krátké podkladové nástroje. Dlouhé podkladové nástroje finančních derivátůfinančních derivátů se oceňují kladnými reálnými hodnotami a krátké podkladové nástroje finančních derivátůfinančních derivátů zápornými reálnými hodnotami vyjádřenými v korunách českých. (2) Dlouhé a krátké podkladové nástroje finančních derivátůfinančních derivátů lze kompenzovat, pokud tyto nástroje mají stejné parametry nebo jsou silně korelované. (3) Podkladové nástroje mají stejné parametry, pokud v případě a) dluhových nástrojů pohledávky nebo závazky jsou vůči stejné osobě a vázané na stejné podmínky podřízenosti, peněžní toky jsou ve stejné měně, výši a splatnosti, b) akciových nástrojů je vydal týž emitent, jsou se stejnou podřízeností a jsou ve stejné měně a výši. (4) Podkladové nástroje jsou silně korelované, pokud mezi denními změnami reálné hodnoty jednoho nástroje a denními změnami reálné hodnoty druhého nástroje existuje korelace alespoň 0,95 v časovém období alespoň 12 měsíců bezprostředně předcházejících datu výpočtu celkové otevřené pozice. (5) Krátké podkladové nástroje finančních derivátůfinančních derivátů lze kompenzovat investičními nástroji, které má fond ve svém majetku, jedná-li se o tyto nástroje: a) investiční cenné papíryinvestiční cenné papíry, b) nástroje peněžního trhu, nebo c) cenné papírycenné papíry kolektivního investování. (6) Otevřená pozice vztahující se k finančním derivátůmfinančním derivátům se rovná součtu absolutních hodnot zbývajících krátkých podkladových nástrojů finančních derivátůfinančních derivátů. § 34 Měření rizika selhání protistrany Riziko selhání protistrany účastnického fonduúčastnického fondu plynoucí z finančních derivátůfinančních derivátů uvedených v § 100 odst. 2 písm. g) zákona o doplňkovém penzijním spoření se pro účely limitu podle § 103 odst. 3 zákona o doplňkovém penzijním spoření stanoví jako součet kladných reálných hodnot těchto derivátů sjednaných s příslušnou protistranou. Při výpočtu může fond zohlednit a) dohodu o závěrečném vyrovnání se stejnou protistranou za předpokladu, že 1. tato dohoda je právně účinná a vymahatelná ve všech příslušných právních řádech, a to i v případě povolení reorganizace nebo oddlužení nebo srovnatelného řešení úpadku protistrany, anebo v případě prohlášení konkursu na majetek protistrany nebo srovnatelného řešení úpadku protistrany, a 2. zohledňuje závěrečné vyrovnání pouze ve vztahu k finančním derivátůmfinančním derivátům uvedeným v § 100 odst. 2 písm. g) zákona o doplňkovém penzijním spoření, a b) hodnotu investičních nástrojů přijatých k zajištění za předpokladu, že tyto investiční nástroje jsou denně oceňovány reálnou hodnotou, jsou vysoce likvidní a důchodový fonddůchodový fond a účastnický fondúčastnický fond je má ve svém majetku nebo je svěří třetí osobě nezávislé na protistraně. § 35 Limity pro sjednávání repo obchodů (1) Účastnický fondÚčastnický fond smí sjednávat repo obchodyrepo obchody, pouze pokud a) lze sjednání repo obchodurepo obchodu řádně doložit, b) je protistranou instituce uvedená v § 100 odst. 2 písm. g) bodu 2 zákona o doplňkovém penzijním spoření a c) cenné papírycenné papíry, které jsou předmětem reverzního repa, odpovídají způsobu investování a rizikovému profilu účastnického fonduúčastnického fondu. (2) Účastnický fondÚčastnický fond investuje peněžní prostředky získané z repa pouze do vysoce likvidních aktiv, která následně nepoužije pro další repo obchodrepo obchod, a to tak, že očekávaný výnos z investovaných peněžních prostředků přijatých v rámci repa je vyšší než náklad vynaložený na přijetí těchto peněžních prostředků. (3) Účastnický fondÚčastnický fond a) po dobu trvání reverzního repa cenné papírycenné papíry, které jsou jeho předmětem, 1. neprodá nebo nepůjčí dříve, než protistrana využije svého práva na zpětnou koupi nebo vrácení cenných papírůcenných papírů, případně dříve, než uplyne termín pro zpětnou koupi nebo vrácení, 2. může svěřit pouze třetí osobě nezávislé na protistraně, b) zajistí, že cenné papírycenné papíry, které jsou předmětem reverzního repa, jsou vysoce likvidní a c) zajistí, že hodnota poskytnutých peněžních prostředků v rámci reverzního repa není vyšší než reálná hodnota předmětných cenných papírůcenných papírů. § 36 Účastnický fondÚčastnický fond zahrnuje do limitů podle § 103 odst. 1 a 5 zákona o doplňkovém penzijním spoření i hodnotu investičních cenných papírůinvestičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu poskytnutých protistraně jako zajištění derivátu uvedeného v § 100 odst. 2 písm. g) zákona o doplňkovém penzijním spoření nebo v rámci repa. Zajištění může fond zahrnout do limitů v čisté hodnotě za předpokladu, že s touto protistranou má uzavřenu dohodu o závěrečném vyrovnání, která je právně účinná a vymahatelná ve všech příslušných právních řádech. ČÁST ČTVRTÁ PRAVIDLA JEDNÁNÍ (K § 54, 130 a 133 zákona o doplňkovém penzijním spoření) § 39 Komunikace s účastníky a zájemci (1) Pokud informace poskytovaná penzijní společností srovnává penzijní společnosti a jejich strategie spoření nebo způsob investování účastnických fondůúčastnických fondů, jakož i návrhy smluv o doplňkovém penzijním spoření penzijních společností, srovnání musí a) být účelné, přesné a vyvážené, b) obsahovat informaci o zdroji informací, které byly pro srovnání použity, a c) popsat nejdůležitější skutečnosti a předpoklady, z nichž srovnání vychází. (2) Pokud informace poskytovaná penzijní společností zahrnuje údaje o výnosu doplňkového penzijního spoření u penzijní společnosti dosaženém v minulosti, a) musí se jednat o výnos po odečtení úplaty penzijní společnosti, b) nesmí být takový údaj nejvýraznějším prvkem sdělení, c) musí tato informace zahrnovat vhodné údaje o výnosu nejméně za pět bezprostředně předcházejících let; není-li takových údajů, uvedou se údaje za celé období, kdy byl účastnický fondúčastnický fond nabízen, d) informace musí vycházet z údajů shromážděných za dvanáct bezprostředně po sobě jdoucích kalendářních měsíců, e) v informaci musí být zřetelně uvedeno referenční období a zdroj informací a f) musí obsahovat výrazné upozornění, že se použité údaje týkají minulosti a že výnos dosažený v minulosti není spolehlivým ukazatelem budoucích výnosů. (3) Pokud se informace poskytovaná penzijní společností týká očekávaného budoucího výnosu, a) nesmí vycházet ze simulovaného výnosu v minulosti ani na něj odkazovat, b) musí vycházet z rozumných předpokladů podložených objektivními údaji, c) musí se jednat o výhled výnosu po odečtení úplaty penzijní společnosti a d) musí obsahovat výrazné upozornění, že se jedná o očekávaný výnos, který není zárukou skutečného budoucího výnosu. § 40 Informování účastníka (1) Informace podle § 133 odst. 1 písm. a) až j) zákona o doplňkovém penzijním spoření poskytne penzijní společnost účastníkovi v dostatečném časovém předstihu před uzavřením smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. (2) Informace o každé podstatné změně skutečností uvedených v § 133 odst. 1 písm. a) až j) zákona o doplňkovém penzijním spoření poskytne penzijní společnost účastníkovi bez zbytečného odkladu po této podstatné změně. (3) Informace podle § 133 odst. 1 písm. l) až n) zákona o doplňkovém penzijním spoření poskytne penzijní společnost účastníkovi bez zbytečného odkladu po dni, ve kterém se tyto skutečnosti sama dozvěděla. § 41 Zpracování obchodů (1) Penzijní společnost v souladu s § 54 odst. 1 písm. i) a j) zákona o doplňkovém penzijním spoření zavede, udržuje a uplatňuje pravidla pro zpracování obchodů, která stanoví postupy alespoň pro a) neprodlené a přesné zaznamenání provedení obchodů, b) zpracování srovnatelných obchodů podle časové priority přijetí investičního rozhodnutí k tomuto obchodu, vyjma případů, kdy to odůvodňuje povaha obchodu, aktuální podmínky na trhu nebo zájem účastnického fonduúčastnického fondu, c) řádné vypořádání provedeného obchodu, pokud jej penzijní společnost zajišťuje, a d) neprodlené a přesné rozdělování investičních nástrojů, získaných peněžních prostředků a vzniklých nákladů. (2) Penzijní společnost nevyužije informace týkající se neprovedených obchodů obhospodařovaného fondu tak, aby na základě uvedené informace před provedením obchodu takového fondu na svůj účet nabyla nebo zcizila investiční nástroj, jehož se neprovedený obchod týká, nebo jiný investiční nástroj, jehož hodnota se vztahuje k investičnímu nástroji, jehož se neprovedený obchod týká. (3) Penzijní společnost učiní veškeré přiměřené kroky k tomu, aby zabránila využití informace týkající se neprovedených obchodů obhospodařovaného fondu ze strany osoby se zvláštním vztahem k penzijní společnostiosoby se zvláštním vztahem k penzijní společnosti. (4) Pravidla podle odstavce 1 určí pro jednotlivé druhy investičních nástrojů osoby, jimž je možné zadávat pokyny k provedení obchodů. ČÁST PÁTÁ UVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ (K § 59 a 118 zákona o doplňkovém penzijním spoření) § 42 Výroční a pololetní zpráva (1) Výroční zpráva penzijní společnosti a účastnického fonduúčastnického fondu nad rámec zákona upravujícího účetnictví obsahuje údaje uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce. (2) Pololetní zpráva penzijní společnosti a účastnického fonduúčastnického fondu obsahuje údaje uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 43 Další informace (1) Penzijní společnost uveřejňuje nejméně jednou týdně informace podle § 118 odst. 1 písm. c) zákona o doplňkovém penzijním spoření. (2) Penzijní společnost uveřejňuje za každý kalendářní měsíc informace podle § 118 odst. 1 písm. d) zákona o doplňkovém penzijním spoření v rozsahu podle právního předpisu upravujícího účetnictví jednotek, které jsou bankamibankami a jinými finančními institucemiinstitucemi6). (3) Informace podle § 118 odst. 1 písm. e) zákona o doplňkovém penzijním spoření uveřejňuje penzijní společnost za každé kalendářní čtvrtletí ve struktuře a v rozsahu podle právního předpisu upravujícího účetnictví jednotek, které jsou bankamibankami a jinými finančními institucemiinstitucemi6). § 44 Způsob a lhůty uveřejňování zpráv a informací (1) Zprávy a informace podle § 42 a 43 uveřejňuje penzijní společnost bez zbytečného odkladu po uplynutí příslušného období. (2) Zprávy a informace, které penzijní společnost uveřejňuje podle zákona o doplňkovém penzijním spoření na svých internetových stránkách, uveřejní penzijní společnost v úplném znění v českém jazyce; zajistí přitom zejména, aby a) tyto internetové stránky byly veřejnosti bez omezení bezplatně přístupné a aby je bylo možné snadno obvyklým způsobem vyhledat, b) uveřejňované zprávy a informace měly také podobu datového souboru vhodného ke stažení v běžně používaném formátu a c) uveřejňované informace byly způsobem uvedeným v písmenech a) a b) dostupné nepřetržitě po celou dobu existence penzijní společnosti a nebyly penzijní společností bezdůvodně měněny. (3) Zprávy a informace uveřejňované podle odstavce 1 musí být také na požádání a bez zbytečného odkladu zaslány v dohodnuté podobě účastníkům. (4) Penzijní společnost bez zbytečného odkladu sdělí České národní bancebance přesnou internetovou adresu, na které jsou zprávy a informace dostupné, a případnou aktualizaci této adresy. ČÁST ŠESTÁ PRAVIDLA PRO VÝPOČET KAPITÁLOVÉHO POŽADAVKU (K § 189 zákona o doplňkovém penzijním spoření) § 45 Kapitálový požadavek ke krytí rizik spojených s majetkem a závazky transformovaného fondu se rovná 8 % ze součtu hodnot rizikově vážených expozic. § 46 (1) Hodnota rizikově vážené expozice se rovná součinu hodnoty expozice a rizikové váhy uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce. (2) Jde-li o majetek, hodnota expozice se rovná účetní hodnotě majetku. (3) Jde-li o derivát, hodnota expozice se rovná součtu reálné hodnoty derivátu a hodnoty budoucí expozice z derivátu; pokud je reálná hodnota derivátu záporná, považuje se pro účely stanovení hodnoty expozice za nulovou. (4) Hodnota budoucí expozice z derivátu se stanoví jakou součin jmenovité hodnoty derivátu a konverzního faktoru uvedeného v příloze č. 3 k této vyhlášce. (5) Hodnota expozice z prodaných opcí od okamžiku poslední splátky opční prémie je nulová. ČÁST SEDMÁ PRAVIDLA PRO SAMOSTATNÉHO ZPROSTŘEDKOVATELE DOPLŇKOVÉHO PENZIJNÍHO SPOŘENÍ (K § 77h zákona o doplňkovém penzijním spoření) § 46a Obsah evidence zprostředkovaných smluv Evidence zprostředkovaných smluv o doplňkovém penzijním spoření podle § 77h písm. e) zákona o doplňkovém penzijním spoření obsahuje u každé zprostředkované smlouvy o doplňkovém penzijním spoření alespoň a) identifikaci smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, b) obchodní firmu penzijní společnosti, c) identifikační údaje účastníka podle § 3 písm. f) zákona o doplňkovém penzijním spoření, d) důvod zápisu do evidence, kterým je uzavření, změna nebo ukončení smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, e) datum uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření nebo právního jednání, kterým dochází ke změně nebo zániku doplňkového penzijního spoření, f) datum vzniku, změny nebo zániku doplňkového penzijního spoření, g) sjednanou strategii spoření podle § 3 písm. a) zákona o doplňkovém penzijním spoření, včetně identifikace příslušných účastnických fondůúčastnických fondů nebo konkrétní standardizované strategie penzijní společnosti, h) výši příspěvku účastníka, i) datum předání uzavřené smlouvy o doplňkovém penzijním spoření nebo právního jednání, kterým dochází ke změně nebo zániku doplňkového penzijního spoření, penzijní společnosti, j) identifikační údaje vázaného zástupce, pokud jsou činnosti vykonávány jeho prostřednictvím, a k) identifikační údaje fyzické osoby, která jménem samostatného zprostředkovatele jednala s účastníkem. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST § 47 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení, s výjimkou ustanovení části třetí a § 39 a 40, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2013. Guvernér: Ing. Singer, Ph.D., v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 117/2012 Sb. Výroční zpráva penzijní společnosti a účastnického fondu (K § 59 zákona o doplňkovém penzijním spoření) 1. Výroční zpráva penzijní společnosti nad rámec zákona o účetnictví obsahuje údaje o a) změnách skutečností zapisovaných do obchodního rejstříku, ke kterým došlo během rozhodného období, b) účastnických fondechúčastnických fondech, které byly v rozhodném období obhospodařovány penzijní společností, c) skutečnostech s významným vlivem na výkon činnosti penzijní společnosti spolu s uvedením hlavních faktorů, které měly vliv na hospodářský výsledek, d) členech představenstva, dozorčí rady a ostatních vedoucích osobáchvedoucích osobách penzijní společnosti, včetně stručného popisu jejich zkušeností a kvalifikace, dále údaj o dni, od kterého vykonávají funkci nebo činnost, případně o dni, od kterého přestali vykonávat funkci nebo činnost, e) portfolio manažerech penzijní společnosti a účastnického fonduúčastnického fondu v rozhodném období, včetně stručného popisu jejich zkušeností a kvalifikace, údaj o dni, od kterého vykonávají činnost pro účastnický fondúčastnický fond a případně o dni, od kterého přestali tuto činnost vykonávat, f) osobách, které měly kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na penzijní společnosti, byť jen po část rozhodného období, s uvedením druhu a výše účasti na penzijní společnosti, spolu s uvedením doby, po kterou měly kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na penzijní společnosti, g) osobách, na kterých měla penzijní společnost kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast, byť jen po část rozhodného období, s uvedením výše a typu kvalifikované účastikvalifikované účasti a hospodářského výsledku těchto osob, spolu s uvedením doby, po kterou penzijní společnost měla kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na těchto osobách; pokud nejsou k dispozici auditované hospodářské výsledky těchto osob, uvede penzijní společnost hospodářské výsledky neauditované a tuto skutečnost vyznačí, h) osobách, které byly s penzijní společností personálně propojené, byť jen po část rozhodného období, s uvedením způsobu propojení a doby propojení, i) osobách, které se neuvádějí podle písmen e) až g) a které jednaly v rozhodném období s penzijní společností ve shodě, j) všech obchodnících s cennými papírycennými papíry, kteří vykonávali činnost obchodníka s cennými papírycennými papíry ve vztahu k účastnickým fondůmúčastnickým fondům obhospodařovaným penzijní společností, byť jen po část rozhodného období, spolu s uvedením doby, po kterou tuto činnost vykonávali, a k) soudních nebo rozhodčích sporech, jejichž účastníkem byla nebo je penzijní společnost sama nebo na účet účastnického fonduúčastnického fondu, jestliže hodnota předmětu sporu převyšuje 1 % hodnoty majetku penzijní společnosti nebo majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu, jehož se spor týká, v rozhodném období. 2. Výroční zpráva účastnického fonduúčastnického fondu nad rámec zákona o účetnictví obsahuje údaje o a) názvu účastnického fonduúčastnického fondu, b) penzijní společnosti, která účastnický fondúčastnický fond obhospodařuje, a případně údaje o všech penzijních společnostech, které účastnický fondúčastnický fond obhospodařovaly v rozhodném období, spolu s uvedením doby, po kterou každá penzijní společnost účastnický fondúčastnický fond obhospodařovala, c) portfolio manažerech účastnického fonduúčastnického fondu v rozhodném období, po kterou činnost portfolia manažera vykonávali, d) všech depozitářích účastnického fonduúčastnického fondu v rozhodném období a době, po kterou činnost depozitáře vykonávali, e) osobě, která zajišťuje úschovu nebo kontrolu stavu majetku účastnického fonduúčastnického fondu, pokud je u této osoby uloženo nebo je touto osobou kontrolován stav více než 1 % majetku fondu, f) jednoznačnou identifikaci majetku účastnického fonduúčastnického fondu, pokud jeho hodnota přesahuje 1 % hodnoty majetku ve fondu ke dni, kdy bylo provedeno ocenění pro účely této zprávy, s uvedením celkové pořizovací ceny a reálné hodnoty na konci rozhodného období, g) soudních nebo rozhodčích sporech, které se týkají majetku ve fondu nebo nároku účastníků účastnického fonduúčastnického fondu, jestliže hodnota předmětu sporu převyšuje 1 % hodnoty majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu v rozhodném období, h) fondovém vlastním kapitálufondovém vlastním kapitálu účastnického fonduúčastnického fondu a fondovém vlastním kapitálufondovém vlastním kapitálu připadajícím na jednu penzijní jednotku k 31. prosinci rozhodného období a za předchozí tři uplynulá období, i) vývoji hodnoty penzijní jednotky v rozhodném období v názorné grafické podobě, j) skladbě a změnách majetku ve fondu, k) úplatě určené penzijní společnosti za obhospodařování majetku účastnického fonduúčastnického fondu, l) kvantitativních omezeních a metodách, které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s technikami a nástroji k efektivnímu obhospodařování majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 117/2012 Sb. Pololetní zpráva penzijní společnosti a účastnického fondu (K § 59 zákona o doplňkovém penzijním spoření) 1. Pololetní zpráva penzijní společnosti obsahuje údaje o a) účastnických fondechúčastnických fondech, které byly v rozhodném období obhospodařovány penzijní společností, b) členech představenstva, dozorčí rady, ostatních vedoucích osobách a portfolio manažerech a c) všech obchodnících s cennými papírycennými papíry, kteří vykonávali činnost obchodníka s cennými papírycennými papíry ve vztahu k účastnickým fondůmúčastnickým fondům obhospodařovaným penzijní společností, byť jen po část rozhodného období, spolu s uvedením doby, po kterou tuto činnost vykonávali. 2. Pololetní zpráva účastnického fonduúčastnického fondu obsahuje údaje o a) názvu účastnického fonduúčastnického fondu, b) penzijní společnosti, která obhospodařuje účastnický fondúčastnický fond a případně o všech dalších penzijních společnostech, které účastnický fondúčastnický fond obhospodařovaly v rozhodném období, spolu s uvedením doby, po kterou každá penzijní společnost účastnický fondúčastnický fond obhospodařovala, c) portfolio manažerech účastnického fonduúčastnického fondu v rozhodném období, po kterou činnost portfolia manažera vykonávali, d) všech depozitářích účastnického fonduúčastnického fondu v rozhodném období a době, po kterou činnost depozitáře vykonávali, e) osobě, která zajišťuje úschovu nebo kontrolu stavu majetku účastnického fonduúčastnického fondu, pokud je u této osoby uloženo nebo je touto osobou kontrolován stav více než 1 % majetku fondu, f) identifikaci majetku účastnického fonduúčastnického fondu, jehož hodnota přesahuje 1 % hodnoty majetku fondu ke dni, kdy bylo provedeno ocenění pro účely této zprávy, s uvedením celkové pořizovací ceny a reálné hodnoty na konci rozhodného období, g) skladbě a změnách majetku účastnického fonduúčastnického fondu, h) úplatě určené penzijní společnosti za obhospodařování majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu, i) fondovém vlastním kapitálufondovém vlastním kapitálu účastnického fonduúčastnického fondu a fondovém vlastním kapitálufondovém vlastním kapitálu připadajícím na jednu penzijní jednotku k 30. červnu rozhodného období a za předchozí tři uplynulá období. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 117/2012 Sb. Rizikové váhy a konverzní faktory 1. Rizikové váhy Tabulka č. 1 Majetek a deriváty| Riziková váha ---|--- Dluhopisy emitované Českou republikou, Českou národní bankoubankou nebo členským státemčlenským státem Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální bankoubankou tohoto státu, jejichž rating nebo rating emitenta patří do lepší nebo stejné kategorie ratingu renomované nebo uznané ratingové agenturyuznané ratingové agentury1) jako rating České republiky| 0 Dluhopisy nebo pohledávky, za něž převzala záruku Česká republika nebo členský státčlenský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, jehož rating patří do lepší nebo stejné kategorie ratingu renomované nebo uznané ratingové agenturyuznané ratingové agentury jako rating České republiky| 0 Dluhopisy emitované Evropskou investiční bankoubankou, Evropskou bankoubankou pro obnovu a rozvoj, Mezinárodní bankoubankou pro obnovu a rozvoj nebo jinou mezinárodní finanční institucíinstitucí, jíž je Česká republika členem| 0 Reverzní repa plně zajištěná dluhopisy s nulovou rizikovou váhou| 0 Dluhopisy emitované členským státemčlenským státem Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální bankoubankou tohoto státu, jejichž rating nebo rating emitenta patří do horší kategorie ratingu renomované nebo uznané ratingové agenturyuznané ratingové agentury, než je rating České republiky, avšak je v investičním stupni| 0,50 Dluhopisy nebo pohledávky, za něž převzal záruku členský státčlenský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, jehož rating patří do horší kategorie ratingu renomované nebo uznané ratingové agenturyuznané ratingové agentury než je rating České republiky, avšak je v investičním stupni| 0,50 Pohledávky za bankamibankami nebo pobočkami zahraničních bankbank se sídlem na území České republiky nebo se sídlem na území členského státučlenského státu Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, jehož rating patří do lepší nebo stejné kategorie ratingu renomované nebo uznané ratingové agenturyuznané ratingové agentury jako rating České republiky| 0,50 Dluhopisy emitované bankamibankami se sídlem v České republice nebo se sídlem na území členského státučlenského státu Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, jehož rating patří do lepší nebo stejné kategorie ratingu renomované nebo uznané ratingové agenturyuznané ratingové agentury jako rating České republiky| 0,50 Dluhopisy nebo pohledávky, za něž převzala záruku bankabanka se sídlem v České republice nebo se sídlem na území členského státučlenského státu Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, jehož rating patří do lepší nebo stejné kategorie ratingu renomované nebo uznané ratingové agenturyuznané ratingové agentury jako rating České republiky| 0,50 Reverzní repa plně zajištěná dluhopisy s rizikovou váhou 0,50| 0,50 Ostatní dluhopisy| 1,0 Akcie nebo obdobné cenné papírycenné papíry představující podíl na právnické osobě přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhuevropském regulovaném trhu, v mnohostranném obchodním systémumnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státěčlenském státě Evropské unie nebo na zahraničním trhu se sídlem ve státě, který není členským státemčlenským státem Evropské unie, jestliže je tento zahraniční trh uveden v seznamu zahraničních trhů obdobných regulovanému trhuregulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státemčlenským státem Evropské unie, vedeném Českou národní bankoubankou| 1,0 Cenné papíryCenné papíry vydané standardními fondy podle zákona upravujícího investiční fondy a investiční společnosti nebo zahraničními investičními fondy srovnatelnými se standardními fondy| 1,0 Nemovité věci| 1,0 Akcie nebo obdobné cenné papírycenné papíry představující podíl na právnické osobě, kterým nepřísluší riziková váha 1,0| 1,50 Cenné papíryCenné papíry vydané investičními fondy podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy nebo zahraničními investiční fondy, kterým nepřísluší riziková váha 1,0| 1,50 Ostatní majetek| 1,50 Derivátu se přiřadí riziková váha, která by náležela pohledávce za osobou, s níž je derivát sjednán. 2. Konverzní faktory Tabulka č. 2 Zbytková splatnost| Konverzní faktory ---|--- Úrokové deriváty| Měnové deriváty| Akciové deriváty| Komoditní deriváty Do 1 roku včetně| 0| 0,010| 0,060| 0,100 Od 1 roku do 5 let| 0,005| 0,050| 0,080| 0,120 Nad 5 let| 0,015| 0,075| 0,100| 0,150 1) § 93 odst. 6 písm. a) a b) zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona č. 241/2013 Sb. 1) Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů. 2) § 3 písm. f) zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření. 3) § 133 odst. 4 zákona č. 427/2011 Sb. 4) Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002. 6) Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 115/2012 Sb.
Zákon č. 115/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 6. 4. 2012, datum účinnosti 1. 6. 2012, částka 44/2012 * Čl. I - Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 309/ * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 6. 2012 115 ZÁKON ze dne 14. března 2012, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 466/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 80 odst. 1 písm. j), § 80 odst. 7 a v § 94 odst. 4 se slova „(příloha č. 3)“ zrušují. 2. V § 82 odst. 1 větě druhé se slovo „mají“ nahrazuje slovy „mohou po předchozím souhlasu Ministerstva zdravotnictví zřizovat nebo rušit“ a slova „v místech stanovených v příloze č. 3 k tomuto zákonu“ se zrušují. 3. V § 82 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Krajské hygienické stanice jsou účetními jednotkami.“. 4. V § 86 odst. 1 větě první se slova „v Praze, Kolíně, Českých Budějovicích, Plzni, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, Jihlavě, Brně, Olomouci, Ostravě a ve Zlíně“ nahrazují slovy „v Ústí nad Labem a v Ostravě“. 5. Příloha č. 3 se zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Zdravotní ústavy se sídlem v Praze, Kolíně, Českých Budějovicích, Plzni, Karlových Varech, Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, Jihlavě, Brně, Olomouci a ve Zlíně, zřízené podle § 86 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se zrušují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, které mají ke dni svého zrušení zdravotní ústavy se sídlem v Praze, Kolíně, Českých Budějovicích, Plzni, Karlových Varech, Liberci, Hradci Králové a v Pardubicích uvedené v bodě 1, přecházejí na Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, který je jejich nástupnickou organizací. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dále přechází na Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem veškeré závazky, které měly uvedené zdravotní ústavy ke dni svého zrušení, jakož i příslušnost hospodařit s veškerým majetkem České republiky, s nímž byly tyto zdravotní ústavy příslušné hospodařit. 3. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, které mají ke dni svého zrušení zdravotní ústavy se sídlem v Jihlavě, Brně, Olomouci a ve Zlíně uvedené v bodě 1, přecházejí na Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, který je jejich nástupnickou organizací. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dále přechází na Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě veškeré závazky, které měly uvedené zdravotní ústavy ke dni svého zrušení, jakož i příslušnost hospodařit s veškerým majetkem České republiky, s nímž byly tyto zdravotní ústavy příslušné hospodařit. 4. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů těch zaměstnanců, jejichž pracovní poměr ke zdravotním ústavům uvedeným v bodě 1 skončil přede dnem zrušení těchto zdravotních ústavů anebo tímto dnem, vypořádají nástupnické organizace uvedené v bodech 2 a 3. 5. Pokud byly zdravotní ústavy uvedené v bodě 1 účastníky právních vztahů vzniklých do dne jejich zrušení včetně a účastníky soudních, správních a jiných řízení zahájených do dne jejich zrušení včetně a tyto vztahy a řízení dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pokračují nebo se tímto dnem anebo po tomto dni obnoví, jsou účastníkem uvedených právních vztahů a řízení nástupnické organizace uvedené v bodech 2 a 3. 6. Do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona pořídí nástupnické organizace uvedené v bodech 2 a 3 protokol obsahující soupis majetku České republiky včetně práv, soupis závazků a soupis práv a povinností z pracovněprávních vztahů, které tyto nástupnické organizace převzaly po zrušených zdravotních ústavech uvedených v bodě 1. Nemovitosti, které se evidují v katastru nemovitostí, musí být v protokolu označeny údaji nezbytnými pro zápis do katastru nemovitostí. 7. Návrh na zápis změny příslušnosti hospodařit s nemovitostmi, u nichž dochází k přechodu příslušnosti hospodařit na nástupnické organizace uvedené v bodech 2 a 3, do katastru nemovitostí podají tyto nástupnické organizace u příslušného katastrálního úřadu do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro tento účel je protokol podle bodu 6 listinou osvědčující příslušnost těchto nástupnických organizací k hospodaření s uvedenými nemovitostmi. 8. Územní pracoviště krajských hygienických stanic uvedená v příloze č. 3 k zákonu č. 258/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za územní pracoviště krajských hygienických stanic zřízená podle § 82 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 114/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 114/2012 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení dodatků ke kolektivní smlouvě vyššího stupně a kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno 4. 4. 2012, částka 43/2012 114 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 21. března 2012 o uložení dodatků ke kolektivní smlouvě vyššího stupně a kolektivní smlouvy vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, byly u něj uloženy v období od 22. 2. – 19. 3. 2012 dodatky ke kolektivní smlouvě vyššího stupně a kolektivní smlouva vyššího stupně: 1. Dodatek č. 1 ke kolektivní smlouvě vyššího stupně na léta 2011–2012 uzavřený mezi smluvními stranami Odborovým svazem zaměstnanců sklářského, keramického, bižuterního průmyslu a porcelánu a Asociací sklářského a keramického průmyslu ČR. 2. Kolektivní smlouva vyššího stupně uzavřená na rok 2012 mezi smluvními stranami Odborovým svazem KOVO a Asociací leteckých výrobců. 3. Dodatek č. 1 ke kolektivní smlouvě vyššího stupně na roky 2011–2013 uzavřený mezi smluvními stranami Odborovým svazem Stavba České republiky, Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy a Svazem podnikatelů ve stavebnictví v České republice. Ministr: Dr. Ing. Drábek v. r.
Vyhláška č. 113/2012 Sb.
Vyhláška č. 113/2012 Sb. Vyhláška o vydání zlaté mince „Barokní most v Náměšti nad Oslavou“ po 5 000 Kč Vyhlášeno 4. 4. 2012, datum účinnosti 15. 5. 2012, částka 43/2012 * § 1 - (1) Dnem 15. května 2012 se v rámci cyklu „Mosty“ vydává zlatá mince „Barokní most v Náměšti nad Oslavou“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“). * § 2 - (1) Na lícní straně mince je v obdélníkovém výřezu kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku - uprostřed je český lev, vpravo od něj slezská orlice a vlevo od něj je moravská orlice. Nad kompozicí heraldických zvířat je název státu „ČESKÁ REPU * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. května 2012. k vyhlášce č. 113/2012 Sb. Aktuální znění od 15. 5. 2012 113 VYHLÁŠKA ze dne 9. března 2012 o vydání zlaté mince „Barokní most v Náměšti nad Oslavou“ po 5 000 Kč Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.: § 1 (1) Dnem 15. května 2012 se v rámci cyklu „Mosty“ vydává zlatá mince „Barokní most v Náměšti nad Oslavou“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“). (2) Mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Mince v běžném i ve zvláštním provedení se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 15,55 g, její průměr 28 mm a síla 2,0 mm. Při ražbě mince v běžném provedení i ve zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,062 g a v ryzosti zlata odchylka nahoru 0,01 %. Hrana mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. § 2 (1) Na lícní straně mince je v obdélníkovém výřezu kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku - uprostřed je český lev, vpravo od něj slezská orlice a vlevo od něj je moravská orlice. Nad kompozicí heraldických zvířat je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Pod kompozicí heraldických zvířat je barokní most v Náměšti nad Oslavou. Pod vyobrazením mostu je ve dvou řádcích název cyklu „MOSTY“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5000 Kč“. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je při spodním okraji mince. (2) Na rubové straně mince je barokní most v Náměšti nad Oslavou. Nad vyobrazením mostu je text „BAROKNÍ MOST V NÁMĚŠTI“ a pod vyobrazením mostu je text „NAD OSLAVOU“. Ročník ražby je pod slovem „OSLAVOU“. Nad písmenem „U“ ve slově „OSLAVOU“ jsou iniciály autoraautora výtvarného návrhu mince MgA. Martina Daška, které jsou tvořeny spojenými písmeny „M“ a „D“. (3) Vyobrazení mince je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. května 2012. Guvernér: Ing. Singer, Ph.D., v. r. Příloha k vyhlášce č. 113/2012 Sb. Vyobrazení zlaté mince „Barokní most v Náměšti nad Oslavou“ (lícní a rubová strana) 65kB 67kB
Vyhláška č. 112/2012 Sb.
Vyhláška č. 112/2012 Sb. Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí založení Junáka Vyhlášeno 4. 4. 2012, datum účinnosti 11. 4. 2012, částka 43/2012 * § 1 - (1) Dnem 11. dubna 2012 se ke 100. výročí založení Junáka vydává pamětní stříbrná dvousetkoruna (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na lícní straně dvousetkoruny je znak Junáka. Nad ním jsou v řadě umístěny znaky jednotlivých skautských organizací - světlušek, vlčat, skautek a roverů a rangers. Při horním okraji dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hod * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 11. dubna 2012. k vyhlášce č. 112/2012 Sb. Aktuální znění od 11. 4. 2012 112 VYHLÁŠKA ze dne 9. března 2012 o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí založení Junáka Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.: § 1 (1) Dnem 11. dubna 2012 se ke 100. výročí založení Junáka vydává pamětní stříbrná dvousetkoruna (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,5 mm. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *“. § 2 (1) Na lícní straně dvousetkoruny je znak Junáka. Nad ním jsou v řadě umístěny znaky jednotlivých skautských organizací - světlušek, vlčat, skautek a roverů a rangers. Při horním okraji dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“, které je na koncích ohraničené tečkami, je při spodním okraji dvousetkoruny. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je vlevo od znaku světlušek. (2) Na rubové straně dvousetkoruny je portrét Antonína Benjamina Svojsíka. Po obvodu dvousetkoruny jsou v neuzavřeném opisu texty „ZALOŽENÍ JUNÁKA“, „A. B. SVOJSÍK“ a letopočty „1912 - 2012“, které jsou mezi sebou odděleny tečkami. Vpravo od portrétu při okraji límce jsou iniciály autoraautora dvousetkoruny, akademického sochaře Zbyňka Fojtů, které jsou tvořeny spojenými písmeny „F“ a „Z“. (3) Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 11. dubna 2012. Guvernér: Ing. Singer, Ph.D., v. r. Příloha k vyhlášce č. 112/2012 Sb. Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí založení Junáka (lícní a rubová strana) 71kB 69kB
Vyhláška č. 111/2012 Sb.
Vyhláška č. 111/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, ve znění vyhlášky č. 322/2008 Sb. Vyhlášeno 4. 4. 2012, datum účinnosti 5. 4. 2012, částka 43/2012 * Čl. I - V § 3 odst. 1 vyhlášky č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, se slova „ústních zkoušek maturitní zkoušky nebo závěrečné zkoušky nebo absolutoria“ nahrazují slovy „společné části maturitní zkoušky nebo před zahájením ústních zkoušek závěrečné zkoušky; * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 5. 4. 2012 111 VYHLÁŠKA ze dne 26. března 2012, kterou se mění vyhláška č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, ve znění vyhlášky č. 322/2008 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 24 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon): Čl. I V § 3 odst. 1 vyhlášky č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, se slova „ústních zkoušek maturitní zkoušky nebo závěrečné zkoušky nebo absolutoria“ nahrazují slovy „společné části maturitní zkoušky nebo před zahájením ústních zkoušek závěrečné zkoušky; obdobně se předává vysvědčení žákům v konzervatoři před konáním společné části maturitní zkoušky a před konáním ústních zkoušek absolutoria“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 5. dubna 2012. Ministr: Mgr. Dobeš v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 36/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 36/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Organizací pro zákaz chemických zbraní o inspekcích na místě v objektu pro ochranné účely seznamu 1 Vyhlášeno 3. 4. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 13. 2. 2012, částka 19/2012 * Článek 1 - Všeobecná ustanovení * Článek 2 - Bezpečnost a ochrana zdraví při práci * Článek 3 - Důvěrnost * Článek 4 - Vztahy s médii a s veřejností * Článek 5 - Inspekční vybavení * Článek 6 - Předinspekční činnosti * Článek 7 - Provedení inspekce * Článek 8 - Návštěvy * Článek 9 - Porada po inspekci a předběžná zjištění * Článek 10 - Administrativní opatření * Článek 11 - Závazky * Článek 12 - Status příloh * Článek 13 - Změny a úpravy * Článek 14 - Řešení sporů * Článek 15 - Vstup v platnost * Článek 16 - Doba platnosti a ukončení 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 13. 2. 2012 36 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. června 2011 byla v Haagu podepsána Dohoda mezi Českou republikou a Organizací pro zákaz chemických zbraní o inspekcích na místě v objektu pro ochranné účely seznamu 1. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 15 dne 13. února 2012. Anglické znění Dohody a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD DOHODA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A ORGANIZACÍ PRO ZÁKAZ CHEMICKÝCH ZBRANÍ O INSPEKCÍCH NA MÍSTĚ V OBJEKTU PRO OCHRANNÉ ÚČELY SEZNAMU 1 Česká republika, dále uváděná jako „kontrolovaný smluvní stát“, a Organizace pro zákaz chemických zbraní, dále uváděná jako „Organizace“ nebo „OPCW“, se jako smluvní strany dohodly na následujících opatřeních ve vztahu k provádění inspekcí podle čl. VI odst. 3 Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení, dále uváděné jako „Úmluva“, v objektu pro ochranné účely seznamu 1 umístěném ve VOP-026 Šternberk, s. p., divize VTÚO Brno, TP Vyškov deklarovaném podle čl. VI odst. 7 a 8 Úmluvy, dále uváděném jako „objekt“. Článek 1 Všeobecná ustanovení 1. Účelem této dohody je usnadnit provádění ustanovení Úmluvy ve vztahu k inspekcím prováděným v objektu podle čl. VI odst. 3 Úmluvy a v souladu se závazky kontrolovaného smluvního státu a Organizace podle Úmluvy. 2. Nic v této dohodě se nebude uplatňovat ani vykládat způsobem, který je v rozporu s ustanoveními Úmluvy. V případě rozporu mezi touto dohodou a Úmluvou má přednost Úmluva. 3. Smluvní strany se dohodly, že pro účely plánování budou uplatňovat obecné faktory, uvedené v příloze 1. 4. Četnost a intenzita inspekcí v objektu jsou stanoveny v oddílu B přílohy 1 a odrážejí hodnocení ohrožení provedené Organizací podle části VI odst. 30 Kontrolní přílohy Úmluvy. 5. Inspekční tým se skládá nejvýše ze šesti (6) osob. 6. Jednacím jazykem komunikace mezi inspekčním týmem a kontrolovaným smluvním státem je během inspekcí angličtina. Článek 2 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 1. Otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se řídí Úmluvou, Politikou a předpisy OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, příslušnými vnitrostátními a místními předpisy v oblasti bezpečnosti a životního prostředí ve vztahu k objektu a vlastními předpisy objektu. Konkrétní opatření pro provádění příslušných ustanovení Úmluvy a Politiky OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve vztahu k inspekcím v objektu jsou uvedena v příloze 2. 2. Všechny příslušné předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci důležité pro provádění inspekce v objektu jsou uvedeny v příloze 2 a zpřístupní se v objektu pro použití inspekčnímu týmu. 3. V průběhu předinspekční informační porady informují zástupci objektu inspekční tým o všech otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které jsou z jejich pohledu při provádění inspekce v objektu důležité, včetně: a) opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v kontrolovaném objektu seznamu 1 a možných nebezpečí, s nimiž se mohou setkat v průběhu inspekce; b) všech dodatečných opatření nebo předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které je nutné v objektu dodržovat; c) postupů, které je nutno dodržovat v případě nehody nebo v případě jiných mimořádných událostí, včetně informací o nouzových signálech, únikových cestách a východech a o tom, kde se nacházejí shromaždiště a zařízení pro mimořádné události; a d) konkrétních kontrolních činností, které musí být z důvodů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v některých prostorách objektu, a zvláště v objektech seznamu 1 kontrolovaných na základě inspekčního mandátu, omezeny. Inspekční tým na požádání potvrdí, že obdržel takové informace, pokud byly poskytnuty písemně. 4. Inspekční tým se v průběhu inspekce zdrží všech činností, které by svou povahou mohly ohrozit bezpečnost týmu, objektu nebo jeho pracovníků nebo které by mohly poškodit životní prostředí. Pokud kontrolovaný smluvní stát odmítne některé kontrolní činnosti, vysvětlí okolnosti a bezpečnostní faktory, které ho k tomu vedou, a zajistí náhradní možnosti provedení kontrolních činností. 5. V případě mimořádných situací nebo nehod v objektu, v nichž se ocitnou členové inspekčního týmu, dodržuje inspekční tým postupy objektu pro mimořádné události. Kontrolovaný smluvní stát poskytne podle možností včasnou a účinnou lékařskou a jinou pomoc se zřetelem na pravidla lékařské etiky, pokud je lékařská pomoc vyžadována. Informace o lékařských službách a zařízeních, které mohou být pro tyto účely používány, jsou uvedeny v oddílu D přílohy 2. Pokud Organizace provádí jiná opatření lékařské podpory členů inspekčního týmu postižených při mimořádných událostech či při nehodách, poskytne při takových opatřeních kontrolovaný smluvní stát podle možností pomoc. Za následky těchto opatření bude odpovídat Organizace. 6. V souladu s Politikou OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci může kontrolovaný smluvní stát v dohodnutém rozsahu nutném k odstranění možných obav ohledně zdraví a bezpečnosti inspekčního týmu poskytnout dostupné údaje získané na základě detekce a monitorování. Článek 3 Důvěrnost 1. Otázky týkající se důvěrnosti se řídí Úmluvou, včetně její Důvěrnostní přílohy, Politikou OPCW v oblasti důvěrnosti a právními předpisy kontrolovaného smluvního státu o ochraně utajovaných informacíutajovaných informací. Konkrétní opatření pro provádění ustanovení Úmluvy, Politiky OPCW v oblasti důvěrnosti a právních předpisů kontrolovaného smluvního státu ve vztahu k ochraně důvěrných informacídůvěrných informací v objektu jsou uvedena v příloze 3. 2. Utajované informaceUtajované informace jsou inspekčnímu týmu předávány v souladu s ustanoveními tohoto článku a v souladu s právními předpisy kontrolovaného smluvního státu. Poskytnuté utajované informaceutajované informace lze používat jen pro účely kontrolních činností. Článek 4 Vztahy s médii a s veřejností Vztahy s médii a s veřejností se řídí Politikou OPCW v oblasti vztahů s médii a s veřejností. Konkrétní opatření pro kontakty inspekčního týmu s médii nebo s veřejností ve vztahu k inspekcím objektu jsou uvedena v příloze 4. Článek 5 Inspekční vybavení 1. Podle ujednání mezi kontrolovaným smluvním státem a Organizací bude konkrétně pro inspekci objektu seznamu 1 používáno schválené vybavení uvedené v oddílu A přílohy 5, podle uvážení Organizace a v rámci běžného postupu. Vybavení bude používáno v souladu s Úmluvou, s příslušnými rozhodnutími přijatými Konferencí smluvních států a se všemi postupy vzájemně dohodnutými mezi kontrolovaným smluvním státem a Organizací uvedenými v příloze 5. 2. Ustanoveními výše uvedeného odstavce 1 není dotčena část II odst. 27 až 29 Kontrolní přílohy Úmluvy. 3. Položky vybavení dostupné na místě a nepatřící Organizaci, které kontrolovaný smluvní stát dobrovolně poskytl inspekčnímu týmu na jeho žádost k použití na místě při provádění inspekcí spolu se všemi postupy používání takového vybavení, pokud se požadují, veškerá požadovaná podpora, která může být poskytnuta, a podmínky poskytnutí takového vybavení jsou uvedeny v oddílu B přílohy 5. Inspekční tým se může před použitím tohoto vybavení přesvědčit, že provozní charakteristiky takového vybavení odpovídají provozním charakteristikám podobného vybavení schváleného Organizací, nebo - pokud jde o položky vybavení, které nejsou na seznamu vybavení schváleného Organizací - odpovídají zamýšlenému účelu použití takového vybavení. 4. Požadavky inspekčního týmu, aby kontrolovaný smluvní stát zajistil během inspekce vybavení uvedené výše v odstavci 3, uplatní oprávněný člen inspekčního týmu písemně s použitím formuláře, který je uveden v příloze 5. Stejný postup se použije i pro jiné požadavky inspekčního týmu v souladu s částí II odst. 30 Kontrolní přílohy Úmluvy. 5. Dohodnuté postupy dekontaminace veškerého vybavení jsou uvedeny v oddílu C přílohy 5. 6. Pro účel kontroly je v části D přílohy 5 uveden seznam případných schválených přístrojů pro monitorování na místě, jakož i dohodnuté podmínky, postupy použití, údržby, opravy, úpravy a náhrady a ustanovení o podpoře ze strany kontrolovaného smluvního státu, je-li požadována, místa instalace a bezpečnostní opatření na ochranu těchto přístrojů pro monitorování na místě proti neoprávněnému zásahu. Článek 6 Předinspekční činnosti 1. Zástupci objektu poskytnou inspekčnímu týmu předinspekční informační poradu podle části II, odst. 37 Kontrolní přílohy Úmluvy. Předinspekční informační porada zahrnuje: a) informace o objektu dle popisu v příloze 6; b) předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci popsané ve výše uvedeném článku 2 a podrobně uvedené v příloze 2; a c) veškeré změny výše uvedených informací od poslední inspekce. 2. Veškeré informace o objektu, které kontrolovaný smluvní stát dobrovolně poskytl inspekčnímu týmu v průběhu předinspekční informační porady s uvedením, které informace je možné předat mimo objekt, jsou uvedeny v oddílu B přílohy 6. Článek 7 Provedení inspekce 7.1 Stálá opatření 1. Inspekce se zahájí bezprostředně po skončení předinspekční informační porady, pokud není dohodnuto jinak. Po skončení předinspekční informační porady může kontrolovaný smluvní stát, na dobrovolném základě, umožnit inspekčnímu týmu na jeho žádost prohlídku objektu. Opatření pro provedení prohlídky objektu jsou uvedena v příloze 7. 2. Před zahájením kontrolních činností informuje vedoucí inspekčního týmu zástupce kontrolovaného smluvního státu o počátečních opatřeních, která je nutné přijmout k uskutečnění plánu inspekce. Inspekční tým bude tento plán podle okolností upravovat po celou dobu průběhu inspekce, přičemž konzultuje s kontrolovaným smluvním státem, pokud jde o jeho proveditelnost s ohledem na část II odst. 40 Kontrolní přílohy Úmluvy. 3. Činnosti inspekčního týmu se organizují tak, aby bylo zabezpečeno včasné a účinné plnění jeho funkcí s minimálními obtížemi pro kontrolovaný smluvní stát a s minimálním narušením činnosti kontrolovaného objektu. Inspekční tým se vyvaruje zbytečného narušování nebo zdržování činnosti objektu a zasahování do jeho bezpečnosti. Inspekční tým zejména neobsluhuje žádné zařízení. Jestliže inspekční tým považuje pro splnění svého mandátu za nezbytné, aby se v objektu provedly určité úkony, požádá o jejich provedení určeného zástupce objektu. 4. Inspekční tým jedná na žádost kontrolovaného smluvního státu s pracovníky objektu pouze za přítomnosti zástupce kontrolovaného smluvního státu nebo jeho prostřednictvím. 5. Kontrolovaný smluvní stát poskytne inspekčnímu týmu na požádání zajistitelné pracoviště, včetně odpovídajícího prostoru pro uložení vybavení. Inspekční tým má právo své pracoviště zapečetit. 7.2 Přístup do deklarovaného objektu Předmětem inspekce je deklarovaný objekt seznamu 1 uvedený v příloze 6. Inspekční tým bude mít přístup do všech částí deklarovaného objektu. 7.3 Přístup k dokumentaci a záznamům a jejich kontrola Schválený seznam dokumentace a záznamů, které kontrolovaný smluvní stát běžně zpřístupňuje inspekčnímu týmu pro účely kontroly v průběhu inspekce, i opatření k ochraně důvěrných informacídůvěrných informací v souvislosti s přístupem k těmto záznamům jsou uvedeny v příloze 8. Tato dokumentace a záznamy budou inspekčnímu týmu poskytovány na požádání. 7.4 Odběr vzorků a analýza Aniž je dotčena část II odst. 52 až 58 Kontrolní přílohy Úmluvy, jsou postupy odběru vzorků a jejich analýzy pro účely kontroly uvedeny v příloze 9. Článek 8 Návštěvy 1. Tento článek se použije pro návštěvy provedené podle části III odst. 15 a 16 Kontrolní přílohy Úmluvy. 2. Velikost týmu se při takové návštěvě omezí na minimální počet pracovníků nezbytných k provádění konkrétních úkolů, kvůli nimž se návštěva uskutečňuje, a v žádném případě nepřekročí velikost inspekčního týmu uvedenou v čl. 1 odst. 5. 3. Doba trvání návštěvy podle tohoto článku se omezí na minimální dobu potřebnou pro provedení konkrétních úkolů, které se vztahují k monitorovacím systémům, kvůli nimž se návštěva uskutečňuje, a v žádném případě nepřekročí předpokládanou dobu inspekce podle oddílu B přílohy 1 této dohody. 4. Přístup k monitorovacím systémům během návštěvy se omezí na přístup nutný k provedení konkrétních úkolů, kvůli nimž se návštěva uskutečňuje, pokud není dohodnuto s kontrolovaným smluvním státem jinak. 5. Obecná opatření pro návštěvu a její notifikace jsou stejná jako pro provedení inspekce. Článek 9 Porada po inspekci a předběžná zjištění 1. Podle části II odst. 60 Kontrolní přílohy Úmluvy se inspekční tým po dokončení inspekce setká se zástupci kontrolovaného smluvního státu a s pracovníky odpovědnými za inspekční místo k posouzení předběžných zjištění inspekčního týmu a k objasnění případných nejasností. Inspekční tým předloží zástupcům kontrolovaného smluvního státu svá předběžná zjištění písemně ve standardizovaném formátu spolu se seznamem případných vzorků a s kopiemi písemných informací a shromážděných údajů a dalších materiálů, které mají být z objektu vyvezeny. Tento dokument podepisuje vedoucí inspekčního týmu. Zástupce kontrolovaného smluvního státu dokument spolupodepisuje na důkaz toho, že se seznámil s jeho obsahem. Toto setkání musí být ukončeno nejpozději 24 hodin po dokončení inspekce. 2. Dokument o předběžných zjištěních také kromě jiného obsahuje seznam výsledků analýzy, pokud byla provedena na místě, záznamy o plombách, výsledky kontrol zásob, kopie fotografií, které si ponechává inspekční tým, a výsledky uvedených měření. Bude vypracován ve formátu pro předběžná zjištění. Jakékoliv podstatné změny tohoto formátu budou provedeny pouze po konzultaci s kontrolovaným smluvním státem. 3. Kontrolovaný smluvní stát může před ukončením porady po inspekci předložit inspekčnímu týmu připomínky a podat vysvětlení ke všem otázkám, které se vztahují k provedení inspekce. Inspekční tým předloží zástupci kontrolovaného smluvního státu svá předběžná zjištění písemně v dostatečném předstihu před ukončením porady po inspekci, aby umožnil kontrolovanému smluvnímu státu připravit si všechny připomínky a vysvětlení. Písemné připomínky a vysvětlení kontrolovaného smluvního státu jsou přiloženy k dokumentu o předběžných zjištěních. Článek 10 Administrativní opatření 1. Kontrolovaný smluvní stát inspekčnímu týmu poskytne nebo obstará po celou dobu trvání inspekce služby podrobně uvedené v příloze 10. Pokud nebude dohodnuto jinak, Organizace uhradí kontrolovanému smluvnímu státu náklady, které vzniknou při pobytu inspekčního týmu. 2. Požadavky inspekčního týmu na poskytnutí nebo obstarání služeb předloží oprávněný člen inspekčního týmu kontrolovanému smluvnímu státu písemně na formuláři uvedeném v příloze 10. Požadavky budou uplatňovány bezprostředně po zjištění potřeby služeb. Poskytnutí těchto požadovaných služeb písemně potvrdí oprávněný člen inspekčního týmu. Kopie všech těchto potvrzených požadavků si ponechají obě strany. 3. Inspekční tým má právo odmítnout služby navíc, které podle jeho názoru nejsou potřebné k provedení inspekce. Článek 11 Závazky Veškeré nároky kontrolovaného smluvního státu vůči Organizaci nebo Organizace vůči kontrolovanému smluvnímu státu související s jakoukoli údajnou škodou nebo zdravotní újmou, která je následkem inspekcí v objektu podle této dohody, se řeší, aniž je dotčen odstavec 22 Důvěrnostní přílohy Úmluvy, podle mezinárodního práva a v případě potřeby podle článku XIV Úmluvy. Článek 12 Status příloh Přílohy tvoří nedílnou část této dohody. Jakýkoliv odkaz na tuto dohodu zahrnuje i přílohy. V případě jakéhokoliv rozporu mezi touto dohodou a jakoukoliv přílohou však mají přednost články této dohody. Článek 13 Změny a úpravy 1. Změny článků této dohody mohou navrhnout obě strany a odsouhlasí se a vstoupí v platnost za stejných podmínek, jaké jsou stanoveny v článku 15. 2. Představitel Organizace a představitel kontrolovaného smluvního státu, z nichž každý je výslovně zmocněn k tomuto úkonu, se mohou kdykoli vzájemně dohodnout na úpravách příloh této dohody, kromě přílohy 1 a oddílu B přílohy 5. O všech těchto úpravách informuje generální ředitel Výkonnou radu. Každá strana této dohody může odvolat svůj souhlas s úpravou nejpozději do čtyř týdnů po jejím sjednání. Úprava nabude účinku dnem, kdy kontrolovaný smluvní stát písemně notifikuje Organizaci, že byly splněny jeho vnitřní požadavky pro vstup úpravy v platnost; za žádných okolností se tak nestane před uplynutím čtyř týdnů od dosažení dohody na této úpravě. 3. Kontrolovaný smluvní stát bude aktualizovat údaje obsažené v oddílu A přílohy 1 a oddílu B přílohy 5, jak to bude nezbytné pro účinné provádění inspekcí. Organizace bude aktualizovat údaje obsažené v oddílu B přílohy 1, jak to bude nezbytné pro účinné provádění inspekcí. Článek 14 Řešení sporů Veškeré spory, které mohou vznikat mezi stranami při používání nebo při výkladu této dohody, se řeší podle článku XIV Úmluvy. Článek 15 Vstup v platnost Tato dohoda vstoupí v platnost po schválení Výkonnou radou a po podpisu oběma stranami. Kontrolovaný smluvní stát písemně notifikuje Organizaci do data podpisu své dodatečné vnitřní požadavky. Tato dohoda vstoupí v platnost počínaje dnem, kdy kontrolovaný smluvní stát písemně notifikuje Organizaci, že byly splněny jeho vnitřní požadavky pro vstup v platnost. Článek 16 Doba platnosti a ukončení Tato dohoda pozbude platnosti, pokud se podle Výkonné rady přestanou na objekt vztahovat ustanovení čl. VI odst. 3 a 8 Úmluvy a části VI Kontrolní přílohy Úmluvy. Dáno v Haagu, Nizozemsko, 15. června 2011 ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, z nichž každé má stejnou platnost. Za Českou republiku: Jaroslav Horák Mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Nizozemském království a stálý představitel České republiky při Organizaci pro zákaz chemických zbraní Za Organizaci: Ahmet Üzümcü Generální ředitel PŘÍLOHY Příloha 1 Obecné faktory pro provádění inspekcí Příloha 2 Požadavky a postupy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Příloha 3 Konkrétní opatření ve vztahu k ochraně důvěrných informacídůvěrných informací v objektu Příloha 4 Opatření pro kontakty inspekčního týmu s médii nebo s veřejností Příloha 5 Inspekční vybavení Příloha 6 Informace o objektu poskytované v souladu s článkem 6 Příloha 7 Opatření pro prohlídku objektu Příloha 8 Záznamy běžně zpřístupňované inspekčnímu týmu v objektu Příloha 9 Odběr vzorků a analýza pro účely kontroly Příloha 10 Administrativní opatření Příloha 1 Obecné faktory pro provádění inspekcí Oddíl A. Údaje, které poskytne a aktualizuje kontrolovaný smluvní stát: a)| Pracovní doba v objektu seznamu 1:| 07:00 - 15:00 hodin ---|---|--- b)| Pracovní dny:| pondělí - pátek c)| Svátky a jiné nepracovní dny:| 1\\. ledna, velikonoční svátky, 1. května, 8. května, 5.- 6. července, 28. září, 28. října, 17. listopadu, 24. - 26. prosince d)| Inspekční činnosti, které lze podporovat mimo pracovní dobu:| vyhodnocování dat e)| Všechny další faktory, které by mohly nepříznivě ovlivnit účinné provedení inspekce:| žádné Oddíl B. Údaje, které poskytne a aktualizuje Organizace: a)| Maximální předpokládaná doba inspekce (pro účely plánování):| 4 dny ---|---|--- b)| Přibližná velikost inspekčního týmu:| čtyři (4) inspektoři c)| Počet podtýmů (složených nejméně ze dvou inspektorů na jeden podtým), kterým je třeba vyjít vstříc:| až dva podtýmy (tři, jestliže se vyžaduje odběr vzorků a analýza) d)| Předpokládaný objem a hmotnost vybavení, které se bude dopravovat na místo, včetně ochranného vybavení jednotlivce:| 1 m3, 250 kg (bez analytického vybavení); 5 m3, 1250 kg (včetně analytického vybavení) Příloha 2 Požadavky a postupy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Oddíl A. Základní zásady 1. Platné předpisy Organizace v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s případnými schválenými odchylkami od přesného provádění: Použijí se Politika a předpisy OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V případě jakéhokoli rozdílu mezi předpisy Organizace a kontrolovaného smluvního státu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se použije odstavec 3.3.3 Politiky a předpisů OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 2. Předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci platné v objektu: a) Předpisy objektu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (Laboratorní řád TP Vyškov a laboratorní řády jednotlivých laboratoří), kterými se má řídit inspekční tým, se týmu zpřístupní a vysvětlí nejpozději při předinspekční informační poradě. Pokud některé z těchto předpisů omezují kontrolní činnost, navrhne kontrolovaný smluvní stát náhradní způsoby dosažení cílů inspekce. b) Jakékoli informace týkající se otázek bezpečnosti práce, jako jsou nově uplatňovaná pravidla a předpisy v oblasti bezpečnosti práce (včetně dodatků a změn původních pravidel) a všechny ostatní změny, k nimž došlo v objektu od poslední inspekce, vysvětlí zástupce kontrolovaného smluvního státu inspekčnímu týmu nejpozději při předinspekční informační poradě. Inspekční tým bude dodržovat veškerá nově uplatňovaná pravidla a předpisy bezpečnosti práce, včetně dodatků a změn původních pravidel [v souladu s předchozím odstavcem 1]. Pokud tato pravidla a předpisy omezují kontrolní činnost, navrhne kontrolovaný smluvní stát náhradní způsoby dosažení cílů inspekce. c) Podle dohody mezi inspekčním týmem a kontrolovaným smluvním státem se v případě mimořádné události pozastaví kontrolní činnost a vzájemně se projednají a dohodnou náhradní způsoby dosažení cílů inspekce. d) V případě mimořádné situace jednají inspektoři obecně podle pokynů zástupců objektu. e) Aby se zabránilo nehodám, jsou pracovníci objektu vždy přítomni pokaždé, když inspektoři navštíví potenciálně nebezpečná místa. 3. Požadavky a předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dohodnuté mezi kontrolovaným smluvním státem a Organizací: Žádné. Oddíl B. Detekce a monitorování 1. Příslušné konkrétní bezpečnostní normy pro mezní hodnoty vystavení chemickým látkám nebo jejich koncentrací na pracovišti, které by měly být dodržovány v průběhu inspekce: a) Budou použity konkrétní normy pro mezní hodnoty vystavení na pracovišti, které jsou uvedeny v příslušných materiálových bezpečnostních listech plánu inspekčního týmu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. b) Při předinspekční informační poradě informuje zástupce objektu inspekční tým o všech konkrétních nebezpečích a o normách, které musí být dodrženy ve vztahu k mezním hodnotám vystavení nebo koncentrací na pracovišti. Inspekční tým se bude v tomto směru řídit pokyny kontrolovaného smluvního státu. 2. Postupy detekce a monitorování v souladu s Politikou OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně údajů, které má inspekční tým shromáždit nebo které mu mají být poskytnuty: a) Inspekční tým bude v případě nutnosti používat k monitorování pracoviště pro účely osobní bezpečnosti inspekčního týmu svoje schválené přenosné detektory, komerční detekční soupravu a monitor výbušnin a kvality vzduchu. Před použitím takového vybavení vedoucí inspekčního týmu uvědomí vedoucího doprovodného týmu kontrolovaného smluvního státu. Zástupci kontrolovaného smluvního státu na požádání podle možností pomohou inspekčnímu týmu při provádění těchto kontrol. b) Inspekční tým kdykoliv upozorní kontrolovaný smluvní stát na obavy týkající se osobní bezpečnosti a ochrany zdraví při práci členů inspekčního týmu. Kontrolovaný smluvní stát prošetří tyto obavy a přijme příslušná opatření včetně veškerých požadovaných analýz. Tato šetření budou prováděna co možná nejdříve a inspekční tým bude neprodleně informován o veškerém ohrožení zdraví a bezpečnosti jeho členů, které bylo šetřením zjištěno. c) Kancelář inspektorů je umístěna mimo jakoukoliv nebezpečnou oblast a nevyžaduje žádné monitorování. d) Před zahájením jakékoliv kontrolní činnosti v oblasti, kde se nakládá s toxickými chemickými látkami nebo kde jsou tyto látky uskladněny, bude inspekční tým používat, bude-li to považovat za nutné, vlastní monitor chemických látek. e) Kontrolovaný smluvní stát informuje inspekční tým nejpozději při předinspekční informační poradě o jakémkoliv dalším konkrétním nebezpečí a o normách, které musí být splněny ve vztahu k mezním hodnotám vystavení nebo koncentrací na pracovišti. Inspekční tým může od kontrolovaného smluvního státu požadovat pomoc při zvládání tohoto nebezpečí a při plnění těchto norem, a řídí se v tomto ohledu pokyny kontrolovaného smluvního státu. Oddíl C. Ochrana 1. Ochranné vybavení, které poskytne Organizace, a schválené postupy certifikace vybavení a jeho použití: Inspekční tým má podle ustanovení části II Kontrolní přílohy Úmluvy právo vzít si do objektu jakékoliv osobní ochranné vybavení schválené Organizací. Inspekční tým použije takové vybavení v souladu s ustanoveními odstavce 3.3.3. Politiky a předpisů OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Každá položka tohoto vybavení, která se při kontrolní činnosti kontaminuje nebo u níž je důvodné podezření na kontaminaci, se dekontaminuje nebo se zlikviduje, jak je stanoveno v oddíle C přílohy 5. 2. Ochranné vybavení, které poskytne kontrolovaný smluvní stát, a schválené postupy, odborná příprava pracovníků a požadované kvalifikační zkoušky pracovníků a certifikace; a schválené postupy používání vybavení: a) V případech, kdy se kvůli předpisům objektu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v objektu nepoužívá ochranné vybavení Organizace, poskytne objekt potřebné vybavení a odbornou přípravu. Všechny takto vzniklé náklady ponese kontrolovaný smluvní stát. b) Před použitím jakéhokoli ochranného vybavení poskytnutého objektem si inspekční tým vyžádá souhlas Organizace, jak to stanoví Politika a předpisy OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Oddíl D. Zdravotní požadavky 1. Příslušné zdravotní požadavky kontrolovaného smluvního státu a zejména kontrolovaného objektu: Žádné. 2. Postupy lékařského vyšetření členů inspekčního týmu: a) Po inspektorech nebude požadováno, aby podstoupili lékařské vyšetření za předpokladu, že předloží platné aktuální osvědčení o zdravotní způsobilosti z odboru bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Organizace. b) Za účelem zjištění hladiny cholinesterázy budou po příjezdu provedeny odběry krve. Odběr krve na závěr inspekce se provede pouze v případě skutečného vystavení nebo podezření na vystavení organickým sloučeninám fosforu. Podezření na vystavení musí být nejprve podloženo jinými prostředky, buď při nehodě (únik chemické látky, nehoda při dekontaminaci apod.) nebo je prokáže monitorovací vybavení. Po inspekci mohou členové inspekčního týmu dobrovolně podstoupit odběr krve. Zjištěná hodnota hladiny platí jeden rok. 3. Schválená lékařská pomoc, kterou poskytne kontrolovaný smluvní stát: a) Odpovědnost kontrolovaného smluvního státu v oblasti zdravotnictví zahrnuje první pomoc, opatření pro převoz zdravotnickou záchrannou službou a spojení s příslušnou místní nemocnicí a evakuace do ní. Pokud některý člen inspekčního týmu onemocní nebo se zraní, bude lékařské ošetření provedeno v souladu s pokyny zástupců kontrolovaného smluvního státu. Náklady spojené s lékařským ošetřením členů inspekčního týmu zpětně uhradí Organizace z příslušného zdravotního pojištění. Členové inspekčního týmu mají právo odmítnout jakékoli doporučené lékařské ošetření, nesou však odpovědnost za následky odmítnutí ošetření. b) Při zasažení chemickými látkami zajistí objekt opatření pro mimořádné události včetně dekontaminace a první pomoci před příjezdem specializované lékařské pomoci. 4. Postupy při nouzové evakuaci ze zdravotních důvodů: a) Bezodkladné lékařské služby poskytne v případě nutnosti Nemocnice Brno (vzdálenost od objektu: 45 km) nebo Nemocnice Vyškov (vzdálenost od objektu: 10 km). b) Konkrétní postupy evakuace ze zdravotních důvodů se inspekčnímu týmu zpřístupní během předinspekční informační porady. 5. Další schválená zdravotnická opatření, která přijme inspekční tým: Žádná. 6. Postupy nouzových opatření při zasažení inspekčního týmu chemickými látkami: V souladu s Laboratorním řádem TP Vyškov. Oddíl E. Úprava kontrolních činností z důvodů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a schválené náhradní způsoby dosažení cílů inspekce: Pokud mají být inspekční činnosti z důvodů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pozastaveny, projednají se a vzájemně dohodnou náhradní způsoby dosažení cílů inspekce. Příloha 3 Konkrétní opatření ve vztahu k ochraně důvěrných informací v objektu 1. Označení kategorie dokumentů kontrolovaného smluvního státu poskytovaných inspekčnímu týmu: Veškeré dokumenty poskytované inspekčnímu týmu v souvislosti s objektem jsou zpravidla klasifikovány jako „HIGHLY PROTECTED“, pokud není uvedeno jinak. Informace klasifikované Organizací jako „HIGHLY PROTECTED“ budou kontrolovaným smluvním státem označeny jako „VYHRAZENÉ“. 2. Konkrétní postupy pro přístup inspekčního týmu do utajovaných prostor nebo k důvěrným materiálům: Inspekční tým má v průběhu inspekce přístup do všech utajovaných prostor kontrolovaného objektu pouze v doprovodu zástupce objektu. Současně po celou dobu inspekce jsou mu zpřístupněny k přezkoumání veškeré informace související s prováděním inspekce. V případech, kdy jsou poskytnuty kopie dokumentů, zpřístupní se inspekčnímu týmu na požádání originály, pokud existují. 3. Postupy týkající se potvrzení přijetí jakýchkoli dokumentů poskytnutých inspekčnímu týmu kontrolovaným objektem: Oprávněný člen inspekčního týmu podepíše přijetí každého dokumentu, který byl týmu předán k přezkoumání. Při vrácení těchto dokumentů podepíše přijetí vedoucí doprovodného týmu kontrolovaného smluvního státu. 4. Uložení důvěrných dokumentů v kontrolovaném objektu (včetně postupů týkajících se použití kontejneru s dvojím ovládáním na místě): a) V průběhu inspekce se veškeré dokumenty (jiné než vrácené kontrolovanému smluvnímu státu) přes noc, nebo jsou-li bez dozoru, uchovávají v zapečetěném kontejneru v kanceláři inspekčního týmu. Přístup k těmto dokumentům mají pouze členové inspekčního týmu. b) Kontrolovaný smluvní stát zajistí bezpečnostní schránku pro uložení dokumentů, které se mají uchovávat na místě. Dokumenty se vloží do obálky nebo jiné prvotní schránky, kterou zapečetí vedoucí národního doprovodného týmu kontrolovaného smluvního státu i vedoucí inspekčního týmu. Zapečetěná obálka nebo schránka se spolu se soupisem dokumentů vloží do uzamykatelné sekundární schránky v kontrolovaném objektu, kterou zapečetí vedoucí národního doprovodného týmu kontrolovaného smluvního státu i vedoucí inspekčního týmu. Tato sekundární schránka se uzamkne a vedoucí inspekčního týmu zapečetí obálku s klíčem a ponechá tuto obálku v úschově u vedoucího národního doprovodného týmu kontrolovaného smluvního státu do další inspekce. Obálka se jasně označí, aby byla zřejmá povaha jejího obsahu a postupy, kterými je nutné se řídit v případě, že musí být otevřena. c) Kontrolovaný smluvní stát vynaloží veškerou přiměřenou péči k zajištění toho, aby nebyl možný žádný neoprávněný přístup k takto uloženým informacím. Pokud není mezi kontrolovaným smluvním státem a Organizací písemně dohodnuto jinak, otevře se společně zapečetěná schránka pouze v přítomnosti vedoucího národního doprovodného týmu kontrolovaného smluvního státu i vedoucího inspekčního týmu po příjezdu následujícího inspekčního týmu do objektu. 5. Postupy vyvezení jakýchkoli písemných informací, údajů a jiných materiálů shromážděných inspekčním týmem mimo objekt: a) Na konci inspekce se všechny klasifikované dokumenty zpravidla vrátí kontrolovanému smluvnímu státu nebo se vloží do společně zapečetěné bezpečnostní schránky, kterou v objektu poskytne kontrolovaný smluvní stát. b) Důvěrné informaceDůvěrné informace jsou vyváženy z objektu pouze v minimálním množství, nezbytném pro bezpečné a účinné provádění kontrolních ustanovení Úmluvy. Inspekční tým přihlédne k návrhům kontrolovaného smluvního státu, aby se zajistila ochrana citlivého vybavení a informací. Kontrolovaný smluvní stát může přijmout taková opatření, která považuje za nezbytná k ochraně důvěrnosti, za předpokladu, že splní své závazky podle příslušných článků Kontrolní přílohy Úmluvy. Dokumenty, které se mají vyvézt mimo objekt, zástupce objektu při jejich předávání inspekčnímu týmu podepíše. Dokumenty se jasně označí, aby bylo zřejmé, že smějí být vyvezeny mimo objekt, a aby byl patrný stupeň ochrany, která má být dokumentům poskytnuta. c) Informace, poskytnuté kontrolovaným smluvním státem, které jsou klasifikovány jako „VYHRAZENÉ“, klasifikuje Organizace rovnocenně jako „HIGHLY PROTECTED“. d) Kontrolovaný smluvní stát neprodleně písemně notifikuje Organizaci každou změnu nebo zrušení stupně utajení u poskytnuté utajované informaceutajované informace. Organizace v souladu s touto notifikací upraví nebo zruší stupeň utajení. e) Jakékoli porušení ochrany poskytnuté utajované informaceutajované informace se neprodleně notifikuje kontrolovanému smluvnímu státu, včetně veškerých informací o incidentu, jeho důsledcích a opatřeních přijatých za účelem omezení těchto důsledků a znemožnění jeho opakování. 6. Postupy poskytování kopií písemných informací, údajů z počítačů inspektorů a jiného materiálu shromážděného inspekčním týmem zástupcům kontrolovaného smluvního státu: Po skončení inspekce, po doručení předběžných zjištění inspekčního týmu kontrolovanému smluvnímu státu, obdrží kontrolovaný smluvní stát na svoji žádost kopie písemných informací a údajů z počítačů inspektorů a jiného materiálu o tomto objektu, který inspekční tým shromáždil v průběhu inspekce. Inspekční tým vyhotoví kopie v přítomnosti člena národního doprovodného týmu kontrolovaného smluvního státu. 7. Jiná opatření: a) Inspekčnímu týmu nebude dovoleno používat na místě kopírovací přístroje. Veškeré dokumenty budou kopírovat členové národního doprovodného týmu kontrolovaného smluvního státu za přítomnosti inspekčního týmu. b) Veškeré odesílání neutajovaných dokumentů z objektu telefaxem bude prováděno v přítomnosti člena národního doprovodného týmu kontrolovaného smluvního státu. c) Členové inspekčního týmu budou vždy doprovázeni členem národního doprovodného týmu (vyjma v jejich pracovní místnosti). Příloha 4 Opatření pro kontakty inspekčního týmu s médii nebo s veřejností Vedoucí národního doprovodného týmu kontrolovaného smluvního státu bude odpovídat za plánování a řízení přístupu médií během inspekcí Organizace. Pokud média požádají, aby bylo členům inspekčního týmu možno položit dotazy, bude vedoucí národního doprovodného týmu kontrolovaného smluvního státu koordinovat žádost s vedoucím inspekčního týmu. Žádosti se budou vyřizovat jednotlivě. Účast inspekčního týmu na akci s médii bude na uvážení Organizace, v souladu s Politikou OPCW v oblasti medií, po schválení ze strany kontrolovaného smluvního státu. Všechny výsledné tiskové zprávy se budou vydávat pouze se schválením kontrolovaného smluvního státu. Příloha 5 Inspekční vybavení Oddíl A. Údaje o inspekčním vybavení, které sděluje Organizace: Technický sekretariát si vyhrazuje právo zvolit, aniž jsou dotčena práva kontrolovaného smluvního státu podle Kontrolní přílohy Úmluvy, části II, odst. 29, vzít do kontrolovaného objektu kteroukoli položku ze schváleného seznamu inspekčního vybavení, kterou určí jako nezbytnou pro splnění inspekčních požadavků. Oddíl B. Údaje o vybavení, které dobrovolně poskytuje kontrolovaný smluvní stát: Položka vybavení| Postupy použití| Podpora, která má být poskytnuta, pokud bude požadována| Případné podmínky, doba, náklady ---|---|---|--- HPTLC| Normalizované provozní postupy (SOP) objektu| | Zpřístupněno, pokud je provozuschopné; zpětně hrazeno Organizací HPLC| Normalizované provozní postupy (SOP) objektu| | Zpřístupněno, pokud je provozuschopné; zpětně hrazeno Organizací GC-MS| Normalizované provozní postupy (SOP) objektu| | Zpřístupněno, pokud je provozuschopné; zpětně hrazeno Organizací GC-FTIR| Normalizované provozní postupy (SOP) objektu| | Zpřístupněno, pokud je provozuschopné; zpětně hrazeno Organizací UV-VIS| Normalizované provozní postupy (SOP) objektu| | Zpřístupněno, pokud je provozuschopné; zpětně hrazeno Organizací Seznam referenčních vzorků a normalizované provozní postupy, které budou použity u vybavení poskytnutého kontrolovaným smluvním státem, budou dodány laboratoři Organizace k přezkoumání, aby se zjistilo, do jaké míry je možné použít normalizované postupy místo vybavení, norem a postupů uplatňovaných v případech, kdy se používá vybavení schválené Organizací. Oddíl C. Postupy dekontaminace vybavení: 1. Jakákoliv položka přinesená do objektu, která během inspekce přišla do styku s toxickými látkami nebo u níž existuje důvodné podezření, že s nimi mohla přijít do styku, se v případě nutnosti dekontaminuje podle pokynů Organizace a předpisů objektu, které se vztahují na takové činnosti. Národní doprovodný tým kontrolovaného smluvního státu a inspekční tým spolupracují, aby takovou dekontaminaci dokončili včas. 2. Pokud to před vyvezením inspekčního vybavení z objektu považuje vedoucí inspekčního týmu za nutné, písemně potvrdí, že položky vybavení uvedené výše v odstavci 1 byly dekontaminovány a kontrolovaný smluvní stát toto prohlášení o dekontaminaci spolupodepíše. Pokud o to inspekční tým po dodržení schválených dekontaminačních postupů na základě potvrzené zbytkové kontaminace nebo na základě požadavků či předpisů o nebezpečných odpadech požádá, bude každá taková položka vybavení použitá při kontrolních činnostech ponechána na konci inspekce v objektu. Toto vybavení bude zlikvidováno na náklady Organizace předtím, než inspekční tým opustí místo inspekce. 3. V případech, kdy kontrolovaný smluvní stát požaduje, aby bylo vybavení ponecháno v objektu, uhradí Organizaci plné přímé reprodukční náklady nejpozději 30 dnů ode dne odjezdu inspekčního týmu z místa vstupu. Nebo jinak může, je-li to možné, dekontaminovat vybavení pro přepravu Organizaci nejpozději 60 dnů po odjezdu, nebo poslat náhradu nejpozději 30 dnů po odjezdu. 4. Výše uvedený odstavec se nepoužije, pokud důvodem kontaminace vybavení bylo jeho chybné použití ze strany inspekčního týmu a kontrolovaný smluvní stát má obavy o bezpečnost při přepravě kvůli zbytkové kontaminaci po dekontaminaci. Kontrolovaný smluvní stát se však pokusí toto vybavení dále dekontaminovat pro bezpečnou přepravu Organizaci. 5. Položkové náklady na dekontaminaci, které skutečně vznikly objektu, se předloží Organizaci k úhradě prostřednictvím národního orgánu kontrolovaného smluvního státu a budou proplaceny nejpozději 30 dnů ode dne, kdy Organizace obdrží požadavek na úhradu. Oddíl D. Schválené přístroje pro monitorování na místě Žádné. ŽÁDOST O VYBAVENÍ, KTERÉ JE ZPŘÍSTUPNĚNO NA MÍSTĚ A KTERÉ BUDE POSKYTNUTO V SOULADU S ČL. 5 ODST. 3, A POTVRZENÍ O JEHO POSKYTNUTÍ 12kB 31kB Příloha 6 Informace o objektu poskytované v souladu s článkem 6 Oddíl A. Témata informací pro předinspekční informační poradu: 1. Organizační tabulky objektu. 2. Zeměpisný obrys objektu a vymezení hranic objektu, včetně podrobné mapy objektu. 3. Předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 4. Požadavky na ochranu důvěrnosti. 5. Běžná činnost prováděná v objektu, včetně místa uskladnění chemických látek a prekurzorů seznamu 1 a registrační postupy. 6. Informace o postupech v případě mimořádných situací. 7. Všechny změny, k nimž došlo v objektu od poslední inspekce, a veškeré následné návrhy na změny v dohodě o objektu. 8. Administrativní a logistická opatření (doprava, strava, pracovní místnost atd.). 9. Prohlídka objektu. Oddíl B. Všechny informace o objektu, které dobrovolně nabídne kontrolovaný smluvní stát inspekčnímu týmu při předinspekční informační poradě, s uvedením informací, které je možné předat mimo objekt: 1. Prezentace VOP-026 Šternberk, s. p., divize VTÚO Brno. 2. Technický přehled deklarovaného objektu. Oddíl C. Uvedení prvků tvořících objekt, včetně jejich fyzického umístění: 1. Místnosti používané k výrobě, balení, analýze chemických látek seznamu 1, k uskladnění chemických látek zapsaných v seznamech, k odpadovému hospodářství umístěné v přízemí Laboratoře pro zvláštní účely. 2. Místnost používaná pro systém filtrace vzduchu umístěná v prvním patře Laboratoře pro zvláštní účely. Příloha 7 Opatření pro prohlídku objektu Kontrolovaný smluvní stát může na žádost inspekčního týmu poskytnout prohlídku objektu. Kontrolovaný smluvní stát může při prohlídce objektu poskytnout inspekčnímu týmu vysvětlení. Příloha 8 Záznamy běžně zpřístupňované inspekčnímu týmu v objektu 1. Plán místa. 2. Předpisy objektu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 3. Soupis chemických látek seznamu 1, záznamy o výrobě, spotřebě a přepravě chemických látek seznamu 1. 4. Výrobní postupy chemických látek seznamu 1. 5. Soupis chemických prekurzorů seznamu 1. 6. Analytické záznamy. Příloha 9 Odběr vzorků a analýza pro účely kontroly Oddíl A. Schválená místa odběru vzorků vybraná s patřičným posouzením stávajících míst odběru vzorků, která používá obsluha objektu: Během inspekce vybere inspekční tým místa odběru vzorků a vedoucí národního doprovodného týmu kontrolovaného smluvního státu je jednotlivě schválí. Pokud kontrolovaný smluvní stát nesouhlasí s nějakým místem odběru vzorků, které vybral inspekční tým, poskytne inspekčnímu týmu písemné vysvětlení a navrhne náhradní místa. Oddíl B. Postupy odběru vzorků: 1. Vzorky budou odebírat pracovníci objektu podle normalizovaných provozních postupů objektu za přítomnosti členů inspekčního týmu. 2. Odebere se jeden vzorek, jehož množství bude dostatečné k rozdělení na osm (8) alikvotních částí. Oddíl C. Postupy zacházení se vzorkem a dělení vzorku: 1. Se vzorkem budou zacházet a budou jej rozdělovat pracovníci objektu podle postupů Organizace a za přítomnosti člena nebo členů inspekčního týmu. Pokud to bude inspekční tým požadovat, bude se vzorkem zacházet a bude jej rozdělovat inspekční tým pomocí vybavení a postupů schválených Organizací podle příslušných ustanovení Úmluvy za přítomnosti zástupce kontrolovaného smluvního státu. 2. Každý vzorek bude na žádost inspekčního týmu nebo kontrolovaného smluvního státu rozdělen na osm (8) alikvotních částí. 3. Těchto osm (8) alikvotních částí vzorku se přidělí takto: a) dva (2) pro analýzu na místě b) jeden (1) pro úschovu pro kontrolovaný smluvní stát c) pět (5) pro analýzu prováděnou mimo objekt, pokud to inspekční tým bude považovat za nutné. 4. Kontrolovaný smluvní stát poskytne inspekčnímu týmu k použití zajistitelné zařízení pro uložení, aby se zabránilo poškození vzorků odebraných během inspekce. 5. Všechny nepoužité vzorky se vrátí objektu. 6. Jakákoliv část vzorku ponechaná na místě může být kdykoliv zničena na základě rozhodnutí Organizace, nejpozději však 60 dnů po jeho odebrání. Oddíl D. Postupy případné analýzy vzorků na místě: Pokud je to možné, provede se analýza vzorků na místě. Inspekční tým má právo analyzovat vzorky na místě za přítomnosti zástupců kontrolovaného smluvního státu. Tato analýza se bude provádět pomocí vybavení schváleného Organizací a podle normalizovaných provozních postupů Organizace, které se poskytnou kontrolovanému smluvnímu státu. Vedoucí národního doprovodného týmu může požadovat, aby inspekční tým používal analytické vybavení Organizace ve slepém módu. Tímto není dotčeno právo inspekčního týmu na přepravu vzorků k analýze mimo objekt. Oddíl E. Postupy případné analýzy mimo objekt: Inspekční tým přepraví, pokud to bude považovat za nutné, vzorky k analýze mimo objekt do laboratoří určených Organizací. Oddíl F. Opatření týkající se úhrady nákladů spojených s likvidací nebo odstraněním nebezpečného odpadu, který vznikl během odběru vzorků a analýzy na místě během inspekce, kontrolovaným smluvním státem: Objekt zlikviduje v souladu s místními a státními normami v oblasti ochrany životního prostředí veškerý odpad, který vznikl při postupu odběru vzorků a analýz na místě. Odstranění kapalných odpadů do jednoho litru nebo pevných odpadů do jednoho kilogramu bude pro Organizaci bez nákladů. Příloha 10 Administrativní opatření Oddíl A. Služby, které jsou rozepsány níže, poskytne kontrolovaný smluvní stát inspekčnímu týmu s podmínkou úhrady jak je uvedeno v oddíle B níže: 1. Mezinárodní a místní úřední komunikace včetně hovorů/faxů mezi místem inspekce a sídlem Organizace: telefon, fax, e-mail. 2. Vozidla: 1 osobní vozidlo a 1 dodávkové vozidlo od kontrolovaného smluvního státu a na místě. 3. Pracovní místnost včetně odpovídajícího prostoru pro uložení vybavení: kancelář, sklad analytického vybavení. 4. Ubytování: hotely ve Vyškově. 5. Stravování: ve formě cateringu na TP Vyškov, hotely ve Vyškově. 6. Lékařská péče: 1 lékař z personálu Nemocnice Brno, ošetřovna v objektu. 7. Tlumočnické služby: Počet tlumočníků:| 2 ---|--- Předpokládaná doba tlumočení:| 7,00 - 15,00 hodin Jazyky: čeština - angličtina/angličtina - čeština Oddíl B. Rozdělení nákladů na služby poskytované kontrolovaným smluvním státem (zaškrtněte jednu z možností u každé poskytované služby) Odstavce 1 až 7 v oddílu A výše| Uhradí přímo Organizace po inspekci| Uhradí inspekční tým jménem Organizace během doby pobytu v zemi| Uhradí kontrolovaný smluvní stát a následně proplatí Organizace ---|---|---|--- 1| | | X 2| | | X 3| | | X 4| | X| 5| | X| 6| | | X 7| | | X ŽÁDOST O SLUŽBY, KTERÉ MAJÍ BÝT POSKYTNUTY NEBO ZAJIŠTĚNY, A JEJICH POTVRZENÍ 36kB PŘILOŽENÉ DOKUMENTY (s možností změn): Dokument 1 Politika OPCW v oblasti vztahů s médii a s veřejností Dokument 2 Politika OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Dokument 3 Politika OPCW v oblasti důvěrnosti OPCW Konference smluvních států První zasedání Bod programu 40 C-I/DEC.55 16\\. května 1997 Originál: ANGLICKY ROZHODNUTÍ POLITIKA OPCW V OBLASTI VZTAHŮ S MÉDII A S VEŘEJNOSTÍ Konference, připomínajíc, že Komise v dokumentu PC-X/23 odstavci 6.11 prozatímně schválila návrh Politiky OPCW v oblasti vztahů s médii a s veřejností připojený k dokumentu PC-X/A/WP.5 ve znění změn provedených Pracovní skupinou A v dokumentu PC-X/A/3 odstavci 6.2, včetně „Orientačního seznamu oblastí, v nichž může OPCW běžně poskytovat informace sdělovacím prostředkům a široké veřejnosti,“ připojenému k příloze dokumentu PC-X/A/WP.5, do přijetí jiných příslušných dokumentů včetně návrhu Důvěrnostní politiky OPCW, připomínajíc dále, že Komise v dokumentu PC-XI/17 odstavci 7.7 přijala návrh Důvěrnostní politiky OPCW připojený k dokumentu PC-XI/B/WP.8 ve znění změn provedených Pracovní skupinou B v dokumentu PC-XI/B/12 odstavci 7.2, majíc na paměti, že Komise doporučila v odstavci 46.4 své závěrečné zprávy, aby Konference přijala výše uvedený návrh Politiky OPCW v oblasti vztahů s médii a s veřejností včetně „Orientačního seznamu oblastí, v nichž může OPCW běžně poskytovat informace sdělovacím prostředkům a široké veřejnosti“, tímto: přijímá Politiku OPCW v oblasti vztahů s médii a s veřejností OPCW včetně „Orientačního seznamu oblastí, v nichž může OPCW běžně poskytovat informace sdělovacím prostředkům a široké veřejnosti“, která je přílohou tohoto dokumentu. Příloha POLITIKA OPCW V OBLASTI VZTAHŮ S MÉDII A S VEŘEJNOSTÍ 1. Úvod Tento dokument, který stanoví Politiku OPCW v oblasti vztahů s médii a s veřejností (dále uváděnou jen jako „Mediální politika“) pro všechny orgány OPCW, pracovníky OPCW a jejich činnosti, bude platit pro kontakty se sdělovacími prostředky nebo s jednotlivci, kteří nejsou zaměstnáni v Organizaci ani pro ni nepracují na základě smlouvy ani nejsou zmocněni smluvním státem ve vztahu k provádění Úmluvy. Bude zahrnovat ústní, písemná, elektronická nebo jakákoliv jiná sdělení. Provádění Mediální politiky bude v souladu s Důvěrnostní politikou OPCW. 2. Zásady a cíle Provádění Mediální politiky napomáhá sdělovacím prostředkům a široké veřejnosti chápat úkoly a činnosti Organizace do té míry, která je potřebná pro usnadnění dosažení cíle a účelu Úmluvy. Podporuje obraz OPCW jako přístupné mezinárodní organizace, která poskytuje vyvážené, včasné a objektivní informace. Nebude příliš propagační a aktivní, ale vyhne se tomu, aby byla schopná pouze pasivně reagovat. 3. Povinnosti Generální ředitel odpovídá za zajištění provádění Mediální politiky na všech úrovních Organizace. Generální ředitel vydá příslušné administrativní směrnice a přijme další potřebná opatření pro řádné provádění této politiky pracovníky OPCW. 4. Kontakty OPCW 4.1 Otevřenost OPCW bude usilovat o to, aby byla při poskytování konkrétních informací o svých činnostech co možná nejvíce otevřená a přístupná, a bude provádět účinný program vztahů s veřejností vzhledem ke sdělovacím prostředkům a k široké veřejnosti. Orientační seznam oblastí, v nichž může Organizace běžně poskytovat informace pro tyto účely, je uveden v příloze této Mediální politiky. Takové informace se nevztahují k určitému smluvnímu státu nebo místu. 4.2 Činnosti ústředí a) Generální ředitel a {příslušný útvar odpovědný za výkon Politiky OPCW v oblasti vztahů s médii a s veřejností}1 jemu odpovědný a jednající na základě konzultací s příslušnými útvary Technického sekretariátu OPCW jsou zmocněni vyřizovat běžně všechny styky Technického sekretariátu OPCW se sdělovacími prostředky a širokou veřejností. b) Generální ředitel může uvolnit sdělovacím prostředkům nebo široké veřejnosti informace, které se konkrétně vztahují k některému smluvnímu státu, pouze na základě žádosti nebo s výslovným souhlasem smluvního státu, jehož se tyto informace týkají. 4.3 Kontrolní činnosti 4.3.1 Inspekční týmy a) Vedoucí inspekčního týmu odpovídá za zajištění toho, aby všichni členové inspekčního týmu včetně kvalifikovaných odborníků jmenovaných generálním ředitelem podle části XI odst. 7 Kontrolní přílohy Úmluvy, pokud jsou přítomni, přísně dodržovali Mediální politiku. Členové inspekčního týmu jsou plně obeznámeni s mediální politikou a s příslušnými administrativními směrnicemi generálního ředitele. b) Členové inspekčního týmu ani neiniciují kontakty týkající se jakýchkoliv aspektů konkrétní kontrolní činnosti ve smluvním státu v zájmu sdělovacích prostředků nebo široké veřejnosti, ani takové aspekty nekomentují. Vedoucí inspekčního týmu může na požádání, aniž je dotčeno ustanovení odst. 2 písm. c) bodu (ii) Důvěrnostní přílohy, po předchozím zmocnění generálním ředitelem činit prohlášení pro sdělovací prostředky nebo širokou veřejnost. Jakékoliv takové prohlášení by mělo být v souladu se standardními pokyny pro tisk o obecném programu kontroly, které vypracuje Organizace. Před stykem se sdělovacími prostředky se konzultuje s kontrolovaným smluvním státem prospěšnost navázání takových kontaktů a vydávání takových prohlášení. 4.3.2 Pozorovatel Žádající smluvní stát je plně odpovědný za zajištění toho, že pozorovatel dodržuje všechna příslušná ustanovení Mediální politiky, a přijme k tomu všechna nezbytná opatření. Pozorovatel se má proto držet týchž ustanovení Mediální politiky, která platí pro členy inspekčního týmu, a má být jimi vázán a nemá v tomto ohledu podnikat žádné samostatné opatření. 4.3.3 Kontrolovaný smluvní stát a) Kontrolovaný smluvní stát zajistí, aby inspekční tým nebyl vystaven pozornosti ze strany sdělovacích prostředků takového druhu, jež by mohla poškozovat činnosti inspekčního týmu po dobu pobytu ve státě. b) Když kontrolovaný smluvní stát považuje za žádoucí pro lepší pochopení pozadí kontrolních činností veřejností zorganizovat kontakty se sdělovacími prostředky za účasti vedoucího inspekčního týmu, zástupce kontrolovaného smluvního státu a vedoucí inspekčního týmu toto konzultují před kontaktem se sdělovacími prostředky v souladu s ustanoveními bodu 4.3.1. písm. b) výše. Příloha Orientační seznam oblastí, v nichž může OPCW běžně poskytovat informace sdělovacím prostředkům a široké veřejnosti 1. Obecné informace o: a) struktuře OPCW, jejích úřadech, rozpočtu, technické podpoře a personální politice a struktuře; b) činnostech OPCW včetně spolupráce se smluvními státy; c) spolupráci OPCW s Organizací spojených národů a s jinými mezivládními organizacemi; d) kontaktech s vědeckými a výzkumnými institucemi a o podpoře přijímané od jiných institucí za účelem Úmluvy; e) chemickém průmyslu, o podpoře obchodu s chemickým a příbuzným zařízením a o vědeckém a technickém vývoji v oblasti chemie; f) národních subjektech, kterých se týká provádění Úmluvy, včetně národních orgánů, sdružení chemického průmyslu atd.; g) postupu ničení chemických zbraní, starých chemických zbraní a zanechaných chemických zbraních; a h) kontrolních činnostech včetně technologie a metodologie používané při inspekcích na místě. 2. Jiné materiály založené na: a) obsahu Úmluvy a postupů jejího provádění, např. formuláře deklarace, vzorové dohody a kontrolní postupy; b) zprávách nebo částech zpráv Organizace, které nejsou důvěrné, o provádění Úmluvy, uvedených v čl. VIII odst. 38 písm. b) Úmluvy, s uvážením možných rozhodnutí Konference, Výkonné rady nebo generálního ředitele nezveřejňovat takové zprávy nebo jejich určité části; a c) veřejně dostupných materiálech poskytnutých smluvními státy týkajících se jejich vlastní politiky související s prováděním Úmluvy. OPCW Konference smluvních států První zasedání Bod programu 26 C-I/DEC.8 14\\. května 1997 Originál: ANGLICKY ROZHODNUTÍ POSTUPY TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POŽADAVKŮ V OBLASTI BEZPEČNOSTI PRO ČINNOSTI INSPEKTORŮ A INSPEKČNÍCH ASISTENTŮ V SOULADU S ČÁSTÍ II, ODSTAVCEM 43, KONTROLNÍ PŘÍLOHY ÚMLUVY Konference, připomínajíc, že Komise schválila přepracovaný návrh Politiky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, příloha 1 dokumentu předsedy PC-VI/B/WP.10, s doplněním následující věty do odstavce 3.3.3 (c): „Tímto nejsou dotčeny povinnosti smluvního státu zajistit přístup do kontrolovaného objektu za účelem provádění kontrolních činností v souladu s Úmluvou“ (PC-VI/22, odstavec 6.7); připomínajíc, že Komise ve svém PC-XIII/18 odstavci 7.2 posoudila a přijala návrh Předpisů OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci připojený k PC-XIII/B/WP.2; připomínajíc, že Pracovní skupina B ve svém PC-XIII/B/6 odstavci 2.2 posoudila návrh Předpisů OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci připojený k PC- XIII/B/WP.2, vzala na vědomí dohodu zapsanou v odstavci 3.2 PC-XIII/B/WP.2, doporučila, aby Komise tyto Předpisy přijala; majíc na paměti, že Komise doporučila v odstavci 40.5 své závěrečné zprávy, aby Konference přijala výše uvedený návrh Politiky OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a návrh Předpisů OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tímto: 1\\. přijímá Politiku OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a Předpisy OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bere na vědomí dohodu zapsanou v odstavci 3.2 dokumentu PC-XIII/B/WP.2 připojeného k těmto Předpisům. Příloha POLITIKA OPCW V OBLASTI BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI1 | Obsah| 1-2 ---|---|--- 1.| Prohlášení o Politice v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci| 3 2.| Úvod| 4 3.| Odpovědnosti| 4 3.1| OPCW| 4 3.2| Inspekční týmy OPCW| 5 3.3| Kontrolované smluvní státy| 5 4.| Organizace a správa| 7 5.| Obecné zásady| 7 5.1| Posuzování rizika| 7 5.1.1| Obecná hlediska posuzování rizika| 7 5.1.2| Údaje o chemickém nebezpečí| 7 5.1.3| Jiná než chemická nebezpečí| 8 5.2| Řízení rizika| 8 5.2.1| Obecná hlediska řízení rizika| 8 5.2.2| Detekce a monitorování| 8 5.2.3| Ochrana| 8 5.2.4| Kontrola kontaminace| 9 5.2.5| Vybavení| 9 5.3| Požadavky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci| 10 5.3.1| Normy OPCW| 10 5.3.2| Národní normy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci| 10 5.3.3| Místní hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci| 10 5.3.4| Balení a přeprava nebezpečných chemických látek| 11 5.4| Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v rámci OPCW| 11 5.4.1| Lékařské zabezpečení| 11 5.4.2| Obecná bezpečnost v budově a v kancelářích OPCW| 12 5.4.3| Bezpečnost v laboratořích| 12 5.5| Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci během inspekcí| 12 5.5.1| Členové inspekčního týmu| 12 5.5.2| Hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pozorovatelů| 13 6.| Odborná příprava| 13 7.| Zproštění povinno stí| 14 8.| Změny| 15 1. PROHLÁŠENÍ O POLITICE V OBLASTI BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI OPCW přisuzuje bezpečnosti a ochraně zdraví při práci velkou důležitost. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci všech pracovníků, kteří se mohou účastnit jejích činností nebo mohou být jimi poškozeni, je prvořadá. Veškeré činnosti, jichž se účastní pracovníci OPCW, budou prováděny způsobem, který snižuje vystavení na co nejmenší možnou míru, poskytuje pracovníkům přiměřenou bezpečnost, snižuje provozní riziko na nejmenší možnou míru a podporuje dobrý zdravotní stav. Generální ředitel OPCW zajistí, aby byla politika v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci provedena na všech úrovních Organizace. Generální ředitel bude tuto politiku a doplňující dokumenty v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pravidelně přezkoumávat a v případě nutnosti přijme příslušná opatření k jejich změně. [Jméno] Generální ředitel OPCW [Datum] 2. ÚVOD Tento dokument stanoví politiku OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny pracovníky OPCW, její činnosti včetně inspekcí a pro prostory OPCW. Prostředky, kterými se bude tato politika provádět, jsou uvedeny v dokumentu Předpisy OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Návod pro provádění je obsažen v dokumentu Pokyny OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Obecné zásady v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanovené v tomto dokumentu jsou závazné. 3. ODPOVĚDNOSTI 3.1 OPCW 3.1.1 Generální ředitel odpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví při práci pracovníků OPCW. Generální ředitel zřídí v rámci Organizace Úřad pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, v jehož čele budou stát a jehož pracovníky budou příslušně kvalifikovaní pracovníci, aby se zajistilo, že Politika a Předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci schválené Konferencí smluvních států se přísně dodržují. Generální ředitel vydá a udržuje Pokyny OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 3.1.2 Požaduje se, aby všichni pracovníci OPCW dodržovali Politiku OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a s ní spojené Předpisy. Jsou také povinni přiměřeným způsobem dbát na ochranu svého zdraví a na bezpečnost při práci, jakož i na zdraví a bezpečnost jiných osob, které by mohly být poškozeny jejich jednáním. 3.1.3 Vedoucí Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci: (a) vypracuje pokyny a stanoví postupy v souladu se schválenou Politikou OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s cílem zajistit bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků OPCW při práci; (b) zavede postupy vybírání, přijímání, odborné přípravy, certifikace a opakovaného hodnocení pracovníků OPCW, jak je zapotřebí v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; (c) má pravomoc delegovat funkce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na vhodně kvalifikované členy inspekčních týmů či jiných skupin, jak to vyžaduje konkrétní situace; (d) v případě potřeby požaduje další vhodně kvalifikované pracovníky tam, kde převládají neobvykle nebezpečné podmínky; (e) sleduje provádění Politiky a Předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v celé OPCW a všechny mimořádné události nebo selhání, pravidelně podává zprávu generálnímu řediteli a v případě nutnosti doporučuje nápravná opatření; (f) požaduje spolupráci smluvních států, jejich pomoc a technické informace o problematice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; a (g) poskytuje rady při pořizování vybavení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro OPCW. 3.2 INSPEKČNÍ TÝMY OPCW 3.2.1 Vedoucí inspekčního týmu odpovídá za zdraví a bezpečnost pracovníků týmu, když se účastní inspekce. Vedoucímu týmu pomáhá a radí vhodně kvalifikovaní pracovníci v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jak je nezbytné k zajištění řádného provádění Politiky a Předpisů OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s ohledem na převládající podmínky s cílem snížit zdravotní a bezpečnostní rizika na nejmenší možnou míru. Všichni pracovníci inspekčního týmu musí být plně obeznámeni se všemi požadavky OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Inspekčním týmům budou podle potřeby poskytnuti bezpečnostní a lékařští pracovníci. 3.2.2 Aniž je dotčena potřeba dodržovat také Předpisy OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, dodržují inspektoři a inspekční asistenti při provádění svých činností bezpečnostní předpisy zavedené na inspekčním místě včetně předpisů o ochraně kontrolovaného prostředí v rámci objektu a předpisů o osobní bezpečnosti. 3.2.3 Pokud někdy inspekční tým nemůže dodržet Předpisy OPCW, zastaví kontrolní činnosti, dokud není zproštěn povinnosti jejich dodržování v souladu s odstavcem 7 níže. V případě potíží se použijí ustanovení odstavce 3.3.3 níže. 3.2.4 Také pracovníci inspekčního týmu jsou odpovědní za svou vlastní bezpečnost a zdraví a vždy dodržují doporučení představitelů OPCW pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Na nebezpečných místech musí pracovníci inspekčního týmu neustále vnímat své osobní pracovní prostředí a musí být ostražití, pokud se týká činností jiných pracovníků v bezprostředním okolí. Požaduje se, aby všichni členové inspekčního týmu dodržovali Politiku a Předpisy OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a také národní politiky a předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci kontrolovaného smluvního státu, vlastní politiku a předpisy místa a případně také politiku a předpisy příslušného hostitelského státu. 3.3 KONTROLOVANÉ SMLUVNÍ STÁTY 3.3.1 Kontrolované smluvní státy (nebo případně hostitelské státy) udělí bezpečnosti a ochraně zdraví osob při práci a ochraně životního prostředí nejvyšší prioritu. Za tímto účelem budou před inspekcí poskytnuty Technickému sekretariátu, pokud je to prakticky možné, informace o národních normách v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, o místních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, o popisu relevantních známých nebezpečí a o dostupnosti podpory na místě. Pokud to není prakticky možné, jsou příslušné informace o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci zahrnuty do předinspekční informační porady inspekčního týmu. 3.3.2 Kontrolovaný smluvní stát odpovídá za zajištění toho, že zdravotní a bezpečnostní rizika budou snížena na nejmenší možnou míru, a usnadní provádění inspekce bezpečným způsobem. Když i přes vysokou úroveň bezpečnostních opatření ohrožení trvá, kontrolovaný smluvní stát informuje vedoucího inspekčního týmu o úrovni ohrožení. 3.3.3 Kontrolovaný smluvní stát má právo zajistit, aby všichni pracovníci inspekčního týmu dodržovali jeho národní politiku a předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a místní požadavky a předpisy nebo vlastní požadavky a předpisy místa, přičemž bude brána v úvahu potřeba chránit důvěrnost informací na národní úrovni či na úrovni inspekčního místa, a v tomto ohledu: (a) kdykoliv je nějaký národní požadavek nebo vlastní požadavek místa přísnější než ustanovení OPCW nebo je s nimi ve shodě, smluvní stát buď poskytne prostředky nezbytné ke splnění svých norem, nebo se vzdá jejich prosazování; (b) kdykoliv je nějaký požadavek OPCW přísnější než národní ustanovení nebo ustanovení inspekčního místa (případně hostitelského státu), má vedoucí inspekčního týmu právo vyžadovat, aby se všichni členové inspekčního týmu OPCW řídili Politikou a Předpisy OPCW, pokud to neporušuje vlastní zdravotní, bezpečnostní a důvěrnostní požadavky místa. Vedoucí inspekčního týmu může také vyzvat všechny ostatní pracovníky, aby je dodržovali, pokud je to prakticky možné; a (c) rozdíly ve výkladu příslušné politiky a předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které není možné vyřešit na místě, předloží vedoucí inspekčního týmu k rozhodnutí generálnímu řediteli, přičemž vezme na vědomí požadavek na zachování důvěrnosti. V situacích, kdy generální ředitel zmocní vedoucího týmu k pokračování a kontrolovaný smluvní stát s tím souhlasí, je nutné se dohodnout na jasném rozdělení odpovědnosti, pokud se týká jakékoliv mimořádné události nebo nehody, k nimž může dojít. Avšak aby se zajistila kontrola úrovně ohrožení členů inspekčního týmu a kontrolovaného místa, nebude inspekce pokračovat, dokud s tím nesouhlasí smluvní stát. Tímto nejsou dotčeny povinnosti smluvního státu poskytnout přístup do kontrolovaného objektu za účelem provádění kontrolních činností v souladu s Úmluvou. 4. ORGANIZACE A SPRÁVA 4.1 Účinné provádění Politiky OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci bude vyžadovat interní bezpečnostní a zdravotnickou způsobilost. To má podobu Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v rámci Organizace s právem, pokud je to nutné a vhodné, přímého přístupu ke generálnímu řediteli v záležitostech týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pracovníků OPCW. 4.2 Velikost a struktura Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci jsou dostatečné k tomu, aby zajistily, že může být plně prováděna Politika a Předpisy OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostorech OPCW i v terénu. Potřebné prostředky budou úměrné velikosti, umístění objektů a složení Technického sekretariátu, zvláště Inspektorátu. 4.3 V případě interního sporu v rámci OPCW ohledně problémů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které se nedají jinak vyřešit, předloží vedoucí Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci věc k rozhodnutí generálnímu řediteli, přičemž vezme na vědomí požadavek na zachování důvěrnosti. 5. OBECNÉ ZÁSADY Úřad pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci přijme režim činnosti založený na posuzování a řízení rizika. 5.1 POSUZOVÁNÍ RIZIKA 5.1.1 Obecná hlediska posuzování rizika Posuzování rizika se provádí jako součást plánování inspekce a činnosti s cílem snížit zdravotní a bezpečnostní rizika na nejmenší možnou míru. Toto posuzování mimo jiné zahrnuje hodnocení environmentálního, strukturálního, fyzikálního a chemického nebezpečí, jakož i záření, endemických chorob a odpovídajících způsobů jejich zvládání. Pokud toto hodnocení znamená nadměrnou znalost záležitostí chráněných důvěrnostními omezeními, poskytne příslušné komponenty posuzování rizika, pokud jde o úroveň rizika a opatření, která mají být přijata, kontrolovaný smluvní stát. Podle potřeby se bude posuzování rizika v průběhu inspekcí aktualizovat. Postupy posuzování rizika se budou v rámci celé OPCW standardizovat. 5.1.2 Údaje o chemickém nebezpečí Úřad pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci bude udržovat komplexní údaje o nebezpečí chemických látek zapsaných v seznamech i jiných nebezpečných chemických látek. 5.1.3 Jiná než chemická nebezpečí Úřad pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci OPCW bude věnovat pozornost nejenom chemickému nebezpečí, ale jakémukoliv nebezpečí, které může představovat pracovní prostředí pro pracovníky OPCW. Zvláštním nebezpečím může být pro pracovníky OPCW nebezpečí výbušnin v pracovních prostorách, včetně nevybuchlé munice, a tomu musí být věnována pozornost při plánování jakýchkoli činností z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví. Pozornost bude také věnována takovým aspektům jako záření, hluk, prach, mechanické, elektrické a environmentální nebezpečí, použití tlakových nádob a laserů atd. 5.2 ŘÍZENÍ RIZIKA 5.2.1 Obecná hlediska řízení rizika Základní zásadou, která se má dodržovat v jakémkoliv místě nebo při činnosti zahrnující nebezpečné prostředí (jako např. nebezpečné chemické látky nebo výbušniny), je omezit možné vystavení na co nejmenší počet pracovníků, co nejkratší dobu a co nejmenší množství nebezpečného materiálu postačující pro bezpečnou a účinnou činnost. 5.2.2 Detekce a monitorování Monitorování přítomnosti nebezpečí v prostředí se bude provádět vždy, když to bude možné, a to jak před jakoukoli činností, tak během ní. Monitorování podléhá národním předpisům, vlastním předpisům místa a případně předpisům OPCW, jakož i požadavku důvěrnosti. Na inspekčním místě se budou pro monitorování přítomnosti nebezpečných chemických látek používat schválené detektory chemických látek seznamu 1, pokud možno s poplachovým zařízením, nebo v případě potřeby vhodná, schválená a dohodnutá průmyslová zařízení. Při výběru monitorovacích prostředků musí být věnována pozornost národním normám a případně normám OPCW. 5.2.3 Ochrana (a) Použití ochranného oděvu a vybavení je přinejmenším žádoucím způsobem jak zabránit vystavení pracovníků účinkům nebezpečných chemických látek. Musí být vynaloženo úsilí o snížení závislosti na ochranném oděvu a vybavení v nebezpečném prostředí rozumným použitím technických a administrativních prostředků, jako je větrání, izolace a vyloučení všech vstupů do nebezpečných prostor, které nejsou nezbytné. Odpovídající posouzení rizika musí prokázat, že byly vyzkoušeny veškeré takové alternativy. (b) Kromě počátečního posouzení rizika na základě dostupných informací o možném nebezpečí, bude také výběr a použití ochranného oděvu a vybavení založen na výsledcích monitorování a provozních požadavcích s uvážením fyziologických omezení daných určitým prostředím. (c ) S vědomím, že inspekční týmy budou muset plnit své povinnosti na řadě míst a v různých prostředích, je zapotřebí pořízení odpovídající šíře bezpečnostního a ochranného vybavení. Žádný pracovník OPCW nesmí být v toxickém průmyslovém provozu nebo v provozu s chemickými látkami seznamu 1, aniž by mu bylo vydáno odpovídající bezpečnostní vybavení a vybavení pro ochranu očí, kůže a dýchacích cest. Pozornost musí být podle potřeby věnována také jiným požadavkům na ochranu (např. přilby nebo bezpečnostní obuv). (d) Všechny ochranné oděvy a vybavení, které používají pracovníci OPCW, musí schválit generální ředitel nebo jeho jmenovaný zástupce na doporučení Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci OPCW. Takové schválení je založeno na odpovídajících zkouškách a postupech certifikace a vydávání osvědčení o schválení. Generální ředitel nebo jeho jmenovaný zástupce musí na základě doporučení Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci schválit jakýkoliv zvláštní ochranný oděv a vybavení používané pracovníky OPCW během inspekce. 5.2.4 Kontrola kontaminace Všechny činnosti se musí provádět s cílem zabránit kontaminaci nebo omezit rozsah kontaminace, pokud k ní již došlo. Pokud se kontaminaci nedá zabránit, budou použity vhodné dekontaminační zařízení a postupy, jak je určeno v plánu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví pro činnost v souladu s normami schválenými generálním ředitelem. 5.2.5 Vybavení (a) Při pořizování vybavení pro potřebu OPCW se berou patřičně v úvahu ustanovení této Politiky a doplňkové dokumenty OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Je vybráno vybavení, které pro pracovníka představuje nejmenší nebezpečí a přitom je v souladu s konkrétními požadavky inspekce. (b) Veškeré vybavení OPCW (nezahrnuté do odstavce 5.2.3 d)) určené pro použití v nebezpečném prostředí musí být schváleno Úřadem pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Bude vybráno pouze takové vybavení, které dostatečně zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci pracovníků OPCW v souladu s požadavky OPCW. 5.3 POŽADAVKY V OBLASTI BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI 5.3.1 Normy OPCW Prostředky, kterými se bude tato politika provádět, jsou uvedeny v Předpisech OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Návod pro použití těchto předpisů je obsažen v dokumentu Pokyny OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 5.3.2 Národní normy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (a) V národních normách v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci existují značné rozdíly. Vedoucí Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci zajistí, aby OPCW věnovala patřičnou pozornost splnění těchto norem při plánování a provádění činností. Úřad pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci založí a udržuje databázi příslušných hlavních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci smluvních států. S výhradou schválení příslušných národních nebo místních orgánů na základě bezpečnosti a důvěrnosti inspekčního místa může vzniknout potřeba stanovit nebo sjednat dodatečná opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci případně potřebná pro dodržení norem OPCW. (b) Smluvní státy jsou povinny poskytnout veškerou možnou dohodnutou pomoc pracovníkům OPCW v lékařských, zdravotnických a bezpečnostních otázkách. Pokud se národní normy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci liší od norem přijatých OPCW, použijí se ustanovení odstavců 3.3 a 5.5.1. (c) Inspekcím bude předcházet příprava a schválení písemného plánu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který bude zahrnovat opatření pro dodržení požadovaných norem OPCW a případně národních norem v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Rozhodnutí o potřebě začlenit do inspekce osoby a vybavení pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci bude vycházet z druhu inspekce a místa jejího provedení. Dodržování národních norem a předpisů daného místa během všech druhů inspekcí, zvláště v případě, že neexistuje předchozí příslušná dohoda (např. inspekce na výzvu nebo údajné použití) bude vyžadovat diskusi se zástupci kontrolovaného smluvního státu a možnou změnu plánu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v místě vstupu nebo na místě. 5.3.3 Místní hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (a) Pracovníci OPCW zapojení do kontrolních činností v různých částech světa se budou setkávat s různými stupni zdravotního a bezpečnostního rizika. Vedoucí Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci musí zajistit, aby se při plánování a provádění činností věnovala takovým rozdílům patřičná pozornost, a musí také zajistit, aby písemný plán v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci obsahoval odpovídající opatření. (b) Plánování v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci musí také vzít v úvahu zvláštní požadavky, které představují konkrétní druhy inspekcí OPCW nebo jiných činností. 5.3.4 Balení a přeprava nebezpečných chemických látek Celkovým cílem balení a označování je zajistit, aby materiály odolaly riziku manipulace, nárazů při přepravě a aby mohly být správně identifikovány. Odpovídající balení a označení musí být provedeno před jakýmkoli přemisťováním nebezpečných látek nebo vzorků okolního prostředí a musí být v souladu s příslušnými národními nebo mezinárodními předpisy. 5.4 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V RÁMCI OPCW 5.4.1 Lékařské zabezpečení (a) Úřad pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci musí vypracovat pro OPCW úplný plán lékařského a zdravotnického zabezpečení, který musí vzít v úvahu zdravotní požadavky kladené na OPCW jako celek. Jeho základním prvky by zahrnovaly stanovení preventivních lékařských opatření, ochranný program a hlediska současné úrovně lékařské péče, léčby a rehabilitace. Musí být vypracovány účinné postupy pro zdravotnickou evakuaci při mimořádné události z míst nasazení. (b) Musí být zaveden program zdravotního dohledu, včetně vstupních, periodických, občasných a výstupních vyšetření podle popisu práce jednotlivých osob. Tento plán také obsahuje postupy pro koordinaci úsilí, práv a povinností lékařské služby kontrolovaného smluvního státu (nebo hostitelského státu) a lékařských představitelů inspekčního týmu. (c) Bude přijat systém lékařské dokumentace, který odpovídajícím způsobem stanoví řádné vedení osobních lékařských záznamů. Povede se evidence celkové doby vystavení a výsledků monitorování a dohledu při nasazení a vypracuje se souhrnná lékařská zpráva pro všechny pracovníky při nasazení. Budou shromažďovány statistické údaje, které nejsou důvěrné, o nehodách, onemocněních atd. a v pravidelných intervalech budou poskytovány vedení Technického sekretariátu. Všechny údaje týkající se zdraví inspektora, včetně dynamiky jejich změn, jakož i informace o akutních a kumulativních účincích, by měly být založeny ve zvláště navržené databázi. (d) Lékařské zabezpečení činností OPCW bude zahrnovat péči o zdraví na základě místních podmínek, lékařskou reakci na vystavení toxickým látkám a lékařské ošetření a evakuaci po nehodách, úrazech a vážných onemocněních. Během všech činností, při nichž se používá ochranný oděv, bude vypracován a prováděn program prevence onemocnění z přehřátí. 5.4.2 Obecná bezpečnost v budově a v kancelářích OPCW Úřad pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci OPCW posoudí bezpečnost a ochranu zdraví při práci všech pracovníků OPCW ve všech pracovních prostředích. Toto sahá od nebezpečných míst inspekce až po administrativní kanceláře. Úřad pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci bude provádět úplný plán bezpečnosti v budově OPCW. 5.4.3 Bezpečnost v laboratořích Činnosti prováděné s nebezpečnými chemickými látkami a jejich skladování v laboratoři OPCW budou podléhat Předpisům OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Při práci v jiných národních laboratořích se použije odstavec 3.3. uvedený výše. Pokud jde o laboratoř OPCW, musí být věnována náležitá pozornost charakteristikám bezpečné konstrukce, kontrole vstupu a správné laboratorní praxi. 5.5 ZÁSADY BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI BĚHEM INSPEKCÍ 5.5.1 Členové inspekčního týmu V zájmu zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci členů inspekčního týmu a kontrolovaného místa bez narušení důvěrnosti během všech inspekcí, zvláště inspekcí na výzvu, a s výhradou ustanovení Úmluvy se vždy, když to kontrolovaný smluvní stát pokládá za potřebné, použijí tyto postupy: (a) použití jakéhokoliv ochranného vybavení podléhá dohodě uzavřené před zahájením inspekce. Dohoda (např. dohoda o objektu, pravidla řízeného přístupu) podléhá potřebě plnit vlastní bezpečnostní a důvěrnostní pokyny místa v souladu s bezpečnostními pravidly a předpisy, zvláště když se týkají citlivých oblastí kontrolovaného místa; (b) po dosažení dohody o použití vybavení pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci poskytne kontrolovaný smluvní stát vybavení pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci mimo jiné včetně osobních detektorů, ochranného oděvu a masek za předpokladu, že takové vybavení splňuje příslušné normy a předpisy OPCW; a (c) na konci inspekce, pokud to požaduje kontrolovaný smluvní stát, bude každý kus vybavení pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci použitý při kontrolních činnostech ponechán na místě kontrolovaného smluvního státu, aby se dodržely Předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo aby se zabránilo prozrazení důvěrných informacídůvěrných informací. Pokud se uplatní toto ustanovení, přijme kontrolovaný smluvní stát opatření pro okamžité nahrazení vybavení OPCW. Ve zvláštním případě inspekce na výzvu by jakékoliv nahrazení vybavení pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci podléhala ustanovení čl. IX odst. 23. 5.5.2 Hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pozorovatelů (a) Vzhledem ke zvláštnímu postavení pozorovatele, který se účastní inspekce na výzvu, včetně toho, že není známa jeho průprava ani odborná příprava v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nemůže ani OPCW ani kontrolovaný smluvní stát nést plnou odpovědnost za zdraví a bezpečnost pozorovatele. Pokud je to však prakticky možné, poskytne OPCW a kontrolovaný smluvní stát pozorovateli lékařskou péči, pomoc a informace s cílem zajistit dodržení plánu OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro inspekci a veškerých příslušných národních předpisů nebo vlastních předpisů místa, podle toho, co bude kontrolovaný smluvní stát považovat za vhodné. Takto vzniklé náklady uhradí žádající mluvní stát. (b) Žádající smluvní stát přijme před odjezdem všechna potřebná opatření s cílem připravit pozorovatele v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle zjištěného nebo předpokládaného stupně nebezpečí, s nímž se setká během inspekce na výzvu. Pozorovatel před zahájením kontrolních činností poskytne kontrolovanému smluvnímu státu dokumentaci takové přípravy (např. lékařské zprávy a záznamy o odborné přípravě atd.) ve formátu uvedeném v Předpisech OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Kontrolovaný smluvní stát poskytne pozorovateli podle potřeby stejné zdravotní a bezpečnostní informace, které poskytl inspekčnímu týmu. (c) Pozorovatel pod vedením vedoucího inspekčního týmu vždy dodržuje příslušná ustanovení plánu OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jakož i veškeré národní předpisy nebo vlastní předpisy místa. Pozorovatel nemůže během inspekcí podnikat žádné samostatné činnosti. 6. ODBORNÁ PŘÍPRAVA 6.1 Odborná příprava je nejdůležitějším nástrojem OPCW k tomu, aby umožnila osobám přijímat zodpovědnost za vlastní zdraví a bezpečnost a optimálně používat vybavení a postupy poskytované OPCW. 6.2 Generální ředitel OPCW odpovídá za zajištění toho, aby se otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídajícím způsobem zahrnuly do programů odborné přípravy a aby se pravidelně a v dostatečné míře nabízely rekvalifikační a aktualizační kurzy. Normy odborné přípravy v předmětech vztahujících se k bezpečnosti musí sledovat Úřad pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci OPCW všude tam, kde se může taková odborná příprava pořádat. Generální ředitel odpovídá za bezpečnost metod odborné přípravy, které používá OPCW, což musí schválit generální ředitel nebo jeho jmenovaný zástupce na doporučení vedoucího Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. 6.3 Odborná příprava ve všech postupech vztahujících se k bezpečnosti musí být prakticky zaměřena a s odpovídajícím teoretickým pozadím. U těch pracovníků, kteří potřebují osvědčení pro použití ochranného oděvu a vybavení, musí odborná příprava zahrnovat zkušební vystavení účinkům dráždivé látky (použitím o-chlorbenzylidenmalononitrilu [CS] nebo jiných vhodných cvičných látek). Důraz se musí klást na seznámení se s vybavením a získání důvěry v toto vybavení. 6.4 Pro odbornou přípravu a kvalifikaci pracovníků OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci poskytne OPCW moduly přípravy specialistů. 6.5 Po odborné přípravě vztahující se k bezpečnosti musí následovat posouzení a kvalifikování pracovníků. 6.6 Je důležité, aby pro klíčové činnosti vztahující se k bezpečností byly určeny, dosaženy a udržovány normy minimální odborné způsobilosti. Rozsah činností, u nichž se předpokládá, že si osoba udrží odbornou způsobilost, bude záviset na přidělených povinnostech a bude určen v příslušném popisu funkce. Vedoucí Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci bude odpovídat za zajištění toho, aby se normy odborné způsobilosti plnily a udržovaly. 7. ZPROŠTĚNÍ POVINNOSTI 7.1 Základní zásadou OPCW je přísné dodržování Politiky, Předpisů a Pokynů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zamezení všem zproštěním povinnosti. 7.2 V situacích, kde je nutné se odchýlit od přísného dodržování Předpisů OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s cílem zcela splnit cíl a účel Úmluvy, může vedoucí inspekčního týmu požadovat dočasné osvobození od Předpisů. Každé takové osvobození by se muselo plně zhodnotit a odůvodnit ve formální žádosti o zproštění povinnosti generálním ředitelem na doporučení vedoucího Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. 7.3 Zprostit povinnosti může pouze generální ředitel OPCW, který: (a) zajistí existenci závažných provozních důvodů pro zproštění povinnosti; (b) zajistí, aby platila případná odpovídající vyrovnávací nebo doplňková opatření; a (c) bude brát na vědomí právo kontrolovaného smluvního státu chránit citlivá zařízení a zabránit prozrazení důvěrných informacídůvěrných informací a údajů nevztahujících se k Úmluvě. 7.4 Generální ředitel může delegovat pravomoc zprostit povinnosti jmenovanému zástupci, pokud se domnívá, že je to nezbytné z provozních důvodů nebo pro splnění zvláštních ustanovení Úmluvy. 8. ZMĚNY 8.1 Navrhované změny Politiky OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci předkládá generální ředitel Konferenci smluvních států k formálnímu schválení. 8.2 Navrhované změny Předpisů OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se předkládají Výkonné radě k schválení, které potvrdí příští jednání Konference smluvních států. 8.3 Změny Pokynů OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souladu se schválenou Politikou a Předpisy schvaluje a provádí generální ředitel. 8.4 Změny po schválení provádí generální ředitel, jakmile to je prakticky možné, nebo v každém případě do 30 dnů. PŘEDPISY OPCW V OBLASTI BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI 2 | Obsah| 16-17 ---|---|--- 1.| Úvod| 18 2.| Posuzování rizika a řízení rizika| 18 2.1| Úvod| 18 2.2| Posuzování rizika| 18 2.3| Řízení rizika| 19 3.| Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v prostorách OPCW| 20 3.1| Plán v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci| 20 3.2| Opatření při mimořádných událostech| 21 3.3| Prostory OPCW| 21 3.4| Audity v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci| 21 4.| Zásady v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci během inspekcí| 22 4.1| Základní zásady| 22 4.2| Detekce a monitorování| 22 4.3| Změna kontrolních činností z důvodů bezpečnosti nebo ochrany zdraví při práci| 22 5.| Lékařské požadavky| 23 5.1| Způsobilost pro práci| 23 5.2| Lékařské ošetření| 24 5.3| Lékařské ošetření během služební cesty| 24 5.4| Lékařské zprávy a hlášení o nehodě nebo zranění| 25 5.5| Politika čistého ovzduší| 26 5.6| Lékařské aspekty Služebního řádu| 26 6.| Odborná příprava v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci| 26 6.1| Úvod| 26 6.2| Odpovědnosti| 26 6.3| Noví zaměstnanci| 27 6.4| Obsah odborné přípravy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci| 27 7.| Zproštění povinnosti a výjimky| 27 7.1| Žádosti o zproštění povinnosti| 27 7.2| Zproštění povinností| 27 7.3| Výjimky| 28 1. Úvod (a) Předpisy OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, dále nazývané jen „Předpisy OPCW“, stanoví prostředky, kterými se provádí Politika OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, dále nazývaná jen „Politika OPCW“. Předpisy OPCW tvoří pevný základ pro vypracování Technických pokynů OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, dále nazývaných jen „Pokyny OPCW“. (b) Zásady posuzování rizika a řízení rizika budou přispívat k zajištění dobrého zdravotního stavu a bezpečnosti pracovníků OPCW při jejich činnostech. 2. Posuzování rizika a řízení rizika Riziko se vyznačuje možností výskytu události a výší očekávané škody spojené s takovou událostí, pokud by k ní došlo. 2.1 Úvod (a) Tento oddíl obsahuje čistě technický popis procesů posuzování rizika a řízení rizika. Tyto procesy nebudou vykládány jako požadavek, aby kontrolovaný smluvní stát (KSS) poskytl více informací, než je vyžadováno podle znění Úmluvy. (b) Obecné zásady posuzování rizika a řízení rizika jsou založeny na tomto metodickém procesu: (i) zvážení možných nebezpečí ve vztahu k bezpečnosti a zdraví; (ii) posouzení rizik spojených s takovými závažnými nebezpečími (výše škod, pravděpodobnost výskytu) a rozhodnutí o přijatelnosti takových rizik; (iii) řízení rizik s použitím technických a organizačních opatření prevence a ochrany; (iv) záznam posouzení a rozhodnutí o četnosti přezkumu. (c) Odpovídající odborná příprava pracovníků velkou měrou přispěje ke snížení rizik na nejmenší možnou míru. 2.2 Posuzování rizika (a) Posuzování rizika poskytuje nástroj pro odhad rizik, jak prvotní, tak po zvážení stávajících nebo navrhovaných opatření zaměřených na snížení těchto rizik na nejmenší možnou míru. Před započetím jakékoliv činnosti se musí na základě dostupných údajů pečlivě zvážit možnost výskytu nebezpečí a jejich následky. (b) V případech, kdy se z povahy činnosti očekává výskyt nebezpečí (jako např. při nutném ničení, odborné přípravě nebo určité preventivní údržbě), se určí jeho následky a definují opatření s cílem zajistit, aby byli pracovníci, objekty a životní prostředí buď chráněni nebo aby nebyli vystaveni. (c) Posuzování rizika bude založeno na dostupných údajích o nebezpečích. Pokud nelze patřičně posoudit pravděpodobnost výskytu nebezpečí nebo sním spojenou výši škod, může být nutné vzít při posuzování rizika v úvahu nejvěrohodnější nejhorší scénář. 2.3 Řízení rizika (a) Řízení rizika se skládá z použití technických, lékařských, organizačních a administrativních postupů k ochraně zdraví a bezpečnosti. Je zaměřeno na snížení rizika na přijatelnou úroveň. Počet osob vystavených riziku a doba jejich vystavení se sníží na nejmenší možnou míru. (b) Pokud se riziko spojené s určitou činností považuje za nepřijatelné, činnost se mění, dokud se riziko nesníží do přijatelných mezí, nebo pokud to není možné, se taková činnost neprovádí. (c) Opatření řízení rizika, která se mají přijmout jako výsledek posouzení rizika, je možné rozdělit do dvou různých kategorií: (i) preventivní opatření; (ii) ochranná opatření. (d) Technická, lékařská, organizační a administrativní opatření mohou být použita společně nebo samostatně. Přitom se musí se zvážit jejich možné vzájemné působení a kombinace jejich vlivu na situaci. (e) Měla by se nepřetržitě podnikat činnost s cílem zajistit, že se zbytková rizika udržují v přijatelných mezích. Pokud z nějaké příčiny riziko překročí přijatelné meze, musí se přijmout nápravná opatření s cílem dostat riziko zpět do přijatelných mezí. (f) Preventivní nebo ochranná opatření se upravují podle vývoje rizika. 3. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v prostorách OPCW 3.1 Plán v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (a) Úřad pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci připraví pro každou budovu plán v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Při přípravě a provádění tohoto plánu se používají zásady procesů hodnocení rizika a řízení rizika. Tento plán bude zahrnovat tato témata: (i) Jmenování personálu odpovědného za provádění a sledování plánu. To bude zahrnovat jmenování zástupců oblasti a divizí; (ii) Požadavky na dodržování předpisů, pravidel a pokynů hostitelského státu, národních nebo místních předpisů, pravidel a pokynů. Pro tento účel jsou důležité normy pracoviště a musí obsahovat přinejmenším: (aa) práci na zobrazovacích jednotkách; (bb) ruční manipulaci s břemeny (způsoby zvedání); (cc) komfort prostředí; (dd) normy pro osvětlení; (ee) elektrické přívody, příslušenství a kabely; a (ff) údržba budov a zařízení. (iii) Úvodní a udržovací odborná příprava pracovníků OPCW týkající se bezpečnostních a zdravotních aspektů kancelářské práce; (iv) Zajištění požární ochrany, první pomoci a postupů při mimořádných událostech; (v) Bezpečnost návštěvníků a dodavatelů; a (vi) Zvážení zvláštních nebezpečí. (b) Plán v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci bude rozeslán všem pracovníkům a dodavatelům a bude jimi potvrzen. (c) Úřad pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci bude nejméně jednou za rok provádět úplnou zdravotní a bezpečnostní kontrolu a zprávu o ní zašle generálnímu řediteli. (d) Plán v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se musí pravidelně aktualizovat podle výsledků kontrol a měnících se požadavků. 3.2 Opatření při mimořádných událostech (a) Musí být vytvořeny plány, které se budou zabývat mimořádnými událostmi. (b) Musí být splněny místní a národní protipožární předpisy. 3.3 Prostory OPCW (a) V budovách OPCW bude hygienik práce a pracovního prostředí odpovídat za nezbytné monitorování prostředí. Hlavní lékař bude odpovídat za biologické monitorování, pokud se takové bude provádět. (b) Hygienik práce a pracovního prostředí bude odpovídat za dohled nad čištěním, denní údržbou a periodickou péčí o zařízení používané pro účely detekce a monitorování kanceláří. (c) Pokud je vybavení přivezené z inspekčních míst zpět do prostorů OPCW kontaminované, jsou bezpodmínečně nutné postupy kontroly kontaminace. Podrobné postupy týkající se dekontaminace vybavení a bezpečné likvidace toxických chemických látek, kontaminovaného oděvu a vybavení jsou popsány v Pokynech OPCW. (d) Laboratorní činnosti budou v souladu s ISO Pokynem 25 a případně budou také založeny na správné laboratorní praxi. (e) Použití nizozemského práva a Předpisů OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostorách OPCW je v souladu s ustanoveními Dohody o sídle OPCW. (f) Laboratorní činnosti týkající se bezpečnosti, na které se nevztahují ustanovení ISO Pokynu 25, správná laboratorní praxe, ani příslušného nizozemského zákona, jsou podrobně uvedeny v Pokynech OPCW. 3.4 Audity v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (a) Plán v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se musí pravidelně kontrolovat. Kontrolní postupy jsou podrobně uvedeny v Pokynech OPCW. (b) Audity musí posoudit organizační a technické prvky plánu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a jeho použití pracovníky OPCW. 4. Zásady v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci během inspekcí 4.1 Základní zásady Inspektoři dodržují národní politiku a předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci KSS, vlastní politiku a předpisy místa a Politiku a Předpisy OPCW. (a) Činnosti během inspekcí se provádějí v souladu s částí II odst. 43 Kontrolní přílohy Úmluvy. (b) Ke splnění určitých požadavků podle ustanovení části II odst. 43 Kontrolní přílohy Úmluvy nebo Důvěrnostní přílohy Úmluvy mohou být nezbytné některé odchylky od přísného uplatňování Předpisů OPCW. (c) Takové odchylky nepředstavují zproštění povinnosti, protože jsou v souladu s Politikou OPCW. Veškeré takové odchylky se písemně ohlašují. (d) Inspekční tým by se v souladu s Politikou OPCW měl snažit o to, aby postupy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídaly při svém používání co možná nejvíce postupům podrobně uvedeným v Pokynech OPCW. (e) Žádná činnost by neměla zahrnovat zdravotní a bezpečnostní rizika nepřijatelná pro inspekční tým nebo KSS. (f) V kontextu uplatňování zásad posuzování rizika a řízení rizika popsaných v odstavci 2 na inspekčním místě nesmějí být konkrétními opatřeními přijatými s výhradou souhlasu KSS a v těsné spolupráci s ním dotčena příslušná ustanovení Úmluvy. Avšak řízení rizika umožňuje pružnost při uspokojení všech příslušných požadavků. 4.2 Detekce a monitorování Jestliže bude inspekční tým považovat detekci a monitorování za nezbytné pro účely zdraví a bezpečnost, bude tuto nezbytnost konzultovat s KSS. Pokud KSS dá souhlas k takové detekci a monitorování, bude obecně tyto činnosti provádět. KSS může také navrhnout, že tyto činnosti bude provádět inspekční tým. Pokud se dosáhne dohody, může dohoda k rozptýlení obav inspekčního týmu obsahovat, jednotlivě nebo ve vzájemné kombinaci, tato ujednání. (a) Poskytnutí údajů smluvním státem. (b) Detekce a monitorování prováděné smluvním státem s použitím vlastního vybavení. (c) Detekce a monitorování prováděné inspekčním týmem co nejméně rušivým způsobem, např. použitím vybavení v režimu signalizace. 4.3 Změna kontrolních činností z důvodů bezpečnosti nebo ochrany zdraví při práci (a) Vedoucí inspekčního týmu může po konzultaci s KSS usoudit, že nebude možné provést nebo dokončit určitou činnost plánovaným způsobem z bezpečnostních nebo zdravotních důvodů nebo z důvodů vztahujících se k uplatňování části II odst. 43 Kontrolní přílohy Úmluvy. V takovém případě by měl být za účelem dokončení cílů inspekce po konzultaci s KSS přijat alternativní kontrolní postup. Pro tyto účely se může použít vyšší úroveň ochrany nebo alternativní preventivní nebo nápravná opatření. Za rozhodnutí o tom, zda se po posouzení alternativních scénářů inspekce má nebo nemá změnit kontrolní postup, odpovídá vedoucí inspekčního týmu pouze po souhlasu KSS. (b) Před obnovením kontrolní činnosti postižené nehodou se musí určit příčiny nehody, a pokud je to nutné, musí se přezkoumat posouzení rizika, postupy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a kontrolní činnosti. Takový přezkum a možné změny kontrolních činností by se měly dohodnout s KSS. 5. Lékařské požadavky 5.1 Způsobilost pro práci (a) Všechny popisy práce OPCW obsahují odstavec, který stanoví fyzické a psychické požadavky pro dané pracovní místo. (b) Všichni pracovníci se musí před zahájením pracovního poměru u OPCW podrobit lékařskému vyšetření. Kritéria pro stanovení způsobilosti všech inspektorů a požadavky OPCW na vstupní a periodická lékařská vyšetření jsou uvedeny v Pokynech OPCW. Vyšetření bude běžně provádět v zemi náboru kandidáta lékař schválený OPCW. Výsledky vyšetření přezkoumá hlavní lékař OPCW nebo delegovaný lékař a určí způsobilost kandidáta pro práci v OPCW. (c) Neposkytnutí lékařských informací požadovaných pro vstupní lékařské vyšetření by mohlo mít za následek následnou výpověď z OPCW. (d) Pracovníci budou mít pravidelná lékařská vyšetření s cílem ujistit se o tom, že jejich způsobilost k práci trvá, a jako preventivní zdravotní opatření. Četnost takových lékařských vyšetření závisí na práci a věku pracovníků. Inspektoři, zvláště ti, u nichž existuje možnost vystavení nebezpečným chemickým látkám, budou podstupovat dodatečná zvláštní periodická vyšetření. Podrobnosti jsou v Pokynech OPCW. (e) Pokud se pracovník stane trvale nezpůsobilým pro provádění svých povinností v důsledku zranění nebo onemocnění, bude snaha zaměstnat jej dále na alternativním místě. Pokud to není možné, může vedoucí Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci doporučit generálnímu řediteli, aby ukončil smlouvu s pracovníkem ze zdravotních důvodů. (f) Pokud KSS v souladu s částí II odst. 43 Kontrolní přílohy Úmluvy požaduje konkrétní lékařské informace ve vztahu k předpisům v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na místě vztahující se ke způsobilosti inspektora, bude vedoucí inspekčního týmu konzultovat se zástupci KSS způsoby získání takových informací. Případné neshody mezi KSS a inspekčním týmem se řeší v souladu s odst. 3.3.3 písm. c) Politiky OPCW. 5.2 Lékařské ošetření (a) OPCW odpovídá za poskytnutí lékařského ošetření vztahujícího se k pracovnímu onemocnění a zranění nebo za dohled nad ním. Pracovníkům musí být poskytnuto lékařské ošetření při onemocnění nebo zranění, které nevyplývá z povolání, prostřednictvím jejich rodinného lékaře nebo jiné místní lékařské služby. Podrobnosti poskytování lékařského ošetření včetně ošetření během cesty jsou obsaženy v Pokynech OPCW. (b) Při poskytování lékařského ošetření se pokud možno zohlední náboženské a kulturní faktory. 5.3 Lékařské ošetření během služební cesty (a) Za obstarání si lékařského ošetření během služební cesty, která se nevztahuje ke kontrolním činnostem ani k odborné přípravě, bude odpovídat dotčený pracovník OPCW. V případě zranění nebo onemocnění v zahraničí lze požádat o radu Úřad pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Úřad pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci poskytne pracovníkům informace vztahující se k zdravotním potřebám během cestování. (b) Poskytnutí lékařského ošetření během odborné přípravy inspektorů bude sjednáno a zapsáno v dohodě, která se má uzavřít mezi OPCW a dotčenými stranami. (c) Během cesty s inspekčními týmy: (i) základní první pomoc poskytne střední zdravotnický personál nebo lékař týmu nebo v týmech, kde není ani jeden z nich, ji poskytne člen týmu, jehož vedlejší povinnosti se týkají bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (ii) Pokud inspekční týmy mají zdravotnické pracovníky, mělo by být lékařské ošetření poskytováno pouze kvalifikovanými pracovníky. V ostatních případech se bude vyhledávat ošetření u místních lékařů. (iii) V případech vyžadujících hospitalizaci musí být neprodleně informován hlavní lékař OPCW nebo jeho zástupce. (iv) Je možné vyžádat pomoc kontrolovaného smluvního státu. V případě potřeby se bude taková pomoc poskytovat v souladu s dohodou o objektu. (v) Pokud se vyžaduje lékařská evakuace, bude kontrolovaný smluvní stát co možná nejvíce pomáhat ve všech fázích, včetně dopravy pacienta do místa výstupu. Udělá se vše pro to, aby byl pacient co nejdříve dopraven do vhodného zdravotnického zařízení. (vi) I když není obvykle politikou OPCW, aby její pracovníci v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci poskytovali ošetření jiným pracovníkům než pracovníkům OPCW, při mimořádných situacích, kdy nejsou přítomni žádní místní zdravotničtí pracovníci nebo když je zraněn jiný pracovník než pracovník OPCW při činnosti vztahující se ke kontrole, se bude poskytovat mimořádná první pomoc. (d) Žádosti podle článku X Úmluvy o lékařské ošetření při podezření na zasažení chemickými látkami budou obvykle plnit lékařští pracovníci pomáhajících smluvních států. Pracovníci v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci inspekčních týmů nebudou obvykle poskytovat takové ošetření, pokud jim to nenařídí generální ředitel OPCW. 5.4 Lékařské zprávy a hlášení o nehodě nebo zranění (a) Úřad pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci bude vést záznamy o všech známých vystaveních účinkům nebezpečných látek všech zaměstnanců, které budou odrážet veškeré příslušné klinické a laboratorní výsledky a výsledky monitorování, jakož i záznamy o vstupních nebo periodických lékařských vyšetřeních. Takové záznamy budou vedeny natrvalo. Důležité aspekty těchto záznamů budou shrnuty do standardizovaného formátu a budou přivezeny pro každého inspektora na kontrolované místo. Záznamy o všeobecných lékařských podmínkách vyskytujících se během služební cesty, nebo o pracovních onemocněních či zraněních se musí uchovávat v zařízení, v němž je zaměstnanec ošetřován, a musí se předat v souhrnné formě OPCW. Všechny lékařské zprávy jsou důvěrné. (b) Všechny mimořádné události, které mají nebo téměř mají za následek zranění nebo smrt během služby na všech místech budou hlášeny hlavnímu úředníkovi odpovídajícímu za bezpečnost. Vyšetřování povede hlavní úředník odpovídající za bezpečnost a nadřízený dotčeného pracovníka. Podrobnosti o hlášení a vyšetřování lze nalézt v Pokynech OPCW. 5.5 Politika čistého ovzduší Všichni zaměstnanci mají právo na nekuřácké pracovní prostředí. OPCW si uvědomuje nebezpečí aktivního a pasivního kouření pro zdraví a odrazuje pracovníky od kouření. OPCW zavede politiku čistého ovzduší a bude ji prosazovat ve spolupráci se zaměstnanci. 5.6 Lékařské aspekty Služebního řádu (a) OPCW stanoví invalidní důchody pouze v případech, kdy příčinou poškození zdraví pracovníka byly činnosti prováděné pro OPCW a jejím jménem. Rozsah invalidity se určí vyšetřením v odpovídajících lékařských institucích schválených OPCW. Úrazy utrpěné v průběhu misí OPCW odškodní OPCW. (b) OPCW zajistí pro inspektory zdravotní pojištění po dobu jejich odborné přípravy a sjedná se smluvním státem poskytujícím odbornou přípravu a pojišťovnou tohoto státu nebo mezinárodní pojišťovnou postupy lékařské pomoci v případech závažného onemocnění nebo zranění. (c) Nedbalost nebo nesprávné jednání pracovníků Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při uplatňování ustanovení Politiky a Předpisů OPCW bude považováno za profesionální selhání a mohlo by mít za následek ukončení pracovního poměru. 6. Odborná příprava v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 6.1 Úvod Náležitá pozornost odborné přípravě a vzdělávání osob při posuzování rizika a řízení rizika ve vztahu k jejich práci umožňuje, aby pracovníci nesli osobní odpovědnost za svou bezpečnost. 6.2 Odpovědnosti Kromě odpovědností za odbornou přípravu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanovených v odstavci 6.2 Politiky OPCW platí tato pravidla. (a) Hlavní úředník odpovídající za bezpečnost musí na základě zkušeností zjišťovat a aktualizovat všeobecné a specializované potřeby odborné přípravy v oblasti bezpečnosti po poradě s bezprostředními nadřízenými zaměstnanců, kteří budou o veškerých takových požadavcích informovat vedoucího Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. (b) Za uspořádání a za zaznamenání veškeré potřebné odborné přípravy v oblasti bezpečnosti bude odpovídat příslušný orgán pro odbornou přípravu. 6.3 Noví zaměstnanci Všichni noví pracovníci obdrží od Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci základní bezpečnostní pokyny. 6.4 Obsah odborné přípravy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Příslušný orgán pro odbornou přípravu ve spolupráci s Úřadem pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci vypracuje, vyhodnotí a bude aktualizovat osnovy kurzů odborné přípravy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tyto jsou podrobně uvedeny v Pokynech OPCW. 7. Zproštění povinnosti a výjimky (a) Cílem OPCW je vyhnout se všem zproštěním povinnosti a výjimkám z přísného dodržování Politiky a Předpisů OPCW. (b) Odchylky od standardních Předpisů a Pokynů OPCW učiněné s cílem dodržet ustanovení části II odst. 43 Kontrolní přílohy Úmluvy nepředstavují zproštění povinnosti, protože jsou v souladu s Politikou OPCW. (c) Pro výjimečné případy, kdy může být zproštění povinnosti nutné, je postup uveden v Pokynech OPCW. 7.1 Žádosti o zproštění povinnosti Když nelze Politiku a Předpisy OPCW dodržet, měla by se předložit žádost o zproštění povinnosti cestou vedoucího Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci generálnímu řediteli nebo zmocněnému úředníkovi. 7.2 Zproštění povinnosti a) Povinnosti může zprostit generální ředitel nebo zmocněný úředník. b) Pokud jsou zjištěny okolnosti, které vyžadují změnu původního zproštění povinnosti, bude dán podnět k žádosti o změnu; změnu může povolit také jen generální ředitel nebo zmocněný úředník. 7.3 Výjimky Žádosti o výjimky se budou předkládat generálnímu řediteli. Dohoda uvedená v odstavci 3.2 dokumentu PC-XIII/B/WP.2 "Skupina se shodla, že bodem 4.2 návrhu Předpisů OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci není dotčena povinnost kontrolovaných smluvních států poskytnout dostupné údaje založené na detekci a monitorování, v dohodnutém rozsahu nezbytném k rozptýlení obav, které mohou vzniknout ohledně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci inspekčního týmu. V případech, kdy se nemůže provádět detekce a monitorování, jak je uvedeno v bodu 5.2.2 návrhu Politiky OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (PC- IX/B/WP.5), poskytne kontrolovaný smluvní stát alternativní údaje nebo informace o posouzení rizika, jak je stanoveno v bodu 5.1.1 návrhu Politiky OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci." OPCW Konference smluvních států První zasedání Bod programu 39 C-I/DEC. 13/Rev. 1 2\\. února 2006 Originál: ANGLICKY ROZHODNUTÍ1 • POKYNY PRO POSTUPY TÝKAJÍCÍ SE UVOLŇOVÁNÍ KLASIFIKOVANÝCH INFORMACÍ ORGANIZACÍ OPCW V SOULADU S ODST. 2 PÍSM. C) BODEM (III) DŮVĚRNOSTNÍ PŘÍLOHY ÚMLUVY • KLASIFIKAČNÍ SYSTÉM ÚROVNÍ CITLIVOSTI DŮVĚRNÝCH ÚDAJŮ A DOKUMENTŮ, KTERÝ BERE V ÚVAHU PRÁCI VYKONANOU PŘI PŘÍPRAVĚ ÚMLUVY, V SOULADU S ODST. 2 PÍSM. D) DŮVĚRNOSTNÍ PŘÍLOHY ÚMLUVY • DOPORUČENÍ PRO POSTUPY, KTERÉ SE POUŽIJÍ V PŘÍPADĚ PORUŠENÍ NEBO ÚDAJNÉHO PORUŠENÍ DŮVĚRNOSTI, V SOULADU S ODSTAVCEM 18 DŮVĚRNOSTNÍ PŘÍLOHY ÚMLUVY (PAŘÍŽSKÁ REZOLUCE, ODST. 12 PÍSM. U), V) A W)). Konference smluvních států, připomínajíc, že Přípravná komise vypracovala návrh Důvěrnostní politiky OPCW (OPOC), která zahrnuje výše uvedené otázky a také pravidla, jimiž se řídí složení a pracovní postupy Komise pro řešení sporů týkajících se důvěrnosti (dále jen „Důvěrnostní komise“), jak vyžaduje odstavec 23 Důvěrnostní přílohy Úmluvy o zákazu chemických zbraní (dále jen „Důvěrnostní příloha“), ve vzájemné kombinaci; připomínajíc také, že Přípravná komise přijala návrh OPOC, který je připojen k dokumentu PC-XI/B/WP.8 ze dne 23. června 1995 ve znění změn provedených Pracovní skupinou B, a rozhodla se použít ustanovení tohoto návrhu OPOC obdobně pro práci Přípravné komise (odstavec 7.7 dokumentu PC-XI/17 ze dne 27. července 1995; opravené vydání 1 ze dne 14. srpna 1995; a opravené vydání 2 ze dne 12. září 1995); připomínajíc dále, že Přípravná komise rozhodla opravit administrativní chybu na předposledním řádku části VI odstavec 6.2 návrhu OPOC nahrazením slov „měl by nakládat“ slovem „nakládá“ (odstavec 8.7 dokumentu PC-XII/17 ze dne 14. prosince 1995); majíc na paměti, že Přípravná komise doporučila v odstavci 45.4 své závěrečné zprávy (PC- XVI/37 ze dne 15. dubna 1997), aby Konference smluvních států (dále jen „Konference“) přijala výše uvedenou OPOC v opraveném vydání. Tímto: přijímá výše uvedenou OPOC v opraveném vydání, která je přílohou tohoto dokumentu. Příloha: Důvěrnostní politika OPCW ORGANIZACE PRO ZÁKAZ CHEMICKÝCH ZBRANÍ DŮVĚRNOSTNÍ POLITIKA OPCW Haag, květen 1997 Obsah Důvěrnostní politika OPCW Část I:| Úvod| 1 ---|---|--- Část II:| Obecná politika| 2 Část III:| Informace a důvěrnost| 4 Část IV:| Základní povinnosti ve vztahu k důvěrnosti| 8 Část V:| Klasifikační systém důvěrných informacídůvěrných informací OPCW| 13 Část VI:| Obecné zásady nakládání s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi a jejich ochrany| 21 Část VII:| Postupy uvolňování informací organizací OPCW| 38 Část VIII:| Administrativa| 42 Část IX:| Postupy v případě porušení| 43 IX 1:| Postupy vyšetřování porušení| 43 IX 2:| Pravidla, jimiž se řídí Komise pro řešení sporů týkajících se důvěrnosti ("Důvěrnostní komise")| 51 IX 3:| Úloha smluvních států ve vztahu k postupům v případě porušení| 56 Část X:| Roční zpráva o provádění režimu, jímž se řídí nakládání Sekretariátu s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi| 59 Část XI:| Postup provádění změn| 61 Glosář| | 62 Důvěrnostní politika OPCW 2 Původní verze OPOC byla opatřena touto předmluvou: „Návrh Důvěrnostní politiky OPCW byl vypracován Odbornou skupinou pro důvěrnost (Příloha dokumentu PC-XI/B/WP.8) a byl přijat ve znění změn provedených Přípravnou komisí na jejím jedenáctém zasedání (PC-XI/17, pododstavec 7.7 a PC-XI/B/12, pododstavec 7.2). Návrh Politiky OPCW v oblasti vztahů s médii a s veřejností byl vypracován pomocí formálních konzultací o Politice OPCW v oblasti vztahů s médii a s veřejností (příloha dokumentu PC-X/A/WP.5) a byl předběžně schválen ve znění změn provedených Přípravnou komisí na jejím desátém zasedání (PC-X/23, pododstavec 6.11 a PC-X/A/3, pododstavec 6.4) do přijetí jiných příslušných dokumentů včetně návrhu Důvěrnostní politiky OPCW. Přípravná komise také rozhodla, že návrh Důvěrnostní politiky OPCW a návrh Politiky OPCW v oblasti vztahů s médii a s veřejností se obdobně použije pro práci Přípravné komise (PC-XI/17, pododstavec 7.7 a PC-X/23, pododstavec 6.12). Ian R. Kenyon Výkonný tajemník“ ČÁST I ÚVOD 1. Tento dokument stanoví základy politiky Organizace pro ochranu důvěrnosti po celou dobu činností vztahujících se k provádění Úmluvy, pro klasifikaci důvěrných informacídůvěrných informací a nakládání s nimi a také pro řešení případů porušení důvěrnosti. 2. Politika v oblasti důvěrných informacídůvěrných informací je pro práci Organizace zásadní kvůli rušivým kontrolním opatřením, která mají za cíl rozvíjení důvěry v dodržování Úmluvy při respektování oprávněných obav smluvních států z možného zpřístupnění citlivých informací. Věrohodná kontrola vyžaduje pochopení ze strany smluvních států a určitou úroveň rušení při kontrolních činnostech. Potřebě zpřístupnit příslušné informace k prokázání dodržování Úmluvy by měla odpovídat věrohodná ujištění smluvních států o tom, že se přijímají řádná opatření k tomu, aby se zabránilo zpřístupnění informací netýkajících se Úmluvy, a že jakmile budou důvěrné informacedůvěrné informace zpřístupněny, budou náležitě chráněny. 3. V důsledku toho Úmluva při definování práv a povinností smluvních států zahrnuje rovnováhu mezi takovým zpřístupněním informací, které je nutné ke zvýšení důvěry v dodržování Úmluvy, a zabráněním zpřístupnění informací, které se nevztahují k Úmluvě, aby chránila národní bezpečnost a vlastnická práva s ohledem na ústavně-právní povinnosti. Tyto dva cíle nejsou nutně v rozporu; naopak lze dosáhnout hodnověrného a účinného procesu kontroly, který aktivně a neodmyslitelně chrání důvěrnost. Znění Úmluvy poskytuje praktická ujištění, že všechny důvěrné informacedůvěrné informace se budou řádně chránit a že kontrolní postupy se budou snažit zabránit zpřístupnění informací nevztahujících se ke kontrole dodržování Úmluvy. ČÁST II OBECNÁ POLITIKA 1. V čl. VIII odst. 5 Úmluvy je uveden základ povinností Organizace ve vztahu k důvěrnosti: „Organizace provádí své kontrolní činnosti stanovené touto Úmluvou způsobem co nejméně rušivým a přitom umožňujícím včasné a účinné dosažení jejích cílů. Požaduje pouze informace a údaje, které jsou nutné ke splnění povinností, které pro ni vyplývají z této Úmluvy. Přijímá veškerá bezpečnostní opatření k ochraně důvěrných informacídůvěrných informací o civilní a vojenské činnosti a objektech, které se dovídá při provádění této Úmluvy, a zejména dodržuje ustanovení Důvěrnostní přílohy.“ 2. V čl. VII odst. 6 Úmluvy se zavádějí povinnosti každého smluvního státu: „S informacemi a údaji, které obdrží od Organizace jako důvěrné v souvislosti s prováděním této Úmluvy, nakládá každý smluvní stát jako s důvěrnými a ve zvláštním režimu. S těmito informacemi a údaji nakládá výlučně v souvislosti se svými právy a povinnostmi vyplývajícími z této Úmluvy a v souladu s ustanoveními obsaženými v Důvěrnostní příloze.“ 3. Tyto základní požadavky jsou rozpracovány v mnoha dalších ustanoveních Úmluvy, zvláště v Důvěrnostní příloze a v ustanoveních podrobně popisujících kontrolní postupy (např. čl. VI odst. 10; část II odst. 56 a 62 Kontrolní přílohy Úmluvy a část X odst. 48 Kontrolní přílohy Úmluvy). Z tohoto základu vyplývá, že základní prvky OPOC jsou tyto: a) jsou vyhledávány a požadovány pouze takové informace, které jsou nutné pro včasné a účinné provádění povinností Organizace podle Úmluvy; a požadavky na informace, k nimž smluvní stát umožní Organizaci přístup, se určují co nejpřesněji; b) kontrolní činnosti se navrhují, plánují a provádějí tak, aby se zabránilo zbytečnému zpřístupnění důvěrných informacídůvěrných informací a aby se usilovalo o zabránění zpřístupnění takových informací, které se nevztahují k dodržování Úmluvy, v souladu s účinným a včasným plněním kontrolních povinností podle Úmluvy; c) v průběhu kontrolních či jiných činností se nevyhledávají, nezaznamenávají ani neuchovávají důvěrné informacedůvěrné informace nevztahující se k Úmluvě, aniž je dotčeno právo kontrolovaného smluvního státu požadovat takové zpřístupnění v souladu s Úmluvou. Jakmile jsou takové informace zpřístupněny, jsou chráněny, nejsou dále šířeny a je s nimi nakládáno odpovídajícím způsobem; d) jsou zavedeny, monitorovány a dodržovány systematické postupy s cílem omezit šíření informací a přístup k nim poté, co byly sebrány a klasifikovány jako důvěrné; e) informace získané v souvislosti s prováděním Úmluvy nejsou zveřejněny ani jinak uvolněny, není-li to s výslovným povolením a v souladu s postupy uvolňování uvedenými v části VII této politiky; f) výběr a odborná příprava pracovníků a personální politika a předpisy zohledňují potřebu zajistit, aby všichni pracovníci Sekretariátu splňovali nejvyšší požadavky na výkonnost, způsobilost a bezúhonnostbezúhonnost. ČÁST III INFORMACE A DŮVĚRNOST 1. Tato část stanoví pokyny pro rozvíjení praktického pochopení vymezení výrazů „informace“, „důvěrné informacedůvěrné informace“ a „důvěrnost“. Úmluva nestanoví žádné konečné vysvětlení toho, jak se mají tyto výrazy používat, a je jasné, že se mají stanovit v pracovním kontextu ve shodě s prováděním různých povinností Organizace a smluvních států podle této Úmluvy. 2. Organizace bude provádět své povinnosti, což bude ve velké míře záviset na informacích získaných jejími kontrolními činnostmi a poskytnutých smluvními státy. Takto se informace budou stávat majetkem Organizace nebo pracovníka Organizace v nepřetržitém vstupně-výstupním schématu získávání, zpracování a vytváření dalších potřebných informací. 3. S ohledem na celkovou roli důvěrnosti ve všech činnostech Organizace mohou být informace obecně posuzovány z pracovního hlediska zahrnujícího jejich charakteristiku, prostředky jejich získávání a uchovávání a nosičů pro jejich zpracování a přenos. Vymezení „informací“ 4. Výraz „informace“ se musí chápat ve velmi širokém smyslu. Informace se rozeznávají podle své schopnosti nebo možnosti přímo či nepřímo poskytnout údaje nebo jakékoliv znalosti bez ohledu na jejich hmatatelnou nebo nehmotnou povahu nebo podobu. 5. Dále se vztahuje na jakékoliv prostředky získávání, přenosu nebo uchování znalostí nebo údajů, které mohou být vnímány, získávány, odvozeny nebo uchovány kterýmkoliv jedincem nebo Organizací včetně jejích pracovníků nebo zařízení při provádění Úmluvy. 6. Výraz „údaje“ se v Úmluvě objevuje v několika kontextech. Obecně nesou „údaje“ význam informací v určité struktuře nebo formátu, jako jsou informace zakotvené v národní deklaraci. Při výkladu textu z hlediska důvěrnosti však neexistuje žádné podstatné rozlišení mezi „informacemi“ a „údaji“. Z tohoto důvodu se bude pro účely této politiky mít za to, že výraz „informace“ zahrnuje všechny odkazy na „údaje“. „Informace“ nebo „údaje“ mohou zahrnovat informace, které jsou nesprávné, nepravdivé nebo nepřesné. 7. Pro ilustraci rozsahu použití zahrnuje výraz „informace“ mimo jiné: - dokumenty s grafickými, schématickými, numerickými, symbolickými, obrazovými, digitálními, analogovými, fotografickými nebo písemnými informacemi; - výsledky fotografování, zobrazení, kontroly, pozorování, zpracování údajů, odebírání vzorků a analýzy; - údaje uchovávané nebo zobrazené na elektronickém, magnetickém nebo jakémkoliv jiném fyzickém nosiči; - informace v relativním nebo absolutním vyjádření; a - vzorky a jiné sestavy chemických látek přenášených zeminou, prachem, filtry a pomocí odběru vzorků a také vybavení včetně vybavení pro odběr a analýzu vzorků a bezpečnostního vybavení. Vzorky obsahují informace a prostřednictvím analýzy vzorků mohou poskytnout další informace. Informace mohou být získány nebo přenášeny prostřednictvím jakéhokoliv přenosového nosiče nebo lidských smyslů. Informace mohou být získány a přenášeny pouhou přítomností osob na místě nebo povolením jejich přístupu k nim. Takto by se vybavení, objekty, oděvy a jiné osobní věci mohly stát zdroji informací. Pracovní definice některých podob informací 8. Tyto pracovní definice, které zahrnují pouze některé podoby informací, se použijí pro účely pokynů pro nakládání s informacemi a jejich ochranu podle této politiky. Rozumí se, že tyto definice jsou dostatečně pružné, aby zajistily, že pokyny týkající se nakládání s informacemi lze účinně a prakticky použít: - „Dokument“ by se mohl týkat širokého rozsahu různých fyzických položek zobrazujících informace nebo údaje; - „Počítačový materiál“ zahrnuje jakýkoliv počítačový paměťový nosič nebo jednotku zpracování, jako jsou disky, pásky a diskety. Tento termín také zahrnuje přenosné počítače, které mohou být použity k záznamu informací během kontroly na místě; - „Audio-vizuální materiál“ zahrnuje audio- a videopásky, vyvolané a nevyvolané fotografické filmy včetně negativů statických snímků a jejich pozitivů. (Papírové pozitivy statických snímků lze také považovat za dokumenty); a - „Vzorek“ zahrnuje nosič pro sběr vzorků a všechny další informace získané nebo odvozené z analýzy. Při použití obecných pracovních pokynů na konkrétní položky informací zahrnuté do těchto definic může dojít k jejich překrytí (například s průsvitkou pro zpětnou projekci se může nakládat jako s dokumentem nebo s audiovizuálním materiálem a s počítačovou sestavou se může nakládat jako s dokumentem nebo s počítačovým materiálem). Důvěrnost informací podle Úmluvy 9. Základní zásada důvěrnosti stanovená odst. 2 písm. c) Důvěrnostní přílohy Úmluvy spočívá v tom, že žádné informace, které Organizace získá v souvislosti s prováděním Úmluvy, nejsou zveřejněny ani jinak uvolněny, není-li to výslovně uvedeno. 10. Zvláštní prováděcí pokyny v odst. 2 písm. a) Důvěrnostní přílohy Úmluvy stanoví, že informace jsou považovány za důvěrné, pokud: a) je jako takové označí smluvní stát, od něhož byly získány a jehož se týkají; nebo b) dle úsudku generálního ředitele lze důvodně očekávat, že by jejich nedovolené šíření mohlo poškodit smluvní stát, jehož se týkají, nebo mechanismy provádění této Úmluvy. 11. Při určení důvěrnosti informací generální ředitel nebo jeho* zástupce zvažují a pečlivě porovnávají tyto faktory: - možnost, že jejich zpřístupnění poškodí smluvní stát, jakýkoliv jiný subjekt smluvního státu včetně obchodní firmy, jakéhokoliv státního příslušníka smluvního státu nebo Úmluvu či Organizaci; - možnost, že jejich zpřístupnění poskytne zvláštní nebo selektivní výhodu jednotlivci, státu nebo jakémukoliv jinému subjektu včetně obchodní firmy; - základní požadavek na účinnou kontrolu dodržování Úmluvy; a - prospěch pocházející z šíření obecných informací týkajících se provádění Úmluvy za účelem podpory jejího přijetí a důvěryhodnosti. 12. Výše uvedené faktory by mohl smluvní stát zvážit také při určení toho, zda informace, které poskytuje Organizaci, obsahují důvěrné informacedůvěrné informace. Označení informací jako důvěrné neporušuje závazek smluvního státu prokazovat dodržování Úmluvy a není smluvním státem použito k zakrytí jejího nedodržování. Smluvní stát dále nemůže zabránit šíření informací, které se předávají smluvním státům v souladu s Úmluvou běžně nebo na jejich žádost stanoveným způsobem. 13. Jakmile je určeno, že informace obsahují důvěrné informacedůvěrné informace, bude nutné stanovit úroveň jejich citlivosti a rozsah přístupu k nim. To bude normálně prováděno pomocí klasifikačního systému, který je uveden v části V této politiky. Vztah informací k Úmluvě 14. Vztah informací k účelům Úmluvy může mít dopady na to, jak se budou opatření na zachování důvěrnosti používat pro takové informace. Při provádění Úmluvy je možné rozlišit tři významné rozdíly: - informace týkající se Organizace ke splnění jejích povinností podle Úmluvy nebo poskytnuté smluvními státy ke splnění jejich povinností podle Úmluvy; - informace nevztahující se k cílům Úmluvy, ke kterým kontrolovaný smluvní stát povolí přístup, aby prokázal dodržování Úmluvy, nebo které byly náhodně zpřístupněny v průběhu kontrolních činností; a - informace včetně citlivých informací, které se nevztahují k cílům Úmluvy a ke kterým kontrolovaný smluvní stát odmítne přístup v souladu se svými právy a povinnostmi podle Úmluvy. 15. Kontrolní postupy a činnosti se musí řídit tímto rozlišením. Avšak posouzení vztahu informací k účelům Úmluvy by mohlo být stanoveno operativně, jelikož charakterizace informací tímto způsobem je do značné míry závislá na jednotlivých souvislostech a okolnostech. Povinnosti chránit důvěrnost budou stanoveny ve vztahu k informacím popsaným v rámci každého z těchto rozlišení. ČÁST IV ZÁKLADNÍ POVINNOSTI VE VZTAHU K DŮVĚRNOSTI 1. Celkové povinnosti Organizace 1.1 OPCW obdrží od smluvních států mnoho důvěrných informacídůvěrných informací a v průběhu kontrolních činností může být vystavena dalším důvěrným informacímdůvěrným informacím často citlivější povahy a může je získat. Vnitřní procesy OPCW budou vytvářet další důvěrné informacedůvěrné informace. Tato Organizace a její hlavní součásti se proto musí řídit určitými povinnostmi, aby dodržovaly důvěrnost, zejména: a) nezveřejňovat ani jinak neuvolňovat informace získané v souvislosti s prováděním Úmluvy, není-li to v souladu s postupy uvolňování informací stanovenými v části VII této politiky; b) navrhovat, plánovat a provádět kontrolní činnosti co nejméně rušivým způsobem tak, aby se zabránilo zpřístupnění nevýznamných informací a aby se snížilo zpřístupnění důvěrných informacídůvěrných informací na nejmenší možnou míru, pokud to umožňuje účinnou a včasnou kontrolou; c) vyhledávat a požadovat zpřístupnění pouze informací nezbytných pro cíle Úmluvy a uvádět požadavky na informace tak co možná nejpřesněji; d) snížit na nejmenší možnou míru přístup k důvěrným informacímdůvěrným informacím nevztahujícím se k Úmluvě, které mohou být náhodně zpřístupněny během kontrolních činností, chránit je a zabránit jejich dalšímu šíření, pokud to umožňuje účinnou a včasnou kontrolu; a e) zavést systematické postupy pro omezení šíření informací klasifikovaných jako důvěrné a přístupu k nim, řídit se těmito postupy a monitorovat je. 1.2 Povinnosti generálního ředitele 1.2.1 Úkolem generálního ředitele je výslovně primární odpovědnost za ochranu důvěrných informacídůvěrných informací. Generální ředitel musí zavést režim nakládání s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi v rámci Sekretariátu v souladu s pokyny stanovenými v Úmluvě včetně její Důvěrnostní přílohy a v této politice. 1.2.2 Generální ředitel odpovídá za dohled nad dodržováním důvěrnostního režimu v rámci Sekretariátu a musí podávat ročně hlášení o provádění režimu. 1.2.3 Generální ředitel má ústřední úlohu při řešení porušení nebo údajných porušení důvěrnosti. Toto zahrnuje zavedení postupů, kterými je nutné se řídit, a vedení vyšetřování v souladu s Postupy v případě porušení3, a ukládání kárných a disciplinárních opatření v souladu se Služebním řádem. Postupy, kterými je nutné se řídit, by měly být založeny na veškerých rozhodnutích Konference o tomto předmětu. 1.2.4 Generální ředitel může vznést požadavky, aby smluvní státy sdělily „podrobnosti o nakládání s informacemi, které jim Organizace poskytla“ (Důvěrnostní příloha, část A odst. 4), a může se poradit se smluvními státy o podobě a načasování takových požadavků v souladu s veškerými pokyny stanovenými Konferencí. Generální ředitel by například mohl požadovat od všech smluvních států pravidelná hlášení o tom, jak zacházejí s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi OPCW. 1.3 Povinnosti Sekretariátu 1.3.1 Základní povinnosti Sekretariátu týkající se důvěrnosti jsou v podstatě odvozeny od povinností Organizace a generálního ředitele. Avšak při praktickém provádění Úmluvy mají rozhodující význam vymezení, provádění a sledování povinností pracovníků Sekretariátu zajistit důvěrnost. Zvláštní povinnosti platí pro pracovníky Sekretariátu kvůli jejich zapojení do kontrolních činností a jejich následnému přístupu k civilním i vojenským důvěrným informacímdůvěrným informacím, které budou zahrnovat informace zpřístupněné smluvním státem při provádění závazků vyplývajících z Úmluvy, jakož i citlivé informace nevztahující se k cílům Úmluvy v případě, že takové citlivé informace jsou zpřístupněny. 1.3.2 Kromě již nastíněných širších povinností má Sekretariát tyto konkrétní povinnosti: a) prostřednictvím odpovídající jednotky hodnotit všechny údaje a dokumenty, které získá, s cílem určit, zda obsahují důvěrné informacedůvěrné informace; b) zavést v rámci formálního popisu práce přesné uvedení rozsahu přístupu k důvěrným informacímdůvěrným informacím potřebným pro každé pracovní zařazení; c) uzavřít s každým pracovníkem dohodu o zachování mlčenlivosti a podle potřeby uzavřít dohodu o zachování mlčenlivosti se zmocněnými subjekty mimo rámec Organizace; d) udržovat trvalý program odborné přípravy a informovanosti všech pracovníků o otázkách důvěrnosti a sledovat záznam každého zaměstnance o ochraně důvěrných informacídůvěrných informací jako jednoznačný prvek hodnocení jeho výkonu; e) informovat smluvní stát o navrhovaném prověření zaměstnance pro přístup k důvěrným informacímdůvěrným informacím, které se vztahují k činnostem na území tohoto smluvního státu nebo na jiném místě pod jeho jurisdikcí a kontrolou, a to nejméně třicet dnů před tím, než je takový přístup povolen; a f) nakládat s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi a uchovávat je v podobě, která brání přímé identifikaci objektu, k němuž se vztahují, pokud to může být provedeno v souladu s účinnou kontrolou. 1.3.3 Povinnosti jednotlivých pracovníků jsou dále vymezeny dohodami o zachování mlčenlivosti, které musí každý zaměstnanec vykonávat. 1.4 Povinnosti inspekčního týmu 1.4.1 Konkrétní povinnosti členů inspekčního týmu pocházejí z tohoto: a) inspektoři na místě mohou mít přístup k důvěrným informacímdůvěrným informacím; b) inspekční tým musí s kontrolovaným smluvním státem vyjednávat o určitých věcech týkajících se důvěrnosti, které vyžadují dohodu;4 a c) inspekční tým se řídí svým mandátem, vypracuje plán inspekce a musí rozhodnout o zvláštních opatřeních, která budou používána během inspekce. 1.4.2 Inspekční týmy proto: a) provádějí kontroly způsobem co nejméně rušivým a přitom umožňujícím účinné a včasné splnění jejich úkolu; b) plánují inspekci a berou v úvahu návrhy, které může v kterékoli fázi inspekce podat smluvní stát přijímající inspekci, s cílem zajistit, že jsou chráněna citlivá zařízení nebo informace nevztahující se k chemickým zbraním; c) plně dodržují postupy navržené k ochraně citlivých zařízení a k zabránění nedovoleného zpřístupnění důvěrných údajů; d) požadují pouze takové informace a údaje, které jsou nezbytné pro splnění inspekčního mandátu; e) vypracují inspekční zprávu, která obsahuje pouze skutečnosti významné pro dodržování Úmluvy; f) chrání důvěrné informacedůvěrné informace, k nimž mají inspekční týmy přístup v průběhu inspekcí na místě a které nejsou významné pro Úmluvu, a brání jejich dalšímu šíření; a g) respektují odmítnutí kontrolovaného smluvního státu poskytnout přístup k citlivým informacím v souladu s právy a povinnostmi smluvního státu. 2.1 Povinnosti smluvních států 2.1.1 Smluvní státy musí nakládat s informacemi, které obdrží od Organizace, v souladu s jejich stupněm citlivosti, jak je vyjádřen v jejich kategorii klasifikace. Způsob, jakým se tato povinnost plní, se bude přirozeně lišit mezi smluvními státy, avšak zpravidla by se těmto informacím mělo dostat stejné úrovně ochrany, jaká byla poskytnuta informacím se srovnatelnou národní klasifikací nebo srovnatelnou důvěrností podle národních právních systémů. Smluvní státy zavedou nebo upraví vhodná opatření pro nakládání s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi OPCW a pro jejich ochranu způsobem, který je v souladu se zásadami stanovenými v části VI této politiky. 2.1.2 Každý smluvní stát musí na požádání poskytnout podrobnosti o nakládání s informacemi, které mu Organizace poskytla. Cílem tohoto postupu je podpora obecného vzájemného ujištění smluvních států o tom, že je důvěrnost účinně zajištěna. Odpovědi smluvních států na takové požadavky by měly přinejmenším potvrdit, že normy pro nakládání s informacemi jsou v souladu s bodem 2.1.1 výše. 2.1.3 Při zajišťování důvěrnosti informací musí smluvní státy dodržovat základní povinnost prokázat dodržování Úmluvy v souladu s jejími kontrolními ustanoveními. 2.1.4 Každý smluvní stát musí pokud možno spolupracovat s generálním ředitelem a podporovat jej při vyšetřování porušení nebo údajných porušení důvěrnosti a při přijímání odpovídajících opatření v souladu s vypracovanými postupy v případě porušení, pokud by se vyšetřováním zjistilo, že k porušení došlo. Tato povinnost může zahrnovat poskytnutí podrobností o nakládání s informacemi, které smluvnímu státu poskytla Organizace, a v případě nutnosti účast smluvního státu jako jedné ze stran sporu před „Komisí pro řešení sporů týkajících se důvěrnosti“, pokud se porušení dostane před tento orgán. 2.2 Povinnosti pozorovatelů 2.2.1 Když v průběhu inspekce na výzvu souhlasí kontrolovaný smluvní stát s tím, že povolí přístup pozorovateli v souladu s částí X odst. 55 Kontrolní přílohy Úmluvy, může mít pozorovatel přístup k některým důvěrným informacímdůvěrným informacím a bude mít podle toho zvláštní povinnosti ve vztahu k nakládání s nimi a k jejich ochraně. Tudíž nakládání s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi a jejich ochrana ze strany pozorovatele musí plně souhlasit se všemi příslušnými ustanoveními Úmluvy včetně Důvěrnostní přílohy a této politiky, zvláště s podrobnými ustanoveními o nakládání s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi v části VI této politiky. Protože čl. IX odst. 12 písm. a) Úmluvy uvádí, že pozorovatel je „zástupcem“ žádajícího smluvního státu, jsou takové informace také předmětem ustanovení čl. VII odst. 6, pokud jde jak o žádající smluvní stát, tak zejména o pozorovatele jako jeho zástupce, a proto se s nimi nakládá jako s důvěrnými a ve zvláštním režimu. 2.2.2 Z tohoto důvodu je žádající smluvní stát plně odpovědný a přijímá všechna potřebná opatření k zajištění toho, že pozorovatel dodržuje všechna příslušná ustanovení této politiky a že je jimi individuálně vázán, i k zajištění toho, že v případě, že pozorovatel poruší důvěrnost, jsou dostupné účinné právní nápravné prostředky a sankce srovnatelné s opatřeními přijímanými v případě, že důvěrnost poruší úřední osoba tohoto smluvního státu. Jakmile jsou důvěrné informacedůvěrné informace zpřístupněny pozorovateli nebo je pozorovatel získá, stane se také žádající smluvní stát, aniž by tím došlo ke snížení vlastní osobní odpovědnosti pozorovatele, odpovědným za nakládání s těmito informacemi a za jejich ochranu v souladu s Úmluvou a touto politikou. Pokud jde o pozorovatele, má se držet veškerých ustanovení této politiky vztahujících se k ochraně důvěrných informacídůvěrných informací a má být jimi vázán, a v tomto ohledu nečiní žádná nedovolená opatření. ČÁST V KLASIFIKAČNÍ SYSTÉM DŮVĚRNÝCH INFORMACÍ OPCW 1. Kategorie důvěrných informacídůvěrných informací 1.1 Všechny informace, které získala nebo vytvořila Organizace a její hlavní součásti a které byly určeny jako důvěrné, musí být klasifikovány na základě zavedených kategorií, které odpovídají úrovni citlivosti důvěrných informacídůvěrných informací. Klasifikační systém při svém použití nebude snižovat požadavek na účinnou kontrolu dodržování Úmluvy a měl by být schopen podle potřeby umožnit uvolnění obecných informací týkajících se provádění Úmluvy s dostatečně sníženou citlivostí za účelem podpory jejího přijetí a důvěryhodnosti. 1.2 Základní faktory, které se posuzují při určování úrovně citlivosti informace, jsou tyto: a) stupeň možného poškození, které by její zpřístupnění mohlo způsobit smluvnímu státu, kterémukoliv jinému subjektu smluvního státu včetně obchodní firmy nebo státnímu příslušníku smluvního státu, nebo Úmluvě či Organizaci; a b) stupeň možné zvláštní nebo selektivní výhody, kterou by její zpřístupnění mohlo poskytnout jednotlivci, státu nebo jakémukoliv jinému subjektu státu včetně obchodní firmy. Tyto faktory odpovídají faktorům použitým při určování důvěrnosti informací. 1.3 Na základě těchto řídících faktorů a níže uvedených konkrétních kritérií klasifikace se důvěrné informacedůvěrné informace klasifikují do těchto kategorií v pořadí podle zvyšující se citlivosti: - OPCW RESTRICTED - OPCW PROTECTED - OPCW HIGHLY PROTECTED Předpona „OPCW“ V názvu těchto kategorií je použita pouze proto, aby usnadnila nakládání s klasifikovaným materiálem tím, že jasně identifikuje klasifikace jako klasifikace používané Organizací a brání jakémukoliv konfliktu nebo záměně s odlišnými národními klasifikačními systémy. Použití této předpony neznamená žádný zvláštní rozsah šíření. 1.4 Existuje rozdíl mezi kategorií klasifikace (která vychází z citlivosti informací) a rozsahem šíření informací (který vychází například z předmětu, ze zásady „potřeby znát“ a z konkrétního účelu, k němuž se mají informace použít). Úroveň klasifikace nebude bránit šíření informací, které výslovně vyžaduje Úmluva včetně odst. 2 písm. b) Důvěrnostní přílohy Úmluvy. 1.5 Informace nespadající do žádné z výše uvedených kategorií se považují za neklasifikované a mohou se odpovídajícím způsobem označit. Informace, které nejsou klasifikované, budou předmětem příslušné ochrany proti uvolnění ze strany Organizace a smluvních států, pokud nebudou zvláště prověřeny pro uvolnění v souladu se samostatně definovanými postupy uvolnění. 1.6 Úroveň ochrany poskytované důvěrným informacímdůvěrným informacím odpovídá úrovni citlivosti, jak ji uvádí jejich kategorie klasifikace. Každý smluvní stát a Organizace chrání informace klasifikované OPCW pocházející z Organizace i ze smluvních států v souladu s jejich úrovní citlivosti, jak ji vyjadřuje jejich kategorie klasifikace. Kategorie klasifikace OPCW RESTRICTED KRITÉRIUM: 1.7 Tato kategorie zahrnuje informace, jejichž nedovoleným zpřístupněním by byla dotčena účinnost nebo důvěryhodnost Úmluvy nebo by byly dotčeny zájmy smluvního státu nebo obchodního či státního subjektu nebo státního příslušníka smluvního státu. PŘÍKLADY: 1.8 Pokud není uvedeno jinak v důsledku vyšší nebo nižší citlivosti dotčených údajů, mohly by být klasifikovány jako OPCW RESTRICTED tyto formy informací, když je získá nebo jakýmikoliv prostředky vytvoří Organizace: a) počáteční a roční zprávy a deklarace poskytované smluvními státy podle článků III, IV, V a VI a v souladu s Kontrolní přílohou Úmluvy, pokud smluvní státy původu považují tyto dokumenty za dokumenty této úrovně citlivosti; b) obecné zprávy o výsledcích a účinnosti kontrolních činností; a c) informace, které se mají dodat všem smluvním státům v souladu s jinými ustanoveními Úmluvy. 1.9 Další informace, které mají být klasifikovány jako OPCW RESTRICTED a s nimiž má být tak nakládáno, mohou zahrnovat: běžnou důvěrnou korespondenci mezi smluvními státy a Sekretariátem a interní pracovní dokumenty Organizace, které nejsou zvlášť citlivé. Mohou také zahrnovat informace týkající se interních procesů a rozhodování Sekretariátu a jiné řídící nebo administrativní informace, pokud by otevřené zpřístupnění těchto informací mohlo omezovat účinnost provádění Úmluvy Organizací. ŠÍŘENÍ: 1.10 Informace OPCW RESTRICTED, které se musí běžně poskytovat smluvním státům v souladu s odst. 2 písm. b) Důvěrnostní přílohy Úmluvy, se šíří v souladu s tím. Kategorie klasifikace OPCW PROTECTED KRITÉRIUM: 1.11 Tato kategorie zahrnuje informace, jejichž nedovolené zpřístupnění může značně poškodit účinnost a důvěryhodnost Úmluvy nebo zájmy smluvního státu nebo obchodního či státního subjektu nebo státního příslušníka smluvního státu. PŘÍKLADY: 1.12 Pokud není uvedeno jinak v souladu s vyšší nebo nižší citlivostí, mohly by být klasifikovány jako OPCW PROTECTED tyto formy informací, když je získá nebo jakýmikoliv prostředky vytvoří Organizace: a) počáteční a roční zprávy a deklarace poskytované smluvními státy podle článků III, IV, V a VI a v souladu s Kontrolní přílohou Úmluvy, pokud smluvní státy původu považují tyto dokumenty za dokumenty této úrovně citlivosti; b) nezveřejněné technologické informace o výrobních procesech a objektech a technické informace o průmyslových výrobcích; c) méně citlivé nebo obecnější informace týkající se obchodních transakcí a cenových faktorů průmyslových procesů a výroby; d) podrobné počáteční inspekční zprávy včetně informací o odlišnostech nebo nehodách v objektech a inspekční zprávy; e) údaje a informace týkající se plánování inspekcí Sekretariátem a cílů inspekce pro určitý objekt; f) dohody o objektu a jakékoliv přílohy k nim; a g) informace ohledně ověření a hodnocení informací obsažených v deklaracích, v dohodách o objektu a v inspekčních zprávách. Pokud se takové informace nepovažují za významné pro kontrolu dodržování Úmluvy, bude se s nimi obyčejně zpočátku nakládat jako s OPCW HIGHLY PROTECTED, dokonce ještě předtím, než bude určena jakákoliv formální klasifikace, jak je uvedeno v bodu 1.17 této části. ŠÍŘENÍ: 1.13 Informace OPCW PROTECTED, které se musí běžně poskytovat smluvním státům v souladu s odst. 2 písm. b) Důvěrnostní přílohy Úmluvy, se šíří v souladu s tím. Kategorie klasifikace OPCW HIGHLY PROTECTED KRITÉRIUM: 1.14 Tato kategorie zahrnuje citlivé důvěrné informacedůvěrné informace, jejichž nedovolené zpřístupnění by vážně poškodilo účinnost a důvěryhodnost Úmluvy nebo její cíle a účel nebo by z hlediska národní bezpečnosti nebo obchodního tajemství vážně poškodilo zájmy smluvního státu nebo obchodního či státního subjektu nebo státního příslušníka smluvního státu. PŘÍKLADY: 1.15 Pokud není uvedeno jinak v souladu s nižší citlivostí, mohly by být klasifikovány jako OPCW HIGHLY PROTECTED tyto formy informací, když je získá nebo jakýmikoliv prostředky vytvoří Organizace: a) počáteční a roční zprávy a deklarace poskytované smluvními státy podle článků III, IV, V a VI a v souladu s Kontrolní přílohou Úmluvy, pokud smluvní státy původu považují tyto dokumenty za dokumenty této úrovně citlivosti; b) vzorky odebrané z kontrolovaných míst a vzorky vrácené z určených laboratoří a výsledky analýzy vzorků; c) zvláště citlivé důvěrné informacedůvěrné informace obzvláště poskytnuté smluvním státem; a d) důvěrné informacedůvěrné informace, k nimž se normálně vyžaduje přístup nebo jež se poskytují dobrovolně či náhodně pouze během vlastního provádění inspekce na místě, jako: - provozní schémata; - fotografie, plány a schémata areálu; - zvláštní údaje týkající se technologických procesů a jejich parametrů; - analytické údaje o vzorcích odebraných na místě a analyzovaných na místě; - komerčně citlivé tržní informace, jako je podrobný seznam zákazníků a jim prodaná jednotlivá množství; a - jiné podrobné, vysoce specifické technické, obchodní nebo národně-bezpečnostní informace. Pokud se takové informace nepovažují za významné pro kontrolu dodržování Úmluvy, bude se s nimi obyčejně zpočátku nakládat jako s OPCW HIGHLY PROTECTED, dokonce ještě předtím, než bude určena jakákoliv formální klasifikace, jak je uvedeno v bodu 1.17 níže. 1.16 Ve většině scénářů inspekcí mohou být vysoce citlivé informace uvedené v bodu 1.15 písm. d) výše, které mohou nebo nemusí mít národní klasifikaci důvěrnosti, ponechány v kontrolovaném objektu a jsou pouze dostupné pro použití na místě během inspekce. Když se takové informace neodnášejí z místa a přístup k nim je omezený, nebude se tedy používat žádný proces klasifikace OPCW v rámci Sekretariátu. Přesto inspekční tým během kontrolních činností dá těmto informacím přinejmenším takovou úroveň ochrany, jaká se poskytuje informacím OPCW HIGHLY PROTECTED. Kategorie klasifikace takových informací by měla být co možná nejvíce upřesněna v dohodách o objektu. 1.17 Citlivé důvěrné informacedůvěrné informace nevztahující se ke kontrole dodržování Úmluvy, které nějaký člen inspekčního týmu náhodně odhalí nebo sebere, se v žádné podobě nezaznamenávají a nejsou dále šířeny. Když je k takovým citlivým informacím během kontrolních činností poskytnut přístup, musí každý člen inspekčního týmu dát těmto informacím přinejmenším takovou úroveň ochrany, jaká se poskytuje informacím OPCW HIGHLY PROTECTED, dokud nebo pokud neupřesní kontrolovaný smluvní stát nakládání s nimi nebo úroveň jejich citlivosti. V takovém případě může kontrolovaný smluvní stát označit počáteční klasifikaci (jak je uvedeno v bodu 2.5 této části) takových informací během inspekce nebo v dohodě o objektu. V případě, že se takové citlivé informace dostanou nedopatřením nebo na základě dohody s kontrolovaným smluvním státem do Sekretariátu, jsou klasifikovány jako OPCW HIGHLY PROTECTED a chráněny podle toho, pokud kontrolovaný smluvní stát neuvede jinak. ŠÍŘENÍ: 1.18 Informace OPCW HIGHLY PROTECTED, které se musí běžně poskytovat smluvním státům v souladu s odst. 2 písm. b) Důvěrnostní přílohy Úmluvy, se šíří v souladu s tím. 2. Pravomoc klasifikovat 2.1 Pro informace, které byly určeny jako klasifikované a které se předávají Sekretariátu nebo jsou jím vytvořeny, se povinně musí použít režim klasifikace v souladu s výše uvedenými kategoriemi a pokyny pod přímou pravomocí generálního ředitele. Tento režim bude zahrnovat interní postup pro udržení shody klasifikace dokumentů vytvořených v rámci Sekretariátu a pro konzultace o této klasifikaci a v případě nutnosti pro její schválení. 2.2 Klasifikaci těchto informací zavedou tyto orgány: a) v případě důvěrných informacídůvěrných informací poskytovaných smluvním státem má tento smluvní stát pravomoc označit počáteční kategorii klasifikace; - když poskytuje smluvní stát informace, které se jeví jako důvěrné, aniž uvede úroveň citlivosti, bude generální ředitel nebo jeho zástupce povinen použít prozatímní kategorii klasifikace a podle toho s těmito informacemi nakládat. Bude mít povinnost rychle konzultovat se smluvním státem původu, aby potvrdil, změnil nebo odstranil tuto prozatímní klasifikaci; a b) v případě důvěrných informacídůvěrných informací vytvořených Sekretariátem odpovídá za přiřazení prozatímní klasifikace jejich původce. Generální ředitel nebo jeho zástupce má pravomoc a povinnost přidělit těmto informacím konečnou klasifikaci. 2.3 Jakýkoliv dokument vytvářený v rámci Organizace, který obsahuje důvěrné informacedůvěrné informace, by měl prozatímně klasifikovat jeho původce. Při určení kategorie klasifikace pro nový dokument vytvářený v rámci Organizace by měl jeho původce věnovat patřičnou pozornost úrovni citlivosti, která již byla zavedena pro dokumenty nebo informace uchovávané Organizací a která se vztahuje k tomuto novému dokumentu. 2.4 Smluvní státy by při označování kategorie klasifikace důvěrných informacídůvěrných informací měly vzít v úvahu jejich úroveň citlivosti a odpovídající kritéria stanovená pro každý druh kategorie a popsaná v pododstavcích 1.7, 1.11 a 1.14 výše. Výše uvedenými ilustrativními příklady forem informací, které mohou být klasifikovány do každé z kategorií, není dotčena primární pravomoc smluvního státu stanovit klasifikaci důvěrných informacídůvěrných informací, které poskytuje. Pravomoc klasifikovat v průběhu inspekcí 2.5 V průběhu inspekce nebo při přípravě dohody o objektu může kontrolovaný smluvní stát označit počáteční klasifikaci důvěrných informacídůvěrných informací, přičemž vezme v úvahu úroveň citlivosti a odpovídající kriteria klasifikace. Tato počáteční klasifikace bude okamžitě účinná při provádění inspekce a při předávání důvěrných informacídůvěrných informací Sekretariátu po dokončení inspekce. V případech, kdy kontrolovaný smluvní stát zpřístupní některému členu inspekčního týmu citlivé důvěrné informacedůvěrné informace, aniž stanoví jejich formální klasifikaci, nebo když se takové informace některému členu inspekčního týmu odhalí, ponese tento člen odpovědnost za nakládání s těmito informacemi jako s OPCW HIGHLY PROTECTED, pokud kontrolovaný smluvní stát neuvede jinak. 3. Doba trvání klasifikace 3.1 Klasifikace stanovená pro určitou informaci bude zpravidla platit, dokud nebude výslovně změněna nebo odstraněna v souladu s pokyny stanovenými pro změnu a zrušení klasifikace. Při poskytování důvěrných informacídůvěrných informací může smluvní stát uvést dobu trvání klasifikace, která má pro dané informace platit. Není-li uvedeno nic, předpokládá se, že je doba neomezená. 3.2 V zájmu udržení uskutečnitelné a účinné ochrany důvěrných informacídůvěrných informací, zlepšení účinné kontroly dodržování a chápání celého systému kontroly a zmenšení archivních fondů dříve citlivých materiálů, může být třeba, aby smluvní státy, generální ředitel a ostatní původci takových dokumentů v rámci Organizace mimo jiné stále přezkoumávali označení důvěrnosti a další používání kategorií klasifikace za účelem zrušení nebo snížení klasifikace nebo uvolnění. 3.3 Klasifikace informací a její trvání se může přezkoumávat zejména v kontextu s programem nakládání se záznamy Organizace. Při provádění takového programu může občas generální ředitel požadovat písemný souhlas smluvních států původu při zrušení klasifikace záznamů v souladu s dohodnutými postupy. U důvěrných informacídůvěrných informací vytvořených Sekretariátem přezkoumává občas generální ředitel přiřazené klasifikace fondů důvěrných informacídůvěrných informací. Pokud se informace vztahují k jakémukoliv smluvnímu státu, bude potřeba, aby tento smluvní stát dal před ukončením doby trvání klasifikace svůj písemný souhlas. V tomto ohledu bude zaveden postup vnitřního přezkumu. 4. Změna kategorie klasifikace Změna klasifikace důvěrných informací 4.1 Pravomoc změnit klasifikaci důvěrné informacedůvěrné informace bude stejná jako pravomoc uvedená v bodu 2.2 písm. a) a v bodu 2.2 písm. b) této části pro určení původní klasifikace této informace. Zejména klasifikace informace dodané smluvním státem není změněna bez písemního souhlasu tohoto smluvního státu. Toto pravidlo bude také platit pro takové informace, které jsou obsaženy v dokumentech vytvořených v rámci Organizace. 4.2 Smluvní státy, které vytvořily nebo obdržely informaci klasifikovanou OPCW, a vedoucí zaměstnanci sekretariátu (vedoucí odborů a vyšší) používající takovou informaci mohou požádat o změnu kategorie klasifikace pro tuto informaci. Taková žádost by měla být založena na jasné pracovní potřebě a mělo by se s ní pracovat v souladu s následujícími ustanoveními. 4.3 Když smluvní stát, který vytvořil informaci klasifikovanou OPCW, žádá o změnu klasifikace, tento požadavek se splní. Generální ředitel se může před potvrzením změny poradit s tímto smluvním státem o následcích navrhované změny. 4.4 Když existuje v souladu s bodem 4.2 výše žádost o změnu kategorie klasifikace důvěrné informacedůvěrné informace, která byla vytvořena Sekretariátem, generální ředitel nebo jeho zástupce se při určování řídí kriterii stanovenými pro použití kategorií klasifikace vzhledem k uvedené pracovní potřebě. 4.5 O změnu klasifikace informací vytvořených Sekretariátem se může žádat, když se informace změní, doplní nebo přepracuje tak, aby se vytvořil podstatný rozdíl v citlivosti. Například návrh zprávy o dodržování Úmluvy může mít větší citlivost než konečné znění, nebo může být v přepracované verzi inspekční zprávy určené k širšímu rozeslání vypuštěn citlivý materiál. Při provádění změn klasifikace budou použity zásady stanovené výše, pokud Úmluva neuvádí jinak. Zrušení klasifikace důvěrných informací 4.6 Ustanovení uvedená výše pro změnu klasifikace důvěrných informacídůvěrných informací platí také pro zrušení jejich klasifikace. Především klasifikace informace dodané smluvním státem není zrušena bez písemného souhlasu tohoto smluvního státu. Navíc se při rozhodování o zrušení klasifikace důvěrných informacídůvěrných informací postupuje podle těchto pokynů: a) pokud se navrhuje zrušení klasifikace důvěrných informacídůvěrných informací pocházejících ze Sekretariátu a vztahujících se ke smluvnímu státu způsobem, který ovlivnil jejich původní klasifikaci, získá generální ředitel výslovný písemný souhlas smluvního státu se zrušením klasifikace; a b) u důvěrných informacídůvěrných informací pocházejících ze Sekretariátu posoudí generální ředitel (nebo jeho zástupce) přinejmenším stejné aspekty, které vzal v úvahu, když označoval informace jako důvěrné. 4.7 Zrušení klasifikace důvěrných informacídůvěrných informací samo o sobě neznamená, že jsou k dispozici pro veřejné uvolnění. Uvolnění jakýchkoliv informací včetně dříve důvěrných informacídůvěrných informací, jejichž klasifikace byla zrušena, mimo Organizaci bude vyžadovat samostatný proces konzultací a schválení v souladu s částí VII této politiky. Toto bude také platit pro informace poskytované smluvním státům Organizací podle klasifikace OPCW. ČÁST VI OBECNÉ ZÁSADY NAKLÁDÁNÍ S DŮVĚRNÝMI INFORMACEMI A JEJICH OCHRANY 1. Úvod 1.1 Tato část stanoví zásady, jimiž se Organizace řídí při poskytování přístupu k informacím určeným jako důvěrné a při jejich pravidelném šíření a jimiž se řídí s tím spojené postupy nakládání s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi a jejich ochrany. To zahrnuje předávání důvěrných informacídůvěrných informací v rámci Organizace (včetně jejích hlavních součástí), a předávání důvěrných informacídůvěrných informací zmocněným zástupcům smluvních států. Pokyny pro veřejné či jiné uvolnění informací mimo Organizaci a smluvní státy jsou uvedeny v části VII. 1.2 Tyto zásady se mají použít při podrobném vypracovávání všech postupů týkajících se nakládání s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi včetně Inspekčního manuálu OPCW, Deklarační příručky a Manuálu postupu v oblasti důvěrnosti (MCP). Na základě těchto zásad se v administrativní směrnici vydávané generálním ředitelem stanoví další praktické postupy. Zásady obsažené v této části platí pro všechny činnosti Organizace v rámci Sekretariátu a jiných orgánů Organizace, jakož i při jejich jednání se smluvními státy. Vyžaduje se, aby smluvní státy, které obdrží od Organizace důvěrné informacedůvěrné informace, tyto důvěrné informacedůvěrné informace chránily v souladu s povinnostmi podle čl. VII odst. 6 Úmluvy a odstavce 4 Důvěrnostní přílohy Úmluvy. Smluvní státy by proto měly zavést nebo upravit vhodná opatření pro nakládání s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi OPCW a pro jejich ochranu způsobem, který je v souladu s těmito zásadami. 1.3 Důvěrnostní příloha Úmluvy stanoví dvě zásady, jimiž se řídí přístup k důvěrným informacímdůvěrným informacím a jejich šíření v rámci Organizace: - přístup k důvěrným informacímdůvěrným informacím je upraven v souladu s jejich klasifikací; a - v rámci Organizace se důvěrné informacedůvěrné informace šíří výhradně na základě potřeby je znát (Důvěrnostní příloha, odst. 2 písm. h). 1.4 Z těchto základních zásad vyplývá za prvé, že úrovní citlivosti důvěrných informacídůvěrných informací se budou řídit postupy, kterými se zpřístupňují příjemcům, a prostředky používané k jejich ochraně; a za druhé, že zmocnění příjemci důvěrných informacídůvěrných informací budou určeni v souladu se svou prokázanou nezbytnou potřebou je znát, která se vztahuje k účelům Úmluvy. Důležitým činitelem při řízení šíření důvěrných informacídůvěrných informací je rozsah přístupu poskytnutý smluvním státům: v tomto kontextu se prvořadá a bezpodmínečná potřeba je znát určuje podle požadovaných údajů, které mají být poskytnuty všem smluvním státům s cílem ujistit je o pokračujícím dodržování Úmluvy jinými smluvními státy (Důvěrnostní příloha, odst. 2 písm. b). Proto musí být poskytnut přístup k příslušným důvěrným informacímdůvěrným informacím vymezeným tímto ustanovením s cílem posloužit nejdůležitějšímu cíli řádné transparentnosti a zvýšení vzájemné důvěry mezi smluvními státy. 1.5 Konkrétní rozsah přístupu spojený s určitou důvěrnou informacídůvěrnou informací je spíše výslovně určen než mlčky předpokládán a jsou provedeny konkrétní praktické kroky s cílem chránit je proti neoprávněnému či nedovolenému přístupu. Přísnost určení rozsahu dovoleného přístupu a požadované úrovně a intenzity ochrany před nedovoleným přístupem se řídí podle klasifikace těchto důvěrných informacídůvěrných informací. Avšak sama úroveň klasifikace neurčuje rozsah přístupu ke klasifikovaným informacím, ale jednoduše způsob, kterým se s nimi má nakládat a chránit je před nedovoleným zpřístupněním. 2. Přístup, šíření a ochrana 2.1 Rozsah přístupu k důvěrným informacímdůvěrným informacím je úplný soubor možných příjemců zmocněných získat nebo uchovávat tyto informace; šíření je proces aktivního předávání těchto informací jejich zmocněným příjemcům. Pojem „přístup“ k informacím tudíž znamená povolení jednotlivci získat nebo uchovat tyto informace. Šíření důvěrných informacídůvěrných informací je umožněno použitím ochranných opatření v souladu s úrovní citlivosti informací, takže se šíří v rozsahu nutném pro provádění Úmluvy bez zbytečného nebo nedovoleného zpřístupnění. Šíření důvěrných informacídůvěrných informací všem zmocněným příjemcům v rámci Organizace se tudíž musí bez ohledu na úroveň klasifikace uskutečňovat za přijetí odpovídajících ochranných opatření. V této souvislosti je potřebné si všimnout, že smluvní státy mají podle čl. VII odst. 6 Úmluvy povinnost s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi, které obdrží podle Úmluvy, nakládat ve zvláštním režimu. 2.2 Proto se mají vypracovat podrobné ochranné postupy a opatření s cílem dovolit přístup k důvěrným informacímdůvěrným informacím jednotlivým pracovníkům Sekretariátu nebo smluvnímu státu v souladu s potřebou je ve svém zařazení znát nebo v souladu s určitým ustanovením Úmluvy, a přitom bránit všem ostatním v přístupu s přísností a úsilím, které odpovídají citlivosti informací stanovené jejich klasifikací. Poskytnutí důvěrných informacídůvěrných informací Konferenci a Výkonné radě vychází z obecných zásad šíření důvěrných informacídůvěrných informací. Zásada potřeby znát 2.3 Zásada potřeby znát je řídící zásadou při určování rozsahu přístupu a příjemců šíření informací. V rámci Organizace neexistuje žádné absolutní právo dostávat důvěrné informacedůvěrné informace: žádný jednotlivý pracovník Sekretariátu a žádný člen jakéhokoliv orgánu Organizace není oprávněn z moci samotného postavení nebo úrovně k tomu, aby měl přístup k jakýmkoliv jednotlivým důvěrným informacímdůvěrným informacím OPCW. 2.4 Přístup k důvěrným informacímdůvěrným informacím se normálně povoluje na základě individuálního posouzení i v souladu s určením potřeby je ve svém zařazení znát. Existuje však nepodmíněná nutnost přístupu smluvních států k některým informacím v souladu s odst. 2 písm. b) Důvěrnostní přílohy Úmluvy a toto i související ustanovení by se mělo považovat za ustanovení zakládající nezpochybnitelnou potřebu každého smluvního státu znát tyto informace, aby se mohl ujistit o pokračujícím dodržování Úmluvy jinými smluvními státy. 2.5 V rámci Sekretariátu jsou v rozumných mezích hlavním činitelem pro určení potřeby pracovníka znát důvěrné informacedůvěrné informace a následně rozsahu dovoleného přístupu k nim jeho konkrétní zařazení nebo úkoly jemu vymezené. 2.6 Generální ředitel má primární odpovědnost za zabezpečení ochrany důvěrných informacídůvěrných informací (Důvěrnostní příloha, odstavec 2). Z tohoto důvodu je generální ředitel, s výhradou ustanovení Úmluvy, konečným rozhodcem při určení potřeby znát ve vztahu k jakýmkoliv jednotlivým důvěrným informacímdůvěrným informacím. Správa šíření a postupy nakládání 2.7 Generální ředitel pověří Úřad důvěrnosti a bezpečnosti (OCS) celkovým dohledem nad správou ustanovení o důvěrnosti. Generální ředitel se může rozhodnout, že přenese určité záležitosti vztahující se k důvěrnosti na ředitele OCS. Konečná odpovědnost v oblasti důvěrnosti zůstává na generálním řediteli. 2.8 Po určení rozsahu dovoleného přístupu k důvěrným informacímdůvěrným informacím na základě zásady potřeby znát je přístup povolen prostřednictvím podrobných postupů nakládání stanovených pro Organizaci s cílem zajistit, aby způsob přístupu a úroveň poskytované ochrany odpovídaly použité klasifikaci. Každý přístup pracovníka Sekretariátu k fyzickému nosiči uchovávajícímu důvěrné informacedůvěrné informace je řízen na základě potřeby znát a eviduje se, a tato evidence se uchovává. V případě, že se takový přístup uskutečňuje prostřednictvím elektronického systému údajů, je stanoven postup pro připojení a odpojení zmocněných pracovníků s cílem zajistit, aby žádný jednotlivec nemohl získat přístup jménem jiného pracovníka. OCS bude dohlížet na běžné fungování těchto postupů nakládáním s informacemi. Určení rozsahu přístupu a šíření důvěrných informací smluvním státům 2.9 Existují různé okolnosti, kdy bude Sekretariát potřebovat určit povolený rozsah přístupu a následně šířit důvěrné informacedůvěrné informace smluvním státům. Ve všech případech je řídící zásadou zásada stanovená v odst. 2 písm. b) Důvěrnostní přílohy Úmluvy, a jsou zavedeny postupy s cílem zajistit, že se plní požadavky tohoto ustanovení. Z tohoto důvodu se běžně poskytují smluvním státům údaje, které tyto smluvní státy požadují s cílem ujistit se o pokračujícím dodržování této Úmluvy jinými smluvními státy. Dodržují se zvláště postupy řízení a prověřování informací, aby se zajistilo, že se informace, které se musí poskytovat všem smluvním státům v souladu s odst. 2 písm. b) Důvěrnostní přílohy Úmluvy, se řádně poskytují bez další potřeby porady či schválení v rámci Sekretariátu. 2.10 V případě poskytnutí určitých důvěrných informacídůvěrných informací smluvnímu státu za určitým účelem, když se nejedná o podání zvláštního požadavku na šíření podle Úmluvy, ale účel se vztahuje ke konkrétnější potřebě znát (jako např. v průběhu vyjasňování podle čl. IX odst. 3 - 7 Úmluvy nebo při řešení sporů podle článku XIV Úmluvy), platí obecné pravidlo, že generální ředitel nebo jediný vyšší úředník, na něhož byla tato pravomoc zvláště přenesena v rámci primární odpovědnosti generálního ředitele, po konzultaci a po potvrzení potřeby znát dá zvláštní povolení k navrhovanému přístupu, se souhlasem každého smluvního státu, k němuž se informace vztahují nebo jenž tyto informace poskytl. Generální ředitel je vždy informován o jakémkoliv výkonu této pravomoci. 2.11 Způsob poskytování důvěrných informacídůvěrných informací smluvnímu státu Organizací vychází z potřeby nepřetržité ochrany na úrovni odpovídající citlivosti informací. Smluvní stát přijímající informace je na oplátku povinen poskytnout takovým důvěrným informacímdůvěrným informacím zvláštní nakládání odpovídající úrovni jejich citlivosti a na požádání poskytne podrobnosti o nakládání s informacemi, které mu poskytla Organizace. Povolení přístupu jiným zmocněným příjemcům přidruženým k Organizaci 2.12 Může se stát, že bude potřebné šířit důvěrné informacedůvěrné informace OPCW určitým zmocněným subjektům či jednotlivcům, kteří stojí mimo rámec Sekretariátu, ale jsou nedílnou součástí provádění konkrétních funkcí Organizace stanovených v Úmluvě. Generální ředitel stanoví přísný režim, jímž se řídí tento přístup, a v souladu s odstavcem 2 Důvěrnostní přílohy Úmluvy si podrží primární odpovědnost za jakýkoliv přístup schválený podle tohoto režimu. Každý takový navrhovaný přístup musí být výslovně povolen generálním ředitelem nebo jediným vyšším úředníkem, na něhož byla tato pravomoc podle režimu a pod přímou odpovědností generálního ředitele přenesena, a to až poté, co byla pro navrhovaného příjemce jasně stanovena potřeba důvěrné informacedůvěrné informace v jeho zařazení znát. Generální ředitel je vždy informován o jakémkoli výkonu této pravomoci. - Sekretariát informuje smluvní stát o každém takovém přístupu těchto zmocněných subjektů či jednotlivců k důvěrným informacímdůvěrným informacím týkajícím se území smluvního státu či jakéhokoliv jiného místa pod jeho jurisdikcí nebo kontrolou. Jako podmínka takového přístupu se požaduje zvláštní dohoda o zachování mlčenlivosti, která stanoví ochranu důvěrnosti, a tato dohoda je závazná pro každého jednotlivce, který v ní je označen za zmocněného příjemce informací. Jako předběžné opatření může být provedeno ohodnocení úrovně ochrany, kterou má navrhovaný příjemce informací zajistit důvěrným informacímdůvěrným informacím. - Výše uvedená zásada platí pro přepravu vzorků do určených laboratoří v režimu stanoveném podle části II odst. 56 Kontrolní přílohy Úmluvy. Může také mimo jiné platit pro jakýkoliv přístup k důvěrným informacímdůvěrným informacím OPCW požadovaný zmocněným odborníkem (takovým, který může být jmenován podle čl. IX odst. 4 písm. e) Úmluvy nebo podle části XI odst. 8 Kontrolní přílohy Úmluvy) k výkonu jeho úřední funkce. - V případě přístupu k důvěrným informacímdůvěrným informacím ze strany zmocněných subjektů či jednotlivců mimo rámec Sekretariátu, je takový přístup přísně omezen na nejmenší míru nezbytnou pro výkon funkcí, které jsou nedílnou součástí provádění Úmluvy. 2.13 Každá osoba, jíž byl povolen přístup k důvěrným informacímdůvěrným informacím OPCW v souladu s tímto ustanovením, odpovídá za zajištění toho, aby každá osoba mimo rámec Sekretariátu, které následně zpřístupní takové informace, měla potřebu je ve svém zařazení znát a také písemné povolení generálního ředitele nebo zástupce (jak je uvedeno v bodu 2.12 výše) povolující potřebný přístup. Určení rozsahu přístupu k důvěrným informacím v rámci Sekretariátu 2.14 Přístup k důvěrným informacímdůvěrným informacím OPCW v rámci Sekretariátu je povolen pouze těm, pro něž je takový přístup nezbytný k plnění stanovených služebních povinností. Při určení potřeby znát v rámci Sekretariátu se věnuje pečlivá pozornost formálnímu popisu práce pracovníka a uvedenému rozsahu přístupu k důvěrným informacímdůvěrným informacím. Při povolování přístupu k informacím OPCW PROTECTED a OPCW HIGHLY PROTECTED se požaduje výslovný odkaz na konkrétní služební funkce zaměstnance. Dovolený rozsah přístupu k důvěrným informacímdůvěrným informacím klasifikovaným jako OPCW HIGHLY PROTECTED se vyjadřuje písemně na základě individuálního posouzení. 2.15 Vede se evidence těch zaměstnanců, jejichž služební povinnosti s sebou nesou pravidelný přístup k důvěrným informacímdůvěrným informacím týkajícím se každého smluvního státu. Sekretariát informuje smluvní stát o návrzích poskytnout konkrétnímu zaměstnanci přístup k důvěrným informacímdůvěrným informacím týkajícím se území tohoto smluvního státu nebo jakéhokoliv jiného místa pod jeho jurisdikcí či kontrolou. Dotčený smluvní stát je informován nejméně třicet dnů před potvrzením přístupu. Jakékoliv jmenování pracovníků nebo změny v personální struktuře nebo funkcích, které povedou k přístupu k důvěrným informacímdůvěrným informacím týkajícím se smluvních států, se musí oznámit dotčeným smluvním státům nejméně třicet dnů předem. 2.16 Pouze někteří vedoucí pracovníci jsou zmocněni povolit přístup k důvěrným informacímdůvěrným informacím jiným pracovníkům pod jejich dohledem. Generální ředitel vytvoří administrativní směrnici, která určí příslušná kritéria přísně podle zásady potřeby znát. Povolení přístupu je v každém z případů podmíněno určením toho, že obsah má přímý význam pro vymezené povinnosti navrhovaného příjemce informací, přičemž každý takový přístup vždy podléhá přezkumu generálního ředitele. V případě nejistoty ohledně statutu potřeby znát“ navrhovaného příjemce informací na základě jeho zařazení či úkolu je nutné se poradit s vedoucím pracovníkem, který odpovídá za dohled nad příjemcem informací. 3. Zásady nakládání s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi a jejich šíření Šíření důvěrných informací 3.1 Šíření důvěrných informacídůvěrných informací je třeba odlišit od procesu uvolňování informací Organizací. Obecně se šíření důvěrných informacídůvěrných informací vztahuje k dovolenému zpřístupnění těchto informací v rámci Organizace včetně všech jejích orgánů a vládám smluvních států, včetně vládních organizací a zmocněných subjektů či jednotlivců v rámci smluvních států, jichž se týká fungování Úmluvy, když je toto zpřístupnění důležité pro konkrétní služební úkoly nebo je v souladu s ustanoveními Úmluvy o poskytování informací smluvním státům. Pokud jde o „uvolnění” informací Organizací5, je tento proces a přesný rozsah jeho použití definován v části VII této politiky. Získávání, sběr a vytváření důvěrných informací 3.2 Organizace nepřetržitě používá zvláštní postupy nakládání s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi a jejich ochrany od jejich prvního získání, sběru nebo vytvoření a při všech následných činnostech během jejich šíření. Organizace získává, sbírá a vytváří informace6, které mohou být důvěrné, několika způsoby: a) informace poskytují Organizaci smluvní státy: - v souladu s jejich povinnostmi předložit deklarace a požadavky na ohlašování stanovenými podle Úmluvy; - během formálního postupu stanoveného podle Úmluvy, jako jsou postupy zahrnuté v článku IX Úmluvy; a - při předávání dalších informací vztahujících se k provádění Úmluvy; b) jiné informace týkající se provádění Úmluvy ve smluvním státě může předávat Sekretariátu tento smluvní stát; c) informace může předávat Sekretariátu nebo jinému orgánu Organizace zástupce smluvního státu během formálního postupu stanoveného podle Úmluvy, jako jsou postupy zahrnuté v článku IX Úmluvy; d) informace získává nebo sbírá inspekční tým během inspekce na místě; e) informace vytvoří zaměstnanci Sekretariátu slučováním nebo jiným zpracováním jiných informací, například během analyzování vzorků nebo sestavování inspekčních zpráv. Vytvořené informace mohou čerpat z informací původně poskytnutých smluvními státy nebo je zdvojovat, nebo mohou používat pouze informace ze Sekretariátu. Slučování informací nebo provádění analýzy může vytvořit důvěrné informacedůvěrné informace, které mají vyšší úroveň citlivosti než jejich původní zdroje. 3.3 Když Organizace přijímá informace z kteréhokoliv z těchto zdrojů, přebírá zvláštní povinnosti patřičně je chránit a nakládat s nimi. Původní příjemce nebo původce informací je především povinen zajistit, aby byl jasně určen důvěrný obsah a aby tam byla použita správná klasifikace, a to v případě potřeby po poradě s OCS. Důvěrné informaceDůvěrné informace, které sestavují nebo slučují zaměstnanci sekretariátu a které čerpají z důvěrných informacídůvěrných informací pocházejících od smluvních států, mají zpravidla přinejmenším takovou klasifikaci, kterou označil smluvní stát, pokud nedošlo ke snížení úrovně citlivosti informací se souhlasem smluvního státu původu nebo pokud nebyla určena vyšší úroveň citlivosti. Jakoukoliv odchylku od tohoto pravidla povoluje generální ředitel nebo k tomu zmocněný pracovník. Generální ředitel k tomu zmocnil ředitele OCS. 3.4 Informace vytvořené v rámci Sekretariátu (jako jsou analytické a jiné zprávy, politické dokumenty, profily, dopisy, memoranda), které obsahují důvěrné informacedůvěrné informace, zpočátku klasifikuje a označuje jejich původce v souladu s jejich citlivostí na takové úrovni, která je přinejmenším tak vysoká jako nejcitlivější klasifikace zdrojového materiálu, z něhož byly odvozeny nebo který byl použit při sloučení. Pokud došlo následně ke zvýšení úrovně citlivosti nad úroveň původního zdrojového materiálu, použije se vyšší úroveň klasifikace. 3.5 Informace včetně informací označených jako důvěrné, které předává Organizaci smluvní stát, musí být poskytnuty oficiálním zástupcem tohoto smluvního státu. Sekretariát zavede postup evidence za účelem zaznamenání příjmu takového materiálu a jeho oficiálního zdroje a tímto postupem se bude řídit. 3.6 Klasifikaci informací, které Sekretariátu poskytuje smluvní stát, pravděpodobně ve většině případů již určil tento smluvní stát vzhledem ke své primární pravomoci klasifikace. Přitom by měl smluvní stát vzít v úvahu úroveň citlivosti a odpovídající kritéria stanovená pro každou kategorii klasifikace v části V této politiky. Pokud smluvní stát poskytuje Sekretariátu informace, které se jeví jako důvěrné, avšak bez označení úrovně citlivosti, použije se prozatímní kategorie klasifikace, jak je uvedeno v části V bodu 2.2 této politiky. 3.7 Celková povinnost chránit informace po prvním zpřístupnění Organizaci a patřičně s nimi nakládat je zvláště důležitá tehdy, když se informace sbírají během inspekcí na místě, jako je sběr poznatků specifických pro místo nebo odběr vzorků. Konkrétní zásady nakládání s důvěrnými informacedůvěrnými informace a pro jejich ochranu během inspekcí jsou odpovídajícím způsobem stanoveny v odstavci 6 této části. Postupy nakládání pro ochranu důvěrných informací Obecné pokyny pro nakládání a ochranu 3.8 Jednotliví pracovníci za žádných okolností nehovoří o důvěrných záležitostech ani je nezpřístupňují, když nemají kontrolu nad bezpečností informací a jejich prostředí. Generální ředitel stanoví v administrativní směrnici konkrétní postupy za účelem zabránění nedovolenému přístupu a zpřístupnění v rozhovoru či prostřednictvím telekomunikačních médií, přičemž úroveň fyzických nebo jiných ochranných opatřeních odpovídá úrovni citlivosti informací vyjádřené jejich klasifikací. Skutečné použití schváleného užití telekomunikací pro přenos důvěrných informacídůvěrných informací je omezeno na případy jasné operativní nutnosti. 3.9 S výhradou povinnosti zabránit nedovolenému přístupu mohou pracovníci Sekretariátu zpřístupnit důvěrné informacedůvěrné informace nebo o nich hovořit se: a) zmocněnými pracovníky Sekretariátu se stanovenou potřebou znát důvěrné informacedůvěrné informace; b) osobami, které nejsou pracovníky Sekretariátu a kterým byl povolen přístup podle ustanovení bodů 2.12 a 2.13 této části, jako jsou zmocnění odborníci nebo zmocnění pracovníci určené laboratoře, kteří jsou jednotlivě zavázáni dohodami o zachování mlčenlivosti; v takovém případě se množství zpřístupňovaných informací omezuje na nejmenší možnou míru a každá taková informace se poskytuje na základě potřeby ji znát, přesto by měla postačovat pro usnadnění úkolu, pro který byl povolen přístup k důvěrným informacímdůvěrným informacím; a c) zmocněnými zástupci smluvního státu, jehož se informace týkají, kteří mají jasné oprávnění k takovému zpřístupnění, jak je výslovně stanoveno ustanovením Úmluvy, nebo pro které bylo stanoveno jiné zmocnění a potřeba znát důvěrné informacedůvěrné informace. 3.10 Generální ředitel vydá administrativní směrnice stanovící podrobné praktické postupy nakládání s následujícími kategoriemi fyzických nosičů za účelem zajištění ochrany důvěrných informacídůvěrných informací, které každý takový nosič nese, při všech operacích nakládání a uchovávání a OCS dohlíží na provádění těchto směrnic: - dokumenty včetně písemností a spisů; - počítačové materiály; - audiovizuální materiály; a - vzorky. Tyto administrativní směrnice mají za cíl vytvoření praktických mechanismů zajištění toho, že jsou dodržovány všechny zásady stanovené v tomto dokumentu. 3.11 Pro důvěrné informacedůvěrné informace, které se vztahují konkrétně ke kontrolovaným nebo deklarovaným objektům, se používá kódový systém a s tím spojené jejich uchovávání s cílem zabránit přímé identifikaci jakéhokoliv objektu, k němuž se takové informace vztahují, v co možná největší míře umožňující přitom účinnou kontrolu. 4. Zvláštní postupy nakládání s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi Značení důvěrných informací 4.1 Za účelem řádného nakládání s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi OPCW se všechny dokumenty a nosiče pro uchovávání informací jasně označují v souladu s pokyny pro značení stanovenými v administrativní směrnici vydané generálním ředitelem a prováděné pod dohledem OCS. Základem značení budou tři kategorie klasifikace, z nichž jedna by měla být jasně použita na každý nosič nesoucí informace určené jako důvěrné: - OPCW RESTRICTED - OPCW PROTECTED - OPCW HIGHLY PROTECTED 4.2 Každý jednotlivý dokument musí být jasně označen podle nejvyšší úrovně citlivosti materiálu, který obsahuje. Pokud by to mohlo usnadnit následné uvolnění nebo šíření méně citlivých částí dokumentu, může být použita zásada značení po částech (odstavcích) tak, aby se oddíly v rámci dokumentu označily klasifikací podle jednotlivých úrovní citlivosti a celý dokument byl jasně označen nejvyšší úrovní citlivosti. Nebo mohou být všechny důvěrné informacedůvěrné informace obsaženy v důvěrné příloze k jinak neklasifikovanému dokumentu s tím, že celý dokument by byl jasně označen nejvyšším stupněm citlivosti. 4.3 Důvěrnostní příloha Úmluvy stanoví, že všechny údaje a dokumenty, které získá Sekretariát, jsou nejdříve posuzovány z hlediska důvěrného obsahu (odst. 2 písm. b)) a že pokud je důvěrný, jsou takové údaje a dokumenty klasifikovány (odst. 2 písm. d)); tento proces je v souladu s právem jakéhokoliv smluvního státu označit informace, které poskytuje, jako důvěrné. Útvar Sekretariátu, který přijímá daný dokument, bude pro tento úkol odpovídajícím útvarem a, když je to považováno za nutné, bude z tohoto důvodu s pomocí OCS zavádět postupy k zajištění toho, aby všechny informace s možným důvěrným obsahem, které byly získány mimo Sekretariát, byly vyhodnoceny a aby byla jasně označena jakákoliv nutná klasifikace. Určení klasifikace, která má být použita, a pravomoci klasifikovat musí být v souladu s klasifikačním systémem OPCW. V případech, kdy se informace jeví jako důvěrné, ale původně nebyly jasně označeny svým původcem, provede odpovídající označení útvar v případě nutnosti spolu se stanovením prozatímní kategorie klasifikace. Jakákoliv takto použitá prozatímní klasifikace by měla být okamžitě potvrzena, změněna nebo zrušena po poradě s původcem informací. 4.4 Požaduje se, aby všechny důvěrné informacedůvěrné informace vytvořené na Sekretariátu byly jasně označeny svým původcem v souladu s prozatímní kategorií klasifikace odpovídající jejich citlivosti. Úroveň této klasifikace musí být určena v souladu s klasifikačním systémem OPCW. Vedoucí odboru musí dohlížet na řádné značení interně vytvořených důvěrných materiálů v rámci celkové koordinace a pravomoci OCS. 4.5 Informace vytvořené inspektory na základě informací, které jim poskytl kontrolovaný smluvní stát, jako jsou inspekční zprávy nebo jejich části, jsou označeny klasifikací, která se shoduje s úrovní citlivosti, jakou uvedl smluvní stát. V případech, kdy je úroveň citlivosti takových informací nejasná, se s informacemi nakládá jako s OPCW HIGHLY PROTECTED, dokud se nevyjasní jejich úroveň citlivosti prostřednictvím konzultací s kontrolovaným smluvním státem. Archivování a vedení záznamů 4.6 Sekretariát v souladu s administrativní směrnicí vydanou generální ředitelem a prováděnou pod dohledem OCS stanoví postupy archivování a vedení záznamů k zajištění toho, aby se evidoval interní pohyb a archivování důvěrných informacídůvěrných informací. Tyto postupy zaznamenávají poskytnutí veškerých takových důvěrných informacídůvěrných informací jakékoliv osobě, agentuře nebo subjektu v rámci Sekretariátu i mimo něj včetně jejich poskytnutí zástupcům smluvních států. 4.7 Všechny důvěrné informacedůvěrné informace by měly být uchovávány a interně rozesílány způsobem, který eviduje každého pracovníka, který měl k nim přístup, a datum a čas přístupu. Sekretariát také stanoví dodatečné postupy vedení záznamů s cílem zajistit nepřetržité monitorování informací OPCW HIGHLY PROTECTED a určit, kdo měl nebo právě má takové informace v držení. Kopírování důvěrných informací 4.8 Kopírování informací znamená jejich množení způsobem, který vytváří další případný nebo možný přístup k informacím. Při kopírování důvěrných informacídůvěrných informací by měl být počet kopií co nejmenší a odpovídat schválenému rozsahu přístupu a následného šíření. Pracovník odpovědný za kopírování informací musí zajistit, že všechny kopie kopírovaného dokumentu mají jasně odpovídající značení. 4.9 Klasifikované informace se budou kopírovat pouze za spořádaných a kontrolovatelných podmínek. Informace OPCW HIGHLY PROTECTED se mohou kopírovat pouze po získání evidovaného souhlasu zmocněného vedoucího pracovníka, a to jiného, než je pracovník, který bude informace kopírovat, nebo na základě zvláštního trvalého příkazu. Takový souhlas může stanovit, že se kopírování musí provádět pod dohledem jiného pracovníka. Počet kopií se musí zaznamenat a každá kopie se musí očíslovat. Kopie by se měly rozdávat schváleným příjemcům s tím, že se toto předání eviduje. Jakékoliv přebytečné kopie nebo kopie, které se již nepoužívají, se vrátí pracovníkovi archivu, který je archivuje nebo zničí s tím, že tento úkon eviduje. 4.10 Informace poskytované smluvním státům v souladu s odst. 2 písm. b) Důvěrnostní přílohy Úmluvy, které jsou však důvěrné, se běžně kopírují a šíří v souladu s požadavky smluvních států a v souladu s administrativní směrnicí vydanou generálním ředitelem. V případě informací OPCW PROTECTED a OPCW HIGHLY PROTECTED by se měl uchovávat záznam o počtu vytvořených kopií a o příjemci (příjemcích) každé kopie. Likvidace a zničení důvěrných informací 4.11 Administrativní směrnice vydaná generálním ředitelem stanoví pro Sekretariát postupy nakládání s cílem zajistit bezpečnou likvidaci a zničení materiálů obsahujících důvěrné informacedůvěrné informace. Tyto postupy zahrnují: - technické metody zničení nebo likvidace pro všechny kategorie nosičů; - evidenci zničeného nebo zlikvidovaného materiálu; - postupy svědčení při ničení a likvidaci; a - požadavky na ohlašování pro vysoce klasifikované materiály poskytované smluvními státy. Přenos důvěrných informací 4.12 Přenos důvěrných informacídůvěrných informací v listinné a v elektronické podobě do Sekretariátu a z něho probíhá v souladu s úrovní citlivosti informací a řídí se přísnými postupy stanovenými v administrativní směrnici vydané generálním ředitelem. Tyto postupy zahrnují: - pokyny pro bezpečné odesílání důvěrných informacídůvěrných informací poštou nebo jejich přenos z klávesnice a jejich bezpečné osobní převážení; a - postupy pro bezpečný přenos telefonicky, telefaxem a jinými telekomunikačními systémy. 4.13 Tato pravidla musí u každé šířené důvěrné informacedůvěrné informace zajistit, aby: - informace byla doručena na místo určení; - přístup k jakýmkoliv přenášeným údajům měli pouze zmocnění uživatelé; a - příjemce zprávy si mohl ověřit, že odesilatelem je zmocněná osoba. 4.14 Administrativní směrnice vydaná generálním ředitelem bude popisovat normy stanovené pro bezpečný komunikační systém vytvořený pro Systém řízení informací (IMS), a tento komunikační systém bude použit v inspekčním manuálu. Zabezpečení důvěrných informací 4.15 Pracovníci a jiné osoby zmocněné v souladu s body 2.12 a 2.13 výše, kteří používají důvěrné informacedůvěrné informace nebo odpovídají za jejich úschovu, musí přijmout veškerá bezpečnostní opatření k tomu, aby zabránili úmyslnému nebo náhodnému přístupu osob, které nejsou zmocněny, k těmto informacím. Toto zahrnuje přinejmenším dodržování všech postupů a splnění všech norem zavedených v rámci Organizace pro nakládání s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi a pro jejich ochranu a zajištění nepřetržité ochrany během jejich šíření. 4.16 Důvěrné informaceDůvěrné informace se nesmějí používat nebo umísťovat tak, aby byly vystaveny nebo zpřístupněny jednotlivcům, kteří nejsou zmocněni mít k takovým informacím přístup. Generální ředitel jmenoval OCS k zavedení postupů s cílem zajistit, aby pracovníci Sekretariátu řádně nakládali s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi. Generální ředitel zajistí, aby se tyto postupy prováděly v plném rozsahu, aby se zjistila a ohlásila všechna jejich porušení a aby se ukládaly odpovídající disciplinární sankce v souladu s částí IX této politiky. Fyzická ochrana a uložení 4.17 Generální ředitel stanoví v administrativní směrnici opatření pro fyzickou bezpečnost kanceláří, laboratoří, prostor pro uložení informací, počítačových nosičů a audiovizuálních materiálů klasifikovaných jako důvěrné, jakož i normy pro fyzická zařízení pro uložení v rámci Sekretariátu, včetně zámků a bezpečnosti zajištěných prostor, archivních skříní a zapečetěných schránek. Tato opatření zahrnují postupy pro omezení přístupu do budov OPCW a jiných míst a pro evidenci přítomnosti návštěvníků a pracovníků v pracovní době i po ní. Postupy zahrnují zvláštní opatření pro vstup do zvláště citlivých prostor v rámci budovy (budov) OPCW a jiných míst, jako jsou prostory pro uložení důvěrných informacídůvěrných informací, kancelářské prostory, kde se pracuje se zpracováním a validací deklarací a inspekčními zprávami, operační středisko a laboratoř OPCW. 4.18 Důvěrné informaceDůvěrné informace jsou bezpečně uloženy v prostorách Organizace. Některé údaje nebo dokumenty mohou být uloženy rovněž u národního orgánu smluvního státu. Citlivé informace, zejména fotografie, plány a další dokumenty, které jsou potřebné pouze pro inspekci konkrétního objektu, mohou být uzamčeny v tomto objektu (Důvěrnostní příloha Úmluvy, odst. 2 písm. e)). 4.19 Uložení důvěrných informacídůvěrných informací OPCW u národního orgánu smluvního státu nebo v kontrolovaném objektu by se mělo pokud možno shodovat s minimálními standardy, které používá Sekretariát. Přemístění důvěrných informací z prostor OPCW 4.20 V administrativní směrnici vydané generálním ředitelem jsou stanoveny postupy nakládání s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi při jejich přemístění z prostor OPCW, mezi kontrolovanými místy a Organizací a mezi Organizací a zástupci smluvních států. Jakékoliv takové přemístění se uskuteční pouze pro účely vztahující se k provádění Úmluvy a pouze v co nejmenším rozsahu nutném pro provádění povolených služebních funkcí. Ztráta důvěrných informací 4.21 V administrativní směrnici vydané generálním ředitelem jsou stanoveny postupy zahrnující případ ztráty nebo podezření na ztrátu důvěrných informacídůvěrných informací OPCW, včetně ztráty u inspektora, u pracovníka Sekretariátu nebo u zástupce smluvního státu, jakož i ztrátu při přepravě. Takové postupy zahrnují požadavky na ohlašování, vyšetřování a konzultace s dotčenými smluvními státy. Protože ztráta nebo podezření na ztrátu ukazují na možné porušení důvěrnosti, musí se uplatňovat postupy zabývající se porušením nebo údajným porušením důvěrnosti. 5. Postupy nakládání pro jednotlivé informační nosiče 5.1 Postupy nakládání s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi stanovené v odstavci 4 výše platí pro všechny důvěrné informacedůvěrné informace bez ohledu na nosič, na němž se uchovávají; následující dodatečné postupy se týkají informací přenášených na konkrétních druzích nosičů. Audiovizuální materiál 5.2 Administrativní směrnice stanoví postupy pro nakládání s audiovizuálním materiálem obsahujícím důvěrné informacedůvěrné informace, přičemž stanoví úrovně ochrany v souladu s kategoriemi klasifikace a řídí se přesně postupy stanovenými pro nakládání s dokumenty obsahujícími důvěrné informacedůvěrné informace. Důvěrné informace v počítačích a počítačovém materiálu 5.3 Musí se kontrolovat přístup ke všem místům OPCW a klíčovým složkám IMS, jako jsou servery a velkokapacitní paměti. Veškerý hardware v důvěrné části IMS a zvláště pracovní stanice, servery a uživatelská koncová zařízení se chrání nejen proti krádeži nebo trestnému poškození, ale také proti nedovolenému fyzickému přístupu a pokusům o manipulaci. Kromě toho jsou pod dohledem a evidují se údržbářské a opravárenské činnosti na hardwaru důvěrné části IMS. Přístup k takovému hardwaru, jako jsou servery, tiskárny, zálohovací zařízení a jiná výstupní zařízení, je omezen na pracovníky s odpovídajícím prověřením. 5.4 Postupy pro ochranu údajů uložených v důvěrné části IMS a jakýchkoli jiných systémů elektronického zpracování údajů nebo pamětí obsahují tyto prvky: - opatření pro kontrolu přístupu proti uživatelům, kteří nejsou zmocněni, nebo proti nedovolenému externímu přístupu; - oddělení souborů a údajů různých uživatelů; a - prověřování činností uživatele včetně přístupu do databází a změn parametrů operačního systému a systémových souborů. Zvláště se eviduje jakýkoliv přístup pracovníka k počítačovým souborům obsahujícím důvěrné informacedůvěrné informace a tyto záznamy se pravidelně prověřují. 5.5 Postupy počítačového zabezpečení údajů, dokumentů a informací poskytnou podrobné pokyny pro ochranu důvěrnosti při tvorbě, nakládání, značení, zálohování a likvidaci všech forem počítačových souborů, počítačových dokumentů a jiných dokumentů vztahujících se k úkolům, jako je správa systému a řízení a provoz počítačové bezpečnosti. 5.6 S počítačovým materiálem (včetně přenosných paměťových nosičů jako diskety) a s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi uloženými v Systému řízení informací OPCW se musí nakládat a musí se chránit v souladu s postupy nakládání a uložení podporovanými podrobnými technickými návody stanovenými generálním ředitelem v administrativní směrnici. Vzorky z inspekcí na místě 5.7 Část II odst. 55 Kontrolní přílohy Úmluvy upravuje odesílání vzorků odebraných během inspekcí pro analýzu mimo objekt do určených laboratoří. Proces odebírání vzorků se svou podstatou vztahuje ke kontrole dodržování Úmluvy, avšak takové vzorky mohou také náhodou nést a potenciálně poskytovat jiné informace, které se samotné přímo nevztahují ke kontrole. Z tohoto důvodu zahrnuje inspekční manuál postupy zajištění ochrany důvěrnosti vzorků přepravovaných k analýze mimo objekt do určených laboratoří. 5.8 Vypracování a provádění režimu zavedeného podle části II odst. 56 Kontrolní přílohy Úmluvy pro odběr vzorků, zacházení s nimi, jejich přepravu a analýzu je založen na požadavcích ochrany důvěrnosti během přepravy do určených laboratoří a uložení v nich. Tento režim se zaměří na konkrétní problém, že by se v procesu analýzy vztahující se k dodržování mohly získat další důvěrné informacedůvěrné informace nevztahující se k dodržování. Na další problémy spojené s důvěrností se zaměřují postupy evidence vzorků stanovené podle části II odst. 57 Kontrolní přílohy Úmluvy a s tím spojené postupy informování kontrolovaného smluvního státu o tom, že určené laboratoře po dokončení analýzy vzorky zničily nebo je vrátily Sekretariátu pro odpovídající konečné nakládání. Vyžaduje se, aby určené laboratoře uzavřely zvláštní dohody o zachování mlčenlivosti potvrzující povinnosti stanovené podle režimu, kterým se řídí proces odběru a analýzy vzorků. 6. Nakládání s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi a jejich ochrana během kontrolních činností na místě Kontrolní postupy 6.1 Důvěrnostní příloha Úmluvy a dřívější části této politiky stanoví základní zásady nakládání s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi a jejich ochrany během inspekcí. Týkají se informací získaných nebo sebraných během kontroly dodržování i jiných informací nevztahujících se k cílům Úmluvy, které mohou být zpřístupněny v průběhu kontrolních činností. Inspekční manuál OPCW má stanovit podrobné postupy založené na těchto zásadách včetně potřebných postupů používání a ochrany údajů, dokumentů a souborů a rozsahu přístupu k nim při provádění inspekcí, které budou v souladu s požadavky Důvěrnostní přílohy Úmluvy a s funkčními požadavky na inspektory v terénu. Ty musí vzít v úvahu funkční požadavky na ochranu údajů uložených v přenosných zařízeních a obecné postupy stanovené pro přepravu a uložení důvěrných informacídůvěrných informací. 6.2 Klíčovým praktickým prvkem pro ochranu důvěrných informacídůvěrných informací během inspekcí jsou inspekční postupy, použití vybavení a proces porady v rámci inspekčního týmu a se zástupci kontrolovaného smluvního státu. Inspekční postupy stanoví jasnou hierarchickou linii komunikace v rámci inspekčního týmu s cílem umožnit porady o problémech, které vzniknou v souvislosti s důvěrností, a o tom, k čemu mají být použity důvěrné informacedůvěrné informace. V souladu s touto strukturou probíhají během jednání o dohodě o objektu, během předinspekční informační porady a během provádění počáteční inspekce a následných inspekcí porady mezi zástupci kontrolovaného smluvního státu, kontrolovaného objektu a inspekčního týmu s cílem jasně stanovit úroveň přístupu, který má být povolen každému členu inspekčního týmu, a to, jak se má nakládat se zpřístupněnými nebo sebranými důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi. V případě inspekce na výzvu je pozorovatel povinen plně dodržovat důvěrnost všech informací, ke kterým byl poskytnut přístup v souladu s ustanoveními Úmluvy o inspekci na výzvu, a podle toho s takovými informacemi nakládá. Hodnocení a klasifikace důvěrných informací 6.3 Postup klasifikace stanovený v části V bodu 2.5 této politiky se použije pro informace sebrané v průběhu inspekce. Takové informace jsou v souladu s tímto postupem ihned hodnoceny z hlediska důvěrnosti a poté jim je udělena počáteční klasifikace a poskytnuta řádná ochrana v souladu s jejich citlivostí s odvoláním na dohodu o objektu a ve shodě se zástupci kontrolovaného smluvního státu. Pokud před inspekcí neexistuje příslušná dohoda, měl by inspekční tým vyzvat kontrolovaný smluvní stát, aby pokud možno vždy navrhl kategorii klasifikace veškerých důvěrných informacídůvěrných informací zpřístupněných v průběhu inspekce. V případě, že se citlivé důvěrné informacedůvěrné informace zpřístupní členu inspekčního týmu nebo je člen inspekčního týmu odhalí bez jakéhokoliv uvedení jejich kategorie klasifikace, vyžaduje klasifikační systém, aby se s nimi nakládalo a aby byly chráněny jako OPCW HIGHLY PROTECTED, pokud kontrolovaný smluvní stát nestanoví jinak. Obecně platí, že v případě pochybností nebo nejistoty by nakládání s důvěrnými informacedůvěrnými informace a jejich ochrana měly být na nejpřísnější možné úrovni a porady o dalším zpřístupnění a šíření dokonce i v rámci inspekčního týmu musí pro určení rozsahu přístupu plně dbát zásady potřeby znát. Pokud sebrané informace obsahují důvěrné informacedůvěrné informace nevztahující se k Úmluvě, budou vyžadovat zvláštní nakládání, jak je uvedeno v příslušném bodu níže. Kontrola na místě: ochrana nevýznamných důvěrných informací 6.4 Tato politika stanoví jasné zásady, kterými se řídí ochrana důvěrných informacídůvěrných informací, které nejsou významné pro dodržování Úmluvy, a stanoví v tomto směru konkrétní povinnosti.7 Z tohoto důvodu se musí kontrolní činnosti navrhovat, plánovat a provádět tak, aby se zabránilo zbytečnému zpřístupnění důvěrných informacídůvěrných informací a aby se usilovalo o zabránění zpřístupnění takových informací, které se nevztahují k dodržování Úmluvy ve smyslu jakéhokoliv inspekčního mandátu, v souladu s účinným a včasným plněním kontrolních povinností. Tyto zásady také vyžadují, aby se nevyhledávaly, nezaznamenávaly ani neuchovávaly důvěrné informacedůvěrné informace nevztahující se k dodržování Úmluvy: během jakékoliv inspekce je základní povinností každého člena inspekčního týmu a zvláště jeho vedoucího zajistit, aby k tomu nedošlo. Připouští se však, že během kontrolních činností může dojít k tomu, že se jiné důvěrné informacedůvěrné informace, které se samy o sobě nevztahují k účelu inspekce, seberou nebo zaznamenají v různých podobách (jak je stanoveno v definici „informací“ v části III této politiky)8 prostřednictvím položek, jako je schválené inspekční vybavení, oděvy inspektorů a osobní věci. V případě, že jsou takové informace během inspekčních činností zpřístupněny, nejsou dále v žádné podobě šířeny, dokonce ani v rámci inspekčního týmu, a jsou vráceny kontrolovanému smluvnímu státu nebo zničeny pod jeho dohledem. 6.5 Důvěrnostní příloha Úmluvy stanovuje, že smluvní státy během kontrolních činností „mohou přijímat taková opatření, která považují za nezbytná k ochraně důvěrnosti, za předpokladu, že plní své závazky prokazovat dodržování této Úmluvy v souladu s příslušnými články a Kontrolní přílohou Úmluvy “9. Inspekční týmy jsou mimo jiné povinny „vzít v úvahu návrhy, které v kterékoliv fázi inspekce smluvní stát podrobený inspekci případně učiní k zajištění ochrany citlivých zařízení nebo informací, které nemají vztah k chemickým zbraním“.10 „Inspekční týmy přísně dodržují ustanovení příslušných článků a příloh, jimiž se řídí provádění inspekcí. Plně dodržují postupy určené k ochraně citlivých zařízení a k zamezení prozrazení důvěrných údajů.“11 6.6 S výhradou úplného procesu porad s kontrolovaným smluvním státem během inspekce i po ní (jak je stanoven pro inspekce na výzvu v části X odst. 61 Kontrolní přílohy Úmluvy), odpovídá Organizace za potvrzení kontrolovanému smluvnímu státu, že informace shromážděné v souladu s ustanoveními Úmluvy v průběhu kontrolních činností se vztahují k dodržování Úmluvy ve smyslu inspekčního mandátu. Inspekční tým musí chránit veškeré informace shromážděné během inspekce v souladu s úrovní klasifikace, kterou pro ně předepisuje kontrolovaný smluvní stát. Kontrolovaný smluvní stát nesmí v rámci stávajících povinností ve vztahu k prokázání dodržování Úmluvy namítat proti začlenění informací do předběžných zjištění inspekce, když po úplných poradách trvá inspekční tým na tom, že se vztahují k dodržování Úmluvy ve smyslu inspekčního mandátu. 6.7 U veškerých informací shromážděných během inspekce ale nezahrnutých do materiálu uvedeného v seznamu a okopírovaného poskytnutého kontrolovanému smluvnímu státu se má za to, že se nevztahují k inspekčnímu mandátu, a musí se s nimi nakládat tak, jak je uvedeno v bodu 6.4 výše. Uznává se zásada, že členové inspekčního týmu dodržují omezení přístupu a šíření, jako jsou omezení dohodnutá jako součást řízeného přístupu v případě inspekce na výzvu, a že žádné informace, které smluvní stát považuje za důvěrné, ale jejichž kopii nedostal, neopustí inspekční místo bez jeho souhlasu. Aniž je dotčena povinnost smluvního státu prokázat dodržování, zahrnují postupy provádění výše uvedených zásad mimo jiné: - dodatečné vyčištění inspekčního vybavení; - výměnu oděvů před a po určité kontrolní činnosti; - odložení osobních věcí před vstupem do určitých prostor; - přepravu zasaženého vybavení společně zapečetěného do Sekretariátu k dekontaminaci pod dohledem zástupce kontrolovaného smluvního státu, pokud je to požadováno; - ponechání na místě oddělitelných částí nesoucích důvěrné informacedůvěrné informace nevztahující se k Úmluvě; nebo - ponechání vybavení na místě po prozkoumání všech dalších možností včetně těch uvedených výše. Tyto postupy se nezneužívají a zavádějí se případně v souladu s právním rámcem dodržujícím imunitu stanovenou podle části II odst. 11 písm. d) Kontrolní přílohy Úmluvy. 6.8 Žádný postup, který je používán v souladu s těmito zásadami, nebrání ani nezdržuje kontrolní činnosti prováděné podle inspekčního mandátu a v souladu s ustanoveními Úmluvy. ČÁST VII POSTUPY UVOLŇOVÁNÍ INFORMACÍ ORGANIZACÍ OPCW 1. Obecně 1.1 Tato část této politiky stanoví zásady, kterými se řídí postupy, jež má Organizace používat při uvolňování jakýchkoli informací, které v souvislosti s prováděním Úmluvy má. „Uvolnění“ informací Organizací se vztahuje ke schválenému zpřístupnění informací mimo rámec samotné Organizace (včetně všech jejích hlavních součástí) a mimo rámec vlád smluvních států (konkrétně mimo vládní organizace a zmocněné subjekty nebo osoby, kterých se v rámci smluvních států týká fungování Úmluvy). Obdobně se těmito zásadami řídí uvolňování informací OPCW jakékoli jiné mezinárodní organizaci, vládě nesmluvního státu, soukromým nebo státním organizacím nevztahujících se k provádění Úmluvy nebo jakémukoliv jednotlivci, který není zaměstnancem Organizace ani pro ni nepracuje na základě smlouvy, ani není žádným smluvním státem zmocněn ve vztahu k provádění Úmluvy. 1.2 Při provádění Úmluvy nastanou případy, kdy Organizace bude potřebovat uvolnit informace, aby splnila své povinnosti. Uvolnění může být zcela veřejné nebo může mít omezený rozsah podle konkrétních okolností. Nutnost uvolnit informace může nastat jak pro neklasifikované tak pro klasifikované informace. Žádné informace, které Organizace získala nebo vytvořila v souvislosti s prováděním Úmluvy, nejsou zveřejněny ani jinak uvolněny, pokud se tak děje v souladu s těmito pokyny. 2. Veřejné uvolnění informací 2.1 Generální ředitel může veřejně uvolnit informace, které nejsou označeny jako důvěrné (včetně dříve důvěrných informacídůvěrných informací, jejichž klasifikace byla zrušena v souladu s částí V body 4.6 a 4.7 této politiky) a které patří do jedné z těchto kategorií: a) všeobecné informace o průběhu provádění Úmluvy, které neobsahují materiál vztahující se konkrétně k nějakému smluvnímu státu. To nezahrnuje konkrétní informace o inspekčních činnostech prováděných ve smluvním státu nebo pro něj plánovaných. Tyto druhy informací, které se mohou uvolnit veřejně podle tohoto ustanovení, budou uvedeny v seznamu schváleném Konferencí; tento seznam by mohl zahrnovat podrobnosti o požadavcích a formách deklarace, všeobecnou nebo vzorovou dokumentaci, souhrn informací o celkovém programu kontroly a techniku a metodiku kontroly používanou při inspekcích na místě; b) faktické organizační informace o Organizaci s výjimkou informací, které se týkají bezpečnosti Organizace nebo personálních záležitostí a soukromí pracovníků Sekretariátu; nebo c) informace vztahující se ke smluvnímu státu, které jsou neklasifikované a u kterých tento smluvní stát zvláště žádal, aby byly veřejně uvolněny, nebo s tím souhlasil. 2.2 Generální ředitel zváží jednotlivé žádosti o veřejné uvolnění informací a rozhodne o nich za předpokladu, že splňují podmínky předcházejícího odstavce. Požadavky jdoucí nad rámec těchto parametrů se předkládají k rozhodnutí Výkonné radě nebo Konferenci. 2.3 Všechny kontakty mezi pracovníky Sekretariátu a médii podléhají této politice, zvláště část VII této politiky (včetně těchto postupů stanovených pro veřejné uvolnění informací) a Politice OPCW v oblasti vztahů s médii a s veřejností. Generální ředitel vydá administrativní směrnici, kterou se řídí mediální politika, v souladu s těmito pokyny politiky veřejného uvolňování informací. 3. Omezené nebo neveřejné uvolnění informací 3.1 Mohou nastat případy, kdy je nutné12 uvolnit informace mimo Organizaci způsobem, který neodpovídá úplnému veřejnému uvolnění. To může zahrnovat uvolnění informací mezinárodní organizaci nebo vládní organizaci pouze pro oficiální účel a za určitých podmínek. Takové neveřejné uvolnění se může použít pro důvěrné informacedůvěrné informace označené klasifikací OPCW nebo pro informace, jejichž klasifikace byla zrušena, jakož i pro neklasifikované informace. Důvěrné informaceDůvěrné informace označené klasifikací OPCW se uvolní pouze tehdy, když generální ředitel potvrdí, že se v organizaci přijímající informace může dodržovat odpovídající ochrana a kontrola. Generální ředitel uzavře s potenciálními organizacemi přijímajícími informace dohodu nebo ujednání o zacházení s klasifikovanými informacemi a o jejich ochraně. 3.2 Omezené nebo neveřejné uvolnění informací by mohlo nastat: a) když se Výkonná rada rozhodne předložit otázku nebo záležitost přímo Valnému shromáždění Organizace spojených národů a Radě bezpečnosti Organizace spojených národů v souladu s čl. VIII odst. 36 Úmluvy; b) když se Konference rozhodne předložit záležitost Valnému shromáždění Organizace spojených národů a Radě bezpečnosti Organizace spojených národů v souladu s čl. XII odst. 4 Úmluvy; nebo c) když se Konference nebo Výkonná rada rozhodne požádat o stanovisko Mezinárodní soudní dvůr s povolením Valného shromáždění Organizace spojených národů v souladu s čl. XIV odst. 5 Úmluvy. 3.3 Omezené nebo neveřejné uvolnění informací, které nejsou označeny klasifikací OPCW, může povolit generální ředitel za předpokladu, že tyto informace spadají do kategorií stanovených v bodu 2.1 této části. Požadavky na uvolnění informací neoznačených klasifikací OPCW ale jdoucí nad rámec těchto parametrů se předkládají k rozhodnutí Výkonné radě nebo Konferenci. 3.4 Když se pro důvěrné informacedůvěrné informace navrhuje omezené nebo neveřejné uvolnění, jsou rozsah a podmínky takového uvolnění přísně v souladu s potřebami provádění Úmluvy. Stále musí platit zásada potřeby znát, kterou se řídí šíření informací. 3.5 Pokud se důvěrné informacedůvěrné informace týkají určitého smluvního státu a tento smluvní stát výslovně požaduje jejich uvolnění nebo s ním souhlasí, potom může uvolnění proběhnout bez další konzultace. Ve všech ostatních případech se pro uvolnění důvěrných informacídůvěrných informací mimo Organizaci vyžaduje rozhodnutí Konference nebo Výkonné rady. I když žádost o rozhodnutí o takovém uvolnění je možné podat kterémukoliv z orgánů, bude takový požadavek běžně součástí obecného politického rozhodnutí Konference nebo Výkonné rady o předložení související záležitosti externímu subjektu v souladu s Úmluvou, a tak by rozhodnutí o uvolnění bylo přijato stejným orgánem, který posuzuje obecnou politickou otázku. 3.6 Rozhodnutí schválit takové uvolnění by mělo být založeno na: a) výslovném určení, že zamýšlený příjemce informací má jasnou potřebu znát důvěrné informacedůvěrné informace v souladu se svou úlohou při provádění Úmluvy; a b) určení toho, že zamýšlené uvolnění informací odpovídá potřebám Úmluvy. 3.7 Když vznikne zjevná nutnost uvolnit důvěrné informacedůvěrné informace, připraví generální ředitel návrh na uvolnění informací pro konzultace a přezkum dotčenými stranami. Požaduje se, aby se formulace navrhovaného uvolnění plně zabývala faktory pro určení důvěrnosti a klasifikace. Pokud je to možné, jsou informace navrhované k uvolnění zpracovány do méně citlivé podoby, aby se zabránilo zpřístupnění důvěrných informacídůvěrných informací nevztahujících se k účelu uvolnění. V tomto případě by se měl použít proces zrušení nebo změny klasifikace. Pokud byly důvěrné informacedůvěrné informace získány od smluvního státu nebo se jej týkají, požaduje se, aby generální ředitel nebo jeho zástupce zmocněný pro tuto funkci získal písemný souhlas tohoto smluvního státu s navrhovaným uvolněním. Odepření takového souhlasu nevyužije smluvní stát k tomu, aby se vyhnul plnění svých povinnosti podle Úmluvy. 3.8 Při přípravě návrhu uvolnění může generální ředitel navrhnout, aby byly s uvolněním spojeny zvláštní podmínky nebo omezení rozsahu, s cílem zajistit, aby se uvolnění soustředilo na svůj konkrétní účel spojený s prováděním Úmluvy. Některá omezení rozsahu nebo podmínky, které je možné použít, jsou: a) přístup k důvěrným informacímdůvěrným informacím pouze dočasně, například po dobu trvání schůzky nebo po dobu trvání konzultace; b) upřesnění, že informace jsou pouze pro oficiální použití; c) žádost o zvláštní nakládání, jako je požadavek informace po určité době zničit nebo vrátit; d) zvláštní kontroly některých citlivých částí důvěrných informacídůvěrných informací; a e) vizuální zobrazení důvěrných informacídůvěrných informací, jako je promítání během schůzky. 3.9 Po konzultaci s dotčenými stranami bude návrh na uvolnění předložen k rozhodnutí Výkonné radě nebo Konferenci. ČÁST VIII ADMINISTRATIVA Generální ředitel 1. Generální ředitel stanoví režim ochrany důvěrných informacídůvěrných informací a nakládání s nimi v rámci Organizace v souladu se zásadami stanovenými v Důvěrnostní příloze Úmluvy a v této politice a dohlíží na provádění a kontrolu tohoto režimu. Za tímto účelem vydá generální ředitel administrativní směrnice vyžadované touto politikou a dohlíží na jejich provádění. 2. Generální ředitel má primární odpovědnost za prosazování tohoto režimu a pověří odpovídající útvary Sekretariátu určitými úkoly pro provádění režimu v souladu s touto politikou. Ve výjimečných případech může generální ředitel přenést určitou pravomoc v oblasti provádění režimu důvěrnosti na omezený počet vedoucích pracovníků Sekretariátu s výhradou určitých omezení stanovených v této politice13. Generální ředitel také osobně dohlíží na jednání těchto útvarů a nadále je osobně odpovědný za opatření prováděná jeho zástupci při výkonu jeho pravomoci. Administrativa režimu důvěrnosti v Sekretariátu 3. Režim důvěrnosti platí pro činnost všech částí Sekretariátu. OCS pomáhá přijímajícím útvarům Sekretariátu při přezkumu údajů a dokumentů, které získal Sekretariát, s cílem zjistit, zda obsahují důvěrné informacedůvěrné informace. Přitom používá pokyny stanovené v odst. 2 písm. a) Důvěrnostní přílohy Úmluvy a v části III bodu 11 této politiky. Kontrolu fungování režimu důvěrnosti provádí Úřad vnitřního dozoru při výkonu své funkce kontroly v oblasti důvěrnosti a tato kontrola je funkčně oddělena od útvarů, které mají za úkol provádění tohoto režimu. 4. Sekretariát pod dohledem generálního ředitele zajistí, aby byli jeho pracovníci řádně informováni o svých povinnostech chránit důvěrné informacedůvěrné informace a dodržovat režim důvěrnosti i o zásadách této politiky a postupech, které vyžaduje jejich provádění, zásadách a postupech týkajících se bezpečnosti a o možných sankcích, které by si přivodili v případě nedovoleného zpřístupnění důvěrných informacídůvěrných informací a aby se jim tato povinnost připomínala. Také je potřebné vzít v úvahu požadavky na odbornou přípravu po každé změně organizační struktury Sekretariátu, která má vliv na nakládání pracovníků s důvěrnými materiály. V takových případech se tyto požadavky na další odbornou přípravu plní pokud možno do tří měsíců, každopádně však co nejdříve po zavedení dotyčné strukturální změny. ČÁST IX POSTUPY V PŘÍPADĚ PORUŠENÍ IX.1 : POSTUPY VYŠETŘOVÁNÍ PORUŠENÍ 1. Vyšetřování porušení a údajných porušení důvěrnosti a porušení povinností v oblasti důvěrnosti Tato část politiky zhruba uvádí, na základě ustanovení Důvěrnostní přílohy Úmluvy (odstavec 19), postup vyšetřování vedeného generálním ředitelem ve vztahu k porušením a údajným porušením důvěrnosti a porušením souvisejících povinností chránit důvěrné informacedůvěrné informace. Krok 1:| Vyšetřování vedené generálním ředitelem ---|--- Krok 2:| Prozatímní opatření Krok 3:| Zpráva o vyšetřování Krok 4:| Reakce na zprávu o vyšetřování | 4a: Disciplinární sankce proti stávajícím pracovníkům Sekretariátu | 4b: Sankce proti bývalým pracovníkům Sekretariátu | 4c: Opatření ve vztahu ke zbavení imunity | 4d: Jiná řízení v rámci státní jurisdikce | 4e: Opatření přijatá, když se ukáže odpovědnost smluvního státu | 4f: Opatření k přepracování nebo zdokonalení režimu důvěrnosti 2. Definice Porušení povinnosti chránit důvěrnost („porušení důvěrnosti”) zahrnuje jakékoliv nedovolené zpřístupnění informací OPCW jakékoliv osobě nebo vládnímu či soukromému subjektu bez ohledu na úmysl nebo na následky zpřístupnění. Porušení důvěrnosti lze také spojit se zneužitím informací s cílem získat osobní výhodu nebo prospět zájmům třetí strany či je poškodit. Má se za to, že k porušení povinností týkajících se ochrany důvěrných informacídůvěrných informací došlo, pokud nebyly dodrženy uvedené postupy nakládání s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi, jejich ochrany, uvolňování a šíření, takže vzniklo jasné riziko nedovoleného zpřístupnění, ať už k takovému zpřístupnění skutečně došlo, nebo ne. Prakticky existuje mezi porušením důvěrnosti a porušením povinnosti chránit důvěrné informacedůvěrné informace značné překrytí. 3. Krok 1: Vyšetřování vedené generálním ředitelem 3.1 Jak požaduje Důvěrnostní příloha Úmluvy, zahájí generální ředitel neprodleně vyšetřování: a) po „dostačujícím množství poznatků” o tom, že došlo k porušení povinnosti chránit důvěrné informacedůvěrné informace ze strany pracovníka Sekretariátu, jiné zmocněné osoby nebo subjektu mimo rámec Sekretariátu nebo zástupce nebo úřední osoby smluvního státu; nebo b) když smluvní stát podá obvinění týkající se porušení důvěrnosti. 3.2 Generální ředitel zahájí vyšetřování, zvláště když se dozví o důvodné možnosti nebo jasném riziku nedovoleného zpřístupnění důvěrných informacídůvěrných informací, k čemuž došlo, mimo jiné, způsobem: a) který porušuje politiku nebo pokyny Organizace stanovené pro nakládání s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi, jejich ochranu, uvolňování a šíření; nebo b) který by mohl nepříznivě ovlivnit cíl a účel Úmluvy nebo zájmy Organizace, smluvního státu nebo obchodního či vládního subjektu nebo státního příslušníka smluvního státu nebo který by mohl poskytnout zvláštní nebo selektivní výhodu jednotlivci, státu nebo jakémukoliv jinému subjektu včetně obchodní firmy. 3.3 Generální ředitel je povinen vyšetřit jakékoliv obvinění vznesené smluvním státem, že došlo k porušení důvěrnosti. Takové obvinění by mělo být podáno generálnímu řediteli písemně a mělo by v co možná největším rozsahu poskytnout podpůrné informace. Obvinění by mělo pokud možno uvést povahu dotčených informací, dobu a místo údajného porušení a skutečnou nebo možnou budoucí škodu, o níž se předpokládá, že se dotkne příslušných zájmů. 3.4 Když generální ředitel rozhodl přikročit k vyšetřování, mělo by se toto rozhodnutí oznámit okamžitě všem smluvním státům a všem pracovníkům Sekretariátu, kterých se údajné porušení nebo podezření z porušení týká. 3.5 Cílem vyšetřování je zjistit, zda došlo k porušení důvěrnosti nebo k porušení postupů nakládání s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi, jejich ochrany, šíření či uvolňování, a závažnost jakéhokoliv porušení včetně stupně a povahy jakékoliv způsobené škody. Vyšetřování by mělo také zvážit způsoby zlepšení režimu důvěrnosti tak, aby se zabránilo jakémukoliv opakovanému porušení důvěrnosti nebo porušení postupů. 3.6 Generální ředitel přímo odpovídá za vyšetřování a osobně je řídí, ale může jmenovat vedoucího pracovníka, aby vyšetřování prováděl. Vyšetřování by se mělo zahájit předběžným přezkumem okolností obvinění nebo známek porušení a posouzením jakéhokoliv důkazu nebo podpůrných informací. Generální ředitel může v této fázi zjistit, že žádný zřejmý případ neexistuje; pokud tomu tak je, může se na vlastní uvážení buď poradit se smluvním státem, který podal obvinění, nebo může uzavřít vyšetřování a ohlásit nález, že žádný zřejmý případ nebyl prokázán. Po prokázání zřejmého případu porušení, které se dotklo zájmů nějakého smluvního státu, oznámí generální ředitel Výkonné radě, že vyšetřování porušení pokračuje a může se souhlasem dotyčného smluvního státu předložit konkrétní informace o vyšetřování, jsou-li požadovány. 3.7 Postup vyšetřování po prokázání zřejmého případu může zahrnovat tyto činnosti: a) sběr a zkoumání důkazů v rámci OPCW nebo jejích složek; b) zkoumání dalšího materiálu, který dodaly smluvní státy jako důkazy; c) důvěrné pohovory s pracovníky Sekretariátu; d) porady s dotčenými smluvními státy včetně zástupců dotčených hospodářských nebo soukromých subjektů navržených smluvními státy; nebo e) požadavek, aby smluvní stát poskytl podrobnosti o nakládání s informacemi, které mu Organizace poskytla. 3.8 Vedení vyšetřování zůstane důvěrné a bude podléhat přísnému použití zásady potřeby znát. Zvláštní péče by se měla věnovat možným škodlivým účinkům, které zpřístupnění informací o takovém vyšetřování může mít pro pracovníky Sekretariátu i pro zájmy smluvních států. Vyšetřování by se mělo provádět objektivně a řádně a nemělo by dojít k použití nátlaku za účelem získání informací od jakéhokoliv dotčeného jedince. Měla by se věnovat veškerá snaha tomu, aby se co nejrychleji a v souladu s řádným postupem vyšetřování uzavřelo a přijalo se příslušné opatření jako reakce na jeho výsledky. 3.9 Všechny dotčené smluvní státy a všichni dotčení pracovníci Sekretariátu v co možná největším rozsahu spolupracují a podporují vyšetřování. U smluvních států to může znamenat poskytnutí podrobností o vedeném interním vyšetřování, poskytnutí důkazů, oznámení o státním soudním řízení ve vztahu k téže věci a oznámení o stupni a povaze škody způsobené porušením. Vyžaduje se, aby pracovníci Sekretariátu poskytli faktické informace vztahující se k cílům vyšetřování a jejich pracovním povinnostem. 4. Krok 2: Prozatímní opatření 4.1 Pokud je prokázán zřejmý případ, který se patrně dotýká osoby, která je v současné době pracovníkem Sekretariátu: a) budou zahájeny postupy v souladu se Služebním řádem s cílem uložit prozatímní omezující opatření pro dobu trvání vyšetřování, jako je odvolání z určitých funkcí nebo odepření přístupu k určitým informacím nebo, pokud se případ jeví jako závažnější, dočasné pozastavení výkonu služby v souladu se Služebním řádem OPCW; b) generální ředitel zváží a může navrhnout okamžité opatření, v případě potřeby po poradě s Výkonnou radou, s cílem chránit veškeré oprávněné zájmy, které by mohly být dotčeny porušením nebo údajným porušením důvěrnosti, včetně zájmů smluvního státu nebo Organizace; a c) pokud se jedná o vyšetřování na žádost smluvního státu, generální ředitel informuje tento smluvní stát o přijetí jakéhokoliv takového prozatímního opatření. 4.2 Zaměstnanec podezřelý z účasti v porušení by měl být informován doporučeným dopisem o rozhodnutí přijmout takové prozatímní opatření s uvedením opodstatnění takového opatření a s upozorněním na všechny dostupné právní prostředky. 4.3 Pokud předběžná fáze vyšetřování odhalí zřejmé náznaky, že smluvní stát může být odpovědný za porušení nebo že se ho porušení může jinak týkat, generální ředitel zváží a může navrhnout Výkonné radě k rozhodnutí okamžité opatření s cílem chránit veškeré oprávněné zájmy, které by mohly být dotčeny porušením důvěrnosti, včetně zájmů jakéhokoliv jiného smluvního státu nebo Organizace. Generální ředitel může požádat takový smluvní stát, aby mu poskytl podrobnosti o nakládání s informacemi, které mu Organizace poskytla. 4.4 Pokud předběžná fáze vyšetřování odhalí zřejmé náznaky, že fyzická nebo právnická osoba v jurisdikci smluvního státu může být odpovědná za porušení nebo že se jí porušení může jinak týkat, může se generální ředitel poradit s tímto smluvním státem a může jej požádat o podporu, v případě nutnosti po vyslovení souhlasu Výkonné rady, možných opatření na ochranu veškerých oprávněných zájmů, které by mohly být dotčeny porušením důvěrnosti. 5. Krok 3: Zpráva o vyšetřování 5.1 Generální ředitel vypracuje zprávu o vyšetřování, která uvede, zda došlo k porušení důvěrnosti nebo porušení postupů nakládání s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi, jejich ochrany, šíření nebo uvolňování. Zpráva bude vyhotovena ve dvou podobách, v úplné podobě, která uvede určené skutečnosti podrobně, a v pozměněné podobě, z níž byl odstraněn konkrétní důvěrný materiál, aby se zajistilo, že důvěrné informacedůvěrné informace spojené s porušením se nebudou dále zpřístupňovat nad rámec povoleného rozsahu přístupu k nim a že se dodrží ty části soukromí jednotlivých pracovníků, kterých se případ netýká. 5.2 S úplnou zprávou se nakládá jako s důvěrnou a má být klasifikována a má se s ní nakládat podle její citlivosti. Měla by být zpřístupněna pouze těm, kterých se vyšetřování přímo týká, včetně všech jednotlivých pracovníků Sekretariátu, kterých se porušení nebo údajné porušení týká, a jakéhokoliv smluvního státu, který vznesl obvinění z porušení. Ve své poměněné podobě může být zpráva k dispozici jakémukoliv smluvnímu státu na jeho žádost a bude shrnuta ve výroční zprávě o důvěrnosti podávané generálním ředitelem Konferenci, jak se požaduje podle odstavce 3 Důvěrnostní přílohy Úmluvy. Zpráva by měla v obou podobách pokud možno obsahovat konkrétní návrhy na zlepšení režimu důvěrnosti. Pokud generální ředitel požádal Výkonnou radu o schválení prozatímního opatření v souladu s body 4.1, 4.3 nebo 4.4 této části, měl by podat přímo Výkonné radě zprávu o zavedení předběžného opatření. 5.3 Když zpráva zjistí, že došlo k porušení důvěrnosti, měla by obsahovat zhodnocení stupně závažnosti porušení s ohledem na tyto faktory: a) zda k porušení došlo úmyslnými nebo náhodnými kroky, nebo z nedbalosti; b) zda porušení zahrnovalo porušení povinností podle této politiky a s ní spojených administrativních směrnic nebo určitých dohod, jako je například dohoda se zaměstnancem o zachování mlčenlivosti nebo dohoda o objektu; c) stupeň případného skutečného nebo potenciálního poškození zájmů jakékoliv dotčené strany; a d) stupeň jakékoliv soukromé výhody získané nedovoleným zpřístupněním nebo následným zneužitím informací, zvláště podpora vlastního zájmu, konkurenční výhoda, prospěch třetí strany nebo úmysl poškodit zájem třetí strany. 5.4 Pokud smluvní stát požadující vyšetřování není spokojen se zprávou, kterou generální ředitel vydal po vyšetřování, a po vyčerpání všech přiměřených pokusů o vyřešení problému pomocí konzultací, má tento smluvní stát právo požadovat, aby byla k posouzení případu svolána Důvěrnostní komise. 5.5 Pokud nebylo vyšetřování dokončeno do tří měsíců od počátečního rozhodnutí jednat, měl by generální ředitel vypracovat prozatímní zprávu o postupu vyšetřování pro ty, kteří obdrží konečnou zprávu. Tato zpráva by měla uvádět kroky učiněné k danému dni, a všechny překážky nebo důvody opožděného dokončení vyšetřování. Pokud se po konzultacích následně ukáže, že tyto překážky nebo zpoždění není možné urychleně překonat, může generální ředitel uzavřít vyšetřování a požádat ve své zprávě v souladu s odstavcem 23 Důvěrnostní přílohy Úmluvy o svolání Důvěrnostní komise, aby případ posoudila. 5.6 Pokud se po ukončení vyšetřování rozhodne, že nedošlo k porušení důvěrnosti ani k porušení povinnosti chránit informace, měla by zpráva generálního ředitele obsahovat prohlášení očišťující obviněného pracovníka Sekretariátu nebo smluvní stát. 6. Krok 4: Reakce na zprávu o vyšetřování Vyšetřování a zpráva, která konstatuje, že došlo k porušení důvěrnosti nebo porušení povinnosti chránit informace, mohou vést ke čtyřem širokým kategoriím možné reakce: a) interní disciplinární opatření v Organizaci, které se dotýká stávajících pracovníků sekretariátu, a sankce dotýkající se bývalých pracovníků; b) soudní řízení vedené v jurisdikcí nějakého smluvního státu po případném zbavení veškeré imunity vůči jurisdikci; c) přepracování nebo zdokonalení režimu důvěrnosti OPCW; a d) jiná opatření, když se ukáže odpovědnost smluvního státu. 7. Krok 4a: Disciplinární sankce proti stávajícím pracovníkům Sekretariátu 7.1 Pokud se po ukončení vyšetřování rozhodne, že se porušení důvěrnosti nebo porušení povinnosti chránit informace dopustil pracovník Sekretariátu, uplatní generální ředitel náležitá disciplinární opatření v souladu se Služebním řádem OPCW. 7.2 Při určení, které opatření by se mělo použít vůči pracovníkovi, by se měla zvážit závažnost porušení a stupeň individuální odpovědnosti. 7.3 Rozhodnutí generálního ředitele o disciplinárním opatření podléhá přezkoumání nebo odvolání v souladu s postupy stanovenými podle Služebního řádu OPCW. 8. Krok 4b: Sankce proti bývalým pracovníkům Sekretariátu Pokud se ve zprávě zjistí, že se porušení důvěrnosti nebo porušení povinnosti chránit informace dopustil bývalý pracovník Sekretariátu, může generální ředitel rozhodnout o uplatnění jakýchkoliv opatření, která stále ještě mohou být uplatněna v rámci podmínek Služebního řádu OPCW. Ta mohou zahrnovat ztrátu finančních či jiných nároků, jako jsou nároky související s penzijním fondem OPCW. 9. Krok 4c: Opatření ve vztahu ke zbavení imunity 9.1 Nezávisle na těchto disciplinárních opatření může generální ředitel rozhodnout o zbavení imunity vůči trestnímu stíhání. To platí pro stávající pracovníky Sekretariátu i pro bývalé pracovníky, kteří si mohou ponechat imunitu ve vztahu k opatřením přijatým během jejich služby v Sekretariátu. Zbavení imunity má být zvažováno pouze v případě vážného porušení důvěrnosti, kdy byla prokázána individuální odpovědnost a v jejím důsledku vznikla škoda, a mělo by vyplynout ve spojení s důvěrnými konzultacemi ohledně možností použití příslušné státní jurisdikce. Měla by se také přezkoumat konkrétní dohoda o zachování mlčenlivosti podepsaná pracovníkem, pokud jde o její možné použití při soudním řízení. 9.2 Jakékoliv rozhodnutí o zbavení imunity podléhá přezkoumání nebo odvolání se v souladu s postupy stanovenými podle Služebního řádu OPCW. 9.3 Smluvní státy přijmou v co možná největším rozsahu odpovídající právní opatření jako reakci na zbavení imunity. Přijímané opatření bude v souladu s částí IX.3 této politiky níže včetně možných soudních žalob, která je možné podat proti stávajícím i bývalým pracovníkům, kteří byli zbaveni imunity. Pokud stávající nebo bývalý pracovník odpovědný za porušení má bydliště či se jinak nachází v jurisdikci nesmluvního státu Úmluvy, může si generální ředitel vyžádat zmocnění Výkonné rady nebo Konference, aby mohl provést konzultace s cílem vyzvat takový stát k zahájení nebo usnadnění odpovídajícího opatření na podporu soudního řízení vyplývajícího z porušení. 10. Krok 4d: Jiná řízení v rámci státní jurisdikce 10.1 Pokud vyšetřování vedené generálním ředitelem ukáže, že fyzická nebo právnická osoba (včetně obchodního subjektu) v jurisdikci smluvního státu byla odpovědná za porušení důvěrnosti, z porušení důvěrnosti získala zvláštní výhodu či se jí jinak týkalo porušení důvěrnosti, může se požadovat, aby tento smluvní stát přijal odpovídající právní opatření v souladu s částí IX.3 této politiky níže. 10.2 Pokud právnická nebo fyzická osoba, která byla shledána odpovědnou za porušení důvěrnosti, má bydliště či se jinak nachází v jurisdikci nesmluvního státu Úmluvy, může si generální ředitel vyžádat zmocnění Výkonné rady nebo Konference, aby mohl provést konzultace s cílem vyzvat takový stát k zahájení nebo usnadnění odpovídajícího opatření na podporu soudního řízení vyplývajícího z porušení. 11. Krok 4e: Opatření přijatá, když se ukáže odpovědnost smluvního státu 11.1 Pokud vyšetřování vedené generálním ředitelem ukáže, že za porušení důvěrnosti je odpovědný smluvní stát včetně úřední osoby smluvního státu: a) tento smluvní stát v co možná největším rozsahu pomáhá generálnímu řediteli vyřešit tuto záležitost, včetně poskytnutí úplných podrobností o nakládání s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi, které mu Organizace poskytla, a o jejich ochraně; b) tento smluvní stát přijme odpovídající právní opatření v souladu s částí IX.3 této politiky níže; a c) generální ředitel může jako reakci na zprávu o vyšetřování přednést záležitost na Výkonné radě a požádat o další opatření. 11.2 Možná odpovědnost smluvního státu má být posouzena ve světle jeho povinností podle Úmluvy, zvláště podle čl. VII odst. 6 a odstavce 4 Důvěrnostní přílohy Úmluvy. 11.3 Pokud se vyšetřováním zjistí, že se smluvní stát jeví odpovědným za porušení důvěrnosti, může být v případě sporu v souladu s odstavcem 23 Důvěrnostní přílohy Úmluvy a s podrobnými postupy stanovenými pro Důvěrnostní komisi svolána Důvěrnostní komise, aby případ posoudila. 11.4. Pokud vyšetřování odhalí porušení důvěrnosti týkající se pouze zájmů a činností smluvních států, informuje generální ředitel o takovém závěru dotčené smluvní státy. 12. Krok 4f: Opatření k přepracování nebo zdokonalení režimu důvěrnosti 12.1 Zpráva o vyšetřování by měla obsahovat konkrétní návrhy na přepracování nebo zdokonalení ochrany důvěrných informacídůvěrných informací v rámci Organizace, s cílem zvláště zabránit opakování jakéhokoliv porušení důvěrnosti nebo porušení povinnosti chránit informace zjištěného vyšetřováním tak na základě jiných postřehů ohledně obecné ochrany důvěrnosti, které mohou vyplynout z vyšetřování. 12.2 Generální ředitel by měl doporučit Konferenci, aby na svém dalším zasedání přijala jakékoliv návrhy na přepracování nebo zdokonalení této politiky či jiných základních dokumentů politiky, které vyplynou z vyšetřování. 12.3 Pokud vyšetřování ukáže potřebu zlepšit postupy nakládání s důvěrnými dokumenty a jejich ochrany nebo jakékoliv další změny pracovních postupů Sekretariátu, vydá generální ředitel neprodleně odpovídající administrativní směrnici k provádění těchto změn. ČÁST IX.2: PRAVIDLA, JIMIŽ SE ŘÍDÍ KOMISE PRO ŘEŠENÍ SPORŮ TÝKAJÍCÍCH SE DŮVĚRNOSTI („DŮVĚRNOSTNÍ KOMISE”) 1. Pravidla, jimiž se řídí složení Důvěrnostní komise 1.1 Důvěrnostní komise jako celek bude složena z osob jmenovaných za svou osobu ze seznamu kandidátů předložených smluvními státy Úmluvy. Každý smluvní stát může navrhnout jednoho svého občana, který je volný a kvalifikovaný k tomu, aby pracoval v Důvěrnostní komisi. Tento seznam kandidátů se předloží Konferenci a je z něho jmenováno 20 osob, aby pracovali v Důvěrnostní komisi v počátečním dvouletém funkčním období. 1.2 Těchto 20 jmenovaných osob se má určit v procesu konzultací s regionálními skupinami pod vedením předsedy Konference: tyto konzultace berou v úvahu zásadu rotace a potřebu komplexního pokrytí příslušných oblastí odbornosti a mají vyústit ve jmenování čtyř kandidátů z každého z pěti regionů definovaných v čl. VIII odst. 23 Úmluvy navržených smluvními státy patřícími do jednotlivých regionů. Řádné jmenování těchto kandidátů do Důvěrnostní komise potom uskuteční Konference jako rozhodnutí o podstatné otázce v souladu s čl. VIII odst. 18 Úmluvy. 1.3 Kandidáty by měly smluvní státy navrhovat na základě individuálních schopností, charakteru a zkušeností v jedné nebo více oblastech týkajících se práce Důvěrnostní komise, jako je řešení sporů různých druhů; ustanovení Úmluvy o důvěrnosti a kontrole; chemický průmysl; vojenská bezpečnost; bezpečnost údajů; mezinárodní právo a státní právní systémy. 1.4 Důvěrnostní komise se jako celek sejde na úvodním zasedání v průběhu první Konference, na níž si konsensem zvolí ze svých členů předsedu na počáteční jednoleté funkční období. Potom bude Důvěrnostní komise pořádat pravidelné výroční schůze ve spojení s pravidelným ročním zasedáním Konference, během nichž si bude Důvěrnostní komise volit svého předsedu („předseda”) na následující rok v souladu s pracovními postupy schválenými Konferencí. 2. Spory, jimiž se Důvěrnostní komise může zabývat Důvěrnostní komise může být vyzvána, aby se zabývala spory za těchto okolností: a) když je vyzvána, aby posoudila spory vyplývající z porušení důvěrnosti, které se týkají smluvního státu i Organizace; b) když ji v souladu s čl. XIV odst. 4 Úmluvy Konference smluvních států pověří jiným sporem týkajícím se důvěrnosti, než je spor uvedený v bodu 2 písm. a) výše; nebo c) když si ji vyberou dva smluvní státy ve sporu ve věci důvěrnosti jako prostředníka vyřešení jejich sporu podle čl. XIV odst. 2 Úmluvy. 3. Pravidla, jimiž se řídí pracovní postupy Důvěrnostní komise Tato pravidla byla schválena třetím zasedáním Konference a řídí se jimi podrobné pracovní postupy Důvěrnostní komise. Zahájení procesu řešení sporu 3.1 V případě vyzvání Důvěrnostní komise k projednání sporu za okolností uvedených v bodu 2 výše, bude věc okamžitě předána předsedovi, který o případu okamžitě informuje všechny členy Důvěrnostní komise. Předseda se potom poradí se všemi členy Důvěrností komise o zvolení času a postupu za účelem vyřešení sporu, včetně svolání schůzí dle potřeby, v souladu s procedurálními pokyny v pracovních postupech, které zohlední takové faktory, jako jsou známky závažnosti nebo naléhavosti u jedné ze stran sporu, složitost otázek týkajících se podstaty sporu, míra údajné ztráty nebo škody a potřeba snížit rozsah dalšího přístupu k důvěrným informacímdůvěrným informacím na nejmenší možnou míru. Na závěr těchto předběžných kroků získá předseda souhlas Důvěrnostní komise s navrhovaným rozvrhem a postupem řešení sporu. Hledání vzájemně přijatelného řešení 3.2 Důvěrnostní komise se nejdříve zaměří na vyjasnění základu sporu a na vyřešení sporu způsobem, který je přijatelný pro strany sporu a je v souladu s právy a povinnostmi smluvních států a Organizace podle Úmluvy. Při vyvíjení maximálního úsilí vyzvat strany sporu ke vzájemně vyhovujícímu závěru by měla Důvěrnostní komise přijmout prostředek řešení sporu vhodný pro daný případ, který vezme v úvahu jakoukoliv běžnou prioritu stran sporu: například přijatý počáteční prostředek by přednostně zahrnoval zprostředkování prakticky napomáhající dosažení dohody o urovnání prostřednictvím vyjednávání. 3.3 Za tímto účelem může Důvěrnostní komise vytvořit poradní výbor pro neformální zprostředkující porady; obyčejně by se měl poradní výbor skládat z pěti členů Důvěrnostní komise, jednoho z každého regionu, pokud se strany sporu nedohodly žádat o podobnou, pozměněnou strukturu, o níž si myslí, že by lépe sloužila k dosažení zprostředkovaného řešení. Každý takový výbor musí podávat Důvěrnostní komisi hlášení o pokroku a výsledku jakýchkoliv konzultací, a možné zprostředkované řešení odvozené z tohoto postupu musí být dáno Důvěrnostní komise k potvrzení. 3.4 Pokud Důvěrnostní komise jakýmkoliv přiměřeným prostředkem dosáhne zprostředkovaného vyřešení sporu přijatelného pro strany sporu, Důvěrnostní komise tento výsledek schválí a faktické prohlášení o výsledku je poskytnuto stranám sporu, aby byl jejich souhlas zaznamenán. Absence vzájemně přijatelného řešení 3.5 Pokud nemůže být dosaženo žádného takového výsledku, vypracuje Důvěrnostní komise zprávu nastiňující základní skutečnosti sporu, objektivně komentující spor a doporučující další opatření, které by se mohlo přijmout k jeho vyřešení samotnými stranami sporu, Důvěrnostní komisí, Konferencí nebo jiným orgánem Organizace v souladu se zvláštním mandátem Konference. Tuto zprávu postoupí Důvěrnostní komise stranám sporu. Zpráva ani doporučení Důvěrnostní komise nejsou pro strany sporu závazné, ale mohou poskytnout základ nebo odůvodnění pro další opatření ze strany stran sporu nebo příslušných orgánů Organizace: Důvěrnostní komise může zejména předložit věc Konferenci nebo jinému orgánu Organizace v souladu se zvláštním mandátem Konference, a pokud se strany sporu shodnou, že je to nutné kvůli naléhavosti případu. 3.6 Pokud dva smluvní státy ve sporu souhlasí s podmínkou předložit spor Důvěrnostní komisi, může Důvěrnostní komise s výslovným souhlasem stran sporu rozhodnout o smírčím vyřešení sporu, které je závazné pro obě strany sporu. 3.7 Při vypracovávání zpráv a doporučení Důvěrnostní komise bere v úvahu zásadu potřeby znát, kterou se řídí přístup k důvěrným informacímdůvěrným informacím a konkrétní postupy přijaté Důvěrnostní komisí s cílem zajistit, aby při výkonu jejích funkcí důvěrnost zůstala chráněna. Členové Důvěrnostní komise jsou sami vázáni všemi povinnostmi podle Úmluvy a této politiky ve vztahu k nakládání s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi a k jejich ochraně. Podávání zpráv Konferenci 3.8 Důvěrnostní komise zůstane odpovědnou Konferenci a podává zprávu o své činnosti v předcházejícím roce na každém řádném zasedání Konference. Tato zpráva obsahuje počet dosažených zprostředkovaných a rozhodnutých řešení, kategorie posuzovaných sporů, dosažené výsledky a podrobnosti o výsledcích v souladu s nepřetržitou ochranou důvěrnosti. Důvěrnostní komise také podává zprávy o svých obecných činnostech i o účinnosti a výkonnosti a může podávat návrhy nebo doporučení pro své zlepšení. Povinnosti členů Důvěrnostní komise 3.9 Důvěrnostní komise a její jednotliví členové jednají bez zásahů nebo řízení ze strany Sekretariátu nebo jiných orgánů Organizace, avšak musí dodržovat mandát Konference. Předseda však může při výkonu své funkce požadovat a přijímat porady a logistickou podporu od Sekretariátu. Členové Důvěrnostní komise se střetem zájmů ve vztahu k určitému sporu se zdrží vyřizování takového sporu; je odpovědností jednotlivých členů Důvěrnostní komise, aby ohlásili jakýkoliv střet zájmů, jakmile je oznámen jakýkoliv spor. Členové Důvěrnostní komise nevykonávají žádnou jinou funkci v rámci Organizace nebo jejich orgánů ani neudržují žádný právní nebo finanční vztah nebo zájem spojený s Organizací. Schůzky Důvěrnostní komise 3.10 Důvěrnostní komise se sejde na začátku a bude se scházet společně s řádnými zasedáními Konference v souladu s bodem 1.4 této části a také se schází podle potřeby k posouzení sporů, které jí jsou předloženy. 3.11 Na své počáteční schůzi a následných ročních schůzích Důvěrnostní komise: a) vybere konsensem předsedu pro nadcházející rok, přičemž vezme v úvahu zásadu rotace regionů určených v čl. VIII odst. 23 Úmluvy; b) posoudí a přijme zprávu Konferenci ohledně výsledku sporů, jimiž se Důvěrnostní komise v předcházejícím roce zabývala; c) posoudí a přijme zprávu Konferenci o práci, účinnosti a výkonnosti Důvěrnostní komise a posoudí všechna doporučení nebo návrhy, které v tomto ohledu učinil předseda; d) podle potřeby přezkoumá a doporučí jakékoliv změny svých pracovních postupů; e) vydá takové pokyny nebo vznese takové žádosti předsedy, které pokládá za vhodné; a f) učiní taková další doporučení nebo podá návrhy Konferenci, které bude pokládat za vhodné. Příprava pracovních postupů 3.12 Konference schválí podrobné pracovní postupy Důvěrnostní komise, které mimo jiné stanoví: a) jakým formálním procesem se mají svolávat schůzky Důvěrnostní komise; b) jak se mají spory okamžitě předávat předsedovi a jak má předseda okamžitě informovat všechny členy Důvěrnostní komise; c) jak má Důvěrnostní komise rozhodnout o čase a postupu řešení sporu v souladu s bodem 3.1 této části; d) jak má Důvěrnostní komise potvrdit vzájemně dohodnuté řešení sporu a jak se má evidovat souhlas stran sporu s takovým řešením sporu; e) postupy pro vypracování a předkládání zpráv a doporučení Důvěrnostní komise stranám sporu a Konferenci nebo jinému orgánu Organizace v souladu se zmocněním Konference; f) postup zajišťující, že zůstane chráněna důvěrnost při výkonu funkcí Důvěrnostní komise v souladu s Důvěrnostní přílohou Úmluvy, s OPOC a se zásadou potřeby znát, jíž se řídí přístup k důvěrným informacímdůvěrným informacím; g) postup pro uložení časových lhůt, v nichž musí Důvěrnostní komise konat; h) postupy volby následných předsedů, volby následných členů Důvěrnostní komise a naplnění občasných volných míst zohledňující zásady stanovené v bodech 1.1, 1.2 a 1.3 této části; i) ve vztahu k těm členům Důvěrnostní komise, kteří právě posuzují určitý spor, mechanismus pro usnadnění pokračování jejich služebního poměru po celou dobu procesu řešení sporu v souladu se zásadami pravidel, jimiž se řídí složení, stanovených v odstavci 1 této části a při podřízení se těmto zásadám; j) postup, kterým se bude monitorovat výkonnost Důvěrnostní komise; a k) postup změn těchto pracovních postupů. Postup rozhodování 3.13 Předseda usiluje o konsensus Důvěrnostní komise jako celku ohledně jakéhokoliv rozhodnutí nebo doporučení, ale v případě, že není možné dosáhnout konsensu o určitém rozhodnutí, může Důvěrnostní komise rozhodnout věc dvoutřetinovou většinou všech svých členů. ČÁST IX.3: ÚLOHA SMLUVNÍCH STÁTŮ VE VZTAHU K POSTUPŮM V PŘÍPADĚ PORUŠENÍ 1. Úvod: příslušné povinnosti podle Úmluvy 1.1 Ustanovení Úmluvy, která se konkrétně vztahují k účasti smluvních států při ochraně důvěrnosti, zahrnují povinnosti jednotlivých smluvních států: a) spolupracovat pokud možno s generálním ředitelem a podporovat jej při vyšetřování jakéhokoliv porušení nebo údajného porušení důvěrnosti a při přijímání příslušných opatření, pokud bylo porušení zjištěno (odstavec 21 Důvěrnostní přílohy Úmluvy); b) nakládat s informacemi a údaji, které obdrží od Organizace jako důvěrné v souvislosti s prováděním Úmluvy, jako s důvěrnými a poskytnout jim zvláštní nakládání, a nakládat s takovými informacemi a údaji výhradně ve spojení s právy a povinnostmi podle Úmluvy a v souladu s ustanoveními Důvěrnostní přílohy Úmluvy (čl. VII odst. 6); c) nakládat s informacemi, které obdrží od Organizace, v souladu s úrovní důvěrnosti stanovenou pro tyto informace (Důvěrnostní příloha Úmluvy, odstavec 4); a d) sdělit na požádání podrobnosti o nakládání s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi, které jim Organizace poskytla (Důvěrnostní příloha Úmluvy, odstavec 4). 1.2 Navíc by uplatnění ustanovení o zbavení imunity stanovené v odstavci 20 Důvěrnostní přílohy Úmluvy znamenalo, že by v případě, že se pracovník Sekretariátu dopustil vážného porušení důvěrnosti, musela platit příslušná státní jurisdikce. 1.3 Protože tato politika se zabývá prací samotné Organizace a jejím vztahem ke smluvním státům, nestanoví ani nepředepisuje tato část zvláštní interní opatření smluvního státu, která mohou být přijata při uskutečňování cílů Úmluvy v oblasti důvěrnosti, nebo pro provádění určitých povinností smluvních států v této souvislosti, jako je použití státní jurisdikce nebo ustanovení o odškodnění v případě porušení důvěrnosti. Je-li to v určitých případech nutné či žádoucí, mohla by se taková zvláštní interní opatření smluvního státu nebo jeho zvláštní povinnosti uvést a dále rozvinout ve dvoustranných dohodách nebo jiných prováděcích ujednáních mezi Organizací a smluvními státy. 2. Možné scénáře Povinnosti smluvního státu týkající se důvěrnosti by se mohly objevit v mnoha praktických scénářích, zvláště ve vztahu k: a) vyšetřování porušení nebo údajného porušení důvěrnosti prováděnému OPCW; b) zbavení imunity generálním ředitelem OPCW v případě závažného porušení důvěrnosti; c) porušení důvěrnosti, za něž nese přímou odpovědnost smluvní stát; nebo d) porušení důvěrnosti právnickou nebo fyzickou osobou v jurisdikci smluvního státu. 3. Vyšetřování porušení důvěrnosti Kromě obecného požadavku podle čl. VII odst. 7 Úmluvy poskytnout Sekretariátu pomoc, má každý smluvní stát určitou povinnost ve vztahu k vyšetřování porušení nebo údajného porušení důvěrnosti vedenému generálním ředitelem (jak je uvedeno v bodu 1.1 písm. a) této části). V rámci těchto povinností se má stanovit povaha podpory a spolupráce smluvních států v souvislosti s každým jednotlivým vyšetřováním na základě individuálního posouzení. 4. Zbavení imunity v případě závažného porušení důvěrnosti 4.1 Úmluva (Důvěrnostní příloha Úmluvy, odstavce 20 a 21) předpokládá, že v případě, že je zbaven imunity vůči jurisdikci pracovník Technického sekretariátu, který se dopustil závažného porušení důvěrnosti, by měla jurisdikce platit. Pokud generální ředitel rozhodne v takovém případě o zbavení imunity, mělo by být zahájeno soudní řízení pod příslušnou jurisdikcí smluvního státu proti takovému pracovníkovi na základě žádosti generálního ředitele nebo smluvního státu dotčeného závažným porušením důvěrnosti. Smluvní státy by měly přijmout odpovídající administrativní a právní opatření s cílem zajistit, aby se tento mechanismus dal účinně zavést. 4.2 Smluvní státy budou mít i nadále primární odpovědnost za rozhodnutí o použitelnosti státní jurisdikce na základě individuálního posouzení. Konference může také posoudit návrhy na opatření, která by zajistila důslednou a komplexní reakci na každé závažné porušení povinností v oblasti důvěrnosti ze strany pracovníků Sekretariátu. 5. Porušení dávané za vinu smluvnímu státu Pokud jsou informace, které poskytla Organizace smluvnímu státu jako důvěrné, zpřístupněny neoprávněným příjemcům nebo pokud dotyčný smluvní stát jinak zneužije důvěrnost, potom by bylo takové jednání v rozporu s povinnostmi smluvních států stanovenými podle čl. VII odst. 6 Úmluvy a podle odstavce 4 Důvěrnostní přílohy Úmluvy. Nakládání s informacemi, které byly obdrženy jako důvěrné, jako s důvěrnými je navíc základní částí účinného fungování Úmluvy jako celku. V takovém případě může být z porušení důvěrnosti viněn dotyčný smluvní stát jako porušující tyto povinnosti. To se může objevit jako nález vyšetřování porušení nebo údajného porušení důvěrnosti vedeného generálním ředitelem14, v kterémžto případě by věc měla podléhat mechanismům Úmluvy pro řešení sporů a zvláště Důvěrnostní komisi15 pod zmocněním Konference. 6. Jiné uplatnění státní jurisdikce Jak je uvedeno v odstavci 5 výše, zpřístupnění informací, které poskytla Organizace jako důvěrné, smluvním státem takovým způsobem, že je porušena jejich důvěrnost, by bylo v rozporu s povinnostmi smluvních států stanovenými podle čl. VII odst. 6 Úmluvy a podle odstavce 4 Důvěrnostní přílohy Úmluvy. Proto se vyžaduje, aby smluvní státy přijaly odpovídající administrativní a právní opatření, o nichž soudí, že jsou potřebná pro zajištění účinného plnění těchto povinností. To se týká i zástupců jednajících s jejich zmocněním nebo pod jejich záštitou. ČÁST X ROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ REŽIMU, JÍMŽ SE ŘÍDÍ NAKLÁDÁNÍ SEKRETARIÁTU S DŮVĚRNÝMI INFORMACEMI 1. Vyžaduje se, aby generální ředitel podával Konferenci roční zprávu o provádění režimu, jímž se řídí nakládání s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi v Sekretariátu (odstavec 3 Důvěrnostní přílohy Úmluvy). Ve zprávě by měly být obsaženy níže uvedené body, avšak takovým způsobem, aby se vyloučilo jakékoliv snížení důvěrnosti jakýchkoliv důvěrných informacídůvěrných informací, které byly Sekretariátu zpřístupněny, s nimiž nakládal nebo které se v něm uchovávaly, a měly by se řídit zásadami této politiky. 2. Generální ředitel se ve své zprávě zaměří na praktické podrobnosti o tom, jak pracovníci Sekretariátu nakládali v předcházejícím roce s důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi (odstavec 3 Důvěrnostní přílohy), včetně: 2.1 požadavků na prostředky pro provádění důvěrnostního režimu, včetně odhadu objemu důvěrných informacídůvěrných informací, s nimiž nakládal Sekretariát; 2.2 důležitých opatření přijatých k provádění důvěrnostního režimu, včetně významných změn postupů nebo personálu, odborné přípravy pracovníků a programů zajišťujících jejich informovanost s cílem zajistit dodržování tohoto režimu ze strany pracovníků Sekretariátu; 2.3 porušení nebo údajných porušení důvěrnosti a opatření přijatých k jejich vyšetření a zjednání nápravy; a 2.4 problémů nebo politických otázek, které vyvstaly ve vztahu k důvěrnostnímu režimu. 3. Aniž by se tímto omezoval rozsah zprávy, měla by zvláště obsahovat tyto podrobné prvky: 3.1 odhadovaný počet položek důvěrných informacídůvěrných informací, které Sekretariát obdržel, vyhotovil, uložil a šířil; 3.2 počet položek důvěrných informacídůvěrných informací, jejich příjemce a popis jejich uvolňování16 za předcházející rok a přístup, který byl povolen zmocněným příjemcům spojeným s Organizací17; 3.3 počet povolení poskytnutých pro přístup k důvěrným informacímdůvěrným informacím v souladu s odstavcem 11 Důvěrnostní přílohy Úmluvy a změny pracovních pozic vyšších úředníků, jichž se dotýká provádění důvěrnostního režimu; 3.4 požadavky na zdroje a provoz a problémy obecné politiky, které vznikly z důvěrnostních postupů v průběhu kontrolních činností a v IMS; 3.5 jakékoliv změny učiněné v administrativních směrnicích stanovených s cílem provádět tuto politiku, včetně změn administrativních směrnic, které bylo nutné učinit po schválení změn této politiky Konferencí; 3.6 jakoukoliv ohlášenou ztrátu důvěrných informacídůvěrných informací; 3.7 jakákoliv porušení nebo údajná porušení důvěrnosti s účastí pracovníků Sekretariátu, vyšetřování porušení vedené generálním ředitelem a následná přijatá opatření; 3.8 jakékoliv změny IMS, které mají podstatné důsledky pro bezpečnost důvěrných informacídůvěrných informací obsažených v systému; 3.9 provádění odborné přípravy pracovníků a programů zajišťujících jejich informovanost o povinnostech chránit důvěrné informacedůvěrné informace a dodržovat důvěrnostní režim a poskytování pokynů, rad a pravidelných připomínek všem pracovníkům Sekretariátu o zásadách této politiky a postupech potřebných k jejímu provádění, jakož i o zásadách a postupech týkajících se bezpečnosti a o možných sankcích, kterými by byli potrestáni pracovníci v případě neoprávněného zpřístupnění důvěrných informacídůvěrných informací; a 3.10 počet položek důvěrných informacídůvěrných informací, k nimž byl umožněn přístup zmocněným příjemcům spojeným s Organizací v souladu se zásadami stanovenými v části VI bodu 2.12 této politiky. ČÁST XI POSTUP PROVÁDĚNÍ ZMĚN 1. Jakýkoliv smluvní stát nebo generální ředitel mohou navrhnout změnu této politiky. Generální ředitel zašle prostřednictvím Výkonné rady veškeré navrhované změny Konferenci smluvních států k posouzení a ke schválení v souladu s jejím jednacím řádem. 2. Generální ředitel vydá neprodleně veškeré změny administrativních směrnic, které jsou nezbytné po schválení změn této politiky Konferencí, a ohlásí veškeré takové změny Výkonné radě a Konferenci v roční zprávě o důvěrnostním režimu. Generální ředitel zajistí, aby všichni pracovníci, které zaměstnává Organizace, byli okamžitě informováni o takových změnách, a aby jim byla poskytnuta příslušná odborná příprava, nejlépe do tří měsíců, avšak v každém případě co nejrychleji po jejich zavedení. Glosář “Úmluva“: Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní o jejich zničení. “Důvěrnostní příloha”: příloha o ochraně důvěrných informacídůvěrných informací připojená k Úmluvě. “Organizace” nebo „OPCW”: Organizace pro zákaz chemických zbraní ustanovená podle čl. VIII odst. 1 Úmluvy. “Konference”: Konference smluvních států ustanovená podle čl. VIII odst. 4 Úmluvy. “Sekretariát”: Technický sekretariát ustanovený podle čl. VIII odst. 4 Úmluvy “Důvěrnostní komise”: Komise pro řešení sporů týkajících se důvěrnosti uvedená v odstavci 23 Důvěrnostní přílohy Úmluvy. “MCP”: Manuál postupu v oblasti důvěrnosti. “OCS”: Úřad důvěrnosti a bezpečnosti v Technickém sekretariátu. “IMS”: Systém řízení informací. 1 Závorky {} označují, že text uvedený v závorkách bude nahrazen názvem příslušného útvaru Technického sekretariátu OPCW, až bude rozhodnuto o konečné struktuře TS. 1 Obsaženo v příloze 1 dokumentu PC-VI/B/WP. 10, ve znění PC-VI/22, bod 6.7. 2 obsaženy v dokumentu PC-XIII/B/WP.2, příloha 1 Přepracovaná verze Důvěrnostní politiky OPCW připojená k tomuto dokumentu obsahuje dva soubory změn - změny provedené v dokumentu C-I/Dec. l3/Corr.l ze dne 20. března 2000, kterými byly odstraněny odkazy na návrh OPOC předložený Přípravnou komisí, a změny z dokumentu C-10/Dec.9 ze dne 10. listopadu 2005, který obsahuje změny Důvěrnostní politiky OPCW. * V celém českém znění této politiky se osobní a přivlastňovací zájmeno „on“ a Jeho“ vztahuje bez rozlišení na ženský i na mužský rod. 3 Uvedeno v části IX níže. 4 Například v souladu s částí X odstavcem 46 Kontrolní přílohy Úmluvy a s odstavcem 14 Důvěrnostní přílohy Úmluvy. 5 „Uvolnění” informací se vztahuje ke schválenému zpřístupnění informací mimo rámec samotné Organizace (včetně všech jejích hlavních součástí) a mimo rámec vlád smluvních států (konkrétně mimo vládní organizace a zmocněné subjekty nebo osoby, kterých se v rámci smluvních států, týká fungování Úmluvy (část VII bod 1.1 této politiky)). 6 Jak jsou vymezeny v části III této politiky. 7 Uvedeno v části IV, bod 1.4 této politiky. 8 Uvedeno v části III této politiky pod titulkem „Rozsah informací”. 9 Důvěrnostní příloha Úmluvy, odstavec 13. 10 Důvěrnostní příloha Úmluvy, odstavec 14. 11 Důvěrnostní příloha Úmluvy, odstavec 15. 12 V souladu s odst. 2 písm. c) Důvěrnostní přílohy Úmluvy. 13 Viz zvláště část VI body 2.10 a 2.12 této politiky 14 V souladu s krokem 4e postupů vyšetřování porušení důvěrnosti v části IX.1 15 Viz část IX. 2 16 „Uvolnění“ informací se vztahuje ke schválenému zpřístupnění informací mimo rámec samotné Organizace (včetně všech jejích hlavních součástí) a mimo rámec vlád smluvních států (zvláště mimo vládní organizace a zmocněné subjekty či osoby, kterých se v rámci smluvních států týká fungování Úmluvy (část VII bod 1.1 této politiky)). 17 V souladu se zásadami stanovenými části VI bodu 2.12 této politiky.
Vyhláška č. 99/2012 Sb.
Vyhláška č. 99/2012 Sb. Vyhláška o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb Vyhlášeno 30. 3. 2012, datum účinnosti 1. 4. 2012, částka 39/2012 * § 1 - (1) Požadavky na minimální personální zabezpečení (dále jen „personální zabezpečení“) * § 2 - (1) Poskytovatel, který je oprávněn poskytovat zdravotní služby ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky, musí splnit požadavky na personální zabezpečení poskytovaných služeb stanovené touto vyhláškou * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2012. č. 1 k vyhlášce č. 99/2012 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 99/2012 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 99/2012 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 99/2012 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 99/2012 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 99/2012 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 99/2012 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 99/2012 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 99/2012 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 99/2012 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2024 (393/2023 Sb.) 99 VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), k provedení § 11 odst. 4 zákona o zdravotních službách: § 1 (1) Požadavky na minimální personální zabezpečení (dále jen „personální zabezpečení“) a) ambulantní péčeambulantní péče jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce, b) jednodenní péčejednodenní péče jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce, c) lůžkové péčelůžkové péče jsou stanoveny v příloze č. 3 k této vyhlášce, d) lékárenské péčepéče jsou stanoveny v příloze č. 4 k této vyhlášce, e) zdravotnické dopravní služby jsou stanoveny v příloze č. 5 k této vyhlášce, f) zdravotnické záchranné služby jsou stanoveny v příloze č. 6 k této vyhlášce, g) přepravy pacientůpacientů neodkladné péčepéče jsou stanoveny v příloze č. 7 k této vyhlášce, h) domácí péčepéče jsou stanoveny v příloze č. 8 k této vyhlášce, i) protialkoholní a protitoxikomanické záchytné službyzáchytné služby jsou stanoveny v příloze č. 9 k této vyhlášce, j) urgentního příjmu jsou stanoveny v příloze č. 10 k této vyhlášce. (2) Touto vyhláškou nejsou dotčeny požadavky na personální zabezpečení zdravotních služeb stanovené jinými právními předpisy1). § 2 (1) Poskytovatel, který je oprávněn poskytovat zdravotní služby ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky, musí splnit požadavky na personální zabezpečení poskytovaných služeb stanovené touto vyhláškou a) do 12 měsíců ode dne nabytí její účinnosti, jde-li o poskytovatele uvedeného v § 121 odst. 1 zákona o zdravotních službách, b) do 9 měsíců ode dne nabytí její účinnosti, jde-li o poskytovatele uvedeného v § 122 odst. 1 zákona o zdravotních službách. (2) Poskytovatel zdravotních služebPoskytovatel zdravotních služeb, který je oprávněn poskytovat zdravotní služby na základě rozhodnutí vydaného v řízení podle § 121 odst. 6 zákona o zdravotních službách, musí splnit požadavky na personální zabezpečení poskytovaných služeb stanovené touto vyhláškou do 12 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (3) Poskytovatel zdravotních služebPoskytovatel zdravotních služeb uvedený v odstavci 1 nebo 2 musí do doby splnění požadavků na personální zabezpečení poskytovaných služeb stanovených touto vyhláškou splňovat požadavky na personální zabezpečení podle vyhlášky č. 134/1998 Sb., ve znění účinném do dne 31. prosince 2011. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2012. Ministr: doc. MUDr. Heger, CSc., v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 99/2012 Sb. Požadavky na personální zabezpečení ambulantní péče Část I Požadavky na personální zabezpečení ambulantní péče podle oborů lékařů a zubních lékařů a nelékařských zdravotnických povolání A. Společné požadavky 1. Personální zabezpečení péčepéče je stanoveno podle jednotlivých odborností zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, druhu a oboru poskytované péčepéče. Zabezpečení zdravotnickými pracovníky a jinými odbornými pracovníky nad rámec stanovených požadavků závisí na druhu a objemu poskytované zdravotní péčepéče, oboru a spektru prováděných výkonů a činností tak, aby byla zajištěna kvalita, bezpečí a dostupnost zdravotní péčepéče. 2. Pokud je poskytována ambulantní zdravotní péčepéče výhradně dětem, je zabezpečena lékaři se specializovanou způsobilostí, zvláštní odbornou způsobilostí nebo zvláštní specializovanou způsobilostí a pracovníky nelékařských zdravotnických povolání s odbornou způsobilostí, specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí v oborech zaměřených na péčipéči o děti, stejně jako péčepéče poskytovaná dospělým v příslušných oborech podle ustanovení I.B.1. a I.B.2. této přílohy. Ustanovení věty první se nevztahuje na personální zabezpečení ambulantní péčeambulantní péče v oborech, v nichž není specializovaná způsobilost, zvláštní odborná způsobilost nebo zvláštní specializovaná způsobilost lékařů a odborná způsobilost, specializovaná způsobilost nebo zvláštní odborná způsobilost nelékařských zdravotnických pracovníků zaměřená na péčipéči o děti upravena jiným právním předpisem2). 3. Pokud je v rámci ambulantní péčeambulantní péče, uvedené v části I.B.1. této přílohy, poskytována péčepéče ošetřovatelská podle jiného právního předpisu3), zabezpečuje tuto péčipéči všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent v úvazku, který odpovídá rozsahu těchto vykonávaných činností, není-li stanoveno v části I.B. jinak. 4. Všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí zabezpečuje v rámci ambulantní péčeambulantní péče, uvedené v části I.B.1. této přílohy ošetřovatelskou péčiošetřovatelskou péči a další činnosti v souladu s jiným právním předpisem4) v úvazku, který odpovídá rozsahu těchto vykonávaných činností, pokud jsou tyto vykonávány a není-li stanoveno v části I.B. jinak. 5. Dostupností zdravotnického pracovníka se pro účely části I.B. této přílohy rozumí dostupnost rady a pomoci prostřednictvím telefonu nebo elektronicky, v případě vyžádání vždy fyzická přítomnost v závislosti na naléhavosti provedení výkonu a na klinickém stavu pacientapacienta, není-li stanoveno v části I.B. jinak. B. Zvláštní požadavky 1. Ambulantní péčeAmbulantní péče podle oborů zdravotní péčepéče \\- lékařské obory 1.1. Alergologie a klinická imunologie a) alergolog a klinický imunolog a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.2. Algeziologie a) algeziolog, lékař se zvláštní odbornou nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v paliativní medicíně, anesteziolog nebo intenzivista a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.2.1. Stacionární péčepéče \\- algeziologie a) algeziolog, lékař se zvláštní odbornou nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v paliativní medicíně, anesteziolog nebo intenzivista a b) všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo c) sestra pro intenzivní péčipéči, pokud jsou vykonávány činnosti podle jiného právního předpisu5). 1.3. Anesteziologie a intenzivní medicína a) anesteziolog nebo intenzivista a b) sestra pro intenzivní péčipéči, pokud jsou vykonávány činnosti podle jiného právního předpisu5). 1.4. Angiologie a) angiolog a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.5. Cévní chirurgie a) cévní chirurg a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.6. Dermatovenerologie a) dermatovenerolog a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.6.1. Stacionární péčepéče \\- dermatovenerologie a) dermatovenerolog a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent. 1.7. Dětské lékařství a) dětský lékař a b) dětská sestra, všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.8. Diabetologie a) diabetolog nebo endokrinolog a diabetolog a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.9. Dorostové lékařství a) dorostový lékař a b) dětská sestra, všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.10. Endokrinologie a) endokrinolog nebo endokrinolog a diabetolog a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.11. Foniatrie a) foniatr a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.12. Gastroenterologie a) gastroenterolog a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.13. Geriatrie a) geriatr a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.13.1. Stacionární péčepéče \\- geriatrie a) geriatr, b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, c) ošetřovatel nebo sanitář a d) ergoterapeut nebo jiný odborný pracovník - pracovní terapeut - dostupnost. 1.14. Gerontopsychiatrie a) gerontopsychiatr a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.15. Gynekologie a porodnictví a) gynekolog a porodník, b) porodní asistentka, všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče a c) porodní asistentka způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu, pokud je poskytována poradenská a ošetřovatelská činnost ve vlastním sociálním prostředí ženy. 1.15.1. Perinatologie a fetomaternální medicína a) lékař se zvláštní odbornou nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v perinatologii a fetomaternální medicíně nebo gynekolog a porodník s osvědčením Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví vydané před rokem 2009 o splnění požadavků daných vzdělávacím programem v perinatologii a fetomaternální medicíně a b) porodní asistentka, všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.15.2. Onkogynekologie a) onkogynekolog nebo gynekolog a porodník s osvědčením Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví vydané před rokem 2009 o splnění požadavků daných vzdělávacím programem v onkogynekologii a b) porodní asistentka, všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.15.3. Urogynekologie a) urogynekolog nebo gynekolog a porodník s osvědčením Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví vydané před rokem 2009 o splnění požadavků daných vzdělávacím programem v urogynekologii a b) porodní asistentka, všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.16. Hematologie a transfuzní lékařství a) hematolog a transfuziolog a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.16.1. Stacionární péčepéče \\- hematologie a) hematolog a transfuziolog, b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent a c) ošetřovatel nebo sanitář. 1.16.2. Stacionární péčepéče \\- hemaferézy a) hematolog a transfuziolog, b) všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí v oboru, pokud jsou vykonávány činnosti podle jiného právního předpisu4) a c) ošetřovatel nebo sanitář. 1.17. Hygiena a epidemiologie a) hygienik a epidemiolog, epidemiolog, hygienik dětí a dorostu, hygienik obecný a komunální nebo hygienik výživy a předmětů běžného užívání, b) všeobecná sestra nebo praktická sestra, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče, c) odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví po získání odborné způsobilosti nebo asistent ochrany a podpory veřejného zdraví, pokud jsou vykonávány činnosti podle jiného právního předpisu22), k nimž je způsobilý pouze odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví nebo asistent ochrany a podpory veřejného zdraví. 1.18. Hyperbarická a letecká medicína a) lékař se zvláštní odbornou způsobilostí v hyperbarické a letecké medicíně a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.19. Chirurgie a) chirurg a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.19.1. Onkochirurgie a) onkochirurg a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.20. Infekční lékařství a) infekcionista a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.21. Kardiologie a) kardiolog a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.22. Klinická biochemie a) klinický biochemik a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.23. Klinická farmakologie a) klinický farmakolog a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.24. Klinická onkologie a) klinický onkolog a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.24.1. Stacionární péčepéče \\- onkologie a) klinický onkolog, b) lékař s odbornou způsobilostí, c) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent a d) ošetřovatel nebo sanitář. 1.25. Klinická osteologie a) klinický osteolog a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.26. Korektivní dermatologie a) korektivní dermatolog a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.27. Lékařská genetika a) lékařský genetik a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.28. Medicína dlouhodobé péčepéče a) lékař se zvláštní odbornou způsobilostí v medicíně dlouhodobé péčepéče a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.29. Návykové nemoci a) lékař se zvláštní odbornou nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v návykových nemocech nebo psychiatr a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.29.1. Stacionární péčepéče \\- adiktologie a) lékař se zvláštní odbornou nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v návykových nemocech, psychiatr, klinický psycholog způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo adiktolog způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu; lékař se zvláštní odbornou nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v návykových nemocech nebo psychiatr - dostupnost, pokud péčipéči zabezpečuje klinický psycholog způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo adiktolog způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent. 1.30. Nefrologie a) nefrolog a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.30.1. Stacionární péčepéče \\- dialýza a) nefrolog, b) všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu (1 sestra pro současnou péčipéči o 5 dialyzovaných pacientůpacientů) a c) sestra pro intenzivní péčipéči5). 1.31. Neurochirurgie a) neurochirurg a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.32. Neurologie a) neurolog a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.33. Oftalmologie a) oftalmolog, b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče a c) ortoptista, pokud je poskytována specifická ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče pacientůmpacientům s oční poruchou. 1.34. Ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí a) ortoped a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.35. Ortopedická protetika a) ortopedický protetik a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.36. Otorinolaryngologie a) otorinolaryngolog a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.37. Paliativní medicína a) lékař se zvláštní odbornou nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v paliativní medicíně a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.38. Plastická chirurgie a) plastický chirurg a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.39. Pneumologie a ftizeologie a) pneumolog a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.40. Popáleninová medicína a) lékař se zvláštní odbornou nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v popáleninové medicíně a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.41. Pracovní lékařství a) pracovní lékař a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.42. Praktické lékařství pro děti a dorost a) praktický lékař pro děti a dorost a b) dětská sestra, všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.43. Psychiatrie a) psychiatr a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. Pokud je poskytována pouze psychoterapie, je zajišťována psychiatrem se vzděláním v psychoterapii. 1.43.1. Stacionární péčepéče \\- psychiatrie a) psychiatr, gerontopsychiatr, dětský a dorostový psychiatr, lékař se zvláštní odbornou nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v návykových nemocech, sexuolog nebo klinický psycholog způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu, b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent nebo c) sestra pro péčipéči v psychiatrii, pokud jsou vykonávány činnosti podle jiného právního předpisu6). Pokud je poskytována psychoterapie, je zajišťována klinickým psychologem způsobilým k výkonu povolání bez odborného dohledu, nebo psychiatrem se vzděláním v psychoterapii. 1.43.2. Psychiatrická krizová péčepéče a) psychiatr nebo dětský a dorostový psychiatr se vzděláním v psychoterapii, b) klinický psycholog způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu a c) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.44. Psychosomatika a) psychosomatik a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.45. Rehabilitační a fyzikální medicína a) rehabilitační lékař a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.45.1. Stacionární péčepéče \\- rehabilitační a fyzikální medicína a) rehabilitační lékař, b) všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu, c) fyzioterapeut způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu, d) ergoterapeut způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu, e) sanitář, f) klinický psycholog - dostupnost a g) klinický logoped - dostupnost. 1.46. Reprodukční medicína a) gynekolog a porodník nebo lékař se zvláštní odbornou nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v reprodukční medicíně, b) porodní asistentka nebo všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče a c) klinický embryolog, bioanalytik pro klinickou genetiku nebo jiný odborný pracovník - absolvent studijního oboru přírodovědného zaměření, pokud je poskytována asistovaná reprodukceasistovaná reprodukce. 1.47. Revmatologie a) revmatolog a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.48. Sexuologie a) sexuolog, b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče a c) zdravotní laborant pro sexuologii a asistovanou reprodukciasistovanou reprodukci, pokud jsou vykonávány činnosti podle jiného právního předpisu7). 1.49. Spondylochirurgie a) spondylochirurg a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.50. Tělovýchovné lékařství a) tělovýchovný lékař a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.51. Traumatologie a) traumatolog a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.52. Urologie a) urolog a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.52.1. Onkourologie a) onkourolog a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.53. Vnitřní lékařství a) internista a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.54. Všeobecné praktické lékařství a) praktický lékař a b) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče. 1.55. Zubní lékařství a) zubní lékař a b) všeobecná sestra, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče, nebo c) dentální hygienistka nebo zubní instrumentářka, pokud jsou vykonávány činnosti podle jiného právního předpisu8), jestliže tyto činnosti neprovádí zubní lékař. Na personální zabezpečení radiologických vyšetření nebo vyšetření jinými zobrazovacími metodami prováděnými v rámci ambulantní péčeambulantní péče zubních lékařů, se nevztahují požadavky stanovené v části II. této přílohy. 1.55.1. Ortodoncie a) ortodontista a b) všeobecná sestra, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče, nebo c) dentální hygienistka nebo zubní instrumentářka, pokud jsou vykonávány činnosti podle jiného právního předpisu8), jestliže tyto činnosti neprovádí ortodontista. 1.55.2. Orální a maxilofaciální chirurgie, maxilofaciální chirurgie a) orální a maxilofaciální chirurg nebo maxilofaciální chirurg a b) všeobecná sestra, pokud je poskytována ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče, nebo c) dentální hygienistka nebo zubní instrumentářka, pokud jsou vykonávány činnosti podle jiného právního předpisu8), jestliže tyto činnosti neprovádí orální a maxilofaciální chirurg nebo maxilofaciální chirurg. 2. Ambulantní péčeAmbulantní péče podle oborů zdravotní péčepéče \\- obory nelékařských zdravotnických povolání 2.1. Adiktolog a) adiktolog způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu a b) lékař se zvláštní odbornou nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v návykových nemocech nebo psychiatr - dostupnost. 2.2. Dentální hygienistka Dentální hygienistka způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu. 2.3. Ergoterapeut a) ergoterapeut způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo b) ergoterapeut se specializovanou způsobilostí způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu, pokud jsou vykonávány činnosti podle jiného právního předpisu9). 2.4. Fyzioterapeut a) fyzioterapeut způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo b) fyzioterapeut se specializovanou způsobilostí způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu, pokud jsou vykonávány činnosti podle jiného právního předpisu10). 2.5. Klinický logoped Klinický logoped způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu. 2.6. Klinický psycholog Klinický psycholog způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu. 2.7. Nutriční terapeut a) nutriční terapeut způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo b) nutriční terapeut se specializovanou způsobilostí v oboru způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu, pokud jsou vykonávány činnosti podle jiného právního předpisu11). 2.8. Optometrista Optometrista způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu. 2.9. Ortoptista Ortoptista způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu. 2.10. Ortotik-protetik Ortotik-protetik způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu. 2.11. Porodní asistentka 2.11.1. Zdravotní péčepéče bez vedení porodů a) porodní asistentka způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo b) porodní asistentka se specializovanou způsobilostí v oboru způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu, pokud jsou vykonávány činnosti podle jiného právního předpisu12). 2.11.2. Zdravotní péčepéče, včetně vedení fyziologických porodů a) porodní asistentka způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu, b) porodní asistentka se specializovanou způsobilostí v oboru, pokud jsou vykonávány činnosti podle jiného právního předpisu12) a c) gynekolog a porodník - fyzická přítomnost do 5 minut na pracovišti. Při vedení porodu jsou na pracovišti přítomny vždy dvě porodní asistentky nebo jedna porodní asistentka a jedna dětská sestra, dětská sestra pro intenzivní péčipéči nebo sestra pro intenzivní péčipéči. Pokud není zajištěno provedení porodu císařským řezem nebo operace směřující k ukončení porodu nejdéle do 15 minut od zjištění komplikace porodu ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení lůžkové péčelůžkové péče, musí být péčepéče dále zabezpečena podle požadavků bodu 15 části I přílohy č. 3 této vyhlášky a dále neonatologem. 2.12. Zrakový terapeut Zrakový terapeut způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu. Část II Požadavky na personální zabezpečení diagnostické a léčebné péče v oborech radiologie a zobrazovací metody, dětská radiologie, intervenční radiologie, neuroradiologie, nukleární medicína, radiační onkologie, vaskulární intervenční radiologie A. Společné požadavky 1. Personální zabezpečení diagnostické a léčebné péčepéče je stanoveno podle jednotlivých odborností zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, druhu a oboru poskytované péčepéče. Zabezpečení zdravotnickými pracovníky a jinými odbornými pracovníky nad rámec stanovených požadavků závisí na druhu a objemu poskytované zdravotní péčepéče, oboru a spektru prováděných výkonů a činností tak, aby byla zajištěna kvalita, bezpečí a dostupnost zdravotní péčepéče. 2. Výše úvazku radiologických asistentů a radiologů závisí na provozní době a rozsahu činností příslušného pracoviště tak, aby bylo zajištěno provedení vyšetření a popis u statimových vyšetření ihned. 3. Pokud je v rámci ambulantní péčeambulantní péče, uvedené v části II.B. této přílohy, poskytována péčepéče ošetřovatelská podle jiného právního předpisu3), zabezpečuje tuto péčipéči všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent v úvazku, který odpovídá rozsahu těchto vykonávaných činností. 4. Dostupností klinického radiologického fyzika se pro účely části II.B. této přílohy rozumí dostupnost rady a pomoci prostřednictvím telefonu nebo elektronicky a v případě potřeby jeho fyzická přítomnost. B. Zvláštní požadavky 1. Skiagrafie a) radiolog, intervenční radiolog, neuroradiolog, dětský radiolog nebo v případě provádění pouze skiagrafického vyšetření hrudníku pneumolog, b) radiologický asistent způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu a c) klinický radiologický fyzik - dostupnost. 2. Skiaskopie a) radiolog, intervenční radiolog, neuroradiolog nebo dětský radiolog, b) radiologický asistent způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu a c) klinický radiologický fyzik - dostupnost. 3. Výpočetní tomografie - CT a) radiolog, intervenční radiolog, neuroradiolog nebo dětský radiolog, b) radiologický asistent způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu a c) klinický radiologický fyzik - dostupnost. 4. Mamografie a) radiolog, b) radiologický asistent způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu a c) klinický radiologický fyzik - dostupnost. 5. Ultrazvuk Radiolog, intervenční radiolog, neuroradiolog, dětský radiolog nebo lékař se specializovanou způsobilostí, zvláštní odbornou způsobilostí nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru, ve kterém je péčepéče poskytována. 6. Magnetická rezonance a) radiolog, intervenční radiolog, neuroradiolog nebo dětský radiolog a b) radiologický asistent způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu. 7. Angiografie, intervenční radiologie a vaskulární intervenční radiologie a) radiolog, intervenční radiolog, vaskulární intervenční radiolog, neuroradiolog, dětský radiolog nebo angiolog se vzděláním v intervenční angiologii, b) radiologický asistent způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí v oboru perioperační péčepéče a c) klinický radiologický fyzik - dostupnost. 8. Nukleární medicína a) lékař se specializovanou způsobilostí v nukleární medicíně, b) radiolog, pokud jde o pracoviště s PET/CT nebo pracoviště se SPECT/CT; radiolog se nevyžaduje, pokud je PET nebo SPECT/low dose CT (lokalizačně atenuační), c) radiologický asistent způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo všeobecná sestra se specializovanou nebo zvláštní odbornou způsobilostí v oboru, a dále d) klinický radiologický fyzik, pokud jsou prováděny radiologické postupy při radioterapii otevřenými zářiči; pokud je prováděna výhradně radiodiagnostika nebo paliativní radioterapie otevřenými zářiči - dostupnost. 9. Radiační onkologie a) radiační onkolog, b) radiologický asistent způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu a c) klinický radiologický fyzik. Část III Požadavky na personální zabezpečení diagnostické a léčebné péče - laboratorní pracoviště A. Společné požadavky 1. Personální zabezpečení diagnostické a léčebné péčepéče je stanoveno podle jednotlivých odborností zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků podle druhu a oboru poskytované péčepéče a vymezuje se příslušnou délkou stanovené pracovní doby13) (dále jen „úvazek“). Zabezpečení zdravotnickými pracovníky a jinými odbornými pracovníky nad rámec stanovených požadavků závisí na druhu a objemu poskytované zdravotní péčepéče, oboru a spektru prováděných výkonů a činností tak, aby byla zajištěna kvalita, bezpečí a dostupnost zdravotní péčepéče. 2. Dostupností zdravotnického pracovníka se pro účely části III.B této přílohy rozumí dostupnost rady a pomoci prostřednictvím telefonu nebo elektronicky, v případě vyžádání fyzická přítomnost v závislosti na naléhavosti provedení výkonu. V případě, že jsou v laboratořích poskytovány služby pro poskytovatele lůžkové péčelůžkové péče, je zajištěna dostupnost zdravotnického pracovníka způsobilého k provedení příslušných výkonů 24 hodin denně. B. Zvláštní požadavky 1. Klinická biochemie a) klinický biochemik minimálně 0,2 úvazku, b) bioanalytik pro klinickou biochemii nebo farmaceut se specializovanou způsobilostí v laboratorních a vyšetřovacích metodách ve zdravotnictví minimálně 0,2 úvazku, c) zdravotní laborant se specializovanou způsobilostí v oboru 1,0 úvazku a dále d) zdravotní laborant způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu, pokud jsou zajišťovány služby laboratoře pro poskytování akutní lůžkové péčelůžkové péče 3,0 úvazku. Úvazky jsou rozvrženy tak, aby úvazek uvedený v písmenech a) a b) celkem činil 1,0. 2. Lékařská mikrobiologie (Pracoviště bakteriologie, mykologie, parazitologie a virologie) a) lékařský mikrobiolog minimálně 0,2 úvazku, b) bioanalytik pro mikrobiologii, farmaceut se specializovanou způsobilostí v laboratorních a vyšetřovacích metodách ve zdravotnictví nebo lékař s odbornou způsobilostí s certifikátem o absolvování základního kmene vydaného podle zákona upravujícího vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů (dále jen „certifikát“)14) minimálně 0,2 úvazku c) zdravotní laborant se specializovanou způsobilostí v oboru 1,0 úvazku a dále d) zdravotní laborant způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu, pokud jsou zajišťovány služby laboratoře pro poskytování akutní lůžkové péčelůžkové péče 3,0 úvazku. Úvazky jsou rozvrženy tak, aby úvazek uvedený v písmenech a) a b) celkem činil 1,0. 2.1. Antibiotické středisko a) lékařský mikrobiolog nebo infekcionista nebo b) bioanalytik pro mikrobiologii nebo jiný odborný pracovník - absolvent studijního oboru přírodovědného zaměření, pokud je služba zajištěna zároveň lékařským mikrobiologem nebo infekcionistou. Úvazky jsou rozvrženy tak, aby úvazek zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků uvedených v písmenu a) nebo b) na pracovišti antibiotického střediska činil celkem 1,0. 3. Hematologie a transfuzní lékařství 3.1. Hematologie a) hematolog a transfuziolog minimálně 0,2 úvazku, b) bioanalytik pro klinickou hematologii a transfuzní službu nebo farmaceut se specializovanou způsobilostí v laboratorních a vyšetřovacích metodách ve zdravotnictví minimálně 0,2 úvazku, c) zdravotní laborant se specializovanou způsobilostí v oboru 1,0 úvazku, a dále d) zdravotní laborant způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu, pokud jsou zajišťovány služby laboratoře pro poskytování akutní lůžkové péčelůžkové péče 3,0 úvazku. Úvazky jsou rozvrženy tak, aby úvazek uvedený v písmenech a) a b) celkem činil 1,0. 3.2. Transfuzní lékařství Požadavky na personální zabezpečení jsou shodné s požadavky uvedenými v bodu 3.1. této části přílohy. 4. Alergologie a klinická imunologie a) alergolog a klinický imunolog minimálně 0,2 úvazku, b) bioanalytik pro alergologii a klinickou imunologii nebo farmaceut se specializovanou způsobilostí v laboratorních a vyšetřovacích metodách ve zdravotnictví minimálně 0,2 úvazku a c) zdravotní laborant se specializovanou způsobilostí v oboru 1,0 úvazku. Úvazky jsou rozvrženy tak, aby úvazek uvedený v písmenech a) a b) celkem činil 1,0. 5. Cytologie a) patolog, gynekolog a porodník, klinický onkolog, hematolog a transfuziolog, klinický biochemik, neurolog nebo pneumolog minimálně 0,2 úvazku; zdravotní laborant se specializovanou způsobilostí v oboru nebo farmaceut se specializovanou způsobilostí v laboratorních a vyšetřovacích metodách ve zdravotnictví minimálně 1,2 úvazku, z toho minimálně 1,0 úvazku zdravotního laboranta se specializovanou způsobilostí v oboru a b) zdravotní laborant způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu, pokud jsou poskytovány služby laboratoře pro poskytování akutní lůžkové péčelůžkové péče 3,0 úvazku. Úvazky jsou rozvrženy tak, aby úvazek uvedený v písmenech a) a b) celkem činil 2,0. Pokud se provádí výhradně screeningová gynekologická cytologie, je personální zabezpečení následující: a) patolog nebo gynekolog a porodník se vzděláním v cytodiagnostice 1,0 úvazku a b) zdravotní laborant pro cytodiagnostiku 1,0 úvazku. 6. Lékařská genetika a) lékařský genetik minimálně 0,2 úvazku, b) bioanalytik pro klinickou genetiku nebo farmaceut se specializovanou způsobilostí v laboratorních a vyšetřovacích metodách ve zdravotnictví minimálně 0,2 úvazku a c) zdravotní laborant se specializovanou způsobilostí v oboru 1,0 úvazku. Úvazky jsou rozvrženy tak, aby úvazek uvedený v písmenech a) a b) celkem činil 1,0. 6.1. Cytogenetika Požadavky na personální zabezpečení jsou shodné s požadavky uvedenými v bodu 6 této části přílohy. 6.2. Molekulární genetika Požadavky na personální zabezpečení jsou shodné s požadavky uvedenými v bodu 6 této části přílohy. 7. Klinická farmakologie a) klinický farmakolog, klinický biochemik, klinický farmaceut nebo farmaceut se specializovanou způsobilostí v laboratorních a vyšetřovacích metodách ve zdravotnictví minimálně 0,2 úvazku, b) odborný pracovník v laboratorních metodách se specializovanou způsobilostí v oboru, farmaceut se specializovanou způsobilostí v laboratorních a vyšetřovacích metodách nebo farmaceutický asistent se specializovanou způsobilostí v oboru minimálně 0,2 úvazku a c) zdravotní laborant se specializovanou způsobilostí v oboru 1,0 úvazku. Úvazky jsou rozvrženy tak, aby úvazek uvedený v písmenech a) a b) celkem činil 1,0. 8. Toxikologie a) bioanalytik pro soudní toxikologii, farmaceut se specializovanou způsobilostí v laboratorních a vyšetřovacích metodách ve zdravotnictví, soudní lékař nebo klinický biochemik minimálně 1, 0 úvazku a b) zdravotní laborant se specializovanou způsobilostí v oboru 1,0 úvazku. 9. Víceoborová laboratoř a) lékaři se specializovanou způsobilostí v oborech, ve kterých jsou služby laboratoře poskytovány, každý minimálně 0,2 úvazku, b) odborní pracovníci v laboratorních metodách se specializovanou způsobilostí v oborech nebo farmaceuti se specializovanou způsobilostí v oborech, ve kterých jsou služby laboratoře poskytovány, každý minimálně 0,2 úvazku, c) zdravotní laborant se specializovanou způsobilostí v každém oboru, ve kterém je péčepéče poskytována 1,0 úvazku, a dále d) zdravotní laborant způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu, pokud jsou poskytovány služby laboratoře pro poskytování akutní lůžkové péčelůžkové péče 3,0 úvazku. Úvazky jsou rozvrženy tak, aby vždy jeden z úvazků uvedený v písmenu a) nebo b) činil 0,8. 10. Nukleární medicína a) lékař se specializovanou způsobilostí v nukleární medicíně nebo klinický biochemik minimálně 0,2 úvazku, b) bioanalytik pro nukleární medicínu nebo farmaceut se specializovanou způsobilostí v laboratorních a vyšetřovacích metodách ve zdravotnictví minimálně 0,2 úvazku a c) zdravotní laborant způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu 1,0 úvazku. Úvazky jsou rozvrženy tak, aby úvazek uvedený v písmenech a) a b) celkem činil 1,0. 11. Zubní laboratoř a) zubní technik způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu, nebo b) zubní lékař a zubní technik nebo asistent zubního technika. Část IV Požadavky na personální zabezpečení zdravotních služeb - soudní lékařství, patologie, transfuzní služba Personální zabezpečení diagnostické a léčebné péčepéče je stanoveno podle jednotlivých odborností zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků podle druhu a oboru poskytované péčepéče a vymezuje se úvazkem. 1. Soudní lékařství a) soudní lékař 1,0 úvazku, b) lékař s odbornou způsobilostí 1,0 úvazku, c) bioanalytik pro soudní toxikologii 1,0 úvazku, d) zdravotní laborant způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo zdravotní laborant pro histologii v rozsahu, ve kterém jsou prováděny specializované činnosti15), e) zdravotní laborant pro toxikologii, f) autoptický laborant 0,5 úvazku a g) sanitář 0,5 úvazku. 2. Patologie a) patolog 0,5 úvazku, b) zdravotní laborant způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu 1,0 úvazku; to neplatí, pokud nejsou poskytovány služby histopatologické laboratoře a c) autoptický laborant nebo sanitář 1,0 úvazku; to neplatí, pokud jsou poskytovány pouze služby histopatologické laboratoře. 3. Transfuzní služba Personální zabezpečení odpovídá požadavkům upraveným v právních předpisech upravujících nakládání s léčivy a lidskou krví a jejími složkami16). Příloha č. 2 k vyhlášce č. 99/2012 Sb. Požadavky na personální zabezpečení jednodenní péče 1. Poskytování jednodenní péčejednodenní péče musí být zabezpečeno lékařem se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru, lékařem se zvláštní odbornou způsobilostí v příslušném oboru, lékařem se zvláštní specializovanou způsobilostí v příslušném oboru nebo zubním lékařem a zdravotnickým pracovníkem způsobilým k výkonu nelékařského zdravotnického povolání. 2. Pokud jsou prováděny výkony v celkové nebo regionální anestezii, analgosedaci nebo monitorované anesteziologické péčipéči, je péčepéče zabezpečena anesteziologem. 3. Pokud je poskytována jednodenní péčejednodenní péče výhradně dětem, je zabezpečena lékaři se specializovanou způsobilostí, zvláštní odbornou způsobilostí nebo zvláštní specializovanou způsobilostí a pracovníky nelékařských zdravotnických povolání s odbornou způsobilostí, specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí v oborech zaměřených na péčipéči o děti stejně, jako péčepéče poskytovaná dospělým v příslušných oborech. Ustanovení věty první se nevztahuje na personální zabezpečení jednodenní péčejednodenní péče v oborech, v nichž není specializovaná způsobilost, zvláštní odborná způsobilost nebo zvláštní specializovaná způsobilost lékařů a odborná způsobilost, specializovaná způsobilost nebo zvláštní odborná způsobilost nelékařských zdravotnických pracovníků zaměřená na péčipéči o děti upravena jiným právním předpisem2). 4. Personální zabezpečení zdravotní péčepéče na operačním sále při výkonech prováděných v celkové nebo regionální anestezii, analgosedaci nebo monitorované anesteziologické péčipéči je následující a) anesteziolog, b) 2 lékaři, z toho jeden se specializovanou způsobilostí, zvláštní odbornou způsobilostí nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v příslušném oboru, ve kterém je poskytována péčepéče pacientovipacientovi; při výkonech malého rozsahu, například vybraných laparoskopických výkonech, lékař se specializovanou způsobilostí, zvláštní odbornou způsobilostí nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v příslušném oboru, c) sestra pro perioperační péčipéči způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu; sestra pro perioperační péčipéči způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo porodní asistentka pro perioperační péčipéči způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu, pokud jsou prováděny výkony v gynekologii, d) sestra pro intenzivní péčipéči způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu; sestra pro intenzivní péčipéči způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo porodní asistentka pro intenzivní péčipéči způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu, pokud jsou prováděny výkony v gynekologii a e) všeobecná sestra. Zabezpečení zdravotnickými pracovníky a jinými odbornými pracovníky nad rámec stanovených požadavků závisí na spektru prováděných výkonů. 5. Pokud jsou v návaznosti na operační výkon prováděny samostatně činnosti zdravotnickými pracovníky nelékařských zdravotnických povolání způsobilých k výkonu povolání bez odborného dohledu, musí být tyto činnosti prováděny v souladu s jiným právním předpisem3). Příloha č. 3 k vyhlášce č. 99/2012 Sb. Požadavky na personální zabezpečení lůžkové péče Část I Společné požadavky na personální zabezpečení lůžkové péče 1. Personální zabezpečení zdravotní péčepéče na odděleních lůžkové péčelůžkové péče je stanoveno v části II. této přílohy podle jednotlivých odborností zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků podle druhu a oboru poskytované péčepéče a vymezuje se úvazkem. Požadavky jsou stanoveny na 30 lůžek, pokud není v příslušných ustanoveních této přílohy uvedeno jinak. Zabezpečení zdravotnickými pracovníky a jinými odbornými pracovníky nad rámec stanovených požadavků závisí na druhu a objemu poskytované zdravotní péčepéče, oboru a spektru prováděných výkonů a činností tak, aby byla zajištěna kvalita, bezpečí a dostupnost zdravotní péčepéče. 2. Lékaři uvedení v části II. této přílohy se vedle zdravotní péčepéče a výkonů na odděleních lůžkové péčelůžkové péče mohou podílet i na zdravotní péčipéči v ambulancích, kde jsou přijímáni pacientipacienti k hospitalizacihospitalizaci, a na zajištění výkonů na operačních a porodních sálech, přitom musí být splněny požadavky na personální zabezpečení uvedené v bodech 14 a 15. 3. Pokud je součástí oddělení akutní lůžkové péčelůžkové péče i jednotka intenzivní péčepéče (dále jen „JIP“) 1. stupně (nižší intenzivní péčepéče) a 2. stupně (vyšší intenzivní péčepéče), mohou se podílet lékaři tohoto oddělení i na zajištění zdravotní péčepéče na JIP, přitom musí být splněny požadavky na personální zabezpečení uvedené v části II.2. této přílohy podle příslušného stupně JIP. 4. Požadavky na personální zabezpečení zdravotní péčepéče na odděleních akutní lůžkové péčelůžkové péče standardní jsou uvedeny v části II.1. této přílohy. 5. Pokud je na odděleních akutní lůžkové péčelůžkové péče standardní vyšší počet lůžek než 30, lze počet úvazků lékařů upravit, nesmí však být nižší, než počet vypočítaný podle uvedeného vzorce: y=x.l300,5 kde „y“ je požadovaný počet úvazků, „x“ touto vyhláškou stanovený počet úvazků lékařů na 30 lůžek a „l“ skutečný počet lůžek daného typu. Pokud je na odděleních akutní lůžkové péčelůžkové péče standardní nižší počet lůžek než 30, lze počet úvazků lékařů upravit, nesmí však být nižší, než počet vypočítaný podle výše uvedeného vzorce. Je-li skutečný počet lůžek nižší než 20, pak l = 20. Úpravu počtu úvazků podle vzorce je možno použít maximálně pro 60 lůžek, minimálně pro 20 lůžek. Počet úvazků při počtu lůžek nižším než 20 se již dále podle výše uvedeného vzorce neupravuje. Počet úvazků při počtu lůžek vyšším než 60 se počítá opět podle vzorce. 6. Pokud je na odděleních akutní lůžkové péčelůžkové péče standardní vyšší počet lůžek než 30, lze počet úvazků zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu nelékařského zdravotnického povolání upravit, nesmí však být nižší, než počet vypočítaný podle uvedeného vzorce: y=0,8.x.l30+0,2.x.l300,5 kde „y“ je požadovaný počet úvazků, „x“ touto vyhláškou stanovený počet úvazků na 30 lůžek a „l“ skutečný počet lůžek daného typu. Pokud je na odděleních akutní lůžkové péčelůžkové péče standardní nižší počet lůžek než 30, lze počet úvazků zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu nelékařského zdravotnického povolání upravit, nesmí však být nižší, než počet vypočítaný podle výše uvedeného vzorce. Je-li skutečný počet lůžek nižší než 20, pak l = 20. Úpravu počtu úvazků podle vzorce je možno použít maximálně pro 60 lůžek, minimálně pro 20 lůžek. Počet úvazků při počtu lůžek nižším než 20 se již dále podle výše uvedeného vzorce neupravuje. Počet úvazků při počtu lůžek vyšším než 60 se počítá opět podle vzorce. 7. Požadavky na personální zabezpečení zdravotní péčepéče na odděleních akutní lůžkové péčelůžkové péče intenzivní, jsou uvedeny v části II.2. této přílohy. 8. Požadavky na personální zabezpečení zdravotní péčepéče na odděleních následné lůžkové péčelůžkové péče a dlouhodobé lůžkové péčelůžkové péče jsou uvedeny v části II.3. a II.4. této přílohy. Pokud se jedná o odlišný počet lůžek, upravují se počty úvazků zdravotnických pracovníků podle vzorců uvedených v bodu 5 a 6; to neplatí pro požadavky na poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péčepéče. 9. Zdravotní péčepéče poskytovaná pacientůmpacientům na lůžkách akutní lůžkové péčelůžkové péče standardní podle části II.1. této přílohy je v pracovních dnech v době od 15.30 hodin do 7.00 hodin následujícího dne a dále v sobotu, v neděli a ve svátek17) zabezpečena minimálně a) lékařem se specializovanou způsobilostí, zvláštní odbornou způsobilostí nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v příslušném oboru, b) lékařem se specializovanou způsobilostí v oboru, který má společný základní kmen s oborem poskytované péčepéče, nebo c) lékařem s odbornou způsobilostí s certifikátem14) o absolvování základního kmene pro příslušný obor, pokud je zajištěna fyzická přítomnost lékaře uvedeného v písmenu a) nebo b) do 30 minut, a dále d) zdravotnickými pracovníky způsobilými k výkonu nelékařského zdravotnického povolání uvedenými v části II.1. této přílohy v nepřetržitém provozu podle poskytované péčepéče a spektra prováděných výkonů, minimálně však vždy jedním pracovníkem způsobilým k výkonu povolání bez odborného dohledu pro pacientypacienty na 40 lůžkách, pokud není stanoveno v části II.1. této přílohy jinak. Lékař může poskytovat péčipéči na více odděleních nebo stanicích, maximálně však vždy celkem pro pacientypacienty na 90 lůžkách. Pokud jsou na lůžkových odděleních, která poskytují lůžkovou standardní péčipéči i lůžka následné péčepéče, mohou lékaři uvedení v písmenu a) až c) poskytovat za stejných podmínek současně i péčipéči pacientůmpacientům na těchto lůžkách. Pokud jsou hospitalizováni pacientipacienti, kteří jsou zařazeni podle náročnosti ošetřovatelské péčeošetřovatelské péče, která je jim poskytována, do kategorie pacientapacienta 3 nebo 4 podle jiného právního předpisu18), zabezpečují péčipéči zdravotničtí pracovníci uvedení v písmenu d) a minimálně jeden sanitář nebo ošetřovatel pro pacientypacienty na 40 lůžkách. 10. Zdravotní péčepéče poskytovaná pacientůmpacientům na lůžkách akutní lůžkové péčelůžkové péče intenzivní podle části II.2. této přílohy je v pracovních dnech v době od 15.30 hodin do 7.00 hodin následujícího dne a dále v sobotu, v neděli a ve svátek17) zabezpečena minimálně a) lékařem se specializovanou způsobilostí, zvláštní odbornou způsobilostí nebo zvláštní specializovanou způsobilostí podle části II.2. této přílohy, a to na JIP 1. stupně (nižší intenzivní péčepéče) pro maximálně 18 lůžek, na JIP 2. stupně (vyšší intenzivní péčepéče) maximálně pro 15 lůžek a na JIP 3. stupně (resuscitační péčepéče) maximálně pro 8 lůžek a b) zdravotnickými pracovníky způsobilými k výkonu nelékařského zdravotnického povolání uvedenými v části II bodech 2.1., 2.2., 2.3., 2.4. a 2.5. této přílohy podle jednotlivých stupňů JIP lůžkové intenzivní péčepéče v nepřetržitém provozu. 11. Zdravotní péčepéče poskytovaná pacientůmpacientům na lůžkách následné lůžkové péčelůžkové péče podle části II.3. této přílohy je v pracovních dnech v době od 15.30 hodin do 7.00 hodin následujícího dne a dále v sobotu, v neděli a ve svátek17) zabezpečena minimálně a) lékařem se specializovanou způsobilostí v oborech se společným základním kmenem interním, chirurgickým, ortopedickým, gynekologicko-porodnickým, neurologickým, neurochirurgickým, kardiochirurgickým, anesteziologickým, dermatovenerologickým, urologickým, oftalmologickým, otorinolaryngologickým nebo základním kmenem všeobecné praktické lékařství, nebo b) lékařem s odbornou způsobilostí s certifikátem14) o absolvování základního kmene uvedeného v písmenu a), pokud je zajištěna fyzická přítomnost lékaře uvedeného v písmenu a) do 30 minut, a dále c) zdravotnickými pracovníky způsobilými k výkonu nelékařského zdravotnického povolání uvedenými v části II.3. této přílohy v nepřetržitém provozu podle poskytované péčepéče a spektra prováděných výkonů, minimálně však vždy jedním pracovníkem způsobilým k výkonu povolání bez odborného dohledu pro pacientypacienty na 40 lůžkách, pokud není stanoveno v části II.3. této přílohy jinak. Lékař může poskytovat péčipéči na více odděleních nebo stanicích, maximálně však celkem na 120 lůžkách pro pacientypacienty, kteří jsou zařazeni podle náročnosti ošetřovatelské péčeošetřovatelské péče, která je jim poskytována, do kategorie pacientapacienta 3 nebo 4 podle jiného právního předpisu17), a na 250 lůžkách pro pacientypacienty, kteří jsou zařazeni podle náročnosti ošetřovatelské péčeošetřovatelské péče, která je jim poskytována, do kategorie pacientapacienta 1 nebo 2 podle jiného právního předpisu17). Pokud jsou hospitalizováni pacientipacienti s vyššími nároky na ošetřovatelskou péčiošetřovatelskou péči v kategorii pacientapacienta 3 nebo 4 podle jiného právního předpisu17), zabezpečují péčipéči zdravotničtí pracovníci uvedení v písmenu c) a minimálně jeden sanitář nebo ošetřovatel pro pacientypacienty na 40 lůžkách. 12. Zdravotní péčepéče poskytovaná pacientůmpacientům na lůžkách dlouhodobé lůžkové péčelůžkové péče a péčepéče v dětských domovech je v pracovních dnech v době od 15.30 hodin do 7.00 hodin následujícího dne a dále v sobotu, v neděli a ve svátek177) zabezpečena příslušnými zdravotnickými pracovníky způsobilými k výkonu nelékařského zdravotnického povolání uvedenými v části II.4. a II.5. této přílohy v nepřetržitém provozu podle poskytované péčepéče a spektra prováděných výkonů, minimálně však vždy jedním pracovníkem způsobilým k výkonu povolání bez odborného dohledu pro pacientypacienty na 40 lůžkách. Současně je zajištěna dostupnost lékaře se specializovanou způsobilostí v oborech se společným základním kmenem interním, chirurgickým, ortopedickým, gynekologicko-porodnickým, neurologickým, neurochirurgickým, kardiochirurgickým, anesteziologickým, urologickým, dermatovenerologickým, oftalmologickým, otorinolaryngologickým nebo základním kmenem všeobecné praktické lékařství. Pokud je poskytována lůžková zdravotní péčepéče výhradně dětem, je zajištěna lékařem se společným základním kmenem pediatrickým. 13. Pokud jsou prováděny výkony a činnosti podle jiného právního předpisu5) vykonává je všeobecná sestra s příslušnou specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí. 14. Personální zabezpečení zdravotní péčepéče na operačním sále při výkonech prováděných v celkové nebo regionální anestezii, analgosedaci nebo monitorované anesteziologické péčipéči je následující: a) anesteziolog, b) 2 lékaři, z toho jeden se specializovanou způsobilostí, zvláštní odbornou způsobilostí nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v příslušném oboru, ve kterém je poskytována zdravotní péčepéče pacientovipacientovi; při výkonech malého rozsahu, například vybraných laparoskopických výkonech, lékař se specializovanou způsobilostí, zvláštní odbornou způsobilostí nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v příslušném oboru, c) sestra pro perioperační péčipéči bez dohledu; pokud jsou prováděny operační výkony v gynekologii a porodnictví, sestra pro perioperační péčipéči bez dohledu nebo porodní asistentka pro perioperační péčipéči bez dohledu, d) sestra pro intenzivní péčipéči bez dohledu; pokud jsou prováděny operační výkony v gynekologii a porodnictví, sestra pro intenzivní péčipéči bez dohledu nebo porodní asistentka pro intenzivní péčipéči a e) všeobecná sestra. Pokud je ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení v komplexu více operačních sálů, na nichž jsou současně prováděny výkony v celkové nebo regionální anestezii, analgosedaci nebo monitorované anesteziologické péčipéči, může být péčepéče vždy na dvou sálech zajištěna a) anesteziologem, b) lékařem s odbornou způsobilostí s certifikátem14) a c) sestrou pro intenzivní péčipéči bez dohledu; pokud jsou prováděny operační výkony v gynekologii a porodnictví, sestrou pro intenzivní péčipéči bez dohledu nebo porodní asistentkou pro intenzivní péčipéči. Na každém sále jsou dále vždy a) 2 lékaři, z toho jeden se specializovanou způsobilostí, zvláštní odbornou způsobilostí nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v příslušném oboru, ve kterém je poskytována péčepéče pacientovipacientovi; při výkonech malého rozsahu, například vybraných laparoskopických výkonech, lékař se specializovanou způsobilostí, zvláštní odbornou způsobilostí nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v příslušném oboru, b) sestra pro perioperační péčipéči bez dohledu; při provádění operačních výkonů v gynekologii a porodnictví sestra pro perioperační péčipéči bez dohledu nebo porodní asistentka pro perioperační péčipéči bez dohledu a c) všeobecná sestra. Zabezpečení zdravotnickými pracovníky a jinými odbornými pracovníky nad rámec stanovených požadavků závisí na spektru prováděných výkonů. 15. Zdravotní péčepéče na porodním sále 15.1. Zdravotní péčepéče na porodním sále je zajištěna a) gynekologem a porodníkem a b) porodní asistentkou bez dohledu. 15.1.1. Při výkonech prováděných v celkové nebo regionální anestezii, analgosedaci nebo monitorované anesteziologické péčipéči je personální zabezpečení zajištěno zdravotnickými pracovníky uvedenými v bodě 15. 1. a dále a) anesteziologem, b) porodní asistentkou pro perioperační péčipéči bez dohledu nebo sestrou pro perioperační péčipéči bez dohledu a c) porodní asistentkou pro intenzivní péčipéči bez dohledu nebo sestrou pro intenzivní péčipéči bez dohledu. Zabezpečení zdravotnickými pracovníky a jinými odbornými pracovníky nad rámec stanovených požadavků závisí na spektru prováděných výkonů. 16. Na lůžkových odděleních uvedených v části II.1, II.2, II.3 a II.4 této přílohy je zajištěna dostupnost nutričního terapeuta. 17. Na lůžkových odděleních uvedených v části II.1 a II.2 této přílohy je zajištěna dostupnost klinického farmaceuta. 18. Následná lůžková péčelůžková péče a dlouhodobá lůžková péčelůžková péče v části II.3 a II.4 této přílohy je zabezpečena zdravotně-sociálním pracovníkem nebo jiným odborným pracovníkem - sociálním pracovníkem v úvazku 0,2 ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení s počtem lůžek do 30; v úvazku 0,5 ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení s počtem lůžek nad 30, pokud není stanoveno v části II.3. a II.4. této přílohy jinak. Personální zabezpečení pracovníky uvedenými ve větě první se nevyžaduje ve zdravotnických zařízeníchzdravotnických zařízeních Vězeňské službyVězeňské služby České republiky. 19. Pokud je poskytována lůžková péčelůžková péče výhradně dětem, je zajištěna a) lékaři se specializovanou způsobilostí, zvláštní odbornou způsobilostí nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v příslušných oborech zaměřených na péčipéči o děti, stejně jako péčepéče poskytovaná dospělým, a b) všeobecnými sestrami, z toho minimálně 30 % úvazků dětská sestra nebo dětská sestra pro intenzivní péčipéči, pokud není stanoveno v části II.2. a II.5. této přílohy jinak. PéčePéče je zajištěna ve stejném počtu úvazků jako péčepéče poskytovaná dospělým v příslušných oborech podle části II. této přílohy. 20. Personální zabezpečení kontaktního místa pro spolupráci s poskytovatelem zdravotnické záchranné služby je zajištěno všeobecnou sestrou bez dohledu nebo zdravotnickým záchranářem. 21. Chirurgickými obory se pro účely této přílohy rozumí obory: cévní chirurgie, gynekologie a porodnictví, hrudní chirurgie, chirurgie, kardiochirurgie, maxilofaciální chirurgie, neurochirurgie, oftalmologie, orální a maxilofaciální chirurgie, ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí, otorinolaryngologie, plastická chirurgie, popáleninová medicína, spondylochirurgie, traumatologie, urologie a příslušné obory, ve kterých je poskytována péčepéče dětem. 22. Interními obory se pro účely této přílohy rozumí obory: angiologie, endokrinologie a diabetologie, gastroenterologie, geriatrie, hematologie a transfuzní lékařství, kardiologie, klinická onkologie, nefrologie, neurologie, pneumologie a ftizeologie, pracovní lékařství, radiační onkologie, revmatologie, vnitřní lékařství a příslušné obory, ve kterých je poskytována péčepéče dětem. 23. Dostupností zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka se pro účely části II. této přílohy rozumí dostupnost rady a pomoci prostřednictvím telefonu nebo elektronicky, v případě vyžádání fyzická přítomnost v závislosti na naléhavosti provedení výkonu a na klinickém stavu pacientapacienta. 24. Pokud je součástí oddělení, operačních a porodních sálů RTG nebo CT přístroj, vyžaduje se dostupnost radiologického asistenta nebo radiologa tak, aby byla zajištěna fyzická přítomnost při provádění lékařského ozáření, a dostupnost rady a pomoci klinického radiologického fyzika prostřednictvím telefonu nebo elektronicky a v případě potřeby fyzická přítomnost. Část II Zvláštní požadavky na personální zabezpečení lůžkové péče 1. AKUTNÍ LŮŽKOVÁ PÉČELŮŽKOVÁ PÉČE STANDARDNÍ 1.1. Chirurgické obory 1.1.1. Personální zabezpečení chirurgických oborů je následující a) lékař se specializovanou, zvláštní odbornou způsobilostí nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v příslušném oboru 2,0 úvazku, b) lékař s odbornou způsobilostí 2,0 úvazku, z toho v rozsahu 1,0 s certifikátem14), c) všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí v oboru bez dohledu 1,0 úvazku, d) všeobecná sestra bez dohledu a všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent celkem 8,5 úvazku a e) sanitář nebo ošetřovatel 4,0 úvazku. Zdravotní péčepéče poskytovaná v pracovních dnech v době od 15.30 hodin do 7.00 hodin následujícího dne a dále v sobotu, v neděli a ve svátek17) může být zajištěna též ortopedem, péčepéče v oboru ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí lékařem se specializovanou způsobilostí se základním chirurgickým kmenem a péčepéče v oboru urologie chirurgem, pokud je zajištěna dostupnost urologa. 1.1.2. Personální zabezpečení oboru maxilofaciální chirurgie a orální a maxilofaciální chirurgie je zajištěno zdravotnickými pracovníky uvedenými v bodě 1.1.1. písm. c) až e) a dále a) maxilofaciálním chirurgem nebo orálním a maxilofaciálním chirurgem 2,0 úvazku a b) lékařem s odbornou způsobilostí nebo zubním lékařem s odbornou způsobilostí 2,0 úvazku, z toho 1,0 zubním lékařem s odbornou způsobilostí. 1.1.3. Personální zabezpečení oboru oftalmologie je zajištěno zdravotnickými pracovníky uvedenými v bodě 1.1.1 písm. a) až c) a dále a) všeobecnou sestrou bez dohledu a všeobecnou sestrou nebo zdravotnickým asistentem celkem 6,0 úvazku a b) sanitářem nebo ošetřovatelem 3,0 úvazku. 1.1.4. Personální zabezpečení oboru gynekologie a porodnictví je zajištěno zdravotnickými pracovníky uvedenými v bodě 1.1.1. písm. a) až c) a e) a dále a) všeobecnou sestrou bez dohledu nebo porodní asistentkou bez dohledu a b) všeobecnou sestrou, zdravotnickým asistentem nebo porodní asistentkou. Úvazky uvedené v písmenech a) a b) musí činit celkem 8,5 úvazku. 1.1.5. Personální zabezpečení oborů hrudní chirurgie, chirurgie, kardiochirurgie, neurochirurgie, spondylochirurgie, ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí, plastická chirurgie, popáleninová medicína a traumatologie je zajištěno zdravotnickými pracovníky uvedenými v bodě 1.1.1. a dále fyzioterapeutem - dostupnost. 1.2. Interní obory 1.2.1. Personální zabezpečení interních oborů je následující a) lékař se specializovanou způsobilostí, zvláštní odbornou způsobilostí nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v příslušném oboru 2,0 úvazku, b) lékař s odbornou způsobilostí 2,0 úvazku, z toho v rozsahu 1,0 s certifikátem14), c) všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí v oboru bez dohledu 1,0 úvazku, d) všeobecná sestra bez dohledu a všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent celkem 8,0 úvazku a e) sanitář nebo ošetřovatel 3,5 úvazku. Zdravotní péčepéče poskytovaná v pracovních dnech v době od 15.30 hodin do 7.00 hodin následujícího dne a dále v sobotu, v neděli a ve svátek17) může být zajištěna též neurologem a péčepéče v oboru neurologie lékařem se specializovanou způsobilostí se základním interním kmenem. 1.2.2. Personální zabezpečení oboru pracovní lékařství je zajištěno zdravotnickými pracovníky uvedenými v bodě 1.2.1. písm. b) a c) a dále a) lékařem se specializovanou způsobilostí, zvláštní odbornou způsobilostí nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v příslušném oboru 1,5 úvazku, b) všeobecnou sestrou bez dohledu a všeobecnou sestrou nebo zdravotnickým asistentem celkem 6,0 úvazku a c) sanitářem nebo ošetřovatelem 2,0 úvazku. 1.2.3. Personální zabezpečení oboru dětská onkologie a hematologie je zajištěno zdravotnickými pracovníky uvedenými v bodě 1.2.1. písm. a) a c) a dále a) lékařem s odbornou způsobilostí 3,0 úvazku, z toho 1,0 s certifikátem14), b) všeobecnou sestrou bez dohledu a všeobecnou sestrou nebo zdravotnickým asistentem celkem 9,0 úvazku a c) sanitářem nebo ošetřovatelem 4,0 úvazku. 1.2.4. Personální zabezpečení oboru hematologie a transfuzní lékařství je zajištěno zdravotnickými pracovníky uvedenými v bodě 1.2.1. písm. a) až c) a dále a) všeobecnou sestrou bez dohledu a všeobecnou sestrou nebo zdravotnickým asistentem celkem 9,0 úvazku a b) sanitářem nebo ošetřovatelem 4,0 úvazku. 1.2.5. Personální zabezpečení oborů neurologie, pneumologie a ftizeologie a vnitřní lékařství je zajištěno zdravotnickými pracovníky uvedenými v bodě 1.2.1. a dále - fyzioterapeutem - dostupnost. 1.2.6. Personální zabezpečení oboru geriatrie je zajištěno zdravotnickými pracovníky uvedenými v bodě 1.2.1. a dále a) zdravotně-sociálním pracovníkem nebo jiným odborným pracovníkem - sociálním pracovníkem 0,1 úvazku a b) fyzioterapeutem a ergoterapeutem - dostupnost. 1.3. Dermatovenerologie a) dermatovenerolog 1,2 úvazku, b) lékař s odbornou způsobilostí 2,5 úvazku, z toho 1,0 s certifikátem14), c) všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí bez dohledu 1,0 úvazku, d) všeobecná sestra bez dohledu a všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent celkem 7,0 úvazku a e) sanitář nebo ošetřovatel 3,0 úvazku. 1.4. Dětské lékařství a) dětský lékař 1,2 úvazku, b) lékař s odbornou způsobilostí 2,5 úvazku, z toho 1,0 s certifikátem14), c) dětská sestra bez dohledu 1,0 úvazku, d) všeobecná sestra bez dohledu a všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent celkem 10,0 úvazku, z toho 50 % dětská sestra, e) sanitář nebo ošetřovatel 4,0 úvazku; pokud je hospitalizováno alespoň 50 % pacientůpacientů s doprovodem 2,0 úvazku a f) fyzioterapeut - dostupnost. 1.5. Infekční lékařství a) infekcionista 1,2 úvazku, b) lékař s odbornou způsobilostí 2,5 úvazku, z toho 1,0 úvazku s certifikátem14), c) všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí bez dohledu 1,0 úvazku, d) všeobecná sestra bez dohledu a všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent celkem 8,0 úvazku a e) sanitář nebo ošetřovatel 3,0 úvazku. 1.6. Návykové nemoci a) psychiatr nebo lékař se zvláštní odbornou způsobilostí nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v návykových nemocech 1,0 úvazku, b) lékař s odbornou způsobilostí 2,0 úvazku, z toho 1,0 úvazku s certifikátem14), c) sestra pro péčipéči v psychiatrii bez dohledu nebo adiktolog bez dohledu 1,0 úvazku, d) všeobecná sestra bez dohledu a všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent celkem 7,5 úvazku, e) sanitář nebo ošetřovatel 4,0 úvazku a f) zdravotně-sociální pracovník nebo jiný odborný pracovník - sociální pracovník 0,1 úvazku. 1.7. Neonatologie a) neonatolog 1,2 úvazku; popřípadě neonatolog nebo dětský lékař 1,2 úvazku, pokud je stanice neonatologie součástí dětského oddělení, b) dětská sestra bez dohledu nebo porodní asistentka bez dohledu 1,0 úvazku, c) dětská sestra bez dohledu nebo porodní asistentka bez dohledu 8,5 úvazku, d) všeobecná sestra, zdravotnický asistent nebo porodní asistentka 3,0 úvazku a e) sanitář nebo ošetřovatel 1,4 úvazku. 1.8. Nukleární medicína a) lékař se specializovanou způsobilostí v nukleární medicíně 1,2 úvazku, b) lékař s odbornou způsobilostí s certifikátem14) 1,2 úvazku, c) všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí 1,0 úvazku, d) všeobecná sestra bez dohledu a všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent celkem 9,0 úvazku, e) sanitář nebo ošetřovatel 3,0 úvazku, f) radiofarmaceut nebo farmaceutický asistent pro přípravu radiofarmak - dostupnost a g) klinický radiologický fyzik - dostupnost. 1.9. Psychiatrie a) psychiatr 1,0 úvazku, b) lékař s odbornou způsobilostí 3,0 úvazku, z toho 1,0 úvazku s certifikátem14), c) sestra pro péčipéči v psychiatrii bez dohledu 1,0 úvazku, d) všeobecná sestra bez dohledu a všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent celkem 7,5 úvazku, z toho 2,0 úvazku sestra pro péčipéči v psychiatrii bez dohledu, e) sanitář nebo ošetřovatel 4,0 úvazku, f) fyzioterapeut - dostupnost, g) ergoterapeut nebo jiný odborný pracovník - pracovní terapeut - dostupnost, h) klinický psycholog 0,5 úvazku nebo psycholog ve zdravotnictví 0,5 úvazku, pokud je zajištěna dostupnost klinického psychologa a i) zdravotně-sociální pracovník nebo jiný odborný pracovník - sociální pracovník 0,1 úvazku. Jeden z pracovníků uvedených v písmenech a) nebo h) má vzdělání v psychoterapii. Personální zabezpečení pracovníky uvedenými v písmenu i) se nevyžaduje ve zdravotnických zařízeníchzdravotnických zařízeních Vězeňské službyVězeňské služby České republiky. 1.10. Rehabilitační a fyzikální medicína a) rehabilitační lékař 1,0 úvazku, b) lékař s odbornou způsobilostí 2,0 úvazku, z toho 1,0 s certifikátem14), c) všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí bez dohledu 1,0 úvazku, d) všeobecná sestra bez dohledu a všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent celkem 6,0 úvazku, e) sanitář, ošetřovatel nebo masér 2,0 úvazku, f) fyzioterapeut 4,0 úvazku, z toho 1,0 se specializovanou způsobilostí, g) ergoterapeut 1,0 úvazku, h) klinický psycholog - dostupnost a i) klinický logoped - dostupnost. Poskytují-li pracovníci uvedení v písmenech f) a g) i péčipéči pacientůmpacientům na jiných lůžkových odděleních v témže zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení, zvyšuje se počet úvazků tak, aby byly zajištěny výkony a činnosti na vyžádání. 1.11. Pokud je na lůžkovém oddělení poskytována péčepéče ve více oborech (společný lůžkový fond), musí být péčepéče zajištěna a) lékařem se specializovanou způsobilostí, zvláštní odbornou způsobilostí nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru, který má společný základní kmen s obory poskytované péčepéče 2,0 úvazky, b) lékařem se specializovanou způsobilostí, zvláštní odbornou způsobilostí nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru péčepéče poskytované pacientovipacientovi \\- fyzická přítomnost na vyžádání, c) lékařem s odbornou způsobilostí 2,0 úvazku, z toho 1,0 s certifikátem14) a d) zdravotnickými pracovníky způsobilými k výkonu nelékařského zdravotnického povolání podle oborů stanovených v bodech 1.1. až 1.10. 2. AKUTNÍ LŮŽKOVÁ PÉČELŮŽKOVÁ PÉČE INTENZÍVNÍ 2.1 Intenzívní péčepéče o dospělé 2.1.1. intenzívní péčepéče 1\\. stupně - nižší intenzívní péčepéče a) lékař se specializovanou způsobilostí v oboru, ve kterém je péčepéče poskytována, anesteziolog nebo intenzivista 0,5 úvazku, b) lékař s odbornou způsobilostí s certifikátem14) 0,15 úvazku na lůžko, c) sestra pro intenzivní péčipéči bez dohledu 1,0 úvazku, d) všeobecná sestra bez dohledu a všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent celkem 1,4 úvazku na lůžko, z toho 25 % úvazku sestra pro intenzivní péčipéči bez dohledu; pokud je poskytována gynekologická péčepéče, může ji pacientkám poskytovat porodní asistentka bez dohledu a porodní asistentka celkem 1,4 úvazku na lůžko, z toho 25 % úvazku porodní asistentka pro intenzivní péčipéči bez dohledu a e) sanitář nebo ošetřovatel 0,1 úvazku na lůžko. 2.1.2. intenzívní péčepéče 2\\. stupně - vyšší intenzívní péčepéče a) lékař se specializovanou způsobilostí v oboru, ve kterém je péčepéče poskytována, anesteziolog nebo intenzivista 1,0 úvazku, b) lékař s odbornou způsobilostí s certifikátem14) 0,2 úvazku na lůžko, c) sestra pro intenzivní péčipéči bez dohledu 1,0 úvazku, d) všeobecná sestra bez dohledu a všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent celkem 2,2 úvazku na lůžko, z toho 25 % úvazku sestra pro intenzivní péčipéči bez dohledu; pokud je poskytována gynekologická péčepéče, může ji pacientkám poskytovat porodní asistentka bez dohledu a porodní asistentka celkem 1,4 úvazku na lůžko, z toho 25 % úvazku porodní asistentka pro intenzivní péčipéči bez dohledu a e) sanitář nebo ošetřovatel 0,2 úvazku na lůžko. 2.1.3. intenzívní péčepéče 3\\. stupně - resuscitační péčepéče a) anesteziolog nebo lékař se specializovanou způsobilostí v oboru, ve kterém je péčepéče poskytována, který je současně intenzivista 1,0 úvazku a dále 0,3 úvazku na lůžko, b) lékař s odbornou způsobilostí s certifikátem14) 0,25 úvazku na lůžko, c) sestra pro intenzivní péčipéči bez dohledu 1,0 úvazku, d) všeobecná sestra bez dohledu a všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent celkem 4,0 úvazku na lůžko, z toho 50 % úvazku sestra pro intenzivní péčipéči bez dohledu a e) sanitář nebo ošetřovatel 0,3 úvazku na lůžko. 2.2. Intenzívní péčepéče o děti 2.2.1. intenzívní péčepéče 1\\. stupně - nižší intenzívní péčepéče a) dětský lékař, dětský chirurg nebo dětský kardiolog 0,5 úvazku, b) lékař s odbornou způsobilostí s certifikátem14) 0,2 úvazku na lůžko, c) dětská sestra pro intenzivní péčipéči bez dohledu 1,0 úvazku, d) všeobecná sestra bez dohledu a všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent celkem 1,4 úvazku na lůžko, z toho 25 % úvazku dětská sestra pro intenzivní péčipéči bez dohledu a e) sanitář nebo ošetřovatel 0,1 úvazku na lůžko. 2.2.2. intenzívní péčepéče 2\\. stupně - vyšší intenzívní péčepéče a) dětský lékař, dětský chirurg nebo dětský kardiolog 1,0 úvazku, b) lékař s odbornou způsobilostí s certifikátem14) 0,2 úvazku na lůžko, c) dětská sestra pro intenzivní péčipéči bez dohledu 1,0 úvazku, d) všeobecná sestra bez dohledu a všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent celkem 2,2 úvazku na lůžko, z toho 25 % úvazku dětská sestra pro intenzivní péčipéči bez dohledu a e) sanitář nebo ošetřovatel 0,2 úvazku na lůžko. 2.2.3. intenzívní péčepéče 3\\. stupně - resuscitační péčepéče a) dětský lékař, dětský chirurg, dětský kardiolog, kteří jsou současně intenzivisty, nebo anesteziolog 1,0 úvazku, b) dětský lékař, neonatolog, dětský chirurg, dětský kardiolog, dětský neurolog nebo infekcionista 0,4 úvazku na lůžko, c) dětská sestra pro intenzivní péčipéči bez dohledu 1,0 úvazku, d) všeobecná sestra bez dohledu a všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent celkem 3,0 úvazku na lůžko, z toho 50 % úvazku dětská sestra pro intenzivní péčipéči bez dohledu a e) sanitář nebo ošetřovatel 0,3 úvazku na lůžko. 2.3. Neonatologická intenzívní péčepéče 2.3.1. intenzívní péčepéče 1\\. stupně - nižší intenzívní péčepéče a) neonatolog 0,5 úvazku, b) lékař s odbornou způsobilostí s certifikátem14) 0,2 úvazku na lůžko, c) dětská sestra pro intenzivní péčipéči bez dohledu nebo porodní asistentka pro intenzivní péčipéči bez dohledu 1,0 úvazku, d) všeobecná sestra bez dohledu nebo porodní asistentka bez dohledu a všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent celkem 1,0 úvazku na lůžko, z toho 25 % úvazku dětská sestra pro intenzivní péčipéči bez dohledu nebo porodní asistentka se specializovanou způsobilostí v oboru19) bez dohledu a e) sanitář nebo ošetřovatel 0,1 úvazku na lůžko. 2.3.2. intenzívní péčepéče 2\\. stupně - vyšší intenzívní péčepéče a) neonatolog 1,0 úvazku, b) lékař s odbornou způsobilostí s certifikátem14) 0,3 úvazku na lůžko, c) dětská sestra pro intenzivní péčipéči bez dohledu nebo porodní asistentka pro intenzivní péčipéči bez dohledu 1,0 úvazku, d) všeobecná sestra bez dohledu nebo porodní asistentka bez dohledu a všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent celkem 1,4 úvazku na lůžko, z toho 25 % úvazku dětská sestra pro intenzivní péčipéči bez dohledu nebo porodní asistentka se specializovanou způsobilostí v oboru19) bez dohledu a e) sanitář nebo ošetřovatel 0,2 úvazku na lůžko. 2.3.3. intenzívní péčepéče 3\\. stupně - resuscitační péčepéče a) neonatolog 1,0 úvazku a dále 0,4 úvazku na lůžko, b) lékař s odbornou způsobilostí s certifikátem14) 0,2 na lůžko, c) dětská sestra pro intenzivní péčipéči bez dohledu nebo porodní asistentka se specializovanou způsobilostí v oboru19)bez dohledu 1,0 úvazku, d) všeobecná sestra bez dohledu nebo porodní asistentka bez dohledu a všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent celkem 3,0 úvazku na lůžko, z toho 50 % úvazku dětská sestra pro intenzivní péčipéči bez dohledu nebo porodní asistentka se specializovanou způsobilostí v oboru19) bez dohledu a e) sanitář nebo ošetřovatel 0,3 úvazku na lůžko. Pokud má pracoviště neonatologické intenzivní péčepéče 3\\. stupně - resuscitační péčepéče více než 8 lůžek (inkubátorů), nenavyšuje se počet zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu nelékařského zdravotnického povolání v závislosti na zvýšení počtu lůžek, ale na spektru výkonů poskytované zdravotní péčepéče. 2.4. Intenzívní péčepéče o těhotné 2.4.1. porodnická intermediární péčepéče a) gynekolog a porodník 0,25 úvazku, b) lékař s odbornou způsobilostí s certifikátem14) 0,6 úvazku, c) porodní asistentka bez dohledu nebo porodní asistentka pro intenzivní péčipéči bez dohledu 0,5 úvazku, d) všeobecná sestra bez dohledu nebo porodní asistentka bez dohledu a všeobecná sestra, zdravotnický asistent nebo porodní asistentka celkem 0,9 úvazku, z toho 50 % úvazku všeobecná sestra bez dohledu nebo porodní asistentka bez dohledu a e) sanitář nebo ošetřovatel 0,3 úvazku. Požadavky jsou stanoveny na 3 lůžka. 2.4.2. porodnická intenzívní péčepéče a) gynekolog a porodník 0,25 úvazku, b) lékař s odbornou způsobilostí s certifikátem14) 0,6 úvazku, c) porodní asistentka bez dohledu nebo porodní asistentka pro intenzivní péčipéči bez dohledu 0,5 úvazku, d) všeobecná sestra bez dohledu nebo porodní asistentka bez dohledu a všeobecná sestra, zdravotnický asistent nebo porodní asistentka celkem 1,5 úvazku, z toho 50 % úvazku všeobecná sestra bez dohledu nebo porodní asistentka bez dohledu a e) sanitář nebo ošetřovatel 0,3 úvazku. Požadavky jsou stanoveny na 3 lůžka. 2.5. Intenzívní hematologická péčepéče a) hematolog a transfuziolog 0,5 úvazku a dále 0,3 úvazku na lůžko, b) lékař s odbornou způsobilostí s certifikátem14) 0,3 úvazku na lůžko, c) sestra pro intenzivní péčipéči bez dohledu 1,0 úvazku, d) všeobecná sestra bez dohledu a všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent celkem 2,0 úvazku na lůžko, z toho 25 % úvazku sestra pro intenzivní péčipéči bez dohledu nebo dětská sestra pro intenzivní péčipéči bez dohledu, pokud je péčepéče poskytována výhradně dětem a e) sanitář nebo ošetřovatel 0,2 úvazku na lůžko. 3. NÁSLEDNÁ LŮŽKOVÁ PÉČELŮŽKOVÁ PÉČE 3.1. Následná lůžková péčelůžková péče s výjimkou péčepéče uvedené v bodech 3.2. až 3.7. a) lékař se specializovanou způsobilostí se základním kmenem interním, chirurgickým, urologickým, neurologickým, ortopedickým, pediatrickým nebo základním kmenem všeobecného praktického lékařství podle zaměření zdravotní péčepéče 0,3 úvazku, b) lékař s odbornou způsobilostí 1,0, z toho 0,3 úvazku s certifikátem14), c) všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí 1,0 úvazku, d) všeobecná sestra bez dohledu a všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent celkem 7,0 úvazku, e) sanitář nebo ošetřovatel 3,5 úvazku, f) fyzioterapeut nebo ergoterapeut 1,0 úvazku, z toho alespoň 0,5 úvazku fyzioterapeut, g) klinický psycholog - dostupnost a h) klinický logoped, pokud je poskytována péčepéče pacientůmpacientům s poruchou řeči - dostupnost. 3.2. Návykové nemoci a) psychiatr nebo lékař se zvláštní odbornou způsobilostí nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v návykových nemocech 0,3 úvazku, b) lékař s odbornou způsobilostí 1,0 úvazku, z toho 0,5 s certifikátem14); úvazek lékaře s odbornou způsobilostí nebo úvazek lékaře s odbornou způsobilostí a s certifikátem14) může být v rozsahu 0,5 úvazku zajištěn rovněž klinickým psychologem, c) sestra pro péčipéči v psychiatrii bez dohledu nebo adiktolog bez dohledu 1,0 úvazku, d) všeobecná sestra bez dohledu a všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent celkem 7,0 úvazku; úvazek všeobecné sestry nebo zdravotnického asistenta v rozsahu 1,0 může být zajištěn klinickým psychologem nebo adiktologem, přitom musí být vždy zajištěna přítomnost všeobecné sestry bez dohledu, e) sanitář nebo ošetřovatel 2,0 úvazku a f) klinický psycholog 0,2 úvazku nebo psycholog ve zdravotnictví 0,2 úvazku, pokud je zajištěna dostupnost klinického psychologa. Personální zabezpečení zdravotní péčepéče poskytované v pracovních dnech v době od 15.30 hodin do 7.00 hodin následujícího dne a dále v sobotu, v neděli a ve svátek17) je zajištěno zdravotnickými pracovníky uvedenými v části I bodu 11 písm. b) a c) a dále psychiatrem, gerontopsychiatrem, lékařem se zvláštní odbornou způsobilostí nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v návykových nemocech, sexuologem, lékařem se specializovanou způsobilostí v oborech se společným základním kmenem interním, chirurgickým, ortopedickým, gynekologicko-porodnickým, neurologickým, anesteziologickým, dermatovenerologickým, urologickým, oftalmologickým, otorinolaryngologickým nebo základním kmenem všeobecné praktické lékařství. 3.3. Pneumologie a ftizeologie a) pneumolog 0,3 úvazku, b) lékař s odbornou způsobilostí 1,0 úvazku, z toho 0,3 úvazku s certifikátem14), c) všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí 1,0 úvazku, d) všeobecná sestra bez dohledu a všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent celkem 6,0 úvazku, e) fyzioterapeut bez dohledu 0,3 úvazku a f) sanitář nebo ošetřovatel 2,0 úvazku. 3.4. Psychiatrie, sexuologie a) psychiatr, gerontopsychiatr nebo sexuolog 0,3 úvazku, b) lékař s odbornou způsobilostí 1,0 úvazku, z toho 0,3 s certifikátem14); úvazek lékaře s odbornou způsobilostí nebo úvazek lékaře s odbornou způsobilostí a s certifikátem14) může být v rozsahu 0,5 úvazku zajištěn rovněž klinickým psychologem, c) sestra pro péčipéči v psychiatrii bez dohledu 1,0 úvazku, všeobecná sestra bez dohledu a všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent celkem 6,0 úvazku; úvazek všeobecné sestry nebo zdravotnického asistenta v rozsahu 1,0 úvazku může být zajištěn klinickým psychologem nebo adiktologem, přitom musí být vždy zajištěna přítomnost všeobecné sestry bez dohledu, d) sanitář nebo ošetřovatel 5,0 úvazku; pokud je zajišťována ochranná léčba 7,0 úvazku, e) fyzioterapeut bez dohledu, ergoterapeut bez dohledu nebo jiný odborný pracovník - pracovní terapeut 0,3 úvazku a f) klinický psycholog 0,2 úvazku nebo psycholog ve zdravotnictví 0,2 úvazku, pokud je zajištěna dostupnost klinického psychologa; pokud je zajišťována ochranná léčba 0,5 úvazku. Personální zabezpečení zdravotní péčepéče poskytované v pracovních dnech v době od 15.30 hodin do 7.00 hodin následujícího dne a dále v sobotu, v neděli a ve svátek17) je zajištěno a) lékařem, a to 1. psychiatrem, gerontopsychiatrem, lékařem se zvláštní odbornou nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v návykových nemocech nebo sexuologem, nebo 2. lékařem s odbornou způsobilostí s certifikátem14), pokud je zajištěna fyzická přítomnost lékaře uvedeného v bodě 1 do 30 minut od vyžádání, a b) zdravotnickými pracovníky způsobilými k výkonu nelékařského zdravotnického povolání uvedenými v části I bodě 11 písm. c) této přílohy. 3.5. Rehabilitační a fyzikální medicína 3.5.1. Personální zabezpečení oboru rehabilitační a fyzikální medicína je následující a) podle zaměření poskytované péčepéče rehabilitační lékař, internista, kardiolog, dětský lékař, ortoped, neurolog, neurochirurg, chirurg, spondylochirurg, anesteziolog nebo intenzivista 0,3 úvazku, z toho 0,1 úvazku rehabilitační lékař, b) lékař s odbornou způsobilostí 1,0 úvazku, z toho 0,3 úvazku s certifikátem14); úvazek lékaře s odbornou způsobilostí nebo úvazek lékaře s odbornou způsobilostí a s certifikátem14) může být do výše 0,5 úvazku zajištěn rovněž klinickým psychologem, logopedem nebo fyzioterapeutem se specializovanou způsobilostí, c) všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí 1,0 úvazku, d) všeobecná sestra bez dohledu a všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent celkem 5,0 úvazku, e) sanitář, ošetřovatel nebo masér 3,5 úvazku, f) fyzioterapeut se specializovanou způsobilostí 1,0 úvazku na celé pracoviště, g) fyzioterapeut bez dohledu nebo ergoterapeut bez dohledu 2,5 úvazku, z toho minimálně 1,0 úvazku fyzioterapeut bez dohledu; úvazek ergoterapeuta bez dohledu může být zajištěn jiný odborný pracovník - pracovním terapeutem, h) klinický psycholog - dostupnost a i) klinický logoped, pokud se jedná o péčipéči poskytovanou pacientůmpacientům s poruchou řeči - dostupnost. Jeden z úvazků zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu nelékařského povolání uvedených v písmenech d) a e) může být zajištěn fyzioterapeutem. 3.5.2. Pokud je poskytována péčepéče pacientůmpacientům s vyššími nároky na ošetřovatelskou péčiošetřovatelskou péči (zejména se závažným postižením míchy, mozku, po závažných metabolických onemocněních nebo pacientipacienti, kteří jsou zařazeni podle náročnosti ošetřovatelské péčeošetřovatelské péče, která je jim poskytována, do kategorie pacientapacienta 3 nebo 4 podle jiného právního předpisu18)), je personální zabezpečení zajištěno zdravotnickými pracovníky uvedenými v bodě 3.5.1. písm. c), f), h) a i) a dále péčipéči zajišťuje a) podle zaměření péčepéče rehabilitační lékař, internista, kardiolog, dětský lékař, ortoped, neurolog, neurochirurg, chirurg, spondylochirurg, traumatolog, anesteziolog nebo intenzivista - 0,5 úvazku, z toho 0,2 úvazku rehabilitační lékař, b) lékař s odbornou způsobilostí 0,8 úvazku, z toho 0,5 s certifikátem14), c) všeobecná sestra bez dohledu a všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent celkem 9,0 úvazku, d) sanitář, ošetřovatel nebo masér 10,0 úvazku a e) fyzioterapeut bez dohledu nebo ergoterapeut bez dohledu 3,0 úvazku, z toho minimálně 2,0 úvazku fyzioterapeut bez dohledu. 3.6. Lázeňská léčebně rehabilitační péčepéče a) lékař se specializovanou způsobilostí, zvláštní odbornou způsobilostí nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru podle zaměření léčebně rehabilitační péčepéče 0,5 úvazku, z toho minimálně v rozsahu 0,1 úvazku rehabilitační lékař, b) lékař s odbornou způsobilostí 0,5 úvazku, c) všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí 0,5 úvazku, dále 0,25 úvazku na každých dalších 60 lůžek do počtu 300 lůžek, a dále 0,2 úvazku na každých dalších 60 lůžek, d) všeobecná sestra bez dohledu a všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent celkem 6,0 úvazku, z toho v rozsahu 1,0 úvazku může zajišťovat péčipéči fyzioterapeut; dále 2,0 úvazku na každých dalších 60 lůžek do počtu 300 lůžek, a dále 1,0 úvazku na každých dalších 60 lůžek, e) sanitář, ošetřovatel nebo masér minimálně 3,0 úvazku; z toho v rozsahu 1,0 úvazku může zajišťovat péčipéči všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent a f) fyzioterapeut a ergoterapeut minimálně 3,0 úvazku, z toho 0,2 úvazku fyzioterapeut bez dohledu; z toho 1,0 úvazku může zajišťovat všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent. Úvazky uvedené v písmenech e) a f) musí činit celkem 8,0 úvazku. Nevyžaduje se péčepéče zdravotně-sociálního pracovníka nebo jiného odborného pracovníka - sociálního pracovníka. Požadavky na personální zabezpečení jsou stanoveny na 60 lůžek určených a využívaných pro poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péčepéče. Zdravotní péčepéče poskytovaná v pracovních dnech v době od 15.30 hodin do 7.00 hodin následujícího dne a v sobotu, v neděli a ve svátek17) je zabezpečena zdravotnickými pracovníky způsobilými k výkonu nelékařského zdravotnického povolání v nepřetržitém provozu, minimálně však vždy jedním zdravotnickým pracovníkem bez dohledu pro pacientypacienty na každých 300 lůžek. Pokud je péčepéče poskytována dětem, je zajištěna dostupnost dětského lékaře nebo lékaře se specializovanou způsobilostí, zvláštní odbornou způsobilostí nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v příslušných oborech zaměřených na péčipéči o děti. 3.7. Následná intenzivní péčepéče a) anesteziolog nebo intenzivista 0,1 úvazku na lůžko, b) lékař s odbornou způsobilostí 0,1 úvazku na lůžko, z toho 50 % s certifikátem14), c) chirurg, internista nebo neurolog - dostupnost, d) sestra pro intenzivní péčipéči bez dohledu 1,0 úvazku, e) všeobecná sestra bez dohledu 0,6 úvazku na lůžko, z toho 50 % sestra pro intenzivní péčipéči bez dohledu, f) všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent 0,7 úvazku na lůžko, g) sanitář, ošetřovatel nebo masér 1,4 úvazku na lůžko, h) fyzioterapeut bez dohledu 0,1 úvazku na lůžko a i) klinický psycholog nebo psychiatr - dostupnost. Je zabezpečena dostupnost zdravotně-sociálního pracovníka nebo jiného odborného pracovníka - sociálního pracovníka. Zdravotní péčepéče poskytovaná v pracovních dnech v době od 15.30 hodin do 7.00 hodin následujícího dne a v sobotu, v neděli a ve svátek17) je zabezpečena anesteziologem nebo intenzivistou na maximálně 18 lůžek. 4. DLOUHODOBÁ LŮŽKOVÁ PÉČELŮŽKOVÁ PÉČE 4.1. Dlouhodobá lůžková péčelůžková péče a) lékař se specializovanou způsobilostí, zvláštní odbornou způsobilostí nebo zvláštní specializovanou způsobilostí 0,2 úvazku, b) všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí bez dohledu 1,0 úvazku, c) všeobecná sestra bez dohledu a všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent celkem 6,0 úvazku, d) sanitář, ošetřovatel nebo masér 5,0 úvazku, e) fyzioterapeut bez dohledu nebo ergoterapeut bez dohledu 0,2 úvazku a f) klinický psycholog - dostupnost. 4.2. Pokud je dlouhodobá lůžková péčelůžková péče poskytována výhradně pacientůmpacientům s psychiatrickým onemocněním, je personální zabezpečení zajištěno zdravotnickými pracovníky uvedenými v bodě 4.1. písm. b) až f) a dále psychiatrem, gerontopsychiatrem nebo sexuologem 0,2 úvazku. 4.3. Pokud je dlouhodobá lůžková péčelůžková péče poskytována výhradně pacientůmpacientům se specifickým plicním onemocněním, je personální zabezpečení zajištěno zdravotnickými pracovníky uvedenými v bodě 4.1. písm. b) až f) a dále pneumologem 0,2 úvazku. 4.4. Pokud je péčepéče poskytována výhradně pacientůmpacientům, kteří vyžadují dlouhodobou intenzivní ošetřovatelskou péčiošetřovatelskou péči o základní životní funkce, je personální zabezpečení následující anesteziolog, intenzivista, chirurg, internista nebo neurolog 0,05 úvazku na lůžko, a) sestra pro intenzivní péčipéči bez dohledu 1,0 úvazku, b) všeobecná sestra bez dohledu 0,5 úvazku na lůžko, z toho 25 % sestra pro intenzivní péčipéči bez dohledu, c) sanitář nebo ošetřovatel 0,5 úvazku na lůžko, d) fyzioterapeut bez dohledu 0,1 úvazku na lůžko a e) klinický psycholog nebo psychiatr - dostupnost. Je zabezpečena dostupnost zdravotně-sociálního pracovníka nebo jiného odborného pracovníka - sociálního pracovníka. 4.5. Pokud je poskytována paliativní péčepéče, je personální zabezpečení následující a) lékař se specializovanou způsobilostí v oboru, který má základní kmen interní, neurologický, chirurgický, ortopedický, urologický, anesteziologický, všeobecné praktické lékařství, otorinolaryngologický, oftalmologický, lékař se zvláštní odbornou způsobilostí nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru paliativní medicína, lékař se zvláštní odbornou způsobilostí nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru medicína dlouhodobé péčepéče nebo algeziolog 0,2 úvazku, b) lékař s odbornou způsobilostí 1,5 úvazku, c) všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí bez dohledu 1,0 úvazku, d) všeobecná sestra bez dohledu a všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent celkem 8,5 úvazku, e) sanitář nebo ošetřovatel 4,0 úvazku a f) klinický psycholog - dostupnost. Nevyžaduje se péčepéče zdravotně-sociálního pracovníka nebo jiného odborného pracovníka - sociálního pracovníka. 5. ZDRAVOTNÍ SLUŽBY POSKYTOVANÉ V DĚTSKÝCH DOMOVECH PRO DĚTI DO 3 LET VĚKU a) dětský lékař nebo praktický lékař pro děti a dorost 1,0 úvazku, b) dětská sestra bez dohledu 8,0 úvazku, c) všeobecná sestra bez dohledu a všeobecná sestra nebo zdravotnický asistent celkem 18,0 úvazku, d) ošetřovatel 3,0 úvazku, e) klinický psycholog bez dohledu 1,0 úvazku, f) klinický logoped bez dohledu - dostupnost, g) fyzioterapeut bez dohledu 0,5 úvazku a h) zdravotně - sociální pracovník nebo jiný odborný pracovník - sociální pracovník 1,0 úvazku. Požadavky na personální zabezpečení jsou stanoveny na 50 lůžek. Pokud jsou hospitalizovány děti do 3 let věku a oddělení jsou umístěna ve více budovách nebo podlažích, musí být zajištěna nepřetržitá přítomnost dětské sestry na každém podlaží. Použité zkratky: bez dohledu - způsobilost k výkonu povolání bez odborného dohledu Příloha č. 4 k vyhlášce č. 99/2012 Sb. Požadavky na personální zabezpečení lékárenské péče I. Požadavky na personální zabezpečení lékárenské péčepéče \\- lékárna: a) farmaceut se specializovanou způsobilostí, b) farmaceut se specializovanou způsobilostí pro každé odborné pracoviště pro přípravu sterilních léčivých přípravků, pokud jsou zřízena, c) farmaceut se specializovanou způsobilostí pro odborné pracoviště pro přípravu radiofarmak, pokud je zřízeno, d) farmaceut s odbornou způsobilostí pro odborné pracoviště pro přípravu medicinálních plynů a pro odborné pracoviště pro kontrolu léčivých přípravků a přípravu zkoumadel, pokud jsou zřízena, e) farmaceutický asistent se specializovanou způsobilostí pro každé odborné pracoviště pro přípravu sterilních léčivých přípravků, pokud jsou zřízena, f) farmaceutický asistent se specializovanou způsobilostí pro přípravu radiofarmak pro odborné pracoviště pro přípravu radiofarmak, pokud je zřízeno, g) farmaceut s odbornou způsobilostí nebo farmaceutický asistent se specializovanou způsobilostí pro odborné pracoviště pro výdej zdravotnických prostředků, pokud je zřízeno; pokud jsou vydávány výhradně ortoticko-protetické zdravotnické prostředky, může být personální zabezpečení namísto farmaceuta s odbornou způsobilostí nebo farmaceutického asistenta se specializovanou způsobilostí zajištěno ortotikem-protetikem způsobilým k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo ortopedickým protetikem, h) farmaceut s odbornou způsobilostí pro každé odloučené oddělení pro výdej léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, pokud je zřízeno. Musí být zajištěna dostupnost farmaceuta se specializovanou způsobilostí; dostupností se pro účely této přílohy rozumí dostupnost rady a pomoci prostřednictvím telefonu nebo elektronicky, v případě vyžádání fyzická přítomnost do 1 hodiny od vyžádání, i) farmaceut s odbornou způsobilostí pro odborné pracoviště pro poskytování lékových informací, pokud je zřízeno. II. Požadavky na personální zabezpečení lékárenské péčepéče \\- výdejna zdravotnických prostředků: Farmaceutický asistent se specializovanou způsobilostí pro zdravotnické prostředky, farmaceut s odbornou způsobilostí nebo ortotik-protetik způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo ortopedický protetik, pokud jsou vydávány výhradně ortoticko-protetické zdravotnické prostředky. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 99/2012 Sb. Požadavky na personální zabezpečení zdravotnické dopravní služby 1. Přeprava pacientůpacientů Řidič vozidla zdravotnické záchranné služby nebo řidič dopravy nemocných a raněných. 2. Rychlá přeprava zdravotnických pracovníků a neodkladná přeprava tkání, buněk, biologického materiálu, léčivých přípravků a zdravotnických prostředků nezbytných pro poskytnutí neodkladné péčepéče Řidič vozidla zdravotnické záchranné služby nebo řidič dopravy nemocných a raněných. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 99/2012 Sb. Požadavky na personální zabezpečení zdravotnické záchranné služby 1. Zdravotnické operační středisko20) a) urgentní lékař, anesteziolog, intenzivista, chirurg, internista, kardiolog, neurolog, traumatolog, dětský lékař, praktický lékař nebo praktický lékař pro děti a dorost - dostupnost; dostupností se pro účely této vyhlášky rozumí dostupnost rady a pomoci prostřednictvím telefonu nebo elektronicky, v případě vyžádání fyzická přítomnost na pracovišti do 20 minut od vyžádání a b) operátor - zdravotnický záchranář způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu, sestra pro intenzivní péčipéči způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu s absolvovaným certifikovaným kurzem „Operační řízení přednemocniční neodkladné péčepéče“, a to 2 operátoři ve směně, pokud jsou zřízeny 3 linky pro příjem tísňového volání, 3 operátoři ve směně, pokud jsou zřízeny 4 linky pro příjem tísňového volání, 4 operátoři ve směně, pokud je zřízeno 6 linek pro příjem tísňového volání, 6 operátorů ve směně, pokud je zřízeno 7 linek pro příjem tísňového volání, 7 operátorů ve směně, pokud je zřízeno 8 linek pro příjem tísňového volání. Minimální počet operátorů ve směně je 2. 2. Pozemní výjezdové skupiny 2.1. Výjezdová skupina rychlé lékařské pomoci a) urgentní lékař, anesteziolog, intenzivista, chirurg, internista, kardiolog, neurolog, traumatolog, dětský lékař praktický lékař nebo praktický lékař pro děti a dorost, b) lékař s odbornou způsobilostí s certifikátem14) po absolvování základního kmene anesteziologického, chirurgického, interního a základního kmene všeobecné praktické lékařství v přípravě k získání specializované způsobilosti v oborech anesteziologie a intenzivní medicína, chirurgie, vnitřní lékařství a všeobecné praktické lékařství, pokud je na téže výjezdové základně současně další výjezdová skupina rychlé lékařské pomoci, ve které je péčepéče zabezpečena lékařem se specializovanou způsobilostí podle písmena a), c) zdravotnický záchranář, sestra pro intenzivní péčipéči nebo všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu a d) řidič vozidla zdravotnické záchranné služby nebo zdravotnický záchranář. Pokud výjezdová skupina rychlé lékařské pomoci vykonává činnost v rámci setkávacího systému, jsou požadavky následující a) urgentní lékař, anesteziolog, intenzivista, chirurg, internista, kardiolog, neurolog, traumatolog, dětský lékař, praktický lékař nebo praktický lékař pro děti a dorost a b) řidič vozidla zdravotnické záchranné služby nebo zdravotnický záchranář. Pokud je poskytována přeprava nedonošených novorozencům, jsou požadavky následující a) neonatolog nebo dětský lékař, b) dětská sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu, dětská sestra pro intenzivní péčipéči způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo porodní asistentka způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu a c) řidič vozidla zdravotnické záchranné služby nebo zdravotnický záchranář. 2.2. Výjezdová skupina rychlé zdravotnické pomoci a) zdravotnický záchranář způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo sestra pro intenzivní péčipéči způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu a b) řidič vozidla zdravotnické záchranné služby nebo zdravotnický záchranář. 3. Letecká výjezdová skupina a) urgentní lékař, anesteziolog, intenzivista, chirurg, internista, kardiolog, neurolog, traumatolog, dětský lékař, praktický lékař nebo praktický lékař pro děti a dorost a b) zdravotnický záchranář způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo sestra pro intenzivní péčipéči způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 99/2012 Sb. Požadavky na personální zabezpečení přepravy pacientů neodkladné péče 1. Přeprava pacientůpacientů neodkladné péčepéče 1.1. Personální zabezpečení přepravy pacientůpacientů neodkladné péčepéče je následující a) lékař se specializovanou způsobilostí, zvláštní odbornou způsobilostí nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru, v němž je poskytována péčepéče pacientovipacientovi \\- dostupnost, b) zdravotnický záchranář způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo sestra pro intenzivní péčipéči způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu a c) řidič vozidla zdravotnické záchranné služby nebo zdravotnický záchranář. Pokud je zdravotní péčepéče poskytována přímo lékařem uvedeným v písmenu a), pak personální zabezpečení místo zdravotnických pracovníků uvedených v písmenu b) zajišťuje zdravotnický záchranář, sestra pro intenzivní péčipéči nebo všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu. 1.2. Pokud je poskytována přeprava nedonošených novorozenců, jsou požadavky následující a) neonatolog nebo dětský lékař - dostupnost, b) dětská sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu, dětská sestra pro intenzivní péčipéči způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo porodní asistentka způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu a c) řidič vozidla zdravotnické záchranné služby nebo zdravotnický záchranář. Pokud je zdravotní péčepéče poskytována přímo lékařem uvedeným v písmenu a), pak personální zabezpečení místo zdravotnických pracovníků uvedených v písmenu b) zajišťuje dětská sestra, dětská sestra pro intenzivní péčipéči nebo porodní asistentka. Příloha č. 8 k vyhlášce č. 99/2012 Sb. Požadavky na personální zabezpečení domácí péče 1. ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče a) všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu, b) všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí v oboru způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu, pokud jsou vykonávány činnosti podle jiného právního předpisu4) a c) dětská sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu, pokud je poskytována domácí péčepéče dětem do 3 let. 1.1. ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče v gynekologii a porodní asistenci a) porodní asistentka způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu a b) porodní asistentka se specializovanou způsobilostí způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu, pokud jsou vykonávány činnosti podle jiného právního předpisu12). 2. léčebně rehabilitační péčepéče Fyzioterapeut způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu. 3. paliativní péčepéče a) všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu, b) všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí v oboru způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu, pokud jsou vykonávány činnosti podle jiného právního předpisu4) a c) dětská sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu, pokud je poskytována domácí péčepéče dětem do 3 let. Příloha č. 9 k vyhlášce č. 99/2012 Sb. Požadavky na personální zabezpečení protialkoholní a protitoxikomanické záchytné služby Personální zabezpečení je stanoveno podle jednotlivých odborností zdravotnických pracovníků: a) lékař 1. se specializovanou způsobilostí v oborech se základním kmenem anesteziologickým, dermatovenerologickým, gynekologicko-porodnickým, chirurgickým, interním, kardiochirurgickým, neurochirurgickým, neurologickým, oftalmologickým, ortopedickým, otorinolaryngologickým, pediatrickým, psychiatrickým, urologickým nebo všeobecné praktické lékařství - dostupnost; dostupností se pro účely této přílohy rozumí fyzická přítomnost lékaře při přijetí a propuštění pacientapacienta, dostupnost rady a pomoci lékaře prostřednictvím telefonu nebo elektronicky nebo v případě vyžádání fyzická přítomnost lékaře na pracovišti do 20 minut od vyžádání, nebo 2. s odbornou způsobilostí s certifikátem o absolvování základního kmene21) uvedeného v bodě 1, b) všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo praktická sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu a c) sanitář nebo ošetřovatel. Poskytovatel protialkoholní a protitoxikomanické záchytné službyzáchytné služby zajistí personální zabezpečení protialkoholní a protitoxikomanické záchytné službyzáchytné služby zdravotnickými pracovníky jednotlivých odborností v počtu odpovídajícím místním podmínkám poskytování této zdravotní služby a požadavkům na její poskytování na náležité odborné úrovnináležité odborné úrovni. Příloha č. 10 k vyhlášce č. 99/2012 Sb. Požadavky na personální zabezpečení pracovišť urgentního příjmu 1. Personální zabezpečení pracovišť urgentního příjmu je následující: a) urgentní lékař, anesteziolog, intenzivista, chirurg, internista, kardiolog, neurolog nebo úrazový chirurg, b) všeobecný praktický lékař nebo internista, pokud je na pracovišti urgentního příjmu zajišťována rovněž lékařská pohotovostní službalékařská pohotovostní služba, c) praktický lékař pro děti a dorost, pediatr nebo dětský lékař, pokud je na pracovišti urgentního příjmu zajišťována rovněž lékařská pohotovostní službalékařská pohotovostní služba pro děti a dorost, a d) sestra pro intenzivní péčipéči nebo zdravotnický záchranář pro urgentní medicínu. Pokud není urgentní příjem zajištěn urgentním lékařem, anesteziologem nebo intenzivistou, musí být zajištěna fyzická přítomnost alespoň jednoho z těchto lékařů do 5 minut od vyžádání. Dále je zajištěna fyzická přítomnost radiologického asistenta bez dohledu do 5 minut od vyžádání. 2. Personální zabezpečení lůžkové části pracovišť urgentního příjmu je následující: a) 3 sestry pro intenzivní péčipéči nebo zdravotničtí záchranáři pro urgentní medicínu pro každé 4 resuscitační lůžka, vždy však alespoň 1 sestra pro intenzivní péčipéči nebo zdravotnický záchranář pro urgentní medicínu pro zabezpečení péčepéče na resuscitačních lůžkách, b) všeobecná sestra bez dohledu nebo zdravotnický záchranář pro nejvýše 4 expektační lůžka, vždy však alespoň 1 všeobecná sestra bez dohledu nebo zdravotnický záchranář pro zabezpečení péčepéče na expektačních lůžkách, a c) sanitář nebo ošetřovatel pro nejvýše 4 lůžka. 3. Personální zabezpečení kontaktního místa pro spolupráci s poskytovatelem zdravotnické záchranné služby je zajištěno všeobecnou sestrou bez dohledu nebo zdravotnickým záchranářem. 1) Například vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb., zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 84/2008 Sb., o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách, zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících léčivé přípravky. 2) Vyhláška č. 185/2009 Sb., o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a oborech certifikovaných kurzů, ve znění vyhlášky č. 361/2010 Sb. Vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Nařízení vlády č. 31/2010 Sb., o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí. 3) Vyhláška č. 55/2011 Sb. 4) § 3 a § 54 až 67 vyhlášky č. 55/2011 Sb. 5) § 55 vyhlášky č. 55/2011 Sb. 6) § 64 vyhlášky č. 55/2011 Sb. 7) § 85 vyhlášky č. 55/2011 Sb. 8) § 16 a 40 vyhlášky č. 55/2011 Sb. 9) § 73 až 79 vyhlášky č. 55/2011 Sb. 10) § 126 až 130 vyhlášky č. 55/2011 Sb. 11) § 111 až 114 vyhlášky č. 55/2011 Sb. 12) § 70 až 72 vyhlášky č. 55/2011 Sb. 13) § 79 zákoníku práce. 14) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů. 15) § 84 vyhlášky č. 55/2011 Sb. 16) Zákon č. 378/2007 Sb. Vyhláška č. 143/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidské krve a jejích složek (o lidské krvi), ve znění vyhlášky č. 351/2010 Sb. 17) Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů. 18) Kapitola 6 přílohy k vyhlášce č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů. 19) § 70 a 71 vyhlášky č. 55/2011 Sb. 20) § 11 zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. 21) § 4 odst. 6 zákona č. 95/2004 Sb. 22) § 12 a 29 vyhlášky č. 55/2011 Sb.
Vyhláška č. 110/2012 Sb.
Vyhláška č. 110/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 208/2007 Sb., o podrobnostech stanovených k provedení zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání Vyhlášeno 30. 3. 2012, datum účinnosti 1. 4. 2012, částka 42/2012 * Čl. I - Vyhláška č. 208/2007 Sb., o podrobnostech stanovených k provedení zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 2012 110 VYHLÁŠKA ze dne 28. března 2012, kterou se mění vyhláška č. 208/2007 Sb., o podrobnostech stanovených k provedení zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 25 odst. 5 zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání): Čl. I Vyhláška č. 208/2007 Sb., o podrobnostech stanovených k provedení zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „dílčích“ nahrazuje slovem „profesních“. 2. V § 1 odst. 1 písm. a), § 1 odst. 1 písm. b) úvodní části ustanovení, § 1 odst. 1 písm. b) bodě 6, § 3 úvodní části ustanovení, § 3 písm. b), § 4 úvodní části ustanovení, § 5 písm. d), § 6 odst. 1 a v § 9 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „dílčí“ nahrazuje slovem „profesní“. 3. V § 1 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 4. V § 2 odst. 1 se slova „Národnímu ústavu odborného vzdělávání v Praze“ nahrazují slovy „organizaci ministerstva“. 5. V nadpisu § 4 se slova „§ 18 odst. 8“ nahrazují slovy „§ 18 odst. 9“. 6. V § 6 odstavec 2 zní: „(2) V případech stanovených v § 18 odst. 6 zákona se výše úhrady za provedení zkoušky krátí podle uznaných odborných způsobilostí.“. 7. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní: „§ 6a Náležitosti záznamu o průběhu a výsledku zkoušky (K § 18 odst. 13 zákona) Záznam o průběhu a výsledku zkoušky obsahuje a) název a kód profesní kvalifikace, jejíž dosažení je zkouškou ověřováno, b) jméno, popřípadě jména, a příjmení a případný titul a vědecká hodnost uchazeče, c) údaje o zkoušejícím nebo o členech zkušební komise v případě konání zkoušky před zkušební komisí, a to v případě autorizované 1. fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení a číslo autorizace, 2. podnikající fyzické osoby její jméno, popřípadě jména, a příjmení a dále jméno, popřípadě jména, příjmení autorizovaných zástupců autorizované podnikající fyzické osoby a číslo autorizace, 3. právnické osoby obchodní firma nebo název a sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a jméno, popřípadě jména, příjmení autorizovaných zástupců autorizované právnické osoby a číslo autorizace, d) datum a čas zahájení a ukončení zkoušky, e) výčet všech odborných způsobilostí profesní kvalifikace, jejichž dosažení je zkouškou ověřováno, a to vždy s uvedením, zda uchazeč jednotlivé odborné způsobilosti splnil nebo nesplnil, v případě nesplnění odborné způsobilosti nebo odborných způsobilostí zde bude dále uveden konkrétní důvod jejich nesplnění, f) závěrečný výsledek zkoušky s uvedením, zda uchazeč u zkoušky vyhověl nebo nevyhověl, g) podpis nebo podpisy zkoušejících autorizovaných osob nebo autorizovaných zástupců.“. 8. V nadpisu § 8 se slova „§ 18 odst. 12“ nahrazují slovy „§ 18 odst. 13“. 9. Příloha včetně nadpisu zní: „Příloha k vyhlášce č. 208/2007 Sb. Vzory formulářů A) Vzor formuláře osvědčení o úspěšném vykonání zkoušky před autorizovanou fyzickou nebo podnikající fyzickou osobou a získání profesní kvalifikace 1) Strana 1 formuláře: 361kB 2) Strana 2 formuláře: 392kB B) Vzor formuláře osvědčení o úspěšném vykonání zkoušky před autorizovanou právnickou osobou a získání profesní kvalifikace 1) Strana 1 formuláře: 323kB 2) Strana 2 formuláře: 263kB C) Vzor formuláře osvědčení o úspěšném vykonání zkoušky před zkušební komisí a získání profesní kvalifikace 1) Strana 1 formuláře: 378kB 2) Strana 2 formuláře: 356kB “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2012. Ministr: Mgr. Dobeš v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 109/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 109/2012 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 30. 3. 2012, částka 41/2012 109 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 21. března 2012 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 14. července 2012 nové volby do zastupitelstva obceobce: obec| okres| kraj ---|---|--- Schořov| Kutná Hora| Středočeský Ministr: Kubice v. r.
Nařízení vlády č. 108/2012 Sb.
Nařízení vlády č. 108/2012 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 53/2009 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnicko-environmentální opatření, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 3. 2012, datum účinnosti 1. 4. 2012, částka 41/2012 * Čl. I - Nařízení vlády č. 53/2009 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnicko-environmentální opatření, ve znění nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb. a nařízení vlády č. 369/2010 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 2012 108 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 21. března 2012, kterým se mění nařízení vlády č. 53/2009 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnicko-environmentální opatření, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 53/2009 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnicko-environmentální opatření, ve znění nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb. a nařízení vlády č. 369/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 1, § 2 odst. 1, § 4 odst. 2 a 4 a v § 9 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 2. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňují věty „Nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 65/2011 ze dne 27. ledna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, pokud jde o provádění kontrolních postupů a podmíněnosti s ohledem na opatření na podporu rozvoje venkova, v platném znění.“. 3. V § 2 odst. 3 se za slovo „zařadit“ vkládá slovo „celou“. 4. V § 2 odst. 3 písm. b) se slova „hodnota zakmenění, popřípadě součet hodnot zakmenění je“ nahrazují slovy „u víceetážových porostních skupin je hodnota zakmenění etáže, popřípadě součet hodnot zakmenění etáží“. 5. V § 3 odst. 3 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až h) se označují jako písmena b) až g). 6. V § 3 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Žádost o zařazení podle odstavce 1 nelze Fondu podat pro období počínající rokem 2014 a pro období následující.“. 7. V § 4 odst. 3 se slova „a potvrzení odborného lesního hospodáře, že nedošlo ke snížení zakmenění pod hodnotu sedm desetin plného zakmenění“ nahrazují slovy „a třídu navýšeného podílu melioračních a zpevňujících dřevin“. 8. V § 5 se na konci textu písmene d) doplňují slova „v souladu s § 2 odst. 3 písm. b)“. 9. V § 7 odst. 2 písm. d) se slova „pokud nedošlo ke snížení plochy v důsledku prodeje,“ zrušují. 10. V § 7 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Žádost podle odstavce 1 nelze Fondu podat pro období počínající rokem 2014 a pro období následující.“. 11. V § 8 odst. 1 až 3 se za slova „které uvede“ vkládají slova „hospodářský soubor, soubor lesních typů u lesů ochranných a“, slovo „potvrzený“ se nahrazuje slovem „potvrzené“ a za slova „lesním hospodářem“ se vkládají slova „a novou třídu navýšeného podílu melioračních a zpevňujících dřevin“. 12. V § 10 se odstavce 5 až 7 včetně poznámek pod čarou č. 19 až 21 zrušují. 13. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 28 až 30 zní: „§ 10a Převod zařazení v rámci titulu zlepšování druhové skladby (1) Nejsou-li splněny podmínky v rámci titulu zlepšování druhové skladby, v případě stanoveném v přímo použitelném předpise Evropské unie28) v důsledku ukončení zemědělské činnosti fyzické osoby, nebo zániku právnické osoby bez likvidace29), která je žadatelem, snížení, neposkytnutí nebo vrácení dotace se neprovede, jestliže se právní nástupce této osoby, nový vlastník nebo nový nájemce lesních pozemků dříve obhospodařovaných žadatelem (dále jen „nabyvatel“) písemně zaváže v plném rozsahu pokračovat v plnění podmínek v rámci titulu zlepšování druhové skladby, a to na všech porostních skupinách zařazených žadateli do titulu zlepšování druhové skladby. (2) Jestliže v průběhu příslušného dvacetiletého období dojde u žadatele ke snížení zařazené plochy porostních skupin, na které je v rámci titulu zlepšování druhové skladby poskytována dotace, v důsledku nájmu, převodu30) nebo přechodu podniku nebo jeho části, snížení, neposkytnutí nebo vrácení dotace se neprovede, zaváže-li se písemně nabyvatel části anebo celého podniku žadatele v plném rozsahu pokračovat v plnění podmínek v rámci titulu zlepšování druhové skladby, a to na všech porostních skupinách zařazených žadateli do titulu zlepšování druhové skladby. (3) Nabyvatel, který se písemně zaváže pokračovat v plnění podmínek titulu zlepšování druhové skladby na nabyté ploše podle odstavce 1 nebo 2, nepodává novou žádost o zařazení podle § 3, ale oznámí Fondu tuto skutečnost na Fondem vydaném formuláři a Fond rozhodne o zařazení na zbývající část období, na nějž byl zařazen původní žadatel. (4) Jestliže se nabyvatel písemně zavázal v plném rozsahu pokračovat v plnění podmínek v rámci titulu zlepšování druhové skladby na nabytých lesních pozemcích podle odstavce 1 nebo 2 a došlo-li v průběhu období, na které byl původní žadatel nebo nabyvatel zařazen do titulu zlepšování druhové skladby, ke snížení zařazené plochy podle § 7 odst. 3 nebo k porušení jiných podmínek v rámci titulu zlepšování druhové skladby na ploše, na kterou byla dotace poskytnuta, rozhodne Fond o vrácení dotace nabyvatelem na části výměry získané od původního žadatele za období, na které byl původní žadatel nebo nabyvatel zařazen do titulu zlepšování druhové skladby. (5) Jestliže Fond zjistí porušení podmínky v rámci titulu zlepšování druhové skladby, které má za následek vrácení již poskytnuté dotace, uplatní se vrácení dotace nejvýše na dotaci poskytnutou v průběhu devatenácti kalendářních let bezprostředně předcházejících roku, ve kterém došlo k porušení podmínky; v případě zjištění porušení podmínky v rámci titulu zlepšování druhové skladby po uplynutí příslušného dvacetiletého období se vrácení dotace uplatní nejvýše na dotaci poskytnutou za dvacet kalendářních let. 28) Čl. 44 nařízení Komise (ES) č. 1974/2006, v platném znění. 29) § 68 obchodního zákoníku. 30) § 476 až 488i obchodního zákoníku.“. 14. V příloze č. 1 u kategorie lesa „Lesy ochranné“ se slova „dřeviny podle přílohy č. 3“ nahrazují slovy „dřeviny podle přílohy č. 4“. 15. V příloze č. 3 bodě II. písm. f) podbod 2 zní: „2. zakmenění (u víceetážových porostních skupin)“. 16. V příloze č. 3 bodě II. písm. f) se doplňuje podbod 6, který zní: „6. třída navýšeného podílu melioračních a zpevňujících dřevin“. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení ve věcech zařazení do titulu zlepšování druhové skladby lesních porostů a ve věcech dotací na tento titul zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle nařízení vlády č. 53/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2012. Předseda vlády: RNDr. Nečas v. r. Ministr zemědělství: Ing. Bendl v. r.
Nařízení vlády č. 107/2012 Sb.
Nařízení vlády č. 107/2012 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 112/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 3. 2012, datum účinnosti 1. 4. 2012, částka 41/2012 * Čl. I - V § 2 nařízení vlády č. 112/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám, ve znění nařízení vlády č. 86/2010 Sb. a nařízení vlády č. 87/2011 Sb., se doplňuje odstavec 3, který zní: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 2012 107 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 21. března 2012, kterým se mění nařízení vlády č. 112/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb.: Čl. I V § 2 nařízení vlády č. 112/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám, ve znění nařízení vlády č. 86/2010 Sb. a nařízení vlády č. 87/2011 Sb., se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Platby podle odstavce 1 se neposkytnou pro žádosti podané v roce 2012 a ani v následujícím období.“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2012. Předseda vlády: RNDr. Nečas v. r. Ministr zemědělství: Ing. Bendl v. r.
Nařízení vlády č. 106/2012 Sb.
Nařízení vlády č. 106/2012 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 147/2008 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 3. 2012, datum účinnosti 1. 4. 2012, částka 41/2012 * Čl. I - Nařízení vlády č. 147/2008 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích, ve znění nařízení vlády č. 51/2009 Sb., nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 4 * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 2012 106 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. března 2012, kterým se mění nařízení vlády č. 147/2008 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 147/2008 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích, ve znění nařízení vlády č. 51/2009 Sb., nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb. a nařízení vlády č. 369/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 1, § 2 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 4 odst. 2 a 4, § 7 odst. 4 a v § 8 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 2. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňuje věta „Nařízení Komise (EU) č. 65/2011 ze dne 27. ledna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, pokud jde o provádění kontrolních postupů a podmíněnosti s ohledem na opatření na podporu rozvoje venkova.“. 3. V § 2 odst. 2 se za slovo „zařadit“ vkládá slovo „celou“ a slova „která nejméně z 50 % své plochy“ se nahrazují slovy „která 100 % své plochy“. 4. V § 3 odst. 3 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až g) se označují jako písmena b) až f). 5. V § 3 odst. 3 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e). 6. V § 3 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Žádost o zařazení podle odstavce 1 nelze Fondu podat pro období počínající rokem 2014 a pro období následující.“. 7. V § 6 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Sazba dotace podle odstavců 1 a 2 se sníží o 60 EUR na 1 hektar za kalendářní rok, jde-li o tu část plochy vybrané porostní skupiny, která neleží na území Natura 20002); výši platby Fond vypočte postupem uvedeným v odstavci 2“. 8. V § 7 odst. 2 se na konci textu písmene d) slova „pokud nedošlo ke snížení plochy v důsledku prodeje,“ zrušují. 9. V § 7 odst. 2 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje. 10. V § 7 odst. 2 se na konci písmene f) doplňuje slovo „nebo“. 11. V § 7 odst. 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) aktualizace vymezení oblasti Natura 20002),“. 12. V § 7 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Žádost podle odstavce 1 nelze Fondu podat pro období počínající rokem 2014 a pro období následující.“. 13. V § 9 odst. 3 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje. 14. V § 9 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) aktualizace vymezení oblasti Natura 20002).“. 15. V § 9 se odstavce 4 až 6 zrušují. 16. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 19 až 21 zní: „§ 9a Převod zařazení v rámci titulu zachování hospodářského souboru (1) Nejsou-li splněny podmínky v rámci titulu zachování hospodářského souboru, v případě stanoveném v přímo použitelném předpise Evropské unie19) v důsledku ukončení zemědělské činnosti fyzické osoby, nebo zániku právnické osoby bez likvidace20), která je žadatelem, snížení, neposkytnutí nebo vrácení dotace se neprovede, jestliže se právní nástupce této osoby nebo nový vlastník lesních pozemků dříve obhospodařovaných žadatelem (dále jen „nabyvatel“) písemně zaváže v plném rozsahu pokračovat v plnění podmínek v rámci titulu zachování hospodářského souboru, a to na všech porostních skupinách zařazených žadateli do titulu zachování hospodářského souboru. (2) Jestliže v průběhu příslušného dvacetiletého období dojde u žadatele ke snížení zařazené plochy porostních skupin, na které je v rámci titulu zachování hospodářského souboru poskytována dotace, v důsledku převodu21) nebo přechodu podniku nebo jeho části, snížení, neposkytnutí nebo vrácení dotace se neprovede, zaváže-li se písemně nabyvatel části anebo celého podniku žadatele v plném rozsahu pokračovat v plnění podmínek v rámci titulu zachování hospodářského souboru, a to na všech porostních skupinách zařazených žadateli do titulu zachování hospodářského souboru. (3) Nabyvatel, který se písemně zaváže pokračovat v plnění podmínek titulu zachování hospodářského souboru na nabyté ploše podle odstavce 1 nebo 2, nepodává novou žádost o zařazení podle § 3, ale oznámí Fondu tuto skutečnost na Fondem vydaném formuláři a Fond rozhodne o zařazení na zbývající část období, na nějž byl zařazen původní žadatel. (4) Jestliže se nabyvatel písemně zavázal v plném rozsahu pokračovat v plnění podmínek v rámci titulu zachování hospodářského souboru na nabytých lesních pozemcích podle odstavce 1 nebo 2 a došlo-li v průběhu období, na které byl původní žadatel nebo nabyvatel zařazen do titulu zachování hospodářského souboru, ke snížení zařazené plochy podle § 7 odst. 3 nebo k porušení jiných podmínek v rámci titulu zachování hospodářského souboru, na kterou byla dotace poskytnuta, rozhodne Fond o vrácení dotace nabyvatelem na části plochy získané od původního žadatele za období, na které byl původní žadatel nebo nabyvatel zařazen do titulu zachování hospodářského souboru. (5) Jestliže Fond zjistí porušení podmínky v rámci titulu zachování hospodářského souboru, které má za následek vrácení již poskytnuté dotace, uplatní se vrácení dotace nejvýše na dotaci poskytnutou v průběhu devatenácti kalendářních let bezprostředně předcházejících roku, ve kterém došlo k porušení podmínky; v případě zjištění porušení podmínky v rámci titulu zachování hospodářského souboru po uplynutí příslušného dvacetiletého období se vrácení dotace uplatní nejvýše na dotaci poskytnutou za dvacet kalendářních let. 19) Čl. 44 nařízení Komise (ES) č. 1974/2006, v platném znění. 20) § 68 obchodního zákoníku. 21) § 476 až 488i obchodního zákoníku.“. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení o žádostech zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle nařízení vlády č. 147/2008 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2012. Předseda vlády: RNDr. Nečas v. r. Ministr zemědělství: Ing. Bendl v. r.
Vyhláška č. 105/2012 Sb.
Vyhláška č. 105/2012 Sb. Vyhláška o stanovení veřejných přístavů, ve kterých se rozrušují ledové celiny Vyhlášeno 30. 3. 2012, datum účinnosti 1. 4. 2012, částka 40/2012 * § 1 - Ledové celiny se rozrušují ve veřejných přístavech * § 2 - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 2012 105 VYHLÁŠKA ze dne 21. března 2012 o stanovení veřejných přístavů, ve kterých se rozrušují ledové celiny Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo dopravy stanoví podle § 47 odst. 4 písm. b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb.: § 1 Ledové celiny se rozrušují ve veřejných přístavech a) Děčín – v části přístav Děčín-Rozbělesy, b) Ústí nad Labem – v části přístav Ústí nad Labem – Krásné Březno, c) Praha-Smíchov. § 2 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2012. Ministr zemědělství: Ing. Bendl v. r. Ministr dopravy: Mgr. Dobeš v. r.
Vyhláška č. 104/2012 Sb.
Vyhláška č. 104/2012 Sb. Vyhláška o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání) Vyhlášeno 30. 3. 2012, datum účinnosti 1. 4. 2012, částka 40/2012 * § 1 - Nemoci z povolání podle nařízení vlády, kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, (dále jen „nařízení vlády“)1) posuzují a uznávají poskytovatelé v oboru pracovní lékařství, v jejichž území vymezeném v povolení k uznávání nemocí z povolání podle zákona o * § 2 - Podmínky, za nichž nelze nemoc, která byla uznaná za nemoc z povolání podle nařízení vlády, nadále uznat za nemoc z povolání, jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce. Tyto podmínky se zjišťují na základě posouzení zdravotního stavu posuzované osoby a výsled * § 3 - (1) Lékařský posudek o uznání nemoci z povolání, o neuznání nemoci za nemoc z povolání nebo o ukončení nemoci z povolání (dále jen „posudek o nemoci z povolání“) poskytovatel v oboru pracovní lékařství prokazatelně předá * § 4 - Posudek o nemoci z povolání obsahuje * § 5 - Podle § 1 až 4 se postupuje obdobně, jde-li o posuzování a uznávání ohrožení nemocí z povolání. * § 6 - Zrušuje se: * § 7 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2012. k vyhlášce č. 104/2012 Sb. Aktuální znění od 1. 4. 2012 104 VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání) Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví podle § 95 odst. 3 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, k provedení § 65 zákona o specifických zdravotních službách: § 1 Nemoci z povolání podle nařízení vlády, kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, (dále jen „nařízení vlády“)1) posuzují a uznávají poskytovatelé v oboru pracovní lékařství, v jejichž území vymezeném v povolení k uznávání nemocí z povolání podle zákona o specifických zdravotních službáchspecifických zdravotních službách2) se ke dni zahájení posuzování zdravotního stavu posuzované osoby za účelem vydání lékařského posudku podle § 3 odst. 1 nachází a) místo výkonu práce nebo služby, kde je důvodné podezření, že posuzovaná osoba pracuje nebo naposledy pracovala za podmínek, jejichž vlivem posuzovaná nemoc z povolání vzniká, a základní pracovněprávní vztah, služební poměr nebo jiný obdobný vztah (dále jen „pracovněprávní vztah“) posuzované osoby k zaměstnavateli trvá, b) sídlo nebo místo podnikání vysílajícího zaměstnavatele nebo místo usazení organizační složky nebo podniku zaměstnavatele se sídlem mimo území České republiky, a to v případě výkonu práce nebo služby v zahraničí, pokud trvá pracovněprávní vztah posuzované osoby k zaměstnavateli, u které je důvodné podezření, že posuzovaná osoba pracuje nebo pracovala za podmínek, jejichž vlivem posuzovaná nemoc z povolání vzniká, c) adresa místa trvalého pobytu posuzované osoby, která již není v pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli a u které je důvodné podezření, že pracovala za podmínek, jejichž vlivem posuzovaná nemoc z povolání vzniká, nebo d) sídlo nebo místo podnikání vysílajícího zaměstnavatele nebo místo usazení organizační složky nebo podniku zaměstnavatele se sídlem mimo území České republiky, je-li důvodné podezření, že posuzovaná osoba žijící v zahraničí, která již není v pracovněprávním vztahu k tomuto zaměstnavateli, pracovala naposledy za podmínek, jejichž vlivem nemoci z povolání vznikají. § 2 Podmínky, za nichž nelze nemoc, která byla uznaná za nemoc z povolání podle nařízení vlády, nadále uznat za nemoc z povolání, jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce. Tyto podmínky se zjišťují na základě posouzení zdravotního stavu posuzované osoby a výsledků odborných vyšetření vyžádaných nebo provedených poskytovatelem v oboru pracovní lékařství, pokud je to důvodné. § 3 (1) Lékařský posudek o uznání nemoci z povolání, o neuznání nemoci za nemoc z povolání nebo o ukončení nemoci z povolání (dále jen „posudek o nemoci z povolání“) poskytovatel v oboru pracovní lékařství prokazatelně předá a) zaměstnavateli, u něhož posuzovaná osoba pracovala naposledy před zjištěním nemoci z povolání za podmínek, za kterých nemoc z povolání vzniká, nebo před zjištěním nemoci neuznané jako nemoc z povolání, nebo b) jinému subjektu, který poskytuje peněžité plnění související s nemocí z povolání; subjektu, který poskytuje peněžité plnění související s nemocí z povolání, se nepředává posudek o neuznání nemoci z povolání. (2) Posudek o nemoci z povolání, u kterého nastaly podle zákona o specifických zdravotních službáchspecifických zdravotních službách právní účinky3), předá poskytovatel v oboru pracovní lékařství bez zbytečného odkladu a) registrujícímu poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství, b) příslušnému poskytovateli pracovnělékařské služby, jde-li o zaměstnance, c) příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví nebo Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost u onemocnění, které mohlo vzniknout v souvislosti s prací s ionizujícím zářením nebo radioaktivními látkami, a to v případě, kdy byl příslušný orgán nebo úřad požádán o ověření podmínek vzniku nemoci z povolání; posudek o ukončení nemoci z povolání se příslušnému orgánu nebo úřadu nepředává, d) zdravotní pojišťovně, u které je posuzovaná osoba pojištěna, s výjimkou posudku o neuznání nemoci z povolání. § 4 Posudek o nemoci z povolání obsahuje a) náležitosti podle jiného právního předpisu stanovícího náležitosti a obsah zdravotnické dokumentace4), b) identifikační údaje zaměstnavatele v rozsahu 1. obchodní firmu nebo název a adresu sídla podnikatele nebo organizační složky zahraniční osoby na území České republiky, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, je li zaměstnavatelem právnická osoba, 2. adresu místa podnikání, jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo adresu místa hlášeného přechodného pobytu na území České republiky nad 90 dnů nebo adresu místa trvalého pobytu cizince na území České republiky nebo bydliště v cizině, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, 3. název, sídlo a identifikační číslo organizační složky státu nebo kraje nebo obceobce, je-li zaměstnavatelem stát, kraj nebo obecobec, c) datum 1. zjištění nemoci, kterým je den vyšetření, při kterém bylo poprvé prokázáno onemocnění uznané později za nemoc z povolání, a to ve stupni závažnosti poruchy, pokud je stanoven nařízením vlády, 2. učinění závěru, že nemoc splňuje podmínky, za nichž ji nelze nadále uznat za nemoc z povolání, jde-li o ukončení nemoci z povolání, nebo 3. učinění závěru, že nemoc nesplňuje podmínky pro uznání za nemoc z povolání, d) označení příslušné kapitoly a položky seznamu nemocí z povolání podle nařízení vlády, jde-li o nemoc uvedenou v písmenu c) bodě 1. § 5 Podle § 1 až 4 se postupuje obdobně, jde-li o posuzování a uznávání ohrožení nemocí z povolání. § 6 Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají. 2. Vyhláška č. 38/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají. 3. Vyhláška č. 250/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají, ve znění vyhlášky č. 38/2005 Sb. 4. Vyhláška č. 53/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají, ve znění vyhlášky č. 38/2005 Sb. a vyhlášky č. 250/2007 Sb. § 7 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2012. Ministr: doc. MUDr. Heger, CSc., v. r. Příloha k vyhlášce č. 104/2012 Sb. Podmínky, za nichž nelze nemoc nadále uznat za nemoc z povolání Nemoci z povolání způsobené chemickými látkami - Kapitola I přílohy nařízení vlády Položky 1. - 58. Opakované zjištění fyziologických výsledků klinického vyšetření, laboratorních a pomocných vyšetřovacích metod, cíleně zaměřených na změny zdravotního stavu, odpovídající účinku chemické noxy, která způsobila onemocnění uznané jako nemoc z povolání. Nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory - Kapitola II přílohy nařízení vlády Položka 1 - Nemoc způsobená ionizujícím zářením a) akutní nemoc z ozáření - po normalizaci klinického a hematologického nálezu nebo po návratu k hodnotám před postižením, jsou-li známy, b) akutní radiační dermatitidy prvního stupně - po normalizaci dermatologického nálezu, c) poruchy spermiogeneze - po normalizaci spermiogramu nebo po návratu k hodnotám před postižením, jsou-li známy, d) zákal oční čočky - po úspěšné operaci katarakty a nahrazení oční čočky se zákalem umělou čočkou, e) neoplastické procesy po jejich vyléčení na základě závěrů příslušného odborného vyšetření. Položka 2 - Nemoc způsobená elektromagnetickým zářením a) poruchy spermiogeneze - po normalizaci spermiogramu nebo po návratu k hodnotám před postižením, jsou-li známy, b) zákal oční čočky - po úspěšné operaci katarakty a nahrazení oční čočky se zákalem umělou čočkou, c) jiné lokální důsledky tepelných účinků - po jejich úplném odeznění. Položka 3 - Zákal čočky způsobený tepelným zářením Po úspěšné operaci katarakty a nahrazení oční čočky se zákalem umělou čočkou. Položka 5 - Nemoc způsobená přetlakem nebo podtlakem okolního prostředí Po odeznění klinických příznaků nemoci a normalizaci výsledků získaných objektivními vyšetřovacími metodami. Položka 6 - Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními Vodní chladový test nejméně dvakrát s odstupem alespoň 6 měsíců v mezích normy; testem v mezích normy se rozumí bez rozpadu křivek při pletysmografickém vyšetření. Položka 7 - Nemoci periferních nervů horních končetin charakteru ischemických nebo úžinových neuropatií při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními Nejsou-li neurologickým vyšetřením zjištěny objektivní známky onemocnění a současně jsou v mezích normy výsledky EMG postiženého nervu. Položka 8 - Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními Nejsou-li přítomny klinické známky nemoci a současně jsou v mezích normy výsledky objektivních pomocných vyšetření; tím se rozumí, že je zjištěn normální ortopedický nález. Položka 9 - Nemoci šlach, šlachových pochev nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování Nejsou-li přítomny klinické známky nemoci a současně jsou v mezích normy výsledky objektivních pomocných vyšetření; tím se rozumí, že je zjištěn normální ortopedický nález. Položka 10 - Nemoci periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování Nejsou-li neurologickým vyšetřením zjištěny objektivní známky onemocnění a současně jsou v mezích normy výsledky EMG postiženého nervu. Položka 11 - Nemoci tíhových váčků z tlaku Nejsou-li přítomny klinické známky nemoci; tím se rozumí, že je zjištěn normální ortopedický nález. Nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice - Kapitola III přílohy nařízení vlády Položka 4 - Pneumokonióza ze svařování Po normalizaci radiologických nálezů podle klasifikace Mezinárodní organizace práce, tím se rozumí radiologický nález pod četnost znaků p1/1. Nemoci z povolání kožní - Kapitola IV přílohy nařízení vlády Nemoci kůže způsobené fyzikálními, chemickými nebo biologickými faktory a) dermatitis irritativa, acne oleosa, acne picea - nejsou-li po dobu alespoň 1 roku prokazatelně přítomny klinické známky manifestace nemoci, b) eczema contactum, dermatitis proteinica, urticaria contacta - nejsou-li po dobu 2 let prokazatelně přítomny klinické známky manifestace nemoci. Nemoci z povolání přenosné a parazitární - Kapitola V přílohy nařízení vlády Onemocnění, která nepřecházejí do chronické fáze po ukončeném léčení, nejsou-li přítomny klinické známky nemoci a současně výsledky objektivních vyšetřovacích metod potvrzují její vyléčení. Nemoci z povolání způsobené ostatními faktory a činiteli - Kapitola VI přílohy nařízení vlády Položka 1 - Těžká hyperkinetická dysfonie, uzlíky na hlasivkách, těžká nedomykavost hlasivek a těžká fonastenie Podle vyjádření klinického foniatra, že nejsou přítomny klinické známky nemoci. 1) Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 114/2011 Sb. 2) § 66 odst. 5 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. 3) § 44 odst. 4 písm. c) zákona č. 373/2011 Sb. 4) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci.
Vyhláška č. 103/2012 Sb.
Vyhláška č. 103/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 221/2002 Sb., kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 3. 2012, datum účinnosti 1. 4. 2012, částka 39/2012 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 221/2002 Sb., kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, ve znění vyhlášky č. 129/2005 Sb. a vyhlášky č. 399/20 * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 2012 103 VYHLÁŠKA ze dne 21. března 2012, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 221/2002 Sb., kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 11 zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění zákona č. 317/2004 Sb. a zákona č. 441/2005 Sb.: Čl. I Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 221/2002 Sb., kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, ve znění vyhlášky č. 129/2005 Sb. a vyhlášky č. 399/2008 Sb., se mění takto: 1. Nadpis § 2 zní: „Odborné a zkušební úkony na úseku osiv a sadby pěstovaných rostlin, registrace odrůd, ochrany práv k odrůdám a ověřování chmele“. 2. V § 2 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 6 zní: „(3) Výše náhrady nákladů za odborné a zkušební úkony prováděné Ústavem v oblasti ověřování chmele podle zákona o ochraně chmele6) je stanovena v příloze č. 2 k této vyhlášce. 6) § 5 zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění zákona č. 68/2000 Sb. a zákona č. 322/2004 Sb.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 3. V § 2 odst. 4 se slova „a 2“ nahrazují slovy „až 3“. 4. V příloze č. 2 se za část 4. doplňuje část 5., která včetně nadpisu zní: „5. Výše náhrady nákladů za odborné a zkušební úkony prováděné při ověřování chmele Odborný a zkušební úkon| Náklady (v Kč) ---|--- Ověřování chmele hlávkového, práškového nebo granulovaného za každých i započatých 1 000 kg| 320 “. Čl. II Přechodné ustanovení Výše náhrady nákladů za odborné a zkušební úkony prováděné při ověřování chmele u žádostí o ověření chmele a chmelových produktů podaných do 31. března 2012 bude stanovena podle dosavadních právních předpisů. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2012. Ministr: Ing. Bendl v. r.
Vyhláška č. 102/2012 Sb.
Vyhláška č. 102/2012 Sb. Vyhláška o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Vyhlášeno 30. 3. 2012, datum účinnosti 1. 4. 2012, částka 39/2012 * § 1 - (1) Při hodnocení kvality a bezpečí poskytované lůžkové zdravotní péče (dále jen „kvalita a bezpečí“) jsou ve zdravotnickém zařízení posuzovány tyto procesy: * § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2012. č. 1 k vyhlášce č. 102/2012 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 102/2012 Sb. Aktuální znění od 23. 8. 2016 (262/2016 Sb.) 102 VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), k provedení § 98 odst. 7 zákona: § 1 (1) Při hodnocení kvality a bezpečí poskytované lůžkové zdravotní péčepéče (dále jen „kvalita a bezpečí“) jsou ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení posuzovány tyto procesy: a) řízení kvality a bezpečí, b) péčepéče o pacientypacienty, c) řízení lidských zdrojů a d) zajištění bezpečného prostředí pro pacientypacienty a zaměstnance poskytovatele lůžkové zdravotní péčepéče. (2) Minimální hodnotící standardyhodnotící standardy a ukazatele kvality a bezpečí a způsob jejich tvorby a sledování jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce. (3) Požadavky na personální zabezpečení, způsob a postupy hodnocení kvality a bezpečí jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 2 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2012. Ministr: doc. MUDr. Heger, CSc., v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 102/2012 Sb. Minimální hodnotící standardy a ukazatele kvality a bezpečí a způsob jejich tvorby a sledování 1. Minimální hodnotící standardyhodnotící standardy řízení kvality a bezpečí 1.1. Standard: zavedení programu zvyšování kvality a bezpečí Cílem standardu je uplatnění zásad a činností vedoucích ke zvyšování kvality a bezpečí jako nedílné součásti systému řízení lůžkové zdravotní péčepéče. 1.1.1. Ukazatele kvality a bezpečí pro splnění standardu Standard je splněn, jestliže a) je zaveden program zvyšování kvality a bezpečí pro celé zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení a tento program je pravidelně aktualizován, b) jsou určeny osoby odpovědné za plnění programu zvyšování kvality a bezpečí, c) zásady a činnosti vedoucí ke zvyšování kvality a bezpečí jsou zahrnuty v provozních postupech zavedených do praxe, které jsou nejméně jednou ročně aktualizovány, a d) osoby podílející se na poskytování lůžkové zdravotní péčepéče jsou aktivně zapojeny do programu zvyšování kvality a bezpečí. 1.2. Standard: sledování a vyhodnocování nežádoucích událostí Cílem standardu je evidence a vyhodnocování nežádoucích událostí, které se vyskytnou při poskytování lůžkové zdravotní péčepéče. Nežádoucí událostí je událost nebo okolnost, která mohla vyústit nebo vyústila v tělesné poškození pacientapacienta, kterému bylo možné se vyhnout. Za nežádoucí událost je také považováno neočekávané zhoršení klinického stavu pacientapacienta, pokud má za následek trvalé tělesné poškození nebo úmrtí pacientapacienta, nejde-li o obvyklou komplikaci zdravotního stavu. 1.2.1. Ukazatele kvality a bezpečí pro splnění standardu Standard je splněn, jestliže a) je zavedena evidence nežádoucích událostí, a to minimálně neočekávaného zhoršení klinického stavu pacientapacienta, majícího za následek trvalé tělesné poškození nebo úmrtí pacientapacienta, výskytu nemocničních nákaz, pádů, proleženin, událostí spojených s podáváním nebo přípravou léčiv a událostí spojených s léčebným či diagnostickým výkonem, b) je prováděno vyhodnocování jednotlivých nežádoucích událostí včetně zjišťování jejich příčin, c) jsou vyhodnocovány časové trendy počtů nežádoucích událostí a d) jsou přijímána preventivní opatření k předcházení nežádoucím událostem. 1.3. Standard: sledování spokojenosti pacientůpacientů Cílem standardu je sledování a vyhodnocování spokojenosti pacientůpacientů s lůžkovou zdravotní péčípéčí a podmínkami jejího poskytování. 1.3.1. Ukazatele kvality a bezpečí pro splnění standardu Standard je splněn, jestliže je a) sledována spokojenost pacientůpacientů minimálně s podmínkami pobytu ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení včetně stravování, přístupem zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků k pacientůmpacientům a poskytováním informací pacientůmpacientům o jejich zdravotním stavu a diagnostických, léčebných a ošetřovatelských výkonech a b) prováděno vyhodnocování spokojenosti pacientůpacientů a jsou přijímána opatření k odstranění zjištěných nedostatků. 1.4. Standard: sledování a vyhodnocování stížností a podnětů týkajících se lůžkové zdravotní péčepéče Cílem standardu je sledování a vyhodnocování stížností a podnětů týkajících se lůžkové zdravotní péčepéče a využívání získaných poznatků pro zvýšení kvality a bezpečí. 1.4.1. Ukazatele kvality a bezpečí pro splnění standardu Standard je splněn, jestliže a) je vedena evidence všech stížností a podnětů pacientůpacientů a dalších osob podaných v souvislosti s lůžkovou zdravotní péčípéčí včetně způsobu jejich vyřízení, b) je prováděno vyhodnocování stížností a podnětů včetně zjišťování jejich příčin a c) jsou přijímána opatření k odstranění zjištěných nedostatků a potřebná preventivní opatření. 1.5. Standard: využívání doporučených diagnostických, léčebných a ošetřovatelských postupů Cílem standardu je zajistit využívání diagnostických, léčebných a ošetřovatelských postupů doporučených odbornými a profesními organizacemi zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví. 1.5.1. Ukazatele kvality a bezpečí pro splnění standardu Standard je splněn, jestliže a) poskytovatel lůžkové zdravotní péčepéče využívá diagnostické, léčebné a ošetřovatelské postupy doporučené odbornými a profesními organizacemi zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví a b) jsou zpracovány interní diagnostické, léčebné a ošetřovatelské postupy při péčipéči o pacientypacienty se smyslovým nebo tělesným postižením. 2. Minimální hodnotící standardyhodnotící standardy péčepéče o pacientypacienty 2.1. Standard: dodržování práv pacientůpacientů a osob pacientůmpacientům blízkých Cílem standardu je dodržování práv pacientůpacientů a osob pacientůmpacientům blízkých při poskytování lůžkové zdravotní péčepéče. 2.1.1. Ukazatel kvality a bezpečí pro splnění standardu Standard je splněn, jestliže je prováděno sledování a vyhodnocování dodržování práv pacientůpacientů a osob pacientůmpacientům blízkých a jsou přijímána opatření k odstranění zjištěných nedostatků. 2.2. Standard: stanovení interních pravidel vedení zdravotnické dokumentace Cílem standardu je vedení zdravotnické dokumentace, nakládání s touto dokumentací a nahlížení do ní v návaznosti na konkrétní podmínky poskytování lůžkové zdravotní péčepéče a organizační strukturu zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení. 2.2.1. Ukazatele kvality a bezpečí pro splnění standardu Standard je splněn, jestliže jsou stanoveny a dodržovány a) zásady vedení zdravotnické dokumentace v návaznosti na konkrétní podmínky poskytování lůžkové zdravotní péčepéče a organizační strukturu zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, b) zásady pro zajištění nahlížení do zdravotnické dokumentace v návaznosti na konkrétní podmínky poskytování lůžkové zdravotní péčepéče a c) postupy při ukládání zdravotnické dokumentace a její ochraně před zneužitím, ztrátou a poškozením. 2.3. Standard: zajištění konzultačních služeb Cílem standardu je zajištění konzultačních služeb pro zdravotnické pracovníky při poskytování lůžkové zdravotní péčepéče. 2.3.1. Ukazatel kvality a bezpečí pro splnění standardu Standard je splněn, jestliže jsou zajištěny konzultační služby pro další obory potřebné pro diagnostickou a léčebnou péčipéči v individuálních případech, kdy to vyžaduje zdravotní stav pacientapacienta. 2.4. Standard: bezpečné zacházení s léčivými přípravky a zdravotnickými prostředky Cílem standardu je definovat činnosti, které mají bezprostřední vliv na bezpečné zacházení s léčivými přípravky a zdravotnickými prostředky. 2.4.1. Ukazatele kvality a bezpečí pro splnění standardu Standard je splněn, jestliže jsou stanoveny, dodržovány a vyhodnocovány a) interní postupy při objednávání, příjmu, skladování, předepisování, úpravě a podávání léčivých přípravků a odstraňování (likvidaci) nepoužitelných léčivých přípravků včetně dokumentace jednotlivých postupů a jejich kontroly, b) interní postupy při objednávání, příjmu, skladování, předepisování a používání zdravotnických prostředků a odstraňování (likvidaci) nepoužitelných zdravotnických prostředků včetně dokumentace jednotlivých postupů a jejich kontroly, c) interní postupy při používání neregistrovaných léčivých přípravků, d) interní postupy hlášení nežádoucích účinků léčivých přípravků a nežádoucích příhod a vedlejších účinků zdravotnických prostředků a e) oprávnění a povinnosti zaměstnanců při vykonávání činností uvedených v písmenech a) až d). 2.5. Standard: kvalita stravování pacientůpacientů a nutrice Cílem standardu je definovat činnosti, které mají bezprostřední vliv na kvalitu stravování a léčebnou výživu pacientůpacientů. 2.5.1. Ukazatele kvality a bezpečí pro splnění standardu Standard je splněn, jestliže je a) stanoven postup organizace nutriční péčepéče a b) zpracován systém diet. 2.6. Standard: zajištění léčebně rehabilitační péčepéče Cílem standardu je zajištění léčebně rehabilitační péčepéče v návaznosti na poskytovanou lůžkovou zdravotní péčipéči. 2.6.1. Ukazatele kvality a bezpečí pro splnění standardu Standard je splněn, jestliže a) je zpracován plán léčebně rehabilitační péčepéče a jejího vyhodnocování v návaznosti na poskytovanou lůžkovou zdravotní péčipéči a b) pacientipacienti a zdravotničtí pracovníci jsou s plánem léčebně rehabilitační péčepéče a jejího vyhodnocování seznámeni v potřebném rozsahu. 2.7. Standard: podpora zdraví a prevence nemocí Cílem standardu je definovat činnosti zaměřené na podporu zdraví a prevenci nemocí ve vztahu k pacientůmpacientům a zaměstnancům. 2.7.1. Ukazatele kvality a bezpečí pro splnění standardu Standard je splněn, jestliže a) je zpracován plán činností zaměřených na základní oblasti podpory zdraví, prevenci nemocí zejména v závislosti na tabáku, alkoholu a jiných návykových látkách a na psychologickou podporu a b) pacientipacienti a zaměstnanci mají ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení přístup k informacím o faktorech ovlivňujících zdraví. 2.8. Standard: kontinuita zdravotní péčepéče Cílem standardu je zajištění návaznosti zdravotní péčepéče ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení a též v rámci spolupráce s dalšími poskytovateli zdravotních služebposkytovateli zdravotních služeb. 2.8.1. Ukazatele kvality a bezpečí pro splnění standardu Standard je splněn, jestliže a) jsou stanoveny postupy pro předávání pacientůpacientů mezi zaměstnanci v navazujících pracovních směnách na pracovišti, pro předávání pacientůpacientů mezi pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, pro předávání pacientůpacientů do jiného zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení a pro propouštění pacientůpacientů ze zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení včetně zajištění navazující ambulantní zdravotní péčepéče a b) je stanoven postup pro spolupráci s dalšími poskytovateli zdravotních služebposkytovateli zdravotních služeb a případně též s poskytovateli sociálních služebsociálních služeb. 2.9. Standard: identifikace pacientůpacientů Cílem standardu je vyloučení rizika záměny pacientůpacientů při poskytování lůžkové zdravotní péčepéče. 2.9.1. Ukazatel kvality a bezpečí pro splnění standardu Standard je splněn, jestliže je vypracován a dodržován postup pro jednoznačnou nezaměnitelnou identifikaci pacientůpacientů. 2.10. Standard: zajištění kardiopulmonální resuscitace Cílem standardu je plnění požadavků pro zajištění kardiopulmonální resuscitace. 2.10.1. Ukazatele kvality a bezpečí pro splnění standardu Standard je splněn, jestliže je a) zpracován a plněn plán každoročního proškolení včetně přezkoušení zdravotnických pracovníků v kardiopulmonální resuscitaci, b) zpracován a plněn plán kontrol vybavení pracovišť léčivými přípravky a zdravotnickými prostředky pro poskytování kardiopulmonální resuscitace včetně kontrol jejich funkčnosti a c) vedena dokumentace o provedení proškolení a přezkoušení zdravotnických pracovníků podle písmene a) a o provedení kontrol podle písmene b). 3. Minimální hodnotící standardyhodnotící standardy řízení lidských zdrojů 3.1. Standard: personální zabezpečení lůžkové zdravotní péčepéče Cílem standardu je zajistit potřebné personální zabezpečení lůžkové zdravotní péčepéče. 3.1.1. Ukazatele kvality a bezpečí pro splnění standardu Standard je splněn, jestliže a) je zpracováno rozdělení pracovních míst v souladu s požadavky na personální zabezpečení lůžkové zdravotní péčepéče a program celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků, b) jsou stanovena pravidla pro zapracování zaměstnanců při jejich zařazení na pracovní místo, c) jsou zpracovány popisy pracovních činností jednotlivých zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků v souladu s jejich způsobilostí k výkonu povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka a d) je sledována a vyhodnocována spokojenost zaměstnanců s pracovními podmínkami pro plnění jejich pracovních úkolů a jsou přijímána opatření k odstranění zjištěných nedostatků. 4. Minimální hodnotící standardyhodnotící standardy zajištění bezpečného prostředí pro pacientypacienty a zaměstnance 4.1. Standard: bezpečné prostředí pro pacientypacienty a zaměstnance Cílem standardu je snižování bezpečnostních rizik souvisejících s lůžkovou zdravotní péčípéčí. 4.1.1. Ukazatele kvality a bezpečí pro splnění standardu Standard je splněn, jestliže je a) zaveden program zajištění bezpečného prostředí pro pacientypacienty a zaměstnance, jehož součástí je zejména identifikace rizikových míst a činností z hlediska bezpečnosti pacientůpacientů a zaměstnanců a b) stanoven způsob zajištění elektrické energie, pitné vody a medicinálních plynů, a to jak v obvyklém režimu dodávek, tak při přerušenípřerušení dodávek. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 102/2012 Sb. Požadavky na personální zabezpečení, způsob a postupy hodnocení kvality a bezpečí 1. Požadavky na personální zabezpečení hodnocení kvality a bezpečí Hodnocení kvality a bezpečí je prováděno prostřednictvím hodnotitelského týmu sestaveného osobou oprávněnou k provádění hodnocení kvality a bezpečí. Hodnotitelský tým vždy tvoří a) lékař nebo zubní lékař, který vykonával po dobu nejméně 5 let povolání lékaře nebo zubního lékaře při poskytování lůžkové zdravotní péčepéče, b) zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu nelékařského zdravotnického povolání bez odborného dohledu1), který vykonával po dobu nejméně 5 let nelékařské zdravotnické povolání při poskytování lůžkové zdravotní péčepéče, a c) osoba s vysokoškolským vzděláním technického nebo manažerského zaměření, která vykonávala po dobu nejméně 5 let své povolání v technicko-hospodářském provozu nebo v manažerských činnostech řízení kvality a bezpečí u poskytovatele zdravotních služebposkytovatele zdravotních služeb. Všichni členové hodnotitelského týmu musí mít znalosti v oblasti řízení kvality a bezpečí. 2. Požadavky na způsob a postupy hodnocení kvality a bezpečí 2.1. Složení hodnotitelského týmu musí odpovídat lůžkové zdravotní péčipéči, která je ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení hodnocena. Vedoucím hodnotitelského týmu je lékař, popřípadě zubní lékař. 2.2. Členové hodnotitelského týmu získávají informace pro účely hodnocení kvality a bezpečí a) pohovorem se zaměstnanci, b) pohovorem s pacientypacienty, c) prohlídkou pracovišť zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, d) kontrolou dokumentace týkající se standardů a e) sledováním pracovních postupů týkajících se standardů. 1) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 101/2012 Sb.
Vyhláška č. 101/2012 Sb. Vyhláška o podrobnostech obsahu traumatologického plánu poskytovatele jednodenní nebo lůžkové zdravotní péče a postupu při jeho zpracování a projednání Vyhlášeno 30. 3. 2012, datum účinnosti 1. 4. 2012, částka 39/2012 * § 1 - Obsah traumatologického plánu * § 2 - Postup při zpracování a projednání traumatologického plánu * § 3 - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 2012 101 VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o podrobnostech obsahu traumatologického plánu poskytovatele jednodenní nebo lůžkové zdravotní péče a postupu při jeho zpracování a projednání Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), k provedení § 47 odst. 1 písm. e) zákona o zdravotních službách: § 1 Obsah traumatologického plánu (1) Traumatologický plán poskytovatele jednodenní nebo lůžkové zdravotní péčepéče (dále jen „poskytovatel“) se člení na základní část, operativní část a pomocnou část. (2) Základní část obsahuje a) jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa pobytu na území České republiky a identifikační číslo poskytovatele, jde-li o fyzickou osobu, b) obchodní firmu nebo název, adresu sídla a, nemá-li sídlo na území České republiky, též adresu místa usazení podniku nebo organizační složky podniku na území České republiky a identifikační číslo poskytovatele, jde-li o právnickou osobu, c) přehled spojení na poskytovatele, například telefon, fax a adresu elektronické pošty, d) vymezení předmětu činnosti poskytovatele, e) přehled a hodnocení možných zdrojů rizik a ohrožení, která mohou vést k hromadnému neštěstí a analýzu jejich možného dopadu na činnost poskytovatele při poskytování zdravotní péčepéče; při tom se vychází z přehledu možných zdrojů rizik a provedených analýz ohrožení zpracovaných podle krizového zákona1), f) přehled a hodnocení možných vnitřních a vnějších zdrojů rizik a ohrožení zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení poskytovatele, s výjimkou zdrojů rizik a ohrožení uvedených v písmenu e), a analýzu jejich možného dopadu na poskytování zdravotní péčepéče při hromadném neštěstí, g) charakteristiku typů postižení zdraví, pro která se traumatologický plán zpracovává, h) vymezení opatření, která má poskytovatel plnit při hromadných neštěstích, v návaznosti na analýzu zdrojů rizik a ohrožení podle písmen e) a f) a na typ postižení zdraví podle písmene g). (3) Operativní část obsahuje a) postupy pro plnění opatření podle odstavce 2 písm. h), b) vymezení opatření pro případ hromadného neštěstí vyplývajících pro poskytovatele z traumatologického plánu havarijního plánu kraje a způsob zajištění jejich plnění, c) postupy pro zajištění spolupráce s poskytovatelem zdravotnické záchranné služby podle § 46 odst. 1 písm. e) zákona o zdravotních službách, d) způsob zajištění ochrany zdraví zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků poskytujících zdravotní péčipéči při hromadném neštěstí, e) přehled postupů při plnění opatření na jednotlivých pracovištích zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení do 1, 2 a 24 hodin od přijetí informace o hromadném neštěstí poskytovatelem, f) přehled spojení na osoby podílející se na zajištění plnění opatření podle traumatologického plánu, například telefon, fax a adresu elektronické pošty. (4) Pomocná část obsahuje a) přehled smluv uzavřených poskytovatelem s dalšími osobami k zajištění plnění opatření podle traumatologického plánu, b) seznam zdravotnických prostředků a léčiv potřebných pro zajištění zdravotní péčepéče při hromadném neštěstí, c) seznam zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků potřebných pro zajištění zdravotní péčepéče při hromadném neštěstí; v seznamu se uvede počet pracovníků v členění podle jejich odborné způsobilosti a pracovišť zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, d) zásady označování, evidence a ukládání traumatologického plánu, e) další dokumenty související s připraveností poskytovatele na plnění opatření při hromadných neštěstích, například geografickou a grafickou dokumentaci. § 2 Postup při zpracování a projednání traumatologického plánu (1) Poskytovatel při zpracování traumatologického plánu spolupracuje se správním orgánem příslušným k udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb nebo s Ministerstvem zdravotnictví, je-li poskytovatelem fakultní nemocnice. (2) Poskytovatel projedná se správním orgánem příslušným k udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb nebo s Ministerstvem zdravotnictví, je-li poskytovatelem fakultní nemocnice, a) návrh traumatologického plánu a b) rozsah spolupráce při zpracování návrhu traumatologického plánu s dalšími osobami, které mohou být dotčeny opatřeními podle tohoto plánu. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí pro aktualizaci traumatologického plánu obdobně. § 3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2012. Ministr: doc. MUDr. Heger, CSc., v. r. 1) § 15 odst. 1 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 430/2010 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra č. n2/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra č. n2/2012 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby ve vyhlášce č. 27/2012 Sb. Vyhlášeno 28. 3. 2012, částka 38/2012 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby ve vyhlášce č. 27/2012 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění pozdějších předpisů V nadpisu vyhlášky mají místo slov „ze dne 17. ledna 2011“ správně být slova „ze dne 17. ledna 2012“.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 97/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 97/2012 Sb. Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod Vyhlášeno 28. 3. 2012, částka 38/2012 97 SDĚLENÍ Ministerstva zdravotnictví ze dne 14. března 2012 o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod Ministerstvo zdravotnictví na základě § 5 odst. 8 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), sděluje, že 1. podle § 5 odst. 1 lázeňského zákona vydalo rozhodnutí o osvědčení o tom, že: a) přírodním léčivým zdrojem minerální vody jsou zdroje: LL-1 k.ú. Buchlovice, kraj Zlínský BV 341 (VIOLA) k.ú. Luhačovice, kraj Zlínský Pasohlávky 2G k.ú. Pasohlávky, kraj Jihomoravský b) přírodním léčivým zdrojem peloidupeloidu ložiska Františkovy Lázně je zdroj nacházející se na: p.p.č. 870 k.ú. Františkovy Lázně, kraj Karlovarský c) přírodním léčivým zdrojem plynu je zdroj: S 7 (Vladimír) k.ú. Suchá Rudná, kraj Moravskoslezský d) zdrojem přírodní minerální vody jsou zdroje: HV-12 k.ú. Doupov u Hradiště, kraj Karlovarský HV-16 k.ú. Doupov u Hradiště, kraj Karlovarský BJ-37 k.ú. Korunní, kraj Karlovarský HJ-104 k.ú. Korunní, kraj Karlovarský HJ-105 k.ú. Korunní, kraj Karlovarský HV 31 k.ú. Louka u Mariánských Lázní, kraj Karlovarský HV 32 k.ú. Louka u Mariánských Lázní, kraj Karlovarský HV 13 k.ú. Prameny, kraj Karlovarský BJ-142 k.ú. Stráž nad Ohří, kraj Karlovarský BJ-145 k.ú. Stráž nad Ohří, kraj Karlovarský 2. podle § 5 odst. 6 lázeňského zákona vydalo rozhodnutí o zrušení osvědčení o: a) přírodním léčivém zdroji minerální vody pro zdroje: Otto k.ú. Kyselka, kraj Karlovarský Vincentka k.ú. Luhačovice, kraj Zlínský b) zdroji přírodní minerální vody pro zdroje: Otto k.ú. Kyselka, kraj Karlovarský Žebletín I k.ú. Žďár, kraj Karlovarský Žebletín II k.ú. Žďár, kraj Karlovarský HV 4 k.ú. Prameny, kraj Karlovarský HV 5 k.ú. Prameny, kraj Karlovarský Do rozhodnutí o vydání osvědčení o přírodním léčivém zdroji a o zdroji přírodní minerální vody a do rozhodnutí o zrušení osvědčení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod je možné nahlédnout na Ministerstvu zdravotnictví, Český inspektorát lázní a zřídel, Palackého náměstí 4, Praha 2, PSČ 128 01, tel.: 224 972 403, fax: 224 915 997, e-mail: CIL@mzcr.cz. Ministr: doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.
Zákon č. 95/2012 Sb.
Zákon č. 95/2012 Sb. Zákon o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2012 Vyhlášeno 28. 3. 2012, datum účinnosti 28. 3. 2012, částka 38/2012 * § 1 - Státní dluhopisový program * § 2 - Účinnost Aktuální znění od 28. 3. 2012 95 ZÁKON ze dne 29. února 2012 o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2012 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Státní dluhopisový program (1) Účelem státního dluhopisového programu je úhrada části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2012. (2) Maximální rozsah tohoto státního dluhopisového programu je 101 329 627 000 Kč. (3) Veškeré závazky vyplývající z tohoto státního dluhopisového programu budou splaceny nejpozději uplynutím 55 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 2 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 94/2012 Sb.
Zákon č. 94/2012 Sb. Zákon o zásluhách Václava Havla Vyhlášeno 28. 3. 2012, datum účinnosti 28. 3. 2012, částka 38/2012 * § 1 - Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii. * § 2 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Aktuální znění od 28. 3. 2012 94 ZÁKON ze dne 29. února 2012 o zásluhách Václava Havla Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii. § 2 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 35/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 35/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Litevské republiky o spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy, mládeže a sportu Vyhlášeno 27. 3. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 14. 2. 2012, částka 18/2012 * Článek 1 - 1. Smluvní strany budou na základě zásad rovnosti a společného zájmu podporovat spolupráci v oblasti školství, vědy, mládeže, sportu, kultury a umění, přispívat k šíření poznatků o kulturním dědictví a současném umění ve státech smluvních stran a podle mož * Článek 2 - Smluvní strany budou podporovat: * Článek 3 - Smluvní strany budou podle svých možností podporovat všestrannou spolupráci v oblasti vydávání knih, zejména: * Článek 4 - Smluvní strany budou usilovat o zajištění ochrany práva autorského a práv souvisejících s právem autorským v souladu s vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními úmluvami, jejichž stranami jsou Česká republika a Litevská republika. * Článek 5 - 1. Smluvní strany budou podporovat přímou spolupráci a součinnost mezi institucemi působícími v oblasti péče o historické památky zahrnující výměnu zkušeností v oblasti ochrany kulturního dědictví, jeho využití a obnovy včetně restaurování. * Článek 6 - Smluvní strany budou podle svých možností podporovat přímou spolupráci a rozvíjet mezinárodní výměnu publikací mezi národními knihovnami států smluvních stran a dalšími příslušnými kulturními a informačními institucemi a budou rozvíjet spolupráci v oblasti * Článek 7 - S cílem rozvíjet vzájemnou spolupráci v oblasti školství a vědy budou smluvní strany podporovat: * Článek 8 - 1. Smluvní strany budou podporovat výuku českého jazyka v Litevské republice a litevského jazyka v České republice. * Článek 9 - Smluvní strany budou podporovat přímou spolupráci mezi akademiemi věd států smluvních stran. * Článek 10 - Smluvní strany budou podporovat spolupráci mezi vysokoškolskými a výzkumnými institucemi v oblasti výzkumu a vývoje, zejména: * Článek 11 - Smluvní strany budou podporovat spolupráci v oblasti rozvoje mládeže a sportu, zejména: * Článek 12 - Smluvní strany budou podporovat spolupráci mezi archivy států smluvních stran v oblasti výměny odborníků a informací. * Článek 13 - Za účelem provádění této dohody mohou smluvní strany či příslušné orgány států smluvních stran sjednávat programy nebo protokoly o spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy, mládeže a sportu, které stanoví konkrétní akce, jakož i organizační a finanční * Článek 14 - Tato dohoda podléhá schválení v souladu s vnitrostátními právními předpisy států smluvních stran, o němž se smluvní strany budou vzájemně informovat diplomatickými notami. Tato dohoda vstoupí v platnost v den následující po dni obdržení pozdější z nót druh * Článek 15 - Tato dohoda se sjednává na dobu neurčitou. Každá ze smluvních stran však může dohodu písemně vypovědět. Platnost dohody skončí šest měsíců ode dne doručení oznámení o výpovědi druhé smluvní straně. Ukončení platnosti této dohody nebude mít vliv na projekty Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 14. 2. 2012 35 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 18. listopadu 2011 byla ve Vilniusu podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Litevské republiky o spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy, mládeže a sportu. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 14 dne 14. února 2012. České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. DOHODA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU LITEVSKÉ REPUBLIKY O SPOLUPRÁCI V OBLASTI KULTURY, ŠKOLSTVÍ, VĚDY, MLÁDEŽE A SPORTU Vláda České republiky a vláda Litevské republiky (dále jen „smluvní strany“), přejíce si posilovat a rozvíjet přátelské vztahy mezi oběma státy a jejich národy, vedeny přáním rozvíjet vzájemně prospěšnou spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy, mládeže a sportu, přesvědčeny, že tato spolupráce přispěje k lepšímu vzájemnému poznání a porozumění, jakož i k prohloubení všestranných vztahů mezi státy smluvních stran, připraveny uplatňovat ustanovení Závěrečného aktu Helsinské konference z roku 1975 a Pařížské charty pro novou Evropu z roku 1990, se dohodly takto: Článek 1 1. Smluvní strany budou na základě zásad rovnosti a společného zájmu podporovat spolupráci v oblasti školství, vědy, mládeže, sportu, kultury a umění, přispívat k šíření poznatků o kulturním dědictví a současném umění ve státech smluvních stran a podle možností podporovat přímé kontakty mezi státními institucemi a dalšími organizacemi v uvedených oblastech v souladu s právními předpisy platnými ve státech smluvních stran. 2. Pro uskutečňování tohoto cíle budou smluvní strany podporovat různé formy spolupráce v oblasti kultury a umění: výstavy, knižní veletrhy, vydávání krásné a odborné literatury, prezentaci hudby, divadla, tance, lidového umění, jakož i audiovizuálního umění. 3. Smluvní strany budou rovněž podporovat výměnu informací a spolupráci spojenou se vzděláváním dětí, mládeže a dospělých v oblasti kultury. 4. Smluvní strany budou spolupracovat v oblasti ochrany kulturního dědictví. 5. Smluvní strany budou dle svých možností podporovat spolupráci v rámci bilaterálních a multilaterálních programů, projektů a iniciativ. Článek 2 Smluvní strany budou podporovat: a) přímé kontakty a výměnu informací mezi příslušnými kulturními institucemi, organizacemi a občanskými sdruženími, dalšími nevládními organizacemi a jednotlivci; b) spolupráci mezi kulturními institucemi, vydavatelstvími, knihovnami, muzei a galeriemi, koncertními organizacemi a divadly, jakož i mezi jinými institucemi a profesními spolky; c) různé formy přímé spolupráce a rozvoj přímých kontaktů institucí a organizací působících v oblasti tradiční lidové kultury, neprofesionálního umění a uměleckých aktivit dětí a mládeže; d) účast na uměleckých akcích: festivalech, přehlídkách, soutěžích a jiných akcích pořádaných na území státu druhé smluvní strany v souladu s organizačními a programovými plány jejich pořadatelů; e) vzájemné hostování uměleckých, hudebních a divadelních souborů a sólistů; f) výměnu výstav uměleckých děl ze sbírek muzeí a galerií na základě organizačních a finančních podmínek dohodnutých přímo mezi jejich organizátory; g) účast odborníků v oblasti médií a audiovizuální tvorby na mezinárodních filmových festivalech, přehlídkách a filmových kulturních akcích ve státu druhé smluvní strany a přímou spolupráci mezi profesními institucemi a sdruženími v oblasti audiovizuální tvorby; h) výměnu dokumentace a publikací o kultuře a umění mezi zainteresovanými partnery; i) prezentaci hudebních a dramatických děl autorůautorů států smluvních stran; j) další formy spolupráce zaměřené na obohacování kulturní výměny mezi státy smluvních stran. Článek 3 Smluvní strany budou podle svých možností podporovat všestrannou spolupráci v oblasti vydávání knih, zejména: a) překlady a výměny knih o kultuře a umění mezi příslušnými organizacemi a překlady knih prostřednictvím svých speciálních programů; b) organizování společných výstav a účast na knižních veletrzích; c) přímou spolupráci mezi vydavateli; d) rozvoj přímých kontaktů mezi spisovateli, redaktory, umělci činnými v knižní kultuře a překladateli Článek 4 Smluvní strany budou usilovat o zajištění ochrany práva autorského a práv souvisejících s právem autorským v souladu s vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními úmluvami, jejichž stranami jsou Česká republika a Litevská republika. Článek 5 1. Smluvní strany budou podporovat přímou spolupráci a součinnost mezi institucemi působícími v oblasti péče o historické památky zahrnující výměnu zkušeností v oblasti ochrany kulturního dědictví, jeho využití a obnovy včetně restaurování. 2. Smluvní strany budou v rámci svých kompetencí přijímat opatření k zabránění nezákonnému dovozu, vývozu a převodu kulturních statků států smluvních stran, a taktéž k zajištění navracení takových nezákonně dovezených nebo vyvezených statků, v souladu s vnitrostátními právními předpisy států smluvních stran a mezinárodními právními normami. Článek 6 Smluvní strany budou podle svých možností podporovat přímou spolupráci a rozvíjet mezinárodní výměnu publikací mezi národními knihovnami států smluvních stran a dalšími příslušnými kulturními a informačními institucemi a budou rozvíjet spolupráci v oblasti nových technologií, zřizování národních digitálních knihoven a digitalizace. Článek 7 S cílem rozvíjet vzájemnou spolupráci v oblasti školství a vědy budou smluvní strany podporovat: a) navazování a rozvoj přímé spolupráce mezi vzdělávacími institucemi na všech úrovních, uskutečňována základě přímých dohod o spolupráci; b) výměnu studentů, akademických a vědeckých pracovníků vysokých škol a výzkumných institucí; c) výměnu publikací a informací o všech aspektech školství a vědy. Článek 8 1. Smluvní strany budou podporovat výuku českého jazyka v Litevské republice a litevského jazyka v České republice. 2. Za tímto účelem budou smluvní strany podporovat výměnu akademických pracovníků, učitelů a odborníků na český jazyk a literaturu, respektive litevský jazyk a literaturu, výměnu materiálů a informací, jakož i organizování kurzů a seminářů o jazyce a kultuře států smluvních stran. Článek 9 Smluvní strany budou podporovat přímou spolupráci mezi akademiemi věd států smluvních stran. Článek 10 Smluvní strany budou podporovat spolupráci mezi vysokoškolskými a výzkumnými institucemi v oblasti výzkumu a vývoje, zejména: a) řešení společných výzkumných projektů; b) výměnu vědeckých a technických informací a materiálů; c) pořádání společných seminářů a jiných akcí umožňujících výměnu vědeckovýzkumných poznatků a informací. Článek 11 Smluvní strany budou podporovat spolupráci v oblasti rozvoje mládeže a sportu, zejména: a) uskutečňováním výměn mládeže, zajištěním šíření osvědčených postupů v oblasti mládeže mezi státy smluvních stran prostřednictvím výměny expertů v oblasti mládeže, a to na úrovni ministerstev zodpovědných za oblast mládeže a státních i neziskových organizací pracujících s mládeží; b) vzájemnou výměnu informací a dokumentů týkajících se oblasti mládeže a vzájemnou informovanost o konferencích a dalších setkáních s mezinárodní účastí konaných ve státu druhé smluvní strany v oblasti mládeže; c) napomáhat spolupráci mezi příslušnými orgány v oblasti sportu s cílem stanovení společných zájmů v této oblasti; d) vytvářet podmínky pro reciproční výměny odborníků, vzájemnou výměnu kontaktů, informací, zkušeností, odborných materiálů a dokumentů mezi smluvními stranami v oblasti sportu pouze na úrovni státních orgánů. Článek 12 Smluvní strany budou podporovat spolupráci mezi archivy států smluvních stran v oblasti výměny odborníků a informací. Článek 13 Za účelem provádění této dohody mohou smluvní strany či příslušné orgány států smluvních stran sjednávat programy nebo protokoly o spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy, mládeže a sportu, které stanoví konkrétní akce, jakož i organizační a finanční podmínky. Článek 14 Tato dohoda podléhá schválení v souladu s vnitrostátními právními předpisy států smluvních stran, o němž se smluvní strany budou vzájemně informovat diplomatickými notami. Tato dohoda vstoupí v platnost v den následující po dni obdržení pozdější z nót druhou smluvní stranou. Článek 15 Tato dohoda se sjednává na dobu neurčitou. Každá ze smluvních stran však může dohodu písemně vypovědět. Platnost dohody skončí šest měsíců ode dne doručení oznámení o výpovědi druhé smluvní straně. Ukončení platnosti této dohody nebude mít vliv na projekty zahájené během její platnosti. Tyto projekty se budou řídit ustanoveními dohody až do jejich úplného dokončení. Dáno v Vilniusu dne 18. listopadu 2011 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, litevském, a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílností ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém. Za vládu České republiky PhDr. Radek Pech v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Litevské republice Za vládu Litevské republiky Gintaras Steponavičius v. r. ministr školství a vědy
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 34/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 34/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí přílohy 9 Mezinárodní úmluvy o sladění hraničních kontrol zboží Vyhlášeno 27. 3. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 30. 11. 2011, částka 18/2012 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 30. 11. 2011 34 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 55/1992 Sb. Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 27. května 2010 v Ženevě byla Správním výborem Mezinárodní úmluvy o sladění hraničních kontrol zboží1) Evropské hospodářské komise – Organizace spojených národů přijata příloha 9 Úmluvy. Příloha 9 Úmluvy vstoupila v platnost pro všechny smluvní strany na základě článku 22 odst. 3 Úmluvy dne 30. listopadu 2011. Anglické znění přílohy 9 Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Změna Mezinárodní úmluvy o sladění hraničních kontrol zboží uzavřené v Ženevě dne 21. října 1982 Změna platná od 30. listopadu 2011 „PŘÍLOHA 9 USNADNĚNÍ POSTUPŮ PRO PŘEKRAČOVÁNÍ HRANIC PRO MEZINÁRODNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVU Článek 1 Zásady 1. Tato příloha, která doplňuje ustanovení úmluvy, má stanovit opatření, jež musí být přijata, aby bylo možno usnadnit a urychlit postupy pro překračování hranic pro mezinárodní silniční dopravu. 2. Smluvní strany se zavazují, že budou spolupracovat s cílem standardizovat co nejvíce formality a požadavky týkající se dokladů a postupů ve všech oblastech spojených s přepravou zboží po železnici. Článek 2 Definice „Hraniční (výměnnou) stanicí“ se rozumí železniční stanice, v níž jsou prováděny provozní nebo správní postupy s cílem umožnit železniční nákladní dopravě překročení hranice. Tato železniční stanice se může nacházet na hranici či v její blízkosti. Článek 3 Překračování hranic úředníky a ostatními osobami podílejícími se na mezinárodní železniční dopravě 1. Smluvní strany budou usilovat o to, aby byly v souladu s jejich osvědčenými postupy pro všechny žadatele o víza usnadněny postupy pro udělování víz posádkám lokomotiv, chladírenských vagonů, osobám doprovázejícím nákladní zásilky a pracovníkům hraničních (výměnných) stanic podílejícím se na mezinárodní železniční dopravě. 2. Postup pro překračování hranic v případě osob uvedených v odstavci 1, včetně úředních dokladů potvrzujících jejich postavení, se stanoví na základě dvoustranných dohod. 3. Při provádění společné kontroly překračují úředníci pohraničních, celních a ostatních orgánů, kteří při výkonu svých úředních povinností provádějí kontroly v hraničních (výměnných) stanicích, státní hranici s pomocí dokladů, které smluvní strany stanoví pro své státní příslušníky. Článek 4 Požadavky na hraniční (výměnné) stanice V zájmu racionalizace a urychlení potřebných formalit v hraničních (výměnných) stanicích dodržují smluvní strany tyto minimální požadavky vztahující se na hraniční (výměnné) stanice, které jsou otevřeny mezinárodní železniční nákladní dopravě: 1. hraniční (výměnné) stanice mají stavby (prostory), budovy, zařízení a technické vybavení, jež jim umožňuje provádět kontroly 24 hodin denně, je-li to opodstatněné a přiměřené vzhledem k objemu nákladní dopravy; 2. hraniční (výměnné) stanice, v nichž jsou prováděny rostlinolékařské, veterinární a jiné kontroly, mají k dispozici potřebné technické vybavení; 3. přepravní a provozní kapacita hraničních (výměnných) stanic a přilehlých tratí musí být přiměřená vzhledem k objemu dopravy; 4. musí být k dispozici inspekční prostory a rovněž sklady pro dočasné uskladňování zboží, jež je předmětem celní kontroly či jiných forem kontroly; 5. musí být k dispozici vybavení, zařízení, informační technologie a komunikační systémy, jež umožňují předchozí výměnu informací, včetně informací o zboží blížícím se do hraničních (výměnných) stanic, jež jsou obsaženy v železničním nákladním listu a celním prohlášení; 6. v hraničních (výměnných) stanicích musí být k dispozici dostatek kvalifikovaných pracovníků železničních, celních, pohraničních a jiných orgánů, aby bylo možno zvládnout příslušný objem nákladní dopravy; 7. hraniční (výměnné) stanice musí mít technické vybavení, zařízení, informační technologie a komunikační systémy, aby byly schopny před příjezdem kolejového vozidla na hranice přijmout a použít údaje týkající se technického schválení a technických kontrol kolejového vozidla, které provedly orgány a železnice v rámci své pravomoci, nezavedou-li smluvní strany za účelem plnění těchto funkcí jiná ujednání. Článek 5 Spolupráce mezi sousedními zeměmi v hraničních (výměnných) stanicích V souladu s článkem 7 úmluvy smluvní strany koordinují opatření s ohledem na kontroly kolejových vozidel, kontejnerů, návěsů pro kombinovanou dopravu a zboží, jakož i vyřizování přepravních a průvodních dokladů a usilují o to, aby na základě dvoustranných dohod zajistily všechny formy společných kontrol. Článek 6 Kontroly Smluvní strany: 1. stanoví mechanismus pro vzájemné uznávání veškerých forem kontroly kolejových vozidel, kontejnerů, návěsů pro kombinovanou dopravu a zboží, jestliže jsou jejich cíle shodné; 2. provádějí celní kontroly podle zásady výběru na základě posouzení a řízení rizik. Obecně platí, že pokud byly poskytnuty požadované informace o zboží a je-li zboží uloženo v řádně uzavřeném a zapečetěném kolejovém vozidle, kontejneru, návěsu pro kombinovanou dopravu nebo vagonu, neprovádí se fyzická prohlídka; 3. provádějí v hraničních (výměnných) stanicích zjednodušené kontroly a pokud možno přesunou určité formy kontroly na výchozí stanice a do místa určení; 4. aniž je dotčen článek 10 úmluvy, článek 4 přílohy 2, článek 5 přílohy 3 a článek 5 přílohy 4, provádějí kontroly zboží v tranzitu pouze tehdy, odůvodňují-li to konkrétní okolnosti nebo rizika. Článek 7 Lhůty 1. Smluvní strany zajistí dodržování lhůt stanovených v dvoustranných dohodách pro technické operace zahrnující příjem a předání vlaků v hraničních (výměnných) stanicích, včetně všech druhů kontrol, a vynasnaží se tyto lhůty zkracovat zlepšením používané technologie a vybavení. Smluvní strany se zavazují, že v nadcházejících letech dosáhnou maximálního zkrácení lhůt. 2. Smluvní strany zaznamenávají prostoje vlaků nebo vagonů v hraničních (výměnných) stanicích a předávají informace dotčeným stranám, které provádějí následnou analýzu a navrhují opatření ke zkrácení prostojů. Článek 8 Dokumentace 1. Smluvní strany zajistí, aby byly přepravní a průvodní doklady náležitě vyhotoveny v souladu s právními předpisy dovážejících a tranzitních zemí. 2. Ve svých vzájemných vztazích se smluvní strany vynasnaží omezit papírové doklady a zjednodušit dokumentační postupy používáním elektronických systémů pro výměnu informací odpovídajících údajům obsaženým v železničních nákladních listech a celních prohlášeních připojených ke zboží, jež byly vyhotoveny v souladu s právními předpisy smluvních stran. 3. Smluvní strany se vynasnaží poskytnout celním orgánům předem informace o zboží přicházejícím do hraničních (výměnných) stanic, jak jsou obsaženy v železničním nákladním listu a celním prohlášení. Formát, postup a lhůty pro poskytnutí informací stanoví smluvní strany. Článek 9 Používání železničního nákladního listu CIM/SMGS Smluvní strany mohou namísto jiných přepravních dokladů, jež jsou v současnosti stanoveny v mezinárodních smlouvách, používat železniční nákladní list CIM/SMGS, jenž může být současně celním dokladem.“ 1) Mezinárodní úmluva o sladění hraničních kontrol zboží přijatá v Ženevě dne 21. října 1982 byla vyhlášena pod č. 55/1992 Sb. Příloha 8 Mezinárodní úmluvy o sladění hraničních kontrol zboží přijatá v Ženevě dne 3. října 2005 byla vyhlášena pod č. 33/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 33/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 33/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí přílohy 8 Mezinárodní úmluvy o sladění hraničních kontrol zboží Vyhlášeno 27. 3. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 20. 5. 2008, částka 18/2012 * 1\\. Akreditovaná centra pro provádění technických prohlídek odpovídají za provádění kontrolních testů, udělování osvědčení o splnění požadavků prohlídky podle příslušných pravidel připojených k Vídeňské dohodě z roku 1997 a určování nejzazšího termínu další * 2\\. Mezinárodní osvědčení o technické prohlídce obsahuje níže uvedené informace. Mezinárodní osvědčení o technické prohlídce může být brožurka ve formátu A6 (148 × 105 mm) se zelenými deskami a bílými vnitřními stranami nebo zelený či bílý list ve formátu A * 3\\. Položky osvědčení a jejich obsah budou vytištěny v úředním jazyce vydávající smluvní strany a budou zachovávat číslování. * 4\\. Jako alternativa se mohou používat zprávy o pravidelných prohlídkách, které jsou běžné v zemích, jež jsou smluvními stranami dohody. Jejich vzor se předá generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, který o nich informuje smluvní strany. * 5\\. Položky v mezinárodním osvědčení o technické prohlídce psané ručně nebo psacím strojem nebo tištěné počítačem, které smějí vyplňovat výhradně příslušné orgány, se píší latinkou. * 1\\. Účelem mezinárodního vážního osvědčení vozidla (IVWC) je usnadnit postupy pro překračování hranic, zejména zamezit opakovanému vážení nákladních silničních vozidel během cesty v zemích smluvních stran. Údaje v řádně vyplněných osvědčeních přijatých smlu * 2\\. Mezinárodní vážní osvědčení vozidla, které odpovídá vzoru uvedenému níže v tomto dodatku, se vydává a používá pod dohledem určeného státního orgánu v každé smluvní straně (přijímající tato osvědčení) v souladu s postupem popsaným v přiloženém osvědčení. * 3\\. Použití osvědčení dopravci je nepovinné. * 4\\. Smluvní strany přijímající tato osvědčení schválí povolené vážní stanice, které budou společně s dopravcem/řidičem nákladního silničního vozidla vyplňovat mezinárodní vážní osvědčení vozidla v souladu s těmito minimálními požadavky: - Vážní stanice jsou vybaveny certifikovanými váhami. Pro vážení mohou smluvní strany přijímající osvědčení zvolit metodu a nástroje, které považují za vhodné. Smluvní strany přijímající osvědčení zajistí způsobilost vážních stanic například na základě akred * 5\\. Ve výjimečných případech, zejména v případě podezření na nesrovnalosti nebo na základě žádosti dopravce/řidiče příslušného silničního vozidla, mohou příslušné orgány vozidlo převážit. V případě, že se vážní stanice dopustí několika chybných měření, kter * 6\\. Vzor osvědčení může být vyhotoven ve kterémkoli jazyce smluvních stran přijímajících osvědčení za předpokladu, že bude zachována úprava osvědčení a že umístění položek osvědčení nebude změněno. * 7\\. Každá smluvní strana, která přijímá osvědčení, zveřejní seznam všech vážních stanic ve své zemi, které jsou schválené podle mezinárodních zásad, jakož i každou změnu v tomto seznamu. Tento seznam a všechny změny v něm provedené se předávají Výkonnému ta * 8\\. (Přechodné ustanovení) Jelikož je v současné době pouze málo vážních stanic vybaveno váhami, kterými lze měřit zatížení na jednotlivé nápravy nebo na skupinu náprav, dohodly se smluvní strany přijímající osvědčení, že během přechodného období, které sko 1 2 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 20. 5. 2008 33 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 55/1992 Sb. Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 3. října 2005 v Ženevě byla Správním výborem Mezinárodní úmluvy o sladění hraničních kontrol zboží1) Evropské hospodářské komise – Organizace spojených národů přijata příloha 8 Úmluvy. Příloha 8 Úmluvy vstoupila v platnost pro všechny smluvní strany na základě článku 22 odst. 3 Úmluvy dne 20. května 2008. Anglické znění přílohy 8 Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Změna Mezinárodní úmluvy o sladění hraničních kontrol zboží uzavřené v Ženevě dne 21. října 1982 Změna platná od 1. ledna 2009 „PŘÍLOHA 8 USNADNĚNÍ POSTUPŮ PRO PŘEKRAČOVÁNÍ HRANIC PRO MEZINÁRODNÍ SILNIČNÍ DOPRAVU Článek 1 Zásady K doplnění ustanovení této úmluvy, a zejména ustanovení přílohy 1, je účelem této přílohy stanovit opatření, která musí být přijata, aby bylo možno usnadnit postupy pro překračování hranic pro mezinárodní silniční dopravu. Článek 2 Usnadnění postupů pro udělování víz řidičům z povolání 1. Smluvní strany by měly usilovat o to, aby v souladu s jejich osvědčenými postupy pro všechny žadatele o víza, vnitrostátními imigračními pravidly, jakož i mezinárodními závazky byly usnadněny postupy pro udělování víz řidičům z povolání činným v mezinárodní silniční dopravě. 2. Smluvní strany se dohodly, že si budou pravidelně vyměňovat informace o osvědčených postupech s cílem usnadnit postupy pro udělování víz řidičům z povolání. Článek 3 Provozování mezinárodní silniční dopravy 1. V zájmu usnadnění mezinárodního pohybu zboží informují smluvní strany pravidelně a jednotným a koordinovaným způsobem všechny osoby zapojené do provozování mezinárodní silniční dopravy o platných nebo plánovaných požadavcích na hraniční kontroly pro mezinárodní silniční dopravu a o aktuální situaci na hranicích. 2. Smluvní strany budou usilovat o to, aby v co nejširším rozsahu, a ne pouze v rámci tranzitní přepravy, převedly všechny nezbytné kontrolní postupy na místa původu a určení zboží přepravovaného po silnici, aby se zmírnilo přetížení na hraničních přechodech. 3. Zejména s ohledem na článek 7 této úmluvy by měly být přednostně odbavovány spěšné zásilky, jako jsou živá zvířata a zboží podléhající rychlé zkáze. Příslušné orgány na hraničních přechodech by měly zejména: i) přijmout nezbytná opatření, aby byly čekací doby vozidel schválených podle ATP přepravujících zkazitelné potraviny nebo živá zvířata od příjezdu na hranici až do kontroly příslušnými orgány a správní, celní a hygienické kontroly co nejkratší, ii) zajistit co nejrychlejší provedení požadovaných kontrol, iii) nakolik je to možné, umožnit vozidlům přepravujícím zkazitelné potraviny provoz potřebných chladicích jednotek během překračování hranic, není-li to nemožné z důvodu požadovaného kontrolního postupu, iv) spolupracovat s orgány jiných smluvních stran, především prostřednictvím předběžné výměny informací, aby bylo možné zrychlit postupy při překračování hranic pro zboží podléhající rychlé zkáze a živá zvířata, pokud tyto náklady podléhají hygienické kontrole. Článek 4 Kontrola vozidel 1. Smluvní strany, které dosud nejsou smluvními stranami Dohody o přijetí jednotných podmínek pro pravidelné technické prohlídky kolových vozidel a o vzájemném uznávání těchto prohlídek (1997), by měly usilovat o to, aby v souladu s příslušnými vnitrostátními a mezinárodními právními předpisy usnadnily překračování hranic silničním vozidlům přijetím mezinárodního osvědčení o technické prohlídce stanoveného v uvedené dohodě. Osvědčení o technické prohlídce, které je součástí uvedené dohody ode dne 1. ledna 2002, je obsaženo v dodatku 1 této přílohy. 2. Za účelem identifikace vozidel schválených podle ATP, která přepravují zkazitelné potraviny, mohou smluvní strany používat rozlišovací označení připevněná k dotyčnému zařízení a osvědčení ATP nebo certifikační štítek podle Dohody o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (1970). Článek 5 Mezinárodní vážní osvědčení vozidla 1. V zájmu zrychlení překračování hranic by smluvní strany měly v souladu s příslušnými vnitrostátními a mezinárodními právními předpisy usilovat o to, aby se na hraničních přechodech zamezilo opakovanému vážení vozidel tím, že přijmou a budou vzájemně uznávat mezinárodní vážní osvědčení vozidla obsažené v dodatku 2 této přílohy. Jestliže smluvní strany přijmou tato osvědčení, nebudou prováděna žádná další vážení, s výjimkou namátkových kontrol v případě podezření na nesrovnalosti. Vážení vozidel zaznamenaná v těchto osvědčeních budou prováděna pouze v zemi původu mezinárodní dopravy. Výsledky vážení budou v osvědčeních řádně zaznamenány a potvrzeny. 2. Každá smluvní strana, která přijme mezinárodní vážní osvědčení vozidla, zajistí zveřejnění seznamu všech vážních stanic ve své zemi schválených podle mezinárodních zásad, jakož i každou změnu v tomto seznamu. Tento seznam a všechny změny v něm provedené se předávají Výkonnému tajemníkovi Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), který je rozešle každé smluvní straně a mezinárodním organizacím uvedeným v příloze 7 článku 2 této úmluvy. 3. Minimální požadavky na schválené vážní stanice, zásady pro udělování povolení a základní vlastnosti používaných postupů vážení jsou uvedeny v dodatku 2 této přílohy. Článek 6 Hraniční přechody Pro zjednodušení a zrychlení požadovaných formalit na hraničních přechodech dodržují smluvní strany co nejlépe tyto minimální požadavky pro hraniční přechody, jež jsou otevřeny pro mezinárodní dopravu zboží: i) zařízení umožňující společnou kontrolu mezi sousedními státy (technologie jedné zastávky) 24 hodin denně, kdykoli je tato kontrola zdůvodnitelná potřebami obchodu a v souladu s předpisy o silniční dopravě, ii) oddělení dopravy různých typů na obou stranách hranice, které umožní přednostní odbavení vozidel s platnými mezinárodními tranzitními celními doklady (TIR, T) nebo vozidel přepravujících živá zvířata či zkazitelné potraviny, iii) kontrolní plochy mimo příjezdové pásy pro namátkovou kontrolu nákladu a vozidel, iv) vhodná parkovací a terminálová zařízení, v) řádná hygienická, sociální a telekomunikační zařízení pro řidiče, vi) pomoc při zřizování speditérských firem poskytnutím vhodných zařízení na hraničních přechodech nabízejících služby provozovatelům dopravy na konkurenčním základě. Článek 7 Mechanismus hlášení S ohledem na články 1 až 6 této přílohy provádí Výkonný tajemník Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) každý druhý rok mezi smluvními stranami průzkum týkající se dosaženého pokroku při zlepšování postupů překračování hranic v jejich zemích. Dodatek 1 přílohy 8 této úmluvy MEZINÁRODNÍ OSVĚDČENÍ O TECHNICKÉ PROHLÍDCE v souladu s Dohodou o přijetí jednotných podmínek pro pravidelné technické prohlídky kolových vozidel a o vzájemném uznávání těchto prohlídek (1997), která vstoupila v platnost dne 27. ledna 2001. 1. Akreditovaná centra pro provádění technických prohlídek odpovídají za provádění kontrolních testů, udělování osvědčení o splnění požadavků prohlídky podle příslušných pravidel připojených k Vídeňské dohodě z roku 1997 a určování nejzazšího termínu další prohlídky, který bude uveden v řádku 12.5 mezinárodního osvědčení o technické prohlídce, jehož vzor je uveden níže. 2. Mezinárodní osvědčení o technické prohlídce obsahuje níže uvedené informace. Mezinárodní osvědčení o technické prohlídce může být brožurka ve formátu A6 (148 × 105 mm) se zelenými deskami a bílými vnitřními stranami nebo zelený či bílý list ve formátu A4 (210 × 197) složený do formátu A6 tak, aby část obsahující rozlišovací značku státu nebo Organizace spojených národů tvořila horní část složeného osvědčení. 3. Položky osvědčení a jejich obsah budou vytištěny v úředním jazyce vydávající smluvní strany a budou zachovávat číslování. 4. Jako alternativa se mohou používat zprávy o pravidelných prohlídkách, které jsou běžné v zemích, jež jsou smluvními stranami dohody. Jejich vzor se předá generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, který o nich informuje smluvní strany. 5. Položky v mezinárodním osvědčení o technické prohlídce psané ručně nebo psacím strojem nebo tištěné počítačem, které smějí vyplňovat výhradně příslušné orgány, se píší latinkou. OBSAH MEZINÁRODNÍHO OSVĚDČENÍ O TECHNICKÉ PROHLÍDCE 39kB 64kB 46kB Dodatek 2 přílohy 8 této úmluvy MEZINÁRODNÍ VÁŽNÍ OSVĚDČENÍ VOZIDLA 1. Účelem mezinárodního vážního osvědčení vozidla (IVWC) je usnadnit postupy pro překračování hranic, zejména zamezit opakovanému vážení nákladních silničních vozidel během cesty v zemích smluvních stran. Údaje v řádně vyplněných osvědčeních přijatých smluvními stranami přijmou příslušné orgány smluvních stran jako platné údaje o vážení. Příslušné orgány nevyžadují nová vážení, s výjimkou namátkových kontrol v případě podezření na nesrovnalosti. 2. Mezinárodní vážní osvědčení vozidla, které odpovídá vzoru uvedenému níže v tomto dodatku, se vydává a používá pod dohledem určeného státního orgánu v každé smluvní straně (přijímající tato osvědčení) v souladu s postupem popsaným v přiloženém osvědčení. 3. Použití osvědčení dopravci je nepovinné. 4. Smluvní strany přijímající tato osvědčení schválí povolené vážní stanice, které budou společně s dopravcem/řidičem nákladního silničního vozidla vyplňovat mezinárodní vážní osvědčení vozidla v souladu s těmito minimálními požadavky: Vážní stanice jsou vybaveny certifikovanými váhami. Pro vážení mohou smluvní strany přijímající osvědčení zvolit metodu a nástroje, které považují za vhodné. Smluvní strany přijímající osvědčení zajistí způsobilost vážních stanic například na základě akreditace nebo hodnocením, použití vhodných vah, odborného personálu, doložených systémů kvality a testovacích postupů. Vážní stanice a jejich váhy musí být udržovány v dobrém stavu. Váhy musí být pravidelně ověřovány a cejchovány příslušnými orgány zodpovědnými za váhy a míry. Váhy, jejich maximální povolené odchylky a použití musí odpovídat doporučením stanoveným Mezinárodní organizací pro legální metrologii (OIML). Vážní stanice jsou vybaveny váhami, které odpovídají buď: - doporučení OIML R 76 „Váhy s neautomatickou činností“, třída přesnosti III nebo vyšší; - návrhu doporučení OIML „Automatické váhy pro vážení silničních vozidel za jízdy“, třída přesnosti 0,5,1, 2 nebo vyšší, které umožňují maximální povolené odchylky ± 2%, 1% a 0,5% nebo nižší. Vyšší hodnoty odchylek se mohou použít při měřeních zatížení na jednotlivé nápravy. 5. Ve výjimečných případech, zejména v případě podezření na nesrovnalosti nebo na základě žádosti dopravce/řidiče příslušného silničního vozidla, mohou příslušné orgány vozidlo převážit. V případě, že se vážní stanice dopustí několika chybných měření, které kontrolní orgány v zemi smluvní strany přijímající osvědčení zjistí, přijmou příslušné orgány země vážní stanice vhodná opatření, jejichž cílem bude zajistit, aby se tyto chyby již neopakovaly. 6. Vzor osvědčení může být vyhotoven ve kterémkoli jazyce smluvních stran přijímajících osvědčení za předpokladu, že bude zachována úprava osvědčení a že umístění položek osvědčení nebude změněno. 7. Každá smluvní strana, která přijímá osvědčení, zveřejní seznam všech vážních stanic ve své zemi, které jsou schválené podle mezinárodních zásad, jakož i každou změnu v tomto seznamu. Tento seznam a všechny změny v něm provedené se předávají Výkonnému tajemníkovi Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), který je rozešle každé smluvní straně a mezinárodním organizacím uvedeným v příloze 7 článku 2 této úmluvy. 8. (Přechodné ustanovení) Jelikož je v současné době pouze málo vážních stanic vybaveno váhami, kterými lze měřit zatížení na jednotlivé nápravy nebo na skupinu náprav, dohodly se smluvní strany přijímající osvědčení, že během přechodného období, které skončí dvanáct měsíců po vstupu této přílohy v platnost, budou dostačující měření celkové hmotnosti vozidla podle bodu 7.3 mezinárodního vážního osvědčení vozidla a příslušné vnitrostátní orgány je budou přijímat. MEZINÁRODNÍ VÁŽNÍ OSVĚDČENÍ VOZIDLA (IVWC) 109kB 703kB 106kB 71kB 69kB 49kB 71kB Příloha 1 SMLUVNÍ STRANY DOHODY O MEZINÁRODNÍCH PŘEPRAVÁCH ZKAZITELNÝCH POTRAVIN A O SPECIALIZOVANÝCH PROSTŘEDCÍCH URČENÝCH PRO TYTO PŘEPRAVY (ATP) (1. září 1970) Ázerbájdžán --- Belgie Bělorusko Bosna a Hercegovina Bulharsko Bývalá jugoslávská republika Makedonie Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Gruzie Chorvatsko Irsko Itálie Jugoslávie Kazachstán Litva Lucembursko Maďarsko Maroko Monako Německo Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Ruská federacé Řecko Slovensko Slovinsko Spojené království Spojené státy americké Španělsko Švédsko Uzbekistán Příloha 2 SMLUVNÍ STRANY DOHODY O PŘIJETÍ JEDNOTNÝCH PODMÍNEK PRO PRAVIDELNÉ TECHNICKÉ PROHLÍDKY KOLOVÝCH VOZIDEL A O VZÁJEMNÉM UZNÁVÁNÍ TĚCHTO PROHLÍDEK (13. listopadu 1997) Estonsko --- Finsko Maďarsko Nizozemsko Rumunsko Ruská federace“ 1) Mezinárodní úmluva o sladění hraničních kontrol zboží přijatá v Ženevě dne 21. října 1982 byla vyhlášena pod č. 55/1992 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 32/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 32/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Srbské republiky o spolupráci v oblasti chemické, biologické, radiologické a nukleární obrany Vyhlášeno 27. 3. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 21. 2. 2012, částka 18/2012 * ČLÁNEK 1 - Účel * ČLÁNEK 2 - Organizace * ČLÁNEK 3 - Oblasti a formy spolupráce * ČLÁNEK 4 - Nakládání s informacemi * ČLÁNEK 5 - Financování * ČLÁNEK 6 - Náhrada škody * ČLÁNEK 7 - Spory * ČLÁNEK 8 - Závěrečná ustanovení Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 21. 2. 2012 32 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 21. února 2012 byla v Praze podepsána Dohoda mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Srbské republiky o spolupráci v oblasti chemické, biologické, radiologické a nukleární obrany. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 8 odst. 1 dnem podpisu. České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. DOHODA MEZI MINISTERSTVEM OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY A MINISTERSTVEM OBRANY SRBSKÉ REPUBLIKY O SPOLUPRÁCI V OBLASTI CHEMICKÉ, BIOLOGICKÉ, RADIOLOGICKÉ A NUKLEÁRNÍ OBRANY Ministerstvo obrany České republiky a Ministerstvo obrany Srbské republiky, dále jen „strany“, považujíce mezinárodní vojenskou spolupráci za důležitý prvek bezpečnosti a stability v euro-atlantické oblasti, přejíce si ustavit formální rámec své spolupráce v oblasti chemické, biologické, radiologické a nukleární obrany, majíce na paměti Ujednání mezi vládou České republiky zastoupenou Ministerstvem obrany České republiky a Radou ministrů Srbska a Černé Hory o spolupráci v oblasti obrany, podepsané v Bělehradě dne 30. května 2005, se dohodly na následujícím: ČLÁNEK 1 Účel 1. Tato Dohoda stanoví principy spolupráce v oblasti chemické, biologické, radiologické a nukleární (CBRN) obrany. 2. Spolupráce na základě této Dohody bude uskutečňována na recipročním základě, k oboustrannému prospěchu a v souladu s právními předpisy států smluvních stran a s pravidly a principy mezinárodního práva. ČLÁNEK 2 Organizace 1. Strany budou vzájemně spolupracovat v oblastech společného zájmu na základě svých technických, personálních, finančních a dalších možností. 2. Výkonnými orgány pověřenými k řízení spolupráce podle této Dohody budou: - pro českou stranu - sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany České republiky a sekce rozvoje druhů sil - operační sekce Ministerstva obrany České republiky. - pro srbskou stranu - sekce obrané politiky, oddělení plánování a vývoje a velitelství výcviku; 3. K usnadnění spolupráce podle této Dohody se mohou výkonné orgány dohodnout na ustavení stálých nebo dočasných pracovních skupin. ČLÁNEK 3 Oblasti a formy spolupráce Spolupráce stran bude probíhat v následujících formách: a) Vzájemná výměna informací a produktů (např. technických dokumentů, studií, vzorků); b) Realizace projektů v oblasti výzkumu a vývoje; c) Organizace krátkodobých návštěv a výměna specialistů; d) Účast na sympoziích a seminářích organizovaných stranami; e) Účast na vojenských cvičeních organizovaných stranami; f) Další formy podle dohody stran. ČLÁNEK 4 Nakládání s informacemi 1. Strany si budou poskytovat pouze neutajované produkty a informace. 2. Žádná ze stran nepředá jakýmkoli způsobem třetí straně produkty a informace poskytnuté druhou stranou podle této Dohody bez písemného souhlasu druhé strany. Strany si mohou dohodnout pravidla nakládání s informacemi pro určité druhy informací. ČLÁNEK 5 Financování Pokud v konkrétních případech nebude dohodnuto jinak, hradí si obě strany své vlastní náklady v souvislosti s prováděním spolupráce podle této Dohody. ČLÁNEK 6 Náhrada škody Nároky na náhradu škody vzniklé během spolupráce podle této Dohody budou řešeny v souladu s ustanoveními příslušných právních předpisů států jednotlivých stran a aplikovatelných mezinárodních dohod. ČLÁNEK 7 Spory Spory ohledně výkladu nebo provádění této Dohody budou řešeny neprodleně přímým jednáním mezi prováděcími orgány. Jestliže se prováděcí orgány nebudou schopny dohodnout, předloží spor stranám. ČLÁNEK 8 Závěrečná ustanovení 1. Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem podpisu. 2. Tato Dohoda se sjednává na dobu neurčitou. 3. Každá ze stran může tuto Dohodu písemně vypovědět. Tato výpověď vstoupí v platnost šest (6) měsíců od data jejího doručení druhé straně. 4. Tato Dohoda může být měněna nebo doplňována oboustranným písemným souhlasem stran. Dáno v Praze dne 21. února 2012, ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, srbském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílného výkladu je rozhodující anglické znění. Za Ministerstvo obrany České republiky brig.gen.Ing. Bohuslav Dvořák v. r. ředitel sekce rozvoje druhů sil - operační sekce Za Ministerstvo obrany Srbské republiky Goran Radovanović v.r. zástupce velitele Velitelství pro výcvik
Nařízení vlády č. 93/2012 Sb.
Nařízení vlády č. 93/2012 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb. Vyhlášeno 26. 3. 2012, datum účinnosti 1. 4. 2012, částka 37/2012 * Čl. I - Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 2012 93 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 29. února 2012, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb. Vláda nařizuje podle § 21 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), a k provedení zákoníku práce: Čl. I Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 úvodní část ustanovení včetně poznámek pod čarou č. 1 a 21 zní: „Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie21) 1) Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Směrnice Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti. Směrnice EP a Rady 2009/148/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci. Směrnice Rady 90/269/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s břemeny spojenou s rizikem, zejména poškození páteře, pro zaměstnance. Směrnice Rady 90/270/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro práci se zobrazovacími jednotkami. Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci. Směrnice Komise 2000/39/ES ze dne 8. června 2000 o stanovení prvního seznamu směrných limitních hodnot expozice na pracovišti prováděním směrnice Rady 98/24/ES o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16. odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS). Směrnice Komise 2006/15/ES ze dne 7. února 2006 o stanovení druhého seznamu směrných limitních hodnot expozice na pracovišti k provedení směrnice Rady 98/24/ES a o změně směrnic 91/322/EHS a 2000/39/ES. Směrnice Komise 2009/161/EU ze dne 17. prosince 2009, kterou se stanoví třetí seznam směrných limitních hodnot expozice na pracovišti k provedení směrnice Rady 98/24/ES a kterou se mění směrnice Komise 2000/39/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci. Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků. 21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, ve znění nařízení komise (ES) č. 790/2009 a nařízení Komise (EU) č. 286/2011 ze dne 10. března 2011, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí.“. 2. V § 1 odst. 1 písmeno a) zní: „a) rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, metody a způsob jejich zjišťování, hygienické limity,“. 3. V § 1 odst. 1 písmeno d) zní: „d) podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a jejich údržby při práci s olovem, chemickými látkami nebo směsmi, které se vstřebávají kůží nebo sliznicemi, a chemickými látkami, směsmi nebo prachem, které mají dráždivý účinek na kůži, karcinogeny, mutageny a látkami toxickými pro reprodukci, s azbestem, biologickými činiteli a v zátěži chladem nebo teplem,“. 4. V § 1 odst. 1 písm. g) se za slovo „látkami,“ vkládá slovo „směsmi,“. 5. V § 1 odst. 1 písm. i) se slovo „vystaveného“ nahrazuje slovem „exponovaného“ a za slovo „látce,“ se vkládá slovo „směsi“. 6. V § 1 odst. 6 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 7. Nadpis části druhé zní: „RIZIKOVÉ FAKTORY PRACOVNÍCH PODMÍNEK, JEJICH ČLENĚNÍ, ZJIŠŤOVÁNÍ, HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO RIZIKA A PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI“. 8. § 2 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 6 a 7 zní: „§ 2 Základní členění (1) Rizikové faktory mikroklimatických podmínek se člení na zátěž teplem a zátěž chladem; chemické faktory se člení na látky a směsi obecně, olovo, prach, karcinogeny, mutageny, látky toxické pro reprodukci a azbest; biologické činitele se člení na skupiny; fyzická zátěž se člení na celkovou fyzickou zátěž, lokální svalovou zátěž, pracovní polohy a ruční manipulaci s břemeny. (2) Není-li možné při zjišťování a hodnocení rizikových faktorů pracovních podmínek postupovat podle tohoto nařízení, postupuje se podle metody obsažené v české technické normě, která tyto metody obsahuje6), při jejímž použití se má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti, přesnosti a správnosti prokázaný. Při použití jiné metody než metody obsažené v české technické normě musí být doloženo, že použitá metoda je stejně spolehlivá. (3) Rizikové faktory hluku, vibrací, neionizujícího záření, optického záření a ionizujícího záření, způsob jejich zjišťování a hodnocení, jejich hygienické limity a podmínky ochrany zdraví zaměstnance při práci exponovaného těmto rizikovým faktorům upravují zvláštní právní předpisy7). 6) Například (833615) ČSN EN 14042 Ovzduší na pracovišti - Návod k aplikaci a použití postupů posuzování expozice chemickým a biologickým činitelům, (833618) ČSN P CEN/TS 15279 Expozice pracoviště - Měření expozice kůže - Principy a metody, (833631) ČSN EN 689 Ovzduší na pracovišti - Pokyny pro stanovení inhalační expozice chemickým látkám pro porovnání s limitními hodnotami a strategie měření. 7) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, ve znění nařízení vlády č. 106/2010 Sb. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.“. 9. V části druhé nadpis hlavy II zní: „PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI S RIZIKOVÝMI FAKTORY MIKROKLIMATICKÝCH PODMÍNEK“. 10. § 3 včetně nadpisu zní: „§ 3 Hodnocení zátěže teplem Zátěž teplem při práci je určena množstvím metabolického tepla vznikajícího svalovou prací a faktory prostředí, kterými se rozumí teplota vzduchu (ta), výsledná teplota kulového teploměru (tg), rychlost proudění vzduchu (va), relativní vlhkost vzduchu (Rh) a stereoteplota (tst).“. 11. Za § 3 se vkládají nové § 3a a 3b, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 22 znějí: „§ 3a Vymezení pojmů Pro účely hodnocení zátěže teplem podle tohoto nařízení vlády se rozumí a) dlouhodobě přípustnou zátěží teplem zátěž limitovaná množstvím tekutin ztracených při práci z organizmu potem a dýcháním, která činí pro aklimatizovanou ženu nebo muže maximálně 2 160 g.m-2, což odpovídá ztrátě 3,9 litrů tekutin za osmihodinovou směnu pro standardní osobu o ploše povrchu těla 1,8 m2, b) krátkodobě přípustnou zátěží teplem zátěž limitovaná množstvím akumulovaného tepla v organizmu, které nesmí překročit pro zaměstnance aklimatizovaného i neaklimatizovaného 180 kJ.m-2. Této hodnotě odpovídá vzestup teploty vnitřního prostředí organizmu o 0,8 °C, vzestup průměrné teploty kůže o 3,5 °C a vzestup srdeční frekvence nejvýše na 150 tepů.min-1, c) dlouhodobě přípustnou dobou práce doba, během níž je dosažena dlouhodobě přípustná zátěž teplem, d) krátkodobě přípustnou dobou práce doba, během níž je dosažena krátkodobě přípustná zátěž teplem, e) metabolickým teplem množství tepla vytvářeného organizmem zaměstnance při práci, které odpovídá energetickému výdeji spojenému s touto prací, f) stereoteplotou tst směrová radiační teplota měřená kulovým stereoteploměrem, která charakterizuje radiační účinek okolních ploch ve sledovaném prostorovém úhlu, g) energetickým výdejem (M) výdej vyjádřený v brutto hodnotách, kterými jsou hodnoty zahrnující i bazální metabolizmus BM, přičemž jednotkou je 1 watt na 1 m2 tělesného povrchu muže nebo ženy; energetický výdej se stanoví měřením nebo orientačně pomocí tabelárních hodnot podle české technické normy o ergonomii tepelného prostředí22), k orientačnímu určení energetického výdeje lze použít údaje uvedené pro příkladmé druhy prací v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 1, h) nevenkovním pracovištěm s neudržovanou teplotou uzavřené pracoviště, přirozeně větrané nebo pracoviště, na němž je k větrání použito kombinované nebo nucené větrání, i) nevenkovním pracovištěm s udržovanou teplotou jako technologickým požadavkem pracoviště s udržovanou teplotou nezbytnou k vytvoření a udržení standardizovaných tepelně-vlhkostních podmínek pro ochranu výroby, výrobku nebo produktu, j) klimatizovaným pracovištěm nevenkovní pracoviště s udržovanou teplotou, na němž je k větrání použito nucené větrání zajišťující požadovanou čistotu, teplotu a vlhkost vzduchu. § 3b Zátěž teplem na pracovišti (1) Zátěž teplem při práci na pracovišti podle § 3a písm. h) nebo na pracovišti podle § 3a písm. i) se hodnotí podle průměrné operativní teploty (to), kterou se rozumí teplota vypočtená jako časově vážený průměr za efektivní dobu práce, kterou je doba snížená o dobu trvání přestávky na jídlo a oddech a bezpečnostní přestávku nebo průměr z jednotlivých měřených časových intervalů v průběhu celé osmihodinové nebo delší směny, jde-li o pracoviště s měnícími se teplotami, z teploty vzduchu ta, výsledné teploty kulového teploměru tg, rychlosti proudění vzduchu va a stereoteploty tst. Hodnocení podle průměrné operativní teploty lze za podmínky rychlosti proudění vzduchu va rovné nebo menší než 0,2 m.s-1 nahradit hodnocením podle výsledné teploty kulového teploměru. (2) Zátěž teplem pro práci zařazenou do třídy I až V podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1 vykonávanou na pracovišti uvedeném v odstavci 1 se hodnotí z hlediska dodržení přípustných hodnot upravených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2. (3) Přípustné hodnoty nastavení mikroklimatických podmínek pro klimatizované pracoviště třídy I a IIa jsou upraveny v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 3. Zároveň musí být splněny požadavky na přípustnou horizontální a vertikální nerovnoměrnost teplot upravené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulkách č. 4 a 5. Požadavky uvedené v tabulkách č. 4 a 5 musí být dodrženy i na pracovišti podle § 3a písm. h), na němž je vykonávána práce zařazená do třídy I a IIa podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1. (4) K průběžnému nebo opakovanému sledování úrovně zátěže teplem při práci, která již byla vyhodnocena na základě měření podle metodiky upravující měření mikroklimatických parametrů pracovního prostředí a vnitřního prostředí staveb, uveřejňované ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, je možno použít jen měření teploty vzduchu kalibrovaným teploměrem, který splňuje požadavky zvláštního právního předpisu7a). Měření teploty vzduchu se provádí na místech, kde bylo provedeno předchozí měření výsledné teploty podle uvedené metodiky. Ověřené výsledky se považují za validní, pokud se nezměnily podmínky určující podíl sálavé složky a podíl energetického výdeje zaměstnanců na jejich celkové tepelné zátěži. Měření kalibrovaným teploměrem se za těchto podmínek použije i pro ověření úrovně zátěže teplem pro zjištění ztráty tekutin. (5) Zátěž teplem na venkovním pracovišti se hodnotí podle výsledné teploty kulového teploměru. Proudění vzduchu a relativní vlhkost se nezohledňují. 22) ČSN EN ISO 8996 Ergonomie tepelného prostředí – Určování metabolizmu.“. 12. § 4 včetně nadpisu zní: „§ 4 Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce, režim práce a bezpečnostní přestávky (1) V případě, že nejsou při práci zařazené do třídy IIb až V podle přílohy č. 1, části A, tabulky č. 1, vykonávané na pracovišti podle § 3a písm. h), § 3a písm. i) nebo na venkovním pracovišti dodrženy přípustné hodnoty zátěže teplem pro aklimatizovaného zaměstnance upravené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2, musí být uplatněn režim střídání práce a bezpečnostní přestávky v rámci dodržování dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce ve směně. Dodržení přípustných hodnot podle tabulky č. 2 se nevyžaduje u práce zařazené do třídy I a IIa na pracovišti podle § 3a písm. h) za mimořádně teplého dne, kterým se rozumí den, kdy nejvyšší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty vyšší než 30 °C; v takovém případě musí být poskytnuta náhrada ztráty tekutin v rozsahu uvedeném v tabulce č. 6; v případě překročení teploty na pracovišti 36 °C musí být navíc uplatněn režim střídání práce a bezpečnostní přestávky stanovený podle výpočtu upraveného v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části B. (2) Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce ve směně pro aklimatizovaného zaměstnance je upravena v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části B, tabulkách č. 1a až 2c. (3) Dlouhodobě přípustná zátěž teplem se hodnotí rozdílně pro zaměstnance aklimatizovaného a neaklimatizovaného na tepelné podmínky na posuzovaném pracovišti. Za aklimatizovaného zaměstnance se považuje zaměstnanec vykonávající práci po dobu alespoň 3 týdnů od nástupu na posuzované pracoviště. U neaklimatizovaného zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do třídy IIb až V, pokud jsou při ní na pracovišti překračovány přípustné hodnoty zátěže teplem, uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2, se po dobu 3 týdnů od nástupu na takové pracoviště dlouhodobě přípustná doba práce upravená v příloze č. 1 k tomto nařízení, části B, tabulkách 1a až 2c sníží o 30 %. (4) Nejde-li při hodnocení dlouhodobě a krátkodobě přípustné zátěže teplem vycházet z tabulek 1a až 2c z důvodu jiných zadávacích parametrů, kterými jsou jiná rychlost proudění vzduchu, jiný tepelný odpor oděvu nebo je-li vlhkost vzduchu vyšší než 70 %, stanoví se dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce pomocí výpočtu tepelné bilance podle české technické normy o ergonomii tepelného prostředí7b) nebo na základě měření ztráty vody potem a dýcháním, teploty vnitřního prostředí organizmu a srdeční frekvence. Metoda měření ztráty vody potem a dýcháním, teploty vnitřního prostředí organizmu a srdeční frekvence se použije i pro stanovení dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce u zaměstnance, který musí používat speciální ochranný reflexní oděv, oděv s aktivním chlazením a větráním nebo oděv nepromokavý.“. 13. § 4a včetně nadpisu zní: „§ 4a Ztráta tekutin (1) Hygienický limit ztráty tekutin v zátěži teplem je 1,25 litru za osmihodinovou směnu. Náhrada ztráty tekutin a minerálních látek se uplatňuje v případě, že u práce zařazené podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1 dojde ke ztrátě tekutin překračující hygienický limit 1,25 litru. Náhrada ztráty tekutin se poskytuje v rozsahu upraveném v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 6. (2) Zjištění ztráty tekutin při zátěži teplem se provede měřením jen tehdy, jde-li o práci vykonávanou ve speciálním ochranném reflexním oděvu, oděvu s aktivním chlazením a větráním, v pracovním oděvu, který omezuje odpařování potu, nebo je-li práce vykonávaná v prostředí, v němž je relativní vlhkost pracovního ovzduší vyšší než 80 %.“. 14. § 5 včetně nadpisu zní: „§ 5 Minimální opatření k ochraně zdraví a bližší požadavky na způsob organizace práce (1) Dodržení dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce se zajišťuje střídáním pracovních cyklů (c) a bezpečnostní přestávky (tp). Počet pracovních cyklů (c) a délka bezpečnostní přestávky (tp) se vypočte podle postupu upraveného v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části B. (2) Je-li podle § 4a odst. 2 zjištěná ztráta tekutin za osmihodinovou směnu u zaměstnance rovna nebo vyšší než 3,9 litru, stanoví se dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce individuálním výpočtem7b). (3) Na pracovišti s délkou směny delší než 8 hodin nesmí ztráta tekutin potem a dýcháním v důsledku pracovní a tepelné zátěže za směnu překračovat přípustný limit ztráty tekutin 3,9 litru o více než 20 % a nesmí být překračovány krátkodobě přípustné doby práce. (4) Při práci, při níž zaměstnanec přichází do kontaktu s povrchem pevného materiálu, jehož teploty překračují hodnoty upravené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části E, musí být zajištěno, aby nechráněná kůže zaměstnance s ním nepřicházela do přímého styku. (5) Dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce v zátěži teplem na pracovišti hlubinných dolů a postup pro výpočet pracovních cyklů a bezpečnostní přestávky upravuje příloha č. 1 k tomuto nařízení, část C.“. 15. § 6 včetně nadpisu zní: „§ 6 Hodnocení zátěže chladem a bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů (1) Zaměstnanec může být exponován zátěži chladem jen tehdy, vykonává-li práci odpovídající energetickému výdeji 106 W.m-2 a vyššímu na nevenkovním pracovišti, na němž musí být udržována operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nižší, než je minimální teplota upravená v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2, nebo vykonává-li práci na venkovním pracovišti s korigovanou teplotou vzduchu 4 ºC a nižší, nebo v případě zdolávání mimořádných událostí. (2) Teplota vzduchu korigovaná účinkem proudícího vzduchu je upravena v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části D.“. 16. § 7 včetně nadpisu zní: „§ 7 Minimální opatření k ochraně zdraví, bližší hygienické požadavky na pracoviště (1) Pokud udržovaná operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nebo korigovaná teplota vzduchu na pracovišti poklesne pod 10 °C, musí být zaměstnanec vybaven pracovním oděvem, který musí mít takové tepelně izolační vlastnosti, které postačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organizmu vyjádřených teplotou vnitřního prostředí organizmu 36 až 37 °C. Při poklesu teploty vzduchu na pracovišti na 4 °C a nižší musí být zaměstnanec vybaven také rukavicemi a pracovní obuví chránící před chladem. Pro stanovení potřebných tepelně izolačních vlastností pracovního oděvu, postačujících k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organizmu, se postupuje podle příslušné technické normy o ergonomii tepelného prostředí7b) a normy o stanovení a interpretaci stresu z chladu pomocí potřebné izolace oděvu a místních účinků chladu8). (2) Při práci vykonávané po dobu delší než 2 hodiny za směnu v udržované operativní nebo výsledné teplotě jako technologickém požadavku nebo v korigované teplotě 4 ºC a nižší má zaměstnanec právo na bezpečnostní přestávku v ohřívárně; ohřívárna se vybavuje zařízením pro prohřívání rukou. Bezpečnostní přestávka musí trvat nejméně 10 minut. (3) Nejde-li u práce spojené s manipulací s materiálem, jehož teplota je 10 ºC a nižší, používat rukavice proti chladu a druh práce vyžaduje přímý kontakt tepelně nechráněné kůže ruky, musí být zaměstnanci umožněna po ukončení takové práce bezpečnostní přestávka určená pro prohřátí rukou v trvání minimálně 5 minut. (4) Při práci v udržované operativní nebo výsledné teplotě jako technologickém požadavku nebo korigované teplotě musí být práce zaměstnance upravena tak, aby doba jejího nepřetržitého trvání při teplotě od 4 do -10 ºC nepřesáhla 2 hodiny, při teplotě vzduchu od -10,1 do -20 ºC 1 hodinu a od -20,1 do -30 °C 30 minut. (5) Práce musí být upravena tak, aby ji zaměstnanec nekonal na venkovním pracovišti, na kterém je korigovaná teplota vzduchu nižší než -30 ºC, nejde-li o naléhavé provádění oprav, odvracení nebezpečí pro život nebo zdraví, při živelních a jiných mimořádných událostech; ochrana zdraví zaměstnanců se pro tyto účely zajišťuje střídáním zaměstnanců nebo jinou organizací práce podle konkrétních podmínek práce. Při korigované teplotě vzduchu -30 °C a nižší nesmí být nechráněná kůže exponována po dobu delší než 10 minut. (6) Vstupy na pracoviště, na němž je práce vykonávaná po dobu 4 hodiny za směnu a delší (dále jen „trvalá práce“), které se během pracovní doby otevírají přímo do venkovního prostoru, musí být v zimním a přechodném období, kdy korigovaná teplota venkovního vzduchu je nižší než minimální teplota upravená v příloze č. 1, části A, tabulce č. 2 nebo nižší než udržovaná operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek, zabezpečeny proti vnikání venkovního vzduchu.“. 17. V § 8 odstavec 1 zní: „(1) K ochraně zdraví před účinky zátěže teplem nebo chladem se poskytuje zaměstnanci ochranný nápoj. Ochranný nápoj musí být zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru, může však obsahovat látky zvyšující odolnost organizmu. Množství alkoholu v něm nesmí překročit 1 hmotnostní procento; ochranný nápoj pro mladistvého zaměstnance však nesmí obsahovat alkohol. Ochranný nápoj chránící před zátěží teplem se poskytuje v množství odpovídajícím nejméně 70 % ztráty tekutin a minerálních látek potem a dýcháním za osmihodinovou směnu. Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje teplý, v množství alespoň půl litru za osmihodinovou směnu.“. 18. V § 8 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5. 19. V § 8 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) V případě, že jde o práci zařazenou podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1, do třídy I až IIIa, se jako ochranný nápoj poskytuje přírodní minerální voda slabě mineralizovaná, pramenitá voda nebo voda splňující obdobné mikrobiologické, fyzikální a chemické požadavky jako u jmenovaných vod. (3) U práce zařazené podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1, do třídy IIIb až V se jako ochranný nápoj poskytuje přírodní minerální voda středně mineralizovaná nebo voda s obdobnou celkovou mineralizací. Množství tohoto ochranného nápoje se omezuje na polovinu ze 70 % náhrady ztráty tekutin, druhou polovinou ochranného nápoje je ochranný nápoj podle odstavce 2.“. 20. V § 8 odstavec 5 zní: „(5) Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje při práci na a) nevenkovním pracovišti, na němž musí být udržována operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nižší než 4 ºC, b) venkovním pracovišti, na němž je korigovaná teplota vzduchu nižší než 4 ºC.“. 21. V § 9 odst. 2 větě první, § 15 odst. 1 a 3 a v § 38 odst. 1 písm. h) se slovo „vystaven“ nahrazuje slovem „exponován“. 22. V § 9 odstavec 4 zní: „(4) Nejvyšší přípustná koncentrace je taková koncentrace chemické látky, které mohou být zaměstnanci exponováni nepřetržitě po krátkou dobu, aniž by pociťovali dráždění očí nebo dýchacích cest nebo bylo ohroženo jejich zdraví a spolehlivost výkonu práce. Při hodnocení pracovního ovzduší lze porovnávat s nejvyšší přípustnou koncentrací časově vážený průměr koncentrace této látky měřené po dobu nejvýše 15 minut. Takové 15minutové úseky s průměrnou koncentrací vyšší než hodnota přípustného expozičního limitu, ale nepřesahující nejvyšší přípustnou koncentraci, smí být během osmihodinové směny nejvýše 4 s odstupem nejméně jedné hodiny. Přitom nesmí časově vážený průměr koncentrací pro celou směnu překročit hodnotu přípustného expozičního limitu.“. 23. V § 10 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „vystaven“ nahrazuje slovem „exponován“ a za slovo „látce“ se vkládá slovo „, směsi“. 24. V § 10 odst. 1 písm. a) a b) a v § 12 odst. 1 písm. c) a e) se za slovo „látky“ vkládá slovo „směsi“. 25. V § 10 odst. 1 písm. e) se za slovo „látkou“ vkládá slovo „, směsí“. 26. V § 10 odst. 1 písm. i) se za slovo „látce“ vkládají slova „nebo směsi“. 27. V § 10 odst. 2 se za slovo „látky“ a za slovo „látce“ vkládá slovo „, směsi“ a slovo „vystaven“ se nahrazuje slovem „exponován“. 28. V § 11 odstavec 1 zní: „(1) U chemické látky nebo směsi, která se vstřebává kůží nebo sliznicemi, a u chemické látky, směsi nebo prachu, které mají dráždivý nebo senzibilizující účinek na kůži, je nezbytné zajistit, aby zaměstnanec byl vybaven vhodným osobním ochranným pracovním prostředkem.“. 29. V § 11 odst. 2 se za slovo „látkou“ vkládá slovo „, směsí“, za slova „od zdroje chemické látky“ vkládá slovo „, směsi“ a za slova „úrovně chemické látky“ vkládá slovo „, směsi“. 30. V § 12 odst. 2 se za slovo „látce“ vkládá slovo „,směsi“ a za slovo „látku“ vkládají slova „nebo směs“. 31. V části druhé, hlavě III nadpis dílu 3 zní: „Chemické látky a směsi klasifikované jako karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci“. 32. § 16 včetně nadpisu zní: „§ 16 Karcinogeny, mutageny a látky toxické pro reprodukci (1) Mezi chemické karcinogeny, mutageny nebo látky toxické pro reprodukci se řadí a) látky klasifikované jako chemické karcinogeny kategorie 1 a 2, mutageny kategorie 1 a 2 a látky toxické pro reprodukci kategorie 1 a 2 podle zákona o chemických látkách, b) látky klasifikované jako chemické karcinogeny kategorie 1A a 1B, mutageny kategorie 1A a 1B a látky toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B upravené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, c) cytostatika a prach tvrdých dřev upravených v bodu b) vysvětlivek uvedených v příloze č. 3 k tomuto nařízení, části A, k tabulce č. 4, je-li práce s tvrdým dřevem zařazena do kategorie třetí nebo čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví. (2) Za karcinogeny kategorie 1 a 2, mutageny kategorie 1 a 2 a látky toxické pro reprodukci kategorie 1 a 2, uvedené na trh před 1. prosincem 2010, karcinogeny kategorie 1A a 1B, mutageny kategorie 1A a 1B a látky toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B podle přímo použitelného předpisu Evropské unie se považují též směsi karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B, jestliže obsah těchto látek je nad koncentračním limitem obecným nebo specifickým stanoveným podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.“. 33. V § 17 odst. 1 a v § 18 odst. 3 a 4 se slova „odst. 1“ zrušují. 34. V § 18 odst. 1 a 2 se slova „chemických karcinogenů kategorie 1 nebo 2, mutagenů kategorie 1 nebo 2, látek toxických pro reprodukci kategorie 1 nebo 2 nebo prachu tvrdých dřev podle § 16 odst. 1“ nahrazují slovy „látek uvedených v § 16“. 35. V § 18 odst. 3 písmeno l) zní: „l) viditelně označit, stanovit a kontrolovat zákaz jídla, pití a kouření na pracovišti, kde je riziko kontaminace látkami uvedenými v § 16; pro účely jídla a pití vyhradit zvláštní prostory mimo kontrolované pásmo,“. 36. V § 18 odstavce 5 až 7 znějí: „(5) Při práci, u níž lze z její povahy usuzovat, že může být spojena s nadměrnou expozicí zaměstnance látkám uvedeným v § 16 nebo při mimořádné události spojené s nadměrnou expozicí těmto látkám, má na pracoviště přístup pouze zaměstnanec ve vyhovujícím pracovním oděvu, vybavený osobními ochrannými pracovními prostředky k ochraně dýchacího ústrojí; po dobu trvání nadměrné expozice musí být kontaminovaný prostor vymezen kontrolovaným pásmem a musí být učiněna nezbytná opatření ke zkrácení doby expozice. (6) Kontrolované pásmo při práci s látkami uvedenými v § 16 se trvale zřizuje tehdy, jde-li o práci, při níž se zachází s chemickými karcinogeny kategorie 1, 1A, s mutageny kategorie 1, 1A, s látkami toxickými pro reprodukci kategorie 1, 1A nebo při práci s cytostatiky na pracovištích přípravy jejich roztoků. (7) V laboratoři se trvale zřizuje kontrolované pásmo, jsou-li karcinogeny kategorie 1, 1A, mutageny kategorie 1, 1A, látky toxické pro reprodukci kategorie 1, 1A používány k jiným účelům než jako reagenční činidla nebo pro účely kalibrace.“. 37. V § 23 odstavec 2 zní: „(2) Hygienickými limity celkové fyzické zátěže se rozumí hodnoty energetického výdeje směnové průměrné, směnové přípustné, minutové přípustné, průměrné roční a dále přípustné hodnoty srdeční frekvence v průměrné směně. Přípustnými hygienickými limity se rozumí limity, které se v průměrné směně bez ohledu na její délku nenavyšují. Za průměrnou směnu se pokládá osmihodinová směna, která probíhá za obvyklých pracovních podmínek, při níž doba výkonu práce jednotlivých pracovních operací odpovídá skutečné míře zátěže.“. 38. V § 23 odstavec 5 zní: „(5) Jde-li o práci ve směně delší než osmihodinové, odpovídá hodnota navýšení průměrného hygienického limitu v procentech skutečné době výkonu práce; u směny dvanáctihodinové nesmí být průměrné hodnoty energetického výdeje navýšeny o více než 20 %. Procentuální navýšení průměrného hygienického limitu je posuzováno vždy v závislosti na konkrétní délce směny a činí 5 % za každou hodinu nad osmihodinovou směnu.“. 39. V § 25 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Hygienickými limity lokální svalové zátěže se rozumí hodnoty vynakládaných svalových sil, hodnoty směnových počtů pohybů ruky a předloktí vztažené k průměrné směnové časově vážené hodnotě vynakládaných svalových sil a hodnoty průměrných minutových počtů pohybů drobných svalů rukou a prstů v průměrné osmihodinové směně. (3) Přípustné hygienické limity pro průměrné směnové časově vážené hodnoty vynakládaných svalových sil vyjádřené v procentech maximální svalové síly (Fmax) jsou upraveny v příloze č. 5 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 5.“. 40. V § 25 odst. 6 se slova „a průměrné minutové“ zrušují. 41. V § 25 odst. 7 se věta druhá zrušuje. 42. V § 25 odstavec 8 zní: „(8) Jde-li o práci ve směně delší než osmihodinové, odpovídá hodnota navýšení průměrného hygienického limitu v procentech skutečné době výkonu práce; u směny dvanáctihodinové nesmí být průměrný celosměnový počet vynakládaných svalových sil v rozmezí 55 až 70 % Fmax a průměrné směnové hodnoty počtu pohybů ruky a předloktí navýšeny o více než 20 %. Procentuální navýšení průměrného hygienického limitu je posuzováno vždy v závislosti na konkrétní délce směny a činí 5 % za každou hodinu nad osmihodinovou směnu.“. 43. V § 27 odst. 1 se věta první zrušuje. 44. V § 27 odstavec 3 zní: „(3) Průměrný hygienický limit pro dobu práce v jednotlivých nepřijatelných pracovních polohách v průměrné osmihodinové směně je 30 minut. Doba trvání jednotlivých nepřijatelných pracovních poloh nesmí být delší než 1 až 8 minut v závislosti na typu pracovní polohy. Hodnocení doby trvání jednotlivých nepřijatelných pracovních poloh se provádí podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení, části C, obrázků č. 1 až 4.“. 45. V § 27 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Průměrný hygienický limit pro dobu práce v jednotlivých podmíněně přijatelných pracovních polohách v průměrné osmihodinové směně je 160 minut.“. 46. V § 27 odstavec 5 zní: „(5) Jde-li o práci ve směně delší než osmihodinové, odpovídá hodnota navýšení průměrného hygienického limitu v procentech skutečné době výkonu práce; u směny dvanáctihodinové nesmí být průměrný hygienický limit práce v podmíněně přijatelné a nepřijatelné pracovní poloze navýšen o více než 20 %. Procentuální navýšení průměrného hygienického limitu je posuzováno vždy v závislosti na konkrétní délce směny a činí 5 % za každou hodinu nad osmihodinovou směnu.“. 47. V § 27a se za slovo „poloh“ vkládají slova „po dobu“. 48. V § 29 odst. 1 se za slovo „výdeje“ vkládají slova „nebo srdeční frekvence a“ a slovo „i“ se zrušuje. 49. V § 29 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 11 se označují jako odstavce 2 až 10. 50. V § 29 odst. 6 se slovo „přerušované“ zrušuje. 51. V § 29 odst. 7 se za slovo „výdeje“ vkládají slova „nebo srdeční frekvence“ a slova „tabulce č. 1“ se nahrazují slovy „tabulkách č. 1 až 4“. 52. V § 29 odst. 9 se věta druhá zrušuje. 53. V § 29 odstavec 10 zní: „(10) Jde-li o práci ve směně delší než osmihodinové, odpovídá hodnota navýšení průměrného hygienického limitu v procentech skutečné době výkonu práce; u směny dvanáctihodinové nesmí být průměrný hygienický limit při ruční manipulaci s břemenem navýšen o více než 20 %. Procentuální navýšení průměrného hygienického limitu je posuzováno vždy v závislosti na konkrétní délce směny a činí 5 % za každou hodinu nad osmihodinovou směnu.“. 54. V § 34 odstavec 2 zní: „(2) Prací spojenou s náročností na rozlišení detailů se rozumí práce, při níž je vidění zaměstnance ztíženo velikostí či tvarem detailu, jeho pohybem14) nebo jasovým či barevným kontrastem v místě zrakového úkolu.“. 55. V § 39 odstavec 1 zní: „(1) Pokud je při trvalé práci, zařazené jako riziková podle zákona o ochraně veřejného zdraví, nezbytné nepřetržité používání osobních ochranných pracovních prostředků k omezení působení rizikového faktoru nebo při trvalé práci, kde musí zaměstnanec povinně používat po celou dobu směny jiné ochranné prostředky určené zaměstnavatelem a tyto ztěžují zaměstnanci pohyb, dýchání, vidění a jiné fyziologické funkce, musí být v průběhu směny zařazeny bezpečnostní přestávky, při nichž si je může zaměstnanec odložit. První přestávka při trvalé práci zařazené jako riziková se zařazuje nejpozději po 2 hodinách od započetí výkonu práce v trvání nejméně 15 minut. Následné přestávky se zařazují nejpozději po každých dalších 2 hodinách od ukončení předchozí přestávky v trvání nejméně 10 minut. Poslední přestávka v trvání nejméně 10 minut se zařazuje nejpozději 1 hodinu před ukončením směny.“. 56. § 40 se včetně nadpisu zrušuje. 57. V § 41 odst. 1 se slova „nebo nuceným“ nahrazují slovy „, nuceným nebo kombinovaným“, slova „mikroklimatických podmínek“ se nahrazují slovem požadavků“ a číslo „3“ se nahrazuje číslem „2“. 58. V § 41 odstavec 2 zní: „(2) Minimální množství venkovního vzduchu přiváděného na pracoviště musí být a) 25 m3/h na jednoho zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do třídy I nebo IIa podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1 na pracovišti bez přítomnosti chemických látek, prachů nebo jiných zdrojů znečištění, b) 50 m3/h na jednoho zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do třídy I nebo IIa podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1 na pracovišti s přítomností chemických látek, prachů nebo jiných zdrojů znečištění, c) 70 m3/h na jednoho zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do tříd IIb, IIIa nebo IIIb podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1, d) 90 m3/h na jednoho zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do tříd IVa, IVb nebo V podle přílohy č. 1, části A, tabulky č. 1.“. 59. V § 41 odstavec 3 zní: „(3) Minimální množství venkovního vzduchu podle odstavce 2 musí být zvýšeno při další zátěži větraného prostoru pracoviště, například teplem nebo pachy. V takovém případě se zvyšuje množství přiváděného venkovního vzduchu o 10 m3/h podle počtu přítomných zaměstnanců.“. 60. V § 42 odst. 1 se za slovo „Nucené“ vkládají slova „nebo kombinované“. 61. V § 42 odst. 2 větě první se slova „nebo aerosolu včetně prachů“ zrušují, na konci věty se doplňují slova „a prachu pod hodnotu přípustného expozičního limitu“ a ve větě páté se slova „chemické látky nebo aerosolu včetně prachů“ nahrazují slovy „chemickou látkou nebo prach“. 62. V § 42 odst. 3 větě první se slova „nebo aerosol včetně prachů,“ nahrazují slovy „a prach“, větě čtvrté se slova „plynu nebo aerosolu včetně prachů“ nahrazují slovy „chemické látky a prachu“ a ve větě páté se slova „nebo aerosolu včetně prachů“ nahrazují slovy „a prachu“. 63. V § 42 odst. 4 se slova „nebo aerosolu včetně prachů“ nahrazují slovy „a prachu“. 64. V § 45 odst. 3 a 4 úvodní části ustanovení se za slovo „tyto“ vkládá slovo „minimální“. 65. V § 45 odst. 4 písmeno a) zní: „a) denní složka sdruženého osvětlení vyjádřená činitelem denní osvětlenosti D, minimální Dmin 0,5 % a průměrná Dm 1 % musí být splněna ve všech případech, tedy i při bočním nebo kombinovaném osvětlení,“. 66. V § 45 odst. 4 se na začátek písmene b) vkládá slovo „doplňující“. 67. V § 45 odst. 5 se slovo „jinou“ nahrazuje slovem „vyšší“. 68. V § 45 odstavec 7 zní: „(7) Na pracovišti uvedeném v odstavci 6, na němž je vykonávána trvalá práce, musí být dodržena minimální hodnota celkového umělého osvětlení vyjádřeného udržovanou osvětleností Ēm = 300 lx; osvětlovací soustavy se zde zřizují tak, aby hodnoty udržované osvětlenosti byly nejméně takové, jako stanoví příslušná česká technická norma k osvětlování vnitřních pracovních prostorů17). U udržovaných osvětleností 300 až 500 luxů včetně se však navýší osvětlenost o 1 stupeň řady osvětlenosti.“. 69. Za § 45 se vkládá nový § 45a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 23 zní: „§ 45a Osvětlení venkovních pracovišť Umělé osvětlení venkovních pracovišť a spojovacích cest musí odpovídat náročnosti vykonávané práce na zrakovou činnost a ochranu zdraví v souladu s normovými hodnotami a požadavky české technické normy na osvětlení venkovních pracovních prostor23). 23) ČSN EN 124 64 - 2 Světlo a osvětlení - Osvětlení pracovních prostorů - Část 2: Venkovní pracovní prostory. ČSN EN 13201-1 až 4 Osvětlování pozemních komunikací.“. 70. V § 49 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Optimální výška pracovní roviny při práci muže a ženy vstoje se řídí jejich antropometrickými rozměry a zpravidla se stanoví mezi 800 až 1 000 mm.“. 71. V § 53 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Při práci s biologickými činiteli a s látkami a směsmi, působícími dráždění pokožky nebo senzibilizaci, s toxickými a vysoce toxickými chemickými látkami a směsmi, s látkami a směsmi, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 a 2, s látkami uvedenými v § 16, s chemickými látkami nebo směsmi žíravými nebo chemickými látkami nebo směsmi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314, při práci ve výrobě kosmetických prostředků, v úpravnách vod a vodovodů, holičství, kadeřnictví, pedikúře, manikúře, kosmetických, masérských regeneračních a rekondičních službách, v provozovnách živností, při nichž je porušována integrita kůže nebo ve kterých se používají k péči o tělo speciální přístroje, například solária nebo myostimulátory, musí být zajištěna tekoucí pitná voda přímo na pracovišti.“. 72. V § 54 odst. 3 větě druhé se slova „karcinogeny kategorie 1 a mutageny kategorie 1,“ nahrazují slovy „azbestem a látkami uvedenými v § 16“. 73. V § 54 odst. 5 větě páté se slova „karcinogeny kategorie 1, mutageny kategorie 1“ nahrazují slovy „látkami uvedenými v § 16“. 74. V § 55 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větou „Jde-li o práci, při níž je zvýšené riziko otrav chemickými látkami nebo směsmi, které se vstřebávají kůží, nebo o práci s chemickými látkami nebo směsmi klasifikovanými jako žíravé nebo chemickými látkami nebo směsmi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314, a nejsou v bezprostředním dosahu pracoviště sprchy, vybavuje se ošetřovna také sprchou.“. 75. § 55a včetně nadpisu zní: „§ 55a Úklid Úklid pracoviště, sanitárních a pomocných zařízení se provádí na pracovišti s technologickým zdrojem prachu, chemických látek nebo směsí, látek uvedených v § 16 nebo jiných zdrojů znečištění jako nedílné součásti technologického procesu a na pracovišti s technologickým zdrojem prachu, chemických látek nebo směsí, látek uvedených v § 16 nebo jiných zdrojů znečištění jako sekundárních produktů z technologického procesu denně. Na pracovišti bez technologického zdroje prachu, chemických látek nebo směsí, látek uvedených v § 16 a jiných zdrojů znečištění se úklid provádí podle zpracovaného harmonogramu zaměstnavatele.“. 76. § 55b včetně nadpisu zní: „§ 55b Malování (1) Obnova maleb a nátěrů povrchů vymezujících osvětlovaný prostor na pracovišti včetně spojovacích cest se provede podle plánu údržby, zpracovaného s přihlédnutím k udržovacímu činiteli, který byl pro uvedené prostory navržen při uvádění těchto prostor do trvalého užívání. (2) Odstavec 1 se nevztahuje na pracoviště v podzemí hlubinných dolů.“. 77. V příloze č. 1, část A zní: „Část A Třídy práce podle celkového průměrného energetického výdeje (M) vyjádřené v brutto hodnotách a ztráta tekutin za osmihodinovou směnu Tabulka č. 1: Třída práce| Druh práce| M (W.m-2) ---|---|--- I| Práce vsedě s minimální celotělovou pohybovou aktivitou, kancelářské administrativní práce, kontrolní činnost v dozornách a velínech, psaní na stroji, práce s PC, laboratorní práce, sestavovaní nebo třídění drobných lehkých předmětů,| ≤ 80 IIa| Práce převážně vsedě spojená s lehkou manuální prací rukou a paží, řízení osobního vozidla, a některých drážních vozidel, přesouvání lehkých břemen nebo překonávání malých odporů, automatizované strojní opracovávání a montáž malých lehkých dílců, kusová práce nástrojářů a mechaniků, pokladní.| 81 až 105 IIb| Práce spojená s řízením nákladního vozidla, traktoru, autobusu, trolejbusu, tramvaje a některých drážních vozidel a práce řidičů spojená s vykládkou a nakládkou. Převažující práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou - dělnice v potravinářské výrobě, mechanici, strojní opracování a montáž středně těžkých dílců, práce na ručním lisu. Práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou spojená s přenášením břemen do 10 kg prodavači, lakýrníci, svařování, soustružení, strojové vrtání, dělník v ocelárně, valcíř hutních materiálů, tažení nebo tlačení lehkých vozíků. Práce spojená s ruční manipulací s živým břemenem, práce zdravotní sestry nebo ošetřovatelky u lůžka.| 106 až 130 IIIa| Práce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin občas v předklonu nebo vkleče, chůze - údržba strojů, mechanici, obsluha koksové baterie, práce ve stavebnictví - ukládání panelů na stavbách pomocí mechanizace, skladníci s občasným přenášením břemen do 15 kg, řezníci na jatkách, zpracování masa, pekaři, malíři pokojů, operátoři poloautomatických strojů, montážní práce na montážních linkách v automobilovém průmyslu, výroba kabeláže pro automobily, obsluha válcovacích tratí v kovoprůmyslu, hutní údržba, průmyslové žehlení prádla, čištění oken, ruční úklid velkých ploch, strojní výroba v dřevozpracujícím průmyslu.| 131až 160 IIIb| Práce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin, trupu, chůze, práce ve stavebnictví při tradiční výstavbě, čištění menších odlitků sbíječkou a broušením, příprava forem na 15 až 50 kg odlitky, foukači skla při výrobě velkých kusů, obsluha gumárenských lisů, práce na lisu v kovárnách, chůze po zvlněném terénu bez zátěže, zahradnické práce a práce v zemědělství.| 161 až 200 IVa| Práce spojená s rozsáhlou činností svalstva trupu, horních i dolních končetin - práce ve stavebnictví, práce s lopatou ve vzpřímené poloze, přenášení břemen o váze 25 kg, práce se sbíječkou, práce v lesnictví s jednomužnou motorovou pilou, svoz dřeva, práce v dole - chůze po rovině a v úklonu do 15°, práce ve slévárnách, čištění a broušení velkých odlitků, příprava forem pro velké odlitky, strojní kování menších kusů, plnění tlakových nádob plyny.| 201 až 250 IVb| Práce spojené s rozsáhlou a intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin - práce na pracovištích hlubinných dolů - ražba, těžba, doprava, práce v lomech, práce v zemědělství s vysokým podílem ruční práce, strojní kování větších kusů.| 251 až 300 V| Práce spojené s rozsáhlou a velmi intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin- transport těžkých břemen např. pytlů s cementem, výkopové práce, práce sekerou při těžbě dřeva, chůze v úklonu 15 až 30°, ruční kování velkých kusů, práce na pracovištích hlubinných dolů s ruční ražbou v nízkých profilech důlních děl.| 301 a více Vysvětlivka k tabulce č. 1 Práce neuvedené v tabulce se zařazují s ohledem na druh práce obdobného charakteru. Zátěž teplem při práci na nevenkovním pracovišti s neudržovanou teplotou přirozeně větraném, na pracovišti, na němž je k větrání použito kombinované nebo nucené větrání a na pracovišti s udržovanou teplotou jako technologickým požadavkem Tabulka č. 2: Třída práce| M[W.m-2] (brutto) | tomin nebo tg min| tomax nebo tg max| Va[m.s-1] | Rh[%] ---|---|---|---|---|--- | [°C]| [°C]| | I| ≤80| 20| 27| 0,01 až 0,2| IIa| 81 až 105| 18| 26| IIb3)| 106 až 130| 14| 32| 0,05 až 0,3 IIIa| 131 až 160| 10| 30| | 30 až 70 IIIb| 161 až 200| 10| 26| 0,1 až 0,5 IVa| 201 až 250| 10| 24 IVb1)| 251 až 300| 10| 20 V2)| 301 a více| 10| 20| Vysvětlivka k tabulce č. 2: Hodnoty tomax nebo tgmax pro přirozeně větraná pracoviště vyžadují oblek o tepelném odporu 0,5 clo. Hodnoty tomin nebo tgmin pro přirozeně větraná pracoviště vyžadují oblek o tepelném odporu 1,0 clo. V případě, že va na pracovišti je ≤ 0,2 m.s-1 platí, že to = tg. 1) Práce třídy IVb není pro ženy celosměnově přípustná z hlediska hygienických limitů fyzické zátěže, režimová opatření je nutno aplikovat i při to ≤ 10 °C. 2) Práce třídy V není pro ženy z hlediska hygienických limitů fyzické zátěže přípustná; pro muže není celosměnově z hlediska hygienických limitů fyzické zátěže přípustná, režimová opatření je nutno aplikovat i při to ≤ 10 °C. 3) U prací zařazených do třídy práce IIb až V musí být současně dodrženy přípustné limity pro krátkodobě a dlouhodobě přípustnou zátěž z hlediska energetické náročnosti práce. Přípustné hodnoty nastavení mikroklimatických podmínek pro klimatizované pracoviště třídy I a IIa Tabulka č. 3 Třída práce| M [W.m-2] | Kategorie| Klimatizované pracoviště| va[m.s-1] | Rh[%] ---|---|---|---|---|--- nastavení vytápění| nastavení chlazení tepelný odpor oděvu 1,0 clo| tepelný odpor oděvu 0,5 clo tomin (tgmin) [°C] | tomin (tgmin) [°C] | I| ≤80| A| 22| ±1,0| | 24,5| ±1,0| | 0,05 až 0,2| 30 až 70 B| ±1,5| +1,5 -1,0 C| +2,5 -2,0| +2,5 -2,0 IIa | 81-105 | A| 20 | ±1,0| | 23| ±1,0| B| ±1,5| +1,5 1,0 C| +2,5 -2,0| +2,5 -2,0| Vysvětlivka k tabulce č. 3 Kategorie A platí pro klimatizovaná pracoviště s požadovanou vysokou kvalitou prostředí, na nichž je vykonávaná práce náročná na pozornost a soustředění, například zpracování odborných stanovisek, zpracování dat a dále pro pracoviště určená pro tvůrčí práci, například práce grafiků, překladatelů. Kategorie B platí pro klimatizovaná pracoviště s požadovanou střední kvalitou prostředí při práci vyžadující průběžnou pozornost a soustředění, například úkony spojené s vyřizováním korespondence, psaní na počítači. Kategorie C platí pro ostatní klimatizovaná pracoviště. Přípustné horizontální rozdíly mezi stereoteplotou a výslednou teplotou kulového teploměru [∆(tst\\- tg)] na úrovni hlavy pro práci třídy I a IIa vykonávanou na klimatizovaném pracovišti, přirozeně větraném pracovišti a na pracovišti, na němž je k větrání použito kombinované nebo nucené větrání pro práci třídy I až V Tabulka č. 4 (tg)hlava | Přípustný horizontální rozdíl ∆(tst\\- tg) na úrovní hlavy [°C] ---|--- Vůči chladnému povrchu| Vůči teplému povrchu Kategorie A, B| Kategorie C| Kategorie A, B| Kategorie C ∆(tst-tg) [°C] | | ∆(tst-tg) [°C] | | ∆(tst-tg) [°C] | | ∆(tst-tg) [°C] | 19| 0,4| | -0,9| | 6,8| | 8,1| 20| 0,1| | -1,2| | 6,6| | 7,9| 21| -0,3| | -1,6| | 6,2| | 7,5| 22| -0,9| | -2,2| | 5,6| | 6,9| 23| -1,6| | -2,9| | 4,9| | 6,2| 24| -2,5| | -3,8| | 3,9| | 5,3| 25| -3,6| | -4,9| | 2,9| | 4,2| 26| -4,6| | -6,2| | 1,9| | 3,2| 27| -6,1| | -7,4| | 0,6| | 1,9| Vysvětlivka k tabulce č. 4 Kategorie A platí pro klimatizovaná pracoviště s požadovanou vysokou kvalitou prostředí, na nichž je vykonávaná práce náročná na pozornost a soustředění, například zpracování odborných stanovisek, zpracování dat a dále pro pracoviště určená pro tvůrčí práci, například práce grafiků, překladatelů. Kategorie B platí pro klimatizovaná pracoviště s požadovanou střední kvalitou prostředí při práci vyžadující průběžnou pozornost a soustředění, například úkony spojené s vyřizováním korespondence, psaní na počítači. Kategorie C platí pro ostatní klimatizovaná a nuceně a přirozeně větraná pracoviště. Přípustný horizontální rozdíl mezi teplotou kulového teploměru (tg) na úrovni hlavy a na úrovni kotníků pro klimatizovaná a přirozeně větraná nevenkovní pracoviště a pro pracoviště, na němž je k větrání použito kombinované nebo nucené větrání, na nichž je vykonávaná práce třídy práce I a IIa Tabulka č. 5 tg na úrovni hlavy [°C] | (tg hlava - tg kotník)*[°C] ---|--- Kategorie A, B| Kategorie C 19| 0,0| 0,5 20| 0,0| 1,0 21| 0,0| 1,5 22| 0,5| 2,0 23| 1,5| 3,0 24| 2,5| 3,5 25| 3,5| 4,5 26| 4,5| 5,5 27| 5,5| 6,5 Vysvětlivka k tabulce č. 5 Kategorie A platí pro klimatizovaná pracoviště s požadovanou vysokou kvalitou prostředí, na nichž je vykonávaná práce náročná na pozornost a soustředění, například zpracování odborných stanovisek, zpracování dat a dále pro pracoviště určená pro tvůrčí práci, například práce grafiků, překladatelů. Kategorie B platí pro klimatizovaná pracoviště s požadovanou střední kvalitou prostředí při práci vyžadující průběžnou pozornost a soustředění, například úkony spojené s vyřizováním korespondence, psaní na počítači. Kategorie C platí pro ostatní klimatizovaná a přirozeně větraná pracoviště. * Úroveň hlavy =1100 mm nad podlahou, úroveň kotníků = 150 mm nad podlahou. Náhrada tekutin při práci v zátěži teplem v závislosti na teplotě to nebo tg na pracovišti za osmihodinovou směnu a maximální teplota, při níž je dosaženo maximální ztráty tekutin Tabulka č. 6: Třída práce| M[W.m-2] | Náhrada tekutin za směnu při ztrátě tekutin potem a dýcháním 1,25 litrů a více| Teplota, při níž je dosaženo maximální přípustné ztráty tekutin potem a dýcháním 3,9 1/8 h ---|---|---|--- to nebo tg(C) | (litry)++)(litry/1 °C) | to nebo tg[°C] | náhrada vody[litry] I+)| 80| 31 až 36| 0,9 až 2,7 (0,36)+++) | není přípustná| 3,1 IIa+)| 81 až 105| 27 až 34| 0,9 až 3,1 (0,24) | není přípustná IIb| 106 až 130| 24 až 32| 0,9 až 2,8 (0,24) | ≥33 IIIa| 131 až 160| 20 až 29| 0,9 až 2,8 (0,21) | ≥30 IIIb| 161 až 200| 16 až 27| 0,9 až 2,8 (0,17) | ≥28 IVa| 201 až 250| 15 až 24| 1,2 až 3,0 (0,2) | ≥25 IVb| 251 až 300| 15 až 21| 1,6 až 3,0 (0,23) | ≥22 V| ≥301| 15 až 17| 2,2 až 3,0 (0,4) | ≥18 Vysvětlivka k tabulce č. 6 Množství poskytovaných nápojů platí pro va ≤ 1 m.s-1 a Rh ≤ 70 %. +) tg na neklimatizovaných pracovištích třídy práce I a IIa nesmí překročit to nebo tg 34 °C. Tato výjimka platí v případě, že venkovní teplota vzduchuje vyšší než teplota přípustná uvedená v tab. č. 2 pro pracoviště kategorie I a IIa. ++) Náhrada tekutin na pracovištích třídy I až IVa se stanoví interpolací v závislosti na tg, t.j. na každý 1°C nad dolní hranicí rozpětí pro příslušnou třídu práce se přičte k základní hodnotě náhrady vody pro danou třídu práce hodnota uvedena v závorce. +++) výše připočítané náhrady nad základní hodnotu náhrady tekutin. Příklad: Je třeba stanovit náhradu tekutin pro třídu práce IIIa a to = 27 °C Rozpětí ve °C pro třídu práce IIIa = 20 až 29 °C, rozdíl 9 °C Náhrada tekutin pro uvedené rozpětí = 0,9 až 2,8 litrů, rozdíl 1,9 litrů 1,9:9 = 0,21 litr/1 °C 27-20 = 7 °C Náhrada tekutin za osmihodinovou směnu = 0,21 x 7 = 1,47 + 0,9 = 2,37 litrů = 2,4 litrů.“. 78. V příloze č. 1, části B, větě druhé se slovo „únosné“ nahrazuje slovem „přípustné“. 79. V příloze č. 1, části B, tabulkách 1a až 1c se v názvu tabulky slovo „únosná“ nahrazuje slovem „přípustná“, slova „aklimatizovaní muži“ se nahrazují slovy „aklimatizovaný muž“, v tabulkách 2a až 2c se v názvu tabulky slovo „únosná“ nahrazuje slovem „přípustná“ a slova „aklimatizované ženy“ se nahrazují slovy „aklimatizovaná žena“. 80. V příloze č. 1, části B, vysvětlivka pod tabulkami 1a až 2c zní: „Vysvětlivka: tsm \\- maximálně dlouhodobě přípustná doba práce za směnu (min) tmax \\- maximální krátkodobě přípustná doba práce za směnu (min)“. 81. V příloze č. 1 název části C zní: „Dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce na pracovištích hlubinných dolů, způsob jejich stanovení a úprava postupu výpočtu pracovních cyklů a bezpečnostní přestávky“. 82. V příloze č. 1, části C, bodech 1 až 4 a tabulkách 1 až 45 se slovo „únosná“ nahrazuje slovem „přípustná“. 83. V příloze č. 1, části C, bodech 3 a 4 se slovo „odpočinku“ nahrazuje slovy „bezpečnostní přestávky“. 84. V příloze č. 1, části C bodě 4 se slovo „únosnou“ nahrazuje slovem „přípustnou“. 85. V příloze č. 1, části C, bodě 5 se ve vzorci pro výpočet Směnové efektivní pracovní doby (PDef) slova „tPNP - podmínečně nutné přestávky v práci, např. čekacích dobách po trhacích prácích,“ nahrazují slovy „tpnp - podmínečně nutné vyloučené doby výkonu práce, např. přestávky při čekacích dobách po trhacích pracích,“, slovo „tD“ nahrazuje slovem „td“, slovo „tPNP“ nahrazuje slovem „tpnp“ a slovo „tSM“ nahrazuje slovem „tsm“. 86. V příloze č. 1, části C, bodě 6 se slovo „únosné“ nahrazuje slovem „přípustné“ a slovo „únosné“ se nahrazuje slovy „přípustné doby“. 87. V příloze č. 1, části C, bodě 7 se za slovo „jedné“ vkládá slovo „bezpečnostní“. 88. V příloze č. 1, části C, bodě 8 se za slovo „trvání“ vkládají slova „všech bezpečnostních“ a označení „∑p“ nahrazuje označením „∑tp“. 89. V příloze č. 1, části C, bodě 9 se slovo „přestávek“ nahrazuje slovy „bezpečnostní přestávky“, označení „rh %“ nahrazuje označením „Rh %“. 90. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Chemické látky, jejich hygienické limity a postup při jejich stanovení ČÁST A Seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity (PEL) a nejvyšší přípustné koncentrace (NPK-P) látka| číslo CAS| PEL| NPK-P| poznámky| faktor přepočtu na ppm ---|---|---|---|---|--- mg.m-3 Acetaldehyd| 75-07-0| 50| 100| I| 0,555 Acetanhydrid| 108-24-7| 4| 20| I| 0,240 Aceton| 67-64-1| 800| 1500| I| 0,421 Acetonitril| 75-05-8| 70| 100| D,I| 0,595 Akrolein| viz 2-Propenal Akrylaldehyd| viz 2-Propenal Akrylonitril| viz 2-Propennitril Allylalkohol| viz 2-Propen-1-ol Allylglycidylether| 106-92-3| 25| 50| D, I, S| 0,214 Allylchlorid| viz 3 -Chlor-1 -propen 1-Allyloxy-2,3-epoxypropan| viz Allylglycidylether Aminobenzen| viz Anilin 2-Aminoethan-1-ol| 141-43-5| 2,5| 7,5| I| 0,401 2-Aminopyridin| 504-29-0| 2| 4| D| 0,260 Amoniak| 7664-41-7| 14| 36| | 1,438 Amylacetát| viz Pentylacetát Amylalkohol| viz Pentanol Anhydrid kyseliny octové| viz Acetanhydrid Anilin| 62-53-3| 5| 10| D,I,P| 0,263 Antimon| 7440-36-0| 0,5| 1,5| | Antimonu sloučeniny, jako Sb (s výjimkou oxidu antimonitého)| | 0,5| 1,5| I| Arsan| viz Arsenovodík Arsen| 7440-38-2| 0,1| 0,4| P| Arsenu sloučeniny, jako As (s výjimkou arsenovodíku)| | 0,1| 0,4| P| Arsenovodík| 7784-42-1| 0,1| 0,2| P| 0,313 Azoimid| viz Azidovodík Azidovodík (páry)| 7782-79-8| 0,2| 0,3| | 1,76 Azid sodný| 26628-22-8| 0,1| 0,3| D,I| 0,376 Aziridin| viz Ethylenimin Barya sloučeniny rozpustné, jako Ba| | 0,5| 2,5| | Benzen| 71-43-2| 3| 10| D,I,P| 0,313 Benzíny (technická směs uhlovodíků)| 86290-81-5| 400| 1000| | Benzo(a)pyren| 50-32-8| 0,005| 0,025| D,P| 0,097 p-Benzochinon| 106-51-4| 0,4| 0,8| I| 0,226 1,4-Benzochinon| viz p-Benzochinon Benzoylperoxid| 94-36-0| 5| 10| I,S| Benzylalkohol| 100-51-6| 40| 80| | 0,226 Benzylchlorid| viz alfa-Chlortoluen Berylium| 7440-41-7| 0,001| 0,002| I,S,P| Berylia sloučeniny, jako Be| | 0,001| 0,002| I,S,P| Bifenyl| 92-52-4| 1| 3| D,I| 0,158 1,1'-Biphenyl| viz Bifenyl Bis(2-ethylhexyl)ester 1,2-| viz Di-(2-ethylhexyl) ftalát benzendikarboxylové kyseliny| Bisfenol A| viz2,2-Bis(4-hydroxyfenyl)propan Bis(2-chlorethyl)ether| 111-44-4| 30| 60| D| 0,171 2,2-Bis(4-hydroxyfenyl)propan (prach, aerosol)| 80-05-7| 2| 5| I| Brom| 7726-95-6| 0,7| 1,4| I| 0,153 Bromethan| 74-96-4| 20| 40| D,I| 0,224 2-Brom-2-chlor-1,1,1 -trifluorethan| 151-67-7| 15| 30| | 0,124 Brommethan| 74-83-9| 20| 40| D,I,P| 0,257 Bromovodík| 10035-10-6| 1| 6| I| 0,302 Bromtrifluormethan| viz Trifluorbrommethan 1,3-Butadien| 106-99-0| 10| 20| P| 0,425 Buta-1,3-dien| viz 1,3-Butadien Butanol (všechny isomery)| 71-36-378-92-2 78-83-1 75-65-0 | 300| 600| I| 0,330 2-Butanon| 78-93-3| 600| 900| I| 0,339 Butanthiol| 109-79-5| 1,5| 3| | 0,271 2-Butenal| 4170-30-3 123-73-9| 1| 4| D,I| 0,349 2-Butoxyethan-1-ol| 111-76-2| 100| 200| D,I| 0,207 2-Butoxyethanol acetát| viz 2-Butoxyethylacetát 2-(2-Butoxyethoxy)-ethanol| 112-34-5| 70| 100| I| 0,151 2-Butoxyethylacetát| 112-07-2| 130| 300| D| 0,153 1 -Butoxypropan-2-ol| 5131-66-8| 270| 550| D,I| 0,185 Butylacetát| 123-86-4110-19-0 540-88-5 105-46-4 | 950| 1200| | 0,211 n-Butylakrylát| 141-32-2| 10| 20| I,S| 0,191 Butylalkohol| viz Butanol Butylcelosolv| viz 2-Butoxyethanol Butylcelosolvacetát| viz 2-Butoxyethylacetát Butyldiglykol| viz 2-(2-Butoxyethoxy)ethanol Butylester 2-propenové kyseliny| viz n-Butylakrylát Butylmerkaptan| viz Butanthiol terc-Butylmethylether| 1634-04-4| 100| 200| I| 0,277 n-Butylmethylketon| viz 2-Hexanon iso-Butylmethylketon| viz 4-Methyl-2-pentanon Butyl 2-propenoát| viz n-Butylakrylát Celosolvacetát| viz 2-Ethoxyethylacetát Cínu anorganické sloučeniny, jako Sn| | 2| 4| I| Cínu sloučeniny organické, jako Sn| | 0,1| 0,2| D,I| Cyklohexan| 110-82-7| 700| 2000| I| 0,290 Cyklohexanamin| viz Cyklohexylamin Cyklohexanol| 108-93-0| 200| 400| D,I| 0,244 Cyklohexanon| 108-94-1| 40| 80| D| 0,249 Cyklohexen| 110-83-8| 1000| 1300| | 0,298 Cyklohexylamin| 108-91-8| 20| 40| I| 0,247 Dekahydronaftalen| 91-17-8| 50| 100| | 0,151 Desfluran| 57041-67-5| 15| 30| | 0,146 Diacetonalkohol| 123-42-2| 200| 300| I| 0,210 4,4' -Diamino-difenylmethan| 101-77-9| 0,1| 0,2| D,S,P| 1,2-Diaminoethan| 107-15-3| 25| 50| I,S| 0,407 Diazomethan| 334-88-3| 0,3| 0,6| P| 0,582 Dibenzoylperoxid| viz Benzoylperoxid Diboran| 19287-45-7| 0,1| 0,2| | 0,837 Dibromdifluormethan| 75-61-6| 800| 1300| | 0,116 1,2-Dibromethan| 106-93-4| 1| 2| D,I,P| 0,182 Dibutylester 1,2-benzen-dikarboxylové kyseliny| viz Dibutylftalát Dibutylftalát| 84-74-2| 5| 10| I| Dicyklopentadien| 77-73-6| 3| 6| I| 0,185 Diethanolamin| 111-42-2| 5| 10| I,P| 0,232 Diethylamin| 109-89-7| 15| 30| I| 0,334 2-(Diethylamino)ethanol| 100-37-8| 50| 100| D,I| 0,208 Diethylenglykol monomethylether| viz 2-(2-Methoxyethoxy)ethanol Diethylentriamin| 111-40-0| 4| 8| I| 0,237 N,N-Diethylethanamin| viz Triethylamin Diethylether| 60-29-7| 300| 600| | 0,330 Di-(2-ethylhexyl) ftalát| 117-81-7| 5| 10| | Difenylamin| 122-39-4| 10| 20| D,P| Difenylether| 101-84-8| 5| 10| | 0,144 Difenylmethan-4,4' -diisokyanát| 101-68-8| 0,05| 0,1| I,S| 0,098 Difenyloxid| viz Difenylether Difluormethan| 75-10-5| 2000| 5000| | 0,470 Dihydrogenselenid| viz Selenovodík 1,3 -Dihydroxybenzen| 108-46-3| 45| 90| I| 1,4-Dihydroxybenzen| 123-31-9| 2| 4| D,I,S| 1,2-Dichlorbenzen| 95-50-1| 100| 200| D,I| 0,166 1,4-Dichlorbenzen| 106-46-7| 100| 200| D,I| 0,166 2,2' -Dichlordiethylether| viz Bis(2-chlorethyl)ether Dichlordifluormethan| 75-71-8| 3000| 5000| | 0,202 1,1-Dichlorethan| 75-34-3| 400| 800| D,I| 0,247 1,2-Dichlorethan| 107-06-2| 10| 20| D,I,P| 0,247 1,1-Dichlorethen| 75-35-4| 8| 16| | 0,252 1,2-Dichlorethen| 540-59-0| 800| 1600| | 0,252 1,1-Dichlorethylen| viz 1,1-Dichlorethen 1,2-Dichlorethylen| viz 1,2-Dichlorethen Dichlorid kys. uhličité| viz Fosgen Dichlorfluormethan| 75-43-4| 40| 80| | 0,238 Dichlormethan| 75-09-2| 200| 500| D| 0,288 1,2-Dichlor-1,1,2,2-tetrafluorethan| 76-14-2| 3000| 5000| | 0,143 Diisokyanatohexan| viz Hexamethylendiisokyanát 2,4-Diisokyanáttoluen| viz Toluylen-2,4-diisokyanát 2,6-Diisokyanáttoluen| viz Toluylen-2,6-diisokyanát Diisononylftalát| 28553-12-0| 3| 10| | 0,058 N,N-Dimethylacetamid| 127-19-5| 30| 60| D| 0,281 Dimethylamin| 124-40-3| 4| 9| I| 0,542 N,N-Dimethylanilin| 121-69-7| 25| 50| D| 0,202 N,N-Dimethylbenzenamin| viz N,N-Dimethylanilin N,N-Dimethylcyklohexylamin| 98-94-2| 5| 10| D| 0,192 Dimethylether| 115-10-6| 1000| 2000| | 0,531 Dimethylethylamin| 598-56-1| 10| 20| I| 0,334 1-(1,1-Dimethylethyl)-4-methylbenzen| viz p-(terc-Butyl)toluen N,N-Dimethylformamid| 68-12-2| 15| 30| D,I,P| 0,335 1,1-Dimethylhydrazin| 57-14-7| 0,025| 0,05| D, I, S, P| 0,407 1,2-Dimethylhydrazin| 540-73-8| 0,025| 0,05| D,S,P| 0,407 Dimethylisopropylamin| 996-35-0| 10| 20| | 0,280 2,2-Dimethylpropan| 463-82-1| 3000| 4500| *| 0,339 Dimethylsulfát| 77-78-1| 0,1| 0,2| D,I,P| 0,194 N,N-Dimethyl-p-toluidin| 99-97-8| 5| 10| | 0,181 Dinitrobenzen (technická směs isomerů)| 25154-54-5| 1| 2| D,P| 0,145 Dinitroglykol| viz Ethylenglykoldinitrát Dinitrochlorbenzen| viz 1-Chlor-2,4-dinitrobenzen 4,6-Dinitro-o-kresol| 534-52-1| 0,2| 0,4| D,I| Dinitrotoluen (technická směs isomerů)| 25321-14-6| 0,75| 1,5| D,P| 0,134 1,4-Dioxan| 123-91-1| 70| 140| D,I| 0,277 Enfluran| 13838-16-9| 15| 30| | 0,132 Epichlorhydrin| viz 1-Chlor-2,3-epoxypropan Ethanal| viz Acetaldehyd 1,2-Ethandiamin| viz 1,2-Diaminoethan Ethanamin| viz Ethylamin Ethan-1,2-diol| viz Ethylenglykol 1,2-Ethandioldinitrát| viz Ethylenglykoldinitrát Ethanol| 64-17-5| 1000| 3000| | 0,532 Ethanolamin| viz 2-Aminoethan-1-ol Ethenon| viz Keten Ethenylbenzen| viz Styren Ethenylester kys. octové| viz Vinylacetát 2-Ethoxyethan-1-ol| 110-80-5| 8| 40| D,P| 0,271 2-Ethoxyethyl-acetát| 111-15-9| 11| 50| D,P| 0,185 1-Ethoxypropan-2-ol| 1569-02-4| 270| 550| | 0,235 Ethylacetát| 141-78-6| 700| 900| I| 0,278 Ethylakrylát| 140-88-5| 20| 40| I,S| 0,244 Ethylalkohol| viz Ethanol Ethylamin| 75-04-7| 9| 20| I| 0,542 Ethylbenzen| 100-41-4| 200| 500| D| 0,230 Ethylbromid| viz Bromethan Ethylcelosolv| viz 2-Ethoxyethanol Ethylendiamin| viz 1,2-Diaminoethan Ethylendibromid| viz 1,2-Dibromethan Ethylendichlorid| viz 1,2-Dichlorethan Ethylendinitrát| viz Ethylenglykoldinitrát Ethylenglykol| 107-21-1| 50| 100| D| 0,394 Ethylenglykoldinitrát| 628-96-6| 0,5| 1| D| 0,161 Ethylenglykolmonobutylether| viz 2-Butoxyethanol Ethylenglykolmonobutylether-acetát| viz 2-Butoxyethylacetát Ethylenglykolmonoethylether| viz 2-Ethoxyethanol Ethylenglykolmonoethylether-acetát| viz 2-Ethoxyethylacetát Ethylenglykolmonomethylether| viz 2-Methoxyethanol Ethylenglykolmonomethylether-acetát| viz 2-Methoxyetylacetát Ethylenchlorhydrin| viz 2-Chlorethanol Ethylenimin| 151-56-4| 1| 2| D,I,P| 0,567 Ethylenoxid| 75-21-8| 1| 3| D,I,P| 0,556 Ethylester kyseliny 2-propenové| viz Ethylakrylát N-Ethylethanamin| viz Diethylamin Ethylether| viz Diethylether Ethyl-3-ethoxypropionát| 763-69-9| 150| 500| | 0,167 Ethylformiát| 109-94-4| 300| 450| I| 0,330 Ethylchlorid| viz Chlorethan Ethyl-2-kyanakrylát| 7085-85-0| 1| 2| I| 0,195 Ethyl-2-kyanprop-2-enoát| viz Ethyl-2-kyanakrylát Ethyl-2-propenoat| viz Ethylakrylát Fenol| 108-95-2| 7,5| 15| D,I| 0,260 N-Fenylbenzenamin| viz Difenylamin Fenylethylen| viz Styren Fenylhydrazin| 100-63-0| 1| 2| D,I,S| 0,225 2-Fenylpropen| 98-83-9| 250| 500| I| 0,207 Fluor| 7782-41-4| 1,5| 3| I| 0,643 Fluoridy anorganické, jako F| | 2,5| 5| I| Fluorovodík| 7664-39-3| 1,5| 2,5| I| 1,223 Formaldehyd| 50-00-0| 0,5| 1| I,S| 0,814 Fosfan| viz Fosforovodík Fosfin| viz Fosforovodík Fosfor (bílý, žlutý)| 7723-14-0| 0,1| 0,3| | 0,197 Fosforovodík| 7803-51-2| 0,1| 0,2| I| 0,719 Fosforoxychlorid| viz Oxychlorid fosforečný Fosforpentachlorid| viz Chlorid fosforečný Fosfortrichlorid| viz Chlorid fosforitý Fosgen| viz Karbonylchlorid Freon 11| viz Trichlorfluormethan Freon 12| viz Dichlordifluormethan Freon 12B2| viz Dibromdifluormethan Freon 13| viz Chlortrifluormethan Freon 13B1| viz Trifluorbrommethan Freon 21| viz Dichlorfluormethan Freon 114| viz 1,2-Dichlor-1,1,2,2-tetrafluorethan Ftalanhydrid| 85-44-9| 5| 10| I,S| 0,165 2,5-Furandion| viz Maleinanhydrid 2-Furankarboxaldehyd| viz Furfural 2-Furanmethanol| viz 2-Furylmethanol Furfural| 98-01-1| 10| 20| D, I| 0,255 Furfurylalkohol| viz 2-Furylmethanol Furylmethanal| viz Furfural 2-Furylmethanol| 98-00-0| 20| 40| D, I| 0,249 Glutaraldehyd| viz 1,5-Pentandial Glycerol, mlha| 56-81-5| 10| 15| | 0,244 Glyceroltrinitrát| 55-63-0| 0,5| 1| D| 0,108 Halotan| viz 2-Brom-2-chlor-1,1,1 -trifluorethan n-Heptan| 142-82-5| 1000| 2000| I| 0,244 Heptan (technická směs isomerů)| 426260-76-6| 1000| 2000| I| 0,244 Heptan-2-on| 110-43-0| 150| 300| D,I| 0,214 Heptan-3-on| 106-35-4| 95| 300| I| 0,214 Hexachlorbenzen| 118-74-1| 0,02| 0,1| D,P| 0,086 1,1,2,3,4,4-Hexachlor-1,3-butadien| 87-68-3| 0,25| 0,5| D| 0,115 Hexachlorethan| 67-72-1| 10| 20| D,I| 0,103 Hexachlornaftalen| 1335-87-1| 0,2| 0,6| D| Hexamethylen-1,6-diisokyanát| 822-06-0| 0,035| 0,07| I,S| 0,145 n-Hexan| 110-54-3| 70| 200| I,D,P| 0,284 Hexan isomery (s výjimkou n-Hexanu)| | 1000| 2000| I| 0,284 2-Hexanon| 591-78-6| 20| 40| D,P| 0,244 Hydrazin| 302-01-2| 0,05| 0,1| D, I, S, P| 0,763 Hydrid lithný| 7580-67-8| 0,025| 0,075| | Hydrochinon| viz 1,4-Dihydroxybenzen Hydroxid draselný| 1310-58-3| 1| 2| I| Hydroxid sodný| 1310-73-2| 1| 2| I| Hydroxid vápenatý| 1305-62-0| 2| 4| | 2-Hydroxymethylfurfural| viz 2-Furylmethanol Chlor| 7782-50-5| 0,5| 1,5| I| 0,344 Chloracetaldehyd| 107-20-0| 1| 3| I| 0,311 Chlorbenzen| 108-90-7| 25| 70| | 0,217 2-Chlor-1,3-butadien| 126-99-8| 10| 20| D,I| 0,276 Chlordifluormethan| 75-45-6| 3600| -| | 0,283 1-Chlor-2,4-dinitrobenzen| 97-00-7| 0,5| 1| D, I, P, S| 0,121 1-Chlor-2,3-epoxypropan| 106-89-8| 1| 2| D, I, S, P| 0,266 Chlorethan| 75-00-3| 260| 540| | 0,378 2-Chlorethanol| 107-07-3| 1| 3| D| 0,304 Chlorethen| viz Vinylchlorid Chlorid amonný (dýmy)| 12125-02-9| 5| 10| I| Chlorid fosforečný| 10026-13-8| 1| 2| I,P| 0,117 Chlorid fosforitý| 7719-12-2| 1| 3| I,P| 0,178 Chlorid vápenatý| 10043-52-4| 2| 4| I| Chlorid zinečnatý| 7646-85-7| 1| 2| I| Chlormethan| 74-87-3| 100| 200| D,P| 0,484 Chlormethoxymethan| viz Chlormethylmethylether Chlormethylbenzen| viz alfaChlortoluen Chlormethylmethylether| 107-30-2| 0,003| 0,006| D,P| 0,304 1-Chlor-4-nitrobenzen| 100-00-5| 1| 2| D,P| Chloroform| viz Trichlormethan Chloropren| viz 2-Chlor-1,3-butadien Chlorované bifenyly| viz Polychlorované bifenyly Chlorovodík| 7647-01-0| 8| 15| I| 0,679 3-Chlor-1-propen| 107-05-1| 3| 6| I| 0,320 alfa-Chlortoluen| 100-44-7| 5| 10| I| 0,193 Chlortrifluormethan| 75-72-9| 4000| 6000| | 0,2734 Chrom a sloučeniny chromu (II, III) jako Cr| | 0,5| 1,5| I| Chromu (VI) sloučeniny, jako Cr| | 0,05| 0,1| I,S,P| 2,2-Iminobis(ethanol)| viz Diethanolamin 1,3-Isobenzofurandion| viz Ftalanhydrid Isofluran| 26675-46-7| 15| 30| | 0,133 iso-Pentan| viz Pentan a iso-Pentan iso-Pentyl-acetát| viz Pentyl-acetát Isophoron| 78-59-1| 5| 10| I| 0,177 iso-Propyl- acetát| viz iso-Propyl-acetát iso-Propylbenzen| viz Kumen iso-Propylglykol| viz 2-iso-Propoxyethan-1-ol Jod| 7553-56-2| 0,1| 1| I| 0,093 Jodmethan| 74-88-4| 2| 8| D,I| 0,172 Kadmium a jeho sloučeniny, jako Cd| 7440-43-9| 0,05| 0,1| D| Kalafuna - prach, dým| 8050-09-7| 1| | S| ε-Kaprolaktam (prach)| 105-60-2| 1| 3| I| ε-Kaprolaktam (páry)| 105-60-2| 10| 40| I| 0,216 Karbonitril| viz Kyanamid Karbonylchlorid| 75-44-5| 0,08| 0,4| I| 0,247 Keten| 463-51-4| 1| 2| | 0,581 Kobalt a jeho sloučeniny, jako Co| 7440-48-4| 0,05| 0,1| S| Kresol (technická směs isomerů)| 1319-77-3| 20| 40| D,I| 0,226 Krotonaldehyd| viz 2-Butenal Kumen| 98-82-8| 100| 250| D,I| 0,203 Kyanamid| 420-04-2| 1| 5| D,I,S| 0,581 Kyanid, jako CN| 57-12-5| 3| 10| D| Kyanovodík| 74-90-8| 3| 10| D| 0,905 Kyselina dusičná| 7697-37-2| 1| 2,5| I| 0,388 Kyselina ethanová| viz Kyselina octová Kyselina ethandiová| viz Kyselina šťavelová Kyselina fosforečná| 7664-38-2| 1| 2| I| Kyselina chloristá| 7601-90-3| 1| 2| I| 0,243 Kyselina methanová| viz Kyselina mravenčí Kyselina mravenčí| 64-18-6| 9| 18| I| 0,531 Kyselina octová| 64-19-7| 25| 35| I| 0,408 Kyselina peroxyoctová| 79-21-0| 0,6| 1,2| I| 0,321 Kyselina pikrová| 88-89-1| 0,1| 0,5| D,I,S| Kyselina propanová| viz Kyselina propionová Kyselina propionová| 79-09-4| 30| 60| I| 0,330 Kyselina sírová (mlha koncentrované kyseliny)| 7664-93-9| 0,05| -| I| Kyselina sírová, jako SO3| 7664-93-9| 1| 2| I| Kyselina šťavelová| 144-62-7| 1| 5| I| Maleinanhydrid| 108-31-6| 1| 2| I,S| 0,249 Mangan| 7439-96-5| 1| 2| | Mangan-jeho sloučeniny, jako Mn| | 1| 2| | Měď (prach)| 7440-50-8| 1| 2| | Měď (dýmy)| 7440-50-8| 0,1| 0,2| | Mesitylen| viz 1,3,5-Trimethylbenzen Methanal| viz Formaldehyd Methanamin| viz Methylamin Methanol| 67-56-1| 250| 1000| D| 0,754 3-Methoxy-n-butylacetát| 4435-53-4| 100| 200| | 0,167 2-Methoxyethan-1-ol| 109-86-4| 3| 30| D,P| 0,321 2-(2-Methoxyethoxy)ethanol| 111-77-3| 50| 100| D| 0,203 2-Methoxyethyl-acetát| 110-49-6| 5| 50| D,P| 0,207 3-Methoxy-3-methylbutan-1-ol| 56539-66-3| 100| 200| | 0,207 2-Methoxy-1-methylethylacetát| 108-65-6| 270| 550| D,I| 0,185 1 -Methoxy-2-propanol| 107-98-2| 270| 550| D| 0,271 2-Methoxy-1-propylacetát| 70657-70-4| 270| 550| D| 0,185 (2 -Methoxymethylethoxy) -propanol (technická směs isomerů)| 34590-94-8| 270| 550| D| 0,165 Methylacetát| 79-20-9| 600| 800| I| 0,330 Methylakrylát| 96-33-3| 20| 40| I,S| 0,284 Methylalkohol| viz Methanol Methylamin| 74-89-5| 10| 20| I| 0,787 4-Methylanilin| viz p-Toluidin N-Methylanilin| 100-61-8| 2| 4| D,P| 0,228 Methylbenzen| viz Toluen N-Methylbenzenamin| viz N-Methylanilin Methylbromid| viz Brommethan 3-Methyl-1-butanol| viz Amylalkohol 1-Methyl-n-butylacetát| viz Pentylacetát Methylcelosolv| viz 2-Methoxyethanol Methylcelosolvacetát| viz 2-Methoxyethylacetát Methylcyklohexan| 108-87-2| 1500| 2000| I| 0,249 Methylcyklohexanol (technická směs isomerů)| 25639-42-3| 200| 400| | 0,214 2-Methylcyklohexanon| 583-60-8| 150| 300| D| 0,218 Methyldinitrobenzen| viz Dinitrotoluen 2-Methyl-4,6-dinitrofenol| viz 4,6-Dinitro-o-kresol 1,1'-Methylenbis(4-isokyanatobenzen)| viz Difenylmethan-4,4'-diisokyanát 4,4' -Methylendianilin| viz 4,4'-Diaminodifenylmethan Methylenchlorid| viz Dichlormethan Methylester 2-methyl-2-propenové kyseliny| viz Methylmetakrylát Methylethylketon| viz 2-Butanon 5-Methylheptan-3-on| 541-85-5| 50| 100| I| 0,191 5-Methylhexan-2-on| 110-12-3| 95| 200| | 0,214 Methylhydrazin| 60-34-4| 0,02| 0,04| I,S| 0,530 Methylchlorid| viz Chlormethan Methylisokyanát| 624-83-9| 0,025| 0,05| D,I| 0,428 Methyljodid| viz Jodmethan Methylkyanid| viz Acetonitril Methylmetakrylát| 80-62-6| 50| 150| I,S| 0,244 N-Methylmethanamin| viz Dimethylamin 4-Methyl -2-pentanon| 108-10-1| 80| 200| D,I| 0,244 1-Methyl-2-pyrrolidin-2-on| 872-50-4| 40| 80| D,I| 0,247 Minerální oleje| viz Oleje minerální Molybden| 7439-98-7| 5| 25| | Molybdenu sloučeniny, jako Mo| | 5| 25| I| Monochlormethylmethyleter| viz Chlormethylmethylether Morfolin| 110-91-8| 35| 70| I| 0,280 Nafta solventní| | 200| 1000| | Naftalen| 91-20-3| 50| 100| | 0,191 Neopentan| viz 2,2-Dimethylpropan Nikl| 7440-02-0| 0,5| 1| S| Niklu sloučeniny, jako Ni (s výjimkou nikltetrakarbonylu)| | 0,05| 0,25| S| Nikltetrakarbonyl| 13463-39-3| 0,01| 0,02| D,I,P| 0,143 Nikotin| 54-11-5| 0,5| 2,5| D| 0,151 Nitrobenzen| 98-95-3| 1| 2| D| 0,199 Nitroglycerin| viz Glyceroltrinitrát Nitroglykol| viz Ethylenglykoldinitrát p-Nitrochlorbenzen| viz 1-Chlor-4-nitrobenzen Nitrosní plyny (NOx), oxidy dusíku s výjimkou oxidu dusného| 11104-93-1| 10| 20| I| Nitrotoluen (technická směs isomerů)| 1321-12-6| 10| 20| D| 0,179 Oleje minerální (aerosol)| | 5| 10| | Olovo| 7439-92-1| 0,05| 0,2| P*| Olova sloučeniny, jako Pb (kromě alkylsloučenin)| | 0,05| 0,2| P*| 1,1'-Oxybis(benzen)| viz Difenylether 1,1-Oxybis(ethan)| viz Diethylether Oxid antimonitý, jako Sb| 1309-64-4| 0,1| 0,2| | Oxid dusičitý| 10102-44-0| 2| 3| | 0,531 Oxid dusnatý| 10102-43-9| 10| 15| | 0,815 Oxid dusný| 10024-97-2| 180| 360| | 0,555 Oxid fosforečný| 1314-56-3| 1| 2| | Oxid hořečnatý| 1309-48-4| 5| 10| | Oxid osmičelý, jako Os| 20816-12-0| 0,002| 0,004| | 0,096 Oxid sírový| 7446-11-9| 1| 2| | 0,306 Oxid siřičitý| 7446-09-5| 1,5| 5| | 0,382 Oxid uhelnatý| 630-08-0| 30| 150| P| 0,873 Oxid uhličitý| 124-38-9| 9000| 45000| | 0,556 Oxid vanadičný (prach, dýmy)| 1314-62-1| 0,05| 0,1| I,P| Oxid vápenatý| 1305-78-8| 2| 4| | Oxid zinečnatý, jako Zn| 1314-13-2| 2| 5| | Oxiran| viz Ethylenoxid 1,1'-Oxybis(2-chloroethan)| viz bis(2-chlorethyl)ether Oxychlorid fosforečný| 10025-87-3| 0,5| 1| I| 0,159 Ozon| 10028-15-6| 0,1| 0,2| | 0,509 Pentafluoroethan| 354-33-6| 5000| -| | 0,204 Pentachlorfenol| 87-86-5| 0,5| 1,5| D,I| Pentakarbonyl železa, jako Fe| 13463-40-6| 0,2| 0,5| | 0,125 Pentan a isopentan| 109-66-0 78-78-4| 3000| 4500| *| 0,339 1,5-Pentandial| 111-30-8| 0,2| 0,4| I,S| 0,244 Pentanol všechny isoméry a směsi isomerů| 30899-19-5| 300| 600| I| 0,278 Pentylacetát všechny isoméry a směsi isomerů| 84145-37-9| 270| 540| | 0,188 Pentylester kyseliny octové| viz Pentylacetát Perchlorethylen| viz Tetrachlorethylen Peroxid vodíku| 7722-84-1| 1| 2| I| 0,719 Piperazin| 110-85-0| 0,1| 0,3| I| Platina (kov) a nerozpustné sloučeniny| 7440-06-4| 0,5| 1| | Platiny rozpustné sloučeniny (jako Pt)| | 0,001| 0,002| I,S| Polychlorované bifenyly (technické)| 1336-36-3| 0,5| 1| D,P| 2-Propanamin| viz iso-Propylamin Propan-butan (LPG)| 68476-85-7| 1800| 4000| *| 0,339 iso-Propanol| 67-63-0| 500| 1000| I| 0,407 n-Propanol| 71-23-8| 500| 1000| I| 0,407 1-Propanol| viz n-Propanol 2-Propanol| viz iso-Propanol 2-Propanon| viz Aceton 1,2,3-Propantrioltrinitrát| viz Glycerintrinitrát 2-Propenal| 107-02-8| 0,25| 0,5| I| 0,436 2-Propen-1-ol| 107-18-6| 4| 10| D,I| 0,422 2-Propennitril| 107-13-1| 2| 6| D, I, P, S| 0,461 β-Propiolakton| 57-57-8| 1| 2| I,P| 2-iso-Propoxyethan-1-ol| 109-59-1| 50| 100| I| 0,235 2-iso-Propoxyethylacetát| 19234-20-9| 65| 130| I| 0,167 n-Propylacetát| 109-60-4| 800| 1000| I| 0,240 Iso-Propylacetát| 108-21-4| 800| 1000| I| 0,240 iso-Propylalkohol| viz iso-Propanol n-Propylalkohol| viz n-Propanol iso-Propylamin| 75-31-0| 10| 20| I| 0,413 Pseudokumen| viz 1,2,4-Trimethylbenzen Pyrethrum| 8003-34-7| 1| 2| D,I,S| Pyridin| 110-86-1| 5| 10| D| 0,309 Resorcin| viz 1,3-Dihydroxybenzen Rtuť| 7439-97-6| 0,02| 0,15| D,P| 0,122 Rtuti (dvojmocné) anorganické sloučeniny, jako Hg| | 0,02| 0,15| D,P| Rtuti alkyl-sloučeniny, jako Hg| | 0,01| 0,03| D,P| Selan| viz Selenovodík Selen| 7782-49-2| 0,1| 0,2| | Selenu sloučeniny, jako Se (kromě selenovodíku)| | 0,1| 0,2| | Selenovodík| 7783-07-5| 0,07| 0,17| | 0,302 Sevofluran| 28523-86-6| 15| 30| | 0,122 Sirník fosforečný| viz Sulfid fosforečný Sirouhlík| 75-15-0| 10| 20| D,I| 0,322 Sirovodík| 7783-06-4| 7| 14| | 0,719 Solventní nafta| viz Nafta solventní Stříbro| 7440-22-4| 0,1| 0,3| | Stříbra rozpustné sloučeniny, jako Ag| | 0,01| 0,03| | Styren| 100-42-5| 100| 400| I| 0,235 Sulfan| viz Sirovodík Sulfid fosforečný| 1314-80-3| 1| 2| | Sulfotep (ISO)| 3689-24-5| 0,1| 0,2| D| 0,076 Tellur a jeho sloučeniny, jako Te| 13494-80-9| 0,1| 0,5| | Terpentýn - páry| 8006-64-2| 300| 800| I| 0,180 Tetraethylester kyseliny křemičité| viz Tetraethylsilikát Tetraethylolovo, jako Pb| 78-00-2| 0,05| 0,1| D,P*| 0,076 Tetraethylsilikát| 78-10-4| 50| 200| I| 0,117 Tetraethoxysilan| viz Tetraethylsilikát O,O,O',O'-Tetraethyl-dithiopyrofosfát| viz Sulfotep (ISO) O,O,O',O'-Tetraethyldifosforodithiolát Tetrafosfor| viz Fosfor (bílý, žlutý) Tetrahydrofuran| 109-99-9| 150| 300| D,I| 0,339 Tetrahydro-1,4-oxazin| viz Morfolin Tetrachlorethen| 127-18-4| 250| 750| D| 0,147 Tetrachlorethylen| viz Tetrachlorethen Tetrachlormethan| 56-23-5| 10| 20| D,P| 0,159 Tetrakarbonyl niklu| viz Nikltetrakarbonyl Tetramethylolovo, jako Pb| 75-74-1| 0,05| 0,1| D,P*| 0,091 Thallium| 7440-28-0| 0,1| 0,5| P| Thallia sloučeniny rozpustné, jako Tl| | 0,1| 0,5| D,P,S| Toluen| 108-88-3| 200| 500| D,I| 0,266 m-Toluidin| 108-44-1| 5| 10| D,P| 0,228 o-Toluidin| 95-53-4| 5| 10| D,I,P| 0,228 p-Toluidin| 106-49-0| 5| 10| D, I, P, S| 0,228 2,4-Toluylendiisokyanát| 584-84-9| 0,05| 0,1| I,S| 0,141 2,6-Toluylendiisokyanát| 91-08-7| 0,05| 0,1| I,S| 0,140 Triethanolamin| 102-71-6| 5| 10| D| 0,164 Triethylamin| 121-44-8| 8| 12| I| 0,242 Trifluorbrommethan| 75-63-8| 4000| 6000| | 0,164 1,2,4-Trichlorbenzen| 120-82-1| 15| 35| D,I| 0,135 1,1,1-Trichlorethan| 71-55-6| 500| 1000| I| 0,184 1,1,2-Trichlorethan| 79-00-5| 50| 100| D| 0,183 Trichlorethen| 79-01-6| 250| 750| D,I| 0,186 Trichlorethylen| viz Trichlorethen Trichlorfluormethan| 75-69-4| 3000| 4500| | 0,178 Trichlorid-oxid fosforečný| viz Oxychlorid fosforečný Trichlormethan| 67-66-3| 10| 20| D,I,P| 0,205 Trimethylamin| 75-50-3| 10| 20| I| 0,413 1,2,3-Trimethylbenzen| 526-73-8| 100| 250| I| 0,203 1,2,4-Trimethylbenzen| 95-63-6| 100| 250| I| 0,203 1,3,5-Trimethylbenzen| 108-67-8| 100| 250| I| 0,203 2,4,6-Trinitrofenol| viz Kyselina pikrová 2,4,6-Trinitrotoluen| 118-96-7| 0,3| 0,5| D,P| 0,108 Uhličitany a hydrogenuhličitany sodný a draselný| | 5| 10| I| Vanad (prach)| 7440-62-2| 0,05| 0,15| | Vinylacetát| 108-05-4| 18| 36| | 0,284 Vinylbenzen| viz Styren Vinylchlorid| 75-01-4| 7,5| 15| P| 0,391 Vinylidenchlorid| viz 1,1-Dichlorethen Xylen technická směs isomerů a všechny isomery| 1330-20-795-47-6 106-42-3 108-38-3 | 200| 400| D,I| 0,230 2,4-Xylidin| 95-68-1| 5| 10| D,P| 0,202 Xylidin (technická směs isomerů)| 1300-73-8| 10| 20| D,P| 0,202 Vysvětlivka k tabulce: Kolona 2: číslo CAS - registrační číslo látky používané v Chemical Abstracts Kolona 3 a 4: Pro aerosoly látek s výrazným dráždivým účinkem na dýchací cesty a oči nelze obecně používat hodnoty hygienických limitů stanovené pro páry; ochranu pracovníků je třeba řešit s ohledem na konkrétní podmínky. Kolona 5: D - při expozici se významně uplatňuje pronikání látky kůží S - látka má senzibilizační účinek P - u látky nelze vyloučit závažné pozdní účinky P* - pro hodnocení expozice je rozhodující výsledek vyšetření plumbemie * - u NPK-P je brán zřetel na fyzikálně-chemické vlastnosti (např. výbušnost) Kolona 6: Faktor přepočtu z údaje v mg.m-3 na údaj ppm platí za podmínky teploty 25 °C a tlaku 100 kPa. 1) Oxid a chlorid rtuťnatý spadají pod anorganické sloučeniny dvojmocné rtuti. U ostatních látek v seznamu 3 jsou hodnoty platné v ČR stejné nebo nižší než navrhované směrné hodnoty s výjimkou mlhy kyseliny sírové, jejíž limitace by měla být řešena separátně.“. 91. V příloze č. 3, tabulka č. 5 včetně vysvětlivky zní: „Tabulka č. 5 - Minerální vláknité prachy Látka| PEL ---|--- početní koncentrace (počet respirabilních vláken, cm-3) azbestová vlákna všech azbestů| 0,1 keramická vlákna| 0,3 umělá minerální vlákna (např. čedičová,skleněná, strusková)| 1,0 | hmotnostní koncentrace (mg.m-3) umělá minerální vlákna * (vlákna všech rozměrů)| 4 Vysvětlivka k tabulce č. 5 * Pro umělá minerální vlákna včetně keramických musí být dodrženy současně přípustné hodnoty početní i hmotnostní koncentrace.“. 92. V příloze č. 5, části A, tabulce č. 6 ve sloupci označeném „Počet pohybů za průměrnou osmihodinovou směnu“ se číslo „14 000“ nahrazuje číslem „14 400“ a ve sloupci označeném „Průměrný minutový počet pohybů za průměrnou osmihodinovou směnu“ se číslo „28“ nahrazuje číslem „29“. 93. V příloze č. 5, části B v odstavci „Hodnocení lokální svalové zátěže“ bodě 2 písmeno c) zní: „c) celosměnová četnost pohybů v průměrné osmihodinové směně v závislosti na průměrné směnové časově vážené hodnotě vynakládaných svalových sil nepřekračuje dané limitní hodnoty.“. 94. V příloze č. 5, části C, v tabulce pod obrázkem č. 1 označené „Nepřijatelná poloha“ v řádku označeném „Dynamická poloha trupu“ za větu první se vkládá věta „Záklon trupu při frekvenci větší nebo rovné 2/min.“. 95. V příloze č. 5, části C, v tabulce pod obrázkem č. 3 označené „Podmíněně přijatelná poloha“ v řádku označeném „Dynamická poloha“ větě první se slova „A, B“ nahrazují slovem „2A“. 96. V příloze č. 5, části C, v tabulce pod obrázkem č. 4 označené „Nepřijatelné polohy“ se v řádku označeném „Statické polohy“ za větu první vkládá věta „Extrémní polohy kloubů dolních končetin, jejichž rozsah se blíží maximálnímu rozpětí (např. extrémní flexe kolene, extrémní dorzální a palmární flexe v kotníku, vnitřní nebo zevní rotace kloubů dolních končetin).“. 97. V příloze č. 5, části C, v tabulce pod obrázkem č. 4 označené „Nepřijatelné polohy“ se v řádku označeném „Dynamické polohy“ za větu první vkládá věta „Vnitřní a zevní a rotace kloubů dolních končetin spojená s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min.“. 98. V příloze č. 5, části C, v tabulce označené „OSTATNÍ ČÁSTI TĚLA“ se v řádku označeném „Krok 2“ slova „B) Nepřijatelné, je-li stroj používán po dobu delší než polovinu pracovní doby.“ nahrazují slovy „Nepřijatelné, je-li stroj používán po dobu delší než 4 hodiny.“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2012, s výjimkou čl. I bodu 90, který nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda vlády: RNDr. Nečas v. r. Ministr zdravotnictví: doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.
Vyhláška č. 92/2012 Sb.
Vyhláška č. 92/2012 Sb. Vyhláška o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče Vyhlášeno 26. 3. 2012, datum účinnosti 1. 4. 2012, částka 36/2012 * § 1 - (1) Obecné požadavky na minimální technické a věcné vybavení (dále jen „technické a věcné vybavení“) zdravotnických zařízení jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce. * § 2 - (1) Zdravotnické zařízení, v němž je poskytovatel zdravotních služeb (dále jen „poskytovatel“) oprávněn poskytovat zdravotní služby ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky, musí být technicky a věcně vybaveno podle této vyhlášky * § 3 - (1) Kontaktní pracoviště poskytovatele, který je oprávněn poskytovat domácí péči ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky, musí být technicky a věcně vybaveno podle této vyhlášky do 12 měsíců ode dne nabytí její účinnosti. * § 4 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2012. č. 1 k vyhlášce č. 92/2012 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 92/2012 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 92/2012 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 92/2012 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 92/2012 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 92/2012 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 92/2012 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 92/2012 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 92/2012 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 92/2012 Sb. č. 11 k vyhlášce č. 92/2012 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (357/2024 Sb.) 92 VYHLÁŠKA ze dne 15. března 2012 o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), k provedení § 11 odst. 6 zákona: § 1 (1) Obecné požadavky na minimální technické a věcné vybavení (dále jen „technické a věcné vybavení“) zdravotnických zařízenízdravotnických zařízení jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce. (2) Další požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnických zařízenízdravotnických zařízení a) ambulantní péčeambulantní péče jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce, b) jednodenní péčejednodenní péče jsou stanoveny v příloze č. 3 k této vyhlášce, c) lůžkové péčelůžkové péče jsou stanoveny v příloze č. 4 k této vyhlášce, d) lékárenské péčepéče jsou stanoveny v příloze č. 5 k této vyhlášce, e) zdravotnické dopravní služby jsou stanoveny v příloze č. 6 k této vyhlášce, f) zdravotnické záchranné služby jsou stanoveny v příloze č. 7 k této vyhlášce, g) přepravy pacientůpacientů neodkladné péčepéče jsou stanoveny v příloze č. 8 k této vyhlášce, h) protialkoholní a protitoxikomanické záchytné službyzáchytné služby jsou stanoveny v příloze č. 9 k této vyhlášce, i) urgentního příjmu jsou stanoveny v příloze č. 10 k této vyhlášce. (3) Požadavky na technické a věcné vybavení kontaktních pracovišť domácí péčepéče jsou stanoveny v příloze č. 11 k této vyhlášce. (4) Touto vyhláškou nejsou dotčeny požadavky na zdravotnická zařízenízdravotnická zařízení a kontaktní pracoviště domácí péčepéče stanovené jinými právními předpisy1). § 2 (1) Zdravotnické zařízeníZdravotnické zařízení, v němž je poskytovatel zdravotních služebposkytovatel zdravotních služeb (dále jen „poskytovatel“) oprávněn poskytovat zdravotní služby ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky, musí být technicky a věcně vybaveno podle této vyhlášky a) do 12 měsíců ode dne nabytí její účinnosti, je-li tímto poskytovatelem osoba uvedená v § 121 odst. 1 zákona o zdravotních službách, b) do 9 měsíců ode dne nabytí její účinnosti, je-li tímto poskytovatelem osoba uvedená v § 122 odst. 1 zákona o zdravotních službách. (2) Zdravotnické zařízeníZdravotnické zařízení, v němž je poskytovatel oprávněn poskytovat zdravotní služby na základě rozhodnutí vydaného v řízení podle § 121 odst. 6 zákona o zdravotních službách, musí být technicky a věcně vybaveno podle této vyhlášky do 12 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (3) Zdravotnická zařízeníZdravotnická zařízení uvedená v odstavcích 1 a 2 musí do doby splnění požadavků na technické a věcné vybavení stanovených touto vyhláškou splňovat požadavky na technické a věcné vybavení podle dosavadních právních předpisů. § 3 (1) Kontaktní pracoviště poskytovatele, který je oprávněn poskytovat domácí péčipéči ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky, musí být technicky a věcně vybaveno podle této vyhlášky do 12 měsíců ode dne nabytí její účinnosti. (2) Kontaktní pracoviště poskytovatele, který je oprávněn poskytovat domácí péčipéči na základě rozhodnutí vydaného v řízení podle § 121 odst. 6 zákona o zdravotních službách, musí být technicky a věcně vybaveno podle této vyhlášky do 12 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (3) Kontaktní pracoviště uvedená v odstavcích 1 a 2 musí do doby splnění požadavků na technické a věcné vybavení stanovených touto vyhláškou splňovat požadavky na technické a věcné vybavení podle dosavadních právních předpisů. § 4 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2012. Ministr: doc. MUDr. Heger, CSc., v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 92/2012 Sb. Obecné požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení 1. Zdravotnické zařízeníZdravotnické zařízení musí z hlediska stavebně technických požadavků na prostory a jejich funkční a dispoziční uspořádání umožňovat funkční a bezpečný provoz. 2. Zdravotnické zařízeníZdravotnické zařízení dále musí a) tvořit provozně uzavřený a funkčně provázaný celek, b) být umístěno v nebytových prostorech splňujících obecné požadavky na výstavbu, c) mít zajištěnu dodávku pitné vody a dodávku teplé vody, pokud není zajištěn její ohřev na místě, d) mít zajištěn odvod odpadních vod, e) být vybaveno systémem přirozeného nebo nuceného větrání a systémem vytápění, f) mít zajištěno připojení na veřejný rozvod elektrické energie, g) být vybaveno připojením k veřejné telefonní síti, a to pevné nebo mobilní, pokud není dále uvedeno jinak, h) být vybaveno počítačem s připojením k internetu; toto vybavení se nevyžaduje, jde-li o zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení uvedené v části I. přílohy č. 2 k této vyhlášce, pokud není dále uvedeno jinak. 3. Prostory určené pro a) manipulaci s biologickým materiálem, b) provádění operačních výkonů, nebo c) provádění endoskopických výkonů s porušením integrity tělesného povrchu nebo se zvýšeným rizikem infekce, musí mít omyvatelný povrch stěn minimálně do výšky 180 cm a povrch nábytku a podlahy snadno čistitelné, omyvatelné a dezinfikovatelné, pokud není dále uvedeno jinak. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 92/2012 Sb. Požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení ambulantní péče I. Požadavky na technické a věcné vybavení pracovišť lékařů a zubních lékařů, pracovišť dalších zdravotnických pracovníků a pracovišť jiných odborných pracovníků A. Společné požadavky 1. Základní provozní prostory zdravotnických zařízenízdravotnických zařízení ambulantní péčeambulantní péče jsou: a) ordinace lékařů a ordinace zubních lékařů2) (dále jen „ordinace lékaře“), pracoviště dalších zdravotnických pracovníků nebo pracoviště jiných odborných pracovníků3), ve kterých jsou prováděny zdravotní výkony (dále jen „výkon“), b) čekárna, c) WC pro pacientypacienty, d) zákrokový sál, pokud jsou prováděny - operační výkony, nebo - endoskopické výkony s porušením integrity tělesného povrchu nebo se zvýšeným rizikem infekce, e) přípravna pro výkony, pokud je zřízena. 2. Vedlejší provozní prostory zdravotnických zařízenízdravotnických zařízení ambulantní péčeambulantní péče jsou: a) sanitární zařízení pro zaměstnance4), b) skladovací prostory, c) místnost pro odpočinek zaměstnanců, pokud je zřízena. Vedlejší provozní prostory mohou být společné pro více ordinací lékařů a pracovišť dalších zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. 3. Ordinace lékaře a pracoviště dalších zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků musí mít minimální podlahovou plochu (dále jen „plocha“) 13 m2. 4. Přípravnou pro výkony se rozumí místnost, kde je připravován pacientpacient k výkonům a dále kde jsou připravovány zdravotnické prostředky, léčivé přípravky a léčivé látky před jejich aplikací pacientovipacientovi a vykonávány další činnosti s tím související. Přípravna pro výkony musí mít minimální plochu 10 m2. 5. Čekárna musí mít minimální plochu 7 m2, pokud není dále uvedeno jinak, a musí být vybavena sedacím nábytkem. Čekárna může být společná pro více ordinací lékařů a pracovišť dalších zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, pokud má minimální plochu 10 m2. Pokud je zdravotní péčepéče (dále jen „péčepéče“) poskytována kojencům, musí mít čekárna minimální plochu 8 m2 a být vybavena přebalovacím stolem, není-li tento stůl v ordinaci lékaře. 6. WC pro pacientypacienty musí mít předsíň vybavenou umyvadlem, není-li umyvadlo umístěno v kabině WC. WC může být společné pro zaměstnance a pacientypacienty v případě, kdy zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení ambulantní péčeambulantní péče sestává maximálně ze 2 ordinací lékařů nebo pracovišť dalších zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, pokud není dále uvedeno jinak. WC pro pacientypacienty může být společné pro více ordinací lékařů a pracovišť dalších zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. 7. Zákrokový sál musí mít minimální plochu 10 m2 a mít podlahy, stropy i stěny odolné proti poškození při pravidelném čištění, mytí a dezinfekci. 8. Skladovací prostory se vyčleňují pro oddělené skladování materiálu, prádla a uklízecích a dezinfekčních potřeb. Skladovací prostory lze nahradit vhodnými skříněmi. Skladování věcí musí být zabezpečeno tak, aby nedošlo ke kontaminaci čistých věcí znečištěnými věcmi. 9. Vybavení ordinace lékaře, pracoviště dalších zdravotnických pracovníků a pracoviště jiných odborných pracovníků: a) vyšetřovací lehátko, b) umyvadlo, c) dřez na mytí pomůcek, pokud je prováděno mytí a čištění pomůcek použitých k manipulaci s biologickým materiálem, d) nábytek pro práci zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, e) židle nebo křeslo pro pacientapacienta, f) skříň na léčivé přípravky, g) stolky na přístroje a nástroje, h) nepřenosná uzamykatelná schránka z kovu, pokud se skladují omamné nebo psychotropní látky nebo přípravky je obsahující5), i) skříň na nástroje a pomůcky, j) kartotéční skříň, pokud není zdravotnická dokumentace vedena výhradně v elektronické podobě nebo pokud není zřízena centrální kartotéka, k) chladnička na léčivé přípravky vybavená teploměrem, pokud se uchovávají léčivé přípravky nebo pomůcky, které pro své uchování vyžadují nižší teplotu než pokojovou, a chladnička na biologický materiál vybavená teploměrem, pokud je uchováván biologický materiál, l) tonometr, fonendoskop, teploměr lékařský, osobní váha, výškoměr, m) přebalovací stůl, pokud je poskytována péčepéče novorozencům a kojencům, n) pomůcky a léčivé přípravky pro poskytnutí první pomoci včetně kardiopulmonální resuscitace, tj. resuscitační rouška nebo samorozpínací vak včetně masky, vzduchovody, rukavice, výbava pro stavění krvácení a prostředky k zajištění žilního vstupu; pracoviště pracovníků nelékařských zdravotnických povolání nemusí být vybaveno léčivými přípravky pro poskytnutí první pomoci a prostředky k zajištění žilního vstupu, o) sterilizátor, pokud se používají nástroje a pomůcky vyžadující sterilitu a není zajištěna služba centrální sterilizace nebo dodávka veškerého materiálu na jednorázové použití anebo pokud není dodáván veškerý materiál sterilizovaný. Pokud je používána sterilizace formaldehydem, musí být sterilizátor umístěn mimo místnost pro provádění výkonů, p) lokální svítidlo vyšetřovací, q) prostor pro svlékání pacientapacienta a odložení oděvu. Vybavení uvedené v písmenech h), j), n) a o) může být společné pro více ordinací lékařů a pracovišť dalších zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Vybavení uvedené v písmenech a) až c) a e) až q) může být umístěno v kterémkoli ze základních provozních prostor uvedených v části I.A bodě 1 písmenu a), d) nebo e) této přílohy. Kartotéční skříň, osobní váha a výškoměr mohou být umístěny i v čekárně. 10. Vybavení zákrokového sálu: a) umyvadlo, b) operační stůl nebo křeslo s operačním svítidlem, c) kontejnery na sterilní materiál a sterilní nástroje, d) kontejner na použitý operační materiál, e) infuzní stojan nebo jiné zařízení umožňující bezpečné zavěšení infuzních lahví a vaků (dále jen „infuzní stojan“), f) instrumentační stolek, g) další přístroje a nástroje podle oboru poskytované péčepéče. 11. Pokud je ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení ambulantní péčeambulantní péče poskytována péčepéče ve více oborech, musí být splněny požadavky na vybavení stanovené pro každý obor poskytované péčepéče. 12. Pokud je ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení ambulantní péčeambulantní péče poskytována péčepéče v oboru, který není uveden v části B této přílohy, musí být splněny požadavky na vybavení stanovené pro obor věcně nejbližší. 13. Pokud je ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení ambulantní péčeambulantní péče poskytována péčepéče dětem, musí být vybavení zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení přizpůsobeno těmto pacientůmpacientům. 14. Pokud je zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení vybaveno zařízeními nebo přístroji, které prokazatelně funkčně plně nahrazují technické a věcné vybavení uvedené v části I. této přílohy nebo jeho část a činí je nadbytečným, takto nahrazené vybavení nebo jeho část se nevyžaduje. 15. Pokud jsou na vybavení jednotlivých ordinací lékařů, pracovišť dalších zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků a dalších provozních prostor zdravotnických zařízenízdravotnických zařízení ambulantní péčeambulantní péče další nebo odlišné požadavky, jsou uvedeny dále jako zvláštní požadavky. B. Zvláštní požadavky 1. Zvláštní požadavky podle oborů péčepéče 1.1. Alergologie a klinická imunologie Vybavení: - spirometr pro vyšetření křivky průtok-objem, pokud není vyšetření zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele. 1.2. Algeziologie Vybavení: a) dávkovač stříkačkový nebo infuzní pumpa, b) pulzní oxymetr. 1.2.1. Stacionární péčepéče \\- algeziologie Vybavení: a) lůžka nebo křesla, b) infuzní stojan, c) dávkovač stříkačkový nebo infuzní pumpa, d) pulzní oxymetr, e) odsávačka. 1.3. Angiologie Vybavení: a) ultrazvukový indikátor průtoku, b) sonograf s dopplerovským modulem, pokud není sonografické vyšetření zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele, c) EKG přístroj, pokud není elektrokardiografické vyšetření zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele, d) dávkovač stříkačkový. 1.4. Cévní chirurgie Vybavení: a) monitor, pokud je digitální přenos obrazů, nebo negatoskop, b) instrumentárium pro chirurgické výkony. 1.5. Dermatovenerologie Vybavení: a) lupa, b) gynekologický vyšetřovací stůl, pokud je poskytována venerologická péčepéče. Pokud je poskytována venerologická péčepéče, nemůže být WC společné pro zaměstnance a pacientypacienty. 1.5.1. Stacionární péčepéče \\- dermatovenerologie Vybavení: a) lůžka nebo křesla, b) vybavení pro fototerapii, c) vany pro aplikaci očistných a léčebných koupelí, pokud je poskytována hydroléčba nebo synchronní balneofototerapie, d) infuzní stojan. 1.6. Diabetologie Vybavení: a) glukometr, b) ladička. 1.7. Dorostové lékařství Vybavení: a) optotypy, b) vybavení k určení barvocitu. 1.8. Endokrinologie Vybavení: - sonograf se sondou pro vyšetření štítné žlázy, pokud není sonografické vyšetření zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele. 1.9. Foniatrie Vybavení: a) křeslo vyšetřovací, b) sedačka pro lékaře, c) mikroskop, d) zdroj studeného světla, e) endoskopické optiky pro vyšetření nosu a hrtanu, f) laryngostroboskop, g) odsávačka, h) sady ORL nástrojů, i) tichá komora, j) audiometr klinický, k) tympanometr, l) zařízení pro slovní audiometrii ve volném poli, pokud jsou zkoušena a vydávána sluchadla. Nevyžaduje se vyšetřovací lehátko, osobní váha a výškoměr. 1.10. Gastroenterologie Vybavení: a) endoskopický stůl nebo polohovací lehátko, b) gastroskop nebo kolonoskop, c) zdroj studeného světla, d) elektrochirurgický generátor, e) odsávačka, f) základní endoskopické instrumentárium, g) infuzní stojan, h) výlevka na biologický a kontaminovaný odpad, i) mycí a dezinfekční přístroj, pokud není mytí a dezinfekce nástrojů zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele. Vybavení uvedené v písmenu d) se nevyžaduje ve zdravotnických zařízeníchzdravotnických zařízeních Vězeňské službyVězeňské služby České republiky (dále jen „Vězeňská službaVězeňská služba“), pokud jsou výkony prováděné pomocí elektrochirurgického generátoru zajištěny smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele. 1.11. Geriatrie Vybavení: a) vyšetřovací lehátko s nastavitelnou výškou, b) EKG přístroj, pokud není elektrokardiografické vyšetření zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele, c) pomůcky pro nácvik soběstačnosti a pro funkční hodnocení mobility. 1.11.1. Stacionární péčepéče \\- geriatrie Vybavení: a) vyšetřovací lehátko s nastavitelnou výškou, b) lůžka nebo křesla, c) EKG přístroj, pokud není elektrokardiografické vyšetření zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele, d) pomůcky pro nácvik soběstačnosti a pro funkční hodnocení mobility. Zřizuje se místnost pro terapii s minimální plochou 10 m2. 1.12. Gerontopsychiatrie Nejsou zvláštní požadavky na vybavení. 1.13. Gynekologie a porodnictví Vybavení: a) gynekologický vyšetřovací stůl, b) kolposkop, c) sedačka pro lékaře, d) vyšetřovací světlo, e) pelvimetr, f) sonograf, pokud není sonografické vyšetření zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele, g) přístroj pro poslouchání ozev plodu (fetální doppler), pokud není pracoviště vybaveno sonografem. Vybavení uvedené v písmenu e) se nevyžaduje ve zdravotnických zařízeníchzdravotnických zařízeních Vězeňské službyVězeňské služby, pokud je vyšetření pelvimetrem zajištěno smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele. Pokud se provádí screeningová gynekologická cytologie, zřizuje se cytologická laboratoř splňující požadavky na vybavení uvedené v části III.B bodě 5 této přílohy. 1.13.1. Perinatologie a fetomaternální medicína Vybavení je shodné s vybavením uvedeným v části I.B bodě 1.13 této přílohy a dále ve vybavení musí být a) sonograf s dopplerovským modulem, b) kardiotokograf. 1.13.2. Onkogynekologie Vybavení: a) gynekologický vyšetřovací stůl, b) kolposkop, c) sedačka pro lékaře, d) vyšetřovací světlo, e) sonograf, pokud není sonografické vyšetření zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele. 1.13.3. Urogynekologie Vybavení: a) gynekologický vyšetřovací stůl, b) kolposkop, c) sedačka pro lékaře, d) vyšetřovací světlo, e) urodynamická jednotka pro cystometrii, profilometrii, uroflowmetrii. 1.14. Hematologie a transfuzní lékařství Vybavení: - EKG přístroj, pokud není elektrokardiografické vyšetření zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele. Dále musí být zajištěna dostupnost služby laboratoře hematologie splňující požadavky na vybavení uvedené v části III.B bodě 3.1 a laboratoře transfuzního lékařství splňující požadavky na vybavení uvedené v části III.B bodě 3.2 této přílohy. 1.14.1. Stacionární péčepéče \\- hematologie Vybavení: a) lůžka nebo křesla, b) monitor vitálních funkcí (EKG, NIBP, SpO2), c) infuzní pumpa, d) odsávačka, e) infuzní stojan. 1.14.2. Stacionární péčepéče \\- hemaferézy Vybavení: a) lůžka nebo křesla, b) separátor krevních složek vhodný pro terapeutické výkony, c) generátor elektrické energie nebo připojení na náhradní zdroj elektrické energie. 1.15. Hygiena a epidemiologie Nevyžaduje se vyšetřovací lehátko. 1.16. Hyperbarická a letecká medicína Vybavení: a) hyperbarická komora, b) pulzní oxymetr, c) optotypy v ordinaci potápěčské medicíny a letecké medicíny, d) otoskop v ordinaci potápěčské medicíny. 1.17. Chirurgie Vybavení: a) monitor, pokud je digitální přenos obrazů, nebo negatoskop, b) instrumentárium pro chirurgické výkony. Pokud se provádí fixace pomocí sádry, zřizuje se sádrovna, která musí mít minimální plochu 10 m2 a být vybavena a) vyšetřovacím lehátkem nebo sádrovacím stolem, b) plochou pro přípravu obvazů, c) oscilační pilou, d) sádrovacími nástroji. 1.17.1. Onkochirurgie Vybavení: a) monitor, pokud je digitální přenos obrazů, nebo negatoskop, b) instrumentárium pro chirurgické výkony. 1.18. Infekční lékařství Vybavení: - infuzní stojan. WC nemůže být společné pro zaměstnance a pacientypacienty. 1.19. Kardiologie Vybavení: a) EKG přístroj, b) infuzní stojan, c) defibrilátor, pokud jsou prováděny zátěžové testy, d) echokardiografický sonograf, pokud není vyšetření zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele, e) bicyklový ergometr nebo běhátko a EKG přístroj s programem pro ergometrii, pokud není vyšetření zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele, f) zařízení pro 24 hodinovou monitoraci EKG, pokud není vyšetření zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele, g) zařízení pro 24 hodinovou monitoraci TK, pokud není vyšetření zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele. 1.20. Klinická biochemie Vybavení: - glukometr. 1.21. Klinická farmakologie Vybavení: a) EKG přístroj, b) glukometr, c) pulzní oxymetr, d) infuzní stojan. 1.22. Klinická onkologie Vybavení: a) EKG přístroj, pokud není elektrokardiografické vyšetření zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele, b) glukometr, c) infuzní stojan. 1.22.1. Stacionární péčepéče \\- onkologie Vybavení: a) lůžka nebo křesla, b) pomůcky pro podávání léčiv, c) dávkovač stříkačkový nebo infuzní pumpa, d) infuzní stojan, e) EKG přístroj, pokud není elektrokardiografické vyšetření zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, f) odsávačka, g) pulzní oxymetr. 1.23. Klinická osteologie Vybavení: - kostní denzitometr periferní nebo celotělový. 1.24. Korektivní dermatologie Vybavení: - lupa. Zřizuje se zákrokový sál. 1.25. Lékařská genetika Vybavení: - fotodokumentační zařízení. 1.26. Medicína dlouhodobé péčepéče Vybavení: a) vyšetřovací lehátko s nastavitelnou výškou, b) EKG přístroj, pokud není elektrokardiografické vyšetření zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele, c) pomůcky pro nácvik soběstačnosti a pro funkční hodnocení mobility. 1.27. Návykové nemoci Vybavení: a) alkotest, b) tester na přítomnost drog, c) samostatné bezpečnostní signalizační zařízení, pokud je poskytována substituční léčba. 1.27.1. Stacionární péčepéče \\- adiktologie Zřizuje se místnost pro terapii. 1.28. Nefrologie Vybavení: a) monitor, pokud je digitální přenos obrazů, nebo negatoskop, b) stolní odstředivka, pokud není zajištěna služba biochemické laboratoře na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele; stolní odstředivka musí být umístěna v samostatné místnosti, c) mikroskop, pokud není zajištěna služba biochemické laboratoře na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele, d) sonograf, pokud není sonografické vyšetření zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele. 1.28.1. Dialýza Vybavení: a) váhové lůžko nebo jiné kalibrovatelné zařízení ke stanovení hmotnosti pacientapacienta, b) dialyzační přístroj na 1 dialyzační místo, c) náhradní dialyzační přístroj, minimálně 1 na každých 5 dialyzačních míst, d) infuzní stojan, e) infuzní pumpa, f) glukometr, g) kardiomonitor, h) přístroj k měření recirkulace krve v cévním přístupu, i) defibrilátor, j) EKG přístroj, k) pulzní oxymetr, l) systém detekce hydratace pacientapacienta, m) zařízení na úpravu vody s reverzní osmózou, n) základní přístroj pro měření koagulačního času, pokud není zajištěno vyšetření v laboratoři, o) zdroj medicinálního kyslíku, p) generátor elektrické energie nebo připojení na centrální náhradní zdroj elektrické energie. Zřizuje se: a) vyšetřovna s lůžkem pro sledování pacientůpacientů po zákroku, b) sál nebo prostor pro dialyzační léčbu HBsAg a antiHCV negativních pacientůpacientů a neinfekčních pacientůpacientů se stanovištěm pro sestry; stanoviště pro sestry se nevyžaduje, pokud je komunikační zařízení mezi pacientempacientem a sestrou, c) vyčleněný prostor pro léčbu HBsAg nebo antiHCV pozitivních pacientůpacientů a infekčních pacientůpacientů se stanovištěm pro sestry; stanoviště pro sestry se nevyžaduje, pokud je komunikační zařízení mezi pacientempacientem a sestrou, d) místnost na úpravnu vody s předfiltry a reverzní osmózou, e) skladový prostor na čisté prádlo, f) skladový prostor na použité prádlo, g) skladový prostor na dialyzační koncentráty, h) skladový prostor na dialyzační potřeby, i) čisticí místnost, j) místnost pro náhradní dialyzační přístroje a opravu dialyzačních přístrojů. Plocha na jedno lůžko musí být minimálně 8 m2. 1.29. Neurochirurgie Vybavení: a) neurologické kladívko, b) monitor, pokud je digitální přenos obrazů, nebo negatoskop. 1.30. Neurologie Vybavení: a) neurologické kladívko, b) ladičky, c) elektroencefalograf, pokud není elektroencefalografie zajištěna na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele, d) elektromyograf, pokud není elektromyografie zajištěna na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele. 1.31. Oftalmologie Vybavení: a) křeslo s vyšetřovací lampou, b) sedačka otáčecí, c) oftalmoskop přímý, d) automatický refraktometr nebo skiaskopické lišty a zrcátko, e) lampa štěrbinová, f) oční tonometr, g) optotypy, h) perimetr, i) brýlová skříň, j) zařízení k zatemnění oken. Vybavení uvedené v písmenu h) se nevyžaduje ve zdravotnických zařízeníchzdravotnických zařízeních Vězeňské službyVězeňské služby, pokud je vyšetření perimetrem zajištěno smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele. Nevyžaduje se vyšetřovací lehátko, pokud není nitrooční tlak měřen jinak než impresně. 1.32. Ortopedie Vybavení: a) stůl vyšetřovací, b) monitor, pokud je digitální přenos obrazů, nebo negatoskop, c) sonograf, pokud je prováděno preventivní vyšetření kyčlí u kojence a pokud není sonografické vyšetření zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele. 1.33. Otorinolaryngologie Vybavení: a) křeslo vyšetřovací, b) sedačka pro lékaře, c) endoskopické optiky k vyšetření nosu a hrtanu, d) mikroskop, e) tympanometr, pokud není audiologické vyšetření zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele, f) odsávačka, g) sady ORL nástrojů. Nevyžaduje se vyšetřovací lehátko, osobní váha a výškoměr. Pokud není audiologické vyšetření zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele, zřizuje se tichá komora vybavená audiometrem. 1.34. Paliativní medicína Vybavení: a) infuzní stojan, b) pulzní oxymetr, c) glukometr. 1.35. Plastická chirurgie Vybavení je shodné s vybavením uvedeným v části I.B bodě 1.17 této přílohy. 1.36. Pneumologie a ftizeologie Vybavení: a) spirometr pro vyšetření křivky průtok-objem, b) inhalátor, c) pulzní oxymetr, d) monitor, pokud je digitální přenos obrazů, nebo negatoskop. 1.37. Popáleninová medicína Vybavení: a) polohovací hydraulický převazový stůl, b) sprchovací křeslo nebo lůžko, c) očistná sprcha. Pokud je zřízen zákrokový sál, je jeho vybavení shodné s vybavením uvedeným v části I.A bodech 7 a 10 této přílohy a dále ve vybavení musí být a) elektrokoagulační přístroj, b) vyhřívací podložka. 1.38. Pracovní lékařství Vybavení: a) spirometr pro vyšetření křivky průtok – objem, pokud není vyšetření spirometrie zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, b) vybavení pro vodní chladové testy, c) pletysmograf prstový, pokud není vyšetření pletysmografie zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, d) screeningový audiometr, pokud není vyšetření audiometrie zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele, e) monitor, pokud je digitální přenos obrazů, nebo negatoskop, f) optotypy, g) vybavení k určení barvocitu, h) neurologické kladívko. 1.39. Praktické lékařství pro děti a dorost, dětské lékařství Vybavení: a) váha pro kojence, b) odsávačka, c) optotypy, d) pomůcky pro testování sluchu a fixace zrakem pro kojence. Čekárna musí mít minimální plochu 10 m2. 1.40. Psychiatrie Nevyžaduje se vyšetřovací lehátko. 1.40.1. Stacionární péčepéče \\- psychiatrie - psychoterapie Zřizuje se: a) místnost pro skupinovou psychoterapii, b) denní místnost pro pacientypacienty. 1.40.2. Psychiatrická krizová péčepéče Vybavení: - signalizační zařízení. Zřizuje se: a) místnost pro poskytování telefonické krizové intervence s minimální plochou 6 m2, b) místnost pro pacientypacienty s minimální plochou 12 m2, která musí být vybavena minimálně 2 lůžky, c) denní místnost pro pacientypacienty. 1.41. Rehabilitační a fyzikální medicína Vybavení: a) vyšetřovací stůl nebo lehátko s nastavitelnou výškou, b) olovnice, c) goniometr, d) neurologické kladívko. 1.41.1. Stacionární péčepéče \\- rehabilitační a fyzikální medicína Vybavení: a) vyšetřovací stůl nebo lehátko s nastavitelnou výškou, b) olovnice, c) goniometr. Další vybavení je shodné s vybavením uvedeným v části I.B bodech 2.3 až 2.6 této přílohy, pokud je poskytována péčepéče ergoterapeuta, fyzioterapeuta, klinického logopeda nebo klinického psychologa. Zřizuje se odpočinková místnost. 1.42. Reprodukční medicína Vybavení: a) gynekologický vyšetřovací stůl, b) sedačka pro lékaře, c) vyšetřovací světlo, d) sonograf s vaginální sondou. Pokud je poskytována asistovaná reprodukceasistovaná reprodukce, zřizuje se: a) zákrokový sál pro odběrové a transferové procedury, jehož vybavení je shodné s vybavením uvedeným v části I.A bodech 7 a 10 této přílohy doplněným o - zařízení pro odběr oocytů, b) místnost pro sledování pacientůpacientů po zákroku vybavená lůžkem, c) místnost pro odběr spermatu masturbací vybavená - umyvadlem, - židlí nebo křeslem, d) laboratoř vybavená - náhradním zdrojem elektrické energie, - 2 kultivačními boxy, - laminárním boxem, - preparačním stereomikroskopem pro práci s oocyty a embryi, - invertovaným mikroskopem, - laboratorním mikroskopem, - kryokonzervačním zařízením, - centrifugou, - mikromanipulátorem. 1.43. Revmatologie Vybavení: a) monitor, pokud je digitální přenos obrazů, nebo negatoskop, b) goniometr. 1.44. Sexuologie Vybavení: a) gynekologický vyšetřovací stůl, pokud není somatické vyšetření zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele, b) testimetr, c) optický mikroskop s příslušenstvím pro hodnocení spermiogramu. 1.45. Tělovýchovné lékařství Vybavení: a) měřidlo pro měření antropometrických parametrů, b) ergometr, c) EKG přístroj s programem pro ergometrii, d) defibrilátor, e) spirometr pro vyšetření křivky průtok - objem. 1.46. Urologie Vybavení: a) urologický vyšetřovací stůl, b) cystoskop s příslušenstvím, c) sonograf se snímačem abdominálním, snímačem transrektálním a snímačem pro malé části (k vyšetření skróta), pokud není sonografické vyšetření zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, d) nástroje k odběru studené biopsie, e) extrakční kleště, f) sada kalibračních bužií, dilatačních uretrálních cévek a katetrů, g) zařízení pro biopsii s příslušenstvím, h) uroflowmetr, i) monitor, pokud je digitální přenos obrazů, nebo negatoskop, j) urodynamická aparatura, pokud není invazivní urodynamické vyšetření zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele. Vybavení uvedené v písmenech d), e) a h) se nevyžaduje ve zdravotnických zařízeníchzdravotnických zařízeních Vězeňské službyVězeňské služby, pokud výkon, k jehož provedení je vybavení určeno, je zajištěn smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele. 1.47. Vnitřní lékařství Vybavení: a) EKG přístroj, b) glukometr, pokud není vyšetření hladiny glukózy zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele, c) sonograf, pokud není sonografické vyšetření zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele, d) infuzní stojan. 1.48. Všeobecné praktické lékařství Vybavení: a) optotypy, b) vybavení k určení barvocitu, c) glukometr. Čekárna musí mít minimální plochu 10 m2. 1.49. Zubní lékařství Vybavení: a) stomatologická souprava s křeslem, b) vyšetřovací svítidlo, c) plivátko, d) přívod stlačeného vzduchu a odsávání, e) separátor odpadních vod - odlučovač amalgámu, f) stabilní RTG přístroj zubní a zařízení pro vyvolávání snímků nebo digitální systém, pokud není vyšetření RTG přístrojem zubním zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele v témže objektu po celou dobu ordinačních hodin, g) RTG zařízení zubní panoramatické (ortopantomograf) a zařízení pro vyvolávání snímků nebo digitální systém, pokud není vyšetření ortopantomografem zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele, h) temná komora, pokud není automatizované vyvolávání filmů nebo digitální (bezfilmový) systém a je-li ordinace vybavena RTG přístrojem zubním nebo ortopantomografem. Nevyžaduje se omyvatelný povrch stěn do výšky 180 cm; dále se nevyžaduje vyšetřovací lehátko, tonometr, fonendoskop, osobní váha, výškoměr, přebalovací stůl a prostor pro svlékání pacientapacienta. Na radiologická vyšetření a vyšetření jinými zobrazovacími metodami v rámci ambulantní péčeambulantní péče zubních lékařů se nevztahují požadavky stanovené v části II. této přílohy. Nezřizuje se zákrokový sál. 1.49.1. Ortodoncie Vybavení je shodné s vybavením uvedeným v části I.B bodě 1.49 této přílohy doplněným o - RTG zařízení pro zhotovování dálkových snímků, pokud není radiodiagnostické vyšetření zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele. Nevyžaduje se omyvatelný povrch stěn do výšky 180 cm; dále se nevyžaduje stabilní RTG přístroj zubní a zařízení pro vyvolávání snímků nebo digitální systém, separátor odpadních vod - odlučovač amalgámu, vyšetřovací lehátko, tonometr, fonendoskop, osobní váha, výškoměr, přebalovací stůl a prostor pro svlékání pacientapacienta. Na radiologická vyšetření a vyšetření jinými zobrazovacími metodami v rámci ambulantní péčeambulantní péče zubních lékařů se nevztahují požadavky stanovené v části II. této přílohy. Nezřizuje se zákrokový sál. 2. Zvláštní požadavky podle oborů péčepéče \\- nelékařská zdravotnická povolání 2.1. Adiktolog Vybavení je shodné s vybavením uvedeným v části I.B bodě 1.27 této přílohy. 2.2. Dentální hygienistka Vybavení: a) stomatologická souprava s křeslem, b) vyšetřovací svítidlo, c) plivátko, d) přívod stlačeného vzduchu a odsávání. Toto vybavení se nevyžaduje, pokud dentální hygienistka pouze vychovává a instruuje pacientypacienty k pravidelné a systematické preventivní péčipéči o ústní hygienu, stanovuje úroveň individuální hygieny, provádí nácvik postupů a technik ústní hygieny a kontroluje jejich účinnost a provádí kolektivní zdravotněvýchovnou činnost zaměřenou na prevenci zubního kazu, parodontopatií a ortodontických anomálií a na racionální výživu. Dále se nevyžaduje vyšetřovací lehátko, tonometr, fonendoskop, osobní váha, výškoměr a prostor pro svlékání pacientapacienta. 2.3. Ergoterapeut Vybavení: a) vyšetřovací lehátko s nastavitelnou výškou nebo polohovací lůžko, b) pomůcky pro vyšetření čití, c) pomůcky pro vyšetření a nácvik úchopů, hrubé a jemné motoriky, d) pomůcky pro vyšetření a nácvik motoriky, hybnosti a soběstačnosti, e) pomůcky pro vyšetření a nácvik kognitivních funkcí, f) stopky, g) zrcadlo. Nevyžaduje se tonometr a fonendoskop. 2.4. Fyzioterapeut Jednotlivá pracoviště jsou vybavena podle druhu terapie (body 2.4.1 až 2.4.6); nevyžaduje se tonometr a fonendoskop. 2.4.1. Individuální fyzioterapie Vybavení: a) místnost pro individuální pohybovou léčbu s minimální plochou 10 m2, b) vyšetřovací lehátko s nastavitelnou výškou, c) zrcadlo, d) 2 osobní váhy nášlapné. 2.4.2. Skupinová pohybová léčba Vybavení: a) tělocvična s plochou 5 m2 na 1 pacientapacienta; minimální plocha tělocvičny činí 13 m2, b) žíněnky nebo podložky na cvičení. 2.4.3. Pohybová léčba pomocí přístrojů Vybavení: a) pracoviště s plochou 5 m2 na 1 pacientapacienta; minimální plocha pracoviště činí 8 m2, b) přístroje podle druhu terapie - pro posilování, nácvik chůze a aktivní a pasivní procvičování hybnosti. 2.4.4. Pohybová léčba v rehabilitačním bazénu Vybavení: a) bazén s plochou 4,5 m2 na 1 dospělého pacientapacienta a 4 m2 na 1 dítě, b) sprcha a prostor pro odložení oděvu. 2.4.5. Fyzikální terapie Vybavení: a) pracoviště s plochou 5 m2 na 1 pacientapacienta, b) lehátko s minimální výškou 60 cm nebo židle s opěrkou, c) stolek pro umístění přístroje, d) přístroje pro aplikaci elektroléčby s možností analgesie, elektrostimulace a ovlivnění trofiky a svalového tonu, vše pomocí nízko, středně nebo vysokofrekvenčních proudů, e) přístroje pro aplikaci magnetoterapie, pokud je tato terapie poskytována, f) přístroje pro aplikaci fototerapie, pokud je tato terapie poskytována, g) přístroje pro aplikaci termoterapie, pokud je tato terapie poskytována. 2.4.6. Vodoléčba Vybavení: a) zařízení pro aplikaci lokální i celotělové hydroterapie, vířivky pro dolní nebo horní končetiny, zařízení pro podvodní masáž nebo katedra pro skotské střiky, b) sprcha a prostor pro odložení oděvu. 2.5. Klinický logoped Vybavení: a) zařízení pro zvukovou nahrávku, b) výpočetní technika a software pro komunikaci s pacientempacientem a trénink komunikace, c) pomůcky pro klinicko - logopedickou intervenci, d) rotavibrátor, e) bzučák, f) zrcadlo. Nevyžaduje se vyšetřovací lehátko, skříň na léčivé přípravky, tonometr, fonendoskop, osobní váha a výškoměr. 2.6. Klinický psycholog Vybavení: a) pracoviště s minimální plochou 10 m2; pokud je prováděna skupinová nebo rodinná psychoterapie, činí minimální plocha pracoviště 15 m2, b) pomůcky pro klinicko-psychologická vyšetření. Nevyžaduje se vyšetřovací lehátko, skříň na léčivé přípravky, tonometr, fonendoskop, osobní váha a výškoměr. 2.7. Nutriční terapeut Vybavení: a) základní měřič bioimpedance, pokud není měření bioimpedance zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele, b) výpočetní technika a software pro výpočet nutričních hodnot. Nevyžaduje se vyšetřovací lehátko a fonendoskop. 2.8. Optometrista Vybavení: a) vyšetřovací křeslo s lampou, b) brýlová skříň, c) štěrbinová lampa, d) optotypy, e) vybavení k určení barvocitu, f) zácvikový stolek se zrcadlem a osvětlením, g) přístroj na měření zakřivení oční rohovky, h) fokometr, i) skiaskop nebo autorefraktometr, j) zařízení k zatemnění oken, pokud je prováděna skiaskopie. Nevyžaduje se vyšetřovací lehátko, tonometr, fonendoskop, osobní váha a výškoměr. 2.9. Ortoptista Vybavení: a) sedačka s nastavitelnou výškou, b) optotypy, c) troposkop nebo synoptofor, d) prismata, e) CAM stimulátor, f) stereoskop, g) Bagoliniho skla, h) HB test, pokud není součástí synoptoforu, i) cheiroskop, j) fixační světlo, k) pomůcky pro pleoptiku. Nevyžaduje se vyšetřovací lehátko, tonometr, fonendoskop a osobní váha. 2.10. Ortotik - protetik Vybavení: a) monitor, pokud je digitální přenos obrazů, nebo negatoskop, b) podobaroskop, c) plantograf, d) destičky různé výšky, e) olovnice, f) úhloměr. 2.11. Porodní asistentka 2.11.1. Pracoviště porodní asistentky, kde nejsou vedeny porody Vybavení: a) přístroj pro detekci ozev plodu, b) jednorázové pomůcky k vyšetření těhotné ženy. Pokud se zřizuje místnost pro cvičení těhotných žen, musí mít plochu 5 m2 na 1 těhotnou ženu; minimální plocha místnosti činí 10 m2. Místnost je vybavena žíněnkami nebo podložkami na cvičení. 2.11.2. Pracoviště porodní asistentky, kde jsou vedeny fyziologické porody Zřizuje se místnost pro vedení porodu, místnost pro péčipéči o ženu a novorozence po porodu a sprcha. Místnost pro vedení porodu musí mít minimální plochu 15 m2, podlahy, stěny a stropy musí být odolné proti poškození při pravidelném čištění, mytí a dezinfekci. Místnost pro péčipéči o ženu a novorozence po porodu musí mít minimální plochu na 1 lůžko 5 m2, minimální plocha místnosti činí 8 m2. Vybavení místnosti pro vedení porodu: a) porodní lůžko pro porodní místo nebo jiné vhodné zařízení pro vedení fyziologického porodu, b) vyšetřovací světlo u porodního místa, c) sterilní svorka nebo gumička na pupečník, d) sterilní nůžky, e) kardiotokograf, f) pulzní oxymetr, g) odsávačka, h) laryngoskop a pomůcky k zajištění dýchacích cest, i) prostor a plocha pro ošetřování novorozenců, j) váha pro novorozence, k) měřidlo délky novorozence, l) vaginální zrcadla, m) zdroj medicinálního kyslíku. Místnost pro péčipéči o ženu a novorozence po porodu musí být vybavena lůžkem pro ženu po porodu. Pokud není zajištěno provedení porodu císařským řezem nebo operace směřující k ukončení porodu ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení lůžkové péčelůžkové péče nejdéle do 15 minut od zjištění komplikace porodu, zřizuje se porodní sál splňující požadavky na vybavení uvedené v části II. bodě 1.8 přílohy č. 4 k této vyhlášce a vybavení pracoviště porodní asistentky se doplňuje o vybavení uvedené v části I. bodě 19 písmenech b), f), g) a u) a části II. bodě 1.18 písmenech a), b), e) a g) přílohy č. 4 k této vyhlášce. 2.12. Zrakový terapeut Vybavení: a) vyšetřovací křeslo, b) světelný panel stolní nebo přenosný, c) luxmetr, d) světelný optotyp řádkový pojízdný nebo nástěnný, e) stolní kamerová nebo digitální televizní lupa, f) sada speciálních optických pomůcek, pokud jsou využívány k provádění zrakového výcviku, g) brýlová skříň, h) zařízení k zatemnění oken. Nevyžaduje se vyšetřovací lehátko, tonometr, fonendoskop, osobní váha a výškoměr. II. Požadavky na technické a věcné vybavení pracovišť diagnostické a léčebné péče v oborech radiologie a zobrazovací metody, dětská radiologie, intervenční radiologie, neuroradiologie, nukleární medicína a radiační onkologie A. Společné požadavky 1. Pracoviště jsou zřizována jako uzavřená oddělení, kde do vyhrazených prostor nebo do prostor označených jako kontrolované pásmo je omezen vstup nepovolaným osobám. Nepovolanou osobou se rozumí osoba, která v těchto prostorách nepracuje nebo není jinak oprávněna ke vstupu do těchto prostor. 2. Pracoviště se mohou sdružovat do funkčních celků provozně uspořádaných tak, že mají společné vedlejší provozní prostory a společně zajišťují provozní činnosti. Taková pracoviště umožňují multioborové sdílení technologií. 3. Pracoviště jsou vybavena nábytkem pro práci zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků a výpočetní technikou podle používaných technologií. Pokud je užíváno jednotné úložiště dat, může být společné pro více pracovišť nebo celé zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení. 4. Pracoviště jsou dále vybavena léčivými přípravky a pomůckami pro poskytnutí první pomoci včetně kardiopulmonální resuscitace, tj. resuscitační rouškou nebo samorozpínacím vakem včetně masky, vzduchovody, rukavicemi, výbavou pro stavění krvácení a prostředky k zajištění žilního vstupu. 5. Základní provozní prostory pracovišť jsou: a) vyšetřovna nebo ozařovna, b) technické zázemí vyšetřovny nebo ozařovny, tj. pracovní místo, ze kterého se ovládají zdroje ionizující záření nebo zobrazovací přístroje v nukleární medicíně, c) čekárna, d) WC pro pacientypacienty, e) umývárna instrumentária, pokud je zřízena, f) přípravna pacientapacienta před výkonem, pokud je zřízena, g) prostor pro příjem žádanek, pokud je zřízen, h) prostor pro popis a vyhodnocování snímků, pokud je zřízen, i) prostory pro zpracování RTG filmového materiálu, pokud nejsou používány výhradně digitální (bezfilmové) systémy, j) sklad, pokud je zřízen, k) archiv zdravotnické dokumentace, pokud není využíván jednotný archiv zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení. 6. Vedlejší provozní prostory pracovišť jsou: a) sanitární zařízení pro zaměstnance4), b) prostory pro skladování zdravotnického materiálu, c) prostory pro skladování použitého prádla, d) prostory pro skladování čistého prádla, e) prostory pro úklidové a dezinfekční prostředky, pokud jsou zřízeny, f) místnost pro shromažďování nebezpečného odpadu, pokud je zřízena, g) místnost pro odpočinek, pokud je zřízena, h) prostor pro skladování chemických látek, pokud je zřízen. Pokud jsou pracoviště součástí zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, které je zároveň zařízením lůžkové péčelůžkové péče, mohou být vedlejší prostory společné. 7. Pokud jsou součástí pracovišť samostatné ordinace lékařů, vztahují se na ně požadavky na vybavení uvedené v části I.A bodě 9 této přílohy, vyjma vybavení uvedeného v písmenech f), g), i), m) a n). 8. Pracovní místo, ze kterého se ovládají zdroje ionizujícího záření, musí být odděleno od vyšetřovny, ve které je umístěn zdroj ionizujícího záření. Tento požadavek se nevztahuje na zubní RTG, mobilní RTG, mamograf, kostní denzitometr a RTG přístroje na operačních sálech. 9. Umývárna instrumentária musí mít minimální plochu 7 m2. 10. Přípravna pacientapacienta před výkonem musí mít minimální plochu 10 m2. Vybavení: a) umyvadlo a na provozně nutných místech výlevka, b) chladicí prostory v rozsahu potřebném k zajištění provozu, c) prostor pro ukládání instrumentária, léčivých přípravků a kontrastních látek. 11. Prostor pro popis a vyhodnocování snímků se zřizuje, pokud nejsou používány výhradně digitální (bezfilmové) systémy. 12. Prostor pro skladování chemických látek se zřizuje, pokud nejsou používány výhradně digitální (bezfilmové) systémy. 13. Pokud je pracoviště vybaveno RTG přístrojem, musí mít RTG přístroj zařízení nebo příslušenství, které poskytuje kvantitativní informaci o ozáření pacientapacienta; toto zařízení nebo příslušenství se nevyžaduje u RTG přístrojů uvedených do provozu před rokem 2002. Pracoviště je dále vybaveno negatoskopem nebo monitorem, pokud je digitální přenos obrazů. 14. Pokud je zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení vybaveno zařízeními nebo přístroji, které prokazatelně funkčně plně nahrazují technické a věcné vybavení uvedené v části II. této přílohy nebo jeho část a činí je nadbytečným, takto nahrazené vybavení nebo jeho část se nevyžaduje. 15. Pokud jsou na vybavení jednotlivých pracovišť další nebo odlišné požadavky, jsou uvedeny dále jako zvláštní požadavky. B. Zvláštní požadavky 1. Skiagrafické pracoviště Vybavení: a) skiagrafický přístroj, b) archiv obrazové dokumentace v digitální nebo konvenční podobě. 2. Skiaskopické pracoviště Vybavení: a) skiaskopický nebo skiaskopicko - skiagrafický komplet s automatickou regulací dávkového příkonu, b) archiv obrazové dokumentace v digitální nebo konvenční podobě. 3. Pracoviště výpočetní tomografie (CT pracoviště) Vybavení: a) výpočetní tomograf (CT) vybavený zařízením nebo příslušenstvím, které poskytuje kvantitativní informaci o ozáření pacientapacienta, b) tlakový injektor, c) archiv obrazové dokumentace v digitální nebo konvenční podobě. 4. Mamografické pracoviště Vybavení: a) mamografický přístroj, b) čtecí systémy pro digitální nebo analogové zobrazení určené pro mamografii, c) archiv obrazové dokumentace v digitální nebo konvenční podobě. 5. Ultrazvukové pracoviště Vybavení: a) sonograf se sondou pro dané vyšetření, b) archiv obrazové dokumentace v digitální nebo konvenční podobě. 6. Pracoviště magnetické rezonance Vybavení: a) přístroj magnetická rezonance, b) archiv obrazové dokumentace v digitální nebo konvenční podobě. 7. Angiografické pracoviště a pracoviště intervenční radiologie Vybavení: a) angiografický přístroj, b) tlakový injektor, c) monitor vitálních funkcí, d) defibrilátor, e) archiv obrazové dokumentace v digitální nebo konvenční podobě. Zřizuje se přípravna pacientapacienta před výkonem. 8. Pracoviště nukleární medicíny Vybavení: a) minimálně jeden z následujících přístrojů: scintilační kamera SPECT (jednofotonová emisní tomografie), PET (pozitronová emisní tomografie), hybridní zobrazovací systém SPECT/CT (jednofotonová emisní tomografie/výpočetní tomografie), PET/CT (pozitronová emisní tomografie/výpočetní tomografie), SPECT/CT pro anatomické značení, planární scintilační kamera, b) injektor CT kontrastních látek, pokud je pracoviště vybaveno hybridním přístrojem s diagnostickým CT, c) infuzní pumpa, d) infuzní stojan, e) archiv obrazové dokumentace v digitální nebo konvenční podobě. Pokud jsou připravována a aplikována radiofarmaka, je pracoviště dále vybaveno a) měřidly pro měření veličin a parametrů důležitých z hlediska radiační ochrany6), b) zařízením pro měření aktivity aplikovaných radiofarmak, c) chladicím zařízením a mrazicím boxem, d) sprchou a umyvadlem. Uchovávání radioaktivních a ostatních přípravků v chladicím zařízení a mrazicím boxu musí být řešeno odděleně. Pokud jsou aplikována radiofarmaka, zřizuje se a) místnost pro aplikaci radiofarmak, b) místnost pro přípravu radiofarmak, pokud jsou na pracovišti připravována, c) místnost pro radioaktivní odpad, pokud není jeho umístění zajištěno na jiném pracovišti podle jiného právního předpisu6), d) oddělené WC a čekárna pro pacientypacienty, kterým bylo aplikováno radiofarmakum. 9. Pracoviště radiační onkologie Vybavení: a) minimálně jeden z následujících přístrojů podle druhu lékařského ozáření: lineární urychlovač, kobaltový ozařovač, cesiový ozařovač, RTG ozařovač, b) verifikační systém, pokud je prováděna radikální radioterapie, radioterapie s modulovanou intenzitou svazku, stereotaktická radioterapie nebo stereotaktická radiochirurgie, c) plánovací systém, pokud je prováděna radikální radioterapie, radioterapie s modulovanou intenzitou, stereotaktická radioterapie, stereotaktická radiochirurgie nebo brachyterapie, d) přístroj pro afterloading, přístroj pro lokalizaci aplikátorů, aplikátory, pomůcky pro manipulaci s URZ při havárii, lokalizační můstek a anesteziologický přístroj, pokud je prováděna brachyterapie, e) zobrazovací systém pro verifikaci pozice pacientapacienta, pokud je prováděna radikální radioterapie nebo radioterapie s modulovanou intenzitou svazku, f) fixační pomůcky, pokud je prováděna radikální radioterapie nebo radioterapie s modulovanou intenzitou svazku, g) simulátor, CT simulátor nebo zařízení pro lokalizaci, pokud je prováděna radikální radioterapie nebo radioterapie s modulovanou intenzitou svazku, h) stereotaktické instrumentárium, pokud je prováděna stereotaktická radioterapie nebo stereotaktická radiochirurgie, i) měřidla pro měření veličin a parametrů důležitých z hlediska radiační ochrany6), j) dozimetrické vybavení pro měření svazku ionizujícího záření. Pokud je součástí pracoviště samostatná ordinace lékaře, vztahují se na ni požadavky na vybavení uvedené v části I.A této přílohy a vybavení se doplňuje o EKG přístroj a infuzní stojan. III. Požadavky na technické a věcné vybavení laboratorních pracovišť diagnostické a léčebné péče A. Společné požadavky 1. Laboratorní pracoviště jsou zřizována jako uzavřená oddělení; nepovolané osoby mohou vstupovat pouze do vyhrazených prostor. Nepovolanou osobou se rozumí osoba, která na tomto pracovišti nepracuje nebo není jinak oprávněna ke vstupu na toto pracoviště. 2. Základní provozní prostory laboratorního pracoviště jsou: a) laboratoř, b) prostor pro příjem biologického materiálu, c) odběrová místnost nebo box, pokud jsou prováděny odběry biologického materiáluodběry biologického materiálu, d) umývárna skla, pokud je zřízena, e) čekárna, pokud jsou prováděny odběry biologického materiáluodběry biologického materiálu, f) WC pro pacientypacienty, pokud jsou prováděny odběry biologického materiáluodběry biologického materiálu. 3. Vedlejší provozní prostory laboratorního pracoviště jsou: a) sanitární zařízení pro zaměstnance4), b) prostor pro skladování zdravotnického materiálu, c) prostor pro skladování kontejnerů s biologickým materiálem určeným k likvidaci, d) prostor pro skladování použitého prádla, e) prostor pro skladování čistého prádla, f) prostor pro skladování chemických látek, g) místnost pro odpočinek zaměstnanců. 4. Prostory určené pro manipulaci s biologickým materiálem musí mít omyvatelný povrch stěn minimálně do výšky 150 cm a povrch nábytku a podlahy snadno čistitelné, omyvatelné a dezinfikovatelné. 5. Laboratoř musí mít minimální plochu 6 m2 na 1 pracovní místo, na každé další pracovní místo se plocha zvyšuje o 2 m2. Vybavení: a) umyvadlo a dřez nebo výlevka, b) laboratorní stůl, c) chladicí zařízení, d) zařízení pro přípravu vzorků, pokud to provoz laboratoře vyžaduje, e) zařízení pro měření teploty prostředí, pokud to provoz laboratoře vyžaduje, f) zdroj destilované či deionizované vody, pokud to provoz laboratoře vyžaduje, g) horkovzdušný sterilizátor nebo sušárna na sklo, pokud to provoz laboratoře vyžaduje, h) vybavení pro alikvotaci vzorků, pokud to provoz laboratoře vyžaduje nebo alikvotace není zajištěna v prostoru pro příjem biologického materiálu. 6. Prostor pro příjem biologického materiálu musí mít minimální plochu 4 m2. Vybavení: a) umyvadlo, b) stůl laboratorní. 7. Umývárna skla se zřizuje, pokud se nepracuje výhradně s materiálem na jednorázové použití; musí mít minimální plochu 5 m2. 8. Odběrová místnost nebo box musí mít minimální plochu 5 m2 na jedno odběrové křeslo, na každé další odběrové křeslo se plocha zvyšuje o 3 m2. Vybavení: a) umyvadlo, b) odběrové křeslo nebo lehátko pro pacientapacienta, c) zástěna, pokud se odebírá materiál z tělních dutin, d) pojízdná sedačka pro zdravotnického pracovníka, e) stůl laboratorní nebo manipulační plocha. 9. Pokud je v laboratoři odebírán biologický materiál pacientůmpacientům, pracoviště musí být vybaveno léčivými přípravky a pomůckami pro poskytnutí první pomoci včetně kardiopulmonální resuscitace, tj. resuscitační rouškou nebo samorozpínacím vakem včetně masky, vzduchovody, rukavicemi, výbavou pro stavění krvácení a prostředky k zajištění žilního vstupu. 10. Laboratorní pracoviště uvedená v části III.B bodech 1 až 8 této přílohy se mohou sdružovat do funkčních celků provozně uspořádaných tak, že mají společné vedlejší provozní prostory a společně zajišťují provozní činnosti (víceoborová laboratorní pracoviště). Taková pracoviště umožňují multioborové sdílení technologií. 11. Laboratorní přístrojová technika jednotlivých laboratoří musí odpovídat prováděnému spektru analýz. 12. Pracoviště musí být vybavena nábytkem pro práci zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků a výpočetní technikou podle používaných technologií. 13. Požadavky na provoz pracovišť, kde se nakládá a zachází s transfuzními přípravky, stanoví jiné právní předpisy7). 14. Pokud jsou na laboratorních pracovištích používány zdroje ionizujícího záření, musí být vybavena měřidly pro měření veličin a parametrů důležitých z hlediska radiační ochrany6). 15. Pokud je zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení vybaveno zařízeními nebo přístroji, které prokazatelně funkčně plně nahrazují technické a věcné vybavení uvedené v části III. této přílohy nebo jeho část a činí je nadbytečným, takto nahrazené vybavení nebo jeho část se nevyžaduje. 16. Pokud jsou na vybavení jednotlivých laboratorních pracovišť další nebo odlišné požadavky, jsou uvedeny dále jako zvláštní požadavky. B. Zvláštní požadavky 1. Klinická biochemie Vybavení: a) odstředivky, b) biochemický analyzátor, c) mikroskop, d) analyzátor imunochemický, pokud jsou prováděna imunochemická vyšetření, e) zařízení pro elektroforézu, pokud jsou prováděna elektroforetická vyšetření. 2. Lékařská mikrobiologie (Pracoviště bakteriologie, mykologie, parazitologie a virologie) Vybavení: a) odstředivky, b) mikroskop pro světelnou mikroskopii, c) laminární box nebo box pro práci s infekčním agens, pokud je zpracováván biologický materiál obsahující zvlášť nebezpečné agens, d) termostaty, e) systém pro kultivaci ve zvýšené tenzi CO2, f) přístroj pro anaerobní kultivaci, g) mrazicí box, h) systém pro měření nebo porovnání denzity mikrobiálních suspenzí, i) systém pro vyhodnocování hemokultivace, j) ELISA technologie, pokud jsou prováděna sérologická vyšetření, k) zařízení pro prostorovou dekontaminaci (např. autokláv). 2.1. Antibiotické středisko Vybavení: a) odstředivky, b) mikroskop pro světelnou mikroskopii, c) laminární box nebo box pro práci s infekčním agens, d) termostaty, z toho alespoň jeden se zvýšenou tenzí CO2, e) systém pro kultivaci ve zvýšené tenzi CO2, f) přístroj pro anaerobní kultivaci, g) mrazicí box s teplotou - 80 °C, h) systém pro měření nebo porovnání denzity mikrobiálních suspenzí, i) systém pro vyhodnocování hemokultivace, j) ELISA technologie, k) zařízení pro prostorovou dekontaminaci (např. autokláv), l) systém pro kvantifikaci výsledků vyšetření citlivosti na antibiotika. Uvedené vybavení se nevyžaduje, pokud je zajištěna služba mikrobiologické laboratoře vybavené podle požadavků uvedených v písmenech a) až l) na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele. Pracoviště musí být vybaveno nábytkem pro práci zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. 3. Hematologie a transfuzní lékařství 3.1. Hematologie Vybavení: a) mikroskop pro světelnou mikroskopii, b) analyzátor krevního obrazu, c) koagulometr, d) odstředivka, e) zařízení k promíchání krevních vzorků, f) pomůcky k barvení. 3.2. Transfuzní lékařství Vybavení: a) odstředivka, b) systém pro imunohematologickou analýzu. 4. Alergologie a klinická imunologie Vybavení: a) mikroskop pro světelnou a fluorescenční mikroskopii, b) biochemický nebo imunochemický analyzátor, pokud jsou prováděna biochemická nebo imunochemická vyšetření, c) ELISA technologie, pokud jsou prováděna ELISA vyšetření, d) průtokový cytometr, pokud je prováděno vyšetření buněčné imunity, e) odstředivka. 5. Cytologie Vybavení: a) mikroskop pro světelnou mikroskopii, b) barvicí automat. Pokud se provádí screeningová gynekologická cytologie, doplňuje se mikroskop pro světelnou mikroskopii o zařízení pro fotodokumentaci. 6. Lékařská genetika 6.1. Cytogenetika Vybavení: a) zařízení pro zpracování a barvení preparátů, b) laminární box, c) termostat, d) odstředivka, e) mikroskop, f) mrazicí box. 6.2. Molekulární genetika Vybavení: a) laminární box, b) systém pro detekci nukleových kyselin nebo PCR fragmentů, c) systém pro PCR, d) odstředivka, e) systém pro izolaci a purifikaci nukleových kyselin, f) zařízení pro prostorovou dekontaminaci, g) mrazicí box. 7. Klinická farmakologie Vybavení: a) odstředivka, b) systém pro imunochemické nebo biochemické stanovení hladin léčiv a drog, c) chromatografické systémy. 8. Toxikologie Vybavení: a) odstředivka, b) systém pro imunochemické nebo biochemické stanovení hladin léčiv a drog, c) chromatografické systémy. 9. Víceoborová laboratoř Vybavení je shodné s vybavením uvedeným v části III.B bodech 1 až 8 této přílohy podle oborů, ve kterých jsou služby laboratoře poskytovány. 10. Nukleární medicína Vybavení: a) imunoanalytický analyzátor, pokud je prováděna imunoanalýza, b) gamačítač, pokud se provádí RIA vyšetření, c) odstředivka, d) mrazicí box, e) měřidla pro měření veličin a parametrů důležitých z hlediska radiační ochrany6). Uchovávání radioaktivních a ostatních přípravků v chladicím zařízení a mrazicím boxu musí být řešeno odděleně. Zřizuje se místnost pro skladování radioaktivního odpadu, pokud není jeho skladování zajištěno na jiném pracovišti podle jiného právního předpisu6). 11. Zubní laboratoř Vybavení: a) zubotechnický stůl s odsáváním pro každé pracovní místo, b) kahan, pokud to prováděné činnosti vyžadují, c) leštička, pokud to prováděné činnosti vyžadují, d) bruska na sádru, e) polymerátor, f) mikromotor, g) sádrovací stůl, h) digestoř, pokud to prováděné činnosti vyžadují, i) dřez. Laboratoř musí mít minimální plochu 8 m2. Nevyžaduje se prostor pro příjem biologického materiálu, laboratorní stůl a chladicí zařízení. V laboratoři, kde se zpracovávají kovy, se zřizuje samostatná přístrojová místnost, která musí mít minimální plochu 8 m2; vybavení se doplňuje o a) váhu, b) vypalovací pec, c) pískovač, d) licí přístroj, e) kompresor s rozvodem stlačeného vzduchu umístěný mimo laboratoř. IV. Požadavky na technické a věcné vybavení pracovišť soudního lékařství, patologie a transfuzní služby Pokud je zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení vybaveno zařízeními nebo přístroji, které prokazatelně funkčně plně nahrazují technické a věcné vybavení uvedené v části IV. této přílohy nebo jeho část a činí je nadbytečným, takto nahrazené vybavení nebo jeho část se nevyžaduje. 1. Soudní lékařství Základní provozní prostory pracoviště jsou: a) pitevna, b) prostor pro příjem a výdej zemřelých, c) prostor chladicích zařízení a mrazicích boxů pro zemřelé, d) histologická laboratoř, e) toxikologická laboratoř, f) sérologická laboratoř, pokud je zřízena, g) administrativní místnost. Vedlejší provozní prostory pracoviště jsou: a) sanitární zařízení pro zaměstnance4) včetně hygienické smyčky, b) místnost pro odpočinek zaměstnanců, c) sklady materiálu, d) sklady čistého a použitého prádla, e) úložiště biologického odpadu, f) úklidová místnost. 1.1. Pitevna Vybavení: a) umyvadlo a dřez nebo výlevka, b) nábytek pro práci zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, c) pitevní stůl, d) soubor nástrojů k pitvě, pila na kosti, pomůcky pro odběr tkání k histologickému, mikrobiologickému a dalším vyšetřením, e) operační svítidlo, f) stolek na orgány, g) instrumentační stolek, h) váhy na orgány, i) vybavení pro fotodokumentaci zemřelých, j) vozík k převážení těl zemřelých. Pitevna musí mít minimální plochu 20 m2. 1.2. Laboratoře Vybavení laboratoří je shodné s vybavením uvedeným v části III.B bodech 1 až 8 této přílohy podle oborů, ve kterých jsou služby laboratoře poskytovány. Další požadavky na vybavení jsou uvedeny dále u jednotlivých laboratoří. 1.2.1. Histologická laboratoř Laboratoř se může členit na úsek laboratoře autoptické, histochemické, imunohistochemické a další. Vybavení: a) umyvadlo a dřez nebo výlevka, b) laboratorní stoly, c) chladicí zařízení, d) mrazicí box, e) přikrajovací stůl s odsáváním, f) přístroj a pomůcky pro odvodňování a zalévání materiálu do parafinu, g) termostat, h) mikrotom na krájení histologických preparátů, i) laboratorní váhy nebo předvážky, j) pH metr, k) mikroskop, l) zařízení ke zhotovení zmrazených řezů tkání. 1.2.2. Toxikologická laboratoř Laboratoř se člení na úsek vyšetřování alkoholu a těkavých látek v krvi a úsek laboratoře instrumentální a chemické. Vybavení: a) umyvadlo a dřez nebo výlevka, b) laboratorní stoly, c) digestoř, d) laboratorní váhy a předvážky, e) odstředivka, f) chladicí zařízení, g) mrazicí box, h) termostat, i) přístrojové vybavení ke stanovení alkoholu, j) přístrojové vybavení pro screening, separaci, průkaz a stanovení těkavých, extraktivních organických a anorganických toxikologicky významných látek, k) uzamykatelná skříň na jedy. 1.2.3. Sérologická laboratoř Vybavení: a) umyvadlo a dřez nebo výlevka, b) laboratorní stůl, c) chladicí zařízení, d) mrazicí box, e) termostat, f) laboratorní váhy nebo předvážky, g) odstředivka, h) mikroskop. 2. Patologie Základní provozní prostory pracoviště jsou: a) pitevna, b) prostor pro příjem a výdej zemřelých, c) prostor pro příjem bioptického, cytologického a nekrotického materiálu, d) prostor chladicích zařízení pro zemřelé a mrazicích boxů, e) histopatologická laboratoř; laboratoř se může členit na úseky laboratoře autoptické, bioptické, cytologické, molekulárně patologické, imunohistochemické a elektronmikroskopické, f) administrativní místnost. Lze zřídit samostatně pracoviště, kde bude histopatologická laboratoř, prostor pro příjem bioptického a cytologického materiálu a administrativní místnost. Dále lze zřídit samostatně pracoviště, kde bude pitevna, prostor pro příjem a výdej zemřelých, prostor chladicích zařízení pro zemřelé a mrazicích boxů a administrativní místnost. Vedlejší provozní prostory pracoviště jsou: a) sanitární zařízení pro zaměstnance4) včetně hygienické smyčky, b) místnost pro odpočinek zaměstnanců, c) sklady materiálu, d) archiv histologických preparátů a parafinových bloků, e) sklady čistého a použitého prádla, f) úložiště biologického odpadu, g) úklidová místnost. 2.1. Pitevna Vybavení: a) umyvadlo a dřez nebo výlevka, b) nábytek pro práci zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, c) pitevní stůl, d) soubor nástrojů k pitvě, pila na kosti, pomůcky pro odběr tkání k histologickému, mikrobiologickému a dalším vyšetřením, e) operační svítidlo, f) stolek na orgány, g) instrumentační stolek, h) váhy na orgány, i) vybavení pro fotodokumentaci zemřelých, j) vozík k převážení těl zemřelých. Pitevna musí mít minimální plochu 20 m2. 2.2. Histopatologická laboratoř Vybavení: a) umyvadlo a dřez nebo výlevka, b) laboratorní stoly, c) přikrajovací stůl s odsáváním, d) přístroje pro odvodňování materiálu a zalévání do parafinu, e) termostat, f) mikrotom pro krájení histopatologických řezů, g) vyhřívací plotna, h) chladicí zařízení, i) mrazicí box, j) laboratorní váhy nebo předvážky, k) pH metr, l) laboratorní mikroskop pro kontrolu histologických preparátů, m) ultramikrotom a elektronový mikroskop, pokud se provádí elektronová mikroskopie, n) cyklátor, fluorescenční mikroskop, laminární box - podle druhu vyšetření, pokud se provádí molekulárně patologické vyšetření, o) přístroj pro recyklaci roztoků, pokud se provádí jejich recyklace, p) kryostat, pokud se provádí peroperační diagnostika, q) odstředivka, r) fluorescenční mikroskop, pokud se provádí fluorescenční mikroskopie. Laboratoř musí mít minimální plochu 6 m2 na 1 pracovní místo, na každé další pracovní místo se plocha zvyšuje o 2 m2; laboratoř se může členit na úseky. 3. Transfuzní služba Požadavky na technické a věcné vybavení pracoviště stanoví jiné právní předpisy7). Použité zkratky: EKG - elektrokardiogram RESP - projevy dechové činnosti NIBP - neinvazivní měření krevního tlaku SpO2 \\- saturace kyslíku v arteriální krvi, měřené metodou pulzní oxymetrie ORL - otorinolaryngologie RTG - rentgenový přístroj HB test - Hering Bielschowski test CT - výpočetní tomografie CAM stimulátor - Campbell stimulátor ELISA - elektroimunoanalýza PCR - polymerázová řetězová reakce RIA - radioimunoanalýza URZ - uzavřený radionuklidový zářič Příloha č. 3 k vyhlášce č. 92/2012 Sb. Požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení jednodenní péče 1. Základní provozní prostory zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení jsou: a) místnost pro provádění výkonů s minimální plochou 10 m2, zákrokový sál nebo operační sál, b) přípravna pro výkony, c) WC a sprcha pro pacientypacienty, d) čekárna, pokud je zřízena, e) prostor pro sledování pacientůpacientů po zákroku, f) vyšetřovna nebo ordinace, pokud jsou zřízeny, g) pracoviště zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, pokud je zřízeno. 2. Vedlejší provozní prostory zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení jsou: a) sanitární zařízení pro zaměstnance4), b) skladové prostory. 3. Přípravnou pro výkony se rozumí místnost, kde je připravován pacientpacient k výkonům a dále kde jsou připravovány zdravotnické prostředky, léčivé přípravky a léčivé látky před jejich aplikací pacientovipacientovi a vykonávány další činnosti s tím související. Přípravna pro výkony musí mít minimální plochu 10 m2. 4. Vybavení zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení: a) křeslo, lehátko nebo lůžko, b) dřez na mytí pomůcek, je-li prováděno mytí a čištění pomůcek použitých k manipulaci s biologickým materiálem, c) nábytek pro práci zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, d) skříň na léčivé přípravky, e) nepřenosná uzamykatelná schránka z kovu, pokud se skladují omamné a psychotropní látky nebo přípravky je obsahující5), f) skříň na nástroje a pomůcky, g) kartotéční skříň, pokud není zdravotnická dokumentace vedena výhradně v elektronické podobě nebo pokud není zřízena centrální kartotéka, h) chladnička na léčivé přípravky vybavená teploměrem, pokud se uchovávají léčivé přípravky nebo pomůcky, které pro své uchování vyžadují nižší teplotu než pokojovou, a chladnička na biologický materiál vybavená teploměrem, pokud je uchováván biologický materiál, i) infuzní stojan, j) tonometr, k) fonendoskop, l) teploměr lékařský, m) osobní váha, n) výškoměr, o) léčivé přípravky a pomůcky pro poskytnutí první pomoci včetně kardiopulmonální resuscitace, tj. samorozpínací vak včetně masky, vzduchovody, rukavice, výbava pro stavění krvácení, prostředky k zajištění žilního vstupu a odsávačka, p) sterilizátor, pokud se používají nástroje a pomůcky vyžadující sterilitu a není zajištěna služba centrální sterilizace nebo dodávka veškerého materiálu na jednorázové použití anebo pokud není dodáván veškerý materiál sterilizovaný. Pokud je používána sterilizace formaldehydem, musí být sterilizátor umístěn mimo místnost pro provádění výkonů, q) kontejnery na sterilní materiál a sterilní nástroje, r) kontejner na použitý materiál, s) instrumentační stolek, t) počítač a tiskárna, u) lokální svítidlo, v) monitor vitálních funkcí (EKG/RESP, NIBP, SpO2), w) zdroj medicinálního kyslíku, pokud není snadno dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, x) defibrilátor, pokud není snadno dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, y) připojení na náhradní zdroj elektrické energie, z) prostor pro svlékání pacientapacienta a odložení oděvu. Další vybavení musí odpovídat spektru prováděných výkonů. 5. Prostor pro sledování pacientůpacientů po zákroku musí mít minimální plochu 8 m2, minimální plocha na každé další lůžko je 5 m2; prostor musí mít přímé denní osvětlení. 6. Požadavky na technické a věcné vybavení operačního sálu jsou uvedeny v části I. bodech 22 a 23 přílohy č. 4 k této vyhlášce. 7. Požadavky na technické a věcné vybavení zákrokového sálu jsou uvedeny v části I.A bodech 7 a 10 přílohy č. 2 k této vyhlášce. 8. Pokud je péčepéče poskytována dětem, musí být technické a věcné vybavení zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení přizpůsobeno těmto pacientůmpacientům. 9. Pokud je zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení vybaveno zařízeními nebo přístroji, které prokazatelně funkčně plně nahrazují technické a věcné vybavení uvedené v této příloze nebo jeho část a činí je nadbytečným, takto nahrazené vybavení nebo jeho část se nevyžaduje. Použité zkratky: EKG - elektrokardiogram RESP - projevy dechové činnosti NIBP - neinvazivní měření krevního tlaku SpO2 \\- saturace kyslíku v arteriální krvi, měřené metodou pulzní oxymetrie Příloha č. 4 k vyhlášce č. 92/2012 Sb. Požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení lůžkové péče I. Společné požadavky 1. Základní provozní prostory lůžkového oddělení jsou: a) pokoje pro pacientypacienty, b) vyšetřovny, c) pracoviště sester, d) pracoviště zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, pokud je zřízeno, e) WC a sprcha pro pacientypacienty, f) šatna pro pacientypacienty, pokud je zřízena, g) koupelna pro pacientypacienty, pokud je zřízena, h) denní místnost pro pacientypacienty, která může sloužit jako jídelna pro chodící pacientypacienty, pokud je zřízena, i) mléčná kuchyně na dětských odděleních, kde je poskytována péčepéče kojencům a novorozencům, pokud je zřízena. 2. Vedlejší provozní prostory lůžkového oddělení jsou: a) sanitární zařízení pro zaměstnance4), b) skladovací prostory, c) prostor pro čištění pomůcek a pro vylévání biologického materiálu, d) místnost pro odpočinek zaměstnanců, pokud je zřízena, e) místnost pro zemřelé, pokud je zřízena. 3. Pokoj pro pacientypacienty musí mít minimální plochu na 1 lůžko 5 m2, minimální plocha pokoje musí být 8 m2. U každého lůžka musí být zdroj elektrické energie a lokální osvětlení; v pokoji musí být komunikační zařízení mezi pacientempacientem a sestrou. Pokoj musí mít přímé denní osvětlení. Každý pokoj musí mít umyvadlo, pokud nemá návaznost na koupelnu, sprchu nebo WC vybavené umyvadlem, a dále vyčleněný prostor pro stravování chodících pacientůpacientů, pokud není zřízena jídelna samostatně. Mezi lůžky musí být dostatečný prostor pro činnost personálu, pohyb pacientapacienta a manipulaci s přístroji, materiálem a lůžky. 4. Pokud je lůžková péčelůžková péče poskytována dětem, musí být přizpůsobena velikost lůžek těmto pacientůmpacientům. 5. Pokoje pro novorozence, kojence a děti do 3 let věku musí být technicky upraveny tak, aby byla zajištěna vizuální kontrola pacientapacienta z pracoviště sestry, pokud se nejedná o hospitalizacihospitalizaci pacientapacienta s průvodcem na jednom pokoji. Vybavení: a) přebalovací stůl, b) dětská vanička, c) váha. 6. Pokoje pro pacientypacienty ve zdravotnických zařízeníchzdravotnických zařízeních poskytujících lázeňskou léčebně rehabilitační péčipéči nemusí být součástí lůžkových oddělení, připouští se pokoje v oddělených objektech vybavených pouze pro ubytování (ubytování hotelového typu). 7. Vyšetřovna musí mít minimální plochu 8 m2. Vybavení: a) nábytek pro práci zdravotnických a jiných odborných pracovníků, b) vyšetřovací lehátko nebo lůžko, c) umyvadlo. 8. Vybavení pracoviště sester: a) nábytek pro činnost sester, b) pracovní pult s oddělenými plochami pro přípravu sterilního materiálu, c) plocha pro manipulaci s biologickým materiálem, d) komunikační zařízení mezi pacientempacientem a sestrou, e) umyvadlo, f) dřez pro mytí a čištění pomůcek. 9. Pracoviště zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků musí být vybaveno nábytkem pro činnost těchto pracovníků. 10. WC pro pacientypacienty se zřizují odděleně pro muže a ženy. 11. Koupelna určená pro pacientypacienty částečně nebo zcela imobilní může sloužit pacientůmpacientům z několika oddělení; koupelna musí být vybavena zvedákem nebo sprchovacími pojízdnými lůžky. 12. Šatna pro pacientypacienty může být nahrazena uzamykatelnými skříněmi. 13. Šatny pro zaměstnance mohou být společné pro několik oddělení nebo mohou být zřízeny šatny centrální. 14. Skladové prostory se zřizují pro oddělené skladování čistého a špinavého prádla, sterilního materiálu, odpadů, úklidových prostředků a podložních mís a močových lahví s možností jejich dekontaminace. Tyto prostory mohou být společné pro několik oddělení. 15. Prostor pro čištění pomůcek musí být vybaven výlevkou a dřezem nebo výlevkou a myčkou. 16. Místnost pro zemřelé může být společná pro několik oddělení. 17. Mléčná kuchyně na dětských odděleních pro novorozence a kojence, herna a učebna mohou být společné pro několik dětských oddělení v rámci jednoho zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení. 18. Prostory lůžkových oddělení včetně chodeb musí být řešeny tak, aby byla možná manipulace s lehátkem nebo křeslem, případně pojízdným lůžkem pacientapacienta. Tento požadavek se nevztahuje na vedlejší prostory. 19. Vybavení lůžkového oddělení: a) lůžka a stolky pro pacientypacienty, b) defibrilátor, c) EKG přístroj, d) odsávačka - nevyžaduje se, pokud je centrální rozvod vakua, e) pulzní oxymetr nebo monitor s funkcí pulzní oxymetrie, f) infuzní pumpa, g) dávkovač stříkačkový, h) zdroj medicinálního kyslíku, i) zvedací zařízení pro imobilní pacientypacienty, pokud jsou hospitalizováni, j) léčivé přípravky a pomůcky pro poskytnutí první pomoci včetně kardiopulmonální resuscitace, tj. samorozpínací vak včetně masky, vzduchovody, rukavice, výbava pro stavění krvácení a prostředky k zajištění žilního vstupu, k) resuscitační vozík pro uložení pomůcek a léčivých přípravků, l) sterilizátor, pokud se používají nástroje a pomůcky vyžadující sterilitu a není zajištěna služba centrální sterilizace nebo dodávka veškerého materiálu na jednorázové použití anebo pokud není dodáván veškerý materiál sterilizovaný. Pokud je používána sterilizace formaldehydem, musí být sterilizátor umístěn mimo místnost pro provádění výkonů, m) skříň na léčivé přípravky, n) chladnička pro uchování léčivých přípravků vybavená teploměrem, pokud se uchovávají léčivé přípravky nebo pomůcky, které pro své uchování vyžadují nižší teplotu než pokojovou, a chladnička na biologický materiál vybavená teploměrem, pokud je uchováván biologický materiál, o) nepřenosná uzamykatelná schránka z kovu, pokud se skladují omamné nebo psychotropní látky nebo přípravky je obsahující5), p) transportní lehátko nebo stretcher pro převoz pacientůpacientů, q) glukometr, r) tonometr, s) fonendoskop, t) teploměr lékařský, u) infuzní stojan, v) mobilní vyšetřovací svítidlo, w) osobní váha a výškoměr, x) počítač a jednotné úložiště dat propojené datovou sítí a tiskárna; jednotné úložiště dat může být společné pro více pracovišť nebo celé zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení, y) monitor, pokud je digitální přenos obrazů nebo negatoskop na lůžkových odděleních akutní lůžkové péčelůžkové péče standardní a následné lůžkové péčelůžkové péče uvedené v částech II. 1 a II.3 této přílohy, pokud není dále uvedeno jinak, z) připojení na náhradní zdroj elektrické energie. 20. Defibrilátor, EKG přístroj, odsávačka, pulzní oxymetr nebo monitor s funkcí pulzní oxymetrie, monitor pro digitální přenos obrazů nebo negatoskop, infuzní pumpa, dávkovač stříkačkový, glukometr a zdroj medicinálního kyslíku nemusí být přímo na lůžkovém oddělení, ale musí být snadno dostupné na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, pokud není dále uvedeno jinak. 21. Pokud je ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení poskytována péčepéče dětem, musí být vybavení lůžkového oddělení přizpůsobeno těmto pacientůmpacientům. 22. Pokud je péčepéče poskytována v oborech, kde se provádějí operační výkony, zřizuje se operační sál, který musí splňovat tyto požadavky: a) minimální plocha činí 20 m2, b) podlahy, stropy a stěny jsou snadno čistitelné, omyvatelné a dezinfikovatelné, podlahy mají antistatickou úpravu, c) klimatizace s filtrací vzduchu musí zajistit mikrobiologickou čistotu vzduchu odpovídající prováděným operačním výkonům, d) má připojení na náhradní zdroj elektrické energie, e) má instalovány vývody elektřiny a médií. Při operačním sále se zřizuje: a) umývárna a prostor pro podávání anestézie; tyto prostory mohou být společné pro více operačních sálů, b) prostory pro přísálovou sterilizaci, pokud není ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení centrální sterilizace, c) prostory pro přípravu instrumentária, dekontaminaci nástrojů, případně pro uložení anesteziologických pomůcek a materiálu a sklad sterilního materiálu, d) hygienická smyčka. Materiálové filtry oddělující operační sál od sousedních prostor musí být situovány tak, aby byla zaručena jednosměrnost pohybu materiálu. 23. Vybavení operačního sálu: a) operační stůl s příslušenstvím, b) operační lampa a satelit nebo dvojité operační svítidlo, c) anesteziologický přístroj včetně odsávání odpadu anesteziologických par a plynů, d) defibrilátor, pokud jsou prováděny výkony v celkové nebo regionální anestezii, analgosedaci nebo monitorované anesteziologické péčipéči, e) monitor vitálních funkcí (EKG/RESP, NIBP, SpO2), pokud jsou prováděny výkony v celkové nebo regionální anestezii, analgosedaci nebo monitorované anesteziologické péčipéči, f) elektrická odsávačka nebo zdroj vakua, g) elektrochirurgický generátor, h) instrumentační stolek, i) kontejnery na sterilní materiál a na sterilní nástroje, j) kontejner na použitý operační materiál, k) infuzní pumpa, l) dávkovač stříkačkový, m) zdroj medicinálního kyslíku a tlakový vzduch, n) instrumentárium podle zaměření pracoviště a věku pacientůpacientů, o) úložné plochy a pojízdné stolky pro instrumentarium a přístroje. 24. Pokud je poskytována péčepéče ve dvou nebo více oborech, kde se provádějí operační výkony, musí operační sál splňovat požadavky na vybavení stanovené pro každý obor poskytované péčepéče. 25. Pokud je poskytována péčepéče ve dvou nebo více oborech, kde se provádějí operační výkony, mohou se vytvářet komplexy více operačních sálů se společným zázemím (např. přísálová sterilizace a příprava instrumentária). 26. Pokud je zřízen zákrokový sál, musí splňovat požadavky na vybavení uvedené v části I.A bodech 7 a 10 přílohy č. 2 k této vyhlášce. 27. Pokud je poskytována lůžková i ambulantní péčeambulantní péče, připouští se společné přístrojové vybavení lůžkového oddělení a pracovišť ambulantní péčeambulantní péče podle částí I., II. a III. přílohy č. 2 k této vyhlášce. 28. Pokud je pracoviště vybaveno RTG přístrojem, musí mít RTG přístroj zařízení nebo příslušenství, které poskytuje kvantitativní informaci o ozáření pacientapacienta; toto zařízení nebo příslušenství se nevyžaduje u RTG přístrojů uvedených do provozu před rokem 2002. Pracoviště je dále vybaveno negatoskopem nebo monitorem, pokud je digitální přenos obrazů. 29. Pokud je na lůžkovém oddělení poskytována péčepéče ve více oborech (společný lůžkový fond), musí lůžkové oddělení splňovat požadavky na vybavení stanovené pro každý obor poskytované péčepéče nebo musí být vybavení dostupné na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení. 30. Pokud jsou přijímány na lůžkové oddělení děti s průvodcem, musí být zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení k ubytování průvodce věcně vybaveno. 31. Pokud je poskytována lůžková péčelůžková péče v oboru, který není uveden v části II. této přílohy, musí být splněny požadavky na technické a věcné vybavení stanovené pro obor, který je tomuto oboru věcně nejbližší. 32. Pokud je zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení vybaveno zařízeními nebo přístroji, které prokazatelně funkčně plně nahrazují technické a věcné vybavení uvedené v této příloze nebo jeho část a činí je nadbytečným, takto nahrazené vybavení nebo jeho část se nevyžaduje. 33. Kontaktní místo pro spolupráci s poskytovatelem zdravotnické záchranné služby ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení akutní lůžkové péčelůžkové péče8) musí být vybaveno připojením k veřejné telefonní síti, počítačem s tiskárnou, pokud není elektronické zpracování dat zabezpečeno jiným způsobem, a být připojeno na náhradní zdroj elektrické energie. 34. Pokud jsou na vybavení lůžkových oddělení a operačních a porodních sálů další nebo odlišné požadavky, jsou uvedeny dále jako zvláštní požadavky v návaznosti na obor péčepéče. II. Zvláštní požadavky 1. Akutní lůžková péčelůžková péče standardní 1.1. Angiologie Vybavení: a) ultrazvukový indikátor průtoku, b) sonograf s dopplerovským modulem, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, c) pletysmograf, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, d) angiografické RTG zařízení, pokud není dostupné na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení. 1.2. Cévní chirurgie Vybavení: a) ultrazvukový indikátor průtoku, b) mobilní RTG přístroj skiaskopický s C ramenem, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, c) monitor vitálních funkcí (EKG/RESP, NIBP, SpO2, IBP vícenásobné, Temp), d) autotransfuzní přístroj (cell saver), pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení. 1.3. Dermatovenerologie Vybavení: a) vana pro léčebné koupele, b) fototerapeutické přístroje, c) mikroskop, d) termostat, e) dermatoskop, f) velkoplošná lupa s osvětlením, g) gynekologický vyšetřovací stůl. 1.4. Dětské lékařství Vybavení: a) monitor vitálních funkcí (EKG/ RESP, NIBP, SpO2), b) zařízení pro zvlhčování dýchacích cest. 1.5. Diabetologie a endokrinologie Vybavení: a) sonograf se sondou pro vyšetření štítné žlázy, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, b) monitor vitálních funkcí (EKG/RESP, NIBP, SpO2), pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení. 1.6. Gastroenterologie Vybavení: a) endoskopický stůl nebo polohovací lehátko, b) gastroskop, c) kolonoskop, d) zdroj studeného světla, e) elektrochirurgický generátor, f) základní endoskopická instrumentária. 1.7. Geriatrie Vybavení: a) polohovací lůžka, b) antidekubitní podložky nebo matrace, c) židle s područkami, d) polohovací pomůcky, e) WC židle pojízdná a stabilní, f) chodítko pojízdné nízké a vysoké, g) mechanické pojízdné křeslo, h) pojízdné lůžko do sprchy, i) sonograf, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, j) pomůcky pro nácvik soběstačnosti a pro funkční hodnocení mobility. 1.8. Gynekologie a porodnictví Vybavení: a) gynekologický vyšetřovací stůl, b) sedačka pro lékaře, c) kolposkop, d) sonograf, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, e) kardiotokograf, f) laparoskopická věž, g) monitor vitálních funkcí (EKG/RESP, NIBP, SpO2), h) vyšetřovací světlo, i) monitor, pokud je digitální přenos obrazů, nebo negatoskop, j) pelvimetr. Pokud jsou vedeny porody, zřizuje se porodní sál, který musí mít minimální plochu 18 m2. Vybavení porodního sálu: a) porodní lůžko pro porodní místo nebo jiné vhodné zařízení pro vedení fyziologického porodu, b) operační svítidlo u porodního místa, c) kardiotokograf - alespoň 1 i pro snímání dvojčat, d) sonograf, e) stolky na nástroje, f) anesteziologický přístroj, g) zdroj medicinálního kyslíku a tlakový vzduch, h) monitor vitálních funkcí (EKG/RESP, NIBP, SpO2), i) lehátko, j) přebalovací stůl pro novorozence, k) novorozenecký box. Vybavení novorozeneckého boxu na porodním sále: a) vyhřívané resuscitační lůžko nebo lůžko, b) laryngoskop, c) instrumentarium pro kanylaci pupečníkové žíly, d) přístroj pro resuscitaci novorozence s definovanými hodnotami inspiračních tlaků nebo novorozenecký samorozpínací vak s maskou, pokud není dostupný na lůžkovém oddělení neonatologie, e) pulzní oxymetr, f) odsávačka, g) váha pro novorozence, h) měřidlo délky novorozence. 1.9. Hematologie a transfuzní lékařství Musí být zajištěna dostupnost služeb laboratoře hematologie a laboratoře transfuzního lékařství splňujících požadavky na vybavení uvedené v části III.B bodech 3.1 a 3.2 přílohy č. 2 k této vyhlášce. 1.10. Hrudní chirurgie Vybavení: a) sonograf, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, b) mobilní RTG přístroj skiagraficko - skiaskopický s C ramenem, c) monitor vitálních funkcí (EKG/RESP, NIBP, SpO2, IBP, Temp). 1.11. Chirurgie Vybavení: a) sonograf, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, b) extenční zařízení, c) mobilní RTG přístroj skiagraficko - skiaskopický s C ramenem, d) monitor vitálních funkcí (EKG/RESP, NIBP, SpO2). Pokud se provádí fixace pomocí sádry, zřizuje se sádrovna, která musí mít minimální plochu 10 m2 a musí být vybavena zařízením pro aplikaci a snímání sádry, tj. vyšetřovacím lehátkem nebo sádrovacím stolem, plochou pro přípravu obvazů, oscilační pilou a sádrovacími nástroji. 1.12. Infekční lékařství Vybavení: a) dávkovač na přípravek k dezinfekci rukou v každém pokoji pacientůpacientů, b) dezinfektor podložních mís a močových lahví, c) vstupní a výstupní filtr pro pacientypacienty, d) ochranný systém likvidace odpadů a odpadních vod. 1.13. Kardiochirurgie Vybavení: a) kontrapulzační přístroj, b) echokardiografický sonograf, c) kardiologické angiografické RTG zařízení pro provádění koronarografií, pokud není dostupné na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, d) monitor vitálních funkcí (EKG/RESP, NIBP, SpO2, IBP vícenásobný, Temp), e) zařízení pro mimotělní oběh, f) zařízení pro ohřev/ochlazování pacientapacienta, g) autotransfuzní přístroj, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, h) thorako - laparoskopická věž, pokud není dostupná na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, i) měřič koagulačního času (Hemochron), j) analyzátor krevních plynů, pokud není snadno dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, k) transfuzní pumpa s vysokým průtokem minimálně 3000 ml/hod. 1.14. Kardiologie Vybavení: a) echokardiografický sonograf, b) ergometr, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, c) bicyklový ergometr nebo běhátko a EKG přístroj s programem pro ergometrii, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, d) kardiologické angiografické RTG zařízení pro provádění koronarografií a pro intervenční kardiologii, pokud není dostupné na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, e) monitor vitálních funkcí (EKG/RESP, NIBP, SpO2). 1.15. Klinická onkologie Vybavení: - sonograf, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení. Ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele musí být zajištěna péčepéče radiační onkologie. 1.16. Návykové nemoci Vybavení: a) alkotest, b) tester na přítomnost drog, c) pulzní oxymetr, monitor s funkcí pulzní oxymetrie nebo monitor vitálních funkcí (EKG/RESP, NIBP, SpO2), pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení. Nevyžaduje se transportní lehátko nebo stretcher a zvedací zařízení pro imobilní pacientypacienty. Dále se nevyžaduje komunikační zařízení mezi pacientempacientem a sestrou, pokud je zajištěn dohled. Ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele musí být zajištěno toxikologické vyšetření moče statim. 1.17. Nefrologie Vybavení: a) sonograf, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, b) stolní odstředivka, c) mikroskop. Pokud je zajišťována péčepéče o peritoneálně dialyzované nemocné, doplňuje se vybavení o a) ohřívač peritoneálních roztoků, b) mincíř nebo digitální váhu pro vážení peritoneálních roztoků. Pokud je zřízen zákrokový sál, musí splňovat požadavky na vybavení uvedené v části I.A bodech 7 a 10 přílohy č. 2 k této vyhlášce. 1.18. Neonatologie Vybavení: a) inkubátor pro standardní péčipéči, b) přístroj pro resuscitaci novorozence s definovanými hodnotami inspiračních tlaků nebo novorozenecký samorozpínací vak s maskou, c) odsávačka, d) pulzní oxymetr, e) vybavení pro fototerapii včetně odpovídajícího monitorovacího zařízení, f) váha pro novorozence, g) měřidlo délky novorozence. Nevyžaduje se zvedací zařízení pro imobilní pacientypacienty. 1.19. Neurochirurgie Vybavení: a) polohovací lůžka nebo lůžka pro extenzi krční páteře, b) elektroencefalograf, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, c) elektromyograf, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, d) zařízení pro zvlhčování dýchacích cest, e) monitor vitálních funkcí (EKG/RESP, NIBP, SpO2, IBP/ICP vícenásobné, Temp), f) operační mikroskop, g) tříbodový držák hlavy, h) vysokorychlostní vrtačka, i) kavitační chirurgický aspirátor, j) jednotka ohřívací, k) odsávačka s mikroregulací tlaku, l) přístroj pro proplachovou koagulaci, m) neurologické kladívko. 1.20. Neurologie Vybavení: a) elektroencefalograf, b) elektromyograf, c) sonograf, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, d) přístroj pro vyšetření evokovaných potenciálů, e) ladičky, f) neurologické kladívko. 1.21. Nukleární medicína Vybavení: a) vybavení pro odběry, b) měřidla pro měření veličin a parametrů důležitých z hlediska radiační ochrany6), c) zařízení pro měření aktivity aplikovaných radiofarmak, pokud není měření zajišťováno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení. Zřizuje se: a) místnost pro aplikaci terapeutických radiofarmak, b) místnost pro skladování radioaktivního odpadu, pokud není jeho skladování zajištěno na jiném pracovišti podle jiného právního předpisu6). Pokoje pro pacientypacienty musí mít vyčleněné samostatné WC a sprchu. 1.22. Oftalmologie Vybavení: a) křeslo s vyšetřovací lampou, b) sedačka otáčecí, c) lampa štěrbinová, d) oftalmoskop, e) statický automatický perimetr, f) automatický refraktometr nebo skiaskopické lišty a zrcátko, g) optotypy, h) oční tonometr, i) brýlová skříň, j) perimetr, k) zařízení k zatemnění oken. 1.23. Orální a maxilofaciální chirurgie, maxilofaciální chirurgie Vybavení: a) stomatologická souprava s křeslem, b) RTG přístroj zubní a zařízení pro vyvolávání snímků nebo digitální systém, c) RTG přístroj pro konvenční skiagrafii, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, d) RTG zařízení zubní panoramatické (ortopantomograf) a zařízení pro vyvolávání snímků nebo digitální systém, e) elektrochirurgický generátor, f) nástroje pro osteosyntézu kostí, g) fibroskop, h) mikrovrtačka, i) dermatos, j) nástroj pro chirurgii měkkých tkání v dutině ústní (mukotom). 1.24. Ortopedie Vybavení: a) stůl vyšetřovací, b) extenční zařízení, c) dynamometr, d) úhlová a délková měřidla, e) zařízení pro aplikaci a snímání sádry, tj. vyšetřovací lehátko nebo sádrovací stůl, plocha pro přípravu obvazů, oscilační pila, sádrovací nástroje, f) ortopedická vrtačka, g) ortopedická pila, h) výstružník (reamer), i) artroskopická sestava, j) monitor vitálních funkcí (EKG/RESP, NIBP, SpO2). 1.25. Otorinolaryngologie Vybavení: a) křeslo vyšetřovací polohovací, b) sedačka otáčecí, c) optická zařízení k vyšetření nosu a krku (epipharyngoskop a zvětšovací laryngoskop), d) mikroskop vyšetřovací, e) zdroj studeného světla, f) tympanometr, g) elektrochirurgický generátor, h) otoskop, i) zařízení pro diafanoskopie, j) kalorický stimulátor, k) sady ORL nástrojů, l) vybavení na sprej stlačeným vzduchem, m) tichá komora, pokud není audiometrické vyšetření zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, n) audiometr, pokud není audiometrické vyšetření zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení. 1.26. Plastická chirurgie Vybavení: - sonograf, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení. 1.27. Pneumologie a ftizeologie Vybavení: a) přístroj pro vyšetřování plicních funkcí, tj. spirometr pro vyšetření křivky průtok-objem nebo impulzní oscilometr nebo bodypletysmograf, b) flexibilní bronchoskop s příslušenstvím, c) zařízení pro zvlhčování dýchacích cest, d) inhalátory, e) zařízení pro dekontaminaci, dezinfekci a sterilizaci přístrojů a nástrojů a pomůcek, pokud není zajištěna dodávka veškerého materiálu na jednorázové použití anebo pokud není dodáván veškerý materiál sterilizovaný. Pokud je používána sterilizace formaldehydem, musí být sterilizátor umístěn mimo místnost pro provádění výkonů. Zřizuje se: a) zákrokový bronchoskopický sál splňující požadavky na vybavení uvedené v části I.A bodech 7 a 10 přílohy č. 2 k této vyhlášce, b) pokoj pro izolaci nemocných s infekční TBC s účinnou klimatizací nebo ventilací s podtlakem nebo možností přirozeného větrání okny, pokud jsou hospitalizováni, c) oddělené WC a sprcha pro nemocné s infekční TBC, pokud jsou hospitalizováni. Ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele musí být zajištěno vyšetření skiagrafické, skiaskopické a CT. 1.28. Popáleninová medicína Vybavení: a) polohovací lůžka, b) lůžka vzdušná, c) antidekubitní podložky nebo matrace, d) polohovací hydraulický převazovací stůl, e) monitor vitálních funkcí (EKG/RESP, NIBP, SpO2, IBP, Temp), f) křesla na rehabilitaci, g) chodítka, h) sprchovací lůžko nebo vozík, i) vyhřívací podložka. 1.29. Pracovní lékařství Vybavení: a) spirometr pro vyšetření křivky průtok - objem, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, b) ergometr, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, c) EKG přístroj s programem pro ergometrii, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, d) vybavení pro vodní chladové testy, e) audiometr, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, f) vybavení k vyšetření alergických respiračních onemocnění, pokud není dostupné na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, g) optotypy, h) neurologické kladívko, i) měřidlo pro měření antropometrických parametrů. 1.30. Psychiatrie Vybavení: - alkotest. Nevyžaduje se zdroj elektrické energie a lokální osvětlení u lůžka, komunikační zařízení mezi pacientempacientem a sestrou a umyvadlo na pokoji pacientapacienta. 1.31. Radiační onkologie Vybavení je shodné s vybavením uvedeným v části II.B bodu 9 přílohy č. 2 k této vyhlášce podle druhu lékařského ozáření, pokud nejsou vybrané výkony prováděny na pracovišti uvedeném v části II.B bodu 9 uvedené přílohy. 1.32. Rehabilitační a fyzikální medicína Vybavení: a) antidekubitní podložky nebo matrace, b) židle s područkami, c) sprchovací křeslo, lůžko nebo vozík, d) mechanické pojízdné křeslo, e) polohovací pomůcky, f) pomůcky pro nácvik chůze statické a dynamické, g) cvičební pomůcky, h) zrcadlo, i) olovnice, j) goniometr, k) neurologické kladívko. Součástí oddělení je pracoviště fyzioterapie s tímto vybavením: a) lehátko s nastavitelnou výškou, b) rehabilitační výškově nastavitelný stůl šíře minimálně 90 cm, pokud je péčepéče poskytována dětem, c) polohovací stůl, d) přístroje pro fyzikální terapii a pohybovou léčbu podle zaměření pracoviště. Součástí oddělení je pracoviště ergoterapie, které má základní vybavení pro výcvik jemné motoriky rukou a nácvik postury celého těla, výcvik soběstačnosti a terapeutickou pracovní činnost. 1.33. Revmatologie Vybavení: - goniometr. 1.34. Traumatologie Vybavení: a) extenční zařízení, b) fixační pomůcky, c) defibrilátor, d) sonograf, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, e) průtokový ohřívač infuzí, f) zdroj medicinálních plynů, g) transportní ventilátor, h) monitor vitálních funkcí (EKG/RESP, NIBP, SpO2), i) mobilní RTG přístroj skiagraficko - skiaskopický s C ramenem, j) zařízení pro aplikaci a snímání sádry, tj. vyšetřovací lehátko nebo sádrovací stůl s trakčním zařízením pro repozice zlomenin, plocha pro přípravu obvazů, oscilační pila a sádrovací nástroje. 1.35. Urologie Vybavení: a) urologický vyšetřovací stůl, b) cystoskop rigidní a flexibilní s příslušenstvím, c) resektoskop s příslušenstvím, d) ureteroskop, e) optický uretrotom s příslušenstvím, f) ureterorenoskop s příslušenstvím, g) nefroskop s příslušenstvím, h) přístroje pro intrakorporální litotrypsi, i) sonograf s dopplerovským modulem se snímačem abdominálním, snímačem transrektálním a snímačem pro malé části, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, j) nástroje k odběru studené biopsie, k) extrakční kleště, l) zařízení pro biopsii s příslušenstvím, m) urodynamická aparatura, n) sada kalibračních bužií, dilatačních uretrálních cévek a katetrů. 1.36. Vnitřní lékařství Vybavení: a) sonograf, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, b) monitor vitálních funkcí (EKG/RESP, NIBP, SpO2), c) gastroskop, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, d) kolonoskop, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení. Vybavení uvedené v písmenu d) se nevyžaduje ve zdravotnických zařízeníchzdravotnických zařízeních Vězeňské službyVězeňské služby, pokud je vyšetření kolonoskopem zajištěno smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele. 2. Akutní lůžková péčelůžková péče intenzivní Nemusí být zřízena vyšetřovna a pokoje pacientůpacientů, pracoviště sester může být nahrazeno stanovištěm sestry. Lůžka pacientůpacientů mohou být umístěna v boxech, které mají přímou návaznost na pracoviště sester. Celková plocha boxu nebo pokoje musí být minimálně 12 m2, plocha na jedno lůžko pacientapacienta musí být minimálně 9 m2, u dětských lůžek přiměřeně k lůžku nebo inkubátoru. Minimální šíře manipulačního prostoru v pokoji nebo boxu musí být 100 cm. Lůžka musí být umístěna tak, aby byla zajištěna vizuální kontrola pacientůpacientů z pracoviště nebo stanoviště sestry. Nevyžaduje se vybavení pokojů nebo boxů umyvadlem, pokud je umyvadlo na pracovišti sester a pokud se nejedná o pokoje či boxy určené pro infekční pacientypacienty. Dále se nevyžaduje stolek u lůžka a komunikační zařízení mezi pacientempacientem a sestrou, pokud není dále uvedeno jinak. Oddělení musí být vybaveno zdrojem medicinálního kyslíku, centrálního vakua a tlakového vzduchu pro ventilované pacientypacienty. Rozvod vakua se nevyžaduje, pokud je oddělení vybavené elektrickými odsávačkami u lůžka. Na infekčním oddělení nebo infekční části oddělení musí být zřízena hygienická smyčka. 2.1. Intenzívní péčepéče o dospělé 2.1.1. Intenzívní péčepéče 1\\. stupně - nižší intenzívní péčepéče Vybavení: a) mobilní polohovací lůžka, b) defibrilátor, c) EKG přístroj. Vybavení u lůžka: a) dávkovač stříkačkový, b) infuzní pumpa, c) monitor vitálních funkcí (EKG/RESP, NIBP, SpO2). 2.1.2. Intenzívní péčepéče 2\\. stupně - vyšší intenzívní péčepéče Vybavení: a) resuscitační lůžka, b) defibrilátor, c) EKG přístroj, d) ventilátor transportní, e) mobilní RTG přístroj, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, f) monitorovací centrála nebo síťové propojení lůžkových monitorů s přenosem alarmů. Vybavení u lůžka: a) dávkovač stříkačkový 2 ks, b) infuzní pumpa, c) monitor vitálních funkcí (EKG/RESP, NIBP, SpO2), d) zařízení pro zvlhčování dýchacích cest. 2.1.3. Intenzívní péčepéče 3\\. stupně - resuscitační péčepéče Vybavení: a) resuscitační lůžka, b) defibrilátor, c) EKG přístroj, d) ventilátor transportní, e) mobilní RTG přístroj, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, f) monitorovací centrála, g) přístroj pro extrakorporální eliminaci (CVVH), h) přístroj nebo modul pro měření hemodynamiky. Vybavení u lůžka: a) dávkovač stříkačkový 4 ks, b) infuzní pumpa 2 ks, c) monitor vitálních funkcí (EKG/RESP, NIBP, SpO2, IBP, Temp), d) zařízení pro zvlhčování dýchacích cest, e) ventilátor pro umělou ventilaci pacientapacienta. 2.1.3.1. Pokud je poskytována intenzívní péčepéče převážně pacientůmpacientům s kardiologickým onemocněním, je vybavení shodné s vybavením oddělení intenzívní péčepéče 3\\. stupně a doplňuje se o a) kardiostimulátor, b) sonograf, c) další defibrilátor, d) přístroj na kontrapulzaci, pokud se provádějí výkony srdeční intervence. 2.2. Intenzívní péčepéče o děti 2.2.1. Intenzívní péčepéče 1\\. stupně - nižší intenzívní péčepéče Vybavení: a) mobilní lůžka, b) defibrilátor, c) EKG přístroj. Vybavení u lůžka: a) dávkovač stříkačkový, b) infuzní pumpa, c) monitor vitálních funkcí (EKG/RESP, NIBP, SpO2), d) zařízení pro zvlhčování dýchacích cest. 2.2.2. Intenzívní péčepéče 2\\. stupně - vyšší intenzívní péčepéče Vybavení: a) resuscitační lůžka, b) vyhřívané lůžko pro děti do 1 roku, c) defibrilátor, d) EKG přístroj, e) mobilní RTG přístroj, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, f) ventilátor pro umělou plicní ventilaci pokrývající všechny věkové skupiny pacientůpacientů. Vybavení u lůžka: a) dávkovač stříkačkový 2 ks, b) infuzní pumpa 2 ks, c) monitor vitálních funkcí (EKG/RESP, NIBP, SpO2), d) zařízení pro zvlhčování dýchacích cest. 2.2.3. Intenzívní péčepéče 3\\. stupně - resuscitační péčepéče Vybavení: a) resuscitační lůžka, b) vyhřívané lůžko pro děti do 1 roku, c) defibrilátor, d) EKG přístroj, e) ventilátor transportní, f) mobilní RTG přístroj, g) monitorovací centrála, h) anesteziologický přístroj, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení. Vybavení u lůžka: a) dávkovač stříkačkový 3 ks, b) infuzní pumpa 3 ks, c) monitor vitálních funkcí (EKG/RESP, NIBP, IBP, SpO2, Temp), d) zařízení pro zvlhčování dýchacích cest, e) ventilátor pro umělou plicní ventilaci pokrývající všechny věkové skupiny pacientůpacientů. 2.2.3.1. Pokud je poskytována intenzívní péčepéče pacientůmpacientům s kardiologickým onemocněním, je vybavení shodné s vybavením oddělení intenzivní péčepéče 3\\. stupně a doplňuje se o a) externí kardiostimulátor, b) jícnový stimulátor, c) sonograf. 2.3. Neonatologická intenzívní péčepéče 2.3.1. Intenzívní péčepéče 1\\. stupně - nižší intenzívní péčepéče Vybavení: a) přístroj dýchací pro nasální CPAP, b) vybavení pro fototerapii. Vybavení u lůžka: a) inkubátor pro standardní péčipéči nebo vyhřívané novorozenecké lůžko, b) dávkovač stříkačkový nebo infuzní pumpa, c) monitor vitálních funkcí (EKG/RESP, NIBP, SpO2). 2.3.2. Intenzívní péčepéče 2\\. stupně - vyšší intenzívní péčepéče Vybavení: a) přístroj dýchací pro nasální CPAP 1 ks na 2 lůžka, b) vybavení pro fototerapii, c) EKG přístroj, d) mobilní RTG přístroj, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, e) mobilní sonograf, pokud není dostupný na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, f) přístroj pro umělou plicní ventilaci novorozenců. Vybavení u lůžka: a) inkubátor pro standardní péčipéči nebo vyhřívané novorozenecké lůžko, b) dávkovač stříkačkový nebo infuzní pumpa 2 ks, c) monitor vitálních funkcí (EKG/RESP, NIBP, SpO2). 2.3.3. Intenzívní péčepéče 3\\. stupně - resuscitační péčepéče Vybavení: a) vybavení pro fototerapii, b) mobilní RTG přístroj, c) EKG přístroj, d) transportní inkubátor s přístrojem pro umělou plicní ventilaci, e) analyzátor krevních plynů, f) mobilní sonograf, g) vybavení pro terapii selektivní plicní vasodilatace, h) ventilátor pro umělou plicní ventilaci novorozenců 1 ks na 2 lůžka. Vybavení u lůžka: a) inkubátor pro intenzívní péčipéči nebo vyhřívané novorozenecké lůžko, b) dávkovač stříkačkový nebo infuzní pumpa 4 ks, c) monitor vitálních funkcí (EKG/RESP, NIBP nebo IBP, SpO2), d) přístroj pro nasální CPAP. 2.4. Intenzívní péčepéče o těhotné ženy (Porodnická intenzívní a intermediární péčepéče) Vybavení: a) mobilní lůžka, b) sonograf. Vybavení u lůžka: a) dávkovač stříkačkový, b) infuzní pumpa, c) monitor vitálních funkcí (EKG/RESP, NIBP, SpO2), d) kardiotokograf. 2.5. Intenzívní hematologická péčepéče Vybavení je shodné s vybavením uvedeným v části II. bodě 2.1.2 této přílohy. 3. Následná lůžková péčelůžková péče Lůžkové oddělení musí být vybaveno prostředky pro polohování a zajištění hygieny imobilních pacientůpacientů a manipulaci s nimi; zpravidla se zřizují koupelny vybavené zvedáky a sprchovacími lůžky. Pokud je poskytována následná lůžková péčelůžková péče pouze dětem, zřizuje se pokoj pro izolaci dětí s infekčním onemocněním nebo s podezřením na infekční onemocnění. 3.1. Následná lůžková péčelůžková péče vyjma péčepéče uvedené v bodech 3.2. až 3.7. Vybavení: a) polohovací lůžka, b) antidekubitní podložky nebo matrace, c) židle s područkami, d) polohovací pomůcky, e) pomůcky pro nácvik chůze statické i dynamické, f) chodítko pojízdné, g) WC židle pojízdná a stabilní, h) mechanické pojízdné křeslo, i) sprchovací křeslo, lůžko nebo vozík, j) pomůcky pro nácvik soběstačnosti a pro funkční hodnocení, k) dávkovače stříkačkové, l) inhalátor pro individuální terapii. Zřizuje se pracoviště fyzioterapie s tímto vybavením: a) lehátko s nastavitelnou výškou, b) přístroje pro pasivní i aktivní procvičování hybnosti, c) vybavení pro senzomotorickou stimulaci, d) přístroj pro aplikaci elektroterapie, magnetoterapie nebo ultrazvukové terapie. 3.2. Návykové nemoci Vybavení: - alkotest. Nevyžaduje se transportní lehátko nebo stretcher, zvedací zařízení pro imobilní pacientypacienty, monitor pro digitální přenos obrazů nebo negatoskop, umyvadlo a komunikační zařízení mezi pacientempacientem a sestrou na pokoji pro pacientapacienta a dále zdroj elektrické energie a lokální osvětlení u lůžka. Zřizuje se místnost pro skupinovou psychoterapii s minimální plochou 15 m2 (minimálně jedna ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení). Ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele musí být zajištěna dostupnost laboratorního vyšetření moči na přítomnost návykové látky nebo jejích metabolitů. 3.3. Pneumologie a ftizeologie Vybavení: a) polohovací lůžka, b) antidekubitní podložky nebo matrace, c) pulzní oxymetr nebo monitor s funkcí pulzní oxymetrie, d) spirometr pro vyšetření křivky průtok-objem, e) bronchoskop, f) zařízení pro zvlhčování dýchacích cest, g) inhalátory, h) zdroj medicinálního kyslíku, i) odsávačka - nevyžaduje se, pokud je centrální rozvod vakua, j) monitor, pokud je digitální přenos obrazů, nebo negatoskop, k) RTG přístroj, pokud není rentgenové vyšetření zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele, l) zařízení pro dekontaminaci, dezinfekci a sterilizaci přístrojů, nástrojů a pomůcek, pokud není zajištěna dodávka veškerého materiálu na jednorázové použití anebo pokud není dodáván veškerý materiál sterilizovaný. Pokud je používána sterilizace formaldehydem, musí být sterilizátor umístěn mimo místnost pro provádění výkonů. Zřizuje se: a) zákrokový bronchoskopický sál splňující požadavky na vybavení uvedené v části I.A bodech 7 a 10 přílohy č. 2 k této vyhlášce (minimálně jeden ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení), b) pracoviště skupinové pohybové léčby splňující požadavky na vybavení uvedené v části I.B bodě 2.4 přílohy č. 2 k této vyhlášce doplněné o polohovací lůžko a žebřiny, c) pokoj pro izolaci nemocných s infekční TBC s účinnou klimatizací nebo ventilací s podtlakem nebo možností přirozeného větrání okny (minimálně jeden ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení), d) oddělené WC a sprcha pro nemocné s infekční TBC. Pokud je poskytována následná lůžková péčelůžková péče pouze dětem, nevyžaduje se: a) oddělené WC a sprcha pro nemocné s infekční TBC, pokud nejsou hospitalizováni nemocní s infekční TBC, b) polohovací lůžka, antidekubitní podložky nebo matrace, c) bronchoskop, d) přístroj pro aplikaci elektroléčby s možností analgesie, elektrostimulace a ovlivnění trofiky a svalového tonu, a to vše pomocí nízko, středně nebo vysokofrekvenčních proudů. Pokud je poskytována následná lůžková péčelůžková péče pouze dětem, nezřizuje se zákrokový bronchoskopický sál; podle zaměření se zřizují pracoviště fyzioterapie splňující požadavky na vybavení uvedené v části I.B bodě 2.4 přílohy č. 2 k této vyhlášce a dále musí být k dispozici venkovní areál vybavený herními pomůckami pro děti do šesti let a sportovní hřiště. 3.4. Psychiatrie, sexuologie Vybavení: a) polohovací lůžka pro imobilní pacientypacienty, b) alkotest. Nevyžaduje se zdroj elektrické energie u lůžka, komunikační zařízení mezi pacientempacientem a sestrou, umyvadlo na pokoji pacientapacienta, dále monitor pro digitální přenos obrazů nebo negatoskop. Zřizuje se: a) izolační místnost, kde se nevyžaduje zdroj elektrické energie a lokální osvětlení u lůžka a umyvadlo (minimálně jedna ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení), b) místnost pro skupinovou psychoterapii s minimální plochou 15 m2 (minimálně jedna ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení). Pokud je poskytována péčepéče v oboru sexuologie, musí být zajištěna dostupnost služeb spermiologické laboratoře a pletysmografického vyšetření sexuálních reakcí na jiném pracovišti zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení jiného poskytovatele a vybavení se doplňuje o a) urologický a gynekologický vyšetřovací stůl, b) pelvimetr, c) testimetr. 3.5. Rehabilitační a fyzikální medicína Vybavení: a) polohovací lůžka, b) antidekubitní podložky nebo matrace, c) židle s područkami, d) polohovací pomůcky, e) cvičební pomůcky, f) pomůcky pro nácvik chůze statické i dynamické, g) WC židle pojízdná a stabilní, h) mechanické pojízdné křeslo, i) sprchovací křeslo, lůžko nebo vozík, j) inhalátor. Pokud jsou léčeni plně imobilní pacientipacienti trvale odkázaní na lůžko, doplňuje se vybavení o a) polohovací lůžka elektrická, b) antidekubitní systémy - podložky nebo matrace včetně aktivních, c) zařízení pro zvedání pacientapacienta z lůžka, d) zařízení pro oxygenoterapii. Nevyžaduje se: a) pulzní oxymetr nebo monitor s funkcí pulzní oxymetrie, b) infuzní pumpa, c) dávkovač stříkačkový. Zřizuje se pracoviště fyzioterapie s tímto vybavením: a) lehátko s nastavitelnou výškou nebo rehabilitační výškově nastavitelný stůl šíře minimálně 90 cm, b) zařízení pro cvičení v závěsu, c) vertikalizační stůl nebo jiné zařízení pro vertikalizaci, d) přístroje pro pasivní i aktivní procvičování hybnosti, e) přístroje pro fyzikální terapii a pohybovou léčbu podle zaměření pracoviště. Dále se podle zaměření léčebně rehabilitační péčepéče zřizují: a) pracoviště fyzioterapie splňující požadavky na vybavení uvedené v části I.B bodě 2.4 přílohy č. 2 k této vyhlášce, b) pracoviště ergoterapie, které má základní vybavení pro nácvik jemné a hrubé motoriky, úchopů a nácvik postury celého těla, pro nácvik chůze na různém povrchu a nácvik chůze v nerovném terénu, pomůcky pro nácvik soběstačnosti, a dále prostory vybavené pro nácvik soběstačnosti a terapeutických činností, např. ergoterapeutická dílna, c) pracoviště pro individuální inhalaci vybavené inhalátorem, d) pracoviště pro skupinovou inhalaci vybavené kabinou pro společnou inhalaci a inhalátorem, e) pracoviště pro suché CO2 koupele vybavené individuálním aplikátorem CO2 nebo suchým bazénem, f) pracoviště pro vodní CO2 koupele vybavené vanou pro uhličité koupele, případně saturátorem CO2, g) pracoviště pro aplikaci podkožních plynových injekcí. K dispozici musí být venkovní areál s vybavením pro nácvik chůze na různém povrchu a nácvik chůze v nerovném terénu a na delší trase, v dětských zdravotnických zařízeníchzdravotnických zařízeních s vybavením herními prvky pro děti do šesti let a sportovním hřištěm. 3.6. Lázeňská léčebně rehabilitační péčepéče Pokoje pro pacientypacienty nemusí být součástí lůžkových oddělení, připouští se pokoje v oddělených objektech vybavených pouze pro ubytování (ubytování hotelového typu). Nevyžaduje se: a) komunikační zařízení mezi pacientempacientem a sestrou, jde-li o plně soběstačné pacientypacienty, b) vyčleněný prostor pro stravování chodících pacientůpacientů v pokojích pro pacientypacienty, c) pulzní oxymetr nebo monitor s funkcí pulzní oxymetrie, d) monitor pro digitální přenos obrazů nebo negatoskop, e) infuzní pumpa, f) dávkovač stříkačkový. Podle zaměření lázeňské léčebně rehabilitační péčepéče se dále zřizují: a) pracoviště fyzioterapie splňující požadavky na vybavení uvedené v části I.B bodě 2.4 přílohy č. 2 k této vyhlášce, b) pracoviště ergoterapie, které má základní vybavení pro nácvik jemné a hrubé motoriky, nácvik postury celého těla, nácvik chůze na různém povrchu a nácvik chůze v nerovném terénu, c) pracoviště pro aplikaci podkožních plynových injekcí, d) pracoviště pro aplikaci výtěžků z přírodních léčivých zdrojů vybavené pro přípravu a podávání procedur, úložištěm výtěžků z přírodních léčivých zdrojů a prostorem a zařízením pro jejich aplikaci, WC a sprchou pro pacientypacienty a prostorem pro odkládání oděvu. 3.6.1. Pokud je prováděna diagnostika nemocí oběhového ústrojí, zřizuje se pracoviště, které splňuje požadavky na vybavení uvedené v části I.A přílohy č. 2 k této vyhlášce a je dále vybaveno EKG přístrojem, echokardiografem, ergometrem a defibrilátorem. 3.6.2. Pokud je prováděna diagnostika respiračních nemocí, zřizuje se pracoviště, které splňuje požadavky na vybavení uvedené v části I.A přílohy č. 2 k této vyhlášce a je dále vybaveno inhalátorem a spirometrem pro vyšetření křivky průtok-objem. 3.7. Následná intenzivní péčepéče Vybavení: a) lůžka resuscitační, b) defibrilátor, c) EKG přístroj, d) monitorovací centrála, e) enterální pumpa 1ks na 3 lůžka, f) ventilátory pro umělou plicní ventilaci 8 ks na 10 lůžek, g) transportní ventilátor. Vybavení u lůžka: a) monitor vitálních funkcí (EKG/RESP, NIBP, SpO2), b) odsávačka - nevyžaduje se, pokud je centrální rozvod vakua, c) zařízení pro zvlhčování dýchacích cest, d) infuzní pumpa, e) dávkovač stříkačkový. Oddělení musí být vybaveno zdrojem medicinálního kyslíku a centrálního vakua pro ventilované pacientypacienty. Rozvod vakua se nevyžaduje, pokud je oddělení vybavené elektrickými odsávačkami u lůžka. 4. Dlouhodobá lůžková péčelůžková péče Lůžkové oddělení musí být vybaveno prostředky pro polohování a zajištění hygieny imobilních pacientůpacientů a manipulaci s nimi; zpravidla se zřizují koupelny vybavené zvedáky a sprchovacími lůžky. Vybavení: a) polohovací lůžka, b) antidekubitní podložky nebo matrace včetně aktivních, c) židle s područkami, d) WC židle pojízdné a stabilní, e) chodítka pojízdná nízká a vysoká, f) mechanické pojízdné křeslo, g) pojízdné lůžko do sprchy, h) dávkovače stříkačkové. 4.1. Pokud je péčepéče poskytována též pacientůmpacientům se specifickým plicním onemocněním, doplňuje se vybavení o a) spirometr pro vyšetření křivky průtok-objem, b) inhalátory, c) zařízení pro dekontaminaci, dezinfekci a sterilizaci přístrojů, nástrojů a pomůcek, pokud není zajištěna dodávka veškerého materiálu na jednorázové použití anebo pokud není dodáván veškerý materiál sterilizovaný. Pokud je používána sterilizace formaldehydem, musí být sterilizátor umístěn mimo místnost pro provádění výkonů. Zřizuje se: a) pokoj pro izolaci nemocných s infekční TBC s účinnou klimatizací nebo ventilací s podtlakem nebo možností přirozeného větrání okny, b) oddělené WC a sprcha pro nemocné s infekční TBC. 4.2. Pokud je péčepéče poskytována též pacientůmpacientům se závažným postižením míchy, doplňuje se vybavení o a) polohovací lůžka elektrická, b) zařízení pro zvedání pacientapacienta z lůžka, c) terapeutické přístroje pro pasivní i aktivní léčbu dolních a horních končetin, d) přístroj pro elektroterapii, e) přístroj pro laserovou terapii. 4.3. Pokud je péčepéče poskytována pacientůmpacientům, kteří vyžadují dlouhodobou intenzivní ošetřovatelskou péčiošetřovatelskou péči o základní životní funkce, je vybavení následující: a) monitor vitálních funkcí 1 ks na 3 lůžka (EKG/RESP, NIBP, SpO2), b) enterální pumpa 1ks na 3 lůžka, c) ventilátor pro umělou plicní ventilaci, d) defibrilátor, e) EKG přístroj, f) dávkovač stříkačkový, g) infuzní pumpa. Vybavení u lůžka: a) antidekubitní podložky nebo matrace, b) odsávačka - nevyžaduje se, pokud je centrální rozvod vakua, c) zařízení pro zvlhčování dýchacích cest. Rozvod vakua se nevyžaduje, pokud je oddělení vybavené elektrickými odsávačkami u lůžka. 4.4. Pokud je poskytována péčepéče paliativní, je vybavení následující: a) polohovací lůžka automatická, b) antidekubitní podložky nebo matrace včetně aktivních, c) židle s područkami, d) WC židle pojízdné a stabilní, e) chodítka pojízdná nízká a vysoká, f) mechanické pojízdné křeslo, g) pojízdné lůžko do sprchy, h) dávkovače stříkačkové, i) koncentrátor kyslíku, pokud není centrální rozvod kyslíku, j) glukometr, k) odsávačka, l) pulzní oxymetr. V pokoji pacientůpacientů musí být křeslo nebo lůžko pro doprovod pacientůpacientů. 5. Dětský domov pro děti do 3 let věku Vybavení: a) vyhřívané lůžko nebo vyhřívací podušky, pokud je péčepéče poskytována kojencům, b) monitory dechu typu „baby sens“, pokud je péčepéče poskytována kojencům, c) zařízení pro zvlhčování a odsávání dýchacích cest, d) inhalátor, e) chladnička, f) mrazicí box. Nevyžaduje se defibrilátor, EKG, pulzní oxymetr, infuzní pumpa, dávkovač stříkačkový, glukometr a komunikační zařízení mezi pacientempacientem a sestrou. Zřizuje se: a) pracoviště klinického psychologa, b) pracoviště fyzioterapeuta vybavené výškově nastavitelným stolem šíře minimálně 90 cm, c) prostor pro návštěvy s herním prostorem pro dítě, d) pokoj pro izolaci dětí s infekčním onemocněním nebo s podezřením na infekční onemocnění, e) pokoj pro společný pobyt matky s dítětem, f) mléčná kuchyně, pokud je péčepéče poskytována dětem do jednoho roku, g) kuchyně pro přípravu batolecí stravy, pokud je péčepéče poskytována dětem do dvou let. Použité zkratky: EKG - elektrokardiogram RESP - projevy dechové činnosti NIBP - neinvazivní měření krevního tlaku IBP - invazivní měření krevního tlaku ICP - invazivní měření intrakraniálního tlaku SpO2 \\- saturace kyslíku v arteriální krvi, měřené metodou pulzní oxymetrie CPAP - (Continuous Positive Airway Pressure) - kontinuální přetlak ve vzduchové cestě Temp - měření teploty RTG - rentgenový přístroj ORL - otorinolaryngologie TBC - tuberkulóza CT - výpočetní tomograf Stretcher - univerzální transportní lůžko Příloha č. 5 k vyhlášce č. 92/2012 Sb. Požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení lékárenské péče I. Lékárna 1. Základní provozní prostory lékárny jsou: a) místnost pro výdej léčivých přípravků a zdravotnických prostředků pro veřejnost, b) místnost pro přípravu a úpravu léčivých přípravků, c) umývárna, d) prostor pro uchovávání léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, e) místnost pro příjem dodávek zásob, f) prostor pro výdej léčivých přípravků a zdravotnických prostředků zdravotnickým zařízenímzdravotnickým zařízením lůžkové péčelůžkové péče, pokud jsou léčivé přípravky a zdravotnické prostředky těmto zdravotnickým zařízenímzdravotnickým zařízením vydávány, g) odborná pracoviště pro přípravu sterilních léčivých přípravků, medicinálních plynů a radiofarmak, pokud jsou tato připravována, h) odborná pracoviště pro kontrolu léčivých přípravků a přípravu zkoumadel, pokud je kontrola a příprava prováděna, i) prostor pro konzultační činnost a hodnocení účelné terapie nebo pro poskytování lékových informací, pokud jsou tyto činnosti prováděny, j) odborné pracoviště pro poskytování lékových informací, pokud je tato činnost prováděna. Dále se mohou zřizovat tyto další základní provozní prostory: a) odborné pracoviště pro výdej zdravotnických prostředků, b) odloučené oddělení pro výdej léčivých přípravků a zdravotnických prostředků. 2. Vedlejší provozní prostory lékárny jsou: a) prostor pro práci farmaceuta, b) sanitární zařízení pro zaměstnance4), c) prostor pro úklidové prostředky. 3. Místnost pro výdej léčivých přípravků a zdravotnických prostředků pro veřejnost musí mít minimální plochu 28 m2 a člení se na prostor pro výdej s výdejním místem, prostor pro veřejnost vybavený židlemi a prostor pro konzultační činnost, pokud je konzultační činnost prováděna. 4. Místnost pro přípravu a úpravu léčivých přípravků musí mít minimální plochu 12 m2; pokud jsou připravovány léčivé přípravky pro zdravotnická zařízenízdravotnická zařízení lůžkové péčelůžkové péče, musí mít minimální plochu 20 m2. Místnost musí být vybavena umyvadlem, chladničkou a přístrojem pro přípravu čištěné vody, pokud není zajištěna dodávka hromadně vyráběné čištěné vody nebo vody pro injekční použití jiným způsobem. Přístroj pro přípravu čištěné vody může být umístěn v jiné místnosti lékárny. 5. Umývárna musí mít minimální plochu 6 m2 a být vybavena dřezem a zařízením pro sušení laboratorních nástrojů a obalů; pokud jsou připravovány nebo upravovány léčivé přípravky pro zdravotnická zařízenízdravotnická zařízení lůžkové péčelůžkové péče, musí mít minimální plochu 15 m2 a být řešena jako oddělená místnost. Pokud jsou používány vratné transportní obaly pro dodávky léčivých přípravků do zdravotnických zařízenízdravotnických zařízení lůžkové péčelůžkové péče, musí mít prostor pro jejich dezinfekci. Pokud se v lékárně připravují sterilní léčivé přípravky, musí být umývárna vybavena též přístrojem na sterilizaci. 6. Prostor pro uchovávání léčivých přípravků a zdravotnických prostředků musí mít minimální plochu 18 m2; pokud jsou uchovávány nebo vydávány léčivé přípravky zdravotnickým zařízenímzdravotnickým zařízením lůžkové péčelůžkové péče, musí mít minimální plochu 28 m2. Prostor musí být vybaven chladnicím zařízením a dále nepřenosnou uzamykatelnou schránkou z kovu, pokud se skladují omamné nebo psychotropní látky nebo přípravky je obsahující5). 7. Místnost pro příjem dodávek zásob musí mít minimální plochu 8 m2; pokud jsou připravovány nebo vydávány léčivé přípravky zdravotnickým zařízenímzdravotnickým zařízením lůžkové péčelůžkové péče, musí mít minimální plochu 15 m2. 8. Prostor pro výdej léčivých přípravků a zdravotnických prostředků zdravotnickým zařízenímzdravotnickým zařízením lůžkové péčelůžkové péče musí mít minimální plochu 10 m2. 9. Odborná pracoviště pro přípravu sterilních léčivých přípravků a) pro genovou terapii, b) s obsahem cytotoxických látek, nebo c) ostatních - bez protimikrobní přísady, musí mít místnost pro přípravu léčivých přípravků, místnost pro dokumentaci a místnost pro uchovávání léčivých přípravků. 10. Odborné pracoviště pro přípravu medicinálních plynů musí mít místnost pro přípravu léčivých přípravků, místnost pro dokumentaci a místnost pro uchovávání léčivých přípravků. 11. Odborné pracoviště pro přípravu radiofarmak musí mít místnost pro přípravu léčivých přípravků, místnost pro dokumentaci a místnost pro uchovávání léčivých přípravků. 12. Odborné pracoviště pro kontrolu léčivých přípravků a přípravu zkoumadel musí mít minimální plochu 10 m2 a být vybaveno dřezem, umyvadlem a digestoří. 13. Odborné pracoviště pro poskytování lékových informací musí mít minimální plochu 6 m2 a být vybaveno nábytkem pro práci zdravotnických pracovníků. 14. Odborné pracoviště pro výdej zdravotnických prostředků musí mít minimální plochu 18 m2 a být vybaveno zkušebním boxem s místem pro sezení. 15. Odloučené oddělení pro výdej léčivých přípravků a zdravotnických prostředků musí mít místnost pro výdej léčivých přípravků a zdravotnických prostředků pro veřejnost, prostor pro úpravu léčivých přípravků, místnost pro příjem dodávek zásob, prostor pro práci farmaceuta, sanitární zařízení pro zaměstnance4) a prostor pro úklidové prostředky. Místnost pro výdej léčivých přípravků a zdravotnických prostředků pro veřejnost musí mít minimální plochu 24 m2 a člení se na prostor pro výdej s výdejním místem, prostor pro veřejnost vybavený židlemi, prostor pro uchovávání léčiv a zdravotnických prostředků a prostor pro konzultační činnost, pokud je konzultační činnost prováděna. Prostor pro úpravu léčivých přípravků musí mít minimální plochu 6 m2 a být vybaven umyvadlem. Místnost pro příjem dodávek zásob musí mít minimální plochu 6 m2. Odloučené oddělení pro výdej léčivých přípravků a zdravotnických prostředků je umístěno mimo ostatní prostory lékárny a musí tvořit provozně uzavřený a funkčně provázaný celek. Musí mít oddělený vstup pro veřejnost a oddělený vstup pro zaměstnance a příjem zásob. Odloučené oddělení pro výdej léčivých přípravků lze zřídit v obci nebo v městské části, kde není poskytována lékárenská péče. 16. Lékárna musí mít oddělený vstup pro veřejnost a oddělený vstup pro zaměstnance a příjem zásob. 17. Pokud je lékárna vybavena zařízeními nebo přístroji, které prokazatelně funkčně plně nahrazují technické a věcné vybavení uvedené v této příloze nebo jeho část a činí je nadbytečným, takto nahrazené vybavení nebo jeho část se nevyžaduje. II. Výdejna zdravotnických prostředků 1. Základní provozní prostory výdejny zdravotnických prostředků jsou: a) místnost pro výdej zdravotnických prostředků, b) místnost pro výdej na žádanky, pokud jsou zdravotnické prostředky vydávány zdravotnickým zařízenímzdravotnickým zařízením lůžkové péčelůžkové péče, c) prostor pro skladování zdravotnických prostředků, d) prostor pro příjem dodávek. 2. Vedlejší provozní prostory výdejny zdravotnických prostředků jsou: a) prostor pro administrativní činnost zdravotnických pracovníků, b) sanitární zařízení pro zaměstnance4), c) prostor pro úklidové prostředky. 3. Místnost pro výdej zdravotnických prostředků musí mít minimální plochu 18 m2 a být vybavena zkušebním boxem s místem pro sezení. 4. Místnost pro výdej na žádanky musí mít minimální plochu 10 m2. 5. Prostor pro skladování zdravotnických prostředků musí mít minimální plochu 15 m2. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 92/2012 Sb. Požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení zdravotnické dopravní služby 1. Základní provozní prostory zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení zdravotnické dopravní služby jsou: a) stanoviště dopravních prostředků, b) pracoviště pro komunikaci se zdravotnickým operačním střediskem a pomocným operačním střediskem poskytovatele zdravotnické záchranné služby, s dalšími poskytovateli zdravotních služebposkytovateli zdravotních služeb a vlastními dopravními prostředky. Toto pracoviště se nezřizuje ve zdravotnických zařízeníchzdravotnických zařízeních zdravotnické dopravní služby ozbrojených sil, pokud jsou k poskytování zdravotnické dopravní služby využívána výhradně vozidla ozbrojených sil9), a ve zdravotnických zařízeníchzdravotnických zařízeních zdravotnické dopravní služby Vězeňské službyVězeňské služby. 2. Vedlejší provozní prostory zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení zdravotnické dopravní služby jsou: a) místnost pro odpočinek zaměstnanců, b) sanitární zařízení pro zaměstnance4), c) skladovací prostory. 3. Vybavení pracoviště pro komunikaci se zdravotnickým operačním střediskem a pomocným operačním střediskem poskytovatele zdravotnické záchranné služby, s dalšími poskytovateli zdravotních služebposkytovateli zdravotních služeb a vlastními dopravními prostředky: a) připojení k veřejné telefonní síti pevné a mobilní, b) radiostanice pro radiové spojení s dopravními prostředky, pokud není komunikace s dopravními prostředky zajišťována výhradně prostřednictvím veřejné telefonní sítě mobilní, c) nahrávací zařízení telefonních nebo rádiových relací s časovým údajem, d) náhradní zdroj elektrické energie. 4. Další vybavení zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení zdravotnické dopravní služby: a) umyvadlo, b) dřez na mytí pomůcek, pokud je prováděno mytí a čištění pomůcek použitých k manipulaci s biologickým materiálem, c) nábytek pro práci zdravotnických pracovníků, d) počítač s připojením k internetu a tiskárna. Toto vybavení lze umístit libovolně v prostorách uvedených v bodě 1 písmenu b) nebo bodě 2 písmenu a) nebo c) této přílohy. 5. Skladovací prostory se zřizují pro oddělené skladování zdravotnických prostředků, prádla, uklízecích potřeb a dezinfekčních prostředků; skladovací prostory lze nahradit vhodnými skříněmi. Skladování materiálu musí být zajištěno tak, aby nedošlo ke kontaminaci čistého materiálu znečištěným materiálem. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 92/2012 Sb. Požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení zdravotnické záchranné služby I. Společné požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení zdravotnické záchranné služby 1. Základní provozní prostory zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení zdravotnické záchranné služby jsou: a) pracoviště zdravotnického operačního střediska, b) pracoviště pomocného operačního střediska, pokud je zřízeno, c) prostor pro výpočetní a spojovou techniku, d) pracoviště krizové připravenosti, e) výjezdové základny se stanovištěm dopravních prostředků, f) vzdělávací a výcvikové středisko. 2. Vedlejší provozní prostory zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení zdravotnické záchranné služby jsou: a) místnosti pro odpočinek zaměstnanců, b) sanitární zařízení pro zaměstnance4), c) skladovací prostory. Výjezdové základny mají vedlejší provozní prostory uvedené v písmenech b) a c). 3. Skladovací prostory se zřizují pro oddělené skladování osobních ochranných pomůcek, zdravotnických prostředků, prádla, uklízecích potřeb a dezinfekčních prostředků; skladovací prostory lze nahradit vhodnými skříněmi. Skladování materiálu musí být zajištěno tak, aby nedošlo ke kontaminaci čistého materiálu znečištěným materiálem. II. Zvláštní požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení zdravotnické záchranné služby 1. Pracoviště zdravotnického operačního střediska Vybavení: a) bezdrátové komunikační prostředky k signalizaci a vyrozumění o výjezdu výjezdové skupiny, b) vstupní telefonní linky pro příjem volání z pevné i mobilní veřejné telefonní sítě na národní číslo tísňového volání 155 (dále jen „číslo tísňového volání“) a výzev předaných operačním střediskem jiné základní složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, a to nejméně - tři linky, pokud průměrný počet příchozích volání na číslo tísňového volání je do 10 volání za hodinu, - čtyři linky, pokud průměrný počet příchozích volání na číslo tísňového volání je do 20 volání za hodinu, - šest linek, pokud průměrný počet příchozích volání na číslo tísňového volání je do 40 volání za hodinu, - sedm linek, pokud průměrný počet příchozích volání na číslo tísňového volání je do 60 volání za hodinu, - osm linek, pokud průměrný počet příchozích volání na číslo tísňového volání je více než 60 volání za hodinu, c) radiostanice pro radiové spojení se všemi výjezdovými skupinami zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení zdravotnické záchranné služby na území operačního řízení zdravotnického operačního střediska, d) telefonní přístroj s možností obousměrného volání na každém operátorském pracovišti, e) přímé spojení s krajským operačním střediskem PoliciePolicie České republiky a operačním a informačním střediskem hasičského záchranného sboru kraje dostupné na každém operátorském pultu, f) nejméně jedna telefonní linka pro komunikaci s ostatními zdravotnickými operačními středisky na každém operátorském pultu, g) panel organizačně-provozního radiového systému, h) digitální záznamové zařízení s možností záznamu a archivace časových údajů, tj. zařízení pro trvalý záznam obsahu všech hovorů na všech telefonních linkách používaných pro zajištění zdravotnické záchranné služby a všech radiových relací se záznamem časového údaje a možností okamžitého přístupu k hovorům a relacím nejméně za 4 hodiny zpětně na každém operátorském pultu, i) technologie pro příjem a zobrazení datových zpráv z telefonního centra tísňového volání 112 na každém operátorském pracovišti, j) zařízení pro komunikaci s neslyšícími osobami, k) přístroj pro příjem faxů, l) počítač s připojením k internetu a tiskárna, m) nábytek pro práci zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, n) systém náhradního zásobování elektrickou energií schopný zajistit neomezený provoz technologií operátorských pracovišť zdravotnického operačního střediska nejméně po dobu 24 hodin, o) televizní přijímač a rozhlasový přijímač, p) umyvadlo. Průměrný počet příchozích volání na číslo tísňového volání se stanoví jako průměrný počet příchozích volání včetně volání předávaných z telefonního centra tísňového volání 112 za 24 hodin. 2. Pracoviště pomocného operačního střediska Vybavení: a) bezdrátové komunikační prostředky k signalizaci a vyrozumění o výjezdu výjezdové skupiny, b) nejméně dvě vstupní telefonní linky pro příjem volání na číslo tísňového volání z pevné i mobilní veřejné telefonní sítě, c) radiostanice pro radiové spojení se všemi výjezdovými skupinami zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení zdravotnické záchranné služby na území operačního řízení pomocného operačního střediska, d) digitální záznamové zařízení s možností záznamu a archivace časových údajů, tj. zařízení pro trvalý záznam obsahu všech hovorů na všech telefonních linkách používaných pro zajištění zdravotnické záchranné služby a všech radiových relací se záznamem časového údaje a možností okamžitého přístupu k hovorům a relacím nejméně za 4 hodiny zpětně na každém operátorském pultu, e) systém náhradního zásobování elektrickou energií schopný zajistit neomezený provoz technologií operátorských pracovišť zdravotnického operačního střediska nejméně po dobu 24 hodin, f) umyvadlo, g) nábytek pro práci zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. 3. Pracoviště krizové připravenosti Vybavení: a) připojení k veřejné telefonní síti pevné a mobilní, b) počítač s připojením k internetu a tiskárna, c) kopírka, d) skenovací zařízení, e) nástěnné zobrazovací zařízení propojitelné s počítačem (např. dataprojektor, projekční televize, monitor nebo televize s velkou úhlopříčkou), f) radiostanice pro radiové spojení se všemi výjezdovými skupinami zařízení zdravotnické záchranné služby ve stanovené spádové oblasti, g) nábytek pro práci zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, h) náhradní zdroj elektrické energie, i) umyvadlo. 4. Výjezdové základny Vybavení: a) připojení k veřejné telefonní síti pevné a mobilní, b) bezdrátové komunikační prostředky k signalizaci a vyrozumění o výjezdu výjezdové skupiny, c) radiostanice pro radiové spojení se všemi výjezdovými skupinami zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení zdravotnické záchranné služby ve stanovené spádové oblasti podle plánu pokrytí území krajeúzemí kraje výjezdovými základnami, d) umyvadlo, e) dřez na mytí pomůcek, pokud je prováděno mytí a čištění pomůcek použitých k manipulaci s biologickým materiálem; dřez na mytí pomůcek nelze umístit v sanitárním zařízení pro zaměstnance4), f) nábytek pro práci zdravotnických pracovníků. Příloha č. 8 k vyhlášce č. 92/2012 Sb. Požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení přepravy pacientů neodkladné péče 1. Základní provozní prostory zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení přepravy pacientůpacientů neodkladné péčepéče jsou: a) stanoviště dopravních prostředků, b) pracoviště pro komunikaci se zdravotnickým operačním střediskem a pomocným operačním střediskem poskytovatele zdravotnické záchranné služby, s dalšími poskytovateli zdravotních služebposkytovateli zdravotních služeb a vlastními dopravními prostředky. Toto pracoviště se nezřizuje ve zdravotnických zařízeníchzdravotnických zařízeních přepravy pacientůpacientů neodkladné péčepéče ozbrojených sil, pokud jsou k poskytování přepravy pacientůpacientů neodkladné péčepéče využívána výhradně vozidla ozbrojených sil9), a ve zdravotnických zařízeníchzdravotnických zařízeních přepravy pacientůpacientů neodkladné péčepéče Vězeňské službyVězeňské služby. 2. Vedlejší provozní prostory zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení přepravy pacientůpacientů neodkladné péčepéče jsou: a) místnost pro odpočinek zaměstnanců, b) sanitární zařízení pro zaměstnance4), c) skladovací prostory. 3. Vybavení pracoviště pro komunikaci se zdravotnickým operačním střediskem poskytovatele zdravotnické záchranné služby, s dalšími poskytovateli zdravotních služebposkytovateli zdravotních služeb a vlastními dopravními prostředky: a) připojení k veřejné telefonní síti pevné a mobilní, b) radiostanice pro radiové spojení s dopravními prostředky, c) nahrávací zařízení rádiových a telefonních relací s časovým údajem, d) náhradní zdroj elektrické energie. 4. Další vybavení: a) umyvadlo, b) dřez na mytí pomůcek, pokud je prováděno mytí a čištění pomůcek použitých k manipulaci s biologickým materiálem, c) nábytek pro práci zdravotnických pracovníků, d) počítač s připojením k internetu a tiskárna. Toto vybavení lze umístit libovolně v prostorách uvedených v bodě 1 písmenu b) nebo bodě 2 písmenu a) nebo c) této přílohy. 5. Skladovací prostory se zřizují pro oddělené skladování zdravotnických prostředků, prádla, uklízecích potřeb a dezinfekčních prostředků; skladovací prostory lze nahradit vhodnými skříněmi. Skladování materiálu musí být zajištěno tak, aby nedošlo ke kontaminaci čistého materiálu znečištěným materiálem. Příloha č. 9 k vyhlášce č. 92/2012 Sb. Požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení protialkoholní a protitoxikomanické záchytné služby 1. Základní provozní prostory protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice jsou: a) pokoje pro pacientypacienty, b) izolační místnost pro dočasné umístění pacientůpacientů, c) vyšetřovna, d) pracoviště sester, e) pracoviště zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, pokud je zřízeno, f) WC pro pacientypacienty, g) koupelna pro pacientypacienty, h) šatna pro pacientypacienty. 2. Vedlejší provozní prostory protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice jsou: a) sanitární zařízení pro zaměstnance4), b) skladovací prostory, c) prostor pro čištění pomůcek a pro vylévání biologického materiálu, d) místnost pro odpočinek zaměstnanců4). 3. Pokoj pro pacientypacienty musí mít minimální plochu na 1 lůžko 5 m2, minimální plocha pokoje musí být 8 m2. V pokoji musí být signalizační zařízení mezi pacientempacientem a sestrou. Pokoj musí mít přímé denní osvětlení. Mezi lůžky musí být dostatečný prostor pro činnost personálu. Podlahy musí být snadno čistitelné, omyvatelné a dezinfikovatelné. Stěny musí mít omyvatelný povrch minimálně do výšky 180 cm. 4. Izolační místnost pro dočasné umístění pacientůpacientů musí splňovat požadavky na vybavení pokoje pro pacientypacienty uvedené v bodě 3 této přílohy. 5. Vyšetřovna musí mít minimální plochu 8 m2. Vybavení: a) nábytek pro práci zdravotnických a jiných odborných pracovníků, b) vyšetřovací lehátko nebo lůžko, c) umyvadlo. 6. Vybavení pracoviště sester: a) nábytek pro činnost sester, b) plocha pro manipulaci s biologickým materiálem, c) signalizační zařízení mezi pacientempacientem a sestrou, d) umyvadlo, e) dřez pro mytí a čištění pomůcek. 7. Pracoviště zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků musí být vybaveno nábytkem pro činnost těchto pracovníků. 8. WC pro pacientypacienty, pokud není součástí pokoje pro pacientypacienty, se zřizuje odděleně pro muže a ženy. Je-li WC pro pacientypacienty součástí pokoje pro pacientypacienty, musí být odděleno od zbývajícího prostoru pokoje alespoň neprůhlednou zástěnou pevně spojenou s podlahou nebo zdivem. 9. Šatna pro pacientypacienty může být nahrazena uzamykatelnými skříněmi. 10. Skladovací prostory se zřizují pro oddělené skladování čistého a špinavého prádla, sterilního materiálu, odpadů, úklidových prostředků a podložních mís a močových lahví s možností jejich dekontaminace. 11. Prostor pro čištění pomůcek a pro vylévání biologického materiálu musí být vybaven výlevkou a dřezem nebo výlevkou a myčkou. 12. Prostory protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice včetně chodeb musí být řešeny tak, aby byla možná manipulace s lehátkem nebo křeslem, případně pojízdným lůžkem pacientapacienta. Tento požadavek se nevztahuje na vedlejší prostory. 13. Další vybavení protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice: a) lůžka pro pacientypacienty, b) odsávačka, c) pulzní oxymetr, d) léčivé přípravky a pomůcky pro poskytnutí první pomoci včetně kardiopulmonální resuscitace, e) resuscitační vozík pro uložení pomůcek a léčivých přípravků, f) skříň na léčivé přípravky, g) chladnička pro uchování léčivých přípravků vybavená teploměrem, pokud se uchovávají léčivé přípravky nebo pomůcky, které pro své uchování vyžadují nižší teplotu než pokojovou, a chladnička na biologický materiál vybavená teploměrem, pokud je uchováván biologický materiál, h) nepřenosná uzamykatelná schránka z kovu, pokud se skladují omamné nebo psychotropní látky nebo přípravky je obsahující5), i) glukometr, j) tonometr, k) fonendoskop, l) teploměr lékařský, m) infuzní stojan, n) alkotest a tester na přítomnost drog, o) počítač a jednotné úložiště dat propojené datovou sítí a tiskárna; jednotné úložiště dat může být společné pro více pracovišť nebo celé zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení. 14. Pokud je protialkoholní a protitoxikomanická záchytná stanice vybavena zařízeními nebo přístroji, které prokazatelně funkčně plně nahrazují technické a věcné vybavení uvedené v této příloze nebo jeho část a činí je nadbytečným, takto nahrazené vybavení nebo jeho část se nevyžaduje. Příloha č. 10 k vyhlášce č. 92/2012 Sb. Požadavky na věcné a technické vybavení pracovišť urgentního příjmu 1. Pracoviště urgentního příjmu musí mít bezbariérový přístup a bezbariérovou návaznost na oddělení akutní lůžkové péčelůžkové péče intenzivní, pracoviště radiodiagnostiky a operační sály a mít viditelně označený příjezd pro sanitní vozidla. Podlahy musí být snadno čistitelné, omyvatelné a dezinfikovatelné. 2. Pracoviště urgentního příjmu musí být viditelným způsobem označeno jednotným názvem: „URGENTNÍ PŘÍJEM / EMERGENCY“. Tím není dotčena možnost nazvat toto pracoviště jako jednotku v organizační struktuře poskytovatele zdravotních služebposkytovatele zdravotních služeb jinak. 3. Prostorové řešení pracoviště urgentního příjmu musí umožňovat umístění vstupních koridorů tak, aby byla zajištěna jeho přímá dostupnost pro výjezdové skupiny poskytovatele zdravotnické záchranné služby i pro pacientypacienty samostatně příchozí. 4. Základní struktura pracoviště urgentního příjmu: a) příjmová část, b) ambulantní část, c) lůžková část, d) heliport nebo provozní místo pro přistání vrtulníků letecké záchranné služby. 5. Příjmová část pracoviště urgentního příjmu se skládá z recepce a z kontaktního místa pro spolupráci s poskytovatelem zdravotnické záchranné služby, plnícího úkoly stanovené zákonem o zdravotnické záchranné službě10). Kontaktní místo může být součástí recepce. 6. Recepce musí být vybavena připojením k veřejné telefonní síti, počítačem s připojením k internetu a tiskárnou, pokud není elektronické zpracování dat zabezpečeno jiným způsobem, a být připojena na náhradní zdroj elektrické energie. Prostorové uspořádání recepce musí umožňovat provedení triáže; triáží se rozumí určení časové naléhavosti ošetření, místa ošetření jednotlivých pacientůpacientů a složení ošetřujícího týmu. Recepce musí mít prostorovou návaznost na ambulantní a lůžkovou část. 7. V prostorové návaznosti na recepci musí být umístěna čekárna pro pacientypacienty čekající na ošetření. Čekárna musí být vybavena sedacím nábytkem a její dimenzování a vybavení musí odpovídat maximální kapacitě pracoviště urgentního příjmu a struktuře ošetřovaných pacientůpacientů. 8. Kontaktní místo musí být vybaveno připojením k veřejné telefonní síti, počítačem s připojením k internetu a tiskárnou, pokud není elektronické zpracování dat zabezpečeno jiným způsobem, a být připojeno na náhradní zdroj elektrické energie. 9. Pokud je v rámci pracoviště urgentního příjmu zajišťována rovněž lékařská pohotovostní službalékařská pohotovostní služba, je tato služba součástí ambulantní části pracoviště urgentního příjmu. 10. Lůžková část musí mít minimální plochu 5 m2 na každé lůžko a musí být prostorově uspořádána tak, aby byl zajištěn bezprostřední přístup k pacientovipacientovi alespoň ze 3 stran lůžka a aby byla umožněna manipulace se zvedacím zařízením pro nepohyblivé pacientypacienty. Mezi lůžky musí být dostatečný prostor pro činnost personálu, pohyb pacientapacienta a manipulaci s přístroji, materiálem a lůžky. U každého lůžka musí být zdroj elektrické energie, možnost připojení na zdroj a lokální osvětlení. Každé lůžko musí být vybaveno zařízením k přivolání sestry pacientempacientem. 11. Vedlejší provozní prostory pracoviště urgentního příjmu: a) WC a sprcha pro pacientypacienty, b) pracoviště sester, c) sanitární zařízení pro zaměstnance4), d) skladovací prostory, e) prostor pro čištění pomůcek a pro vylévání biologického materiálu, f) místnost pro odpočinek zaměstnanců, g) místnost pro zemřelé. 12. WC pro pacientypacienty se zřizují odděleně pro muže a ženy. 13. Vybavení pracoviště sester: a) nábytek pro činnost sester, b) pracovní pult s oddělenými plochami pro přípravu sterilního materiálu, c) plocha pro manipulaci s biologickým materiálem, d) komunikační zařízení mezi pacientempacientem a sestrou, e) umyvadlo, f) dřez pro mytí a čištění pomůcek. 14. Skladové prostory se zřizují pro oddělené skladování čistého a špinavého prádla, sterilního materiálu, odpadů, úklidových prostředků a podložních mís a močových lahví s možností jejich dekontaminace. Tyto prostory mohou být společné pro několik oddělení. 15. Prostor pro čištění pomůcek musí být vybaven výlevkou a dřezem nebo výlevkou a myčkou. 16. Místnost pro zemřelé může být společná pro několik oddělení. 17. Prostory pracoviště urgentního příjmu včetně chodeb musí být řešeny tak, aby byla možná manipulace s lehátkem nebo křeslem, případně pojízdným lůžkem pacientapacienta. Tento požadavek se nevztahuje na vedlejší prostory. 18. Základní vybavení pracoviště urgentního příjmu: a) umyvadlo a dvoudřez, b) chladnička a mraznička vybavené teploměrem, c) skříň na léčivé přípravky a zdravotnický materiál, d) nepřenosná uzamykatelná schránka z kovu, pokud se skladují omamné nebo psychotropní látky nebo přípravky je obsahující5), e) sterilizátor, pokud není zajištěna služba centrální sterilizace; pokud je používána sterilizace formaldehydem, musí být sterilizátor umístěn mimo místnosti pro provádění výkonů, f) mobilní vyšetřovací svítidlo, g) defibrilátor, h) EKG přístroj, i) pulzní oxymetr, j) mobilní diagnostický ultrazvukový přístroj, k) mobilní RTG přístroj skiagraficko — skiaskopický, l) monitor, pokud je digitální přenos obrazů, nebo negatoskop, m) anesteziologický přístroj, n) resuscitační vozík pro uložení pomůcek a léčivých přípravků, o) glukometr, p) tonometr, q) fonendoskop, r) teploměr lékařský, s) sprchovací lehátko, t) transportní lehátko pro převoz pacientůpacientů, u) manipulační pomůcky pro přesun imobilního nebo částečně imobilního pacientapacienta, v) transportní monitor vitálních funkcí (EKG/RESP, NIBP, SpO2, Temp) s defibrilátorem a transthorakální neinvazívní zevní kardiostimulací a další vybavení pro poskytování neodkladné péčepéče potřebné k zásahu mimo urgentní příjem, v situacích náhlého zhoršení zdraví, případně k plnění funkce resuscitačního týmu, w) léčivé přípravky a pomůcky pro poskytnutí první pomoci včetně kardiopulmonální resuscitace, zejména samorozpínací vak včetně masky, vzduchovody, rukavice, výbava pro stavění krvácení a prostředky k zajištění žilního vstupu, x) počítač a jednotné úložiště dat propojené datovou sítí a tiskárna; jednotné úložiště dat může být společné pro více pracovišť nebo celé zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení, y) zásoba zdravotnických prostředků a zdravotnického materiálu, včetně reflexních identifikačních vest a osobních ochranných prostředků určených pro ošetření pacientůpacientů přijatých v rámci řešení mimořádné události nebo krizové situace, a to v rozsahu stanoveném v traumatologickém plánu poskytovatele, z) náhradní zdroj elektrické energie. 19. Požadavky na vybavení ambulantní části: a) vyšetřovací lehátka nebo lůžka, umožňující vyšetření RTG přístrojem, b) lineární dávkovač, c) infuzní stojan, d) infuzní pumpa, e) vybavení pro zahřívání pacientůpacientů, f) zdroj medicinálního kyslíku, centrálního vakua a tlakového vzduchu pro ventilované pacientypacienty — rozvod vakua se nevyžaduje, pokud je oddělení vybavené elektrickými odsávačkami, g) převazový stolek a instrumentální stolek. Jde-li o pracoviště urgentního příjmu typu I., jeho ambulantní část musí být vybavena nejméně 4 lehátky nebo lůžky podle písmena a). Jde-li o pracoviště urgentního příjmu typu II., jeho ambulantní část musí být vybavena nejméně 2 lehátky nebo lůžky podle písmena a). 20. Požadavky na vybavení lůžkové části: a) zdroj medicinálního kyslíku, centrálního vakua a tlakového vzduchu pro ventilované pacientypacienty; rozvod vakua se nevyžaduje, pokud je oddělení vybavené elektrickými odsávačkami, b) monitorovací centrála pro připojení všech monitorů vitálních funkcí u jednotlivých lůžek, c) zařízení pro aktivní ohřev všech infuzí a transfuzí, d) vybavení pro zahřívání pacientůpacientů, e) defibrilátor s transthorakální neinvazívní kardiostimulací, f) převazový stolek a instrumentální stolek. 21. Lůžková část pracoviště urgentního příjmu je dále vybavena mobilními polohovatelnými resuscitačními lůžky a mobilními polohovatelnými expektačními lůžky. Pokud je zřízeno pracoviště urgentního příjmu typu I., jeho lůžková část musí být vybavena nejméně 3 resuscitačními lůžky a 6 expektačními lůžky. Pokud je zřízeno pracoviště urgentního příjmu typu II., jeho lůžková část musí být vybavena nejméně 1 resuscitačním lůžkem a 3 expektačními lůžky. 22. Požadavky na vybavení u resuscitačního lůžka: a) transportní ventilátor s možností volby ventilačních parametrů a režimů, b) transportní monitor vitálních funkcí (EKG/RESP, IBP, NIBP, SpO2, Temp), c) kapnometr nebo kapnograf, d) 2 lineární dávkovače, e) infuzní stojan, f) infuzní pumpa, 23. Požadavky na vybavení u expektačního lůžka: a) monitor vitálních funkcí (EKG/RESP, NIBP, SpO2, Temp), b) lineární dávkovač, c) infuzní stojan, d) infuzní pumpa, 24. Jde-li o pracoviště urgentního příjmu typu I., musí toto pracoviště mít k dispozici heliport schválený Úřadem pro civilní letectví pro denní i pro noční provoz. Nejvyšší přípustná dojezdová vzdálenost pracoviště urgentního příjmu typu I. od heliportu je 2 minuty. 25. Pokud je zřízeno pracoviště urgentního příjmu typu II., musí toto pracoviště mít k dispozici heliport schválený Úřadem pro civilní letectví nebo provozní místo pro přistání vrtulníků letecké záchranné služby. Nejvyšší přípustná dojezdová vzdálenost pracoviště urgentního příjmu typu II. od heliportu nebo provozního místa pro přistání vrtulníků letecké záchranné služby je 8 minut. 26. Úrovňový heliport nebo provozní místo pro přistání vrtulníků letecké záchranné služby musí být označeny na přístupových komunikacích nebo místech, kde je nežádoucí pohyb osob nezúčastněných na provozu, níže uvedenými výstražnými svislými znaky: 986kB Kolem heliportu nebo provozního místa pro přistání vrtulníků letecké záchranné služby mohou být rozmístěny nejvýše 4 znaky. Znaky musí být umístěny vždy mimo prostory přiblížení a vzletu vrtulníku a současně za bezpečnostní plochou heliportu nebo provozního místa pro přistání vrtulníků letecké záchranné služby, nebo ve vzdálenosti 30 m od jeho středu. Minimální rozměry znaku musí být 60 cm x 40 cm, přičemž horní hrana znaku včetně jeho konstrukce může být maximálně 150 cm nad zemí. Výstražné znaky musí být reflexní anebo osvětlené, jestliže jsou určeny pro použití v souvislosti s heliportem schváleným pro noční provoz. Použité zkratky: EKG — elektrokardiogram IBP — invazivní měření krevního tlaku NIBP — neinvazivní měření krevního tlaku RESP — projevy dechové činnosti RTG přístroj — rentgenový přístroj SpO2 — saturace kyslíku v arteriální krvi, měřené metodou pulzní oxymetrie Temp — měření teploty. Příloha č. 11 k vyhlášce č. 92/2012 Sb. Požadavky na technické a věcné vybavení kontaktních pracovišť domácí péče 1. Kontaktní pracoviště ošetřovatelské péčeošetřovatelské péče Vybavení: a) nábytek pro práci všeobecné sestry, b) kartotéční skříň, pokud není zdravotnická dokumentacezdravotnická dokumentace vedena výhradně v elektronické podobě, c) připojení k veřejné telefonní síti mobilní, d) tonometr, e) fonendoskop, f) teploměr lékařský, g) pomůcky k odběru biologického materiálu, h) pomůcky pro ošetřování chronických ran, i) pomůcky pro katetrizaci močového měchýře ženy, j) glukometr, k) irigátor, pokud je péčepéče poskytována pacientůmpacientům s potížemi při vyprazdňování, l) pomůcky pro poskytnutí první pomoci včetně kardiopulmonální resuscitace, tj. resuscitační rouška, rukavice, výbava pro stavění krvácení, m) box pro přepravu biologického materiálu. Kontaktní pracoviště musí mít minimální plochu 10 m2 a sanitární zařízení pro zaměstnance4). 1.1. Kontaktní pracoviště ošetřovatelské péčeošetřovatelské péče v gynekologii a porodní asistenci Vybavení: a) nábytek pro práci porodní asistentky, b) kartotéční skříň, pokud není zdravotnická dokumentacezdravotnická dokumentace vedena výhradně v elektronické podobě, c) připojení k veřejné telefonní síti mobilní, d) přístroj pro detekci ozev plodu, e) jednorázové pomůcky k vyšetření těhotné ženy, f) tonometr, g) fonendoskop, h) teploměr lékařský, i) pomůcky pro poskytnutí první pomoci včetně kardiopulmonální resuscitace, tj. resuscitační rouška, rukavice, výbava pro stavění krvácení, j) box pro přepravu biologického materiálu. Kontaktní pracoviště musí mít minimální plochu 10 m2 a sanitární zařízení pro zaměstnance4). 2. Kontaktní pracoviště léčebně rehabilitační péčepéče Vybavení: a) nábytek pro práci zdravotnických pracovníků, b) kartotéční skříň, pokud není zdravotnická dokumentacezdravotnická dokumentace vedena výhradně v elektronické podobě, c) připojení k veřejné telefonní síti mobilní, d) pomůcky pro vyšetření a trénink funkčních schopností a činností sebeobsluhy v domácím prostředí, e) pomůcky pro poskytnutí první pomoci včetně kardiopulmonální resuscitace, tj. resuscitační rouška, rukavice, výbava pro stavění krvácení. Kontaktní pracoviště musí mít minimální plochu 10 m2 a sanitární zařízení pro zaměstnance4). 3. Kontaktní pracoviště paliativní péčepéče Vybavení je shodné s vybavením uvedeným v bodě 1 této přílohy a dále ve vybavení musí být: a) dávkovač stříkačkový, b) odsávačka, c) box pro přepravu biologického materiálu. Kontaktní pracoviště musí mít minimální plochu 10 m2 a sanitární zařízení pro zaměstnance4). 1) Například vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb., vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb., vyhláška č. 84/2008 Sb., o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách, zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících léčivé přípravky, vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb., vyhláška č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb, vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů. 4) Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. 5) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 6) Vyhláška č. 307/2002 Sb. 7) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 143/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidské krve a jejích složek (vyhláška o lidské krvi), ve znění vyhlášky č. 351/2010 Sb. 8) § 6 odst. 4 zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. 9) § 2 odst. 10 písm. a) zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. 10) § 6 zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 91/2012 Sb.
Zákon č. 91/2012 Sb. Zákon o mezinárodním právu soukromém Vyhlášeno 22. 3. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2014, částka 35/2012 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 5) * ČÁST DRUHÁ - OBECNÁ USTANOVENÍ MEZINÁRODNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO (§ 6 — § 19) * ČÁST TŘETÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ MEZINÁRODNÍHO PRÁVA SOUKROMÉHO (§ 20 — § 28) * ČÁST ČTVRTÁ - USTANOVENÍ PRO JEDNOTLIVÉ DRUHY SOUKROMOPRÁVNÍCH POMĚRŮ (§ 29 — § 101) * ČÁST PÁTÁ - PRÁVNÍ POMOC VE STYKU S CIZINOU (§ 102 — § 110) * ČÁST ŠESTÁ - ŘÍZENÍ O ÚPADKU (§ 111 — § 116) * ČÁST SEDMÁ - ROZHODČÍ ŘÍZENÍ A UZNÁNÍ A VÝKON CIZÍCH ROZHODČÍCH NÁLEZŮ (§ 117 — § 122) * ČÁST OSMÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 123 — § 124) * ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST (§ 125 — § 125) Aktuální znění od 23. 9. 2023 (285/2023 Sb.) 91 ZÁKON ze dne 25. ledna 2012 o mezinárodním právu soukromém Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje v poměrech s mezinárodním prvkem a) právním řádem kterého státu se řídí soukromoprávní poměry včetně používání jiných předpisů než určeného rozhodného práva, b) právní postavení cizincůcizinců a zahraničních právnických osobzahraničních právnických osob v soukromoprávních poměrech, c) pravomoc a postup soudů a jiných orgánů při úpravě poměrů uvedených v písmenech a) a b) a rozhodování o nich včetně postupu v řízení, jestliže je mezinárodní prvek jen v řízení samotném, d) uznávání a výkon cizích rozhodnutí, e) právní pomoc ve styku s cizinou, f) některé záležitosti týkající se úpadku, g) některé záležitosti týkající se rozhodčího řízení včetně uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů. § 2 Mezinárodní smlouvy a předpisy Evropské unie Zákon se použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána (dále jen „mezinárodní smlouva“), a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie1). § 3 Nutně použitelná ustanovení právních předpisů Ustanovení tohoto zákona nebrání použití těch ustanovení českého právního řádu, kterých je nutné v mezích jejich předmětu úpravy použít vždy bez ohledu na to, kterým právním řádem se řídí právní poměry, v nichž se projeví účinky použití takových ustanovení. § 4 Výhrada veřejného pořádku Ustanovení zahraničního právního řádu, jehož se má použít podle ustanovení tohoto zákona, nelze použít, jestliže by se účinky tohoto použití zjevně příčily veřejnému pořádku. Ze stejných důvodů nelze uznat cizí rozhodnutí, cizí soudní smír, cizí notářskou a jinou veřejnou listinuveřejnou listinu, cizí rozhodčí nález, nebo provést procesní úkon k dožádání z ciziny, anebo uznat právní poměr nebo skutečnost, které vznikly v cizině nebo podle zahraničního právního řádu. § 5 Obcházení zákona Nepřihlíží se ke skutečnostem vytvořeným nebo předstíraným záměrným jednáním v úmyslu, aby se těch ustanovení tohoto zákona, od nichž se nelze odchýlit ujednáním stran, nepoužilo nebo aby se jich použilo jinak, než kdyby takto vytvořené nebo předstírané skutečnosti nebyly. ČÁST DRUHÁ OBECNÁ USTANOVENÍ MEZINÁRODNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO HLAVA I PRAVOMOC § 6 Pravomoc českých soudů (1) Pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. (2) Je-li ve věci dána pravomoc českých soudů, vztahuje se jejich pravomoc i na vzájemný návrh z téhož právního poměru nebo z týchž skutkových okolností. § 7 Vynětí z pravomoci českých soudů (1) Z pravomoci českých soudů jsou vyňaty cizí státy, pokud jde o řízení vyplývající z jejich jednání a úkonů učiněných při výkonu jejich státních, vládních a jiných veřejných pravomocí a funkcí, včetně jejich majetku, který je k takovému výkonu používán nebo určen. (2) Vynětí z pravomoci českých soudů se nevztahuje na jiná jednání, úkony nebo případy, a to v rozsahu, v němž podle obecného mezinárodního práva nebo mezinárodní smlouvy lze proti cizímu státu uplatňovat práva u soudů jiného státu. (3) Pravomoci českých soudů nejsou podrobeny osoby, mezinárodní organizace a instituce, které podle mezinárodních smluv, obecného mezinárodního práva nebo českých právních předpisů požívají v České republice imunity, a to v rozsahu, který je v nich uveden. (4) Ustanovení odstavců 1 a 3 platí i pro doručování písemností, předvolávání svědků, výkon rozhodnutí nebo jiné procesní úkony. (5) Doručení cizím státům, mezinárodním organizacím, institucím a osobám požívajícím imunity v případech, kdy nejsou vyňaty z pravomoci českých soudů, zprostředkuje Ministerstvo zahraničních věcí. Nelze-li takto doručit, ustanoví soud opatrovníka. (6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se použijí i pro postup jiných českých orgánů veřejné moci, rozhodují-li ve věcech upravených tímto zákonem, přiměřeně. HLAVA II USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ § 8 Základní ustanovení (1) České soudy postupují v řízení podle českých procesních předpisů s tím, že strany mají rovné postavení při uplatňování svých práv. (2) Řízení zahájené v jiném státě nebrání zahájení řízení o téže věci mezi týmiž účastníky u českého soudu. Bylo-li řízení u českého soudu zahájeno později než řízení zahájené v jiném státě, může je český soud v odůvodněných případech přerušit, lze-li předpokládat, že rozhodnutí zahraničního orgánu bude v České republice uznáno. Postavení cizinců a zahraničních osob v řízení § 9 (1) Způsobilost cizincecizince být účastníkem řízení a jeho procesní způsobilost se řídí právním řádem státu, v němž má cizineccizinec obvyklý pobyt; stačí však, je-li způsobilý podle českého právního řádu. (2) Způsobilost zahraničních osob jiných než fyzických být účastníkem řízení a jejich procesní způsobilost se řídí právním řádem, podle něhož taková osoba vznikla; stačí však, je-li způsobilá podle českého právního řádu. § 10 CizinciCizinci a zahraniční právnické osobyzahraniční právnické osoby mají za stejných podmínek jako státní občané České republiky a české právnické osoby nárok na osvobození od soudních poplatků a záloh a na ustanovení bezplatného zástupce k ochraně svých zájmů, je-li zaručena vzájemnost. Podmínka zaručení vzájemnosti neplatí pro občany členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor. § 11 (1) CizinciCizinci, který má obvyklý pobyt v cizině, a zahraniční právnické osobězahraniční právnické osobě, kteří se domáhají rozhodnutí o majetkovém právu, může soud uložit na návrh žalovaného, aby složili jistotu určenou soudem na náklady řízení. Nesloží-li jistotu do stanovené lhůty, nebude soud proti vůli žalovaného v řízení pokračovat a řízení zastaví. O tom je třeba žalobce poučit. (2) Složení jistoty nelze uložit, jestliže a) návrh na její složení byl podán teprve, když žalovaný ve věci již jednal nebo vykonal procesní úkon, ačkoliv již věděl, že žalobce není státním občanem České republiky nebo českou právnickou osobou nebo že pozbyl státního občanství České republiky nebo přestal být českou právnickou osobou nebo nemá obvyklý pobyt v České republice, b) ve státě, jehož je žalobce občanem, se v podobných případech od státního občana České republiky nebo české právnické osoby jistota nežádá, c) žalobce má v České republice nemovitou věc v ceně dostačující k úhradě nákladů, které žalovanému v řízení vzniknou, d) návrh na zahájení řízení je vyřizován platebním rozkazem, nebo e) žalobce je osvobozen od soudních poplatků a záloh. (3) Povinnost složit jistotu nelze uložit občanům členských států Evropské unie nebo dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor. Cizí veřejná listina § 12 (1) Listina vydaná soudem, notářem nebo úřadem v cizině, která platí v místě, kde byla vydána, za listinu veřejnou nebo veřejná listinaveřejná listina vydaná diplomatickým zástupcem nebo konzulárním úředníkem působícím v České republice, má důkazní moc veřejné listinyveřejné listiny také v České republice, jestliže je opatřena předepsaným ověřením. (2) Pokud listinu vydanou v cizině nelze opatřit předepsaným ověřením v souladu s mezinárodními zvyklostmi a příslušný zastupitelský úřad České republiky nemá pochybnosti o její pravosti, opatří listinu doložkou, že zastupitelský úřad nemá pochybnosti o pravosti této listiny. Zjišťování vzájemnosti § 13 Ministerstvo spravedlnosti poskytne soudu na jeho žádost sdělení o vzájemnosti ze strany cizího státu. HLAVA III UZNÁNÍ A VÝKON CIZÍCH ROZHODNUTÍ § 14 Rozhodnutí soudů cizího státu a rozhodnutí úřadů cizího státu o právech a povinnostech, o kterých by podle jejich soukromoprávní povahy rozhodovaly v České republice soudy, stejně jako cizí soudní smíry a cizí notářské a jiné veřejné listinyveřejné listiny v těchto věcech (dále jen „cizí rozhodnutí“) mají v České republice účinnost, jestliže nabyla podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a byla-li uznána českými orgány veřejné moci. § 15 (1) Pokud v dalších ustanoveních tohoto zákona není stanoveno něco jiného, nelze pravomocná cizí rozhodnutí uznat, jestliže a) věc náleží do výlučné pravomoci českých soudů, nebo jestliže by řízení nemohlo být provedeno u žádného orgánu cizího státu, kdyby se ustanovení o příslušnosti českých soudů použilo na posouzení pravomoci cizího orgánu, ledaže se účastník řízení, proti němuž cizí rozhodnutí směřuje, pravomoci cizího orgánu dobrovolně podrobil, b) o témže právním poměru se vede řízení u českého soudu a toto řízení bylo zahájeno dříve, než bylo zahájeno řízení v cizině, v němž bylo vydáno rozhodnutí, jehož uznání se navrhuje, c) o témže právním poměru bylo českým soudem vydáno pravomocné rozhodnutí nebo bylo-li v České republice již uznáno pravomocné rozhodnutí orgánu třetího státu, d) účastníku řízení, vůči němuž má být rozhodnutí uznáno, byla odňata postupem cizího orgánu možnost řádně se účastnit řízení, zejména nebylo-li mu doručeno předvolání nebo návrh na zahájení řízení, e) uznání by se zjevně příčilo veřejnému pořádku, nebo f) není zaručena vzájemnost; vzájemnost se nevyžaduje, nesměřuje-li cizí rozhodnutí proti státnímu občanu České republiky nebo české právnické osobě. (2) K překážce uvedené v odstavci 1 písm. d) se přihlédne, jen jestliže se jí dovolá účastník řízení, vůči němuž má být cizí rozhodnutí uznáno. To platí i o překážkách uvedených v odstavci 1 písm. b) a c), ledaže je jejich existence orgánu rozhodujícímu o uznání jinak známa. § 16 (1) Uznání cizího rozhodnutí v majetkových věcech se nevyslovuje zvláštním výrokem. Cizí rozhodnutí je uznáno tím, že český orgán veřejné moci k němu přihlédne, jako by šlo o rozhodnutí českého orgánu veřejné moci. Je-li proti tomu namítána výhrada veřejného pořádku nebo i jiný důvod pro odepření uznání, ke kterým nemohlo být bez dalšího přihlédnuto, přeruší se řízení a je určena lhůta k zahájení zvláštního řízení podle odstavce 4. Po jeho pravomocném ukončení nebo po marném uplynutí uvedené lhůty se v přerušeném řízení pokračuje. (2) Cizí rozhodnutí v ostatních věcech se uznávají ve zvláštním řízení podle odstavce 4, jestliže tento zákon nestanoví, že se cizí rozhodnutí uznávají bez dalšího řízení. (3) Cizí rozhodnutí lze na návrh uznat ve zvláštním řízení podle odstavce 4 i v případě, kdy se toto rozhodnutí uznává bez dalšího řízení. (4) Ve zvláštním řízení o uznání rozhoduje soud o uznání rozsudkem; jednání nemusí nařizovat. Vyslovit uznání je místně příslušný okresní soud, který je obecným soudem toho, kdo uznání navrhuje, jinak okresní soud, v jehož obvodu nastala nebo může nastat skutečnost, pro kterou má uznání význam, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. (5) Na základě cizího rozhodnutí o majetkových věcech, které splňuje podmínky pro uznání podle tohoto zákona, lze nařídit výkon tohoto rozhodnutí rozhodnutím českého soudu, které je třeba odůvodnit. HLAVA IV ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O UZNÁNÍ A VÝKONU NĚKTERÝCH CIZÍCH ROZHODNUTÍ § 17 Ustanovení této hlavy se použijí v řízeních o uznání a výkonu cizích rozhodnutí, v nichž se postupuje podle přímo použitelných předpisů Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy, které vyžadují prohlášení vykonatelnosti. § 18 Požádá-li strana podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy, aby o uznání bylo rozhodnuto ve zvláštním řízení, rozhodne soud rozsudkem o uznání. Jednání nemusí nařizovat. § 19 (1) Současně s návrhem na prohlášení vykonatelnosti může být podán i návrh na nařízení výkonu rozhodnutí podle jiného právního předpisu. V takovém případě rozhodne soud v jediném rozhodnutí o obou návrzích samostatnými výroky, které musí být odůvodněny. Rozhodnutí musí být odůvodněno, i když se rozhoduje jen o jednom z těchto návrhů. (2) Postupoval-li soud podle odstavce 1 a je-li v přímo použitelném předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvě stanovena lhůta pro podání opravného prostředku proti rozhodnutí o uznání anebo o prohlášení vykonatelnosti cizích rozhodnutí, která je delší než lhůta stanovená jiným právním předpisem pro podání opravného prostředku proti rozhodnutí nařizujícímu výkon rozhodnutí, platí tato delší lhůta i pro podání opravného prostředku proti rozhodnutí nařizujícímu výkon rozhodnutí. (3) Zkoumá-li odvolací soud důvody, pro něž lze cizí rozhodnutí neuznat, a tyto důvody nemohl podle ustanovení přímo použitelných předpisů Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy zkoumat soud v prvním stupni, a svědčí-li tyto důvody pro neuznání cizího rozhodnutí, odvolací soud změní rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že návrh zamítne. (4) Rozhodnutí nemůže nabýt právní moci ve výroku nařizujícím výkon rozhodnutí dříve než ve výroku, kterým se rozhodnutí prohlašuje za vykonatelné. ČÁST TŘETÍ OBECNÁ USTANOVENÍ MEZINÁRODNÍHO PRÁVA SOUKROMÉHO § 20 Kvalifikace (1) Právní hodnocení určitého právního poměru nebo otázky za účelem vyhledání použitelného kolizního ustanovení pro určení rozhodného práva se zpravidla provádí podle českého právního řádu. (2) Pokud se má pro určitý právní poměr nebo otázku použít právních ustanovení z více než jednoho právního řádu, je možné při hodnocení těchto ustanovení v souladu s odstavcem 1 přihlédnout také k funkci, kterou tato ustanovení plní v rámci svého právního řádu. (3) Pokud bylo určeno rozhodné právo pro základní poměr, provádí se zpravidla podle tohoto práva i hodnocení určitého poměru nebo otázky, které jsou spojeny se základním poměrem. (4) Skutečnosti stanovené v kolizních ustanoveních tohoto zákona pro určení rozhodného práva (hraniční určovatelé) se hodnotí podle českého práva. § 21 Zpětný a další odkaz (1) Jestliže ustanovení tohoto zákona přikazují použití zahraničního práva, jehož ustanovení odkazují zpět na české právo, použije se hmotněprávních ustanovení českého práva. Odkazují-li ustanovení zahraničního práva k právu dalšího cizího státu, použije se hmotněprávních ustanovení tohoto práva, jestliže se ho má použít podle jeho kolizních ustanovení; jinak se použijí hmotněprávní ustanovení českého práva. (2) K zpětnému ani k dalšímu odkazu se nepřihlíží v poměrech závazkového a pracovního práva. Jestliže bylo rozhodné právo stranami zvoleno, lze k jeho kolizním ustanovením přihlédnout jen, jestliže to vyplývá z ujednání stran. § 22 Předběžné otázky (1) Při určení rozhodného práva pro předběžnou otázku se použije ustanovení tohoto zákona. Jestliže by pro předběžnou otázku nebyla dána pravomoc českých soudů, kdyby se o ní rozhodovalo samostatně, použije se pro určení rozhodného práva pro ni kolizního ustanovení práva, kterým se řídí základní otázka, jestliže se tato otázka řídí zahraničním právem. (2) Jestliže bylo o předběžné otázce již dříve pravomocně rozhodnuto příslušným českým orgánem veřejné moci nebo soudem nebo orgánem cizího státu, jehož rozhodnutí splňuje podmínky pro uznání v České republice, soud z takového rozhodnutí vychází. § 23 Zjišťování a používání zahraničního práva (1) Pokud z jiných ustanovení tohoto zákona nevyplývá něco jiného, je třeba zahraničního práva, jehož se má použít podle ustanovení tohoto zákona, používat i bez návrhu a tak, jak se ho používá na území, na němž toto právo platí. Použije se těch jeho ustanovení, kterých by se na území, na němž toto právo platí, pro rozhodnutí ve věci použilo, bez ohledu na jejich systematické zařazení nebo jejich veřejnoprávní povahu, pokud nejsou v rozporu s nutně použitelnými předpisy českého práva. (2) Pokud dále není stanoveno něco jiného, obsah zahraničního práva, jehož se má použít podle ustanovení tohoto zákona, se zjišťuje bez návrhu z úřední povinnosti. Soud nebo orgán veřejné moci, který rozhoduje ve věcech upravených tímto zákonem, učiní k jeho zjištění všechna potřebná opatření. (3) Jestliže soudu nebo orgánu veřejné moci, který rozhoduje ve věcech upravených tímto zákonem, není obsah zahraničního práva znám, může si k jeho zjištění vyžádat také vyjádření Ministerstva spravedlnosti. (4) Má-li se použít právního řádu státu, který má více právních oblastí nebo různé úpravy pro určité skupiny osob, rozhodují o použití příslušných právních předpisů právní předpisy tohoto státu. (5) Jestliže se nepodaří v přiměřené době zahraniční právo zjistit nebo je-li to nemožné, použije se české právo. § 24 Výjimečné a podpůrné určení rozhodného práva (1) Právní řád, který by se měl použít podle ustanovení tohoto zákona, je možné ve zcela výjimečných případech nepoužít, jestliže při náležitém odůvodněném uvážení souhrnu všech okolností věci a zejména důvodného očekávání účastníků ohledně použití jiného právního řádu by se to jevilo nepřiměřené a odporující rozumnému a spravedlivému uspořádání vztahu účastníků. Za těchto podmínek a nejsou-li dotčena práva jiných osob, se použije právní řád, jehož použití odpovídá tomuto uspořádání. (2) Jestliže pro určitý poměr nebo otázku, které spadají do předmětu úpravy tohoto zákona, nelze určit rozhodné právo podle jiných ustanovení zákona, použije se pro ně právo, které je s nimi v nejužším vztahu, ledaže pro ně strany zvolily nebo jinak označily použití určitého práva. § 25 Nutně použitelná ustanovení jiného zahraničního práva K návrhu účastníka se mohou použít ustanovení právního řádu jiného státu, kterého se podle ustanovení tohoto zákona nemá použít, avšak podle právního řádu, jehož jsou součástí, se jich má použít bez ohledu na to, kterým právním řádem se řídí práva a povinnosti, o které jde. Podmínkou pro použití je, že práva a povinnosti, o které jde, mají k takovému jinému státu dostatečně významný vztah a je to spravedlivé vzhledem k povaze těchto ustanovení, jejich účelu nebo k důsledkům, jež by vyplynuly zejména pro účastníky z jejich použití nebo z jejich nepoužití. Účastník, který se takových ustanovení dovolává, musí prokázat platnost a obsah těchto ustanovení. Právní postavení cizinců a zahraničních právnických osob v soukromoprávních poměrech § 26 (1) CizincemCizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky. Zahraniční právnickou osobouZahraniční právnickou osobou se rozumí právnická osoba se sídlem mimo území České republiky. (2) CizinciCizinci a zahraniční právnické osobyzahraniční právnické osoby mají v oblasti svých osobních a majetkových práv, pokud tímto zákonem nebo jiným právním předpisem není stanoveno něco jiného, stejná práva a stejné povinnosti jako státní občané České republiky a české právnické osoby. (3) V případě, že cizí stát nakládá se státními občany České republiky a s českými právnickými osobami jinak než se svými občany a právnickými osobami, může Ministerstvo zahraničních věcí v dohodě s příslušnými orgány sdělením v úředním publikačním prostředku stanovit, že se odstavec 2 nepoužije. To neplatí v případě, kdy se jedná o cizincecizince a zahraniční právnické osobyzahraniční právnické osoby, kterým z práva Evropské unie vyplývají stejná práva a stejné povinnosti jako státním občanům České republiky a českým právnickým osobám, anebo by tím byla porušena základní lidská práva cizincecizince. § 27 Postavení cizincůcizinců a zahraničních právnických osobzahraničních právnických osob při podnikání v České republice, v oblasti pracovního práva, v oblasti práva autorského a práv průmyslových upravují jiné právní předpisy. § 28 Vícenásobná nebo neurčitá státní příslušnost (1) Je-li někdo v rozhodné době státním občanem České republiky a považuje-li ho za svého občana také jiný stát, je rozhodné státní občanství České republiky. (2) Je-li někdo v rozhodné době zároveň občanem několika cizích států, rozhoduje státní příslušnost nabytá naposled, pokud vzhledem k životním poměrům osoby nepřevažuje výrazně její poměr k jinému cizímu státu, jehož je občanem; v takovém případě rozhoduje státní příslušnost tohoto státu. (3) Na toho, kdo v rozhodné době není občanem žádného státu nebo jehož státní příslušnost nelze určit podle odstavce 2, se hledí, jako by byl občanem toho státu, na jehož území má v rozhodné době obvyklý pobyt, a nelze-li to zjistit, na jehož území se v rozhodné době zdržuje. Nelze-li ani to zjistit, postupuje se pro účely tohoto zákona, jako by šlo o státního občana České republiky. (4) Je-li někdo žadatelem o udělení mezinárodní ochrany, azylantem nebo požívá doplňkové ochrany nebo je bezdomovcem podle jiného právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy, řídí se jeho osobní postavení podle ustanovení mezinárodních smluv upravujících právní postavení uprchlíků a právní postavení osob bez státní příslušnosti. ČÁST ČTVRTÁ USTANOVENÍ PRO JEDNOTLIVÉ DRUHY SOUKROMOPRÁVNÍCH POMĚRŮ HLAVA I ZPŮSOBILOST MÍT PRÁVA A POVINNOSTI A ZPŮSOBILOST K PRÁVNÍM JEDNÁNÍM § 29 Fyzické osoby (1) Právní osobnost a svéprávnost se řídí, nestanoví-li se v tomto zákoně něco jiného, právním řádem státu, v němž má osoba obvyklý pobyt. (2) Nestanoví-li tento zákon něco jiného, stačí, jestliže fyzická osoba činící právní jednání je k němu způsobilá podle právního řádu platného v místě, v němž fyzická osoba právní jednání činí. (3) Úprava jména fyzické osoby se řídí právním řádem státu, jehož je občanem. Tato osoba se však může dovolat použití právního řádu státu, na jehož území má obvyklý pobyt. § 30 Právnické osoby (1) Právní osobnost právnické osoby a způsobilost jiné než fyzické osoby se řídí právním řádem státu, podle něhož vznikla. Tímto právním řádem se řídí i obchodní firma nebo název a vnitřní poměry takové osoby, poměry mezi takovou osobou a jejími společníky nebo členy a vzájemné poměry společníků nebo členů, ručení společníků nebo členů za závazky takové osoby a kdo za osobu jako její orgán jedná, jakož i její zánik. (2) Pro vázanost takové osoby z běžných jednání stačí, je-li k nim způsobilá podle právního řádu platného v místě, v němž bylo takové jednání učiněno. (3) Právnická osoba se sídlem v České republice může být založena pouze podle českého právního řádu. Tím není dotčena možnost přemístit do České republiky sídlo právnické osoby založené podle právního řádu cizího státu, která má sídlo v zahraničí, jestliže to umožňují mezinárodní smlouva, přímo použitelný předpis Evropské unie nebo jiný právní předpis. Směnečná a šeková způsobilost § 31 (1) Způsobilost osoby zavazovat se směnečně nebo šekově se řídí právním řádem státu, jehož je občanem. Prohlašuje-li toto právo za rozhodující právo jiného státu, použije se práva tohoto jiného státu. (2) Kdo není způsobilý se směnečně nebo šekově zavazovat podle právního řádu uvedeného v odstavci 1, je přesto platně zavázán, podepíše-li se na směnku nebo na šek ve státě, podle jehož práva by byl způsobilý se směnečně nebo šekově zavazovat. To neplatí, jde-li o státního občana České republiky nebo o osobu, která má obvyklý pobyt v České republice. § 32 Koho lze označit za šekovníka, se řídí právním řádem státu, v němž je šek splatný. Je-li podle tohoto právního řádu šek neplatný vzhledem k osobě šekovníkově, jsou přesto platné závazky z podpisů, které byly na šek napsány ve státě, jehož právní řád nestanoví neplatnost z takového důvodu. Omezení svéprávnosti a věci opatrovnické § 33 (1) Ve věcech omezení svéprávnosti, jakož i ve věcech opatrovnických je dána pravomoc českých soudů, jde-li o osoby s obvyklým pobytem v České republice, nebo jde-li o státní občany České republiky, i když mají obvyklý pobyt v cizině. Český soud nemusí řízení zahájit, stačí-li k ochraně práv a zájmů státního občana České republiky opatření učiněná v cizině. (2) Není-li dána pravomoc českých soudů podle odstavce 1, omezí se český soud na opatření nutná k ochraně osoby a jejího majetku a uvědomí o tom orgán státu, ve kterém má osoba obvyklý pobyt. Kdyby příslušný orgán cizího státu poměry osoby v přiměřené době neupravil, učiní tak český soud. (3) K uvědomění orgánů cizího státu podle odstavce 2 český soud nepřistoupí, jde-li o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, azylanty a osoby požívající doplňkové ochrany podle jiného právního předpisu. V takovém případě upraví poměry osoby český soud. § 34 Podmínky vzniku a zániku opatrovnictví a podmínky pro omezení a zbavení svéprávnosti se řídí právním řádem státu, ve kterém má opatrovanec obvyklý pobyt. Opatrovnická péče se týká zásadně opatrovance a jeho majetku, nechť je tento majetek kdekoliv, pokud stát, v němž majetek je, přiznává této opatrovnické péči účinnost. § 35 Povinnost přijmout a zastávat opatrovnictví se řídí právním řádem státu, ve kterém má opatrovník obvyklý pobyt. § 36 Právní poměry mezi opatrovníkem a opatrovancem se řídí právním řádem státu, v němž má sídlo opatrovnický soud nebo orgán. § 37 Pokud z ustanovení § 34 až 36 nevyplývá něco jiného, činí český soud opatření podle českého hmotného práva. § 38 Pravomocná cizí rozhodnutí ve věcech omezení a zbavení svéprávnosti a ve věcech opatrovnictví cizincecizince, která byla vydána soudy nebo orgány státu, jehož je cizineccizinec občanem (dále jen „domovský stát“), nebo státu, v němž má cizineccizinec obvyklý pobyt, se uznávají bez dalšího řízení. Prohlášení za mrtvého nebo za nezvěstného § 39 (1) Prohlásit státního občana České republiky za mrtvého nebo za nezvěstného přísluší výlučně českému soudu. (2) CizinceCizince může český soud prohlásit za mrtvého nebo za nezvěstného s právními následky pro státní občany České republiky a také pro osoby s obvyklým pobytem v České republice a pro majetek, který je v České republice. (3) Ve věcech prohlášení za mrtvého nebo za nezvěstného použije český soud vždy českého hmotného práva. § 40 Pravomocná cizí rozhodnutí ve věcech prohlášení cizincecizince za mrtvého nebo za nezvěstného, která byla vydána soudy nebo úřady domovského státu cizincecizince nebo státu, v němž měl cizineccizinec naposled obvyklý pobyt, se uznávají bez dalšího řízení. HLAVA II PRÁVNÍ JEDNÁNÍ § 41 Existence a platnost právního jednání, jakož i následky jeho neplatnosti se řídí týmž právním řádem jako právní poměr jím založený, pokud není zákonem stanoveno nebo z povahy věci nevyplývá něco jiného. Při určení tohoto právního řádu se postupuje, jako by právní jednání bylo platné. § 42 (1) Smlouva a jiné právní jednání je platné co do formy, jestliže forma vyhovuje právnímu řádu státu, a) kterým se řídí smlouva nebo jiné právní jednání a právní poměr jimi založený, b) ve kterém byl některým jednajícím učiněn projev vůle, c) ve kterém má některý jednající svůj obvyklý pobyt nebo sídlo, nebo d) ve kterém je nemovitá věc, které se právní jednání týká. (2) Stanoví-li právní řád, kterým se řídí nebo má řídit právní poměr právním jednáním založený, nebo právní řád státu, ve kterém je nemovitá věc, které se právní jednání týká, zachování určité formy jako nezbytnou podmínku platnosti, je nutné tuto formu zachovat. § 43 Forma směnečného a šekového prohlášení a protestu (1) Forma směnečného prohlášení a forma šekového prohlášení se řídí právním řádem státu, v němž bylo prohlášení učiněno. Pro formu šekového prohlášení stačí zachovat formu, kterou stanoví právo platebního místa. (2) Vadnost formy prvního směnečného prohlášení nebo prvního šekového prohlášení nemá vliv na platnost pozdějšího směnečného prohlášení nebo pozdějšího šekového prohlášení, jestliže směnečné prohlášení a šekové prohlášení, které je podle odstavce 1 neplatné, se shoduje s právním řádem státu, v němž bylo učiněno pozdější směnečné prohlášení nebo pozdější šekové prohlášení. (3) Směnečné prohlášení a šekové prohlášení státního občana České republiky v cizině platí v České republice proti jiným státním občanům České republiky, vyhovuje-li požadavkům českého právního řádu ohledně formy. (4) Forma protestu a lhůty k protestu, jakož i forma ostatních jednání, jichž je zapotřebí k uplatnění a k zachování směnečných práv a šekových práv, se řídí právním řádem státu, v němž je třeba učinit protest nebo jiné jednání. HLAVA III ZASTOUPENÍ § 44 (1) Pro zastoupení ze zákona nebo zastoupení na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu a jejich účinky se použije právního řádu, jehož součástí je ustanovení upravující zastoupení na základě zákona, nebo právního řádu státu, jehož soud nebo orgán učinil rozhodnutí, o které se zastoupení opírá. U běžných jednání pro účinky těchto zastoupení postačí, odpovídá-li to právnímu řádu platnému v místě, v němž bylo takové jednání učiněno. (2) Právní jednání učiněné zmocněncem má účinky pro zastoupeného, jestliže to odpovídá právnímu řádu platnému v místě, ve kterém a) zmocněnec jednání učinil, b) zmocnitel má své sídlo nebo obvyklý pobyt, c) zmocněnec má své sídlo nebo obvyklý pobyt, nebo d) je nemovitá věc, jestliže se právní jednání týká této nemovité věci. (3) Právní jednání učiněné zmocněncem má účinky pro zastoupeného také tehdy, jestliže to odpovídá právnímu řádu, kterým se řídí nebo má řídit právní poměr založený právním jednáním zmocněnce. (4) Pro zachování formy plné moci postačí, vyhovuje-li forma některému z právních řádů uvedených v odstavci 2 nebo 3 anebo právnímu řádu platnému v místě, v němž byla plná moc vystavena. (5) Právní poměr mezi zmocněncem a třetí osobou, vzniklý v důsledku překročení zmocnění, a právní poměr mezi osobou jednající za jiného bez zmocnění a třetí osobou se řídí právním řádem platným v místě, v němž má zmocněnec nebo osoba jednající za jiného bez zmocnění své sídlo nebo obvyklý pobyt. Třetí osoba se však může dovolat použití právního řádu platného v místě, v němž k jednání zmocněnce nebo osoby jednající za jiného bez zmocnění došlo. § 45 Prokura a pověření činností při provozování obchodního závodu Účinky jednání na základě prokury pro zastoupeného se řídí právním řádem státu, v němž má sídlo nebo obvyklý pobyt osoba, která prokuru udělila; účinky jednání na základě pověření činností při provozování obchodního závoduobchodního závodu pro zastoupeného se řídí právním řádem státu, v němž má zastoupený obchodní závodobchodní závod, pobočku nebo provozovnu, při jejichž provozování dochází k činnosti pověřené osoby. Stačí však, nastanou-li tyto účinky podle právního řádu platného v místě, v němž prokurista nebo pověřená osoba právně jednali s třetí osobou, a týká-li se právní jednání nemovité věci, také podle právního řádu platného v místě, v němž je nemovitá věc. HLAVA IV PROMLČENÍ § 46 Promlčení se řídí týmž právním řádem jako právo, které je předmětem promlčení. HLAVA V RODINNÉ PRÁVO Díl 1 Poměry mezi manžely § 47 Pravomoc (1) Nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. (2) Jsou-li manželé cizincicizinci a žalovaný nemá obvyklý pobyt v České republice ani v jiném členském státě Evropské unie a ani není občanem členského státu Evropské unie a nemá domicil ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska nebo v Irsku, je pravomoc českých soudů ve věcech uvedených v odstavci 1 dána, jestliže a) oba manželé měli v České republice obvyklý pobyt a žalobce má ještě obvyklý pobyt v České republice, b) žalobce má obvyklý pobyt v České republice a druhý manžel se připojil k návrhu, nebo c) žalobce má obvyklý pobyt v České republice a měl tento obvyklý pobyt nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před podáním žaloby. (3) Pro řízení o vyživovací povinnosti mezi manžely a mezi bývalými manžely se pravomoc českých soudů určuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie2). Rozhodné právo § 48 (1) Způsobilost osoby uzavřít manželství, jakož i podmínky jeho platnosti se řídí právním řádem státu, jehož je tato osoba občanem. (2) Forma uzavření manželství se řídí právním řádem platným v místě, v němž se manželství uzavírá. (3) Uzavření manželství na zastupitelském úřadu České republiky v zahraničí se řídí českým právním řádem. (4) Státní občan České republiky nemůže uzavřít manželství na zastupitelském úřadu cizího státu v České republice. § 49 (1) Osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. (2) Vyživovací povinnost mezi manžely se řídí právním řádem určeným podle mezinárodní smlouvy, jejíž použití stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie2). (3) Majetkové poměry manželů se řídí právním řádem státu, ve kterém mají oba manželé obvyklý pobyt; jinak právním řádem státu, jehož jsou oba manželé občany; jinak českým právním řádem. (4) Smluvená úprava manželského majetkového práva se řídí právním řádem, který byl v době sjednání úpravy rozhodný pro majetkové poměry manželů. Jinak také pro smluvenou úpravu manželského majetkového práva se manželé mohou dohodnout, že se jejich majetkové poměry budou řídit buď právním řádem státu, jehož je jeden z manželů občanem, nebo v němž má jeden z manželů obvyklý pobyt, nebo právním řádem státu, v němž je nemovitá věc, pokud jde o tuto nemovitou věc, nebo českým právním řádem. O dohodě musí být pořízen notářský zápis nebo obdobná listina, jestliže se dohoda uzavírá v cizině. § 50 (1) Rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. (2) Jestliže by bylo třeba podle odstavce 1 použít cizího právního řádu, který rozvod manželství nedovoluje anebo jej připouští jen za okolností mimořádně tíživých, použije se českého právního řádu, jestliže alespoň jeden z manželů je státním občanem České republiky nebo alespoň jeden z manželů má v České republice obvyklý pobyt. (3) Při prohlášení manželství za neplatné nebo při určení, zda tu manželství je či není, se způsobilost uzavřít manželství a forma jeho uzavření posuzují podle právních řádů rozhodných pro ně v době uzavření manželství. (4) Vyživovací povinnost mezi bývalými manžely se řídí právním řádem určeným podle mezinárodní smlouvy, jejíž použití stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie2). Uznání cizích rozhodnutí § 51 (1) Pravomocná cizí rozhodnutí ve věcech rozvodu manželství, zákonného odloučení, prohlášení manželství za neplatné a určení, zda tu manželství je či není, byl-li alespoň jedním z účastníků řízení státní občan České republiky, se v České republice uznávají, nebrání-li tomu ustanovení § 15 odst. 1 písm. a) až e), jen na základě zvláštního rozhodnutí. (2) Vyslovit, že se uznává rozhodnutí ve věci uvedené v odstavci 1, přísluší Nejvyššímu soudu. Návrh může podat vedle účastníků řízení každý, kdo prokáže právní zájem. Nejvyšší státní zastupitelství může vstoupit do zahájeného řízení. Nejvyšší soud rozhoduje rozsudkem, jednání nemusí nařizovat. (3) Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 lze uznat jen tehdy, jestliže byl skutkový základ zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením českého právního řádu. § 52 Byli-li všichni účastníci řízení v rozhodné době občany státu, o jehož rozhodnutí jde, mají pravomocná cizí rozhodnutí ve věcech uvedených v § 51 v České republice bez dalšího řízení stejné právní účinky jako pravomocná rozhodnutí českých soudů. To platí i o pravomocných rozhodnutích v těchto věcech vydaných orgány jiných cizích států, uznávají-li se taková rozhodnutí v domovských státech všech účastníků řízení, kteří jsou cizincicizinci. Díl 2 Poměry mezi rodiči a dětmi a některé jiné poměry § 53 Pravomoc ve věcech určení a popření rodičovství Žalobu na určení a popření rodičovství lze podat u obecného soudu žalovaného v České republice; nemá-li zde žalovaný obecný soud, u obecného soudu žalobce. Pravomoc českých soudů je dána i tehdy, nemá-li ani žalobce v České republice obecný soud, ale jeden z rodičů nebo dítě je státním občanem České republiky. § 54 Rozhodné právo ve věcech určení a popření rodičovství (1) Určení a popření rodičovství se řídí právním řádem státu, jehož příslušnost nabylo dítě narozením. Jestliže dítě získalo narozením více než jednu státní příslušnost, rozhoduje se podle českého právního řádu. Jestliže je to v zájmu dítěte, použije se právního řádu státu, v němž měla matka dítěte obvyklý pobyt v době jeho početí. (2) Má-li dítě v České republice obvyklý pobyt a je-li to v jeho zájmu, použije se pro určení a popření rodičovství českého právního řádu. (3) K platnosti určení rodičovství postačí, stane-li se podle právního řádu státu, v němž došlo k prohlášení o uznání rodičovství. Jestliže v cizím státě došlo v soudním řízení, nebo mimosoudně, v souladu s tamním právním řádem k popření rodičovství a k určení rodičovství jiné osoby, postačí to k platnosti určení rodičovství této osoby. § 55 Uznání cizích rozhodnutí ve věcech určení a popření rodičovství (1) Pro uznání pravomocných cizích rozhodnutí ve věcech určení a popření rodičovství, jestliže byl alespoň jeden z účastníků řízení státní občan České republiky, se použije ustanovení § 51 obdobně. (2) Jestliže byli všichni účastníci řízení v rozhodné době občany státu, o jehož pravomocné rozhodnutí jde, nebo uznává-li se takové rozhodnutí orgánů jiných cizích států v domovských státech všech účastníků řízení, kteří jsou cizincicizinci, použije se pro uznání pravomocných cizích rozhodnutí ve věcech určení a popření rodičovství ustanovení § 52 obdobně. § 56 Pravomoc ve věcech výživy, výchovy a péče o nezletilé (1) Pokud pravomoc ve věcech vyživovacích povinností a ve věcech rodičovské zodpovědnosti není upravena přímo použitelnými předpisy Evropské unie, je ve věcech výživy, výchovy a dalších věcech péče o nezletilé včetně opatření k ochraně jejich osoby a majetku dána pravomoc českých soudů, jestliže nezletilý má obvyklý pobyt v České republice, nebo jestliže je státním občanem České republiky, i když má obvyklý pobyt v cizině. Český soud nemusí řízení zahájit, stačí-li k ochraně práv a zájmů státního občana České republiky opatření učiněná v cizině. (2) Český zastupitelský úřad může převzít péči nad nezletilým státním občanem České republiky, který má obvyklý pobyt v cizině a ke kterému nikdo nevykonává rodičovská práva a povinnosti, a to v rozsahu pravomoci soudu, uznává-li takovou pravomoc stát, v němž má nezletilý obvyklý pobyt. O převzetí péče uvědomí zastupitelský úřad neprodleně Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí. (3) Pravomoc českých soudů je dána také pro řízení o výživném, v němž se navrhuje proti oprávněnému s obvyklým pobytem v cizině zrušení nebo změna rozhodnutí českého soudu. (4) Českým soudům přísluší na návrh povinného s obvyklým pobytem v České republice rozhodovat o změně nebo zrušení vyživovací povinnosti uložené rozhodnutím orgánu cizího státu, jestliže oprávněný nemá obvyklý pobyt ve státě, jehož orgán rozhodnutí vydal. (5) Jestliže se koná řízení o rozvodu manželství rodičů nezletilého cizincecizince, který nemá obvyklý pobyt v České republice, avšak zdržuje se v ní, přísluší českým soudům upravit práva a povinnosti rodičů k nezletilému pro dobu po rozvodu, pokud se nezletilý bude zdržovat na území České republiky a pokud orgány příslušného cizího státu neučiní jiné opatření. § 57 Rozhodné právo ve věcech výživy, výchovy a péče o nezletilé a pro některé jiné poměry (1) Poměry mezi rodiči a dětmi ve věcech výživy se řídí právním řádem určeným podle mezinárodní smlouvy, jejíž použití stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie2). Stejně se určuje rozhodné právo ve věcech práva na výživu oprávněných osob z jiných poměrů. (2) V ostatních věcech rodičovských práv a povinností a opatření k ochraně osoby nebo jmění dítěte se rozhodné právo určí podle mezinárodní smlouvy3). § 58 Uznání cizích rozhodnutí ve věcech nezletilých Pravomocná cizí rozhodnutí ve věcech výchovy, výživy a péče o nezletilé a v jiných věcech, které se jich týkají, vydaná ve státě, jehož občanem je dítě cizí státní příslušnosti nebo v němž má takové dítě obvyklý pobyt a všichni účastníci jsou cizincicizinci, se uznávají bez dalšího řízení. Jestliže se jimi ukládá majetkové plnění, může být takové rozhodnutí uznáno a vykonáno, jestliže tomu nebrání překážky stanovené v § 15 odst. 1 písm. b) až e). Díl 3 Práva neprovdané matky § 59 (1) Nároky matky dítěte vůči jeho otci, za něhož není provdána, se řídí právním řádem státu, v němž má matka v době narození dítěte obvyklý pobyt. Matka se může dovolat použití právního řádu státu, jehož je občankou v době narození dítěte. Nároky neprovdané těhotné ženy se řídí právním řádem státu, ve kterém má v době podání návrhu obvyklý pobyt, ledaže se dovolá použití právního řádu státu, jehož je v době podání návrhu občankou. (2) Jestliže matka dítěte, která je cizinkou, má v době narození dítěte obvyklý pobyt v České republice a otec dítěte je státním občanem České republiky, řídí se práva matky dítěte českým právním řádem. Díl 4 Osvojení § 60 Pravomoc (1) Rozhodovat ve věcech osvojení přísluší českým soudům, je-li osvojitel státním občanem České republiky. Jsou-li osvojitelé manželé, postačí, je-li státním občanem České republiky jeden z nich. (2) Není-li osvojitel nebo ani jeden z manželů státním občanem České republiky, je pravomoc českých soudů dána, a) má-li zde osvojitel nebo alespoň jeden z osvojujících manželů pobyt a může-li být rozhodnutí soudu uznáno v domovském státě osvojitele nebo v domovských státech obou osvojujících manželů, nebo b) má-li osvojitel nebo alespoň jeden z osvojujících manželů v České republice obvyklý pobyt. (3) Jestliže je nezletilý, o jehož osvojení jde, státním občanem České republiky a má na území České republiky obvyklý pobyt, přísluší rozhodovat o jeho osvojení výlučně českým soudům. Rozhodné právo § 61 (1) K osvojení je třeba splnit podmínky stanovené právním řádem státu, jehož občanem je osvojenec, i státu, jehož občanem je osvojitel. (2) Mají-li osvojující manželé různou státní příslušnost, musí být splněny podmínky právních řádů obou manželů určených podle jejich státní příslušnosti a právního řádu státu, jehož občanem je osvojenec. (3) Jestliže by bylo třeba podle ustanovení odstavců 1 a 2 použít zahraničního právního řádu, který osvojení nedovoluje nebo je připouští jen za okolností mimořádně tíživých, použije se českého právního řádu, jestliže osvojitel nebo alespoň jeden z osvojujících manželů nebo osvojenec mají v České republice obvyklý pobyt. § 62 (1) Účinky osvojení se řídí právním řádem státu, jehož jsou občany všichni účastníci v době osvojení, jinak právním řádem státu, v němž mají v době osvojení všichni účastníci obvyklý pobyt, jinak právním řádem státu, jehož občanem je osvojenec. (2) Pro poměry mezi osvojencem a osvojitelem, popřípadě osvojiteli ve věcech rodičovských práv a povinností, výchovy a výživy se použije právního řádu určeného podle ustanovení § 57 obdobně. Uznání cizích rozhodnutí § 63 (1) Jestliže v době osvojení byl osvojitel, některý z osvojitelů nebo osvojenec státním občanem České republiky, uznávají se cizí rozhodnutí o osvojení v České republice, jestliže se to nepříčí veřejnému pořádku a nebrání tomu výlučná pravomoc českých soudů a osvojení by bylo přípustné i podle hmotněprávních ustanovení českého práva. Pro řízení o uznání platí ustanovení § 16 odst. 4. (2) Byli-li všichni účastníci řízení v rozhodné době cizincicizinci, uznávají se cizí rozhodnutí o osvojení v České republice bez dalšího řízení, jestliže se to nepříčí veřejnému pořádku a uznávají-li se taková rozhodnutí v domovských státech všech účastníků. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí pro osvojení v cizině, která se uskutečnila jinak než rozhodnutím, přiměřeně. Díl 5 Poručenství a opatrovnictví nad nezletilými § 64 Pravomoc (1) Pro pravomoc českých soudů ve věcech poručenství a opatrovnictví nad nezletilými platí ustanovení § 56 odst. 1 obdobně. (2) Není-li dána pravomoc českých soudů v těchto věcech podle odstavce 1, postupuje český soud podle ustanovení § 33 odst. 2 a 3 obdobně. § 65 Rozhodné právo (1) Pro poručenství a opatrovnictví nad nezletilými se použije právního řádu státu, jehož soud nebo úřad o něm rozhoduje. Pokud to však ochrana osoby nebo majetku nezletilého vyžaduje, lze výjimečně použít nebo přihlédnout k právnímu řádu jiného státu, k němuž má daná situace podstatný vztah. (2) Změní-li se obvyklý pobyt nezletilého a nezletilý bude mít obvyklý pobyt v jiném státě, řídí se od doby této změny právním řádem tohoto jiného státu podmínky pro poručenství a opatrovnictví zřízené ve státě, v kterém nezletilý měl dříve obvyklý pobyt. (3) K zpětnému ani k dalšímu odkazu se při používání odstavců 1 a 2 nepřihlíží. (4) Ustanovení § 35 a 36 se použijí obdobně. § 66 Uznání cizích rozhodnutí Pro uznání pravomocných cizích rozhodnutí ve věcech poručenství a opatrovnictví nad nezletilými se použije ustanovení § 38 obdobně. HLAVA VI REGISTROVANÉ PARTNERSTVÍ A OBDOBNÉ POMĚRY § 67 (1) Českým soudům přísluší rozhodovat o zrušení, neplatnosti a neexistenci registrovaného partnerství nebo obdobného poměru, jestliže registrované partnerství bylo uzavřeno v České republice nebo alespoň jeden z partnerů je státním občanem České republiky a má obvyklý pobyt v České republice. (2) Registrované partnerství a obdobné poměry a jejich účinky, způsobilost k jejich uzavření, způsob uzavření a jejich zrušení, neplatnost a neexistence se řídí právním řádem státu, v němž se registrované partnerství nebo obdobný poměr uzavírá nebo uzavřelo. Stejný právní řád se použije i pro úpravu osobních a majetkových poměrů partnerů. (3) Cizí rozhodnutí o zrušení, neplatnosti a neexistenci registrovaného partnerství nebo obdobného poměru vydaná ve státě, v němž bylo registrované partnerství nebo obdobný poměr uzavřeny, nebo která se v něm uznávají, se uznávají bez dalšího řízení. HLAVA VII VĚCNÁ PRÁVA § 68 Pravomoc pro práva k nemovitým věcem Rozhodovat o právech k nemovitým věcem, které jsou na území České republiky, přísluší výlučně českým soudům nebo jiným příslušným českým orgánům veřejné moci. Rozhodné právo § 69 (1) Věcná práva k nemovitým věcem i k hmotným věcem movitým se řídí, pokud v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech není stanoveno něco jiného, právním řádem místa, v němž věc je. Podle tohoto právního řádu se rovněž určuje, zda věc je nemovitá nebo movitá. (2) Věcná práva k plavidlům a letadlům, která se zapisují do veřejného rejstříku, jejich vznik a zánik se řídí právním řádem státu, v jehož působnosti je tento rejstřík veden. § 70 (1) Vznik a zánik věcných práv k hmotným věcem movitým se řídí právním řádem místa, kde věc byla v době, kdy nastala skutečnost, která zakládá vznik nebo zánik tohoto práva. (2) Vznik a zánik vlastnického práva k hmotným věcem movitým, které se převádějí na základě smlouvy, se řídí právním řádem, kterým se řídí smlouva, která je základem pro vznik nebo zánik vlastnického práva. (3) Jestliže právní jednání, které má být základem pro vznik a zánik věcných práv k hmotným věcem movitým, bylo učiněno po započetí přepravy takové věci po dobu trvání přepravy, řídí se tento vznik a zánik právním řádem místa, odkud byla věc odeslána. Jestliže se však vznik a zánik věcných práv k těmto věcem uskutečňuje nakládáním s cenným papíremcenným papírem, který je nutno předložit za účelem vydání věci a nakládání s ní, použije se právního řádu místa, v němž je cenný papírcenný papír v době nakládání s ním. § 71 Ustanovení o zápisech do veřejných knih a podobných seznamů platná v místě, kde je nemovitá věc nebo věc movitá, se použijí i tehdy, pokud se právní důvod vzniku, zániku, omezení nebo převodu zapisovaného práva posuzuje podle jiného právního řádu. § 72 Vydržení se řídí právním řádem platným v místě, kde byla věc na počátku běhu vydržecí doby. Vydržitel se však může dovolat právního řádu státu, na jehož území se vydržení vykonalo, jestliže od doby, kdy se věc dostala do tohoto státu, jsou podle právního řádu tohoto státu splněny všechny podmínky vydržení. § 73 Svěřenský fond nebo obdobné zařízení (1) Svěřenský fond nebo obdobné zařízení (dále jen „fond“) se řídí právem určeným zakladatelem, pokud určené právo fond upravuje nebo jinak lze ustanovení tohoto práva pro něj použít. (2) Není-li určeno právo podle odstavce 1 nebo nelze-li je použít, řídí se fond právem státu, s nímž nejúžeji souvisí. Při určení tohoto práva je třeba přihlédnout zejména k a) místu, z něhož je fond spravován, b) místu, v němž je převážně umístěn majetek jej vytvářející, c) místu sídla nebo obvyklého pobytu svěřenského správce, d) účelům sledovaným vytvořením fondu a místům, kde těchto účelů má být dosaženo. (3) Je-li možné určitý prvek fondu oddělit od ostatních, může být rozhodné právo určeno pro něj samostatně. (4) Fond zřízený v zahraničí se uznává i v oblasti českého práva, vykazuje-li základní znaky požadované pro něj českým právem. HLAVA VIII DĚDICKÉ PRÁVO § 73a Základní ustanovení Ustanovení této hlavy se nepoužijí na otázky, které spadají do rozsahu působnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie9). Pravomoc § 74 (1) Pravomoc českých soudů k projednání dědictví je dána, měl-li zůstavitel v době své smrti obvyklý pobyt v České republice. (2) Jde-li o nemovitou věc, která je na území České republiky, je pravomoc českých soudů k projednání dědictví dána výlučně. (3) Neměl-li zůstavitel v době své smrti obvyklý pobyt v České republice, český soud projedná dědictví, které je v České republice, tehdy, jestliže stát, jehož orgán je pravomocný k projednání takového dědictví, ani nevydává dědictví zůstavitelů s obvyklým pobytem v České republice k projednání českým soudům, ani nepřiznává jejich rozhodnutím právní účinky, anebo odmítne-li cizí stát zabývat se dědictvím, nebo se nevyjádří. Českým soudům přísluší vždy rozhodovat o dědictví, které na území České republiky zanechal státní občan České republiky, který měl obvyklý pobyt v cizině, jestliže o to požádá i jen některý z dědiců, který má obvyklý pobyt v České republice. (4) V případech neuvedených v odstavcích 1 až 3 se český soud omezí na potřebná opatření k zajištění majetku po zůstaviteli. (5) V případech podle odstavce 4 soud vydá účastníkům na jejich žádost potvrzení o tom, že projednání dědictví nenáleží do pravomoci českých soudů; před jeho vydáním, je-li to důvodné, provede předběžné šetření. Má-li být vydán majetek do ciziny, vyrozumí o tom tuzemské dědice a věřitele oznámením, které vyvěsí po dobu 15 dnů na úřední desce soudu; známým účastníkům se toto oznámení doručí. (6) Ustanovení odstavců 4 a 5 se nepoužije, má-li být majetek nepatrné hodnoty vydán vypraviteli pohřbu nebo určité osobě ve shodě s rozhodným právem. § 75 Jde-li o majetek, který je v cizině, projedná český soud dědictví jen tehdy, jestliže cizí stát vydává takový majetek k projednání českým soudům, nebo přiznává právní účinky rozhodnutím českých soudů v těchto věcech. Rozhodné právo § 76 Právní poměry dědické se řídí právním řádem státu, ve kterém měl zůstavitel obvyklý pobyt v době smrti. Jestliže zůstavitel byl státním občanem České republiky a alespoň jeden z dědiců má v České republice obvyklý pobyt, použije se český právní řád. § 77 (1) Způsobilost pořídit nebo zrušit závěť, jakož i účinky vad vůle a jejího projevu, se řídí právním řádem státu, jehož občanem je zůstavitel v době projevu vůle nebo ve kterém má v té době obvyklý pobyt. Stejně určený právní řád je rozhodný pro způsobilost pořídit a zrušit jiné druhy pořízení pro případ smrti a i pro určení, které další druhy pořízení pro případ smrti jsou přípustné. (2) Závěť je platná co do formy, jestliže forma vyhovuje právnímu řádu státu, a) jehož občanem byl zůstavitel v době projevu vůle nebo v době svého úmrtí, b) na jehož území byla závěť pořízena, c) ve kterém měl zůstavitel v době projevu vůle nebo v době svého úmrtí obvyklý pobyt, d) kterého se má použít pro právní poměry dědické, nebo by se ho pro ně mělo použít v době pořízení závěti, nebo e) ve kterém je nemovitá věc, pokud jde o tuto nemovitou věc. To platí i o formě zrušení závěti. (3) Ustanovení odstavce 2 se použije i pro formu dědické smlouvy a jiných pořízení pro případ smrti obdobně s tím, že zůstavitelem se rozumí některá ze stran dědické smlouvy. To platí i o formě zrušení dědické smlouvy a jiných pořízení pro případ smrti. (4) Zůstavitel může v závěti stanovit, že se namísto jinak rozhodného práva budou právní poměry dědické řídit právním řádem státu, v němž má zůstavitel v době pořízení závěti obvyklý pobyt, a to i pro nemovité dědictví, nebo může stanovit, že právní poměry dědické, a to i pro nemovité dědictví, se budou řídit právním řádem státu, jehož občanem je v době pořízení závěti. (5) Smluvní strany dědické smlouvy mohou zvolit pro právní poměry dědické některý z právních řádů uvedených v odstavci 4 s tím, že zůstavitelem se rozumí některá ze stran dědické smlouvy. To platí i pro jiná pořízení pro případ smrti přiměřeně. § 78 Zůstavitelovy věci a práva umístěná na území České republiky připadnou České republice, jestliže není žádný dědic; rozhodnutí o tom přísluší do pravomoci českých soudů. Za dědice se nepovažuje stát nebo jiný územní útvar nebo pro tyto případy existující instituce, ledaže by byly dědicem ustanoveným v závěti. Uznání cizích rozhodnutí § 79 Pravomocná cizí rozhodnutí ve věcech dědických, která byla vydána ve státě, v němž měl zůstavitel v době své smrti obvyklý pobyt nebo jehož byl státním občanem, a jde o stát, který vydává dědictví zůstavitelů s obvyklým pobytem v České republice k projednání českým soudům nebo přiznává právní účinky jejich rozhodnutím v těchto věcech, se uznávají bez dalšího řízení, jestliže tomu nebrání pravomoc českých soudů. Nelze uznat cizí rozhodnutí, které by bylo v rozporu s ustanovením § 78. HLAVA IX PRÁVA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ § 80 Práva duševního vlastnictví se řídí právním řádem státu, který tato práva přiznává a poskytuje jim ochranu. HLAVA X CENNÉ PAPÍRY, INVESTIČNÍ NÁSTROJE A JINÉ LISTINY § 81 Pravomoc ve věcech umoření listin Českému soudu přísluší prohlásit za umořené listiny vydané v cizině jen tehdy, může-li mít jejich umoření podle povahy věci právní následky v České republice. Rozhodné právo ve věcech cenných papírů a investičních nástrojů § 82 Zda je cenný papírcenný papír platně vydán, zda jsou s ním spojena práva takovým způsobem, že je po vydání cenného papírucenného papíru nelze po dobu jeho platnosti bez cenného papírucenného papíru uplatnit, a jaká práva a jaké právní účinky jsou s ním spojeny, se řídí podle povahy cenného papírucenného papíru a) právem, kterým se řídí právní způsobilost a vnitřní poměry právnické osoby, která cenný papírcenný papír vydala, b) právem, kterým se řídí právní poměr, jehož úprava vydání cenného papírucenného papíru zakládá, c) právem platným v místě, v němž byl cenný papírcenný papír vydán, d) právem státu, v němž má sídlo nebo obvyklý pobyt osoba, která cenný papírcenný papír vydává, neodpovídá-li povaze cenného papírucenného papíru použití jiného práva, nebo e) právem, které je v cenném papírucenném papíru určeno, jestliže to povaha cenného papírucenného papíru připouští. § 83 (1) Pokud ze zákona nevyplývá něco jiného, právo k cennému papírucennému papíru se řídí právním řádem platným v místě, v němž je cenný papírcenný papír, a převod práva k cennému papírucennému papíru se řídí právním řádem platným v místě, v němž je cenný papírcenný papír v době nakládání s ním. (2) Zástavní právo k cennému papírucennému papíru se řídí právem platným v místě obvyklého pobytu nebo sídla zástavního věřitele v rozhodné době, nezvolí-li strany právo jiné; zpětný a další odkaz jsou vyloučeny. Jde-li o cenný papírcenný papír, který je nutno předložit za účelem vydání věci a nakládání s ní, použije se práva platného v místě, v němž je cenný papírcenný papír v rozhodné době. (3) Bez ohledu na odstavce 1 a 2 nakládání se zaknihovaným nebo imobilizovaným cenným papíremcenným papírem nebo jiným cenným papíremcenným papírem zapsaným v evidenci, nebo nakládání s právem zapsaným v evidenci, které se chová jako zaknihovaný cenný papírcenný papír, se řídí právem státu, v němž je vedena evidence, ve které se provádí zápis; zpětný a další odkaz jsou vyloučeny. Volba práva je přípustná, jen jde-li o právo státu, v němž má osoba vedoucí evidenci k okamžiku volby práva sídlo nebo pobočku, a vedení evidence patří mezi obvyklé činnosti této osoby. (4) Jsou-li určeny investiční nástroje, včetně práv s nimi spojených, k zajištění práv a) účastníka nebo provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, jestliže tato práva vznikla z jeho účasti v systému nebo provozování systému, nebo b) centrální bankybanky některého z členských států Evropské unie nebo států tvořících Evropský hospodářský prostor nebo Evropské centrální bankybanky, řídí se práva těchto osob nebo osob jednajících na jejich účet ze zajištění právním řádem státu, v němž je vedena evidence investičních nástrojů, v níž se provádí zápis zakládající právní účinky z těchto jednání. (5) Jsou-li jako předmět finančního zajištění poskytnuty investiční cenné papírycenné papíry, cenné papírycenné papíry kolektivního investování nebo nástroje peněžního trhu, k nimž se vlastnické nebo jiné věcné právo dokládá zápisem do evidence, anebo jsou-li jako předmět finančního zajištění poskytnuta práva vyplývající ze zápisu investičního cenného papírucenného papíru, cenného papírucenného papíru kolektivního investování nebo nástroje peněžního trhu do evidence, která umožňují oprávněnému s takovým cenným papíremcenným papírem nebo nástrojem přímo nebo nepřímo nakládat alespoň obdobným způsobem jako oprávněný držitel, řídí se právním řádem státu, v němž je vedena tato evidence, a) právní povaha předmětu finančního zajištění a věcněprávní účinky tohoto finančního zajištění, b) podmínky vyžadované pro vznik finančního zajištění, pro poskytnutí takového předmětu finančního zajištění, jakož i další podmínky pro to, aby finanční zajištění nabylo účinků vůči třetím osobám, c) pořadí vlastnických nebo jiných práv k předmětu finančního zajištění vyplývajících z jejich zápisu do evidence a podmínky nabytí od osoby, která není vlastníkem, d) podmínky a způsob uspokojení z předmětu finančního zajištění, nastane-li rozhodná skutečnost4). (6) Českým právním řádem se řídí nabídka převzetí určená vlastníkům účastnických cenných papírůcenných papírů vydaných akciovou společnostíakciovou společností se sídlem v České republice, jejíž účastnické cenné papírycenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu v České republice, a právní otázky spojené s nabídkou převzetí s mezinárodním prvkem. (7) Volba jiného práva v případech uvedených v odstavci 4 a volba jiného práva a zpětný a další odkaz v případech uvedených v odstavci 5 jsou vyloučeny. (8) Rozhodné právo pro existenci a přechod zástavního práva k podílům a cenným papírůmcenným papírům vydaným kteroukoliv z právnických osob zúčastněných na přeshraniční přeměně se určuje podle jiného právního předpisu. HLAVA XI ZÁVAZKOVÁ PRÁVA Díl 1 Základní ustanovení § 84 Ustanovení této hlavy se použijí v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie a mezinárodní smlouvy5). Úprava v této hlavě se omezuje na otázky, které nespadají do rozsahu působnosti těchto předpisů a smluv, ledaže tyto předpisy a smlouvy připouštějí úpravu v tomto zákoně. Díl 2 Procesní ustanovení § 85 Pravomoc Pravomoc českých soudů ve věcech závazkových a jiných majetkových práv může být založena také ujednáním stran v písemné formě. Věcnou příslušnost českých soudů nelze však takovým ujednáním měnit. § 86 Sjednání příslušnosti zahraničního soudu (1) Ujednáním stran v písemné formě může být ve věcech závazkových práv a v jiných majetkových právech sjednána i příslušnost zahraničního soudu. Ve věcech pojištění a spotřebitelských smluv je takové ujednání přípustné jen po vzniku sporu nebo jestliže umožňuje pouze pojistníkovi, pojištěnému, jiné oprávněné osobě, poškozenému nebo spotřebitelispotřebiteli zahájit řízení u soudu jiného státu. (2) Jestliže byla sjednána příslušnost zahraničního soudu podle odstavce 1, je tím vyloučena pravomoc českých soudů; český soud však věc projedná, jestliže a) účastníci shodně prohlásí, že na ujednání netrvají, b) rozhodnutí vydané v cizině by nemohlo být uznáno v České republice, c) zahraniční soud odmítl se věcí zabývat, nebo d) ujednání o příslušnosti zahraničního soudu je v rozporu s veřejným pořádkem. Díl 3 Smlouvy § 87 (1) Smlouvy se řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. (2) Pokud právní poměr založený spotřebitelskou smlouvou úzce souvisí s územím některého členského státu Evropské unie, nemůže být spotřebitel zbaven ochrany příslušející mu podle českého práva, jestliže řízení probíhá v České republice, i když pro smlouvu bylo zvoleno nebo i jinak se má použít právo jiného než členského státu Evropské unie. (3) Pojistné smlouvy se řídí právem státu, ve kterém má pojistník obvyklý pobyt. Smluvní strany mohou zvolit rozhodné právo pro pojistnou smlouvu; jde-li o pojistnou smlouvu, na kterou se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie, mohou smluvní strany v rozsahu, ve kterém to tento předpis připouští, zvolit kterékoliv rozhodné právo. (4) V případě smlouvy, ve které se za úplatu sjednává užívání jednoho nebo více ubytovacích zařízení na více než jeden časový úsek, je-li smlouva sjednána na dobu delší než jeden rok (dále jen „dočasné užívání ubytovacího zařízení“), výhoda spojená s ubytováním, je-li smlouva sjednána na dobu delší než jeden rok (dále jen „dlouhodobý rekreační produkt“), pomoc při úplatném převodu dočasného užívání ubytovacího zařízení nebo dlouhodobého rekreačního produktu nebo účast ve výměnném systému, který umožňuje spotřebitelůmspotřebitelům vzájemně převést právo užívat ubytovací zařízení nebo jiné služby spojené s dočasným užíváním ubytovacího zařízení podle jiného právního předpisu, je-li rozhodné právo jiné právo než členského státu Evropské unie, nesmí být spotřebitelspotřebitel zbaven ochrany podle práva, jestliže řízení probíhá v České republice, a pokud a) kterákoli z dotčených nemovitostí je na území členského státu Evropské unie, nebo b) podnikatel v souvislosti s dotčenou nemovitostí vykonává svou činnost na území členského státu Evropské unie nebo výkon jeho činnosti na území členského státu Evropské unie jakkoli směřuje. Díl 4 Pracovní právo § 88 Pravomoc (1) Pravomoc českých soudů ve věcech pracovních může být založena také ujednáním stran v písemné formě. Věcnou příslušnost českých soudů nelze však takovým ujednáním měnit. (2) Pokud by jinak byla dána pravomoc českých soudů, lze sjednat písemně příslušnost zahraničního soudu jen po vzniku sporu nebo jestliže ujednání umožňuje pouze zaměstnanci zahájit řízení u soudu jiného státu. Ustanovení § 86 odst. 2 se použije obdobně. § 89 Rozhodné právo pro některé pracovní poměry Pracovní poměr založený jinak než smlouvou se řídí právním řádem státu, podle kterého byl pracovní poměr založen. Díl 5 Jednostranná právní jednání § 90 Právní poměry vzniklé z jednostranných právních jednání se řídí právním řádem státu, v němž má ten, kdo učinil jednostranné právní jednání, svůj obvyklý pobyt nebo sídlo v době, kdy právní jednání učinil, ledaže zvolil použití jiného právního řádu. Díl 6 Zajištění závazku, následky porušení a změny závazku § 91 (1) Zajištění závazku se řídí stejným právním řádem jako zajištěný závazek, ledaže jde o věcné právo nebo ze zákona nebo z povahy věci vyplývá něco jiného nebo strany nebo strana, která poskytla zajištění jednostranným projevem vůle, zvolí použití jiného práva. Zástavní právo k pohledávkám a jiným právům se řídí stejným právem jako pohledávka nebo jiné právo, k nimž zástavní právo vzniklo, ledaže strany zvolí použití jiného práva. Volbou nebo změnou rozhodného práva nejsou dotčena práva třetích osob. Proti dlužníkovi lze uplatňovat jen ta práva, která vyplývají z právního řádu, kterým se řídí jeho zajištěný závazek. (2) Stejným právním řádem, kterým se řídí závazek, se řídí i následky jeho porušení. (3) Přechod práv a závazků ze zákona se řídí právním řádem rozhodným pro případy, jejichž právní úprava tento přechod stanoví, pokud z povahy věci nevyplývá něco jiného. Právo a závazek samotné se i nadále řídí právním řádem, kterým se do přechodu řídily. Díl 7 Započtení § 92 Započtení se řídí týmž právním řádem jako pohledávka, proti které započtení směřuje. Strany mohou dohodou zvolit použití jiného právního řádu. Díl 8 Poměry směnečného a šekového práva § 93 (1) Účinky závazných prohlášení příjemce cizí směnky a výstavce vlastní směnky se řídí právem platebního místa. (2) Účinky ostatních směnečných prohlášení se řídí právem státu, v němž byla učiněna. § 94 Lhůty k výkonu postihových práv se řídí pro všechny osoby směnečně zavázané právem místa, kde byla směnka vystavena. § 95 Právem místa vystavení směnky se řídí, zda majitel cizí směnky nabývá pohledávky, jež je podkladem jejího vystavení. § 96 Právem platebního místa se řídí, zda lze omezit přijetí cizí směnky na část směnečné sumy a zda majitel je povinen přijmout částečné placení. Stejná zásada platí pro zaplacení vlastní směnky. § 97 Právem platebního místa se řídí opatření, jež je nutno učinit, byla-li směnka ztracena nebo odcizena. § 98 Účinky šekových prohlášení se řídí právem státu, v němž byla učiněna. § 99 Lhůty k výkonu postihových práv se řídí pro všechny osoby šekově zavázané právem místa, kde byl šek vystaven. § 100 Právem státu, v němž je šek splatný, se řídí a) zda šek musí být splatný na viděnou nebo zda může být vystaven na určitý čas po viděné, a jaké účinky nastávají, je-li v šeku uveden pozdější den než skutečný den vystavení, b) lhůta k předložení, c) zda lze šek přijmout, ověřit, potvrdit nebo vidovat, a jaké účinky mají tyto doložky, d) zda majitel může žádat částečné zaplacení a zda je musí přijmout, e) zda lze šek křižovat nebo opatřit doložkou „jen k zúčtování“ nebo doložkou stejného významu, a jaké účinky má křižování nebo zúčtovací doložka nebo doložka stejného významu, f) zda majiteli příslušejí zvláštní práva ke krytí, a jaký je obsah těchto práv, g) zda výstavce může šek odvolat nebo vznést odpor proti zaplacení šeku, h) opatření, jež je nutno učinit, ztratil-li se šek nebo byl-li odcizen, i) zda je k zachování postihových práv proti indosantům, výstavci a jiným osobám šekově zavázaným třeba protestu nebo zjištění stejného významu. Díl 9 Některé mimosmluvní závazkové poměry § 101 Mimosmluvní závazkové poměry vznikající z narušení soukromí a osobnostních práv včetně pomluvy se řídí právem státu, ve kterém k narušení došlo. Postižená osoba může však zvolit použití práva státu, ve kterém a) má postižená osoba obvyklý pobyt nebo sídlo, b) má původce narušení obvyklý pobyt nebo sídlo, nebo c) se dostavil výsledek narušujícího jednání, pokud to původce narušení mohl předvídat. ČÁST PÁTÁ PRÁVNÍ POMOC VE STYKU S CIZINOU § 102 Pokud není stanoveno něco jiného, stýkají se soudy s cizími orgány prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti. § 103 České soudy poskytují na dožádání cizím soudům nebo úřadům právní pomoc za podmínky vzájemnosti. Právní pomoc lze odepřít, a) nespadá-li provedení dožadovaného úkonu do příslušnosti dožádaného českého soudu; náleží-li však jeho provedení do příslušnosti jiného soudu nebo do pravomoci jiných českých orgánů veřejné moci, bude dožádání postoupeno k vyřízení soudu nebo jinému orgánu veřejné moci k tomu povolanému, nebo b) žádá-li se o provedení úkonu, který odporuje veřejnému pořádku. § 104 (1) Žádaná právní pomoc se poskytuje podle českých právních předpisů; na žádost cizího orgánu lze postupovat podle cizího procesního předpisu, neodporuje-li žádaný postup veřejnému pořádku. (2) Žádá-li o to cizí orgán, lze svědky, znalce a účastníky řízení vyslechnout i přísežně. To platí i tehdy, je-li třeba v cizině předložit přísežné prohlášení o skutečnostech rozhodných pro uplatnění nebo zachování nároků. (3) Přísaha pro svědky a účastníky řízení zní: „Přísahám na svou čest, že o všem, nač budu soudem tázán, vypovím úplnou a čistou pravdu a nic nezamlčím.“. (4) Přísaha pro znalce zní: „Přísahám na svou čest, že posudek podám podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“. (5) Jde-li o přísahu následnou, znění přísahy se odpovídajícím způsobem pozmění. § 105 Není-li cizozemská písemnost opatřena ověřeným překladem do českého jazyka, doručí se příjemci, je-li ochoten ji přijmout; příjemce je třeba poučit, že si musí být vědom právních následků, jaké mohou v cizině nastat, odmítne-li písemnost přijmout. § 106 (1) Na dožádání českého soudu provádí český zastupitelský úřad a) doručení osobám ve státě, kde vykonává působnost, je-li to přípustné podle mezinárodní smlouvy nebo obecného mezinárodního práva anebo nebrání-li tomu předpisy státu, kde má být úkon proveden, b) doručení státním občanům České republiky ve státě, kde úkon má být proveden, kteří tam požívají diplomatických výsad a imunit, a výslech takových občanů jako svědků, znalců nebo účastníků řízení, c) výslech svědků, znalců a účastníků řízení, jakož i jiné procesní úkony, dostaví-li se tyto osoby dobrovolně a nebrání-li tomu předpisy platné ve státě, kde úkon má být proveden, nebo pokud tomu nebrání závažné překážky. (2) Český zastupitelský úřad postupuje přiměřeně podle předpisů pro dožadující soud a úkony jím provedené mají tytéž účinky, jako kdyby je provedl soud sám. (3) Jestliže se vede v cizině řízení o dědictví a okolnosti nasvědčují, že dědic je státním občanem České republiky nebo má na území České republiky obvyklý pobyt, učiní soud na žádost Ministerstva zahraničních věcí úkony směřující k jeho zjištění. Místně příslušný je okresní soud, v jehož obvodu se má zjišťovaná osoba zdržovat, jinak soud, v jehož obvodu má sídlo Ministerstvo zahraničních věcí. § 107 Doručení provedená na dožádání českého soudu cizím orgánem, jakož i důkazy před ním provedené jsou účinné, i když nejsou v souladu s předpisy zahraničního práva, vyhovují-li českým předpisům. § 108 Osvědčení o českém právu Ministerstvo spravedlnosti vydává těm, kdo to potřebují k uplatnění svého práva v cizině, osvědčení o právu platném v České republice. V takovém osvědčení nemůže být podáván výklad právního předpisu nebo výklad o tom, jak je třeba použít právní předpis na určitou právní věc. § 109 Vyšší ověření listin K listinám vydaným nebo ověřeným soudy nebo k listinám vyhotoveným nebo ověřeným notářem nebo soudním exekutorem, jichž má být použito v cizině, připojí Ministerstvo spravedlnosti a následně Ministerstvo zahraničních věcí na žádost držitele listiny své vyšší ověření. Vyšší ověření nemůže být připojeno na prostou kopii listiny. § 110 Vyjádření Ministerstva spravedlnosti Ministerstvo spravedlnosti poskytuje na žádost soudu vyjádření v případě jeho pochybností při projednávání věcí upravených tímto zákonem. ČÁST ŠESTÁ ŘÍZENÍ O ÚPADKU HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 111 (1) Jestliže je dána pravomoc českých soudů pro zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6), vztahuje se toto řízení i na dlužníkův majetek v jiném cizím státě než členském státě Evropské unie, pokud cizí stát přiznává tomuto řízení účinky na svém území, a to v rozsahu přiznání těchto účinků. Insolvenční správceInsolvenční správce vykonává své pravomoci i na území cizího státu, pokud mu to právní řád tohoto cizího státu umožňuje a v mezích tohoto právního řádu. (2) České soudy mohou zahájit a vést insolvenční řízeníinsolvenční řízení, jestliže dlužník má v České republice provozovnu, žádá-li o to věřitel s obvyklým pobytem nebo sídlem v České republice nebo vznikla-li pohledávka věřitele při činnosti této provozovny. Účinky řízení jsou v tomto případě omezeny na majetek v České republice. (3) Mimo případy, na které se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie6), lze použít jeho kolizních ustanovení o používání právních předpisů přiměřeně. (4) Jestliže bylo vydáno rozhodnutí o úpadku účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, nebo jestliže bylo vůči tomuto účastníkovi vydáno jiné rozhodnutí, nebo proveden jiný zásah orgánu veřejné moci s obdobnými účinky, řídí se práva a povinnosti tohoto účastníka vyplývající z jeho účasti v systému týmž právem, kterým se řídí právní vztahy mezi účastníky systému při provádění zúčtování nebo vypořádání. Volba jiného práva je vyloučena. (5) Cizí rozhodnutí ve věcech úpadkového řízení se uznávají za podmínky vzájemnosti, jestliže v cizím státě, ve které byla vydána, jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka a pokud dlužníkův majetek v České republice není předmětem již zahájeného řízení podle odstavce 2. V těchto případech a i jinak, nebylo-li ohledně majetku, který se stal předmětem úpadkového řízení v cizině, zahájeno insolvenční řízeníinsolvenční řízení českým soudem, budou dlužníkovy movité věci, které jsou v České republice, vydány cizímu soudu na jeho žádost, jde-li o soud státu, který zachovává vzájemnost. Dlužníkův majetek může však být vydán do ciziny teprve tehdy, když byla uspokojena práva na vyloučení věci z majetkové podstaty a práva zajištěných věřitelů nabytá dříve, než došla žádost cizího soudu nebo jiného příslušného orgánu. (6) Odstavce 1 až 5 se použijí i pro řízení o veřejné preventivní restrukturalizaci podle zákona o preventivní restrukturalizaci. HLAVA II ÚPADEK FINANČNÍ INSTITUCE § 112 (1) Finanční institucíFinanční institucí se pro účely tohoto zákona rozumí bankabanka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční bankabanka, pokud požívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, v případě odstavců 2, 5 až 9 a 12 až 14 v případě odstavců 2 a 5, § 113 odst. 1 až 3 a § 114 odst. 1 až 3 i zahraniční bankabanka z jiného než členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen „členský stát“), která má pobočku alespoň ve dvou členských státech, obchodník s cennými papírycennými papíry, který je investičním podnikem podle čl. 4 odstavce 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky, pobočka, prostřednictvím které zahraniční osoba se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je investičním podnikem podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky poskytuje investiční služby v České republice a povinná osoba podle § 2 písm. b), c) zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, bylo-li uplatněno opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu. (2) Úpadkem finanční institucefinanční instituce se pro účely tohoto zákona rozumí situace řešená a) kolektivním řízením vedeným vůči finanční institucifinanční instituci, zahájeným a sledovaným správními nebo soudními orgány členského státu, jehož cílem je prodej majetku pod dozorem těchto orgánů, včetně případů, kdy je řízení ukončeno oddlužením nebo jiným opatřením s týmiž účinky (dále jen „konkursní řízení“), nebo b) opatřením, jehož účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční situaci finanční institucefinanční instituce a které může mít vliv na již existující práva třetích osob, včetně opatření zahrnujícího možnost pozastavení plateb, pozastavení vymahatelnosti pohledávek, odložení opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo krácení pohledávek (dále jen „reorganizace“). (3) Reorganizace se provádí v souladu s právními předpisy a postupy platnými ve státě, kde byla finanční institucifinanční instituci udělena licence nebo obdobné oprávnění, pokud není dále stanoveno něco jiného. (4) Konkursní řízení se provádí v souladu s právními předpisy a postupy platnými ve státě, kde finanční institucifinanční instituci byla udělena licence nebo obdobné oprávnění, pokud není dále stanoveno něco jiného, zejména jde-li o a) majetek, který tvoří součást majetkové podstaty, a nakládání s majetkem, který finanční institucefinanční instituce nabyla po zahájení konkursního řízení, b) pravomoci finanční institucefinanční instituce a osoby provádějící konkursní řízení, c) podmínky, za nichž lze uplatnit započtení, d) účinky konkursního řízení na současné smlouvy, jichž je finanční institucefinanční instituce stranou, e) účinky konkursního řízení na soudní a rozhodčí řízení vedená jednotlivými věřiteli, s výjimkou řízení podle § 114 odst. 2, f) pohledávky, které musí být přihlášeny za majetkem finanční institucefinanční instituce, a nakládání s pohledávkami, které vznikly po zahájení konkursního řízení, g) pravidla upravující přihlašování, ověřování a zjišťování pohledávek, h) pravidla upravující rozdělení výnosu z prodeje majetku, stanovení pořadí pohledávek a práva věřitelů, jejichž pohledávky byly částečně uspokojeny po zahájení konkursního řízení na základě věcného práva nebo prostřednictvím započtení, i) podmínky pro ukončení konkursního řízení a důsledky ukončení konkursního řízení, j) práva věřitelů po ukončení konkursního řízení, k) osobu povinnou hradit náklady a výdaje konkursního řízení, nebo l) pravidla týkající se neplatnosti, neúčinnosti nebo odporovatelnosti právních jednání z důvodu poškozování věřitelů7). (5) Účinky zahájení konkursního řízení a reorganizace na a) pracovní smlouvy a pracovněprávní poměry se řídí výhradně právem členského státu rozhodným pro pracovní smlouvu, b) smlouvu, jíž se uděluje právo užívat nebo nabývat nemovitou věc, se řídí výhradně právem členského státu, na jehož území nemovitá věc je; toto právo rovněž určuje, zda jde o věc movitou nebo nemovitou, c) práva k nemovité věci, plavidlu nebo letadlu, které podléhají registraci ve veřejném rejstříku, se řídí výhradně právem členského státu, v jehož působnosti je tento rejstřík veden. § 113 (1) Uplatnění a vymáhání práv k investičním nástrojům, jejichž existence nebo převod předpokládají jejich zápis v rejstříku, na účtu nebo v centrálním vkladovém systému, který je veden nebo umístěn v některém členském státě, se řídí právem tohoto státu. (2) Ujednání o závěrečném vyrovnání se řídí výhradně právem rozhodným pro smlouvu, jíž se řídí tato ujednání. (3) Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 1, řídí se a) ujednání o repo obchodechrepo obchodech výhradně právem rozhodným pro smlouvu, jíž se řídí tato ujednání, b) obchody prováděné v rámci regulovaného trhu s investičními nástroji výhradně právem rozhodným pro smlouvu, jíž se řídí tyto obchody. (4) Ustanovení § 112 odst. 4 se nevztahuje na pravidla pro neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právních jednání z důvodu poškozování věřitelů, pokud osoba, která má z těchto jednání prospěch, prokáže, že a) se jednání, které poškozuje věřitele, řídí právem jiného členského státu, než je stát, který vydal finanční institucifinanční instituci licenci nebo obdobné oprávnění, a b) toto právo nepřipouští v daném případě žádný prostředek napadení tohoto právního jednání. (5) Ustanovení § 112 odst. 3 se nevztahuje na pravidla pro neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právních jednání z důvodu poškozování věřitelů vyplývající z právní úpravy reorganizace, o které rozhodl soud, pokud tato jednání byla učiněna před jejím přijetím a pokud osoba, v jejíž prospěch byla jednání učiněna, prokáže, že a) se jednání, které poškozuje věřitele, řídí právním řádem jiného členského státu, než je stát, který vydal finanční institucifinanční instituci licenci nebo obdobné oprávnění, a b) toto právo nepřipouští v daném případě žádný prostředek napadení tohoto právního jednání. § 114 (1) Pokud finanční institucefinanční instituce jednáním učiněným po zahájení konkursního řízení nebo přijetí reorganizačního opatření zcizí za protiplnění a) nemovitou věc, b) plavidlo nebo letadlo podléhající registraci ve veřejném rejstříku, nebo c) investiční nástroje nebo práva k nim, jejichž existence nebo převod předpokládají jejich zápis do rejstříku, na účet nebo do centrálního vkladového systému, který je veden nebo umístěn v některém členském státě, řídí se účinky tohoto jednání právem členského státu, na jehož území je nemovitá věc nebo v jehož působnosti se rejstřík, účet nebo vkladový systém vede. (2) Účinky reorganizace nebo konkursního řízení na probíhající soudní řízení týkající se majetkové hodnoty nebo práva, kterých byla finanční institucefinanční instituce zbavena, se řídí výhradně právem členského státu, ve kterém soudní řízení probíhá. (3) Možnost požadovat započtení proti pohledávkám finanční institucefinanční instituce se řídí právem, jímž se řídí pohledávka finanční institucefinanční instituce; tím není dotčeno ustanovení § 112 odst. 4 písm. l). (4) V případech uvedených v odstavcích 1 až 3, § 112 odst. 3 až 5 a v § 113 je volba jiného práva vyloučena. HLAVA III ÚPADEK POJIŠŤOVNY § 115 (1) Úpadkem pojišťovny se podle tohoto zákona rozumí situace řešená a) kolektivním řízením, jehož součástí je prodej majetku pojišťovny a rozdělení výnosu z prodeje mezi věřitele, akcionáře nebo společníky, zahrnujícím nevyhnutelně jakoukoliv intervenci správních nebo soudních orgánů členského státu, včetně případů, kdy je kolektivní řízení ukončeno vyrovnáním nebo jiným obdobným opatřením, bez ohledu na to, zda je nebo není způsobeno platební neschopností nebo zda je dobrovolné nebo povinné (dále jen „insolvenční řízeníinsolvenční řízení v případě úpadku pojišťovny“), nebo b) opatřením zahrnujícím jakoukoliv intervenci správních nebo soudních orgánů členského státu, jehož účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční situaci osoby a které může mít vliv na již existující práva třetích osob, včetně opatření zahrnujícího možnost pozastavení plateb, pozastavení vymahatelnosti pohledávek, odložení opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo krácení pohledávek (dále jen „reorganizační opatření v případě úpadku pojišťovny“). (2) Pojišťovnou se pro účely tohoto zákona rozumí i pobočka pojišťovny, pokud sídlo této pojišťovny není na území některého z členských států a bylo-li této pojišťovně uděleno povolení k činnosti v členském státě v souladu s právem Evropské unie. (3) Reorganizační opatření v případě úpadku pojišťovny včetně jejích poboček se provádí v souladu s právními předpisy a postupy platnými ve státě, kde bylo pojišťovně uděleno povolení k provozování činnosti, pokud není dále stanoveno jinak8). Reorganizační opatření nebrání zahájení likvidačního řízení. Reorganizační opatření je účinné ve všech členských státech okamžikem nabytí jeho účinnosti ve státě podle věty první. (4) Insolvenční řízeníInsolvenční řízení v případě úpadku pojišťovny se provádí v souladu s právními předpisy a postupy platnými ve státě, kde bylo pojišťovně uděleno povolení k provozování činnosti, pokud není dále stanoveno jinak, zejména jde-li o a) majetek, který tvoří součást majetkové podstaty, a nakládání s majetkem, který pojišťovna nabyla nebo převedla po zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny, b) pravomoci pojišťovny a osoby provádějící konkurs, c) podmínky, za nichž lze uplatnit započtení, d) účinky insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny na současné smlouvy, jichž je pojišťovna stranou, e) účinky insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny na soudní a rozhodčí řízení vedená jednotlivými věřiteli, s výjimkou řízení podle § 116 odst. 4, f) pohledávky, které musí být přihlášeny za majetkem pojišťovny, a nakládání s pohledávkami, které vznikly po zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny, g) pravidla upravující přihlašování, ověřování a zjišťování pohledávek, h) pravidla upravující rozdělení výnosu z prodeje majetku, stanovení pořadí pohledávek a práva věřitelů, jejichž pohledávky byly částečně uspokojeny po zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny na základě věcného práva nebo prostřednictvím započtení, i) podmínky pro ukončení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny a důsledky ukončení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny, zejména vyrovnáním, j) práva věřitelů po ukončení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny, k) osobu povinnou hradit náklady a výdaje insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny, nebo l) pravidla týkající se neplatnosti, neúčinnosti nebo odporovatelnosti právních jednání z důvodu poškozování věřitelů. (5) Účinky reorganizačního opatření v případě úpadku pojišťovny nebo zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny na a) pracovní smlouvy a pracovněprávní poměry a poměry tomu odpovídající se řídí výhradně právem členského státu rozhodným pro pracovní smlouvu nebo pracovněprávní poměr, b) smlouvu, jíž se uděluje právo užívat nebo nabývat nemovitou věc, se řídí výhradně právem členského státu, na jehož území nemovitá věc je, c) práva k nemovité věci, plavidlu nebo letadlu, které podléhají registraci ve veřejném rejstříku, se řídí výhradně právem členského státu, v jehož působnosti je tento rejstřík veden. § 116 (1) Aniž jsou dotčena věcná práva věřitelů a třetích osob k majetku patřícímu dlužníkovi, řídí se účinky reorganizačních opatření v případě úpadku pojišťovny nebo účinky insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny na práva a povinnosti osob na regulovaném trhu právním řádem, který je rozhodný pro tento trh; tím není dotčeno použití ustanovení § 115 odst. 4 písm. l) na právní jednání učiněná za účelem odložení plateb nebo transakcí, řídících se právním řádem rozhodným pro tento trh. (2) Ustanovení § 115 odst. 4 písm. l) se nevztahuje na pravidla pro neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právních jednání z důvodu poškozování věřitelů, pokud osoba, která má z těchto jednání prospěch, prokáže, že a) jednání, které poškozuje věřitele, se řídí právem jiného členského státu, než je stát, který pojišťovně vydal úřední povolení k provozování její činnosti, a b) toto právo nepřipouští v daném případě žádný prostředek napadení tohoto právního jednání. (3) Pokud pojišťovna jednáním učiněným po přijetí reorganizačního opatření v případě úpadku pojišťovny nebo po zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny zcizí za protiplnění a) nemovitou věc, b) plavidlo nebo letadlo podléhající registraci ve veřejném rejstříku, nebo c) investiční cenné papírycenné papíry nebo jiné cenné papírycenné papíry nebo práva k nim, jejichž existence nebo převod předpokládají jejich zápis do rejstříku, na účet nebo do centrálního vkladového systému, který je veden nebo umístěn v některém členském státě, řídí se účinky tohoto jednání právem členského státu, na jehož území nemovitá věc je nebo v jehož působnosti se rejstřík, účet nebo vkladový systém vede. (4) Účinky reorganizačního opatření v případě úpadku pojišťovny nebo insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny na probíhající soudní řízení týkající se majetkové hodnoty nebo práva, kterých byla pojišťovna zbavena, se řídí výhradně právem členského státu, ve kterém soudní řízení probíhá. (5) Možnost požadovat započtení proti pohledávkám dlužníka se řídí právem, jímž se řídí pohledávka dlužníka; tím není dotčeno ustanovení § 115 odst. 4 písm. l). (6) V případech uvedených v odstavcích 1 a 3 až 5 a v § 115 odst. 3 až 5 je volba jiného práva vyloučena. ČÁST SEDMÁ ROZHODČÍ ŘÍZENÍ A UZNÁNÍ A VÝKON CIZÍCH ROZHODČÍCH NÁLEZŮ § 117 Rozhodčí smlouva (1) Přípustnost rozhodčí smlouvy se posuzuje podle českého právního řádu. Ostatní náležitosti rozhodčí smlouvy se posuzují podle právního řádu státu, v němž má být vydán rozhodčí nález. (2) Pro formu rozhodčí smlouvy platí právo rozhodné pro ostatní náležitosti rozhodčí smlouvy; stačí však, jestliže bylo učiněno zadost právnímu řádu místa nebo míst, kde došlo k projevu vůle. § 118 Způsobilost cizince být rozhodcem Rozhodcem může být i cizineccizinec, je-li podle právního řádu státu, jehož je občanem, způsobilý k právním jednáním; postačí však, je-li plně způsobilý k právním jednáním podle českého právního řádu. Další požadavky pro výkon funkce rozhodce určeného pro řešení sporů ze spotřebitelských smluv stanoví jiný právní předpis. § 119 Určení rozhodného práva Právem rozhodným pro spor je právo zvolené stranami. Pokud strany toto právo nezvolily, určí je rozhodci na základě ustanovení tohoto zákona. Ke kolizním ustanovením rozhodného práva lze přihlédnout jen tehdy, jestliže to vyplývá z volby práva učiněné stranami. Jestliže strany k tomu rozhodce výslovně pověřily, mohou rozhodci rozhodnout spor podle zásad spravedlnosti; jde-li o spory ze spotřebitelských smluv, musí být také použita ustanovení jinak rozhodného práva na ochranu spotřebitelůspotřebitelů. Také pro rozhodování v rozhodčím řízení platí ustanovení § 87 odst. 2. Uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů § 120 Rozhodčí nálezy vydané v cizím státě budou v České republice uznány a vykonány jako české rozhodčí nálezy, je-li zaručena vzájemnost. Vzájemnost se považuje za zaručenou také v případě, že cizí stát prohlašuje všeobecně cizí rozhodčí nálezy za vykonatelné za podmínky vzájemnosti. § 121 Uznání nebo výkon cizího rozhodčího nálezu budou odepřeny, jestliže cizí rozhodčí nález a) není podle práva státu, v němž byl vydán, pravomocný nebo vykonatelný, b) byl zrušen ve státě, v němž byl vydán nebo podle jehož právního řádu byl vydán, c) je stižen vadou, která je důvodem pro zrušení českého rozhodčího nálezu soudem, nebo d) odporuje veřejnému pořádku. § 122 (1) Uznání cizího rozhodčího nálezu se nevyslovuje zvláštním rozhodnutím. Cizí rozhodčí nález se uznává tím, že se k němu při zachování podmínek § 120 a 121 přihlédne, jako by šlo o český rozhodčí nález. (2) Cizí rozhodčí nález lze na návrh uznat zvláštním rozhodnutím. Vyslovit uznání je místně příslušný okresní soud, který je obecným soudem toho, kdo uznání navrhuje, jinak okresní soud, v jehož obvodu nastala nebo může nastat skutečnost, pro kterou má uznání význam, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Soud o uznání rozhoduje rozsudkem; jednání nemusí nařizovat. (3) Výkon rozhodnutí cizího rozhodčího nálezu se nařizuje rozhodnutím českého soudu, které je třeba odůvodnit. ČÁST OSMÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 123 Přechodná ustanovení (1) Vznik a existence právních poměrů a skutečnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně volby práva, se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Ustanovení tohoto zákona se použije i pro právní poměry vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti, jestliže jsou trvalé dlouhodobé povahy a dochází v nich k opětovným nebo trvajícím jednáním účastníků a skutečnostem pro ně významným po dni nabytí jeho účinnosti, pokud jde o taková jednání a skutečnosti. (2) Pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí i nadále ustanovení dosavadních právních předpisů o pravomoci českých soudů. To platí i pro řízení ve věcech uznání a výkonu cizích rozhodnutí a cizích rozhodčích nálezů ohledně podmínek pro jejich uznání a výkon. § 124 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním. 2. Zákon č. 361/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů. 3. Čl. III zákona č. 158/1969 Sb., kterým se doplňují a mění občanský soudní řád, notářský řád a zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním. 4. Čl. II zákona č. 234/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 132/1982 Sb. 5. Čl. V zákona č. 264/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský zákoník, zrušuje zákon o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád) a mění a doplňují některé další zákony. 6. Část první zákona č. 125/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku. 7. Část čtvrtá zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě). 8. Část dvacátá první zákona č. 257/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech. 9. Část třináctá zákona č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech). 10. Část dvacátá šestá zákona č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem. 11. Část dvacátá druhá zákona č. 70/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o provádění mezinárodních sankcí. 12. Část druhá zákona č. 233/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 13. Část čtvrtá zákona č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím. 14. Část druhá zákona č. 123/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 15. Část patnáctá zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 16. § 4 odst. 2 a část pátá zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. 17. Čl. I část čtvrtá a čl. II oddíl dvanáctý zákona č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový. 18. Část první zákona č. 409/2010 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění. 19. Část třetí zákona č. 28/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST § 125 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r. 1) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností, rozhodnutí Rady 2009/941/ES ze dne 30. listopadu 2009 o uzavření Haagského protokolu ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti Evropským společenstvím, nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení. 2) Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností. Rozhodnutí Rady č. 2009/941/ES ze dne 30. listopadu 2009 o uzavření Haagského protokolu ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti Evropským společenstvím. Protokol o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti, sjednaný v Haagu dne 23. listopadu 2007, Úř. věst. EU L 331, 16.12.2009, s. 19. 3) Úmluva o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí, sjednaná v Haagu dne 19. října 1996, vyhlášená pod č. 141/2001 Sb. m. s. 4) Zákon č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění. 5) Zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, Úmluva o právu použitelném pro dopravní nehody, sjednaná v Haagu dne 4. května 1971, vyhlášená pod č. 130/1976 Sb. Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody, přijatá ve Vídni dne 21. května 1963, se Společným protokolem týkajícím se aplikace Vídeňské úmluvy a Pařížské úmluvy, přijatým ve Vídni dne 21. září 1988, vyhlášené pod č. 133/1994 Sb. 6) Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení. 7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí. 8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II). 9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení.
Zákon č. 90/2012 Sb.
Zákon č. 90/2012 Sb. Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) Vyhlášeno 22. 3. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2014, částka 34/2012 * ČÁST PRVNÍ - OBCHODNÍ KORPORACE (§ 1 — § 773) * ČÁST DRUHÁ - USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ (§ 774 — § 785) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 786 — § 786) Aktuální znění od 19. 7. 2024 (162/2024 Sb.) 90 ZÁKON ze dne 25. ledna 2012 o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA I Díl 1 Společná ustanovení § 1 (1) Obchodními korporacemiObchodními korporacemi jsou obchodní společnosti (dále jen „společnost“) a družstvadružstva. (2) Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost (dále jen „osobní společnost“), společnost s ručením omezeným a akciová společnostakciová společnost (dále jen „kapitálová společnost“) a evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. (3) DružstvyDružstvy jsou družstvodružstvo a evropská družstevní společnost. (4) Evropská společnost, evropské hospodářské zájmové sdružení a evropská družstevní společnost se řídí ustanoveními tohoto zákona v rozsahu, v jakém to připouštějí přímo použitelné předpisy Evropské unie upravující evropskou společnost, evropské hospodářské zájmové sdružení nebo evropskou družstevní společnost. § 2 (1) Osobní společnost může být založena jen za podnikatelským účelem nebo za účelem správy vlastního majetku. (2) Činnosti, které podle jiného právního předpisu mohou vykonávat pouze fyzické osoby, mohou být předmětem podnikání nebo činnosti obchodní korporaceobchodní korporace, pokud tato činnost bude vykonávána pomocí osob, které jsou k tomu oprávněny podle jiného právního předpisu. Odpovědnost těchto osob podle jiných právních předpisů není dotčena. § 3 (1) Ustanovení občanského zákoníku o spolcích se použijí na obchodní korporaceobchodní korporace, jen stanoví-li tak tento zákon. (2) Ukládá-li tento zákon povinnost nahradit újmu, postihuje škůdce i povinnost nahradit nemajetkovou újmu. (3) Společenskou smlouvou se podle této hlavy a hlavy IV rozumí i stanovy a zakladatelská listina. (4) Společníkem podle této hlavy se rozumí i člen družstvadružstva. § 4 (1) Dává-li tento zákon společníkovi obchodní korporaceobchodní korporace možnost domáhat se za ni nebo proti ní nějakého práva, nese povinná osoba důkazní břemeno o tom, že se protiprávního jednání nedopustila, ledaže soud rozhodne, že to po ní nelze spravedlivě požadovat. (2) Odstavec 1 platí obdobně, dovolává-li se společník nebo bývalý společník po jiném společníkovi dorovnání, obdobného plněníplnění nebo úhrady újmy tehdy, došlo-li k ukončení jeho postavení v obchodní korporaciobchodní korporaci nebo mu byla způsobena újma v souvislosti s jeho postavením v obchodní korporaciobchodní korporaci za podmínek stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem. § 5 (1) Obchodní korporaceObchodní korporace může požadovat, aby jí ten, kdo porušil zákaz konkurenčního jednání, vydal prospěch, který v důsledku toho získal, anebo aby na ni převedl z toho vzniklá práva, ledaže to vylučuje povaha získaných práv; to platí obdobně pro každého jiného nabyvatele tohoto prospěchu nebo práva, ledaže tento nabyvatel jednal v dobré víře. (2) Právo podle odstavce 1 lze u povinné osoby uplatnit do 3 měsíců ode dne, kdy se obchodní korporaceobchodní korporace o porušení tohoto zákazu dozvěděla, nejpozději však do 1 roku od porušení; k později uplatněnému právu se nepřihlíží. § 6 (1) Právní jednání týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku obchodní korporaceobchodní korporace vyžadují písemnou formu s úředně ověřenými podpisy, jinak jsou neplatná; soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. (2) Odstavec 1 se nepoužije na rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporaceobchodní korporace. § 7 (1) Uvádí-li kapitálová společnost nebo družstvodružstvo na obchodních listinách také údaj o svém základním kapitálu, musí se tento údaj týkat pouze upsané a splacené části základního kapitálu. (2) Akciová společnostAkciová společnost bez zbytečného odkladu po svém vzniku a dále průběžně uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup, který je pro veřejnost bezplatný, a to tak, aby informace byly dostupné jednoduchým způsobem po zadání elektronické adresy (dále jen „internetové stránky“), údaje, které je povinna uvádět na obchodních listinách, a další údaje stanovené tímto zákonem. (3) Zřídí-li společnost s ručením omezeným internetové stránky, vztahuje se na ni ustanovení odstavce 2 obdobně. (4) Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně ve vztahu k závodu zahraniční kapitálové společnosti nebo zahraničního družstvadružstva nebo k jeho pobočce. Údaj o zápisu zahraniční osoby do evidence podnikatelů ve státě, jehož právem se zahraniční osoba řídí, se nevyžaduje, ledaže toto právo zápis do takové evidence ukládá nebo umožňuje. Díl 2 Založení obchodní korporace § 8 (1) Obchodní korporaceObchodní korporace se zakládá společenskou smlouvou. Společenská smlouva, kterou se zakládá kapitálová společnost, vyžaduje formu veřejné listinyveřejné listiny. (2) Připouští-li právní předpis, aby společnost založil jediný zakladatel, zakládá se zakladatelskou listinou pořízenou ve formě veřejné listinyveřejné listiny. § 9 (1) Není-li návrh na zápis obchodní korporaceobchodní korporace do obchodního rejstříku podán do 6 měsíců ode dne jejího založení, platí, že nastávají tytéž účinky jako při odstoupení od smlouvy. (2) Lhůtu podle odstavce 1 lze ve společenské smlouvě změnit. § 10 Je-li podle toho zákona znalec povinen vypracovat znalecký posudek, vyhotoví ho nestranně a nezávisle na tom, pro koho nebo v čí prospěch je znalecký posudek vypracováván. Díl 3 Jednočlenná společnost § 11 (1) Kapitálovou společnost může založit jediný zakladatel. (2) Kapitálová společnost může mít jediného společníka také v důsledku soustředění všech podílů v jeho rukou. § 12 (1) Působnost nejvyššího orgánu vykonává v jednočlenné společnosti její společník. (2) Vyžaduje-li tento zákon nebo jiný právní předpis, aby rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti bylo osvědčeno veřejnou listinouveřejnou listinou, má rozhodnutí jediného společníka formu veřejné listinyveřejné listiny. § 13 Smlouva uzavřená mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným společníkem a tímto společníkem vyžaduje písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. To neplatí, je-li taková smlouva uzavřena v rámci běžného obchodního styku a za podmínek v něm obvyklých. § 14 Stane-li se společnost jednočlennou společností, k ujednáním společenské smlouvy nebo ustanovením tohoto zákona, která zakazují nebo omezují převoditelnost nebo zastavení nebo možnost přechodu podílu, se po dobu, kdy je jednočlennou společností, nepřihlíží. Díl 4 Vklad § 15 (1) Vkladem je peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu obchodní korporaceobchodní korporace. U akciové společnostiakciové společnosti se vklad označuje jako jmenovitá hodnota akcie. (2) Předmětem vkladu je věc, kterou se společník nebo budoucí společník (dále jen „vkladatel“) zavazuje vložit do obchodní korporaceobchodní korporace za účelem nabytí nebo zvýšení účasti v ní (dále jen „vkladová povinnost“). (3) Vkladovou povinnost lze splnit splacením v penězích (dále jen „peněžitý vklad“) nebo vnesením jiné penězi ocenitelné věci (dále jen „nepeněžitý vklad“). (4) Emisním kursemEmisním kursem se pro potřeby tohoto zákona rozumí vklad a případné emisní nebo vkladové ážio. § 16 (1) Po dobu trvání obchodní korporaceobchodní korporace ani po jejím zrušení nemá společník právo na vrácení předmětu vkladu. (2) Nelze sjednat ani vyplácet úroky z emisního kursuemisního kursu. § 17 (1) Vkladatel splní vkladovou povinnost ve lhůtě a způsobem určeným tímto zákonem a společenskou smlouvou. (2) Ocenění nepeněžitého vkladu se uvede ve společenské smlouvě obchodní korporaceobchodní korporace. (3) Nepeněžitým vkladem nesmí být práce nebo služby. Správce vkladů § 18 (1) Před vznikem obchodní korporaceobchodní korporace přijímá a spravuje splacené nebo vnesené předměty vkladů nebo jejich části společenskou smlouvou pověřený správce vkladů; správcem vkladů může být i zakladatel nebo některý ze zakladatelů. (2) Není-li dohodnuto jinak, provádí správce vkladů činnost na základě ustanovení o příkazu podle občanského zákoníku. § 19 Je-li nepeněžitým vkladem nemovitá věc, je předmět vkladu vnesen tak, že vkladatel předá správci vkladů nemovitou věc a písemné prohlášení s úředně ověřeným podpisem o vnesení nemovité věci. § 20 (1) Je-li nepeněžitým vkladem movitá věc, je předmět vkladu vnesen předáním věci správci vkladů, ledaže společenská smlouva určí jinak. (2) Není-li z povahy věci možné faktické předání movité věci, je předána odevzdáním datových nebo jiných nosičů, které zachycují předávanou věc, a dokumentace, která zachycuje povahu, obsah a jiné skutečnosti důležité pro možnost využití nepeněžitého vkladu. § 21 (1) Je-li nepeněžitým vkladem závod nebo jeho část, je předmět vkladu vnesen účinností smlouvy o vkladu. Na smlouvu o vkladu závodu nebo jeho části se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o koupi. (2) Je-li nepeněžitým vkladem pohledávka, je předmět vkladu vnesen účinností smlouvy o vkladu pohledávky. Na smlouvu o vkladu pohledávky se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o postoupení pohledávky. Vkladatel ručí za její dobytnost do výše jejího ocenění. (3) Pohledávka společníka za kapitálovou společností nemůže být předmětem jeho vkladu do této společnosti; započtena proti pohledávce společnosti na splacení emisního kursuemisního kursu může být pouze smluvně. Smlouva o započtení vyžaduje písemnou formu a její návrh schvaluje valná hromada. § 22 V ostatních případech je nepeněžitý vklad vnesen účinností smlouvy o vkladu mezi vkladatelem a správcem vkladů. § 23 (1) Peněžitý vklad do kapitálových společností se splácí na zvláštní účet u bankybanky nebo spořitelního a úvěrního družstvadružstva (dále jen „bankabanka“), který zřídí správce vkladů. BankaBanka s těmito prostředky neumožní nakládat dříve, než kapitálová společnost vznikne, ledaže se jedná o úhradu zřizovacích výdajů nebo vrácení emisních kursůemisních kursů zakladatelům. (2) Peněžitý vklad do společnosti s ručením omezeným lze splatit i jiným způsobem, nepřesáhne-li výše všech peněžitých vkladů v souhrnu 20 000 Kč. (3) Nepeněžitý vklad se do kapitálové společnosti vnese před jejím vznikem. § 24 (1) Správce vkladů vydá tomu, kdo je oprávněn podat návrh na zápis do obchodního rejstříku, písemné prohlášení o splnění vkladové povinnosti nebo její části jednotlivými vkladateli. Prohlášení se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku, ledaže zákon zápis rozsahu splnění vkladové povinnosti do obchodního rejstříku nevyžaduje. (2) Uvede-li správce vkladů v prohlášení podle odstavce 1 vyšší částku, než ve které byla vkladová povinnost splněna, ručí věřitelům obchodní korporaceobchodní korporace za její dluhy až do výše tohoto rozdílu; ručení správce vkladů zaniká, nebyla-li pohledávka vůči obchodní korporaciobchodní korporaci uplatněna u soudu do 5 let od vzniku obchodní korporaceobchodní korporace. § 25 Převod vlastnického práva (1) Vlastnické právo k předmětu vkladu vnesenému před vznikem obchodní korporaceobchodní korporace nabývá obchodní korporaceobchodní korporace okamžikem svého vzniku. (2) Vlastnické právo k nemovité věci zapsané do veřejného seznamu, která je předmětem vkladu, nabývá obchodní korporaceobchodní korporace zápisem vlastnického práva do veřejného seznamu na základě prohlášení podle § 19; to platí obdobně pro další věci, k nimž se vlastnické právo nabývá zápisem do příslušného seznamu. § 26 (1) Nepřejde-li na obchodní korporaciobchodní korporaci vlastnické právo k nepeněžitému vkladu, který je vnesen, uhradí vkladatel jeho cenu v penězích podle ocenění uvedeného ve společenské smlouvě a obchodní korporaceobchodní korporace převzatý předmět vkladu vrátí, ledaže ho vydala nebo je povinna vydat jiné oprávněné osobě. (2) Převede-li vkladatel podíl na jiného, ručí za splnění povinnosti podle odstavce 1 nabyvatel podílu, ledaže jde o nabytí podílu na evropském regulovaném trhu. § 27 (1) Po vzniku obchodní korporaceobchodní korporace jí správce vkladů předá předměty vkladů i s plody a užitky, ledaže ohledně plodů a užitků společenská smlouva určí jinak. (2) Nevznikne-li obchodní korporaceobchodní korporace, správce vkladů předměty vkladů nebo jejich části i s plody a užitky bez zbytečného odkladu vrátí vkladatelům; za splnění této povinnosti ručí zakladatelé společně a nerozdílně. § 28 Pokud cena nepeněžitého vkladu nedosáhne v den, kdy k němu obchodní korporaceobchodní korporace nabyla vlastnické právo, výše ocenění uvedeného ve společenské smlouvě, vkladatel doplatí rozdíl v penězích; ustanovení § 26 odst. 2 se použije obdobně. § 29 Ustanovení tohoto dílu se s výjimkou § 17 odst. 2, § 18, § 23 odst. 1, § 24, § 25 odst. 1 a § 27 odst. 1 použijí přiměřeně také na zvyšování základního kapitálu. Díl 5 Základní kapitál § 30 Základní kapitál obchodní korporaceobchodní korporace je souhrn všech vkladů. Díl 6 Podíl § 31 Podíl představuje účast společníka v obchodní korporaciobchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí. § 32 (1) Každý společník může mít pouze 1 podíl v téže obchodní korporaciobchodní korporaci; to neplatí pro účast v kapitálové společnosti a podíl komanditisty. (2) Podíl společníka v obchodní korporaciobchodní korporaci nesmí být představován cenným papíremcenným papírem nebo zaknihovaným cenným papíremcenným papírem, ledaže se jedná o kapitálovou společnost nebo stanoví-li tak jiný právní předpis. (3) Je-li podíl v obchodní společnosti ve spoluvlastnictví, jsou spoluvlastníci společným společníkem a podíl spravuje vůči obchodní společnosti jen správce společné věci. (4) Je-li podíl v družstvudružstvu ve spoluvlastnictví, jsou spoluvlastníci společnými členy a podíl vůči družstvudružstvu spravuje správce společné věci, kterým může být jen jeden ze spoluvlastníků. Jsou-li spoluvlastníky podílu v družstvudružstvu manželé, může podíl vůči družstvudružstvu spravovat kterýkoliv z nich. (5) Na zřízení a vznik jiného věcného práva než zástavního práva k podílu v obchodní korporaciobchodní korporaci, který není představován cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem, se použijí obdobně ustanovení občanského zákoníku o zřízení a vzniku zástavního práva k podílu v korporaci. § 33 Obchodní korporaceObchodní korporace může nabýt vlastní podíl, jen pokud tak stanoví tento zákon. § 34 Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích (1) Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích se stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní korporaceobchodní korporace. Na základě účetní závěrky podle věty první lze rozdělit zisk a jiné vlastní zdroje do konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla účetní závěrka sestavena. Zisk a jiné vlastní zdroje lze rozdělit pouze mezi společníky, ledaže společenská smlouva určí jinak. (2) Částka k rozdělení nesmí v kapitálové společnosti nebo družstvudružstvu překročit součet výsledku hospodaření posledního skončeného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů, které může kapitálová společnost nebo družstvodružstvo použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou. Rozhodnutí nejvyššího orgánu učiněné v rozporu s větou první nemá právní účinky. K rozdělení nelze použít fondy, jejichž vznik, změnu nebo zánik upravuje právní předpis nebo společenská smlouva způsobem, který jejich rozdělení nepřipouští. (3) O vyplacení podílu na zisku a na jiných vlastních zdrojích rozhoduje statutární orgán. Je-li rozdělení v rozporu se zákonem, podíly na zisku nebo jiných vlastních zdrojích se nevyplatí. Má se za to, že ti členové statutárního orgánu, kteří s vyplacením v rozporu se zákonem souhlasili, nejednali s péčí řádného hospodáře. (4) Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích je splatný do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti o jeho rozdělení, ledaže zákon, společenská smlouva nebo nejvyšší orgán určí jinak. (5) Ustanovení tohoto zákona o rozdělení a výplatě jiných vlastních zdrojů se nepoužijí na snižování základního kapitálu. § 35 Záloha na podíl na zisku (1) Zálohu na podíl na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporaceobchodní korporace má dostatek zdrojů na rozdělení zisku. Součet záloh na podíl na zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů tvořených ze zisku, které může obchodní korporaceobchodní korporace použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou. (2) Záloha na podíl na zisku se vrací do 3 měsíců ode dne, kdy řádná nebo mimořádná účetní závěrka byla nebo měla být schválena, ledaže částka zisku k rozdělení vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky dosahuje alespoň součtu záloh na podíl na zisku vyplacených v souladu se zákonem a nejvyšší orgán rozhodl o rozdělení této částky. § 36 Vypořádací podíl (1) Při zániku účasti společníka v obchodní korporaciobchodní korporaci za jejího trvání bez právního nástupce vzniká právo na vypořádání (dále jen „vypořádací podíl“), ledaže jiný právní předpis stanoví jinak. (2) Neurčí-li společenská smlouva jiný vhodný způsob určení výše vypořádacího podílu, použijí se odstavce 3 a 4. (3) Vypořádací podíl se stanoví ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaciobchodní korporaci, a to z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaciobchodní korporaci. To neplatí, liší-li se podstatně reálná hodnota majetku společnosti od jeho ocenění v účetnictví. V takovém případě se při určení vypořádacího podílu vychází z reálné hodnoty majetku snížené o výši dluhů vykázaných v účetní závěrce podle věty první. (4) Vypořádací podíl se určí poměrem podílů společníků u jednotlivých forem obchodních korporacíobchodních korporací. (5) Vypořádací podíl se vyplácí v penězích bez zbytečného odkladu poté, co je nebo mohla být zjištěna jeho výše, ledaže společenská smlouva nebo dohoda určí jinak. Podíl na likvidačním zůstatku § 37 (1) Při zrušení obchodní korporaceobchodní korporace s likvidací má každý společník právo na podíl na likvidačním zůstatku; nestanoví-li společenská smlouva nebo dohoda společníků jinak, vyplácí se tento podíl v penězích. (2) Likvidační zůstatek se rozdělí mezi společníky nejprve do výše, v jaké splnili svou vkladovou povinnost. Nestačí-li likvidační zůstatek na toto rozdělení, podílejí se společníci na likvidačním zůstatku v poměru k výši svých splacených či vnesených vkladů. § 38 (1) Zbytek likvidačního zůstatku se rozdělí mezi společníky rovným dílem a u kapitálových společností a družstvadružstva podle jejich podílů. (2) Likvidátor vyplatí podíl na likvidačním zůstatku bez zbytečného odkladu po schválení návrhu na použití likvidačního zůstatku. Není-li návrh použití likvidačního zůstatku schválen, rozhodne o jeho rozdělení soud na návrh likvidátora nebo společníka. (3) Určí-li tak společenská smlouva, ustanovení odstavce 1 a § 37 se nepoužijí. § 39 Při zrušení obchodní korporaceobchodní korporace s likvidací ručí společníci za její dluhy po jejím zániku do výše svého podílu na likvidačním zůstatku, nejméně však v rozsahu, v němž ručili za jejího trvání. Mezi sebou se společníci vyrovnají stejným způsobem jako při ručení za trvání společnosti. Jestliže společníci za trvání společnosti za dluhy společnosti neručili, vypořádají se mezi sebou podle poměru svých podílů ke dni zániku společnosti. § 40 Omezení rozdělení a výplaty podílu na zisku nebo jiných vlastních zdrojích (1) Kapitálová společnost nebo družstvodružstvo nesmí rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje, pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle zákona nebo společenské smlouvy rozdělit. Rozhodnutí nejvyššího orgánu učiněné v rozporu s tím nemá právní účinky. (2) Jsou-li v aktivech rozvahy vykazovány náklady na vývoj, nesmí kapitálová společnost nebo družstvodružstvo rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje, pokud není částka k rozdělení podle § 34 odst. 2 alespoň rovna neodepsané části nákladů na vývoj. O částku neodepsaných nákladů na vývoj se snižuje částka k rozdělení podle § 34 odst. 2. Rozhodnutí nejvyššího orgánu učiněné v rozporu s tím nemá právní účinky. (3) Obchodní korporaceObchodní korporace nesmí vyplatit podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích, pokud by si tím přivodila úpadek podle jiného právního předpisu. To platí i pro výplatu zálohy na podíl na zisku. (4) Právo na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích, který nebyl v důsledku odstavce 3 vyplacen do konce účetního období, zaniká. Nevyplacený zisk nebo jiné vlastní zdroje kapitálová společnost nebo družstvodružstvo zaúčtuje ve prospěch účtu, proti kterému byl původně zaúčtován, a není-li to již možné, ve prospěch účtu nerozděleného zisku minulých let. To neplatí pro společníky veřejné obchodní společnosti a komplementáře. (5) Obchodní korporaceObchodní korporace nesmí poskytnout bezúplatné plněníplnění společníkovi nebo osobě jemu blízké. To neplatí, jedná-li se o a) obvyklé příležitostné dary, b) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, c) plněníplnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti, nebo d) výhodu poskytovanou obchodní korporacíobchodní korporací podle zákona. § 41 Ustanovení § 40 odst. 3 platí obdobně při poskytnutí zálohy, zápůjčky nebo úvěru obchodní korporacíobchodní korporací pro účely získání jejích podílů nebo poskytnutí zajištění obchodní korporacíobchodní korporací pro tyto účely (dále jen „finanční asistence“) a při nabývání akcií zaměstnanci za zvýhodněných podmínek. § 42 Přechod podílu (1) Smrtí nebo zánikem společníka přechází jeho podíl v obchodní korporaciobchodní korporaci na dědice nebo právního nástupce, ledaže společenská smlouva přechod zakáže nebo omezí. Zákaz nebo omezení přechodu podílu v akciové společnostiakciové společnosti a v bytovém družstvudružstvu se zakazuje. (2) Nedohodnou-li se dědicové v době řízení o dědictví na výkonu práv spojených s podílem, který je předmětem pozůstalosti, a není-li ustanoven správce této části pozůstalosti, ustanoví takového správce soud, který projednává pozůstalost, na návrh obchodní korporaceobchodní korporace nebo některého z dědiců. Správce pozůstalosti je oprávněn vykonávat všechna práva spojená s podílem. § 43 Rozdělení podílu (1) Podíl společníka veřejné obchodní společnosti a podíl komplementáře podle § 118 nelze rozdělit. (2) Podíl komanditisty podle § 118 a podíl společníka společnosti s ručením omezeným lze rozdělit pouze v souvislosti s jeho převodem nebo přechodem, ledaže společenská smlouva určí jinak. (3) K rozdělení podílu je nutný souhlas nejvyššího orgánu obchodní korporaceobchodní korporace. Díl 7 Orgány obchodní korporace § 44 (1) Nejvyšším orgánem v osobní společnosti jsou všichni její společníci, v kapitálové společnosti valná hromada a v družstvudružstvu členská schůze. (2) Kontrolním orgánem obchodní korporaceKontrolním orgánem obchodní korporace se pro potřeby tohoto zákona rozumí dozorčí rada, kontrolní komise nebo jiný obdobný orgán. (3) Kolektivní orgán zvolí předsedu, jehož hlas je v případě rovnosti hlasů rozhodující, ledaže společenská smlouva pro tento případ určí jinak; to neplatí pro osobní společnosti. (4) Statutárním orgánem osobní společnosti je každý její společník. (5) Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je každý jednatel, ledaže společenská smlouva určí, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán. § 45 (1) V jakých případech se hledí na rozhodnutí orgánu obchodní korporaceobchodní korporace, jako by nebylo přijato, se posoudí podle ustanovení občanského zákoníku upravujícího spolky; to neplatí pro rozhodnutí, které se příčí dobrým mravům. (2) Na rozhodnutí orgánu obchodní korporaceobchodní korporace se hledí, jako by nebylo přijato, také tehdy, je-li jeho obsah neurčitý nebo nesrozumitelný anebo zavazuje-li k nemožnému plněníplnění. (3) Není-li rozhodnutí orgánu obchodní korporaceobchodní korporace v případech vyžadovaných zákonem osvědčeno veřejnou listinouveřejnou listinou sepsanou nejpozději do 60 dnů ode dne jeho přijetí, nemá právní účinky. (4) Ustanovení občanského zákoníku o zdánlivém právním jednání, o neplatnosti právních jednání, omylu a následcích neplatnosti právního jednání se na rozhodnutí orgánu obchodní korporaceobchodní korporace s výjimkou povinnosti nahradit újmu způsobenou neplatným právním jednáním nepoužijí. (5) Rozhodnutí orgánu obchodní korporaceobchodní korporace působí vůči obchodní korporaciobchodní korporaci okamžikem přijetí. Rozhodnutí jediného společníka v působnosti orgánu obchodní korporaceobchodní korporace je vůči ní účinné, jakmile jí dojde. Vůči třetím osobám působí rozhodnutí orgánu obchodní korporaceobchodní korporace od okamžiku, kdy se o něm dozvěděly nebo dozvědět mohly. § 46 (1) Osoba, která je členem orgánu a je do funkce volena, jmenována či jinak povolávána (dále jen „člen voleného orgánu“), není způsobilá k výkonu funkce také tehdy, je-li u ní dána překážka výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporaceobchodní korporace, kterou je a) zákaz vykonávat funkci člena řídicího, kontrolního nebo správního orgánu právnické osoby uložený rozhodnutím orgánu veřejné moci České republiky, jiného členského státu Evropské unie nebo státu Evropského hospodářského prostoru, anebo rozhodnutím mezinárodní organizace, jakož i takto uložený zákaz vykonávat činnost související s podnikáním v oblasti podnikání nebo oboru činnosti, který odpovídá předmětu podnikání nebo činnosti obchodní korporaceobchodní korporace, b) zákaz vykonávat funkci člena řídicího, kontrolního nebo správního orgánu právnické osoby uložený rozhodnutím orgánu veřejné moci jiného státu z důvodů obdobných důvodům pro jeho uložení v České republice, jakož i takový zákaz vykonávat činnost související s podnikáním v oblasti podnikání nebo oboru činnosti, který odpovídá předmětu podnikání nebo činnosti obchodní korporaceobchodní korporace, c) pravomocné odsouzení, ledaže se na osobu hledí, jako by nebyla odsouzena, za trestný čintrestný čin 1. zpronevěry, podvodu, pojistného podvodu, úvěrového podvodu, dotačního podvodu, legalizace výnosů z trestné činnosti, legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti, lichvy, porušení povinnosti při správě cizího majetku, porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti, poškození věřitele, zvýhodnění věřitele, způsobení úpadku, porušení povinnosti v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, pletichy v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku, 2. daňový, poplatkový nebo devizový, 3. proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku s cizinou, nebo 4. obdobný trestným činůmtrestným činům podle bodů 1 až 3 v zahraničí, nebo d) rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek osoby vydané v České republice nebo obdobné rozhodnutí orgánu veřejné moci jiného státu, a to do okamžiku zrušení konkursu. (2) Ten, kdo se má stát členem voleného orgánu obchodní korporaceobchodní korporace, předem zakladatele nebo obchodní korporaciobchodní korporaci informuje, zda a) není nezpůsobilý k výkonu funkce, b) existují skutečnosti, které by důvodně mohly vést ke vzniku překážky výkonu funkce, c) ohledně jeho majetku nebo majetku právnické osoby, v níž působí nebo působil v posledních 3 letech jako člen voleného orgánu, bylo vedeno insolvenční řízeníinsolvenční řízení podle jiného právního předpisu nebo obdobné řízení v zahraničí. (3) Člen voleného orgánu obchodní korporaceobchodní korporace informuje obchodní korporaciobchodní korporaci o skutečnosti podle odstavce 2, která nastala během výkonu jeho funkce, bezodkladně poté, co se o této skutečnosti dozví. § 46a (1) Je-li členem voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstvadružstva právnická osoba, zmocní bez zbytečného odkladu jedinou fyzickou osobu, která splňuje požadavky a předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena voleného orgánu, aby ji v orgánu zastupovala. Ustanovení občanského zákoníku o důsledcích nezpůsobilosti a ztráty způsobilosti pro výkon funkce se použijí na zástupce obdobně. (2) Zástupce právnické osoby, která je členem voleného orgánu obchodní korporaceobchodní korporace, nahradí újmu jím způsobenou obchodní korporaciobchodní korporaci společně a nerozdílně s právnickou osobou, kterou zastupuje. (3) Na zástupce právnické osoby, která je členem voleného orgánu obchodní korporaceobchodní korporace, se použijí ustanovení tohoto zákona o střetu zájmů, nepřípustnosti konkurenčního jednání a ustanovení občanského zákoníku a tohoto zákona o povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře a následcích porušení této povinnosti. (4) Bez zápisu zástupce právnické osoby podle odstavce 1 do obchodního rejstříku nelze právnickou osobu jako člena voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstvadružstva zapsat do obchodního rejstříku. (5) Nezmocní-li právnická osoba zástupce podle odstavce 1 a nebude-li zapsán do obchodního rejstříku ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy jí vznikla funkce, její funkce zaniká. (6) Zaniklo-li fyzické osobě zmocnění podle odstavce 1, zmocní právnická osoba bez zbytečného odkladu jinou fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala; nebude-li však tato zapsána do obchodního rejstříku ve lhůtě 3 měsíců ode dne zániku zmocnění předešlého zástupce, zaniká právnické osobě funkce člena voleného orgánu. § 47 Omezení jednatelského oprávnění orgánu obchodní korporaceobchodní korporace společenskou smlouvou nebo jiným ujednáním nebo rozhodnutím orgánu obchodní korporaceobchodní korporace nejsou vůči třetím osobám účinná, i když byla zveřejněna. § 48 Právní jednání, k němuž nedal souhlas nejvyšší orgán obchodní korporaceobchodní korporace v případech vyžadovaných zákonem, je neplatné; této neplatnosti se lze dovolat do šesti měsíců ode dne, kdy se o neplatnosti oprávněná osoba dozvěděla nebo dozvědět měla a mohla, nejdéle však do deseti let od dne, kdy k takovému jednání došlo. § 49 (1) V případě, že kontrolní orgán nedá souhlas k jednáním statutárního orgánu, u kterých tento zákon nebo společenská smlouva vyžadují jeho předchozí souhlas, nebo jestliže tento orgán zakáže statutárnímu orgánu určité jednání, odpovídají namísto členů statutárního orgánu za případnou újmu způsobenou společnosti ti členové kontrolního orgánu, kteří nejednali s péčí řádného hospodáře. (2) Jestliže kontrolní orgán souhlas k jednáním podle odstavce 1 dá, odpovídají za případnou újmu členové kontrolního orgánu a statutárního orgánu, kteří nejednali s péčí řádného hospodáře, společně a nerozdílně. § 50 Byla-li uzavřena smlouva bez zákonem požadovaného doložení znaleckého posudku, nebo v rozporu s takovým posudkem, může se ten, k jehož ochraně doložení znaleckého posudku slouží, dovolávat po druhé smluvní straně vypořádání, a to do 3 měsíců ode dne, kdy se strana, které vznikla takovým uzavřením smlouvy újma, dozví, že dohodnuté protiplnění je nižší, než jaké by vyplývalo ze znaleckého posudku, nejpozději však do 10 let od uzavření smlouvy. Vypořádání se provede v penězích tak, jako by bylo dohodnuto protiplnění podle znaleckého posudku. Po marném uplynutí této lhůty může znevýhodněná smluvní strana od smlouvy odstoupit. Pravidla jednání členů voleného orgánu § 51 (1) Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporaceobchodní korporace; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou. (2) Člen statutárního orgánu kapitálové společnosti může požádat nejvyšší orgán obchodní korporaceobchodní korporace o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení; tím není dotčena jeho povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. § 52 (1) Při posouzení, zda člen voleného orgánučlen voleného orgánu jednal s péčí řádného hospodáře, se vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, byla-li by v postavení člena obdobného orgánu obchodní korporaceobchodní korporace. (2) Je-li v řízení před soudem posuzováno, zda člen voleného orgánučlen voleného orgánu obchodní korporaceobchodní korporace jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno tento člen, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat. § 53 (1) Osoba, která porušila povinnost péče řádného hospodáře, vydá obchodní korporaciobchodní korporaci prospěch, který v souvislosti s takovým svým jednáním získala. Není-li vydání prospěchu možné, nahradí ho povinná osoba obchodní korporaciobchodní korporaci v penězích. (2) K právním jednáním obchodní korporaceobchodní korporace omezujícím odpovědnost člena jejího voleného orgánu se nepřihlíží. (3) Vznikla-li porušením péče řádného hospodáře obchodní korporaciobchodní korporaci újma, může ji obchodní korporaceobchodní korporace vypořádat podle smlouvy uzavřené s povinnou osobou; pro účinnost smlouvy se vyžaduje souhlas nejvyššího orgánu obchodní korporaceobchodní korporace přijatý alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků. (4) Prohlásí-li soud za neplatné usnesení nejvyššího orgánu obchodní korporaceobchodní korporace schvalující smlouvu o vypořádání újmy podle odstavce 3, hledí se na ni jako na neplatnou; ode dne právní moci rozhodnutí o neplatnosti usnesení běží pro uplatnění práva domáhat se újmy podle odstavce 1 nová promlčecí lhůta. Pravidla o střetu zájmů § 54 (1) Dozví-li se člen voleného orgánučlen voleného orgánu obchodní korporaceobchodní korporace, že může při výkonu jeho funkce dojít ke střetu jeho zájmu se zájmem obchodní korporaceobchodní korporace, informuje o tom bez zbytečného odkladu orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. Člen kontrolního orgánu informuje kontrolní orgán; je-li jeho jediným členem, informuje nejvyšší orgán. To platí obdobně pro možný střet zájmů osob členovi voleného orgánučlenovi voleného orgánu obchodní korporaceobchodní korporace blízkých nebo osob jím ovlivněných nebo ovládaných. (2) Člen voleného orgánuČlen voleného orgánu splní povinnosti podle odstavce 1 i tím, že informuje nejvyšší orgán, ledaže sám jako jediný společník vykonává jeho působnost. (3) Tímto ustanovením není dotčena povinnost člena voleného orgánučlena voleného orgánu obchodní korporaceobchodní korporace jednat v zájmu obchodní korporaceobchodní korporace. (4) Kontrolní nebo nejvyšší orgán může na vymezenou dobu pozastavit členu voleného orgánučlenu voleného orgánu při střetu zájmů, výkon jeho funkce. (5) Kontrolní orgán podá nejvyššímu orgánu zprávu o informacích, které obdržel podle odstavce 1, případně o jím pozastaveném výkonu funkce podle odstavce 4. § 55 (1) Hodlá-li člen voleného orgánučlen voleného orgánu obchodní korporaceobchodní korporace uzavřít s touto korporací smlouvu, informuje o tom bez zbytečného odkladu orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. Člen kontrolního orgánu informuje kontrolní orgán; je-li jeho jediným členem, informuje nejvyšší orgán. Zároveň uvede, za jakých podmínek má být smlouva uzavřena. To platí obdobně pro smlouvy mezi obchodní korporacíobchodní korporací a osobou členovi jejího orgánu blízkou nebo osobami jím ovlivněnými nebo ovládanými. (2) Hodlá-li obchodní korporaceobchodní korporace uzavřít smlouvu s osobou vlivnou nebo ovládající anebo s osobou, jež je ovládána stejnou ovládající osobou, informuje o tom člen statutárního orgánu bez zbytečného odkladu kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. To neplatí, je-li smlouva uzavírána s osobou řídící nebo s jinou osobou tvořící koncern. (3) Člen voleného orgánuČlen voleného orgánu splní povinnosti podle odstavce 1 nebo 2 i tím, že informuje nejvyšší orgán, ledaže sám jako jediný společník vykonává jeho působnost. (4) Kontrolní orgán podá nejvyššímu orgánu zprávu o informacích, které obdržel podle odstavce 1 nebo 2, případně o jím vydaném zákazu podle § 56 odst. 2. § 56 (1) Ustanovení § 55 se použije také tehdy, má-li obchodní korporaceobchodní korporace zajistit nebo utvrdit dluhy osob uvedených v § 55 nebo se stát jejich spoludlužníkem. (2) Uzavření smlouvy podle odstavce 1 nebo § 55, které není v zájmu obchodní korporaceobchodní korporace, může její nejvyšší nebo kontrolní orgán zakázat. § 57 Ustanovení § 55 a 56 se nepoužijí pro smlouvy uzavírané v rámci běžného obchodního styku. § 58 Odstoupení z funkce (1) Člen voleného orgánuČlen voleného orgánu obchodní korporaceobchodní korporace může ze své funkce odstoupit. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který ho zvolil, nestanoví-li společenská smlouva, že postačí, projednal-li je nebo měl projednat orgán, jehož je členem. Příslušný orgán je povinen projednat odstoupení bez zbytečného odkladu, nejpozději však na nejbližším zasedání poté, co bylo odstoupení obchodní korporaciobchodní korporaci doručeno. V případě člena voleného orgánučlena voleného orgánu družstvadružstva výkon funkce končí nejpozději 3 měsíce od doručení odstoupení. Odstupující člen, který nebyl zvolen orgánem obchodní korporaceobchodní korporace, oznámí své odstoupení orgánu, jehož je členem, a jeho funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, jehož je členem. (2) Jestliže odstupující člen oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím 2 měsíců po takovém oznámení, neschválí-li příslušný orgán na jeho žádost jiný okamžik zániku funkce. (3) Vykonává-li působnost valné hromady jediný společník, končí výkon funkce uplynutím 2 měsíců ode dne doručení oznámení odstoupení jedinému společníkovi, neschválí-li na žádost odstupujícího člena jiný okamžik zániku funkce. Smlouva o výkonu funkce § 59 (1) Práva a povinnosti mezi obchodní korporacíobchodní korporací a členem jejího voleného orgánu se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona plyne něco jiného. Ustanovení občanského zákoníku o správě cizího majetku se nepoužijí. (2) Smlouva o výkonu funkce se v kapitálové společnosti sjednává písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, nejvyšší orgán společnosti; bez tohoto schválení nenabude smlouva účinnosti. Nerozhodl-li nejvyšší orgán společnosti jinak, je schválená smlouva účinná ode dne jejího uzavření, nebo ode dne vzniku funkce, podle toho, který z těchto dnů nastal později. (3) Není-li odměňování v kapitálové společnosti sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce, platí, že výkon funkce je bezplatný. Ustanovení § 61 odst. 1 tím není dotčeno. (4) Jsou-li smlouva o výkonu funkce nebo v ní obsažené ujednání o odměně neplatné z důvodu na straně kapitálové společnosti nebo není-li smlouva o výkonu funkce uzavřena z důvodu překážek na straně kapitálové společnosti nebo z důvodu vyšší moci či jiné překážky vzniklé nezávisle na vůli člena voleného orgánučlena voleného orgánu kapitálové společnosti anebo ji nejvyšší orgán neschválí bez zbytečného odkladu po jejím uzavření z uvedených důvodů, odstavec 3 se nepoužije. Odměna se v takovém případě určuje jako odměna obvyklá v době uzavření smlouvy nebo, nebyla-li smlouva uzavřena, jako odměna obvyklá v době vzniku funkce za činnost obdobnou činnosti, kterou člen voleného orgánučlen voleného orgánu vykonával. Ustanovení § 61 odst. 1 tím není dotčeno. (5) V případě rozporu mezi smlouvou o výkonu funkce a společenskou smlouvou se použijí ujednání společenské smlouvy; byla-li smlouva o výkonu funkce schválena většinou vyžadovanou pro změnu společenské smlouvy, použijí se ujednání ve smlouvě o výkonu funkce. § 60 Smlouva o výkonu funkce v kapitálové společnosti obsahuje také tyto údaje o odměňování a) vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet členovi voleného orgánučlenovi voleného orgánu, včetně případného věcného plněníplnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plněníplnění, b) určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby, c) určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena voleného orgánučlena voleného orgánu, pokud mohou být přiznány, a d) údaje o výhodách nebo odměnách člena voleného orgánučlena voleného orgánu spočívajících v převodu účastnických cenných papírů nebo v umožnění jejich nabytí členem voleného orgánučlenem voleného orgánu a osobou jemu blízkou, má-li být odměna poskytnuta v této podobě. § 61 (1) Jiné plněníplnění ve prospěch osoby, která je členem voleného orgánučlenem voleného orgánu obchodní korporaceobchodní korporace, než na které plyne právo z právního předpisu, ze smlouvy o výkonu funkce schválené podle § 59 odst. 2 nebo z vnitřního předpisu schváleného orgánem obchodní korporaceobchodní korporace, do jehož působnosti náleží schvalování smlouvy o výkonu funkce, lze poskytnout pouze se souhlasem toho, kdo schvaluje smlouvu o výkonu funkce, a s vyjádřením kontrolního orgánu, byl-li zřízen. (2) PlněníPlnění podle smlouvy o výkonu funkce nebo podle odstavce 1 se neposkytne, pokud výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku obchodní korporaceobchodní korporace, ledaže ten, kdo schválil smlouvu o výkonu funkce, rozhodne jinak. § 62 (1) Na osobu, která se fakticky nachází v postavení člena voleného orgánučlena voleného orgánu, přestože jím není, a bez zřetele k tomu, jaký vztah k obchodní korporaciobchodní korporaci má, se použijí ustanovení tohoto zákona o nepřípustnosti konkurenčního jednání a ustanovení občanského zákoníku a tohoto zákona o povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře a následcích porušení této povinnosti. (2) Ustanovení tohoto zákona o střetu zájmů člena voleného orgánučlena voleného orgánu se na osobu uvedenou v odstavci 1 použijí obdobně, s výjimkou § 54 odst. 4 a § 56 odst. 2. O možném střetu zájmů nebo o úmyslu uzavřít smlouvu s obchodní korporacíobchodní korporací informuje osoba uvedená v odstavci 1 statutární orgán a kontrolní orgán; nebyl-li kontrolní orgán zřízen, informuje nejvyšší orgán. Vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce § 63 (1) Soud může i bez návrhu rozhodnout, že člen statutárního orgánu obchodní korporaceobchodní korporace, který v posledních 3 letech před zahájením řízení opakovaně nebo závažně porušil své povinnosti při výkonu funkce, nesmí až po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o vyloučení vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporaceobchodní korporace (dále jen „vyloučení člena statutárního orgánu“). (2) Soud rozhodne i bez návrhu o vyloučení člena statutárního orgánu, jestliže byla tomuto členovi statutárního orgánu uložena povinnost podle § 66 odst. 1. (3) Návrh na vydání rozhodnutí o vyloučení člena statutárního orgánu může podat každý, kdo na něm má důležitý zájem. § 64 (1) Právní mocí rozhodnutí o vyloučení člena statutárního orgánu přestává být osoba, které se rozhodnutí týká, členem statutárního orgánu ve všech obchodních korporacíchobchodních korporacích; zánik funkce oznámí soud, který o tom rozhodl, bez zbytečného odkladu soudu, který podle jiného právního předpisu vede obchodní rejstřík (dále jen „rejstříkový soud“). (2) Soud může rozhodnout, že osoba, u níž jsou dány důvody pro vyloučení člena statutárního orgánu, může za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí zůstat členem statutárního orgánu jiné obchodní korporaceobchodní korporace, pokud okolnosti případu dokládají, že dosavadní výkon její funkce v této obchodní korporaciobchodní korporaci neodůvodňuje vyloučení z výkonu funkce, a pokud by vyloučení mohlo vést k poškození oprávněných zájmů této obchodní korporaceobchodní korporace nebo jejích věřitelů. Rozhodnutí může být vydáno jen na návrh osoby, o jejímž vyloučení soud rozhoduje, nebo dotčené obchodní korporaceobchodní korporace. § 65 Osoba, která poruší zákaz uložený jí rozhodnutím o vyloučení člena statutárního orgánu, ručí za splnění všech povinností obchodní korporaceobchodní korporace, které vznikly v době, kdy přes zákaz fakticky vykonávala činnost člena jejího statutárního orgánu. Soud i bez návrhu rozhodne, že se této osobě opětovně zakazuje vykonávat funkci člena statutárního orgánu, a to až na dobu 10 let; ustanovení § 63 odst. 3 se použije obdobně. § 66 Zvláštní povinnosti při úpadku obchodní korporace (1) Přispěl-li člen statutárního orgánu porušením svých povinností k úpadku obchodní korporaceobchodní korporace a bylo-li v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení již rozhodnuto o způsobu řešení úpadku obchodní korporaceobchodní korporace, insolvenční soudinsolvenční soud na návrh insolvenčního správce a) rozhodne o povinnosti tohoto člena vydat do majetkové podstaty prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i případný jiný prospěch, který od obchodní korporaceobchodní korporace obdržel, a to až za období 2 let zpět před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, jedná-li se o insolvenční řízeníinsolvenční řízení zahájené na návrh jiné osoby než dlužníka; není-li vydání prospěchu možné, nahradí jej člen statutárního orgánu v penězích, a b) byl-li na majetek obchodní korporaceobchodní korporace prohlášen konkurs, může také rozhodnout, že tento člen je povinen poskytnout do majetkové podstaty plněníplnění až do výše rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnotou majetku obchodní korporaceobchodní korporace; při určení výše plněníplnění insolvenční soudinsolvenční soud přihlédne zejména k tomu, jakou měrou přispělo porušení povinnosti k nedostatečné výši majetkové podstaty. (2) Insolvenční správceInsolvenční správce podá návrh podle odstavce 1 také tehdy, rozhodne-li o tom věřitelský výbor. Nejsou-li v majetkové podstatě peněžní prostředky potřebné ke krytí nákladů na podání návrhu a vedení řízení, může insolvenční správceinsolvenční správce podmínit podání návrhu nebo další pokračování v řízení tím, aby mu věřitelé poskytli na úhradu těchto nákladů přiměřenou zálohu. Skončí-li řízení úspěchem insolvenčního správceinsolvenčního správce, mohou věřitelé, kteří zálohu poskytli, požadovat její náhradu jako pohledávku za majetkovou podstatou. (3) Řízení podle odstavce 1 je incidenčním sporem podle insolvenčního zákona. Insolvenční soudInsolvenční soud oznámí bez zbytečného odkladu své rozhodnutí soudu, který je oprávněn rozhodnout o vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporaceobchodní korporace. § 69 Společné ustanovení (1) Je-li členem statutárního orgánu obchodní korporaceobchodní korporace právnická osoba, použijí se ustanovení § 63 až 66 i na fyzickou osobu, která tuto právnickou osobu při výkonu funkce zastupuje. (2) Ustanovení § 63 až 66 se použijí obdobně na bývalého člena statutárního orgánu, na osobu v obdobném postavení člena statutárního orgánu a na každou další osobu, která se fakticky v takovém postavení nachází, přestože není členem orgánu, a bez zřetele k tomu, jaký vztah k obchodní korporaciobchodní korporaci má. Díl 8 Evidence vyloučených osob § 70 Evidence osob vyloučených z výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporaceobchodní korporace (dále jen „evidence vyloučených osob“) je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti. § 70a Do evidence vyloučených osob se zapisují osoby, a) které byly rozhodnutím soudu vyloučeny z výkonu funkce člena statutárního orgánu podle § 63 až 65, b) kterým byl uložen zákaz činnosti zakládající překážku výkonu funkce, c) které byly odsouzeny pro trestný čintrestný čin zakládající překážku výkonu funkce, nebo d) na jejichž majetek byl prohlášen konkurs. § 70b (1) Do evidence vyloučených osob se zapíše a) u fyzické osoby jméno, datum narození, rodné číslo či obdobný jedinečný identifikátor, byl-li přidělen, adresa místa pobytu, případně také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, a státní občanství, b) u právnické osoby název, identifikační číslo a sídlo, c) den vzniku překážky výkonu funkce, d) den zániku překážky výkonu funkce, případně i očekávaný den zániku, je-li předem znám, e) důvod vzniku překážky výkonu funkce, f) název orgánu, jehož rozhodnutí zakládá překážku výkonu funkce, g) údaj, zda se jedná o překážku výkonu funkce člena určitého voleného orgánu, nebo člena jakéhokoli voleného orgánu, h) rozsah překážky výkonu funkce, je-li omezena na určitou oblast podnikání či obor činnosti, a i) den, k němuž byl zápis proveden. (2) Údaje podle odstavce 1 písm. a) nebo b) o osobě vyloučené z výkonu funkce jsou v evidenci vyloučených osob uchovávány 10 let ode dne zapsaného jako den zániku poslední překážky výkonu funkce. (3) Údaje podle odstavce 1 písm. c) až i) o zaniklé překážce výkonu funkce jsou v evidenci vyloučených osob uchovávány 10 let ode dne zapsaného jako den zániku překážky výkonu funkce. § 70c (1) Údaje o osobách podle § 70a písm. a) do evidence vyloučených osob zapisuje soud, který rozhodl o vyloučení osoby z výkonu funkce; zápis provede bez zbytečného odkladu. (2) Údaje o osobách podle § 70a písm. b) a c) se do evidence vyloučených osob propisují prostřednictvím propojení informačních systémů veřejné správy s využitím evidence Rejstříku trestů nebo evidence přestupků. (3) Údaje o osobách podle § 70a písm. d) se do evidence vyloučených osob propisují prostřednictvím propojení informačních systémů veřejné správy s využitím insolvenčního rejstříkuinsolvenčního rejstříku. § 70d (1) Evidence vyloučených osob je neveřejná. (2) Ministerstvo spravedlnosti umožní způsobem umožňujícím dálkový přístup získat z evidence vyloučených osob a) soudu pro účely soudního řízení 1. výpis v rozsahu údajů o trvajících a zaniklých překážkách výkonu funkce, 2. potvrzení o tom, že v evidenci vyloučených osob nejsou o osobě zapsány žádné údaje nebo že u ní netrvá překážka výkonu funkce, b) notáři pro účely výkonu notářské činnosti podle zákona upravujícího postavení notáře a jeho činnost 1. výpis v rozsahu údajů o trvajících překážkách výkonu funkce, 2. potvrzení o tom, že v evidenci vyloučených osob nejsou o osobě zapsány žádné údaje nebo že u ní netrvá překážka výkonu funkce. (3) Údaj o tom, zda je u osoby zapsána trvající překážka výkonu funkce, Ministerstvo spravedlnosti zpřístupní také orgánu jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru prostřednictvím systému propojení rejstříků zřízeného podle směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující některé aspekty práva obchodních společností3). § 70e (1) Ministerstvo spravedlnosti na žádost vydá a) výpis z evidence vyloučených osob v rozsahu údajů o trvajících a zaniklých překážkách výkonu funkce žadatele, nebo b) potvrzení o tom, že v evidenci vyloučených osob nejsou o žadateli zapsány žádné údaje nebo že u něj netrvá překážka výkonu funkce. (2) Žádost podle odstavce 1 lze podat pouze v elektronické podobě na formuláři, který Ministerstvo spravedlnosti uveřejní na svých internetových stránkách. Žádost musí být podepsána způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu4). (3) Výpis nebo potvrzení podle odstavce 1 lze od Ministerstva spravedlnosti získat pouze v elektronické podobě. (4) Zjistí-li Ministerstvo spravedlnosti, že údaje zapsané v evidenci vyloučených osob nejsou v souladu s pravomocným rozhodnutím, bez zbytečného odkladu je opraví; podnět k opravě může podat i zapsaná osoba. (5) Kontaktní místo veřejné správy vydá na žádost ověřený výstup z evidence vyloučených osob v rozsahu výpisu nebo potvrzení podle odstavce 1. Díl 9 Podnikatelská seskupení § 71 Ovlivnění (1) Každý, kdo pomocí svého vlivu v obchodní korporaciobchodní korporaci (dále jen „vlivná osoba“) rozhodujícím významným způsobem ovlivní chování obchodní korporaceobchodní korporace (dále jen „ovlivněná osoba“) k její újmě, tuto újmu nahradí, ledaže prokáže, že mohl při svém ovlivnění v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu ovlivněné osoby. (2) Neuhradí-li vlivná osoba způsobenou újmu nejpozději do konce účetního období, v němž újma vznikla, nebo v jiné dohodnuté přiměřené lhůtě, nahradí i újmu, která v této souvislosti vznikla společníkům ovlivněné osoby. (3) Vlivná osoba ručí věřitelům ovlivněné osoby za splnění těch dluhů, které jim ovlivněná osoba nemůže v důsledku ovlivnění podle odstavce 1 zcela nebo zčásti splnit. (4) Vlivem podle odstavce 1 se rozumí také vliv vykonávaný prostřednictvím jiné osoby či jiných osob. (5) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije na jednání členů volených orgánůčlenů volených orgánů ovlivněné osoby. § 72 Zproštění povinnosti hradit újmu (1) Ustanovení § 71 odst. 1 až 3 se nepoužijí, prokáže-li řídící osoba, že újma podle § 71 odst. 1 vznikla v zájmu koncernu a byla nebo bude v rámci tohoto koncernu vyrovnána. (2) Újma podle odstavce 1 je nebo bude vyrovnána, byla-li nebo bude-li v přiměřené době a v rámci koncernu vyrovnána přiměřeným protiplněním nebo jinými prokazatelnými výhodami plynoucími z členství v koncernu. (3) Dojde-li v důsledku jednání řídící osoby vůči řízené osobě k úpadku řízené osoby, odstavce 1 a 2 se nepoužijí. § 73 Většinový společník (1) Společník, který má většinu hlasů plynoucích z účasti v obchodní korporaciobchodní korporaci, je většinový společník a obchodní korporaceobchodní korporace, ve které tuto většinu má, je obchodní korporaceobchodní korporace s většinovým společníkem. (2) Do celkového počtu hlasů plynoucích z účasti v obchodní korporaciobchodní korporaci se pro potřeby tohoto dílu nezapočítávají hlasy z vlastních podílů ve vlastnictví obchodní korporaceobchodní korporace nebo jí ovládané osobyovládané osoby, ani z podílů, které na účet obchodní korporaceobchodní korporace nebo osoby jí ovládané nabyla jiná osoba jednající vlastním jménem. (3) Podíl, s nímž není trvale spojeno hlasovací právo, je pro potřeby odstavců 1 a 2 bez hlasovacích práv i tehdy, když podle tohoto zákona hlasovací právo dočasně nabývá. Ovládající a ovládané osoby § 74 (1) Ovládající osobouOvládající osobou je osoba, která může v obchodní korporaciobchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. Ovládanou osobouOvládanou osobou je obchodní korporaceobchodní korporace ovládaná ovládající osobouovládající osobou. (2) Je-li ovládající osobouovládající osobou obchodní korporaceobchodní korporace, je mateřskou obchodní korporacíobchodní korporací, a je-li ovládanou osobouovládanou osobou obchodní korporaceobchodní korporace, je dceřinou obchodní korporacíobchodní korporací. (3) Řídící osoba podle § 79 a většinový společník jsou vždy ovládajícími osobamiovládajícími osobami, ledaže ve vztahu k většinovému společníkovi § 75 stanoví jinak. Řízená osoba podle § 79 je vždy ovládanou osobouovládanou osobou. § 75 (1) Má se za to, že ovládající osobouovládající osobou je osoba, která může jmenovat nebo odvolat většinu osob, které jsou členy statutárního orgánu obchodní korporaceobchodní korporace nebo osobami v obdobném postavení nebo členy kontrolního orgánu obchodní korporacekontrolního orgánu obchodní korporace, jejímž je společníkem, nebo může toto jmenování nebo odvolání prosadit. (2) Má se za to, že osobou ovládající je ten, kdo nakládá s podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 40 % všech hlasů v obchodní korporaciobchodní korporaci, ledaže stejným nebo vyšším podílem nakládá jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě. (3) Má se za to, že osoby jednající ve shodě, které společně nakládají podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 40 % všech hlasů v obchodní korporaciobchodní korporaci, jsou osobami ovládajícími, ledaže stejným nebo vyšším podílem nakládá jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě. (4) Má se za to, že osobou ovládající nebo osobami ovládajícími je také ten, kdo sám nebo společně s osobami jednajícími s ním ve shodě nakládá s podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 30 % všech hlasů v obchodní korporaciobchodní korporaci a tento podíl představoval na posledních 3 po sobě jdoucích jednáních nejvyššího orgánu této osoby více než polovinu hlasovacích práv přítomných osob. § 76 Ustanovení § 54 se použije obdobně, je-li jednání člena voleného orgánučlena voleného orgánu obchodní korporaceobchodní korporace ovlivněno chováním vlivné nebo ovládající osoby, ledaže jde o řídící osobu. § 77 Nakládáním s hlasovacími právyNakládáním s hlasovacími právy se pro potřeby tohoto dílu rozumí možnost vykonávat hlasovací práva na základě vlastního uvážení bez ohledu na to, zda a na základě jaké právní skutečnosti jsou vykonávána, popřípadě možnost rozhodujícím způsobem ovlivňovat výkon hlasovacích práv jinou osobou. § 78 Jednání ve shodě (1) Jednáním ve shodě je jednání dvou nebo více osob nakládajících hlasovacími právy za účelem ovlivnění, ovládání nebo jednotného řízení obchodní korporaceobchodní korporace. Osoby jednající ve shodě plní své povinnosti z toho vyplývající společně a nerozdílně. (2) Má se za to, že osobami jednajícími ve shodě jsou a) právnická osoba a člen jejího statutárního orgánu, osoby v jeho přímé působnosti, člen kontrolního orgánu, likvidátor, insolvenční správceinsolvenční správce a další správci podle jiného právního předpisu, nucený správce, b) ovládající osoba a jí ovládané osoby nebo pouze jí ovládané osoby, c) vlivné a ovlivněné osoby, d) společnost s ručením omezeným a její společníci nebo pouze její společníci, e) veřejná obchodní společnost a její společníci nebo pouze její společníci, f) komanditní společnost a její komplementáři nebo pouze její komplementáři, g) osoby blízké podle občanského zákoníku, h) investiční společnost a jí obhospodařovaný investiční fond či penzijní fond nebo pouze jí obhospodařované fondy, nebo i) osoby, které uzavřely dohodu o výkonu hlasovacích práv. Koncern § 79 (1) Jedna nebo více osob podrobených jednotnému řízení (dále jen „řízená osoba“) jinou osobou nebo osobami (dále jen „řídící osoba“) tvoří s řídící osobou koncern. (2) Jednotným řízením je vliv řídící osoby na činnost řízené osoby sledující za účelem dlouhodobého prosazování koncernových zájmů v rámci jednotné politiky koncernu koordinaci a koncepční řízení alespoň jedné z významných složek nebo činností v rámci podnikání koncernu. (3) Existenci koncernu jeho členové bez zbytečného odkladu uveřejní na svých internetových stránkách, jinak nelze postupovat podle § 72. § 80 Závody řízené osoby a řídící osoby jsou koncernové závody. § 81 (1) Orgán řídící osoby může udělovat orgánům řízené osoby pokyny týkající se obchodního vedení, jsou-li v zájmu koncernu. (2) Člen voleného orgánuČlen voleného orgánu řízené osoby není při výkonu funkce zbaven povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře; odpovědnosti za újmu se však zprostí, prokáže-li, že mohl rozumně předpokládat, že byly splněny podmínky podle § 72 odst. 1 a 2. Zpráva o vztazích § 82 (1) Statutární orgán ovládané osobyovládané osoby vypracuje do 3 měsíců od skončení účetního období písemnou zprávu o vztazích mezi ovládající osobouovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobouovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobouovládající osobou (dále jen „zpráva o vztazích“) za uplynulé účetní období. (2) Ve zprávě o vztazích se uvedou a) struktura vztahů mezi osobami podle odstavce 1, b) úloha ovládané osoby ve struktuře vztahů podle písmene a), c) způsob a prostředky ovládání, d) přehled jednání učiněných v posledním účetním období, která byla učiněna na popud nebo v zájmu ovládající osoby nebo jí ovládaných osob, pokud se takovéto jednání týkalo majetku, který přesahuje 10 % vlastního kapitálu ovládané osoby zjištěného podle účetní závěrky za účetní období bezprostředně předcházející účetnímu období, za něž se zpracovává zpráva o vztazích, a e) přehled vzájemných smluv mezi osobou ovládanou a osobou ovládající nebo mezi osobami ovládanými. (3) Nemá-li statutární orgán potřebné informace pro vypracování zprávy o vztazích, tuto skutečnost ve zprávě s vysvětlením uvede. (4) Statutární orgán ve zprávě o vztazích zároveň zhodnotí výhody a nevýhody plynoucí ze vztahů mezi osobami podle odstavce 1 a uvede, zda převládají výhody nebo nevýhody a jaká z toho pro ovládanou osobuovládanou osobu plynou rizika. Současně uvede, zda, jakým způsobem a v jakém období byla nebo bude vyrovnána případná újma podle § 71 nebo 72. (5) Ve zprávě o vztazích se neuvádí informace, které podléhají ochraně nebo utajení podle jiného právního předpisu2). V takovém případě musí zpráva obsahovat sdělení, že je neúplná a z jakého důvodu se jinak vyžadované informace neuvádějí. (6) Informace, které tvoří předmět obchodního tajemství, se ve zprávě o vztazích uvádí v přiměřené míře zobecnění, která odpovídá účelu zprávy o vztazích. § 83 (1) Má-li ovládaná osobaovládaná osoba kontrolní orgán, přezkoumá tento orgán zprávu o vztazích. O výsledcích přezkumu informuje její nejvyšší orgán a sdělí mu své stanovisko, které obsahuje také názor na vyrovnání újmy podle § 71 nebo 72. (2) Zjistí-li kontrolní orgán v rámci ověřování zprávy o vztazích, že zpráva obsahuje vady, vyzve statutární orgán k nápravě. (3) Přezkum zprávy o vztazích kontrolním orgánem se nevyžaduje, je-li ovládající osobouovládající osobou jediný společník ovládané osobyovládané osoby, nebo jsou-li všichni společníci ovládané osobyovládané osoby osobami jednajícími ve shodě vůči ovládané osoběovládané osobě. (4) Vyhotovuje-li ovládaná osoba výroční zprávu, je zpráva o vztazích její součástí a podléhá tak ověření auditorem. § 84 (1) Společníci ovládané osoby mají právo se seznámit se zprávou o vztazích a případným stanoviskem kontrolního orgánu ve stejné lhůtě a za stejných podmínek jako s účetní závěrkou; se závěry zprávy o vztazích a popřípadě s výsledkem ověření zprávy o vztazích auditorem společníky seznámí statutární orgán na nejbližším jednání nejvyššího orgánu. (2) Vyhotovuje-li ovládaná osoba výroční zprávu, uloží zprávu o vztazích do sbírky listin jako součást výroční zprávy. V opačném případě ji ovládaná osoba uloží do sbírky listin ve lhůtě pro uložení účetní závěrky sestavené za účetní období, za něž se zpráva o vztazích zpracovává. § 85 (1) Každý společník osobní společnosti, která je ovládanou osobou, nebo společník nebo společníci podle § 187, 365 nebo § 639 odst. 3 ovládané osoby mohou z vážných důvodů navrhnout soudu, aby pro účely přezkumu zprávy o vztazích jmenoval znalce. (2) Návrh každého dalšího společníka na jmenování znalce podle odstavce 1 podaný dříve, než je znalec jmenován, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Od okamžiku jmenování znalce nejsou další návrhy oprávněných osob na jmenování znalce přípustné. (3) Právo podle odstavce 1 lze uplatnit do 1 roku ode dne, kdy se společník o obsahu zprávy o vztazích dozvěděl nebo mohl dozvědět způsobem podle § 84 odst. 1; k později uplatněnému právu se nepřihlíží. § 86 (1) Soud není vázán návrhem osoby znalce. Účastníky řízení jsou ovládaná osoba, navrhovatel a znalec. O návrhu na jmenování znalce rozhodne soud do 15 dnů ode dne doručení návrhu. (2) Pokud jmenovaný znalec porušuje zvlášť závažným způsobem své povinnosti, může kterýkoliv společník podle § 85 odst. 1 navrhnout, aby soud znalce odvolal a jmenoval nového. (3) Ovládaná osoba poskytne znalci potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku, zejména mu bez zbytečného odkladu na své náklady poskytne všechny potřebné podklady a informace ve formě požadované znalcem; tuto povinnost uloží soud ovládané osobě v rozhodnutí o jmenování znalce. (4) Znalec vypracuje znalecký posudek ve lhůtě uvedené v rozhodnutí soudu o jmenování znalce, jinak do 3 měsíců od svého jmenování. Neposkytne-li ovládaná osoba znalci potřebné podklady, běží tato lhůta až od jejich poskytnutí. Znalecký posudek přezkoumávající zprávu o vztazích uloží znalec do sbírky listin a doručí ostatním účastníkům řízení. § 87 (1) Odměna znalci za zpracování znaleckého posudku se určí dohodou a hradí ji ovládaná osoba. Nedohodnou-li se navrhovatel, ovládaná osoba a znalec na výši odměny, určí ji na návrh některé z nich soud, který znalce jmenoval. Vedle odměny náleží znalci účelně vynaložené náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku. (2) Soud, který jmenoval znalce, může na návrh ovládané osoby rozhodnout, že obvyklou odměnu znalce za vypracování znaleckého posudku a náklady podle odstavce 1 nese navrhovatel, jestliže ze znaleckého posudku vyjde najevo, že zpráva o vztazích byla vypracována řádně a návrh byl zjevně zneužívající. § 88 (1) Právo navrhnout jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích má také každý společník ovládané osoby, jsou-li ve zprávě statutárního orgánu podle § 82 uvedeny informace o tom, že vznikla újma, která nebyla nebo nebude podle § 71 nebo 72 vyrovnána. (2) Právo navrhnout jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích má také každý společník ovládané osoby, jsou-li ve stanovisku kontrolního orgánu podle § 83 odst. 1 uvedeny výhrady ke zprávě o vztazích, ledaže se jedná o výhrady, které byly odstraněny podle § 83 odst. 2 a jejichž povaha není z hlediska věrohodnosti a správnosti zprávy o vztazích rozhodná. (3) Právo navrhnout jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích má také každý společník ovládané osoby, obsahuje-li vyjádření auditora uvedené ve zprávě auditora jakékoliv výhrady vztahující se ke zprávě o vztazích. (4) Ustanovení § 85 až 87 se použijí obdobně. Zvláštní práva společníků ovládané osoby § 89 (1) V případě, že ovládající osoba využívá svého vlivu v ovládané osobě způsobem, v jehož důsledku dojde k podstatnému zhoršení postavení společníků ovládané osoby nebo k jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů, a není proto možné po nich spravedlivě požadovat, aby v ovládané osobě setrvali, je každý společník, který není ovládající osobou nebo osobou jí ovládanou, oprávněn požadovat, aby od něj ovládající osoba jeho podíl odkoupila za přiměřenou cenu. (2) Právo podle odstavce 1 lze u ovládající osoby uplatnit do 1 roku ode dne, kdy se společník o podstatném zhoršení svého postavení nebo o jiném podstatném poškození svých oprávněných zájmů dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k podstatnému zhoršení jeho postavení nebo k jinému podstatnému poškození jeho oprávněných zájmů došlo, jinak toto právo zaniká. (3) Nepředloží-li ovládající osoba bez zbytečného odkladu po uplatnění práva podle odstavce 1 společníkovi návrh na odkoupení podílu, může se společník domáhat uzavření smlouvy u soudu; rozhodnutí je co do základu přiznaného práva závazné i pro další společníky v obdobném postavení. § 90 (1) Při posuzování, zda došlo k podstatnému zhoršení postavení společníků nebo k jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů podle § 89, nese důkazní břemeno o tom, že k tomu došlo, společník, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat. (2) Při posuzování, zda k podstatnému zhoršení postavení společníků nebo k jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů podle § 89 nedošlo v důsledku využití vlivu ovládající osoby v osobě ovládané, nese důkazní břemeno o tom, že k tomu nedošlo, ovládající osoba, ledaže soud rozhodne, že to po ní nelze spravedlivě požadovat. (3) Dostane-li se ovládaná osobaovládaná osoba v důsledku vlivu podle § 89 do úpadku podle jiného právního předpisu, postavení jejích společníků se vždy podstatně zhoršilo. § 91 (1) Cena podílu při postupu podle § 89 se určí i s přihlédnutím k budoucímu provozu závodu na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Znalec určí hodnotu závodu ovládané osoby, kterou měl v době, než došlo ke zhoršení postavení společníků nebo jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů. (2) Nepostupuje-li se podle § 89 odst. 3, ustanovení § 86 se použije obdobně s tím, že účastníkem řízení je také ovládající osoba a znalecký posudek se neukládá do sbírky listin. Ovládaná osoba zpřístupní znalecký posudek bez zbytečného odkladu na žádost každému společníkovi. (3) Odměnu znalce za zpracování znaleckého posudku určí soud, který znalce jmenoval, a hradí ji ovládající osoba. Vedle odměny náleží znalci náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s vypracováním znaleckého posudku. (4) Pro potřeby postupu podle § 89 se stávají neúčinnými omezení převoditelnosti podílů plynoucí z tohoto zákona nebo společenské smlouvy. Díl 10 Neplatnost obchodní korporace § 92 (1) Po vzniku obchodní korporaceobchodní korporace ji soud také prohlásí, a to i bez návrhu, za neplatnou, jestliže a) společenská smlouva nebyla pořízena v předepsané formě, b) nebyla dodržena ustanovení o výši nejnižšího splacení základního kapitálu, nebo c) zjistí nezpůsobilost k právním jednáním všech zakládajících společníků. (2) Za náležitost nezbytnou pro právní existenci právnické osoby podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti právnické osoby se pro obchodní korporaceobchodní korporace rozumí pouze uvedení obchodní firmy (dále jen „firma“), výše vkladů, celkové výše upsaného základního kapitálu a předmětu podnikání nebo činnosti. Pro právní existenci družstvadružstva je nezbytné pouze uvedení firmy, výše vkladů a předmětu podnikání (činnosti). (3) Vyžaduje-li to zájem věřitelů neplatné obchodní korporaceobchodní korporace, trvá povinnost společníků splatit emisní kursemisní kurs i po prohlášení obchodní korporaceobchodní korporace za neplatnou. Díl 11 Zrušení a zánik obchodní korporace a ustanovení o likvidaci § 93 Soud na návrh toho, kdo na tom má právní zájem, nebo na návrh státního zastupitelství, pokud na tom shledá závažný veřejný zájem, zruší obchodní korporaciobchodní korporaci a nařídí její likvidaci také, jestliže a) pozbyla všechna podnikatelská oprávnění; to neplatí, byla-li založena i za účelem správy vlastního majetku nebo za jiným účelem než podnikání, b) není schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel, c) nemůže vykonávat svou činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky, nebo d) provozuje činnost, kterou podle jiného právního předpisu mohou vykonávat jen fyzické osoby, bez pomoci těchto osob. § 94 Konečnou zprávu o průběhu likvidace, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku předloží likvidátor také nejvyššímu orgánu obchodní korporaceobchodní korporace. HLAVA II VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST § 95 (1) Veřejná obchodní společnost je společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. (2) V případě, kdy je společníkem právnická osoba, vykonává společnická práva a povinnosti jí pověřený zmocněnec, kterým může být pouze fyzická osoba. (3) Společníkem nemůže být ten, na jehož majetek byl v posledních 3 letech prohlášen konkurs, nebo byl konkurs zrušen proto, že je jeho majetek zcela nepostačující; kdo tento zákaz poruší, se společníkem nestane, i když společnost vznikne. § 96 Firma obsahuje označení „veřejná obchodní společnost“, které může být nahrazeno zkratkou „veř. obch. spol.“ nebo „v. o. s.“. Obsahuje-li firma jméno alespoň jednoho ze společníků, postačí označení „a spol.“. § 97 (1) Vzájemné právní poměry společníků se řídí společenskou smlouvou. (2) Není-li ve společenské smlouvě dohodnuto jinak, jsou podíly společníků stejné. § 98 Společenská smlouva obsahuje také a) firmu společnosti, b) předmět podnikání společnosti nebo údaj, že byla založena za účelem správy vlastního majetku, a c) určení společníků uvedením jména nebo jmen a příjmení, v případě právnické osoby názvu (dále jen „jméno“) a bydliště nebo sídla. § 99 (1) Společenskou smlouvu lze měnit pouze dohodou všech společníků. (2) Má-li být změnou společenské smlouvy zasahováno do práv společníků, je třeba ke změně souhlasu těch společníků, do jejichž práv se zasahuje. (3) Každý společník má jeden hlas, ledaže společenská smlouva určí jinak. § 100 Má-li podle společenské smlouvy společník vkladovou povinnost, splní ji ve lhůtě, způsobem a v rozsahu určených společenskou smlouvou, jinak v penězích bez zbytečného odkladu po vzniku své účasti ve společnosti. § 101 (1) Společník, který je v prodlení se splacením peněžitého vkladu, platí úrok z prodlení ve výši dvojnásobku úroku z prodlení z dlužné částky stanovené jiným právním předpisem, ledaže společenská smlouva určí jinak. (2) Společník, který je v prodlení se splněním vkladové povinnosti, může být ze společnosti jejím nejvyšším orgánem po marném uplynutí dodatečné lhůty určené pro splnění vyloučen, určuje-li tak společenská smlouva; to neplatí, jsou-li ve společnosti jen dva společníci. K rozhodnutí se vyžaduje souhlas všech společníků; k hlasu vylučovaného společníka se při rozhodování nepřihlíží. § 102 (1) Každý společník je oprávněn domáhat se za společnost u soudu splnění vkladové povinnosti proti společníkovi, který je s jejím splněním v prodlení, a v tomto řízení ji zastupovat; to platí obdobně pro následný výkon rozhodnutí. Věta první se nepoužije, bylo-li před podáním návrhu již zahájeno jednání o vyloučení společníka ze společnosti podle § 101 odst. 2 a v tomto řízení se řádně pokračuje. (2) Návrh podle odstavce 1 může společník podat jen tehdy, pokud jej bez zbytečného odkladu poté, co na to společnost upozorní, nejpozději však do jednoho měsíce, nepodá společnost. § 103 (1) Připouští-li to společenská smlouva, může společník za podmínek ve společenské smlouvě určených a se souhlasem všech společníků splnit svou vkladovou povinnost také provedením nebo prováděním práce nebo poskytnutím nebo poskytováním služby. V takovém případě obsahuje společenská smlouva i ocenění prováděné práce nebo poskytované služby nebo způsob ocenění. (2) Jestliže je společník povinen pro společnost provádět práci nebo jí poskytovat služby, aniž tím plní svou vkladovou povinnost, poskytne mu společnost podíl na zisku ve výši odpovídající ocenění provedených prací nebo poskytnutých služeb, ledaže společenská smlouva stanoví jiný způsob vypořádání. § 104 (1) Společnost nahradí společníkovi výdaje, které vynaložil při zařizování záležitostí společnosti a které mohl rozumně pokládat za potřebné; to platí obdobně pro obvyklý úrok z vynaložených výdajů, počítaný od okamžiku jejich vynaložení. (2) Právo na náhradu výdajů lze uplatnit do 3 měsíců od okamžiku jejich vynaložení; k později uplatněnému právu se nepřihlíží. (3) Se souhlasem všech společníků může ve lhůtě podle odstavce 2 společník započíst pohledávku na náhradu vynaložených výdajů podle odstavce 1 a úrok proti pohledávce na splácení jeho vkladu. § 105 K rozhodování ve všech věcech společnosti je zapotřebí souhlasu všech společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak. § 106 (1) Statutárním orgánem společnosti jsou všichni společníci, kteří splňují požadavky stanovené v § 46. Společenská smlouva může určit, že statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří společníci, kteří splňují požadavky stanovené v § 46, nebo jeden z nich. (2) Je-li podle společenské smlouvy určení některého ze společníků podle odstavce 1 neodvolatelné, může soud toto určení na návrh některého ze společníků zrušit, porušuje-li určený společník zvlášť závažným způsobem své povinnosti. § 107 Každý společník může nahlížet do všech dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje; to platí obdobně pro společníkova zástupce, bude-li zavázán ke stejné mlčenlivosti jako společník a společnosti tuto skutečnost doloží. § 108 Společnická žaloba (1) Každý společník je oprávněn domáhat se u soudu za společnost proti jinému společníkovi náhrady újmy, kterou společnosti způsobil, nebo splnění jeho případné povinnosti plynoucí ze smlouvy o vypořádání újmy podle § 53 odst. 3; ustanovení § 102 se použije přiměřeně. (2) Přestane-li být společník, který společnickou žalobu podal, společníkem, zastupuje v řízení společnost jeho právní nástupce. Zanikne-li společníkovi účast bez právního nástupce, společnost nadále zastupuje, má-li na vydání rozhodnutí právní zájem. Nemá-li na vydání rozhodnutí právní zájem, soud řízení zastaví, pokud ve lhůtě 3 měsíců od vyvěšení rozhodnutí soudu na úřední desce soudu, v němž soud společníky poučí, že mohou společnost v řízení zastoupit, nezastoupí společnost jiný společník. § 109 (1) Bez svolení všech ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Společník nesmí být ani členem statutárního nebo jiného orgánu jiné obchodní korporaceobchodní korporace s obdobným předmětem podnikání, ledaže se jedná o koncern. (2) Společenská smlouva může zákaz konkurence upravit odlišně. § 110 (1) Společník může do společnosti přistoupit nebo ze společnosti vystoupit změnou společenské smlouvy. (2) Přistoupivší společník ručí i za dluhy společnosti vzniklé před jeho přistoupením. Může však požadovat po ostatních společnících, aby mu poskytli plnou náhradu za poskytnuté plněníplnění a nahradili náklady s tím spojené. § 111 (1) Po zániku účasti ve společnosti ručí společník jen za ty dluhy společnosti, které vznikly před zánikem jeho účasti. (2) Společník nemůže po společnosti požadovat, aby mu byl vyplacen podíl nebo aby bylo mezi společníky rozděleno jmění. § 112 (1) Veškerý zisk, jiné vlastní zdroje a ztráta se dělí mezi společníky rovným dílem, neurčí-li společenská smlouva jiný poměr. (2) Společník má právo na podíl na zisku ve výši 25 % z částky, v níž splnil svou vkladovou povinnost. Pokud zisk společnosti k vyplacení této částky nepostačuje, rozdělí se mezi společníky v poměru částek, v nichž splnili svou vkladovou povinnost. Zbylý zisk se dělí mezi společníky podle odstavce 1. (3) Jestliže je společníkovi poskytován podíl na zisku podle § 103 odst. 2, použije se ustanovení odstavce 1 nebo 2 jen na tu část zisku, která není takto rozdělena. (4) Obsahuje-li společenská smlouva ustanovení odchylné od odstavce 1 jen pro podíl na zisku nebo jen pro podíl na ztrátě, platí, existují-li pochybnosti, že se toto ustanovení společenské smlouvy vztahuje jak na podíl na zisku, tak na podíl na ztrátě. (5) Odstavce 2 a 3 se použijí, nestanoví-li společenská smlouva jinak. (6) Podíl na zisku je splatný do 6 měsíců od konce účetního období, ledaže společenská smlouva nebo rozhodnutí nejvyššího orgánu určí jinak. § 113 (1) Společnost se zrušuje a) výpovědí společníka podanou nejpozději 6 měsíců před uplynutím účetního období, a to posledním dnem účetního období, ledaže společenská smlouva určí lhůtu jinou, b) dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým zrušuje společnost, c) smrtí společníka, ledaže společenská smlouva připouští dědění podílu, d) zánikem společníka právnické osoby, ledaže společenská smlouva připouští přechod podílu na právního nástupce, e) okamžikem, kdy nastávají účinky prohlášení konkursu na majetek některého ze společníků, f) okamžikem, kdy nastávají účinky schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty některého ze společníků, g) pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením podílu některého společníka ve společnosti, nebo právní mocí exekučního příkazuexekučního příkazu k postižení podílu některého společníka ve společnosti po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního právního předpisu a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuceexekuce, právní mocí rozhodnutí, kterým bylo řízení o zastavení exekuceexekuce zastaveno, nebo kterým byl návrh na zastavení exekuceexekuce odmítnut nebo zamítnut, h) dnem, v němž žádný ze společníků nebude splňovat požadavky podle § 46, i) vyloučením společníka podle § 115 odst. 2, nebo j) z jiných důvodů určených ve společenské smlouvě. (2) Při důvodech zrušení společnosti uvedených v odstavci 1, s výjimkou důvodů uvedených v písmenech b) a h), se mohou ostatní společníci do okamžiku předložení konečné zprávy o průběhu likvidace likvidátorem změnou společenské smlouvy dohodnout, že společnost trvá nadále i bez společníka, jehož se důvod zrušení týká. Tato dohoda společníků může být také předem obsažena ve společenské smlouvě. (3) Byla-li společnost zrušena podle odstavce 1 písm. h), mohou se společníci dohodnout na přistoupení společníka, který splňuje požadavky podle § 46, a na tom, že společnost dále trvá. (4) Účinností dohody podle odstavce 2 nebo 3 se ukončuje likvidace. § 114 (1) Byl-li poté, co se zbývající společníci dohodli na dalším trvání společnosti, zrušen konkurs na majetek společníka z jiných důvodů než pro splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že společníkův majetek byl zcela nepostačující, účast společníka ve společnosti se obnoví dnem, kdy je společnosti doručen projev vůle společníka účast obnovit; nestane-li se tak do 4 měsíců od právní moci takového rozhodnutí, toto právo zaniká. Vyplatila-li společnost vypořádací podíl, společník ho nahradí společnosti spolu s projevem vůle účast obnovit, jinak se mu účast ve společnosti neobnoví. (2) Odstavec 1 se použije obdobně i v případě, kdy byl skončen výkon rozhodnutí, nebo zanikly účinky exekučního příkazuexekučního příkazu k postižení podílu, ledaže byla vymáhaná povinnost alespoň zčásti splněna z prostředků získaných postižením podílu. (3) Pokud společnost, u které byly splněny důvody pro její zrušení podle § 113 odst. 1 písm. e) a g), dosud nezanikla a jsou splněny podmínky podle odstavců 1 a 2, mohou se všichni společníci včetně společníka, jehož účast ve společnosti se obnovila, dohodnout, že společnost nadále trvá. (4) Projev vůle podle odstavce 1 vyžaduje písemnou formu s úředně ověřeným podpisem. § 115 (1) Společník může navrhnout, aby soud společnost zrušil, jsou-li pro to důležité důvody, zejména porušuje-li jiný společník zvlášť závažným způsobem své povinnosti nebo není-li možné dosáhnout účelu, pro který byla společnost založena. (2) Společnost může navrhnout, aby soud vyloučil společníka, který porušuje zvlášť závažným způsobem své povinnosti, ačkoliv byl k jejich řádnému plněníplnění společností vyzván a na možnost vyloučení písemně upozorněn. S podáním návrhu na vyloučení společníka musí souhlasit společníci, kteří mají ve společnosti většinu hlasů; k hlasu vylučovaného společníka se nepřihlíží. § 116 Převod podílu společníka ve veřejné obchodní společnosti se zakazuje. § 117 (1) Dědic podílu, který se nechce stát společníkem, je oprávněn svou účast ve společnosti vypovědět, a to ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy se stal dědicem, jinak se k této výpovědi nepřihlíží. (2) Výpovědní doba činí 3 měsíce a po dobu jejího běhu není dědic podílu povinen se podílet na činnosti společnosti. (3) Podá-li dědic výpověď podle odstavce 1, platí, že se společníkem nestal. HLAVA III KOMANDITNÍ SPOLEČNOST § 118 (1) Komanditní společnost je společnost, v níž alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (dále jen „komanditista“) a alespoň jeden společník neomezeně (dále jen „komplementář“). (2) Firma obsahuje označení „komanditní společnost“, které může být nahrazeno zkratkou „kom. spol.“ nebo „k. s.“. Komanditista, jehož jméno je uvedeno ve firmě, ručí za dluhy společnosti jako komplementář. Ustanovení § 95 odst. 3 se na postavení komanditistů nepoužije, ledaže společenská smlouva určí jinak. § 119 Pokud ze společných ustanovení části druhé a této hlavy zákona neplyne něco jiného, použijí se na komanditní společnost přiměřeně ustanovení o veřejné obchodní společnosti. § 120 (1) Podíly komanditistů se určují podle poměru jejich vkladů. (2) Výše vypořádacího podílu komanditisty se určí podle pravidel stanovených tímto zákonem pro vypořádací podíl ve společnosti s ručením omezeným. § 121 (1) Komanditista splní vkladovou povinnost ve výši a způsobem určeným ve společenské smlouvě, jinak v penězích a bez zbytečného odkladu po vzniku své účasti ve společnosti. (2) Ustanovení § 103 se na postavení komanditistů nepoužije, ledaže společenská smlouva určí jinak. § 122 Za dluhy společnosti ručí komanditista s ostatními společníky společně a nerozdílně do výše svého nesplaceného vkladu podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. § 123 Ustanovení o převoditelnosti podílu ve společnosti s ručením omezeným se použijí přiměřeně. § 124 Společenská smlouva obsahuje také a) určení, který ze společníků je komplementář a který komanditista, b) výši vkladu každého komanditisty. § 125 (1) Statutárním orgánem společnosti jsou všichni komplementáři, kteří splňují požadavky stanovené v § 46. Společenská smlouva může určit, že statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří z komplementářů, kteří splňují požadavky stanovené v § 46, nebo jeden z nich. (2) Neurčí-li společenská smlouva jinak, rozhodují ve věcech, které nepřísluší statutárnímu orgánu, všichni společníci, přičemž zvlášť hlasují komplementáři a zvlášť komanditisté. § 126 (1) Zisk a ztráta se dělí mezi společnost a komplementáře. Neurčí-li společenská smlouva jiné dělení, dělí se zisk a ztráta mezi společnost a komplementáře na polovinu. (2) Komplementáři si část zisku a ztráty rozdělí podle § 112. (3) Část zisku, která připadla společnosti, se po zdanění rozdělí mezi komanditisty v poměru jejich podílů. Ztrátu komanditisté nenesou. (4) Odstavce 2 a 3 se použijí, neurčí-li společenská smlouva nebo rozhodnutí všech společníků jinak. § 127 (1) Důvodem pro zrušení společnosti není a) nastoupení účinků prohlášení konkursu na majetek komanditisty, b) nastoupení účinků schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty komanditisty, c) pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí postižením podílu komanditisty, nebo právní moc exekučního příkazuexekučního příkazu k postižení podílu komanditisty po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního právního předpisu a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuceexekuce, právní moc rozhodnutí, kterým bylo řízení o zastavení exekuceexekuce zastaveno, nebo kterým byl návrh na zastavení exekuceexekuce odmítnut nebo zamítnut, není-li podíl komanditisty převoditelný, d) smrt nebo zánik komanditisty, e) výpověď komanditisty podle § 113 odst. 1 písm. a), nebo f) vyloučení komanditisty podle § 115 odst. 2. (2) Důvody podle odstavce 1 způsobují zánik účasti komanditisty ve společnosti. (3) Ke zrušení komanditní společnosti postačí, že požadavky § 46 nesplňuje žádný z komplementářů. (4) Účast komanditisty zaniká i doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuciexekuci. § 128 (1) Jestliže je zrušen konkurs na majetek komanditisty z jiných důvodů než pro splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že komanditistův majetek byl zcela nepostačující, účast komanditisty ve společnosti se obnoví dnem, kdy je společnosti doručen projev vůle komanditisty účast obnovit; nestane-li se tak do 4 měsíců od právní moci takového rozhodnutí, toto právo zaniká. Vyplatila-li společnost vypořádací podíl, komanditista ho nahradí společnosti spolu s projevem vůle účast obnovit, jinak se mu účast ve společnosti neobnoví. (2) Odstavec 1 se použije obdobně i v případě, kdy byl skončen výkon rozhodnutí, nebo zanikly účinky exekučního příkazuexekučního příkazu k postižení podílu, ledaže byla vymáhaná povinnost alespoň zčásti splněna z prostředků získaných postižením podílu. (3) Projev vůle podle odstavce 1 musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem. Komanditní suma § 129 (1) Pokud společenská smlouva určí, že komanditisté ručí za dluhy společnosti do výše určené částky (dále jen „komanditní suma“), uvede se tato částka ve společenské smlouvě. Nelze sjednat nižší komanditní sumu, než kolik činí vklad komanditisty. (2) Postupuje-li společnost podle odstavce 1, uplatní se tyto výjimky z úpravy komanditní společnosti a) část zisku, která připadla společnosti, se po zdanění rozdělí mezi komanditisty v poměru jejich podílů a komanditních sum, b) ztrátu uhradí komanditista s ostatními společníky podle svého podílu, avšak jen do výše své komanditní sumy, c) za dluhy společnosti ručí komanditista s ostatními společníky společně a nerozdílně do výše jeho komanditní sumy zapsané v obchodním rejstříku v době, kdy je věřitel vyzval k plněníplnění. § 130 Komanditní suma se snižuje v rozsahu, ve kterém komanditista splnil svou vkladovou povinnost. § 131 (1) Změny komanditní sumy jsou účinné jejich zápisem do obchodního rejstříku. (2) Pokud komanditista nebo společnost s jeho souhlasem uveřejnili zvýšení jeho komanditní sumy anebo to věřitelům jinak oznámili, ručí komanditista podle § 129 odst. 2 písm. c) do výše zvýšené komanditní sumy. HLAVA IV SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM Díl 1 Obecná ustanovení § 132 (1) Společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plněníplnění. (2) Firma obsahuje označení „společnost s ručením omezeným“, které může být nahrazeno zkratkou „spol. s r.o.“ nebo „s.r.o.“. § 133 Podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak. § 134 (1) PlněníPlnění věřiteli poskytnuté společníkem z důvodu jeho ručení podle § 132 odst. 1 se započítává na splnění jeho nejdříve splatné vkladové povinnosti. (2) V případě, že započtení není možné, poskytne společníkovi náhradu za jeho plněníplnění společnost. Nedosáhne-li společník náhrady plněníplnění od společnosti, poskytnou mu náhradu za jeho plněníplnění společníci v poměru, v jakém nesplnili svou vkladovou povinnost podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku ke dni, v němž byl společník vyzván k plněníplnění. Druhy podílů § 135 (1) Společenská smlouva může připustit vznik různých druhů podílů. Podíly, se kterými jsou spojena stejná práva a povinnosti, tvoří jeden druh. Podíl, se kterým nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti, je podíl základní. (2) Určí-li tak společenská smlouva, může společník vlastnit více podílů, a to i různého druhu. (3) Upraví-li společenská smlouva podíly, se kterými není spojeno hlasovací právo, není tím dotčeno ustanovení § 171 odst. 2. (4) Ve společnosti musí být alespoň jeden podíl, se kterým je spojeno hlasovací právo. § 136 Různé druhy podílů a jejich obsah se určí ve společenské smlouvě. Kmenový list § 137 (1) Určí-li tak společenská smlouva, může být podíl společníka představován kmenovým listem. Je-li podle společenské smlouvy dovolen vznik více podílů pro jednoho společníka, může společnost vydat kmenový list pro každý podíl. (2) Kmenový list lze vydat pouze k podílu, jehož převoditelnost není omezena nebo podmíněna. (3) Kmenový list je cenný papírcenný papír na řad. Kmenový list nelze vydat jako zaknihovaný cenný papírcenný papír. (4) Kmenový list nemůže být veřejně nabízen nebo přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu ani na jiném veřejném trhu. § 138 (1) Kmenový list obsahuje a) označení, že se jedná o kmenový list, b) jednoznačnou identifikaci společnosti, c) výši vkladu připadající na podíl, d) jednoznačnou identifikaci společníka, e) název druhu podílu, k němuž je kmenový list vydán, upravuje-li společenská smlouva více druhů podílů, a označení podílu, k němuž je kmenový list vydán, a f) číslo kmenového listu a podpis jednatele nebo jednatelů. Podpis může být nahrazen jeho otiskem, pokud jsou na listině současně použity ochranné prvky proti jejímu padělání nebo pozměnění. (2) Byl-li vydán hromadný kmenový list, obsahuje také údaj o tom, kolik kmenových listů nahrazuje, a označení podílů, které nahrazuje. Seznam společníků § 139 (1) Společníci se zapisují do seznamu společníků, který vede společnost. (2) Do seznamu společníků se zapisuje jméno a bydliště nebo sídlo společníka, případně jiná společníkem určená adresa pro doručování, výše jeho podílu, jemu odpovídající výše vkladu, počet hlasů náležející k podílu, povinnost přispět na vytvoření vlastního kapitálu peněžitými prostředky nad společníkův vklad (dále jen „příplatek“) spojenou s podílem, bude-li určena, den zápisu do seznamu společníků a označení podílu, může-li společník vlastnit více podílů. Pokud společník vlastní více podílů, uvede se jejich výše a jim odpovídající výše vkladu u každého podílu. Upravuje-li společenská smlouva více druhů podílů, uvede se i jejich název. (3) Vydala-li společnost kmenové listy, zapisuje se o tom poznámka u podílu, ke kterému byl kmenový list vydán, a číslo kmenového listu. (4) Společnost provede zápis zapisované skutečnosti bez zbytečného odkladu poté, co jí bude změna prokázána. § 140 Společnost vydá každému svému společníkovi na jeho písemnou žádost a za úhradu nákladů opis nebo výpis údajů, které se ho týkají, a to nejpozději do 7 dnů od doručení žádosti. § 141 (1) Údaje zapsané v seznamu společníků nesmí společnost používat jinak než pro své potřeby ve vztahu ke společníkům. Za jiným účelem může tyto údaje společnost použít jen se souhlasem společníků, kterých se údaje týkají. (2) Přestane-li společník být společníkem, společnost jej ze seznamu společníků bez zbytečného odkladu vymaže. Vklad § 142 (1) Minimální výše vkladu je 1 Kč, ledaže společenská smlouva určí, že výše vkladu je vyšší. (2) Výše vkladu může být pro jednotlivé podíly stanovena rozdílně. § 143 (1) Nepeněžitý vklad ocení znalec vybraný ze seznamu znalců vedeného podle jiného právního předpisu. Odměna znalci za zpracování znaleckého posudku se určí dohodou a hradí ji společnost. Vedle odměny náleží znalci náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku. V případě, že společnost nevznikne, hradí odměnu společně a nerozdílně zakladatelé. (2) Znalce podle odstavce 1 vybírají při zakládání společnosti zakladatelé, jinak jednatel. (3) Posudek znalce obsahuje alespoň popis nepeněžitého vkladu, použité metody ocenění nebo metodu ocenění, částku, na kterou se nepeněžitý vklad oceňuje, a odůvodnění, jak znalec k tomu ocenění došel. (4) Ustanovení § 468 až 473 se použijí obdobně; případné nové ocenění se provede podle odstavců 1 a 2. § 144 (1) Ve společenské smlouvě, v prohlášení o zvýšení vkladu nebo v prohlášení o převzetí vkladové povinnosti se uvede i popis nepeněžitého vkladu, jeho ocenění a částka, která se započítává na emisní kursemisní kurs. Částka, která se započítává na emisní kursemisní kurs, nesmí být vyšší než ocenění uvedené v posudku znalce nebo ocenění podle § 468 nebo 469. (2) Rozdíl mezi cenou nepeněžitého vkladu určenou posudkem znalce nebo podle § 468 nebo 469 a výší vkladu společníka tvoří vkladové ážio, ledaže společenská smlouva nebo rozhodnutí valné hromady určí, že se tento rozdíl nebo jeho část vrací vkladateli nebo se použije se souhlasem společníka na tvorbu rezervního fondu. § 145 Vznikne-li rozdělením podílu ve společnosti nový podíl, musí být zachována nejnižší výše vkladu požadovaná tímto zákonem nebo společenskou smlouvou; k rozdělení podílu v rozporu s tím se nepřihlíží. Společenská smlouva § 146 (1) Společenská smlouva obsahuje také a) firmu společnosti, b) předmět podnikání nebo činnosti společnosti, c) určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla, d) označení podílů, může-li společník vlastnit více podílů, a název druhu podílu a práva a povinnosti s ním spojené, upravuje-li společenská smlouva více druhů podílů, e) výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly, f) výši základního kapitálu a g) počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost. (2) Společenská smlouva při založení společnosti obsahuje také a) vkladovou povinnost zakladatelů, včetně lhůty pro její splnění, b) údaj o tom, koho zakladatelé určují jednatelem nebo jednateli, popřípadě členy jiných volených orgánů společnosti, c) určení správce vkladů a d) u nepeněžitého vkladu jeho popis, jeho ocenění, částku, kterou se započítává na emisní kursemisní kurs, a určení osoby znalce, který provedl ocenění nepeněžitého vkladu. (3) Údaje podle odstavce 2 lze po vzniku společnosti a po splnění vkladové povinnosti ze společenské smlouvy vypustit; společenská smlouva může svěřit toto rozhodnutí do působnosti jednatele. Rozhodnutí podle tohoto odstavce se nepovažuje za rozhodnutí o změně společenské smlouvy. (4) Ministerstvo spravedlnosti uveřejní na svých internetových stránkách vzor společenské smlouvy, který lze využít k založení společnosti. § 147 (1) Společenská smlouva může být měněna dohodou všech společníků; pro tuto dohodu se vyžaduje veřejná listinaveřejná listina. Stanoví-li tak společenská smlouva, může být měněna i rozhodnutím valné hromady. (2) Rozhodnutí valné hromady, jehož důsledkem je změna společenské smlouvy, nahrazuje rozhodnutí o změně společenské smlouvy. Takové rozhodnutí valné hromady se osvědčuje veřejnou listinouveřejnou listinou. (3) Neplyne-li z rozhodnutí valné hromady, jakým způsobem se společenská smlouva mění, změní její obsah jednatel v souladu s rozhodnutím valné hromady. Rozhodnutí jednatele o změně obsahu společenské smlouvy má formu veřejné listinyveřejné listiny; tvoří-li více jednatelů kolektivní orgán, osvědčuje se rozhodnutí veřejnou listinouveřejnou listinou. § 148 Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku se splatí celé vkladové ážio a na každý peněžitý vklad nejméně jeho 30 %. § 149 (1) Společnost může nabýt svůj podíl, nejde-li o jeho nabytí smlouvou o převodu podílu. (2) Společnost, která nabude svůj podíl, nevykonává s tímto podílem hlasovací práva. (3) Právo na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích spojené s vlastním podílem v majetku společnosti zaniká jeho splatností. Nevyplacený zisk nebo jiné vlastní zdroje společnost zaúčtuje ve prospěch účtu, proti kterému byl původně zaúčtován, a není-li to již možné, tak ve prospěch účtu nerozděleného zisku minulých let. (4) V případě, že společnost nabude všechny své podíly, převede je nebo některý z nich jednatel do 3 měsíců od nabytí posledního z nich na třetí osobu, jinak soud společnost i bez návrhu zruší. Hodnota podílů se určí na základě znaleckého posudku; § 143 se použije obdobně. (5) Převádí-li společnost vlastní podíl, mají k němu společníci předkupní právo. Využije-li předkupní právo více společníků, rozdělí se převáděný podíl mezi tyto společníky podle poměru jejich podílů. (6) Odstavce 1, 2 a 4 se použijí obdobně pro nabytí podílu společnosti jí ovládanou osobou nebo osobou jednající svým jménem na účet této ovládané osoby. Díl 2 Práva a povinnosti společníků Vkladová povinnost § 150 (1) Společník splní vkladovou povinnost ve lhůtě určené společenskou smlouvou, nejpozději však do 5 let ode dne vzniku společnosti nebo od převzetí vkladové povinnosti za trvání společnosti. (2) Vkladové povinnosti nemůže být společník zproštěn, ledaže jde o snížení základního kapitálu. § 151 (1) Společník, který je v prodlení se splacením peněžitého vkladu, uhradí společnosti úrok z prodlení ve výši dvojnásobku sazby úroku z prodlení stanovené jiným právním předpisem z dlužné částky, ledaže společenská smlouva určí jinak. (2) Společníka, který je v prodlení se splněním vkladové povinnosti, ačkoliv byl k jejímu plnění vyzván a na možnost vyloučení upozorněn, může ze společnosti valná hromada vyloučit. Má-li společník více podílů, týká se vyloučení jen toho podílu, ohledně něhož je společník v prodlení s plněnímplněním vkladové povinnosti, ačkoliv byl k jejímu plněníplnění vyzván a na možnost vyloučení upozorněn, ledaže společenská smlouva určí jinak. (3) Současně s vyloučením vyzve společnost písemně vyloučeného společníka, aby jí odevzdal bez zbytečného odkladu kmenový list, byl-li vydán. Povinnost odevzdat kmenový list § 152 (1) Stanoví-li tak zákon, odevzdá společník bez zbytečného odkladu kmenový list společnosti. (2) V případě prodlení společníků s odevzdáním kmenových listů stahovaných společností na základě zákona z oběhu za účelem jejich výměny, vyznačení nové výše vkladu nebo zničení, vyzve jednatel společníky způsobem stanoveným zákonem a společenskou smlouvou pro svolání valné hromady, aby tak učinili v přiměřené lhůtě, kterou jim k tomu určí, s upozorněním, že jinak budou nepředložené nebo nevrácené kmenové listy prohlášeny za neplatné. (3) Kmenové listy, které nebyly přes výzvu v dodatečné lhůtě odevzdány, jednatel prohlásí za neplatné a prohlášení bez zbytečného odkladu oznámí společníkům, jejichž kmenových listů se neplatnost dotýká, na adresu uvedenou v seznamu společníků a současně ho zveřejní. § 153 (1) Kmenové listy, které mají být vydány místo kmenových listů prohlášených za neplatné, společnost prodá za přiměřenou cenu. Na prodej kmenových listů společnosti se použije přiměřeně ustanovení § 213 odst. 1. (2) Zprávu o chystaném prodeji oznámí společnost společníkům, jejichž kmenové listy byly prohlášeny za neplatné. (3) Společnost má právo na náhradu nákladů, které jí vzniknou prohlášením kmenových listů za neplatné a vydáním nových kmenových listů. § 154 (1) Společnost může proti pohledávce společníka, jehož kmenový list byl prohlášen za neplatný, na zaplacení vypořádacího podílu započíst pohledávky, které proti němu vznikly v souvislosti s prohlášením kmenového listu za neplatný a vydáním nových kmenových listů. (2) Rozdíl společnost vyplatí bývalému společníkovi, jehož kmenový list byl prohlášen za neplatný, bez zbytečného odkladu po započtení, jinak po jeho prodeji podle § 153. (3) Kmenový list odevzdaný za účelem jeho výměny nebo zničení společnost zničí bez zbytečného odkladu po účinnosti snížení základního kapitálu nebo jiného důvodu, pro nějž byl kmenový list odevzdán. (4) Ustanovení § 542 a 543 se použijí obdobně. Právo na informace § 155 Společník má právo na valné hromadě i mimo ni požadovat od jednatelů informace o společnosti, nahlížet do dokladů společnosti, kontrolovat údaje obsažené v předložených dokladech a další práva na informace určená společenskou smlouvou; to platí obdobně pro společníkova zástupce, bude-li zavázán alespoň ke stejné mlčenlivosti jako společník a společnosti tuto skutečnost doloží. § 156 (1) Jednatelé mohou poskytnutí informace podle § 155 zcela nebo zčásti odmítnout jen tehdy, pokud a) jde o utajovanou informaciutajovanou informaci podle jiného právního předpisu, b) je požadovaná informace veřejně dostupná. (2) V případě sporu rozhodne na návrh společníka o tom, zda je společnost povinna informaci poskytnout, soud; k právu uplatněnému po uplynutí 1 měsíce ode dne oznámení o odmítnutí poskytnutí informace se nepřihlíží. (3) Po dobu řízení podle odstavce 2 neběží promlčecí lhůta pro uplatnění práv, která jsou na požadovaných vysvětleních závislá. Společnická žaloba § 157 (1) Každý společník je oprávněn domáhat se za společnost náhrady újmy proti jednateli nebo splnění jeho případné povinnosti plynoucí z dohody podle § 53 odst. 3 a v těchto řízeních společnost zastupovat; to platí obdobně pro následný výkon rozhodnutí. (2) Společnickou žalobu lze podat také, a) způsobí-li společnosti újmu člen dozorčí rady, byla-li zřízena, b) způsobí-li společnosti újmu vlivná osoba, c) pro uplatnění práva společníka domáhat se za společnost splnění vkladové povinnosti proti společníkovi, který je v prodlení s jejím plněnímplněním, nebo d) pro uplatnění práva společnosti na vyloučení společníka ze společnosti soudem podle § 204. (3) Jednatelem, členem dozorčí rady nebo vlivnou osobou se pro potřeby společnické žaloby rozumí také ten, kdo v takovéto pozici již není, ale byl v ní v době vzniku újmy, jejíž náhrada je po něm společností zastoupenou společníkem požadována. § 158 Před uplatněním práva podle § 157 vůči jednateli informuje společník písemně o svém záměru dozorčí radu, byla-li zřízena; směřuje-li uplatnění práva vůči jiné osobě než jednateli, informuje společník písemně o svém záměru všechny jednatele. § 159 Pokud informovaný orgán neuplatní u soudu právo, které za společnost hodlá uplatnit společník, bez zbytečného odkladu po doručení informace podle § 158, může společník toto právo uplatnit za společnost sám. § 160 Přestane-li být společník, který společnickou žalobu podal, společníkem, zastupuje v řízení společnost jeho právní nástupce. Zanikne-li společníkovi účast bez právního nástupce, společnost nadále zastupuje, má-li tento společník na vydání rozhodnutí právní zájem. Nemá-li na vydání rozhodnutí právní zájem, soud řízení zastaví, pokud ve lhůtě 3 měsíců od vyvěšení rozhodnutí soudu na úřední desce soudu, v němž soud společníky poučí, že mohou společnost v řízení zastoupit, nezastoupí společnost jiný společník. § 161 Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích (1) Společníci se podílejí na zisku a na jiných vlastních zdrojích určených valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých podílů, ledaže společenská smlouva určí jinak. Neurčí-li společenská smlouva jinak, vyplácí se podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích v penězích. (2) Společnost vyplatí podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích na své náklady a nebezpečí na adresu společníka nebo bezhotovostním převodem na jeho účet, ledaže společenská smlouva nebo usnesení valné hromady určí jinak. (3) U podílů, se kterými je spojen pevný podíl na zisku, se usnesení valné hromady o rozdělení podílu na zisku nevyžaduje. Nestanoví-li společenská smlouva jinak, pevný podíl na zisku je splatný do 3 měsíců od schválení účetní závěrky, z níž právo na podíl na zisku vyplývá. Příplatky § 162 (1) Společenská smlouva může určit, že společnost může usnesením valné hromady společníkům uložit povinnost poskytnout peněžitý příplatek (dále jen „příplatková povinnost“). (2) Společenská smlouva určí, jakou výši nesmí příplatky ve svém souhrnu překročit, jinak se k usnesení valné hromady o příplatkové povinnosti nepřihlíží. Společenská smlouva také určí, zda a s jakými podíly je příplatek spojen. (3) Příplatky poskytují společníci podle poměru svých podílů, ledaže společenská smlouva určí jinak. § 163 (1) Společník může se souhlasem jednatele společnosti poskytnout příplatek i tehdy, pokud tak nestanoví společenská smlouva. (2) Příplatek podle odstavce 1 je možné poskytnout i jako nepeněžitý; ustanovení § 143 se použije obdobně. § 164 (1) Společník, který pro příplatkovou povinnost nehlasoval, může společnosti písemně oznámit, že vystupuje ze společnosti ohledně podílu, na který je příplatková povinnost vázána. Účinností vystoupení příplatková povinnost zaniká. (2) Vystoupit ze společnosti lze do 1 měsíce ode dne rozhodnutí valné hromady o příplatkové povinnosti nebo ode dne, kdy mu bylo oznámeno, že bylo přijato rozhodnutí o příplatkové povinnosti mimo valnou hromadu podle § 177, jinak se k vystoupení nepřihlíží. (3) Právo vystoupit ze společnosti může uplatnit pouze společník, který zcela splnil svoji vkladovou povinnost spojenou s podílem, na který byla příplatková povinnost vázána. (4) Vystoupení společníka je účinné posledním dnem měsíce, ve kterém došlo písemné oznámení podle odstavce 1 společnosti. (5) Odstavce 1 až 4 se nepoužijí, určí-li společenská smlouva jinak. (6) Současně s oznámením o vystoupení ze společnosti odevzdá společník společnosti kmenový list, byl-li vydán, jinak je vystoupení neúčinné. § 165 Poruší-li společník příplatkovou povinnost, použije se obdobně § 151, ledaže společník vystoupil ze společnosti podle § 164. § 166 (1) Valná hromada může rozhodnout, že poskytnutý příplatek bude v rozsahu, v jakém převyšuje ztrátu společnosti, vrácen společníkovi. (2) Nerozhodne-li valná hromada jinak, vrací se příplatek společníkovi poměrně podle výše, v jakém jej poskytl; nejdříve se vrací příplatek poskytnutý společníkem podle § 162 odst. 1. Díl 3 Orgány společnosti Valná hromada § 167 (1) Společníci vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni. (2) Připouští-li společenská smlouva hlasování na valné hromadě nebo rozhodování mimo valnou hromadu s využitím technických prostředků, musí být podmínky tohoto hlasování nebo rozhodování určeny tak, aby umožňovaly společnosti ověřit totožnost osoby oprávněné vykonávat hlasovací právo a určit podíly, s nimiž je spojeno vykonávané hlasovací právo, jinak se k hlasům odevzdaným takovým postupem ani k účasti takto hlasujících společníků nepřihlíží. (3) Podmínky hlasování nebo rozhodování podle odstavce 2 určí společenská smlouva a vždy se uvedou v pozvánce na valnou hromadu nebo v návrhu rozhodnutí podle § 175; neobsahuje-li tyto podmínky společenská smlouva, určí je statutární orgán. (4) Za hlasování na valné hromadě s využitím technických prostředků se považuje i hlasování takovým způsobem, že společníci odevzdají své hlasy písemně před konáním valné hromady (dále jen „korespondenční hlasování“). § 168 (1) Společník se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení. Plná moc musí být udělena písemně a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách. (2) Zástupce oznámí v dostatečném předstihu před konáním valné hromady společníkovi veškeré skutečnosti, které by mohly mít pro společníka význam při posuzování, zda v daném případě hrozí střet jeho zájmů se zájmy zástupce. (3) Se společníkem může být na valné hromadě přítomna i jedna jím určená osoba, neurčí-li společenská smlouva jinak. Osoba společnosti doloží, že je zavázána alespoň ke stejné mlčenlivosti jako společník. § 169 (1) Neurčí-li společenská smlouva jinak, je valná hromada schopná se usnášet, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů. (2) Každý společník má jeden hlas na každou 1 Kč vkladu, ledaže společenská smlouva určí jinak. (3) Při posuzování schopnosti valné hromady se usnášet se nepřihlíží k hlasům společníků, kteří nemohou vykonávat hlasovací právo. § 170 Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak. § 171 (1) Souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků se vyžaduje a) k přijetí rozhodnutí o změně obsahu společenské smlouvy, b) k rozhodnutí, jehož důsledkem se mění společenská smlouva, c) k rozhodnutí o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splnění vkladové povinnosti a d) k rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací. (2) K přijetí rozhodnutí o změně společenské smlouvy, kterým se zasahuje do práv nebo povinností pouze některých společníků, se vyžaduje jejich souhlas. Zasahuje-li se změnou společenské smlouvy do práv a povinností všech společníků, vyžaduje se souhlas všech společníků. § 172 (1) Rozhodnutí valné hromady o skutečnostech podle § 171 odst. 1 a o dalších skutečnostech, jejichž účinky nastávají až zápisem do obchodního rejstříku, se osvědčuje veřejnou listinouveřejnou listinou. (2) Obsahem veřejné listinyveřejné listiny je také schválený text změny společenské smlouvy, je-li měněna, a jmenovité uvedení společníků, kteří pro změnu hlasovali. § 173 (1) Společník nevykonává hlasovací právo, jestliže a) valná hromada rozhoduje o jeho nepeněžitém vkladu, b) valná hromada rozhoduje o jeho vyloučení nebo o podání návrhu na jeho vyloučení soudem, c) valná hromada rozhoduje o tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce, d) je v prodlení s plněnímplněním vkladové povinnosti nebo se splněním příplatkové povinnosti, a to v rozsahu prodlení, nebo e) tak určí společenská smlouva z jiného důležitého důvodu. (2) Omezení výkonu hlasovacího práva podle odstavce 1 písm. a) až c) se vztahuje i na společníky, kteří jednají se společníkem, který nemůže vykonávat hlasovací právo, ve shodě. (3) Omezení výkonu hlasovacího práva podle odstavce 1 písm. a) až c) neplatí v případě, že všichni společníci jednají ve shodě. § 174 (1) Vyžaduje-li se souhlas společníka s rozhodnutím valné hromady podle § 171 odst. 2, může jej společník projevit písemně nebo jiným vhodným způsobem určeným ve společenské smlouvě a doručit společnosti nejpozději do 7 dnů ode dne konání valné hromady. (2) Souhlas s rozhodnutím valné hromady podle odstavce 1 musí být projeven způsobem, který umožní společnosti ověřit totožnost oprávněného společníka a určit podíly, s nimiž je spojeno vykonávané právo, jinak se k souhlasu nepřihlíží. (3) Přijetí rozhodnutí valné hromady podle odstavce 1 se osvědčuje veřejnou listinouveřejnou listinou. (4) Ustanovení § 177 odst. 2 se použije obdobně. Rozhodování per rollam § 175 (1) Nevyloučí-li společenská smlouva rozhodování mimo valnou hromadu (dále také jen „rozhodování per rollam“), zašle osoba oprávněná svolat valnou hromadu návrh rozhodnutí na adresu uvedenou v seznamu společníků nebo jiným způsobem určeným společenskou smlouvou. (2) Návrh rozhodnutí obsahuje také a) lhůtu pro doručení vyjádření společníka, určenou společenskou smlouvou, jinak 15 dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu společníkovi, b) podklady potřebné pro jeho přijetí a c) další údaje, určí-li tak společenská smlouva. (3) Vyžaduje-li zákon, aby přijetí rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno veřejnou listinouveřejnou listinou, návrh rozhodnutí per rollam musí mít formu veřejné listinyveřejné listiny; v takovém případě se společníkům zasílá kopie veřejné listinyveřejné listiny o návrhu rozhodnutí. Ve vyjádření společníka se uvede i obsah návrhu rozhodnutí valné hromady, jehož se vyjádření týká; podpis na vyjádření musí být úředně ověřen. Ustanovení § 172 se použije obdobně. § 176 (1) Nedoručí-li společník ve lhůtě podle § 175 odst. 2 písm. a) osobě oprávněné ke svolání valné hromady souhlas s návrhem usnesení, platí, že s návrhem nesouhlasí. (2) Většina se počítá z celkového počtu hlasů všech společníků. § 177 (1) Rozhodnutí podle § 175 a 176 včetně dne jeho přijetí oznámí společnost nebo osoba oprávněná svolat valnou hromadu všem společníkům bez zbytečného odkladu ode dne jeho přijetí. (2) Rozhodnutí je přijato dnem, v němž bylo doručeno vyjádření posledního společníka k návrhu, nebo marným uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro doručení vyjádření společníků, bylo-li dosaženo počtu hlasů potřebného k přijetí rozhodnutí. Kumulativní hlasování § 178 Určí-li tak společenská smlouva, volí se členové orgánů společnosti kumulativním hlasováním. § 179 (1) Pro účely kumulativního hlasování se počet hlasů společníka zjistí tak, že počet hlasů, jimiž společník nakládá na valné hromadě, se znásobí počtem volených míst členů orgánu společnosti. Jestliže se volí jednatelé i členové dozorčí rady, byla-li zřízena, zjišťuje se pro účely kumulativního hlasování počet hlasů společníka pro každý orgán odděleně. (2) Při kumulativním hlasování je společník oprávněn použít všechny hlasy, se kterými nakládá, nebo jejich libovolný počet jen pro určitou osobu nebo pro určité osoby. (3) Při kumulativním hlasování se na valné hromadě hlasuje o každém členu orgánu samostatně. Při kumulativním hlasování se odevzdávají pouze hlasy pro volbu určité osoby nebo osob. (4) Má-li být odvolán člen orgánu společnosti zvolený kumulativním hlasováním, lze ho odvolat jen se souhlasem většiny těch členů, kteří hlasovali pro jeho zvolení, nebo jejich právních nástupců; to neplatí, porušil-li tento člen orgánu společnosti závažně své povinnosti. § 180 (1) Při kumulativním hlasování jsou zvoleny ty osoby, pro jejichž volbu byl odevzdán nejvyšší počet hlasů, bylo-li hlasováno alespoň nadpoloviční většinou všech hlasů společníků přítomných na valné hromadě, zjištěných pro účely kumulativního hlasování. (2) Získá-li více osob stejný počet hlasů, hlasuje se o těchto osobách znovu. Pokud mají i při opakovaném hlasování stejný počet hlasů, rozhodne los. (3) V zápisu z valné hromady musí být uvedeno, kolika hlasy bylo hlasováno pro volbu nebo odvolání každé navrhované osoby a jmenný seznam těch, kteří tak hlasovali. Svolání valné hromady § 181 (1) Valnou hromadu svolává jednatel alespoň jednou za účetní období, ledaže tento zákon nebo společenská smlouva určí, že valná hromada má být svolána častěji. (2) Řádnou účetní závěrku projedná valná hromada nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období. § 182 Jednatel svolá jednání valné hromady bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že společnosti hrozí úpadek podle jiného právního předpisu, nebo z jiných vážných důvodů, zejména je-li ohrožen cíl sledovaný společností, a navrhne valné hromadě zrušení společnosti nebo přijetí jiného vhodného opatření, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak. § 183 V případě, že společnost nemá jednatele nebo jednatel dlouhodobě neplní své povinnosti, svolá valnou hromadu kterýkoliv společník. Vyžadují-li to zájmy společnosti, svolá valnou hromadu dozorčí rada, je-li zřízena. § 184 (1) Místo, datum a hodina konání valné hromady a její pořad se společníkům oznámí písemně nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání, neurčí-li společenská smlouva jinak; součástí pozvánky je i návrh usnesení valné hromady. (2) Pozvánka se zašle na adresu společníka uvedenou v seznamu společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak. (3) Společník se může vzdát práva na včasné a řádné svolání valné hromady podle odstavce 1 písemným prohlášením s úředně ověřeným podpisem nebo ústním prohlášením učiněným na valné hromadě. Prohlášení na valné hromadě se uvede v zápisu o jednání valné hromady. Osvědčuje-li se rozhodnutí valné hromady veřejnou listinouveřejnou listinou, uvede se prohlášení v této veřejné listiněveřejné listině. Prohlášení má účinky i vůči každému dalšímu nabyvateli podílu tohoto společníka. (4) Jednatel se vždy účastní valné hromady. § 185 Záležitosti neuvedené v pozvánce lze projednat jen tehdy, jsou-li přítomni a souhlasí-li s jejich projednáním všichni společníci. § 186 Místo, datum a hodina konání valné hromady nesmí nepřiměřeně omezovat právo společníka účastnit se valné hromady. § 187 (1) Společník nebo společníci, jejichž vklady dosahují alespoň 10 % základního kapitálu nebo 10% podíl na hlasovacích právech (dále jen „kvalifikovaný společník“), mohou požádat jednatele, aby svolal valnou hromadu k projednání jimi navržených záležitostí. (2) Jestliže valná hromada není svolána do 1 měsíce ode dne doručení žádosti a nekoná se v přiměřené lhůtě, je ji kvalifikovaný společník oprávněn svolat sám; ustanovení § 184 až 186 se použijí obdobně. Náklady spojené se svoláním valné hromady nese společnost, ledaže bylo svolání zjevně neopodstatněné. Průběh valné hromady § 188 (1) Valná hromada zvolí svého předsedu a zapisovatele; do doby zvolení předsedy a v případě, že předseda zvolen nebyl, řídí valnou hromadu její svolavatel. Nebyl-li zvolen zapisovatel, určí jej svolavatel valné hromady. (2) Přítomné společníky zapíše společnost do listiny přítomných s uvedením jména a sídla nebo bydliště společníka, popřípadě i jména a bydliště nebo sídla jeho zástupce nebo osoby podle § 168 odst. 3 a počtu hlasů, se kterými tento společník na valné hromadě nakládá. Ustanovení § 413 odst. 2 a 3 se použije obdobně. (3) Zapisovatel vyhotoví zápis z jednání valné hromady do 15 dnů ode dne jejího ukončení a bez zbytečného odkladu ho na náklady společnosti zašle všem společníkům; zápis podepisuje předseda valné hromady nebo svolavatel, nebyl-li předseda zvolen, a zapisovatel. § 189 (1) Zápis obsahuje a) firmu a sídlo společnosti, b) místo a dobu konání valné hromady, c) jméno předsedy nebo svolavatele a zapisovatele, d) rozhodnutí valné hromady s uvedením výsledků hlasování, e) případná odmítnutí jednatele poskytnout informace podle § 156 a f) obsah protestu společníka, jednatele, popřípadě člena dozorčí rady, je-li zřízena, týkajícího se rozhodnutí valné hromady. (2) K zápisu se přiloží předložené návrhy, prohlášení a listina přítomných. § 190 (1) Valná hromada rozhoduje usnesením. (2) Do působnosti valné hromady patří a) rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, určí-li tak společenská smlouva nebo zákon, nedochází-li k ní na základě zákona, b) rozhodování o změnách výše základního kapitálu nebo o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splnění vkladové povinnosti, c) volba a odvolání jednatele, případně členů dozorčí rady, byla-li zřízena, d) volba a odvolání likvidátora, určí-li tak společenská smlouva, e) schvalování udělení a odvolání prokury, ledaže společenská smlouva určí jinak, f) rozhodování o zrušení společnosti s likvidací, určí-li tak společenská smlouva, g) schvalování řádné, mimořádné, konsolidované účetní závěrky a v případech stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrky, rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a úhrady ztrát, h) rozhodnutí o přeměně společnosti, ledaže zákon upravující přeměny obchodních společností a družstevdružstev stanoví jinak, i) schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti, j) schválení smlouvy o tiché společnosti a jiných smluv, jimiž se zakládá právo na podíl na zisku společnosti nebo jiných vlastních zdrojích, k) schválení finanční asistence, l) rozhodnutí o převzetí účinků jednání učiněných za společnost před jejím vznikem, m) rozhodnutí o naložení s vkladovým ážiem, n) schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a návrhu na použití likvidačního zůstatku, o) rozhodování o podání návrhu na vyloučení společníka soudem, p) další případy, které do působnosti valné hromady svěřuje tento zákon, jiný právní předpis nebo společenská smlouva. (3) Valná hromada si může vyhradit rozhodování případů, které podle tohoto zákona náleží do působnosti jiného orgánu společnosti. § 191 (1) Každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník. (2) Důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy. § 192 (1) Nebylo-li právo podle § 191 uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení valné hromady již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak. (2) Neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán odůvodněný protest, ledaže navrhovatel nepodal protest ze závažného důvodu. (3) Je-li sporné, zda byl protest podán, má se za to, že podán byl. (4) Určí-li tak společenská smlouva, odstavec 2 se nepoužije. § 193 (1) Neplatnosti rozhodnutí jiných orgánů společnosti se mohou osoby podle § 191 dovolávat pouze tehdy, byla-li tato rozhodnutí činěna v působnosti valné hromady nebo bylo-li rozhodnuto o prohlášení kmenových listů za neplatné; ustanovení § 191 a 192 se použijí přiměřeně. (2) Porušila-li společnost při svolání valné hromady nebo v jejím průběhu právo společníka závažným způsobem, má společník právo na přiměřené zadostiučinění podle ustanovení občanského zákoníku upravujícího právo člena spolku na přiměřené zadostiučinění. Jednatelé § 194 (1) Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. (2) Určí-li tak společenská smlouva, tvoří více jednatelů kolektivní orgán; ustanovení § 440 a 444 se použijí obdobně. § 194a (1) Společenská smlouva může určit, že s podílem je spojeno právo jmenovat jednoho nebo více jednatelů a takto jmenovaného jednatele odvolat. Celkový počet takto jmenovaných jednatelů nesmí být větší než počet jednatelů volených valnou hromadou. Ustanovení § 448b odst. 2 první věta a odst. 4 se použijí obdobně. (2) Tvoří-li jednatelé kolektivní orgán a nejmenuje-li společník jednatele do 1 měsíce ode dne, kdy mohl právo podle odstavce 1 vykonat, mohou jednatelé, jejichž počet neklesl pod polovinu, jmenovat náhradního jednatele do doby, než společník toto právo vykoná. (3) Na dovolání se neplatnosti jmenování nebo odvolání jednatele jmenovaného podle odstavce 1 nebo 2 se použijí § 191 odst. 1 věta první a odst. 2 a § 192 odst. 1. § 195 (1) Jednateli přísluší obchodní vedení společnosti. Má-li společnost více jednatelů, kteří netvoří kolektivní orgán, vyžaduje se k rozhodnutí o obchodním vedení společnosti souhlas většiny z nich, ledaže společenská smlouva určí jinak. (2) Jednatel se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a společenskou smlouvou. Nikdo však není oprávněn udělovat jednateli pokyny týkající se obchodního vedení; tím není dotčen § 51 odst. 2. § 196 Jednatel zajišťuje řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vedení seznamu společníků a na žádost informuje společníky o věcech společnosti. § 197 Jednatel bez zbytečného odkladu poté, co se dozví, že došlo ke změně společenské smlouvy na základě jakékoliv právní skutečnosti, vyhotoví úplné znění společenské smlouvy a uloží je spolu s listinami prokazujícími změnu do sbírky listin obchodního rejstříku (dále jen „sbírka listin“). § 198 (1) V případě smrti jednatele, odstoupení nebo odvolání z funkce anebo jiného ukončení jeho funkce, anebo v případě zániku právnické osoby, která je jednatelem, bez právního nástupce zvolí valná hromada do 1 měsíce nového jednatele. (2) Zanikne-li právnická osoba, která je jednatelem, s právním nástupcem, stává se jednatelem její právní nástupce, nestanoví-li společenská smlouva jinak. (3) Nebude-li jednatel zvolen podle odstavce 1, jmenuje jednatele soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, než bude řádně zvolen nový jednatel, jinak může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci. § 199 Neurčí-li společenská smlouva jinak, jednatel nesmí a) podnikat v předmětu činnosti nebo podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného, b) být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti nebo podnikání nebo osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern, nebo c) účastnit se na podnikání jiné obchodní korporaceobchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti nebo podnikání. § 200 Finanční asistence (1) Neurčí-li společenská smlouva další podmínky, může společnost poskytnout finanční asistenci, jestliže a) finanční asistence je poskytnuta za spravedlivých podmínek, zejména pokud jde o úročení nebo zajištění finanční asistence ve prospěch společnosti, b) jednatel vypracuje písemnou zprávu, ve které poskytnutí finanční asistence věcně zdůvodní, včetně uvedení výhod a rizik z toho pro společnost plynoucích, uvede podmínky, za jakých bude finanční asistence poskytnuta, a zdůvodní, proč poskytnutí finanční asistence není v konfliktu se zájmem společnosti. (2) Zprávu podle odstavce 1 písm. b) uloží společnost do sbírky listin bez zbytečného odkladu poté, co valná hromada finanční asistenci schválí; zpráva musí být k dispozici společníkům v sídle společnosti od odeslání pozvánek na valnou hromadu a musí být volně dostupná na této valné hromadě společníkům. (3) Při poskytování finanční asistence se odstavce 1 a 2 nevztahují na finanční instituce podle jiného zákona upravujícího činnost bankbank, pokud je poskytována v obvyklých mezích jejich hlavní činnosti. Dozorčí rada § 201 (1) Společnost zřídí dozorčí radu, určí-li tak společenská smlouva nebo jiný právní předpis. (2) Neurčí-li společenská smlouva jinak, dozorčí rada a) dohlíží na činnost jednatelů, b) nahlíží do obchodních a účetních knih, jiných dokladů a účetních závěrek a kontroluje tam obsažené údaje, c) podává žalobu podle § 159 a d) podává jednou ročně zprávu o své činnosti valné hromadě. (3) Oprávnění podle odstavce 2 písm. b) mohou členové dozorčí rady využívat jen na základě rozhodnutí dozorčí rady, ledaže dozorčí rada není schopna plnit své funkce. (4) Členem dozorčí rady nemůže být jednatel společnosti nebo jiná osoba oprávněná podle zápisu v obchodním rejstříku jednat za společnost. (5) Na členy dozorčí rady se použijí obdobně § 198 a 199; § 446 odst. 2 a 3, § 448 odst. 1, § 448 odst. 3, § 448b, 449, 450 a 454 se použijí obdobně, neurčí-li společenská smlouva jinak. Díl 4 Zánik účasti společníka ve společnosti § 202 Vystoupení společníka (1) Společník může ze společnosti vystoupit jen, připouští-li to zákon. (2) Neurčí-li společenská smlouva jinak, společník, který nesouhlasil s přijatým rozhodnutím valné hromady o a) změně převažující povahy podnikání společnosti, nebo b) prodloužení trvání společnosti, a nehlasoval na valné hromadě pro, může ze společnosti vystoupit. Na vystoupení společníka ze společnosti se použije obdobně ustanovení § 164 ohledně těch jeho podílů, kterými nehlasoval pro. § 203 Dohoda o ukončení účasti společníka Účast společníka ve společnosti může být ukončena písemnou dohodou s úředně ověřenými podpisy všech společníků a odevzdáním kmenového listu společnosti, byl-li vydán. § 204 Vyloučení společníka (1) Společnost se může domáhat u soudu vyloučení společníka, který porušuje zvlášť závažným způsobem svou povinnost, ačkoliv byl k jejímu plněníplnění vyzván a na možnost vyloučení písemně upozorněn; tím není dotčen § 151. (2) Povinnost učinit výzvu podle odstavce 1 není dána, jestliže porušení povinnosti mělo právní následky, které nelze odstranit. (3) Bez zbytečného odkladu po vyloučení společníka ze společnosti odevzdá společník společnosti kmenový list, byl-li vydán. § 205 Zrušení účasti společníka soudem (1) Společník může navrhnout, aby soud zrušil jeho účast ve společnosti, nelze-li na něm spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval; to neplatí, jedná-li se o jediného společníka. (2) Bez zbytečného odkladu po zrušení účasti společníka ve společnosti odevzdá společník společnosti kmenový list, byl-li vydán. § 206 (1) Účast společníka ve společnosti zaniká zrušením konkursu proto, že je jeho majetek zcela nepostačující. Účast společníka ve společnosti zaniká také doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuciexekuci nebo, není-li podíl převoditelný, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením podílu nebo právní mocí exekučního příkazuexekučního příkazu k postižení podílu po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle jiného právního předpisu a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuceexekuce, právní mocí rozhodnutí, kterým bylo řízení o zastavení exekuceexekuce zastaveno, nebo kterým byl návrh na zastavení exekuceexekuce odmítnut nebo zamítnut. (2) Jestliže bylo zrušeno rozhodnutí o zrušení konkursu podle odstavce 1 a společnost dosud nenaložila s uvolněným podílem podle § 213 až 215, účast společníka se obnoví dnem, kdy je společnosti doručen projev vůle společníka účast obnovit; nestane-li se tak do 4 měsíců ode dne právní moci takového rozhodnutí, toto právo zaniká. Vyplatila-li společnost vypořádací podíl, společník ho nahradí společnosti spolu s projevem vůle účast obnovit, jinak se mu účast ve společnosti neobnoví. Věty první a druhá platí obdobně i v případě, kdy byl skončen výkon rozhodnutí, nebo zanikly účinky exekučního příkazuexekučního příkazu k postižení podílu, ledaže byla vymáhaná povinnost alespoň zčásti splněna z prostředků získaných postižením podílu. (3) Na zpeněžení podílu společníka v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení se použije obdobně § 213 odst. 1. Nedojde-li ke zpeněžení podílu společníka ve lhůtě do šesti měsíců ode dne, v němž nastaly účinky prohlášení konkursu na majetek společníka nebo schválení oddlužení společníka, nastávají obdobné účinky jako při vystoupení společníka ze společnosti. Vypořádací podíl se určí podle § 36. Jestliže byl konkurs na majetek společníka zrušen z jiných důvodů než pro splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že byl majetek společníka zcela nepostačující a společnost dosud nenaložila s uvolněným podílem podle § 215, účast společníka se obnoví dnem, kdy je společnosti doručen projev vůle společníka účast obnovit; nestane-li se tak do 4 měsíců ode dne právní moci takového rozhodnutí, toto právo zaniká. Vyplatila-li společnost vypořádací podíl, společník ho nahradí společnosti spolu s projevem vůle účast obnovit, jinak se mu účast ve společnosti neobnoví. (4) Bez zbytečného odkladu po zániku účasti společníka ve společnosti odevzdá společník nebo jeho insolvenční správceinsolvenční správce společnosti kmenový list, byl-li vydán. (5) Projev vůle podle odstavce 2 nebo 3 musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem. Převod podílu § 207 (1) Každý společník může svůj podíl převést na jiného společníka. (2) Podmíní-li společenská smlouva převod podílu podle odstavce 1 souhlasem některého z orgánů společnosti a není-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu, nastávají tytéž účinky, jako při odstoupení od smlouvy, ledaže je ve smlouvě o převodu určeno jinak. Smlouva o převodu podílu nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen. (3) Podmíní-li společenská smlouva převod podílu souhlasem orgánu podle odstavce 2, může též určit, v jakých případech a za jakých podmínek je orgán podle odstavce 2 povinen souhlas udělit, popřípadě v jakých případech je povinen souhlas odmítnout. (4) Nerozhodne-li orgán podle odstavce 2 do 2 měsíců ode dne doručení žádosti nebo neudělí-li souhlas bez udání důvodu anebo neudělí-li souhlas v případech, v nichž je podle společenské smlouvy povinen souhlas udělit, může společník, zanikl-li závazek ze smlouvy podle odstavce 2, vystoupit ze společnosti; ustanovení § 164 se použije obdobně. Vystoupit ze společnosti lze do 1 měsíce ode dne zániku závazku ze smlouvy podle odstavce 2, jinak toto právo zaniká. § 208 (1) Neurčí-li společenská smlouva jinak, může společník převést podíl na osobu, která není společníkem, jen se souhlasem valné hromady. Smlouva o převodu podílu nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen. (2) Není-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu, nastávají tytéž účinky, jako při odstoupení od smlouvy, ledaže je ve smlouvě o převodu určeno jinak. § 209 (1) Nabytím podílu přistupuje nabyvatel ke společenské smlouvě společnosti. Převodce ručí společnosti za dluhy, které byly s podílem na nabyvatele převedeny. (2) Smlouva o převodu podílu musí mít písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. Převod podílu je vůči společnosti účinný doručením účinné smlouvy. (3) K prodeji zastavených podílů při výkonu zástavního práva se souhlas příslušného orgánu společnosti nevyžaduje. Na předkupní právo společníka při prodeji zastaveného podílu se použije obdobně § 213 odst. 1. (4) Je-li převoditelnost podílu omezena jinak než udělením souhlasu některého z orgánů společnosti, je smlouva o převodu podílu uzavřená v rozporu s daným omezením neplatná. § 210 (1) Je-li podíl společníka představován kmenovým listem, uvede se v rubopise jednoznačná identifikace nabyvatele; ustanovení § 209 odst. 1 se použije obdobně. (2) K účinnosti převodu kmenového listu vůči společnosti se vyžaduje oznámení změny osoby společníka a předložení kmenového listu společnosti. § 211 Zrušení účasti dědice (1) Dědic se může domáhat zrušení své účasti ve společnosti soudem, jestliže jsou dány důvody, pro které na něm nelze spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval; k právu uplatněnému po 3 měsících od právní moci usnesení soudu o dědictví se nepřihlíží. (2) Dědic, který se domáhá zrušení své účasti ve společnosti soudem, se nesmí podílet na činnosti společnosti, ani když takovouto povinnost určuje společenská smlouva, ledaže se s ostatními společníky dohodne písemně jinak. (3) Účast dědice ve společnosti nelze zrušit, jedná-li se o jediného společníka. § 212 Uvolněný podíl (1) Podíl společníka, jehož účast za trvání společnosti zanikla bez právního nástupce, se považuje za uvolněný podíl. (2) Byl-li vydán kmenový list a společník, jehož účast ve společnosti zanikla, jej bez zbytečného odkladu společnosti neodevzdá, postupuje se podle § 152 odst. 3. Namísto kmenového listu prohlášeného za neplatný vydá společnost nový kmenový list. (3) Práva a povinnosti spojené s uvolněným podílem nelze vykonávat. Převod uvolněného podílu a vypořádací podíl § 213 (1) Společnost jako zástupce prodá uvolněný podíl, ledaže je podíl nepřevoditelný nebo to vylučuje společenská smlouva, nejméně za přiměřenou cenu bez zbytečného odkladu. Společníci mají předkupní právo k prodávanému uvolněnému podílu. Využije-li předkupní právo více společníků, rozdělí se uvolněný podíl mezi tyto společníky podle poměru jejich podílů. (2) Výtěžek z prodeje tvoří vypořádací podíl a společnost ho bez zbytečného odkladu po prodeji vyplatí oprávněné osobě. (3) Před vyplacením vypořádacího podílu si může společnost odečíst účelně vynaložené náklady související s prodejem uvolněného podílu společníka a započíst splatné pohledávky proti pohledávce bývalého společníka na vyplacení vypořádacího podílu. § 214 (1) Nepodaří-li se uvolněný podíl prodat ve lhůtě 3 měsíců, určí se výše vypořádacího podílu a jeho splatnost podle § 36. Podle § 36 se určí výše vypořádacího podílu a jeho splatnost také v případě, že je podíl nepřevoditelný, nebo určí-li to společenská smlouva. (2) Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, lze lhůtu podle odstavce 1 prodloužit dohodou mezi společností a společníkem, jehož účast zanikla, nebo jeho právním nástupcem až o 1 rok. § 215 (1) Bez zbytečného odkladu poté, co je nebo mohla být zjištěna výše vypořádacího podílu podle § 214, rozhodne společnost o přechodu uvolněného podílu nejméně za protiplnění ve výši vyplaceného vypořádacího podílu na zbývající společníky poměrně podle jejich podílů, na některé společníky nebo jen na jednoho z nich, jinak sníží základní kapitál o vklad společníka, jehož účast ve společnosti zanikla; nesplní-li společnost tuto povinnost, soud ji i bez návrhu zruší a nařídí její likvidaci. Tato rozhodnutí náleží do působnosti valné hromady. (2) Stanou-li se všechny podíly uvolněnými, může společnost rozhodnout, že vlastnické právo k těmto podílům přechází na společnost. Rozhodnutí náleží do působnosti jednatele a má formu veřejné listinyveřejné listiny; tvoří-li jednatelé kolektivní orgán, rozhodnutí se osvědčuje veřejnou listinouveřejnou listinou. (3) Rozhodnutím podle odstavce 1 přechází vlastnické právo k podílu na společníky a rozhodnutím podle odstavce 2 na společnost. Díl 5 Změny výše základního kapitálu Oddíl 1 Zvýšení základního kapitálu Pododdíl 1 Obecná ustanovení § 216 (1) Základní kapitál lze zvýšit a) převzetím vkladové povinnosti ke zvýšení dosavadních vkladů nebo k novému vkladu, b) z vlastních zdrojů, nebo c) kombinací způsobů zvýšení základního kapitálu uvedených v písmenech a) a b). (2) Účinky zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti nastávají převzetím vkladové povinnosti a vnesením všech nepeněžitých vkladů nebo splacením takové části peněžitých vkladů určené společenskou smlouvou nebo rozhodnutím valné hromady o zvýšení základního kapitálu, s jejímž splacením společenská smlouva nebo toto rozhodnutí spojuje účinky zvýšení základního kapitálu; je-li taková část peněžitých vkladů určená společenskou smlouvou, může rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu určit, že účinky zvýšení základního kapitálu nastávají později. Účinky zvýšení základního kapitálu však nemohou nastat později, než je nová výše základního kapitálu zapsána do obchodního rejstříku. Účinky zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů nebo kombinací způsobů uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) nastávají okamžikem zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. § 217 Je-li zvýšení základního kapitálu zapsáno do obchodního rejstříku, splní vkladatel svou vkladovou povinnost, i kdyby bylo usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu nebo prohlášení o převzetí vkladové povinnosti neplatné nebo neúčinné. To neplatí, vysloví-li soud neplatnost usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu. § 218 (1) Usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu se zrušuje a vkladová povinnost zaniká, také a) nebude-li podán návrh na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku do 2 měsíců od rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu, b) právní mocí rozhodnutí soudu o zamítnutí návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, nebo c) uplynutím lhůty 2 měsíců od právní moci rozhodnutí soudu o odmítnutí návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, nebude-li v téže lhůtě podán tento návrh znovu. (2) V případě, že bylo zrušeno usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti nebo soud vyslovil jeho neplatnost, společnost vrátí dotčeným osobám bez zbytečného odkladu splacené emisní kursyemisní kursy spolu s obvyklým úrokem. (3) Při postupu podle odstavce 2 zveřejňují jednatelé rozhodnutí soudu podle odstavce 1 písm. b) a c) nebo rozhodnutí soudu o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Pokud již nastaly účinky zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti, zveřejní jednatelé výzvu pro věřitele, jejichž pohledávky vůči společnosti vznikly po účinnosti zvýšení základního kapitálu, aby je přihlásili ve lhůtě 90 dnů od zveřejnění. Ustanovení § 237 a 238 se použijí přiměřeně. (4) Vydala-li již společnost na zvýšení základního kapitálu nové kmenové listy nebo dosavadní kmenové listy vyměnila za nové anebo na původních kmenových listech vyznačila novou výši vkladu a usnesení valné hromady se zrušilo nebo soud vyslovil jeho neplatnost, vyzve jednatel bez zbytečného odkladu vlastníky kmenových listů, aby je společnosti odevzdali. Vyměnila-li společnost kmenové listy nebo na dosavadních kmenových listech vyznačila novou výši vkladu, vyznačí na odevzdaných kmenových listech původní výši vkladu nebo je vymění za kmenové listy s původní výší vkladu. Pododdíl 2 Zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti § 219 (1) Zvýšení základního kapitálu peněžitými vklady je přípustné, jen když jsou dosavadní peněžité vklady zcela splaceny. (2) Zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady je přípustné již před tímto splacením. Jednatel předloží valné hromadě písemnou zprávu, ve které uvede a) důvody pro zvýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem, b) popis nepeněžitého vkladu, c) zda byl nepeněžitý vklad oceněn znaleckým posudkem nebo postupem podle § 469 anebo zda bude oceněn podle § 468, d) výši emisního kursuemisního kursu, který má být vnesením nepeněžitého vkladu splacen, a e) částku ocenění nepeněžitého vkladu, ledaže bude oceněn podle § 468. § 220 (1) Společníci mají přednostní právo k účasti na zvýšení základního kapitálu, zvyšuje-li se peněžitými vklady, a to převzetím vkladové povinnosti. (2) Vkladové povinnosti jsou oprávněni převzít společníci v poměru podle výše svých podílů, ledaže dohoda všech společníků určí jinak. (3) Společenská smlouva může přednostní právo společníků vyloučit, omezit nebo určit poměr, v jakém jsou společníci oprávněni převzít vkladovou povinnost. § 221 (1) Společník se může přednostního práva vzdát písemnou formou s úředně ověřeným podpisem nebo prohlášením na valné hromadě; prohlášení o vzdání se přednostního práva na valné hromadě se uvede ve veřejné listiněveřejné listině osvědčující usnesení valné hromady. (2) Vzdání se přednostního práva má účinky i vůči každému dalšímu nabyvateli tohoto společníkova podílu. § 222 (1) V případě, že společník nevyužije přednostního práva ve lhůtě určené společenskou smlouvou, jinak do 1 měsíce ode dne, kdy se dozvěděl o rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu nebo o rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu přijatém mimo valnou hromadu, může vkladovou povinnost převzít se souhlasem valné hromady kdokoliv; to platí obdobně, vyloučila-li společenská smlouva přednostní právo společníků nebo vzdal-li se společník tohoto práva podle § 221. (2) Se souhlasem valné hromady může vkladovou povinnost převzít až do výše navrženého zvýšení základního kapitálu také kterýkoliv společník. § 223 Usnesení valné hromady obsahuje a) částku, o niž se základní kapitál zvyšuje, b) lhůtu pro převzetí a pro splnění vkladové povinnosti, c) označení podílu, připadá-li nový vklad společníka na nový podíl, a název druhu podílu, připouští-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů, popřípadě d) údaje o nepeněžitém vkladu podle § 219 odst. 2 písm. b) až d) a částku ocenění nepeněžitého vkladu, je-li určena na základě znaleckého posudku, a e) lhůtu pro odevzdání kmenového listu nebo pro převzetí nového kmenového listu. § 224 (1) Vkladová povinnost se přebírá písemným prohlášením, které obsahuje a) výši vkladu připadající na nový podíl a výši nového podílu, částku zvýšení vkladu připadající na dosavadní podíl a výši tohoto podílu a případné vkladové ážio, b) údaje o nepeněžitém vkladu podle § 219 odst. 2 písm. b) až e), c) lhůtu pro splnění vkladové povinnosti, a d) případné prohlášení budoucího společníka, že přistupuje ke společenské smlouvě. (2) Podpis na prohlášení podle odstavce 1 musí být úředně ověřen a toto prohlášení nabývá účinnosti jeho doručením společnosti. (3) Dohoda o započtení pohledávky upisovatele za společností vůči jeho povinnosti splnit vkladovou povinnost nebo její část se uzavře před podáním návrhu na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. § 225 (1) Nebyly-li převzaty povinnosti ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu ve lhůtě určené rozhodnutím valné hromady, usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu se zrušuje a vkladová povinnost zaniká. (2) Nastanou-li účinky podle odstavce 1, společnost vrátí oprávněným osobám bez zbytečného odkladu splacené emisní kursyemisní kursy spolu s obvyklým úrokem. § 226 (1) Má-li být na kmenových listech vyznačena nová výše vkladu nebo mají-li být kmenové listy vyměněny za nové kmenové listy s novou výší vkladu, vyzve jednatel bez zbytečného odkladu vlastníky kmenových listů, aby je odevzdali ve lhůtě určené valnou hromadou k vyznačení nové výše vkladu nebo k výměně za kmenové listy s novou výší vkladu. Ustanovení § 152 až 154 se použijí obdobně. (2) Mají-li být vydány na zvýšení základního kapitálu nové kmenové listy, vyzve jednatel vkladatele, aby převzali nové kmenové listy ve lhůtě určené rozhodnutím valné hromady. Ustanovení § 152 až 154 se použijí přiměřeně. Pododdíl 3 Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů § 227 (1) Valná hromada může rozhodnout o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů vykázaných ve schválené řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrce ve vlastním kapitálu společnosti, ledaže jsou tyto zdroje účelově vázány a společnost není oprávněna jejich účel měnit. (2) Čistý zisk nelze použít při zvyšování základního kapitálu na základě mezitímní účetní závěrky. § 228 Zvýšení základního kapitálu nemůže být vyšší, než kolik činí rozdíl mezi výší vlastního kapitálu a výší základního kapitálu. § 229 (1) V důsledku zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů se mění výše vkladů společníků v poměru dosavadních vkladů, ledaže společenská smlouva připouští více podílů a valná hromada rozhodla, že vzniká podíl nový. (2) Mají-li takto vzniknout nové podíly, musí vzniknout nový podíl všem společníkům, a to v poměru výše jejich dosavadních podílů. (3) Společník se může postupem podle § 221 vzdát práva podílet se na zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů podle odstavce 2 jen do rozhodnutí valné hromady rozhodující o tomto zvýšení; částka, o niž se základní kapitál zvyšuje, tím není dotčena, a rozdělí se mezi ostatní společníky podle odstavce 2. Toto vzdání se práva má účinky i vůči každému dalšímu nabyvateli tohoto společníkova podílu. § 230 (1) Má-li být na kmenových listech vyznačena nová výše vkladu nebo mají-li být kmenové listy vyměněny za nové kmenové listy s novou výší vkladu, vyzve jednatel bez zbytečného odkladu vlastníky kmenových listů, aby je odevzdali ve lhůtě určené valnou hromadou k vyznačení nové výše vkladu nebo k výměně za kmenové listy s novou výší vkladu. Ustanovení § 152 až 154 se použijí obdobně. (2) Mají-li být vydány na zvýšení základního kapitálu nové kmenové listy, vyzve jednatel společníky, aby je převzali ve lhůtě určené rozhodnutím valné hromady. Ustanovení § 152 až 154 se použijí přiměřeně. § 231 (1) Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů je možné pouze tehdy, je-li část účetní závěrky, na základě které valná hromada o zvýšení rozhoduje, ověřena auditorem s výrokem bez výhrad. (2) Společnost sestavuje účetní závěrku pro potřeby rozhodnutí podle odstavce 1 z údajů zjištěných nejpozději ke dni, od něhož v den rozhodování valné hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů neuplynulo více než 6 měsíců. (3) V případě, že společnost z mezitímní účetní závěrky zjistí snížení vlastních zdrojů, nepoužije údaje z řádné nebo mimořádné účetní závěrky, ale vyjde z této mezitímní účetní závěrky. § 232 Usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti obsahuje a) částku, o niž se základní kapitál zvyšuje, b) označení vlastního zdroje nebo zdrojů, z nichž se základní kapitál zvyšuje, v členění podle struktury vlastního kapitálu v účetní závěrce, c) novou výši vkladu společníka nebo výši nového vkladu společníka, případně d) označení podílu, připadá-li nový vklad společníka na nový podíl, a název druhu podílu, připouští-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů, popřípadě e) lhůtu pro odevzdání kmenového listu nebo pro převzetí nového kmenového listu. Oddíl 2 Snížení základního kapitálu § 233 Usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu obsahuje a) částku, o niž se základní kapitál snižuje, b) údaj, jak se mění výše vkladů společníků, případně jejich počet, c) údaj o tom, zda částka odpovídající snížení základního kapitálu bude celá nebo zčásti vyplacena společníkům nebo zda bude prominuta povinnost splnit vkladovou povinnost anebo jakým jiným způsobem bude s touto částkou naloženo, d) lhůtu pro odevzdání kmenového listu. § 234 (1) Výše vkladu každého společníka se v důsledku rozhodnutí o snížení základního kapitálu společnosti snižuje v poměru dosavadních vkladů. Valná hromada může se souhlasem všech společníků rozhodnout, že se jejich vklady sníží nerovnoměrně. (2) V důsledku rozhodnutí o snížení základního kapitálu může dojít také k zániku podílu a jemu odpovídajícímu vkladu společníka, má-li společník ještě jiný podíl, jde-li o uvolněný podíl nebo podíl ve vlastnictví společnosti, anebo prohlásila-li společnost kmenový list za neplatný. (3) Byl-li na podíl ve vlastnictví společnosti vydán kmenový list, společnost jej po účinnosti snížení základního kapitálu zničí. § 235 (1) V důsledku snížení základního kapitálu společnosti nesmí klesnout výše jednotlivých vkladů společníků pod částku určenou tímto zákonem, ledaže dojde k zániku vkladu podle § 234. (2) Má-li dojít v souvislosti se snížením základního kapitálu ke snížení částky vkladu na vydaných kmenových listech nebo k jejich stažení, odevzdají je společníci společnosti ve lhůtě určené v rozhodnutí o snížení základního kapitálu. Ustanovení § 152 až 154 se použijí přiměřeně. § 236 (1) Jednatelé zveřejní usnesení o snížení základního kapitálu do 15 dnů ode dne jeho přijetí dvakrát po sobě s časovým odstupem 30 dnů. (2) Jednatelé zároveň písemně vyzvou známé věřitele společnosti, jejichž pohledávky vůči společnosti vznikly před okamžikem přijetí usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu, aby přihlásili své pohledávky vůči společnosti ve lhůtě do 90 dnů po zveřejnění posledního oznámení. § 237 (1) Společnost poskytne věřiteli, který včas přihlásí svou pohledávku vůči společnosti, přiměřené zajištění této pohledávky nebo ji uspokojí, ledaže se s věřitelem dohodne jinak. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, nezhorší-li se snížením základního kapitálu dobytnost pohledávek za společností. (3) Má-li věřitel za to, že se zhoršila dobytnost jeho pohledávek, a společnost to popírá, rozhodne soud o tom, zda věřiteli náleží dostatečné zajištění. Ustanovení § 238 se použije obdobně. § 238 V případě, že se společnost a věřitel na způsobu zajištění jeho pohledávky nedohodnou, rozhodne o přiměřeném zajištění soud s ohledem na druh a výši pohledávky; rozhodnutí soudu společnost doloží rejstříkovému soudu při podání návrhu na zápis snížení základního kapitálu. § 239 (1) Účinky snížení základního kapitálu nastávají okamžikem zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. (2) Snížení základního kapitálu zapíše soud do obchodního rejstříku pouze tehdy, bude-li a) prokázáno, že uplynula lhůta podle § 236 odst. 2, nepřihlásil-li v této lhůtě svoji pohledávku žádný věřitel, b) předloženo prohlášení společnosti o tom, že nemá věřitele, kteří mají právo na zajištění nebo uspokojení jejich pohledávek, c) doložena ztráta společnosti nejméně ve výši částky odpovídající snížení základního kapitálu za účelem úhrady ztráty, d) prokázáno uspokojení pohledávky nebo její přiměřené zajištění anebo účinnost dohody podle § 237 odst. 1, e) předložena účinná dohoda společnosti s věřiteli, kteří mají právo na uspokojení nebo zajištění jejich pohledávek, na uspokojení tohoto jejich práva, nebo f) prokázáno přiměřené zajištění na základě rozhodnutí soudu podle § 238. (3) V případě prohlášení společnosti podle odstavce 2 písm. b) nebo dohody podle odstavce 2 písm. e) není třeba dodržet lhůtu uvedenou v § 236 odst. 2. (4) Je-li snížení základního kapitálu zapsáno do obchodního rejstříku, provede se, i kdyby bylo usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu neplatné nebo neúčinné. To neplatí, vysloví-li soud neplatnost usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu. § 240 (1) Společnost naloží s částkou odpovídající snížení základního kapitálu až poté, co se snížení základního kapitálu zapíše do obchodního rejstříku. (2) Prohlásí-li soud usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu za neplatné, obnoví se vkladová povinnost, pokud byla společníkovi v důsledku snížení základního kapitálu prominuta, a osoby, které přijaly plněníplnění z důvodu snížení základního kapitálu, toto plněníplnění vrátí společnosti a společnost, pokud vydala kmenové listy a) jim vrátí kmenové listy stažené z oběhu, b) jim vydá nové kmenové listy, c) stáhne kmenové listy z oběhu za účelem výměny za kmenové listy s vyšším vkladem nebo za účelem vyznačení vyššího vkladu. (3) Při postupu podle odstavce 2 se použijí přiměřeně § 152 až 154. § 240a Ustanovení tohoto oddílu o ochraně věřitelů se nepoužijí, snižuje-li společnost základní kapitál za účelem úhrady ztráty. Díl 6 Zrušení společnosti § 241 (1) Dohoda společníků o zrušení společnosti má formu veřejné listinyveřejné listiny. (2) Společník se může také domáhat zrušení společnosti u soudu z důvodů a za podmínek určených společenskou smlouvou. § 242 (1) Byly-li vydány kmenové listy, vyzve likvidátor společníka k odevzdání kmenového listu. Likvidátor vyplatí podíl na likvidačním zůstatku bez zbytečného odkladu po jeho odevzdání. Odevzdané kmenové listy likvidátor neprodleně zničí. (2) V případě, že společník kmenové listy na výzvu likvidátora neodevzdá, uplatní likvidátor přiměřeně postup podle § 152 a 153. Likvidátor vyplatí podíl na likvidačním zůstatku bez zbytečného odkladu po prohlášení kmenových listů za neplatné. HLAVA V AKCIOVÁ SPOLEČNOST Díl 1 Obecná ustanovení § 243 (1) Akciovou společnostíAkciovou společností je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. (2) Firma obsahuje označení „akciová společnostakciová společnost“, které může být nahrazeno zkratkou „akc. spol.“ nebo „a.s.“. § 244 Společnost zachází za stejných podmínek se všemi akcionáři stejně. § 245 (1) Účastnickými cennými papíry jsou cenné papíry a zaknihované cenné papíry vydané společností, se kterými je spojen podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech v této společnosti, a dále cenné papíry a zaknihované cenné papíry vydané společností, se kterými je spojeno právo takové cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry získat. (2) Ustanovení tohoto zákona o evidenci zaknihovaných cenných papírů se použijí přiměřeně na evidenci vedenou schovatelem, který drží imobilizované akcie v úschově. § 246 (1) Základní kapitál se vyjadřuje v českých korunách. V případě, že akciová společnostakciová společnost vede podle zvláštního zákona účetnictví v eurech, může vyjádřit základní kapitál v eurech. (2) Výše základního kapitálu akciové společnostiakciové společnosti je alespoň 2 000 000 Kč, nebo 80 000 EUR. § 247 Emisní kurs akcie (1) Emisní kursEmisní kurs akcie nesmí být nižší, než je jmenovitá hodnota akcie. (2) Emisní kursEmisní kurs akcie, která nemá jmenovitou hodnotu a představuje stejný podíl na základním kapitálu společnosti (dále jen „kusová akcie“), nesmí být nižší, než je její účetní hodnota. Účetní hodnota akcie, která nemá jmenovitou hodnotu a představuje stejný podíl na základním kapitálu společnosti (dále jen „kusová akcie“), se určí tak, že se částka základního kapitálu vydělí počtem akcií. Emisní ážio § 248 (1) Je-li emisní kursemisní kurs akcie vyšší než její jmenovitá hodnota, tvoří tento rozdíl emisní ážio. Je-li částka placená na splacení emisního kursuemisního kursu nebo cena vneseného nepeněžitého vkladu určená stanovami nebo valnou hromadou nižší než emisní kursemisní kurs akcie, započte se plněníplnění nejprve na emisní ážio. (2) Pokud částka placená na splácení emisního kursuemisního kursu nebo cena vneseného nepeněžitého vkladu určená stanovami nebo valnou hromadou podle tohoto zákona nepostačuje na splacení splatné části jmenovité hodnoty všech upsaných akcií, započítává se postupně na splacení splatné části jmenovitých hodnot jednotlivých akcií, ledaže stanovy určí jinak nebo je v souladu s nimi dohodnuto jinak. § 249 Rozdíl mezi cenou nepeněžitého vkladu a jmenovitou hodnotou akcií, které mají být vydány akcionáři jako protiplnění, se považuje za emisní ážio, ledaže stanovy nebo rozhodnutí valné hromady určují, že tento rozdíl nebo jeho část společnost vrátí upisovateli anebo že se použije na tvorbu rezervního fondu. Díl 2 Založení společnosti § 250 (1) K založení společnosti se vyžaduje přijetí stanov. Ten, kdo přijal stanovy a podílí se na úpisu akcií, je zakladatel. (2) Stanovy obsahují také a) firmu a předmět podnikání nebo činnosti, b) výši základního kapitálu, c) počet akcií, jejich jmenovitou hodnotu, formu, zda jsou listinné nebo zaknihované, popřípadě údaj o omezení převoditelnosti akcií, popřípadě údaj, zda jsou listinné akcie imobilizovány, d) mají-li být vydány akcie různých druhů, jejich název a popis práv s nimi spojených, e) počet hlasů spojených s jednou akcií, celkový počet hlasů ve společnosti a způsob hlasování na valné hromadě; mají-li být vydány akcie o různé jmenovité hodnotě, obsahují stanovy také počet hlasů vztahujících se k té které výši jmenovité hodnoty akcií a mají-li být vydány akcie bez hlasovacího práva, obsahují stanovy i počet hlasů spojených s jednou akcií pro případ, že vlastník této akcie může hlasovat na valné hromadě, f) údaj o tom, který ze systémů vnitřní struktury společnosti byl zvolen, a g) jiné údaje, stanoví-li tak tento zákon. (3) Stanovy při založení společnosti obsahují také a) údaje o tom, kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kursemisní kurs, způsob a lhůtu pro splácení emisního kursuemisního kursu a jakým vkladem bude emisní kursemisní kurs splacen, b) v jaké výši musí být splacen základní kapitál k okamžiku vzniku společnosti, c) tehdy, bude-li emisní kursemisní kurs akcií plněn nepeněžitými vklady, jméno vkladatele, popis nepeněžitých vkladů, jakož i údaje o akciích, které budou za tento nepeněžitý vklad vydány, uvedené v odstavci 2 písm. c) a d), a určení znalce, který provedl ocenění nepeněžitého vkladu, d) určení ceny nepeněžitých vkladů při založení společnosti, e) alespoň přibližnou výši nákladů, které v souvislosti se založením společnosti vzniknou, f) údaj o tom, koho zakladatelé určují členy volených orgánůčleny volených orgánů společnosti, g) určení správce vkladů a h) tehdy, mají-li být vydány zaknihované akcie, čísla majetkových účtů, na které mají být zaknihované akcie vydány. (4) Údaje podle odstavce 3 lze po vzniku společnosti a po splnění vkladové povinnosti ze stanov vypustit; stanovy mohou svěřit toto rozhodnutí do působnosti představenstva nebo správní rady. Rozhodnutí podle tohoto odstavce se nepovažuje za rozhodnutí o změně stanov. Ocenění nepeněžitého vkladu § 251 (1) Cena nepeněžitého vkladu se určí na základě posudku zpracovaného znalcem podle jiného právního předpisu, nesmí však být vyšší, než kolik činí částka určená znalcem. Znalce vybírají při zakládání společnosti zakladatelé, jinak představenstvo nebo správní rada. (2) Posudek znalce oceňujícího nepeněžitý vklad obsahuje alespoň a) popis nepeněžitého vkladu, b) použité způsoby jeho ocenění a údaj o tom, zda cena nepeněžitého vkladu získaná použitými způsoby odpovídá alespoň úhrnnému emisnímu kursuemisnímu kursu akcií, které mají být společností vydány jako protiplnění za tento nepeněžitý vklad a c) částku, na kterou se nepeněžitý vklad oceňuje. (3) Posudek znalce podle odstavce 1 společnost uloží do sbírky listin. (4) Odměna znalce za zpracování posudku se určí dohodou a hradí ji společnost. Vedle odměny náleží znalci náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku. V případě, že společnost nevznikne, hradí odměnu společně a nerozdílně zakladatelé. § 252 Správce vkladů předá každému upisovateli písemné potvrzení, které obsahuje a) název druhu, mají-li být vydány akcie různých druhů, počet a jmenovitou hodnotu upsaných akcií, jejich formu a údaj, zda upsané akcie budou vydány jako listinné nebo zaknihované, b) celkovou výši emisního kursuemisního kursu upsaných akcií a c) rozsah splacení emisního kursuemisního kursu upsaných akcií. § 253 (1) Založení společnosti je účinné, splatil-li každý zakladatel případné emisní ážio a v souhrnu alespoň 30 % jmenovité hodnoty upsaných akcií ve lhůtě určené ve stanovách a na účet bankybanky zřízený správcem vkladu, nejpozději však do okamžiku podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. (2) Není-li splněna povinnost podle odstavce 1 a § 23 odst. 3, nelze společnost zapsat do obchodního rejstříku. § 254 (1) Každá zvláštní výhoda poskytnutá jakékoliv osobě, která se zúčastnila založení společnosti, se určí ve stanovách a tato osoba se v nich označí. (2) Není-li splněna povinnost podle odstavce 1, k právnímu jednání, na jehož základě je jakékoliv osobě v době založení společnosti poskytnuta výhoda, se nepřihlíží; to lze napravit změnou stanov schválenou všemi akcionáři. § 255 Úplatné nabytí majetku společnosti od zakladatelů a akcionářů v průběhu dvou let po vzniku společnosti (1) Pokud společnost nabývá od zakladatele nebo akcionáře v průběhu 2 let po svém vzniku majetek za úplatu ve výši alespoň 10 % upsaného základního kapitálu, musí být a) úplata stanovena tak, aby nepřesahovala hodnotu nabývaného majetku stanovenou posudkem znalce; ustanovení § 251 a § 468 až 473 se použijí obdobně, a b) nabytí, včetně výše úplaty, schváleno valnou hromadou. (2) Odstavec 1 se nevztahuje na nabytí majetku a) v rámci běžného obchodního styku, b) z podnětu nebo pod dozorem nebo dohledem státního orgánu, nebo c) na evropském regulovaném trhu. (3) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně, došlo-li v důsledku přeměny ke změně právní formy na akciovou společnostakciovou společnost; lhůta podle odstavce 1 běží ode dne účinnosti přeměny. (4) Nebude-li úplata stanovena podle odstavce 1, platí, že členové představenstva nebo správní rady, kteří pro nabytí majetku hlasovali, nejednali s péčí řádného hospodáře a zakladatel nebo akcionář vrátí společnosti částku převyšující cenu stanovenou posudkem znalce. Díl 3 Akcie a jiné cenné papíry vydávané akciovou společností Oddíl 1 Akcie § 256 (1) Akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž je spojeno právo akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku nebo na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací. (2) Do splacení emisního kursuemisního kursu akcie představují akcionářská práva a povinnosti nesplacenou akcii, nebyl-li vydán zatímní list. Nesplacenou akcii lze převádět písemnou smlouvou o převodu nesplacené akcie. Ustanovení § 285 odst. 3 se na ručení převodce použije obdobně. (3) Není-li akcie vydána, přestože byl splacen emisní kursemisní kurs, použije se odstavec 2 a § 321 odst. 1 a § 523 odst. 1 obdobně. (4) Na nesplacené akcie podle odstavce 2, na nevydané akcie podle odstavce 3 a na zatímní listy se použijí ustanovení tohoto zákona o akciích, jestliže to nevylučují jejich povaha nebo jiná ustanovení tohoto zákona. (5) Akcie vydaná jako cenný papír se označuje jako listinná akcie, akcie vydaná jako zaknihovaný cenný papír se označuje jako zaknihovaná akcie. § 257 Kusové akcie (1) Určí-li tak stanovy, může společnost vydat kusové akcie. (2) Vydá-li společnost kusové akcie, nemůže vydat nebo mít vydány akcie se jmenovitou hodnotou. (3) Podíl na základním kapitálu se u kusové akcie určí podle počtu akcií. (4) Kde se v tomto zákoně stanoví o jmenovité hodnotě, rozumí se tím v případě kusových akcií účetní hodnota, ledaže z povahy ustanovení plyne, že se na kusové akcie nepoužije. Vyžaduje-li tento zákon uvedení údaje o jmenovité hodnotě akcie, nahradí se údajem o tom, že jde o kusovou akcii, není-li dále stanoveno jinak. § 258 (1) Stanovy mohou určit, že zaměstnanci společnosti mohou nabývat její akcie nebo akcie společností s ní propojených za zvýhodněných podmínek uvedených v odstavci 2. (2) Stanovy nebo rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu mohou určit, že zaměstnanci nemusí splatit celý emisní kursemisní kurs upsaných akcií nebo je mohou nabývat za jiných zvýhodněných podmínek, pokud bude případný rozdíl mezi splacenou částí emisního kursuemisního kursu a cenou nebo emisním kursememisním kursem a cenou pokryt z vlastních zdrojů společnosti. (3) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně na zaměstnance společnosti, kteří odešli do důchodu. § 259 (1) Akcie obsahuje a) označení, že jde o akcii, b) jednoznačnou identifikaci společnosti, c) jmenovitou hodnotu, d) údaj o formě akcie, e) u akcie na jméno jednoznačnou identifikaci akcionáře a f) název druhu akcie a popis práv s ním spojených alespoň odkazem na stanovy, mají-li být vydány akcie různých druhů. (2) Kusová akcie musí obsahovat označení „kusová akcie“. § 260 (1) Akcie obsahuje i číselné označení a podpis člena nebo členů představenstva nebo správní rady. Podpis může být nahrazen jeho otiskem, pokud jsou na listině současně použity ochranné prvky proti jejímu padělání nebo pozměnění. (2) Je-li vydána zaknihovaná akcie, postačí, že údaje uvedené v § 259 jsou zjistitelné z evidence zaknihovaných cenných papírů. Číselné označení zaknihované akcie se vyžaduje jen v případech, kdy tak pro tyto akcie stanoví tento zákon. § 261 Akcie téže společnosti mohou mít různou jmenovitou hodnotu. § 262 Byla-li vydána hromadná akcie, obsahuje také údaj o tom, kolik akcií a jakého druhu, mají-li být vydány akcie různých druhů, nahrazuje. § 263 Forma akcie (1) Akcie může mít formu cenného papírucenného papíru na řad nebo na doručitele; to platí obdobně pro zaknihované akcie. (2) Akcie ve formě cenného papíru na doručitele se označuje jako akcie na majitele. (3) Akcie ve formě cenného papírucenného papíru na řad se označuje jako akcie na jméno. Seznam akcionářů § 264 (1) Akcie na jméno se zapisuje do seznamu akcionářů, který vede společnost. Vydala-li společnost zaknihované akcie, mohou stanovy určit, že seznam akcionářů je nahrazen evidencí zaknihovaných cenných papírůcenných papírů. (2) Do seznamu akcionářů se zapisuje název druhu akcie, mají-li být vydány akcie různých druhů, její jmenovitá hodnota, jméno a bydliště nebo sídlo akcionáře, číslo bankovního účtu, číselné označení listinné akcie a změny zapisovaných údajů. (3) Do seznamu akcionářů se zapisuje také oddělení nebo převod samostatně převoditelného práva. § 265 (1) Má se za to, že ve vztahu ke společnosti je akcionářem ten, kdo je zapsán v seznamu akcionářů. (2) Společnost zapíše nového vlastníka do seznamu akcionářů bez zbytečného odkladu poté, co jí bude změna osoby akcionáře prokázána. (3) V případě, že akcionář způsobil, že není zapsán v seznamu akcionářů nebo že zápis neodpovídá skutečnosti, nemůže se domáhat neplatnosti usnesení valné hromady proto, že mu společnost na základě této skutečnosti neumožnila účast na valné hromadě nebo výkon hlasovacího práva. § 266 (1) Společnost vydá každému svému akcionáři na jeho písemnou žádost a za úhradu nákladů opis seznamu všech akcionářů, kteří jsou vlastníky akcií na jméno, nebo požadované části seznamu, a to bez zbytečného odkladu od doručení žádosti. Číslo bankovního účtu zapsané v tomto seznamu poskytne společnost pouze za podmínek uvedených v odstavci 2. (2) Jiným osobám poskytne společnost údaje zapsané v seznamu akcionářů za podmínek stanovených zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu pro poskytování údajů osobou vedoucí evidenci investičních nástrojů nebo souhlasí-li s tím akcionář, kterého se zápis týká. § 267 (1) Údaje zapsané v seznamu akcionářů může společnost používat pouze pro své potřeby ve vztahu k akcionářům. Za jiným účelem může tyto údaje společnost použít jen se souhlasem akcionářů, kterých se údaje týkají. (2) Přestane-li akcionář být akcionářem, společnost jej ze seznamu akcionářů bez zbytečného odkladu vymaže. § 268 Ustanovení § 264 až 267 se použijí přiměřeně také pro nesplacené akcie, nevydané akcie a zatímní listy. Akcie na jméno § 269 (1) Akcie na jméno se převádí rubopisem, v němž se uvede jednoznačná identifikace nabyvatele. (2) K účinnosti převodu akcie na jméno vůči společnosti se vyžaduje oznámení změny osoby akcionáře společnosti a předložení akcie na jméno společnosti. § 270 (1) Stanovy mohou převoditelnost akcií na jméno omezit, nikoliv však vyloučit. (2) Omezení převoditelnosti akcií na jméno či její změna je účinná dnem zápisu této skutečnosti do obchodního rejstříku. § 271 (1) V případě, že je převoditelnost akcií na jméno podmíněna souhlasem orgánu společnosti, smlouva o převodu těchto akcií nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen. (2) Není-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu, nastávají tytéž účinky, jako při odstoupení od smlouvy, ledaže je ve smlouvě o převodu určeno jinak. (3) Je-li převoditelnost akcií omezena jinak než podle odstavce 1 a převede-li akcionář akcie v rozporu s daným omezením, je převod akcií neplatný. § 272 (1) Jestliže stanovy podmíní převoditelnost akcií na jméno souhlasem orgánu společnosti, mohou též určit, v jakých případech a za jakých podmínek je příslušný orgán společnosti povinen souhlas udělit, popřípadě v jakých případech je povinen souhlas odmítnout. (2) Nerozhodne-li příslušný orgán společnosti do 2 měsíců od doručení žádosti, platí, že souhlas byl udělen. (3) Odmítne-li příslušný orgán společnosti souhlas k převodu akcie na jméno udělit, ačkoliv nebyl podle stanov povinen souhlas odmítnout, společnost bez zbytečného odkladu od doručení žádosti akcionáře tuto akcii odkoupí za přiměřenou cenu. Lhůta pro uplatnění práva na odkoupení akcie je 1 měsíc ode dne, kdy bylo akcionáři doručeno rozhodnutí o odmítnutí s převodem akcie; ustanovení § 329 odst. 1 a 2 se použije obdobně. § 273 (1) Je-li převoditelnost akcií na jméno stanovami omezena, platí stejná pravidla i pro jejich zastavení. (2) K prodeji zastavených akcií na jméno při výkonu zástavního práva se souhlas příslušného orgánu společnosti nevyžaduje. § 274 Akcie na majitele (1) Akcie na majitele je neomezeně převoditelná. (2) Akcie na majitele mohou být vydány pouze jako zaknihovaný cenný papírcenný papír nebo jako imobilizovaný cenný papírcenný papír. Akcionáři nejsou oprávněni požadovat vydání svých imobilizovaných akcií z hromadné úschovy. § 275 Zaknihované akcie (1) Převod zaknihované akcie je vůči společnosti účinný, bude-li jí prokázána změna osoby vlastníka akcie výpisem z účtu vlastníka nebo dnem doručení či převzetí výpisu z evidence emise akcií podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. (2) Práva spojená se zaknihovanou akcií vykoná osoba, která je zapsána v evidenci zaknihovaných cenných papírů k rozhodnému dni jako vlastník akcie, a není-li stanoven rozhodný den, ke dni, kdy právo uplatňuje, ledaže bude prokázáno, že zápis v evidenci zaknihovaných cenných papírů neodpovídá skutečnosti. Druhy akcií § 276 (1) Akcie, se kterými jsou spojena stejná práva, tvoří jeden druh. (2) Akcie, s nimiž není spojeno hlasovací právo, mohou být vydány, jen pokud souhrn jejich jmenovitých hodnot nepřesáhne 90 % základního kapitálu. (3) Vyžaduje-li zákon hlasování na valné hromadě podle druhu akcií, je vlastník akcie, s níž není spojeno hlasovací právo, oprávněn na valné hromadě hlasovat. (4) Akcie, s nimiž je spojeno právo na určitý úrok nezávisle na hospodářských výsledcích společnosti, se zakazují. (5) S akciemi o stejné jmenovité hodnotě nebo s kusovými akciemi mohou být spojena různá práva nebo i různá váha hlasů. § 277 Práva spojená s určitým druhem akcií se určí ve stanovách. V případě pochybností o jejich obsahu může soud na návrh společnosti nebo akcionáře rozhodnout, jaké právo je s akcií spojeno, pokud je z okolností zřejmé, že takové právo vyjadřuje vůli obsaženou ve stanovách nebo je této vůli obsahově nejbližší; jinak určí, že takové právo s akcií spojeno není. Prioritní akcie § 278 (1) Akcie, se kterou jsou spojena přednostní práva týkající se podílu na zisku nebo na jiných vlastních zdrojích nebo na likvidačním zůstatku společnosti, je prioritní akcie. (2) Není-li ve stanovách určeno jinak, jsou prioritní akcie vydány bez hlasovacího práva. § 280 (1) Ode dne, který následuje po dni, v němž valná hromada rozhodla o tom, že přednostní podíl na zisku nebude přiznán, nebo ode dne prodlení s výplatou podílu na zisku, nabývá vlastník prioritní akcie hlasovacího práva do doby, kdy valná hromada rozhodne o přiznání přednostního podílu na zisku nebo do okamžiku jeho vyplacení, byla-li společnost s jeho výplatou v prodlení. To platí obdobně pro přednostní podíl na jiných vlastních zdrojích, jestliže valná hromada rozhodne o rozdělení jiných vlastních zdrojů. (2) Vlastník prioritní akcie, který přechodně nabyl hlasovací právo podle odstavce 1, má právo hlasovat ještě v rozsahu celého pořadu na valné hromadě, která rozhodne o přiznání přednostního podílu na zisku. Samostatně převoditelná práva § 281 (1) Převodem akcie se převádějí všechna práva s ní spojená, ledaže zákon určí jinak. (2) Právo na vyplacení podílu na zisku, přednostní právo na upisování akcií a vyměnitelných a prioritních dluhopisů, právo na podíl na likvidačním zůstatku a jiná obdobná majetková práva určená stanovami jsou samostatně převoditelnými. (3) Určují-li tak v souladu s tímto zákonem stanovy, nebo tento zákon, může být právo podle odstavce 2 jinak spojené s akcií od akcie odděleno a spojeno s cenným papíremcenným papírem vydaným k této akcii. (4) Hlasovací právo spojené s akcií nelze převádět samostatně. § 282 (1) Pokud společnost dala příkaz k zápisu samostatně převoditelného práva spojeného se zaknihovanou akcií do evidence zaknihovaných cenných papírůcenných papírů, převádí se toto právo registrací převodu v evidenci zaknihovaných cenných papírůcenných papírů. Na postup při zápisu samostatně převoditelného práva a na jeho převody se použijí obdobně ustanovení jiného právního předpisu upravující vydávání a převody zaknihovaných cenných papírůcenných papírů. (2) Právo, na které byl vydán cenný papír podle § 281 odst. 3 nebo které bylo zapsáno podle odstavce 1, se spolu s akcií nepřevádí. (3) Převod a oddělení samostatně převoditelného práva se vyznačí na akcii nebo v evidenci zaknihovaných cenných papírůcenných papírů. § 283 Samostatně převoditelné právo, nejde-li o případy uvedené v § 282, se převádí smlouvou o postoupení pohledávky. § 284 Rozhodný den (1) V případech stanovených tímto zákonem nebo v případech určených stanovami nebo rozhodnutím valné hromady může samostatně převoditelné právo spojené s cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem, popřípadě jiné právo s ním spojené, uplatňovat vůči společnosti pouze osoba, která je toto právo oprávněna vykonávat k určitému dni stanovenému tímto zákonem, stanovami nebo rozhodnutím valné hromady (dále jen „rozhodný den“), a to i v případě, že po rozhodném dni dojde k převodu cenného papíru nebo samostatně převoditelného práva. (2) V případě, že společnost vydala akcie na jméno a akcionářská práva může vykonávat pouze osoba, která měla tato práva k rozhodnému dni, je jí osoba, která byla k rozhodnému dni zapsána v seznamu akcionářů. (3) Není-li stanoveno nebo určeno jinak, rozumí se rozhodným dnem k uplatnění práva spojeného s cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem sedmý den předcházející dni, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. § 285 Zatímní list (1) Určí-li tak stanovy, mohou být práva a povinnosti spojená s nesplacenou akcií spojena se zatímním listem. (2) Zatímní list je cenný papírcenný papír na řad, který obsahuje a) označení „zatímní list“, b) jednoznačnou identifikaci společnosti, c) jednoznačnou identifikaci vlastníka zatímního listu, d) jmenovitou hodnotu tvořenou součtem jmenovitých hodnot nesplacených akcií, e) počet akcií, které zatímní list nahrazuje, jejich formu, údaj, že nahrazuje listinné nebo zaknihované akcie, a název jejich druhu, mají-li být vydány akcie různých druhů, f) splacenou a nesplacenou část emisního kursuemisního kursu akcií a lhůty pro jeho splácení a g) podpis člena nebo členů představenstva nebo správní rady. Podpis může být nahrazen jeho otiskem, pokud jsou na listině současně použity ochranné prvky proti jejímu padělání nebo pozměnění. (3) Převodce ručí společnosti za dluhy, které byly se zatímním listem na nabyvatele převedeny. Oddíl 2 Vyměnitelné a prioritní dluhopisy § 286 (1) Určí-li tak stanovy, může společnost na základě rozhodnutí valné hromady vydat dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na jejich výměnu za akcie nebo prioritní dluhopisy, které obsahují právo na přednostní upisování akcií. (2) Vydání vyměnitelných dluhopisů podle odstavce 1 může být vázáno na výměnu za již vydané akcie nebo na současné rozhodnutí společnosti o podmíněném zvýšení základního kapitálu. Vydání prioritních dluhopisů je vázáno na současné rozhodnutí společnosti o podmíněném zvýšení základního kapitálu. (3) Platí, že schválením vydání prioritních dluhopisů podle odstavce 1 rozhodla valná hromada současně o omezení přednostního práva akcionářů na upsání akcií, a to v rozsahu, ve kterém může v souladu s emisními podmínkami a tímto rozhodnutím valné hromady své přednostní právo uplatnit vlastník dluhopisu; ustanovení § 488 odst. 4 se použije přiměřeně. § 287 Usnesení valné hromady o vydání dluhopisů podle § 286 obsahuje a) jmenovitou hodnotu dluhopisů a určení výnosu z nich, b) počet dluhopisů, c) místo a lhůtu pro uplatnění práv z dluhopisů s uvedením, jak bude oznámen počátek jejího běhu; lhůta pro uplatnění práva na výměnu dluhopisů za akcie (dále jen „výměnné právo“) nebo přednostního práva na upisování akcií nesmí být kratší než 2 týdny, d) počet akcií, které lze za jeden dluhopis vyměnit nebo upsat, jejich formu, zda půjde o listinné nebo zaknihované akcie, jmenovitou hodnotu a název jejich druhu, mají-li být vydány akcie různých druhů; jmenovitá hodnota akcií, které mohou být vyměněny za vyměnitelné dluhopisy, nesmí být vyšší, než je součet hodnot vyměnitelných dluhopisů, za něž mohou být vyměněny, a e) navrhovanou výši emisního kursuemisního kursu dluhopisů nebo způsob, jak bude stanoven, anebo pověření pro představenstvo nebo správní radu, aby stanovily jeho výši, včetně určení nejnižší možné výše, v jaké může být emisní kursemisní kurs určen. § 288 Na vyměnitelné a prioritní dluhopisy se vztahují ustanovení jiného právního předpisu upravujícího dluhopisy, ledaže tento zákon stanoví jinak. § 289 V případě, že byly vydány vyměnitelné nebo prioritní dluhopisy jako zaknihované cenné papíry, může výměnné nebo přednostní právo uplatnit osoba, které toto právo dle evidence zaknihovaných cenných papírů svědčilo k rozhodnému dni. § 290 (1) Každý vlastník prioritního dluhopisu má přednostní právo upsat nové akcie za podmínek určených emisními podmínkami, upisují-li se akcie peněžitými vklady. (2) Představenstvo nebo správní rada oznámí způsobem určeným v emisních podmínkách, vždy však také na internetových stránkách emitenta, vlastníkům prioritního dluhopisu informaci obsahující alespoň a) místo a lhůtu pro uplatnění přednostního práva, která nesmí být kratší než 2 týdny, s uvedením, jak bude vlastníkům prioritních dluhopisů oznámen počátek běhu této lhůty, b) počet akcií, které lze za jeden dluhopis upsat, jejich formu, zda lze upsat listinné nebo zaknihované akcie, jmenovitou hodnotu a název jejich druhu, mají-li být vydány akcie různých druhů, s tím, že lze upisovat jen celé akcie, c) emisní kursemisní kurs akcií upisovaných s využitím přednostního práva nebo způsob, jak bude stanoven, anebo informaci o tom, že představenstvo nebo správní rada byly pověřeny, aby stanovily jeho výši, a d) den podle § 289 pro uplatnění přednostního práva, jestliže byly prioritní dluhopisy vydány jako zaknihované cenné papíry. (3) Přednostní právo spojené s prioritním dluhopisem zaniká uplynutím lhůty stanovené pro jeho vykonání. § 291 (1) Přednostní právo spojené s prioritním dluhopisem je samostatně převoditelné ode dne určeného v rozhodnutí valné hromady. (2) Pokud je omezena převoditelnost prioritního dluhopisu, platí obdobné omezení také pro převod přednostního práva. § 292 (1) Akcionáři společnosti mají přednostní právo na získání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů. (2) Na přednostní právo podle odstavce 1 se použijí obdobně ustanovení tohoto zákona o přednostním právu na upisování akcií, včetně ustanovení o rozhodném dni a o samostatné převoditelnosti přednostního práva. § 293 (1) Za omezení nebo vyloučení přednostního práva se nepovažuje, jestliže podle rozhodnutí valné hromady upíše všechny vyměnitelné nebo prioritní dluhopisy obchodník s cennými papírycennými papíry na základě smlouvy o obstarání vydání cenných papírůcenných papírů, pokud tato smlouva obsahuje povinnost obchodníka s cennými papírycennými papíry prodat osobám, které mají přednostní právo na získání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, na jejich žádost, za určenou cenu a v určené lhůtě získané dluhopisy v rozsahu jejich přednostního práva. (2) Na prodej vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů obchodníkem s cennými papírycennými papíry akcionářům se použijí přiměřeně ustanovení tohoto zákona o přednostním právu upisováním akcií, včetně ustanovení o rozhodném dni a o samostatné převoditelnosti přednostního práva. § 294 (1) Akcionář se může přednostního práva na získání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů vzdát i před rozhodnutím valné hromady, která o jejich vydání rozhoduje. (2) Vzdání se přednostního práva se činí písemnou formou s úředně ověřeným podpisem nebo na valné hromadě rozhodující o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů. Vzdání se přednostního práva na valné hromadě se uvede ve veřejné listiněveřejné listině osvědčující rozhodnutí valné hromady. (3) Vzdání se přednostního práva má účinky i vůči každému dalšímu nabyvateli těchto akcií. Oddíl 3 Cenný papír k uplatnění přednostních práv § 295 (1) Společnost může vydat k uplatnění přednostního práva opční list. (2) Opční list je cenný papírcenný papír na doručitele. (3) Opční list lze vydat jako zaknihovaný cenný papírcenný papír. § 296 Opční list obsahuje a) označení, že se jedná o opční list, b) jednoznačnou identifikaci společnosti, c) určení, kolik akcií lze získat z opčního listu, jaké formy, zda půjde o listinné nebo zaknihované akcie, v jaké jmenovité hodnotě, a název jejich druhu, mají-li být vydány akcie různých druhů, anebo kolik dluhopisů společnosti lze získat z opčního listu, jaké formy a v jaké jmenovité hodnotě a d) lhůtu a podmínky pro uplatnění práva. § 297 (1) Opční list obsahuje i číselné označení a podpis člena nebo členů představenstva nebo správní rady. Podpis může být nahrazen jeho otiskem, pokud jsou na listině současně použity ochranné prvky proti jejímu padělání nebo pozměnění. (2) V případě, že byly opční listy vydány jako zaknihované cenné papíry (dále jen „zaknihovaný opční list“), postačí, že údaje uvedené v § 296 jsou zjistitelné z evidence zaknihovaných cenných papírů. (3) Bylo-li přednostní právo ze zaknihovaných opčních listů uplatněno ve stanovené lhůtě po splnění podmínek pro vydání zaknihovaných cenných papírů, dá společnost osobě, která vede evidenci zaknihovaných cenných papírů, příkaz k zápisu těchto zaknihovaných cenných papírů na majetkový účet v evidenci zaknihovaných cenných papírů. Současně dá společnost příkaz ke zrušení těch zaknihovaných opčních listů, z nichž bylo přednostní právo uplatněno, nebo nebylo-li právo z nich plynoucí uplatněno v určené lhůtě. Oddíl 4 Upisování a nabývání vlastních akcií § 298 (1) Společnost nesmí upisovat vlastní akcie. (2) Vlastní akcie může společnost nabývat jen za podmínek stanovených tímto zákonem. § 299 (1) Vlastníky akcií upsaných v rozporu s § 298 odst. 1 se stávají zakladatelé, nebo v případě zvýšení základního kapitálu členové představenstva nebo správní rady; takový vlastník splatí jejich emisní kursemisní kurs. (2) Vlastník akcií podle odstavce 1 nevykonává do okamžiku splacení emisního kursuemisního kursu práva spojená s upsanými a nesplacenými akciemi. § 300 Na osobu, která vlastním jménem, avšak na účet společnosti upsala její akcie, se hledí, jako by akcie upsala na svůj účet. § 301 (1) Společnost může sama nebo prostřednictvím jiné osoby jednající vlastním jménem na účet společnosti nabývat vlastní akcie, jen byl-li zcela splacen jejich emisní kursemisní kurs, a jen pokud a) se na nabytí vlastních akcií usnesla valná hromada, b) nabytí akcií, včetně akcií, které společnost nabyla již dříve a které stále vlastní, a akcií, které na účet společnosti nabyla jiná osoba jednající vlastním jménem, nezpůsobí snížení vlastního kapitálu pod upsaný základní kapitál zvýšený o fondy, které nelze podle tohoto zákona nebo stanov rozdělit mezi akcionáře, a c) společnost má zdroje na vytvoření zvláštního rezervního fondu na vlastní akcie, je-li vytvoření tohoto fondu podle § 316 vyžadováno. (2) Usnesení valné hromady podle odstavce 1 písm. a) upraví podrobnosti předpokládaného nabytí akcií, a to alespoň a) nejvyšší počet akcií, které může společnost nabýt, a jejich jmenovitou hodnotu, b) dobu, po kterou může společnost na základě tohoto pověření akcie nabývat, ne delší než 5 let, a c) nejvyšší a nejnižší cenu, za niž může společnost akcie nabýt, a to při nabývání akcií za úplatu. § 302 Společnost nemůže sama ani prostřednictvím jiné osoby jednající vlastním jménem na účet společnosti nabývat vlastní akcie, pokud by si tím přivodila úpadek podle jiného právního předpisu. § 303 Za splnění povinností podle § 301 a 302 odpovídá představenstvo nebo správní rada. § 304 (1) Ustanovení § 301 odst. 1 písm. a) se nepoužije na nabytí vlastních akcií za účelem odvrácení značné újmy, která společnosti bezprostředně hrozí, nebo stanoví-li tak tento zákon. (2) Postupuje-li společnost podle odstavce 1, informuje představenstvo nebo správní rada následující valnou hromadu o důvodech a cílech provedeného nabytí, o počtu a jmenovité hodnotě nabytých akcií, o podílu na upsaném základním kapitálu, který tyto akcie představují, a o protihodnotě poskytnuté za tyto akcie. § 305 Ustanovení § 301 odst. 1 písm. a) se nevztahuje na nabytí vlastních akcií společností nebo prostřednictvím jiné osoby jednající vlastním jménem na účet společnosti za účelem jejich dalšího prodeje zaměstnancům; takto nabyté akcie zcizí společnost nejpozději do 1 roku ode dne jejich nabytí. § 306 (1) Společnost může nabývat vlastní akcie i bez splnění podmínek podle § 301 až 303 tehdy, nabývá-li je a) za účelem provedení rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu, b) jako univerzální právní nástupce, případně v souvislosti s nabytím závodu nebo jeho části, c) z důvodu plněníplnění povinnosti stanovené právním předpisem nebo na základě soudního rozhodnutí k ochraně menšinových akcionářů, d) v důsledku neplnění povinnosti akcionáře splatit emisní kursemisní kurs, nebo e) v soudní dražbě při výkonu rozhodnutí na vymožení pohledávky proti vlastníkovi splacených akcií. (2) Společnost může nabýt akcie podle odstavce 1, s výjimkou jejich nabytí podle odstavce 1 písm. a), jejichž jmenovitá hodnota dosahuje 10 % základního kapitálu. Nabyde-li společnost akcie podle odstavce 1 s výjimkou jejich nabytí podle odstavce 1 písm. a) nad výši uvedenou ve větě první, zcizí do 3 let ode dne jejich nabytí jejich část převyšující 10 % základního kapitálu, nebo o jejich jmenovitou hodnotu převyšující 10 % základního kapitálu sníží základní kapitál a akcie zruší. (3) Společnost, která povinnost podle odstavce 2 nesplní, může soud i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci. § 307 (1) V případě nabytí vlastních akcií obsahuje výroční zpráva podle jiného právního předpisu také tyto údaje a) důvody nabytí akcií, k němuž došlo v průběhu účetního období, b) počet a jmenovitou hodnotu akcií nabytých a zcizených v průběhu účetního období a jejich podíl na upsaném základním kapitálu, který tyto akcie představují, c) počet a jmenovitou hodnotu akcií ve vlastnictví společnosti a jejich podíl na upsaném základním kapitálu, a to na počátku a na konci účetního období, d) v případě nabytí nebo převodu za úplatu, protihodnotu poskytnutou za tyto akcie a e) uvedení osoby, od které společnost akcie nabyla, ledaže je nabyla na evropském regulovaném trhu. (2) Nemá-li společnost povinnost vyhotovit výroční zprávu, uvede údaje podle odstavce 1 v příloze v účetní závěrce podle právních předpisů upravujících účetnictví. § 308 (1) Právní jednání, kterým společnost v rozporu s tímto zákonem nabyla vlastní akcie, je platné, ledaže převodce nejednal v dobré víře. (2) Akcie nabyté v rozporu s tímto zákonem společnost zcizí do 1 roku ode dne jejich nabytí, jinak akcie zruší, a sníží o jejich jmenovitou hodnotu základní kapitál. (3) Společnost, která povinnost podle odstavce 2 nesplní, může soud i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci. § 309 (1) Společnost, která nabyla vlastní akcie, nevykonává s nimi spojená hlasovací práva. (2) Právo na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích spojené s vlastní akcií v majetku společnosti zaniká jeho splatností. Nevyplacený zisk nebo jiné vlastní zdroje společnost zaúčtuje ve prospěch účtu, proti kterému byl původně zaúčtován, a není-li to již možné, tak ve prospěch účtu nerozděleného zisku minulých let. § 310 Společnost může vzít vlastní akcie do zástavy jen za podmínek stanovených tímto oddílem pro nabývání vlastních akcií; omezení neplatí pro bankybanky a finanční instituce, pokud jde o obchody uzavírané v rámci běžného obchodního styku. Finanční asistence § 311 Finanční asistenci může společnost poskytnout, určí-li tak stanovy a za splnění alespoň těchto podmínek a) finanční asistence je poskytnuta za spravedlivých podmínek trhu, zejména pokud jde o úročení nebo zajištění finanční asistence ve prospěch společnosti, b) představenstvo nebo správní rada řádně prošetří finanční způsobilost osoby, které je finanční asistence poskytována, c) poskytnutí finanční asistence předem schválí valná hromada, a to na základě zprávy představenstva nebo správní rady podle písmene d); k přijetí rozhodnutí je potřebný souhlas alespoň dvou třetin hlasů přítomných akcionářů, d) představenstvo nebo správní rada vypracuje písemnou zprávu, ve které 1. poskytnutí finanční asistence věcně zdůvodní, včetně uvedení výhod a rizik z toho pro společnost plynoucích, 2. uvede podmínky, za jakých bude finanční asistence poskytnuta, včetně ceny, za kterou budou akcie příjemcem finanční asistence získány, 3. uvede závěry prošetření finanční způsobilosti podle písmene b), 4. zdůvodní, proč je poskytnutí finanční asistence v zájmu společnosti; jsou-li za pomoci finanční asistence získávány akcie od společnosti finanční asistenci poskytující, musí být cena, za kterou budou tyto akcie získány, přiměřená, e) poskytnutí finanční asistence nezpůsobí snížení vlastního kapitálu pod upsaný základní kapitál zvýšený o fondy, které nelze podle tohoto zákona nebo stanov rozdělit mezi akcionáře, s přihlédnutím k případnému snížení vlastního kapitálu, k němuž může dojít, pokud společnost nebo jiná osoba na její účet nabývá její akcie, f) společnost vytvoří ve výši poskytnuté finanční asistence zvláštní rezervní fond; § 317 se použije přiměřeně. § 312 Zprávu podle § 311 písm. d) uloží společnost bez zbytečného odkladu poté, co valná hromada finanční asistenci schválila, do sbírky listin. Zpráva musí být k dispozici akcionářům v sídle společnosti ode dne svolání valné hromady, která má finanční asistenci schválit, a musí být ve stejné lhůtě umístěna na internetové stránky společnosti a musí být na této valné hromadě volně akcionářům dostupná. § 313 Má-li být finanční asistence poskytnuta členu představenstva nebo správní rady, osobě společnost ovládající, členu jejího statutárního orgánu nebo osobě, která jedná se společností nebo s kteroukoli z výše uvedených osob ve shodě, nebo osobě, která jedná vlastním jménem, ale na účet výše uvedených osob, přezkoumá zprávu podle § 311 písm. d) na společnosti a těchto osobách obecně uznávaný nezávislý odborník určený dozorčí radou nebo správní radou. Ve své písemné zprávě zhodnotí správnost písemné zprávy představenstva nebo správní rady a výslovně se vyjádří k tomu, zda poskytnutí finanční asistence není v rozporu se zájmy společnosti; ustanovení § 312 se použije obdobně. § 314 Ustanovení § 311 písm. a) až d) a § 312 se nepoužijí na jednání společnosti s cílem nabytí vlastních akcií zaměstnanci společnosti nebo akcií pro zaměstnance jí ovládaných společností. K rozdělení těchto akcií mezi zaměstnance musí dojít ve lhůtě 1 roku ode dne jejich nabytí. § 315 Ustanovení § 311 písm. a) až c) a f), § 312, § 313 věty druhé za středníkem a § 314 se nepoužijí, poskytují-li finanční asistenci bankybanky a finanční instituce, pokud je poskytována v obvyklých mezích jejich hlavní činnosti. Zvláštní rezervní fond na vlastní akcie § 316 (1) Společnost, která vykáže v rozvaze v aktivech vlastní akcie, vytvoří ve stejné výši zvláštní rezervní fond. (2) Zvláštní rezervní fond společnost zruší nebo sníží, pokud vlastní akcie zcela nebo zčásti zcizí nebo použije na snížení základního kapitálu. (3) Společnost není oprávněna použít zvláštní rezervní fond jinak, než je stanoveno v odstavci 2. § 317 Na vytvoření nebo doplnění zvláštního rezervního fondu může společnost použít nerozdělený zisk nebo jiné fondy, které může použít podle svého uvážení. Zvláštní ustanovení pro podnikatelská seskupení § 318 (1) Tento oddíl se obdobně použije také na upisování, nabývání a zastavování akcií ovládající osoby prostřednictvím osoby, kterou ovládá, s výjimkou § 304, § 306 odst. 1 písm. a) a d) a § 309 odst. 2 a ustanovení o snižování základního kapitálu. (2) Ovládanou osobu, která nezcizí nabyté akcie ovládající osoby, může soud zrušit a nařídit její likvidaci. § 319 (1) Ustanovení § 318 se nepoužije, jestliže ovládaná osoba a) jedná na účet jiné osoby, ledaže jedná na účet osoby ji ovládající, anebo na účet jiné osoby ovládané ovládající osobou, b) je obchodníkem s cennými papírycennými papíry a jde-li o jednání uskutečňované v rámci jejího podnikání jako obchodníka s cennými papírycennými papíry, nebo c) získala postavení ovládané osoby až po nabytí akcií. (2) Hlasovací práva spojená s akciemi nabytými podle odstavce 1 nelze vykonávat a tyto akcie se zahrnují do výpočtu poměru vlastního kapitálu k základnímu kapitálu podle § 301 odst. 1 písm. b). § 320 Tento oddíl se obdobně použije také na případy, kdy akcie společnosti nabývá třetí osoba svým jménem na účet společnosti nebo na účet osoby společností ovládané. § 321 (1) Tento oddíl se přiměřeně použije také na nesplacené akcie, zatímní listy, byly-li vydány, a jiné nesplacené účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry, ledaže tento zákon stanoví jinak. (2) Nesplacené vlastní akcie nebo vlastní zatímní listy anebo jiné nesplacené účastnické cenné papíry může společnost nabýt pouze bezúplatně, ledaže postupuje podle § 306. Oddíl 5 Veřejný návrh na koupi nebo směnu účastnických cenných papírů § 322 (1) Kdo činí veřejný návrh smlouvy na odkoupení nebo směnu účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů, postupuje podle § 323 až 325; tím nejsou dotčena pravidla pro nabídky převzetí podle zákona o nabídkách převzetí, veřejný návrh smlouvy podle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev a pravidla pro veřejnou nabídku investičních cenných papírůcenných papírů podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu. (2) Nabízení odkoupení nebo směny účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů širšímu okruhu osob jinak, než formou veřejného návrhu smlouvy podle odstavce 1, se zakazuje. To neplatí, hodlá-li někdo nabídnout odkoupení nebo směnu účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů a) méně než 100 osobám, b) jejichž souhrnná jmenovitá hodnota nepřesáhne 1 % základního kapitálu, nebo c) výlučně na evropském regulovaném trhu. (3) Stanovy společnosti mohou určit, že se na její účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry nepoužijí odstavce 1 a 2 a § 323 a 324, pokud je nabídka na koupi nebo směnu v průběhu po sobě jdoucích 12 měsíců učiněna jen vůči akcionářům vlastnícím dohromady účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry, jejichž jmenovitá hodnota nepřesahuje 5 % základního kapitálu; to neplatí, stanoví-li povinnost učinit veřejný návrh smlouvy tento zákon nebo jiný právní předpis. § 323 (1) Navrhovatel uveřejní veřejný návrh smlouvy způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami společnosti, jejíž účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry hodlá nabýt (dále jen „cílová společnost“), pro svolání valné hromady. (2) Veřejný návrh smlouvy obsahuje alespoň a) jméno a bydliště nebo sídlo navrhovatele, náležitosti kupní nebo směnné smlouvy, včetně údaje o výši protiplnění nabízeného za každý účastnický cenný papír nebo způsobu jeho určení, b) lhůtu závaznosti veřejného návrhu smlouvy, c) důvody, na jejichž základě je veřejný návrh smlouvy činěn. § 324 (1) Navrhovatel doručí znění veřejného návrhu smlouvy se žádostí o stanovisko podle odstavce 2 cílové společnosti ve lhůtě 10 pracovních dnů před jeho uveřejněním. (2) Představenstvo nebo správní rada cílové společnosti zpracuje stanovisko k veřejnému návrhu smlouvy a doručí je navrhovateli do 5 pracovních dnů ode dne, v němž byl cílové společnosti veřejný návrh smlouvy doručen. Pro obsah tohoto stanoviska platí obdobně ustanovení upravující obsah stanoviska orgánů cílové společnosti podle zákona o nabídkách převzetí. (3) Pokud členové představenstva nebo správní rady cílové společnosti poruší povinnost zpracovat stanovisko, ručí společně a nerozdílně za dluh z náhrady újmy vůči navrhovateli vzniklé podle § 329. § 325 (1) Navrhovatel s veřejným návrhem smlouvy uveřejní také stanovisko představenstva nebo správní rady cílové společnosti, bylo-li mu předáno alespoň 2 pracovní dny přede dnem uveřejnění veřejného návrhu smlouvy. (2) Ustanovení odstavce 1 a § 324 se nepoužijí, je-li navrhovatelem sama cílová společnost. § 326 (1) Veřejný návrh smlouvy nelze odvolat, jakmile byl učiněn. Změnit veřejný návrh smlouvy je možné pouze tehdy, je-li to v jeho podmínkách výslovně uvedeno nebo bude-li to pro zájemce výhodnější; takové změny se projeví i ve všech již uzavřených smlouvách. (2) Ustanovení zákona o nabídkách převzetí, o uzavírání smlouvy a o odstoupení od smlouvy, včetně postupu při částečné nebo podmíněné nabídce převzetí, se použijí obdobně. Povinný veřejný návrh smlouvy § 327 Povinný veřejný návrh smlouvy je veřejný návrh smlouvy učiněný navrhovatelem ke splnění zákonem uložené povinnosti odkoupit účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry. § 328 (1) Jedná-li se o povinný veřejný návrh smlouvy, musí být výše protiplnění přiměřená hodnotě účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů. Navrhovatel doloží přiměřenost protiplnění posudkem znalce; ustanovení § 251 odst. 2 se použije přiměřeně. (2) Lhůta závaznosti veřejného návrhu podle odstavce 1 nesmí být kratší než 4 týdny ode dne jeho uveřejnění podle § 323 odst. 1. § 329 (1) Porušil-li navrhovatel povinnost učinit veřejný návrh smlouvy, vzniká oprávněnému vlastníkovi účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů právo navrhnout navrhovateli uzavření smlouvy o koupi účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů za přiměřené protiplnění a navrhovateli vzniká povinnost takový návrh přijmout. (2) Nebude-li návrh přijat do 15 pracovních dnů ode dne jeho doručení, může se oprávněný vlastník účastnických cenných papírů domáhat uzavření smlouvy u soudu nebo požadovat náhradu újmy, a to nejpozději ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy byl doručen návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 1. (3) Vyjde-li najevo, že vlastníci účastnických cenných papírů, které byly předmětem veřejného návrhu smlouvy, neobdrželi nebo nemají podle smlouvy obdržet přiměřené protiplnění, mohou se dovolávat toho, aby jim navrhovatel protiplnění dorovnal; ustanovení § 390 odst. 3 až 6 se použije přiměřeně. § 330 Jsou-li předmětem povinného veřejného návrhu smlouvy účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry, které jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, předloží navrhovatel návrh takového veřejného návrhu smlouvy České národní bancebance a doloží přiměřenost výše protiplnění nabízeného za každý účastnický cenný papírúčastnický cenný papír; znalecký posudek podle § 328 odst. 1 se v tomto případě nevyžaduje, pokud navrhovatel jinak řádně odůvodní přiměřenost protiplnění. § 331 (1) Česká národní bankabanka může ve lhůtě 15 pracovních dnů ode dne doručení veřejného návrhu smlouvy vydat rozhodnutí o zákazu učinit veřejný návrh smlouvy, nebo výzvu k odstranění vad návrhu včetně nedostatečného odůvodnění přiměřenosti protiplnění. (2) Vydání rozhodnutí o zákazu učinit veřejný návrh smlouvy je prvním úkonem v řízení; účastníkem řízení před Českou národní bankoubankou je pouze navrhovatel. Výzva k odstranění vad podle odstavce 1 obsahuje poučení o tom, jaký význam může mít její nesplnění, a je vydávána mimo správní řízení. (3) Lhůta podle odstavce 1 přestává běžet dnem vydání výzvy k odstranění vad návrhu a neskončí dříve než 15 pracovních dnů ode dne uplynutí lhůty stanovené k odstranění vad návrhu. (4) V případě, že navrhovatel nepředloží veřejný návrh smlouvy nebo odůvodnění výše navrženého protiplnění ve lhůtě stanovené ve výzvě podle odstavce 1, nebo v případě, že veřejný návrh smlouvy nadále vykazuje vady, Česká národní bankabanka vydá rozhodnutí o zákazu učinit veřejný návrh smlouvy. § 332 Povinný veřejný návrh smlouvy podle § 330 lze učinit až poté, co marně uplyne lhůta pro vydání rozhodnutí o zákazu učinit tento veřejný návrh smlouvy podle § 331, ledaže Česká národní bankabanka před uplynutím lhůty podle § 331 oznámí navrhovateli, že ukončila přezkum. Povinný odkup účastnických cenných papírů § 333 (1) Společnost, jejíž valná hromada rozhodla o vyřazení účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu, učiní do 30 dnů od tohoto rozhodnutí veřejný návrh smlouvy. (2) Odstavec 1 neplatí, jsou-li účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry obchodovány na jiném evropském regulovaném trhu, na kterém plní emitent informační povinnosti podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu nebo podle obdobné úpravy státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru. § 334 Představenstvo nebo správní rada bez zbytečného odkladu oznámí rozhodnutí valné hromady o vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu České národní bancebance a organizátorovi regulovaného trhu, na němž se s nimi obchoduje, a uveřejní je způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady. § 335 (1) Rozhodne-li valná hromada o změně druhu akcií, o podstatné změně práv spojených s akcií nebo o omezení převoditelnosti akcií na jméno anebo o jejím zpřísnění, učiní ohledně těchto akcií společnost do 30 dnů ode dne účinnosti takové změny stanov veřejný návrh smlouvy. (2) Představenstvo nebo správní rada oznámí bez zbytečného odkladu způsobem určeným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady den účinnosti změny stanov podle odstavce 1. § 336 Ve veřejné listiněveřejné listině osvědčující rozhodnutí valné hromady musí být jmenovitě uvedeni vlastníci účastnických cenných papírů, kteří hlasovali pro vyřazení z obchodování na evropském regulovaném trhu, pro změnu druhu akcií, pro podstatnou změnu práv spojených s akcií nebo pro omezení převoditelnosti akcií. § 337 Předložením návrhu České národní bancebance podle § 330 se lhůta podle § 333 odst. 1 nebo § 335 staví; v běhu pokračuje ode dne, kdy je navrhovatel oprávněn učinit veřejný návrh smlouvy, nebo ode dne, kdy rozhodnutí podle § 331 odst. 1 nebo 4 nabude právní moci. § 338 Povinný veřejný návrh smlouvy musí být určen osobám, které byly ke dni konání valné hromady vlastníky účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů společnosti a pro přijetí rozhodnutí podle § 333 odst. 1 nebo § 335 odst. 1 nehlasovaly. § 339 (1) Oprávněná osoba podle § 338 se může vzdát práva na odkup účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů. (2) Vzdání se práva podle odstavce 1 musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem nebo musí být učiněno na valné hromadě; prohlášení o vzdání se práva na valné hromadě se uvede ve veřejné listiněveřejné listině osvědčující rozhodnutí valné hromady. (3) Vzdání se práva podle odstavce 2 má účinky i vůči každému dalšímu nabyvateli těchto akcií. § 340 Společnost uhradí cenu účastnických cenných papírů nabytých na základě povinného veřejného návrhu smlouvy nejpozději do 1 měsíce ode dne následujícího po dni uplynutí lhůty závaznosti veřejného návrhu smlouvy. § 341 Akcionáři společnosti, kteří hlasovali pro změnu druhu akcií, podstatnou změnu práv spojených s akcií, omezení převoditelnosti akcií, její zpřísnění nebo pro vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu, koupí od společnosti cenné papíry, které společnost nabyla podle § 333 až 340, a to podle poměru jmenovitých hodnot jejich akcií nebo podle počtu kusů jimi vlastněných akcií, do 3 měsíců ode dne, kdy je společnost koupila, za cenu, kterou za ně společnost zaplatila, zvýšenou o úrok obvyklý v době, kdy společnost veřejný návrh smlouvy učinila. To neplatí, jestliže společnost může prodat akcie výhodněji. Oddíl 6 Výměna akcií § 342 Rozhodla-li valná hromada o změně druhu nebo formy akcií, o změně akcií se jmenovitou hodnotou na kusové akcie nebo o změně kusových akcií na akcie se jmenovitou hodnotou anebo o štěpení akcií na více akcií nebo spojení více akcií do jedné akcie, může společnost vydat nové akcie až po účinnosti takové změny stanov. Lhůta k předložení akcií k výměně může začít běžet až ode dne následujícího po dni nabytí účinnosti takové změny stanov. § 343 Pro postup při výměně akcií za akcie jiného druhu nebo formy, při výměně akcií se jmenovitou hodnotou za kusové akcie nebo kusových akcií za akcie se jmenovitou hodnotou anebo při výměně akcií po jejich štěpení nebo spojení více akcií do jedné akcie se § 501 a 526 použijí přiměřeně. Díl 4 Práva a povinnosti akcionáře Vkladová povinnost § 344 (1) Akcionář splatí emisní kursemisní kurs jím upsaných akcií v době určené ve stanovách nebo v rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu, nejpozději však do 1 roku ode dne vzniku společnosti nebo od účinnosti zvýšení základního kapitálu. (2) Akcionář, který je v prodlení se splacením emisního kursuemisního kursu, uhradí společnosti úrok z prodlení z dlužné částky ve výši dvojnásobku sazby úroku z prodlení stanovené jiným právním předpisem, ledaže stanovy určí jinak. (3) Vkladové povinnosti nemůže být akcionář zproštěn, ledaže se jedná o snížení základního kapitálu. § 345 (1) Je-li akcionář s plněnímplněním vkladové povinnosti nebo její části v prodlení, vyzve jej představenstvo nebo správní rada, aby ji splnil v dodatečné lhůtě, kterou určí stanovy společnosti, jinak ve lhůtě do 60 dnů ode dne doručení výzvy. (2) Představenstvo nebo správní rada po marném uplynutí lhůty podle odstavce 1 vyloučí ze společnosti prodlévajícího akcionáře pro akcie, ohledně nichž nesplnil vkladovou povinnost, a vyzve jej, aby v přiměřené lhůtě odevzdal zatímní list, byl-li vydán. To neplatí, přijme-li představenstvo nebo správní rada jiné opatření. Nebyl-li vydán zatímní list, přechází rozhodnutím představenstva nebo správní rady o vyloučení nesplacená akcie na společnost. (3) Vyloučený akcionář ručí za splacení emisního kursuemisního kursu jím upsaných akcií. § 346 (1) Pokud vyloučený akcionář v určené lhůtě zatímní list, byl-li vydán, neodevzdá, prohlásí představenstvo nebo správní rada tento zatímní list za neplatný a oznámí to písemně akcionáři. Toto rozhodnutí představenstvo nebo správní rada oznámí akcionářům způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady a zároveň je zveřejní. (2) Společnost prodá akcie tomu, kdo byl schválen valnou hromadou, zaplatí-li emisní kursemisní kurs, jinak o jmenovitou hodnotu zatímního listu nebo nesplacené akcie sníží základní kapitál. § 347 (1) PlněníPlnění, které společnost získá prodejem vrácených akcií, je plněnímplněním za plněníplnění poskytnuté vyloučeným akcionářem na splacení emisního kursuemisního kursu a společnost mu ho bez zbytečného odkladu vyplatí. (2) Společnost si na plněníplnění podle odstavce 1 započte pohledávky, které má za vyloučeným akcionářem z důvodu porušení jeho povinností. (3) Společnost si může započíst účelně vynaložené náklady, které vznikly v souvislosti s prohlášením zatímního listu za neplatný; výši započtené částky akcionáři prokáže. Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích § 348 (1) Akcionář má právo na podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích, který valná hromada schválila k rozdělení mezi akcionáře. Neurčí-li stanovy ve vztahu k určitému druhu akcií jinak, určuje se tento podíl poměrem jmenovité hodnoty akcií vlastněných akcionářem k základnímu kapitálu. (2) Neurčí-li stanovy jinak, vyplácí se podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích v penězích. (3) U akcií, s kterými je spojen pevný podíl na zisku, se rozhodnutí valné hromady o jeho rozdělení nevyžaduje. Podíl na zisku je splatný do 3 měsíců od schválení účetní závěrky, neurčí-li stanovy jinak. (4) Podíl na zisku ani na jiných vlastních zdrojích se nevrací, ledaže osoba, které byl podíl vyplacen, věděla nebo měla vědět, že při vyplacení byly porušeny podmínky stanovené tímto zákonem. (5) Odstavec 4 se nepoužije na zálohy podle § 35. § 349 Společnost poskytuje veškerá peněžitá plněníplnění ve prospěch akcionáře nebo osoby, které svědčí samostatně převoditelné právo, na své náklady a nebezpečí výhradně bezhotovostním převodem na bankovní účet. § 351 Neurčí-li stanovy jiný den, je rozhodným dnem pro uplatnění práva na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích rozhodný den k účasti na valné hromadě, která o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů rozhodla. § 352 (1) Právo na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích je samostatně převoditelné ode dne, kdy valná hromada o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů rozhodla. (2) V případě, že byly vydány nebo mají být vydány k uplatnění práva na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích kupóny podle jiného právního předpisu, je toto právo převoditelné pouze s kupónem. (3) Kupóny může společnost vydat i před rozhodnutím valné hromady o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojích za účetní období, k němuž se kupón vztahuje. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije. § 353 Hlasovací právo (1) Akcionář je oprávněn účastnit se valné hromady a hlasovat na ní. (2) Stanovy mohou omezit výkon hlasovacího práva stanovením nejvyššího počtu hlasů jednoho akcionáře, a to ve stejném rozsahu pro každého akcionáře nebo i pro jím ovládané osoby. Kumulativní hlasování § 354 Určí-li tak stanovy, volí se členové orgánů společnosti kumulativním hlasováním. § 355 (1) Pro účely kumulativního hlasování se počet hlasů akcionářů zjistí tak, že počet hlasů, jimiž akcionář nakládá na valné hromadě, se znásobí počtem volených členů orgánu společnosti. Jestliže se volí členové představenstva i členové dozorčí rady, zjišťuje se pro účely kumulativního hlasování počet hlasů akcionáře pro každý orgán odděleně. (2) Při kumulativním hlasování je akcionář oprávněn použít všechny hlasy, kterými nakládá, nebo jejich libovolný počet jen pro určitou osobu nebo pro určité osoby. (3) Při kumulativním hlasování se na valné hromadě hlasuje o každém členu orgánu samostatně. Při kumulativním hlasování se odevzdávají pouze hlasy pro volbu určité osoby nebo osob. (4) Má-li být odvolán člen orgánu společnosti zvolený kumulativním hlasováním, lze ho odvolat jen se souhlasem většiny těch, kteří hlasovali pro jeho zvolení, nebo jejich právních nástupců; to neplatí, porušil-li tento člen orgánu společnosti závažným způsobem své povinnosti. § 356 (1) Při kumulativním hlasování jsou zvolené ty osoby, pro jejichž volbu byl odevzdán nejvyšší počet hlasů, bylo-li hlasováno alespoň nadpoloviční většinou všech hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, zjištěných pro účely kumulativního hlasování. (2) Jestliže získá více osob stejný počet hlasů, hlasuje se o těchto osobách znovu. Pokud mají i při opakovaném hlasování stejný počet hlasů, rozhodne se o volbě losováním. (3) V zápisu z valné hromady musí být uvedeno, kolika hlasy bylo hlasováno pro volbu každé navrhované osoby a jmenný seznam těch, kteří tak hlasovali. Právo na vysvětlení § 357 (1) Akcionář je oprávněn požadovat a obdržet na valné hromadě od společnosti vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti nebo jí ovládaných osob, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro výkon jeho akcionářských práv na ní. Stanovy mohou určit, že každý akcionář má pro přednesení své žádosti přiměřené časové omezení. (2) Akcionář může žádost podle odstavce 1 podat písemně. Stanovy mohou určit omezení rozsahu žádosti. § 358 (1) Vysvětlení záležitostí týkajících se probíhající valné hromady poskytne společnost akcionáři přímo na valné hromadě. Není-li to vzhledem ke složitosti vysvětlení možné, poskytne je akcionářům ve lhůtě do 15 dnů ode dne konání valné hromady, a to i když to již není potřebné pro posouzení jednání valné hromady nebo pro výkon akcionářských práv na ní. (2) Informace obsažená ve vysvětlení musí být určitá a musí poskytovat dostatečný a pravdivý obraz o dotazované skutečnosti. Vysvětlení může být poskytnuto formou souhrnné odpovědi na více otázek obdobného obsahu. Platí, že vysvětlení se akcionáři dostalo i tehdy, pokud byla informace uveřejněna na internetových stránkách společnosti nejpozději v den předcházející dni konání valné hromady a je k dispozici akcionářům v místě konání valné hromady. Jestliže je informace akcionáři sdělena, má každý další akcionář právo si tuto informaci vyžádat i bez splnění postupu podle § 357. § 359 Představenstvo nebo správní rada mohou poskytnutí vysvětlení zcela nebo částečně odmítnout, pokud a) by jeho poskytnutí mohlo přivodit společnosti nebo jí ovládaným osobám újmu, b) jde o vnitřní informaci nebo utajovanou informaciutajovanou informaci podle jiného právního předpisu, nebo c) je požadované vysvětlení veřejně dostupné. § 360 (1) Splnění podmínek pro odmítnutí poskytnout vysvětlení posoudí představenstvo nebo správní rada a sdělí důvody akcionáři. Sdělení o odmítnutí poskytnout vysvětlení je součástí zápisu z valné hromady. (2) Akcionář má právo požadovat, aby dozorčí rada určila, že podmínky pro odmítnutí poskytnutí vysvětlení nenastaly a představenstvo je povinno mu je sdělit. Dozorčí rada o žádosti akcionáře rozhodne přímo na jednání valné hromady, a nelze-li to, tak do 5 pracovních dnů ode dne konání valné hromady. (3) V případě, že s poskytnutím vysvětlení dozorčí rada nesouhlasí nebo se v zákonné lhůtě nevyjádří anebo v případě odmítnutí nebo neposkytnutí informace ve lhůtě podle § 358 odst. 1, rozhodne o tom, zda je společnost povinna informaci poskytnout, soud na návrh akcionáře. Právo podat návrh na zahájení řízení lze u soudu uplatnit do 1 měsíce ode dne konání valné hromady, na které bylo odmítnuto poskytnutí vysvětlení, případně od odmítnutí nebo neposkytnutí informace ve lhůtě podle § 358 odst. 1; k později uplatněnému právu se nepřihlíží. (4) V případě odmítnutí nebo neposkytnutí informace správní radou ve lhůtě podle § 358 odst. 1 rozhodne o tom, zda je společnost povinna informaci poskytnout, soud na návrh akcionáře. Toto právo lze u soudu uplatnit ve lhůtě podle odstavce 3 věty druhé. (5) Po dobu řízení podle odstavce 3 nebo 4 neběží promlčecí lhůta pro uplatnění práv, která jsou na požadovaných vysvětleních závislá. Právo uplatňovat návrhy a protinávrhy § 361 Akcionář je oprávněn uplatňovat návrhy a protinávrhy k záležitostem zařazeným na pořad valné hromady. § 362 (1) Návrhy a protinávrhy doručené společnosti nejpozději 3 dny před konáním valné hromady uveřejní představenstvo nebo správní rada bez zbytečného odkladu na internetových stránkách společnosti. Jsou-li návrhy a protinávrhy doručeny nejpozději 5 dnů před konáním valné hromady, uveřejní představenstvo nebo správní rada bez zbytečného odkladu i své stanovisko; stanovy mohou lhůtu 5 dnů přiměřeně zkrátit. (2) Obsahují-li návrhy a protinávrhy zdůvodnění, uveřejní s nimi představenstvo nebo správní rada i toto zdůvodnění. § 363 Akcionář má právo uplatňovat své návrhy k záležitostem, které budou zařazeny na pořad valné hromady, také před uveřejněním pozvánky na valnou hromadu. Návrh doručený společnosti nejpozději 5 dnů před uveřejněním pozvánky na valnou hromadu uveřejní představenstvo nebo správní rada i se svým stanoviskem spolu s pozvánkou na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti. Na návrhy doručené po této lhůtě se obdobně použije § 362. Stanovy společnosti mohou lhůtu podle věty druhé zkrátit. § 364 (1) Neurčí-li stanovy jinak, nejprve se hlasuje o návrhu akcionáře. (2) Stanovy nebo valná hromada, na které má být návrh přednesen, mohou určit, že každý akcionář má pro přednesení svého návrhu přiměřené časové omezení. Práva kvalifikovaných akcionářů § 365 (1) Akcionář nebo akcionáři společnosti, jejíž základní kapitál je vyšší než 100 000 000 Kč, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota dosáhne alespoň 3 % základního kapitálu, požívají zvláštních práv stanovených tímto zákonem (dále jen „kvalifikovaný akcionář“). (2) Ve společnosti, jejíž základní kapitál je 100 000 000 Kč nebo nižší, se za kvalifikovaného akcionáře považuje ten akcionář nebo akcionáři, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota dosáhne alespoň 5 % základního kapitálu. (3) Ve společnosti, jejíž základní kapitál je 500 000 000 Kč nebo vyšší, se za kvalifikovaného akcionáře považuje ten akcionář nebo akcionáři, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota dosáhne alespoň 1 % základního kapitálu. (4) K ujednáním stanov zužujícím zákonnou úpravu práv kvalifikovaných akcionářů se nepřihlíží. § 366 Kvalifikovaní akcionáři mohou požádat představenstvo nebo správní radu, aby svolaly k projednání jimi navržených záležitostí valnou hromadu. V žádosti uvedou návrh usnesení k navrženým záležitostem nebo je odůvodní. § 367 (1) Představenstvo nebo správní rada svolá na žádost kvalifikovaných akcionářů, splňuje-li požadavky uvedené v § 366, valnou hromadu způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami tak, aby se konala nejpozději do 40 dnů ode dne, kdy mu byla doručena žádost o svolání; lhůta pro uveřejnění a zaslání pozvánky na valnou hromadu se v tomto případě zkracuje na 15 dnů. Jde-li o společnost, jejíž akcie byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, činí lhůta podle věty první 50 dnů a lhůta podle věty druhé 21 dnů. (2) Představenstvo nebo správní rada nejsou oprávněny navržený pořad valné hromady měnit. Představenstvo nebo správní rada jsou oprávněny navržený pořad valné hromady doplnit pouze se souhlasem osob, které požádaly o svolání valné hromady podle § 366. § 368 (1) V případě, že představenstvo nebo správní rada nesvolá valnou hromadu ve lhůtě podle § 367 odst. 1, zmocní soud k jejímu svolání kvalifikované akcionáře, kteří o to požádají, a současně je zmocní ke všem jednáním za společnost, která s valnou hromadou souvisejí; uzná-li to za vhodné, může soud i bez návrhu zároveň určit předsedu valné hromady. (2) Pozvánka na valnou hromadu obsahuje výrok rozhodnutí soudu podle odstavce 1 včetně údaje, který soud rozhodnutí vydal a kdy se stalo vykonatelným. Ustanovení § 367 týkající se pozvánky se použije obdobně; kvalifikovaní akcionáři jsou oprávněni vyžádat si výpis z evidence zaknihovaných cenných papírůcenných papírů pro účely valné hromady jimi svolané. (3) Náklady spojené s konáním valné hromady nese společnost; za splnění této povinnosti ručí společně a nerozdílně členové představenstva nebo správní rady. Zmocnění akcionáři mají vůči společnosti právo na náhradu nákladů soudního řízení a dalších účelně vynaložených nákladů. § 369 (1) Pokud o to požádá kvalifikovaný akcionář, zařadí představenstvo nebo správní rada na pořad valné hromady jím určenou záležitost za předpokladu, že ke každé ze záležitostí je navrženo i usnesení nebo je její zařazení odůvodněno. (2) Žádost podle odstavce 1 musí být doručena společnosti nejpozději 15 dnů před konáním valné hromady, případně, je-li určen, nejpozději 10 dnů před rozhodným dnem k účasti na valné hromadě. (3) V případě, že žádost podle odstavce 1 byla doručena po uveřejnění a rozeslání pozvánky na valnou hromadu, uveřejní představenstvo nebo správní rada doplnění pořadu valné hromady nejpozději 10 dnů přede dnem jejího konání, případně, je-li určen, 5 dnů před rozhodným dnem k účasti na valné hromadě, způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady. § 370 Kvalifikovaný akcionář může požádat dozorčí radu, aby v záležitostech uvedených v žádosti přezkoumala výkon působnosti představenstva. Dozorčí rada přezkoumá výkon působnosti představenstva bez zbytečného odkladu a nejpozději do 2 měsíců ode dne doručení žádosti písemně informuje kvalifikovaného akcionáře o výsledcích provedeného přezkumu. Akcionářská žaloba § 371 Každý kvalifikovaný akcionář je oprávněn se za společnost domáhat náhrady újmy proti členu představenstva, dozorčí rady nebo správní rady, nebo splnění jeho případné povinnosti plynoucí z dohody podle § 53 odst. 3, anebo splacení emisního kursuemisního kursu proti akcionáři, který je v prodlení s jeho splácením, a v tomto řízení společnost zastupovat; to platí obdobně pro následný výkon rozhodnutí. § 372 (1) Akcionářskou žalobu lze podat také proti vlivné osobě, způsobí-li společnosti újmu. (2) Členem představenstva, členem dozorčí nebo správní rady nebo vlivnou osobou se pro potřeby akcionářské žaloby rozumí také ten, kdo v takovéto pozici již není, ale byl v ní v době vzniku újmy, jejíž náhrada je po něm kvalifikovaným akcionářem požadována, nebo v době jednání, v jehož důsledku újma vznikla. § 373 Přestane-li být akcionář, který akcionářskou žalobu podal, akcionářem, zastupuje v řízení společnost jeho právní nástupce, byl-li mu původní akcionář znám. Zanikne-li akcionáři účast bez právního nástupce, soud řízení zastaví, pokud ve lhůtě 3 měsíců od vyvěšení rozhodnutí soudu na úřední desce soudu, v němž soud kvalifikované akcionáře poučí, že mohou společnost v řízení zastoupit, nezastoupí společnost jiný kvalifikovaný akcionář. § 374 (1) Před uplatněním práva na náhradu újmy proti členovi představenstva informuje akcionář písemně o svém záměru dozorčí radu; směřuje-li uplatnění práva proti jiné osobě než členovi představenstva, informuje písemně o této skutečnosti představenstvo. (2) Před uplatněním práva podle § 371 nebo 372 informuje akcionář písemně o svém záměru správní radu. (3) Pokud informovaný orgán neuplatní právo na náhradu újmy nebo na splacení emisního kursuemisního kursu bez zbytečného odkladu po obdržení informace podle odstavce 1 nebo 2, může akcionář toto právo uplatnit za společnost sám. Nucený přechod účastnických cenných papírů § 375 Akcionář je oprávněn požadovat, aby představenstvo nebo správní rada svolaly valnou hromadu a předložily jí k rozhodnutí návrh na přechod všech ostatních účastnických cenných papírů na tohoto akcionáře, jestliže vlastní ve společnosti akcie, a) jejichž souhrnná jmenovitá hodnota činí alespoň 90 % základního kapitálu společnosti, na nějž byly vydány akcie s hlasovacími právy, a b) s nimiž je spojen alespoň 90% podíl na hlasovacích právech ve společnosti (dále jen „hlavní akcionář“). § 376 (1) Vlastníci účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů mají právo na přiměřené protiplnění v penězích, jehož výši určí valná hromada. Hlavní akcionář doloží přiměřenost protiplnění znaleckým posudkem nebo jej odůvodní podle § 391 odst. 1. Posudek nesmí být ke dni doručení žádosti podle § 375 starší než 3 měsíce. (2) Společně se žádostí podle § 375 doručí hlavní akcionář společnosti zdůvodnění výše protiplnění nebo znalecký posudek a rozhodnutí České národní bankybanky podle § 391, vyžaduje-li se. § 377 (1) Představenstvo nebo správní rada svolá valnou hromadu do 30 dnů ode dne doručení žádosti podle § 375 společnosti. (2) Pozvánka na valnou hromadu obsahuje také rozhodné informace o určení výše protiplnění nebo závěry znaleckého posudku, je-li vyžadován, výzvu zástavním věřitelům, aby společnosti sdělili existenci zástavního práva k účastnickým cenným papírům vydaným společností, a vyjádření představenstva nebo správní rady k tomu, zda považují navrženou výši protiplnění za přiměřenou. § 378 (1) Výplatu protiplnění provádí pověřená osoba. Pověřenou osobou může být pouze a) bankabanka, b) obchodník s cennými papírycennými papíry, nebo c) zahraniční osoba, podnikající na území České republiky, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v písmenech a) a b). (2) Hlavní akcionář předá pověřené osobě před konáním valné hromady peněžní prostředky ve výši potřebné k výplatě protiplnění a společnosti tuto skutečnost doloží. (3) Pověřená osoba vrátí zbylé peněžní prostředky spolu s úrokem hlavnímu akcionáři bez zbytečného odkladu poté, co uplynula lhůta pro výplatu protiplnění. (4) Převedené peněžní prostředky nejsou součástí majetkové podstaty pověřené osoby, pokud dojde k jejímu úpadku nebo nastane obdobná situace podle právního řádu jiného členského státu než České republiky. (5) Převedené peněžní prostředky nejsou součástí majetkové podstaty hlavního akcionáře, pokud dojde k jeho úpadku nebo nastane obdobná situace podle právního řádu jiného členského státu než České republiky po přechodu vlastnického práva k účastnickým cenným papírům společnosti podle § 385. § 379 (1) Společnost zpřístupní ve svém sídle k nahlédnutí každému vlastníku účastnického cenného papíruúčastnického cenného papíru údaj o osobě hlavního akcionáře a znalecký posudek podle § 376 odst. 1. (2) Společnost, jejíž účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, zpřístupní způsobem podle odstavce 1 údaj o osobě hlavního akcionáře, rozhodnutí České národní bankybanky podle § 391 a zdůvodnění výše protiplnění hlavním akcionářem; informace o postupu podle § 375 uveřejní na svých internetových stránkách. (3) Společnost bez zbytečného odkladu vydá na žádost vlastníka účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů zdarma kopie listin uvedených v odstavci 1 nebo 2. Na toto právo společnost upozorní akcionáře v pozvánce na valnou hromadu. § 380 Vlastníci zastavených účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů sdělí společnosti bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděli o svolání valné hromady, skutečnost zastavení a osobu zástavního věřitele; upozornění na tuto povinnost se uvede v pozvánce na valnou hromadu. § 381 Návrh usnesení valné hromady nesmí v určení výše protiplnění obsahovat částku nižší, než kolik určuje znalecký posudek nebo zdůvodnění výše protiplnění, není-li podle tohoto zákona znalecký posudek vyžadován. § 382 (1) K přijetí rozhodnutí valné hromady je potřebný souhlas alespoň 90 % hlasů všech vlastníků akcií, přičemž vlastníci akcií, s nimiž není spojeno hlasovací právo, a hlavní akcionář mají vždy právo hlasovat. O rozhodnutí valné hromady se pořizuje veřejná listinaveřejná listina, jejíž přílohou je znalecký posudek o výši protiplnění v penězích nebo zdůvodnění výše protiplnění. (2) Usnesení valné hromady obsahuje také určení hlavního akcionáře, výši protiplnění určenou podle § 376 odst. 1 a lhůtu pro jeho poskytnutí. § 383 Důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o přechodu účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů na hlavního akcionáře není skutečnost, že protiplnění není přiměřené. § 384 (1) Představenstvo nebo správní rada podá bez zbytečného odkladu po přijetí usnesení valné hromady návrh na jeho zápis do obchodního rejstříku. Současně usnesení valné hromady a závěry znaleckého posudku, je-li vyžadován, uveřejní způsobem určeným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady společnosti a uloží veřejnou listinuveřejnou listinu v sídle společnosti k nahlédnutí; upozornění na toto uložení se v uveřejněném oznámení rovněž uvede. (2) Nevyžaduje-li se znalecký posudek, uveřejní společnost způsobem podle odstavce 1 zdůvodnění výše protiplnění a souhlas České národní bankybanky podle § 391, je-li požadován. § 385 (1) Uplynutím 1 měsíce od zveřejnění zápisu usnesení do obchodního rejstříku podle § 384 přechází vlastnické právo k účastnickým cenným papírůmúčastnickým cenným papírům společnosti na hlavního akcionáře. (2) Byly-li zástavou účastnické cenné papíry, ke kterým přešlo vlastnické právo, zástavní právo okamžikem přechodu vlastnického práva zaniká. Na zástavního věřitele, který má u sebe zastavený účastnický cenný papír, se přiměřeně použije § 387. Byl-li zástavou zaknihovaný účastnický cenný papír, uvede společnost v příkazu k zápisu změny vlastníků podle § 386 i příkaz k výmazu zástavního práva. § 386 Společnost dá příkaz k zápisu změny vlastníků zaknihovaných účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů na majetkových účtech osobě oprávněné vést příslušnou evidenci cenných papírůcenných papírů podle jiného právního předpisu bez zbytečného odkladu po přechodu vlastnického práva na hlavního akcionáře s tím, že podkladem pro zápis změny je rozhodnutí valné hromady podle § 375 a 382 a doklad o jeho zveřejnění. § 387 (1) Dosavadní vlastníci účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů je předloží společnosti do 30 dnů po přechodu vlastnického práva; v době prodlení nemohou požadovat protiplnění. (2) Nepředloží-li dosavadní vlastníci účastnických cenných papírů cenné papíry ve lhůtě podle odstavce 1, případně v dodatečné lhůtě určené společností, která nesmí být kratší než 14 dnů, postupuje společnost podle § 346 odst. 1 věty první. (3) Vrácené účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry předá společnost hlavnímu akcionáři bez zbytečného odkladu. (4) Za účastnické cenné papíry prohlášené za neplatné vydá společnost bez zbytečného odkladu hlavnímu akcionáři nové účastnické cenné papíry. § 388 (1) Dosavadním vlastníkům zaknihovaných účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů vzniká právo na zaplacení protiplnění a úroků obvyklých v době přechodu vlastnického práva účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů zápisem vlastnického práva na majetkovém účtu v příslušné evidenci zaknihovaných cenných papírůcenných papírů a vlastníkům ostatních účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů jejich předáním společnosti podle § 387, a to ode dne, kdy došlo k přechodu vlastnického práva k účastnickým cenným papírůmúčastnickým cenným papírům akcionářů společnosti na hlavního akcionáře. (2) Právo na úrok podle odstavce 1 nevzniká po dobu, po jakou je oprávněná osoba v prodlení s předáním účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů společnosti. § 389 (1) Pověřená osoba poskytne oprávněným osobám protiplnění bez zbytečného odkladu po splnění podmínek podle § 388 odst. 1. (2) Pověřená osoba poskytne protiplnění tomu, kdo byl vlastníkem účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů společnosti k okamžiku přechodu vlastnického práva, ledaže je prokázán vznik zástavního práva k těmto cenným papírůmcenným papírům, pak poskytne protiplnění zástavnímu věřiteli; to neplatí, prokáže-li vlastník, že zástavní právo ještě před přechodem vlastnického práva zaniklo. § 390 (1) Vlastníci účastnických cenných papírů se mohou domáhat po hlavním akcionáři práva na dorovnání, není-li protiplnění přiměřené hodnotě účastnických cenných papírů ke dni přechodu vlastnického práva na hlavního akcionáře; toto právo zaniká, není-li žádným vlastníkem účastnických cenných papírů uplatněno u hlavního akcionáře do 3 měsíců ode dne zveřejnění zápisu usnesení valné hromady podle § 384 v obchodním rejstříku. (2) Hlavní akcionář oznámí bez zbytečného odkladu uplatnění práva podle odstavce 1 způsobem stanoveným pro svolání valné hromady. Promlčecí lhůta běží ode dne, kdy hlavní akcionář splní oznamovací povinnost. (3) V soudním rozhodnutí, kterým bylo přiznáno právo na dorovnání, soud určí výši dorovnání ve vztahu ke každému druhu akcie a jinému účastnickému cennému papíru a rovněž celkovou výši dorovnání zvýšenou o částku úroků podle § 388 ode dne přechodu vlastnického práva k účastnickým cenným papírům, o částku úroků z prodlení a o částku předpokládaných účelně vynaložených nákladů spojených s plněnímplněním do soudní úschovy. Vlastníci účastnických cenných papírů, kteří se dovolali práva na dorovnání, mají právo na náhradu v řízení účelně vynaložených nákladů. (4) Hlavní akcionář ve lhůtě určené soudem splní dorovnání vůči všem vlastníkům účastnických cenných papírů do soudní úschovy a současně do soudní úschovy složí i částku úroků podle § 388 ode dne přechodu vlastnického práva k účastnickým cenným papírům, částku úroků z prodlení a částku předpokládaných účelně vynaložených nákladů spojených s plněnímplněním do soudní úschovy. Soud společně s rozhodnutím podle odstavce 3 vyvěsí na své úřední desce také výzvu vlastníkům účastnických cenných papírů, aby se u něj o dorovnání přihlásili. Společnost současně toto rozhodnutí a výzvu na přihlášení se o dorovnání uveřejní způsobem, jakým byla svolána valná hromada, která rozhodla o nuceném přechodu účastnických cenných papírů. (5) Ustanovení zákona upravujícího soudní úschovu o připadnutí předmětu úschovy státu se nepoužije. Uplynula-li lhůta tří let ode dne uveřejnění soudního rozhodnutí společností podle odstavce 4, rozhodne soud, že předmět úschovy se vrací hlavnímu akcionáři, jestliže se o něj nikdo nepřihlásí do 1 roku ode dne vyhlášení tohoto usnesení. Toto usnesení soud vyvěsí na úřední desce soudu. (6) Dohodne-li se hlavní akcionář na dorovnání s vlastníkem účastnického cenného papíru mimo soudní řízení, oznámí uzavření této dohody a spolu s ním i výzvu ostatním vlastníkům účastnických cenných papírů, aby se přihlásili o dorovnání u příslušného soudu způsobem, jakým byla svolána valná hromada, která rozhodla o nuceném přechodu účastnických cenných papírů. Hlavní akcionář bez zbytečného odkladu po uzavření dohody splní dorovnání vůči všem vlastníkům téhož druhu akcie nebo účastnického cenného papíru do soudní úschovy, a složí do soudní úschovy i částku úroků podle § 388 ode dne přechodu vlastnického práva k účastnickým cenným papírům, částku úroků z prodlení a částku předpokládaných účelně vynaložených nákladů spojených s plněnímplněním do soudní úschovy; odstavec 5 se použije obdobně. Výše dorovnání vůči ostatním vlastníkům téhož druhu akcie nebo účastnického cenného papíru nesmí být nižší, než je sjednaná výše dorovnání. § 391 (1) K přijetí rozhodnutí valné hromady o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů společnosti, jejíž účastnické cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, na hlavního akcionáře se vyžaduje zdůvodnění výše protiplnění hlavním akcionářem a předchozí souhlas České národní bankybanky. (2) Česká národní bankabanka posuzuje pouze, zda navrhovatel řádně zdůvodnil navrhovanou výši protiplnění. (3) Česká národní bankabanka vydá rozhodnutí do 15 pracovních dnů od doručení žádosti; tuto lhůtu může prodloužit, nejvýše však o 15 pracovních dnů. (4) Účastníkem řízení před Českou národní bankoubankou je jen hlavní akcionář. § 392 Jsou-li účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry společnosti přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, znalecký posudek podle § 376 odst. 1 se nevyžaduje. § 393 (1) Nabyl-li hlavní akcionář akcie podle § 375 v důsledku povinné nabídky převzetí, platí, že protiplnění podle takové povinné nabídky převzetí je protiplněním přiměřeným. (2) Nabyl-li hlavní akcionář v důsledku dobrovolné nabídky převzetí podle zákona o nabídkách převzetí akcie podle § 375, na které se dobrovolná nabídka vztahovala, platí, že protiplnění podle takové dobrovolné nabídky převzetí je protiplněním přiměřeným. (3) Neuplatnil-li hlavní akcionář právo podle § 375 do 3 měsíců od konce lhůty závaznosti nabídky převzetí, odstavce 1 a 2 se nepoužijí. § 394 (1) Ke dni přechodu vlastnického práva k účastnickým cenným papírůmúčastnickým cenným papírům podle § 385 dochází k vyřazení účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů z obchodování na českém regulovaném trhu; ustanovení § 334, 338 a 339 se nepoužijí. (2) Společnost informuje bez zbytečného odkladu o rozhodnutí valné hromady podle § 375 a 382 v souladu se zákonem o podnikání na kapitálovém trhu organizátora regulovaného trhu, který přijal účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry k obchodování. § 395 Právo odkupu Vlastníci účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů, vůči kterým může hlavní akcionář uplatnit postup podle § 375, mohou požadovat, aby jejich účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry hlavní akcionář odkoupil postupem podle ustanovení tohoto zákona o povinném veřejném návrhu smlouvy. Díl 5 Orgány společnosti Oddíl 1 Systém vnitřní struktury společnosti § 396 (1) Systém vnitřní struktury společnosti, ve kterém se zřizuje představenstvo a dozorčí rada, je systém dualistický. (2) Systém vnitřní struktury společnosti, ve kterém se zřizuje správní rada, je systém monistický. (3) V pochybnostech platí, že je zvolen dualistický systém. § 397 (1) Společnost může zvolený systém své vnitřní struktury měnit změnou stanov. (2) Volbou systému vnitřní struktury nejsou dotčena ustanovení tohoto zákona o valné hromadě, ledaže tento zákon stanoví jinak. Oddíl 2 Valná hromada Úvodní ustanovení § 398 (1) Akcionáři vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni. (2) Připouští-li stanovy hlasování na valné hromadě nebo rozhodování mimo valnou hromadu s využitím technických prostředků, musí být podmínky tohoto hlasování nebo rozhodování určeny tak, aby umožňovaly společnosti ověřit totožnost osoby oprávněné vykonat hlasovací právo a určit akcie, s nimiž je spojeno vykonávané hlasovací právo, jinak se k hlasům odevzdaným takovým postupem ani k účasti takto hlasujících akcionářů nepřihlíží. (3) Podmínky rozhodování nebo hlasování podle odstavce 2 určí stanovy a vždy se uvedou v pozvánce na valnou hromadu nebo v návrhu rozhodnutí podle § 418; neobsahují-li tyto podmínky stanovy, určí je představenstvo nebo správní rada. (4) Za hlasování na valné hromadě s využitím technických prostředků se považuje i korespondenční hlasování. § 399 (1) Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení. Plná moc pro zastupování na valné hromadě musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách. (2) S akcionářem může být na valné hromadě přítomna i jedna jím určená osoba, neurčí-li stanovy jinak. § 400 (1) Má se za to, že osoba zapsaná v evidenci investičních nástrojů jako správce anebo jako osoba oprávněná vykonávat práva spojená s akcií, je oprávněna zastupovat akcionáře při výkonu všech práv spojených s akciemi vedenými na daném účtu, včetně hlasování na valné hromadě. (2) Namísto plné moci se tato osoba prokazuje výpisem z evidence investičních nástrojů; toho není třeba, pokud si sama společnost pro dané účely výpis z takové evidence vyžádá. § 401 (1) Zástupce oznámí v dostatečném předstihu před konáním valné hromady akcionáři veškeré skutečnosti, které by mohly mít pro akcionáře význam při posuzování, zda v daném případě hrozí střet jeho zájmů a zájmů zástupce. (2) Pokud akcionář jedná ohledně určitých akcií na účet jiné osoby, je oprávněn vykonat hlasovací práva náležející k těmto akciím odlišně. Svolání valné hromady § 402 (1) Valnou hromadu svolává představenstvo nebo správní rada alespoň jednou za účetní období, ledaže stanovy určí, že valná hromada má být svolána častěji. (2) Valnou hromadu svolává představenstvo nebo správní rada, popřípadě člen tohoto orgánu, pokud ji příslušný orgán bez zbytečného odkladu nesvolá a tento zákon svolání valné hromady vyžaduje, anebo pokud není příslušný orgán schopný se dlouhodobě usnášet, ledaže tento zákon stanoví jinak. (3) Členové představenstva nebo správní rady se vždy účastní valné hromady. Členovi představenstva nebo správní rady musí být uděleno slovo, kdykoliv o to požádá. § 403 (1) Řádnou účetní závěrku projedná valná hromada nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období. (2) Představenstvo nebo správní rada svolá valnou hromadu bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že celková ztráta společnosti na základě účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti očekávat, nebo z jiného vážného důvodu, a navrhne valné hromadě zrušení společnosti nebo přijetí jiného vhodného opatření. § 404 V případě, kdy společnost nemá zvolené představenstvo nebo zvolené představenstvo dlouhodobě neplní své povinnosti a valnou hromadu nesvolá ani jeho člen, svolá valnou hromadu dozorčí rada; ta může valnou hromadu svolat také tehdy, vyžadují-li to zájmy společnosti. Dozorčí rada zároveň navrhne potřebná opatření. Pokud dozorčí rada valnou hromadu nesvolá, může ji svolat kterýkoliv člen dozorčí rady. § 405 Rozhodný den k účasti na valné hromadě (1) Stanovy nebo rozhodnutí předcházející valnou hromadu mohou určit den, který je rozhodný k účasti na valné hromadě. Rozhodnutí valné hromady podle věty první se nepovažuje za rozhodnutí o změně stanov. (2) Rozhodný den nemůže předcházet dni konání valné hromady o více jak 30 dnů. (3) Jsou-li akcie společnosti přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, je rozhodným dnem k účasti na valné hromadě vždy sedmý den předcházející dni konání valné hromady; odstavec 1 se nepoužije. (4) Neurčují-li stanovy společnosti, která vydala zaknihované akcie, které nejsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, jiný rozhodný den, platí, že rozhodným dnem k účasti na valné hromadě je sedmý den předcházející dni konání valné hromady. Společnost, která vydala zaknihované akcie, si nejpozději do dne konání valné hromady opatří z evidence zaknihovaných cenných papírůcenných papírů výpis emise k rozhodnému dni. § 406 (1) Svolavatel nejméně 30 dnů přede dnem konání valné hromady uveřejní pozvánku na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti a současně ji zašle akcionářům vlastnícím akcie na jméno na adresu uvedenou v seznamu akcionářů a akcionářům vlastnícím zaknihované akcie na majitele na adresu uvedenou v evidenci zaknihovaných cenných papírů. Stanovy mohou určit i další požadavky na svolání valné hromady. Stanovy mohou také určit, jakým způsobem bude nahrazeno zasílání pozvánky na adresu akcionáře podle věty první; tento způsob nesmí akcionáře nedůvodně omezovat v možnostech účastnit se valné hromady. (2) Pozvánka musí být na internetových stránkách společnosti uveřejněna až do okamžiku konání valné hromady. § 407 (1) Pozvánka na valnou hromadu obsahuje alespoň a) firmu a sídlo společnosti, b) místo, datum a hodinu konání valné hromady, c) označení, zda se svolává řádná nebo náhradní valná hromada, d) pořad valné hromady, včetně uvedení osoby, je-li navrhována jako člen voleného orgánučlen voleného orgánu společnosti, e) rozhodný den k účasti na valné hromadě, pokud byl určen, a vysvětlení jeho významu pro hlasování na valné hromadě, f) návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění, g) lhůtu pro doručení vyjádření akcionáře k pořadu valné hromady, je-li umožněno korespondenční hlasování, která nesmí být kratší než 15 dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení pozvánky akcionáři, neurčí-li stanovy jinak. (2) Není-li předkládán návrh usnesení podle odstavce 1 písm. f), obsahuje pozvánka na valnou hromadu vyjádření představenstva nebo správní rady společnosti ke každé navrhované záležitosti. (3) Je-li na pořadu jednání valné hromady změna stanov, musí pozvánka na valnou hromadu obsahovat alespoň stručný a výstižný popis a odůvodnění navrhovaných změn stanov. Úplný návrh změny stanov představenstvo nebo správní rada uveřejní spolu s pozvánkou na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti a společnost umožní každému akcionáři, aby ve lhůtě uvedené v pozvánce na valnou hromadu nahlédl v sídle společnosti zdarma do návrhu změny stanov; na toto právo musí být akcionář upozorněn v pozvánce na valnou hromadu. § 408 (1) Místo, datum a hodina konání valné hromady se stanoví tak, aby nepřiměřeně neomezovalo právo akcionáře se jí zúčastnit. (2) Záležitosti, které nebyly zařazeny na pořad jednání valné hromady, lze na jejím jednání projednat nebo rozhodnout jen tehdy, projeví-li s tím souhlas všichni akcionáři. § 409 Valná hromada může rozhodnout, že některé ze záležitostí zařazených na pořad valné hromady se přeloží na příští valnou hromadu, nebo že nebudou projednány. To neplatí, koná-li se valná hromada na žádost kvalifikovaného akcionáře, ledaže s tím tento akcionář souhlasí. § 410 (1) Odvolání nebo odložení konání valné hromady oznámí společnost akcionářům způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady, a to alespoň 1 týden před původně oznámeným datem konání valné hromady, jinak uhradí akcionářům, kteří se na valnou hromadu dostavili podle původní pozvánky, s tím spojené účelně vynaložené náklady. (2) V případě, že byla valná hromada svolána z podnětu kvalifikovaných akcionářů, je odvolání nebo odložení jejího konání možné, jen souhlasí-li s tím tito akcionáři. § 411 (1) Při případném stanovení nového místa, data a hodiny konání valné hromady nejsou dotčeny lhůty, které tento zákon stanoví pro rozesílání pozvánek na valnou hromadu a pro svolání valné hromady z podnětu kvalifikovaných akcionářů. (2) Bez splnění požadavků tohoto zákona na svolání valné hromady se valná hromada může konat jen tehdy, souhlasí-li s tím všichni akcionáři. § 412 Schopnost valné hromady se usnášet (1) Valná hromada je schopna se usnášet, pokud jsou přítomni akcionáři vlastnící akcie, jejichž jmenovitá hodnota nebo počet přesahuje 30 % základního kapitálu, ledaže stanovy určí jinak. (2) Při posuzování schopnosti valné hromady se usnášet se nepřihlíží k akciím nebo vydaným zatímním listům, s nimiž není spojeno hlasovací právo, nebo pokud nelze hlasovací právo podle tohoto zákona nebo stanov vykonávat; to neplatí, nabudou-li tyto dočasně hlasovacího práva. § 413 (1) U přítomných akcionářů zapíše společnost do listiny přítomných a) jméno a bydliště nebo sídlo, b) údaje podle písmene a) týkající se zmocněnce, je-li akcionář zastoupen, nebo osoby podle § 399 odst. 2, je-li osoba na valné hromadě přítomna, c) čísla akcií, d) jmenovitou hodnotu akcií nebo počet kusových akcií, které akcionáře opravňují k hlasování, popřípadě údaj o tom, že akcie neopravňuje akcionáře k hlasování. (2) V případě odmítnutí zápisu určité osoby do listiny přítomných se skutečnost odmítnutí a jeho důvod uvede v listině přítomných. (3) Správnost listiny přítomných potvrzuje svým podpisem svolavatel nebo jím určená osoba. § 414 Náhradní valná hromada (1) Není-li valná hromada schopná se usnášet, svolá představenstvo nebo správní rada způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami, je-li to stále potřebné, bez zbytečného odkladu náhradní valnou hromadu se shodným pořadem; náhradní valná hromada je schopna se usnášet bez ohledu na § 412 odst. 1, ledaže stanovy určí jinak; lhůta pro rozesílání pozvánek se zkracuje na 15 dnů a pozvánka nemusí obsahovat zdůvodnění návrhu usnesení valné hromady ani vyjádření představenstva nebo správní rady společnosti ke každé navrhované záležitosti zařazené na pořad valné hromady podle § 407 odst. 1 písm. d). (2) Pozvánka na náhradní valnou hromadu se akcionářům zašle nejpozději do 15 dnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada, a náhradní valná hromada se musí konat nejpozději do 6 týdnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada. (3) Záležitosti, které nebyly zařazeny do navrhovaného pořadu původní valné hromady, lze na náhradní valné hromadě rozhodnout, jen souhlasí-li s tím všichni akcionáři. Rozhodování valné hromady § 415 Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů, ledaže tento zákon nebo stanovy vyžadují jinou většinu. § 416 (1) K rozhodnutí podle § 421 odst. 2 písm. m), k rozhodnutí o změně stanov, k rozhodnutí, v jehož důsledku se mění stanovy, k rozhodnutí o pověření představenstva nebo správní rady zvýšit základní kapitál, o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursuemisního kursu, o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, o zrušení společnosti s likvidací a k rozhodnutí o rozdělení likvidačního zůstatku se vyžaduje souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů přítomných akcionářů. (2) Rozhodnutí valné hromady o skutečnostech podle odstavce 1 a o dalších skutečnostech, jejichž účinky nastávají až zápisem do obchodního rejstříku, se osvědčuje veřejnou listinouveřejnou listinou. Obsahem veřejné listinyveřejné listiny je také schválený text změny stanov, jsou-li měněny. § 417 (1) K rozhodnutí podle § 421 odst. 2 písm. m) a o změně výše základního kapitálu se vyžaduje také souhlas akcionářů za každý druh akcií, jejichž práva jsou tímto rozhodnutím dotčena; při hlasování v rámci druhu je potřeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů přítomných akcionářů. (2) K rozhodnutí o změně druhu nebo formy akcií, o změně práv spojených s určitým druhem akcií, o omezení převoditelnosti akcií na jméno a o vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu se vyžaduje také souhlas alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných akcionářů vlastnících tyto akcie. (3) K rozhodnutí o vyloučení nebo o omezení přednostního práva na získání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů jiným osobám než akcionářům podle § 34 odst. 1, o vyloučení nebo omezení přednostního práva akcionáře při zvyšování základního kapitálu úpisem nových akcií a o zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady se vyžaduje souhlas alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných akcionářů. Jestliže společnost vydala akcie různého druhu, vyžaduje se k těmto rozhodnutím také souhlas akcionářů za každý druh akcií, jejichž práva jsou tímto rozhodnutím dotčena; při hlasování v rámci druhu je potřeba alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných akcionářů. (4) K rozhodnutí o spojení akcií nebo o změně druhu akcií na akcie, se kterými není spojeno hlasovací právo, se vyžaduje také souhlas všech dotčených akcionářů. Rozhodování per rollam § 418 (1) Připouští-li stanovy společnosti rozhodování per rollam, zašle osoba oprávněná ke svolání valné hromady všem akcionářům návrh rozhodnutí. (2) Návrh rozhodnutí obsahuje a) text navrhovaného rozhodnutí a jeho zdůvodnění, b) lhůtu pro doručení vyjádření akcionáře určenou stanovami, jinak 15 dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu akcionáři, c) podklady potřebné pro jeho přijetí a d) další údaje, určí-li tak stanovy. (3) Neurčují-li stanovy společnosti jiný rozhodný den, platí, že rozhodným dnem pro rozhodování per rollam je sedmý den předcházející dni zaslání návrhu rozhodnutí všem akcionářům. § 419 (1) Nedoručí-li akcionář ve lhůtě podle § 418 odst. 2 písm. b) osobě oprávněné ke svolání valné hromady souhlas s návrhem usnesení, platí, že s návrhem nesouhlasí. (2) Vyžaduje-li zákon, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno veřejnou listinouveřejnou listinou, návrh rozhodnutí per rollam musí mít formu veřejné listinyveřejné listiny; v takovém případě se akcionářům zasílá kopie veřejné listinyveřejné listiny o návrhu rozhodnutí. Ve vyjádření akcionáře se uvede i obsah návrhu rozhodnutí valné hromady, jehož se vyjádření týká; podpis na vyjádření musí být úředně ověřen. Ustanovení § 382 odst. 1 věta druhá, § 416 odst. 2 a § 432 odst. 1 věta druhá a odst. 2 věta druhá se použijí obdobně. (3) Rozhodná většina se počítá z celkového počtu hlasů všech akcionářů. § 420 (1) Rozhodnutí přijaté postupem podle § 418 a 419, včetně dne jeho přijetí, oznámí společnost nebo osoba oprávněná svolat valnou hromadu způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady všem akcionářům bez zbytečného odkladu ode dne jeho přijetí. (2) Rozhodnutí je přijato dnem, v němž bylo doručeno vyjádření posledního akcionáře k návrhu, nebo marným uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro doručení vyjádření akcionářů, bylo-li dosaženo počtu hlasů potřebného k přijetí rozhodnutí. Působnost valné hromady § 421 (1) Valná hromada rozhoduje usnesením. (2) Do působnosti valné hromady náleží a) rozhodování o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu pověřeným představenstvem nebo správní radou, nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností, b) rozhodování o změně výše základního kapitálu a o pověření představenstva nebo správní rady ke zvýšení základního kapitálu, c) rozhodování o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursuemisního kursu, d) rozhodování o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, e) volba a odvolání členů představenstva, nestanoví-li tento zákon jinak, f) volba a odvolání členů dozorčí nebo správní rady a jiných orgánů určených stanovami, nestanoví-li tento zákon jinak, g) schválení řádné, mimořádné nebo konsolidované účetní závěrky a v případech stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrky, h) rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty, i) rozhodování o podání žádosti k přijetí účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů společnosti k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo o vyřazení těchto cenných papírůcenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu, j) rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, k) jmenování a odvolání likvidátora, určí-li tak stanovy, l) schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a návrhu na použití likvidačního zůstatku, m) schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti, n) rozhodnutí o převzetí účinků jednání učiněných za společnost před jejím vznikem, o) schválení smlouvy o tiché společnosti a jiných smluv, jimiž se zakládá právo na podílu na zisku nebo jiných vlastních zdrojích společnosti, p) další rozhodnutí, která tento zákon nebo stanovy svěřují do působnosti valné hromady, q) rozhodnutí o přeměně společnosti, ledaže zákon upravující přeměny obchodních společností a družstevdružstev stanoví jinak. (3) Valná hromada si nemůže vyhradit rozhodování případů, které do její působnosti nesvěřuje tento zákon nebo stanovy. § 422 (1) Valná hromada zvolí předsedu, zapisovatele, ověřovatele zápisu a osobu nebo osoby pověřené sčítáním hlasů. Do doby zvolení předsedy řídí jednání valné hromady svolavatel nebo jím určená osoba. Totéž platí, pokud předseda valné hromady nebyl zvolen. Nebude-li zvolen zapisovatel, ověřovatel zápisu nebo osoba pověřená sčítáním hlasů, určí je svolavatel valné hromady. Valná hromada může rozhodnout, že předsedou valné hromady a ověřovatelem zápisu bude jedna osoba. (2) Valná hromada může rozhodnout, že předseda valné hromady provádí rovněž sčítání hlasů, neohrozí-li to řádný průběh valné hromady. § 423 (1) Zapisovatel vyhotoví zápis z jednání valné hromady do 15 dnů ode dne jejího ukončení. Zápis podepisuje zapisovatel, předseda valné hromady nebo svolavatel a ověřovatel nebo ověřovatelé zápisu. (2) Zápis obsahuje a) firmu a sídlo společnosti, b) místo a dobu konání valné hromady, c) jméno předsedy, zapisovatele, ověřovatelů zápisu a osoby nebo osob pověřených sčítáním hlasů, d) popis projednání jednotlivých záležitostí zařazených na pořad valné hromady, e) usnesení valné hromady s uvedením výsledků hlasování a f) obsah protestu akcionáře, člena představenstva, dozorčí nebo správní rady týkajícího se usnesení valné hromady. (3) K zápisu se přiloží předložené návrhy, prohlášení a listina přítomných. § 424 (1) Neplatnosti usnesení valné hromady se akcionář nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán odůvodněný protest, ledaže navrhovatel nepodal protest ze závažného důvodu. (2) Je-li sporné, zda byl protest podán, má se za to, že podán byl. § 425 Akcionář může požádat představenstvo nebo správní radu o vydání kopie zápisu nebo jeho části po celou dobu existence společnosti. Nejsou-li zápis nebo jeho část uveřejněny ve lhůtě podle § 423 odst. 1 na internetových stránkách společnosti, pořizuje se jejich kopie na náklady společnosti. § 426 Akcionář nevykonává své hlasovací právo a) je-li v prodlení se splněním vkladové povinnosti, a to v rozsahu prodlení, b) rozhoduje-li valná hromada o jeho nepeněžitém vkladu, c) rozhoduje-li valná hromada o tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce, d) v jiných případech stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, nebo e) z jiného důležitého důvodu určeného ve stanovách. § 427 (1) Omezení výkonu hlasovacího práva podle § 426 písm. b) až d) se vztahuje i na akcionáře, kteří jednají s akcionářem, který nemůže vykonávat hlasovací právo, ve shodě. (2) Omezení výkonu hlasovacího práva podle § 426 písm. b) až d) neplatí v případě, kdy všichni akcionáři jednají ve shodě. § 428 Neplatnost usnesení valné hromady (1) Každý akcionář, člen představenstva, dozorčí nebo správní rady nebo likvidátor se může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami. (2) Důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy. § 429 (1) Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 420, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný akcionář. (2) Nebylo-li právo podle § 428 uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení valné hromady již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak. § 430 (1) Neplatnosti rozhodnutí jiných orgánů společnosti se mohou osoby podle § 428 dovolávat pouze tehdy, byla-li tato rozhodnutí činěna v působnosti valné hromady, bylo-li rozhodnuto o vyloučení akcionáře ze společnosti nebo prohlášení akcie či zatímního listu za neplatný; ustanovení § 428 a 429 se použijí přiměřeně. (2) Porušila-li společnost při svolání valné hromady nebo v jejím průběhu právo akcionáře závažným způsobem, má akcionář právo na přiměřené zadostiučinění podle ustanovení občanského zákoníku o přiznání přiměřeného zadostiučinění členovi spolku. Změny stanov v důsledku rozhodnutí společnosti nebo právní skutečnosti § 431 Změny stanov, o nichž rozhoduje valná hromada, nabývají účinnosti okamžikem jejího rozhodnutí, ledaže z tohoto rozhodnutí nebo z tohoto zákona plyne, že nabývají účinnosti později. § 432 (1) Rozhodnutí valné hromady, jehož důsledkem je změna obsahu stanov, nahrazuje rozhodnutí o změně stanov. Takové rozhodnutí valné hromady se osvědčuje veřejnou listinouveřejnou listinou. (2) Neplyne-li z rozhodnutí valné hromady, jakým způsobem se stanovy mění, změní jejich obsah představenstvo nebo správní rada v souladu s rozhodnutím valné hromady. Rozhodnutí představenstva nebo správní rady o změně obsahu stanov se osvědčuje veřejnou listinouveřejnou listinou; jsou-li představenstvo nebo správní rada jednočlenné, má rozhodnutí formu veřejné listinyveřejné listiny. § 433 V případě, že dojde ke změně obsahu stanov, vyhotoví představenstvo nebo správní rada bez zbytečného odkladu poté, co se o změně kterýkoliv z jeho členů dozví, úplné znění stanov. § 434 (1) Při změně druhu nebo formy akcií se práva s tímto druhem nebo formou akcií mění účinností změny stanov bez ohledu na to, kdy dojde k výměně akcií. (2) Při změně listinných akcií na zaknihované a při změně zaknihovaných akcií na listinné se právní postavení akcionáře mění až výměnou akcií nebo jejich prohlášením za neplatné. (3) Jsou-li akcie přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, může valná hromada rozhodnout o přeměně podle odstavce 2, jen nebude-li mít tato přeměna za následek vyloučení či vyřazení akcií z obchodování na všech evropských regulovaných trzích, na nichž se s nimi obchoduje, ledaže současně rozhodne o vyřazení účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu. (4) Přijme-li valná hromada akciové společnostiakciové společnosti rozhodnutí, které bude mít za následek vyloučení či vyřazení účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů této společnosti z obchodování na všech evropských regulovaných trzích, použijí se obdobně ustanovení § 333 odst. 1 a § 338 až 341. Oddíl 3 Dualistický systém Pododdíl 1 Představenstvo § 435 (1) Statutárním orgánem společnosti je představenstvo. (2) Představenstvu přísluší obchodní vedení společnosti. (3) Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami. Nikdo však není oprávněn udělovat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení; tím není dotčen § 51 odst. 2. (4) Představenstvo zajišťuje řádné vedení účetnictví, předkládá valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, případně mezitímní účetní závěrku a v souladu se stanovami také návrh na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo úhradu ztráty. (5) Představenstvo společnosti, která nezpracovává výroční zprávu podle jiného právního předpisu, vyhotoví zprávu o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku, v níž zhodnotí stav majetku a podnikatelskou činnost společnosti v účetním období, za něž se sestavuje účetní závěrka, a předpokládaný další vývoj podnikatelské činnosti společnosti. Zpráva o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku se uloží do sbírky listin ve lhůtě pro uložení účetní závěrky sestavené za účetní období, za něž se zpráva sestavuje. § 436 (1) Účetní závěrku uveřejní představenstvo na internetových stránkách společnosti alespoň po dobu 30 dnů přede dnem konání valné hromady a po dobu 30 dnů od schválení nebo neschválení účetní závěrky. (2) Společně s účetní závěrkou uveřejní představenstvo výroční zprávu zpracovanou podle právních předpisů upravujících účetnictví. Nezpracovává-li se výroční zpráva, uveřejní představenstvo společně s účetní závěrkou zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku. § 437 Stanovy mohou určit jiný způsob, jakým představenstvo může své povinnosti podle § 436 splnit, pokud takový postup nebude omezovat právo akcionářů na požadované informace. § 438 (1) Členy představenstva volí a odvolává valná hromada, ledaže stanovy určí, že tato působnost náleží dozorčí radě. (2) V případě, že volí členy představenstva dozorčí rada, schválí také smlouvy o výkonu funkce s jednotlivými členy představenstva. (3) Smlouva o výkonu funkce schválená dozorčí radou podle odstavce 2 se může odchýlit od stanov za podmínek v nich určených. § 438a Člen představenstva jmenovaný akcionářem (1) Stanovy mohou určit, že s akcií je spojeno právo jmenovat jednoho nebo více členů představenstva a takto jmenovaného člena odvolat. Celkový počet takto jmenovaných členů nesmí být větší než počet členů představenstva volených valnou hromadou nebo, určí-li tak stanovy, počet členů představenstva volených dozorčí radou. Ustanovení § 448b odst. 2 až 6 se použijí obdobně. (2) Určují-li stanovy, že členy představenstva volí a odvolává dozorčí rada, rozumí se pro účely odstavce 1 valnou hromadou dozorčí rada. § 439 (1) Neurčí-li stanovy jinak, má představenstvo 3 členy. (2) Neobsahují-li stanovy nebo smlouva o výkonu funkce délku funkčního období, platí, že činí 3 roky. § 440 (1) Představenstvo rozhoduje většinou hlasů přítomných členů, ledaže stanovy určí vyšší počet. Každý člen představenstva má 1 hlas. (2) O průběhu jednání představenstva a o jeho rozhodnutích se pořizují zápisy podepsané předsedajícím a zapisovatelem; přílohou zápisu je seznam přítomných. (3) V zápisu se jmenovitě uvedou členové představenstva, kteří hlasovali proti jednotlivým rozhodnutím nebo se zdrželi hlasování; u neuvedených členů se má za to, že hlasovali pro přijetí rozhodnutí. § 441 Zákaz konkurence (1) Člen představenstva nesmí podnikat v předmětu činnosti společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. (2) Člen představenstva nesmí být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti nebo osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern. (3) Člen představenstva se nesmí účastnit na podnikání jiné obchodní korporaceobchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti. (4) Stanovy mohou upravit zákaz konkurence odchylně od odstavců 1 až 3. § 443 (1) V případě smrti člena představenstva, odstoupení z funkce, odvolání anebo jiného ukončení jeho funkce anebo v případě zániku právnické osoby, která je členem představenstva, bez právního nástupce zvolí příslušný orgán do 2 měsíců nového člena představenstva. Nebude-li z důvodů uvedených ve větě první představenstvo schopno plnit své funkce, jmenuje chybějící členy soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, než bude řádně zvolen chybějící člen nebo členové, jinak může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci. (2) Funkce člena představenstva zaniká také, je-li za něj zvolen nový člen. § 444 (1) Stanovy mohou určit, že představenstvo, jehož počet členů neklesl pod polovinu, může jmenovat náhradní členy do příštího zasedání orgánu, který je oprávněn členy jmenovat. Doba výkonu funkce náhradního člena představenstva se nezapočítává do doby výkonu funkce člena představenstva, neurčují-li stanovy něco jiného. (2) Stanovy také mohou určit volbu náhradníků, kteří nastupují na uvolněné místo člena představenstva podle stanoveného pořadí. § 445 Zanikne-li právnická osoba, která je členem představenstva, s právním nástupcem, stává se členem představenstva její právní nástupce, ledaže stanovy určí jinak. Pododdíl 2 Dozorčí rada § 446 (1) Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva a na činnost společnosti. (2) Dozorčí rada se řídí zásadami schválenými valnou hromadou, ledaže jsou v rozporu s tímto zákonem nebo stanovami. Porušení těchto zásad nemá účinky vůči třetím osobám. (3) Nikdo není oprávněn udělovat dozorčí radě pokyny týkající se její zákonné povinnosti kontroly působnosti představenstva. § 447 (1) Dozorčí rada je oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti a kontrolovat, zda jsou účetní zápisy vedeny řádně a v souladu se skutečností a zda se podnikatelská či jiná činnost společnosti děje v souladu s právními předpisy a stanovami. (2) Oprávnění podle odstavce 1 mohou členové dozorčí rady využívat jen na základě rozhodnutí dozorčí rady, ledaže dozorčí rada není schopna plnit své funkce. (3) Dozorčí rada přezkoumává řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, popřípadě také mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo na úhradu ztráty a předkládá svá vyjádření valné hromadě. (4) Dozorčí rada určí svého člena, který zastupuje společnost v řízení před soudy a jinými orgány proti členu představenstva. § 448 (1) Neurčí-li stanovy jinak, má dozorčí rada tři členy. Počet členů dozorčí rady musí být dělitelný třemi, jde-li o společnost, v níž zaměstnanci volí jednu třetinu členů dozorčí rady. (2) Členy dozorčí rady volí a odvolává valná hromada, nestanoví-li zákon jinak. Má-li společnost v první den účetního období, v němž má být do funkce ustanoven člen dozorčí rady, více než 500 zaměstnanců v pracovním poměru, volí jednu třetinu členů dozorčí rady zaměstnanci společnosti. Stanovy mohou určit vyšší počet členů dozorčí rady volených zaměstnanci, avšak tento počet nesmí být větší, než počet členů volených valnou hromadou; mohou rovněž určit, že zaměstnanci volí část členů dozorčí rady i při menším počtu zaměstnanců společnosti. (3) Neobsahují-li stanovy nebo smlouva o výkonu funkce délku funkčního období, platí, že činí 3 roky. (4) Člen dozorčí rady nesmí být současně členem představenstva nebo jinou osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat za společnost. § 448a Člen dozorčí rady volený zaměstnanci (1) Člena dozorčí rady voleného zaměstnanci mají právo volit a odvolat pouze zaměstnanci, kteří jsou v době volby nebo odvolání v pracovním poměru ke společnosti. (2) Stanoví-li to volební řád, zaměstnanci volí a odvolávají člena dozorčí rady prostřednictvím volitelů. Volební obvody vytváří a zrušuje představenstvo podle pravidel určených ve volebním řádu. Volební řád určí způsob zařazování zaměstnanců do jednotlivých volebních obvodů; každý zaměstnanec se zařazuje právě do jednoho volebního obvodu. Při volbě volitelů se postupuje obdobně podle odstavců 4 až 7. Volitelem může být jen zaměstnanec, který je v pracovním poměru ke společnosti. Funkce volitele zaniká také, je-li na jeho místo zvolen nový volitel, nebo jeho odstoupením z funkce. Odstoupením zaniká funkce volitele uplynutím 2 měsíců ode dne doručení odstoupení společnosti, ledaže volební řád určí jiný okamžik zániku funkce. (3) Členem dozorčí rady voleným zaměstnanci může být pouze zaměstnanec, který je v pracovním poměru ke společnosti, ledaže stanovy určí, že členu dozorčí rady volenému zaměstnanci nezaniká funkce skončením pracovního poměru ke společnosti, pokud odešel do důchodu; odchylné ujednání stanov nemá právní účinky. (4) Návrh na volbu nebo odvolání člena dozorčí rady voleného zaměstnanci je oprávněno podat představenstvo, odborová organizace nebo rada zaměstnanců anebo společně alespoň 10 % zaměstnanců v pracovním poměru ke společnosti. (5) K platnosti volby nebo odvolání členů dozorčí rady volených zaměstnanci se vyžaduje, aby hlasování bylo tajné a aby se voleb zúčastnila alespoň třetina oprávněných voličů nebo zvolených volitelů. Zvolen je kandidát s nejvyšším počtem odevzdaných hlasů; volební řád může určit vyšší většinu hlasů. Člen dozorčí rady zvolený zaměstnanci je odvolán, hlasovala-li pro jeho odvolání alespoň polovina oprávněných voličů nebo zvolených volitelů, nestanoví-li volební řád pro odvolání jinou většinu. (6) Volba a odvolání členů dozorčí rady volených zaměstnanci nebo voliteli se řídí volebním řádem, který připraví a schválí představenstvo po projednání s odborovou organizací a radou zaměstnanců, působí-li ve společnosti. (7) Volby nebo odvolání členů dozorčí rady volených zaměstnanci organizuje představenstvo po projednání s odborovou organizací a radou zaměstnanců, působí-li ve společnosti, tak, aby se jich mohl účastnit co nejvyšší počet voličů. (8) Člen představenstva, dozorčí rady, likvidátor, odborová organizace nebo rada zaměstnanců, které byly oprávněné podat návrh podle odstavce 4, anebo společně alespoň 10 % zaměstnanců v pracovním poměru ke společnosti se mohou z důvodů podle § 428 dovolávat neplatnosti volby nebo odvolání člena dozorčí rady voleného zaměstnanci podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku. Ustanovení § 429 odst. 2 se použije obdobně. § 448b Člen dozorčí rady jmenovaný akcionářem (1) Stanovy mohou určit, že s akcií je spojeno právo jmenovat jednoho nebo více členů dozorčí rady a takto jmenovaného člena odvolat. Celkový počet takto jmenovaných členů nesmí být větší než počet členů dozorčí rady volených valnou hromadou. (2) Jmenování a odvolání člena dozorčí rady podle odstavce 1 vyžaduje písemnou formu s úředně ověřeným podpisem; jmenování a odvolání je vůči společnosti účinné doručením. Akcionář při výkonu práva podle odstavce 1 doloží společnosti, že je oprávněn toto právo vykonat. (3) Nejmenuje-li akcionář člena dozorčí rady do 1 měsíce ode dne, kdy mohl právo podle odstavce 1 vykonat, může dozorčí rada, jejíž počet členů neklesl pod polovinu, jmenovat náhradního člena do doby, než akcionář toto právo vykoná. (4) Člena dozorčí rady jmenovaného podle odstavce 1 nebo 3 může valná hromada odvolat pouze tehdy, pokud právo podle odstavce 1 zanikne nebo je-li pro to dán závažný důvod spočívající ve výkonu funkce jmenovaného člena dozorčí rady, zejména porušil-li závažně nebo opakovaně své povinnosti. (5) Na dovolání se neplatnosti jmenování nebo odvolání člena dozorčí rady jmenovaného podle odstavce 1 nebo 3 se použijí § 428 a § 429 odst. 2 obdobně. (6) K rozhodnutí o změně stanov, které umožní vydat akcii s právem podle odstavce 1, je třeba alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů všech akcionářů každého druhu akcií. § 449 (1) Členové dozorčí rady se zúčastňují valné hromady a pověřený člen dozorčí rady ji seznamuje s výsledky činnosti dozorčí rady. Členům dozorčí rady musí být uděleno slovo, kdykoliv o to požádají. (2) Dozorčí rada rozhoduje většinou přítomných členů, ledaže stanovy určí vyšší počet. Každý člen dozorčí rady má 1 hlas. § 450 (1) O průběhu jednání dozorčí rady a o jejích rozhodnutích se pořizuje zápis podepsaný předsedajícím; přílohou zápisu je seznam přítomných. (2) V zápisu se jmenovitě uvedou členové dozorčí rady, kteří hlasovali proti přijetí jednotlivých rozhodnutí nebo se zdrželi hlasování; u neuvedených členů se má za to, že hlasovali pro přijetí rozhodnutí. (3) V zápise se uvedou také stanoviska menšiny členů, jestliže o to požádají. § 451 Zákaz konkurence (1) Člen dozorčí rady nesmí podnikat v předmětu činnosti společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. (2) Člen dozorčí rady nesmí být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem činnosti nebo osobou v obdobném postavení, ledaže jde o koncern. (3) Člen dozorčí rady se nesmí účastnit na podnikání jiné obchodní korporaceobchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti. (4) Stanovy mohou upravit zákaz konkurence odchylně od odstavců 1 až 3. § 453 (1) V případě smrti člena dozorčí rady, odstoupení z funkce, odvolání anebo jiného ukončení jeho funkce anebo v případě zániku právnické osoby, která je členem dozorčí rady, bez právního nástupce zvolí příslušný orgán do 2 měsíců nového člena dozorčí rady. Nebude-li z tohoto důvodu dozorčí rada schopna plnit své funkce, jmenuje chybějící členy soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, než bude řádně zvolen chybějící člen nebo členové, jinak může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci. (2) Funkce člena dozorčí rady zaniká také, je-li za něj zvolen nebo jmenován nový člen. § 454 (1) Stanovy mohou určit, že dozorčí rada, jejíž počet členů neklesl pod polovinu, může jmenovat náhradní členy do příštího zasedání valné hromady. Doba výkonu funkce náhradního člena dozorčí rady se nezapočítává do doby výkonu funkce člena dozorčí rady, neurčují-li stanovy něco jiného. (2) Stanovy mohou také určit volbu náhradníků, kteří nastupují na uvolněné místo člena dozorčí rady podle stanoveného pořadí. § 455 Zanikne-li právnická osoba, která je členem dozorčí rady, s právním nástupcem, stává se členem dozorčí rady její právní nástupce, ledaže stanovy určí jinak. Oddíl 4 Monistický systém § 456 (1) Statutárním orgánem společnosti je správní rada. (2) Správní radě přísluší obchodní vedení a dohled nad činností společnosti. (3) Správní rada se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami. Nikdo však není oprávněn udělovat správní radě pokyny týkající se obchodního vedení nebo dohledu nad činností společnosti; tím není dotčen § 51 odst. 2. (4) Působností správní rady určovat základní zaměření obchodního vedení a základní zaměření dohledu nad činností společnosti nelze pověřit osoby odlišné od členů správní rady; tuto působnost nelze ani rozdělit mezi členy správní rady podle určitých oborů podle občanského zákoníku. (5) Správní rada zajišťuje řádné vedení účetnictví, předkládá valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, případně mezitímní účetní závěrku a v souladu se stanovami také návrh na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo úhradu ztráty. (6) Správní rada společnosti, která nezpracovává výroční zprávu podle jiného právního předpisu, vyhotoví zprávu o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku, v níž zhodnotí stav majetku a podnikatelskou činnost společnosti v účetním období, za něž se sestavuje účetní závěrka, a předpokládaný další vývoj podnikatelské činnosti společnosti. Zpráva o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku se uloží do sbírky listin ve lhůtě pro uložení účetní závěrky sestavené za účetní období, za něž se zpráva sestavuje. (7) Účetní závěrku uveřejní správní rada na internetových stránkách společnosti alespoň po dobu 30 dnů přede dnem konání valné hromady a po dobu 30 dnů od schválení nebo neschválení účetní závěrky. (8) Společně s účetní závěrkou uveřejní správní rada také výroční zprávu zpracovanou podle právních předpisů upravujících účetnictví, zpracovává-li se. Nezpracovává-li se výroční zpráva, uveřejní správní rada společně s účetní závěrkou zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku. (9) Stanovy mohou určit jiný způsob, jakým správní rada může své povinnosti podle odstavců 7 a 8 splnit, pokud takový postup nebude omezovat právo akcionářů na požadované informace. § 457 (1) Neurčí-li stanovy jinak, má správní rada 3 členy. (2) Neobsahují-li stanovy nebo smlouva o výkonu funkce délku funkčního období, platí, že činí 3 roky. § 458 (1) Členy správní rady volí a odvolává valná hromada, ledaže stanovy určí, že právo jmenovat jednoho nebo více členů správní rady a takto jmenovaného člena odvolat je spojeno s akcií; v takovém případě se § 448b použije obdobně. (2) Na člena správní rady se použijí ustanovení § 54 až 57 o střetu zájmů člena kontrolního orgánu. § 459 Zákaz konkurence (1) Člen správní rady nesmí podnikat v předmětu činnosti společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. (2) Člen správní rady nesmí být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti nebo osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern. (3) Člen správní rady se nesmí účastnit na podnikání jiné obchodní korporaceobchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti. (4) Stanovy mohou upravit zákaz konkurence odchylně od odstavců 1 až 3. § 460 (1) V případě smrti člena správní rady, odstoupení z funkce, odvolání anebo jiného ukončení jeho funkce anebo v případě zániku právnické osoby, která je členem správní rady, bez právního nástupce zvolí valná hromada do 2 měsíců nového člena správní rady. Nebude-li z uvedených důvodů správní rada schopna plnit své funkce, jmenuje chybějící členy soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, než bude řádně zvolen chybějící člen nebo členové, jinak může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci. (2) Funkce člena správní rady zaniká také, je-li za něj zvolen nový člen. (3) Stanovy mohou určit, že správní rada, jejíž počet členů neklesl pod polovinu, může jmenovat náhradní členy do příštího zasedání valné hromady. Doba výkonu funkce náhradního člena správní rady se nezapočítává do doby výkonu funkce člena správní rady, neurčují-li stanovy něco jiného. (4) Stanovy mohou také určit volbu náhradníků, kteří nastupují na uvolněné místo člena správní rady podle stanoveného pořadí. (5) Zanikne-li právnická osoba, která je členem správní rady, s právním nástupcem, stává se členem správní rady její právní nástupce, ledaže stanovy určí jinak. § 461 (1) Správní rada rozhoduje většinou hlasů přítomných členů, ledaže stanovy určí vyšší počet. Každý člen správní rady má 1 hlas. (2) O průběhu jednání správní rady a o jejích rozhodnutích se pořizují zápisy podepsané předsedajícím a zapisovatelem; přílohou zápisu je seznam přítomných. (3) V zápisu se jmenovitě uvedou členové správní rady, kteří hlasovali proti jednotlivým rozhodnutím nebo se zdrželi hlasování; u neuvedených členů správní rady se má za to, že hlasovali pro přijetí rozhodnutí. Díl 6 Změny výše základního kapitálu Oddíl 1 Úvodní ustanovení § 464 (1) Účinky zvýšení základního kapitálu nastávají okamžikem zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku, ledaže základní kapitál zvyšuje společnost, jejíž akcie jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, nebo jejichž vydání je poslední podmínkou pro jejich přijetí na evropský regulovaný trh. (2) Zvyšuje-li základní kapitál upsáním nových akcií společnost, jejíž akcie jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, nebo jejichž vydání je poslední podmínkou pro jejich přijetí na evropský regulovaný trh, nastávají účinky zvýšení základního kapitálu upsáním akcií a vnesením všech nepeněžitých vkladů nebo splacením takové části jejich emisního kursuemisního kursu určené stanovami nebo rozhodnutím valné hromady o zvýšení základního kapitálu, s jejímž splacením toto rozhodnutí spojuje účinky zvýšení základního kapitálu; je-li taková část emisního kursuemisního kursu určená stanovami, může rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu určit jiný okamžik nastoupení účinků zvýšení základního kapitálu. Účinky zvýšení základního kapitálu však nemohou nastat dříve, než budou upsány akcie, a ne později, než je nová výše základního kapitálu zapsána do obchodního rejstříku. § 465 (1) Je-li zvýšení základního kapitálu zapsáno do obchodního rejstříku, upisovatel splní své povinnosti, i kdyby usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu nebo upsání akcií bylo neplatné nebo neúčinné. To neplatí, vysloví-li neplatnost usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu soud. (2) Usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu se zrušuje a povinnost splatit emisní kursemisní kurs akcií, existuje-li, zaniká také a) nebude-li podán návrh na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku do 2 měsíců poté, co byly splněny předpoklady pro zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, b) právní mocí rozhodnutí soudu o zamítnutí návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, nebo c) uplynutím lhůty 2 měsíců od právní moci rozhodnutí soudu o odmítnutí návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, nebude-li v téže lhůtě podán tento návrh znovu. § 466 (1) Bylo-li zrušeno usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu upisováním akcií podle § 465 odst. 2 nebo soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu upisováním akcií, vrátí společnost dotčeným osobám bez zbytečného odkladu splacené emisní kursyemisní kursy spolu s obvyklým úrokem. (2) Při postupu podle odstavce 1 zveřejní představenstvo nebo správní rada rozhodnutí soudu podle § 465 odst. 2 písm. b) a c) nebo rozhodnutí soudu o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu. Pokud již nastaly účinky zvýšení základního kapitálu upisováním akcií, zveřejní představenstvo nebo správní rada výzvu pro věřitele, jejichž pohledávky vůči společnosti vznikly po účinnosti zvýšení základního kapitálu, aby je přihlásili ve lhůtě 90 dnů od zveřejnění. Ustanovení § 518 se použije přiměřeně. (3) Jestliže již na zvýšení základního kapitálu byly vydány nové akcie nebo na dosavadních akciích byla vyznačena nová jmenovitá hodnota a soud prohlásí neplatnost usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu nebo se toto usnesení zruší podle § 465 odst. 2, dotčená osoba na výzvu společnosti vrátí akcie vydané na toto zvýšení základního kapitálu nebo je předloží k výměně za akcie o původní jmenovité hodnotě anebo předloží akcie, na nichž byla vyznačena vyšší jmenovitá hodnota, k vyznačení původní jmenovité hodnoty. Ustanovení § 537 až 541 se použijí přiměřeně. (4) Vydala-li společnost za situace uvedené v odstavci 3 zaknihované akcie, dá bez zbytečného odkladu příkaz osobě, která vede evidenci zaknihovaných cenných papírů, ke zrušení akcií vydaných na zvýšení základního kapitálu nebo ke snížení jmenovité hodnoty akcií. § 467 (1) Účinky snížení základního kapitálu nastávají okamžikem zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. (2) Snížení základního kapitálu zapíše soud do obchodního rejstříku jen, bude-li a) prokázáno uplynutí lhůty podle § 518 odst. 3, nepřihlásil-li v této lhůtě svoji pohledávku žádný věřitel, b) prokázáno uspokojení pohledávky nebo její přiměřené zajištění, anebo účinnost dohody společnosti s věřiteli podle § 518 odst. 3, nebo c) prokázáno přiměřené zajištění na základě rozhodnutí soudu podle § 518 odst. 4. (3) Je-li snížení základního kapitálu zapsáno do obchodního rejstříku, provede se také tehdy, bylo-li rozhodnutí o snížení základního kapitálu nebo smlouva, na jejímž základě se berou akcie z oběhu, neplatná nebo neúčinná. To neplatí, vysloví-li soud neplatnost usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu. (4) Společnost naloží s částkou odpovídající snížení základního kapitálu až poté, co se snížení základního kapitálu zapíše do obchodního rejstříku. (5) Prohlásí-li soud usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu za neplatné, obnoví se povinnost splatit emisní kursemisní kurs akcií, pokud byla akcionáři v důsledku snížení základního kapitálu prominuta, a osoby, které přijaly plněníplnění z důvodu snížení základního kapitálu, toto plněníplnění vrátí společnosti a společnost a) jim vrátí akcie stažené z oběhu, b) jim vydá nové akcie, c) stáhne akcie z oběhu za účelem výměny za akcie o vyšší jmenovité hodnotě nebo za účelem vyznačení vyšší jmenovité hodnoty, nebo d) dá příkaz osobě, která vede evidenci zaknihovaných cenných papírů k vyznačení vyšší jmenovité hodnoty akcií nebo k vydání zaknihovaných akcií. (6) Při postupu podle odstavce 5 písm. a) až c) se použijí přiměřeně § 537 až 541. Výjimky z povinnosti oceňovat nepeněžitý vklad znalcem při zvyšování základního kapitálu § 468 (1) Je-li nepeněžitým vkladem do společnosti investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu a rozhodne-li tak představenstvo této společnosti, použije se při určení jeho ceny vážený průměr z cen, za které byly uskutečněny obchody tímto cenným papírem nebo nástrojem na jednom nebo více evropských regulovaných trzích v době 6 měsíců před vnesením vkladu. (2) Postupuje-li se podle odstavce 1, částka ocenění se v případech vyžadovaných tímto zákonem neuvádí. § 469 (1) Je-li nepeněžitým vkladem do společnosti jiný majetek než majetek vymezený v § 468 a rozhodne-li tak představenstvo nebo správní rada této společnosti, použije se pro určení jeho ceny jeho reálná hodnota určená obecně uznávaným nezávislým odborníkem za využití obecně uznávaných standardů a zásad oceňování ne déle než 6 měsíců před vnesením vkladu. (2) Je-li nepeněžitým vkladem do společnosti jiný majetek než majetek vymezený v § 468 a rozhodne-li tak představenstvo nebo správní rada této společnosti, použije se, účtuje-li upisovatel podle jiného právního předpisu o takovém majetku v reálných hodnotách, pro určení jeho ceny tato reálná hodnota, je-li vykázaná v účetní závěrce za předchozí účetní období před valnou hromadou rozhodující o tomto vkladu, byla-li ověřena auditorem s výrokem bez výhrad. § 470 (1) Je-li cena nepeněžitého vkladu podle § 468 ovlivněna výjimečnými okolnostmi, které by ji ke dni jeho splacení významně změnily, zajistí společnost nové ocenění; ustanovení § 251 se použije obdobně. (2) Nastaly-li nové okolnosti, které by mohly ke dni jeho splacení významně změnit cenu nepeněžitého vkladu určenou podle § 469, zajistí společnost nové ocenění; ustanovení § 251 se použije obdobně. § 471 (1) Není-li provedeno nové ocenění nepeněžitého vkladu podle § 469 v případech, kdy takové ocenění mělo být v souladu s § 470 odst. 2 provedeno, mohou o toto ocenění společnost požádat ode dne, kdy o tomto nepeněžitém vkladu rozhodovala valná hromada, až do dne jeho vnesení, akcionář nebo akcionáři, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota akcií v době rozhodování valné hromady o zvýšení základního kapitálu dosahovala alespoň 5 % upsaného základního kapitálu společnosti, a ke dni podání žádosti tyto akcie nejméně ve stejném rozsahu stále mají. (2) Nepostupuje-li představenstvo nebo správní rada podle § 251 do 14 dnů ode dne doručení žádosti podle odstavce 1, mohou znalce určit akcionáři sami. (3) Je-li ocenění podle znaleckého posudku zajištěného akcionáři podle odstavce 2 alespoň stejné jako původní ocenění, může se společnost domáhat, aby jí tito akcionáři uhradili náklady spojené s jeho vypracováním, ledaže soud rozhodne, že to po nich nelze spravedlivě požadovat. § 472 Je-li zvyšován základní kapitál nepeněžitým vkladem a jeho cena byla určena podle § 468 a 469, zveřejní společnost před jeho vnesením také oznámení obsahující náležitosti podle § 473 a datum, kdy bylo rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu přijato. Je-li splněna tato povinnost, obsahuje prohlášení podle § 473 pouze sdělení, že od zveřejnění oznámení podle tohoto ustanovení nenastaly nové okolnosti. § 473 Byla-li cena nepeněžitého vkladu určena podle § 468 a 469, uloží společnost do 1 měsíce ode dne vnesení nepeněžitého vkladu do sbírky listin prohlášení obsahující a) popis nepeněžitého vkladu, b) cenu nepeněžitého vkladu, způsob ocenění a případně i použité metody či metodu a odůvodnění, jak znalec k tomuto ocenění došel, c) vyjádření, zda cena nepeněžitého vkladu odpovídá alespoň počtu a emisnímu kursuemisnímu kursu akcií, které za něj byly vydány, a d) sdělení, že nenastaly výjimečné nebo nové okolnosti, které by mohly původní ocenění ovlivnit. Oddíl 2 Zvýšení základního kapitálu Pododdíl 1 Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií § 474 (1) Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií je přípustné jen tehdy, jestliže akcionáři zcela splatili emisní kursemisní kurs dříve upsaných akcií, ledaže dosud nesplacená část emisního kursuemisního kursu je vzhledem k výši základního kapitálu zanedbatelná a valná hromada se zvýšením základního kapitálu tímto postupem projeví souhlas. (2) Zákaz podle odstavce 1 neplatí, vnáší-li se při zvýšení základního kapitálu pouze nepeněžité vklady. Představenstvo nebo správní rada předloží valné hromadě písemnou zprávu, ve které uvede a) důvody pro zvýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem, b) popis nepeněžitého vkladu, c) zda byl nepeněžitý vklad oceněn znaleckým posudkem nebo postupem podle § 469 anebo zda bude oceněn podle § 468, d) výši emisního kursuemisního kursu, který má být vnesením nepeněžitého vkladu splacen, a e) částku ocenění nepeněžitého vkladu, ledaže bude oceněn podle § 468. (3) Zprávu podle odstavce 2 představenstvo nebo správní rada současně uveřejní nejméně 7 dní přede dnem konání valné hromady na internetových stránkách společnosti. § 475 Usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií obsahuje a) částku, o kterou má být základní kapitál zvýšen, s určením, zda se připouští upisování akcií nad nebo pod navrhovanou částku, popřípadě do jaké nejvyšší částky, b) počet a jmenovitou hodnotu upisovaných akcií, jejich formu, zda se upisují listinné nebo zaknihované akcie, a název druhu upisovaných akcií, mají-li být vydány akcie různých druhů, c) údaje pro využití přednostního práva na upisování akcií uvedené v § 485 odst. 1, ledaže se všichni akcionáři nejpozději před hlasováním o zvýšení základního kapitálu vzdali přednostního práva nebo má-li být základní kapitál zvýšen dohodou akcionářů podle § 491, d) určení, zda akcie, které nebudou upsány s využitím přednostního práva, budou všechny nebo jejich část upsány dohodou akcionářů podle § 491, zda budou nabídnuty určenému zájemci nebo zájemcům s uvedením osob anebo způsobu jeho nebo jejich výběru, nebo zda budou nabídnuty k upsání na základě veřejné nabídky, e) určení, zda budou akcie nebo jejich část upsány na základě veřejné nabídky, nebo zda budou upsány dohodou akcionářů podle § 491 anebo zda budou nabídnuty určenému zájemci nebo zájemcům s uvedením osob anebo způsobu jeho nebo jejich výběru, f) upíše-li akcie obchodník s cennými papírycennými papíry podle § 489 odst. 1, údaje podle § 485 odst. 1, místo a lhůtu, v níž může oprávněná osoba vykonat tam uvedené právo, a cenu, za niž je oprávněna akcie koupit, nebo způsob jejího určení; to neplatí, jestliže se všichni akcionáři nejpozději před hlasováním o zvýšení základního kapitálu vzdali přednostního práva nebo má-li být základní kapitál zvýšen rozhodnutím jiného orgánu, g) případný údaj o vyloučení nebo omezení přednostního práva na upisování akcií, h) v případě upisování akcií bez využití přednostního práva podle písmene d) nebo e) upisovací lhůtu a navrhovanou výši emisního kursuemisního kursu nebo, má-li se splácet emisní kursemisní kurs v penězích, odůvodněný způsob jeho určení anebo údaj o tom, že jeho určením bude pověřeno představenstvo nebo správní rada, včetně určení nejnižší možné výše, v jaké může být určen, i) účet u bankybanky a lhůtu, v níž upisovatel splatí emisní kursemisní kurs nebo jeho část, popřípadě místo a lhůtu pro vnesení nepeněžitého vkladu, j) schvaluje-li se nepeněžitý vklad, údaje o nepeněžitém vkladu podle § 474 odst. 2 písm. b) až d), částku jeho ocenění, je-li určena na základě znaleckého posudku, a údaje o akciích uvedené v písmenu b), které se za tento nepeněžitý vklad vydají, k) připouští-li se upisování akcií nad částku navrhovaného zvýšení základního kapitálu, určení orgánu společnosti, který rozhodne o konečné částce zvýšení, l) připouští-li se možnost započtení pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursuemisního kursu, pravidla pro postup pro uzavření smlouvy o započtení, určení započítávané pohledávky včetně její výše a jejího vlastníka; je-li započtení výhradní formou splacení emisního kursuemisního kursu, údaje o účtu u bankybanky a o lhůtě pro splacení emisního kursuemisního kursu nebo jeho části se neuvádějí. § 476 (1) Mají-li být nové akcie upsány na základě veřejné nabídky, obsahuje usnesení valné hromady podle § 475 také a) určení lhůty, do kdy musí představenstvo nebo správní rada uveřejnit veřejnou nabídku podle § 480, která nesmí být delší než 2 roky, b) lhůtu upisování akcií, která nesmí být kratší než 2 týdny, c) postup při upisování akcií a určení části emisního kursuemisního kursu, kterou společnost vyžaduje splatit k okamžiku zápisu do listiny upisovatelů, d) pravidla pro úpis akcií nad rámec navržené výše zvýšení základního kapitálu. (2) Zvyšuje-li se základní kapitál s využitím přednostního práva na základě veřejné nabídky, odstavec 1 písm. d) se nepoužije. § 477 (1) Představenstvo nebo správní rada podá bez zbytečného odkladu návrh na zápis usnesení valné hromady do obchodního rejstříku. (2) Návrh na zápis usnesení valné hromady může být spojen s návrhem na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. § 478 (1) Na upisování akcií při zvýšení základního kapitálu a splácení emisního kursuemisního kursu se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zákona o emisním kursuemisním kursu a o založení společnosti. Znalce pro ocenění nepeněžitého vkladu vybírá představenstvo nebo správní rada ze seznamu znalců vedeného podle jiného právního předpisu. (2) Dohoda o započtení pohledávky za společností vůči povinnosti upisovatele splatit emisní kursemisní kurs nebo jeho část se uzavře před podáním návrhu na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. § 479 Předem určený zájemce nebo jediný akcionář upisuje akcie písemnou smlouvou uzavřenou se společností; podpisy se úředně ověří. Smlouva obsahuje také a) údaj o tom, že se oprávnění akcionáři vzdali přednostního práva na upisování, nebo že ho již vykonali, případně podmínky, za jakých tak učinili, anebo že jim nevzniklo nebo zaniklo, ledaže akcie upisuje jediný akcionář, b) údaje o upisovaných akciích uvedené v § 475 písm. b), c) výši emisního kursuemisního kursu a lhůtu pro jeho splacení, případně číslo účtu u bankybanky pro splácení peněžitého vkladu, a d) údaje o nepeněžitém vkladu podle § 474 odst. 2 písm. b) až e), popřípadě e) číslo majetkového účtu, na který mají být vydány zaknihované akcie. Upsání akcií na základě veřejné nabídky § 480 (1) Upisování akcií na základě veřejné nabídky se řídí ustanoveními jiného právního předpisu o veřejné nabídce investičních cenných papírůcenných papírů a prospektu cenného papírucenného papíru a ustanovení tohoto zákona o postupu při upisování na základě veřejné nabídky se použijí jen tehdy, nebudou-li s nimi v rozporu. (2) Upisování může být provedeno i elektronicky. (3) Každé zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií, k němuž nedochází smlouvou podle § 479 nebo dohodou akcionářů podle § 491, se považuje za zvýšení základního kapitálu upsáním na základě veřejné nabídky. § 481 (1) K upsání akcií na základě veřejné nabídky dochází zápisem do listiny upisovatelů. (2) Zápis obsahuje údaje o upsaných akciích uvedené v § 475 písm. b), emisní kursemisní kurs a lhůtu pro jeho splacení, jméno a bydliště nebo sídlo upisovatele a podpis, jinak se k upsání akcií nepřihlíží. Podpis akcionáře na listině upisovatelů nemusí být úředně ověřen. (3) Společnost vydá upisovateli po zápisu a splacení části emisního kursuemisního kursu podle § 476 písm. c) písemné potvrzení, ve kterém uvede údaje o upsaných akciích uvedené v § 475 písm. b), celkovou hodnotu emisního kursuemisního kursu upsaných akcií a rozsah jeho splacení. § 482 Neobsahuje-li usnesení valné hromady podle § 475 pravidla pro úpis akcií nad rámec navržené výše zvýšení základního kapitálu, platí, že takovýto úpis není možný. § 483 (1) Nebyly-li ve lhůtě určené v usnesení valné hromady podle § 476 upsány akcie, jejichž jmenovitá hodnota dosáhne požadovaného zvýšení základního kapitálu nebo určeného počtu kusových akcií, usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu se zrušuje a vkladová povinnost zaniká, ledaže a) chybějící část do 1 měsíce upíší dosavadní akcionáři poměrně podle výše jejich podílů, nebo b) se základní kapitál zvýší jen v rozsahu upsaných akcií, připouští-li to usnesení valné hromady podle § 475. (2) V případě, že k upsání akcií na základě veřejné nabídky nedošlo, společnost vrátí oprávněným osobám bez zbytečného odkladu splacený emisní kursemisní kurs. Přednostní právo akcionářů na upsání nových akcií § 484 (1) Každý akcionář má přednostní právo upsat část nových akcií společnosti upisovaných ke zvýšení základního kapitálu v poměru jmenovité hodnoty jeho akcií k základnímu kapitálu, má-li být jejich emisní kursemisní kurs splácen v penězích. (2) Vydala-li akciová společnostakciová společnost více druhů akcií a zvyšuje-li se základní kapitál upisováním akcií pouze některého z těchto druhů, mohou stanovy nebo rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu určit, že přednostní právo podle odstavce 1 má nejprve akcionář vlastnící akcii tohoto druhu, a to v rozsahu poměru jmenovité hodnoty jeho akcií k takové části základního kapitálu, kterou představuje souhrn jmenovitých hodnot akcií tohoto druhu. Akcionář vlastnící jiný druh akcií má přednostní právo k akciím neupsaným podle věty první v poměru jmenovité hodnoty jeho akcií k takové části základního kapitálu, která není představována akciemi toho druhu akcií, jež jsou upisovány na zvýšení základního kapitálu. § 485 (1) Představenstvo nebo správní rada oznámí akcionářům způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady a současně zveřejní informaci obsahující alespoň a) údaj o místě a lhůtě pro vykonání přednostního práva, která nesmí být kratší než 2 týdny od okamžiku doručení, s uvedením, jak bude akcionářům oznámen počátek běhu této lhůty, není-li obsažen již v této informaci, b) počet nových akcií, které lze upsat na jednu dosavadní akcii o určité jmenovité hodnotě nebo na jednu kusovou akcii nebo jaký podíl na jedné nové akcii připadá na jednu dosavadní akcii o určité jmenovité hodnotě nebo na jednu kusovou akcii s tím, že lze upisovat pouze celé akcie, c) údaje o akciích upisovaných s využitím přednostního práva uvedené v § 475 písm. b) a jejich emisní kursemisní kurs nebo způsob určení emisního kursuemisního kursu, anebo pověření představenstva nebo správní rady, aby ho určily, a d) rozhodný den pro uplatnění přednostního práva, jestliže společnost vydala zaknihované akcie. (2) Odstavec 1 se nepoužije, mají-li být všechny akcie upsány jediným akcionářem. § 486 (1) Přednostní právo je samostatně převoditelné ode dne, kdy valná hromada rozhodla o zvýšení základního kapitálu. (2) V případě omezení převoditelnosti akcií platí stejné omezení také pro převoditelnost přednostního práva. V případě, že na 1 dosavadní akcii nepřipadá celá nová akcie, je přednostní právo vždy volně převoditelné. Omezení přednostního práva § 487 Přednostní právo nelze ve stanovách omezit ani vyloučit. § 488 (1) Valná hromada může svým usnesením přednostní právo omezit nebo vyloučit, jen je-li to v důležitém zájmu společnosti. (2) Omezení nebo vyloučení přednostního práva musí být pro všechny akcionáře určeno ve stejném rozsahu. (3) Usnesení valné hromady se uloží do sbírky listin. (4) Valné hromadě, která má o omezení nebo vyloučení přednostního práva rozhodnout, předloží představenstvo nebo správní rada písemnou zprávu, ve které uvede důvody pro omezení nebo vyloučení, navrhovaný emisní kursemisní kurs nebo způsob jeho určení, popřípadě návrh pověření představenstva nebo správní rady k jeho určení. § 489 (1) Za omezení nebo vyloučení přednostního práva se nepovažuje případ, kdy podle rozhodnutí valné hromady upíše všechny akcie obchodník s cennými papírycennými papíry na základě smlouvy o obstarání vydání cenných papírůcenných papírů, pokud tato smlouva obsahuje také povinnost tohoto obchodníka prodat osobám, které mají přednostní právo, na jejich žádost za určenou cenu a v určené lhůtě upsané akcie, a to v rozsahu jejich přednostního práva. (2) Na postup při prodeji akcií obchodníkem s cennými papírycennými papíry akcionářům se použijí přiměřeně § 484 až 486. § 490 Zánik a vzdání se přednostního práva (1) Přednostní právo zaniká uplynutím lhůty stanovené pro jeho uplatnění. (2) Akcionář se může přednostního práva vzdát také před rozhodnutím o zvýšení základního kapitálu. (3) Vzdání se přednostního práva se činí písemnou formou s úředně ověřeným podpisem nebo prohlášením na valné hromadě rozhodující o zvýšení základního kapitálu; prohlášení o vzdání se přednostního práva na valné hromadě se uvede ve veřejné listiněveřejné listině osvědčující rozhodnutí valné hromady. (4) Vzdání se přednostního práva má účinky i vůči každému dalšímu nabyvateli akcií tohoto akcionáře. § 491 Zvýšení základního kapitálu dohodou všech akcionářů (1) Na základě rozhodnutí valné hromady se mohou všichni akcionáři dohodnout na rozsahu své účasti na zvýšení základního kapitálu v částce určené rozhodnutím valné hromady; dohoda vyžaduje formu veřejné listinyveřejné listiny. (2) Dohoda obsahuje také a) prohlášení o tom, že se akcionáři vzdávají přednostního práva, ledaže se ho vzdali již dříve nebo ho již vykonali, anebo že jim nevzniklo, b) údaje o akciích upisovaných každým akcionářem uvedené v § 475 písm. b) a výši emisního kursuemisního kursu upisovaných akcií, c) je-li emisní kursemisní kurs splácen v penězích, lhůtu a způsob jeho splacení, d) údaje o nepeněžitém vkladu podle § 474 odst. 2 písm. b) až e), a popřípadě e) číslo majetkového účtu, na který mají být vydány zaknihované akcie. Zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku § 492 (1) Představenstvo nebo správní rada podá návrh na zápis nové výše základního kapitálu bez zbytečného odkladu po upsání akcií odpovídajících rozsahu zvýšení a po splacení alespoň 30 % jejich jmenovité hodnoty, nevyžaduje-li usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu jejich splacení ve větším rozsahu, včetně případného emisního ážia, jde-li o peněžité vklady, a po vnesení všech nepeněžitých vkladů. (2) Osoba, která upsala akcie na zvýšení základního kapitálu, je oprávněna vykonávat akcionářská práva v rozsahu upsaných akcií od okamžiku, kdy byly účinně upsány, i když ještě nenastaly účinky zvýšení základního kapitálu, ledaže dojde ke zrušení usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu podle § 465 odst. 2, § 483 odst. 1 nebo § 493 anebo soud vysloví neplatnost usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu. Tím nejsou dotčena do té doby vykonaná akcionářská práva. § 493 (1) Nebyly-li ve lhůtě určené v usnesení valné hromady podle § 475 účinně upsány akcie v rozsahu potřebném ke zvýšení základního kapitálu, usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu se zrušuje a vkladová povinnost zaniká, ledaže a) jde o zvýšení základního kapitálu peněžitými vklady a b) chybějící část do 1 měsíce upíší dosavadní akcionáři podle výše jejich podílů, připouští-li takový postup usnesení valné hromady podle § 475. (2) Zrušuje-li se usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu podle odstavce 1, použije se § 466 odst. 1 obdobně. Pododdíl 2 Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů § 495 (1) Valná hromada může rozhodnout o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů vykázaných ve schválené řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrce ve vlastním kapitálu společnosti, ledaže jsou tyto zdroje účelově vázány a společnost není oprávněna jejich účel měnit. Čistý zisk nelze použít při zvyšování základního kapitálu na základě mezitímní účetní závěrky. (2) Zvýšení základního kapitálu nemůže být vyšší, než kolik činí rozdíl mezi výší vlastního kapitálu a součtem základního kapitálu a jiných vlastních zdrojů, které jsou účelově vázány a společnost není oprávněna jejich účel měnit. § 496 (1) Na zvýšení základního kapitálu se podílejí akcionáři v poměru jmenovitých hodnot svých akcií. Na zvýšení se podílejí i vlastní akcie ve vlastnictví společnosti, která zvyšuje základní kapitál, a také akcie této společnosti, které vlastní jí ovládaná osoba nebo osoba ovládaná jí ovládanou osobou. Byly-li vydány kusové akcie, podílejí se na zvýšení základního kapitálu akcionáři k poměru počtu jimi vlastněných kusových akcií. (2) Nová výše základního kapitálu se zapisuje do obchodního rejstříku současně s usnesením o zvýšení základního kapitálu podle § 495 odst. 1. § 497 (1) Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů je možné pouze tehdy, je-li účetní závěrka, na základě které valná hromada o zvýšení rozhoduje, ověřena auditorem s výrokem bez výhrad. (2) Auditor ověřuje účetní závěrku pro potřeby rozhodnutí podle odstavce 1 z údajů zjištěných nejpozději ke dni, od něhož v den rozhodování valné hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů neuplynulo více než 6 měsíců. (3) V případě, že společnost z mezitímní účetní závěrky zjistí snížení vlastních zdrojů, nepoužije údaje z řádné nebo mimořádné účetní závěrky, ale vyjde z této mezitímní účetní závěrky. § 498 Usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti obsahuje a) částku, o kterou se základní kapitál zvyšuje, b) označení vlastního zdroje nebo zdrojů, z nichž se základní kapitál zvyšuje, v členění podle struktury vlastního kapitálu v účetní závěrce, c) určení, zda se zvýší jmenovitá hodnota akcií, s uvedením o jakou částku, nebo zda budou vydány akcie nové, s uvedením údajů uvedených v § 475 písm. b) a d) jestliže se základní kapitál zvyšuje zvýšením jmenovité hodnoty akcií, i lhůtu pro předložení akcií; počátek této lhůty nesmí předcházet dni, kdy bude zapsána nová výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. § 499 Zvýšení základního kapitálu se provede buď vydáním nových akcií a jejich bezplatným rozdělením mezi akcionáře, nebo zvýšením jmenovité hodnoty dosavadních akcií. § 500 (1) Zvýšení jmenovité hodnoty akcií se provede buď jejich výměnou, nebo vyznačením vyšší jmenovité hodnoty na dosavadních akciích s podpisem člena nebo členů představenstva nebo správní rady. (2) Představenstvo nebo správní rada vyzve způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady akcionáře, aby akcie ve valnou hromadou určené lhůtě předložili k výměně nebo k vyznačení vyšší jmenovité hodnoty. (3) Nepředloží-li akcionář akcie ve lhůtě, nevykonává až do jejich předložení akcionářská práva a představenstvo nebo správní rada uplatní postup podle § 537 až 541. § 501 Zvýšení jmenovité hodnoty zaknihovaných akcií se provede změnou zápisu o výši jmenovité hodnoty v evidenci zaknihovaných cenných papírůcenných papírů na základě příkazu společnosti; k příkazu společnost doloží výpis z obchodního rejstříku prokazující zápis nové výše základního kapitálu. § 502 Při vydání nových akcií vyzve představenstvo nebo správní rada akcionáře bez zbytečného odkladu po zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady, aby se dostavili k jejich převzetí. § 503 (1) Výzva akcionářům podle § 502 obsahuje alespoň a) rozsah zvýšení základního kapitálu, b) poměr rozdělení akcií mezi akcionáře, c) upozornění, že společnost je oprávněna nové akcie prodat, nepřevezme-li je akcionář do 1 roku od doručení výzvy. (2) Po marném uplynutí lhůty podle odstavce 1 uplatní představenstvo nebo správní rada přiměřeně postup podle § 539. § 504 Pokud mají být vydány nové zaknihované akcie, podá představenstvo nebo správní rada bez zbytečného odkladu po zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku příkaz osobě oprávněné vést evidenci zaknihovaných cenných papírů k jejich vydání. Pododdíl 3 Podmíněné zvýšení základního kapitálu § 505 (1) Pokud se valná hromada usnese na vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, současně přijme rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu v rozsahu, v jakém mohou být uplatněna výměnná nebo přednostní práva z těchto dluhopisů (dále jen „podmíněné zvýšení základního kapitálu“), ledaže mají být dluhopisy vyměněny za již vydané akcie. (2) Za podmíněné zvýšení základního kapitálu se považuje také zvýšení v rozsahu, v jakém mohou věřitelé podle pravidel obsažených v rozhodnutí valné hromady a v úvěrové nebo v jiné obdobné smlouvě uplatnit svá výměnná nebo přednostní práva z takové smlouvy uzavřené se společností; to platí pouze tehdy, pokud je valnou hromadou současně rozhodnuto o omezení přednostního práva akcionářů podle § 487 až 489. § 506 Podmíněné zvýšení základního kapitálu podle § 505 odst. 2 je možné pouze tehdy, pokud to předem umožní stanovy a pokud současně obsahují přesné podmínky, za jakých je možné přednostní nebo výměnné právo z úvěrové nebo obdobné smlouvy využít. § 507 Usnesení valné hromady o podmíněném zvýšení základního kapitálu společnosti obsahuje a) důvody zvýšení základního kapitálu, b) určení, zda je zvýšení základního kapitálu určeno pro vykonání výměnných nebo přednostních práv z dluhopisů anebo pro vykonání obdobných práv z úvěrové smlouvy nebo jiné obdobné smlouvy, c) rozsah zvýšení základního kapitálu a údaje o akciích, které mohou být na zvýšení základního kapitálu vydány, uvedené v § 475 písm. b), a d) navrhovanou výši emisního kursuemisního kursu nebo odůvodněný způsob jeho určení anebo údaj o tom, že jeho určením bude pověřeno představenstvo nebo správní rada, včetně určení nejnižší možné výše, v jaké může být určen. § 508 (1) Představenstvo nebo správní rada podá bez zbytečného odkladu návrh na zápis usnesení valné hromady do obchodního rejstříku. (2) Návrh na zápis usnesení valné hromady může být spojen s návrhem na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. § 509 (1) Výměnné právo se uplatňuje doručením žádosti o výměnu dluhopisů za akcie. Doručení žádosti o výměnu nahrazuje upsání a splacení akcie. Mají-li být vydány zaknihované akcie, uvede se v žádosti i číslo majetkového účtu, na který mají být zaknihované akcie vydány, jinak je žádost neúčinná. (2) Přednostní právo se uplatňuje upsáním akcií společnosti. Na upisování akcií se použijí přiměřeně ustanovení tohoto zákona o upisování akcií při založení společnosti a o emisním kursuemisním kursu. Na upsání akcií na základě veřejné nabídky všem vlastníkům dluhopisů se použijí obdobně § 476, 480 a 481. (3) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně na výměnné nebo přednostní právo věřitele z úvěrové nebo jiné obdobné smlouvy. § 510 (1) Představenstvo nebo správní rada podá návrh na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku bez zbytečného odkladu po uplynutí lhůty pro uplatnění výměnných nebo přednostních práv a jen v rozsahu uplatněných výměnných nebo přednostních práv. (2) Po zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku vydá společnost akcie v rozsahu uplatněných vyměnitelných a přednostních práv. Při výměně dluhopisů za akcie se postupuje přiměřeně podle § 503 a 504 a § 537 až 541. Pododdíl 4 Zvýšení základního kapitálu rozhodnutím představenstva nebo správní rady § 511 (1) Valná hromada může pověřit představenstvo nebo správní radu, aby za podmínek stanovených tímto zákonem a stanovami zvýšily základní kapitál upisováním nových akcií, podmíněným zvýšením základního kapitálu nebo z vlastních zdrojů společnosti, nejvýše však o jednu polovinu dosavadní výše základního kapitálu v době pověření. (2) Pověření podle odstavce 1 nahrazuje rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu a určí a) maximální počet akcií a další údaje o akciích, které mají být na zvýšení základního kapitálu vydány, uvedené v § 475 písm. b), a b) který orgán společnosti rozhodne o ocenění nepeněžitého vkladu na základě posudku znalce, jestliže je představenstvo pověřeno nebo správní rada pověřena zvýšit základní kapitál. § 512 (1) Představenstvo nebo správní rada může v rámci pověření zvýšit základní kapitál i vícekrát, nepřekročí-li celková částka zvýšení stanovený limit. (2) Pověření podle § 511 odst. 1 je možné udělit na dobu nejdéle 5 let ode dne, kdy se valná hromada na pověření usnesla, a to i opakovaně. § 513 Představenstvo nebo správní rada podá bez zbytečného odkladu návrh na zápis usnesení valné hromady o pověření do obchodního rejstříku. § 514 Pověření podle § 511 odst. 1 mohou obsahovat také stanovy. V takovém případě se rozhodnutí valné hromady nevyžaduje a § 511 až 513 se použijí přiměřeně. § 515 (1) Rozhodnutí představenstva nebo správní rady o zvýšení základního kapitálu se osvědčuje veřejnou listinouveřejnou listinou a toto rozhodnutí se zapisuje do obchodního rejstříku. (2) Při zvýšení základního kapitálu představenstvem nebo správní radou se postupuje obdobně podle ustanovení tohoto zákona o zvýšení základního kapitálu upisováním nových akcií, o podmíněném zvýšení základního kapitálu nebo o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti, s ohledem na zvolený způsob zvýšení základního kapitálu. Oddíl 3 Snížení základního kapitálu § 516 Usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu obsahuje alespoň a) účel navrhovaného snížení základního kapitálu, b) rozsah a způsob provedení navrhovaného snížení, c) způsob, jak bude naloženo s částkou odpovídající snížení, d) pravidla losování a výši úplaty za vylosované akcie nebo způsob jejího určení, snižuje-li se základní kapitál vzetím akcií z oběhu na základě losování, e) snižuje-li se základní kapitál na základě smlouvy s akcionáři, údaj, zda jde o návrh smlouvy na úplatné nebo bezúplatné vzetí akcií z oběhu, a při návrhu smlouvy na úplatné vzetí akcií z oběhu i výši úplaty nebo pravidla pro její určení, f) mají-li být v důsledku snížení základního kapitálu předloženy společnosti akcie, lhůty pro jejich předložení; tato lhůta nesmí předcházet dni účinnosti snížení základního kapitálu. § 517 (1) V důsledku snížení základního kapitálu společnosti nesmí klesnout základní kapitál pod výši stanovenou tímto zákonem. (2) Snížením základního kapitálu se nesmí zhoršit dobytnost pohledávek věřitelů. Ochrana věřitelů § 518 (1) Do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu vůči třetím osobám oznámí představenstvo nebo správní rada rozhodnutí o snížení základního kapitálu písemně těm známým věřitelům, jejichž pohledávky vůči společnosti vznikly před okamžikem účinnosti rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu. Součástí oznámení je výzva, aby věřitelé přihlásili své pohledávky podle odstavce 3. (2) Představenstvo nebo správní rada nejméně dvakrát po sobě s třicetidenním odstupem zveřejní usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu po jeho zápisu do obchodního rejstříku; součástí zveřejněné informace je výzva, aby věřitelé přihlásili své pohledávky podle odstavce 3. (3) Věřitelé společnosti podle odstavce 1 mohou do 90 dnů ode dne, kdy obdrželi oznámení o snížení základního kapitálu, jinak do 90 dnů od druhého zveřejnění informace podle odstavce 2 požadovat, aby splnění jejich pohledávek, které nebyly v okamžiku nabytí účinnosti rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu splatné, bylo přiměřeným způsobem zajištěno nebo uspokojeno anebo byla uzavřena dohoda o jiném řešení; to neplatí, nezhorší-li se snížením základního kapitálu dobytnost pohledávek za společností. (4) Nedojde-li mezi věřiteli a společností k dohodě o způsobu zajištění pohledávky nebo má-li věřitel za to, že se zhoršila dobytnost jeho pohledávek, rozhodne o dostatečném zajištění soud s ohledem na druh a výši pohledávky. § 519 Představenstvo nebo správní rada podá bez zbytečného odkladu návrh na zápis usnesení valné hromady do obchodního rejstříku. § 520 (1) Před účinností snížení základního kapitálu a před splněním povinností podle § 518 nebo před rozhodnutím soudu podle § 518 nelze akcionářům poskytnout plnění z důvodu snížení základního kapitálu nebo jim z tohoto důvodu prominout nebo snížit nesplacené části emisního kursuemisního kursu akcií. (2) Za újmu způsobenou porušením odstavce 1 odpovídají společnosti a věřitelům členové představenstva nebo správní rady; této odpovědnosti se nemohou zprostit. Způsoby snížení základního kapitálu § 521 (1) K povinnému snížení základního kapitálu použije společnost vlastní akcie, které má v majetku. V ostatních případech snížení základního kapitálu použije společnost nejprve vlastní akcie, které má v majetku. (2) Jiným postupem lze základní kapitál snižovat jen tehdy, nepostačuje-li postup podle odstavce 1 ke snížení základního kapitálu v rozsahu určeném valnou hromadou nebo pokud by tento postup nesplnil účel snížení základního kapitálu. (3) Při snížení základního kapitálu jen s využitím vlastních akcií, které jsou v majetku společnosti, se nepoužijí ustanovení tohoto zákona o odděleném hlasování podle druhu akcií. § 522 Ke snížení základního kapitálu použije společnost vlastní akcie tak, že je zničí, nebo u zaknihovaných akcií dá osobě oprávněné vést jejich evidenci příkaz k jejich zrušení. § 523 (1) Společnost, která nemá ve svém majetku vlastní akcie, nebo jejich použití podle § 521 ke snížení základního kapitálu nepostačuje nebo by tento postup nesplnil účel snížení základního kapitálu, sníží jmenovité hodnoty akcií, nebo vezme akcie z oběhu anebo upustí od vydání nesplacených akcií. (2) Akcie se vezmou z oběhu na základě losování nebo na základě smlouvy. Akcie lze vzít z oběhu na základě losování pouze tehdy, jestliže stanovy tento postup v době úpisu těchto akcií umožňovaly. Pravidla postupu pro vzetí akcií z oběhu určí stanovy a valná hromada při rozhodnutí o snížení základního kapitálu. Snížení jmenovité nebo účetní hodnoty akcií nebo zatímních listů § 524 (1) Jmenovitá hodnota akcií se snižuje poměrně u všech akcií společnosti, ledaže je účelem snížení základního kapitálu prominutí nesplacené části emisního kursuemisního kursu akcií. (2) Účetní hodnota se snižuje poměrně u všech kusových akcií společnosti. § 525 Snížení jmenovité hodnoty akcií nebo zatímních listů se provede výměnou akcií nebo zatímních listů za akcie nebo zatímní listy s nižší jmenovitou hodnotou nebo vyznačením nižší jmenovité hodnoty na dosavadní akcie nebo zatímní listy s podpisem člena nebo členů představenstva nebo správní rady. Pro snížení jmenovité hodnoty zaknihovaných akcií se použije § 501 obdobně. § 526 Představenstvo nebo správní rada vyzve způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady akcionáře, kteří vlastní akcie nebo zatímní listy, aby je předložili ve lhůtě určené rozhodnutím valné hromady za účelem postupu podle § 525. Akcionář, který je v prodlení s předložením akcií nebo zatímních listů v určené lhůtě, nevykonává až do okamžiku jejich řádného předložení s nimi spojená akcionářská práva a představenstvo nebo správní rada uplatní postup podle § 537 až 541. Vzetí akcií z oběhu na základě losování § 527 (1) Pokud společnost vydala zaknihované akcie, podá před losováním osobě oprávněné vést jejich evidenci příkaz k jejich očíslování a současně požádá o výpis z této evidence, který musí obsahovat i čísla akcií. (2) Po dobu, kdy jsou akcie očíslovány, se pozastavuje právo s nimi nakládat. (3) Losování zaknihovaných akcií se provede nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy byl podán příkaz k očíslování. § 528 (1) Průběh a výsledky losování s uvedením čísel vylosovaných akcií se osvědčuje veřejnou listinouveřejnou listinou. (2) Představenstvo nebo správní rada oznámí výsledky losování způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady. (3) Oznámení obsahuje alespoň a) čísla vylosovaných akcií, b) lhůtu, v níž bude společnost vylosované akcie proplácet; lhůta nesmí předcházet účinnosti snížení základního kapitálu a nesmí být delší než 3 měsíce od účinnosti snížení základního kapitálu, ledaže dohoda s akcionářem určí jinak, c) výši úplaty za vylosované akcie, d) údaje identifikující akcionáře, jehož akcie byly vylosovány, a e) lhůtu, v níž musí být vylosované akcie předloženy společnosti. § 529 (1) Základní kapitál se sníží v rozsahu jmenovitých hodnot vylosovaných akcií. (2) Od účinnosti snížení základního kapitálu nevykonává akcionář akcionářská práva spojená s vylosovanými akciemi. (3) Je-li akcionář v prodlení s předložením vylosovaných akcií v určené lhůtě, uplatní představenstvo nebo správní rada postup podle § 537 až 541. § 530 Společnost vyplatí akcionářům za vylosované akcie úplatu přiměřenou jejich ceně; přiměřenost úplaty se doloží znaleckým posudkem. § 531 (1) Představenstvo nebo správní rada společnosti, která vydala zaknihované akcie, podá osobě oprávněné vést jejich evidenci zprávu o výsledku losování spolu s příkazem zrušit číslování nevylosovaných akcií doloženým veřejnou listinouveřejnou listinou osvědčující výsledky losování. (2) Po účinnosti snížení základního kapitálu podá představenstvo nebo správní rada osobě oprávněné vést evidenci zaknihovaných cenných papírů příkaz ke zrušení vylosovaných akcií; příkaz se doloží výpisem z obchodního rejstříku prokazujícím zápis snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Vzetí akcií z oběhu na základě smlouvy § 532 (1) V případě, že se akcie berou z oběhu na základě smlouvy, může rozhodnutí valné hromady určit, že základní kapitál a) bude snížen v rozsahu jmenovitých hodnot akcií, které budou vzaty z oběhu, nebo b) bude snížen o pevnou částku. (2) Akcie lze vzít z oběhu na základě smlouvy úplatně i bezplatně. (3) Je-li splněna některá z podmínek podle § 322 odst. 2 věty druhé, lze vzít akcie z oběhu i bez veřejného návrhu smlouvy. V takovém případě musí být návrh smlouvy doručen všem akcionářům, ledaže se akcionář tohoto práva předem vzdal. Ustanovení § 323 odst. 2 a § 326 odst. 1 a ustanovení zákona o nabídkách převzetí o uzavírání smlouvy a o odstoupení od smlouvy, včetně postupu při částečné nabídce převzetí, se použijí přiměřeně. (4) Nejsou-li splněny podmínky § 322 odst. 2 věty druhé, lze vzít akcie z oběhu pouze na základě veřejného návrhu smlouvy. (5) Jde-li o bezplatné vzetí akcií z oběhu na základě smlouvy, použijí se odstavce 3 a 4 přiměřeně. (6) Vzdání se práva podle odstavce 3 se činí písemnou formou s úředně ověřeným podpisem nebo prohlášením na valné hromadě rozhodující o snížení základního kapitálu; toto prohlášení se uvede ve veřejné listiněveřejné listině osvědčující rozhodnutí valné hromady. (7) Vzdání se práva podle odstavce 3 má účinky i vůči každému dalšímu nabyvateli akcií tohoto akcionáře. § 533 (1) Kupní cena je splatná nejpozději do 3 měsíců od účinnosti snížení základního kapitálu. Lhůta splatnosti kupní ceny nesmí předcházet dni účinnosti snížení základního kapitálu. (2) Akcionář nevykonává od účinnosti snížení základního kapitálu s akciemi branými z oběhu spojená akcionářská práva. (3) Je-li akcionář v prodlení s předložením akcií braných z oběhu v určené lhůtě, uplatní představenstvo nebo správní rada postup podle § 537 až 541. § 534 Bez zbytečného odkladu od účinnosti snížení základního kapitálu podá představenstvo nebo správní rada osobě, která vede evidenci zaknihovaných cenných papírů, příkaz ke zrušení zaknihovaných akcií, které společnost koupila na základě smlouvy; příkaz se doloží výpisem z obchodního rejstříku prokazujícím zápis snížení základního kapitálu a dokladem o uzavření smlouvy. § 535 (1) V případě, že se základní kapitál snižuje postupem podle § 532 odst. 1 písm. a), obsahuje usnesení valné hromady také pověření pro představenstvo nebo správní radu podat návrh na zápis výše základního kapitálu do obchodního rejstříku v rozsahu, v jakém budou uzavřeny smlouvy s akcionáři. (2) V případě, že součet jmenovitých hodnot akcií braných z oběhu podle § 532 odst. 1 písm. b) nedosáhne stanovené částky snížení základního kapitálu, může valná hromada rozhodnout, že se základní kapitál sníží postupem podle § 532 odst. 1 písm. a), popřípadě jiným způsobem stanoveným tímto zákonem. § 536 Upuštění od vydání akcií (1) Valná hromada může rozhodnout o snížení základního kapitálu upuštěním od vydání akcií v rozsahu, v jakém jsou upisovatelé v prodlení se splacením jmenovité hodnoty akcií, v rozsahu součtu jmenovitých hodnot nesplacených akcií, ledaže společnost prodlevšího akcionáře ze společnosti vyloučí. (2) Vydala-li společnost na nesplacené akcie zatímní listy, provede se upuštění od vydání nesplacených akcií tak, že představenstvo nebo správní rada vyzve akcionáře, který je v prodlení se splacením emisního kursuemisního kursu nebo jeho části, aby ve lhůtě určené valnou hromadou odevzdal zatímní list s tím, že společnost nevydá akcie, které tento zatímní list nahrazuje, a upisovateli vrátí bez zbytečného odkladu po účinnosti snížení základního kapitálu dosud splacený emisní kursemisní kurs po započtení pohledávek, které vůči upisovateli má. (3) Akcionář nevykonává od účinnosti snížení základního kapitálu se zatímním listem podle odstavce 2 spojená akcionářská práva. (4) Je-li akcionář v prodlení s předložením zatímních listů podle odstavce 2 v určené lhůtě, uplatní představenstvo nebo správní rada postup podle § 537 až 541. (5) Nevydala-li společnost na nesplacené akcie zatímní listy, účinností snížení základního kapitálu nesplacená akcie zaniká a společnost upisovateli vrátí bez zbytečného odkladu po účinnosti snížení základního kapitálu dosud splacený emisní kursemisní kurs po započtení pohledávek, které vůči upisovateli má. Postup při nevrácení nebo nepřevzetí akcií § 537 V případě prodlení akcionářů s předložením akcií stahovaných společností z oběhu za účelem jejich výměny, vyznačení nové jmenovité hodnoty nebo zničení nebo s převzetím nových akcií při zvýšení základního kapitálu vyzve představenstvo nebo správní rada akcionáře způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady, aby tak učinili v přiměřené lhůtě, kterou jim k tomu určí s upozorněním, že jinak budou nepředložené akcie prohlášeny za neplatné nebo že nepřevzaté akcie budou prodány. § 538 (1) Akcie, které nebyly přes výzvu v dodatečné lhůtě odevzdány, představenstvo nebo správní rada prohlásí za neplatné; představenstvo nebo správní rada prohlášení bez zbytečného odkladu oznámí způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady akcionářům, jejichž akcií se neplatnost týká (dále jen „dotčená osoba“), a současně je zveřejní. (2) Společnost má právo na náhradu nákladů, které jí vzniknou prohlášením akcií za neplatné a vydáním nových akcií. § 539 (1) Nové akcie, které mají být vydány místo akcií prohlášených za neplatné, nebo akcie, které nebyly při zvýšení základního kapitálu podle § 502 akcionáři převzaty ani v dodatečné přiměřené době, prodá představenstvo nebo správní rada bez zbytečného odkladu prostřednictvím obchodníka s cennými papíry na účet dotčené osoby na evropském regulovaném trhu, jinak je prodá ve veřejné dražbě. (2) Místo, dobu konání a předmět dražby představenstvo nebo správní rada zveřejní ve lhůtě alespoň 15 dnů přede dnem jejího konání, je-li hodnota dražených akcií nižší než 100 000 Kč, a ve lhůtě 30 dní přede dnem jejího konání, je-li hodnota vyšší, a ve stejné lhůtě zašle zprávu o chystané veřejné dražbě také dotčené osobě, je-li představenstvu nebo správní radě známa. (3) Výtěžek z prodeje po započtení pohledávek společnosti za dotčenou osobou vzniklých v souvislosti s prohlášením jejích akcií za neplatné, popřípadě v souvislosti s prodejem akcií, společnost vyplatí bez zbytečného odkladu dotčené osobě. § 540 (1) V případě, že za akcie stahované z oběhu nemají být vydány nové akcie, není prohlášením akcií za neplatné dotčeno právo dotčené osoby na zaplacení jejich kupní ceny nebo na vrácení splaceného emisního kursuemisního kursu nebo jeho části. (2) Společnost může proti pohledávce dotčené osoby na zaplacení kupní ceny nebo vrácení emisního kursuemisního kursu nebo jeho části započíst pohledávky, které za touto osobou vznikly v souvislosti s prohlášením jejích akcií za neplatné. (3) Společnost vyplatí dotčené osobě rozdíl bez zbytečného odkladu po započtení, jinak po prohlášení akcií nebo zatímních listů za neplatné. § 541 Společnost vrácené akcie nebo zatímní listy zničí bez zbytečného odkladu po účinnosti snížení základního kapitálu. § 542 Výměna akcie nebo změna údajů na akcii Společnost může na základě rozhodnutí valné hromady vyzvat akcionáře, aby jí předložili ve lhůtě jí určené akcie k výměně nebo vyznačení nových údajů na akcii, došlo-li ke změně údajů dosud na akciích uvedených. Ustanovení § 537 až 541 se použijí obdobně. § 543 Výměna akcie na žádost akcionáře (1) Akcionář může požádat společnost o výměnu akcie, je-li poškozena tak, že některé údaje na ní uvedené nejsou čitelné, a o pravosti této akcie není pochyb. (2) Společnost vymění akcii bez zbytečného odkladu po jejím předložení. Vrácenou akcii společnost zničí a na nové akcii uvede, že jde o stejnopis zničené akcie. Zjednodušené snížení základního kapitálu § 544 (1) Ustanovení tohoto dílu o ochraně věřitelů se nepoužijí, pokud společnost a) snižuje základní kapitál za účelem úhrady ztráty, nebo b) snižuje základní kapitál za účelem převodu do rezervního fondu na úhradu budoucí ztráty a převáděná částka nepřesáhne 10 % sníženého základního kapitálu. (2) Splnění podmínek podle odstavce 1 doloží společnost rejstříkovému soudu při podání návrhu na zápis snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku. V takovém případě se zapíše usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu spolu se zápisem nové výše základního kapitálu. (3) Rezervní fond v rozsahu vytvořeném podle odstavce 1 písm. b) může být použit pouze k úhradě ztráty společnosti nebo ke zvýšení jejího základního kapitálu. Ke zvláštnímu rezervnímu fondu na vlastní akcie se nepřihlíží. § 545 (1) V souvislosti se snížením základního kapitálu podle § 544 nelze akcionářům poskytnout jakékoliv plněníplnění. (2) PlněníPlnění poskytnuté v rozporu s odstavcem 1 vrátí akcionář společnosti. Za splnění této povinnosti ručí členové představenstva nebo správní rady společně a nerozdílně. Souběžné snížení a zvýšení základního kapitálu § 546 Valná hromada může rozhodnout o souběžném snížení a zvýšení základního kapitálu pouze tehdy, je-li základní kapitál snižován za předpokladů stanovených v § 536 nebo § 544 odst. 1. § 547 Při postupu podle § 546 může společnost zahájit zvyšování základního kapitálu až poté, co bude snížení základního kapitálu účinné. § 548 (1) V případě, že je účelem snížení základního kapitálu přizpůsobení jmenovité hodnoty stávajících akcií obchodovaných na evropském regulovaném trhu jejich ceně na evropském regulovaném trhu v souvislosti se zvýšením základního kapitálu upsáním nových akcií a byly splněny podmínky podle § 544, může valná hromada současně rozhodnout o souběžném snížení a zvýšení základního kapitálu; ustanovení § 546 a 547 se nepoužijí. (2) V rozhodnutí o souběžném snížení a zvýšení základního kapitálu může valná hromada určit rozsah snížení základního kapitálu tak, že stanoví způsob výpočtu částky snížení v závislosti na emisním kursuemisním kursu nových akcií, který bude stanoven později, a zároveň pověřit představenstvo nebo správní radu, aby částku snížení základního kapitálu a tomu odpovídající nové jmenovité hodnoty stávajících akcií společnosti bez odkladu oznámilo akcionářům způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady. Díl 7 Likvidace akciové společnosti § 549 (1) Právo na podíl na likvidačním zůstatku je samostatně převoditelné ode dne, kdy společnost vstoupila do likvidace, ledaže stanovy určí jinak. (2) V případě, že likvidační zůstatek nestačí k úhradě jmenovité hodnoty akcií, dělí se na část připadající vlastníkům prioritních akcií a na část připadající vlastníkům ostatních akcií v rozsahu určeném stanovami; je-li více druhů akcií, jejichž zvýhodnění se vztahuje k likvidačnímu zůstatku, dělí se likvidační zůstatek i na část připadající vlastníkům těchto akcií. (3) Části likvidačního zůstatku se dělí mezi akcionáře v poměru odpovídajícím splacené jmenovité hodnotě jejich akcií. (4) Určí-li tak stanovy, odstavce 2 a 3 se nepoužijí. § 550 (1) Likvidátor vyplatí podíl na likvidačním zůstatku bez zbytečného odkladu po odevzdání akcie. Odevzdané akcie likvidátor neprodleně zničí. (2) V případě, že akcionář akcie na výzvu likvidátora neodevzdá, uplatní likvidátor přiměřeně postup podle § 537 a 538. Likvidátor vyplatí podíl na likvidačním zůstatku bez zbytečného odkladu po prohlášení akcií za neplatné. § 551 V případě vydání zaknihovaných akcií vzniká oprávněné osobě právo na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku ke dni zrušení akcií společnosti v evidenci zaknihovaných cenných papírůcenných papírů na základě příkazu likvidátora. HLAVA VI DRUŽSTVO Díl 1 Obecná ustanovení o družstvu Oddíl 1 Základní ustanovení § 552 (1) DružstvoDružstvo je společenství neuzavřeného počtu osob, které je založeno za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání. (2) DružstvoDružstvo má nejméně 3 členy. (3) Firma obsahuje označení „družstvodružstvo“. § 553 Stanovy družstvadružstva obsahují také a) firmu družstvadružstva, b) předmět podnikání nebo činnosti, c) výši základního členského vkladu, popřípadě vstupního vkladu, d) způsob a lhůtu pro splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu, popřípadě vstupnímu vkladu přistupujícím členem, e) způsob svolání členské schůze a pravidla jejího rozhodování, f) počet členů představenstva a kontrolní komise a délku jejich funkčního období, g) podmínky vzniku členství v družstvudružstvu a h) práva a povinnosti člena družstvadružstva (dále jen „člen“) a družstvadružstva. § 554 (1) Změny stanov nabývají účinnosti dnem, kdy je členská schůze schválila, ledaže plyne ze zákona nebo usnesení členské schůze, že nabývají účinnosti později. (2) Dojde-li ke změně stanov na základě právní skutečnosti, představenstvo družstvadružstva vyhotoví úplné znění stanov bez zbytečného odkladu poté, co se některý z členů představenstva o této skutečnosti dozví. Oddíl 2 Založení družstva Založení družstva na ustavující schůzi § 555 (1) Ustavující schůzi družstvadružstva (dále jen „ustavující schůze“) svolá svolavatel, který předloží zájemcům o založení družstvadružstva návrh stanov a rozhodnutí potřebných k založení družstvadružstva. (2) Ustavující schůze po přijetí stanov zvolí členy volených orgánů družstvadružstva, schválí správce vkladů a určí způsob splnění základního členského vkladu, popřípadě i vstupního vkladu. § 556 (1) Na ustavující schůzi může hlasovat zájemce, který projevil vůli stát se členem družstvadružstva podáním písemné přihlášky nejpozději do zahájení ustavující schůze, a svolavatel jeho přihlášku neodmítl (dále jen „zájemce“). Jiné osoby mohou být přítomny jen se souhlasem svolavatele, ledaže ustavující schůze rozhodne jinak. (2) V případě, že se ustavující schůze účastní zmocněnec, nesmí zastupovat více než 1 osobu, která podala přihlášku. § 557 Ustavující schůzi řídí svolavatel nebo jím pověřená osoba. § 558 (1) Každý zájemce má na ustavující schůzi 1 hlas. O stanovách se hlasuje vždy veřejně. (2) Ustavující schůze je schopna se usnášet za účasti většiny zájemců; usnesení přijímá většinou hlasů přítomných. § 559 (1) Zájemce, který nehlasoval pro přijetí stanov, může vzít zpět svoji přihlášku bezprostředně po oznámení výsledků hlasování, jinak toto právo zaniká. Zpětvzetí přihlášky se uvede ve veřejné listiněveřejné listině, kterou se osvědčuje průběh ustavující schůze. (2) Zakladatelem družstvadružstva je zájemce, který nevzal svoji přihlášku zpět, splnil podmínky pro členství a jeho vznik, s výjimkou splnění vkladové povinnosti, popřípadě vzniku pracovního poměru. § 560 (1) Průběh ustavující schůze a rozhodnutí o přijetí stanov se osvědčuje veřejnou listinouveřejnou listinou, která musí obsahovat schválený text stanov a jejíž přílohou je seznam zakladatelů a písemné prohlášení zakladatelů o převzetí vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu, není-li takové prohlášení zakladatelů již osvědčeno ve veřejné listiněveřejné listině o osvědčení průběhu ustavující schůze. Určují-li stanovy bytového družstvadružstva, že podmínkou vzniku členství je převzetí nebo splnění vkladové povinnosti také k dalšímu členskému vkladu, je přílohou veřejné listinyveřejné listiny také prohlášení zakladatele o převzetí povinnosti k dalšímu členskému vkladu. (2) Nemůže-li se zakladatel z vážných důvodů účastnit ustavující schůze, může osvědčení o převzetí vkladové povinnosti podle odstavce 1 učiněné ve formě veřejné listinyveřejné listiny, nebo písemné prohlášení o převzetí této povinnosti ve formě veřejné listinyveřejné listiny nebo s úředně ověřeným podpisem doručit statutárnímu orgánu založeného družstvadružstva do 15 dnů ode dne konání ustavující schůze. § 561 Zakladatel splní vkladovou povinnost k základnímu členskému vkladu nebo vstupnímu vkladu do 15 dnů ode dne konání ustavující schůze, která rozhodla o založení družstvadružstva, jinak se nestane členem; to neplatí, zakládá-li se družstvodružstvo postupem podle § 561a. § 561a Založení družstva bez ustavující schůze (1) DružstvoDružstvo lze založit i dohodou zakladatelů na obsahu stanov; stanovy vyžadují formu veřejné listinyveřejné listiny. (2) Stanovy při založení družstvadružstva podle odstavce 1 obsahují také a) seznam zakladatelů, b) způsob splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu, popřípadě vstupnímu vkladu zakladatele, c) údaj o tom, koho zakladatelé určují členy volených orgánů družstvadružstva, d) u nepeněžitého vkladu jeho popis, jeho ocenění, částku, kterou se započítává na členský vklad, a určení osoby znalce, který provedl ocenění nepeněžitého vkladu. (3) Údaje podle odstavce 2 lze po vzniku družstvadružstva a po splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu, popřípadě vstupnímu vkladu ze stanov vypustit; stanovy mohou svěřit toto rozhodnutí do působnosti představenstva. Rozhodnutí podle tohoto odstavce se nepovažuje za rozhodnutí o změně stanov. (4) Neurčí-li stanovy jinou lhůtu, splní zakladatel vkladovou povinnost k základnímu členskému vkladu, popřípadě vstupnímu vkladu do 15 dnů ode dne přijetí stanov, jinak se nestane členem. § 562 Informační deska (1) DružstvoDružstvo zřídí ve svém sídle informační desku. Informační deska je přístupná každý pracovní den v běžnou pracovní dobu všem členům. (2) Určí-li tak stanovy, informační deska se zpřístupní členům družstvadružstva i prostřednictvím internetových stránek. (3) Určí-li stanovy, že působnost členské schůze plní zcela nebo zčásti shromáždění delegátů, zpřístupní se informační deska členům družstvadružstva vždy i prostřednictvím internetových stránek. Oddíl 3 Vklady § 563 (1) Každý člen se podílí na základním kapitálu družstvadružstva základním členským vkladem. (2) Určí-li tak stanovy, může se člen podílet na základním kapitálu jedním nebo více dalšími členskými vklady. Výše dalších členských vkladů může být pro jednotlivé členy různá. (3) Členský vklad je tvořen součtem základního členského vkladu a všech dalších členských vkladů. § 564 (1) Podmínkou vzniku členství je písemné prohlášení podle § 560 odst. 1 nebo odst. 2, ledaže jde o zakladatele podle § 561a, a splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu, nestanoví-li tento zákon, že ke vzniku členství je též potřeba vznik pracovního poměru. Stanovy mohou určit, že podmínkou vzniku členství je pouze splnění vkladové povinnosti ke vstupnímu vkladu ve výši určené stanovami; vstupní vklad je částí základního členského vkladu. (2) Výše základního členského vkladu je pro všechny členy družstvadružstva stejná. (3) Vkladová povinnost v rozsahu rozdílu mezi základním členským vkladem a vstupním vkladem musí být splněna ve lhůtě určené ve stanovách, která nesmí být delší než 3 roky. § 565 Za trvání členství nelze základní členský vklad nebo jeho část vracet; to neplatí, jestliže došlo ke snížení základního členského vkladu. Zvýšení základního členského vkladu § 566 (1) Určí-li tak stanovy, může členská schůze družstvadružstva rozhodnout o zvýšení základního členského vkladu doplatky členů. Základní členský vklad lze zvýšit doplatky členů pouze jednou za 3 roky a nejvýše na trojnásobek stávající výše. (2) Mezi přijetím rozhodnutí o změně stanov, kterým se umožní zvýšení základního členského vkladu doplatkem člena, a přijetím rozhodnutí o zvýšení základního členského vkladu musí uplynout lhůta alespoň 90 dnů. (3) Usnesení členské schůze obsahuje a) částku, o niž se zvyšuje základní členský vklad, b) lhůtu pro splnění vkladové povinnosti, případně c) popis nepeněžitého vkladu, jeho ocenění znalcem určeným podle § 573 odst. 1 a částku, která se započítává na členský vklad, projevil-li člen vůli vnést nepeněžitý vklad. (4) K rozhodnutí o změně stanov, kterým se umožní zvýšení základního členského vkladu doplatkem člena, a k rozhodnutí o zvýšení základního členského vkladu se vyžaduje souhlas tří čtvrtin všech členů družstvadružstva. § 567 (1) Členská schůze může rozhodnout, že se základní členský vklad poměrně zvýší všem členům z vlastních zdrojů družstvadružstva. (2) Zvýšení základního členského vkladu z vlastních zdrojů je možné pouze tehdy, je-li účetní závěrka, na základě které členská schůze o zvýšení rozhoduje, ověřena auditorem s výrokem bez výhrad. (3) Ke zvýšení základního členského vkladu z vlastních zdrojů nelze použít rezervní fond, pokud se podle jiného právního předpisu nebo stanov zřizuje, jiné fondy, které jsou vytvořeny k jiným účelům než ke zvýšení základního členského vkladu, ani vlastní zdroje, které jsou účelově vázány a jejichž účel není družstvodružstvo oprávněno měnit. (4) Souhrn částek, o něž se zvyšuje základní členský vklad z vlastních zdrojů, nesmí být vyšší, než kolik činí rozdíl mezi vlastním kapitálem a součtem dosavadního základního kapitálu a jiných vlastních zdrojů, které jsou účelově vázány a jejichž účel není družstvodružstvo oprávněno měnit. § 567a Účinky zvýšení základního členského vkladu nastávají okamžikem zápisu nové výše základního členského vkladu do obchodního rejstříku. Snížení základního členského vkladu § 567b (1) Usnesení členské schůze o snížení základního členského vkladu obsahuje a) částku, o niž se základní členský vklad snižuje, b) údaj o tom, zda částka odpovídající souhrnu částek, o něž se snižuje základní členský vklad, bude celá nebo zčásti vyplacena členům nebo jakým jiným způsobem bude s touto částkou naloženo. (2) K rozhodnutí podle odstavce 1 se vyžaduje souhlas alespoň dvou třetin přítomných členů družstvadružstva. § 568 (1) Představenstvo zveřejní rozhodnutí členské schůze o snížení základního členského vkladu a jeho výši do 15 dnů ode dne jeho přijetí dvakrát po sobě s časovým odstupem 30 dnů. (2) Představenstvo zároveň se zveřejněním písemně vyzve všechny známé věřitele družstvadružstva, jejichž pohledávky vůči družstvudružstvu vznikly před přijetím usnesení členské schůze o snížení základního členského vkladu, aby přihlásili své pohledávky vůči družstvudružstvu ve lhůtě do 90 dnů po zveřejnění posledního oznámení. (3) Ustanovení tohoto oddílu o ochraně věřitelů se nepoužijí, jde-li o snížení základního členského vkladu za účelem úhrady ztráty. § 569 (1) DružstvoDružstvo poskytne věřiteli, který včas přihlásí svou pohledávku vůči družstvudružstvu, přiměřené zajištění této pohledávky nebo ji uspokojí, ledaže se s věřitelem dohodne jinak. Uzavření dohody družstvodružstvo doloží při podání návrhu na zápis snížení základního členského vkladu do obchodního rejstříku. (2) Povinnost podle odstavce 1 neplatí, nezhorší-li se snížením základního členského vkladu dobytnost pohledávek za družstvemdružstvem. (3) Má-li věřitel za to, že se zhoršila dobytnost jeho pohledávek, a družstvodružstvo to popírá, rozhodne soud o přiměřeném zajištění podle § 571. § 570 Dohodne-li se družstvodružstvo se všemi věřiteli na zajištění nebo uspokojení jejich pohledávek, není třeba dodržet lhůtu uvedenou v § 568 odst. 2; dohodu družstvodružstvo doloží při podání návrhu na zápis snížení základního členského vkladu do obchodního rejstříku. § 571 V případě, že se družstvodružstvo a věřitel na způsobu zajištění jeho pohledávky nedohodnou, rozhodne o přiměřeném zajištění soud s ohledem na druh a výši pohledávky; rozhodnutí soudu družstvodružstvo doloží rejstříkovému soudu při podání návrhu na zápis snížení základního členského vkladu do obchodního rejstříku. § 571a (1) Účinky snížení základního členského vkladu nastávají okamžikem zápisu nové výše základního členského vkladu do obchodního rejstříku. (2) Snížení základního členského vkladu zapíše soud do obchodního rejstříku pouze tehdy, bude-li a) prokázáno uplynutí lhůty podle § 568 odst. 2, nepřihlásil-li v této lhůtě svoji pohledávku žádný věřitel, b) předloženo prohlášení družstvadružstva o tom, že nemá věřitele, kteří mají právo na zajištění nebo uspokojení jejich pohledávek, c) prokázáno uspokojení pohledávky nebo její přiměřené zajištění anebo účinnost dohody podle § 569 odst. 1, d) doložena ztráta družstvadružstva nejméně ve výši částky odpovídající souhrnu částek, o něž se snižuje základní členský vklad, za účelem úhrady ztráty, e) předložena účinná dohoda družstvadružstva s věřiteli, kteří mají právo na uspokojení nebo zajištění jejich pohledávek, na uspokojení tohoto jejich práva podle § 570, nebo f) prokázáno přiměřené zajištění na základě rozhodnutí soudu podle § 571. (3) V případě prohlášení družstvadružstva podle odstavce 2 písm. b) není třeba dodržet lhůtu uvedenou v § 568 odst. 2. (4) Je-li snížení základního členského vkladu zapsáno do obchodního rejstříku, provede se, ledaže soud vysloví neplatnost usnesení členské schůze o snížení základního členského vkladu. § 571b (1) DružstvoDružstvo naloží s částkou odpovídající souhrnu částek, o něž se snižuje základní členský vklad, až poté, co se snížení základního členského vkladu zapíše do obchodního rejstříku. (2) Prohlásí-li soud usnesení členské schůze o snížení základního členského vkladu za neplatné, obnoví se vkladová povinnost, pokud byla členovi v důsledku snížení základního členského vkladu prominuta, a osoby, které přijaly plněníplnění z důvodu snížení základního členského vkladu, toto plněníplnění vrátí družstvudružstvu. § 572 Další členský vklad (1) O převzetí povinnosti k dalšímu členskému vkladu uzavře družstvodružstvo se členem písemnou smlouvu. Smlouva obsahuje údaje o výši peněžitého vkladu nebo o tom, jaká věc tvoří předmět nepeněžitého vkladu a jeho ocenění, způsob jeho ocenění a lhůtu pro splnění vkladové povinnosti. (2) Není-li vypořádání dalšího členského vkladu za trvání členství dohodnuto ve smlouvě o dalším členském vkladu, nelze za trvání členství další členský vklad nebo jeho část vracet ani jinak vypořádávat. Nepeněžitý vklad § 573 (1) Nepeněžitý vklad ocení znalec ze seznamu znalců vedeného podle jiného právního předpisu určený dohodou družstvadružstva a vkladatele, nebo pokud družstvodružstvo dosud nevzniklo, dohodou zakladatelů. (2) Nepeněžitý vklad nelze započíst na členský vklad vyšší částkou, než na jakou byl oceněn. (3) Nepeněžitý vklad, částku jeho ocenění a částku, která se započítává na členský vklad, schválí před jeho vložením členská schůze nebo ustavující schůze, s výjimkou založení družstvadružstva podle § 561a. § 574 Určí-li tak stanovy, může být nepeněžitým vkladem také provedení nebo provádění práce nebo poskytnutí nebo poskytování služby členem. Oddíl 4 Práva a povinnosti členů Pododdíl 1 Základní ustanovení § 575 (1) Člen má v souladu se zákonem a stanovami právo zejména a) volit a být volen do orgánů družstvadružstva, b) účastnit se řízení a rozhodování v družstvudružstvu, c) podílet se na výhodách poskytovaných družstvemdružstvem. (2) Člen je zejména povinen a) dodržovat stanovy, b) dodržovat rozhodnutí orgánů družstvadružstva. § 576 (1) Jestliže stanovy nebo usnesení členské schůze určí, že se práva člena nebo některá z nich určují podle délky jeho členství v družstvudružstvu, počítá se délka členství každého člena od vzniku členství toho z jeho právních předchůdců, jehož členství vzniklo nejdříve. (2) Do délky členství podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou byl člen nebo jeho právní předchůdce společníkem nebo členem obchodní korporaceobchodní korporace, která byla právním předchůdcem družstvadružstva. Pododdíl 2 Vznik členství § 577 (1) Členství v družstvudružstvu vzniká jen při splnění všech podmínek stanovených tímto zákonem a stanovami, a to a) při založení družstvadružstva dnem vzniku družstvadružstva, b) dnem rozhodnutí příslušného orgánu družstvadružstva o přijetí za člena nebo pozdějším dnem uvedeným v tomto rozhodnutí, nebo c) převodem nebo přechodem družstevního podílu. (2) Přihláška uchazeče o členství i rozhodnutí družstvadružstva o přijetí musí mít písemnou formu a vždy obsahují firmu družstvadružstva, jméno a bydliště nebo sídlo uchazeče o členství a vymezení jeho členského vkladu. (3) O přijetí do družstvadružstva rozhoduje představenstvo nebo jiný orgán družstvadružstva určený stanovami, s výjimkou kontrolní komise. Má-li být vnesen nepeněžitý vklad, o přijetí do družstvadružstva rozhoduje vždy členská schůze. (4) Členství v družstvudružstvu vzniká na dobu neurčitou. § 578 Členství jednoho z manželů v družstvudružstvu nezakládá členství druhého z manželů. § 579 (1) Podmiňují-li stanovy vznik členství pracovním poměrem člena k družstvudružstvu, může se členem družstvadružstva stát pouze osoba způsobilá k uzavření pracovní smlouvy. (2) Členství v družstvudružstvu vzniká dnem vzniku pracovního poměru a končí dnem zániku pracovního poměru, je-li podle stanov podmínkou členství v družstvudružstvu pracovní poměr člena k družstvudružstvu; stanovy mohou určit, že členství nezaniká zánikem pracovního poměru. Seznam členů § 580 (1) DružstvoDružstvo vede seznam členů. (2) Do seznamu členů se zapisují a) jméno a bydliště nebo sídlo, případně také jiná členem určená adresa pro doručování, b) den a způsob vzniku a zániku členství v družstvudružstvu a c) výše členského vkladu a rozsah splnění vkladové povinnosti k členskému vkladu. (3) Člen oznámí a doloží družstvudružstvu každou změnu údajů evidovaných v seznamu členů bez zbytečného odkladu poté, co tato skutečnost nastala. DružstvoDružstvo provede zápis zapisované skutečnosti bez zbytečného odkladu poté, co mu bude změna prokázána. § 581 (1) Člen má právo do seznamu členů nahlížet a žádat bezplatné vydání potvrzení o svém členství a obsahu svého zápisu v seznamu členů. Stanovy mohou určit, že člen, který požaduje vydání tohoto potvrzení častěji než jedenkrát za rok, uhradí družstvudružstvu odůvodněné náklady s tím spojené. (2) Údaje zapsané v seznamu členů může družstvodružstvo používat pouze pro své potřeby ve vztahu ke členům družstvadružstva. Za jiným účelem mohou být tyto údaje použity jen se souhlasem členů, kterých se týkají. § 582 (1) DružstvoDružstvo vydá každému členovi na jeho písemnou žádost a za úhradu nákladů opis nebo výpis údajů ze seznamu členů, které se ho týkají, a to bez zbytečného odkladu od doručení žádosti. (2) DružstvoDružstvo vydá každému členovi na jeho písemnou žádost a za úhradu nákladů opis příslušné části seznamu, jestliže na tom osvědčí právní zájem nebo doloží písemný souhlas člena, kterého se zápis týká; podpis člena musí být úředně ověřen. (3) Představenstvo umožní každému nahlédnout do příslušné části seznamu, jestliže osvědčí právní zájem na tomto nahlédnutí nebo doloží písemný souhlas člena, kterého se zápis týká; podpis člena musí být úředně ověřen. § 583 Přestane-li být člen družstvadružstva jeho členem, družstvodružstvo to v seznamu členů vyznačí bez zbytečného odkladu. Do této části seznamu představenstvo umožní nahlédnout pouze bývalému členovi, jehož se zápis týká, a jeho právnímu nástupci. Jiné osobě poskytne družstvodružstvo údaje zapsané v seznamu pouze za podmínek stanovených zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu pro poskytování údajů osobou vedoucí evidenci investičních nástrojů. Pododdíl 3 Obsah členství § 584 Členská žaloba (1) Každý člen je oprávněn domáhat se za družstvodružstvo náhrady újmy proti členovi voleného orgánučlenovi voleného orgánu družstvadružstva nebo splnění jejich případné povinnosti plynoucí z dohody podle § 53 odst. 3; to platí obdobně pro následný výkon rozhodnutí. (2) Přestane-li být člen, který členskou žalobu podal, členem, zastupuje v řízení družstvodružstvo jeho právní nástupce. Zanikne-li členovi členství bez právního nástupce, družstvodružstvo nadále zastupuje, má-li na vydání rozhodnutí právní zájem. Nemá-li na vydání rozhodnutí právní zájem, soud řízení zastaví, pokud ve lhůtě 3 měsíců od vyvěšení rozhodnutí soudu na úřední desce soudu, v němž soud členy družstvadružstva poučí, že mohou družstvodružstvo v řízení zastoupit, nezastoupí družstvodružstvo jiný člen. § 585 (1) Před uplatněním práva podle § 584 odst. 1 proti členovi představenstva informuje člen kontrolní komisi, byla-li zřízena; směřuje-li uplatnění práva proti členovi jiného orgánu družstvadružstva, informuje o této skutečnosti představenstvo. (2) Informovaný orgán uplatní právo na náhradu újmy bez zbytečného odkladu po doručení informace podle odstavce 1, jinak může člen toto právo uplatnit podle § 584 odst. 1 za družstvodružstvo sám. § 586 Podíl člena na zisku a na jiných vlastních zdrojích (1) Stanovy mohou určit, že člen nebo někteří členové mají za podmínek určených ve stanovách právo na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích. (2) Neurčují-li stanovy způsob určení podílu člena na zisku nebo jiných vlastních zdrojích určených k rozdělení mezi členy, určí se v poměru jeho splněné vkladové povinnosti k členskému vkladu ke splacenému základnímu kapitálu družstvadružstva; u člena, jehož členství v rozhodném roce trvalo jen část účetního období, se podíl na zisku poměrně zkrátí. Pododdíl 4 Povinnost člena přispět na úhradu ztráty družstva § 587 Určí-li tak stanovy, může členská schůze uložit členům povinnost přispět na úhradu ztráty družstvadružstva (dále jen „uhrazovací povinnost“). § 588 (1) Uhrazovací povinnost se ve stanovách pro jednotlivé členy určí ve stejné výši a nesmí být vyšší, než kolik představuje trojnásobek základního členského vkladu. (2) Pro všechny členy představenstva a kontrolní komise nebo pro některé z nich může být uhrazovací povinnost určena až do výše desetinásobku základního členského vkladu, pokud byla tato možnost upravena ve stanovách ke dni vzniku jejich členství v představenstvu nebo v kontrolní komisi. § 589 Uhrazovací povinnost lze ukládat i opakovaně. Dosáhne-li celková výše uhrazovací povinnosti člena za trvání jeho členství v družstvudružstvu limitu stanoveného podle § 588, nelze již tomuto členovi další uhrazovací povinnost uložit. § 590 Uhrazovací povinnost lze uložit i jen těm členům družstvadružstva, kteří ztrátu družstvadružstva způsobili nebo se na jejím vzniku podstatným způsobem podíleli. § 591 Úprava uhrazovací povinnosti ve stanovách nebo její změna je účinná až pro účetní období, které následuje po účetním období, ve kterém byla uhrazovací povinnost ve stanovách upravena nebo tato úprava změněna. § 592 Osoba, která byla členem družstvadružstva pouze po určitou část účetního období, ve kterém vznikla ztráta družstvadružstva, plní pouze poměrnou část uhrazovací povinnosti za tuto část účetního období. § 593 Uhrazovací povinnost lze uložit, jestliže a) ztráta družstvadružstva byla zjištěna řádnou nebo mimořádnou účetní závěrkou, b) členská schůze projednala řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku, c) k úhradě ztráty byl použit nerozdělený zisk z minulých let a rezervní a jiné fondy, jsou-li zřízeny, které lze podle stanov k úhradě ztráty použít, a d) rozhodnutí členské schůze o uhrazovací povinnosti členů bylo přijato do 1 roku ode dne skončení účetního období, v němž ztráta hrazená uhrazovací povinností vznikla. § 594 (1) Uhrazovací povinnost nesmí být členům uložena ve vyšším rozsahu, než kolik činí skutečná výše ztráty družstvadružstva. (2) Rozdíl mezi částkou, v jaké člen splnil uhrazovací povinnost, a částkou, která měla být zaplacena podle odstavce 1, se vrátí do 3 měsíců ode dne, kdy byla tato skutečnost zjištěna. Pododdíl 5 Družstevní podíl § 595 (1) Družstevní podíl představuje práva a povinnosti člena plynoucí z členství v družstvudružstvu. (2) Každý člen může mít pouze 1 družstevní podíl. § 596 DružstvoDružstvo nemůže nabýt vlastní družstevní podíl, ledaže se jedná o přeměnu podle jiného právního předpisu. § 597 Stanovy mohou vyloučit, aby byl družstevní podíl ve spoluvlastnictví. § 598 Převod a přechod družstevního podílu není přípustný, je-li podle stanov podmínkou členství pracovní poměr člena k družstvudružstvu; to neplatí, je-li nabyvatel nebo dědic družstevního podílu již zaměstnancem družstvadružstva nebo se jím stane. Převod družstevního podílu § 599 Převod družstevního podílu je možný jen na osobu, která se podle ustanovení tohoto zákona nebo stanov může stát členem družstvadružstva. § 600 Člen může převést svůj družstevní podíl na jiného člena, pokud to stanovy nezakazují, a na osobu, která není členem, pokud to stanovy připouštějí. Stanovy mohou převod podmínit souhlasem představenstva. Souhlas představenstva s převodem družstevního podílu nelze změnit ani odvolat. § 601 (1) Převodce družstevního podílu ručí za dluhy, které jsou s družstevním podílem spojeny. (2) Právní účinky převodu družstevního podílu nastávají vůči družstvudružstvu dnem doručení účinné smlouvy o převodu družstevního podílu družstvudružstvu, ledaže smlouva určí účinky později. Tytéž účinky jako doručení smlouvy má doručení prohlášení převodce a nabyvatele o uzavření takové smlouvy. Přechod družstevního podílu § 602 Družstevní podíl přechází na právního nástupce člena za podmínek stanovených tímto zákonem nebo stanovami, ledaže přechod stanovy vylučují. Přechod družstevního podílu nelze vyloučit v bytovém družstvudružstvu v případě, že členovi svědčí právo nájmu nebo právo na uzavření nájemní smlouvy. § 603 (1) Dědic družstevního podílu, který nechce být členem družstvadružstva, je oprávněn svou účast v družstvudružstvu vypovědět, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však 1 měsíc ode dne, kdy mu bylo nabytí dědictví potvrzeno, jinak toto právo zaniká. (2) Výpovědní doba činí 3 měsíce a po dobu jejího běhu není dědic podílu oprávněn se podílet na činnosti družstvadružstva. (3) Podá-li dědic výpověď podle odstavce 1, platí, že se členem družstvadružstva nestal. § 604 (1) Nevyloučí-li stanovy dědění družstevního podílu, ale podmíní-li vznik členství v družstvudružstvu souhlasem představenstva, nestane se dědic členem, dokud není souhlas s jeho žádostí udělen. (2) Souhlasí-li představenstvo se vznikem členství, hledí se na dědice, jako by byl členem družstvadružstva ode dne smrti zůstavitele. (3) Nevyrozumí-li představenstvo dědice do 30 dnů ode dne, kdy dědic družstvodružstvo o udělení souhlasu požádal, platí, že se vznikem dědicova členství v družstvudružstvu souhlasí. § 605 (1) Zánikem právnické osoby, která je členem družstvadružstva, přechází její družstevní podíl na jejího právního nástupce, pokud o to právnická osoba před svým zánikem požádala a představenstvo s přechodem družstevního podílu před zánikem právnické osoby souhlasilo. (2) Má-li právnická osoba více právních nástupců, může dojít k přechodu rozděleného družstevního podílu na více než jednoho právního nástupce. Schválí-li představenstvo přechod družstevního podílu na více než jednoho právního nástupce, platí, že tím schválilo i rozdělení družstevního podílu. § 606 Splynutí družstevních podílů Nabude-li člen za trvání svého členství v družstvudružstvu další družstevní podíl, jeho družstevní podíly splývají v jediný družstevní podíl v den, kdy je člen nabude. Jsou-li však s každým z družstevních podílů spojena práva třetích osob, družstevní podíly splývají až dnem, kdy tato práva třetích osob zaniknou, ledaže dohoda člena družstvadružstva s takovou třetí osobou určí jinak. § 607 Rozdělení družstevního podílu Dovolují-li to stanovy, lze družstevní podíl rozdělit se souhlasem představenstva. Rozdělit družstevní podíl nelze, pokud by v důsledku rozdělení družstevního podílu klesla majetková účast převodce nebo nabyvatele družstevního podílu v družstvudružstvu pod výši základního členského vkladu. Finanční asistence § 608 Neurčí-li stanovy další podmínky, může družstvodružstvo poskytnout finanční asistenci, jestliže a) finanční asistence je poskytnuta za spravedlivých podmínek, b) představenstvo vypracuje písemnou zprávu, ve které 1. poskytnutí finanční asistence věcně zdůvodní včetně uvedení výhod a rizik z toho pro družstvodružstvo plynoucích, 2. uvede podmínky, za jakých bude finanční asistence poskytnuta, a 3. zdůvodní, proč poskytnutí finanční asistence není v konfliktu se zájmem družstvadružstva. § 609 (1) Zprávu podle § 608 písm. b) uloží družstvodružstvo do sbírky listin bez zbytečného odkladu poté, co poskytnutí finanční asistence schválí členská schůze. Zpráva musí být k nahlédnutí členům družstvadružstva v sídle družstvadružstva od svolání členské schůze a musí být na této členské schůzi všem členům volně dostupná. (2) Při poskytování finanční asistence se odstavec 1 a § 608 nevztahují na bankybanky a finanční instituce, pokud je poskytována v obvyklých mezích jejich hlavní činnosti a pokud nezpůsobí snížení jejich vlastního kapitálu pod upsaný základní kapitál zvýšený o fondy, které nelze podle tohoto zákona nebo stanov rozdělit mezi družstevníky. Pododdíl 6 Zánik členství Způsoby zániku členství § 610 Členství v družstvudružstvu zaniká a) dohodou, b) vystoupením člena, c) vyloučením člena, d) převodem družstevního podílu, e) přechodem družstevního podílu, f) smrtí člena družstvadružstva, g) zánikem právnické osoby, která je členem družstvadružstva, h) okamžikem, kdy nastávají účinky prohlášení konkursu na majetek člena, i) okamžikem, kdy nastávají účinky schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty nebo plněnímplněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty člena, jestliže v rozhodnutí o schválení oddlužení insolvenční soudinsolvenční soud uložil členu vydat družstevní podíl, který slouží jako jeho obydlí, insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci ke zpeněžení, anebo okamžikem, kdy o zpeněžení družstevního podílu požádal zajištěný věřitel, j) doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuciexekuci nebo, není-li družstevní podíl převoditelný, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením družstevního podílu, nebo právní mocí exekučního příkazuexekučního příkazu k postižení družstevního podílu po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního právního předpisu a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuceexekuce, právní mocí rozhodnutí, kterým bylo řízení o zastavení exekuceexekuce zastaveno, nebo kterým byl návrh na zastavení exekuceexekuce odmítnut nebo zamítnut, nebo k) zánikem pracovního poměru podle § 579 odst. 2, neurčí-li stanovy jinak. § 611 Dohoda o zániku členství a oznámení o vystoupení člena z družstvadružstva musí mít písemnou formu. § 612 (1) Stanovy mohou určit výpovědní dobu pro vystoupení z družstvadružstva, která nesmí být delší než 6 měsíců; k rozhodnutí členské schůze, které je s tím v rozporu, se nepřihlíží. (2) Neurčují-li stanovy výpovědní dobu, může vystupující člen určit v oznámení o vystoupení jako den zániku členství v družstvudružstvu jiný den, než je den doručení oznámení o vystoupení. Mezi dnem doručení oznámení o vystoupení a dnem zániku členství určeným v oznámení o vystoupení nesmí uplynout doba delší než 1 rok. § 613 (1) Vystupuje-li člen z družstvadružstva proto, že nesouhlasí se změnou stanov, a) změna stanov není pro vystupujícího člena účinná a vztah mezi členem a družstvemdružstvem se řídí dosavadními stanovami, b) uvede důvod vystoupení v oznámení o vystoupení, jinak se nejedná o vystoupení z důvodu nesouhlasu se změnou stanov, c) doručí oznámení o vystoupení družstvudružstvu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy bylo usnesení členské schůze o změně stanov přijato, jinak právo člena vystoupit z družstvadružstva z důvodu nesouhlasu se změnou stanov zaniká a d) členství vystupujícího člena zaniká uplynutím kalendářního měsíce, v němž bylo oznámení o vystoupení doručeno družstvudružstvu. (2) Postupem podle odstavce 1 může vystoupit z družstvadružstva každý člen, který na členské schůzi nehlasoval pro změnu stanov; tajné hlasování se zakazuje. (3) Bylo-li o změně stanov, se kterou člen družstvadružstva nesouhlasí, rozhodnuto na shromáždění delegátů, může vystoupit z družstvadružstva každý člen, a to do 1 měsíce ode dne, kdy se dozvěděl nebo mohl dozvědět o této změně, nejdéle však do 3 měsíců. Vyloučení člena z družstva § 614 Člen může být z družstvadružstva vyloučen, jestliže závažným způsobem nebo opakovaně porušil své členské povinnosti, přestal splňovat podmínky pro členství nebo z jiných důležitých důvodů uvedených ve stanovách. § 615 (1) Rozhodnutí o vyloučení předchází písemná výstraha. (2) O udělení výstrahy rozhoduje představenstvo nebo jiný orgán určený stanovami. (3) Ve výstraze se uvede důvod jejího udělení a člen se upozorní na možnost vyloučení a vyzve se, aby s porušováním členských povinností přestal a následky porušení členských povinností odstranil; k tomu se členovi vždy poskytne přiměřená lhůta, nejméně však 30 dnů. § 616 Ustanovení § 615 se nepoužije, jestliže porušení členských povinností nebo jiné důležité důvody uvedené ve stanovách měly následky, které nelze odstranit. § 617 (1) O vyloučení člena z družstvadružstva rozhoduje představenstvo nebo jiný orgán určený stanovami. (2) O vyloučení nelze rozhodnout později než ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy se družstvodružstvo dozvědělo o důvodu vyloučení, nejpozději však ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy důvod vyloučení nastal. (3) Rozhodnutí o vyloučení musí mít písemnou formu. Rozhodnutí obsahuje i poučení o právu vylučovaného člena podle § 618. § 618 (1) Proti rozhodnutí o vyloučení může člen podat odůvodněné námitky k členské schůzi ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, jinak toto právo zaniká. (2) Jestliže o vyloučení rozhodovala podle stanov členská schůze, postupuje se podle § 620 odst. 1 písm. b), § 620 odst. 2, § 621 a 622. § 619 Členství vylučované osoby zaniká marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo dnem, kdy bylo vylučované osobě doručeno rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek. § 620 (1) Proti rozhodnutí členské schůze a) o zamítnutí námitek, nebo b) o vyloučení, jestliže o vyloučení rozhodovala podle stanov členská schůze, může vylučovaná osoba podat ve lhůtě 3 měsíců ode dne doručení rozhodnutí návrh soudu na prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné, jinak toto právo zaniká. (2) Do doby uplynutí lhůty pro podání návrhu u soudu nebo do doby pravomocného skončení soudního řízení družstvodružstvo nemůže vůči členovi uplatnit žádná práva plynoucí ze zániku jeho členství. § 621 Rozhodnutí o vyloučení člena, rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí o vyloučení se vylučovanému členovi doručí doporučeným dopisem do vlastních rukou na adresu člena uvedenou v seznamu členů. § 622 (1) DružstvoDružstvo může rozhodnutí o vyloučení zrušit; o zrušení rozhodnutí o vyloučení rozhoduje orgán družstvadružstva, který je oprávněn rozhodovat o vyloučení člena. (2) Se zrušením vyloučení musí vyloučená osoba písemně souhlasit. Neudělí-li vyloučená osoba souhlas do 1 měsíce ode dne, kdy jí bylo rozhodnutí o zrušení vyloučení doručeno, k rozhodnutí o zrušení vyloučení se nepřihlíží; to neplatí, pokud tato osoba o zrušení rozhodnutí o vyloučení již dříve písemně požádala. (3) Zrušit rozhodnutí o vyloučení lze i v případech, při kterých probíhá řízení o prohlášení neplatnosti vyloučení člena z družstvadružstva. (4) Bylo-li rozhodnutí o vyloučení zrušeno nebo rozhodla-li členská schůze nebo soud, že námitky člena proti rozhodnutí o vyloučení jsou důvodné, platí, že členství v družstvudružstvu nezaniklo. Oddíl 5 Vypořádací podíl § 623 (1) Vypořádací podíl se určí poměrem splněné vkladové povinnosti člena, kterému v daném účetním období zaniklo členství, k členskému vkladu vůči souhrnu splněných vkladových povinností všech členů k členským vkladům k poslednímu dni tohoto účetního období. (2) Při výpočtu vypořádacího podílu se poměr podle odstavce 1 násobí výší vlastního kapitálu družstvadružstva po odečtení rezervního fondu, je-li podle jiného právního předpisu nebo stanov zřízen, a to v rozsahu, v jakém podle jiného právního předpisu nebo stanov nelze rezervní fond rozdělit mezi členy družstvadružstva, zjištěného z účetní závěrky sestavené k poslednímu dni účetního období, v němž členství zaniklo. Zanikne-li členství do 30. června daného účetního období, určí se vypořádací podíl z vlastního kapitálu družstvadružstva k poslednímu dni předcházejícího účetního období, je-li takto zjištěný vypořádací podíl vyšší. § 624 Vypořádací podíl je splatný uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy byla nebo mohla být zjištěna jeho výše podle § 623. § 625 Ustanovení § 623 a 624 se použijí, jestliže stanovy neurčí něco jiného; stanovy nemohou určit lhůtu pro vyplacení vypořádacího podílu delší než 2 roky ode dne zániku členství. § 626 Neurčí-li stanovy jinak, je vypořádací podíl vyloučeného člena splatný ve lhůtě 1 roku poté, kdy byla nebo mohla být zjištěna jeho výše podle § 623, nebo kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu, kterým bylo řízení ve věci určení neplatnosti rozhodnutí o vyloučení skončeno. § 627 (1) Jestliže byl zrušen konkurs na majetek člena z jiných důvodů než pro splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že jeho majetek byl zcela nepostačující, jeho členství v družstvudružstvu se obnoví dnem, kdy je družstvudružstvu doručen projev vůle člena členství obnovit; nestane-li se tak do 4 měsíců od právní moci takového rozhodnutí, toto právo zaniká. Vyplatilo-li družstvodružstvo vypořádací podíl, člen ho nahradí družstvudružstvu spolu s projevem vůle členství obnovit, jinak se mu členství v družstvudružstvu neobnoví. (2) Odstavec 1 platí obdobně i v případech, kdy byl skončen výkon rozhodnutí, nebo zanikly účinky exekučního příkazu k postižení družstevního podílu, ledaže byla vymáhaná povinnost alespoň zčásti splněna z prostředků získaných postižením družstevního podílu. Oddíl 6 Orgány družstva Pododdíl 1 Obecná ustanovení § 629 Orgány družstvadružstva jsou a) členská schůze, b) představenstvo, c) kontrolní komise a d) jiné orgány zřízené stanovami. § 630 Členem orgánu družstvadružstva může být jen člen družstvadružstva. § 631 Každý člen družstvadružstva má při hlasování v orgánu družstvadružstva 1 hlas. § 632 Funkční období nesmí být delší než 5 let. Funkční období členů voleného orgánu končí všem jeho členům stejně; to platí i pro delegáty. § 633 Nepřihlíží se k ujednáním stanov, usnesením orgánů družstvadružstva a ujednáním smluv, kterými se členovi družstvadružstva přiznávají hlasy v rozporu s tímto zákonem. § 634 (1) O průběhu jednání každého orgánu družstvadružstva pořídí ten, kdo jednání orgánu družstvadružstva svolal, zápis, který obsahuje alespoň údaj o datu, místě a programu jednání orgánu, přijatá usnesení, výsledky hlasování a námitky členů. (2) Přílohu zápisu tvoří seznam členů orgánu s uvedením, kdo ze členů nebyl přítomen, pozvánka na jednání a další podklady, které byly předloženy k projednávaným záležitostem. Pododdíl 2 Členská schůze § 635 Úvodní ustanovení (1) Právo zúčastnit se členské schůze mají členové družstvadružstva, likvidátor a osoby, o nichž tak stanoví jiný právní předpis. (2) Člen se zúčastňuje členské schůze osobně nebo v zastoupení. Plná moc pro zastupování na členské schůzi musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více členských schůzích. Nikdo nesmí být na jednání členské schůze zmocněncem více než jedné třetiny všech členů družstvadružstva, jinak platí, že nemá pro jednání na členské schůzi udělenu žádnou plnou moc; stanovy mohou určit nižší počet zastoupených jedním zmocněncem. (3) Stanovy mohou určit možnost zastupování člena pouze jiným členem. Svolání členské schůze § 636 (1) Svolavatel nejméně 15 dnů přede dnem konání členské schůze uveřejní pozvánku na členskou schůzi na informační desce družstvadružstva a současně ji zašle členům na adresu uvedenou v seznamu členů. Pozvánka musí být na informační desce uveřejněna až do okamžiku konání členské schůze. (2) Pozvánka obsahuje alespoň a) firmu a sídlo družstvadružstva, b) místo a dobu zahájení členské schůze; místo a doba zahájení členské schůze se určí tak, aby co nejméně omezovaly možnost člena se jí zúčastnit, c) označení, zda se svolává členská schůze nebo náhradní členská schůze, d) program členské schůze a e) místo, kde se člen může seznámit s podklady k jednotlivým záležitostem programu členské schůze, pokud nejsou přiloženy k pozvánce. (3) Se souhlasem člena mu může být pozvánka zasílána pouze elektronicky na adresu uvedenou v seznamu členů. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle člena. § 637 Má-li dojít ke změně stanov nebo k přijetí usnesení, jehož důsledkem je změna stanov, obsahuje pozvánka v příloze též návrh těchto změn nebo návrh usnesení. § 638 (1) Představenstvo svolává členskou schůzi ve lhůtách určených stanovami, nejméně však jednou za každé účetní období. (2) Členská schůze, na které se má projednat řádná účetní závěrka, se musí konat nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období, za které je řádná účetní závěrka sestavena. § 639 (1) Představenstvo svolá členskou schůzi vždy, je-li to v důležitém zájmu družstvadružstva. (2) Představenstvo svolá členskou schůzi bez zbytečného odkladu také poté, co zjistí, že a) ztráta družstvadružstva dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení ze zdrojů družstvadružstva by neuhrazená ztráta dosáhla výše základního kapitálu nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti předpokládat, nebo b) družstvodružstvo se dostalo do úpadku nebo do hrozícího úpadku podle jiného právního předpisu, a navrhne členské schůzi přijetí potřebných opatření k nápravě. (3) Představenstvo svolá členskou schůzi, jestliže jej o to požádala kontrolní komise nebo alespoň 10 % členů družstvadružstva, kteří mají nejméně jednu pětinu všech hlasů, neurčují-li stanovy nižší počet oprávněných členů nebo nižší počet potřebných hlasů anebo nižší počet oprávněných členů i potřebných hlasů. § 640 Na žádost kontrolní komise nebo členů družstvadružstva podle § 639 odst. 3, nebo v důležitém zájmu družstvadružstva může členskou schůzi svolat i jeden nebo někteří členové představenstva, likvidátor nebo kontrolní komise, jestliže ji mělo svolat představenstvo podle tohoto zákona nebo stanov a neučinilo tak bez zbytečného odkladu poté, co tato povinnost vznikla. § 641 (1) Není-li členská schůze svolána na žádost kontrolní komise nebo členů družstvadružstva podle § 639 odst. 3 představenstvem tak, aby se konala do 30 dnů po doručení žádosti, musí být členská schůze svolána osobami nebo orgánem podle § 640. (2) Jestliže tak tyto osoby nebo orgán podle § 640 neučiní do 10 dnů poté, co uplynula lhůta pro svolání členské schůze představenstvem, může členskou schůzi svolat a všechny úkony s tím spojené činit osoba k tomu písemně zmocněná všemi členy, kteří o svolání členské schůze požádali. § 642 Není-li členská schůze svolaná na žádost kontrolní komise nebo členů družstvadružstva podle § 639 odst. 3 usnášeníschopná, svolá ten, kdo členskou schůzi svolal, náhradní členskou schůzi; to neplatí, pokud kontrolní komise nebo osoby podle § 639 odst. 3 vzaly svoji žádost zpět. § 643 Doplnění programu členské schůze (1) Na žádost členů oprávněných požadovat svolání členské schůze zařadí představenstvo jimi určenou záležitost na program členské schůze. Je-li tato žádost doručena až po odeslání pozvánky, informuje o tom představenstvo členy družstvadružstva přítomné na svolané členské schůzi. Povinnost svolat novou členskou schůzi tím není dotčena, ledaže je záležitost, která byla předmětem této žádosti, na členské schůzi projednána v souladu s odstavcem 2. (2) Záležitosti, které nebyly zařazeny do navrhovaného programu členské schůze, lze projednávat jen za účasti a se souhlasem všech členů družstvadružstva. Schopnost členské schůze se usnášet § 644 (1) Členská schůze je schopna se usnášet, pokud je přítomna většina všech členů majících většinu všech hlasů, nevyžaduje-li tento zákon nebo stanovy účast členů majících vyšší počet hlasů. (2) Při posuzování schopnosti členské schůze se usnášet a při přijímání usnesení se nepřihlíží k přítomnosti a hlasům členů, kteří nemohou vykonávat hlasovací právo podle § 660 až 662. § 645 Členská schůze se usnáší většinou hlasů přítomných členů, nevyžaduje-li tento zákon nebo stanovy vyšší počet hlasů. § 646 Jestliže má být přijato usnesení členské schůze o některé ze záležitostí uvedených v § 650 odst. 2, je členská schůze schopna se usnášet, pokud jsou přítomny alespoň dvě třetiny všech členů, a usnesení musí být přijato alespoň dvěma třetinami přítomných členů. Náhradní členská schůze § 647 Není-li členská schůze schopna se usnášet, svolá ten, kdo svolal původně svolanou členskou schůzi, je-li to stále potřebné, bez zbytečného odkladu, náhradní členskou schůzi se stejným programem, a to stejným způsobem jako původně svolanou členskou schůzi a samostatnou pozvánkou. § 648 (1) Náhradní členská schůze je schopna se usnášet bez ohledu na počet přítomných členů, ledaže stanovy určí něco jiného. (2) Záležitosti, které nebyly zařazeny do navrhovaného programu řádné členské schůze, lze na náhradní členské schůzi rozhodnout jen tehdy, jsou-li přítomni a projeví-li s tím souhlas všichni členové družstvadružstva. Rozhodování členské schůze § 649 Právo hlasovat na členské schůzi mají členové družstvadružstva. § 650 (1) Každý člen má při hlasování na členské schůzi 1 hlas, ledaže stanovy určí, že má hlasů více. (2) Každý člen má 1 hlas, rozhoduje-li členská schůze o a) schválení poskytnutí finanční asistence, b) uhrazovací povinnosti, c) zrušení družstvadružstva s likvidací, d) přeměně družstvadružstva, e) vydání dluhopisů. § 651 Požádá-li likvidátor na členské schůzi o slovo, udělí se mu vždy před zahájením hlasování. Rozhodování per rollam § 652 (1) Připouští-li stanovy družstvadružstva rozhodování per rollam, zašle osoba oprávněná ke svolání členské schůze všem členům návrh rozhodnutí. (2) Rozhodování per rollam nelze použít při rozhodování delegátů. § 653 Návrh rozhodnutí obsahuje a) text navrhovaného rozhodnutí a jeho odůvodnění, b) lhůtu pro doručení vyjádření člena určenou stanovami, jinak 15 dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu členovi, c) podklady potřebné pro jeho přijetí a d) další údaje, určí-li tak stanovy. § 654 (1) Nedoručí-li člen ve lhůtě podle § 653 písm. b) osobě oprávněné svolat členskou schůzi souhlas s návrhem usnesení, platí, že s návrhem nesouhlasí. (2) Vyžaduje-li zákon, aby přijetí rozhodnutí členské schůze bylo osvědčeno veřejnou listinouveřejnou listinou, návrh rozhodnutí per rollam musí mít formu veřejné listinyveřejné listiny; v takovém případě se členům zasílá kopie veřejné listinyveřejné listiny o návrhu rozhodnutí. Ve vyjádření člena se uvede i obsah návrhu rozhodnutí členské schůze, jehož se vyjádření týká; podpis na vyjádření musí být úředně ověřen. Ustanovení § 659 odst. 2 se použije obdobně. (3) Rozhodná většina se počítá z celkového počtu hlasů všech členů družstvadružstva. § 655 (1) Rozhodnutí přijaté postupem podle § 652 až 654, včetně dne jeho přijetí, oznámí družstvodružstvo nebo osoba oprávněná svolat členskou schůzi způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání členské schůze všem členům bez zbytečného odkladu ode dne jeho přijetí. (2) Rozhodnutí je přijato dnem, v němž bylo doručeno vyjádření posledního člena k návrhu, nebo marným uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro doručení vyjádření členů, bylo-li dosaženo počtu hlasů potřebného k přijetí rozhodnutí. Působnost členské schůze § 656 Členská schůze a) mění stanovy, nedochází-li k jejich změně na základě jiné právní skutečnosti, b) volí a odvolává členy a náhradníky členů představenstva a kontrolní komise, ledaže jiný právní předpis stanoví, že jednoho nebo více členů kontrolní komise volí zaměstnanci družstvadružstva, c) určuje výši odměny představenstva, kontrolní komise a členů jiných orgánů družstvadružstva zřízených stanovami, pokud je oprávněna podle stanov tyto orgány nebo jejich členy volit a odvolávat, d) schvaluje řádnou, mimořádnou nebo konsolidovanou účetní závěrku, a v případech stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrku, e) schvaluje smlouvu o výkonu funkce podle § 59, f) schvaluje poskytnutí finanční asistence, g) rozhoduje o námitkách člena proti rozhodnutí o jeho vyloučení, h) schvaluje jednání učiněná za družstvodružstvo do jeho vzniku, i) rozhoduje o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo úhradě ztráty, j) rozhoduje o uhrazovací povinnosti, k) rozhoduje o použití rezervního fondu, l) rozhoduje o vydání dluhopisů, m) schvaluje převod nebo zastavení závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti družstvadružstva, n) rozhoduje o přeměně družstvadružstva, o) schvaluje smlouvu o tiché společnosti a jiné smlouvy, jimiž se zakládá právo na podílu na zisku nebo jiných vlastních zdrojích družstvadružstva, p) schvaluje smlouvu o dalším členském vkladu a její změnu a zrušení, neurčí-li stanovy, že ji členská schůze neschvaluje, q) rozhoduje o zrušení družstvadružstva s likvidací, r) volí a odvolává likvidátora a rozhoduje o jeho odměně, s) schvaluje konečnou zprávu o průběhu likvidace a návrh na použití likvidačního zůstatku, t) rozhoduje o dalších otázkách, které zákon nebo stanovy svěřují do její působnosti. § 657 Členská schůze si může vyhradit do své působnosti rozhodování i o dalších otázkách, které tento zákon ani stanovy do její působnosti nesvěřují; to neplatí, jestliže se jedná o záležitosti svěřené tímto zákonem do působnosti představenstva nebo kontrolní komise družstvadružstva. § 658 Jestliže si členská schůze vyhradí rozhodování o určité záležitosti do své působnosti, nemůže být o této záležitosti rozhodováno na téže členské schůzi, na které si členská schůze rozhodování o určité záležitosti vyhradila, ledaže jsou na členské schůzi přítomni všichni členové družstvadružstva a všichni souhlasí s tím, že se bude tato věc projednávat na této členské schůzi. § 659 (1) Ten, kdo svolal členskou schůzi, pořídí o jejím průběhu zápis do 15 dnů ode dne konání členské schůze. Každý člen má právo na vydání kopie zápisu; určí-li tak stanovy, uhradí družstvudružstvu účelně vynaložené náklady spojené s jejím pořízením. Zápis podepíše ten, kdo členskou schůzi svolal, a pokud jej sepsala jiná osoba, pak jej podepíše i ona. (2) Usnesení členské schůze se osvědčuje veřejnou listinouveřejnou listinou, jedná-li se o a) změnu stanov nebo o rozhodnutí, jehož důsledkem je změna stanov, b) zrušení družstvadružstva s likvidací, c) přeměnu družstvadružstva, d) schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti družstvadružstva. § 660 Člen nemůže na členské schůzi vykonávat hlasovací právo, a) je-li v prodlení se splněním vkladové povinnosti k členskému vkladu, b) rozhoduje-li členská schůze o námitkách tohoto člena proti rozhodnutí o jeho vyloučení z družstvadružstva, c) rozhoduje-li členská schůze o jeho odvolání z funkce člena orgánu družstvadružstva, d) rozhoduje-li členská schůze o schválení poskytnutí finanční asistence ve vztahu k němu, nebo e) z jiného důležitého důvodu určeného ve stanovách. § 661 (1) Omezení výkonu hlasovacího práva podle § 660 písm. b) až d) se vztahuje i na osoby, které jednají ve shodě s tím, kdo nemůže vykonávat hlasovací právo. (2) Omezení výkonu hlasovacího práva podle § 660 písm. b) až d) neplatí v případě, že všichni členové družstvadružstva jednají ve shodě. § 662 Výkon hlasovacího práva člena lze omezit, vyloučit nebo pozastavit jen tehdy, stanoví-li tak tento zákon nebo jiný právní předpis. § 663 Neplatnost usnesení členské schůze (1) Každý člen družstvadružstva, člen představenstva nebo kontrolní komise nebo likvidátor se mohou dovolávat neplatnosti usnesení členské schůze podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami. Bylo-li rozhodnuto mimo členskou schůzi, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 652 až 655. (2) Nebylo-li právo podle odstavce 1 uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení členské schůze již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak. (3) Neplatnosti rozhodnutí jiných orgánů družstvadružstva se mohou osoby podle odstavce 1 dovolávat pouze tehdy, byla-li tato rozhodnutí činěna v působnosti členské schůze; odstavce 1 a 2 se použijí přiměřeně. (4) Ustanovení odstavce 1 věty druhé platí obdobně pro rozhodování na dílčích členských schůzích s tím, že lhůta pro uplatnění práva podat návrh běží ode dne konání poslední dílčí členské schůze. (5) Důvodem neplatnosti usnesení členské schůze je i jeho rozpor s dobrými mravy. Dílčí členské schůze § 664 (1) Stanovy mohou určit, že se členská schůze bude konat formou dílčích členských schůzí. V takovém případě stanovy určí a) pravidla pro zařazení všech členů družstvadružstva do jednotlivých dílčích členských schůzí, b) období, v němž se jednotlivé dílčí členské schůze konají. Mezi konáním prvé a poslední dílčí členské schůze nesmí uplynout doba delší než 40 dnů, jinak platí, že žádné usnesení nebylo přijato. (2) Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro dílčí členské schůze, jejich svolání, působnost, přijímání usnesení a neplatnost usnesení obdobně ustanovení tohoto zákona o členské schůzi. § 665 (1) Program všech dílčích členských schůzí musí být stejný. Doplnění programu podle § 643 není přípustné. (2) Schopnost členské schůze se usnášet se zjišťuje z celkového součtu hlasů všech členů přítomných na všech dílčích členských schůzích. (3) Přijetí usnesení se zjišťuje z celkového součtu všech hlasů odevzdaných na všech dílčích členských schůzích dohromady. § 666 Je-li potřebné osvědčení o přijetí rozhodnutí členské schůze veřejnou listinouveřejnou listinou, musí být přijetí rozhodnutí na každé dílčí členské schůzi osvědčeno veřejnou listinouveřejnou listinou. § 667 (1) Má-li být na dílčích členských schůzích rozhodováno o záležitosti, která se přímo dotýká oprávněných zájmů člena družstvadružstva, zejména má-li být rozhodováno o námitkách člena proti rozhodnutí o jeho vyloučení, pozve se tento člen na každou dílčí členskou schůzi písemnou pozvánkou a má právo zúčastnit se dílčí členské schůze v části, která se ho dotýká. (2) Požádá-li člen o slovo před hlasováním členů v záležitosti, která se ho týká, umožní se mu vyjádřit se, zejména se mu umožní obrana proti návrhu na zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí o vyloučení. (3) Jednotlivé dílčí členské schůze podle odstavce 1 se svolají tak, aby měl dotčený člen reálnou možnost se zúčastnit každé z nich. § 668 Výsledky jednání a všechna přijatá usnesení dílčích členských schůzí v úplném znění bez zbytečného odkladu uveřejní představenstvo oznámením vyvěšeným po dobu nejméně 60 dnů ode dne konání poslední dílčí členské schůze na informační desce družstvadružstva. Shromáždění delegátů § 669 (1) Stanovy mohou určit, že působnost členské schůze plní zcela nebo zčásti shromáždění delegátů; v takovém případě stanovy určí a) působnost shromáždění delegátů a b) pravidla pro zařazení všech členů družstvadružstva do jednotlivých volebních obvodů delegátů (dále jen „volební obvod“). (2) Jestliže stanovy působnost shromáždění delegátů nevymezí, platí, že shromáždění delegátů vykonává působnost členské schůze v plném rozsahu a členská schůze se nesvolává. § 670 (1) Shromáždění delegátů se zakazuje zřídit v družstvudružstvu, které má méně než 200 členů. (2) Uplynutím 90 dnů ode dne, kdy počet členů družstvadružstva klesl pod limit uvedený v odstavci 1, pozbývají ujednání stanov o shromáždění delegátů účinnosti a zaniká funkce všech delegátů. Nejbližší členská schůze svolaná po uplynutí lhůty podle věty první postupem podle § 636 a 640 uvede stanovy do souladu s tímto zákonem. (3) Odstavec 2 se nepoužije, pokud pokles počtu členů pod limit stanovený v odstavci 1 trval po dobu kratší než 90 dnů. § 671 (1) Volební obvody vytváří a zrušuje představenstvo podle pravidel určených ve stanovách. (2) Každý člen družstvadružstva se zařazuje do některého z volebních obvodů. Nikdo nesmí být zařazen do více volebních obvodů. (3) Stanovy určí způsob zařazování členů do jednotlivých volebních obvodů. Vznik a zánik funkce delegáta § 672 (1) Za každý volební obvod se volí 1 delegát z řad členů zařazených do tohoto volebního obvodu. (2) Delegáta volí a odvolávají členové zařazení do příslušného volebního obvodu. Při volbě a odvolání delegáta má každý člen 1 hlas, ledaže stanovy určí, že má vyšší počet hlasů; právo volit delegáta má i člen družstvadružstva, který je v prodlení se splněním vkladové povinnosti. § 673 (1) Zánikem volebního obvodu zaniká funkce delegáta, který byl zvolen členy zařazenými do zaniklého volebního obvodu. (2) Pro volbu a odvolání delegáta se § 631 až 634 použijí obdobně. (3) Volby delegátů zajišťuje a organizuje představenstvo. § 674 (1) Delegát se volí na funkční období určené stanovami, které nesmí být delší než 5 let. (2) Neurčují-li stanovy délku funkčního období v souladu s tímto zákonem, je funkční období 5 let. (3) Funkce delegáta zaniká volbou nového delegáta, nejpozději však posledním dnem jeho funkčního období. § 675 (1) Delegát může být kdykoliv ze své funkce odvolán. (2) Delegát může ze své funkce odstoupit písemným prohlášením. Funkce delegáta zaniká doručením prohlášení do sídla družstvadružstva. § 676 Změna počtu členů zařazených do jednotlivých volebních obvodů nemá za následek zánik funkce dosavadních delegátů ani konání nových voleb delegátů. § 677 Práva a povinnosti delegáta (1) Delegát vykonává svoji funkci osobně. (2) Delegát jedná v souladu se zájmy členů zařazených do volebního obvodu, v němž byl zvolen. (3) Delegát informuje členy o svolání shromáždění delegátů, navrženém programu shromáždění delegátů, vyžádá si jejich pokyny a jedná v souladu s většinovým názorem členů. (4) Delegát informuje členy o průběhu a přijatých usneseních každého shromáždění delegátů a poskytne jim k nahlédnutí veškeré s tím související podklady a informace. (5) Na delegáta se nepoužijí ustanovení právních předpisů o členu voleného orgánu, ledaže zákon stanoví jinak. Seznam delegátů § 678 (1) DružstvoDružstvo vede seznam delegátů. (2) Do seznamu delegátů se zapisuje jméno a bydliště delegáta, nebo jiná jím určená adresa pro doručování, den vzniku a den a důvod zániku jeho funkce. (3) Člen má právo do seznamu delegátů nahlížet a pořizovat si z něj opisy a výpisy. § 679 (1) Delegát má právo do seznamu nahlížet a žádat bezplatné vydání potvrzení o své funkci a obsahu svého zápisu v seznamu členů. Stanovy mohou určit, že delegát, který požaduje vydání tohoto potvrzení častěji než jedenkrát za rok, uhradí družstvudružstvu odůvodněné náklady s tím spojené. (2) Údaje zapsané v seznamu delegátů může družstvodružstvo používat pouze pro své potřeby ve vztahu ke členům družstvadružstva. Za jiným účelem mohou být tyto údaje použity jen se souhlasem delegátů, kterých se údaje týkají. § 680 (1) DružstvoDružstvo vydá každému svému členovi na jeho písemnou žádost a za úhradu nákladů opis seznamu všech delegátů nebo požadované části seznamu, a to bez zbytečného odkladu od doručení žádosti. (2) Představenstvo umožní každému nahlédnout do příslušné části seznamu, jestliže osvědčí právní zájem na tomto nahlédnutí nebo doloží písemný souhlas delegáta, kterého se zápis týká; podpis delegáta musí být úředně ověřen. § 681 Údaje v seznamu delegátů včetně všech jejich změn družstvodružstvo uchová po dobu 10 let ode dne zániku funkce osoby, jíž se údaje týkají. § 682 (1) Povinnost zúčastnit se shromáždění delegátů mají delegáti a náhradníci delegáta, pokud zastupují nepřítomné delegáty. (2) Právo zúčastnit se shromáždění delegátů mají dále členové představenstva a kontrolní komise, likvidátor a osoby, o nichž tak stanoví jiný právní předpis nebo určí stanovy. (3) Požádá-li některá z osob uvedených v odstavci 2 o slovo, udělí se jí před zahájením hlasování. § 683 (1) Jestliže má shromáždění delegátů rozhodnout o otázce, která se přímo dotýká oprávněných zájmů člena, zejména má-li být rozhodováno o námitkách člena proti rozhodnutí o jeho vyloučení, pozve se tento člen na shromáždění delegátů písemnou pozvánkou zaslanou mu na adresu bydliště nebo sídla uvedenou v seznamu členů; tento člen má právo zúčastnit se shromáždění delegátů v části, která se ho týká. (2) Požádá-li člen uvedený v odstavci 1 o slovo před hlasováním delegátů v záležitosti, která se ho týká, umožní se mu vyjádřit se, zejména se mu umožní obrana proti návrhu na zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí o vyloučení. (3) Odstavce 1 a 2 se použijí i v případě, že shromáždění delegátů rozhoduje o změně stanov podle § 731 odst. 1 písm. a). Členem podle odstavce 1 je člen, kterému se při plněníplnění podmínek pro vznik práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu mají změnit tyto podmínky. § 684 Hlasovací právo (1) Právo hlasovat na shromáždění delegátů mají pouze delegáti a náhradníci těchto delegátů, zastupují-li nepřítomné delegáty. (2) Každý delegát má tolik hlasů, kolik hlasů při projednávání dané záležitosti mají členové zařazení do volebního obvodu, ve kterém byl zvolen, neurčí-li stanovy jinak. Při tomto postupu je rozhodný počet členů zařazených do volebního obvodu k sedmému dni předcházejícímu den, na který je svoláno shromáždění delegátů; k pozdějším změnám v počtu členů a jejich hlasů se nepřihlíží. Svolání shromáždění delegátů § 685 (1) Představenstvo svolá shromáždění delegátů, jestliže jej o to požádala kontrolní komise nebo 10 % zvolených delegátů, jejichž výkon funkce ke dni doručení žádosti představenstvu nezanikl, neurčují-li stanovy nižší počet oprávněných delegátů. (2) Na žádost kontrolní komise nebo delegátů uvedených v odstavci 1 nebo v důležitém zájmu družstvadružstva může shromáždění delegátů svolat nejméně jedna třetina členů představenstva, likvidátor nebo kontrolní komise, jestliže ji mělo svolat představenstvo a neučinilo tak bez zbytečného odkladu poté, co tato povinnost vznikla. § 686 (1) Není-li shromáždění delegátů svoláno na žádost kontrolní komise nebo delegátů podle § 685 odst. 1 představenstvem tak, aby se konalo do 30 dnů po doručení žádosti, musí je svolat osoby nebo orgán uvedené v § 685 odst. 2. (2) Jestliže tak osoby nebo orgán uvedené v § 685 odst. 2 neučiní do 10 dnů poté, co uplynula lhůta pro svolání shromáždění delegátů představenstvem, může shromáždění delegátů svolat a všechny úkony s tím spojené činit osoba k tomu písemně zmocněná všemi delegáty, kteří o svolání shromáždění delegátů požádali. § 687 Není-li shromáždění delegátů svolané na žádost kontrolní komise nebo delegátů podle § 685 odst. 1 usnášeníschopné, je ten, kdo je svolal, povinen svolat náhradní shromáždění delegátů; to neplatí, vzali-li kontrolní komise nebo delegáti uvedení v § 665 odst. 1 žádost zpět. Pozvánka na shromáždění delegátů § 688 (1) Příslušná osoba nebo orgán oznámí svolání shromáždění delegátů písemnou pozvánkou zaslanou všem delegátům na adresu bydliště delegáta, uvedenou v seznamu delegátů. (2) Pokud delegát písemně oznámil jinou doručovací adresu, zasílá se mu pozvánka na tuto doručovací adresu. Se souhlasem delegáta mu může být pozvánka zasílána pouze elektronicky na adresu uvedenou v seznamu delegátů. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle delegáta. (3) Pozvánka na shromáždění delegátů se dále uveřejní na informační desce družstvadružstva; stanovy mohou určit jiný vhodný způsob uveřejnění. § 689 (1) Pozvánka obsahuje alespoň a) firmu a sídlo družstvadružstva, b) místo a dobu zahájení shromáždění delegátů; místo a doba shromáždění delegátů musí být určeny tak, aby co nejméně omezovaly možnost delegáta se jej zúčastnit, c) označení, zda se svolává shromáždění delegátů nebo náhradní shromáždění delegátů, a d) program shromáždění delegátů. (2) K pozvánce se přikládají veškeré podklady k jednotlivým záležitostem programu shromáždění delegátů. (3) DružstvoDružstvo je povinno informovat své členy o možnosti seznámit se se všemi podklady k jednotlivým záležitostem programu shromáždění delegátů. § 690 Doplnění programu shromáždění delegátů (1) Na žádost orgánu nebo delegátů oprávněných požadovat svolání shromáždění delegátů zařadí představenstvo jimi určenou záležitost do programu jednání shromáždění delegátů. Jestliže je tato žádost doručena až po odeslání pozvánky, informuje o tom představenstvo delegáty přítomné na svolaném shromáždění delegátů. Povinnost svolat nové shromáždění delegátů tím není dotčena. (2) Program shromáždění delegátů nelze po odeslání pozvánek delegátům měnit. § 691 (1) Pro posouzení schopnosti shromáždění delegátů se usnášet a stanovení počtu hlasů potřebných k přijetí usnesení se počítají pouze hlasy delegátů, jejichž výkon funkce ke dni konání shromáždění delegátů trvá. (2) Na schopnost shromáždění delegátů se usnášet nemá vliv skutečnost, že v jednom nebo více volebních obvodech není ke dni konání shromáždění delegátů zvolen delegát; to neplatí, jestliže představenstvo vědělo, že v jednom nebo více volebních obvodech není zvolen žádný delegát a členy zařazené do těchto obvodů o této skutečnosti neinformovalo. § 692 Shromáždění delegátů je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina delegátů majících dohromady nejméně nadpoloviční většinu hlasů, nevyžaduje-li tento zákon nebo stanovy přítomnost delegátů majících vyšší počet hlasů. § 693 (1) Shromáždění delegátů se usnáší většinou hlasů přítomných delegátů, nevyžaduje-li tento zákon nebo stanovy vyšší počet potřebných hlasů. (2) Usnesení shromáždění delegátů, kterým se přijímá rozhodnutí podle § 566 odst. 4, musí být přijato delegáty, kteří zastupují alespoň tři čtvrtiny všech členů družstvadružstva. (3) Usnesení shromáždění delegátů, kterým se přijímá rozhodnutí podle § 567b odst. 2, musí být přijato delegáty, kteří zastupují alespoň dvě třetiny členů zastoupených na shromáždění. § 694 Jestliže má být přijato usnesení shromáždění delegátů o některé ze záležitostí uvedených v § 650 odst. 2, je shromáždění delegátů schopno se usnášet, pokud jsou přítomni delegáti, kteří zastupují alespoň dvě třetiny členů družstvadružstva, a usnesení musí být přijato delegáty, kteří zastupují alespoň dvě třetiny členů zastoupených na shromáždění. Náhradní shromáždění delegátů § 695 Není-li shromáždění delegátů schopno se usnášet, svolá ten, kdo svolal původní shromáždění delegátů, je-li to stále potřebné, bez zbytečného odkladu, náhradní shromáždění delegátů se stejným programem, a to stejným způsobem jako původní shromáždění delegátů a samostatnou pozvánkou. § 696 Náhradní shromáždění delegátů je schopné se usnášet, je-li přítomno alespoň 10 % všech zvolených delegátů, nejméně však 5 delegátů. Jednání shromáždění delegátů § 697 Každý člen má právo na vydání kopie zápisu o průběhu shromáždění delegátů, všech jeho příloh a podkladů poskytnutých delegátům; určí-li tak stanovy, uhradí družstvudružstvu účelně vynaložené náklady spojené s jejím pořízením. § 698 Výsledky jednání a všechna přijatá usnesení v úplném znění bez zbytečného odkladu uveřejní představenstvo oznámením vyvěšeným po dobu nejméně 60 dnů ode dne konání shromáždění delegátů na informační desce družstvadružstva. Náhradník delegáta § 699 Stanovy mohou určit, že se kromě delegáta volí též náhradník delegáta. Za každého delegáta může být zvolen pouze 1 náhradník delegáta. § 700 (1) Při výkonu funkce má náhradník delegáta stejná práva a povinnosti jako delegát. Pokud se nemůže delegát zúčastnit shromáždění delegátů, může se jej zúčastnit a hlasovat na něm jeho náhradník. Ustanovení tohoto zákona o delegátech se použijí pro náhradníky delegátů obdobně. (2) Delegát, který se nemůže zúčastnit shromáždění delegátů, informuje svého náhradníka o svolání shromáždění delegátů. (3) Určí-li tak stanovy, musí být náhradník delegáta informován nezávisle na delegátovi o svolání shromáždění delegátů. § 701 Dnem zániku funkce delegáta se jeho náhradník stává delegátem na zbytek funkčního období, na které byl delegát, jehož funkce zanikla, zvolen. Neplatnost usnesení shromáždění delegátů § 702 (1) Každý člen, likvidátor nebo člen představenstva nebo kontrolní komise se může dovolávat neplatnosti usnesení shromáždění delegátů podle ustanovení občanského zákoníku upravujících neplatnost usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami. (2) Nebylo-li právo podle odstavce 1 uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení shromáždění delegátů již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak. (3) Důvodem neplatnosti usnesení delegátů je i jeho rozpor s dobrými mravy. § 703 Usnesení shromáždění delegátů není neplatné jen z toho důvodu, že a) zařazení členů do volebních obvodů bylo provedeno v rozporu s tímto zákonem nebo stanovami družstvadružstva, b) v jednom nebo více volebních obvodech není ke dni konání shromáždění delegátů zvolen delegát ani jeho náhradník, c) se náhradník delegáta nemohl zúčastnit shromáždění delegátů proto, že ho delegát, který se shromáždění delegátů nezúčastnil, o jeho svolání neinformoval, nebo d) delegát jedná v rozporu s usneseními členů zařazených do volebního obvodu, za který byl zvolen. § 704 Pro shromáždění delegátů se § 44 odst. 1, § 637 až 639, § 656, 657 a 659 použijí obdobně. Pododdíl 3 Představenstvo § 705 Statutárním orgánem družstvadružstva je představenstvo. § 706 (1) Představenstvu přísluší obchodní vedení družstvadružstva. (2) Představenstvo plní usnesení členské schůze, není-li v rozporu s právními předpisy. § 707 (1) Představenstvo zajišťuje řádné vedení účetnictví, předkládá členské schůzi ke schválení účetní závěrku a v souladu se stanovami také návrh na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů anebo úhradu ztráty. (2) Účetní závěrku zpřístupní představenstvo alespoň 15 dnů přede dnem konání členské schůze v sídle družstvadružstva nebo v jiném místě určeném v pozvánce na členskou schůzi družstvadružstva. § 708 (1) Představenstvo má 3 členy, ledaže stanovy určí vyšší počet členů. (2) Představenstvo volí svého předsedu a popřípadě i jednoho nebo více místopředsedů, ledaže stanovy určí, že jsou voleni členskou schůzí. (3) Představenstvo rozhoduje většinou hlasů všech svých členů, ledaže stanovy určí vyšší počet potřebných hlasů. § 709 Zápis o jednání představenstva (1) O průběhu jednání představenstva a o jeho rozhodnutích se pořizuje zápis podepsaný předsedajícím a zapisovatelem; přílohou zápisu je seznam přítomných osob. (2) V zápisu se jmenovitě uvedou členové představenstva, kteří hlasovali proti jednotlivým usnesením nebo se zdrželi hlasování; u neuvedených členů se má za to, že hlasovali pro přijetí usnesení. (3) Každý člen představenstva má právo na vydání kopie zápisu. § 710 Zákaz konkurence člena představenstva (1) Člen představenstva nesmí podnikat v předmětu činnosti družstvadružstva, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody družstvadružstva pro jiného. (2) Člen představenstva nesmí být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby se shodným předmětem činnosti nebo osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern, společenství vlastníků jednotek nebo družstvodružstvo, jehož členy jsou pouze jiná družstvadružstva. (3) Člen představenstva se nesmí účastnit na podnikání jiné obchodní korporaceobchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti. (4) Stanovy mohou upravit zákaz konkurence odchylně od odstavců 1 až 3. § 712 (1) Funkce člena představenstva zaniká také volbou nového člena představenstva, ledaže z rozhodnutí členské schůze plyne něco jiného. (2) Zanikne-li právnická osoba, která je členem představenstva, s právním nástupcem, stává se členem představenstva její právní nástupce. (3) Zanikne-li právnická osoba, která je členem představenstva, bez právního nástupce, použijí se § 713 a 714 obdobně. § 713 V případě smrti člena představenstva, odstoupení z funkce, odvolání anebo jiného ukončení jeho funkce, zvolí nejbližší členská schůze nového člena představenstva. Nebude-li z důvodu uvedeného ve větě první představenstvo schopné plnit své funkce, jmenuje chybějící členy soud na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem, a to na dobu, než bude řádně zvolen chybějící člen nebo členové, jinak může soud i bez návrhu družstvodružstvo zrušit a nařídit jeho likvidaci. § 714 Stanovy mohou určit, že představenstvo, jehož počet členů neklesl pod polovinu, může jmenovat náhradní členy do příští členské schůze. Stanovy mohou také určit volbu náhradníků, kteří nastupují na uvolněné místo člena představenstva podle stanoveného pořadí. Pododdíl 4 Kontrolní komise § 715 (1) Kontrolní komise kontroluje veškerou činnost družstvadružstva, projednává stížnosti členů a může požadovat jakékoliv informace a doklady o hospodaření družstvadružstva. (2) Při výkonu své působnosti je kontrolní komise nezávislá na ostatních orgánech družstvadružstva. § 716 (1) Kontrolní komise dává písemné stanovisko ke každé účetní závěrce, k návrhu na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů anebo úhradě ztráty družstvadružstva a k návrhu na rozhodnutí o uhrazovací povinnosti členů. (2) Na zjištěné nedostatky kontrolní komise upozorní představenstvo a dohlíží na zjednání nápravy. § 717 Představenstvo, jiné orgány družstvadružstva a prokurista oznámí bez zbytečného odkladu kontrolní komisi všechny skutečnosti, které mohou mít závažné důsledky v hospodaření nebo postavení družstvadružstva nebo jeho členů. § 718 (1) Člen kontrolní komise k tomu pověřený má právo zúčastnit se jednání představenstva a jakéhokoliv jiného orgánu družstvadružstva zřízeného stanovami. Není-li žádný člen kontrolní komise pověřen, má právo zúčastnit se jednání představenstva nebo jiného orgánu družstvadružstva zřízeného stanovami její předseda. (2) O každém jednání představenstva musí představenstvo kontrolní komisi předem informovat. § 719 Kontrolní komise určí v případě potřeby svého člena, který zastupuje družstvodružstvo v řízení před soudy a jinými orgány proti členovi představenstva. § 720 (1) Kontrolní komise má 3 členy, ledaže stanovy určí vyšší počet členů. (2) Kontrolní komise volí svého předsedu a popřípadě i jednoho nebo více místopředsedů, ledaže stanovy určí, že jsou voleni členskou schůzí. (3) Kontrolní komise rozhoduje většinou hlasů všech svých členů, ledaže stanovy určí vyšší počet potřebných hlasů. § 721 Zápis o jednání kontrolní komise (1) O průběhu jednání kontrolní komise a o jejích rozhodnutích se pořizuje zápis podepsaný předsedajícím a zapisovatelem; přílohou zápisu je seznam přítomných osob. (2) V zápisu se jmenovitě uvedou členové kontrolní komise, kteří hlasovali proti jednotlivým usnesením nebo se zdrželi hlasování; u neuvedených členů se má za to, že hlasovali pro přijetí usnesení. (3) Každý člen kontrolní komise má právo na vydání kopie zápisu. § 722 Zákaz konkurence člena kontrolní komise (1) Ustanovení § 710 se pro člena kontrolní komise použije obdobně. (2) Člen kontrolní komise nesmí být současně členem představenstva družstvadružstva nebo jinou osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat za družstvodružstvo. § 723 (1) Funkce člena kontrolní komise zaniká také zvolením nového člena kontrolní komise. (2) Zanikne-li právnická osoba, která je členem kontrolní komise, s právním nástupcem, stává se členem kontrolní komise její právní nástupce. (3) Zanikne-li právnická osoba, která je členem kontrolní komise, bez právního nástupce, použijí se § 724 a 725 obdobně. § 724 V případě zániku funkce člena kontrolní komise voleného členskou schůzí zvolí nejbližší členská schůze nového člena kontrolní komise. § 725 Stanovy mohou určit, že kontrolní komise, počet jejíchž členů neklesl pod polovinu, může jmenovat náhradní členy do příští členské schůze. Stanovy mohou také určit volbu náhradníků, kteří nastupují na uvolněné místo člena kontrolní komise podle stanoveného pořadí. Pododdíl 5 Orgány malého družstva § 726 (1) V družstvudružstvu, které má méně než 50 členů, mohou stanovy určit, že se představenstvo nezřizuje a statutárním orgánem je předseda družstvadružstva; ustanovení § 705 až 714 se použijí přiměřeně. (2) Kontrolní komise se v družstvudružstvu majícím méně než 50 členů nezřizuje, neurčují-li stanovy jinak. Není-li kontrolní komise zřízena nebo neurčí-li stanovy jinak, vykonává její působnost členská schůze; každý člen družstvadružstva má vůči statutárnímu orgánu družstvadružstva stejnou pravomoc jako kontrolní komise. (3) Jestliže se počet členů zvýší nad limit uvedený v odstavci 1, je družstvodružstvo povinno změnit stanovy a jmenovat představenstvo a kontrolní komisi ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy tato skutečnost nastala, jinak může soud družstvodružstvo zrušit a nařídit jeho likvidaci; to neplatí, pokud v této lhůtě opět poklesne počet členů družstvadružstva pod limit stanovený v odstavci 1. Díl 2 Bytové družstvo Základní ustanovení § 727 (1) Bytové družstvodružstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. (2) Bytové družstvodružstvo může spravovat domy s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví jiných osob. (3) Bytové družstvodružstvo může za podmínek stanovených tímto zákonem provozovat i jinou činnost, pokud tím neohrozí uspokojování bytových potřeb svých členů a tato činnost má ve vztahu k činnosti podle odstavců 1 a 2 pouze doplňkový nebo vedlejší charakter. § 728 Firma obsahuje označení „bytové družstvodružstvo“. § 729 Družstevní byt a družstevní nebytový prostor (1) Družstevním bytem nebo družstevním nebytovým prostoremDružstevním bytem nebo družstevním nebytovým prostorem (dále jen „družstevní byt“) se rozumí byt nebo nebytový prostor, který je v budově ve vlastnictví nebo ve spoluvlastnictví bytového družstvadružstva, nebo který je ve vlastnictví nebo ve spoluvlastnictví bytového družstvadružstva, a bytové družstvodružstvo jej poskytlo do nájmu členovi bytového družstvadružstva, který se sám nebo jeho právní předchůdce na jeho pořízení podílel členským vkladem. (2) Družstevním bytem se rozumí i byt, na jehož pořízení v nemovitosti ve vlastnictví jiné osoby se člen bytového družstvadružstva, který je nájemcem tohoto bytu, nebo jeho právní předchůdce, podílel svým členským vkladem v družstevní bytové výstavbě podle dřívějších právních předpisů, a k němuž má bytové družstvodružstvo právo odpovídající věcnému břemenu zajišťující jeho členovi právo byt užívat za podmínek stanovených pro užívání družstevního bytu. Věta první se použije i v případě, že právo odpovídající věcnému břemenu přešlo na nájemce v důsledku zániku členství v bytovém družstvudružstvu. § 730 Bytové družstvodružstvo nemůže změnit předmět své činnosti a stát se jiným než bytovým družstvemdružstvem, ledaže ani jediný jeho člen není nájemcem družstevního bytu ve vlastnictví tohoto bytového družstvadružstva, ani podle stanov žádnému členovi nevznikne po splnění všech podmínek právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu. § 731 (1) Stanovy bytového družstvadružstva kromě náležitostí podle § 553 obsahují také a) podmínky, za kterých vznikne členovi bytového družstvadružstva právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, a b) podrobnější úpravu práv a povinností člena bytového družstvadružstva spojených s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu a práv a povinností člena bytového družstvadružstva spojených s užíváním družstevního bytu. Tato práva a povinnosti se stávají dnem jejich vzniku právy a povinnostmi člena plynoucími z členství v bytovém družstvudružstvu. (2) Pro změnu úpravy náležitostí stanov uvedených v odstavci 1 písm. a) se vyžaduje souhlas tří čtvrtin všech členů družstvadružstva a souhlas těch členů družstvadružstva, kterým se při plněníplnění podmínek pro vznik práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu mají změnit tyto podmínky. § 732 (1) Vyžaduje-li se souhlas člena, kterému vznikne po splnění všech podmínek právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, s rozhodnutím členské schůze podle § 731 odst. 1 písm. a), může jej člen projevit písemně nebo jiným vhodným způsobem určeným ve stanovách a doručit jej družstvudružstvu nejpozději do 7 dnů ode dne konání členské schůze. (2) Souhlas s rozhodnutím členské schůze podle odstavce 1 musí být projeven způsobem, který umožní družstvudružstvu ověřit totožnost oprávněného člena, jinak se k souhlasu nepřihlíží. (3) Přijetí rozhodnutí členské schůze podle odstavce 1 se osvědčuje veřejnou listinouveřejnou listinou. (4) Ustanovení § 655 odst. 2 se použije obdobně. Členství v bytovém družstvu § 733 (1) Stanovy mohou určit, že podmínkou vzniku členství v bytovém družstvudružstvu je převzetí nebo splnění vkladové povinnosti k dalšímu členskému vkladu, jejíž výše nebo způsob jejího určení je upraven ve stanovách; v takovém případě se uzavře smlouva podle § 572 odst. 1 s uchazečem o členství. (2) Právy a povinnostmi člena bytového družstvadružstva plynoucími z členství v tomto družstvudružstvu jsou také právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu za podmínek určených stanovami a práva a povinnosti z této smlouvy vzniklá. § 734 (1) Člena bytového družstvadružstva nebo společné členy bytového družstvadružstva, s jejichž členstvím je spojen nájem družstevního bytu nebo společný nájem družstevního bytu, lze vyloučit z družstvadružstva, kromě důvodů uvedených v § 614 také a) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu, nebo b) byl-li nájemce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin spáchaný na družstvudružstvu nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází. (2) Ustanovení občanského zákoníku o výpovědi nájmu se pro nájem družstevního bytu nepoužijí. (3) Zánikem členství v bytovém družstvudružstvu zaniká také právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, nebo nájem družstevního bytu. Zánikem členství zaniká právo bytového družstvadružstva na splnění vkladové povinnosti; právo na úroky z prodlení tím není dotčeno. To neplatí při převodu nebo přechodu družstevního podílu. § 735 (1) Stanovy mohou omezit nebo vyloučit členství právnické osoby v bytovém družstvudružstvu. (2) Jestliže stanovy omezí nebo vyloučí členství právnické osoby v bytovém družstvudružstvu, nemá tato změna za následek zánik členství právnické osoby, která se stala členem bytového družstvadružstva před touto změnou stanov. § 736 Převod družstevního podílu v bytovém družstvu (1) Převoditelnost družstevního podílu člena bytového družstvadružstva nelze omezit ani vyloučit, pokud má být nabyvatelem osoba, která splňuje podmínky stanov pro přijetí za člena bytového družstvadružstva. (2) Převodem družstevního podílu, s nímž byl spojen nájem družstevního bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, dochází k převodu nájmu družstevního bytu, anebo převodu práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu včetně všech práv a povinností s tím spojených, a to včetně všech dluhů převodce vůči bytovému družstvudružstvu a dluhů bytového družstvadružstva vůči převodci, které souvisejí s užíváním družstevního bytu převodcem, anebo s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu za podmínek určených stanovami. (3) Ustanovení § 601 odst. 1 není dotčeno. § 737 Přechod družstevního podílu v bytovém družstvu (1) Na dědice družstevního podílu přechází nájem družstevního bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu, včetně práv a povinností s tím spojených. (2) Družstevní podíl, který byl ve společném jmění manželů, přechází na pozůstalého manžela; k tomu se přihlédne při vypořádání dědictví. § 738 Rozdělení družstevního podílu v bytovém družstvu (1) Rozdělení družstevního podílu v bytovém družstvudružstvu nemohou stanovy bytového družstvadružstva omezit ani vyloučit. (2) Rozdělení družstevního podílu v bytovém družstvudružstvu je možné jen tehdy, je-li člen nájemcem nejméně dvou družstevních bytů; ustanovení § 601 se použije obdobně. K účinnosti rozdělení družstevního podílu dojde nejdříve splněním vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu nabyvatelem rozděleného družstevního podílu. (3) Při rozdělení družstevního podílu a při převodu nebo přechodu družstevních podílů vzniklých rozdělením podle odstavce 2 se určí, se kterým z nových družstevních podílů bude spojen nájem kterého družstevního bytu. Společné členství manželů v bytovém družstvu § 739 (1) Společné členství manželů v bytovém družstvudružstvu vzniká, jestliže je družstevní podíl součástí společného jmění manželů. (2) Společné členství manželů zaniká vypořádáním společného jmění manželů nebo marným uplynutím lhůty pro jeho vypořádání podle občanského zákoníku. § 740 Rozhodnutí o vyloučení společných členů se samostatně doručuje každému z manželů. Každý ze společných členů má právo proti rozhodnutí vznést námitky i bez ohledu na vůli druhého z manželů. Nájem družstevního bytu § 741 (1) Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem družstevního bytu ustanovení občanského zákoníku upravující nájem, nájem bytu nebo nájem prostoru sloužícího podnikání, a popřípadě ujednání stanov, která nejsou v rozporu s donucujícími ustanoveními zákona. (2) Podmínky pro uzavření nájemní smlouvy o nájmu družstevního bytu podle tohoto zákona, občanského zákoníku nebo stanov se vztahují také na členy, jejichž členství v bytovém družstvudružstvu vzniklo převodem družstevního podílu. § 742 Člen bytového družstvadružstva má zejména právo a) na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu na dobu neurčitou, na jehož pořízení se on nebo jeho právní předchůdce podílel dalším členským vkladem, pokud splňuje ostatní podmínky podle tohoto zákona a stanov, a b) na stanovení nájemného spojeného s užíváním družstevního bytu podle § 744. § 743 Bytové družstvodružstvo uzavře se členem, který splňuje všechny podmínky stanovené tímto zákonem a stanovami pro členství v bytovém družstvudružstvu a není vůči bytovému družstvudružstvu v prodlení s plněnímplněním svých povinností, smlouvu o nájmu družstevního bytu a umožní mu užívání družstevního bytu do 30 dnů ode dne doručení kolaudačního souhlasu s užíváním stavby, v níž se družstevní byt nachází, bytovému družstvudružstvu. § 744 (1) Členové, kteří jsou nájemci družstevních bytů, hradí v nájemném bytovému družstvudružstvu pouze účelně vynaložené náklady bytového družstvadružstva vzniklé při správě těchto družstevních bytů, včetně nákladů na opravy, modernizace a rekonstrukce domů, ve kterých se nacházejí, a příspěvků na tvorbu dlouhodobého finančního zdroje na opravy a investice těchto družstevních bytů. (2) Stanovy bytového družstvadružstva určí rozsah běžné údržby a drobných oprav souvisejících s užíváním družstevního bytu a okolnosti, za nichž lze stavebně upravovat družstevní byt a dům. § 745 Je-li s družstevním podílem, který je součástí společného jmění manželů, spojeno právo na uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu, jde o právo na uzavření smlouvy o společném nájmu manželů. Je-li s družstevním podílem, který je součástí společného jmění manželů, spojen nájem družstevního bytu, jde o společný nájem manželů. § 746 Přeměnilo-li se společné členství manželů na výlučné členství jen jednoho z manželů, nemá tato skutečnost vliv na společné nájemní právo. § 747 Je-li jeden z manželů výlučným členem bytového družstvadružstva, mají oba manželé společné nájemní právo podle občanského zákoníku odvozené od práva nájmu manžela, který je výlučným členem družstvadružstva. Zanikne-li členství manžela, od jehož nájemního práva bylo společné nájemní právo odvozeno, zaniká také nájemní právo druhého manžela. Vypořádací podíl člena bytového družstva § 748 (1) Stanovy nesmí určit vypořádací podíl nižší, než kolik činí částka vyjadřující rozsah splněné vkladové povinnosti člena v bytovém družstvudružstvu. (2) Neurčují-li stanovy způsob výpočtu vypořádacího podílu, je vypořádací podíl roven výši splněného členského vkladu. (3) Vypořádací podíl se vyplácí v penězích, ledaže stanovy určí něco jiného. § 749 (1) Vypořádací podíl člena, který byl nájemcem družstevního bytu a tento nevyklidil, je splatný uplynutím 3 měsíců ode dne vyklizení družstevního bytu, jehož byl bývalý člen nájemcem, nebo uplynutím 3 měsíců poté, kdy byla nebo mohla být zjištěna výše vypořádacího podílu podle § 623, a to tím dnem, který nastane později. U nebydlícího člena je vypořádací podíl splatný uplynutím 3 měsíců poté, kdy byla nebo mohla být zjištěna jeho výše podle § 623. (2) Byl-li člen z bytového družstvadružstva vyloučen, počítá se lhůta podle odstavce 1 až ode dne marného uplynutí lhůty pro podání návrhu na prohlášení neplatnosti vyloučení nebo ode dne, v němž nabylo právní moci rozhodnutí soudu, kterým bylo řízení ve věci určení neplatnosti rozhodnutí o vyloučení skončeno. Omezení hospodaření bytového družstva § 750 (1) Bytové družstvodružstvo může, připouští-li to stanovy, rozdělit nejvýše 33 % zisku a jiných vlastních zdrojů podle § 34 odst. 2 pouze mezi své členy, a) jsou-li splněny podmínky v § 40, b) neohrozí-li uspokojování bytových potřeb svých členů a c) vytvoří-li fond ze zisku ve výši nejméně 30 % základního kapitálu, který nelze rozdělit mezi členy. (2) Ustanovení § 35 se nepoužije. § 751 (1) Bytové družstvodružstvo nesmí převést vlastnické právo k družstevním bytům nebo budovám s družstevními byty nebo pozemkům jimi zastavěným a s nimi věcně souvisejícím, ledaže s podmínkami převodu předem souhlasí všichni členové bytového družstvadružstva, kteří jsou nájemci těchto družstevních bytů, a všichni členové družstvadružstva, kteří mají podle platného znění stanov právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu. (2) Souhlas podle odstavce 1 musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem. Udělený souhlas je závazný i pro právního nástupce osoby, která jej udělila. (3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, jestliže se jedná o převody družstevních bytů do vlastnictví členů bytového družstvadružstva, kteří jsou jejich nájemci. § 752 (1) Bytové družstvodružstvo nesmí zastavit nebo jinak zatížit družstevní byty, nebo budovy s družstevními byty nebo pozemky jimi zastavěné a s nimi věcně související, ledaže s tím předem udělí svůj souhlas alespoň dvě třetiny členů bytového družstvadružstva, kteří jsou nájemci těchto družstevních bytů. (2) Souhlas podle odstavce 1 musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem. Udělený souhlas je závazný i pro právního nástupce osoby, která jej udělila. Samospráva bytového družstva § 753 SamosprávaSamospráva je organizační jednotkou bytového družstvadružstva, ve které se organizují členové bytového družstvadružstva zejména za účelem efektivního výkonu svých členských práv a povinností. § 754 Jestliže se bytové družstvodružstvo rozhodne zřídit si samosprávusamosprávu nebo více samosprávsamospráv, stanovy určí také a) okruh působnosti samosprávysamosprávy, b) podrobnější pravidla organizace a činnosti samosprávsamospráv, zejména zařazení členů do jednotlivých samosprávsamospráv, a c) zda si členové zařazení do jednotlivých samosprávsamospráv mohou jmenovat orgány bytového družstvadružstva, které zajišťují činnost samosprávsamospráv, a pravomoc a působnost těchto orgánů. § 755 Členská schůze bytového družstva (1) Každý člen bytového družstvadružstva má při hlasování na členské schůzi 1 hlas; ustanovení § 650 odst. 1 se nepoužije. Jedná-li se o společné členy, mají dohromady 1 hlas. (2) S výjimkou rozhodnutí o zvýšení základního členského vkladu a rozhodnutí podle § 731 odst. 1 písm. a) mohou stanovy určit, že členové bytového družstvadružstva, kteří jsou nájemci družstevních bytů, mají na členské schůzi vyšší počet hlasů; § 650 odst. 2 není dotčen. Zrušení a zánik bytového družstva § 756 (1) Podíl člena na likvidačním zůstatku je roven splněné vkladové povinnosti k členskému vkladu. Podíl na likvidačním zůstatku se vyplácí v penězích. Nelze-li práva všech členů uspokojit zcela, uspokojí se poměrně. (2) Jestliže po uspokojení práv všech členů na podíl na likvidačním zůstatku zůstanou nerozděleny nějaké prostředky, rozdělí se mezi členy rovným dílem, ledaže stanovy určí jinak. § 757 Soud může i bez návrhu bytové družstvodružstvo zrušit a nařídit jeho likvidaci také tehdy, pokud bytové družstvodružstvo a) porušuje závažným způsobem ustanovení tohoto zákona o hospodaření se svým majetkem, nebo b) provozuje činnost, která je v rozporu s § 727. Díl 3 Sociální družstvo Základní ustanovení § 758 Sociálním družstvemSociálním družstvem je družstvodružstvo, které soustavně vyvíjí obecně prospěšné činnosti směřující na podporu sociální soudržnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti s přednostním uspokojováním místních potřeb a využíváním místních zdrojů podle místa sídla a působnosti sociálního družstvasociálního družstva, zejména v oblasti vytváření pracovních příležitostí, sociálních služeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje. § 759 Firma obsahuje označení „sociální družstvosociální družstvo“. § 760 (1) Sociální družstvoSociální družstvo nesmí změnit předmět své činnosti v rozporu s § 758. (2) Sociálnímu družstvuSociálnímu družstvu se zakazuje přeměna na jiné než sociální družstvosociální družstvo. § 761 Pokud sociální družstvosociální družstvo vyvíjí obecně prospěšné činnosti pro znevýhodněné osoby pouze uspokojováním jejich bytových potřeb, musí být tyto osoby současně jeho členy. § 762 Stanovy sociálního družstvasociálního družstva, kromě náležitostí podle § 553, obsahují také a) cíle a podmínky činnosti sociálního družstvasociálního družstva v souladu s jeho sociálně začleňovací funkcí a podporou místního rozvoje a b) podrobnější podmínky nakládání se ziskem v souladu s účelem činnosti sociálního družstvasociálního družstva. § 763 (1) Fyzická osoba může být členem sociálního družstvasociálního družstva, jen a) vykonává-li pro sociální družstvosociální družstvo práci na základě pracovního poměru, b) vykonává-li pro sociální družstvosociální družstvo práci bez nároku na odměnu mimo rámec pracovního poměru na základě dobrovolnosti, nebo c) jsou-li jí poskytovány služby v rámci obecně prospěšné činnosti sociálního družstvasociálního družstva. (2) Převod a přechod družstevního podílu v sociálním družstvusociálním družstvu se zakazuje. § 764 (1) Přestane-li člen uvedený v § 763 odst. 1 písm. a) a b) splňovat podmínku tam uvedenou po dobu delší než 90 dnů, může představenstvo rozhodnout, že mu zaniká posledním dnem této lhůty členství v sociálním družstvusociálním družstvu. Člen, o zániku jehož členství bylo rozhodnuto, může proti tomuto rozhodnutí podat do 1 měsíce ode dne jeho doručení odvolání k členské schůzi. Rozhodnutí členské schůze je konečné. (2) Sociální družstvoSociální družstvo uzavře pro členy, kteří pro sociální družstvosociální družstvo vykonávají práci podle § 763 odst. 1 písm. b), úrazové pojištění a pojištění právní odpovědnosti za újmu způsobenou při výkonu této práce třetím osobám. Omezení hospodaření sociálního družstva § 765 Sociální družstvoSociální družstvo nesmí a) emitovat dluhopisy, b) zajišťovat splnění povinností jiných osob, c) být neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti nebo se přímo či nepřímo podílet na podnikání jiných osob, ledaže s tím členská schůze sociálního družstvasociálního družstva vysloví předchozí souhlas, d) být stranou smlouvy o tiché společnosti a jiných smluv, jimiž se zakládá právo na podílu na zisku družstvadružstva a e) převést, zastavit nebo propachtovat závod nebo pobočku nebo jejich část; to neplatí, je-li druhou smluvní stranou jiné sociální družstvosociální družstvo. § 766 (1) Sociální družstvoSociální družstvo může, připouštějí-li to stanovy, rozdělit nejvýše 33 % svého disponibilního zisku mezi své členy. (2) K rozdělení části disponibilního zisku podle odstavce 1 lze přistoupit až poté, co z této části sociální družstvosociální družstvo doplní rezervní fond a ostatní fondy tvořené ze zisku, byly-li zřízeny. Vypořádací podíl v sociálním družstvu § 767 Vypořádací podíl je roven splněné vkladové povinnosti k členskému vkladu. Nedosáhne-li výše vlastního kapitálu družstvadružstva jeho základního kapitálu, vypořádací podíl se poměrně sníží. § 768 (1) Lhůta pro vyplacení vypořádacího podílu činí 1 rok ode dne zániku členství v sociálním družstvusociálním družstvu, neurčují-li stanovy lhůtu kratší. (2) Zánikem členství zaniká i právo sociálního družstvasociálního družstva na splnění vkladové povinnosti. Členská schůze sociálního družstva § 769 (1) Každý člen sociálního družstvasociálního družstva má při hlasování na členské schůzi 1 hlas. (2) Stanovy mohou určit, že člen, který je fyzickou osobou, může mít až 10 % všech hlasů v sociálním družstvusociálním družstvu a člen, který je právnickou osobou, může mít až 25 % všech hlasů v sociálním družstvusociálním družstvu; ustanovení § 650 odst. 2 tím není dotčeno. (3) V sociálním družstvusociálním družstvu uspokojujícím pouze bytové potřeby svých členů má každý člen vždy 1 hlas. § 770 (1) V sociálním družstvusociálním družstvu se zakazuje rozhodovat na dílčích členských schůzích. (2) V sociálním družstvusociálním družstvu se zakazuje zřídit shromáždění delegátů. Zrušení a zánik sociálního družstva § 771 (1) Podíl na likvidačním zůstatku je roven splněné vkladové povinnosti k členskému vkladu. (2) Podíl na likvidačním zůstatku se vyplácí v penězích. (3) Nelze-li práva všech členů uspokojit zcela, uspokojí se poměrně. § 772 (1) Likvidační zůstatek po uspokojení práv členů na výplatu podílu na likvidačním zůstatku připadne podle rozhodnutí členské schůze jinému sociálnímu družstvusociálnímu družstvu, pokud s tím jeho členská schůze souhlasí. (2) Pokud není žádné sociální družstvosociální družstvo, které by likvidační zůstatek přijalo, připadne obciobci, v níž má zanikající sociální družstvosociální družstvo své sídlo. (3) Jiný způsob naložení s likvidačním zůstatkem není přípustný. § 773 Soud může i bez návrhu sociální družstvosociální družstvo zrušit a nařídit jeho likvidaci také, pokud sociální družstvosociální družstvo a) provozuje činnost, která je v rozporu s § 758, b) nakládá se ziskem v rozporu s § 766 a stanovami, nebo c) nesplňuje podmínku podle § 761 po dobu delší než 12 měsíců. ČÁST DRUHÁ USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ HLAVA I § 774 Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1). HLAVA II USTANOVENÍ PŘECHODNÁ § 775 Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne jeho účinnosti. § 776 (1) Povinnost zveřejnění údajů a skutečností stanovená tímto zákonem je splněna jejich zveřejněním v Obchodním věstníku. Pravidla pro vydávání a vedení Obchodního věstníku se řídí dosavadními právními předpisy. (2) Pro potřeby tohoto zákona se veřejnou listinouveřejnou listinou rozumí notářský zápis. (3) Pro potřeby této hlavy se stanovy, zakladatelská listina a zakladatelská smlouva považují za společenskou smlouvu. § 777 (1) Ujednání společenských smluv, která jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona, se zrušují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Obchodní korporaceObchodní korporace přizpůsobí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona listiny podle odstavce 1 úpravě tohoto zákona a doručí je do sbírky listin. Neučiní-li tak, rejstříkový soud je k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti; uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší obchodní korporaciobchodní korporaci a nařídí její likvidaci. (3) Ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně se uzpůsobí tomuto zákonu do 6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti, jinak platí, že je výkon funkce bezplatný. (4) Má se za to, že obsahem společenských smluv obchodních korporacíobchodních korporací, které vznikly před účinností tohoto zákona, jsou i dosavadní ustanovení obchodního zákoníku, která upravovala práva a povinnosti společníků, pokud nejsou v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona nebo se od nich společníci neodchýlili ve společenské smlouvě. (5) Obchodní korporaceObchodní korporace uvedené v odstavci 4 se mohou nejpozději do 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona změnou svých společenských smluv podřídit tomuto zákonu jako celku. Údaj o tom zapíše obchodní korporaceobchodní korporace do obchodního rejstříku. Změna společenské smlouvy nabývá v tomto případě účinnosti až zveřejněním zápisu o podřízení se tomuto zákonu jako celku v obchodním rejstříku. § 778 Podle dosavadních právních předpisů se až do svého skončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, které se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. § 779 (1) Bylo-li přede dnem účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení o zápisu obchodní korporaceobchodní korporace do obchodního rejstříku, dokončí se podle dosavadních právních předpisů; odporuje-li však zakladatelské právní jednání učiněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadním právním předpisům, považuje se za platné, vyhovuje-li ustanovením tohoto zákona. (2) Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona učiněno právní jednání vedoucí k rozhodnutí orgánu obchodní korporaceobchodní korporace, dokončí se takto zahájený proces podle dosavadních právních předpisů. (3) Nastala-li u někoho překážka pro výkon funkce podle § 38l obchodního zákoníku, trvá i po účinnosti tohoto zákona. § 780 (1) Účinnost ovládacích smluv a smluv o převodu zisku uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká posledním dnem účetního období závazného pro řídící osobu, který následuje bezprostředně po uplynutí šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud účinnost těchto smluv nezanikne dříve jinak. (2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčena práva a povinnosti z tam uvedených smluv a z právních předpisů upravujících tyto smlouvy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vzniklé před zánikem jejich účinnosti podle odstavce 1. § 781 (1) DružstvaDružstva vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jejichž členy jsou pouze právnické osoby, nemusí splňovat podmínku nejnižšího počtu členů podle § 552 odst. 2; jsou-li členy takového družstvadružstva pouze právnické osoby a družstvodružstvo má méně než pět členů, mohou i nadále určovat způsob rozhodování a statutární orgán stanovy družstvadružstva. (2) Další majetková účast členů družstvadružstva na podnikání se řídí dosavadními právními předpisy a stanovami družstvadružstva. § 782 (1) Jestliže jiný právní předpis stanoví minimální povinnou výši zapisovaného základního kapitálu družstvadružstva, rozumí se tím ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona minimální povinná výše základního kapitálu družstvadružstva s tím, že k ustanovením jiného právního předpisu o změně výše zapisovaného základního kapitálu se nepřihlíží. (2) Ujednání stanov družstvadružstva a smluv uzavřených mezi družstvemdružstvem a členem nebo mezi družstvemdružstvem a uchazečem o členství, která jsou po dni nabytí účinnosti tohoto zákona v rozporu s § 650 odst. 2, pozbývají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona právních účinků. § 783 (1) Užívají-li jiné právní předpisy pojem „členský podíl“, rozumí se tím podle povahy věci „družstevní podíl“ nebo „členský vklad“. (2) Užívají-li jiné právní předpisy pojem „převod členských práv a povinností“ nebo „převod členství“, rozumí se tím „převod družstevního podílu“. (3) Užívají-li jiné právní předpisy pojem „přechod členských práv a povinností“ nebo „přechod členství“ anebo „přechod členského podílu“, rozumí se tím „přechod družstevního podílu“. § 784 Do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podá družstvodružstvo návrh na výmaz údajů o prostředcích převedených do nedělitelného fondu podle § 18 odst. 2 a 3 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, z obchodního rejstříku. § 785 (1) DružstvoDružstvo, které není podle dosavadních právních předpisů ani podle tohoto zákona bytovým družstvemdružstvem a má vypořádány veškeré své povinnosti založené zákonem č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, může přizpůsobit svou firmu občanskému zákoníku a stanovy a vnitřní poměry tomuto zákonu a stát se sociálním družstvemsociálním družstvem, pokud s tím souhlasí všichni jeho členové. (2) Souhlas člena podle odstavce 1 musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 786 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/102/ES ze dne 16. září 2009 v oblasti práva společností o společnostech s ručením omezeným s jediným společníkem. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (kodifikované znění). 2) Například zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES. 3) Čl. 13i odst. 4, čl. 22 odst. 1 a čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností, v platném znění. 4) Například § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění zákona č. 261/2021 Sb.
Zákon č. 89/2012 Sb.
Zákon č. 89/2012 Sb. Zákon občanský zákoník Vyhlášeno 22. 3. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2014, částka 33/2012 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ ČÁST (§ 1 — § 654) * ČÁST DRUHÁ - RODINNÉ PRÁVO (§ 655 — § 975) * ČÁST TŘETÍ - ABSOLUTNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA (§ 976 — § 1720) * ČÁST ČTVRTÁ - RELATIVNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA (§ 1721 — § 3014) * ČÁST PÁTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 3015 — § 3079) * Díl 2 - Závěrečná ustanovení (§ 3080 — § 3081) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (123/2024 Sb.) 89 ZÁKON ze dne 3. února 2012 občanský zákoník Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST HLAVA I PŘEDMĚT ÚPRAVY A JEJÍ ZÁKLADNÍ ZÁSADY Díl 1 Soukromé právo § 1 (1) Ustanovení právního řádu upravující vzájemná práva a povinnosti osob vytvářejí ve svém souhrnu soukromé právo. Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného. (2) Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. § 2 (1) Každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. (2) Zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu. (3) Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. § 3 (1) Soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým. (2) Soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že a) každý má právo na ochranu svého života a zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí, b) rodina, rodičovství a manželstvímanželství požívají zvláštní zákonné ochrany, c) nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých, d) daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny, e) vlastnické právo je chráněno zákonem a jen zákon může stanovit, jak vlastnické právo vzniká a zaniká, a f) nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží. (3) Soukromé právo vyvěrá také z dalších obecně uznaných zásad spravedlnosti a práva. § 4 (1) Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. (2) Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. To platí obdobně, pokud právní řád spojuje určitý následek s existencí pochybnosti. § 5 (1) Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. (2) Proti vůli dotčené strany nelze zpochybnit povahu nebo platnost právního jednání jen proto, že jednal ten, kdo nemá ke své činnosti potřebné oprávnění, nebo komu je činnost zakázána. § 6 (1) Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. (2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. § 7 Má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. § 8 Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Díl 2 Užití předpisů občanského práva § 9 (1) Občanský zákoník upravuje osobní stav osob. (2) Soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon. § 10 (1) Nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího. (2) Není-li takové ustanovení, posoudí se právní případ podle principů spravedlnosti a zásad, na nichž spočívá tento zákon, tak, aby se dospělo se zřetelem k zvyklostem soukromého života a s přihlédnutím k stavu právní nauky i ustálené rozhodovací praxi k dobrému uspořádání práv a povinností. § 11 Obecná ustanovení o vzniku, změně a zániku práv a povinností ze závazků v části čtvrté tohoto zákona se použijí přiměřeně i na vznik, změnu a zánik jiných soukromých práv a povinností. Díl 3 Ochrana soukromých práv § 12 Každý, kdo se cítí ve svém právu zkrácen, může se domáhat ochrany u orgánu vykonávajícího veřejnou moc (dále jen „orgán veřejné moci“). Není-li v zákoně stanoveno něco jiného, je tímto orgánem veřejné moci soud. § 13 Každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky. § 14 Svépomoc (1) Každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě. (2) Hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené. Směřuje-li však svépomoc jen k zajištění práva, které by bylo jinak zmařeno, musí se ten, kdo k ní přikročil, obrátit bez zbytečného odkladu na příslušný orgán veřejné moci. HLAVA II OSOBY Díl 1 Všeobecná ustanovení § 15 (1) Právní osobnostPrávní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. (2) SvéprávnostSvéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat). § 16 Právní osobnostiPrávní osobnosti ani svéprávnostisvéprávnosti se nikdo nemůže vzdát ani zčásti; učiní-li tak, nepřihlíží se k tomu. § 17 (1) Práva může mít a vykonávat jen osoba. Povinnost lze uložit jen osobě a jen vůči ní lze plnění povinnosti vymáhat. (2) Zřídí-li někdo právo nebo uloží-li povinnost tomu, co osobou není, přičte se právo nebo povinnost osobě, které podle povahy právního případu náleží. § 18 Osoba je fyzická, nebo právnická. § 19 (1) Každý člověk má vrozená, již samotným rozumem a citem poznatelná přirozená práva, a tudíž se považuje za osobu. Zákon stanoví jen meze uplatňování přirozených práv člověka a způsob jejich ochrany. (2) Přirozená práva spojená s osobností člověka nelze zcizit a nelze se jich vzdát; stane-li se tak, nepřihlíží se k tomu. Nepřihlíží se ani k omezení těchto práv v míře odporující zákonu, dobrým mravům nebo veřejnému pořádku. § 20 (1) Právnická osobaPrávnická osoba je organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnostprávní osobnost, nebo jehož právní osobnostprávní osobnost zákon uzná. Právnická osobaPrávnická osoba může bez zřetele na předmět své činnosti mít práva a povinnosti, které se slučují s její právní povahou. (2) Právnické osobyPrávnické osoby veřejného práva podléhají zákonům, podle nichž byly zřízeny; ustanovení tohoto zákona se použijí jen tehdy, slučuje-li se to s právní povahou těchto osob. § 21 Stát se v oblasti soukromého práva považuje za právnickou osobuprávnickou osobu. Jiný právní předpis stanoví, jak stát právně jedná. § 22 (1) Osoba blízkáOsoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkýmiosobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí. (2) Stanoví-li zákon k ochraně třetích osob zvláštní podmínky nebo omezení pro převody majetkumajetku, pro jeho zatížení nebo přenechání k užití jinému mezi osobami blízkýmiosobami blízkými, platí tyto podmínky a omezení i pro obdobná právní jednání mezi právnickou osobouprávnickou osobou a členem jejího statutárního orgánu nebo tím, kdo právnickou osobuprávnickou osobu podstatně ovlivňuje jako její člen nebo na základě dohody či jiné skutečnosti. Díl 2 Fyzické osoby Oddíl 1 Obecná ustanovení § 23 Člověk má právní osobnostprávní osobnost od narození až do smrti. § 24 Každý člověk odpovídá za své jednání, je-li s to posoudit je a ovládnout. Kdo se vlastní vinou přivede do stavu, v němž by jinak za své jednání odpovědný nebyl, odpovídá za jednání v tomto stavu učiněná. § 25 Na počaté dítě se hledí jako na již narozené, pokud to vyhovuje jeho zájmům. Má se za to, že se dítě narodilo živé. Nenarodí-li se však živé, hledí se na ně, jako by nikdy nebylo. § 26 Důkaz smrti (1) Smrt člověka se prokazuje veřejnou listinouveřejnou listinou vystavenou po prohlédnutí těla mrtvého stanoveným způsobem. (2) Nelze-li tělo mrtvého prohlédnout stanoveným způsobem, prohlásí člověka za mrtvého i bez návrhu soud, pokud byl člověk účasten takové události, že se jeho smrt vzhledem k okolnostem jeví jako jistá. V rozhodnutí určí soud den, který platí za den smrti. § 27 Závisí-li právní následek na skutečnosti, že určitý člověk přežil jiného člověka, a není-li jisto, který z nich zemřel jako první, má se za to, že všichni zemřeli současně. § 28 (1) Není-li známo, kde člověk zemřel, má se za to, že se tak stalo tam, kde bylo nalezeno jeho tělo. (2) Za místo, kde zemřel člověk prohlášený za mrtvého, platí to, kde naposledy pobýval živý. § 29 Změna pohlaví (1) Změna pohlaví člověka nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů. Má se za to, že dnem změny pohlaví je den uvedený v potvrzení vydaném poskytovatelem zdravotních služeb. (2) Změna pohlaví nemá vliv na osobní stav člověka, ani na jeho osobní a majetkové poměry; manželstvímanželství nebo registrované partnerství však zaniká. O povinnostech a právech muže a ženy, jejichž manželstvímanželství zaniklo, ke společnému dítěti a o jejich majetkových povinnostech a právech v době po zániku manželstvímanželství platí obdobně ustanovení o povinnostech a právech rozvedených manželů ke společnému dítěti a o jejich majetkových povinnostech a právech v době po rozvodu; soud rozhodne, a to i bez návrhu, jak bude každý z rodičů napříště o společné dítě pečovat. § 30 Zletilost (1) Plně svéprávným se člověk stává zletilostízletilostí. ZletilostiZletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku. (2) Před nabytím zletilostizletilosti se plné svéprávnostiplné svéprávnosti nabývá přiznáním svéprávnostisvéprávnosti, nebo uzavřením manželstvímanželství. SvéprávnostSvéprávnost nabytá uzavřením manželstvímanželství se neztrácí ani zánikem manželstvímanželství, ani prohlášením manželstvímanželství za neplatné. Nezletilí § 31 Má se za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnostiplné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku. § 32 (1) Udělil-li zákonný zástupce nezletilému, který nenabyl plné svéprávnostiplné svéprávnosti, ve shodě se zvyklostmi soukromého života souhlas k určitému právnímu jednání nebo k dosažení určitého účelu, je nezletilý schopen v mezích souhlasu sám právně jednat, pokud to není zákonem zvlášť zakázáno; souhlas může být následně omezen i vzat zpět. (2) Je-li zákonných zástupců více, postačí, projeví-li vůči třetí osobě vůli alespoň jeden z nich; to neplatí, pokud třetí osoba věděla, že si zástupci odporují. § 33 (1) Udělí-li zákonný zástupce nezletilého, který nenabyl plné svéprávnostiplné svéprávnosti, souhlas k samostatnému provozování obchodního závoduobchodního závodu nebo k jiné obdobné výdělečné činnosti, stává se nezletilý způsobilý k jednáním, jež jsou s touto činností spojena. K platnosti souhlasu se vyžaduje přivolení soudu. (2) Přivolení soudu nahrazuje podmínku určitého věku, je-li stanovena pro výkon určité výdělečné činnosti jiným právním předpisem. (3) Souhlas může zákonný zástupce odvolat jen s přivolením soudu. § 34 Závislá práceZávislá práce nezletilých mladších než patnáct let nebo nezletilých, kteří neukončili povinnou školní docházku, je zakázána. Tito nezletilí mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených jiným právním předpisem. § 35 Nezletilý, který dovršil patnáct let, se může zavázat k výkonu závislé prácezávislé práce podle jiného právního předpisu. Jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy nezletilý ukončí povinnou školní docházku. § 36 (1) Nezletilý, který nenabyl plné svéprávnostiplné svéprávnosti, není nikdy, bez ohledu na obsah ostatních ustanovení, způsobilý jednat samostatně v těch záležitostech, k nimž by i jeho zákonný zástupce potřeboval přivolení soudu. (2) I když je nezletilý, který nenabyl plné svéprávnostiplné svéprávnosti, způsobilý jednat v určité záležitosti samostatně, lze podmínit, že následky právního jednání nastanou až souhlasem zákonného zástupce nezletilého uděleným v určené lhůtě, jinak ve lhůtě dvou týdnů od vyžádání; to neplatí pro právní jednání osobní povahy a právní jednání podle § 33. § 37 Přiznání svéprávnosti (1) Navrhne-li nezletilý, který není plně svéprávný, aby mu soud přiznal svéprávnostsvéprávnost, soud návrhu vyhoví, pokud nezletilý dosáhl věku šestnácti let, pokud je osvědčena jeho schopnost sám se živit a obstarat si své záležitosti a pokud s návrhem souhlasí zákonný zástupce nezletilého. V ostatních případech soud vyhoví návrhu, je-li to z vážných důvodů v zájmu nezletilého. (2) Za podmínek stanovených v odstavci 1 soud přizná nezletilému svéprávnostsvéprávnost i na návrh jeho zákonného zástupce, pokud nezletilý s návrhem souhlasí. Oddíl 2 Podpůrná opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat Předběžné prohlášení § 38 V očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat může člověk projevit vůli, aby byly jeho záležitosti spravovány určitým způsobem, nebo aby je spravovala určitá osoba, nebo aby se určitá osoba stala jeho opatrovníkem. § 39 (1) Nemá-li prohlášení formu veřejné listinyveřejné listiny, musí být učiněno soukromou listinou opatřenou datem a potvrzenou dvěma svědky; svědek o sobě uvede v potvrzení údaje, podle nichž ho lze zjistit. (2) Svědky mohou být jen osoby, které na prohlášení a jeho obsahu nemají zájem a nejsou nevidomé, neslyšící, němé nebo neznalé jazyka, v němž je prohlášení učiněno. Svědci musí prohlášení podepsat a být schopni potvrdit schopnost prohlašujícího jednat a obsah jeho prohlášení. (3) Je-li obsahem prohlášení pořízeného veřejnou listinouveřejnou listinou určení, kdo se má stát opatrovníkem, ten, kdo veřejnou listinuveřejnou listinu sepsal, zapíše údaje o tom, kdo prohlášení pořídil, kdo je povolán za opatrovníka a kdo veřejnou listinuveřejnou listinu sepsal, do neveřejného seznamu vedeného podle jiného zákona. § 40 (1) Činí-li prohlášení nevidomý, nebo osoba, která neumí nebo nemůže číst nebo psát, musí jí být prohlášení nahlas přečteno svědkem, který prohlášení nepsal. Nevidomý, nebo osoba, která neumí nebo nemůže číst nebo psát, před svědky potvrdí, že listina obsahuje jeho pravou vůli. (2) Činí-li prohlášení osoba se smyslovým postižením, která nemůže číst nebo psát, musí jí být obsah listiny tlumočen takovým způsobem dorozumívání, který si zvolila, a to svědkem, který prohlášení nepsal; všichni svědci musí ovládat způsob dorozumívání, kterým je obsah listiny tlumočen. Kdo prohlášení činí, potvrdí před svědky zvoleným způsobem dorozumívání, že listina obsahuje jeho pravou vůli. § 41 (1) K výslovnému odvolání prohlášení se vyžaduje projev vůle učiněný ve formě předepsané v § 39 odst. 1. (2) Zničí-li listinu obsahující prohlášení ten, kdo je učinil, má to účinky odvolání. § 42 Týká-li se prohlášení jiné záležitosti než povolání opatrovníka a je-li účinnost prohlášení vázána na podmínku, rozhodne o splnění podmínky soud. § 43 Změní-li se okolnosti zjevně tak podstatným způsobem, že člověk, který prohlášení učinil, by je za takových okolností neučinil nebo by je učinil s jiným obsahem, soud prohlášení změní nebo zruší, pokud by jinak člověku, který prohlášení učinil, hrozila závažná újma. Před vydáním rozhodnutí soud vyvine potřebné úsilí, aby zjistil názor člověka, o jehož prohlášení rozhoduje, a to i za použití takového způsobu dorozumívání, který si člověk zvolí. § 44 Je-li prohlášení nebo jeho odvolání neplatné, soud k nim přihlédne, není-li příčiny pochybovat o vůli toho, kdo je učinil. Nápomoc při rozhodování § 45 Potřebuje-li člověk nápomoc při rozhodování, protože mu v tom duševní porucha působí obtíže, třebaže nemusí být omezen ve svéprávnostisvéprávnosti, může si s podpůrcem ujednat poskytování podpory; podpůrců může být i více. § 46 (1) Smlouvou o nápomociSmlouvou o nápomoci se podpůrce zavazuje podporovanému, že bude s jeho souhlasem přítomen při jeho právních jednáních, že mu zajistí potřebné údaje a sdělení a že mu bude nápomocen radami. (2) Smlouva nabývá účinnosti dnem, kdy ji schválí soud. Není-li smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje se, aby strany projevily vůli uzavřít smlouvu před soudem. Soud smlouvu neschválí, odporují-li zájmy podpůrce zájmům podporovaného. § 47 (1) Podpůrce nesmí ohrozit zájmy podporovaného nevhodným ovlivňováním, ani se na úkor podporovaného bezdůvodně obohatit. (2) Podpůrce postupuje při plnění svých povinností v souladu s rozhodnutími podporovaného. Pokud podporovaný právně jedná v písemné formě, může podpůrce připojit svůj podpis s uvedením své funkce, popřípadě i s údajem o podpoře, kterou podporovanému poskytl; podpůrce má i právo namítat neplatnost právního jednání podporovaného. § 48 Na návrh podporovaného nebo podpůrce soud podpůrce odvolá; soud ho odvolá i v případě, že podpůrce závažně poruší své povinnosti, a to i bez návrhu. Zastoupení členem domácnosti § 49 (1) Brání-li duševní porucha zletilému, který nemá jiného zástupce, samostatně právně jednat, může ho zastupovat jeho potomek, předek, sourozenec, manžel nebo partner, nebo osoba, která se zastoupeným žila před vznikem zastoupení ve společné domácnosti alespoň tři roky. (2) Zástupce dá zastoupenému na vědomí, že ho bude zastupovat, a srozumitelně mu vysvětlí povahu a následky zastoupení. Odmítne-li to člověk, který má být zastoupen, zastoupení nevznikne; k odmítnutí postačí schopnost projevit přání. § 50 Ke vzniku zastoupení se vyžaduje schválení soudu. Před vydáním rozhodnutí soud vyvine potřebné úsilí, aby zjistil názor zastoupeného, a to i za použití takového způsobu dorozumívání, který si zastoupený zvolí. § 51 Zástupce dbá o ochranu zájmů zastoupeného a naplňování jeho práv i o to, aby způsob jeho života nebyl v rozporu s jeho schopnostmi a aby, nelze-li tomu rozumně odporovat, odpovídal i zvláštním představám a přáním zastoupeného. § 52 (1) Zastoupení se vztahuje na obvyklé záležitosti, jak to odpovídá životním poměrům zastoupeného. Zástupce však není oprávněn udělit souhlas k zásahu do duševní nebo tělesné integrity člověka s trvalými následky. (2) Zástupce může nakládat s příjmy zastoupeného v rozsahu potřebném pro obstarání obvyklých záležitostí, jak to odpovídá životním poměrům zastoupeného; s peněžními prostředky na účtu zastoupeného však může nakládat jen v rozsahu nepřesahujícím měsíčně výši životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu. § 53 Má-li zastoupený více zástupců, postačí, pokud jedná jeden z nich. Jedná-li však vůči další osobě více zástupců společně a odporují-li si, nepřihlíží se k projevu žádného z nich. § 54 (1) Zastoupení zaniká, pokud se jej zástupce vzdá nebo pokud zastoupený odmítne, aby ho zástupce dále zastupoval; k odmítnutí postačí schopnost projevit přání. Zastoupení rovněž zaniká, pokud soud jmenuje zastoupenému opatrovníka. (2) Je-li uzavřena smlouva o nápomocismlouva o nápomoci při rozhodování, zanikne zastoupení účinností smlouvy v rozsahu, v jakém je zastoupený způsobilý právně jednat. Omezení svéprávnosti § 55 (1) K omezení svéprávnostisvéprávnosti lze přistoupit jen v zájmu člověka, jehož se to týká, po jeho zhlédnutí a s plným uznáváním jeho práv a jeho osobní jedinečnosti. Přitom musí být důkladně vzaty v úvahu rozsah i stupeň neschopnosti člověka postarat se o vlastní záležitosti. (2) Omezit svéprávnostsvéprávnost člověka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření. § 56 (1) Omezit svéprávnostsvéprávnost člověka může jen soud. (2) Soud vyvine potřebné úsilí, aby zjistil názor člověka, o jehož svéprávnostisvéprávnosti rozhoduje, a to i za použití takového způsobu dorozumívání, který si člověk zvolí. § 57 (1) Soud může omezit svéprávnostsvéprávnost člověka v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat, a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil. (2) Má-li člověk obtíže dorozumívat se, není to samo o sobě důvodem k omezení svéprávnostisvéprávnosti. § 58 Soud může v průběhu řízení o omezení svéprávnostisvéprávnosti svěřit třetí osobě provedení určitých jednotlivých právních jednání nebo správu majetkumajetku, je-li to nutné, aby se zabránilo závažné újmě. § 59 (1) Soud může svéprávnostsvéprávnost omezit v souvislosti s určitou záležitostí na dobu nutnou pro její vyřízení, nebo na jinak určenou určitou dobu, nejdéle však na tři roky. Je-li zjevné, že se stav člověka v této době nezlepší, může soud svéprávnostsvéprávnost omezit na dobu delší, nejdéle však na pět let. (2) Uplynutím doby omezení svéprávnostisvéprávnosti právní účinky omezení zanikají. Zahájí-li se však v této době řízení o prodloužení doby omezení, trvají právní účinky původního rozhodnutí až do nového rozhodnutí, nejdéle však jeden rok. § 60 Změní-li se okolnosti, soud své rozhodnutí bezodkladně změní nebo zruší, a to i bez návrhu. § 61 Rozhoduje-li soud o omezení svéprávnostisvéprávnosti člověka, může osoba jím povolaná za opatrovníka navrhnout, aby byla opatrovníkem jmenována; pokud návrh nepodá, zjistí soud její stanovisko. Je-li tato osoba způsobilá k opatrovnictví, soud ji s jejím souhlasem opatrovníkem jmenuje. § 62 V rozhodnutí o omezení svéprávnostisvéprávnosti jmenuje soud člověku opatrovníka. Při výběru opatrovníka přihlédne soud k přáním opatrovance, k jeho potřebě i k podnětům osob opatrovanci blízkých, sledují-li jeho prospěch, a dbá, aby výběrem opatrovníka nezaložil nedůvěru opatrovance k opatrovníkovi. § 63 Opatrovníkem nelze jmenovat osobu nezpůsobilou právně jednat nebo osobu, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy opatrovance, ani provozovatele zařízení, kde opatrovanec pobývá nebo které mu poskytuje služby, nebo osobu závislou na takovém zařízení. § 64 Rozhodnutí o omezení svéprávnostisvéprávnosti nezbavuje člověka práva samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života. § 65 (1) Jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, lze jeho právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li mu újmu. Postačí-li však k nápravě jen změna rozsahu opatrovancových povinností, soud tak učiní, aniž je vázán návrhy stran. (2) Jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, považuje se opatrovancovo jednání za platné, pokud je opatrovník schválil. To platí i v případě, že takové právní jednání schválil jednající sám poté, co nabyl svéprávnostisvéprávnosti. Oddíl 3 Nezvěstnost § 66 (1) Za nezvěstného může soud prohlásit svéprávného člověka, který opustil své bydlištěbydliště, nepodal o sobě zprávu a není o něm známo, kde se zdržuje. Soud uvede v rozhodnutí den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti. (2) Prohlášení za nezvěstného se může stát na návrh osoby, která na tom má právní zájem, zejména manžela nebo jiné blízké osoby, spoluvlastníka, zaměstnavatele nebo korporacekorporace, na níž má tento člověk účast. § 67 (1) Při posuzování jednání, k nimž je jinak potřebné udělení souhlasu, přivolení, odevzdání hlasu nebo jiného konání osoby prohlášené za nezvěstnou, se k této potřebnosti nepřihlíží; to však neplatí, jedná-li se o záležitost jeho osobního stavu. Kdo jedná, dotýkaje se záležitosti nezvěstného, musí tak činit i s přihlédnutím k jeho zájmům. (2) Na právní jednání, k němuž došlo bez souhlasu nebo jiného nezbytného projevu vůle nezvěstného poté, co opustil své bydlištěbydliště, avšak dříve, než byl za nezvěstného prohlášen, přestože toto prohlášení bylo bez zbytečného odkladu navrženo, se hledí jako na jednání učiněné s odkládací podmínkouodkládací podmínkou vydání rozhodnutí, jímž byl prohlášen za nezvěstného. § 68 Navrátí-li se člověk prohlášený za nezvěstného nebo jmenuje-li správce svého jměníjmění, pozbývá prohlášení za nezvěstného účinků. Prohlášení pozbývá účinků i dnem, který platí za den smrti nezvěstného. § 69 Kdo byl prohlášen za nezvěstného, nemůže namítat neplatnost nebo neúčinnost právního jednání učiněného za jeho nepřítomnosti, k němuž došlo za účinků takového prohlášení, pro to, že se při nich projev jeho vůle nevyžadoval. § 70 Bude-li za nezvěstného prohlášen ten, kdo ustavil správce svého majetkumajetku, nejsou tím dotčena práva a povinnosti ustaveného správce. To neplatí, jestliže správce není znám, odmítne jednat v zájmu nezvěstného, svá jednání v zájmu nezvěstného zanedbává, nebo jednat vůbec nemůže. Oddíl 4 Domněnka smrti § 71 (1) Na návrh osoby, která na tom má právní zájem, prohlásí soud za mrtvého člověka, o němž lze mít důvodně za to, že zemřel, a určí den, který se pokládá za den jeho smrti. (2) Na člověka, který byl prohlášen za mrtvého, se hledí, jako by zemřel. Prohlášením manžela za mrtvého zaniká manželstvímanželství dnem, který se pokládá za den jeho smrti; totéž platí o registrovaném partnerství. § 72 Byl-li člověk prohlášen za nezvěstného a vyplývají-li z okolností vážné pochybnosti, zda je ještě živ, ačkoli jeho smrt není nepochybná, může ho soud prohlásit za mrtvého na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a určí den, který nezvěstný zřejmě nepřežil. Má se za to, že tento den je dnem smrti nezvěstného. § 73 Člověka, který byl prohlášen za nezvěstného, lze prohlásit za mrtvého nejdříve po uplynutí pěti let počítaných od konce roku, v němž došlo k prohlášení za nezvěstného. Nelze to však učinit, objeví-li se v průběhu této doby zpráva, z níž lze soudit, že nezvěstný je dosud naživu. V takovém případě se postupuje podle § 74 nebo 75. § 74 (1) Člověka, který se stal nezvěstný tím, že opustil své bydlištěbydliště, nepodal o sobě zprávu a není o něm známo, kde se zdržuje, avšak nebyl za nezvěstného prohlášen, lze prohlásit za mrtvého nejdříve po uplynutí sedmi let od konce roku, v němž se objevila poslední zpráva, z níž lze usuzovat, že byl ještě naživu. (2) Člověka, který se stal nezvěstným před dovršením osmnáctého roku věku, nelze prohlásit za mrtvého před uplynutím roku, v němž uplyne dvacet pět let od jeho narození. § 75 Člověka, který se stal nezvěstným jako účastník události, při níž byl v ohrožení života větší počet osob, lze prohlásit za mrtvého nejdříve po uplynutí tří let od konce roku, v němž se objevila poslední zpráva, z níž lze usuzovat, že byl v průběhu těchto událostí ještě naživu. § 76 (1) Byl-li člověk prohlášen za mrtvého, nevylučuje to důkaz, že zemřel dříve nebo později, anebo že je ještě naživu. Zjistí-li se, že je naživu, k prohlášení za mrtvého se nepřihlíží; manželstvímanželství nebo registrované partnerství se však neobnovuje. (2) Byl-li proveden mylný důkaz smrti, použije se odstavec 1 obdobně. Oddíl 5 Jméno a bydliště člověka Jméno člověka a jeho ochrana § 77 (1) Jméno člověkaJméno člověka je jeho osobní jméno a příjmení, popřípadě jeho další jména a rodné příjmení, která mu podle zákona náležejí. Každý člověk má právo užívat své jméno v právním styku, stejně jako právo na ochranu svého jména a na úctu k němu. (2) Člověk, který v právním styku užívá jiné jméno než své vlastní, nese následky omylů a újem z toho vzniklých. § 78 (1) Člověk, který byl dotčen zpochybněním svého práva ke jménu nebo který utrpěl újmu pro neoprávněný zásah do tohoto práva, zejména neoprávněným užitím jména, se může domáhat, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. (2) Je-li dotčený nepřítomen, nebo je-li nezvěstný, nesvéprávný či nemůže-li z jiné příčiny uplatnit právo na ochranu svého jména sám, může je uplatnit jeho manžel, potomek, předek nebo partner, ledaže dotčený, ač svéprávný, dal výslovně najevo, že si to nepřeje. (3) Týká-li se neoprávněný zásah příjmení a je-li pro to důvod spočívající v důležitém zájmu na ochraně rodiny, může se ochrany domáhat samostatně manžel nebo jiná osoba dotčenému blízká, byť do jejich práva ke jménu přímo zasaženo nebylo. § 79 Pseudonym (1) Člověk může pro určitý obor své činnosti nebo i pro soukromý styk vůbec přijmout pseudonym. Právní jednání pod pseudonymem není na újmu platnosti, je-li zřejmé, kdo jednal, a nemůže-li druhá strana mít pochybnost o osobě jednajícího. (2) Vejde-li pseudonym ve známost, požívá stejné ochrany jako jméno. § 80 Bydliště (1) Člověk má bydlištěbydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu. Uvádí-li člověk jako své bydlištěbydliště jiné místo než své skutečné bydlištěbydliště, může se každý dovolat i jeho skutečného bydlištěbydliště. Proti tomu, kdo se v dobré víře dovolá uvedeného místa, nemůže člověk namítat, že má své skutečné bydlištěbydliště v jiném místě. (2) Nemá-li člověk bydlištěbydliště, považuje se za ně místo, kde žije. Nelze-li takové místo zjistit, anebo lze-li je zjistit jen s neúměrnými obtížemi, považuje se za bydlištěbydliště člověka místo, kde má majetekmajetek, popřípadě místo, kde měl bydlištěbydliště naposledy. Oddíl 6 Osobnost člověka Pododdíl 1 Obecná ustanovení § 81 (1) Chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. (2) Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. § 82 (1) Člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. (2) Po smrti člověka se může ochrany jeho osobnosti domáhat kterákoli z osob jemu blízkých. § 83 (1) Souvisí-li neoprávněný zásah do osobnosti člověka s jeho činností v právnické osoběprávnické osobě, může právo na ochranu jeho osobnosti uplatnit i tato právnická osobaprávnická osoba; za jeho života však jen jeho jménem a s jeho souhlasem. Není-li člověk schopen projevit vůli pro nepřítomnost nebo pro neschopnost úsudku, není souhlasu třeba. (2) Po smrti člověka se právnická osobaprávnická osoba může domáhat, aby od neoprávněného zásahu bylo upuštěno a aby byly odstraněny jeho následky. Pododdíl 2 Podoba a soukromí § 84 Zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením. § 85 (1) Rozšiřovat podobu člověka je možné jen s jeho svolením. (2) Svolí-li někdo k zobrazení své podoby za okolností, z nichž je zřejmé, že bude šířeno, platí, že svoluje i k jeho rozmnožování a rozšiřování obvyklým způsobem, jak je mohl vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat. § 86 Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy. § 87 (1) Kdo svolil k použití písemnosti osobní povahy, podobizny nebo zvukového či obrazového záznamu týkajícího se člověka nebo jeho projevů osobní povahy, může svolení odvolat, třebaže je udělil na určitou dobu. (2) Bylo-li svolení udělené na určitou dobu odvoláno, aniž to odůvodňuje podstatná změna okolností nebo jiný rozumný důvod, nahradí odvolávající škodu z toho vzniklou osobě, které svolení udělil. § 88 (1) Svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. (2) Svolení není třeba ani v případě, když se podobizna, písemnost osobní povahy nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí na základě zákona k úřednímu účelu nebo v případě, že někdo veřejně vystoupí v záležitosti veřejného zájmu. § 89 Podobizna nebo zvukový či obrazový záznam se mohou bez svolení člověka také pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství. § 90 Zákonný důvod k zásahu do soukromí jiného nebo k použití jeho podobizny, písemnosti osobní povahy nebo zvukového či obrazového záznamu nesmí být využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka. Pododdíl 3 Právo na duševní a tělesnou integritu § 91 Člověk je nedotknutelný. § 92 (1) Lidské tělo je pod právní ochranou i po smrti člověka. Naložit s lidskými pozůstatky a s lidskými ostatky způsobem pro zemřelého nedůstojným se zakazuje. (2) Nejsou-li lidské ostatky uloženy na veřejném pohřebišti, má na jejich vydání právo osoba, kterou člověk před svou smrtí výslovně určil; jinak postupně jeho manžel, dítě nebo rodič, a není-li žádný z nich nebo odmítnou-li ostatky převzít, převezme je jeho dědicdědic. Zásah do integrity § 93 (1) Mimo případ stanovený zákonem nesmí nikdo zasáhnout do integrity jiného člověka bez jeho souhlasu uděleného s vědomím o povaze zásahu a o jeho možných následcích. Souhlasí-li někdo, aby mu byla způsobena závažná újma, nepřihlíží se k tomu; to neplatí, je-li zásah podle všech okolností nutný v zájmu života nebo zdraví dotčeného. (2) Zákonný zástupce může udělit souhlas k zásahu do integrity zastoupeného, je-li to k přímému prospěchu osoby, která není schopna dát souhlas sama. § 94 (1) Kdo chce provést na jiném člověku zákrok, vysvětlí mu srozumitelně povahu tohoto zákroku. Vysvětlení je řádně podáno, lze-li rozumně předpokládat, že druhá strana pochopila způsob a účel zákroku včetně očekávaných následků i možných nebezpečí pro své zdraví, jakož i to, zda přichází v úvahu případně i jiný postup. (2) Uděluje-li souhlas za jiného jeho zákonný zástupce, podá se vysvětlení i tomu, kdo má být zákroku podroben, je-li schopen úsudku, způsobem přiměřeným schopnosti dotčeného vysvětlení pochopit. § 95 Nezletilý, který není plně svéprávný, může v obvyklých záležitostech udělit souhlas k zákroku na svém těle také sám, je-li to přiměřené rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku a jedná-li se o zákrok nezanechávající trvalé nebo závažné následky. § 96 (1) Souhlas k zásahu do integrity člověka vyžaduje písemnou formu, má-li být oddělena část těla, která se již neobnoví. (2) Písemnou formu vyžaduje i souhlas k a) lékařskému pokusu na člověku, nebo b) zákroku, který zdravotní stav člověka nevyžaduje; to neplatí, jedná-li se o kosmetické zákroky nezanechávající trvalé nebo závažné následky. § 97 (1) Udělený souhlas může být odvolán v jakékoli formě, i když se pro udělení souhlasu vyžaduje písemná forma. (2) Nevyžaduje-li se pro souhlas písemná forma, má se za to, že byl udělen. Při nejistotě, zda byl souhlas odvolán v jiné než písemné formě, se má za to, že k odvolání nedošlo. § 98 (1) Nemůže-li člověk udělit souhlas pro neschopnost projevit vůli, byť jen přechodnou, a nemá-li zákonného zástupce, vyžaduje se souhlas přítomného manžela, rodiče, nebo jiné osoby blízkéosoby blízké. Není-li přítomna žádná z těchto osob, vyžaduje se souhlas manžela, a není-li, souhlas rodiče, popřípadě jiné osoby blízkéosoby blízké, pokud je lze bez obtíží zjistit a zastihnout a pokud je zřejmé, že nehrozí nebezpečí z prodlení. Není-li možné získat souhlas žádným z výše uvedených způsobů, může souhlas udělit jiná přítomná osoba, která o dotčenou osobu osvědčí mimořádný zájem. (2) Při zákroku i při udělení souhlasu se vezme zřetel na dříve vyslovená známá přání člověka, do jehož integrity má být zasaženo. § 99 Je-li život člověka v náhlém a patrném nebezpečí a nelze-li souhlas ve stavu nouze získat ani v jiné než stanovené formě, lze okamžitě zakročit, pokud to je ve prospěch zdraví dotčené osoby nezbytné. § 100 (1) Má-li být zasaženo do integrity nezletilého, který dovršil čtrnáct let, nenabyl plné svéprávnostiplné svéprávnosti a který zákroku vážně odporuje, třebaže zákonný zástupce se zákrokem souhlasí, nelze zákrok provést bez souhlasu soudu. To platí i v případě provedení zákroku na zletilé osobě, která není plně svéprávná. (2) Nesouhlasí-li zákonný zástupce se zásahem do integrity osoby uvedené v odstavci 1, ač si jej tato osoba přeje, lze zákrok provést na její návrh nebo na návrh osoby jí blízké jen se souhlasem soudu. § 101 Má-li být zasaženo do integrity člověka neschopného úsudku způsobem zanechávajícím trvalé, neodvratitelné a vážné následky nebo způsobem spojeným s vážným nebezpečím pro jeho život nebo zdraví, lze zákrok provést jen s přivolením soudu. Tím není dotčeno ustanovení § 99. § 102 Soud přivolí k zákroku podle § 100 nebo 101, je-li dotčené osobě podle rozumného uvážení k prospěchu, po jejím zhlédnutí a s plným uznáváním její osobnosti. § 103 Bylo-li zasaženo do integrity člověka, který byl ve stavu, kdy nemohl posoudit, co se s ním děje, a nedal-li sám k zákroku souhlas, musí mu být, jakmile to jeho stav dovolí, vysvětleno způsobem, kterému bude schopen porozumět, jaký zákrok byl na něm proveden, a musí být poučen o jeho možných následcích i o riziku neprovedení zákroku. Pododdíl 4 Práva člověka převzatého do zdravotnického zařízení bez jeho souhlasu § 104 Převzít člověka bez jeho souhlasu do zařízení poskytujícího zdravotní péči nebo ho v něm bez jeho souhlasu držet lze jen z důvodu stanoveného zákonem a za podmínky, že nezbytnou péči o jeho osobu nelze zajistit mírnějším a méně omezujícím opatřením. Podání návrhu na omezení svéprávnostisvéprávnosti nezakládá samo o sobě důvod, aby byl člověk bez svého souhlasu do takového zařízení převzat nebo v něm držen. § 105 (1) Je-li člověk převzat do zařízení poskytujícího zdravotní péči nebo je-li v něm držen, oznámí to jeho zákonnému zástupci, opatrovníku nebo podpůrci a jeho manželu nebo jiné známé osobě blízkéosobě blízké neprodleně poskytovatel zdravotních služeb; oznámení manželu nebo jiné osobě blízkéosobě blízké však učinit nesmí, pokud mu to bylo zakázáno. (2) Převzetí člověka do zařízení poskytujícího zdravotní péči oznámí poskytovatel zdravotních služeb do 24 hodin soudu; to platí i v případě, je-li člověk v takovém zařízení zadržen. Soud o učiněném opatření rozhodne do sedmi dnů. § 106 (1) Poskytovatel zdravotních služeb zajistí, aby se člověku převzatému do zařízení poskytujícího zdravotní péči nebo zadrženému v takovém zařízení dostalo bez zbytečného odkladu náležitého vysvětlení jeho právního postavení, zákonného důvodu učiněného opatření a možností právní ochrany včetně práva zvolit si zmocněnce nebo důvěrníka. (2) Vysvětlení se podá tak, aby mu člověk mohl dostatečně porozumět a uvědomit si povahu učiněného opatření a jeho následky; má-li takový člověk zákonného zástupce, opatrovníka nebo podpůrce, podá se vysvětlení bez zbytečného odkladu také jemu. § 107 (1) Má-li člověk zmocněnce nebo důvěrníka, oznámí poskytovatel zdravotních služeb učiněné opatření zmocněnci nebo důvěrníkovi bez zbytečného odkladu poté, co se o nich dozví. (2) Důvěrník může uplatnit ve prospěch člověka svým jménem všechna jeho práva vzniklá v souvislosti s jeho převzetím do příslušného zařízení nebo s jeho držením v takovém zařízení. Stejná práva jako důvěrník má i podpůrce. § 108 Kdo byl do zařízení poskytujícího zdravotní péči převzat nebo kdo je v něm držen, má právo projednávat se svým zástupcem, důvěrníkem nebo podpůrcem vlastní záležitosti při osobním rozhovoru a bez přítomnosti třetích osob. § 109 (1) Člověk převzatý do zařízení poskytujícího zdravotní péči nebo držený v takovém zařízení má právo, aby jeho zdravotní stav, zdravotní dokumentaci nebo vyjádření ošetřujícího lékaře o neschopnosti úsudku a projevit přání samostatně přezkoumal lékař nezávislý na poskytovateli zdravotních služeb v tomto zařízení i na jeho provozovateli. Stejné právo má i důvěrník nebo podpůrce. (2) Je-li právo na přezkoumání uplatněno ještě předtím, než soud rozhodne podle § 105 odst. 2, musí být umožněn jeho výkon tak, aby soud mohl zhodnotit výsledky přezkoumání v řízení o přípustnosti učiněného opatření. § 110 Rozhodl-li soud o přípustnosti učiněného opatření, schvaluje se tím nucený pobyt v zařízení poskytujícím zdravotní péči, tím však neodnímá právo odmítnout určitý zákrok nebo léčebný výkon. Pododdíl 5 Nakládání s částmi lidského těla § 111 (1) Člověk, jemuž byla odňata část těla, má právo dozvědět se, jak s ní bylo naloženo. Naložit s odňatou částí lidského těla způsobem pro člověka nedůstojným nebo způsobem ohrožujícím veřejné zdraví se zakazuje. (2) Odňatou část těla člověka lze za jeho života použít k účelům zdravotnickým, výzkumným nebo vědeckým, pokud k tomu dal souhlas. K použití odňaté části těla člověka k účelu svou povahou neobvyklému se vyžaduje jeho výslovný souhlas vždy. (3) O tom, co má původ v lidském těle, platí obdobně to, co o částech lidského těla. § 112 Člověk může přenechat část svého těla jinému jen za podmínek stanovených jiným právním předpisem. To neplatí, jedná-li se o vlasy nebo podobné části lidského těla, které lze bezbolestně odejmout bez znecitlivění a které se přirozenou cestou obnovují; ty lze přenechat jinému i za odměnu a hledí se na ně jako na věcvěc movitou. Pododdíl 6 Ochrana lidského těla po smrti člověka § 113 (1) Člověk má právo rozhodnout, jak bude po jeho smrti naloženo s jeho tělem. (2) Provést pitvu nebo použít lidské tělo po smrti člověka bez souhlasu zemřelého lze jen, pokud tak stanoví jiný zákon. § 114 (1) Člověk je oprávněn rozhodnout, jaký má mít pohřeb. Nezanechá-li o tom výslovné rozhodnutí, rozhodne o jeho pohřbu manžel zemřelého, a není-li ho, děti zemřelého; není-li jich, pak rozhodnou rodiče a není-li jich, sourozenci zemřelého; nežijí-li, pak rozhodnou jejich děti a není-li ani jich, pak kterákoli z osob blízkýchosob blízkých; není-li žádná z těchto osob, pak rozhodne obecobec, na jejímž území člověk zemřel. (2) Náklady pohřbu a opatření pohřebiště se hradí z pozůstalostipozůstalosti. Pokud pozůstalostpozůstalost nestačí ke krytí nákladů toho způsobu pohřbu, jaký si zesnulý přál, musí být pohřben alespoň slušným způsobem podle místních zvyklostí. (3) Jiný právní předpis stanoví, jakým způsobem a na čí náklady bude pohřben člověk, jehož pozůstalostpozůstalost ke krytí nákladů pohřbu nestačí a není-li nikdo ochoten uhradit náklady pohřbu dobrovolně. Díl 3 Právnické osoby Oddíl 1 Obecná ustanovení § 118 Právnická osobaPrávnická osoba má právní osobnostprávní osobnost od svého vzniku do svého zániku. § 119 Právnické osobyPrávnické osoby vedou spolehlivé záznamy o svých majetkových poměrech, i když nejsou povinny vést účetnictví podle jiného právního předpisu. Veřejné rejstříky právnických osob § 120 (1) Do veřejného rejstříku se o právnické osoběprávnické osobě zapíše alespoň den jejího vzniku, den jejího zrušení s uvedením právního důvodu a den jejího zániku, jakož i její název, adresa sídla a předmět činnosti, jméno a adresa bydlištěbydliště nebo sídla každého člena statutárního orgánu spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán právnickou osobuprávnickou osobu zastupuje, a údajů o dni vzniku nebo zániku jejich funkce. (2) Jiný právní předpis stanoví, jaké jsou veřejné rejstříky právnických osobprávnických osob, které právnické osobyprávnické osoby se do nich zapisují a jak, nebo které další údaje se do nich o právnických osobáchprávnických osobách zapisují, a jak se z nich vymazávají, popřípadě zda je součástí veřejného rejstříku sbírka listin. Veřejné rejstříky právnických osobprávnických osob jsou přístupné každému; každý do nich může nahlížet a pořizovat si z nich výpisy, opisy nebo kopie. (3) Změní-li se zapsaná skutečnost, oznámí zapsaná osoba nebo ten, komu to ukládá zákon, změnu bez zbytečného odkladu tomu, kdo veřejný rejstřík vede, a ten tuto změnu do veřejného rejstříku bez zbytečného odkladu zapíše. § 121 (1) Proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti. (2) Byl-li údaj zapsaný ve veřejném rejstříku zveřejněn, nemůže se nikdo po uplynutí patnácti dnů od zveřejnění dovolat, že o zveřejněném údaji nemohl vědět. Neodpovídá-li zveřejněný údaj zapsanému údaji, nemůže se ten, jehož se údaj týká, vůči jiné osobě dovolat zveřejněného údaje; prokáže-li však, že jí byl zapsaný údaj znám, může proti ní namítnout, že zveřejněný údaj zapsanému neodpovídá. Ustavení a vznik právnické osoby § 122 Právnickou osobuPrávnickou osobu lze ustavit zakladatelským právním jednáním, zákonem, rozhodnutím orgánu veřejné moci, popřípadě jiným způsobem, který stanoví jiný právní předpis. § 123 (1) Zakladatelské právní jednání určí alespoň název, sídlo právnické osobyprávnické osoby, předmět činnosti, jaký má právnická osobaprávnická osoba statutární orgán a jak se vytváří, nestanoví-li to zákon přímo. Určí též, kdo jsou první členové statutárního orgánu. (2) Pro zakladatelské právní jednání se vyžaduje písemná forma. § 124 Neuvede-li se, na jaký čas se právnická osobaprávnická osoba ustavuje, platí, že je ustavena na dobu neurčitou. § 125 (1) Více zakladatelů zakládá právnickou osobuprávnickou osobu přijetím stanov nebo uzavřením jiné smlouvy. (2) Zákon stanoví, ve kterých případech lze právnickou osobuprávnickou osobu založit i právním jednáním jedné osoby obsaženým v zakladatelské listině. § 126 (1) Právnická osobaPrávnická osoba vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. (2) Je-li právnická osobaprávnická osoba zřízena zákonem, vzniká dnem nabytí jeho účinnosti, nestanoví-li zákon den pozdější. (3) Zákon stanoví, ve kterých dalších případech není zápis do veřejného rejstříku potřebný ke vzniku právnické osobyprávnické osoby. Zákon stanoví, ve kterých případech je k založení nebo ke vzniku právnické osobyprávnické osoby potřebné rozhodnutí orgánu veřejné moci. § 127 Za právnickou osobuprávnickou osobu lze jednat jejím jménem již před jejím vznikem. Kdo takto jedná, je z tohoto jednání oprávněn a zavázán sám; jedná-li více osob, jsou oprávněny a zavázány společně a nerozdílně. Právnická osobaPrávnická osoba může účinky těchto jednání pro sebe do tří měsíců od svého vzniku převzít. V takovém případě platí, že je z těchto jednání oprávněna a zavázána od počátku. Převezme-li je, dá dalším zúčastněným najevo, že tak učinila. § 128 Po vzniku právnické osobyprávnické osoby se nelze domáhat určení, že nevznikla, a nelze z toho důvodu zrušit její zápis do veřejného rejstříku. § 129 (1) Soud prohlásí právnickou osobuprávnickou osobu po jejím vzniku za neplatnou i bez návrhu, pokud a) zakladatelské právní jednání chybí, b) zakladatelské právní jednání nemá náležitost nezbytnou pro právní existenci právnické osobyprávnické osoby, c) právní jednání zakladatelů odporuje § 145 nebo d) právnickou osobuprávnickou osobu založilo méně osob, než je k tomu podle zákona třeba. (2) Dnem, kdy je právnická osobaprávnická osoba prohlášena za neplatnou, vstupuje do likvidace. § 130 Před rozhodnutím podle § 129 poskytne soud právnické osoběprávnické osobě přiměřenou lhůtu k zjednání nápravy, jedná-li se o závadu, kterou lze odstranit. § 131 Prohlášení právnické osobyprávnické osoby za neplatnou nemá vliv na práva a povinnosti, jichž nabyla. Název § 132 (1) Jménem právnické osobyJménem právnické osoby je její název. (2) Název musí odlišit právnickou osobuprávnickou osobu od jiné osoby a obsahovat označení její právní formy. Název nesmí být klamavý. § 133 (1) Název může obsahovat jméno člověkajméno člověka, k němuž má právnická osobaprávnická osoba zvláštní vztah. Je-li člověk živ, lze užít jeho jméno v názvu právnické osobyprávnické osoby jen s jeho souhlasem; zemřel-li, aniž dal souhlas, vyžaduje se souhlas jeho manžela, a pokud není, souhlas zletilého potomka, a pokud není on, souhlas předka. (2) Bylo-li v názvu právnické osobyprávnické osoby užito příjmení a je-li pro to důvod spočívající v důležitém zájmu na ochraně rodiny, použije se § 78 odst. 3 obdobně. (3) Kdo má právo udělit souhlas k užití jména člověkajména člověka v názvu právnické osobyprávnické osoby, má právo jej kdykoli odvolat, a to i když jej udělil na určitou dobu; bylo-li ujednáno něco jiného, nepřihlíží se k tomu, odůvodňuje-li odvolání souhlasu podstatná změna okolností nebo jiný rozumný důvod. Byl-li souhlas udělený na určitou dobu odvolán, aniž to odůvodňuje podstatná změna okolností nebo jiný rozumný důvod, nahradí odvolávající právnické osoběprávnické osobě škodu z toho vzniklou. § 134 (1) Název právnické osobyprávnické osoby může obsahovat některý příznačný prvek názvu jiné právnické osobyprávnické osoby, je-li pro to důvod v jejich vzájemném vztahu. I v tom případě musí být veřejnost s to oba názvy dostatečně rozlišit. (2) Příznačný prvek názvu jiné právnické osobyprávnické osoby nelze v názvu použít bez jejího souhlasu. Ustanovení § 133 odst. 3 se použije obdobně. § 135 (1) Právnická osobaPrávnická osoba, která byla dotčena zpochybněním svého práva k názvu nebo která utrpěla újmu pro neoprávněný zásah do tohoto práva, nebo které taková újma hrozí, zejména neoprávněným užitím názvu, se může domáhat, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. (2) Stejná ochrana náleží právnické osoběprávnické osobě proti tomu, kdo bez zákonného důvodu zasahuje do její pověsti nebo soukromí, ledaže se jedná o účely vědecké či umělecké nebo o tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství; ani takový zásah však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy právnické osobyprávnické osoby. § 136 Sídlo (1) Při ustavení právnické osobyprávnické osoby se určí její sídlo. Nenaruší-li to klid a pořádek v domě, může být sídlo i v bytěbytě. (2) Zapisuje-li se právnická osobaprávnická osoba do veřejného rejstříku, postačí, pokud zakladatelské právní jednání uvede název obceobce, kde je sídlo právnické osobyprávnické osoby; do veřejného rejstříku však právnická osobaprávnická osoba navrhne zapsat plnou adresu sídla. § 137 (1) Každý se může dovolat skutečného sídla právnické osobyprávnické osoby. (2) Proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže právnická osobaprávnická osoba namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě. Přemístění sídla § 138 (1) Právnická osobaPrávnická osoba, která má sídlo v zahraničí, může přemístit sídlo na území České republiky. To neplatí, pokud to nepřipouští právní řád státu, ve kterém má právnická osobaprávnická osoba sídlo, nebo pokud jde o právnickou osobuprávnickou osobu zakázanou podle § 145. (2) Právnická osobaPrávnická osoba, která hodlá přemístit své sídlo na území České republiky, přiloží k návrhu na zápis do příslušného veřejného rejstříku rozhodnutí o tom, jakou právní formu české právnické osobyprávnické osoby zvolila, a zakladatelské právní jednání vyžadované českým právním řádem pro tuto formu právnické osobyprávnické osoby. (3) Vnitřní právní poměry právnické osobyprávnické osoby se po přemístění sídla do tuzemska řídí českým právním řádem. Českým právním řádem se řídí i ručení jejích členů nebo členů jejích orgánů za dluhy právnické osobyprávnické osoby, pokud vznikly po dni účinnosti přemístění sídla do tuzemska. § 139 Právnická osobaPrávnická osoba, která má sídlo v České republice, může přemístit své sídlo do zahraničí, pokud to neodporuje veřejnému pořádku a pokud to připouští právní řád státu, do něhož má být sídlo právnické osobyprávnické osoby přemístěno. § 140 (1) Právnická osobaPrávnická osoba, která hodlá přemístit sídlo do zahraničí, zveřejní tento záměr s uvedením adresy nového sídla a právní formy po přemístění sídla alespoň tři měsíce přede dnem předpokládaného přemístění sídla. Věřitelé mají právo požadovat dostatečné zajištění svých dosud nesplatných pohledávek do dvou měsíců od zveřejnění, dojde-li po přemístění sídla ke zhoršení dobytnosti jejich pohledávek v České republice. (2) Nedojde-li k dohodě o způsobu a rozsahu zajištění, rozhodne o dostatečném zajištění a o jeho rozsahu soud s ohledem na druh a výši pohledávky. Neposkytne-li právnická osobaprávnická osoba zajištění podle rozhodnutí soudu, ručí za dluhy, které nebyly zajištěny, členové statutárního orgánu vyjma těch, kteří prokáží, že vyvinuli dostatečné úsilí, aby rozhodnutí bylo splněno. § 141 (1) Člen právnické osobyprávnické osoby, který s přemístěním sídla do zahraničí nesouhlasil, má právo ukončit členství v právnické osoběprávnické osobě s účinky ke dni přemístění sídla. Má-li člen právnické osobyprávnické osoby při ukončení členství právo na vypořádání, poskytne mu právnická osobaprávnická osoba plnění nejpozději ke dni účinnosti přemístění sídla. Za splnění tohoto závazku ručí členové statutárního orgánu. (2) Za dluhy, které vznikly přede dnem účinnosti přemístění sídla, ručí členové právnické osobyprávnické osoby a jejího statutárního orgánu stejně jako před přemístěním sídla do zahraničí. § 142 Přemístění sídla je účinné ode dne zápisu jeho adresy do příslušného veřejného rejstříku. § 143 Pro zřizování a přemísťování pobočekpoboček právnických osobprávnických osob platí § 138 až 142 obdobně. Účel právnických osob § 144 (1) Právnickou osobuPrávnickou osobu lze ustavit ve veřejném nebo v soukromém zájmu. Tato její povaha se posuzuje podle hlavní činnosti právnické osobyprávnické osoby. (2) Zákon stanoví, ke kterým účelům lze ustavit právnickou osobuprávnickou osobu jen při splnění zvláštních podmínek. § 145 (1) Zakazuje se založit právnickou osobuprávnickou osobu, jejímž účelem je porušení práva nebo dosažení nějakého cíle nezákonným způsobem, zejména je-li jejím účelem a) popření nebo omezení osobních, politických nebo jiných práv osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, b) rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti, c) podpora násilí nebo d) řízení orgánu veřejné moci nebo výkonu veřejné správy bez zákonného zmocnění. (2) Zakazuje se založit právnickou osobuprávnickou osobu ozbrojenou nebo s ozbrojenými složkami, ledaže se jedná o právnickou osobuprávnickou osobu zřízenou zákonem, jíž zákon ozbrojení nebo vytvoření ozbrojené složky výslovně dovoluje nebo ukládá, nebo o právnickou osobuprávnickou osobu, která nakládá se zbraněmi v souvislosti se svým podnikáním podle jiného právního předpisu, anebo o právnickou osobuprávnickou osobu, jejíž členové drží nebo užívají zbraně pro sportovní nebo kulturní účely či k myslivosti nebo k plnění úkolů podle jiného právního předpisu. Veřejná prospěšnost § 146 Veřejně prospěšná je právnická osobaprávnická osoba, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činností k dosahování obecného blaha, pokud na rozhodování právnické osobyprávnické osoby mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, pokud nabyla majetekmajetek z poctivých zdrojů a pokud hospodárně využívá své jměníjmění k veřejně prospěšnému účelu. Orgány právnické osoby § 151 (1) Zákon stanoví, popřípadě zakladatelské právní jednání určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu členové orgánů právnické osobyprávnické osoby za ni rozhodují a nahrazují její vůli. (2) Dobrá víra členů orgánu právnické osobyprávnické osoby se přičítá právnické osoběprávnické osobě. § 152 (1) Právnická osobaPrávnická osoba si tvoří orgány o jednom členu (individuální) nebo o více členech (kolektivní). (2) Fyzická osoba, která je členem orgánu právnické osobyprávnické osoby a která je do funkce volena, jmenována či jinak povolána (dále jen „člen voleného orgánu“), musí být plně svéprávná. To platí i pro zástupce právnické osobyprávnické osoby, která je sama členem voleného orgánu jiné právnické osobyprávnické osoby. (3) Týká-li se hlavní činnost právnické osobyprávnické osoby nezletilých nebo osob s omezenou svéprávnostísvéprávností a není-li hlavním účelem právnické osobyprávnické osoby podnikání, může zakladatelské právní jednání určit, že členem voleného kolektivního orgánu právnické osobyprávnické osoby může být i osoba nezletilá nebo osoba s omezenou svéprávnostísvéprávností. § 153 (1) Osoba, jejíž úpadek byl osvědčen, se může stát členem voleného orgánu, oznámila-li to předem tomu, kdo ji do funkce povolává; to neplatí, pokud od skončení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení uplynuly alespoň tři roky. (2) Byl-li osvědčen úpadek osoby, která je členem voleného orgánu, oznámí to tato osoba bez zbytečného odkladu tomu, kdo ji do funkce povolal. (3) Nedošlo-li k oznámení, může se domáhat každý, kdo na tom má právní zájem, aby člena voleného orgánu z funkce odvolal soud. To neplatí, rozhodl-li ten, kdo člena voleného orgánu povolal, poté, co se o osvědčení úpadku této osoby dozvěděl, že má ve funkci setrvat. § 154 Je-li členem voleného orgánu právnické osobyprávnické osoby jiná právnická osobaprávnická osoba, zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobuprávnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu. § 155 (1) Byl-li členem voleného orgánu povolán ten, kdo k tomu není podle zákona způsobilý, hledí se na jeho povolání do funkce, jako by se nestalo. Ztratí-li člen voleného orgánu po svém povolání do funkce zákonnou způsobilost být členem voleného orgánu, jeho funkce zaniká; zánik funkce právnické osoběprávnické osobě oznámí bez zbytečného odkladu. (2) Hledí-li se na povolání osoby do funkce člena voleného orgánu, jako by se nestalo, nebo je-li povolání neplatné, nedotýká se to práva nabytého v dobré víře. § 156 (1) Je-li orgán kolektivní, rozhoduje o záležitostech právnické osobyprávnické osoby ve sboru. Je schopen usnášet se za přítomnosti nebo jiné účasti většiny členů a rozhoduje většinou hlasů zúčastněných členů. (2) Je-li působnost jednotlivých členů orgánu rozdělena podle určitých oborů, ustanovení odstavce 1 se nepoužije. Rozdělení působnosti nezbavuje další členy povinnosti dohlížet, jak jsou záležitosti právnické osobyprávnické osoby spravovány. § 157 (1) Je-li rozhodnutí přijato, zaznamená se na žádost člena voleného orgánu, který návrhu odporoval, jeho odchylný názor. (2) Byl-li návrh přijat za neúčasti některého z členů, je tento člen oprávněn dozvědět se obsah rozhodnutí. § 158 (1) Zakladatelské právní jednání může stanovit pro schopnost orgánu usnášet se vyšší počet zúčastněných, vyžádat pro přijetí rozhodnutí vyšší počet hlasů nebo stanovit postup, kterým lze způsob rozhodování orgánu měnit. (2) Zakladatelské právní jednání může připustit rozhodování orgánu i mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků. (3) Zakladatelské právní jednání může určit, že v případě dosažení rovnosti hlasů při rozhodování voleného orgánu právnické osobyprávnické osoby rozhoduje hlas předsedajícího. § 158a (1) Právnická osobaPrávnická osoba uchovává po celou dobu své existence zápisy z jednání nejvyššího orgánu i s přílohami. (2) Rozhoduje-li orgán podle odstavce 1 mimo zasedání v písemné formě, uchovává právnická osobaprávnická osoba i všechny dokumenty související s takovým rozhodováním. (3) V případě zániku právnické osobyprávnické osoby s právním nástupcem zajistí uchování dokumentů podle odstavce 1 nebo 2 její právní nástupce. Zrušuje-li se právnická osobaprávnická osoba s likvidací, zajistí uchování těchto dokumentů likvidátor. Zrušuje-li se právnická osobaprávnická osoba bez likvidace, zajistí uchování těchto dokumentů insolvenční správceinsolvenční správce nebo jiná osoba určená soudem. Osoba podle vět druhé a třetí zajistí uchování dokumentů po dobu 10 let od zániku právnické osobyprávnické osoby. § 159 (1) Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky. (2) Člen voleného orgánu vykonává funkci osobně; to však nebrání tomu, aby člen zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena téhož orgánu, aby za něho při jeho neúčasti hlasoval. (3) Nenahradil-li člen voleného orgánu právnické osoběprávnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osobyprávnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osoběprávnické osobě nemůže domoci. § 160 Odstoupí-li člen voleného orgánu ze své funkce prohlášením došlým právnické osoběprávnické osobě, zaniká funkce uplynutím dvou měsíců od dojití prohlášení. Jednání za právnickou osobu § 161 Kdo právnickou osobuprávnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobuprávnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení. § 162 Zastupuje-li právnickou osobuprávnickou osobu člen jejího orgánu způsobem zapsaným do veřejného rejstříku, nelze namítat, že právnická osobaprávnická osoba nepřijala potřebné usnesení, že usnesení bylo stiženo vadou, nebo že člen orgánu přijaté usnesení porušil. § 163 Statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osobyprávnické osoby. § 164 (1) Člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobuprávnickou osobu ve všech záležitostech. (2) Náleží-li působnost statutárního orgánu více osobám, tvoří kolektivní statutární orgán. Neurčí-li zakladatelské právní jednání, jak jeho členové právnickou osobuprávnickou osobu zastupují, činí tak každý člen samostatně. Vyžaduje-li zakladatelské právní jednání, aby členové statutárního orgánu jednali společně, může člen právnickou osobuprávnickou osobu zastoupit jako zmocněnec samostatně, jen byl-li zmocněn k určitému právnímu jednání. § 165 (1) Nemá-li statutární orgán dostatečný počet členů potřebný k rozhodování, jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, chybějící členy soud na dobu než budou noví členové povoláni postupem určeným v zakladatelském právním jednání; jinak soud jmenuje právnické osoběprávnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví. (2) Soud jmenuje právnické osoběprávnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, jsou-li zájmy člena statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osobyprávnické osoby a nemá-li právnická osobaprávnická osoba jiného člena orgánu schopného ji zastupovat. § 166 (1) Právnickou osobuPrávnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Co je stanoveno o zastoupení právnické osobyprávnické osoby zaměstnancem, platí obdobně pro zastoupení právnické osobyprávnické osoby jejím členem nebo členem jiného orgánu nezapsaného do veřejného rejstříku. (2) Omezení zástupčího oprávnění vnitřním předpisem právnické osobyprávnické osoby má účinky vůči třetí osobě, jen muselo-li jí být známo. § 167 Právnickou osobuPrávnickou osobu zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný její zástupce vůči třetí osobě. Zrušení právnické osoby § 168 (1) Právnická osobaPrávnická osoba se zrušuje právním jednáním, uplynutím doby, rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo dosažením účelu, pro který byla ustavena, a z dalších důvodů stanovených zákonem. (2) O dobrovolném zrušení právnické osobyprávnické osoby rozhoduje její příslušný orgán. § 169 (1) Po zrušení právnické osobyprávnické osoby se vyžaduje její likvidace, ledaže celé její jměníjmění nabývá právní nástupce, nebo stanoví-li zákon jinak. (2) Neplyne-li z právního jednání o zrušení právnické osobyprávnické osoby, zda je rušena s likvidací nebo bez likvidace, platí, že je zrušena s likvidací. § 170 Kdo rozhodl o zrušení právnické osobyprávnické osoby s likvidací, může rozhodnutí změnit, dokud ještě nedošlo k naplnění účelu likvidace. § 171 S likvidací se právnická osobaprávnická osoba zrušuje a) uplynutím doby, na kterou byla založena, b) dosažením účelu, pro který byla založena, c) dnem určeným zákonem nebo právním jednáním o zrušení právnické osobyprávnické osoby, jinak dnem jeho účinnosti, nebo d) dnem právní moci rozhodnutí orgánu veřejné moci, nestanoví-li se v rozhodnutí den pozdější. § 172 (1) Soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, zruší právnickou osobuprávnickou osobu a nařídí její likvidaci, jestliže a) vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, b) již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osobyprávnické osoby zákonem, c) nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se, nebo d) tak stanoví zákon. (2) Umožňuje-li zákon soudu zrušit právnickou osobuprávnickou osobu z důvodu, který lze odstranit, soud jí před vydáním rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků. § 173 (1) Zrušuje-li se právnická osobaprávnická osoba při přeměně, zrušuje se bez likvidace dnem účinnosti přeměny. (2) Byl-li osvědčen úpadek právnické osobyprávnické osoby, zrušuje se bez likvidace zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení, nebo zrušením konkursu proto, že majetekmajetek je zcela nepostačující; do likvidace však vstoupí, objeví-li se po skončení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nějaký majetekmajetek. Přeměna právnické osoby § 174 (1) Přeměnou právnické osobyprávnické osoby je fúzefúze, rozdělení a změna právní formy. (2) Právnická osobaPrávnická osoba může změnit právní formu, jen stanoví-li to zákon. § 175 (1) Kdo rozhodl o přeměně právnické osobyprávnické osoby, může rozhodnutí změnit, dokud se přeměna nestane účinnou. (2) Stane-li se přeměna právnické osobyprávnické osoby účinnou, nelze rozhodnout, že nenastala, ani vyslovit neplatnost právního jednání, které k přeměně vedlo, a nelze zrušit zápis přeměny do veřejného rejstříku. § 176 (1) Při přeměně musí být stanoven rozhodný den, od něhož se jednání zanikající právnické osobyprávnické osoby považuje z účetního hlediska za jednání uskutečněné na účet nástupnické právnické osobyprávnické osoby. (2) Ke dni předcházejícímu rozhodný den sestaví zanikající právnická osobaprávnická osoba nebo právnická osobaprávnická osoba rozdělovaná odštěpením konečnou účetní závěrku. K rozhodnému dni sestaví nástupnická právnická osobaprávnická osoba nebo právnická osobaprávnická osoba rozdělovaná odštěpením zahajovací rozvahu. § 177 (1) Účinnost přeměny právnické osobyprávnické osoby zapisované do veřejného rejstříku nastává dnem zápisu do veřejného rejstříku. V takovém případě se rozhodný den stanoví tak, aby nepředcházel den podání návrhu na zápis přeměny do veřejného rejstříku o více než dvanáct měsíců. (2) Jsou-li zúčastněné osoby zapsány do veřejného rejstříku v různých obvodech, podá se návrh na zápis přeměny v kterémkoli z nich a orgán veřejné moci zapíše do veřejného rejstříku všechny zapisované skutečnosti k témuž dni. § 178 (1) FúzeFúze se děje sloučenímsloučením nebo splynutímsplynutím nejméně dvou zúčastněných právnických osobprávnických osob. SloučeníSloučení nebo splynutísplynutí se považuje za převod činnosti zaměstnavatele. (2) Při sloučenísloučení nejméně jedna ze zúčastněných osob zaniká; práva a povinnosti zanikajících osob přecházejí na jedinou ze zúčastněných osob jako na nástupnickou právnickou osobuprávnickou osobu. (3) Při splynutísplynutí zanikají všechny zúčastněné osoby a na jejich místě vzniká nová právnická osobaprávnická osoba jako osoba nástupnická; na ni přecházejí práva a povinnosti všech zanikajících osob. § 179 (1) Právnická osobaPrávnická osoba se rozštěpenímrozštěpením rozděluje se založením nových právnických osobprávnických osob, nebo se rozděluje za současného sloučenísloučení s jinými právnickými osobamiprávnickými osobami (dále jen „rozdělení sloučenímrozdělení sloučením“). Právnická osobaPrávnická osoba se může založit i odštěpením, nebo spojením více způsobů rozdělení. Rozdělení sloučenímRozdělení sloučením, odštěpení, jakož i jiné způsoby rozdělení, se považují za převod činnosti zaměstnavatele. (2) Pokud rozdělením rozdělovaná právnická osobaprávnická osoba zaniká a její práva a povinnosti přecházejí na několik nástupnických právnických osobprávnických osob, pak a) jsou-li na rozdělení nástupnické právnické osobyprávnické osoby zúčastněny jako osoby již existující, jedná se o rozštěpenírozštěpení sloučenímsloučením, b) mají-li nástupnické právnické osobyprávnické osoby rozdělením teprve vzniknout, jedná se o rozštěpenírozštěpení se založením nových právnických osobprávnických osob. (3) Při rozdělení právnické osobyprávnické osoby odštěpením se rozdělovaná právnická osobaprávnická osoba neruší, ani nezaniká, ale vyčleněná část jejích práv a povinností přechází na existující nebo nově založenou nástupnickou osobu. § 180 V případech uvedených v § 179 odst. 2 nebo 3 rozhodne příslušný orgán právnické osobyprávnické osoby, kteří zaměstnanci zanikající právnické osobyprávnické osoby se stanou zaměstnanci jednotlivých nástupnických právnických osobprávnických osob. § 181 Fúzovat a rozdělovat se mohou právnické osobyprávnické osoby o různé právní formě jen tehdy, stanoví-li tak zákon. § 182 Přechází-li přeměnou právnické osobyprávnické osoby její jměníjmění na nástupnickou právnickou osobuprávnickou osobu a vyžaduje-li se podle jiného právního předpisu souhlas orgánu veřejné moci k převodu práv a povinností, vyžaduje se tento souhlas i k přeměně právnické osobyprávnické osoby. § 183 (1) Při změně právní formy se neruší ani nezaniká právnická osobaprávnická osoba, jejíž právní forma se mění, pouze se mění její právní poměry, a jde-li o korporacikorporaci, také právní postavení jejích členů. (2) Není-li den, k němuž byl vyhotoven návrh smlouvy nebo rozhodnutí o změně právní formy rozvahovým dnem podle jiného právního předpisu, sestaví právnická osobaprávnická osoba k tomuto dni mezitímní účetní závěrku. Údaje, z nichž je sestavena účetní závěrka ke dni zpracování změny právní formy, nesmí předcházet den rozhodnutí právnické osobyprávnické osoby o změně právní formy více než tři měsíce. § 184 (1) O přeměně právnické osobyprávnické osoby zřízené zákonem lze rozhodnout, pokud to zákon výslovně stanoví. (2) O přeměně právnické osobyprávnické osoby zřízené rozhodnutím orgánu veřejné moci rozhoduje tento orgán. Zánik právnické osoby § 185 Právnická osobaPrávnická osoba zapsaná do veřejného rejstříku zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku. § 186 Právnická osobaPrávnická osoba, která nepodléhá zápisu do veřejného rejstříku, zaniká skončením likvidace. Likvidace § 187 (1) Účelem likvidace je vypořádat majetekmajetek zrušené právnické osobyprávnické osoby (likvidační podstatu), vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace (s likvidačním zůstatkem), podle zákona. (2) Právnická osobaPrávnická osoba vstupuje do likvidace dnem, kdy je zrušena nebo prohlášena za neplatnou. Vstoupí-li právnická osobaprávnická osoba zapsaná ve veřejném rejstříku do likvidace, navrhne likvidátor bez zbytečného odkladu zápis vstupu do likvidace do veřejného rejstříku. Po dobu likvidace užívá právnická osobaprávnická osoba svůj název s dodatkem „v likvidaci“. § 188 Vstoupí-li právnická osobaprávnická osoba do likvidace, nesmí za ni nikdo právně jednat mimo rozsah stanovený v § 196 od okamžiku, kdy se o jejím vstupu do likvidace dozvěděl nebo kdy se o něm dozvědět měl a mohl. § 189 (1) Při vstupu do likvidace povolá příslušný orgán právnické osoběprávnické osobě likvidátora; likvidátorem může být jen osoba způsobilá být členem statutárního orgánu. Zanikne-li funkce likvidátora ještě před zánikem právnické osobyprávnické osoby, povolá příslušný orgán právnické osoběprávnické osobě bez zbytečného odkladu nového likvidátora. (2) Je-li právnická osobaprávnická osoba v likvidaci a nebyl-li likvidátor povolán, vykonávají jeho působnost všichni členové statutárního orgánu. § 190 Je-li k likvidaci právnické osobyprávnické osoby povoláno několik likvidátorů, tvoří kolektivní orgán. § 191 (1) Právnické osoběPrávnické osobě, která vstoupila do likvidace, aniž byl povolán likvidátor podle § 189, jmenuje likvidátora soud, a to i bez návrhu. Soud jmenuje likvidátora i v případě, že sám rozhodl o zrušení právnické osobyprávnické osoby. (2) Na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem, soud odvolá likvidátora, který řádně neplní své povinnosti, a jmenuje nového likvidátora. (3) Nebyl-li podán jiný návrh či nelze-li návrhu vyhovět, může soud při postupu podle odstavce 1 nebo 2 likvidátorem jmenovat i bez jeho souhlasu člena statutárního orgánu. Takový likvidátor nemůže ze své funkce odstoupit. Může však navrhnout soudu, aby ho funkce zprostil, prokáže-li, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby funkci vykonával. (4) Nelze-li likvidátora jmenovat ani podle odstavce 3, jmenuje ho soud z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správcůinsolvenčních správců. § 192 Jmenoval-li likvidátora soud, poskytnou třetí osoby likvidátorovi součinnost ve stejném rozsahu, v jakém jsou povinny poskytnout ji insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci. § 193 Likvidátor nabývá působnosti statutárního orgánu okamžikem svého povolání. Za řádný výkon funkce likvidátor odpovídá stejně jako člen statutárního orgánu. § 194 Jen soud může odvolat z funkce likvidátora, kterého do funkce jmenoval. § 195 Odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi ten, kdo jej povolal. § 196 (1) Činnost likvidátora může sledovat jen účel, jaký odpovídá povaze a cíli likvidace. (2) Nabyla-li právnická osobaprávnická osoba dědictvídědictví nebo odkazodkaz s podmínkou, doložením času nebo s příkazem, tato omezení likvidátor dodrží. Jestliže však právnická osobaprávnická osoba obdržela účelově vázané prostředky z veřejných rozpočtů, použije likvidátor tyto prostředky podle rozhodnutí orgánu, který je poskytl; obdobně likvidátor postupuje, jestliže právnická osobaprávnická osoba obdržela prostředky účelově vázané k dosažení veřejně prospěšného účelu. § 197 Likvidátor uspokojí v průběhu likvidace přednostně pohledávky zaměstnanců; to neplatí, je-li právnická osobaprávnická osoba v úpadku. § 198 (1) Likvidátor oznámí vstup právnické osobyprávnické osoby do likvidace všem známým věřitelům. (2) Likvidátor zveřejní bez zbytečného odkladu nejméně dvakrát za sebou alespoň s dvoutýdenním odstupem oznámení podle odstavce 1 společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce od druhého zveřejnění. § 199 (1) Likvidátor sestaví ke dni vstupu právnické osobyprávnické osoby do likvidace zahajovací rozvahu a soupis jměníjmění právnické osobyprávnické osoby. (2) Likvidátor vydá proti úhradě nákladů soupis jměníjmění každému věřiteli, který o to požádá. § 200 Zjistí-li likvidátor v průběhu likvidace, že právnická osobaprávnická osoba je v úpadku, podá bez zbytečného odkladu insolvenční návrh, ledaže se jedná o případ uvedený v § 201. § 201 (1) Jedná-li se o případ podle § 173 odst. 2 a likvidační podstata nepostačuje k splnění všech dluhů, likvidátor z výtěžku uhradí v prvé skupině náklady likvidace, ve druhé skupině ze zůstatku uspokojí pohledávky zaměstnanců a poté hradí ve třetí skupině pohledávky ostatních věřitelů. (2) Není-li možné plně vyrovnat pohledávky v téže skupině, uspokojí se poměrně. § 202 (1) Nezdaří-li se v přiměřené době celou likvidační podstatu zpeněžit, vyrovná likvidátor z částečného výtěžku přednostně náklady a pohledávky z první a pak z druhé skupiny, je-li to možné; tím není dotčen § 201 odst. 2. Poté likvidátor nabídne věřitelům pohledávek třetí skupiny likvidační podstatu k převzetí na úhradu dluhů. (2) Nezdaří-li se v přiměřené době zpeněžit likvidační podstatu ani zčásti, anebo nejsou-li z částečného výtěžku pohledávky první a druhé skupiny zcela vyrovnány, likvidátor nabídne likvidační podstatu k převzetí všem věřitelům. (3) O věřiteli, jemuž byla likvidační podstata nabídnuta podle odstavce 1 nebo 2 a do dvou měsíců se k nabídcenabídce nevyjádřil, platí, že nabídkunabídku přijal; tento účinek nenastane, nepoučil-li jej o tom likvidátor v nabídcenabídce. § 203 (1) Věřitelům, kteří převezmou likvidační podstatu, náleží každému podíl určený poměrem výše jejich pohledávek; ve zbytku jejich pohledávky zanikají. (2) Odmítne-li některý z věřitelů účast na převzetí likvidační podstaty, považuje se jeho pohledávka za zaniklou. To neplatí, pokud se následně zjistí dosud neznámý majetekmajetek právnické osobyprávnické osoby. § 204 (1) Odmítnou-li všichni věřitelé likvidační podstatu převzít, přechází likvidační podstata dnem zániku právnické osobyprávnické osoby na stát; likvidátor to bez zbytečného odkladu oznámí orgánu příslušnému podle jiného zákona. (2) Bez zřetele k § 201 až 203 náleží věřiteli, který je podle jiného zákona věřitelem zajištěným, uspokojení z jistoty, kterou byla jeho pohledávka zajištěna. Nebude-li zajištěný věřitel takto plně uspokojen ve své pohledávce, náleží mu ve zbytku plnění podle § 201 až 203. § 205 (1) Jakmile likvidátor dokončí vše, co předchází naložení s likvidačním zůstatkem nebo předání likvidační podstaty podle § 202 nebo oznámení podle § 204, vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace, v níž uvede alespoň, jak bylo s likvidační podstatou naloženo, a popřípadě též návrh na použití likvidačního zůstatku. K témuž dni likvidátor sestaví účetní závěrku. Likvidátor k účetní závěrce připojuje podpisový záznam. (2) Konečnou zprávu, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku předloží likvidátor ke schválení tomu, kdo jej povolal do funkce. Ten, kdo se stal likvidátorem podle § 189 odst. 1, předloží konečnou zprávu, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku tomu orgánu právnické osobyprávnické osoby, který má působnost ho z funkce odvolat, popřípadě působnost ho kontrolovat. Není-li takový orgán, předloží likvidátor tyto doklady a návrhy ke schválení soudu. (3) Výmazu právnické osobyprávnické osoby z veřejného rejstříku nebrání, že nebyly schváleny dokumenty uvedené v odstavci 1. (4) Likvidátor zajistí uchování dokumentů uvedených v odstavci 1 po dobu 10 let od zániku právnické osobyprávnické osoby. § 206 (1) Dokud nejsou uspokojena práva všech věřitelů, kteří své pohledávky přihlásili včas podle § 198, nelze vyplácet podíl na likvidačním zůstatku ani ve formě zálohy, ani jej jinak použít. (2) Je-li pohledávka sporná nebo není-li ještě splatná, lze likvidační zůstatek použít jen, byla-li věřiteli poskytnuta dostatečná jistota. § 207 Likvidace končí použitím likvidačního zůstatku, převzetím likvidační podstaty věřiteli, nebo jejím odmítnutím. Likvidátor podá do třiceti dnů od skončení likvidace návrh na výmaz právnické osobyprávnické osoby z veřejného rejstříku. § 208 Zjistí-li se ještě před výmazem právnické osobyprávnické osoby z veřejného rejstříku její dosud neznámý majetekmajetek nebo objeví-li se potřeba jiných nezbytných opatření, likvidace neskončí a likvidátor tento majetekmajetek vypořádá nebo provede další nezbytná opatření. Po ukončení těchto jednání postupuje podle § 205 až 207; ustanovení § 170 se nepoužije. § 209 (1) Zjistí-li se neznámý majetekmajetek právnické osobyprávnické osoby po jejím výmazu z veřejného rejstříku nebo objeví-li se jiný zájem hodný právní ochrany, soud na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, zruší výmaz právnické osobyprávnické osoby, rozhodne o její likvidaci a jmenuje likvidátora. Kdo vede veřejný rejstřík, do něho podle tohoto rozhodnutí zapíše obnovení právnické osobyprávnické osoby, skutečnost, že je v likvidaci a údaje o likvidátorovi. Od obnovení se na právnickou osobuprávnickou osobu hledí, jako by nikdy nezanikla. (2) Byla-li právnická osobaprávnická osoba obnovena vzhledem k zjištění neznámého majetkumajetku, obnoví se neuspokojené pohledávky jejích věřitelů. Oddíl 2 Korporace Pododdíl 1 Obecně o korporacích § 210 (1) KorporaciKorporaci vytváří jako právnickou osobuprávnickou osobu společenství osob. (2) Na právnickou osobuprávnickou osobu tvořenou jediným členem se hledí jako na korporacikorporaci. § 211 (1) KorporaceKorporace může mít jediného člena, připouští-li to zákon. V takovém případě jediný člen korporacekorporace v ní nemůže z vlastní vůle ukončit členství, ledaže v důsledku toho na jeho místo vstoupí nová osoba. (2) Klesne-li počet členů korporacekorporace pod počet stanovený zákonem, soud ji i bez návrhu zruší a rozhodne o její likvidaci. Nejprve jí však poskytne přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. § 212 (1) Přijetím členství v korporacikorporaci se člen vůči ní zavazuje chovat se čestně a zachovávat její vnitřní řád. KorporaceKorporace nesmí svého člena bezdůvodně zvýhodňovat ani znevýhodňovat a musí šetřit jeho členská práva i oprávněné zájmy. (2) Zneužije-li člen soukromé korporacekorporace hlasovací právo k újmě celku, rozhodne soud na návrh toho, kdo prokáže právní zájem, že k hlasu tohoto člena nelze pro určitý případ přihlížet. Toto právo zaniká, pokud návrh není podán do tří měsíců ode dne, kdy k zneužití hlasu došlo. § 213 Poškodí-li korporacikorporaci její člen nebo člen jejího orgánu způsobem, který zakládá jeho povinnost k náhradě a kterým byl poškozen i jiný člen korporacekorporace na hodnotě své účasti, a domáhá-li se náhrady jen tento člen, může soud škůdci i bez zvláštního návrhu uložit povinnost nahradit způsobenou škodu jen korporacikorporaci, pokud to odůvodňují okolnosti případu, zejména pokud je dostatečně zřejmé, že se takovým opatřením vyrovná i škoda na znehodnocené účasti. Pododdíl 2 Spolek § 214 (1) Alespoň tři osoby vedené společným zájmem mohou založit k jeho naplňování spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek členů a spolčovat se v něm. (2) Vytvoří-li spolky k uplatňování společného zájmu nový spolek jako svůj svaz, vyjádří v názvu nového spolku jeho svazovou povahu. § 215 (1) Nikdo nesmí být nucen k účasti ve spolku a nikomu nesmí být bráněno vystoupit z něho. (2) Členové spolku neručí za jeho dluhy. § 216 Název spolku musí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, postačí však zkratka „z. s.“. § 217 (1) Hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Podnikání nebo jiná výdělečná činnost hlavní činností spolku být nemůže. (2) Vedle hlavní činnosti může spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetkumajetku. (3) Zisk z činnosti spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku. Založení spolku § 218 Zakladatelé založí spolek, shodnou-li se na obsahu stanov; stanovy obsahují alespoň a) název a sídlo spolku, b) účel spolku, c) práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat, d) určení statutárního orgánu. § 219 Stanovy mohou založit pobočný spolek jako organizační jednotkujednotku spolku nebo určit, jakým způsobem se pobočný spolek zakládá a který orgán rozhoduje o založení, zrušení nebo přeměně pobočného spolku. § 220 (1) Určí-li stanovy, že členství je různého druhu, vymezí zároveň práva a povinnosti spojené s jednotlivými druhy členství. (2) Omezit práva nebo rozšířit povinnosti spojené s určitým druhem členství lze jen za podmínek určených předem ve stanovách, jinak se souhlasem většiny dotčených členů. To neplatí, má-li spolek k omezení práv nebo rozšíření povinností spravedlivý důvod. § 221 Stanovy musí být uloženy v úplném znění v sídle spolku. Ustavující schůze § 222 (1) Spolek lze založit i usnesením ustavující schůze tvořícího se spolku. Na ustavující schůzi se obdobně použijí ustanovení o členské schůzi. (2) Návrh stanov vypracuje a další zájemce o založení spolku svolá vhodným způsobem k ustavující schůzi svolavatel. Správnost a úplnost listiny přítomných ověří svolavatel nebo osoba jím pověřená. § 223 Každý, kdo se dostaví na ustavující schůzi a splňuje podmínky pro členství ve spolku, se zapíše do listiny přítomných, podepíše se k údaji o svém jménu a bydlištibydlišti nebo sídlu. Správnost a úplnost listiny přítomných ověří svolatel nebo osoba jím pověřená. Platí, že osoby zapsané v listině přítomných podaly řádnou přihlášku do spolku. § 224 (1) Ustavující schůzi zahájí svolavatel nebo osoba jím pověřená. Sdělí ustavující schůzi počet přítomných a seznámí ji s jednáními, která svolavatel v zájmu spolku již učinil. Dále navrhne ustavující schůzi pravidla pro její jednání a volbu předsedajícího i případných dalších činovníků. (2) Ustavující schůze volí členy těch orgánů, které podle určení zákona a stanov zvolit má. (3) Ustavující schůze přijímá usnesení většinou hlasů přítomných v době hlasování. (4) Kdo hlasoval proti přijetí návrhu stanov, může od přihlášky do spolku odstoupit. O tom musí být učiněn záznam v listině přítomných opatřený podpisy odstupujícího a toho, kdo záznam učinil. § 225 Účastní-li se ustavující schůze alespoň tři osoby, mohou schválit stanovy podle § 218. Vznik spolku § 226 (1) Spolek vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. (2) Návrh na zápis spolku do veřejného rejstříku podávají zakladatelé nebo osoba určená ustavující schůzí. (3) Není-li spolek do veřejného rejstříku zapsán do třiceti dnů od podání návrhu na zápis a není-li v této lhůtě ani vydáno rozhodnutí o odmítnutí zápisu, považuje se spolek za zapsaný do veřejného rejstříku třicátým dnem od podání návrhu. § 227 Pokračuje-li spolek v činnosti i poté, co byl jeho zápis do veřejného rejstříku odmítnut, použijí se ustanovení o společnosti. Pobočný spolek § 228 (1) Právní osobnostPrávní osobnost pobočného spolku se odvozuje od právní osobnostiprávní osobnosti hlavního spolku. Pobočný spolek může mít práva a povinnosti a nabývat je v rozsahu určeném stanovami hlavního spolku a zapsaném ve veřejném rejstříku. (2) Název pobočného spolku musí obsahovat příznačný prvek názvu hlavního spolku a vyjádřit jeho vlastnost pobočného spolku. § 229 (1) Pobočný spolek vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. (2) Návrh na zápis pobočného spolku do veřejného rejstříku podává hlavní spolek. (3) Není-li rozhodnutí o zápisu nebo o jeho odmítnutí vydáno do třiceti dnů od podání návrhu na zápis, považuje se pobočný spolek za zapsaný do veřejného rejstříku. (4) Z právních jednání pobočného spolku vzniklých přede dnem jeho zápisu do veřejného rejstříku je hlavní spolek oprávněn a zavázán společně a nerozdílně s pobočným spolkem. Ode dne zápisu pobočného spolku do veřejného rejstříku ručí hlavní spolek za dluhy pobočného spolku v rozsahu určeném stanovami. § 230 (1) Zrušením hlavního spolku se zrušuje i pobočný spolek. (2) Hlavní spolek nezanikne dříve, než zaniknou všechny pobočné spolky. Členství § 232 (1) Neurčí-li stanovy jinak, váže se členství ve spolku na osobu člena a nepřechází na jeho právního nástupce. (2) Je-li členem spolku právnická osobaprávnická osoba, zastupuje ji statutární orgán, ledaže právnická osobaprávnická osoba určí jiného zástupce. § 233 (1) Po vzniku spolku může členství v něm vzniknout přijetím za člena nebo jiným způsobem určeným stanovami. (2) Kdo se uchází o členství ve spolku, projevuje tím vůli být vázán stanovami od okamžiku, kdy se stane členem spolku. (3) O přijetí za člena rozhoduje orgán určený stanovami, jinak nejvyšší orgán spolku. § 234 Má se za to, že vznikem členství v pobočném spolku vzniká i členství v hlavním spolku; to platí i o zániku členství. § 235 Stanovy mohou určit výši a splatnost členského příspěvku nebo určí, který orgán spolku určí výši a splatnost členského příspěvku a jakým způsobem. § 236 Seznam členů (1) Vede-li spolek seznam členů, stanovy určí, jakým způsobem provádí v seznamu členů zápisy a výmazy týkající se členství osob ve spolku. Stanovy dále určí, jak bude seznam členů zpřístupněn, anebo že zpřístupněn nebude. (2) Každý člen, a to i bývalý, obdrží na svou žádost od spolku na jeho náklady potvrzení s výpisem ze seznamu členů obsahující údaje o své osobě, popřípadě potvrzení, že tyto údaje byly vymazány. Namísto zemřelého člena může o potvrzení požádat jeho manžel, dítě nebo rodič, a není-li žádný z nich, může o vydání potvrzení žádat jiná osoba blízkáosoba blízká nebo dědicdědic, prokáží-li zájem hodný právní ochrany. (3) Seznam členů může být uveřejněn se souhlasem všech členů, kteří jsou v něm zapsáni; při uveřejnění neúplného seznamu členů musí být z něho patrné, že je neúplný. Zánik členství § 237 Členství ve spolku zaniká vystoupením, vyloučením, nebo dalšími způsoby uvedenými ve stanovách nebo v zákoně. § 238 Neurčí-li stanovy jinak, zanikne členství, pokud člen nezaplatí členský příspěvek ani v přiměřené lhůtě určené spolkem dodatečně ve výzvě k zaplacení, ačkoli byl na tento následek ve výzvě upozorněn. § 239 (1) Neurčí-li stanovy něco jiného, může spolek vyloučit člena, který závažně porušil povinnost vyplývající z členství a v přiměřené lhůtě nápravu nezjednal ani po výzvě spolku. Výzva se nevyžaduje, nelze-li porušení povinnosti odčinit nebo způsobilo-li spolku zvlášť závažnou újmu. (2) Rozhodnutí o vyloučení se doručí vyloučenému členu. § 240 (1) Neurčí-li stanovy jiný orgán, rozhoduje o vyloučení člena statutární orgán. (2) Neurčí-li stanovy jinak, může návrh na vyloučení podat v písemné formě kterýkoli člen; v návrhu se uvedou okolnosti osvědčující důvod pro vyloučení. Člen, proti kterému návrh směřuje, musí mít příležitost se s návrhem na vyloučení seznámit, žádat o jeho vysvětlení a uvést i doložit vše, co mu je k prospěchu. § 241 (1) Člen může do patnácti dnů od doručení rozhodnutí v písemné formě navrhnout, aby rozhodnutí o jeho vyloučení přezkoumala rozhodčí komise, ledaže stanovy určí jiný orgán. (2) Příslušný orgán zruší rozhodnutí o vyloučení člena, odporuje-li vyloučení zákonu nebo stanovám; rozhodnutí o vyloučení člena může zrušit i v jiných odůvodněných případech. § 242 Vyloučený člen může do tří měsíců od doručení konečného rozhodnutí spolku o svém vyloučení navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti vyloučení; jinak toto právo zaniká. Nebylo-li mu rozhodnutí doručeno, může člen návrh podat do tří měsíců ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy byl po vydání rozhodnutí zánik jeho členství vyloučením zapsán do seznamu členů; jinak toto právo zaniká. Organizace spolku § 243 Orgány spolku jsou statutární orgán a nejvyšší orgán, případně kontrolní komise, rozhodčí komise a další orgány určené ve stanovách. Stanovy mohou orgány spolku pojmenovat libovolně, nevzbudí-li tím klamný dojem o jejich povaze. § 244 Stanovy určí, je-li statutární orgán kolektivní (výbor) nebo individuální (předseda). Neurčí-li stanovy jinak, volí a odvolává členy statutárního orgánu nejvyšší orgán spolku. § 245 Na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout. § 246 (1) Neurčí-li stanovy funkční období členů volených orgánů spolku, je toto období pětileté. (2) Neurčí-li stanovy jinak, mohou členové volených orgánů spolku, jejichž počet neklesl pod polovinu, kooptovat náhradní členy do nejbližšího zasedání orgánu příslušného k volbě. (3) Neurčí-li stanovy jinak, použijí se pro svolání, zasedání a rozhodování kolektivních orgánů spolku § 156 a § 159 odst. 2 a přiměřeně též ustanovení o členské schůzi. § 247 Nejvyšší orgán spolku (1) Stanovy určí, který orgán je nejvyšším orgánem spolku; do jeho působnosti zpravidla náleží určit hlavní zaměření činnosti spolku, rozhodovat o změně stanov, schválit výsledek hospodaření spolku, hodnotit činnost dalších orgánů spolku i jejich členů a rozhodnout o zrušení spolku s likvidací nebo o jeho přeměně. (2) Je-li podle stanov statutární orgán spolku i jeho nejvyšším orgánem a není-li s to vykonávat působnost po dobu delší než jeden měsíc, může alespoň pětina členů spolku svolat shromáždění všech členů spolku; na shromáždění přechází působnost nejvyššího orgánu spolku. To neplatí, určí-li stanovy něco jiného. (3) Neurčí-li stanovy jinak, je nejvyšším orgánem spolku členská schůze; ustanovení § 248 až 257 se na členskou schůzi použijí, pokud stanovy neurčí něco jiného. Členská schůze § 248 (1) Členskou schůzi svolává k zasedání statutární orgán spolku nejméně jedenkrát do roka. (2) Statutární orgán spolku svolá zasedání členské schůze z podnětu alespoň třetiny členů spolku nebo kontrolního orgánu spolku. Nesvolá-li statutární orgán spolku zasedání členské schůze do třiceti dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podal, svolat zasedání členské schůze na náklady spolku sám. § 249 (1) Zasedání členské schůze se svolá vhodným způsobem ve lhůtě určené stanovami, jinak nejméně třicet dnů před jeho konáním. Z pozvánky musí být zřejmé místo, čas a pořad zasedání. (2) Je-li zasedání svoláno podle § 248, může být pořad zasedání proti návrhu uvedenému v podnětu změněn jen se souhlasem toho, kdo podnět podal. (3) Místo a čas zasedání se určí tak, aby co nejméně omezovaly možnost členů se ho účastnit. § 250 (1) Kdo zasedání svolal, může je odvolat nebo odložit stejným způsobem, jakým bylo svoláno. Stane-li se tak méně než týden před oznámeným datem zasedání, nahradí spolek členům, kteří se na zasedání dostavili podle pozvánky, účelně vynaložené náklady. (2) Je-li zasedání svoláno podle § 248, může být odvoláno či odloženo jen na návrh nebo se souhlasem toho, kdo k němu dal podnět. § 251 Každý člen je oprávněn účastnit se zasedání a požadovat i dostat na něm vysvětlení záležitostí spolku, vztahuje-li se požadované vysvětlení k předmětu zasedání členské schůze. Požaduje-li člen na zasedání sdělení o skutečnostech, které zákon uveřejnit zakazuje nebo jejichž prozrazení by spolku způsobilo vážnou újmu, nelze mu je poskytnout. § 252 (1) Členská schůze je schopna usnášet se za účasti většiny členů spolku. Usnesení přijímá většinou hlasů členů přítomných v době usnášení; každý člen má jeden hlas. (2) Určí-li stanovy při úpravě různých druhů členství ve spolku, že je s určitým druhem členství spojen pouze hlas poradní, nepřihlíží se k tomuto hlasu pro účely odstavce 1. § 253 (1) Kdo zasedání zahájí, ověří, zda je členská schůze schopna se usnášet. Poté zajistí volbu předsedy zasedání a případně i dalších činovníků, vyžadují-li jejich volbu stanovy. (2) Předseda vede zasedání tak, jak byl jeho pořad ohlášen, ledaže se členská schůze usnese na předčasném ukončení zasedání. (3) Záležitost, která nebyla zařazena na pořad zasedání při jeho ohlášení, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech členů spolku oprávněných o ní hlasovat. § 254 (1) Statutární orgán spolku zajistí vyhotovení zápisu ze zasedání do třiceti dnů od jejího ukončení. Není-li to možné, vyhotoví zápis ten, kdo zasedání předsedal nebo koho tím pověřila členská schůze. (2) Ze zápisu musí být patrné, kdo zasedání svolal a jak, kdy se konalo, kdo je zahájil, kdo mu předsedal, jaké případné další činovníky členská schůze zvolila, jaká usnesení přijala a kdy byl zápis vyhotoven. (3) Každý člen spolku může nahlížet do zápisů ze zasedání za podmínek určených stanovami. Neurčí-li stanovy jinak, lze toto právo vykonat v sídle spolku. § 255 Dílčí členské schůze Stanovy mohou určit, že se zasedání členské schůze bude konat formou dílčích členských schůzí, případně též, o kterých záležitostech tímto způsobem rozhodnout nelze. Připustí-li stanovy zasedání dílčích členských schůzí, určí rovněž období, v němž se všechna zasedání musí konat. Pro schopnost usnášet se a pro přijímání usnesení se zúčastnění členové a odevzdané hlasy sčítají. § 256 Shromáždění delegátů (1) Stanovy mohou určit, že působnost členské schůze plní shromáždění delegátů. (2) Každý delegát musí být volen stejným počtem hlasů. Není-li to dobře možné, mohou stanovy určit pro volbu delegátů rozumnou odchylku. § 257 Náhradní zasedání členské schůze (1) Není-li členská schůze na svém zasedání schopna usnášet se, může statutární orgán nebo ten, kdo původní zasedání svolal, svolat novou pozvánkou ve lhůtě patnácti dnů od předchozího zasedání členskou schůzi na náhradní zasedání. Z pozvánky musí být zřejmé, že se jedná o náhradní zasedání členské schůze. Náhradní zasedání členské schůze se musí konat nejpozději do šesti týdnů ode dne, na který bylo zasedání členské schůze předtím svoláno. (2) Na náhradním zasedání může členská schůze jednat jen o záležitostech zařazených na pořad předchozího zasedání. Usnesení může přijmout za účasti libovolného počtu členů, ledaže stanovy určí něco jiného. (3) Rozhoduje-li členská schůze na zasedání dílčích členských schůzí nebo rozhoduje-li namísto ní shromáždění delegátů, postupuje se podle odstavců 1 a 2 obdobně. Neplatnost rozhodnutí orgánu spolku § 258 Každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku. § 259 Právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí. § 260 (1) Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit. (2) Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře. § 261 (1) Porušil-li spolek základní členské právo člena závažným způsobem, má člen právo na přiměřené zadostiučinění. (2) Namítne-li to spolek, soud právo na zadostiučinění členu spolku nepřizná, nebylo-li uplatněno a) v době stanovené pro podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí, nebo b) do tří měsíců ode dne právní moci rozhodnutí o zamítnutí návrhu, byl-li tento návrh zamítnut podle § 260. Kontrolní komise § 262 (1) Zřídí-li stanovy kontrolní komisi, vyžaduje se, aby měla alespoň tři členy. Neurčí-li stanovy jinak, volí a odvolává členy kontrolní komise členská schůze. Určí-li stanovy, že členy kontrolní komise jmenuje nebo odvolává statutární orgán, nepřihlíží se k tomu. (2) Neurčí-li stanovy další omezení, není členství v kontrolní komisi slučitelné s členstvím ve statutárním orgánu spolku ani s funkcí likvidátora. § 263 Kontrolní komise dohlíží, jsou-li záležitosti spolku řádně vedeny a vykonává-li spolek činnost v souladu se stanovami a právními předpisy, nesvěří-li jí stanovy další působnost. Zjistí-li kontrolní komise nedostatky, upozorní na ně statutární orgán, jakož i další orgány určené stanovami. § 264 V rozsahu působnosti kontrolní komise může její pověřený člen nahlížet do dokladů spolku a požadovat od členů dalších orgánů spolku nebo od jeho zaměstnanců vysvětlení k jednotlivým záležitostem. Rozhodčí komise § 265 Je-li zřízena rozhodčí komise, rozhoduje sporné záležitosti náležející do spolkové samosprávy v rozsahu určeném stanovami; neurčí-li stanovy působnost rozhodčí komise, rozhoduje spory mezi členem a spolkem o placení členských příspěvků a přezkoumává rozhodnutí o vyloučení člena ze spolku. § 266 (1) Neurčí-li stanovy jinak, má rozhodčí komise tři členy, které volí a odvolává členská schůze nebo shromáždění členů spolku. (2) Členem rozhodčí komise může být jen bezúhonná zletilá a plně svéprávná osoba, která ve spolku nepůsobí jako člen statutárního orgánu nebo kontrolní komise. Nenavrhl-li nikdo vyslovení neplatnosti volby člena rozhodčí komise pro nedostatek bezúhonnosti, platí s výhradou změny okolností, že byla zvolena bezúhonná osoba. (3) Z činnosti rozhodčí komise je vyloučen její člen, jemuž okolnosti případu brání nebo by mohly bránit rozhodovat nepodjatě. § 267 Řízení před rozhodčí komisí upravuje jiný právní předpis. § 268 Zrušení spolku (1) Soud zruší spolek s likvidací na návrh osoby, která na tom má oprávněný zájem, nebo i bez návrhu v případě, že spolek, ač byl na to soudem upozorněn, a) vyvíjí činnost zakázanou v § 145, b) vyvíjí činnost v rozporu s § 217, c) nutí třetí osoby k členství ve spolku, k účasti na jeho činnosti nebo k jeho podpoře, nebo d) brání členům ze spolku vystoupit. (2) Ustanovení § 172 není dotčeno. Likvidace spolku § 269 (1) Při zrušení spolku s likvidací sestaví likvidátor soupis jměníjmění a zpřístupní jej v sídle spolku všem členům. (2) Likvidátor vydá proti úhradě nákladů soupis jměníjmění každému členu, který o to požádá. § 270 (1) Nelze-li povolat likvidátora jinak, jmenuje soud likvidátorem i bez jeho souhlasu některého z členů statutárního orgánu. Není-li to možné, jmenuje soud likvidátorem i bez jeho souhlasu některého člena spolku. (2) Likvidátor jmenovaný podle odstavce 1 nemůže z funkce odstoupit, může však navrhnout soudu, aby jej z funkce zprostil, prokáže-li, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby funkci vykonával. § 271 Likvidátor zpeněží likvidační podstatu pouze v tom rozsahu, v jakém to je pro splnění dluhů spolku nezbytné. § 272 (1) Likvidátor naloží s likvidačním zůstatkem podle stanov. (2) Nelze-li s likvidačním zůstatkem naložit podle stanov, nabídne likvidátor likvidační zůstatek spolku s účelem obdobným. Není-li to možné, nabídne likvidátor likvidační zůstatek obciobci, na jejímž území má spolek sídlo. Nepřijme-li obecobec nabídkunabídku do dvou měsíců, nabývá likvidační zůstatek kraj, na jehož území má spolek sídlo. Získá-li likvidační zůstatek obecobec nebo kraj, použije jej jen k veřejně prospěšnému cíli. § 273 Obdržel-li spolek účelově vázané plnění z veřejného rozpočtu, ustanovení § 272 se nepoužije a likvidátor naloží s příslušnou částí likvidačního zůstatku podle rozhodnutí příslušného orgánu. Fúze spolků § 274 Zúčastněné spolky uzavírají smlouvu o fúzifúzi jako smlouvu o sloučenísloučení spolků, nebo jako smlouvu o splynutísplynutí spolků. § 275 Smlouva o fúzifúzi obsahuje alespoň údaje o názvu, sídle a identifikující údaj každého ze zúčastněných spolků s uvedením, který spolek je zanikající a který nástupnický, a rozhodný den. § 276 (1) Smlouva o splynutísplynutí spolků obsahuje i ujednání o stanovách nástupnického spolku. (2) Dojde-li při sloučenísloučení ke změně stanov nástupnického spolku, obsahuje smlouva o sloučenísloučení také ujednání o této změně. § 277 (1) Společně s návrhem smlouvy o fúzifúzi vyhotoví členové statutárních orgánů zúčastněných spolků i zprávu vysvětlující hospodářské i právní důvody a důsledky fúzefúze. Zprávu lze vyhotovit i jako společnou pro všechny zúčastněné spolky. (2) Zpráva vysvětlující hospodářské i právní důvody a důsledky fúzefúze nemusí být vyhotovena, jsou-li všichni členové zúčastněného spolku členy jeho statutárního nebo kontrolního orgánu nebo souhlasí-li s tím všichni členové zúčastněného spolku. § 278 Zasedání členské schůze, kterému bude návrh smlouvy o fúzifúzi předložen ke schválení, musí ten, kdo je svolává, ohlásit nejméně třicet dnů před jeho konáním. V této lhůtě musí být zpřístupněny všem členům a) návrh smlouvy o fúzifúzi, b) stanovy nástupnického spolku, c) výkaz majetkumajetku a závazků všech zúčastněných spolků ne starší než šest měsíců a d) zpráva vysvětlující hospodářské i právní důvody a důsledky fúzefúze, je-li její vyhotovení nutné. § 279 (1) Zúčastněné spolky zveřejní nejméně třicet dnů před zasedáním členské schůze společné oznámení, v němž uvedou, jakých spolků se fúzefúze týká a jaký spolek se stane nástupnickým spolkem. (2) Není-li spolek příjemcem plnění z veřejného rozpočtu, má-li zanedbatelný počet věřitelů a je-li celková výše dluhů zanedbatelná, postačí, pokud doručí oznámení známým věřitelům. § 280 Přihlásí-li věřitel zúčastněného spolku pohledávku do šesti měsíců ode dne, kdy se zápis fúzefúze stal vůči němu účinným, má právo na dostatečnou jistotu, zhorší-li se dobytnost pohledávky. Prokáže-li věřitel, že se v důsledku fúzefúze dobytnost pohledávky zhorší podstatným způsobem, má právo na dostatečnou jistotu ještě před zápisem fúzefúze do veřejného rejstříku. § 281 (1) Návrh smlouvy o fúzifúzi schvalují členské schůze zúčastněných spolků. Členská schůze může návrh smlouvy o fúzifúzi jen schválit, nebo odmítnout. (2) Zasedání členských schůzí zúčastněných spolků může být svoláno i jako společné. Tehdy členské schůze zúčastněných spolků hlasují o návrhu smlouvy o fúzifúzi odděleně. Pokud se však po schválení návrhu smlouvy o fúzifúzi volí členové orgánů nástupnického spolku, mohou členské schůze zúčastněných spolků rozhodnout, že budou o těchto členech hlasovat společně. § 282 Ten, kdo za zúčastněný spolek návrh smlouvy o fúzifúzi podepisuje, připojí k podpisu kromě dalších náležitostí také údaj, že návrh smlouvy schválila členská schůze spolku a kdy se tak stalo. Smlouva o fúzifúzi je přijata usnesením členské schůze posledního ze zúčastněných spolků o schválení návrhu smlouvy o fúzifúzi a jejím podpisem za tento spolek. § 283 Návrh na vyslovení neplatnosti smlouvy o fúzifúzi lze podat jen společně s návrhem na neplatnost usnesení členské schůze schvalujícího tuto smlouvu. Právo domáhat se neplatnosti má jen zúčastněný spolek nebo osoba oprávněná podat návrh na vyslovení neplatnosti členské schůze. § 284 (1) Návrh na zápis fúzefúze do veřejného rejstříku podávají společně všechny zúčastněné spolky. Jedná-li se o fúzifúzi splynutímsplynutím, podepíší návrh také členové statutárního orgánu nástupnického spolku. (2) Na základě návrhu provede příslušný orgán zápis fúzefúze tak, že k témuž dni vymaže ve veřejném rejstříku zanikající spolky, poznamená, kdo je jejich právní nástupce, a při fúzifúzi a) sloučenímsloučením poznamená u nástupnického spolku den účinnosti sloučenísloučení a názvy, adresy sídla a identifikující údaje spolků, které se s nástupnickým spolkem sloučily, a případné další změny u nástupnického spolku, pokud v důsledku fúzefúze nastaly, b) splynutímsplynutím provede zápis nástupnického spolku a poznamená u něho názvy, adresy sídla a identifikující údaje spolků, které jsou jeho právní předchůdci. § 285 Po zápisu fúzefúze do veřejného rejstříku nelze smlouvu o fúzifúzi změnit nebo zrušit. § 286 Zápisem fúzefúze nabývají členové zanikajícího spolku členství v nástupnickém spolku. § 287 (1) Nepodají-li zúčastněné spolky návrh na zápis fúzefúze do šesti měsíců ode dne, kdy byla smlouva o fúzifúzi uzavřena, může ten ze zúčastněných spolků, který byl připraven návrh podat, od smlouvy o fúzifúzi odstoupit. Odstoupí-li od smlouvy i jen jedna strana, zaniká tím závazek všech stran založený smlouvou. (2) Nepodají-li zúčastněné spolky návrh na zápis fúzefúze do jednoho roku ode dne, kdy byla smlouva o fúzifúzi uzavřena, platí, že od smlouvy odstoupily všechny zúčastněné spolky. (3) Společně a nerozdílně se spolkem, který způsobil, že návrh na zápis fúzefúze nebyl podán včas, nahradí ostatním spolkům škodu z toho vzniklou členové jeho statutárního orgánu vyjma těch, kteří prokáží, že vyvinuli dostatečné úsilí, aby návrh byl podán včas. Rozdělení spolku § 288 (1) Při rozdělení sloučenímrozdělení sloučením uzavírají zúčastněné spolky smlouvu o rozdělení. (2) Smlouva o rozdělení obsahuje alespoň a) údaje o názvu, sídle a identifikující údaj zúčastněných spolků s uvedením, který spolek je zanikající a které jsou nástupnické, b) určení, jaký majetekmajetek a dluhy zanikajícího spolku přejímají nástupnické spolky, c) určení, kteří zaměstnanci zanikajícího spolku se stávají zaměstnanci jednotlivých nástupnických spolků, d) rozhodný den. (3) Dochází-li v důsledku rozdělení sloučenímrozdělení sloučením ke změně stanov některého z nástupnických spolků, obsahuje smlouva o rozdělení také dohodu o této změně. (4) Nestanoví-li smlouva o rozdělení jinak, nabývá každý člen zanikajícího spolku ke dni účinnosti rozdělení členství ve všech nástupnických spolcích. § 289 (1) Při rozdělení se založením nových spolků vyhotoví rozdělovaný spolek projekt rozdělení. (2) Projekt obsahuje alespoň a) údaje o názvu, sídle a identifikující údaj zúčastněných spolků s uvedením, který spolek je zanikající a které jsou nástupnické, b) určení, jaký majetekmajetek a dluhy zanikajícího spolku přejímají nástupnické spolky, c) určení, kteří zaměstnanci zanikajícího spolku se stávají zaměstnanci jednotlivých nástupnických spolků, d) návrh stanov nástupnických spolků, e) rozhodný den. (3) Nestanoví-li projekt rozdělení jinak, nabývá každý člen zanikajícího spolku ke dni účinnosti rozdělení členství ve všech nástupnických spolcích. § 290 (1) Není-li ze smlouvy o rozdělení nebo z projektu rozdělení zřejmé, jaký majetekmajetek přechází z rozdělovaného spolku na nástupnické spolky, platí, že nástupnické spolky jsou spoluvlastníky takového majetkumajetku. (2) Není-li ze smlouvy o rozdělení nebo z projektu rozdělení zřejmé, jaké dluhy přecházejí z rozdělovaného spolku na nástupnické spolky, platí, že nástupnické spolky jsou z těchto dluhů zavázány společně a nerozdílně. § 291 (1) Při rozdělení sloučenímrozdělení sloučením se ustanovení o fúzifúzi použijí obdobně. (2) Při rozdělení se založením nových spolků vyhotoví statutární orgán rozdělovaného spolku společně s projektem rozdělení i zprávu vysvětlující hospodářské i právní důvody a důsledky rozdělení. Zpráva nemusí být vyhotovena, jsou-li všichni členové spolku členy jeho statutárního orgánu, anebo souhlasí-li s tím všichni členové spolku. § 292 (1) Zasedání členské schůze, kterému bude předložena smlouva o rozdělení nebo projekt rozdělení ke schválení, musí ten, kdo je svolává, ohlásit nejméně třicet dnů před jeho konáním. (2) Ve lhůtě uvedené v odstavci 1 spolek zpřístupní ve svém sídle všem členům zprávu statutárního orgánu vysvětlující hospodářské i právní důvody a důsledky rozdělení, je-li její vyhotovení nutné. Zpráva musí obsahovat, a) jedná-li se o rozdělení sloučenímrozdělení sloučením, návrh smlouvy o rozdělení, stanovy nástupnického spolku a výkaz majetkumajetku a závazků všech zúčastněných spolků ne starší než šest měsíců, nebo b) jedná-li se o rozdělení se založením nových spolků, projekt rozdělení, výkaz majetkumajetku a závazků rozdělovaného spolku, jakož i zahajovací rozvahy a návrh stanov nástupnických spolků. § 293 (1) Nejméně třicet dnů před zasedáním členské schůze zveřejní rozdělovaný spolek oznámení, v němž uvede, jakého spolku se rozdělení týká a které spolky se stanou jeho spolky nástupnickými. V oznámení rozdělovaný spolek též upozorní věřitele na jejich právo podle § 301. (2) Není-li spolek příjemcem plnění z veřejného rozpočtu, má-li zanedbatelný počet věřitelů a je-li celková výše dluhu zanedbatelná, postačí, pokud doručí oznámení známým věřitelům. § 294 (1) Smlouvu o rozdělení schvalují členské schůze zúčastněných spolků. Ustanovení § 282 se použije obdobně. (2) Projekt rozdělení schvaluje členská schůze rozdělovaného spolku. (3) Členská schůze může smlouvu o rozdělení nebo projekt rozdělení jen schválit, nebo odmítnout. § 295 (1) Rozdělovaný spolek podá návrh na zápis rozdělení do veřejného rejstříku. Jedná-li se o rozdělení sloučenímrozdělení sloučením, podají společný návrh spolek rozdělovaný i nástupnický. (2) Na základě návrhu provede příslušný orgán zápis rozdělení tak, že k témuž dni vymaže ve veřejném rejstříku zanikající spolek, poznamená, kdo je jeho právní nástupce, a při rozdělení a) sloučenímsloučením poznamená u nástupnického spolku den účinnosti rozdělení sloučenímrozdělení sloučením a název, adresu sídla a identifikující údaj spolku, který se s nástupnickým spolkem sloučil a případné další změny u nástupnického spolku, pokud v důsledku rozdělení nastaly, b) se založením nových spolků provede zápis nástupnických spolků a poznamená u něho název, adresu sídla a identifikující údaj spolku, který je jeho právním předchůdcem. § 296 Po zápisu rozdělení do veřejného rejstříku nelze smlouvu o rozdělení ani projekt rozdělení změnit nebo zrušit. § 297 (1) Nepodají-li při rozdělení sloučenímrozdělení sloučením zúčastněné spolky návrh na zápis rozdělení do šesti měsíců ode dne, kdy byla smlouva o rozdělení uzavřena, může ten ze zúčastněných spolků, který byl připraven návrh podat, od smlouvy o rozdělení odstoupit. Odstoupí-li od smlouvy i jen jedna strana, zanikají tím závazky všech stran založené smlouvou. (2) Nepodají-li při rozdělení sloučenímrozdělení sloučením zúčastněné spolky návrh na zápis rozdělení do jednoho roku ode dne, kdy byla smlouva o rozdělení uzavřena, platí, že od smlouvy odstoupily všechny zúčastněné spolky. (3) Společně a nerozdílně se spolkem, který způsobil, že návrh na zápis rozdělení nebyl podán včas, nahradí ostatním spolkům škodu z toho vzniklou členové jeho statutárního orgánu vyjma těch, kteří prokáží, že vyvinuli dostatečné úsilí, aby návrh byl podán včas. § 298 Nepodá-li rozdělovaný spolek při rozdělení se založením nových spolků návrh na zápis rozdělení do jednoho roku ode dne, kdy bylo rozhodnutí o rozdělení přijato, ruší se marným uplynutím lhůty rozhodnutí o rozdělení. § 299 (1) Každý z nástupnických spolků ručí společně s ostatními nástupnickými spolky za dluhy přešlé z rozdělovaného spolku na další nástupnický spolek. (2) Dá-li si rozdělovaný spolek ocenit své jměníjmění posudkem znalce ustanoveného mu soudem podle jiného zákona, a to včetně odděleného ocenění jměníjmění přecházejícího na jednotlivé nástupnické spolky, a splní povinnost zveřejnění podle § 269, ručí každý nástupnický spolek za dluhy podle odstavce 1 jen do výše čistého jměníjmění nabytého rozdělením. (3) Právo z ručení podle odstavců 1 a 2 nemohou uplatnit věřitelé, jimž se dostalo jistoty podle § 300. § 300 Přihlásí-li věřitel zúčastněného spolku pohledávku do šesti měsíců ode dne, kdy se zápis rozdělení stal vůči němu účinným, má právo na dostatečnou jistotu, pokud prokáže, že se dobytnost pohledávky zhorší. Prokáže-li věřitel, že se v důsledku rozdělení dobytnost pohledávky podstatným způsobem zhorší, má právo na dostatečnou jistotu ještě před zápisem rozdělení do veřejného rejstříku. § 301 (1) Každý, jehož právní zájmy jsou rozdělením dotčeny, má právo, aby mu kterýkoli ze zúčastněných spolků sdělil do jednoho měsíce od doručení žádosti, jaké jměníjmění přechází rozdělením na jednotlivé nástupnické spolky. (2) Nedostane-li se dlužníku zaniklého spolku sdělení, kdo je po rozdělení spolku jeho věřitelem, může plnit kterémukoli z nástupnických spolků. Nedostane-li se věřiteli zaniklého spolku sdělení, kdo je po rozdělení spolku jeho dlužníkem, může požadovat plnění od kteréhokoli z nástupnických spolků. § 302 Určí-li stanovy, že o fúzifúzi nebo rozdělení spolku rozhoduje jiný orgán než členská schůze, použijí se z ustanovení o fúzifúzi nebo rozdělení spolku na rozhodování takového orgánu přiměřeně ustanovení o členské schůzi. Oddíl 3 Fundace Pododdíl 1 Obecně o fundacích § 303 FundaceFundace je právnická osobaprávnická osoba vytvořená majetkemmajetkem vyčleněným k určitému účelu. Její činnost se váže na účel, k němuž byla zřízena. § 304 FundaceFundace je ustavena zakladatelským právním jednáním nebo zákonem, v nichž musí být určeny i její majetkové zajištění a účel. § 305 Vnitřní poměry fundacefundace upravuje její statut. Pododdíl 2 Nadace § 306 (1) Zakladatel zakládá nadaci k trvalé službě společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu. Účel nadace může být veřejně prospěšný, spočívá-li v podpoře obecného blaha, i dobročinný, spočívá-li v podpoře určitého okruhu osob určených jednotlivě či jinak. (2) Zakazuje se založit nadaci za účelem podpory politických stran a hnutí nebo jiné účasti na jejich činnosti. Zakazuje se založit nadaci sloužící výlučně výdělečným cílům. Plní-li nadace zakázaný účel, soud ji i bez návrhu zruší a nařídí její likvidaci. § 307 (1) Nadace může podnikat, pokud podnikání představuje pouhou vedlejší činnost a výtěžky podnikání slouží jen k podpoře jejího účelu; nadace však podnikat nesmí, pokud to zakladatel v nadační listině vyloučil. Za stejných podmínek může nadace převzít vedení obchodní společnosti. (2) Nadace nesmí být neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti. § 308 (1) Název nadace obsahuje slovo „nadace“. (2) Pravidelnou součástí názvu nadace je označení poukazující na její účel. Založení nadace § 309 (1) Nadace se zakládá nadační listinou, kterou může být zakládací listina nebo pořízení pro případ smrtipořízení pro případ smrti. (2) Zakládací listinu nadace pořizuje jedna osoba nebo více osob. (3) Stojí-li na straně zakladatele nadace více osob, považují se za zakladatele jediného a v záležitostech nadace musí jednat jednomyslně; odmítá-li některá z těchto osob souhlas bez vážného důvodu udělit, nahradí jej k návrhu kterékoli z ostatních zakládajících osob svým rozhodnutím soud. (4) Nadační listina vyžaduje formu veřejné listinyveřejné listiny. § 310 Zakládací listina nadace obsahuje alespoň a) název a sídlo nadace, b) jméno zakladatele a jeho bydlištěbydliště nebo sídlo, c) vymezení účelu, pro který se nadace zakládá, d) údaj o výši vkladu každého zakladatele, e) údaj o výši nadačního kapitálu, f) počet členů správní rady i jména a bydlištěbydliště jejích prvních členů a údaj, jakým způsobem členové správní rady za nadaci jednají, g) počet členů dozorčí rady i jména a bydlištěbydliště jejích prvních členů, případně, není-li dozorčí rada zřizována, jméno a bydlištěbydliště prvního revizora, h) určení správce vkladů a i) podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně okruh osob, jimž je lze poskytnout, nebo okruh činností, jež nadace může vzhledem k svému účelu vykonávat, anebo určení, že tyto náležitosti stanoví statut nadace. § 311 (1) Při založení nadace pořízením pro případ smrtipořízením pro případ smrti se do nadace vnáší vklad povoláním nadace za dědicedědice nebo nařízením odkazuodkazu. V takovém případě nabývá založení nadace účinnosti smrtí zůstavitele. (2) Je-li nadační listina obsažena v pořízení pro případ smrtipořízení pro případ smrti, obsahuje alespoň a) název nadace, b) vymezení účelu, pro který se nadace zakládá, c) údaj o výši vkladu, d) údaj o výši nadačního kapitálu a e) podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně okruh osob, jimž je lze poskytnout, anebo určení, že tyto náležitosti stanoví statut nadace. § 312 (1) Neobsahuje-li pořízení pro případ smrtipořízení pro případ smrti další náležitosti stanovené v § 310, rozhodne o nich osoba určená v pořízení, jinak vykonavatel závětivykonavatel závěti; to platí i v případě, že zůstavitel jmenoval členy správní rady nebo dozorčí rady a některý z nich zemřel, není způsobilý funkci zastávat nebo ji odmítne. (2) Rozhodnutí podle odstavce 1 vyžaduje formu veřejné listinyveřejné listiny. § 313 (1) Neuvede-li nadační listina předmět vkladu, platí, že se vkladová povinnost plní v penězích. (2) Určila-li nadační listina, že se vkladová povinnost splní vnesením nepeněžitého předmětu, a není-li to možné nebo nedosáhne-li hodnota vkladu při splnění vkladové povinnosti výše určené v nadační listině, má se za to, že vkladatel vyrovná rozdíl v penězích. § 314 Statut nadace (1) Statut nadace upraví alespoň a) způsob jednání orgánů nadace a b) podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně též okruh osob, kterým je lze poskytovat. (2) Nevydá-li zakladatel statut nadace společně s nadační listinou, vydá jej po předchozím souhlasu dozorčí rady správní rada do jednoho měsíce ode dne vzniku nadace. Nevyloučí-li to nadační listina, rozhoduje o změnách statutu po předchozím souhlasu dozorčí rady správní rada. (3) Nadace statut uveřejní uložením do sbírky listin. Každý může ve veřejném rejstříku do statutu nahlížet a pořizovat si z něj výpisy, opisy nebo kopie. Stejné právo lze uplatnit také v sídle nadace. § 315 Vznik nadace (1) Nadace vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. (2) Návrh na zápis nadace do veřejného rejstříku podává zakladatel; není-li to možné a neurčil-li zakladatel něco jiného, podá návrh na zápis jménem nadace její správní rada. § 316 Změna sídla nadace Nevylučuje-li to nadační listina, může správní rada po předchozím vyjádření dozorčí rady změnit sídlo nadace. K rozhodnutí o přemístění sídla nadace do zahraničí se vyžaduje schválení soudu; soud přemístění sídla neschválí, není-li pro to vážný důvod nebo ohrozila-li by změna sídla oprávněné zájmy osob, kterým mají být poskytovány nadační příspěvky. Změna nadační listiny § 317 Po vzniku nadace lze nadační listinu změnit v rozsahu a způsobem, který zakladatel v nadační listině výslovně vyhradil pro sebe nebo některému z orgánů nadace. § 318 (1) Změní-li se po vzniku nadace okolnosti natolik, že vyvolají v zájmu nadace rozumnou potřebu změny jejích vnitřních poměrů, může zakladatel nadační listinu změnit, třebaže si takové právo v nadační listině nevyhradil; k platnosti změny se vyžaduje, aby s ní souhlasila správní rada a aby se změna nedotkla práv třetích osob. (2) Změnu nadační listiny nadace zveřejní; účinnosti změna nabývá uplynutím tří měsíců ode dne zveřejnění. Navrhne-li soudu v této lhůtě ten, kdo tvrdí, že jeho práva byla změnou nadační listiny dotčena, aby rozhodl o neplatnosti změny, může soud rozhodnout, že se účinnost změny nadační listiny odkládá až do jeho rozhodnutí. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, pokud by se změna nadační listiny měla týkat její části, o které zakladatel v nadační listině určil, že je nezměnitelná. § 319 (1) Není-li tu již zakladatel a změní-li se po vzniku okolnosti natolik, že vyvolají v zájmu nadace rozumnou potřebu změny jejích vnitřních poměrů, může o změně nadační listiny rozhodnout na návrh nadace soud; s podáním návrhu musí souhlasit správní rada. (2) Soud návrhu vyhoví, pokud se navrhovaná změna nadační listiny nedotkne práv třetích osob; současně musí být co nejvíce šetřen úmysl zakladatele zřejmý z nadační listiny a splněny podmínky, které zakladatel pro takový případ v nadační listině případně určil. (3) Soud při rozhodování o změně nadační listiny přihlédne ke stanovisku dozorčí rady a vezme zřetel na zájmy třetích osob hodné právní ochrany. § 320 Určil-li zakladatel v nadační listině výslovně, že je nezměnitelná nebo že nelze měnit její určitou část, nelze ji změnit ani rozhodnutím soudu. Zvláštní ustanovení o změně účelu nadace § 321 (1) Nezakládá-li nadační listina právo změnit účel nadace zakladateli nebo některému orgánu nadace, může tento účel změnit soud na návrh nadace schválený správní i dozorčí radou. Nesouhlasí-li však s takovou změnou zakladatel nebo osoba určená v nadační listině, soud návrh zamítne. (2) Nadace zveřejní bez zbytečného odkladu po podání návrhu oznámení o navrhované změně. Každý, kdo na tom má právní zájem, může proti návrhu u soudu odporovat ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy bylo oznámení zveřejněno. § 322 Je-li dosažení účelu nadace nemožné nebo obtížně dosažitelné z příčin zakladateli neznámých nebo pro něho nepředvídatelných, nahradí soud na návrh zakladatele nebo osoby, která na tom má právní zájem, dosavadní účel nadace podobným účelem, ledaže nadační listina určuje něco jiného. § 323 Není-li tu již zakladatel a není-li ani osoba, které zakladatel popřípadě založil právo souhlasit se změnou účelu nadace nebo takový souhlas odmítnout, soud vezme při rozhodování o změně účelu nadace zřetel na známé zakladatelovy úmysly a přání, i když nejsou z nadační listiny zřejmé. § 324 O změně účelu nadace z veřejně prospěšného na dobročinný může rozhodnout jen soud, pokud je pro to zvlášť závažný důvod a nadační listina to nevylučuje. § 325 Když se účel nadace změní, musí být dary poskytnuté ve prospěch původního účelu i výnosy z nich použity k poskytování nadačních příspěvků podle původního účelu, ledaže dárce projeví jinou vůli. § 326 Změní-li účel nadace soud, může současně rozhodnout i bez návrhu, v jakém rozsahu a po jakou dobu bude nadace používat výnosy z nadační jistinynadační jistiny k poskytování nadačních příspěvků v souladu s původním účelem. Tento rozsah a dobu stanoví vždy, kdy to vyžaduje spravedlivý zájem osob určených vzhledem k původnímu účelu nadace za příjemce nadačních příspěvků. Změní-li soud účel nadace z veřejně prospěšného na dobročinný a nerozhodne-li o tomto rozsahu a době, platí, že nadace bude používat výnosy ze čtyř pětin k poskytování nadačních příspěvků v souladu s původním účelem po dobu pěti let ode dne, kdy se změna stala účinnou. Vklady do nadace § 327 (1) Výši vkladu s nepeněžitým předmětem nelze určit vyšší částkou, než jakou stanovil jako hodnotu předmětu vkladu posudek znalce. (2) Je-li předmět vkladu do nadace nepeněžitý, musí splňovat předpoklad trvalého výnosu a nesmí sloužit jako jistota. § 328 (1) Je-li předmětem vkladu investiční cenný papírcenný papír nebo nástroj peněžního trhu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, může být jeho hodnota určena také váženým průměrem z cencen, za který byly uskutečněny obchody tímto cenným papíremcenným papírem nebo nástrojem na regulovaném trhu v době šesti měsíců před splacením vkladu. (2) Odstavec 1 se nepoužije, je-li hodnota předmětu vkladu, určená podle odstavce 1, ovlivněna výjimečnými okolnostmi, které by ji ke dni splnění vkladové povinnosti významně změnily. § 329 (1) Je-li předmětem vkladu jiná věcvěc než investiční cenný papírcenný papír nebo nástroj peněžního trhu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, může být hodnota určena také a) tržní hodnotou věcivěci určenou obecně uznávaným nezávislým odborníkem za využití obecně uznávaných postupů a zásad oceňování ne dříve než šest měsíců před splněním vkladové povinnosti, nebo b) výší ocenění věcivěci v účetní závěrce za účetní období bezprostředně předcházející vznik vkladové povinnosti, pokud je tato věcvěc oceněna reálnou hodnotou podle jiného právního předpisu a pokud auditor ověřil účetní závěrku s výrokem bez výhrad. (2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud nastaly nové okolnosti, jež by mohly hodnotu vkladu ke dni splnění vkladové povinnosti významně změnit. § 330 (1) Před vznikem nadace se vkladová povinnost splní alespoň tak, aby souhrnná výše vkladů odpovídala alespoň částce 500 000 Kč. (2) Vklady do nadace přijme před jejím vznikem osoba, kterou nadační listina určila jako správce vkladů. Zanikne-li jeho funkce, povolá zakladatel, popřípadě vykonavatel závětivykonavatel závěti nebo jiná oprávněná osobaoprávněná osoba bez zbytečného odkladu nového správce vkladů; není-li to možné, povolá nové správce vkladů správní rada nadace. O právech a povinnostech správce platí obdobně ustanovení o právech a povinnostech členů orgánů právnických osobprávnických osob. § 331 (1) Vkladová povinnost se splní předáním předmětu vkladu správci vkladů. Nadace nabývá vlastnické právo k předmětu vkladu dnem svého vzniku, váže-li však zákon nabytí vlastnického práva na zápis do veřejného seznamu, nabude nadace předmět vkladu do vlastnictvívlastnictví až tímto zápisem. (2) Je-li předmět vkladu peněžitý, složí jej správce vkladů na zvláštní účet u bankybanky nebo spořitelního a úvěrního družstva, který pro nadaci a na její jméno zřídí. Ten, kdo účet vede, až do vzniku nadace neumožní ze zůstatku na účtu výplaty a platby, ledaže se prokáže, že nadace nebyla platně založena; byla-li nadace založena pořízením pro případ smrtipořízením pro případ smrti, vyžaduje se, aby o neplatnosti založení rozhodl soud. (3) Je-li předmětem vkladu věcvěc zapsaná do veřejného seznamu, předá vkladatel správci vkladů i prohlášení o vnesení vkladu; po vzniku nadace se její vlastnické právo do veřejného seznamu zapíše na základě tohoto prohlášení. Vyžaduje se, aby na prohlášení byl podpis vkladatele úředně ověřen. § 332 Správce vkladů potvrdí v písemné formě osobě, která navrhne zápis nadace do veřejného rejstříku, kdo vkladovou povinnost splnil, kdy se tak stalo, jaký je předmět vkladu a jaká je souhrnná výše vkladů. Potvrdí-li správce vkladů vyšší rozsah plnění, než jaký odpovídá skutečnosti, ručí až do výše rozdílu věřitelům za dluhy nadace po dobu pěti let od vzniku nadace. § 333 (1) Převzatý předmět vkladu předá správce vkladů nadaci bez zbytečného odkladu po jejím vzniku. (2) Nevznikne-li nadace, vrátí správce vkladů předmět vkladu osobě, která jej splatila nebo vnesla. Právní jednání učiněná správcem při správě předmětu zavazují i tuto osobu. § 334 (1) Po vzniku nadace lze nadační jistinunadační jistinu rozmnožit nadačními dary nebo rozhodnutím o zvýšení nadačního kapitálu. (2) Splňuje-li nepeněžitý předmět daru předpoklad trvalého výnosu a neslouží-li jako jistota, má se za to, že dar rozmnožuje nadační jistinunadační jistinu. Majetek nadace a nadační kapitál § 335 MajetekMajetek nadace tvoří nadační jistinanadační jistina a ostatní majetekmajetek. § 336 (1) Nadační jistinuNadační jistinu tvoří soubor předmětů vkladů do nadace, popřípadě i nadačních darů. (2) Nadační jistinaNadační jistina musí mít celkovou hodnotu odpovídající alespoň výši 500 000 Kč. § 337 Peněžní vyjádření nadační jistinynadační jistiny je nadační kapitál. Výše nadačního kapitálu se zapisuje do veřejného rejstříku. § 338 (1) Nadace používá svůj majetekmajetek v souladu s účelem uvedeným v nadační listině i ve statutu a za podmínek tam určených k poskytování nadačních příspěvků, k zajištění vlastní činnosti k naplnění svého účelu a k úhradě nákladů na zhodnocení nadační jistinynadační jistiny i nákladů na vlastní správu. (2) K právnímu jednání, kterým nadace převezme neomezené ručení za jinou osobu, se nepřihlíží. § 339 (1) Co tvoří nadační jistinunadační jistinu, nelze zastavit ani jinak použít k zajištění dluhu. To neplatí, pokud nadace provozuje obchodní závodobchodní závod, v rozsahu potřebném pro jeho plynulý provoz. (2) Zcizit lze něco z nadační jistinynadační jistiny, jen pokud to neodporuje vůli osoby, která nadaci darovala dar nebo splnila vkladovou povinnost. Jinak lze něco z nadační jistinynadační jistiny zcizit, jen pokud k tomu dojde za protiplnění zahrnuté do nadační jistinynadační jistiny nebo v případě, že potřebu zcizení vyvolala taková změna okolností, kterou nebylo možné předvídat a jinak se s ní nelze vypořádat ani při vynaložení péče řádného hospodáře. § 340 Nadace nakládá s nadační jistinounadační jistinou s péčí, jakou tento zákon stanoví pro správu cizího majetkumajetku. Vyžaduje-li se podle ustanovení o prosté správě cizího majetkumajetku k určitému právnímu jednání souhlas beneficientabeneficienta, vyžaduje se k takovému právnímu jednání předchozí souhlas osoby určené v nadační listině; není-li tato osoba určena, vyžaduje se předchozí souhlas dozorčí rady. § 341 (1) Dosahuje-li nadační kapitál nebo obrat nadace v uplynulém účetním období výše alespoň desetkrát vyšší, než stanoví § 330 odst. 1, podléhají řádná účetní závěrka, mimořádná účetní závěrka a konsolidovaná účetní závěrka ověření auditorem. (2) Ověření auditorem podléhá účetní závěrka i v případě, rozhoduje-li se podle ní o zvýšení nebo snížení nadačního kapitálu, nebo o přeměně nadace. Zvýšení nadačního kapitálu § 342 (1) Po schválení účetní závěrky může správní rada do jednoho roku ode dne, ke kterému byly zjištěny údaje, z nichž byla účetní závěrka sestavena, rozhodnout o rozmnožení nadační jistinynadační jistiny a zvýšení nadačního kapitálu, a) nebude-li zvýšení nadačního kapitálu vyšší než rozdíl mezi výší vlastních zdrojů financování majetkumajetku nadace vykazovaných v rozvaze na straně pasiv a nadačním kapitálem a b) nebudou-li ke zvýšení nadačního kapitálu použity vlastní zdroje, které jsou účelově vázány a jejichž účel není nadace oprávněna měnit. (2) Rozhodnutí o rozmnožení nadační jistinynadační jistiny a zvýšení nadačního kapitálu obsahuje částku, o niž se nadační kapitál zvyšuje, a označení zdroje, z něhož se nadační kapitál zvyšuje, podle struktury vlastních zdrojů financování majetkumajetku nadace v účetní závěrce. (3) Zjistí-li nadace z jakékoliv následně sestavené účetní závěrky snížení vlastních zdrojů, vychází se při rozhodování o zvýšení nadačního kapitálu z této účetní závěrky. § 343 (1) Zvyšuje-li nadace nadační kapitál o výši daru, jehož předmětem je věcvěc způsobilá být vkladem do nadace, nesmí být rozsah zvýšení nadačního kapitálu vyšší než její zjištěná hodnota. (2) Rozhodnutí o zvýšení nadačního kapitálu obsahuje částku, o niž se nadační kapitál zvyšuje, a popis věcivěci, o kterou se rozmnožuje nadační jistinanadační jistina, spolu s údajem o hodnotě věcivěci i s uvedením způsobu, jak byla tato hodnota stanovena. Snížení nadačního kapitálu § 344 (1) Nezakazuje-li to nadační listina, může nadace snížit nadační kapitál zkrácením nadační jistinynadační jistiny, pokud to vyžaduje zájem na hospodárnějším naplňování jejího účelu. Snížit nadační kapitál lze nanejvýš o částku odpovídající pětině výše nadačního kapitálu v průběhu pěti let. Snížením nadačního kapitálu nelze přímo ani nepřímo krýt náklady správy nadace. (2) Rozhodnutí o snížení nadačního kapitálu obsahuje částku, o kterou se nadační kapitál snižuje, a důvod, ze kterého se snižuje. § 345 Zakazuje se snížit nadační kapitál na částku nižší než 500 000 Kč. § 346 Pozbude-li nadace některou část nadační jistinynadační jistiny nebo klesne-li podstatně její hodnota, nadace bez zbytečného odkladu nadační jistinunadační jistinu doplní; není-li to dobře možné, sníží v rozsahu odpovídajícím ztrátě nadační kapitál. Společná ustanovení § 347 O zvýšení nebo o snížení nadačního kapitálu rozhoduje správní rada po předchozím souhlasu dozorčí rady. § 348 Zvýšení nebo snížení nadačního kapitálu nabývá účinky dnem zápisu do veřejného rejstříku. Přidružený fond § 349 (1) Smlouvou lze nadaci svěřit do správy jako přidružený fond majetekmajetek způsobilý být předmětem vkladu do nadace a pověřit nadaci k použití tohoto majetkumajetku k ujednanému účelu, souvisí-li s posláním nadace; použití nesmí spočívat v podpoře politické strany nebo politického hnutí. (2) Smlouva vyžaduje písemnou formu. § 350 Je-li ujednáno, že nadace bude spravovat přidružený fond pod zvláštním označením, musí označení obsahovat slova „přidružený fond“. Označení musí být uváděno současně s názvem nadace, která přidružený fond spravuje. § 351 Má se za to, že nadace vykonává prostou správu majetkumajetku v přidruženém fondu a že ji vykonává za úplatu ve výši, jaká se v obdobných případech obvykle vyžaduje. § 352 (1) Z nakládání s přidruženým fondem vznikají práva a povinnosti jen spravující nadaci. MajetekMajetek v přidruženém fondu eviduje nadace odděleně od svého majetkumajetku. (2) Je-li nadace zrušena, naloží likvidátor s přidruženým fondem tak, aby jeho právní povaha a účel byly i nadále zachovány. Nadační příspěvek § 353 (1) Nadace nesmí poskytnout nadační příspěvek osobě, která je členem jejího orgánu nebo která je zaměstnancem nadace, ani osobě jim blízké. (2) Nejsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, vyvolané na straně zakladatele změnou okolností, nesmí nadace poskytnout nadační příspěvek svému zakladateli; jsou-li tu takové důvody, rozhodne správní rada po projednání s dozorčí radou nebo s revizorem. To platí i pro případ poskytnutí nadačního příspěvku osobě zakladateli blízké, ledaže nadace byla zřízena k podpoře osob zakladateli blízkých. § 354 Kdo přijal nadační příspěvek, může jej použít jen ve shodě s ujednanými podmínkami; nadaci na požádání prokáže, jak jej použil. Kdo použil nadační příspěvek v rozporu s ujednanými podmínkami, vrátí jej nadaci jako bezdůvodné obohacení. § 355 (1) Nadace nesmí poskytnout nadační příspěvky, je-li výše vlastních zdrojů financování majetkumajetku nadace vykazovaných v rozvaze na straně pasiv nižší než výše nadačního kapitálu upravená podle odstavce 2, nebo byla-li by nižší než upravená výše nadačního kapitálu v důsledku poskytnutí nadačních příspěvků. (2) K výši nadačního kapitálu se připočtou pro účely stanovené v odstavci 1 a) zvýšení nadačního kapitálu v důsledku přijetí nadačního kapitálu nebo rozhodnutí, i když ještě nebylo zapsáno do veřejného rejstříku, a b) vlastní zdroje, které jsou účelově vázány a jejichž účel není nadace oprávněna měnit. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí pro případ poskytování příspěvků z darů určených k tomuto účelu dárcem. § 356 Osoba, která přijala v dobré víře nadační příspěvek poskytnutý v rozporu s § 355, není povinna jej vrátit. § 357 Náklady správy Nadace účtuje odděleně o nadačních příspěvcích, o ostatních činnostech k naplnění účelu nadace a o nákladech na její správu. Výroční zpráva § 358 (1) Nadace sestaví výroční zprávu do konce šestého měsíce od uplynutí předcházejícího účetního období. (2) Výroční zpráva obsahuje účetní závěrku a přehled o veškeré činnosti nadace včetně zhodnocení této činnosti. (3) Ve výroční zprávě nadace uvede alespoň a) přehled o vlastním majetkumajetku a závazcích, b) u jednotlivých nadačních darů přehled o osobách, které poskytly nadační dar v hodnotě vyšší než 10 000 Kč, c) přehled o tom, jak byl majetekmajetek nadace použit, d) přehled o osobách, kterým byl poskytnut nadační příspěvek v hodnotě vyšší než 10 000 Kč, e) zhodnocení, zda nadace při svém hospodaření dodržela pravidla pro poskytování nadačních příspěvků podle § 353 až 356, a přehled nákladů na vlastní správu a f) zhodnocení základních údajů roční účetní závěrky a zprávu auditora, je-li nadace povinna mít účetní závěrku ověřenou auditorem. (4) Vyjde-li po uveřejnění zprávy najevo skutečnost, která odůvodňuje opravu zprávy, nadace opravu bez zbytečného odkladu provede a uveřejní. § 359 (1) Požádá-li o to dárce, nadace údaje o dárci ve výroční zprávě neuvede. Stejné právo má i příjemce nadačního příspěvku. Při poskytnutí nadačního příspěvku v hodnotě vyšší než 10 000 Kč, může žádat o zachování anonymity jen člověk, jenž dostal nadační příspěvek z humanitárních důvodů, zejména z důvodů zdravotních. (2) Nadace zachová anonymitu, doručí-li jí oprávněné osobyoprávněné osoby žádost před schválením výroční zprávy. Člověk, jenž dostal nadační příspěvek z humanitárních důvodů, však může uplatnit své právo na anonymitu kdykoli, jestliže jej nadace o jeho právu při poskytnutí příspěvku nepoučila; má se za to, že poučení nebylo dáno. § 360 (1) Nadace výroční zprávu uveřejní do třiceti dnů od jejího schválení správní radou a zpřístupní ji také ve svém sídle. Není-li nadace zřízena jako veřejně prospěšná, postačí zpřístupnit výroční zprávu v jejím sídle. (2) Neschválila-li správní rada výroční zprávu, uveřejní nadace výroční zprávu způsobem upraveným v odstavci 1 nejpozději do konce bezprostředně následujícího účetního období a uvede, že výroční zpráva nebyla schválena a z jakých důvodů. § 361 Každý může ve veřejném rejstříku do výroční zprávy nahlížet a činit si z ní výpisy, opisy nebo kopie. Stejné právo lze uplatnit také v sídle nadace. Správní rada § 362 Správní rada je statutární orgán nadace; má alespoň tři členy. § 363 Neurčí-li nadační listina další omezení, není k členství ve správní radě způsobilá osoba, která a) je členem dozorčí rady nadace, b) je vůči nadaci v pracovním poměru, nebo c) není ve vztahu k účelu nadace bezúhonná. § 364 Neurčí-li nadační listina jiné funkční období člena správní rady, je pětileté. Nevyloučí-li to nadační listina, lze člena správní rady volit i opakovaně. § 365 (1) Neurčí-li nadační listina něco jiného, volí a odvolává své členy správní rada sama. (2) Nadační listina může stanovit, že určitý počet členů správní rady musí být zvolen z kandidátů navržených správní radě osobami určenými nadační listinou, případně osobami určenými způsobem tam stanoveným. § 366 Nestanoví-li nadační listina další důvody, odvolá správní rada z funkce svého člena, který závažně nebo opakovaně porušil nadační listinu nebo statut, nebo který porušil zákon způsobem zjevně narušujícím pověst nadace. Neučiní-li tak do jednoho měsíce ode dne, kdy se o důvodu k odvolání dozvěděla, nejpozději však do šesti měsíců ode dne, kdy tento důvod vznikl, odvolá člena správní rady z funkce soud na návrh osoby, která osvědčí právní zájem; právo domáhat se odvolání člena správní rady zaniká, nebylo-li uplatněno do roka ode dne, kdy důvod k odvolání vznikl. § 367 (1) Zanikne-li členství ve správní radě, zvolí správní rada nového člena do tří měsíců. Neučiní-li to, jmenuje nového člena správní rady soud na návrh dozorčí rady nebo na návrh osoby, která osvědčí právní zájem, na dobu, dokud správní rada nezvolí nového člena. (2) Soud jmenuje nového člena správní rady i bez návrhu, je-li správní rada pro pokles počtu svých členů neschopna usnést se na nové volbě. Dozorčí rada § 368 (1) Dozorčí rada je kontrolní a revizní orgán nadace; má alespoň tři členy. (2) Dozorčí rada musí být zřízena, dosahuje-li nadační kapitál výše alespoň desetkrát vyšší, než stanoví § 330 odst. 1. § 369 Neurčí-li nadační listina další omezení, není k členství v dozorčí radě způsobilá osoba, která a) je členem správní rady nebo likvidátorem, b) je vůči nadaci v pracovním poměru, nebo c) není ve vztahu k účelu nadace bezúhonná. § 370 (1) Nesvěří-li nadační listina nebo v mezích jejího určení statut nadace dozorčí radě další působnost, dozorčí rada a) dohlíží, zda správní rada vykonává působnost podle zákona a ve shodě s nadační listinou i statutem, b) kontroluje plnění podmínek stanovených pro poskytování nadačních příspěvků, c) upozorňuje správní radu na zjištěné nedostatky a podává návrhy na jejich odstranění, d) kontroluje, jak je vedeno účetnictví a přezkoumává roční, mimořádnou a konsolidovanou účetní závěrku, e) vyjadřuje se k výroční zprávě a f) nejméně jedenkrát ročně podává správní radě v písemné formě zprávu o své kontrolní činnosti. (2) Dozorčí rada zastupuje nadaci proti členu správní rady, jakož i v každé záležitosti, kdy zájem členů správní rady odporuje zájmům nadace. Za tím účelem pověří dozorčí rada jednoho ze svých členů. § 371 (1) Dozorčí rada svolá zasedání správní rady, pokud tak k návrhu dozorčí rady neučiní předseda správní rady. (2) V rozsahu působnosti dozorčí rady může její pověřený člen nahlížet do dokladů nadace a požadovat od členů dalších orgánů nadace nebo jejích zaměstnanců vysvětlení k jednotlivým záležitostem. § 372 Neurčí-li nadační listina něco jiného, volí a odvolává své členy dozorčí rada sama. Pro volbu a odvolání členů dozorčí rady a pro jejich funkční období platí obdobně ustanovení o správní radě. Revizor § 373 (1) Není-li zřízena dozorčí rada, vykonává její působnost revizor. (2) Nadační listina nebo statut nadace mohou stanovit, že funkci revizora bude vykonávat právnická osobaprávnická osoba, jejíž předmět činnosti umožňuje výkon kontrolní a revizní činnosti, a že tuto funkci bude vykonávat i po neurčitou dobu. § 374 (1) Pro způsobilost být revizorem platí obdobně § 369. Je-li revizorem právnická osobaprávnická osoba, může vykonávat její práva a povinnosti spojená s funkcí revizora její zástupce, který splňuje podmínky podle věty první. (2) Neurčí-li nadační listina období kratší, je funkční období revizora pětileté. Revizora lze volit i opakovaně, pokud to nadační listina nevyloučí. § 375 (1) Neurčí-li nadační listina jiný způsob, volí a odvolává revizora správní rada. (2) Neurčí-li nadační listina další důvody, odvolá správní rada revizora, který závažně nebo opakovaně porušil nadační listinu nebo statut, nebo který porušil zákon způsobem zjevně narušujícím pověst nadace. Neučiní-li tak do jednoho měsíce ode dne, kdy se o důvodu k odvolání dozvěděla, nejpozději však do šesti měsíců ode dne, kdy tento důvod vznikl, odvolá revizora soud na návrh osoby, která osvědčí právní zájem; právo domáhat se odvolání revizora zaniká, nebylo-li uplatněno do roka ode dne, kdy důvod k odvolání vznikl. Zrušení nadace s likvidací § 376 Bylo-li dosaženo účelu, pro který byla nadace založena, je nadace zrušena a správní rada zvolí likvidátora. § 377 (1) Soud zruší nadaci s likvidací na návrh osoby, která na tom má právní zájem, nebo i bez návrhu v případě, že a) nadace vyvíjí činnost zakázanou v § 145 nebo jedná v rozporu s § 307, b) se nadace stane neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti, c) nadace závažně nebo opakovaně porušuje zákaz poskytovat nadační příspěvek osobě uvedené v § 353, d) nadace neposkytuje nadační příspěvky déle než dva roky, aniž pro to má vážný důvod, e) nadace nakládá s nadační jistinounadační jistinou v rozporu s § 339, f) se hodnota nadační jistinynadační jistiny sníží pod výši 500 000 Kč, a že tento stav trvá déle než jeden rok od konce účetního období, v němž k snížení hodnoty nadační jistinynadační jistiny došlo, g) nadační jistinanadační jistina nepřináší žádný výnos po dobu delší než dva roky, nebo h) není trvale možné, aby nadace nadále plnila svůj účel. (2) Tímto ustanovením není dotčen § 172. § 378 (1) Likvidátor zpeněží likvidační podstatu v rozsahu nutném pro vyrovnání dluhů nadace. S likvidačním zůstatkem naloží podle nadační listiny. (2) Určí-li nadační listina veřejně prospěšné nadace, že má být likvidační zůstatek použit k jiným než veřejně prospěšným cílům, nepřihlíží se k tomu. § 379 (1) Neurčí-li nadační listina, jak má být s likvidačním zůstatkem naloženo, nabídne jej likvidátor nadaci s obdobným účelem. Je-li však pro to vážný důvod, může správní rada rozhodnout, že se likvidační zůstatek přednostně nabídne obciobci, kraji nebo státu. (2) Není-li dobře možné nadaci s obdobným účelem likvidační zůstatek nabídnout, anebo je-li nabídkanabídka učiněná podle odstavce 1 odmítnuta, nabídne likvidátor likvidační zůstatek obciobci, na jejímž území má nadace sídlo. Nepřijme-li obecobec nabídkunabídku ani do dvou měsíců ode dne její účinnosti, nabývá likvidační zůstatek kraj, na jehož území má nadace sídlo. § 380 Získá-li likvidační zůstatek obecobec, kraj nebo stát, použije likvidační zůstatek jen k veřejně prospěšnému cíli. § 381 Obdržela-li nadace účelově vázané plnění z veřejného rozpočtu, ustanovení § 378 se nepoužije a likvidátor naloží s příslušnou částí likvidačního zůstatku podle rozhodnutí příslušného orgánu. Přeměna nadace § 382 (1) K přeměně nadace může dojít její fúzífúzí sloučenímsloučením s jinou nadací nebo s nadačním fondem, anebo změnou právní formy na nadační fond. (2) Nadaci lze sloučit s jinou nadací nebo s nadačním fondem, pokud to nadační listina nevylučuje a zúčastněné osoby slouží témuž nebo obdobnému účelu. Při sloučenísloučení nadace s nadačním fondem musí být nástupnickou osobou nadace. § 383 (1) Smlouva o sloučenísloučení obsahuje alespoň a) údaje o názvu, sídle a identifikující údaj zúčastněných osob s uvedením, která z nich je zanikající a která nástupnická, b) určení, v jaké struktuře přejímá nástupnická osoba složky vlastního kapitálu a cizího kapitálu zanikající osoby, jež nejsou závazkem, c) výši nadačního kapitálu, je-li nástupnickou osobou nadace, d) dohodu o změně statutu nástupnické osoby, dochází-li v důsledku sloučenísloučení k takové změně, e) rozhodný den. (2) Slučují-li se nadace, je výše nadačního kapitálu podle odstavce 1 písm. c) dána součtem nadačních kapitálů slučovaných nadací. Při sloučenísloučení nadačního fondu s nadací jako nástupnickou osobou může být nadační kapitál zvýšen za podmínek uvedených v § 342; v takovém případě musí smlouva o sloučenísloučení obsahovat náležitosti uvedené v § 342 odst. 2. (3) Smlouva o sloučenísloučení vyžaduje formu veřejné listinyveřejné listiny. § 384 (1) Zúčastněné osoby si před uzavřením smlouvy o sloučenísloučení navzájem zpřístupní své účetnictví a poskytnou další informace a písemnosti potřebné pro posouzení právních a hospodářských důsledků sloučenísloučení. (2) Kdo se seznámí s údaji podle odstavce 1, zachová mlčenlivost o skutečnostech, které zákon zakazuje uveřejnit nebo jejichž prozrazení může zúčastněné osobě způsobit vážnou újmu. § 385 Dozorčí rady nebo revizoři zúčastněných osob přezkoumají účetnictví každé ze zúčastněných osob a sestaví zprávu o skutečnostech, které jsou předmětem jejich účetnictví včetně stanoviska k návrhu smlouvy o sloučenísloučení a k hospodářským důsledkům sloučenísloučení; zprávu lze sestavit i jako společnou pro všechny zúčastněné osoby. § 386 (1) Je-li sestavena zpráva podle § 385, rozhodnou o sloučenísloučení správní rady zúčastněných osob. Zasedání správní rady musí být ohlášeno nejméně třicet dnů před jeho konáním; v této lhůtě se každému členu správní rady zpřístupní a) návrh smlouvy o sloučenísloučení, b) má-li dojít v důsledku sloučenísloučení ke změně stanov nástupnické osoby, její stanovy, c) účetní závěrky všech zúčastněných osob; je-li účetní závěrka sestavena z údajů ke dni, od něhož ke dni vyhotovení návrhu smlouvy o sloučenísloučení uplynulo více než šest měsíců, také mezitímní účetní závěrka příslušné osoby, d) zahajovací rozvaha nástupnické osoby a e) zpráva podle § 385. (2) Správní rada může návrh smlouvy o sloučenísloučení jen přijmout nebo odmítnout. (3) Svolá-li se zasedání správních rad zúčastněných osob jako společné, hlasují jednotlivé správní rady o návrhu smlouvy o sloučenísloučení odděleně. Pokud se však po schválení smlouvy volí členové orgánů nástupnické osoby, mohou správní rady zúčastněných osob rozhodnout, že budou o těchto členech hlasovat společně. § 387 (1) Zúčastněné osoby zveřejní nejméně třicet dnů před zasedáním správní rady společné oznámení, v němž uvedou, jakých osob se sloučenísloučení týká a která z nich se stane nástupnickou osobou. (2) Přihlásí-li věřitel zúčastněné osoby pohledávku do šesti měsíců ode dne, kdy se zápis sloučenísloučení stal vůči němu účinným, má právo na dostatečnou jistotu, pokud prokáže, že se dobytnost pohledávky zhorší. Prokáže-li věřitel, že se v důsledku sloučenísloučení dobytnost pohledávky podstatným způsobem zhorší, má právo na dostatečnou jistotu ještě před zápisem rozdělení do veřejného rejstříku. § 388 Právo domáhat se neplatnosti smlouvy o sloučenísloučení má jen zúčastněná osoba, člen správní rady, člen dozorčí rady nebo revizor; toto právo zaniká, není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se konalo zasedání správní rady. § 389 (1) Návrh na zápis sloučenísloučení do veřejného rejstříku podávají společně všechny zúčastněné osoby; návrh podepíší také členové statutárního orgánu nástupnické osoby. (2) Na základě návrhu se provede zápis sloučenísloučení tak, že k témuž dni vymaže ve veřejném rejstříku zanikající osoby, poznamená, kdo je jejich právní nástupce, a u nástupnické osoby uvede den účinnosti sloučenísloučení a názvy, adresy sídla a identifikující údaje osob, které se s nástupnickou osobou sloučily, a případné další změny u nástupnické osoby, pokud v důsledku sloučenísloučení nastaly. § 390 (1) Nepodají-li zúčastněné osoby návrh na zápis sloučenísloučení do šesti měsíců ode dne, kdy byla smlouva o sloučenísloučení uzavřena, může kterákoli z těch zúčastněných osob, která byla připravena návrh podat, od smlouvy odstoupit. Odstoupí-li od smlouvy i jen jedna strana, zanikají tím závazky všech stran, založené smlouvou. (2) Nepodají-li zúčastněné osoby návrh na zápis sloučenísloučení do jednoho roku ode dne, kdy byla smlouva o sloučenísloučení uzavřena, platí, že od smlouvy odstoupily všechny zúčastněné osoby. (3) Společně a nerozdílně se zúčastněnou osobou, která způsobila, že návrh na zápis sloučenísloučení nebyl podán včas, nahradí ostatním zúčastněným osobám škodu z toho vzniklou členové jejího statutárního orgánu vyjma těch, kteří prokáží, že vyvinuli dostatečné úsilí, aby návrh byl podán včas. Změna právní formy nadace na nadační fond § 391 (1) Připustí-li to nadační listina výslovně, může správní rada po předchozím vyjádření dozorčí rady nebo revizora rozhodnout o změně právní formy nadace na nadační fond, avšak jen pokud došlo ke snížení hodnoty nadační jistinynadační jistiny pod výši stanovenou v § 330 odst. 1 na dobu nikoli přechodnou. (2) Rozhodnutí o změně právní formy musí obsahovat a) označení nadace názvem, sídlem a identifikujícím údajem, b) název nadačního fondu po změně právní formy, c) rozhodný den, d) údaje o členech orgánů nadačního fondu, které se zapisují do veřejného rejstříku. (3) Rozhodnutí vyžaduje formu veřejné listinyveřejné listiny. § 392 Rozhodnutí o změně právní formy nabývá účinnosti dnem zápisu do veřejného rejstříku. § 393 (1) Nejméně třicet dnů před zasedáním správní rady nadace zveřejní oznámení o záměru přijmout rozhodnutí o změně právní formy. (2) Věřitel nadace, který přihlásí svou pohledávku do šesti měsíců ode dne, kdy se zápis změny právní formy stal účinným vůči třetím osobám, může žádat zajištění své pohledávky dostatečnou jistotou, jestliže se v důsledku změny právní formy její dobytnost zhorší. Prokáže-li věřitel, že se v důsledku změny právní formy dobytnost jeho pohledávky podstatným způsobem zhorší, náleží mu dostatečná jistota ještě před zápisem změny právní formy do veřejného rejstříku. Pododdíl 3 Nadační fond § 394 (1) Zakladatel zakládá nadační fond k účelu užitečnému společensky nebo hospodářsky. (2) Název nadačního fondu musí obsahovat slova „nadační fond“. § 395 Nadační fond se zakládá zakládací listinou nebo pořízením pro případ smrtipořízením pro případ smrti. § 396 (1) Zakladatelské právní jednání obsahuje alespoň a) název a sídlo nadačního fondu, b) jméno zakladatele a jeho bydlištěbydliště nebo sídlo, c) vymezení účelu, pro který se nadační fond zakládá, d) údaj o výši vkladu, popřípadě o jeho nepeněžitém předmětu, e) počet členů správní rady i jména a bydlištěbydliště jejích prvních členů a údaj, jakým způsobem členové správní rady za nadační fond jednají, f) počet členů dozorčí rady i jména a bydlištěbydliště jejích prvních členů, nebo jméno a bydlištěbydliště prvního revizora, g) určení správce vkladů a h) podmínky pro poskytování příspěvků z majetkumajetku nadačního fondu nebo vymezení okruhu činností, jež nadační fond může vzhledem k svému účelu vykonávat. (2) Zakládá-li se nadační fond pořízením pro případ smrtipořízením pro případ smrti a neurčí-li zakladatel ani způsob jmenování prvních členů správní a dozorčí rady, popřípadě prvního revizora, jmenuje je vykonavatel závětivykonavatel závěti; jinak je jmenuje soud na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem. § 397 Vznik nadačního fondu Nadační fond vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. § 398 (1) MajetekMajetek nadačního fondu tvoří soubor vzniklý z vkladů a darů, jejichž předmět nemusí splňovat předpoklad trvalého výnosu. Co je v majetkumajetku nadačního fondu, nelze zastavit, ani jinak použít k zajištění dluhu; k právnímu jednání, které tomu odporuje, se nepřihlíží. (2) MajetekMajetek nadačního fondu lze zcizit, je-li to v souladu s účelem nadačního fondu. Lze jej též použít k investici považované za obezřetnou. (3) Nadační fond nevytváří nadační jistinunadační jistinu ani nadační kapitál. § 399 (1) Připustí-li to výslovně zakladatelské právní jednání, může správní rada rozhodnout po předchozím vyjádření dozorčí rady nebo revizora o změně právní formy nadačního fondu na nadaci. Rozhodnutí o změně právní formy musí obsahovat alespoň označení nadačního fondu názvem, sídlem a identifikujícím údajem a náležitosti stanovené pro nadační listinu. (2) Rozhodnutí vyžaduje formu veřejné listinyveřejné listiny. § 400 (1) Nejméně třicet dnů před zasedáním správní rady zveřejní nadační fond oznámení o záměru změnit právní formu. (2) Věřitel nadačního fondu, který přihlásí svou pohledávku do šesti měsíců ode dne, kdy se zápis změny stal účinným vůči třetím osobám, může žádat zajištění své pohledávky dostatečnou jistotou, zhorší-li se v důsledku změny právní formy dobytnost pohledávky. Prokáže-li věřitel, že se v důsledku změny právní formy dobytnost jeho pohledávky zhorší podstatným způsobem, náleží mu dostatečná jistota ještě před zápisem změny právní formy do veřejného rejstříku. § 401 (1) Není-li trvale možné, aby nadační fond nadále plnil svůj účel, rozhodne správní rada o zrušení nadačního fondu s likvidací a zvolí likvidátora. (2) Neplní-li nadační fond účel, ke kterému byl zřízen, soud jej zruší na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem, a nařídí jeho likvidaci. Oddíl 4 Ústav § 402 Ústav je právnická osobaprávnická osoba ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených. § 403 Provozuje-li ústav obchodní závodobchodní závod nebo jinou vedlejší činnost, nesmí být provoz na újmu jakosti, rozsahu a dostupnosti služeb poskytovaných v rámci hlavní činnosti ústavu. Zisk může ústav použít jen k podpoře činnosti, pro niž byl založen, a k úhradě nákladů na vlastní správu. § 404 Název ústavu Název ústavu musí obsahovat slova „zapsaný ústav“, postačí však zkratka „z. ú.“ § 405 Založení ústavu (1) Ústav se zakládá zakládací listinou nebo pořízením pro případ smrtipořízením pro případ smrti. Zakladatelské právní jednání obsahuje alespoň a) název ústavu a jeho sídlo, b) účel ústavu vymezením předmětu jeho činnosti, popřípadě i předmět jeho podnikání, c) údaj o výši vkladu, popřípadě o jeho nepeněžitém předmětu, d) počet členů správní rady i jména a bydlištěbydliště jejích prvních členů a e) podrobnosti o vnitřní organizaci ústavuústavu, nevyhradí-li se její úprava statutu ústavuústavu. (2) Zřídí-li zakladatelské právní jednání dozorčí radu, uvedou se v něm počet členů dozorčí rady a jména i bydlištěbydliště jejích prvních členů. § 406 (1) O změnách zakladatelského právního jednání rozhoduje i za trvání ústavu zakladatel. (2) Není-li rozhodování zakladatele možné, nabývá jeho práva vůči ústavu osoba určená zakladatelským právním jednáním v rozsahu tam uvedeném, jinak je nabývá správní rada; v takovém případě se však k rozhodnutí správní rady o změně účelu ústavu nebo o jeho zrušení vyžaduje předchozí souhlas soudu. § 407 Vznik ústavu Ústav vzniká zápisem do veřejného rejstříku. § 408 Ředitel (1) Ředitel je statutární orgán ústavu. Statut může pro tento orgán zvolit i jiné označení, pokud tím nevzbudí klamný dojem o jeho povaze. (2) Ředitel nemůže být členem správní rady a byla-li zřízena dozorčí rada nebo jiný orgán obdobné povahy, pak ani členem takového orgánu. Byla-li ředitelem zvolena osoba odsouzená za úmyslný trestný čintrestný čin, nepřihlíží se k volbě. Správní rada § 409 (1) Neurčí-li zakladatelské právní jednání jiný způsob, jmenuje a odvolává členy správní rady zakladatel. Není-li to možné, volí a odvolává členy správní rady dozorčí rada, pokud byla zřízena; jinak správní rada volí a odvolává své členy sama. (2) Neurčí-li zakladatelské právní jednání jiné funkční období člena správní rady, je tříleté. Nevyloučí-li to zakladatelské právní jednání, lze člena správní rady volit i opakovaně; pokud však správní rada volí a odvolává své členy sama, lze tutéž osobu opakovaně zvolit nanejvýš na dvě po sobě jdoucí funkční období. (3) Byla-li zřízena dozorčí rada, je členství ve správní radě a v dozorčí radě neslučitelné. § 410 Správní rada volí i odvolává ředitele, dohlíží na výkon jeho působnosti a rozhoduje o právních jednáních ústavu vůči řediteli; není-li určeno jinak, projevuje za ústav při těchto právních jednáních vůli předseda správní rady. § 411 (1) Správní rada schvaluje rozpočet, řádnou a mimořádnou účetní závěrku a výroční zprávu ústavu. (2) Správní rada rozhoduje o zahájení provozu obchodního závoduobchodního závodu nebo jiné vedlejší činnosti ústavu nebo o změně jejího předmětu, pokud zakladatelské právní jednání neurčí něco jiného. § 412 (1) Neurčí-li zakladatelské právní jednání další omezení, uděluje správní rada předchozí souhlas k právnímu jednání, kterým ústav a) nabývá nebo pozbývá vlastnického práva k nemovité věcivěci, b) vlastní nemovitou věcvěc zatěžuje, c) nabývá nebo pozbývá právo autorské nebo průmyslové nebo d) zakládá jinou právnickou osobuprávnickou osobu nebo se na takové osobě podílí vkladem. (2) Neurčí-li zakladatelské právní jednání něco jiného, uděluje správní rada předchozí souhlas i k právnímu jednání, kterým ústav nabývá nebo pozbývá vlastnické právo k movité věcimovité věci, jejíž hodnota je vyšší než hodnota zakázky malého rozsahu podle zákona upravujícího veřejné zakázky. § 413 Statut ústavu (1) Určí-li to zakladatelské právní jednání nebo je-li to účelné, vydá správní rada statut ústavuústavu a upraví v něm vnitřní organizaci ústavuústavu a podrobnosti o jeho činnosti. (2) Ústav statut uveřejní uložením do sbírky listin. Každý může ve veřejném rejstříku do statutu nahlížet a pořizovat si z něj výpisy, opisy nebo kopie. Stejné právo lze uplatnit také v sídle ústavu. § 414 Neurčí-li zakládací listina, že členům orgánů ústavu náleží za výkon funkce odměna a způsob jejího určení, platí, že řediteli náleží odměna obvyklá a má se za to, že funkce členů ostatních orgánů jsou čestné. V takovém případě určí výši odměny ředitele nebo způsob jejího určení správní rada. § 415 (1) Ústav účtuje odděleně o nákladech a výnosech spojených s hlavním předmětem činnosti, s provozem obchodního závoduobchodního závodu nebo jinou vedlejší činností a se správou ústavu. (2) Účetní závěrku ústavuústavu ověřuje auditor, pokud mu to ukládá zakladatelské právní jednání nebo statut, anebo pokud výše čistého obratu ústavu překročí deset milionů Kč. V těchto případech auditor ověřuje i výroční zprávu ústavu. § 416 Výroční zpráva (1) Výroční zpráva ústavuústavu obsahuje kromě náležitostí stanovených jiným právním předpisem upravujícím účetnictví další významnější údaje o činnosti a hospodaření ústavu, včetně výše plnění poskytnutých členům orgánů ústavu, a o případných změnách zakladatelského právního jednání nebo změnách členství v orgánech ústavu. (2) Neurčí-li zakladatelské právní jednání i další způsob uveřejnění, uveřejní ústav výroční zprávu nejpozději do šesti měsíců po skončení účetního období uložením do sbírky listin. Každý může ve veřejném rejstříku do statutu nahlížet a pořizovat si z něj výpisy, opisy nebo kopie. § 417 Nenaplňuje-li ústav dlouhodobě svůj účel, zruší jej soud na návrh osoby, která osvědčí právní zájem. § 418 V ostatním se na právní poměry ústavu použijí obdobně ustanovení o nadaci; nepoužijí se však ustanovení o nadační jistiněnadační jistině a nadačním kapitálu. Díl 4 Spotřebitel § 419 SpotřebitelemSpotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelempodnikatelem nebo s ním jinak jedná. Díl 5 Podnikatel § 420 (1) Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatelepodnikatele. (2) Pro účely ochrany spotřebitelespotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatelepodnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatelepodnikatele. § 421 (1) Za podnikatelepodnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon. (2) Má se za to, že podnikatelempodnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona. § 422 PodnikatelPodnikatel, který nemá obchodní firmuobchodní firmu, právně jedná při svém podnikání pod vlastním jménem; připojí-li k němu dodatky charakterizující blíže jeho osobu nebo obchodní závodobchodní závod, nesmí být klamavé. Obchodní firma § 423 (1) Obchodní firmaObchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatelpodnikatel zapsán do obchodního rejstříku. PodnikatelPodnikatel nesmí mít víc obchodních firemobchodních firem. (2) Ochrana práv k obchodní firměobchodní firmě náleží tomu, kdo ji po právu použil poprvé. Kdo byl dotčen ve svém právu k obchodní firměobchodní firmě, má stejná práva jako při ochraně před nekalou soutěží. § 424 Obchodní firmaObchodní firma nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmouobchodní firmou ani nesmí působit klamavě. § 425 (1) Člověk se zapíše do obchodního rejstříku pod obchodní firmouobchodní firmou tvořenou zpravidla jeho jménem. Změní-li se jeho jméno, může používat v obchodní firměobchodní firmě i nadále své dřívější jméno; změnu jména však uveřejní. (2) Zapíše-li se člověk do obchodního rejstříku pod jinou obchodní firmouobchodní firmou než pod svým jménem, musí být zřejmé, že nejde o obchodní firmuobchodní firmu právnické osobyprávnické osoby. § 426 Je-li více obchodních závodůobchodních závodů několika podnikatelůpodnikatelů spojeno do podnikatelského seskupení, mohou jejich jména nebo obchodní firmyobchodní firmy obsahovat shodné prvky; veřejnost však musí být schopna je odlišit. § 427 (1) Kdo nabude obchodní firmuobchodní firmu, má právo ji používat, pokud k tomu má souhlas svého předchůdce nebo jeho právního nástupce; vyžaduje se však, aby k obchodní firměobchodní firmě připojil údaj vyjadřující právní nástupnictví. (2) Při přeměně právnické osobyprávnické osoby přejde obchodní firmaobchodní firma na právního nástupce, pokud s tím souhlasí; souhlas jiné osoby se nevyžaduje. Má-li právnická osobaprávnická osoba více právních nástupců a neurčí-li se, na kterého z nich obchodní firmaobchodní firma přechází, nepřejde obchodní firmaobchodní firma na žádného z nich. § 428 Odvolat souhlas s užitím svého jména v obchodní firměobchodní firmě právnické osobyprávnické osoby má právo ten, kdo k tomu má tak závažný důvod, že po něm nelze spravedlivě požadovat, aby jeho jméno bylo v obchodní firměobchodní firmě využíváno; takovým důvodem může být zejména změna převažující povahy podnikání právnické osobyprávnické osoby nebo změna vlastnické struktury obchodní korporacekorporace. Za těchto podmínek má právo odvolat souhlas i právní nástupce osoby, která souhlas udělila. § 429 Sídlo podnikatele (1) Sídlo podnikatelepodnikatele se určí adresou zapsanou ve veřejném rejstříku. Nezapisuje-li se fyzická osoba jako podnikatelpodnikatel do veřejného rejstříku, je jeho sídlem místo, kde má hlavní obchodní závodobchodní závod, popřípadě kde má bydlištěbydliště. (2) Uvádí-li podnikatelpodnikatel jako své sídlo jiné místo než své sídlo skutečné, může se každý dovolat i jeho skutečného sídla. Proti tomu, kdo se dovolá sídla podnikatelepodnikatele zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže podnikatelpodnikatel namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě. Zastoupení podnikatele § 430 (1) Pověří-li podnikatelpodnikatel někoho při provozu obchodního závoduobchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatelepodnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází. (2) PodnikatelePodnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna. § 431 Překročí-li zástupce podnikatelepodnikatele zástupčí oprávnění, podnikatelepodnikatele právní jednání zavazuje; to neplatí, věděla-li třetí osoba o překročení nebo musela-li o něm vědět vzhledem k okolnostem případu. § 432 Zákaz konkurence (1) Osoba, která vystupuje jako podnikatelův zástupce při provozu obchodního závoduobchodního závodu, nesmí bez souhlasu podnikatelepodnikatele činit na vlastní nebo cizí účet nic, co spadá do oboru obchodního závoduobchodního závodu. Stane-li se tak, může se podnikatelpodnikatel domáhat, aby se jeho zástupce takového jednání zdržel. (2) Jednal-li zástupce na vlastní účet, může se podnikatelpodnikatel domáhat, aby zástupcovo jednání bylo prohlášeno za učiněné na jeho účet. Jednal-li zástupce na cizí účet, může se podnikatelpodnikatel domáhat, aby mu bylo postoupeno právo na odměnu nebo aby mu byla vydána odměna již poskytnutá. Tato práva zanikají, pokud nebyla uplatněna do tří měsíců ode dne, kdy se podnikatelpodnikatel o jednání dozvěděl, nejpozději však rok ode dne, kdy k jednání došlo. (3) Namísto práva podle odstavce 2 může podnikatelpodnikatel požadovat náhradu škody; to však jen tehdy, měl-li a mohl zástupce vědět, že svou činností podnikatelepodnikatele poškozuje. Měl-li a mohl vědět také ten, v jehož prospěch podnikatelův zástupce nedovoleně jednal, že jde o činnost poškozující podnikatelepodnikatele, je povinen k náhradě škody také on. § 433 (1) Kdo jako podnikatelpodnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. (2) Má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikatelipodnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním. § 434 Dá-li podnikatelpodnikatel veřejnosti najevo, ve kterém místě podniká, umožní veřejnosti vstupovat s ním v tomto místě do právního styku v určené provozní době; jinak v době obvyklé. § 435 (1) Každý podnikatelpodnikatel musí uvádět na obchodních listinách a v rámci informací zpřístupňovaných veřejnosti prostřednictvím dálkového přístupu své jméno a sídlo. PodnikatelPodnikatel zapsaný v obchodním rejstříku uvede na obchodní listině též údaj o tomto zápisu včetně oddílu a vložky; podnikatelpodnikatel zapsaný v jiném veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do tohoto rejstříku; podnikatelpodnikatel nezapsaný ve veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do jiné evidence. Byl-li podnikatelipodnikateli přidělen identifikující údaj, uvede i ten. (2) Na listině podle odstavce 1 lze uvést i další údaje, nejsou-li způsobilé vyvolat klamavý dojem. HLAVA III ZASTOUPENÍ Díl 1 Všeobecná ustanovení § 436 (1) Kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem. (2) Je-li zástupce v dobré víře nebo musel-li vědět o určité okolnosti, přihlíží se k tomu i u zastoupeného; to neplatí, jedná-li se o okolnost, o které se zástupce dozvěděl před vznikem zastoupení. Není-li zastoupený v dobré víře, nemůže se dovolat dobré víry zástupce. § 437 (1) Zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, ledaže při smluvním zastoupení zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět. (2) Jednal-li zástupce, jehož zájem je v rozporu se zájmem zastoupeného, s třetí osobou a věděla-li tato osoba o této okolnosti nebo musela-li o ní vědět, může se toho zastoupený dovolat. Má se za to, že tu je rozpor v zájmech zástupce a zastoupeného, pokud zástupce jedná i za tuto třetí osobu nebo pokud jedná ve vlastní záležitosti. § 438 Zástupce jedná osobně. Dalšího zástupce může pověřit, je-li to se zastoupeným ujednáno nebo vyžaduje-li to nutná potřeba, odpovídá však za řádný výběr jeho osoby. § 439 Má-li zastoupený pro tutéž záležitost více zástupců, má se za to, že každý z nich může jednat samostatně. § 440 (1) Překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna. (2) Není-li právní jednání bez zbytečného odkladu schváleno, je osoba, která právně jednala za jiného, zavázána sama. Osoba, se kterou bylo jednáno a která byla v dobré víře, může na jednajícím požadovat, aby splnil, co bylo ujednáno, anebo aby nahradil škodu. Díl 2 Smluvní zastoupení Oddíl 1 Obecná ustanovení § 441 (1) Ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. (2) Zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listinyveřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem. § 442 Zmocnitel se nemůže vzdát práva odvolat zmocnění, ujednají-li si však strany pro jeho odvolání určité důvody, nelze zmocnění odvolat z jiného důvodu. To neplatí, má-li zmocnitel pro odvolání zmocnění zvlášť závažný důvod. § 443 Při zmocnění právnické osobyprávnické osoby náleží výkon zástupčího oprávnění do působnosti jejího statutárního orgánu. K výkonu zastoupení je oprávněna i osoba, kterou statutární orgán určí. § 444 (1) Kdo vlastní vinou vyvolá u třetí osoby domněnku, že zmocnil někoho jiného k právnímu jednání, nemůže se dovolat nedostatku zmocnění, byla-li třetí osoba v dobré víře a mohla-li rozumně předpokládat, že zmocnění bylo uděleno. (2) Dal-li zmocnitel jiné osobě najevo, že zmocněnce zmocnil k určitým právním jednáním, může se vůči ní dovolat, že zmocnění později zaniklo, jen pokud jí to před zmocněncovým jednáním oznámil, nebo pokud tato osoba při zmocněncově jednání o zániku věděla. § 445 Jednala-li jako zástupce osoba nezpůsobilá v příslušné záležitosti sama právně jednat, nelze se toho dovolat vůči tomu, kdo o této skutečnosti nevěděl ani nemohl vědět. § 446 Překročil-li zmocněnec zástupčí oprávnění a nesouhlasí-li s tím zmocnitel, oznámí to osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, bez zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl. Neučiní-li to, platí, že překročení schválil; to neplatí, pokud osoba, s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje. § 447 Jsou-li pokyny zmocnitele obsaženy v plné moci a musely-li být známy osobě, vůči níž zmocněnec jednal, považuje se jejich překročení za porušení zástupčího oprávnění. § 448 (1) Zmocnění zanikne vykonáním právního jednání, na které bylo zastoupení omezeno; zmocnění zanikne i v případě, že je zmocnitel odvolá nebo zmocněnec vypoví. Zemře-li zmocněnec nebo zmocnitel, nebo je-li některým z nich právnická osobaprávnická osoba a zanikne-li, zanikne i zmocnění, ledaže bylo ujednáno něco jiného. (2) Dokud není odvolání zmocněnci známo, má jeho právní jednání tytéž účinky, jako by zmocnění ještě trvalo. Toho se však nemůže dovolat strana, která o odvolání zmocnění věděla, nebo měla a mohla vědět. § 449 (1) Zemře-li zmocnitel nebo vypoví-li zmocněnec zmocnění, učiní zmocněnec ještě vše, co nesnese odkladu, aby zmocnitel nebo jeho právní nástupce neutrpěl újmu. Jeho právní jednání má tytéž účinky, jako by zmocnění ještě trvalo, neodporuje-li tomu, co nařídil ještě zmocnitel nebo jeho právní nástupce. (2) Zmocněnec vydá bez zbytečného odkladu po zániku zmocnění vše, co mu zmocnitel propůjčil, popřípadě co pro zmocnitele získal. Zemřel-li zmocněnec, má vůči zmocniteli tuto povinnost každý, kdo má tyto věcivěci u sebe. Oddíl 2 Prokura § 450 (1) Udělením prokuryprokury zmocňuje podnikatelpodnikatel zapsaný v obchodním rejstříku prokuristu k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závoduobchodního závodu, popřípadě pobočkypobočky, a to i k těm, pro která se jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Zcizit nebo zatížit nemovitou věcvěc je však prokurista oprávněn, je-li to výslovně uvedeno. (2) Při udělení prokuryprokury musí být výslovně uvedeno, že jde o prokuruprokuru. Uděluje-li podnikatelpodnikatel prokuruprokuru pro některou pobočkupobočku svého obchodního závoduobchodního závodu nebo pro některý z několika svých obchodních závodůobchodních závodů, označí výslovně pobočkupobočku nebo obchodní závodobchodní závod. § 451 Prokurista není oprávněn přenést prokuruprokuru na někoho jiného ani udělit další prokuruprokuru; k opačným ujednáním se nepřihlíží. § 452 (1) Zakazuje se udělit prokuruprokuru právnické osoběprávnické osobě. (2) Je-li prokuraprokura udělena několika osobám, zastupuje každá z nich podnikatelepodnikatele samostatně, ledaže je při udělení prokuryprokury určeno něco jiného. § 453 Omezení prokuryprokury vnitřními pokyny nemá účinky vůči třetím osobám, i když bylo zveřejněno. § 454 Prokurista vykonává prokuruprokuru s péčí řádného hospodáře. § 455 Prokurista se podepisuje tak, že k firmě podnikatelepodnikatele připojí svůj podpis a údaj označující prokuruprokuru; byla-li prokuraprokura udělena pro jednotlivou pobočkupobočku nebo jeden z více obchodních závodůobchodních závodů, připojí také údaj označující pobočkupobočku nebo obchodní závodobchodní závod. § 456 ProkuraProkura zaniká i převodem nebo pachtem obchodního závoduobchodního závodu nebo pobočkypobočky, pro které byla udělena. Smrtí podnikatelepodnikatele prokuraprokura nezaniká, ledaže bylo ujednáno něco jiného. Díl 3 Zákonné zastoupení a opatrovnictví Oddíl 1 Obecná ustanovení § 457 Zákonné zastoupení i opatrovnictví sleduje ochranu zájmů zastoupeného a naplňování jeho práv. § 458 Zákonný zástupce nebo opatrovník není oprávněn za zastoupeného právně jednat v záležitostech týkajících se vzniku a zániku manželstvímanželství, výkonu rodičovských povinností a práv, jakož i pořízení pro případ smrtipořízení pro případ smrti nebo prohlášení o vydědění a jejich odvolání. § 459 Zákonný zástupce nesmí odejmout zastoupenému věcvěc zvláštní obliby, ledaže to odůvodňuje ohrožení jeho života či zdraví, a jedná-li se o nezletilého, který není plně svéprávný, také jiný závažný důvod. VěcVěc zvláštní obliby musí být zastoupenému ponechána i při jeho umístění ve zdravotnickém zařízení, v zařízení sociálních služeb, zařízení sociálně-právní ochrany dětí nebo podobném zařízení. § 460 Dojde-li ke střetu zájmu zákonného zástupce nebo opatrovníka se zájmem zastoupeného či ke střetnutí zájmů těch, kteří jsou zastoupeni týmž zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, anebo hrozí-li takový střet, jmenuje soud zastoupenému kolizního opatrovníka. § 461 (1) Spravuje-li zákonný zástupce nebo opatrovník jměníjmění zastoupeného, náleží mu běžná správa takového jměníjmění. Nejedná-li se o běžnou záležitost, vyžaduje se k naložení se jměnímjměním zastoupeného schválení soudu. (2) Dar, dědictvídědictví nebo odkazodkaz určené pro zastoupeného s podmínkou, že jej bude spravovat třetí osoba, jsou ze správy podle odstavce 1 vyloučeny. Zákonný zástupce nebo opatrovník však může přijetí takového daru, dědictvídědictví nebo odkazuodkazu odmítnout; k odmítnutí se vyžaduje schválení soudu. § 462 Zákonný zástupce ani opatrovník nemůže požadovat od zastoupeného odměnu za zastoupení. Má-li však povinnost spravovat jměníjmění, lze za správu přiznat odměnu. O její výši rozhodne soud s přihlédnutím k nákladům správy, k hodnotě spravovaného majetkumajetku a k výnosům z něho, jakož i k časové i pracovní náročnosti správy. § 463 (1) Opatrovníka jmenuje soud; současně určí rozsah opatrovníkových práv a povinností. Osoba, které byl opatrovník jmenován, se na dobu trvání opatrovnictví stává opatrovancem. (2) Požádá-li o to opatrovník, soud ho odvolá; soud opatrovníka odvolá i v případě, že neplní své povinnosti. Zároveň opatrovanci jmenuje nového opatrovníka. § 464 (1) Nejedná-li se o správu jměníjmění, lze osobě jmenovat pouze jediného opatrovníka. Je-li jmenován zvláštní opatrovník pro správu jměníjmění zastoupeného nebo pro správu části jeho jměníjmění a zároveň opatrovník osoby, náleží druhému z nich výlučné zastoupení zastoupeného před soudem, a to i když se záležitost týká spravovaného jměníjmění. (2) Jmenuje-li soud více opatrovníků a nerozhodne-li, ve kterých záležitostech je každý z nich způsobilý právně jednat za opatrovance samostatně, jsou opatrovníci povinni jednat společně. Oddíl 2 Opatrovnictví člověka § 465 (1) Soud jmenuje opatrovníka člověku, je-li to potřeba k ochraně jeho zájmů, nebo vyžaduje-li to veřejný zájem. Soud jmenuje opatrovníka zejména tomu, koho ve svéprávnostisvéprávnosti omezil, tomu, o kom není známo, kde pobývá, neznámému člověku zúčastněnému při určitém právním jednání nebo tomu, jehož zdravotní stav mu působí obtíže při správě jměníjmění nebo hájení práv. (2) Odůvodňují-li to okolnosti, může soud opatrovníku uložit, aby se v přiměřeném rozsahu pojistil pro případ, že při výkonu své funkce způsobí opatrovanci nebo jiné osobě škodu. § 466 (1) K povinnostem opatrovníka náleží udržovat s opatrovancem vhodným způsobem a v potřebném rozsahu pravidelné spojení, projevovat o opatrovance skutečný zájem, jakož i dbát o jeho zdravotní stav a starat se o naplnění opatrovancových práv a chránit jeho zájmy. (2) Rozhoduje-li opatrovník o opatrovancových záležitostech, vysvětlí opatrovanci srozumitelně povahu a následky rozhodnutí. § 467 (1) Opatrovník při plnění svých povinností naplňuje opatrovancova právní prohlášení a dbá jeho názorů, i když je opatrovanec projevil dříve, včetně přesvědčení nebo vyznání, soustavně k nim přihlíží a zařizuje opatrovancovy záležitosti v souladu s nimi. Není-li to možné, postupuje opatrovník podle zájmů opatrovance. (2) Opatrovník dbá, aby způsob opatrovancova života nebyl v rozporu s jeho schopnostmi a aby, nelze-li tomu rozumně odporovat, odpovídal i zvláštním opatrovancovým představám a přáním. § 468 Smrtí opatrovníka nebo jeho odvoláním opatrovnictví nezaniká a dokud soud nejmenuje opatrovanci nového opatrovníka, přechází na veřejného opatrovníka podle jiného zákona. § 469 (1) Člověku, jemuž působí zdravotní stav při správě jeho jměníjmění nebo při hájení jeho práv obtíže, jmenuje soud na jeho návrh opatrovníka a ve shodě s takovým návrhem určí opatrovníkovi rozsah působnosti. Na návrh opatrovance soud opatrovníka také odvolá. (2) Opatrovník jedná zpravidla společně s opatrovancem; jedná-li opatrovník samostatně, jedná v souladu s vůlí opatrovance. Nelze-li vůli opatrovance zjistit, rozhodne na návrh opatrovníka soud. § 470 Opatří-li si někdo správce svého jměníjmění sám, nelze mu jmenovat opatrovníka pro správu jměníjmění. To neplatí, není-li správce jměníjmění znám, odmítne-li jednat v zájmu zastoupeného nebo zanedbává-li tuto povinnost, anebo nemůže-li jměníjmění spravovat. § 471 (1) Rozhoduje-li soud o jmenování opatrovníka člověku, může tak učinit až po jeho zhlédnutí, nebrání-li tomu nepřekonatelná překážka; musí též vyslechnout jeho vyjádření nebo jinak zjistit jeho stanovisko a vycházet z něho. (2) Soud jmenuje opatrovníkem osobu, kterou navrhl opatrovanec. Není-li to možné, jmenuje soud opatrovníkem zpravidla příbuzného nebo jinou osobu opatrovanci blízkou, která osvědčí o opatrovance dlouhodobý a vážný zájem a schopnost projevovat jej i do budoucna. Není-li možné ani to, jmenuje soud opatrovníkem jinou osobu, která splňuje podmínky pro to, aby se stala opatrovníkem, nebo veřejného opatrovníka podle jiného zákona. (3) Způsobilost být veřejným opatrovníkem má obecobec, kde má opatrovanec bydlištěbydliště, anebo právnická osobaprávnická osoba zřízená touto obcíobcí k plnění úkolů tohoto druhu; jmenování veřejného opatrovníka podle jiného zákona není vázáno na jeho souhlas. Opatrovnická rada § 472 (1) Je-li jmenován opatrovník, může opatrovanec nebo každá osoba opatrovanci blízká žádat o ustavení opatrovnické rady; opatrovník svolá schůzi osob blízkýchosob blízkých opatrovanci a jeho přátel, jsou-li mu známi, tak, aby se schůze konala do třiceti dnů po obdržení žádosti. Není-li schůze včas svolána nebo nekoná-li se z jiného důvodu, anebo není-li na ní zvolena opatrovnická rada, svolá schůzi soud, a to i bez návrhu. (2) Schůze se může zúčastnit opatrovanec, každá osoba opatrovanci blízká a kdokoli z jeho přátel, třebaže nebyl pozván; každý z nich má jeden hlas. Zúčastní-li se schůze alespoň pět osob, může být opatrovnická rada zvolena. § 473 (1) Osoby přítomné na schůzi volí členy opatrovnické rady, případně i jejich náhradníky, většinou hlasů. Při volbě musí být dbáno, je-li to možné, o rovnoměrné zastoupení osob uvedených v § 472. (2) Členem opatrovnické rady může být jen osoba, která o opatrovance osvědčí dlouhodobý a vážný zájem a schopnost projevovat jej i do budoucna a jejíž zájmy neodporují zájmům opatrovance. Opatrovník nemůže být členem opatrovnické rady. § 474 Opatrovnická rada má alespoň tři členy. Je schopna usnášet se za přítomnosti většiny členů; má-li však opatrovnická rada tři členy, vyžaduje se přítomnost všech. Rozhodnutí přijímá opatrovnická rada většinou hlasů přítomných členů. § 475 O volbě členů opatrovnické rady a náhradníků vyhotoví zápis zapisovatel, kterého určí přítomní. Ze zápisu musí být zřejmé, kdy se schůze konala, kdo se jí zúčastnil, kdo byl zvolen zapisovatelem, členem opatrovnické rady a náhradníkem a kolika hlasy, zda proti průběhu jednání někdo protestoval a z jakého důvodu. Protesty podané v písemné formě musí být k zápisu připojeny. Zápis o volbě členů opatrovnické rady zapisovatel doručí opatrovníkovi a soudu, který opatrovníka jmenoval. § 476 (1) Soud může na návrh opatrovníka nebo kterékoli osoby oprávněné k účasti na schůzi, anebo bez návrhu prohlásit volbu za neplatnou, pokud při ní došlo k takovému porušení zákona, že v důsledku toho hrozí opatrovancova újma. V takovém případě soud bez zbytečného odkladu nařídí novou volbu. (2) Jsou-li pro to vážné důvody, může soud po zahájení řízení pozastavit výkon práv člena opatrovnické rady až do rozhodnutí o neplatnosti volby. § 477 (1) Člen opatrovnické rady je volen na dobu neurčitou. Ze své funkce může odstoupit; odstoupení je účinné doručením písemného oznámení opatrovníku a soudu. Odstoupení oznámí dalším členům opatrovnické rady. (2) Soud může odvolat z funkce člena opatrovnické rady na návrh opatrovníka nebo kterékoli z osob oprávněných k účasti na schůzi, anebo z vlastního podnětu, pokud člen opatrovnické rady závažně nebo opakovaně poruší své povinnosti, ztratí-li o opatrovance zájem nebo ocitnou-li se jeho zájmy opakovaně v rozporu se zájmy opatrovance. Ustanovení § 476 odst. 2 se použije obdobně. (3) Při zániku funkce člena opatrovnické rady opatrovník nebo předseda opatrovnické rady zařídí volbu nového člena opatrovnické rady nebo náhradníka. Neuskuteční-li se volba bez zbytečného odkladu, postupuje soud podle § 472 odst. 1 obdobně. § 478 (1) Opatrovnická rada zasedá nejméně jednou za rok; k zasedání ji svolá její předseda, nebo opatrovník, jinak kterýkoli člen opatrovnické rady, popřípadě soud na návrh osoby, která osvědčí vážný zájem o opatrovance, anebo i bez návrhu. (2) Opatrovnická rada přizve na zasedání opatrovance i opatrovníka. (3) Ze zápisu o zasedání opatrovnické rady musí být zřejmé, kdy se konalo, kdo se jej účastnil, jaká rozhodnutí byla přijata, kdo vznesl protest a kdo zápis pořídil. Není-li v zápise uvedeno, kdo hlasoval pro návrh a kdo proti návrhu, má se za to, že všichni přítomní členové opatrovnické rady hlasovali pro přijetí návrhu. Zápis doručí předseda opatrovnické rady opatrovníkovi a soudu, který opatrovníka jmenoval. § 479 (1) Opatrovnická rada na svém pravidelném zasedání projedná zprávu opatrovníka o jeho činnosti v záležitostech opatrovance, vyjadřuje se k soupisu jměníjmění opatrovance a k vyúčtování jeho správy i k vyúčtování případné odměny opatrovníka za správu jměníjmění. (2) Usnese-li se na tom opatrovnická rada, podá její člen pověřený k tomu usnesením návrh soudu na změnu výše odměny opatrovníka za správu jměníjmění opatrovance. (3) Usnese-li se na tom opatrovnická rada, podá její pověřený člen soudu návrh na zrušení opatrovnictví, nebo na odvolání opatrovníka a jeho nahrazení jinou osobou. § 480 (1) Bez souhlasu opatrovnické rady nesmí opatrovník rozhodnout o a) změně bydlištěbydliště opatrovance, b) umístění opatrovance do uzavřeného ústavu nebo podobného zařízení v případě, kdy to zdravotní stav opatrovance zjevně nevyžaduje, nebo c) zásazích do integrity opatrovance, nejedná-li se o zákroky bez závažných následků. (2) Bez souhlasu opatrovnické rady nesmí opatrovník naložit s majetkemmajetkem opatrovance, jedná-li se o a) nabytí nebo zcizení majetkumajetku v hodnotě převyšující částku odpovídající stonásobku životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu, b) nabytí nebo zcizení majetkumajetku převyšující jednu třetinu opatrovancova majetkumajetku, ledaže tato třetina představuje hodnotu jen nepatrnou, nebo c) přijetí nebo poskytnutí zápůjčky, úvěru nebo jistoty v hodnotách uvedených v písmenu a) nebo b), ledaže se k takovým rozhodnutím vyžaduje i souhlas soudu. (3) Je-li to v zájmu opatrovance, může se opatrovnická rada usnést, jaká další rozhodnutí opatrovníka o opatrovanci podléhají jejímu souhlasu; taková usnesení nesmí omezovat opatrovníka nad míru přiměřenou okolnostem. § 481 Člen opatrovnické rady, který pro její rozhodnutí nehlasoval, opatrovník nebo opatrovanec může do patnácti dnů od přijetí rozhodnutí navrhnout soudu, aby rozhodnutí opatrovnické rady zrušil a nahradil je svým rozhodnutím. Dokud soud nerozhodne, nenabude rozhodnutí opatrovnické rady právní účinky. § 482 (1) Nelze-li opatrovnickou radu zřídit pro nezájem dostatečného počtu osob uvedených v § 472 odst. 1 nebo z jiných podobných důvodů, může soud na návrh některé z těchto osob rozhodnout, že působnost opatrovnické rady bude vykonávat jen jedna z těchto osob a rozhodne zároveň o jejím jmenování. (2) Není-li zvolena opatrovnická rada a není-li možný ani postup podle odstavce 1, schvaluje opatření opatrovníka stran opatrovance nebo jeho jměníjmění namísto opatrovnické rady soud. § 483 (1) Neschválil-li to soud, nesmí opatrovník vyslovit souhlas se změnou osobního stavu opatrovance. (2) Spravuje-li opatrovník opatrovancovo jměníjmění, nesmí bez souhlasu soudu, nerozhodl-li soud o dalších omezeních, a) zavázat opatrovance k plnění některému z členů opatrovnické rady nebo osoby tomuto členu blízké, b) nabýt pro opatrovance nemovitou věcvěc nebo podíl na ní, ani opatrovancovu nemovitou věcvěc nebo podíl na ní zcizit či zatížit, c) nabýt pro opatrovance obchodní závodobchodní závod, podíl na obchodním závoduobchodním závodu nebo podíl na právnické osoběprávnické osobě, ani tento majetekmajetek zcizit nebo zatížit; to neplatí, jedná-li se o nabytí účastnických nebo podobných cenných papírůcenných papírů zajišťujících bezpečný výnos, d) uzavřít za opatrovance smlouvu zavazující ho k trvajícímu nebo opakovanému plnění na dobu delší než tři roky, e) odmítnout dědictvídědictví nebo jiné plnění z pozůstalostipozůstalosti, nebo f) zavázat opatrovance k bezúplatnému plnění jiné osobě, ledaže se jedná o dar poskytnutý k obvyklé příležitosti podle zásad slušnosti v přiměřeném rozsahu a opatrovanec je schopen úsudku a projevil s darem souhlas. (3) Bez zřetele na ustanovení odstavce 2 opatrovník nesmí, neschválil-li to soud, naložit s majetkemmajetkem opatrovance, jedná-li se o a) nabytí nebo zcizení majetkumajetku v hodnotě převyšující částku odpovídající pětisetnásobku životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu, b) nabytí nebo zcizení majetkumajetku převyšující jednu polovinu opatrovancova majetkumajetku, ledaže tato polovina představuje hodnotu jen nepatrnou a nejedná se o věcvěc, která je pro opatrovance věcívěcí zvláštní obliby, nebo c) přijetí nebo poskytnutí půjčky, úvěru nebo jistoty v hodnotách uvedených pod písmenem a) nebo b). (4) Soud si před rozhodnutím podle odstavců 1 až 3 vyžádá stanovisko opatrovnické rady. Nesdělí-li opatrovnická rada soudu stanovisko v přiměřené lhůtě, potom soud rozhodne sám. § 484 (1) Právnická osobaPrávnická osoba, jejíž hlavní činnost spočívá v péči o osoby se zdravotním postižením a ochraně jejich zájmů, má právo navrhnout, aby byla svolána schůze k ustavení opatrovnické rady. (2) Právnická osobaPrávnická osoba, jejíž hlavní činnost spočívá v péči o osoby se zdravotním postižením a ochraně jejich zájmů, která působí v České republice nepřetržitě alespoň tři roky a byla s opatrovancem v pravidelném spojení alespoň tři měsíce, má právo být členem opatrovnické rady nebo se účastnit jejího zasedání, schůze k ustavení opatrovnické rady a navrhnout soudu, aby rozhodnutí opatrovnické rady zrušil a nahradil je svým rozhodnutím. Neuplatňuje-li však tato právnická osobaprávnická osoba svá práva v souladu se zájmy opatrovance, soud jí tato práva na návrh opatrovance, opatrovníka nebo členů opatrovnické rady odejme. § 485 Soupis jmění a vyúčtování správy (1) Opatrovník, který spravuje jměníjmění opatrovance, vyhotoví do dvou měsíců od svého jmenování soupis spravovaného jměníjmění a doručí jej soudu, opatrovanci a opatrovnické radě. (2) Za trvání opatrovnictví vyhotoví opatrovník vyúčtování správy jměníjmění každoročně vždy do 30. června, ledaže se s členy opatrovnické rady dohodne, že vyúčtování předloží dříve. Je-li pro to důležitý důvod, může opatrovanec nebo opatrovnická rada navrhnout soudu, aby opatrovníkovi uložil povinnost vyhotovit mimořádné vyúčtování. Opatrovník doručí každé vyúčtování opatrovanci, opatrovnické radě a soudu. (3) Opatrovník, jehož funkce končí, doručí konečné vyúčtování správy jměníjmění opatrovanci, opatrovnické radě a soudu, popřípadě také dalšímu opatrovníkovi nebo soudnímu komisaři jmenovanému v řízení o dědictvídědictví. Zemře-li opatrovník, vydá soudu, který jej jmenoval, listiny a další doklady týkající se opatrovance a jeho záležitostí každý, kdo má tyto listiny a doklady u sebe. Oddíl 3 Opatrovnictví právnické osoby § 486 (1) Soud jmenuje opatrovníka právnické osoběprávnické osobě, která to potřebuje, aby mohly být spravovány její záležitosti nebo aby mohla být hájena její práva. (2) Opatrovníkem právnické osobyprávnické osoby může soud jmenovat jen osobu, která splňuje podmínky stanovené pro způsobilost být členem statutárního orgánu. Přestane-li opatrovník tyto podmínky splňovat, oznámí to soudu bez zbytečného odkladu. Dozví-li se soud, že opatrovník uvedené podmínky nesplňuje, nahradí ho bez zbytečného odkladu novým opatrovníkem. § 487 (1) Pro práva a povinnosti opatrovníka právnické osobyprávnické osoby platí obdobně ustanovení o právech a povinnostech člena statutárního orgánu. Působnost opatrovníka se přiměřeně řídí ustanoveními o působnosti statutárního orgánu. (2) Soud opatrovníku uloží, aby s odbornou péčí usiloval o řádné obnovení činnosti statutárního orgánu právnické osobyprávnické osoby; je-li toho třeba, soud působnost opatrovníka dále vymezí s přihlédnutím k působnosti dalších orgánů právnické osobyprávnické osoby, popřípadě i k právům společníků. § 488 Určuje-li zakladatelské právní jednání, že má být právnické osoběprávnické osobě jako opatrovník jmenována určitá osoba, soud takovou osobu opatrovníkem jmenuje, pokud je k tomu způsobilá a souhlasí se jmenováním. HLAVA IV VĚCI A JEJICH ROZDĚLENÍ Díl 1 Všeobecná ustanovení § 489 VěcVěc v právním smyslu (dále jen „věcvěc“) je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. § 490 VěcVěc určená k obecnému užívání je veřejný statekveřejný statek. § 491 (1) PlodPlod je to, co věcvěc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něho. (2) UžitkyUžitky jsou to, co věcvěc pravidelně poskytuje ze své právní povahy. § 492 (1) Hodnota věcivěci, lze-li ji vyjádřit v penězích, je její cenacena. CenaCena věcivěci se určí jako cenacena obvyklá, ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem. (2) Mimořádná cena věciMimořádná cena věci se stanoví, má-li se její hodnota nahradit, s přihlédnutím ke zvláštním poměrům nebo ke zvláštní oblibě vyvolané náhodnými vlastnostmi věcivěci. § 493 Lidské tělo ani jeho části, třebaže byly od těla odděleny, nejsou věcívěcí. § 494 Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcívěcí a ustanovení o věcechvěcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze. § 495 Souhrn všeho, co osobě patří, tvoří její majetekmajetek. JměníJmění osoby tvoří souhrn jejího majetkumajetku a jejích dluhů. Díl 2 Rozdělení věcí § 496 Věci hmotné a nehmotné (1) Hmotná věcHmotná věc je ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu. (2) Nehmotné věciNehmotné věci jsou práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věcivěci bez hmotné podstaty. § 497 Ovladatelné přírodní síly Na ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje, se použijí přiměřeně ustanovení o věcechvěcech hmotných. § 498 Nemovité a movité věci (1) Nemovité věciNemovité věci jsou pozemky a podzemní stavbystavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věcinemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li zákon, že určitá věcvěc není součástí pozemkusoučástí pozemku, a nelze-li takovou věcvěc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věcvěc nemovitá. (2) Veškeré další věcivěci, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité. § 499 Zastupitelná věc Movitá věcMovitá věc, která může být nahrazena jinou věcívěcí téhož druhu, je zastupitelná; ostatní věcivěci jsou nezastupitelné. V pochybnostech se případ posoudí podle zvyklostí. § 500 Zuživatelná věc Movitá věcMovitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení, je zuživatelná; zuživatelné jsou i ty movité věcimovité věci, které náleží ke skladu nebo k jinému souboru, pokud jejich běžné užití spočívá v tom, že jsou prodávány jednotlivě. Ostatní věcivěci jsou nezuživatelné. § 501 Hromadná věc Soubor jednotlivých věcívěcí náležejících téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, pokládá se za celek a tvoří hromadnou věchromadnou věc. § 502 Obchodní závod Obchodní závodObchodní závod (dále jen „závodzávod“) je organizovaný soubor jměníjmění, který podnikatelpodnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závodzávod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu. § 503 Pobočka (1) PobočkaPobočka je taková část závoduzávodu, která vykazuje hospodářskou a funkční samostatnost a o které podnikatelpodnikatel rozhodl, že bude pobočkoupobočkou. (2) Je-li pobočkapobočka zapsána do obchodního rejstříku, jedná se o odštěpný závododštěpný závod; to platí i o jiné organizační složce, pokud o ní jiný právní předpis stanoví, že se zapíše do obchodního rejstříku. Vedoucí odštěpného závoduodštěpného závodu je oprávněn zastupovat podnikatelepodnikatele ve všech záležitostech týkajících se odštěpného závoduodštěpného závodu ode dne, ke kterému byl jako vedoucí odštěpného závoduodštěpného závodu zapsán do obchodního rejstříku. § 504 Obchodní tajemství Obchodní tajemstvíObchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodemzávodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení. Díl 3 Součást věci a příslušenství věci Součást věci § 505 Součást věciSoučást věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věcivěci odděleno, aniž se tím věcvěc znehodnotí. § 506 (1) Součástí pozemkuSoučástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavbystavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavbastavba“) s výjimkou stavebstaveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. (2) Není-li podzemní stavbastavba nemovitou věcívěcí, je součástí pozemkusoučástí pozemku, i když zasahuje pod jiný pozemek. § 507 Součástí pozemkuSoučástí pozemku je rostlinstvo na něm vzešlé. § 508 (1) Stroj nebo jiné upevněné zařízení (dále jen „stroj“) není součástí nemovité věcivěci zapsané do veřejného seznamu, byla-li se souhlasem jejího vlastníka zapsána do téhož seznamu výhrada, že stroj jeho vlastnictvímvlastnictvím není. Výhrada bude vymazána, prokáže-li vlastník nemovité věcivěci nebo jiná osoba oprávněná k tomu podle zápisu ve veřejném seznamu, že se vlastník nemovité věcivěci stal vlastníkem stroje. (2) Má-li být takovým strojem nahrazen stroj, který je součástí nemovité věcivěci, lze výhradu do veřejného seznamu zapsat, pokud proti tomu osoba zapsaná ve výhodnějším pořadí nevznese odpor. Právo odporu však nemá osoba, jejíž právo nemůže být zápisem výhrady zkráceno, ani osoba, jejíž pohledávka byla již splněna; za tím účelem může být splněna i pohledávka dosud nedospělá. § 509 Liniové stavbystavby, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení, a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, nejsou součástí pozemkusoučástí pozemku. Má se za to, že součástí liniových stavebstaveb jsou i stavbystavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí. Příslušenství věci § 510 (1) Příslušenství věciPříslušenství věci je vedlejší věcvěc vlastníka u věcivěci hlavní, je-li účelem vedlejší věcivěci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcívěcí v rámci jejich hospodářského určení. Byla-li vedlejší věcvěc od hlavní věcivěci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím. (2) Má se za to, že se právní jednání a práva i povinnosti týkající se hlavní věcivěci týkají i jejího příslušenství. § 511 Jsou-li pochybnosti, zda je něco příslušenstvím věcipříslušenstvím věci, posoudí se případ podle zvyklostí. § 512 Je-li stavbastavba součástí pozemkusoučástí pozemku, jsou vedlejší věcivěci vlastníka u stavbystavby příslušenstvím pozemku, je-li jejich účelem, aby se jich se stavboustavbou nebo pozemkem v rámci jejich hospodářského účelu trvale užívalo. § 513 Příslušenstvím pohledávkyPříslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Díl 4 Cenný papír Oddíl 1 Obecná ustanovení § 514 Cenný papírCenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papírucenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. § 515 Nevydal-li emitent cenný papírcenný papír jako druh s náležitostmi zvlášť upravenými zákonem, musí listina určit alespoň odkazemodkazem na emisní podmínky právo, které je s cenným papíremcenným papírem spojeno, a údaj o emitentovi. § 516 Zastupitelné cenné papíry (1) Cenné papíryCenné papíry téhož druhu vydané týmž emitentem v téže formě, z nichž vznikají stejná práva, jsou zastupitelné. (2) Podpis emitenta na zastupitelném cenném papíruzastupitelném cenném papíru může být nahrazen jeho otiskem, pokud jsou na listině současně použity ochranné prvky proti jejímu padělání nebo pozměnění. § 517 Je-li z cenného papírucenného papíru zavázána osoba odlišná od emitenta a poruší-li svou povinnost, nahradí emitent škodu z toho vzniklou. § 518 Forma cenného papíru (1) Cenný papírCenný papír může mít formu cenného papírucenného papíru na doručitele, na řad, nebo na jméno. (2) Obsahuje-li cenný papírcenný papír jméno oprávněné osobyoprávněné osoby, má se za to, že se jedná o cenný papírcenný papír na řad. Neobsahuje-li cenný papírcenný papír jméno oprávněné osobyoprávněné osoby, platí, že se jedná o cenný papírcenný papír na doručitele. § 519 Emise cenného papíru (1) Datum emise cenného papírucenného papíru označuje den, kdy může dojít k vydání cenného papírucenného papíru prvnímu nabyvateli. Není-li stanoveno jinak, určí datum emise cenného papírucenného papíru emitent. (2) Emisní podmínky vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků cenných papírůcenných papírů, jakož i podrobnější údaje o emisi. § 520 Vydání cenného papíru (1) Cenný papírCenný papír je vydán dnem, kdy splňuje náležitosti stanovené pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem a kdy se stanoveným způsobem stane majetkemmajetkem prvého nabyvatele. (2) Peněžní částka, za kterou emitent cenný papírcenný papír vydává, je emisní kurs cenného papíruemisní kurs cenného papíru. § 521 (1) Byl-li nabyvatel v dobré víře, že nabývá řádně vydaný cenný papírcenný papír, je vydán i přesto, že nebyly dodrženy náležitosti postupu při vydání cenného papírucenného papíru nebo že se cenný papírcenný papír nestal vlastnictvímvlastnictvím prvního nabyvatele stanoveným způsobem. (2) Ten, do jehož práva bylo zasaženo tím, že nebyly dodrženy náležitosti postupu při vydání cenného papírucenného papíru nebo že se cenný papírcenný papír nestal vlastnictvímvlastnictvím prvého nabyvatele stanoveným způsobem, má právo na náhradu škody vůči emitentovi i vůči osobě, která v této záležitosti jednala jménem emitenta nebo na jeho účet, za podmínek stanovených tímto zákonem. § 522 Stejnopisy (1) Je-li cenný papírcenný papír vydán ve více stejnopisech, musí být stejnopisy v textu listiny číslovány, jinak se každý stejnopis považuje za samostatný cenný papírcenný papír. (2) Bylo-li plněno na jeden stejnopis, zanikají práva ze všech ostatních stejnopisů. § 523 Kupón (1) Je-li s cenným papíremcenným papírem spojeno právo na výnos, lze pro uplatnění tohoto práva vydat kupón jako cenný papírcenný papír na doručitele; kupóny se vydávají v kupónovém archu. Je-li součástí kupónového archu talón, vyplývá z něho právo na vydání nového kupónového archu; talón však není cenným papíremcenným papírem. (2) Kupón musí obsahovat alespoň údaje o a) druhu a emitentovi cenného papírucenného papíru, ke kterému byl vydán; byl-li kupón vydán k cennému papírucennému papíru, vyžaduje se i jeho číselné označení, b) výši výnosu nebo způsobu jejího určení a c) datu a místu uplatnění práva na výnos. § 524 Hromadná listina (1) Zastupitelné cenné papíryZastupitelné cenné papíry lze nahradit hromadnou listinou. Pro emisi a vydání hromadné listiny platí stejné podmínky jako pro vydání jednotlivého cenného papírucenného papíru. Hromadná listina obsahuje alespoň ty náležitosti, které zákon stanoví pro jednotlivý cenný papírcenný papír včetně čísla cenného papírucenného papíru, jež nahrazuje; hromadná listina však nemusí obsahovat číselné označení. (2) Vlastník hromadné listiny má právo na její výměnu za jednotlivé cenné papírycenné papíry; určí-li emitent podmínky pro její výměnu, pak při splnění těchto podmínek. (3) Práva z hromadné listiny nelze převodem dělit na podíly. To neplatí, pokud došlo k imobilizaci cenného papírucenného papíru při jeho hromadné úschově; v tom případě musí takový podíl odpovídat jednotlivým cenným papírůmcenným papírům, které jsou hromadnou listinou nahrazovány. Oddíl 2 Zaknihované cenné papíry § 525 Zaknihovaný cenný papír (1) Je-li cenný papírcenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze-li jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci, jedná se o zaknihovaný cenný papírzaknihovaný cenný papír. Zaknihované cenné papíryZaknihované cenné papíry jsou zastupitelné, pokud byly vydány týmž emitentem a pokud z nich vznikají stejná práva. (2) Ustanovení o cenných papírechcenných papírech se použijí i na zaknihované cenné papíryzaknihované cenné papíry, ledaže to vylučuje jejich povaha, tento zákon nebo jiný právní předpis. § 526 Evidence zaknihovaných cenných papírů Evidence zaknihovaných cenných papírůzaknihovaných cenných papírů se vede na majetkových účtech; jimi jsou účet vlastníka nebo účet zákazníků. § 527 Účet vlastníka (1) Na účtu vlastníka jsou evidovány zaknihované cenné papíryzaknihované cenné papíry toho, pro něhož byl účet zřízen. (2) Má se za to, že vlastníkem zaknihovaného cenného papíruzaknihovaného cenného papíru je osoba, na jejímž účtu vlastníka je zaknihovaný cenný papírzaknihovaný cenný papír evidován. § 528 Účet zákazníků (1) Na účtu zákazníků jsou evidovány zaknihované cenné papíryzaknihované cenné papíry osob, které zaknihovaný cenný papírzaknihovaný cenný papír svěřily tomu, pro něhož byl účet zákazníků zřízen. (2) Ten, pro koho byl účet zákazníků zřízen, není vlastníkem zaknihovaných cenných papírůzaknihovaných cenných papírů evidovaných na tomto účtu. Oddíl 3 Přeměna cenného papíru na zaknihovaný cenný papír a přeměna zaknihovaného cenného papíru na cenný papír Pododdíl 1 Přeměna cenného papíru na zaknihovaný cenný papír § 529 (1) Rozhodl-li emitent o přeměně cenného papírucenného papíru na zaknihovaný cenný papírzaknihovaný cenný papír, bez zbytečného odkladu zveřejní své rozhodnutí včetně lhůty, ve které vlastník cenného papírucenného papíru emitentovi cenný papírcenný papír odevzdá, a rozhodnutí v téže lhůtě uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Zakazuje se určit lhůtu k odevzdání cenného papírucenného papíru emitentovi kratší než dva měsíce a delší než šest měsíců ode dne zveřejnění rozhodnutí. (3) Emitent, kterému jiný právní předpis ukládá vést evidenci vlastníků cenných papírůcenných papírů, zašle osobě uvedené v této evidenci a na adresu tam uvedenou oznámení o přeměně tohoto cenného papírucenného papíru na zaknihovaný cenný papírzaknihovaný cenný papír. § 530 (1) Vlastník cenného papírucenného papíru sdělí při jeho odevzdání emitentovi číslo účtu v příslušné evidenci, na který má být cenný papírcenný papír zaevidován; pokud mu tento údaj nesdělí, určí mu k tomu emitent dodatečnou lhůtu, která nesmí být kratší než dva měsíce. (2) Odevzdal-li vlastník emitentovi cenný papírcenný papír a nesdělil-li mu číslo účtu v příslušné evidenci, na který má být cenný papírcenný papír zaevidován, ani v dodatečné lhůtě, přejde na emitenta vlastnické právo k tomuto cennému papírucennému papíru dnem, kdy za něj jeho vlastníku zaplatí spravedlivou cenucenu. § 531 Je-li vlastník cenného papírucenného papíru v prodlení s odevzdáním cenného papírucenného papíru, určí emitent k jeho odevzdání dodatečnou lhůtu způsobem stanoveným v § 529 odst. 1 a při jejím vyhlášení upozorní, že cenný papírcenný papír, který nebude odevzdán ani v dodatečné lhůtě, prohlásí emitent za neplatný. § 532 (1) Na žádost emitenta zaeviduje centrální depozitář zaknihované cenné papíryzaknihované cenné papíry do centrální evidence obdobně jako při vydání zaknihovaného cenného papíruzaknihovaného cenného papíru a zaeviduje cenné papírycenné papíry na majetkové účty uvedené v žádosti. Žádost emitent podá po uplynutí lhůty stanovené v § 529 odst. 1 nebo i před jejím uplynutím, pokud mu byly odevzdány všechny cenné papírycenné papíry, nejpozději však po uplynutí dodatečné lhůty. (2) Od podání žádosti emitenta o zaevidování zaknihovaného cenného papíruzaknihovaného cenného papíru do centrální evidence do zaevidování celé emise nelze s těmito cennými papírycennými papíry obchodovat na evropském regulovaném trhu. § 533 (1) Cenný papírCenný papír, který nebyl odevzdán, eviduje centrální depozitář na zvláštním technickém účtu; majitelem technického účtu je emitent. Zaevidováním na tomto účtu jsou tyto cenné papírycenné papíry přeměněny na zaknihované cenné papíryzaknihované cenné papíry. (2) Právo na výnos z cenného papírucenného papíru uvedeného v odstavci 1 za dobu od skončení lhůty podle § 529 odst. 1 nedospěje dříve, než vlastník cenného papírucenného papíru emitentovi cenný papírcenný papír odevzdá. § 534 (1) Nebyl-li cenný papírcenný papír odevzdán ani v dodatečné lhůtě, prohlásí jej emitent za neplatný. (2) Po prohlášení cenného papírucenného papíru za neplatný prodá emitent zaknihovaný cenný papírzaknihovaný cenný papír, který jej nahrazuje, s odbornou péčí. Rozhodne-li emitent prodat zaknihovaný cenný papírzaknihovaný cenný papír ve veřejné dražbě, uveřejní místo, dobu a předmět dražby alespoň dva týdny před jejím konáním. (3) Emitent vyplatí výtěžek z prodeje zaknihovaného cenného papíruzaknihovaného cenného papíru osobě, jejíž cenný papírcenný papír byl prohlášen za neplatný, po započtení pohledávek vzniklých emitentovi prohlášením cenného papírucenného papíru za neplatný a prodejem zaknihovaného cenného papíruzaknihovaného cenného papíru, který jej nahrazuje. § 535 Ustanovení § 529, 531 až 533 se přiměřeně použijí na cenné papírycenné papíry, které se přeměňují na zaknihované cenné papíryzaknihované cenné papíry, které mají být vedeny v samostatné evidenci. Pododdíl 2 Přeměna zaknihovaného cenného papíru na cenný papír § 536 Rozhodl-li emitent o přeměně zaknihovaného cenného papíruzaknihovaného cenného papíru na cenný papírcenný papír, bez zbytečného odkladu své rozhodnutí zveřejní a rozhodnutí v téže lhůtě uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 537 (1) Centrální depozitář předá emitentovi do třiceti dnů ode dne, kdy obdrží emitentovo oznámení o přeměně zaknihovaného cenného papíruzaknihovaného cenného papíru na cenný papírcenný papír, výpis z centrální i navazující evidence obsahující údaje o emisi zaknihovaného cenného papíruzaknihovaného cenného papíru, o vlastnících zaknihovaných cenných papírůzaknihovaných cenných papírů, zda bylo nakládání se zaknihovaným cenným papíremzaknihovaným cenným papírem pozastaveno a zda byl zaknihovaný cenný papírzaknihovaný cenný papír zastaven včetně označení zástavního věřitele. (2) Centrální depozitář ani majitel účtu zákazníků nesmí po vyhotovení výpisu provést ve své evidenci žádný zápis týkající se zaknihovaného cenného papíruzaknihovaného cenného papíru přeměňovaného na cenný papírcenný papír. § 538 (1) Centrální depozitář zruší evidenci zaknihovaného cenného papíruzaknihovaného cenného papíru ke dni určenému emitentem, nejdříve však ke dni vyhotovení výpisu podle § 537 odst. 1 a nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy byl výpis vyhotoven. (2) Zrušení evidence zaknihovaného cenného papíruzaknihovaného cenného papíru oznámí centrální depozitář organizátorovi evropského regulovaného trhu, na kterém jsou tyto zaknihované cenné papíryzaknihované cenné papíry přijaty k obchodování, účastníkům centrálního depozitáře, kteří tuto skutečnost oznámí vlastníkům zaknihovaných cenných papírůzaknihovaných cenných papírů a majiteli účtu zákazníků. (3) Majitel účtu zákazníků zruší evidenci zaknihovaných cenných papírůzaknihovaných cenných papírů k témuž dni jako centrální depozitář. § 539 (1) Vlastníku zaknihovaného cenného papíruzaknihovaného cenného papíru, který byl přeměněn na cenný papírcenný papír, vzniká dnem zrušení evidence zaknihovaného cenného papíruzaknihovaného cenného papíru právo na odevzdání cenného papírucenného papíru emitentem. (2) Cenný papírCenný papír je vydán nejdříve ke dni zrušení evidence. § 540 (1) Je-li ke dni zrušení evidence zaknihovaného cenného papíruzaknihovaného cenného papíru pozastaveno nakládání s cenným papíremcenným papírem, k němuž dal příkaz orgán veřejné moci, odevzdá emitent cenný papírcenný papír tomuto orgánu. (2) Je-li ke dni zrušení evidence zaknihovaného cenného papíruzaknihovaného cenného papíru pozastaveno nakládání se zaknihovaným cenným papíremzaknihovaným cenným papírem, k němuž dala příkaz osoba k tomu oprávněná podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, vznikne vlastníkovi tohoto zaknihovaného cenného papíruzaknihovaného cenného papíru právo na odevzdání cenného papírucenného papíru až po uplynutí doby, na kterou bylo nakládání se zaknihovaným cenným papíremzaknihovaným cenným papírem pozastaveno. To neplatí, jestliže osoba, která dala příkaz k tomu, aby bylo pozastaveno nakládání, souhlasí s odevzdáním cenného papírucenného papíru vlastníku. § 541 (1) Je-li ke dni zrušení evidence zaknihovaného cenného papíruzaknihovaného cenného papíru zaknihovaný cenný papírzaknihovaný cenný papír zastaven, zůstávají účinky zastavení nedotčeny; právo na odevzdání cenného papírucenného papíru vzniká zástavnímu věřiteli. Povinnost odevzdat cenný papírcenný papír emitent splní též tím, že se souhlasem zástavního věřitele uloží vydaný cenný papírcenný papír do úschovy ve prospěch vlastníka a schovateli předá prvopis zástavní smlouvy nebo její úředně ověřenou kopii. (2) V případě přeměny zaknihovaného cenného papíruzaknihovaného cenného papíru na cenný papírcenný papír na řad na něm emitent vyznačí prohlášení o zastavení cenného papírucenného papíru. § 542 (1) Po zrušení evidence zaknihovaného cenného papíruzaknihovaného cenného papíru emitent bez zbytečného odkladu zveřejní výzvu vlastníkům cenných papírůcenných papírů z této emise k jejich převzetí a výzvu v téže lhůtě uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Lhůty k převzetí cenného papírucenného papíru určí ve výzvě obdobně podle § 529 odst. 2 a § 531. (2) U cenného papírucenného papíru na jméno nebo na řad zašle emitent výzvu k převzetí cenného papírucenného papíru i na adresu sídla nebo bydlištěbydliště vlastníka uvedenou v příslušné evidenci. § 543 (1) Nepřevezme-li vlastník cenný papírcenný papír ani v dodatečné lhůtě, emitent jej prodá s odbornou péčí. Rozhodne-li emitent prodat cenný papírcenný papír ve veřejné dražbě, uveřejní místo, dobu a předmět dražby alespoň dva týdny před jejím konáním. (2) Emitent vyplatí výtěžek z prodeje cenného papírucenného papíru vlastníku po započtení pohledávek vzniklých emitentovi v souvislosti s jeho prodejem. § 544 Na zaknihované cenné papíryzaknihované cenné papíry vedené v samostatné evidenci se § 536 až 543 použijí přiměřeně. HLAVA V PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI Díl 1 Právní jednání Oddíl 1 Všeobecná ustanovení § 545 Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. § 546 Právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. § 547 Právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podmínka § 548 (1) Vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní. (2) Podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou. (3) Neplyne-li z právního jednání nebo jeho povahy něco jiného, má se za to, že podmínka je odkládací. § 549 (1) K splnění podmínky se nepřihlíží, způsobí-li její splnění záměrně osoba, která není oprávněna tak učinit a které je splnění podmínky na prospěch. (2) Zmaří-li záměrně, aniž je k tomu oprávněna, splnění podmínky strana, které je nesplnění podmínky na prospěch, považuje se podmínka za splněnou. § 550 Doložení času Je-li k účinnosti právního jednání určena počáteční doba, použijí se obdobně § 548 a 549 o odkládací podmínceodkládací podmínce. Omezí-li se účinnost právního jednání konečnou dobou, použijí se obdobně § 548 a 549 o rozvazovací podmíncerozvazovací podmínce. Zdánlivé právní jednání § 551 O právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. § 552 O právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle. § 553 (1) O právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. (2) Byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku. § 554 K zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. Oddíl 2 Výklad právních jednání § 555 (1) Právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. (2) Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy. § 556 (1) Co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. (2) Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. § 557 Připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první. § 558 (1) V právním styku s podnikatelempodnikatelem se výrazu připouštějícímu různý výklad přisoudí význam, jaký má v takovém styku pravidelně. Není-li však druhá strana podnikatelempodnikatelem, musí ten, kdo se toho dovolává, prokázat, že druhé straně musel být takový význam znám. (2) V právním styku podnikatelůpodnikatelů se přihlíží k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně, anebo v daném odvětví, ledaže to vyloučí ujednání stran nebo zákon. Není-li jiné ujednání, platí, že obchodní zvyklost má přednost před ustanovením zákona, jež nemá donucující účinky, jinak se může podnikatelpodnikatel zvyklosti dovolat, prokáže-li, že druhá strana určitou zvyklost musela znát a s postupem podle ní byla srozuměna. Oddíl 3 Forma právních jednání § 559 Každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. § 560 Písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věcivěci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší. § 561 (1) K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. (2) Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věcivěci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší. § 562 (1) Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. (2) Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závoduzávodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. § 563 (1) Pokud v písemné formě právně jedná ten, kdo nemůže číst a psát, ale je schopen seznámit se s obsahem právního jednání pomocí přístrojů či speciálních pomůcek nebo prostřednictvím jiné osoby, kterou si zvolí, opatří listinu podpisem; není-li s to se podepsat, učiní namísto podpisu před alespoň dvěma svědky na listině rukou nebo jinak vlastní znamení, ke kterému jeden ze svědků připíše jméno jednajícího. (2) O svědcích platí § 39 obdobně. (3) Nelze-li postupovat podle odstavce 1, vyžaduje se k jednání osoby, která nemůže číst a psát, forma veřejné listinyveřejné listiny. Taková forma se vyžaduje i tehdy, stanoví-li zákon, že projev vůle jednajícího musí být na listině napsán vlastní rukou. Je-li toho jednající schopen, připojí na zápis o svém právním jednání vlastní znamení. § 564 Vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě; vyžaduje-li tuto formu jen ujednání stran, lze obsah právního jednání změnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje. Oddíl 4 Soukromá listina a veřejná listina Soukromá listina § 565 Je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědicidědici nebo proti tomu, kdo nabyl jměníjmění při přeměně právnické osobyprávnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána. § 566 (1) Není-li soukromá listina podepsána, je na tom, kdo ji použil, aby dokázal, že pochází od osoby, o níž to tvrdí. (2) Má se za to, že písemnosti týkající se právních skutečností, k nimž dochází při běžném provozu závoduzávodu, dokazují, dovolává-li se jich druhá strana k svému prospěchu, co je v listině obsaženo a že listina byla vystavena v době na ní uvedené; to platí i v případě, že listina nebyla podepsána. Veřejná listina § 567 Veřejná listinaVeřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina, kterou za veřejnou listinuveřejnou listinu prohlásí zákon; to neplatí, pokud trpí takovými vadami, že se na ni hledí, jako by veřejnou listinouveřejnou listinou nebyla. § 568 (1) Je-li nějaká skutečnost potvrzena ve veřejné listiněveřejné listině, zakládá to vůči každému plný důkaz o původu listiny od orgánu nebo osoby, které ji zřídily, o době pořízení listiny, jakož i o skutečnosti, o níž původce veřejné listinyveřejné listiny potvrdil, že se za jeho přítomnosti udála nebo byla provedena, dokud není prokázán opak. (2) Zachycuje-li veřejná listinaveřejná listina projev vůle osoby při právním jednání a je-li jednajícím podepsána, zakládá to vůči každému plný důkaz o takovém projevu vůle. To platí i v případě, že byl podpis jednajícího nahrazen způsobem, který stanoví zákon. § 569 Byla-li veřejná listinaveřejná listina pořízena, aby popřela dřívější veřejnou listinuveřejnou listinu o právním jednání mezi týmiž osobami, nabývá vůči třetím osobám účinky, byl-li její obsah zveřejněn ve veřejném seznamu, anebo byla-li třetí osobě předložena. Oddíl 5 Právní jednání vůči nepřítomné osobě § 570 (1) Právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. (2) Právní jednání nepůsobí vůči osobě, která není plně svéprávná, dříve, než projev vůle dojde jejímu zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi. Sleduje-li se však právním jednáním poskytnout takové osobě jen právní výhodu, působí právní jednání již od okamžiku, kdy je učiněno vůči této osobě. § 571 Dojde-li projev vůle změněn vlivem prostředků použitých tím, kdo jednal, anebo jiných okolností nastavších během přepravy, posoudí se právní případ podle ustanovení o omylu. § 572 Osoba jednající v písemné formě, může svůj projev vůle odvolat, dojde-li odvolání druhé straně nejpozději současně s původním projevem vůle. § 573 Domněnka doby dojití Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Oddíl 6 Neplatnost právních jednání Všeobecná ustanovení § 574 Na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. § 575 Má-li neplatné právní jednání náležitosti jiného právního jednání, které je platné, platí toto jiné právní jednání, pokud je z okolností zřejmé, že vyjadřuje vůli jednající osoby. § 576 Týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. § 577 Je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. § 578 Chyby v psaní nebo v počtech nejsou právnímu jednání na újmu, je-li jeho význam nepochybný. § 579 (1) Způsobil-li někdo neplatnost právního jednání, nemá právo namítnout neplatnost nebo uplatnit z neplatného právního jednání pro sebe výhodu. (2) Kdo způsobil neplatnost právního jednání, nahradí škodu z toho vzniklou straně, která o neplatnosti nevěděla. Hlavní důvody neplatnosti § 580 (1) Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. (2) Neplatné je právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného. § 581 Není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. § 582 (1) Není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Zahrnuje-li projev vůle současně více právních jednání, nepůsobí nedostatek formy vyžadované pro některé z nich sám o sobě neplatnost ostatních. (2) Není-li dodržena forma právního jednání ujednaná stranami, lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno. To platí i tehdy, vyžadují-li formu určitého právního jednání ustanovení části čtvrté tohoto zákona. Omyl § 583 Jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné. § 584 (1) Týká-li se omyl vedlejší okolnosti, kterou ani strany neprohlásily za rozhodující, je právní jednání platné, ale osoba uvedená v omyl má vůči původci omylu právo na přiměřenou náhradu. (2) Bylo-li právně jednáno v omylu vyvolaném lstí, je právní jednání neplatné, třebaže se omyl týká jen vedlejší okolnosti. § 585 Vyvolala-li omyl jednajícího osoba třetí, je právní jednání platné. Měla-li však osoba, s níž se právně jednalo, na činu třetí osoby podíl, anebo o něm věděla či alespoň musela vědět, považuje se i tato osoba za původce omylu. Následky neplatnosti § 586 (1) Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. (2) Nenamítne-li oprávněná osobaoprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. § 587 (1) Kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání. (2) Kdo přivedl jiného k právnímu jednání hrozbou nebo lstí, nahradí vždy újmu z toho vzniklou. § 588 Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Oddíl 7 Relativní neúčinnost § 589 (1) Zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. (2) Neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba). § 590 (1) Věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, a) které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám, b) kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit, nebo c) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel. (2) Věřitel se může dovolat neúčinnosti kupní nebo směnné smlouvysměnné smlouvy uzavřené v posledním roce, musela-li druhá strana poznat v dlužníkově jednání mrhání majetkemmajetkem, kterým je dlužníkův věřitel zkracován. § 591 Neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka se může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o a) plnění povinnosti uložené zákonem, b) obvyklé příležitostné dary, c) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo d) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti. § 592 Stejně jako právní jednání uvedená v § 590 nebo 591 se posoudí i opomenutí, kterým dlužník pozbyl majetkové právo nebo kterým jiné osobě vůči sobě vznik, zachování nebo zajištění jejího práva majetkové povahy způsobil. To platí i tehdy, odmítl-li dlužník dědictvídědictví, ledaže bylo předluženo. § 593 Vyhradí-li si věřitel dříve, než se jeho pohledávka stane vykonatelnou, právo dovolat se neúčinnosti právního jednání tím, že výhradu prostřednictvím notáře, exekutora nebo soudu oznámí tomu, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat, pak věřiteli lhůta k dovolání se neúčinnosti právního jednání neběží, dokud se pohledávka vykonatelnou nestane. § 594 (1) Neúčinnosti právního jednání se lze dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědicidědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jměníjmění při přeměně právnické osobyprávnické osoby jako její právní nástupce. (2) Vůči jinému právnímu nástupci se lze neúčinnosti dovolat jen tehdy, jestliže a) právnímu nástupci musely být známy okolnosti, pro něž by se věřitel mohl dovolat neúčinnosti právního jednání, b) právní nástupce nabyl právo bezúplatně, anebo c) je právním nástupcem osoba blízkáosoba blízká, ledaže jí v době, kdy právo po předchůdci nabyla, nemusely být známy okolnosti, pro něž by se věřitel mohl dovolat neúčinnosti právního jednání. § 595 (1) Neúčinnost právního jednání zakládá věřitelovo právo domáhat se uspokojení pohledávky i z toho, co neúčinným jednáním z dlužníkova majetkumajetku ušlo. Není-li to dobře možné, náleží věřiteli odpovídající náhrada. (2) Kdo je zavázán plnit, považuje se za nepoctivého držitele; jeho dědicdědic nebo jiný všeobecný právní nástupce však jen tehdy, jestliže mu musely být známy okolnosti, pro něž by se věřitel mohl dovolat neúčinnosti právního jednání. (3) Poctivý příjemce bezúplatného plnění uspokojí věřitele z tohoto plnění v rozsahu, v němž jím byl obohacen. To neplatí, mohl-li se věřitel dovolat neúčinnosti právního jednání, i kdyby se stalo za úplatu. § 596 Nabyla-li třetí osoba k věcivěci, z níž by se věřitel mohl jinak domoci uspokojení, takové právo, že se proti této osobě neúčinnosti dovolat nelze, má ten, proti němuž se věřitel neúčinnosti právního jednání mohl dříve dovolat a za jehož držby právo třetí osobě vzniklo, vůči věřiteli povinnost k náhradě škody. § 597 (1) Kdo má vůči věřiteli povinnost podle § 595 nebo 596, může se jí zprostit uspokojením věřitelovy pohledávky za dlužníkem. Může tak učinit i předtím, než se věřitel neúčinnosti dovolá. (2) Kdo má vůči věřiteli povinnost podle § 595 nebo 596, může od dlužníka požadovat vrácení vzájemného plnění nebo splnění pohledávky oživlé následkem toho, že se věřitel dovolal neúčinnosti. § 598 Dovolává-li se neúčinnosti téhož právního jednání více věřitelů, nemůže být od povinné osoby požadováno v souhrnu více, než stanoví § 595 a 596. § 599 (1) Dovolá-li se věřitel neúčinnosti právního jednání týkajícího se věcivěci zapsané ve veřejném seznamu, může spolu s předložením odpůrčí žaloby a důkazu o jejím podání žádat orgán pověřený vedením takového seznamu, aby v něm poznamenal dovolání se neúčinnosti právního jednání. (2) Vyhoví-li soud žalobě, má rozsudek účinky i proti osobám, které po provedení poznámky nabyly věcvěc nebo právo k věcivěci v takovém seznamu zapsané. Díl 2 Právní události § 600 Všeobecné ustanovení Zákon stanoví, která práva a které povinnosti vznikají, mění se nebo zanikají z právních skutečností nezávislých na vůli osoby. Takový následek může též určit ujednání stran. Význam času § 601 (1) Nabývá-li se právo nebo vzniká-li povinnost v určitý den, nabude se nebo vznikne počátkem toho dne; zaniká-li právo nebo povinnost v určitý den, zanikne koncem toho dne. To neplatí, vylučuje-li to povaha právního případu. (2) Podmiňuje-li zánik určitého práva vznik jiného práva ve vzájemné návaznosti, nastává oboje v týž okamžik. Není-li ujednáno nebo stanoveno něco jiného, nastane takový právní účinek koncem dne. § 602 Má-li se právo vykonat nebo povinnost splnit v určitý den nebo do určitého dne, vyžaduje se, aby se tak stalo v obvyklou denní dobu, ledaže něco jiného plyne ze zvyklostí, ze zavedené praxe stran, popřípadě ze zvláštních okolností případu. § 603 Práva a povinnosti zaniknou uplynutím doby, na kterou byly omezeny. § 604 Změna v osobě věřitele nebo dlužníka nemá vliv na běh doby nebo lhůty. Počítání času § 605 (1) Lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek. (2) Konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce. § 606 (1) Polovinou měsícePolovinou měsíce se rozumí patnáct dnů a středem měsíce jeho patnáctý den. (2) Je-li lhůta nebo doba určena na jeden nebo více měsíců a část měsíce, počítá se část měsíce naposled. § 607 Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. § 608 Lhůta nebo doba určená v kratších časových jednotkáchjednotkách, než jsou dny, se počítá od okamžiku, kdy začne, do okamžiku, kdy skončí. Díl 3 Promlčení a prekluze Oddíl 1 Promlčení Pododdíl 1 Všeobecná ustanovení § 609 Nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. § 610 (1) K promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. (2) Jsou-li si strany povinny vrátit, co nabyly podle neplatné smlouvy nebo ze zrušeného závazku, přihlédne soud k námitce promlčení, jen pokud by promlčení mohla namítnout i druhá strana. To platí i v případě, že bylo plněno na základě zdánlivého právního jednání. § 611 Promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví. § 612 V případě práva na život a důstojnost, jméno, zdraví, vážnost, čest, soukromí nebo obdobného osobního práva se promlčují jen práva na odčinění újmy způsobené na těchto právech. § 613 Právo na výživné se nepromlčuje, práva na jednotlivá opětující se plnění však promlčení podléhají. § 614 Nepromlčuje se vlastnické právo ani právo domáhat se rozdělení společné věcivěci, právo na zřízení nezbytné cesty a právo na vykoupení reálného břemene. § 615 (1) Je-li splnění dluhu zajištěno zástavním právemzástavním právem, nepromlčí se zástavní právozástavní právo dříve než pohledávka. Promlčení pohledávky nebrání zástavnímu věřiteli v uspokojení ze zástavy. (2) Zástavní právoZástavní právo se nepromlčí, dokud má zástavní věřitel movitou zástavu u sebe, popřípadě dokud ji pro něho opatruje třetí osoba. (3) Má-li věřitel zadržovací právozadržovací právo, použijí se odstavce 1 a 2 obdobně. § 616 Při poskytnutí jistoty převodem práva není promlčení pohledávky důvodem pro zpětný převod práva osobě, která jistotu poskytla. § 617 (1) I po uplynutí promlčecí lhůty se strana může dovolat svého práva při obraně proti právu uplatněnému druhou stranou, pokud se obě práva vztahují k téže smlouvě nebo k několika smlouvám uzavřeným co do účelu v závislosti na sobě. (2) I po uplynutí promlčecí lhůty se strana může dovolat svého práva při započtení, pokud mohlo být k započtení přistoupeno kdykoli před uplynutím promlčecí lhůty. § 618 Promlčí-li se právo zapsané ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav, vymaže z něj promlčené právo ten, kdo veřejný seznam nebo rejstřík zástav vede, na návrh osoby, která má na výmazu právní zájem. Počátek promlčecí lhůty § 619 (1) Jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. (2) Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osobaoprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. § 620 (1) Okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. (2) Okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody způsobené vadou výrobku podle § 2939 zahrnují vědomost o škodě, vadě a totožnosti výrobce. § 621 Okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. § 622 Jedná-li se o újmu na zdraví nezletilého, který není plně svéprávný, počne promlčecí lhůta nejdříve běžet, až se nezletilý stane plně svéprávným. Nenabude-li plné svéprávnostiplné svéprávnosti, nepočne promlčecí lhůta běžet, dokud mu po dovršení zletilostizletilosti nebude jmenován opatrovník. § 623 Při dílčích plněních dluhu počne promlčecí lhůta běžet u každého dílčího plnění ode dne jeho dospělosti. Dospěje-li pro nesplnění některého dílčího plnění celý dluh, počne pro celý dluh běžet promlčecí lhůta ode dne dospělosti nesplněného dílčího plnění. § 624 U práva na vydání peněžních prostředků uložených na účtu nebo představujících vklad počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy smluvní závazek zanikl. § 625 U práva vzniklého z celkového zničení nebo ztráty dopravované věcivěci počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy zásilka měla být příjemci doručena. Byla-li však dopravovaná věcvěc jen poškozena nebo byla-li doručena opožděně, počne promlčecí lhůta běžet ode dne doručení zásilky. § 626 U práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné událostipojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu. § 627 Má-li být podle zvyklosti nebo podle praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, pohledávka vyrovnána na základě vyúčtování předkládaného koncem určitého období, počne promlčecí lhůta běžet ode dne následujícího po konci období, kdy vyúčtování mělo být předloženo. § 628 U práva, které musí být uplatněno nejprve u příslušné osoby, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy u ní bylo právo takto uplatněno. Pododdíl 2 Délka promlčecí lhůty Obecná ustanovení § 629 (1) Promlčecí lhůta trvá tři roky. (2) Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu. § 630 (1) Strany si mohou ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu počítanou ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, než jakou stanoví zákon, nejméně však v trvání jednoho roku a nejdéle v trvání patnácti let. (2) Je-li kratší nebo delší lhůta ujednána v neprospěch slabší strany, nepřihlíží se k ujednání. Nepřihlíží se ani k ujednání kratší promlčecí lhůty, jde-li o právo na plnění vyplývající z újmy na svobodě, životě nebo zdraví nebo o právo vzniklé z úmyslného porušení povinnosti. Zvláštní ustanovení § 631 Bylo-li právo zapsáno do veřejného seznamu, promlčí se za deset let ode dne, kdy mohlo být vykonáno poprvé. § 632 Bylo-li do veřejného seznamu zapsáno právo, které může být vykonáváno nepřetržitě nebo opakovaně, promlčí se, pokud není vykonáváno po dobu deseti let. Bylo-li však do veřejného seznamu zapsáno právo, které se vykonává jen zřídka, vyžaduje se, aby osoba, které právo náleží, měla v průběhu deseti let alespoň třikrát příležitost je vykonat a nikdy je nevykonala; nevyskytne-li se v průběhu deseti let příležitost právo vykonat třikrát, prodlužuje se promlčecí lhůta, dokud nebude využita žádná ze tří příležitostí. § 633 (1) Brání-li osoba zavázaná z věcného břemene výkonu práva, promlčí se věcné břemeno, pokud oprávněná osobaoprávněná osoba neuplatní své právo do tří let. (2) Právo na jednotlivé plnění z reálného břemene se promlčuje jako pohledávka. § 634 Právo požadovat, aby soud určil na základě smlouvy o smlouvě budoucí obsah budoucí smlouvy, se promlčí za jeden rok od posledního dne lhůty, kdy měla být budoucí smlouva uzavřena. To platí i v případě, že bylo ujednáno, že určitou náležitost smlouvy určí třetí osoba nebo soud. § 635 (1) Jedná-li se o životní pojištění, promlčí se právo na pojistné plnění za deset let. (2) Právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. § 636 (1) Právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. (2) Byla-li škoda nebo újma způsobena úmyslně, promlčí se právo na její náhradu nejpozději za patnáct let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. To platí i v případě vzniku škody nebo újmy porušením povinnosti v důsledku úplatkářství spočívajícího v nabídcenabídce, slibu nebo dání úplatku jiným než poškozeným nebo v přímém či nepřímém vyžádání úplatku od poškozeného. (3) Pro právo vzniklé z újmy na svobodě, životě nebo na zdraví se odstavce 1 a 2 nepoužijí. § 637 Právo na náhradu škody způsobené vadou výrobku podle § 2939 se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy výrobce uvedl vadný výrobek na trh. § 638 (1) Právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. (2) Bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. § 639 Uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby. § 640 Právo přiznané rozhodnutím orgánu veřejné moci se promlčí za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. § 641 Bylo-li v uznání dluhu nebo v rozhodnutí orgánu veřejné moci plnění rozloženo na jednotlivá dílčí plnění, platí desetiletá promlčecí lhůta i pro tato dílčí plnění a počíná běžet ode dne dospělosti každého dílčího plnění. Dospěje-li nesplněním některého dílčího plnění celý dluh, počne promlčecí lhůta běžet ode dne dospělosti nesplněného dílčího plnění. § 642 Byl-li dluh uznán nebo bylo-li právo přiznáno rozhodnutím orgánu veřejné moci, neplatí desetiletá promlčecí lhůta pro úroky a pro ta opětující se plnění, které dospěly po uznání dluhu nebo po přiznání práva. § 643 (1) Přešla-li povinnost na dědicedědice, skončí promlčecí lhůta nejdříve uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy bylo dědicidědici nabytí dědictvídědictví potvrzeno. (2) Byla-li právnická osobaprávnická osoba obnovena, skončí jejím věřitelům promlčecí lhůta nejdříve uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy byl zápis právnické osobyprávnické osoby ve veřejném rejstříku obnoven. § 644 Splní-li věřiteli dluh za dlužníka zástavní dlužník, nepromlčí se jeho právo vůči dlužníku dříve než za šest měsíců po splnění dluhu. Pododdíl 3 Běh promlčecí lhůty § 645 Vyžaduje-li se, aby osoba měla zákonného zástupce nebo opatrovníka, počne promlčecí lhůta běžet ohledně práva takové osoby nebo ohledně práva proti ní až ode dne, kdy zákonného zástupce nebo opatrovníka získá. Již započatá lhůta běží dále, avšak neskončí dříve, než uplyne jeden rok po odpadnutí překážky. § 646 Mezi manžely nepočne promlčecí lhůta běžet ani neběží, dokud manželstvímanželství trvá. To platí obdobně i pro práva mezi osobami žijícími ve společné domácnosti, mezi zastoupeným a zákonným zástupcem, opatrovancem a opatrovníkem nebo mezi poručencem a poručníkem. § 647 V případě uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá, počne promlčecí lhůta běžet poté, co věřitel nebo dlužník výslovně odmítne v takovém jednání pokračovat; počala-li promlčecí lhůta běžet již dříve, po dobu jednání neběží. § 648 Uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží. To platí i o právu již vykonatelném, pokud byl pro ně navržen výkon rozhodnutí nebo navrženo nařízení exekuceexekuce. § 649 Uplatní-li věřitel u orgánu veřejné moci vzájemné právo a vztahují-li se obě práva k téže smlouvě nebo k několika smlouvám uzavřeným co do účelu v závislosti na sobě, přestává běžet promlčecí lhůta dnem, kdy bylo zahájeno řízení ohledně toho práva, proti němuž vzájemné právo směřuje. V ostatních případech přestává promlčecí lhůta běžet dnem, kdy bylo vzájemné právo uplatněno. § 650 Promlčecí lhůta neběží po dobu, kdy se věřiteli hrozbou brání právo uplatnit. To platí i v případě, když věřitel právo neuplatnil, jsa dlužníkem nebo osobou dlužníku blízkou lstivě uveden v omyl. § 651 Promlčecí lhůta neběží po dobu, dokud trvá vyšší moc, která věřiteli v posledních šesti měsících promlčecí lhůty znemožnila právo uplatnit. § 652 Pokračuje-li běh promlčecí lhůty po odpadnutí některé z překážek uvedených v § 646 až 651, neskončí promlčecí lhůta dříve než za šest měsíců ode dne, kdy začala znovu běžet. Pododdíl 4 Obnovení nároku a běh nové promlčecí lhůty § 653 (1) Bylo-li právo již promlčeno a uznal-li dlužník svůj dluh, nárok se obnoví a počne běžet nová promlčecí lhůta ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby. (2) Bylo-li právo, ačkoli bylo již promlčeno, přiznáno rozhodnutím orgánu veřejné moci, použije se odstavec 1 obdobně. Oddíl 2 Prekluze § 654 (1) Nebylo-li právo vykonáno ve stanovené lhůtě, zanikne jen v případech stanovených zákonem výslovně. K zániku práva soud přihlédne, i když to dlužník nenamítne. (2) Ustanovení tohoto zákona o běhu promlčecí lhůty platí obdobně i pro prekluzivní lhůtu. ČÁST DRUHÁ RODINNÉ PRÁVO HLAVA I MANŽELSTVÍ Díl 1 Všeobecné ustanovení § 655 (1) ManželstvíManželství je trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví tento zákon. Hlavním účelem manželstvímanželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. (2) PartnerstvíPartnerství je trvalý svazek dvou lidí stejného pohlaví, který se uzavírá stejným způsobem jako manželstvímanželství. Nestanoví-li zákon nebo jiný právní předpis jinak, vztahují se na partnerstvípartnerství a práva a povinnosti partnerů ustanovení o manželstvímanželství, právech a povinnostech manželů, vdovách a vdovcích obdobně. Díl 2 Vznik manželství § 656 (1) ManželstvíManželství vzniká svobodným a úplným souhlasným projevem vůle muže a ženy, kteří hodlají vstoupit do manželstvímanželství (dále jen „snoubenci“), že spolu vstupují do manželstvímanželství. (2) Sňatečný obřad je veřejný a slavnostní; činí se v přítomnosti dvou svědků. § 657 (1) Projeví-li snoubenci vůli, že spolu vstupují do manželstvímanželství, osobně před orgánem veřejné moci provádějícím sňatečný obřad v přítomnosti matrikáře, jedná se o občanský sňatek. (2) Projeví-li snoubenci vůli, že spolu vstupují do manželstvímanželství, osobně před orgánem církve nebo náboženské společnosti oprávněné k tomu podle jiného právního předpisu (dále jen „oprávněná církev“), jedná se o církevní sňatek. § 658 (1) Jedná-li se o občanský sňatek, jiný právní předpis stanoví, kdo je orgánem veřejné moci provádějícím sňatečný obřad. (2) Jedná-li se o církevní sňatek, je orgánem oprávněné církve osoba pověřená oprávněnou církví. § 659 ManželstvíManželství se uzavírá tak, že osoba jednající za orgán veřejné moci, anebo osoba, která jedná za orgán oprávněné církve, položí snoubencům jako oddávající otázku, zda spolu chtějí vstoupit do manželstvímanželství; kladnou odpovědí obou snoubenců vznikne manželstvímanželství. ManželstvíManželství vznikne i jinak, je-li zřejmé, že snoubenci prohlašují svou sňatečnou vůli. § 660 Snoubenci při sňatečném obřadu prohlásí, že a) příjmení jednoho z nich bude jejich příjmením společným, b) si oba svá příjmení ponechají, nebo c) příjmení jednoho z nich bude jejich příjmením společným, a ten, jehož příjmení nemá být příjmením společným, bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat své dosavadní příjmení. § 661 (1) Ponechají-li si snoubenci svá dosavadní příjmení, prohlásí při sňatečném obřadu také, které z jejich příjmení bude příjmením jejich společných dětí. (2) Ponechali-li si manželé svá dosavadní příjmení, mohou i později učinit prohlášení orgánu veřejné moci, že se dohodli na společném příjmení jednoho z nich nebo na příjmení podle § 660 písm. c). (3) Mají-li manželé příjmení podle § 660 písm. c), mohou i později učinit prohlášení orgánu veřejné moci, že jeden z nich od připojovaného příjmení upouští. (4) Mají-li manželé společné příjmení, mohou i později učinit prohlášení orgánu veřejné moci, že jeden z nich bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat příjmení, které měl před uzavřením manželstvímanželství. § 662 (1) Má-li v případě volby podle § 660 písm. c) snoubenec, jehož příjmení nemá být příjmením společným, připojované příjmení, může jako připojované příjmení zvolit pouze první příjmení. (2) Volba podle § 660 písm. c) není možná, má-li již snoubenec, jehož příjmení bude příjmením společným, připojované příjmení. § 663 (1) Jedná-li se o občanský sňatek, uskutečňuje se sňatečný obřad na místě, které k tomu určí orgán veřejné moci provádějící sňatečný obřad; přihlíží při tom k vůli snoubenců. (2) Jedná-li se o církevní sňatek, uskutečňuje se sňatečný obřad na místě určeném vnitřními předpisy oprávněné církve. § 664 (1) O provedení sňatečného obřadu snoubenci požádají orgán veřejné moci, v jehož správním obvodu má být manželstvímanželství uzavřeno, a předloží doklady osvědčující jejich totožnost a způsobilost k uzavření manželstvímanželství; jiný právní předpis stanoví, jaké doklady je třeba předložit. (2) Orgán veřejné moci může předložení stanovených dokladů prominout, je-li jejich opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou. § 665 Snoubenci při sňatečném obřadu uvedou, dříve než učiní sňatečný projev vůle, že jim nejsou známy překážky, které by jim bránily uzavřít manželstvímanželství, že navzájem znají svůj zdravotní stav a že zvážili uspořádání budoucích majetkových poměrů, svého bydlení a hmotné zajištění po uzavření manželstvímanželství. § 666 (1) Má-li být uzavřen církevní sňatek, musí snoubenci nejprve předložit oddávajícímu osvědčení vydané matričním úřadem, v jehož správním obvodu má být manželstvímanželství uzavřeno. Osvědčení musí obsahovat potvrzení o tom, že snoubenci splnili všechny požadavky stanovené zákonem pro uzavření manželstvímanželství. Od vydání tohoto osvědčení do sňatečného obřadu nesmí uplynout více než šest měsíců. (2) Byl-li uzavřen církevní sňatek, je oddávající povinen do tří pracovních dnů od uzavření manželstvímanželství doručit matričnímu úřadu, v jehož správním obvodu bylo manželstvímanželství uzavřeno, protokol o uzavření manželstvímanželství s uvedením skutečností podle jiného právního předpisu. § 667 (1) Je-li život snoubence přímo ohrožen, může sňatečný obřad provést každý orgán podle § 658, popřípadě jiný úřad stanovený jiným právním předpisem, a to na kterémkoli místě; to platí obdobně i pro církevní sňatek. Mimo území České republiky může sňatečný obřad provést také velitel námořního plavidla plujícího pod státní vlajkou České republiky nebo velitel letadla zapsaného v leteckém rejstříku v České republice a je-li alespoň jeden ze snoubenců státním občanem České republiky rovněž velitel vojenské jednotkyjednotky České republiky v zahraničí. (2) V případech uvedených v odstavci 1 není třeba předložit doklady jinak potřebné; přítomnosti matrikáře není zapotřebí. § 668 Státní občan České republiky může mimo území republiky uzavřít manželstvímanželství také před diplomatickou misí nebo konzulárním úřadem České republiky. § 669 (1) Jsou-li pro to důležité důvody, může krajský úřad, v jehož správním obvodu má být manželstvímanželství uzavřeno, na žádost snoubenců povolit, aby projev vůle jednoho ze snoubenců o vstupu do manželstvímanželství za něj učinil jeho zmocněnec. (2) Plná moc musí obsahovat údaje osvědčující totožnost a další rozhodné skutečnosti týkající se obou snoubenců a zmocněnce a prohlášení o příjmení. Musí v ní být rovněž uvedeno, že snoubencům nejsou známy překážky, které by jim bránily uzavřít manželstvímanželství, že navzájem znají svůj zdravotní stav a že zvážili uspořádání budoucích majetkových poměrů, svého bydlení a hmotné zajištění po uzavření manželstvímanželství. Plná moc vyžaduje písemnou formu a podpis na ní musí být úředně ověřen. (3) Odvolání plné moci je účinné jen tehdy, dozví-li se o něm druhý snoubenec dříve, než učiní svůj sňatečný projev vůle. § 670 (1) Byl-li uzavřen občanský sňatek, nemají následné náboženské obřady právní následky. (2) Byl-li uzavřen církevní sňatek, nelze následně uzavřít občanský sňatek. § 671 Způsobilost uzavřít manželství ManželstvíManželství může uzavřít každý, pokud mu v tom nebrání zákonná překážka podle § 672 až 676. Zákonné překážky manželství § 672 (1) ManželstvíManželství nemůže uzavřít nezletilý, který není plně svéprávný. (2) Soud může ve výjimečných případech povolit uzavření manželstvímanželství nezletilému, který není plně svéprávný a dovršil šestnácti let věku, jsou-li pro to důležité důvody. § 673 ManželstvíManželství nemůže uzavřít osoba, jejíž svéprávnostsvéprávnost byla v této oblasti omezena. § 674 ManželstvíManželství nemůže uzavřít osoba, která již dříve uzavřela manželstvímanželství, ani osoba, která již dříve vstoupila do registrovaného partnerství nebo jiného obdobného svazku uzavřeného v zahraničí, a toto manželstvímanželství, registrované partnerství nebo jiný obdobný svazek uzavřený v zahraničí trvá. § 675 ManželstvíManželství nemůže být uzavřeno mezi předky a potomky, ani mezi sourozenci; totéž platí o osobách, jejichž příbuzenstvípříbuzenství vzniklo osvojenímosvojením. § 676 ManželstvíManželství nemůže být uzavřeno mezi poručníkem a poručencem, mezi dítětem a osobou, do jejíž péče bylo dítě svěřeno, nebo pěstounem a svěřeným dítětem. Díl 3 Zdánlivé manželství a neplatnost manželství Oddíl 1 Zdánlivé manželství § 677 (1) ManželstvíManželství nevznikne, pokud alespoň u jedné z osob, které hodlaly uzavřít manželstvímanželství, nebyly v projevu vůle o vstupu do manželstvímanželství nebo ve sňatečném obřadu nebo v souvislosti s ním splněny takové náležitosti, na jejichž splnění je k tomu, aby manželstvímanželství vzniklo, nutno bezvýhradně trvat. (2) V případě církevního sňatku náleží k těmto náležitostem i skutečnost uzavření sňatku před orgánem oprávněné církve. Neprovádí-li se sňatečný obřad v případě přímého ohrožení života snoubence, jsou těmito skutečnostmi i osvědčení matričního úřadu, že snoubenci splnili všechny požadavky zákona pro uzavření manželstvímanželství, jakož i že mezi vydáním tohoto osvědčení a uzavřením sňatku uplynula doba nejvýše šest měsíců. § 678 Soud může určit, že manželstvímanželství není, i bez návrhu. § 679 (1) Neprodleně poté, kdy soud určí, že manželstvímanželství není, rozhodne soud o otcovství ke společnému dítěti i o povinnostech a právech rodičů k němu. (2) Majetkové povinnosti a práva muže a ženy se posoudí jednotlivě podle své povahy. Nelze-li jinak, použijí se ustanovení o bezdůvodném obohacení. V těchto záležitostech je třeba brát ohled na muže nebo ženu jednající v dobré víře, jakož i na práva a právní zájmy společných dětí a třetích osob. Oddíl 2 Neplatnost manželství § 680 Došlo-li k uzavření manželstvímanželství, přestože tomu bránila zákonná překážka, soud prohlásí manželstvímanželství za neplatné na návrh každého, kdo na tom má právní zájem, ledaže manželstvímanželství bránila překážka omezené svéprávnostisvéprávnosti. § 681 ManželstvíManželství se považuje za platné, dokud není prohlášeno za neplatné. Bylo-li manželstvímanželství prohlášeno za neplatné, považuje se za neuzavřené. § 682 ManželstvíManželství nelze prohlásit za neplatné, pokud zaniklo, nebo pokud již došlo k nápravě. § 683 ManželstvíManželství nelze prohlásit za neplatné, pokud bylo uzavřeno nezletilým, který není plně svéprávný, nebo osobou, jejíž svéprávnostsvéprávnost byla v této oblasti omezena, a bylo počato dítě, které se narodilo živé. § 684 (1) Soud prohlásí manželstvímanželství za neplatné na návrh manžela, jehož projev vůle o vstupu do manželstvímanželství byl učiněn pod nátlakem spočívajícím v užití násilí nebo vyhrožováním násilím nebo jehož projev vůle o vstupu do manželstvímanželství byl učiněn jen v důsledku omylu o totožnosti snoubence nebo o povaze sňatečného právního jednání. Návrh lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy tak manžel mohl vzhledem k okolnostem nejdříve učinit, popřípadě kdy se dozvěděl o pravém stavu věcívěcí. (2) V případě stanoveném v odstavci 1 prohlásí soud manželstvímanželství za neplatné, třebaže zaniklo smrtí manžela dříve, než skončilo řízení o neplatnost manželstvímanželství zahájené na návrh druhého manžela, nebo pokud potomci manžela, který podal návrh na prohlášení manželstvímanželství za neplatné, navrhnou do jednoho roku po jeho smrti, aby soud prohlásil manželstvímanželství za neplatné. § 685 Soud prohlásí manželstvímanželství za neplatné i bez návrhu, a to i v případě, že již zaniklo, pokud bylo uzavřeno a) osobou, která již dříve uzavřela manželstvímanželství, nebo která již dříve vstoupila do registrovaného partnerství nebo jiného obdobného svazku uzavřeného v zahraničí, pokud takové manželstvímanželství, partnerství nebo jiný obdobný svazek trvá, b) mezi předkem a potomkem, mezi sourozenci nebo mezi osobami, jejichž příbuzenstvípříbuzenství vzniklo osvojenímosvojením. § 686 (1) O povinnostech a právech muže a ženy, jejichž manželstvímanželství bylo prohlášeno za neplatné, ke společnému dítěti a o jejich majetkových povinnostech a právech v době po prohlášení manželstvímanželství za neplatné platí ustanovení o povinnostech a právech rozvedených manželů ke společnému dítěti a o jejich majetkových povinnostech a právech v době po rozvodu obdobně. (2) Bylo-li manželstvímanželství prohlášeno za neplatné podle § 684, je při rozhodování o majetkových povinnostech a právech třeba brát ohled na toho, kdo jednal v dobré víře. Díl 4 Povinnosti a práva manželů Oddíl 1 Obecná ustanovení § 687 (1) Manželé mají rovné povinnosti a rovná práva. (2) Manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. § 688 Manžel má právo na to, aby mu druhý manžel sdělil údaje o svých příjmech a stavu svého jměníjmění, jakož i o svých stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných činnostech. § 689 Manžel je povinen při volbě svých pracovních, studijních a podobných činností brát zřetel na zájem rodiny, druhého manžela a nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnostiplné svéprávnosti a které žije spolu s manžely v rodinné domácnosti, a popřípadě dalších členů rodiny. § 690 Uspokojování potřeb rodiny Každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná. Poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy. § 691 (1) Nemají-li manželé rodinnou domácnost, nese každý z nich náklady své domácnosti; to je nezbavuje povinnosti navzájem si pomáhat a podporovat se. (2) Žije-li s jedním z manželů společné dítě manželů, vůči kterému mají oba vyživovací povinnost, popřípadě nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnostiplné svéprávnosti a které je svěřeno do péče manželů nebo jednoho z nich, a druhý manžel opustí rodinnou domácnost, aniž k tomu má důvod zvláštního zřetele hodný, a odmítá se vrátit, je tento manžel povinen přispívat i na náklady rodinné domácnosti. Důvod opuštění rodinné domácnosti, popřípadě důvod odmítání návratu, posoudí soud podle zásad slušnosti a dobrých mravů. § 692 Rozhodování o záležitostech rodiny (1) O záležitostech rodiny, včetně volby umístění rodinné domácnosti, popřípadě domácnosti jednoho z manželů a dalších členů rodiny, především dětí, které nenabyly plné svéprávnostiplné svéprávnosti, a o způsobu života rodiny, se mají manželé dohodnout. (2) Nedohodnou-li se manželé o podstatné záležitosti rodiny, může soud na návrh jednoho z nich nahradit svým rozhodnutím souhlas druhého manžela, odmítá-li svůj souhlas v takové záležitosti rodinného života bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem rodiny, anebo není-li schopen vůli projevit. Soud však vede manžele především k dohodě. Obstarávání záležitostí rodiny § 693 Záležitosti rodiny obstarávají manželé společně, nebo je obstarává jeden z nich. § 694 (1) V běžných záležitostech rodiny právní jednání jednoho manžela zavazuje a opravňuje oba manžele společně a nerozdílně; to neplatí, sdělil-li manžel, který právně nejednal, předem třetí osobě, že s právním jednáním nesouhlasí. Také soud může na návrh manžela pro něho vyloučit následky budoucího právního jednání druhého manžela vůči třetím osobám. Taková opatření se netýkají právních jednání, jimiž manžel obstarává běžně nezbytné životní potřeby rodiny a jejích členů, zejména dětí, které nenabyly plné svéprávnostiplné svéprávnosti. (2) V ostatních záležitostech rodiny právní jednání jednoho manžela zavazuje a opravňuje oba manžele společně a nerozdílně, dal-li druhý manžel k právnímu jednání manžela souhlas; ustanovení § 692 odst. 2 se použije obdobně. Nedovolá-li se však manžel, který s právním jednáním druhého manžela nesouhlasí, pomoci soudu předem, může se dovolat neplatnosti takového právního jednání. (3) Nežijí-li manželé spolu za situace uvedené v § 691 odst. 2, právní jednání jednoho manžela v záležitostech rodiny druhého manžela bez jeho souhlasu nezavazuje ani neopravňuje. § 695 Ustanovení § 693 a 694 se nepoužijí pro záležitosti upravené ustanoveními o majetkovém právu manželském. § 696 Vzájemné zastupování manželů (1) Manžel má právo zastupovat svého manžela v jeho běžných záležitostech. (2) Manžel právo uvedené v odstavci 1 nemá, sdělí-li předem manžel, který má být zastoupen, tomu, s nímž jeho manžel má právně jednat nebo má v úmyslu právně jednat, že se zastoupením nesouhlasí, anebo zruší-li soud na návrh manžela zástupčí právo druhého manžela. (3) Právo uvedené v odstavci 1 manžel nemá ani tehdy, nežijí-li manželé spolu za situace uvedené v § 691 odst. 2. § 697 Výživné mezi manžely (1) Manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. (2) Pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném. Obvyklé vybavení rodinné domácnosti § 698 (1) Obvyklé vybavení rodinné domácnostiObvyklé vybavení rodinné domácnosti tvoří soubor movitých věcímovitých věcí, které slouží běžně nezbytným životním potřebám rodiny a jejích členů; přitom není rozhodné, zda jednotlivé věcivěci náleží oběma manželům nebo jen jednomu z nich. (2) K nakládání s věcívěcí, která je součástí obvyklého vybavení rodinné domácnostiobvyklého vybavení rodinné domácnosti, potřebuje manžel souhlas druhého manžela; to neplatí, jedná-li se o věcvěc zanedbatelné hodnoty. (3) Manžel se může dovolat neplatnosti právního jednání, jímž druhý manžel s věcívěcí, která je součástí obvyklého vybavení rodinné domácnostiobvyklého vybavení rodinné domácnosti, naložil bez jeho souhlasu. § 699 (1) Opustí-li manžel rodinnou domácnost v úmyslu učinit tak trvale a odmítá se vrátit, může žádat, aby mu manžel vydal to, co patří k obvyklému vybavení rodinné domácnostiobvyklému vybavení rodinné domácnosti a náleží výhradně jemu. Co náleží manželům společně, si manželé rozdělí rovným dílem, ledaže to povaha věcivěci vylučuje; v takovém případě se použijí obecná ustanovení tohoto zákona o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. (2) Potřebuje-li manžel to, co patří k obvyklému vybavení rodinné domácnostiobvyklému vybavení rodinné domácnosti, zejména také pro společné nezletilé dítě manželů, které nenabylo plné svéprávnostiplné svéprávnosti a vůči kterému mají oba vyživovací povinnost, nebo pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnostiplné svéprávnosti, bylo svěřeno do společné péče manželů žijící v rodinné domácnosti a v rodinné domácnosti zůstalo, odstavec 1 se nepoužije. Rodinný závod § 700 (1) Za rodinný se považuje závodzávod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictvívlastnictví některé z těchto osob. Na ty z nich, kteří trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závodrodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodurodinného závodu. (2) Ustanovení o právech a povinnostech členů rodiny zúčastněných na provozu rodinného závodurodinného závodu se nepoužijí v případech, kdy jsou tyto práva a povinnosti upraveny společenskou smlouvou včetně zakladatelského právního jednání o založení obchodní společnosti nebo družstva, smlouvou o tiché společnostismlouvou o tiché společnosti nebo smlouvou a ustanoveními jiného zákona o pracovním poměru, popřípadě jinou obdobnou smlouvou. Jsou-li členy rodiny zúčastněnými na provozu rodinného závodurodinného závodu manželé, použijí se před ustanoveními o rodinném závodurodinném závodu přednostně ustanovení tohoto zákona o manželském majetkovém právu. § 701 Členové rodiny zúčastnění na provozu rodinného závodurodinného závodu se podílejí na zisku z něho i na věcechvěcech z tohoto zisku nabytých, jakož i na přírůstcích závoduzávodu v míře odpovídající množství a druhu své práce. Vzdát tohoto práva se může jen osoba plně svéprávná osobním prohlášením; prohlášení vyžaduje formu veřejné listinyveřejné listiny. § 702 Rozhodnutí o použití zisku z rodinného závodurodinného závodu nebo jeho přírůstků, jakož i rozhodnutí týkající se záležitosti mimo obvyklé hospodaření včetně změn základních zásad závodního provozu nebo jeho zastavení se přijímají většinou hlasů členů rodiny zúčastněných na provozu rodinného závodurodinného závodu. Je-li mezi nimi osoba, která není plně svéprávná, zastupuje ji při hlasování zákonný zástupce, pokud je nezletilá, jinak opatrovník. § 703 Účastenství na provozu rodinného závodurodinného závodu se váže na osobu člena rodiny a nelze je přenést na jiného, ledaže se jedná o některého z členů rodiny uvedených v § 700 odst. 1 a souhlasí s tím všichni členové rodiny, kteří již jsou na provozu rodinného závodurodinného závodu zúčastněni. § 704 (1) Má-li být rodinný závodrodinný závod rozdělen při dělení pozůstalostipozůstalosti soudem, má na něj člen rodiny zúčastněný na jeho provozu přednostní právo. (2) Má-li být rodinný závodrodinný závod zcizen, má k němu člen rodiny zúčastněný na jeho provozu předkupní právo, ledaže bylo ujednáno něco jiného. To platí i v případě, že má být zcizen spoluvlastnický podíl na rodinném závodurodinném závodu nebo že má být zcizena věcvěc, která má podle své povahy a dosavadního určení provozu rodinného závodurodinného závodu trvale sloužit. § 705 (1) Zcizením závoduzávodu účastenství na provozu rodinného závodurodinného závodu zanikne. (2) Členu rodiny zanikne účastenství na provozu rodinného závodurodinného závodu i v případě, že přestane vykonávat práci pro rodinu nebo v rodinném závoděrodinném závodě, anebo že se změní právní důvod, ze kterého pokračuje ve výkonu práce v rodinném závodurodinném závodu. § 706 Zaniklo-li účastenství na provozu rodinného závodurodinného závodu, lze platbu členu rodiny na provozu závoduzávodu dosud zúčastněnému rozložit do splátek, pokud to bude ujednáno nebo pokud to schválí soud. Není-li pro rozložení platby do splátek rozumný důvod, soud placení ve splátkách neschválí, popřípadě rozhodne o neplatnosti ujednání o splátkách. § 707 Rodinná společenství vzniklá k provozu rodinného závodurodinného závodu bez výslovného ujednání členů rodiny se řídí zvyklostmi a praxí v nich zavedenou, pokud to neodporuje § 700 až 706. Oddíl 2 Manželské majetkové právo § 708 (1) To, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jměníspolečného jmění manželů (dále jen „společné jměníspolečné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jměníspolečné jmění za trvání manželstvímanželství na základě zákona. (2) Společné jměníSpolečné jmění podléhá zákonnému režimu, nebo smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu. Zákonný režim § 709 (1) Součástí společného jměníspolečného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželstvímanželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazemodkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrtipořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictvívlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetkumajetku. (2) Součástí společného jměníspolečného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. (3) Součástí společného jměníspolečného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželstvímanželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictvívlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev. § 710 Součástí společného jměníspolečného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželstvímanželství, ledaže a) se týkají majetkumajetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetkumajetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. § 711 (1) O nabytí a pozbytí jednotlivých součástí společného jměníspolečného jmění platí obecná ustanovení tohoto zákona. (2) Částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti se stávají součástí společného jměníspolečného jmění v okamžiku, kdy manžel, který se o jejich získání přičinil, nabyl možnost s nimi nakládat. (3) Pohledávky z výhradního majetkumajetku jen jednoho z manželů, které se mají stát součástí společného jměníspolečného jmění, se součástí společného jměníspolečného jmění stávají dnem splatnosti. § 712 Není-li v této části zákona stanoveno jinak, použijí se pro společné jměníspolečné jmění obdobně ustanovení tohoto zákona o společnosti, popřípadě ustanovení o spoluvlastnictví. Správa v zákonném režimu § 713 (1) Součásti společného jměníspolečného jmění užívají, berou z nich plodyplody a užitkyužitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody. (2) Povinnosti a práva spojená se společným jměnímspolečným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně. (3) Z právních jednání týkajících se společného jměníspolečného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně. § 714 (1) V záležitostech týkajících se společného jměníspolečného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud. (2) Jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání. § 715 (1) Má-li být součást společného jměníspolečného jmění použita k podnikání jednoho z manželů a přesahuje-li majetková hodnota toho, co má být použito, míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, vyžaduje se při prvním takovém použití souhlas druhého manžela. Byl-li druhý manžel opomenut, může se dovolat neplatnosti takového jednání. (2) Má-li být součást společného jměníspolečného jmění použita k nabytí podílu v obchodní společnosti nebo družstvu, nebo je-li důsledkem nabytí podílu ručení za dluhy společnosti nebo družstva v rozsahu přesahujícím míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, platí odstavec 1 obdobně. Smluvený režim § 716 (1) Snoubenci a manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu. Ujednají-li si smluvený režim manželé, upraví zpravidla své povinnosti a práva týkající se již existujícího společného jměníspolečného jmění. Ujedná-li se pro smluvený režim zpětný účinek, nepřihlíží se k tomu. (2) Smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje formu veřejné listinyveřejné listiny. § 717 (1) Smluvený režim může spočívat v režimu oddělených jměnírežimu oddělených jmění, v režimu vyhrazujícím vznik společného jměníspolečného jmění ke dni zániku manželstvímanželství, jakož i v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jměníspolečného jmění v zákonném režimu. Ustanovení o režimu oddělených jměnírežimu oddělených jmění se použijí obdobně v režimu vyhrazujícím vznik společného jměníspolečného jmění ke dni zániku manželstvímanželství. (2) Smluvený režim lze změnit dohodou manželů nebo rozhodnutím soudu; taková změna vyžaduje dohodu manželů nebo rozhodnutí soudu o součástech společného jměníspolečného jmění v dosavadním režimu. § 718 (1) Smlouva může obsahovat jakékoli ujednání a týkat se jakékoli věcivěci, ledaže to zákon zakazuje; může se týkat zejména rozsahu, obsahu, doby vzniku zákonného nebo jiného režimu společného jměníspolečného jmění, jednotlivých věcívěcí i jejich souborů. Smlouvou lze změnit zařazení již existujících i upravit zařazení budoucích součástí jměníjmění rozdílně od zákonného režimu. (2) Smlouvou lze rovněž uspořádat majetkové poměry pro případ zániku manželstvímanželství; jedná-li se o uspořádání pro případ zániku manželstvímanželství smrtí, považuje se v této části smlouva za smlouvu dědickou, má-li její náležitosti. (3) Smlouvou nelze vyloučit ani změnit ustanovení o obvyklém vybavení rodinné domácnostiobvyklém vybavení rodinné domácnosti, ledaže jeden z manželů opustil trvale domácnost a odmítá se vrátit. § 719 (1) Smlouva o manželském majetkovém režimu nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu. (2) Smlouva o manželském majetkovém režimu se nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by se smlouvou souhlasila; tato smlouva uzavřená bez souhlasu třetí osoby nemá vůči ní právní účinky. § 720 (1) Smlouva snoubenců o manželském majetkovém režimu nabývá účinnosti uzavřením manželstvímanželství. Týká-li se smlouva již existující věcivěci zapsané do veřejného seznamu, lze provést do tohoto seznamu zápis změny až po uzavření manželstvímanželství. (2) Týká-li se smlouva manželů o manželském majetkovém režimu již existující věcivěci zapsané do veřejného seznamu, nabývá smlouva v této části účinky vůči třetím osobám zápisem do tohoto seznamu, ledaže tento zákon stanoví jinak. § 721 (1) Smlouva o manželském majetkovém režimu se zapíše do veřejného seznamu, je-li to v ní ujednáno; jinak na žádost obou manželů. Do seznamu se zapíše vše, co mění zákonný majetkový režim manželů. (2) Zápis provede bez zbytečného odkladu ten, kdo smlouvu sepsal, a není-li to možné, ten, kdo seznam vede. Správa ve smluveném režimu § 722 (1) Snoubenci i manželé mohou uzavřít smlouvu o správě toho, co je součástí společného jměníspolečného jmění, která se odchyluje od ustanovení § 713 a 714; ustanovení § 719 a 720 platí i pro tuto smlouvu. (2) Smlouva podle odstavce 1 obsahuje ujednání o tom, který manžel bude spravovat společné jměníspolečné jmění nebo jeho součást a jakým způsobem. § 723 (1) Manžel, který spravuje společné jměníspolečné jmění, právně jedná v záležitostech týkajících se společného jměníspolečného jmění samostatně, a to i v soudním nebo jiném řízení, ledaže je dále stanoveno jinak. (2) Manžel, který spravuje všechno společné jměníspolečné jmění, může právně jednat jen se souhlasem druhého manžela a) při nakládání se společným jměnímspolečným jměním jako celkem, b) při nakládání s obydlím, v němž je rodinná domácnost manželů, je-li toto obydlí součástí společného jměníspolečného jmění, nebo které je obydlím jednoho z nich, anebo obydlím nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnostiplné svéprávnosti a o něž manželé pečují, jakož i při ujednání trvalého zatížení nemovité věcivěci, která je součástí společného jměníspolečného jmění. (3) Ustanovení § 714 odst. 2 platí obdobně. Režim založený rozhodnutím soudu § 724 (1) Je-li pro to závažný důvod, soud na návrh manžela společné jměníspolečné jmění zruší nebo zúží jeho stávající rozsah. (2) Závažným důvodem je vždy skutečnost, že manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu, že manžela lze považovat za marnotratného, jakož i to, že manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika. Jako závažný důvod může být shledáno také to, že manžel začal podnikat nebo že se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osobyprávnické osoby. § 725 Režim založený rozhodnutím soudu lze změnit smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu. § 726 (1) Soud může společné jměníspolečné jmění poté, co je zrušil, obnovit; soud tak rozhodne zejména, když pominou důvody zrušení společného jměníspolečného jmění. To platí i v případě, že manžel navrhne, aby společné jměníspolečné jmění, jehož rozsah byl zúžen, bylo rozšířeno do zákonného rozsahu. (2) Zaniklo-li společné jměníspolečné jmění na základě zákona, soud jej na návrh manžela obnoví, pokud je to v zájmu obou manželů. § 727 (1) Rozhodnutím soudu nelze vyloučit ani změnit ustanovení upravující obvyklé vybavení rodinné domácnostiobvyklé vybavení rodinné domácnosti. (2) Rozhodnutí soudu o změně, zrušení nebo obnovení společného jměníspolečného jmění nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu a nesmí se obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by s rozhodnutím souhlasila. § 728 Správa v režimu založeném rozhodnutím soudu Jedná-li manžel při správě společného jměníspolečného jmění způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela, rodiny nebo rodinné domácnosti, a snoubenci nebo manželé neuzavřeli smlouvu o správě toho, co je součástí společného jměníspolečného jmění, může soud na návrh druhého manžela rozhodnout, jakým způsobem bude společné jměníspolečné jmění spravováno. Režim oddělených jmění § 729 V režimu oddělených jměnírežimu oddělených jmění smí manžel nakládat se svým majetkemmajetkem bez souhlasu druhého manžela. § 730 Podnikají-li v režimu oddělených jměnírežimu oddělených jmění manželé společně nebo jeden z manželů podniká s pomocí druhého manžela, rozdělí si příjmy z podnikání, jak si v písemné formě ujednali; jinak se příjmy rozdělí rovným dílem. Ochrana třetích osob § 731 Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů za trvání společného jměníspolečného jmění, může se věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je ve společném jměníspolečném jmění. § 732 Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů proti vůli druhého manžela, který nesouhlas projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být společné jměníspolečné jmění postiženo jen do výše, již by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jměníspolečné jmění zrušeno a vypořádáno podle § 742. To platí i v případě povinnosti manžela plnit výživné nebo jde-li o dluh z protiprávního činu jen jednoho z manželů nebo v případě, že dluh jen jednoho z manželů vznikl ještě před uzavřením manželstvímanželství. § 733 Zavázal-li se jeden z manželů v době, od které do změny nebo vyloučení zákonného majetkového režimu, ať smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu, uplynulo méně než šest měsíců, může být pohledávka jeho věřitele uspokojena ze všeho, co by bylo součástí společného jměníspolečného jmění, kdyby ke smlouvě manželů nebo k rozhodnutí soudu nedošlo. § 734 Je-li smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu, kterými byl zákonný majetkový režim změněn nebo vyloučen, dotčeno právo třetí osoby, zejména věřitele, může tato osoba své právo uplatnit u příležitosti vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jměníspolečného jmění, stejně, jako by ke smlouvě manželů nebo k rozhodnutí soudu nedošlo; přitom se použije § 742. § 735 Zvláštní ustanovení Neuzavřou-li spolu manželé, kteří mají v úmyslu dosáhnout rozvodu manželstvímanželství způsobem uvedeným v § 757, dohodu o uspořádání majetkových povinností a práv pro případ rozvodu, v níž pod podmínkou, že manželstvímanželství bude rozvedeno, rovněž ujednají, jak budou v době odděleného hospodaření nabývat práva a zavazovat se, platí pro dobu odděleného hospodaření manželů ustanovení o společném jměníspolečném jmění přiměřeně, ledaže tento zákon stanoví jinak. Vypořádání společného jmění § 736 Je-li společné jměníspolečné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jměníspolečné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jměníspolečném jmění přiměřeně. § 737 (1) Vypořádáním jměníjmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné. (2) Vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely. § 738 (1) Dohoda o vypořádání má vždy účinky ke dni, kdy společné jměníspolečné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavřena před anebo po zúžení, zrušení nebo zániku společného jměníspolečného jmění. Je-li však předmětem vypořádání věcvěc, která se zapisuje do veřejného seznamu, nabývá dohoda právních účinků v části týkající se této věcivěci zápisem do veřejného seznamu. (2) Platnosti dohody o vypořádání nebrání, týká-li se jen části společných majetkových povinností a práv. § 739 (1) Dohoda o vypořádání vyžaduje písemnou formu, pokud byla uzavřena za trvání manželstvímanželství nebo pokud je předmětem vypořádání věcvěc, u které vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva. (2) Nevyžaduje-li dohoda o vypořádání písemnou formu a požádá-li o to jeden z manželů, doručí mu druhý manžel potvrzení, jak se vypořádali. § 740 Nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jměníspolečného jmění. § 741 Nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jměníspolečného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jměníspolečného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věcihmotné věci movité jsou ve vlastnictvívlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věcihmotné věci movité a věcivěci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné. § 742 (1) Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jměníjmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetkumajetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetekmajetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetkumajetku vynaložil na společný majetekmajetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jměníspolečného jmění. (2) Hodnota toho, co ze společného majetkumajetku bylo vynaloženo na výhradní majetekmajetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetkumajetku manžela bylo vynaloženo na společný majetekmajetek, se při vypořádání společného jměníspolečného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetkumajetku do dne, kdy společné jměníspolečné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetkumajetku, na niž byl náklad vynaložen. Některá ustanovení o bydlení manželů § 743 (1) Manželé mají obydlí tam, kde mají rodinnou domácnost. (2) Žádá-li manžel z vážných důvodů o přeložení rodinné domácnosti, má mu druhý manžel vyhovět, ledaže důvody pro setrvání převažují nad důvody pro tuto změnu. (3) Manželé se mohou dohodnout, že budou bydlet trvale odděleně. Dohoda manželů o odděleném bydlení má stejné právní účinky jako opuštění rodinné domácnosti s úmyslem žít trvale jinde. § 744 Je-li obydlím manželů dům nebo bytbyt, k němuž má jeden z manželů výhradní právo umožňující v domě nebo bytěbytě bydlet, a je-li to jiné právo než závazkové, vznikne uzavřením manželstvímanželství druhému manželu právo bydlení. Vznikne-li jednomu z manželů takové výhradní právo za trvání manželstvímanželství, vznikne tím druhému z manželů právo bydlení. § 745 (1) Je-li obydlím manželů dům nebo bytbyt, k němuž měl jeden z manželů ke dni uzavření manželstvímanželství nájemní právo, vznikne uzavřením manželstvímanželství k domu nebo bytubytu oběma manželům společné nájemní právo; při pozdějším uzavření nájemní smlouvynájemní smlouvy vzniká oběma manželům společné nájemní právo účinností smlouvy. To platí obdobně i v případě jiného obdobného závazkového práva. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, ujednají-li si manželé něco jiného. § 746 (1) Mají-li manželé k domu nebo bytubytu společné nájemní právo, jsou zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně. (2) Manžel, který má právo bydlení, má postavení ručitele svého manžela. § 747 (1) Má-li alespoň jeden z manželů právo nakládat domem nebo bytembytem, ve kterém se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny, a tohoto domu nebo bytubytu je k bydlení manželů nebo rodiny nezbytbytně třeba, musí se zdržet všeho a předejít všemu, co může bydlení znemožnit nebo ohrozit. Manžel zejména nesmí bez souhlasu druhého manžela takový dům nebo byt zcizit nebo k domu, jeho části nebo k celému bytubytu zřídit právo, jehož výkon je neslučitelný s bydlením manželů nebo rodiny, ledaže zajistí manželovi nebo rodině po všech stránkách obdobné bydlení s bydlením dosavadním. (2) Jedná-li manžel bez souhlasu druhého manžela v rozporu s odstavcem 1, může se tento manžel dovolat neplatnosti takového právního jednání. § 748 (1) Mají-li manželé společné nájemní právo k domu nebo bytubytu, ve kterém se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny, platí § 747 odst. 1 věta první obdobně. Manžel nesmí bez souhlasu druhého manžela nájem ukončit, nebo jej omezit právem, jehož výkon je neslučitelný s bydlením manželů nebo rodiny. (2) Jedná-li manžel bez souhlasu druhého manžela v rozporu s odstavcem 1, může se tento manžel dovolat neplatnosti takového právního jednání. § 749 Souhlas manžela podle § 747 a 748 vyžaduje písemnou formu. § 750 (1) Dohodnou-li se manželé, popřípadě snoubenci, odchylně od ustanovení § 747 a 748, nesmí dohoda zhoršit postavení jejich společného nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnostiplné svéprávnosti, které žije s nimi v rodinné domácnosti a vůči kterému mají vyživovací povinnost, popřípadě nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnostiplné svéprávnosti a bylo svěřeno do společné péče manželů nebo jednoho z nich; dohoda se dále nesmí dotknout práv třetích osob, ledaže s takovou dohodou souhlasily. (2) Dohoda i souhlas třetích osob podle odstavce 1 vyžadují písemnou formu. Zvláštní ustanovení proti domácímu násilí § 751 (1) Stane-li se další společné bydlení manželů v domě nebo bytěbytě, v němž se nachází rodinná domácnost manželů, pro jednoho z nich nesnesitelné z důvodu tělesného nebo duševního násilí vůči manželovi nebo jinému, kdo v rodinné domácnosti manželů žije, může soud na návrh dotčeného manžela omezit, popřípadě i vyloučit na určenou dobu právo druhého manžela v domě nebo bytěbytě bydlet. (2) Stejně jako v odstavci 1 lze postupovat v případě, že se jedná o manžele rozvedené, jakož i v případě, kdy manželé nebo rozvedení manželé bydlí společně jinde než v rodinné domácnosti. § 752 Omezení, popřípadě vyloučení práva manžela v domě nebo bytěbytě bydlet, určí soud nejdéle na dobu šesti měsíců. Soud na návrh rozhodne znovu, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody. § 753 Právo domáhat se ochrany proti domácímu násilí má také každá jiná osoba, která žije spolu s manžely nebo rozvedenými manžely v rodinné domácnosti. Díl 5 Zánik manželství Oddíl 1 Obecné ustanovení § 754 ManželstvíManželství zaniká jen z důvodů stanovených zákonem. Oddíl 2 Rozvod manželství § 755 (1) ManželstvíManželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. (2) Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželstvímanželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnostiplné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželstvímanželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželstvímanželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. (3) Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželstvímanželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. § 756 Soud, který rozhoduje o rozvodu manželstvímanželství, zjišťuje existenci rozvratu manželstvímanželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. § 757 (1) Připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželstvímanželství, který podá druhý z manželů, soud manželstvímanželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželstvímanželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželstvímanželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželstvímanželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnostiplné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. (2) Dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny. § 758 Manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Oddíl 3 Následky zániku manželství § 759 Příjmení rozvedeného manžela Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželstvímanželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení. Výživné rozvedeného manžela § 760 (1) Není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželstvímanželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů. (2) Při rozhodování o výživném nebo o jeho výši vezme soud zřetel, jak dlouho rozvedené manželstvímanželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i zda a) si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka, b) si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkemmajetkem, c) se rozvedený manžel podílel za trvání manželstvímanželství na péči o rodinnou domácnost, d) se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činutrestného činu, nebo e) je dán jiný obdobně závažný důvod. (3) Pro vyživovací povinnost rozvedených manželů platí obdobně obecná ustanovení o výživném. § 761 (1) Rozsah vyživovací povinnosti a způsob poskytování výživného se řídí dohodou manželů nebo rozvedených manželů; ujednají-li si, že se výživné nahradí odbytným, zanikne právo rozvedeného manžela na výživné poskytnutím odbytného. (2) Nedojde-li k dohodě rozvedených manželů o výživném, může potřebný bývalý manžel navrhnout, aby o vyživovací povinnosti druhého manžela rozhodl soud. § 762 (1) Nedohodnou-li se manželé nebo rozvedení manželé o výživném, může manžel, který rozvrat manželstvímanželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, navrhnout, aby soud stanovil vyživovací povinnost bývalého manžela i v takovém rozsahu, který zajistí, aby rozvedení manželé měli v zásadě stejnou životní úroveň. Právo rozvedeného manžela na výživné lze v tomto případě považovat za důvodné jen po dobu okolnostem přiměřenou, nejdéle však po dobu tří let od rozvodu. (2) Dopustil-li se bývalý manžel vůči druhému manželovi jednání, které naplňuje znaky domácího násilí, nemá právo na výživné podle odstavce 1, ač by jinak podmínky přiznání práva na výživné splňoval. § 763 Právo rozvedeného manžela na výživné zanikne, uzavře-li oprávněný rozvedený manžel nové manželstvímanželství, nebo vstoupí-li do registrovaného partnerství. Majetkové povinnosti a práva při zániku manželství § 764 (1) Zanikne-li manželstvímanželství smrtí manžela, posoudí se majetkové povinnosti a práva bývalých manželů v rámci řízení o dědictvídědictví podle toho majetkového režimu, který existoval mezi manžely, popřípadě i podle pokynů, které zemřelý manžel ještě za svého života ohledně svého majetkumajetku pro případ smrti učinil; jinak se použijí pravidla uvedená v § 742, s výjimkou § 742 odst. 1 písm. c), ledaže se pozůstalý manžel dohodne s dědicidědici o vypořádání jinak. (2) Byl-li manžel prohlášen za mrtvého, posoudí se jeho majetkové povinnosti a práva ke dni, který je v rozhodnutí o prohlášení za mrtvého uveden jako den jeho smrti. § 765 (1) Zanikne-li manželstvímanželství rozvodem, spravují se majetkové povinnosti a práva rozvedených manželů dohodou manželů nebo rozvedených manželů. (2) Nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu. Bydlení po zániku manželství § 766 (1) Zaniklo-li manželstvímanželství smrtí manžela a manželé měli společné nájemní právo k domu nebo bytubytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, zůstane nájemcem bytubytu pozůstalý manžel. Svědčilo-li manželům k domu nebo bytubytu společně jiné závazkové právo, zůstane oprávněným pozůstalý manžel. (2) Zaniklo-li manželstvímanželství smrtí manžela a nájemní právo k domu nebo bytubytu, v němž se nacházela rodinná domácnost manželů, měl jen jeden z nich, použijí se ustanovení o nájmu bytubytu. § 767 (1) Zaniklo-li manželstvímanželství smrtí manžela, který měl k domu nebo bytubytu, v němž se nacházela rodinná domácnost manželů, výhradní právo umožňující v domě nebo bytěbytě bydlet, a bylo-li to jiné právo než závazkové, zatímco druhý manžel měl v domě nebo bytěbytě právo bydlení, zanikne tomuto manželu právo bydlení, pokud výhradní právo zemřelého manžela přešlo na jinou osobu než na pozůstalého manžela. To neplatí, nelze-li na pozůstalém manželu spravedlivě žádat, aby dům nebo bytbyt opustil. (2) Je-li to přiměřené poměrům pozůstalého manžela, především proto, že pečuje o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnostiplné svéprávnosti, o něž manželé pečovali, nebo o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnostiplné svéprávnosti, jehož rodičem je zemřelý manžel, anebo o dítě nezaopatřené, které s pozůstalým manželem žije, může soud na návrh pozůstalého manžela založit v jeho prospěch právo odpovídající věcnému břemenu bydlení podle okolností případu, nejdéle však do doby, než takové dítě nabude trvale schopnost samo se živit, a za úplatu srovnatelnou s nájemným v místě obvyklým; toto právo nezanikne, nabude-li dítě schopnost samo se živit jen na přechodnou dobu. (3) Měl-li pozůstalý manžel právo bydlet z jiného důvodu, použijí se odstavce 1 a 2 obdobně. § 768 (1) Zaniklo-li manželstvímanželství rozvodem, a manželé měli k domu nebo bytubytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, nebo společné právo, a nedohodnou-li se, kdo bude v domě nebo bytěbytě dále bydlet, zruší soud na návrh jednoho z nich podle okolností případu dosavadní právo toho z rozvedených manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo bytbyt opustil, a popřípadě zároveň rozhodne o způsobu náhrady za ztrátu práva; přitom přihlédne zejména k tomu, kterému z rozvedených manželů byla svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnostiplné svéprávnosti a o které manželé pečovali, jakož i ke stanovisku pronajímatele, půjčitele nebo jiné osoby v obdobném postavení. (2) Rozvedený manžel, který má dům nebo bytbyt opustit, má právo tam bydlet, dokud mu druhý manžel nezajistí náhradní bydlení, ledaže mu v řízení podle odstavce 1 náhrada nebyla přiznána; v tomto případě má právo v domě nebo bytěbytě bydlet nejdéle jeden rok. Byla-li mu však svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnostiplné svéprávnosti a o které manželé pečovali za trvání manželstvímanželství, nebo o dítě nezaopatřené, které s ním žije, může soud na návrh tohoto manžela založit v jeho prospěch právo bydlení; ustanovení § 767 odst. 2 platí obdobně. § 769 Zaniklo-li manželstvímanželství rozvodem, a manželé neměli k domu nebo bytubytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, popřípadě společné právo, a manželé, popřípadě rozvedení manželé se nedohodnou o dalším bydlení manžela, který má v domě nebo bytěbytě pouze právo bydlet, popřípadě jiné právo, které je slabší než právo druhého manžela, rozhodne soud na návrh manžela, který má k domu nebo bytubytu právo vlastnické nebo jiné věcné právo, popřípadě výhradní právo nájemní nebo jiné závazkové právo, o povinnosti druhého manžela se vystěhovat; ustanovení § 767 odst. 2 platí obdobně. § 770 Zaniklo-li manželstvímanželství rozvodem, a manželé měli v domě nebo bytěbytě právo bydlet, s tím, že jedno právo bylo odvozeno od druhého, má právo žádat vystěhování toho z rozvedených manželů, který měl jen právo odvozené, ten, kdo má k domu nebo bytubytu věcné nebo závazkové právo, od kterého bylo právo druhého z manželů bydlet přímo odvozeno. HLAVA II PŘÍBUZENSTVÍ A ŠVAGROVSTVÍ Díl 1 Všeobecná ustanovení Příbuzenství § 771 PříbuzenstvíPříbuzenství je vztah osob založený na pokrevním poutu, nebo vzniklý osvojenímosvojením. § 772 (1) Osoby jsou příbuzné v linii přímé, pochází-li jedna od druhé. (2) Osoby jsou příbuzné ve vedlejší linii, mají-li společného předka, ale přitom nepocházejí jedna od druhé. § 773 Stupeň příbuzenstvípříbuzenství mezi dvěma osobami se určuje podle počtu zrození, jimiž v linii přímé pochází jedna od druhé a ve vedlejší linii obě od svého nejbližšího společného předka. § 774 Švagrovství Vznikem manželstvímanželství vznikne švagrovství mezi jedním manželem a příbuznými druhého manžela; v jaké linii a v jakém stupni je někdo příbuzný s jedním manželem, v takové linii a v takovém stupni je sešvagřen s druhým manželem. Zanikne-li manželstvímanželství smrtí jednoho z manželů, švagrovství tím nezaniká. Díl 2 Poměry mezi rodiči a dítětem Oddíl 1 Určování rodičovství § 775 Mateřství Matkou dítěteMatkou dítěte je žena, která je porodila. Otcovství § 776 (1) Narodí-li se dítě v době od uzavření manželstvímanželství do uplynutí třístého dne poté, co manželstvímanželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, anebo poté, co byl manžel matky prohlášen za nezvěstného, má se za to, že otcem je manžel matky. (2) Narodí-li se dítě ženě znovu provdané, má se za to, že otcem je manžel pozdější, i když se dítě narodilo před uplynutím třístého dne poté, co předchozí manželstvímanželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné. § 777 (1) Narodí-li se dítě v době mezi zahájením řízení o rozvodu manželstvímanželství a třístým dnem po rozvodu manželstvímanželství, a manžel, popřípadě bývalý manžel matky prohlásí, že není otcem dítěte, zatímco jiný muž prohlásí, že je otcem dítěte, má se za to, že otcem je tento muž, připojí-li se matka k oběma prohlášením. Takto lze určit otcovství i k dítěti ještě nenarozenému, je-li již počato. (2) Prohlášení manžela matky dítětematky dítěte, popřípadě jejího bývalého manžela, muže, který tvrdí, že je otcem dítěte, a matky dítětematky dítěte se činí v řízení před soudem, zahájeném na návrh některého z nich, před matričním úřadem nebo před zastupitelským úřadem České republiky; návrh lze podat nebo prohlášení učinit nejpozději do uplynutí jednoho roku od narození dítěte. (3) K určení otcovství k dítěti podle odstavců 1 a 2 nemůže dojít dříve, dokud nenabude právní moci rozhodnutí o rozvodu manželstvímanželství. (4) Jde-li o řízení o neplatnost manželstvímanželství, použijí se odstavce 1 až 3 obdobně. § 778 Narodí-li se dítě, které je počato umělým oplodněním, ženě neprovdané nebo ženě v partnerstvípartnerství, má se za to, že otcem dítěte je muž, který dal k umělému oplodnění souhlas; to platí i tehdy, narodí-li se dítě v době od zániku manželstvímanželství nebo jeho prohlášení za neplatné do uplynutí třístého dne poté. § 779 (1) Nedojde-li k určení otcovství podle § 776, 777 nebo 778, má se za to, že otcem je muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením matky a tohoto muže. Takto lze určit otcovství i k dítěti ještě nenarozenému, je-li již počato. (2) Prohlášení se činí osobně před soudem nebo před matričním úřadem. Nezletilý, který není plně svéprávný, činí prohlášení vždy před soudem. § 780 Činí-li prohlášení ten, kdo není plně svéprávný, může je učinit pouze před soudem. Soud podle okolností případu posoudí, zda ten, kdo není plně svéprávný, je schopen jednat sám, nebo zda za něho bude jednat jeho opatrovník. § 781 Nemůže-li matka pro duševní poruchu posoudit význam svého prohlášení nebo je-li opatření jejího prohlášení spojeno s těžko překonatelnou překážkou, není možné určit otcovství souhlasným prohlášením. § 782 Na prohlášení otcovství jako zvláštní projev vůle se použijí obecná ustanovení o právním jednání, není-li stanoveno jinak. Neplatnosti se však lze dovolat jen ve lhůtě pro popření otcovství. § 783 (1) Nedojde-li k určení otcovství podle § 776, 777 nebo 778, ani podle § 779, může matka, dítě i muž, který tvrdí, že je otcem, navrhnout, aby otcovství určil soud. (2) Má se za to, že otcem je muž, který s matkou dítětematkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než sto šedesát a více než tři sta dní, ledaže jeho otcovství vylučují závažné okolnosti. (3) Není-li domnělý otec naživu, podává se návrh proti opatrovníkovi, kterého k tomu jmenuje soud. § 784 (1) Zemře-li během řízení navrhovatel, může v řízení pokračovat další k návrhu oprávněný. (2) Zemře-li během řízení dítě, může do šesti měsíců od jeho smrti podat návrh též potomek tohoto dítěte, má-li právní zájem na tomto určení. (3) Zemře-li během řízení domnělý otec, pokračuje řízení proti opatrovníkovi, kterého k tomu jmenuje soud. (4) Zemře-li během řízení muž, který tvrdil, že je otcem, a nepokračuje-li v řízení dítě nebo matka, soud řízení zastaví. Popírání otcovství § 785 (1) Manžel může do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech zakládajících důvodnou pochybnost, že je otcem dítěte, které se narodilo jeho manželce, popřít své otcovství u soudu, nejpozději však do šesti let od narození dítěte. Otcovství popírá vůči dítěti a matce, jsou-li oba naživu, a nežije-li jeden z nich, vůči druhému; není-li naživu žádný z nich, manžel toto právo nemá. (2) Byla-li svéprávnostsvéprávnost manžela před uplynutím popěrné šestileté lhůty omezena tak, že sám otcovství popřít nemůže, může je popřít jeho opatrovník, kterého pro tento účel jmenuje soud, a to ve lhůtě šesti měsíců od jmenování soudem. § 786 (1) Narodí-li se dítě mezi stošedesátým dnem od uzavření manželstvímanželství a třístým dnem po jeho zániku nebo prohlášení za neplatné, lze otcovství popřít s výjimkou uvedenou v ustanovení § 777, jen je-li vyloučeno, aby manžel matky byl otcem dítěte. (2) Narodí-li se dítě před stošedesátým dnem od uzavření manželstvímanželství, postačí k tomu, aby se nemělo za to, že otcem dítěte je manžel matky, popře-li své otcovství. To neplatí, souložil-li manžel matky s matkou dítětematkou dítěte v době, od níž do narození dítěte neprošlo méně než sto šedesát a více než tři sta dní, nebo věděl-li při uzavření manželstvímanželství, že je těhotná. § 787 Otcovství nelze popřít k dítěti narozenému v době mezi stošedesátým dnem a třístým dnem od umělého oplodnění provedeného se souhlasem manžela matky, nebo se souhlasem jiného muže, když matka není vdaná, bez ohledu na to, jaké genetické látky bylo použito. To neplatí, otěhotněla-li matka dítětematka dítěte jinak. § 788 Popřel-li pozdější manžel své otcovství k dítěti matky znovu provdané, počíná šestiměsíční lhůta k popření otcovství dřívějšího manžela dnem následujícím poté, kdy se dozvěděl o rozhodnutí. § 789 Matka může do šesti měsíců od narození dítěte popřít, že otcem dítěte je její manžel. Ustanovení o popření otcovství manželem platí obdobně. § 790 (1) Muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, může otcovství k dítěti popřít, jen je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte. Může tak učinit do šesti měsíců ode dne, kdy bylo takto otcovství určeno; dojde-li k určení otcovství před narozením dítěte, neskončí lhůta dříve než šest měsíců po jeho narození. (2) Ustanovení § 785 odst. 1 věta druhá a § 785 odst. 2 platí obdobně. § 791 Matka dítěteMatka dítěte může popřít, že otcem dítěte je muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, a to ve lhůtách stanovených v § 790 odst. 1 větě druhé. § 792 Je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek. § 793 Vyžaduje-li to zřejmý zájem dítěte a mají-li být naplněna ustanovení zaručující základní lidská práva, může soud i bez návrhu zahájit řízení o popření otcovství, bylo-li otcovství určeno souhlasným prohlášením rodičů, ale otec dítěte takto určený nemůže být jeho otcem. Soud zpravidla současně pozastaví výkon rodičovské odpovědnosti. Oddíl 2 Osvojení Pododdíl 1 Osvojení, osvojitel a osvojované dítě § 794 OsvojenímOsvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní. § 795 Předpokladem osvojeníosvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu. OsvojeníOsvojení nezletilého musí být v souladu s jeho zájmy. § 796 (1) O osvojeníosvojení nezletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce dítě osvojit. K návrhu na osvojeníosvojení dítěte z ciziny nebo do ciziny připojí navrhovatel rozhodnutí příslušného orgánu veřejné moci o souhlasu s osvojenímosvojením. (2) O osvojeníosvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen. § 797 Na základě rozhodnutí soudu o osvojeníosvojení se osvojitel, popřípadě osvojitelé, zapíší do matriky jako rodič, popřípadě rodiče dítěte. § 798 Z činností souvisejících se zprostředkováním osvojeníosvojení nesmí nikdo získat nepatřičný zisk. § 799 (1) Osvojitelem se může stát pouze zletilá a svéprávná osoba, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které jí vedou k osvojeníosvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem. (2) Zdravotní stav osvojitele nebo obou osvojitelů nesmí omezovat péči o osvojené dítě ve značné míře. § 800 (1) Osvojiteli se mohou stát manželé nebo jeden z manželů, nebo se osvojitelem může stát také partner, je-li rodičem dítěte druhý z partnerů. Výjimečně může osvojit i jiná osoba; v tom případě soud též rozhodne o tom, že se z matriky vypouští zápis o druhém rodiči. (2) Osvojují-li manželé, podávají návrh na osvojeníosvojení společně jako společní osvojitelé. § 801 Osvojuje-li osoba, která je rodičem, soud zhodnotí, není-li osvojeníosvojení v zásadním rozporu se zájmy dětí osvojitele; majetkové zájmy nejsou pro posouzení rozhodující. § 802 Osvojit lze nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnostiplné svéprávnosti. § 803 Mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem musí být přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než šestnáct let; jen souhlasí-li s osvojenímosvojením opatrovník zastupující dítě v řízení a je-li osvojeníosvojení v souladu se zájmy dítěte, může být věkový rozdíl mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem výjimečně menší než šestnáct let. § 804 OsvojeníOsvojení je vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. To neplatí v případě náhradního mateřství. Pododdíl 2 Souhlas s osvojením § 805 O osvojeníosvojení nemůže být rozhodnuto bez souhlasu dítěte, rodičů dítěte nebo osob, které jsou oprávněny dát souhlas za rodiče, popřípadě manžela osvojitele. To platí i v případě, že byl souhlas vzat zpět. Souhlas dítěte s osvojením § 806 (1) Dosáhlo-li osvojované dítě alespoň dvanácti let, je třeba vždy jeho osobního souhlasu, ledaže je mimo jakoukoli pochybnost, že by byl postup požadující osobní souhlas osvojovaného dítěte v zásadním rozporu se zájmy dítěte, nebo že dítě není schopno posoudit důsledky souhlasu. (2) Dříve než se osvojované dítě vyjádří, soud je řádně poučí o účelu, obsahu a důsledcích souhlasu s osvojenímosvojením. § 807 (1) Nedosáhlo-li dítě věku alespoň dvanácti let, dá jeho jménem souhlas s osvojenímosvojením jeho opatrovník; opatrovníkem soud jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí. Dříve než dá opatrovník souhlas, zjistí všechny rozhodné skutečnosti, které ho povedou k závěru, že osvojeníosvojení bude v souladu se zájmy dítěte. (2) Je-li to možné, soud vyslechne i osvojované dítě a vezme na jeho vyjádření zřetel s ohledem na stupeň jeho duševního vývoje. § 808 Osvojované dítě může svůj souhlas s osvojenímosvojením odvolat až do rozhodnutí o osvojeníosvojení. Souhlas rodičů § 809 K osvojeníosvojení je třeba souhlasu rodičů osvojovaného dítěte. § 810 (1) Souhlas dává rodič osobním prohlášením vůči soudu. Prohlášení musí splňovat obecné náležitosti právního jednání, je-li však souhlas vázán na splnění podmínky nebo je-li časově omezený, nepřihlíží se k němu. (2) Dříve než se rodič vyjádří, soud ho řádně poučí o podstatě a důsledcích prohlášení souhlasu a o podstatě osvojeníosvojení. § 811 (1) Souhlasu rodiče k osvojeníosvojení jeho dítěte je třeba i tehdy, nenabyl-li plné svéprávnostiplné svéprávnosti. Rodič, který ještě nedosáhl věku šestnácti let, nemůže dát souhlas k osvojeníosvojení. (2) Dává-li souhlas rodič, který nenabyl plné svéprávnostiplné svéprávnosti, nelze, aby za něho jednal jeho opatrovník; jeho způsobilost dát souhlas posoudí soud podle obecných ustanovení. § 812 Rodič, jehož svéprávnostsvéprávnost byla omezena rozhodnutím soudu, může ve věcechvěcech osvojeníosvojení, včetně udělení souhlasu k osvojeníosvojení, právně jednat pouze v rozsahu, ve kterém jeho svéprávnostsvéprávnost omezena nebyla. § 813 (1) Matka osvojovaného dítěte může dát souhlas k osvojeníosvojení nejdříve šest týdnů po narození dítěte. Otec osvojovaného dítěte může dát souhlas k osvojeníosvojení i před uplynutím této doby, nejdříve však po narození dítěte. (2) Byl-li souhlas otce nebo matky dán dříve, nepřihlíží se k němu. § 814 Není rozhodné, zda byl souhlas k osvojeníosvojení dán s určením pro určitou osobu osvojitele, nebo bez takového určení. § 815 Byl-li souhlas k osvojeníosvojení dán s určením pro určitou osobu jako osvojitele a bude-li návrh na osvojeníosvojení vzat zpět, nebo zamítnut, pozbude souhlas účinnosti. § 816 Souhlas k osvojeníosvojení pozbude účinnosti vždy, nedojde-li k osvojeníosvojení do šesti let ode dne, kdy byl souhlas dán. § 817 (1) Souhlas k osvojeníosvojení lze odvolat po dobu tří měsíců ode dne, kdy byl dán. (2) Souhlas k osvojeníosvojení lze odvolat i po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy byl dán, a) nebylo-li osvojované dítě ještě předáno do péče osvojitele před osvojenímosvojením, b) má-li být osvojované dítě podle rozhodnutí soudu vydaného na návrh rodičů vydáno tím, komu bylo svěřeno do péče, protože je v souladu se zájmy dítěte, aby bylo se svými rodiči. (3) Pro odvolání souhlasu platí obdobně ustanovení o tom, jak, vůči komu a s jakými účinky se souhlas k osvojeníosvojení dává. § 818 (1) Souhlasu rodiče osvojovaného dítěte není k osvojeníosvojení třeba, pokud rodič a) byl zbaven rodičovské odpovědnosti a zároveň práva dát souhlas k osvojeníosvojení, b) není schopen projevit svou vůli nebo rozpoznat následky svého jednání nebo je ovládnout, nebo c) se zdržuje na neznámém místě a toto místo se nepodaří soudu v součinnosti s dalšími orgány veřejné moci zjistit ani při vynaložení potřebné pečlivosti. (2) Jsou-li tyto skutečnosti dány u obou rodičů, vyžaduje se k osvojeníosvojení souhlas poručníka, popřípadě souhlas opatrovníka, kterého k tomu účelu jmenuje soud; to platí i v případě, že oba rodiče zemřeli nebo že rodičovství k osvojovanému dítěti nebylo určeno. Před udělením nebo odmítnutím souhlasu musí být zjištěny všechny rozhodné skutečnosti týkající se osvojovaného dítěte a jeho rodiny, které by mohly mít vliv na rozhodnutí o osvojeníosvojení; zejména se zjistí, zda osvojované dítě má blízké příbuzné a zda ti mají zájem o dítě pečovat, a vyslechne se i ten, v jehož péči se osvojované dítě právě nalézá. § 819 (1) K osvojeníosvojení dále není třeba souhlasu rodiče, který zjevně nemá o dítě zájem. (2) Rodič zjevně nemá o dítě zájem, neprojevuje-li soustavně o dítě opravdový zájem, a tím trvale zaviněně porušuje své povinnosti rodiče. § 820 (1) Má se za to, že nezájem rodiče o dítě je zjevný, trvá-li alespoň tři měsíce od posledního projeveného opravdového zájmu. Nelze-li však v chování rodiče spatřovat hrubé porušování jeho povinností, je třeba, aby byl orgánem sociálně-právní ochrany dětí poučen o možných důsledcích svého chování a aby od takového poučení uplynuly alespoň tři měsíce. Orgán sociálně-právní ochrany dětí je povinen poskytnout rodiči nejpozději po tomto poučení poradenství a pomoc za podmínek stanovených jiným právním předpisem. (2) Poučení podle odstavce 1 se nevyžaduje, opustil-li rodič místo, kde se dříve zdržoval, aniž sdělil, kde se nyní zdržuje, a nepodařilo-li se ani za tři měsíce zjistit místo, kde se rodič zdržuje. § 821 (1) Soud rozhoduje ve zvláštním řízení, je-li, nebo není-li třeba k osvojeníosvojení souhlasu rodiče. (2) Rozhodne-li soud, že k osvojeníosvojení není třeba souhlasu obou rodičů, je k osvojeníosvojení zapotřebí souhlasu opatrovníka, kterého soud k tomu účelu jmenuje. Dříve než dá opatrovník souhlas, zjistí všechny rozhodné skutečnosti týkající se osvojovaného dítěte a jeho rodiny, které by mohly mít vliv na rozhodnutí o osvojeníosvojení; zejména zjistí, má-li osvojované dítě blízké příbuzné, kteří mají zájem o ně pečovat, a vyslechne toho, v jehož péči se osvojované dítě právě nalézá. § 822 (1) Nastaly-li okolnosti, kdy k osvojeníosvojení není třeba souhlasu rodiče, nelze přesto o osvojeníosvojení kladně rozhodnout, je-li tu někdo z blízkých příbuzných dítěte, který je ochoten a schopen o dítě pečovat a učiní v tomto smyslu návrh soudu. (2) Soud svěří dítě do péče jeho blízkého příbuzného, je-li to v souladu se zájmy dítěte a je-li zjevné, že tato osoba je schopna o dítě pečovat. Pododdíl 3 Péče před osvojením § 823 (1) Se souhlasem budoucího osvojitele je možné předat mu osvojované dítě do péče ihned poté, kdy oba rodiče dali k osvojeníosvojení souhlas. Souhlasí-li s tím rodiče, lze dítě předat budoucímu osvojiteli do péče i dříve, jakmile to zdravotní stav dítěte dovolí. Rodiče osvojovaného dítěte jsou povinni o předání dítěte informovat orgán sociálně-právní ochrany dětí. (2) Péče o dítě v době před uplynutím tří měsíců ode dne, kdy byl dán souhlas k osvojeníosvojení, není péčí před osvojenímosvojením. Po tuto dobu má ten, komu bylo dítě předáno do péče, pouze povinnost a právo o dítě řádně pečovat a chránit je; v záležitostech dítěte, které s touto péčí souvisí, může jednat, jen je-li toho nezbytně třeba. § 824 (1) O předání dítěte do péče podle § 823 rozhodne soud. (2) Má-li soud za to, že jsou dány okolnosti, kdy k osvojeníosvojení není třeba souhlasu rodiče, může použít § 823 odst. 1 obdobně. § 825 Po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy byl dán souhlas k osvojeníosvojení, se pozastavuje výkon práv a povinností vyplývajících z rodičovské odpovědnosti; soud jmenuje poručníkem osvojovaného dítěte orgán sociálně-právní ochrany dětí, ledaže byl poručník jmenován již dříve. Ustanovení § 929 platí obdobně. § 826 Po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy byl souhlas k osvojeníosvojení dán, může být osvojované dítě předáno osvojiteli do péče před osvojenímosvojením. O takovém předání rozhoduje na návrh osvojitele soud. § 827 (1) Soud o předání dítěte osvojiteli do péče před osvojenímosvojením rozhodne až poté, co provede šetření ohledně vzájemné vhodnosti dítěte a osvojitele, zejména se zřetelem na a) osobnost a zdravotní stav osvojitele i jeho sociální prostředí, zvláště bydlení a domácnost, jakož i schopnost osvojitele pečovat o dítě a pohnutky osvojitele k osvojeníosvojení, b) osobnost a zdravotní stav dítěte, sociální prostředí, ze kterého dítě pochází, jakož i jeho statusová práva, c) etnické, náboženské a kulturní prostředí dítěte a osvojitele, d) dobu, po kterou bylo dítě v péči osvojitele. (2) Chce-li dítě osvojit jeden z manželů, soud zjistí, z jakého důvodu se druhý manžel k návrhu nepřipojil. § 828 Bylo-li osvojované dítě již dříve předáno do péče osvojitele, považuje se jeho další péče za péči před osvojenímosvojením. Pro péči před osvojenímosvojením není nutné další rozhodnutí orgánu veřejné moci. § 829 (1) Dříve než bude o osvojeníosvojení rozhodnuto, musí být osvojované dítě v péči osvojitele na jeho náklad. Osvojitel má povinnosti a práva osoby, do jejíž péče je dítě svěřeno podle § 953 až 957. (2) Péče osvojitele o osvojované dítě před osvojenímosvojením trvá po dobu dostatečnou pro přesvědčivé zjištění, že se mezi osvojitelem a dítětem vytvořil takový poměr, jaký je smyslem a cílem osvojeníosvojení; tato péče neskončí dříve než uplynutím šesti měsíců. (3) Po dobu, v níž je dítě v péči osvojitele, se pozastavuje dříve stanovená vyživovací povinnost jiné osoby k dítěti. § 830 (1) Podá-li muž, který tvrdí, že je otcem osvojovaného dítěte, návrh na určení otcovství, nelze o osvojeníosvojení rozhodnout, dokud o návrhu na určení otcovství nebude rozhodnuto. (2) Bylo-li osvojované dítě předáno do péče budoucího osvojitele podle § 823 a uplynula-li tříměsíční lhůta, ve které lze souhlas k osvojeníosvojení odvolat, dříve, než byl návrh podle odstavce 1 podán, použije se § 817 obdobně. § 831 Podá-li osoba, která tvrdí, že je blízkým příbuzným osvojovaného dítěte, návrh na svěření dítěte do péče podle § 953, nelze o osvojeníosvojení rozhodnout, dokud o tomto návrhu nebude rozhodnuto. Pododdíl 4 Následky osvojení § 832 (1) Dítě, které bylo společně osvojeno manžely, nebo manželem svého rodiče, má postavení společného dítěte manželů; jinak má postavení dítěte osvojitele. (2) Osvojitelé mají rodičovskou odpovědnost. § 833 (1) OsvojenímOsvojením zaniká příbuzenský poměr mezi osvojencem a původní rodinou, jakož i práva a povinnosti z tohoto poměru vyplývající. Zanikají také práva a povinnosti opatrovníka, popřípadě poručníka, který byl jmenován, aby za rodiče tato práva a povinnosti vykonával. (2) Je-li osvojitel manželem jednoho z rodičů osvojence nebo pozůstalým manželem po rodiči nebo osvojiteli, nedotýká se osvojeníosvojení příbuzenského poměru mezi osvojencem a tímto rodičem i jeho příbuznými, ani práv a povinností vyplývajících z tohoto poměru. § 834 Bylo-li osvojeno dítě, které je rodičem, vztahují se účinky osvojeníosvojení i na jeho dítě. § 835 (1) Osvojenec mladší 12 let má příjmení osvojitele; společný osvojenec manželů má příjmení podle § 860. (2) Dovršil-li osvojenec 12 let, může osvojitel s jeho souhlasem před matričním úřadem prohlásit, že osvojenec bude mít příjmení osvojitele, popřípadě příjmení podle § 860, jde-li o společného osvojence, nebo prohlásit, že osvojenec bude osvojitelovo příjmení připojovat ke svému příjmení. Má-li osvojenec připojované příjmení, lze osvojitelovo příjmení připojit jen k prvnímu příjmení osvojence; má-li osvojitel připojované příjmení, lze k osvojencovu příjmení připojit jen první příjmení osvojitele. § 836 Osvojitel je povinen informovat osvojence o skutečnosti osvojeníosvojení, jakmile se to bude jevit vhodným, nejpozději však do zahájení školní docházky. § 837 Utajení osvojení (1) Osvojitel nebo osvojenec může navrhnout, aby soud rozhodl, že osvojeníosvojení a jeho okolnosti mají být utajeny před rodinou původu dítěte. To obdobně platí i pro utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojeníosvojení. (2) Třebaže byly osvojeníosvojení a jeho okolnosti nebo pokrevní rodič a jeho souhlas k osvojení utajeny, může soud rozhodnout o jejich odtajnění, odůvodňuje-li to velmi závažná situace ohrožující osvojené dítě na životě nebo na zdraví. § 838 Jakmile osvojenec nabude svéprávnostisvéprávnosti, vznikne mu právo seznámit se s obsahem spisu, který byl veden v řízení o jeho osvojeníosvojení. § 839 Dohled nad úspěšností osvojení (1) Bez zřetele k tomu, zda je dohled nad úspěšností osvojeníosvojení uložen, poskytne zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí osvojitelům poradenství a služby spojené s péčí o osvojence. (2) Odůvodňují-li to okolnosti případu, nařídí soud i bez návrhu nad osvojitelem a osvojencem dohled na dobu nezbytně nutnou, jejíž délku zároveň určí; dohled vykonává zpravidla prostřednictvím orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Zrušení osvojení § 840 (1) Jsou-li pro to důležité důvody, soud osvojeníosvojení na návrh osvojitele nebo osvojence zruší; podá-li návrh jen jeden z nich, může se druhý k návrhu připojit. (2) OsvojeníOsvojení nelze zrušit po uplynutí tří let od rozhodnutí o osvojeníosvojení. To neplatí, je-li osvojeníosvojení v rozporu se zákonem. § 841 (1) Zrušením osvojeníosvojení zaniká poměr vzniklý osvojenímosvojením i povinnosti a práva z tohoto poměru vyplývající a obnovuje se předchozí příbuzenský poměr. (2) Majetková práva a majetkové povinnosti osvojence vzniklé před tím, než bylo osvojeníosvojení zrušeno, nejsou zrušením osvojeníosvojení dotčeny. § 842 Osvojenec bude mít po zrušení osvojeníosvojení příjmení, které měl před osvojenímosvojením, ledaže osvojenec, který dovršil 12 let, prohlásí před matričním úřadem, že si stávající příjmení ponechá. § 843 Opětovné osvojení osvojence Osvojenec může být opětovně osvojen, jen a) bylo-li dřívější osvojeníosvojení zrušeno, b) má-li být osvojen pozdějším manželem osvojitele poté, co předchozí manžel, který byl společným osvojitelem, zemřel, nebo c) zemřel-li ten, kdo byl jediným osvojitelem, anebo ti, kdo byli společnými osvojiteli. § 844 Je-li to v souladu se zájmy dítěte, může soud na návrh osvojitele rozhodnout i před uplynutím doby tří let od rozhodnutí o osvojeníosvojení, že je osvojeníosvojení nezrušitelné. § 845 Nezrušitelné osvojeníosvojení nebrání tomu, aby osvojenec byl opětovně osvojen. Pododdíl 5 Osvojení zletilého § 846 Zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. § 847 Osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého (1) Zletilého lze osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojeníosvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. (2) Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. (3) Ustanovení o osvojeníosvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojeníosvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně. Osvojení, které není obdobou osvojení nezletilého § 848 (1) Není-li to na újmu důležitých zájmů potomků osvojitele nebo potomků osvojovaného, lze osvojit zletilého výjimečně také z důvodů hodných zvláštního zřetele, pokud to je přínosné pro osvojitele a osvojence navzájem, nebo v odůvodněných případech alespoň pro jednoho z nich. (2) Ustanovení o osvojeníosvojení nezletilého, včetně ustanovení o jeho následcích, se použijí přiměřeně. § 849 (1) Osvojenci a jeho potomkům nevzniká osvojenímosvojením příbuzenský poměr vůči členům rodiny osvojitele a nenabývají vůči nim žádných majetkových práv. Osvojitel nenabývá osvojenímosvojením žádných majetkových práv vůči osvojenci a jeho potomkům. (2) Osvojenec a jeho potomci nepozbývají osvojenímosvojením práv ve vlastní rodině. Společná ustanovení pro osvojení zletilého § 850 (1) Není-li osvojovaný plně svéprávný, jedná za něho zákonný zástupce, popřípadě opatrovník, kterého k tomu jmenuje soud. (2) Trvá-li manželstvímanželství osvojovaného, může být osvojen jen se souhlasem svého manžela. Nemůže-li manžel dát souhlas proto, že není plně svéprávný, nebo je-li opatření jeho souhlasu spojeno s těžko překonatelnou překážkou, soud zvlášť posoudí, zda osvojeníosvojení není v rozporu s oprávněnými zájmy tohoto manžela, popřípadě dalších členů rodiny. § 851 (1) OsvojeníOsvojení zletilého nemá vliv na jeho příjmení. (2) Souhlasí-li s tím osvojitel, může osvojenec před matričním úřadem prohlásit, že bude mít jeho příjmení, popřípadě příjmení podle § 860, jde-li o společného osvojence, nebo prohlásit, že bude osvojitelovo příjmení připojovat k svému příjmení; trvá-li manželstvímanželství osvojitele a mají-li manželé společné příjmení, vyžaduje se souhlas i druhého manžela. (3) Trvá-li manželstvímanželství osvojence a mají-li manželé společné příjmení, může osvojenec připojit osvojitelovo příjmení k svému příjmení nebo změnit příjmení na osvojitelovo, popřípadě na příjmení podle § 860, jde-li o společného osvojence, jen se souhlasem svého manžela. § 852 OsvojeníOsvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojeníosvojení právní následky, jen když dali k osvojeníosvojení souhlas. § 853 (1) Vyživovací povinnost osvojence vůči jeho předkům nebo potomkům trvá nadále jen tehdy a jen v té míře, nejsou-li jiné osoby, které mají vyživovací povinnost, popřípadě nejsou-li tyto osoby schopny své vyživovací povinnosti dostát. Osvojenec má právo na výživné vůči svým předkům nebo potomkům jen tehdy a jen v té míře, není-li osvojitel s to své vyživovací povinnosti dostát. (2) Osvojenec dědí po osvojiteli v první zákonné třídě dědicůdědiců, nevstupuje však v dědické právodědické právo osvojitele vůči jiným osobám. (3) Má-li osvojeníosvojení právní následky i pro potomky osvojence, použijí se odstavce 1 a 2 obdobně. § 854 Pro osvojeníosvojení nezletilého, kterému byla přiznána svéprávnostsvéprávnost, se ustanovení o osvojeníosvojení zletilého použijí obdobně. Oddíl 3 Rodiče a dítě Pododdíl 1 Obecná ustanovení § 855 (1) Rodiče a dítě mají vůči sobě navzájem povinnosti a práva. Těchto vzájemných povinností a práv se nemohou vzdát; učiní-li tak, nepřihlíží se k tomu. (2) Účelem povinností a práv k dítěti je zajištění morálního a hmotného prospěchu dítěte. § 856 Povinnosti a práva rodičů spojená s osobností dítěte a povinnosti a práva osobní povahy vznikají narozením dítěte a zanikají nabytím jeho zletilostizletilosti. § 857 (1) Dítě je povinno dbát svých rodičů. (2) Dokud se dítě nestane svéprávným, mají rodiče právo usměrňovat své dítě výchovnými opatřeními, jak to odpovídá jeho rozvíjejícím se schopnostem, včetně omezení sledujících ochranu morálky, zdraví a práv dítěte, jakož i práv jiných osob a veřejného pořádku. Dítě je povinno se těmto opatřením podřídit. § 858 Rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydlištěbydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jměníjmění; vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnostiplné svéprávnosti. Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud. § 859 Vyživovací povinnost a právo na výživné nejsou součástí rodičovské odpovědnosti; jejich trvání nezávisí na nabytí zletilostizletilosti ani svéprávnostisvéprávnosti. Pododdíl 2 Osobní jméno a příjmení dítěte § 860 (1) Dítě má společné příjmení rodičů nebo příjmení jednoho z nich určené pro společné děti manželů. (2) Nemá-li dítě příjmení podle odstavce 1, zvolí rodiče pro dítě příjmení jednoho z nich; jinak jeho příjmení určí soud. Totéž platí o osobním jménu dítěte. (3) Došlo-li ke změně společného příjmení manželů nebo příjmení jednoho z nich určeného pro jejich společné děti, vztahuje se tato změna i na příjmení jejich dříve narozeného dítěte. Dovršilo-li však toto dítě 12 let, je tato změna jeho příjmení možná prohlášením rodičů před matričním úřadem se souhlasem dítěte. § 861 (1) Je-li znám jen jeden z rodičů, má dítě jeho příjmení. Tento rodič také určí osobní jméno dítěte; jinak je určí soud. (2) Došlo-li k popření rodičovství, bude mít dítě příjmení jediného rodiče. Dovršilo-li však toto dítě 12 let, je tato změna jeho příjmení možná prohlášením dítěte nebo rodiče před matričním úřadem se souhlasem dítěte. § 862 (1) Jde-li o dítě, jehož rodiče nejsou manžely, zvolí rodiče pro dítě příjmení jednoho z nich; jinak jeho příjmení určí soud. (2) Uzavře-li manželstvímanželství matka dítětematka dítěte, jehož otec není znám, mohou matka dítětematka dítěte a její manžel shodně prohlásit před matričním úřadem, že příjmení určené pro jejich ostatní děti bude mít i toto dítě. § 863 (1) Ke změně osobního jména nebo příjmení dítěte je třeba vyjádření dítěte za stejných podmínek jako v jiných záležitostech, které se ho týkají. Dovršilo-li dítě 12 let, je třeba, aby se změnou souhlasilo. (2) Změna osobního jména nebo příjmení prohlášením rodiče není možná, dosáhlo-li dítě zletilostizletilosti. § 864 Není-li žádný z rodičů znám, určí soud i bez návrhu osobní jméno a příjmení dítěte. Pododdíl 3 Rodičovská odpovědnost § 865 (1) Rodičovská odpovědnost náleží stejně oběma rodičům. Má ji každý rodič, ledaže jí byl zbaven. (2) Rozhodne-li soud o omezení svéprávnostisvéprávnosti rodiče, rozhodne zároveň o jeho rodičovské odpovědnosti. § 866 Pro rozhodnutí soudu, které se týká rozsahu rodičovské odpovědnosti nebo způsobu či rozsahu, v jakém ji rodiče mají vykonávat, jsou určující zájmy dítěte. § 867 (1) Před rozhodnutím, které se dotýká zájmu dítěte, poskytne soud dítěti potřebné informace, aby si mohlo vytvořit vlastní názor a tento sdělit. (2) Není-li podle zjištění soudu dítě schopno informace náležitě přijmout nebo není-li schopno vytvořit si vlastní názor nebo není-li schopno tento názor sdělit, soud informuje a vyslechne toho, kdo je schopen zájmy dítěte ochránit, s tím, že se musí jednat o osobu, jejíž zájmy nejsou v rozporu se zájmy dítěte; o dítěti starším dvanácti let se má za to, že je schopno informaci přijmout, vytvořit si vlastní názor a tento sdělit. Názoru dítěte věnuje soud patřičnou pozornost. § 868 (1) Výkon rodičovské odpovědnosti nezletilého rodiče, který dříve přiznáním svéprávnostisvéprávnosti nebo uzavřením manželstvímanželství nenabyl plné svéprávnostiplné svéprávnosti, je až do doby, kdy nabude plnou svéprávnostplnou svéprávnost, pozastaven; to neplatí o výkonu povinnosti a práva péče o dítě, ledaže soud vzhledem k osobě rodiče rozhodne, že výkon také této povinnosti a tohoto práva se pozastavuje až do doby, kdy rodič nabude plnou svéprávnostplnou svéprávnost. (2) Výkon rodičovské odpovědnosti rodiče, jehož svéprávnostsvéprávnost byla v této oblasti omezena, je po dobu omezení jeho svéprávnostisvéprávnosti pozastaven, ledaže soud rozhodne, že se rodiči vzhledem k jeho osobě zachovává výkon povinnosti a práva péče o dítě a osobního styku s dítětem. § 869 (1) Brání-li rodiči ve výkonu jeho rodičovské odpovědnosti závažná okolnost a lze-li se domnívat, že je toho v souladu se zájmy dítěte třeba, může soud rozhodnout, že se výkon rodičovské odpovědnosti tohoto rodiče pozastavuje. (2) Pozastavení výkonu rodičovské odpovědnosti nemá vliv na plnění vyživovací povinnosti k dítěti. § 870 Nevykonává-li rodič svoji rodičovskou odpovědnost řádně a vyžaduje-li to zájem dítěte, soud jeho rodičovskou odpovědnost omezí, nebo omezí její výkon, a zároveň stanoví rozsah tohoto omezení. § 871 (1) Zneužívá-li rodič svoji rodičovskou odpovědnost nebo její výkon, anebo svoji rodičovskou odpovědnost nebo její výkon závažným způsobem zanedbává, soud jej jeho rodičovské odpovědnosti zbaví. (2) Spáchal-li rodič proti svému dítěti úmyslný trestný čintrestný čin, nebo použil-li rodič své dítě, které není trestně odpovědné, ke spáchání trestného činutrestného činu, nebo spáchal-li rodič trestný čintrestný čin jako spolupachatel, návodce, pomocník či organizátor trestného činutrestného činu spáchaného jeho dítětem, soud zvlášť posoudí, nejsou-li tu důvody pro zbavení rodiče jeho rodičovské odpovědnosti. § 872 Před rozhodnutím soudu o omezení rodičovské odpovědnosti soud vždy posoudí, zda je vzhledem k zájmu dítěte nezbytné omezit právo rodiče osobně se stýkat s dítětem. Dojde-li ke zbavení rodiče rodičovské odpovědnosti, zůstává rodiči právo osobně se stýkat s dítětem jen v případě, že soud rozhodne o zachování tohoto práva rodiči s přihlédnutím k zájmu dítěte. § 873 Zbavil-li soud rodiče rodičovské odpovědnosti, může zároveň rozhodnout, že jej zbavuje všech nebo některých povinností a práv stanovených v § 856, především práva dát souhlas k osvojeníosvojení. § 874 Zbavení rodiče jeho rodičovské odpovědnosti ani její omezení nemá vliv na jeho vyživovací povinnost k dítěti. Zvláštní ustanovení o výkonu rodičovské odpovědnosti § 875 (1) Rodičovskou odpovědnost vykonávají rodiče v souladu se zájmy dítěte. (2) Před rozhodnutím, které se dotýká zájmu dítěte, sdělí rodiče dítěti vše potřebné, aby si mohlo vytvořit vlastní názor o dané záležitosti a rodičům jej sdělit; to neplatí, není-li dítě schopno sdělení náležitě přijmout nebo není schopno vytvořit si vlastní názor nebo není schopno tento názor rodičům sdělit. Názoru dítěte rodiče věnují patřičnou pozornost a berou názor dítěte při rozhodování v úvahu. § 876 (1) Rodičovskou odpovědnost vykonávají rodiče ve vzájemné shodě. (2) Hrozí-li při rozhodování o záležitosti dítěte nebezpečí z prodlení, může jeden z rodičů rozhodnout nebo dát přivolení sám; je ale povinen neprodleně sdělit druhému rodiči, jaký je stav věcívěcí. (3) Jedná-li jeden z rodičů v záležitosti dítěte sám vůči třetí osobě, která je v dobré víře, má se za to, že jedná se souhlasem druhého rodiče. § 877 (1) Nedohodnou-li se rodiče v záležitosti, která je pro dítě významná zejména se zřetelem k jeho zájmu, rozhodne soud na návrh rodiče; to platí i tehdy, vyloučil-li jeden rodič z rozhodování o významné záležitosti dítěte druhého rodiče. (2) Za významnou záležitost se považují zejména nikoli běžné léčebné a obdobné zákroky, určení místa bydlištěbydliště a volba vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte. § 878 (1) Nežije-li některý z rodičů nebo není-li znám, nemá-li některý z rodičů rodičovskou odpovědnost, nebo je-li výkon jeho rodičovské odpovědnosti pozastaven, vykonává rodičovskou odpovědnost druhý rodič; to platí i tehdy, je-li rodičovská odpovědnost jednoho z rodičů omezena nebo je-li omezen její výkon. (2) Nemá-li žádný z rodičů rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu nebo je-li výkon rodičovské odpovědnosti obou rodičů pozastaven, anebo je-li rodičovská odpovědnost rodičů dotčena některým z uvedených způsobů, ale každého jinak, jmenuje soud dítěti poručníka, kterému náleží povinnosti a práva rodičů nebo jejich výkon na místě rodičů. (3) Je-li rodičovská odpovědnost rodičů omezena nebo je-li omezen její výkon, jmenuje soud dítěti opatrovníka. § 879 (1) Při právním jednání vůči dítěti, které není způsobilé ve věcivěci samostatně právně jednat, postačí jednání i jen vůči jednomu z rodičů jako zástupci dítěte. (2) Je-li právně významné, zda dítě, které není způsobilé ve věcivěci samostatně právně jednat, je či není v dobré víře, je třeba, aby byla posouzena dobrá víra obou rodičů; má-li však dítě v péči jen jeden z rodičů, posoudí se jen jeho dobrá víra. (3) Je-li právně významné, zda dítě, které není způsobilé ve věcivěci samostatně právně jednat, o věcivěci, popřípadě skutečnosti vědělo nebo nevědělo, je třeba, aby byla posouzena vědomost obou rodičů; má-li však dítě v péči jen jeden z rodičů, posoudí se jen jeho vědomost. Péče o dítě a jeho ochrana § 880 (1) Rodičovskou odpovědnost týkající se osoby dítěte vykonávají rodiče způsobem a v míře odpovídající stupni vývoje dítěte. (2) Rozhodují-li rodiče o vzdělání nebo o pracovním uplatnění dítěte, vezmou v úvahu jeho názor, schopnosti a nadání. § 881 Péči o dítě a jeho ochranu, výkon jeho výchovy, popřípadě některých jejích stránek, nebo dohled nad dítětem mohou rodiče svěřit jiné osobě; dohoda rodičů s ní se nemusí dotknout trvání ani rozsahu rodičovské odpovědnosti. § 882 (1) Zadržuje-li jiná osoba dítě protiprávně, mají rodiče právo žádat, aby jim dítě předala; to platí i mezi rodiči navzájem. Toto právo má i ten, kdo o dítě oprávněně pečuje. (2) Osoba, která dítě protiprávně zadržuje, má povinnost jej řádně předat tomu, kdo má dítě po právu v péči. § 883 Rodiče a dítě si jsou povinni pomocí, podporou a ohledem na svou důstojnost. § 884 (1) Rodiče mají rozhodující úlohu ve výchově dítěte. Rodiče mají být všestranně příkladem svým dětem, zejména pokud se jedná o způsob života a chování v rodině. (2) Výchovné prostředky lze použít pouze v podobě a míře, která je přiměřená okolnostem, neohrožuje zdraví dítěte ani jeho rozvoj a nedotýká se lidské důstojnosti dítěte. § 885 Pečuje-li o dítě jen jeden z rodičů, podílí se na péči o dítě a jeho výchově i manžel nebo partner rodiče dítěte, žije-li s dítětem v rodinné domácnosti. To platí i pro toho, kdo s rodičem dítěte žije, aniž s ním uzavřel manželstvímanželství nebo registrované partnerství, žije-li s dítětem v rodinné domácnosti. § 886 (1) Žije-li dítě s rodiči nebo s některým z nich v rodinné domácnosti a je-li o ně řádně pečováno, podílí se i ono na péči o chod domácnosti. Tato povinnost dítěte zaniká zároveň s poskytováním výživy rodičů dítěti. (2) Dítě se podílí na péči o chod rodinné domácnosti vlastní prací, popřípadě peněžitými příspěvky, má-li vlastní příjem, anebo oběma způsoby. Pro určení rozsahu podílu dítěte na péči o chod rodinné domácnosti jsou rozhodné schopnosti a možnosti dítěte i odůvodněné potřeby členů rodiny. Osobní styk rodiče s dítětem § 887 Výkon práva rodičů udržovat osobní styk s dítětem nemohou rodiče svěřit jiné osobě. § 888 Dítě, které je v péči jen jednoho rodiče, má právo stýkat se s druhým rodičem v rozsahu, který je v zájmu dítěte, stejně jako tento rodič má právo stýkat se s dítětem, ledaže soud takový styk omezí nebo zakáže; soud může také určit podmínky styku, zejména místo, kde k němu má dojít, jakož i určit osoby, které se smějí, popřípadě nesmějí styku účastnit. Rodič, který má dítě v péči, je povinen dítě na styk s druhým rodičem řádně připravit, styk dítěte s druhým rodičem řádně umožnit a při výkonu práva osobního styku s dítětem v potřebném rozsahu s druhým rodičem spolupracovat. § 889 Rodič, který má dítě v péči, a druhý rodič se musejí zdržet všeho, co narušuje vztah dítěte k oběma rodičům nebo co výchovu dítěte ztěžuje. Brání-li rodič, který má dítě v péči, bezdůvodně trvale či opakovaně druhému rodiči ve styku s dítětem, je takové chování důvodem pro nové rozhodnutí soudu o tom, který z rodičů má mít dítě ve své péči. § 890 Rodiče jsou povinni si vzájemně sdělit vše podstatné, co se týká dítěte a jeho zájmů. § 891 (1) Rodič, který má dítě v péči, a druhý rodič se spolu dohodnou, jak se rodič, který dítě v péči nemá, bude s dítětem stýkat. Nedohodnou-li se rodiče, nebo vyžaduje-li to zájem na výchově dítěte a poměry v rodině, soud styk rodiče s dítětem upraví. V odůvodněných případech může soud určit místo styku rodiče s dítětem. (2) Je-li to nutné v zájmu dítěte, soud omezí právo rodiče osobně se stýkat s dítětem, anebo tento styk i zakáže. Zastoupení dítěte § 892 (1) Rodiče mají povinnost a právo zastupovat dítě při právních jednáních, ke kterým není právně způsobilé. (2) Rodiče zastupují dítě společně, jednat však může každý z nich; ustanovení § 876 odst. 3 platí obdobně. (3) Rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem nebo mezi dětmi týchž rodičů. V takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka. § 893 Nedohodnou-li se rodiče, který z nich dítě při právním jednání zastoupí, rozhodne soud na návrh rodiče, který z rodičů bude za dítě právně jednat a jakým způsobem. § 894 (1) Rodiče jako zákonní zástupci mohou pro vyřízení záležitosti dítěte, nejedná-li se o záležitost osobního stavu, uzavřít smlouvu o zastoupení osobou s odbornými znalostmi, popřípadě i jinou vhodnou osobou. (2) Uzavře-li dítě smlouvu o zastoupení, nemá to vliv na zákonné zastoupení dítěte rodiči. (3) Nedojde-li mezi zákonným a smluvním zástupcem k dohodě, rozhodne soud v souladu se zájmy dítěte. § 895 Došlo-li k popření otcovství, právní jednání učiněná otcem jako zákonným zástupcem zůstávají nedotčena. Péče o jmění dítěte § 896 (1) Rodiče mají povinnost a právo pečovat o jměníjmění dítěte, především je jako řádní hospodáři spravovat. S peněžními prostředky, o kterých lze předpokládat, že nebudou zapotřebí k úhradě výdajů souvisících s majetkemmajetkem dítěte, musí bezpečně nakládat. (2) Při právním jednání, které se týká jednotlivé součásti jměníjmění dítěte, vystupují rodiče jako jeho zástupci; ustanovení § 892 odst. 3 platí obdobně. (3) Poruší-li rodiče povinnost pečovat o jměníjmění dítěte jako řádní hospodáři, nahradí dítěti škodu z toho vzniklou společně a nerozdílně. § 897 Nedohodnou-li se rodiče o podstatných věcechvěcech při péči o jměníjmění dítěte, rozhodne na návrh rodiče soud. § 898 (1) K právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jměníjmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jměníjmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty. (2) Souhlasu soudu je vždy třeba k právnímu jednání, kterým dítě a) nabývá, zcizuje nebo zatěžuje nemovitou věcnemovitou věc nebo podíl na ní, b) zcizuje nebo zatěžuje majetekmajetek jako celek, ledaže jeho hodnota nepřevyšuje částku odpovídající dvacetinásobku životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu, nebo nabývá, zcizuje nebo zatěžuje majetekmajetek v hodnotě převyšující částku odpovídající stonásobku životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu, c) uzavírá dohodu dědicůdědiců o výši dědických podílů nebo rozdělení pozůstalostipozůstalosti, odmítá dědictvídědictví nebo prohlašuje, že nechce odkazodkaz, nebo d) uzavírá smlouvu 1. zavazující k trvajícímu nebo opětovnému plnění nebo smlouvu týkající se jeho bydlení na dobu delší než tři roky nebo na dobu trvající i po nabytí zletilostizletilosti dítětem, nebo 2. úvěrovou nebo obdobnou. (3) Je-li to v zájmu dítěte, může soud zúžit okruh právních jednání, která podléhají souhlasu soudu. (4) Jednal-li rodič za dítě bez souhlasu soudu, lze právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li dítěti újmu. § 899 Co rodiče získají použitím majetkumajetku dítěte, nabývá dítě. § 899a (1) Splnění peněžitého dluhu z právního jednání nezletilého, který nenabyl plné svéprávnostiplné svéprávnosti, lze vymoci pouze z majetkumajetku, který nezletilý nabyl před nabytím plné svéprávnostiplné svéprávnosti, a majetkumajetku, který nabyl právním jednáním vztahujícím se výlučně k majetkumajetku nabytému před nabytím plné svéprávnostiplné svéprávnosti; to neplatí pro peněžitý dluh vzniklý při výdělečné činnosti podle § 33. (2) Za peněžitý dluh dítěte, který vznikl z právního jednání učiněného před nabytím plné svéprávnostiplné svéprávnosti, ručí rodič, který za dítě jednal nebo mu k právnímu jednání udělil souhlas; tím není dotčen § 876 odst. 3. Ručitel nemůže vymáhat po dlužníkovi vyrovnání tohoto dluhu. § 900 (1) Příjmy z majetkumajetku dítěte, které rodiče nepoužijí k řádné správě jeho majetkumajetku (zisk), použijí nejprve k výživě dítěte. Je-li toho třeba, mohou rodiče poté použít zbývající zisk z majetkumajetku dítěte jako jeho příspěvek na vlastní výživu rodičů a výživu nezletilého sourozence dítěte, pokud s dítětem žijí v rodinné domácnosti, ledaže je z důležitých důvodů nezbytné zachovat je pro dítě na dobu po nabytí svéprávnostisvéprávnosti. (2) MajetekMajetek dítěte mohou rodiče se souhlasem soudu použít k výživě vlastní a sourozence dítěte jen tehdy, jestliže by bez zavinění osob, které mají vyživovací povinnost k dítěti, vznikl výrazný nepoměr mezi poměry dítěte a poměry povinných osob. § 901 (1) Povinnost a právo rodiče pečovat o jměníjmění dítěte zaniká prohlášením konkursu na majetekmajetek rodiče nebo zastavením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetekmajetek rodiče zcela nepostačující. Není-li tu druhý rodič, který by mohl pečovat o jměníjmění dítěte, soud jmenuje i bez návrhu opatrovníka pro správu jměníjmění dítěte. (2) Po uplynutí tří let od zrušení konkursu nebo zastavení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetekmajetek dlužníka zcela nepostačující, může soud na návrh rodiče nebo opatrovníka pro správu jměníjmění dítěte omezení rodičovské odpovědnosti zrušit, ledaže by obnovení povinnosti a práva rodiče pečovat o jměníjmění dítěte bylo v rozporu se zájmy dítěte. § 902 (1) Jakmile dítě nabude plné svéprávnostiplné svéprávnosti, odevzdají mu rodiče jměníjmění, které spravovali, především mu předají součásti jeho majetkumajetku, popřípadě na ně převedou jejich správu a podají dítěti vyúčtování ze správy jměníjmění bez zbytečného odkladu, nejpozději však do šesti měsíců ode dne, kdy dítě nabylo plné svéprávnostiplné svéprávnosti. Vyúčtování není zapotřebí, pokud je dítě nežádá. (2) Vznikly-li rodičům při správě jměníjmění dítěte nebo v souvislosti s ní náklady, mohou požadovat jejich náhradu. § 903 (1) Byla-li správa jměníjmění značně obtížná, zejména pro rozsáhlost či rozmanitost majetkového souboru, a rodiče správu jměníjmění řádně vykonávali, mohou poté, co odevzdají spravované jměníjmění svému dítěti, žádat přiměřenou odměnu, umožňuje-li to výnos jměníjmění. (2) Je-li již během trvání správy jměníjmění z okolností zřejmé, že správa je značně obtížná a rodiče ji vykonávají řádně, soud jim na návrh přizná přiměřenou roční, popřípadě jinak časově určenou odměnu za správu jměníjmění. § 904 Předání a převzetí jmění nemá vliv na odpovědnost rodičů za správu jmění dítěte. § 905 (1) Soud jmenuje i bez návrhu opatrovníka pro správu jmění dítěte, jestliže by zájmy dítěte mohly být ohroženy, zejména jsou-li tu společná majetková práva rodičů a dítěte nebo dítěte a jeho sourozence. V rozsahu povinností a práv opatrovníka pro správu jmění dítěte jsou rodiče ve výkonu povinností a práv ve vztahu ke jmění dítěte omezeni. (2) Pro povinnosti a práva opatrovníka pro správu jměníjmění dítěte, který byl jmenován vedle rodičů, se použijí obdobně ustanovení o poručníkovi, který spravuje jměníjmění poručence, popřípadě o opatrovníkovi, který spravuje jměníjmění opatrovance. Výkon rodičovské odpovědnosti po rozvodu manželství § 906 (1) Má-li být rozhodnuto o rozvodu manželstvímanželství rodičů dítěte, soud nejprve určí, jak bude každý z rodičů napříště o dítě pečovat, a to s uvážením zájmu dítěte; s tímto zřetelem se od souhlasného stanoviska rodičů soud odchýlí jen tehdy, vyžaduje-li to zájem dítěte. Soud vezme v úvahu nejen vztah dítěte ke každému z rodičů, ale také jeho vztah k sourozencům, popřípadě i k prarodičům. (2) Soud může rozhodnout i tak, že schválí dohodu rodičů, ledaže je zřejmé, že dohodnutý způsob výkonu rodičovské odpovědnosti není v souladu se zájmem dítěte. § 907 (1) Soud může svěřit dítě do péče jednoho z rodičů, nebo do střídavé péče, nebo do společné péče; soud může dítě svěřit i do péče jiné osoby než rodiče, je-li to potřebné v zájmu dítěte. Má-li být dítě svěřeno do společné péče, je třeba, aby s tím rodiče souhlasili. (2) Při rozhodování o svěření do péče soud rozhoduje tak, aby rozhodnutí odpovídalo zájmu dítěte. Soud přitom bere ohled na osobnost dítěte, zejména na jeho vlohy a schopnosti ve vztahu k vývojovým možnostem a životním poměrům rodičů, jakož i na citovou orientaci a zázemí dítěte, na výchovné schopnosti každého z rodičů, na stávající a očekávanou stálost výchovného prostředí, v němž má dítě napříště žít, na citové vazby dítěte k jeho sourozencům, prarodičům, popřípadě dalším příbuzným i nepříbuzným osobám. Soud vezme vždy v úvahu, který z rodičů dosud o dítě řádně pečoval a řádně dbal o jeho citovou, rozumovou a mravní výchovu, jakož i to, u kterého z rodičů má dítě lepší předpoklady zdravého a úspěšného vývoje. (3) Soud při rozhodování o svěření dítěte do péče dbá rovněž na právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi, na právo druhého rodiče, jemuž dítě nebude svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti, dále soud bere zřetel rovněž ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem. § 908 Výkon povinností a práv rodičů, kteří žijí odděleně Nežijí-li spolu rodiče nezletilého dítěte, které není plně svéprávné, a nedohodnou-li se o úpravě péče o takové dítě, rozhodne o ní i bez návrhu soud. V ostatním se ustanovení § 906 a 907 použijí obdobně. § 909 Zvláštní ustanovení Změní-li se poměry, soud změní rozhodnutí týkající se výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti i bez návrhu. Pododdíl 4 Vyživovací povinnost § 910 (1) Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. (2) Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. (3) Vzdálenější příbuzní mají vyživovací povinnost, jen nemohou-li ji plnit bližší příbuzní. (4) Nejedná-li se o poměr rodičů a dítěte, předchází vyživovací povinnost potomků vyživovací povinnosti předků. § 911 Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. § 912 Nezletilé dítě, které není plně svéprávné, má právo na výživné, i když má vlastní majetekmajetek, ale zisk z majetkumajetku spolu s příjmem z výdělečné činnosti nestačí k jeho výživě. § 913 (1) Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. (2) Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. § 914 Je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních. Výživné mezi rodiči a dětmi a předky a potomky § 915 (1) Životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. (2) Dítě je povinno zajistit svým rodičům slušnou výživu. § 916 Neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnostiplné svéprávnosti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu. § 917 Rozhoduje-li soud o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnostiplné svéprávnosti, a majetkové poměry osoby výživou povinné to připouštějí, lze za odůvodněné potřeby dítěte považovat i tvorbu úspor, nevylučují-li to okolnosti zvláštního případu; poskytnuté výživné přechází do vlastnictvívlastnictví dítěte. O správě takto poskytnutých částek platí obecná pravidla o jměníjmění dítěte. § 918 V řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti může v případech hodných zvláštního zřetele soud uložit osobě výživou povinné, aby složila zálohu na výživné splatné v budoucnu; poskytnuté výživné přechází do vlastnictvívlastnictví dítěte postupně k jednotlivým dnům splatnosti výživného. Na složenou zálohu se hledí jako na majetekmajetek povinného. § 919 Nežijí-li spolu rodiče nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnostiplné svéprávnosti, a nedohodnou-li se o plnění vyživovací povinnosti k dítěti, nebo žijí-li rodiče takového dítěte spolu, ale jeden z nich vyživovací povinnost k dítěti neplní, postupuje soud podle § 915 až 918. To platí i v případě, že soud rozhoduje o péči o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnostiplné svéprávnosti, pokud se rodiče nedohodnou o plnění vyživovací povinnosti k dítěti. § 920 Výživné a zajištění úhrady některých nákladů neprovdané matce (1) Není-li matka dítětematka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé. (2) Soud může na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby částku potřebnou na výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem poskytl předem. (3) Soud může rovněž na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby předem poskytl částku potřebnou k zajištění výživy dítěte po dobu, po kterou by ženě náležela jako zaměstnankyni podle jiného právního předpisu mateřská dovolená. Společná ustanovení o výživném § 921 (1) Výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. (2) Po osobě výživou povinné, která je v prodlení s placením výživného, může osoba oprávněná požadovat zaplacení úroku z prodlení. § 922 (1) Výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. (2) Výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu. § 923 (1) Změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnostiplné svéprávnosti. (2) Dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnostiplné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací. Nevrací se ani dávka výživného, která na takové dítě byla splněna na měsíc dopředu, ale dítě před uplynutím měsíce zemřelo. Oddíl 4 Zvláštní opatření při výchově dítěte Preventivní, výchovná a sankční opatření § 924 Ocitne-li se dítě ve stavu nedostatku řádné péče bez ohledu na to, zda tu je či není osoba, která má právo o ně pečovat, anebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jeho jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo byl-li narušen, soud upraví předběžně poměry dítěte na nezbytně nutnou dobu; rozhodnutí soudu nepřekáží, pokud dítě není řádně zastoupeno. § 925 (1) Vyžaduje-li to zájem na řádné výchově dítěte, a neučiní-li tak orgán sociálně-právní ochrany dětí, může soud a) napomenout vhodným způsobem dítě, rodiče, osobu, do jejíž péče bylo dítě svěřeno, popřípadě toho, kdo narušuje řádnou péči o dítě, b) stanovit nad dítětem dohled a provádět jej za součinnosti školy, orgánu sociálně-právní ochrany dětí, popřípadě dalších institucí a osob, které působí zejména v místě bydlištěbydliště nebo pracoviště dítěte, nebo c) uložit dítěti nebo rodičům omezení bránící škodlivým vlivům na jeho výchovu, zejména zákazem určitých činností. (2) Soud sleduje, zda je dodržováno výchovné opatření, o kterém rozhodl, a hodnotí jeho účinnost zpravidla v součinnosti s orgánem sociálně-právní ochrany dětí, popřípadě dalšími osobami. § 926 Přísluší-li péče o dítě a jeho ochrana nebo péče o jeho jměníjmění na základě rozhodnutí soudu jiné osobě než rodiči, a rodič a tato osoba se nemohou o výkonu péče dohodnout, rozhodne na návrh některého ze zúčastněných soud. Oddíl 5 Vztahy mezi dítětem a jinými příbuznými a dalšími osobami § 927 Právo stýkat se s dítětem mají osoby příbuzné s dítětem, ať blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný, a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami pro dítě znamenal újmu. Také dítě má právo se stýkat s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí. HLAVA III PORUČENSTVÍ A JINÉ FORMY PÉČE O DÍTĚ Díl 1 Poručenství § 928 (1) Není-li tu žádný z rodičů, který má a vůči svému dítěti vykonává rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu, soud jmenuje dítěti poručníka. (2) Poručník má vůči dítěti zásadně všechny povinnosti a práva jako rodič, ale nemá k dítěti vyživovací povinnost. S ohledem na osobu poručníka nebo poměry dítěte, jakož i s ohledem na to, z jakého důvodu rodiče nemají všechny povinnosti a práva, může být výjimečně okruh povinností a práv poručníka vymezen jinak. § 929 Nastane-li situace uvedená v § 928 odst. 1, vykonává poručenství orgán sociálně-právní ochrany dětí jako veřejný poručník, a to až do doby, kdy soud jmenuje dítěti poručníka nebo dokud se poručník neujme funkce. § 930 (1) Soud jmenuje dítěti poručníka neprodleně poté, kdy zjistí, že jde o dítě, jemuž je třeba poručníka jmenovat. (2) Zemře-li poručník, ztratí-li schopnost nebo způsobilost poručenství vykonávat, anebo je své funkce zproštěn nebo z funkce odvolán a jiná osoba dosud nebyla do funkce poručníka jmenována, platí ustanovení § 929 obdobně. (3) Soud neprodleně poté, co nastala situace uvedená v § 928, nebo v odstavci 1, zjišťuje, zda tu je vhodný člověk, který by mohl poručenství vykonávat. Nepodaří-li se takovou osobu najít, jmenuje soud do funkce poručníka orgán sociálně-právní ochrany dětí. § 931 (1) Není-li to v rozporu se zájmy dítěte, jmenuje soud poručníkem toho, koho naznačili rodiče, ledaže tato osoba poručenství odmítne. Jinak soud jmenuje poručníkem některou z osob příbuzných nebo blízkých dítěti nebo jeho rodině, ledaže rodič takovou osobu výslovně vyloučil. Není-li takové osoby, jmenuje soud poručníkem jiného vhodného člověka. (2) Fyzická osoba, kterou soud jmenoval, může své jmenování do funkce poručníka odmítnout. Soud pak jmenuje jinou osobu. § 932 (1) Poručníkem lze jmenovat jen plně svéprávnou osobu, která způsobem života zaručuje, že je schopna funkci poručníka řádně vykonávat. Před jejím jmenováním do funkce poručníka soud zjistí, zda její jmenování není v rozporu se zájmem dítěte. (2) Do funkce poručníka může soud jmenovat i dvě osoby; budou jimi zpravidla manželé. § 933 (1) Poručník odpovídá za řádné plnění své funkce a podléhá stálému dozoru soudu. (2) Poručník se ujímá své funkce dnem jmenování. (3) Do devadesáti dnů po svém jmenování předloží poručník soudu soupis jměníjmění dítěte; soud může tuto lhůtu na žádost poručníka prodloužit, nejdéle však o šedesát dnů. § 934 (1) Každé rozhodnutí poručníka v nikoli běžné záležitosti týkající se dítěte musí být schváleno soudem. K právnímu jednání poručníka, k němuž schází potřebný souhlas soudu, se nepřihlíží. (2) Poručník podává soudu pravidelně zprávy o osobě dítěte a o jeho vývoji a předkládá účty ze správy jeho jměníjmění, a to alespoň jednou za rok, neurčí-li soud období kratší. Soud může poručníka zprostit povinnosti podávat podrobné vyúčtování spravovaného jměníjmění, nepřesahují-li výnosy majetkumajetku pravděpodobné náklady na zachování majetkumajetku a na výchovu a výživu dítěte. § 935 (1) Poručenství zaniká, nabude-li alespoň jeden z rodičů poručence rodičovskou odpovědnost, popřípadě nabude-li schopnost ji vykonávat. Poručenství rovněž zaniká, nabude-li dítě svéprávnostisvéprávnosti, nebo je-li osvojeno. (2) Poručenská funkce zaniká smrtí poručníka, nebo rozhodnutím soudu o zproštění poručníka jeho funkce, nebo o odvolání poručníka. § 936 Soud zprostí poručníka funkce, požádá-li o to z důležitých důvodů, nebo stane-li se osoba, která funkci poručníka vykonávala, pro výkon funkce poručníka nezpůsobilou. § 937 (1) Soud odvolá poručníka, který porušuje své poručnické povinnosti. (2) Soud zváží odvolání poručníka, zjistí-li důvody, pro které není vhodné, aby poručník svou funkci nadále vykonával. § 938 (1) Po skončení výkonu funkce poručníka postoupí ten, kdo funkci vykonával, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do šesti měsíců, soudu všechno, co měl z důvodu své funkce u sebe, a předloží mu závěrečnou zprávu o výkonu poručenské funkce; její součástí je závěrečný účet ze správy jměníjmění dítěte. (2) Zemře-li ten, kdo vykonával funkci poručníka, postoupí jeho dědicdědic soudu všechno, co měl zemřelý u sebe z důvodu výkonu své poručenské funkce. Není-li dědicůdědiců, má tuto povinnost každý, kdo má přístup k tomu, co měl zemřelý z důvodu výkonu své poručenské funkce u sebe. § 939 Je-li poručníkem člověk, který o dítě osobně pečuje tak, jako by mu bylo dítě svěřeno trvale do péče, náleží mu hmotné zabezpečení jako pěstounovi. § 940 Pečuje-li poručník o dítě osobně spolu se svým manželem, použijí se ustanovení o poměru rodiče a jeho manžela k dítěti obdobně. § 941 (1) Je-li poručníkem člověk, který o dítě osobně pečuje, a péče o jměníjmění dítěte je značně obtížná, zejména pro rozsáhlost či rozmanitost majetkového souboru, může poručník navrhnout, aby soud jmenoval pro správu jměníjmění dítěte opatrovníka; součástí návrhu je soupis jměníjmění dítěte ke dni podání návrhu. (2) Jmenuje-li soud opatrovníka podle odstavce 1, vymezí zároveň vzájemné povinnosti a práva poručníka a tohoto opatrovníka. § 942 Nebyl-li opatrovník pro správu jměníjmění jmenován, použijí se ustanovení týkající se opatrovníka pro správu jměníjmění obdobně pro poručníka, který pečuje o jměníjmění dítěte, ledaže je v ustanoveních týkajících se poručníka stanoveno jinak. Díl 2 Opatrovnictví dítěte Oddíl 1 Opatrovník § 943 Soud jmenuje dítěti opatrovníka, hrozí-li střet zájmů dítěte na straně jedné a jiné osoby na straně druhé, nehájí-li zákonný zástupce dostatečně zájmy dítěte, nebo je-li toho v zájmu dítěte zapotřebí z jiného důvodu, anebo stanoví-li tak zákon. Jmenovaný opatrovník má právo podat návrh na zahájení řízení vždy, je-li z hlediska zájmu dítěte zapotřebí, aby soud nebo jiný orgán veřejné moci v záležitosti dítěte rozhodl. § 944 Pro opatrovnictví, opatrovníka a opatrovance platí ustanovení o poručenství, poručníkovi a poručenci přiměřeně. § 945 V rozhodnutí o jmenování opatrovníkem soud uvede zejména, proč je opatrovník jmenován, zda a jak je omezena doba, po niž má funkci vykonávat, jaká jsou jeho práva a povinnosti, a to i ve vztahu k dalším osobám, zda k některému právnímu jednání potřebuje souhlas soudu, zda a jak podává zprávy soudu, zda má právo na náhradu všech nebo některých nákladů a právo na odměnu. § 946 Dříve než opatrovník přistoupí v zastoupení dítěte k právnímu jednání, k jehož provedení byl jmenován, zjistí stanovisko rodiče, popřípadě poručníka, je-li to možné, i stanovisko dítěte, a je-li to vhodné, rovněž stanoviska dalších osob. § 947 Opatrovníka, který nebyl jmenován jen k určitému právnímu jednání, zprostí soud jeho funkce i tehdy, netrvá-li již potřeba, která vedla k jeho jmenování. Oddíl 2 Opatrovník pro správu jmění dítěte § 948 V rozhodnutí o jmenování opatrovníkem pro správu jměníjmění soud vymezí rozsah jměníjmění, které bude tento opatrovník spravovat; rovněž zpravidla určí, jakým způsobem má s jednotlivými částmi jměníjmění nakládat, popřípadě, jaký způsob nakládání se mu zakazuje. § 949 Opatrovník pro správu jměníjmění postupuje při výkonu své funkce s péčí řádného hospodáře a nesmí podstupovat nepřiměřená rizika. § 950 (1) Opatrovník pro správu jměníjmění odpovídá za řádné plnění své funkce soudu a podléhá jeho stálému dozoru. (2) Pro právní jednání opatrovníka pro správu jměníjmění platí ustanovení o tom, jak rodiče vykonávají správu jměníjmění dítěte obdobně; soud určí, považuje-li to za potřebné, která právní jednání opatrovníka pro správu jměníjmění musejí být schválena soudem. (3) Opatrovník pro správu jměníjmění předkládá soudu pravidelně zprávy a účty ze správy jměníjmění, a to vždy za dobu, jejíž délku soud stanoví; tato doba nesmí být delší než jeden rok. § 951 (1) Opatrovník pro správu jměníjmění má právo odečíst si z výnosu jměníjmění dítěte potřebné náklady souvisící se správou jměníjmění dítěte. Nestačí-li výnos, může soud rozhodnout, že náklady budou uhrazeny z majetkumajetku. (2) Opatrovník pro správu jměníjmění má právo na přiměřenou odměnu z výnosu jměníjmění dítěte; odstavec 1 platí obdobně. Výši odměny a dobu, za kterou má být odměna opatrovníkovi pro správu jměníjmění stanovena, určí soud s ohledem na povahu výnosu jměníjmění dítěte. Ustanovení § 903 odst. 2 platí obdobně. § 952 Zanikne-li opatrovnictví pro správu jměníjmění, platí o povinnostech toho, kdo vykonával funkci opatrovníka, ustanovení § 938 odst. 1 obdobně. Zemřel-li opatrovník, použije se obdobně ustanovení § 938 odst. 2. Díl 3 Svěření dítěte do péče jiné osoby a pěstounství Oddíl 1 Svěření dítěte do péče jiné osoby § 953 (1) Nemůže-li o dítě osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník, může soud svěřit dítě do osobní péče jiného člověka (dále jen „pečující osoba“). Rozhodnutí o svěření dítěte do péče musí být v souladu se zájmy dítěte. (2) Svěření dítěte do osobní péče pečující osoby nenahrazuje pěstounskou péči, předpěstounskou péči ani péči, která musí předcházet osvojeníosvojení. Má přednost před péčí o dítě v ústavní výchově. § 954 (1) Pečující osoba musí skýtat záruky řádné péče, mít bydlištěbydliště na území České republiky a souhlasit se svěřením dítěte do osobní péče. (2) Ujala-li se osobní péče o dítě osoba příbuzná nebo dítěti blízká, dá jí soud přednost před jinou osobou, ledaže to není v souladu se zájmy dítěte. § 955 Povinnosti a práva pečující osoby vymezí soud; jinak se přiměřeně použijí ustanovení o pěstounství. § 956 (1) Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a povinnost platit výživné k rukám pečující osoby. (2) Pečující osoba má právo vymáhat výživné stanovené rodičům na dítě, které má v péči, jakož i právo s výživným pro dítě hospodařit v zájmu dítěte podle jeho potřeb a v souladu s jeho zájmy. Soud může způsob hospodaření s výživným dítěte upravit, zejména určit, jaká část bude určena na spotřebu a jaká část bude dítěti spořena. § 957 Pokud není možné rodičům nebo ostatním příbuzným uložit vyživovací povinnost k dítěti, ustanovení § 953 až 956 se nepoužijí. Oddíl 2 Pěstounství § 958 (1) Nemůže-li o dítě osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník, může soud svěřit dítě do osobní péče pěstounovi. (2) Pěstounská péče má přednost před péčí o dítě v ústavní výchově. (3) Soud může svěřit dítě do pěstounské péče i na přechodnou dobu. Podrobnosti stanoví jiný zákon. § 959 (1) O pěstounské péči může soud rozhodnout na dobu, po kterou trvá překážka bránící rodičům v osobní péči o dítě. (2) Rodič může požadovat dítě zpět do své osobní péče. Soud návrhu vyhoví, pokud je to v souladu se zájmy dítěte. § 960 (1) Rodiče mají vůči dítěti povinnosti a práva vyplývající z rodičovské odpovědnosti, s výjimkou práv a povinností, které zákon stanoví pěstounovi, ledaže soud z důvodů hodných zvláštního zřetele rozhodne jinak. (2) Rodiče mají právo se s dítětem osobně a pravidelně stýkat i právo na informace o dítěti, ledaže soud z důvodů hodných zvláštního zřetele rozhodne jinak. § 961 (1) Svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti rodičů k dítěti. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte. (2) Náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb podle jiného zákona, přechází právo dítěte na stát. Je-li výživné vyšší než tento příspěvek, náleží rozdíl dítěti. Soud rozhodne o způsobu platby a o hospodaření s výživným. § 962 (1) Kdo se má stát pěstounem, musí skýtat záruky řádné péče, mít bydlištěbydliště na území České republiky a musí souhlasit se svěřením dítěte do pěstounské péče. (2) Ujala-li se osobní péče o dítě osoba příbuzná nebo dítěti blízká, dá jí soud přednost před jinou osobou, ledaže to není v souladu se zájmy dítěte. § 963 Soud může dítě svěřit zájemcům o pěstounskou péči do předpěstounské péče; její délku stanoví se zřetelem k okolnostem případu. Nad průběhem a úspěšností předpěstounské péče vykonává dohled. § 964 (1) Dítě může být svěřeno do společné pěstounské péče společným pěstounům, pokud jsou manželé. (2) Soud, který rozhoduje o rozvodu manželstvímanželství společných pěstounů, toto manželstvímanželství nerozvede, dokud nebudou upraveny povinnosti a práva pěstounů pro dobu po rozvodu. Rozvodem manželstvímanželství společná pěstounská péče manželů zaniká. (3) Zemře-li jeden ze společných pěstounů, zůstává dítě v pěstounské péči pozůstalého manžela. § 965 (1) Se souhlasem druhého manžela může být dítě svěřeno do pěstounské péče jen jednoho z manželů. (2) Souhlasu druhého manžela ke svěření dítěte do pěstounské péče není třeba, jestliže druhý z manželů není plně svéprávný nebo je-li opatření jeho souhlasu spojeno s těžko překonatelnou překážkou. (3) Na osobní péči o dítě v pěstounské péči se podílí i manžel pěstouna, pokud žije v rodinné domácnosti. § 966 (1) Pěstoun je povinen a oprávněn o dítě osobně pečovat. (2) Pěstoun při výchově dítěte vykonává přiměřeně povinnosti a práva rodičů. Je povinen a oprávněn rozhodovat jen o běžných záležitostech dítěte, v těchto záležitostech dítě zastupovat a spravovat jeho jměníjmění. Má povinnost informovat rodiče dítěte o jeho podstatných záležitostech. Vyžadují-li to okolnosti, stanoví další povinnosti a práva pěstouna soud. (3) Odstavce 1 a 2 platí obdobně pro zájemce o pěstounskou péči, kterému bylo dítě svěřeno do předpěstounské péče. § 967 Pěstoun má povinnost udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho rodiči, dalšími příbuznými a osobami dítěti blízkými. Má povinnost umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči, ledaže soud stanoví jinak. § 968 Dítě svěřené do pěstounské péče pomáhá podle svých možností a schopností v pěstounově domácnosti; má-li vlastní příjem, přispívá i na úhradu společných potřeb rodiny. § 969 Dojde-li k podstatné změně poměrů nebo k neshodě mezi rodiči a pěstounem v podstatné záležitosti týkající se dítěte, může dítě, rodič nebo pěstoun navrhnout soudu změnu práv a povinností, zrušení pěstounské péče, nebo jiné rozhodnutí. § 970 Pěstounská péče zaniká nejpozději, nabude-li dítě plné svéprávnostiplné svéprávnosti, jinak jeho zletilostízletilostí. Díl 4 Ústavní výchova § 971 (1) Jsou-li výchova dítěte nebo jeho tělesný, rozumový či duševní stav, anebo jeho řádný vývoj vážně ohroženy nebo narušeny do té míry, že je to v rozporu se zájmem dítěte, anebo jsou-li tu vážné důvody, pro které rodiče dítěte nemohou jeho výchovu zabezpečit, může soud jako nezbytné opatření také nařídit ústavní výchovu. Učiní tak zejména tehdy, kdy dříve učiněná opatření nevedla k nápravě. Soud přitom vždy zvažuje, zda není na místě dát přednost svěření dítěte do péče fyzické osoby. (2) V případě, že rodiče nemohou z vážných důvodů zabezpečit výchovu dětí na přechodnou dobu, svěří soud dítě do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, a to na dobu nejdéle šest měsíců. (3) Nedostatečné bytové poměry nebo majetkové poměry rodičů dítěte nebo osob, kterým bylo dítě svěřeno do péče, nemohou být samy o sobě důvodem pro rozhodnutí soudu o ústavní výchově, jestliže jsou jinak rodiče způsobilí zabezpečit řádnou výchovu dítěte a plnění dalších povinností vyplývajících z jejich rodičovské odpovědnosti. (4) Soud v rozhodnutí, kterým nařizuje ústavní výchovu, označí zařízení, do kterého má být dítě umístěno. Přitom přihlédne k zájmům dítěte a k vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Soud dbá na umístění dítěte co nejblíže bydlištibydlišti rodičů nebo jiných osob dítěti blízkých. To platí i tehdy, rozhoduje-li soud o přemístění dítěte do jiného zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. § 972 (1) Ústavní výchovu lze nařídit nejdéle na dobu tří let. Ústavní výchovu lze před uplynutím tří let od jejího nařízení prodloužit, jestliže důvody pro nařízení ústavní výchovy stále trvají. Trvání ústavní výchovy lze prodloužit opakovaně, vždy však nejdéle na dobu tří let. Po dobu, než soud rozhodne o zrušení nebo o prodloužení ústavní výchovy, dítě zůstává v ústavní výchově, i když už uběhla doba dříve rozhodnutím soudu stanovená. (2) Pominou-li důvody, pro které byla ústavní výchova nařízena, nebo je-li možné zajistit dítěti jinou než ústavní péči, soud neprodleně ústavní výchovu zruší a zároveň rozhodne podle okolností o tom, komu bude napříště dítě svěřeno do péče. (3) Ústavní výchova zaniká rozhodnutím soudu o osvojeníosvojení. Bylo-li rozhodnuto o svěření dítěte do péče budoucího osvojitele podle § 823 nebo 829, ústavní výchova se přerušuje. § 973 Bylo-li soudem rozhodnuto podle § 971, je soud povinen nejméně jednou za šest měsíců přezkoumat, zda trvají důvody pro nařízení tohoto opatření nebo zda není možné zajistit dítěti náhradní rodinnou péči. Za tím účelem zejména a) si vyžádá zprávy příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí, b) si opatří vyjádření názoru dítěte, je-li dítě schopno si jej vytvořit a sdělit poté, co jej soud, s ohledem na jeho věk a rozumovou vyspělost, řádně poučí, a c) vyzve rodiče dítěte k vyjádření jejich stanoviska. § 974 Z důležitých důvodů může soud ústavní výchovu prodloužit až o jeden rok po dosažení zletilostizletilosti. § 975 Rozhodne-li soud o umístění dítěte do ústavní nebo ochranné výchovy, upraví také rozsah vyživovací povinnosti rodičů. ČÁST TŘETÍ ABSOLUTNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA HLAVA I VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ § 976 Absolutní majetková práva působí vůči každému, nestanoví-li něco jiného zákon. § 977 Jen zákon stanoví, která práva k majetkumajetku jsou absolutní. § 978 Od ustanovení této části se lze odchýlit ujednáním s účinky vůči třetím osobám, jen připouští-li to zákon. HLAVA II VĚCNÁ PRÁVA Díl 1 Obecná ustanovení § 979 Ustanovení této hlavy se použijí na věcivěci hmotné i nehmotné, na práva však jen potud, připouští-li to jejich povaha a neplyne-li ze zákona něco jiného. § 980 (1) Je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věcivěci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje. Stanoví-li to právní předpis, zapíše se do veřejného seznamu kromě věcného práva i právo užívání nebo požívání, jakož i omezení rozsahu nebo způsobu užívání nebo požívání věcivěci spoluvlastníky. (2) Je-li právo k věcivěci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věcivěci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje. § 981 Je-li do veřejného seznamu zapsáno věcné právo k cizí věcivěci, má přednost před věcným právem, které není z veřejného seznamu zjevné. § 982 (1) Pro pořadí věcných práv k cizí věcivěci rozhoduje doba podání návrhu na zápis práva. Práva zapsaná na základě návrhů podaných v téže době mají stejné pořadí. (2) Zřizuje-li vlastník věcné právo k vlastní věcivěci, může před tímto právem vyhradit a do veřejného seznamu zapsat přednostní pořadí pro jiné právo; má-li být výhrada do veřejného seznamu zapsána až po zřízení věcného práva, vyžaduje se souhlas osoby, jejíž právo má být dotčeno. K zápisu práva, pro něž bylo vyhrazeno lepší pořadí, se nevyžaduje souhlas osoby, jejíž právo je výhradou omezeno, ledaže má být právo, jemuž svědčí výhrada lepšího pořadí, zapsáno do veřejného seznamu v širším rozsahu, než jak to z výhrady vyplývá. § 983 (1) Je-li ve veřejném seznamu zapsáno přednostní právo ke zřízení věcného práva jiné osobě a nebyl-li do jednoho roku od zápisu podán návrh na zápis práva, kterého se přednostní právo týká, může se vlastník domoci výmazu přednostního práva. Prokáže-li ten, kdo má přednostní právo, že před uplynutím lhůty podal žalobu na převod nebo jiné zřízení věcného práva, počne lhůta běžet od skončení soudního řízení; při zamítnutí žaloby však bude přednostní právo vymazáno na žádost vlastníka k okamžiku právní moci rozhodnutí. (2) Je-li ve veřejném seznamu zapsáno přednostní právo jako podmíněné nebo s doložením času, počne lhůta podle odstavce 1 běžet dnem, kdy se přednostní právo stane vymahatelným. § 984 (1) Není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis. (2) Pro nezbytnou cestu, výměnek a pro věcné právo vznikající ze zákona bez zřetele na stav zápisů ve veřejném seznamu se věta první odstavce 1 nepoužije. § 985 Není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala. § 986 (1) Kdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu ve prospěch jiného, může se domáhat výmazu takového zápisu a žádat, aby to bylo ve veřejném seznamu poznamenáno. Orgán, který veřejný seznam vede, vymaže poznámku spornosti zápisu, nedoloží-li žadatel ani do dvou měsíců od doručení žádosti, že své právo uplatnil u soudu. (2) Požádal-li žadatel o poznamenání spornosti zápisu do jednoho měsíce ode dne, kdy se o zápisu dozvěděl, působí jeho právo vůči každému, komu popíraný zápis svědčí nebo kdo na jeho základě dosáhl dalšího zápisu; po uplynutí této lhůty však jen vůči tomu, kdo dosáhl zápisu, aniž byl v dobré víře. (3) Nebyl-li žadatel o zápisu cizího práva řádně vyrozuměn, prodlužuje se lhůta podle odstavce 2 na tři roky; lhůta počne běžet ode dne, kdy byl popíraný zápis proveden. Díl 2 Držba § 987 Držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe. § 988 (1) Držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon. (2) Osobní právo není předmětem držby ani vydržení. Kdo však vykonává osobní právo poctivě, je oprávněn své domnělé právo vykonávat a hájit. § 989 (1) Vlastnické právo drží ten, kdo se věcivěci ujal, aby ji měl jako vlastník. (2) Jiné právo drží ten, kdo je počal vykonávat jako osoba, jíž takové právo podle zákona náleží, a komu jiné osoby ve shodě s ním plní. Nabytí držby § 990 (1) Držbu lze nabýt bezprostředně tím, že se jí držitel ujme svou mocí. Bezprostředně se držba nabývá v rozsahu, v jakém se jí držitel skutečně ujal. (2) Držbu lze nabýt odvozeně tím, že dosavadní držitel převede svou držbu na nového držitele, nebo tím, že se nový držitel ujme držby jako právní nástupce dosavadního držitele. Odvozeně se nabývá držba v rozsahu, v jakém ji měl dosavadní držitel a v jakém ji na nového držitele převedl. § 991 Řádná držba Držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem. Poctivá držba § 992 (1) Kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitelpoctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží. (2) Nepoctivost zástupce při nabytí držby nebo při jejím výkonu zástupcem činí držbu nepoctivou. To neplatí, pokud zastoupený zvláštním příkazem daným se zřetelem k této držbě zástupci nařídil, aby se držby ujal nebo aby ji vykonával. (3) Poctivému držiteliPoctivému držiteli náleží stejná práva jako držiteli řádnému. § 993 Pravá držba Neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosouvýprosou, jde o pravou držbupravou držbu. § 994 Má se za to, že držba je řádná, poctivá a pravá. § 995 Bylo-li vyhověno žalobě napadající držbu nebo její poctivost, považuje se poctivý držitelpoctivý držitel za nepoctivého nejpozději od okamžiku, kdy mu byla doručena žaloba. Náhoda, která by věcvěc u vlastníka nebyla stihla, však jde k tíži držitele, jen když spor svévolně zdržel. Držba vlastnického práva § 996 (1) Poctivý držitelPoctivý držitel smí v mezích právního řádu věcvěc držet a užívat ji, ba ji i zničit nebo s ní i jinak nakládat, a není z toho nikomu odpovědný. (2) Poctivému držiteliPoctivému držiteli náležejí všechny plodyplody věcivěci, jakmile se oddělí. Jeho jsou také všechny již vybrané užitkyužitky, které za držby dospěly. § 997 (1) Poctivému držiteliPoctivému držiteli se hradí nutné náklady, jichž bylo pro trvající zachování podstaty věcivěci potřeba, jakož i náklady vynaložené účelně a zvyšující užitečnost věcivěci nebo její hodnotu. Náhrada náleží do výše přítomné hodnoty, pokud ta nepřevyšuje náklady skutečné. (2) Obvyklé udržovací náklady se nehradí. § 998 Z nákladů učiněných poctivým držitelempoctivým držitelem ze záliby nebo pro okrasu se hradí jen tolik, o kolik se zvýšila obvyklá cenacena věcivěci; dřívější držitel však může k svému prospěchu odstranit vše, co lze od věcivěci oddělit bez zhoršení její podstaty. § 999 Ani poctivý držitelpoctivý držitel se nemůže domáhat, aby mu byla nahrazena cenacena, za kterou na sebe věcvěc převedl. § 1000 Nepoctivý držitel vydá veškerý užitekužitek, kterého držbou nabyl, a nahradí ten, který by získala zkrácená osoba, jakož i všechnu škodu, která vzešla z jeho držby. § 1001 Vynaloží-li nepoctivý držitel nutné náklady, jichž bylo potřeba pro zachování podstaty věcivěci, náleží mu jejich náhrada. Pokud jde o ostatní náklady, použijí se obdobně ustanovení o nepřikázaném jednateli. § 1002 Držba jiných práv Pro držitele jiných práv platí § 996 až 1001 přiměřeně. Ochrana držby § 1003 Držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. § 1004 (1) Je-li držitel prováděním stavbystavby ohrožen v držbě nemovité věcivěci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavbystavby. Zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavbystavby, ač tak učinit mohl. (2) Dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavbastavba prováděla. Hrozí-li však přímé nebezpečí, nebo dá-li žalovaný přiměřenou jistotu, že věcvěc uvede v předešlý stav a nahradí škodu, ale žalobce jistotu za následky svého zákazu nedá, soud nezakáže, aby se zatím v provádění stavbystavby pokračovalo, ledaže zákaz odůvodňují okolnosti případu. § 1005 Pro případ odstraňování stavbystavby platí § 1004 obdobně. Uchování držby § 1006 Držitel se smí svémocnému rušení vzepřít a věcivěci, jež mu byla odňata, při rušebním činu znovu zmocnit, nepřekročí-li přitom meze nutné obrany. § 1007 (1) Byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil. (2) Vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání. § 1008 Prekluzivní lhůty (1) Soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. (2) K námitce vypuzení z držby soud nepřihlédne, pokud ji žalovaný uplatní po uplynutí lhůt stanovených v odstavci 1. § 1009 Zánik držby (1) Držba zaniká, vzdá-li se jí držitel, nebo ztratí-li trvale možnost vykonávat obsah práva, které dosud vykonával. Držba rovněž zaniká, je-li z ní držitel vypuzen a neuchová si ji svépomocí nebo žalobou. (2) Nevykonává-li držitel držbu, držba tím nezaniká. Ani smrt držitele nebo jeho zánik nepůsobí zánik držby. § 1010 Spoludržba Spoludržba se řídí přiměřeně ustanoveními o držbě a o společných právech. Díl 3 Vlastnictví Oddíl 1 Povaha vlastnického práva a jeho rozsah Předmět a obsah vlastnického práva § 1011 Vše, co někomu patří, všechny jeho věcivěci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvímvlastnictvím. § 1012 Vlastník má právo se svým vlastnictvímvlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. Omezení vlastnického práva § 1013 (1) Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imiseimise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imiseimise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod. (2) Jsou-li imiseimise důsledkem provozu závoduzávodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo. To neplatí, pokud se při provádění provozu překračuje rozsah, v jakém byl úředně schválen. § 1014 (1) Ocitne-li se na pozemku cizí movitá věcmovitá věc, vydá ji vlastník pozemku bez zbytečného odkladu jejímu vlastníku, popřípadě tomu, kdo ji měl u sebe; jinak mu umožní vstoupit na svůj pozemek a věcvěc si vyhledat a odnést. Stejně tak může vlastník stíhat na cizím pozemku chované zvíře nebo roj včel; vletí-li však roj včel do cizího obsazeného úlu, nabývá vlastník úlu vlastnické právo k roji, aniž je povinen k náhradě. (2) Způsobí-li věcvěc, zvíře, roj včel nebo výkon práva podle odstavce 1 na pozemku škodu, má vlastník pozemku právo na její náhradu. § 1015 Způsobila-li movitá věcmovitá věc na cizím pozemku škodu, může ji vlastník pozemku zadržet, dokud neobdrží jinou jistotu nebo náhradu škody. § 1016 (1) PlodyPlody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkemveřejným statkem. (2) Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá. (3) Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení. § 1017 (1) Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu. § 1018 Pozemek nesmí být upraven tak, aby sousední pozemek ztratil náležitou oporu, ledaže se provede jiné dostatečné upevnění. § 1019 (1) Vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbustavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavbystavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil. (2) Je-li pro níže položený pozemek nutný přítok vody, může soused na vlastníku výše položeného pozemku požadovat, aby odtoku vody nebránil v rozsahu, ve kterém vodu sám nepotřebuje. § 1020 Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavbystavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků. § 1021 Vlastník umožní sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak; soused však nahradí vlastníku pozemku škodu tím způsobenou. § 1022 (1) Nemůže-li se stavbastavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné. (2) Žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací. § 1023 (1) Vlastník pozemku musí snášet užívání prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit. (2) Z takového užívání cizího prostoru nemůže nikdo odvodit právo, jehož by se mohl někdo dovolávat po odpadnutí důvodu, který k užívání opravňoval; pokud však v důsledku tohoto užívání vzniklo úředně schválené zařízení, může vlastník žádat náhradu škody. Rozhrady § 1024 (1) Má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné. (2) Společnou zeď může každý užívat na své straně až do poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou. Nesmí však učinit nic, co zeď ohrozí nebo co sousedovi překáží v užívání jeho části. § 1025 Kde jsou rozhrady dvojité nebo kde je vlastnictvívlastnictví rozděleno, udržuje každý svým nákladem, co je jeho. § 1026 Vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovit jinou rozhradu, musí ji však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda. Dojde-li však k takovému narušení rozhrady, že hrozí, že se hranice mezi pozemky stane neznatelná, má každý soused právo požadovat opravu nebo obnovení rozhrady. § 1027 Na návrh souseda a po zjištění stanoviska stavebního úřadu může soud uložit vlastníkovi pozemku povinnost pozemek oplotit, je-li to potřebné k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva a nebrání-li to účelnému užívání dalších pozemků. § 1028 Jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení. Nezbytná cesta § 1029 (1) Vlastník nemovité věcivěci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. (2) Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věcivěci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty. § 1030 (1) Za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu. (2) Vlastník nemovité věcivěci, v jehož prospěch byla nezbytná cesta povolena, poskytne jistotu přiměřenou případné škodě způsobené na dotčeném pozemku; to neplatí, je-li zjevné, že patrná škoda na dotčeném pozemku nevznikne. (3) Plnění podle odstavců 1 a 2 náleží především vlastníku pozemku dotčeného povolením nezbytné cesty, má-li však jím být dotčeno též věcné právo další osoby k dotčenému pozemku, poskytnou se tato plnění v přiměřeném rozsahu i jí. Další osobě, jíž bylo k dotčené nemovité věcivěci zřízeno jiné právo, náleží náhrada za utrpěnou újmu proti vlastníkovi dotčeného pozemku; k tomu musí být přihlédnuto při stanovení úplaty podle odstavce 1. § 1031 Bylo-li povoleno zřídit na dotčeném pozemku nezbytnou cestu jako umělou, zřídí a udržuje ji ten, v jehož prospěch byla povolena. § 1032 (1) Soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věcivěci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení. (2) Nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit. § 1033 (1) Obklopuje-li nemovitou věcvěc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich. Přitom se uváží, přes který pozemek je nejpřirozenější přístup za současného zřetele k okolnostem stanoveným v § 1029 odst. 2. (2) Ztratí-li nemovitá věcvěc spojení s veřejnou cestou proto, že pozemek byl rozdělen, lze žádat nezbytnou cestu jen po osobě, která se na dělení podílela. V takovém případě se nezbytná cesta povolí bez úplaty. § 1034 Při pominutí příčiny, pro niž byla povolena nezbytná cesta, aniž je na oprávněné straně nějaká jiná příčina pro zachování nezbytné cesty, soud na návrh vlastníka dotčeného pozemku nezbytnou cestu zruší. § 1035 (1) Při zániku práva nezbytné cesty se úplata nevrací, složená jistota se však vypořádá. (2) Je-li úplata za nezbytnou cestu splatná ve splátkách nebo v opakujících se dávkách, zaniká povinnost platit splátky nebo dávky, které při zániku práva nezbytné cesty nejsou splatné. § 1036 Při potřebě zřídit nezbytnou cestu jako umělou může vlastník dotčeného pozemku požadovat, aby žadatel do svého vlastnictvívlastnictví převzal pozemek potřebný pro nezbytnou cestu. Tehdy se cenacena stanoví nejen se zřetelem k ceněceně postoupeného pozemku, ale i s ohledem na znehodnocení zbývajícího nemovitého majetkumajetku dotčeného vlastníka. Vyvlastnění a omezení vlastnického práva § 1037 Ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu lze na nezbytnou dobu a v nezbytné míře použít vlastníkovu věcvěc, pokud účelu nelze dosáhnout jinak. § 1038 Ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak, a jen na základě zákona lze vlastnické právo omezit nebo věcvěc vyvlastnit. § 1039 (1) Za omezení vlastnického práva nebo vyvlastnění věcivěci náleží vlastníkovi plná náhrada odpovídající míře, v jaké byl jeho majetekmajetek těmito opatřeními dotčen. (2) Náhrada se poskytuje v penězích. Lze ji však poskytnout i jiným způsobem, pokud si to strany ujednají. Ochrana vlastnického práva § 1040 (1) Kdo věcvěc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. (2) Žalovat o vydání věcivěci nemůže ten, kdo věcvěc svým jménem nabyvateli zcizil, aniž byl jejím vlastníkem, a teprve poté k ní vlastnické právo nabyl; nabytím vlastnického práva zcizitelem se nabyvatel stává vlastníkem věcivěci. § 1041 (1) Kdo se domáhá, aby mu věcvěc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcívěcí téhož druhu. (2) Vydání movité věcimovité věci, kterou nelze rozeznat podle odstavce 1, zejména jedná-li se o peníze nebo o cenné papírycenné papíry na doručitele smíšené s jinými věcmivěcmi téhož druhu, se lze domáhat, jen lze-li z okolností seznat vlastnické právo osoby, jež právo uplatňuje, a nedostatek dobré víry osoby, na níž je požadováno vydání věcivěci. § 1042 Vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věcvěc zadržuje. Ochrana domnělého vlastnického práva § 1043 (1) Na toho, kdo nabyl držby vlastnického práva poctivě, řádně a pravým způsobem, se hledí jako na vlastníka proti tomu, kdo mu věcvěc zadržuje či ho jinak ruší, aniž k tomu má právní důvod, nebo pokud k tomu má právní důvod stejně silný či slabší. (2) Nabyl-li někdo držby vlastnického práva bezúplatně a jiný za úplatu, považuje se bezúplatné nabytí za slabší právní důvod. § 1044 Má-li někdo věcvěc u sebe, aniž mu svědčí domněnka podle § 1043, může uplatnit právo náležející vlastníku na ochranu svým vlastním jménem. Oddíl 2 Nabytí vlastnického práva Pododdíl 1 Přivlastnění a nález Přivlastnění § 1045 (1) VěcVěc, která nikomu nepatří, si každý může přivlastnit, nebrání-li tomu zákon nebo právo jiného na přivlastnění věcivěci. Movitá věcMovitá věc, kterou vlastník opustil, protože ji nechce jako svou držet, nikomu nepatří. (2) Opuštěná nemovitá věcvěc připadá do vlastnictvívlastnictví státu. § 1046 (1) Divoké zvíře je bez pána, dokud žije na svobodě. (2) Zajaté zvíře se stane zvířetem bez pána, jakmile získá svobodu a jeho vlastník je bez prodlení a soustavně nestíhá nebo nehledá ve snaze je znovu zajmout. Takové zvíře se však zvířetem bez pána nestane, je-li označeno takovým způsobem, že lze jeho vlastníka zjistit. § 1047 (1) Zkrocené zvíře, které vlastník nestíhá a které se ani samo k vlastníkovi v přiměřené době nevrátí, ač mu v tom nikdo nebrání, se stává zvířetem bez pána a smí si je přivlastnit na soukromém pozemku jeho vlastník, na veřejném statkuveřejném statku pak kdokoli. Platí, že přiměřenou dobou pro návrat zvířete k vlastníkovi je doba šesti týdnů. (2) Odstavec 1 se nepoužije, je-li zvíře označeno takovým způsobem, že lze jeho vlastníka zjistit. § 1048 Domácí zvíře se považuje za opuštěné, pokud je z okolností zřejmý vlastníkův úmysl zbavit se zvířete nebo je vyhnat. To platí i o zvířeti v zájmovém chovu. § 1049 Zvíře chované v zoologické zahradě a ryba v rybníku nebo podobném zařízení, které není veřejným statkemveřejným statkem, bez pána není. § 1050 (1) Nevykonává-li vlastník vlastnické právo k movité věcimovité věci po dobu tří let, má se za to, že ji opustil. Byla-li movitá věcmovitá věc, která pro vlastníka měla zřejmě jen nepatrnou hodnotu, zanechána na místě přístupném veřejnosti, považuje se za opuštěnou bez dalšího. (2) Nevykonává-li vlastník vlastnické právo k nemovité věcivěci po dobu deseti let, má se za to, že ji opustil. Nález § 1051 Má se za to, že si každý chce podržet své vlastnictvívlastnictví a že nalezená věcvěc není opuštěná. Kdo věcvěc najde, nesmí ji bez dalšího považovat za opuštěnou a přivlastnit si ji. § 1052 (1) Ztracenou věcvěc vrátí nálezce tomu, kdo ji ztratil, nebo vlastníkovi proti úhradě nutných nákladů a nálezného. (2) Nelze-li z okolností poznat, komu má být věcvěc vrácena, a nepovažuje-li se věcvěc za opuštěnou, oznámí nálezce bez zbytečného odkladu nález obciobci, na jejímž území byla nalezena, zpravidla do tří dnů; byla-li však věcvěc nalezena ve veřejné budově nebo ve veřejném dopravním prostředku, odevzdá nálezce nález provozovateli těchto zařízení, který se zachová podle jiných právních předpisů, a není-li jich, postupuje, jako by byl nálezcem. § 1053 (1) ObecObec vyhlásí nález obvyklým způsobem. Nepřihlásí-li se v přiměřené době ten, kdo věcvěc ztratil a má-li věcvěc značnou hodnotu, učiní obecobec vhodné opatření, aby nález vešel v širší známost. (2) Zjistí-li obecobec sama vlastníka, zejména z nezaměnitelného označení věcivěci, oznámí mu nález a vyzve ho, aby si věcvěc převzal. § 1054 (1) ObecObec rozhodne, jak bude nalezená věcvěc uschována. Souhlasí-li s tím nálezce či jiná osoba a je-li to vhodné, může obecobec rozhodnout, že věcvěc bude uschována u této osoby. VěciVěci značné hodnoty, zejména peníze o vyšší částce, obecobec odevzdá zpravidla do soudní úschovy nebo je uloží jiným vhodným způsobem. (2) VěcVěc, která se nedá uschovat bez patrné škody nebo kterou lze uschovat jen s nepoměrnými náklady, obecobec prodá ve veřejné dražbě a s výtěžkem naloží podle odstavce 1; předtím však odečte vlastní náklady s dosavadní správou věcivěci. S neprodejnou věcívěcí obecobec naloží libovolným způsobem; to neplatí, jde-li o věcvěc, o níž nelze mít pochybnost o její výjimečnosti a hodnotě. § 1055 VěcVěc nebo výtěžek za ni stržený vydá obecobec včetně plodůplodů a užitkůužitků a po odečtení nákladů a nálezného tomu, kdo věcvěc ztratil, nebo vlastníkovi, pokud se přihlásí do jednoho roku od vyhlášení nálezu. § 1056 (1) Nálezné náleží nálezci i tehdy, když lze vlastníka zřejmě poznat ze znamení na věcivěci, nebo z jiných okolností. (2) Nálezné činí desetinu cenyceny nálezu. Má-li však ztracená věcvěc hodnotu jen pro toho, kdo ji ztratil, nebo pro jejího vlastníka, náleží nálezci nálezné podle slušného uvážení. § 1057 (1) Nepřihlásí-li se nikdo o věcvěc do jednoho roku od vyhlášení nálezu, může nálezce, obecobec nebo jiná osoba, které byla věcvěc svěřena, nakládat s věcívěcí jako poctivý držitelpoctivý držitel. Spočívá-li však nález v penězích, mohou je tyto osoby jen užívat; to platí i o výtěžku za věcvěc strženém. (2) Přihlásí-li se ten, kdo věcvěc ztratil, nebo její vlastník po uplynutí doby jednoho roku od vyhlášení nálezu a před uplynutím tří let od vyhlášení nálezu, vydá se mu věcvěc nebo výtěžek za ni stržený po zaplacení nákladů a nálezného. (3) Uplynou-li tři roky od vyhlášení nálezu, nabude nálezce, obecobec nebo jiná osoba, které byla věcvěc svěřena, vlastnické právo k věcivěci nebo k výtěžku za ni strženému. § 1058 (1) Je-li nalezeno zvíře, u něhož je zjevné, že mělo vlastníka, oznámí nálezce nález bez zbytečného odkladu obciobci, nelze-li z okolností poznat, komu má být vráceno. (2) Osoba, která nalezené zvíře opatruje, o ně pečuje jako řádný hospodář, dokud se jej neujme vlastník. § 1059 (1) Je-li nalezeno zvíře zjevně určené k zájmovému chovu a nepřihlásí-li se o ně nikdo do dvou měsíců od vyhlášení nálezu, nabude k němu nálezce vlastnické právo. (2) Prohlásí-li nálezce obciobci, že zvíře nabýt nechce, a svěří-li obecobec zvíře neodvolatelně osobě, která provozuje útulek pro zvířata, může tato osoba se zvířetem volně nakládat, pokud se o ně nikdo nepřihlásí do čtyř měsíců ode dne, kdy jí bylo zvíře svěřeno. Byl-li nález vyhlášen až po předání zvířete, počne lhůta běžet od vyhlášení nálezu. § 1060 Prohlásí-li nálezce obciobci, že nalezenou věcvěc nabýt nechce, přechází jeho právo věcvěc nebo výtěžek za ni stržený užívat a nabýt na obecobec, na jejímž území byla nalezena. Nabytím vlastnického práva vzniká obciobci povinnost zaplatit nálezci nálezné. § 1061 Nálezci, který nález neoznámí, přisvojí si jej nebo jinak poruší své povinnosti, nenáleží úhrada a nálezné, ani nemůže nález užívat nebo nabýt k němu vlastnické právo podle ustanovení tohoto zákona o nálezu. Tím není dotčena jeho povinnost nahradit škodu. § 1062 Nalezne-li nějakou věcvěc několik osob zároveň, jsou oprávněny i zavázány společně a nerozdílně. Spolunálezcem je i ten, kdo věcvěc spatřil a snažil se ji dosíci, třebaže se jí dříve uchopil někdo jiný. Nález skryté věci § 1063 O nálezu věcivěci zakopané, zazděné nebo jinak skryté platí totéž, co o nálezu ztracené věcivěci. Nálezci však nenáleží nálezné, když vlastník o úkrytu věcivěci věděl. § 1064 (1) Není-li zřejmé, komu skrytá věcvěc patří, oznámí nálezce její nalezení vlastníkovi pozemku a obciobci, na jejímž území byla nalezena; § 1062 platí obdobně. (2) Nepřipadne-li skrytá věcvěc podle jiných právních předpisů do vlastnictvívlastnictví státu, kraje nebo obceobce, ujedná si nálezce s vlastníkem pozemku, kdo z nich si věcvěc ponechá a vyplatí druhému polovinu cenyceny věcivěci. Neshodnou-li se, náleží věcvěc vlastníku pozemku a ten nálezci zaplatí polovinu její cenyceny. § 1065 Osoba zjednaná k nalezení ztracené nebo skryté věcivěci není nálezcem a náleží jí jen odměna za hledání, byla-li ujednána. Pododdíl 2 Přirozený přírůstek Přírůstek nemovité věci § 1066 PlodyPlody, které pozemek vydává sám od sebe, aniž je obděláván, náleží vlastníkovi pozemku. Totéž obdobně platí o přirozených plodechplodech jiných nemovitých věcívěcí. § 1067 Strom náleží tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen. Vyrůstá-li kmen na hranici pozemků různých vlastníků, je strom společný. Naplavenina a strž § 1068 Zemina naplavená poznenáhla na břeh náleží vlastníkovi pobřežního pozemku. To platí i o přírůstcích vzniklých působením větru nebo jiných přírodních sil. § 1069 Velká a rozeznatelná část pozemku, kterou vodní tok odplaví k jinému břehu, se stává součástí pobřežního pozemku, pokud původní vlastník k odplavenému pozemku neuplatní své právo po dobu jednoho roku. § 1070 (1) Oddělí-li vodní tok od pozemku jeho část jako ostrov, je vlastník původního pozemku vlastníkem ostrova. (2) V ostatních případech náleží ostrov vlastníku vodního koryta. § 1071 Vodní koryto vzniklé strží nebo v důsledku vzniku ostrova se stává vlastnictvímvlastnictvím vlastníka původního koryta. § 1072 Přírůstek movité věci Přirozený přírůstek movité věcimovité věci náleží jejímu vlastníkovi. § 1073 (1) PlodyPlody, které vydává zvíře, náleží vlastníku zvířete. (2) Za oplodnění zvířete lze žádat odměnu, jen byla-li ujednána. Pododdíl 3 Umělý přírůstek Zpracování § 1074 (1) Nová věcvěc vzniklá zpracováním movitých věcímovitých věcí několika vlastníků tak, že zpracované věcivěci nelze uvést do předešlého stavu buď vůbec, anebo jen se značným nákladem nebo se značnou ztrátou, náleží jako vlastníkovi tomu, kdo materiálem nebo prací nejvíc přispěl hodnotě výsledku. (2) Vlastník nové věcivěci zaplatí tomu, kdo vlastnické právo pozbyl, hodnotu zpracované věcivěci a tomu, kdo se na výsledku podílel prací, odměnu za práci. § 1075 (1) Vlastníku věcivěci, kterou zpracovatel nezpracoval v novou věcvěc v dobré víře, se ponechává na vůli, zda si přisvojí novou věcvěc a nahradí druhému, co on pozbyl, nebo zda mu věcvěc za náhradu ponechá. (2) Právo k volbě výhodnějšího řešení zanikne, nebude-li vykonáno do jednoho měsíce ode dne, kdy se vlastník o zpracování věcívěcí dozvěděl. § 1076 (1) Nelze-li určit jediného vlastníka nové věcivěci, náleží věcvěc do spoluvlastnictví vlastníků zpracovaných věcívěcí. Podíly se stanoví podle hodnot zpracovaných věcívěcí; není-li to možné, jsou jejich podíly stejné. (2) Spoluvlastníci zaplatí společně a nerozdílně odměnu za práci tomu, kdo věcvěc zpracoval. § 1077 Použije-li se cizí věcvěc jen na opravu jiné věcivěci, připadne vlastníkovi opravené věcivěci, a ten nahradí vlastníkovi zpracované věcivěci hodnotu použité cizí věcivěci. Smísení § 1078 (1) Smísí-li se movité věcimovité věci několika vlastníků tak, že obnovení předešlého stavu sice není možné, ale celek lze bez porušení podstaty rozdělit na díly, ponechává se každému na vůli, zda si oddělí poměrnou část toho, co vzniklo smísením, anebo zda bude požadovat náhradu toho, co pozbyl. Nebyl-li ten, kdo věcivěci smísil, v dobré víře, má vlastník právo přenechat mu svůj podíl na smísené věcivěci za plnou náhradu. (2) Ustanovení § 1075 odst. 2 platí obdobně. § 1079 Při smísení movitých věcímovitých věcí téhož druhu, zejména dojde-li k němu při jejich úschově, se § 1078 nepoužije; na vlastníky smísených věcívěcí přechází vlastnictvívlastnictví poměrné části smísených věcívěcí. § 1080 Kdo se podílel na smísení cizích věcívěcí a nebyl v dobré víře, nahradí dotčeným vlastníkům také ušlý zisk; skutečnou škodu hradí však jen v tom rozsahu, v jakém vlastníci nedosáhli její náhrady podle předchozích ustanovení. § 1081 Kdo z těch, kteří se na spojení věcivěci podíleli, má novou věcvěc u sebe, ač ji má vydat, není povinen tak učinit, dokud mu vlastník nezaplatí náhradu. § 1082 Společné ustanovení Kdo je povinen poskytnout při zpracování nebo smísení náhradu jiné osobě, nemá povinnost plnit více, než kolik by byl povinen plnit při bezdůvodném obohacení. Stavba § 1083 (1) Užije-li někdo cizí věcvěc pro stavbustavbu na svém pozemku, stane se stavbastavba součástí pozemkusoučástí pozemku. Vlastník pozemku nahradí vlastníku užité věcivěci její hodnotu. (2) Kdo nebyl při užití cizí věcivěci pro stavbustavbu v dobré víře, nahradí vlastníku užité věcivěci také ušlý zisk; skutečnou škodu hradí však jen v tom rozsahu, v jakém vlastník nedosáhl její náhrady podle odstavce 1. § 1084 (1) StavbaStavba zřízená na cizím pozemku připadá vlastníkovi pozemku. (2) Vlastník pozemku nahradí osobě, která zřídila na cizím pozemku stavbustavbu v dobré víře, účelně vynaložené náklady. Osoba, která v dobré víře nebyla, má táž práva a povinnosti jako nepřikázaný jednatel. § 1085 Soud může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbustavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, musí vlastním nákladem stavbustavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu. Soud přitom přihlédne, zda k zřízení stavbystavby došlo v dobré víře. § 1086 (1) Kdo v dobré víře zřídil na cizím pozemku stavbustavbu, má právo domáhat se po vlastníku pozemku, který o zřizování stavbystavby věděl a bez zbytečného odkladu ji nezakázal, aby mu pozemek převedl za obvyklou cenucenu. Také vlastník pozemku má právo po zřizovateli stavbystavby požadovat, aby pozemek koupil za obvyklou cenucenu. (2) Soud na návrh některé ze stran přikáže pozemek do vlastnictvívlastnictví zřizovatele stavbystavby a rozhodne o jeho povinnosti zaplatit vlastníku pozemku náhradu. § 1087 Přestavek (1) Zasahuje-li trvalá stavbastavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvímvlastnictvím zřizovatele stavbystavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavbystavby v dobré víře. (2) Kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenucenu nabytého pozemku. Pododdíl 4 Smíšený přírůstek § 1088 (1) Při osetí pozemku cizím semenem nebo osázení cizími rostlinami náleží vlastníku pozemku, co takto přibude; rostliny mu však náleží až poté, co zapustí kořeny. (2) O náhradě za osivo a rostliny platí § 1083 a 1084 obdobně. Pododdíl 5 Vydržení Řádné vydržení § 1089 (1) Drží-li poctivý držitelpoctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věcvěc do vlastnictvívlastnictví. (2) Nepoctivost předchůdce nebrání poctivému nástupci, aby počal vydržení dnem, kdy nabyl držby. § 1090 (1) K vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobouoprávněnou osobou. (2) Nabyl-li zůstavitel nepravou držbu, nemůže vlastnické právo vydržet ani jeho dědicdědic, i kdyby držel poctivě. To platí obdobně i pro všeobecného právního nástupce právnické osobyprávnické osoby. § 1091 (1) K vydržení vlastnického práva k movité věcimovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající tři roky. (2) K vydržení vlastnického práva k nemovité věcivěci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let. § 1092 Do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce. § 1093 Držba se přeruší, nevykonával-li ji držitel v průběhu vydržecí doby déle než jeden rok. § 1094 Vyžaduje-li se, aby osoba měla zákonného zástupce nebo opatrovníka, počne vydržecí doba běžet ohledně práva proti ní až ode dne, kdy zákonného zástupce nebo opatrovníka získá. Již započatá doba běží dále, avšak neskončí dříve, než uplyne jeden rok po odpadnutí překážky. § 1095 Mimořádné vydržení Uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. § 1096 Započtení vydržecí doby (1) Nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitelepoctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ 1090 odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce. (2) Při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího. § 1097 Zákaz vydržení Vydržet vlastnické právo nemůže zákonný zástupce proti zastoupenému, ani zastoupený proti svému zákonnému zástupci. To platí obdobně i pro opatrovníka a opatrovance a pro poručníka a poručence. § 1098 Zastavení vydržecí doby Mezi manžely nepočne vydržecí doba běžet ani neběží, dokud manželstvímanželství trvá. To platí obdobně i pro osoby žijící ve společné domácnosti, zákonného zástupce a zastoupeného, opatrovníka a opatrovance i pro poručníka a poručence. Pododdíl 6 Převod vlastnického práva § 1099 Vlastnické právo k věcivěci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem. § 1100 (1) Převede-li strana postupně uzavřenými smlouvami různým osobám vlastnické právo k věcivěci nezapsané ve veřejném seznamu, nabývá vlastnické právo osoba, které převodce vydal věcvěc nejdříve. Není-li nikdo takový, nabývá vlastnické právo osoba, s níž byla uzavřena smlouva, která nabyla účinnosti jako první. (2) Převede-li strana vlastnické právo k věcivěci zapsané ve veřejném seznamu postupně několika osobám, stane se vlastníkem osoba, která je v dobré víře a jejíž vlastnické právo bylo do veřejného seznamu zapsáno jako první, a to i v případě, že její právo vzniklo později. Převod vlastnického práva k movité věci § 1101 Vlastnické právo k movité věcimovité věci určené podle druhu se nabývá nejdříve okamžikem, kdy lze věcvěc určit dostatečným odlišením od jiných věcívěcí téhož druhu. § 1102 Převede-li se vlastnické právo k movité věcimovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věcvěc do vlastnictvívlastnictví zápisem do takového seznamu, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak. § 1103 (1) Vlastnické právo k cennému papírucennému papíru na doručitele se převádí smlouvou k okamžiku jeho předání. (2) Vlastnické právo k cennému papírucennému papíru na řad se převádí rubopisem a smlouvou k okamžiku jeho předání. O náležitostech rubopisu a jeho přijetí, jakož i o tom, kdo je z rubopisu oprávněn a jak toto oprávnění prokazuje, platí ustanovení právního předpisu upravujícího směnky; převodce cenného papírucenného papíru však ručí za uspokojení práv z cenného papírucenného papíru, jen je-li k tomu zvlášť zavázán. (3) Vlastnické právo k cennému papírucennému papíru na jméno se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti. § 1104 (1) Vlastnické právo k zaknihovanému cennému papíruzaknihovanému cennému papíru se nabývá zápisem zaknihovaného cenného papíruzaknihovaného cenného papíru na účet vlastníka. (2) Zapisuje-li se zaknihovaný cenný papírzaknihovaný cenný papír i na účet zákazníků, nabývá se vlastnické právo k němu zápisem na účet zákazníků. (3) Na nabývání vlastnického práva k imobilizovanému cennému papírucennému papíru podle § 2413 odst. 1 se použijí obdobně ustanovení o nabývání vlastnictvívlastnictví k zaknihovaným cenným papírůmzaknihovaným cenným papírům. § 1105 Převod vlastnického práva k nemovité věci Převede-li se vlastnické právo k nemovité věcivěci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věcvěc do vlastnictvívlastnictví zápisem do takového seznamu. Společná ustanovení o převodu vlastnického práva § 1106 Kdo nabude vlastnické právo, nabude také práva a povinnosti s věcívěcí spojená. § 1107 (1) Kdo nabude vlastnické právo, přejímá také závady váznoucí na věcivěci, které jsou zapsány ve veřejném seznamu; jiné závady přejímá, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak zákon. (2) Závady, které nepřejdou, zanikají. § 1108 Ustanovení § 1106 a 1107 platí obdobně také při nabytí vlastnického práva jinak než převodem. Pododdíl 7 Nabytí vlastnického práva od neoprávněného § 1109 Vlastníkem věcivěci se stane ten, kdo získal věcvěc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo a) ve veřejné dražbě, b) od podnikatelepodnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku, c) za úplatu od někoho, komu vlastník věcvěc svěřil, d) od neoprávněného dědicedědice, jemuž bylo nabytí dědictvídědictví potvrzeno, e) při obchodu s investičním nástrojem, cenným papíremcenným papírem nebo listinou vystavenými na doručitele, nebo f) při obchodu na komoditní burze. § 1110 Získal-li někdo v dobré víře za úplatu použitou movitou věcmovitou věc od podnikatelepodnikatele, který při své podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku obchoduje takovými věcmivěcmi, vydá ji vlastníku, který prokáže, že věcvěc pozbyl ztrátou nebo že mu věcvěc byla odňata svémocně a že od ztráty nebo odnětí věcivěci uplynuly nejvýše tři roky. § 1111 Získal-li někdo movitou věcmovitou věc za jiných okolností, než které stanoví § 1109 nebo 1110, stane se vlastníkem věcivěci, pokud prokáže dobrou víru v oprávnění převodce převést vlastnické právo k věcivěci. To neplatí, pokud vlastník prokáže, že věcvěc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného trestného činutrestného činu. § 1112 Vlastnického práva ani dobré víry svého předchůdce se nemůže k svému prospěchu dovolat ten, kdo získal movitou věcmovitou věc s vědomím, že vlastnické právo bylo nabyto od neoprávněného. § 1113 Ustanovení § 1110 až 1112 se nepoužijí, pokud se jedná o investiční nástroj, cenný papírcenný papír nebo listinu vystavené na doručitele nebo o věcivěci nabyté ve veřejné dražbě, v dražbě při výkonu rozhodnutí nebo při provádění exekuceexekuce prodejem movitých věcímovitých věcí nebo o věcivěci nabyté při obchodu na komoditní burze. Pododdíl 8 Nabytí vlastnického práva rozhodnutím orgánu veřejné moci § 1114 Rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci se vlastnického práva nabývá dnem, který je v něm určen. Není-li v rozhodnutí takový den určen, nabývá se vlastnického práva dnem právní moci rozhodnutí. Díl 4 Spoluvlastnictví Oddíl 1 Obecná ustanovení § 1115 (1) Osoby, jimž náleží vlastnické právo k věcivěci společně, jsou spoluvlastníky. (2) Ustanovení o spoluvlastnictví se použijí přiměřeně i pro společenství jiných věcných práv. § 1116 Vzhledem k věcivěci jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcívěcí jako jediná osoba. § 1117 Každý spoluvlastník má právo k celé věcivěci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. § 1118 Spoluvlastníku náleží vyúčtování, jak bylo se společnou věcívěcí nakládáno, i podíl z plodůplodů a užitkůužitků ze společné věcivěci. § 1119 Vyúčtování se lze domáhat po uplynutí doby obvyklé povaze správy společné věcivěci, při zániku spoluvlastnictví nebo při zániku účasti v něm, anebo z jiných důležitých důvodů. § 1120 (1) PlodyPlody a užitkyužitky ze společné věcivěci se dělí podle poměru podílů. (2) Jak se naloží s plodyplody a užitkyužitky ze společné věcivěci, které nelze podle podílů rozdělit, určí dohoda spoluvlastníků. Nedohodnou-li se spoluvlastníci, prodají se tyto plodyplody a užitkyužitky vhodným způsobem a výnos se rozdělí podle podílů. Oddíl 2 Spoluvlastnický podíl § 1121 Každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu. § 1122 (1) Podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věcivěci. (2) Velikost podílu vyplývá z právní skutečnosti, na níž se zakládá spoluvlastnictví nebo účast spoluvlastníka ve spoluvlastnictví. To spoluvlastníkům nebrání, aby si velikost podílů ujednali jinak; takové ujednání musí splňovat náležitosti stanovené pro převod podílu. (3) Má se za to, že podíly jsou stejné. § 1123 Spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle. Takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají. § 1124 (1) Bylo-li spoluvlastnictví založeno pořízením pro případ smrtipořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit, a převádí-li některý ze spoluvlastníků svůj podíl, mají ostatní spoluvlastníci k podílu po dobu šesti měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví předkupní právo, ledaže spoluvlastník podíl převádí jinému spoluvlastníku nebo svému manželu, sourozenci nebo příbuznému v řadě přímé. Neujednají-li si spoluvlastníci, jak předkupní právo vykonají, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů. (2) Předkupní právo mají spoluvlastníci i v případě, že některý ze spoluvlastníků převádí podíl bezúplatně; tehdy mají spoluvlastníci právo podíl vykoupit za obvyklou cenucenu. To platí i v jiných případech zákonného předkupního práva. § 1125 (1) Vzniklo-li spoluvlastnictví k zemědělskému závoduzávodu pořízením pro případ smrtipořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit, a převádí-li některý ze spoluvlastníků svůj podíl, mají ostatní spoluvlastníci k podílu předkupní právo; předkupní právo se vztahuje i na dědický podíl. Neujednají-li si spoluvlastníci nebo spoludědicové, jak předkupní právo vykonají, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů. (2) Převádí-li spoluvlastník svůj podíl osobě, která by byla jeho dědicemdědicem podle ustanovení o zákonné posloupnosti dědicůdědiců, nebo jinému spoluvlastníku, odstavec 1 se nepoužije. To platí i v případě, že se spoluvlastník předkupního práva v písemné formě vzdal. Oddíl 3 Správa společné věci § 1126 (1) Každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věcivěci. (2) Při rozhodování o společné věcivěci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů. § 1127 Z právního jednání týkajícího se společné věcivěci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně. § 1128 (1) O běžné správě společné věcivěci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. (2) Rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel. (3) Není-li návrh podle odstavce 2 podán do třiceti dnů od přijetí rozhodnutí, právo podat jej zaniká; nebyl-li spoluvlastník o nakládání uvědoměn, běží lhůta ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl. § 1129 (1) K rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věcivěci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud. (2) Spoluvlastník přehlasovaný při rozhodování podle odstavce 1 může navrhnout, aby o záležitosti rozhodl soud; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Ustanovení § 1128 odst. 3 platí obdobně. § 1130 Přehlasovaný spoluvlastník, jemuž rozhodnutí hrozí těžkou újmou, zejména neúměrným omezením v užívání společné věcivěci nebo vznikem povinnosti zřejmě nepoměrné k hodnotě jeho podílu, může soudu navrhnout, aby toto rozhodnutí zrušil. Ustanovení § 1128 odst. 3 platí obdobně. § 1131 Rozhodne-li většina spoluvlastníků o opatření potřebném pro zachování nebo zlepšení společné věcivěci a zaváže-li se vůči přehlasovanému spoluvlastníku, že po něm nebude požadovat, aby se na nákladech podílel, nebo že mu nahradí veškerou újmu způsobenou přijatým opatřením a poskytne dostatečnou jistotu, nemá přehlasovaný spoluvlastník právo podle § 1130. § 1132 K rozhodnutí, na jehož základě má být společná věcvěc zatížena nebo její zatížení zrušeno, a k rozhodnutí, na jehož základě mají být práva spoluvlastníků omezena na dobu delší než deset let, je třeba souhlasu všech spoluvlastníků. § 1133 Ke zřízení zástavního právazástavního práva nebo jiné obdobné jistoty sloužící k zajištění peněžité pohledávky vzniklé při zlepšení společné věcivěci nebo při její obnově postačí rozhodnutí alespoň dvoutřetinové většiny spoluvlastníků. Správce společné věci § 1134 O volbě a odvolání správce rozhodují spoluvlastníci stejně jako o záležitostech běžné správy. § 1135 Správce má právní postavení příkazníka. Musí spoluvlastníkům správu vyúčtovat; náleží mu náhrada účelně vynaložených nákladů, kterou si může vybrat z výnosů spravované věcivěci. § 1136 Spoluvlastník, který vynaložil na společnou věcvěc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat a) poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věcivěci, jednalo-li se o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu, b) náhradu nutných nákladů, jednalo-li se o náklad, který bylo třeba vynaložit na záchranu věcivěci. § 1137 Svěří-li se správa několika osobám, rozhodují většinou hlasů; každá z nich má jeden hlas. § 1138 Dohodnou-li se spoluvlastníci nemovité věcivěci o její správě jinak, vyžaduje dohoda formu veřejné listinyveřejné listiny. Dohoda se založí do sbírky listin u orgánu, u něhož je nemovitá věcvěc zapsána ve veřejném seznamu. § 1139 Soudní úprava poměrů spoluvlastníků (1) Navrhne-li některý ze spoluvlastníků soudu, aby rozhodl, že rozhodnutí většiny spoluvlastníků nemá vůči němu právní účinky, aby takové rozhodnutí zrušil, nebo je nahradil svým rozhodnutím, uspořádá soud právní poměry spoluvlastníků podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má změna uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá. (2) Způsobem uvedeným v odstavci 1 soud rozhodne také tehdy, domáhá-li se jeho rozhodnutí některý ze spoluvlastníků proto, že se při rozhodování o společné věcivěci nedosáhlo potřebné většiny. Oddíl 4 Oddělení ze spoluvlastnictví a zrušení spoluvlastnictví § 1140 (1) Nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. (2) Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. § 1141 (1) Spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věcivěci nebo závoduzávodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. (2) Spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věcivěci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních. § 1142 (1) Jedná-li se o společnou věcvěc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné. (2) Zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavbystavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit. § 1143 Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. § 1144 (1) Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věcivěci; věcvěc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. (2) Rozdělení věcivěci však nebrání nemožnost rozdělit věcvěc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. § 1145 Při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věcivěci může soud zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věcivěci bývalým spoluvlastníkem. § 1146 Společné listiny nelze dělit. Nedohodnou-li se spoluvlastníci, u koho se uloží společné listiny, uloží je u nejstaršího spoluvlastníka, není-li tomu jinak nic na závadu. Ostatní spoluvlastníci obdrží na společný náklad úředně ověřené opisy nebo kopie. § 1147 Není-li rozdělení společné věcivěci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věcvěc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věcivěci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věcvěc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. § 1148 (1) Při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcívěcí. (2) Každý ze spoluvlastníků může žádat úhradu splatné pohledávky, jakož i pohledávky, jejíž splatnost nastane do jednoho roku po účinnosti dohody o zrušení spoluvlastnictví nebo po zahájení řízení o zrušení spoluvlastnictví. (3) Prodá-li se věcvěc, uhradí se po stržení nákladů prodeje všechny dluhy podle předchozích odstavců ještě předtím, než se mezi spoluvlastníky rozdělí výtěžek. § 1149 (1) Bývalí spoluvlastníci si doručí na žádost některého z nich potvrzení, jak se vypořádali, pokud dohodu o zrušení spoluvlastnictví k movité věcimovité věci neuzavřeli v písemné formě. (2) Při vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věcivěci zapsané do veřejného seznamu vznikají nová vlastnická práva zápisem do tohoto veřejného seznamu. Ochrana třetích osob při rozdělení společné věci § 1150 Rozdělení společné věcivěci není na újmu osobě, která má věcné právo ke společné věcivěci. § 1151 Při rozdělení panující věcivěci trvá věcné břemeno pro všechny díly zpravidla nadále, nesmí však být rozšířeno, ani se stát obtížnějším. Prospívá-li věcné břemeno jen některým dílůmdílům, zanikne vzhledem k dílůmdílům ostatním. § 1152 Rozdělí-li se zatížená věcvěc a postihuje-li věcné břemeno jen některý díl, zaniká na dílechdílech ostatních. § 1153 (1) Poskytuje-li právo ze služebnosti nebo jiné zatížení právo k plodůmplodům nebo užitkůmužitkům, může a) každá z oprávněných osoboprávněných osob, pokud se dělí věcvěc panující, nebo b) každá z obtížených osob, pokud se dělí věcvěc obtížená, navrhnout, aby vykonávání upravil soud. (2) Soud vykonávání upraví s ohledem na povahu a účel zatížení, jakož i s ohledem na hospodářské zvláštnosti jednotlivých dílů tak, aby výsledek odpovídal zásadám slušnosti a aby se zatížení nezvětšilo. Odklad zrušení spoluvlastnictví § 1154 (1) Ujednají-li si spoluvlastníci, že nebudou žádat zrušení spoluvlastnictví po určitou dobu, nejvýše však po dobu deseti let, nemůže tím být vyloučeno jakékoli jiné pozdější ujednání. Byl-li odklad zrušení spoluvlastnictví ujednán na dobu delší deseti let, považuje se za ujednaný na deset let. Odklad zrušení spoluvlastnictví lze ujednat i opakovaně. (2) Má-li ujednání odkladu zrušení spoluvlastnictví zavazovat i právní nástupce spoluvlastníků, jejichž právní nástupnictví vznikne jinak než děděním nebo přeměnou právnické osobyprávnické osoby, musí to být výslovně ujednáno. (3) Ujednání o odkladu zrušení spoluvlastnictví vyžaduje formu veřejné listinyveřejné listiny; týká-li se ujednání nemovité věcivěci zapsané do veřejného seznamu, zapíše se odklad zrušení spoluvlastnictví do veřejného seznamu. § 1155 (1) Na návrh spoluvlastníka může soud zrušení spoluvlastnictví odložit, má-li tím být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka, a prodloužit tak trvání spoluvlastnictví, nejdéle však o dva roky. (2) Zrušení spoluvlastnictví může být odloženo také pořízením pro případ smrtipořízením pro případ smrti. § 1156 Odklad zrušení spoluvlastnictví lze později změnit dohodou spoluvlastníků, a nedojde-li k ní, rozhodnutím soudu vydaným na návrh spoluvlastníka, který prokáže, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby ve spoluvlastnictví setrval, anebo že se podstatně změnily okolnosti, pro něž k odkladu spoluvlastnictví došlo. § 1157 Odklad oddělení ze spoluvlastnictví Pro oddělení ze spoluvlastnictví platí § 1154 až 1156 obdobně. Oddíl 5 Bytové spoluvlastnictví Pododdíl 1 Obecná ustanovení § 1158 (1) Bytové spoluvlastnictvíBytové spoluvlastnictví je spoluvlastnictví nemovité věcivěci založené vlastnictvímvlastnictvím jednotekjednotek. Bytové spoluvlastnictvíBytové spoluvlastnictví může vzniknout, pokud je součástí nemovité věcivěci dům alespoň s dvěma bytybyty. (2) Co je stanoveno v tomto oddílu o bytubytu, platí také pro nebytový prostor, jakož i pro soubor bytůbytů nebo nebytových prostorů. § 1159 JednotkaJednotka zahrnuje bytbyt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věcispolečných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné. JednotkaJednotka je věcvěc nemovitá. Společné části § 1160 (1) Společné jsou alespoň ty části nemovité věcivěci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotekjednotek společně. (2) Společnými jsou vždy pozemek, na němž byl dům zřízen, nebo věcné právo, jež vlastníkům jednotekjednotek zakládá právo mít na pozemku dům, stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytubytu jiného vlastníka jednotkyjednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotkyjednotky k užívání bytubytu. To platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku jednotkyjednotky k výlučnému užívání. § 1161 Neurčí-li se podíly na společných částech se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění bytubytu nebo jako stejné, platí, že jsou stanoveny poměrem velikosti podlahové plochy bytubytu k celkové podlahové ploše všech bytůbytů v domě. § 1162 (1) Jsou-li podíly na společných částech určeny jinak než poměrem velikosti podlahové plochy bytubytu k celkové podlahové ploše všech bytůbytů v domě nebo než jako stejné, má vlastník jednotkyjednotky právo domáhat se změny tohoto určení, pokud se okolnosti změnily tak podstatně, že určení jeho podílu na společných částech je zjevně nespravedlivé. (2) Nedojde-li na návrh vlastníka jednotkyjednotky ke změně prohlášení (§ 1169), změní prohlášení soud. Pododdíl 2 Vznik jednotky § 1163 Výstavba Zavázaly-li se k tomu strany v souvislosti se stavboustavbou domu nebo jeho změnou, vznikne jednotkajednotka výstavbou, pokud je dům alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí a bytbyt je uzavřen obvodovými stěnami. § 1164 Zápis do veřejného seznamu (1) Zápisem do veřejného seznamu jednotkajednotka vznikne, pokud vlastník nebo osoba k tomu oprávněná z jiného věcného práva prohlášením rozdělí své právo k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkámjednotkám. (2) Zápisem do veřejného seznamu jednotkajednotka vznikne i v případě, že si to ujednají spoluvlastníci při oddělení ze spoluvlastnictví nebo při jeho zrušení a vypořádání, nebo že si to ujednají manželé při změně rozsahu nebo při vypořádání společného jměníspolečného jmění. Ustanovení o prohlášení se na tato ujednání použijí přiměřeně. § 1165 Rozhodnutí soudu JednotkaJednotka vznikne, pokud o tom rozhodne soud při oddělení ze spoluvlastnictví, při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, při zúžení společného jměníspolečného jmění nebo při vypořádání společného jměníspolečného jmění. Prohlášení § 1166 (1) Při rozdělení práva k nemovité věcivěci na vlastnické právo k jednotkámjednotkám se uvedou alespoň a) údaje o pozemku, domu, obciobci a katastrálním územíkatastrálním území, b) údaje o jednotcejednotce, zejména 1. pojmenování a označení jednotlivých bytůbytů alespoň číslem a umístěním s určením účelu užívání, 2. určení a popis společných částí se zřetelem k jejich stavební, technické nebo uživatelské povaze a s případným určením, které z nich jsou vyhrazeny k výlučnému užívání vlastníku určité jednotkyjednotky, 3. velikost podílů na společných částech, c) jaká věcná a jiná práva a jaké závady přecházejí se vznikem vlastnického práva k jednotcejednotce na všechny vlastníky jednotekjednotek nebo na některé z nich. (2) K prohlášení se přiloží půdorysy všech podlaží, popřípadě jejich schémata, určující polohu bytůbytů a společných částí domu, spolu s údaji o podlahových plochách bytůbytů. § 1167 Dojde-li k zápisu vlastnického práva k jednotkámjednotkám do veřejného seznamu, nelze prohlášení prohlásit za neplatné ani nelze určit, že vlastnické právo k jednotcejednotce nevzniklo, v případě, že věcné právo k jednotcejednotce nabyla další osoba. § 1168 Odstranění vady prohlášení (1) Vymezuje-li prohlášení jednotkujednotku neurčitým nebo nesprávným způsobem a neodstraní-li je původce prohlášení bez zbytečného odkladu poté, co ho na vadu upozornila osoba, která na tom má právní zájem, mohou vadu odstranit vlastníci dotčených jednotekjednotek společným prohlášením. Nedojde-li k tomu, rozhodne o odstranění vady soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem. (2) Určí-li prohlášení neurčitě nebo nesprávně podíl vlastníka jednotkyjednotky na společných částech, nepřihlíží se k tomu. § 1169 Změna prohlášení (1) Vlastníci jednotekjednotek mohou prohlášení změnit. Ke změně prohlášení se vyžaduje písemný souhlas vlastníka jednotkyjednotky, jehož práv a povinností se změna dotkne. Je-li jednotkajednotka zatížena, vyžaduje se rovněž písemný souhlas osoby oprávněné z věcného práva, pokud se jejích práv a povinností změna dotkne. Pro účinnost změny prohlášení se vyžaduje souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotekjednotek, ledaže se změna dotýká práv a povinností všech vlastníků jednotekjednotek. (2) Ke změně prohlášení postačí souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotekjednotek, týká-li se změna a) společných částí, při které se nemění velikost podílu na společných částech, nejde-li o části ve výlučném užívání vlastníka jednotkyjednotky, b) účelu užívání bytubytu na základě žádosti jeho vlastníka, nebo c) pravidel pro správu domu a pozemku a užívání společných částí, jsou-li určena v prohlášení. (3) Pro přezkoumání rozhodnutí o změně prohlášení se ustanovení § 1209 použije přiměřeně. Pododdíl 3 Výstavba domu s jednotkami § 1170 Smlouva o výstavbě (1) Smlouvou o výstavbě se strany zavazují podílet se společně na výstavbě, dokončení nebo na změně domu za účelem zřízení nebo změny jednotekjednotek. Pro práva a povinnosti stran platí přiměřeně ustanovení tohoto zákona o společnosti. (2) Ve smlouvě strany ujednají alespoň a) údaje stanovené jako náležitosti prohlášení o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkámjednotkám, b) způsob úhrady nákladů výstavby, popřípadě ocenění svépomocně prováděných prací, a c) velikost spoluvlastnických podílů k domu, a má-li být dům součástí pozemkusoučástí pozemku, velikost spoluvlastnických podílů k pozemku, na dobu, než výstavbou vznikne první jednotkajednotka; spoluvlastnické podíly se určí ve velikosti odpovídající velikosti podílu vlastníka jednotkyjednotky na společných částech. (3) Smlouva vyžaduje písemnou formu. § 1171 Je-li smlouva o výstavbě uzavřena v době, kdy je dům již rozestavěn, ale bytybyty ještě rozestavěny nejsou, ujednají si strany velikost spoluvlastnických podílů k nemovité věcivěci ve velikosti odpovídající velikosti spoluvlastnických podílů budoucích vlastníků jednotekjednotek na společných částech. § 1172 (1) Má-li jednotkajednotka vzniknout nástavbou, přístavbou nebo stavební úpravou domu a nejsou-li v domě jednotkyjednotky dosud vymezeny, ujednají strany ve smlouvě i vymezení jednotekjednotek v domě a vlastník nebo osoba k tomu oprávněná z jiného věcného práva převede na zájemce o nabytí nové jednotkyjednotky spoluvlastnický podíl k nemovité věcivěci ve velikosti odpovídající velikosti jeho spoluvlastnického podílu jako vlastníka jednotkyjednotky na společných částech. (2) Má-li vzniknout nová jednotkajednotka nebo má-li být dosavadní jednotkajednotka změněna nástavbou, přístavbou nebo stavební úpravou v domě, kde jsou jednotkyjednotky již vymezeny, ujednají strany ve smlouvě i změny velikosti spoluvlastnických podílů po vzniku nové jednotkyjednotky nebo změně dosavadní jednotkyjednotky tak, aby odpovídaly nově určeným velikostem spoluvlastnických podílů. § 1173 Neobsahuje-li smlouva o výstavbě výslovné ujednání o odchylkách od určení jednotekjednotek, považuje se výstavba za řádnou, pokud je odchylka jen nepatrná a dotčený spoluvlastník ji měl a mohl rozumně očekávat. Nedohodnou-li se strany, rozhodne soud, jak se důsledky odchylky od určení jednotekjednotek vypořádají. § 1174 (1) Vznikne-li výstavbou dům, zůstanou strany až do vzniku jednotkyjednotky podílovými spoluvlastníky nemovité věcivěci. (2) Vznikem jednotkyjednotky se podílové spoluvlastnictví nemovité věcivěci mění v bytové spoluvlastnictvíbytové spoluvlastnictví. Pododdíl 4 Práva a povinnosti vlastníka jednotky § 1175 (1) Vlastník jednotkyjednotky má právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj bytbyt jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotkyjednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části. (2) Vlastník jednotkyjednotky spravuje svůj bytbyt, jak to vyžaduje nezávadný stav a dobrý vzhled domu; jde-li však o společné části uvnitř bytubytu a společné části, které slouží vlastníku jednotkyjednotky k výlučnému užívání, provádí a hradí pouze údržbu a drobné opravy. § 1176 Vznikem vlastnického práva k jednotcejednotce vzniká vlastníku jednotkyjednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pozemku a užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytubytu. § 1177 Vlastník jednotkyjednotky oznámí bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za správu domu a pozemku (dále jen „osoba odpovědná za správu domu“) své jméno, bydlištěbydliště, jméno a bydlištěbydliště osoby, které přenechal bytbyt k užívání na dobu nikoli přechodnou, a počet osob, které budou mít v bytěbytě domácnost. To platí i v případě změny těchto údajů. § 1178 (1) Osoba odpovědná za správu domu vede seznam vlastníků jednotekjednotek a osob, kterým vlastník přenechal bytbyt k užívání, v rozsahu stanoveném v § 1177. (2) Požádá-li o to vlastník jednotkyjednotky, sdělí mu osoba odpovědná za správu domu jméno a bydlištěbydliště kteréhokoli vlastníka jednotkyjednotky nebo osoby, které přenechal bytbyt k užívání. § 1179 Vlastník jednotkyjednotky má právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník jednotkyjednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcechvěcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů, a pořizovat si z nich výpisy, opisy a kopie. § 1180 (1) Vlastník jednotkyjednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotkyjednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotkyjednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. (2) Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotkujednotku stejně. § 1181 Vlastník jednotkyjednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytubytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala. § 1182 (1) Vlastník jednotkyjednotky předem oznámí osobě odpovědné za správu domu stavební úpravu uvnitř svého bytubytu. (2) Upravuje-li vlastník jednotkyjednotky stavebně svůj bytbyt, umožní osobě odpovědné za správu domu na základě její předchozí výzvy ověření, zda stavební úpravy neohrožují, nepoškozují nebo nemění společné části, a to popřípadě i přístupem do bytubytu. (3) Vlastník jednotkyjednotky předem oznámí osobě odpovědné za správu domu podnikání nebo jinou činnost v bytěbytě, která může vést k narušení obvyklého klidu a pořádku v domě na dobu nikoli přechodnou. § 1183 (1) Vlastník jednotkyjednotky se zdrží všeho, co brání údržbě, opravě, úpravě, přestavbě či jiné změně domu nebo pozemku, o nichž bylo řádně rozhodnuto; jsou-li prováděny uvnitř bytubytu nebo na společné části, která slouží výlučně k užívání vlastníka jednotkyjednotky, umožní do nich přístup, pokud k tomu byl předem vyzván osobou odpovědnou za správu domu. To platí i pro umístění, údržbu a kontrolu zařízení pro měření spotřeby vody, plynu, tepla a jiných energií. (2) Při poškození jednotkyjednotky prováděním prací podle odstavce 1, nahradí vlastníku jednotkyjednotky škodu společenství vlastníkůspolečenství vlastníků jednotekjednotek (dále jen „společenství vlastníkůspolečenství vlastníků“), a nevzniklo-li, nahradí ji poměrně spoluvlastníci domu. Prováděl-li však tyto práce ve svém zájmu jen některý vlastník jednotkyjednotky, nahradí škodu sám. § 1184 (1) Na návrh osoby odpovědné za správu domu může soud nařídit prodej jednotkyjednotky toho vlastníka, který i přes písemnou výstrahu osoby odpovědné za správu domu porušuje své povinnosti způsobem podstatně omezujícím nebo znemožňujícím výkon práv ostatních vlastníků jednotekjednotek. (2) Ve výstraze podle odstavce 1 se uvede důvod jejího udělení, upozornění na možnost podání návrhu na nařízení prodeje jednotkyjednotky a výzva, aby se vlastník porušování povinností zdržel, popřípadě aby následky porušování povinností odstranil; k tomu se vlastníkovi vždy poskytne přiměřená lhůta, nejméně však 30 dnů. (3) S podáním návrhu podle odstavce 1 musí vyslovit souhlas většina všech vlastníků jednotekjednotek; při určení většiny potřebné pro vyslovení souhlasu se nepřihlíží k hlasu vlastníka podle odstavce 1. § 1185 Spoluvlastnictví jednotky (1) Vlastník jednotkyjednotky může své právo k jednotcejednotce rozdělit na podíly, ledaže to bylo vyloučeno. (2) Spoluvlastníci jednotkyjednotky zmocní společného zástupce, který bude vykonávat jejich práva vůči osobě odpovědné za správu domu. To platí i v případě manželů, kteří mají jednotkujednotku ve společném jměníspolečném jmění. Zvláštní ustanovení o převodu jednotky § 1186 (1) Při převodu vlastnického práva k jednotcejednotce nevzniká osobě odpovědné za správu domu povinnost vypořádat příspěvky na správu domu a zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytubytu. (2) Při převodu vlastnického práva k jednotcejednotce přecházejí s jednotkoujednotkou na nabyvatele dluhy převodce vůči osobě odpovědné za správu domu na příspěvcích na správu domu a pozemku a na plněních spojených nebo souvisejících s užíváním bytubytu a zálohách na tato plnění, měl-li je a mohl-li je nabyvatel zjistit. Za dluhy, které na nabyvatele jednotkyjednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu. (3) Převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotcejednotce, doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké má dluhy podle odstavce 2, popřípadě že takové dluhy nejsou; potvrzení vydá nabyvateli se souhlasem převodce také osoba odpovědná za správu domu. Má se za to, že nabyvatel nemohl tyto dluhy zjistit, pokud je nemohl zjistit z potvrzení osoby odpovědné za správu domu nebo nevydala-li tato osoba potvrzení bez zbytečného odkladu, ač o něj byla požádána. § 1187 (1) Vznikla-li jednotkajednotka rozdělením práva k domu nebo pozemku na vlastnické právo k jednotkámjednotkám, má nájemce bytubytu předkupní právo k jednotcejednotce při jejím prvním převodu. To platí i v případě nájmu nebytového prostoru, pokud byl pronajat v souvislosti s bytembytem v tomtéž domě. Předkupní právo zanikne, nepřijme-li nájemce nabídkunabídku do šesti měsíců od její účinnosti. (2) Je-li nájemcem právnická osobaprávnická osoba, ustanovení odstavce 1 se nepoužije. § 1188 Vznikne-li jednotkajednotka v domě ve vlastnictvívlastnictví nebo ve spoluvlastnictví právnické osobyprávnické osoby a je-li nájemcem člen nebo společník této právnické osobyprávnické osoby, který se podílel prací nebo majetkovou účastí na pořízení nemovité věcinemovité věci, lze vlastnické právo k jednotcejednotce převést jen na něho. To platí i v případě, že se na pořízení nemovité věcinemovité věci podílel právní předchůdce společníka nebo člena. Pododdíl 5 Správa domu a pozemku § 1189 (1) Správa domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotkyjednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. Správa domu a pozemku zahrnuje i činnosti spojené s údržbou a opravou společných částí, přípravou a prováděním změn společných částí domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v domě nebo na pozemku sloužících všem spoluvlastníkům domu. (2) Má se za to, že se správa vztahuje i na společné části, které slouží výlučně k užívání jen některému spoluvlastníku. § 1190 Osobou odpovědnou za správu domu je společenství vlastníkůspolečenství vlastníků. Nevzniklo-li společenství vlastníkůspolečenství vlastníků, je osobou odpovědnou za správu domu správce. Správa bez vzniku společenství vlastníků § 1191 (1) Nevzniklo-li společenství vlastníkůspolečenství vlastníků, použijí se na správu pravidla pro správu domu a pozemku a užívání společných částí určená v prohlášení; bylo-li založeno společenství vlastníkůspolečenství vlastníků a nejsou-li v prohlášení určena tato pravidla, použijí se na správu pravidla obsažená ve stanovách. (2) Pro rozhodování v záležitostech správy domu a pozemku se použijí obdobně ustanovení tohoto zákona o shromáždění. Vlastníky jednotekjednotek svolává správce. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotekjednotek a souhlas většiny všech vlastníků jednotekjednotek, ledaže prohlášení nebo stanovy vyžadují počet vyšší; ustanovení § 1209 není dotčeno. § 1192 Z právních jednání správce jsou vlastníci jednotekjednotek oprávněni a zavázáni společně a nerozdílně; jde-li však o právní jednání v záležitosti, která je v působnosti shromáždění, jsou oprávněni a zavázáni, pouze pokud je k němu dán souhlas podle § 1191 odst. 2. § 1193 (1) První správce je určen v prohlášení. Při volbě nového správce se postupuje podle § 1191 odst. 2. Správce lze odvolat pouze se současným zvolením nového správce. (2) Má-li některý vlastník jednotkyjednotky při vzniku jednotekjednotek podíl na společných částech větší než poloviční, jde o většinového vlastníka, který je vždy správcem. Přestane-li být správce většinovým vlastníkem, mohou vlastníci jednotekjednotek zvolit nového správce. (3) Je-li pro to důležitý důvod, soud na návrh některého vlastníka jednotkyjednotky správce, který je většinovým vlastníkem, odvolá a jmenuje nového správce; to platí i v případě soudem jmenovaného správce. Soudem jmenovaný správce může navrhnout soudu, aby jej odvolal, prokáže-li, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby správcem setrval. Přestane-li být soudem odvolaný správce většinovým vlastníkem, zvolí vlastníci jednotekjednotek bez zbytečného odkladu nového správce. Okamžikem zvolení nového správce přestává být soudem jmenovaný správce správcem. Společenství vlastníků § 1194 (1) Společenství vlastníkůSpolečenství vlastníků je právnická osobaprávnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníkůSpolečenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelůpodnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem. (2) Členství ve společenství vlastníkůspolečenství vlastníků je neoddělitelně spojeno s vlastnictvímvlastnictvím jednotkyjednotky. Za dluhy společenství vlastníkůspolečenství vlastníků ručí jeho člen v poměru podle velikosti svého podílu na společných částech. § 1195 (1) Společenství vlastníkůSpolečenství vlastníků může nabývat majetekmajetek a nakládat s ním pouze pro účely správy domu a pozemku. (2) Práva a povinnosti ze závazků spojených se správou domu a pozemku vzniklých před vznikem společenství vlastníkůspolečenství vlastníků, z nichž jsou vlastníci jednotekjednotek oprávněni a zavázáni společně a nerozdílně, přechází dnem vzniku společenství vlastníkůspolečenství vlastníků na společenství vlastníkůspolečenství vlastníků. Společenství vlastníkůSpolečenství vlastníků oznámí bez zbytečného odkladu po svém vzniku všem věřitelům a dlužníkům, kteří jsou oprávněni a zavázáni z těchto pohledávek a dluhů, že došlo ke vzniku společenství vlastníkůspolečenství vlastníků. Vlastníci jednotekjednotek ručí za splnění dluhu společně a nerozdílně, ledaže věřitel bez zbytečného odkladu vyslovil souhlas s tím, aby vlastníci jednotekjednotek ručili podle § 1194 odst. 2. (3) K právnímu jednání, kterým společenství vlastníkůspolečenství vlastníků zajistí dluh jiné osoby, se nepřihlíží. (4) Společenství vlastníkůSpolečenství vlastníků, které vzniklo po převodu jednotekjednotek z vlastnictvívlastnictví právnické osobyprávnické osoby podle § 1188 do vlastnictvívlastnictví jeho členů, může dluh z úvěru poskytnutého této právnické osoběprávnické osobě na opravu, údržbu nebo stavební úpravu domu, převzít, přistoupit k němu nebo jej zajistit, pokud s tím souhlasí všichni jeho členové; souhlas musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem. Je-li pro to důležitý důvod a lze-li to po členu spravedlivě požadovat, může společenství vlastníkůspolečenství vlastníků navrhnout soudu, aby prohlášení vůle člena, který nesouhlasil s převzetím, přistoupením nebo zajištěním takového dluhu, bylo nahrazeno soudním rozhodnutím. § 1196 (1) Společenství vlastníkůSpolečenství vlastníků právně jedná v mezích svého účelu s vlastníky jednotekjednotek i s třetími osobami. (2) Vzniknou-li vlastníkům jednotekjednotek práva vadou jednotkyjednotky, zastupuje společenství vlastníkůspolečenství vlastníků vlastníky jednotekjednotek při uplatňování těchto práv. § 1197 Sdruží-li se společenství vlastníkůspolečenství vlastníků s jiným společenstvím vlastníkůspolečenstvím vlastníků ke spolupráci při naplňování svého účelu nebo stane-li se členem právnické osobyprávnické osoby sdružující společenství vlastníkůspolečenství vlastníků nebo vlastníky jednotekjednotek nebo jinak působící v oblasti bydlení, nesmí se zavázat k jiné majetkové účasti, než je poskytnutí členského vkladu nebo poskytování členských příspěvků. Zaváže-li se společenství vlastníkůspolečenství vlastníků podílet se na ztrátě jiné osoby, hradit její dluhy nebo je zajistit, nepřihlíží se k tomu, ledaže se jedná o případ uvedený v § 1195 odst. 4. § 1198 (1) Nebylo-li společenství vlastníkůspolečenství vlastníků založeno již dříve, založí je vlastníci jednotekjednotek v domě, kde je alespoň pět jednotekjednotek, z nichž alespoň čtyři jsou ve vlastnictvívlastnictví čtyř různých vlastníků. (2) Do veřejného seznamu se nezapíše vlastnické právo k jednotcejednotce převáděné dalšímu vlastníku, pokud není prokázán vznik společenství vlastníkůspolečenství vlastníků. § 1199 Je-li v domě méně než pět jednotekjednotek, může být společenství vlastníkůspolečenství vlastníků založeno, pokud s tím souhlasí všichni vlastníci jednotekjednotek. § 1200 Založení společenství vlastníků (1) Společenství vlastníkůSpolečenství vlastníků se založí schválením stanov; společenství vlastníkůspolečenství vlastníků může založit i jediný vlastník všech jednotekjednotek. Ke schválení stanov se vyžaduje jejich přijetí na ustavující schůzi většinou hlasů všech vlastníků jednotekjednotek, nebo shoda všech vlastníků jednotekjednotek na jejich obsahu; ustanovení § 1209 není dotčeno. (2) Stanovy obsahují alespoň a) název obsahující slovo „společenství vlastníkůspolečenství vlastníků“ a označení domu, pro který společenství vlastníkůspolečenství vlastníků vzniklo, b) sídlo určené v domě, pro který společenství vlastníkůspolečenství vlastníků vzniklo; není-li to možné, na jiném vhodném místě, c) členská práva a povinnosti vlastníků jednotekjednotek, d) určení orgánů, jejich působnosti, počtu členů volených orgánů a jejich funkčního období, jakož i způsobu svolávání, jednání a usnášení, e) určení prvních členů statutárního orgánu, f) pravidla pro správu domu a pozemku a užívání společných částí. (3) Údaj podle odstavce 2 písm. e) lze po vzniku společenství vlastníkůspolečenství vlastníků ze stanov vypustit; stanovy mohou svěřit toto rozhodnutí do působnosti statutárního orgánu. Toto rozhodnutí se nepovažuje za rozhodnutí o změně stanov. (4) Rozhodnutí ustavující schůze o přijetí stanov se osvědčuje veřejnou listinouveřejnou listinou, která obsahuje schválený text stanov. Zakládá-li se společenství vlastníkůspolečenství vlastníků přijetím stanov všemi vlastníky jednotekjednotek, vyžadují stanovy formu veřejné listinyveřejné listiny. Zakládá-li společenství vlastníkůspolečenství vlastníků jediný vlastník všech jednotekjednotek, stanovy formu veřejné listinyveřejné listiny nevyžadují. (5) Při změně stanov se forma veřejné listinyveřejné listiny nevyžaduje. § 1201 Ke změně stanov před vznikem společenství vlastníkůspolečenství vlastníků se vyžaduje souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotekjednotek, ledaže stanovy vyžadují vyšší počet. § 1204 Vznik společenství vlastníků Společenství vlastníkůSpolečenství vlastníků vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. § 1205 Orgány společenství vlastníků (1) Nejvyšší orgán společenství vlastníkůspolečenství vlastníků je shromáždění. Statutární orgán je výbor, ledaže stanovy určí, že je statutárním orgánem předseda společenství vlastníkůspolečenství vlastníků. Zřídí-li stanovy další orgány, nelze jim založit působnost vyhrazenou shromáždění nebo statutárnímu orgánu. (2) Způsobilý být členem voleného orgánu nebo zástupcem právnické osobyprávnické osoby jako člena takového orgánu je ten, kdo je plně svéprávný a je bezúhonný ve smyslu jiného právního předpisu upravujícího živnostenské podnikání. Shromáždění § 1206 (1) Shromáždění tvoří všichni vlastníci jednotekjednotek. Každý z nich má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech; je-li však vlastníkem jednotkyjednotky společenství vlastníkůspolečenství vlastníků, k jeho hlasu se nepřihlíží. (2) Shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotekjednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotekjednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů. (3) Působnost shromáždění vykonává ve společenství vlastníkůspolečenství vlastníků s jediným vlastníkem tento vlastník. § 1207 (1) Statutární orgán svolá shromáždění k zasedání tak, aby se konalo nejméně jedenkrát do roka. Statutární orgán svolá shromáždění i z podnětu vlastníků jednotekjednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, nejméně však dvou z nich; neučiní-li to, svolají tito vlastníci shromáždění k zasedání na náklad společenství vlastníkůspolečenství vlastníků sami. (2) Nejsou-li k pozvánce připojeny podklady týkající se pořadu zasedání, umožní svolavatel každému vlastníku jednotkyjednotky včas se s nimi seznámit. (3) Pokud o to před rozesláním pozvánky na shromáždění požádají vlastníci jednotekjednotek podle odstavce 1, zařadí statutární orgán na pořad shromáždění jimi určenou záležitost za předpokladu, že k takové záležitosti je navrženo usnesení nebo je její zařazení odůvodněno. § 1208 Do působnosti shromáždění patří a) změna stanov, b) volba a odvolávání členů volených orgánů a rozhodování o výši jejich odměn, c) schválení rozpočtu, účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření společenství vlastníkůspolečenství vlastníků a správě domu a pozemku, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu a pozemku pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků, d) schválení druhu služeb a způsobu rozúčtování cencen služeb na jednotkyjednotky, e) rozhodování 1. o členství společenství vlastníkůspolečenství vlastníků v právnické osoběprávnické osobě působící v oblasti bydlení, 2. o opravě nebo údržbě společné části anebo stavební úpravě společné části, která nevyžaduje změnu prohlášení, převyšují-li náklady částku stanovenou prováděcím právním předpisem; to neplatí, pokud stanovy určí něco jiného, f) udělování předchozího souhlasu 1. k nabytí, zcizení nebo zatížení nemovitých věcínemovitých věcí nebo k jinému nakládání s nimi, 2. k nabytí, zcizení nebo zatížení movitých věcímovitých věcí, jejichž hodnota převyšuje částku stanovenou prováděcím právním předpisem, nebo k jinému nakládání s nimi; to neplatí, pokud stanovy určí něco jiného, 3. k uzavření smlouvy o úvěru společenstvím vlastníkůspolečenstvím vlastníků včetně schválení výše a podmínek úvěru, 4. k uzavření smlouvy o zřízení zástavního právazástavního práva k jednotcejednotce, pokud dotčený vlastník jednotkyjednotky v písemné formě s uzavřením zástavní smlouvy souhlasil, g) určení osoby, která má zajišťovat některé činnosti správy domu a pozemku, a rozhodnutí o její změně, h) rozhodování v dalších záležitostech určených zákonem, stanovami nebo v záležitostech, které si shromáždění k rozhodnutí vyhradí. § 1209 (1) Je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotkyjednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotkyjednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká. (2) Soud uspořádá právní poměry vlastníků jednotekjednotek podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má rozhodnutí uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá. (3) Je-li pro to důležitý důvod, může každý vlastník jednotkyjednotky navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitosti, která byla shromáždění řádně předložena k rozhodnutí, ale o které nebylo rozhodnuto pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se. § 1210 Náhradní shromáždění Připouští-li stanovy konání náhradního shromáždění, je náhradní shromáždění způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotekjednotek, kteří mají alespoň 40 % všech hlasů. Rozhodování mimo zasedání § 1211 (1) Není-li svolané shromáždění způsobilé usnášet se, může osoba, která je oprávněna shromáždění svolat, navrhnout v písemné formě, aby vlastníci jednotekjednotek rozhodli o týchž záležitostech mimo zasedání. V jiných případech lze navrhnout přijetí rozhodnutí mimo zasedání, pokud to připustí stanovy. (2) Vyžaduje-li zákon nebo stanovy, aby přijetí rozhodnutí shromáždění bylo osvědčeno veřejnou listinouveřejnou listinou, návrh musí mít formu veřejné listinyveřejné listiny; v takovém případě se vlastníkům jednotekjednotek zasílá kopie veřejné listinyveřejné listiny o návrhu rozhodnutí. Přijetí rozhodnutí se osvědčuje veřejnou listinouveřejnou listinou. (3) Návrh musí obsahovat alespoň návrh rozhodnutí, podklady potřebné pro jeho posouzení nebo údaj, kde jsou uveřejněny, a údaj o lhůtě, ve které se má vlastník jednotkyjednotky vyjádřit. Neurčí-li stanovy delší lhůtu, platí, že lhůta činí patnáct dní. § 1212 K platnosti hlasování se vyžaduje vyjádření vlastníka jednotkyjednotky s uvedením dne, měsíce a roku, kdy bylo učiněno, podepsané vlastní rukou na listině obsahující plné znění návrhu rozhodnutí. Vyžaduje-li zákon nebo stanovy, aby přijetí rozhodnutí shromáždění bylo osvědčeno veřejnou listinouveřejnou listinou, musí být podpis vlastníka jednotkyjednotky na vyjádření úředně ověřen. § 1213 Statutární orgán oznámí vlastníkům jednotekjednotek v písemné formě výsledek hlasování, a pokud bylo usnesení přijato, oznámí jim i celý obsah přijatého usnesení. Neučiní-li to bez zbytečného odkladu, může oznámení učinit na náklady společenství vlastníkůspolečenství vlastníků ten, kdo usnesení navrhl. § 1214 Většina se počítá z celkového počtu hlasů všech vlastníků jednotekjednotek, ledaže zákon stanoví, že se počítá z celkového počtu vlastníků jednotekjednotek. Zrušení společenství vlastníků § 1215 (1) Společenství vlastníkůSpolečenství vlastníků se zrušuje dnem zániku vlastnického práva ke všem jednotkámjednotkám v domě. (2) Rozhodnutím vlastníků jednotekjednotek lze společenství vlastníkůspolečenství vlastníků zrušit, pokud bylo založeno dobrovolně nebo pokud počet jednotekjednotek v domě nebo počet vlastníků jednotekjednotek klesl na méně než pět. V takovém případě vlastníci jednotekjednotek přijmou pravidla pro správu domu a pozemku a užívání společných částí. § 1216 Při zrušení společenství vlastníkůspolečenství vlastníků se neprovádí likvidace. Práva a povinnosti společenství vlastníkůspolečenství vlastníků přecházejí dnem jeho zániku na vlastníky jednotekjednotek v poměru stanoveném podle podílu každého vlastníka jednotkyjednotky na společných částech. Pododdíl 6 Zrušení bytového spoluvlastnictví § 1217 (1) Dohodnou-li se vlastníci jednotekjednotek o přeměně bytového spoluvlastnictvíbytového spoluvlastnictví v podílové spoluvlastnictví nemovité věcinemovité věci, změní se bytové spoluvlastnictvíbytové spoluvlastnictví v podílové spoluvlastnictví zápisem do veřejného seznamu. Má se za to, že se velikost spoluvlastnického podílu každého spoluvlastníka rovná velikosti podílu, jaký měl jako vlastník jednotkyjednotky na společných částech. (2) Jsou-li všechny jednotkyjednotky v domě ve společném jměníspolečném jmění a dohodnou-li se manželé o přeměně bytového spoluvlastnictvíbytového spoluvlastnictví na vlastnictvívlastnictví nemovité věcinemovité věci ve společném jměníspolečném jmění, změní se bytové spoluvlastnictvíbytové spoluvlastnictví ve vlastnictvívlastnictví nemovité věcinemovité věci ve společném jměníspolečném jmění zápisem do veřejného seznamu. (3) Dohoda podle odstavců 1 a 2 vyžaduje písemnou formu. § 1218 (1) Má-li ke všem jednotkámjednotkám v domě vlastnické právo jediný vlastník a prohlásí-li, že mění vlastnické právo k jednotkámjednotkám na vlastnické právo k nemovité věcinemovité věci, bytové spoluvlastnictvíbytové spoluvlastnictví zanikne zápisem do veřejného seznamu. (2) Prohlášení vyžaduje písemnou formu. § 1219 Je-li jednotkajednotka zatížena, vyžaduje se k platnosti dohody nebo prohlášení o zrušení bytového spoluvlastnictvíbytového spoluvlastnictví souhlas osoby oprávněné z věcného práva udělený v písemné formě. Pododdíl 7 Společná ustanovení § 1220 (1) Změní-li se prohlášení, vyhotoví jeho úplné znění osoba odpovědná za správu domu a bez zbytečného odkladu je založí do sbírky listin u orgánu, u něhož je nemovitá věcvěc zapsána ve veřejném seznamu; to platí i v případě, že jsou náležitosti prohlášení obsaženy ve smlouvě o výstavbě. (2) Je-li osoba odpovědná za správu domu zapsána do veřejného rejstříku, založí bez zbytečného odkladu prohlášení v úplném znění i do sbírky listin u orgánu, který vede veřejný rejstřík. § 1221 (1) Nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníkůspolečenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku, zejména ustanovení o svolání, zasedání a rozhodování kolektivních orgánů, o neplatnosti rozhodnutí nebo o následcích jeho rozporu s dobrými mravy. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů ani o dílčích členských schůzích. (2) Stanoví-li zákon ve věcechvěcech bytového spoluvlastnictvíbytového spoluvlastnictví působnost vlastníkům jednotekjednotek, lze ji vykonat i jejich rozhodnutím přijatým na shromáždění. § 1222 Prováděcí právní předpis stanoví, jakým způsobem se vypočte podlahová plocha bytubytu v jednotcejednotce, o kterých částech nemovité věcivěci se má za to, že jsou společné, a podrobnosti o činnostech týkajících se správy domu a pozemku. Oddíl 6 Přídatné spoluvlastnictví Obecná ustanovení § 1223 (1) VěcVěc náležící společně několika vlastníkům samostatných věcívěcí určených k takovému užívání, že tyto věcivěci vytvářejí místně i účelem vymezený celek, a která slouží společnému účelu tak, že bez ní není užívání samostatných věcívěcí dobře možné, je v přídatném spoluvlastnictvípřídatném spoluvlastnictví těchto vlastníků. Týká-li se přídatné spoluvlastnictvípřídatné spoluvlastnictví nemovité věcivěci zapisované do veřejného seznamu, zapíše se do veřejného seznamu i přídatné spoluvlastnictvípřídatné spoluvlastnictví. (2) Ustanovení o přídatném spoluvlastnictvípřídatném spoluvlastnictví se použijí přiměřeně i na zařízení pořízené nebo jinak nabyté vlastníky uvedenými v odstavci 1 společným nákladem tak, aby sloužilo jim všem. § 1224 (1) VěcVěc v přídatném spoluvlastnictvípřídatném spoluvlastnictví nesmí být proti vůli některého ze spoluvlastníků odňata společnému účelu. (2) Zatížit lze věcvěc v přídatném spoluvlastnictvípřídatném spoluvlastnictví jen způsobem, který nebrání jejímu využití společnému účelu. § 1225 (1) Žádnému ze spoluvlastníků nelze bránit v účasti na využití věcivěci v přídatném spoluvlastnictvípřídatném spoluvlastnictví způsobem, který společnému účelu odpovídá a nebrání jejímu využití ostatními spoluvlastníky. (2) Vzdání se práva účasti na využití věcivěci v přídatném spoluvlastnictvípřídatném spoluvlastnictví některým spoluvlastníkem nemá účinky pro jeho právní nástupce. § 1226 Slouží-li věcvěc v přídatném spoluvlastnictvípřídatném spoluvlastnictví k společnému využití pozemků, stanoví se podíly spoluvlastníků na společné věcivěci poměrem výměry pozemků. To spoluvlastníkům nebrání, aby si velikost podílů ujednali jinak. § 1227 (1) Podíl na věcivěci v přídatném spoluvlastnictvípřídatném spoluvlastnictví lze převést jen za současného převodu vlastnického práva k věcivěci, k jejímuž využití věcvěc v přídatném spoluvlastnictvípřídatném spoluvlastnictví slouží. Převádí-li se vlastnické právo k takové věcivěci, platí, že se převod vztahuje i na podíl na věcivěci v přídatném spoluvlastnictvípřídatném spoluvlastnictví. (2) To platí i pro zatížení předkupním právem, právem zpětné koupě nebo obdobným způsobem, jakož i pro zřízení zástavního právazástavního práva nebo obdobné jistoty. § 1228 (1) Oddělit se z přídatného spoluvlastnictvípřídatného spoluvlastnictví lze za podmínky, že věcvěc, k jejímuž využití věcvěc v přídatném spoluvlastnictvípřídatném spoluvlastnictví až dosud sloužila, zanikla nebo změnila svůj účel tak, že věcvěc v přídatném spoluvlastnictvípřídatném spoluvlastnictví už není potřebná. (2) Ze stejného důvodu může kterýkoli z dalších spoluvlastníků navrhnout soudu, aby účast spoluvlastníka v přídatném spoluvlastnictvípřídatném spoluvlastnictví zrušil a přikázal jeho podíl za náhradu zbývajícím spoluvlastníkům podle poměru jejich podílů. § 1229 Pozbude-li věcvěc v přídatném spoluvlastnictvípřídatném spoluvlastnictví svůj účel, zanikne přídatné spoluvlastnictvípřídatné spoluvlastnictví a spoluvlastníci se vypořádají podle obecných ustanovení o zrušení spoluvlastnictví. Dokud tento účel trvá, nelze přídatné spoluvlastnictvípřídatné spoluvlastnictví zrušit. Správa věci v přídatném spoluvlastnictví § 1230 Nedohodnou-li se spoluvlastníci jinak, zvolí k běžné správě věcivěci v přídatném spoluvlastnictvípřídatném spoluvlastnictví jednoho ze spoluvlastníků jako správce. Není-li správce spoluvlastníky zvolen ani po třech měsících, jmenuje ho na návrh kteréhokoli spoluvlastníka soud. § 1231 (1) Nedojde-li k jiné dohodě, volí spoluvlastníci správce většinou hlasů; každý spoluvlastník má jeden hlas. (2) Spoluvlastník, který pro zvolení správce nehlasoval, může navrhnout soudu, aby správce odvolal, jsou-li pro to důležité důvody, a aby jmenoval správcem jiného spoluvlastníka. Není-li návrh podán do třiceti dnů od přijetí rozhodnutí, právo podat jej zaniká. § 1232 Ujme-li se spoluvlastník běžné správy věcivěci v přídatném spoluvlastnictvípřídatném spoluvlastnictví o své vůli a žádný z ostatních spoluvlastníků tomu po dobu tří měsíců neodporuje, ani nepodá návrh podle § 1230, hledí se na něho, jako by byl správcem zvolen. § 1233 (1) Není-li jiného ujednání, postačí k odvolání správce většina hlasů spoluvlastníků; byl-li však správce jmenován soudem, mohou ho spoluvlastníci odvolat alespoň dvěma třetinami hlasů spoluvlastníků. (2) Ať již byl správce povolán jakkoli, odvolá ho z důležitého důvodu soud na návrh podaný spoluvlastníky, kteří mají alespoň třetinu hlasů. § 1234 Z právního jednání správce v záležitostech běžné správy jsou spoluvlastníci i správce oprávněni a zavázáni společně a nerozdílně. § 1235 (1) Na správu věcivěci v přídatném spoluvlastnictvípřídatném spoluvlastnictví přispívají spoluvlastníci poměrně podle velikosti svých podílů. Na náklady spojené se správou věcivěci v přídatném spoluvlastnictvípřídatném spoluvlastnictví složí spoluvlastníci k rukám správce přiměřenou zálohu; není-li jiné dohody, je záloha splatná k 31. lednu. (2) Kolik má činit úhrn záloh, rozhodnou spoluvlastníci většinou hlasů. Nepřijmou-li spoluvlastníci takové rozhodnutí do konce předcházejícího roku, platí, že byl úhrn záloh pro další rok stanoven částkou složenou na zálohách v posledním roce zvýšenou o desetinu. Není-li možné úhrn záloh takto stanovit, určí jej na návrh správce soud. Oddíl 7 Zvláštní ustanovení o společenství jmění § 1236 Nabude-li věcvěc do vlastnictvívlastnictví více osob spojených na základě smlouvy, zákona nebo jiné právní skutečnosti ve společenství, ať již se jedná o manžele, osoby spojené v rodinné společenství, společenství dědicůdědiců nebo jiná obdobná společenství, platí, že má každá z těchto osob právo k celé věcivěci. § 1237 Práva a povinnosti vlastníků spojených ve společenství se řídí ustanoveními, podle kterých bylo společenství zřízeno. Ustanovení § 1238 a 1239 se použijí, není-li stanoveno něco jiného. § 1238 (1) Není-li ujednáno něco jiného, vyžaduje se k výkonu vlastnických práv a k nakládání se společnou věcívěcí jednomyslné rozhodnutí všech zúčastněných. (2) Není-li ujednáno něco jiného, nelze se domáhat rozdělení společné věcivěci, dokud společenství trvá, ani nakládat s podílem na společné věcivěci. § 1239 Vlastnické právo ke společné věcivěci zaniká jejím zcizením, nebo zánikem společenství; pro vypořádání se použijí ustanovení o spoluvlastnictví. Díl 5 Věcná práva k cizím věcem Oddíl 1 Právo stavby Pododdíl 1 Obecná ustanovení § 1240 (1) Pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbustavbu. Nezáleží na tom, zda se jedná o stavbustavbu již zřízenou či dosud nezřízenou. (2) Právo stavbystavby může být zřízeno tak, že se vztahuje i na pozemek, kterého sice není pro stavbustavbu zapotřebí, ale slouží k jejímu lepšímu užívání. § 1241 Právo stavbystavby nelze zřídit k pozemku, na kterém vázne právo příčící se účelu stavbystavby. Je-li pozemek zatížen zástavním právemzástavním právem, lze jej zatížit právem stavbystavby jen se souhlasem zástavního věřitele. § 1242 Právo stavbystavby je věcvěc nemovitá. StavbaStavba vyhovující právu stavbystavby je jeho součástí, ale také podléhá ustanovením o nemovitých věcechvěcech. Pododdíl 2 Vznik a zánik práva stavby § 1243 (1) Právo stavbystavby se nabývá smlouvou, vydržením, anebo, stanoví-li tak zákon, rozhodnutím orgánu veřejné moci. (2) Právo stavbystavby zřízené smlouvou vzniká zápisem do veřejného seznamu. Zápisu do veřejného seznamu podléhá i právo stavbystavby vzniklé rozhodnutím orgánu veřejné moci. § 1244 (1) Právo stavbystavby lze zřídit jen jako dočasné; nesmí být zřízeno na více než 99 let. Poslední den doby, na kterou je právo stavbystavby zřízeno, musí být patrný z veřejného seznamu. (2) Nabyl-li stavebník právo stavbystavby vydržením, nabývá je na dobu 40 let. Jsou-li pro to spravedlivé důvody, může soud dobu, na kterou je právo stavbystavby zřízeno, k návrhu dotčené strany zkrátit nebo prodloužit. § 1245 Trvání práva stavbystavby lze prodloužit se souhlasem osob, pro které jsou na pozemku zapsána zatížení v pořadí za právem stavbystavby. § 1246 Právo stavbystavby nelze omezit rozvazovací podmínkourozvazovací podmínkou; byla-li rozvazovací podmínkarozvazovací podmínka ujednána, nepřihlíží se k ní. § 1247 Bylo-li právo stavbystavby zřízeno za úplatu a ujednala-li se úplata v opětujících se dávkách jako stavební plat, zatěžuje právo stavbystavby jako reálné břemeno. Nepřihlíží se k ujednání, podle kterého změny výše stavebního platu závisí na nejisté budoucí události; to neplatí, ujedná-li se závislost výše stavebního platu na míře zhodnocování a znehodnocování peněz. § 1248 Zřekne-li se stavebník práva stavbystavby, může vlastník zatíženého pozemku převést na základě listin prokazujících tuto skutečnost právo stavbystavby na dobu, která ještě neuplynula, na sebe nebo na jinou osobu. § 1249 Při zániku práva stavbystavby předtím, než uplyne jeho doba, nastanou právní následky výmazu práva stavbystavby vůči věcnému právu náležejícímu osobě, pro kterou bylo k právu stavbystavby do veřejného seznamu zapsáno věcné právo, až zánikem tohoto věcného práva. Jestliže však tato osoba k výmazu udělí souhlas, nastanou právní následky výmazu práva stavbystavby vůči jejímu věcnému právu již tímto výmazem. Pododdíl 3 Právní poměry z práva stavby § 1250 Co do stavbystavby vyhovující právu stavbystavby má stavebník stejná práva jako vlastník; pokud se jedná o jiné užívání pozemku zatíženého právem stavbystavby, má stejná práva jako poživatel, ledaže je ujednáno něco jiného. § 1251 (1) Smlouva může stavebníku uložit, aby stavbustavbu provedl do určité doby. (2) Není-li nic jiného ujednáno, má stavebník povinnost udržovat stavbustavbu v dobrém stavu. Smlouva může stavebníku uložit povinnost stavbustavbu pojistit. (3) Vlastníku pozemku může být vyhrazeno schválení určitého faktického nebo právního jednání stavebníka, avšak ani je-li to vlastníku pozemku vyhrazeno, nemůže odepřít souhlas k právnímu jednání, které není k jeho újmě. § 1252 (1) Právo stavbystavby lze převést i zatížit. (2) Vyhradí-li si vlastník pozemku souhlas k zatížení práva stavbystavby, zapíše se výhrada do veřejného seznamu. V takovém případě lze do veřejného seznamu zapsat zatížení práva stavbystavby jen se souhlasem vlastníka pozemku. § 1253 Právo stavbystavby přechází na dědicedědice i na jiného všeobecného právního nástupce. § 1254 Stavebník má předkupní právo k pozemku a vlastník pozemku má předkupní právo k právu stavbystavby. Ujednají-li si strany něco jiného, zapíše se to do veřejného seznamu. § 1255 Není-li nic jiného ujednáno, dá vlastník stavebního pozemku stavebníkovi při zániku práva stavbystavby uplynutím doby, na kterou bylo zřízeno, za stavbustavbu náhradu. Náhrada činí polovinu hodnoty stavbystavby v době zániku práva stavbystavby, ledaže si strany ujednají jinak. § 1256 Zástavní a jiná práva váznoucí na právu stavbystavby postihují náhradu. Oddíl 2 Věcná břemena Pododdíl 1 Obecná ustanovení o služebnostech § 1257 (1) VěcVěc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věcivěci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. (2) Vlastník může zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku. § 1258 Služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší. § 1259 Kdo je oprávněn ze služebnosti, může se domáhat ochrany svého práva; § 1040 až 1043 se použijí obdobně. Pododdíl 2 Nabytí služebnosti § 1260 (1) Služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrtipořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věcivěci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem. (2) Při vydržení služebnosti odpovídající veřejnému statkuveřejnému statku je vydržitelkou obecobec, na jejímž území se věcvěc nalézá. § 1261 Pozemek určený k plnění funkcí lesa lze zatížit pozemkovou služebností, služebností pastvy nebo služebností braní lesních plodůplodů jen smlouvou, pořízením pro případ smrtipořízením pro případ smrti nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci. Taková služebnost může být zřízena jen jako vykupitelná a podmínky výkupu musí být již při zřízení služebnosti předem určeny. § 1262 (1) Zřizuje-li se právním jednáním služebnost k věcivěci zapsané ve veřejném seznamu, vzniká zápisem do takového seznamu. Vzniká-li služebnost k věcivěci zapsané do veřejného seznamu na základě jiné právní skutečnosti, zapíše se do veřejného seznamu i v takovém případě. (2) Zřizuje-li se služebnost k věcivěci nezapsané ve veřejném seznamu, vzniká účinností smlouvy. Pododdíl 3 Právní poměry ze služebnosti § 1263 Oprávněná osobaOprávněná osoba nese náklad na zachování a opravy věcivěci, která je pro služebnost určena. Užívá-li však věcivěci i ten, kdo je služebností obtížen, je povinen na náklad poměrně přispívat, anebo se užívání zdržet. § 1264 (1) Není-li míra služebnosti určena, rozhoduje potřeba panujícího pozemku. (2) Služebnost se nemění změnou v rozsahu služebné nebo panující věcivěci, ani změnou hospodaření na panujícím pozemku. § 1265 (1) Pozemkovou služebnost nelze spojit s jiným panujícím pozemkem. (2) Osobní služebnost nelze převést na jinou osobu. (3) K prostoru pod povrchem lze zřídit užívací věcná práva jako zcizitelná a dědičná. § 1266 K věcivěci lze zřídit i několik služebností, pokud není novější právo na újmu právům starším. Pododdíl 4 Některé pozemkové služebnosti Služebnost inženýrské sítě § 1267 (1) Služebnost inženýrské sítěSlužebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat. Vlastník pozemku se zdrží všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osoběoprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě. (2) Je-li to výslovně ujednáno, zahrnuje služebnost právo zřídit, mít a udržovat na služebném pozemku také potřebné obslužné zařízení, jakož i právo provádět na inženýrské síti úpravy za účelem její modernizace nebo zlepšení její výkonnosti. (3) Oprávněná osobaOprávněná osoba zpřístupní vlastníku pozemku dokumentaci inženýrské sítě v ujednaném rozsahu, a není-li ujednán, v rozsahu nutném k ochraně jeho oprávněných zájmů. § 1268 Nesnese-li záležitost při náhlém poškození inženýrské sítě odkladu, obstará její opravu oprávněná osobaoprávněná osoba i bez předchozího projednání; dotčeným osobám však neprodleně oznámí provádění opravy, její místo označí a zabezpečí. Po skončení prací uvede služebný pozemek na vlastní náklad do předešlého stavu a nahradí škodu způsobenou provedením prací. § 1269 Opora cizí stavby Kdo je povinen nést tíži cizí stavbystavby, přispěje také poměrně na udržování zdí nebo podpěr, není však povinen k podpěře panujícího pozemku. § 1270 Služebnost okapu (1) Kdo má služebnost okapuslužebnost okapu, má právo svádět dešťovou vodu ze své střechy na cizí nemovitou věcvěc buď volně nebo ve žlabu; svou střechu smí zvýšit jen tehdy, neztíží-li tím služebnost. (2) Kdo má služebnost okapuslužebnost okapu, musí svodní žlab, byl-li zřízen, udržovat v dobrém stavu. Také musí, napadne-li mnoho sněhu, sníh včas odklidit. § 1271 Právo na svod dešťové vody (1) Kdo má právo na svod dešťové vody ze sousední střechy na svůj pozemek, hradí sám náklady na zařízení k tomu potřebná. (2) Je-li k svodu potřebná strouha nebo podobné zařízení, nese náklady na jejich zřízení a údržbu vlastník panujícího pozemku. § 1272 Právo na vodu (1) Kdo má právo na vodu na cizím pozemku, má k ní také přístup. (2) Kdo má právo svádět vodu z cizího pozemku na svůj nebo ze svého pozemku na cizí, může na svůj náklad zřídit a udržovat zařízení k tomu potřebná; jejich rozsah se řídí potřebou panujícího pozemku. § 1273 Služebnost rozlivu (1) Služebnost rozlivuSlužebnost rozlivu zakládá vlastníku vodního díladíla, které umožňuje řízený rozliv povodně, právo rozlévat na služebném pozemku vodu. Služebnost zahrnuje i právo vlastníka vodního díladíla mít a udržovat na služebném pozemku obslužná zařízení, a je-li to výslovně ujednáno, provádět na nich i na vodním díledíle úpravy za účelem jejich modernizace nebo zlepšení jejich výkonnosti. (2) Vlastník pozemku se zdrží všeho, co vede k ohrožení vodního díladíla a obslužných zařízení, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osoběoprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu. (3) Ustanovení § 1267 odst. 3 a § 1268 se použijí obdobně. Služebnost stezky, průhonu a cesty § 1274 (1) Služebnost stezkySlužebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osoběoprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali. (2) Služebnost stezkySlužebnost stezky neobsahuje právo vjíždět na služebný pozemek na zvířatech ani vláčet po služebném pozemku břemena. § 1275 (1) Služebnost průhonuSlužebnost průhonu zakládá právo hnát zvířata přes služebný pozemek. Se služebností průhonuslužebností průhonu je spojeno i právo jezdit jinými než motorovými vozidly. (2) Je-li služebným pozemkem pozemek určený k plnění funkcí lesa, zakazuje se zřídit služebnost průhonuslužebnost průhonu dobytka. Rozhodne-li orgán veřejné moci, že je služebný pozemek určen k plnění funkcí lesa až po zřízení takové služebnosti, služebnost zaniká. § 1276 (1) Služebnost cestySlužebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly. (2) Ve služebnosti cestyslužebnosti cesty není obsaženo právo průhonu. (3) Osoba, které přísluší služebnost cestyslužebnost cesty, přispívá poměrně k udržování cesty včetně lávek a mostů. Vlastník služebného pozemku přispívá, jen když tato zařízení užívá. § 1277 Plocha pro výkon služebnosti stezkyslužebnosti stezky, cesty nebo průhonu musí být přiměřená potřebě a místu. Stanou-li se stezka, cesta nebo průhon působením náhody neschůdnými, lze se domáhat, aby byla vykázána náhradní plocha, než budou uvedeny v předešlý stav. Právo pastvy § 1278 Není-li určen druh, počet dobytka nebo rozsah a čas pastvy, když se právo pastvy zřídilo, chrání se pokojná desetiletá držba. Jsou-li pochybnosti, použijí se ustanovení § 1279 až 1282. § 1279 (1) Právo pastvy se vztahuje na každý druh hospodářských zvířat, nikoli však na prasata a drůbež. Zvířata nadměrně znečištěná, nemocná nebo cizí jsou z pastvy vyloučena. (2) Je-li služebným pozemkem pozemek s lesními porosty, zakazuje se zřídit služebnost pastvy dobytka. § 1280 (1) Mění-li se počet paseného dobytka v posledních deseti letech, je rozhodný průměr za první tři léta pastvy. Není-li ani tento počet zřejmý, stanoví se podle zásad slušnosti přiměřeně k rozsahu a jakosti pastvy; oprávněná osobaoprávněná osoba však nemůže na služebném pozemku pást více dobytka, než kolik ho může přezimovat s pící dodanou panujícím pozemkem. (2) Do počtu podle odstavce 1 se nevčítají sající mláďata. § 1281 Doba pastvy se řídí místní zvyklostí; řádné hospodaření na pozemku se však pasením nesmí omezit nebo ztížit. § 1282 (1) Právo pastvy nezahrnuje jiné užívání. Nevylučuje zpravidla ani vlastníka služebného pozemku z práva spolupastvy. (2) Hrozí-li škoda, musí být dobytek hlídán. Pododdíl 5 Užívací právo § 1283 Služebností užívacího právaSlužebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věcvěc pro jeho vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti. Změní-li se tyto potřeby po zřízení služebnosti, nezakládá to uživateli právo na její rozšíření. § 1284 Vlastníku věcivěci náležejí všechny užitkyužitky, které může brát bez zkrácení práva uživatele. Vlastník však nese všechny její závady a musí věcvěc udržovat v dobrém stavu. Přesahují-li náklady užitekužitek, který vlastníkovi zbývá, musí uživatel buď tyto zvýšené náklady nést, anebo od užívání upustit. Požívací právo § 1285 Služebností požívacího právaSlužebností požívacího práva se poživateli poskytuje právo užívat cizí věcvěc a brát z ní plodyplody a užitkyužitky; poživatel má právo i na mimořádný výnos z věcivěci. Při výkonu těchto práv je poživatel povinen šetřit podstatu věcivěci. § 1286 Na skrytou věcvěc nalezenou v pozemku poživatel právo nemá. § 1287 Poživatel přejímá všechny závady, které na věcivěci vázly v době, kdy byla služebnost zřízena. Nese také náklady, bez nichž by se plodůplodů a užitkůužitků nedosáhlo. § 1288 Poživatel udržuje věcvěc ve stavu, v jakém ji převzal, a hradí obvyklé udržovací náklady na věcvěc včetně její obnovy a obvyklého pojištění proti škodám. Zmenší-li se přesto řádným užíváním věcivěci její hodnota bez viny poživatele, není za to poživatel odpovědný. § 1289 (1) Vlastník může po upozornění poživatele provést na svůj náklad stavební práce, jejichž nutnost vyvolaly náhoda nebo stáří stavbystavby; v takovém případě poživatel zaplatí vlastníku úplatu stanovenou podle míry, jakým se požívání zlepšilo. (2) Nemůže-li nebo nechce-li vlastník stavební práce provést, je poživatel oprávněn provést je sám a po skončeném požívání se domáhat stejné náhrady jako poctivý držitelpoctivý držitel. § 1290 Poživatel je povinen snášet stavební práce, i když nejsou nutné, nestane-li se tím jeho právu újma, anebo nahradí-li se mu všechna škoda. § 1291 Vlastník hradí poživateli náklad, jímž byla věcvěc zlepšena, za stejných podmínek, jako by byl povinen hradit jej nezmocněnému jednateli. Vynaložil-li poživatel náklady ze záliby nebo pro okrasu, má poživatel stejná práva a povinnosti jako poctivý držitelpoctivý držitel. § 1292 Má se za to, že věcvěc, když ji poživatel obdržel, byla prostřední jakosti, ve stavu způsobilém k řádnému užívání a že při ní bylo vše, co je k takovému užívání třeba. § 1293 Když skončí požívání, náležejí plodyplody ještě neoddělené vlastníkovi. Vlastník však nahradí, co na ně poživatel vynaložil, podle ustanovení o poctivém držitelipoctivém držiteli. Na jiné užitkyužitky má poživatel právo podle toho, jak dlouho požívání trvalo. Společná ustanovení § 1294 Zřídí-li se užívací nebo požívací právo k zuživatelným zastupitelným věcemzastupitelným věcem, může uživatel nebo poživatel s věcmivěcmi nakládat podle své libosti. Když jeho právo skončí, vrátí stejné množství věcívěcí téhož druhu a jakosti. § 1295 (1) Uživatel nebo poživatel jistiny uložené na úrok má právo jen na tento úrok. Úrok náleží uživateli nebo poživateli i z jistiny, která následkem nějaké změny nastoupí na místo jistiny dřívější. (2) Uživatel nebo poživatel a věřitel rozhodují společně, má-li se co s jistinou podniknout. Nedohodnou-li se, rozhodne soud. (3) Dlužník se dluhu zprostí jen splacením jistiny společně věřiteli a tomu, kdo je jejím uživatelem nebo poživatelem. Každý z obou, věřitel i uživatel nebo poživatel, se může domáhat jen toho, aby se pro oba složila jistina do notářské nebo soudní úschovy. § 1296 Vlastník se nemůže domáhat na uživateli nebo poživateli, aby zajistil podstatu, ledaže jí hrozí nebezpečí. Nebude-li jistota dána, může se vlastník popřípadě domáhat vydání věcivěci za slušné odbytné. Služebnost bytu § 1297 Je-li zřízena služebnost bytubytu, má se za to, že byla zřízena jako služebnost užívání. § 1298 Vlastníku náleží právo volně nakládat se všemi částmi domu, na které se služebnost bytubytu nevztahuje, a nesmí mu být znesnadněn potřebný dohled. Pododdíl 6 Zánik služebnosti § 1299 (1) Služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věcvěc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osoběoprávněné osobě. (2) Při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věcivěci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osobyoprávněné osoby se vlastník služebné věcivěci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu. § 1300 (1) Dohodnou-li se strany o zrušení služebnosti zapsané ve veřejném seznamu, zanikne služebnost výmazem z veřejného seznamu. (2) Dobu, na kterou byla někomu zřízena služebnost, lze ujednat i tak, že služebnost zanikne, dosáhne-li nějaká jiná osoba určitého věku. V takovém případě se má za to, že dřívější smrt této osoby nemá na trvání služebnosti vliv. § 1301 Spojením vlastnictvívlastnictví panující a služebné věcivěci v jedné osobě služebnost nezaniká. § 1302 (1) Osobní služebnost zaniká smrtí oprávněné osobyoprávněné osoby; při rozšíření služebnosti i na dědicedědice se má za to, že jimi jsou zákonní dědicovédědicové první třídy. Nabyla-li osobní služebnost právnická osobaprávnická osoba, trvá služebnost potud, pokud trvá tato osoba. (2) Slouží-li služebnost provozu závoduzávodu, nezaniká převodem nebo přechodem závoduzávodu nebo takové jeho části, která bude provozována jako samostatný závodzávod. Pododdíl 7 Reálná břemena § 1303 (1) Je-li věcvěc zapsána do veřejného seznamu, může být zatížena reálným břemenem tak, že dočasný vlastník věcivěci je jako dlužník zavázán vůči oprávněné osoběoprávněné osobě něco jí dávat nebo něco konat. (2) Pro totéž reálné břemeno lze zatížit i několik věcívěcí. § 1304 Časově neomezené reálné břemeno může být zřízeno jen jako vykupitelné a podmínky výkupu musí být předem určeny již při zřízení reálného břemene. § 1305 Zřizuje-li se reálné břemeno právním jednáním, vzniká zápisem do veřejného seznamu. § 1306 Záleží-li reálné břemeno v opakovaném plnění, může být zadržená dávka nebo její náhrada požadována jak po osobě, za jejíhož vlastnického práva dávka dospěla, tak od přítomného vlastníka, avšak jen z věcivěci reálným břemenem zatížené. § 1307 (1) Vlastník zatížené věcivěci se zdrží všeho, čím by se věcvěc zhoršila k újmě osoby oprávněné z reálného břemene. (2) Nedostačuje-li věcvěc reálnému břemeni z viny jejího vlastníka nebo pro nedostatek, který vyjde najevo teprve později, tou měrou, jak se mělo při jeho zřízení za to, napraví vlastník tento stav složením jistoty nebo jinak, aby osoba oprávněná z reálného břemene neutrpěla újmu. § 1308 O zániku reálných břemen platí obdobně ustanovení o zániku služebností. Oddíl 3 Zástavní právo Pododdíl 1 Obecná ustanovení § 1309 (1) Při zajištění dluhu zástavním právemzástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. (2) Ujednání zakazující zřídit zástavní právozástavní právo má účinky vůči třetí osobě, jen je-li tento zákaz zapsán do rejstříku zástav podle jiného právního předpisu nebo do veřejného seznamu, anebo byl-li jí znám. § 1310 (1) Zástavou může být každá věcvěc, s níž lze obchodovat. (2) Zástavní právoZástavní právo lze zřídit i k věcivěci, k níž zástavnímu dlužníku vznikne vlastnické právo teprve v budoucnu. Je-li taková věcvěc zapsána ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav, zapíše se k ní zástavní právozástavní právo, pokud s tím vlastník věcivěci souhlasí. § 1311 (1) Zástavním právemZástavním právem lze zajistit dluh o určité výši nebo dluh, jehož výši lze určit kdykoli v době trvání zástavního právazástavního práva. Zástavním právemZástavním právem lze zajistit dluh peněžitý i nepeněžitý, podmíněný nebo i takový, který má vzniknout teprve v budoucnu. (2) Zástavním právemZástavním právem lze zajistit i dluhy určitého druhu vznikající dlužníkovi vůči zástavnímu věřiteli v určité době nebo i různé dluhy vznikající vůči zástavnímu věřiteli z téhož právního důvodu. Pododdíl 2 Zastavení § 1312 (1) Zástavní právoZástavní právo se zřizuje zástavní smlouvou. V ní strany ujednají, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právozástavní právo zřízeno; zajišťuje-li se dluh ještě nedospělý nebo více dluhů, postačí ujednat, do jaké nejvyšší výše jistiny se zajištění poskytuje. (2) Zástava může být určena jednotlivě, nebo jiným způsobem tak, aby ji bylo možné určit kdykoli v době trvání zástavního právazástavního práva. § 1313 Zástavní právoZástavní právo zajišťuje dluh a jeho příslušenství; je-li to zvlášť ujednáno, pak i smluvní pokutu. § 1314 (1) Není-li movitá věcmovitá věc jako zástava odevzdána zástavnímu věřiteli, nebo osobě třetí, aby ji pro zástavního věřitele opatrovala, vyžaduje se pro zástavní smlouvu písemná forma. (2) Zástavní smlouva vyžaduje formu veřejné listinyveřejné listiny, a) je-li zástavou závodzávod nebo jiná věcvěc hromadná, b) je-li zástavou nemovitá věcvěc, která nepodléhá zápisu do veřejného seznamu, nebo c) má-li zástavní právozástavní právo k movité věcimovité věci vzniknout zápisem do rejstříku zástav. § 1315 Zakázaná ujednání (1) Zakazují se ujednání, podle kterých dlužník nebo zástavce nesmí zástavu vyplatit. (2) Dokud zajištěný dluh nedospěje, zakazuje se ujednat, že a) zástavní věřitel se nebude domáhat uspokojení ze zástavy, b) věřitel může zástavu zpeněžit libovolným způsobem nebo si ji za libovolnou, anebo předem určenou cenucenu může ponechat nebo c) věřitel může brát ze zástavy plodyplody nebo užitkyužitky. (3) Je-li zástavcem nebo zástavním dlužníkem spotřebitelspotřebitel nebo člověk, který je malým nebo středním podnikatelempodnikatelem, nepřihlíží se k ujednání s obsahem uvedeným v odstavci 2 písm. b), ať již k němu došlo před dospělostí zajištěného dluhu nebo i poté, co zajištěný dluh dospěl. § 1316 Zástavní právoZástavní právo k věcivěci zapsané ve veřejném seznamu vzniká zápisem v tomto seznamu, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak. § 1317 (1) Zástavní právoZástavní právo k movité věcimovité věci vznikne odevzdáním zástavnímu věřiteli. Požádá-li o to zástavce, vydá mu věřitel zástavní list, v němž zástavu popíše tak, aby byla od jiných věcívěcí dostatečně odlišena. (2) Odevzdání movité věcimovité věci lze nahradit znamením tak, že se věcvěc označí jako zastavená. Vzniklo-li zástavní právozástavní právo označením, lze se jej dovolat vůči třetí osobě, pokud nebyla v dobré víře; jinak se má za to, že věcvěc označená nebyla. § 1318 Určí-li tak zástavní smlouva, vznikne zástavní právozástavní právo k movité věcimovité věci tím, že zástavce nebo zástavní věřitel odevzdá věcvěc třetí osobě, aby ji opatrovala pro zástavního věřitele a zástavního dlužníka. Není-li jinak ujednáno, hradí zástavce náklady s tím spojené. § 1319 (1) Určí-li tak zástavní smlouva, vznikne zástavní právozástavní právo k movité věcimovité věci zápisem do rejstříku zástav. (2) Zástavní právoZástavní právo k nemovité věcivěci nezapisované do veřejného seznamu, k závoduzávodu a movité věcimovité věci hromadné vznikne zápisem do rejstříku zástav. (3) Zápis do rejstříku zástav provede notář, který sepsal zástavní smlouvu, bez zbytečného odkladu po uzavření zástavní smlouvy. Zastavení podílu v korporaci § 1320 (1) Lze-li podíl v korporacikorporaci volně převést, lze k němu zřídit i zástavní právozástavní právo; lze-li podíl převést jen za určitých podmínek, vyžaduje se splnění týchž podmínek při jeho zastavení. To neplatí v případě, že zastavení podílu společenská smlouva zakáže nebo omezí. (2) Je-li podíl představován cenným papíremcenným papírem, je způsobilou zástavou jen tento cenný papírcenný papír. § 1321 Ke smlouvě, kterou korporacekorporace přijímá do zástavy vlastní podíl, se nepřihlíží. § 1322 (1) Zástavní právoZástavní právo k podílu vzniká zápisem do veřejného rejstříku, ve kterém je korporacekorporace zapsána. (2) Zástavce nebo zástavní věřitel oznámí korporacikorporaci vznik zástavního právazástavního práva bez zbytečného odkladu; oznámení se však nevyžaduje, dal-li příslušný orgán korporacekorporace k zastavení podílu souhlas. § 1323 Je-li s podílem spojeno hlasovací právo, může je zástavní věřitel vykonávat, jen pokud to bylo ujednáno. § 1324 (1) Dospěje-li pohledávka, nabývá zástavní věřitel právo na peněžitá a jiná věcná plnění vyplývající z účasti na korporacikorporaci až do výše zajištěného dluhu. Tato plnění se na úhradu dluhu započítávají, ledaže si strany ujednají něco jiného. (2) Popírá-li osobní dlužník nebo zástavní dlužník v soudním řízení výši nebo existenci dluhu, poskytne se plnění podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu poté, co o výši nebo existenci dluhu rozhodne soud; do této doby není v prodlení osoba, která má plnění poskytnout. § 1325 Zástavní věřitel oznámí započetí výkonu zástavního právazástavního práva všem společníkům. Mají-li tito společníci k podílu předkupní právo, předkupní právo zanikne, neuplatní-li je společníci při zpeněžení zástavy. § 1326 Bylo-li to ujednáno, nabývá zástavní věřitel zastavený podíl okamžikem, kdy byl jeho pokus o zpeněžení podílu při výkonu zástavního právazástavního práva neúspěšný. Nebylo-li ujednáno, že zástavní věřitel již tímto okamžikem nabývá zastavený podíl, může zástavní věřitel od tohoto okamžiku vykonávat společnická práva spojená s podílem. § 1327 (1) Byl-li zástavní věřitel při pokusu o zpeněžení podílu neúspěšný, může se na zástavním dlužníku domáhat, aby na něho za obvyklých obchodních podmínek převedl zastavený podíl na úhradu dluhu. Neuplatní-li zástavní věřitel své právo do jednoho měsíce ode dne, kdy byl jeho pokus o zpeněžení podílu neúspěšný, jeho právo zaniká. (2) Nepřevede-li zástavní dlužník podíl zástavnímu věřiteli do jednoho měsíce ode dne, kdy byl k tomu vyzván, může se zástavní věřitel domáhat, aby obsah smlouvy určil soud. Zastavení cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru § 1328 (1) Zástavní právoZástavní právo k cennému papírucennému papíru vznikne jeho odevzdáním zástavnímu věřiteli. Určí-li tak zástavní smlouva, vznikne zástavní právozástavní právo k cennému papírucennému papíru tím, že zástavce nebo zástavní věřitel předá cenný papírcenný papír a stejnopis zástavní smlouvy třetí osobě, aby pro ně zástavu opatrovala. (2) Ke vzniku zástavního právazástavního práva k cennému papírucennému papíru na řad je potřebný i zástavní rubopis obsahující doložku „k zastavení“ nebo jiná slova stejného významu a označení zástavního věřitele. (3) Ujednají-li strany, že zástavní právozástavní právo k cennému papírucennému papíru na doručitele vznikne zápisem zástavního právazástavního práva do rejstříku zástav, vyžaduje se odevzdání zástavy osobě, která zástavní právozástavní právo do rejstříku zástav zapíše, na dobu trvání zástavního právazástavního práva. § 1329 (1) Je-li cenný papírcenný papír již v úschově, vznikne zástavní právozástavní právo oznámením zástavního věřitele nebo zástavce doručeným schovateli společně se stejnopisem zástavní smlouvy. Od doručení oznámení platí, že je cenný papírcenný papír uschován pro zástavního věřitele i zástavního dlužníka společně. Ustanovení § 1328 odst. 2 tím není dotčeno. (2) Kdo uschoval cenný papírcenný papír podnikatelským způsobem, vyznačí jeho zastavení ve své evidenci tak, aby z ní bylo zřejmé, kdo je zástavní věřitel; uloží jej odděleně, ledaže se jedná o hromadnou úschovu. § 1330 Nalézá-li se cenný papírcenný papír již při zastavení u třetí osoby na základě smlouvy s jeho vlastníkem, může být cenný papírcenný papír za trvání zástavního právazástavního práva vydán zástavnímu dlužníkovi jen se souhlasem zástavního věřitele. § 1331 (1) K zaknihovanému cennému papíruzaknihovanému cennému papíru vzniká zástavní právozástavní právo zápisem na účtu vlastníka v příslušné evidenci. Zápis provede osoba oprávněná tuto evidenci vést na příkaz zástavního dlužníka k tíži jeho účtu. Podá-li příkaz zástavní věřitel, osobní dlužník nebo zástavce, zapíše se zástavní právozástavní právo, pokud příkazce doloží zřízení zástavního právazástavního práva. (2) Zástavní právoZástavní právo vymaže z příslušné evidence osoba oprávněná tuto evidenci vést. Podá-li příkaz zástavní dlužník, osobní dlužník nebo zástavce, vymaže se zástavní právozástavní právo, pokud příkazce doloží, že nastala skutečnost, která je jinak důvodem zániku zástavního právazástavního práva. § 1332 (1) Za trvání zástavního právazástavního práva k cennému papírucennému papíru může zástavní věřitel vykonávat práva spojená se zastaveným cenným papíremcenným papírem v rozsahu ujednaném stranami. (2) Na výnosy a jiná peněžitá plnění z cenného papírucenného papíru se použijí ustanovení o plnění ze zastavené pohledávky, ledaže se zástavní věřitel tohoto práva vzdá ve prospěch zástavního dlužníka. Zastavení účtu vlastníka zaknihovaných cenných papírů § 1333 K účtu zaknihovaných cenných papírůzaknihovaných cenných papírů vzniká zástavní právozástavní právo zápisem u tohoto účtu v příslušné evidenci. Pro zápis a výmaz zástavního právazástavního práva se použije § 1331 obdobně. § 1334 (1) Zástavní právoZástavní právo k účtu vlastníka zaknihovaných cenných papírůzaknihovaných cenných papírů se vztahuje na všechny cenné papírycenné papíry, které jsou na účtu zapsány při vzniku zástavního právazástavního práva, i na cenné papírycenné papíry převedené na zastavený účet po dobu trvání zástavního právazástavního práva. Ustanovení upravující zástavní právozástavní právo k jednotlivým cenným papírůmcenným papírům platí pro cenné papírycenné papíry zapsané na zastaveném účtu obdobně. (2) Dojde-li k převodu cenného papírucenného papíru ze zastaveného účtu s předchozím souhlasem zástavního věřitele, zanikne převodem i zástavní právozástavní právo k tomuto cennému papírucennému papíru. Zastavení pohledávky § 1335 (1) Zastavit lze pohledávku, kterou lze postoupit jinému. Je-li zástavou pohledávka zástavního dlužníka za zástavním věřitelem, pohledávka a dluh nezanikají splynutímsplynutím osoby věřitele a dlužníka. (2) Zástavní právoZástavní právo k pohledávce vznikne účinností zástavní smlouvy, ledaže je ujednána pozdější doba, účinky vůči dlužníku zastavené pohledávky však zástavní právozástavní právo nabývá, až mu je zástavní dlužník oznámí nebo zástavní věřitel prokáže. To neplatí, pokud si strany ujednaly zápis zástavního právazástavního práva do rejstříku zástav. § 1336 (1) Před splatností zajištěného dluhu může dlužník plnit na zastavenou pohledávku jen nedílně zástavnímu věřiteli i zástavnímu dlužníku. Každý z nich má právo žádat, aby dlužník plnění uložil ve prospěch jich obou do úschovy u třetí osoby; nedohodnou-li se zástavní věřitel a zástavní dlužník o schovateli, určí ho na návrh některé ze stran soud. Dospěje-li zajištěný dluh, vydá schovatel zástavnímu věřiteli vše potřebné k jeho uspokojení. (2) Je-li zajištěný dluh splatný, má zástavní věřitel právo, aby dlužník zastavené pohledávky plnil jen jemu; uplatní-li je, podá o tom zprávu věřiteli zastavené pohledávky. Nestala-li se zastavená pohledávka ještě splatnou, má zástavní věřitel právo, aby mu byla postoupena. § 1337 Plní-li se ze zastavené pohledávky peněžní prostředky, vydá zástavní věřitel zástavnímu dlužníkovi vše, co převyšuje zajištěnou pohledávku včetně příslušenství a nákladů, na jejichž náhradu má zástavní věřitel právo. Plní-li se jiná věcvěc, přechází zástavní právozástavní právo na tuto věcvěc. § 1338 (1) Vyžaduje-li se k splatnosti zastavené pohledávky právní jednání věřitele, zejména výpověď nebo odstoupení od smlouvy, nevyžaduje se k němu souhlas zástavního věřitele. Zástavní věřitel se může domáhat, aby věřitel právně jednal, hrozí-li ohrožení jistoty. (2) Vyžaduje-li se právní jednání dlužníka, má takové právní jednání účinky, pokud bylo oznámeno i zástavnímu věřiteli. § 1339 Bylo-li zástavní právozástavní právo ujednáno k pohledávce z účtu, má zástavní věřitel právo přikázat tomu, kdo účet vede, aby mu vyplatil zůstatek na účtu do výše zajištěného dluhu, pokud mu oznámí výši a splatnost zajištěného dluhu. § 1340 Ustanovení § 1336 a 1338 se použijí, neujednají-li strany něco jiného. Ujedná-li se, že věřitel potřebuje k výpovědi nebo jinému právnímu jednání souhlas zástavního věřitele, může se věřitel domáhat udělení souhlasu, hrozí-li ohrožení jistoty. § 1341 Budoucí zástavní právo (1) Má-li se stát zástavou věcvěc, k níž má zástavnímu dlužníku vzniknout zástavní právozástavní právo teprve v budoucnu, vznikne zástavní právozástavní právo nabytím vlastnického práva zástavním dlužníkem. (2) Vyžaduje-li se ke vzniku zástavního právazástavního práva zápis do veřejného seznamu nebo do rejstříku zástav a bylo-li tam zapsáno budoucí zástavní právozástavní právo, vznikne zástavní právozástavní právo nabytím vlastnického práva zástavním dlužníkem. § 1342 Zástavní právo z rozhodnutí orgánu veřejné moci Zřizuje-li se zástavní právozástavní právo rozhodnutím orgánu veřejné moci, vzniká zástavní právozástavní právo vykonatelností rozhodnutí, ledaže je v něm stanovena doba pozdější. Je-li jinak ke vzniku zástavního právazástavního práva potřebný zápis do rejstříku zástav nebo do zvláštního veřejného seznamu, zástavní právozástavní právo se tam zapíše. § 1343 Zastavení cizí věci (1) Zástavce může dát jako zástavu cizí věcvěc jen se souhlasem vlastníka. (2) Dá-li zástavce jako zástavu cizí movitou věcmovitou věc bez souhlasu vlastníka, vznikne zástavní právozástavní právo, je-li věcvěc odevzdána zástavnímu věřiteli a ten ji přijme v dobré víře, že zástavce je oprávněn věcvěc zastavit. (3) Má-li někdo k zastavované věci věcné právo neslučitelné se zástavním právem, použijí se odstavce 1 a 2 obdobně. § 1344 Zastaví-li zástavce cizí movitou věcmovitou věc v zastavárenském závoduzávodu a nejedná-li se o věcvěc, kterou vlastník zástavci svěřil, má vlastník vůči provozovateli zastavárenského závoduzávodu právo na vydání věcivěci, pokud prokáže, že věcvěc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného trestného činutrestného činu. Provozovatel zastavárenského závoduzávodu nemá právo požadovat po vlastníku, aby mu před vydáním věcivěci zaplatil částku vyplacenou zástavci ani přirostlé úroky. § 1345 Vespolné zástavní právo Pro týž dluh lze zastavit vespolek i několik věcívěcí. Zajišťuje-li týž dluh několik samostatných zástav, může se zástavní věřitel uspokojit z kterékoli z nich, anebo ze všech zástav. Pododdíl 3 Rozsah zástavního práva § 1346 (1) Zástavní právoZástavní právo se vztahuje na zástavu, na její přírůstek i příslušenství, ledaže zástavní smlouva určí něco jiného. Z plodůplodů a užitkůužitků se zástavní právozástavní právo vztahuje jen na ty, které nejsou odděleny. (2) Je-li zastavena pohledávka, náleží zástavnímu věřiteli i každé právo, které pohledávku zajišťuje. § 1347 Při zastavení hromadné věcihromadné věci se zástavní právozástavní právo vztahuje na zástavcovy jednotlivé věcivěci náležející k zástavě a jí sloužící, ať jsou kdekoli. Zástavní právoZástavní právo se vztahuje na každou jednotlivou věcvěc, která k hromadné věcihromadné věci přibude, a zanikne ke každé jednotlivé věcivěci, která se od hromadné věcihromadné věci odloučí. § 1348 Ujedná-li se za trvání zástavního právazástavního práva k hromadné věcihromadné věci samostatné zástavní právozástavní právo k jednotlivé věcivěci, která náleží k zástavě, zástavní právozástavní právo nevznikne. Vzniklo-li k jednotlivé věcivěci zástavní právozástavní právo dříve, než k hromadné věcihromadné věci přibyla, nebo než byla hromadná věchromadná věc zastavena, použijí se ustanovení o pořadí zástavního právazástavního práva. § 1349 Na trvání a rozsah zástavního právazástavního práva k cennému papírucennému papíru nemá vliv ani výměna zastaveného cenného papírucenného papíru emitentem zástavnímu dlužníkovi za jiný cenný papírcenný papír, ani přeměna cenného papírucenného papíru na zaknihovaný cenný papírzaknihovaný cenný papír nebo přeměna zaknihovaného cenného papíruzaknihovaného cenného papíru na cenný papírcenný papír. Vzejde-li z výměny nebo přeměny cenný papírcenný papír na řad, opatří ho zástavním rubopisem emitent před vydáním cenného papírucenného papíru osobě oprávněné mít cenný papírcenný papír u sebe. § 1350 (1) Přemění-li se zástava v novou věcvěc, zatíží zástavní právozástavní právo i věcvěc novou. (2) Spojí-li se zástava s jinou věcívěcí, má zástavní věřitel právo na obnovení předešlého stavu na náklady zástavního dlužníka. Není-li to možné, zatíží zástavní právozástavní právo celou věcvěc, avšak jen do hodnoty zástavy v době spojení. Byla-li zástava oceněna, má se za to, že cenucenu zástavy určuje výše ocenění. § 1351 Při rozdělení zastavené věcivěci zatíží zástavní právozástavní právo všechny věcivěci vzniklé rozdělením. § 1352 Spojí-li se dvě zástavy, hledí se na to pro účely zástavního právazástavního práva, jako by ke spojení nedošlo; to neplatí, pokud spojené zástavy zajišťují splnění téhož dluhu. Pododdíl 4 Práva a povinnosti ze zástavního práva § 1353 Zástavní dlužník se zdrží všeho, čím se zástava zhoršuje na úkor zástavního věřitele. Stane-li se činem zástavního dlužníka dostatečná jistota zástavního věřitele nedostatečnou nebo sníží-li se nedostatečná jistota, zástavní dlužník ji přiměřeně doplní. § 1354 (1) Je-li zástava pojištěna a nastane-li pojistná událostpojistná událost, plní pojišťovna z pojistné smlouvypojistné smlouvy zástavnímu věřiteli, prokáže-li zástavní věřitel pojišťovně včas, že na věcivěci vázne jeho zástavní právozástavní právo, anebo oznámí-li jí to včas zástavce nebo zástavní dlužník. (2) Zástavní věřitel má právo zadržet plnění z pojistné smlouvypojistné smlouvy a uspokojit se z něho, nebude-li jeho pohledávka řádně a včas splněna, ledaže je ujednáno jinak. Co převyšuje pohledávku včetně příslušenství a nákladů, na jejichž náhradu má zástavní věřitel právo, vydá zástavní věřitel zástavnímu dlužníkovi. § 1355 Je-li zástava přenechána k užívání jinému bez souhlasu zástavního věřitele, nemá to vůči zástavnímu věřiteli právní účinky. To neplatí, ujednají-li strany, že souhlasu není třeba. § 1356 (1) Zástavní věřitel, jemuž byla zástava odevzdána, je oprávněn ji mít u sebe po celou dobu trvání zástavního právazástavního práva. Je povinen pečovat o ni jako řádný hospodář a má proti zástavci právo na náhradu nákladů s tím spojených jako poctivý držitelpoctivý držitel. (2) Zástavní věřitel může zástavu užívat jen se souhlasem zástavního dlužníka a způsobem pro zástavního dlužníka neškodným; je-li zástavní věřitel v dobré víře, že zástavce je zástavním dlužníkem, postačí souhlas zástavce. Není-li jiného ujednání, započte se prospěch ze zástavy na náhradu nákladů podle odstavce 1. § 1357 Byla-li zastavená věcvěc odevzdána třetí osobě k opatrování, tato osoba nesmí zástavu užívat nebo umožnit její užití jinému, ani ji odevzdat jiné osobě; učiní-li tak, odpovídá i za náhodu, která by zástavu u ní nebyla postihla. § 1358 Změní-li se podstatná skutečnost zapsaná o zástavním právuzástavním právu v rejstříku zástav nebo ve veřejném seznamu a neukládá-li jiný právní předpis povinnost požádat o provedení změny zápisu jiné osobě, požádá provedení změny zápisu bez zbytečného odkladu ten, koho se změna týká; nelze-li ho určit, požádá o provedení změny zápisu zástavní věřitel. Má-li tuto povinnost více osob, postačí, splní-li ji alespoň jedna z nich. Pododdíl 5 Výkon zástavního práva § 1359 (1) Jakmile je zajištěný dluh splatný, může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem, v písemné formě, jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona. Je-li zástavou cenný papírcenný papír přijatý k obchodování na evropském regulovaném trhu, prodá se na tomto trhu nebo i mimo tento trh nejméně za cenucenu určenou evropským regulovaným trhem. (2) Zástavní věřitel má vůči zástavci právo na náhradu nutných nákladů vynaložených při výkonu zástavního právazástavního práva. § 1360 Bylo-li ujednáno, že zástavní věřitel může zástavu prodat jiným způsobem než ve veřejné dražbě, zavazuje to i právního nástupce zástavního dlužníka. Zástavní dlužník upozorní při převodu zástavy nabyvatele na věřitelovo právo prodat zástavu takovým způsobem. § 1361 Je-li proti dlužníku zapotřebí zvláštních úkonů, aby pohledávka dospěla, musí být tyto úkony při rozdílnosti v osobě osobního a zástavního dlužníka namířeny i proti zástavnímu dlužníku, aby se zástavní věřitel mohl ze zástavy uspokojit. § 1362 (1) Započetí výkonu zástavního právazástavního práva oznámí zástavní věřitel v písemné formě zástavnímu dlužníkovi; v oznámení uvede, jak se ze zástavy uspokojí. (2) Je-li zástavní právozástavní právo zapsáno ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav, zajistí zástavní věřitel zápis započetí výkonu zástavního právazástavního práva také v tomto rejstříku. § 1363 Bylo-li započetí výkonu zástavního právazástavního práva oznámeno zástavnímu dlužníku, nesmí bez souhlasu zástavního věřitele zástavu zcizit. Porušení zákazu se nedotýká práv nabyvatele, na něhož zástavce převedl vlastnické právo k věcivěci v rámci běžného obchodního styku při svém podnikání, ledaže nabyvatel věděl nebo z okolností musel vědět, že s výkonem zástavního právazástavního práva bylo započato. § 1364 (1) Zástavní věřitel může zástavu zpeněžit nejdříve po uplynutí třiceti dnů poté, co započetí výkonu zástavního právazástavního práva zástavnímu dlužníkovi oznámil. (2) Bylo-li započetí výkonu zástavního právazástavního práva zapsáno do veřejného seznamu nebo do rejstříku zástav až poté, co zástavní věřitel započetí výkonu zástavního právazástavního práva zástavnímu dlužníku oznámil, běží lhůta třiceti dnů až ode dne zápisu do veřejného seznamu nebo do rejstříku zástav. (3) Byla-li před oznámením ujednána lhůta kratší, nepřihlíží se k tomu. § 1365 (1) Ujedná-li se, že zástavní věřitel může zástavu prodat jiným způsobem než ve veřejné dražbě, je povinen postupovat při prodeji s odbornou péčí v zájmu svém i v zájmu zástavního dlužníka tak, aby zástavu prodal za cenucenu, za kterou lze srovnatelnou věcvěc obvykle prodat za srovnatelných okolností na daném místě a v daném čase. Poruší-li zástavní věřitel tuto povinnost, nedotýká se to práv třetích osob nabytých v dobré víře. (2) Ujedná-li se, jak zástavní věřitel zástavu zpeněží, může věřitel kdykoli během výkonu zástavního právazástavního práva jeho způsob změnit tak, že zástavu prodá ve veřejné dražbě nebo že ji zpeněží podle jiného zákona. Změnu způsobu výkonu zástavního právazástavního práva věřitel zástavnímu dlužníkovi včas v písemné formě oznámí. § 1366 Požádá-li o to zájemce o nabytí zastavené věcivěci nebo dražebník, prokáže mu zástavní věřitel, že započetí výkonu zástavního právazástavního práva oznámil zástavnímu dlužníku. § 1367 (1) Zástavní dlužník strpí výkon zástavního právazástavního práva, vydá zástavnímu věřiteli zástavu i s listinami potřebnými k převzetí, prodeji a užívání a poskytne mu další potřebnou součinnost. Má-li zástavu nebo listiny u sebe třetí osoba, má stejnou povinnost. (2) Kdo má zástavu u sebe, zdrží se všeho, čím by se hodnota zástavy zmenšila; k běžnému opotřebení se nepřihlíží. § 1368 (1) Z výtěžku zpeněžení zástavy se hradí pohledávka včetně příslušenství a nákladů, na jejichž náhradu má zástavní věřitel právo. Byl-li zajištěn nepeněžitý dluh, má se za to, že věřiteli náleží peněžité plnění do výše obvyklé cenyceny pohledávky v době vzniku zástavního právazástavního práva; to platí i tehdy, je-li příslušenství zajištěného dluhu nepeněžité. (2) Úhradou pohledávky ze zpeněžené zástavy vznikají zástavnímu dlužníku stejná práva, jako by dluh splnil sám. § 1369 Zástavní věřitel podá zástavnímu dlužníkovi bez zbytečného odkladu po zpeněžení zástavy v písemné formě zprávu, ve které uvede údaje o prodeji zástavy a nákladech s ním spojených, jakož i o jiných nákladech, na jejichž náhradu má zástavní věřitel právo, o výtěžku z prodeje a jeho použití. § 1370 Osobní dlužník zaplatí, čeho se nedostává, neutrží-li se při zpeněžení zástavy tolik, co činí pohledávka. Zástavnímu dlužníku náleží, oč se utrží více. Pododdíl 6 Výkon zástavního práva při více zástavních věřitelích § 1371 (1) Vázne-li na zástavě více zástavních právzástavních práv, stanoví se jejich pořadí podle doby vzniku zástavního právazástavního práva. Má-li být vznik zástavního právazástavního práva zapsán ve veřejném seznamu, rozhoduje pro pořadí okamžik podání návrhu na provedení zápisu. (2) Je-li zástavou věcvěc, k níž má zástavci vzniknout vlastnické právo teprve v budoucnu, stanoví se pořadí zástavních právzástavních práv podle doby uzavření zástavní smlouvy; zapisuje-li se budoucí zástavní právozástavní právo do rejstříku zástav nebo do veřejného seznamu, rozhoduje pořadí, v němž byly návrhy na provedení zápisu podány. (3) Vázne-li na movité věcimovité věci více zástavních právzástavních práv, uspokojí se právo zástavního věřitele zapsané v rejstříku zástav nebo ve veřejném seznamu podle pořadí zápisu přednostně před právem vzniklým jiným způsobem. Právo vzniklé odevzdáním zástavy zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě se uspokojí přednostně před právem vzniklým označením věcivěci znamením. § 1372 (1) Vznikne-li na zástavě více zástavních právzástavních práv, mohou si zástavní věřitelé v písemné formě ujednat jejich pořadí. Ujednání je vůči třetím osobám účinné od zápisu do rejstříku zástav, nebo do veřejného seznamu, vyžaduje-li se ke vzniku zástavního právazástavního práva zápis do takového seznamu. Provedení zápisu navrhnou společně všichni zástavní věřitelé, kteří si pořadí zástavních právzástavních práv ujednali. (2) Mají-li být ujednáním zkrácena práva zástavního věřitele, který na ujednání nepřistoupil, nemá to vůči němu právní účinky. § 1373 (1) Zástavní věřitel oznámí započetí s výkonem zástavního právazástavního práva také těm zástavním věřitelům, kterým náleží právo na uspokojení v pořadí předcházejícím jeho pořadí. Ustanovení § 1362 platí obdobně. (2) Zástavní věřitel může zpeněžit zástavu nejdříve po uplynutí třiceti dnů od oznámení všem zástavním věřitelům podle odstavce 1. To neplatí, oznámí-li mu v této lhůtě zástavní věřitel, kterému náleží právo na uspokojení v pořadí předcházejícím jeho pořadí, že sám započíná s výkonem svého zástavního právazástavního práva; nezapočne-li tento věřitel s výkonem svého zástavního právazástavního práva bez zbytečného odkladu, k jeho oznámení se nepřihlíží. § 1374 (1) Vykoná-li zástavní věřitel zástavní právozástavní právo, které je první v pořadí rozhodném pro uspokojení zástavních právzástavních práv (dále jen „přednostní zástavní věřitel“), přechází zástava na nabyvatele nezatížená dalšími zástavními právyzástavními právy. (2) Převyšuje-li výtěžek z prodeje zástavy pohledávku včetně příslušenství a nákladů, na jejichž náhradu má právo, uloží přednostní zástavní věřitel přebytek do soudní úschovy ve prospěch věřitelů ostatních pohledávek, kterým svědčí zástavní právozástavní právo, a zástavního dlužníka, nedohodne-li se s nimi jinak. (3) Z přebytku budou věřitelé ostatních pohledávek, kterým svědčí zástavní právozástavní právo, uspokojeni podle pořadí rozhodujícího pro uspokojení zástavních právzástavních práv. Co zbude, vydá se zástavnímu dlužníkovi. § 1375 (1) Vykoná-li zástavní právozástavní právo jiný zástavní věřitel než přednostní, přechází na nabyvatele zástava zatížená zástavními právyzástavními právy těch zástavních věřitelů, jejichž právo na uspokojení předchází jeho pořadí. O přechodu zástavy včetně zatížení tento zástavní věřitel nabyvatele zástavy včas poučí. (2) Zástavní věřitel, který vykonává své zástavní právozástavní právo, a nabyvatel zástavy zajistí zápis změny v osobě zástavního dlužníka v rejstříku zástav nebo ve veřejném seznamu, vyžaduje-li se takový zápis ke vzniku zástavního právazástavního práva, jinak škodu tím způsobenou nahradí. (3) O právech zástavních věřitelů, jejichž právo na uspokojení následuje po pořadí věřitele, který vykonává zástavní právozástavní právo podle odstavce 1, platí obdobně § 1374. Pododdíl 7 Zánik zástavního práva § 1376 Zanikne-li zajištěný dluh, zanikne i zástavní právozástavní právo. § 1377 (1) Zástavní právoZástavní právo zanikne, ale pohledávka trvá, a) zanikne-li zástava, b) vzdá-li se zástavní věřitel zástavního právazástavního práva, c) vrátí-li zástavní věřitel zástavu zástavci nebo zástavnímu dlužníkovi, d) složí-li zástavce nebo zástavní dlužník zástavnímu věřiteli cenucenu zastavené věcivěci, nebo e) uplyne-li doba, na niž bylo zástavní právozástavní právo zřízeno. (2) Účinky podle odstavce 1 nastanou i v případě, že další osoba nabyla k zastavené věcivěci vlastnické právo v dobré víře, že věcvěc není zatížená zástavním právemzástavním právem. To neplatí, je-li zástavní právozástavní právo zapsáno v rejstříku zástav nebo ve veřejném seznamu. (3) Nejsou-li věcvěc a zástavní právozástavní právo zapsány ve veřejném seznamu, nastanou účinky podle odstavce 1 i v případě, že zástava, popřípadě její část, byla převedena a) a zástavní smlouva určuje, že zástavu nebo její část lze převést bez zatížení zástavním právemzástavním právem, nebo b) v rámci běžného obchodního styku při podnikání zcizitele. § 1378 Je-li zástavní právozástavní právo zapsáno do rejstříku zástav nebo do veřejného seznamu i po svém zániku, jedná se o závadu váznoucí na zástavě. § 1379 (1) Zaniklo-li zástavní právozástavní právo zapsané do rejstříku zástav, požádá zástavní věřitel bez zbytečného odkladu o jeho výmaz a zástavní právozástavní právo se vymaže. To platí i v případě, že zástavní právozástavní právo bylo zapsáno do veřejného seznamu, ledaže si strany ujednaly, že zástavní věřitel o výmaz zástavního právazástavního práva nepožádá nebo vlastník požádal o zápis uvolněného zástavního právazástavního práva. (2) Zástavní dlužník má právo podat žádost o výmaz zástavního právazástavního práva; nezaniklo-li zástavní právozástavní právo uplynutím doby, vymaže se z rejstříku zástav nebo z veřejného seznamu, prokáže-li zástavní dlužník zánik zástavního právazástavního práva listinou potvrzenou zástavním věřitelem nebo rozhodnutím soudu nebo jinou veřejnou listinouveřejnou listinou. Nepotvrdí-li zástavní věřitel zástavnímu dlužníkovi na jeho žádost zánik zástavního právazástavního práva, nahradí škodu z toho vzniklou. Pododdíl 8 Práva vlastníka při uvolnění zástavy § 1380 Uvolní-li se zástava zánikem zástavního právazástavního práva a není-li ve veřejném seznamu zápis o zástavním právuzástavním právu ještě vymazán, považuje se zástavní právozástavní právo za uvolněné a vlastník věcivěci může spojit uvolněné zástavní právozástavní právo s jiným dluhem, který nepřevyšuje původní dluh. § 1381 Požádá-li o to vlastník, zapíše se do veřejného seznamu, že je zástavní právozástavní právo uvolněné a že zajištění původního dluhu pominulo, prokáže-li zánik zástavního právazástavního práva listinou potvrzenou zástavním věřitelem nebo rozhodnutím soudu nebo jinou veřejnou listinouveřejnou listinou. Nezajistí-li vlastník uvolněným zástavním právemzástavním právem jiný dluh do deseti let od zápisu uvolnění zástavního právazástavního práva, jeho právo učinit tak zaniká. § 1382 Bylo-li do veřejného seznamu zapsáno uvolnění zástavního právazástavního práva, lze je před uplynutím deseti let vymazat jen společně se zástavním právemzástavním právem. § 1383 Nezajistil-li vlastník uvolněným zástavním právemzástavním právem nový dluh, nepřihlíží se po zpeněžení zástavy k uvolněnému zástavnímu právuzástavnímu právu při rozdělení výtěžku. § 1384 Zaváže-li se vlastník při zřízení zástavního právazástavního práva nebo později, že zástavním právemzástavním právem zapsaným ve výhodnějším pořadí nezajistí nový dluh, a bude-li to ve veřejném seznamu zapsáno, nelze uvolněným zástavním právemzástavním právem zajistit nový dluh, dokud trvá zástavní právozástavní právo pro věřitele, v jehož prospěch se vlastník zavázal. Pododdíl 9 Záměna zástavního práva § 1385 Bylo-li zástavní právozástavní právo zapsáno do veřejného seznamu, může vlastník věcivěci žádat, aby v pořadí zástavního právazástavního práva váznoucího na věcivěci a k zajištění dluhu, který nepřevyšuje původní dluh, bylo zapsáno zástavní právozástavní právo pod podmínkou, že do roka po zápisu nového zástavního právazástavního práva bude staré zástavní právozástavní právo vymazáno. § 1386 O výmaz starého zástavního právazástavního práva může žádat vlastník věcívěcí nebo věřitel, v jehož prospěch má být nové zástavní právozástavní právo zřízeno. Neučiní-li tak s úspěchem do roka, zanikne nové zástavní právozástavní právo uplynutím této doby. Příslušný orgán veřejné moci nové zástavní právozástavní právo vymaže i bez návrhu spolu se všemi zápisy, které se k němu vztahují. § 1387 Vázne-li na starém zástavním právuzástavním právu jiné právo nebo omezení zapsané ve veřejném seznamu, lze nové zástavní právozástavní právo do tohoto seznamu zapsat pod podmínkou, že závada bude vymazána, nebo se souhlasem stran převedena na zástavní právozástavní právo nové. § 1388 Zaváže-li se vlastník při zřízení zástavního právazástavního práva nebo později, že neumožní zápis nového zástavního právazástavního práva namísto starého, a bude-li to ve veřejném seznamu zapsáno, nelze staré zástavní právozástavní právo v nové přeměnit. § 1389 Má-li být nové zástavní právozástavní právo zapsáno namísto několika zástavních právzástavních práv zapsaných v pořadí přímo za sebou, použijí se ustanovení tohoto pododdílu přiměřeně. Pododdíl 10 Podzástavní právo § 1390 Podzástavní právoPodzástavní právo vzniká zastavením pohledávky, které svědčí zástavní právozástavní právo. § 1391 (1) Souhlas zástavního dlužníka není k zastavení pohledávky potřebný. Podzástavní právoPodzástavní právo vůči němu nabývá účinků, a) bylo-li mu doručeno oznámení o jeho vzniku, nebo b) je-li zástavou věcvěc, k níž vzniká zástavní právozástavní právo zápisem do rejstříku zástav nebo zvláštního veřejného seznamu, zápisem do tohoto seznamu; tímto zápisem podzástavní právopodzástavní právo vzniká. (2) Oznámení podle odstavce 1 může učinit podzástavce, nebo podzástavní věřitel; ten však musí vznik podzástavního právapodzástavního práva podzástavnímu dlužníkovi prokázat. § 1392 Podzástavce se nezbaví povinností podle § 1353 předáním věcivěci podzástavnímu věřiteli. § 1393 Podzástavní věřitel se může domáhat uspokojení z podzástavy místo podzástavce, jakmile je dluh zajištěný podzástavním právempodzástavním právem splatný. § 1394 Na podzástavní právopodzástavní právo se přiměřeně použijí ustanovení o právu zástavním. Oddíl 4 Zadržovací právo § 1395 (1) Kdo má povinnost vydat cizí movitou věcmovitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věcvěc vydat. (2) Zajistit zadržovacím právemzadržovacím právem lze i nesplatný dluh, a) nezajistí-li dlužník dluh jinak, ač jej podle smlouvy nebo podle zákona zajistit měl, b) prohlásí-li dlužník, že dluh nesplní, nebo c) stane-li se jinak zřejmým, že dlužník dluh nesplní následkem okolnosti, která u něho nastala a která věřiteli nebyla ani nemohla být známa při vzniku dluhu. § 1396 (1) Zadržet cizí věcvěc nesmí ten, kdo ji má u sebe neprávem, zejména zmocnil-li se jí násilně nebo lstí. (2) Zadržet cizí věcvěc nesmí ani ten, komu bylo uloženo, aby s ní naložil způsobem neslučitelným s výkonem zadržovacího právazadržovacího práva; to neplatí, měl-li věcvěc u sebe v době zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, ve kterém se řeší úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka. § 1397 (1) Kdo zadržel cizí věcvěc, vyrozumí dlužníka o jejím zadržení a jeho důvodu. Má-li věřitel věcvěc u sebe na základě smlouvy uzavřené v písemné formě, vyžaduje i vyrozumění písemnou formu. (2) Věřitel je povinen pečovat o zadrženou věcvěc jako řádný hospodář a má proti dlužníku právo na náhradu nákladů jako řádný držitel. Užívat zadrženou věcvěc může věřitel jen se souhlasem dlužníka a způsobem pro dlužníka neškodným. Není-li jiného ujednání, započte se prospěch z věcivěci na náhradu nákladů podle odstavce 1. § 1398 Věřiteli, který zajistil svou pohledávku zadržovacím právemzadržovacím právem, náleží z výtěžku zpeněžení zadržené věcivěci přednostní uspokojení před jiným věřitelem, a to i věřitelem zástavním. Pro zpeněžení zadržené věcivěci věřitelem platí obdobně § 1359. § 1399 Zadržovací právoZadržovací právo zaniká a) zánikem zajištěného dluhu nebo zadržené věcivěci, b) vzdá-li se věřitel zadržovacího právazadržovacího práva jednostranně či ujednáním s vlastníkem zadržené věcivěci, c) dostane-li se věcvěc trvale z moci věřitele, nebo d) dá-li se věřiteli dostatečná jistota. Díl 6 Správa cizího majetku Oddíl 1 Všeobecná ustanovení o správě cizího majetku Pododdíl 1 Obecná ustanovení § 1400 (1) Každý, komu je svěřena správa majetkumajetku, který mu nepatří, ve prospěch někoho jiného (dále jen „beneficientbeneficient“), je správcem cizího majetkusprávcem cizího majetku. (2) Má se za to, že správce právně jedná jako zástupce vlastníka. § 1401 (1) Správce plní své povinnosti osobně. Na jinou osobu může přenést svou působnost nebo se dát jinak zastoupit jen při jednotlivém právním jednání; přitom je povinen takovou osobu pečlivě vybrat a dát jí dostatečné pokyny. (2) Dá-li se správce neoprávněně zastoupit jinou osobou nebo pověří-li jinou osobu neoprávněně výkonem své působnosti, je beneficientovi odpovědný s touto osobou společně a nerozdílně ze všeho, co učinila. § 1402 (1) Má se za to, že správci náleží obvyklá odměna podle povahy jeho služeb. (2) Kdo spravuje cizí majetekmajetek bez právního důvodu, nemá právo na odměnu. § 1403 Zisk a náklady správce rozdělí mezi beneficientybeneficienty podle stanov či jiné smlouvy, jinak co nejspravedlivěji se zřetelem k povaze a předmětu správy a k okolnostem jejího vzniku se zřetelem k obecným zvyklostem. Nelze-li stanovit jiný poměr pro rozdělení zisku a nákladů mezi beneficientybeneficienty, platí, že jsou tyto podíly stejné. § 1404 Vyžaduje-li se k určitému jednání beneficientův souhlas, může jej nahradit svým rozhodnutím soud, pokud je beneficientbeneficient neznámý nebo pokud nelze beneficientovo stanovisko včas zjistit. To platí i v případě, že beneficient odmítá souhlas udělit, aniž pro to má spravedlivý důvod. Pododdíl 2 Prostá správa cizího majetku § 1405 Kdo vykonává prostou správu cizího majetkumajetku, činí vše, co je nutné k jeho zachování. § 1406 Správce uplatňuje při prosté správě všechna práva týkající se spravovaného majetkumajetku a řádně s ním hospodaří. Správce nesmí bez souhlasu beneficientabeneficienta změnit účel spravovaného majetkumajetku. § 1407 Spravuje-li správce peněžní prostředky, musí je vynaložit obezřetně. Bylo-li něco ze spravovaného majetkumajetku vynaloženo určitým způsobem dříve, může správce zvolený způsob později změnit. § 1408 (1) Správce může ze spravovaného majetkumajetku něco zcizit, je-li to v zájmu zachování hodnoty, podstaty a účelu spravovaného majetkumajetku nebo je-li to nutné k zaplacení dluhů s tímto majetkemmajetkem spojených; jinak jen za protiplnění. Za stejným účelem může správce spravovaný majetekmajetek zastavit nebo jinak použít jako jistotu. K těmto právním jednáním musí správci udělit souhlas beneficientbeneficient. (2) Souhlas k zcizení majetkumajetku správce nepotřebuje, hrozí-li mu rychlá zkáza nebo je-li pravděpodobné, že rychle ztratí na hodnotě. Pododdíl 3 Plná správa cizího majetku § 1409 Komu je svěřena plná správa cizího majetkumajetku, dbá o jeho rozmnožení a uplatnění v zájmu beneficientabeneficienta. § 1410 Správce může se spravovaným majetkemmajetkem činit cokoli, co je nutné a užitečné. Oddíl 2 Pravidla správy Pododdíl 1 Povinnosti správce vůči beneficientovi § 1411 Správce cizího majetkuSprávce cizího majetku vykonává svou působnost a plní povinnosti s péčí řádného hospodáře. § 1412 (1) Je-li beneficientůbeneficientů více, ať současně nebo následně, musí správce jednat vůči všem nestranně a brát ohled na jejich příslušná práva. (2) Je-li správce sám beneficientembeneficientem, musí brát na své zájmy stejný zřetel jako na zájmy ostatních beneficientůbeneficientů a vykonávat svou působnost ve společném zájmu. § 1413 Nejedná-li se o zájem nebo právo plynoucí z právního jednání, ze kterého správa vznikla, musí správce beneficientovibeneficientovi a osobě, která dohlíží na správu majetkumajetku nebo na zájem beneficientabeneficienta, bez zbytečného odkladu oznámit a) každý svůj zájem při podnikání nebo činnosti sledující majetkový pospěch, který by se mohl ocitnout v rozporu se zájmem beneficientabeneficienta, a b) každé své právo, které by mohl uplatnit vůči beneficientovibeneficientovi nebo ohledně spravovaného majetkumajetku. § 1414 Správce vede spolehlivé záznamy o spravovaném majetkumajetku a nesmí smísit svůj vlastní majetekmajetek s majetkemmajetkem pod svou správou. § 1415 (1) Správce se může stát stranou smlouvy týkající se spravovaného majetkumajetku, smluvně nabýt právo na tento majetekmajetek nebo nabýt právo vůči beneficientovibeneficientovi jen se souhlasem beneficientabeneficienta. (2) Správce může užívat spravovaný majetekmajetek nebo informace získané při správě k vlastnímu prospěchu jen se souhlasem beneficientabeneficienta, ledaže možnost takového užití určují stanovy či jiná smlouva nebo stanoví-li tak zákon. § 1416 Správce může bezúplatně převést svěřený majetekmajetek jen tehdy, je-li to přímo v povaze správy, nebo jedná-li se o majetekmajetek nepatrné hodnoty, jehož se správce zbavuje v zájmu beneficientabeneficienta či ve shodě s účelem správy. § 1417 Správce nehradí škodu na majetkumajetku vyvolanou vyšší mocí, stárnutím nebo jiným přirozeným vývojem a běžným opotřebením při řádném užívání. § 1418 Soud může při určení náhrady škody správci rozsah náhrady snížit jen se zřetelem k okolnostem, za nichž byla správa přijata, anebo pokud správce vykonává správu bezúplatně, případně je-li správce nezletilý nebo je-li jeho svéprávnostsvéprávnost omezena. Pododdíl 2 Povinnosti správce a beneficienta vůči třetím osobám § 1419 (1) Správci nevzniká osobní povinnost ze závazku, který ujednal s jinou osobou na účet beneficientabeneficienta. To platí i v případě, je-li zjevné, že správce jedná na účet svěřenského fondusvěřenského fondu. (2) Jedná-li správce při výkonu své působnosti na účet beneficientabeneficienta vlastním jménem, je zavázán společně s beneficientembeneficientem; po beneficientovibeneficientovi lze však žádat plnění jen ze spravovaného majetkumajetku. To platí i v případě, že správce jednal na účet svěřenského fondusvěřenského fondu, třebaže to nebylo zjevné. § 1420 Překročí-li správce svoji působnost, je ze svého jednání osobně zavázán. Spoléhala-li však třetí osoba v dobré víře na řádný výkon správcovy působnosti, nebo potvrdil-li beneficientbeneficient, byť i jen mlčky, právní jednání správce, jsou správce a beneficientbeneficient zavázáni společně a nerozdílně, avšak po beneficientovibeneficientovi lze žádat plnění jen ze spravovaného majetkumajetku. § 1421 Správce překročí svou působnost, vykonává-li ji sám, ač ji měl vykonávat společně s další osobou; to neplatí, byl-li tímto postupem získán pro spravovaný majetekmajetek větší prospěch, než co má být z něho vydáno. § 1422 Předstírá-li svéprávný třetí osobě, že jiná osoba je správcem jeho majetkumajetku, vznikají ze smlouvy uzavřené v dobré víře s touto jinou osobou stranám stejné povinnosti, jako by majetekmajetek předstírajícího byl pod správou. Pododdíl 3 Inventář, jistota a pojištění § 1423 (1) Správce sestaví inventář, dá jistotu za řádný výkon správy nebo pojistí svěřený majetekmajetek, určí-li tak stanovy či jiná smlouva nebo stanoví-li tak zákon. (2) Na návrh beneficientabeneficienta nebo jiné osoby, která má na tom právní zájem, soud může uložit správci povinnost podle odstavce 1 při uvážení hodnoty spravovaného majetkumajetku, postavení stran a dalších okolností případu. Návrhu nelze vyhovět, odporuje-li to smlouvě o zřízení správy uzavřené mezi správcem a beneficientembeneficientem. § 1424 (1) Je-li správce povinen sestavit inventář, uvede v něm věrný a přesný seznam jměníjmění zahrnutého do správy včetně seznamu významných dokladů. (2) VěciVěci osobní potřeby zahrnuté do inventáře lze popsat jen obecně, ledaže jsou mezi nimi věcivěci hodnoty nikoli nepatrné. § 1425 Má se za to, že majetekmajetek popsaný v inventáři je ke dni sestavení inventáře v dobrém stavu. § 1426 Inventář správce doručí tomu, kdo ho správou pověřil, beneficientovibeneficientovi a osobě, o níž to bylo ujednáno nebo zákonem stanoveno. BeneficientBeneficient nebo jiná osoba, která má na tom právní zájem, má právo namítnout nesprávnost inventáře v jakékoli jeho položce nebo žádat sestavení nového inventáře. § 1427 (1) Správce je oprávněn pojistit spravovaný majetekmajetek na náklady beneficientabeneficienta proti běžným rizikům. (2) Správce má právo pojistit svou majetkovou odpovědnost ze správy na náklady beneficientabeneficienta, vykonává-li správu bezúplatně. Pododdíl 4 Společná správa § 1428 Několik správců pověřených společnou správou rozhoduje a jedná většinou hlasů, ledaže smlouva určí nebo zákon stanoví jinak. Má se za to, že každý ze společných správců má jeden hlas. § 1429 (1) Nemohou-li společní správci jednat podle § 1411 pro překážku způsobenou právní událostí, pro soustavnou nečinnost či soustavný odpor některého správce, anebo z jiného podobného důvodu, mohou ostatní správci rozhodovat a jednat samostatně v záležitostech potřebných k udržení současného stavu. V jiných záležitostech mohou takto jednat se souhlasem soudu. (2) Trvá-li stav podle odstavce 1, může soud rozhodnout na návrh osoby, která na tom má právní zájem, že správci mohou rozhodovat a jednat jiným způsobem, než stanoví § 1428, že některý ze správců bude mít rozhodující hlas, nebo rozhodnout o dalším výkonu správy jiným způsobem přiměřeným okolnostem případu. § 1430 Ze společné správy jsou správci zavázáni společně a nerozdílně, ledaže zákon stanoví jinak. § 1431 (1) Nesdělí-li některý ze společných správců ostatním správcům bez prodlení, že s rozhodnutím nesouhlasí, a neoznámí-li to bez zbytečného odkladu beneficientovibeneficientovi, má se za to, že rozhodnutí schválil. (2) Přijali-li společní správci rozhodnutí v nepřítomnosti některého z nich, má se za to, že nepřítomný rozhodnutí schválil, pokud svůj nesouhlas neoznámil ostatním správcům a beneficientovibeneficientovi bez zbytečného odkladu poté, co se o rozhodnutí dozvěděl. Pododdíl 5 Obezřetné investice § 1432 Správce rozhoduje o investicích se zřetelem k výnosu a předpokládanému zisku; je-li to možné, rozvrhne investiční riziko tak, aby dosáhl takového poměru mezi pevným příjmem a pohyblivými výnosy, který rozumně odpovídá hospodářským podmínkám. § 1433 Správci se zakazuje nabýt pro beneficientabeneficienta více než 5 % akcií téhož emitenta. Správci se rovněž zakazuje nabýt pro beneficientabeneficienta akcii, dluhopis nebo jiný dlužnický cenný papírcenný papír osoby, která porušila povinnost platit z cenného papírucenného papíru výnos; takové osobě správce nesmí ani poskytnout úvěr. § 1434 Správce může uložit spravované peněžní prostředky na účet u bankybanky, zahraniční bankybanky nebo spořitelního a úvěrního družstva s možností jejich výběru na požádání nebo do třiceti dnů. § 1435 Investici vynaloženou dříve, než se ujal správy, může správce udržovat, třebaže nebyla obezřetná. Pododdíl 6 Vyúčtování § 1436 (1) Správce předloží beneficientovibeneficientovi vyúčtování správy nejméně jednou za rok. Je-li správců několik, předloží vyúčtování společné, ledaže vzhledem k rozdělení jejich působnosti smlouva určí nebo zákon stanoví něco jiného. (2) Vyúčtování musí být tak podrobné, aby bylo možné ověřit jeho správnost. § 1437 Správce beneficientovibeneficientovi umožní kdykoli přezkoumat účetní knihy a doklady týkající se správy a poskytne mu na vyžádání potřebné informace, jak je správa vedena. Oddíl 3 Skončení správy § 1438 Činnost správce skončí odstoupením, odvoláním, omezením svéprávnostisvéprávnosti osoby dosud svéprávné, nebo osvědčením úpadku správce. § 1439 Správa zaniká uplynutím doby, na kterou byla zřízena, dosažením účelu nebo zánikem práva beneficientabeneficienta k spravovanému majetkumajetku. § 1440 (1) Prohlásí-li správce, že odstupuje z funkce, skončí jeho povinnosti doručením prohlášení o odstoupení osobě oprávněné povolat nového správce, ledaže toto prohlášení vztahuje odstoupení k pozdějšímu datu. Správce doručí prohlášení o odstoupení i ostatním správcům, beneficientovibeneficientovi a tomu, kdo nad správou vykonává dohled. (2) Správce nesmí od správy odstoupit v nevhodnou dobu, ani jinak odstoupením porušit své povinnosti k řádné správě, jinak nahradí škodu podle části čtvrté tohoto zákona. § 1441 Kdo správce ustavil, může jej odvolat prohlášením učiněným v písemné formě. § 1442 Právní jednání toho, kdo jednal jako správce v dobré víře, že správa dosud neskončila, beneficientabeneficienta zavazuje. BeneficientaBeneficienta zavazuje i právní jednání osoby, která přestala být správcem, pokud druhá strana jednala v dobré víře, že správa trvá. § 1443 Při skončení správy učiní správce s účinky zavazujícími beneficientabeneficienta vše, co je vzhledem k tomu nutné nebo co je nezbytné k zamezení ztráty. § 1444 (1) Zemře-li správce nebo zanikne-li, oznámí osoba, která má povinnost zařídit správcovy záležitosti, bez zbytečného odkladu poté, co se o správcově smrti nebo zániku dozví, zánik správy tomu, kdo správce správou pověřil, jakož i beneficientovibeneficientovi a další osobě, o níž to bylo ujednáno nebo stanoveno zákonem. To platí i tehdy, zanikla-li správa proto, že správce byl ve svéprávnostisvéprávnosti omezen. (2) Kdo má povinnost oznámení podle odstavce 1, učiní vše, co je jinak oprávněn nebo povinen učinit při zániku správy správce. § 1445 Správce předloží beneficientovibeneficientovi při ukončení správy vyúčtování. Vyúčtování předloží i správci, který nastupuje na jeho místo. Ustanovení § 1426 a 1427 platí obdobně. § 1446 (1) Správce při ukončení správy předá spravovaný majetekmajetek beneficientovibeneficientovi nebo nově nastupujícímu správci v místě, kde se tento majetekmajetek nalézá, ledaže je dohodnuto něco jiného. (2) Povinnost předat spravovaný majetekmajetek zahrnuje vydání všeho, co správce pro beneficientabeneficienta v průběhu správy získal, včetně náhrad, k nimž je správce povinen podle předchozích ustanovení. § 1447 K majetkumajetku, který je povinen vydat, má správce zadržovací právozadržovací právo k zajištění svých pohledávek ze správy. Má-li však správce vydat peněžní prostředky, započte svoji případnou pohledávku proti vzájemné pohledávce beneficientabeneficienta. Oddíl 4 Svěřenský fond Pododdíl 1 Pojem svěřenského fondu a jeho vznik § 1448 (1) Svěřenský fondSvěřenský fond se vytváří vyčleněním majetkumajetku z vlastnictvívlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetekmajetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrtipořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetekmajetek držet a spravovat. (2) Vznikem svěřenského fondusvěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictvívlastnictví vyčleněného majetkumajetku a svěřenský správce je povinen ujmout se tohoto majetkumajetku a jeho správy. (3) Vlastnická práva k majetkumajetku ve svěřenském fondusvěřenském fondu vykonává vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce; majetekmajetek ve svěřenském fondusvěřenském fondu však není ani vlastnictvímvlastnictvím správce, ani vlastnictvímvlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvímvlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondusvěřenského fondu plněno. § 1449 (1) Účel svěřenského fondusvěřenského fondu může být veřejně prospěšný, anebo soukromý. (2) Svěřenský fondSvěřenský fond zřízený k soukromému účelu slouží k prospěchu určité osoby nebo na její památku. Tento fond lze zřídit i za účelem investování pro dosažení zisku k rozdělení mezi zakladatele, zaměstnance, společníky či jiné osoby. (3) Hlavním účelem veřejně prospěšného svěřenského fondusvěřenského fondu nemůže být dosahování zisku nebo provozování závoduzávodu. § 1450 (1) Svěřenský fondSvěřenský fond musí mít vlastní označení. (2) Označení svěřenského fondusvěřenského fondu musí vyjadřovat jeho účel a obsahovat slova „svěřenský fondsvěřenský fond“. § 1451 (1) Svěřenský fondSvěřenský fond je zřízen, když svěřenský správce přijme pověření k jeho správě; je-li svěřenských správců více, postačí, pokud pověření přijme alespoň jeden z nich. (2) Svěřenský fondSvěřenský fond vzniká dnem zápisu do evidence svěřenských fondůsvěřenských fondů. (3) Byl-li však svěřenský fondsvěřenský fond zřízen pořízením pro případ smrtipořízením pro případ smrti, vznikne smrtí zůstavitele. Do evidence svěřenských fondůsvěřenských fondů se zapíše po svém vzniku. § 1452 (1) Každý svěřenský fondsvěřenský fond musí mít statut. Statut svěřenského fondusvěřenského fondu vydává zakladatel. Zřizuje-li se svěřenský fondsvěřenský fond pořízením pro případ smrtipořízením pro případ smrti, použije se přiměřeně § 311. (2) Statut obsahuje alespoň a) označení svěřenského fondusvěřenského fondu, b) označení majetkumajetku, který tvoří svěřenský fondsvěřenský fond při jeho vzniku, c) vymezení účelu svěřenského fondusvěřenského fondu, d) podmínky pro plnění ze svěřenského fondusvěřenského fondu, e) údaj o době trvání svěřenského fondusvěřenského fondu; není-li uvedena, platí, že fond byl zřízen na dobu neurčitou, f) má-li být ze svěřenského fondusvěřenského fondu plněno určité osobě jako obmyšlenému, určení této osoby, nebo způsobu, jak bude obmyšlený určen, a g) počet svěřenských správců a způsob jejich jednání. (3) Statut vyžaduje formu veřejné listinyveřejné listiny. Pododdíl 2 Správa svěřenského fondu § 1453 (1) Svěřenským správcem může být každý svéprávný člověk. (2) Právnická osobaPrávnická osoba může být svěřenským správcem, stanoví-li to zákon. § 1454 Za podmínek uvedených v § 1453 může být svěřenským správcem i zakladatel svěřenského fondusvěřenského fondu nebo osoba, které má být ze svěřenského fondusvěřenského fondu plněno. V takovém případě však musí mít svěřenský fondsvěřenský fond dalšího svěřenského správce, kterým je osoba třetí, a správci musí právně jednat společně. § 1455 (1) Svěřenského správce jmenuje a odvolává zakladatel. Zakladatel může ve statutu určit jiný způsob jmenování nebo odvolání svěřenského správce. (2) Na návrh osoby, která na tom má právní zájem, jmenuje svěřenského správce soud, nejmenuje-li jej k tomu oprávněná osobaoprávněná osoba v přiměřené době nebo nelze-li jej ustavit podle odstavce 1. § 1456 Svěřenskému správci náleží plná správa majetkumajetku ve svěřenském fondusvěřenském fondu. Do veřejného seznamu nebo do jiné evidence se svěřenský správce zapíše jako vlastník majetkumajetku ve svěřenském fondusvěřenském fondu s poznámkou „svěřenský správce“. Pododdíl 3 Obmyšlený § 1457 (1) Zakladatel má právo jmenovat obmyšleného a určit mu plnění ze svěřenského fondusvěřenského fondu, ledaže statut svěřenského fondusvěřenského fondu určí něco jiného. (2) Nevyužije-li zakladatel práva podle odstavce 1, jmenuje obmyšleného a určí mu plnění ze svěřenského fondusvěřenského fondu svěřenský správce. Jedná-li se o svěřenský fondsvěřenský fond zřízený k soukromému účelu, může svěřenský správce vykonat toto právo, jestliže statut určí okruh osob, ze kterého lze obmyšleného jmenovat. (3) Jmenování nebo jiné určení obmyšleného svěřenského fondusvěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu je účinné dnem, kdy byl obmyšlený zapsán do evidence svěřenských fondůsvěřenských fondů. (4) Obmyšlenému lze přiznat právo na plodyplody nebo užitkyužitky ze svěřenského fondusvěřenského fondu nebo právo na majetekmajetek ze svěřenského fondusvěřenského fondu, případně na podíly na nich. § 1458 (1) Kdo je oprávněn jmenovat obmyšleného nebo určit mu plnění ze svěřenského fondusvěřenského fondu, postupuje podle statutu a vlastního uvážení. Může své rozhodnutí změnit nebo zrušit za podmínek určených statutem. (2) Nikdo není oprávněn jmenovat obmyšleného nebo určit mu plnění ze svěřenského fondusvěřenského fondu pro vlastní zisk. § 1459 Právo obmyšleného na plnění ze svěřenského fondusvěřenského fondu vzniká za podmínek určených statutem. § 1460 (1) Byl-li svěřenský fondsvěřenský fond zřízen za soukromým účelem, vznikne právo obmyšleného na plnění nejpozději uplynutím sta let od vzniku svěřenského fondusvěřenského fondu, a to i když statut určil pozdější dobu. I po uplynutí sta let však může vzniknout právo na plnění tomu obmyšlenému, jemuž se má podle statutu dostat podílu na majetkumajetku nejpozději při zániku posledního práva na plodyplody nebo užitkyužitky, jakož i tomu obmyšlenému člověku, jenž byl zakladatelovým současníkem či dítětem zakladatele nebo jeho současníka, pokud má podle statutu nastoupit nejpozději při smrti nebo zániku obmyšleného s dřívějším pořadím, aby jako další v pořadí nabýval plodyplody nebo užitkyužitky; po dobu jeho života mohou spolu s ním nabývat plodyplody nebo užitkyužitky i jiné osoby. (2) Byl-li svěřenský fondsvěřenský fond zřízen za soukromým účelem, zanikne právo obmyšleného na plodyplody nebo užitkyužitky nejpozději uplynutím sta let od vzniku svěřenského fondusvěřenského fondu; u člověka však takové právo může trvat až do jeho smrti. § 1461 (1) Za trvání svěřenského fondusvěřenského fondu má obmyšlený právo požadovat ve shodě se statutem příslušné plnění. (2) Obmyšlený svěřenského fondusvěřenského fondu zřízeného za soukromým účelem se práva podle odstavce 1 může vzdát prohlášením učiněným ve formě veřejné listinyveřejné listiny. § 1462 Jednalo-li se o právo na plodyplody nebo užitkyužitky a není-li jiný obmyšlený, na něhož by takové právo mohlo přejít, přechází na obmyšlené, jimž náleží právo na majetekmajetek ze svěřenského fondusvěřenského fondu. Pododdíl 4 Dohled nad správou svěřenského fondu § 1463 (1) Dohled nad správou svěřenského fondusvěřenského fondu vykonává zakladatel a osoba označená za obmyšleného, popřípadě další osoby, určí-li tak statut. (2) V případech stanovených zákonem dohlíží na správu svěřenského fondusvěřenského fondu jiná osoba nebo skupina osob, anebo orgán veřejné moci. § 1464 Je-li svěřenský fondsvěřenský fond zřízen ve prospěch obmyšleného, který v den vzniku fondu ještě není, nebo kterého v den vzniku fondu nelze určit, jmenuje zakladatel osobu oprávněnou dohlížet na správu svěřenského fondusvěřenského fondu v zájmu obmyšleného. Není-li to možné, nebo je-li zakladatel nečinný, jmenuje takovou osobu soud na návrh správce nebo toho, kdo na tom má zájem. § 1465 (1) Svěřenský správce bez zbytečného odkladu doručí tomu, kdo má právo dohledu nad správou svěřenského fondusvěřenského fondu podle zákona, oznámení, v němž uvede alespoň označení, účel a dobu trvání svěřenského fondusvěřenského fondu a své jméno a adresu. Oznámení není třeba, jsou-li tyto skutečnosti osobě oprávněné k dohledu již známy. (2) Na žádost toho, kdo má právo dohledu nad správou svěřenského fondusvěřenského fondu, umožní svěřenský správce kontrolu dokladů o svěřenském fondusvěřenském fondu a předloží mu vyžádané vyúčtování, zprávu nebo jinou informaci. § 1466 (1) Zakladatel, obmyšlený nebo i jiná osoba, která na tom má právní zájem, může soudu navrhnout, aby svěřenskému správci určité jednání uložil nebo zakázal, anebo aby svěřenského správce odvolal nebo jmenoval nového. Tyto osoby se také mohou dovolat neplatnosti právního jednání, kterým správce poškozuje svěřenský fondsvěřenský fond nebo právo obmyšleného; nabyla-li však třetí osoba právo v dobré víře, nesmí to vést k její újmě. (2) Soud pověří osobu uvedenou v odstavci 1 na její návrh zahájením nebo vedením řízení v zájmu svěřenského fondusvěřenského fondu místo svěřenského správce a jeho jménem, je-li svěřenský správce bez dostatečného důvodu nečinný. § 1467 Účastní-li se svěřenský správce, zakladatel nebo obmyšlený činů sledujících úmyslné poškození práv zakladatelova věřitele nebo poškození svěřenského fondusvěřenského fondu, jsou zavázáni společně a nerozdílně. Pododdíl 5 Změny svěřenského fondu § 1468 Kdo zvýší majetekmajetek svěřenského fondusvěřenského fondu smlouvou nebo pořízením pro případ smrtipořízením pro případ smrti, není jeho zakladatelem. MajetekMajetek takto nabytý podléhá správě podle statutu a zákona. § 1469 (1) Soud může na návrh osoby, která na tom má právní zájem, rozhodnout, že svěřenský fondsvěřenský fond zruší, pokud je dosažení účelu svěřenského fondusvěřenského fondu nemožné nebo obtížně dosažitelné, zejména následkem okolností zakladateli neznámých nebo pro zakladatele nepředvídatelných. Jedná-li se o svěřenský fondsvěřenský fond zřízený za veřejně prospěšným účelem, může soud rozhodnout, že jeho původní účel nahradí podobným účelem. (2) Lze-li ve shodě s původním úmyslem zakladatele účelu svěřenského fondusvěřenského fondu dosáhnout nebo mu lépe prospět změnou statutu fondu, soud statut upraví. § 1470 Před rozhodnutím podle § 1469 si soud vyžádá stanovisko zakladatele nebo jeho právního nástupce, svěřenského správce, obmyšleného a toho, komu nad správou svěřenského fondusvěřenského fondu náleží dohled, pokud nejsou navrhovateli. Pododdíl 6 Zánik svěřenského fondu § 1471 Uplyne-li doba, na kterou byl svěřenský fondsvěřenský fond zřízen, je-li dosaženo účelu, pro který byl svěřenský fondsvěřenský fond zřízen, nebo rozhodne-li tak soud, správa svěřenského fondusvěřenského fondu končí. Byl-li svěřenský fondsvěřenský fond zřízen za soukromým účelem, končí jeho správa i v případě, že se všichni obmyšlení vzdají práva na plnění ze svěřenského fondusvěřenského fondu. § 1472 Při zániku správy svěřenského fondusvěřenského fondu vydá svěřenský správce majetekmajetek tomu, kdo na něj má právo. Má se za to, že na majetekmajetek má právo obmyšlený, a pokud není, zakladatel svěřenského fondusvěřenského fondu; není-li žádný z nich, připadá majetekmajetek do vlastnictvívlastnictví státu. § 1473 (1) Zanikne-li správa svěřenského fondusvěřenského fondu zřízeného za veřejně prospěšným účelem proto, že tento účel nelze naplnit, soud rozhodne na návrh svěřenského správce, že majetekmajetek bude převeden do jiného svěřenského fondusvěřenského fondu nebo do vlastnictvívlastnictví právnické osobyprávnické osoby sledující dosažení účelu, který je co možná nejbližší původnímu účelu svěřenského fondusvěřenského fondu. Před vydáním rozhodnutí si soud vyžádá stanovisko toho, komu nad správou svěřenského fondusvěřenského fondu náleží dohled. (2) Rozhodnutí podle odstavce 1 nelze vydat, určuje-li statut svěřenského fondusvěřenského fondu, jak má být s majetkemmajetkem při zániku svěřenského fondusvěřenského fondu naloženo. § 1474 Naloží-li svěřenský správce při zániku správy s majetkemmajetkem podle statutu, popřípadě vydá-li majetekmajetek podle § 1472 nebo převede-li jej podle § 1473, svěřenský fondsvěřenský fond zanikne. Svěřenský správce podá návrh na výmaz svěřenského fondusvěřenského fondu z evidence svěřenských fondůsvěřenských fondů do třiceti dnů od zániku svěřenského fondusvěřenského fondu. HLAVA III DĚDICKÉ PRÁVO Díl 1 Právo na pozůstalost § 1475 (1) Dědické právoDědické právo je právo na pozůstalostpozůstalost nebo na poměrný podíl z ní. (2) PozůstalostPozůstalost tvoří celé jměníjmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci. (3) Komu náleží dědické právodědické právo, je dědicdědic, a pozůstalostpozůstalost ve vztahu k dědicidědici je dědictvímdědictvím. § 1476 Dědí se na základě dědické smlouvydědické smlouvy, ze závětizávěti nebo ze zákona. Tyto důvody mohou působit i vedle sebe. § 1477 (1) OdkazemOdkazem se odkazovníku zřizuje pohledávka na vydání určité věcivěci, popřípadě jedné či několika věcívěcí určitého druhu, nebo na zřízení určitého práva. (2) Odkazovník není dědicemdědicem. § 1478 Za dědicedědice nebo odkazovníka lze povolat i právnickou osobuprávnickou osobu, která má teprve vzniknout. Tato právnická osobaprávnická osoba je způsobilým dědicemdědicem nebo odkazovníkem, pokud vznikne do jednoho roku od smrti zůstavitele. Dědický nápad § 1479 Dědické právoDědické právo vzniká smrtí zůstavitele. Kdo zemře před zůstavitelem, nebo současně s ním, nedědí. § 1480 Dědického právaDědického práva, které má teprve vzniknout, se lze jen zříci; nelze je převést ani s ním jinak naložit. Dědická nezpůsobilost § 1481 Z dědického právadědického práva je vyloučen, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činutrestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil, ledaže mu zůstavitel tento čin výslovně prominul. § 1482 (1) Probíhá-li v den zůstavitelovy smrti řízení o rozvod manželstvímanželství zahájené na zůstavitelův návrh podaný v důsledku toho, že se manžel vůči zůstaviteli dopustil činu naplňujícího znaky domácího násilí, je zůstavitelův manžel vyloučen z dědického právadědického práva jako zákonný dědicdědic. (2) Byl-li rodič zbaven rodičovské odpovědnosti proto, že ji či její výkon zneužíval nebo že výkon rodičovské odpovědnosti z vlastní viny závažným způsobem zanedbával, je vyloučen z dědického právadědického práva po dítěti podle zákonné dědické posloupnosti. § 1483 Potomek toho, kdo je vyloučen z dědického právadědického práva, nastupuje při zákonné dědické posloupnosti na jeho místo, i když vyloučený přežije zůstavitele. To neplatí v případě stanoveném v § 1482 odst. 1. § 1484 Zřeknutí se dědického práva (1) Dědického právaDědického práva se lze předem zříci smlouvou se zůstavitelem; není-li jinak ujednáno, působí zřeknutí i proti potomkům. Kdo se zřekne dědického právadědického práva, zříká se tím i práva na povinný díl; kdo se však zřekne jen práva na povinný díl, nezříká se tím práva z dědické posloupnosti. (2) Zřekl-li se někdo dědického právadědického práva ve prospěch jiné osoby, má se za to, že zřeknutí platí, jen stane-li se tato osoba dědicemdědicem. (3) Smlouva vyžaduje formu veřejné listinyveřejné listiny; práva a povinnosti z ní však mohou být zrušeny, pokud strany dodrží písemnou formu. Odmítnutí dědictví § 1485 (1) DědicDědic má právo po smrti zůstavitele dědictvídědictví odmítnout; smluvní dědicdědic však jen, pokud to není dědickou smlouvoudědickou smlouvou vyloučeno. Odmítá-li dědictvídědictví nepominutelný dědicnepominutelný dědic, může dědictvídědictví odmítnout s výhradou povinného dílu. (2) Zmocněnec může za dědicedědice prohlásit, že dědictvídědictví odmítá, nebo neodmítá, nebo že dědictvídědictví přijímá, jen je-li k tomu podle plné moci výslovně oprávněn. § 1486 Odmítne-li dědicdědic dědictvídědictví, hledí se na něho, jako by dědictvídědictví nikdy nenabyl. § 1487 (1) Odmítnutí dědictvídědictví vyžaduje výslovné prohlášení vůči soudu. DědictvíDědictví lze odmítnout do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědicedědice vyrozuměl o jeho právu odmítnout dědictvídědictví a o následcích odmítnutí; má-li dědicdědic jediné bydlištěbydliště v zahraničí, činí lhůta k odmítnutí dědictvídědictví tři měsíce. Jsou-li pro to důležité důvody, soud dědicidědici lhůtu k odmítnutí dědictvídědictví přiměřeně prodlouží. (2) Uplynutím lhůty k odmítnutí dědictvídědictví právo odmítnout dědictvídědictví zaniká. § 1488 Zemře-li dědicdědic před uplynutím lhůty pro odmítnutí dědictvídědictví, přechází jeho právo odmítnout dědictvídědictví na jeho dědicedědice a nezanikne dříve, než tomuto dědicidědici uplyne lhůta k odmítnutí dědictvídědictví i po předchozím dědicidědici. § 1489 (1) Odmítne-li dědicdědic dědictvídědictví pod podmínkou, s výhradou nebo jen zčásti, je odmítnutí dědictvídědictví neplatné. (2) K odmítnutí dědictvídědictví se nepřihlíží, dal-li dědicdědic již svým počínáním najevo, že chce dědictvídědictví přijmout. Nepřihlíží se ani k projevu vůle, kterým dědicdědic odvolá své prohlášení, že dědictvídědictví odmítá, nebo neodmítá, anebo že dědictvídědictví přijímá. § 1490 Vzdání se dědictví (1) DědicDědic, který dědictvídědictví neodmítl, se jej může před soudem v řízení o dědictvídědictví vzdát ve prospěch druhého dědicedědice; učiní-li tak nepominutelný dědicnepominutelný dědic, vzdává se tím také práva na povinný díl s účinností i pro své potomky. Souhlasí-li i druhý dědicdědic, použijí se obdobně ustanovení § 1714 až 1720; nesouhlasí-li však, k vzdání se dědictvídědictví se nepřihlíží. (2) Byl-li dědicdědic, který se dědictvídědictví vzdal, obtížen příkazem, nařízením odkazuodkazu nebo jiným opatřením, které podle zůstavitelovy vůle může a má splnit jen osobně, nezbavuje se tím povinnosti splnit takové opatření. Díl 2 Pořízení pro případ smrti Oddíl 1 Všeobecná ustanovení § 1491 Pořízení pro případ smrtiPořízení pro případ smrti jsou závěťzávěť, dědická smlouvadědická smlouva nebo dovětekdovětek. § 1492 Pořízením pro případ smrtiPořízením pro případ smrti nelze zkrátit povinný díl nepominutelného dědicenepominutelného dědice, který se práva na povinný díl nezřekl a nedošlo-li ani k vydědění. Pokud tomu pořízení pro případ smrtipořízení pro případ smrti odporuje, náleží nepominutelnému dědicinepominutelnému dědici povinný díl. § 1493 (1) Pořídil-li zůstavitel pro případ smrti v době, kdy byl v péči zařízení, kde se poskytují zdravotnické nebo sociální služby, nebo kdy jinak přijímal jeho služby, a povolal-li za dědicedědice nebo odkazovníka osobu, která takové zařízení spravuje nebo je v něm zaměstnána nebo v něm jinak působí, je povolání těchto osob za dědicedědice nebo odkazovníka neplatné, ledaže se tak stalo závětízávětí učiněnou ve formě veřejné listinyveřejné listiny. (2) Mohl-li zůstavitel po ukončení péče takového zařízení nebo po uplynutí doby, kdy jinak přijímal jeho služby, bez obtíží pořídit ve formě veřejné listinyveřejné listiny, odstavec 1 se nepoužije, pokud jde o neplatnost závětizávěti nebo dovětkudovětku. Oddíl 2 Závěť Pododdíl 1 Obecná ustanovení § 1494 (1) ZávěťZávěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalostipozůstalosti, případně i odkazodkaz. Není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěťzávěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětízávětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závětizávěti na určení doby jejího pořízení, je závěťzávěť neplatná. (2) ZávěťZávěť je třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. Slova použitá v závětizávěti se vykládají podle jejich obvyklého významu, ledaže se prokáže, že si zůstavitel navykl spojovat s určitými výrazy zvláštní, sobě vlastní smysl. § 1495 Poukáže-li zůstavitel v závětizávěti na obsah jiné listiny, má i tato jiná listina stejné právní účinky, pokud splňuje náležitosti závětizávěti. Nesplňuje-li je, lze jejího obsahu použít jen k vysvětlení zůstavitelovy vůle. § 1496 Právo povolat dědicedědice je osobním právem zůstavitele. Zůstavitel nemůže povolání dědicedědice svěřit jinému, ani pořídit společně s jinou osobou. § 1497 Zůstavitel musí svou vůli projevit tak určitě, že nestačí, aby jen přisvědčil návrhu, který mu byl učiněn. § 1498 Dovětek DovětkemDovětkem může zůstavitel nařídit odkazodkaz, stanovit odkazovníku nebo dědicidědici podmínku, nebo doložit čas anebo uložit odkazovníku nebo dědicidědici příkaz. Co je stanoveno o závětizávěti, platí obdobně i o dovětkudovětku. Připadnutí pozůstalosti dědicům § 1499 DědiciDědici připadne celá pozůstalostpozůstalost, je-li povolán jako dědicdědic jediný. Je-li povolanému dědicidědici zůstaven jen podíl, připadne zbylá část pozůstalostipozůstalosti zákonným dědicůmdědicům. § 1500 (1) Je-li povoláno několik dědicůdědiců a podíly nejsou určeny, mají právo na pozůstalostpozůstalost rovným dílem. (2) Je-li povoláno několik dědicůdědiců tak, že jsou všem určeny podíly, ale pozůstalostpozůstalost není vyčerpána, mají právo na zbylou část pozůstalostipozůstalosti zákonní dědicovédědicové. Toto právo zákonní dědicovédědicové nemají, zůstavil-li zůstavitel povolaným dědicůmdědicům zřejmě celou pozůstalostpozůstalost, byť i při výčtu podílů nebo věcívěcí něco přehlédl. § 1501 (1) Vyměří-li zůstavitel některým z povolaných dědicůdědiců určité podíly a jiným nikoli, připadne dědicůmdědicům povolaným bez podílu zbylá část pozůstalostipozůstalosti rovným dílem. (2) Nezbude-li nic, srazí se pro dědicedědice, který byl povolán bez podílu, poměrně ze všech vyměřených podílů tolik, aby se mu dostalo podílu rovného s dědicemdědicem, kterému bylo vyměřeno nejméně. Jsou-li podíly ostatních dědicůdědiců stejné, srazí se z nich tolik, aby se dědicidědici, který byl ustaven bez podílu, dostal podíl s nimi stejný. § 1502 Ve všech případech, kdy se zůstavitel zřejmě přepočetl, se provede dělení tak, aby byla jeho vůle naplněna co nejlépe. § 1503 (1) Vyskytnou-li se mezi povolanými dědicidědici osoby pokládané při zákonné dědické posloupnosti vzhledem k ostatním za jednu osobu, pokládají se za jednu osobu i při dělení podle závětizávěti; to neplatí, je-li vůle zůstavitele zřejmě opačná. (2) Povolá-li zůstavitel za dědicedědice bez bližšího určení skupinu osob, má se za to, že dědicidědici jsou ti, kteří do určené skupiny patřili v době zůstavitelovy smrti. (3) Povolá-li zůstavitel za dědicedědice bez bližšího určení chudé či obdobně určenou skupinu osob, má se za to, že za dědicedědice byla povolána obecobec, na jejímž území měl zůstavitel poslední bydlištěbydliště, která dědictvídědictví použije ve prospěch určené skupiny. Uvolněný podíl § 1504 Podíl dědicedědice, který nedědí a nemá náhradníka, se uvolní a přiroste poměrně k podílům ostatních povolaných dědicůdědiců jen tehdy, jsou-li všichni dědicovédědicové povoláni k dědictvídědictví buď rovným dílem, nebo všeobecným výrazem znamenajícím rovné podělení. § 1505 (1) Právo na přírůstek nemá ten, komu byl zůstaven určitý dědický podíl. (2) Jsou-li někteří dědicidědici povoláni s podílem a další bez takového určení, přiroste uvolněný podíl těm, kteří jsou povoláni bez podílu. § 1506 S uvolněným dědickým podílem přecházejí na toho, komu přiroste, omezení s ním spojená, ledaže zůstavitel projevil vůli, že se tato omezení vztahují jedině k osobě povolaného dědicedědice, anebo plyne-li to z povahy věcivěci. Náhradnictví § 1507 Zůstavitel může pro případ, že dědictvídědictví nenabude osoba, kterou povolal za dědicedědice, povolat této osobě náhradníka; také náhradníkům může povolat postupně další náhradníky. Povolá-li zůstavitel takto několik náhradníků, dědí ten, který je ve výčtu nejbližší osobě, která dědictvídědictví nenabyla. § 1508 Zřídí-li zůstavitel náhradnictví pro případ, že by povolaná osoba dědit nechtěla, nebo pro případ, že by dědit nemohla, má se za to, že náhradnictví bylo zřízeno pro oba tyto případy. § 1509 Omezení uložená dědicidědici postihují také náhradníka, ledaže zůstavitel projevil vůli, že se tato omezení vztahují jedině k osobě dědicedědice, nebo plyne-li to z povahy věcivěci. § 1510 Jsou-li za náhradníky povoláni samotní spoludědicové, má se za to, že zůstavitel chtěl podělit náhradníky v takovém poměru, v jakém podělil dědicedědice. Je-li však za náhradníka povolán mimo spoludědice ještě někdo jiný, pak neprojeví-li zůstavitel jinou vůli, připadne uvolněný podíl všem rovným dílem. § 1511 (1) Nabude-li povolaný dědicdědic dědictvídědictví, náhradnictví zanikne. (2) Neprojeví-li zůstavitel jinou vůli, zanikne náhradnictví, které zůstavitel zřídil svému dítěti v době, kdy nemělo potomky, zanechá-li toto dítě potomky způsobilé dědit. To platí i tehdy, zřídí-li zůstavitel náhradnictví jinému svému potomku v době, kdy ten potomky nemá. Svěřenské nástupnictví § 1512 (1) Zůstavitel může nařídit, že dědictvídědictví má přejít po smrti dědicedědice nebo v určitých jiných případech na svěřenského nástupce jako následného dědicedědice. Povolání za svěřenského nástupce se považuje i za povolání za náhradníka. (2) Je-li zůstavitelovo nařízení do té míry neurčité, že nelze zjistit, zda povolal náhradníka, nebo svěřenského nástupce, považuje se jeho nařízení za povolání náhradníka. § 1513 Povolá-li zůstavitel svému dědicidědici dědicedědice, zakáže-li dědicidědici, aby o zanechaném jměníjmění pořizoval, povolá-li za dědicedědice někoho, kdo v době smrti zůstavitele ještě není, anebo povolá-li dědicedědice s podmínkou nebo na určitou dobu, považuje se to za zřízení svěřenského nástupnictví. § 1514 Jsou-li všichni svěřenští nástupci zůstavitelovými současníky, není omezena řada, ve které po sobě mají svěřenští nástupci následovat. § 1515 (1) Je-li povoláno více svěřenských nástupců, z nichž někteří v době smrti zůstavitele jako osoby ještě neexistují, zanikne svěřenské nástupnictví, jakmile jměníjmění nabude první svěřenský nástupce z těch, kteří nebyli zůstavitelovými současníky. (2) Svěřenské nástupnictví zanikne nejpozději uplynutím sta let od smrti zůstavitele, a to i když nařídil delší dobu. Má-li však svěřenský nástupce nabýt dědictvídědictví nejpozději při smrti dědicedědice žijícího v době zůstavitelovy smrti, zanikne svěřenské nástupnictví teprve, až první ze svěřenských nástupců nabude dědictvídědictví po tomto dědicidědici. § 1516 Svěřenské nástupnictví zanikne také tehdy, není-li již žádný ze svěřenských nástupců, nebo nenastane-li případ, pro který bylo zřízeno. § 1517 Povolal-li zůstavitel svěřenského nástupce svému nezletilému dítěti nezpůsobilému pořizovat a nabude-li dítě poté pořizovací způsobilost, zaniká svěřenské nástupnictví v rozsahu povinného dílu. § 1518 Není-li zřejmá jiná vůle zůstavitele, zanikne svěřenské nástupnictví, které zůstavitel zřídil svému dítěti v době, kdy nemělo potomka, zanechá-li dítě potomka způsobilého dědit. To platí i tehdy, zřídí-li zůstavitel svěřenské nástupnictví jinému svému potomku v době, kdy ten potomka nemá. § 1519 Povolal-li zůstavitel svěřenského nástupce osobě, která není způsobilá pořizovat pro omezení svéprávnostisvéprávnosti, zanikne svěřenské nástupnictví navždy, nabude-li tato osoba pořizovací způsobilost, ledaže zůstavitel projevil jinou vůli. § 1520 (1) Požádá-li o to svěřenský nástupce, sestaví dědicdědic bez zbytečného odkladu a za jeho přítomnosti v písemné formě inventář všeho, co děděním nabyl, uvede v něm den sestavení a vydá ho svěřenskému nástupci. Na žádost svěřenského nástupce musí být podpis dědicedědice na inventáři úředně ověřen. (2) Svěřenský nástupce má právo požadovat sestavení inventáře ve formě veřejné listinyveřejné listiny. (3) Náklady na sestavení inventáře jdou k tíži dědictvídědictví. § 1521 Nesvěřil-li zůstavitel při nařízení svěřenského nástupnictví dědicidědici právo s dědictvímdědictvím volně nakládat, je vlastnické právo dědicedědice k tomu, co nabyl děděním, jakož i k tomu, co nabyl náhradou za zničení, poškození nebo odnětí věcivěci z dědictvídědictví, omezeno na práva a povinnosti poživatele. To neplatí, je-li věcvěc z dědictvídědictví zcizena nebo zatížena za účelem úhrady zůstavitelových dluhů. § 1522 (1) Nesvěřil-li zůstavitel při nařízení svěřenského nástupnictví dědicidědici právo s dědictvímdědictvím volně nakládat, může dědicdědic zcizit nebo zatížit věcvěc z toho, co děděním nabyl, jen se souhlasem svěřenského nástupce; souhlas vyžaduje formu veřejné listinyveřejné listiny. (2) Je-li vzhledem k péči řádného hospodáře potřebné věcvěc zatížit nebo zcizit, může soud na návrh dědicedědice souhlas svěřenského nástupce nahradit. Rozhodne-li soud, že věcvěc bude zatížena nebo zcizena za úplatu, určí, jak se naloží s výtěžkem; přitom vezme zřetel na oprávněné zájmy svěřenského nástupce. § 1523 Náleží-li do dědictvídědictví věcvěc přinášející plodyplody nebo užitkyužitky, může svěřenský nástupce požadovat, aby soud stanovil dědicidědici způsob a rozsah hospodaření s věcívěcí nebo požívání věcivěci. § 1524 (1) Zapisuje-li se věcvěc a její vlastník do veřejného seznamu, zapíše se do veřejného seznamu i svěřenské nástupnictví. Jsou-li věcvěc a svěřenské nástupnictví do veřejného seznamu zapsány a naloží-li dědicdědic s věcívěcí, kterou nabyl z dědictvídědictví, způsobem mařícím nebo omezujícím práva svěřenského nástupce, aniž s tím svěřenský nástupce souhlasil, nemá to vůči svěřenskému nástupci právní účinky. (2) Nejsou-li věcvěc nebo svěřenské nástupnictví zapsány do veřejného seznamu a naloží-li dědicdědic s věcívěcí, kterou nabyl z dědictvídědictví, způsobem mařícím nebo omezujícím práva svěřenského nástupce, aniž s tím svěřenský nástupce souhlasil, má svěřenský nástupce právo domáhat se podle ustanovení o relativní neúčinnosti, aby soud určil, že právní jednání dědicedědice není vůči němu právně účinné. Pořizovací nezpůsobilost § 1525 Nesvéprávný není způsobilý pořizovat, nejedná-li se o případy uvedené v § 1526 až 1528. § 1526 Kdo dovršil patnácti let věku a dosud nenabyl plné svéprávnostiplné svéprávnosti, může pořizovat bez souhlasu zákonného zástupce formou veřejné listinyveřejné listiny. § 1527 Kdo byl ve svéprávnostisvéprávnosti omezen tak, že není způsobilý pořizovat, může přesto platně pořídit v jakékoli formě, pokud se uzdravil do té míry, že je schopen projevit vlastní vůli. § 1528 (1) Kdo byl ve svéprávnostisvéprávnosti omezen, může v rámci omezení pořizovat jen formou veřejné listinyveřejné listiny. (2) Kdo byl ve svéprávnostisvéprávnosti omezen pro chorobnou závislost na požívání alkoholu, užívání psychotropních látek nebo podobných přípravků či jedů nebo chorobnou závislost na hráčské vášni představující závažnou duševní poruchu, může v rozsahu omezení pořizovat v jakékoli předepsané formě, nejvýše však o polovině pozůstalostipozůstalosti. Zbývající část pozůstalostipozůstalosti připadne zákonným dědicůmdědicům; měl-li by však jako zákonný dědicdědic dědit jen stát, může zůstavitel pořídit o celé pozůstalostipozůstalosti. Účinky omylu § 1529 Podstatný omyl zůstavitele způsobuje neplatnost ustanovení závětizávěti, kterého se týká. § 1530 (1) Omyl je podstatný, týká-li se osoby, které se něco zůstavuje, nebo podílu či věcivěci, které se zůstavují, anebo podstatných vlastností věcivěci. Vlastnosti jsou podstatné, je-li zřejmé, že by zůstavitel v závětizávěti tak neurčil, kdyby se v nich nebyl zmýlil. (2) Ustanovení závětizávěti je platné, ukáže-li se, že osoba nebo věcvěc byla jen nesprávně popsána. § 1531 Zakládá-li se vůle zůstavitele jen na mylné pohnutce, způsobuje neplatnost ustanovení závětizávěti, kterého se týká. Pododdíl 2 Forma závěti § 1532 Písemná forma závěti ZávěťZávěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami. Závěť pořízená soukromou listinou § 1533 Kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěťzávěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše. § 1534 ZávěťZávěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. § 1535 (1) Je-li zůstavitel nevidomý, projeví poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky v listině, která musí být nahlas přečtena svědkem, který závěťzávěť nepsal. Zůstavitel před svědky potvrdí, že listina obsahuje jeho poslední vůli. (2) Je-li zůstavitel osobou se smyslovým postižením a nemůže-li číst nebo psát, projeví poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky v listině, jejíž obsah musí být tlumočen zvláštním způsobem dorozumívání, který si zůstavitel zvolí, svědkem, který závěťzávěť nepsal; všichni svědci musí ovládat způsob dorozumívání, kterým je obsah listiny tlumočen. Zůstavitel zvoleným způsobem dorozumívání před svědky potvrdí, že listina obsahuje jeho poslední vůli. § 1536 (1) V závětizávěti pořízené osobou se smyslovým postižením, která nemůže číst nebo psát, budiž uvedeno, že zůstavitel nemůže číst nebo psát, kdo závěťzávěť napsal, kdo ji přečetl nebo tlumočil a jakým způsobem zůstavitel potvrdil, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Byl-li obsah tlumočen zvláštním způsobem dorozumívání, uvede se to v listině včetně údaje, jaký způsob dorozumívání zůstavitel zvolil. (2) Listinu podepíše i zůstavitel; nemůže-li psát, použije se § 563 obdobně. Závěť pořízená veřejnou listinou § 1537 Zůstavitel může projevit poslední vůli ve veřejné listiněveřejné listině. § 1538 Kdo sepisuje veřejnou listinuveřejnou listinu o závětizávěti, přesvědčí se, zda se projev poslední vůle děje s rozvahou, vážně a bez donucení. Svědkové závěti § 1539 (1) Svědci se zúčastní pořizování závětizávěti takovým způsobem, aby byli s to potvrdit, že zůstavitel a pořizovatel jsou jedna a táž osoba. Svědek se podepíše na listinu obsahující závěťzávěť; k podpisu zpravidla připojí doložku poukazující na jeho vlastnost jako svědka a údaje, podle nichž ho lze zjistit. (2) Svědkem nemůže být osoba nesvéprávná, nebo osoba, která není znalá jazyka, nebo způsobu dorozumívání, v němž se projev vůle činí. § 1540 (1) DědicDědic nebo odkazovník není způsobilý svědčit o tom, co se mu zůstavuje. Stejně není způsobilá být svědkem osoba dědicidědici nebo odkazovníkovi blízká, ani zaměstnanec dědicedědice nebo odkazovníka. (2) K platnosti ustanovení závětizávěti učiněného ve prospěch některé z osob uvedených v odstavci 1 se vyžaduje, aby je zůstavitel napsal vlastní rukou, nebo aby je potvrdili tři svědci. § 1541 Ustanovení § 1540 platí obdobně i pro toho, koho zůstavitel povolal za vykonavatele závětivykonavatele závěti nebo kdo při pořizování závětizávěti působí jako pisatel, předčitatel, tlumočník nebo úřední osoba. Úlevy při pořizování závěti § 1542 (1) Kdo je pro nenadálou událost v patrném a bezprostředním ohrožení života, má právo pořídit závěťzávěť ústně před třemi současně přítomnými svědky. Totéž právo má i ten, kdo se nachází v místě, kde je běžný společenský styk ochromen následkem mimořádné události a nelze-li po něm rozumně požadovat, aby pořídil v jiné formě. (2) Nepořídí-li svědci záznam o zůstavitelově poslední vůli, bude důvodem dědické posloupnosti soudní protokol o výslechu svědků. § 1543 Je-li důvodná obava, že by zůstavitel zemřel dříve, než by mohl pořídit závěťzávěť ve formě veřejné listinyveřejné listiny, může zaznamenat jeho poslední vůli starosta obceobce, na jejímž území se zůstavitel nalézá, za přítomnosti dvou svědků. Za týchž podmínek může zaznamenat zůstavitelovu poslední vůli i ten, kdo je podle jiného právního předpisu oprávněn vykonávat pravomoci starosty. § 1544 (1) Má-li pro to zůstavitel vážný důvod, může na palubě námořního plavidla plujícího pod státní vlajkou České republiky nebo letadla zapsaného v leteckém rejstříku v České republice zaznamenat zůstavitelovu poslední vůli za přítomnosti dvou svědků velitel námořního plavidla nebo letadla, popřípadě jeho zástupce, pokud mu v tom nebrání péče o bezpečnost plavby nebo letu. Platnost závětizávěti nelze popřít tím, že zůstavitel neměl k pořízení závětizávěti vážný důvod. (2) Byla-li závěťzávěť pořízena podle odstavce 1 na palubě a) námořního plavidla, zaznamená to velitel v lodním deníku a závěťzávěť bez zbytečného odkladu předá zastupitelskému úřadu České republiky, který je nejblíže přístavu, do něhož námořní plavidlo připluje, popřípadě orgánu veřejné moci, u něhož je námořní plavidlo zapsáno v námořním rejstříku, nebo b) letadla, zaznamená to velitel v palubním deníku a závěťzávěť předá bez zbytečného odkladu zastupitelskému úřadu České republiky, který je nejblíže místu, kde letadlo přistálo v zahraničí, popřípadě orgánu veřejné moci, u něhož je letadlo zapsáno v leteckém rejstříku. § 1545 (1) Při účasti v ozbrojeném konfliktu a vojenských operacích může zaznamenat poslední vůli vojáka nebo jiné osoby náležející k ozbrojeným silám velitel vojenské jednotkyjednotky České republiky, nebo jiný voják v hodnosti důstojníka nebo vyšší, za přítomnosti dvou svědků. Byla-li závěťzávěť takto pořízena, nelze její platnost popřít. (2) ZávěťZávěť pořízenou podle odstavce 1 odevzdá velitel bez zbytečného odkladu veliteli nadřízeného velitelství, odkud se bez zbytečného odkladu předá Ministerstvu obrany České republiky. § 1546 Byla-li závěťzávěť pořízena podle § 1543, zařídí obecobec bez zbytečného odkladu její úschovu u notáře. Byla-li závěťzávěť pořízena podle § 1544 nebo 1545, zařídí totéž úřad, jemuž byla závěťzávěť předána. § 1547 (1) Pořídil-li zůstavitel podle § 1543, 1544 nebo 1545, vyžaduje se, aby osoba, která záznam pořídila, jej také s oběma svědky podepsala a zůstaviteli za přítomnosti obou svědků přečetla a aby zůstavitel potvrdil, že jde o projev jeho poslední vůle. Takto pořízená závěťzávěť se považuje za veřejnou listinuveřejnou listinu. (2) Došlo-li při vyhotovování závětizávěti podle § 1543, 1544 nebo 1545 k porušení předepsaných formalit, zejména chybí-li na listině podpisy přítomných svědků, ač se vyžadují, ale je-li přesto jisté, že listina spolehlivě zaznamenává zůstavitelovu poslední vůli, nepůsobí to neplatnost závětizávěti; taková listina se však za veřejnou listinuveřejnou listinu nepovažuje. § 1548 (1) Při pořizování závětizávěti s úlevami mohou být svědky i osoby, které dosáhly patnáctého roku věku, a osoby, které byly ve svéprávnostisvéprávnosti omezeny, pokud jsou způsobilé věrohodně popsat skutečnosti významné pro platnost závětizávěti. (2) Je-li závěťzávěť pořízena s úlevami, není její platnosti na újmu, že ji zůstavitel nebo svědek nepodepsal proto, že nemohl psát, nebo pro jinou závažnou překážku, je-li to v listině výslovně uvedeno. § 1549 Je-li zůstavitel naživu, pozbývá platnosti závěťzávěť pořízená podle § 1542 uplynutím dvou týdnů a podle § 1543, 1544, nebo 1545 uplynutím tří měsíců ode dne pořízení. Tyto doby však nepočnou běžet ani neběží, dokud zůstavitel nemůže pořídit závěťzávěť ve formě veřejné listinyveřejné listiny. § 1550 Mlčenlivost Kdo působil při pořízení závětizávěti nebo jiném právním jednání, pro které tento zákon vyžaduje náležitosti jako pro závěťzávěť, jako pisatel, svědek, předčitatel, tlumočník, schovatel nebo úřední osoba, zachová o obsahu zůstavitelovy vůle mlčenlivost, ledaže je zřejmá jiná vůle zůstavitele; poruší-li tuto povinnost, odčiní zůstaviteli újmu, kterou mu tím způsobil. Pododdíl 3 Vedlejší doložky v závěti § 1551 (1) Zůstavitel může uvést v závětizávěti podmínku, doložení času nebo příkaz. (2) Směřuje-li vedlejší doložka jen k zřejmému obtěžování dědicedědice nebo odkazovníka ze zjevné zůstavitelovy svévole, nepřihlíží se k ní. Nepřihlíží se ani k vedlejší doložce, která zjevně odporuje veřejnému pořádku nebo je nesrozumitelná. § 1552 Nepřihlíží se k vedlejší doložce, kterou zůstavitel ukládá dědicidědici nebo odkazovníku, aby uzavřel či neuzavřel manželstvímanželství, popřípadě aby v manželstvímanželství setrval, anebo aby manželstvímanželství zrušil. Zůstavitel však může zřídit někomu právo na dobu, než uzavře manželstvímanželství. Vykonavatel závěti § 1553 (1) Zůstavitel může závětízávětí povolat vykonavatele závětivykonavatele závěti a případně určit, jaké má povinnosti a zda i jak bude odměňován. (2) Zjistí-li soud při projednávání dědictvídědictví, že byl vykonavatel závětivykonavatel závěti povolán, vyrozumí ho o tom. Vykonavatel závětiVykonavatel závěti může z funkce kdykoli odstoupit; odstoupení je účinné, dojde-li soudu. § 1554 (1) Vykonavatel závětiVykonavatel závěti dbá o řádné splnění poslední vůle zůstavitele s péčí řádného hospodáře. Náleží mu všechna práva potřebná k splnění jeho úkolů, včetně práva před soudem hájit platnost závětizávěti, namítat nezpůsobilost dědicedědice nebo odkazovníka a vůbec dbát o splnění zůstavitelových pokynů. (2) Nepovolal-li zůstavitel správce pozůstalostisprávce pozůstalosti, náleží vykonavateli závětivykonavateli závěti také správa pozůstalostipozůstalosti, dokud soud nerozhodne o jiném opatření. Ustanovení o správci pozůstalostisprávci pozůstalosti se na vykonavatele závětivykonavatele závěti použijí obdobně, byl-li povolán veřejnou listinouveřejnou listinou; jinak se použijí přiměřeně. § 1555 Při námitce neplatnosti povolání do funkce může vykonavatel závětivykonavatel závěti uplatňovat svá práva a plnit své povinnosti až do právní moci rozhodnutí, že projev zůstavitelovy vůle není platný, pokud soud neučiní jiné opatření. Správce pozůstalosti § 1556 (1) Zůstavitel může povolat správce pozůstalostisprávce pozůstalosti nebo některé její části (dále jen „správce pozůstalostisprávce pozůstalosti“) a případně určit, jaké má povinnosti a zda i jak bude odměňován. Povolání správce pozůstalostisprávce pozůstalosti vyžaduje formu veřejné listinyveřejné listiny. (2) Projev vůle, kterým byl správce pozůstalostisprávce pozůstalosti povolán, lze zrušit stejným způsobem, jakým se zrušuje závěťzávěť. § 1557 Správce pozůstalostiSprávce pozůstalosti se správy ujme, je-li mu známo, že byl povolán, jakmile se dozví o zůstavitelově smrti. Zjistí-li až soud, že byl správce pozůstalostisprávce pozůstalosti povolán, vyrozumí ho o tom. § 1558 Byl-li povolán vykonavatel závětivykonavatel závěti, řídí se správce pozůstalostisprávce pozůstalosti jeho pokyny; jejich vzájemná práva a povinnosti se posoudí podle ustanovení o příkazu. § 1559 Správce pozůstalostiSprávce pozůstalosti může z funkce kdykoli odstoupit; odstoupení je účinné, dojde-li soudu. § 1560 Poruší-li vykonavatel závětivykonavatel závěti nebo správce pozůstalostisprávce pozůstalosti závažně své povinnosti, není-li schopen své povinnosti řádně plnit nebo je-li pro to jiný vážný důvod, odvolá ho soud i bez návrhu. Podmínky § 1561 Směřuje-li podmínka k jednání dědicedědice nebo odkazovníka, které jím může být opakováno, musí být znovu vykonáno po smrti zůstavitele, třebaže se tak stalo již za zůstavitelova života, není-li zřejmá jiná vůle zůstavitele. § 1562 K nabytí toho, co bylo zůstaveno s odkládací podmínkouodkládací podmínkou, je třeba, aby osoba, jíž bylo něco takto zůstaveno, přežila zůstavitele a byla způsobilá dědit. § 1563 (1) Uděluje-li se někomu právo s nemožnou rozvazovací podmínkourozvazovací podmínkou, nepřihlíží se k ní. (2) Ustanovení závětizávěti, kterým se někomu uděluje právo s nemožnou odkládací podmínkouodkládací podmínkou, je neplatné. Doložení času § 1564 Omezí-li zůstavitel někomu právo doložením času a není-li jisté, zda čas nastane, platí zůstavené právo za podmíněné. § 1565 Je-li čas určen tak, že rozhodná chvíle nastat musí, přechází zůstavené právo jako jiná nepodmíněná práva i na dědicedědice té osoby, jíž bylo takto zůstaveno. § 1566 Je-li jisté, že doba vyměřená v závětizávěti nastat nikdy nemůže, posoudí se toto doložení času jako nemožná podmínka. Bude-li však nepochybné, že se zůstavitel při určení času jenom zmýlil, určí se rozhodná chvíle podle jeho pravděpodobné vůle. Zvláštní ustanovení § 1567 (1) Dokud zůstává právo následného dědicedědice odsunuto, až bude splněna podmínka nebo až nastane doložený čas, je právo předního dědicedědice, kterému dědictvídědictví připadlo, omezeno jako právo poživatele; ustanovení § 1520 až 1524 se použijí obdobně. (2) DědicDědic, jehož právo bylo odloženo nařízením podmínky nebo doložením času, nabude, co mu bylo zůstaveno, s povinností přispět poměrně přednímu dědicidědici na to, co on plnil na zůstavitelovy dluhy nebo nepominutelnému dědicinepominutelnému dědici na povinný díl. § 1568 Byl-li povolán přední a následný odkazovník, použije se § 1567 obdobně. Příkaz § 1569 (1) Zůstaví-li zůstavitel někomu něco s připojením příkazu, posuzuje se příkaz jako rozvazovací podmínkarozvazovací podmínka, takže se zůstavení práva zmaří, nebude-li příkaz proveden, ledaže zůstavitel projeví jinou vůli. (2) Zákaz zcizení nebo zatížení zavazuje obtíženého, jen je-li nařízen na určitou přiměřenou dobu a odůvodněn vážným zájmem hodným právní ochrany, jinak může soud na návrh obtíženého rozhodnout, že se k zákazu nepřihlíží. Byl-li zákaz zapsán do veřejného seznamu, může obtížený požadovat, aby soud zákaz zrušil; soud návrhu nevyhoví, neprokáže-li se, že zájem na zrušení zákazu zřejmě převyšuje zájem na jeho zachování. § 1570 Nelze-li příkaz splnit přesně, budiž splněn alespoň tak, aby mu bylo přibližně co možná vyhověno. Není-li možné ani to, náleží osobě obtížené příkazem, co jí bylo zůstaveno, ledaže zůstavitel projevil jinou vůli. Kdo se však učinil neschopným splnit příkaz, věda, že jej tím zmaří, pozbude, co mu bylo zůstaveno. § 1571 Právo vymáhat splnění příkazu má kromě osoby, jíž je příkaz k prospěchu, také vykonavatel závětivykonavatel závěti nebo jiná osoba k tomu v závětizávěti povolaná. § 1572 (1) Směřuje-li příkaz k prospěchu více osob bez bližšího určení, splní obtížená osoba příkaz vůči právnické osoběprávnické osobě oprávněné chránit zájmy těchto osob. Je-li takových právnických osobprávnických osob více a není-li zřejmá jiná zůstavitelova vůle, má volbu osoba obtížená příkazem; neprovede-li ji bez zbytečného odkladu, určí oprávněnou osobuoprávněnou osobu soud na návrh toho, kdo na tom má právní zájem. (2) Směřuje-li příkaz k veřejnému prospěchu, může splnění příkazu vymáhat i příslušný orgán veřejné moci. § 1573 Vysloví-li se zůstavitel o účelu, ke kterému něco někomu zanechává, ale neuloží-li povinnost k tomuto účelu zanechané věcivěci použít, hledí se na jeho projev vůle jako na přání bez právní závaznosti. § 1574 Ustanovení, kterým zůstavitel dědicidědici nebo odkazovníku přikáže s pohrůžkou ztráty nějaké výhody, aby závětizávěti neodporoval, nemá právní účinky, jde-li jen o odpor proti pravosti závětizávěti nebo proti výkladu jejího smyslu. Pododdíl 4 Zrušení závěti § 1575 (1) Zůstavitel má právo závěťzávěť nebo její jednotlivá ustanovení kdykoli zrušit. (2) ZávěťZávěť se zrušuje odvoláním nebo pořízením pozdější závětizávěti. § 1576 Pořízení nové závěti Pořízením pozdější závětizávěti se dřívější závěťzávěť ruší v rozsahu, v jakém nemůže vedle pozdější závětizávěti obstát. Odvolání závěti § 1577 K výslovnému odvolání závětizávěti se vyžaduje projev vůle učiněný ve formě předepsané pro pořízení závětizávěti. § 1578 (1) K odvolání závětizávěti mlčky se vyžaduje zničení listiny, na níž byla závěťzávěť napsána. Zničí-li zůstavitel jen jeden z několika stejnopisů závětizávěti, nelze z toho ještě usuzovat na její odvolání. (2) Porušil-li zůstavitel listinu jiným způsobem, nebo neobnovil-li závěťzávěť, ač ví, že listina byla zničena nebo ztracena, závěťzávěť se tím ruší, plyne-li z okolností nepochybně zůstavitelův zrušovací úmysl. § 1579 (1) Byla-li závěťzávěť pořízena ve formě veřejné listinyveřejné listiny, má zůstavitel právo požadovat kdykoli, aby mu závěťzávěť byla vydána; závěťzávěť lze vydat jen zůstaviteli osobně. Vydá-li se zůstaviteli závěťzávěť, považuje se za odvolanou; o tom zůstavitele poučí ten, kdo mu závěťzávěť vydal, a odvolání závětizávěti i poučení poznamená na vydávané listině i ve svém spisu. (2) Byla-li závěťzávěť uložena do úřední úschovy, má zůstavitel právo požadovat její vydání; vydání závětizávěti nemá právní následky podle druhé věty odstavce 1. § 1580 Zruší-li zůstavitel novější závěťzávěť, ale dřívější uchová, má se za to, že dřívější závěťzávěť nepozbyla platnost a hledí se na ni, jako by nebyla zrušena. § 1581 Neúčinná zrušovací doložka Prohlásí-li zůstavitel, že neplatná budou všechna jeho příští pořízení pro případ jeho smrti, anebo že budou neplatná taková pořízení, jež nebudou zřízena v určité formě, nepřihlíží se k tomu. Oddíl 3 Dědická smlouva § 1582 (1) Dědickou smlouvouDědickou smlouvou povolává zůstavitel druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědicedědice nebo odkazovníka a druhá strana to přijímá. (2) Dědická smlouvaDědická smlouva vyžaduje formu veřejné listinyveřejné listiny. § 1583 Co se v tomto oddílu stanoví o smluvním dědicidědici, platí obdobně i pro smluvního odkazovníka. § 1584 (1) Dědickou smlouvuDědickou smlouvu může uzavřít zletilý zůstavitel, který je plně svéprávný; je-li zůstavitel ve svéprávnostisvéprávnosti omezen, může dědickou smlouvudědickou smlouvu uzavřít a závazek z ní změnit se souhlasem opatrovníka. (2) Dědickou smlouvuDědickou smlouvu mohou strany uzavřít a závazek z ní změnit jen osobním jednáním. § 1585 (1) Dědickou smlouvouDědickou smlouvou nelze pořídit o celé pozůstalostipozůstalosti. Čtvrtina pozůstalostipozůstalosti musí zůstat volná, aby o ní zůstavitel mohl pořídit podle své zvlášť projevené vůle. Chce-li zůstavitel zanechat smluvnímu dědicidědici i tuto čtvrtinu, může tak učinit závětízávětí. (2) Kdo byl ve svéprávnostisvéprávnosti omezen pro chorobnou závislost na požívání alkoholu, užívání psychotropních látek nebo podobných přípravků či jedů nebo chorobnou závislost na hráčské vášni představující závažnou duševní poruchu, může pořídit dědickou smlouvoudědickou smlouvou jen o majetkumajetku, o němž je způsobilý pořídit závětízávětí. Z tohoto majetkumajetku se počítá čtvrtina vyhrazená pořízení podle jeho zvlášť projevené vůle. § 1586 Byla-li dědická smlouvadědická smlouva uzavřena s tím, že se ostatní dědicidědici zřekli svého dědického právadědického práva, pozbývá zřeknutí se dědictvídědictví účinky, nedědí-li dědicdědic povolaný v dědické smlouvědědické smlouvě. § 1587 O podmínkách v dědické smlouvědědické smlouvě platí § 548 a 549. § 1588 (1) Dědická smlouvaDědická smlouva zůstaviteli nebrání, aby se svým majetkemmajetkem nakládal za svého života podle libosti. Není-li ujednáno něco jiného, nemůže strana povolaná za dědicedědice převést své právo na jinou osobu. (2) Pořídí-li však zůstavitel pro případ smrti nebo uzavře-li darovací smlouvudarovací smlouvu tak, že to s dědickou smlouvoudědickou smlouvou není slučitelné, může se smluvní dědicdědic dovolat neúčinnosti těchto právních jednání. § 1589 (1) Dohodnou-li se strany, že zůstavitel převede na smluvního dědicedědice majetekmajetek již za svého života, může být tento majetekmajetek sepsán ve formě veřejné listinyveřejné listiny. V takovém případě, nepřevede-li zůstavitel všechen svůj majetekmajetek, anebo získá-li po převodu další majetekmajetek, se dědická smlouvadědická smlouva vztahuje jen na majetekmajetek takto sepsaný, ledaže bylo ujednáno něco jiného. (2) Uskutečnilo-li se odevzdání ještě za života, přecházejí práva a povinnosti z dědické smlouvydědické smlouvy na dědicedědice smluvního dědicedědice, ledaže bylo ujednáno něco jiného. § 1590 Své povinnosti z dědické smlouvydědické smlouvy může zůstavitel zrušit i pořízením závětizávěti. K účinnosti zrušení se vyžaduje souhlas smluvního dědicedědice učiněný ve formě veřejné listinyveřejné listiny. § 1591 Dědická smlouvaDědická smlouva neplatná pro nedostatek formy nebo neplatná pro nesplnění podmínek v § 1584 a 1585 nebo proto, že nevyhovuje ustanovením o smlouvách podle části čtvrté tohoto zákona, může mít přesto platnost závětizávěti, má-li jinak všechny náležitosti závětizávěti. Zvláštní ustanovení o dědické smlouvě uzavřené mezi manželi § 1592 (1) Manželé mohou uzavřít dědickou smlouvudědickou smlouvu, podle níž jedna strana povolává druhou za dědicedědice nebo za odkazovníka a druhá strana toto povolání přijímá, anebo se takto za dědicedědice nebo za odkazovníky povolávají navzájem. (2) Takovou smlouvu mohou pro případ vzniku manželstvímanželství uzavřít i snoubenci, ale smlouva se stane účinnou až vznikem manželstvímanželství. § 1593 (1) Rozvodem manželstvímanželství se neruší práva a povinnosti z dědické smlouvydědické smlouvy, ledaže dědická smlouvadědická smlouva určí něco jiného. Po rozvodu manželstvímanželství se každá strana může domáhat, aby dědickou smlouvudědickou smlouvu zrušil soud. Soud návrhu nevyhoví, směřuje-li proti tomu, kdo nezapříčinil rozvrat manželstvímanželství a s rozvodem nesouhlasil. (2) Prohlášením manželstvímanželství za neplatné se ruší práva a povinnosti z dědické smlouvydědické smlouvy, ledaže takové manželstvímanželství již dříve zaniklo smrtí jednoho z manželů. Díl 3 Odkaz Oddíl 1 Obecná ustanovení Zřízení odkazu § 1594 (1) OdkazOdkaz zůstavitel zřídí tak, že v pořízení pro případ smrtipořízení pro případ smrti nařídí určité osobě, aby odkazovníku vydala předmět odkazuodkazu. Odkazovníkem může být jen osoba způsobilá dědit. Povolá-li zůstavitel dědicedědice s určením, že ten určitou věcvěc dědit nemá, považuje se to za zřízení odkazuodkazu zákonným dědicůmdědicům. (2) Darování závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije, se považuje za odkazodkaz, pokud se dárce nevzdal práva dar odvolat. § 1595 OdkazOdkaz může zřídit osoba způsobilá pořizovat závětízávětí. Zůstavitel nezpůsobilý pořizovat může ze svého majetkumajetku odkázat jinému jen předměty malé hodnoty. § 1596 Zůstavitel může také dědicidědici nebo spoludědicům zanechat přednostní odkazodkaz; vzhledem k tomuto odkazuodkazu se budou posuzovat jako odkazovníci. Obtížení odkazem § 1597 OdkazyOdkazy připadají k tíži všem dědicůmdědicům podle poměru jejich podílů, a to i tehdy, byla-li odkázána věcvěc náležející jednomu ze spoludědiců. To neplatí, pokud zůstavitel zvlášť přikáže splnění odkazuodkazu jednotlivému spoludědici nebo odkazovníku. § 1598 Každému z dědicůdědiců musí zůstat z hodnoty dědictvídědictví alespoň čtvrtina odkazyodkazy nezatížená. Zatíží-li zůstavitel dědicedědice více, má dědicdědic právo na poměrné zkrácení odkazuodkazu. § 1599 Pododkaz (1) Přikáže-li zůstavitel odkazovníku splnění dalšího odkazuodkazu, nezbavuje odkazodkazovníka povinnosti splnit další odkaz ani skutečnost, že hodnota dalšího odkazuodkazu přesahuje hodnotu odkazuodkazu. (2) Nenabude-li odkazovník odkazodkaz, splní další odkazodkaz ten, komu odkazodkaz připadl. Této povinnosti se zprostí, přenechá-li odkazodkaz, který mu připadl, osobě, které byl další odkaz zůstaven. § 1600 Zůstavitel, který odkazemodkazem pamatuje na určitou skupinu osob, jako jsou zejména příbuzní či chudí, nebo na veřejně prospěšný, dobročinný či podobný účel, může ponechat dědicidědici nebo někomu jinému, aby určil, jak a které z těchto osob nebo účelů mají být poděleny. Nevysloví-li se o tom zůstavitel, má volbu dědicdědic. Nemůže-li dědicdědic volbu vykonat, určí odkazovníky soud. § 1601 Náhradnictví při odkazech Zůstavitel může při odkazuodkazu nařídit náhradnictví nebo svěřenské nástupnictví. Pro takové případy se přiměřeně použijí ustanovení § 1507 až 1524. Odvolání odkazu § 1602 Má se za to, že odkazodkaz byl odvolán, jestliže zůstavitel a) odkázanou věcvěc zničí, nebo ji zcizí a znovu nenabude, b) odkázanou věcvěc změní takovým způsobem, že to je již věcvěc jiná, nebo c) odkázanou pohledávku vymůže a vybere. § 1603 Má se za to, že odkazodkaz nebyl odvolán, pokud odkázanou věcvěc nabyla jiná osoba nebo byla-li odkázaná věcvěc změněna či zničena mimo vůli zůstavitele. To platí i tehdy, vyrovnal-li dlužník zůstaviteli odkázanou pohledávku z vlastního popudu. Oddíl 2 Zvláštní pravidla o jednotlivých druzích odkazů Pododdíl 1 Odkaz věcí určitého druhu § 1604 (1) Při odkazuodkazu věcivěci určitého druhu, je-li takových věcívěcí v pozůstalostipozůstalosti více, rozhodne osoba obtížená odkazemodkazem, která věcvěc bude odkazovníkovi vydána. Musí však zvolit takovou věcvěc, kterou odkazovník bude moci užívat. (2) Ponechá-li se odkazovníku, aby si z několika věcívěcí sám vybral, může zvolit i věcvěc nejlepší. § 1605 (1) Při odkazuodkazu věcivěci určitého druhu, která však v pozůstalostipozůstalosti není, není odkazodkaz platný. Odkáže-li zůstavitel několik věcívěcí určitého druhu a není-li jich v pozůstalostipozůstalosti určené množství, spokojí se odkazovník s těmi, které v pozůstalostipozůstalosti jsou. (2) Neodkáže-li však zůstavitel věcvěc určitého druhu výslovně ze svého vlastnictvívlastnictví a není-li taková věcvěc v pozůstalostipozůstalosti, opatří ji osoba obtížená odkazemodkazem odkazovníku v jakosti přiměřené osobním poměrům a potřebě odkazovníka. § 1606 (1) Zůstavitel může pověřit i jinou osobu, aby zvolila, kterou z několika věcívěcí má odkazodkazovník dostat. Nevykoná-li tato osoba volbu, určí odkaz soud se zřetelem k osobním poměrům a potřebě odkazovníka. (2) Soud určí odkazodkaz také tehdy, když odkazovník nevykoná volbu, která mu byla ponechána, ve lhůtě stanovené k žádosti osoby obtížené odkazemodkazem. § 1607 OdkazOdkaz peněz zavazuje osobu obtíženou odkazemodkazem k jejich vyplacení, ať již hotové peníze v pozůstalostipozůstalosti jsou, nebo nejsou. Pododdíl 2 Odkaz určité věci § 1608 Při opakování odkazuodkazu určité věcivěci v jednom nebo několika ustanoveních nemá odkazovník právo na odkázanou věcvěc i na její cenucenu zároveň. Jiné odkazyodkazy, byť i obsahují věcvěc téhož druhu nebo stejnou peněžní částku, náležejí odkazovníku, kolikrát jsou opakovány. § 1609 K odkazuodkazu věcivěci, která v době pořízení závětizávěti náležela odkazovníkovi, se nepřihlíží. Nabyl-li ji později, uhradí se mu obvyklá cenacena věcivěci; dostal-li ji však bezplatně od samotného zůstavitele, platí, že odkazodkaz byl odvolán. § 1610 (1) Nepřihlíží se k odkazuodkazu věcivěci cizí nenáležející ani zůstaviteli, ani dědicidědici nebo odkazovníkovi, který ji má poskytnout někomu jinému. Mají-li uvedené osoby na odkázané věcivěci podíl nebo právo, týká se odkazodkaz jen tohoto podílu nebo práva. (2) Nařídil-li zůstavitel, že cizí věcvěc má být koupena a poskytnuta odkazovníku, avšak její vlastník ji nechce prodat za obvyklou cenucenu, vyplatí se odkazovníku tato cenacena. § 1611 Zastavení nebo jiné zatížení odkázané věcivěci postihují příjemce jako závady odkazuodkazu. Pododdíl 3 Odkaz pohledávky § 1612 Při odkazuodkazu pohledávky, která zůstaviteli náleží za někým jiným, postoupí osoba obtížená odkazemodkazem tuto pohledávku s příslušenstvím a případným zajištěním odkazovníku, vydá mu potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky proti dlužníku zapotřebí. § 1613 OdkazOdkaz všech pohledávek zahrnuje sice všechny pohledávky trvající po zřízení odkazuodkazu, nikoli však pohledávky vzniklé z převoditelných cenných papírůcenných papírů a vkladních knížekvkladních knížek, ani pohledávky váznoucí na nemovitých věcechvěcech a pohledávky vznikající z práva věcného. § 1614 OdkazOdkaz pohledávky, kterou má zůstavitel za odkazovníkem, zavazuje obtíženou osobu k tomu, aby vydala odkazovníku kvitancikvitanci anebo vrátila dlužní úpis. § 1615 Prominutí dluhu se nevztahuje na dluhy vzniklé po zřízení odkazuodkazu. Promine-li se odkazemodkazem zajištění dluhu, neplyne z toho ještě, že byl prominut také dluh. Prodlouží-li se jen lhůta k placení, neplyne z toho ještě prominutí úroků. § 1616 (1) OdkazOdkaz dluhu, který má zůstavitel uhradit odkazovníku, má ten právní účinek, že zavazuje osobu obtíženou odkazemodkazem uznat dluh, který zůstavitel určitě vyjádří nebo odkazovník prokáže, a uhradit jej nejpozději ve lhůtě pro splnění ostatních odkazůodkazů bez zřetele k podmínkám a lhůtám, které obtížený se zůstavitelem ujednal. (2) Nařídí-li zůstavitel, aby odkazovníkova pohledávka byla zajištěna, musí mu být poskytnuta dostatečná jistota. § 1617 Odkáže-li zůstavitel někomu stejnou částku, jakou mu je sám dlužen, má se za to, že nechtěl odkazemodkazem splnit dluh. OdkazOdkazovník obdrží dluh i odkaz. Pododdíl 4 Jiné odkazy § 1618 Odkaz dětem a příbuzným Dětmi se rozumí jen synové a dcery, jestliže zůstavitel pamatoval na děti někoho jiného. Jedná-li se však o vlastní děti zůstavitele, rozumí se tím i potomci vstupující na jejich místo. § 1619 I při jiných odkazechodkazech než podle § 1594 až 1618 se použije obdobně § 1503. Oddíl 3 Nabytí odkazu § 1620 (1) Odkazovník nabývá právo na odkaz pro sebe a pro své nástupce smrtí zůstavitele. (2) O právu na odkazodkaz, které má teprve vzniknout, platí § 1480 obdobně. § 1621 (1) Odkázanou věcvěc nabývá odkazovník způsobem, jakým se nabývá vlastnické právo. (2) Dospěje-li právo na odkazodkaz, může se odkazovník domáhat vydání odkázané věcivěci. Zapisuje-li se odkázaná věcvěc do veřejného seznamu, nahradí vydání věcivěci prohlášení vykonavatele závětivykonavatele závěti, jinak obtížené osoby, s úředně ověřeným podpisem; nebyla-li splatnost odkazuodkazu odložena, zapíše se odkazovník do veřejného seznamu přímo po zůstaviteli. § 1622 Před smrtí zůstavitele nemůže odkazovník právo na odkaz převést ani o něm pořídit. § 1623 Prohlásí-li odkazovník způsobem, jaký je stanoven pro odmítnutí dědictvídědictví, že odkazodkaz nechce, hledí se na něho, jako by právo na odkazodkaz vůbec nenabyl. § 1624 (1) OdkazOdkaz jednotlivých věcívěcí z pozůstalostipozůstalosti a odkazodkaz práv vztahujících se k takovým věcemvěcem může být požadován ihned. To platí i pro odkazodkaz menších odměn pro zaměstnance a odkazyodkazy veřejně prospěšné, dobročinné a podobné. Jiné odkazyodkazy jsou splatné za rok po smrti zůstavitele. (2) Ustanovení odstavce 1 se použije, není-li zřejmá jiná vůle zůstavitele. § 1625 Při odkazuodkazu jednotlivé věcivěci náleží odkazovníku ode dne splatnosti odkazuodkazu plodyplody a užitkyužitky i vše, co k věcivěci přibude, včetně práv s věcívěcí spojených. Od téhož dne postihují odkazovníka i závady na odkázané věcivěci, jakož i její zhoršení nebo zkáza vzniklé ze skutečností, za které nikdo neodpovídá. § 1626 (1) Při odkazuodkazu dávek splatných ročně, měsíčně nebo jinak nabude odkazovník právo k částce, která připadá na celou dobu, dožije-li se jejího počátku; splátka se však stane splatnou až v určenou dobu splatnosti. (2) Při odkazuodkazu výživného platí obdobně § 922. § 1627 Právo odkazovníka na zajištění (1) Při odkazuodkazu opakovaného plnění nebo při odkazuodkazu, jehož plnění se ještě nelze domáhat vzhledem k zákonné lhůtě nebo vzhledem k lhůtě či podmínce určené zůstavitelem, má odkazovník vůči osobě obtížené odkazemodkazem právo na poskytnutí dostatečné jistoty. To neplatí, je-li zřejmé, že zajištění není potřeba. (2) Jinak má odkazovník vůči osobě obtížené odkazemodkazem stejná práva jako každý jiný věřitel. Uvolněný odkaz § 1628 (1) Nemůže-li odkazovník přijmout odkazodkaz nebo odmítne-li jej, připadne odkaz náhradníkovi. Není-li náhradník a je-li celým odkazemodkazem pamatováno na několik osob buď bez určení podílů, anebo všeobecným výrazem znamenajícím rovné podělení, přibude uvolněný podíl poměrně ostatním podílníkům. (2) Je-li odkazovníku zůstaven určitý podíl, nemá právo na přírůstek podle odstavce 1, ledaže je zřejmá vůle zůstavitele zanechat vyjmenovaným odkazovníkům celý odkaz a že určením podílů nechtěl nic jiného než omezit odkazovníky navzájem. (3) V ostatních případech povinnost splnit odkazodkaz zanikne. § 1629 Kdo má prospěch z uvolnění odkazuodkazu nebo z toho, že povinnost splnit odkazodkaz zanikne, toho postihují i břemena s odkazemodkazem spojená. To neplatí, jedná-li se jen o osobní úkony osoby odkazemodkazem původně obtížené. Práva dědice vyhradivšího si soupis § 1630 (1) Je-li čistá pozůstalostpozůstalost odkazyodkazy obtížena tak, že je téměř vyčerpána a dědicdědic neuplatní právo podle § 1598, má dědicdědic právo jen na náhradu nákladů učiněných při splnění odkazůodkazů a na přiměřenou odměnu za svou námahu. Nestačí-li pozůstalostpozůstalost k jejich úhradě, hradí náklady i odměnu odkazovníci poměrně podle hodnoty odkazůodkazů a dědicdědic má k zajištění svého práva k odkázaným předmětům zadržovací právozadržovací právo; bez dostatečného zajištění není dědicdědic povinen odkazyodkazy vyřizovat. (2) Pokud však odkazovník odkazodkaz již obdržel, provede se srážka podle hodnoty, jakou měl odkaz v době přijetí, a podle užitkůužitků, které již z něho získal. Odkazovník se zbaví povinnosti příspěvku tím, že vydá dědicidědici odkazodkaz i s užitkyužitky nebo jejich cenucenu. V ostatním se na odkazovníka hledí jako na poctivého držitelepoctivého držitele. § 1631 (1) Nestačí-li čistá pozůstalostpozůstalost k úhradě všech dluhů a jiných povinných výdajů, odkazyodkazy se poměrně sníží. (2) Nestačí-li čistá pozůstalostpozůstalost k vyřízení všech odkazůodkazů, uspokojí se přede všemi ostatními odkazodkaz zaopatření, výchovy a výživy; ostatní odkazyodkazy se poměrně sníží. § 1632 Splnění poslední vůle správcem pozůstalosti Nebyl-li určen vykonavatel závětivykonavatel závěti a nechce-li dědicdědic věnovat splnění poslední vůle svůj čas a námahu, soud na jeho návrh za tím účelem jmenuje správce pozůstalostisprávce pozůstalosti, nebo uloží splnění poslední vůle správci pozůstalostisprávci pozůstalosti již povolanému. Díl 4 Zákonná posloupnost § 1633 (1) Kde nedojde k posloupnosti podle dědické smlouvydědické smlouvy nebo podle závětizávěti, nastane zákonná dědická posloupnost k pozůstalostipozůstalosti nebo k její části. Není-li zákonný dědicdědic, nebo nenabude-li dědictvídědictví, stávají se dědicidědici odkazovníci podle poměru hodnoty svých odkazůodkazů. (2) Kdo nabyl dědictvídědictví proto, že dědicdědic ani náhradník povolaný dědickou smlouvoudědickou smlouvou nebo závětízávětí dědit nechtěl nebo nemohl, splní ostatní nařízení zůstavitele. § 1634 Odúmrť (1) Nedědí-li žádný dědicdědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadá dědictvídědictví státu a na stát se hledí, jako by byl zákonný dědicdědic; stát však nemá právo odmítnout dědictvídědictví, ani právo na odkazodkaz podle § 1594 odst. 1 věty třetí. (2) Vůči jiným osobám má stát stejné postavení jako dědicdědic, kterému svědčí výhrada soupisu. § 1635 První třída dědiců (1) V první třídě dědicůdědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem. (2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka. § 1636 Druhá třída dědiců (1) Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. (2) DědiciDědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalostipozůstalosti. § 1637 Třetí třída dědiců (1) Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. (2) Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti. § 1638 Čtvrtá třída dědiců Nedědí-li žádný dědicdědic ve třetí třídě, dědí ve čtvrté třídě stejným dílem prarodiče zůstavitele. § 1639 Pátá třída dědiců (1) Nedědí-li žádný z dědicůdědiců čtvrté třídy, dědí v páté třídě jen prarodiče rodičů zůstavitele. Prarodičům zůstavitelova otce připadá polovina dědictvídědictví, prarodičům zůstavitelovy matky druhá polovina. Obě dvojice prarodičů se dělí rovným dílem o polovinu, která na ně připadá. (2) Nedědí-li jednotlivý člen dvojice, připadne uvolněná osmina druhému členu. Nedědí-li dvojice, připadne tato čtvrtina druhé dvojici téže strany. Nedědí-li ani jedna dvojice téže strany, připadá dědictvídědictví dvojicím druhé strany ve stejném poměru, v jakém se dělí o polovinu dědictvídědictví, která jim připadá přímo. § 1640 Šestá třída dědiců (1) Nedědí-li žádný z dědicůdědiců páté třídy, dědí v šesté třídě děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele, každý stejným dílem. (2) Nedědí-li některé z dětí prarodičů zůstavitele, dědí jeho děti. § 1641 Několikeré příbuzenství Je-li někdo se zůstavitelem příbuzný z více než z jedné strany, má z každé strany dědické právodědické právo, které by mu náleželo jako příbuznému z této strany. Díl 5 Povinný díl Započtení na povinný díl a na dědický podíl Oddíl 1 Nepominutelný dědic § 1642 Nepominutelnému dědiciNepominutelnému dědici náleží z pozůstalostipozůstalosti povinný díl. § 1643 (1) Nepominutelnými dědiciNepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. (2) Je-li nepominutelný dědicnepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědicnepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu. § 1644 (1) Povinný díl může být zůstaven v podobě dědického podílu nebo odkazuodkazu, ale musí zůstat nepominutelnému dědicinepominutelnému dědici zcela nezatížen. (2) K nařízení zůstavitele, která omezují povinný díl, se nepřihlíží. Zůstaví-li se nepominutelnému dědicinepominutelnému dědici více než povinný díl, vztahuje se takové nařízení, učinil-li je zůstavitel v pořízení pro případ smrtipořízení pro případ smrti, jen na část, která přesahuje hodnotu povinného dílu. To neplatí, zemře-li nepominutelný dědicnepominutelný dědic před zůstavitelem, nebo nedědí-li z jiného důvodu. (3) Zůstavitel může také nepominutelnému dědicinepominutelnému dědici uložit, aby se rozhodl pro to, co se mu zůstavuje s omezením, nebo pro povinný díl. § 1645 Kdo se zřekl dědictvídědictví nebo povinného dílu, kdo je nezpůsobilý dědit nebo kdo byl zůstavitelem vyděděn, právo na povinný díl nemá, ale při výpočtu povinných dílů ostatních dědicůdědiců se k němu hledí právě tak, jako by z dědického právadědického práva nebyl vyloučen. Oddíl 2 Vydědění § 1646 (1) Ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědicenepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědicenepominutelného dědice, který a) mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi, b) o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl, c) byl odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo d) vede trvale nezřízený život. (2) Zůstavitel může vydědit i nepominutelného dědicenepominutelného dědice, který je nezpůsobilý dědit, a proto je z dědického právadědického práva vyloučen. (3) Přežije-li vyděděný potomek zůstavitele, nedědí ani potomci vyděděného potomka, ledaže zůstavitel projeví jinou vůli. Nedožije-li se vyděděný potomek smrti zůstavitele, pak jeho potomci dědí vyjma těch, kteří jsou samostatně vyloučeni z práva dědického. § 1647 Zůstavitel může vydědit i nepominutelného dědicenepominutelného dědice, který je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že tu je obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl. Učinit to však může jen tak, že tento jeho povinný díl zůstaví dětem tohoto nepominutelného dědicenepominutelného dědice, popřípadě, není-li jich, jejich potomkům. § 1648 Nevysloví-li zůstavitel důvod vydědění, má nepominutelný dědicnepominutelný dědic právo na povinný díl, ledaže se proti němu prokáže zákonný důvod vydědění. § 1649 (1) Prohlášení o vydědění lze učinit nebo je lze změnit či zrušit stejným způsobem, jakým se pořizuje nebo ruší závěťzávěť. (2) Stejným způsobem může zůstavitel prohlásit o některém z dědicůdědiců nikoli nepominutelných, jemuž svědčí zákonná dědická posloupnost, že pozůstalostipozůstalosti nenabude. Oddíl 3 Ochrana nepominutelného dědice § 1650 Nepominutelný dědicNepominutelný dědic vyděděný neplatně má právo na povinný díl; byl-li zkrácen na čisté hodnotě povinného dílu, má právo na jeho doplnění. § 1651 (1) Právo na povinný díl má i nepominutelný dědicnepominutelný dědic, o němž bylo zůstaviteli známo, že je naživu, a přesto jej v závětizávěti opominul. (2) Dopustil-li se ten, kdo byl opominut nikoli omylem, něčeho, co naplňuje zákonný důvod vydědění, hledí se na toto opominutí jako na vydědění učiněné mlčky a po právu. § 1652 Dokáže-li nepominutelný dědicnepominutelný dědic, že jeho opominutí pochází jen z toho, že zůstavitel při pořízení pro případ smrtipořízení pro případ smrti o něm nevěděl, má takový dědicdědic právo na povinný díl, jaký mu náleží podle zákona. § 1653 Byl-li nepominutelný dědicnepominutelný dědic zkrácen nebo opominut, přispějí dědicidědici i odkazovníci k vyrovnání jeho práva poměrně. Oddíl 4 Výpočet povinného dílu § 1654 (1) Nepominutelný dědicNepominutelný dědic nemá právo na podíl z pozůstalostipozůstalosti, nýbrž jen na peněžní částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu. Jsou-li pro to na straně dědicůdědiců zvlášť závažné důvody a lze-li to na nepominutelném dědicidědici rozumně požadovat, může soud povolit splátky na povinný díl nebo odklad jeho splatnosti; pohledávka se však úročí ode dne, kdy byla původně splatná. (2) Ustanovení odstavce 1 nebrání, aby se nepominutelný dědicnepominutelný dědic dohodl s dědicidědici ze závětizávěti nebo z dědické smlouvydědické smlouvy jinak; zkrátí-li se tím však práva dalších věřitelů, je dohoda vůči nim neúčinná. Bude-li v průběhu řízení o dědictvídědictví ujednáno, že se nepominutelnému dědicinepominutelnému dědici namísto zaplacení vydá z pozůstalostipozůstalosti věcvěc zapsaná do veřejného seznamu, zapíše se nepominutelný dědicnepominutelný dědic do veřejného seznamu přímo po zůstaviteli. § 1655 (1) Pro stanovení povinného dílu se majetekmajetek v pozůstalostipozůstalosti sepíše a odhadne; dluhy zůstavitele a závady, které na majetkumajetku vázly již v době zůstavitelovy smrti, se od hodnoty majetkumajetku odečtou. Při vypočtení povinného dílu se k pozůstalostipozůstalosti připočte, co se započítává na povinný díl podle § 1660 a 1661. (2) Nepominutelný dědicNepominutelný dědic má právo být při odhadu, vznášet dotazy a uplatňovat připomínky. § 1656 Povinný díl se stanoví bez zřetele na odkazyodkazy a jiné závady vznikající z pořízení pro případ smrtipořízení pro případ smrti. Až do určení povinného dílu se nepominutelný dědicnepominutelný dědic poměrně účastní na zisku a ztrátě pozůstalostipozůstalosti. Kdo má právo na povinný díl, má právo i na poměrné vyúčtování podílu na zisku a ztrátě pozůstalostipozůstalosti od smrti zůstavitele až do určení povinného dílu. § 1657 Dohodne-li si nepominutelný dědicnepominutelný dědic s dědicidědici odbytné a schválí-li dohodu soud, ustanovení § 1655 a 1656 se nepoužijí. Oddíl 5 Započtení na povinný díl a na dědický podíl § 1658 Započtení na povinný díl nebo na dědický podíl nezakládá povinnost něco vydat, ledaže se jedná o případ uvedený v § 2072. § 1659 Při započtení se počítá hodnota toho, co bylo poskytnuto a co podléhá započtení, podle doby odevzdání. V mimořádných případech může soud rozhodnout jinak. Započtení na povinný díl § 1660 (1) Na povinný díl se započte vše, co nepominutelný dědicnepominutelný dědic z pozůstalostipozůstalosti skutečně nabyl odkazemodkazem nebo jiným zůstavitelovým opatřením. (2) Na povinný díl se započte i to, co nepominutelný dědicnepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu; potomku se kromě toho započte i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek. Při započtení se však nepřihlíží k obvyklým darováním. § 1661 (1) Na povinný díl potomka se započte to, co mu zůstavitel dal za svého života na úlevu v nákladech spojených se založením samostatné domácnosti, se založením manželského či obdobného soužití nebo s nástupem povolání či se započetím podnikání; na povinný díl se započte i to, co zůstavitel použil na úhradu dluhů zletilého potomka. Stalo-li se tak dříve než v posledních třech letech před zůstavitelovou smrtí, provede se započtení, pokud zůstavitel neprojeví opačnou vůli. (2) Potomkovi, který vstupuje na místo svého předka, se započte na povinný díl i to, co takto dostali od zůstavitele jeho rodiče, na jejichž místo vstupuje. Započtení na dědický podíl § 1662 Dědické podíly se vypočtou stejně jako povinný díl. § 1663 Při posloupnosti dědicůdědiců podle pořízení pro případ smrtipořízení pro případ smrti nebo při zákonné dědické posloupnosti se započtení na dědický podíl provede, jen přikázal-li to zůstavitel projevem vůle učiněným ve formě předepsané pro pořízení závětizávěti. § 1664 Soud může provést započtení na dědický podíl, i když to zůstavitel nepřikázal, byl-li by jinak nepominutelný dědicnepominutelný dědic neodůvodněně znevýhodněn; k obvyklým darováním se však nepřihlíží. Díl 6 Právo některých osob na zaopatření § 1665 Kdo by jinak byl nepominutelným dědicemnepominutelným dědicem, ale nemá právo na povinný díl, má právo na nutnou výživu, pokud se mu jí nedostává a pokud není schopen sám se živit; takto však nemůže dostat z pozůstalostipozůstalosti více, než kolik by činil jeho povinný díl. Právo na nutnou výživu však nemá ten, na jehož místě dědí jeho potomek, nebo je-li jeho potomek na jeho místě povolán k povinnému díludílu. § 1666 (1) Pozůstalý manžel má právo na slušnou výživu z pozůstalostipozůstalosti po dobu šesti týdnů po smrti manžela. Je-li vdova těhotná, má právo na slušnou výživu až do konce šestého týdne po porodu; totéž právo má i matka zůstavitelova dítěte, která nebyla za zůstavitele provdána. (2) Byl-li pozůstalému manželu zákonný dědický podíl odepřen nebo zkrácen, má pozůstalý manžel právo na nutné zaopatření až do uzavření nového manželstvímanželství, pokud se mu takového zaopatření jinak nedostává a pokud není schopen sám se živit; takto však nemůže dostat z pozůstalostipozůstalosti více, než kolik by činila polovina jeho zákonného dědického podílu. Právo na nutné zaopatření však nenáleží manželu, který bez vážných důvodů nesdílel se zůstavitelem rodinnou domácnost, manželu nezpůsobilému být dědicemdědicem ani manželu, který se dědictvídědictví zřekl nebo je odmítl. (3) Bylo-li by právem na slušnou výživu podle odstavce 1 zkráceno právo na nutnou výživu podle § 1665, zkrátí se všechna tato práva tak, aby se všem oprávněným dostalo stejně. Nutné zaopatření podle odstavce 2 nelze poskytnout, zkrátilo-li by se tím právo na nutnou výživu podle § 1665. § 1667 Pozůstalý manžel nabývá vlastnické právo k movitým věcemmovitým věcem, které tvoří základní vybavení rodinné domácnosti, i když není dědicemdědicem. To neplatí, pokud pozůstalý manžel bez vážných důvodů nesdílel se zůstavitelem rodinnou domácnost. § 1668 (1) Byl-li pozůstalému rodiči zákonný dědický podíl odepřen nebo zkrácen, má pozůstalý rodič právo na nutné zaopatření, pokud se mu takového zaopatření jinak nedostává a pokud není schopen sám se živit; takto však nemůže dostat z pozůstalostipozůstalosti více, než kolik by činila třetina jeho zákonného dědického podílu. Právo na nutné zaopatření nenáleží rodiči nezpůsobilému být dědicemdědicem, rodiči, který se dědictvídědictví zřekl nebo je odmítl, ani rodiči, který se dopustil činu zakládajícího důvod k vydědění. (2) Nutné zaopatření nelze rodiči poskytnout, zkrátilo-li by se tím právo na nutnou výživu podle § 1665. § 1669 Osobám, které požívaly až do smrti zůstavitele bezplatné zaopatření v jeho domácnosti, přísluší stejné zaopatření ještě tři týdny po smrti zůstavitele. Díl 7 Přechod pozůstalosti na dědice Oddíl 1 Nabytí dědictví § 1670 Nabytí dědictvídědictví potvrzuje soud. Soud potvrdí nabytí dědictvídědictví osobě, jejíž dědické právodědické právo bylo prokázáno. § 1671 (1) Neuplatnil-li dědicdědic dědické právodědické právo před soudem ve lhůtě, kterou soud stanoví, nezaniká dědicidědici dědické právodědické právo, avšak při projednání pozůstalostipozůstalosti se k němu nepřihlíží. To platí i o dědickém právudědickém právu neznámého dědicedědice nebo dědicidědici neznámého pobytu, který byl o svém právu vyrozuměn vyhláškou soudu a v určené lhůtě o sobě nedal vědět. (2) Má-li neznámý dědicdědic nebo dědicdědic neznámého pobytu opatrovníka, nemůže opatrovník učinit prohlášení, že tento dědicdědic dědictvídědictví odmítá, nebo že je neodmítá, anebo přijímá. § 1672 Uplatňuje-li právo na dědictvídědictví více osob a odporují-li si, odkáže soud toho z dědicůdědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Nepodá-li tento dědicdědic žalobu ve lhůtě určené soudem, nezaniká sice jeho dědické právodědické právo, avšak při projednání pozůstalostipozůstalosti se k němu nepřihlíží. § 1673 (1) Proti dědicidědici, který se opírá o dědickou smlouvudědickou smlouvu nepopřenou co do pravosti, se k podání žaloby odkáže každý dědicdědic ze závětizávěti nebo dědicdědic zákonný. Proti dědicidědici, který se opírá o závěťzávěť nepopřenou co do pravosti, se odkáže k podání žaloby každý zákonný dědicdědic. (2) Uvede-li zůstavitel důvod vydědění, odkáže se k podání žaloby potomek, který tvrdí, že byl vyděděn neprávem. Není-li důvod vydědění uveden, odkáže se k podání žaloby ten, kdo má dědit na jeho místě. Výhrada soupisu § 1674 (1) Zůstavitel nemůže dědicidědici odejmout právo na výhradu soupisu pozůstalostipozůstalosti. Vzdají-li se tohoto práva strany dědické smlouvydědické smlouvy, nepřihlíží se k tomu. (2) Právo na výhradu soupisu lze uplatnit prohlášením učiněným ústně před soudem, anebo prohlášením zaslaným soudu v písemné formě. Vyhradí-li si dědicdědic soupis s výhradami nebo podmínkami, nepřihlíží se k nim. To platí i pro prohlášení dědicedědice, že výhradu soupisu neuplatňuje. § 1675 DědicDědic má právo vyhradit si soupis pozůstalostipozůstalosti, uplatní-li je do jednoho měsíce ode dne, kdy ho soud o tomto právu vyrozuměl. Jsou-li pro to důležité důvody, soud lhůtu dědicidědici prodlouží. § 1676 (1) O svéprávném, známém a přítomném dědicidědici, který není manželem, potomkem, anebo předkem zůstavitele a ve lhůtě podle § 1675 se nevyjádří, platí, že neuplatňuje výhradu soupisu. Od ostatních dědicůdědiců si soud vyžádá po jejich předvolání a poučení výslovné vyjádření, ledaže vůči svéprávnému manželovi, potomkovi či předkovi dědicedědice nastal účinek podle § 1681. (2) Kdo si nevyhradil soupis pozůstalostipozůstalosti, nebo prohlásil, že právo výhrady soupisu neuplatňuje, nemůže si soupis vyhradit dodatečně. Oddíl 2 Správa pozůstalosti a její soupis Správa pozůstalosti § 1677 (1) Povolal-li zůstavitel správce pozůstalostisprávce pozůstalosti nebo vykonavatele závětivykonavatele závěti, spravuje pozůstalostpozůstalost až do potvrzení nabytí dědictvídědictví správce pozůstalostisprávce pozůstalosti, jinak vykonavatel závětivykonavatel závěti. Nepovolal-li zůstavitel žádného z nich, spravuje pozůstalostpozůstalost dědicdědic; je-li dědicůdědiců více a neujednají-li si nic jiného, spravují pozůstalostpozůstalost všichni dědicovédědicové. (2) Je-li pro to vážný důvod, nařídí soud jiné opatření. § 1678 (1) Kdo spravuje pozůstalostpozůstalost, vykonává její prostou správu. (2) Kdo spravuje pozůstalostpozůstalost, poskytne z ní splátky na zaopatření osobám, které na ně mají právo, a doručí odkazovníkům zprávu o odkazechodkazech, které jim připadly. Dospělé odkazyodkazy vyrovná, schválí-li to soud. § 1679 (1) Při správě lze z pozůstalostipozůstalosti něco zcizit nebo použít jako jistotu, vyžaduje-li to zájem na zachování hodnoty nebo podstaty spravovaného majetkumajetku, jinak za protiplnění. To platí i v případě, že má být změněn účel spravovaného majetkumajetku. (2) Správce dědictvídědictví nebo vykonavatel závětivykonavatel závěti může učinit úkon přesahující rozsah prosté správy, souhlasí-li s tím dědicidědici. Nedohodnou-li se dědicidědici nebo je-li dědicemdědicem osoba pod zvláštní ochranou, vyžaduje se souhlas soudu. § 1680 (1) DědiciDědici, jehož dědické právodědické právo je již jasně prokázáno, může soud povolit i před skončením řízení o dědictvídědictví, aby s určitými pozůstalostními předměty volně nakládal, pokud je splnění poslední vůle zůstavitele zabezpečeno nebo souhlasí-li ostatní spoludědicové, nepominutelní dědicovénepominutelní dědicové a odkazovníci. (2) Uplatňuje-li právo na dědictvídědictví více osob, které si odporují, nelze opatření podle odstavce 1 učinit. Dostalo-li se však dědicidědici výhody již dříve, nelze mu ji odejmout. § 1681 (1) Ujme-li se dědicdědic, aniž je k tomu oprávněn, plné správy pozůstalostipozůstalosti, ruší se tím od počátku účinky výhrady soupisu, pokud ji případně učinil. To platí i tehdy, prokáže-li se, že dědicdědic pozůstalostní majetekmajetek úmyslně zatajil, smísí-li dědicdědic části pozůstalostipozůstalosti s částmi svého majetkumajetku, aniž lze rozlišit, komu patří, ledaže tomu tak bylo již před smrtí zůstavitele. Stejný účinek vzhledem k výhradě soupisu nastane i vůči tomu z dědicůdědiců, v jehož přímém či nepřímém zastoupení někdo jiný pozůstalostpozůstalost takto spravoval. Spravuje-li takto pozůstalostpozůstalost osoba dědicidědici blízká, má se za to, že jedná také jako jeho zástupce. (2) Účinek podle odstavce 1 nenastane, rozdělí-li si dědicidědici ještě před potvrzením nabytí dědictvídědictví jen písemnosti, podobizny nebo záznamy a jiné věcivěci rodinné nebo upomínkové povahy. Závěra pozůstalosti § 1682 (1) Soud učiní bez odkladu opatření zajišťující pozůstalostpozůstalost (závěru), jestliže a) některý z dědicůdědiců není svéprávný, b) některý z dědicůdědiců je neznámého pobytu, c) je obava, že je pozůstalostpozůstalost předlužena, d) věřitel navrhl odloučení pozůstalostipozůstalosti, nebo e) je-li tu jiný důležitý důvod pro zvláštní opatrnost. (2) Je-li jen některý dědicdědic nesvéprávný, nepřítomný nebo neznámý, lze se spokojit se závěrou takové části pozůstalostipozůstalosti, která stačí k uspokojení jeho dědického právadědického práva. To platí i tehdy, je-li tu osoba, které přísluší právo na povinný díl. § 1683 Závěry není třeba, je-li v pozůstalostipozůstalosti nemovitá věcvěc poskytující dostatečnou jistotu. Soupis pozůstalosti § 1684 (1) Účelem soupisu pozůstalostipozůstalosti je zjistit pozůstalostní jměníjmění a určit čistou hodnotu majetkumajetku v době smrti zůstavitele. (2) Neohrozí-li to vážně včasné provedení soupisu, může být soupisu přítomen a vznášet dotazy a činit připomínky a) vykonavatel závětivykonavatel závěti, b) správce dědictvídědictví, c) každý, kdo tvrdí a osvědčí své dědické právodědické právo nebo právo na povinný díl, nebo o kom je známo, že mu takové právo zřejmě náleží, d) věřitel, který si vyžádal odloučení pozůstalostipozůstalosti, e) souhlasí-li soud, i jiná osoba, která na tom prokáže právní zájem; odkazovník však jen tehdy, hrozí-li, že bude povinen poměrně přispět na povinný díl. § 1685 (1) Soud nařídí soupis pozůstalostipozůstalosti, uplatní-li dědicdědic právo výhrady soupisu, nebo je-li to potřebné pro výpočet povinného dílu. (2) Soud nařídí soupis pozůstalostipozůstalosti také, a) je-li mezi dědicidědici osoba, která není plně svéprávná, nebo která je neznámá či nepřítomná, nebo právnická osobaprávnická osoba veřejně prospěšná či zřízená ve veřejném zájmu (dále jen „osoba pod zvláštní ochranou“), b) je-li nejistota, zda je někdo dědicemdědicem nebo kdo je dědicemdědicem, c) žádá-li o to věřitel podle § 1709, nebo d) osvědčí-li věřitel zůstavitele, že tu je pro provedení soupisu jiný vážný důvod. § 1686 (1) Náklady na pořízení soupisu se hradí z pozůstalostipozůstalosti a jdou poměrně k tíži dědických podílů těch dědicůdědiců, jimž je soupis k prospěchu. Není-li dobře možné hradit náklady na pořízení soupisu z pozůstalostipozůstalosti, uloží soud těmto dědicůmdědicům, aby na úhradu nákladů poměrně přispěli. (2) Nařídil-li soud soupis pro potřebu výpočtu povinného dílu, hradí se náklady z pozůstalostipozůstalosti a jdou poměrně k tíži všech dědicůdědiců a osoby, která má právo na povinný díl. Není-li dobře možné hradit náklady na pořízení soupisu z pozůstalostipozůstalosti, uloží soud těmto osobám, aby na úhradu nákladů poměrně přispěly. (3) Požaduje-li někdo soupis, aniž pro to má vážný důvod, soud mu uloží, aby náklady soupisu nesl ze svého. § 1687 (1) Odůvodňují-li to okolnosti případu, může soud rozhodnout o nahrazení soupisu pozůstalostipozůstalosti seznamem pozůstalostního majetkumajetku vyhotoveným správcem pozůstalostisprávcem pozůstalosti a potvrzeným všemi dědicidědici. Nebyl-li správce pozůstalostisprávce pozůstalosti dosud ustaven, může ho za tím účelem jmenovat soud. (2) V jednoduchých případech může soud rozhodnout, neodporují-li tomu dědicovédědicové, o nahrazení soupisu pozůstalostipozůstalosti společným prohlášením dědicůdědiců o pozůstalostním majetkumajetku. § 1688 (1) Prokáže-li se, že prohlášení nebo seznam podle § 1687 neodpovídají skutečnosti v rozsahu nikoli nepodstatném, a) ruší se tím dědicůmdědicům od počátku účinky výhrady soupisu, pokud ji případně učinili, b) osoba uvedená v § 1685 odst. 2 má právo žádat, aby soud nařídil nový soupis pozůstalostipozůstalosti, prokáže-li na tom právní zájem. (2) Účinek podle odstavce 1 písm. a) nenastane vůči osobě pod zvláštní ochranou, ledaže se prokáže, že pozůstalostní majetekmajetek úmyslně zatajila. Tento účinek nenastane ani vůči dědicidědici, který prokáže, že nezavinil neúplnost prohlášení nebo seznamu. (3) Způsobil-li správce, že seznam podle § 1687 není úplný, nahradí škodu z toho vzešlou. § 1689 Je-li znám věřitel, soud mu oznámí, že byl proveden soupis pozůstalostipozůstalosti a umožní mu vyjádřit se k soupisu. Oddíl 3 Potvrzení dědictví § 1690 (1) Soud potvrdí dědictvídědictví tomu, kdo dědictvídědictví neodmítl a má podle průběhu řízení o dědictvídědictví nejlepší dědické právodědické právo, poté, co je zabezpečeno, že vůle zůstavitele bude náležitě splněna. (2) Byl-li povolán vykonavatel závětivykonavatel závěti, potvrdí soudu splnění zůstavitelových nařízení; nebyl-li povolán, prokáží to soudu dědicovédědicové. Neshodnou-li se dědicidědici nebo odporují-li tomu, co potvrdil vykonavatel závětivykonavatel závěti, rozhodne soud, jak důkaz opatří. § 1691 (1) Byly-li nařízeny odkazyodkazy, soud potvrdí dědictvídědictví až poté, co mu bude prokázáno, že a) odkazovníkům byly podány zprávy o odkazuodkazu, b) splatné odkazyodkazy osobám, které nejsou plně svéprávné, právnickým osobámprávnickým osobám veřejně prospěšným nebo zřízeným ve veřejném zájmu nebo odkazyodkazy učiněné za dobročinným a veřejně prospěšným účelem byly splněny a že splnění nesplatných odkazůodkazů bylo zajištěno, c) bylo zajištěno i splnění odkazůodkazů neznámým nebo nepřítomným osobám. (2) Soud může jistotu prominout, je-li zřejmě zbytečná. § 1692 (1) Jedinému dědicidědici soud potvrdí, že dědictvídědictví nabyl. Uvede, kdo je dědicemdědicem, čí pozůstalostpozůstalost nabývá, z jakého důvodu a zda se tak děje s výhradou soupisu, nebo bez ní. (2) Několika dědicůmdědicům soud potvrdí i dědické podíly ve výši po případném započtení na dědický podíl a po započtení případných odkazůodkazů. Při rozdělení pozůstalostipozůstalosti soud rovněž potvrdí, jaké dědictvídědictví každý dědicdědic nabyl a z jakého důvodu k rozdělení dědictvídědictví dochází. (3) Je-li nařízena dědická posloupnost zřízením svěřenského nástupnictví, doložením času nebo jiným způsobem, soud potvrdí, že byla nařízena, kdo následuje jako následný dědicdědic a za jakého předpokladu. Určil-li zůstavitel, že přední dědic může s dědictvímdědictvím volně nakládat, soud potvrdí i to. § 1693 (1) Dědicové si mohou před soudem v řízení o dědictvídědictví dohodnout, jaká bude výše jejich dědických podílů. Soud dohodu schválí, neodporuje-li zájmu osoby pod zvláštní ochranou. (2) Dědí-li se na základě pořízení pro případ smrtipořízení pro případ smrti, mohou si dědicidědici dohodnout jinou výši dědických podílů, než jakou jim zůstavitel vyměřil, pokud to zůstavitel výslovně připustil. (3) Dědí-li se podle zákonné dědické posloupnosti, má dědic právo požadovat po ostatních dědicíchdědicích vypořádání, pokud se staral o zůstavitele delší dobu nebo přispěl značnou měrou k udržení či zvětšení zůstavitelova majetkumajetku prací, peněžitou podporou nebo podobným způsobem, aniž byl za to odměňován. Vypořádání se poskytne ve výši přiměřené trvání a rozsahu toho, co plnil, a hodnotě pozůstalostipozůstalosti; o tuto výši se zvětší jeho dědicdědický podíl. To platí i v případě, že dědic, který není pozůstalým manželem, plnil vůči zůstaviteli vyživovací nebo obdobnou povinnost. Oddíl 4 Rozdělení pozůstalosti § 1694 (1) Pořídil-li zůstavitel pro případ smrti, rozdělí se pozůstalostpozůstalost podle jeho vůle. DědiciDědici se mohou před soudem dohodnout, že si pozůstalostpozůstalost zcela nebo zčásti rozdělí i jinak, pokud to zůstavitel výslovně připustil. (2) Přidělil-li zůstavitel dědicůmdědicům jednotlivé věcivěci ze svého jměníjmění, aniž výslovně přikázal, že pozůstalostpozůstalost musí být rozdělena, jak nařídil, nebo že povolaný dědicdědic může přijmout jen, co mu bylo přiděleno, popřípadě, že určitá věcvěc má zůstat ve spoluvlastnictví dědicůdědiců, hledí se na jeho projev vůle jako na přání bez právní závaznosti. § 1695 (1) Nepořídil-li zůstavitel pro případ smrti, mohou se dědicidědici před soudem dohodnout o rozdělení pozůstalostipozůstalosti jakkoli. (2) Nepořídil-li zůstavitel o některé části pozůstalostipozůstalosti nebo nepřikázal-li, jak má být pozůstalostpozůstalost nebo její část rozdělena, nebo není-li rozdělení pozůstalostipozůstalosti podle zůstavitelovy vůle vůbec možné, použije se ustanovení odstavce 1 obdobně. § 1696 (1) Soud dohodu dědicůdědiců o rozdělení schválí, neodporuje-li vůli zůstavitele a v jejích mezích ani zájmům osoby pod zvláštní ochranou. Neschválí-li soud dohodu, potvrdí dědicůmdědicům nabytí dědictvídědictví podle výše jejich dědických podílů. (2) K platnosti dohody o rozdělení pozůstalostipozůstalosti se vyžaduje, aby v důsledku jejího uzavření byla rozdělena celá známá pozůstalostpozůstalost. Dohodou lze zřídit i věcné břemeno nebo zástavní či jiné věcné právo, i když o něm zůstavitel nepořídil. § 1697 (1) Soud rozdělí pozůstalostpozůstalost podle nařízení zůstavitele. Pověřil-li zůstavitel třetí osobu určením, jak má být pozůstalostpozůstalost rozdělena, soud této osobě stanoví přiměřenou lhůtu, nejméně v délce dvou měsíců; soud však k určení nepřihlédne, je-li zjevně nespravedlivé nebo dojde-li k němu po lhůtě. (2) Nebrání-li tomu zůstavitelovo nařízení, soud rozdělí pozůstalostpozůstalost schválením dohody dědicůdědiců; nedojde-li k dohodě, soud pozůstalostpozůstalost rozdělí, pokud o to požádají všichni dědicovédědicové a pokud mezi nimi není sporu, co do pozůstalostipozůstalosti náleží. Soud přitom dbá zájmů osoby pod zvláštní ochranou. (3) V ostatních případech soud pozůstalostpozůstalost nerozdělí a potvrdí dědicůmdědicům nabytí dědictvídědictví podle dědických podílů. § 1698 Při rozdělení pozůstalostipozůstalosti lze vypořádat právo na náhradu z poměrů mezi spoludědici, provést započtení na dědický podíl a započtení odkazůodkazů. § 1699 (1) Podle okolností mohou být také pohledávka nebo dluh přiděleny jednotlivému dědicidědici. Přidělí-li se dluh některému dědicidědici, nedotýká se to práv věřitele. (2) DědicDědic zkrácený na svém podílu přidělením vadné věcivěci má vůči spoludědicům právo na náhradu toho, oč byl vadou zkrácen. § 1700 (1) Rozděluje-li pozůstalostpozůstalost soud na žádost dědicůdědiců, zřídí výkaz, jehož základem je soupis pozůstalostipozůstalosti nebo soupis potvrzený všemi dědicidědici. Bylo-li něco z pozůstalostipozůstalosti prodáno z vůle dědicedědice po právu, zahrne se do pozůstalostipozůstalosti dosažená kupní cenacena, při jiném zcizení z vůle dědicedědice pak obvyklá cenacena v den vzniku dědického právadědického práva. Na podíl každého z dědicůdědiců vyjádřený v penězích se přidělí jednotlivé předměty podle cenyceny uvedené ve výkazu. (2) Není-li cenacena některého předmětu zřejmá, stanoví ji soud odhadem, pokud předmět nepřidělí všem dědicůmdědicům podle jejich podílů. Oddíl 5 Dluhy postihující dědice § 1701 (1) Dluhy zůstavitele přecházejí na dědicedědice, ledaže zákon stanoví jinak. (2) DědicDědic je zavázán k úhradě nákladů zůstavitelova pohřbení a opatření zůstavitelova hrobového místa, ledaže tyto náklady byly z pozůstalostipozůstalosti uhrazeny podle § 114 odst. 2. § 1702 DědicDědic se nemůže zprostit povinnosti založené mu pořízením pro případ smrtipořízením pro případ smrti odmítnutím dědictvídědictví z tohoto pořízení s tím, že uplatní své právo jako dědicdědic ze zákona. Může se stát dědicemdědicem z pořízení pro případ smrtipořízení pro případ smrti, nebo dědictvídědictví odmítnout. § 1703 Práva věřitelů před potvrzením dědictví Dokud soud nepotvrdí dědicidědici nabytí dědictvídědictví, mohou věřitelé vymáhat plnění jen vůči tomu, kdo spravuje pozůstalostpozůstalost, a domáhat se uspokojení jen z majetkumajetku náležejícího do pozůstalostipozůstalosti. Právní účinky neuplatnění výhrady soupisu § 1704 Neuplatnil-li dědicdědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele v plném rozsahu. Neuplatnilo-li výhradu soupisu více dědicůdědiců, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně. § 1705 Provedení soupisu nemá právní účinky pro rozsah povinnosti k hrazení dluhů u dědicedědice, který výhradu soupisu neuplatnil. Právní účinky výhrady soupisu § 1706 Uplatnil-li dědicdědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše cenyceny nabytého dědictvídědictví. To platí i v případě, že soupis pozůstalostipozůstalosti nařídil soud v zájmu osoby pod zvláštní ochranou. § 1707 Každý z dědicůdědiců, který uplatnil výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně s ostatními dědicidědici, věřitel však může po každém dědicidědici vyhradivšímu si soupis požadovat plnění jen do výše odpovídající jeho dědickému podílu. § 1708 Postih mezi spoludědici se řídí podle obecných ustanovení o společných dluzích. Odloučení pozůstalosti § 1709 (1) Věřitel, který osvědčí obavu z předlužení dědicedědice, může předtím, než soud potvrdil nabytí dědictvídědictví, navrhnout, aby pozůstalostpozůstalost zůstala odloučena od jměníjmění dědicedědice a byla spravována jako oddělené jměníjmění. Soud návrhu nevyhoví, je-li zřejmé, že k obavě není důvod. (2) Návrh na odloučení pozůstalostipozůstalosti nebrání, aby soud nabytí dědictvídědictví potvrdil. § 1710 Z odloučené pozůstalostipozůstalosti se uspokojí věřitel, který si odloučení vyžádal. Tento věřitel však ztrácí právo uspokojit se z ostatního dědicova majetkumajetku, a to i v případě, že dědicdědic neuplatnil výhradu soupisu. Vyhledání dluhů zůstavitele § 1711 DědicDědic, který si vyhradil soupis, nebo ten, kdo pozůstalostpozůstalost spravuje, může před rozhodnutím soudu o potvrzení dědictvídědictví navrhnout, aby soud pro vyhledání dluhů zůstavitele věřitele vyzval, aby v přiměřené lhůtě ohlásili a doložili své pohledávky. Dokud nebude skončeno řízení, které se takto zavede, nemá dědicdědic, ani ten, kdo spravuje pozůstalostpozůstalost, povinnost uspokojovat věřitele. § 1712 (1) Věřitel, který se ve lhůtě nepřihlásí, nemá právo na uhrazení vůči dědicidědici, je-li pozůstalostpozůstalost vyčerpána uhrazením ohlášených pohledávek. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, a) prokáže-li věřitel, že dědicdědic věděl o pohledávce, nebo b) zajišťuje-li pohledávku věřitele zástavní nebo jiné věcné právo k věcivěci náležející do pozůstalostipozůstalosti. § 1713 Nebylo-li žádáno o výzvu věřitelům, nebo uspokojí-li dědicdědic některého z hlásících se věřitelů bez zřetele na práva ostatních, a nedosáhne-li proto některý věřitel úplného uhrazení pohledávky z pozůstalostipozůstalosti, je dědicdědic věřiteli zavázán nad rámec uvedený v § 1692, a to až do výše, v jaké by věřitel dosáhl uspokojení při likvidaci pozůstalostipozůstalosti podle jiného právního předpisu. Díl 8 Zcizení dědictví § 1714 (1) DědictvíDědictví lze zcizit po smrti zůstavitele; je-li smlouva uzavřena dříve, nepřihlíží se k ní. Zcizením dědictvídědictví vstupuje nabyvatel do práv a povinností náležejících k pozůstalostipozůstalosti. (2) DědictvíDědictví se zcizuje odvážnou smlouvou, pokud při zcizení dědictvídědictví nebyl za základ smlouvy vzat seznam práv a povinností. Byl-li takový seznam za základ vzat, záleží na obsahu smlouvy, záleží na ujednání stran, nakolik se použijí také § 1716 a 1717. (3) Smlouva vyžaduje formu veřejné listinyveřejné listiny. § 1715 Strany oznámí bez zbytečného odkladu soudu, který vede řízení o dědictvídědictví, že dědictvídědictví bylo zcizeno. § 1716 (1) Nabyvatel nemá právo na věcvěc náležející zciziteli nikoli jako dědicidědici, ale z jiného právního důvodu, ani na písemnosti, podobizny a záznamy rodinné povahy. (2) Nabyvateli naproti tomu náleží vše, co k dědictvídědictví přibude tím, že ubude odkazovník nebo spoludědic nebo jakýmkoliv jiným způsobem, měl-li by na to zcizitel právo. § 1717 Nabyvateli náleží i vše, co zcizitel již dědickým právemdědickým právem obdržel. Nabyvatel však zciziteli nahradí, co ten vynaložil ze svého k nastoupení dědictvídědictví nebo na pozůstalostpozůstalost, a pokud si strany neujednaly něco jiného, i náklady zůstavitelova pohřbu a opatření pohřebiště. § 1718 Spravoval-li zcizitel pozůstalostpozůstalost dříve, než byla nabyvateli vydána, je vůči nabyvateli zavázán jako příkazník. § 1719 Zcizitel dědictvídědictví odpovídá nabyvateli za pravost svého dědického právadědického práva, jak je udal. Utrpí-li nabyvatel škodu, zcizitel ji nahradí podle části čtvrté tohoto zákona. § 1720 Nabyvatel i zcizitel dědictvídědictví jsou věřitelům za dluhy zůstavitele zavázáni společně a nerozdílně. ČÁST ČTVRTÁ RELATIVNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA HLAVA I VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ O ZÁVAZCÍCH Díl 1 Vznik závazků a jejich obsah § 1721 Ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. § 1722 Plnění, které je předmětem závazku, musí být majetkové povahy a odpovídat zájmu věřitele, i když tento zájem není jen majetkový. § 1723 (1) Závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. (2) Ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností. Díl 2 Smlouva Oddíl 1 Obecná ustanovení § 1724 (1) Smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. (2) Ustanovení o smlouvách se použijí přiměřeně i na projev vůle, kterým se jedna osoba obrací na osoby jiné, ledaže to vylučuje povaha projevu vůle nebo zákon. § 1725 Smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. § 1726 Považují-li strany smlouvu za uzavřenou, ač si ve skutečnosti neujednaly náležitost, již měly ve smlouvě ujednat, hledí se na projev jejich vůle jako na uzavřenou smlouvu, lze-li, zvláště s přihlédnutím k jejich následnému chování, rozumně předpokládat, že by smlouvu uzavřely i bez ujednání této náležitosti. Dala-li však některá ze stran již při uzavírání smlouvy najevo, že dosažení shody o určité náležitosti je předpokladem uzavření smlouvy, má se za to, že smlouva uzavřena nebyla; tehdy ujednání o ostatních náležitostech strany nezavazuje, ani byl-li o nich vyhotoven zápis. § 1727 Každá z několika smluv uzavřených při témže jednání nebo zahrnutých do téže listiny se posuzuje samostatně. Plyne-li z povahy několika smluv nebo z jejich účelu známého stranám při uzavření smlouvy, že jsou na sobě závislé, je vznik každé z nich podmínkou vzniku ostatních smluv. Zánik závazku z některé z nich bez uspokojení věřitele zrušuje ostatní závislé smlouvy, a to s obdobnými právními účinky. § 1728 (1) Každý může vést jednání o smlouvě svobodně a neodpovídá za to, že ji neuzavře, ledaže jednání o smlouvě zahájí nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má úmysl smlouvu uzavřít. (2) Při jednání o uzavření smlouvy si smluvní strany vzájemně sdělí všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít. § 1729 (1) Dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod. (2) Strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech. § 1730 (1) Poskytnou-li si strany při jednání o smlouvě údaje a sdělení, má každá ze stran právo vést o nich záznamy, i když smlouva nebude uzavřena. (2) Získá-li strana při jednání o smlouvě o druhé straně důvěrný údaj nebo sdělení, dbá, aby nebyly zneužity, nebo aby nedošlo k jejich prozrazení bez zákonného důvodu. Poruší-li tuto povinnost a obohatí-li se tím, vydá druhé straně to, oč se obohatila. Oddíl 2 Uzavření smlouvy Návrh na uzavření smlouvy § 1731 Z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen „nabídkanabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídkunabídku činí. § 1732 (1) Právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkounabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídkanabídka přijata. (2) Má se za to, že návrh dodat zboží nebo poskytnout službu za určenou cenucenu učiněný při podnikatelské činnosti reklamou, v katalogu nebo vystavením zboží je nabídkounabídkou s výhradou vyčerpání zásob nebo ztráty schopnosti podnikatelepodnikatele plnit. § 1733 Projev vůle, který nevyhovuje § 1732, není nabídkounabídkou a nemůže být proto přijat. Obsahuje-li projev vůle slib plnění za určitý výkon nebo výsledek, jedná se o veřejný příslib, jinak o pouhou výzvu k podání nabídkynabídky. Totéž platí o projevu, který směřuje vůči neurčitému okruhu osob nebo který má povahu reklamy, pokud z něho jasně neplyne něco jiného. § 1734 NabídkaNabídka učiněná ústně musí být přijata bezodkladně, ledaže něco jiného plyne z jejího obsahu nebo z okolností, za nichž se stala. To platí i tehdy, byla-li přítomné osobě předložena nabídkanabídka učiněná v písemné formě. § 1735 NabídkaNabídka učiněná v písemné formě vůči nepřítomné osobě musí být přijata ve lhůtě uvedené v nabídcenabídce. Není-li lhůta uvedena, lze nabídkunabídku přijmout v době přiměřené povaze navrhované smlouvy a rychlosti prostředků, jež navrhovatel použil pro zaslání nabídkynabídky. § 1736 NabídkaNabídka je neodvolatelná, je-li to v ní výslovně vyjádřeno, anebo dohodnou-li se tak strany. NabídkaNabídka je rovněž neodvolatelná, plyne-li to z jednání stran o uzavření smlouvy, z jejich předchozího obchodního styku, anebo ze zvyklostí. § 1737 Zrušení nabídky I když je nabídkanabídka neodvolatelná, lze ji zrušit, pokud zrušovací projev dojde druhé straně před doručením nabídkynabídky nebo alespoň současně s ním. § 1738 Odvolání nabídky (1) I když je nabídkanabídka odvolatelná, nelze ji odvolat ve lhůtě určené pro její přijetí, ledaže se to v nabídcenabídce vyhradí. Odvolatelnou nabídkunabídku lze odvolat, jen pokud odvolání dojde druhé straně dříve, než ta odeslala přijetí nabídkynabídky. (2) NabídkuNabídku nelze odvolat, pokud je v ní vyjádřena neodvolatelnost. § 1739 (1) Je-li nabídkanabídka odmítnuta, zaniká účinností odmítnutí. (2) Zemře-li některá ze stran, nebo pozbude-li svéprávnostisvéprávnosti uzavřít smlouvu, nabídkanabídka zanikne, pokud je to zřejmé z nabídkynabídky samé nebo z povahy a účelu navrhované smlouvy. Přijetí nabídky § 1740 (1) Osoba, které je nabídkanabídka určena, nabídkunabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. (2) Projev vůle, který obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je odmítnutím nabídkynabídky a považuje se za novou nabídkunabídku. Přijetím nabídkynabídky je však odpověď, která vymezuje obsah navržené smlouvy jinými slovy. (3) Odpověď s dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídkynabídky, je přijetím nabídkynabídky, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu takové přijetí neodmítne. Navrhovatel může přijetí nabídkynabídky s dodatkem nebo odchylkou předem vyloučit již v nabídcenabídce nebo jiným způsobem, který nevzbuzuje pochybnost. § 1741 Při nabídcenabídce určené více osobám je smlouva uzavřena, přijmou-li nabídkunabídku všechny tyto osoby, pokud z jejího obsahu vyplývá úmysl navrhovatele, aby se stranou smlouvy staly všechny osoby, jimž je nabídkanabídka určena, anebo lze-li takový úmysl rozumně předpokládat z okolností, za nichž byla nabídkanabídka učiněna. Totéž obdobně platí, je-li zřejmý úmysl navrhovatele, aby se stranou smlouvy stal určitý počet těchto osob. § 1742 Přijetí nabídkynabídky lze zrušit, dojde-li zrušení navrhovateli nejpozději s přijetím. § 1743 (1) I pozdní přijetí nabídkynabídky má účinky včasného přijetí, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu alespoň ústně vyrozumí osobu, které nabídkunabídku učinil, že přijetí považuje za včasné, nebo se začne chovat ve shodě s nabídkounabídkou. (2) Plyne-li z písemnosti, která vyjadřuje přijetí nabídkynabídky, že byla odeslána za takových okolností, že by došla navrhovateli včas, kdyby její přeprava probíhala obvyklým způsobem, má pozdní přijetí účinky včasného přijetí, ledaže navrhovatel bez odkladu vyrozumí alespoň ústně osobu, které byla nabídkanabídka určena, že považuje nabídkunabídku za zaniklou. § 1744 S přihlédnutím k obsahu nabídkynabídky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvyklé, může osoba, které je nabídkanabídka určena, nabídkunabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění. Přijetí nabídkynabídky je účinné v okamžiku, kdy k jednání došlo, došlo-li k němu včas. § 1745 Smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídkynabídky nabývá účinnosti. Oddíl 3 Obsah smlouvy § 1746 (1) Zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. (2) Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. § 1747 Je-li smlouva bezúplatná, má se za to, že se dlužník chtěl zavázat spíše méně než více. § 1748 Má se za to, že ujednání, že určitá část obsahu smlouvy bude mezi stranami ujednána dodatečně, je podmínkou účinnosti uzavřené smlouvy. § 1749 (1) Ujednají-li strany, že určitou náležitost smlouvy určí třetí osoba nebo soud, je takové určení podmínkou účinnosti smlouvy. Neurčí-li třetí osoba náležitost smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li ji určit, může kterákoli strana navrhnout, aby tuto náležitost určil soud. (2) Při určení náležitosti se přihlédne k účelu, který smlouva zřejmě sleduje, k okolnostem, za nichž byla smlouva uzavírána, jakož i k tomu, aby byly práva a povinnosti stran poctivě uspořádány. § 1750 Nenavrhne-li oprávněná strana doplnění obsahu smlouvy v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku od uzavření smlouvy, má se za to, že se smlouva od počátku ruší. § 1751 (1) Část obsahu smlouvy lze určit odkazemodkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídcenabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. (2) Odkáží-li strany v nabídcenabídce i v přijetí nabídkynabídky na obchodní podmínky, které si odporují, je smlouva přesto uzavřena s obsahem určeným v tom rozsahu, v jakém obchodní podmínky nejsou v rozporu; to platí i v případě, že to obchodní podmínky vylučují. Vyloučí-li to některá ze stran nejpozději bez zbytečného odkladu po výměně projevů vůle, smlouva uzavřena není. (3) Při uzavření smlouvy mezi podnikatelipodnikateli lze část obsahu smlouvy určit i pouhým odkazemodkazem na obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi. § 1752 (1) Uzavírá-li strana v běžném obchodním styku s větším počtem osob smlouvy zavazující dlouhodobě k opětovným plněním stejného druhu s odkazemodkazem na obchodní podmínky a vyplývá-li z povahy závazku již při jednání o uzavření smlouvy rozumná potřeba jejich pozdější změny, lze si ujednat, že strana může obchodní podmínky v přiměřeném rozsahu změnit. Ujednání je platné, pokud bylo předem alespoň ujednáno, jak se změna druhé straně oznámí a pokud se této straně založí právo změny odmítnout a závazek z tohoto důvodu vypovědět ve výpovědní době dostatečné k obstarání obdobných plnění od jiného dodavatele; nepřihlíží se však k ujednání, které s takovou výpovědí spojuje zvláštní povinnost zatěžující vypovídající stranu. (2) Nebyl-li ujednán rozsah změn obchodních podmínek, nepřihlíží se ke změnám vyvolaným takovou změnou okolností, kterou již při uzavření smlouvy strana odkazující na obchodní podmínky musela předpokládat, ani ke změnám vyvolaným změnou jejích osobních nebo majetkových poměrů. § 1753 Ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Zda se jedná o takové ustanovení, se posoudí nejen vzhledem k jeho obsahu, ale i ke způsobu jeho vyjádření. § 1754 (1) Použijí-li strany ve smlouvě doložku upravenou v užívaných vykládacích pravidlech, má se za to, že touto doložkou zamýšlely vyvolat právní účinky stanovené vykládacími pravidly, na něž se ve smlouvě odvolaly, popřípadě těmi vykládacími pravidly, která se s přihlédnutím k povaze smlouvy obvykle používají. (2) Není-li jedna ze stran smlouvy podnikatelempodnikatelem, lze se vůči této straně dovolat významu doložky, jen pokud se prokáže, že její význam musel být této straně znám. § 1755 Vzdá-li se strana všeobecně námitek proti platnosti smlouvy, nepřihlíží se k tomu. Oddíl 4 Forma smlouvy § 1756 Není-li smlouva uzavřena slovy, musí být z okolností zřejmá vůle stran ujednat její náležitosti; přitom se přihlédne nejen k chování stran, ale i k vydaným ceníkům, veřejným nabídkámveřejným nabídkám a jiným dokladům. § 1757 (1) Po uzavření smlouvy mezi stranami v jiné formě než písemné je stranám ponecháno na vůli, zda si obsah smlouvy v písemné formě potvrdí. (2) Učiní-li tak při podnikání stran jedna z nich vůči druhé v přesvědčení, že její potvrzení zachycuje obsah smlouvy věrně, platí smlouva za uzavřenou s obsahem uvedeným v potvrzení, i když vykazuje odchylky od skutečně ujednaného obsahu smlouvy. To platí jen v případě, že odchylky uvedené v potvrzení mění skutečně ujednaný obsah smlouvy nepodstatným způsobem a jsou takového rázu, že by je rozumný podnikatelpodnikatel ještě schválil, a za podmínky, že druhá strana tyto odchylky neodmítne. (3) Odstavec 2 se použije i v případě, že smlouva byla uzavřena při podnikání jedné ze stran a její obsah potvrdí druhá strana. § 1758 Dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě. Oddíl 5 Účinky smlouvy Obecná ustanovení § 1759 Smlouva strany zavazuje. Lze ji změnit nebo zrušit jen se souhlasem všech stran, anebo z jiných zákonných důvodů. Vůči jiným osobám smlouva působí jen v případech stanovených v zákoně. § 1760 Skutečnost, že strana nebyla při uzavření smlouvy oprávněna nakládat s tím, co má být podle smlouvy plněno, sama o sobě neplatnost smlouvy nevyvolává. § 1761 Zákaz zatížení nebo zcizení věcivěci působí jen mezi stranami, pokud nebyl zřízen jako věcné právo. Takový zákaz je platný, pokud byl zřízen na dobu trvání svěřenského fondusvěřenského fondu, svěřenského nástupnictví, zastoupení nebo na jinou určitou a přiměřenou dobu v takovém zájmu strany, který je hodný právní ochrany. § 1762 (1) Stanoví-li zákon, že je k účinnosti smlouvy třeba rozhodnutí určitého orgánu, je smlouva účinná tímto rozhodnutím. (2) Nebyl-li návrh na rozhodnutí podán do jednoho roku od uzavření smlouvy, má se za to, že se smlouva od počátku ruší. To platí i v případě, že byl návrh zamítnut. § 1763 Poskytne-li strana postupně uzavřenými smlouvami různým osobám právo užívat nebo požívat tutéž věcvěc v tutéž dobu, nabývá takové právo osoba, které převodce poskytl věcvěc k užívání nebo požívání nejdříve. Není-li nikdo takový, náleží právo osobě, s níž byla uzavřena smlouva, která nabyla účinnosti jako první. Změna okolností § 1764 Změní-li se po uzavření smlouvy okolnosti do té míry, že se plnění podle smlouvy stane pro některou ze stran obtížnější, nemění to nic na její povinnosti splnit dluh. To neplatí v případech stanovených v § 1765 a 1766. § 1765 (1) Dojde-li ke změně okolností tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě, prokáže-li, že změnu nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit a že skutečnost nastala až po uzavření smlouvy, anebo se dotčené straně stala až po uzavření smlouvy známou. Uplatnění tohoto práva neopravňuje dotčenou stranu, aby odložila plnění. (2) Právo podle odstavce 1 dotčené straně nevznikne, převzala-li na sebe nebezpečí změny okolností. § 1766 (1) Nedohodnou-li se strany v přiměřené lhůtě, může soud k návrhu kterékoli z nich rozhodnout, že závazek ze smlouvy změní obnovením rovnováhy práv a povinností stran, anebo že jej zruší ke dni a za podmínek určených v rozhodnutí. Návrhem stran soud není vázán. (2) Soud návrh na změnu závazku zamítne, pokud dotčená strana neuplatnila právo na obnovení jednání o smlouvě v přiměřené lhůtě, co změnu okolností musela zjistit; má se za to, že tato lhůta činí dva měsíce. Smlouva ve prospěch třetí osoby § 1767 (1) Má-li podle smlouvy dlužník plnit třetí osobě, může věřitel požadovat, aby jí dlužník splnil. (2) Podle obsahu, povahy a účelu smlouvy se posoudí, zda a kdy také třetí osoba nabyla přímé právo požadovat splnění. Má se za to, že třetí osoba takové právo nabyla, má-li být plnění hlavně k prospěchu právě jí. (3) Námitky ze smlouvy má dlužník také proti třetí osobě. § 1768 Odmítne-li třetí osoba právo nabyté ze smlouvy, hledí se na ni, jako by nebyla práva na plnění nabyla. Neodporuje-li to obsahu a účelu smlouvy, může věřitel plnění žádat pro sebe. § 1769 Smlouva o plnění třetí osoby Zaváže-li se někdo zajistit pro druhou stranu, aby jí třetí osoba splnila, zavazuje se tím, že se u třetí osoby přimluví, aby ujednané plnění poskytla. Zaváže-li se však někdo k tomu, že třetí osoba splní, co bylo ujednáno, nahradí škodu, kterou věřitel utrpí, pokud k splnění nedojde. Oddíl 6 Zvláštní způsoby uzavírání smlouvy § 1770 Ustanovení o nabídcenabídce a o přijetí nabídkynabídky se použijí přiměřeně i na případy, kdy strany ujednají pro uzavření smlouvy jiný postup. § 1771 Dražba (1) Při dražbě je smlouva uzavřena příklepem. (2) Již učiněná nabídkanabídka se zruší, pokud je podána vyšší nabídkanabídka, nebo pokud se dražba ukončí jinak než příklepem. Veřejná soutěž o nejvhodnější nabídku § 1772 Kdo vyhlásí neurčitým osobám soutěž o nejvhodnější nabídkunabídku, činí tím výzvu k podávání nabídeknabídek. § 1773 Vyhlašovatel soutěže vymezí v písemné formě alespoň obecným způsobem předmět plnění a zásady ostatního obsahu zamýšlené smlouvy, na němž trvá, a určí způsob podávání nabídeknabídek a lhůtu, do které lze nabídkynabídky podat, jakož i lhůtu pro oznámení vybrané nabídkynabídky. Obsah podmínek soutěže vhodným způsobem uveřejní. § 1774 Vyhlašovatel nemůže uveřejněné podmínky soutěže měnit nebo soutěž zrušit, ledaže si to byl v podmínkách soutěže vyhradil. Změnu nebo zrušení uveřejní stejným způsobem, kterým podmínky soutěže uveřejnil. § 1775 (1) Vyhlašovatel zahrne nabídkunabídku do soutěže, odpovídá-li její obsah uveřejněným podmínkám soutěže. Od nich se nabídkanabídka může odchýlit jen v rozsahu, který podmínky soutěže připouštějí. (2) Do soutěže nelze zahrnout nabídkunabídku předloženou po lhůtě stanovené v podmínkách soutěže. (3) Navrhovatel má právo na náhradu nákladů spojených s účastí na soutěži, přiznávají-li mu to podmínky soutěže. § 1776 (1) Neurčí-li podmínky soutěže něco jiného, nelze nabídkunabídku odvolat po uplynutí lhůty určené v podmínkách soutěže pro předkládání nabídeknabídek. (2) Podmínky soutěže mohou určit, že nabídkunabídku lze změnit nebo doplnit; ke změně nebo k doplnění nabídkynabídky provedeným po uplynutí lhůty určené v podmínkách soutěže pro předkládání nabídeknabídek se však nepřihlíží. Opravu chyb vzniklých při vyhotovení nabídkynabídky lze provést kdykoli, pokud to podmínky soutěže nevylučují. § 1777 (1) Vyhlašovatel vybere nejvhodnější z nabídeknabídek a oznámí její přijetí způsobem a ve lhůtě, které jsou určeny v podmínkách soutěže. (2) Není-li v podmínkách soutěže stanoven způsob výběru nabídkynabídky, je vyhlašovatel oprávněn vybrat nabídkunabídku, která mu nejlépe vyhovuje. § 1778 (1) Vyhlašovatel přijme nabídkunabídku vybranou podle § 1777. Oznámí-li přijetí nabídkynabídky navrhující straně po lhůtě určené v podmínkách soutěže, smlouva nevznikne, pokud vybraný navrhovatel bez zbytečného odkladu sdělí vyhlašovateli, že přijetí nabídkynabídky odmítá jako opožděné. (2) Vyhlašovatel může odmítnout všechny předložené nabídkynabídky, vyhradil-li si to v podmínkách soutěže. § 1779 Vyhlašovatel vyrozumí bez zbytečného odkladu po ukončení soutěže navrhovatele, kteří v soutěži neuspěli, že jejich nabídkynabídky odmítl. Veřejná nabídka § 1780 (1) Veřejná nabídkaVeřejná nabídka je projev vůle navrhovatele, kterým se obrací na neurčité osoby s návrhem na uzavření smlouvy. (2) Podnět k uzavření smlouvy, z něhož neplyne úmysl uzavřít určitou smlouvu nebo který nemá náležitosti podle § 1732 odst. 1, se považuje za výzvu k podávání nabídeknabídek. § 1781 Veřejnou nabídkuVeřejnou nabídku lze odvolat, uveřejnil-li navrhovatel odvolání před přijetím veřejné nabídkyveřejné nabídky způsobem, kterým byla veřejná nabídkaveřejná nabídka uveřejněna. § 1782 (1) Na základě veřejné nabídkyveřejné nabídky je smlouva uzavřena s tím, kdo včas a v souladu s ní navrhovateli nejdříve oznámí, že veřejnou nabídkuveřejnou nabídku přijímá. Přijme-li veřejnou nabídkuveřejnou nabídku současně několik osob, je smlouva uzavřena s tou, kterou navrhovatel zvolil. (2) Neurčí-li veřejná nabídkaveřejná nabídka lhůtu k přijetí, platí za ni lhůta přiměřená povaze veřejné nabídkyveřejné nabídky. § 1783 (1) Navrhovatel oznámí příjemci uzavření smlouvy bez zbytečného odkladu po přijetí veřejné nabídkyveřejné nabídky. Ostatním oznámí, že neuspěli. (2) Jestliže navrhovatel potvrdí příjemci uzavření smlouvy později, než stanoví odstavec 1, smlouva nevznikne, odmítne-li příjemce uzavření smlouvy bez zbytečného odkladu poté, kdy mu došlo potvrzení navrhovatele o uzavření smlouvy. § 1784 (1) Určí-li to veřejná nabídkaveřejná nabídka výslovně, je smlouva uzavřena s určitým počtem osob, případně se všemi, kdo veřejnou nabídkuveřejnou nabídku přijali ve lhůtě podle § 1782. (2) Nesplní-li navrhovatel oznamovací povinnost, je vázán všemi přijetími veřejné nabídkyveřejné nabídky, jejichž původcům výsledek neoznámil. Oddíl 7 Smlouva o smlouvě budoucí § 1785 Základní ustanovení Smlouvou o smlouvě budoucíSmlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. § 1786 Zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. § 1787 (1) Nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. (2) Obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucísmlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány. § 1788 (1) Nevyzve-li oprávněná strana zavázanou stranu k uzavření smlouvy včas, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. (2) Změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely, do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Neoznámí-li zavázaná strana oprávněné straně změnu okolností bez zbytečného odkladu, nahradí oprávněné straně škodu z toho vzniklou. Díl 3 Obsah závazků Obecná ustanovení § 1789 Ze závazku je dlužník povinen něco dát, něco konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět a věřitel je oprávněn to od něho požadovat. § 1790 Závazek nelze změnit bez ujednání věřitele a dlužníka, ledaže zákon stanoví jinak. § 1791 (1) Vzniku a trvání závazku nebrání, není-li vyjádřen důvod, na jehož základě má dlužník povinnost plnit; věřitel je však povinen prokázat důvod závazku. (2) Jedná-li se o závazek z cenného papírucenného papíru, věřitel důvod závazku neprokazuje, ledaže to zákon zvlášť stanoví. § 1792 Úplata za plnění (1) Plyne-li ze smlouvy povinnost stran poskytnout a přijmout plnění za úplatu, aniž je ujednána její výše, či způsob, jakým bude tato výše určena, platí, že úplata byla ujednána ve výši obvyklé v době a v místě uzavření smlouvy. Nepodaří-li se takto výši úplaty určit, určí ji soud s přihlédnutím k obsahu smlouvy, povaze plnění a zvyklostem. (2) Byla-li úplata ujednána v rozporu s právními předpisy o cenáchcenách, platí za ujednanou ta, která je podle těchto předpisů přípustná. Neúměrné zkrácení § 1793 (1) Zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceněceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy. To neplatí, pokud se nepoměr vzájemných plnění zakládá na skutečnosti, o které druhá strana nevěděla ani vědět nemusela. (2) Odstavec 1 se nepoužije pro případ nabytí na komoditní burze, při obchodu s investičním nástrojem podle jiného zákona, v dražbě či způsobem postaveným veřejné dražbě naroveň, ani pro případ sázkysázky nebo hry, anebo při narovnání nebo novaci, pokud byly poctivě učiněny. § 1794 (1) Právo podle § 1793 nevzniká, pokud důvod nepoměru vzájemných plnění vyplývá ze zvláštního vztahu mezi stranami, zejména pokud zkrácená strana měla úmysl plnit zčásti za úplatu a zčásti bezúplatně, nebo jestliže již nelze výši zkrácení zjistit. (2) Právo podle § 1793 nevzniká ani tehdy, vzdala-li se jej zkrácená strana výslovně a prohlásila-li, že plnění přijímá za mimořádnou cenucenu ze zvláštní obliby, anebo souhlasila-li s neúměrnou cenoucenou, ač jí skutečná cenacena plnění byla nebo musela být známa. § 1795 Právo podle § 1793 zaniká, není-li uplatněno do jednoho roku od uzavření smlouvy. § 1796 Lichva Neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. § 1797 PodnikatelPodnikatel, který uzavřel smlouvu při svém podnikání, nemá právo požadovat zrušení smlouvy podle § 1793 odst. 1, ani se nemůže dovolat neplatnosti smlouvy podle § 1796. Smlouvy uzavírané adhezním způsobem § 1798 (1) Ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit. (2) Použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem. § 1799 Doložka ve smlouvě uzavřené adhezním způsobem, která odkazuje na podmínky uvedené mimo vlastní text smlouvy, je platná, byla-li slabší strana s doložkou a jejím významem seznámena nebo prokáže-li se, že význam doložky musela znát. § 1800 (1) Obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen. (2) Obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle § 577. § 1801 Odchýlí-li se strany od § 1799 nebo 1800 nebo vyloučí-li některé z těchto ustanovení, nepřihlíží se k tomu. To neplatí pro smlouvy uzavřené mezi podnikatelipodnikateli, ledaže strana prokáže, že doložka uvedená mimo vlastní text smlouvy a navržená druhou smluvní stranou hrubě odporuje obchodním zvyklostem a zásadě poctivého obchodního styku. Úroky § 1802 Mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují bankybanky v místě bydlištěbydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. § 1803 Má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. § 1804 Úroky se platí v téže měně jako hlavní dluh (jistina). § 1805 (1) Není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou, a je-li jistina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. (2) Věřitel, který bez rozumného důvodu otálí s uplatněním práva na zaplacení dluhu tak, že úroky činí tolik co jistina, pozbývá právo požadovat další úroky. Ode dne, kdy uplatnil právo u soudu, mu však další úroky náleží. § 1806 Úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Jedná-li se o pohledávku z protiprávního činu, lze úroky z úroků požadovat ode dne, kdy byla pohledávka uplatněna u soudu. § 1807 Záloha Má se za to, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha. Závdavek § 1808 (1) Byl-li ujednán závdavek, vyžaduje se, aby byl odevzdán nejpozději při uzavření smlouvy. Závdavkem se potvrzuje uzavření smlouvy a strana, která jej dala, poskytuje jistotu, že dluh splní. (2) Nesplní-li se dluh z příčiny na straně toho, kdo dal závdavek, může si druhá strana závdavek ponechat. Dala-li tato strana závdavek, má právo požadovat, aby jí buď bylo vydáno dvojnásobně tolik, anebo aby dlužník dluh splnil, nebo, není-li splnění dluhu již možné, náhradu škody. § 1809 Dala-li strana závdavek a bylo-li zároveň ujednáno právo odstoupit od smlouvy, aniž se zvlášť ujednalo odstupné, považuje se závdavek za odstupné. Odstoupí-li od smlouvy strana, která závdavek dala, ztrácí právo na jeho vrácení; odstoupí-li strana, která závdavek přijala, vydá druhé dvojnásobně tolik. Díl 4 Ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem Oddíl 1 Obecná ustanovení § 1810 Ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelemspotřebitelem uzavírá podnikatelpodnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvyspotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. § 1811 (1) Veškerá sdělení vůči spotřebitelispotřebiteli musí podnikatelpodnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. (2) Směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a tyto skutečnosti nejsou zřejmé ze souvislostí, sdělí podnikatelpodnikatel spotřebitelispotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitelspotřebitel učiní závaznou nabídkunabídku a) údaje o své totožnosti, adresu sídla, telefonní číslo a, existuje-li, pak adresu pro doručování elektronické pošty, b) označení zboží nebo služby a popis jejich hlavních vlastností v rozsahu odpovídajícím použitému prostředku komunikace a povaze zboží nebo služby, c) celkovou cenucenu zboží nebo služby včetně všech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, a pokud povaha zboží nebo služby neumožňuje tuto cenucenu rozumně určit předem, způsob jejího výpočtu, d) způsob platby, způsob a čas dodání nebo plnění a případně pravidla vyřizování stížností, e) náklady na dodání, a pokud tyto náklady nelze stanovit předem, údaj, že mohou být dodatečně účtovány, f) údaj o existenci práv z vadného plnění, případně také o záruce za jakost, poprodejním servisu a jejich podmínkách, g) údaj o době trvání závazku a podmínky ukončení závazku, má-li být smlouva uzavřena na dobu neurčitou, nebo má-li být závazek automaticky prodlužován, h) údaje o funkčnosti digitálního obsahu, služby digitálního obsahu a věcivěci s digitálními vlastnostmi, včetně technických ochranných opatření, a i) údaje o možnosti digitálního obsahu, služby digitálního obsahu a věcivěci s digitálními vlastnostmi fungovat společně s technickým a programovým vybavením, které se obvykle s digitálním obsahem, službou digitálního obsahu a věcívěcí s digitálními vlastnostmi téhož druhu používá, aniž je zapotřebí je převést (kompatibilita), nebo s jiným technickým a programovým vybavením, než které se obvykle s digitálním obsahem, službou digitálního obsahu a věcívěcí s digitálními vlastnostmi téhož druhu používá (interoperabilita), které jsou podnikatelipodnikateli známy nebo u nichž lze rozumně očekávat, že by mu mohly být známy. (3) Ustanovení odstavce 2 se nepoužije na smlouvu a) uzavíranou za účelem vyřizování záležitostí každodenního života, pokud má dojít k vzájemnému plnění bezprostředně po jejím uzavření, b) o zájezduzájezdu, c) o finanční službě, d) o přepravě osoby, e) o dočasném užívání ubytovacího zařízení a jiných rekreačních službách podle § 1852. § 1812 (1) Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitelespotřebitele nejpříznivější. (2) K ujednáním odchylujícím se v neprospěch spotřebitelespotřebitele od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitelespotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitelspotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Zneužívající ujednání § 1813 (1) Zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitelespotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebitelispotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. (2) Zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí. § 1814 (1) Zneužívající jsou vždy ujednání, která a) vylučují nebo omezují spotřebitelova práva z vadného plnění nebo na náhradu újmy, b) spotřebitelespotřebitele zavazují plnit, zatímco podnikatelipodnikateli vznikne povinnost plnit splněním podmínky závislé na jeho vůli, c) umožňují, aby podnikatelpodnikatel nevydal spotřebitelispotřebiteli, co mu spotřebitelspotřebitel vydal, i v případě, že spotřebitelspotřebitel smlouvu neuzavře nebo nesplní závazek, aniž má spotřebitelspotřebitel právo na přiměřenou náhradu, pokud smlouvu neuzavře nebo závazek nesplní podnikatelpodnikatel, d) zakládají podnikatelipodnikateli právo odstoupit od smlouvy bez důvodu, zatímco spotřebitelispotřebiteli nikoli, e) umožňují, aby si podnikatelpodnikatel v případě, že ze své vůle ukončí závazek, ponechal peněžitá plnění uhrazená za plnění, které dosud neposkytl, f) zavazují spotřebitelespotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy, g) dovolují podnikatelipodnikateli, aby ze své vůle změnil práva či povinnosti stran, h) umožňují podnikatelipodnikateli zvýšit cenucenu, aniž bude mít spotřebitelspotřebitel při podstatném zvýšení cenyceny právo od smlouvy odstoupit, i) automaticky prodlužují závazek, je-li konec lhůty pro odmítnutí prodloužení nepřiměřeně vzdálen dni, kdy má k prodloužení dojít, j) umožňují podnikatelipodnikateli určovat, zda je zboží nebo služba v souladu se smlouvou, nebo mu svěřují výlučné právo vykládat kterékoli smluvní ujednání, k) omezují povinnosti podnikatelepodnikatele, k nimž ho zavázali jeho zástupci, nebo je podmiňují dodržením zvláštní náležitosti, l) ukládají spotřebitelispotřebiteli pro případ porušení povinnosti nepřiměřenou sankci, m) vylučují nebo omezují právo spotřebitelespotřebitele podat žalobu nebo použít jiný procesní prostředek, omezují důkazní prostředky, které má spotřebitelspotřebitel k dispozici, nebo ukládají spotřebitelispotřebiteli povinnost prokázat skutečnosti, které by podle zákona měl prokázat podnikatelpodnikatel, n) zbavují spotřebitelespotřebitele jeho práva určit, který závazek má být poskytnutým plněním přednostně uhrazen, o) zavazují spotřebitelespotřebitele splnit povinnost vůči podnikatelipodnikateli, i když podnikatelpodnikatel povinnost vůči spotřebitelispotřebiteli nesplní, nebo p) umožňují podnikatelipodnikateli postoupit smlouvu, může-li to vést ke zhoršení postavení spotřebitelespotřebitele. (2) Má se za to, že zneužívající jsou ujednání, která a) zakládají podnikatelipodnikateli právo vypovědět závazek bez důvodu hodného zvláštního zřetele bez přiměřené výpovědní doby, b) odkládají určení cenyceny až na dobu plnění, nebo c) vylučují nebo omezují právo spotřebitelespotřebitele vůči podnikatelipodnikateli v případě nesplnění povinnosti ze strany podnikatelepodnikatele, včetně možnosti započtení pohledávky spotřebitelespotřebitele proti pohledávce podnikatelepodnikatele. § 1815 Ke zneužívajícímu ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitelspotřebitel dovolá. § 1816 Plnil-li podnikatelpodnikatel spotřebitelispotřebiteli něco bez objednávky a ujal-li se spotřebitelspotřebitel držby, hledí se na spotřebitelespotřebitele jako na poctivého držitelepoctivého držitele. SpotřebitelSpotřebitel nemusí na své náklady podnikatelipodnikateli nic vracet, ani ho o tom vyrozumět. § 1817 PodnikatelPodnikatel nesmí po spotřebitelispotřebiteli požadovat další platbu, než kterou je spotřebitelspotřebitel povinen uhradit na základě hlavního smluvního závazku, pokud spotřebitelspotřebitel nedal k této další platbě před uzavřením smlouvy výslovný souhlas. Z předem připraveného nastavení, které by spotřebitelspotřebitel musel odmítnout, nelze výslovný souhlas dovodit. § 1818 Má-li spotřebitelspotřebitel právo odstoupit od smlouvy podle ustanovení tohoto dílu, nevyžaduje se, aby uvedl důvod, a s právem odstoupit od smlouvy nelze spojit postih. Využije-li spotřebitelspotřebitel právo odstoupit od smlouvy podle ustanovení tohoto dílu, považuje se lhůta pro odstoupení za zachovanou, pokud spotřebitelspotřebitel v jejím průběhu odešle podnikatelipodnikateli oznámení, že od smlouvy odstupuje. § 1819 Textová podoba je zachována, jsou-li údaje poskytnuty na listině nebo na jiném trvalém nosiči dat, který umožňuje adresátovi uchovat jemu určené údaje tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou jejich účelu, a který umožňuje jejich nezměněnou reprodukci. Oddíl 2 Smlouvy uzavírané distančním způsobem a smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory Pododdíl 1 Obecná ustanovení § 1820 Sdělení před uzavřením smlouvy (1) Směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a používá-li při něm podnikatelpodnikatel výhradně alespoň jeden komunikační prostředek, který umožňuje uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti stran (dále jen „prostředek komunikace na dálkuprostředek komunikace na dálku“), nebo směřuje-li takové jednání k uzavření smlouvy mimo prostor obvyklý pro podnikatelpodnikatelovo podnikání, sdělí podnikatel spotřebitelispotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitelspotřebitel učiní závaznou nabídkunabídku, a) údaje o hlavních vlastnostech zboží nebo služby v rozsahu odpovídajícím použitému prostředku komunikace na dálkuprostředku komunikace na dálku a povaze zboží nebo služby, b) údaje o své totožnosti, c) adresu sídla, telefonní číslo a adresu pro doručování elektronické pošty, případně i údaje o jiném prostředku on-line komunikace, který podnikatelpodnikatel též poskytuje za účelem rychlé a účinné komunikace a který spotřebitelispotřebiteli umožňuje uchovat písemnou komunikaci s podnikatelempodnikatelem v textové podobě, včetně data a času jejího uskutečnění; v případě, že podnikatelpodnikatel jedná za jiného podnikatelepodnikatele, také údaje o jeho totožnosti a sídle, d) adresu provozovny, pokud se liší od adresy sídla, a v případě, že podnikatelpodnikatel jedná za jiného podnikatelepodnikatele, také adresu, na niž může spotřebitelspotřebitel zaslat stížnost, e) celkovou cenucenu a náklady na dodání podle § 1811 odst. 2 písm. c) a e); v případě smlouvy uzavírané na dobu neurčitou nebo smlouvy, jejímž předmětem je opakované plnění, sdělí tento údaj také za jedno zúčtovací období, kterým je vždy jeden měsíc, pokud je tato cenacena neměnná, f) údaj o přizpůsobení cenyceny osobě spotřebitelespotřebitele na základě automatizovaného rozhodování, byla-li cenacena takto přizpůsobena, g) náklady na prostředky komunikace na dálkuprostředky komunikace na dálku, pokud se liší od základní sazby, h) způsob platby, způsob a čas dodání nebo plnění a případně pravidla vyřizování stížností, i) podmínky, lhůtu a postup pro uplatnění práva na odstoupení od smlouvy, jakož i vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy, pokud lze tohoto práva využít; náležitosti vzorového formuláře stanoví prováděcí právní předpis, j) údaj, že v případě odstoupení od smlouvy ponese spotřebitelspotřebitel náklady spojené s vrácením zboží, a jde-li o smlouvu uzavřenou prostřednictvím prostředku komunikace na dálkuprostředku komunikace na dálku, výši nákladů spojených s vrácením zboží, nemůže-li být pro svou povahu vráceno obvyklou poštovní cestou, k) údaj, že při odstoupení od smlouvy po předložení žádosti o započetí plnění již v průběhu lhůty pro odstoupení podle § 1824a odst. 3 nebo podle § 1828 odst. 5 musí spotřebitelspotřebitel podnikatelipodnikateli poskytnout úhradu podle § 1834, l) údaj, že spotřebitelspotřebitel nemá právo odstoupit od smlouvy, je-li tomu tak, nebo údaj o tom, za jakých podmínek mu právo na odstoupení od smlouvy zanikne, m) údaj o existenci práv z vadného plnění, případně také o záruce za jakost, poprodejním servisu a jejich podmínkách, n) údaj o kodexu chování, pokud se jej podnikatelpodnikatel zavázal dodržovat v souvislosti s některou obchodní praktikou nebo odvětvím jeho podnikání a o tom, jak lze obdržet jeho kopii, o) údaj o době trvání závazku a podmínky ukončení závazku, má-li být smlouva uzavřena na dobu neurčitou nebo má-li být závazek automaticky prodlužován, p) nejkratší dobu, po kterou budou trvat spotřebitelovy povinnosti ze smlouvy, má-li být smlouvou určena, q) údaj o povinnosti zaplatit zálohu nebo obdobnou platbu, je-li vyžadována, a o jejích podmínkách, r) údaje o funkčnosti, kompatibilitě a interoperabilitě podle § 1811 odst. 2 písm. h) a i), a s) údaj o existenci, způsobu a podmínkách mimosoudního vyřizování sporů spotřebitelůspotřebitelů včetně údaje, zda se lze obrátit se stížností na orgán dohledu nebo státního dozoru. (2) PodnikatelPodnikatel splní povinnost sdělit údaje podle odstavce 1 písm. i) až k) také tehdy, poskytne-li spotřebitelispotřebiteli vyplněné vzorové poučení o možnosti odstoupení od smlouvy, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. (3) Má-li být smlouva uzavřena ve veřejné dražbě podle jiného zákona, které může být spotřebitelspotřebitel fyzicky přítomen, mohou být údaje o podnikatelipodnikateli podle odstavce 1 písm. b) až d) nahrazeny údaji o dražebníkovi. § 1821 Pokud podnikatelpodnikatel spotřebitelispotřebiteli nesdělil údaje o dalších daních, poplatcích a jiných obdobných peněžitých plněních nebo nákladech, které spotřebitelspotřebitel ponese podle § 1820 odst. 1 písm. e) nebo j), není spotřebitelspotřebitel povinen tyto daně, poplatky, jiná obdobná peněžitá plnění nebo náklady podnikatelipodnikateli hradit. § 1822 Obsah smlouvy Údaje o obsahu závazku, které podnikatelpodnikatel sdělil spotřebitelispotřebiteli před uzavřením smlouvy, se stávají obsahem smlouvy, ledaže si strany výslovně ujednaly určitou náležitost jinak. Smlouvy uzavírané distančním způsobem § 1824 (1) Sjednává-li se smlouva prostřednictvím prostředku komunikace na dálkuprostředku komunikace na dálku, sdělí podnikatelpodnikatel spotřebitelispotřebiteli údaje podle § 1820 odst. 1 nebo mu je zpřístupní vhodným způsobem vzhledem k použitému prostředku komunikace na dálkuprostředku komunikace na dálku. Údaje poskytované v textové podobě musí být čitelné. (2) Pokud prostředek komunikace na dálkuprostředek komunikace na dálku neumožňuje poskytnout spotřebitelispotřebiteli všechny údaje, obdrží spotřebitelspotřebitel před uzavřením smlouvy alespoň údaje podle § 1820 odst. 1 písm. a), b), e), i) a o) s výjimkou vzorového formuláře pro odstoupení. Ostatní údaje, včetně vzorového formuláře pro odstoupení sdělí podnikatelpodnikatel spotřebitelispotřebiteli vhodným způsobem podle odstavce 1. § 1824a (1) PodnikatelPodnikatel vydá spotřebitelispotřebiteli potvrzení o uzavřené smlouvě v textové podobě v přiměřené době po jejím uzavření, nejpozději však v okamžiku dodání zboží nebo před tím, než začne poskytovat službu. Potvrzení musí obsahovat údaje podle § 1820 odst. 1, pokud je podnikatelpodnikatel spotřebitelispotřebiteli neposkytl v textové podobě již před uzavřením smlouvy. (2) Je-li předmětem závazku poskytnutí digitálního obsahu, který není dodán na hmotném nosiči, obsahuje potvrzení také údaj, že spotřebitelspotřebitel výslovně souhlasí se započetím plnění před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy a že bere na vědomí, že udělením souhlasu zaniká jeho právo odstoupit od smlouvy podle § 1837 písm. l). (3) Je-li předmětem závazku poskytování služby nebo dodávky vody, plynu nebo elektřiny, které nejsou prodávány v omezeném objemu nebo v určitém množství, nebo tepla z dálkového vytápění za úplatu, začne podnikatelpodnikatel s plněním ve lhůtě pro odstoupení od smlouvy pouze na výslovnou žádost spotřebitelespotřebitele; na to ho podnikatelpodnikatel upozorní a poučí ho, že poskytnutím plnění zaniká jeho právo odstoupit od smlouvy podle § 1837 písm. a). § 1825 Zvláštní ustanovení o uzavírání smluv po telefonu (1) Kontaktuje-li podnikatelpodnikatel spotřebitelespotřebitele ústně prostřednictvím telefonu nebo obdobného zařízení, sdělí podnikatelpodnikatel spotřebitelispotřebiteli na začátku každého hovoru obchodní účel hovoru a údaje o své totožnosti, a pokud telefonuje v zastoupení jiné osoby, rovněž údaje o její totožnosti. (2) NabídkuNabídku učiněnou během hovoru podle odstavce 1 podnikatelpodnikatel potvrdí spotřebitelispotřebiteli bez zbytečného odkladu v textové podobě. SpotřebitelSpotřebitel je nabídkounabídkou vázán až poté, co projeví svůj souhlas elektronicky nebo podpisem potvrzení nabídkynabídky na listině. Zvláštní ustanovení o uzavírání smluv elektronickými prostředky § 1826 (1) Při použití elektronických prostředků uvede podnikatelpodnikatel i údaje a) zda uzavřená smlouva bude u něho uložena a zda k ní umožní spotřebitelispotřebiteli přístup, b) o jazycích, ve kterých lze smlouvu uzavřít, c) o jednotlivých technických krocích vedoucích k uzavření smlouvy a d) o možnostech zjištění a opravování chyb vzniklých při zadávání dat před podáním objednávky. (2) Před podáním objednávky musí být při použití elektronických prostředků spotřebitelispotřebiteli umožněno zkontrolovat a měnit vstupní údaje, které do objednávky vložil. (3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, pokud se smlouva uzavírá výlučně výměnou elektronické pošty nebo obdobnou individuální komunikací. § 1826a (1) Uzavírá-li se za použití elektronických prostředků úplatná smlouva, podnikatelpodnikatel upozorní spotřebitelespotřebitele bezprostředně před tím, než učiní objednávku, jasným a výrazným způsobem na údaje podle § 1820 odst. 1 písm. a), e), o) a p). (2) PodnikatelPodnikatel zajistí, aby spotřebitelspotřebitel vzal při objednávce výslovně na vědomí, že se zavazuje k zaplacení. Je-li objednávka činěna použitím tlačítka nebo obdobného ovládacího prvku, musejí být označeny snadno čitelným nápisem „Objednávka zavazující k platbě“ nebo jinou odpovídající jednoznačnou formulací. Nesplní-li podnikatelpodnikatel tuto povinnost, je smlouva neplatná, ledaže se jí spotřebitelspotřebitel dovolá. § 1827 (1) Podá-li spotřebitelspotřebitel objednávku prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálkuprostředku komunikace na dálku, je podnikatelpodnikatel povinen prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálkuprostředku komunikace na dálku neprodleně potvrdit její obdržení; to neplatí při uzavírání smlouvy výlučně výměnou elektronické pošty nebo obdobnou individuální komunikací. (2) Uzavírá-li se smlouva za použití elektronických prostředků, poskytne podnikatelpodnikatel spotřebitelispotřebiteli v textové podobě kromě znění smlouvy i znění všeobecných obchodních podmínek. § 1828 Smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory (1) Sjednává-li se smlouva mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání za současné fyzické přítomnosti podnikatelepodnikatele a spotřebitelespotřebitele, poskytne podnikatelpodnikatel spotřebitelispotřebiteli čitelně údaje podle § 1820 odst. 1 na listině; v jiné textové podobě jen tehdy, pokud s tím spotřebitelspotřebitel souhlasí. (2) Za smlouvu uzavřenou mimo obchodní prostory podnikatelepodnikatele se považuje také smlouva uzavřená a) v prostoru obvyklém pro podnikatelovo podnikání nebo s použitím prostředku komunikace na dálkuprostředku komunikace na dálku, pokud k jejímu uzavření došlo bezprostředně poté, co podnikatelpodnikatel oslovil spotřebitelespotřebitele mimo obchodní prostory, b) během výletu organizovaného podnikatelempodnikatelem za účelem nebo s účinkem propagace a prodeje zboží či poskytování služeb, nebo c) na základě nabídkynabídky učiněné spotřebitelemspotřebitelem mimo obchodní prostory podnikatelepodnikatele za současné fyzické přítomnosti podnikatelepodnikatele a spotřebitelespotřebitele. (3) PodnikatelPodnikatel vydá spotřebitelispotřebiteli vyhotovení smlouvy nebo potvrzení o uzavřené smlouvě na listině; v jiné textové podobě jen tehdy, pokud s tím spotřebitelspotřebitel souhlasí. (4) Je-li předmětem závazku poskytnutí digitálního obsahu, který není dodán na hmotném nosiči, podnikatelpodnikatel vydá spotřebitelispotřebiteli též potvrzení, že spotřebitelspotřebitel výslovně souhlasí se započetím plnění před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy a že bere na vědomí, že udělením souhlasu zaniká jeho právo odstoupit od smlouvy podle § 1837 písm. l). (5) Je-li předmětem závazku poskytování služby nebo dodávky vody, plynu nebo elektřiny, které nejsou prodávány v omezeném objemu nebo v určitém množství, nebo tepla z dálkového vytápění za úplatu, začne podnikatelpodnikatel s plněním ve lhůtě pro odstoupení od smlouvy pouze na výslovnou žádost spotřebitelespotřebitele v textové podobě; na to ho podnikatelpodnikatel upozorní a poučí ho, že poskytnutím plnění zaniká jeho právo odstoupit od smlouvy podle § 1837 písm. a). Odstoupení od smlouvy § 1829 (1) SpotřebitelSpotřebitel může odstoupit od smlouvy uzavřené distančním způsobem nebo od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory ve lhůtě čtrnácti dnů. Není-li dále stanoveno jinak, končí lhůta uplynutím čtrnácti dnů ode dne uzavření smlouvy. (2) Je-li předmětem závazku koupě zboží, končí lhůta uplynutím čtrnácti dnů ode dne, kdy spotřebitelspotřebitel nebo jím určená třetí osoba odlišná od dopravce převezeme zboží, nebo a) poslední kus zboží, objedná-li spotřebitelspotřebitel v rámci jedné objednávky více kusů zboží, které jsou dodávány samostatně, b) poslední položku nebo část dodávky zboží sestávajícího z několika položek nebo částí, nebo c) první dodávku zboží, je-li ve smlouvě ujednána pravidelná dodávka zboží po ujednanou dobu. (3) Je-li předmětem závazku dodávka vody, plynu nebo elektřiny, které nejsou prodávány v omezeném objemu nebo v určitém množství, tepla z dálkového vytápění nebo poskytnutí digitálního obsahu, který není dodán na hmotném nosiči, končí lhůta uplynutím čtrnácti dnů ode dne uzavření smlouvy. (4) Nebyl-li spotřebitelspotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy podle § 1820 odst. 1 písm. i), může od smlouvy odstoupit do jednoho roku ode dne uplynutí lhůty podle odstavce 1, 2 nebo 3. V případě, že podnikatelpodnikatel poučil spotřebitelespotřebitele o právu odstoupit od smlouvy do jednoho roku ode dne uvedeného v odstavci 1, 2 nebo 3, skončí lhůta pro odstoupení uplynutím čtrnácti dnů ode dne, kdy spotřebitelspotřebitel obdržel poučení. § 1829a Pro odstoupení od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory během výletu organizovaného podnikatelempodnikatelem za účelem nebo s účinkem propagace a prodeje zboží nebo poskytování služeb, nebo při nevyžádané návštěvě podnikatelepodnikatele ve spotřebitelově domácnosti platí namísto lhůty čtrnácti dnů podle § 1829 lhůta třiceti dnů. § 1830 (1) SpotřebitelSpotřebitel může odstoupit od smlouvy jakýmkoli jednoznačným prohlášením učiněným vůči podnikatelipodnikateli. (2) Pokud podnikatelpodnikatel umožňuje spotřebitelispotřebiteli odstoupit prostřednictvím vyplnění a odeslání vzorového formuláře pro odstoupení od smlouvy na internetových stránkách, potvrdí spotřebitelispotřebiteli bez zbytečného odkladu v textové podobě jeho přijetí. § 1831 (1) Odstoupí-li spotřebitelspotřebitel od smlouvy, zašle nebo předá podnikatelipodnikateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, zboží, které od něho obdržel, ledaže mu podnikatelpodnikatel nabídl, že si zboží sám vyzvedne. Lhůta je zachována, pokud spotřebitelspotřebitel odešle zboží před jejím uplynutím. (2) PodnikatelPodnikatel může po spotřebitelispotřebiteli požadovat pouze úhradu podle § 1832 odst. 2, § 1833 nebo 1834. (3) Je-li předmětem smlouvy poskytnutí digitálního obsahu nebo služby digitálního obsahu, použije se ustanovení § 2389o obdobně. § 1832 (1) Odstoupí-li spotřebitelspotřebitel od smlouvy, vrátí mu podnikatelpodnikatel bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem. PodnikatelPodnikatel vrátí spotřebitelispotřebiteli přijaté peněžení prostředky jiným způsobem jen tehdy, pokud s tím spotřebitelspotřebitel souhlasil a pokud mu tím nevzniknou další náklady. (2) Jestliže spotřebitelspotřebitel zvolil jiný, než nejlevnější způsob dodání zboží, který podnikatelpodnikatel nabízí, vrátí podnikatelpodnikatel spotřebitelispotřebiteli náklady na dodání zboží ve výši odpovídající nejlevnějšímu nabízenému způsobu dodání zboží. (3) PodnikatelPodnikatel uhradí spotřebitelispotřebiteli náklady spojené s vrácením zboží, jestliže neupozornil spotřebitelespotřebitele na povinnost nést tyto náklady v souladu s ustanovením § 1820 odst. 1 písm. j). (4) Odstoupí-li spotřebitelspotřebitel od kupní smlouvykupní smlouvy, podnikatelpodnikatel není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky spotřebitelispotřebiteli dříve, než obdrží zboží, nebo než mu spotřebitelspotřebitel prokáže, že zboží odeslal zpět, podle toho, co nastane dříve. (5) Je-li předmětem smlouvy poskytnutí digitálního obsahu nebo služby digitálního obsahu, použije se ustanovení § 2389n obdobně. § 1833 SpotřebitelSpotřebitel odpovídá podnikatelipodnikateli pouze za snížení hodnoty zboží, které vzniklo v důsledku nakládání s tímto zbožím jinak, než je nutné k tomu, aby se seznámil s povahou, vlastnostmi a funkčností zboží. To neplatí, pokud podnikatelpodnikatel nesdělil spotřebitelispotřebiteli údaje podle § 1820 odst. 1 písm. i). § 1834 Odstoupí-li spotřebitelspotřebitel od smlouvy, jejímž předmětem je poskytování služeb nebo dodávka vody, plynu nebo elektřiny, které nejsou prodávány v omezeném objemu nebo v určitém množství nebo tepla z dálkového vytápění, a podnikatelpodnikatel s plněním na základě výslovné žádosti spotřebitelespotřebitele začal před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy, uhradí podnikatelipodnikateli poměrnou část sjednané cenyceny za plnění poskytnuté do okamžiku odstoupení od smlouvy. Je-li sjednaná cenacena nepřiměřeně vysoká, uhradí spotřebitelspotřebitel podnikatelipodnikateli obvyklou cenucenu toho, co bylo poskytnuto. § 1835 PodnikatelPodnikatel převezme zboží od spotřebitelespotřebitele v jeho domácnosti na své náklady, jestliže spotřebitelspotřebitel odstoupí od smlouvy uzavřené mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání, zboží bylo dodáno do domácnosti spotřebitelespotřebitele v okamžiku uzavření smlouvy a povaha zboží jej neumožňuje odeslat obvyklou poštovní cestou. § 1836 Odstoupí-li spotřebitelspotřebitel od smlouvy, nenese žádné náklady, jestliže jde o smlouvu a) jejímž předmětem je poskytování služeb nebo dodávky vody, plynu nebo elektřiny, které nejsou prodávány v omezeném objemu nebo v určitém množství nebo tepla z dálkového vytápění, a podnikatelpodnikatel neposkytl spotřebitelispotřebiteli údaje podle § 1820 odst. 1 písm. i) a k), nebo pokud podnikatelpodnikatel začal s plněním před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy, ačkoliv spotřebitelspotřebitel o to výslovně nežádal podle § 1824a odst. 3 nebo § 1828 odst. 5, nebo b) o dodání digitálního obsahu, pokud nebyl dodán na hmotném nosiči a podnikatelpodnikatel jej dodal před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy, ačkoliv spotřebitelspotřebitel o to výslovně nežádal, nebo nevzal výslovně na vědomí, že mu právo na odstoupení od smlouvy zanikne, nebo podnikatelpodnikatel neposkytl spotřebitelispotřebiteli potvrzení podle § 1824a odst. 1 a 2 nebo § 1828 odst. 3 a 4. § 1836a (1) Odstoupil-li spotřebitelspotřebitel od smlouvy, zanikají závazky ze všech vedlejších smluv k témuž okamžiku jako závazek ze smlouvy hlavní bez nákladů pro spotřebitelespotřebitele s výjimkou úhrad podle § 1832 odst. 2, § 1833 a 1834. (2) Vedlejší smlouvou podle odstavce 1 je smlouva, jejímž předmětem je plnění související s plněním poskytovaným na základě smlouvy hlavní, a toto plnění je poskytováno podnikatelempodnikatelem nebo třetí osobou na základě ujednání mezi nimi. § 1837 SpotřebitelSpotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy a) o poskytování služeb, jestliže byly v plném rozsahu poskytnuty; v případě plnění za úplatu, pouze pokud započalo s předchozím výslovným souhlasem spotřebitelespotřebitele před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy a podnikatelpodnikatel před uzavřením smlouvy poučil spotřebitelespotřebitele, že poskytnutím plnění zaniká právo odstoupit od smlouvy, b) o dodávce zboží nebo služby, jejichž cenacena závisí na výchylkách finančního trhu nezávisle na vůli podnikatelepodnikatele a k němuž může dojít během lhůty pro odstoupení od smlouvy, c) o dodání alkoholických nápojů, jejichž cenacena byla ujednána v době uzavření smlouvy s tím, že dodání je možné uskutečnit až po uplynutí třiceti dnů a jejichž skutečná hodnota závisí na výchylkách trhu nezávislých na vůli podnikatelepodnikatele, d) o dodávce zboží vyrobeného podle požadavků spotřebitelespotřebitele nebo přizpůsobeného jeho osobním potřebám, e) o dodávce zboží, které podléhá rychlé zkáze, nebo zboží s krátkou dobou spotřeby, jakož i zboží, které bylo po dodání vzhledem ke své povaze nenávratně smíseno s jiným zbožím, f) o neodkladné opravě nebo údržbě, která má být provedena v místě určeném spotřebitelemspotřebitelem na jeho výslovnou žádost; to však neplatí pro provedení jiných než vyžádaných oprav či dodání jiného zboží než náhradních dílů nutných k provedení opravy nebo údržby, g) o dodávce zboží v zapečetěném obalu, které z důvodu ochrany zdraví nebo z hygienických důvodů není vhodné vrátit poté, co jej spotřebitelspotřebitel porušil, h) o dodávce zvukové nebo obrazové nahrávky nebo počítačového programu v zapečetěném obalu, pokud jej spotřebitelspotřebitel porušil, i) o dodávce novin, periodik nebo časopisů s výjimkou smluv o předplatném na jejich dodávání, j) o ubytování, přepravě zboží, nájmu dopravního prostředku, stravování nebo využití volného času, pokud má být podle smlouvy plněno k určitému datu nebo v určitém období, k) uzavírané na základě veřejné dražby podle jiného zákona, které může být spotřebitelspotřebitel fyzicky přítomen, nebo l) o dodání digitálního obsahu, který není dodán na hmotném nosiči, poté, co bylo započato s plněním; v případě plnění za úplatu, pokud započalo s předchozím výslovným souhlasem spotřebitelespotřebitele před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy, spotřebitelspotřebitel byl poučen, že tím právo odstoupit od smlouvy zaniká, a podnikatelpodnikatel mu poskytl potvrzení podle § 1824a odst. 1 a 2 nebo § 1828 odst. 3 a 4. Společná ustanovení § 1838 Na poskytování digitálního obsahu, který je dodán na hmotném nosiči, se použijí ustanovení tohoto pododdílu o zboží. § 1839 V případě pochybností musí podnikatelpodnikatel prokázat, že sdělil spotřebitelispotřebiteli údaje, které je povinen sdělit podle tohoto pododdílu. § 1840 Ustanovení tohoto pododdílu se nepoužijí na smlouvu a) jejímž předmětem je poskytování sociálních služeb, sociálního bydlení, péče o děti a podpora osob, které se trvale nebo dočasně nacházejí v nouzové situaci, b) jejímž předmětem je poskytování zdravotní péče, c) jejímž předmětem je sázkasázka, hra nebo los, d) jejímž předmětem je vznik, převod či zánik práva k nemovité věcinemovité věci a nájem bytubytu a domu, e) jejímž předmětem je výstavba nové budovy a podstatná přestavba budovy, f) o finanční službě, g) o dodávce potravin, nápojů nebo jiného zboží běžné spotřeby, které podnikatelpodnikatel fyzicky dodává do spotřebitelovy domácnosti, do místa jeho bydlištěbydliště nebo na jeho pracoviště formou častých a pravidelných dodávek, h) o přepravě osoby s výjimkou § 1817 a 1826a, i) uzavřenou při použití prodejních automatů nebo automatizovaných obchodních prostor, j) uzavřenou s poskytovatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací prostřednictvím telefonního automatu za účelem jeho používání nebo uzavřenou za účelem jediného spojení spotřebitelespotřebitele telefonem, faxem nebo internetem, k) o dočasném užívání ubytovacího zařízení a jiných rekreačních službách podle § 1852, l) o zájezduzájezdu s výjimkou § 1825 a 1826a, nebo m) o koupi zboží na základě výkonu rozhodnutí nebo jiného soudního opatření. Pododdíl 2 Finanční služby § 1841 Smlouvou o finanční služběSmlouvou o finanční službě se rozumí každá spotřebitelská smlouvaspotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. § 1842 (1) Ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. (2) Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně. § 1843 Sdělení před uzavřením smlouvy (1) PodnikatelPodnikatel v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitelspotřebitel učiní závaznou nabídkunabídku, sdělí spotřebitelispotřebiteli v textové podobě alespoň a) údaje uvedené v § 1811 odst. 2 písm. a), b), d) a § 1820 odst. 1 písm. g) a p), b) hlavní předmět svého podnikání, c) název a sídlo orgánu odpovědného za výkon dohledu nebo státního dozoru nad činností podnikatelepodnikatele, jde-li o podnikání na základě povolení, d) celkovou cenucenu poskytované služby včetně všech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění placených prostřednictvím podnikatelepodnikatele a jiných souvisejících nákladů; nelze-li přesnou celkovou cenucenu určit předem, pak veškeré údaje o způsobu výpočtu konečné cenyceny umožňující spotřebitelispotřebiteli si tuto cenucenu ověřit, e) údaje o dalších daních nebo nákladech, které se prostřednictvím podnikatelepodnikatele nehradí nebo které podnikatelpodnikatel nevybírá, f) možná rizika mimo kontrolu podnikatelepodnikatele spojená s poskytovanou finanční službou včetně případného upozornění, že minulé výnosy nezaručují výnosy budoucí, g) poučení o možnosti či nemožnosti odstoupit od smlouvy podle § 1846, včetně poučení o lhůtách k uplatnění práva odstoupit od smlouvy, o podmínkách, za jakých může být uplatněno, o částce, jejíž zaplacení může být po spotřebitelispotřebiteli požadováno podle § 1849, jakož i poučení o důsledcích neuplatnění práva na odstoupení od smlouvy, h) praktické pokyny pro uplatnění práva odstoupit od smlouvy včetně adresy místa, na které má být oznámení o odstoupení od smlouvy zasláno, i) poučení o právu každé ze stran ukončit předčasně nebo jednostranně závazek ze smlouvy na základě smluvních podmínek včetně poučení o případných sankcích, j) označení členského státu nebo členských států Evropské unie, jejichž právní předpisy bere podnikatelpodnikatel za základ pro vytvoření vztahů se spotřebitelemspotřebitelem před uzavřením smlouvy, k) údaj o smluvní doložce o rozhodném právu a o příslušnosti soudu v případě sporu ze smlouvy, l) údaj o jazyku nebo jazycích, ve kterých bude podnikatelpodnikatel se spotřebitelemspotřebitelem jednat za trvání závazku a ve kterých poskytne spotřebitelispotřebiteli smluvní podmínky a další údaje, m) údaj o existenci, způsobu a podmínkách mimosoudního vyřizování stížností spotřebitelůspotřebitelů včetně údaje, zda se lze obrátit se stížností na orgán dohledu nebo státního dozoru, n) údaj o existenci garančního fondu, a o) dobu, po kterou zůstávají poskytnuté údaje včetně údaje o ceněceně v platnosti. (2) Jedná-li podnikatelpodnikatel prostřednictvím zástupce nebo jedná-li spotřebitelspotřebitel se zprostředkovatelem, uvedou se společně s údaji podle odstavce 1 také údaje uvedené v § 1811 odst. 2 písm. a) o zástupci nebo zprostředkovateli, jakož i právní důvod, na jehož základě zprostředkovatel právně jedná. (3) Z údajů poskytnutých spotřebitelispotřebiteli musí být rozpoznatelný jejich podnikatelský účel. § 1844 (1) Uzavřená smlouva musí být v souladu s údaji, které byly spotřebitelispotřebiteli sděleny před uzavřením smlouvy. Má-li se obsah smlouvy přesto od těchto údajů lišit, musí to být spotřebitelispotřebiteli sděleno před uzavřením smlouvy a změny musí být ve smlouvě výslovně označeny; jinak platí jako obsah smlouvy údaj pro spotřebitelespotřebitele příznivější. (2) Údaje, které byly spotřebitelispotřebiteli sděleny před uzavřením smlouvy, musí být v souladu s údaji, které je třeba spotřebitelispotřebiteli sdělit podle právního řádu rozhodného pro uzavření smlouvy. § 1844a (1) Kontaktuje-li podnikatelpodnikatel spotřebitelespotřebitele prostřednictvím telefonu, na začátku každého hovoru musí být spotřebitelispotřebiteli sdělen obchodní účel hovoru a údaje sloužící k určení totožnosti podnikatelepodnikatele. (2) Jestliže s tím v případě podle odstavce 1 spotřebitelspotřebitel vysloví souhlas, je možné mu místo údajů uvedených v § 1843 odst. 1 sdělit pouze totožnost osoby, která je v kontaktu se spotřebitelemspotřebitelem, a její vztah k podnikatelipodnikateli, hlavní vlastnosti finanční služby a údaje uvedené v § 1843 odst. 1 písm. d), e) a g). (3) PodnikatelPodnikatel dále v případě podle odstavce 1 informuje spotřebitelespotřebitele o tom, že další údaje jsou k dispozici na vyžádání, a o povaze těchto údajů. Povinnost podnikatelepodnikatele poskytnout údaje následně za podmínek a v rozsahu stanoveném v § 1845 není tímto ustanovením dotčena. § 1844b Nevyžádaná obchodní sdělení Kontaktuje-li podnikatelpodnikatel spotřebitelespotřebitele, může při komunikaci se spotřebitelemspotřebitelem použít automatický telekomunikační systém nebo faxový přístroj jen s předchozím souhlasem spotřebitelespotřebitele; jiný prostředek komunikace na dálkuprostředek komunikace na dálku umožňující individuální obchodní sdělení může použít jen v případě, že spotřebitelspotřebitel jeho použití neodmítl. Tímto postupem spotřebitelispotřebiteli nesmí vzniknout náklady. § 1845 (1) Byla-li smlouva uzavřena na žádost spotřebitelespotřebitele s použitím takových prostředků komunikace na dálku, které neumožňují sdělit smluvní podmínky a další údaje v souladu s § 1843, splní podnikatelpodnikatel tuto povinnost okamžitě po uzavření smlouvy. (2) Požádá-li o to spotřebitelspotřebitel kdykoli za trvání závazku ze smlouvy, má právo dostat smluvní podmínky v tištěné podobě, jakož i právo změnit způsob komunikace na dálku, pokud to neodporuje povaze poskytovaných služeb ani uzavřené smlouvě. Odstoupení od smlouvy § 1846 (1) SpotřebitelSpotřebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů od uzavření smlouvy; pokud mu však byly údaje podle § 1843 až 1845 sděleny až po uzavření smlouvy, pak ve lhůtě čtrnácti dnů ode dne, kdy mu byly sděleny. Od smlouvy o životním pojištění nebo o penzijním připojištění má spotřebitelspotřebitel právo odstoupit ve lhůtě třiceti dnů ode dne, kdy byl podnikatelempodnikatelem informován, že byla uzavřena smlouva na dálku. (2) Poskytl-li podnikatelpodnikatel spotřebitelispotřebiteli klamavý údaj, má spotřebitelspotřebitel právo od smlouvy odstoupit do tří měsíců ode dne, kdy se o tom dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl. § 1847 Ustanovení § 1846 se nepoužije, v případě že a) cenacena finančních služeb závisí na pohybech cencen na finančních trzích, které podnikatelpodnikatel nemůže ovlivnit, jako jsou služby k devizovým hodnotám a investičním nástrojům, nebo b) se jedná o smlouvu o cestovním pojištění nebo o pojištění zavazadel nebo o podobném krátkodobém pojištění s pojistnou dobou kratší než jeden měsíc. § 1848 Je-li se smlouvou o finanční službě spojena jiná smlouva uzavíraná rovněž distančním způsobem a vztahující se k službám, které podnikatelpodnikatel poskytuje, pak se odstoupením od smlouvy o finanční službě od počátku ruší i závazek vzniklý ze spojené smlouvy. To platí i v případě, že plnění poskytla třetí osoba podle smlouvy uzavřené s podnikatelempodnikatelem. § 1849 Odstoupí-li spotřebitelspotřebitel od smlouvy, může po něm podnikatelpodnikatel požadovat neprodlené zaplacení cenyceny jen za službu do této doby již skutečně poskytnutou; cenacena nesmí být nepřiměřená rozsahu poskytnuté služby. Právo na zaplacení cenyceny však podnikatelipodnikateli nevznikne, pokud začal plnit před uplynutím lhůty pro odstoupení podle § 1846, aniž s tím spotřebitelspotřebitel souhlasil nebo pokud podnikatelpodnikatel neprokáže, že spotřebitelespotřebitele poučil o svém právu požadovat cenucenu nebo její přiměřenou část při odstoupení spotřebitelespotřebitele od smlouvy v souladu s § 1843 odst. 1 písm. g). § 1850 Odstoupí-li spotřebitelspotřebitel od smlouvy, vrátí mu podnikatelpodnikatel všechny peněžní prostředky, které od něho na základě smlouvy přijal, a to neprodleně, nejpozději však do třiceti dnů ode dne odstoupení od smlouvy. Také spotřebitelspotřebitel vrátí podnikatelipodnikateli všechny peněžní prostředky nebo jiný majetekmajetek, který od něho na základě smlouvy přijal, nejpozději do třiceti dnů ode dne, kdy oznámení o odstoupení od smlouvy odeslal. § 1851 Neobjednané plnění Plnil-li podnikatelpodnikatel spotřebitelispotřebiteli finanční službu bez výslovné objednávky, nevzniká spotřebitelispotřebiteli povinnost za plnění zaplatit ani mu z toho nevznikají žádné jiné povinnosti. Oddíl 3 Dočasné užívání ubytovacího zařízení a jiné rekreační služby § 1852 (1) Ustanovení tohoto oddílu se použijí na spotřebitelskou smlouvuspotřebitelskou smlouvu, kterou spotřebitelspotřebitel nabývá za úplatu a) právo užívat ubytovací zařízení s noclehem na více než jeden časový úsek nebo právo na výhodu spojenou s ubytováním, popřípadě včetně dopravy nebo jiných služeb, pokud je taková smlouva uzavřena na období delší než jeden rok, b) účastenství ve výměnném systému spojené s právem na plnění podle písmena a) výměnou za poskytnutí možnosti jiné osobě využít svá obdobná práva ze smlouvy uvedené pod písmenem a), nebo c) právo na pomoc podnikatelepodnikatele při úplatném nabytí nebo úplatném převodu práva podle písmena a). (2) Ustanovení tohoto oddílu se obdobně použijí i na smlouvu o smlouvě budoucísmlouvu o smlouvě budoucí podle odstavce 1. § 1853 Je-li pro použití ustanovení tohoto oddílu rozhodné trvání závazku, zohlední se všechna ujednání umožňující obnovit smlouvu nebo prodloužit závazek i bez výslovného projevu vůle smluvní strany. § 1854 Sdělení před uzavřením smlouvy (1) V rámci nabídkové nebo prodejní akce podnikatelpodnikatel na pozvánce zřetelně uvede obchodní účel a povahu akce. Po celou dobu jejího trvání musí mít spotřebitelspotřebitel přístup k údajům podle odstavce 2. (2) Dříve než spotřebitelspotřebitel uzavře smlouvu nebo se zaváže k jejímu uzavření, sdělí podnikatelpodnikatel bezplatně spotřebitelispotřebiteli v textové podobě ve formuláři v dostatečném předstihu údaje, které spolu s náležitostmi formuláře stanoví prováděcí právní předpis tak, aby k nim měl spotřebitelspotřebitel snadný přístup. PodnikatelPodnikatel upozorní spotřebitelespotřebitele výslovně i na jeho právo odstoupit od smlouvy, na délku lhůty k odstoupení a na zákaz platby záloh a jiných plnění nebo jejich zajištění v průběhu lhůty k odstoupení. (3) PodnikatelPodnikatel sdělí údaje spotřebitelispotřebiteli podle jeho volby v úředním jazyce členského státu Evropské unie, v němž má spotřebitelspotřebitel bydlištěbydliště nebo jehož je spotřebitelspotřebitel státním příslušníkem. § 1855 Forma smlouvy Smlouva vyžaduje písemnou formu; podnikatelpodnikatel však nemá právo namítnout vůči spotřebitelispotřebiteli neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. Obsah smlouvy § 1856 (1) Ve smlouvě musí být uvedena jména smluvních stran a jejich bydlištěbydliště nebo sídlo, údaje sdělené spotřebitelispotřebiteli před uzavřením smlouvy, jakož i den uzavření smlouvy a místo, kde byla smlouva uzavřena. (2) Součástí smlouvy je formulář pro odstoupení od smlouvy; údaje ve formuláři vyplní podnikatelpodnikatel. Náležitosti formuláře a výčet údajů stanoví prováděcí právní předpis. § 1857 (1) Smlouva musí obsahovat i údaje sdělené spotřebitelispotřebiteli před jejím uzavřením. Tyto údaje lze změnit, pokud si to strany výslovně ujednají nebo pokud jejich nesoulad s údaji uvedenými ve smlouvě vyvolala nepředvídatelná a nepřekonatelná příčina nezávislá na podnikatelově vůli. (2) Nesdělí-li podnikatelpodnikatel spotřebitelispotřebiteli ještě před uzavřením smlouvy tyto změny v textové podobě způsobem umožňujícím snadný přístup, a nevyznačí-li je ve smlouvě výslovně, platí jako obsah smlouvy údaj pro spotřebitelespotřebitele příznivější. § 1858 Ujednání o právu odstoupit od smlouvy, o lhůtě k odstoupení i ujednání o zákazu platby záloh a jiných plnění nebo jejich zajištění v průběhu této lhůty podepisuje spotřebitelspotřebitel každé zvlášť. § 1859 PodnikatelPodnikatel vydá spotřebitelispotřebiteli bezprostředně po uzavření smlouvy alespoň jedno její vyhotovení. § 1860 Jazyk smlouvy PodnikatelPodnikatel uzavře smlouvu se spotřebitelemspotřebitelem podle jeho volby v úředním jazyce členského státu Evropské unie, v němž má spotřebitelspotřebitel bydlištěbydliště nebo jehož je spotřebitelspotřebitel státním příslušníkem. Liší-li se tento jazyk od jazyka členského státu Evropské unie, na jehož území se nachází nemovitá věcvěc nebo její část, ke které se vztahuje smlouva, kterou spotřebitelspotřebitel nabývá právo užívat ubytovací zařízení podle § 1852 odst. 1 písm. a), vydá podnikatelpodnikatel spotřebitelispotřebiteli i úřední překlad textu smlouvy do tohoto jazyka. Odstoupení od smlouvy § 1861 (1) SpotřebitelSpotřebitel může od smlouvy odstoupit v písemné formě ve lhůtě čtrnácti dnů od uzavření smlouvy. (2) Bylo-li spotřebitelispotřebiteli nabídnuto uzavření smlouvy, kterou se mu za úplatu zřídí právo užívat ubytovací zařízení s noclehem na více než jeden časový úsek, na období delší než jeden rok a současně i uzavření smlouvy, kterou se mu založí účastenství ve výměnném systému podle § 1852 odst. 1 písm. b), běží pro odstoupení od obou smluv jediná lhůta. Pro běh této lhůty je rozhodná smlouva, kterou se spotřebitelispotřebiteli zřizuje právo užívat ubytovací zařízení. § 1862 (1) Nebylo-li spotřebitelispotřebiteli po uzavření smlouvy vydáno její vyhotovení, stanovuje se konec lhůty pro odstoupení od smlouvy v závislosti na dni, kdy spotřebitelspotřebitel vyhotovení smlouvy obdržel. (2) Nebyl-li spotřebitelispotřebiteli vydán vyplněný formulář pro odstoupení od smlouvy, může spotřebitelspotřebitel od smlouvy odstoupit do jednoho roku a čtrnácti dnů. Byl-li však tento formulář spotřebitelispotřebiteli vydán do jednoho roku ode dne, kdy byla smlouva uzavřena, popřípadě ode dne, kdy spotřebitelspotřebitel obdržel její vyhotovení, nastal-li později, končí lhůta pro odstoupení čtrnáctým dnem od obdržení formuláře. (3) Nebyly-li ve smlouvě uvedeny údaje, které musí být spotřebitelispotřebiteli sděleny před uzavřením smlouvy, může spotřebitelspotřebitel od smlouvy odstoupit do tří měsíců a čtrnácti dnů. Byly-li však tyto údaje spotřebitelispotřebiteli sděleny do tří měsíců ode dne, kdy byla smlouva uzavřena, popřípadě ode dne, kdy spotřebitelspotřebitel obdržel její vyhotovení, nastal-li později, končí lhůta pro odstoupení čtrnáctým dnem od sdělení údajů. § 1863 Odstoupí-li spotřebitelspotřebitel od smlouvy, nemusí podnikatelipodnikateli nic vracet na své náklady. Byla-li mu již poskytnuta služba, není z toho podnikatelipodnikateli ničeho povinen. § 1864 (1) Uzavřel-li spotřebitelspotřebitel smlouvu uvedenou v § 1852 odst. 1 písm. a) nebo b), nesmí po něm nikdo na základě této smlouvy požadovat zálohu ani jiné plnění nebo jejich zajištění, dokud spotřebitelispotřebiteli běží lhůta pro odstoupení od takové smlouvy. Uzná-li v této době spotřebitelspotřebitel dluh z této smlouvy, je uznání dluhu neplatné. (2) Uzavřel-li spotřebitelspotřebitel smlouvu uvedenou v § 1852 odst. 1 písm. c), nesmí po něm nikdo na základě této smlouvy požadovat zálohu ani jiné plnění nebo jejich zajištění, dokud nedojde k úplatnému nabytí nebo úplatnému převodu práva, nebo dokud povinnost podnikatelepodnikatele na základě této smlouvy nezanikne z jiného právního důvodu. Uzná-li v této době spotřebitelspotřebitel dluh z této smlouvy, je uznání dluhu neplatné. § 1865 (1) Odstoupil-li spotřebitelspotřebitel od smlouvy podle § 1852 odst. 1 písm. a), zanikají závazky ze všech vedlejších smluv k témuž okamžiku jako závazek ze smlouvy hlavní bez jakýchkoli nákladů pro spotřebitelespotřebitele. Vedlejší smlouvou je smlouva, jejímž předmětem je poskytnutí služby související se smlouvou podle § 1852 odst. 1 písm. a), a tato služba je poskytována podnikatelempodnikatelem nebo třetí osobou na základě ujednání mezi nimi. (2) Odstoupil-li spotřebitelspotřebitel od smlouvy podle § 1852 odst. 1 písm. a), b) nebo c) a hradí-li se cenacena alespoň zčásti pomocí úvěru nebo zápůjčky poskytnutých podnikatelempodnikatelem nebo třetí osobou na základě ujednání mezi nimi, zaniká závazek ze smlouvy o úvěrusmlouvy o úvěru nebo zápůjčce k témuž okamžiku jako závazek ze smlouvy podle § 1852 odst. 1 písm. a), b) nebo c) bez nákladů pro spotřebitelespotřebitele. Zvláštní ustanovení § 1866 (1) Uzavřel-li spotřebitelspotřebitel na období delší než jeden rok smlouvu, kterou nabyl za úplatu právo na výhodu spojenou s ubytováním, popřípadě s dopravou nebo jinými službami, nepřihlíží se k ujednání, které ho zavazuje hradit platby na základě této smlouvy, včetně úplaty za členství, jinak než v rovnoměrných platbách rozdělených do ročních splátek v téže výši. To neplatí, pokud si strany ujednají změnu výše ročních splátek po prvním roce podle vývoje cencen. (2) PodnikatelPodnikatel vyzve v textové podobě spotřebitelespotřebitele k zaplacení pokaždé nejpozději čtrnáct dnů předem; jinak je dluh splatný ve lhůtě čtrnácti dnů poté, co podnikatelpodnikatel spotřebitelespotřebitele k zaplacení vyzval. § 1867 Uzavřel-li spotřebitelspotřebitel na období delší než jeden rok smlouvu, kterou nabyl za úplatu právo na výhodu spojenou s ubytováním, popřípadě s dopravou nebo jinými službami, má právo ve lhůtě čtrnácti dnů ode dne, kdy obdržel výzvu podle § 1866 odst. 2, počínaje obdržením výzvy k zaplacení druhé splátky, vypovědět smlouvu bez výpovědní doby, a to bez uvedení důvodu a bez jakékoliv sankce. Toto ustanovení se nedotýká jiných způsobů zániku závazku stanovených zákonem nebo smlouvou. Díl 5 Společné dluhy a pohledávky § 1868 Obecné ustanovení (1) Zaváže-li se několik dlužníků k témuž plnění, nebo zaváže-li se dlužník několika věřitelům k témuž plnění, spravují se společný dluh i společná pohledávka podle zásad o spoluvlastnictví. (2) Je-li na jedné ze stran více osob, má druhá strana právo požadovat určení společného zástupce pro účely doručování. Neučiní-li tak, určí tohoto zástupce na návrh soud. Nedělitelné plnění § 1869 Nedělitelné plnění může věřitel požadovat na kterémkoli z několika dlužníků, ledaže z povahy závazku plyne, že dluh může být splněn jen společnou činností dlužníků. § 1870 Je-li dlužník zavázán několika věřitelům k nedělitelnému plnění, není povinen plnit některému z věřitelů, ledaže ten mu dá přiměřenou jistotu, nebo dohodnou-li se na tom všichni věřitelé. Zda je spoluvěřitel, který dostal celé plnění, vůči ostatním něčím povinen, závisí na poměru mezi spoluvěřiteli; jinak se má za to, že není povinen ničím. § 1871 Dělitelné plnění (1) Každý z několika spoludlužníků dělitelného plnění je dlužen jen svůj díl a každý z několika věřitelů dělitelného plnění je věřitelem jen svého dílu, ledaže smlouva, zákon nebo rozhodnutí soudu stanoví jinak. (2) Bylo-li ujednáno, že kterýkoli z věřitelů může žádat celé plnění, splní dlužník celý dluh tomu, kdo o splnění požádal první. Splnil-li dlužník celý dluh jednomu ze spoluvěřitelů, nemohou již ostatní po něm nic požadovat. Dlužníci zavázaní společně a nerozdílně § 1872 (1) Je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků. (2) Zvláštní ujednání věřitele a spoludlužníka nepůsobí vůči ostatním spoludlužníkům. § 1873 Prodlením věřitele vůči jednomu ze spoludlužníků nastává jeho prodlení i vůči ostatním spoludlužníkům. § 1874 Je-li k plnění zavázáno společně několik podnikatelůpodnikatelů, má se za to, že jsou zavázáni společně a nerozdílně. § 1875 Má se za to, že podíly na dluhu u všech spoludlužníků jsou v jejich vzájemném poměru stejné. § 1876 (1) Uplatní-li věřitel proti některému ze spoludlužníků více, než odpovídá jeho podílu, vyrozumí o tom tento spoludlužník ostatní a dá jim příležitost, aby uplatnili proti pohledávce své námitky. Má právo požadovat, aby splnili dluh podle podílů, které na ně připadají, nebo aby ho v tomto rozsahu dluhu jinak zbavili. (2) Vyrovnal-li spoludlužník více, než činí jeho podíl, náleží od ostatních spoludlužníků náhrada. Nemůže-li některý ze spoludlužníků splnit, rozvrhne se jeho podíl poměrným dílem na všechny ostatní. Věřitelé oprávnění společně a nerozdílně § 1877 Je-li dlužník zavázán plnit několika věřitelům oprávněným vůči němu společně a nerozdílně, může kterýkoli z nich žádat celé plnění. Dlužník splní v celém rozsahu tomu, kdo o plnění požádal první. § 1878 (1) Prodlením jednoho ze spoluvěřitelů se ocitají v prodlení také ostatní spoluvěřitelé. (2) Spojí-li se pohledávka a dluh v osobě jednoho ze spoluvěřitelů, zanikají tím i pohledávky ostatních spoluvěřitelů vůči dlužníku. Díl 6 Změny závazků Oddíl 1 Změna v osobě věřitele nebo dlužníka Pododdíl 1 Změna v osobě věřitele Postoupení pohledávky § 1879 Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). § 1880 (1) Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. (2) Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. § 1881 (1) Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. (2) Nelze postoupit pohledávku, která zaniká smrtí nebo jejíž obsah by se změnou věřitele k tíži dlužníka změnil. § 1882 (1) Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. (2) Postoupil-li postupitel tutéž pohledávku několika osobám, je vůči dlužníkovi účinné to postoupení, o němž se dlužník dozvěděl nejdříve. § 1883 Postoupení pohledávky nemá účinky vůči osobě, která dluh zajistila zástavním právemzástavním právem, ručením nebo jiným způsobem, dokud jí postupitel o postoupení pohledávky nevyrozumí nebo dokud jí postupník postoupení pohledávky neprokáže. § 1884 (1) Dlužníku zůstávají i po postoupení zachovány námitky proti pohledávce, které měl v době postoupení. Své vzájemné pohledávky vůči postupiteli může dlužník namítat i vůči postupníkovi, i když v době postoupení ještě nebyly splatné; musí však své pohledávky postupníkovi oznámit bez zbytečného odkladu poté, co se o postoupení dozvěděl. (2) Jestliže však dlužník proti poctivému postupníkovi uznal pohledávku jako pravou, je povinen jej uspokojit jako svého věřitele. § 1885 (1) Byla-li pohledávka postoupena za úplatu, odpovídá postupitel postupníkovi až do výše přijaté úplaty s úroky za to, že pohledávka v době postoupení trvala, a ručí za její dobytnost. To neplatí, pokud postupník věděl, že pohledávka je budoucí, nejistá nebo nedobytná. (2) Postupitel neodpovídá za dobytnost postoupené pohledávky, stala-li se nedobytnou až po postoupení buď náhodou, anebo nedopatřením postupníka. Nedopatření lze postupníku přičíst zejména tehdy, pokud nevymáhá pohledávku bez zbytečného odkladu poté, co se stala splatnou nebo odloží-li splatnost pohledávky. (3) Jinak platí o právech a povinnostech postupitele a postupníka přiměřeně ustanovení § 1914 až 1925; vadu pohledávky však musí postupník u postupitele vytknout bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl a měl zjistit. § 1886 (1) Na žádost postupníka může postupitel vymáhat postoupenou pohledávku svým jménem na účet postupníka; bylo-li postoupení pohledávky dlužníkovi již oznámeno nebo prokázáno, může postupitel pohledávku vymáhat, pokud prokáže souhlas postupníka a pokud postupník pohledávku sám nevymáhá. (2) Vymáhá-li postupitel pohledávku, může dlužník namítat proti ní své vzájemné pohledávky, jež má vůči postupiteli, nikoliv však pohledávky, jež má vůči postupníkovi. § 1887 Postoupení souboru pohledávek Postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu. Pododdíl 2 Změna v osobě dlužníka Převzetí dluhu § 1888 (1) Kdo ujedná s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, dá-li k tomu věřitel souhlas původnímu dlužníku nebo přejímateli dluhu. (2) Přejde-li na nabyvatele při převodu vlastnického práva k věcivěci zapsané ve veřejném seznamu i zapsané zástavní právozástavní právo nebo jiná jistota váznoucí na věcivěci, má se za to, že přešel i dluh zajištěný jistotou. Po převodu vlastnického práva může zcizitel vyzvat věřitele v písemné formě, aby namísto něho přijal nabyvatele jako nového dlužníka. Neodepře-li věřitel dát k tomu souhlas, platí, že souhlas dal, pokud byl na tento následek ve výzvě výslovně upozorněn. § 1889 Nepřivolí-li věřitel k převzetí dluhu nebo odmítne-li k němu dát souhlas, nevzniká věřiteli vůči přejímateli dluhu přímé právo; přejímatel dluhu má však vůči dlužníku povinnost zařídit, aby dlužník nemusel věřiteli plnit. Takovou povinnost má vůči dlužníku i ten, kdo se mu zaváže, že opatří plnění jeho věřiteli. § 1890 (1) Obsah závazku se převzetím dluhu nemění. Přejímateli dluhu náleží všechny námitky, které mohl uplatnit původní dlužník. Převzetí dluhu se nedotýká ani vedlejších práv spojených s pohledávkou. (2) Zajištění dluhu poskytnuté třetí osobou však trvá jen tehdy, souhlasí-li třetí osoba se změnou v osobě dlužníka. § 1891 Ujednání, kterým namísto dosavadního dlužníka, jehož dluh se ruší, vstupuje nový dlužník s dluhem ze samostatného právního poměru nebo s povinností plnit jiný předmět, nevyvolává následky převzetí dluhu a posoudí se jako novace. § 1892 Přistoupení k dluhu (1) Kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně. (2) Zajistila-li dluh původního dlužníka třetí osoba, nelze proti ní nastoupit pro neplnění dluhu novým dlužníkem, ledaže k tomu dala souhlas. § 1893 Převzetí majetku (1) Převezme-li někdo od zcizitele veškerý majetekmajetek nebo jeho poměrně určenou část, stává se společně a nerozdílně se zcizitelem dlužníkem z dluhů, které s převzatým majetkemmajetkem souvisí a o nichž nabyvatel při uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět. Nabyvatel však není povinen plnit více, než kolik činí hodnota majetkumajetku, jehož takto nabyl. (2) Převezme-li takový majetekmajetek osoba zciziteli blízká, stává se společně a nerozdílně se zcizitelem dlužníkem z dluhů, které s převzatým majetkemmajetkem souvisí, bez omezení na hodnotu majetkumajetku, jehož takto nabyla. To neplatí, prokáže-li, že o určitém dluhu nevěděla, ani vědět nemusela. (3) Opačné ujednání mezi zcizitelem a nabyvatelem je vůči věřiteli neúčinné. § 1894 Při přeměně právnické osobyprávnické osoby ani při zcizení závoduzávodu nebo jeho pobočkypobočky se § 1893 nepoužije. Pododdíl 3 Postoupení smlouvy § 1895 (1) Nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoli strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno. (2) Má-li být plnění ze smlouvy trvající nebo pravidelně se opakující, lze smlouvu postoupit s účinky k tomu, co ještě nebylo splněno. § 1896 Při částečném postoupení smlouvy nebo při postoupení smlouvy několika postupníkům nelze zkrátit práva postoupené strany z vedlejších doložek ve smlouvě, jako jsou zejména ujednání o podmínce, záloze, závdavku, smluvní pokutě, odstoupení od smlouvy a odstupném nebo o rozhodčí doložce. § 1897 (1) Postoupení smlouvy je vůči postoupené straně účinné od jejího souhlasu. Souhlasila-li předem, je postoupení smlouvy vůči postoupené straně účinné okamžikem, kdy jí postupitel postoupení smlouvy oznámí nebo kdy jí postupník postoupení smlouvy prokáže. (2) Obsahuje-li smlouva uzavřená v písemné formě ujednání, že je uzavřena na řad některé ze stran nebo jiné ujednání stejného významu, pak tato strana postoupí smlouvu rubopisem listiny. O náležitostech rubopisu, jakož i o tom, kdo je z rubopisu oprávněn a jak své právo prokazuje, platí právní předpisy o směnkách. Podle nich se rovněž posoudí, od koho může požadovat listinu ten, kdo o ni přišel. § 1898 Okamžikem účinnosti postoupení smlouvy vůči postoupené straně se postupitel osvobozuje od svých povinností v rozsahu postoupení. § 1899 (1) Následkům podle § 1898 může postoupená strana zabránit prohlášením vůči postupiteli, že jeho osvobození odmítá. V tom případě může postoupená strana po postupiteli požadovat, aby plnil, neplní-li postupník převzaté povinnosti. (2) Prohlášení lze učinit do patnácti dnů ode dne, kdy se postoupená strana dozvěděla nebo kdy musela zjistit, že postupník neplnil. Prodlení s prohlášením je sice nezbavuje účinků podle odstavce 1, postoupená strana však nahradí škodu způsobenou prodlením. § 1900 Postoupené straně zůstávají zachovány všechny námitky ze smlouvy i proti postupníkovi. Jiné námitky, které tato strana měla vůči postupiteli, jí zůstanou zachovány, vyhradí-li si to ve smlouvě nebo v souhlasu s postoupením smlouvy. Oddíl 2 Změny v obsahu závazků § 1901 Stranám je na vůli ujednat si změnu svých práv a povinností. § 1902 Novace Dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem. Může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen. Narovnání § 1903 (1) Dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věcivěci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu. (2) Narovnání nelze odporovat jen proto, že jím vznikl nepoměr mezi vzájemným plněním stran. § 1904 Platnost narovnání není dotčena omylem v tom, co bylo mezi stranami sporné nebo pochybné, ledaže omyl vyvolala některá strana lstí. Narovnání dohodnuté v dobré víře nepozbývá platnosti ani tehdy, zjistí-li se na základě skutečností vyšlých najevo dodatečně, že některá ze stran pohledávku neměla. § 1905 Narovnání, kterým mají být mezi stranami upravena veškerá práva, nelze vztahovat k takovým právům, která byla vyloučena, ani k právům, která strany zřejmě nemohly mít na mysli. Společná ustanovení § 1906 Ujednání o novaci nebo o narovnání vyžaduje písemnou formu, byl-li i původní závazek zřízen v písemné formě, nebo činí-li se o právu již promlčeném. § 1907 Zajištění práv, která jsou předmětem novace nebo narovnání, se vztahuje i na práva z nich vzniklá. Poskytla-li však zajištění osoba třetí, která k novaci nebo k narovnání nepřistoupila, je zavázána nejvýše v rozsahu původního závazku a zůstávají jí zachovány všechny námitky, které mohla proti pohledávce uplatnit, kdyby k novaci nebo k narovnání nebylo došlo. Díl 7 Zánik závazků Oddíl 1 Splnění Obecná ustanovení § 1908 (1) Splněním dluhu závazek zaniká. (2) Dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. § 1909 Použil-li dlužník ve shodě se smlouvou jako prostředek placení směnku, nemá vystavení směnky vliv na trvání peněžitého dluhu, ale věřitel může na dlužníku požadovat plnění dluhu, jen nemohl-li dosáhnout splnění ze směnky; pokud však věřitel splnění dosáhl, považuje se dluh za splněný již vystavením směnky. To platí i tehdy, byl-li otevřen akreditiv, vystaven šek nebo v jiných obdobných případech. § 1910 Proti své vůli nemůže být věřitel nucen, aby přijal něco jiného, než co přísluší k jeho pohledávce, a dlužník nemůže být nucen, aby poskytl něco jiného, než co je dlužen. Totéž platí o místě, čase a způsobu splnění. § 1911 Mají-li si strany navzájem plnit zároveň, může splnění požadovat jen ta strana, která sama dluh již splnila, nebo je ochotna a schopna splnit dluh současně s druhou stranou. § 1912 (1) Kdo má plnit při vzájemném plnění napřed, může své plnění odepřít až do té doby, kdy mu bude vzájemné plnění poskytnuto nebo zajištěno; to však jen tehdy, je-li plnění druhé strany ohroženo okolnostmi, které u ní nastaly, které mu nebyly a neměly být známy, když smlouvu uzavřel. (2) V případě uvedeném v odstavci 1 lze také poskytnout dodatečnou přiměřenou lhůtu k splnění nebo k zajištění plnění a po jejím marném uplynutí odstoupit od smlouvy. § 1913 Jedna strana nemůže odepřít plnění ani odstoupit od smlouvy proto, že dluh druhé strany vzniklý z jiného právního důvodu nebyl splněn řádně a včas. Řádné plnění § 1914 (1) Kdo plní za úplatu jinému, je zavázán plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými tak, aby bylo možné použít předmět plnění podle smlouvy, a je-li stranám znám, i podle účelu smlouvy. (2) Je-li splněno vadně, má příjemce práva z vadného plnění. § 1915 Dlužník je zavázán plnit ve střední jakosti, není-li mezi stranami ujednána jiná jakost. § 1916 (1) Dlužník plní vadně, zejména a) poskytne-li předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti, b) neupozorní-li na vady, které předmět plnění má, ač se při takovém předmětu obvykle nevyskytují, c) ujistí-li věřitele v rozporu se skutečností, že předmět plnění nemá žádné vady, anebo že se věcvěc hodí k určitému užívání, nebo d) zcizí-li cizí věcvěc neoprávněně jako svoji. (2) K projevu vůle, kterým zcizitel předem omezí zákonný rozsah svých povinností z vadného plnění, se nepřihlíží. Vzdá-li se nabyvatel předem svého práva z vadného plnění, vyžaduje projev jeho vůle písemnou formu. § 1917 Je-li vada nápadná a zřejmá již při uzavírání smlouvy nebo lze-li vadu zjistit z veřejného seznamu, jde k tíži nabyvatele. To neplatí, pokud zcizitel vadu lstivě zastřel nebo pokud nabyvatele výslovně ujistil, že věcvěc takovou vadu nemá nebo že je vůbec bez vad. § 1918 Přenechá-li se věcvěc jak stojí a leží (úhrnkem), jdou její vady k tíži nabyvatele. To neplatí, nemá-li věcvěc vlastnost, o níž zcizitel prohlásil, že ji má, nebo již si nabyvatel vymínil. § 1920 (1) Předmět plnění má právní vadu, pokud k němu uplatňuje právo třetí osoba, ledaže o takovém omezení nabyvatel věděl nebo musel vědět. V takovém případě to nabyvatel oznámí bez zbytečného odkladu zciziteli. (2) Kdo na sebe převedl právo k předmětu, o kterém ví, že zciziteli nepatří nebo že zcizitel není oprávněn takové právo zřídit, nemá právo z této vady. § 1921 (1) Nabyvatel může právo z vadného plnění uplatnit u soudu, vytkl-li vadu zciziteli bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost věcvěc prohlédnout a vadu zjistit, a to buď označením vady nebo oznámením, jak se projevuje. Vadu lze vytknout do šesti měsíců od převzetí předmětu plnění. (2) Nevytkl-li nabyvatel vadu včas a namítne-li zcizitel opožděné vytknutí, soud nabyvateli právo nepřizná. To neplatí, pokud je vada důsledkem skutečnosti, o které zcizitel při předání věděl nebo musel vědět. § 1922 (1) Jakmile nabyvatel zjistí vadu, vytkne ji bez zbytečného odkladu zciziteli a předmět plnění zciziteli předá, nebo jej podle jeho pokynů uschová nebo s ním jinak vhodně naloží tak, aby vada mohla být přezkoumána. Jedná-li se o předmět podléhající rychlé zkáze, může jej nabyvatel po upozornění zcizitele bez prodlení prodat. (2) Vytkl-li nabyvatel zciziteli vadu oprávněně, neběží lhůta pro vytknutí vady po dobu, po kterou nabyvatel nemůže vadný předmět užívat. § 1923 Je-li vada odstranitelná, může se nabyvatel domáhat buď opravy nebo doplnění toho, co chybí, anebo přiměřené slevy z cenyceny. Nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro ni předmět řádně užívat, může nabyvatel buď odstoupit od smlouvy, anebo se domáhat přiměřené slevy z cenyceny. § 1924 Kdo má právo z vadného plnění, náleží mu i náhrada nákladů účelně vynaložených při uplatnění tohoto práva. Neuplatní-li však právo na náhradu do jednoho měsíce po uplynutí lhůty, ve které je třeba vytknout vadu, soud právo nepřizná, pokud zcizitel namítne, že právo na náhradu nebylo uplatněno včas. § 1925 Právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu. Způsob plnění § 1926 (1) Lze-li dluh splnit několika způsoby, pak se má za to, že volba způsobu plnění náleží dlužníku. Má-li právo volby věřitel, musí způsob plnění zvolit v ujednané době, jinak bez zbytečného odkladu tak, aby dlužník mohl podle jeho volby splnit. (2) Nevykoná-li strana volbu včas, nabývá právo zvolit způsob plnění trvale druhá strana. (3) Kdo zvolil způsob plnění, nemůže jej bez souhlasu druhé strany změnit. § 1927 (1) Má-li dlužník plnit jedno z více volitelných plnění, není oprávněn splnit část jednoho a část jiného plnění, ani k tomu nemůže být nucen. (2) Stane-li se jedno z více volitelných plnění nemožným, omezuje se závazek na plnění zbývající. Jestliže však nemožnost tohoto plnění způsobil ten, kdo neměl právo volby, může druhá strana od smlouvy odstoupit. § 1928 Kdo měl právo volby, může od smlouvy odstoupit, byla-li volba zmařena vyšší mocí nebo druhou stranou. § 1929 Má-li dlužník plnit věcvěc určenou podle druhu, je zavázán poskytnout věřiteli věcvěc, jež se hodí pro účel, pro nějž se věcvěc téhož druhu zpravidla používá na základě obdobných smluv. § 1930 (1) Dluh se plní vcelku. (2) Nabízí-li dlužník částečné plnění, musí je věřitel přijmout, neodporuje-li to povaze závazku nebo účelu smlouvy, pokud tento účel musel být dlužníku alespoň zřejmý. Věřiteli tím nevzniknou žádné jiné povinnosti. Dlužník nahradí věřiteli zvýšené náklady způsobené mu částečným plněním. § 1931 Bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. § 1932 (1) Má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí. (2) Je-li dlužníkem spotřebitelspotřebitel, který je v prodlení s plněním dluhu, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na jistinu pohledávky, poté na úroky a nakonec na úroky z prodlení. § 1933 (1) Je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný. (2) Na náhradu škody se placení započte až po splnění závazku, jehož porušením povinnost k náhradě škody vznikla, neurčil-li dlužník něco jiného. § 1934 Splní-li dlužník, který není plně svéprávný, svůj splatný dluh, zprostí se závazku. Plnil-li však na dluh nejistý nebo nesplatný, lze požadovat, aby mu bylo plnění vráceno; to neplatí, stal-li se dluh mezitím splatným. § 1935 Plní-li dlužník pomocí jiné osoby, odpovídá tak, jako by plnil sám. § 1936 (1) Věřitel musí přijmout plnění, které mu se souhlasem dlužníka nabídne třetí osoba. To neplatí, je-li plnění vázáno na osobní vlastnosti dlužníka. (2) Kdo plní dluh jiného, aniž za dluh ručí a ani jinak dluh nezajistil, může na věřiteli požadovat před splněním nebo při něm, aby mu postoupil svoji pohledávku. § 1937 (1) Souhlasu dlužníka není třeba, pokud třetí osoba plní věřiteli jeho dluh proto, že za dluh ručí nebo závazek jinak zajišťuje. (2) Splněním dluhu vstupuje tato osoba do práv věřitele a má právo, aby jí dlužník vyrovnal, co za něho plnila. Pohledávka věřitele na ni přechází včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s pohledávkou spojených. Věřitel vydá tomu, kdo za dlužníka plnil, potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. § 1938 (1) Plní-li třetí osoba za dlužníka jen část dluhu, může požadovat jen vyrovnání toho, co za dlužníka plnila. Původní věřitel má právo požadovat vyrovnání zůstatku své pohledávky přednostně před novým věřitelem, ledaže se novému věřiteli zaručil, že mu bude nahrazeno, co za dlužníka vydal. (2) Plní-li za dlužníka více osob, má každá právo na poměrné vyrovnání podle podílu, v němž za dlužníka plnila. Poukázka § 1939 (1) Poukázka opravňuje poukazníka vybrat u poukázaného vlastním jménem plnění a poukázanému se poukázkou přikazuje, aby poukazníkovi plnil na účet poukazatele. Přímé právo vznikne poukazníkovi proti poukázanému jen tehdy, přijme-li poukázaný poukázku. (2) Poukázku lze vystavit i na řad nebo na doručitele. § 1940 Není-li mezi poukazatelem a poukázaným jiný právní důvod, platí o právech a povinnostech jich obou ustanovení o příkazní smlouvěpříkazní smlouvě; poukázka však nezanikne smrtí poukazatele nebo poukázaného. § 1941 Poukazník bez zbytečného odkladu oznámí poukazateli, nechce-li poukázku použít, anebo odpírá-li poukázaný poukázku přijmout nebo podle ní plnit. § 1942 Dokud poukázaný ještě nepřijal poukázku vůči poukazníkovi, může ji poukazatel odvolat. Na právním poměru mezi poukazatelem a poukazníkem závisí, zda odvolání poukázky působí také vůči poukazníkovi. § 1943 Poukázaný, který poukázku přijal, může vůči poukazníkovi uplatnit jenom námitky, které se týkají platnosti přijetí, neplatnosti poukázky či jejích vad nebo námitky, které se zakládají na výslovném ustanovení poukázky nebo které je poukázaný oprávněn vznést osobně vůči poukazníkovi. § 1944 (1) Dluží-li již poukázaný poukazateli to, co mu má plnit, je vůči němu povinen poukázce vyhovět a jeho dluh zanikne teprve tím, že poukazníkovi splní. Má-li být poukázkou splněn dluh poukazatele u poukazníka, který k tomu přivolil, je poukazník povinen poukázaného vyzvat, aby plnil. (2) Poukázaný je povinen plnit jen proti vydání kvitované poukázky. § 1945 Počala-li ve vztahu mezi poukazatelem a poukazníkem běžet promlčecí lhůta ohledně závazku, jehož plnění je předmětem poukázky, a to před okamžikem, kdy poukazníkovi došlo sdělení o přijetí poukázky, běží od této doby promlčecí lhůta ve vztahu mezi poukázaným a poukazníkem. § 1946 Poukázka na řad (1) Zní-li poukázka na řad, může být převedena rubopisem. (2) Rubopisem přecházejí všechna práva z poukázky na osobu oprávněnou z rubopisu. (3) O náležitostech rubopisu, jakož i o tom, kdo je z rubopisu oprávněn a jak své právo prokazuje, platí právní předpisy o směnkách. Podle nich se rovněž posoudí, od koho může požadovat poukázku ten, kdo o ni přišel. § 1947 Poukázka na doručitele Byla-li poukázka vystavena na doručitele, zaplatí poukázaný dluh každému, kdo mu ji předloží. § 1948 Ustanovení o poukázce na řad a o poukázce na doručitele se obdobně použijí na případ převodu pohledávky potvrzené listinou, kterou dlužník vystavil na řad nebo na doručitele. Kvitance § 1949 (1) Přijímá-li věřitel plnění, vydá dlužníkovi na jeho žádost potvrzení o splnění dluhu (kvitancikvitanci). V kvitancikvitanci vyznačí jméno dlužníka i věřitele, předmět plnění a místo a čas, kde a kdy byl dluh splněn. Je-li kvitancekvitance vydána na jistinu, má se za to, že bylo vyrovnáno také příslušenství pohledávkypříslušenství pohledávky. (2) Dlužník může plnění odepřít, nevydá-li mu věřitel zároveň kvitancikvitanci. § 1950 Při opakovaných plněních z téhož právního důvodu se má za to, že ten, kdo předloží kvitancikvitanci na plnění splatné později, splnil také to, co bylo splatno dříve. § 1951 Dlužník splní dluh i tehdy, splní-li tomu, kdo mu předloží věřitelovo potvrzení, že je oprávněn plnění přijmout, nebo vydá-li mu kvitancikvitanci, kterou věřitel vystavil, ledaže dlužník věděl, že ten, kdo potvrzení předložil, není oprávněn plnění přijmout. § 1952 Dlužní úpis (1) Věřitel, který má dlužníkovo prohlášení o uznání dluhu nebo jiný dlužní úpis, je musí dlužníkovi při splnění vrátit nebo na dlužním úpisu vyznačit, že bylo splněno částečně. Není-li to možné, může dlužník požadovat, aby mu věřitel vydal potvrzení, že dlužní úpis pozbyl platnosti v rozsahu, ve kterém byl dluh splněn. Ustanovení o kvitancikvitanci tím nejsou dotčena. (2) Obdrží-li dlužník dlužní úpis bez kvitancekvitance, má se za to, že dluh byl splněn. § 1953 Náhradní splnění (1) Nelze-li dluh splnit proto, že věřitel je neznámý nebo nepřítomný, že věřitel odmítl bezdůvodně plnění přijmout, že dlužník je bez své viny v nejistotě, kdo je věřitelem, nebo z jiných důležitých příčin na straně věřitele, je dlužník oprávněn složit předmět plnění do soudní úschovy. Účelně vynaložené náklady spojené s náhradním splněním jdou k tíži věřitele. (2) O složení předmětu plnění do úschovy vyrozumí soud toho, pro koho se složení stalo, a podle potřeby zařídí jeho zastoupení. Místo plnění § 1954 K řádnému splnění se vyžaduje, aby byl dluh splněn ve stanoveném místě. Nelze-li místo plnění zjistit ze smlouvy, povahy závazku nebo z účelu plnění, plní se v místě stanoveném zákonem. § 1955 (1) Nepeněžitý dluh plní dlužník v místě svého bydlištěbydliště nebo sídla. Peněžitý dluh plní dlužník v místě bydlištěbydliště nebo sídla věřitele. (2) Vznikl-li závazek při provozu závoduzávodu, plní se dluh v místě závoduzávodu. To platí obdobně, vznikl-li závazek při provozu provozovny. § 1956 Má-li být plněno u věřitele a změnil-li věřitel po uzavření smlouvy své bydlištěbydliště nebo sídlo, popřípadě umístění závoduzávodu nebo provozovny, nese věřitel zvýšené náklady a zvýšené nebezpečí, které tím dlužníku vzniknou. § 1957 (1) Plní-li dlužník peněžitý dluh prostřednictvím poskytovatele platebních služeb, je dluh splněn připsáním peněžní částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele. (2) Plní-li dlužník peněžitý dluh poštovním poukazem, je dluh splněn a) připsáním peněžní částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele, je-li dluh plněn na účet, nebo b) vyplacením peněžní částky věřiteli v hotovosti. Čas plnění § 1958 (1) Je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. (2) Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1959 Neplyne-li z ustálené předchozí praxe stran nebo ze zvyklostí něco jiného, má se za to, že strany ujednaly čas plnění výrazem a) „začátkem období“ prvních deset dnů tohoto období, b) „polovinou měsícepolovinou měsíce“ období od 10. do 20. dne v měsíci, c) „polovinou čtvrtletí“ druhý měsíc čtvrtletí, d) „konec období“ posledních deset dnů období, e) „ihned“ dobu do pěti dnů, avšak při dodávce potravin nebo surovin dobu do dvou dnů a při dodávce strojírenských výrobků dobu do deseti dnů. § 1960 Je-li podle smlouvy dlužník oprávněn, aby určil čas plnění, a neurčí-li jej v přiměřené době, určí jej na návrh věřitele soud podle okolností případu. § 1961 Neujednají-li si strany, zda je čas plnění určen v prospěch jich obou, nebo jen jedné z nich, platí, že je určen v prospěch obou stran. To neplatí, vylučuje-li to povaha plnění. § 1962 (1) Je-li čas plnění ve prospěch obou stran, nemůže věřitel požadovat plnění předčasně, ani dlužník předčasně plnit dluh. (2) Je-li čas plnění ve prospěch dlužníka, nemůže věřitel předčasně požadovat plnění, ale dlužník může dluh předčasně splnit. (3) Je-li čas plnění stanoven ve prospěch věřitele, může věřitel požadovat plnění předčasně, ale dlužník nesmí dluh předčasně splnit. § 1963 (1) Je-li obsahem vzájemného závazku podnikatelůpodnikatelů povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu, je cenacena splatná do třiceti dnů a) ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy, b) ode dne doručení zboží nebo poskytnutí služby, není-li možné určit den doručení faktury nebo jiné výzvy podobné povahy, nebo byla-li dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy dříve, než mu bylo plněno, nebo c) ode dne převzetí nebo ověření, zda bylo řádně splněno, má-li být podle zákona nebo smlouvy provedeno, byla-li dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy před takovým převzetím nebo ověřením. (2) Doba splatnosti může překročit šedesát dnů jen tehdy, je-li to výslovně ujednáno a není-li to pro věřitele zvláště nevýhodné. (3) Odstavec 1 se použije také na závazek mezi podnikatelempodnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona o zadávání veřejných zakázek, je-li obsahem závazku povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu veřejnému zadavateli. Smluvní strany se od určení času plnění podle odstavce 1 mohou odchýlit v neprospěch věřitele pouze výslovným ujednáním, pokud to odůvodňuje povaha závazku a doba splatnosti nepřekročí šedesát dnů. § 1964 (1) Ujednání o času plnění, úroku z prodlení nebo o náhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které se odchyluje od zákona tak, že je se zřetelem k okolnostem případu pro věřitele zvláště nevýhodné, je neplatné. Přitom se zohlední zejména povaha předmětu plnění, zda je pro takovou odchylku spravedlivý důvod a zda takové ujednání hrubě neodporuje obchodním zvyklostem a zásadě poctivého obchodního styku. (2) Ujednání, které právo věřitele na úroky z prodlení ve vztazích podle § 1963 vylučuje, se považuje za zvláště nevýhodné. Má se za to, že ujednání, které vylučuje právo věřitele na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, je zvláště nevýhodné. (3) Dovolat se neplatnosti za podmínek stanovených v odstavci 1 má i právnická osobaprávnická osoba založená k ochraně zájmů malých a středních podnikatelůpodnikatelů, jestliže jsou tato ujednání obsažena v obchodních podmínkách. (4) Prohlásí-li soud ujednání za neplatné, použijí se namísto něho ustanovení zákona, ledaže soud rozhodne v zájmu spravedlivého řešení jinak. § 1965 Doba převzetí nebo ověření, zda bylo řádně splněno, může ve vztazích podle § 1963 překročit třicet dnů ode dne poskytnutí plnění, je-li to výslovně ujednáno a není-li to pro věřitele zvláště nevýhodné. § 1966 Ustanovením § 1963 není dotčeno právo smluvních stran ujednat si plnění ve formě splátek. § 1967 Plní-li dlužník peněžitý dluh před stanoveným časem, není oprávněn bez souhlasu věřitele odečíst od dlužné částky úroky odpovídající době, o niž plnil dříve. Prodlení dlužníka § 1968 Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. § 1969 Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. § 1970 Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. § 1971 Věřitel má právo na náhradu škody vzniklé nesplněním peněžitého dluhu jen tehdy, není-li kryta úroky z prodlení. § 1972 Ve vztazích podle § 1963 má věřitel vedle úroků z prodlení právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky formou pevné částky, jejíž výši stanoví nařízení vlády. Tím není dotčeno právo věřitele na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které tuto pevnou částku přesahují. § 1973 Dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách, a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto. § 1974 Dlužník nese po dobu svého prodlení nebezpečí škody na věcivěci, ať již škoda vznikla z jakékoli příčiny, ledaže prokáže, že by škoda vznikla i při řádném plnění jeho povinnosti nebo že škodu způsobil věřitel nebo vlastník věcivěci. To platí i tehdy, nakládá-li dlužník s věcívěcí v rozporu s jinými svými povinnostmi ze závazku. Prodlení věřitele § 1975 Věřitel je v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu. § 1976 Je-li předmětem plnění věcvěc, nese věřitel po dobu svého prodlení nebezpečí škody na věcivěci, ať již škoda vznikne z jakékoli příčiny. To neplatí, způsobí-li škodu dlužník. Společná ustanovení § 1977 Poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. § 1978 (1) Zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky. (2) Oznámí-li věřitel dlužníkovi, že mu určuje dodatečnou lhůtu k plnění a že mu ji již neprodlouží, platí, že marným uplynutím této lhůty od smlouvy odstoupil. § 1979 Poskytl-li věřitel dlužníku nepřiměřeně krátkou dodatečnou lhůtu k plnění a odstoupí-li od smlouvy po jejím uplynutí, nastávají účinky odstoupení teprve po marném uplynutí doby, která měla být dlužníku poskytnuta jako přiměřená. To platí i tehdy, odstoupil-li věřitel od smlouvy, aniž byl dlužníkovi dodatečnou lhůtu k plnění poskytl. § 1980 Fixní závazek (1) Byla-li ve smlouvě ujednána přesná doba plnění a vyplývá-li ze smlouvy nebo z povahy závazku, že věřitel nemůže mít na opožděném plnění zájem, zaniká závazek počátkem prodlení dlužníka, ledaže věřitel dlužníku bez zbytečného odkladu oznámí, že na splnění smlouvy trvá. (2) Zánikem závazku nastávají tytéž účinky, jako by věřitel od smlouvy odstoupil. Oddíl 2 Jiné způsoby zániku závazků § 1981 Dohoda Stranám je na vůli ujednat si zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový. Započtení § 1982 (1) Dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. (2) Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. § 1983 K prohlášení o započtení učiněném pod podmínkou nebo s doložením času se nepřihlíží. § 1984 (1) Dluží-li dlužník společně a nerozdílně s jinými, může proti věřiteli započíst pohledávku svého spoludlužníka jen do výše podílu spoludlužníka na společném dluhu. (2) Dlužník věřitelů oprávněných společně a nerozdílně může vůči některému ze spoluvěřitelů započíst to, co mu spoluvěřitel dluží, jen do výše jeho podílu na společné pohledávce. § 1985 Ten, kdo vede pro druhou stranu účet, může započíst peněžní prostředky na něm uložené na úhradu vzájemné pohledávky vzniklé na základě smlouvy o účtusmlouvy o účtu. § 1986 Byla-li pohledávka postupně převedena na několik osob, může dlužník použít k započtení jen pohledávku, kterou měl v době převodu vůči prvnímu věřiteli, a pohledávku, kterou má vůči poslednímu věřiteli. § 1987 (1) K započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. (2) Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. § 1988 (1) Zakazuje se započtení proti pohledávce výživného pro nezletilého, který není plně svéprávný. (2) Zakazuje se započtení proti pohledávce na náhradu újmy způsobené na zdraví, ledaže se jedná o vzájemnou pohledávku na náhradu téhož druhu. § 1989 (1) Promlčení pohledávky započtení nebrání, nastalo-li po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení. (2) Odsunul-li věřitel k dlužníkově žádosti čas plnění bezúplatně, může svoji pohledávku přesto započíst po uplynutí času, kdy měl dlužník plnit původně. § 1990 Má-li být každá pohledávka uspokojena v jiném místě, nebrání to započtení, ale strana, vůči níž bylo takto započteno, má právo na náhradu škody vzniklé jí tím, že plnění na určeném místě nezíská, nebo že na určeném místě nemůže plnit. § 1991 Zákaz započtení pohledávky prohlášením jedné ze stran nebrání stranám, aby si započtení ujednaly; k ujednání o započtení proti pohledávce výživného pro nezletilého, který není plně svéprávný, se však nepřihlíží. § 1992 Odstupné Ujednají-li si strany, že jedna z nich může závazek zrušit zaplacením odstupného, ruší se závazek zaplacením odstupného obdobně jako při odstoupení od smlouvy. Právo zrušit závazek zaplacením odstupného však nemá strana, která již, byť i jen zčásti, plnění druhé strany přijala nebo druhé straně sama plnila. Splynutí § 1993 (1) Splyne-li jakýmkoli způsobem právo s povinností v jedné osobě, zaniknou právo i povinnost, nestanoví-li zákon jinak. (2) Splyne-li právo věřitele s povinností toho, kdo závazek zajišťuje, nezaniká tím hlavní dluh. § 1994 SplynutímSplynutím práva věřitele a povinnosti jednoho z dlužníků zavázaných společně a nerozdílně zaniká dluh do výše odpovídající podílu tohoto spoludlužníka. SplynutímSplynutím povinnosti dlužníka a práva jednoho z věřitelů oprávněných společně a nerozdílně zaniká pohledávka do výše odpovídající podílu tohoto spoluvěřitele. Prominutí dluhu § 1995 (1) Promine-li věřitel dlužníku dluh, má se za to, že dlužník s prominutím dluhu souhlasí, pokud neprojevil bez zbytečného odkladu nesouhlas výslovně nebo plněním dluhu. (2) K prominutí dluhu dojde i v případě, že věřitel vydá dlužníku kvitancikvitanci nebo mu vrátí dlužní úpis, aniž dluh splnil; vydá-li věřitel kvitancikvitanci nebo vrátí-li dlužní úpis na celý dluh jednomu ze spoludlužníků, má se za to, že věřitel prominul dluh všem spoludlužníkům. § 1996 (1) Promine-li věřitel dluh jednomu z dlužníků zavázaných společně a nerozdílně, má prominutí dluhu účinky vůči ostatním spoludlužníkům v rozsahu podílu toho spoludlužníka, který byl ze závazku propuštěn. (2) Promine-li dlužníku dluh jeden z věřitelů oprávněných společně a nerozdílně, zbavuje to dlužníka dluhu v rozsahu podílu tohoto spoluvěřitele. § 1997 Promine-li věřitel povinnost tomu, kdo dluh zajišťuje, nemá prominutí účinky vůči hlavnímu dluhu. Propustí-li však věřitel ze závazku jednoho ze spoluručitelů, zůstávají ostatním spoluručitelům zachovány námitky, které mohl uplatnit spoluručitel, jehož povinnost byla prominuta. Výpověď § 1998 (1) Závazek lze vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon. (2) Je-li závazek vypovězen, zaniká uplynutím výpovědní doby. Lze-li však závazek vypovědět bez výpovědní doby, zaniká závazek účinností výpovědi. § 1999 (1) Zavazuje-li smlouva ujednaná na dobu neurčitou alespoň jednu stranu k nepřetržité nebo opakované činnosti, anebo zavazuje-li alespoň jednu stranu takovou činnost strpět, lze závazek zrušit ke konci kalendářního čtvrtletí výpovědí podanou alespoň tři měsíce předem. (2) Zavázala-li se strana zdržet se určité činnosti a je-li z povahy závazku zřejmé, že povinnost není časově omezena, ustanovení odstavce 1 se nepoužije. § 2000 (1) Byla-li smlouva bez vážného důvodu uzavřena na dobu určitou tak, že zavazuje člověka na dobu jeho života, anebo že zavazuje kohokoli na dobu delší než deset let, lze se po uplynutí deseti let od vzniku závazku domáhat jeho zrušení. Soud závazek zruší i tehdy, pokud se okolnosti, z nichž strany zřejmě vycházely při vzniku závazku, změnily do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby byla smlouvou dále vázána. (2) Vzdá-li se strana předem práva domáhat se zrušení závazku, nepřihlíží se k tomu. To neplatí, je-li zavázanou stranou právnická osobaprávnická osoba. Odstoupení od smlouvy § 2001 Od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. § 2002 (1) Poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. (2) Strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu. § 2003 (1) Jakmile strana oprávněná odstoupit od smlouvy oznámí druhé straně, že od smlouvy odstupuje, nebo že na smlouvě setrvává, nemůže volbu již sama změnit. (2) Mohla-li strana odstoupit od smlouvy pro podstatné porušení smluvní povinnosti a nevyužila své právo, nebrání jí to odstoupit od smlouvy později s odkazemodkazem na obdobné jednání druhé strany. § 2004 (1) Odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. (2) Plnil-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění. (3) Zavazuje-li smlouva dlužníka k nepřetržité či opakované činnosti nebo k postupnému dílčímu plnění, může věřitel od smlouvy odstoupit jen s účinky do budoucna. To neplatí, nemají-li již přijatá dílčí plnění sama o sobě pro věřitele význam. § 2005 (1) Odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře. (2) Odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění. Následná nemožnost plnění § 2006 (1) Stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době. (2) Nemožnost plnění prokazuje dlužník. § 2007 Při nemožnosti pouhé části plnění zanikne závazek v celém rozsahu, plyne-li z povahy závazku nebo z účelu smlouvy, který byl stranám při uzavření smlouvy znám, že plnění zbytku nemá pro věřitele význam. Není-li tomu tak, zaniká závazek jen co do této části. § 2008 Neoznámí-li dlužník věřiteli, že se splnění dluhu stalo nemožným, bez zbytečného odkladu poté, co se o tom dozvěděl nebo dozvědět musel, nahradí věřiteli škodu vzniklou tím, že věřitel nebyl o nemožnosti plnění včas vyrozuměn. § 2009 Smrt dlužníka nebo věřitele (1) Smrtí dlužníka povinnost nezanikne, ledaže jejím obsahem bylo plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem. (2) Smrtí věřitele právo zanikne, bylo-li plnění omezeno jen na jeho osobu. Díl 8 Zajištění a utvrzení dluhů Oddíl 1 Obecná ustanovení § 2010 (1) Dluh lze zajistit, zaváže-li se třetí osoba věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo dá-li někdo věřiteli nebo ve prospěch věřitele majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní. Utvrdit lze dluh ujednáním smluvní pokuty nebo uznáním dluhu. (2) Spravuje-li jistotu ve prospěch věřitele jiná osoba, může tato osoba uplatnit proti dlužníku nebo poskytovateli jistoty stejná práva a plní vůči nim stejné povinnosti jako věřitel. § 2011 Věřitel sdělí tomu, kdo dal jistotu, na jeho žádost kdykoli a bez zbytečného odkladu, jaká je výše zajištěného dluhu. Jistota § 2012 (1) Kdo je povinen dát jistotu, učiní své povinnosti zadost zřízením zástavního právazástavního práva. (2) Není-li někdo s to dát jistotu zřízením zástavního právazástavního práva, dá jistotu způsobilým ručitelem. Má se za to, že způsobilým ručitelem je osoba, která může být žalována v tuzemsku a která má vhodný majetekmajetek. § 2013 Nikdo není povinen přijmout věcvěc jako jistotu do částky vyšší, než kolik činí dvě třetiny obvyklé cenyceny. § 2014 (1) Má se za to, že stavební pozemek nebo nemovitá věcvěc sloužící podnikatelským účelům jsou dostatečnou jistotou do poloviny obvyklé cenyceny. Má se za to, že právo stavbystavby je dostatečnou jistotou do výše poloviny obvyklé cenyceny, pokud úplata ujednaná jako stavební plat bude splacena nejpozději pět let před zánikem práva stavbystavby. (2) Má se za to, že cenný papírcenný papír zajišťující bezpečný výnos je dostatečnou jistotou do tří čtvrtin obvyklé cenyceny. (3) Vklady v bankáchbankách nebo spořitelních a úvěrních družstvech jsou způsobilou jistotou do výše pojištění. § 2015 (1) Jistota zajišťuje úroky z peněžitého dluhu nejvýše do výše zákonné úrokové sazby; to neplatí, byl-li ten, kdo jistotu dává, seznámen před poskytnutím jistoty, jaké úroky věřitel a dlužník ujednali. (2) Je-li zajištěn dluh již úročený, jsou zajištěny i úroky, které dosud nepřirostly. § 2016 Zakládá-li se jistota různých věřitelů na různých právech k téže věcivěci, uspokojí se v rozsahu těchto práv a v pořadí podle vzniku zajištění postupně v první skupině věřitelé zajištění věcným právem zapsaným ve veřejném seznamu nebo rejstříku zástav a ve druhé skupině věřitelé zajištění věcným právem nezapsaným ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav. Poté se ve třetí skupině uspokojí věřitelé zajištění závazkovým právem. § 2017 (1) Ztratí-li jistota na ceněceně tak, že se zajištění stane nedostatečným, má věřitel právo žádat od dlužníka, aby zajištění bez zbytečného odkladu přiměřeně doplnil; pokud to dlužník neučiní, stane se splatnou ta část pohledávky, která není zajištěna. (2) Ustanovení odstavce 1 se použije i v případě, když byla jistota oprávněně čerpána. Oddíl 2 Zajištění dluhu Ručení § 2018 (1) Kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. (2) Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu. § 2019 (1) Ručení předpokládá platný dluh dlužníka; ručení lze poskytnout i pro dluhy budoucí nebo podmíněné, jakož i za soubor dluhů určitého druhu vznikajících dlužníku v určité době nebo soubor různých dluhů z téhož právního důvodu. (2) Platnosti ručení nebrání, je-li závazek dlužníka neplatný pro nedostatek jeho způsobilosti zavazovat se k povinnostem, pokud o tom ručitel při převzetí ručitelského závazku věděl nebo vědět musel. § 2020 Je-li ručením zajištěna pouze část dluhu, nesnižuje se rozsah ručení částečným plněním, zůstává-li dluh nesplněn ve výši, v jaké je zajištěn ručením. § 2021 (1) Věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní. (2) Bylo-li ručení ujednáno na určitou dobu, je právo věřitele zachováno i v případě, že věřitel v této době ručitele k plnění vyzval. § 2022 Ručitel může plnění odepřít, pokud věřitel zavinil, že pohledávka nemůže být uspokojena dlužníkem. § 2023 (1) Ručitel může vůči věřiteli uplatnit všechny námitky, které má proti věřiteli dlužník. (2) Uplatní-li ručitel námitky, které mu sdělil dlužník, nahradí dlužník ručiteli náklady, které mu vznikly, byly-li námitky neúspěšné. § 2024 Uspokojí-li ručitel věřitele bez vědomí dlužníka, může dlužník uplatnit vůči ručiteli všechny námitky, které byl oprávněn uplatnit vůči věřiteli, kdyby na něm věřitel splnění vymáhal. Dlužník však nemůže vůči ručiteli uplatnit námitky, na které dlužník ručitele neupozornil bez zbytečného odkladu poté, co mu ručitel oznámil, že věřitel uplatnil právo z ručení. § 2025 (1) Právo věřitele vůči ručiteli se nepromlčí před promlčením práva vůči dlužníkovi. (2) Uznání dluhu dlužníkem je účinné vůči ručiteli, vysloví-li s tím ručitel souhlas. § 2026 (1) Ručení zaniká zánikem dluhu, který zajišťuje. (2) Ručení však nezaniká, pokud dluh zanikl pro nemožnost plnění dlužníka, a ručitel jej splnit může, nebo pro zánik právnické osobyprávnické osoby, která je dlužníkem. § 2027 Zaručí-li se za týž dluh více ručitelů, ručí každý z nich věřiteli za dluh celý. Ručitel má vůči ostatním ručitelům stejná práva jako spoludlužník. § 2028 Zákonným ručením za nepeněžitý dluh je zajištěna peněžitá pohledávka, která věřiteli přísluší při porušení zajištěného dluhu. Finanční záruka § 2029 (1) Finanční záruka vzniká prohlášením výstavce v záruční listině, že uspokojí věřitele podle záruční listiny do výše určité peněžní částky, nesplní-li dlužník věřiteli určitý dluh, anebo splní-li se jiné podmínky určené v záruční listině. Je-li výstavcem bankabanka, zahraniční bankabanka nebo spořitelní a úvěrní družstvo, jedná se o bankovní záruku. (2) Záruční listina vyžaduje písemnou formu. § 2030 Při zajištění nepeněžité pohledávky se má se za to, že je do výše určené záruční listinou zajištěna peněžitá pohledávka, která věřiteli přísluší při porušení zajištěné povinnosti plnit. § 2031 (1) Potvrdí-li finanční záruku jiný výstavce, může věřitel uplatnit právo z finanční záruky vůči kterémukoli z těchto výstavců. (2) Výstavce, který potvrdil finanční záruku a na tomto základě plnil, má právo na náhradu vůči výstavci, který jej o potvrzení finanční záruky požádal. § 2032 Poskytl-li výstavce finanční záruku na žádost jiného výstavce, má výstavce, který záruku poskytl, vůči žádajícímu výstavci právo na náhradu, pokud z poskytnuté záruky plnil a dodržel podmínky určené v žádosti. § 2033 Oznámí-li výstavce další osobě, že jiný výstavce poskytl finanční záruku, nevznikne z toho oznamujícímu výstavci povinnost z finanční záruky; způsobí-li však nesprávným oznámením škodu, nahradí ji. § 2034 (1) Výstavce ručí za splnění zajištěného dluhu do výše a za podmínek uvedených v záruční listině. Výstavce může vůči věřiteli uplatnit pouze námitky, jejichž uplatnění záruční listina připouští. (2) Zajišťuje-li finanční záruka splnění dluhu, nemá částečné plnění dluhu účinek na rozsah finanční záruky, pokud je výše nesplněného dluhu alespoň stejná jako výše částky, na kterou zní záruční listina. § 2035 (1) Jsou-li podmínky uvedené v záruční listině splněny, splní výstavce povinnost z finanční záruky, pokud jej k tomu věřitel vyzve v písemné formě. Podmiňuje-li záruční listina plnění výstavce předložením určitého dokumentu, musí být předložen při výzvě nebo bez zbytečného odkladu po ní, avšak vždy za trvání finanční záruky. (2) Nevyplývá-li ze záruční listiny něco jiného, nemůže výstavce uplatnit vůči věřiteli námitky, které by vůči němu byl oprávněn uplatnit dlužník. Předchozí výzva věřitele, aby dlužník splnil dluh, se vyžaduje, stanoví-li to záruční listina. § 2036 Právo na plnění ze záruky může věřitel postoupit. Připouští-li to záruční listina, může věřitel postoupit i právo uplatnit finanční záruku; tímto postoupením se převádí i právo na plnění ze záruky. § 2037 Je-li výstavce povinen podle záruční listiny plnit ve prospěch oprávněného jinému výstavci, je povinen plnit na účet oprávněného u tohoto výstavce. § 2038 Finanční záruku lze omezit na určitou dobu. Neuplatní-li věřitel vůči výstavci své právo v době určené záruční listinou, finanční záruka zanikne. § 2039 (1) Dlužník nahradí výstavci to, co plnil podle záruční listiny vystavené v souladu s uzavřenou smlouvou. Uzavřela-li s výstavcem smlouvu o poskytnutí finanční záruky třetí osoba, nahradí tato osoba výstavci, co plnila podle záruční listiny vystavené v souladu se smlouvou. (2) Dlužník nemůže vůči výstavci uplatnit námitky, které by mohl uplatnit vůči věřiteli, neujednal-li s ním, že si výstavce vůči věřiteli uplatnění takových námitek vyhradí v záruční listině. Zajišťovací převod práva § 2040 (1) Smlouvou o zajišťovacím převodu právazajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo. (2) Má se za to, že zajišťovací převod právazajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkourozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn. § 2041 Týká-li se zajišťovací převod právazajišťovací převod práva věcivěci zapsané ve veřejném seznamu, vzniká zajištění zápisem do tohoto seznamu; do veřejného seznamu se zapíše i dočasná povaha zajišťovacího převodu právazajišťovacího převodu práva. § 2042 Je-li k zajištění převedeno vlastnické právo a byla-li věcvěc věřiteli předána, je věřitel oprávněn mít ji u sebe po celou dobu trvání zajišťovacího převodu právazajišťovacího převodu práva a je povinen vykonávat prostou správu věcivěci. Má-li věcvěc ve své moci ten, kdo věřiteli převodem práva jistotu zřídil, vykonává on prostou správu věcivěci. § 2043 Pomine-li důvod trvání zajišťovacího převodu právazajišťovacího převodu práva, umožní věřitel osobě, která zajištění poskytla, výkon práva v předešlém rozsahu. Zároveň jí vydá vše, co z převedeného práva získal nebo co k němu přibylo, proti náhradě nákladů, které v souvislosti s výkonem zajišťovacího převodu právazajišťovacího převodu práva účelně vynaložil. § 2044 (1) Není-li zajištěný dluh splněn, stane se převod práva nepodmíněným a dlužník předá věřiteli vše, co je nutné k plnému výkonu převedeného práva. (2) Převyšuje-li obvyklá cenacena jistoty zřejmě výši zajištěného dluhu, vyplatí věřitel osobě, která jistotu poskytla, částku odpovídající rozdílu; přitom si započte náklady, které v souvislosti s výkonem zajišťovacího převodu právazajišťovacího převodu práva účelně vynaložil. Neobsahuje-li smlouva o zajišťovacím převodu právazajišťovacím převodu práva údaj o výši dluhu a hodnověrné ocenění práva převedeného k zajištění, je na věřiteli, aby dokázal, že obvyklá cenacena jistoty výši zajištěného dluhu zřejmě nepřevyšuje. Dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů § 2045 (1) Dluh lze zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu, z odměny ze smlouvy o výkonu závislé prácezávislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek nebo z náhrady mzdy nebo platu. Nejde-li o srážky podle věty první k uspokojení práva zaměstnavatele, je třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele. (2) Proti plátci mzdy nebo platu nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda předložena. § 2046 Náklady spojené s placením srážek nese plátce mzdy nebo platu; má-li však plátce mzdy nebo platu plnit současně podle několika dohod o srážkách ze mzdy nebo platu, jdou náklady s placením srážek podle druhé a další dohody k tíži dlužníka. § 2047 Ustanovení § 2045 a 2046 se použijí i pro jiné příjmy, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou nebo platem. Oddíl 3 Utvrzení dluhu Smluvní pokuta § 2048 (1) Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. (2) K ujednání, kterým se zavázal k plnění smluvní pokuty nezletilý, který v době ujednání nedovršil patnácti let, se nepřihlíží. § 2049 Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. § 2050 Je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. § 2051 Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. § 2052 Ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále). Uznání dluhu § 2053 Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. § 2054 (1) Placení úroků se považuje za uznání dluhu ohledně částky, z níž se úroky platí. (2) Plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, je-li pohledávka věřitele již promlčena. HLAVA II ZÁVAZKY Z PRÁVNÍCH JEDNÁNÍ Díl 1 Převedení věci do vlastnictví jiného Oddíl 1 Darování Pododdíl 1 Obecná ustanovení § 2055 Základní ustanovení (1) Darovací smlouvouDarovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věcivěci nebo se zavazuje obdarovanému věcvěc bezplatně převést do vlastnictvívlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídkunabídku přijímá. (2) Plnění z pouhé společenské úsluhy není darováním, je-li z chování stran zřejmé, že se nechtějí smluvně vázat. § 2056 Kdo druhému dar jen slíbí, není zavázán darovat, ale ten, kdo slib obdržel, má právo, aby mu slibující nahradil náklady účelně vynaložené v očekávání daru. § 2057 (1) Při darování věcivěci zapsané do veřejného seznamu vyžaduje smlouva písemnou formu. (2) Písemnou formu vyžaduje smlouva také tehdy, nedojde-li k odevzdání věcivěci zároveň s projevem vůle darovat a přijmout dar. Dárce je zavázán k odevzdání daru, není však povinen platit úrok z prodlení. § 2058 (1) Dárce může darovat třeba i všechen svůj současný majetekmajetek. Smlouva, kterou někdo daruje svůj budoucí majetekmajetek, platí jen potud, pokud nepřesahuje polovinu tohoto majetkumajetku. (2) Darování věcivěci, kterou dárce nemá, je platné, jen zaváže-li se dárce ve smlouvě věcvěc nabýt. § 2059 Zavázal-li se dárce odevzdat dar po uzavření smlouvy, může od smlouvy odstoupit a odevzdání daru odepřít, změní-li se po uzavření smlouvy okolnosti do té míry, že by plnění podle smlouvy vážně ohrozilo dárcovu výživu nebo plnění dárcovy vyživovací povinnosti. Odevzdal-li již dárce část daru, může od smlouvy odstoupit jen ohledně toho, co dosud nesplnil. § 2060 Bylo-li někomu něco dáno z uznání nebo vzhledem k jeho zásluhám nebo jako zvláštní odměna, je to darování, pokud na to příjemce neměl již dříve právo. § 2061 Bylo-li ujednáno, že i dárce bude navzájem obdarován, jedná se o darování jen vzhledem k tomu, oč hodnota plnění jedné strany převyšuje hodnotu plnění druhé strany. § 2062 Darování podpory Zaváže-li se dárce obdarovaného pravidelně podporovat, přechází právo na podporu i povinnost k podpoře na dědicedědice dárce a obdarovaného, jen pokud to bylo výslovně ujednáno. § 2063 Darování pro případ smrti Darování závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije, se posuzuje zpravidla jako odkazodkaz. Podle ustanovení o darování se řídí, přijme-li obdarovaný dar a vzdá-li se dárce výslovně práva dar odvolat a vydá o tom obdarovanému listinu. Tím není dotčen § 2057. § 2064 (1) Bylo-li darováno s příkazem, může dárce požadovat splnění příkazu, jen pokud již sám plnil. (2) Je-li splnění příkazu ve veřejném zájmu, může splnění příkazu po dárcově smrti požadovat také příslušný orgán veřejné moci nebo právnická osobaprávnická osoba oprávněná takový zájem hájit. § 2065 Daruje-li někdo vědomě cizí věcvěc a zatají-li to obdarovanému, nahradí škodu, která z toho vznikne. Dárce škodu obdarovanému nahradí i v případě, že škoda vznikla z vady darované věcivěci, pokud dárce o vadě věděl a obdarovaného na ni neupozornil. V těchto případech může obdarovaný také od smlouvy odstoupit a dar vrátit. Pododdíl 2 Zvláštní ustanovení o platnosti darování § 2066 Osoba omezená ve svéprávnostisvéprávnosti je způsobilá darovat a přijmout dar malé hodnoty nebo dar vzhledem k okolnostem obvyklý. § 2067 (1) Darování osobě, která provozuje zařízení, kde se poskytují zdravotnické nebo sociální služby, anebo osobě, která takové zařízení spravuje nebo je v něm zaměstnána, je neplatné, stalo-li se v době, kdy dárce byl v péči takového zařízení nebo jinak přijímal jeho služby. (2) Odstavec 1 se nepoužije, je-li obdarovaný osobou dárci blízkou. Pododdíl 3 Odvolání daru Odvolání daru pro nouzi § 2068 (1) Upadne-li dárce po darování do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen, může dar odvolat a požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenucenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Obdarovaný se může této povinnosti zprostit poskytováním toho, co je k této výživě potřeba. (2) Obdarovaný nemá povinnost podle odstavce 1, je-li sám v obdobné nouzi jako dárce. § 2069 Bylo-li obdarováno více osob, je ta, která byla obdarována dříve, povinna plnit jen v tom rozsahu, v jakém k výživě nestačí příspěvek později obdarovaného. § 2070 Právo odvolat dar nepřechází na dárcovy dědicedědice. Leč neuplatní-li dárce své právo, má ten, komu je dárce podle zákona povinen výživou, právo požadovat za stejných podmínek, aby mu obdarovaný doplnil to, čeho mu dárce nemůže poskytnout. § 2071 Právo odvolat dar nemá dárce, který si stav nouze přivodil úmyslně nebo z hrubé nedbalosti. Odvolání daru pro nevděk § 2072 (1) Ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvydarovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé cenyceny. (2) Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké. § 2073 Nevděk činí obdarovaného co do jeho osoby nepoctivým držitelem. § 2074 Právo odvolat dar přechází na dárcova dědicedědice, zabránil-li obdarovaný dárci v odvolání daru nebo zabránila-li v tom dárci vyšší moc. § 2075 (1) Dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. DědicDědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce. (2) Je-li dar odvolán později a namítne-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání nepřihlédne. Společná ustanovení § 2076 Vzdá-li se dárce při darování mezi živými předem práva odvolat dar pro nouzi nebo nevděk, nepřihlíží se k tomu. § 2077 Pojí-li se s darem povinnost zavazující obdarovaného podle darovací smlouvydarovací smlouvy, ruší se odvoláním daru pro budoucnost. § 2078 Nemá-li již obdarovaný dar ani jeho plnou hodnotu, zavazuje ho odvolání daru k vydání toho, co mu z obohacení ještě zbývá. To neplatí, zbavil-li se daru, aby vydání zmařil, anebo odvolal-li dar pro nevděk samotný dárce. Oddíl 2 Koupě Pododdíl 1 Obecná ustanovení § 2079 Základní ustanovení (1) Kupní smlouvouKupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věcvěc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věcvěc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenucenu. (2) Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. § 2080 Kupní cenacena je ujednána dostatečně určitě, je-li ujednán alespoň způsob jejího určení. § 2081 Náklady spojené s odevzdáním věcivěci v místě plnění nese prodávající. Náklady spojené s převzetím věcivěci nese kupující. § 2082 (1) Na kupujícího přechází nebezpečí škody na věcivěci současně s nabytím vlastnického práva. Nabude-li kupující vlastnické právo před odevzdáním věcivěci, má prodávající až do odevzdání věcivěci práva a povinnosti schovatele. (2) Při uzavření smlouvy s odkládací podmínkouodkládací podmínkou přechází nebezpečí škody na věcivěci na kupujícího nejdříve dnem splnění podmínky. § 2083 Tomu, kdo koupí budoucí užitkyužitky věcivěci úhrnkem nebo s nadějí na nejisté budoucí užitkyužitky, patří všechny užitkyužitky řádně vytěžené. Nese však ztrátu, bylo-li jeho očekávání zmařeno. § 2084 Prodávající upozorní kupujícího při ujednávání kupní smlouvykupní smlouvy na vady věcivěci, o nichž ví. Pododdíl 2 Koupě movité věci Základní ustanovení § 2085 (1) Jako koupě movité věcimovité věci se posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věcnemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věcinemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věcvěc movitou. (2) Mají-li strany vůli uzavřít kupní smlouvukupní smlouvu bez určení kupní cenyceny, platí za ujednanou kupní cenacena, za niž se týž nebo srovnatelný předmět v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek obvykle prodává. § 2086 (1) Smlouva o dodání věcivěci, která má být teprve vyrobena, se posoudí jako kupní smlouvakupní smlouva, ledaže se ten, komu má být věcvěc dodána, zavázal předat druhé straně podstatnou část toho, čeho je k vyrobení věcivěci zapotřebí. (2) Za kupní smlouvukupní smlouvu se nepovažuje smlouva, podle níž převážná část plnění dodavatele spočívá ve výkonu činnosti. Povinnosti prodávajícího § 2087 Prodávající kupujícímu odevzdá věcvěc, jakož i doklady, které se k věcivěci vztahují, a umožní kupujícímu nabýt vlastnického práva k věcivěci v souladu se smlouvou. § 2088 Prodávající splní povinnost odevzdat věcvěc kupujícímu, umožní-li mu nakládat s věcívěcí v místě plnění a včas mu to oznámí. § 2089 (1) Má-li kupující určit dodatečně vlastnosti předmětu koupě a neučiní-li to včas, určí je prodávající sám a oznámí kupujícímu, jaké vlastnosti určil. Přitom přihlédne k potřebám kupujícího, které zná. (2) Kupující má právo sdělit prodávajícímu odchylné určení vlastností předmětu koupě, než jaké určil prodávající; neučiní-li to bez zbytečného odkladu po oznámení prodávajícího, je vázán tím, co určil prodávající. § 2090 Má-li prodávající věcvěc odeslat, odevzdá věcvěc kupujícímu předáním prvnímu dopravci k přepravě pro kupujícího a umožní kupujícímu uplatnit práva z přepravní smlouvy vůči dopravci. § 2091 (1) Při odeslání nastanou účinky odevzdání věcivěci kupujícímu jejím předáním dopravci, označí-li prodávající věcvěc zjevně a dostatečně jako zásilku pro kupujícího. (2) Neoznačí-li prodávající věcvěc, nastanou účinky odevzdání, oznámí-li prodávající kupujícímu bez zbytečného odkladu, že mu věcvěc odeslal, a určí-li ji dostatečně v oznámení. Bez tohoto oznámení je věcvěc kupujícímu odevzdána, až předá-li mu ji dopravce. § 2092 Doba, v níž má prodávající plnit, běží ode dne účinnosti smlouvy. Má-li však kupující splnit určitou povinnost ještě před odevzdáním věcivěci, začíná doba, v níž má prodávající plnit, běžet ode dne splnění této povinnosti. § 2093 Dodá-li prodávající větší množství věcívěcí, než bylo ujednáno, je kupní smlouvakupní smlouva uzavřena i na přebytečné množství, ledaže je kupující bez zbytečného odkladu odmítl. § 2094 (1) Prodávající předá kupujícímu doklady potřebné k převzetí a užívání věcivěci. Má-li k předání dojít při zaplacení kupní cenyceny, předá prodávající doklady v místě placení. (2) Doklady, které se týkají přepravy a jsou nutné k převzetí věcivěci a volnému nakládání s ní, předá prodávající kupujícímu bez zbytečného odkladu po jejich vydání. Jiné doklady určené ve smlouvě předá prodávající kupujícímu při odevzdání věcivěci. Předmět koupě § 2095 Prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý. § 2096 Při určení jakosti nebo provedení podle smluveného vzorku nebo předlohy musí věcvěc jakostí nebo provedením odpovídat vzorku nebo předloze. Liší-li se jakost nebo provedení určené ve smlouvě a vzorek nebo předloha, rozhoduje smlouva. Určí-li smlouva a vzorek jakost nebo provedení věcivěci rozdílně, nikoli však rozporně, musí věcvěc odpovídat smlouvě i vzorku nebo předloze. § 2097 Není-li ujednáno, jak má být věcvěc zabalena, zabalí prodávající věcvěc podle zvyklostí; nejsou-li, pak způsobem potřebným pro uchování věcivěci a její ochranu. Stejným způsobem opatří prodávající věcvěc pro přepravu. § 2098 Vyplývá-li ze smlouvy nebo z povahy předmětu koupě, že množství je určeno jen přibližně, určí přesné množství prodávající. Má se za to, že odchylka nesmí přesáhnout pět procent množství určeného ve smlouvě. Práva z vadného plnění § 2099 (1) VěcVěc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věcivěci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věcivěci. (2) Plyne-li z prohlášení prodávajícího nebo z dokladu o předání, že prodávající dodal menší množství věcívěcí, nevztahují se na chybějící věcivěci ustanovení o vadách. § 2100 (1) Právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věcvěc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti. (2) Povinnosti prodávajícího ze záruky za jakost tím nejsou dotčeny. § 2101 (1) Při předčasném plnění může prodávající odstranit vady do doby určené pro odevzdání věcivěci. Výkonem svého práva nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené obtíže nebo výdaje. Právo kupujícího na náhradu škody tím není dotčeno. (2) Odstavec 1 platí obdobně i pro vady dokladů. § 2102 (1) Práva kupujícího z vadného plnění nejsou dotčena, způsobilo-li vadu použití věcivěci, kterou kupující předal prodávajícímu. To neplatí, prokáže-li prodávající, že na nevhodnost předané věcivěci kupujícího včas upozornil a kupující na jejím použití trval, nebo prokáže-li, že nevhodnost předané věcivěci ani při vynaložení dostatečné péče nemohl zjistit. (2) Způsobil-li vadu věcivěci postup prodávajícího podle návrhů, vzorků nebo podkladů, které mu kupující opatřil, použije se odstavec 1 obdobně. § 2103 Kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věcvěc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě. § 2104 Kupující věcvěc podle možnosti prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věcivěci a přesvědčí se o jejích vlastnostech a množství. § 2105 (1) Odesílá-li prodávající věcvěc, může kupující odložit prohlídku do doby, kdy je věcvěc dopravena do místa určení. (2) Je-li věcvěc během přepravy směrována do jiného místa určení, anebo kupujícím dále odeslána, aniž měl možnost věcvěc prohlédnout, a prodávající v době uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět o možnosti takové změny místa určení nebo takového dalšího odeslání, může kupující prohlídku odložit do doby, kdy je věcvěc dopravena do nového místa určení. § 2106 (1) Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věcivěci bez vady nebo dodáním chybějící věcivěci, b) na odstranění vady opravou věcivěci, c) na přiměřenou slevu z kupní cenyceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. (2) Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní cenyceny, nebo může od smlouvy odstoupit. (3) Nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107. § 2107 (1) Je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní cenyceny. (2) Dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní cenyceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věcivěci nebo dodáním nové věcivěci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady. (3) Neodstraní-li prodávající vadu věcivěci včas nebo vadu věcivěci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní cenyceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího. § 2108 Do odstranění vady nemusí kupující platit část kupní cenyceny odhadem přiměřeně odpovídající jeho právu na slevu. § 2109 Při dodání nové věcivěci vrátí kupující prodávajícímu na jeho náklady věcvěc původně dodanou. § 2110 Kupující nemůže odstoupit od smlouvy, ani požadovat dodání nové věcivěci, nemůže-li věcvěc vrátit v tom stavu, v jakém ji obdržel. To neplatí, a) došlo-li ke změně stavu v důsledku prohlídky za účelem zjištění vady věcivěci, b) použil-li kupující věcvěc ještě před objevením vady, c) nezpůsobil-li kupující nemožnost vrácení věcivěci v nezměněném stavu jednáním anebo opomenutím, nebo d) prodal-li kupující věcvěc ještě před objevením vady, spotřeboval-li ji, anebo pozměnil-li věcvěc při obvyklém použití; stalo-li se tak jen zčásti, vrátí kupující prodávajícímu, co ještě vrátit může, a dá prodávajícímu náhradu do výše, v níž měl z použití věcivěci prospěch. § 2111 Neoznámil-li kupující vadu věcivěci včas, pozbývá právo odstoupit od smlouvy. § 2112 (1) Neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věcivěci. (2) K účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věcivěci věděl nebo musel vědět. Záruka za jakost § 2113 (1) Záruka za jakost vzniká prohlášením poskytovatele záruky, že kupujícího uspokojí nad rámec jeho zákonných práv z vadného plnění, zejména tím, že mu vrátí kupní cenucenu, vymění věcvěc nebo ji opraví anebo v této souvislosti poskytne službu, nebude-li mít věcvěc vlastnosti uvedené v prohlášení o záruce. (2) Záruka za jakost vznikne i prohlášením učiněným v reklamě dostupné nejpozději v okamžiku uzavření kupní smlouvykupní smlouvy. Je-li obsah záruky obsažený v jiném prohlášení o záruce pro kupujícího méně příznivý než obsah záruky učiněné v reklamě, má přednost obsah uvedený v reklamě, ledaže byl před uzavřením smlouvy dodatečně upraven stejným nebo srovnatelným způsobem, jakým byla reklama učiněna. (3) Ustanovení o záruce za jakost se přiměřeně použijí i na záruku převzatou v souvislosti s jinou než kupní smlouvoukupní smlouvou. § 2114 (1) Zaručí-li se poskytovatel záruky, že si věcvěc po určitou dobu při obvyklém použití uchová své funkce a výkonnost, platí, že má kupující ze záruky alespoň právo na dodání nové věcivěci bez vad nebo na opravu věcivěci. Tyto účinky má i uvedení záruční doby nebo doby použitelnosti věcivěci na obalu věcivěci. (2) Určují-li prohlášení o záruce různé záruční doby, platí doba z nich nejdelší; tím není dotčen § 2113 odst. 2. § 2115 Záruční doba běží od odevzdání věcivěci kupujícímu; byla-li věcvěc podle smlouvy odeslána, běží od dojití věcivěci do místa určení. Má-li koupenou věcvěc uvést do provozu někdo jiný než poskytovatel záruky, běží záruční doba až ode dne uvedení věcivěci do provozu, pokud kupující objednal uvedení do provozu nejpozději do tří týdnů od převzetí věcivěci a řádně a včas poskytl k provedení služby potřebnou součinnost. § 2116 Kupující nemá právo ze záruky, způsobila-li vadu po přechodu nebezpečí škody na věcivěci na kupujícího vnější událost. § 2117 Vadu krytou zárukou musí kupující vytknout poskytovateli záruky ve lhůtě určené délkou záruční doby; § 1921 a 1922 se použijí obdobně. Povinnosti kupujícího § 2118 Kupující zaplatí kupní cenucenu a věcvěc převezme. § 2119 (1) Kupující nemusí kupní cenucenu zaplatit, dokud nemá možnost si věcvěc prohlédnout. To neplatí, byl-li ujednán takový způsob předání věcivěci, který možnost prohlídky vylučuje. (2) Při určení cenyceny podle hmotnosti se má za to, že rozhoduje čistá hmotnost předmětu koupě. § 2120 (1) Je-li kupující v prodlení s převzetím věcivěci nebo s placením kupní cenyceny, uchová prodávající věcvěc, může-li s ní nakládat, pro kupujícího způsobem přiměřeným okolnostem. (2) Převzal-li kupující věcvěc, kterou zamýšlí odmítnout, uchová ji způsobem přiměřeným okolnostem. (3) Kdo uchovává věcvěc pro druhou stranu, může ji zadržet, dokud mu druhá strana neuhradí účelně vynaložené náklady spojené s uchováním věcivěci. Nebezpečí škody na věci § 2121 (1) Nebezpečí škody přechází na kupujícího převzetím věcivěci. (2) Týž následek má, nepřevezme-li kupující věcvěc, ač mu s ní prodávající umožnil nakládat. § 2122 Má-li kupující převzít věcvěc od třetí osoby, přechází na něho nebezpečí škody okamžikem, kdy mohl s věcívěcí nakládat, ne však dříve než v době určené jako čas plnění. § 2123 (1) Předá-li prodávající dopravci věcvěc pro přepravu ke kupujícímu v místě určeném kupní smlouvoukupní smlouvou, přechází na kupujícího nebezpečí škody předáním věcivěci dopravci v tomto místě, a nebylo-li místo smluveno, předáním prvnímu dopravci pro přepravu do místa určení. (2) Je-li při uzavření smlouvy věcvěc již přepravována, přechází nebezpečí škody na věcivěci na kupujícího předáním věcivěci prvnímu dopravci. Prodávající však nese škodu, k níž došlo před uzavřením smlouvy, a prodávající o ní věděl, anebo o ní vzhledem k okolnostem vědět měl. § 2124 Nebezpečí škody na věcivěci určené podle druhu nepřejde na kupujícího, který věcvěc nepřevzal, dříve než věcvěc bude pro účel smlouvy dostatečně oddělena a odlišena od jiných věcívěcí téhož druhu. § 2125 (1) Škoda na věcivěci, vzniklá po přechodu nebezpečí škody na věcivěci na kupujícího, nemá vliv na jeho povinnost zaplatit kupní cenucenu, ledaže prodávající škodu způsobil porušením své povinnosti. (2) Odstavec 1 se nepoužije, uplatnil-li kupující právo žádat dodání náhradní věcivěci, nebo odstoupil-li od smlouvy. Svépomocný prodej § 2126 (1) Prodlením strany s převzetím věcivěci vzniká druhé straně právo věcvěc po předchozím upozornění na účet prodlévajícího vhodným způsobem prodat poté, co prodlévajícímu poskytla dodatečnou přiměřenou lhůtu k převzetí. (2) To platí i tehdy, prodlévá-li strana s placením, kterým je předání věcivěci podmíněno. § 2127 Hrozí-li věcivěci rychlá zkáza a není-li na upozornění čas, není upozornění nutné. Pododdíl 3 Koupě nemovité věci § 2128 (1) Při prodeji a koupi nemovité věcivěci vyžaduje kupní smlouvakupní smlouva formu podle § 560. Pro ujednání o výhradě vlastnického práva, o právu zpětné koupě, o zákazu zcizení nebo zatížení, o výhradě předkupního práva nebo lepšího kupce, jakož i pro ujednání o koupi na zkoušku však postačí i jiná forma, nemá-li být takovým ujednáním k nemovité věcivěci zřízeno věcné právo. (2) Zřizuje-li se ujednáním o výhradě vlastnického práva, právu zpětné koupě, zákazu zcizení nebo zatížení, o výhradě předkupního práva nebo lepšího kupce nebo ujednáním o koupi na zkoušku věcné právo k věcivěci zapsané do veřejného seznamu, vzniká takové právo až zápisem do veřejného seznamu. § 2129 (1) Kupující má právo na přiměřenou slevu z kupní cenyceny, nemá-li pozemek výměru určenou v kupní smlouvěkupní smlouvě. Nemá-li však pozemek výměru zapsanou ve veřejném seznamu, má kupující právo na přiměřenou slevu z kupní cenyceny, jen bylo-li to ujednáno. (2) Nevytkl-li kupující prodávajícímu skrytou vadu stavbystavby spojené se zemí pevným základem do pěti let od nabytí, soud kupujícímu právo z vadného plnění nepřizná, namítne-li prodávající, že vada nebyla vytknuta včas. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věcivěci věděl nebo musel vědět. (3) Je-li kupujícím spotřebitelspotřebitel a projeví-li se vada v průběhu dvou let od přechodu nebezpečí škody na věcivěci na kupujícího, má se za to, že nemovitá věcnemovitá věc byla vadná již při přechodu nebezpečí škody, ledaže to povaha vady vylučuje. Tato doba neběží po dobu, po kterou kupující nemůže věcvěc užívat, v případě, že vadu vytkl oprávněně. § 2130 Ujednají-li strany, kdy má kupující nemovitou věcvěc převzít, náleží kupujícímu od ujednané doby převzetí plodyplody a užitkyužitky nemovité věcivěci. Ve stejné době přejde nebezpečí škody na věcivěci na kupujícího. § 2131 V ostatním se na smlouvu o koupi nemovité věcivěci použijí přiměřeně ustanovení o koupi movitých věcímovitých věcí. Pododdíl 4 Vedlejší ujednání při kupní smlouvě Výhrada vlastnického práva § 2132 Vyhradí-li si prodávající k věcivěci vlastnické právo, má se za to, že se kupující stane vlastníkem teprve úplným zaplacením kupní cenyceny. Nebezpečí škody na věcivěci však na kupujícího přechází již jejím převzetím. § 2133 Je-li nabytí vlastnického práva kupujícím podmíněno zaplacením kupní cenyceny ve splátkách, nezakládá prodlení kupujícího se splátkou nepřesahující desetinu kupní cenyceny samo o sobě právo prodávajícího od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení věcivěci, pokud kupující splátku zaplatí nejpozději v době splatnosti následující splátky a společně s ní. § 2134 Výhrada vlastnického práva působí vůči věřitelům kupujícího jen tehdy, bylo-li ujednání pořízeno ve formě veřejné listinyveřejné listiny, popřípadě bylo-li pořízeno v písemné formě a podpisy stran úředně ověřeny, leč tehdy až ode dne úředního ověření podpisů. Je-li však výhrada vlastnického práva ujednána ohledně věcivěci zapsané do veřejného seznamu, působí vůči třetím osobám, jen byla-li do tohoto seznamu zapsána. Výhrada zpětné koupě § 2135 (1) Z ujednání o výhradě zpětné koupěvýhradě zpětné koupě vzniká kupujícímu povinnost převést na požádání věcvěc prodávajícímu za úplatu zpět. Kupující vrátí prodávajícímu věcvěc v nezhoršeném stavu a prodávající vrátí kupujícímu kupní cenucenu; tím jsou vyrovnány i užitkyužitky z peněz a plodyplody z věcivěci snad vytěžené. (2) Výhrada zpětné koupěVýhrada zpětné koupě zavazuje dědicedědice a právo na zpětnou koupi lze zcizit, jen je-li to výslovně ujednáno. § 2136 Vynaložil-li kupující na věcvěc náklad k jejímu zlepšení, anebo mimořádný náklad pro její zachování, náleží mu stejná náhrada jako poctivému držitelipoctivému držiteli; pokud se ale vrácení věcivěci zmaří nebo zhorší její hodnota z důvodů, za které kupující odpovídá, nahradí prodávajícímu škodu. § 2137 Nebyla-li ujednána lhůta, ve které má prodávající právo žádat vrácení věcivěci, platí vzhledem k movité věcimovité věci za ujednanou tříletá lhůta a vzhledem k nemovité věcivěci desetiletá lhůta. § 2138 Byla-li výhrada zpětné koupěvýhrada zpětné koupě ujednána k věcivěci zapsané do veřejného seznamu jako právo věcvěcné, lze věc zatížit jen se souhlasem toho, pro koho je právo zpětné koupě ve veřejném seznamu zapsáno. § 2139 Výhrada zpětného prodeje Ustanovení o zpětné koupi se obdobně použijí i na ujednání, kterým si kupující vymíní, že věcvěc prodá prodávajícímu zpět. § 2140 Předkupní právo (1) Ujedná-li si předkupník k věcivěci předkupní právo, vzniká dlužníku povinnost nabídnout věcvěc předkupníkovi ke koupi, pokud by ji chtěl prodat třetí osobě (koupěchtivému). (2) Předkupní právo lze zvláštním ujednáním rozšířit i na jiné způsoby zcizení. Předkupní právo lze také ujednat i mimo souvislost s kupní smlouvoukupní smlouvou. § 2141 Náleží-li předkupní právo několika osobám společně, mohou je uplatnit jen v celku. Zanikne-li však předkupní právo některé z nich, nebo neuplatní-li je, mohou zbývající předkupníci předkupní právo uplatnit v celku. § 2142 Výhrada předkupního práva zavazuje dědicedědice a předkupní právo lze zcizit, je-li to výslovně ujednáno. § 2143 Povinnost prodávajícího nabídnout věcvěc předkupníkovi ke koupi dospěje uzavřením smlouvy s koupěchtivým. § 2144 (1) Je-li předkupní právo zřízeno jako právo věcné, opravňuje předkupníka domáhat se vůči nástupci druhé strany, jenž věcvěc nabyl koupí nebo způsobem postaveným ujednáním o předkupním právu koupi na roveň, aby mu věc za příslušnou úplatu převedl. (2) Nabude-li nástupce vlastnické právo k věcivěci jiným způsobem, přechází na něho povinnost nabídnout předkupníkovi věcvěc ke koupi za podmínek, kterými byl vázán jeho předchůdce. (3) Nekoupí-li předkupník nabídnutou věcvěc, zůstává mu předkupní právo zachováno. § 2145 Věděl-li koupěchtivý o předkupním právu nebo musel-li o něm vědět, platí, že smlouva je uzavřena s rozvazovací podmínkourozvazovací podmínkou uplatnění předkupního práva. § 2146 Ujedná-li prodávající s koupěchtivým, že od smlouvy s ním odstoupí, pokud předkupník uplatní své právo, nebo že se závazek změní nebo zruší, pokud předkupník své právo neuplatní, jsou taková ujednání vůči předkupníkovi neúčinná. K opačnému ujednání se nepřihlíží. § 2147 (1) NabídkuNabídku učiní prodávající předkupníkovi ohlášením všech podmínek. Při nabídcenabídce se vyžaduje oznámení obsahu smlouvy uzavřené s koupěchtivým. NabídkaNabídka ke koupi nemovité věcivěci vyžaduje písemnou formu. (2) Přijme-li předkupník nabídkunabídku, uskuteční se koupě mezi prodávajícím a předkupníkem za týchž podmínek, jaké prodávající dohodl s koupěchtivým. § 2148 (1) Předkupník zaplatí kupní cenucenu v ujednané lhůtě, jinak do osmi dnů po nabídcenabídce u věcivěci movité a u nemovité věcivěci do tří měsíců po nabídcenabídce. Neučiní-li to, předkupní právo zanikne. (2) Odložil-li prodávající koupěchtivému zaplacení kupní cenyceny na pozdější dobu nebo povolil-li mu placení ve splátkách, může se předkupník domáhat téže výhody, zajistí-li odloženou platbu dostatečnou jistotou. § 2149 (1) Předkupník zaplatí kupní cenucenu ve výši nabídnuté koupěchtivým a splní podmínky nabídnuté koupěchtivým vedle kupní cenyceny. Zavázal-li se koupěchtivý k vedlejšímu plnění, které předkupník poskytnout nemůže, zaplatí prodávajícímu jeho hodnotu. Nelze-li vedlejší plnění vyrovnat ani odhadní cenoucenou, předkupní právo zanikne; to neplatí, byla-li by smlouva s koupěchtivým podle rozumného očekávání uzavřena i bez závazku k vedlejšímu plnění. (2) Zavázal-li se koupěchtivý koupit věcvěc společně s jinými za souhrnnou cenucenu, zaplatí předkupník poměrnou část souhrnné cenyceny. Prodávající může požadovat, aby předkupník koupil s věcívěcí vše, co od ní nemůže být odděleno bez poškození. Koupě na zkoušku § 2150 (1) Kdo koupí věcvěc na zkoušku, kupuje s podmínkou, že věcvěc ve zkušební lhůtě schválí. (2) Neujednají-li strany zkušební lhůtu, činí u movitých věcímovitých věcí tři dny a u nemovitých věcívěcí jeden rok od uzavření smlouvy. Plyne-li však z jednání o uzavření smlouvy, že věcvěc má být prohlédnuta nebo vyzkoušena po odevzdání, běží zkušební doba ode dne odevzdání. § 2151 (1) Nepřevzal-li kupující věcvěc, má podmínka povahu podmínky odkládací. Tato podmínka se považuje za zmařenou, jestliže kupující nesdělí prodávajícímu ve zkušební době, že věcvěc schvaluje. (2) Převzal-li kupující věcvěc, má podmínka povahu podmínky rozvazovací. Platí, že kupující věcvěc schválil, neodmítl-li ji ve zkušební době. (3) Kupující nemá právo věcvěc odmítnout, nemůže-li ji vrátit ve stavu, v jakém ji převzal. K změnám vyvolaným vyzkoušením věcivěci se nepřihlíží. Výhrada lepšího kupce § 2152 (1) Uzavřením kupní smlouvykupní smlouvy s výhradou lepšího kupce nabývá prodávající právo dát přednost lepšímu kupci, přihlásí-li se v určené lhůtě. Tato lhůta činí u movitých věcímovitých věcí tři dny a u nemovitých věcívěcí jeden rok od uzavření smlouvy. (2) Zda je nový kupec lepší, rozhoduje prodávající; může dát zejména přednost novému kupci, třebaže první nabízí vyšší cenucenu. § 2153 Obdobně jako u koupě na zkoušku se posoudí, ve kterých případech má výhrada lepšího kupce povahu podmínky odkládací a v kterých povahu podmínky rozvazovací. Cenová doložka § 2154 Je-li ujednána cenová doložka, upraví se kupní cenacena věcivěci dodatečně s přihlédnutím k výrobním nákladům. Neurčí-li se, které náklady jsou rozhodné, mění se kupní cenacena v poměru k cenovým změnám hlavních surovin potřebných k vyrobení věcivěci. § 2155 (1) Neurčí-li strany, která doba rozhoduje pro posouzení cenových změn, přihlédne se k cenámcenám v době uzavření smlouvy a v době, kdy měl prodávající věcvěc dodat. Má-li se dodání věcivěci uskutečnit během určité lhůty, rozhoduje doba skutečného včasného plnění, jinak konec této lhůty. (2) Dodá-li prodávající věcvěc s prodlením a jsou-li cenyceny rozhodných složek výrobních nákladů nižší než cenyceny určené podle odstavce 1, přihlíží se k nižším cenámcenám. § 2156 Práva a povinnosti stran z cenové doložky zaniknou, neuplatní-li oprávněná strana svá práva u druhé strany bez zbytečného odkladu po dodání věcivěci. § 2157 Jiná vedlejší ujednání Ujednají-li strany jiné výhrady nebo podmínky připouštějící změnu nebo zánik práv a povinností z kupní smlouvykupní smlouvy, zaniká výhrada nebo podmínka nejpozději do jednoho roku od účinnosti kupní smlouvykupní smlouvy, pokud ji neuplatnil v této lhůtě ten, kdo je z výhrady nebo podmínky oprávněn. Pododdíl 5 Zvláštní ustanovení o prodeji zboží spotřebiteli § 2158 (1) Je-li kupujícím spotřebitelspotřebitel, platí pro prodej hmotné movité věcimovité věci i ustanovení tohoto pododdílu. Ustanovení tohoto pododdílu se použijí také na smlouvu o dodání hmotné movité věcimovité věci, kterou je nutné vyrobit nebo vytvořit. (2) Je-li předmětem koupě hmotná movitá věcmovitá věc, která je propojena s digitálním obsahem nebo službou digitálního obsahu takovým způsobem, že by bez nich nemohla plnit své funkce (dále jen „věcvěc s digitálními vlastnostmi“), použijí se ustanovení tohoto pododdílu také na poskytování digitálního obsahu nebo služby digitálního obsahu, i když je poskytuje třetí osoba. To neplatí, je-li z obsahu smlouvy i z povahy věcivěci zjevné, že jsou poskytovány samostatně. (3) Slouží-li hmotná movitá věcmovitá věc jen jako nosič digitálního obsahu, ustanovení tohoto pododdílu se s výjimkou § 2159 a 2159a nepoužijí. § 2159 (1) Není-li ujednán čas plnění, prodávající odevzdá věcvěc kupujícímu bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy, nejpozději však do třiceti dnů. (2) Má-li prodávající kupujícímu věcvěc odeslat, je kupujícímu odevzdána v okamžiku, kdy ji spotřebitelispotřebiteli nebo jím určené osobě předá dopravce. Určil-li však dopravce kupující, aniž mu byl prodávajícím nabídnut, je věcvěc kupujícímu odevzdána v okamžiku, kdy ji prodávající předá tomuto dopravci; práva kupujícího vůči dopravci tím nejsou dotčena. (3) Nepřevezme-li kupující věcvěc v čase uvedeném v odstavci 1, náleží prodávajícímu úplata za uskladnění. Neujednají-li strany její výši, platí za ujednanou výše obvyklá. § 2159a (1) Je-li prodávající v prodlení s odevzdáním věcivěci, může kupující od smlouvy odstoupit, nesplní-li prodávající svoji povinnost ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou mu kupující poskytl. Kupující může od smlouvy odstoupit bez dodatečné lhůty jen v případě, že prodávající odmítl plnit nebo je plnění v určeném čase nezbytné s ohledem na okolnosti při uzavření smlouvy anebo kupující sdělil prodávajícímu před uzavřením smlouvy, že je dodání v určitý čas nezbytné; § 1980 se nepoužije. (2) Prodávající vrátí bez zbytečného odkladu po odstoupení od smlouvy kupujícímu všechna peněžitá plnění, která kupující podle smlouvy uhradil. § 2160 (1) Převzetím koupené věcivěci nabývá kupující k věcivěci vlastnické právo. (2) Při samoobslužném prodeji nabývá kupující vlastnické právo k věcivěci zaplacením kupní cenyceny. Do té doby může kupující vrátit věcvěc na původní místo. Vznikne-li na věcivěci škoda před zaplacením kupní cenyceny, nahradí se podle obecných ustanovení. § 2161 Jakost při převzetí (1) Prodávající odpovídá kupujícímu, že věcvěc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že věcvěc a) odpovídá ujednanému popisu, druhu a množství, jakož i jakosti, funkčnosti, kompatibilitě, interoperabilitě a jiným ujednaným vlastnostem, b) je vhodná k účelu, pro který ji kupující požaduje a s nímž prodávající souhlasil, a c) je dodána s ujednaným příslušenstvím a pokyny k použití, včetně návodu k montáži nebo instalaci. (2) Prodávající odpovídá kupujícímu, že vedle ujednaných vlastností a) je věcvěc vhodná k účelu, k němuž se věcvěc tohoto druhu obvykle používá, i s ohledem na práva třetích osob, právní předpisy, technické normy nebo kodexy chování daného odvětví, není-li technických norem, b) věcvěc množstvím, jakostí a dalšími vlastnostmi, včetně životnosti, funkčnosti, kompatibility a bezpečnosti, odpovídá obvyklým vlastnostem věcívěcí téhož druhu, které může kupující rozumně očekávat, i s ohledem na veřejná prohlášení učiněná prodávajícím nebo jinou osobou v témže smluvním řetězci, zejména reklamou nebo označením, c) je věcvěc dodána s příslušenstvím, včetně obalu, návodu k montáži a jiných pokynů k použití, které může kupující rozumně očekávat, a d) věcvěc odpovídá jakostí nebo provedením vzorku nebo předloze, které prodávající kupujícímu poskytl před uzavřením smlouvy. (3) Prodávající není vázán veřejným prohlášením podle odstavce 2 písm. b), prokáže-li, že si ho nebyl vědom nebo že bylo v době uzavření smlouvy upraveno alespoň srovnatelným způsobem, jakým bylo učiněno, anebo že na rozhodnutí o koupi nemohlo mít vliv. (4) Odstavec 2 se nepoužije v případě, že prodávající kupujícího před uzavřením smlouvy zvlášť upozornil, že se některá vlastnost věcivěci liší a kupující s tím při uzavírání smlouvy výslovně souhlasil. (5) Projeví-li se vada v průběhu jednoho roku od převzetí, má se za to, že věcvěc byla vadná již při převzetí, ledaže to povaha věcivěci nebo vady vylučuje. Tato doba neběží po dobu, po kterou kupující nemůže věcvěc užívat, v případě, že vadu vytkl oprávněně. § 2161a Prodávající odpovídá kupujícímu také za vadu způsobenou nesprávnou montáží nebo instalací, která byla podle smlouvy provedena prodávajícím nebo na jeho odpovědnost. To platí i v případě, že byla montáž nebo instalace provedena kupujícím a vada nastala v důsledku nedostatku v návodu, který k ní poskytl prodávající nebo poskytovatel digitálního obsahu nebo služby digitálního obsahu, jde-li o věcvěc s digitálními vlastnostmi. § 2161b (1) Je-li předmětem koupě věcvěc s digitálními vlastnostmi, prodávající zabezpečí, že budou kupujícímu poskytovány ujednané aktualizace digitálního obsahu nebo služby digitálního obsahu. (2) Vedle ujednaných aktualizací prodávající zabezpečí, že budou kupujícímu poskytovány aktualizace, které jsou nezbytné, aby si věcvěc po převzetí uchovala vlastnosti podle § 2161, a že bude na jejich dostupnost upozorněn a) po dobu dvou let, mají-li být podle smlouvy digitální obsah nebo služba digitálního obsahu poskytovány soustavně po určitou dobu, a je-li ujednáno poskytování po dobu delší dvou let, po celou tuto dobu, b) po dobu, po kterou to kupující může rozumně očekávat, mají-li být podle smlouvy digitální obsah nebo služba digitálního obsahu poskytnuty jednorázově; to se posoudí podle druhu a účelu věcivěci, povahy digitálního obsahu nebo služby digitálního obsahu a s přihlédnutím k okolnostem při uzavření smlouvy a povaze závazku. (3) Odstavec 2 se nepoužije v případě, že prodávající kupujícího před uzavřením smlouvy zvlášť upozornil, že aktualizace poskytovány nebudou a kupující s tím při uzavírání smlouvy výslovně souhlasil. (4) Neprovedl-li kupující aktualizaci podle odstavce 2 v přiměřené době, nemá práva z vady, která vznikla pouze v důsledku neprovedené aktualizace. To neplatí v případě, že kupující nebyl upozorněn na aktualizaci nebo na důsledky jejího neprovedení anebo aktualizaci neprovedl či ji provedl nesprávně v důsledku nedostatku v návodu. (5) Mají-li být podle smlouvy digitální obsah nebo služba digitálního obsahu poskytovány soustavně po určitou dobu a projeví-li se nebo vyskytne-li se vada v době podle odstavce 2 písm. a), má se za to, že jsou digitální obsah nebo služba digitálního obsahu poskytovány vadně. § 2162 Připouští-li to povaha koupě, má kupující právo, aby byla věcvěc před ním překontrolována nebo aby byly předvedeny její funkce. § 2163 U zuživatelné věcizuživatelné věci se vyznačí doba nejkratší trvanlivosti, popřípadě, u věcivěci podléhající rychlé zkáze, doba, po kterou lze věcvěc použít. Práva z vadného plnění § 2165 (1) Kupující může vytknout vadu, která se na věcivěci projeví v době dvou let od převzetí. (2) Je-li předmětem koupě věcvěc s digitálními vlastnostmi a mají-li být podle smlouvy digitální obsah nebo služba digitálního obsahu poskytovány soustavně po určitou dobu, může kupující vytknout vadu, která se na nich vyskytne nebo projeví v době dvou let od převzetí. Má-li být plněno po dobu delší dvou let, má kupující právo z vady, která se vyskytne nebo projeví v této době. (3) Soud právo z vady přizná i v případě, že nebyla vytknuta bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl kupující při dostatečné péči zjistit. (4) Vytkl-li kupující prodávajícímu vadu oprávněně, doba podle odstavců 1 a 2 neběží po dobu, po kterou kupující nemůže věcvěc užívat. § 2167 (1) Právo z vadného plnění kupujícímu nenáleží, pokud vadu sám způsobil. (2) Vadou věcivěci není opotřebení věcivěci způsobené jejím obvyklým užíváním nebo u použité věcivěci opotřebení odpovídající míře jejího předchozího používání. § 2168 Při koupi použité věcivěci mohou strany zkrátit dobu podle § 2165 až na jeden rok. § 2169 (1) Má-li věcvěc vadu, může kupující požadovat její odstranění. Podle své volby může požadovat dodání nové věcivěci bez vady nebo opravu věcivěci, ledaže je zvolený způsob odstranění vady nemožný nebo ve srovnání s druhým nepřiměřeně nákladný; to se posoudí zejména s ohledem na význam vady, hodnotu, kterou by věcvěc měla bez vady, a to, zda může být druhým způsobem vada odstraněna bez značných obtíží pro kupujícího. (2) Prodávající může odmítnout vadu odstranit, je-li to nemožné nebo nepřiměřeně nákladné zejména s ohledem na význam vady a hodnotu, kterou by věcvěc měla bez vady. (3) Ustanovení § 1923, 2106 a 2107 o právech z vadného plnění se nepoužijí. § 2170 (1) Prodávající odstraní vadu v přiměřené době po jejím vytknutí tak, aby tím kupujícímu nezpůsobil značné obtíže, přičemž se zohlední povaha věcivěci a účel, pro který kupující věcvěc koupil. (2) K odstranění vady převezme prodávající věcvěc na vlastní náklady. Vyžaduje-li to demontáž věcivěci, jejíž montáž byla provedena v souladu s povahou a účelem věcivěci předtím, než se vada projevila, prodávající provede demontáž vadné věcivěci a montáž opravené nebo nové věcivěci anebo uhradí náklady s tím spojené. (3) Nepřevezme-li kupující věcvěc v přiměřené době poté, co jej prodávající vyrozuměl o možnosti věcvěc po opravě převzít, použije se § 2159 odst. 3 obdobně. § 2171 (1) Kupující může požadovat přiměřenou slevu nebo odstoupit od smlouvy, pokud a) prodávající vadu odmítl odstranit nebo ji neodstranil v souladu s § 2170 odst. 1 a 2, b) se vada projeví opakovaně, c) je vada podstatným porušením smlouvy, nebo d) je z prohlášení prodávajícího nebo z okolností zjevné, že vada nebude odstraněna v přiměřené době nebo bez značných obtíží pro kupujícího. (2) Přiměřená sleva se určí jako rozdíl mezi hodnotou věcivěci bez vady a vadné věcivěci, kterou kupující obdržel. (3) Kupující nemůže odstoupit od smlouvy, je-li vada věcivěci nevýznamná; má se za to, že vada není nevýznamná. Ustanovení § 2110 a 2111 se nepoužijí. (4) Odstoupí-li kupující od smlouvy, prodávající vrátí kupujícímu kupní cenucenu bez zbytečného odkladu poté, co obdrží věcvěc nebo co mu kupující prokáže, že věcvěc odeslal. § 2172 Vadu lze vytknout prodávajícímu, u kterého věcvěc byla koupena. Je-li však k opravě určena jiná osoba, která je v místě prodávajícího nebo v místě pro kupujícího bližším, kupující vytkne vadu tomu, kdo je určen k provedení opravy. § 2173 Dokud prodávající nesplní své povinnosti z vadného plnění, nemusí kupující platit dosud neuhrazenou kupní cenucenu nebo její část. § 2174 Ujednají-li strany ještě předtím, než kupující vytkl vadu věcivěci, že se jeho práva omezí nebo že zanikají, nepřihlíží se k tomu. § 2174a Zvláštní ustanovení o záruce za jakost (1) Poskytovatel záruky vydá kupujícímu nejpozději při převzetí věcivěci potvrzení o záruce za jakost (záruční listzáruční list) v textové podobě. Záruční listZáruční list musí být sepsán jasným a srozumitelným jazykem a musí obsahovat a) údaj, že má kupující ze zákona právo vůči prodávajícímu na bezplatnou nápravu a že toto právo není zárukou za jakost dotčeno, a b) označení věcivěci, na niž se záruka vztahuje, obsah záruky, jméno a bydlištěbydliště nebo sídlo poskytovatele záruky, postup k uplatnění práv ze záruky a podmínky záruky. (2) Nesplněním povinnosti podle odstavce 1 není platnost záruky dotčena. § 2174b Právo postihu (1) Byla-li vada způsobena konáním nebo opomenutím jiné osoby v témže smluvním řetězci, náleží konečnému prodávajícímu náhrada od toho, kdo mu v rámci své podnikatelské činnosti věcvěc prodal nebo kdo byl zavázán poskytovat digitální obsah či službu digitálního obsahu, včetně jejich aktualizace. Náhrada se poskytne ve výši nákladů, které konečný prodávající účelně vynaložil na zjednání nápravy. (2) Právo na náhradu nevznikne, věděl-li konečný prodávající o vadě věcivěci v okamžiku jejího převzetí nebo nebyla-li věcvěc určena k uvedení na trh pro spotřebitelespotřebitele. (3) K ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje právo konečného prodávajícího na náhradu, se nepřihlíží. (4) Odstavce 1 až 3 se na další osoby v témže smluvním řetězci použijí obdobně. Pododdíl 6 Zvláštní ustanovení o koupi závodu § 2175 (1) Koupí závoduKoupí závodu nabývá kupující vše, co k závoduzávodu jako celku náleží. O koupi závodukoupi závodu se jedná i v případě, že strany z koupě jednotlivou položku vyloučí, aniž tím celek ztratí vlastnost závoduzávodu. (2) Koupě závoduKoupě závodu se považuje za převod činnosti zaměstnavatele. § 2176 Má se za to, že je kupní cenacena ujednána na základě údajů o převáděném jměníjmění v účetních záznamech o prodávaném závoduzávodu a ve smlouvě ke dni jejího uzavření; má-li smlouva nabýt účinnosti později, mění se kupní cenacena v závislosti na zvýšení nebo snížení jměníjmění, k němuž došlo v mezidobí. § 2177 (1) Koupí závoduKoupí závodu se kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závoduzávodu náleží; z dluhů však kupující přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu kupujícím, ručí prodávající za splnění dluhu. Nabytí pohledávek kupujícím se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek. (2) Prodávající oznámí bez zbytečného odkladu svým věřitelům a dlužníkům, jejichž pohledávky a dluhy kupující koupí závoduzávodu nabyl, že závodzávod prodal a komu. § 2178 Zakazuje se převést prodejem závoduzávodu na kupujícího právo vyplývající z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictvívlastnictví, u něhož to vylučuje smlouva, kterou bylo právo prodávajícímu poskytnuto, nebo vylučuje-li to povaha takového práva. § 2179 (1) V zápisu o předání závoduzávodu strany uvedou výčet všeho, co závodzávod zahrnuje a co se kupujícímu předává, jakož i všeho, co chybí, ač to podle smlouvy nebo účetních záznamů závodzávod spoluvytváří. Prodávající nejpozději v zápisu kupujícího upozorní na vady předmětu prodeje, o kterých ví, nebo o kterých vědět měl a mohl. (2) Neuvede-li se v zápisu věcvěc náležející k závoduzávodu, nabývá ji kupující společně se závodemzávodem. Neuvede-li se v zápisu dluh, kupující jej nabývá, musel-li jeho existenci alespoň rozumně předpokládat. § 2180 (1) Je-li kupující zapsán ve veřejném rejstříku, nabývá vlastnické právo k závoduzávodu jako celku zveřejněním údaje, že uložil doklad o koupi závodukoupi závodu do sbírky listin podle jiného právního předpisu. (2) Není-li kupující zapsán do veřejného rejstříku, nabývá vlastnické právo k závoduzávodu jako celku účinností smlouvy. (3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny povinnosti zapsat práva k věcemvěcem podle jiných právních předpisů, ani omezení vyplývající z licenčních nebo obdobných smluv. § 2181 Zhorší-li se prodejem závoduzávodu dobytnost pohledávky, má věřitel prodávajícího, který s prodejem nesouhlasil, právo domáhat se, aby soud rozhodl, že prodej závoduzávodu je vůči němu neúčinný. Toto právo zaniká, neuplatní-li je věřitel do jednoho měsíce ode dne, kdy se o prodeji dozvěděl, nejpozději však do tří let ode dne účinnosti smlouvy. § 2182 (1) Odstoupí-li některá ze stran od smlouvy, přecházejí na prodávajícího pohledávky a dluhy, které k závoduzávodu náleží; z dluhů však prodávající nabývá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu prodávajícím, ručí kupující za jeho splnění. Nabytí pohledávek prodávajícím se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek. (2) Kupující oznámí svým věřitelům a dlužníkům, jejichž pohledávky a dluhy prodávající nabyl, bez zbytečného odkladu, že závazek zanikl odstoupením od smlouvy. § 2183 Ustanovení tohoto pododdílu se obdobně použijí i na jiné převody vlastnického práva k závoduzávodu a na prodej nebo jiný převod části závoduzávodu tvořící samostatnou organizační složku. Oddíl 3 Směna § 2184 Základní ustanovení (1) Směnnou smlouvouSměnnou smlouvou se každá ze stran zavazuje převést druhé straně vlastnické právo k věcivěci výměnou za závazek druhé strany převést vlastnické právo k jiné věcivěci. (2) Strany si odevzdají věcivěci v tom stavu, v jakém byly v okamžiku uzavření smlouvy. § 2185 (1) Dojde-li k nahodilé zkáze věcivěci před přechodem nebezpečí škody na věcivěci, hledí se na smlouvu, jako by nebyla uzavřena. Dojde-li před odevzdáním věcivěci k jejímu nahodilému zhoršení do té míry, že hodnota věcivěci klesne pod polovinu, má druhá strana právo od smlouvy odstoupit. (2) Jiné nahodilé zhoršení věcivěci nebo její postižení břemeny jde k tíži zcizitele; k nepatrnému snížení hodnoty se nepřihlíží. (3) Při směně věcívěcí úhrnkem postihuje nahodilá zkáza nebo nahodilé zhoršení jednotlivých věcívěcí přejímatele, nebyl-li tím jinak celek znehodnocen pod polovinu cenyceny. § 2186 Při odeslání věcivěci přechází nebezpečí škody na věcivěci na přejímatele převzetím věcivěci. Určil-li však či schválil, jak mu věcvěc má být odeslána, přechází na přejímatele nebezpečí škody na věcivěci již odesláním. § 2187 PlodyPlody a užitkyužitky ze směněné věcivěci náležejí zciziteli až do doby, kdy má podle smlouvy věcvěc odevzdat; od uplynutí této doby náležejí plodyplody a užitkyužitky přejímateli, i když mu věcvěc nebyla ještě odevzdána. § 2188 V ostatním se na směnnou smlouvusměnnou smlouvu přiměřeně použijí ustanovení o kupní smlouvěkupní smlouvě s tím, že se každá ze stran považuje ohledně věcivěci, kterou směnou dává, za stranu prodávající, a ohledně věcivěci, kterou přijímá, za stranu kupující. Díl 2 Přenechání věci k užití jinému Oddíl 1 Výprosa § 2189 Základní ustanovení Přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věcvěc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věcvěc užívat, ani účel, ke kterému se má věcvěc užívat, vzniká výprosavýprosa. § 2190 (1) Kdo věcvěc výprosníkovi přenechal, může požadovat její vrácení podle libosti. (2) Výprosník nemůže věcvěc vrátit v době, kdy by tím způsobil půjčiteli obtíže, ledaže s tím půjčitel souhlasí. § 2191 (1) Škodu na věcivěci výprosník půjčiteli nahradí, ledaže prokáže, že věcvěc užíval způsobem přiměřeným její povaze. (2) Dovolil-li výprosník bez souhlasu půjčitele, aby věcvěc užíval někdo jiný, nahradí půjčiteli škodu z toho vzniklou, ledaže by ke škodě došlo i jinak. § 2192 Nalezne-li se ztracená věcvěc, za niž výprosník již dal náhradu, nenabude tím právo věcvěc si proti vůli půjčitele ponechat, nýbrž věcvěc půjčiteli proti vrácení náhrady vrátí. Oddíl 2 Výpůjčka § 2193 Základní ustanovení Smlouvou o výpůjčceSmlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věcvěc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání. § 2194 Vypůjčitel nabývá právo věcvěc užívat ujednaným způsobem, a nebyl-li ujednán, způsobem přiměřeným povaze věcivěci. Vypůjčitel není oprávněn věcvěc přenechat jiné osobě bez svolení půjčitele. § 2195 (1) Půjčitel přenechá vypůjčiteli věcvěc ve stavu způsobilém k užívání. Způsobí-li škodu vada věcivěci, kterou půjčitel zatajil, nahradí půjčitel škodu vypůjčiteli z toho vzniklou. (2) Půjčitel poučí vypůjčitele, jak věcvěc užívat, nejedná-li se o pravidla obecně známá, anebo neplyne-li z okolností, že toho není zapotřebí. Neučiní-li to, nahradí vypůjčiteli škodu z toho vzniklou. § 2196 Byl-li ujednán jen účel, k němuž se má věcvěc užívat, zařídí se vypůjčitel tak, aby začal věcvěc užívat bez zbytečného odkladu a aby ji po splnění účelu bez zbytečného odkladu vrátil. § 2197 Vypůjčitel má právo vrátit věcvěc předčasně; kdyby však z toho vznikly půjčiteli obtíže, nemůže věcvěc vrátit bez jeho souhlasu. § 2198 (1) Půjčitel se nemůže domáhat předčasného vrácení věci; to neplatí, užije-li vypůjčitel věc v rozporu se smlouvou. (2) Potřebuje-li půjčitel věcvěc nevyhnutelně dříve z důvodu, který nemohl při uzavření smlouvy předvídat, může se domáhat jejího předčasného vrácení, jen bylo-li to ujednáno. § 2199 (1) Obvyklé náklady spojené s užíváním věci nese vypůjčitel ze svého. (2) Při potřebě mimořádných nákladů může vypůjčitel věcvěc předat půjčiteli, aby je vynaložil sám. Nechce-li nebo nemůže-li půjčitel tak učinit a vynaloží-li mimořádné náklady v nezbytném rozsahu sám vypůjčitel, náleží mu náhrada jako nepřikázanému jednateli. § 2200 Práva půjčitele a vypůjčitele musí být uplatněna do tří měsíců od vrácení věcivěci, jinak je soud nepřizná, namítne-li druhá strana opožděné uplatnění práva. Oddíl 3 Nájem Pododdíl 1 Obecná ustanovení § 2201 Základní ustanovení Nájemní smlouvouNájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věcvěc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. § 2202 Předmět nájmu (1) Pronajmout lze věcvěc nemovitou i nezuživatelnou věcvěc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věcivěci; co se dále stanoví o věcivěci, použije se i pro nájem její části. (2) Pronajmout lze i věcvěc, která v budoucnu teprve vznikne, je-li ji možné dostatečně přesně určit při uzavření nájemní smlouvynájemní smlouvy. § 2203 Je-li pronajatá věcvěc zapsána do veřejného seznamu, zapíše se do veřejného seznamu i nájemní právo, pokud to navrhne vlastník věcivěci nebo s jeho souhlasem nájemce. § 2204 (1) Neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou. (2) Ujednají-li strany nájem na dobu určitou delší než padesát let, má se za to, že byl nájem ujednán na dobu neurčitou s tím, že v prvních padesáti letech lze nájem vypovědět jen z ujednaných výpovědních důvodů a v ujednané výpovědní době. Pronajímatel § 2205 Nájemní smlouvaNájemní smlouva pronajímatele zavazuje a) přenechat věcvěc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu, b) udržovat věcvěc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata, c) zajistit nájemci nerušené užívání věcivěci po dobu nájmu. § 2206 (1) Pronajímatel odevzdá nájemci věcvěc v ujednané době, jinak v den následující poté, co jej o to nájemce požádá. (2) Pronajímatel odevzdá nájemci věcvěc se vším, co je třeba k řádnému užívání věcivěci. § 2207 (1) Po dobu nájmu provádí běžnou údržbu věcivěci nájemce, ledaže se k ní zavázal pronajímatel. Ostatní údržbu věcivěci a její nezbytné opravy provádí pronajímatel, ledaže se k některému způsobu nebo druhu údržby a k opravě některých vad zavázal nájemce. (2) Pronajímatel neodpovídá za vadu, o které v době uzavření nájemní smlouvynájemní smlouvy strany věděly a která nebrání užívání věcivěci. § 2208 (1) Oznámí-li nájemce řádně a včas pronajímateli vadu věcivěci, kterou má pronajímatel odstranit, a neodstraní-li pronajímatel vadu bez zbytečného odkladu, takže nájemce může věcvěc užívat jen s obtížemi, má nájemce právo na přiměřenou slevu z nájemného nebo může provést opravu také sám a požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů. Ztěžuje-li však vada zásadním způsobem užívání, nebo znemožňuje-li zcela užívání, má nájemce právo na prominutí nájemného nebo může nájem vypovědět bez výpovědní doby. (2) Nájemce má právo započíst si to, co může podle odstavce 1 žádat od pronajímatele, až do výše nájemného za jeden měsíc; je-li doba nájmu kratší, až do výše nájemného. (3) Neuplatní-li nájemce právo podle odstavce 1 do šesti měsíců ode dne, kdy vadu zjistil nebo mohl zjistit, soud mu je nepřizná, namítne-li pronajímatel jeho opožděné uplatnění. § 2209 Během nájmu pronajímatel nemá právo o své vůli pronajatou věcvěc měnit. § 2210 (1) Ukáže-li se během nájmu potřeba provést nezbytnou opravu věcivěci, kterou nelze odložit na dobu po skončení nájmu, musí ji nájemce strpět, i když mu provedení opravy způsobí obtíže nebo omezí užívání věcivěci. (2) Trvá-li oprava vzhledem k době nájmu dobu nepřiměřeně dlouhou nebo ztěžuje-li oprava užívání věcivěci nad míru obvyklou, má nájemce právo na slevu z nájemného podle doby opravy a jejího rozsahu. (3) Jedná-li se o takovou opravu, že v době jejího provádění není možné věcvěc vůbec užívat, má nájemce právo, aby mu pronajímatel dočasně poskytl k užívání jinou věcvěc, nebo může nájem vypovědět bez výpovědní doby. § 2211 Ohrozí-li třetí osoba nájemce v jeho nájemním právu nebo způsobí-li nájemci porušením nájemního práva újmu, může se ochrany domáhat nájemce sám. § 2212 (1) Uplatňuje-li třetí osoba vlastnické nebo jiné právo k věcivěci nebo žádá-li vydání nebo vyklizení věcivěci, nájemce to pronajímateli oznámí; požádá-li o to, poskytne mu pronajímatel ochranu. (2) Neposkytne-li pronajímatel nájemci dostatečnou ochranu, může nájemce nájem vypovědět bez výpovědní doby. (3) Bude-li nájemce rušen v užívání věcivěci nebo jinak dotčen jednáním třetí osoby, má právo na přiměřenou slevu z nájemného, pokud takové jednání třetí osoby pronajímateli včas oznámil. Nájemce § 2213 Nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věcvěc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné. § 2214 Nájemce oznámí pronajímateli, že věcvěc má vadu, kterou má odstranit pronajímatel, hned poté, kdy ji zjistí nebo kdy ji při pečlivém užívání věcivěci zjistit mohl. Podnájem § 2215 (1) Souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věcivěci užívací právo; byla-li nájemní smlouvanájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. (2) Zřídí-li nájemce třetí osobě užívací právo k věcivěci bez souhlasu pronajímatele, považuje se to za hrubé porušení nájemcových povinností způsobující pronajímateli vážnější újmu. (3) Užívací právo lze třetí osobě zřídit jen na dobu nájmu věcivěci; k odchylnému ujednání se nepřihlíží. § 2216 Umožní-li nájemce užívat věcvěc třetí osobě, odpovídá pronajímateli za jednání této osoby stejně, jako kdyby věcvěc užíval sám. Nájemné § 2217 (1) Nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvynájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcívěcí za obdobných podmínek. (2) Má-li být nájemné podle ujednání stran plněno jinak než v penězích, je rozhodná majetková hodnota poskytovaného plnění vyjádřená v penězích. § 2218 Nájemné se platí měsíčně pozadu. Další práva a povinnosti stran § 2219 (1) Oznámí-li to pronajímatel předem v přiměřené době, umožní mu nájemce v nezbytném rozsahu prohlídku věcivěci, jakož i přístup k ní nebo do ní za účelem provedení potřebné opravy nebo údržby věcivěci. Předchozí oznámení se nevyžaduje, je-li nezbytné zabránit škodě nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení. (2) Vzniknou-li nájemci činností pronajímatele podle odstavce 1 obtíže, které nejsou jen nepodstatné, má nájemce právo na slevu z nájemného. § 2220 (1) Nájemce má právo provést změnu věcivěci jen s předchozím souhlasem pronajímatele; byla-li nájemní smlouvanájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Změnu věcivěci provádí nájemce na svůj náklad; dojde-li změnou věcivěci k jejímu zhodnocení, pronajímatel se s nájemcem při skončení nájmu vyrovná podle míry zhodnocení. (2) Provede-li nájemce změnu věcivěci bez souhlasu pronajímatele, uvede věcvěc do původního stavu, jakmile o to pronajímatel požádá, nejpozději však při skončení nájmu věcivěci. Neuvede-li nájemce na žádost pronajímatele věcvěc do původního stavu, může pronajímatel nájem vypovědět bez výpovědní doby. Změna vlastnictví § 2221 (1) Změní-li se vlastník věcivěci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka. (2) Převedl-li pronajímatel vlastnické právo k věcivěci, nejsou pro nového vlastníka závazná ujednání o pronajímatelových povinnostech, které zákon nestanoví. To neplatí, pokud nový vlastník o těchto ujednáních věděl. § 2222 (1) Strana nemá právo vypovědět nájem jen proto, že se změnil vlastník věcivěci. Při opačném ujednání má pronajímatel právo nájem vypovědět do tří měsíců poté, co se dozvěděl nebo musel dozvědět, kdo je nájemcem, a nájemce do tří měsíců poté, co se o změně vlastníka dozvěděl. (2) Neměl-li nový vlastník rozumný důvod pochybovat, že kupuje věcvěc, která není pronajata, má právo vypovědět nájem do tří měsíců poté, co se dozvěděl nebo musel dozvědět, že je věcvěc pronajata a kdo je nájemcem. Nájemcova práva vůči osobě, se kterou nájemní smlouvunájemní smlouvu uzavřel, nejsou dotčena. (3) Jedná-li se o nemovitou věcvěc, je výpovědní doba tříměsíční. Jedná-li se o movitou věcmovitou věc, je výpovědní doba jednoměsíční. § 2223 Strana, která nájem vypoví, poskytne druhé straně přiměřené odstupné. § 2224 Byl-li pronajat bytbyt, ve kterém nájemce bydlí, nemá pronajímatel právo nájem vypovědět z důvodu změny vlastnictvívlastnictví. K opačnému ujednání se nepřihlíží. Skončení nájmu § 2225 (1) Při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věcvěc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věcvěc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věcivěci. Byl-li při odevzdání věcivěci nájemci pořízen zápis obsahující popis věcivěci, přihlédne se při odevzdání věcivěci pronajímateli také k němu. (2) Při odevzdání věcivěci si nájemce oddělí a vezme vše, co do věcivěci vložil nebo na ni vnesl vlastním nákladem, je-li to možné a nezhorší-li se tím podstata věcivěci nebo neztíží-li se tím nepřiměřeně její užívání. § 2226 (1) Zanikne-li věcvěc během doby nájmu, nájem skončí. (2) Zanikne-li věcvěc během doby nájmu zčásti, má nájemce právo buď na přiměřenou slevu z nájemného, anebo může nájem vypovědět bez výpovědní doby. § 2227 Stane-li se věcvěc nepoužitelnou k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a to z důvodů, které nejsou na straně nájemce, má nájemce právo nájem vypovědět bez výpovědní doby. § 2228 (1) Užívá-li nájemce věcvěc takovým způsobem, že se opotřebovává nad míru přiměřenou okolnostem nebo že hrozí zničení věcivěci, vyzve ho pronajímatel, aby věcvěc užíval řádně, dá mu přiměřenou lhůtu k nápravě a upozorní jej na možné následky neuposlechnutí výzvy. Výzva vyžaduje písemnou formu a musí být nájemci doručena. (2) Neuposlechne-li nájemce výzvy podle odstavce 1, má pronajímatel právo nájem vypovědět bez výpovědní doby. (3) Hrozí-li však v případě uvedeném v odstavci 1 naléhavě vážné nebezpečí z prodlení, má pronajímatel právo nájem vypovědět bez výpovědní doby, aniž nájemce vyzval k nápravě. (4) Pronajímatel má právo postupovat stejně, jak je uvedeno v odstavcích 1 a 2, nezaplatí-li nájemce nájemné ani do splatnosti příštího nájemného. § 2229 Nájem ujednaný na dobu určitou může každá ze stran vypovědět jen v případě, že ve smlouvě byly zároveň ujednány důvody výpovědi a výpovědní doba. § 2230 (1) Užívá-li nájemce věcvěc i po uplynutí nájemní doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věcvěc odevzdal, platí, že nájemní smlouvanájemní smlouva byla znovu uzavřena za podmínek ujednaných původně. Byla-li původně nájemní doba delší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na jeden rok; byla-li kratší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na tuto dobu. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije přesto, že nájemce věcvěc dál užívá, dala-li strana v přiměřené době předem najevo, že nájem skončí nebo již dříve nájem vypověděla. § 2231 (1) Nájem ujednaný na dobu neurčitou skončí výpovědí jednou ze stran. Jedná-li se o věcvěc movitou, je výpovědní doba jednoměsíční, jedná-li se o věcvěc nemovitou, je tříměsíční. (2) Výpověď nemusí být odůvodněna; to neplatí, má-li strana právo vypovědět nájem bez výpovědní doby. § 2232 Porušuje-li strana zvlášť závažným způsobem své povinnosti, a tím působí značnou újmu druhé straně, má dotčená strana právo vypovědět nájem bez výpovědní doby. § 2233 (1) V době tří měsíců před skončením nájmu, je-li stranám den skončení nájmu znám, umožní nájemce věcivěci, která má být znovu pronajata, zájemci o nájem přístup k věcivěci v nezbytném rozsahu za účelem prohlídky v přítomnosti nájemce a pronajímatele; pronajímatel oznámí nájemci návštěvu v přiměřené době předem. (2) Ustanovení § 2219 odst. 2 platí i zde. § 2234 Pronajímatel má právo na úhradu pohledávky vůči nájemci zadržet movité věcimovité věci, které má nájemce na věcivěci nebo v ní. Pododdíl 2 Zvláštní ustanovení o nájmu bytu a nájmu domu Základní ustanovení § 2235 (1) Zavazuje-li nájemní smlouvanájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytbytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu. (2) Ustanovení tohoto pododdílu se nepoužijí, přenechává-li pronajímatel nájemci bytbyt nebo dům k rekreaci nebo jinému zjevně krátkodobému účelu. § 2236 (1) BytemBytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. Ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor. (2) Skutečnost, že pronajatý prostor není určen k bydlení, nemůže být na újmu nájemci. (3) Je-li k zajištění bytových potřeb nájemce pronajat dům, použijí se ustanovení o nájmu bytubytu přiměřeně. § 2237 Smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. § 2238 Užívá-li nájemce bytbyt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouvanájemní smlouva za řádně uzavřenou. § 2239 Zakázaná ujednání Nepřihlíží se k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená. Odevzdání bytu § 2242 (1) Není-li ujednána doba, kdy pronajímatel zpřístupní nájemci bytbyt způsobilý k nastěhování a obývání, zpřístupní pronajímatel nájemci bytbyt prvního dne měsíce následujícího po dni, kdy smlouva nabyla účinnosti. BytByt je zpřístupněn, obdržel-li nájemce klíče a nebrání-li mu nic v přístupu do bytubytu. (2) Pronajímatel se může s nájemcem dohodnout, že k obývání bude předán bytbyt, který není způsobilý k obývání. Takové ujednání je platné, jen jsou-li zároveň ujednána zvláštní práva a povinnosti plynoucí ze zvláštní povahy bytubytu, včetně výše a způsobu úhrady nákladů na provedení nutných úprav. § 2243 BytByt je způsobilý k nastěhování a obývání, odpovídá-li ujednáním ve smlouvě, a není-li nic ujednáno, je bytbyt způsobilý k nastěhování a obývání, pokud je čistý a ve stavu, který se obvykle považuje za dobrý, a pokud je zajištěno poskytování nezbytných plnění spojených s užíváním bytubytu nebo s ním souvisících. § 2244 (1) Není-li v ujednanou dobu bytbyt způsobilý k nastěhování a obývání nebo je-li bytbyt ve stavu, který neodpovídá sdělení pronajímatele, má nájemce právo odmítnout se nastěhovat. Nastěhuje-li se, má právo požadovat na pronajímateli splnění smlouvy; neučiní-li tak bez zbytečného odkladu, jeho právo zaniká. (2) Znal-li nájemce stav bytubytu již při uzavření smlouvy, ustanovení odstavce 1 se nepoužije. To platí i v případě, že nájemce stav bytubytu při uzavření smlouvy neznal, protože si jej neprohlédl, ačkoli pronajímatel včas a řádně vyzval nájemce k prohlídce. § 2245 Využije-li nájemce právo nenastěhovat se do bytubytu, není povinen platit nájemné po dobu, co vada trvá. Nastěhuje-li se, má právo na přiměřenou slevu z nájemného, dokud pronajímatel vadu neodstraní; to platí i v případě podstatné vady v poskytování plnění spojeného nebo souvisícího s užíváním bytubytu. Nájemné a jiné platby § 2246 (1) Strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. (2) Neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytubytu za obdobných smluvních podmínek. § 2247 (1) Strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytubytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. (2) Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. (3) Způsob rozúčtování cencen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. (4) Strany si ujednají způsob rozúčtování cencen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby. § 2248 Strany si mohou ujednat každoroční zvyšování nájemného. § 2249 (1) Neujednají-li si strany zvyšování nájemného nebo nevyloučí-li zvyšování nájemného výslovně, může pronajímatel v písemné formě navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení spolu s tím, k němuž již došlo v posledních třech letech, nebude vyšší než dvacet procent. K návrhu učiněnému dříve než po uplynutí dvanácti měsíců, v nichž nájemné nebylo zvýšeno, nebo který neobsahuje výši nájemného a nedokládá splnění podmínek podle tohoto ustanovení, se nepřihlíží. (2) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti a postup pro zjištění srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě. (3) Souhlasí-li nájemce s návrhem na zvýšení nájemného, zaplatí počínaje třetím kalendářním měsícem po dojití návrhu zvýšené nájemné, jak bylo navrženo. Nesdělí-li nájemce v písemné formě pronajímateli do dvou měsíců od dojití návrhu, že se zvýšením nájemného souhlasí, má pronajímatel právo navrhnout ve lhůtě dalších tří měsíců, aby výši nájemného určil soud; návrhu podanému po uplynutí této lhůty soud nevyhoví, namítne-li nájemce, že návrh byl podán opožděně. Soud na návrh pronajímatele rozhodne o nájemném do výše, která je v místě a čase obvyklá s účinky ode dne podání návrhu soudu. (4) Navrhuje-li nájemce snížení nájemného, použijí se ustanovení odstavců 1 až 3 obdobně. § 2250 (1) Provede-li pronajímatel stavební úpravy, které trvale zlepšují užitnou hodnotu pronajatého bytubytu či celkové podmínky bydlení v domě, anebo mají za následek trvalé úspory energie nebo vody, může se s nájemci dohodnout o zvýšení nájemného, nejvýše však o deset procent z účelně vynaložených nákladů ročně. Souhlasí-li s návrhem na takové zvýšení nájemného alespoň nájemci dvou třetin bytůbytů v domě, platí zvýšené nájemné i pro ostatní nájemce. (2) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, může pronajímatel navrhnout zvýšení nájemného z těchto důvodů ročně o tři a půl procenta z vynaložených nákladů; má se za to, že náklady byly vynaloženy účelně. K návrhu, který neobsahuje výši nájemného nebo nedokládá splnění podmínek podle tohoto ustanovení, se nepřihlíží. § 2251 (1) Nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. (2) Pronajímatel nesmí požadovat po nájemci jiná plnění než uvedená v odstavci 1, ať již ve formě vkladu nebo jinak, ani platbu nájemného později datovaným šekem nebo jiným obdobným způsobem. § 2252 (1) Požádá-li o to nájemce, umožní mu pronajímatel zpravidla nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok, jakož i pořídit si z vyúčtování výpisy, opisy nebo kopie; totéž platí o dokladech týkajících se účtovaných nákladů. (2) Nedoplatek i přeplatek záloh na poskytnuté služby jsou splatné k témuž dni; není-li ujednána jiná doba, jsou splatné do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1. § 2253 (1) Nedohodnou-li se strany o dlužném nájemném, nelze nájem vypovědět pro nezaplacení nájemného, uloží-li nájemce dlužné nájemné, popřípadě jeho spornou část do notářské úschovy a vyrozumí o tom pronajímatele. (2) Domáhá-li se nájemce plnění ze smlouvy a pronajímatel odmítá plnit s námitkou nezaplacení nájemného, uloží nájemce dlužné nájemné, popřípadě jeho spornou část do notářské úschovy a vyrozumí o tom pronajímatele. § 2254 Jistota a smluvní pokuta (1) Ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. (2) Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby. Práva a povinnosti stran § 2255 (1) Nájemce užívá bytbyt řádně v souladu s nájemní smlouvounájemní smlouvou. (2) Nezpůsobí-li to zvýšené zatížení pro bytbyt nebo dům, může nájemce v bytěbytě i pracovat nebo podnikat. § 2256 (1) Pronajímatel udržuje po dobu nájmu v domě náležitý pořádek obvyklý podle místních poměrů. (2) Nájemce dodržuje po dobu nájmu pravidla obvyklá pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele pro zachování náležitého pořádku obvyklého podle místních poměrů. § 2257 (1) Pronajímatel udržuje po dobu nájmu bytbyt a dům ve stavu způsobilém k užívání. (2) Nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytubytu. § 2258 Nájemce má právo chovat v bytěbytě zvíře, nepůsobí-li chov pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu obtíže nepřiměřené poměrům v domě. Vyvolá-li chov zvířete potřebu zvýšených nákladů na údržbu společných částí domu, nahradí nájemce tyto náklady pronajímateli. Úpravy a jiné změny bytu nebo domu § 2259 Nájemce je povinen strpět úpravu bytubytu nebo domu, popřípadě jeho přestavbu nebo jinou změnu, jen nesníží-li hodnotu bydlení a lze-li ji provést bez většího nepohodlí pro nájemce, nebo provádí-li ji pronajímatel na příkaz orgánu veřejné moci, anebo hrozí-li přímo zvlášť závažná újma. V ostatních případech lze změnu provést jen se souhlasem nájemce. § 2260 (1) Nevyžaduje-li se nájemcův souhlas k provedení úpravy, přestavby nebo jiné změny bytubytu nebo domu vyžadující vyklizení bytubytu, má pronajímatel právo započít s prováděním prací až poté, co se vůči nájemci zaváže poskytnout přiměřenou náhradu účelných nákladů, které nájemci vzniknou v souvislosti s vyklizením bytubytu, a zaplatí nájemci na tyto náklady přiměřenou zálohu. (2) Nevylučují-li to okolnosti případu, sdělí pronajímatel nájemci nejméně tři měsíce před zahájením prací alespoň povahu těchto prací, předpokládaný den jejich zahájení, odhad jejich trvání, nezbytnou dobu, po kterou musí být byt vyklizen a poučení o následcích odmítnutí vyklizení; zároveň se pronajímatel zaváže k náhradě podle odstavce 1 a uvede, jakou zálohu na náhradu nabízí. (3) Neprohlásí-li nájemce pronajímateli do deseti dnů po oznámení, že bytbyt na požadovanou dobu vyklidí, má se za to, že vyklizení bytubytu odmítl. § 2261 Je-li nutné vyklizení bytubytu nejdéle na dobu jednoho týdne, postačí oznámit nájemci alespoň deset dnů před zahájením prací. Lhůta k prohlášení nájemce se zkracuje na pět dnů. § 2262 (1) Odmítne-li nájemce bytbyt vyklidit, může pronajímatel navrhnout soudu, aby rozhodl o vyklizení bytubytu; nepodá-li však návrh do deseti dnů po nájemcově odmítnutí, právo domáhat se vyklizení bytubytu zaniká. (2) Prokáže-li pronajímatel účelnost úpravy, přestavby nebo jiné změny bytubytu nebo domu a nezbytnost vyklizení bytubytu, soud návrhu vyhoví; přitom může stranám uložit přiměřená omezení, která na nich lze rozumně požadovat. Před rozhodnutím o vyklizení bytubytu nelze práce provádět, ledaže soud provádění prací povolí. § 2263 (1) Souhlasí-li s tím pronajímatel, může nájemce provést úpravu, přestavbu nebo jinou změnu bytubytu nebo domu. Nesouhlasí-li pronajímatel se změnou, která je nezbytná vzhledem k zdravotnímu postižení nájemce, člena jeho domácnosti nebo jiné osoby, která v bytěbytě bydlí, aniž má k odmítnutí souhlasu vážný a spravedlivý důvod, nahradí pronajímatelův souhlas na návrh nájemce soud. (2) Při skončení nájmu odstraní nájemce v bytěbytě nebo domě změnu, kterou provedl, ledaže pronajímatel navrácení v předešlý stav nežádá. § 2264 (1) Zjistí-li nájemce v bytěbytě poškození nebo vadu, které je třeba bez prodlení odstranit, oznámí to ihned pronajímateli; jinou vadu nebo poškození, které brání obvyklému bydlení, oznámí pronajímateli bez zbytečného odkladu. (2) Nájemce učiní podle svých možností to, co lze očekávat, aby poškozením nebo vadou, které je třeba bez prodlení odstranit, nevznikla další škoda. Nájemce má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených při zabránění vzniku další škody, ledaže poškození nebo vada byly způsobeny okolnostmi, za které nájemce odpovídá. § 2265 (1) Pronajímatel odstraní poškození nebo vadu v přiměřené době poté, co mu nájemce poškození nebo vadu oznámil. (2) Neodstraní-li pronajímatel poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu a řádně, může poškození nebo vadu odstranit nájemce a žádat náhradu odůvodněných nákladů, popřípadě slevu z nájemného, ledaže poškození nebo vada nejsou podstatné. (3) Neoznámí-li nájemce pronajímateli poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu poté, co je měl a mohl při řádné péči zjistit, nemá právo na náhradu nákladů; odstraní-li poškození nebo vadu sám, nemá právo ani na slevu z nájemného. § 2266 Neodstraní-li pronajímatel poškození nebo vadu ani v dodatečné lhůtě a poškození nebo vada byly způsobeny okolnostmi, za které nájemce neodpovídá, má nájemce právo vypovědět nájem bez výpovědní doby, představuje-li prodlení pronajímatele při odstranění poškození nebo vady nebo samo poškození nebo vada hrubé porušení povinností pronajímatele. § 2267 Neodstraní-li nájemce poškození nebo vadu způsobené okolnostmi, za které odpovídá, odstraní je na náklady nájemce pronajímatel. § 2268 (1) Ustanovení o poškození nebo vadě bytubytu se použijí obdobně, brání-li užívání bytubytu právo třetí osoby. (2) Ustanovení o poškození nebo vadě bytubytu se použijí obdobně také tehdy, brání-li užívání bytubytu ustanovení zákona nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci vydané na základě zákona. § 2269 (1) Ví-li nájemce předem o své nepřítomnosti v bytěbytě, která má být delší než dva měsíce, i o tom, že bytbyt mu bude po tuto dobu obtížně dostupný, oznámí to včas pronajímateli. Současně označí osobu, která po dobu jeho nepřítomnosti zajistí možnost vstupu do bytubytu v případě, kdy toho bude nezbytně zapotřebí; nemá-li nájemce takovou osobu po ruce, je takovou osobou pronajímatel. (2) Nesplní-li nájemce svou povinnost podle odstavce 1, považuje se toto jednání za porušení povinností nájemce závažným způsobem; to neplatí, nenastane-li z tohoto důvodu vážná újma. Společný nájem § 2270 (1) Uzavře-li nájemní smlouvunájemní smlouvu s pronajímatelem více osob, stanou se společnými nájemci bytubytu; společným nájemcem bytubytu se stane i osoba, která se souhlasem stran přistoupí ke smlouvě. (2) Co platí o nájemci, platí obdobně o společných nájemcích, není-li dále stanoveno jinak. § 2271 Společní nájemci mají stejná práva a povinnosti. Ustanovení o společnosti se použijí přiměřeně. Členové nájemcovy domácnosti § 2272 (1) Nájemce má právo přijímat ve své domácnosti kohokoli. Přijme-li nájemce nového člena své domácnosti, oznámí zvýšení počtu osob žijících v bytěbytě bez zbytečného odkladu pronajímateli; neučiní-li to nájemce ani do dvou měsíců, co změna nastala, má se za to, že závažně porušil svou povinnost. (2) Pronajímatel má právo vyhradit si ve smlouvě souhlas s přijetím nového člena do nájemcovy domácnosti. To neplatí, jedná-li se o osobu blízkouosobu blízkou anebo další případy zvláštního zřetele hodné. Pro souhlas pronajímatele s přijetím osoby jiné než blízké za člena nájemcovy domácnosti se vyžaduje písemná forma. (3) Pronajímatel má právo požadovat, aby v nájemcově domácnosti žil jen takový počet osob, který je přiměřený velikosti bytubytu a nebrání tomu, aby všechny mohly v bytěbytě žít v obvyklých pohodlných a hygienicky vyhovujících podmínkách. § 2273 Sníží-li se počet členů nájemcovy domácnosti, oznámí to nájemce pronajímateli bez zbytečného odkladu. Podnájem § 2274 Nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytubytu, pokud v bytěbytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Ustanovení § 2272 se použije přiměřeně. § 2275 (1) V případě, že nájemce v bytěbytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu bytbyt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele. (2) Žádost o udělení souhlasu k podnájmu i souhlas s podnájmem vyžadují písemnou formu. Nevyjádří-li se pronajímatel k žádosti ve lhůtě jednoho měsíce, považuje se souhlas za daný; to neplatí, pokud byl ujednán zákaz podnájmu. § 2276 Dá-li nájemce bytbyt nebo jeho část do podnájmu třetí osobě v rozporu s ustanovením § 2274 a 2275, hrubě tím poruší svou povinnost. § 2277 Podnájem končí společně s nájmem. Končí-li nájem, sdělí to nájemce podnájemci s uvedením rozhodných skutečností; jimi jsou zejména den skončení nájmu a popřípadě i délka výpovědní doby a počátek jejího běhu. § 2278 Podnájem skončí nejpozději s nájmem. Následky smrti nájemce § 2279 (1) Zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytubytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytěbytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní bytbyt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu. (2) Nájem bytubytu po jeho přechodu podle odstavce 1 skončí nejpozději uplynutím dvou let ode dne, kdy nájem přešel. To neplatí v případě, že osoba, na kterou nájem přešel, dosáhla ke dni přechodu nájmu věku sedmdesáti let. Stejně tak to neplatí v případě, že osoba, na kterou nájem přešel, nedosáhla ke dni přechodu nájmu věku osmnácti let; v tomto případě skončí nájem nejpozději dnem, kdy tato osoba dosáhne věku dvaceti let, pokud se pronajímatel s nájemcem nedohodnou jinak. (3) Splňuje-li více členů nájemcovy domácnosti podmínky pro přechod nájmu, přejdou práva a povinnosti z nájmu na všechny společně a nerozdílně. (4) Každá osoba splňující podmínky pro přechod nájmu může do jednoho měsíce od smrti nájemce písemně oznámit pronajímateli, že v nájmu nehodlá pokračovat; tomu, kdo nemůže jednat bez zákonného zástupce, opatrovníka nebo poručníka, skončí tato lhůta uplynutím jednoho měsíce ode dne, kdy zákonného zástupce získal nebo kdy se opatrovník nebo poručník ujal funkce. Dnem dojití oznámení pronajímateli její nájem zaniká. (5) Zemře-li nájemce družstevního bytubytu a nejde-li o bytbyt ve společném nájmu manželů, přechází smrtí nájemce jeho členství v družstvu a nájem bytubytu na toho dědicedědice, kterému připadl členský podíl. § 2280 Je-li členem nájemcovy domácnosti nájemcův potomek, má přednostní právo, aby na něho přešla práva a povinnosti z nájmu. Je-li takových osob více, přejdou práva a povinnosti z nájmu na všechny společně a nerozdílně; každá z nich však může sama za sebe prohlásit, že v nájmu nechce pokračovat. § 2281 (1) Přejdou-li práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti, má pronajímatel právo požadovat po něm jistotu, pokud zemřelý nájemce jistotu nesložil. To platí i v případě, že pronajímateli vznikne povinnost vypořádat jistotu s nájemcovým dědicemdědicem. (2) Přejdou-li práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti a zaplatil-li nájemce nájemné předem, vydá člen nájemcovy domácnosti dědicidědici, co takovým zaplacením ušetřil nebo co nabyl. § 2282 Nepřejdou-li práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti, přejdou na nájemcova dědicedědice. Osoby, které žily s nájemcem ve společné domácnosti až do jeho smrti, jsou s nájemcovým dědicemdědicem zavázány společně a nerozdílně z dluhů, které z nájmu vznikly před nájemcovou smrtí. § 2282a (1) Přejde-li nájem na nezletilého, který ke dni smrti nájemce nenabyl plné svéprávnostiplné svéprávnosti, lze splnění dluhu z nájmu vymoci pouze z majetkumajetku podle § 899a odst. 1; to platí i tehdy, je-li jako člen nájemcovy domácnosti zavázán z dluhů, které z nájmu vznikly před jeho smrtí. (2) Zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník, který za nezletilého nájem neukončil, ač mohl rozumně předpokládat, že povinnosti vyplývající z nájmu nebude nezletilý schopen plnit, ručí za dluh z nájmu vzniklý ode dne, kdy se ujal funkce, pokud s nezletilým v bytěbytě po přechodu nájmu žil. Ručitel nemůže vymáhat po dlužníkovi vyrovnání tohoto dluhu. § 2283 (1) Pronajímatel může nájem vypovědět bez uvedení důvodu s dvouměsíční výpovědní dobou do tří měsíců poté, co se dozvěděl, že nájemce zemřel, že práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti nepřešla a kdo je nájemcovým dědicemdědicem nebo kdo spravuje pozůstalostpozůstalost. (2) Nájemcův dědicdědic může nájem vypovědět s dvouměsíční výpovědní dobou do tří měsíců poté, co se dozvěděl o smrti nájemce, o svém dědickém právudědickém právu a o tom, že práva a povinnosti z nájmu nepřešla na člena nájemcovy domácnosti, nejpozději však do šesti měsíců od nájemcovy smrti. Právo vypovědět nájem má i ten, kdo spravuje pozůstalostpozůstalost. § 2284 Není-li nájemcův dědicdědic znám ani do šesti měsíců ode dne nájemcovy smrti, může pronajímatel bytbyt vyklidit; tím nájem zaniká. VěciVěci z bytubytu pronajímatel uloží na náklad nájemcova dědicedědice ve veřejném skladišti nebo u jiného schovatele; nepřevezme-li nájemcův dědicdědic věcivěci bez zbytečného odkladu, může je pronajímatel na jeho účet vhodným způsobem prodat. Skončení nájmu § 2285 Pokračuje-li nájemce v užívání bytubytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytubytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby bytbyt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. § 2286 (1) Výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. (2) Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná. § 2287 Nájemce může vypovědět nájem na dobu určitou, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval. § 2288 (1) Pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, a) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu, b) je-li nájemce odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin spáchaný na pronajímateli nebo členu jeho domácnosti nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův bytbyt, nebo proti cizímu majetkumajetku, který se v tomto domě nachází, c) má-li být bytbyt vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytembytem nebo domem, ve kterém se bytbyt nachází, naložit tak, že bytbyt nebude možné vůbec užívat, nebo d) je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu. (2) Pronajímatel může vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době i v případě, že a) má být bytbyt užíván pronajímatelem, nebo jeho manželem, který hodlá opustit rodinnou domácnost a byl podán návrh na rozvod manželstvímanželství, nebo manželstvímanželství bylo již rozvedeno, b) potřebuje pronajímatel bytbyt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni. (3) Vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi. § 2289 Dal-li pronajímatel nájemci výpověď z některého z důvodů uvedených v § 2288 odst. 2, je povinen nájemci bytbyt znovu pronajmout nebo mu nahradit škodu, nevyužil-li bytbyt do jednoho měsíce od jeho vyklizení nájemcem k účelu uvedenému jako výpovědní důvod. Tato lhůta neběží po dobu potřebnou k úpravě bytubytu, bylo-li s úpravou započato nejdéle do dvou týdnů po vyklizení bytubytu a je-li v ní řádně pokračováno. § 2290 Nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla. § 2291 (1) Poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. (2) Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li bytbyt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně bytbyt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. (3) Neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží. § 2292 Nájemce odevzdá bytbyt pronajímateli v den, kdy nájem končí. BytByt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytubytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce bytbyt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se bytbyt za odevzdaný ihned. § 2293 (1) Nájemce odevzdá bytbyt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. (2) Nájemce odstraní v bytěbytě změny, které provedl se souhlasem pronajímatele, pokud si strany ujednaly, že při skončení nájmu nájemce uvede bytbyt do původního stavu. (3) Nájemce odstraní v bytěbytě změny, které provedl bez souhlasu pronajímatele, ledaže pronajímatel nájemci sdělí, že odstranění změn nežádá; nájemce přesto nemůže žádat vyrovnání, i kdyby se změnami hodnota bytubytu zvýšila. Pronajímatel může žádat náhradu ve výši snížení hodnoty bytubytu, které bylo způsobeno změnami provedenými nájemcem bez souhlasu pronajímatele. § 2294 Zařízení a předměty upevněné ve zdech, podlaze a stropu bytubytu, které nelze odstranit bez nepřiměřeného snížení hodnoty nebo bez poškození bytubytu nebo domu, přecházejí upevněním nebo vložením do vlastnictvívlastnictví vlastníka nemovité věcivěci. Nájemce má právo žádat, aby se s ním pronajímatel bez zbytečného odkladu vyrovnal; to neplatí o tom, co nájemce provedl bez souhlasu pronajímatele. Vyrovnání je splatné nejpozději ke dni skončení nájmu. § 2295 Pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce bytbyt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli bytbyt skutečně odevzdá. § 2296 (1) Je-li v bytěbytě věcvěc, o které lze mít za to, že patří nájemci nebo členu jeho domácnosti, postará se pronajímatel o věcvěc ve prospěch nájemce a na jeho účet. Nepřevezme-li nájemce tuto věcvěc bez zbytečného odkladu, vzniká pronajímateli právo věcvěc po předchozím upozornění nájemce na jeho účet vhodným způsobem prodat poté, co poskytne dodatečnou přiměřenou lhůtu k převzetí. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jedná-li se o věcvěc, kterou nájemce nebo člen jeho domácnosti zjevně opustil. Nájem služebního bytu § 2297 Je-li nájem bytubytu ujednán v souvislosti s výkonem zaměstnání, funkce nebo jiné práce a je-li podle výslovného určení smlouvy pronajat bytbyt služební, mohou být práva nájemce služebního bytubytu omezena. To platí i v případě, je-li v této souvislosti ujednán nájem domu. § 2298 (1) Nájem služebního bytubytu skončí posledním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nájemce přestal vykonávat práci podle § 2297, aniž k tomu měl vážný důvod. (2) Přestane-li nájemce vykonávat práci z důvodů spočívajících v jeho věku nebo zdravotním stavu, z důvodu na straně pronajímatele nebo z jiného vážného důvodu, skončí nájemci nájem služebního bytubytu uplynutím dvou let ode dne, kdy přestal vykonávat práci. § 2299 Zemře-li nájemce, nájem služebního bytubytu skončí. Osoba, která v bytěbytě bydlela společně s nájemcem, má právo v bytěbytě bydlet; vyzve-li ji však pronajímatel, aby bytbyt vyklidila, je povinna tak učinit nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy výzvu obdrží. Nájem bytu zvláštního určení § 2300 (1) Je-li předmětem nájmu bytbyt určený pro ubytbytování osob se zdravotním postižením nebo bytbyt v domě se zařízením určeným pro tyto osoby nebo byt v domě s pečovatelskou službou, jedná se o nájem bytubytu zvláštního určení. (2) Smlouvu o nájmu bytubytu zvláštního určení může pronajímatel uzavřít jen na základě písemného doporučení toho, kdo takový bytbyt svým nákladem zřídil, nebo jeho právního nástupce. § 2301 (1) Zemře-li nájemce, nájem bytubytu zvláštního určení skončí a pronajímatel vyzve členy nájemcovy domácnosti, kteří v bytěbytě žili ke dni smrti nájemce a nemají vlastní bytbyt, aby bytbyt vyklidili nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy výzvu obdrží. Nejsou-li v bytěbytě takové osoby, pronajímatel vyzve nájemcovy dědicedědice, aby bytbyt vyklidili nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy výzvu obdrží. (2) Pokud v bytěbytě zvláštního určení žila ke dni smrti nájemce osoba zdravotně postižená nebo osoba, která dosáhla věku sedmdesáti let, která žila s nájemcem nejméně jeden rok ve společné domácnosti a nemá vlastní bytbyt, přejde na ni nájem ke dni smrti nájemce, pokud se pronajímatel s touto osobou nedohodnou jinak. (3) Nájem bytubytu zvláštního určení může pronajímatel vypovědět pouze s předchozím souhlasem toho, kdo takový bytbyt svým nákladem zřídil, popřípadě jeho právního nástupce. Pododdíl 3 Zvláštní ustanovení o nájmu prostoru sloužícího podnikání Základní ustanovení § 2302 (1) Ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvěnájemní smlouvě vyjádřen (dále jen „prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu. (2) Jedná-li se o nájem prostoru nebo místnosti, jehož účelem není ani bydlení, ani provozování podnikatelské činnosti ve smyslu odstavce 1, použijí se obecná ustanovení o nájmu. § 2303 Je-li s nájmem prostoru sloužícího podnikání spojeno poskytování služeb, použijí se ustanovení o poskytování služeb souvisejících s nájmem bytubytu obdobně. § 2304 (1) Nájemce nemá právo provozovat jinou činnost nebo změnit způsob či podmínky jejího výkonu, než jak to vyplývá z účelu nájmu nebo z jiného ujednání stran, anebo z toho, co bylo možné důvodně očekávat při uzavření smlouvy, pokud by tato změna působila zhoršení poměrů v nemovité věcivěci nebo by nad přiměřenou míru poškozovala pronajímatele nebo ostatní uživatele nemovité věcivěci. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud se v důsledku změny poměrů na straně nájemce jeho činnost v některém ohledu změnila jen nepodstatně. § 2305 Nájemce může nemovitou věcvěc, kde se nalézá prostor sloužící podnikání, opatřit se souhlasem pronajímatele v přiměřeném rozsahu štíty, návěstími a podobnými znameními; pronajímatel může souhlas odmítnout, má-li pro to vážný důvod. Požádal-li nájemce o udělení souhlasu v písemné formě a nevyjádří-li se pronajímatel do jednoho měsíce, považuje se souhlas pronajímatele za daný. § 2306 Při skončení nájmu odstraní nájemce znamení, kterými nemovitou věcvěc opatřil, a uvede dotčenou část nemovité věcivěci do původního stavu. § 2307 Převod nájmu prostoru sloužícího podnikání (1) Nájemce může s předchozím souhlasem pronajímatele převést nájem v souvislosti s převodem podnikatelské činnosti, jíž prostor slouží; souhlas pronajímatele i smlouva o převodu nájmu vyžadují písemnou formu. (2) Ustanovení § 2306 se použije obdobně. Skončení nájmu § 2308 Nájem na dobu určitou může nájemce vypovědět i před uplynutím ujednané doby, a) ztratí-li způsobilost k činnosti, k jejímuž výkonu je prostor sloužící podnikání určen, b) přestane-li být najatý prostor z objektivních důvodů způsobilý k výkonu činnosti, k němuž byl určen, a pronajímatel nezajistí nájemci odpovídající náhradní prostor, nebo c) porušuje-li pronajímatel hrubě své povinnosti vůči nájemci. § 2309 Jedná-li se o nájem na dobu určitou, má pronajímatel právo nájem vypovědět i před uplynutím ujednané doby, a) má-li být nemovitá věcvěc, v níž se prostor sloužící podnikání nachází, odstraněna, anebo přestavována tak, že to brání dalšímu užívání prostoru, a pronajímatel to při uzavření smlouvy nemusel ani nemohl předvídat, nebo b) porušuje-li nájemce hrubě své povinnosti vůči pronajímateli, zejména tím, že přestože jej pronajímatel vyzval k nápravě, chová se nájemce v rozporu s ustanovením § 2305, nebo je po dobu delší než jeden měsíc v prodlení s placením nájemného nebo služeb spojených s užíváním prostoru sloužícího podnikání. § 2310 (1) Ve výpovědi musí být uveden její důvod; výpověď, v níž není uveden její důvod, je neplatná. (2) Výpovědní doba je tříměsíční. § 2311 Ustanovení o skončení nájmu bytubytu na dobu určitou se použijí obdobně. § 2312 Jedná-li se o nájem na dobu neurčitou, má strana právo jej vypovědět v šestiměsíční výpovědní době; má-li však strana k výpovědi vážný důvod, je výpovědní doba tříměsíční; trvá-li nájem po dobu delší než pět let a vzhledem k okolnostem strana nemohla předpokládat, že druhá strana nájem vypoví, je výpovědní doba vždy šestiměsíční. § 2313 Vyklidí-li nájemce prostor sloužící podnikání v souladu s výpovědí, považuje se výpověď za platnou a přijatou nájemcem bez námitek. § 2314 (1) Vypovídaná strana má právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky; námitky vyžadují písemnou formu. (2) Nevznese-li vypovídaná strana námitky včas, právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi zanikne. (3) Vznese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi. § 2315 Náhrada za převzetí zákaznické základny Skončí-li nájem výpovědí ze strany pronajímatele, má nájemce právo na náhradu za výhodu pronajímatele, nebo nového nájemce, kterou získali převzetím zákaznické základny vybudované vypovězeným nájemcem. Nájemce toto právo nemá, byl-li z nájmu vypovězen pro hrubé porušení svých povinností. Pododdíl 4 Zvláštní ustanovení o podnikatelském pronájmu věcí movitých § 2316 Základní ustanovení (1) Nájemní smlouvouNájemní smlouvou se pronajímatel, který je podnikatelempodnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcívěcí, zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání movité věcimovité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. (2) Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro podnikatelský pronájem movitých věcímovitých věcí obecná ustanovení o nájmu. § 2317 Pronajímatel se při předání věcivěci nájemci přesvědčí, že věcvěc je v dobrém stavu, předvede nájemci, že věcvěc je funkční, pokud je to obvyklé, a seznámí nájemce s pravidly pro zacházení s věcívěcí nebo mu pro to předá pokyny v písemné formě. § 2318 (1) Má-li věcvěc vadu, pro kterou ji nelze řádně užívat nebo pro kterou ji lze užívat jen se značnými obtížemi, má nájemce právo, aby mu pronajímatel poskytl jinou věcvěc sloužící témuž účelu. (2) Po dobu, po niž nájemce nemohl věcvěc řádně užívat vůbec nebo jen se značnými obtížemi, má nájemce právo na prominutí nájemného, anebo na slevu z nájemného nebo snížení nájemného; své právo musí nájemce uplatnit u pronajímatele do konce ujednané doby nájmu, jinak zanikne. § 2319 (1) Nájemce oznámí pronajímateli poškození, ztrátu nebo zničení věcivěci bez zbytečného odkladu. (2) Nájemce platí nájemné, dokud neoznámí pronajímateli poškození věcivěci, pro které věcvěc nemůže řádně užívat, anebo ztrátu nebo zničení věcivěci; stejně tak platí nájemné, dokud je v prodlení s vrácením věcivěci. (3) Nájemce neodpovídá za opotřebení věcivěci způsobené řádným užíváním. § 2320 (1) Nájemce má právo nájem kdykoli vypovědět. Výpovědní doba je desetidenní. (2) Ustanovení o obnovení nájemní smlouvynájemní smlouvy po uplynutí doby nájmu za předpokladu, že pronajímatel o vrácení nepožádá, se nepoužije. Pododdíl 5 Zvláštní ustanovení o nájmu dopravního prostředku § 2321 Základní ustanovení Nájemní smlouvouNájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. § 2322 (1) Pronajímatel odevzdá nájemci dopravní prostředek spolu s potřebnými doklady v ujednané době, jinak bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. (2) Dopravní prostředek musí být způsobilý k provozu a k ujednanému způsobu užívání, jinak k užívání, k němuž dopravní prostředek obvykle slouží. (3) Není-li dopravní prostředek způsobilý k provozu podle odstavce 2, nájemce má právo odmítnout dopravní prostředek převzít, a zjistí-li nezpůsobilost dodatečně, má právo jej vrátit a žádat odstranění vady nebo odevzdání jiného dopravního prostředku, anebo zrušení smlouvy. § 2323 Nájemce dopravní prostředek pojistí, jen bylo-li to ujednáno. § 2324 Nájemce zaplatí nájemné po ukončení užívání dopravního prostředku; je-li však nájem ujednán na dobu delší než tři měsíce, platí nájemce nájemné ke konci každého kalendářního měsíce. § 2325 (1) Nájemce udržuje dopravní prostředek ve stavu, v jakém jej převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. (2) Pronajímatel nahradí nájemci náklady, které nájemce vynaložil na údržbu; neuplatní-li nájemce toto právo u pronajímatele do tří měsíců od vynaložení nákladů, právo zanikne. Pododdíl 6 Ubytování § 2326 Základní ustanovení Smlouvou o ubytováníSmlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé. § 2327 (1) Ubytovaný má právo užívat prostor vyhrazený mu k ubytování, jakož i společné prostory ubytovacího zařízení (ubytovací prostor) a využívat služby s ubytováním spojené. (2) Požádá-li o to ubytovaný, ubytovatel od něho převezme do úschovy peněžní prostředky, klenoty nebo jiné cennosti, ledaže to jsou věcivěci nebezpečné nebo hodnotou či rozsahem pro ubytovací zařízení neúměrné. Ubytovatel může požadovat, aby mu byly věcivěci k úschově předány v uzavřené nebo zapečetěné schránce. § 2328 Ubytovatel odevzdá ubytovanému ubytovací prostor ve stavu způsobilém pro řádné užívání a zajistí mu nerušený výkon jeho práv spojených s ubytováním. § 2329 Ubytovaný užívá ubytovací prostor a přijímá služby s ubytováním spojené řádně; bez souhlasu ubytovatele nesmí v ubytovacím prostoru provádět podstatné změny. § 2330 (1) Ubytovaný může smlouvu vypovědět před uplynutím ujednané doby. (2) Prokáže-li ubytovatel, že nemohl zabránit škodě, která mu vznikla předčasným zrušením ubytování ze strany ubytovaného, může žádat, aby mu ubytovaný škodu nahradil. § 2331 Ubytovatel může před uplynutím ujednané doby smlouvu vypovědět bez výpovědní doby, porušuje-li ubytovaný i přes výstrahu hrubě své povinnosti ze smlouvy, anebo dobré mravy. Oddíl 4 Pacht Pododdíl 1 Obecná ustanovení § 2332 Základní ustanovení (1) Pachtovní smlouvouPachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věcvěc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věcivěci. (2) Přenechá-li strana druhé smluvní straně jednou smlouvou více věcívěcí, z nichž některé slouží k užívání a jiné k požívání, posoudí se smlouva podle povahy hlavní věcivěci. § 2333 Je-li propachtovaná věcvěc zapsána do veřejného seznamu, zapíše se do veřejného seznamu i pachtovní právo, pokud to navrhne vlastník věcivěci nebo s jeho souhlasem pachtýř. To platí i v případě, že je do veřejného seznamu zapsána jednotlivá věcvěc náležející k propachtované hromadné věcihromadné věci. § 2334 Propachtuje-li pachtýř propachtovanou věcvěc jinému, přenechá-li ji jinému k užívání nebo změní-li hospodářské určení věcivěci, anebo způsob jejího užívání nebo požívání bez propachtovatelova předchozího souhlasu, může propachtovatel vypovědět pacht bez výpovědní doby. § 2335 (1) Provádí-li propachtovatel na propachtované věcivěci opatření, k nimž je podle smlouvy nebo z jiného právního důvodu oprávněn nebo povinen, nahradí pachtýři v přiměřeném rozsahu náklady a ztrátu výnosu, které pachtýři v důsledku takového opatření vznikly; požádá-li o to pachtýř, poskytne mu propachtovatel přiměřenou zálohu. Pachtýřovo právo na slevu z pachtovného nebo na jeho prominutí tím dotčeno není. (2) Zlepší-li propachtovatel propachtovanou věcvěc do té míry, že pachtýř může při řádném hospodaření dosáhnout vyššího výnosu, může se propachtovatel domáhat přiměřeného zvýšení pachtovného. § 2336 Pachtýř pečuje o propachtovanou věcvěc jako řádný hospodář. § 2337 (1) Neodstraní-li propachtovatel vadu věcivěci, kterou má povinnost odstranit, bez zbytečného odkladu, a klesne-li proto výnos z propachtované věcivěci pod polovinu běžného výnosu, má pachtýř právo na slevu z pachtovného; odstraní-li vadu sám, má právo na náhradu vynaložených nákladů. (2) Jedná-li se o vadu, která zásadním způsobem ztěžuje, nebo i znemožňuje požívání propachtované věcivěci tak, že z ní lze nanejvýš dosáhnout jen nepatrný výnos, má pachtýř právo na prominutí pachtovného, nebo na vypovězení pachtu bez výpovědní doby. § 2338 Je-li pacht ujednán alespoň na dobu tří let, může strana vyzvat v době ne kratší než šest měsíců před uplynutím ujednané doby druhou stranu, aby sdělila, zda hodlá v pachtu pokračovat, s tím, že vysloví-li druhá strana do tří měsíců od doručení výzvy svůj souhlas, prodlouží se pacht o dobu, na kterou byl původně ujednán; jinak pacht skončí v původně ujednané době. § 2339 (1) Pacht ujednaný na dobu neurčitou lze vypovědět v šestiměsíční výpovědní době tak, aby skončil koncem pachtovního roku. Byla-li smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i výpověď písemnou formu. (2) Má se za to, že u zemědělského pachtu je pachtovní rok období od 1. října do 30. září následujícího roku, u ostatních pachtů jde o kalendářní rok. § 2340 Nevrátí-li pachtýř propachtovanou věcvěc při skončení pachtu propachtovateli, náleží propachtovateli pachtovné, jako by pacht trval; plodyplody a užitkyužitky vytěžené pachtýřem v té době se počítají jako užitkyužitky za celý rok. § 2341 Není-li v ustanoveních tohoto oddílu stanoveno něco jiného, použijí se pro pacht přiměřeně ustanovení o nájmu. Inventář § 2342 (1) Propachtuje-li se věcvěc společně s inventářem, zachová pachtýř jednotlivé kusy inventáře. Náležejí-li do inventáře zvířata, obnovuje pachtýř jejich stav s péčí řádného hospodáře. (2) Zničí-li se něco z inventáře nebo opotřebí-li se do té míry, že to nelze dále užívat, obnoví propachtovatel inventář, ledaže se škoda přičítá pachtýři; to platí i v případě vady propachtované věcivěci. § 2343 (1) Propachtuje-li se věcvěc společně s inventářem v ujednané ceněceně a zaváže-li se pachtýř vrátit propachtovateli při skončení pachtu inventář v téže ceněceně, může pachtýř s inventářem jako řádný hospodář volně nakládat, nese však nebezpečí škody, byť vznikne i náhodou. Pachtýř udržuje inventář a nahradí jej s péčí řádného hospodáře; je-li věcvěc zapsána do inventáře, nabývá k ní propachtovatel vlastnické právo. (2) Skončí-li pacht, vrátí pachtýř inventář propachtovateli. Propachtovatel může odmítnout převzít kus inventáře obstaraný pachtýřem, pokud má vzhledem k propachtované věcivěci a k řádnému hospodaření s ní nepřiměřenou cenucenu nebo pokud je pro propachtovanou věcvěc nadbytečný; odmítnutím nabývá vlastnické právo k odmítnutému kusu pachtýř. (3) Je-li mezi cenoucenou převzatého a vraceného inventáře rozdíl, vyrovná se v penězích. § 2344 Pro pohledávky pachtýře vůči propachtovateli vázne na věcechvěcech náležejících do inventáře zástavní právozástavní právo. Dá-li však propachtovatel pachtýři jinou jistotu, zástavní právozástavní právo se do výše jistoty neuplatní. Pododdíl 2 Zemědělský pacht § 2345 Základní ustanovení (1) Je-li propachtován zemědělský nebo lesní pozemek, je ujednán zemědělský pacht. (2) Je-li pacht ujednán na dobu delší než dva roky a není-li smlouva uzavřena v písemné formě, má se za to, že pacht byl ujednán na dobu neurčitou. § 2346 Pachtovné se platí ročně pozadu a je splatné k 1. říjnu. § 2347 Pacht ujednaný na dobu neurčitou lze vypovědět v dvanáctiměsíční výpovědní době. § 2348 (1) Stane-li se pachtýř ze zdravotních důvodů nezpůsobilý na pozemku hospodařit, má právo vypovědět pacht v tříměsíční výpovědní době, i když byl pacht ujednán na dobu určitou. (2) Zemře-li pachtýř, má pachtýřův dědicdědic právo vypovědět pacht v tříměsíční výpovědní době, i když byl pacht ujednán na dobu určitou; výpověď musí být podána do šesti měsíců ode dne, kdy pachtýř zemřel. Pododdíl 3 Pacht závodu § 2349 (1) Je-li propachtován závodzávod, pachtýř jej užívá i požívá způsobem a v rozsahu, v jakém je toho třeba k řádnému provozování závoduzávodu. Předmět činnosti provozované v závoduzávodu může pachtýř změnit, jen bylo-li to výslovně ujednáno. (2) Pacht závoduzávodu se považuje za převod činnosti zaměstnavatele. § 2350 (1) Je-li pachtýř zapsán ve veřejném rejstříku, nabývá právo k závoduzávodu zveřejněním údaje, že uložil doklad o pachtu závoduzávodu do sbírky listin podle jiného právního předpisu. (2) Není-li pachtýř zapsán do veřejného rejstříku, nabývá právo k závoduzávodu účinností smlouvy. (3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny povinnosti zapsat práva k věcemvěcem podle jiných právních předpisů. § 2351 Zakazuje se převést na pachtýře ta práva z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictvívlastnictví, u nichž to vylučuje smlouva, kterou bylo právo průmyslového nebo jiného duševního vlastnictvívlastnictví propachtovateli poskytnuto, nebo vylučuje-li to povaha takového práva. § 2352 (1) Propachtováním závoduzávodu se pachtýř stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které s provozem závoduzávodu souvisí; z dluhů však pachtýř přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu pachtýřem, ručí propachtovatel za jeho splnění. Nabytí pohledávek pachtýřem se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek. (2) Propachtovatel oznámí bez zbytečného odkladu svým věřitelům a dlužníkům, jejichž pohledávky a dluhy pachtýř pachtem závoduzávodu nabyl, že závodzávod propachtoval. § 2353 (1) Pořídí-li strany o předání závoduzávodu zápis, uvedou výčet všeho, co propachtovaný závodzávod zahrnuje a co se pachtýři předává, jakož i toho, co chybí, ač to jinak podle smlouvy nebo podle účetních záznamů závodzávod spoluvytváří. Propachtovatel nejpozději v zápisu pachtýře upozorní na vady předmětu pachtu, o kterých ví, nebo o kterých vědět měl a mohl. (2) Neuvede-li se v zápisu věcvěc náležející k závoduzávodu, nabývá k ní pachtýř požívací právo společně s požívacím právem k závoduzávodu. Neuvede-li se v zápisu dluh, pachtýř jej nabývá, musel-li jeho existenci alespoň rozumně předpokládat. § 2354 Zhorší-li se pachtem dobytnost pohledávky, má věřitel propachtovatele, který s pachtem nesouhlasil, právo domáhat se, aby soud rozhodl, že pacht je vůči němu neúčinný. Právo dovolat se neúčinnosti zaniká, neuplatní-li je věřitel do jednoho měsíce ode dne, kdy se o pachtu dozvěděl, nejpozději však do tří měsíců ode dne účinnosti smlouvy. § 2355 (1) Dnem zániku pachtu přechází na propachtovatele pohledávky a dluhy, které k závoduzávodu náleží; z dluhů však propachtovatel nabývá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu propachtovatelem, ručí pachtýř za jeho splnění. Nabytí pohledávek propachtovatelem se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek. (2) Pachtýř oznámí svým věřitelům a dlužníkům, jejichž pohledávky a dluhy pachtýř pachtem závoduzávodu nabyl, bez zbytečného odkladu, že pacht zanikl. § 2356 Neprokáží-li strany, že vznik nebo zánik pachtu byl třetí osobě znám dříve, jsou vůči ní tyto skutečnosti účinné ode dne, kdy bylo oznámení o vzniku nebo zániku pachtu zveřejněno. § 2357 Ustanovení tohoto pododdílu se použijí obdobně i na pacht části závoduzávodu tvořící samostatnou organizační složku. Oddíl 5 Licence Pododdíl 1 Obecná ustanovení § 2358 Základní ustanovení (1) Licenční smlouvouLicenční smlouvou poskytuje poskytovatel nabyvateli oprávnění k výkonu práva duševního vlastnictvívlastnictví (licenci) v ujednaném omezeném nebo neomezeném rozsahu a nabyvatel se zavazuje, není-li ujednáno jinak, poskytnout poskytovateli odměnu. (2) Smlouva vyžaduje písemnou formu, a) poskytuje-li se licence výhradní, nebo b) má-li být licence zapsána do příslušného veřejného seznamu. (3) Licence k předmětu průmyslového vlastnictvívlastnictví zapsanému do veřejného seznamu je účinná vůči třetím osobám zápisem do tohoto seznamu. § 2359 (1) Nabyvatel není povinen licenci využít, ledaže trvání práva závisí na jeho výkonu. (2) Poskytovatel udržuje po dobu trvání licence právo, vyžaduje-li to jeho povaha. § 2360 Výhradní nebo nevýhradní licence (1) Je-li ujednána výhradní licence, poskytovatel nemá právo poskytnout tutéž licenci třetí osobě po dobu, co výhradní licence trvá. Není-li výslovně ujednán opak, zdrží se i poskytovatel výkonu práva, ke kterému udělil výhradní licenci. (2) Poskytne-li poskytovatel za trvání výhradní licence nabyvatele bez jeho souhlasu uděleného v písemné formě licenci třetí osobě, licence nevznikne. Byla-li však nevýhradní licence poskytnuta před poskytnutím výhradní licence, zůstává zachována. § 2361 Je-li ujednána nevýhradní licence, je poskytovatel oprávněn k výkonu práva, ke kterému udělil nevýhradní licenci, jakož i poskytnout licenci třetí osobě. § 2362 Není-li výslovně ujednána výhradní licence, platí, že se jedná o nevýhradní licenci. § 2363 Podlicence Nabyvatel může oprávnění tvořící součást licence poskytnout třetí osobě zcela nebo zčásti, jen bylo-li to ujednáno v licenční smlouvělicenční smlouvě. § 2364 (1) Nabyvatel může licenci postoupit třetí osobě zcela nebo zčásti jen se souhlasem poskytovatele. Souhlas vyžaduje písemnou formu. (2) Nabyvatel sdělí poskytovateli bez zbytečného odkladu, že licenci postoupil, jakož i osobu postupníka. § 2365 Byl-li převeden závodzávod nebo jeho část, která tvoří jeho samostatnou složku, souhlas poskytovatele k převedení licence se vyžaduje, jen bylo-li to zvlášť ujednáno. § 2366 Odměna (1) Není-li ujednána výše odměny nebo způsob jejího určení, je smlouva přesto platná, pokud a) z jednání stran o uzavření smlouvy vyplývá jejich vůle uzavřít úplatnou smlouvu i bez určení výše odměny; v takovém případě nabyvatel poskytovateli zaplatí odměnu ve výši, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za obdobných smluvních podmínek a pro takové právo, nebo b) strany ve smlouvě ujednají, že se licence poskytuje bezúplatně. (2) Je-li výše odměny ujednána v závislosti na výnosech z využití licence, umožní nabyvatel poskytovateli kontrolu příslušných účetních záznamů nebo jiné dokumentace ke zjištění skutečné výše odměny. Poskytne-li takto nabyvatel poskytovateli informace označené nabyvatelem jako důvěrné, nesmí je poskytovatel prozradit třetí osobě ani je použít pro své potřeby v rozporu s účelem, ke kterému mu byly poskytnuty. (3) Nabyvatel předloží poskytovateli pravidelná vyúčtování odměny podle odstavce 2 v ujednaných časových obdobích; není-li ujednáno jinak, je povinen tak učinit alespoň jednou ročně. § 2367 Poskytovatel poskytne nabyvateli bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy veškeré podklady a informace potřebné k výkonu licence. § 2368 (1) Nabyvatel utají před třetími osobami podklady a sdělení, jichž se mu od poskytovatele dostalo, ledaže ze smlouvy nebo z povahy podkladů a sdělení vyplývá, že poskytovatel nemá na jejich utajování zájem. Za třetí osobu se nepovažuje zaměstnanec ani ten, kdo se na podnikání podnikatelepodnikatele účastní, byl-li podnikatelempodnikatelem zavázán k mlčenlivosti. (2) Po zániku licence nabyvatel poskytnuté podklady vrátí; sdělení utají až do doby, kdy se stanou obecně známými. § 2369 Dojde-li k ohrožení nebo porušení nabyvatelovy licence, zpraví o tom nabyvatel poskytovatele bez zbytečného odkladu, jakmile se o tom dozví. Poskytovatel poskytne nabyvateli součinnost k právní ochraně jeho licence. § 2370 Výpověď Je-li smlouva uzavřena na dobu neurčitou, nabývá výpověď účinnosti uplynutím jednoho roku od konce kalendářního měsíce, v němž výpověď došla druhé straně. Pododdíl 2 Zvláštní ustanovení pro licenci k předmětům chráněným autorským zákonem § 2371 Základní ustanovení Smlouvou autorautor poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva autorské dílodílo užít v původní nebo zpracované či jinak změněné podobě, a to určitým způsobem nebo všemi způsoby užití, v rozsahu omezeném nebo neomezeném. § 2372 (1) AutorAutor může poskytnout oprávnění k výkonu práva užít autorské dílodílo jen způsobem, který je v době uzavření smlouvy znám; k opačnému ujednání se nepřihlíží. (2) Licenci k užití autorského díladíla je nabyvatel povinen využít, ledaže je ujednáno jinak. § 2373 (1) O podání návrhu na uzavření smlouvy jde i tehdy, směřuje-li projev vůle i vůči neurčitému počtu osob. Obsah smlouvy nebo jeho část lze určit také odkazemodkazem na licenční podmínky, jež jsou stranám známé nebo veřejně dostupné. (2) S přihlédnutím k obsahu návrhu nebo praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo zvyklostem může osoba, která má v úmyslu návrh přijmout, vyjádřit souhlas s návrhem na uzavření smlouvy provedením určitého úkonu bez vyrozumění navrhovatele, zejména poskytnutím nebo přijetím plnění. V tomto případě je přijetí návrhu účinné v okamžiku, kdy byl tento úkon učiněn. (3) Je-li v návrhu adresovaném neurčitému okruhu osob, který lze přijmout bez vyrozumění navrhovatele podle odstavce 2, stanovena lhůta k přijetí, nelze návrh během této lhůty odvolat. § 2374 (1) Při ujednání odměny za poskytnutí licence se přihlédne zejména k účelu licence, způsobu a okolnostem užití díladíla, k velikosti tvůrčího příspěvku autoraautora a k územnímu, časovému a množstevnímu rozsahu licence. Odměna může být ujednána jako pevná částka pouze v odůvodněných případech a s ohledem na zvláštnosti jednotlivých odvětví. (2) Je-li původně ujednaná odměna tak nízká, že je ve zřejmém nepoměru k výnosům vyplývajícím z využití licence a k významu předmětu licence pro dosažení takových výnosů, může autorautor požadovat přiměřenou a spravedlivou dodatečnou odměnu. K ujednáním vylučujícím nebo omezujícím právo autoraautora na dodatečnou odměnu se nepřihlíží; to platí i v případě, že se autorautor tohoto práva vzdá. (3) Nedojde-li k dohodě stran o výši dodatečné odměny, určí její výši soud, který přihlédne zejména k výši původní odměny, výnosům dosaženým z využití licence, významu díladíla pro dosažení takových výnosů a k obvyklé výši odměny ve srovnatelných případech. § 2374a (1) Nabyvatel, kterému byla licence poskytnuta za odměnu, předkládá autoroviautorovi pravidelně, alespoň jednou ročně, při zachování vysoké úrovně transparentnosti v jednotlivých odvětvích a s přihlédnutím ke zvláštnostem jednotlivých odvětví, aktuální, relevantní a úplné informace o užití autorského díladíla. Informace poskytuje v rozsahu přiměřeném okolnostem, zejména s přihlédnutím k nákladům ve vztahu k výnosům plynoucím z užití autorského díladíla. Je-li takové poskytování informací nepřiměřené, předkládá nabyvatel informace o užití autorského díladíla alespoň takového typu a úrovně podrobnosti, které lze v takovém případě rozumně očekávat. (2) Není-li příspěvek autoraautora k díludílu jako celku významný, může autorautor požadovat informace o užití díladíla, pokud prokáže, že je vyžaduje za účelem uplatnění práva na dodatečnou odměnu. (3) Byla-li k užití autorského díladíla poskytnuta podlicence, poskytne nabyvatel licence autoroviautorovi na jeho žádost informace o užití autorského díladíla na základě udělené podlicence; nemá-li nabyvatel licence informace o užití autorského díladíla na základě udělené podlicence, nebo nelze-li takové informace od nabyvatele licence získat z jiného důvodu, poskytne tyto informace nabyvateli licence na jeho žádost nabyvatel podlicence. (4) K ujednáním vylučujícím nebo omezujícím právo autoraautora podle odstavců 1 až 3 se nepřihlíží. To platí i v případě, že se autorautor tohoto práva vzdá. § 2375 Omezení nabyvatele licence (1) Označení autoraautora smí nabyvatel upravit či jinak změnit, jen bylo-li to ujednáno. (2) Nabyvatel smí dílodílo nebo jeho název upravit či jinak měnit, jen bylo-li to ujednáno, ledaže se jedná o takovou úpravu nebo jinou změnu, u níž lze spravedlivě očekávat, že by k ní autorautor vzhledem k okolnostem užití svolil; ani v takovém případě však nabyvatel nesmí dílodílo nebo jeho název upravit nebo jinak změnit, vyhradil-li si autorautor svolení a je-li nabyvateli taková výhrada známa. (3) Odstavec 2 se použije obdobně i při spojení díladíla s jiným dílem nebo při zařazení díladíla do díladíla souborného. § 2376 (1) Licence může být omezena na jednotlivé způsoby užití díladíla; způsoby užití díladíla mohou být omezeny rozsahem, zejména co do množství, místa nebo času. (2) Má se za to, že licence byla poskytnuta k takovým způsobům užití a v takovém rozsahu, jak to je nutné k dosažení účelu smlouvy. (3) Nevyplývá-li z účelu smlouvy jinak, má se za to, že a) územní rozsah licence je omezen na území České republiky, b) časový rozsah licence je omezen na dobu obvyklou u daného druhu díladíla a způsobu užití, nikoli však na dobu delší než jeden rok od poskytnutí licence, a má-li být dílodílo odevzdáno až po poskytnutí licence, tak od takového odevzdání, a c) množstevní rozsah licence je omezen na množství, které je obvyklé u daného druhu díladíla a způsobu užití. (4) Licence k rozmnožování díladíla zahrnuje oprávnění k pořízení rozmnoženin přímých i nepřímých, trvalých i dočasných, vcelku nebo zčásti, jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě. (5) Licence k rozmnožování díladíla zahrnuje i licenci k rozšiřování takto zhotovených rozmnoženin. § 2377 Rozmnoženina pro autora Lze-li to na nabyvateli licence k rozmnožování autorského díladíla spravedlivě požadovat a je-li to obvyklé, poskytne nabyvatel autoroviautorovi na své náklady alespoň jednu rozmnoženinu autorova autorského díladíla z rozmnoženin jím pořízených na základě příslušné licence. Odstoupení od smlouvy a omezení licence pro nečinnost nabyvatele § 2378 (1) Nevyužívá-li nabyvatel výhradní licenci vůbec, může autorautor od smlouvy odstoupit, nebo licenci omezit co do způsobů užití díladíla nebo rozsahu způsobů užití. To neplatí, je-li nevyužívání licence způsobeno okolnostmi převážně spočívajícími na straně autoraautora. (2) Obsahuje-li dílodílo příspěvky více autorůautorů, mohou od smlouvy odstoupit nebo licenci omezit jen všichni autořiautoři po společné dohodě. Nedohodnou-li se, nahradí prohlášení vůle nesouhlasícího autoraautora na návrh kteréhokoli z ostatních autorůautorů soud, pokud je pro to důležitý důvod a pokud to lze spravedlivě požadovat po autoroviautorovi, který s uzavřením dohody nesouhlasil. (3) AutorAutor může z důvodů uvedených v odstavci 1 od smlouvy odstoupit nebo licenci omezit teprve poté, kdy nabyvatele vyzve, aby v přiměřené lhůtě od doručení výzvy licenci využil, a nabyvatel oprávnění nevyužije ani přes tuto výzvu. Na možnost odstoupení od smlouvy nebo omezení licence po marném uplynutí lhůty musí autorautor nabyvatele ve výzvě upozornit. Výzvy není třeba, pokud využití oprávnění nabyvatelem není možné anebo pokud nabyvatel prohlásí, že licenci nevyužije. Po marném uplynutí lhůty si autorautor může zvolit, že namísto odstoupení od smlouvy nebo omezení licence ukončí výhradní povahu licence. § 2379 (1) AutorAutor nemůže právo na odstoupení od smlouvy nebo omezení licence pro nečinnost nabyvatele uplatnit před uplynutím dvou let od poskytnutí licence, popřípadě od odevzdání autorského díladíla, bylo-li nabyvateli odevzdáno až po poskytnutí licence; u příspěvků do periodického tisku s denní periodicitou činí tato lhůta tři měsíce a u ostatního periodického tisku jeden rok. (2) Vyžaduje-li se výzva nabyvateli, aby v přiměřené době licenci využil, nelze před uplynutím lhůt uvedených v odstavci 1 učinit ani takovou výzvu. § 2380 Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, nahradí autorautor nabyvateli škodu, která mu vznikla odstoupením od smlouvy. Přitom se vezmou v úvahu zejména důvody, pro něž nabyvatel licenci nevyužil. § 2381 (1) Nedošlo-li k využití licence vůbec, vrátí autorautor nabyvateli odměnu, kterou od něho přijal na základě smlouvy, od které odstoupil; omezil-li autorautor licenci, nebo ukončil-li výhradní povahu licence, použije se část věty před středníkem obdobně. Odměna za plnění uskutečněné po okamžiku omezení licence nebo ukončení její výhradní povahy se přiměřeně upraví. (2) Byl-li nabyvatel povinen licenci využít a porušil-li tuto povinnost, zůstává právo autoraautora na odměnu odstoupením od smlouvy nebo omezením licence pro nečinnost nabyvatele nedotčeno. Byla-li odměna ujednána v závislosti na výnosech z užití autorského díladíla, má se za to, že autoroviautorovi vzniklo právo na odměnu v té výši, v jaké by mu vzniklo, kdyby nabyvatel v době před odstoupením od smlouvy nebo omezením licence licenci využil. § 2382 Odstoupení od smlouvy pro změnu přesvědčení autora (1) AutorAutor může odstoupit od smlouvy tehdy, neodpovídá-li již autorské dílodílo, které dosud nebylo zveřejněno, jeho přesvědčení a zveřejněním autorského díladíla by byly značně nepříznivě dotčeny jeho oprávněné osobní zájmy. (2) AutorAutor nahradí nabyvateli škodu, která mu odstoupením od smlouvy podle odstavce 1 vznikla. Účinky odstoupení nastanou nahrazením škody nebo poskytnutím dostatečné jistoty. (3) Projeví-li autorautor po odstoupení od smlouvy podle odstavce 1 opětovný zájem o užití autorského díladíla, nabídne licenci přednostně nabyvateli za podmínek srovnatelných s podmínkami původně ujednanými. (4) Ustanovení § 2381 odst. 2 se použije obdobně. § 2383 Zánik licence Smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osobyprávnické osoby, které byla udělena licence, přechází práva a povinnosti z licenční smlouvylicenční smlouvy na jejího právního nástupce. Licenční smlouvaLicenční smlouva může takový přechod práv a povinností na právního nástupce vyloučit. Pododdíl 3 Zvláštní ustanovení pro licenční smlouvu nakladatelskou § 2384 Základní ustanovení (1) Licenční smlouvouLicenční smlouvou nakladatelskou poskytuje autorautor nabyvateli licenci k rozmnožování a rozšiřování autorského díladíla slovesného, hudebně dramatického nebo hudebního, výtvarného, fotografického nebo vyjádřeného způsobem podobným fotografii, nejde-li o užití autorského díladíla v provedení výkonnými umělci. (2) Nebyla-li ve smlouvě uzavřené v písemné formě výslovně ujednána nevýhradní licence, hledí se na licenci jako na výhradní; to neplatí, jde-li o rozmnožování a rozšiřování autorského díladíla v periodické publikaci. § 2385 (1) Nabyvatel poskytne autoroviautorovi před vydáním autorského díladíla přiměřenou lhůtu k provedení drobných tvůrčích změn jeho díladíla, které nevyvolají na straně nabyvatele potřebu vynaložení nepřiměřených nákladů a jimiž se nezmění povaha díladíla (autorská korektura). (2) Neumožní-li nabyvatel autoroviautorovi provedení autorautorské korektury, může autor od smlouvy odstoupit, došlo-li by v důsledku toho k užití autorského díladíla způsobem snižujícím jeho hodnotu. § 2386 Je-li množstevní rozsah licence omezen na určitý počet rozmnoženin a tyto rozmnoženiny byly rozebrány před uplynutím doby, na kterou byla licence udělena, zaniká licence, nedohodnou-li se strany na zvýšení množstevního rozsahu do šesti měsíců ode dne, kdy autorautor nabyvatele k takové změně smlouvy vyzve. Pododdíl 4 Zvláštní ustanovení pro práva související s právem autorským a pro právo pořizovatele databáze § 2387 Pro umělecké výkony se § 2371 až 2383 použijí obdobně; výkonný umělec však nemá právo stanovené v § 2377. § 2388 Pro zvukové záznamy, zvukově obrazové záznamy a rozhlasové nebo televizní vysílání se § 2371 až 2376 a § 2383 použijí obdobně; výrobce zvukového záznamu nebo zvukově obrazového záznamu ani rozhlasový nebo televizní vysílatel však nemají práva stanovená v § 2374 a v § 2374a. § 2389 Pro databáze, které jsou předmětem zvláštního práva pořizovatele databáze, se použijí § 2371 až 2376 a § 2383 přiměřeně; pořizovatel databáze však nemá práva stanovená v § 2374 a v § 2374a. Oddíl 6 Poskytování digitálního obsahu Pododdíl 1 Obecná ustanovení § 2389a (1) Smlouvou o poskytování digitálního obsahuSmlouvou o poskytování digitálního obsahu se poskytovatel zavazuje zpřístupnit uživateli věcvěc v digitální podobě (digitální obsah) k užívání pro vlastní potřebu a uživatel se zavazuje platit za to odměnu. (2) Vyžaduje-li užívání digitálního obsahu oprávnění k výkonu práva duševního vlastnictvívlastnictví, použijí se také příslušná ustanovení o licenci. § 2389b (1) Není-li ujednán čas plnění, poskytovatel zpřístupní uživateli digitální obsah bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. (2) Poskytovatel splní tuto povinnost také zpřístupněním digitálního obsahu prostřednictvím fyzického nebo virtuálního zařízení, které si k tomu uživatel zvolil. (3) Je na poskytovateli, aby prokázal, že digitální obsah uživateli zpřístupnil. § 2389c (1) Poskytovatel odpovídá uživateli, že digitální obsah je po dobu trvání závazku bez vad. (2) Poskytovatel zpřístupní uživateli nejnovější verzi digitálního obsahu dostupnou v době uzavření smlouvy. § 2389d (1) Poskytovatel zabezpečí, že budou uživateli poskytovány ujednané aktualizace digitálního obsahu. (2) Vedle ujednaných aktualizací poskytovatel zabezpečí, že budou uživateli poskytovány aktualizace, které jsou nezbytné, aby byl digitální obsah bez vad po dobu trvání závazku a že bude na jejich dostupnost upozorněn. (3) Neprovedl-li uživatel aktualizaci podle odstavce 2 v přiměřené době, nemá práva z vady, která vznikla pouze v důsledku neprovedené aktualizace. To neplatí v případě, že uživatel nebyl upozorněn na aktualizaci nebo na důsledky jejího neprovedení anebo aktualizaci neprovedl či ji provedl nesprávně v důsledku nedostatku v návodu. § 2389e (1) Projeví-li se vada za trvání závazku, je na poskytovateli, aby prokázal, že digitální obsah je poskytován bez vad. (2) Prokáže-li poskytovatel, že vadu způsobilo nevyhovující technické nebo programové vybavení nebo síťové připojení pro přístup či užívání digitálního obsahu uživatele nezbytné pro řádné fungování digitálního obsahu (dále jen „digitální prostředí uživatele“), ačkoli byl uživatel na jeho potřebu před uzavřením smlouvy jasně a srozumitelně upozorněn, odstavec 1 se nepoužije. (3) K ověření, zda se vada vyskytla v důsledku nevyhovujícího digitálního prostředí uživatele, poskytne uživatel poskytovateli nezbytnou součinnost v míře, kterou lze rozumně požadovat. Povinnost součinnosti uživatele je omezena pouze na technicky dostupné prostředky, které jsou pro uživatele co nejméně rušivé. Odmítne-li uživatel součinnost poskytnout, přestože byl o této povinnosti a o důsledcích jejího porušení jasně a srozumitelně poučen před uzavřením smlouvy, odstavec 1 se nepoužije. § 2389f Zvláštní ustanovení o jednorázovém plnění (1) Nemá-li být digitální obsah poskytován po určitou dobu, ale spočívá-li plnění pouze v jednorázovém úkonu nebo jejich sledu, včetně případů, v nichž uživatel nabývá právo užívat digitální obsah trvale, použijí se odstavce 2 až 4; v ostatním se ustanovení o poskytování digitálního obsahu použijí obdobně. (2) Poskytovatel odpovídá za vady digitálního obsahu, které měl při zpřístupnění; tím není dotčena povinnost zabezpečit aktualizace podle odstavce 4 a § 2389d. (3) Projeví-li se vada v průběhu jednoho roku od zpřístupnění, má se za to, že byl digitální obsah vadný již při zpřístupnění. Tato doba neběží po dobu, po kterou uživatel nemůže digitální obsah užívat, v případě, že vadu vytkl oprávněně. (4) Poskytovatel zabezpečí, že budou uživateli poskytovány aktualizace podle § 2389d odst. 2 po dobu, po kterou to uživatel může rozumně očekávat; to se posoudí podle druhu a účelu digitálního obsahu a s přihlédnutím k okolnostem při uzavření smlouvy a povaze závazku. Pododdíl 2 Zvláštní ustanovení o poskytování digitálního obsahu spotřebiteli § 2389g (1) Je-li uživatelem spotřebitelspotřebitel, platí pro poskytování digitálního obsahu i ustanovení tohoto pododdílu. (2) Ustanovení o poskytování digitálního obsahu se použijí také v případě, že uživatel namísto odměny poskytovateli poskytuje nebo se zavazuje poskytnout své osobní údaje, ledaže je poskytovatel zpracovává pouze pro účely poskytnutí digitálního obsahu nebo pouze ke splnění svých zákonných povinností. V takovém případě uživatel nemůže požadovat přiměřenou slevu a § 2389m odst. 2 a 3 a § 2389p se nepoužijí. (3) Ustanovení o poskytování digitálního obsahu se použijí i na smlouvu o zhotovení digitálního obsahu. (4) Ustanovení tohoto pododdílu se nepoužijí, je-li digitální obsah poskytován spolu s věcívěcí s digitálními vlastnostmi podle § 2158 odst. 2. § 2389h (1) Je-li poskytovatel v prodlení se zpřístupněním digitálního obsahu, může uživatel od smlouvy odstoupit, nesplní-li poskytovatel svoji povinnost bez zbytečného odkladu poté, co jej uživatel vyzval k plnění nebo v dodatečné lhůtě, na níž se strany výslovně dohodly. (2) Uživatel může od smlouvy odstoupit bez dodatečné lhůty jen v případě, že je z prohlášení poskytovatele nebo z okolností zjevné, že poskytovatel digitální obsah neposkytne anebo vyplývá-li z ujednání stran nebo z okolností při uzavření smlouvy, že je plnění v určeném čase nezbytné; § 1980 se nepoužije. Odstoupí-li uživatel od smlouvy, použijí se § 2389n až 2389p obdobně. (3) Je-li digitální obsah poskytován na hmotném nosiči, odstavce 1 a 2 a § 2389b se nepoužijí. § 2389i (1) Poskytovatel zejména odpovídá uživateli, že digitální obsah a) odpovídá ujednanému popisu a rozsahu, jakož i jakosti, funkčnosti, kompatibilitě, interoperabilitě a jiným ujednaným vlastnostem, b) je vhodný k účelu, pro který jej uživatel požaduje a s nímž poskytovatel souhlasil, a c) je poskytován s ujednaným příslušenstvím a pokyny k použití, včetně návodu k instalaci, a s uživatelskou podporou. (2) Poskytovatel odpovídá uživateli, že vedle ujednaných vlastností a) je digitální obsah vhodný k účelu, k němuž se digitální obsah tohoto druhu obvykle používá, i s ohledem na práva třetích osob, právní předpisy, technické normy nebo kodexy chování daného odvětví, není-li technických norem, b) digitální obsah rozsahem, jakostí a dalšími výkonnostními parametry, včetně funkčnosti, kompatibility, přístupnosti, kontinuity a bezpečnosti, odpovídá obvyklým vlastnostem digitálního obsahu téhož druhu, které může uživatel rozumně očekávat, i s ohledem na veřejná prohlášení učiněná poskytovatelem nebo jinou osobou v témže smluvním řetězci, zejména reklamou nebo označením, c) je digitální obsah poskytován s příslušenstvím a pokyny k použití, které může uživatel rozumně očekávat, a d) digitální obsah odpovídá zkušební verzi nebo náhledu, které poskytovatel zpřístupnil před uzavřením smlouvy. (3) Poskytovatel není vázán veřejným prohlášením podle odstavce 2 písm. b), prokáže-li, že si ho nebyl vědom nebo že bylo v době uzavření smlouvy upraveno alespoň srovnatelným způsobem, jakým bylo učiněno, anebo že na rozhodnutí o uzavření smlouvy nemohlo mít vliv. (4) Odstavec 2 se nepoužije v případě, že poskytovatel uživatele před uzavřením smlouvy zvlášť upozornil, že se některá vlastnost digitálního obsahu liší a uživatel s tím při uzavírání smlouvy výslovně souhlasil. § 2389j Poskytovatel odpovídá uživateli také za vadu způsobenou nesprávným propojením digitálního obsahu s digitálním prostředím uživatele, které bylo podle smlouvy provedeno poskytovatelem nebo na jeho odpovědnost. To platí i v případě, že propojení provedl uživatel a vada nastala v důsledku nedostatku v návodu poskytnutého poskytovatelem. § 2389k (1) Uživatel může vytknout vadu, která se u digitálního obsahu projeví nebo vyskytne za trvání závazku. Jde-li o jednorázové plnění, může vytknout vadu, která se na digitálním obsahu projeví v době dvou let od zpřístupnění. (2) Soud právo z vady přizná i v případě, že nebyla oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl uživatel při dostatečné péči zjistit. § 2389l (1) Má-li digitální obsah vadu, může uživatel požadovat její odstranění, ledaže je to nemožné nebo nepřiměřeně nákladné; to se posoudí zejména s ohledem na význam vady a hodnotu, kterou by digitální obsah měl bez vady. (2) Poskytovatel odstraní vadu v přiměřené době po jejím vytknutí tak, aby nezpůsobil uživateli značné obtíže, přičemž se zohlední povaha digitálního obsahu a účel, pro který ho uživatel požadoval. § 2389m (1) Uživatel může požadovat přiměřenou slevu nebo odstoupit od smlouvy, pokud a) poskytovatel vadu neodstranil podle § 2389l nebo je z prohlášení poskytovatele nebo z okolností zjevné, že vada nebude odstraněna v přiměřené době nebo bez značných obtíží pro uživatele, b) se vada projeví i po odstranění, nebo c) je vada podstatným porušením smlouvy. (2) Přiměřená sleva se určí jako rozdíl mezi hodnotou digitálního obsahu bez vady a vadného digitálního obsahu, který byl uživateli poskytnut. Má-li být digitální obsah poskytován po určitou dobu, zohlední se doba, po kterou byl poskytován vadně; uživateli náleží sleva i v případě, že odstoupí od smlouvy. (3) Uživatel nemůže odstoupit od smlouvy, je-li vada digitálního obsahu jen nevýznamná; má se za to, že vada není nevýznamná. § 2389n (1) Odstoupí-li uživatel od smlouvy, poskytovatel se zdrží užívání obsahu odlišného od osobních údajů uživatele, který byl vytvořen uživatelem při užívání digitálního obsahu; to neplatí v případě, že a) je obsah bez tohoto digitálního obsahu nepoužitelný, b) se obsah vztahuje výlučně k činnosti uživatele při užívání digitálního obsahu, c) poskytovatel smísil obsah s jinými daty a může být oddělen jen při vynaložení nepřiměřeného úsilí, nebo d) byl vytvořen společně s jinými osobami, které mohou obsah nadále užívat. (2) S výjimkou případů podle odstavce 1 písm. a) až c) poskytovatel zpřístupní uživateli na jeho žádost obsah odlišný od jeho osobních údajů, který uživatel při užívání digitálního obsahu jeho prostřednictvím vytvořil nebo uchovával. Poskytovatel tak učiní bezplatně, v přiměřené době a v běžně používaném strojově čitelném formátu. (3) Odstoupí-li uživatel od smlouvy, poskytovatel může uživateli zabránit v dalším užívání digitálního obsahu, a to zejména tím, že mu digitální obsah nebo uživatelský účet znepřístupní. § 2389o (1) Odstoupí-li uživatel od smlouvy a byl-li mu v souvislosti s poskytováním digitálního obsahu odevzdán hmotný nosič, vydá jej poskytovateli na jeho žádost a náklady bez zbytečného odkladu. Poskytovatel může o vydání hmotného nosiče požádat do čtrnácti dnů od ukončení závazku. (2) Odstoupí-li uživatel od smlouvy, zdrží se užívání digitálního obsahu, včetně jeho poskytování třetí osobě. § 2389p Peněžité částky, které má poskytovatel z důvodu vadného plnění vydat uživateli, vrátí poskytovatel na vlastní náklady bez zbytečného odkladu, nejpozději však do čtrnácti dnů ode dne, kdy uživatel uplatnil u poskytovatele příslušné právo z vadného plnění. Použije přitom stejný způsob, jakým uživatel uhradil odměnu, ledaže uživatel výslovně svolí jinak a nevzniknou mu tím žádné náklady. § 2389q Změna digitálního obsahu (1) Má-li být digitální obsah poskytován po určitou dobu a nejedná-li se o změnu nezbytnou pro zachování digitálního obsahu bez vad, poskytovatel může digitální obsah změnit, a) je-li to ujednáno ve smlouvě spolu se spravedlivým důvodem pro takovou změnu, b) nevzniknou-li uživateli změnou dodatečné náklady a c) oznámí-li uživateli změnu jasným a srozumitelným způsobem. (2) Zhoršuje-li změna podle odstavce 1 přístup uživatele k digitálnímu obsahu nebo jeho užívání nikoli jen nevýznamně, poskytovatel dále upozorní uživatele v přiměřené době před provedením změny v textové podobě na povahu změny, čas jejího provedení a na právo vypovědět závazek podle odstavce 3 nebo na možnost zachovat digitální obsah beze změny podle odstavce 4. (3) Uživatel může závazek bez postihu vypovědět, zhoršuje-li změna jeho přístup k digitálnímu obsahu nebo jeho užívání nikoli jen nevýznamně, a to do třiceti dnů ode dne, kdy byl o změně vyrozuměn nebo od okamžiku, kdy byl digitální obsah změněn, podle toho, co nastane později. Vypoví-li uživatel závazek, použijí se § 2389n až 2389p obdobně. (4) Odstavec 3 se nepoužije, umožní-li poskytovatel uživateli odmítnout změnu a ponechat si digitální obsah bez dodatečných nákladů v původní podobě, aniž by to bylo na úkor jeho poskytování bez vad. (5) Odstavce 1 až 4 se nepoužijí na digitální obsah, který je poskytován společně se službou přístupu k internetu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 nebo s interpersonální komunikační službou založenou na číslech. § 2389r Ustanovení § 2174b se použije obdobně v případě vady digitálního obsahu nebo prodlení s jeho zpřístupněním. § 2389s (1) Nepřihlíží se k ujednání, že se práva uživatele omezují nebo že zanikají, učiněnému předtím, než vytkl vadu digitálního obsahu nebo prodlení s jeho zpřístupněním anebo než byl vyrozuměn o jeho změně podle § 2389q. (2) Ustanovení § 2389d odst. 2 se nepoužije v případě, že poskytovatel před uzavřením smlouvy zvlášť upozornil uživatele, že aktualizace poskytovány nebudou a uživatel s tím při uzavírání smlouvy výslovně souhlasil. Pododdíl 3 Společná ustanovení § 2389t Ustanovení o poskytování digitálního obsahu se použijí obdobně i na případy, kdy se poskytovatel zavazuje uživateli poskytovat službu, která uživateli umožňuje vytvářet, zpracovávat či uchovávat data v digitální podobě nebo k nim přistupovat, sdílet data v digitální podobě nahraná či vytvořená tímto nebo jiným uživatelem této služby anebo jakoukoli jinou interakci s těmito daty (služba digitálního obsahu). § 2389u (1) Ustanovení o poskytování digitálního obsahu se nepoužijí na smlouvu, jejímž předmětem je a) poskytování služby elektronických komunikací podle zákona upravujícího elektronické komunikace, s výjimkou interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, b) poskytování zdravotní péče, c) hra, sázkasázka nebo los, d) finanční služba, e) poskytování počítačového programu s otevřeným zdrojovým kódem na základě svobodné licence, za kterou uživatel neplatí cenucenu a pokud osobní údaje poskytnuté uživatelem zpracovává poskytovatel výlučně za účelem zlepšení bezpečnosti, kompatibility nebo interoperability tohoto počítačového programu, f) poskytování digitálního obsahu, při němž je digitální obsah učiněn dostupným široké veřejnosti jinak než přenosem signálu jakožto součást představení nebo jiné akce, nebo g) poskytování informací, které jsou předmětem ochrany práva autorského, podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím. (2) Obsahuje-li smlouva, na jejímž základě je digitální obsah poskytován, také prvky smlouvy podle odstavce 1, použijí se ustanovení tohoto oddílu pouze na tu část závazku, která se týká poskytování digitálního obsahu. Oddíl 7 Zápůjčka § 2390 Základní ustanovení Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věczastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věcvěc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčcesmlouva o zápůjčce. § 2391 (1) Má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění. (2) Při nepeněžité zápůjčce se vrací věcvěc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cenacena mezitím stoupla nebo klesla. § 2392 (1) Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírechcenných papírech. (2) Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcívěcí lepší jakosti, ale téhož druhu. § 2393 (1) Neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. (2) Nejsou-li ujednány úroky, může vydlužitel zápůjčku splatit i bez výpovědi. § 2394 Bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Oddíl 8 Úvěr § 2395 Základní ustanovení Smlouvou o úvěruSmlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. § 2396 Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. § 2397 Úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. § 2398 (1) Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. (2) Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. § 2399 (1) Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (2) Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. § 2400 Mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné. Díl 3 Pracovní poměr § 2401 (1) Pracovní poměr, jakož i práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele z pracovního poměru upravuje jiný zákon. Totéž platí v rozsahu stanoveném jiným zákonem o smlouvách o výkonu závislé prácezávislé práce zakládajících mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek. (2) Na práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele se nepoužijí ustanovení tohoto zákona o ochraně spotřebitele. Díl 4 Závazky ze schovacích smluv Oddíl 1 Úschova Pododdíl 1 Obecná ustanovení § 2402 Základní ustanovení Smlouvou o úschověSmlouvou o úschově se schovatel zavazuje převzít věcvěc, aby ji pro uschovatele opatroval. Ve smlouvě lze ujednat, že schovatel může věcvěc odevzdat do úschovy dalšímu schovateli. § 2403 (1) Schovatel opatruje převzatou věcvěc, jak bylo ujednáno, jinak tak pečlivě, jak to odpovídá povaze věcivěci a jeho možnostem, aby na věcivěci nevznikla škoda, a po uplynutí doby úschovy věcvěc uschovateli vrátí spolu s tím, co k ní přibylo. (2) Požádá-li o to uschovatel, vrátí mu schovatel věcvěc i před uplynutím ujednané doby úschovy. Sám ale nemá právo vrátit věcvěc dříve, ledaže ji nemůže pro nepředvídatelnou okolnost bezpečně nebo bez vlastní škody opatrovat. § 2404 Není-li z okolností zřejmé, jak dlouho má být věcvěc v úschově, může uschovatel kdykoli žádat vrácení věcivěci a schovatel může věcvěc kdykoli vrátit. § 2405 Užije-li schovatel převzatou věcvěc pro sebe, umožní-li jinému užití věcivěci nebo dá-li ji do úschovy jinému bez svolení uschovatele nebo bez nezbytné potřeby, nahradí uschovateli veškerou škodu, a to i nahodilou. To neplatí, prokáže-li schovatel, že by škoda postihla věcvěc i jinak. § 2406 (1) Uschovatel nahradí schovateli nezbytné náklady, které na věcvěc při jejím opatrování vynaložil; náhrada jiných nákladů schovateli náleží, nebylo-li jinak ujednáno, jako nepřikázanému jednateli. (2) Úplata za úschovu náleží schovateli jen tehdy, bylo-li to ujednáno nebo plyne-li to ze zvyklostí, z předchozího styku stran nebo z předmětu činnosti schovatele. § 2407 Neuplatní-li uschovatel právo na náhradu škody nebo neuplatní-li schovatel právo na zaplacení úplaty nebo nákladů do tří měsíců od vrácení věcivěci, soud právo nepřizná, namítne-li druhá strana opožděné uplatnění. § 2408 Ustanovení o úschově se použijí přiměřeně i na případy, kdy má někdo podle smlouvy nebo podle jiných ustanovení zákona opatrovat věcvěc pro jiného. Pododdíl 2 Úschova cenného papíru § 2409 (1) Schovatel drží cenné papírycenné papíry v úschově odděleně od vlastních cenných papírůcenných papírů nebo cenných papírůcenných papírů jiných uschovatelů; to neplatí, jedná-li se o hromadnou úschovu nebo bylo-li sjednáno s uschovatelem odlišně. (2) Schovatel vede evidenci o cenném papírucenném papíru uloženém do úschovy, jejímž obsahem je též identifikace uschovatele a místo uložení cenného papírucenného papíru. § 2410 Hromadná úschova Při hromadné úschově se cenný papírcenný papír uschová společně s cennými papírycennými papíry ostatních uschovatelů odděleně od cenných papírůcenných papírů schovatele. Cenné papíryCenné papíry v hromadné úschově náleží všem uschovatelům společně, ale každý uschovatel může uplatňovat svá práva vůči schovateli samostatně, zejména má právo na vrácení stejného cenného papírucenného papíru, jaký u schovatele uschoval. § 2411 (1) Podíl každého z uschovatelů se stanoví poměrem součtu jmenovitých hodnot cenných papírůcenných papírů, které dal do úschovy, k součtu jmenovitých hodnot všech cenných papírůcenných papírů v téže hromadné úschově; nemá-li cenný papírcenný papír jmenovitou hodnotu, stanoví se podíl uschovatele podle počtu kusů cenných papírůcenných papírů. (2) Pro převod podílu se použijí obdobně ustanovení o spoluvlastnictví; jiná ustanovení o spoluvlastnictví se na cenné papírycenné papíry v hromadné úschově nepoužijí. § 2412 (1) Cenný papírCenný papír převzatý do úschovy může schovatel předat do úschovy jinému schovateli (druhotná úschova); jeho práva a povinnosti tím nejsou dotčena. (2) Jde-li o hromadnou úschovu imobilizovaných cenných papírůcenných papírů, řídí se její podmínky pravidly vedení samostatné evidence investičních nástrojů podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu; ke vzniku druhotné úschovy se nevyžaduje předání cenných papírůcenných papírů druhotnému schovateli. Imobilizace cenných papírů § 2413 (1) Uschová-li cenné papírycenné papíry do hromadné úschovy jejich emitent, je cenný papírcenný papír vydán dnem, kdy emitent předá listinu schovateli ve prospěch jejího vlastníka jako prvého nabyvatele (imobilizovaný cenný papírcenný papír). Předává-li se do úschovy cenný papírcenný papír na jméno, nebo cenný papírcenný papír na řad, neuvádí se na cenném papírucenném papíru při předání do úschovy jméno vlastníka cenného papírucenného papíru. (2) Vlastník uschovaného cenného papírucenného papíru má právo požadovat, aby mu byl cenný papírcenný papír vydán jen za podmínek stanovených v emisních podmínkách cenného papírucenného papíru. Schovatel před vydáním cenného papírucenného papíru z úschovy doplní na cenném papírucenném papíru na jméno nebo na řad jméno jeho vlastníka. (3) Schovatelem imobilizovaného cenného papírucenného papíru může být pouze osoba oprávněná vést samostatnou evidenci investičních nástrojů podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu; druhotným schovatelem může být pouze osoba oprávněná vést evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. § 2414 Na cenné papírycenné papíry v úschově v případech, kdy nelze požadovat vydání jednotlivého cenného papírucenného papíru, se přiměřeně použijí ustanovení jiného zákona o zaknihovaných cenných papírechzaknihovaných cenných papírech. Oddíl 2 Skladování § 2415 Základní ustanovení (1) Smlouvou o skladováníSmlouvou o skladování se skladovatel zavazuje převzít věcvěc tak, aby ji uložil a opatroval, a ukladatel se zavazuje zaplatit mu za to skladné. (2) Je-li opatrování věcivěci předmětem podnikání skladovatele, má se za to, že strany uzavřely smlouvu o skladovánísmlouvu o skladování. § 2416 Předá-li ukladatel věcvěc skladovateli, skladovatel věcvěc převezme a její převzetí ukladateli v písemné formě potvrdí. § 2417 (1) Potvrzení o převzetí věcivěci lze nahradit skladištním listemskladištním listem. Skladištní listSkladištní list je cenný papírcenný papír, se kterým je spojeno právo požadovat vydání skladované věcivěci; lze jej vydat na jméno, na řad, nebo na doručitele. (2) Skladištní listSkladištní list obsahuje alespoň a) jméno skladovatele a jeho bydlištěbydliště nebo sídlo, b) jméno ukladatele a jeho bydlištěbydliště nebo sídlo, c) označení, množství, váhu nebo objem uskladněných věcívěcí, d) formu skladištního listuskladištního listu; pokud byl vydán na jméno nebo na řad, i označení osoby, na jejíž jméno nebo řad byl vydán, e) údaj o místě, kde je věcvěc uskladněna, a f) místo a den vydání skladištního listuskladištního listu a skladovatelův podpis. (3) Neobsahuje-li skladištní listskladištní list jméno osoby, na jejíž řad je vydán, považuje se za vystavený na řad ukladatele. § 2418 Je-li třetí osoba oprávněna požadovat vydání skladované věcivěci na základě skladištního listuskladištního listu, potvrdí skladovateli na požádání převzetí věcivěci na skladištním listuskladištním listu. Platit skladné povinna není, ale není-li zaplaceno, skladovatel nemusí zboží vydat, uplatní-li zadržovací právozadržovací právo ke zboží uloženému ve skladu. § 2419 Závazek zanikne, pokud věcvěc nebude skladovateli předána k uskladnění v ujednané době, jinak do šesti měsíců od uzavření smlouvy. § 2420 Skladovatel věcvěc uloží odděleně od ostatních skladovaných věcívěcí s označením, že se jedná o věcivěci ukladatele. Ukladatel má právo kontrolovat stav skladované věcivěci a brát z ní vzorky. § 2421 Skladovatel věcvěc pojistí, bylo-li to ujednáno nebo odpovídá-li to zvyklostem. § 2422 (1) Trvá-li skladování déle než šest měsíců, platí se skladné pololetně pozadu. (2) Skladné za neukončené pololetí i skladné za kratší dobu skladování se platí při vyzvednutí skladované věcivěci. (3) I po zániku závazku ze smlouvy má skladovatel právo na skladné za dobu, po kterou byla věcvěc u něho uložena proto, že ji ukladatel včas nevyzvedl. § 2423 Skladné kryje všechny náklady spojené se skladováním kromě nákladů na pojištění. Na náhradu nákladů na pojištění má skladovatel právo, byl-li povinen dát věcvěc pojistit. § 2424 (1) Je-li skladování ujednáno na dobu neurčitou, může skladovatel požadovat vydání věcivěci kdykoli s tím, že zaplatí skladné za skutečnou dobu skladování. Vyzvednutím věcivěci skladování zaniká. (2) Skladovatel může skladování ujednané na neurčitou dobu vypovědět; výpovědní doba činí jeden měsíc a počne běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. § 2425 I když je skladování ujednáno na dobu určitou, může ukladatel věcvěc vyzvednout ještě před uplynutím ujednané doby, musí však předtím zaplatit skladné připadající na celou ujednanou dobu. Před uplynutím ujednané doby může ukladatel požádat znovu o převzetí věcivěci k uskladnění do konce této doby, nahradí-li skladovateli náklady s tím spojené. § 2426 (1) Skladovatel nahradí ukladateli škodu vzniklou od převzetí věcivěci do jejího vydání, neprokáže-li, že ji nemohl odvrátit. (2) Skladovatel nehradí škodu způsobenou ukladatelem nebo vlastníkem věcivěci, anebo vadou nebo přirozenou povahou uložené věcivěci. Škodu způsobenou vadou obalu skladovatel nahradí, mohl-li vadu při vynaložení odborné péče poznat a upozornil-li na ni v potvrzení podle § 2416. (3) Vznikla-li škoda z příčiny uvedené v odstavci 2, vynaloží skladovatel odbornou péči, aby škoda byla co nejmenší. § 2427 Skladovatel může skladování vypovědět bez výpovědní doby, a) zatajil-li ukladatel nebezpečnou povahu věcivěci a hrozí-li z ní skladovateli značná škoda, b) dluží-li ukladatel skladné za dobu nejméně tři měsíce, nebo c) hrozí-li vznik podstatné škody na uložené věcivěci, kterou skladovatel nemůže odvrátit. § 2428 Svépomocný prodej Nevyzvedne-li ukladatel věcvěc po skončení doby, po kterou je skladovatel povinen věcvěc skladovat, může skladovatel určit ukladateli přiměřenou lhůtu k vyzvednutí věcivěci. Upozorní-li ho přitom, že jinak věcvěc prodá, může skladovatel věcvěc po marném uplynutí lhůty prodat na účet ukladatele vhodným způsobem; výtěžek ukladateli vydá bez zbytečného odkladu, může si však odečíst skladné a účelně vynaložené náklady spojené s prodejem. § 2429 Skladovatel má ke skladované věcivěci, dokud se u něho nachází, zadržovací právozadržovací právo k zajištění dluhů vyplývajících ze smlouvy. Díl 5 Závazky ze smluv příkazního typu Oddíl 1 Příkaz § 2430 Základní ustanovení Příkazní smlouvouPříkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. § 2431 Obstarává-li někdo určité záležitosti jako podnikatelpodnikatel, má povinnost, byl-li o obstarání takové záležitosti požádán, dát druhé straně bez zbytečného odkladu výslovně najevo, zda na sebe obstarání záležitosti bere nebo ne; jinak nahradí škodu tím způsobenou. § 2432 (1) Příkazník plní příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností; použije přitom každého prostředku, kterého vyžaduje povaha obstarávané záležitosti, jakož i takového, který se shoduje s vůlí příkazce. Od příkazcových pokynů se příkazník může odchýlit, pokud to je nezbytné v zájmu příkazce a pokud nemůže včas obdržet jeho souhlas. (2) Příkazník přenechá příkazci veškerý užitekužitek z obstarané záležitosti. § 2433 Obdrží-li příkazník od příkazce pokyn zřejmě nesprávný, upozorní ho na to a splní takový pokyn jen tehdy, když na něm příkazce trvá. § 2434 Příkazník provede příkaz osobně. Svěří-li provedení příkazu jinému, odpovídá, jako by příkaz prováděl sám; dovolil-li však příkazce, aby si ustanovil náhradníka, nebo byl-li tento nezbytně nutný, nahradí škodu, kterou způsobil chybnou volbou náhradníka. § 2435 Příkazník podá příkazci na jeho žádost zprávy o postupu plnění příkazu a převede na příkazce užitekužitek z prováděného příkazu; po provedení příkazu předloží příkazci vyúčtování. § 2436 Příkazce složí na žádost příkazníkovi zálohu k úhradě hotových výdajů a nahradí mu náklady účelně vynaložené při provádění příkazu, byť se výsledek nedostavil. § 2437 (1) Příkazce nahradí příkazníkovi i tu škodu, která mu vznikla v souvislosti s plněním příkazu. (2) Zavázal-li se příkazník provést příkaz bezplatně, nahradí mu příkazce škodu, kterou příkazník utrpěl při plnění příkazu náhodou. Příkazníkovi však nenáleží více, než by mu bylo náleželo jako obvyklá odměna, která byla ujednána. § 2438 (1) Příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. (2) Příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti. To platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět. § 2439 Vyžaduje-li obstarání záležitosti, aby příkazník za příkazce právně jednal, vystaví příkazce příkazníkovi včas plnou moc. Není-li plná moc ve smlouvě obsažena, nenahrazuje ji ujednané převzetí povinnosti příkazce jednat jménem příkazníka; to platí i v případě, že třetí osoba, se kterou příkazník právně jedná, o této povinnosti ví. § 2440 (1) Příkazník může příkaz vypovědět nejdříve ke konci měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena. (2) Vypoví-li příkazník příkaz před obstaráním záležitosti, kterou byl zvlášť pověřen, nebo s jejímž obstaráním začal podle všeobecného pověření, nahradí škodu z toho vzešlou podle obecných ustanovení. § 2441 Závazek z příkazu zaniká smrtí příkazce i smrtí příkazníka. To platí i tehdy, zanikne-li právnická osobaprávnická osoba, aniž má právního nástupce. § 2442 Při zániku příkazu odvoláním, výpovědí, anebo smrtí zařídí příkazník vše, co nesnese odkladu, dokud příkazce nebo jeho právní nástupce neprojeví jinou vůli. § 2443 Příkazce může příkaz odvolat podle libosti, nahradí však příkazníkovi náklady, které do té doby měl, a škodu, pokud ji utrpěl, jakož i část odměny přiměřenou vynaložené námaze příkazníka. § 2444 Ustanovení o příkazu se použijí přiměřeně i na případy, kdy má někdo podle smlouvy nebo podle jiných ustanovení zákona povinnost zařídit záležitost na účet jiného. Oddíl 2 Zprostředkování § 2445 Základní ustanovení (1) Smlouvou o zprostředkováníSmlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. (2) Je-li již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkovánísmlouva o zprostředkování. § 2446 (1) Zprostředkovatel sdělí zájemci bez zbytečného odkladu vše, co má význam pro jeho rozhodování o uzavření zprostředkovávané smlouvy. (2) Zájemce sdělí zprostředkovateli vše, co pro něho má rozhodný význam pro uzavření této smlouvy. § 2447 (1) Provize je splatná dnem uzavření zprostředkované smlouvy; byla-li tato smlouva uzavřena s odkládací podmínkouodkládací podmínkou, je provize splatná až splněním podmínky. (2) Bylo-li ujednáno, že zprostředkovatel pro zájemce obstará příležitost uzavřít s třetí osobou smlouvu s určitým obsahem, je provize splatná již obstaráním příležitosti. § 2448 Bylo-li ujednáno, že zprostředkovateli vznikne právo na provizi, až třetí osoba splní povinnost ze zprostředkované smlouvy, zaplatí zájemce provizi i tehdy, oddálilo-li se, či zmařilo-li se splnění této povinnosti z důvodů, za něž zájemce odpovídá. Má-li být výše provize určena podle rozsahu plnění třetí osoby, započte se do základu i plnění neuskutečněné z důvodů, za něž odpovídá zájemce. § 2449 Zprostředkovatel má právo na náhradu nákladů spojených se zprostředkováním, pokud nebyla ujednána provize. Byla-li provize ujednána, má se za to, že provize zahrnuje i tyto náklady. § 2450 Zprostředkovatel nemá právo na provizi a na úhradu nákladů, byl-li v rozporu se smlouvou činný také pro druhou stranu zprostředkovávané smlouvy. § 2451 Zprostředkovatel pro zájemce uschová doklady nabyté v souvislosti se zprostředkovatelskou činností po dobu, po kterou mohou být významné pro ochranu zájmů zájemce. § 2452 Zprostředkovatel nesmí navrhnout zájemci uzavření smlouvy s osobou, o které má důvodnou pochybnost, zda povinnosti ze zprostředkované smlouvy řádně a včas splní, nebo o které vzhledem k okolnostem takovou pochybnost mít měl. Požádá-li o to zájemce, sdělí mu zprostředkovatel údaje potřebné k posouzení důvěryhodnosti osoby, s níž mu uzavření smlouvy navrhuje. § 2453 Závazek zaniká, není-li zprostředkovávaná smlouva uzavřena v ujednané době. Není-li doba ujednána, může kterákoli strana závazek zrušit oznámením druhé straně. § 2454 Právu zprostředkovatele na provizi není na újmu, byla-li smlouva, k níž se vztahovala činnost zprostředkovatele, uzavřena nebo splněna až po zániku závazku ze zprostředkovatelské smlouvy. Oddíl 3 Komise § 2455 Základní ustanovení Komisionářskou smlouvouKomisionářskou smlouvou se komisionář zavazuje obstarat pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou záležitost, a komitent se zavazuje zaplatit mu odměnu. § 2456 Z právního jednání učiněného komisionářem vůči třetí osobě nevznikají práva ani povinnosti komitentovi, nýbrž komisionáři samotnému. § 2457 Od pokynů komitenta se může komisionář odchýlit, je-li to v zájmu komitenta a nemůže-li si vyžádat jeho včasný souhlas; jinak komitent nemusí uznat jednání za provedené na svůj účet, odmítne-li účinky jednání pro sebe bez zbytečného odkladu poté, co se o obsahu jednání dozvěděl. § 2458 Obstará-li komisionář záležitost komitenta za výhodnějších podmínek, než jaké mu komitent určil, náleží prospěch jen komitentovi. § 2459 (1) Prodal-li komisionář věcvěc za nižší cenucenu, než jakou určil komitent, nahradí mu rozdíl v ceněceně. To neplatí, prokáže-li, že prodej za určenou cenucenu nemohl být proveden a že prodejem věcivěci odvrátil škodu komitentovi hrozící. (2) Koupil-li komisionář věcvěc za vyšší cenucenu, než jakou určil komitent, může komitent odmítnout koupi, jako by se nebyla stala na jeho účet, pokud se mu komisionář zároveň s podáním zprávy o koupi nezavázal zaplatit rozdíl v ceněceně. Neodmítne-li komitent koupi bez zbytečného odkladu po obdržení zprávy o koupi, platí, že ji schválil. § 2460 (1) Komisionář chrání komitentovy zájmy, které zná, a zpraví ho o každé okolnosti, která může mít vliv na změnu komitentova příkazu. (2) Komisionář zpraví komitenta o plnění jeho příkazu. Po obstarání záležitosti provede vyúčtování, postoupí komitentovi práva nabytá v souvislosti s obstaráním záležitosti a vydá mu vše, co při tom získal. § 2461 Neuvede-li komisionář ve zprávě o provedení příkazu osobu, s níž na účet komitenta uzavřel smlouvu, může komitent uplatnit svá práva proti samotnému komisionáři jako zavázanému z této smlouvy. § 2462 Nemůže-li komisionář povinnost ze smlouvy splnit sám, použije ke splnění smlouvy jinou osobu. § 2463 Porušil-li komisionář příkaz komitenta ohledně osoby, s níž měla být smlouva uzavřena, ručí za splnění povinnosti osobou, se kterou smlouvu uzavřel. § 2464 (1) VěcVěc svěřená komisionáři k prodeji zůstává ve vlastnictvívlastnictví komitenta, dokud vlastnické právo nenabude třetí osoba. (2) Na pohledávku ze smlouvy, kterou komisionář pro komitenta uzavřel, se v poměru komitenta ke komisionáři nebo jeho věřiteli hledí jako na komitentovu pohledávku. § 2465 (1) Po dobu, kdy má komisionář u sebe věcivěci převzaté od komitenta nebo pro komitenta, má povinnosti jako skladovatel. Hrozí-li na věcivěci škoda nebo opomene-li komitent s věcívěcí naložit, ač byl k tomu povinen, může komisionář věcvěc prodat podle § 2428. (2) Komisionář má k věcivěci, dokud se u něho nachází nebo dokud s ní může jinak nakládat, zadržovací právozadržovací právo k zajištění dluhů vyplývajících ze smlouvy. § 2466 Neplní-li třetí osoba povinnost ze smlouvy, kterou s ní komisionář uzavřel, vymůže komisionář na účet komitenta splnění této povinnosti. Právo, které tomu odpovídá, může komisionář komitentovi postoupit, pokud s tím komitent souhlasí. § 2467 Komitent může požadovat na třetí osobě plnění, které pro něho komisionář opatřil, není-li komisionář z příčin na své straně s to sám zařídit, aby třetí osoba komitentovi plnila. § 2468 Nebyla-li výše odměny ujednána, náleží komisionáři odměna přiměřená vykonané činnosti a dosaženému výsledku. § 2469 (1) Spolu s odměnou, nejsou-li v ní již zahrnuty, nahradí komitent komisionáři náklady, které ten při obstarání jeho záležitosti účelně vynaložil, a zprostí komisionáře povinností, které při plnění smlouvy převzal. (2) Má se za to, že náklady podle odstavce 1 jsou v odměně zahrnuty. § 2470 Komitent má právo odvolat příkaz jen do doby, než vznikne závazek komisionáře vůči třetí osobě. Oddíl 4 Zasílatelství § 2471 Základní ustanovení (1) Zasílatelskou smlouvouZasílatelskou smlouvou se zasílatel zavazuje příkazci obstarat mu vlastním jménem a na jeho účet přepravu zásilky z určitého místa do jiného určitého místa, případně i obstarat nebo provést úkony s přepravou související, a příkazce se zavazuje zaplatit zasílateli odměnu. (2) Je-li ujednáno, že zasílatel obstará pro příkazce od příjemce zásilky přijetí peněžních prostředků nebo že uskuteční jiný inkasní úkon dříve, než příjemci vydá zásilku nebo doklad umožňující se zásilkou nakládat, použijí se přiměřeně i ustanovení o dokumentárním inkasu. § 2472 Není-li smlouva uzavřena v písemné formě, má zasílatel právo žádat, aby mu příkazce doručil příkaz k obstarání přepravy (zasílatelský příkaz). § 2473 Zasílatel může užít k obstarání přepravy dalšího zasílatele (mezizasílatele). § 2474 Neodporuje-li to smlouvě nebo nezakáže-li to příkazce nejpozději do začátku uskutečňování přepravy, může zasílatel sám provést přepravu, kterou má obstarat. § 2475 Způsob a podmínky přepravy zasílatel ujedná s vynaložením potřebné péče tak, aby co nejlépe vyhovovaly zájmům příkazce, které zasílatel zná. Povinnost pojistit zásilku má zasílatel, jen bylo-li to ujednáno. § 2476 Neposkytne-li příkazce zasílateli správné údaje o obsahu zásilky a o všech skutečnostech potřebných k uzavření smlouvy o přepravě, nahradí škodu, která zasílateli vznikne porušením této povinnosti. § 2477 (1) Zasílatel podá příkazci zprávu o škodě, která zásilce hrozí nebo na ní již vznikla, jakmile se o tom dozví, jinak nahradí příkazci škodu způsobenou tím, že příkazce takto nezpravil. (2) Hrozí-li podstatná škoda na zásilce bezprostředně a není-li čas vyžádat si pokyny příkazce nebo prodlévá-li příkazce s nimi, má zasílatel právo zásilku prodat podle § 2126 a 2127. § 2478 Vznikne-li na převzaté zásilce při obstarávání přepravy škoda, zasílatel ji nahradí, neprokáže-li, že škodu nemohl odvrátit. § 2479 Věděl-li příjemce zásilky o pohledávce zasílatele ze zasílatelské smlouvyzasílatelské smlouvy vůči příkazci, anebo musel-li o ní vědět, stává se přijetím zásilky ručitelem za tuto pohledávku. § 2480 Nebyla-li výše odměny ujednána, náleží zasílateli přiměřená odměna, jaká se v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek obvykle poskytuje. Zasílateli kromě toho náleží i náhrada nákladů účelně vynaložených při plnění smlouvy. § 2481 (1) Zasílatel má k zásilce, dokud je zásilka u něho nebo dokud má listiny, které ho opravňují se zásilkou nakládat, zástavní právozástavní právo k zajištění dluhů příkazce vyplývajících ze smlouvy. To platí i v případě, že zásilka nebo listiny jsou u někoho, kdo je má u sebe zasílatelovým jménem. (2) Mezizasílatel uplatní na žádost dřívějších zasílatelů všechna práva, která jim přísluší z jejich zástavního právazástavního práva, a má právo i povinnost jejich práva uspokojit. Uspokojí-li je, přecházejí na něho spolu se zástavním právemzástavním právem, které je zajišťuje. § 2482 V ostatním se na zasílatelství použijí přiměřeně ustanovení o komisi. Oddíl 5 Obchodní zastoupení Základní ustanovení § 2483 (1) Smlouvou o obchodním zastoupeníSmlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatelpodnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi. (2) Smlouva o obchodním zastoupeníSmlouva o obchodním zastoupení vyžaduje písemnou formu. § 2484 Obchodním zástupcem právnické osobyprávnické osoby nemůže být osoba, která může zavazovat zastoupeného nebo osobu, s níž má být obchod uzavřen, jako člen jejího orgánu, ani nucený správce právnické osobyprávnické osoby nebo insolvenční správceinsolvenční správce. K opačným ujednáním se nepřihlíží. § 2485 Rozhodné území Není-li ujednáno, kde má obchodní zástupce vyvíjet činnost, platí za ujednané území Česká republika; je-li obchodním zástupcem zahraniční osoba, platí za ujednané území stát, kde má obchodní zástupce sídlo v době uzavření smlouvy. § 2486 Obchodní zástupce nemá právo uzavírat jménem zastoupeného obchody, cokoli pro něho přijímat nebo jinak jeho jménem právně jednat. Při opačném ujednání se na práva a povinnosti stran, která s tím souvisí, použijí ustanovení o příkazu. § 2487 Výhradní obchodní zastoupení (1) Bylo-li ujednáno výhradní obchodní zastoupení, nemá zastoupený právo na rozhodném území nebo pro určený okruh osob využívat jiného obchodního zástupce; obchodní zástupce nemá ve stejném rozsahu právo vykonávat obchodní zastoupení pro jiné osoby, ani uzavírat obchody na vlastní účet nebo na účet jiné osoby. (2) Zastoupený má právo uzavírat obchody, na které se vztahuje výhradní obchodní zastoupení, i bez součinnosti obchodního zástupce. V takovém případě však obchodnímu zástupci vzniká právo na provizi, jako by tyto obchody byly uzavřeny s jeho součinností. § 2488 Nevýhradní obchodní zastoupení Nevyplývá-li ze smlouvy, že je obchodní zastoupení výhradní, může zastoupený pověřit i jinou osobu stejným obchodním zastoupením, jaké ujednal s obchodním zástupcem, a obchodní zástupce může vykonávat činnost, ke které se zavázal vůči zastoupenému, i pro jiné osoby, popřípadě uzavírat obchody, jež jsou předmětem obchodního zastoupení, i na vlastní účet nebo účet jiné osoby. Povinnosti obchodního zástupce § 2489 (1) Obchodní zástupce vykonává svou činnost s odbornou péčí. Dbá zájmů zastoupeného, postupuje ve shodě s pověřením a rozumnými pokyny zastoupeného a sdělí mu nezbytné údaje, které se dozvěděl v souvislosti s plněním svých povinností a které s tímto plněním souvisí. (2) Obchodní zástupce sdělí zastoupenému údaje o vývoji trhu a všech dalších okolnostech důležitých pro oprávněné zájmy zastoupeného, zejména pro jeho rozhodování souvisící s uzavíráním obchodů. § 2490 Je-li ujednáno právo obchodního zástupce uzavírat obchody jménem zastoupeného, lze takové obchody uzavřít jen za obchodních podmínek určených zastoupeným, neprojeví-li zastoupený souhlas s jiným postupem. § 2491 (1) Bylo-li by to v rozporu se zájmy zastoupeného, nesmí obchodní zástupce sdělit třetí osobě údaje, které od zastoupeného získal, ani tyto údaje využít pro sebe nebo pro jiné osoby, ledaže s tím zastoupený souhlasí. Totéž platí o údajích, které se obchodní zástupce nedozvěděl přímo od zastoupeného, ale při plnění svých povinností podle smlouvy, a jejichž použití by zastoupenému mohlo přivodit újmu. (2) Povinnost obchodního zástupce podle odstavce 1 trvá i po zániku obchodního zastoupení. § 2492 Obchodní zástupce ručí, že třetí osoba splní povinnosti z obchodu, který zastoupenému navrhl k uzavření, nebo který jménem zastoupeného sám uzavřel, jen zavázal-li se k tomu v písemné formě a byla-li za převzetí ručení ujednána zvláštní úplata. § 2493 Získá-li obchodní zástupce při své činnosti doklady, které mohou být významné pro ochranu oprávněných zájmů zastoupeného, uchová je po potřebnou dobu. § 2494 Nemůže-li obchodní zástupce vykonávat svou činnost, sdělí to zastoupenému bez zbytečného odkladu. Povinnosti zastoupeného § 2495 Zastoupený obstará a obchodnímu zástupci sdělí údaje nezbytné k plnění jeho povinností. § 2496 (1) Zastoupený poskytne obchodnímu zástupci nezbytnou dokumentaci vztahující se k předmětu obchodů. (2) Zastoupený předá obchodnímu zástupci všechny podklady a věcivěci potřebné pro plnění jeho povinností. Předané podklady a věcivěci zůstávají ve vlastnictvívlastnictví zastoupeného; obchodní zástupce je po ukončení obchodního zastoupení zastoupenému vrátí, ledaže byly vzhledem k své povaze při obchodním zastoupení spotřebovány. § 2497 Zastoupený sdělí obchodnímu zástupci bez zbytečného odkladu, zda obchod obstaraný obchodním zástupcem přijal, nebo odmítl, popřípadě zda jej nesplnil. § 2498 Předpokládá-li zastoupený významné snížení rozsahu činnosti proti tomu, co obchodní zástupce mohl rozumně očekávat, oznámí to obchodnímu zástupci v rozumné době. Provize § 2499 (1) Nebyla-li výše provize ujednána, má obchodní zástupce právo na provizi ve výši odpovídající zvyklostem v místě jeho činnosti vzhledem k druhu zboží nebo služeb, které jsou předmětem obchodů; nejsou-li takové zvyklosti, má obchodní zástupce právo na provizi v rozumné výši zohledňující podstatné okolnosti uskutečněného jednání. (2) Je-li základem pro určení výše provize rozsah povinností splněných třetí osobou, započte se do základu i plnění neuskutečněné z důvodů na straně zastoupeného. (3) Každá část úplaty, jejíž výše se mění podle počtu a hodnoty uzavřených obchodů, se považuje za složku provize. § 2500 Má se za to, že provize obchodního zástupce zahrnuje i náklady spojené s obchodním zastoupením. Bylo-li ujednáno, že zastoupený uhradí tyto náklady obchodnímu zástupci vedle provize, vznikne obchodnímu zástupci právo na úhradu nákladů, pokud mu vznikne i právo na provizi. § 2501 (1) Obchodní zástupce má právo na provizi za úkony provedené při obchodním zastoupení, byl-li obchod uzavřen v důsledku jeho činnosti nebo byl-li obchod uzavřen s třetí osobou, kterou obchodní zástupce za účelem uskutečnění tohoto obchodu získal před účinností smlouvy. (2) Při výhradním obchodním zastoupení má obchodní zástupce právo na provizi i za obchod uskutečněný se třetí osobou z území nebo z okruhu osob, na které se výhradní obchodní zastoupení nevztahuje. (3) Zaniklo-li obchodní zastoupení, má obchodní zástupce právo na provizi, byl-li obchod uskutečněn především v důsledku jeho činnosti v přiměřené době po zániku obchodního zastoupení, anebo učinila-li třetí osoba za podmínek stanovených v odstavci 1 nebo 2 vůči obchodnímu zástupci nebo zastoupenému objednávku před zánikem obchodního zastoupení. § 2502 Právo na provizi podle § 2501 odst. 1 a 2 obchodnímu zástupci nevzniká, má-li právo na provizi podle § 2501 odst. 3 předchozí obchodní zástupce, ledaže je vzhledem k okolnostem spravedlivé provizi rozdělit mezi oba obchodní zástupce. § 2503 Bylo-li ujednáno, že obchodní zástupce obstará pro zastoupeného jen příležitost k uzavření obchodu s určitým obsahem, vzniká obchodnímu zástupci právo na provizi již obstaráním této příležitosti. § 2504 (1) Nebylo-li ujednáno, že obchodní zástupce obstará pro zastoupeného jen příležitost k uzavření obchodu s určitým obsahem, vzniká obchodnímu zástupci právo na provizi v okamžiku, kdy zastoupený splnil povinnost nebo byl povinen splnit závazek na základě smlouvy uzavřené s třetí osobou, anebo kdy třetí osoba splnila závazek z takové smlouvy. (2) Právo na provizi vzniká nejpozději v okamžiku, kdy třetí osoba splnila svou část závazku nebo byla povinna ji splnit, splnil-li zastoupený svoji část. Má-li však třetí osoba splnit své povinnosti až po uplynutí doby přesahující šest měsíců po uzavření obchodu, vzniká obchodnímu zástupci právo na odměnu uzavřením obchodu. § 2505 Provize je splatná nejpozději poslední den měsíce následujícího po skončení čtvrtletí, ve kterém na ni vzniklo právo. § 2506 (1) Zastoupený předá obchodnímu zástupci výkaz o dlužné provizi nejpozději poslední den měsíce následujícího po skončení čtvrtletí, ve kterém se provize stala splatnou. Ve výkazu uvede hlavní údaje rozhodné pro vypočtení provize. (2) Obchodní zástupce má právo, aby mu zastoupený zpřístupnil veškeré údaje, nejméně však údaje z účetních či obdobných záznamů, které má a které jsou potřebné k ověření výše provize. § 2507 Je-li zřejmé, že obchod mezi zastoupeným a třetí osobou nebude splněn, právo na provizi nevzniklo; to neplatí, nesplní-li se obchod z důvodů na straně zastoupeného. § 2508 Právo na odměnu a na ujednanou náhradu nákladů obchodní zástupce nemá, byl-li při uzavírání obchodu činný pro obě strany jako obchodní zástupce nebo jako zprostředkovatel. § 2509 Trvání obchodního zastoupení (1) Není-li ujednáno, na jakou dobu se obchodní zastoupení zřizuje, a neplyne-li to ani z účelu smlouvy, platí, že obchodní zastoupení bylo ujednáno na dobu neurčitou. (2) Bylo-li obchodní zastoupení ujednáno na dobu určitou a řídí-li se strany smlouvou i po uplynutí ujednané doby, hledí se na obchodní zastoupení, jako by bylo ujednáno na dobu neurčitou. Výpověď obchodního zastoupení § 2510 (1) Je-li obchodní zastoupení ujednáno na dobu neurčitou, lze je vypovědět. Výpovědní doba je pro první rok trvání obchodního zastoupení jeden měsíc, pro druhý rok dva měsíce a pro třetí rok a další roky tři měsíce; k ujednání kratší výpovědní doby se nepřihlíží. Ujednají-li strany delší výpovědní dobu, nesmí být doba, kterou je vázán zastoupený, kratší než doba, kterou musí dodržet obchodní zástupce. (2) Výpovědní doba končí posledním dnem kalendářního měsíce. § 2511 Ustanovení § 2510 se použije na obchodní zastoupení, na které se podle § 2509 hledí, jako by bylo ujednáno na dobu neurčitou, přičemž výpovědní doba bude počítána s přihlédnutím k době trvání obchodního zastoupení předcházejícího jeho přeměně na dobu neurčitou. § 2512 (1) Bylo-li ujednáno výhradní obchodní zastoupení, má každá strana právo obchodní zastoupení vypovědět, nedosáhl-li objem obchodů v posledních dvanácti měsících objemu určeného ve smlouvě; nebyl-li objem obchodů ujednán, rozhoduje objem přiměřený odbytovým možnostem. (2) Ustanovení § 2510 a 2511 se použijí obdobně. § 2513 (1) Bylo-li ujednáno výhradní obchodní zastoupení a používá-li zastoupený jiného obchodního zástupce, může dotčený obchodní zástupce vypovědět obchodní zastoupení bez výpovědní doby. (2) Bylo-li ujednáno výhradní obchodní zastoupení a vykonává-li obchodní zástupce stejnou činnost, ke které je zavázán vůči zastoupenému, i pro jiné osoby, může zastoupený vypovědět obchodní zastoupení i bez výpovědní doby. Zvláštní odměna § 2514 (1) Zanikne-li obchodní zastoupení, má obchodní zástupce právo na zvláštní odměnu, pokud a) zastoupenému získal nové zákazníky nebo významně rozvinul obchod s dosavadními zákazníky a zastoupený má dosud z těchto obchodů podstatné výhody a b) placení zvláštní odměny je s ohledem na všechny okolnosti případu spravedlivé, jsou-li vzaty v úvahu všechny okolnosti, zejména provize, kterou obchodní zástupce ztrácí a která vyplývá z obchodů uskutečněných s těmito zákazníky; tyto okolnosti zahrnují i případné ujednání nebo neujednání konkurenční doložky. (2) Jsou-li splněny podmínky podle odstavce 1, není právo na zvláštní odměnu dotčeno ani zaniklo-li obchodní zastoupení smrtí obchodního zástupce. § 2515 Výše zvláštní odměny nesmí překročit roční odměnu vypočtenou z ročního průměru odměn získaných obchodním zástupcem během posledních pěti let. Trvalo-li obchodní zastoupení méně než pět let, vypočte se výše zvláštní odměny z průměru odměn za celou dobu jeho trvání; pokud trvalo méně než rok, nesmí překročit úhrn provizí za celou dobu jeho trvání. § 2516 Právo na zvláštní odměnu zaniká, není-li uplatněno do jednoho roku od ukončení obchodního zastoupení. § 2517 Právo na zvláštní odměnu nevznikne, a) ukončil-li zastoupený obchodní zastoupení pro takové porušení povinnosti obchodním zástupcem, které by ho opravňovalo k odstoupení od smlouvy, b) ukončil-li obchodní zastoupení obchodní zástupce, ledaže k ukončení došlo z důvodů spočívajících na straně zastoupeného, anebo z důvodu věku, invalidity nebo nemoci obchodního zástupce a nelze-li po obchodním zástupci rozumně požadovat, aby ve své činnosti pokračoval, nebo c) převedl-li obchodní zástupce práva a povinnosti z obchodního zastoupení podle dohody se zastoupeným na třetí osobu. § 2518 Konkurenční doložka (1) Strany si mohou ujednat, že obchodní zástupce po zániku obchodního zastoupení nesmí na určeném území nebo vůči určenému okruhu osob na tomto území vykonávat na vlastní nebo cizí účet činnost, která by měla soutěžní povahu ve vztahu k podnikání zastoupeného, zejména tu činnost, kterou při obchodním zastoupení vykonával pro zastoupeného. Konkurenční doložka, která tomu odporuje nebo která je ujednána na dobu delší než dva roky od zániku zastoupení, je neplatná. (2) Omezuje-li konkurenční doložka obchodního zástupce více, než vyžaduje potřebná míra ochrany zastoupeného, může soud konkurenční doložku omezit. § 2519 Zakázaná ujednání (1) Zakázána jsou ujednání odchylující se od § 2489, 2495, § 2496 odst. 1, § 2497 nebo 2498. (2) K ujednáním, která se odchylují od § 2504 odst. 2, § 2505, 2506, 2507, 2514, 2515, 2516 nebo 2517 v neprospěch obchodního zástupce, se nepřihlíží. § 2520 (1) Ustanovení o obchodním zastoupení se nepoužijí, je-li ujednáno, že zástupce není za svou činnost odměňován. (2) Ustanovení o obchodním zastoupení se nepoužijí na závazky osob působících na regulovaném trhu, mnohostranném obchodním systému nebo komoditní burze podle jiného zákona a na závazky burzovních dohodců podle jiného zákona. Díl 6 Zájezd Základní ustanovení § 2521 (1) Smlouvou o zájezduSmlouvou o zájezdu se pořadatel zavazuje obstarat pro zákazníka zájezdzájezd a zákazník se zavazuje zaplatit celkovou cenucenu. (2) Zájezdem je soubor služeb cestovního ruchu podle zákona upravujícího některé podmínky podnikání a výkon některých činností v oblasti cestovního ruchu. § 2522 Obstarává-li se zájezdzájezd na základě několika smluv, použijí se ustanovení tohoto dílu na všechny smlouvy. § 2523 (1) Za pořadatele se považuje ten, kdo nabízí zájezdzájezd veřejnosti nebo skupině osob podnikatelpodnikatelským způsobem, a to i prostřednictvím třetí osoby. Za pořadatele se považuje také podnikatel, který předává údaje o zákazníkovi dalšímu podnikatelipodnikateli podle zákona upravujícího některé podmínky podnikání a výkon některých činností v oblasti cestovního ruchu. (2) Kdo zprostředkuje nebo zařídí jednotlivé služby cestovního ruchu, se považuje za pořadatele, vyvolá-li na základě zvláštních okolností u třetích osob představu, že služby cestovního ruchu poskytuje jako zájezd na vlastní odpovědnost. § 2524 (1) Pořadatel nebo zprostředkovatel prodeje zájezduzájezdu sdělí zákazníkovi jasným, srozumitelným a zřetelným způsobem před tím, než učiní závaznou objednávku, nebo před uzavřením smlouvy údaje uvedené v zákoně upravujícím některé podmínky podnikání a výkon některých činností v oblasti cestovního ruchu. (2) Údaje o obsahu závazku podle § 2527 a § 2528 odst. 1 písm. b) až d) a f), které pořadatel nebo zprostředkovatel zájezduzájezdu sdělil zákazníkovi podle odstavce 1, se stávají obsahem smlouvy; mohou být změněny jen výslovnou dohodou smluvních stran. Pořadatel nebo zprostředkovatel zájezduzájezdu sdělí zákazníkovi veškeré změny těchto údajů jasným, srozumitelným a zřetelným způsobem před uzavřením smlouvy. (3) Pokud pořadatel nebo zprostředkovatel prodeje zájezduzájezdu nesdělil zákazníkovi celkovou cenucenu zájezduzájezdu včetně daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých případných dalších nákladů, není zákazník povinen tyto daně, poplatky, jiná obdobná peněžitá plnění a další náklady uhradit. To platí i v případě, že nelze tyto daně, poplatky, jiná obdobná peněžitá plnění a další náklady přiměřeným způsobem vyčíslit před uzavřením smlouvy, a v případě, že pořadatel nebo zprostředkovatel prodeje zájezduzájezdu nesdělil zákazníkovi druh dalších nákladů, jež mu mohou ještě vzniknout. Potvrzení o zájezdu § 2525 (1) Pořadatel vydá zákazníkovi při uzavření smlouvy či bezprostředně po jejím uzavření doklad o smlouvě (potvrzení o zájezduzájezdu) v textové podobě. (2) Je-li smlouva vyhotovena v písemné formě, nahradí její stejnopis potvrzení o zájezduzájezdu, obsahuje-li všechny náležitosti stanovené pro potvrzení o zájezduzájezdu. (3) Je-li smlouva uzavřena za současné fyzické přítomnosti smluvních stran, může zákazník požadovat její vyhotovení na listině. (4) Obsahují-li smlouva i potvrzení o zájezduzájezdu údaje, které se liší, může se zákazník dovolat toho, co je pro něho výhodnější. (5) U smluv uzavřených mimo obchodní prostory podle § 1828 musí být smlouva nebo potvrzení o zájezduzájezdu poskytnuto zákazníkovi na listině; v jiné textové podobě jen, pokud s tím zákazník souhlasí. § 2526 Spolu s potvrzením o zájezduzájezdu vydá pořadatel zákazníkovi doklad o sjednaném pojištění pro případ úpadku vystavený pojistitelem nebo doklad o bankovní záruce pro případ úpadku vystavený bankoubankou nebo zahraniční bankoubankou. § 2527 Hlavní náležitosti potvrzení o zájezdu Pořadatel v potvrzení o zájezduzájezdu uvede a) místo určení cesty nebo pobytu, trasu a délku pobytu včetně termínů a, je-li součástí ubytování, i počet nocí, b) ujednané dopravní prostředky, jejich vlastnosti a kategorie, místa, data a časy odjezdu a příjezdu, trvání a místa zastávek a dopravní spojení; není-li přesný čas ještě stanoven, sdělí pořadatel a tam, kde je to významné, zprostředkovatel prodeje zájezduzájezdu zákazníkovi přibližný čas odjezdu a příjezdu, c) umístění, hlavní znaky a případnou turistickou kategorii, do níž je podle pravidel státu místa určení cesty nebo pobytu ubytování zařazeno, d) ujednané stravování, e) návštěvy, výlety nebo jiné služby zahrnuté v celkové ceněceně zájezduzájezdu, f) údaj, zda některá ze služeb cestovního ruchu bude zákazníkovi poskytována v rámci skupiny a, je-li tomu tak a je-li to možné, o přibližné velikosti skupiny, pokud to není zřejmé ze souvislostí, g) jazyk, v němž se služby cestovního ruchu poskytují, závisí-li využití těchto služeb zákazníkem na ústní komunikaci, a h) údaj, zda jsou cesta nebo pobyt obecně vhodné pro osoby s omezenou schopností pohybu, a na žádost zákazníka údaj o vhodnosti cesty nebo pobytu s ohledem na potřeby zákazníka. § 2528 Další náležitosti potvrzení o zájezdu (1) Pořadatel v potvrzení o zájezduzájezdu dále uvede a) obchodní firmuobchodní firmu a adresu sídla nebo adresu bydlištěbydliště pořadatele, popřípadě i adresu nebo bydlištěbydliště zprostředkovatele prodeje zájezduzájezdu, jejich telefonní čísla a elektronické adresy, b) celkovou cenucenu zájezduzájezdu včetně daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých případných dalších nákladů nebo, nelze-li tyto náklady přiměřeným způsobem vyčíslit před uzavřením smlouvy, uvede druh dalších nákladů, jež mohou zákazníkovi ještě vzniknout, c) způsob platby včetně částky nebo procenta z cenyceny, jež mají být zaplacenyceny jako záloha, a časový rozvrh pro zaplacení zbývající části ceny, nebo peněžité jistoty, které musí zákazník uhradit nebo poskytnout, d) nejnižší počet osob nutný k uskutečnění zájezduzájezdu a lhůtu, během níž může pořadatel odstoupit od smlouvy podle § 2536 odst. 1 písm. a), e) obecné údaje o pasových a vízových požadavcích včetně přibližných lhůt pro vyřízení víz a údaje o zdravotních požadavcích státu určení, f) údaj, že zákazník může odstoupit od smlouvy kdykoli před zahájením zájezduzájezdu proti zaplacení přiměřeného odstupného za předčasné ukončení závazku ze smlouvy, případně odstupného stanoveného pořadatelem v souladu se zákonem upravujícím některé podmínky podnikání a výkon některých činností v oblasti cestovního ruchu, g) údaj o pojištění pro případ krytí nákladů spojených s ukončením závazku ze smlouvy zákazníkem nebo nákladů na pomoc zahrnujících repatriaci v případě úrazu, nemoci nebo smrti, h) zvláštní požadavky zákazníka, které pořadatel přijal, i) název a kontaktní údaje subjektu, který má poskytnout ochranu pro případ úpadku, včetně jeho adresy, a je-li to důležité, název příslušného orgánu určeného daným členským státem pro tento účel a jeho kontaktní údaje, j) jméno, adresu, telefonní číslo, elektronickou adresu a případně faxové číslo místního zástupce pořadatele, kontaktního místa nebo jiné služby, které zákazníkovi umožní urychleně pořadatele kontaktovat a účinně s ním komunikovat, požádat o pomoc, ocitne-li se zákazník v nesnázích, nebo vytknout vadu zájezduzájezdu, k) údaj, že zákazník musí v souladu s § 2537 odst. 2 vytknout vadu zájezduzájezdu, l) údaje umožňující spojit se s nezletilým nebo s osobou, která za nezletilého odpovídá v místě jeho pobytu, cestuje-li nezletilý bez doprovodu osoby, která o něj pečuje, a zahrnuje-li zájezdzájezd ubytování, m) údaje o dostupných vnitřních postupech vyřizování stížností a o způsobech alternativního řešení sporů podle jiného právního předpisu, n) údaj o právu zákazníka postoupit smlouvu v souladu s § 2532, o) lhůtu, ve které zákazník může oznámit, že se zájezduzájezdu místo něho zúčastní jiná osoba, a p) případné další podmínky, které musí účastník zájezduzájezdu splňovat, jsou-li pro určení podmínek důvody. (2) V potvrzení o zájezduzájezdu pořadatel rovněž sdělí, že odpovídá za řádné poskytnutí všech sjednaných služeb cestovního ruchu a že má povinnost poskytnout zákazníkovi pomoc v nesnázích. § 2529 (1) Pořadatel doručí zákazníkovi vhodným způsobem nejpozději sedm dnů před zahájením zájezduzájezdu další podrobné a pro zákazníka důležité údaje o všech skutečnostech, které zná, nejsou-li již obsaženy ve smlouvě nebo v potvrzení o zájezduzájezdu, anebo v katalogu, který zákazníkovi předal. (2) Pořadatel sdělí v rámci údajů podle odstavce 1 zejména údaje o plánovaných časech odjezdu, popřípadě o lhůtách pro odbavení, plánovaných časech zastávek, dopravním spojení a příjezdu. (3) Spolu s poskytnutím údajů podle odstavce 2 předá pořadatel zákazníkovi v téže lhůtě nezbytné stvrzenky, poukázky a přepravní doklady, zejména letenku, poukaz k ubytování nebo stravování, doklad nutný pro poskytnutí fakultativních výletů nebo jiný doklad, jehož je pro uskutečnění zájezduzájezdu třeba. (4) Je-li smlouva uzavřena v době kratší než sedm dnů před zahájením zájezduzájezdu, splní pořadatel povinnosti podle odstavců 1 a 3 již při uzavření smlouvy. Změna ceny zájezdu § 2530 (1) Pořadatel může zvýšit cenucenu zájezduzájezdu z důvodů stanovených v odstavci 2, pokud a) je to výslovně ujednáno, b) zákazník má právo na snížení cenyceny zájezduzájezdu z důvodu snížení nákladů uvedených v odstavci 2, ke kterému dojde v době mezi uzavřením smlouvy a zahájením zájezduzájezdu, a c) je ujednán způsob výpočtu cenových úprav. (2) CenuCenu zájezduzájezdu může pořadatel zvýšit, zvýší-li se a) cenacena za dopravu vyplývající ze zvýšení cencen pohonných hmot nebo jiných zdrojů energie, b) daně, jakákoli dodatečná obdobná peněžitá plnění nebo úplaty z cestovních služeb poskytovaných podle smlouvy třetími stranami, které se přímo nepodílejí na poskytnutí zájezduzájezdu, včetně plateb spojených s dopravou, nebo c) směnný kurs české koruny použitý pro stanovení cenyceny zájezduzájezdu. § 2530a (1) Pořadatel doručí oznámení o zvýšení cenyceny podle § 2530 odst. 2 v textové podobě zákazníkovi nejpozději dvacátý den před zahájením zájezduzájezdu. Oznámení musí být jasné a srozumitelné a musí obsahovat zdůvodnění zvýšení cenyceny a výpočet tohoto zvýšení. Doručí-li pořadatel oznámení o zvýšení cenyceny zákazníkovi později než dvacátý den před zahájením zájezduzájezdu, nemá zvýšení cenyceny právní účinky. (2) V případě snížení cenyceny zájezduzájezdu podle § 2530 odst. 1 má pořadatel právo na odečtení skutečných administrativních nákladů od částky, jež má být zákazníkovi vrácena. Na žádost zákazníka je pořadatel povinen tyto skutečné administrativní náklady doložit. § 2531 Jiné změny závazku ze smlouvy (1) Pořadatel může změnit závazek ze smlouvy, a) vyhradil-li si toto právo ve smlouvě, b) jde-li o nevýznamnou změnu a c) oznámí-li zákazníkovi v textové podobě jasným a srozumitelným způsobem údaje o změně. (2) Navrhne-li pořadatel v souladu s § 2530 zvýšení cenyceny zájezduzájezdu o více než osm procent, může zákazník návrh přijmout nebo může odstoupit od smlouvy ve lhůtě podle smlouvy, aniž by musel hradit odstupné za předčasné ukončení závazku. Lhůta pro odstoupení nesmí být kratší než pět dnů a musí skončit před zahájením zájezduzájezdu. Neodstoupí-li zákazník od smlouvy v určené lhůtě, platí, že se změnou cenyceny zájezduzájezdu souhlasí. Obdobně se postupuje i v případě, že vnější okolnosti nutí pořadatele podstatně změnit některou z hlavních náležitostí zájezduzájezdu uvedených v § 2527 nebo nemůže-li pořadatel splnit zvláštní požadavky zákazníka, které přijal podle § 2528 odst. 1 písm. h). (3) Pořadatel oznámí zákazníkovi společně s předložením návrhu na změnu závazku podle odstavce 2 jasným, srozumitelným a zřetelným způsobem a bez zbytečného odkladu informace zaznamenané v textové podobě, a to a) dopad navrhovaných změn na cenucenu zájezduzájezdu, b) lhůtu, v níž může zákazník odstoupit od smlouvy, c) důsledky pro zákazníka, neodstoupí-li včas od smlouvy, a d) údaje o případném náhradním zájezduzájezdu a jeho ceněceně. (4) Jestliže se v důsledku změny závazku ze smlouvy v souladu s odstavcem 2 sníží jakost nebo náklady zájezduzájezdu, má zákazník právo na přiměřenou slevu. § 2532 Postoupení smlouvy (1) Splňuje-li třetí osoba podmínky účasti na zájezduzájezdu, může jí zákazník smlouvu postoupit. (2) Změna v osobě zákazníka je vůči pořadateli účinná, doručí-li mu postupitel o tom včas oznámení v textové podobě spolu s prohlášením postupníka, že s uzavřenou smlouvou souhlasí a že splní podmínky účasti na zájezduzájezdu. Oznámení je včasné, je-li doručeno alespoň sedm dnů před zahájením zájezduzájezdu; kratší lhůtu lze ujednat, je-li smlouva uzavřena v době kratší než sedm dnů před zahájením zájezduzájezdu. (3) Pořadatel nebo zprostředkovatel prodeje zájezduzájezdu a) sdělí postupiteli skutečné náklady spojené s postoupením smlouvy; tyto náklady nesmějí být nepřiměřené a nesmějí překročit náklady skutečně vynaložené na postoupení smlouvy, a b) doloží postupiteli náklady uvedené pod písmenem a). (4) Postupitel a postupník jsou zavázáni společně a nerozdílně k zaplacení doplatku cenyceny zájezduzájezdu a k úhradě jakýchkoli dodatečných nákladů, které pořadateli v souvislosti se změnou v osobě zákazníka vzniknou. Odstoupení od smlouvy § 2533 (1) Zákazník může před zahájením zájezduzájezdu od smlouvy odstoupit vždy, avšak pořadatel jen tehdy, byl-li zájezdzájezd zrušen, anebo porušil-li zákazník svou povinnost. (2) Je-li ujednáno odstupné, musí být jeho výše přiměřená. Přiměřenost odstupného se odvíjí od doby mezi okamžikem odstoupení od smlouvy a okamžikem zahájení zájezduzájezdu s ohledem na očekávané úspory nákladů a na příjmy z náhradního využití služeb cestovního ruchu. Není-li ujednáno odstupné, odpovídá jeho výše ceněceně zájezduzájezdu snížené o úspory nákladů a o příjmy z náhradního využití služeb cestovního ruchu. Na žádost zákazníka pořadatel výši odstupného odůvodní. § 2534 Odstoupil-li zákazník od smlouvy podle § 2531 odst. 2, vrátí pořadatel bez zbytečného odkladu, nejpozději do 14 dnů po ukončení závazku ze smlouvy, veškeré platby uhrazené zákazníkem nebo v jeho prospěch. Ustanovení § 2542 až 2544a, § 2913 odst. 2 a § 2918 o náhradě škody se použijí přiměřeně. § 2535 Zákazník má právo odstoupit od smlouvy před zahájením zájezduzájezdu bez zaplacení odstupného, jestliže v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezduzájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu. V takovém případě má zákazník právo na vrácení veškerých uhrazených plateb za zájezdzájezd, nemá však právo na náhradu škody. § 2536 (1) Pořadatel může odstoupit od smlouvy, pokud a) počet osob přihlášených na zájezdzájezd je nižší než nejnižší počet určený ve smlouvě a pořadatel oznámil zákazníkovi zrušení zájezduzájezdu ve lhůtě určené ve smlouvě, která nesmí být kratší než 1. dvacet dní před zahájením zájezduzájezdu v případě cest trvajících déle než šest dní, 2. sedm dní před zahájením zájezduzájezdu v případě cest trvajících dva až šest dní, 3. čtyřicet osm hodin před zahájením zájezduzájezdu v případě cest trvajících méně než dva dny, nebo b) mu v plnění závazku brání nevyhnutelné a mimořádné okolnosti a zrušení zájezduzájezdu oznámil zákazníkovi bez zbytečného odkladu ještě před zahájením zájezduzájezdu. (2) Pořadatel v těchto případech vrátí zákazníkovi veškeré uhrazené platby za zájezdzájezd, nevzniká mu však vůči zákazníkovi povinnost k náhradě škody. § 2536a Při odstoupení od smlouvy pořadatel vrátí bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů po ukončení závazku ze smlouvy, veškeré platby uhrazené zákazníkem nebo v jeho prospěch za zájezdzájezd, v případech stanovených tímto zákonem pak snížené o odstupné za předčasné ukončení závazku ze smlouvy. Vady zájezdu § 2537 (1) Zájezd má vadu, není-li některá ze služeb cestovního ruchu zahrnutých do zájezduzájezdu poskytována v souladu se smlouvou. (2) Zákazník bez zbytečného odkladu vytkne pořadateli vadu zájezduzájezdu. Zákazník zároveň určí přiměřenou lhůtu k odstranění vady, ledaže pořadatel odmítne odstranit vadu nebo je zapotřebí okamžité nápravy. Zákazník má právo vytknout vadu rovněž prostřednictvím zprostředkovatele prodeje zájezduzájezdu. Za doručení zprávy, žádosti nebo stížnosti zákazníka pořadateli se pro běh lhůt včetně promlčecí lhůty považuje i jejich doručení zprostředkovateli prodeje zájezduzájezdu. (3) Pořadatel odstraní vadu zájezduzájezdu, ledaže to není možné, anebo odstranění vady vyžaduje nepřiměřené náklady s ohledem na rozsah vady a hodnotu dotčených služeb cestovního ruchu. (4) Neodstraní-li pořadatel vadu ve lhůtě podle odstavce 2, má zákazník právo odstranit vadu sám a požadovat náhradu nezbytných nákladů. Jde-li o podstatnou vadu, může zákazník odstoupit od smlouvy bez zaplacení odstupného. § 2538 (1) Vyskytnou-li se po odjezdu podstatné vady zájezduzájezdu, nabídne pořadatel bez dodatečných nákladů pro zákazníka vhodné náhradní řešení, pokud možno stejné nebo vyšší jakosti, než jaká byla sjednána ve smlouvě, aby zájezdzájezd mohl pokračovat; to platí i v případech, kdy je návrat zákazníka do místa odjezdu uskutečněn jiným než sjednaným způsobem. (2) Je-li navrhované náhradní řešení nižší jakosti, než jakou určuje smlouva, poskytne pořadatel zákazníkovi přiměřenou slevu. (3) Zákazník může navrhované náhradní řešení odmítnout pouze tehdy, není-li srovnatelné s tím, co bylo ve smlouvě sjednáno, nebo není-li poskytnutá sleva přiměřená. § 2539 (1) Zahrnuje-li zájezdzájezd přepravu osob, pořadatel v případě podle § 2537 odst. 4 poskytne zákazníkovi bez zbytečného odkladu a bez dodatečných nákladů pro zákazníka rovnocennou přepravu do místa odjezdu, nebo do jiného místa, na němž se smluvní strany dohodly. (2) Nelze-li v důsledku nevyhnutelných a mimořádných okolností zajistit návrat zákazníka v souladu se smlouvou, nese pořadatel náklady na nezbytné ubytování, pokud možno v rovnocenné kategorii, a to nejvýše za tři noci na jednoho zákazníka. Pokud jsou v právních předpisech Evropské unie o právech cestujících vztahujících se k příslušnému dopravnímu prostředku stanovena pro návrat delší období, uplatní se tato období. (3) Omezení výše nákladů podle odstavce 2 se nevztahuje na osoby s omezenou schopností pohybu ve smyslu čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1107/2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě, a na všechny osoby, které je doprovázejí, těhotné ženy a nezletilé bez doprovodu, jakož i na osoby, které potřebují zvláštní lékařskou pomoc, za předpokladu, že pořadateli sdělily své zvláštní potřeby alespoň čtyřicet osm hodin před zahájením zájezduzájezdu. (4) Pořadatel se nemůže zprostit povinnosti podle odstavce 2 v důsledku nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, nesvědčí-li taková okolnost ve prospěch příslušného dopravce podle právních předpisů Evropské unie. § 2540 (1) Má-li zájezdzájezd vadu a vytkl-li ji zákazník bez zbytečného odkladu v souladu s § 2537 odst. 2, má zákazník právo na slevu z cenyceny ve výši přiměřené rozsahu a trvání vady. (2) Jde-li o právo zákazníka na slevu, nepřihlíží se k ujednání kratší než dvouleté promlčecí lhůty. § 2541 Pomoc v nesnázích (1) Ocitne-li se po zahájení zájezduzájezdu zákazník v nesnázích nebo v situaci podle § 2539 odst. 2, poskytne mu pořadatel neprodleně pomoc, zejména tím, že mu a) sdělí údaje o zdravotních službách, místních úřadech a konzulární pomoci, b) je nápomocen se zprostředkováním komunikace na dálku a c) pomůže najít náhradní cestovní řešení. (2) Zavinil-li si zákazník nesnáze sám, může pořadatel za svou pomoc požadovat přiměřenou náhradu skutečně vynaložených nákladů. Náhrada škody § 2542 (1) Pořadatel odpovídá zákazníkovi za splnění povinností ze smlouvy o zájezdusmlouvy o zájezdu bez zřetele na to, zda v rámci zájezduzájezdu poskytují jednotlivé služby cestovního ruchu jiné osoby. (2) Vytkl-li zákazník pořadateli vadu podle § 2537 a neodstranil-li ji pořadatel, má zákazník právo na náhradu škody. (3) Pořadatel se povinnosti k náhradě škody též zprostí, prokáže-li, že porušení smluvní povinnosti lze přičíst třetí osobě, která se nepodílí na poskytování služeb cestovního ruchu zahrnutých do zájezduzájezdu, a nebylo možné je předvídat nebo odvrátit. (4) Jde-li o právo zákazníka na náhradu škody, nepřihlíží se k ujednání kratší než dvouleté promlčecí lhůty. § 2543 (1) Při porušení povinnosti, za niž odpovídá, nahradí pořadatel zákazníkovi bez zbytečného odkladu vedle škody také újmu za narušení dovolené, zejména byl-li zájezdzájezd zmařen nebo podstatně zkrácen. (2) Odstoupí-li zákazník od smlouvy nebo uplatní-li právo z vady zájezdu, není tím dotčeno jeho právo na náhrady podle odstavce 1. § 2544 Umožňuje-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, omezení výše náhrady škody vzniklé porušením povinnosti ze smlouvy o zájezdusmlouvy o zájezdu nebo podmínek náhrady škody, hradí pořadatel škodu jen do výše tohoto omezení. V ostatních případech se nepřihlíží k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje povinnost pořadatele k náhradě zaviněné škody nebo újmy způsobené na zdraví, anebo k ujednání o nižším rozsahu náhrady újmy, než činí trojnásobek celkové cenyceny zájezduzájezdu. § 2544a Právem zákazníka na náhradu škody a na poskytnutí slevy nejsou dotčena jeho práva jako cestujícího podle přímo použitelných předpisů Evropské unie2) a podle mezinárodních úmluv. Náhrada škody nebo sleva poskytnutá zákazníkovi pořadatelem ze smlouvy a náhrada škody nebo sleva podle přímo použitelných předpisů Evropské unie a podle mezinárodních smluv se navzájem odečítají. Zahraniční školní pobyt § 2545 Je-li předmětem zájezdu pobyt žáka u hostitelské rodiny v jiném státě spojený s pravidelnou návštěvou školy ujednaný alespoň na dobu tří měsíců, zajistí pořadatel za součinnosti žáka jeho vhodné ubytování v hostitelské rodině, jakož i dohled nad ním a péči o něho podle obvyklých poměrů v zemi školního pobytu. Zároveň žákovi vytvoří předpoklady, aby mohl pravidelně navštěvovat školu. § 2546 (1) Pořadatel nemá právo na odstupné, odstoupí-li zákazník od smlouvy před zahájením školního pobytu proto, že mu pořadatel nesdělil ani v předstihu dvou týdnů a) jméno a adresu hostitele, u něhož bude žák po příjezdu ubytován, a b) jméno a adresu pověřené osoby (koordinátora) v zemi školního pobytu, u níž lze požadovat pomoc, a údaj o možnosti spojit se s ní. (2) Pořadatel nemá právo na odstupné, pokud zákazník odstoupil od smlouvy proto, že pořadatel žáka na pobyt náležitě nepřipravil. § 2547 (1) Zákazník má právo odstoupit od smlouvy v průběhu školního pobytu; pořadateli náleží ujednaná odměna snížená o ušetřené náklady. Pořadatel učiní opatření nutná k dopravě žáka zpět; zákazník uhradí pořadateli zvýšené náklady s tím spojené. (2) Právo na plnění podle odstavce 1 pořadatel nemá, odstoupil-li zákazník od smlouvy pro porušení pořadatelovy povinnosti. Společné ustanovení § 2548 Zájezdem podle tohoto dílu není soubor služeb cestovního ruchu poskytnutý podnikatelipodnikateli za účelem jeho dalšího podnikání ani soubor služeb cestovního ruchu, jehož nabídkanabídka a poskytnutí není podnikáním. § 2549 K ujednáním odchylujícím se od ustanovení tohoto dílu v neprospěch zákazníka se nepřihlíží. To platí i v případě, že se zákazník vzdá práva. Díl 7 Závazky ze smluv o přepravě Oddíl 1 Přeprava osob a věcí Pododdíl 1 Přeprava osoby § 2550 Základní ustanovení Smlouvou o přepravě osobySmlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. § 2551 Dopravce se při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti upraví přepravní řády. § 2552 (1) Má-li cestující zavazadlo, přepravuje je dopravce buď společně s ním a pod jeho dohledem, nebo odděleně. (2) Je-li zavazadlo přepravováno odděleně, dopravce dbá, aby bylo přepraveno do místa určení nejpozději ve stejnou dobu jako cestující. § 2553 (1) Jedná-li se o pravidelnou přepravu osob, stanoví přepravní řády, jaká práva má cestující vůči dopravci, nebyla-li přeprava provedena včas. (2) Při nepravidelné přepravě osob nahradí dopravce škodu vzniklou cestujícímu tím, že přeprava nebyla provedena včas; podmínky a rozsah náhrady stanoví přepravní řády. (3) Práva podle odstavců 1 a 2 musí cestující uplatnit u dopravce bez zbytečného odkladu. Nebylo-li takové právo uplatněno nejpozději do šesti měsíců, soud je nepřizná, namítne-li dopravce, že právo nebylo uplatněno včas. § 2554 (1) Vznikne-li cestujícímu za přepravy újma na zdraví nebo škoda na zavazadle přepravovaném společně s ním nebo vznikne-li škoda na věcivěci, kterou měl cestující u sebe, nahradí ji dopravce podle ustanovení o náhradě škody způsobené provozem dopravních prostředků. (2) Škodu způsobenou na zavazadle přepravovaném odděleně od cestujícího dopravce nahradí podle ustanovení o náhradě škody při přepravě věcivěci. Pododdíl 2 Přeprava věci § 2555 Základní ustanovení (1) Smlouvou o přepravě věciSmlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věcvěc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné. (2) Nepožádá-li odesílatel dopravce o převzetí zásilky v ujednané době a není-li ujednána do šesti měsíců od uzavření smlouvy, práva a povinnosti ze smlouvy zaniknou. § 2556 Odesílatel potvrdí dopravci na jeho žádost objednávku přepravy. Dopravce potvrdí odesílateli na jeho žádost převzetí zásilky. Potvrzení vyžadují písemnou formu. § 2557 (1) Odesílatel poskytne dopravci správné údaje o obsahu zásilky a jeho povaze. (2) Je-li k provedení přepravy zapotřebí zvláštní listiny, předá ji odesílatel dopravci nejpozději při předání zásilky k přepravě. § 2558 Dopravce provede přepravu do místa určení s odbornou péčí v ujednané době, a nebyla-li ujednána, bez zbytečného odkladu. Má se za to, že tato doba počíná běžet dnem následujícím po převzetí zásilky dopravcem. § 2559 Přerušení přepravy Nevydal-li ještě dopravce zásilku příjemci, může odesílatel přikázat, aby přeprava byla přerušena a se zásilkou bylo naloženo podle jeho příkazu, nahradí však dopravci účelně vynaložené náklady s tím spojené. § 2560 (1) Zná-li dopravce příjemce zásilky, zásilku mu doručí. Má-li však příjemce podle smlouvy zásilku v místě určení vyzvednout, oznámí mu dopravce jen ukončení přepravy a zásilku mu na požádání vydá. (2) Zavazuje-li smlouva dopravce, aby před vydáním zásilky vybral od příjemce určitou částku či uskutečnil jiný inkasní úkon, použijí se přiměřeně ustanovení o dokumentárním inkasu. § 2561 Příjemce zásilky určený ve smlouvě nabývá práva ze smlouvy, požádá-li o vydání zásilky po jejím dojití do místa určení, popřípadě po uplynutí doby, kdy zásilka měla do místa určení dojít. Tím okamžikem přechází na příjemce i právo na náhradu škody na zásilce. § 2562 Přijetím zásilky se příjemce stává ručitelem odesílatele za pohledávky dopravce ze smlouvy týkající se přepravy převzaté zásilky. Ručení se příjemce zprostí, prokáže-li, že o těchto pohledávkách nevěděl a ani nemusel vědět. § 2563 Dopravce zásilku příjemci nevydá, bylo-li by to v rozporu s příkazem odesílatele podle § 2559. V tom případě má právo nakládat se zásilkou nadále odesílatel. Určí-li odesílatel dopravci jinou osobu jako příjemce, nabývá tato osoba práva ze smlouvy týmž způsobem jako původní příjemce. Přepravné § 2564 (1) Přepravné je splatné bez zbytečného odkladu po provedení přepravy do místa určení. (2) Není-li výše přepravného ujednána, náleží dopravci přepravné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k obsahu závazku. § 2565 Nemůže-li dopravce dokončit přepravu z důvodů, za něž neodpovídá, náleží mu poměrná část přepravného s přihlédnutím k přepravě již uskutečněné. Náhrada škody § 2566 (1) Dopravce nahradí škodu vzniklou na zásilce v době od převzetí zásilky dopravcem do vydání zásilky příjemci. To neplatí, prokáže-li, že škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. (2) Povinnosti k náhradě škody se dopravce zprostí, prokáže-li, že škodu způsobili a) odesílatel, příjemce nebo vlastník zásilky nebo b) vada či přirozená povaha zásilky, včetně obvyklého úbytku. (3) Způsobí-li škodu vadný obal zásilky, dopravce se povinnosti k náhradě škody zprostí důkazem, že odesílatele na vadu při převzetí zásilky k přepravě upozornil; byl-li vydán nákladní nebo náložný list, musí v něm být vada obalu poznamenána. Neupozorní-li dopravce na vadný obal, zprostí se povinnosti k náhradě škody důkazem, že vadu nemohl při převzetí zásilky poznat. (4) K ujednáním omezujícím povinnost dopravce podle odstavců 1 až 3 se nepřihlíží. § 2567 (1) Při ztrátě nebo zničení zásilky nahradí dopravce cenucenu, kterou zásilka měla v době, kdy ji převzal. (2) Při poškození nebo znehodnocení zásilky nahradí dopravce rozdíl mezi cenoucenou, kterou zásilka měla v době jejího převzetí dopravcem, a cenoucenou, kterou by v této době měla zásilka poškozená nebo znehodnocená. § 2568 (1) Vznikne-li na zásilce škoda, podá dopravce odesílateli o škodě zprávu. Nabyl-li však právo na vydání zásilky již příjemce, podá dopravce zprávu příjemci. (2) Nepodá-li dopravce zprávu o škodě bez zbytečného odkladu, nahradí odesílateli, nebo příjemci škodu tím způsobenou. § 2569 Není-li právo na náhradu škody u dopravce uplatněno do šesti měsíců ode dne převzetí zásilky, anebo nebyla-li zásilka převzata, do šesti měsíců ode dne, kdy měla být doručena, soud je nepřizná, namítne-li dopravce, že právo bylo uplatněno opožděně. § 2570 Svépomocný prodej Dopravce může zásilku na účet odesílatele prodat při bezprostřední hrozbě podstatné škody na zásilce, není-li čas vyžádat si pokyny odesílatele, anebo prodlévá-li odesílatel s nimi. § 2571 (1) Dopravce má k zásilce, dokud s ní může nakládat, zástavní právozástavní právo k zajištění dluhů vyplývajících ze smlouvy. (2) Vázne-li na zásilce několik zástavních právzástavních práv, má zástavní právozástavní právo dopravce přednost před zástavními právyzástavními právy dříve vzniklými a zástavní právozástavní právo dopravce má přednost před zástavním právemzástavním právem zasílatele. Pododdíl 3 Náložný list § 2572 (1) Potvrzení o převzetí zásilky lze nahradit náložným listemnáložným listem. Náložný listNáložný list je cenný papírcenný papír, se kterým je spojeno právo požadovat na dopravci vydání zásilky v souladu s obsahem náložného listunáložného listu; lze jej vydat na jméno, na řad nebo na doručitele. (2) Náložný listNáložný list obsahuje alespoň a) jméno dopravce a jeho bydlištěbydliště nebo sídlo, b) jméno odesílatele a jeho bydlištěbydliště nebo sídlo, c) označení, množství, váhu nebo objem přepravovaných věcívěcí, d) formu náložného listunáložného listu; pokud byl vydán na jméno nebo na řad, i označení osoby, na jejíž jméno nebo řad byl vydán, e) údaj o místě určení a f) místo a den vydání náložného listunáložného listu a dopravcův podpis. (3) Neobsahuje-li náložný listnáložný list jméno osoby, na jejíž řad je vydán, považuje se za vystavený na řad odesílatele. § 2573 Při vydání náložného listunáložného listu ve stejnopisech dopravce vyznačí na každém stejnopisu jejich počet. § 2574 Dopravce vydá odesílateli za zničený nebo ztracený náložný listnáložný list nový náložný listnáložný list s vyznačením, že se jedná o náhradní náložný listnáložný list. Odesílatel nahradí dopravci škodu, vznikne-li mu zneužitím původního náložného listunáložného listu. § 2575 Po vydání náložného listunáložného listu má právo přerušit přepravu jen osoba oprávněná z náložného listunáložného listu. Bylo-li vydáno více stejnopisů náložného listunáložného listu, vyžaduje se předložení všech stejnopisů. § 2576 Po vydání náložného listunáložného listu má právo na vydání zásilky osoba oprávněná k tomu podle náložného listunáložného listu. § 2577 (1) Vůči držiteli náložného listunáložného listu může dopravce uplatnit jen námitky plynoucí z obsahu náložného listunáložného listu nebo ze svých práv proti držiteli. (2) Vůči držiteli náložného listunáložného listu se dopravce může dovolat ujednání obsažených ve smlouvě, kterou uzavřel s odesílatelem, jsou-li tato ujednání v náložném listunáložném listu obsažena, anebo odkazuje-li na ně náložný listnáložný list výslovně. Pododdíl 4 Společná ustanovení o přepravě osob a věcí § 2578 Podrobnější úpravu přepravy osob a věcívěcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. § 2579 Spojí-li se k provedení přepravy několik dopravců, mohou přepravní řády stanovit, který z dopravců a za jakých podmínek za přepravu odpovídá. § 2580 (1) Omezí-li přepravní řády povinnost dopravce k náhradě újmy na zdraví, nepřihlíží se k tomu. (2) Povinnost dopravců provozujících veřejnou přepravu nahradit škodu nebo jinou újmu mohou přepravními řády omezit jen ve zvlášť odůvodněných případech, kdy potřeba takového omezení pro vnitrostátní přepravu nezbytně vyplývá ze zásad platných pro mezinárodní přepravu. (3) Případná omezení povinnosti dopravce k náhradě újmy v přepravních řádech se nevztahují na případy újmy způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti. § 2581 (1) Je-li osoba oprávněná vyzvednout zavazadlo či zásilku v prodlení s vyzvednutím věcivěci déle než šest měsíců, může dopravce věcvěc na účet této osoby prodat. Jedná-li se o věcvěc větší hodnoty a zná-li dopravce adresu této osoby, vyrozumí ji předem o zamýšleném prodeji a poskytne jí dodatečnou přiměřenou lhůtu k vyzvednutí věcivěci. (2) Přepravní řády mohou v odůvodněných případech stanovit pro vyzvednutí některých zavazadel a zásilek kratší lhůtu k jejich vyzvednutí, zejména jedná-li se o věcivěci nebezpečné povahy nebo o věcivěci, které se rychle kazí. Oddíl 2 Provoz dopravního prostředku § 2582 Smlouvou o provozu dopravního prostředkuSmlouvou o provozu dopravního prostředku se provozce zavazuje přepravit náklad určený objednatelem a k tomu účelu vykonat alespoň jednu předem určenou cestu, anebo vykonat ve smluvené době větší počet cest, jak to objednatel určí, a objednatel se zavazuje zaplatit provozci odměnu. § 2583 (1) Provozce zajistí způsobilost dopravního prostředku k smluvené cestě, jeho použitelnost pro dohodnutou přepravu a opatří dopravní prostředek způsobilou posádkou a pohonnými hmotami a dalšími potřebnými věcmivěcmi. (2) Není-li dopravní prostředek způsobilý podle odstavce 1, nahradí provozce objednateli škodu z toho vzniklou, ledaže prokáže, že tuto nezpůsobilost nemohl ani při zachování potřebné péče předvídat. § 2584 Právo požadovat smluvený provoz dopravního prostředku může objednatel postoupit jiné osobě. § 2585 Přejímá-li provozce k přepravě náklad, použije se pro určení práv a povinností stran přiměřeně ustanovení upravující smlouvu o přepravě, pokud to povaha smlouvy o provozu dopravního prostředkusmlouvy o provozu dopravního prostředku připouští. Díl 8 Dílo Oddíl 1 Obecná ustanovení § 2586 Základní ustanovení (1) Smlouvou o díloSmlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílodílo a objednatel se zavazuje dílodílo převzít a zaplatit cenucenu. (2) CenaCena díladíla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení cenyceny díladíla, platí za ujednanou cenacena placená za totéž nebo srovnatelné dílodílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. § 2587 Dílem se rozumí zhotovení určité věcivěci, nespadá-li pod kupní smlouvukupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věcivěci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavbystavby nebo její části. § 2588 (1) Záleží-li provedení díladíla ve zvláštních osobních schopnostech zhotovitele, zaniká závazek ztrátou jeho způsobilosti, nebo jeho smrtí. To neplatí, může-li dílodílo úspěšně provést ten, kdo převzal činnost zhotovitele jako jeho právní nástupce. (2) Smrt objednatele sama o sobě závazek neruší, ledaže se tím splnění závazku stane nemožným nebo zbytečným. To platí i v případě zániku závazku smrtí objednatele. Způsob provádění díla § 2589 Zhotovitel buď provede dílodílo osobně, anebo je nechá provést pod svým osobním vedením. To neplatí, není-li provedení díladíla vázáno na osobní vlastnosti zhotovitele nebo není-li to vzhledem k povaze díladíla zapotřebí. § 2590 (1) Zhotovitel provede dílodílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díladíla potřeba. (2) Není-li doba plnění ujednána, provede zhotovitel dílodílo v době přiměřené jeho povaze. Má se za to, že je čas plnění ujednán ve prospěch zhotovitele. § 2591 Je-li k provedení díladíla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo, upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy. § 2592 Zhotovitel postupuje při provádění díladíla samostatně. Příkazy objednatele ohledně způsobu provádění díladíla je zhotovitel vázán, jen plyne-li to ze zvyklostí, anebo bylo-li to ujednáno. § 2593 Objednatel má právo kontrolovat provádění díladíla. Zjistí-li, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílodílo řádným způsobem. Neučiní-li tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel odstoupit od smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy. § 2594 (1) Zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věcivěci, kterou mu objednatel k provedení díladíla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče. (2) Překáží-li nevhodná věcvěc nebo příkaz v řádném provádění díladíla, zhotovitel je v nezbytném rozsahu přeruší až do výměny věcivěci nebo změny příkazu; trvá-li objednatel na provádění díladíla s použitím předané věcivěci nebo podle daného příkazu, má zhotovitel právo požadovat, aby tak objednatel učinil v písemné formě. (3) Lhůta stanovená pro dokončení díladíla se prodlužuje o dobu přerušením vyvolanou. Zhotovitel má právo na úhradu nákladů spojených s přerušením díladíla nebo s použitím nevhodných věcívěcí do doby, kdy jejich nevhodnost mohla být zjištěna. (4) Zachová-li se zhotovitel podle odstavců 1 a 2, nemá objednatel práva z vady díladíla vzniklé pro nevhodnost věcivěci nebo příkazu. § 2595 Trvá-li objednatel na provedení díladíla podle zřejmě nevhodného příkazu nebo s použitím zřejmě nevhodné věcivěci i po zhotovitelově upozornění, může zhotovitel od smlouvy odstoupit. Věci k provedení díla § 2596 Opatří-li zhotovitel věcvěc zpracovanou při provádění díladíla, má stran této věcivěci, pokud se stala součástí díladíla, postavení prodávajícího. Má se za to, že kupní cenacena věcivěci je zahrnuta v ceněceně díladíla. § 2597 (1) Má-li objednatel opatřit věcvěc k provedení díladíla, předá ji zhotoviteli v dohodnuté době, jinak bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. Má se za to, že se cenacena díladíla o cenucenu této věcivěci nesnižuje. (2) Neopatří-li objednatel věcvěc včas a neučiní-li tak ani na výzvu zhotovitele v dodatečné přiměřené době, může věcvěc opatřit zhotovitel na účet objednatele. CenuCenu věcivěci a náklady účelně vynaložené s jejím opatřením objednatel zhotoviteli zaplatí bez zbytečného odkladu poté, co jej o placení zhotovitel požádá. § 2598 (1) Objednatel nese nebezpečí škody na věcivěci, kterou opatřil k provedení díladíla, dokud trvá jeho vlastnické právo k věcivěci. (2) Zhotovitel odpovídá za věcvěc převzatou od objednatele jako skladovatel. S provedeným dílem předloží objednateli vyúčtování a vrátí mu vše, co z jeho věcívěcí nezpracoval. Vlastnické právo k předmětu díla § 2599 (1) Je-li předmětem díladíla věcvěc určená jednotlivě, nabývá k ní vlastnické právo objednatel. To neplatí v případě, že zhotovitel zpracoval věcvěc objednatele na jiném místě než u objednatele či na jeho pozemku nebo na pozemku, který objednatel opatřil, nebo že je hodnota díladíla stejná nebo vyšší než hodnota objednatelovy zpracované věcivěci; tehdy nabývá vlastnické právo k předmětu díladíla zhotovitel. (2) Je-li předmětem díladíla věcvěc určená podle druhu, nabývá k ní vlastnické právo zhotovitel. To neplatí v případě, že zhotovitel zhotovil věcvěc u objednatele, na jeho pozemku nebo na pozemku, který objednatel opatřil; tehdy nabývá vlastnické právo objednatel. § 2600 Nabyl-li zhotovitel zpracováním vlastnické právo k věcivěci a zmaří-li se dílodílo z důvodu, za nějž zhotovitel neodpovídá, nemá objednatel právo na náhradu za věcvěc, kterou zhotoviteli předal k zpracování. Právo z bezdůvodného obohacení tím není dotčeno. § 2601 Nabyl-li zhotovitel zpracováním vlastnické právo k věcivěci a zmaří-li se dílodílo z důvodu, za nějž zhotovitel odpovídá, poskytne objednateli peněžitou náhradu za jeho zpracovanou věcvěc, anebo mu vrátí věcvěc téhož druhu. § 2602 (1) Nabyl-li objednatel zpracováním vlastnické právo k věcivěci a zmaří-li se dílodílo z důvodu, za nějž zhotovitel odpovídá, může objednatel požadovat buď vydání věcivěci vzniklé zpracováním, anebo tuto věcvěc odmítnout a požadovat náhradu svých věcívěcí použitých ke zpracování. (2) Vydá-li zhotovitel objednateli věcvěc vzniklou zpracováním, není tím dotčeno jeho právo z bezdůvodného obohacení. Odmítne-li objednatel věcvěc vzniklou zpracováním, má vůči zhotoviteli právo na peněžitou náhradu za svoji zpracovanou věcvěc, anebo na vrácení věcivěci téhož druhu. § 2603 Nabyl-li vlastnické právo k věcivěci objednatel a zmaří-li se dílodílo z důvodu, za nějž zhotovitel neodpovídá, může objednatel požadovat jen vydání věcivěci vzniklé zpracováním, nahradí však zhotoviteli cenucenu jeho věcivěci použité ke zpracování. Provedení díla § 2604 DíloDílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. § 2605 (1) DíloDílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílodílo s výhradami, nebo bez výhrad. (2) Převezme-li objednatel dílodílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díladíla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas. § 2606 Provádí-li se dílodílo postupně a lze-li jednotlivé stupně odlišit, může být předáno a převzato i po částech. § 2607 (1) Má-li být dokončení díladíla prokázáno provedením ujednaných zkoušek, považuje se provedení díladíla za dokončené úspěšným provedením zkoušek. K účasti na nich zhotovitel objednatele včas přizve; nezúčastní-li se objednatel zkoušky a nevylučuje-li to povaha věcivěci, nebrání to jejich provedení. (2) Výsledek zkoušky se zachytí v zápisu; není-li objednatel přítomen, potvrdí zápis místo něho hodnověrná, odborně způsobilá a nestranná osoba, jež se zkoušek zúčastnila. Nepříčí-li se to povaze závazku, je zhotovitel povinen objednateli na jeho žádost zápis předat. § 2608 (1) Je-li předmětem díladíla věcvěc, řídí se předání věcivěci obdobně ustanoveními o kupní smlouvěkupní smlouvě. (2) Převzetím nabývá objednatel vlastnické právo k věcivěci a přechází na něho nebezpečí škody na věcivěci, nestalo-li se tak již dříve. § 2609 Svépomocný prodej (1) Je-li předmětem díladíla věcvěc, může ji zhotovitel na účet objednatele vhodným způsobem prodat, nepřevezme-li objednatel věcvěc bez zbytečného odkladu poté, co dílodílo mělo být dokončeno; bylo-li dokončeno později, pak bez zbytečného odkladu po vyrozumění o dokončení díladíla. Nebrání-li tomu povaha věcivěci, zhotovitel vyrozumí objednatele o zamýšleném prodeji a stanoví mu náhradní lhůtu k převzetí věcivěci, avšak ne kratší než jeden měsíc. (2) Nehlásí-li se neznámý nebo nesnadno dosažitelný objednatel o dílodílo po dobu delší než šest měsíců, popřípadě, brání-li tomu povaha věcivěci, nehlásí-li se objednatel o věcvěc po dobu přiměřenou její povaze, může zhotovitel věcvěc na jeho účet prodat i bez vyrozumění. Cena za dílo § 2610 (1) Právo na zaplacení cenyceny díladíla vzniká provedením díladíla. (2) Je-li dílodílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení cenyceny za každou část při jejím provedení. § 2611 Provádí-li se dílodílo po částech nebo se značnými náklady a neujednaly-li strany placení zálohy, může zhotovitel požadovat během provádění díladíla přiměřenou část odměny s přihlédnutím k vynaloženým nákladům. § 2612 (1) Zjistí-li zhotovitel po uzavření smlouvy, že cenucenu určenou odhadem bude třeba podstatně překročit, oznámí to objednateli bez zbytečného odkladu s odůvodněným určením nové cenyceny; neučiní-li to bez zbytečného odkladu poté, co potřebu zvýšení cenyceny zjistil, anebo zjistit měl a mohl, nemá právo na zaplacení rozdílu v ceněceně. (2) Objednatel může od smlouvy odstoupit; poměrnou část původně určené cenyceny zhotoviteli zaplatí, má-li z částečného plnění zhotovitele prospěch. Neodstoupí-li objednatel od smlouvy bez zbytečného odkladu po doručení oznámení o vyšší ceněceně, platí, že se zvýšením cenyceny souhlasí. § 2613 Zmaří-li objednatel provedení díladíla z důvodu, za nějž odpovídá, náleží zhotoviteli cenacena za dílodílo snížená o to, co zhotovitel neprovedením díladíla ušetřil. § 2614 Dohodnou-li se strany po uzavření smlouvy na omezení rozsahu díladíla a neujednají-li důsledky pro výši cenyceny, zaplatí objednatel cenucenu upravenou s přihlédnutím k rozdílu v rozsahu nutné činnosti a v účelných nákladech spojených se změněným prováděním díladíla. Vady díla § 2615 (1) DíloDílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. (2) O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvěkupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díladíla, jestliže předmět díladíla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli. § 2616 Dojde-li podle českého právního řádu nebo podle právního řádu státu, kde má být předmět díladíla využit, v důsledku použití předmětu díladíla k ohrožení nebo porušení práva třetí osoby z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictvívlastnictví, je z toho zhotovitel objednateli zavázán, pokud o tom zhotovitel v době uzavření smlouvy věděl nebo vědět musel. Na právní vady díladíla se obdobně použijí ustanovení o právních vadách předmětu koupě. § 2617 Má-li dílodílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění; přechází-li však nebezpečí škody na objednatele až později, rozhoduje doba tohoto přechodu. Po této době má objednatel práva z vadného plnění, způsobil-li vadu zhotovitel porušením povinnosti. § 2618 Soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díladíla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díladíla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně. § 2619 Dal-li zhotovitel za jakost díladíla záruku, záruční doba počíná běžet předáním díladíla. Oddíl 2 Určení ceny podle rozpočtu § 2620 (1) Je-li cenacena ujednána pevnou částkou, nebo odkazemodkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy, nemůže ani objednatel ani zhotovitel žádat změnu cenyceny proto, že si dílodílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno. (2) Nastane-li však zcela mimořádná nepředvídatelná okolnost, která dokončení díladíla podstatně ztěžuje, může soud podle svého uvážení rozhodnout o spravedlivém zvýšení cenyceny za dílodílo, anebo o zrušení smlouvy a o tom, jak se strany vypořádají. To neplatí, převzala-li některá ze stran nebezpečí změny okolností, nebo jedná-li se o okolnost, o níž některá ze stran předem prohlásila, že nenastane. § 2621 (1) Bylo-li dílodílo zadáno podle rozpočtu, nemůže zhotovitel požadovat zvýšení cenyceny za dílodílo, ani mají-li rozsah nebo nákladnost práce za následek překročení rozpočtu. (2) Byla-li zaručena úplnost rozpočtu, nemůže zhotovitel díladíla požadovat zvýšení cenyceny za dílodílo, objeví-li se potřeba dalších prací k dokončení díladíla. § 2622 (1) Byla-li však cenacena určena na základě rozpočtu daného s výhradou, že se nezaručuje jeho úplnost, nebo s výhradou, že rozpočet je nezávazný, může zhotovitel požadovat zvýšení cenyceny, objeví-li se v případě rozpočtu s výhradou nezaručené úplnosti při provádění díladíla potřeba činností do rozpočtu nezahrnutých, pokud nebyly předvídatelné v době uzavření smlouvy, a v případě rozpočtu s výhradou nezávaznosti, oč nevyhnutelně převýší náklady účelně vynaložené zhotovitelem náklady zahrnuté do rozpočtu. Nesouhlasí-li objednatel se zvýšením cenyceny, určí zvýšení cenyceny na návrh zhotovitele soud. (2) Zhotoviteli zaniká nárok na určení zvýšení cenyceny podle odstavce 1, jestliže neoznámí nutnost překročení rozpočtované částky a výši požadovaného zvýšení cenyceny bez zbytečného odkladu poté, kdy se při provádění díladíla ukázala jeho nevyhnutelnost. (3) Objednatel může bez zbytečného odkladu odstoupit od smlouvy, požaduje-li zhotovitel zvýšení o více než 10 % cenyceny podle rozpočtu. V tomto případě je objednatel povinen nahradit zhotoviteli část cenyceny odpovídající rozsahu částečného provedení díladíla podle rozpočtu. Oddíl 3 Stavba jako předmět díla § 2623 Není-li dále stanoveno jinak, použijí se na smlouvu o úpravě nemovité věcivěci a na smlouvu o zhotovení, opravě nebo úpravě stavbystavby ustanovení prvního oddílu tohoto dílu. § 2624 Nebezpečí škody Zhotovuje-li se objednateli stavbastavba na objednávku, nese zhotovitel nebezpečí škody nebo zničení stavbystavby až do jejího předání, ledaže by ke škodě došlo i jinak. § 2625 Právo na vyúčtování Je-li cenacena díladíla určena s odkazemodkazem na skutečný rozsah práce a její hodnotu nebo na hodnotu použitých věcívěcí a výši dalších nákladů, vyúčtuje zhotovitel na žádost objednatele dosavadní postup prací, jakož i dosud vynaložené náklady. § 2626 Kontrola provádění díla (1) Stanoví-li smlouva, že objednatel zkontroluje předmět díladíla na určitém stupni jeho provádění, zhotovitel pozve objednatele ke kontrole. Nepozve-li jej včas nebo pozve-li jej ve zřejmě nevhodné době, umožní objednateli dodatečnou kontrolu a hradí náklady s tím spojené. (2) Nedostaví-li se objednatel ke kontrole, na niž byl řádně pozván nebo jež se měla konat podle ujednaného časového rozvrhu, může zhotovitel pokračovat v provádění díladíla. Objednatel má právo na provedení dodatečné kontroly, nahradí však zhotoviteli náklady s tím spojené, zabránila-li mu v účasti na kontrole vyšší moc a požádal-li o dodatečnou kontrolu bez zbytečného odkladu, jinak jde k jeho tíži vše, co dodatečná kontrola vyvolá. § 2627 Skryté překážky (1) Zjistí-li zhotovitel při provádění díladíla skryté překážky týkající se místa, kde má být dílodílo provedeno, znemožňující provést dílodílo dohodnutým způsobem, oznámí to bez zbytečného odkladu objednateli a navrhne mu změnu díladíla. Do dosažení dohody o změně díladíla může jeho provádění přerušit. (2) Nedohodnou-li se strany na změně smlouvy v přiměřené lhůtě, může kterákoli z nich od smlouvy odstoupit. Zhotovitel má právo na cenucenu za část díladíla provedenou do doby, než překážku mohl při vynaložení potřebné péče odhalit. § 2628 Převzetí stavby Objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavbystavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavbystavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují. Vady stavby § 2629 (1) Soud nepřizná právo ze skryté vady, kterou objednatel nevytkl bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavbystavby, namítne-li druhá strana, že vada nebyla vytknuta včas. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních. (2) Prováděcí právní předpis může v odůvodněných případech stanovit zkrácení lhůty uvedené v odstavci 1 pro některé části stavbystavby až na dva roky. Ujednají-li strany zkrácení této lhůty, nepřihlíží se k tomu, je-li objednatel slabší stranou. (3) Je-li objednatelem spotřebitelspotřebitel a projeví-li se vada v průběhu dvou let od převzetí, má se za to, že stavbastavba byla vadná již při převzetí, ledaže to povaha vady vylučuje. Tato doba neběží po dobu, po kterou objednatel nemůže stavbustavbu užívat, v případě, že vadu vytkl oprávněně. § 2630 (1) Bylo-li plněno vadně, je vzhledem k tomu, co sám dodal, zavázán se zhotovitelem společně a nerozdílně a) poddodavatel zhotovitele, ledaže prokáže, že vadu způsobilo jen rozhodnutí zhotovitele nebo toho, kdo nad stavboustavbou vykonával dozor, b) kdo dodal stavební dokumentaci, ledaže prokáže, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci, a c) kdo prováděl dozor nad stavboustavbou, ledaže prokáže, že vadu stavbystavby nezpůsobilo selhání dozoru. (2) Zhotovitel se zprostí povinnosti z vady stavbystavby, prokáže-li, že vadu způsobila jen chyba ve stavební dokumentaci dodané osobou, kterou si objednatel zvolil, nebo jen selhání dozoru nad stavboustavbou vykonávaného osobou, kterou si objednatel zvolil. Oddíl 4 Dílo s nehmotným výsledkem § 2631 Spočívá-li dílodílo v jiném výsledku činnosti, než je zhotovení věcivěci nebo údržba, oprava či úprava věcivěci, postupuje zhotovitel při této činnosti, jak bylo ujednáno a s odbornou péčí tak, aby dosáhl výsledku činnosti určeného ve smlouvě. § 2632 Není-li předmětem díladíla hmotná věchmotná věc, odevzdá zhotovitel výsledek své činnosti objednateli. DíloDílo s nehmotným výsledkem se považuje za předané, je-li dokončeno a zhotovitel umožní objednateli jeho užití. § 2633 Výsledek činnosti, který je předmětem práva průmyslového nebo jiného duševního vlastnictvívlastnictví, může zhotovitel poskytnout i jiným osobám než objednateli, bylo-li tak ujednáno. Neobsahuje-li smlouva výslovný zákaz tohoto poskytnutí, je k němu zhotovitel oprávněn, není-li to vzhledem k povaze díladíla v rozporu se zájmy objednatele. § 2634 Je-li předmětem díladíla výsledek činnosti, který je chráněn právem průmyslového nebo jiného duševního vlastnictvívlastnictví, má se za to, že jej zhotovitel poskytl objednateli k účelu vyplývajícímu ze smlouvy. § 2635 Ustanovení tohoto oddílu se použijí obdobně i pro výsledek činnosti zhotovený podle ustanovení o veřejném příslibu (soutěžní dílodílo). Díl 9 Péče o zdraví § 2636 Základní ustanovení (1) Smlouvou o péči o zdravíSmlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. (2) Příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů. § 2637 Péče o zdraví zahrnuje úkon, prohlídku nebo radu a všechny další služby, které se týkají bezprostředně ošetřovaného a které jsou vedeny snahou zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav. Péče o zdraví však není činnost spočívající jen v prodeji nebo jiném převodu léků. Poučení § 2638 (1) Poskytovatel srozumitelně vysvětlí ošetřovanému zamýšlené vyšetření i navrhovanou péči o zdraví; po příslušném vyšetření poskytovatel vysvětlí ošetřovanému jeho zdravotní stav a péči o zdraví i při dalším postupu. Žádá-li o to ošetřovaný, podá mu poskytovatel vysvětlení v písemné formě. (2) Není-li ošetřovaný plně svéprávný, ale přesto je schopen úsudku, poučí se způsobem přiměřeným jeho schopnosti vysvětlení pochopit; vysvětlení se podá i jeho zákonnému zástupci. § 2639 (1) Vysvětlení je řádně podáno, lze-li rozumně předpokládat, že ošetřovaný pochopil svůj zdravotní stav, způsob, účel a nezbytnost péče o zdraví včetně očekávaných následků i možných nebezpečí pro své zdraví, jakož i to, zda přichází v úvahu i případný jiný způsob péče o zdraví. (2) Musí-li si poskytovatel být vědom, že u ošetřovaného vyvolal představu, že péčí o zdraví dosáhne určitého výsledku, ač ví nebo musí vědět, že výsledku nemusí být dosaženo, je povinen i toto ošetřovanému vysvětlit. § 2640 (1) Ohrozil-li by se tím zcela zjevně a vážně zdravotní stav ošetřovaného, může mu být vysvětlení podáno v plném rozsahu dodatečně, jakmile již není třeba obávat se nebezpečí. Má se za to, že toto právo poskytovatel nemá, nepotvrdí-li mu zjevnost a vážnost nebezpečí jiná osoba poskytující péči o zdraví v daném oboru. (2) Je-li vysvětlení odepřeno a vyžaduje-li to zájem ošetřovaného, podá se vysvětlení jiné osobě pověřené ošetřovaným, ledaže jiný právní předpis stanoví něco jiného. § 2641 Dal-li ošetřovaný zřetelně najevo, že si vysvětlení nepřeje, neposkytne se, ledaže nebezpečí, které z toho hrozí ošetřovanému nebo jiné osobě, zjevně převyšuje jeho zájem. Práva a povinnosti stran § 2642 (1) Ke každému úkonu v rámci péče o zdraví se vyžaduje souhlas ošetřovaného, ledaže zákon stanoví, že souhlasu není třeba. Odmítne-li ošetřovaný souhlas, potvrdí to poskytovateli na jeho žádost v písemné formě. (2) Požádá-li o to poskytovatel nebo ošetřovaný, potvrdí mu druhá strana v písemné formě, k čemu byl souhlas udělen. § 2643 (1) Poskytovatel postupuje podle smlouvy s péčí řádného odborníka, a to i v souladu s pravidly svého oboru. (2) Ošetřovaný sdělí poskytovateli podle svého nejlepšího vědomí potřebné údaje a poskytne mu součinnost nutnou podle rozumného očekávání k tomu, aby mohl splnit povinnosti podle smlouvy. § 2644 Poskytovatel neumožní jiné osobě pozorovat péči o zdraví ošetřovaného, ledaže ten dal k tomu souhlas. To neplatí, vyžaduje-li se přítomnost jiné osoby, aby bylo prokázáno, nakolik se vyhovělo požadavkům odborné péče. § 2645 Poskytovatel odpovídá za to, že splní své povinnosti s péčí řádného odborníka; k ujednáním, která to vylučují nebo omezují, se nepřihlíží. § 2646 (1) Poskytuje-li se péče o zdraví ve zdravotnickém zařízení, v zařízení sociálních služeb nebo v obdobném zařízení, které smluvní strana neprovozuje, musí být ošetřovanému nebo příkazci včas sděleno, kdo je poskytovatelem a že provozovatel zařízení smluvní stranou není. (2) Nelze-li poskytovatele určit, považuje se za něho i provozovatel zařízení, kde byla péče o zdraví poskytnuta; to platí i v případě, že provozovatel ošetřovanému nebo příkazci bez zbytečného odkladu nesdělí, kdo je poskytovatelem. K opačným ujednáním se nepřihlíží. Záznamy o péči o zdraví § 2647 (1) Poskytovatel vede záznamy o péči o zdraví, z nichž musí být zřejmé údaje o zdravotním stavu ošetřovaného a o poskytovatelově činnosti, včetně podkladů osvědčujících správnost těchto údajů, v rozsahu nezbytném pro poskytování řádné péče o zdraví. Záznamy poskytovatel uchová tak dlouho, jak to vyžaduje potřeba odborné péče. (2) K záznamům poskytovatel podle svého uvážení připojí i podklady a vyjádření, které mu popřípadě odevzdal ošetřovaný nebo příkazce. (3) Do záznamů poskytovatel vždy poznamená, kdo do nich nahlížel. § 2648 (1) Požádá-li o to ošetřovaný, umožní mu poskytovatel bez zbytečného odkladu nahlédnout do záznamů, které o něm vede, a umožní mu pořizovat si z nich výpisy, opisy nebo kopie, popřípadě mu sám vydá proti zaplacení přiměřené náhrady z nich výpis, opis nebo kopii. (2) Obsahují-li záznamy rovněž údaje o třetí osobě, nelze je zpřístupnit bez jejího souhlasu. § 2649 (1) Nestanoví-li zákon něco jiného, nelze záznamy zpřístupnit jiné osobě bez výslovného souhlasu ošetřovaného, třeba by to byl i příkazce nebo zástupce ošetřovaného. (2) Udělil-li ošetřovaný souhlas, nebo odmítl-li jej udělit, uvede se to v záznamech, které poskytovatel o ošetřovaném vede. § 2650 (1) Bez souhlasu ošetřovaného může poskytovatel sdělit údaje o něm v anonymizované podobě k účelům vědeckého nebo statistického šetření týkajícího se zdravotního stavu obyvatelstva a jeho skupin, lze-li rozumně předpokládat, že souhlas nelze opatřit vůbec nebo včas a a) provádí-li se šetření s takovým zabezpečením, že nehrozí neúměrný zásah do soukromí ošetřovaného, nebo b) oznámí-li poskytovatel údaje tak, aby vyloučil následné zjištění, kterého určitého člověka se týkají. (2) Právo podle odstavce 1 poskytovatel nemá, není-li šetření prováděno ve veřejném zájmu, lze-li šetření provést i bez údajů o určitém ošetřovaném nebo vyjádřil-li ošetřovaný výslovně nesouhlas se zpřístupněním údajů o sobě. § 2651 Ošetřovaný, který není příkazcem, může péči o zdraví odmítnout; jeho odmítnutím se závazek ruší. Díl 10 Kontrolní činnost § 2652 Základní ustanovení (1) Smlouvou o kontrolní činnostiSmlouvou o kontrolní činnosti se kontrolor zavazuje zjistit nestranně stav určité věcivěci nebo ověřit výsledek určité činnosti a vydat o tom kontrolní osvědčení a objednatel se zavazuje zaplatit mu odměnu. (2) K ujednání, jímž se kontrolorovi ukládá povinnost, jež by mohla ovlivnit nestrannost kontroly nebo správnost kontrolního osvědčení, se nepřihlíží. § 2653 Kontrolor provede kontrolu s odbornou péčí podle stanoveného způsobu kontroly, doby, místa a rozsahu kontroly, se zřetelem i ke stavu, v jakém se předmět kontroly nacházel v době jejího provádění. Zjištěný stav popíše v kontrolním osvědčení. § 2654 Kontrolor provede kontrolu v rozsahu a způsobem obvyklým při obdobných kontrolách. Má se za to, že kontrola má být provedena bez zbytečného odkladu v místě, kde se předmět kontroly nachází. Objednatel oznámí kontrolorovi včas, kde se má kontrola uskutečnit. § 2655 Objednatel poskytne kontrolorovi součinnost nutnou k provedení kontroly, zejména mu umožní potřebný přístup k předmětu kontroly. § 2656 (1) Právo kontrolora na odměnu vzniká provedením kontroly a vydáním kontrolního osvědčení. (2) Společně s právem na odměnu vzniká kontrolorovi i právo na náhradu nákladů, které při provedení kontroly účelně vynaložil, ledaže z povahy těchto nákladů vyplývá, že jsou v odměně již zahrnuty. § 2657 Není-li odměna ujednána, zaplatí objednatel kontrolorovi odměnu ve výši obvyklé se zřetelem k předmětu, rozsahu, způsobu a místu kontroly v době uzavření smlouvy. § 2658 Provedení kontroly se nedotýká právních poměrů mezi objednatelem a jinými osobami, zejména osobami, jimž je předmět kontroly určen nebo od nichž pochází. § 2659 Neprovede-li kontrolor kontrolu řádně, nemá právo na odměnu a náhradu nákladů. § 2660 (1) Kontrolor nahradí škodu způsobenou porušením povinnosti provést kontrolu řádně v tom rozsahu, v jakém objednatel nemůže účinně dosáhnout náhrady uplatněním práva z vadného plnění vůči tomu, kdo plnil kontrolovaný předmět. Kontrolor povinnost k náhradě škody nemá, opomenul-li objednatel vymáhat své právo vůči třetí osobě včas, nebo nemůže-li je vymáhat vzhledem k tomu, co s třetí osobou ujednal. (2) Omezení podle odstavce 1 neplatí, ujistil-li kontrolor objednatele, že bez ohledu na rozsah a způsob kontroly zjistí všechny vady, nebo ujistí-li objednatele, že kontrolní osvědčení je úplné a správné. § 2661 Nahradí-li kontrolor objednateli škodu, přechází na něho právo objednatele vůči třetí osobě tak, jako by mu bylo postoupeno. Díl 11 Závazky ze smlouvy o účtu, jednorázovém vkladu, akreditivu a inkasu Oddíl 1 Účet Pododdíl 1 Obecná ustanovení § 2662 Základní ustanovení Smlouvou o účtuSmlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. § 2663 Je-li účet zřízen pro více osob, má každá z nich postavení majitele účtu. Tyto osoby nakládají s účtem společně. Má se za to, že jejich podíly na peněžních prostředcích na účtu jsou stejné. § 2664 S peněžními prostředky na účtu může majitel účtu a za podmínek ujednaných ve smlouvě i jeho zmocněnci nakládat ujednaným způsobem. Nevyplývá-li ze zmocnění opak, nezaniká smrtí zmocnitele. § 2665 Ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. § 2666 Zemře-li majitel účtu, zastaví ten, kdo vede účet, v den následující po dni, kdy mu byla smrt majitele účtu doložena, ty výplaty hotovosti a převody peněžních prostředků z účtu, o kterých majitel účtu určil, že se v nich po jeho smrti pokračovat nemá. § 2667 Úrok z peněžních prostředků na účtu je splatný na konci kalendářního měsíce. Ten, kdo vede účet, připíše úrok k zůstatku peněžních prostředků na účtu bez zbytečného odkladu poté, co se stal splatným. § 2668 Zanikne-li závazek, vypořádá ten, kdo vede účet, bez zbytečného odkladu pohledávky a dluhy týkající se účtu, zejména provede převody peněžních prostředků z účtu uskutečněné prostřednictvím platebních prostředků a šeků použitých do dne zániku závazku, účet zruší a zůstatek peněžních prostředků vyplatí majiteli účtu. Pododdíl 2 Platební účet § 2669 Platební účet upravuje jiný zákon. Jiný zákon rovněž upravuje převody peněžních prostředků na účtu, který není platebním účtem, jestliže se jedná o platební transakci podle jiného zákona. Pododdíl 3 Jiný než platební účet § 2670 Ustanovení tohoto pododdílu se použijí pro účet, který není platebním účtem. Ustanovení tohoto pododdílu se rovněž použijí pro vložení hotovosti, výběr hotovosti nebo převod peněžních prostředků prováděné na platebním účtu, jestliže se nejedná o platební transakci podle jiného zákona. § 2671 Byl-li sjednán úrok, náleží majiteli účtu ode dne připsání peněžních prostředků na účet do dne předcházejícího dni jejich odepsání z účtu. § 2672 Ten, kdo vede účet, připíše na něj přijaté nebo převedené peněžní prostředky nejpozději následující pracovní den poté, co získal právo s nimi nakládat. § 2673 (1) Ten, kdo vede účet, oznámí majiteli účtu vložení či výběr hotovosti nebo převod peněžních prostředků, k němuž došlo v uplynulém kalendářním měsíci, bez zbytečného odkladu po skončení kalendářního měsíce. (2) Ten, kdo vede účet, oznámí majiteli účtu bez zbytečného odkladu po skončení kalendářního roku zůstatek peněžních prostředků na účtu. § 2674 Majitel účtu může závazek ze smlouvy o účtusmlouvy o účtu vypovědět i bez výpovědní doby, i když je smlouva uzavřena na dobu určitou. § 2675 (1) Ten, kdo vede účet, může závazek ze smlouvy o účtusmlouvy o účtu vypovědět s účinností ke konci měsíce následujícího po měsíci, v němž výpověď došla majiteli účtu. (2) Poruší-li majitel účtu podstatným způsobem ujednanou povinnost, může ten, kdo vede účet, závazek ze smlouvy o účtusmlouvy o účtu vypovědět i bez výpovědní doby. Pododdíl 4 Vkladní knížka § 2676 (1) Vkladní knížkouVkladní knížkou potvrzuje výstavce vkladní knížkyvkladní knížky vložení hotovosti na účet a výběr hotovosti z účtu. Účet, k němuž byla vystavena vkladní knížkavkladní knížka, neslouží k provádění převodů peněžních prostředků. Vkladní knížkaVkladní knížka může být vystavena pouze na jméno majitele vkladní knížkyvkladní knížky. Z vkladní knížkyvkladní knížky musí být zřejmá výše peněžních prostředků na účtu a její změny. (2) Má se za to, že výše peněžních prostředků na účtu odpovídá záznamům ve vkladní knížcevkladní knížce. § 2677 S peněžními prostředky na účtu nakládá majitel vkladní knížkyvkladní knížky. Bez předložení vkladní knížkyvkladní knížky nelze s peněžními prostředky na účtu nakládat. § 2678 Při ztrátě nebo zničení vkladní knížkyvkladní knížky vystaví výstavce vkladní knížkyvkladní knížky na žádost majitele vkladní knížkyvkladní knížky novou vkladní knížkuvkladní knížku. Tato vkladní knížkavkladní knížka nahrazuje původní vkladní knížkuvkladní knížku, která pozbývá dnem jejího vystavení platnosti. § 2679 Pokud majitel vkladní knížkyvkladní knížky nenakládá s peněžními prostředky na účtu po dobu dvaceti let ani nepředloží vkladní knížkuvkladní knížku k doplnění záznamů, ruší se závazek uplynutím této doby; majitel vkladní knížkyvkladní knížky má právo na výplatu zůstatku peněžních prostředků na účtu včetně úroků ke dni zrušení závazku. Oddíl 2 Jednorázový vklad § 2680 (1) Smlouvou o jednorázovém vkladujednorázovém vkladu se vkladatel zavazuje poskytnout příjemci vkladu pevný jednorázový vkladjednorázový vklad v určité výši a příjemce vkladu se zavazuje tento vklad přijmout, po zániku závazku jej vrátit a zaplatit vkladateli úrok. (2) Bylo-li nakládání s vkladem podmíněno sdělením hesla a vkladatel heslo nezná, může vkladatel nakládat s vkladem, pokud prokáže, že mu vklad náleží. § 2681 Vkladní list Vkladním listemVkladním listem příjemce vkladu potvrzuje pevný jednorázový vkladjednorázový vklad na dobu určitou ve výši vkladním listemvkladním listem uvedené. Oddíl 3 Akreditiv § 2682 Základní ustanovení Smlouvou o otevření akreditivuSmlouvou o otevření akreditivu se výstavce akreditivu zavazuje vůči příkazci vystavit na jeho žádost a účet ve prospěch třetí osoby (oprávněného) akreditiv a příkazce se zavazuje zaplatit výstavci akreditivu odměnu. § 2683 (1) Výstavce akreditivu oznámí oprávněnému v písemné formě bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy, že v jeho prospěch otvírá akreditiv, a sdělí mu jeho obsah. (2) Akreditiv obsahuje alespoň určení, že se výstavce akreditivu zavazuje zaplatit určitou částku, přijmout směnku nebo se zavazuje k jinému plnění, jakož i akreditivní podmínky s určením, do kdy je má oprávněný splnit, aby mohl požadovat plnění od výstavce akreditivu. § 2684 Závazek výstavce akreditivu vůči oprávněnému vzniká vystavením akreditivu. Tento závazek je nezávislý na závazku mezi výstavcem akreditivu a příkazcem i na závazku mezi příkazcem a oprávněným. § 2685 Výstavce akreditivu může pověřit akreditivem i jiného výstavce, aby za něj poskytl plnění. Poskytne-li pověřený výstavce plnění, má právo na náhradu vůči výstavci akreditivu; byl-li akreditiv potvrzen, má toto právo i vůči potvrzujícímu výstavci. § 2686 Neurčí-li akreditiv výslovně jinak, může jej výstavce akreditivu změnit nebo zrušit jen se souhlasem oprávněného a příkazce. Potvrzený akreditiv § 2687 (1) Je-li akreditiv na žádost výstavce akreditivu potvrzen dalším výstavcem, vzniká oprávněnému právo na plnění i vůči potvrzujícímu výstavci od doby, kdy potvrzující výstavce oprávněnému potvrzení akreditivu oznámil. (2) Ke změně nebo zrušení potvrzeného akreditivu se vyžaduje i souhlas potvrzujícího výstavce. § 2688 Plnil-li potvrzující výstavce oprávněnému podle podmínek akreditivu, má právo na náhradu vůči výstavci akreditivu. § 2689 Výstavce akreditivu, který oprávněnému jen oznámí, že pro něho jiný výstavce akreditivu otevřel akreditiv, nevzniká závazek z akreditivu, nahradí však škodu, bylo-li oznámení nesprávné. Dokumentární akreditiv § 2690 (1) Při dokumentárním akreditivu výstavce akreditivu plní oprávněnému, jsou-li mu včas předloženy dokumenty určené akreditivem v souladu s akreditivními podmínkami. To platí i v případě, jsou-li dokumenty předloženy výstavci pověřenému akreditivem. (2) Byl-li dokumentární akreditiv potvrzen, poskytne potvrzující výstavce oprávněnému plnění, jsou-li mu, popřípadě výstavci pověřenému akreditivem, včas předloženy dokumenty uvedené v odstavci 1. § 2691 Výstavce akreditivu s odbornou péčí přezkoumá, zda obsah předložených dokumentů a jejich vzájemná souvislost zjevně odpovídají podmínkám určeným akreditivem. § 2692 Dojde-li k ztrátě, zničení nebo poškození dokumentů v době, kdy je má výstavce akreditivu u sebe, nahradí výstavce akreditivu příkazci škodu tím způsobenou. To neplatí, nemohl-li výstavce akreditivu škodu odvrátit ani při vynaložení odborné péče. § 2693 Jiné akreditivy Ustanovení o dokumentárním akreditivu se použije přiměřeně i na akreditiv, podle něhož se lze domáhat plnění při splnění jiných podmínek, než je předložení dokumentů. Oddíl 4 Inkaso § 2694 Základní ustanovení (1) Smlouvou o inkasuSmlouvou o inkasu se obstaravatel inkasa zavazuje obstarat pro příkazce přijetí peněžní částky nebo jiný inkasní úkon od třetí osoby a příkazce se zavazuje zaplatit obstaravateli inkasa odměnu. (2) Není-li výše odměny ujednána, zaplatí příkazce obstaravateli inkasa odměnu obvyklou v době uzavření smlouvy. § 2695 Obstaravatel inkasa vyzve třetí osobu k provedení inkasního úkonu. Odmítne-li tato osoba splnit výzvu, podá o tom obstaravatel inkasa příkazci bez zbytečného odkladu zprávu. § 2696 Obstaravatel inkasa postupuje při obstarání inkasa s odbornou péčí podle pokynů příkazce. Neuskuteční-li se přesto inkaso, nezakládá to důvod k postihu obstaravatele inkasa. § 2697 (1) Co obstaravatel inkasa při inkasu přijal, vydá bez zbytečného odkladu příkazci. (2) Přijal-li obstaravatel inkasa cenný papírcenný papír nebo dokument, nahradí příkazci škodu způsobenou jeho ztrátou, zničením nebo poškozením v době, kdy jej měl obstaravatel inkasa u sebe. To neplatí, nemohl-li obstaravatel inkasa škodu odvrátit ani při vynaložení odborné péče. § 2698 Použije-li obstaravatel inkasa k obstarání inkasa jiného obstaravatele podle pokynů příkazce, děje se tak na účet a nebezpečí příkazce. Dokumentární inkaso § 2699 Při dokumentárním inkasu se obstaravatel inkasa vůči příkazci zavazuje vydat třetí osobě dokumenty, zaplatí-li tato osoba proti vydání dokumentů určitou peněžní částku, nebo provést před vydáním dokumentů jiný inkasní úkon, a příkazce se zavazuje zaplatit obstaravateli inkasa odměnu. § 2700 Dojde-li k ztrátě, zničení nebo poškození dokumentů v době, kdy je má obstaravatel inkasa u sebe, nahradí obstaravatel inkasa příkazci škodu tím způsobenou. To neplatí, nemohl-li obstaravatel inkasa škodu odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Díl 12 Závazky ze zaopatřovacích smluv Oddíl 1 Důchod § 2701 Základní ustanovení (1) Smlouvou o důchoduSmlouvou o důchodu se plátce zavazuje platit příjemci pravidelné peněžní dávky (důchod). (2) Zaváže-li se plátce k placení důchodu na dobu života nějaké osoby nebo na dobu delší než pět let, vyžaduje smlouva písemnou formu. § 2702 Nebylo-li trvání závazku ujednáno, platí, že povinnost platit důchod trvá po dobu příjemcova života. § 2703 Není-li ujednána doba splatnosti důchodu, jsou dávky splatné měsíčně napřed. Zemře-li osoba, na dobu jejíhož života byl důchod ujednán, zaplatí plátce dávku, která za života oné osoby již dospěla. Bylo-li však ujednáno, že důchod je splatný pozadu, zaplatí plátce dávku připadající na dobu, po kterou ona osoba byla ještě naživu. § 2704 Právo na důchod nelze postoupit jinému; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Pohledávku splatné dávky však postoupit lze. § 2705 Zřídil-li plátce důchod bezúplatně, může zároveň vyhradit, že příjemcovi věřitelé nemohou příjemcovy dávky postihnout ani exekučně, ani v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení. Taková výhrada je účinná vůči třetím osobám i vůči orgánům veřejné moci, avšak jen do výše, kterou příjemce vzhledem ke svým poměrům pro své zaopatření nutně potřebuje. § 2706 (1) Byl-li důchod poskytnut za úplatu, nelze pro neplacení dávek odstoupit od smlouvy a požadovat vrácení úplaty. To neplatí, bylo-li placení důchodu zajištěno a jistota zanikne, nebo se zhorší, aniž ji plátce v přiměřené lhůtě doplní na původní rozsah. (2) Odůvodňují-li to okolnosti, nařídí soud na návrh příjemce prodej části plátcova majetkumajetku a použití výtěžku k placení důchodu po přiměřenou dobu do budoucna. Oddíl 2 Výměnek § 2707 Základní ustanovení (1) Smlouvou o výměnku si vlastník nemovité věcivěci vymiňuje v souvislosti s jejím převodem pro sebe nebo pro třetí osobu požitky, úkony nebo práva sloužící k zaopatření na dobu života nebo na dobu určitou a nabyvatel nemovité věcivěci se zavazuje zaopatření poskytnout. Není-li stanoveno nebo ujednáno jinak, rozhoduje pro obsah práv výměnkáře místní zvyklost. (2) Podle obsahu právního jednání, kterým byl výměnek zřízen, se na smlouvu o výměnkusmlouvu o výměnku použijí také ustanovení o právech, ze kterých se výměnek skládá, zejména o služebnosti bytubytu nebo o důchodu. § 2708 (1) Je-li výměnek zřízen jako reálné břemeno, učiní nabyvatel nemovité věcivěci vše, co je z jeho strany zapotřebí, aby výměnek mohl být zapsán do veřejného seznamu. Nezřekne-li se výměnkář zápisu, lze do veřejného seznamu zapsat vlastnické právo nabyvatele jen současně se zápisem výměnku. (2) Vlastník nemovité věcivěci může pro sebe zapsat budoucí výměnek do veřejného seznamu ještě před převedením nemovité věcivěci. § 2709 I když to při zřízení výměnku nebylo ujednáno, přispěje osoba zavázaná k výměnku pomocnými úkony výměnkáři, který to nezbytně potřebuje v nemoci, při úrazu nebo v podobné nouzi. Této povinnosti se zprostí, zprostředkuje-li umístění výměnkáře ve zdravotnickém nebo podobném zařízení. Nezavazuje-li osobu zavázanou z výměnku k placení nákladů pobytu v zařízení zvláštní právní důvod, nese je výměnkář ze svého. § 2710 (1) Změní-li se poměry tou měrou, že na osobě zavázané k výměnku nelze spravedlivě požadovat, aby setrvala při naturálním plnění, a nedohodnou-li se strany, může soud na návrh osoby zavázané k výměnku rozhodnout, že se naturální výměnek zcela nebo zčásti nahradí peněžitým důchodem; soud také může, a to i bez návrhu, uložit osobě zavázané k výměnku, aby složila ve prospěch výměnkáře u provozovatele vhodného zaopatřovacího zařízení zaopatřovací jistinu ve stanovené výši. (2) Byl-li výměnek přeměněn na peněžitý důchod, může soud dohodu stran nebo své rozhodnutí změnit, změní-li se podstatně poměry. (3) Rozhodnutími podle odstavce 1 nebo 2 nelze přijmout takové opatření, jímž by bylo zaopatření výměnkáře ohroženo. § 2711 Při zkáze stavbystavby, v níž bylo výměnkáři vyhrazeno obydlí, opatří osoba zavázaná z výměnku výměnkáři na vlastní náklad vhodné náhradní bydlení. § 2712 Výměnek vyhrazený manželům se nezkracuje smrtí jednoho z nich. § 2713 Výměnek nelze postoupit; postoupit lze jen právo na splatné dávky, avšak ne na ty, jejichž rozsah je určen podle osobních potřeb výměnkáře. § 2714 Právo na výměnek nepřechází na výměnkářovy dědicedědice. § 2715 Byla-li smlouva o převodu nemovité věcivěci uzavřena v souvislosti se zřízením výměnku, nelze od ní odstoupit pro neplnění povinnosti osobou zavázanou k výměnku. Díl 13 Společnost Oddíl 1 Obecná ustanovení § 2716 Základní ustanovení (1) Zaváže-li se smlouvou několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věcivěci, vzniká společnost. (2) Bylo-li ujednáno sdružení majetkumajetku, vyžaduje se k platnosti smlouvy soupis vkladů společníků jimi podepsaný. Má se za to, že sdruženo bylo jen to, co uvádí soupis. § 2717 (1) Vkládá-li společník do společnosti věcvěc, použijí se přiměřeně ustanovení o koupi; vkládá-li však jen právo věcvěc užívat, použijí se přiměřeně ustanovení o nájmu, a vkládá-li právo věcvěc požívat, použijí se přiměřeně ustanovení o pachtu. (2) Zavazuje-li se společník k činnosti pro společnost, použijí se přiměřeně ustanovení o díledíle, nebo o příkazu. § 2718 (1) Vloží-li společník do společnosti veškeré své jměníjmění, má se za to, že se jedná o jměníjmění přítomné k účinnosti smlouvy. (2) Ujednání, že vklad společníka zahrnuje i jeho budoucí majetekmajetek, se nevztahuje na majetekmajetek nabytý děděním, ledaže to bylo výslovně ujednáno. § 2719 (1) Peněžní prostředky a zuživatelné věcizuživatelné věci, jakož i věcivěci určené podle druhu vložené do společnosti, se stávají spoluvlastnictvím společníků, kteří vklady přispěli; jiné věcivěci se stávají jejich spoluvlastnictvím jen tehdy, byly-li oceněny penězi. Spoluvlastnické podíly společníků se určí poměrem hodnot majetkumajetku, který každý společník do společnosti vložil. (2) K jinému předmětu vkladu nabývají společníci právo bezplatného požívání. § 2720 Společník, který se zavázal přispět společnému účelu jen činností, má právo na podíl na zisku a právo užívat věcivěci vložené do společnosti, nemá však právo tyto věcivěci požívat, ani se nestává spoluvlastníkem podle § 2719 odst. 1. Oddíl 2 Práva a povinnosti společníků navzájem § 2721 O vzájemných právech a povinnostech společníků platí obdobně ustanovení o spoluvlastnictví. § 2722 (1) Kdo se zavázal přispět společnosti jen činností, není povinen k jinému příspěvku. Kdo se zavázal přispět jen majetkemmajetkem, není povinen přičinit se o dosažení společného účelu jiným způsobem. (2) Společníka nelze nutit, aby přispěl více, než se zavázal. Změní-li se však poměry tak, že společného účelu nelze bez zvýšení příspěvku dosáhnout, může ten, kdo není ochoten svůj příspěvek zvýšit, ze společnosti vystoupit, anebo z ní být vyloučen. § 2723 Ujedná-li se jen, co má být do společnosti celkem vloženo, přispěje každý ze společníků rovným dílem. § 2724 O dosažení společného účelu se všichni společníci přičiňují zpravidla stejnou měrou. Zařídil-li společník společnou záležitost v dobré víře, má právo na náhradu jako příkazník. § 2725 Společník vykonává činnost pro společnost osobně a není oprávněn členství ve společnosti zřídit jiné osobě, ani jí své členství postoupit. § 2726 Činy pro společnost škodlivé jsou společníkovi zakázány. § 2727 (1) Společník nesmí bez souhlasu ostatních společníků činit na vlastní nebo cizí účet nic, co má vzhledem ke společnému účelu konkurenční povahu. Stane-li se tak, mohou se ostatní společníci domáhat, aby se tento společník takového jednání zdržel. (2) Jednal-li společník na vlastní účet, mohou se ostatní společníci domáhat, aby bylo jednání společníka prohlášeno za učiněné na společný účet. Jednal-li společník na cizí účet, mohou se ostatní společníci domáhat, aby jim bylo ve prospěch společného účtu postoupeno právo na odměnu nebo aby jim byla vydána odměna již poskytnutá. Tato práva zanikají, pokud nebyla uplatněna do tří měsíců ode dne, kdy se podnikatelpodnikatel o jednání dozvěděl, nejpozději však rok ode dne, kdy k jednání došlo. (3) Namísto práv podle odstavce 2 mohou ostatní společníci požadovat náhradu škody. § 2728 (1) Neurčí-li smlouva poměr, jakým se společníci podílejí na majetkumajetku nabytém za trvání společnosti, na zisku a na ztrátě společnosti, jsou jejich podíly stejné. Určí-li smlouva poměr, jakým se společník podílí buď jen na majetkumajetku, anebo jen na zisku nebo na ztrátě, platí stejný poměr i pro ostatní případy. (2) Ujednání vylučující právo společníka na podíl na zisku nemá právní účinky. Ujednání vylučující povinnost společníka podílet se na ztrátě má právní účinky jen mezi společníky. § 2729 (1) Rozhodnutí o záležitostech společnosti se přijímají většinou hlasů; každý společník má jeden hlas. Ujednání nebo rozhodnutí společníků bránící některému společníkovi účastnit se rozhodování nemá právní účinky. (2) Rozhodnutí, jímž se mění společenská smlouva, musí být přijato jednomyslně. Oddíl 3 Správa společnosti § 2730 (1) Společníci si mohou rozdělit působnost při spravování společných záležitostí způsobem, jaký uznají za vhodný. Neučiní-li to, je každý společník vzhledem k těmto záležitostem příkazníkem ostatních společníků. (2) Žádný společník nesmí o své vůli podstatně měnit stav nebo účel společného majetkumajetku bez zřetele k výhodnosti takové změny. § 2731 (1) Správou společných věcívěcí mohou společníci pověřit někoho ze svého středu, anebo i třetí osobu. (2) Byl-li správce jmenován ve společenské smlouvě, lze ho odvolat jen z vážného důvodu, jinak lze jeho pověření zrušit obdobně jako u příkazu. § 2732 Společník, který není oprávněn ke správě, nesmí nakládat se společným majetkemmajetkem. Učiní-li tak vůči třetí osobě, která je v dobré víře, nelze se proti ní dovolat neplatnosti právního jednání. § 2733 Je-li pověřeno více správců, aniž je blíže upravena jejich působnost, jedná každý z nich v záležitostech společnosti samostatně. § 2734 Správce vede řádně účty a přehled o majetkových poměrech společnosti; společníkům podává pravidelně vyúčtování majetkumajetku společnosti včetně příjmů a výdajů, jakož i zisku, anebo ztráty, nejméně jednou za kalendářní rok, nejpozději do dvou měsíců po jeho ukončení. § 2735 Společník, i když nevykonává správu, se může přesvědčit o hospodářském stavu společnosti, přezkoumat účetní záznamy a jiné doklady, jakož i být informován o společných záležitostech, ale při uplatňování tohoto práva nesmí ani rušit provoz společnosti víc, než je nutné, ani bránit ostatním společníkům při uplatňování téhož práva. Ujednají-li si společníci něco jiného, nepřihlíží se k tomu. Oddíl 4 Práva a povinnosti společníků k třetím osobám § 2736 Z dluhů vzešlých ze společné činnosti jsou společníci zavázáni vůči třetím osobám společně a nerozdílně. § 2737 (1) Jedná-li společník ve společné záležitosti s třetí osobou, považuje se za příkazníka všech společníků. Ujednají-li si společníci něco jiného, nelze to namítnout vůči třetí osobě, která jedná v dobré víře. (2) Jednal-li společník ve společné záležitosti s třetí osobou vlastním jménem, mohou ostatní společníci uplatňovat práva z toho vzniklá, třetí osoba je však zavázána jen vůči tomu, kdo s ní právně jednal. To neplatí, bylo-li třetí osobě známo, že společník jedná na účet společnosti. § 2738 (1) Předstírá-li někdo, že je společníkem, ač jím není, jsou skuteční společníci z jeho jednání vůči třetí osobě zavázáni společně a nerozdílně s ním, jestliže a) některý ze společníků dal k omylu třetí osoby podnět, nebo b) společníci mohli při vynaložení potřebné péče takový omyl předvídat, ale žádný z nich neučinil opatření, aby se uvedení třetí osoby v omyl zabránilo. (2) Odstavec 1 se nepoužije, nebyla-li třetí osoba v dobré víře. Oddíl 5 Zánik členství § 2739 Společník může ze společnosti vystoupit, a to i bylo-li trvání společnosti ujednáno na dobu určitou; ne však v nevhodné době nebo k újmě ostatních společníků. Z vážných důvodů však může vystoupit kdykoli, a to i když byla dohodnuta výpovědní doba. § 2740 (1) Poruší-li společník povinnost ze smlouvy podstatným způsobem, může být ze společnosti vyloučen. Vyloučen může být rovněž, a) bylo-li o jeho majetkumajetku zahájeno insolvenční řízeníinsolvenční řízení na jeho návrh, b) přistoupil-li společník k návrhu na zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, ve kterém se řeší jeho úpadek nebo hrozící úpadek, nebo c) bylo-li v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení rozhodnuto o úpadku společníka. (2) Omezení společníka ve svéprávnostisvéprávnosti je důvodem pro vyloučení společníka jen tehdy, je-li tento jeho stav na újmu společnosti. § 2741 (1) Společník, jehož členství zaniklo, má právo, aby mu bylo vyúčtováno a vydáno vše, co mu ke dni zániku členství náleží. Podíl na majetkumajetku nabytém za trvání společnosti se mu vyplatí v penězích. (2) Společník při zániku členství vyúčtuje a vyrovná ostatním společníkům vše, k čemu byl vůči společnosti zavázán. § 2742 DědicDědic společníka se nestává společníkem, má však práva stanovená v § 2741. § 2743 (1) Bylo-li ujednáno, že společenská smlouva platí i pro dědicedědice, vstoupí dědicdědic do společnosti namísto zůstavitele. Takovým ujednáním nelze vázat dědicedědice dědicůdědiců. (2) Není-li dědicdědic s to vykonávat pro společnost činnost, k níž se zůstavitel zavázal, může mu být snížena přiměřená část podílu. Oddíl 6 Zánik společnosti § 2744 Společnost zaniká, dohodnou-li se o tom společníci, splní-li se podmínky ujednané ve společenské smlouvě, uplyne-li doba, na kterou byla společnost ujednána, dosáhne-li se účelu, k němuž byla společnost zřízena, anebo stane-li se tento účel nemožným. § 2745 Zemře-li společník, aniž je ujednáno, že společenská smlouva platí i pro jeho dědicedědice, zaniká společnost, měla-li dva společníky. Má-li společnost více společníků, má se za to, že ostatní společníci chtějí setrvat ve společnosti i nadále. § 2746 (1) Zanikne-li společnost, podá správce vyúčtování podle § 2734 nejpozději do dvou měsíců od jejího zániku. (2) Společníkům se vydá, co je jejich vlastnictvímvlastnictvím, a společný majetekmajetek se rozdělí podle ustanovení o vypořádání spoluvlastnictví. Díl 14 Tichá společnost § 2747 Základní ustanovení (1) Smlouvou o tiché společnostiSmlouvou o tiché společnosti se tichý společník zavazuje k vkladu, kterým se bude podílet po celou dobu trvání tiché společnosti na výsledcích podnikání podnikatelepodnikatele, a podnikatelpodnikatel se zavazuje platit tichému společníkovi podíl na zisku. (2) Tichá společnost může být ujednána i k účasti tichého společníka jen na provozu některého ze závodůzávodů podnikatelepodnikatele. § 2748 (1) Tichý společník předá podnikatelipodnikateli předmět vkladu bez zbytečného odkladu po vzniku tiché společnosti, nebo mu s ním umožní nakládat. (2) Vkládá-li se nemovitá věcvěc, nabývá k ní podnikatelpodnikatel na dobu trvání tiché společnosti užívací a požívací právo. Je-li předmětem vkladu něco jiného, má se za to, že podnikatelpodnikatel nabyl k předmětu vznikem tiché společnosti vlastnické právo. § 2749 (1) Tichý společník má právo nahlížet do obchodních dokladů a účetních záznamů podnikatelepodnikatele. K ujednání, které toto právo omezuje nebo vylučuje, se nepřihlíží, osvědčí-li tichý společník rozumný důvod domnívat se, že obchodní doklady a účetní záznamy nejsou vedeny správně nebo poctivě. (2) PodnikatelPodnikatel vydá tichému společníkovi stejnopis účetní závěrky bez zbytečného odkladu po jejím vyhotovení a případném schválení, je-li vyžadováno; k opačnému ujednání se nepřihlíží. § 2750 (1) Nehledě k tiché společnosti je ze všech právních skutečností vzniklých z podnikání zavázán jen podnikatelpodnikatel. (2) Je-li jméno tichého společníka obsaženo ve jménu, popřípadě v obchodní firměobchodní firmě podnikatelepodnikatele, ručí tichý společník za dluhy podnikatelepodnikatele. (3) Prohlásí-li tichý společník osobě, s níž podnikatelpodnikatel jedná o uzavření smlouvy, že podnikají oba společně, ručí za dluhy podnikatelepodnikatele vyplývající z uzavřené smlouvy. Podíl tichého společníka na zisku nebo ztrátě § 2751 (1) Tichý společník se podílí na zisku nebo na ztrátě podnikatelepodnikatele v ujednané výši, jinak ve výši určené vzhledem k výši jeho vkladu a zavedené praxi stran, popřípadě vzhledem k zvyklostem. K ujednání, podle něhož se tichý společník nepodílí na zisku nebo na ztrátě, se nepřihlíží. (2) Výše podílu tichého společníka se určí z čistého zisku. Vytváří-li podnikatelpodnikatel fond, se kterým nesmí libovolně nakládat, odečte se z čistého zisku zákonný příděl do takového fondu. § 2752 Podíl na zisku vyplatí podnikatelpodnikatel do třiceti dnů po vyhotovení účetní závěrky a jejím případném schválení, je-li vyžadováno. Vklad tichého společníka se nezvyšuje o jeho podíl na zisku, který nevybere. § 2753 (1) Na ztrátě se tichý společník podílí stejně jako na zisku; k opačnému ujednání se nepřihlíží. O podíl tichého společníka na ztrátě se jeho vklad snižuje; tichý společník není povinen vklad o podíl na ztrátě doplnit. (2) Byl-li tichému společníkovi podíl na zisku již vyplacen, není povinen jej při pozdější ztrátě vracet. Zánik tiché společnosti § 2754 (1) Nebyla-li tichá společnost ujednána na určitou dobu, lze ji vypovědět nejpozději šest měsíců před koncem účetního období. (2) Tichá společnost se zrušuje také, a) dosáhne-li podíl tichého společníka na ztrátě výše jeho vkladu, ledaže uhradí podíl na ztrátě nebo doplní vklad, b) ukončí-li se podnikání, kterého se tichá společnost týká, nebo c) bylo-li rozhodnuto o úpadku podnikatelepodnikatele nebo tichého společníka, zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení, zrušením konkursu proto, že majetekmajetek je zcela nepostačující, anebo zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetkumajetku. § 2755 PodnikatelPodnikatel vydá tichému společníkovi bez zbytečného odkladu po zániku tiché společnosti vklad upravený o podíl na výsledku svého podnikání podle stavu ke dni zániku tiché společnosti. Díl 15 Závazky z odvážných smluv Oddíl 1 Obecná ustanovení § 2756 Závisí-li podle ujednání stran prospěch, anebo neprospěch alespoň jedné ze smluvních stran na nejisté události, jedná se o smlouvu odvážnousmlouvu odvážnou. § 2757 Pro závazky z odvážných smluv se nepoužijí ustanovení o změně okolností (§ 1764 až 1766) a neúměrném zkrácení (§ 1793 až 1795). Oddíl 2 Pojištění Pododdíl 1 Základní ustanovení § 2758 (1) Pojistnou smlouvouPojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událostpojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. (2) Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídkunabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. § 2759 (1) Neurčí-li se v nabídcenabídce, do kdy má být přijata, vyžaduje se její přijetí do jednoho měsíce ode dne doručení nabídkynabídky druhé straně; je-li však uzavření smlouvy podmíněno lékařskou prohlídkou, vyžaduje se přijetí nabídkynabídky do dvou měsíců. NabídkuNabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídcenabídce. (2) Považuje-li se odpověď na nabídkunabídku za nový návrh, platí, že byl odmítnut, nepřijme-li jej druhá strana do jednoho měsíce ode dne doručení. (3) Navrhuje-li strana změnu smlouvy, použijí se odstavce 1 a 2 obdobně. § 2760 Pojistitel sdělí před uzavřením smlouvy zájemci o pojištění údaje, jejichž rozsah a způsob předání stanoví jiný zákon. To platí i o skutečnostech, k jejichž změně dojde za trvání pojištění. Pojistný zájem § 2761 Pojistný zájemPojistný zájem je oprávněná potřeba ochrany před následky pojistné událostipojistné události. § 2762 (1) Pojistník má pojistný zájempojistný zájem na vlastním životě a zdraví. Má se za to, že pojistník má pojistný zájempojistný zájem i na životě a zdraví jiné osoby, osvědčí-li zájem podmíněný vztahem k této osobě, ať již vyplývá z příbuzenstvípříbuzenství nebo je podmíněn prospěchem či výhodou z pokračování jejího života. (2) Pojistník má pojistný zájempojistný zájem na vlastním majetkumajetku. Má se za to, že pojistník má pojistný zájempojistný zájem i na majetkumajetku jiné osoby, osvědčí-li, že by mu bez jeho existence a uchování hrozila přímá majetková ztráta. (3) Dal-li pojištěný souhlas k pojištění, má se za to, že pojistný zájempojistný zájem pojistníka byl prokázán. § 2763 Pojištěn může být i budoucí pojistný zájempojistný zájem. Byla-li smlouva uzavřena se zřetelem k budoucímu podnikání nebo jinému budoucímu zájmu, který nevznikne, není pojistník povinen platit pojistné; pojistitel má však právo na přiměřenou odměnu, pokud to bylo ujednáno. § 2764 (1) Neměl-li zájemce pojistný zájempojistný zájem a pojistitel o tom při uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět, je smlouva neplatná. (2) Pojistil-li pojistník vědomě neexistující pojistný zájempojistný zájem, ale pojistitel o tom nevěděl ani nemohl vědět, je smlouva neplatná; pojistiteli však náleží odměna odpovídající pojistnému až do doby, kdy se o neplatnosti dozvěděl. § 2765 Zanikne-li pojistný zájempojistný zájem za trvání pojištění, zanikne i pojištění; pojistitel má však právo na pojistné až do doby, kdy se o zániku pojistného zájmupojistného zájmu dozvěděl. § 2766 Pojištěný Osoba, na jejíž život, zdraví, majetekmajetek nebo odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmupojistného zájmu se pojištění vztahuje, je pojištěným. § 2767 Pojištění cizí hodnoty pojistného zájmu (1) Uzavře-li pojistník ve vlastní prospěch smlouvu vztahující se k hodnotě pojistného zájmupojistného zájmu třetí osoby, může uplatnit právo na pojistné plnění, pokud prokáže, že třetí osobu s obsahem smlouvy seznámil a že ta, vědoma si, že právo na pojistné plnění nenabude, souhlasí, aby pojistník pojistné plnění přijal. Má-li být pojištěným potomek pojistníka, který není plně svéprávný, nevyžaduje se zvláštní souhlas, pokud je pojistník sám zákonným zástupcem pojištěného a nejedná se o pojištění majetkumajetku. (2) Vyžaduje-li se souhlas pojištěného, popřípadě jeho zákonného zástupce, a neprokáže-li pojistník souhlas v ujednané době, jinak do tří měsíců ode dne uzavření smlouvy, zaniká pojištění uplynutím této doby. Nastane-li v této době pojistná událostpojistná událost, aniž byl souhlas udělen, nabývá právo na pojistné plnění pojištěný; je-li pojistnou událostípojistnou událostí smrt pojištěného, nabývají toto právo osoby uvedené v § 2831. (3) Postoupí-li pojistník smlouvu bez souhlasu pojištěného, popřípadě jeho zákonného zástupce, nepřihlíží se k postoupení smlouvy. To neplatí, je-li postupníkem osoba, u níž se souhlas k pojištění pojistného nebezpečí pojištěného nevyžaduje. (4) Dnem pojistníkovy smrti, nebo dnem jeho zániku bez právního nástupce vstupuje do pojištění pojištěný; oznámí-li však pojistiteli v písemné formě do třiceti dnů ode dne pojistníkovy smrti, nebo ode dne jeho zániku, že na trvání pojištění nemá zájem, zaniká pojištění dnem smrti, nebo dnem zániku pojistníka. Účinky prodlení vůči pojištěnému nenastanou dříve než uplynutím patnácti dnů ode dne, kdy se pojištěný o svém vstupu do pojištění dozvěděl; k ujednání kratší doby se nepřihlíží. § 2768 (1) Je-li smlouva uzavřena ve prospěch třetí osoby, může s ní tato osoba projevit souhlas i dodatečně při uplatnění práva na pojistné plnění. Třetí osoba má na pojistné plnění právo, dal-li pojištěný, popřípadě jeho zákonný zástupce třetí osobě souhlas k přijetí pojistného plnění poté, co byl seznámen s obsahem smlouvy. (2) Je-li ve prospěch třetí osoby pojištěna cizí hodnota pojistného zájmupojistného zájmu, použije se § 2767 obdobně. § 2769 Rovné zacházení Použije-li pojistitel jako hledisko při určení výše pojistného nebo pro výpočet pojistného plnění národnost, rasový nebo etnický původ nebo jiné hledisko odporující zásadě rovného zacházení podle jiného zákona, nepřihlíží se ke zvýšení pojistného ani ke snížení pojistného plnění na základě těchto hledisek. To platí i v případě, je-li jako hledisko při určení výše pojistného nebo pro výpočet pojistného plnění použito těhotenství nebo mateřství. § 2770 Oprávněná osoba Oprávněnou osobouOprávněnou osobou je ta osoba, které v důsledku pojistné událostipojistné události vznikne právo na pojistné plnění. § 2771 K ujednání o zkrácení nebo prodloužení promlčecí lhůty se nepřihlíží. § 2772 (1) Není-li ujednána doba vzniku pojištění, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po dni uzavření smlouvy. (2) Bylo-li ujednáno, že se pojištění vztahuje i na dobu přede dnem uzavření smlouvy, není pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění, pokud pojistník v době nabídkynabídky věděl nebo vědět měl a mohl, že pojistná událostpojistná událost již nastala, a pojistitel nemá právo na pojistné, pokud v době nabídkynabídky věděl nebo měl a mohl vědět, že pojistná událostpojistná událost nastat nemůže. § 2773 (1) Právní jednání týkající se pojištění vyžaduje písemnou formu, ledaže strany ujednají, že této formy není zapotřebí. (2) Pro oznámení se vyžaduje písemná forma, jen bylo-li to ujednáno. Požádá-li však pojistník v písemné formě pojistitele o sdělení údajů významných pro plnění podle smlouvy, sdělí mu je pojistitel bez zbytečného odkladu v písemné formě. § 2774 Pojistné podmínky (1) Pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událostpojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. (2) Odkazuje-li smlouva na pojistné podmínky, seznámí s nimi pojistitel pojistníka ještě před uzavřením smlouvy; to neplatí, uzavírá-li se smlouva formou obchodu na dálku. Ustanovení § 1845 platí obdobně. Pojistka § 2775 (1) Pojistitel vydá pojistníkovi pojistku jako potvrzení o uzavření smlouvy. (2) Při ztrátě, poškození nebo zničení pojistky vydá pojistitel na žádost a náklady pojistníka druhopis pojistky; to platí obdobně o vydání kopie smlouvy. § 2776 Zakládá-li smlouva povinnost předložit pojistku k uplatnění práva na pojistné plnění, může pojistitel požadovat, aby se původní pojistka před vydáním druhopisu umořila. § 2777 (1) Nebyla-li smlouva uzavřena v písemné formě, uvede pojistitel v pojistce alespoň a) číslo smlouvy, b) určení pojistitele a pojistníka, c) určení oprávněné osobyoprávněné osoby nebo způsobu, jakým bude určena, d) pojistnou událostpojistnou událost a pojistné nebezpečí, e) výši pojistného, jeho splatnost a údaj, zda se jedná o pojištění běžné či jednorázové, f) pojistnou dobu, g) případná odchylná ujednání od pojistných podmínek a h) bylo-li při pojištění osob ujednáno, že se oprávněná osobaoprávněná osoba bude podílet na výnosech pojistitele, pak i způsob výše určení podílu. (2) Je-li smlouva uzavřená v písemné formě, musí obsahovat údaje uvedené v odstavci 1 a pojistitel uvede v pojistce alespoň a) číslo smlouvy, b) určení pojistitele a pojistníka, c) určení oprávněné osobyoprávněné osoby nebo způsobu, jakým bude určena, d) pojistnou událostpojistnou událost a pojistné nebezpečí a e) pojistnou dobu. (3) Při určení osob podle odstavce 1 nebo 2 se uvede jejich jméno nebo jména, adresa bydlištěbydliště nebo sídla a identifikující údaj. To platí i tehdy, má-li být určen pojištěný. § 2778 K ujednání, kterým se strany odchýlí od § 2775 nebo 2777, se nepřihlíží. To platí i v případě, vzdá-li se pojistník práva na vydání pojistky. Povinné pojištění § 2779 (1) Ukládá-li jiný zákon určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvupojistnou smlouvu, lze se ve smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto oddílu jen tehdy, připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným zákonem. (2) Stanoví-li tak jiný zákon, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvupojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby. § 2780 Při povinném pojištění může pojistitel pojistné plnění odmítnout, jen pokud se na uvedení nepravdivých informací, neúplně zodpovězených dotazů učiněných v písemné formě nebo vědomě nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů podílel výlučně poškozený nebo i jiná osoba s vědomím poškozeného. § 2781 Pojistitel má právo odstoupit od smlouvy nebo vypovědět povinné pojištění, jen pokud to jiný zákon připouští. To nebrání jiným ujednáním zakládajícím pojistiteli jiné právo k postihu pojistníka nebo pojištěného pro případ porušení jejich povinnosti. Pojistné § 2782 (1) Pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. (2) Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné událostipojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událostpojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojistné celé. § 2783 (1) Není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. (2) Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. (3) Požádá-li o to pojistník, sdělí mu pojistitel zásady pro stanovení výše pojistného. § 2784 Pojistitel je povinen přijmout splatné pojistné a jiné splatné pohledávky z pojištění i od pojistníkova zástavního věřitele, od oprávněné osobyoprávněné osoby nebo od pojištěného. § 2785 (1) Nejsou-li ve smlouvě ujednány podmínky, při jejichž splnění má pojistitel právo upravit nově výši běžného pojistného na další pojistné období, nelze bez dohody s pojistníkem výši pojistného měnit. (2) Vyhradí-li si pojistitel právo měnit výši pojistného z jiného důvodu, než je změna podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného nebo vyhradí-li si pojistitel u pojištění osob právo měnit výši pojistného v závislosti na věku nebo zdravotním stavu, nepřihlíží se k tomu. § 2786 (1) Upraví-li pojistitel výši pojistného, sdělí ji pojistníkovi nejpozději dva měsíce přede dnem splatnosti pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit, a současně ho upozorní na možnost změnu odmítnout a závazek z tohoto důvodu ukončit. (2) Nesouhlasí-li pojistník se změnou, může nesouhlas projevit do jednoho měsíce ode dne, kdy se o ní dozvěděl; v tom případě pojištění zanikne uplynutím pojistného období, na které bylo pojistné zaplaceno. Neupozornil-li však pojistitel na tento následek pojistníka ve sdělení podle odstavce 1, trvá pojištění nadále a výše pojistného se při nesouhlasu pojistníka nezmění. § 2787 Pojistitel má právo odečíst od pojistného plnění splatné pohledávky pojistného nebo jiné pohledávky z pojištění. To neplatí, jedná-li se o povinnost poskytnout pojistné plnění z povinného pojištění; k opačným ujednáním se nepřihlíží. § 2788 Povinnost k pravdivým sdělením (1) Dotáže-li se pojistitel v písemné formě zájemce o pojištění při jednání o uzavření smlouvy nebo pojistníka při jednání o změně smlouvy na skutečnosti, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek, zodpoví zájemce nebo pojistník tyto dotazy pravdivě a úplně. Povinnost se považuje za řádně splněnou, nebylo-li v odpovědi zatajeno nic podstatného. (2) Co je v odstavci 1 stanoveno o povinnosti pojistníka, platí obdobně i pro pojištěného. § 2789 (1) Musí-li si pojistitel být při uzavírání smlouvy vědom nesrovnalostí mezi nabízeným pojištěním a zájemcovými požadavky, upozorní ho na ně. Přitom se vezme v úvahu, za jakých okolností a jakým způsobem se smlouva uzavírá, jakož i to, je-li druhé straně při uzavírání smlouvy nápomocen zprostředkovatel nezávislý na pojistiteli. (2) Dotáže-li se zájemce při jednání o uzavření smlouvy nebo pojistník při jednání o změně smlouvy v písemné formě pojistitele na skutečnosti týkající se pojištění, zodpoví pojistitel tyto dotazy pravdivě a úplně. Změna pojistného rizika § 2790 (1) Změní-li se okolnosti, které byly uvedeny ve smlouvě nebo na které se pojistitel tázal (§ 2788), tak podstatně, že zvyšují pravděpodobnost vzniku pojistné událostipojistné události z výslovně ujednaného pojistného nebezpečí, zvýší se pojistné riziko. (2) Pojistník nesmí bez pojistitelova souhlasu učinit nic, co zvyšuje pojistné riziko, ani to třetí osobě dovolit; zjistí-li až dodatečně, že bez pojistitelova souhlasu dopustil, že se pojistné riziko zvýšilo, pojistiteli to bez zbytečného odkladu oznámí. Zvýší-li se pojistné riziko nezávisle na pojistníkově vůli, oznámí to pojistník pojistiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o tom dozvěděl. (3) Je-li pojištěna cizí hodnota pojistného zájmupojistného zájmu, má povinnosti stanovené v odstavci 2 pojištěný. § 2791 (1) Prokáže-li pojistitel, že by uzavřel smlouvu za jiných podmínek, pokud by pojistné riziko ve zvýšeném rozsahu existovalo již při uzavírání smlouvy, má právo navrhnout novou výši pojistného. Neučiní-li tak do jednoho měsíce ode dne, kdy mu změna byla oznámena, jeho právo zaniká. (2) Není-li návrh přijat nebo nově určené pojistné zaplaceno v ujednané době, jinak do jednoho měsíce ode dne doručení návrhu, má pojistitel právo pojištění vypovědět s osmidenní výpovědní dobou; toto právo však pojistitel nemá, neupozornil-li na možnost výpovědi již v návrhu. Nevypoví-li pojistitel pojištění do dvou měsíců ode dne, kdy obdržel nesouhlas s návrhem, nebo kdy marně uplynula doba podle odstavce 1, zanikne jeho právo vypovědět pojištění. § 2792 Prokáže-li pojistitel, že by vzhledem k podmínkám platným v době uzavření smlouvy smlouvu neuzavřel, existovalo-li by pojistné riziko ve zvýšeném rozsahu již při uzavírání smlouvy, má právo pojištění vypovědět s osmidenní výpovědní dobou. Nevypoví-li pojistitel pojištění do jednoho měsíce ode dne, kdy mu změna byla oznámena, zanikne jeho právo vypovědět pojištění. § 2793 (1) Poruší-li pojistník nebo pojištěný povinnost oznámit zvýšení pojistného rizika, má pojistitel právo pojištění vypovědět bez výpovědní doby. Vypoví-li pojistitel pojištění, náleží mu pojistné až do konce pojistného období, v němž pojištění zaniklo; jednorázové pojistné náleží pojistiteli v tomto případě celé. Nevypoví-li pojistitel pojištění do dvou měsíců ode dne, kdy se o zvýšení pojistného rizika dozvěděl, zanikne jeho právo vypovědět pojištění. (2) Poruší-li pojistník nebo pojištěný povinnost oznámit zvýšení pojistného rizika a nastala-li po této změně pojistná událostpojistná událost, má pojistitel právo snížit pojistné plnění úměrně k tomu, jaký je poměr pojistného, které obdržel, k pojistnému, které by měl obdržet, kdyby se byl o zvýšení pojistného rizika z oznámení včas dozvěděl. § 2794 Sníží-li se podstatně pojistné riziko v pojistné době, vzniká pojistiteli povinnost snížit pojistné úměrně k snížení pojistného rizika s účinností ode dne, kdy se o tomto snížení dozvěděl. § 2795 (1) Ustanovení o zvýšení pojistného rizika se nepoužijí, pokud ke zvýšení rizika došlo z důvodu odvracení nebo zmenšení škody vyšší, nebo v důsledku pojistné událostipojistné události, anebo v důsledku jednání z příkazu lidskosti. (2) Pro pojištění osob pro případ nemoci se ustanovení o změně pojistného rizika nepoužijí. Pro pojištění osob pro jiné případy se ustanovení o změně pojistného rizika nepoužijí, mění-li se pojistné riziko v průběhu doby trvání pojištění; nebyla-li tato změna promítnuta ve výpočtu pojistného, vzniká oznamovací povinnost vůči pojistiteli, pokud na ni byl pojistník nebo pojištěný upozorněn. Šetření pojistné události § 2796 (1) Nastane-li událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobuoprávněnou osobu, spojuje požadavek na pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění; současně předloží pojistiteli potřebné doklady a postupuje způsobem ujednaným ve smlouvě. Není-li současně pojistníkem nebo pojištěným, mají tyto povinnosti i pojistník a pojištěný. (2) Stejné oznámení může učinit jakákoliv osoba, která má na pojistném plnění právní zájem. § 2797 (1) Pojistitel zahájí bez zbytečného odkladu po oznámení podle § 2796 šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. Šetření je skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění; pojistitel této osobě v textové podobě zdůvodní výši pojistného plnění, popřípadě důvod jeho zamítnutí. (2) Obsahuje-li oznámení vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené podstatné údaje týkající se rozsahu oznámené události, anebo zamlčí-li se v něm vědomě údaje týkající se této události, má pojistitel právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na šetření skutečností, o nichž mu byly tyto údaje sděleny nebo zamlčeny. Má se za to, že pojistitel vynaložil náklady v prokázané výši účelně. (3) Vyvolá-li pojistník, pojištěný nebo jiná osoba, která uplatňuje na pojistné plnění právo, náklady šetření nebo jejich zvýšení porušením povinnosti, má pojistitel vůči němu právo na přiměřenou náhradu. § 2798 (1) Není-li splatnost pojistného plnění ujednána, je splatné do patnácti dnů ode dne skončení šetření. (2) Nelze-li ukončit šetření nutná k zjištění pojistné událostipojistné události, rozsahu pojistného plnění nebo k zjištění osoby oprávněné přijmout pojistné plnění do tří měsíců ode dne oznámení, pojistitel oznamovateli v textové podobě sdělí, proč nelze šetření ukončit. Pojistitel poskytne osobě, která uplatňuje právo na pojistné plnění, na její žádost na pojistné plnění přiměřenou zálohu; to neplatí, je-li rozumný důvod poskytnutí zálohy odepřít. (3) Porušil-li pojistitel povinnost podle odstavce 2 z příčin na své straně, je v prodlení; k opačnému ujednání se nepřihlíží. § 2799 Způsobila-li úmyslně pojistnou událostpojistnou událost buď osoba, která uplatňuje právo na pojistné plnění, anebo z jejího podnětu osoba třetí, vzniká právo na pojistné plnění jen tehdy, bylo-li to výslovně ujednáno, anebo stanoví-li tak tento nebo jiný zákon. § 2800 Následky porušení povinností (1) Bylo-li v důsledku porušení povinnosti pojistníka nebo pojištěného při jednání o uzavření smlouvy nebo o její změně ujednáno nižší pojistné, má pojistitel právo pojistné plnění snížit o takovou část, jaký je poměr pojistného, které obdržel, k pojistnému, které měl obdržet. (2) Mělo-li porušení povinnosti pojistníka, pojištěného nebo oprávněné osobyoprávněné osoby, podstatný vliv na vznik pojistné událostipojistné události, její průběh, na zvětšení rozsahu jejích následků nebo na zjištění či určení výše pojistného plnění, má pojistitel právo snížit pojistné plnění úměrně k tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah pojistitelovy povinnosti plnit. § 2801 Přerušení pojištění (1) Pojištění se přeruší, nebylo-li pojistné zaplaceno; doba přerušení počne uplynutím dvou měsíců ode dne splatnosti pojistného až do jeho zaplacení. (2) Přeruší-li se pojištění během pojistné doby, netrvá za přerušení povinnost platit pojistné a nevzniká právo na plnění z událostí, které v době přerušení nastaly a byly by jinak pojistnými událostmipojistnými událostmi. Doba přerušení pojištění se započítává do pojistné doby, jen je-li to výslovně ujednáno. (3) Existují-li zákonné důvody trvání povinného pojištění, nelze povinné pojištění přerušit. Životní pojištění lze přerušit, jen bylo-li to ujednáno. Zánik pojištění § 2802 K platnosti dohody o zániku pojištění se vyžaduje, aby v ní strany ujednaly, jak se vyrovnají. Není-li ujednán okamžik zániku pojištění, platí, že pojištění zaniklo dnem, kdy dohoda nabyla účinnosti. § 2803 (1) Pojištění zaniká uplynutím pojistné doby. (2) Bylo-li pojištění ujednáno na dobu určitou, lze ujednat, že uplynutím této doby pojištění nezanikne, pokud pojistitel nebo pojistník nejméně šest týdnů před uplynutím pojistné doby druhé straně nesdělí, že nemá zájem na dalším trvání pojištění. Nezanikne-li pojištění a nejsou-li ujednány podmínky a doba prodloužení, prodlužuje se pojištění za týchž podmínek o tutéž dobu, na kterou bylo ujednáno. § 2804 Upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. § 2805 Pojistitel nebo pojistník může pojištění vypovědět a) s osmidenní výpovědní dobou do dvou měsíců ode dne uzavření smlouvy, nebo b) s měsíční výpovědní dobou do tří měsíců ode dne oznámení vzniku pojistné událostipojistné události; vypoví-li však pojistitel životní pojištění, nepřihlíží se k tomu. § 2806 Pojistník může pojištění vypovědět s osmidenní výpovědní dobou a) do dvou měsíců ode dne, kdy se dozvěděl, že pojistitel použil při určení výše pojistného nebo pro výpočet pojistného plnění hledisko zakázané v § 2769, b) do jednoho měsíce ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení o převodu pojistného kmene nebo jeho části nebo o přeměně pojistitele, nebo c) do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zveřejněno oznámení, že pojistiteli bylo odňato povolení k provozování pojišťovací činnosti. § 2807 Je-li pojištění ujednáno s běžným pojistným, zaniká pojištění na základě výpovědi pojistitele nebo pojistníka ke konci pojistného období; je-li však výpověď doručena druhé straně později než šest týdnů přede dnem, ve kterém uplyne pojistné období, zaniká pojištění ke konci následujícího pojistného období. Vypoví-li pojistitel životní pojištění, nepřihlíží se k výpovědi. § 2808 (1) Porušil-li pojistník nebo pojištěný úmyslně nebo z nedbalosti povinnost stanovenou v § 2788, má pojistitel právo od smlouvy odstoupit, prokáže-li, že by po pravdivém a úplném zodpovězení dotazů smlouvu neuzavřel. Pojistník má právo od smlouvy odstoupit, porušil-li pojistitel povinnost stanovenou v § 2789. Právo odstoupit od smlouvy zaniká, nevyužije-li je strana do dvou měsíců ode dne, kdy zjistila nebo musela zjistit porušení povinnosti stanovené v § 2788 nebo v § 2789. (2) Odstoupí-li pojistník od smlouvy, nahradí mu pojistitel do jednoho měsíce ode dne, kdy se odstoupení stane účinným, zaplacené pojistné snížené o to, co již případně z pojištění plnil; odstoupil-li od smlouvy pojistitel, má právo započíst si i náklady spojené se vznikem a správou pojištění. Odstoupí-li pojistitel od smlouvy a získal-li již pojistník, pojištěný nebo jiná oprávněná osobaoprávněná osoba pojistné plnění, nahradí v téže lhůtě pojistiteli to, co ze zaplaceného pojistného plnění přesahuje zaplacené pojistné. (3) Byla-li smlouva uzavřena formou obchodu na dálku, má pojistník právo bez udání důvodu odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů ode dne jejího uzavření nebo ode dne, kdy mu byly sděleny pojistné podmínky, pokud k tomuto sdělení dojde na jeho žádost po uzavření smlouvy. Jedná-li se o pojištění spadající do odvětví životních pojištění podle jiného zákona, je pojistník oprávněn odstoupit od smlouvy ve lhůtě třiceti dnů ode dne, kdy obdržel sdělení o uzavření obchodu na dálku, nebo ode dne, kdy mu byly sděleny pojistné podmínky, pokud k tomuto sdělení dojde na jeho žádost po uzavření smlouvy; to platí i v případě, kdy byla smlouva uzavřena jinak než formou obchodu na dálku. (4) Odstavec 3 se nepoužije na smlouvy spadající do pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého bydlištěbydliště včetně pojištění finančních ztrát bezprostředně souvisejících s cestováním, jestliže byly tyto smlouvy sjednány na dobu kratší než jeden měsíc. (5) Odstoupí-li pojistník od smlouvy podle odstavce 3, vrátí mu pojistitel bez zbytečného odkladu, nejpozději však do třiceti dnů ode dne, kdy se odstoupení stane účinným, zaplacené pojistné; přitom má právo odečíst si, co již z pojištění plnil. Bylo-li však pojistné plnění vyplaceno ve výši přesahující výši zaplaceného pojistného, vrátí pojistník, popřípadě pojištěný nebo obmyšlený, pojistiteli částku zaplaceného pojistného plnění, která přesahuje zaplacené pojistné. § 2809 Pojistitel může pojistné plnění odmítnout, byla-li příčinou pojistné událostipojistné události skutečnost, a) o které se dozvěděl až po vzniku pojistné událostipojistné události, b) kterou při sjednávání pojištění nebo jeho změny nemohl zjistit v důsledku zaviněného porušení povinnosti stanovené v § 2788 a c) pokud by při znalosti této skutečnosti při uzavírání smlouvy tuto smlouvu neuzavřel nebo pokud by ji uzavřel za jiných podmínek. § 2810 Pojištění zaniká zánikem pojistného zájmupojistného zájmu, zánikem pojistného nebezpečí, dnem smrti pojištěné osoby, dnem zániku pojištěné právnické osobyprávnické osoby bez právního nástupce nebo dnem odmítnutí pojistného plnění. Pododdíl 2 Škodové pojištění § 2811 Rozsah Při škodovém pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetkumajetku vzniklý v důsledku pojistné událostipojistné události. § 2812 Změna vlastnictví pojištěného majetku Nebylo-li výslovně ujednáno, že pojištění změnou vlastnictvívlastnictví nebo spoluvlastnictví pojištěného majetkumajetku nezaniká, zanikne pojištění dnem oznámení této změny pojistiteli. Ustanovení § 2765 se v takovém případě nepoužije. Hranice pojistného plnění § 2813 Byla-li ujednána hranice pojistného plnění, má se za to, že se vztahuje na jednu škodnou událost. § 2814 (1) Ujedná-li se, že se pojistné plnění omezí horní hranicí, určí se tato hranice pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění. (2) Lze-li při pojištění majetkumajetku určit jeho pojistnou hodnotu při uzavření smlouvy, určí se na návrh pojistníka horní hranice pojistného plnění pojistnou částkou ve výši odpovídající pojistné hodnotě pojištěného majetkumajetku v době uzavření smlouvy. Pojistitel má právo přezkoumat při uzavření smlouvy hodnotu pojištěného majetkumajetku. (3) Nelze-li při pojištění majetkumajetku určit jeho pojistnou hodnotu při uzavření smlouvy, určí se na návrh pojistníka horní hranice pojistného plnění limitem pojistného plnění. Tento limit se ujedná i v případě, že se pojištění vztahuje jen na část hodnoty pojištěného majetkumajetku podle odstavce 2 (zlomkové pojištění). Odpovídá-li tomu pojistný zájempojistný zájem, lze takto určit horní hranici pojistného plnění i při pojištění podle odstavce 2. § 2815 Ujedná-li se ve smlouvě výslovně, že osobě, které vzniká právo na pojistné plnění, půjde k tíži úbytek majetkumajetku, jehož výše nepřesáhne ujednanou hranici, nebo že této osobě půjde určitá část úbytku majetkumajetku k tíži, není pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění v rozsahu takto ujednané spoluúčasti. § 2816 Množné pojištění Je-li týž pojistný zájempojistný zájem pojištěn proti témuž pojistnému nebezpečí a pro tutéž dobu u několika pojistitelů, vzniká množné pojištění. Množné pojištění může vzniknout jako a) soupojištění, byla-li uzavřena smlouva mezi pojistníkem a více pojistiteli zastoupenými vedoucím pojistitelem a zavázal-li se pojistník platit jediné pojistné, b) souběžné pojištění, nepřesahuje-li souhrn pojistných částek pojistnou hodnotu pojištěného majetkumajetku nebo nepřesáhne-li souhrn limitů pojistného plnění skutečnou výši vzniklé škody, nebo c) vícenásobné pojištění, přesahuje-li souhrn pojistných částek pojistnou hodnotu pojištěného majetkumajetku nebo přesáhne-li souhrn limitů pojistného plnění skutečnou výši vzniklé škody. § 2817 Soupojištění (1) Je-li ujednáno soupojištění, vedoucí pojistitel určený ve smlouvě stanoví pojistné podmínky a výši pojistného, spravuje soupojištění, přejímá oznámení o pojistné událostipojistné události a vede šetření nezbytná ke zjištění rozsahu povinnosti pojistitelů poskytnout pojistné plnění; v tomto rozsahu jedná jménem ostatních pojistitelů. Není-li ujednán způsob příjmů pojistného, přijímá vedoucí pojistitel i pojistné. (2) V rámci soupojištění lze smlouvu uzavřít i mezi pojistníkem a více pojistiteli, kteří si ujednali společný postup při pojištění určitých pojistných nebezpečí, a to jménem a na účet všech pojistitelů, a určili vedoucího pojistitele, popřípadě pověřili plněním jeho povinností společný orgán vytvořený k tomuto účelu, anebo pojišťovacího zprostředkovatele. (3) Právo na pojistné plnění se uplatňuje vůči vedoucímu pojistiteli. Pojistitelé se mezi sebou vzájemně vypořádají podle svých podílů; nebyly-li podíly ujednány, platí, že jsou stejné. (4) Při likvidaci pojistitele se jeho povinnosti z pojištění vyplývající ze soupojištění splní stejně jako povinnosti vyplývající z jiných pojištění ujednaných tímto pojistitelem. (5) Nepřihlíží se k ujednáním, která se odchylují od odstavců 1 až 4, a to ani v případě, kdy se některý z pojistitelů účastní soupojištění prostřednictvím obchodní sítě založené v místě sídla pojistitele nebo prostřednictvím jeho pobočkypobočky, které se nacházejí na území jiného členského státu Evropské unie nebo členského státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, než je stát sídla pojistitele, nebo nachází-li se pojistné riziko v některém z těchto států nebo v České republice. To neplatí při pojištění velkých rizik podle jiného zákona upravujícího pojišťovnictví. § 2818 Vícenásobné pojištění (1) Vznikne-li vícenásobné pojištění, oznámí to pojistník bez zbytečného odkladu každému pojistiteli a v oznámení uvede ostatní pojistitele a pojistné částky nebo limity pojistného plnění ujednané v ostatních smlouvách. (2) Pojistitel, jemuž byla jako prvnímu oznámena pojistná událostpojistná událost, poskytne pojistné plnění do výše pojistné částky nebo limitu pojistného plnění ujednaného ve smlouvě, kterou je vázán, a oznámí to bez zbytečného odkladu ostatním pojistitelům, o nichž se dozvěděl. Tím není dotčeno právo oprávněné osobyoprávněné osoby požadovat pojistné plnění až do výše vyrovnání úbytku majetkumajetku na ostatních pojistitelích, pokud pojistná částka nebo limit pojistného plnění ujednaný ve smlouvě s prvním pojistitelem nepostačuje k vyrovnání celého úbytku majetkumajetku vzniklého v důsledku pojistné událostipojistné události. (3) Pojistitelé se vypořádají v poměru, v jakém jsou k sobě pojistné částky nebo limity pojistného plnění ujednané ve smlouvách, kterými jsou vázáni, s přihlédnutím k pojistnému plnění poskytnutému podle odstavce 2 věty druhé. (4) Nastala-li pojistná událostpojistná událost, nepřihlíží se pro potřeby vypořádání pojistitelů podle odstavce 3 k případnému následnému zániku nebo následné změně některého z vícenásobných pojištění. § 2819 Zachraňovací náklady (1) Vynaložil-li pojistník účelně náklady při odvracení bezprostředně hrozící pojistné událostipojistné události na zmírnění následků již nastalé pojistné událostipojistné události nebo proto, že plnil povinnost odklidit poškozený pojištěný majetekmajetek nebo jeho zbytky z hygienických, ekologických či bezpečnostních důvodů, má proti pojistiteli právo na jejich náhradu, jakož i na náhradu škody, kterou v souvislosti s touto činností utrpěl. (2) Nepřihlíží se k ujednání, kterým si pojistitel ve vztahu k náhradám podle odstavce 1 vyhradil právo a) snížit o ně pojistnou částku nebo limit pojistného plnění, b) omezit je na méně než 30 % pojistné částky nebo limitu pojistného plnění, jde-li o záchranu života nebo zdraví osob, nebo c) omezit je, vynaložil-li pojistník zachraňovací náklady se souhlasem pojistitele, ač k nim nebyl jinak povinen. (3) Vynaložil-li zachraňovací náklady pojištěný nebo jiná osoba nad rámec povinností stanovených jiným zákonem, má proti pojistiteli stejné právo na náhradu jako pojistník. § 2820 Přechod práva na pojistitele (1) Vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostípojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osoběoprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událostpojistnou událost úmyslně. (2) Osoba, jejíž právo na pojistitele přešlo, vydá pojistiteli potřebné doklady a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. Zmaří-li přechod práva na pojistitele, má pojistitel právo snížit plnění z pojištění o částku, kterou by jinak mohl získat. Poskytl-li již pojistitel plnění, má právo na náhradu až do výše této částky. Pododdíl 3 Obnosové pojištění § 2821 Obnosové pojištění zavazuje pojistitele poskytnout v případě pojistné událostipojistné události jednorázové či opakované pojistné plnění v ujednaném rozsahu. Základem pro určení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění je částka určená na návrh pojistníka, kterou má pojistitel v případě vzniku pojistné událostipojistné události vyplatit, anebo výše a četnost vyplácení důchodu. § 2822 Právem na plnění z obnosového pojištění není dotčeno právo na náhradu škody nebo jiné právo proti tomu, kdo je povinen škodu nahradit. § 2823 Kdy z obnosového pojištění vzniká právo na zkrácení pojistné doby, na odkupné a na obnovení pojištění po snížení pojistné částky, po snížení ročního důchodu nebo po zkrácení pojistné doby, se ujedná ve smlouvě, nezakládá-li takové právo tento zákon přímo. Pododdíl 4 Obecná ustanovení o pojištění osob § 2824 (1) V pojištění osob lze pojistit člověka pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne určeného ve smlouvě jako konec pojištění, pro případ nemoci, úrazu nebo jiné skutečnosti souvisící se zdravím nebo změnou osobního postavení pojištěné osoby. (2) Pojištění osob zakládá osobě určené ve smlouvě právo na výplatu ujednané částky či důchodu nebo právo na pojistné plnění v určené výši, nastane-li pojistná událostpojistná událost podle odstavce 1. § 2825 Bylo-li ujednáno pojištění pro případ pracovní neschopnosti a neuvádí-li smlouva jasný údaj o povaze a rozsahu neschopnosti, na niž se pojištění vztahuje, považuje se za ujednané pojištění neschopnosti pojištěného vykonávat jeho obvyklé povolání. § 2826 (1) Uzavírá-li pojistník smlouvu ve prospěch obmyšleného, vyžaduje se k uzavření smlouvy i souhlas pojištěného. Má-li být pojištěným potomek pojistníka, který není plně svéprávný, nevyžaduje se zvláštní souhlas, pokud je pojistník sám zákonným zástupcem pojištěného. (2) Vyžaduje-li se souhlas pojištěného, popřípadě jeho zákonného zástupce, a neprokáže-li pojistník souhlas v ujednané době, jinak do tří měsíců ode dne uzavření smlouvy, zaniká pojištění uplynutím této doby. Nastane-li v této době pojistná událostpojistná událost, aniž byl souhlas udělen, nabývá právo na pojistné plnění pojištěný; je-li pojistnou událostípojistnou událostí smrt pojištěného, nabývají toto právo osoby uvedené v § 2831. (3) Souhlas podle odstavce 1 se vyžaduje i pro změnu obmyšleného, změnu podílů na pojistném plnění, bylo-li určeno více obmyšlených, a k vyplacení odkupného; není-li souhlas udělen, nepřihlíží se k nim. § 2827 Skupinové pojištění (1) Vztahuje-li se pojištění na členy určité skupiny, popřípadě i na jejich rodiny a osoby na nich závislé, nemusí smlouva obsahovat jména pojištěných, lze-li pojištěné bez pochybností určit alespoň v době pojistné událostipojistné události. (2) Souhlas pojištěných podle § 2826 se nevyžaduje. To platí obdobně, postoupí-li pojistník smlouvu. (3) Porušení povinnosti pravdivě a úplně zodpovědět dotazy pojistitele zasahuje při skupinovém pojištění jen pojištění těch osob, kterých se porušení této povinnosti týká. § 2828 (1) Jsou-li pro to důvody související s určením výše pojistného rizika, výše pojistného nebo se šetřením pojistné událostipojistné události, může pojistitel požadovat údaje o zdravotním stavu a zjištění zdravotního stavu nebo příčiny smrti pojištěného, pokud k tomu byl pojistiteli dán souhlas pojištěného. Zjišťování se provádí i na základě zpráv a zdravotnické dokumentace vyžádaných osobou provozující zdravotnické zařízení, kterou pojistitel pověřil, od ošetřujících lékařů, a v případě potřeby i prohlídkou nebo vyšetřením provedeným zdravotnickým zařízením. (2) Bylo-li ujednáno, že pojistník je zproštěn povinnosti platit pojistné, může pojistitel požadovat údaje o jeho zdravotním stavu a na základě souhlasu pojistníka přezkoumávat jeho zdravotní stav způsobem podle odstavce 1. § 2829 Je-li pojistnou událostípojistnou událostí smrt pojištěného, může pojistník určit, kdo je obmyšlený, jménem nebo jeho vztahem k pojištěnému. Až do vzniku pojistné událostipojistné události může pojistník obmyšleného měnit; změna je účinná dnem doručení sdělení pojistiteli. § 2830 (1) Určil-li pojistník jako obmyšleného svého manžela a bylo-li ujednáno, že určení je neodvolatelné, zanikají jeho účinky rozvodem manželstvímanželství, nebo prohlášením manželstvímanželství za neplatné. (2) Určil-li pojistník jako obmyšleného svého předka nebo potomka a bylo-li ujednáno, že určení je neodvolatelné, zanikají jeho účinky osvojenímosvojením obmyšleného nebo pojistníka. To platí i tehdy, byl-li neodvolatelně určen obmyšleným pojistníkův osvojenec nebo osvojitel a bylo-li osvojeníosvojení zrušeno. § 2831 (1) Nebyl-li v době pojistné událostipojistné události obmyšlený určen, nebo nenabyl-li obmyšlený práva na pojistné plnění, nabývá tohoto práva manžel pojištěného, a není-li ho, děti pojištěného. (2) Není-li osoba uvedená v odstavci 1, nabývají práva na pojistné plnění rodiče pojištěného, a není-li jich, nabývají tohoto práva dědicidědici pojištěného. Ustanovení o ochraně oprávněného dědicedědice tím nejsou dotčena. (3) Vznikne-li právo na pojistné plnění více osobám, má se za to, že jejich podíly jsou stejné. § 2832 (1) Obmyšlený nabývá právo na pojistné plnění vznikem pojistné událostipojistné události. Dokud obmyšlený tohoto práva nenabude, může pojistník volně nakládat s právy z pojištění, zejména je zastavit nebo postoupit, jakož i změnit označení osoby obmyšleného. Jde-li však o pojištění důchodu, vyžaduje se ke změně obmyšleného souhlas pojistitele, jinak změnou není pojistitel vázán. (2) Je-li pojištěným osoba odlišná od pojistníka, vyžaduje se k právním jednáním podle odstavce 1 souhlas pojištěného, jinak se k nim nepřihlíží. Pododdíl 5 Životní pojištění § 2833 Životní pojištění pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne určeného smlouvou jako konec pojištění, anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení člověka lze ujednat jen jako pojištění obnosové. § 2834 (1) Určil-li pojistitel chybně pojistné, pojistnou dobu, dobu placení pojistného nebo pojistnou částku proto, že pojistník uvedl nesprávně datum narození nebo pohlaví pojištěného, má pojistitel právo snížit pojistné plnění v poměru výše pojistného, které bylo placeno, k výši pojistného, které by bylo placeno, kdyby byl pojistník býval uvedl datum narození nebo pohlaví pojištěného správně. (2) Bylo-li v důsledku nesprávně uvedených údajů podle odstavce 1 placeno vyšší pojistné, upraví pojistitel jeho výši počínaje pojistným obdobím následujícím po pojistném období, ve kterém se dozvěděl správné údaje. Pojistné placené za následující pojistná období se snižuje o přeplatek pojistného; bylo-li pojistné jednorázové, vrátí pojistitel přeplatek pojistníkovi bez zbytečného odkladu. § 2835 Bylo-li uvedeno nesprávné datum narození pojištěného, má pojistitel právo od smlouvy odstoupit, prokáže-li, že by vzhledem k pojistným podmínkám platným v době uzavření smlouvy smlouvu neuzavřel. Neuplatní-li pojistitel právo odstoupit od smlouvy během života pojištěného a do tří let ode dne uzavření smlouvy, nejpozději však do dvou měsíců poté, co se o nesprávném údaji dozvěděl, jeho právo zaniká. § 2836 Zemřou-li pojištěný i obmyšlený ve stejnou dobu nebo za okolností, které brání zjištění, kdo z nich zemřel jako první, považuje se pro účely pojištění za zjištěné, že pojištěný přežil obmyšleného. Zemřel-li však pojištěný, aniž právo na plnění nabyly osoby uvedené v § 2829 a 2830, považuje se pro tyto účely za zjištěné, že obmyšlený přežil pojištěného. § 2837 Výluka z pojištění Pojistitel není povinen poskytnout pojistné plnění v případě sebevraždy pojištěného, trvalo-li pojištění nepřetržitě méně než dva roky předcházející sebevraždě. Snížení pojistné částky, snížení ročního důchodu a zkrácení pojistné doby § 2838 (1) Bylo-li za pojištění zaplaceno běžné pojistné za dobu určenou ve smlouvě a nebylo-li po uplynutí této doby další běžné pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě, mění se takové pojištění na pojištění se sníženou pojistnou částkou (snížení pojistné částky) nebo na snížený roční důchod, a to bez povinnosti platit běžné pojistné. (2) Jsou-li snížená pojistná částka nebo snížený roční důchod menší než limit ujednaný ve smlouvě, zkrátí se doba pojištění. § 2839 Ke snížení pojistné částky, snížení ročního důchodu nebo ke zkrácení pojistné doby dojde prvního dne po uplynutí lhůty, jejímž uplynutím by jinak pojištění zaniklo pro neplacení pojistného. § 2840 Pojistník může požadovat zvýšení snížené pojistné částky nebo výše ročního důchodu opět na původní výši, jen bylo-li to výslovně ujednáno. Totéž platí o prodloužení zkrácené pojistné doby na původní délku. § 2841 Bylo-li pojištění pro případ smrti ujednáno na přesně určenou dobu za běžné pojistné, nevzniká při neplacení pojistného právo na snížení pojistné částky, snížení ročního důchodu nebo zkrácení pojistné doby a pojištění pro neplacení pojistného zaniká. Odkupné § 2842 (1) Bylo-li v životním pojištění ujednaném s běžným pojistným zaplaceno pojistné nejméně za dva roky, nebo jde-li o pojištění za jednorázové pojistné ujednané na dobu delší jednoho roku, nebo jde-li o pojištění se sníženou pojistnou částkou, má pojistník právo, nevylučuje-li to smlouva, aby mu pojistitel na jeho žádost vyplatil odkupné. Odkupné je splatné do tří měsíců ode dne doručení žádosti o jeho výplatu pojistiteli; výplatou odkupného pojištění zaniká. (2) Požádá-li pojistník kdykoli za trvání pojištění pojistitele o sdělení, kolik by činila výše odkupného, sdělí mu ji pojistitel do jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti včetně výpočtu odkupného. § 2843 U pojištění pro případ smrti ujednaného na přesně určenou dobu, vzniká právo na odkupné, jen bylo-li výslovně ujednáno. Totéž platí u pojištění, z něhož se vyplácí důchod, došlo-li již k výplatě důchodu. Pododdíl 6 Úrazové pojištění § 2844 Z úrazového pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění ve výši ujednané ve smlouvě, došlo-li k úrazu pojištěného. § 2845 Pojistitel má právo odmítnout poskytnutí pojistného plnění, došlo-li k úrazu pojištěného v souvislosti s činem, pro který byl pojištěný uznán vinným úmyslným trestným činemtrestným činem, nebo kterým si úmyslně ublížil na zdraví. § 2846 (1) Pojistitel má právo snížit pojistné plnění až na jednu polovinu, došlo-li k úrazu následkem toho, že poškozený požil alkohol nebo požil návykovou látku nebo přípravek takovou látku obsahující, odůvodňují-li to okolnosti, za nichž k úrazu došlo. Měl-li však takový úraz za následek smrt poškozeného, má pojistitel právo snížit pojistné plnění jen tehdy, došlo-li k úrazu v souvislosti s činem poškozeného, jímž jinému způsobil těžkou újmu na zdravítěžkou újmu na zdraví nebo smrt. (2) Právo podle odstavce 1 pojistitel nemá, obsahoval-li alkohol nebo návykovou látku lék, který pojištěný užil způsobem, který pojištěnému předepsal lékař, a pokud pojištěný nebyl lékařem nebo výrobcem léku upozorněn, že v době působení léku nelze vykonávat činnost, v jejímž důsledku došlo k úrazu. Pododdíl 7 Pojištění pro případ nemoci § 2847 V pojištění pro případ nemoci hradí pojistitel za pojištěného oprávněné osoběoprávněné osobě v ujednaném rozsahu náklady nebo ujednanou částku na zdravotní péči vzniklé v důsledku nemoci nebo následku úrazu a úkonů souvisících se zdravotním stavem pojištěného, zejména s nemocí, úrazem, těhotenstvím a preventivní nebo dispenzární péčí nebo s jinými skutečnostmi souvisejícími se zdravotním stavem pojištěného. § 2848 Byla-li ujednána čekací doba, může být určena v trvání nanejvýš do tří měsíců, v případě porodu, psychoterapie, zubních a ortopedických náhrad do osmi měsíců a pro případ ošetřovatelské péče do tří let ode dne počátku pojištění. Pododdíl 8 Pojištění majetku § 2849 Není-li při pojištění majetkumajetku ujednána pojistná hodnota, představuje pojistnou hodnotu obvyklá cenacena, kterou má majetekmajetek v době, ke které se určuje jeho hodnota. § 2850 (1) Je-li pojištěna hromadná věchromadná věc, vztahuje se pojištění na všechny věcivěci, které k hromadné věcihromadné věci náleží při vzniku pojistné událostipojistné události. Ustanovení o pojistné částce nebo limitu pojistného plnění, o pojistné hodnotě, o podpojištění a přepojištění se vztahují na celou hromadnou věchromadnou věc. Vztahuje-li se pojištění na několik hromadných věcíhromadných věcí, určí se pojistná částka nebo limit pojistného plnění na každý soubor samostatně. (2) Je-li pojištěn soubor věcívěcí, použije se odstavec 1 obdobně. § 2851 (1) Byl-li majetekmajetek pojistnou událostípojistnou událostí poškozen nebo zničen, zdrží se oprávněná osobaoprávněná osoba oprav poškozeného majetkumajetku nebo odstraňování zbytků zničeného majetkumajetku, dokud s tím pojistitel neprojeví souhlas. Byla-li ujednána doba, do jejíhož uplynutí se má pojistitel vyjádřit, zaniká tato povinnost nejpozději uplynutím této doby; nebyla-li ujednána, zaniká tato povinnost, nevyjádří-li se pojistitel v době přiměřené okolnostem případu. (2) Odstavec 1 se nepoužije, je-li potřebné začít s opravou majetkumajetku nebo s odstraňováním jeho zbytků dříve z důvodu bezpečnosti, ochrany zdraví nebo životního prostředí nebo z jiného závažného důvodu. § 2852 (1) Zjistí-li po události, z níž uplatňuje právo na pojistné plnění, pojistník nebo jiná oprávněná osobaoprávněná osoba, že byl nalezen ztracený nebo odcizený majetekmajetek, jehož se tato událost týká, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu. MajetekMajetek se však za nalezený nepovažuje, pokud a) byla pozbyta jeho držba a nelze-li ji buď vůbec znovu nabýt, nebo lze-li ji dosáhnout jen s nepřiměřenými obtížemi nebo náklady, nebo b) věcvěc byla poškozena do té míry, že jako taková zanikla, nebo ji lze opravit jen s nepřiměřenými náklady. (2) Poskytl-li pojistitel po vzniku pojistné událostipojistné události pojistné plnění, nepřechází na něho vlastnické právo k pojištěnému majetkumajetku, ale má právo na vydání toho, co na pojistném plnění poskytl. Oprávněná osobaOprávněná osoba si však může odečíst náklady účelně vynaložené na odstranění závad vzniklých v době, kdy byla zbavena možnosti s majetkemmajetkem nakládat. § 2853 Přepojištění (1) Převyšuje-li pojistná částka pojistnou hodnotu pojištěného majetkumajetku, mají pojistitel i pojistník právo navrhnout druhé straně, aby byla pojistná částka snížena při současném poměrném snížení pojistného pro další pojistné období, následující po této změně. Nepřijme-li strana návrh do jednoho měsíce ode dne, kdy jej obdržela, pojištění zaniká. (2) Převyšuje-li pojistná částka pojistnou hodnotu pojištěného majetkumajetku a bylo-li ujednáno jednorázové pojistné, má pojistitel právo domáhat se snížení pojistné částky pod podmínkou, že bude poměrně sníženo i pojistné, a pojistník má právo domáhat se snížení pojistného pod podmínkou, že bude poměrně snížena i pojistná částka. § 2854 Podpojištění Je-li pojistná částka v době pojistné událostipojistné události nižší než pojistná hodnota pojištěného majetkumajetku, použije se pro určení výše pojistného plnění částka odpovídající výši škody snížená v poměru, v jakém je v době vzniku pojistné událostipojistné události pojistná částka k pojistné hodnotě pojištěného majetkumajetku; to neplatí, ujednají-li strany, že pojistné plnění sníženo nebude. § 2855 Zvláštní ustanovení Je-li ujednáno pojištění lidských tkání nebo orgánů určených k transplantaci podle jiného zákona, anebo lidské krve nebo jejích složek odebraných za účelem výroby krevních derivátů a pro použití u člověka podle jiného zákona, použijí se ustanovení § 2849 až 2854 obdobně. To platí i v případě, že je po smrti člověka pojištěno jeho tělo nebo jeho oddělená část. Pododdíl 9 Pojištění právní ochrany § 2856 (1) Smlouvou o pojištění právní ochrany se pojistitel zavazuje v ujednaném rozsahu hradit náklady pojištěného spojené s uplatněním jeho práva a poskytovat služby s tím spojené. (2) Bylo-li pojištění právní ochrany ujednáno ve smlouvě uzavřené pro více pojistných nebezpečí (sdružená pojistná smlouvapojistná smlouva), je ujednání platné, uvede-li se ve zvláštní části smlouvy, kde se ujedná obsah a rozsah pojištění právní ochrany, jakož i výše pojistného za pojištění právní ochrany. (3) Pojištění právní ochrany lze ujednat pouze jako pojištění škodové. § 2857 K ujednáním omezujícím svobodu pojištěného ve výběru zástupce se nepřihlíží. § 2858 Pojistitel zajistí, aby a) žádný z jeho zaměstnanců, které pověřil vyřizováním práv z pojištění právní ochrany nebo právním poradenstvím v tomto odvětví pojištění, nevykonával současně obdobnou činnost v jiném pojistném odvětví provozovaném pojistitelem, který smlouvu o pojištění právní ochrany uzavřel; to platí i v případě, provozuje-li tuto obdobnou činnost v jiném pojistném odvětví jiný pojistitel provozující neživotní pojištění, který je ve vztahu k pojistiteli, který uzavřel smlouvu o pojištění právní ochrany, osobou ovládanou nebo ovládající, b) vyřizování práv z pojištění prováděla osoba na pojistiteli nezávislá, uvedená ve smlouvě, nebo c) oprávněná osobaoprávněná osoba měla okamžikem vzniku práva na pojistné plnění možnost vybrat si zástupce k ochraně svých zájmů. § 2859 (1) Pojistitel je povinen uzavřít s pojistníkem smlouvu o rozhodci pro řešení sporů vyplývajících z pojištění právní ochrany, pokud o to pojistník požádá. Na právo domáhat se uzavření rozhodčí smlouvy musí být pojistník v pojistné smlouvěpojistné smlouvě upozorněn. (2) Dojde-li mezi pojistitelem a pojistníkem při řešení sporné záležitosti ke střetu zájmů nebo neshodě při urovnávání takové záležitosti, má pojistitel povinnost poučit pojistníka o jeho právu podle odstavce 1 a možnosti řešit spor v rozhodčím řízení. § 2860 Ustanovení § 2857 až 2859 se nepoužijí při a) pojištění právní ochrany týkajícím se provozu námořních plavidel nebo pojistných nebezpečí vznikajících v souvislosti s tímto provozem, b) zastupování pojištěného, je-li taková činnost současně vykonávána ve vlastním zájmu pojistitele v rámci pojištění odpovědnosti za škodu, a c) pojištění právní ochrany poskytovaném pojistitelem jako doplněk k pojištění pomoci osobám, které se dostanou do nesnází během cestování nebo při pobytu mimo místo jejich bydlištěbydliště. Pododdíl 10 Pojištění odpovědnosti § 2861 (1) Z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné událostipojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu, v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému. (2) Poškozenému vzniká právo na plnění proti pojistiteli, jen bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak jiný zákon. (3) Pojištění lze ujednat jen jako pojištění škodové. § 2862 (1) Pojištěný oznámí bez zbytečného odkladu pojistiteli vznik škodné události, skutečnost, že proti němu poškozený uplatnil právo na náhradu a vyjádří se ke své povinnosti nahradit vzniklou škodu, popřípadě újmu, k požadované náhradě a k její výši. (2) Pojištěný oznámí pojistiteli bez zbytečného odkladu i to, že proti němu bylo v souvislosti se škodnou událostí zahájeno řízení před orgánem veřejné moci nebo rozhodčí řízení; zároveň mu sdělí, kdo je jeho právním zástupcem a zpraví pojistitele o průběhu i výsledcích řízení. V řízení o náhradě postupuje pojištěný v souladu s pokyny pojistitele; náklady řízení hradí pojištěnému pojistitel. § 2863 Pojistitel má právo škodnou událost za pojištěného projednávat, jakmile mu byla oznámena. Pojistitel má právo vyžadovat od poškozeného údaje uvedené v § 2777 odst. 3. § 2864 Pojistitel má právo zjišťovat při šetření škodné události údaje o zdravotním stavu nebo o příčině smrti poškozeného, udělí-li mu k tomu poškozený nebo jiná oprávněná osobaoprávněná osoba souhlas; § 2828 se použije obdobně. § 2865 (1) Nebyl-li ujednán limit pojistného plnění, hradí pojistitel poškozenému škodu, popřípadě jinou újmu, v plné výši. Nahradil-li pojištěný škodu nebo újmu, na niž se vztahuje pojištění, má proti pojistiteli právo na náhradu až do výše, do které by jinak byl povinen plnit poškozenému pojistitel. (2) Ujedná-li pojistitel s poškozeným, že mu poskytne, jde-li o práva s povahou opakovaného plnění, jako jsou zejména právo na náhradu ztráty na výdělku nebo nákladů na výživu pozůstalých, jednorázovou náhradu ve výši určené s použitím pojistně matematických metod, vyrovnají se jednorázovou výplatou tato veškerá již vzniklá i budoucí práva. K takovému ujednání je zapotřebí souhlasu pojištěného. Nemůže-li jej pojištěný udělit, není tohoto souhlasu zapotřebí. § 2866 (1) Způsobil-li pojištěný škodnou událost pod vlivem požití alkoholu nebo použití návykové látky nebo přípravku takovou látku obsahujícího, má pojistitel proti němu právo na náhradu toho, co za něho plnil. (2) Právo podle odstavce 1 pojistitel nemá, obsahoval-li alkohol nebo návykovou látku lék, který pojištěný užil způsobem, který pojištěnému předepsal lékař, a neupozornil-li lékař nebo výrobce léku poškozeného, že v době působení léku nelze vykonávat činnost, v jejímž důsledku škodnou událost způsobil. § 2867 Souvisí-li pojištění s vlastnickým právem a nebylo-li výslovně ujednáno, že pojištění změnou vlastnictvívlastnictví nebo spoluvlastnictví nezaniká, zanikne pojištění dnem oznámení této změny pojistiteli. Ustanovení § 2765 se v takovém případě nepoužije. Pododdíl 11 Pojištění úvěru nebo záruky § 2868 (1) Pojištění úvěru se ujednává na ochranu před majetkovými důsledky, které mohou pojištěnému vzniknout nesplácením poskytnutých peněžních prostředků dlužníkem. (2) Pojištění záruky se ujednává pro případ plnění z ručitelského závazku pojištěného, propadnutí kauce či jistoty, anebo plnění z kauce či jistoty nebo z jiného obdobného ujednaného důvodu. (3) Pojištění úvěru nebo záruky lze ujednat jen jako pojištění škodové. § 2869 Neoznámí-li osoba, které vzniklo na pojistné plnění právo, pojistiteli vznik škodné události ve lhůtě ujednané v smlouvě, soud právo na pojistné plnění nepřizná, namítne-li pojistitel opožděné oznámení škodné události. § 2870 Pojištění úvěru se státní podporou se řídí tímto zákonem a zákonem upravujícím pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Pododdíl 12 Pojištění finančních ztrát § 2871 (1) Předmětem pojištění finančních ztrát jsou vynaložené náklady, které vznikly v důsledku škodné události, nebo ušlý zisk, anebo jiné finanční ztráty určené ve smlouvě. (2) Pojištění finančních ztrát lze ujednat jako pojištění škodové nebo obnosové. § 2872 Pojištění velkého pojistného rizika (1) Pojišťuje-li pojistitel velké pojistné riziko v neživotním pojištění podle jiného zákona upravujícího pojišťovnictví, lze se odchýlit od jakéhokoli ustanovení této části ve prospěch kterékoli strany, vyžaduje-li to účel a povaha pojištění. (2) Pojištění velkého pojistného rizika lze ujednat pouze jako pojištění škodové. Oddíl 3 Sázka, hra a los Pododdíl 1 Sázka § 2873 Základní ustanovení (1) SázkouSázkou se alespoň jedna strana zavazuje vůči druhé plnit výhru, ukáže-li se nesprávným její tvrzení o skutečnosti stranám neznámé nebo ukáže-li se tvrzení druhé strany o této události správným. (2) Má-li strana, jejíž tvrzení se ukáže správným, jistotu o výsledku a zatají-li to druhé straně, je sázkasázka neplatná. § 2874 Nebyla-li výhra dána, nemůže ji vyhrávající strana vymáhat. § 2875 Byla-li výhra dána, nemůže ji prohrávající strana vymáhat zpět. To neplatí, pokud prohrávající stranou byla zjevně osoba s nedostatečnými duševními nebo rozumovými schopnostmi. § 2876 Byla-li dána výhra vzhledem k okolnostem případu a postavení i možnostem stran zjevně přemrštěná, může ji soud na návrh prohrávající strany přiměřeně snížit. § 2877 Vymáhat nelze ani pohledávku ze zápůjčky nebo úvěru poskytnutých vědomě k sázcesázce. To neplatí, dala-li zápůjčku nebo úvěr osoba s nedostatečnými duševními nebo rozumovými schopnostmi. § 2878 Pohledávka ze sázkysázky nebo ze zápůjčky či úvěru poskytnutých vědomě k sázcesázce, kterou nelze vymáhat, nemůže být platně zajištěna. Byl-li dluh odpovídající takové pohledávce uznán, nepřihlíží se k tomu. § 2879 Ustanovení o sázcesázce se nepoužijí, byla-li v souvislosti s podnikáním stran ujednána smlouva o dodávce movité věcimovité věci tak, že věcvěc nemá být dodána, ale má být zaplacen jen rozdíl mezi smluvenou cenoucenou a tržní cenoucenou v době dodání. To platí i tehdy, nebylo-li dodání věcivěci smlouvou přímo vyloučeno, ale z poměrů, které musí být stranám známy, je zřejmé, že se stranám jedná jen o získání takového rozdílu. § 2880 Ustanovení o sázcesázce se nepoužijí, byla-li smlouva uzavřena na komoditní burze, na regulovaném trhu, v mnohostranném obchodním systému anebo jedná-li se o smlouvu mezi podnikatelipodnikateli a jejím předmětem je investiční nástroj podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. Pododdíl 2 Hra § 2881 O hře platí ustanovení o sázcesázce obdobně; jedná-li se však o hru vyžadující pouze zručnost nebo tělesná cvičení obou stran, použije se z ustanovení o sázcesázce jen § 2875. Pododdíl 3 Los § 2882 O losu platí ustanovení o sázcesázce obdobně. Tato ustanovení se však nepoužijí, má-li být losem rozhodnut spor, rozdělena společná věcvěc, anebo rozhodnuto hlasování. Pododdíl 4 Společné ustanovení § 2883 Ustanovení o nevymahatelnosti pohledávek ze sázkysázky, hry nebo losu a ustanovení o pravomoci soudu výhru snížit se nepoužijí na pohledávky ze sázkysázky, hry nebo loterie provozovaných státem nebo podléhajících úřednímu povolení. Díl 16 Závazky z právního jednání jedné osoby Oddíl 1 Veřejný příslib Pododdíl 1 Příslib odměny § 2884 Příslib odměny za nějaký výkon učiněný vůči osobě blíže neurčené zavazuje přislibujícího tehdy, byl-li příslib veřejně vyhlášen. § 2885 (1) Nezřekl-li se přislibující práva veřejný příslib odvolat, může jej odvolat před provedením výkonu v téže formě, v jaké byl veřejný příslib učiněn; není-li to možné, pak ve formě stejně účinné. (2) Odvolání není účinné vůči tomu, kdo výkon již byl se zřetelem k veřejnému příslibu provedl, jestliže v té době o odvolání nevěděl ani nemusel vědět. § 2886 (1) Splní-li podmínky veřejného příslibu několik osob, náleží odměna tomu, kdo výkon provedl nejdříve, ledaže z veřejného příslibu plyne jiná vůle přislibujícího. (2) Splní-li podmínky veřejného příslibu několik osob současně, rozdělí přislibující mezi ně odměnu rovným dílem, ledaže z veřejného příslibu plyne jiná vůle přislibujícího. (3) Odstavec 2 nebrání dohodě odměněných o jiném rozdělení odměny, a není-li takové dohody, právu každého z odměněných požadovat vůči ostatním takové části odměny, která odpovídá poměru, v jakém se na dosaženém výsledku podílel. Pododdíl 2 Vypsání ceny § 2887 (1) Přislibuje-li se odměna vypsáním cenyceny za výkon co možná nejlepší, je veřejný příslib platný, uvede-li se v něm také doba, po kterou se lze o cenucenu ucházet. (2) Není-li dále stanoveno jinak, platí o vypsání cenyceny ustanovení o příslibu odměny. § 2888 (1) Vypsání cenyceny lze odvolat jen ze závažných důvodů. (2) Odvolal-li přislibující vypsání cenyceny, odškodní přiměřeně toho, kdo před odvoláním podmínky veřejného příslibu alespoň zčásti splnil. Upozornění na toto právo uvede přislibující v odvolání, neučinil-li tak již při vypsání cenyceny. § 2889 Neuvedl-li přislibující při vypsání cenyceny, kdo posoudí splnění podmínek veřejného příslibu a podle jakých měřítek a kdo a v jaké lhůtě provede ocenění, posoudí a ocení splnění podmínek přislibující sám. Oddíl 2 Slib odškodnění § 2890 Slibem odškodnění se slibující zavazuje nahradit příjemci slibu škodu, vznikne-li mu z jeho určitého jednání, o něž ho slibující žádá a k němuž příjemce slibu není povinen. § 2891 (1) Závazek slibujícího vzniká doručením prohlášení slibujícího příjemci slibu. (2) Příjemce slibu uskuteční jednání, o nějž ho slibující žádá, jen zavázal-li se k němu. § 2892 Slibující nahradí náklady a veškerou škodu, které příjemci slibu vzniknou v souvislosti s jednáním, o něž jej slibující požádal. § 2893 Příjemce slibu učiní včas na účet slibujícího taková opatření, aby rozsah škody byl co nejmenší. HLAVA III ZÁVAZKY Z DELIKTŮ Díl 1 Náhrada majetkové a nemajetkové újmy Oddíl 1 Základní ustanovení § 2894 (1) Povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jměníjmění (škody). (2) Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu. § 2895 Škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem. § 2896 Oznámí-li někdo, že svoji povinnost k náhradě újmy vůči jiným osobám vylučuje nebo omezuje, nepřihlíží se k tomu. Učiní-li to však ještě před vznikem újmy, může být takové oznámení posouzeno jako varování před nebezpečím. § 2897 Vzdá-li se někdo práva domáhat se náhrady škody vzniklé na pozemku a je-li vzdání zapsáno do veřejného seznamu, působí to i proti pozdějším vlastníkům. § 2898 Nepřihlíží se k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje povinnost k náhradě újmy způsobené člověku na jeho přirozených právech, anebo způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti; nepřihlíží se ani k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje právo slabší strany na náhradu jakékoli újmy. V těchto případech se práva na náhradu nelze ani platně vzdát. § 2899 Kdo pro sebe přijal nebezpečí obětioběti, byť tak učinil za takových okolností, že to lze považovat za neprozřetelné, nevzdal se tím práva na náhradu proti tomu, kdo újmu způsobil. Prevence § 2900 Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictvívlastnictví jiného. § 2901 Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit. § 2902 Kdo porušil právní povinnost, nebo kdo může a má vědět, že ji poruší, oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout, a upozorní ji na možné následky. Splní-li oznamovací povinnost, nemá poškozený právo na náhradu té újmy, které mohl po oznámení zabránit. § 2903 (1) Nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit. (2) Při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy. § 2904 Náhoda Újmu způsobenou náhodou nahradí ten, kdo dal ze své viny k náhodě podnět, zejména tím, že poruší příkaz nebo poškodí zařízení, které má nahodilé újmě zabránit. § 2905 Nutná obrana Kdo odvrací od sebe nebo od jiného bezprostředně hrozící nebo trvající protiprávní útok a způsobí přitom útočníkovi újmu, není povinen k její náhradě. To neplatí, je-li zjevné, že napadenému hrozí vzhledem k jeho poměrům újma jen nepatrná nebo obrana je zcela zjevně nepřiměřená, zejména vzhledem k závažnosti újmy útočníka způsobené odvracením útoku. § 2906 Krajní nouze Kdo odvrací od sebe nebo od jiného přímo hrozící nebezpečí újmy, není povinen k náhradě újmy tím způsobené, nebylo-li za daných okolností možné odvrátit nebezpečí jinak nebo nezpůsobí-li následek zjevně stejně závažný nebo ještě závažnější než újma, která hrozila, ledaže by majetekmajetek i bez jednání v nouzi podlehl zkáze. To neplatí, vyvolal-li nebezpečí vlastní vinou sám jednající. § 2907 Při posouzení, zda někdo jednal v nutné obraně, anebo v krajní nouzi, se přihlédne i k omluvitelnému vzrušení mysli toho, kdo odvracel útok nebo jiné nebezpečí. § 2908 Kdo odvracel hrozící újmu, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů a na náhradu újmy, kterou přitom utrpěl, i proti tomu, v jehož zájmu jednal, nanejvýš však v rozsahu přiměřeném tomu, co odvrátil. Oddíl 2 Povinnost nahradit škodu Pododdíl 1 Obecná ustanovení § 2909 Porušení dobrých mravů Škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného. § 2910 Porušení zákona Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Domněnka nedbalosti § 2911 Způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. § 2912 (1) Nejedná-li škůdce, jak lze od osoby průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat, má se za to, že jedná nedbale. (2) Dá-li škůdce najevo zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost, nebo zaváže-li se k činnosti, k níž je zvláštní znalosti, dovednosti nebo pečlivosti zapotřebí, a neuplatní-li tyto zvláštní vlastnosti, má se za to, že jedná nedbale. § 2913 Porušení smluvní povinnosti (1) Poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. (2) Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí. § 2914 Kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody. Škoda způsobená několika osobami § 2915 (1) Je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně; je-li některý ze škůdců povinen podle jiného zákona k náhradě jen do určité výše, je zavázán s ostatními škůdci společně a nerozdílně v tomto rozsahu. To platí i v případě, že se více osob dopustí samostatných protiprávních činů, z nichž mohl každý způsobit škodlivý následek s pravděpodobností blížící se jistotě, a nelze-li určit, která osoba škodu způsobila. (2) Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud rozhodnout, že škůdce nahradí škodu podle své účasti na škodlivém následku; nelze-li účast přesně určit, přihlédne se k míře pravděpodobnosti. Takto nelze rozhodnout, pokud se některý škůdce vědomě účastnil na způsobení škody jiným škůdcem nebo je podněcoval či podporoval nebo pokud lze připsat celou škodu každému škůdci, byť jednali nezávisle, nebo má-li škůdce hradit škodu způsobenou pomocníkem a vznikla-li povinnost k náhradě také pomocníkovi. § 2916 Kdo je povinen k náhradě škody společně a nerozdílně s jinými, vypořádá se s nimi podle účasti na způsobení vzniklé škody. § 2917 Kdo je povinen k náhradě škody způsobené jinou osobou, má proti ní postih. § 2918 Vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí. § 2919 Obohatil-li se škůdce na úkor poškozeného protiprávním činem nebo na základě jiné skutečnosti, která způsobila škodu, je škůdcovo obohacení i po promlčení práva poškozeného na náhradu škody bezdůvodné. Promlčí-li se právo poškozeného na náhradu škody, může se poškozený domáhat, aby mu škůdce vydal, co získal, podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Pododdíl 2 Zvláštní ustanovení Škoda způsobená tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání § 2920 (1) Nezletilý, který dovršil třinácti let a nenabyl plné svéprávnostiplné svéprávnosti, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, nahradí způsobenou škodu, pokud byl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky; poškozenému náleží náhrada škody i tehdy, nebránil-li se škůdci ze šetrnosti k němu. (2) Nebyl-li nezletilý, který dovršil třinácti let a nenabyl plné svéprávnostiplné svéprávnosti, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, má poškozený právo na náhradu, je-li to spravedlivé se zřetelem k majetkovým poměrům škůdce a poškozeného. (3) Škodu způsobenou nezletilým mladším třinácti let nahradí ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Nedošlo-li ke škodě v důsledku zanedbání náležitého dohledu, nahradí škodu nezletilý, způsobil-li ji činem povahy úmyslného trestného činutrestného činu nebo je-li to spravedlivé se zřetelem k jeho majetkovým poměrům a majetkovým poměrům poškozeného. § 2921 (1) Společně a nerozdílně se škůdcem, je-li jím nezletilý, který dovršil třinácti let, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, nahradí škodu i ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Není-li škůdce povinen k náhradě, nahradí poškozenému škodu ten, kdo nad škůdcem zanedbal dohled. (2) Není-li nezletilý škůdce povinen k náhradě a ke škodě nedošlo v důsledku zanedbání náležitého dohledu, nahradí škodu ten, kdo má a vůči dítěti vykonává rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu, je-li to spravedlivé se zřetelem k jeho majetkovým poměrům a majetkovým poměrům poškozeného. § 2922 Kdo se uvede vlastní vinou do takového stavu, že není s to ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, nahradí škodu v tomto stavu způsobenou. Společně a nerozdílně s ním nahradí škodu ti, kteří jej vlastní vinou do tohoto stavu přivedli. § 2923 Škoda způsobená osobou s nebezpečnými vlastnostmi Kdo se vědomě ujme osoby nebezpečných vlastností tak, že jí bez její nutné potřeby poskytne útulek nebo jí svěří určitou činnost, ať již v domácnosti, provozovně či na jiném podobném místě, nahradí společně a nerozdílně s ní škodu způsobenou v takovém místě nebo při této činnosti někomu jinému nebezpečnou povahou takové osoby. § 2924 Škoda z provozní činnosti Kdo provozuje závodzávod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcívěcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. § 2925 Škoda způsobená provozem zvlášť nebezpečným (1) Kdo provozuje závodzávod nebo jiné zařízení zvláště nebezpečné, nahradí škodu způsobenou zdrojem zvýšeného nebezpečí; provoz je zvlášť nebezpečný, nelze-li předem rozumně vyloučit možnost vzniku závažné škody ani při vynaložení řádné péče. Jinak se povinnosti zprostí, prokáže-li, že škodu způsobila zvnějšku vyšší moc nebo že ji způsobilo vlastní jednání poškozeného nebo neodvratitelné jednání třetí osoby; ujednají-li se další důvody zproštění, nepřihlíží se k tomu. (2) Je-li z okolností zřejmé, že provoz významně zvýšil nebezpečí vzniku škody, ačkoli lze důvodně poukázat i na jiné možné příčiny, soud zaváže provozovatele k náhradě škody v rozsahu, který odpovídá pravděpodobnosti způsobení škody provozem. (3) Má se za to, že provoz je zvláště nebezpečný, pokud se provozuje továrním způsobem nebo pokud se při něm výbušná nebo podobně nebezpečná látka používá nebo se s ní nakládá. § 2926 Škoda na nemovité věci Kdo, byť oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věcivěci, nebo jimiž se držba nemovité věcivěci znemožní nebo podstatně ztíží, nahradí škodu z toho vzniklou. Škoda z provozu dopravních prostředků § 2927 (1) Kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. (2) Povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. § 2928 Je-li dopravní prostředek v opravě, považuje se za jeho provozovatele osoba, která dopravní prostředek převzala k opravě. § 2929 Místo provozovatele nahradí škodu ten, kdo použije dopravního prostředku bez vědomí nebo proti vůli provozovatele. Provozovatel nahradí škodu společně a nerozdílně s ním, pokud mu takové užití dopravního prostředku z nedbalosti umožnil. § 2930 Nelze-li provozovatele určit, platí, že jím je vlastník dopravního prostředku. § 2931 Vznikla-li škoda na věcivěci jejím odcizením nebo ztrátou, nahradí provozovatel tuto škodu, jen pokud poškozený neměl možnost věcvěc opatrovat. § 2932 Střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jedná-li se o vypořádání mezi těmito provozovateli, vypořádají se provozovatelé podle své účasti na způsobení vzniklé škody. Škoda způsobená zvířetem § 2933 Způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo. Osoba, které zvíře bylo svěřeno nebo která zvíře chová nebo jinak používá, nahradí škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem. § 2934 Slouží-li domácí zvíře vlastníku k výkonu povolání či k jiné výdělečné činnosti nebo k obživě, anebo slouží-li jako pomocník pro osobu se zdravotním postižením, zprostí se vlastník povinnosti k náhradě, prokáže-li, že při dozoru nad zvířetem nezanedbal potřebnou pečlivost, anebo že by škoda vznikla i při vynaložení potřebné pečlivosti. Za týchž podmínek se povinnosti k náhradě zprostí i ten, komu vlastník zvíře svěřil. § 2935 (1) Odňala-li třetí osoba svémocně zvíře vlastníku nebo osobě, které vlastník zvíře svěřil, nahradí třetí osoba škodu způsobenou zvířetem sama, prokáže-li vlastník nebo osoba, které vlastník zvíře svěřil, že odnětí nemohli rozumně zabránit; jinak společně a nerozdílně s nimi. (2) Kdo zvíře svémocně odňal, nemůže se zprostit povinnosti k náhradě. Škoda způsobená věcí § 2936 Kdo je povinen někomu něco plnit a použije při tom vadnou věcvěc, nahradí škodu způsobenou vadou věcivěci. To platí i v případě poskytnutí zdravotnických, sociálních, veterinárních a jiných biologických služeb. § 2937 (1) Způsobí-li škodu věcvěc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcívěcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věcivěci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě. (2) Způsobila-li škodu věcvěc pádem nebo vyhozením z místnosti nebo podobného místa, nahradí škodu společně a nerozdílně s tím, kdo je povinen k náhradě podle odstavce 1, i osoba, která takové místo užívá, a nelze-li ji určit, vlastník nemovité věcivěci. § 2938 (1) Při zřícení budovy nebo odloučení její části v důsledku vady budovy nebo nedostatečného udržování budovy nahradí její vlastník škodu z toho vzniklou. (2) Společně a nerozdílně s ním hradí škodu předešlý vlastník, má-li škoda příčinu v nedostatku vzniklém za trvání jeho vlastnického práva, na nějž nástupce neupozornil, a došlo-li ke škodě do roka od zániku jeho vlastnického práva. To neplatí, pokud se jedná o takový nedostatek, o kterém nástupce musel vědět. Škoda způsobená vadou výrobku § 2939 (1) Škodu způsobenou vadou movité věcimovité věci určené k uvedení na trh jako výrobek za účelem prodeje, nájmu nebo jiného použití nahradí ten, kdo výrobek nebo jeho součást vyrobil, vytěžil, vypěstoval nebo jinak získal, a společně a nerozdílně s ním i ten, kdo výrobek nebo jeho část označil svým jménem, ochrannou známkou nebo jiným způsobem. (2) Společně a nerozdílně s osobami uvedenými v odstavci 1 hradí škodu i ten, kdo výrobek dovezl za účelem jeho uvedení na trh v rámci svého podnikání. (3) Škoda na věcivěci způsobená vadou výrobku se hradí jen v částce převyšující částku vypočtenou z 500 EUR kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankoubankou v den, v němž škoda vznikla; není-li tento den znám, pak v den, kdy byla škoda zjištěna. § 2940 (1) Nelze-li výrobce určit podle § 2939, nahradí škodu i každý dodavatel, pokud poškozenému při uplatnění práva na náhradu škody do jednoho měsíce nesdělí, kdo je výrobcem nebo kdo mu výrobek dodal. (2) Jedná-li se o dovezený výrobek, pak nahradí škodu každý dodavatel, i když je výrobce znám, pokud poškozenému ve lhůtě nesdělí, kdo je dovozcem. § 2941 (1) Výrobek je ve smyslu § 2939 vadný, není-li tak bezpečný, jak to od něho lze rozumně očekávat se zřetelem ke všem okolnostem, zejména ke způsobu, jakým je výrobek na trh uveden nebo nabízen, k předpokládanému účelu, jemuž má výrobek sloužit, jakož i s přihlédnutím k době, kdy byl výrobek uveden na trh. (2) Výrobek nelze považovat za vadný jen proto, že byl později uveden na trh výrobek dokonalejší. § 2942 (1) Povinnosti k náhradě škody způsobené vadou výrobku se škůdce zprostí, jen prokáže-li, že škodu zavinil poškozený nebo ten, za jehož čin poškozený odpovídá. (2) Povinnosti k náhradě škody se tato osoba rovněž zprostí, prokáže-li, že a) výrobek na trh neuvedla, b) lze důvodně předpokládat s přihlédnutím ke všem okolnostem, že vada neexistovala v době, kdy byl výrobek na trh uveden, nebo že nastala později, c) výrobek nevyrobila pro prodej nebo jiný způsob použití pro podnikatelské účely, ani že výrobek nevyrobila nebo nešířila v rámci své podnikatelské činnosti, d) vada výrobku je důsledkem plnění těch ustanovení právních předpisů, která jsou pro výrobce závazná, nebo e) stav vědeckých a technických znalostí v době, kdy uvedl výrobek na trh, neumožnil zjistit jeho vadu. (3) Kdo vyrobil součást výrobku, zprostí se povinnosti k náhradě škody, prokáže-li, že vadu způsobila konstrukce výrobku, do něhož byla součást zapracována, nebo že ji způsobil návod k výrobku. (4) Vzdá-li se druhá strana předem práva na náhradu škody zcela nebo zčásti, nepřihlíží se k tomu. (5) K ujednáním odporujícím odstavcům 1 až 4 se nepřihlíží. § 2943 Ustanovení § 2939 až 2942 se nepoužijí, pokud vada způsobila poškození vadného výrobku nebo poškození věcivěci určené a užívané převážně k podnikatelským účelům. § 2944 Škoda na převzaté věci Každý, kdo od jiného převzal věcvěc, která má být předmětem jeho závazku, nahradí její poškození, ztrátu nebo zničení, neprokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak. § 2945 Škoda na odložené věci (1) Je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcívěcí a byla-li věcvěc odložena na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se takové věcivěci obvykle ukládají, nahradí provozovatel poškození, ztrátu nebo zničení věcivěci tomu, kdo ji odložil, popřípadě vlastníku věcivěci. Stejně nahradí škodu provozovatel hlídaných garáží nebo zařízení podobného druhu, jedná-li se o dopravní prostředky v nich umístěné a o jejich příslušenství. (2) Neuplatní-li se právo na náhradu škody u provozovatele bez zbytečného odkladu, soud je nepřizná, pokud provozovatel namítne, že právo nebylo uplatněno včas. Nejpozději lze právo na náhradu škody uplatnit do patnácti dnů po dni, kdy se poškozený o škodě musel dozvědět. (3) Byla-li škoda způsobena na věcivěci odložené v dopravním prostředku hromadné dopravy, nahradí se jen podle ustanovení o náhradě škody způsobené provozem dopravního prostředku. Škoda na vnesené věci § 2946 (1) Kdo provozuje pravidelně ubytovací služby, nahradí škodu na věcivěci, kterou ubytovaný vnesl do prostor vyhrazených k ubytování nebo k uložení věcívěcí, popřípadě na věcivěci, která tam byla pro ubytovaného vnesena. To platí i tehdy, byla-li věcvěc za tím účelem ubytovatelem převzata. (2) Prokáže-li ubytovatel, že by ke škodě došlo i jinak, nebo že škodu způsobil ubytovaný nebo osoba, která ubytovaného z jeho vůle provází, povinnosti k náhradě škody se zprostí. K ujednáním o jiných důvodech zproštění se nepřihlíží. § 2947 Povinnost nahradit škodu se nevztahuje na vozidla, na věcivěci ponechané ve vozidle, ani na živá zvířata, ledaže je ubytovatel převzal do úschovy. § 2948 (1) Škoda se hradí do výše odpovídající stonásobku cenyceny ubytování za jeden den. (2) Byla-li věcvěc převzata do úschovy, odmítl-li ubytovatel úschovu věcivěci v rozporu se zákonem nebo byla-li škoda způsobena ubytovatelem nebo tím, kdo v provozu pracuje, hradí se škoda bez omezení. § 2949 (1) Neuplatní-li se právo na náhradu škody u ubytovatele bez zbytečného odkladu, soud je nepřizná, pokud ubytovatel namítne, že právo nebylo uplatněno včas. Nejpozději lze právo na náhradu škody uplatnit do patnácti dnů po dni, kdy se poškozený o škodě musel dozvědět. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, převzal-li ubytovatel věcvěc do úschovy, odmítl-li ubytovatel úschovu věcivěci v rozporu se zákonem nebo způsobil-li škodu ubytovatel nebo ten, kdo v provozu pracuje. § 2950 Škoda způsobená informací nebo radou Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě. Oddíl 3 Způsob a rozsah náhrady Pododdíl 1 Obecná ustanovení § 2951 (1) Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. (2) Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. § 2952 Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. § 2953 Snížení náhrady (1) Z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. Náhradu nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně. (2) Odstavec 1 se nepoužije, způsobil-li škodu ten, kdo se hlásil k odbornému výkonu jako příslušník určitého stavu nebo povolání, porušením odborné péče. § 2954 Způsobil-li škůdce škodu úmyslným trestným činemtrestným činem, z něhož měl majetkový prospěch, může soud na návrh poškozeného rozhodnout o uspokojení z věcívěcí, které škůdce z majetkového prospěchu nabyl, a to i nepodléhají-li jinak výkonu rozhodnutí. Do uspokojení práva na náhradu škody nesmí škůdce nakládat s takovými věcmivěcmi uvedenými v rozhodnutí. § 2955 Nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud. Pododdíl 2 Náhrada při újmě na přirozených právech člověka Obecná ustanovení § 2956 Vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. § 2957 Způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala. Náhrady při ublížení na zdraví a při usmrcení § 2958 Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. § 2959 Při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízkéosobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. § 2960 Náklady spojené s péčí o zdraví Škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu. § 2961 Náklady pohřbu Škůdce nahradí tomu, kdo je vynaložil, přiměřené náklady spojené s pohřbem v rozsahu, v jakém nebyly uhrazeny veřejnou dávkou podle jiného právního předpisu. Přitom se přihlédne k zvyklostem i k okolnostem jednotlivého případu. Peněžité dávky § 2962 (1) Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu. (2) Žáku nebo studentu náleží náhrada za ztrátu na výdělku ode dne, kdy měla skončit jeho povinná školní docházka, studium nebo příprava na povolání, po dobu a) o kterou se jeho povinná školní docházka, studium nebo příprava na povolání prodloužily následkem újmy na zdraví, b) neschopnosti následkem újmy na zdraví, c) trvání zdravotního postižení vzniklého následkem újmy na zdraví, které zpravidla brání úplnému zapojení do výdělečné činnosti, nebo d) trvání zdravotního postižení vzniklého následkem újmy na zdraví, které částečně brání zapojení do výdělečné činnosti, pokud nezameškává vlastní vinou příležitost k výdělku výkonem práce pro něho vhodné. § 2963 (1) Po skončení pracovní neschopnosti, případně při invaliditě, nahradí škůdce poškozenému jeho ztrátu peněžitým důchodem, který se stanoví vzhledem k rozdílu mezi výdělkem, jakého poškozený dosahoval před vznikem újmy, a výdělkem dosahovaným po skončení pracovní neschopnosti s přičtením případného invalidního důchodu podle jiného právního předpisu. Dojde-li ublížením na zdraví k dlouhodobému zvýšení potřeb poškozeného, stanoví se výše peněžitého důchodu i vzhledem k těmto potřebám. (2) Dosahuje-li poškozený po skončení pracovní neschopnosti výdělku jen s vynaložením většího úsilí nebo se zvýšenou námahou, které by, nebýt škodné události, jinak nemusel vynaložit, odčiní se mu peněžitým důchodem i zvýšená námaha nebo úsilí. Při stanovení výše peněžitého důchodu se přihlédne i ke zvyšování výdělků v daném oboru, jakož i k pravděpodobnému růstu výdělku poškozeného podle rozumného očekávání. (3) Jsou-li pro to vážné důvody, může soud rozhodnout, zda, jakým způsobem a do jaké výše škůdce zajistí pohledávku poškozeného na peněžitý důchod; návrhy stran přitom není vázán. § 2964 Náhrada za ztrátu na důchodu náleží poškozenému ve výši rozdílu mezi důchodem, na který poškozenému vzniklo právo, a důchodem, na který by mu bylo vzniklo právo, jestliže by do základu, z něhož byl vyměřen důchod, byla zahrnuta náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kterou poškozený pobíral v době rozhodné pro vyměření důchodu. § 2965 Konal-li poškozený bezplatně práce pro jiného v jeho domácnosti nebo závoduzávodu, nahradí škůdce této jiné osobě peněžitým důchodem, oč přišla. § 2966 (1) Při usmrcení hradí škůdce peněžitým důchodem náklady na výživu pozůstalým, kterým zemřelý ke dni své smrti poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu. Náhrada náleží pozůstalým ve výši rozdílu mezi dávkami důchodového zabezpečení poskytovanými z téhož důvodu a tím, co by poškozený podle rozumného očekávání mohl pozůstalým na těchto nákladech poskytovat, pokud by k jeho zranění nedošlo. (2) Z důvodu slušnosti lze přiznat příspěvek na výživné i jiné osobě, pokud jí usmrcený poskytoval takové plnění, ač k tomu nebyl podle zákona povinen. § 2967 (1) Při výpočtu náhrady se vychází z průměrného výdělku zemřelého; náhrada nákladů na výživu pozůstalým nebo jiným osobám však nesmí úhrnem převýšit to, co by zemřelému náleželo jako náhrada za ztrátu na výdělku, případně na důchodu. (2) Při vyměření náhrady pozůstalým se přihlédne také k tomu, jak dlouho by usmrcený pravděpodobně žil, nebýt zranění. Při vyměření náhrady jiným osobám se přihlédne k tomu, jak dlouho by usmrcený plnění pravděpodobně poskytoval. § 2968 Odbytné Je-li pro to důležitý důvod a žádá-li o to poškozený, přizná soud poškozenému namísto peněžitého důchodu odbytné. Pododdíl 3 Zvláštní ustanovení § 2969 Náhrada při poškození věci (1) Při určení výše škody na věcivěci se vychází z její obvyklé cenyceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věcivěci účelně vynaložit. (2) Poškodil-li škůdce věcvěc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenucenu zvláštní obliby. § 2970 Náhrada při poranění zvířete Při poranění zvířete nahradí škůdce účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu. Náklady spojené s péčí o zdraví nejsou neúčelné, i když podstatně převyšují cenucenu zvířete, pokud by je vynaložil rozumný chovatel v postavení poškozeného. § 2971 Náhrada nemajetkové újmy Odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit. Díl 2 Zneužití a omezení soutěže Oddíl 1 Obecná ustanovení § 2972 Kdo se účastní hospodářské soutěže (soutěžitel), nesmí při soutěžní činnosti, ani při sdružování k výkonu soutěžní činnosti, vlastní účast v hospodářské soutěži nekalou soutěží zneužívat, ani účast jiných v hospodářské soutěži omezovat. § 2973 Ustanovení této hlavy se nevztahují na jednání v rozsahu, v jakém má účinky v zahraničí, pokud z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce mezinárodních smluv, nevyplývá něco jiného. § 2974 Českým osobám jsou, pokud se jedná o ochranu proti nekalé soutěži, postaveny na roveň zahraniční osoby, které se v České republice účastní hospodářské soutěže. Jinak mohou zahraniční osoby požadovat ochranu podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce mezinárodních smluv, a není-li jich, na základě vzájemnosti. § 2975 Zakázaná konkurenční doložka (1) Neurčí-li se v ujednání zakazujícím jinému soutěžní činnost území, okruh činnosti nebo okruh osob, kterých se zákaz týká, ke konkurenční doložce se nepřihlíží. (2) Zakazuje se konkurenční doložka ujednaná na neurčitou dobu nebo na dobu delší než pět let; poruší-li se zákaz, platí, že konkurenční doložka byla ujednána na pět let. (3) Zakazuje se konkurenční doložka omezující zavázanou stranu více, než vyžaduje potřebná ochrana oprávněné strany; poruší-li se zákaz, může soud na návrh dotčené strany konkurenční doložku omezit, zrušit, nebo prohlásit za neplatnou. Oddíl 2 Nekalá soutěž § 2976 Základní ustanovení (1) Kdo se dostane v hospodářském styku do rozporu s dobrými mravy soutěže jednáním způsobilým přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům, dopustí se nekalé soutěže. Nekalá soutěž se zakazuje. (2) Nekalou soutěží podle odstavce 1 je zejména a) klamavá reklamaklamavá reklama, b) klamavé označování zboží a služeb, c) vyvolání nebezpečí záměny, d) parazitováníparazitování na pověsti závoduzávodu, výrobku či služeb jiného soutěžitele, e) podplácenípodplácení, f) zlehčovánízlehčování, g) srovnávací reklamasrovnávací reklama, pokud není dovolena jako přípustná, h) porušení obchodního tajemstvíporušení obchodního tajemství, i) dotěrné obtěžovánídotěrné obtěžování a j) ohrožení zdraví a životního prostředí. § 2977 Klamavá reklama (1) Klamavá reklamaKlamavá reklama je taková reklama, která souvisí s podnikáním nebo povoláním, sleduje podpořit odbyt movitých nebo nemovitých věcívěcí nebo poskytování služeb, včetně práv a povinností, klame nebo je způsobilá klamat podáním nebo jakýmkoli jiným způsobem osoby, jimž je určena nebo k nimž dospěje, a tím i zřejmě způsobilá ovlivnit hospodářské chování takových osob. (2) Při posuzování, zda je reklama klamavá, se přihlédne ke všem jejím výrazným znakům. Zvláště se přihlédne k údajům, které reklama obsahuje ohledně a) dostupnosti, povahy, provedení, složení, výrobního postupu, data výroby nebo poskytnutí, způsobilosti k určenému účelu, použitelnosti, množství, zeměpisného či obchodního původu, jakož i podrobnějšího vytčení a dalších znaků zboží nebo služeb včetně předpokládaných výsledků použití nebo výsledků a podstatných znaků provedených zkoušek či prověrek, b) cenyceny nebo způsobu jejího určení, c) podmínek, za nichž se zboží dodává nebo služba poskytuje, a d) povahy, vlastností a práv zadavatele reklamy, jako jsou zejména jeho totožnost, majetekmajetek, odborná způsobilost, jeho práva duševního vlastnictvívlastnictví nebo jeho vyznamenání a pocty. § 2978 Klamavé označení zboží nebo služby (1) Klamavé označení zboží nebo službyKlamavé označení zboží nebo služby je takové označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, že jím označené zboží nebo služba pocházejí z určité oblasti či místa nebo od určitého výrobce, anebo že vykazují zvláštní charakteristický znak nebo zvláštní jakost. Nerozhodné je, zda označení bylo uvedeno bezprostředně na zboží, na obalu, obchodní písemnosti nebo jinde. Rovněž je nerozhodné, zda ke klamavému označení došlo přímo nebo nepřímo a jakým prostředkem se tak stalo. (2) Klamavost působí i údaj všeobecně vžitý v hospodářském styku k označení druhu nebo jakosti, je-li k němu připojen dodatek způsobilý klamat, zejména s použitím výrazu „pravý“, „skutečný“ nebo „původní“. (3) Ustanoveními předchozích odstavců nejsou dotčeny jiné právní předpisy o ochraně průmyslového nebo jiného duševního vlastnictvívlastnictví. § 2979 Společné ustanovení o klamavé reklamě a klamavém označení zboží nebo služby (1) Způsobilost oklamat může mít i údaj sám o sobě správný, může-li uvést v omyl vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl učiněn. (2) Při posouzení klamavosti se přihlédne rovněž k dodatkům, zejména k použití výrazů jako „druh“, „typ“, „způsob“, jakož i k výpustkám, zkratkám a celkové vnější úpravě. § 2980 Srovnávací reklama (1) Srovnávací reklamaSrovnávací reklama přímo nebo nepřímo označuje jiného soutěžitele nebo jeho zboží či službu. (2) Srovnávací reklamaSrovnávací reklama je přípustná, pokud se srovnání týče, a) není-li klamavá, b) srovnává-li jen zboží a službu uspokojující stejnou potřebu nebo určené ke stejnému účelu, c) srovnává-li objektivně jednu nebo více podstatných, důležitých, ověřitelných a příznačných vlastností zboží nebo služeb včetně cenyceny, d) srovnává-li zboží s označením původu pouze se zbožím stejného označení, e) nezlehčuje-li soutěžitele, jeho postavení, jeho činnost nebo její výsledky nebo jejich označení ani z nich nekalým způsobem netěží, a f) nenabízí-li zboží nebo službu jako napodobení či reprodukci zboží nebo služby označovaných ochrannou známkou soutěžitele nebo jeho názvem. § 2981 Vyvolání nebezpečí záměny (1) Kdo užije jména osoby nebo zvláštního označení závoduzávodu užívaného již po právu jiným soutěžitelem, vyvolá tím nebezpečí záměny. (2) Nebezpečí záměny vyvolá i ten, kdo užije zvláštního označení závoduzávodu nebo zvláštního označení či úpravy výrobku, výkonu nebo obchodního materiálu závoduzávodu, které v zákaznických kruzích platí pro určitý závodzávod za příznačné. (3) Stejně tak vyvolá nebezpečí záměny, kdo napodobí cizí výrobek, jeho obal nebo výkon, ledaže se jedná o napodobení v prvcích, které jsou již z povahy výrobku funkčně, technicky nebo esteticky předurčeny, a napodobitel učinil veškerá opatření, která lze na něm požadovat, aby nebezpečí záměny vyloučil nebo alespoň podstatně omezil, pokud jsou tato jednání způsobilá vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu o spojení se soutěžitelem, jeho závodemzávodem, pojmenováním, zvláštním označením nebo s výrobkem či výkonem jiného soutěžitele. § 2982 Parazitování na pověsti ParazitovánímParazitováním je zneužití pověsti závoduzávodu, výrobku nebo služby jiného soutěžitele umožňující získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl. § 2983 Podplácení PodplácenímPodplácením ve smyslu tohoto zákona je jednání, jímž a) soutěžitel osobě, která je členem statutárního nebo jiného orgánu jiného soutěžitele nebo je v pracovním poměru k jinému soutěžiteli, přímo nebo nepřímo nabídne, slíbí či poskytne jakýkoliv prospěch za tím účelem, aby jejím nekalým postupem docílil na úkor jiných soutěžitelů pro sebe nebo jiného soutěžitele přednost nebo jinou neoprávněnou výhodu v soutěži, anebo b) osoba uvedená v písmenu a) přímo či nepřímo žádá, dá si slíbit nebo přijme za stejným účelem jakýkoliv prospěch. § 2984 Zlehčování (1) ZlehčovánímZlehčováním je jednání, jímž soutěžitel uvede nebo rozšiřuje o poměrech, výkonech nebo výrobku jiného soutěžitele nepravdivý údaj způsobilý tomuto soutěžiteli přivodit újmu. (2) ZlehčovánímZlehčováním je i uvedení a rozšiřování pravdivého údaje o poměrech, výkonech nebo výrobku jiného soutěžitele, pokud jsou způsobilé tomuto soutěžiteli přivodit újmu. Nekalou soutěží však není, byl-li soutěžitel k takovému jednání okolnostmi donucen (oprávněná obrana). § 2985 Porušení obchodního tajemství Porušením obchodního tajemstvíPorušením obchodního tajemství je jednání, jímž jednající jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného využije obchodní tajemstvíobchodní tajemství, které může být využito v soutěži a o němž se dověděl a) tím, že mu tajemství bylo svěřeno nebo jinak se stalo přístupným na základě jeho pracovního poměru k soutěžiteli nebo na základě jiného vztahu k němu, popřípadě v rámci výkonu funkce, k níž byl soudem nebo jiným orgánem povolán, nebo b) vlastním nebo cizím jednáním příčícím se zákonu. § 2986 Dotěrné obtěžování (1) Dotěrné obtěžováníDotěrné obtěžování je sdělování údajů o soutěžiteli, zboží nebo službách, jakož i nabídkanabídka zboží nebo služeb s využitím telefonu, faxového přístroje, elektronické pošty nebo podobných prostředků, ačkoli si takovou činnost příjemce zjevně nepřeje, nebo sdělování reklamy, při kterém její původce utají nebo zastře údaje, podle nichž ho lze zjistit, a neuvede, kde příjemce může bez zvláštních nákladů přikázat ukončení reklamy. (2) Rozesílá-li se reklama na elektronickou adresu, kterou podnikatelpodnikatel získal v souvislosti s prodejem zboží nebo poskytnutím služby, nejde o dotěrné obtěžovánídotěrné obtěžování, pokud podnikatelpodnikatel tuto adresu používá k přímé reklamě pro vlastní zboží nebo služby a druhá strana reklamu nezakázala, ačkoli ji podnikatelpodnikatel při získání adresy i při každém jejím použití k reklamě zřetelně upozornil na právo přikázat bez zvláštních nákladů ukončení reklamy. § 2987 Ohrožení zdraví nebo životního prostředí Ohrožení zdraví nebo životního prostředíOhrožení zdraví nebo životního prostředí je jednání, jímž soutěžitel zkresluje podmínky hospodářské soutěže tím, že provozuje výrobu, uvádí na trh výrobek nebo provádí výkon ohrožující zájem na ochraně zdraví nebo životního prostředí chráněný zákonem, aby tak získal pro sebe nebo pro jiného prospěch na úkor jiného soutěžitele nebo zákazníků. Ochrana proti nekalé soutěži § 2988 Osoba, jejíž právo bylo nekalou soutěží ohroženo nebo porušeno, může proti rušiteli požadovat, aby se nekalé soutěže zdržel nebo aby odstranil závadný stav. Dále může požadovat přiměřené zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. § 2989 (1) Právo, aby se rušitel nekalé soutěže zdržel nebo aby odstranil závadný stav, může mimo případy uvedené v § 2982 až 2985 uplatnit též právnická osobaprávnická osoba oprávněná hájit zájmy soutěžitelů nebo zákazníků. (2) Uplatní-li spotřebitelspotřebitel právo, aby se rušitel zdržel nekalé soutěže nebo aby odstranil závadný stav a jde-li o některý případ stanovený v § 2976 až 2981 nebo v § 2987, musí rušitel prokázat, že se nekalé soutěže nedopustil. Uplatní-li spotřebitelspotřebitel právo na náhradu škody, musí rušitel prokázat, že škoda nebyla způsobena nekalou soutěží. § 2990 Ochrana proti omezování soutěže Osoba, jejíž právo bylo ohroženo nebo porušeno nedovoleným omezením soutěže, má práva stanovená v § 2988. HLAVA IV ZÁVAZKY Z JINÝCH PRÁVNÍCH DŮVODŮ Díl 1 Bezdůvodné obohacení § 2991 (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. § 2992 Byl-li splněn dluh, a to i předčasně, nebylo-li uplatněno právo, ač uplatněno být mohlo, nebo učinila-li jedna osoba něco ve svém výlučném a osobním zájmu či na vlastní nebezpečí, nevzniká povinnost obohacení vydat; to platí i v případě, že jedna osoba obohatí druhou s úmyslem ji obdarovat nebo obohatit bez úmyslu právně se vázat. § 2993 Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. § 2994 Dal-li někdo neoprávněně věcvěc k užívání nebo požívání jinému, aniž ten byl v dobré víře, má vlastník nebo spoluvlastník věcivěci vůči uživateli nebo poživateli právo na náhradu. § 2995 Vedlo-li plnění k obohacení třetí osoby, vydá je ochuzenému, jen pokud byl ochuzený k plnění přiveden lstí, donucen hrozbou či zneužitím závislosti nebo pokud nebyl svéprávný. § 2996 Měl-li dlužník plnit jedno z více volitelných plnění a poskytl-li jich omylem více, záleží na jeho vůli, co bude žádat zpět. Měl-li však právo volby věřitel, může se dlužník domáhat toho, aby věřitel provedl volbu; neprovede-li věřitel volbu bez zbytečného odkladu, lze se domáhat, aby prohlášení jeho vůle nahradil soud. § 2997 (1) Dlužník, který plnil dluh nežalovatelný nebo promlčený nebo takový, který je neplatný pro nedostatek formy, nemá právo na vrácení toho, co plnil. Právo na vrácení nemá ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl. (2) Plnila-li osoba proto, že k tomu byla přivedena lstí, donucena hrozbou nebo zneužitím závislosti, ustanovení odstavce 1 se nepoužije. To platí i v případě, že plnila osoba nesvéprávná. § 2998 Plnila-li strana vědomě proto, aby druhá strana něco vykonala za účelem zakázaným nebo zcela nemožným, nemá právo požadovat, aby jí to bylo vráceno. Dal-li však někdo, aby zabránil protiprávnímu činu, něco tomu, kdo se chtěl činu dopustit, může požadovat vrácení. § 2999 (1) Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé cenyceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. (2) Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna. (3) Nelze-li předmět bezdůvodného obohacení vydat proto, že došlo k jeho zkáze, ztrátě nebo zhoršení z příčin, které jdou k tíži ochuzeného, nahradí obohacený nanejvýš tolik, co ušetřil na vlastním majetkumajetku. § 3000 Poctivý příjemce vydá, co nabyl, nanejvýš však v rozsahu, v jakém obohacení při uplatnění práva trvá. § 3001 (1) Zcizil-li poctivý příjemce předmět bezdůvodného obohacení za úplatu, může podle své volby vydat buď peněžitou náhradu, anebo co utržil. Zcizil-li jej poctivý příjemce bezúplatně, nemá vůči němu ochuzený právo na náhradu; může ji však požadovat po osobě, která předmět od obohaceného nabyla a nebyla v dobré víře. (2) Získal-li obohacený předmět obohacení v dobré víře nebo bez svého svolení a nelze-li jej dobře vydat, není povinen k náhradě, ledaže by tím vznikl stav zjevně odporující dobrým mravům. § 3002 (1) Plnila-li strana podle úplatné smlouvy, byť nebyla platná, není její právo na peněžitou náhradu vůči druhé straně ustanoveními § 3000 a 3001 dotčeno. To platí i v případě, že byl závazek z takové smlouvy zrušen. (2) Užíval-li věcvěc nabytou podle úplatné smlouvy poctivý příjemce a je-li smlouva neplatná, poskytne druhé straně náhradu za užívání, avšak jen do výše odpovídající jeho prospěchu. § 3003 Nepoctivý příjemce vydá, co nabyl v době, kdy obohacení získal. § 3004 (1) Obohacený, který nebyl v dobré víře, vydá vše, co obohacením nabyl, včetně plodůplodů a užitkůužitků; rovněž nahradí užitekužitek, který by ochuzený byl získal. Zcizil-li předmět bezdůvodného obohacení za úplatu, má ochuzený právo požadovat, aby mu byla podle jeho volby vydána buď peněžitá náhrada, anebo co obohacený zcizením utržil. (2) Bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto zásahem do přirozeného práva člověka chráněného ustanoveními první části tohoto zákona, může ochuzený požadovat za neoprávněné nakládání s hodnotami týkajícími se jeho osobnosti namísto plnění podle odstavce 1 dvojnásobek odměny obvyklé za udělení souhlasu s takovým nakládáním. Je-li pro to spravedlivý důvod, může soud rozsah plnění přiměřeně zvýšit. § 3005 Kdo předmět bezdůvodného obohacení vydává, má právo na náhradu nutných nákladů, které na věcvěc vynaložil, a může od věcivěci oddělit vše, čím ji na svůj náklad zhodnotil, je-li to možné bez zhoršení podstaty věcivěci. Díl 2 Nepřikázané jednatelství a upotřebení cizí věci k prospěchu jiného Oddíl 1 Nepřikázané jednatelství § 3006 Základní ustanovení Vmísí-li se někdo do záležitostí jiné osoby, ač k tomu není oprávněn, jdou k jeho tíži následky z toho vzniklé. § 3007 Odvracení škody Obstará-li někdo, ač k tomu nebyl povolán, cizí záležitost, aby odvrátil hrozící škodu, pak mu ten, jehož záležitost byla obstarána, nahradí účelně vynaložené náklady, třebaže se výsledek bez zavinění nepřikázaného jednatele nedostavil. § 3008 Záchrana cizí věci Osobě, která zachrání cizí věcvěc od nevyhnutelné ztráty nebo zkázy, náleží přiměřená odměna, nanejvýš desetina cenyceny věcivěci, a náhrada účelně vynaložených nákladů. Vlastník věcivěci se povinnosti k úhradě zbaví, nepožaduje-li zachráněnou věcvěc nazpět. § 3009 Jednání k užitku jiné osoby (1) Ujme-li se někdo záležitosti ve prospěch jiné osoby bez jejího svolení, nahradí mu tato osoba účelně vynaložené náklady, zařídil-li záležitost k jejímu převážnému užitkuužitku. Zda byla záležitost provedena k užitkuužitku jiného, se neposoudí podle obecných hledisek, ale se zřetelem k jeho pochopitelným zájmům a záměrům. (2) Není-li užitekužitek převážný, nemá nepřikázaný jednatel právo na náhradu nákladů. Osoba, jejíž záležitost na sebe vzal, může po nepřikázaném jednateli požadovat, aby vše uvedl do předešlého stavu, a není-li to dobře možné, aby nahradil škodu. Společná ustanovení § 3010 Kdo se ujal cizí záležitosti bez příkazu, dovede ji až do konce a podá o ní vyúčtování a převede vše, co při tom získal, osobě, jejíž záležitost obstaral. § 3011 Nemá-li nepřikázaný jednatel právo na náhradu nákladů, může si vzít, co pořídil na vlastní náklady, je-li to možné a nezhorší-li se tím podstata věcivěci nebo neztíží-li se nepřiměřeně její užívání. Oddíl 2 Upotřebení cizí věci k prospěchu jiného § 3012 Základní ustanovení Upotřebí-li někdo cizí věcvěc k prospěchu jiného, aniž má úmysl obstarat cizí záležitost, a není-li dobře možné domoci se vydání této věcivěci, může vlastník věcivěci po něm požadovat náhradu hodnoty, kterou věcvěc měla v době upotřebení, a to i tehdy, nebylo-li prospěchu dosaženo. § 3013 Kdo učiní za druhou osobu náklad, který tato osoba byla povinna učinit sama, má právo požadovat náhradu. § 3014 Obětuje-li se něčí věcvěc v nouzi, aby se odvrátila větší škoda, dá každý, kdo z toho měl užitekužitek, poškozenému poměrnou náhradu. ČÁST PÁTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ HLAVA I USTANOVENÍ SPOLEČNÁ § 3015 Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1). § 3016 Ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. § 3017 Ustanovení tohoto zákona, která se týkají uplatnění práva u soudu nebo soudního řízení či soudního rozhodnutí, se obdobně použijí i pro uplatnění práva před rozhodcem, pro rozhodčí řízení nebo pro rozhodčí nález. § 3018 Povinnost zveřejnit údaje je splněna jejich zveřejněním v Obchodním věstníku, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. § 3019 Údaji, podle nichž lze člověka zjistit, jsou zejména jméno, bydlištěbydliště a datum narození, popřípadě identifikující údaj podle jiného právního předpisu. Identifikujícím údajem právnické osobyprávnické osoby nebo podnikatelepodnikatele je identifikační číslo osoby, bylo-li jim přiděleno. § 3020 (1) Ustanovení částí první, třetí a čtvrté o manželstvímanželství a o právech a povinnostech manželů platí obdobně pro registrované partnerstvípartnerství a práva a povinnosti partnerů. (2) Ustanovení § 776 a 777 se nepoužijí na určování rodičovství lidí v partnerstvípartnerství. § 3021 Ustanovení § 751 až 753 proti domácímu násilí se použijí také v případě společného bydlení jiných osob, než jsou manželé. § 3022 (1) Ustanovení tohoto zákona o právech a povinnostech zákonného zástupce platí obdobně i pro opatrovníka podle části druhé. (2) Ustanovení tohoto zákona o opatrovnické radě se použijí i při jmenování poručníka, vznik rady i volba jejích členů se však stanou účinnými, pokud je schválí soud; přitom se vyžaduje, aby takové opatření bylo v souladu se zájmy dítěte. § 3023 Ustanovení tohoto zákona o vlastníku pozemku platí obdobně pro vlastníka nemovité věcivěci, která není součástí pozemkusoučástí pozemku. § 3024 (1) Za zahraniční osobu se považuje fyzická osoba s bydlištěmbydlištěm nebo právnická osobaprávnická osoba se sídlem mimo území České republiky. (2) Způsobilost nabývat práva a zavazovat se k povinnostem, kterou má jiná než fyzická zahraniční osoba podle právního řádu, podle něhož byla založena, jí náleží rovněž v oblasti českého právního řádu. Právním řádem, podle něhož byla tato osoba založena, se řídí i její vnitřní právní poměry a ručení jejích členů nebo společníků za její dluhy. § 3025 (1) Ustanovení tohoto zákona o právnických osobáchprávnických osobách a spolku se použijí na odborové organizace a organizace zaměstnavatelů přiměřeně jen v tom rozsahu, v jakém to neodporuje jejich povaze zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které upravují svobodu sdružování a ochranu práva svobodně se sdružovat. (2) Odborová organizace a organizace zaměstnavatelů vznikají dnem následujícím po dni, v němž bylo doručeno příslušnému orgánu veřejné moci oznámení o jejich založení; to platí obdobně, pokud dochází ke změně nebo zániku odborové organizace. § 3026 (1) Nevylučuje-li to povaha písemnosti, platí ustanovení tohoto zákona o listině obdobně i pro jinou písemnost bez zřetele na její podobu. (2) Vyžaduje-li právní jednání formu veřejné listinyveřejné listiny, rozumí se jí notářský zápis; nahrazen může být rozhodnutím, kterým orgán veřejné moci v mezích své pravomoci schvaluje smír nebo jiný projev vůle, jehož povaha to nevylučuje. § 3027 Zakládá-li tento zákon věřiteli právo na dostatečnou jistotu a neujednají-li věřitel a dlužník nebo jiná osoba poskytující zajištění její předmět nebo výši, rozhodne o dostatečné jistotě soud s přihlédnutím k povaze a výši pohledávky. HLAVA II USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ Díl 1 Přechodná ustanovení Oddíl 1 Všeobecná ustanovení § 3028 (1) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. (2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. (3) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. § 3029 (1) Dovolávají-li se právní předpisy ustanovení, která se tímto zákonem zrušují, vstupují na jejich místo jim odpovídající ustanovení tohoto zákona. (2) Nestanoví-li tento zákon něco jiného, nejsou dotčena ustanovení právních předpisů z oboru práva veřejného, jakož i ustanovení jiných právních předpisů upravujících zvláštní soukromá práva. § 3030 I na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů, se použijí ustanovení části první hlavy I. § 3031 Bylo-li zahájeno řízení podle § 5 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dokončí se podle dosavadních právních předpisů. § 3032 (1) Kdo byl podle dosavadních právních předpisů zbaven způsobilosti k právním úkonům, považuje se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za osobu omezenou ve svéprávnostisvéprávnosti podle tohoto zákona. (2) Kdo byl podle dosavadních právních předpisů omezen ve způsobilosti k právním úkonům, považuje se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za osobu omezenou ve svéprávnostisvéprávnosti podle tohoto zákona a je i napříště způsobilý právně jednat v rozsahu stanoveném dosavadními právními předpisy, nerozhodne-li soud podle tohoto zákona jinak. § 3033 (1) Osoby, které byly zbaveny způsobilosti k právním úkonům přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo jejichž způsobilost k právním úkonům byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona omezena, nabudou svéprávnostisvéprávnosti nejpozději uplynutím pěti let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ledaže soud rozhodne jinak. (2) Dokud jiný právní předpis nestanoví něco jiného, přechází opatrovnictví podle § 468 na obecobec, na jejímž území má opatrovanec bydlištěbydliště. § 3034 Projevil-li svéprávný v očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat ještě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přání, aby jeho opatrovníkem byla určitá osoba, platí pro rozhodování o omezení svéprávnostisvéprávnosti za účinnosti tohoto zákona § 59. Obdobně platí § 469 pro rozhodování o opatrovníku právnické osobyprávnické osoby. § 3035 Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení o osvojeníosvojení, dokončí se podle dosavadních právních předpisů. Úkony, které byly provedeny v rámci přípravného řízení směřujícího k osvojeníosvojení, se posoudí podle tohoto zákona; to neplatí, jedná-li se o udělení souhlasu rodičů k osvojeníosvojení nebo o rozhodnutí soudu o tom, že tohoto souhlasu není třeba. Oddíl 2 Lhůty a doby § 3036 Podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. § 3037 (1) Dozvěděla-li se osoba přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona o porušení svého práva na jméno, čest, pověst nebo o porušení obdobného soukromého poměru a o tom, kdo je porušil, nebo měla-li a mohla se o tom přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dozvědět, počne lhůta k zániku práva na jeho ochranu běžet ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Dozvěděla-li se osoba za účinnosti tohoto zákona, že její právo na jméno, čest, pověst nebo jiný obdobný soukromý poměr bylo porušeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a o tom, kdo je porušil, nebo měla-li a mohla se o tom dozvědět, počne lhůta k zániku práva na jeho ochranu běžet ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Oddíl 3 Majetkové právo manželské § 3038 VěciVěci náležející k obvyklému vybavení rodinné domácnostiobvyklému vybavení rodinné domácnosti přestávají být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona součástí společného jměníspolečného jmění. § 3039 Co přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nabyl bezúplatně jeden z manželů nebo co bezúplatně nabyli oba manželé, aniž se to stalo součástí společného jměníspolečného jmění, není i nadále součástí společného jměníspolečného jmění. § 3040 Součástí společného jměníspolečného jmění není věcvěc vydaná podle právních předpisů o restituci majetkumajetku jednomu z manželů, který měl vydanou věcvěc ve vlastnictvívlastnictví před uzavřením manželstvímanželství nebo jemuž byla věcvěc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. Oddíl 4 Právnické osoby § 3041 (1) Právní povaha právnických osobprávnických osob upravených tímto zákonem se řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne nabytí jeho účinnosti. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení o zápisu právnické osobyprávnické osoby do veřejného rejstříku, dokončí se podle dosavadních právních předpisů; odporuje-li však zakladatelské právní jednání učiněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadním právním předpisům, považuje se za platné, vyhovuje-li ustanovením tohoto zákona. (2) Ustanovení společenské smlouvy nebo statutu právnických osobprávnických osob uvedených v odstavci 1, která odporují donucujícím ustanovením tohoto zákona, pozbývají závaznosti dnem nabytí jeho účinnosti; právnická osobaprávnická osoba přizpůsobí do tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona společenskou smlouvu nebo statut úpravě tohoto zákona a doručí je orgánu veřejné moci, který vede veřejný rejstřík, do něhož je právnická osobaprávnická osoba zapsána. Neučiní-li tak, příslušný orgán veřejné moci ji k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti; uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud právnickou osobuprávnickou osobu na návrh orgánu veřejné moci nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší a nařídí její likvidaci. (3) Ustanovení odstavce 2 části věty druhé za středníkem se na odborové organizace a organizace zaměstnavatelů nevztahuje. § 3042 Odporuje-li název právnické osobyprávnické osoby ustanovením tohoto zákona, přizpůsobí právnická osobaprávnická osoba svůj název požadavkům tohoto zákona do dvou let ode dne nabytí jeho účinnosti. Není povinna tak učinit tehdy, jsou-li pro to důležité důvody, zejména užívala-li právnická osobaprávnická osoba svůj název dlouhodobě a je-li pro ni tak příznačný, že jeho zaměnitelnost nebo klamavost nelze rozumně předpokládat. § 3043 (1) Odporují-li smlouva nebo rozhodnutí o přeměně právnické osobyprávnické osoby učiněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadním právním předpisům, považují se za platné, vyhovují-li ustanovením tohoto zákona a nezamítl-li příslušný orgán veřejné moci přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona návrh na zápis přeměny do veřejného rejstříku, anebo nerozhodl-li, že k přeměně nedošlo. (2) Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto o zrušení nebo přeměně právnické osobyprávnické osoby, postupuje se podle dosavadních právních předpisů, nerozhodne-li příslušný orgán právnické osobyprávnické osoby do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, že se uplatní postup podle tohoto zákona. Ustanovení tohoto zákona na ochranu věřitelů se použijí i na případy, kdy bylo rozhodnutí o zrušení nebo přeměně právnické osobyprávnické osoby přijato přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebylo ještě zapsáno do veřejného rejstříku. § 3044 Ustanovení § 128 se použije i na zakladatelská právní jednání a na přeměny právnických osobprávnických osob, k nimž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. § 3045 (1) Sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, se považují za spolky podle tohoto zákona. Sdružení má právo změnit svoji právní formu na ústav nebo sociální družstvo podle jiného zákona. (2) Organizační jednotkyjednotky sdružení způsobilé jednat svým jménem podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, se považují za pobočné spolky podle tohoto zákona. Statutární orgán hlavního spolku podá do tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona návrh na zápis pobočného spolku, jinak posledním dnem této lhůty právní osobnostprávní osobnost pobočného spolku zaniká. § 3046 Odborová organizace, organizace zaměstnavatelů včetně organizací mezinárodních a jejich organizační jednotkyjednotky evidované podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, se považují za odborové organizace a organizace zaměstnavatelů podle tohoto zákona. § 3047 Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení o neplatnosti rozhodnutí orgánu občanského sdružení, soud o návrhu rozhodne podle tohoto zákona. § 3048 Až do účinnosti zákona o veřejném rejstříku, do něhož se zapisují spolky, podléhají spolky registraci podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. § 3049 (1) Nadace vzniklé podle dosavadních právních předpisů se považují za nadace vzniklé podle tohoto zákona; byla-li nadace zřízena závětízávětí, použijí se § 311 a 312, i když byla závěťzávěť pořízena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud řízení o dědictvídědictví nebylo ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ukončeno. Byla-li nadace založena jinak než nadační listinou, zejména vydáním statutu, platí pro takové právní jednání a pro jeho změny ustanovení tohoto zákona o nadační listině v rozsahu náležitostí stanovených v § 310 pro nadační listinu. (2) Zakladatel nadace může zakladatelské právní jednání přizpůsobit úpravě nadační listiny podle tohoto zákona, pokud rozhodnutí, kterým zakladatelské právní jednání mění, doručí tomu, kdo vede veřejný rejstřík, u něhož je nadace zapsána, nejpozději však ve lhůtě dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Zemřel-li nebo zanikl-li zakladatel přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může na návrh nadace změnit zakladatelské právní jednání soud. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se obdobně použijí i pro nadační fondy. § 3050 Práva a povinnosti obecně prospěšných společností se i nadále řídí dosavadními právními předpisy. Obecně prospěšná společnost má právo změnit svoji právní formu na ústav, nadaci nebo nadační fond podle tohoto zákona; ustanovení tohoto zákona o přeměně právní formy právnických osobprávnických osob se použijí obdobně. § 3051 Zájmová sdružení právnických osobprávnických osob vzniklá podle dosavadních právních předpisů se i nadále řídí dosavadními právními předpisy. Zájmové sdružení právnických osobprávnických osob má právo změnit svoji právní formu na spolek podle tohoto zákona; ustanovení tohoto zákona o přeměně právní formy právnických osobprávnických osob se použijí obdobně. § 3052 Právnické osobyPrávnické osoby založené podle zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů, se i nadále řídí dosavadními právními předpisy. To platí i o právnických osobáchprávnických osobách vzniklých jako sdružení podle § 636 zákona č. 101/1963 Sb., o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku. Tyto právnické osobyprávnické osoby mají právo změnit svoji právní formu na spolek; ustanovení tohoto zákona o přeměně právní formy právnických osobprávnických osob se použijí obdobně. § 3053 Právní povaha a vnitřní právní poměry právnických osobprávnických osob vyvíjejících podnikatelskou činnost, které se řídí do dne nabytí účinnosti tohoto zákona dřívějšími právními předpisy podle § 767 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zůstávají nezměněny a nadále se řídí právními předpisy, podle nichž byly zřízeny. Oddíl 5 Věcná práva Pozemky a stavby § 3054 StavbaStavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemkusoučástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcívěcí a stává se součástí pozemkusoučástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavběstavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba. § 3055 (1) StavbaStavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemkusoučástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictvívlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemkusoučástí pozemku a je nemovitou věcívěcí. Totéž platí o stavběstavbě, která je ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku nebo jsou-li jen někteří spoluvlastníci stavbystavby spoluvlastníky pozemku. (2) Odstavec 1 platí obdobně pro stavbustavbu, která má být zřízena na pozemku jiného vlastníka na základě věcného práva vzniklého stavebníku přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo na základě smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. § 3056 (1) Vlastník pozemku, na němž je zřízena stavbastavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemkusoučástí pozemku a nestala se součástí pozemkusoučástí pozemku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, má ke stavběstavbě předkupní právo a vlastník stavbystavby má předkupní právo k pozemku. Předkupní právo vlastníka pozemku se vztahuje i na podzemní stavbustavbu na stejném pozemku, která je příslušenstvím nadzemní stavbystavby. K ujednáním vylučujícím nebo omezujícím předkupní právo se nepřihlíží. (2) Lze-li část pozemku se stavboustavbou oddělit, aniž to podstatně ztíží jejich užívání a požívání, vztahuje se předkupní právo jen na část pozemku nezbytnou pro výkon vlastnického práva ke stavběstavbě. § 3057 Zřídí-li vlastník k pozemku věcné právo ve prospěch třetí osoby, která věcné právo nabývá v dobré víře, že stavbastavba je součástí pozemkusoučástí pozemku, považuje se vůči této osobě stavbastavba za součást pozemkusoučást pozemku. Vlastník stavbystavby je vůči zřizovateli věcného práva oprávněn požadovat náhradu za znehodnocení svého vlastnictvívlastnictví; je-li stavbastavba zatížena zástavním právemzástavním právem, rozšiřuje se zástavní právozástavní právo i na pohledávku na tuto náhradu. § 3058 (1) Stanou-li se pozemek i stavbastavba vlastnictvímvlastnictvím téhož vlastníka, přestane být stavbastavba samostatnou věcívěcí a stane se součástí pozemkusoučástí pozemku, na němž je zřízena. To neplatí, jedná-li se o stavbustavbu, která není součástí pozemkusoučástí pozemku podle tohoto zákona. (2) Bylo-li vlastnické právo k pozemku zcizeno třetí osobě, která byla při nabytí vlastnického práva v dobré víře, že stavbastavba je součástí pozemkusoučástí pozemku, přestane být stavbastavba samostatnou věcívěcí a stane se součástí pozemkusoučástí pozemku, na němž je zřízena. Kdo vlastnil stavbustavbu, má vůči zciziteli právo na náhradu ve výši cenyceny stavbystavby ke dni zániku svého vlastnického práva; byla-li stavbastavba zatížena zástavním právemzástavním právem, přechází zástavní právozástavní právo na pohledávku na tuto náhradu. § 3059 Je-li stavbastavba zřízena na několika pozemcích, použijí se § 3056 až 3058 jen ve vztahu k pozemku, na němž je převážná část stavbystavby. Stane-li se stavbastavba součástí tohoto pozemku, použije se ve vztahu k pozemkům, na něž části stavbystavby přesahují, ustanovení o přestavku. § 3060 Zatěžuje-li věcné právo stavbustavbu nebo pozemek, nestane se stavbastavba součástí pozemkusoučástí pozemku, dokud toto věcné právo trvá a pokud to jeho povaha vylučuje. § 3061 Ustanovení tohoto oddílu se nepoužijí, jedná-li se o stavbustavbu, která není součástí pozemkusoučástí pozemku podle tohoto zákona, nebo o nemovitou věcvěc podle § 498 odst. 1 věty druhé. Spoluvlastnictví § 3062 Zákonné předkupní právo spoluvlastníků podle § 140 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zanikne uplynutím jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. To neplatí v případě spoluvlastnictví k zemědělskému nebo rodinnému závodurodinnému závodu. § 3063 Nabyl-li vlastnického práva alespoň k jedné jednotcejednotce v domě s bytybyty a nebytovými prostory přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nabyvatel podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, vznikne i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k dalším jednotkámjednotkám v tomto domě podle dosavadních právních předpisů. Katastr nemovitostí § 3064 Ohledně práv zapsaných do katastrukatastru nemovitostí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a ohledně práv zapsaných do katastrukatastru nemovitostí v době jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nastanou účinky podle § 980 až 986 uplynutím jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Lhůty stanovené v § 983 a 986 počnou běžet po uplynutí jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 3065 Jedná-li se o věcné právo, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nepodléhalo zápisu do veřejného seznamu, nastanou vůči těmto právům účinky přednosti zapsaných věcných práv podle § 981 a účinky pořadí věcných práv podle § 982 odst. 1 dnem 1. ledna 2018. § 3066 Mimořádné vydržení Do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věcvěc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věcvěc movitou, a pěti let, jde-li o věcvěc nemovitou. § 3067 Opuštění nemovité věci Je-li opuštěna nemovitá věcvěc, počne běžet doba uvedená v § 1050 odst. 2 ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 3068 Vzniklo-li zástavní právozástavní právo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může vlastník uplatnit právo z uvolnění zástavního právazástavního práva, jen pokud zástavní věřitel zapsaný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za uvolněným zástavním právemzástavním právem v dalším pořadí s uvolněním zástavního právazástavního práva souhlasí. To platí obdobně i o záměně zástavního právazástavního práva. Oddíl 6 Dědické právo § 3069 Při dědění se použije právo platné v den smrti zůstavitele. § 3070 Zemřel-li zůstavitel po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a odporuje-li jeho pořízení pro případ smrtipořízení pro případ smrti právním předpisům účinným v době, kdy bylo učiněno, považuje se za platné, vyhovuje-li tomuto zákonu. Totéž platí o dovětkudovětku i o vedlejších doložkách v pořízení pro případ smrtipořízení pro případ smrti, pokud jim právní předpisy účinné v době, kdy byly dovětekdovětek nebo pořízení pro případ smrtipořízení pro případ smrti učiněny, odnímají právní následky, anebo je prohlašují za neplatné. § 3071 Uzavřel-li zůstavitel smlouvu o zřeknutí se dědictvídědictví přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a zemřel-li po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje se smlouva za platnou. § 3072 Zemřel-li zůstavitel po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a odporuje-li jeho prohlášení o vydědění právním předpisům účinným v době, kdy bylo učiněno, považuje se za platné, vyhovuje-li tomuto zákonu. Oddíl 7 Závazková práva § 3073 Práva ze zajištění závazku vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, byť byla zřízena i jako práva věcná, se posuzují až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. § 3074 (1) Nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věcimovité věci ani pro pacht. (2) Ustanovení § 2249 odst. 1 se nepoužije v případě, že nájemné nebylo určeno ujednáním pronajímatele a nájemce nebo rozhodnutím soudu, ale na základě jiného právního předpisu. V takovém případě má pronajímatel právo navrhnout v písemné formě nájemci zvýšení nájemného; ustanovení § 2249 odst. 3 se použije obdobně. § 3075 Byl-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zřízen byt zvláštního určení ze státních prostředků nebo přispěl-li stát na jeho zřízení, lze uzavřít smlouvu o nájmu tohoto bytubytu jen na základě doporučení obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností a nájem lze vypovědět jen s předchozím souhlasem tohoto úřadu. § 3076 Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení o neplatnosti výpovědi nájmu bytubytu, dokončí se podle dosavadních právních předpisů; právo nájemce na bytovou náhradu nebo na jiná plnění podle dosavadních právních předpisů nejsou dotčena. § 3077 (1) Účet se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když k uzavření smlouvy o účtusmlouvy o účtu došlo před tímto dnem; vznik této smlouvy, jakož i práva a povinnosti z ní vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. (2) Jestliže byla výplata z vkladní knížkyvkladní knížky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vázána na heslo, na přivolení třetí osoby nebo na skutečnost, o níž je jisto, že nastane, řídí se vázanost výplaty dosavadními právními předpisy. § 3078 Je-li cestovní smlouva uzavřená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních právních předpisů neplatná, považuje se vzhledem k právům uplatněným za účinnosti tohoto zákona za platnou smlouvu o zájezdu, vyhovuje-li tomuto zákonu; i na závazky z cestovních smluv uzavřených podle dosavadních právních předpisů se použije § 2542, nebylo-li o uplatněném právu dosud rozhodnuto. Došlo-li k porušení povinnosti pořadatele nebo cestovní kanceláře, a to i přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se § 2543, nebylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona o náhradě škody ještě rozhodnuto. § 3079 (1) Právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. (2) Nerozhodl-li soud ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona o náhradě škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může na návrh poškozeného člověka, jsou-li pro to mimořádné důvody hodné zvláštního zřetele (§ 2 odst. 3), přiznat poškozenému i náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona. Díl 2 Závěrečná ustanovení § 3080 Zrušuje se: 1. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. 2. Zákon č. 131/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský zákoník a upravují některé další majetkové vztahy. 3. Zákon č. 188/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce. 4. Zákon č. 87/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský zákoník. 5. § 33 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. 6. Zákon č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník. 7. Čl. I a IV zákona č. 264/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský zákoník, zrušuje zákon o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád) a mění a doplňují některé další zákony. 8. Zákon č. 267/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský zákoník. 9. Čl. II zákona č. 104/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb. a zákona č. 40/1995 Sb., a mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 10. Čl. XXIV zákona č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře. 11. Čl. II zákona č. 89/1996 Sb., kterým se mění a doplňují zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), a občanský zákoník č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 12. Čl. IV zákona č. 94/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 13. Část druhá zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech). 14. Čl. II zákona č. 91/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů. 15. Čl. III zákona č. 165/1998 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 16. § 12 včetně nadpisu zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 17. Část druhá zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví). 18. Část šestá zákona č. 27/2000 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách. 19. Část pátá zákona č. 103/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. 20. Část druhá zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu). 21. Část první zákona č. 367/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 22. Čl. I zákona č. 317/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a o změně dalších zákonů. 23. Část třetí zákona č. 125/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku. 24. Zákon č. 135/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 25. Zákon č. 136/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 26. Část třicátá osmá zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. 27. Část druhá zákona č. 88/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 370/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 501/2001 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 28. Část druhá zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě). 29. Část čtvrtá zákona č. 47/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 30. Část druhá zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti). 31. Část první zákona č. 554/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 32. Část první zákona č. 359/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony. 33. Část čtvrtá zákona č. 56/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 34. Část třicátá třetí zákona č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem. 35. Část druhá zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 36. Část šestá zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů. 37. Část třetí zákona č. 160/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 38. Část čtyřicátá třetí zákona č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce. 39. Část druhá zákona č. 315/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 40. Část třetí zákona č. 443/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), a zákon č. 319/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 41. Část šestá zákona č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím. 42. Část desátá zákona č. 230/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 43. Část třetí zákona č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 44. Část šestá zákona č. 384/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů a další související zákony. 45. Část šestá zákona č. 215/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002 Sb., zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 46. Část třetí zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. 47. Část pátá zákona č. 285/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku. 48. Část druhá zákona č. 155/2010 Sb., kterým se mění některé zákony ke zkvalitnění jejich aplikace a ke snížení administrativní zátěže podnikatelů. 49. Část první zákona č. 28/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 50. Zákon č. 132/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 51. Část jedenáctá zákona č. 139/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 156/2010 Sb., a některé další zákony. 52. Zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor. 53. Část pátá, pokud jde o § 24 bod 3, zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd. 54. Zákon č. 529/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd. 55. § 26 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. 56. Zákon č. 540/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění zákona č. 403/1990 Sb. a zákona č. 529/1990 Sb. 57. Zákon č. 302/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů. 58. Zákon č. 522/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se zrušuje zákon č. 124/1990 Sb., o působnosti národních výborů při provádění některých ustanovení zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor. 59. Zákon č. 360/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů. 60. Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů). 61. Zákon č. 97/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. 62. Část první zákona č. 103/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. 63. Část třetí zákona č. 229/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., a některé další zákony. 64. Část první zákona č. 451/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 65. Část sedmdesátá první zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. 66. Část třetí zákona č. 437/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 67. Zákon č. 171/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. 68. Část třicátá zákona č. 179/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zrušení Fondu národního majetku České republiky. 69. Část třicátá čtvrtá zákona č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím. 70. Část padesátá první zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. 71. Část první zákona č. 345/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 72. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 73. Čl. VII zákona č. 264/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský zákoník, zrušuje zákon o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád) a mění a doplňují některé další zákony. 74. Čl. III zákona č. 286/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb., a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb. a zákona č. 600/1992 Sb. 75. Čl. II zákona č. 156/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, doplňuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 76. Čl. II zákona č. 84/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 77. Čl. III zákona č. 94/1996 Sb., kterým se mění a doplňují zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 78. Čl. I zákona č. 142/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 79. Část šestá zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů. 80. Čl. II zákona č. 165/1998 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 81. Část pátá zákona č. 356/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 82. Část sedmá zákona č. 27/2000 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách. 83. Část dvanáctá zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách). 84. Část třetí zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 85. Část pátá zákona č. 105/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 86. Část čtvrtá zákona č. 367/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 87. Část první zákona č. 370/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 88. Část druhá zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. 89. Část pátá zákona č. 353/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 90. Část pátá zákona č. 15/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 91. Část druhá zákona č. 125/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku. 92. Část pátá zákona č. 126/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře), ve znění zákona č. 15/2002 Sb., zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů. 93. Část dvacátá druhá zákona č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního. 94. Část sedmá zákona č. 308/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 95. Část třicátá sedmá zákona č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon). 96. Část třetí zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů. 97. Část první zákona č. 88/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 370/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 501/2001 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 98. Část druhá zákona č. 437/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 99. Část třetí zákona č. 85/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 100. Část druhá zákona č. 257/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech. 101. Část druhá zákona č. 360/2004 Sb., o Evropském hospodářském zájmovém sdružení (EHZS) a o změně zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o evropském hospodářském zájmovém sdružení). 102. Část druhá zákona č. 484/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 340/2004 Sb., zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. 103. Část pátá zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů. 104. Část čtvrtá zákona č. 554/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 105. Část pátá zákona č. 179/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zrušení Fondu národního majetku České republiky. 106. Část první zákona č. 216/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. 107. Část devátá zákona č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankamibankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech). 108. Část devátá zákona č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. 109. Část dvanáctá zákona č. 56/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 110. Část dvacátá třetí zákona č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem. 111. Část jedenáctá zákona č. 79/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 112. Část sedmá zákona č. 81/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 113. Část první zákona č. 308/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evropské družstevní společnosti. 114. Část třetí zákona č. 269/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 115. Část dvanáctá zákona č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím. 116. Část první zákona č. 344/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 117. Část třetí zákona č. 36/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 118. Část druhá zákona č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů (zákon o nabídkách převzetí). 119. Část druhá zákona č. 126/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. 120. Část osmá zákona č. 130/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 121. Část pátá zákona č. 230/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 122. Část první zákona č. 215/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002 Sb., zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 123. Část třetí zákona č. 217/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 124. Část dvacátá druhá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. 125. Část sedmá zákona č. 230/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 126. Část šestá zákona č. 285/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku. 127. Část první zákona č. 420/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 128. Zákon č. 152/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 129. Část třetí zákona č. 409/2010 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění. 130. Část třináctá zákona č. 427/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 131. Část pátá zákona č. 188/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 132. Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině. 133. Zákon č. 132/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o rodině. 134. Zákon č. 234/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 132/1982 Sb. 135. Čl. I zákona č. 91/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů. 136. Část druhá zákona č. 360/1999 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí. 137. Část druhá zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů. 138. Část druhá zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů. 139. Část čtyřicátá třetí zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. 140. Zákon č. 321/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. 141. Část druhá zákona č. 315/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 142. Část třetí zákona č. 383/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 143. Část druhá zákona č. 112/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi. 144. Část čtvrtá zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů. 145. Část druhá zákona č. 134/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 146. Část sedmá zákona č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů. 147. Část čtyřicátá třetí zákona č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony. 148. Část druhá zákona č. 259/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 149. Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím. 150. Zákon č. 102/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím. 151. Zákon č. 113/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb. 152. Část třetí, pokud jde o § 5, zákona č. 223/1994 Sb., o sloučení Československé obchodní a průmyslové komory s Hospodářskou komorou České republiky, o některých opatřeních s tím souvisejících a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č. 121/1993 Sb. 153. Část šestá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. 154. Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. 155. Zákon č. 300/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. 156. Čl. I zákona č. 68/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy. 157. Část osmá zákona č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního. 158. Část druhá zákona č. 230/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 159. Část třicátá pátá zákona č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony. 160. Zákon č. 33/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. 161. Část dvanáctá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. 162. Část šestá zákona č. 424/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony. 163. Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů. 164. Zákon č. 208/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů. 165. Část šestnáctá zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. 166. Část čtvrtá zákona č. 437/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 167. Část čtyřicátá čtvrtá zákona č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím. 168. Část jedenáctá zákona č. 126/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. 169. Část šedesátá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. 170. Zákon č. 231/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 171. Zákon č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku. 172. Zákon č. 209/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku. 173. Část první a v části deváté § 35 a 36 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech). 174. Část první zákona č. 210/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 175. Část šestnáctá zákona č. 257/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech. 176. Část padesátá druhá zákona č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím. 177. Část dvanáctá zákona č. 126/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. 178. Část sedmdesátá první zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. 179. Zákon č. 158/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění pozdějších předpisů. 180. Část osmá zákona č. 160/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady o ratingových agenturách. 181. Část třináctá zákona č. 188/2011 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 182. Zákon č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník. 183. Část osmá zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech). 184. Zákon č. 126/1998 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, ve znění zákona č. 227/1997 Sb. 185. Část třicátá devátá zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. 186. Část druhá zákona č. 359/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony. 187. Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech. 188. Zákon č. 89/1993 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech. 189. Část osmá zákona č. 331/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1994 a o změně a doplnění některých zákonů. 190. Čl. II a čl. III bod 15 zákona č. 259/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. 191. Zákon č. 152/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů. 192. Část třetí zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů. 193. Čl. II zákona č. 70/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů. 194. Část druhá zákona č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů. 195. Část první zákona č. 362/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 196. Část druhá zákona č. 259/2001 Sb., o státním dluhopisovém programu na úhradu ztráty Konsolidační banky Praha, státního peněžního ústavu, za rok 1999 a o změně zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. 197. Část druhá zákona č. 308/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 198. Část čtvrtá zákona č. 88/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 370/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 501/2001 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 199. Část první zákona č. 257/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech. 200. Část osmá zákona č. 56/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 201. Část dvacátá sedmá zákona č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím. 202. Část šestá zákona č. 230/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 203. Část čtyřicátá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. 204. Část pátá zákona č. 409/2010 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění. 205. Část první zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě). 206. Část čtrnáctá zákona č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankamibankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech). 207. Část jedenáctá zákona č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem. 208. Část pátá zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). 209. Část sto čtyřicátá druhá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. 210. Část první zákona č. 278/2009 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojišťovnictví. 211. Nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku. 212. Nařízení vlády č. 163/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku. 213. Nařízení vlády č. 33/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb. 214. Nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí občanský zákoník. 215. Nařízení vlády č. 174/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí občanský zákoník. 216. Nařízení vlády č. 371/2004 Sb., kterým se vydávají vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek. 217. Nařízení vlády č. 151/2006 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 371/2004 Sb., kterým se vydávají vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek. 218. Vyhláška č. 47/1964 Sb., o peněžních službách občanům. 219. Vyhláška č. 136/1969 Sb., o změně vyhlášky č. 47/1964 Sb., o peněžních službách občanům, ve znění vyhlášky č. 45/1965 Sb. 220. Vyhláška č. 27/1982 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva financí č. 47/1964 Sb., o peněžních službách občanům, ve znění vyhlášky federálního ministerstva financí č. 136/1969 Sb. 221. Vyhláška č. 146/1990 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva financí č. 47/1964 Sb., o peněžních službách občanům, ve znění pozdějších předpisů. 222. Vyhláška č. 133/1964 Sb., o silničním přepravním řádu. 223. Vyhláška č. 74/1981 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva dopravy č. 133/1964 Sb., o silničním přepravním řádu. 224. Vyhláška č. 106/1984 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva dopravy č. 133/1964 Sb., o silničním přepravním řádu. 225. Vyhláška č. 18/1965 Sb., o podmínkách údržby a oprav silničních vozidel pro motorovou dopravu v majetku občanů a nesocialistických organizací. 226. Vyhláška č. 17/1966 Sb., o leteckém přepravním řádu. 227. Vyhláška č. 15/1971 Sb., kterou se doplňuje vyhláška ministerstva dopravy č. 17/1966 Sb., o leteckém přepravním řádu. 228. Vyhláška č. 121/1980 Sb., o finanční pomoci při převodu skupinových rodinných domků z družstevního do osobního vlastnictví. 229. Vyhláška č. 122/1980 Sb., o jednorázovém příspěvku na opatření náhradního bydlení občanům, kteří uvolní byt v objektu spravovaném státní socialistickou organizací. 230. Vyhláška č. 69/1982 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 122/1980 Sb., o jednorázovém příspěvku na opatření náhradního bydlení občanům, kteří uvolní byt v objektu spravovaném státní socialistickou organizací. 231. Vyhláška č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví. 232. Vyhláška č. 74/1989 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví. 233. Vyhláška č. 73/1991 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění vyhlášky č. 74/1989 Sb. 234. Vyhláška č. 398/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění vyhlášky č. 74/1989 Sb. a vyhlášky č. 73/1991 Sb. 235. Vyhláška č. 89/1998 Sb., kterou se mění vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí České socialistické republiky, Ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů. 236. Vyhláška č. 385/2000 Sb., kterou se mění vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí České socialistické republiky, Ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů. 237. Vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. 238. Vyhláška č. 50/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. § 3081 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r. 1) Směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/34/ES. Směrnice Rady 86/653/EHS ze dne 18. prosince 1986 o koordinaci právní úpravy členských států týkající se nezávislých obchodních zástupců. Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2161. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2161. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (kodifikované znění). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/122/ES ze dne 14. ledna 2009 o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/23/EU, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/23/EU, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/58/EU, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/51/EU, směrnice (EU) 2016/2341, směrnice (EU) 2017/2402 a směrnice (EU) 2018/843. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2161. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o prodeji zboží, o změně nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES a o zrušení směrnice 1999/44/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 392/2009 ze dne 23. dubna 2009 o odpovědnosti dopravců k cestujícím po moři v případě nehod. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 31/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 31/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 97/2011 Sb. m. s. o skutečnostech k provádění Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže Vyhlášeno 22. 3. 2012, částka 17/2012 31 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 97/2011 Sb. m. s. o skutečnostech k provádění Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že na základě výměny nót ze dne 8. prosince 2011 a 9. prosince 2011 byl podle článku 9 odst. 1 Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže1) stanoven počet občanů, kteří budou moci využít Dohodu v kalendářním roce 2012, na 1 150 občanů z každého státu. 1) Dohoda mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže, podepsaná dne 23. listopadu 2006 v Ottawě, byla vyhlášena pod č. 74/2007 Sb. m. s.; skutečnosti důležité k provádění Dohody byly oznámeny pod č. 84/2007 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 30/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 30/2012 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se ruší sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 16/2012 Sb. m. s. Vyhlášeno 22. 3. 2012, částka 17/2012 30 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se ruší sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 16/2012 Sb. m. s. Ministerstvo zahraničních věcí ruší sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 16/2012 Sb. m. s., kterým bylo vyhlášeno Ujednání o spolupráci v oblasti kultury mezi Ministerstvem kultury České republiky a Ministerstvem kultury Ukrajiny na léta 2012 – 2014, podepsané v Praze dne 19. prosince 2011. Současně sděluje, že Ujednání o spolupráci v oblasti kultury mezi Ministerstvem kultury České republiky a Ministerstvem kultury Ukrajiny na léta 2012 – 2014 vyhlášené pod č. 9/2012 Sb. m. s. zůstává beze změn.
Oprava chyby Ministerstva vnitra č. n1/2012 Sb.
Oprava chyby Ministerstva vnitra č. n1/2012 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby v zákoně č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 20. 3. 2012, částka 31/2012 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby v zákoně č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů V čl. I bodě 109 v § 71 odst. 1 větě druhé mají místo slov „kteří zadávají“ správně být slova „který zadává“.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 87/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 87/2012 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 20. 3. 2012, částka 31/2012 87 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 14. března 2012 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 14. července 2012 nové volby do zastupitelstva obceobce: obec| okres| kraj ---|---|--- Hlupín| Strakonice| Jihočeský Ministr: Kubice v. r.
Zákon č. 85/2012 Sb.
Zákon č. 85/2012 Sb. Zákon o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů Vyhlášeno 20. 3. 2012, datum účinnosti 19. 4. 2012, částka 31/2012 * ČÁST PRVNÍ - UKLÁDÁNÍ OXIDU UHLIČITÉHO DO PŘÍRODNÍCH HORNINOVÝCH STRUKTUR (§ 1 — § 24) * ČÁST DRUHÁ - Změna horního zákona (§ 25 — § 25) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o geologických pracích (§ 26 — § 27) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (§ 28 — § 28) * ČÁST ŠESTÁ - Změna vodního zákona (§ 30 — § 30) * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o integrované prevenci (§ 31 — § 31) * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě (§ 33 — § 33) * ČÁST DESÁTÁ - ÚČINNOST (§ 34 — § 34) k zákonu č. 85/2012 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2024 (465/2023 Sb.) 85 ZÁKON ze dne 7. února 2012 o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ UKLÁDÁNÍ OXIDU UHLIČITÉHO DO PŘÍRODNÍCH HORNINOVÝCH STRUKTUR HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje práva a povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob v oblasti ukládání oxidu uhličitéhoukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a výkon státní správy s tím související. (2) Tento zákon se nevztahuje na ukládání oxidu uhličitéhoukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur s celkovou zamýšlenou úložnou kapacitou nižší než 100 kilotun prováděné za účelem výzkumu, vývoje nebo zkoušení nových výrobků a postupů. § 2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí a) tokem oxidu uhličitéhotokem oxidu uhličitého – tok látek vzniklý z procesů zachytávání oxidu uhličitého, b) ukládáním oxidu uhličitéhoukládáním oxidu uhličitého – vtláčení oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur za účelem jeho trvalého zadržení v těchto strukturách, c) úložištěm oxidu uhličitéhoúložištěm oxidu uhličitého – vymezený prostor uvnitř přírodních horninových struktur určený k ukládání oxidu uhličitéhoukládání oxidu uhličitého a související povrchová a vtláčecí zařízení vymezená v povolení provozu úložiště, d) úložným komplexemúložným komplexem – úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého a okolní horninové prostředí, které může mít vliv na celkovou integritu tohoto úložiště a bezpečnost ukládání oxidu uhličitéhoukládání oxidu uhličitého, e) únikem oxidu uhličitého – uvolnění oxidu uhličitého z úložného komplexuúložného komplexu, f) závažnou nesrovnalostízávažnou nesrovnalostí – rozdíl mezi hodnotami uvedenými v plánu monitorování a skutečnými hodnotami zjištěnými v průběhu ukládání oxidu uhličitéhoukládání oxidu uhličitého, týkající se ukládaného oxidu uhličitého nebo stavu úložného komplexuúložného komplexu, které ukazují na rizika úniku oxidu uhličitéhoúniku oxidu uhličitého nebo rizika pro životní prostředí nebo lidské zdraví, g) podstatnou změnoupodstatnou změnou – změna v provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého, která není uvedena v povolení provozu, a která může mít významný vliv na životní prostředí nebo lidské zdraví, h) závažným rizikemzávažným rizikem – spojení pravděpodobnosti vzniku a rozsahu škod nebo ekologické újmy, které nelze pominout, aniž by se tím v případě dotčeného úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého zpochybnila jeho funkčnost nebo bezpečnost, i) nápravnými opatřeníminápravnými opatřeními – opatření přijatá k nápravě závažných nesrovnalostízávažných nesrovnalostí nebo likvidace úniků oxidu uhličitéhoúniků oxidu uhličitého s cílem předejít uvolňování oxidu uhličitého z úložného komplexuúložného komplexu nebo takové uvolňování zastavit, j) přepravní sítípřepravní sítí – síť produktovodů určených k přepravě oxidu uhličitého na úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého, včetně připojených kompresních stanic, k) provozovatelemprovozovatelem – osoba, která provozuje nebo řídí úložiště, nebo které byla svěřena rozhodující hospodářská pravomoc nad technickou stránkou provozu úložiště, l) vodním sloupcemvodním sloupcem – vertikálně souvislá masa vody od hladiny po dnové sedimenty vodního útvaru, m) geologickou formacígeologickou formací – soubor hornin, které lze podle jejich fyzikálních a chemických vlastností, v kombinaci s pozicí v zemské kůře, rozlišit od jiných souborů hornin a zmapovat, n) oblakem oxidu uhličitéhooblakem oxidu uhličitého – rozptýlený objem oxidu uhličitého v geologické formacigeologické formaci, o) migracímigrací – pohyb oxidu uhličitého uvnitř úložného komplexuúložného komplexu, p) uzavřením úložištěuzavřením úložiště – definitivní ukončení vtláčení oxidu uhličitého do daného úložiště, q) dobou po uzavřenídobou po uzavření – doba po uzavřenídoba po uzavření úložiště, včetně doby po přechodu povinnosti na příslušný orgán. § 2a Veřejná prospěšnost Úložiště oxidu uhličitéhoÚložiště oxidu uhličitého a přepravní síťpřepravní síť jsou veřejně prospěšnými stavbami. HLAVA II PODMÍNKY POVOLOVÁNÍ ÚLOŽIŠŤ OXIDU UHLIČITÉHO § 3 Povolení provozu úložišť oxidu uhličitého (1) Úložiště oxidu uhličitéhoÚložiště oxidu uhličitého lze provozovat pouze na základě povolení. Provoz úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého a jeho změny povoluje obvodní báňský úřad. (2) Povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého může obvodní báňský úřad vydat pouze žadateli, který splňuje finanční předpoklady k zajištění plnění všech povinností stanovených tímto zákonem. (3) Finančními předpoklady podle odstavce 2 se rozumí schopnost žadatele finančně zabezpečit provozování úložiště a schopnost zabezpečit povinnosti vyplývající z tohoto zákona a povolení vydaného na jeho základě. Splnění finančních předpokladů je zajištěno zřízením finančního zabezpečení rizik podle § 16. Žadatel o povolení není finančně způsobilý, jestliže má v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky nebo orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek. Finanční předpoklady podle odstavce 2 žadatel nesplňuje, pokud v průběhu uplynulých 3 let soud zrušil konkurs vedený na majetek žadatele proto, že bylo splněno rozvrhové usnesení, nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, nebo rozhodl o zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující. (4) Povolení pro více než jedno úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého v jedné hydraulické jednotce, představované hydraulicky propojeným pórovým prostorem ohraničeným nepropustnými bariérami, v němž lze šíření tlaku měřit technickými prostředky, může obvodní báňský úřad vydat jen v případě, že případná vzájemná tlaková ovlivnění jsou taková, že při nich mohou všechna úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého současně splňovat požadavky na provoz úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého. (5) Obvodní báňský úřad povolí provoz úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého pouze v takových přírodních horninových strukturách, jejichž geologický charakter zjištěný na základě výsledků průzkumu provedeného podle jiného právního předpisu2) zaručuje, že při použití projektované technologie ukládání oxidu uhličitéhoukládání oxidu uhličitého nevznikne závažné rizikozávažné riziko úniku oxidu uhličitéhoúniku oxidu uhličitého ani závažná rizikazávažná rizika pro životní prostředí nebo lidské zdraví a pro úložiště oxidu uhličitého bylo stanoveno chráněné území podle jiného právního předpisu3). § 4 Řízení o povolení provozu úložiště oxidu uhličitého (1) Řízení o povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého nebo jeho změny se zahajuje na návrh žadatele. Účastníkem řízení o povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého jsou žadatel, obecobec, v jejímž územním obvodu má být úložiště oxidu uhličitého zřízeno, osoby splňující podmínky podle jiných právních předpisů4), a osoby, jejichž práva a právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být povolením dotčeny. (2) Ministerstvo průmyslu a obchodu vydává závazné stanovisko5) v řízení o povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého v přírodních horninových strukturách po vytěžených ložiscích ropy nebo hořlavého zemního plynu. V závazném stanovisku uvede z hlediska surovinové politiky a energetické bezpečnosti státu, zda souhlasí s ukládáním oxidu uhličitéhoukládáním oxidu uhličitého v navrhovaných přírodních horninových strukturách, a může přitom stanovit podmínky. Je-li z hlediska surovinové politiky a energetické bezpečnosti státu vhodnější využít přírodní horninové struktury jako podzemní zásobník hořlavého zemního plynu, vydá nesouhlasné stanovisko. (3) V řízení o povolení provozu přeshraničního úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého spolupracuje obvodní báňský úřad s příslušným orgánem dotčeného členského státu Evropské unie. (4) Pokud žádost o povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého podá držitel rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého, vydaného podle jiného právního předpisu2), má přednost před jinými žadateli o povolení provozu téhož úložiště za předpokladu, že vyhledávání a průzkum byly dokončeny, byly splněny všechny podmínky stanovené v rozhodnutí o stanovení průzkumného území a žádost o povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého byla podána tímto žadatelem během doby platnosti rozhodnutí o stanovení průzkumného území. (5) V průběhu řízení o povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého nesmí být povoleno využití úložného komplexuúložného komplexu, které by bylo v rozporu s účelem tohoto zákona. Řízení o povolení protichůdného využití úložného komplexuúložného komplexu zahájené podle jiného právního předpisu se přeruší, pokud bylo zahájeno řízení o povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého podle tohoto zákona. Během doby platnosti povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého nelze povolit využití tohoto úložiště, které by bylo v rozporu s účelem tohoto zákona. (6) Jestliže by provozem úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého mohly být ohroženy zájmy chráněné podle jiných právních předpisů nebo vlastnická či jiná práva osob, použije se obdobně ustanovení horního zákona6) o řešení střetů zájmů. (7) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahuje se na řízení o povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého zákon upravující hornickou činnost, výbušniny a státní báňskou správu. § 5 Žádost o povolení provozu úložiště (1) Žádost o povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého musí obsahovat a) obchodní firmu, název nebo jméno, popřípadě jména a příjmení, sídlo nebo bydliště, identifikační číslo osoby, popřípadě datovou schránku žadatele, b) číslo oprávnění k hornické činnosti7) žadatele, c) číslo osvědčení o odborné způsobilosti závodního8), jako fyzické osoby odpovědné za provoz úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého, d) údaj o celkovém množství oxidu uhličitého, který má být vtlačen a uložen, jeho potenciálních zdrojích, způsobu přepravy, složení toků oxidu uhličitéhotoků oxidu uhličitého, rychlosti a tlaku vtláčení, umístění zařízení ke vtláčení a jeho technický popis, e) popis opatření, která mají zabránit závažným nesrovnalostemzávažným nesrovnalostem. (2) K žádosti podle odstavce 1 se přiloží a) závěrečná zpráva o výsledcích průzkumu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého a úložného komplexuúložného komplexu podle jiného právního předpisu2), b) návrh monitorovacího plánu, c) návrh plánu nápravných opatřenínápravných opatření, d) návrh předběžného plánu činnosti po uzavření úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého, e) stanovisko nebo závěr zjišťovacího řízení vydané podle jiného právního předpisu9), f) potvrzení, která nejsou starší než 30 dnů, že žadatel nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky nebo orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek, g) doklad o tom, že finanční zabezpečení rizik vyžadované podle § 16 vstoupí v platnost a účinnost před zahájením vtláčení, h) doklady o vyřešení střetů zájmů, pokud by provozem úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého mohly být ohroženy zájmy chráněné podle jiných právních předpisů, i) doklady prokazující vlastnické nebo jiné právo žadatele k pozemkům určeným pro umístnění vtláčecího zařízení. (3) Žadatel může požádat při popisu a posuzování plánovaného úložného komplexuúložného komplexu a okolní oblasti, které se provádí nejlepšími osvědčenými postupy ve třech krocích podle kritérií stanovených zákonem o geologických pracích21), o výjimku z jednoho nebo více těchto kritérií. Obvodní báňský úřad může povolit výjimku z jednoho nebo více těchto kritérií, pokud žadatel prokázal, že povolením výjimky nedojde k nepříznivému ovlivnění rozhodování o vhodnosti plánovaného úložného komplexuúložného komplexu. (4) Obvodní báňský úřad předá žádost o povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého Českému báňskému úřadu, který ji zašle Evropské komisi (dále jen „Komise“) k přezkumu do jednoho měsíce od jejího doručení. Český báňský úřad dále Komisi zpřístupní další související materiály, k nimž obvodní báňský úřad přihlíží při rozhodování o udělení povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého. Po dobu přezkumu žádosti Komisí, která začíná dnem odeslání žádosti obvodním báňským úřadem na Český báňský úřad a končí dnem doručení stanoviska Komise obvodnímu báňskému úřadu, neběží lhůty pro vydání rozhodnutí. § 6 Rozhodnutí o povolení provozu úložiště oxidu uhličitého (1) V rozhodnutí o povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého se kromě obecných náležitostí podle správního řádu uvede a) identifikace provozovateleprovozovatele, kterému je povolen provoz úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého, b) umístění a vymezení úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého a úložného komplexuúložného komplexu a údaje týkající se hydraulické jednotky přírodní horninové struktury, c) podmínky provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého, limity tlaku v úložišti, maximální rychlost a tlak při vtláčení, celkové množství oxidu uhličitého, které je povoleno uložit do úložiště, a nejvyšší možné množství oxidu uhličitého, které je povoleno uložit v úložišti v jednom kalendářním roce; toto množství nesmí překročit 1 mil. tun oxidu uhličitého, d) podmínky na složení a postup přijímání toku oxidu uhličitéhotoku oxidu uhličitého a v případě potřeby další podmínky na vtláčení a ukládání, zejména s cílem předejít závažným nesrovnalostemzávažným nesrovnalostem, e) podmínky uzavření úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého, f) podmínky týkající se změn, přezkumu, aktualizace a zrušení povolení provozu, g) podmínky sjednání a zachování finančního zabezpečení rizik, h) podmínky vytváření finanční rezervy, i) podmínky uložení finančního příspěvkufinančního příspěvku na zvláštní vázaný bankovní účet. (2) Přílohu rozhodnutí o povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého tvoří a) plán monitorování, b) plán nápravných opatřenínápravných opatření, c) předběžný plán činnosti po uzavření úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého. (3) Český báňský úřad oznámí Komisi pravomocné rozhodnutí obvodního báňského úřadu o povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého. Pokud se rozhodnutí odchyluje od stanoviska Komise, uvede obvodní báňský úřad v rozhodnutí důvody. § 7 Změny, přezkum, aktualizace a zrušení povolení provozu úložiště oxidu uhličitého (1) ProvozovatelProvozovatel je povinen oznámit obvodnímu báňskému úřadu veškeré změny plánované v provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého. Oznámení provozovatelprovozovatel doloží dokumentací, která umožní obvodnímu báňskému úřadu posoudit, zda se jedná o podstatnou změnupodstatnou změnu v provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého. (2) Podstatná změnaPodstatná změna je předmětem zjišťovacího řízení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí9). Podstatnou změnuPodstatnou změnu může provozovatelprovozovatel provést pouze po vydání nového povolení nebo na základě změny povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého. (3) Obvodní báňský úřad přezkoumá a podle potřeby změní nebo, je-li to nezbytně nutné, zruší povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého, a) pokud mu byly oznámeny jakékoli úniky oxidu uhličitéhoúniky oxidu uhličitého nebo závažné nesrovnalostizávažné nesrovnalosti podle § 11 odst. 1 nebo byl-li na ně upozorněn, b) pokud zprávy předložené podle § 10 nebo kontroly provedené podle § 21 svědčí o tom, že nejsou dodrženy podmínky povolení nebo hrozí závažné rizikozávažné riziko úniku oxidu uhličitéhoúniku oxidu uhličitého nebo jsou zjištěny závažné nesrovnalostizávažné nesrovnalosti, c) pokud se dozví o jakémkoli nedodržení podmínek povolení, d) pokud se to jeví jako nezbytné na základě nejnovějších vědeckých poznatků a technologického pokroku, e) pokud provozovatelprovozovatel oznámí změny podle odstavce 1, nebo f) aniž jsou dotčena písmena a) až e), 5 let po vydání povolení a poté každých 10 let. (4) Obvodní báňský úřad po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení povolení podle odstavce 3 rozhodne o uzavření úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého, pokud Český báňský úřad do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení povolení nerozhodne o pokračování v ukládání oxidu uhličitéhoukládání oxidu uhličitého. Český báňský úřad může uložit jiné podnikající fyzické nebo právnické osobě, která má oprávnění k hornické činnosti, aby pokračovala v ukládání oxidu uhličitéhoukládání oxidu uhličitého do vydání nového povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého. (5) Obvodní báňský úřad do vydání nového povolení dočasně přebírá povinnosti provozovateleprovozovatele související s kritérii pro přijímání oxidu uhličitého, s monitorováním a nápravnými opatřeníminápravnými opatřeními prováděnými podle tohoto zákona, s vyřazením povolenek v případě úniku podle jiného právního předpisu10) a s preventivními a nápravnými opatřeními prováděnými podle jiného právního předpisu11). Pokud je podle odstavce 4 pokračováním v ukládání oxidu uhličitéhoukládání oxidu uhličitého pověřena podnikající fyzická nebo právnická osoba, je za plnění povinností provozovateleprovozovatele odpovědná tato osoba. (6) ProvozovatelProvozovatel, kterému bylo zrušeno povolení podle odstavce 3, je povinen uhradit náklady, které prokazatelně vznikly v souvislosti s plněním povinností vyplývajících z odstavce 5. Obvodní báňský úřad vymáhá úhradu těchto nákladů, a to i čerpáním z finančního zabezpečení podle § 16. HLAVA III POVINNOSTI PŘI PROVOZU ÚLOŽIŠTĚ A PO JEHO UZAVŘENÍ § 8 Kritéria a postup pro přijímání oxidu uhličitého (1) Tok oxidu uhličitéhoTok oxidu uhličitého nesmí obsahovat příměsi ve významném množství; může obsahovat náhodně přidružené látky ze zdroje nebo procesu zachytávání nebo ukládání a stopovací látky přidané s cílem usnadnit zjišťování a ověřování šíření oxidu uhličitého. Koncentrace všech náhodných a přidaných látek musí být nižší než hodnoty, které by a) nepříznivě ovlivnily neporušenost úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého nebo příslušné přepravní infrastruktury, b) představovaly závažné rizikozávažné riziko pro životní prostředí nebo lidské zdraví, nebo c) byly v rozporu s jinými právními předpisy12). (2) Do zachyceného, přepravovaného a ukládaného oxidu uhličitého je zakázáno přidávat odpad nebo jiné látky za účelem jejich odstranění. (3) Dodavatel oxidu uhličitého je povinen zajistit provedení analýzy předávaného oxidu uhličitého a hodnocení rizik a předat jejich výsledky příjemci oxidu uhličitého nejpozději v okamžiku převzetí oxidu uhličitého. (4) ProvozovatelProvozovatel je oprávněn přijímat a ukládat tok oxidu uhličitéhotok oxidu uhličitého pouze tehdy, byla-li provedena analýza jeho složení a posouzení rizik, které zahrnuje zjištění obsahu korozivních látek a sloučenin síry a posouzení rizik sirovodíkové křehkosti. (5) ProvozovatelProvozovatel je povinen vést evidenci množství a vlastností dodaného a vtláčeného toku oxidu uhličitéhotoku oxidu uhličitého, včetně jeho složení. § 9 Monitorování (1) ProvozovatelProvozovatel je povinen provádět monitorování vtláčecích zařízení, úložného komplexuúložného komplexu a podle potřeby okolního životního prostředí za účelem a) porovnání skutečného chování oxidu uhličitého a vody přítomné v úložišti s chováním předpokládaným v závěrečné zprávě zpracované podle jiného právního předpisu2), b) zjištění závažných nesrovnalostízávažných nesrovnalostí, c) zjištění pohybu oxidu uhličitého, d) zjištění případného úniku oxidu uhličitéhoúniku oxidu uhličitého a jeho objemu, e) zjištění případných významných nežádoucích účinků na okolní prostředí, zejména na pitnou vodu, obyvatelstvo nebo uživatele okolní biosféry, f) posouzení účinnosti nápravných opatřenínápravných opatření, g) aktualizace posouzení bezpečnosti a neporušenosti úložného komplexuúložného komplexu z krátkodobého a dlouhodobého hlediska, včetně posouzení toho, zda bude uložený oxid uhličitý zcela a trvale zadržen. (2) ProvozovatelProvozovatel provádí monitorování podle plánu monitorování. Kritéria pro vypracování a aktualizaci plánu monitorování a pro monitorování po uzavření jsou stanovena v příloze k tomuto zákonu. (3) ProvozovatelProvozovatel je povinen aktualizovat plán monitorování minimálně jednou za 5 let. ProvozovatelProvozovatel při tom zohlední změny týkající se posouzení rizika úniku, změny týkající se posouzení rizik pro životní prostředí a lidské zdraví, nové vědecké poznatky a dosažený pokrok v nejlepších dostupných technologiích. Aktualizovaný plán monitorování předkládá provozovatelprovozovatel obvodnímu báňskému úřadu se žádostí o změnu povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého. (4) Monitorováním podle tohoto zákona nejsou dotčeny povinnosti zjišťovat, vykazovat a ověřovat množství emisí skleníkových plynů podle jiného právního předpisu10). § 10 Předkládání zpráv (1) ProvozovatelProvozovatel je povinen předložit obvodnímu báňskému úřadu ve lhůtách jím stanovených, nejméně však jednou ročně, a) všechny výsledky monitorování podle § 9 za období, o němž se podává zpráva, včetně informací o použité technologii monitorování, b) doklad o složení a zachování finančního zajištění rizik podle § 16, c) další informace, které jsou nezbytné pro účely posouzení dodržování podmínek povolení k ukládání a rozšíření znalostí o chování oxidu uhličitého v úložišti oxidu uhličitéhoúložišti oxidu uhličitého. (2) ProvozovatelProvozovatel je povinen předložit obvodnímu báňskému úřadu do 15. března následujícího kalendářního roku informace o množství a vlastnostech toků oxidu uhličitéhotoků oxidu uhličitého, včetně jeho složení, které byly dodány a vtlačeny do úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého za předcházející kalendářní rok, a které byly zaevidovány podle § 8 odst. 5. § 11 Opatření v případě úniků nebo závažných nesrovnalostí (1) ProvozovatelProvozovatel je povinen bezodkladně oznámit obvodnímu báňskému úřadu a Ministerstvu životního prostředí jakékoli úniky oxidu uhličitéhoúniky oxidu uhličitého nebo závažné nesrovnalostizávažné nesrovnalosti a provést nezbytná nápravná opatřenínápravná opatření, včetně jejich ohlášení. (2) Nápravná opatřeníNápravná opatření, včetně opatření vztahujících se k ochraně lidského zdraví, provádí provozovatelprovozovatel na základě plánu nápravných opatřenínápravných opatření. (3) Obvodní báňský úřad může provozovateliprovozovateli nařídit provedení nezbytných nápravných opatřenínápravných opatření zamezujících únikům oxidu uhličitéhoúnikům oxidu uhličitého nebo závažným nesrovnalostemzávažným nesrovnalostem a opatření vztahujících se k ochraně lidského zdraví a stanovit lhůty k jejich provedení. ProvozovatelProvozovatel je povinen provést nařízená opatření, a to na svoje náklady. Tato opatření mohou doplňovat opatření stanovená v plánu nápravných opatřenínápravných opatření nebo mohou být odlišná. (4) Neprovede-li provozovatelprovozovatel nezbytná nápravná opatřenínápravná opatření nebo není-li schopen provést nápravná opatřenínápravná opatření podle odstavce 3 nebo v případě nebezpečí z prodlení zajistí provedení nezbytných nápravných opatřenínápravných opatření obvodní báňský úřad na náklady provozovateleprovozovatele, který byl povinen podle odstavce 1 provést nápravná opatřenínápravná opatření. Český báňský úřad může uložit jiné podnikající fyzické nebo právnické osobě, která má oprávnění k hornické činnosti, aby provedla nezbytná nápravná opatřenínápravná opatření. Pověření pracovníci obvodního báňského úřadu nebo pověřené podnikající fyzické nebo právnické osoby jsou za tím účelem oprávněni vstupovat do objektů a zařízení provozovateleprovozovatele a provádět nezbytná opatření. (5) Náklady vzniklé v souvislosti s opatřeními podle odstavců 3 a 4 se přednostně hradí čerpáním z finančního zabezpečení rizik podle § 16. ProvozovatelProvozovatel, který byl povinen podle odstavce 1 provést nápravná opatřenínápravná opatření, má povinnost doplnit finanční zabezpečení tak, aby byly splněny požadavky na finanční zabezpečení rizik a podmínky stanovené v rozhodnutí o povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého. (6) Pokud nebudou všechny náklady vzniklé v souvislosti s opatřeními podle odstavců 3 a 4 pokryty z finančního zabezpečení rizik, vymáhá na provozovateliprovozovateli úhradu nákladů obvodní báňský úřad. § 12 Povinnosti při uzavírání úložiště oxidu uhličitého a po jeho uzavření (1) Úložiště oxidu uhličitéhoÚložiště oxidu uhličitého se uzavře, jsou-li splněny podmínky stanovené v povolení provozu nebo na základě odůvodněné žádosti provozovateleprovozovatele, a to po schválení obvodním báňským úřadem. (2) ProvozovatelProvozovatel je povinen uzavřít úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého, pokud obvodní báňský úřad zruší povolení podle § 7 odst. 3 a Český báňský úřad následně nerozhodne o pokračování v ukládání oxidu uhličitéhoukládání oxidu uhličitého podle § 7 odst. 4. (3) ProvozovatelProvozovatel je povinen trvale utěsnit úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého a demontovat vtláčecí zařízení před jeho uzavřením nejpozději do 1 roku ode dne schválení žádosti podle odstavce 1 nebo ode dne zrušení povolení podle odstavce 2. (4) Po uzavření úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého podle odstavce 1 je provozovatelprovozovatel i nadále povinen monitorovat, podávat zprávy, provádět nápravná opatřenínápravná opatření podle požadavků stanovených tímto zákonem a plnit povinnosti související s vyřazením povolenek v případě úniku podle jiného právního předpisu10) a s preventivními a nápravnými opatřeníminápravnými opatřeními prováděnými podle jiného právního předpisu11) až do přechodu povinností podle § 13 odst. 1 až 5. (5) Povinnosti podle odstavce 4 plní provozovatelprovozovatel na základě plánu činnosti po uzavření úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého, který vypracuje na základě informací shromážděných a vymodelovaných v průběhu provádění plánu monitorování podle § 9 odst. 1. (6) ProvozovatelProvozovatel je povinen před uzavřením úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého podle odstavce 1 změnit předběžný plán týkající se činnosti po uzavření úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého, a to s přihlédnutím k analýze rizika úniku oxidu uhličitéhoúniku oxidu uhličitého, rizik pro životní prostředí či lidské zdraví, osvědčeným postupům a nejlepším dostupným technikám. ProvozovatelProvozovatel je povinen předložit změněný plán obvodnímu báňskému úřadu ke schválení. Schválením se tento plán stává závazným pro činnosti po uzavření úložiště. (7) Po uzavření úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého podle odstavce 2 je obvodní báňský úřad povinen provádět monitorování nebo nápravná opatřenínápravná opatření podle požadavků stanovených tímto zákonem a plnit povinnosti související s vyřazením povolenek v případě úniku podle jiného právního předpisu10) a s preventivními a nápravnými opatřeními prováděnými podle jiného právního předpisu11). Český báňský úřad může uložit jiné podnikající fyzické nebo právnické osobě, která má oprávnění k hornické činnosti, aby prováděla činnosti po uzavření úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého. (8) Požadavky na činnosti po uzavření podle tohoto zákona se plní na základě předběžného plánu činnosti po uzavření úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého uvedeného v odstavci 5, který se podle potřeby aktualizuje. Pokud je podle odstavce 7 prováděním činností po uzavření úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého pověřena podnikající fyzická nebo právnická osoba, předloží po aktualizaci předběžný plán činnosti obvodnímu báňskému úřadu spolu se žádostí o změnu povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého. (9) ProvozovatelProvozovatel, kterému bylo zrušeno povolení podle odstavce 3, je povinen uhradit náklady, které prokazatelně vznikly v souvislosti s plněním povinností vyplývajících z odstavce 7. Obvodní báňský úřad vymáhá úhradu těchto nákladů, a to i čerpáním z finančního zabezpečení podle § 16. § 13 Přechod povinností (1) Pokud bylo úložiště oxidu uhličitého uzavřeno podle § 12 odst. 1, přecházejí povinnosti související s monitorováním a prováděním nápravných opatřenínápravných opatření podle tohoto zákona, s vyřazením povolenek v případě úniku podle jiného právního předpisu10) a s preventivními a nápravnými opatřeníminápravnými opatřeními prováděnými podle jiného právního předpisu11) na obvodní báňský úřad, který vydal povolení provozu úložiště. Český báňský úřad může uložit jiné podnikající fyzické nebo právnické osobě, která má oprávnění k hornické činnosti, aby prováděla činnosti po přechodu povinností vyplývající z tohoto zákona. (2) Řízení o schválení přechodu povinností zahajuje obvodní báňský úřad z moci úřední nebo na žádost provozovateleprovozovatele. Obvodní báňský úřad vydá rozhodnutí o schválení přechodu povinností, pokud jsou splněny tyto podmínky: a) všechna dostupná zjištění nasvědčují tomu, že uložený oxid uhličitý je a zůstane zcela a trvale zadržen, b) uplynula doba od uzavření úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého stanovená obvodním báňským úřadem; tato doba nesmí být kratší než 20 let, s výjimkou případu, kdy provozovatelprovozovatel doloží obvodnímu báňskému úřadu na základě zprávy zpracované odborně způsobilou osobou podle jiného právního předpisu2), že kritérium uvedené v písmenu a) je splněno před jejím uplynutím, c) finanční příspěvekfinanční příspěvek byl provozovatelemprovozovatelem uložen na zvláštní vázaný bankovní účet Českého báňského úřadu podle § 18, d) úložiště oxidu uhličitého bylo utěsněno a vtláčecí zařízení byla demontována nebo jinak odstraněna. (3) ProvozovatelProvozovatel je povinen zajistit vypracování zprávy odborně způsobilou osobou podle jiného právního předpisu2) dokládající, že podmínka podle odstavce 2 písm. a) byla splněna, a předložit ji obvodnímu báňskému úřadu s žádostí o schválení přechodu povinností. Tato zpráva musí prokazovat a) shodu skutečného chování uloženého oxidu uhličitého s chováním modelovým podle závěrečné zprávy zpracované podle jiného právního předpisu2), b) neexistenci zjistitelných úniků oxidu uhličitéhoúniků oxidu uhličitého, c) skutečnost, že úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého se blíží ke stavu dlouhodobé stability. (4) Pokud jsou podmínky podle odstavce 2 písm. a) a b) splněny, vypracuje obvodní báňský úřad návrh rozhodnutí o schválení přechodu povinností. V návrhu rozhodnutí zejména uvede postup, jakým se určuje, že podmínky podle odstavce 2 písm. d) byly splněny, a veškeré aktualizované požadavky týkající se utěsnění úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého, demontáže nebo jiného odstranění vtláčecích zařízení. Návrh rozhodnutí a veškeré materiály, ke kterým přihlíží při přípravě návrhu rozhodnutí, zašle obvodní báňský úřad Českému báňskému úřadu. Obvodní báňský úřad žádost zamítne, pokud podmínky podle odstavce 2 písm. a) a b) nejsou splněny. (5) Český báňský úřad zpřístupní zprávy podle odstavce 3 Komisi do jednoho měsíce od jejich obdržení. Český báňský úřad v téže lhůtě zpřístupní Komisi další související materiály, k nimž obvodní báňský úřad přihlížel při přípravě návrhu rozhodnutí o schválení přechodu povinností, a zašle tento návrh Komisi, včetně případných dalších materiálů, které vzal obvodní báňský úřad při svém rozhodování v úvahu. (6) Po dobu posuzování návrhu rozhodnutí Komisí, která začíná dnem odeslání návrhu rozhodnutí Českému báňskému úřadu a končí dnem doručení stanoviska Komise obvodnímu báňskému úřadu, neběží lhůty pro vydání rozhodnutí. Pokud jsou podmínky podle odstavce 2 písm. a) až d) splněny, vydá obvodní báňský úřad rozhodnutí a po nabytí právní moci jej zašle Českému báňskému úřadu. Český báňský úřad oznámí pravomocné rozhodnutí Komisi. Pokud se rozhodnutí odchyluje od stanoviska Komise, uvede obvodní báňský úřad v rozhodnutí důvody, proč se rozhodnutí odchyluje od stanoviska Komise. (7) Po nabytí právní moci rozhodnutí o schválení přechodu povinností končí kontroly prováděné podle § 21 a monitorování může být omezeno na úroveň, která umožňuje zjištění úniků oxidu uhličitéhoúniků oxidu uhličitého nebo závažných nesrovnalostízávažných nesrovnalostí. Při zjištění úniků oxidu uhličitéhoúniků oxidu uhličitého nebo závažných nesrovnalostízávažných nesrovnalostí musí být monitorování prováděno ve větším rozsahu za účelem posouzení rozsahu úniků oxidu uhličitéhoúniků oxidu uhličitého nebo závažných nesrovnalostízávažných nesrovnalostí a účinnosti nápravných opatřenínápravných opatření. Rozsah monitorování může nařídit obvodní báňský úřad. (8) Jestliže z důvodu pochybení provozovateleprovozovatele, včetně neposkytnutí dostatečných údajů, zatajení informací, nedbalosti, podvodu nebo nedodržení náležité obezřetnosti, nejsou náklady na monitorování po uzavření úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého a nezbytná nápravná opatřenínápravná opatření pokryty finančním příspěvkemfinančním příspěvkem podle § 18, nese tyto náklady provozovatelprovozovatel. (9) Pokud bylo úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého uzavřeno podle § 12 odst. 2, považuje se přechod povinností za uskutečněný v okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí o schválení přechodu povinností. Obvodní báňský úřad vydá rozhodnutí o schválení přechodu povinností v případě, že všechny dostupné důkazy nasvědčují tomu, že uložený oxid uhličitý bude zcela a trvale zadržen, došlo k utěsnění úložiště oxidu uhličitého, k demontáži vtláčecích zařízení nebo jejich jinému odstranění. HLAVA IV FINANČNÍ NÁSTROJE § 14 Poplatek za ukládání oxidu uhličitého (1) Poplatníkem poplatku za ukládání oxidu uhličitéhoukládání oxidu uhličitého je provozovatelprovozovatel, kterému bylo vydáno povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého. (2) Předmětem poplatku za ukládání oxidu uhličitéhoukládání oxidu uhličitého je oxid uhličitý, který je ukládán do přírodních horninových struktur. (3) Základem poplatku za ukládání oxidu uhličitéhoukládání oxidu uhličitého je množství oxidu uhličitého uloženého do přírodních horninových struktur zaokrouhlené na celé tuny nahoru. (4) Sazba poplatku za ukládání oxidu uhličitéhoukládání oxidu uhličitého je 1 Kč za tunu oxidu uhličitého uloženého do přírodních horninových struktur. (5) Poplatkovým obdobím je kalendářní rok. (6) Poplatník je povinen do 15. března roku bezprostředně následujícího po skončení poplatkového období podat obvodnímu báňskému úřadu poplatkové přiznání. (7) Formu a strukturu poplatkového přiznání včetně předepsaných údajů stanoví Český báňský úřad vyhláškou. (8) Poplatek za ukládání oxidu uhličitéhoukládání oxidu uhličitého je splatný do 30 dnů od doručení platebního výměru. (9) Správcem poplatku za ukládání oxidu uhličitéhoukládání oxidu uhličitého je obvodní báňský úřad místně příslušný podle umístění vtláčecího zařízení pro ukládání oxidu uhličitéhoukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur. (10) Výnos z poplatku za ukládání oxidu uhličitéhoukládání oxidu uhličitého je příjmem obceobce, na jejímž katastrálním územíkatastrálním území se nachází vtláčecí zařízení pro ukládání oxidu uhličitéhoukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur. Správce poplatku převede výnos z poplatku obciobci do 30 dnů ode dne zaplacení poplatku na účet příslušného obvodního báňského úřadu. § 15 Finanční zabezpečení (1) Žadatel o povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého je povinen prokázat, že je schopen poskytnout vhodné finanční zabezpečení, které pokrývá a) rizika během provozu a po uzavření úložištěrizika během provozu a po uzavření úložiště (dále jen „finanční zabezpečení rizik“), b) očekávané náklady související s povinnostmi při uzavírání a po uzavření úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého a po přechodu povinností (dále jen „finanční rezerva“). (2) Způsob vytváření finančního zabezpečení a čerpání peněžních prostředků z finančního zabezpečení stanoví vláda nařízením. § 16 Finanční zabezpečení rizik (1) Na finanční zabezpečení rizik lze použít zejména tyto nástroje: a) pojištění, b) vázaný bankovní účet, c) bankovní záruka, d) finanční zajištění13). (2) Riziky během provozu a po uzavření úložištěRiziky během provozu a po uzavření úložiště se rozumí zejména a) vznik nákladů na provádění nápravných opatřenínápravných opatření, b) vznik nákladů spojených s plněním povinností vyplývajících z jiného právního předpisu11), c) vznik nákladů na monitorování v období mezi uzavřením úložiště a přechodem povinností, které nejsou pokryty finanční rezervou. (3) Finanční zabezpečení rizik musí vstoupit v platnost a účinnost před zahájením vtláčení a musí zůstat platné a účinné a) po uzavření úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého podle § 12 odst. 1 až do nabytí právní moci rozhodnutí o schválení přechodu povinností podle § 13 odst. 6, nebo b) po zrušení povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého podle § 7 odst. 3 až do nabytí právní moci nového povolení provozu, nebo, je-li úložiště oxidu uhličitého uzavřeno podle § 12 odst. 2 a byl poskytnut finanční příspěvekfinanční příspěvek podle § 18, až do přechodu povinností podle § 13 odst. 9. (4) Změny finančního zabezpečení rizik, včetně úprav jeho výše, schvaluje obvodní báňský úřad. (5) Obvodní báňský úřad může povolit sloučení více nástrojů finančního zabezpečení rizik pro více úložišť oxidu uhličitéhoúložišť oxidu uhličitého, pokud je provozuje jeden provozovatelprovozovatel a nebude ohrožena jejich účinnost. (6) ProvozovatelProvozovatel zajistí, aby obvodní báňský úřad byl oprávněn čerpat z nástrojů finančního zabezpečení rizik peněžní prostředky pro účely stanovené v § 11 odst. 3 a 4. (7) Peněžní prostředky uložené na vázaný bankovní účet, které tvoří finanční zabezpečení rizik, nesmí být předmětem zajištění, nesmí být zahrnuty do majetkové podstaty a nepodléhají výkonu rozhodnutí ani exekuciexekuci. (8) ProvozovatelProvozovatel je povinen vytvářet finanční zabezpečení rizik podle podmínek stanovených v rozhodnutí o povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého. Souhlas s čerpáním peněžních prostředků z finančního zabezpečení rizik ve formě vázaného bankovního účtu vydává obvodní báňský úřad, nejde-li o případ uvedený v odstavci 6. § 17 Finanční rezerva (1) Finanční rezervu vytváří provozovatelprovozovatel ve formě zvláštního vázaného bankovního účtu. Finanční rezerva pokrývá a) náklady na monitorování a na zajištění úplného a trvalého zadržení oxidu uhličitého v úložišti od uzavření úložiště do přechodu povinností, b) utěsnění úložiště, demontáž a jiné odstranění vtláčecích zařízení, c) poskytnutí finančního příspěvkufinančního příspěvku podle § 18. (2) Finanční rezerva je nákladem na dosažení, udržení a zajištění příjmů14) provozovateleprovozovatele a nesmí být zahrnuta do majetkové podstaty, nepodléhá výkonu rozhodnutí ani exekuciexekuci a nesmí být použita pro jiné úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého ani k jinému účelu, než pro který byla vytvořena. (3) Čerpání peněžních prostředků z finanční rezervy schvaluje obvodní báňský úřad. Žádost provozovateleprovozovatele o čerpání z finanční rezervy musí být doložena odhadem nákladů na plnění povinností uvedených v odstavci 1. Obvodní báňský úřad neschválí organizaci čerpání části finanční rezervy určené na poskytnutí finančního příspěvkufinančního příspěvku podle § 18 před přechodem povinností podle § 13. (4) Pokud provozovatelprovozovatel zanikne nebo je v úpadku15), může obvodní báňský úřad rozhodnout o doplnění finanční rezervy z finančního zabezpečení rizik. (5) Výnosy ze zvláštního bankovního účtu podle odstavce 1 nejsou součástí finanční rezervy. § 18 Finanční příspěvek (1) Finančním příspěvkemFinančním příspěvkem se rozumí peněžní prostředky určené na pokrytí nákladů na monitorování a na zajištění úplného a trvalého zadržení oxidu uhličitého v úložištích oxidu uhličitéhoúložištích oxidu uhličitého po přechodu povinností. (2) ProvozovatelProvozovatel je povinen před přechodem povinností podle § 13 uložit finanční příspěvekfinanční příspěvek na zvláštní vázaný bankovní účet Českého báňského úřadu. (3) Výše finančního příspěvkufinančního příspěvku zohledňuje kritéria pro popis a posuzování úložného komplexuúložného komplexu z hlediska možného ukládání oxidu uhličitéhoukládání oxidu uhličitého podle jiného právního předpisu2) nebo parametry vztahující se k průběhu ukládání oxidu uhličitého důležité pro určení povinností pro dobu alespoň 50 let od přechodu povinností. (4) Finanční příspěvekFinanční příspěvek, uložený na zvláštním vázaném účtu Českého báňského úřadu, není předmětem daně z příjmů. HLAVA V PŘÍSTUP K PŘEPRAVNÍ SÍTI A ÚLOŽIŠTÍM OXIDU UHLIČITÉHO § 19 Přístup k přepravní síti a úložištím oxidu uhličitého (1) ProvozovateléProvozovatelé zařízení na zachytávání a přepravu oxidu uhličitého mají právo na přístup k existujícím přepravním sítím oxidu uhličitého a k úložištím oxidu uhličitéhoúložištím oxidu uhličitého povoleným podle tohoto zákona, pokud to a) umožňuje kapacita úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého zjištěná při průzkumu provedeném podle jiného právního předpisu2), b) umožňuje kapacita přepravní sítěpřepravní sítě, která je k dispozici nebo může být přiměřeně zajištěna, c) nevylučuje neslučitelnost technických specifikací, kterou nelze odstranit, d) nevylučují odůvodněné potřeby vlastníka nebo provozovateleprovozovatele úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého nebo přepravní sítěpřepravní sítě a zájmy dalších uživatelů úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého, sítě nebo dotčených zpracovacích či manipulačních zařízení, e) nenaruší plnění mezinárodních závazků České republiky v oblasti snižování emisí oxidu uhličitého16). (2) ProvozovatelProvozovatel přepravní sítěpřepravní sítě nebo úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého je povinen zajistit přístup k přepravní sítipřepravní síti nebo k úložišti oxidu uhličitéhoúložišti oxidu uhličitého. ProvozovatelProvozovatel může odmítnout přístup z důvodu nedostatečné kapacity, v takovém případě je povinen odmítnutí řádně odůvodnit. (3) ProvozovatelProvozovatel přepravní sítěpřepravní sítě nebo úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého, který odmítl přístup z důvodu nedostatečné kapacity nebo nedostatečného připojení, je povinen provést veškerá nezbytná zdokonalení, jsou-li hospodárná nebo je-li za ně potenciální zákazník ochoten zaplatit, za předpokladu, že to nebude mít nepříznivý vliv na bezpečnost přepravy a ukládání oxidu uhličitéhoukládání oxidu uhličitého pro životní prostředí. HLAVA VI VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY, KONTROLA A SANKCE § 20 Výkon veřejné správy (1) Veřejnou správu podle tohoto zákona vykonávají a) Ministerstvo životního prostředí, b) Ministerstvo průmyslu a obchodu, c) Český báňský úřad, d) obvodní báňské úřady. (2) Ministerstvo životního prostředí a) vykonává působnost ústředního správního úřadu v oblasti přepravy oxidu uhličitého za účelem jeho uložení do přírodních horninových struktur, b) kontroluje, jak fyzické a právnické osoby plní povinnosti týkající se přepravy oxidu uhličitého vyplývající z tohoto zákona a z rozhodnutí vydaných na jeho základě, c) koordinuje výzkum a sleduje technický rozvoj v rámci zachytávání, přepravy a ukládání oxidu uhličitéhoukládání oxidu uhličitého, d) předává Komisi každé tři roky zprávu o provádění tohoto zákona vypracovanou na základě požadavků Komise, e) je příslušným orgánem v případech přeshraniční přepravy oxidu uhličitého. (3) Ministerstvo průmyslu a obchodu vydává závazné stanovisko v řízení o povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého v přírodních horninových strukturách po vytěžených ložiscích ropy nebo hořlavého zemního plynu. (4) Český báňský úřad vykonává působnost ústředního správního úřadu v oblasti ukládání oxidu uhličitéhoukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem17) a dále a) zjišťuje, jak obvodní báňské úřady plní povinnosti podle tohoto zákona, b) vede souhrnnou evidenci vydaných povolení provozu úložišť oxidu uhličitéhoúložišť oxidu uhličitého a evidenci uzavřených úložišť oxidu uhličitéhoúložišť oxidu uhličitého a okolních úložných komplexůúložných komplexů, včetně map a řezů jejich prostorového rozsahu a dostupných informací důležitých pro posouzení toho, zda bude uložený oxid uhličitý zcela a trvale zadržen, c) zpřístupňuje informace o úložištích oxidu uhličitéhoúložištích oxidu uhličitého postupem podle jiného právního předpisu18), d) zasílá Komisi žádost o povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého a oznamuje jí pravomocné rozhodnutí o povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého, e) rozhoduje o pokračování v ukládání oxidu uhličitéhoukládání oxidu uhličitého, f) zpřístupňuje Komisi zprávy a další související materiály, g) oznamuje Komisi pravomocné rozhodnutí o schválení přechodu povinností, h) zveřejňuje formu a strukturu poplatkového přiznání včetně předepsaných údajů způsobem umožňujícím dálkový přístup, i) pověřuje podnikající fyzickou nebo právnickou osobu, která má oprávnění k hornické činnosti, k provádění činností vyplývajících z tohoto zákona. (5) Obvodní báňské úřady kromě působnosti stanovené jiným právním předpisem17) a) vydávají povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého, b) spolupracují s příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie v řízení o povolení provozu přeshraničního úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého, c) přezkoumávají, mění a zrušují vydaná povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého, d) rozhodují o uzavření úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého, e) nařizují provozovateliprovozovateli provedení nezbytných nápravných opatřenínápravných opatření a opatření vztahujících se k ochraně lidského zdraví, popřípadě stanoví lhůty k jejich provedení nebo zajišťují jejich provedení na náklady provozovateleprovozovatele, f) zajišťují provedení nezbytných nápravných opatřenínápravných opatření na náklady provozovateleprovozovatele, g) schvalují žádosti o uzavření úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého, h) plní povinnosti při zrušení rozhodnutí o povolení provozu a po přechodu povinností, i) vymáhají náklady prokazatelně vzniklé v souvislosti s prováděním nezbytných nápravných opatřenínápravných opatření nebo s plněním povinností po uzavření úložiště, j) vydávají rozhodnutí o schválení přechodu povinností, k) vykonávají správu poplatku za ukládání oxidu uhličitéhoukládání oxidu uhličitého, l) schvalují změny finančního zabezpečení rizik, včetně úprav jeho výše, m) povolují sloučení více nástrojů finančního zabezpečení rizik, n) schvalují čerpání peněžních prostředků z finanční rezervy, o) vykonávají kontrolní činnost podle tohoto zákona, p) ukládají pokuty za přestupky podle tohoto zákona. § 21 Kontrolní činnost (1) V rámci své působnosti provádějí orgány uvedené v § 20 kontrolu, jak fyzické i právnické osoby plní povinnosti vyplývající z tohoto zákona i z rozhodnutí vydaných na jeho základě. Orgány dozoru podle § 20 odst. 4 a 5 ukládají opatření a vydávají závazné příkazy k nápravě zjištěných nedostatků podle tohoto zákona. (2) Obvodní báňské úřady provádějí před uzavřením úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého jeho kontrolu nejméně jednou za rok. Po uzavření úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého se kontroly provádějí nejméně jednou ročně během 3 let po uzavření a poté každých 5 let, dokud nedojde k přechodu povinností podle § 13. Po uzavření úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého se kontroly zaměřují na zařízení pro vtláčení a monitorování a na vlivy úložného komplexuúložného komplexu na životní prostředí a na lidské zdraví. (3) Obvodní báňské úřady provádějí mimořádné kontroly úložišť oxidu uhličitéhoúložišť oxidu uhličitého, jsou-li jim oznámeny úniky nebo závažné nesrovnalostizávažné nesrovnalosti podle § 11 odst. 1 nebo jsou-li na ně upozorněny, nasvědčují-li zprávy podle § 10 o nedostatečném dodržování podmínek povolení, v případě potřeby prošetření závažných stížností vztahujících se k životnímu prostředí nebo lidskému zdraví, nebo v jiných situacích, kdy to považují za vhodné. (4) Obvodní báňský úřad vypracovává po každé kontrole úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého protokol o kontrole, ve kterém je uvedeno, zda jsou zapotřebí další opatření. Obvodní báňský úřad zveřejní protokol o kontrole do 2 měsíců od ukončení kontroly; protokol o kontrole v případě mimořádné kontroly podle odstavce 3 obvodní báňský úřad předá Českému báňskému úřadu a Ministerstvu životního prostředí. (5) Při provádění kontrol ověřuje orgán veřejné správy plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a jiných právních předpisů, pokud se vztahují k ukládání oxidu uhličitéhoukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur nebo vyplývajících z rozhodnutí orgánů veřejné správy, a ukládá opatření k nápravě. § 22 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 3 odst. 1 provozuje úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého bez povolení. (2) Žadatel o povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého se dopustí přestupku tím, že v žádosti uvede nepravdivé údaje v rozporu s § 5 odst. 1 a 2. (3) ProvozovatelProvozovatel se dopustí přestupku tím, že a) provozuje úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého v rozporu s povolením podle § 3 odst. 1, b) nesplní oznamovací povinnost podle § 7 odst. 1, c) provede podstatné změnypodstatné změny v provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého bez vydání nového nebo změněného povolení provozu úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého v rozporu s § 7 odst. 2, d) přijímá a ukládá oxid uhličitý v rozporu s § 8 odst. 1, e) v rozporu s § 8 odst. 2 přidává do ukládaného oxidu uhličitého odpad nebo jiné látky za účelem jejich odstranění, f) nevede evidenci množství a vlastností dodaného a vtláčeného oxidu uhličitého v rozporu s § 8 odst. 5, g) neprovádí monitorování podle § 9 odst. 1 a 2 nebo neprovede aktualizaci plánu monitorování podle § 9 odst. 3, h) v rozporu s § 10 nepodá obvodnímu báňskému úřadu zprávu v zákonem stanoveném rozsahu, i) v rozporu s § 11 odst. 1 neoznámí úniky oxidu uhličitéhoúniky oxidu uhličitého a závažné nesrovnalostizávažné nesrovnalosti nebo neprovede nezbytná nápravná opatřenínápravná opatření, j) v rozporu s § 11 odst. 3 neprovede nezbytné nápravné opatřenínápravné opatření a opatření vztahující se k ochraně lidského zdraví, pokud mu byla obvodním báňským úřadem nařízena, k) v rozporu s § 12 odst. 1 uzavře úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého, l) neplní povinnosti podle § 12 odst. 2, m) po uzavření úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého neplní povinnosti podle § 12 odst. 6 a 7 nebo je plní v rozporu s plánem činnosti po uzavření podle § 12 odst. 5, n) uvede nepravdivé údaje ve zprávě podle § 13 odst. 3 v úmyslu předstírat, že splňuje podmínky pro schválení přechodu povinností podle § 13, o) v rozporu s § 17 odst. 1 nevytváří finanční rezervu, p) v rozporu s § 18 odst. 2 neuloží finanční příspěvekfinanční příspěvek na zvláštní vázaný účet v bancebance, q) v rozporu s § 19 odst. 2 nezajistí přístup k úložišti oxidu uhličitéhoúložišti oxidu uhličitého, r) v rozporu s § 19 odst. 3 neprovede nezbytná zdokonalení úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého. (4) Dodavatel oxidu uhličitého se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 8 odst. 2 přidává do zachyceného, přepravovaného a ukládaného oxidu uhličitého odpad nebo jiné látky za účelem jejich odstranění, b) v rozporu s § 8 odst. 3 nezajistí provedení analýzy předávaného oxidu uhličitého a hodnocení rizik a nepředá jejich výsledky příjemci oxidu uhličitého nejpozději v okamžiku převzetí oxidu uhličitého. (5) ProvozovatelProvozovatel přepravní sítěpřepravní sítě se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 8 odst. 2 přidává do zachyceného a přepravovaného oxidu uhličitého odpad nebo jiné látky za účelem jejich odstranění, b) v rozporu s § 19 odst. 2 nezajistí přístup k přepravní sítipřepravní síti, c) v rozporu s § 19 odst. 3 neprovede nezbytná zdokonalení úložiště oxidu uhličitéhoúložiště oxidu uhličitého. (6) Za přestupek podle odstavců 1 až 5 lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2, odstavce 3 písm. e), i), l), m), n), o), p) a podle odstavce 4, b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. d), f), g), j), k), c) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a), b), c), h), q), r) a podle odstavce 5. § 23 Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona v prvním stupni projednává a pokuty za ně ukládá obvodní báňský úřad. Přestupky uvedené v § 22 odst. 5 projednává a pokuty za ně ukládá Ministerstvo životního prostředí. (2) Pokuty vybírá orgán, který je uložil. § 24 Společné ustanovení Ukládání oxidu uhličitéhoUkládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur na území České republiky nelze podle tohoto zákona do 1. ledna 2020 povolit. ČÁST DRUHÁ Změna horního zákona § 25 Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 61/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. Na konci § 1 se doplňuje věta, která zní: „Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie22)“. Poznámka pod čarou č. 22 zní: „22) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a využívání povolení k průzkumu, vyhledávání a dobývání uhlovodíků. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006.“. 2. V § 18 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) V chráněném území pro zvláštní zásahy do zemské kůry stanoveném pro úložiště oxidu uhličitého nelze povolit činnosti, které by vedly k narušení těsnosti úložiště oxidu uhličitého.“. 3. V § 30 odst. 1 se slova „v odstavci 2“ nahrazují slovy „v odstavci 3“. 4. V § 30 se za odstavec 7 vkládají nové odstavce 8 a 9, které včetně poznámek pod čarou č. 23 a 24 znějí: „(8) Oxid uhličitý je zakázáno ukládat do výhradních ložisek nerostů nebo do předpokládaných ložisek vyhrazených nerostů23), s výjimkou ložisek ropy a hořlavého zemního plynu, do nichž lze povolit ukládání oxidu uhličitého podle jiného právního předpisu24) ve spojení se zvyšováním jejich celkové vytěžitelnosti. (9) Vtláčení oxidu uhličitého pouze s cílem zvýšení celkové vytěžitelnosti ložisek ropy a hořlavého zemního plynu nebo s cílem vytěsňování slojového metanu z uhelných ložisek není považováno za ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur podle jiného právního předpisu24). 23) § 13 odst. 1 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 543/1991 Sb., zákona č. 366/2000 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek. 24) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.“. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 10. 5. V § 34 odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur24).“. 6. V § 34 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 25 zní: „(4) Posouzení vhodnosti plánovaného úložiště oxidu uhličitého se provádí na základě výsledků vyhledávání a průzkumu provedeného podle jiného právního předpisu25). 25) § 4g zákona č. 62/1988 Sb., ve znění zákona č. 85/2012 Sb.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o geologických pracích § 26 Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 543/1991 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 20 zní: „§ 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie20) a upravuje podmínky pro projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, jejich kontrolu a sankce. 20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a využívání povolení k průzkumu, vyhledávání a dobývání uhlovodíků. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006.“. 2. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 21 zní: „h) zjišťování a ověřování geologických a hydrogeologických podmínek pro zřizování, provoz a likvidaci zařízení pro ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur21). 21) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.“. 3. Za § 4f se vkládá nový § 4g, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 22 zní: „Zvláštní ustanovení pro vyhledávání a průzkum úložišť oxidu uhličitého v přírodních horninových strukturách § 4g (1) Účelem vyhledávání a průzkumu pro umístění úložiště oxidu uhličitého je poskytnout údaje pro popis a posouzení vhodnosti plánovaného úložného komplexu22) z hlediska ukládání oxidu uhličitého. (2) Kritéria pro popis a posuzování plánovaného úložného komplexu a okolní oblasti, která jsou nezbytná pro zpracování závěrečné zprávy o výsledcích průzkumu úložiště oxidu uhličitého a úložného komplexu, jsou stanovena v příloze k tomuto zákonu. (3) Během doby platnosti rozhodnutí o stanovení průzkumného území nelze povolit využití plánovaného úložného komplexu, které by bylo v rozporu s účelem zákona o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů, zejména takové, které by mohlo vést k úniku oxidu uhličitého z případného budoucího úložiště nebo k narušení jeho bezpečnosti. (4) Kromě náležitostí uvedených v § 4 odst. 2 obsahuje žádost o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum úložišť oxidu uhličitého v přírodních horninových strukturách návrh monitorování vtláčecích zkoušek. (5) V řízení o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum přeshraničních úložišť oxidu uhličitého spolupracuje ministerstvo s příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie. 22) § 2 písm. d) zákona č. 85/2012 Sb.“. 4. V § 14 odst. 2 písmeno f) zní: „f) vyhledávání a průzkum přírodních horninových struktur vhodných pro budování podzemních zásobníků pro uskladňování zemního plynu nebo ropy, nebo pro ukládání oxidu uhličitého21),“. 5. Příloha k zákonu č. 62/1988 Sb. zní: „Příloha k zákonu č. 62/1988 Sb. Kritéria pro popis a posuzování plánovaného úložného komplexu a okolní oblasti 1. Základní údaje pro popis a posuzování plánovaného úložného komplexu a okolní oblasti Pro popis a posuzování plánovaného úložného komplexu a okolních oblastí a pro sestrojení volumetrického a statického trojrozměrného (3-D) geologického modelu úložiště a úložného komplexu včetně nadloží a okolní oblasti a včetně hydraulicky spojených oblastí se shromáždí a získají alespoň tyto údaje o vnitřních vlastnostech úložného komplexu: a) geologické a geofyzikální parametry, b) hydrogeologické parametry (zejména existence podzemní vody určené ke spotřebě), c) inženýrské parametry rezervoáru (včetně objemových výpočtů objemu pórů pro vtláčení oxidu uhličitého a maximální úložné kapacity), d) geochemické parametry (rychlosti rozpouštění, rychlosti mineralizace), e) geomechanické parametry (permeabilita, mezní tlak porušení nadloží), f) seizmicita, g) přítomnost a stav přírodních a umělých cest, včetně studní a vrtů, které by se mohly stát únikovými cestami. O vlastnostech nejbližšího okolí plánovaného úložného komplexu se shromáždí a získají tyto údaje: a) zda úložný komplex nezasahuje na území sousedních států, b) jaké oblasti obklopující úložný komplex mohou být ovlivněny ukládáním oxidu uhličitého v úložišti, c) distribuce obyvatelstva v oblasti ležící nad úložištěm oxidu uhličitého, d) blízkost cenných přírodních zdrojů (zejména soustavy Natura 2000, zdrojů pitné podzemní vody a ložisek uhlovodíků), e) činnosti v okolí úložného komplexu a možné interakce s nimi (například průzkum, dobývání a ukládání uhlovodíků, geotermální využívání vodonosných horizontů a využívání zdrojů podzemní vody), f) blízkost k potenciálním zdrojům oxidu uhličitého (včetně odhadů celkového potenciálního množství oxidu uhličitého, které je hospodárné získat k uložení) a ke vhodným přepravním sítím. 2. Posuzování plánovaného úložného komplexu pomocí trojrozměrného statického geologického modelu Posuzování plánovaného úložného komplexu se provádí pomocí trojrozměrného statického geologického modelu následujícím postupem. 2.1. S využitím údajů uvedených v bodu 1 se s pomocí počítačových rezervoárových simulátorů vytvoří trojrozměrný statický geologický model potenciálního úložného komplexu včetně nadloží a hydraulicky spojených oblastí a fluid nebo soubor takových modelů. Tento statický geologický model nebo modely podloží popíší komplex z těchto hledisek: a) geologická struktura fyzikální pasti, b) geomechanické, geochemické a průtočné vlastnosti nadloží rezervoáru (nadloží, těsnící horniny, porézní a propustné horizonty) a okolních formací, c) popis systému zlomů a přítomnost jakýchkoli uměle vytvořených cest, d) plošný a vertikální rozsah úložného komplexu, e) objem pórového prostoru (včetně rozložení pórovitosti), f) základní rozložení fluid, g) veškeré další důležité vlastnosti. 2.2. Nejistota spojená s každým z parametrů použitých k vytvoření modelu se posoudí prostřednictvím vytvoření několika scénářů pro každý parametr a výpočtu příslušných mezí spolehlivosti. Posoudí se také případná nejistota spojená s modelem samotným. 3. Popis dynamického chování úložiště, charakterizace citlivosti, posouzení rizik K popisu a posouzení dynamického chování plánovaného úložiště oxidu uhličitého se použije dynamické modelování skládajícího se ze simulace postupu vtláčení oxidu uhličitého do úložiště s využitím trojrozměrného statického geologického modelu nebo modelů podloží vytvořených podle bodu 2 v počítačovém simulátoru úložného komplexu. 3.1 Popis dynamického chování úložiště Při popisu dynamického chování úložiště se přihlíží alespoň k těmto faktorům: a) možná rychlost vtláčení a vlastnosti toku oxidu uhličitého, b) účinnost modelování sdružených procesů (tj. způsob, jakým na sebe vzájemně působí jednotlivé dílčí vlivy v simulátoru (simulátorech), c) reaktivní procesy (tj. způsob, jakým model zpětně zohledňuje reakci vtláčeného oxidu uhličitého s minerály v místě ukládání), d) použitý rezervoárový simulátor (pro ověření některých poznatků může být zapotřebí využít více simulací), e) krátkodobé a dlouhodobé simulace (s cílem určit působení a chování oxidu uhličitého v řádu desetiletí a tisíciletí, včetně míry rozpustnosti oxidu uhličitého ve vodě). Výsledkem dynamického modelování jsou modelové hodnoty těchto parametrů: f) tlak a teplota úložné formace jako funkce rychlosti vtláčení a kumulativního objemu vtláčení v čase, g) plošné a vertikální rozšíření oxidu uhličitého v čase, h) vlastnosti toku oxidu uhličitého v rezervoáru včetně skupenských přeměn, i) mechanismy a míry zadržení oxidu uhličitého (včetně bodů přetoku a bočního a vertikálního utěsnění), j) druhotné zádržné systémy v celém úložném komplexu, k) úložná kapacita a tlakové gradienty v úložišti, l) riziko vzniku zlomů v úložné formaci (úložných formacích) a nadloží, m) riziko průniku oxidu uhličitého do nadloží, n) riziko úniku z úložiště (například opuštěnými nebo nevhodně utěsněnými vrty), o) rychlost migrace (v otevřených rezervoárech), p) míra utěsnění zlomů, q) změny chemických parametrů fluid ve formaci (formacích) a následné reakce (například změna pH, tvorba minerálů) a využití reaktivního modelování k posouzení účinků, r) vytlačení formačních fluid, s) zvýšená seizmicita a zdvihy povrchu. 3.2. Popis citlivosti Pro charakterizaci citlivosti se provede více simulací a určí se citlivost posouzení na změny předpokladů přijatých ohledně jednotlivých parametrů. Simulace musí být založeny na měnících se parametrech ve statickém geologickém modelu nebo modelech podloží a měnících se rychlostních funkcích a předpokladech v dynamickém modelování. Jakákoli případná významná citlivost se vezme v úvahu při posuzování rizika. 3.3. Posouzení rizik Posouzení rizik zahrnuje především tyto prvky: 3.3.1. Popis nebezpečí Popis nebezpečí spočívá v charakterizaci možností úniku z úložného komplexu zjištěných pomocí výše popsaného dynamického modelování a charakterizace bezpečnosti. Při popisu nebezpečí se přihlíží mimo jiné k těmto faktorům: a) potenciální únikové cesty, b) potenciální rozsah úniků zjištěnými únikovými cestami (rychlosti proudění), c) rozhodující parametry mající vliv na případný únik (např. maximální tlak v rezervoáru, maximální rychlost vtláčení, teplota, citlivost na jednotlivé předpoklady ve statickém geologickém modelu nebo modelech podloží), d) druhotné účinky ukládání oxidu uhličitého včetně vytlačení původních formačních fluid a vytvoření nových látek uložením oxidu uhličitého, e) veškeré další faktory, které by mohly představovat nebezpečí pro lidské zdraví nebo životní prostředí (např. fyzické struktury spojené s projektem). Popis nebezpečí zahrnuje plný rozsah provozních podmínek v zájmu ověření bezpečnosti úložného komplexu. 3.3.2. Posouzení expozice - na základě vlastností prostředí a distribuce a činností obyvatelstva nad úložným komplexem a potenciálního chování a osudu oxidu uhličitého uniklého potenciálními únikovými cestami zjištěnými podle bodu 3.3.1. 3.3.3. Posouzení účinků - na základě citlivosti konkrétních chráněných druhů organismů, společenstev nebo přírodních stanovišť v souvislosti s možnými úniky zjištěnými podle bodu 3.3.1. Posouzení účinků v relevantních případech zahrnuje účinky (asfyxie; hyperkapnie) expozice zvýšeným koncentracím oxidu uhličitého v biosféře, včetně půdy, a poklesu pH v těchto prostředích v důsledku úniku oxidu uhličitého. Posouzení účinků zahrnuje rovněž posouzení účinků dalších látek, které mohou být přítomny v unikajících tocích oxidu uhličitého (nečistoty přítomné ve vtláčeném toku nebo nové látky vzniklé po uložení oxidu uhličitého. Tyto účinky se posoudí v delším časovém a prostorovém měřítku a v závislosti na různých rozsazích úniků. 3.3.4. Popis rizik - součástí popisu rizik je posouzení bezpečnosti a neporušenosti úložiště oxidu uhličitého v krátkodobém a dlouhodobém výhledu, včetně posouzení rizika úniku za zamýšlených podmínek užívání a nejhorších dopadů na životní prostředí a zdraví. Popis rizik se provádí na základě posouzení nebezpečí, expozice a účinků. Jeho součástí je posouzení zdrojů nejistoty určených v průběhu provádění jednotlivých kroků popisu a posouzení úložiště, a je-li to možné, popis způsobů, jimiž lze nejistotu snížit.“. § 27 Přechodné ustanovení Držitel rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry, které nabylo právní moci před nabytím účinnosti tohoto zákona, který na tomto průzkumném území plánuje provádět vyhledávání nebo průzkum pro ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur, je povinen předložit ministerstvu návrh monitorování vtláčecích zkoušek do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ministerstvo posoudí předložený návrh monitorování vtláčecích zkoušek a v případě potřeby změní rozhodnutí o stanovení průzkumného území. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí § 28 Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 436/2009 Sb., se mění takto: 1. V příloze č. 1, kategorii I bodě 3.7 se slovo „dopravu“ nahrazuje slovem „přepravu“ a za slova „dalších látek“ se vkládají slova „včetně toků oxidu uhličitého za účelem jejich ukládání do přírodních horninových struktur a připojených kompresních stanic13),“. Poznámka pod čarou č. 13 zní: „13) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.“. 2. V příloze č. 1 se na konci kategorie I doplňují body 11.1. a 11.2., které znějí: „11.1. Úložiště oxidu uhličitého13) Křížek se doplňuje do sloupce A. 11.2. Zařízení k zachytávání oxidu uhličitého za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur13), a to ze zařízení, která vždy podléhají posouzení podle tohoto zákona, nebo ze zařízení o celkové roční kapacitě zachyceného oxidu uhličitého 1,5 megatuny nebo vyšší. Křížek se doplňuje do sloupce A.“. 3. V příloze č. 1, kategorii II bod 3.7. zní: „3.7. Produktovody k přepravě plynu, ropy, páry, vody a dalších látek o délce větší než 5 km a průměru 300 - 800 mm, pokud nepřísluší do kategorie I; produktovody toků oxidu uhličitého za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur13), pokud nepřísluší do kategorie I.“. 4. V příloze č. 1, kategorii II se doplňuje bod 3.10., který zní: „3.10. Zařízení k zachytávání oxidu uhličitého za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur13) ze zařízení, která nepřísluší do kategorie I. Křížek se doplňuje do sloupce A.“. ČÁST ŠESTÁ Změna vodního zákona § 30 Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 181/2008 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 77/2011 Sb. a zákona č. 151/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 17 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 49 zní: „h) k ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur podle jiného právního předpisu49). 49) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.“. 2. V § 28 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) ukládat oxid uhličitý49) do hydrogeologických struktur s využitelnými nebo využívanými zásobami podzemních vod.“. 3. V § 29 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Oxid uhličitý je zakázáno ukládat49) do hydrogeologických struktur s významnými zásobami kvalitních podzemních vod určených především pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou.“. 4. V § 39 se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Ukládání oxidu uhličitého49) do povrchových vod je zakázáno.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o integrované prevenci § 31 V příloze č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 437/2004 Sb. a zákona č. 222/2006 Sb., se na konci bodu 6 doplňuje bod 6.9., který včetně poznámky pod čarou č. 27 zní: „6.9. Zachytávání oxidu uhličitého ze zařízení, na která se vztahuje zákon o integrované prevenci, za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur podle jiného právního předpisu27). 27) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě § 33 Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 50 zní: „50) Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V příloze č. 1 na konci bodu 15 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 16, který včetně poznámky pod čarou č. 51 zní: „16. provozování úložišť oxidu uhličitého podléhajících povolení podle jiného právního předpisu51). 51) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.“. ČÁST DESÁTÁ ÚČINNOST § 34 Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem ode dne jeho vyhlášení. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r. Příloha k zákonu č. 85/2012 Sb. KRITÉRIA PRO VYPRACOVÁNÍ A AKTUALIZACI PLÁNU MONITOROVÁNÍ A PRO MONITOROVÁNÍ PO UZAVŘENÍ I. Vypracování a aktualizace plánu monitorování Plán monitorování se vypracovává na základě analýzy posouzení rizik provedené podle bodu 3 přílohy k zákonu o geologických pracích2) a aktualizuje za účelem splnění požadavků na monitorování stanovených v § 9 odst. 1 na základě těchto kritérií: 1. Vypracování plánu monitorování 1.1. Plán monitorování poskytuje údaje o monitorování, které je třeba provádět v hlavních fázích projektu, včetně výchozího a provozního monitorování a monitorování po uzavření. Pro každou fázi se stanoví a) monitorované parametry, b) použité technické prostředky pro monitorování a odůvodnění této volby, c) lokality pro monitorování a zdůvodnění výběru prostorového vzorkování, d) četnost provádění a zdůvodnění výběru časového vzorkování. 1.2. Parametry určené k monitorování se volí tak, aby byly splněny jeho účely. Plán monitorování však musí v každém případě zahrnovat nepřetržité nebo občasné monitorování těchto parametrů: a) prchavé emise oxidu uhličitého z vtláčecího zařízení, b) objemový tok oxidu uhličitéhotok oxidu uhličitého v ústích vtláčecích vrtů, c) tlak a teplota oxidu uhličitého v ústích vtláčecích vrtů za účelem stanovení hmotnostního průtoku, d) chemická analýza vtlačovaného materiálu, e) teplota a tlak v úložišti oxidu uhličitéhoúložišti oxidu uhličitého za účelem stanovení skupenských přeměn a stavu oxidu uhličitého. 1.3. Volba technických prostředků pro monitorování vychází z osvědčených postupů dostupných v době přípravy projektu. Je třeba vzít v úvahu a podle vhodnosti využít tyto alternativy: a) technologie, které umožní detektovat přítomnost, umístění a trasy migrace oxidu uhličitého pod povrchem i na povrchu, b) technologie, které poskytují informace o tlakově-objemovém chování a plošném a svislém rozložení oblaku oxidu uhličitého za účelem zlepšení numerické trojrozměrné simulace na trojrozměrných geologických modelech přírodní horninové struktury vytvořených podle zákona o geologických pracích2) a jeho přílohy, c) technologie, které mají široký plošný záběr a umožňují zachytit informace o případných dříve nezjištěných možných únikových cestách v celém prostorovém rozsahu úložného komplexuúložného komplexu i vně něj v případě závažných nesrovnalostízávažných nesrovnalostí nebo migrace oxidu uhličitého mimo úložný komplexúložný komplex. 2. Aktualizace plánu monitorování Údaje shromážděné monitorováním se zakládají a vyhodnocují. Pozorované výsledky se porovnávají s chováním předpověděným při dynamické trojrozměrné simulaci tlakově-objemového chování a vývoje nasycenosti provedené v rámci charakterizace bezpečnosti podle zákona o geologických pracích a jeho přílohy (bod 3). V případě významného odchýlení pozorovaného chování od předpokladů se provede překalibrování trojrozměrného modelu, aby tento odrážel pozorované chování. Překalibrování se provádí na základě údajů získaných z pozorování podle monitorovacího plánu; je-li to třeba ke zvýšení důvěry v předpoklady použité při překalibrování, obstarají se doplňující údaje. Body 2 a 3 přílohy k zákonu o geologických pracích2) se zopakují s využitím překalibrovaného trojrozměrného modelu nebo modelů, aby se získaly nové scénáře nebezpečí a rychlosti proudění a aby se upravilo a aktualizovalo posouzení rizik. Jsou-li na základě porovnání skutečného chování rezervoáru s modelem a nové kalibrace modelu zjištěny nové zdroje, cesty a rychlosti proudění oxidu uhličitého nebo je-li zjištěno výrazné odchýlení od předchozího posouzení, monitorovací plán se odpovídajícím způsobem aktualizuje. II. Monitorování po uzavření Monitorování po uzavření se provádí na základě informací shromážděných a vymodelovaných v průběhu provádění plánu monitorování podle § 9 odst. 2 a podle bodu 2. Slouží zejména k získání informací potřebných pro účely § 13 odst. 1. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006. 2) Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 34 odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb. § 17 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb. § 6 vyhlášky č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích. 4) Například § 23 odst. 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 436/2009 Sb. 5) § 149 správního řádu. 6) § 33 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 386/2005 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb. 7) § 5 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 223/2009 Sb. Vyhláška č. 15/1995 Sb., o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností, ve znění pozdějších předpisů. 8) § 2 písm. c) vyhlášky č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb. 9) Zákon č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 12) Například zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění, ve znění pozdějších předpisů. 14) § 24 odst. 2 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 438/2003 Sb. 15) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 16) Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu, vyhlášená pod č. 80/2005 Sb. m. s. Kjótský protokol k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu, vyhlášený pod č. 81/2005 Sb. m. s. 17) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o Státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. 18) Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. 21) Příloha k zákonu č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů.