law_id stringlengths 11 2.15k | law_text stringlengths 14 1.92M |
|---|---|
Vyhláška č. 82/2012 Sb. | Vyhláška č. 82/2012 Sb.
Vyhláška o provádění kontrol technického stavu vozidel a jízdních souprav v provozu na pozemních komunikacích (vyhláška o technických silničních kontrolách)
Vyhlášeno 16. 3. 2012, datum účinnosti 31. 3. 2012, částka 30/2012
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Způsob provádění technické silniční kontroly
* § 2a - Způsob a rozsah provádění kontroly umístění, upevnění nebo zajištění nákladu
* § 2b - Technické požadavky na mobilní kontrolní jednotku
* § 3 - Způsob stanovení nákladů na provedení technické silniční kontroly
* § 4 - Doklad o provedené technické silniční kontrole a způsob a forma předání údajů v něm obsažených
* § 4a - Zadržení osvědčení o registraci vozidla
* § 5 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 82/2012 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 82/2012 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 82/2012 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 82/2012 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (384/2023 Sb.)
82
VYHLÁŠKA
ze dne 6. března 2012
o provádění kontrol technického stavu vozidel a jízdních souprav v provozu na pozemních komunikacích (vyhláška o technických silničních kontrolách)
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 137 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 133/2011 Sb. a zákona č. 297/2011 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 6a odst. 4 zákona:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje
a)
způsob a rozsah provádění technické silniční kontrolytechnické silniční kontroly a technické podmínky pro hodnocení jejího výsledku a kontrol umístění, upevnění nebo zajištění nákladu,
b)
způsob stanovení nákladů na provedení technických silničních kontrol,
c)
náležitosti dokladu o provedené technické silniční kontroletechnické silniční kontrole a způsob a formu předávání údajů v něm obsažených,
d)
technické požadavky na mobilní kontrolní jednotku,
e)
vymezení nebezpečných závad, které vzhledem ke své povaze nebo rozsahu významně zvyšují ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích nebo nepříznivé působení provozu vozidlavozidla nebo jízdní soupravyjízdní soupravy na životní prostředí, a
f)
vzory dokladů o zadržení osvědčení o registraci vozidlavozidla.
§ 2
Způsob provádění technické silniční kontroly
(1)
Technická silniční kontrola se vykonává za přítomnosti řidičeřidiče po dobu nezbytně nutnou pro účely zjištění skutečného technického stavu vozidlavozidla nebo jízdní soupravyjízdní soupravy (dále jen „vozidlovozidlo“).
(2)
Technická silniční kontrolaTechnická silniční kontrola prováděná policistou zahrnuje
a)
kontrolu osvědčení o registraci vozidlavozidla nebo obdobného dokladu vydaného jiným státem, včetně dokladu o osvědčení v elektronické podobě, ověření odstranění závad technického stavu vozidlavozidla v rozsahu výsledku poslední pravidelné technické prohlídky a výsledku poslední technické silniční kontrolytechnické silniční kontroly, které bylo vozidlovozidlo podrobeno, a
b)
kontrolu technického stavu vozidlavozidla prováděnou vizuálně.
(3)
Technická silniční kontrolaTechnická silniční kontrola prováděná policistou může dále zahrnovat
a)
další úkony ke zjištění skutečného technického stavu vozidlavozidla, k nimž má policista vybavení a které je na základě vizuální kontroly vozidlavozidla vhodné provést, nebo
b)
kontrolu umístění, upevnění nebo zajištění nákladu.
(4)
Technická silniční kontrolaTechnická silniční kontrola prováděná pomocí mobilní kontrolní jednotky, ve stanici měření emisí, ve stanici technické kontroly nebo v autorizovaném metrologickém středisku zahrnuje kontrolní úkony stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce v rozsahu stanoveném policistou na základě kontroly technického stavu vozidlavozidla podle odstavců 2 a 3.
(5)
Technické podmínky pro hodnocení výsledku technické silniční kontrolytechnické silniční kontroly jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce. Výsledek technické silniční kontrolytechnické silniční kontroly se hodnotí podle nejzávažnější zjištěné závady.
(6)
Při provádění kontrolních úkonů se nekontrolují položky, které byly předmětem posouzení v rámci technické prohlídky nebo technické silniční kontrolytechnické silniční kontroly uskutečněné v posledních třech měsících, nejde-li o zřejmou závadu. Skutečně provedený rozsah kontrolních úkonů se vyznačí do dokladu o provedené technické silniční kontroletechnické silniční kontrole.
(7)
Technická silniční kontrolaTechnická silniční kontrola podle odstavce 4 se provádí v přítomnosti policisty a zahrnuje pouze kontrolní úkony nezbytné pro ověření technické způsobilosti vozidlavozidla v rozsahu, v jakém má o ní policista důvodné pochybnosti.
§ 2a
Způsob a rozsah provádění kontroly umístění, upevnění nebo zajištění nákladu
Způsob a rozsah provádění kontroly umístění, upevnění nebo zajištění nákladu a technické podmínky pro hodnocení jejího výsledku jsou stanoveny v příloze č. 5 k této vyhlášce.
§ 2b
Technické požadavky na mobilní kontrolní jednotku
(1)
Mobilní kontrolní jednotka musí být vybavena
a)
vybavením k posouzení požadovaného stavu brzd a brzdného účinku,
b)
soupravou tlakoměrů pro kontrolu vzduchových soustav vozidelvozidel,
c)
zařízením na kontrolu řízení a zavěšení náprav,
d)
přístrojem na kontrolu seřízení světlometů,
e)
zařízením na kontrolu zapojení zásuvky tažného zařízení, zařízením na měření opotřebení spojovacích zařízení vozidelvozidel,
f)
hlukoměrem,
g)
zařízením k připojení elektronického rozhraní vozidlavozidla,
h)
přístrojem na měření hloubky dezénu pneumatik,
i)
zařízením na kontrolu propustnosti světla,
j)
zařízením pro určení hodnoty zatížení na kolo/nápravu a
k)
přístroji potřebnými k provádění měření emisí.
(2)
Mobilní kontrolní jednotka může být vybavena pouze přístroji, vybavením, zařízením a soupravami, které jsou schváleny pro provádění technických prohlídek.
§ 3
Způsob stanovení nákladů na provedení technické silniční kontroly
(1)
Náklady na provedení technické silniční kontrolytechnické silniční kontroly jsou náklady provedení technické silniční kontrolytechnické silniční kontroly podle § 2 odst. 4.
(2)
Náklady na provedení technické silniční kontroly podle odstavce 1 činí u
a)
vozidelvozidel, která mají více než osm míst k přepravě osob, kromě místa řidičeřidiče, a vozidelvozidel, jejichž největší přípustná hmotnost převyšuje 3 500 kg, 1 500 Kč a
b)
ostatních vozidelvozidel 800 Kč.
§ 4
Doklad o provedené technické silniční kontrole a způsob a forma předání údajů v něm obsažených
(1)
Doklad o provedené technické silniční kontroletechnické silniční kontrole obsahuje údaje týkající se vozidlavozidla, jeho provozovatele a řidičeřidiče, osoby provádějící technickou silniční kontrolutechnickou silniční kontrolu, místa, dne a času vykonané technické silniční kontrolytechnické silniční kontroly, provedených kontrolních úkonů a provedené technické silniční kontroletechnické silniční kontrole, a dále obsahuje podpis osoby provádějící kontrolu a řidičeřidiče, jehož vozidlovozidlo bylo podrobeno kontrole. Vzor dokladu o provedené technické silniční kontroletechnické silniční kontrole je obsažen v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(2)
Policista předá v elektronické formě údaje obsažené v dokladu o provedené technické silniční kontroletechnické silniční kontrole prostřednictvím informačního systému technických prohlídek následující pracovní den od jeho vystavení.
§ 4a
Zadržení osvědčení o registraci vozidla
(1)
Nebezpečnou závadou, která vzhledem ke své povaze nebo rozsahu významně zvyšuje ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích nebo nepříznivé působení provozu vozidlavozidla nebo jízdní soupravyjízdní soupravy na životní prostředí, je
a)
absence nebo odstranění podstatné části výfukového systému,
b)
poškození brzdového systému vylučující jeho použití, zejména vyřazení jeho části z provozu, destrukce brzdových kotoučů a obložení,
c)
absence čelního skla nebo jeho poškození na více než 50 % plochy,
d)
zjevné nadměrné úniky provozních kapalin,
e)
koroze nebo praskliny nosných částí zjevně narušující pevnost rámu nebo karoserie,
f)
opotřebení nebo poškození pneumatik odhalující nosné vrstvy,
g)
deformace rámu nebo karoserie dosahující sloupku A, u motocyklů značné deformace základních prvků rámu,
h)
deformace nápravy včetně jejího uložení mající vliv na její pevnost,
i)
zjevná deformace uložení motoru, například utržené úchyty, posunutí motoru,
j)
deformace karoserie zasahující do vnitřního prostoru osádky vozidlavozidla,
k)
deformace hlavních částí systému řízení, které zjevně ovlivňují bezpečné ovládání vozidlavozidla, například převodky, posilovače, spojovací tyče, hřídele volantu,
l)
zjevné deformace nebo praskliny kol,
m)
zjevný únik výfukových nebo jiných jedovatých plynů do prostoru řidičeřidiče nebo prostoru pro přepravu cestujících u vozidlavozidla kategorie M2 a M3.
(2)
Vzor dokladu o zadržení osvědčení o registraci vozidlavozidla je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.
§ 5
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jejího vyhlášení.
Ministr:
Mgr. Dobeš v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 82/2012 Sb.
Kontrolní úkon
Obsahovou náplň kontrolního úkonu tvoří
a)
technické podmínky stanovené zvláštním právním předpisem2),
b)
způsob kontroly a
c)
specifikace závad, která popisuje zjištěné závady a stanoví stupeň jejich závažnosti.
Seznam kontrolních úkonů pro kontrolu technického stavu vozidel
PODROBNÝ POPIS ZÁVAD
Označení stupňů závad:
A - lehká závada
B - vážná závada
C - nebezpečná závada
Skupina kontrolních úkonů
---
Číslo KÚ| Kontrolní úkon| Metoda kontroly
Číslo a základní popis závady| Číslo KÚ
v
IS TP| Podrobný popis závady se stupněm hodnocení
0\\. IDENTIFIKACE VOZIDLA
0.1 Registrační značky (jsou-li vyžadovány)
0.1| Registrační značky (jsou-li vyžadovány)| Vizuální kontrola.
0.1.1| 0.1.1| Vozidlo, které podléhá registraci, není opatřeno předepsaným počtem tabulek registračních značek.| B
Vozidlo, které podléhá registraci, není opatřeno předepsaným počtem tabulek registračních značek
0.1.2| 0.1.2.2| Uchycení tabulky registrační značky není spolehlivé, takže tabulka registrační značky může upadnout.| B
Uchycení tabulky registrační značky je uvolněné nebo není spolehlivé, takže tabulka registrační značky může upadnout nebo způsob uchycení neodpovídá požadavkům| 0.1.2.3| Způsob uchycení tabulky registrační značky neodpovídá požadavkům nebo snižuje její čitelnost.| B
0.1.3| 0.1.3.2| Poškození některého písmenného nebo číselného znaku registrační značky, které snižuje její čitelnost nebo poškození, či deformace (např. ohnutí) tabulky registrační značky, které snižují její čitelnost.| B
Tabulka registrační značky je poškozená nebo deformovaná nebo nečitelná, nebo je upraven její rozměr nebo její nepovolená úprava snižuje její čitelnost| 0.1.3.3| Nepovolená úprava (např. zmenšení rozměrů) tabulky registrační značky.| B
0.1.4| 0.1.4| Údaje uvedené na tabulce registrační značky neodpovídají údajům uvedeným v předložených dokladech od vozidla.| B
Údaje uvedené na tabulce registrační značky neodpovídají údajům uvedeným v dokladech vozidla
0.1.5| 0.1.5.1| Neschválená úprava umístění tabulky registrační značky na vozidle vzhledem k minimální nebo maximální výšce nad vozovkou nebo umístění tabulky registrační značky vzhledem k podélné střední rovině vozidla neodpovídá požadavkům a tyto změny umístění u vozidel kategorie L nejsou zapsány v registru silničních vozidel.| B
Umístění tabulky registrační značky na vozidle nebo úhly geometrické viditelnosti tabulky registrační značky neodpovídají požadavkům| 0.1.5.2| Tabulka registrační značky není umístěná kolmo k podélné střední rovině vozidla (vychýlení do boku) nebo není její spodní hrana přibližně vodorovná s vozovkou nebo úhly naklopení tabulky registrační značky (od vozovky nebo k vozovce) překračují povolené hodnoty.| B
0.1.5.3| Poloha umístění registrační značky na vozidle nebo dodatečné úpravy na vozidle zapříčiňují nedostatečnou viditelnost tabulky registrační značky v některém z vymezených úhlů geometrické viditelnosti.| B
0.1.6| 0.1.6| Použití neschválené tabulky registrační značky (vlastní výroba).| B
Použití neschválené tabulky registrační značky (vlastní výroba)
0.2 Identifikace vozidla / identifikační číslo / výrobní číslo a povinný štítek výrobce
0.2.1| Identifikační číslo / výrobní číslo| Vizuální kontrola.
0.2.1.1| 0.2.1.1| Vyražené identifikační číslo / výrobní číslo vozidla nebo výměnného samostatného technického celku (výměnná nástavba, pracovní stroj nesený) chybí, nebo je nelze najít.| B
Vyražené identifikační číslo / výrobní číslo vozidla nebo výměnného samostatného technického celku (výměnná nástavba, pracovní stroj nesený) chybí, nebo je nelze najít
0.2.1.2| 0.2.1.2| Identifikační číslo / výrobní číslo je neúplné nebo nečitelné nebo vyrezlé nebo jinak poškozené.| B
Identifikační číslo / výrobní číslo je neúplné nebo nečitelné nebo vyrezlé nebo jinak poškozené
0.2.1.3| 0.2.1.3| Identifikační číslo / výrobní číslo neodpovídá údajům uvedeným v dokladech vozidla nebo v dokladech výměnného samostatného technického celku (výměnná nástavba, pracovní stroj nesený).| B
Identifikační číslo / výrobní číslo neodpovídá údajům uvedeným v dokladech vozidla nebo výměnného samostatného technického celku (výměnná nástavba, pracovní stroj nesený)
| 0.2.1.4.1| Ve struktuře vyraženého identifikačního čísla / výrobního čísla nebo v jeho okolí, jsou patrné změny (např. přeražení jiného čísla, navaření části karoserie z jiného vozidla) svědčící o jeho pozměnění.| B
0.2.1.4| 0.2.1.4.2| Identifikační číslo / výrobní číslo je vyraženo neschváleným, neoriginálním způsobem nebo způsob ražby nebo umístění ražby zjevně neodpovídá provedení výrobce vozidla nebo výměnného samostatného technického celku, přičemž v dokladech vozidla nebo dokladech od výměnného samostatného technického celku chybí zápis správního úřadu o obnovení původního VIN náhradní technologií nebo o vyražení přiděleného úředního čísla.| B
Ve struktuře vyraženého identifikačního čísla / výrobního čísla nebo v jeho okolí, jsou patrné změny svědčící o jeho pozměnění nebo je číslo vyraženo neschváleným, neoriginálním způsobem
0.2.1.4.3| Velikost znaků, způsob ražby nebo umístění ražby obnoveného původního VIN náhradní technologií nebo přiděleného úředního čísla neodpovídá požadavkům nebo údajům, uvedeným v dokladech vozidla nebo v dokladech výměnného samostatného technického celku (výměnná nástavba, pracovní stroj nesený).| B
0.2.2| Povinný štítek výrobce| Vizuální kontrola.
0.2.2.1| 0.2.2.1.2| Povinný štítek výrobce, je-li vyžadován, chybí (u vozidla uvedeného do provozu od 01. 01. 2002).| B
Povinný štítek výrobce, je-li vyžadován, chybí nebo je nečitelný nebo je neúplný nebo vyznačené údaje neodpovídají údajům, uvedeným v dokumentaci vozidla nebo samostatného technického celku (výměnná nástavba, pracovní stroj nesený)| 0.2.2.1.3| Povinný štítek výrobce je nečitelný nebo předepsané údaje na štítku chybí (vyžaduje se vždy alespoň označení výrobce vozidla, VIN/ výrobní číslo podvozku).| B
0.2.2.1.4| Vyznačené údaje na povinném štítku výrobce (v případě označení výrobce vozidla, VIN / výrobní číslo podvozku) neodpovídají údajům, uvedeným v dokumentaci vozidla nebo samostatného technického celku (výměnná nástavba, pracovní stroj nesený), nestanoví-li výrobce jinak.| B
0.2.2.2| 0.2.2.2| Způsob upevnění, provedení nebo způsob vyznačení údajů na povinném štítku výrobce svědčí o jeho pozměnění.| B
Způsob upevnění nebo provedení nebo způsob vyznačení údajů na povinném štítku výrobce svědčí o jeho pozměnění
0.2.3| Doklady k vozidlu| Vizuální kontrola.
0.2.3| 0.2.3| Nečitelné doklady k vozidlu nebo nepřesnosti formální povahy.| A
Nečitelné doklady k vozidlu nebo nepřesnosti formální povahy
0.3| Neshoda údajů| Vizuální kontrola.
0.3.1| 0.3.1.1| Změna nebo úprava vozidla, která neodpovídá schválenému provedení nebo údajům, uvedeným v předložené dokumentaci k vozidlu (neschválená přestavba - pracovní stroj nesený, změna nástavby, karosérie, typ motoru, druh pohonu, změna hmotnosti nebo rozměru vozidla apod.).| B
Změna nebo úprava vozidla, která neodpovídá schválenému provedení nebo údajům, uvedeným v předložené dokumentaci k vozidlu, nebo je-li vyžadováno, není tato změna nebo úprava vyznačena v dokumentaci k vozidlu| 0.3.1.2| Je-li vyžadováno, není změna nebo úprava vozidla vyznačena v dokumentaci k vozidlu (dodatečná montáž tažného zařízení nebo ochranného rámu apod.).| B
0.3.2| 0.3.2| V rozporu s požadavky zákona byla na počítadle ujeté vzdálenosti provedena změna záznamu o celkové ujeté vzdálenosti vozidla.| B
V rozporu s požadavky zákona byla na počítadle ujeté vzdálenosti provedena změna záznamu o celkové ujeté vzdálenosti vozidla
1\\. BRZDOVÉ ZAŘÍZENÍ
1.1 Mechanický stav a funkce
1.1.1| Uložení pedálu provozní brzdy / ruční páka brzdy| Vizuální kontrola částí při ovládání brzdového systému.
Poznámka: Vozidla vybavená brzdovým systémem s posilovačem je třeba kontrolovat i s vypnutým motorem.
1.1.1.1| 1.1.1.1.1| U motocyklu je ruční páka brzdy obtížně pohyblivá, zjevně překračuje stanovené hodnoty pro jeho ovládání (maximální ovládací sílu).| B
Ovládací prvek provozní brzdy obtížně pohyblivý| 1.1.1.1.2| Ovládací prvek provozní brzdy není zjevně pohyblivý.| B
1.1.1.2| 1.1.1.2| Nadměrné opotřebení nebo nadměrná vůle v ovládacím prvku provozní brzdy.| B
Nadměrné opotřebení nebo nadměrná vůle v ovládacím prvku provozní brzdy
1.1.2| Stav brzdového pedálu / ruční ovládací páky brzdy a zdvih ovládacího prvku provozní brzdy| Vizuální kontrola částí při ovládání brzdového systému.
Poznámka: Vozidla vybavená brzdovým systémem s posilovačem je třeba kontrolovat i s vypnutým motorem.
1.1.2.1| 1.1.2.1.1| Nadměrná vůle na počátku zdvihu ovládacího prvku brzdy (mrtvý chod).| B
Nadměrný zdvih nebo nedostatečná rezerva zdvihu ovládacího prvku provozní brzdy| 1.1.2.1.2| Nedostatečná vůle na počátku zdvihu ovládacího prvku kapalinové brzdy.| B
1.1.2.1.3| Nedostatečná vzdálenost od podlahy (rezerva) na konci zdvihu ovládacího prvku kapalinové brzdy.| B
1.1.2.1.4| K vyvolání brzdného účinku je nutné opakované sešlápnutí / zmáčknutí ovládacího prvku provozní brzdy (např. při zavzdušnění).| B
1.1.2.1.5| Brzdu nelze zcela stlačit nebo je zablokovaná| C
1.1.2.2| 1.1.2.2.1| Ovládací prvek provozní brzdy se po odbrzdění správně neuvolňuje.| B
Ovládací prvek provozní brzdy se správně neuvolňuje| 1.1.2.2.2| Ovládací prvek provozní brzdy se po odbrzdění nevrací do původní polohy a kolo trvale přibrzďuje (je zablokováno).| B
1.1.2.3| 1.1.2.3| Protiskluzové pokrytí pedálu provozní brzdy chybí, je volné nebo opotřebené tak, že neplní svou funkci.| B
Protiskluzové pokrytí pedálu provozní brzdy chybí, je volné nebo opotřebené tak, že je hladké
1.1.2.4| 1.1.2.4| U traktoru, který je vybaven zdvojeným brzdovým pedálem, chybí zařízení pro jeho spojení nebo zařízení není funkční.| B
U traktoru, který je vybaven zdvojeným brzdovým pedálem, chybí zařízení pro jeho spojení nebo zařízení není funkční
| 1.1.2.5.1| U motocyklu na konci páky ruční brzdy chybí předepsané bezpečnostní zaoblení.| B
1.1.2.5| 1.1.2.5.2| Ovladač provozní brzdy (nožní pedál, ruční páka) deformovaný, naprasklý nebo ulomený.| B
Ovládací zařízení provozní brzdy poškozené nebo neodpovídá požadavkům
| 1.1.2.5.4| U motocyklu nelze nastavitelnou páčku nebo pedál provozní brzdy aretovat v požadované poloze, ale brzda lze ovládat.| B
1.1.2.6| 1.1.2.6.1| Systém ovládání provozní brzdy vozidla neodpovídá požadavkům (např. u motocyklů kat. L5, L6, L7).| B
Systém ovládání provozní brzdy vozidla neodpovídá požadavkům nebo některé předepsané ovládací prvky provozní brzdy chybí nebo byly demontovány| 1.1.2.6.2| Některé předepsané ovládací prvky provozní brzdy chybí nebo byly z vozidla demontovány (např. u motocyklu).| B
1.1.3| Vývěva nebo kompresor a jejich příslušenství| Vizuální kontrola součástí za normálního pracovního tlaku. Zkontrolovat čas pro dosažení podtlaku nebo tlaku potřebného pro bezpečné účinné brzdění a funkci výstražné signalizace, víceokruhového jistícího ventilu a přetlakového ventilu.
1.1.3.1| 1.1.3.1.1| Tlak vzduchu / podtlak je nedostatečný k zajištění nejméně 4 brzdění po vstupu výstražného zařízení v činnost nebo je ručička manometru v poli nebezpečí.| B
Tlak vzduchu / podtlak je nedostatečný k zajištění nejméně dvou bezpečně účinných brzdění s plným zdvihem ovládacího orgánu provozního brzdění po vstupu výstražného zařízení do činnosti nebo je ručička manometru v poli nebezpečí| 1.1.3.1.2| Tlak vzduchu / podtlak je nedostatečný k zajištění nejméně 2 brzdění po vstupu výstražného zařízení v činnost nebo je ručička manometru v poli nebezpečí.| C
1.1.3.2| 1.1.3.2| Čas pro dosažení tlaku / podtlaku potřebného pro bezpečné účinné brzdění je podle požadavků příliš dlouhý.| B
Čas pro dosažení tlaku / podtlaku potřebného pro bezpečné účinné brzdění není v souladu s požadavky
1.1.3.3| 1.1.3.3.1| Víceokruhový jisticí ventil nebo přetlakový ventil brzdové soustavy není funkční.| B
Víceokruhový jisticí ventil nebo přetlakový ventil nefunguje
1.1.3.4| 1.1.3.4.1| Slyšitelný únik vzduchu z kompresoru nebo víceokruhového jisticího ventilu nebo přetlakového ventilu.| B
Únik vzduchu působící znatelný pokles tlaku nebo slyšitelný únik vzduchu
1.1.3.5| 1.1.3.5.1| Vnější poškození kompresoru nebo víceokruhového jisticího ventilu nebo přetlakového ventilu nebo jejich uchycení, které může ovlivnit funkci brzdového systému.| B
Vnější poškození, které může ovlivnit funkci brzdového systému| 1.1.3.5.2| Vnější poškození kompresoru nebo víceokruhového jisticího ventilu nebo přetlakového ventilu nebo jejich uchycení, které bezprostředně ohrožuje funkci brzdového systému.| C
1.1.3.5.3| Nedostatečný účinek nouzového brzdění.| C
1.1.3.6| 1.1.3.6| Nepovolená změna spočívající v odběru tlaku vzduchu pro vedlejší spotřebiče z potrubí nebo ze zařízení, které je umístěné před víceokruhovým jistícím ventilem nebo odběr tlaku vzduchu z některého brzdového okruhu.| B
Nepovolená úprava spočívající v odběru tlaku vzduchu z brzdové soustavy pro vedlejší spotřebiče
1.1.4| Výstražná signalizace nízkého tlaku, manometr| Kontrola funkčnosti.
1.1.4.1| 1.1.4.1.1| Některý manometr je vadný, avšak výstražná signalizace nízkého tlaku vzduchu je plně funkční.| A
Nesprávná funkce nebo porucha manometru nebo výstražné signalizace nízkého tlaku vzduchu| 1.1.4.1.2| Optická kontrolka signalizace nízkého tlaku vzduchu se při ověření funkčnosti neuvede v činnost (např. vadná žárovka), ale akustická signalizace, je-li instalována, je plně funkční nebo naopak.| A
1.1.4.1.3| Signalizace nízkého tlaku vzduchu se při ověření funkčnosti neuvede v činnost nebo nefunguje správně nebo některý manometr je vadný či chybí a signalizace nízkého tlaku vzduchu nefunguje.| B
1.1.5| Ručně ovládaný brzdič parkovací brzdy přípojného vozidla| Vizuální kontrola částí při činnosti brzdového systému.
1.1.5.1| 1.1.5.1| Ovládací prvky ručně ovládaného brzdiče parkovací brzdy jsou poškozené nebo prasklé, nebo nadměrně opotřebené.| B
Ovladač ručně ovládaného brzdiče parkovací brzdy je prasklý, poškozený nebo je nadměrně opotřebený
1.1.5.2| 1.1.5.2.1| Ovládání ručně ovládaného brzdiče parkovací brzdy není spolehlivé nebo ručně ovládaný brzdič není spolehlivý.| B
Ručně ovládaný brzdič parkovací brzdy je nespolehlivý nebo jeho ovládání je nespolehlivé| 1.1.5.2.2| Ovládání ručně ovládaného brzdiče parkovací brzdy je obtížné nebo ovládací prvky brzdiče jsou pro řidiče obtížně přístupné (nepovolená úprava).| B
1.1.5.3| 1.1.5.3.1| U ručně ovládaného brzdiče parkovací brzdy slyšitelný únik vzduchu ze systému.| B
U ručně ovládaného brzdiče parkovací brzdy únik vzduchu ze systému| 1.1.5.3.2| Únik vzduchu z ručně ovládaného brzdiče parkovací brzdy způsobuje znatelný pokles tlaku vzduchu v brzdovém systému.| B
1.1.5.4| 1.1.5.4| Ručně ovládaný brzdič parkovací brzdy není funkční.| B
U ručně ovládaného brzdiče parkovací brzdy nevyhovující funkce
1.1.5.5| 1.1.5.5| Montáž nebo upevnění ručně ovládaného brzdiče parkovací brzdy na vozidle je uvolněné nebo není spolehlivé nebo neodpovídá požadavkům.| B
Vadné upevnění nebo montáž brzdiče parkovací brzdy
1.1.5.6| 1.1.5.6| Ručně ovládaný brzdič parkovací brzdy, je-li vyžadován, chybí (je demontován).| B
Ručně ovládaný brzdič parkovací brzdy, je-li vyžadován, chybí (je demontován)
1.1.6| Ovladač parkovací brzdy, ovládací páka, západka parkovací brzdy, elektrická parkovací brzda| Vizuální kontrola částí při činnosti brzdového systému.
1.1.6.1| 1.1.6.1.2| Západka nearetuje správně, ovládací páku parkovací brzdy nelze spolehlivě zajistit v pracovní poloze.| B
Západka parkovací brzdy nearetuje správně
1.1.6.2| 1.1.6.2.1| Opotřebení v převodu ovladače parkovací brzdy nebo západkového mechanismu, které však nemá vliv na spolehlivost nebo funkci ovládání parkovací brzdy.| A
Nadměrné opotřebení v převodu ovladače parkovací brzdy nebo západkového mechanismu parkovací brzdy| 1.1.6.2.2| Nadměrné opotřebení v převodu ovladače parkovací brzdy nebo západkového mechanismu, které má vliv na spolehlivost nebo funkci ovládání parkovací brzdy.| B
1.1.6.3| 1.1.6.3.1| Maximální brzdný účinek je dosažen až po více jak 2/3 celkového zdvihu ovladače parkovací brzdy, pokud výrobce nestanoví jinak.| B
Nadměrný zdvih páky nebo nedostatečná rezerva zdvihu v převodu svědčí o nesprávném seřízení parkovací brzdy| 1.1.6.3.2| Nedostatečná rezerva zdvihu ovladače parkovací brzdy.| B
1.1.6.4| 1.1.6.4.1| Ovládací prvek parkovací brzdy (např. klika se šroubem) je obtížně pohyblivý.| B
1.1.6.4.2| Po odbrzdění se převod parkovací brzdy nevrací do původní polohy.| B
Ovladač parkovací brzdy nebo některé ovládací prvky chybí, jsou poškozené nebo nefunkční| 1.1.6.4.3| Ovládací prvek parkovací brzdy (např. klika se šroubem) je v natolik zhoršeném technickém stavu (např. zkorodovaný, poškozený nebo nadměrně opotřebený), že není funkční.| B
1.1.6.4.4| Ovládací prvek parkovací brzdy (např. klika se šroubem, páka) nebo některé ovládací prvky (lana, páky apod.) parkovací brzdy byly z vozidla nebo z nápravy zjevně demontovány (nepřípustný zásah do brzdového systému).| B
1.1.6.5| 1.1.6.5.1| Výstražná signalizace činnosti parkovací brzdy nefunguje.| B
Nesprávná funkce výstražné signalizace parkovací brzdy nebo výstražná signalizace ukazuje nesprávnou funkci parkovací brzdy| 1.1.6.5.2| Výstražné signalizace parkovací brzdy signalizuje nesprávnou funkci parkovací brzdy.| B
1.1.7| Brzdové ventily (brzdiče, vyfukovací ventily, regulátory tlaku)| Vizuální kontrola částí při činnosti brzdového systému.
1.1.7.1| 1.1.7.1.2| Vnější poškození brzdového ventilu, které může ovlivňovat funkci nebo spolehlivost brzdového systému.| B
1.1.7.1.3| Slyšitelný únik vzduchu z brzdového ventilu.| B
Poškození brzdového ventilu nebo nadměrný únik vzduchu| 1.1.7.1.4| Vnější poškození brzdového ventilu, které bezprostředně ovlivňuje funkci brzdového systému vozidla.| C
1.1.7.1.5| Únik vzduchu z brzdového ventilu, způsobuje znatelný pokles tlaku vzduchu v brzdovém systému vozidla.| C
1.1.7.2| 1.1.7.2.1| Brzdový ventil (vyfukovací část) je nadměrně znečištěný olejem z kompresoru.| A
Nadměrný únik oleje z kompresoru| 1.1.7.2.2| Množství oleje z kompresoru způsobuje u brzdového ventilu (vyfukovací část) odkapávání oleje na vozovku.| B
1.1.7.3| 1.1.7.3.1| Upevnění brzdového ventilu je uvolněné nebo není spolehlivé.| B
Vadné upevnění nebo montáž brzdového ventilu
1.1.7.4| 1.1.7.4.1| Vytékání brzdové kapaliny z nízkotlaké části kapalinových brzd (např. okolo nádobky na brzdovou kapalinu).| B
Únik brzdové kapaliny nebo netěsnost| 1.1.7.4.2| Netěsnost u vysokotlaké části kapalinových brzd (např. brzdové válečky, zátěžové regulátory).| C
1.1.8| Pneumatické a elektrické ovládací vedení vozidel a jejich spojovací prvky (hadice, hlavice, elektrické kabely, konektory)| Odpojit a opět připojit všechny spojkové hlavice brzdového systému mezi tažným a přípojným vozidlem.
| 1.1.8.1.1| Spojková hlavice je částečně opotřebená (obroušená), ale tato závada nemá vliv na její spolehlivost nebo těsnost.| A
1.1.8.1| 1.1.8.1.2| Vnější poškození pneumatického propojovacího vedení (hadice), které nemá vliv na jeho spolehlivost či těsnost.| A
Vadná nebo opotřebovaná nebo poškozená spojková hlavice nebo automatický uzavírací ventil nebo vzduchové propojovací vedení (hadice)| 1.1.8.1.4| Spojková hlavice je poškozená nebo nadměrně opotřebená nebo mechanismus spojení hlavic je vadný nebo není spolehlivý.| B
| 1.1.8.1.5| Automatický uzavírací ventil spojkové hlavice je vadný.| B
| 1.1.8.1.6| Vnější poškození pneumatického propojovacího vedení (hadice), které má vliv na jeho spolehlivost či těsnost nebo použité pneumatické propojovací vedení neodpovídá požadavkům.| B
1.1.8.2| 1.1.8.2.1| Vnější poškození izolace elektrického ovládacího vedení (elektrický kabel) systému ABS/EBS/ESC, které nemá vliv na jeho funkci či spolehlivost.| A
1.1.8.2.3| Vnější poškození elektrického konektoru systému ABS/EBS/ESC, které však nemá vliv na jeho funkci či spolehlivost nebo bezpečnostní pojistka pro spojení konektorů je deformovaná, avšak funkční.| A
Poškozený elektrický konektor nebo elektrické ovládací vedení (kabel) systému ABS/EBS/ESC| 1.1.8.2.4| Vnější poškození izolace elektrického ovládacího vedení (elektrický kabel) systému ABS / EBS / ESC, které může ovlivňovat jeho funkci či spolehlivost nebo použité elektrické ovládací vedení neodpovídá požadavkům.| B
1.1.8.2.5| Vnější poškození elektrického konektoru systému ABS/EBS/ESC, které může ovlivňovat jeho funkci či spolehlivost nebo bezpečnostní pojistka pro spojení konektorů není funkční nebo chybí.| B
1.1.8.3| 1.1.8.3.1| Spojení spojkové hlavice s pneumatickým propojovacím vedením (hadicí) je uvolněné nebo poškozené avšak nemá vliv na těsnost nebo spolehlivost spojení.| A
1.1.8.3.2| Spojení elektrického konektoru ABS / EBS / ESC s elektrickým ovládacím vedením (elektrický kabelem) je uvolněné nebo poškozené avšak nemá vliv na spolehlivost přenosu dat.| A
Vadně namontovaná nebo upevněná spojková hlavice nebo elektrický konektor systému ABS/EBS/ESC| 1.1.8.3.3| Spojková hlavice je vadně namontovaná k pneumatickému propojovacímu vedení nebo k vozidlu nebo spojení spojkové hlavice s pneumatickým propojovacím vedením (hadicí) není spolehlivé.| B
1.1.8.3.4| Elektrický konektor ABS / EBS je zjevně vadně namontován k elektrickému ovládacímu vedení (kabelu) nebo k vozidlu nebo spojení konektoru s kabelem není spolehlivé.| B
1.1.8.4| 1.1.8.4.1| Slyšitelný únik vzduchu ze spojovacích prvků pneumatického ovládacího vedení mezi tažným a taženým vozidlem.| B
Nadměrný únik vzduchu ze spojovacích prvků pneumatického ovládacího vedení mezi tažným a taženým vozidlem| 1.1.8.4.2| Únik vzduchu ze spojovacích prvků pneumatického ovládacího vedení mezi tažným a taženým vozidlem způsobuje znatelný pokles tlaku vzduchu v brzdovém systému.| C
1.1.8.5| 1.1.8.5.1| Použití nevhodného elektrického ovládacího vedení (propojovacího kabelu) určeného pro systém ABS (konektor s počtem pinů 5), k ovládání přípojného vozidla, které je vybaveno systémem EBS (konektor s počtem pinů 7).| B
Nepřipojené nebo nesprávně připojené spojovací prvky| 1.1.8.5.2| Propojení pneumatického ovládacího vedení (hadice) mezi tažným a taženým vozidlem chybí nebo není funkční (úmyslné vyřazení vzduch. brzd z provozu).| C
| 1.1.8.6.1| Nebezpečná úprava některého prvku pneumatického propojovacího vedení (hadice / spojková hlavice).| B
1.1.8.6| 1.1.8.6.2| Nebezpečná úprava některého prvku elektrického ovládacího vedení systému ABS / EBS / ESC (konektor / kabel).| B
Nebezpečná úprava propojovacího vedení (elektrické, pneumatické)
| 1.1.8.6.3| Nebezpečná úprava prvků pneumatického propojovacího vedení, která bezprostředně ohrožuje bezpečnost jízdy jízdní soupravy (hadice / spojková hlavice).| C
1.1.9| Zásobník energie, vzduchojem| Vizuální kontrola částí při činnosti brzdového systému.
1.1.9.1| 1.1.9.1.1| Povrchová koroze / oxidace vzduchojemu, která nemá vliv na jeho těsnost nebo spolehlivost.| A
1.1.9.1.2| Vzduchojem je nadměrně zkorodovaný nebo poškozený tak, že může být ohrožena jeho těsnost nebo spolehlivost.| B
Poškozený, zkorodovaný nebo netěsný vzduchojem| 1.1.9.1.3| Slyšitelný únik vzduchu ze vzduchojemu nebo spojů.| B
1.1.9.1.4| Únik vzduchu ze vzduchojemu nebo spojů způsobuje znatelný pokles tlaku vzduchu v brzdovém systému.| B
1.1.9.2| 1.1.9.2.1| Dálkové ovládání odkalovacího zařízení vzduchojemu, je-li vyžadováno, chybí nebo není funkční (autobusy).| A
Odkalovací zařízení vzduchojemu nefunguje| 1.1.9.2.2| Odkalovací zařízení není umístěno ve spodní části vzduchojemu nebo není snadno přístupné nebo po použití nelze uzavřít a slyšitelně z něj uniká vzduch.| B
1.1.9.2.3| Odkalovací zařízení vzduchojemu není přístupné, chybí nebo není funkční nebo po použití nelze uzavřít a způsobuje znatelný pokles tlaku vzduchu v brzdovém systému vozidla.| B
1.1.9.3| 1.1.9.3.1| Uchycení vzduchojemu je uvolněné nebo neodpovídá požadavkům nebo jeho způsob montáže neodpovídá požadavkům.| B
Vadně upevněný nebo namontovaný vzduchojem
1.1.10| Posilovač brzd, hlavní brzdový válec (hydraulické systémy)| Pokud možno vizuální kontrola částí při činnosti brzdového systému.
| 1.1.10.1.1| Posilovač brzd je poškozený, ale ovládací síla na brzdový pedál nepřekračuje stanovenou maximální hodnotu.| B
1.1.10.1| 1.1.10.1.2| Činnost posilovače brzd narušuje odstupňovatelnost brzdného účinku.| B
Vadný nebo neúčinný posilovač brzd
| 1.1.10.1.3| Posilovač brzd je neúčinný, ovládací síla na brzdový pedál překračuje stanovenou maximální hodnotu (neposiluje).| C
1.1.10.2| 1.1.10.2.1| Při trvalém sešlápnutí brzdového pedálu znatelné propadávání pedálu k podlaze (vnitřní netěsnost), pokud výrobce nestanoví jinak.| B
Hlavní brzdový válec je vadný nebo netěsný| 1.1.10.2.2| Hlavní brzdový válec je vadný nebo netěsný, nelze vyvolat předepsaný brzdný účinek.| C
1.1.10.3| 1.1.10.3.1| Uchycení hlavního brzdového válce uvolněné nebo některý prvek uchycení je poškozený nebo chybí.| B
Hlavní brzdový válec je nespolehlivě namontovaný| 1.1.10.3.2| Hlavní brzdový válec nespolehlivě namontovaný nebo část vozidla, určená pro montáž hlavního brzdového válce, se deformuje nebo pohybuje při sešlápnutí brzdového pedálu.| C
| 1.1.10.4.1| Množství brzdové kapaliny pod vyznačenou značkou MIN.| A
1.1.10.4| 1.1.10.4.2| Množství brzdové kapaliny nelze zkontrolovat (nepřístupná nádobka) nebo je brzdová kapalina výrazně pod úrovní značky MIN.| B
Nedostatečné množství brzdové kapaliny
1.1.10.4.3| V nádobce není brzdová kapalina.| C
1.1.10.6| 1.1.10.6.1| Chybí víčko nádržky brzdové kapaliny, avšak nehrozí bezprostřední znečištění brzdové kapaliny (např. pod kapotou).| A
Chybí víčko nádržky brzdové kapaliny
1.1.10.7| 1.1.10.7| Výstražná signalizace hladiny brzdové kapaliny signalizuje závadu nebo je-li vyžadována, chybí nebo je zjevně vadná.| A
Výstražná signalizace poklesu hladiny brzdové kapaliny rozsvícená nebo vadná nebo chybí
1.1.10.8| 1.1.10.8| Zařízení pro indikaci poklesu hladiny brzdové kapaliny je poškozené, neúplné nebo chybí nebo zjevně nefunguje nebo nefunguje správně.| A
Zařízení pro indikaci poklesu hladiny brzdové kapaliny nefunguje správně nebo je poškozeno nebo chybí
1.1.11| Brzdová potrubí| Vizuální kontrola částí při činnosti brzdového systému.
1.1.11.1| 1.1.11.1| Bezprostřední riziko závady nebo prasknutí brzdového potrubí.| C
Bezprostřední riziko závady nebo prasknutí brzdového potrubí
1.1.11.2| 1.1.11.2.1| Slyšitelný únik vzduchu z brzdového potrubí nebo spojů.| B
Z brzdového potrubí nebo spojů uniká médium| 1.1.11.2.2| Únik vzduchu z brzdového potrubí nebo spojů působící znatelný pokles tlaku v brzdovém systému.| C
1.1.11.2.3| Z brzdového potrubí nebo spojů únik brzdové kapaliny.| C
1.1.11.3| 1.1.11.3.2| Brzdové potrubí nebo spojovací prvky jsou poškozeny nebo deformovány nebo jsou nadměrně zkorodovány (tzv. hloubková koroze).| B
Brzdové potrubí je poškozené nebo zalomené nebo zkorodované nebo spojovací prvky brzdového potrubí jsou poškozené nebo nejsou spolehlivé| 1.1.11.3.3| PA brzdové potrubí zkroucené nebo zmáčknuté nebo se vzájemně odírá nebo nese známky zalomení nebo jiného poškození.| B
1.1.11.3.4| PA brzdové potrubí zalomeno.| C
1.1.11.4| 1.1.11.4.1| Některá část uchycení brzdového potrubí uvolněná, ale tato závada nemůže způsobit jeho poškození.| A
Způsob montáže nebo uchycení brzdového potrubí neodpovídá požadavkům| 1.1.11.4.2| Brzdové potrubí nesprávně uchycené nebo vedené, takže může dojít k jeho poškození nebo minimální poloměr ohybu nebo minimální vzdálenost od tepelného zdroje u PA brzdového potrubí neodpovídá požadavkům a zvyšuje riziko jeho poškození.| B
1.1.12| Brzdové hadice| Vizuální kontrola částí při činnosti brzdového systému.
1.1.12.1| 1.1.12.1| Bezprostřední riziko závady nebo prasknutí brzdové hadice.| C
Bezprostřední riziko závady nebo prasknutí brzdové hadice
| 1.1.12.2.1| Brzdová hadice na povrchu odřená, popraskaná, ale není poškozena (vidět) druhá spodní vrstva hadice.| A
1.1.12.2| 1.1.12.2.2| Brzdová hadice zkroucená, popraskaná nebo odřená tak, že je zasažena (vidět) druhá spodní vrstva hadice.| B
Brzdové hadice poškozené, odřené, zkroucené nebo příliš krátké
1.1.12.2.3| Poškození brzdové hadice z důvodu chybného umístění nebo uchycení nebo nevhodné délky (příliš krátké / dlouhé) nebo malého poloměru ohybu.| B
| 1.1.12.3.1| Slyšitelný únik vzduchu z brzdové hadice nebo spojů.| B
1.1.12.3| 1.1.12.3.2| Únik vzduchu z brzdové hadice nebo spojů působící znatelný pokles tlaku v brzdovém systému.| C
Z brzdových hadic nebo spojů uniká médium
| 1.1.12.3.3| Z brzdové hadice nebo spojů únik brzdové kapaliny.| C
1.1.12.4| 1.1.12.4| Objemová deformace (vyboulení) brzdové hadice pod plným tlakem.| B
Objemová deformace brzdových hadic pod plným tlakem
1.1.12.5| 1.1.12.5.1| Brzdová hadice pórovitá nebo narušená od působení ropných látek (rozleptaná).| B
Brzdové hadice pórovité nebo narušené ropnými produkty| 1.1.12.5.2| Značné narušení brzdové hadice od působení ropných látek (rozleptaní), které bezprostředně ovlivňuje její spolehlivost (těsnost).| C
1.1.13| Brzdové obložení a destičky| Vizuální kontrola.
1.1.13.1| 1.1.13.1.1| Brzdové obložení nebo brzdové destičky jsou poškozené nebo zjevně nadměrně opotřebované nebo indikátory opotřebení signalizují opotřebení pod minimální hodnotu stanovenou výrobcem.| B
Brzdové obložení nebo destičky nadměrně opotřebované| 1.1.13.1.2| Brzdové obložení nebo brzdové destičky poškozené nebo opotřebované natolik, že kolo zjevně nedosahuje požadovaný brzdný účinek.| C
1.1.13.2| 1.1.13.2.1| Zjevné povrchové znečištění brzdových destiček nebo brzdového obložení (olejem, tukem apod.) - zjevně snížený brzdný účinek kola.| B
Brzdové obložení nebo destičky znečištěné (olejem, tukem apod.)| 1.1.13.2.2| Zjevné povrchové znečištění brzdových destiček nebo brzdového obložení (olejem, tukem apod.) - kolo zjevně nebrzdí.| C
1.1.13.3| 1.1.13.3| Některé brzdové obložení nebo brzdová destička chybí nebo není zjevně v souladu s požadavky výrobce.| C
Brzdové obložení nebo destičky chybí
1.1.14| Brzdové bubny, brzdové kotouče, brzdové třmeny a brzdové štíty| Vizuální kontrola.
| 1.1.14.1.2| Brzdový kotouč nadměrně zkorodovaný (hloubková koroze) - poškozená funkční plocha zjevně přesahuje 1/5 její šířky.| B
1.1.14.1.3| Brzdový buben nebo kotouč zjevně nadměrně opotřebený (zeslabený).| B
1.1.14.1.4| Brzdový kotouč s rýhami zjevně přesahující hloubku rýhy 1,5 mm.| B
1.1.14.1| 1.1.14.1.5| Brzdový kotouč s lomem (trhlinou) ve funkční části kotouče, který zasahuje do jeho okraje, nebo trhlina v délce přesahující zjevně 2/3 šířky funkční plochy kotouče nebo trhlina o šířce nebo hloubce přesahující zjevně 1,5 mm| B
Brzdový buben nebo kotouč nadměrně opotřebený, zkorodovaný, rýhovaný nebo s nadměrnými trhlinami nebo lomy
| 1.1.14.1.6| Brzdový kotouč s jakoukoliv trhlinou na upevňovací přírubě brzdového kotouče nebo s chybějící (ulomenou nebo opotřebenou) částí kotouče nebo s nadměrnými lomy (trhlinami) ve funkční části kotouče, které zasahují do jeho okraje, které vzhledem k rozsahu poškození brzdového kotouče bezprostředně ohrožují bezpečnost provozu (např. nebezpečí roztrhnutí kotouče).| C
| 1.1.14.1.7| Brzdový buben zjevně s lomy (prasklý).| C
1.1.14.2| 1.1.14.2.1| Brzdový buben nebo kotouč zjevně znečištěný olejem, tukem apod.| B
Brzdový buben nebo kotouč znečištěný olejem, tukem apod.| 1.1.14.2.2| Brzdový buben nebo kotouč zjevně znečištěný olejem, tukem apod., narušený brzdný účinek.| C
1.1.14.3| 1.1.14.3| Některý brzdový buben nebo brzdový kotouč chybí.| C
Brzdový buben nebo kotouč chybí
1.1.14.4| 1.1.14.4| Brzdový štít, je-li vyžadován, chybí nebo chybí jeho část nebo není spolehlivě uchycen nebo je poškozen tak, že neplní svoji funkci.| B
Brzdové štíty nespolehlivě uchycené nebo poškozené nebo chybí
1.1.14.5| 1.1.14.5.1| Brzdový třmen uvolněný.| B
Brzdový třmen uvolněný nebo chybí| 1.1.14.5.2| Brzdový třmen chybí nebo je vyřazen z provozu.| C
1.1.14.6| 1.1.14.6.1| Brzdový kotouč uvolněný (např. u brzdového kotouče motocyklu uvolněné nosné čepy).| B
Brzdový kotouč uvolněný| 1.1.14.6.2| Brzdový kotouč uvolněný a tato závada bezprostředně ohrožuje bezpečnost jízdy vozidla (např. u brzdového kotouče motocyklu uvolněné nosné čepy).| C
1.1.15| Brzdová lana, vodící kladky, lanovody, táhla, pákoví| Vizuální kontrola částí při činnosti brzdového systému.
1.1.15.1| 1.1.15.1.1| Brzdové lano poškozené, popraskané, zkorodované nebo zauzlované.| B
Brzdové lano poškozené nebo popraskané nebo zkorodované nebo zauzlované| 1.1.15.1.2| Brzdové lano chybí nebo je v tak zhoršeném technickém stavu (např. nadměrně zkorodované, poškozené nebo popraskané), že není funkční nebo spolehlivé.| C
1.1.15.2| 1.1.15.2.1| Brzdové vodící kladky, pákoví nebo táhla nadměrně zkorodované, opotřebované nebo zdeformované.| B
Některé brzdové vodící kladky, páky brzdového převodu nebo táhla nadměrně opotřebované, zdeformované nebo zkorodované| 1.1.15.2.2| Brzdové vodící kladky, pákoví nebo táhla jsou v tak zhoršeném technickém stavu (např. nadměrně zkorodované, opotřebované nebo zdeformované), že nejsou funkční nebo spolehlivé.| C
1.1.15.3| 1.1.15.3.1| Uchycení lanovodů nebo spojení brzdových lan, táhel nebo pákoví je uvolněné, poškozené nebo spojení či zajištění spojení neodpovídá požadavkům.| B
Spojení lanovodů, brzdových lan, táhel nebo pákoví je uvolněné nebo není spolehlivé nebo neodpovídá požadavkům| 1.1.15.3.2| Uchycení lanovodů nebo spojení brzdových lan, táhel nebo pákoví je natolik nespolehlivé, že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
1.1.15.4| 1.1.15.4.2| Lanovody (bowdeny) vadné nebo poškozeny tak, že mají vliv na jejich funkci.| B
Vadné lanovody
1.1.15.5| 1.1.15.5.1| Omezení volného pohybu brzdových lan, lanovodů, táhel nebo pák brzdového systému.| B
Omezení volného pohybu brzdových lan, lanovodů, táhel nebo pák brzdového systému| 1.1.15.5.2| Omezení volného pohybu brzdových lan, lanovodů, táhel nebo pák brzdového systému, které má za následek malou účinnost brzd nebo které způsobuje trvalé přibrzďování.| C
1.1.15.6| 1.1.15.6.1| Pohyby pák / táhel brzdového systému svědčící o nadměrném opotřebení nebo o nesprávném seřízení.| B
Nenormální pohyby pák / táhel brzdového systému svědčící o nesprávném seřízení nebo nadměrném opotřebení| 1.1.15.6.2| Pohyby pák / táhel brzdového systému svědčící o nadměrném opotřebení nebo o nesprávném seřízení, které má za následek malou účinnost brzd nebo které způsobuje trvalé přibrzďování.| C
1.1.16| Brzdové válce (včetně pružinových válců a hydraulických válečků)| Vizuální kontrola částí za použití brzdového systému.
1.1.16.1| 1.1.16.1.1| Brzdový válec poškozený, prasklý (např. upevňovací úchyty) nebo nadměrně zkorodovaný.| B
Brzdový válec prasklý nebo poškozený nebo nadměrně zkorodovaný nebo není funkční| 1.1.16.1.2| Brzdový válec je vyřazen z provozu nebo chybí nebo je v tak zhoršeném technickém stavu, že není funkční.| C
1.1.16.2| 1.1.16.2.1| Slyšitelný únik vzduchu z brzdového válce.| B
Brzdový válec je netěsný| 1.1.16.2.2| Únik vzduchu z brzdového válce, působící znatelný pokles tlaku v brzdovém systému.| C
1.1.16.2.3| Únik brzdové kapaliny z hydraulického brzdového válečku.| C
1.1.16.3| 1.1.16.3.1| Montáž některého ze spojovacích prvků uchycení brzdového válce / válečku je nespolehlivá, některý spojovací prvek uchycení brzdového válce / válečku je uvolněný nebo chybí nebo je prasklý úchyt (lože) brzdového válce.| B
Brzdový válec vadně namontovaný| 1.1.16.3.2| Brzdový válec je utržený nebo je prasklý úchyt (lože) a bezprostředně hrozí upadnutí brzdového válce.| C
| 1.1.16.4.1| Nadměrný zdvih pístu nebo membrány brzdového válce není v souladu s požadavky.| B
1.1.16.4| 1.1.16.4.2| Zdvih pístu nebo membrány je nadměrný a neumožňuje vyvinout dostatečnou brzdnou sílu na kole.| C
Nedostatečný nebo nadměrný zdvih mechanismu pístu nebo membrány
1.1.16.4.3| Nedostatečný zdvih pístu nebo membrány brzdového válce způsobuje trvalé přibrzďování kola.| C
1.1.16.5| 1.1.16.5.1| Některá prachovka brzdového válce / válečku je poškozená, ale plní svoji funkci.| A
Prachovky brzdového válce / válečku chybí nebo jsou nadměrně poškozené| 1.1.16.5.2| Některá prachovka brzdového válce / válečku chybí nebo je poškozená tak, že neplní svoji funkci.| B
1.1.16.6| 1.1.16.6| Některá vratná pružina brzdového válce, je-li vyžadována, chybí nebo je vadná (např. prasklá, vytahaná).| B
Vadné nebo chybějící vratné pružiny brzdového válce, jsou-li instalovány
1.1.16.7| 1.1.16.7.1| Nadměrně zkorodovaný válec.| B
Nadměrně zkorodovaný válec| 1.1.16.7.2| Nadměrně zkorodovaný válec a hrozí bezprostředně prasknutí válce.| C
1.1.17| Zátěžový regulátor / omezovač brzdného účinku| Vizuální kontrola částí za použití brzdového systému.
| 1.1.17.1.1| Ovládací páky, lana nebo pružiny AZR / omezovače brzdného účinku jsou poškozené nebo nadměrně zkorodované.| B
1.1.17.1| 1.1.17.1.2| Spojení táhel, lan nebo pákoví AZR / omezovače brzdného účinku a jejich zajištění je poškozené, uvolněné nebo není spolehlivé nebo spojení neodpovídá požadavkům.| B
Vadné ovládací pákoví zátěžového regulátoru / omezovače brzdného účinku
| 1.1.17.1.3| Ovládací lano AZR/ omezovače brzdného účinku je přetržené nebo lano, páky nebo pružiny jsou natolik poškozeny nebo zkorodovány, že AZR / omezovač brzdného účinku neplní svoji funkci.| C
1.1.17.2| 1.1.17.2.2| Nesprávně seřízené pákoví AZR / omezovače brzdného účinku v závislosti na zatížení vozidla způsobuje nedostatečný nebo nadměrný brzdný účinek kol nápravy / náprav.| B
Pákoví zátěžového regulátoru / omezovače brzdného účinku nesprávně seřízené
1.1.17.3| 1.1.17.3.1| U vozidla vybaveného funkčním systémem ABS, které není určeno k tažení přípojných vozidel (mimo kategorii O2), nefunkční AZR (páka zadřená v poloze pro naložené vozidlo) způsobuje nadměrný brzdný účinek kol nápravy / náprav u vozidla v nenaloženém stavu.| B
Zátěžový regulátor / omezovač brzdného účinku zadřený nebo nefunguje| 1.1.17.3.2| Ručně ovládaný zátěžový regulátor přípojného vozidla traktoru nelze ovládat.| B
1.1.17.3.3| AZR / omezovač brzdného účinku není zjevně funkční.| C
1.1.17.4| 1.1.17.4| AZR/omezovač brzdného účinku zjevně demontován - nepřípustný zásah do brzdového systému.| C
Zátěžový regulátor / omezovač brzdného účinku zjevně demontován
1.1.17.5| 1.1.17.5| Štítek s údaji pro seřízení AZR, je-li vyžadován, chybí.| A
Chybí štítek s údaji pro seřízení AZR
1.1.17.6| 1.1.17.6| Údaje na štítku pro seřízení AZR nečitelné nebo nejsou v souladu s požadavky.| A
Údaje pro seřízení AZR nečitelné nebo nejsou v souladu s požadavky
1.1.18| Páky brzdových klíčů a zařízení k automatickému seřizování| Vizuální kontrola částí za použití brzdového systému.
1.1.18.1| 1.1.18.1.1| Mechanismus ovládání pák brzdových klíčů poškozený nebo nadměrně opotřebený.| B
Mechanismus ovládání pák brzdových klíčů je poškozený, zadřený nebo má nenormální pohyb nebo je nadměrně opotřebený
1.1.18.1.2| Po odbrzdění se nevrací některý brzdový klíč na nápravě do původní polohy (výrazný rozdíl).| B
1.1.18.2| 1.1.18.2| Výrazný rozdíl zdvihu pák brzdových klíčů na nápravě nebo seřízení zdvihu pák brzdových klíčů neodpovídá požadavkům výrobce.| B
Nesprávně seřízený mechanismus ovládání pák brzdových klíčů
1.1.18.3| 1.1.18.3.1| Mechanismus zařízení k automatickému seřizování pák brzdových klíčů je nadměrně opotřebený.| B
Vadný mechanismus zařízení k automatickému seřizování pák brzdových klíčů| 1.1.18.3.2| Zařízení k automatickému seřizování pák brzdových klíčů je v natolik zhoršeném technickém stavu, (např. nadměrně opotřebené, poškozené), že není funkční nebo nefunguje správně.| B
1.1.18.4| 1.1.18.4.1| Uchycení, spojení a zajištění jednotlivých částí mechanismu ovládání pák brzdových klíčů vadné nebo není spolehlivé nebo neodpovídá požadavkům.| B
Nesprávná montáž nebo změna jednotlivých částí mechanismu ovládání pák brzdových klíčů| 1.1.18.4.2| Nesprávná montáž nebo změna mechanismu ovládání pák brzdových klíčů nebo zařízení k automatickému seřizování má vliv na brzdný účinek.| B
1.1.19| Systém odlehčovací brzdy (je-li instalován nebo vyžadován)| Vizuální kontrola částí za použití brzdového systému.
1.1.19.1| 1.1.19.1.1| V systému odlehčovací brzdy některý spoj uvolněný, ale tato závada nemá vliv na funkci nebo spolehlivost systému.| A
Vadné spoje nebo montáž systému odlehčovací brzdy| 1.1.19.1.2| Montáž systému odlehčovací brzdy vadná nebo některý spoj v systému odlehčovací brzdy uvolněný a tato závada má vliv na funkci nebo spolehlivost systému.| B
1.1.19.2| 1.1.19.2| Systém odlehčovací brzdy je zjevně vadný nebo je-li vyžadován, chybí.| B
Systém odlehčovací brzdy, je-li vyžadován, chybí nebo je zjevně vadný
1.1.20| Automatická činnost brzd přípojného vozidla| Rozpojit brzdové spojení mezi tažným vozidlem a přípojným vozidlem.
1.1.20.1| 1.1.20.1| Brzda přípojného vozidla se automaticky neuvede v činnost po rozpojení spojení.| C
Brzda přípojného vozidla se automaticky neuvede v činnost po rozpojení spojení
1.1.21| Celý brzdový systém| Vizuální kontrola.
1.1.21.1| 1.1.21.1.2| Poškození jiných zařízení brzdového systému (protizámrazové čerpadlo, vysoušeč vzduchu apod.) nebo nadměrná koroze, které může nepříznivě ovlivnit funkci nebo spolehlivost brzdového systému.| B
Jiná zařízení brzdového systému (protizámrazové čerpadlo, sušič vzduchu apod.) jsou z vnějšku poškozená nebo nadměrně zkorodovaná tak, že nepříznivě ovlivňují brzdový systém| 1.1.21.1.3| Poškození jiných zařízení brzdového systému (protizámrazové čerpadlo, vysoušeč vzduchu apod.), které bezprostředně ohrožuje funkci brzdového systému.| C
1.1.21.2| 1.1.21.2.1| Únik nemrznoucí směsi.| A
Únik vzduchu nebo nemrznoucí směsi z jiných zařízení brzdového systému (protizámrazové čerpadlo, vysoušeč vzduchu apod.)| 1.1.21.2.2| Slyšitelný únik vzduchu z jiných zařízení brzdového systému (protizámrazové čerpadlo, vysoušeč vzduchu apod.).| B
1.1.21.2.3| Únik vzduchu z jiných zařízení brzdového systému (protizámrazové čerpadlo, vysoušeč vzduchu apod.), který způsobuje znatelný pokles tlaku vzduchu v brzdovém systému.| C
1.1.21.3| 1.1.21.3| Uchycení jiných zařízení brzdového systému (protizámrazové čerpadlo, vysoušeč vzduchu apod.), je uvolněné nebo poškozené nebo neodpovídá požadavkům.| B
Jakákoli část zařízení brzdového systému nespolehlivá, uvolněná nebo nesprávně namontovaná
1.1.21.4| 1.1.21.4.1| Nebezpečná úprava jakékoli součásti brzdového systému, která není v souladu s požadavky výrobce.| B
Nebezpečná úprava jakékoli části brzdového systému| 1.1.21.4.2| Jakýkoliv nepovolený zásah do brzdového systému (demontáž, vyřazení z činnosti apod.) nebo neschválená změna brzdového systému.| C
1.1.22| Kontrolní přípojky (pokud jsou požadovány nebo namontovány)| Vizuální kontrola.
1.1.22.1| 1.1.22.1| Přípojky pro kontrolu tlaku v brzdové soustavě, jsou-li vyžadovány, chybí nebo neodpovídají požadavkům.| B
Přípojky pro kontrolu tlaku v brzdové soustavě chybí
1.1.22.2| 1.1.22.2| Přípojky pro kontrolu tlaku v brzdové soustavě poškozené nebo nepoužitelné nebo netěsné.| B
Přípojky pro kontrolu tlaku v brzdové soustavě poškozené nebo nepoužitelné nebo netěsné
1.1.23| Nájezdová brzda| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
1.1.23| 1.1.23.2| Nedostatečná účinnost nájezdové brzdy.| B
Stav a činnost nájezdové brzdy
1.2 Činnost a účinky systému provozního brzdění
1.2.1| Činnost a účinky provozního brzdění| Zkouška na válcové zkušebně brzd (statické zařízení na zkoušky brzdění). Traktory a vozidla, u kterých nelze provést zkoušku na válcové zkušebně brzd, pomocí jízdní zkoušky s postupným zvyšováním brzdné síly do maxima.
1.2.1.1| 1.2.1.1.1| Nedostatečná brzdná síla na jednom nebo více kolech.| B
Nedostatečná brzdná síla na jednom nebo více kolech| 1.2.1.1.2| Žádná brzdná síla na jednom nebo více kolech| C
1.2.1.2| 1.2.1.2.2| Rozdíl brzdných sil (při brzdění nebo odbrzdění) na kolech téže nápravy je větší než 30 %. V případě jízdní zkoušky se vozidlo nadměrně vychyluje z přímého směru.| C
Rozdíl brzdných sil na kolech téže nápravy je větší než 30 %. V případě jízdní zkoušky se vozidlo nadměrně vychyluje z přímého směru
1.2.1.3| 1.2.1.3.1| Účinek brzd není spojitě odstupňovaný.| B
Nedosáhne se odstupňování brzdného účinku (blokování)
1.2.1.4| 1.2.1.4| Nadměrná prodleva brzdného účinku na některém kole.| B
Nadměrná prodleva brzdného účinku na některém kole
1.2.1.5| 1.2.1.5| Kolísání brzdné síly v průběhu každého úplného otočení kola na válcové zkušebně brzd přesahuje o více jak ± 10 % střední hodnoty brzdné síly odečtené z brzdové charakteristiky brzdy.| B
Nadměrné kolísání brzdné síly v průběhu každého úplného otočení kola (ovalita)
1.2.2| Brzdný účinek| Zkouška na válcové zkušebně brzd (statické zařízení na zkoušky brzdění).
Kontrola činnosti a účinků provozního brzdění se provádí na válcové zkušebně brzd. Kontrola účinku provozní brzdové soustavy na válcové zkušebně brzd se u motorových vozidel nebo přípojných vozidel s maximální přípustnou hmotností převyšující 3500 kg musí provádět v souladu se zněním normy ISO 21 069.
Traktory a vozidla, u kterých nelze provést zkoušku na válcové zkušebně brzd se kontrola brzdného účinku provozní brzdové soustavy provádí za pomocí jízdní zkoušky s použitím decelerometru se záznamem a s postupným zvyšováním brzdné síly do maxima.
Traktory a vozidla, u kterých nelze provést jízdní zkoušku s použitím decelerometru se záznamem se kontrola brzdného účinku provozní brzdové soustavy provádí pomocí jízdní zkoušky s postupným zvyšováním brzdné síly do maxima, tento postup se použije i v případě, že stanice technické kontroly není povinně vybavena decelerometrem a zkouška nelze provést na válcové zkušebně brzd.
1.2.2| 1.2.2.1| Vozidlo nedosahuje předepsaného brzdného účinku pro provozní brzdění.| C
Nedosahuje se předepsaných minimálních hodnot brzdného účinku pro provozní brzdění| 1.2.2.2| Nelze ověřit předepsaný brzdný účinek pro provozní brzdění (předčasný blok některého kola nápravy z důvodu nedostatečného zatížení vozidla).| B
1.3 Činnost a brzdné účinky nouzového brzdění (pokud je zajišťováno zvláštním systémem)
1.3.1| Činnost a účinky nouzového brzdění| Pokud je systém nouzového brzdění oddělen od systému provozního brzdění, užije se metoda popsaná v bodě 1.2.1.
1.3.1.1| 1.3.1.1.1| Nedostatečná brzdná síla na jednom nebo více kolech.| B
Nedostatečná brzdná síla na jednom nebo více kolech| 1.3.1.1.2| Žádná brzdná síla na jednom nebo více kolech| C
1.3.1.2| 1.3.1.2.2| Rozdíl brzdných sil (při brzdění nebo odbrzdění) na kolech téže nápravy je větší než 30 %. V případě jízdní zkoušky se vozidlo nadměrně vychyluje z přímého směru.| C
Rozdíl brzdných sil na kolech téže nápravy je větší než 30 %. V případě jízdní zkoušky se vozidlo nadměrně vychyluje z přímého směru
1.3.1.3| 1.3.1.3.1| Účinek nouzové brzdy není spojitě odstupňovaný.| B
Nedosáhne se odstupňování brzdného účinku (blokování)
1.3.2| Brzdný účinek nouzového brzdění| Pokud je systém nouzového brzdění oddělen od systému provozního brzdění, užije se metoda popsaná v bodě 1.2.2.
1.3.2.1| 1.3.2.1.1| Nelze ověřit předepsaný brzdný účinek pro nouzové brzdění (předčasný blok některého kola nápravy z důvodu nedostatečného zatížení vozidla).| B
Nedosahuje se předepsaných minimálních hodnot brzdného účinku pro nouzové brzdění| 1.3.2.1.2| Vozidlo nedosahuje předepsaného brzdného účinku pro nouzové brzdění (50 % provozního brzdění).| C
1.4 Činnost a brzdné účinky parkovací brzdy
1.4.1| Činnost parkovací brzdy| Brzda se použije při zkoušce na válcové zkušebně brzd (statické zařízení na zkoušky brzdění). U traktorů a u vozidel, u kterých z technických důvodů nelze provést zkoušku na válcové zkušebně brzd, se provádí jízdní zkouška s použitím decelerometru.
Traktory a vozidla, u kterých nelze provést jízdní zkoušku s použitím decelerometru se záznamem se kontrola činnosti parkovací brzdy provádí pomocí jízdní zkoušky s postupným zvyšováním brzdné síly do maxima, tento postup se použije i v případě, že stanice technické kontroly není povinně vybavena decelerometrem a zkouška nelze provést na válcové zkušebně brzd.
1.4.1.1| 1.4.1.1.1| Parkovací brzda na některém z kol vozidla není funkční.| B
Parkovací brzda je na jedné straně neúčinná nebo se vozidlo v případě jízdní zkoušky nadměrně vychyluje z přímého směru
1.4.1.1.2| Žádné z kol vozidla, ovládané parkovací brzdou není funkční.| C
1.4.2| Brzdný účinek parkovací brzdy| Zkouška činnosti parkovací brzdy se provádí na válcové zkušebně brzd, v souladu se stanovenou metodikou pro válcové zkušebny brzd. U traktoru a u vozidel, u kterých z technických důvodů nelze provést zkoušku na válcové zkušebně brzd, se provádí kontrola účinnosti parkovací brzdy jízdní zkouškou s použitím decelerometru se záznamem v souladu s metodikou pro používání decelerometru.
Traktory a vozidla, u kterých nelze provést jízdní zkoušku s použitím decelerometru se záznamem se kontrola brzdného účinku parkovací brzdy provádí pomocí jízdní zkoušky s postupným zvyšováním brzdné síly do maxima, tento postup se použije i v případě, že stanice technické kontroly není povinně vybavena decelerometrem a zkouška nelze provést na válcové zkušebně brzd.
Je-li to možné, nákladní vozidla by se měla kontrolovat naložená.
1.4.2.1| 1.4.2.1.1| Některé z kol vozidla, ovládané parkovací brzdou, nedosahuje požadovaného brzdného účinku.| B
Vozidlo nedosahuje poměrný brzdný účinek pro svah se sklonem 18 % nebo u jízdních souprav, tažné vozidlo nedosahuje poměrný brzdný účinek pro svah se sklonem 12 %| 1.4.2.1.2| Žádné z kol vozidla, ovládané parkovací brzdou, nedosahuje požadovaného brzdného účinku.| C
1.5 Činnost systému odlehčovací brzdy
1.5| Činnost systému odlehčovací brzdy| Vizuální kontrola a případně zkouška činnosti.
1.5.1| 1.5.1| Účinek systému odlehčovací brzdy nelze odstupňovat.| B
Účinek odlehčovací brzdy nelze odstupňovat (neuplatní se u systémů výfukových brzd)
1.5.2| 1.5.2| Systém odlehčovací brzdy nefunguje.| B
Systém odlehčovací brzdy nefunguje
1.6 Protiblokovací systém (ABS)
1.6| Protiblokovací systém (ABS)| Vizuální kontrola a kontrola výstražné signalizace a/nebo použití elektronického rozhraní vozidla.
1.6.1| 1.6.1| Vadná funkce výstražné signalizace systému ABS.| B
Vadná funkce výstražné signalizace systému ABS
1.6.2| 1.6.2| Výstražná signalizace ukazuje nesprávnou funkci systému ABS.| B
Výstražná signalizace ukazuje nesprávnou funkci systému ABS
1.6.3| 1.6.3| Čidlo otáčení kol systému ABS nevhodně uchycené nebo poškozené tak, že neplní svoji funkci (např. přetržený elektrický kabel) nebo chybí.| B
Čidla otáčení kol systému ABS chybí nebo jsou poškozená
1.6.4| 1.6.4| Elektrické kabely systému ABS jsou poškozené tak, že nejsou funkční nebo chybí.| B
Elektrické kabely systému ABS jsou poškozené nebo nesprávně vedené nebo nespolehlivě upevněné nebo chybí
1.6.5| 1.6.5| Jiné části systému ABS chybí nebo jsou poškozené tak, že je systém ABS nefunkční nebo byl systém ABS z vozidla demontován.| B
Jiné části systému ABS chybí nebo jsou poškozené tak, že je systém ABS nefunkční nebo byl systém ABS z vozidla zjevně demontován.
1.6.6| 1.6.6| Elektrické ovládací vedení (propojení) systému ABS mezi tažným a přípojným vozidlem chybí nebo nefunguje nebo spojení vozidel neodpovídá požadavkům na zapojení vozidel do jízdních souprav s ohledem na kompatibilitu mezi tažným a přípojným vozidlem z hlediska sdělování dat (ABS).| B
Propojení systému ABS mezi tažným a přípojným vozidlem chybí nebo neodpovídá požadavkům na zapojení vozidel do jízdních souprav s ohledem na kompatibilitu mezi tažným a přípojným vozidlem z hlediska sdělování dat (ABS)
1.6.7| 1.6.7| Systém ukazuje závadu přes elektronické rozhraní vozidla.| B
Systém ukazuje závadu přes elektronické rozhraní vozidla
1.7 Elektronický brzdový systém (EBS)
1.7| Elektronický brzdový systém (EBS)| Vizuální kontrola a kontrola výstražné signalizace a/nebo použití elektronického rozhraní vozidla.
1.7.1| 1.7.1| Vadná funkce výstražné signalizace systému EBS.| B
Vadná funkce výstražné signalizace EBS
1.7.2| 1.7.2| Výstražná signalizace ukazuje nesprávnou funkci systému EBS.| B
Výstražná signalizace ukazuje nesprávnou funkci systému EBS
1.7.3| 1.7.3| Je-li přípojné vozidlo vybaveno systémem EBS, chybí propojení systému EBS mezi tažným a přípojným vozidlem nebo elektrické ovládací vedení zjevně nefunguje.| C
Propojení systému EBS mezi tažným a přípojným vozidlem, je-li systém namontován, chybí
1.7.4| 1.7.4| Systém ukazuje závadu přes elektronické rozhraní vozidla.| B
Systém ukazuje závadu přes elektronické rozhraní vozidla
1.8 Brzdová kapalina
1.8| Brzdová kapalina| Vizuální kontrola.
1.8| 1.8.1| Brzdová kapalina znečištěna nebo zakalena.| B
Vadná kvalita brzdové kapaliny| 1.8.2| Brzdová kapalina znečištěna nebo zakalena, bezprostřední riziko závady.| C
2\\. ŘÍZENÍ
2.1 Mechanický stav
2.1.1| Stav převodky řízení| Vizuální kontrola činnosti převodky řízení při otáčení volantem.
2.1.1.1| 2.1.1.1.1| Přenos ovládací síly v převodce řízení není rovnoměrný v celém rozsahu rejdu, v některé poloze natočení volantu (např. krajní) zjevně zvýšený odpor.| B
Zvýšený odpor v převodce řízení| 2.1.1.1.2| Zvýšený odpor v převodu převodky řízení, ovládací síla na volant, která je nutná k natočení kol, zjevně překračuje stanovené hodnoty.| B
2.1.1.2| 2.1.1.2| Opotřebené drážkování hřídele převodky řízení nebo jakákoliv vůle ve spojení hřídele převodky řízení s hlavní pákou řízení.| C
Opotřebované drážkování nebo jakákoliv radiální vůle ve spojení hřídele převodky řízení s hlavní pákou řízení
| 2.1.1.3.1| V převodu převodky řízení vůle větší než provozní.| B
2.1.1.3| 2.1.1.3.2| V převodu převodky řízení jsou natolik velké vůle, že je bezprostředně ohroženo bezpečné ovládání vozidla.| C
Nadměrná vůle v převodu převodky řízení, deformace dílů převodky řízení nebo převodka řízení nespolehlivá
2.1.1.3.3| Převod převodky řízení je v natolik zhoršeném technickém stavu (např. váznutí, přeskakování nebo převod není funkční v celém rozsahu rejdu), že je bezprostředně ohroženo bezpečné ovládání vozidla.| C
2.1.1.4| 2.1.1.4.1| V uložení hřídele (ložiska) nebo v uložení hřebenových tyčí (pouzdra) převodky řízení vůle větší než provozní.| B
Nadměrná vůle v uložení hřídelů nebo hřebenových tyčí převodky řízení| 2.1.1.4.2| V uložení hřídele (ložiska) nebo v uložení ozubených tyčí (pouzdra) převodky řízení jsou natolik velké vůle, že je bezprostředně ohroženo bezpečné ovládání vozidla.| C
2.1.1.5| 2.1.1.5.1| Netěsnost převodky řízení.| A
2.1.1.5.2| Prachovka převodky řízení je prasklá, avšak nedochází k úniku maziva.| A
Převodka řízení netěsní nebo jsou prachovky poškozené nebo ve výrazně zhoršeném stavu nebo prachovky chybí| 2.1.1.5.3| Prachovka převodky řízení chybí nebo je chybně uchycená nebo poškozená tak, že neplní svoji funkci a dochází k úniku maziva.| B
2.1.1.5.4| Z převodky řízení odkapává mazivo.| B
2.1.1.6| 2.1.1.6.1| Kloubové nebo pružné spojení hřídele volantu s hřídelí převodky řízení je nadměrně opotřebované, nebo poškozené nebo spojovací prvky, je-li vyžadováno, nejsou viditelně zajištěny.| B
Kloubové spojení hřídele volantu s hřídelí převodky řízení opotřebované nebo není spolehlivé| 2.1.1.6.2| Kloubové nebo pružné spojení hřídele volantu s hřídelí převodky řízení je v natolik zhoršeném technickém stavu (např. opotřebované nebo poškozené), že je bezprostředně ohroženo bezpečné ovládání vozidla.| C
2.1.1.7| 2.1.1.7.1| Nebezpečná úprava převodky řízení nebo spojení převodky řízení s hřídelí volantu nebo s hlavní pákou řízení.| B
Nebezpečná úprava převodky řízení nebo kloubového spojení převodky řízení s hřídelí volantu nebo spojení hřídele převodky s hlavní pákou řízení| 2.1.1.7.2| Nebezpečná úprava převodky řízení nebo spojení převodky řízení s hřídelí volantu nebo s hlavní pákou řízení, která bezprostředně ohrožuje bezpečné ovládání vozidla.| C
2.1.2| Upevnění skříně převodky řízení| Vizuální kontrola připevnění skříně převodovky k podvozku při otáčení volantem / řídítkovým řízením po směru a proti směru hodinových ručiček.
2.1.2.1| 2.1.2.1.1| Některý spoj upevnění převodky řízení je uvolněný.| B
Převodka řízení není náležitě upevněná| 2.1.2.1.2| Některý spoj upevnění převodky řízení je uvolněný a v důsledku toho se převodka řízení pohybuje.| C
2.1.2.2| 2.1.2.2.1| Některý montážní otvor pro upevnění převodky řízení na podvozku nebo karosérii je zjevně vymačkaný nebo vytlučený.| B
Lože na podvozku / karosérii pro upevnění převodky řízení prasklé nebo montážní otvory protáhlé| 2.1.2.2.2| Na podvozku nebo na karosérii je místo pro uložení převodky řízení prasklé (lože) a převodka řízení se v důsledku toho pohybuje.| C
2.1.2.3| 2.1.2.3.1| Chybějící nebo utržený upevňovací šroub převodky řízení.| B
Chybějící nebo prasklé upevňovací šrouby| 2.1.2.3.2| Chybějící nebo utržený upevňovací šroub a převodka řízení se v důsledku toho pohybuje.| C
2.1.2.4| 2.1.2.4.1| Některý úchyt skříně převodky řízení je prasklý.| B
Prasklá skříň převodky řízení| 2.1.2.4.2| Některý úchyt skříně převodky řízení je prasklý a převodka řízení se v důsledku toho pohybuje.| C
2.1.3| Stav pákového mechanismu řízení| Vizuální kontrola opotřebení, prasklin a spolehlivosti řídících částí při otáčení volantem po směru a proti směru hodinových ručiček.
| 2.1.3.1.1| V pohyblivém spoji pákového mechanismu řízení (např. kulový čep, kloub, pouzdro) je větší vůle než provozní.| B
2.1.3.1| 2.1.3.1.2| V pohyblivém spoji pákového mechanismu řízení (např. kulový čep, kloub, pouzdro) jsou natolik velké vůle, že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla (nebezpečí rozpojení).| C
Nevhodná vůle v pohyblivých spojích pákového mechanismu řízení
2.1.3.1.3| Vícenásobný počet větších vůlí (větší než provozní) v pohyblivých spojích pákového mechanismu řízení v konečném důsledku bezprostředně ohrožuje bezpečnost jízdy vozidla.| C
| 2.1.3.2.1| Uvolněné nebo opotřebené spoje (např. uchycení čepu, spojení na spojovací nebo řídící tyči), které mají vliv na spolehlivost pákového mechanismu řízení.| B
2.1.3.2| 2.1.3.2.2| Otvor pro uchycení čepu pákového mechanismu řízení zjevně vymačkaný.| B
Uvolněné nebo nadměrně opotřebené spoje u pákového mechanismu řízení
2.1.3.2.3| Uvolněné nebo nadměrně opotřebené spoje pákového mechanismu řízení (např. uchycení čepu, spojení na řídící nebo spojovací tyči), které bezprostředně ohrožují bezpečnost jízdy vozidla.| C
2.1.3.3| 2.1.3.3.1| Zjevné ohnutí řídící nebo spojovací tyče řízení.| B
Praskliny na jakékoli části nebo deformace jakékoli části pákového mechanismu řízení| 2.1.3.3.2| Praskliny u jakékoli části pákového mechanismu řízení (čepy, páky, řídící nebo spojovací tyče) nebo deformace jakékoli části pákového mechanismu řízení (řídící nebo spojovací tyče), které bezprostředně ohrožují bezpečnost jízdy.| C
2.1.3.4| 2.1.3.4| Viditelné zajištění spojů u pákového mechanismu řízení, je-li vyžadováno, chybí nebo není funkční nebo není spolehlivé.| B
Viditelné zajištění spojů u pákového mechanismu řízení, je-li vyžadováno, chybí nebo není spolehlivé
2.1.3.5| 2.1.3.5| Zjevně nesprávné seřízení částí pákového mechanismu řízení (např. příčné nebo podélné spojovací tyče řízení), které má vliv na provozní vlastnosti vozidla (jen u silniční kontroly).| B
Zjevně nesprávné seřízení částí pákového mechanismu řízení (např. příčné nebo podélné spojovací tyče řízení)
2.1.3.6| 2.1.3.6.1| Nebezpečná úprava pákového mechanismu řízení, která má vliv na provozní vlastnosti vozidla nebo spolehlivost mechanismu řízení.| B
Nebezpečná úprava u pákového mechanismu řízení
| 2.1.3.6.2| Nebezpečná úprava pákového mechanismu řízení, která bezprostředně ohrožuje bezpečnost jízdy vozidla.| C
2.1.3.7| 2.1.3.7.1| Prachovky pohyblivých spojů pákového mechanismu řízení jsou poškozené.| A
Prachovky pákového mechanismu řízení chybí, jsou poškozené nebo jsou ve výrazně zhoršeném stavu| 2.1.3.7.2| Prachovky u pohyblivých spojů pákového mechanismu řízení chybí nebo jsou ve výrazně zhoršeném stavu, takže neplní svoji funkci.| B
2.1.4| Funkce pákového mechanismu řízení| Vizuální kontrola opotřebení, prasklin a spolehlivosti řídících částí při otáčení volantem po směru a proti směru hodinových ručiček, přičemž kola vozidla jsou na zemi a motor v chodu (posilovač řízení).
2.1.4.1| 2.1.4.1| Pákový mechanismus řízení drhne (naráží) při pohybu o pevnou část podvozku.| B
Pákový mechanismus řízení drhne při pohybu o pevnou část podvozku
2.1.4.2| 2.1.4.2| Doraz řízení chybně seřízen nebo chybí, řízená kola se v krajní poloze dotýkají pákoví nebo podvozku vozidla.| B
Doraz řízení je chybně seřízen nebo chybí
2.1.5| Posilovač řízení| Kontroluje se těsnost systému řízení a hladina kapaliny v nádrži (je-li viditelná). Kola jsou na zemi, motor v chodu a kontroluje se činnost posilovače řízení.
2.1.5.1| 2.1.5.1.2| Únik média (kapalina / vzduch) z posilovače řízení.| B
Únik média z posilovače řízení
2.1.5.2| 2.1.5.2.1| U posilovače řízení množství kapaliny pod vyznačenou značkou MIN.| A
Nedostatek kapaliny u posilovače řízení| 2.1.5.2.2| Nedostatečné množství kapaliny ovlivňuje funkci posilovače řízení.| B
2.1.5.3| 2.1.5.3.1| Posilovač řízení nefunguje v plném rozsahu rejdu.| B
Mechanismus posilovače řízení nefunguje| 2.1.5.3.2| Posilovač řízení nefunguje a tato závada bezprostředně ohrožuje bezpečné ovládání vozidla.| C
2.1.5.4| 2.1.5.4.1| Vnější poškození mechanismu posilovače řízení (pístnice, páky, tyče), které má vliv na provozní vlastnosti vozidla nebo spolehlivost mechanismu řízení.| B
Mechanismus posilovače řízení je poškozený nebo má praskliny nebo je nespolehlivý
2.1.5.4.2| Mechanismus posilovače řízení má praskliny nebo je poškozen natolik, že není spolehlivý a tato závada bezprostředně ohrožuje bezpečné ovládání vozidla.| C
2.1.5.5| 2.1.5.5.1| Drhnutí částí mechanismu posilovače řízení o sebe (pístnice, páky, tyče).| B
Nesprávné seřízení mechanismu posilovače řízení nebo drhnutím částí mechanismu posilovače řízení o sebe| 2.1.5.5.2| Nesprávné seřízení mechanismu posilovače řízení, bezprostředně ohrožuje bezpečné ovládání vozidla.| C
2.1.5.6| 2.1.5.6.1| Nebezpečná úprava mechanismu posilovače řízení, která má vliv na jeho spolehlivost nebo funkci.| B
Nebezpečná úprava mechanismu posilovače řízení| 2.1.5.6.2| Nebezpečná úprava mechanismu posilovače řízení, která bezprostředně ohrožuje bezpečné ovládání vozidla.| C
2.1.5.7| 2.1.5.7.1| Trubky nebo hadice posilovače řízení jsou poškozené, nebo nadměrně zkorodované.| B
Trubky / hadice posilovače řízení jsou poškozené, nadměrně zkorodované
2.1.5.7.2| Bezprostřední riziko prasknutí trubky nebo hadice posilovače řízení.| C
2.1.5.8| 2.1.5.8| Uchycení mechanismu posilovače řízení, není-li součástí převodky řízení (pístnice, páky, tyče), je uvolněné nebo je spojení nadměrně opotřebované (pouzdro / čep pístnice) a tato závada má vliv na spolehlivé ovládání vozidla.| B
Mechanismus posilovače řízení, není-li součástí převodky řízení (pístnice, páky, tyče), není náležitě uchycen nebo je uchycení uvolněné nebo opotřebované
2.2 Volant, sloupek řízení a řídítka
2.2.1| Stav volantu / řídítek| Kola jsou na zemi, volant se zatlačí ze strany na stranu (snaha o kývavý pohyb) v pravém úhlu ke sloupku a zlehka se na něj zatlačí směrem dolů a nahoru. Vizuální kontrola vůle.
2.2.1.1| 2.2.1.1.1| Vůle v uchycení volantu k volantové hřídeli a tato závada má vliv na spolehlivé ovládání vozidla| B
Zjevné uvolněné spojení volantu s hřídelí volantu nebo řídítek s vidlicí nebo vzájemné spojení není spolehlivé nebo neodpovídá požadavkům| 2.2.1.1.2| Uvolněné nebo nespolehlivé uchycení volantu k volantové hřídeli nebo uvolněné uchycení řídítek k vidlici nebo čepu řízení bezprostředně ovlivňuje bezpečné ovládání vozidla.| C
2.2.1.2| 2.2.1.2.1| Mechanismus výškového nebo úhlového nastavení polohy volantu, nelze spolehlivě aretovat v některé nastavené poloze.| B
Mechanismus seřízení polohy volantu a sloupku řízení, je-li namontován, nelze spolehlivě aretovat v nastavené poloze nebo je zádržný mechanismus vadný| 2.2.1.2.2| Mechanismus výškového nebo úhlového nastavení polohy volantu je vadný, nastavení nelze spolehlivě aretovat v jakékoliv nastavené poloze a tato závada bezprostředně ohrožuje spolehlivé a bezpečné ovládání vozidla.| C
2.2.1.3| 2.2.1.3.1| Poškození volantu nebo řídítek (konstrukce), které má vliv na spolehlivé a bezpečné ovládání vozidla.| B
|
Poškození volantu / řídítek| 2.2.1.3.2| Prasklá řídítka nebo nosník čepu řízení nebo poškození volantu nebo řídítek (konstrukce), které bezprostředně ohrožuje spolehlivé a bezpečné ovládání vozidla.| C
2.2.1.4| 2.2.1.4| Nebezpečná úprava volantu / řídítek.| B
Nebezpečná úprava nebo oprava volantu / řídítek
| 2.2.1.5.1| Poškození volantu, které může způsobit poranění řidiče.| B
2.2.1.5| 2.2.1.5.2| Krytka náboje volantu chybí, nebo je poškozená (např. vystřelený airbag) nebo neodpovídá požadavkům na bezpečnost.| B
Porušení požadavků na ochranu řidiče před nárazem na prvky řízení
2.2.1.5.3| Použití koule na volant u vozidel s konstrukční rychlostí přesahující 40 km/h.| B
2.2.2| Sloupek řízení / vidlice předního kola motocyklu| Volant se zatlačí a zatáhne rovnoběžně se sloupkem, volant / řídítka se zatlačí různými směry kolmo ke sloupku. Vizuální kontrola vůle a stavu pružných spojů nebo univerzálních kloubů.
2.2.2.1| 2.2.2.1| Nadměrná pohyblivost středu volantu směrem nahoru nebo dolů (axiální vůle).| B
Nadměrná pohyblivost středu volantu směrem nahoru nebo dolů (axiální vůle)
2.2.2.2| 2.2.2.2| Nadměrná pohyblivost horní části sloupku radiálně od osy sloupku (vůle v uložení).| B
Nadměrná pohyblivost horní části sloupku radiálně od osy sloupku
2.2.2.3| 2.2.2.3| Zhoršený stav pružných spojů (např. hardy spojka) nebo universálních kloubů na volantové hřídeli, který ovlivňuje spolehlivost a funkci spojeni.| B
Zhoršený stav pružných spojů nebo universálních kloubů u sloupku řízení nebo vidlice předního kola motocyklu
2.2.2.4| 2.2.2.4.1| Sloupek řízení uvolněný.| B
2.2.2.4.2| U motocyklu nadměrná nebo nedostatečná provozní vůle v uložení vidlice předního kola ovlivňující jízdní vlastnosti vozidla.| B
Vadné upevnění sloupku řízení nebo jeho poškození, u motocyklu vadná vůle v uložení vidlice předního kola nebo její poškození| 2.2.2.43| Stav sloupku řízení je v tak zhoršeném stavu nebo jeho uchycení je natolik nespolehlivé, že je bezprostředně ohroženo bezpečné ovládání vozidla.| C
2.2.2.4.4| U motocyklu deformovaná nebo prasklá vidlice řízení předního kola.| C
2.2.2.5| 2.2.2.5| Nebezpečná úprava sloupku řízení / vidlice, která bezprostředně ohrožuje bezpečné ovládání vozidla.| C
Nebezpečná úprava sloupku řízení / vidlice
2.3 Vůle v řízení
2.3.1| Nadměrná vůle v řízení v rozporu s požadavky| U vozidel s posilovačem řízení je motor pokud možno v chodu, kola jsou rovně a volant se zlehka otočí co nejvíce po směru a proti směru hodinových ručiček, aniž by se pohnula kola. Při pohybování volantem z jedné polohy do druhé se vizuálně pozoruje velikost obvodové vůle řízení.
2.3.1| 2.3.1.1| U vozidel schválených před 1. 1. 2002, nestanoví-li výrobce jinak, mechanická obvodová vůle volantu, přesahuje při nastavení kol do přímého směru:| B
•| 36° u vozidel s konstrukční rychlostí do 40 km/h
•| 27° u vozidel s konstrukční rychlostí do 100 km/h
Nadměrná vůle v řízení v rozporu s požadavky| •| 18° u vozidel s konstrukční rychlostí nad 100 km/h.
U vozidel schválených po 1.1.2002, nestanoví-li výrobce jinak, mechanická obvodová vůle volantu přesahuje při nastavení kol do přímého směru jednu pětinu průměru volantu (měřeno na obvodu věnce volantu).
2.3.1.2| Nadměrná vůle v řízení mající negativní dopad na bezpečnost řízení.| C
2.4 Seřízení kol
2.4.1| Sbíhavost kol řídící nápravy| Kontrola seřízení geometrie řízené nápravy se provádí pomocí přístroje na kontrolu geometrie řízené nápravy v souladu s metodikou.
2.4.1| 2.4.1| Seřízení sbíhavosti (rozbíhavosti) kol řízené nápravy přesahuje povolené tolerance.| A
Seřízení sbíhavosti (rozbíhavosti) kol řízené nápravy přesahuje povolené tolerance
2.4.2| Odklon kol řídící nápravy| Kontrola seřízení geometrie řízené nápravy se provádí pomocí přístroje na kontrolu geometrie řízené nápravy v souladu s metodikou.
2.4.2| 2.4.2| Odklon kol řízené nápravy přesahuje povolené tolerance.| B
Odklon kol řízené nápravy přesahuje povolené tolerance
2.5 Točnice řízené nápravy přípojného vozidla
2.5| Točnice řízené nápravy přípojného vozidla| Vizuální kontrola a/nebo použití speciálně upraveného detektoru vůle.
2.5.1| 2.5.1.1| Konstrukční část otočného spojení (točnice) řízené nápravy s rámem vozidla je prasklá, poškozená (deformovaná) nebo nadměrně zkorodovaná.| B
Poškozená nebo prasklá část točnice řízené nápravy přípojného vozidla| 2.5.1.2| Konstrukční část otočného spojení (točnice) řízené nápravy s rámem vozidla je v natolik zhoršeném technickém stavu (např. popraskaná nebo nadměrně zkorodovaná), že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
2.5.2| 2.5.2.1| Nadměrně opotřebené otočné spojení (točnice) řízené nápravy s rámem vozidla.| B
Nadměrná vůle u točnice řízené nápravy přípojného vozidla| 2.5.2.2| Otočné spojení (točnice) řízené nápravy s rámem vozidla je natolik opotřebované, že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
2.5.3| 2.5.3.1| Některé upevňovací prvky na otočném spojení (točnice) řízené nápravy s rámem vozidla jsou uvolněné, prasklé nebo chybí.| B
Vadné připevnění točnice řízené nápravy přípojného vozidla| 2.5.3.2| Spojovací prvky otočného spojení (točnice) řízené nápravy s rámem vozidla jsou natolik nespolehlivé (např. spojovací prvky uvolněné, prasklé nebo chybí), že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
2.6 Elektronický posilovač řízení
2.6| Elektronický posilovač řízení| Vizuální kontrola a/nebo použití elektronického rozhraní vozidla.
2.6.1| 2.6.1| Kontrolka vadné funkce elektronického posilovače řízení signalizuje poruchu systému.| B
Kontrolka vadné funkce elektronického posilovače řízení signalizuje poruchu systému
2.6.2| 2.6.2.1| Elektronický posilovač řízení nefunguje.| B
Nesprávný vztah mezi úhlem natočení volantu a úhlem natočení kol| 2.6.2.2| Elektronický posilovač řízení nefunguje a bezprostředně ovlivňuje bezpečnost řízení (neshoda mezi úhlem natočení volantu a úhlem natočení kol).| C
2.6.3| 2.6.3| Systém signalizuje závadu přes elektronické rozhraní vozidla.| B
U elektronického posilovače řízení signalizuje systém závadu přes elektronické rozhraní vozidla
3\\. VÝHLEDY
3.1 Pole výhledu
3.1| Pole výhledu| Vizuální kontrola ze sedadla řidiče.
3.1.1| 3.1.1.1| Překážka v poli přímého výhledu řidiče směrem dopředu v úhlu 180°, která narušuje jeho výhled dopředu či do stran nebo sledování zařízení pro nepřímý výhled.| B
V poli přímého výhledu řidiče směrem dopředu v úhlu 180° překážka, která významně narušuje jeho výhled dopředu či do stran nebo sledování zařízení pro nepřímý výhled
3.1.2| 3.1.2.1| Clona proti slunci čelního okna u spolujezdce, je-li instalována, chybí, je poškozená tak, že neplní svoji funkci nebo nelze nastavit v požadované poloze nebo neodpovídá požadavkům.| A
Clona proti slunci čelního okna chybí nebo je poškozená nebo neplní svoji funkci nebo neodpovídá požadavkům| 3.1.2.2| Clona proti slunci čelního okna před řidičem chybí, je poškozená tak, že neplní svoji funkci nebo ji nelze nastavit v požadované poloze nebo neodpovídá požadavkům.| B
3.2 Stav zasklení
3.2| Stav zasklení| Vizuální kontrola.
| 3.2.1.2| Poškození zasklení (praskliny, neprůhledné nebo poškrábané sklo) o velikosti nejvíce 1/3 výšky průhledné části zasklení, které se nachází v poli výhledu řidiče směrem dopředu, mimo vymezenou část stírané plochy čelního skla nebo poškození o velikosti menší než 20 mm, které se nachází ve vymezené části stírané plochy čelního skla.| A
3.2.1| 3.2.1.3| Poškození zasklení (praskliny, neprůhledné nebo poškrábané zasklení), o velikosti větší než 1/3 výšky průhledné části zasklení na výšku, které se nachází v poli výhledu řidiče směrem dopředu, mimo vymezenou část stírané plochy čelního skla nebo poškození zasklení o velikosti větší než 20 mm, které se nachází ve vymezené části stírané plochy čelního skla.| B
Prasklé nebo poškrábané zasklení nebo některé zasklení chybí| 3.2.1.4| V některém okně, mimo čelního okna, chybí zasklení.| B
3.2.1.5| Poškození skla zasklení snižuje výhled řidiče natolik, že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla nebo způsob upevnění nebo stav poškození zasklení ohrožuje přepravované osoby.| C
3.2.1.6| V čelním okně schází zasklení.| C
3.2.1.8| Poškození skla zasklení (např. praskliny, poškrábání nebo zastříkání barvou) mimo pole výhledu řidiče, které vzhledem k rozsahu svého poškození, negativně ovlivňuje celkovou pevnost zasklení nebo znemožňuje přiměřeně výhled z vozidla.| B
3.2.2| 3.2.2.1| V poli výhledu řidiče směrem dopředu (v úhlu 180°) je celkový prostup světla přes zasklení nižší než 70 %.| B
Celkový prostup světla přes zasklení neodpovídá požadavkům| 3.2.2.2| V poli výhledu řidiče směrem dozadu je celkový prostup světla přes zasklení nižší než 70 % a vozidlo není vybaveno funkčními vnějšími zrcátky na levé a pravé straně.| B
| 3.2.3.1| U vozidla, není-li stanoveno jinak, použito neschválené bezpečnostní zasklení nebo u vozidla schváleného po 1. 1. 2002 není na jeho použití (např. DOT) udělena výjimka, zapsaná v registru silničních vozidel.| B
3.2.3| 3.2.3.2| Způsob montáže zasklívacího materiálu ve vozidle je vadný nebo neodpovídá požadavkům (např. původnímu provedení výrobce), nebo příslušné části karoserie pro upevnění zasklení jsou zkorodovány v celé tloušťce stěny, v souhrnné délce větší než 1/5 největší délky okna.| B
Použitý zasklívací materiál nebo jeho montáž ve vozidle neodpovídá požadavkům
3.2.3.3| Ochrana zasklení proti náhodnému poškození přepravovaným nákladem, je-li vyžadována, chybí nebo je poškozena tak, že neplní svůj účel nebo neodpovídá požadavkům.| B
| 3.2.4.1| Jakákoliv dodatečná úprava čelního okna, vyjma použití schválené folie pro čelní okno opatřené povinným štítkem s předepsanými údaji (označení výrobce, typ výrobku, schvalovací značka ATEST 8 SD XXXX a text „JEN NA ČELNÍ OKNO“).| B
3.2.4
Úprava zasklení (např. zatmavení), označení úpravy nebo použitý materiál (např. automobilní nebo reklamní fólie) neodpovídá požadavkům nebo oprava zasklení neodpovídá požadavkům
3.2.4.2| Použití neschválené fólie nebo způsob montáže dodatečné úpravy neodpovídá požadavkům (zakrytí střední brzdové svítilny) nebo poškozená fólie (změna zabarvení, trhliny nebo vznik vzduchových bublin mezi nalepenou fólií a sklem) omezuje nebo zkresluje výhled řidiče.| B
| 3.2.4.3| Dodatečně povrchově upravené zasklení není opatřeno povinným štítkem s předepsanými údaji (označení výrobce, typ výrobku, schvalovací číslo ATEST 8 SD XXXX).| B
| 3.2.4.4| Oprava stanoveného zasklení omezuje nebo zkresluje výhled řidiče nebo oprava zasklení některého okna vozidla zjevně snižuje pevnost zasklení nebo může způsobit ohrožení bezpečnosti.| B
3.2.5| 3.2.5.1| Některé okno, je-li otevíratelné, nelze otevřít.| A
Otvírání nebo zavírání okna vadné nebo okno nelze zajistit v otevřené nebo zavřené poloze| 3.2.5.2| Některé okno nelze zavřít či bezpečně zajistit v zavřené poloze.| B
3.2.6| 3.2.6.2| U motocyklu horní hrana čelního překrytu (větrný štít) nemá předepsané zaoblení (rádius) nebo je překryt neúplný, nadměrně popraskaný nebo nedostatečně upevněný.| B
Čelní sklo nebo kryt motocyklu poškozený nebo jeho provedení nebo montáž neodpovídá požadavkům| 3.2.6.3| U motocyklu stav poškození nebo upevnění čelního překrytu (větrný štít) snižuje výhled směrem dopředu nebo vzniká nebezpečí poranění osob a tím je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
3.3 Zařízení pro nepřímý výhled
3.3 Zařízení pro nepřímý výhled| Vizuální kontrola.
3.3.1| 3.3.1.2| Vozidlo není vybaveno, popřípadě není povinně dovybaveno, předepsaným počtem zařízení pro nepřímý výhled dané třídy nebo rozměru nebo bylo zařízení z vozidla zjevně demontováno.| B
Vozidlo není vybaveno předepsaným počtem zařízení pro nepřímý výhled odpovídající třídy nebo velikosti| 3.3.1.3| U vozidla, není-li stanoveno jinak, použito neschválené zařízení pro nepřímý výhled nebo u vozidla schváleného po 1. 1. 2002 není na jeho použití (např. DOT) udělena výjimka, zapsaná v registru silničních vozidel.| B
| 3.3.2.1| Zařízení, umožňující vychýlení po nárazu, není funkční.| A
3.3.2| 3.3.2.2| Uvolněné, nespolehlivé nebo poškozené uchycení zařízení pro nepřímý výhled nebo nemožnost aretace v seřízené poloze neumožňuje řidiči poskytovat jasný výhled z vozidla předepsaným směrem.| B
Uchycení zařízení pro nepřímý výhled uvolněné nebo nelze spolehlivě aretovat v seřízené poloze nebo uchycení neodpovídá požadavkům
3.3.2.3| Způsob montáže zařízení pro nepřímý výhled na vozidle neodpovídá požadavkům.| B
3.3.3| 3.3.3.2| Některé povinné zařízení pro nepřímý výhled, při sezení na místě řidiče v normální jízdní poloze, nezajišťuje předepsané pole výhledu směrem dozadu nebo do strany popřípadě před vozidlo nebo zařízení kamera - monitor nefunguje správně nebo není funkční.| B
Zařízení pro nepřímý výhled nezajišťuje předepsané pole výhledu nebo není funkční (kamera - monitor)| 3.3.3.3| Dodatečná úprava karosérie vozidla (např. dostavba nebo přestavba), která omezuje předepsané pole výhledu pro jednotlivé třídy zpětných zrcátek (krátké držáky).| B
| 3.3.4.1| Poškození zařízení pro nepřímý výhled, které však umožňuje plnit jeho funkci nebo poškození konstrukce (ochranné pouzdro) zařízení pro nepřímý výhled, které je umístěno 2 m nad vozovkou.| A
3.3.4| 3.3.4.2| Nepřípustné úpravy (např. nálepky) nebo poškození zařízení pro nepřímý výhled, které neumožňuje řidiči poskytovat tímto zařízením předepsaný nebo jasný výhled z vozidla směrem dozadu nebo do strany popřípadě před vozidlo.| B
Nepřípustné úpravy (např. nálepky) nebo poškození zařízení pro nepřímý výhled, při kterém není zajištěn předepsaný výhled nebo poškození, při kterém může dojít k poranění osob
3.3.4.3| Poškození nebo nepovolená úprava (např. u motocyklu) zařízení pro nepřímý výhled, které se nachází níže než 2 m nad vozovkou, při kterých jsou na povrchu konstrukce (ochranné pouzdro) ostré hrany, které mohou způsobit zachycení nebo zranění osob.| B
3.4 Stěrače skla
3.4| Stěrače skla| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
3.4.1| 3.4.1.1| Stěrač zadního skla nelze uvést v činnost.| A
Stěrač nefunguje správně nebo není funkční| 3.4.1.2| Stěrače čelního skla nelze uvést v činnost nebo některý stěrač nefunguje.| B
| 3.4.2.1| Stěrač zadního skla chybí nebo ramínko dostatečně nestírá v celé ploše.| A
3.4.2| 3.4.2.2| Některý stěrač čelního skla, je-li vyžadován, chybí nebo ramínko stěrače dostatečně nestírá v celé ploše tak, aby zajistilo dostatečnou viditelnost řidiče čelním sklem.| B
Stěrač je poškozený nebo neúplný nebo chybí
3.4.2.3| Některý stěrač skla je neúplný nebo poškozený tak, že poškozuje stírané sklo.| B
3.4.3| 3.4.3.1| Hřídel stěrače není opatřena ochranným pouzdrem (nebezpečné vnější výčnělky).| A
Uchycení stěrače vadné nebo neodpovídá požadavkům| 3.4.3.2| Uvolněné uchycení stěrače nebo způsob jeho montáže (seřízení) má vliv na chybnou funkci stírání nebo způsobuje poškození stíraného skla.| B
3.5 Ostřikovače skla
3.5| Ostřikovače skla| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
| 3.5.1.1| Ostřikovač zadního skla, je-li instalován, nefunguje nebo chybí.| A
3.5.1| 3.5.1.2| Ostřikovač čelního skla neostřikuje dostatečně stíranou plochu před spolujezdcem (seřízení).| A
Ostřikovače nefungují správně nebo chybí
3.5.1.3| Některý ostřikovač čelního skla nefunguje nebo chybí nebo neostřikuje dostatečně stíranou plochu před řidičem (seřízení).| B
3.6 Systém odmlžování a odmrazování čelního skla
3.6| Systém odmlžování a odmrazování čelního skla| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
3.6.1| 3.6.1.2| Systém odmlžování čelního skla nefunguje nebo je poškozen tak, že zjevně neplní svoji funkci.| A
Systém odmlžování čelního skla, je-li instalován nebo vyžadován, nefunguje nebo nefunguje správně nebo je zjevně vadný
3.6.2| 3.6.2.2| Systém odmrazování čelního skla nefunguje nebo je poškozen tak, že zjevně neplní svoji funkci.| A
Systém odmrazování čelního skla, je-li instalován nebo vyžadován, nefunguje nebo nefunguje správně nebo je zjevně vadný
4\\. SVÍTILNY, SVĚTLOMETY, ODRAZKY A ELEKTRICKÉ ZAŘÍZENÍ
4.1 Světlomety
4.1.1| Stav a funkce světlometů| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
| 4.1.1.1.1| Nesvítí některý nepovinný (volitelný) světlomet.| A
| 4.1.1.1.2| V potkávacím světlometu nesvítí doplňkový zdroj světla, který však nevytváří hlavní potkávací světlo (k posílení světla do zatáčky).| A
| 4.1.1.1.3| Nesvítí některý povinný světlomet.| B
4.1.1.1| 4.1.1.1.5| U potkávacího nebo dálkového světlometu zdroj světla ve světlometu chybně upevněn nebo je vadný, takže nesplňuje fotometrické vlastnosti (nevytváří požadovanou kresbu) nebo způsobuje oslnění.| B
Zdroj světla světlometu nesvítí, je vadný nebo chybí
| 4.1.1.1.6| Světlo / zdroj světla je vadný nebo chybí.| B
| 4.1.1.1.7| Jediné světlo / zdroj světla; v případě LED viditelnost závažně narušena.| B
| 4.1.1.1.8| Na vozidle za snížené viditelnosti nesvítí žádný potkávací světlomet nebo na straně do vozovky nesvítí potkávací světlomet ani přední obrysová svítilna| C
4.1.1.2| 4.1.1.2.1| Vnější krycí sklo, těleso nebo optický systém potkávacího světlometu nebo dálkového světlometu poškozený, ale stav poškození zjevně neovlivňuje jeho fotometrické vlastnosti (např. intenzita vyzařovaného světla, kresba) nebo možnost jeho seřízení.| A
Světlomet nebo jeho optický systém poškozený nebo vadný| 4.1.1.2.2| Vnější krycí sklo, těleso nebo optický systém potkávacího světlometu nebo dálkového světlometu poškozený tak, že poškození zjevně ovlivňuje nebo bude ovlivňovat jeho funkci nebo fotometrické vlastnosti (např. intenzita vyzařovaného světla, kresba) nebo možnost jeho seřízení.| B
4.1.1.3| 4.1.1.3| Některý úchyt potkávacího nebo dálkového světlometu uvolněný nebo prasklý nebo chybí a tento stav má vliv na seřízení světlometu (např. způsobuje blikání světlometu za jízdy) nebo se světlomet může za jízdy uvolnit nebo způsob uchycení světlometu neodpovídá požadavkům.| B
Světlomet není spolehlivě upevněn
4.1.2| Seřízení světlometů| Kontrola seřízení potkávacích a dálkových světlometů se provede s použitím přístroje na kontrolu seřízení světlometu v souladu se stanovenou metodikou nebo použitím elektronického rozhraní vozidla.
| 4.1.2.1.1| Výškové seřízení sklonu rozhraní potkávacího světlometu neodpovídá požadavkům.| B
4.1.2.1| 4.1.2.1.2| Stranové seřízení rozhraní potkávacího světlometu neodpovídá požadavkům.| B
Seřízení světlometu neodpovídá předepsaným požadavkům
4.1.2.1.4| Natočení obrazu rozhraní potkávacího světlometu neodpovídá požadavkům.| B
| 4.1.2.1.5| Seřízení dálkového světlometu neodpovídá požadavkům.| B
| 4.1.2.1.6| Systém vykazuje závadu přes elektronické rozhraní vozidla.| B
4.1.3| Spínače pro uvedení světlometů v činnost| Vizuální kontrola a zkouška činnosti nebo použití elektronického rozhraní vozidla.
| 4.1.3.1.1| Potkávací nebo dálkový světlomet (popř. pár předepsaných světlometů) nelze uvést v činnost.| B
4.1.3.1| 4.1.3.1.2| Nepovinné (volitelné) dálkové světlomety, jsou-li zapojeny, nelze uvést v činnost.| B
Vadný spínač pro uvedení potkávacího nebo dálkového světlometu v činnost
| 4.1.3.1.3| Systém vykazuje závadu přes elektronické rozhraní vozidla.| B
4.1.3.2| 4.1.3.2.1| Přepnutí z potkávacích světlometů na dálkové světlomety nebo naopak není funkční.| B
Přepnutí z potkávacích světlometů na dálkové světlomety nebo naopak nefunguje nebo přepnutí neodpovídá požadavkům| 4.1.3.2.2| Při přepnutí potkávacích světlometů na dálkové světlomety nebo naopak vzniká časová prodleva (nedostatečné osvětlení vozovky).| B
4.1.3.3| 4.1.3.3.1| Povinná kontrolka činnosti / zapojení obvodu dálkového světlometu chybí.| B
Povinná kontrolka zapnutí dálkového světlometu, nebo je-li vyžadováno, povinná kontrolka pro zapnutí potkávacího světlometu, chybí| 4.1.3.3.2| Povinná kontrolka činnosti / poruchy / zapojení obvodu potkávacího světlometu, je-li vyžadována, chybí.| B
4.1.4| Splnění požadavků pro světlomety| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
| 4.1.4.1.1| Vozidlo není vybaveno předepsaným potkávacím nebo dálkovým světlometem (popř. párem předepsaných světlometů).| B
| 4.1.4.1.2| Skutečný stav zapojených světlometů neodpovídá předepsanému / povolenému počtu typu světlometů (potkávací / dálkový světlomet).| B
| 4.1.4.1.3| Umístění světlometů na vozidle nesplňuje požadavky na jejich uspořádání nebo orientaci nebo požadavky na jejich umístění vzhledem k šířce nebo výšce vozidla nebo podmínky jejich geometrické viditelnosti.| B
4.1.4.1| 4.1.4.1.4| Umístění nebo způsob montáže světlometů na vozidle nebo jejich úprava (např. ochranné mřížky) nesplňuje požadavky na vnější výčnělky na vozidle.| B
Počet, kategorie, umístění, barva nebo intenzita vyzařovaného světla, nebo geometrická viditelnost světlometů není u světlometů v souladu s požadavky
4.1.4.1.5| Světlomet vyzařuje jinou barvu světla než bílou (s výjimkou traktorů a vozidel schválených do provozu před 1. 7. 1972, u kterých se připouští i selektivní žlutá barva).| B
4.1.4.1.6| Sada (pár) světlometů zjevně nesplňuje předepsané fotometrické vlastnosti (např. intenzita vyzařovaného světla).| B
4.1.4.1.7| Index intenzity vyzařovaného světla u současně rozsvícených dálkových světlometů překračuje povolený limit.| B
4.1.4.1.8| Částice na čočce nebo zdroj světla, kvůli kterým se zjevně snižuje jasnost světla nebo se mění barva vyzařovaného světla| B
4.1.4.2| 4.1.4.2.1| Světelný signál (houkačka), je-li jim vozidlo vybaveno, nefunguje v souladu s požadavky.| A
Elektrické zapojení potkávacích nebo dálkových světlometů nebo jejich uvedení v činnost, není v souladu s požadavky| 4.1.4.2.2| Počet současně rozsvícených dálkových světlometů překračuje dva páry (4 ks).| B
4.1.4.2.3| Elektrické zapojení potkávacích nebo dálkových světlometů nebo jejich uvedení v činnost, není v souladu s požadavky.| B
4.1.4.3| 4.1.4.3.2| Nepovolená úprava světlometu.| B
Jakákoliv úprava světlometu nebo zdroje světla, nebo jeho zaclonění| 4.1.4.3.3| Použití zjevně neschváleného zdroje světla nebo nepovolená úprava zdroje světla.| B
4.1.4.4| 4.1.4.4| Ve světlometu použit zjevně jiný zdroj světla, který je neslučitelný s uděleným schválením světlometu.| B
Ve světlometu použit jiný zdroj světla, který není slučitelný s uděleným schválením světlometu
4.1.4.5| 4.1.4.5.1| U vozidla, schváleného v ČR po 1. 1. 2002, pro potkávací nebo dálkové světlo použit neschválený světlomet (např. DOT) a na jeho použití není udělena výjimka, zapsaná v registru silničních vozidel.| B
Použit neschválený světlomet nebo světlomet pro levostranný provoz nebo je použit schválený světlomet určený pro jinou funkci osvětlení| 4.1.4.5.2| Použit potkávací světlomet, který není určen pro pravostranný provoz.| B
4.1.4.5.3| Pro potkávací nebo dálkové světlo použito světelné zařízení, určené pro jinou funkci osvětlení (např. mlhový světlomet).| B
4.1.5| Korektory sklonu světlometů (jsou-li povinné)| Vizuální kontrola a zkouška činnosti a/nebo použití elektronického rozhraní vozidla.
4.1.5.1| 4.1.5.1.1| U vozidla, je-li vyžadována, chybí automatická korekce sklonu světlometů.| B
U vozidla, je-li vyžadována, chybí nebo není plně funkční automatická korekce sklonu světlometů| 4.1.5.1.2| Automatická korekce sklonu světlometů, není zjevně plně funkční.| B
4.1.5.1.3| Systém vykazuje závadu přes elektronické rozhraní vozidla.| B
4.1.5.2| 4.1.5.2.1| Ručně ovládaná korekce sklonu světlometů, je-li vyžadována, chybí.| B
Ručně ovládaná korekce sklonu světlometů ze sedadla řidiče chybí nebo není plně funkční| 4.1.5.2.2| Korekce sklonu světlometů není plně funkční.| B
4.1.6| Zařízení pro čištění světlometů (je-li povinné)| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
4.1.6.1| 4.1.6.1.1| Zařízení pro čištění světlometu není funkční.| A
U vozidla chybí nebo není funkční zařízení pro čištění světlometů| 4.1.6.1.2| U vozidla, je-li vyžadováno, chybí nebo není funkční zařízení pro čištění světlometů.| B
4.2 Přední a zadní obrysové svítilny, boční obrysové svítilny, doplňkové obrysové svítilny a denní svítilny
4.2.1| Stav a funkce obrysových nebo denních svítilen| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
| 4.2.1.1.2| Nesvítí některá obrysová nebo denní svítilna.| B
4.2.1.1| 4.2.1.1.3| Zdroj světla zjevně vadný (např. zčernalá žárovka) nebo poškozený tak, že zjevně ovlivňuje fotometrické vlastnosti obrysové nebo denní svítilny (např. intenzita vyzařovaného světla) nebo mění barvu vyzařovaného světla.| B
Zdroj světla obrysové nebo denní svítilny je vadný nebo chybí nebo neodpovídá požadavkům
4.2.1.1.4| Použití neschváleného zdroje světla nebo nepovolená změna zdroje světla.| B
4.2.1.2| 4.2.1.2.2| Vnější krycí sklo, těleso nebo optický systém obrysové nebo denní svítilny poškozený tak, že poškození zjevně ovlivňuje nebo bude ovlivňovat její funkci nebo fotometrické vlastnosti (např. intenzita vyzařovaného světla) nebo mění barvu vyzařovaného světla.| B
Optický systém obrysové nebo denní svítilny poškozený
4.2.1.3| 4.2.1.3| Chybné uchycení nebo způsob montáže obrysové nebo denní svítilny negativně ovlivňuje její funkci nebo fotometrické vlastnosti (např. viditelnost) nebo se může za jízdy uvolnit.| B
Obrysová nebo denní svítilna není spolehlivě upevněna
4.2.2| Spínač obrysových nebo denních svítilen| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
4.2.2.1| 4.2.2.1| Obrysové nebo denní svítilny nelze uvést v činnost.| B
Spínač obrysových nebo denních svítilen vadný
4.2.2.2| 4.2.2.2| Kontrolka činnosti / zapojení obvodu obrysových světel, je-li vyžadována, chybí.| B
Kontrolka zapnutí obrysových světel, jeli vyžadována, chybí
4.2.3| Splnění požadavků pro obrysové nebo denní svítilny| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
| 4.2.3.1.1| Vozidlo není vybaveno některými předepsanými obrysovými nebo denními svítilnami.| B
| 4.2.3.1.2| Skutečný stav zapojených obrysových nebo denních svítilen neodpovídá předepsanému / povolenému počtu (chybí / překračuje).| B
4.2.3.1| 4.2.3.1.3| Umístění obrysových nebo denních svítilen na vozidle nesplňuje požadavky na jejich uspořádání nebo orientaci nebo požadavky na jejich umístění vzhledem k šířce, výšce nebo délce vozidla nebo jejich úhlovému naklopení či orientace montáže (TOP) nebo podmínky jejich geometrické viditelnosti.| B
Počet, kategorie, umístění, barva nebo intenzita vyzařovaného světla, nebo geometrická viditelnost obrysových svítilen, není v souladu s požadavky| 4.2.3.1.4| Svítilna je umístěna na pohyblivých částech, nebo její umístění na pohyblivých částech není v souladu s požadavky.| A
| 4.2.3.1.5| Způsob dodatečné montáže obrysových nebo denních svítilen, jejich umístění nebo úprava, porušuje požadavky na vnější výčnělky na vozidle.| B
| 4.2.3.1.6| Obrysová nebo denní svítilna, není-li stanoveno jinak, vyzařuje směrem dopředu světlo jiné barvy než bílé, směrem dozadu světlo jiné barvy než červené a směrem do stran světlo jiné barvy než oranžové, nebo sada obrysových svítilen (společný pár) zjevně nesplňuje stejné fotometrické vlastnosti.| B
| 4.2.3.1.7| Intenzita vyzařovaného světla obrysové nebo denní svítilny zjevně neodpovídá požadavkům (je nízká / vysoká).| B
4.2.3.2| 4.2.3.2| Elektrické zapojení obrysových nebo denních svítilen nebo jejich uvedení v činnost, není v souladu s požadavky.| B
Elektrické zapojení obrysových nebo denních svítilen nebo jejich uvedení v činnost není v souladu s požadavky
4.2.3.3| 4.2.3.3| Nepovolená úprava obrysové nebo denní svítilny nebo zdroje světla.| B
Jakákoliv úprava obrysové nebo denní svítilny nebo zdroje světla
4.2.3.4| 4.2.3.4.1| U vozidla, schváleného v ČR po 1. 1. 2002, pro obrysovou svítilnu použito neschválené světelné zařízení (např. DOT) a na jeho použití není udělena výjimka, zapsaná v registru silničních vozidel.| B
Pro obrysovou nebo denní svítilnu použito neschválené světelné zařízení nebo je použito schválené světelné zařízení určené pro jinou funkci osvětlení| 4.2.3.4.2| Pro obrysovou nebo denní svítilnu použito světelné zařízení, určené pro jinou funkci osvětlení.| B
4.3 Brzdové svítilny
4.3.1| Stav a funkce brzdových svítilen| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
4.3.1.1| 4.3.1.1.1| Nesvítí některá nepovinná (volitelná) brzdová svítilna.| A
Zdroj světla brzdové svítilny je vadný nebo chybí nebo neodpovídá požadavkům
4.3.1.1.2| Nesvítí některá povinná brzdová svítilna.| B
4.3.1.1.3| Na vozidle nesvítí žádná brzdová svítilna.| C
4.3.1.1.4| Zdroj světla zjevně vadný (např. zčernalá žárovka) nebo poškozený tak, že zjevně ovlivňuje fotometrické vlastnosti brzdové svítilny (např. intenzita vyzařovaného světla) nebo mění barvu vyzařovaného světla.| B
4.3.1.1.5| Použití neschváleného zdroje světla nebo nepovolená změna zdroje světla.| B
4.3.1.1.7| U brzdové svítilny v případě LED modulu více jak 1/3 zdrojů světla je vadných.| B
4.3.1.2| 4.3.1.2.2| Vnější krycí sklo, těleso nebo optický systém brzdové svítilny poškozený tak, že poškození zjevně ovlivňuje nebo bude ovlivňovat její funkci nebo fotometrické vlastnosti (např. intenzita vyzařovaného světla) nebo mění barvu vyzařovaného světla.| B
Brzdová svítilna nebo její optický systém poškozený
4.3.1.3| 4.3.1.3| Chybné uchycení nebo způsob montáže brzdové svítilny negativně ovlivňuje její funkci nebo fotometrické vlastnosti (např. viditelnost) nebo se může za jízdy uvolnit.| B
Brzdová svítilna není spolehlivě upevněna
4.3.2| Spínač brzdových svítilen| Vizuální kontrola a zkouška činnosti a / nebo použití elektronického rozhraní vozidla.
4.3.2.1| 4.3.2.1.1| Zpomalená funkce spínače brzdových světel.| B
Spínač brzdových světel nefunguje nebo není spolehlivý
| 4.3.2.1.2| Systém vykazuje závadu přes elektronické rozhraní vozidla.| B
4.3.2.1.3| Po aktivaci brzdy se na vozidle neuvedou v činnost brzdová světla.| C
4.3.2.2| 4.3.2.2.1| Narušená funkce ovládacího zařízení - brzdová světla se nerozsvítí bezprostředně po aktivaci brzdy.| B
Narušená funkce ovládacího zařízení brzdových svítilen
| 4.3.2.2.2| Světla nouzového brzdění jsou nefunkční nebo nefungují správně.| B
4.3.3| Splnění požadavků pro brzdové svítilny| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
| 4.3.3.1.1| Vozidlo není vybaveno brzdovými svítilnami předepsané kategorie.| B
| 4.3.3.1.2| Skutečný stav zapojených brzdových svítilen neodpovídá předepsanému / povolenému počtu (chybí / překračuje).| B
4.3.3.1| 4.3.3.1.3| Umístění brzdových svítilen na vozidle nesplňuje požadavky na jejich uspořádání nebo orientaci nebo požadavky na jejich umístění vzhledem k šířce nebo výšce vozidla nebo jejich úhlovému naklopení či orientaci montáže (TOP) nebo podmínky jejich geometrické viditelnosti.| B
Počet, kategorie, umístění, barva nebo intenzita vyzařovaného světla, nebo geometrická viditelnost brzdových svítilen, není v souladu s požadavky| |
4.3.3.1.5| Brzdová svítilna vyzařuje jinou barvu než červenou nebo sada brzdových svítilen (společný pár) zjevně nesplňuje stejné fotometrické vlastnosti.| B
4.3.3.1.6| Intenzita vyzařovaného světla brzdové svítilny zjevně neodpovídá požadavkům (je nízká).| B
4.3.3.1.7| U brzdové svítilny kategorie S3 nebo S4, namontované uvnitř vozidla, dochází k obtěžování řidiče vyzařovaným světlem přes zařízení pro nepřímý výhled a / nebo jiné plochy vozidla (např. zadní okno).| B
4.3.3.2| 4.3.3.2| Elektrické zapojení brzdových svítilen nebo jejich uvedení v činnost, není v souladu s požadavky.| B
Elektrické zapojení brzdových svítilen nebo jejich uvedení v činnost není v souladu s požadavky
4.3.3.3| 4.3.3.3| Nepovolená úprava brzdové svítilny nebo zdroje světla.| B
Jakákoliv úprava brzdové svítilny nebo zdroje světla
4.3.3.4| 4.3.3.4.1| U vozidla, schváleného v ČR po 1. 1. 2002 pro brzdové světlo použito neschválené světelné zařízení (např. DOT) a na jeho použití není udělena výjimka, zapsaná v registru silničních vozidel.| B
Pro brzdovou svítilnu použito neschválené světelné zařízení nebo je použito schválené světelné zařízení určené pro jinou funkci osvětlení
4.3.3.4.2| Pro brzdové světlo použito světelné zařízení, určené pro jinou funkci osvětlení (např. zadní mlhová svítilna).| B
4.4 Směrové svítilny a výstražná signalizace
4.4.1| Stav a funkce směrových svítilen| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
| 4.4.1.1.1| Nesvítí některá nepovinná (volitelná) směrová svítilna.| A
4.4.1.1.2| Nesvítí některá směrová svítilna.| B
4.4.1.1| 4.4.1.1.4| Zdroj světla zjevně vadný (např. sloupnutá barva) nebo poškozený tak, že ovlivňuje zjevně fotometrické vlastnosti směrové svítilny (např. intenzita vyzařovaného světla) nebo mění barvu vyzařovaného světla (bílá), v případě LED jako jediného zdroje světla funguje méně než ze 2/3.| B
Zdroj světla směrových svítilen je vadný nebo chybí nebo neodpovídá požadavkům
| 4.4.1.1.5| Použití neschváleného zdroje světla nebo nepovolená změna zdroje světla.| B
4.4.1.1.6| V případě vícenásobného zdroje světla (skupinová svítilna) některý zdroj světla směrové svítilny vadný, v případě LED modulu je až 1/3 zdrojů světla vadných.| A
4.4.1.2| 4.4.1.2.2| Vnější krycí sklo, těleso nebo optický systém směrové svítilny poškozený tak, že poškození zjevně ovlivňuje nebo bude ovlivňovat její funkci nebo fotometrické vlastnosti (např. intenzita vyzařovaného světla) nebo mění barvu vyzařovaného světla.| B
Směrová svítilna nebo její optický systém poškozený
4.4.1.3| 4.4.1.3| Chybné uchycení nebo způsob montáže směrové svítilny negativně ovlivňuje její funkci nebo fotometrické vlastnosti (např. viditelnost) nebo se může za jízdy uvolnit.| B
Směrová svítilna není spolehlivě upevněna
4.4.2| Spínač směrových svítilen a výstražných světel| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
4.4.2.1| 4.4.2.1.1| Spínač výstražné signalizace není spolehlivý.| A
Spínač směrových světel nebo výstražné signalizace nefunguje nebo není spolehlivý nebo nefunguje v souladu s požadavky| 4.4.2.1.2| Výstražnou signalizaci nelze uvést v činnost.| B
4.4.2.1.4| Směrová světla nelze uvést v činnost nebo spínač směrových světel není spolehlivý.| B
4.4.2.2| 4.4.2.2| Povinná kontrolka činnosti / zapojení obvodu (optická nebo zvuková) směrových světel nebo výstražné signalizace chybí.| B
Povinná kontrolka zapnutí směrových světel nebo výstražné signalizace chybí
4.4.3| Splnění požadavků pro směrové svítilny| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
4.4.3.1| 4.4.3.1.1| Vozidlo není vybaveno předepsanými směrovými svítilnami.| B
Počet, kategorie, umístění, barva nebo intenzita vyzařovaného světla, nebo geometrická viditelnost směrových svítilen, není v souladu s požadavky| 4.4.3.1.2| Skutečný stav zapojených směrových svítilen neodpovídá předepsanému / povolenému počtu (chybí / překračuje).| B
| 4.4.3.1.3| Umístění směrových svítilen na vozidle nesplňuje požadavky na jejich uspořádání nebo orientaci nebo požadavky na jejich umístění vzhledem k šířce, výšce nebo délce vozidla nebo jejich úhlovému naklopení či orientaci montáže (TOP) nebo vzhledem k vzdálenosti od potkávacího světlometu nebo podmínky jejich geometrické viditelnosti.| B
| 4.4.3.1.5| Způsob dodatečné montáže směrových svítilen, jejich umístění nebo úprava, porušuje požadavky na vnější výčnělky na vozidle.| B
4.4.3.1.6| Směrová svítilna vyzařuje jinou barvu než oranžovou (s výjimkou vozidel schválených do provozu před 1. 7. 1972, u kterých se připouští barva bílá u předních a barva červená u zadních směrových svítilen) nebo sada směrových svítilen (společný pár) zjevně nesplňuje stejné fotometrické vlastnosti.| B
4.4.3.1.7| Intenzita vyzařovaného světla směrové svítilny zjevně neodpovídá požadavkům (je nízká).| B
4.4.3.2| 4.4.3.2| Nepovolená úprava směrové svítilny nebo zdroje světla.| B
Jakákoliv úprava směrové svítilny nebo zdroje světla
4.4.3.3| 4.4.3.3.1| U vozidla, schváleného v ČR po 1. 1. 2002, pro směrové světlo použito neschválené světelné zařízení (např. DOT) a na jeho použití není udělena výjimka, zapsaná v registru silničních vozidel.| B
Pro směrovou svítilnu použito neschválené světelné zařízení nebo je použito schválené světelné zařízení, určené pro jinou funkci osvětlení| 4.4.3.3.2| Pro směrové světlo použito světelné zařízení, určené pro jinou funkci osvětlení (např. obrysová svítilna).| B
4.4.4| Frekvence přerušování světla u směrových svítilen a výstražné signalizace| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
4.4.4.1| 4.4.4.1.1| Frekvence přerušování světla u výstražných světel není zjevně v souladu s požadavky (90 ± 30 krát/min).| A
Frekvence přerušování světla u směrových svítilen a výstražné signalizace není v souladu s požadavky
4.4.4.1.2| Frekvence přerušování světla u směrových světel není zjevně v souladu s požadavky (90 ± 30 krát/min).| A
4.5 Přední mlhové světlomety a zadní mlhové svítilny
4.5.1| Stav a funkce předních mlhových světlometů a zadní mlhové svítilny| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
| 4.5.1.1.1| Nesvítí některý přední mlhový světlomet nebo zadní mlhová svítilna na straně přivrácené ke kraji vozovky.| A
4.5.1.1.2| Nesvítí zadní mlhová svítilna na straně přivrácené do středu vozovky.| B
4.5.1.1| 4.5.1.1.3| U předního mlhového světlometu zdroj světla vadný, předepsaná kresba nemá osvětlenou plochu jasně ohraničenou nebo celistvou (tmavé plochy).| A
Zdroj světla u mlhového světlometu nebo mlhové svítilny je vadný nebo chybí nebo neodpovídá požadavkům
| 4.5.1.1.4| Zdroj světla předního mlhového světlometu zjevně chybně upevněn nebo je vadný, takže nesplňuje fotometrické vlastnosti (nevytváří požadovanou kresbu) nebo způsobuje oslnění, v případě LED jako jediného zdroje světla funguje méně než ze 2/3.| B
| 4.5.1.1.5| Zdroj světla v zadní mlhové svítilně vadný nebo poškozený tak, že zjevně ovlivňuje její fotometrické vlastnosti (např. intenzita vyzařovaného světla) nebo mění barvu vyzařovaného světla, v případě LED jako jediného zdroje světla funguje méně než ze 2/3.| B
| 4.5.1.1.6| Použití neschváleného zdroje světla nebo nepovolená změna zdroje světla.| B
| 4.5.1.1.7| Vadný zdroj světla (v případě vícenásobného zdroje světla, v případě LED nefunguje až z 1/3).| A
| 4.5.1.2.2| U předního mlhového světlometu vnější krycí sklo těleso nebo optický systém světlometu poškozený tak, že poškození zjevně ovlivňuje nebo bude ovlivňovat jeho funkci nebo fotometrické vlastnosti (např. intenzita vyzařovaného světla, kresba) nebo možnost jeho seřízení.| B
4.5.1.2
Mlhový světlomet nebo mlhová svítilna nebo jejich optický systém poškozený
4.5.1.2.4| U zadní mlhové svítilny vnější krycí sklo, těleso nebo optický systém svítilny poškozený tak, že poškození zjevně ovlivňuje nebo bude ovlivňovat její funkci nebo fotometrické vlastnosti (např. intenzita vyzařovaného světla) nebo mění barvu vyzařovaného světla.| B
| 4.5.1.3.1| Některý úchyt mlhového světlometu uvolněný nebo prasklý nebo chybí a tento stav má vliv na seřízení světlometu (např. způsobuje blikání světlometu za jízdy) nebo se světlomet může za jízdy uvolnit nebo způsob uchycení světlometu neodpovídá požadavkům.| B
4.5.1.3.2| Uvolněné uchycení zadní mlhové svítilny, které však neovlivňuje její funkci nebo fotometrické vlastnosti (např. viditelnost) nebo spolehlivost její montáže.| A
4.5.1.3
Mlhový světlomet nebo mlhová svítilna nejsou spolehlivě upevněny
4.5.1.3.3| Chybné uchycení nebo způsob montáže zadní mlhové svítilny negativně ovlivňuje její funkci nebo fotometrické vlastnosti (např. viditelnost) nebo může dojít k jejímu upadnutí.| B
4.5.2| Seřízení předních mlhových světlometů| Kontrola seřízení světlometu se světlem do mlhy se provede s použitím přístroje na kontrolu seřízení světlometu v souladu se stanovenou metodikou.
4.5.2.1| 4.5.2.1.2| Výškové nastavení sklonu rozhraní předního mlhového světlometu způsobuje oslnění.| B
Seřízení předního světlometu se světlem do mlhy neodpovídá předepsaným požadavkům
4.5.3| Spínač předních mlhových světlometů a zadní mlhové svítilny| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
4.5.3.1| 4.5.3.1.1| Přední mlhové světlomety nelze uvést v činnost.| A
Spínač pro přední světlomety se světlem do mlhy nebo spínač pro zadní mlhovou svítilnu vadný| 4.5.3.1.2| Přední mlhové světlomety nelze vypnout.| B
4.5.3.1.3| Zadní mlhovou svítilnu nelze uvést v činnost nebo vypnout.| B
4.5.3.2| 4.5.3.2| Povinná kontrolka činnosti / zapojení obvodu předních mlhových světlometů nebo zadní mlhové svítilny chybí.| B
Povinná kontrolka zapnutí předních světlometů se světlem do mlhy nebo zapnutí zadní mlhové svítilny chybí
4.5.4| Splnění požadavků pro přední mlhové světlomety a zadní mlhové svítilny| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
4.5.4.1| 4.5.4.1.1| Vozidlo není vybaveno / dovybaveno předepsanou zadní mlhovou svítilnou na straně přivrácené do středu vozovky.| B
Počet, kategorie, umístění, barva nebo intenzita vyzařovaného světla, nebo geometrická viditelnost zadní mlhové svítilny nebo předních světlometů se světlem do mlhy, není v souladu s požadavky
| 4.5.4.1.2| Skutečný stav zapojených předních mlhových světlometů neodpovídá povolenému počtu (chybí / překračuje).| B
4.5.4.1.3| Skutečný stav zapojených zadních mlhových svítilen neodpovídá povolenému počtu (překračuje).| B
4.5.4.1.4| Umístění předních mlhových světlometů na vozidle nesplňuje požadavky na jejich uspořádání nebo orientaci nebo požadavky na jejich umístění vzhledem k šířce nebo výšce vozidla, orientace montáže (TOP) nebo podmínky jejich geometrické viditelnosti.| B
4.5.4.1.5| Umístění nebo způsob montáže předních mlhových světlometů na vozidle nebo jejich úprava (např. ochranné mřížky) nesplňuje požadavky na vnější výčnělky na vozidle.| B
4.5.4.1.6| Umístění zadní mlhové svítilny (popř. párem svítilen) na vozidle nesplňuje požadavky na její uspořádání nebo orientaci nebo požadavky na její umístění vzhledem k výšce vozidla nebo vzhledem k vzdálenosti od brzdové svítilny, nebo jejímu úhlovému naklopení či orientaci montáže (TOP) nebo podmínky její geometrické viditelnosti.| B
4.5.4.1.7| Přední mlhový světlomet vyzařuje jinou barvu světla než bílou nebo žlutou selektivní.| B
4.5.4.1.8| Zadní mlhová svítilna vyzařuje jinou barvu než červenou.| B
4.5.4.1.9| Sada (pár) předních mlhových světlometů zjevně nesplňuje stejné fotometrické vlastnosti (např. intenzita vyzařovaného světla).| B
4.5.4.1.10| Intenzita vyzařovaného světla zadní mlhovou svítilnou zjevně neodpovídá požadavkům (je nízká).| B
4.5.4.2| 4.5.4.2.1| Elektrické zapojení předních mlhových světlometů nebo jejich uvedení v činnost není v souladu s požadavky.| B
Elektrické zapojení zadní mlhové svítilny nebo předních světlometů se světlem do mlhy nebo jejich uvedení v činnost není v souladu s požadavky| 4.5.4.2.2| Elektrické zapojení zadní mlhové svítilny nebo její uvedení v činnost není v souladu s požadavky.| B
4.5.4.3| 4.5.4.3.1| Nepovolená úprava světlometu se světlem do mlhy nebo jeho zdroje světla.| B
Jakákoliv úprava svítilny nebo světlometu nebo zdroje světla| 4.5.4.3.2| Nepovolená úprava zadní mlhové svítilny nebo jejího zdroje světla.| B
| 4.5.4.4.1| U vozidla, schváleného v ČR po 1. 1. 2002 pro zadní mlhové světlo použito neschválené světelné zařízení (např. DOT) a na jeho použití není udělena výjimka, zapsaná v registru silničních vozidel.| B
4.5.4.4| 4.5.4.4.2| U vozidla, schváleného v ČR po 1. 1. 2002 pro přední mlhové světlo použito neschválené světelné zařízení (např. DOT) a na jeho použití není udělena výjimka, zapsaná v registru silničních vozidel.| B
Pro zadní mlhovou svítilnu nebo přední světlomet se světlem do mlhy použito neschválené světelné zařízení nebo je použito schválené světelné zařízení určené pro jinou funkci osvětlení
4.5.4.4.3| Pro zadní mlhové světlo použito světelné zařízení, určené pro jinou funkci osvětlení (např. brzdová svítilna).| B
4.5.4.4.4| Pro přední mlhové světlo použito schválené světelné zařízení, určené pro jinou funkci osvětlení (např. potkávací nebo dálkový světlomet).| B
4.6 Zpětné světlomety
4.6.1| Stav a funkce zpětných světlometů| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
| 4.6.1.1.1| Nesvítí některý zpětný světlomet.| A
4.6.1.1| 4.6.1.1.2| Nesvítí žádný zpětný světlomet.| B
Zdroj světla u zpětného světlometu je vadný nebo chybí nebo neodpovídá požadavkům
4.6.1.1.3| Zdroj světla ve zpětném světlometu vadný nebo poškozený tak, že ovlivňuje jeho fotometrické vlastnosti (např. intenzita vyzařovaného světla) nebo mění barvu vyzařovaného světla.| B
| 4.6.1.1.4| Použití zjevně neschváleného zdroje světla nebo nepovolená úprava zdroje světla.| A
4.6.1.2| 4.6.1.2.2| Vnější krycí sklo, těleso nebo optický systém zpětného světlometu poškozený tak, že poškození zjevně ovlivňuje nebo bude ovlivňovat jeho funkci nebo fotometrické vlastnosti (např. intenzita vyzařovaného světla).| B
Zpětný světlomet nebo jeho optický systém poškozený
4.6.1.3| 4.6.1.3.1| Uvolněné uchycení zpětného světlometu, které však neovlivňuje jeho funkci nebo fotometrické vlastnosti (např. viditelnost) nebo spolehlivost jeho montáže.| A
Zpětný světlomet není spolehlivě upevněn
4.6.1.3.2| Chybné uchycení nebo způsob montáže zpětného světlometu negativně ovlivňuje jeho funkci nebo fotometrické vlastnosti (např. viditelnost) nebo může dojít k jeho upadnutí.| B
4.6.2| Splnění požadavků pro zpětné světlomety| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.|
| 4.6.2.1.1| Vozidlo není vybaveno předepsaným zpětným světlometem (popřípadě předepsaným párem světlometů).| B
4.6.2.1.2| Skutečný stav zapojených zpětných světlometů neodpovídá předepsanému / povolenému počtu (chybí / překračuje).| B
4.6.2.1| 4.6.2.1.3| Umístění zpětných světlometů na vozidle nesplňuje požadavky na jejich uspořádání nebo orientaci nebo požadavky na jejich umístění vzhledem k výšce vozidla, úhlovému naklopení či orientaci montáže (TOP) nebo podmínky jejich geometrické viditelnosti.| B
Počet, kategorie, umístění, barva nebo intenzita vyzařovaného světla, nebo geometrická viditelnost zpětného světlometu, není v souladu s požadavky
4.6.2.1.4| Zpětný světlomet vyzařuje jinou barvu světla než bílou.| B
| 4.6.2.1.5| Intenzita vyzařovaného světla zpětným světlometem zjevně neodpovídá požadavkům (je nízká).| B
| 4.6.2.1.6| Sklon (naklopení) nepovinného (volitelného) zpětného světlometu není v souladu s požadavky, světlomet zjevně způsobuje oslnění.| B
4.6.2.2| 4.6.2.2.2| Zapnutí nebo vypnutí zpětných světlometů není v souladu s požadavky (např. zpětné světlomety lze uvést v činnost samostatným vypínačem).| B
Systém nefunguje v souladu s požadavky
4.6.2.3| 4.6.2.3.1| Zpětný světlomet, není-li stanoveno jinak, není schválený (např. DOT) a na jeho použití není udělena výjimka, zapsaná v registru silničních vozidel.| B
Pro zpětný světlomet použito neschválené světelné zařízení nebo je použito schválené světelné zařízení určené pro jinou funkci osvětlení| 4.6.2.3.2| Pro nepovinný (volitelný) zpětný světlomet použito světelné zařízení, určené pro jinou funkci osvětlení (např. dálkový, pracovní nebo mlhový světlomet).| B
4.6.2.3.3| Pro povinný zpětný světlomet použito světelné zařízení, určené pro jinou funkci osvětlení (např. dálkový, pracovní nebo mlhový světlomet).| B
4.6.2.4| 4.6.2.4.1| Nepovolená úprava zpětného světlometu nebo jeho zdroje světla.| B
Jakákoliv úprava světlometu nebo zdroje světla
4.6.3| Spínač pro zpětné světlomety| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
4.6.3.1| 4.6.3.1.1| Zpětné světlomety zůstávají trvale rozsvícené při jízdě vpřed.| B
Spínač pro zpětné světlomety nefunguje v souladu s požadavky| 4.6.3.1.2| Zpětný světlomet se může rozsvítit, přestože není zařazen zpětný chod.| B
4.7 Zařízení k osvětlení zadní tabulky registrační značky
4.7.1| Stav a funkce osvětlení zadní tabulky registrační značky| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
| 4.7.1.1.1| Vozidlo, je-li vyžadováno, není vybaveno předepsaným zařízením pro osvětlení zadní tabulky registrační značky.| B
4.7.1.1| 4.7.1.1.2| Zařízení k osvětlení zadní tabulky registrační značky poškozené, ale stav poškození zjevně neovlivňuje jeho funkci nebo fotometrické vlastnosti nebo nezpůsobuje vyzařování bílého světla směrem vzad.| A
Zařízení k osvětlení zadní tabulky registrační značky poškozené nebo chybí nebo zařízení vyzařuje bílé světlo směrem vzad
4.7.1.1.3| Zařízení k osvětlení zadní tabulky registrační značky poškozené tak, že poškození zjevně ovlivňuje nebo bude ovlivňovat jeho funkci nebo fotometrické vlastnosti (např. intenzita vyzařovaného světla) nebo zařízení způsobuje vyzařování bílého světla směrem vzad.| B
| 4.7.1.2.1| U zařízení k osvětlení zadní tabulky registrační značky nesvítí některý světelný zdroj.| A
4.7.1.2| 4.7.1.2.2| U zařízení k osvětlení zadní tabulky registrační značky nesvítí žádný světelný zdroj.| B
Zdroj osvětlení zadní tabulky registrační značky je vadný nebo chybí nebo neodpovídá požadavkům
4.7.1.2.3| Použití neschváleného zdroje světla nebo nepovolená změna nebo úprava zdroje světla.| B
| 4.7.1.2.4| Zdroj osvětlení zadní tabulky registrační značky vyzařuje přímé nebo bílé světlo směrem dozadu.| B
4.7.1.3| 4.7.1.3.1| Uvolněné uchycení zařízení k osvětlení zadní tabulky registrační značky, které však neovlivňuje účinnost osvětlení tabulky registrační značky ani spolehlivost montáže zařízení.| A
Osvětlení zadní tabulky registrační značky není spolehlivě upevněno| 4.7.1.3.2| Chybné uchycení zařízení k osvětlení zadní tabulky registrační značky negativně ovlivňuje účinnost osvětlení tabulky registrační značky nebo může způsobit vyzařování světla směrem vzad nebo může způsobit jeho upadnutí.| B
4.7.2| Splnění požadavků pro osvětlení zadní tabulky registrační značky| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
4.7.2.1| 4.7.2.1.1| Zařízení neosvětluje nebo neosvětluje dostatečně zadní tabulku registrační značky.| B
Zařízení pro osvětlení zadní tabulky registrační značky neplní svoji funkci (osvětlení RZ) nebo vyzařovaná barva nebo elektrické zapojení neodpovídá požadavkům| 4.7.2.1.2| Zařízení k osvětlení zadní tabulky registrační značky vyzařuje jinou barvu světla než bílou.| B
4.7.2.1.3| Elektrické zapojení osvětlení zadní tabulky registrační značky neodpovídá požadavkům.| A
4.7.2.2| 4.7.2.2| Pro osvětlení zadní tabulky registrační značky, použito neschválené světelné zařízení.| A
Pro osvětlení zadní tabulky registrační značky použito neschválené světelné zařízení nebo světelné zařízení určené pro jinou funkci osvětlení
4.8 Odrazky, nápadné značení a desky zadního značení|
4.8.1| Stav odrazek, nápadného značení a desek zadního značení| Vizuální kontrola.
4.8.1.1| 4.8.1.1.1| Odrazka poškozená, ale stav poškození zjevně neovlivňuje její fotometrické vlastnosti (např. viditelnost).| A
4.8.1.1.2| Deska zadního značení poškozená nebo částečně barevně změněná (např. od slunce), ale stav poškození zjevně neovlivňuje její fotometrické vlastnosti (viditelnost).| A
4.8.1.1.3| Některá část nápadného značení (pruhu) poškozená nebo chybí, ale tento stav zjevně neovlivňuje celkově funkci nápadného značení (vyznačení obrysu vozidla) nebo jeho fotometrické vlastnosti (viditelnost).| A
Zařízení využívající zpětný odraz vadné nebo poškozené| 4.8.1.1.4| Odrazka poškozená tak, že stav poškození zjevně negativně ovlivňuje její fotometrické vlastnosti (viditelnost).| B
4.8.1.1.5| Deska zadního značení poškozená, deformovaná nebo barevně změněná tak (např. od slunce), že poškození zjevně negativně ovlivňuje její fotometrické vlastnosti (např. viditelnost) nebo může způsobit zranění (ostré hrany).| B
4.8.1.1.6| Chybějící části nápadného značení (pruhu) zjevně ovlivňují funkci nápadného značení (nedostatečné vyznačení obrysu vozidla) nebo poškození nápadného značení zjevně ovlivňuje jeho fotometrické vlastnosti (viditelnost).| B
| 4.8.1.2.1| Uvolněné uchycení odrazky, které však zjevně neovlivňuje její fotometrické vlastnosti (např. viditelnost) ani spolehlivost její montáže.| A
4.8.1.2.2| Uvolněné uchycení desky zadního značení, které však zjevně neovlivňuje její fotometrické vlastnosti (např. viditelnost) ani spolehlivost její montáže.| A
4.8.1.2| 4.8.1.2.3| Nespolehlivé uchycení odrazky negativně ovlivňuje její fotometrické vlastnosti (viditelnost) nebo může způsobit její upadnutí.| B
Zařízení využívající zpětný odraz není spolehlivě připevněno
| 4.8.1.2.4| Uvolněné nebo nevhodné uchycení desky zadního značení na vozidle negativně ovlivňuje její fotometrické vlastnosti nebo je uchycení nespolehlivé a může způsobit její upadnutí nebo zranění osob (vnější výčnělky vozidla) nebo držák desky pro pomalá vozidla, je-li vyžadován, chybí nebo není spolehlivý.| B
4.8.1.2.5| Uvolněné uchycení některého pruhu nápadného značení může způsobit jeho upadnutí.| B
4.8.2| Splnění požadavků pro odrazky, nápadné značení a desky zadního značení| Vizuální kontrola.
| 4.8.2.1.1| Vozidlo není vybaveno některými předepsanými odrazkami stanovené třídy.| B
4.8.2.1| 4.8.2.1.2| Vozidlo, je-li vyžadováno, není vybaveno předepsanými deskami zadního značení.| B
Počet, kategorie, barva, umístění, úhly pro upevnění na vozidle nebo podmínky geometrické viditelnosti zařízení využívající zpětný odraz, nejsou v souladu s požadavky
4.8.2.1.3| Vozidlo, je-li vyžadováno, není vybaveno předepsaným nápadným značením.| B
| 4.8.2.1.4| Počet odrazek, neodpovídá předepsanému / povolenému počtu (chybí / překračuje).| B
4.8.2.1.5| Odrazky, není-li stanoveno jinak, vyzařují směrem dopředu odražené světlo jiné barvy než bílé, směrem dozadu odražené světlo jiné barvy než červené a směrem do stran odražené světlo jiné barvy než oranžové.| B
4.8.2.1.6| Nápadné značení třídy C, není-li stanoveno jinak, vyzařuje směrem dozadu odražené světlo jiné barvy než červené nebo žluté a směrem do stran odražené světlo jiné barvy než žluté nebo bílé.| B
4.8.2.1.7| Umístění odrazek na vozidle, nesplňuje požadavky na jejich uspořádání, orientaci, třídu odrazky nebo umístění vzhledem k šířce, výšce nebo délce vozidla, úhlovému naklopení všemi směry (±3°) či orientaci montáže (TOP) nebo podmínky jejich geometrické viditelnosti.| B
4.8.2.1.8| Umístění desek zadního značení na vozidle, nesplňuje požadavky na jejich uspořádání, orientaci nebo umístění vzhledem k šířce, výšce vozidla, úhlovému naklopení všemi směry (±5°) či orientaci montáže (TOP) nebo podmínky jejich geometrické viditelnosti.| B
4.8.2.1.9| Umístění nápadného značení na vozidle, nesplňuje požadavky montáže vzhledem k šířce, výšce nebo délce vozidla, kategorie vozidla (kategorie Ml a Ol nesmí být vybaveno nápadným značením) nebo vzhledem k viditelnosti vnějšího obrysu vozidla.| B
4.8.2.1.10| Zakrytí desek zadního značení pro pomalá vozidla překračuje 10% celkové plochy desky.| B
4.8.2.2| 4.8.2.2.1| Použita neschválená odrazka.| B
Použito neschválené zařízení, využívající zpětný odraz nebo použita odrazka jiné třídy| 4.8.2.2.2| Použity neschválené desky zadního značení.| B
4.8.2.2.3| Použity neschválené pruhy pro nápadné značení.| B
4.9 Povinné kontrolky zařízení pro osvětlení
4.9.1| Stav a funkce kontrolek zařízení pro osvětlení| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.|
4.9.1.1| 4.9.1.1.1| Kontrolka (vyjma kontrolky hlavních světlometů nebo zadní mlhové svítilny) příslušného světelného zařízení se neaktivuje v souladu s požadavky.| A
Kontrolka pro osvětlení nesvítí| 4.9.1.1.2| Povinná kontrolka (optická popř. zvuková) příslušného světelného zařízení chybí nebo se neaktivuje v souladu s požadavky.| B
4.9.2| Splnění požadavků pro kontrolky osvětlení| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
4.9.2.1| 4.9.2.1.1| Umístění nebo označení, nebo barva kontrolky není v souladu s požadavky.| A
Kontrolka pro osvětlení není v souladu s požadavky
4.10 Elektrické spojení tažného vozidla s přípojným vozidlem
4.10.1| Stav a funkce elektrického spojení tažného vozidla s přípojným vozidlem| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
4.10.1| 4.10.1.1| Zásuvka nebo zástrčka poškozená, ale stav poškození zjevně neovlivňuje spolehlivost elektrického propojení vozidel.| A
Zásuvka nebo zástrčka poškozená nebo vadná nebo neodpovídá požadavkům| 4.10.1.2| Zásuvka nebo zástrčka poškozená tak (mechanicky, oxidace apod.), že poškození zjevně ovlivňuje funkci některého světelného zařízení přípojného vozidla nebo negativně ovlivňuje spolehlivost elektrického propojení vozidel.| B
4.10.1.3| Vozidlo není vybaveno předepsanou zástrčkou nebo zásuvkou nebo zástrčka / zásuvka není schváleného provedení.| B
4.10.2| 4.10.2.1| Uvolněné uchycení zásuvky k vozidlu, které však neovlivňuje spolehlivost elektrického propojení vozidel.| A
Uchycení zásuvky vadné nebo nespolehlivé nebo vadné spojení zástrčky s elektrickým kabelem| 4.10.2.2| Chybné uchycení nebo způsob montáže zásuvky na vozidle nebo chybná montáž zástrčky k propojovacímu kabelu ovlivňuje funkci některého světelného zařízení přípojného vozidla nebo negativně ovlivňuje spolehlivost elektrického propojení vozidel.| B
| 4.10.3.1| Izolace propojovacího kabelu poškozená, ale stav poškození zjevně neovlivňuje spolehlivost elektrického propojení vozidel.| A
4.10.3| 4.10.3.2| Izolace propojovacího kabelu poškozená (např. prodřená) tak, že poškození zjevně ovlivňuje funkci některého světelného zařízení přípojného vozidla nebo může negativně ovlivňovat spolehlivost elektrického propojení vozidel.| B
Poškození propojovacího elektrického kabelu
| 4.10.3.3| Nebezpečná úprava propojovacího elektrického kabelu.| B
| 4.10.4.1| Elektrické propojení tažného vozidla s přípojným vozidlem nefunguje správně, v důsledku čehož na přípojném vozidle nesvítí zadní mlhová svítilna nebo zpětný světlomet nebo směrová svítilna na straně přivrácené ke kraji vozovky nebo na některé straně vozidla nesvítí obrysové, doplňkové obrysové nebo boční obrysové svítilny nebo zařízení k osvětlení zadní tabulky registrační značky.| B
4.10.4| 4.10.4.2| Elektrické propojení tažného vozidla s přípojným vozidlem nefunguje správně v důsledku chybného ukostření nebo chybného zapojení, na tažném a přípojném vozidle svítí rozdílné svítilny (funkce).| B
Elektrické propojení tažného vozidla s přípojným vozidlem nefunguje správně nebo není spolehlivé nebo chybí nebo neodpovídá požadavkům
| 4.10.4.3| Elektrické propojení tažného vozidla s přípojným vozidlem chybí nebo nefunguje správně, v důsledku čehož na přípojném vozidle nesvítí brzdové svítilny nebo směrová svítilna na straně přivrácené do středu vozovky nebo na tažném a přípojném vozidle svítí směrové svítilny na opačných stranách vozidel a tato závada bezprostředně ohrožuje provoz vozidla na pozemních komunikacích.| C
4.11 Elektroinstalace vozidla
4.11.1| Stav a funkce elektroinstalace vozidla| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
| 4.11.1.1| Uchycení elektrických kabelů neodpovídá požadavkům, avšak nehrozí jejich poškození nebo přerušení.| A
4.11.1| 4.11.1.2| U vozidel určených pro přepravu nebezpečných věcí (ADR), vedení nebo ochrana elektrických kabelů neodpovídá požadavkům.| B
Elektrické kabely nespolehlivě připevněny k vozidlu nebo nevhodně vedeny| 4.11.1.3| Uchycení nebo způsob montáže (např. vedení) elektrických kabelů neodpovídá požadavkům, hrozí nebezpečí jejich poškození nebo přerušení.| B
4.11.1.4| Elektrické kabely nevhodně vedeny nebo nespolehlivě připevněny, hrozí bezprostřední nebezpečí vzniku elektrického zkratu nebo požáru v důsledku jejich poškození.| C
| 4.11.2.1| Svorkovnice částečně poškozená, neúplná (např. chybí kryt).| A
4.11.2| 4.11.2.2| Způsob spojení elektrických kabelů neodpovídá požadavkům (např. mimo svorkovnici vozidla) nebo hrozí nebezpečí přerušení spojení.| B
Zhoršený stav elektroinstalace
| 4.11.2.3| Způsob spojení elektrických kabelů neodpovídá požadavkům (např. mimo svorkovnici vozidla), hrozí bezprostřední nebezpečí vzniku elektrického zkratu nebo požáru.| C
| 4.11.3.1| Izolace elektrického kabelu v mírně zhoršeném stavu.| A
4.11.3| 4.11.3.2| Elektrický kabel nebo jeho izolace poškozená tak, že poškození zjevně ovlivňuje jeho spolehlivost nebo hrozí nebezpečí vzniku elektrického zkratu.| B
Izolace elektrického kabelu poškozená nebo ve zhoršeném stavu
| 4.11.3.3| Izolace elektrického kabelu je natolik poškozená (obnažený vodič), že hrozí bezprostřední nebezpečí vzniku elektrického zkratu nebo požáru.| C
4.11.3.4| Zjevné poškození izolace kabelu, svědčící o jeho značném proudovém přetěžování (např. roztavená izolace kabelu u světlometu), hrozí bezprostřední nebezpečí vzniku požáru.| C
4.11.4| 4.11.4.1| Neodborná změna nebo oprava elektroinstalace, která má vliv na její spolehlivost nebo při které hrozí nebezpečí vzniku elektrického zkratu.| B
Neodborná změna nebo oprava elektroinstalace| 4.11.4.2| Neodborná změna nebo oprava elektroinstalace, při které hrozí bezprostřední nebezpečí vzniku elektrického zkratu nebo požáru.| C
4.12 Jiná světelná zařízení a světelné systémy
(Např. pracovní světlomety, parkovací svítilna, zvláštní výstražná světelná zařízení, rohový světlomet, svítilna vnějšího osvětlení vozidla, adaptivní přední osvětlovací systém AFS, systém nastavení horizontálního sklonu HIAS)
4.12.1| Stav a funkce jiných světelných zařízení a světelných systémů| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
| 4.12.1.1.1| Nesvítí některé (jiné) nepovinné (volitelné) světelné zařízení.| A
4.12.1.1.2| Nesvítí některé (jiné) povinné světelné zařízení.| B
4.12.1.1| 4.12.1.1.3| U (jiného) světelného zařízení zdroj světla chybně upevněn nebo je vadný takže nesplňuje fotometrické vlastnosti (např. intenzita vyzařovaného světla) nebo mění barvu vyzařovaného světla.| B
Zdroj světla nebo světlomet, svítilna nebo jejich optický systém poškozený nebo je vadný nebo zařízení využívající zpětný odraz nebo světelný systém je poškozen nebo není funkční
4.12.1.1.5| Vnější krycí sklo, těleso nebo optický systém (jiného) světelného zařízení poškozený tak, že poškození zjevně ovlivňuje nebo bude ovlivňovat jeho funkci nebo jeho optické vlastnosti (např. intenzita vyzařovaného světla) nebo mění barvu vyzařovaného světla.| B
| 4.12.1.1.6| Světelný systém (např. AFS / HIAS) není zjevně funkční a způsobuje zjevně oslnění.| B
| 4.12.1.2.1| Nepovinné (jiné volitelné) světelné zařízení nelze uvést v činnost.| A
4.12.1.2| 4.12.1.2.2| Povinné (jiné) světelné zařízení nelze uvést v činnost.| B
Funkce nebo uvedení do činnosti světlometu, svítilny nebo světelného systému nebo jejich elektrické zapojení není v souladu s požadavky
4.12.1.2.3| Elektrické zapojení nebo způsob uvedení v činnost (jiného) světelného zařízení (povinného / nepovinného) není v souladu s požadavky.| B
| 4.12.1.2.4| Funkce nebo činnost světelného systému (např. AFS / HIAS) není v souladu s požadavky.| B
4.12.1.3| 4.12.1.3.1| Uvolněné uchycení (jiného) světelného zařízení, které však neovlivňuje jeho funkci nebo fotometrické vlastnosti (např. viditelnost) nebo spolehlivost jeho montáže.| A
Světelné zařízení není spolehlivě připevněno| 4.12.1.3.2| Chybné uchycení nebo způsob montáže (jiného) světelného zařízení negativně ovlivňuje jeho funkci nebo fotometrické vlastnosti (např. viditelnost) nebo může dojít k jejímu upadnutí.| B
4.12.2| Splnění požadavků jiných světelných zařízení a světelných systémů| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
| 4.12.2.1.1| Vozidlo není vybaveno (jiným) povinným světelným zařízením.| B
4.12.2.1.2| Skutečný stav zapojených (jiných) světelných zařízení neodpovídá předepsanému / povolenému počtu (chybí / překračuje).| B
4.12.2.1.3| Světelné zařízení (jiné), s výjimkou pracovních světlometů, není schválené (např. DOT) a na jeho použití není udělena výjimka, zapsaná v registru silničních vozidel.| B
4.12.2.1.4| Pro (jiné) světelné zařízení použito světelné zařízení, určené pro jinou funkci osvětlení.| B
4.12.2.1| 4.12.2.1.5| Umístění (jiných) světelných zařízení na vozidle nesplňuje požadavky na jejich uspořádání nebo orientaci nebo požadavky na jejich umístění vzhledem k šířce, výšce nebo délce vozidla nebo jejich úhlovému naklopení či orientace montáže (TOP) nebo podmínky jejich geometrické viditelnosti.| B
Schválení, počet, barva nebo intenzita vyzařovaného světla, umístění nebo geometrická viditelnost světelných zařízení není v souladu s požadavky
4.12.2.1.7| Umístění nebo způsob montáže (jiných) světelných zařízení nebo jejich úprava (např. ochranné mřížky), nesplňuje požadavky na vnější výčnělky na vozidle.| B
| 4.12.2.1.8| Dodatečně upravené nebo instalované (jiné) světelné zařízení, není-li stanoveno jinak, vyzařuje směrem dopředu nepřerušované světlo jiné barvy než bílé, směrem dozadu nepřerušované světlo jiné barvy než červené a směrem do stran nepřerušované světlo jiné barvy než oranžové, nebo sada (jiných) světelných zařízení (společný pár) zjevně nesplňuje stejné fotometrické vlastnosti.| B
| 4.12.2.1.9| Intenzita vyzařovaného světla (jiných) světelných zařízení zjevně neodpovídá požadavkům (je nízká / vysoká).| B
| 4.12.2.1.10| Na vozidle je v rozporu s jinými legislativními požadavky namontováno světelné zařízení nebo světelný systém (např. zvláštní výstražné světelné zařízení určené pro vozidla s právem přednosti v jízdě apod.)| B
4.12.2.2| 4.12.2.2| Povinná kontrolka činnosti / signalizace poruchy / zapojení obvodu (optická nebo zvuková) světelného zařízení (jiného) nebo světelného systému, je-li vyžadována, chybí.| B
Povinná kontrolka, je-li vyžadována u světelných zařízení nebo světelných systémů, chybí
4.12.2.3| 4.12.2.3.1| Úpravy na vozidle, které ovlivňují vnější povrch rozptylového skla, avšak nezasahují do svítící plochy nebo plochy výstupu světla (jiného) světelného zařízení.| A
Jakákoliv úprava světelného zařízení nebo jeho zdroje světla nebo použití neschváleného zdroje světla| 4.12.2.3.2| Nepovolená úprava (jiného) světelného zařízení nebo jeho zdroje světla.| B
4.12.2.3.3| Použití neschváleného zdroje světla nebo nepovolená změna zdroje světla u (jiného) světelného zařízení.| B
4.13 Akumulátor
4.13| Akumulátor| Vizuální kontrola.
4.13.1| 4.13.1| Vozidlo nelze spolehlivě nastartovat.| B
Vadný nebo nespolehlivý akumulátor
4.13.2| 4.13.2.1| Akumulátor nedostatečně utěsněn, avšak elektrolyt nevytéká.| A
Akumulátor je poškozen nebo z akumulátoru vytéká elektrolyt| 4.13.2.2| Akumulátor je poškozen, z akumulátoru vytéká elektrolyt.| B
4.13.3| 4.13.3.1| Odpojovač akumulátoru je nespolehlivý nebo je-li vyžadován, chybí nebo neodpovídá požadavkům.| B
Odpojovač akumulátoru, je-li vyžadován, chybí nebo není spolehlivý nebo neodpovídá požadavkům| 4.13.3.2| Přístup k odpojovači akumulátoru omezen.| B
4.13.3.3| Nespolehlivé uchycení odpojovače akumulátoru k vozidlu nebo uvolněné spojení elektrických kabelů s odpojovačem akumulátoru.| B
4.13.4| 4.13.4| Zjevná vada pojistky nebo zjevná nebezpečná úprava/změna pojistky (popřípadě pojistek).| B
Vadné pojistky (jsou-li požadovány) nebo nebezpečná úprava pojistek
4.13.5| 4.13.5| Odvětrání akumulátoru mimo prostor pro řidiče a cestující je zjevně nedostatečné nebo chybí.| B
Odvětrání akumulátoru chybí nebo je nedostatečné
4.13.6| 4.13.6.1| Akumulátor není dostatečně uchycen nebo jeho upevnění není spolehlivé nebo jeho umístění neodpovídá požadavkům.| B
Akumulátor není uchycen nebo je nespolehlivě uchycen a jeho pohyb může způsobit zkrat
4.13.7| 4.13.7| Spojení kabelů s akumulátorem je uvolněné nebo vývody kabelů jsou nadměrně zoxidovány nebo je-li vyžadováno, nejsou kabely chráněny proti zkratu.| B
Kabely k akumulátoru jsou uvolněné nebo vývody kabelů, je-li vyžadováno, nejsou chráněny proti zkratu
5\\. NÁPRAVY, KOLA, PNEUMATIKY A ZAVĚŠENÍ NÁPRAV
5.1 Nápravy
5.1.1| Nápravy, vidlice| Vizuální kontrola za použití detektorů vůle v řízení, jsou-li k dispozici. U zdvihatelné nápravy, je-li to možné, se ověří i funkce zvedání nápravy. U motocyklu se kontroluje spojení přední a zadní vidlice s rámem při pojíždění a přibrzďování brzdami, případně přizdvihováním přední / zadní části motocyklu.
5.1.1.1| 5.1.1.1| Prasklá, deformovaná nebo nadměrně zkorodovaná náprava, vidlice.| C
Prasklá nebo deformovaná nebo nadměrně zkorodovaná náprava, vidlice
| 5.1.1.2.1| Některý spojovací prvek upevnění nápravy uvolněný, prasklý nebo chybí nebo v otočném uložení nápravy (např. čep / pouzdro u vodících tyčí / výkyvná přední náprava traktoru) jsou větší vůle než provozní.| B
5.1.1.2| 5.1.1.2.2| Upevnění nápravy je natolik nespolehlivé (spojovací prvky uvolněné, prasklé nebo chybí) nebo v otočném uložení nápravy (např. čep / pouzdro u vodících tyčí / výkyvná přední náprava traktoru) jsou natolik velké vůle, že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
V uchycení nápravy nebo vidlice jsou vůle nebo některé spojovací prvky uchycení nápravy nebo vidlice jsou uvolněné nebo prasklé nebo chybí nebo uchycení nápravy je nespolehlivé
| 5.1.1.2.3| Zvětšená vůle v otočném uložení vidlice motocyklu, která má vliv na jeho provozní vlastnosti.| B
| 5.1.1.2.4| V otočném uložení vidlice motocyklu jsou natolik velké vůle, že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
| 5.1.1.2.5| Zhoršená stabilita, narušená funkčnost, nedostatečný odstup od jiných částí vozidla nebo od země.| C
5.1.1.3| 5.1.1.3.1| Nebezpečná úprava u nápravy nebo vidlice, která ovlivňuje provozní vlastnosti vozidla.| B
Nebezpečná úprava nápravy nebo vidlice| 5.1.1.3.2| Nebezpečná úprava nápravy nebo vidlice, která bezprostředně ohrožuje bezpečnost jízdy vozidla.| C
| 5.1.1.4.1| Ze zařízení pro zdvihání / spouštění nápravy nadměrně uniká médium.| B
5.1.1.4| 5.1.1.4.2| Zařízení pro zdvihání / spouštění nápravy je popraskané, deformované nebo nadměrně zkorodované nebo v otočném uložení jsou větší vůle než provozní nebo zařízení pro zdvihání / spouštění nápravy není funkční.| B
Ze zařízení pro zdvihání / spouštění nápravy nadměrně uniká médium nebo je zařízení popraskané nebo deformované nebo opotřebované nebo není funkční
5.1.1.4.3| Některé spojovací prvky upevnění zařízení pro zdvihání / spouštění nápravy jsou uvolněné nebo chybí.| B
5.1.1.5| 5.1.1.5.2| Z nápravy odkapává mazivo na vozovku.| B
Z nápravy uniká mazivo
5.1.2| Čepy náprav| Vizuální kontrola za použití detektorů vůle v řízení, jsou-li k dispozici. Na každé kolo vyvine síla ve svislém nebo bočním směru a sleduje se míra pohyblivosti nápravnice vůči čepu nápravy.
5.1.2.1| 5.1.2.1| Čep nápravy s prasklinami.| C
Čep nápravy s prasklinami
5.1.2.2| 5.1.2.2.1| U rejdového čepu radiální vůle větší než provozní.| B
Nadměrná radiální vůle rejdového čepu| 5.1.2.2.2| U rejdového čepu je natolik velká radiální vůle, že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
5.1.2.3| 5.1.2.3.1| U rejdového čepu axiální vůle větší než provozní.| B
Nadměrná axiální vůle rejdového čepu| 5.1.2.3.2| U rejdového čepu je natolik velká axiální vůle, že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
5.1.2.4| 5.1.2.4.1| Některý spojovací prvek upevnění čepu nápravy je uvolněný nebo upevnění čepu neodpovídá požadavkům.| B
Spojovací prvky uchycení čepu nápravy k nápravě jsou uvolněné nebo chybí nebo uchycení čepu nápravy k nápravě není spolehlivé nebo neodpovídá požadavkům
5.1.2.4.2| Upevnění čepu nápravy je natolik nespolehlivé (některý spojovací prvek nadměrně uvolněný, prasklý nebo chybí) že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
5.1.2.5| 5.1.2.5| Viditelné zajištění upevnění čepu nápravy (např. závlačkou), je-li vyžadováno, chybí nebo není spolehlivé.| B
Viditelné zajištění čepu nápravy, je-li vyžadováno, chybí nebo není spolehlivé
5.1.3| Uložení kol| Vizuální kontrola. Pohybuje se kolem nebo se vyvíjí síla na každé kolo z boku a sleduje se míra pohyblivosti kola směrem nahoru vůči čepu nápravy.
5.1.3.1| 5.1.3.1.1| V uložení kola větší vůle než provozní.| B
Nadměrná vůle v ložisku kola| 5.1.3.1.2| V uložení kola je natolik velká vůle, že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
5.1.3.2| 5.1.3.2.1| V uložení kola je nedostatečná provozní vůle, kolo je obtížně pohyblivé.| B
Ložisko kola obtížně pohyblivé, zadřené| 5.1.3.2.2| Ložisko kola zadřené, při otáčení kola drhne, (nebezpečí přehřátí).| C
5.2 Kola a pneumatiky
5.2.1| Upevnění kol| Vizuální kontrola.
5.2.1.1| 5.2.1.1.1| Některý spojovací prvek upevnění kola chybí nebo je zjevně uvolněný nebo některý použitý spojovací prvek (typ matice) není vhodný pro upevnění použitého typu disku.| B
Jakákoli matice nebo šroub k upevnění kola je uvolněný nebo chybí, nebo je spoj poškozen tak, že zjevně nejde dotáhnout (stržený závit) nebo montáž kola neodpovídá požadavkům
5.2.1.1.2| Upevnění kola je natolik nespolehlivé (spojovací prvky prasklé, chybí nebo jsou poškozené tak, že je nelze zjevně dotáhnout), že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
| 5.2.1.1.3| Způsob montáže kola zjevně neodpovídá požadavkům (např. otočený disk, použití speciálních vymezovacích podložek, které nejsou zapsány v dokladech vozidla nebo použití nevhodných upevňovacích prvků nebo upravené spojovací prvky mohou způsobit zachycení chodce).| B
5.2.1.1.4| Způsob montáže kola zjevně neodpovídá požadavkům (např. použit nevhodný typ disku k délce upevňovacích šroubů nebo použité nevhodné upevňovací prvky pro daný typ disku) a tato závada bezprostředně ohrožuje bezpečnost jízdy vozidla (nebezpečí upadnutí kola).| C
5.2.1.2| 5.2.1.2.1| Z náboje kola výrazně uniká mazivo.| B
Náboj kola opotřebený nebo poškozený nebo z náboje kola výrazně uniká mazivo| 5.2.1.2.2| Náboj kola je v natolik zhoršeném technickém stavu (např. nadměrně opotřebený nebo poškozený), že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla (nebezpečí upadnutí kola).| C
5.2.1.3| 5.2.1.3| Ochranné zařízení kryjící matice kol, je-li vyžadováno, chybí, neodpovídá požadavkům nebo je poškozené tak, že neplní svoji funkci, nebo může způsobit zranění.| B
Ochranné zařízení kryjící matice kol, jeli vyžadováno, chybí nebo je poškozené tak, že neplní svoji funkci, nebo může způsobit zranění
5.2.2| Disky / ráfky kola| Vizuální kontrola. K ověření pochybnosti o házivosti se využije přístroj pro měření házivosti.
5.2.2.1| 5.2.2.1| Zjevná trhlina nebo vada sváru na disku nebo ráfku kola.| C
Jakákoli trhlina nebo vada sváru kola
5.2.2.2| 5.2.2.2.1| Ramínko nebo pojistný kruh ráfku není náležitě připevněn.| B
Ramínko ráfku nebo pojistný kruh pneumatiky není náležitě připevněný| 5.2.2.2.2| Ramínko nebo pojistný kruh ráfku není náležitě připevněn a bezprostředně hrozí jeho uvolnění.| C
| 5.2.2.3.1| Některé otvory pro šrouby v disku kola jsou zjevně zvětšené a tato závada ovlivňuje spolehlivost upevnění kola vozidla.| B
5.2.2.3| 5.2.2.3.2| Házivost kola neodpovídá požadavkům tolerance nebo zdeformovaný nebo jinak zjevně poškozený disk či ráfek ovlivňuje provozní vlastnosti vozidla.| B
Zdeformované nebo nadměrně zkorodované kolo nebo poškozený ráfek nebo některé otvory pro šrouby v disku kola jsou nadměrně zvětšeny
5.2.2.3.3| Disk nebo ráfek kola je v natolik zhoršeném technickém stavu (např. zdeformovaný nebo poškozený), že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
5.2.2.4| 5.2.2.4| Neschválený typ kola nebo velikost (rozměr ráfku) není v souladu s údaji, uvedenými v registru silničních vozidel.| B
Velikost nebo typ kola není v souladu s požadavky a má vliv na bezpečnost silničního provozu
5.2.2.5| 5.2.2.5.2| Některé dráty drátového kola jsou nadměrně zkorodované nebo jsou uvolněné, prasklé nebo chybí a tato závada ovlivňuje jízdní vlastnosti vozidla.| B
U drátového kola zdeformovaný ráfek nebo uvolněné nebo nadměrně zkorodované nebo prasklé nebo chybějící dráty, nebo nadměrná házivost, či snížená tuhost drátového kola| 5.2.2.5.3| Drátové kolo je v natolik zhoršeném technickém stavu (např. nadměrně zkorodované, uvolněné, prasklé nebo chybějící dráty nebo zdeformovaný ráfek nebo snížená tuhost drátového kola způsobuje jeho nadměrnou házivost), že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
5.2.2.6| 5.2.2.6| Nepovolené změny konstrukce kola (např. opravy ve smyslu svařování, přidávání materiálů v oblasti ráfku nebo disku kolo, na základě lomů, prasklin nebo zjevného opotřebení).| C
Nepovolené úpravy nebo změny na ráfku nebo disku kola
5.2.3| Pneumatiky| Vizuální kontrola.
| 5.2.3.1.1| Typ pneumatiky, namontovaný na vozidle, nesouhlasí s údaji uvedenými v registru silničních vozidel.| B
5.2.3.1| 5.2.3.1.2| Maximální zatížení jednotlivé pneumatiky je překročeno ve vztahu k maximálnímu technicky přípustnému zatížení nápravy, stanovené výrobcem (údaj na identifikačním štítku vozidla).| B
Označení schválení typu, rozměry, index nosnosti nebo kategorie rychlosti pneumatiky není v souladu s požadavky a má vliv na bezpečný provoz vozidla| 5.2.3.1.3| Kategorie rychlosti pneumatiky je nižší, než je uvedena v registru silničních vozidel (konstrukční rychlost) nebo chybí informace řidiče (např. štítek) o snížené nejvyšší přípustné rychlosti, je-li informace vyžadována.| B
| 5.2.3.1.4| Nesprávný způsob montáže pneumatiky (např. směrová pneumatika nebo umístění ventilku ve dvojité montáži).| B
| 5.2.3.1.5| Pneumatika namontovaná na vozidle, není-li stanoveno jinak, není schválená nebo neodpovídá požadavkům schválení.| B
5.2.3.2| 5.2.3.2| Pneumatiky na vozidle, nestanoví-li výrobce jinak, různé konstrukce.| B
Pneumatiky na vozidle různé konstrukce (radiální / diagonální)
| 5.2.3.3.1| Pneumatiky na téže nápravě se vzájemně liší označením výrobce pneumatiky.| B
5.2.3.3| 5.2.3.3.2| Pneumatiky na téže nápravě se vzájemně liší vyznačenou šířkou nebo průměrem nebo profilovým číslem.| B
Pneumatiky na téže nápravě různého typu
5.2.3.3.3| Pneumatiky na téže nápravě se vzájemně liší druhem použití.| B
5.2.3.3.4| Pneumatiky na téže nápravě se vzájemně liší označeným indexem únosnosti.| B
5.2.3.3.5| Pneumatiky na téže nápravě se vzájemně liší označenou kategorií rychlosti.| B
5.2.3.4| 5.2.3.4| Vzájemný rozdíl vnějších průměrů jednotlivých nezatížených pneumatik na téže nápravě nebo ve dvojité montáži se zjevně vzájemně liší o více než 1,5 %.| B
Pneumatiky na téže nápravě nebo ve dvojité montáži jsou různé velikosti
5.2.3.5| 5.2.3.5.1| Závažné poškození nebo proříznutí pneumatiky (např. v oblasti patky, boku, ramene, běhounu, obnažení kordu kostry, oddělování protektoru, vytrhávání pryže od běhounu, vyboulení, vznik obvodových trhlin).| B
Jakékoli závažné poškození nebo proříznutí pneumatiky| 5.2.3.5.2| Poškození pneumatiky je natolik závažné, že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
5.2.3.6| 5.2.3.6.1| Hloubka vzorku pneumatiky v hlavních dezénových drážkách nebo zářezech není v některé části šířky běhounu v souladu s požadavky.| B
Hloubka vzorku pneumatiky není v souladu s požadavky| 5.2.3.6.2| Hloubka vzorku pneumatiky v hlavních dezénových drážkách nebo zářezech není v celé šířce běhounu některé části pneumatiky v souladu s požadavky.| C
5.2.3.7| 5.2.3.7.1| Pneumatika dře o jiné části vozidla (poškození pneumatiky).| B
Pneumatika dře o jiné části vozidla| 5.2.3.7.2| Pneumatika dře o jiné části vozidla a tato závada bezprostředně ohrožuje bezpečnost jízdy vozidla nebo zvyšuje riziko vzniku požáru.| C
| 5.2.3.8.1| Obnovené drážkování pneumatiky provedeno na pneumatice, která není k tomu účelu schválena.| B
5.2.3.8| 5.2.3.8.2| Obnovené drážkování pneumatiky není provedeno v souladu s požadavky výrobce nebo je obnažena kordová vrstva nárazníku.| B
Pneumatiky s obnoveným drážkováním nejsou v souladu s požadavky
5.2.3.8.3| Obnovené drážkování pneumatiky způsobilo narušení nosné kostry pneumatiky.| C
5.2.3.9| 5.2.3.9.1| Nepovinný systémem monitorování poklesu tlaku v pneumatikách zjevně nefunguje nebo nefunguje správně.| A
Systém monitorování tlaku v pneumatikách, je-li vyžadován, zjevně nefunguje správně, nebo nefunguje nebo chybí
5.2.3.9.2| Vozidlo, je-li vyžadováno, není povinně vybaveno systémem monitorování poklesu tlaku v pneumatikách nebo systém zjevně nefunguje nebo nefunguje správně.| B
5.2.3.10| 5.2.3.10.1| Náhradní kolo chybí nebo je poškozené nebo neodpovídá požadavkům výrobce.| B
Rezervní kolo, je-li vyžadováno, chybí nebo je vadné nebo neodpovídá požadavkům výrobce nebo nejsou splněny požadavky pro alternativní náhradu rezervního kola jinými prostředky| 5.2.3.10.2| Vozidlo, které není vybaveno povinným náhradní kolem, nesplňuje požadavky pro jeho alternativní náhradu jinými prostředky (např. vozidlo nemá systém monitorování poklesu tlaku v každém kole nebo vozidlo nemá systém monitorování poklesu tlaku v každém kole společně se souhlasem výrobce vozidla nebo provozovatel vozidla nemá sjednanou asistenční smlouvu pro zajištění opravy poškozené pneumatiky nepřetržitě na celém území České republiky).| B
5.2.3.11| 5.2.3.11.2| Montáž obnovených pneumatik na přední nápravě autobusů třídy II a III nebo na přední nápravě u zásahového požárního automobilu není v souladu s požadavků.| B
Montáž obnovených pneumatik na vozidle není v souladu s požadavky
5.3 Systém zavěšení náprav
5.3.1| Systém mechanického odpružení a stabilizátor| Vizuální kontrola za použití detektorů vůle v řízení, jsou-li k dispozici.
5.3.1.1| 5.3.1.1.1| V pohyblivém uložení (pouzdra / čepy / silentbloky) systému mechanického odpružení jsou větší vůle než provozní nebo některé spojovací prvky (třmeny, svorníky) jsou uvolněné nebo spojení neodpovídá požadavkům.| B
V uchycení a/nebo spojení systému mechanického odpružení jsou nadměrné vůle nebo některé spojovací prvky jsou uvolněné nebo chybí nebo je uchycení, či spojení systému mechanického odpružení nespolehlivé nebo neodpovídá požadavkům
5.3.1.1.2| V pohyblivém uložení (pouzdra / čepy / silentbloky) systému mechanického odpružení jsou natolik velké vůle nebo spojení mechanického odpružení je natolik nespolehlivé, že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
| 5.3.1.2.1| Některá část systému mechanického odpružení je poškozená opotřebovaná nebo nadměrně zkorodovaná.| B
5.3.1.2| 5.3.1.2.2| Pružné dorazy pérování poškozené tak, že neplní svoji funkci nebo chybí nebo dorazy progresivního pérování nadměrně opotřebované (probroušené) nebo chybí.| B
Některá část systému mechanického odpružení je poškozená nebo nadměrně opotřebovaná nebo nadměrně
zkorodovaná
5.3.1.2.3| Některá část systému mechanického odpružení je v natolik zhoršeném technickém stavu (např. poškozená, opotřebovaná nebo zkorodovaná), že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
5.3.1.3| 5.3.1.3.1| Některá součást listového pera je prasklá nebo pružící element je nadměrně opotřebený nebo poškozený, ale systém mechanického odpružení je funkční.| B
Některá část systému mechanického odpružení je prasklá nebo chybí nebo systém mechanického odpružení není spolehlivý nebo nefunguje správně
5.3.1.3.2| Systém mechanického odpružení není funkční nebo nefunguje správně z důvodu chybějící nebo poškozené pružící části (listové pero / pružina / torzní tyč / pružící elementy).| C
5.3.1.4| 5.3.1.4.1| V pohyblivém uložení (pouzdra / čepy / silentbloky / tyčky s kulovými čepy) zařízení stabilizátoru jsou větší vůle než provozní nebo některé spojovací prvky jsou uvolněné, prasklé nebo chybí nebo spojení neodpovídá požadavkům.| B
V uchycení a/nebo spojení zařízení stabilizátoru jsou nadměrné vůle nebo některé spojovací prvky jsou uvolněné nebo chybí, nebo uchycení, či spojení součástí stabilizátoru není spolehlivé nebo neodpovídá požadavkům
5.3.1.4.2| Spojení nebo upevnění součástí stabilizátoru je natolik nespolehlivé (spojovací prvky uvolněné, prasklé nebo chybí) nebo v pohyblivém uložení stabilizátoru (pouzdra / čepy / silentbloky / tyčky s kulovými čepy) jsou natolik velké vůle, že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
5.3.1.5| 5.3.1.5.1| Některá část stabilizátoru je poškozená nebo nadměrně zkorodovaná (např. úchyty) a tato závada ovlivňuje spolehlivost funkce stabilizátoru.| B
Některá část stabilizátoru je poškozená nebo nadměrně zkorodovaná a stabilizátor není spolehlivý nebo některá část stabilizátoru je prasklá a stabilizátor neplní svoji funkci
5.3.1.5.2| Stabilizátor je natolik poškozený (některá část stabilizátoru je prasklá nebo není upevněná), že stabilizátor neplní svoji funkci.| C
5.3.1.6| 5.3.1.6.1| Nebezpečná úprava v systému mechanického odpružení nebo stabilizátoru, která ovlivňuje spolehlivost funkce systému nebo provozní vlastnosti vozidla.| B
Nebezpečná úprava v systému mechanického odpružení nebo stabilizátoru
5.3.1.6.2| Nebezpečná úprava v systému mechanického odpružení nebo stabilizátoru, která bezprostředně ohrožuje bezpečnost jízdy vozidla.| C
5.3.2| Tlumiče pérování| Vizuální kontrola.
5.3.2.1| 5.3.2.1| V upevnění tlumiče pérování jsou větší vůle než provozní nebo některé spojovací prvky jsou uvolněné, prasklé nebo chybí nebo upevnění tlumiče pérování neodpovídá požadavkům.| B
V uchycení tlumiče pérování jsou nadměrné vůle nebo některé spojovací prvky jsou uvolněné nebo jsou prasklé nebo chybí nebo uchycení tlumiče pérování neodpovídá požadavkům
5.3.2.2| 5.3.2.2.2| Tlumič pérování chybí nebo z něj vytéká kapalina nebo je poškozený tak, že zjevně nefunguje.| B
Tlumič pérování je poškozený nebo netěsný nebo zjevně nefunguje nebo chybí
5.3.3| Systém nezávislého zavěšení kol| Vizuální kontrola za použití detektorů vůle v řízení, jsou-li k dispozici.
5.3.3.1| 5.3.3.1.1| V systému zavěšení kol (např. čepy / pouzdra / silentbloky) jsou větší vůle než provozní nebo některé spojovací prvky jsou uvolněné.| B
V uchycení systému nezávislého zavěšení kol jsou nadměrné vůle nebo některé spojovací prvky jsou uvolněné nebo chybí nebo je uchycení systému nezávislého zavěšení kol nespolehlivé nebo neodpovídá požadavkům
5.3.3.1.2| V systému zavěšení kol (např. čepy / pouzdra / silentbloky) jsou natolik velké vůle nebo spojovací prvky (např. šrouby, matice) jsou natolik nespolehlivé, že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
5.3.3.2| 5.3.3.2.2| Některá část systému zavěšení kol (např. ramena) je poškozená, popraskaná nebo nadměrně zkorodovaná.| B
Poškozená, popraskaná nebo nadměrně zkorodovaná část systému nezávislého zavěšení kol
5.3.3.2.3| Některá část systému zavěšení kol je v natolik zhoršeném technickém stavu (např. je deformovaná, popraskaná nebo nadměrně zkorodovaná), že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
5.3.3.3| 5.3.3.3.1| Nebezpečná úprava v systému zavěšení kol, která ovlivňuje spolehlivost funkce systému nebo provozní vlastnosti vozidla.| B
Nebezpečná úprava v systému nezávislého zavěšení kol
5.3.3.3.2| Nebezpečná úprava v systému zavěšení kol, která bezprostředně ohrožuje bezpečnost jízdy vozidla.| C
5.3.4| Hnací hřídele kol| Vizuální kontrola za použití detektorů vůle v řízení, jsou-li k dispozici.
5.3.4.1| 5.3.4.1.1| Opotřebení kloubového spojení hnacího hřídele kol (poloosy), které ovlivňuje spolehlivost funkce spojení nebo provozní vlastnosti vozidla.| B
Nadměrné opotřebení kloubového spojení hnacího hřídele kol (poloosy)| 5.3.4.1.2| V kloubovém spojení hnacího hřídele kol (poloosy) je natolik velká vůle, že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
5.3.4.2| 5.3.4.2.1| Prachovka na hnacím hřídeli kola (poloose) je prasklá, avšak nedochází k úniku maziva.| A
Prachovka na hnacím hřídeli kola (poloose) chybí nebo je ve výrazně zhoršeném stavu| 5.3.4.2.2| Prachovka na hnacím hřídeli kola (poloose) je chybně upevněna nebo poškozená tak, že neplní svoji funkci a dochází k úniku maziva nebo prachovka chybí.| B
5.3.5| Pneumatické / hydropneumatické odpružení| Vizuální kontrola.
5.3.5.1| 5.3.5.1.1| Systém pneumatického / hydropneumatického odpružení není funkční, ale tato závada bezprostředně neohrožuje bezpečnost jízdy vozidla.| B
Systém pneumatického / hydropneumatického odpružení není funkční
5.3.5.1.2| Nefunkční systém pneumatického / hydropneumatického odpružení bezprostředně ohrožuje bezpečnost jízdy vozidla.| C
5.3.5.2| 5.3.5.2.2| Některá část systému pneumatického / hydropneumatického odpružení je poškozená, popraskaná nebo nadměrně zkorodovaná.| B
Některá část systému pneumatického / hydropneumatického odpružení je nadměrně opotřebovaná nebo poškozená (např. měchy, vlnovce) nebo nadměrně zkorodovaná nebo chybí
5.3.5.2.3| Některá část systému pneumatického / hydropneumatického odpružení je v natolik zhoršeném technickém stavu (např. poškozená, deformovaná, popraskaná nebo nadměrně zkorodovaná), že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
5.3.5.3| 5.3.5.3| Ze systému pneumatického / hydropneumatického odpružení uniká médium (vzduch / olej).| B
Únik média ze systému
5.3.5.4| 5.3.5.4.1| Některé spojovací prvky v systému pneumatického / hydropneumatického odpružení jsou uvolněné, prasklé nebo chybí nebo upevnění neodpovídá požadavkům.| B
Některé spojovací prvky v systému pneumatického / hydropneumatického odpružení jsou uvolněné nebo chybí nebo nejsou spolehlivé nebo uchycení neodpovídá požadavkům
5.3.5.4.2| Upevnění nebo spojení systému pneumatického / hydropneumatického odpružení je natolik nespolehlivé (např. spojovací prvky uvolněné, prasklé nebo chybí), že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
5.3.5.5| 5.3.5.5.1| Ovládací nebo snímací zařízení nastavení výšky vozidla systému pneumatického / hydropneumatického odpružení je poškozeno nebo je zjevně chybně seřízeno, ale tato závada bezprostředně neohrožuje bezpečnost jízdy vozidla.| B
Ovládací nebo snímací zařízení nastavení výšky vozidla není funkční nebo je zařízení poškozeno nebo chybně seřízeno a tento stav ovlivňuje bezpečný provoz vozidla
5.3.5.5.2| Ovládací nebo snímací zařízení nastavení výšky vozidla systému pneumatického / hydropneumatického odpružení je zjevně chybně seřízeno nebo je natolik poškozeno, že není funkční a tato závada bezprostředně ohrožuje bezpečnost jízdy vozidla.| C
5.3.5.6| 5.3.5.6.1| Nebezpečná úprava v systému pneumatického / hydropneumatického odpružení, která ovlivňuje spolehlivost funkce systému nebo provozní vlastnosti vozidla.| B
Nebezpečná úprava v systému pneumatického / hydropneumatického odpružení
5.3.5.6.2| Nebezpečná úprava v systému pneumatického / hydropneumatického odpružení, která bezprostředně ohrožuje bezpečnost jízdy vozidla.| C
6\\. PODVOZEK A ČÁSTI PŘIPEVNĚNÉ K PODVOZKU
6.1 Podvozek nebo rám a části k nim připojené
6.1.1| Celkový stav podvozku nebo rámu a částí k nim připojených| Vizuální kontrola.
6.1.1.1| 6.1.1.1.1| Zjevné deformace, praskliny nebo lomy rámu, pomocného rámu nebo jiné nosné konstrukce vozidla.| B
Praskliny nebo deformace jakékoliv části konstrukčního prvku rámu nebo pomocného rámu nebo jiné nosné konstrukce vozidla
6.1.1.1.2| Rám nebo pomocný rám je v tak zhoršeném technickém stavu (např. nadměrné deformace, praskliny nebo zlomy), že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
6.1.1.2| 6.1.1.2.2| Některé spojovací prvky (šrouby, nýty, sváry) nebo výstužné desky rámu jsou zjevně uvolněné, prasklé nebo chybí.| B
Některé spojovací prvky nebo výstužné desky rámu jsou uvolněné nebo prasklé nebo chybí nebo jsou nespolehlivé| 6.1.1.2.3| Spojení rámu nebo pomocného rámu je natolik nespolehlivé (spojovací prvky nebo výstužné desky rámu jsou zjevně uvolněné, poškozené, prasklé nebo chybí), že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
6.1.1.3| 6.1.1.3.2| Koroze části rámu nebo pomocného rámu vozidla, která narušuje celkovou pevnost a spolehlivost konstrukce vozidla.| B
Nadměrná koroze jakékoli části konstrukčního prvku samonosné karosérie nebo rámu nebo pomocného rámu vozidla, která má vliv na pevnost konstrukce vozidla
6.1.1.3.3| Pevnost rámu nebo pomocného rámu vozidla je natolik narušena korozí, že je zjevně bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
6.1.1.4| 6.1.1.4| Neodborná úprava nebo oprava rámu, která neodpovídá požadavkům výrobce nebo ovlivňuje celkovou pevnost konstrukce vozidla.| B
Neodborná úprava nebo oprava rámu nebo samonosné karosérie
6.1.2| Výfukový systém| Vizuální kontrola.
6.1.2.1| 6.1.2.1.2| Výfukový systém zjevně netěsný.| B
Výfukový systém netěsný
6.1.2.2| 6.1.2.2.2| Některá část výfukového systému je nedostatečně upevněna nebo upevnění výfukového systému neodpovídá požadavkům a tato závada má vliv na funkci systému.| B
Některá část výfukového systému je nedostatečně uchycena nebo poškozena nebo chybí
6.1.2.2.3| Některá část výfukového systému je poškozena, změněna nebo chybí a tato závada má vliv na funkci systému.| B
6.1.2.3| 6.1.2.3.1| Nevhodné vyústění nebo netěsnost výfukového systému motoru nebo nezávislého topení, které může způsobit pronikání (např. podlahou) výfukových plynů do kabiny nebo do prostoru pro cestující.| B
Výfukové plyny z motoru nebo z nezávislého topení se zjevně dostávají do kabiny nebo do prostoru pro cestující
6.1.2.3.2| Výfukové plyny z motoru nebo z nezávislého topení se zjevně dostávají do kabiny nebo do prostoru pro cestující, ohrožení zdraví osob ve vozidle.| C
6.1.2.4| 6.1.2.4.1| Zjevný zásah do výfukového systému, který není v souladu s požadavky (např. ovlivňující funkci nebo bezpečnost).| B
Změna nebo úprava části výfukového systému nebo použitý náhradní výfukový systém není v souladu s požadavky
6.1.2.4.2| Označení dílů výfukového systému, je-li vyžadováno, chybí nebo neodpovídá požadavkům.| B
6.1.3| Palivová nádrž a potrubí (včetně palivové nádrže a potrubí pro vytápění)| Vizuální kontrola, v případě systémů LPG / CNG / LNG se použije zařízení pro detekci úniku plynu.
| 6.1.3.1.1| Palivová nádrž je poškozená tak, že je zjevně netěsná.| C
6.1.3.1| 6.1.3.1.2| Palivová nádrž určená pro pohon / vytápění vozidla neodpovídá požadavkům (schválení) nebo nestanovil-li výrobce jinak, staří palivové nádrže na LPG / CNG překračuje stanovenou dobu nebo nejsou na vozidle demontovány kryty palivových nádrží, pokud tak stanovil výrobce u vozidla vybaveného motorem na alternativní palivo.| B
Nádrž je nadměrně poškozená nebo je netěsná nebo neodpovídá požadavkům
6.1.3.1.3| Z palivové nádrže na kapalná paliva dochází k úniku paliva.| C
6.1.3.1.4| Do kabiny nebo prostoru pro cestující unikají plynné výpary z netěsné palivové nádrže na kapalná paliva.| C
| 6.1.3.2.1| Upevnění palivové nádrže ve vozidle je uvolněné, poškozené nebo spojovací prvky/úchyty chybí nebo upevnění nádrže neodpovídá požadavkům.| B
6.1.3.2
6.1.3.2.2| Způsob montáže z hlediska umístění palivové nádrže ve vozidle neodpovídá požadavkům (např. přídavné nádrže nebo nádrže na vodík / LPG / CNG - pohon / vytápění).| C
Některé prvky systému uchycení nádrže ve vozidle jsou uvolněné nebo poškozené nebo prasklé nebo chybí nebo jsou nespolehlivé nebo montáž nádrže ve vozidle neodpovídá požadavkům
6.1.3.2.3| Upevnění palivové nádrže ve vozidle je natolik nespolehlivé (např. spojovací prvky / úchyty uvolněné, poškozené nebo chybí), že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla nebo provoz na pozemních komunikacích.| C
6.1.3.3| 6.1.3.3.1| Víčko plnicího hrdla palivové nádrže je netěsné nebo neodpovídá požadavkům, nebo je-li vyžadováno, nelze víčko uzamknout nebo víčko palivové nádrže chybí.| B
Víčko plnicího hrdla palivové nádrže chybí nebo je netěsné nebo neodpovídá požadavkům, nebo je-li vyžadováno, nelze víčko uzamknout
6.1.3.3.2| Dochází k úniku paliva plnicím hrdlem palivové nádrže.| C
6.1.3.4| 6.1.3.4| Ventil palivové nádrže, je-li vyžadován, zjevně nefunguje správně nebo chybí nebo neodpovídá požadavkům.| B
Ventil palivové nádrže, pokud je požadován, nefunguje správně nebo chybí nebo neodpovídá požadavkům
| 6.1.3.5.1| Palivové potrubí / hadice nebo jejich spojovací prvky (spony) jsou poškozené, ale tato závada nemá vliv na spolehlivost a těsnost systému.| A
6.1.3.5| 6.1.3.5.2| Palivové potrubí / hadice je netěsné nebo poškozené nebo zjevná koroze palivového potrubí / spojovacích prvků (spon) má vliv na spolehlivost a těsnost systému.| B
Palivové potrubí / hadice jsou poškozené nebo nadměrně zkorodované nebo netěsné nebo spojovací prvky palivového potrubí / hadic jsou poškozené nebo nadměrně zkorodované nebo nejsou spolehlivé nebo neodpovídají požadavkům
6.1.3.5.3| U nízkotlaké části systému pohonu / vytápění vozidla použito nevhodné palivové potrubí / hadice, které neodpovídá požadavkům nebo způsob spojení palivového potrubí / hadic je nespolehlivé, uvolněné nebo neodpovídá požadavkům (např. u LPG / CNG).| B
6.1.3.5.4| Z netěsného palivového potrubí / hadice nebo jejich spojení dochází k úniku paliva.| C
6.1.3.5.5| Z netěsného plynového potrubí / hadice nebo spojení systému pohonu / vytápění na LPG / CNG uniká plyn (z nízkotlaké / vysokotlaké části).| C
6.1.3.6| 6.1.3.6.1| Upevnění palivového potrubí je uvolněné, ale tato závada nemá vliv na spolehlivost systému.| B
Uchycení palivového potrubí / hadic je uvolněné nebo je nespolehlivé nebo neodpovídá požadavkům nebo způsob montáže palivového potrubí / hadic ve vozidle neodpovídá požadavkům
6.1.3.6.2| Upevnění palivového potrubí / hadic je uvolněné, nespolehlivé nebo způsob montáže palivového potrubí / hadic neodpovídá požadavkům a tato závada má vliv na bezpečnost nebo spolehlivost systému.| C
| 6.1.3.7.1| Z důvodu hromadění maziva v motorovém prostoru (např. spodní kryt motoru) hrozí nebezpečí vzniku požáru.| B
6.1.3.7| 6.1.3.7.2| Zařízení, které tepelně chrání nádrž / palivové potrubí od výfukového systému (tepelný štít), je-li zařízení vyžadováno, je poškozené tak, že není zařízení dostatečně funkční.| C
Nebezpečí požáru z důvodu hromadění paliva nebo maziva nebo jiného hořlavého materiálu v motorovém prostoru nebo palivové potrubí nebo nádrž je nedostatečně tepelně chráněna od výfukového systému
6.1.3.7.3| Z důvodu nashromážděného množství paliva, nebo jiného hořlavého materiálu v motorovém prostoru (např. spodní kryt motoru) nebo z důvodu nefunkčního nebo chybějícího zařízení, které tepelně chrání nádrž / palivové potrubí od výfukového systému (tepelný štít), je-li zařízení vyžadováno, hrozí bezprostřední nebezpečí vzniku požáru vozidla.| C
6.1.3.7.4| Systém LPG / CNG / LNG nebo vodíkový systém není v souladu s požadavky, některá z částí systému je vadná.| C
| 6.1.3.8.1| Montáž systému pohonu na vodík / LPG / CNG ve vozidle není uvedena v registru silničních vozidel (neschválená přestavba).| B
| 6.1.3.8.2| Způsob montáže systému pohonu na vodík / LPG / CNG do vozidla není v souladu s požadavky.| C
6.1.3.8| 6.1.3.8.3| Některý komponent systému pohonu na vodík / LPG / CNG je poškozený (např. plynotěsná skřínka), chybí, není funkční nebo neodpovídá požadavkům schválení.| C
Montáž systému pohonu na vodík nebo na LPG nebo na CNG do vozidla není v souladu s požadavky| 6.1.3.8.4| Způsob montáže systému pohonu na vodík / LPG / CNG ve vozidle je v rozporu s požadavky na bezpečnost a bezprostředně ohrožuje život a zdraví přepravovaných osob, bezpečnost jízdy vozidla nebo provoz na pozemních komunikacích.| C
6.1.3.8.5| Do kabiny nebo do prostoru pro cestující uniká plyn ze systému pohonu na LPG / CNG.| C
6.1.3.8.6| Vozidlo, je-li vyžadováno, není označeno předepsaným štítkem označující montáž systému pohonu na LPG / CNG/vodík nebo označení na vozidle je poškozené nebo není dostatečně viditelné.| B
| 6.1.3.9.2| Způsob montáže systému nezávislého vytápění na kapalná / plynná paliva do vozidla není v souladu s požadavky.| B
6.1.3.9| 6.1.3.9.3| Některý komponent systému nezávislého vytápění na LPG / CNG je poškozený, chybí, není funkční nebo neodpovídá požadavkům schválení.| B
Montáž systému nezávislého vytápění na LPG / CNG ve vozidle není v souladu s požadavky
6.1.3.9.4| Způsob montáže systému nezávislého vytápění na kapalná / plynná paliva ve vozidle je v rozporu s požadavky na bezpečnost.| C
6.1.3.9.5| Do kabiny nebo do prostoru pro cestující unikají plynné výpary/plyny LPG / CNG ze systému nezávislého vytápění (kapalná / plynná paliva).| C
6.1.4| Nárazníky, boční ochrana a zařízení ochrany proti podjetí zezadu| Vizuální kontrola.
6.1.4.1| 6.1.4.1.2| Zařízení ochrany proti podjetí zezadu, boční ochrana, nárazník, je-li vyžadován, chybí, je neúplný nebo některá část zařízení je poškozená tak, že zařízení neplní svůj účel nebo konstrukce zařízení nebo jeho montáž na vozidle není v souladu s požadavky.| B
Zařízení ochrany proti podjetí zezadu nebo boční ochrany nebo nárazník, je-li vyžadován, chybí nebo systému neplní svůj účel nebo zjevně není v souladu s požadavky
6.1.4.2| 6.1.4.2.1| U zařízení ochrany proti podjetí zezadu, boční ochrany nebo nárazníku, chybí bezpečné zakončení ostrých nebo náběžných hran (krytky) nebo zařízení je deformované, prasklé, neúplné nebo je poškozené natolik, že může způsobit zachycení osob (nebezpečné hrany).| B
Chybí bezpečné zakončení (krytky) ostrých nebo náběžných hran nebo některá část systému je prasklá nebo nadměrně deformovaná nebo není úplná a může při kontaktu nebo letmém dotyku způsobit zranění
6.1.4.2.2| Zařízení ochrany proti podjetí zezadu, boční ochrana nebo nárazník je v tak zhoršeném technickém stavu (uvolněný, prasklý, deformovaný, vyhnutý do strany), že bezprostředně hrozí jeho upadnutí nebo zachycení osob (nebezpečné hrany).| C
6.1.4.3| 6.1.4.3.2| Některé spojovací prvky zařízení ochrany proti podjetí zezadu, boční ochrany nebo nárazníku jsou uvolněné nebo chybí nebo upevnění zařízení na vozidle je uvolněné nebo není spolehlivé nebo neodpovídá požadavkům a tato závada ovlivňuje jeho funkci nebo bezpečnost.| B
Některé spojovací prvky systému ochrany proti podjetí zezadu nebo boční ochrany nebo nárazníku jsou uvolněné nebo chybí nebo uchycení systému na vozidle je uvolněné nebo není spolehlivé nebo způsob upevnění neodpovídá požadavkům
6.1.5| Nosič rezervního kola (je-li na vozidle)| Vizuální kontrola.
6.1.5.1| 6.1.5.1.1| Nosič náhradního kola poškozený, avšak tato závada nemá vliv na jeho funkci nebo spolehlivost.| A
Nosič rezervního kola poškozen nebo není úplný nebo neplní svoji funkci nebo nespolehlivé zajištění nosiče proti samovolnému sklopení náhradního kola
6.1.5.1.2| Nosič náhradního kola poškozený, neúplný nebo není funkční.| B
6.1.5.1.3| Nefunkční zajištění nosiče proti samovolnému sklopení náhradního kola.| C
6.1.5.2| 6.1.5.2| Nosič náhradního kola má praskliny nebo je nespolehlivě upevněn.| B
Nosič rezervního kola má praskliny nebo je nespolehlivý
6.1.5.3| 6.1.5.3.1| Náhradní kolo není spolehlivě upevněno v prostoru pro náhradní kolo nebo náhradní kolo není spolehlivě upevněno na jiném místě vozidla (např. při instalaci toroidní nádrže na LPG).| B
Rezervní kolo není k nosiči spolehlivě uchyceno a mohlo by spadnout nebo rezervní kolo není v zavazadlovém prostoru spolehlivě uchyceno a může se pohybovat
6.1.5.3.2| Náhradní kolo není spolehlivě upevněno k nosiči náhradního kola a bezprostředně hrozí jeho upadnutí na vozovku.| C
6.1.6| Mechanické spojovací zařízení a tažné zařízení| Vizuální kontrola opotřebení a správné funkce se zvláštním ohledem na veškerá instalovaná bezpečnostní zařízení s použitím měřidla v souladu se stanovenou metodikou.
6.1.6.1| 6.1.6.1| Montáž spojovacího zařízení není uvedena v předložené dokumentaci k vozidlu nebo montáž neodpovídá požadavkům (např. výrobce / technickým požadavkům) nebo spojovací zařízení, není-li stanoveno jinak, není schváleného provedení.| B
Montáž spojovacího zařízení není uvedena v dokumentaci vozidla nebo neodpovídá požadavkům nebo spojovací zařízení není schváleného typu
6.1.6.2| 6.1.6.2.1| Poškození, praskliny nebo deformace některé části spojovacího zařízení (pouze samostatné tažné vozidlo).| B
Některá část spojovacího zařízení poškozená nebo deformovaná nebo prasklá
6.1.6.2.2| Poškození, praskliny nebo deformace některých částí spojovacího zařízení u jízdní soupravy.| C
| 6.1.6.3.1| Zjevně nadměrné opotřebení některé části spojovacího zařízení.| B
6.1.6.3| 6.1.6.3.2| Opotřebení některých částí spojovacího zařízení u jízdní soupravy je v natolik zhoršeném technickém stavu, že je bezprostředně ohrožena bezpečnost silničního provozu (rozpojení jízdní soupravy).| C
Některá část spojovacího zařízení nadměrně opotřebovaná
6.1.6.3.3| Ke kontrole není předložena příslušná část odnímatelného spojovacího zařízení tažného vozidla.| B
6.1.6.4| 6.1.6.4.1| Upevnění spojovacího zařízení vadné, uvolněné, nespolehlivé nebo upevnění spojovacího zařízení neodpovídá požadavkům.| B
Uchycení spojovacího zařízení vadné nebo nespolehlivé nebo uchycení neodpovídá požadavkům| 6.1.6.4.2| Upevnění některých částí spojovacího zařízení jízdní soupravy je natolik nespolehlivé, že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy jízdní soupravy.| C
6.1.6.5| 6.1.6.5.1| Zajištění proti neúmyslnému rozpojení spojovacího zařízení (pojistka), jeli vyžadováno, chybí, je poškozeno, nefunguje správně nebo není spolehlivé.| B
Jakékoliv zajištění proti neúmyslnému rozpojení, je-li vyžadováno, chybí nebo je poškozeno nebo nefunguje správně nebo není spolehlivé
6.1.6.5.2| Bezpečnostní zajištění při neúmyslném rozpojení jízdní soupravy (zajišťovací lanko, řetěz), je-li vyžadováno, chybí nebo neodpovídá požadavkům, je poškozené nebo je nadměrně zkorodované a z tohoto důvodu není spolehlivé.| B
6.1.6.6| 6.1.6.6| Indikátor pro indikaci uzavření spojovacího zařízení, je-li vyžadován, nefunguje správně.| B
Jakýkoliv indikátor pro indikaci uzavření spojovacího zařízení, je-li vyžadován, nefunguje správně
6.1.6.7| 6.1.6.7.2| Spojovací zařízení zakrývá registrační značku nebo předepsané osvětlení vozidla a tato závada ovlivňuje podstatným způsobem viditelnost předepsaného osvětlení nebo viditelnost nebo čitelnost tabulky registrační značky.| B
Spojovací zařízení zakrývá registrační značku nebo předepsané osvětlení vozidla
6.1.6.8| 6.1.6.8.1| Nebezpečná úprava spojovacího zařízení, která má vliv na spolehlivost spojení vozidel.| B
Nebezpečná úprava spojovacího zařízení| 6.1.6.8.2| Nebezpečná úprava spojovacího zařízení, která bezprostředně ohrožuje bezpečnost spojení jízdní soupravy.| C
6.1.7| Převodové ústrojí| Vizuální kontrola.
6.1.7.1| 6.1.7.1.1| Na přírubě kloubových hřídelů u převodového ústrojí jsou některé šrouby zjevně uvolněné nebo viditelné zajištění šroubů, je-li zjevně vyžadováno, chybí nebo neplní svoji funkci.| B
Spojení hřídelů u převodového ústrojí zjevně uvolněné, šrouby na přírubě kloubových hřídelů uvolněny nebo chybí nebo viditelné zajištění šroubů, je-li vyžadováno, chybí nebo neplní svoji funkci
6.1.7.1.2| Spojení kloubových hřídelů u převodového ústrojí je natolik nespolehlivé, že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla (nebezpečí upadnutí hřídele).| C
6.1.7.2| 6.1.7.2.1| V uložení hřídele převodového ústrojí jsou zjevně větší vůle než provozní.| B
Nadměrné vůle v uložení hřídele převodového ústrojí (ložiska)| 6.1.7.2.2| V uložení hřídele převodového ústrojí (ložiska) jsou zjevně natolik velké vůle, že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
6.1.7.3| 6.1.7.3.1| V universálních kloubech u převodového ústrojí jsou zjevně větší vůle než provozní (axiální a radiální).| B
Nadměrné opotřebení univerzálních kloubů u převodového ústrojí (axiální a radiální vůle)
6.1.7.3.2| Opotřebení univerzálních kloubů u převodového ústrojí je nadměrné natolik (axiální a radiální vůle), že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
6.1.7.4| 6.1.7.4.1| Stav pružných členů u kloubů u převodového ústrojí je zjevně zhoršený.| B
Zhoršený stav pružných těles u kloubů u převodového ústrojí| 6.1.7.4.2| Stav pružných členů u kloubů u převodového ústrojí je zjevně zhoršený natolik, že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
6.1.7.5| 6.1.7.5| Poškozená nebo zjevně deformovaná hřídel u převodového ústrojí.| B
Hřídel u převodového ústrojí poškozená nebo ohnutá
6.1.7.6| 6.1.7.6.1| Ložiskové pouzdro u převodového ústrojí je zjevně poškozené.| B
Ložiskové pouzdro u převodového ústrojí má praskliny nebo je poškozené nebo je nespolehlivé| 6.1.7.6.2| Ložiskové pouzdro u převodového ústrojí je natolik poškozené, že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
6.1.7.7| 6.1.7.7.1| Prachovka na převodovém ústrojí je prasklá, avšak nedochází k úniku maziva.| A
Prachovka u převodového ústrojí chybí nebo je ve výrazně zhoršeném stavu
6.1.7.7.2| Prachovka na převodovém ústrojí je chybně upevněná nebo poškozená natolik, že neplní svoji funkci nebo prachovka chybí.| B
6.1.7.8| 6.1.7.8| Nepovolená oprava nebo úprava převodového ústrojí.| B
Nepovolená úprava převodového ústrojí
6.1.7.9| 6.1.7.9| Povinný ochranný kryt řetězu / řemenice u převodového ústrojí je poškozen natolik, že neplní svůj účel nebo neodpovídá požadavkům nebo chybí (např. u motocyklu).| B
U převodového ústrojí chybí ochranný kryt řetězu / řemenice, je-li vyžadován
6.1.8| Uchycení motoru| Vizuální kontrola.
6.1.8.1| 6.1.8.1.1| Uložení motoru je uvolněné, s prasklinami nebo ve zhoršeném stavu nebo způsob uložení motoru neodpovídá požadavkům.| B
Uchycení motoru ve zhoršeném stavu, zjevně velmi poškozené, uvolněné nebo s prasklinami
6.1.8.1.2| Uložení motoru je natolik zjevně nespolehlivé, že je bezprostředně ohrožena bezpečnost.| C
6.1.9| Výkon motoru| Vizuální kontrola a/nebo použití elektronického rozhraní vozidla.
6.1.9.1| 6.1.9.1| Zjevný nepovolený zásah do řídicí jednotky.| B
Řídící jednotka nepovoleně upravena
6.1.9.2| 6.1.9.2| Zjevná nepovolená úprava motoru mající dopad na bezpečnost a/nebo životní prostředí.| C
Nepovolená úprava motoru
6.1.9.3| 6.1.9.3| Zjevné nepovolené použití přídavných řídicích (korekčních) jednotek.| B
Nepovolené použití přídavných řídicích (korekčních) jednotek
6.2 Kabina, karoserie a nástavba
6.2.1| Celkový stav kabiny, karosérie a nástavby| Vizuální kontrola.
| 6.2.1.1.2| Koroze části karosérie, kabiny nebo nástavby vozidla, která narušuje celkovou pevnost a spolehlivost konstrukce vozidla.| B
6.2.1.1.3| Koroze narušila karosérii, kabinu nebo nástavbu vozidla natolik, že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
6.2.1.1| 6.2.1.1.4| Deformace, praskliny nebo lomy karosérie, kabiny nebo nástavby vozidla, které ovlivňují její pevnost.| B
Kabina nebo karoserie nebo nástavba poškozená nebo nadměrně zkorodovaná nebo není spolehlivá
6.2.1.1.5| Rozsah poškození karosérie, kabiny nebo nástavby vozidla deformacemi, prasklinami je natolik závažné, že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
6.2.1.1.6| Nedostatečná funkční vůle od rotujících nebo pohyblivých částí a vozovky.| C
| 6.2.1.2.1| Na karosérii, kabině nebo nástavbě vozidla se vyskytují nebezpečné vnější díly, které mohou způsobit zachycení nebo zranění osob.| B
6.2.1.2| 6.2.1.2.2| V prostoru pro řidiče nebo cestující se vyskytují díly, které mohou způsobit zranění osob nebo nesplňují příslušné požadavky.| B
Nebezpečné vnější díly na kabině, karoserii nebo nástavbě, které by mohly způsobit zranění
6.2.1.2.3| V prostoru pro řidiče, cestující nebo na povrchu karosérie, kabiny nebo nástavby vozidla se vyskytují díly, které bezprostředně ohrožují bezpečnost osob.| C
6.2.1.3| 6.2.1.3.1| Sloupky karoserie nebo kabiny nedostatečně ukotvené nebo poškozené.| B
Ukotvení sloupku karoserie nebo kabiny poškozené| 6.2.1.3.2| Sloupky karoserie, kabiny jsou natolik nespolehlivé nebo poškozené, že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
6.2.1.4| 6.2.1.4.1| Stav kabiny umožňuje pronikání výparů od motoru nebo výfukových plynů do kabiny řidiče nebo do prostoru pro cestující.| B
Stav kabiny umožňuje pronikání výparů od motoru nebo výfukových plynů do kabiny řidiče nebo do prostoru pro cestující
6.2.1.4.2| Do kabiny pronikají zjevně výpary nebo výfukové plyny.| C
| 6.2.1.5.1| Druh (typ) karosérie nebo nástavby neodpovídá údajům, uvedeným v dokumentaci vozidla (neschválená změna karosérie nebo nástavby).| B
6.2.1.5| 6.2.1.5.2| Přepážka, oddělující prostor nákladu od prostoru pro cestující, je-li vyžadována, chybí nebo neodpovídá požadavkům nebo prostor pro náklad není v souladu s požadavky.| B
Nebezpečná úprava kabiny nebo karosérie nebo nástavby
6.2.1.5.3| Nebezpečná úprava kabiny, karosérie nebo nástavby, která ovlivňuje provozní vlastnosti vozidla.| B
6.2.1.5.4| Nebezpečná úprava kabiny, karosérie nebo nástavby, která bezprostředně ohrožuje bezpečnost jízdy vozidla.| C
6.2.2| Uchycení kabiny, karoserie nebo nástavby| Vizuální kontrola.
| 6.2.2.1.1| Uchycení kabiny, karosérie nebo nástavby k podvozku nebo rámu vozidla není zjevně v jeho podélné rovině.| B
6.2.2.1
6.2.2.1.2| Způsob upevnění kabiny, karosérie nebo nástavby k podvozku nebo rámu vozidla (počet, rozmístění, provedení upevňovacích bodů) zjevně neodpovídá požadavkům výrobce vozidla.| B
Uchycení kabiny nebo karosérie nebo nástavby k podvozku nebo rámu vozidla není zjevně v jeho podélné rovině nebo způsob uchycení (počet upevňovacích bodů nebo jejich provedení) zjevně neodpovídá požadavkům výrobce vozidla
6.2.2.1.3| Způsob upevnění kabiny, karosérie nebo nástavby k podvozku nebo rámu vozidla (počet, rozmístění, provedení upevňovacích bodů) zjevně neodpovídá požadavkům výrobce vozidla a je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
6.2.2.2| 6.2.2.2.1| Některé spojovací prvky (šrouby, pružiny) upevnění kabiny, karoserie nebo nástavby k podvozku nebo rámu vozidla jsou uvolněné, poškozené nebo chybí nebo spojení zjevně neodpovídá požadavkům výrobce.| B
Některé spojovací prvky (šrouby, pružiny) uchycení kabiny nebo karoserie nebo nástavby k podvozku nebo rámu vozidla jsou uvolněné, nebo poškozené nebo chybí
6.2.2.2.2| Některé spojovací prvky (šrouby, pružiny) upevnění kabiny, karoserie nebo nástavby k podvozku nebo rámu vozidla jsou uvolněné, poškozené nebo chybí nebo spojení zjevně neodpovídá požadavkům výrobce a je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
6.2.2.3| 6.2.2.3.1| Upevňovací body (úchyty) nebo spojovací desky na rámu nebo karosérii nebo nástavbě jsou nadměrně zkorodované, zdeformované nebo prasklé.| B
Upevňovací body (úchyty) nebo spojovací desky na rámu nebo karosérii nebo nástavbě jsou nadměrně zkorodované nebo zdeformované nebo prasklé
6.2.2.3.2| Upevňovací body (úchyty) nebo spojovací desky na rámu nebo karosérii nebo nástavbě jsou natolik zkorodované, zdeformované nebo prasklé, že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
6.2.3| Dveře a pojistky dveří / kapota, víko zavazadlového prostoru| Vizuální kontrola.
6.2.3.1| 6.2.3.1| Dveře nelze z venku nebo zevnitř otevřít nebo spolehlivě zavřít nebo nelze dveře otevřít v plném rozsahu.| B
Dveře nelze náležitě otevřít nebo zavřít
| 6.2.3.2.1| Dveře nelze spolehlivě zajistit proti samovolnému otevírání.| B
6.2.3.2| 6.2.3.2.2| Dveře nelze spolehlivě zajistit v otevřené poloze (skříň).| B
Dveře nelze spolehlivě zajistit proti samovolnému otevírání
| 6.2.3.2.3| Dveře nelze zajistit proti samovolnému otevírání a tím je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
| 6.2.3.3.1| Uvolněné nebo opotřebené závěsy dveří, vodicí kladky posuvných dveří, omezovače dveří, avšak tato závada nemá vliv na spolehlivost jejich otvírání a zavírání.| A
6.2.3.3.2| Některý prvek ze systému dveřních závěsů nebo dveřních zámků je nadměrně opotřebovaný, poškozený, nefunguje správně nebo chybí.| B
6.2.3.3
6.2.3.3.3| Stav systému dveřních závěsů nebo dveřních zámků je v tak zhoršeném stavu (poškozený, nadměrně opotřebovaný, nefunguje správně, chybí), že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
Dveře, sloupek, systém dveřních závěsů, systém dveřních zámků nebo sloupek chybí, jsou uvolněné nebo ve zhoršeném stavu
| 6.2.3.3.4| Dveře jsou nadměrně zkorodované, poškozené, zdeformované nebo provedení dveří neodpovídá požadavkům.| B
6.2.3.3.5| Dveře chybí nebo jsou v tak zhoršeném stavu (např. nadměrně zkorodované nebo poškozené), že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
6.2.3.4| 6.2.3.4| Nebezpečná úprava dveří nebo dveřního systému.| B
Nebezpečná úprava (závěsy, kliky)
6.2.3.5| 6.2.3.5.1| Kapotu / víko zavazadlového prostoru nelze spolehlivě zajistit v otevřené poloze.| A
Kapotu / víko zavazadlového prostoru nelze spolehlivě otevřít nebo zavřít| 6.2.3.5.2| Kapotu / víko zavazadlového prostoru nelze spolehlivě otevřít nebo zavřít.| B
6.2.3.6| 6.2.3.6| U přední kapoty / předního víka zavazadlového prostoru, otvírané směrem dozadu, bezpečnostní pojistka proti samovolnému otevření, chybí nebo není funkční nebo neodpovídá požadavkům.| C
Přední kapota / přední víko zavazadlového prostoru, otvírané po směru jízdy, nelze spolehlivě zajistit proti samovolnému otevření nebo způsob zajištění kapoty / víka zavazadlového prostoru neodpovídá požadavkům
6.2.3.7| 6.2.3.7| Závěsy kapoty / víka zavazadlového prostoru uvolněné, poškozené nebo zjevně opotřebené.| B
Závěsy kapoty / víka zavazadlového prostoru ve zhoršeném stavu
6.2.4| Podlaha| Vizuální kontrola.
6.2.4.1| 6.2.4.1.1| Podlaha je ve zhoršeném stavu (např. děravá, nadměrně zkorodovaná, uvolněná) nebo neodpovídá požadavkům.| B
Podlaha je ve velmi zhoršeném stavu nebo je nespolehlivá nebo děravá nebo neodpovídá požadavkům
6.2.4.1.2| Podlaha je v tak zhoršeném technickém stavu (např. děravá, nadměrně zkorodovaná, uvolněná), že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla nebo provoz na pozemních komunikacích.| C
6.2.5| Sedadlo řidiče| Vizuální kontrola.
| 6.2.5.1.2| Větší vůle než provozní v systému posouvání / seřízení sedadla řidiče (podélné, výškové, úhlové), ovlivňující mechanické vlastnosti sedadla (vůle / tuhost).| B
6.2.5.1| 6.2.5.1.3| Konstrukce sedadla řidiče je poškozená nebo nadměrně opotřebená (sedák / opěradlo), prasklá, deformovaná nebo neúplná (např. chybí opěrky hlavy) nebo poškození sedadla může způsobit zranění řidiče (např. chybějící polstrování) nebo typ sedadla zjevně neodpovídá požadavkům.| B
Nosná konstrukce sedadla je poškozená nebo neúplná nebo neodpovídá požadavkům
6.2.5.1.4| Sedadlo řidiče chybí nebo nosná konstrukce sedadla řidiče je poškozená natolik, že je bezprostředně ohroženo bezpečné ovládání vozidla.| C
| 6.2.5.2.1| Některý spojovací prvek ukotvení sedadla řidiče je zjevně uvolněný, prasklý nebo chybí nebo kotevní úchyt (včetně okolí) je nadměrně zkorodovaný nebo způsob ukotvení sedadla neodpovídá požadavkům (např. mimo kotevní úchyty).| B
6.2.5.2
Ukotvení sedadla uvolněné nebo nespolehlivé nebo způsob ukotvení neodpovídá požadavkům
6.2.5.2.2| Ukotvení sedadla řidiče je natolik nespolehlivé
(uvolněné / prasklé / chybějící spojovací prvky, nadměrně zkorodované kotevní úchyty), že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
| 6.2.5.3.1| Výškové nebo úhlové nebo podélné seřízení sedadla řidiče, je-li vyžadováno, není funkční nebo nelze sedadlo spolehlivě aretovat v požadované poloze.| B
6.2.5.3
Výškové nebo úhlové nebo podélné seřízení sedadla nelze aretovat v požadované poloze nebo aretace polohy není spolehlivá
| 6.2.5.3.2| Sedadlo řidiče nelze zajistit v poloze vhodné pro ovládání vozidla nebo aretace sedadla v požadované poloze je natolik nespolehlivá že, je bezprostředně ohroženo bezpečné ovládání vozidla.| C
6.2.6| Ostatní sedadla| Vizuální kontrola.
6.2.6.1| 6.2.6.1.2| Konstrukce sedadla je poškozená nebo nadměrně opotřebená (sedák / opěradlo), prasklá, deformovaná nebo neúplná (např. chybí opěrky hlavy) nebo poškození sedadla může způsobit zranění přepravované osoby (např. chybějící polstrování) nebo typ sedadla (provedení) neodpovídá požadavkům.| B
Sedadlo poškozené nebo neúplné nebo nespolehlivé nebo neodpovídá požadavkům
| 6.2.6.1.3| Větší vůle než provozní v systému posouvání / seřízení sedadla (podélné, výškové, úhlové), je-li instalováno, ovlivňující mechanické vlastnosti sedadla (vůle / tuhost).| B
6.2.6.2| 6.2.6.2| Počet kotevních úchytů / sedadel ve vozidle nesouhlasí (chybí / nadpočet) s údaji uvedenými v dokumentaci vozidla.| B
Počet kotevních úchytů (sedadel) ve vozidle nesouhlasí s údaji uvedenými v dokladech vozidla
| 6.2.6.3.1| Některý spojovací prvek ukotvení sedadla je zjevně uvolněný.| A
6.2.6.3
Některé sedadlo je uvolněné nebo ukotvení sedadla je nespolehlivé nebo způsob ukotvení sedadla ve vozidle neodpovídá požadavkům
| 6.2.6.3.2| Některý spojovací prvek ukotvení sedadla je zjevně uvolněný, prasklý nebo chybí nebo způsob ukotvení sedadla neodpovídá požadavkům nebo kotevní úchyt (včetně okolí) je nadměrně zkorodovaný a tato závada ovlivňuje spolehlivost ukotvení sedadla.| B
6.2.7| Ovladače vozidla| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
| 6.2.7.1.1| Ovladač vozidla je poškozený, nefunguje správně, nebo je neodborně změněn tak, že může při ovládání vozidla způsobit zranění řidiče (např. ostré hrany na řadicí páce, pedálech / ručních pákách) nebo neodpovídá požadavkům (např. u ručních ovladačů motocyklů chybí předepsané zaoblení).| B
6.2.7.1
Ovladač vozidla nefunguje správně nebo je nespolehlivý či poškozený nebo je neodborně změněn tak, že může při ovládání vozidla způsobit zranění řidiče nebo neodpovídá požadavkům
6.2.7.1.2| Jakýkoliv ovladač (např. řadicí páka, pedály / páky, ruční ovladače apod.) nezbytný pro bezpečné ovládání vozidla nefunguje správně, je vadný nebo poškozený tak, že vozidlo nelze spolehlivě a bezpečně ovládat.| C
6.2.8| Stupátka, schůdky a přidržovací madla u vozidla| Vizuální kontrola.
6.2.8.1| 6.2.8.1.1| Stupátko nebo schůdky u vozidla poškozeny, avšak tato závada nemá vliv na spolehlivost nebo bezpečnost.| A
Stupátko nebo schůdky u vozidla nadměrně zkorodovány nebo poškozeny nebo chybí nebo stupátko nebo schůdky či přidržovací madla nejsou spolehlivá nebo neodpovídají požadavkům
6.2.8.1.2| Stupátka nebo schůdky u vozidla jsou nadměrně zkorodovány nebo přidržovací madla, stupátka nebo schůdky jsou uvolněné nebo poškozené tak, že nejsou spolehlivé nebo neodpovídají požadavkům nebo, jsou-li vyžadovány, chybí (např. u motocyklů).| B
6.2.8.2| 6.2.8.2| Stupátka, schůdky nebo přidržovací madla ve stavu, který by mohl způsobit zranění osoby při nastupování / vystupování nebo by mohly způsobit zachycení.| B
Stupátko nebo schůdky u vozidla nebo přidržovací madla ve stavu, který by mohl při použití způsobit zranění
6.2.9| Jiná vnitřní a vnější výbava vozidla, samostatné technické celky| Vizuální kontrola.
6.2.9.1| 6.2.9.1.2| Upevnění výbavy vozidla, je vadné nebo uvolněné nebo nespolehlivé.| B
Uchycení výbavy vozidla, je vadné nebo uvolněné nebo nespolehlivé nebo způsob její montáže na vozidlo neodpovídá požadavkům| 6.2.9.1.3| Montáž výbavy vozidla na vozidlo neodpovídá požadavkům (např. ochranné rámy).| B
| 6.2.9.2.2| Způsob upevnění samostatného technického celku k podvozku nebo rámu vozidla (počet upevňovacích bodů, jejich umístění nebo provedení) zjevně neodpovídá požadavkům výrobce vozidla nebo je nespolehlivé.| B
| 6.2.9.2.3| Způsob upevnění samostatného technického celku k podvozku nebo rámu vozidla (počet, rozmístění, provedení upevňovacích bodů) zjevně neodpovídá požadavkům výrobce vozidla nebo je nespolehlivý a je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
6.2.9.2| 6.2.9.2.4| Některé spojovací prvky (šrouby, pružiny) uchycení samostatného technického celku k podvozku nebo rámu vozidla jsou uvolněné, poškozené, chybí nebo použité spojovací prvky zjevně neodpovídají požadavkům výrobce.| B
Uchycení samostatného technického celku (výměnná nástavba, pracovní stroj nesený) na vozidle je vadné nebo uvolněné nebo není spolehlivé nebo způsob montáže samostatného technického celku na vozidle není v souladu s požadavky
6.2.9.2.5| Některé spojovací prvky (šrouby, pružiny) uchycení samostatného technického celku k podvozku nebo rámu vozidla jsou uvolněné, poškozené nebo chybí nebo použité spojovací prvky zjevně neodpovídají požadavkům výrobce a tím je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
6.2.9.2.6| Upevňovací body (úchyty) nebo spojovací desky na rámu nebo samostatném technickém celku jsou zjevně nadměrně zkorodované nebo zdeformované nebo prasklé.| B
6.2.9.2.7| Upevňovací body (úchyty) nebo spojovací desky na rámu nebo samostatném technickém celku jsou natolik zkorodované nebo zdeformované nebo prasklé, že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
6.2.9.3| 6.2.9.3| Vozidlo, není-li stanoveno jinak, je vybaveno výbavou vozidla (autodoplňky), jejíž technická způsobilost není schválena (chybí povinné označení např. schvalovací značkou ATEST 8SDXXXX).| B
Výbava vozidla, jejíž technická způsobilost se schvaluje (autodoplňky), není schváleného typu (chybí povinné označení např. schvalovací značka ATEST 8SDXXXX apod.)
6.2.9.4| 6.2.9.4| U samostatného technického celku, který je namontován na vozidle:
1) Chybí záznam o schválení přestavby (pevná nástavba) v dokumentaci vozidla (v registru silničních vozidel) nebo
2) chybí předepsané doklady - „technické osvědčení samostatného technického celku“ nebo „výpis z technického osvědčení samostatného technického celku“ (výměnná nástavba / pracovní stroj nesený).| B
Samostatný technický celek (výměnná nástavba, pracovní stroj nesený), dodatečně namontovaný na vozidlo, není schváleného typu (chybí výrobní štítek a výrobní číslo) nebo chybí technické osvědčení samostatného technického celku (výměnné nástavby nebo pracovního stroje neseného) nebo záznam o schválení přestavby v dokumentaci vozidla
6.2.9.5| 6.2.9.5| Na povrchu samostatného technického celku (výměnná nástavba / pracovní stroj nesený) nebo na povrchu výbavy vozidla jsou nebezpečné vnější díly, které mohou způsobit zranění.| B
Na povrchu samostatného technického celku (pracovní stroj nesený) nebo výbavě vozidla jsou nebezpečné vnější díly, které mohou při nárazu nebo letmém dotyku způsobit zranění
| 6.2.9.6.1| Zařízení pro zajištění nebo uchycení kontejneru k vozidlu je opotřebené nebo poškozené (deformované, prasklé) tak, že zjevně není plně funkční.| B
6.2.9.6
Zařízení pro uchycení kontejneru k vozidlu je poškozené nebo není funkční a kontejner nelze spolehlivě zajistit v přepravní poloze
6.2.9.6.2| Zařízení pro zajištění nebo uchycení kontejneru k vozidlu není funkční nebo je poškozené tak, že přepravovaný kontejner nelze bezpečně zajistit v přepravní poloze.| C
6.2.9.7| 6.2.9.7.1| Netěsnost hydraulického zařízení.| A
Hydraulické zařízení netěsné| 6.2.9.7.2| Z hydraulického zařízení odkapává olej.| B
6.2.10| Kryty kol a systémy proti rozstřiku| Vizuální kontrola.
| 6.2.10.1.1| Zástěrka nebo zařízení proti rozstřiku s pohlcováním energie je uvolněné nebo poškozené, ale tato závada neovlivňuje spolehlivost jejich upevnění nebo funkci.| A
6.2.10.1
Zařízení proti rozstřiku s pohlcováním energie nebo zástěrka je-li vyžadována, chybí nebo je poškozená tak, že neplní svoji funkci nebo jejich uchycení je uvolněné nebo není spolehlivé
6.2.10.1.2| Zástěrka / zařízení proti rozstřiku s pohlcováním energie, je-li vyžadováno, chybí nebo je poškozené natolik, že neplní svoji funkci.| B
6.2.10.1.3| Upevnění zástěrky nebo zařízení proti rozstřiku s pohlcováním energie je natolik nespolehlivé, že může upadnout.| B
6.2.10.2| 6.2.10.2.1| Na vozidle je kryt kola / blatník uvolněný nebo poškozený, ale tato závada nemá vliv na spolehlivost jejich upevnění nebo funkci.| A
Kryt kola nebo blatník, je-li vyžadován, chybí nebo je nadměrně zkorodovaný nebo je poškozený tak, že neplní svoji funkci nebo jeho uchycení je uvolněné nebo není spolehlivé
6.2.10.2.2| Na vozidle, je-li vyžadováno, chybí kryt kola/blatník nebo je kryt kola / blatník uvolněný, nadměrně zkorodovaný nebo poškozený tak, že neplní svoji funkci.| B
6.2.10.3| 6.2.10.3| Způsob montáže krytu kola / blatníku na vozidle (jeho umístění, výška od kola) neodpovídá požadavkům.| B
Nedostatečná vzdálenost krytu kola nebo blatníku od kola (zimní řetězy)
| 6.2.10.4.1| Parametry (provedení, velikost) zařízení proti rozstřiku s pohlcováním energie / zástěrky nebo způsob jejich montáže na vozidle není v souladu s požadavky.| B
6.2.10.4
Parametry krytu kola nebo jednotlivých prvků systému proti rozstřiku nejsou v souladu s požadavky
6.2.10.4.2| Parametry (provedení, šířka) krytu kola /blatníku nejsou v souladu s požadavky (např. kryty kol nezakrývají celou šířku běhounu pneumatiky apod.).| B
6.2.11| Stojan u motocyklu| Vizuální kontrola.
6.2.11.1| 6.2.11.1| Stojan u motocyklu je uvolněný nebo nadměrně zkorodovaný nebo je poškozený natolik, že neplní svoji funkci.| B
Stojan u motocyklu je uvolněný nebo nadměrně zkorodovaný nebo je poškozený natolik, že neplní svoji funkci
6.2.11.2| 6.2.11.2| Stojan u motocyklu chybí nebo neodpovídá požadavkům.| B
Stojan u motocyklu chybí nebo neodpovídá požadavkům
6.2.11.3| 6.2.11.3| Zajištění stojanu proti vysunutí během jízdy není plně funkční nebo není spolehlivé.| C
Zajištění stojanu proti vysunutí během jízdy není funkční nebo není spolehlivé
6.2.12| Držadla a stupačky u motocyklu| Vizuální kontrola.
6.2.12.1| 6.2.12.1| Držadla nebo stupačky u motocyklu chybí (jsou demontované), jsou velmi zkorodované nebo jsou natolik poškozené, že neplní svoji funkci.| B
Držadla nebo stupačky u motocyklu chybí (jsou demontované), jsou velmi zkorodované nebo jsou natolik poškozené, že neplní svoji funkci
6.2.12.2| 6.2.12.2| Držadla nebo stupačky u motocyklu neodpovídají požadavkům.| B
Držadla nebo stupačky u motocyklu neodpovídají požadavkům
6.2.90| Bočnice, čela valníkové karoserie| Vizuální kontrola.
| 6.2.90.1.2| Zjevná koroze, deformace nebo praskliny bočnice, čela nebo sloupku, která narušuje pevnost nebo těsnost valníkové karoserie nákladového prostoru.| B
6.2.90.1
Bočnice, čela valníkové karoserie nákladního prostoru ve zhoršeném stavu nebo nejsou těsné z hlediska sypkých materiálů nebo některý sloupek je nadměrně poškozený nebo popraskaný nebo bočnice a čela valníkové karoserie, na vozidle chybí (byly z vozidla demontovány)
6.2.90.1.3| Bočnice, čela nebo sloupky valníkové karoserie nákladového prostoru jsou v natolik zhoršeném technickém stavu (např. nadměrná koroze, deformace nebo praskliny), že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
6.2.90.1.4| Bočnice a čela u valníkové karoserie na vozidle chybí (neschválená přestavba).| B
| 6.2.90.2.2| Upevnění čela nebo sloupků valníkové karoserie nákladního prostoru je uvolněné natolik, že je narušena pevnost a spolehlivost konstrukce valníkové karoserie.| B
6.2.90.2
Uchycení čela nebo sloupků je nadměrně uvolněné nebo není spolehlivé
6.2.90.2.3| Upevnění čela nebo sloupků valníkové karoserie nákladního prostoru je natolik nespolehlivé, že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
6.2.90.3| 6.2.90.3.2| Závěsy bočnic jsou zjevně opotřebované, poškozené, uvolněné nebo některé závěsy bočnic chybí.| B
Závěsy bočnic jsou nadměrně opotřebované nebo poškozené nebo jsou uvolněné nebo chybí| 6.2.90.3.3| Uchycení bočnic je natolik nespolehlivé, že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vozidla.| C
6.2.90.4| 6.2.90.4.2| Některá část systému zavírání / otevírání nebo zajištění bočnic je zjevně opotřebovaná, zkorodovaná nebo neodpovídá požadavkům nebo některá část systému chybí nebo je poškozená tak, že některá část bočnice nelze spolehlivě uzavřít nebo zajistit proti otevření.| B
Některá část systému zavírání / otevírání nebo zajištění bočnic je nadměrně opotřebovaná nebo poškozená, nebo chybí nebo nedopovídá požadavkům nebo nelze bočnice spolehlivě uzavřít nebo zajistit
6.2.90.4.3| Některé části systému zavírání / otevírání nebo zajištění bočnic jsou natolik nespolehlivé, že hrozí bezprostřední nebezpečí otevření bočnice.| C
6.2.90.5| 6.2.90.5| Nebezpečná úprava systému zavírání / otevírání nebo zajištění bočnic, která má vliv na jeho funkci nebo spolehlivost.| B
Nebezpečná úprava systému zavírání / otevírání nebo zajištění bočnic
6.2.91| Výsuvné opěry u přípojných vozidel| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
6.2.91.1| 6.2.91.1.2| Opěra přípojného vozidla, je-li vyžadováno, chybí nebo je popraskaná, neúplná, deformovaná nebo není spolehlivá nebo mechanismus pro vysouvání opěry je vadný a opěra nelze vysunout.| B
Opěra přípojného vozidla je-li vyžadováno chybí nebo je popraskaná, neúplná nebo deformovaná nebo není spolehlivá nebo mechanismus pro vysouvání opěry (nohy) je vadný
7\\. JINÉ VYBAVENÍ
7.1 Bezpečnostní pásy / zádržné systémy
7.1.1| Bezpečnost montáže bezpečnostních pásů a zádržných systémů| Vizuální kontrola.
7.1.1.1| 7.1.1.1.1| Kotevní úchyty pro bezpečnostní pás, je-li bezpečnostní pás vyžadován, chybí nebo kotevní úchyty neodpovídají požadavkům.| B
Bod ukotvení bezpečnostního pásu nadměrně zkorodovaný nebo poškozený tak, že není spolehlivý nebo bod ukotvení bezpečnostního pásu neodpovídá požadavkům nebo chybí| 7.1.1.1.2| Bod ukotvení bezpečnostního pásu zjevně nadměrně zkorodovaný (včetně okolí) nebo poškozený tak, že ukotvení bezpečnostního pásu není spolehlivé.| B
7.1.1.1.3| Stav ukotvení bezpečnostního pásu bezprostředně ohrožuje bezpečnost.| C
7.1.1.2| 7.1.1.2| Některá část připevňovacího kování bezpečnostních pásů je uvolněná nebo poškozená tak, že ukotvení bezpečnostního pásu není spolehlivé.| B
Připevňovací kování bezpečnostních pásů je uvolněné
7.1.2| Stav bezpečnostních pásů / spon / navíječů| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
7.1.2.1| 7.1.2.1| Sedadlo vozidla, je-li vyžadováno, není vybaveno bezpečnostním pásem.| B
Bezpečnostní pás, je-li vyžadován, chybí
| 7.1.2.2.3| Popruh bezpečnostního pásu poškozen tak, že je narušena jeho pevnost (např. naříznutý, prodřený, roztřepený) nebo popruh bezpečnostního pásu neodpovídá požadavkům.| B
7.1.2.2
Popruh bezpečnostního pásu poškozen nebo seřizovací zařízení pásu poškozeno nebo neodpovídá požadavkům| 7.1.2.2.4| Seřizovací zařízení pásu pro ruční seřízení je poškozeno tak, že bezpečnostní pás nelze snadno a spolehlivě seřídit nebo některá tuhá část soupravy pásu (seřizovací zařízení, spony) má na svém povrchu ostré hrany, které mohou třením způsobit opotřebení nebo porušení popruhů nebo způsobit zranění osob nebo některá tuhá část soupravy pásu vykazuje známky poškození nebo koroze, která ohrožuje správnou funkci zařízení.| B
7.1.2.3| 7.1.2.3| Vozidlo není na všech sedadlech, je-li vyžadováno, vybaveno předepsaným typem bezpečnostních pásů (břišní / tříbodový / samonavíjecí a pod) nebo typem zádržného systému (sedadlo s ukotvenými pásy).| B
Sedadlo není vybaveno předepsaným typem bezpečnostního pásu nebo zádržného systému
7.1.2.4| 7.1.2.4| Bezpečnostní pás nelze spolehlivě zapnout nebo rozepnout.| B
Spona bezpečnostního pásu poškozená nebo nelze náležitě zapnout nebo rozepnout nebo zapnutí spony není spolehlivé nebo spona neodpovídá požadavkům
7.1.2.5| 7.1.2.5| Navíječ bezpečnostního pásu nenavíjí nebo nenavíjí správně nebo neblokuje.| B
Navíječ bezpečnostního pásu poškozený nebo nefunguje správně nebo neblokuje
7.1.2.6| 7.1.2.6| Signalizace nezapnutí bezpečnostního pásu, je-li vyžadovaná, nefunguje.| A
Signalizace nezapnutí bezpečnostního pásu, je-li vyžadovaná, nefunguje
7.1.3| Omezovač tahu bezpečnostních pásů| Vizuální kontrola a/nebo použití elektronického rozhraní.
7.1.3.1| 7.1.3.1.1| Omezovač bezpečnostních pasů, je-li vyžadován, není zjevně funkční nebo chybí nebo zjevně neodpovídá požadavkům.| B
Omezovač bezpečnostních pasů, je-li vyžadován, zjevně chybí, nebo je nefunkční nebo není pro dané vozidlo vhodný
7.1.3.1.2| Systém ukazuje závadu omezovače bezpečnostního pásu přes elektronické rozhraní vozidla| B
7.1.4| Předepínací zařízení bezpečnostních pásů| Vizuální kontrola a/nebo použití elektronického rozhraní.
7.1.4.1| 7.1.4.1.1| Předepínací zařízení bezpečnostního pásu, je-li vyžadováno, zjevně chybí nebo je-li instalováno, zjevně neodpovídá požadavkům.| B
Předepínací zařízení bezpečnostního pásu, je-li vyžadováno, zjevně chybí nebo je-li instalováno, není pro dané vozidlo vhodné
7.1.4.1.2| Systém ukazuje závadu předepínacího zařízení bezpečnostního pásu přes elektronické rozhraní vozidla| B
7.1.5| Airbagy| Vizuální kontrola a/nebo použití elektronického rozhraní.
7.1.5.1| 7.1.5.1.1| Airbagy, jsou-li vyžadovány, zjevně chybí nebo jsou-li instalovány, zjevně neodpovídají požadavkům.| B
Airbagy, jsou-li vyžadovány, zjevně chybí nebo jsou-li instalovány, nejsou pro dané vozidlo vhodné
7.1.5.1.2| Systém ukazuje závadu Airbagu přes elektronické rozhraní vozidla| B
7.1.5.2| 7.1.5.2| Airbag zjevně nefunguje (vystřelený) nebo kontrolka upozorňuje na nesprávnou funkci systému airbagu.| B
Airbag zjevně nefunguje (vystřelený) nebo kontrolka upozorňuje na nesprávnou funkci soupravy airbagu
7.1.5.3| 7.1.5.3| Vozidlo, vybavené airbagy pro cestující na předních sedadlech, je-li vyžadováno, není opatřeno výstražným štítkem o nebezpečí při používání dětských zádržných systémů orientovaných proti směru jízdy.| B
Vozidlo, vybavené airbagy pro cestující na předních sedadlech, je-li vyžadováno, není opatřeno výstražným štítkem o nebezpečí při používání dětských zádržných systémů orientovaných proti směru jízdy
7.1.6| Doplňující zádržné systémy| Vizuální kontrola a/nebo použití elektronického rozhraní.
7.1.6.1| 7.1.6.1| Doplňující zádržný systém (např. ISOFIX) poškozený nebo kontrolka vadné funkce signalizuje jakékoliv selhání systému nebo doplňující zádržný systém neodpovídá požadavkům (nebezpečí poranění dítěte).| B
Doplňující zádržný systém (např. ISOFIX) poškozený nebo neodpovídá požadavkům, nebezpečí poranění dítěte
7.1.6.2| 7.1.6.2| Způsob montáže doplňujícího zádržného systému ve vozidle neodpovídá požadavkům.| B
Způsob montáže doplňujícího zádržného systému ve vozidle neodpovídá požadavkům
7.2 Hasicí přístroj
7.2| Hasicí přístroj| Vizuální kontrola.
7.2.1| 7.2.1| Hasicí přístroj, je-li vyžadován, chybí nebo není zjevně funkční.| B
Hasicí přístroj, je-li vyžadován, chybí nebo není zjevně funkční (je již použitý)
7.2.2| 7.2.2.2| Počet předepsaných hasicích přístrojů ve vozidle nebo jejich minimální hasící schopnost není v souladu s požadavky nebo uchycení hasicího přístroje ve vozidle není spolehlivé.| B
Počet hasicích přístrojů, jejich hasící schopnost nebo způsob umístění ve vozidle není v souladu s požadavky
7.2.2.3| U autobusu není hasicí přístroj umístěn v bezprostřední blízkosti řidiče nebo některý předepsaný hasicí přístroj není snadno přístupný.| B
7.2.3| 7.2.3| Překročena lhůta povinné periodické prohlídky hasicího přístroje nebo periodická prohlídka přístroje chybí.| A
Překročena lhůta periodické prohlídky hasicího přístroje nebo periodická prohlídka přístroje chybí
7.2.4| 7.2.4.1| Automatický hasicí systém, je-li instalován, není zjevně funkční, nebo je již zjevně použitý nebo má překročenou lhůtu periodické prohlídky.| A
Automatický hasicí systém, je-li instalován nebo vyžadován, není zjevně funkční, nebo je již zjevně použitý nebo má překročenou lhůtu periodické prohlídky
7.2.4.2| Automatický hasicí systém, je-li vyžadován, není zjevně funkční, nebo je již zjevně použitý nebo má překročenou lhůtu periodické prohlídky.| B
7.3 Zámky a ochranné zařízení bránící neoprávněnému použití vozidla
7.3| Zámky a ochranné zařízení bránící neoprávněnému použití vozidla| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
7.3.1| 7.3.1| Zařízení bránící neoprávněnému použití vozidla, je-li vyžadováno (např. uzamykání volantu, řídítek, řazení), zjevně chybí, je nefunkční nebo neodpovídá požadavkům.| B
Zařízení bránící neoprávněnému použití vozidla, je-li vyžadováno, chybí nebo neodpovídá požadavkům
7.3.2| 7.3.2| Zařízení bránící neoprávněnému použití vozidla může způsobit náhodné zablokování volantu, řídítek nebo může náhodně zablokovat převodové ústrojí nebo zabrzdit vozidlo.| C
Vozidlo nelze uzamknout nebo zařízení bránící neoprávněnému použití vozidla může způsobit náhodné zablokování řízení nebo řídítek nebo zablokovat převodové ústrojí nebo zabrzdit brzdu
7.4 Výstražný trojúhelník (je-li požadován)
7.4| Výstražný trojúhelník (je-li požadován)| Vizuální kontrola.
7.4.1| 7.4.1.2| Výstražný trojúhelník chybí, je neúplný nebo poškozený tak, že je omezena jeho funkce (viditelnost, použitelnost).| A
Výstražný trojúhelník chybí nebo je poškozený nebo neúplný
7.4.2| 7.4.2| Výstražný trojúhelník neodpovídá požadavkům.| A
Výstražný trojúhelník neodpovídá požadavkům
7.5 Lékárnička (je-li požadována)
7.5| Lékárnička (je-li požadována)| Vizuální kontrola.
7.5.1| 7.5.1.1| Vozidlo není vybaveno příslušným druhem lékárničky nebo obsah lékárničky je neúplný, poškozený nebo uložení lékárničky ve vozidle neodpovídá požadavkům.| A
Lékárnička chybí, není úplná nebo není v souladu s požadavky
7.5.1.2| V autobusu není lékárnička uložena na označeném nebo přístupném místě v prostoru pro cestující (je např. v zavazadlovém prostoru).| A
7.6 Zakládací klíny ke kolu (jsou-li požadovány)
7.6| Zakládací klíny ke kolu (jsou-li požadovány)| Vizuální kontrola.
7.6.1| 7.6.1.2| Vozidlo není vybaveno stanoveným minimálním počtem zakládacích klínů ke kolům nebo zakládací klín neodpovídá požadavkům nebo je poškozen natolik, že neplní svoji funkci.| B
Zakládací klíny ke kolu, jsou-li vyžadovány, nejsou v dobrém stavu nebo jejich počet nebo provedení neodpovídá požadavkům nebo chybí
7.6.2| 7.6.2| Uložení zakládacích klínů na vozidle neodpovídá požadavkům.| B
Uložení zakládacích klínů na vozidle neodpovídá požadavkům nebo je nespolehlivé, možnost upadnutí
7.7 Zvukové výstražné zařízení
7.7| Zvukové výstražné zařízení| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
7.7.1| 7.7.1| Zvukové výstražné zařízení motorového vozidla, je-li vyžadováno, nefunguje nebo chybí.| B
Zvukové výstražné zařízení nefunguje nebo chybí
7.7.2| 7.7.2| Ovládání zvukového výstražného zařízení není spolehlivé.| A
Ovládání zvukového výstražného zařízení není spolehlivé
| 7.7.3.2| Zvukové výstražné zařízení vydává zjevně kolísavý nerovnoměrný zvuk (např. fanfáry, lodní siréna, tramvaj).| B
7.7.3| 7.7.3.3| Zvukové výstražné zařízení vozidla, je-li vyžadováno, není schváleného typu (např. použit zvonek na jízdní kolo, klakson s balónkem).| B
Zvukové výstražné zařízení není v souladu s požadavky
| 7.7.3.4| Umístění zvukového výstražného zařízení na vozidle porušuje požadavky na vnější výčnělky (ostré hrany).| B
7.8 Rychloměr
7.8| Rychloměr| Vizuální kontrola.
7.8.1| 7.8.1.2| U silničního motorového vozidla, je-li vyžadováno, rychloměr chybí nebo není schváleného typu.| B
Rychloměr, je-li vyžadován, chybí nebo není v souladu s požadavky
7.8.2| 7.8.2| Rychloměr není zjevně funkční.| B
Rychloměr zjevně není funkční
7.8.3| 7.8.3.1| Osvětlení stupnice rychloměru, je-li vyžadováno, není funkční.| B
Stupnice není uvedena v km/h nebo ji nelze osvětlit| 7.8.3.2| U vozidla, schváleného v ČR po 1. 7. 2002, stupnice rychloměru není uvedena v km/h.| B
7.9 Záznamové zařízení (tachograf), je-li vybaveno / vyžadováno
7.9| Záznamové zařízení (tachograf), je-li vybaveno / vyžadováno| Vizuální kontrola.
7.9.1| 7.9.1| Záznamové zařízení, je-li vyžadováno, chybí nebo není v souladu s požadavky nebo bylo z vozidla zjevně demontováno nebo dodatečná montáž záznamového zařízení neodpovídá požadavkům (EC, digitální).| B
Záznamové zařízení, je-li vyžadováno, chybí nebo není v souladu s požadavky
7.9.2| 7.9.2| Záznamové zařízení / adaptér nefunguje, je poškozený nebo není plně funkční (např. tiskárna).| B
Záznamové zařízení nebo adaptér, poškozený nebo není plně funkční (tiskárna) nebo nefunguje
7.9.3| 7.9.3| Plomby u záznamového zařízení zjevně poškozené nebo zjevně chybí nebo zjevně neodpovídají požadavkům.| B
Vadné nebo chybějící plomby u záznamového zařízení
7.9.4| 7.9.4| Montážní štítek záznamového zařízení chybí nebo je porušen tak, že není čitelný nebo je překročena lhůta pro periodickou prohlídku záznamového zařízení (vztahuje se pouze na vozidlo s povinností být vybaveno záznamovým zařízením) nebo není montážní štítek v souladu s požadavky.| B
Instalační štítek záznamového zařízení chybí nebo je porušený nebo nečitelný nebo je překročena lhůta pro periodickou prohlídku zařízení
7.9.5| 7.9.5| Zjevné zásahy nebo manipulace se záznamovým zařízením / adaptérem.| B
Jakékoliv očividné zásahy nebo manipulace se záznamovým zařízením / adaptérem
7.9.6| 7.9.6| Rozměr pneumatik, uvedený v montážním štítku k záznamovému zařízení, nesouhlasí s pneumatikami hnaných kol (např. změna profilového čísla).| B
Rozměr pneumatik uvedený v montážním štítku k záznamovému zařízení nesouhlasí s velikostí pneumatik hnané nápravy
7.10 Omezovač rychlosti, je-li osazen / vyžadován
7.10| Omezovač rychlosti, je-li osazen / vyžadován| Vizuální kontrola.
7.10.1| 7.10.1| Vozidlo, je-li vyžadováno, není vybaveno / dovybaveno omezovačem rychlosti nebo podobným palubním systémem vozidla, které plní stejnou funkci omezení rychlosti.| B
Omezovač rychlosti, je-li vyžadován, chybí nebo není v soudu s požadavky
7.10.2| 7.10.2| Omezovač rychlosti není zjevně funkční (překročení rychlosti).| B
Omezovač rychlosti zjevně nefunkční (překročení rychlosti)
7.10.3| 7.10.3| Zjevný neoprávněný zásah do systému omezovače rychlosti, nastavená rychlost vozidla neodpovídá požadavkům (je-li kontrolováno).| B
Nastavená rychlost vozidla neodpovídá požadavkům (je-li kontrolováno)
7.10.4| 7.10.4| Plomby omezovače rychlosti zjevně poškozené nebo zjevně chybí nebo zjevně neodpovídají požadavkům.| B
Vadné nebo chybějící plomby
7.10.5| 7.10.5| Nastavená rychlost omezovače rychlosti není zřetelným způsobem uvedena na štítku v kabině řidiče vozidla nebo je štítek poškozený tak, že je nečitelný.| B
Štítek s vyznačenou nastavenou rychlostí chybí nebo je nečitelný
7.10.6| 7.10.6| Rozměr pneumatik, uvedený v montážním štítku k omezovači rychlosti, nesouhlasí pneumatikami hnaných kol (např. změna profilového čísla).| B
Velikost pneumatik neodpovídá údajům pro kalibraci omezovače rychlosti
7.11 Počítadlo ujeté vzdálenosti, je-li instalováno
7.11| Počítadlo ujeté vzdálenosti, je-li instalováno| Vizuální kontrola, porovnání údajů z předchozí technické prohlídky v informačním systému technických prohlídek a/nebo použití elektronického rozhraní.
7.11.1| 7.11.1.1| U počítadla ujeté vzdálenosti zjevná manipulace s počtem ujetých kilometrů.| B
U počítadla ujeté vzdálenosti zjevná manipulace s počtem ujetých kilometrů
7.11.2| 7.11.2.1| Počitadlo ujeté vzdálenosti, zjevně nefunguje.| B
Počitadlo ujeté vzdálenosti, zjevně nefunguje| 7.11.2.2| Počitadlo ujeté vzdálenosti, je-li vyžadováno, chybí.| B
7.12 Systém elektronického řízení stability (ESC), je-li osazen nebo vyžadován
7.12| Systém elektronického řízení stability (ESC), je-li osazen nebo vyžadován| Vizuální kontrola a/nebo použití elektronického rozhraní vozidla.
7.12.1| 7.12.1.1| Vozidlo, je-li vyžadováno, není vybaveno systémem elektronického řízení stability.| B
Vozidlo, je-li vyžadováno, není vybaveno systémem elektronického řízení stability nebo systém není funkční
7.12.1.2| Systém ukazuje závadu přes elektronické rozhraní vozidla.| B
7.12.2| 7.12.2| Čidlo otáčení kol systému elektronického řízení stability nevhodně uchycené nebo poškozené tak, že neplní svoji funkci nebo chybí.| B
Čidla rychlosti na kolech chybí nebo jsou poškozená
7.12.3| 7.12.3| Elektrické kabely systému elektronického řízení stability jsou poškozené tak, že nejsou funkční nebo chybí.| B
Vedení poškozené
7.12.4| 7.12.4| Jiné části systému elektronické kontroly stability chybí nebo jsou poškozené tak, že systém není funkční.| B
Jiné části chybí nebo jsou poškozené
7.12.5| 7.12.5| Spínač systému elektronické kontroly stability nefunguje v souladu s požadavky.| B
Spínač systému poškozený nebo nefunguje v souladu s požadavky
7.12.6| 7.12.6| Kontrolka vadné funkce systému elektronické kontroly stability ukazuje jakékoli selhání systému.| B
Kontrolka vadné funkce systému elektronické kontroly stability ukazuje jakékoli selhání systému
7.90 Označení některých údajů na vozidle
7.90| Označení některých údajů na vozidle| Vizuální kontrola.
7.90.1| 7.90.1| Vozidlo není označeno předepsanými údaji.| B
Vozidlo, je-li vyžadováno, není označeno předepsanými údaji
7.90.2| 7.90.2.2| Označení některých předepsaných údajů na vozidle je poškozené tak, že je nečitelné nebo neplní svoji funkci.| B
Označení některých údajů na vozidle je poškozené nebo nečitelné nebo jejich umístění na vozidle nebo provedení neodpovídá požadavkům| 7.90.2.3| Umístění nebo provedení některých předepsaných údajů na vozidle neodpovídá požadavkům nebo skutečnosti.| B
7.91 Klíč na matice nebo šrouby kol a příruční zvedák
7.91| Klíč na matice nebo šrouby kol a příruční zvedák| Vizuální kontrola.
7.91.1| 7.91.1| Pokud je tak vyžadováno, vozidlo není vybaveno klíčem na matice nebo šrouby kol.| B
Pokud je tak vyžadováno, vozidlo není vybaveno klíčem na matice nebo šrouby kol
7.91.2| 7.91.2| Pokud je tak vyžadováno, vozidlo není vybaveno příručním zvedákem s předepsanou nosností.| B
Pokud je tak vyžadováno, vozidlo není vybaveno příručním zvedákem s předepsanou nosností
8\\. OBTĚŽOVÁNÍ OKOLÍ
8.1 Hlučnost
8.1.1| Systém tlumení hluku| Subjektivní hodnocení. Pokud kontrolní technik usoudí, že hlučnost vozidla překračuje průměrné hodnoty, změří hluk stojícího vozidla pomocí hlukoměru v souladu s metodikou.
8.1.1.1| 8.1.1.1| Hlučnost zjevně přesahuje úroveň povolenou v požadavcích.| B
Hlučnost přesahuje míru povolenou v požadavcích
8.1.1.2| 8.1.1.2.1| Zařízení pro tlumení hluku ze vzduchotlakové soustavy chybí nebo je zjevně poškozené natolik, že neplní svoji funkci.| B
Jakákoli část systému tlumení hluku uvolněná, mohla by spadnout, poškozená, nesprávně osazená, chybí nebo je zjevně upravena tak, že by to mohlo mít nežádoucí vliv na hlučnost
8.1.1.2.2| Zjevný zásah do výfukového systému, kterým je bezprostředně zatěžováno životní prostředí nadměrným hlukem.| C
8.1.1.2.3| Velmi vysoké riziko odpadnutí některé části systému tlumení hluku.| C
8.2 Emise z výfuku
8.2.1 Emise zážehových motorů
8.2.1.1| Zařízení k omezení emisí z výfuku| Vizuální kontrola
8.2.1.1| 8.2.1.1.1| Zařízení k omezení emisí namontované výrobcem chybí, je změněno nebo je zjevně poškozené.| B
Zařízení k omezení emisí namontované výrobcem chybí, je změněno nebo je zjevně poškozené
8.2.1.1.2| Netěsnost zařízení k omezení emisí, která by měla vliv na měření emisí.| B
8.2.1.2| Plynné emise| Měření emisí se provádí v souladu s metodikou na základě hodnot, stanovených výrobcem vozidla, není-li stanoveno jinak.
8.2.1.2| 8.2.1.2.1| Plynné emise zážehových motorů překračují hodnoty stanovené výrobcem.| B
8.2.1.2.2| Nestanoví-li výrobce vozidla hodnoty plynných emisí, je překročena povolená hodnota plynný emisí:| B
a)| Zážehové motory s neřízeným emisním systémem
| a)| 4,5% oxidu uhelnatého a 1 200 ppm nespálených uhlovodíků u vozidel poprvé registrovaných do 31. prosince 1985,
| b)| 3,5% oxidu uhelnatého a 800 ppm nespálených uhlovodíků u vozidel poprvé registrovaných od 1. ledna 1986.
Výše uvedené přípustné hodnoty se vztahují i na vozidla vybavená neřízeným emisním systémem s katalyzátorem.
b)| Zážehové motory s řízeným emisním systémem a katalyzátorem
| a)| 0,5 % oxidu uhelnatého při volnoběžných otáčkách u vozidel poprvé registrovaných do 30. června 2002,
| b)| 0,3 % oxidu uhelnatého při volnoběžných otáčkách u vozidel poprvé registrovaných od 1. července 2002,
| c)| 0,3 % oxidu uhelnatého při zvýšených otáčkách u vozidel poprvé registrovaných do 30. června 2002, součinitel přebytku vzduchu lambda přitom musí dosahovat hodnoty 1 ± 0,03,
| d)| 0,2 % oxidu uhelnatého při zvýšených otáčkách u vozidel poprvé registrovaných od 1. července 2002, součinitel přebytku vzduchu lambda přitom musí dosahovat hodnoty 1 ± 0,03.
| Zážehové motory vozidel kategorie T, C
a)| Traktory s neřízenými systémy
Emise překračují určené hodnoty udané výrobcem| | a)| 4,5% oxidu uhelnatého a 1 200 ppm nespálených uhlovodíků při volnoběžných otáčkách a i při zvýšených otáčkách u vozidel poprvé registrovaných do 31. prosince 2015,
| b)| 3,5% oxidu uhelnatého a 800 ppm nespálených uhlovodíků při volnoběžných otáčkách a i při zvýšených otáčkách u vozidel poprvé registrovaných od 1. ledna 2016 do 30. června 2020,
| c)| 1,5% oxidu uhelnatého a 300 ppm nespálených uhlovodíků při volnoběžných otáčkách i při zvýšených otáčkách u vozidel poprvé registrovaných od 1. července 2020,
b)| Traktory s řízenými emisními systémy a katalyzátorem
| a)| 2,5 % oxidu uhelnatého při volnoběžných otáčkách a i při zvýšených otáčkách u vozidel poprvé registrovaných do 30. června 2020. Součinitel přebytku vzduchu lambda přitom musí dosahovat hodnoty 1 ± 0,03,
| b)| 1,5 % oxidu uhelnatého při volnoběžných otáčkách a i při zvýšených otáčkách u vozidel poprvé registrovaných od 1. července 2020. Součinitel přebytku vzduchu lambda přitom musí dosahovat hodnoty 1 ± 0,03.
8.2.1.2.3| Parametry dle druhu použitých sond nevyhovují nebo neodpovídají specifikaci výrobce.| B
8.2.1.2.4| Zjištění z OBD značí zjevně nesprávnou funkci / nekompatibilní softwarová verze / s vozidlem nelze navázat komunikaci.| B
8.2.1.2.5| Kontrolka MI (MIL) po nastartování vozidla indikuje závadu nebo sdělovač kontrolky MI (MIL) se po zapnutí zapalování nerozsvítí.| B
8.2.1.2.6| Regulace zvýšeného volnoběhu - otáčky nejsou udržitelné ve stanoveném otáčkovém pásmu.| B
8.2.1.2.7| Regulace základního volnoběhu - otáčky nejsou udržitelné ve stanoveném otáčkovém pásmu.| B
8.2.1.2.8| Nestandardní chování motoru vozidla znemožňující další měření.| B
8.2.1.2.9| Emisně relevantní závady získané z řídící jednotky.| B
8.2.2 Emise vznětových motorů
8.2.2.1| Zařízení k omezení emisí z výfuku| Vizuální kontrola.
| 8.2.2.1.1| Zařízení k omezení emisí namontované výrobcem chybí, je změněno nebo je zjevně poškozené. V případě vozidla vybaveného filtrem pevných částic s emisní normou EURO 5 (V), EURO 6 (VI) je tato podmínka splněna také v případě, že je naměřena hodnota kouřivosti vyšší než 0,25 m-1.| B
8.2.2.1
Zařízení k omezení emisí namontované výrobcem chybí, je změněno nebo je zjevně poškozené
8.2.2.1.2| Netěsnost zařízení k omezení emisí, která by měla vliv na měření emisí.| B
8.2.2.1.3| Systém SCR k omezení emisí namontovaný výrobcem chybí, je změněn nebo zjevně vyřazen z funkčnosti.| B
8.2.2.2| Opacita| Měření emisí se provádí v souladu s metodikou na základě hodnot stanovených výrobcem vozidla, není-li stanoveno jinak.
| 8.2.2.2.1.1| Naměřená hodnota kouřivosti přesahuje úroveň korigovaného součinitele absorpce uvedenou na štítku výrobce.| B
8.2.2.2.1.2| Pokud výrobce vozidla kategorie M nebo N s pohonem na motorovou naftu nebo s duálním pohonem nestanovil hodnotu korigovaného součinitele absorpce motoru, nesmí naměřená hodnota kouřivosti překročit:| B
| a) | u vozidel poprvé registrovaných do 31. prosince 1979: 4,0 m-1,
8.2.2.2.1| | b) | u motorů s atmosférickým sáním nebo u vozidel poprvé registrovaných nebo poprvé uvedených do provozu od 1. ledna 1980 do 30. června 2008: 2,5 m-1,
Opacita u vozidel kategorie M a N přesahuje stanovené hodnoty| | c) | u přeplňovaných motorů poprvé registrovaných nebo poprvé uvedených do provozu od 1. ledna 1980 do 30. června 2008: 3,0 m1 nebo u vozidel poprvé registrovaných nebo poprvé uvedených do provozu od 1. července 2008: 1,5 m-1,
| d) | 0,7 m-1 u vozidel s datem první registrace od 1. ledna 2015,
| e) | 0,25 m-1 u vozidel s emisními limity EURO 6.
8.2.2.2.1.3| U vozidel s OBD sdělovač MI (MIL) se po zapnutí zapalování nerozsvítí nebo po nastartování vozidla indikuje závadu.| B
8.2.2.2.1.4| Zjištění z OBD značí zjevně nesprávnou funkci / nekompatibilní softwarová verze / s vozidlem nelze navázat komunikaci.| B
8.2.2.2.1.5| Regulace volnoběhu - otáčky nejsou ve stanoveném otáčkovém pásmu.| B
8.2.2.2.1.6| Referenční nebo přeběhové otáčky nejsou ve stanoveném otáčkovém pásmu| B
8.2.2.2.1.7| Překročení max. přípustných otáček motoru (omezovače).| B
8.2.2.2.1.8| Povolený rozptyl kouřivosti byl překročen.| B
8.2.2.2.1.9| Překročeny doby akcelerace.| B
8.2.2.2.1.10| Nestandardní chování motoru vozidla znemožňující další měření.| B
8.2.2.2.1.11| Emisně relevantní závady získané z řídící jednotky.| B
| 8.2.2.2.2.1| Naměřená hodnota kouřivosti přesahuje úroveň korigovaného součinitele absorpce uvedenou na štítku výrobce.| B
8.2.2.2.2.2| Pokud výrobce vozidla kategorie T nebo C s pohonem na motorovou naftu nebo s duálním pohonem nestanovil hodnotu korigovaného součinitele absorpce motoru, nesmí naměřená hodnota kouřivosti překročit:| B
a)| 4,0 m-1 u vozidel se vznětovým motorem s datem první registrace do 31. prosince 1979,
b)| 3,0 m-1 u vozidel s přeplňovaným vznětovým motorem s datem první registrace od 1. ledna 1980 do 31. prosince 2014,
c)| 2,5 m-1 u vozidel s nepřeplňovaným vznětovým motorem s datem první registrace od 1. ledna 1980 do 31. prosince 2014,
d)| 1,5 m-1 u vozidel se vznětovým motorem s datem první registrace od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2017,
e)| 0,7 m-1 u vozidel se vznětovým motorem s datem první registrace od 1. ledna 2018.
8.2.2.2.2| 8.2.2.2.2.3| U vozidel s OBD sdělovač MI (MIL) se po zapnutí zapalování nerozsvítí nebo po nastartování vozidla indikuje závadu.| B
Opacita u vozidel kategorie T nebo C
8.2.2.2.2.4| Zjištění z OBD značí zjevně nesprávnou funkci / nekompatibilní softwarová verze / s vozidlem nelze navázat komunikaci.| B
8.2.2.2.2.5| Regulace volnoběhu - otáčky nejsou ve stanoveném otáčkovém pásmu.| B
8.2.2.2.2.6| Referenční nebo přeběhové otáčky nejsou ve stanoveném otáčkovém pásmu| B
8.2.2.2.2.7| Překročení max. přípustných otáček motoru (omezovače).| B
8.2.2.2.2.8| Povolený rozptyl kouřivosti byl překročen.| B
8.2.2.2.2.9| Překročeny doby akcelerace.| B
8.2.2.2.2.10| Nestandardní chování motoru vozidla znemožňující další měření.| B
8.2.2.2.2.11| Emisně relevantní závady získané z řídící jednotky.| B
8.3 Elektromagnetické odrušení
8.3.1| Vysokofrekvenční rušení| Vizuální kontrola.
8.3.1| 8.3.1| Vozidlo nebo některá část jeho výbavy neplní požadavky na elektromagnetickou kompatibilitu.| A
Vysokofrekvenční rušení
8.4 Ostatní položky týkající se životního prostředí
8.4.1| Úniky kapalin| Vizuální kontrola.
| 8.4.1.1.1| Únik provozních nebo jiných kapalin (které nejsou uvedeny v ostatních jednotlivých závadách), který by mohl poškodit životní prostředí nebo představovat bezpečnostní riziko pro ostatní účastníky silničního provozu.| B
8.4.1.1
Jakýkoli nadměrný únik kapalin, který by mohl poškodit životní prostředí nebo představovat bezpečnostní riziko pro ostatní účastníky silničního provozu
8.4.1.1.2| Nadměrný únik provozních nebo jiných kapalin (které nejsou uvedeny v ostatních jednotlivých závadách), který bezprostředně poškozuje životní prostředí nebo bezprostředně ohrožuje ostatní účastníky silničního provozu.| C
9\\. DALŠÍ PROHLÍDKY VOZIDEL K DOPRAVĚ OSOB KATEGORIE M2 A M3|
9.1 Dveře, únikové východy autobusu|
9.1.1| Provozní dveře a východy autobusu| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
9.1.1.1| 9.1.1.1| Některé dveře autobusu nelze otevřít nebo bezpečně zavřít v plném rozsahu nebo je-li vyžadováno, nefunguje automatické uzamčení dveří za jízdy autobusu.| B
Vadná funkce některých dveří autobusu
| 9.1.1.2.1| Dveře autobusu jsou zdeformované, popraskané nebo zkorodované, ale tento stav nemá vliv na bezpečnost přepravovaných osob.| A
9.1.1.2.2| Dveře autobusu jsou zdeformované, popraskané nebo nadměrně zkorodované nebo některá část dveří chybí nebo stav dveří ohrožuje bezpečnost přepravovaných osob.| B
9.1.1.2| 9.1.1.2.3| Některý prvek nebo zařízení ze systému dveřních zámků nebo dveřních závěsů nebo otočného mechanismu zavírání dveří autobusu je uvolněný, poškozený nebo opotřebovaný, ale tato závada neovlivňuje bezpečnost a provozní vlastnosti dveří.| A
Zhoršený stav některých dveří autobusu
| 9.1.1.2.4| Některý prvek ze systému dveřních zámků, dveřních závěsů nebo otočného mechanismu zavírání dveří autobusu je uvolněný, nadměrně opotřebovaný, poškozený nebo chybí a tato závada ovlivňuje bezpečnost nebo provozní vlastnosti dveří autobusu.| B
9.1.1.3| 9.1.1.3.1| Nefunkční nouzové otvírání dveří autobusu (pokud lze funkci ověřit bez poškození).| B
Nouzové otevírání dveří autobusu je vadné
9.1.1.3.2| Signalizace nouzového otevření dveří autobusu, je-li vyžadována, chybí nebo nefunguje.| B
| 9.1.1.4.1| Z místa řidiče autobusu nelze otevřít nebo zavřít některé dveře.| B
9.1.1.4.2| Ovladač nebo zařízení pro otevírání dveří autobusu cestujícími, nefunguje.| B
9.1.1.4| 9.1.1.4.3| Signalizace otevření provozních dveří autobusu, je-li vyžadována, chybí nebo nefunguje.| B
Dálkové ovládání dveří autobusu je vadné nebo je vadná signalizace otevřených / zavřených dveří
9.1.1.4.4| Některá zařízení nepřímého výhledu (zpětná zrcátka, kamery), umožňující řidiči autobusu sledovat přítomnost cestujících v bezprostřední blízkosti uvnitř nebo vně všech bočních provozních dveří, jsou-li vyžadována, chybí nebo nejsou funkční nebo jsou poškozená tak, že neplní svoji funkci.| B
9.1.1.4.5| Zvuková výstraha proti rozjezdu autobusu při otevřených dveří, je-li vyžadována, nefunguje.| B
| 9.1.1.5.1| Označení ovladačů nebo zařízení pro otevírání dveří autobusu chybí nebo není v souladu s požadavky| A
| 9.1.1.5.2| Konstrukce dveří autobusu, je-li vyžadováno, zjevně neodpovídá požadavkům ochrany proti sevření nebo zachycení (měkké hrany) nebo se dveře automaticky neotevřou při sevření.| B
9.1.1.5
Dveře nebo systém otvírání a zavírání dveří autobusu není v souladu s požadavky
9.1.1.5.3| Počet provozních dveří a východů v autobusu, jejich provedení, požadované rozměry a rozmístění není v souladu s požadavky (např. dodatečnou úpravou).| B
9.1.1.5.4| Dodatečná úprava vnitřních prostorů autobusu brání použití povinného východu nebo požadovanému přístupu k takovému východu (včetně nouzovým dveřím).| B
9.1.2| Únikové východy autobusu| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.|
9.1.2.1| 9.1.2.1| Některé části zařízení pro otevření únikového východu v autobusu (např. páčky, madla) zjevně chybí nebo jsou poškozené natolik, že únikový východ nelze zjevně otevřít (např. závěsný poklop nebo závěsné / odhoditelné okno).| B
Vadná funkce únikového východu v autobusu
| 9.1.2.2.1| Označení únikového východu nebo návod na otevření únikového východu v autobusu je částečně poškozený, ale je srozumitelný.| A
9.1.2.2
Označení únikových východů autobusu nebo návod na jejich použití chybí nebo je nečitelný
9.1.2.2.2| Označení únikového východu nebo návod na otevření únikového východu v autobusu chybí nebo je nečitelný.| B
9.1.2.3| 9.1.2.3| V blízkosti únikového okna autobusu není k dispozici zařízení nebo nástroj pro jeho rozbití.| A
Chybí kladívko k rozbití skla únikového okna autobusu
| 9.1.2.4.1| Počet, druh, rozměr, umístění nebo provedení (materiál) únikových východů (úniková okna odhoditelná / závěsná, únikové poklopy střešní / podlahové) neodpovídá kategorii a třídě autobusu.| B
9.1.2.4| 9.1.2.4.2| |
Únikové východy autobusu nejsou v souladu s požadavky| Neschválená úprava únikového okna autobusu (např. nalepení reklamní fólie), vyjma použití schválené folie pro úniková okna, opatřené povinným štítkem s předepsanými údaji (označení výrobce, typ výrobku, schvalovací číslo ATEST 8 SD XXXX a text „URČENO NA ÚNIKOVÁ OKNA“).| B
9.1.2.4.3| Dodatečná úprava vnitřních/vnějších prostorů autobusu, která brání použití některého únikového východu nebo brání požadovanému přístupu k takovému východu.| B
9.1.2.4.4| Montáž schválené fólie na úniková okna autobusu neodpovídá požadavkům| B
9.2 Systém odmrazování a odmlžování čelního skla autobusu
9.2| Systém odmrazování a odmlžování čelního skla autobusu| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
9.2.1| 9.2.1.1| Ovladačem systému odmlžování čelního skla autobusu nelze měnit výkon odmlžování (např. otáčky ventilátoru).| A
Odmlžování čelního skla autobusu nefunguje nebo nefunguje správně| 9.2.1.2| Systém odmlžování čelního skla autobusu nefunguje nebo systém odmlžování není zjevně dostatečně účinný (netěsnost vzduchového potrubí apod.).| B
9.2.2| 9.2.2.1| Nevyhovujícím stavem systému odmrazování nebo odmlžování čelního skla autobusu (např. netěsnost nebo nadměrná koroze potrubí) hrozí nebezpečí pronikání emisí jedovatých či výfukových plynů do prostoru pro řidiče nebo pro cestující.| B
Systémem odmrazování a odmlžování autobusu se dostávají do prostoru pro řidiče nebo do prostoru pro cestující emise jedovatých či výfukových plynů
9.2.2.2| Systémem odmlžování nebo odmrazování čelního skla autobusu se dostávají do prostoru pro cestující emise výfukových nebo jiných jedovatých plynů.| C
9.2.3| 9.2.3| Systém odmrazování čelního skla autobusu nefunguje nebo systém odmrazování není zjevně dostatečně účinný (netěsnost vzduchového potrubí apod.).| B
Odmrazování čelního skla autobusu nefunguje nebo nefunguje správně
9.3 Systém větrání a vytápění autobusu
9.3| Systém větrání a vytápění autobusu| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
| 9.3.1.1| Systém větrání nebo klimatizace v autobusu, je-li namontována, není funkční nebo nelze plynule regulovat intenzitu větrání / chlazení (např. nad sedadlem).| A
9.3.1| 9.3.1.2| V autobusu zjevně nefunguje systém vytápění nebo je vytápění zjevně nedostatečné nebo nelze teplotu vytápění plynule regulovat.| B
Vadná funkce systému větrání a vytápění v autobusu
| 9.3.1.3| Některá část zařízení vytápění prostoru pro cestující chybí (např. kryt) nebo je nevhodně vedená nebo je poškozená natolik, že může způsobit cestujícím v autobusu popáleniny.| B
| 9.3.2.1| Nevyhovujícím stavem systému větrání nebo vytápění autobusu (např. netěsnost nebo nadměrná koroze vzduchového potrubí / výměníku) hrozí nebezpečí pronikání emisí jedovatých či výfukových plynů do prostoru pro řidiče nebo pro cestující.| B
9.3.2
Systémem větrání a vytápění v autobusu se dostávají do prostoru pro řidiče nebo pro cestující emise jedovatých či výfukových plynů
9.3.2.2| Systémem větrání nebo vytápění autobusu se dostávají do prostoru pro řidiče nebo pro cestující emise jedovatých či výfukových plynů.| C
9.4 Sedadla v autobusu
9.4.1| Sedadla pro cestující v autobusu (včetně sedadel doprovodu)| Vizuální kontrola.
9.4.1.1| 9.4.1.1.2| Konstrukce sedadla pro cestující v autobusu je poškozená nebo nadměrně opotřebená (sedák / opěradlo), prasklá, deformovaná nebo neúplná nebo poškození sedadla může způsobit zranění přepravované osoby.| B
Některé sedadlo pro cestující v autobusu je poškozené nebo není bezpečné
9.4.1.2| 9.4.1.2| Některý spojovací prvek ukotvení sedadla pro cestující v autobusu je uvolněný, prasklý nebo chybí nebo způsob ukotvení sedadla neodpovídá požadavkům (např. mimo kotevní úchyty) nebo kotevní úchyt (včetně okolí) je nadměrně zkorodovaný a tato závada ovlivňuje spolehlivost ukotvení sedadla.| B
Některé sedadlo pro cestující v autobusu je uvolněné nebo ukotvení sedadla není spolehlivé
9.4.1.3| 9.4.1.3.1| Větší vůle než montážní v systému posouvání / seřízení sedadla pro cestující v autobusu (např. boční, úhlové), ovlivňující mechanické vlastnosti sedadla (vůle / tuhost).| A
Systém seřízení nebo posouvání sedadla pro cestující v autobusu je vadný nebo nelze sedadlo aretovat spolehlivě v požadované poloze
9.4.1.3.2| Systém seřízení nebo posouvání sedadla pro cestující v autobusu je vadný nebo nelze sedadlo aretovat spolehlivě v požadované poloze nebo se sedadlo po sklopení samočinně nezablokuje v obvyklé poloze.| B
9.4.1.4| 9.4.1.4.1| Počet sedadel pro cestující v autobusu, nestanoví-li výrobce jinak, neodpovídá počtu (chybí / překračuje počet sedadel / kotevních úchytů) uvedeném v dokumentaci vozidla nebo typ sedadla (provedení) neodpovídá požadavkům schválení nebo neodpovídá požadavkům typu vozidla.| B
Sedadla pro cestující v autobusu nejsou v souladu s požadavky| 9.4.1.4.2| Předepsaný minimální volný prostor pro sedícího cestujícího v autobusu nebo volný prostor nad místem sedění je zjevně snížen (např. dodatečnou úpravou).| B
9.4.1.4.3| Sedadla pro cestující blokují nouzový východ autobusu.| B
9.4.2| Prostor pro řidiče autobusu (další požadavky)| Vizuální kontrola.
9.4.2.1| 9.4.2.1.2| Sluneční clona v autobusu nelze spolehlivě aretovat v nastavené poloze nebo sluneční clona / antireflexní ochrana proti oslnění řidiče chybí nebo je v tak zhoršeném stavu, že neplní svoji funkci nebo neodpovídá požadavkům (např. rozměr).| B
Sluneční clona nebo antireflexní ochrana proti oslnění řidiče autobusu je vadná nebo neodpovídá požadavkům
9.4.2.2| 9.4.2.2.1| Prostor řidiče autobusu, je-li opatřen zábranou (dvířky), nelze spolehlivě zajistit v zavřené poloze.| B
Ochrana řidiče autobusu je nespolehlivá nebo neodpovídá požadavkům| 9.4.2.2.2| Prostor řidiče autobusu, je-li vyžadováno, není dostatečně chráněn před cestujícími nebo předměty (např. zavazadly) a hrozí nebezpečí zranění řidiče nebo prostor řidiče neodpovídá požadavkům.| B
9.5 Vnitřní osvětlení a navigační zařízení autobusu
9.5| Vnitřní osvětlení a navigační zařízení autobusu| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
| 9.5.1.1| Některá svítilna vnitřního osvětlení stanovených prostorů autobusu nesvítí, ale tato závada neohrožuje bezpečnost přepravy cestujících.| A
9.5.1| 9.5.1.2| Některé svítilny vnitřního osvětlení stanovených prostorů autobusu nesvítí nebo jsou poškozeny/a natolik (ostré hrany), že tato závada ohrožuje bezpečnost přepravy cestujících.| B
Vnitřní osvětlení a navigační zařízení autobusu je vadné nebo neodpovídá požadavkům
| 9.5.1.3| Některý stanovený prostor autobusu, je-li osvětlení vyžadováno (např. schody, východy, prostor pro cestující, toalety, vnitřní označení a vnitřní ovladače východů, překážky v prostoru autobusu) není osvětlen předepsaným umělým vnitřním osvětlením, nebo způsob osvětlení neodpovídá požadavkům.| B
9.6 Uličky, plochy pro stojící cestující, přihrádky pro zavazadla v autobusu
9.6| Uličky, plochy pro stojící cestující, přihrádky pro zavazadla v autobusu| Vizuální kontrola.
| 9.6.1.1| Povrch podlahy autobusu nezajišťuje bezpečný pohyb cestujících a může zapříčinit jejich zranění (např. povrch nadměrně opotřebený, potrhaný, vyboulený).| B
9.6.1| 9.6.1.2| Některý poklop v podlaze autobusu není dostatečně upevněn nebo zajištěn proti otevření nebo některá jeho část nadměrně vyčnívá nad úroveň podlahy a může zapříčinit zranění cestujících.| B
Podlaha v autobusu je vadná nebo nespolehlivá
| 9.6.1.3| Podlaha autobusu je v natolik zhoršeném stavu (např. nadměrná koroze, praskliny nebo nespolehlivě uchycené poklopy nebo poklop chybí), že je bezprostředně ohrožena bezpečnost přepravovaných osob.| C
| 9.6.2.1| Některá madla (zábradlí) nebo držadla (poutka) v autobusu jsou uvolněná, ale tato závada neohrožuje zdraví a bezpečnost přepravovaných osob.| A
9.6.2| 9.6.2.2| Madla (zábradlí) a držadla (poutka) v autobusu jsou na svém povrchu natolik poškozena, že mohou způsobit zranění přepravovaných osob nebo jsou prasklá nebo nespolehlivě uchycená, že neplní svoji funkci nebo ohrožují bezpečnost přepravovaných osob.| B
V autobusu vadné zábradlí nebo madla
| 9.6.3.1| Přihrádka pro zavazadla v autobusu je uvolněná, ale tato závada neovlivňuje její funkci (bezpečnou přepravu zavazadel).| A
9.6.3| 9.6.3.2| Přihrádka pro zavazadla v autobusu je uvolněná nebo poškozená natolik, že je ohrožena její funkce (nebezpečí vypadnutí zavazadel na cestující během jízdy).| B
Přihrádky pro zavazadla v autobusu jsou uvolněné nebo poškozené tak, že může dojít k vypadnutí zavazadel
| 9.6.3.3| Prostor pro zavazadla v autobusu nelze bezpečně uzavřít, nebezpečí vypadnutí zavazadel.| B
| 9.6.4.1| Rozměry (minimální šířka, maximální sklon) nebo povrchová úprava podlahy uličky autobusu není v souladu s požadavky (např. po dodatečné úpravě).| B
9.6.4| 9.6.4.2| Provedení, povrchová úprava nebo způsob montáže madel (zábradlí) nebo držadel v autobusu není v souladu s požadavky (např. po dodatečné úpravě) nebo některá předepsaná madla (zábradlí) nebo držadla (poutka) chybí.| B
Uličky nebo plochy pro stojící cestující nebo přihrádky pro zavazadla v autobusu nejsou v souladu s požadavky
| 9.6.4.3| Provedení prostoru pro zavazadla v autobusu není v souladu s požadavky (např. po dodatečné úpravě) a hrozí nebezpečí vypadnutí zavazadel.| B
9.7 Schody v autobusu
9.7| Schody v autobusu| Vizuální kontrola a zkouška činnosti
9.7.1| 9.7.1.1| Nášlapná plocha schodů autobusu nezajišťuje bezpečný pohyb cestujících a může zapříčinit jejich zranění (např. povrch nadměrně opotřebený, potrhaný, vyboulený).| B
Schody v autobusu jsou vadné nebo nejsou bezpečné
9.7.1.2| Nášlapná plocha schodů autobusu je v natolik zhoršeném stavu, že je bezprostředně ohrožena bezpečnost osob.| C
9.7.2| 9.7.2| Zasouvatelné schody autobusu nelze vysunout / zasunout nebo signalizace funkce u řidiče, je-li vyžadována, není funkční nebo chybí.| B
Zasouvatelné schody v autobusu nefungují správně
9.7.3| 9.7.3.1| Rozměry, tvar, sklon nebo povrch schodů autobusu nejsou v souladu s požadavky.| B
Schody v autobusu nejsou v souladu s požadavky
9.7.3.2| Pohyb zasouvatelných schodů autobusu nebo porušení předepsaných požadavků pro zasouvatelné schody může způsobit zranění osob.| B
9.8 Systém vnitřní komunikace s cestujícími autobusu
9.8| Systém vnitřní komunikace s cestujícími autobusu| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
9.8.1| 9.8.1.1| Některý prostředek (tlačítko) pro komunikaci mezi řidičem autobusu a prostorem pro cestující nebo odpočinkovým prostorem pro druhého řidiče, je-li vyžadován, nefunguje nebo chybí.| A
Systém vnitřní komunikace s cestujícími autobusu je vadný nebo neodpovídá požadavkům
9.8.1.2| Systém vnitřní komunikace s cestujícími autobusu, je-li vyžadován, chybí nebo není funkční nebo neodpovídá požadavkům.| B
9.9 Nápisy a upozornění (piktogramy) v autobusu
9.9| Nápisy a upozornění (piktogramy) v autobusu| Vizuální kontrola.
9.9.1| 9.9.1.1| Vnitřní označení autobusu předepsanými nápisy nebo piktogramy je poškozené, ale čitelné.| A
Nápisy nebo piktogramy v autobusu jsou poškozené nebo chybné nebo nečitelné nebo chybí
9.9.1.2| Vnitřní označení autobusu předepsanými nápisy nebo piktogramy chybí nebo je poškozené tak, že nápisy nebo piktogramy jsou nečitelné.| B
9.9.2| 9.9.2| Předepsaná minimální velikost číslic nebo písmen nebo provedení piktogramů pro vnitřní označení autobusů není v souladu s požadavky.| A
Nápisy a upozornění (piktogramy) v autobusu nejsou v souladu s požadavky
9.10 Požadavky týkající se dopravy dětí v autobusu
9.10.1| Požadavky na dveře autobusu, určeného pro přepravu dětí| Vizuální kontrola.
9.10.1.1| 9.10.1.1| U speciálně konstruovaných autobusů na přepravu dětí (školáků), konstrukce nebo systém ovládání provozních dveří neodpovídá požadavkům.| B
Ochrana dveří v autobusu určeném pro přepravu dětí není v souladu s požadavky
9.10.2| Signalizační a speciální vybavení v autobusu určeném pro přepravu dětí| Vizuální kontrola.
9.10.2.1| 9.10.2.1| U speciálně konstruovaných autobusů na přepravu dětí (školáků), signalizační nebo speciální vybavení chybí nebo není v souladu s požadavky.| A
Signalizační nebo speciální vybavení v autobusu pro přepravu dětí chybí nebo není v souladu s požadavky
9.11 Požadavky týkající se dopravy cestujících se sníženou pohyblivostí v autobusu
9.11.1| Rampy, zdviže a dveře vztahující se k dopravě cestujících se sníženou pohyblivostí v autobusu| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
9.11.1.1| 9.11.1.1.1| Dveře autobusu pro přístup invalidních vozíků, jsou-li vyžadovány, neumožňují snadný přístup nebo nejsou vybaveny rampou nebo zdviží.| B
Některá rampa, zdviž nebo dveře autobusu určené pro nastupování a vystupování cestujících se sníženou pohyblivostí, nejsou funkční| 9.11.1.1.2| Zdviž nebo rampa autobusu není funkční nebo nefunguje v celém rozsahu nebo ji nelze spolehlivě zajistit v přepravní poloze.| B
9.11.1.1.3| Při použití zdviže autobusu se neuvede samočinně v činnost zařízení bránící nechtěnému pohybu invalidního vozíku.| B
9.11.1.2| 9.11.1.2.1| Předepsané označení zdviže / rampy autobusu nebo směru pohybu invalidního vozíku, je-li vyžadováno, chybí nebo je nadměrně poškozené.| B
Některá rampa, zdviž nebo dveře autobusu určené pro nastupování a vystupování cestujících se sníženou pohyblivostí, je ve zhoršeném stavu nebo může způsobit zranění cestujících
9.11.1.2.2| Dveře, podlaha nebo zařízení zdviže / rampy autobusu je opotřebované, nadměrně zkorodované, popraskané nebo poškozené tak, že může způsobit zranění nebo překáží v pohybu cestujícím.| B
9.11.1.3| 9.11.1.3.1| Ovládání zdviže / rampy autobusu, které jsou poháněné servomotorem, není funkční.| B
Ovládání rampy nebo zdviže, určené pro nastupování a vystupování cestujících se sníženou pohyblivostí, nefunguje nebo nefunguje správně
9.11.1.3.2| Zařízení pro ručně ovládanou zdviž invalidního vozíku v autobusu nefunguje nebo zjevně nefunguje správně.| B
9.11.1.4| 9.11.1.4.1| Kontrolka, upozorňující řidiče autobusu na vysunutou nebo spuštěnou polohu zařízení pro nastupování (zdviž, rampa), nefunguje nebo chybí.| B
Kontrolka nebo zvuková signalizace upozorňující řidiče autobusu na používání rampy nebo zdviže cestujícími se sníženou pohyblivostí, nefunguje nebo chybí
9.11.1.4.2| Optická a zvuková signalizace vysunutí a zasunutí rampy v prostoru dveří autobusu, je-li vyžadována, nefunguje nebo chybí.| B
9.11.1.5| 9.11.1.5.1| Dveře autobusu pro přístup invalidních vozíků, jsou-li vyžadovány, nejsou v souladu s požadavky.| B
Rampa, zdviž nebo dveře autobusu určené pro nastupování a vystupování cestujících se sníženou pohyblivostí, neodpovídají požadavkům
9.11.1.5.2| Zdviž / rampa pro přístup invalidních vozíků do autobusu nebo způsob jejich ovládání není v souladu požadavky.| B
9.11.2| Upevnění vozíků pro invalidy v autobusu| Vizuální kontrola a zkouška činnosti.
9.11.2.1| 9.11.2.1| U zádržného systému pro uchycení invalidního vozíku v autobusu, vybaveného samonavíjecím pásem, samonavíjecí zařízení nenavíjí nebo nenavíjí správně nebo blokovací zařízení neblokuje.| B
Zádržný systém pro uchycení invalidního vozíku v autobusu není funkční
| 9.11.2.2.2| Popruh zádržného systému pro uchycení invalidního vozíku v autobusu poškozen tak, že je narušena jeho pevnost (naříznutý, prodřený, roztřepený apod.).| B
9.11.2.2| 9.11.2.2.3| Některá tuhá část zádržného systému pro uchycení invalidního vozíku v autobusu má na svém povrchu ostré hrany, které mohou třením způsobit opotřebení nebo porušení popruhu nebo způsobit zranění osob nebo některá tuhá část soupravy pásu vykazuje známky poškození nebo koroze, která ohrožuje správnou funkci zařízení.| B
Zádržný systém pro uchycení invalidního vozíku v autobusu je poškozený nebo není spolehlivý
9.11.2.2.4| Některá část připevňovacího kování zádržného systému pro uchycení invalidního vozíku v autobusu je uvolněná nebo poškozená tak, že ukotvení zádržného systému uchycení invalidního vozíku není spolehlivé.| B
9.11.2.2.6| Konstrukce opěradla / opory pro přepravu invalidního vozíku orientovaného směrem vzad je poškozená natolik, že opěradlo / opora neplní svoji funkci nebo může způsobit zranění ostatních přepravovaných osob (ostré hrany).| B
9.11.2.3| 9.11.2.3| Spony zádržného systému pro uchycení invalidního vozíku v autobusu nelze spolehlivě zapnout nebo rozepnout.| B
Spony zádržného systému pro uchycení invalidního vozíku v autobusu nelze spolehlivě zapnout nebo rozepnout
9.11.2.4| 9.11.2.4.1| Prostor určený pro přepravu invalidního vozíku v autobusu neodpovídá požadavkům nebo není vybaven předepsaným typem zádržného systému.| B
Prostor, určený pro přepravu invalidního vozíku v autobusu, není v souladu s požadavky
9.11.2.4.2| Autobus, který je určen pro přepravu invalidního vozíku, není opatřen předepsaným označením.| A
9.11.3| Signalizační a speciální vybavení autobusu, vztahující se k dopravě cestujících se sníženou pohyblivostí| Vizuální kontrola.
9.11.3.1| 9.11.3.1| Dorozumívací zařízení pro osoby se sníženou pohyblivostí, je-li vyžadováno, nefunguje, nebo chybí nebo její provedení nebo umístění v autobusu není v souladu s požadavky.| B
Dorozumívací zařízení nebo speciální vybavení určené pro cestující se sníženou pohyblivostí, chybí nebo není v souladu s požadavky
9.12 Jiné speciální vybavení autobusu
9.12.1| Zařízení pro přípravu jídla v autobusu| Vizuální kontrola.
9.12.1.1| 9.12.1.1| Montáž zařízení pro výrobu horkých nápojů nebo kuchyňské zařízení v autobusu nesplňuje požadavky bezpečnosti.| B
Zařízení pro přípravu jídla v autobusu není v souladu s požadavky
9.12.1.2| 9.12.1.2| Zařízení pro přípravu jídla v autobusu je zjevně poškozené do takové míry, že by bylo jeho používání nebezpečné.| B
Zařízení pro přípravu jídla v autobusu je poškozené do takové míry, že by bylo jeho používání nebezpečné
9.12.2| Sanitární zařízení v autobusu| Vizuální kontrola
9.12.2| 9.12.2.1| Sanitární zařízení v autobusu není v souladu s požadavky| A
Sanitární zařízení v autobusu je poškozené a může způsobit zranění nebo není v souladu s požadavky| |
9.12.2.2| Sanitární zařízení v autobusu je poškozené a může způsobit zranění.| B
9.12.3| Jiné zařízení namontované v autobusu (např. audiovizuální systémy)| Vizuální kontrola
| 9.12.3.1| Audiovizuální systémy pro cestující, nejsou umístěny mimo zorné pole řidiče, nebo jejich provedení nebo umístění porušuje požadavky na bezpečnost (ostré hrany) nebo minimální výšku nad sedadlem.| B
9.12.3| 9.12.3.2| Dodatečná montáž zařízení (výbavy) v autobusu není v souladu s požadavky, ale není ohrožena bezpečnost jízdy ani bezpečnost cestujících| A
Dodatečně namontované zařízení v autobusu není v souladu s požadavky nebo porušuje požadavky na bezpečnost
9.12.3.3| Dodatečně namontované zařízení (výbava) v autobusu porušuje požadavky na bezpečnost| B
Poznámky:
-
"Schválené zařízení" - zde znamená systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek schválený podle příslušného předpisu EHK nebo schválený podle příslušné směrnice nebo nařízení EHS/ES/EU.
-
"Požadavky" - zde znamená požadavky na schválení vozidlavozidla k datu první registrace nebo prvního uvedení do provozu a také povinnosti dodatečného vybavení podle příslušných právních předpisů. Věta první také platí pro systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky vozidlavozidla.
-
"Vizuální kontrola" - zde znamená zejména prohlédnutí kontrolovaných položek a v případě potřeby také fyzické prověření jejich ovládání, posouzení hluku nebo užití jiného vhodného prostředku kontroly bez použití technických zařízení.
-
„Nebezpečná úprava" - zde znamená úprava, které má nepříznivý vliv na bezpečnost vozidlavozidla v provozu na pozemních komunikacích anebo negativní vliv na životní prostředí.
-
"Identifikace vozidlavozidla" - zde znamená činnost, při níž stanice technické kontroly přezkoumává soulad identifikačních údajů s předloženou dokumentací k vozidluvozidlu, kterou je zejména osvědčení o registraci vozidlavozidla, výpis technických údajů k vozidluvozidlu vydaný akreditovaným zástupcem nebo pověřenou zkušebnou, COC list nebo jiný na roveň postavený dokument. Soulad provedení identifikátorů na vozidlevozidle se porovnává se schválenou databází.
-
"Identifikační údaj" - zde znamená zejména identifikační číslo vozidlavozidla (VIN) a povinný štítek výrobce. Pro identifikaci vozidlavozidla je možné použít i další údaje přidělené vozidluvozidlu zpravidla výrobcem vozidlavozidla nebo registračním místem: číslo motoru, je-li jím vozidlovozidlo vybaveno a je-li uvedeno v dokladech k vozidluvozidlu, registrační značku a provedení vozidlavozidla nebo jiné podobné údaje, podle nichž lze určit jedinečnost vozidlavozidla.
-
„DOT“ je označení úřadu upravující předpisy v dopravě v USA (Department of Transport U.S.), kterým jsou označovány systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, které odpovídají požadavkům tohoto úřadu.
-
U vozidelvozidel se zážehovými a vznětovými motory s neřízeným emisním systémem nebo s neřízeným emisním systémem s katalyzátorem, se zapsaným údajem o historické původnosti v registru silničních vozidelvozidel nebo dokladem o uznání testování silničního vozidlavozidla na historickou původnost, se při měření emisí provádí vizuální kontrola skupin a dílů ovlivňujících tvorbu emisí škodlivin výfukových plynů zaměřená na úplnost a těsnost palivové, zapalovací, sací a výfukové soustavy a těsnost motoru; kontrola ostatních zařízení určených ke snižování emisí škodlivin (odvětrání motoru, recirkulace výfukových plynů apod.) se provádí v rozsahu stanoveném výrobcem vozidlavozidla.
-
U vozidlavozidla poháněného motorem mazaným směsí paliva s mazivem (dvoutaktní motory) se při měření emisí provádí vizuální kontrola skupin a dílů ovlivňujících tvorbu emisí škodlivin výfukových plynů zaměřená na úplnost a těsnost palivové, zapalovací, sací a výfukové soustavy a těsnost motoru; kontrola ostatních zařízení určených ke snižování emisí škodlivin (odvětrání motoru, recirkulace výfukových plynů apod.) se provádí v rozsahu stanoveném výrobcem vozidlavozidla, a kontrola funkce řídicího systému motoru, čtení paměti závad pomocí diagnostického zařízení v rozsahu a způsobem předepsaným výrobcem vozidlavozidla.
PŘEDEPSANÉ BRZDNÉ ÚČINKY
Brzdný účinek vozidel kategorie M, N a O (provozního brzdění)
---
Datum schválení typu od:| Kategorie vozidla| Minimálních hodnota poměrného brzdného účinku Z (%)| Max. ovládací síla na pedál (N)
1\\. 1. 1972| M1| 59| 490
M2, M3| 51| 685
N, O| 45| 685
1\\. 7. 1995| M1| 59| 490
N1| 51| 685
M2, M3, N2 a N3| 51| 685
O 1)| 45 / 51 2)| 3)
1)
Vozidlo kategorie O1 je-li vybaveno brzdovým systémem.
2)
První hodnota platí pro návěsy, druhá pro přívěsy.
3)
U poloprůběžného nebo průběžného systému s pneumatickým ovládáním nesmí při zkoušce tlak v plnicí větvi spojovacího potrubí přesáhnout 700 kPa a v ovládací větvi spojení:
a)
v pneumatické ovládací větvi nesmí tlak přesáhnout 650 kPa,
b)
v elektrické ovládací větvi nesmí přesáhnout digitální požadovanou hodnotu odpovídající 650 kPa.
U vozidelvozidel kategorie O2 s nájezdovým nebo elektrickým brzdovým systémem se použijí odpovídající vstupní hodnoty dané zkušební metodikou.
Brzdný účinek traktorů (provozního brzdění)
„a“ = střední plné zpomalení stanovené
„dm“ 7) = a
---
Konstrukční rychlost traktoru| Střední plné zpomalení| Max. ovládací síla na pedál
do 30 km/h a schválení typu před 1. 3. 1998 4)| a = 2,4 m/s2| 600 N
do 40 km/h a schválení typu po 1. 3. 1998 5)| b = 4,5 m/s2| 600 N
nad 40 km/h 6)| a = 5,0 m/s2| 600 N
do 30 km/h 7)| a = 3,55 m/s2| 600 N
400 N (ruční)
nad 30 km/h 7)| a = 5,0 m/s2| 600 N
400 N (ruční)
4)
Směrnice rady 76/432/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se brzdových zařízení kolových zemědělských a lesnických traktorů, příloha č. II odst. 2.1.1.1.
5)
Směrnice komise 96/63/ES, kterou se mění směrnice Rady76/432/EHS, týkající se brzdových zařízení kolových traktorů stanovila vzorec Smax ≤ 0,15 V + (V2/116), kdy z hodnoty 116 vychází střední plné zpomalení 4,5 m/s2.
6)
Traktory s maximální konstrukční rychlostí nad 40 km/h se posuzují z hlediska brzdového systému podle předpisu EHK č. 13 jako vozidlo odpovídající kategorie N, nevztahuje se na vozidla, která byla schválena před platností nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/68 ze dne 15. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013, pokud jde o požadavky na brzdění vozidel pro účely schvalování zemědělských a lesnických vozidel.
7)
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/68 ze dne 15. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013, pokud jde o požadavky na brzdění vozidel pro účely schvalování zemědělských a lesnických vozidel.
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 82/2012 Sb.
Doklad o provedené technické silniční kontrole
458kB
Seznam kontrolních položek
0| IDENTIFIKACE VOZIDLAVOZIDLA| 3| VÝHLED| 5.2.3| Pneumatiky| 8.4| Ostatní položky týkající se životního prostředí
---|---|---|---|---|---|---|---
5.3| Systém zavěšení náprav| 8.4.1| Únik kapalin
0.1| Registrační značky| 3.1| Pole výhledu| 5.3.1| Pružiny a stabilizátor| 9| DOPLŇKOVÉ KONTROLY U VOZIDELVOZIDEL KATEGORIE M2 a M3 SLOUŽÍCÍCH K DOPRAVĚ OSOB
0.2| Identifikační číslo vozidlavozidla / číslo podvozku /výrobní číslo vozidlavozidla| 5.3.2| Tlumiče pérování
3.2| Stav zasklení
| | 3.3| Zpětná zrcátka| 5.3.3| Roury hnací hřídele, ramena nápravy, příčná trojúhelníková ramena a ramena zavěšení kola| 9.1| Dveře
1| BRZDOVÉ ZAŘÍZENÍ
| | 3.4| Stěrače čelního skla| 9.1.1| Vchodové a východové dveře
1.1| Mechanický stav a funkce| 3.5| Ostřikovače čelního skla| 5.3.4| Závěsné klouby| 9.1.2| Nouzové východy
1.1.1| Čep pedálu provozní brzdy| 3.6| Systém odmlžování| 5.3.5| Pneumatické odpružení| 9.2| Systém odmlžování a odmrazování
1.1.2| Stav brzdového pedálu a zdvih ovládacího zařízení brzd| 4| SVÍTILNY, SVĚTLOMETY, ODRAZKY A ELEKTRICKÉ ZAŘÍZENÍ| 6| PODVOZEK A ČÁSTI PŘIPEVNĚNÉ K PODVOZKU| 9.3| Systém větrání a vytápění
1.1.3| Vývěva nebo kompresor a zásobníky| 9.4| Sedadla
1.1.4| Výstražná signalizace nízkého tlaku, manometr| 4.1| Světlomety| 6.1| Podvozek nebo rám a části k nim připojené| 9.4.1| Sedadla cestujících
| | 4.1.1| Stav a funkce| 6.1.1| Celkový stav| 9.4.2| Sedadlo řidičeřidiče
1.1.5| Ručně ovládaný brzdič| 4.1.2| Seřízení| 6.1.2| Výfukové potrubí a tlumiče| 9.5| Vnitřní osvětlení a navigační zařízení
1.1.6| Ovladač parkovací brzdy, ovládací páka, západka parkovací brzdy, elektronická parkovací brzda| 4.1.3| Spínače| 6.1.3| Palivová nádrž a potrubí (včetně palivové nádrže a potrubí pro vytápění)| 9.6| Uličky, plochy pro stojící cestující
4.1.4| Splnění požadavků| 9.7| Schody a stupátka
1.1.7| Brzdové ventily (brzdiče, vyfukovací ventily, regulátory tlaku)| 4.1.5| Korektory sklonu světlometů| 6.1.4| Nárazníky, boční ochrana a zařízení ochrany proti podjetí zezadu| 9.8| Systém vnitřní komunikace s cestujícími
1.1.8| Spojkové hlavice pro brždění přípojných| 4.1.6| Zařízení pro čištění světlometů| 6.1.5| Nosič rezervního kola| 9.9| Nápisy a upozornění (piktogramy)
| vozidelvozidel (elektrické a pneumatické)| 4.2| Přední a zadní obrysové svítilny, boční| 6.1.6| Mechanické spojovací zařízení a tažné zařízení| 9.10| Požadavky týkající se dopravy dětí
1.1.9| Zásobník energie, vzduchojem| | obrysové svítilny, doplňkové obrysové svítilny a denní svítilny| 9.10.1| Dveře
1.1.10| Posilovací zařízení, hlavní válec (hydraulické systémy)| 4.2.1| Stav a funkce| 6.1.7| Převodové ústrojí| 9.10.2| Signalizační a speciální vybavení
6.1.8| Uchycení motoru| 9.11| Požadavky týkající se dopravy osob se sníženou pohyblivostí
1.1.11| Brzdová potrubí| 4.2.2| Spínače| 6.1.9| Výkon motoru
1.1.12| Brzdové hadice| 4.2.3| Splnění požadavků| 6.2| Kabina a karosérie| 9.11.1| Dveře, rampy a zdviže
1.1.13| Brzdová obložení a destičky| 4.3| Brzdové svítilny| 6.2.1| Stav| 9.11.2| Systém upevnění vozíku pro invalidy
1.1.14| Brzdové bubny, brzdové kotouče| 4.3.1| Stav a funkce| 6.2.2| Uchycení| 9.11.3| Signalizační a speciální vybavení
1.1.15| Brzdová lana, táhla, pákoví| 4.3.2| Spínače| 6.2.3| Dveře a pojistky dveří| |
1.1.16| Brzdové válce (včetně pružinových válců a hydraulických válečků)| 4.3.3| Splnění požadavků| 6.2.4| Podlaha| |
4.4| Směrové a výstražné svítilny| 6.2.5| Sedadlo řidičeřidiče| |
1.1.17| Zátěžový regulátor| 4.4.1| Stav a funkce| |
1.1.18| Páky brzdových klíčů a signalizace| 4.4.2| Spínače| 6.2.6| Ostatní sedadla| |
1.1.19| Systém odlehčovací brzdy (je-li na vozidlevozidle nebo je-li požadován)| 4.4.3| Splnění požadavků| 6.2.7| Prvky řízení| |
6.2.8| Stupátka
1.1.20| Automatická činnost brzd přípojného vozidlavozidla| 4.4.4| Frekvence přerušování světla| 6.2.9| Jiná vnitřní a vnější výbava a zařízení| |
1.1.21| Celý brzdový systém| 4.5| Přední mlhové světlomety a zadní mlhové svítilny| 6.2.10| Blatníky, zařízení proti rozstřiku| |
1.1.22| Zkušební připojení| 4.5.1| Stav a funkce| | | |
1.1.23| Nájezdová brzda| 4.5.2| Seřízení| 7.| JINÉ VYBAVENÍ| |
1.2| Činnost a účinky systému provozního brždění| 4.5.3| Spínače| 7.1.| Bezpečnostní pásy / přezky a zádržné systémy| |
1.2.1| Činnost| 4.5.4| Splnění požadavků| 7.1.1.| Bezpečnost montáže bezpečnostních pásů / přezek| |
1.2.2| Brzdný účinek| 4.6| Zpětné světlomety| |
1.3| Činnost a brzdné účinky nouzového brzdění| 4.6.1| Stav a funkce| 7.1.2.| Stav bezpečnostních pásů / přezek| |
4.6.2| Splnění požadavků| 7.1.3| Omezovač zátěže bezpečnostních pásů| |
1.3.1| Činnost| |
| | 4.6.3| Spínače| 7.1.4| Předpínače bezpečnostních pásů| |
1.3.2| Brzdné účinky| 7.1.5.| Airbagy| |
|
1.4| Činnost a brzdné účinky parkovací brzdy| 4.7| Svítilna zadní registrační značky| | |
1.4.1| Činnost| 4.7.1| Stav a funkce| 7.1.6.| Doplňující zádržné systémy| |
| | | | 7.2.| Hasicí přístroj| |
1.4.2| Brzdné účinky| 4.7.2| Splnění požadavků| | |
| | 7.3| Zámky a zařízení proti neoprávněnému| |
1.5| Činnost systému odlehčovací brzdy| 4.8| Odrazky, nápadné značení a desky zadního značení| | použití| |
1.6| Protiblokovací brzdový systém (ABS)| 4.8.1| Stav| 7.4.| Výstražný trojúhelník| |
1.7| Elektronický brzdový systém (EBS)| 4.8.2| Splnění požadavků| 7.5.| Lékárnička| |
1.8| Brzdová kapalina| 4.9| Povinné kontrolky zařízení pro osvětlení| 7.6.| Zakládací klíny ke kolu| |
| | | | 7.7.| Zvukové výstražné zařízení| |
| | 4.9.1| Stav a funkce| |
2| ŘÍZENÍ| 4.9.2| Splnění požadavků| 7.8.| Rychloměr| |
2.1| Mechanický stav| 4.10| Elektrické spojení tažného vozidlavozidla s přívěsem nebo návěsem| 7.9.| Záznamové zařízení (tachograf)| |
2.1.1| Stav převodky řízení| 7.10.| Omezovač rychlosti| |
2.1.2| Připevnění skříně převodky řízení| 4.11| Elektrická vedení| 7.11.| Počítadlo ujetých kilometrů| |
2.1.3| Stav pákoví mechanismu řízení| 4.12| Nepovinné svítilny a odrazky| 7.12.| Systém elektronického řízení stability (ESC)| |
2.1.4| Funkce pákoví mechanismu řízení| 4.13| Baterie| 8.| OBTĚŽOVÁNÍ OKOLÍ| |
2.1.5| Posilovač řízení| | | |
2.2| Volant, sloupek řízení a řídítka| 5| NÁPRAVY, KOLA, PNEUMATIKY A ZAVĚŠENÍ NÁPRAVNápravy| 8.1| Systém omezení hluku| |
2.2.1| Stav volantu| 5.1.1| Nápravy| 8.2| Emise z výfuku| |
2.2.2| Sloupek řízení a tlumiče řízení| 5.1.2| Čepy náprav| 8.2.1| Emise zážehového motoru| |
2.3| Vůle v řízení| 5.1.3| Ložiska kol| 8.2.1.1| Zařízení k omezení emisí z výfuku| |
2.4| Seřízení kol| 5.2| Kola a pneumatiky| 8.2.1.2| Plynné emise| |
2.5| Točnice řízené nápravy přípojného vozidlavozidla| 5.2.1| Upevnění kol| 8.2.2| Emise vznětových motorů| |
2.6| Elektronický posilovač řízení (EPS)| 5.2.2| Disky / ráfky kola| 8.2.2.1| Zařízení k omezení emisí z výfuku| |
| | | | 8.2.2.2| Opacita| |
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 82/2012 Sb.
622kB
Příloha č. 5
k vyhlášce č. 82/2012 Sb.
Požadavky k zabezpečení nákladu
I.
Zásady zabezpečení nákladu
1)
Náklad musí odolat následujícím silám způsobeným zrychlením nebo zpomalením vozidlavozidla:
a)
ve směru jízdy: 0,8krát hmotnost nákladu,
b)
kolmo na směr jízdy: 0,5krát hmotnost nákladu,
c)
proti směru jízdy: 0,5krát hmotnost nákladu a
d)
obecně náklonu nebo převrácení.
2)
Rozložení nákladu zohledňuje maximální povolené zatížení náprav a také nezbytné minimální zatížení náprav v mezích maximální povolené hmotnosti vozidlavozidla, a to v souladu s právními předpisy upravujícími hmotnost a rozměry vozidelvozidel.
3)
Jsou-li pro zabezpečení nákladu použity určité konstrukční části vozidlavozidla, například přední čelo, bočnice, zadní čelo, klanice nebo úchyty pro připevnění nákladu, zohlední se při zabezpečování nákladu příslušné požadavky na pevnost těchto částí.
4)
Pro zabezpečení nákladu lze použít jednu či několik následujících metod nebo jejich kombinaci:
a)
zajištění zámkem,
b)
zablokování (lokální/celkové),
c)
přímé připevnění,
d)
připevnění k podlaze shora přes náklad.
5)
Těmito zásadami nejsou dotčeny požadavky na dopravu určitých kategorií nákladu, například požadavky podle Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR).
6)
Při kontrole zabezpečení nákladu se postupuje podle níže uvedených norem:
Norma| Předmět
---|---
EN 12195-1| výpočet sil pro připevnění
EN 12195-2| připevnění popruhy vyrobenými s umělých vláken
EN 12195-3| upevňovací řetězy
EN 12195-4| upevňovací lana z ocelových drátů
EN 12640| úchyty pro připevnění
EN 12641| nepromokavé plachty
EN 12642| pevnost konstrukce karoserie vozu
ISO 1161, ISO 1496| kontejner ISO
EN283| výměnné nástavby
EUMOS 40509| přepravní balení
EUMOS 40511| tyče a klanice
II.
Postup při kontrole zabezpečení nákladu a vymezení stupňů závad
1)
Hodnocení a stupně závad zjištěných při kontrole zabezpečení nákladu
Při kontrole zabezpečení nákladu mohou být zjištěny 3 stupně závad, kterými jsou
a)
lehká závada, kdy náklad je zabezpečen, avšak je vhodné poučit řidičeřidiče o bezpečnosti přepravovaného nákladu,
b)
vážná závada, kdy náklad není dostatečně zabezpečen a může dojít k výraznému posunutí nebo převrácení nákladu nebo jeho částí,
c)
nebezpečná závada, kdy je bezprostředně ohrožena bezpečnost silničního provozu v důsledku rizika ztráty nákladu nebo jeho částí nebo v důsledku nebezpečí přímo souvisejícího se zabezpečením nákladu, nebo je-li bezprostředně ohrožena bezpečnost osob.
Vyskytuje-li se současně více závad, je celkový stav zabezpečení hodnocen nejzávažnější závadou. V případě zjištění více závad, kdy tyto závady vzájemným působením mohou zvýšit dopad na bezpečnost přepravovaného nákladu nebo bezpečnost silničního provozu, zařadí se do závad o jeden stupeň vyšší.
2)
Metody kontroly
Metoda kontroly spočívá ve vizuální kontrole řádného použití vhodných opatření v rozsahu nezbytném pro zabezpečení nákladu, příp. v měření sil napětí, ve výpočtu účinnosti zabezpečení a ve vhodných případech v kontrole osvědčení.
3)
Seznam kontrolních úkonů, základní popis závad a přípustné stupně hodnocení
Označení stupňů závad:
A - lehká závada
B - vážná závada
C - nebezpečná závada
10.
VHODNOST VOZIDLAVOZIDLA
Podskupina kontrolních úkonů
---
Číslo položky| Položka
Základní popis závady| Hodnocení závady
A| B| C
10.1| Přední stěna (je-li použita pro zabezpečení nákladu)
10.1.1| Přední stěna je zeslabena částečnou korozí či deformacemi nebo je prasklá, kdy část ohrožuje neporušenost nákladního prostoru|
10.1.1.1| Zeslabení částečnou korozí či deformacemi| | B|
10.1.1.2| Prasklá část ohrožující neporušenost nákladu| | | C
10.1.2| Přední stěna nemá dostatečnou pevnost (chybějící osvědčení nebo označení, je-li vyžadováno) a výšku vzhledem k přepravovanému nákladu|
10.1.2.1| Nedostatečná pevnost (chybějící osvědčení nebo označení, je-li vyžadováno)| | B|
10.1.2.2| Nedostatečná výška vzhledem k přepravovanému nákladu| | | C
10.2| Boční stěny (jsou-li použity pro zabezpečení nákladu)
10.2.1| Boční stěny jsou zeslabeny částečnou korozí či deformacemi, nevyhovující stav závěsů nebo pojistek nebo jsou prasklé, závěsy a pojistky chybí nebo jsou nefunkční|
10.2.1.1| Zeslabení částečnou korozí či deformacemi, nevyhovující stav závěsů nebo pojistek (zajištění)| | B|
10.2.1.2| Prasklé části, chybějící nebo nefunkční závěsy nebo pojistky (zajištění)| | | C
10.2.2| Boční stěny nemají dostatečnou pevnost výztuh (chybějící osvědčení nebo označení, je-li vyžadováno) a výšku vzhledem k přepravovanému nákladu|
10.2.2.1| Nedostatečná pevnost výztuh (chybějící osvědčení nebo označení, je-li vyžadováno)| | B|
10.2.2.2| Nedostatečná výška vzhledem k přepravovanému nákladu| | | C
10.2.3| Desky bočních stěn nejsou vyhovující svým stavem nebo jsou prasklé|
10.2.3.1| Desky bočních stěn nejsou vyhovující svým stavem| | B|
10.2.3.2| Prasklé desky bočních stěn| | | C
10.3| Zadní stěna (je-li použita pro zabezpečení nákladu)
10.3.1| Zadní stěna je zeslabena částečnou korozí či deformacemi nevyhovující stav závěsů nebo pojistek nebo jsou prasklé, závěsy a pojistky chybí nebo jsou nefunkční|
10.3.1.1| Zeslabení částečnou korozí či deformacemi, nevyhovující stav závěsů nebo pojistek (zajištění)| | B|
10.3.1.2| Prasklé části, chybějící nebo nefunkční závěsy nebo pojistky (zajištění)| | | C
10.3.2| Přední stěna nemá dostatečnou pevnost (chybějící osvědčení nebo označení, je-li vyžadováno) a výšku vzhledem k přepravovanému nákladu|
10.3.2.1| Nedostatečná pevnost (chybějící osvědčení nebo označení, je-li vyžadováno)| | B|
10.3.2.2| Nedostatečná výška vzhledem k přepravovanému nákladu| | | C
10.4| Klanice (jsou-li použity pro zabezpečení nákladu)
10.4.1| Klanice jsou zeslabeny částečnou korozí či deformacemi nebo jsou nedostatečně připevněny k vozidluvozidlu, dále jsou prasklé a připevnění k vozidluvozidlu je nestabilní|
10.4.1.1| Zeslabení částečnou korozí či deformacemi, nebo jsou nedostatečně připevněny k vozidluvozidlu| | B|
10.4.1.2| Prasklé části, a připevnění k vozidluvozidlu je nestabilní| | | C
10.4.2| Klanice nemají dostatečnou pevnost nebo konstrukci a nedostatečnou výšku vzhledem k přepravovanému nákladu|
10.4.2.1| Nedostatečná pevnost nebo konstrukce| | B|
10.4.2.2| Nedostatečná výška vzhledem k přepravovanému nákladu| | | C
10.5| Místa pro upevnění nákladu (jsou-li použita pro zabezpečení nákladu)
10.5.1| Místa pro upevnění nákladu nejsou vyhovující svým stavem a konstrukcí, nedostatečná odolnost vůči požadovaným zádržným silám,|
10.5.1.1| Nevyhovující stav nebo konstrukce| | B|
10.5.1.2| Nedostatečná odolnost vůči požadovaným zádržným silám| | | C
10.5.2| Nedostatečný počet míst pro upevnění nákladu pro zajištění odolnosti vůči požadovaným zádržným silám|
10.5.2.1| Nedostatečný počet| | B|
10.5.2.2| Počet není dostatečný pro zajištění odolnosti vůči požadovaným zádržným silám| | | C
10.6| Požadované zvláštní vybavení (je-li použito pro zabezpečení nákladu)
10.6.1| Požadované zvláštní vybavení je poškozeno, nevyhovuje svým stavem, prasklé a nedostatečně odolné vůči zádržným silám|
10.6.1.1| Nevyhovující stav, poškozeno| | B|
10.6.1.2| Prasklá část, nedostatečná odolnost vůči zádržným silám| | | C
10.6.2| Požadované zvláštní vybavení je nevhodné pro přepravovaný náklad nebo chybí|
10.6.2.1| Nevhodné pro přepravovaný náklad| | B|
10.6.2.2| Chybí| | | C
10.7| Podlaha (je-li použita pro zabezpečení nákladu)
10.7.1| Podlaha je poškozena, nevyhovuje svým stavem, prasklá a neschopná unést náklad|
10.7.1.1| Nevyhovující stav, poškozena| | B|
10.7.1.2| Prasklá část, neschopnost unést naklad| | | C
10.7.2| Podlaha má nedostatečnou nosnost nebo je neschopná unést náklad|
10.7.2.1| Nedostatečná nosnost| | B|
10.7.2.2| Neschopná unést náklad| | | C
20.
ZPŮSOBY UPEVNĚNÍ NAKLADU
Podskupina kontrolních úkonů
---
Číslo položky| Položka
Základní popis závady| Hodnocení závady
A| B| C
20.1| Zajištění zámkem, zablokování a přímé připoutání
20.1.1| Přímé připevnění nákladu (zablokování)|
20.1.1.1| Vzdálenost směrem dopředu k přední stěně, jeli tato stěna použita k zabezpečení nákladu|
20.1.1.1.1| Je příliš velká| | B|
20.1.1.1.2| Více než 15 cm a hrozí nebezpečí proražení stěny| | | C
20.1.1.2| Vzdálenost směrem k boční stěně, je-li tato stěna použita k zabezpečení nákladu|
20.1.1.2.1| Je příliš velká| | B|
20.1.1.2.2| Více než 15 cm a hrozí nebezpečí proražení stěny| | | C
20.1.1.3| Vzdálenost směrem dozadu k zadní stěně, je-li tato stěna použita k zabezpečení nákladu|
20.1.1.3.1| Je příliš velká| | B|
20.1.1.3.2| Více než 15 cm a hrozí nebezpečí proražení stěny| | | C
20.1.2| Zabezpečovací zařízení jako např. upevňovací kolejnice, blokovací nosníky, pomocné řezivo a klíny vpředu, na stranách a vzadu|
20.1.2.1| Zabezpečovací zařízení je nevhodně připevněno k vozidluvozidlu, nedostatečně připevněno nebo nedostatečně odolné vůči zádržným silám|
20.1.2.1.1| Nevhodné připevnění k vozidluvozidlu| A| |
20.1.2.1.2| Nedostatečné připevnění| | B|
20.1.2.1.3| Nedostatečná odolnost vůči zádržným silám, volné uchycení| | | C
20.1.2.2| Zabezpečovací zařízení je k zajištění nevhodné, nedostatečné nebo zcela neúčinné|
20.1.2.2.1| Nevhodné zajištění| A| |
20.1.2.2.2| Nedostatečné zajištění| | B|
20.1.2.2.3| Zcela neúčinné| | | C
20.1.2.3| Zabezpečovací zařízení je částečně nevhodné nebo zcela nevhodné|
20.1.2.3.1| Částečně nevhodné zabezpečovací zařízení| | B|
20.1.2.3.2| Zcela nevhodné zabezpečovací zařízení| | | C
20.1.2.4| Zabezpečovací zařízení není zcela vhodné nebo je zcela nevhodné|
20.1.2.4.1| Zvolený způsob není zcela vhodný| | B|
20.1.2.4.2| Zvolený způsob je zcela nevhodný| | | C
20.1.3| Přímé zabezpečení sítěmi a plachtami|
20.1.3.1| Přímé zabezpečení sítěmi a plachtami je poškozeno nebo ve velmi špatném stavu|
20.1.3.1.1| Stav sítí a plachet (štítek chybí/je poškozený, ale jinak je předmět v dobrém stavu)| A| |
20.1.3.1.2| Zařízení pro upevnění nákladu jsou poškozená| | B|
20.1.3.1.3| Zařízení pro upevnění nákladu jsou ve velmi špatném stavu, pro další použití již nejsou vhodná| | | C
20.1.3.2| Přímé zabezpečení sítěmi a plachtami není dostatečně pevné nebo odolnost je nižší než 2/3 požadovaných zádržných sil|
20.1.3.2.1| Nedostatečná pevnost sítí a plachet| | B|
20.1.3.2.2| Odolnost je na úrovni nižší než 2/3 požadovaných zádržných sil| | | C
20.1.3.3| U přímého zabezpečení sítěmi a plachtami není dostatečné upevnění nebo odolnost upevnění je na úrovni nižší než 2/3 požadovaných zádržných sil|
20.1.3.3.1| Nedostatečné upevnění sítí a plachet| | B|
20.1.3.3.2| Odolnost upevnění je na úrovni nižší než 2/3 požadovaných zádržných sil| | | C
20.1.3.4| Přímé zabezpečení sítěmi a plachtami částečně nevhodné nebo zcela nevhodné|
20.1.3.4.1| Sítě a plachty částečně nevhodné k zabezpečení nákladu| | B|
20.1.3.4.2| Zcela nevhodné| | | C
20.1.4| Oddělení částí nákladu a vycpávky prázdných prostor|
20.1.4.1| Oddělení částí nákladu a vycpávky prázdných prostor není vhodné nebo jsou příliš velké mezery nebo jsou prázdné prostory mezi jednotlivými částmi nákladu|
20.1.4.1.1| Nevhodnost oddělení a vycpávacích prvků| | B|
20.1.4.1.2| Příliš velké mezery či prázdné prostory mezi jednotlivými částmi nákladu| | | C
20.1.5| Přímé upevnění (horizontální, příčné, diagonální, smyčkové a pružinové upevňovací prvky)|
20.1.5.1| U přímého upevnění není dosaženo požadované pevnosti upevnění nebo je menší než 2/3 požadované pevnosti|
20.1.5.1.1| Není dosaženo požadované pevnosti upevnění| | B|
20.1.5.1.2| Méně než 2/3 požadované pevnosti| | | C
20.2| Zajištění třecím zámkem
20.2.1| Dosažení požadované pevnosti upevnění|
20.2.1.1| Dosažení požadované pevnosti upevnění není dosaženo nebo je menší než 2/3|
20.2.1.1.1| Není dosaženo požadované pevnosti upevnění| | B|
20.2.1.1.2| Méně než 2/3 požadované pevnosti| | | C
20.3| Použitá zařízení pro upevnění nákladu
20.3.1| Použitá zařízení pro upevnění nákladu jsou nevhodná nebo zcela nevhodná|
20.3.1.1| Nevhodnost zařízení pro upevnění nákladu| | B|
20.3.1.2| Zcela nevhodné zařízení| | | C
20.3.2| Označení použitá u zařízení pro upevnění nákladu chybí nebo jsou poškozena|
20.3.2.1| Označení (např. praporek / značka konce) chybí nebo je poškozené, ale jinak je zařízení v dobrém stavu| A| |
20.3.2.2| Označení (např. praporek / značka konce) chybí nebo je poškozené, avšak zařízení vykazuje značně zhoršený stav| | B|
20.3.3| Použitá zařízení pro upevnění nákladu jsou poškozená nebo ve velmi špatném stavu|
20.3.3.1| Zařízení pro upevnění nákladu jsou poškozená| | B|
20.3.3.2| Zařízení pro upevnění nákladu jsou ve velmi špatném stavu, pro další použití již nejsou vhodná| | | C
20.3.4| Použitá zařízení pro upevnění nákladu, navijáky upevňovacího lana, jsou nesprávně použity nebo jsou vadné|
20.3.4.1| Navijáky upevňovacího lana, nesprávné použití| | B|
20.3.4.2| Vadné navijáky upevňovacího lana| | | C
20.3.5| Použité nesprávné nebo nefunkční zařízení pro upevnění nákladu|
20.3.5.1| Nesprávné použití zařízení pro upevnění nákladu (např. chybějící ochrana hran)| | B|
20.3.5.2| Použití nefunkčního zařízení pro upevnění nákladu (např. uzly)| | | C
20.3.6| Použitá zařízení pro upevnění nákladu jsou nevhodná nebo požadovaná pevnost je menší než 2/3|
20.3.6.1| Nevhodné zařízení pro upevnění nákladu| | B|
20.3.6.2| Méně než 2/3 požadované pevnosti| | | C
20.4| Pomocné vybavení (např. protiskluzové rohože, ochrany hran, dorazové hrany)
20.4.1| Použití nevhodného, nesprávného, vadného nebo zcela nevhodného pomocného vybavení|
20.4.1.1| Použití nevhodného vybavení| A| |
20.4.1.2| Použití nesprávného nebo vadného vybavení| | B|
20.4.1.3| Použité vybavení je zcela nevhodné| | | C
20.5| Přeprava sypkého, lehkého a volně loženého materiálu
20.5.1| U přepravy sypkého, lehkého a volně loženého materiálu může docházet ke ztrátě materiálu z vozidlavozidla za jízdy a může působit rušivě nebo nebezpečně|
20.5.1.1| Ztráta sypkého materiálu odvátím z vozidlavozidla za jízdy na silnici může na účastníky silničního provozu působit rušivě| | B|
20.5.1.2| Představuje nebezpečí pro účastníky silničního provozu| | | C
20.5.2| U přepravy sypkého, lehkého a volně loženého materiálu není materiál adekvátně zabezpečen nebo dochází ke ztrátě nákladu, která představuje nebezpečí|
20.5.2.1| Sypký materiál není adekvátně zabezpečen| | B|
20.5.2.2| Ztráta nákladu představuje nebezpečí pro účastníky silničního provozu| | | C
20.5.3| U přepravy sypkého, lehkého a volně loženého materiálu není materiál přikrytý nebo dochází ke ztrátě materiálu, která představuje nebezpečí pro účastníky silničního provozu|
20.5.3.1| Lehký materiál není přikrytý| | B|
20.5.3.2| Ztráta nákladu představuje nebezpečí pro účastníky silničního provozu| | | C
20.6| Přeprava dřevěné kulatiny
20.6.1| Přepravovaný materiál (klády) je částečně uvolněný| | | C
20.6.2| U přepravy dřevěných kulatin není dosaženo požadované pevnosti upevnění nebo je upevnění menší než 2/3 požadované pevnosti|
20.6.2.1| Není dosaženo požadované pevnosti upevnění| | B|
20.6.2.2| Méně než 2/3 požadované pevnosti| | | C
30.
ZCELA NEZABEZPEČNÝ NÁKLAD
Podskupina kontrolních úkonů
---
Číslo položky| Položka
Základní popis závady| Hodnocení závady
A| B| C
30| Nezabezpečený náklad| | | C
Závady zjištěné provedením kontrolních úkonů uvedených ve skupině 20 nebo 30 nemají vliv na technickou způsobilost vozidlavozidla a proto se uvádějí pouze v poznámce dokladu o provedené technické silniční kontroletechnické silniční kontrole.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/47/EU ze dne 3. dubna 2014 o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných v Unii a o zrušení směrnice 2000/30/ES.
Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1716 ze dne 29. června 2021, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/47/EU, pokud jde o úpravy označení kategorií vozidel plynoucí ze změn právních předpisů o schvalování typu.
2)
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Vyhláška č. 153/2023 Sb., o schvalování technické způsobilosti vozidel a technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. |
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 81/2012 Sb. | Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 81/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání cenového předpisu 1/2012/DZP o regulaci cen zdravotní péče, stanovení maximálních cen zdravotní péče zubních lékařů hrazené z veřejného zdravotního pojištění, stomatologických výrobků plně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů
Vyhlášeno 16. 3. 2012, částka 29/2012
81
SDĚLENÍ
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 5. ledna 2012
o vydání cenového předpisu 1/2012/DZP o regulaci cen zdravotní péče, stanovení maximálních cen zdravotní péče zubních lékařů hrazené z veřejného zdravotního pojištění, stomatologických výrobků plně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů
Ministerstvo zdravotnictví podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 14. prosince 2011 vydalo cenový předpis 1/2012/DZP o regulaci cenregulaci cen zdravotní péče, stanovení maximálních cen zdravotní péče zubních lékařů hrazené z veřejného zdravotního pojištění, stomatologických výrobků plně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů. Cenový předpis nabyl účinnosti dne 1. ledna 2012 a je publikován ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví částka 11 ze dne 29. prosince 2011.
Ministr:
doc. MUDr. Heger, CSc., v. r. |
Vyhláška č. 80/2012 Sb. | Vyhláška č. 80/2012 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 16/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství
Vyhlášeno 16. 3. 2012, datum účinnosti 1. 4. 2012, částka 29/2012
* Čl. I - Vyhláška č. 16/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 4. 2012
80
VYHLÁŠKA
ze dne 6. března 2012,
kterou se mění vyhláška č. 16/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 35 zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 553/2005 Sb. a zákona č. 344/2011 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 4 odst. 1, § 6 odst. 10, § 14 odst. 2 a § 23 odst. 2 zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 16/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství, se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje.
2.
V § 1 a 2 se slova „Evropských společenství2)“ nahrazují slovy „Evropské unie2)“.
Poznámka pod čarou č. 2 zní:
„2)
Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 1235/2008 ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí, v platném znění.“.
3.
V odkazu pod nadpisem § 2 se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“.
4.
V odkazu pod nadpisem § 3 se číslo „11“ nahrazuje číslem „10“.
5.
§ 4 včetně nadpisu a odkazu pod nadpisem zní:
㤠4
Chov králíků
(K § 14 odst. 2 zákona)
(1)
Chovní samci a samice v období březosti se mohou chovat v kotcích individuálně. U skupinového chovu jsou v kotci umístěny porodní boxy nebo budníky; počet porodních boxů nebo budníků není nižší než počet samic ustájených v kotci. Minimální podlahová plocha kotce činí 0,5 m2 na dospělého jedince a 0,75 m2 na samici s vrhem mláďat, přičemž je nutné zohlednit velikost chovaného plemene. Mladí králíci se odstavují nejdříve po 28 dnech od jejich narození.
(2)
Králíci ve výkrmu se chovají ve skupinách; minimální podlahová plocha je 0,2 m2 na jednoho králíka ve výkrmu; králíci mají možnost přístupu do výběhu.
(3)
Chovní králíci mohou pocházet z neekologických chovů.
(4)
Králíci pocházející z neekologických chovů se mohou označovat jako bioprodukt nejdříve po 3 měsících od zařazení do ekologického chovu.“.
6.
§ 5 se včetně nadpisu a odkazu pod nadpisem zrušuje.
7.
Příloha č. 1 zní:
„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 16/2006 Sb.
Vzor žádosti o registraci
653kB
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení.
Ministr:
Ing. Bendl v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 28/2012 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 28/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky a Ministerstvem zdravotnictví Moldavské republiky o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy
Vyhlášeno 16. 3. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 16. 1. 2012, částka 16/2012
* Článek 1 - Smluvní strany budou v rozsahu jim svěřené působnosti vymezené platnými právními předpisy obou smluvních stran podporovat vzájemnou spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy na základě reciprocity a vzájemné výhodnosti s cílem posilovat zdravotnic
* Článek 2 - Smluvní strany budou podporovat vzájemnou spolupráci v těchto oblastech:
* Článek 3 - Vzájemná spolupráce smluvních stran v oblastech uvedených v článku 2 bude uskutečňována především formou:
* Článek 4 - Smluvní strany budou podle svých možností podporovat spolupráci a přímé kontakty mezi zdravotnickými institucemi a organizacemi ve svých státech.
* Článek 5 - Toto ujednání bude prováděno v souladu s právními předpisy platnými na území obou smluvních stran.
* Článek 6 - 1. Obě strany si vzájemně oznámí diplomatickou cestou, že jejich vnitrostátní právní požadavky nutné pro vstup v platnost tohoto ujednání, byly splněny. Ujednání vstoupí v platnost dnem doručení pozdějšího z těchto oznámení.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 16. 1. 2012
28
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 29. listopadu 2011 bylo v Praze podepsáno Ujednání mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky a Ministerstvem zdravotnictví Moldavské republiky o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy.
Ujednání vstoupilo v platnost na základě svého článku 6 odst. 1 dne 16. ledna 2012.
České znění Ujednání a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
Ujednání
mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky
a Ministerstvem zdravotnictví Moldavské republiky
o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy
Ministerstvo zdravotnictví České republiky a Ministerstvo zdravotnictví Moldavské republiky, dále jen „smluvní strany“,
vědomy si důležitosti mezinárodní spolupráce v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy a potřeby upevnění vzájemné spolupráce,
přejíce si vytvořit vhodné podmínky pro rozvoj spolupráce na základě rovnosti a vědomy si potřeby stanovení odpovídajícího právního základu vzájemných vztahů spolupráce, se dohodly takto:
Článek 1
Smluvní strany budou v rozsahu jim svěřené působnosti vymezené platnými právními předpisy obou smluvních stran podporovat vzájemnou spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy na základě reciprocity a vzájemné výhodnosti s cílem posilovat zdravotnické systémy a přispívat ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel států obou smluvních stran.
Článek 2
Smluvní strany budou podporovat vzájemnou spolupráci v těchto oblastech:
-
fungování zdravotnických systémů,
-
ochrana a podpora veřejného zdraví,
-
zdravotnická vědecko-výzkumná činnost,
-
léčivé přípravky a zdravotnické prostředky,
-
transplantace orgánů, tkání a buněk,
-
zdravotní péče,
-
další oblasti spolupráce vzájemně dohodnuté smluvními stranami.
Článek 3
Vzájemná spolupráce smluvních stran v oblastech uvedených v článku 2 bude uskutečňována především formou:
-
pracovních kontaktů,
-
vzájemných návštěv vyšších úředních zástupců,
-
sdílením odborných materiálů a dokumentů (publikací a studií),
-
sdílením zkušeností, informací a příkladů dobré praxe,
-
další formou spolupráce vzájemně dohodnutou smluvními stranami.
Článek 4
Smluvní strany budou podle svých možností podporovat spolupráci a přímé kontakty mezi zdravotnickými institucemi a organizacemi ve svých státech.
Článek 5
Toto ujednání bude prováděno v souladu s právními předpisy platnými na území obou smluvních stran.
Článek 6
1.
Obě strany si vzájemně oznámí diplomatickou cestou, že jejich vnitrostátní právní požadavky nutné pro vstup v platnost tohoto ujednání, byly splněny. Ujednání vstoupí v platnost dnem doručení pozdějšího z těchto oznámení.
2.
Toto ujednání se sjednává na dobu neurčitou. Každá smluvní strana může toto ujednání vypovědět zasláním písemného oznámení diplomatickou cestou druhé smluvní straně. Tato výpověď nabude platnosti po uplynutí 6 (šesti) měsíců ode dne doručení tohoto oznámení.
3.
Toto ujednání může být měněno a doplňováno na základě vzájemné dohody smluvních stran. Změny a doplňky tohoto ujednání vstoupí v platnost v souladu s ustanovením odstavce 1 tohoto článku
Dáno v Praze dne 29. listopadu 2011, ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, moldavském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílností ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém.
Za Ministerstvo zdravotnictví
České republiky
J.E. Leoš Heger
Ministr zdravotnictví
Za Ministerstvo zdravotnictví
Moldavské republiky
J.E. Iurie Leancă
Místopředseda vlády,
ministr zahraničních věcí a
evropské integrace |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 25/2012 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 25/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o spolupráci v oblasti zajištění vojenského letového provozu
Vyhlášeno 13. 3. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 25. 2. 2012, částka 15/2012
* Článek 1 - Účel Dohody
* Článek 2 - Vymezení pojmů
* Článek 3 - Oblasti spolupráce
* Článek 4 - Povolení vojenského letového provozu
* Článek 5 - Letové provozní služby a uspořádání vzdušného prostoru
* Článek 6 - Mimořádný případ
* Článek 7 - Výměna informací
* Článek 8 - Dokumentace
* Článek 9 - Vojenská letecká přeprava
* Článek 10 - Vojenská letecká cvičení, vojenský letecký výcvik a využívání vojenských výcvikových prostorů a zařízení
* Článek 11 - Vyúčtování poskytnutých služeb
* Článek 12 - Řešení škod
* Článek 13 - Řešení sporů
* Článek 14 - Výměna zkušeností
* Článek 15 - Závěrečná ustanovení
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 25. 2. 2012
25
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 14. prosince 2011 byla v Piešťanech podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o spolupráci v oblasti zajištění vojenského letového provozu.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 15 odst. 1 dne 25. února 2012.
Dnem vstupu této Dohody v platnost pozbyl platnosti Protokol mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o spolupráci v oblasti zabezpečení letového provozu, společné přepravě a výměně informací o letech vojenských letadel v prostoru státní hranice mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, podepsaný v Praze dne 2. října 2000 a vyhlášený pod č. 140/2000 Sb. m. s.
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
DOHODA
MEZI
VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY
A
VLÁDOU SLOVENSKÉ REPUBLIKY
O
SPOLUPRÁCI V OBLASTI ZAJIŠTĚNÍ
VOJENSKÉHO LETOVÉHO PROVOZU
Vláda České republiky a vláda Slovenské republiky (dále jen „smluvní strany“).
odvolávajíce se na Smlouvu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o dobrém sousedství, přátelských vztazích a spolupráci, podepsanou v Bratislavě dne 23. listopadu 1992,
berouce v úvahu Dohodu mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o statutu jejich ozbrojených sil, podepsanou v Londýně dne 19. června 1951 (dále jen „Dohoda NATO SOFA“),
odvolávajíce se na Úmluvu o mezinárodním civilním letectví, podepsanou v Chicagu dne 7. prosince 1944 (dále jen „Chicagská úmluva“),
uplatňujíce Nařízení Komise (ES) č. 2150/2005 z 23. prosince 2005, kterým se stanoví společná pravidla pro pružné využívání vzdušného prostoru (dále jen „Nařízení Komise“),
berouce v úvahu rozhodnutí Vojenského výboru Organizace Severoatlantické smlouvy (dále jen „NATO“) MC 54/1,
vycházejíce z Ujednání mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o vzájemné spolupráci, podepsaného v Bratislavě dne 2. května 1994,
usilujíce o vzájemně výhodnou spolupráci v oblasti zajištění vojenského letového provozu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou,
se dohodly takto:
Článek 1
Účel Dohody
Účelem této Dohody je rámcově upravit zejména podmínky spolupráce v oblasti vojenského leteckého výcviku, zajištění vojenských leteckých cvičení, vojenské letecké přepravy a plnění úkolů integrovaného systému protivzdušné obrany Organizace Severoatlantické smlouvy (dále jen „NATINADS“), včetně nácviku plnění těchto úkolů.
Článek 2
Vymezení pojmů
(1)
Pro účely této Dohody mají pojmy „letadlo“, „údobí nouze“, „letecká nehoda'“, „incident“, „letové provozní služby“ a „řízení letového provozu'' stejný význam jako v příloze 11 Chicagské úmluvy.
(2)
Pro účely této Dohody pojem
a)
„vojenské letadlo“ znamená letadlo ve službách ArmádyArmády České republiky (dále jen „AČR“) a vojenské letadlo ozbrojených sil Slovenské republiky (dále jen „OS SR“),
b)
„vojenský letový provoz“ znamená letový provoz vojenských letadel ve vzdušném prostoru nebo na území států smluvních stran, zahrnující např. vojenský letecký výcvik, vojenská letecká cvičení, vojenskou leteckou přepravu a plnění úkolů NATINADS včetně jejich nácviku,
c)
„stanoviště letových provozních služeb“ (dále jen „stanoviště ATS“) znamená civilní nebo vojenské stanoviště odpovědné za poskytování letových provozních služeb,
d)
„mimořádný případ“ znamená případ, kdy bylo ohledně vojenského letadla státu jedné smluvní strany ve vzdušném prostoru nebo na území státu druhé smluvní strany vyhlášeno údobí nouze nebo u něj došlo k letecké nehodě nebo incidentu,
e)
„vojenský výcvikový prostor“ znamená geografickou oblast zvlášť vymezenou v čase a prostoru k provádění výcviku jednotek AČR a OS SR,
f)
„personál“ znamená příslušníky ozbrojených sil a civilní personál doprovázející ozbrojené síly států smluvních stran,
g)
„vojenská letecká přeprava“ znamená let vojenského letadla státu jedné smluvní strany s cílem přepravit personál nebo materiál státu druhé smluvní strany.
Článek 3
Oblasti spolupráce
Smluvní strany spolupracují zejména v těchto oblastech:
a)
lety vojenských letadel státu jedné smluvní strany ve vzdušném prostoru státu druhé smluvní strany,
b)
plnění úkolů ochrany vzdušného prostoru v rámci NATINADS podle platných standardních postupů NATO a nácvik plnění těchto úkolů,
c)
vzájemné využívání vojenských letišť,
d)
vzájemné využívám vojenských výcvikových prostorů a zařízení k výcviku vzdušných sil,
e)
vojenská letecká přeprava.
Článek 4
Povolení vojenského letového provozu
(1)
Vojenská letadla mohou vstupovat do vzdušného prostoru státu druhé smluvní strany na základě diplomatického povolení vydaného v souladu s vnitrostátními právními předpisy státu druhé smluvní strany. Lety vojenských letadel ve vzdušném prostoru státu druhé smluvní strany se provádějí v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými jsou státy smluvních stran vázány, a podle vnitrostátních právních a leteckých předpisů státu druhé smluvní strany.
(2)
Smluvní strana žádající o let ve vzdušném prostoru státu druhé smluvní strany je povinna předložit žádost o diplomatické povolení letu vojenského letadla ve vzdušném prostoru státu druhé smluvní strany příslušnému orgánu tohoto státu v termínu a způsobem určeným tímto orgánem.
(3)
Letový plán vojenského letadla ve vzdušném prostoru státu druhé smluvní strany musí být v souladu s vydaným diplomatickým povolením.
(4)
Ustanovení odstavce 1 až 3 se nepoužijí, pokud mezinárodní smlouvy, kterými jsou státy smluvních stran vázány, nebo vnitrostátní právní předpisy států smluvních stran stanoví pro specifické lety vojenských letadel (např. lety vojenských letadel plnících úkoly ochrany vzdušného prostoru států smluvních stran a vojenských letadel vykonávajících nácvik plnění těchto úkolů) jiný režim.
(5)
Ve vzdušném prostoru státu druhé smluvní strany je zakázáno provádět lety vyzbrojených vojenských letadel (např. raketami, bombami, kanónovou municí) a lety vojenských letadel vybavených prostředky schopnými provádět vzdušný průzkum a radioelektronický boj.
(6)
Ustanovení odstavce 5 se nevztahuje na tyto případy:
a)
lety vojenských letadel při plnění úkolů NATINADS včetně nácviku plnění těchto úkolů,
b)
lety vojenských letadel při plnění úkolů nácviku bojového použití s vlastní leteckou výzbrojí v rámci využití vojenských výcvikových prostorů státu druhé smluvní strany,
c)
lety vojenských letadel s průzkumným zařízením, které se uskutečňují v rámci jiných mezinárodních smluv, kterými jsou státy smluvních stran vázány.
(7)
Ve vzdušném prostoru státu druhé smluvní strany je možno provádět lety ne vyzbrojených vojenských letadel přepravujících výzbroj a munici, která mají v diplomatickém povolení tuto skutečnost uvedenu.
Článek 5
Letové provozní služby a uspořádání vzdušného prostoru
(1)
Letům vojenských letadel státu jedné smluvní strany ve vzdušném prostoru státu druhé smluvní strany budou letové provozní služby poskytovat:
a)
civilní stanoviště ATS v souladu s postupy státu, v jehož vzdušném prostoru se let provádí, platnými pro civilní letectví v případě, kdy je let prováděn podle pravidel Mezinárodní organizace pro civilní letectví (dále jen „ICAO“), a v rámci svého oprávnění i v případech, kdy je let prováděn podle jiných pravidel, než pravidel ICAO, a
b)
vojenská stanoviště ATS v souladu s postupy státu, v jehož vzdušném prostoru se let provádí, platnými pro vojenské letectví v případě, kdy je let prováděn podle jiných pravidel, než pravidel ICAO.
(2)
Součinnost vojenských stanovišť ATS státu smluvních stran se uskutečňuje v souladu se schválenými operačními postupy vzdušných sil AČR a vzdušných sil OS SR.
(3)
V případě přeshraničních činností smluvní strany uplatňují též postupy stanovené Nařízením Komise.
Článek 6
Mimořádný případ
V mimořádném případě podle článku 2 odst. 2 písm. d) této Dohody se bude postupovat v souladu s vnitrostátními právními předpisy státu smluvní strany, na jehož území k takovému případu došlo.
Článek 7
Výměna informací
(1)
Smluvní strany si na vyžádání navzájem předávají informace o:
a)
letištích,
b)
aktuálním rozdělení vzdušného prostoru,
c)
provozuschopnosti zabezpečovacích prostředků,
d)
stavu počasí s důrazem na výskyt nebezpečných povětrnostních jevů,
e)
událostech z oblasti bezpečnosti letů.
(2)
Předmětem výměny informací jsou zejména informace, které není možno získat z veřejně dostupných zdrojů.
(3)
Pro zaručení identity topografických informací si smluvní strany poskytnou příslušné mapy podle Protokolu mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o spolupráci v oblasti topografického zabezpečení, podepsaného v Bratislavě dne 11. dubna 1996.
(4)
Všechny utajované informaceutajované informace vytvořené nebo vyměňované v rámci provádění této Dohody se používají, poskytují, ukládají, zpracovávají a chrání v souladu s ustanoveními Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o vzájemné ochraně utajovaných skutečností, podepsané v Bratislavě dne 3. února 2005, ve znění Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o změně Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o vzájemné ochraně utajovaných skutečností podepsané v Brunovcích dne 25. června 2008.
Článek 8
Dokumentace
(1)
Smluvní strany dokumentují a uchovávají údaje o letech vojenských letadel podle této Dohody v písemné, zvukové, elektronické nebo v jiné podobě nejméně 30 dní.
(2)
Na žádost jedné smluvní strany jí druhá smluvní strana tuto dokumentaci poskytne v souladu s vnitrostátními právními předpisy státu druhé smluvní strany.
Článek 9
Vojenská letecká přeprava
(1)
Vojenská letecká přeprava se uskutečňuje na základě žádosti smluvní strany požadující tuto přepravu. V žádosti bude specifikován účel letu, požadovaná místa vzletu a přistání, datum a čas konání letu, počet přepravovaného personálu, jakož i druh a rozsah přepravovaného materiálu.
(2)
Žádost o uskutečnění vojenské letecké přepravy se předává v písemné formě, a to:
a)
na české straně náčelníkovi Generálního štábu AČR,
b)
na slovenské straně náčelníkovi Generálního štábu OS SR.
(3)
Smluvní strana, které byla žádost o uskutečnění vojenské letecké přepravy doručena, oznámí bezodkladně druhé smluvní straně, zda a v jakém rozsahu může v souladu s vnitrostátními právními předpisy svého státu požadovanou přepravu uskutečnit.
(4)
Smluvní strany se navzájem informují o volné přepravní kapacitě zbývající při přepravě vlastního personálu nebo materiálu. Pokud má druhá smluvní strana zájem tuto volnou přepravní kapacitu využít, podá žádost podle odstavce 1 tohoto článku.
Článek 10
Vojenská letecká cvičení, vojenský letecký výcvik a využívání vojenských výcvikových prostorů a zařízení
(1)
K plnění výcvikových úkolů vzdušných sil AČR a vzdušných sil OS SR umožní smluvní strany vzájemné využívání vojenských výcvikových prostorů a zařízení k provádění vojenského leteckého výcviku a vojenských leteckých cvičení včetně bojových střeleb.
(2)
Vojenský letecký výcvik, včetně nácviku plnění úkolů ochrany vzdušného prostoru států smluvních stran v rámci NATINADS, se uskutečňuje v souladu se schválenými operačními postupy vzdušných sil AČR a vzdušných sil OS SR.
Článek 11
Vyúčtování poskytnutých služeb
(1)
Smluvní strany si na základě účetních dokumentů vzájemně hradí služby a materiální zabezpečení poskytnuté podle této Dohody.
(2)
Do nákladů za vojenskou leteckou přepravu se započítávají zejména poplatky za použití letišť, poplatky za letové navigační služby, a náklady vynaložené na zabezpečení letadla (např. cena spotřebovaného paliva) a jeho posádky (stravné, kapesné, ubytování, občerstvení na palubě apod.). Pokud je během vojenské letecké přepravy přepravován personál a materiál obou smluvních stran současně, náklady související s uskutečněním této přepravy hradí smluvní strany poměrně v závislosti na jejich podílu přepravovaného personálu nebo materiálu.
(3)
Výši úhrady za palivo, olej a maziva a další materiál budou smluvní strany uplatňovat podle skutečně vynaložených nákladů s přihlédnutím k příslušným ustanovením Dohody NATO SOFA.
(4)
Náklady spojené s prováděním této Dohody se vyúčtují podle Protokolu mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o platebních podmínkách mezi ArmádouArmádou České republiky a ArmádouArmádou Slovenské republiky, podepsaného v Praze dne 26. října 1995. Podrobnosti budou upraveny v prováděcích protokolech podle čl. 15 odst. 4 této Dohody.
Článek 12
Řešení škod
(1)
Škody, na které se vztahuje Dohoda NATO SOFA, a z nich vyplývající finanční nároky, které vzniknou v souvislosti s prováděním této Dohody, se řeší v souladu s příslušnými ustanoveními Dohody NATO SOFA.
(2)
Škody, na které se nevztahuje Dohoda NATO SOFA, a z nich vyplývající finanční nároky, které vzniknou v souvislosti s prováděním této Dohody, se řeší podle vnitrostátních právních předpisů státu, na jehož území ke škodě došlo.
Článek 13
Řešení sporů
Spory mezi smluvními stranami ohledně výkladu nebo provádění této Dohody budou řešeny výhradně jednáním a konzultacemi smluvních stran.
Článek 14
Výměna zkušeností
Smluvní strany si budou jednou ročně vyměňovat zkušenosti z provádění této Dohody s cílem systematicky zkvalitňovat vzájemnou spolupráci. Jednání se budou konat střídavě na území států smluvních stran na základě reciprocity. Náklady spojené s účastí na jednání se budou hradit v souladu s články 6, 7 a 8 Ujednání mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o vzájemné spolupráci, podepsaného v Bratislavě dne 2. května 1994.
Článek 15
Závěrečná ustanovení
(1)
Tato Dohoda vstoupí v platnost třicátého (30.) dne ode dne doručení pozdějšího oznámení o splnění vnitrostátních podmínek potřebných ke vstupu této Dohody v platnost.
(2)
Tato Dohoda se uzavírá na dobu neurčitou.
(3)
Dnem vstupu této Dohody v platnost pozbude platnosti Protokol mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o spolupráci v oblasti zabezpečení letového provozu, společné přepravě a výměně informací o letech vojenských letadel v prostoru státní hranice mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, podepsaný v Praze dne 2. října 2000.
(4)
Podrobnosti spolupráce ozbrojených sil států smluvních stran podle této Dohody budou upraveny prováděcími protokoly uzavřenými mezi ministerstvy obrany smluvních stran. Tyto prováděcí protokoly nebudou součástí této Dohody.
(5)
Tato Dohoda může být změněna nebo doplněna pouze na základě vzájemné dohody smluvních stran formou písemného dodatku. Dodatky nabudou platnosti v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.
(6)
Každá smluvní strana může tuto Dohodu písemně vypovědět. Výpověď nabude platnosti šest (6) měsíců ode dne doručení oznámení o výpovědi druhé smluvní straně.
(7)
Ukončení platnosti této Dohody nemá vliv na provádění závazků, které vznikly v průběhu trvání její platnosti.
Dáno v Piešťanech dne 14. prosince 2011 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a slovenském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za vládu
České republiky
Jiří Šedivý, Ph.D., v. r.
1\\. náměstek ministra obrany
České republiky
Za vládu
Slovenské republiky
Róbert Ondrejcsák v. r.
státní tajemník Ministerstva obrany
Slovenské republiky |
Vyhláška č. 78/2012 Sb. | Vyhláška č. 78/2012 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 12. 3. 2012, datum účinnosti 1. 4. 2012, částka 28/2012
* Čl. I - V § 2 odst. 6 vyhlášky č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění vyhlášky č. 464/2009 Sb., se na konci textu písmene a) doplňují slova „, pokud nemá volný přístup do výběhu nebo na pastvu“.
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 4. 2012
78
VYHLÁŠKA
ze dne 29. února 2012,
kterou se mění vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 29 odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 77/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., k provedení § 12c odst. 3 zákona:
Čl. I
V § 2 odst. 6 vyhlášky č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění vyhlášky č. 464/2009 Sb., se na konci textu písmene a) doplňují slova „, pokud nemá volný přístup do výběhu nebo na pastvu“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2012.
Ministr:
Ing. Bendl v. r. |
Zákon č. 77/2012 Sb. | Zákon č. 77/2012 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 12. 3. 2012, datum účinnosti 1. 4. 2012, částka 28/2012
* Čl. I - Zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 4. 2012
77
ZÁKON
ze dne 7. února 2012,
kterým se mění zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se slova „Evropských společenství (dále jen „předpisy Společenství“)“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
2.
V § 2 písm. n) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“ a slovo „Společenství“ se zrušuje.
3.
V § 5 odst. 1 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:
„k)
při distribuci tkání a buněk dodržování pravidel správné distribuční praxe; pravidla správné distribuční praxe pro distribuci tkání a buněk stanoví prováděcí právní předpis.“.
4.
V § 5 odst. 3 úvodní části ustanovení, § 10 odst. 2 písm. c), § 11 odst. 1 písm. a), § 12, § 13 odst. 1 a 3, § 15 odst. 1 písm. c), § 15 odst. 2 písm. a) a v § 25 odst. 8 se slovo „Společenství“ zrušuje.
5.
V § 10 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Jde-li pouze o distribuci podle § 2 písm. e), může tkáňové zařízení uzavřít smlouvu o přepravě tkání a buněk také s právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, která není provozovatelem uvedeným v odstavci 2. Tato osoba musí být držitelem povolení k distribuci tkání a buněk uděleného podle § 20a.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.
6.
V § 10 odst. 6 se slova „Ze smlouvy podle odstavce 1 a ze smlouvy podle odstavce 4“ nahrazují slovy „Ze smluv podle odstavců 1, 3 nebo 5“ a slova „zajišťované na jejím základě“ se nahrazují slovy „zajišťované na jejich základě“.
7.
V § 10 odst. 7 se slova „odstavců 1, 4 a 5“ nahrazují slovy „odstavců 1, 5 a 6“.
8.
V části první se v nadpisu hlavy III slovo „SPOLEČENSTVÍ“ zrušuje.
9.
V § 11 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „; tkáňové zařízení může zajistit distribuci tkání a buněk z tkáňového zařízení do třetí země prostřednictvím osoby, které mají být tkáně a buňky ve třetí zemi dodány, nebo jí písemně pověřenou osobou, za podmínky, že jde o distribuci tkání a buněk podle právních předpisů státu, do kterého mají být tkáně a buňky dodány“.
10.
V § 14 písm. c) bodě 2 se slovo „Společenství“ nahrazuje slovy „Evropské unie“.
11.
V § 15 odst. 2 písm. b) se slova „států Společenství“ nahrazují slovem „států“ a slova „předpisy Společenství“ se nahrazují slovy „předpisy Evropské unie“.
12.
Za § 20 se vkládá nový § 20a, který zní:
㤠20a
(1)
Povolení činnosti může být omezeno jen na povolení k distribuci tkání a buněk. Pro obsah žádosti o povolení k distribuci tkání a buněk se ustanovení § 17 neužije; žádost se předkládá Ústavu a musí obsahovat
a)
doklad osvědčující, že jde o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu,
b)
postupy a podmínky, které zaručují zachování jakosti a bezpečnosti tkání a buněk při jejich distribuci,
c)
postupy a podmínky pro přesné, rychlé a doložitelné stažení distribuovaných tkání a buněk z dalšího použití,
d)
údaje a dokumentaci dokládající předpoklady žadatele při distribuci tkání a buněk plnit povinnosti podle tohoto zákona.
(2)
Strukturu, rozsah a nezbytné náležitosti údajů a dokumentace uvedených v odstavci 1 stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
Při rozhodování o žádosti o povolení k distribuci tkání a buněk podle odstavce 1 Ústav postupuje podle § 18 a 19 obdobně a pro změny tohoto povolení, jeho zrušení a zánik platí § 20 obdobně.
(4)
Pro držitele povolení k distribuci tkání a buněk platí při jejich distribuci stejné povinnosti, jaké má při jejím provádění provozovatel tkáňového zařízení. Držitel povolení k distribuci tkání a buněk je povinen při jejich distribuci dodržovat pravidla správné distribuční praxe stanovená prováděcím právním předpisem vydaným podle § 5 odst. 1 písm. k).“.
13.
V § 25 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Držitel povolení k distribuci tkání a buněk se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 20a odst. 4 při jejich distribuci poruší pravidla správné distribuční praxe.“.
14.
V § 25 odst. 6 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo v rozporu s § 5 odst. 1 písm. k) při distribuci tkání a buněk poruší pravidla správné distribuční praxe,“.
15.
V § 29 se slova „§ 5 odst. 1 písm. a), c) až f)“ nahrazují slovy „§ 5 odst. 1 písm. a), c) až f) a k)“ a za slova „§ 17 odst. 4“ se vkládají slova „, § 20a odst. 2“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Zákon č. 76/2012 Sb. | Zákon č. 76/2012 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 12. 3. 2012, datum účinnosti 12. 3. 2012, částka 28/2012
* Čl. I - Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 296/200
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 12. 3. 2012
76
ZÁKON
ze dne 7. února 2012,
kterým se mění zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 153/2010 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odstavec 2 zní:
„(2)
Zákon stanoví pravomoc
a)
vlády,
b)
ústředních správních úřadů, České národní banky, krajských úřadů, obecních úřadů obce s rozšířenou působností (dále jen „správní úřad“) a
c)
orgánů územních samosprávných celků
při přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavy. Stanoví též práva a povinnosti fyzických a právnických osob při přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavy.“.
2.
V § 2 odst. 1 písm. c) se slova „podle § 10“ zrušují.
3.
V § 2 odst. 1 se písmeno h) včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušuje.
Dosavadní písmena i) až k) se označují jako písmena h) až j).
4.
V § 2 odst. 1 písmeno i) zní:
„i)
uchováním výrobních schopností uchování provozuschopných výrobně technologických zařízení a dokumentace ve vlastnictví dodavatele mobilizační dodávky nebo dodavatele nezbytné dodávky určených k zahájení nebo rozšíření výroby předmětu mobilizační nebo nezbytné dodávky a pro jinou výrobu nevyužívaných,“.
5.
V § 2 odst. 1 písm. j) bodě 1 a v § 19 odst. 3 se slova „právo hospodaření“ nahrazují slovy „příslušnost hospodařit“.
6.
V § 3 odst. 1 písm. b) se slovo „hasičských“ zrušuje, slovo „a“ se nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „a zdravotnické záchranné služby“.
7.
V § 5 písm. a) se slovo „uvolnění“ nahrazuje slovem „použití“.
8.
V § 6 odst. 1 písm. e) se slovo „řádnou“ zrušuje.
9.
V § 6 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
se podílí na systému dalšího profesního vzdělávání pracovníků správních úřadů a dodavatelů mobilizačních dodávek v oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy, který zajišťuje Správa státních hmotných rezerv.“.
10.
V § 6 odstavec 2 zní:
„(2)
Ústřední správní úřad v okruhu své působnosti zajišťuje nezbytnou dodávku,
a)
kterou krajský úřad nemůže zajistit v rámci svého správního obvodu,
b)
jejíž význam přesahuje správní obvod kraje, nebo
c)
jedná-li se o podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních služeb nebo zdravotnické záchranné služby zřízených v okruhu jeho působnosti.“.
11.
§ 7 a 8 včetně nadpisů znějí:
㤠7
Orgány kraje
(1)
Hejtman kraje (dále jen „hejtman“) zajišťuje připravenost kraje v systému hospodářských opatření pro krizové stavy; ostatní orgány kraje se na této připravenosti podílejí. Za tímto účelem hejtman
a)
řídí a kontroluje přípravu a provedení hospodářských opatření pro krizové stavy,
b)
zajišťuje přidělení zásob pro humanitární pomoc,
c)
nařizuje regulační opatření podle § 21.
(2)
Krajský úřad v systému hospodářských opatření pro krizové stavy
a)
zpracovává plán nezbytných dodávek kraje s využitím plánů nezbytných dodávek obcí s rozšířenou působností, jejichž zpracování koordinuje,
b)
zabezpečuje nezbytnou dodávku k uspokojení základních životních potřeb obyvatel kraje,
c)
zajišťuje činnosti umožňující přijetí regulačních opatření.
(3)
Na území hlavního města Prahy plní úkoly krajského úřadu v systému hospodářských opatření pro krizové stavy Magistrát hlavního města Prahy.
§ 8
Orgány obce s rozšířenou působností
(1)
Starosta obce s rozšířenou působností zajišťuje připravenost správního obvodu obce s rozšířenou působností v systému hospodářských opatření pro krizové stavy; ostatní orgány obce s rozšířenou působností se na této připravenosti podílejí.
(2)
Obecní úřad obce s rozšířenou působností v systému hospodářských opatření pro krizové stavy
a)
zpracovává plán nezbytných dodávek obce s rozšířenou působností,
b)
plní úkoly uložené krajským úřadem,
c)
zajišťuje činnosti umožňující přijetí regulačních opatření.
(3)
Na území hlavního města Prahy plní úkoly obecního úřadu obce s rozšířenou působností v systému hospodářských opatření pro krizové stavy úřad městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy.
(4)
Starosta městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy má v systému hospodářských opatření pro krizové stavy stejné pravomoci jako starosta obce s rozšířenou působností.“.
12.
V § 10 odst. 1 písm. b) se slovo „hasičských“ zrušuje, slovo „a“ se nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „, zdravotnické záchranné služby a Policie České republiky“.
13.
V § 10 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
14.
V § 10 odst. 2 se slovo „její odběratel“ nahrazuje slovy „orgán krizového řízení, který o ní rozhodl“.
15.
V § 10 odst. 3 větě první, § 13 odst. 4, § 15 větě druhé a v § 16 odst. 1 větě druhé se slovo „odborně“ nahrazuje slovem „věcně“.
16.
V § 10 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
17.
V § 10 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Pokud věcně příslušný ústřední správní úřad prokazatelně nemůže zajistit nezbytnou dodávku v okruhu své působnosti, požádá Správu státních hmotných rezerv o vytvoření pohotovostních zásob nebo o uhrazení nákladů na uchování výrobních schopností.“.
18.
§ 11 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 24 a 11 zní:
㤠11
Pohotovostní zásoby
(1)
Pohotovostní zásoby vytváří Správa státních hmotných rezerv v systému státních hmotných rezerv24).
(2)
O použití pohotovostních zásob rozhoduje vedoucí ústředního správního úřadu, na základě jehož požadavku byly pohotovostní zásoby vytvořeny. V souladu s tímto rozhodnutím Správa státních hmotných rezerv poskytne pohotovostní zásoby příjemci, kterým může být správní úřad nebo orgán územní samosprávy nebo sbor či služba podle § 10 odst. 1 písm. b). Příjemce je oprávněn poskytnout pohotovostní zásoby fyzické nebo právnické osobě nebo jiné organizační složce státu.
(3)
Poskytnuté pohotovostní zásoby, mimo zásob, které byly spotřebovány, je příjemce povinen vrátit do 60 dnů po zrušení krizového stavu. Po této lhůtě je příjemce oprávněn užívat poskytnuté pohotovostní zásoby pouze na základě smlouvy uzavřené se Správou státních hmotných rezerv. Návrh smlouvy zpracuje Správa státních hmotných rezerv na základě žádosti předložené příjemcem do 60 dnů po zrušení krizového stavu. Pokud příjemce žádost v uvedené lhůtě nepředloží, je užívání pohotovostních zásob neoprávněným použitím majetku, k němuž má Správa státních hmotných rezerv příslušnost hospodařit11). V případě nevrácení poskytnutých pohotovostních zásob se postupuje podle právních předpisů upravujících hospodaření s majetkem státu.
24)
Zákon č. 97/1993 Sb.
11)
§ 7 odst. 1 zákona č. 97/1993 Sb.“.
19.
V § 12 odstavec 2 zní:
„(2)
O vydání zásob pro humanitární pomoc rozhoduje předseda Správy státních hmotných rezerv na základě požadavku hejtmana nebo starosty obce s rozšířenou působností. Přidělení zásob pro humanitární pomoc fyzickým osobám vážně postiženým krizovou situací zajišťuje hejtman nebo starosta obce s rozšířenou působností, kterému byly zásoby pro humanitární pomoc poskytnuty. Vydané zásoby se neuhrazují, ani nevracejí.“.
20.
V § 15 úvodní části ustanovení se za slova „tohoto plánu předává“ vkládají slova „do 30 dnů po zpracování“.
21.
V § 16 odst. 2 se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 14 zrušuje.
22.
V § 16 odst. 6 se slovo „Odborně“ nahrazuje slovem „Věcně“.
23.
V § 17 větě druhé se za slova „krizových stavů u“ vkládá slovo „územně“ a slovo „orgánu“ se zrušuje.
24.
V § 20 odstavec 1 zní:
„(1)
Regulační opatření slouží ke snížení spotřeby nedostatkových surovin a výrobků a dodávek služeb nebo k usměrnění spotřeby a dodávek v souladu s krizovými plány v případech, kdy krizová situace nabývá takového rozsahu, že běžné ekonomické nástroje nejsou při zajišťování nezbytných dodávek dostatečně účinné.“.
25.
V § 20 odst. 2 se slovo „přijata“ nahrazuje slovem „nařízena“ a slovo „vyhlášena“ se nahrazuje slovem „nařízena“.
26.
V § 20 odst. 3 se slovo „vyhlášených“ nahrazuje slovem „nařízených“.
27.
V § 21 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „krajský hejtman,“ nahrazují slovy „hejtman nebo“, slova „nebo starosta určené obce“ se zrušují a slova „místo podnikání nebo sídlo podniku nebo organizační složky“ se nahrazují slovy „bydliště, sídlo, místo podnikání nebo sídlo organizační složky podniku“.
28.
V § 21 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „krajský“ zrušuje a za slovo „hejtman“ se vkládá slovo „nařídit“.
29.
V § 21 odst. 2 písm. a) úvodní části ustanovení se slovo „zavést“ zrušuje.
30.
V § 21 odst. 2 písm. a) bodě 2 se slova „na něž vznikne spotřebiteli nárok“ nahrazují slovy „které lze spotřebiteli prodat“.
31.
V § 21 odst. 2 písm. b) se slovo „přijmout“ zrušuje.
32.
V § 21 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Povinnosti nařízené podle odstavců 1 a 2 jsou krizovými opatřeními podle § 3 odst. 2 krizového zákona.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
33.
V § 21 odst. 4 se slova „a výdaje“ zrušují.
34.
V § 21 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Za nouzového stavu, za stavu ohrožení státu a za válečného stavu může hejtman nebo starosta obce s rozšířenou působností v území, pro které byl vyhlášen krizový stav, nařídit opatření uvedená v odstavcích 1 a 2, pokud již taková opatření nenařídila vláda.“.
35.
V § 22 odst. 1 písm. b) se slova „veřejně obchodovatelnými“ nahrazují slovem „kótovanými“.
36.
V § 22 odst. 1 písm. d) se slova „zdravotnického materiálu“ nahrazují slovy „zdravotnických prostředků“.
37.
V § 23 odst. 1 písm. c) se slova „prostředky v českých korunách na účtech u bank“ nahrazují slovy „peněžními prostředky na účtech u osob oprávněných poskytovat platební služby“.
38.
V § 23 odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 18 a 25 zní:
„(3)
Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může guvernér České národní banky rozhodnutím vyhlášeným formou sdělení ve Sbírce zákonů
a)
rozhodnout o zásadních měnově politických opatřeních18),
b)
stanovit kurs české koruny vůči cizím měnám,
c)
omezit nebo zakázat bezhotovostní a hotovostní převody mezi poskytovateli finančních služeb,
d)
přerušit správní řízení vedená Českou národní bankou,
e)
omezit nebo zakázat výkon činností povolených Českou národní bankou,
f)
omezit nebo zakázat nákup a vývoz devizových hodnot25) a čerpání prostředků z devizových účtů, zavést nabídkovou povinnost devizových hodnot a stanovit její rozsah,
g)
omezit nebo zakázat osobám oprávněným poskytovat platební služby poskytování úvěrů a prodej úvěrových produktů,
h)
omezit nebo zakázat vývoz české koruny.
18)
§ 5 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
25)
§ 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů.“.
39.
§ 24 zní:
㤠24
(1)
Správní úřad kontroluje ve své působnosti přípravu hospodářských opatření pro krizové stavy a po vyhlášení krizových stavů jejich plnění a účinnost.
(2)
Správa státních hmotných rezerv kontroluje správní úřady, subjekty hospodářské mobilizace a dodavatele mobilizačních a nezbytných dodávek v celém rozsahu přípravy plánovaných hospodářských opatření pro krizové stavy a prověřuje jejich plnění a účinnost. Kontroluje rovněž využívání finančních prostředků přidělených z její rozpočtové kapitoly právnickým a podnikajícím fyzickým osobám zapojeným do systému hospodářských opatření pro krizové stavy.“.
Poznámka pod čarou č. 20 se zrušuje.
40.
Hlava V včetně nadpisu zní:
„HLAVA V
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 25
Přestupky
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní některou z povinností podle § 23 odst. 1, § 23 odst. 3 písm. f) nebo § 23 odst. 3 písm. h), nebo
b)
nesplní některou z povinností podle § 21 odst. 2 písm. b) nebo § 22 odst. 1 písm. c).
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
b)
do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b).
(3)
Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se horní hranice pokuty uvedené v odstavci 2 písm. b) zvyšuje na dvojnásobek.
§ 25a
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nesplní některou z povinností podle § 23 odst. 1 nebo § 23 odst. 3,
b)
nesplní některou z povinností podle § 21 odst. 1 nebo 2 nebo § 22 odst. 1,
c)
jako subjekt hospodářské mobilizace použije osvědčení o jmenování v rozporu s § 17,
d)
v rozporu s § 16 odst. 3 nevrátí osvědčení o jmenování subjektem hospodářské mobilizace nebo takové osvědčení použije v době, kdy rozhodnutí o odvolání subjektu hospodářské mobilizace nabylo právní moci, nebo
e)
nepředá nebo neaktualizuje vybrané údaje podle § 15.
(2)
Za správní delikt se uloží pokuta
a)
do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),
b)
do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),
c)
do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) nebo d),
d)
do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e).
(3)
Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se horní hranice pokuty uvedené v odstavci 2 písm. b) až d) zvyšuje na dvojnásobek.
§ 26
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)
Při určení výměry pokuty za správní delikt se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3)
Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní úřad o něm nezahájil řízení do jednoho roku, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy byl spáchán. Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se běh lhůt přerušuje.
(4)
Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(5)
Správní delikty podle § 25 odst. 1 a § 25a odst. 1 písm. a) a b) v prvním stupni projednává
a)
obecní úřad obce s rozšířenou působností ve svém správním obvodu v případech regulačních opatření nařízených starostou obce s rozšířenou působností,
b)
krajský úřad ve svém správním obvodu v případech regulačních opatření nařízených hejtmanem,
c)
Česká národní banka v případech regulačních opatření vyhlášených guvernérem České národní banky,
d)
ústřední správní úřad podle své působnosti v případech nařízení vlády.
(6)
Správní delikty podle § 25a odst. 1 písm. c) až e) projednává v prvním stupni Správa státních hmotných rezerv.
(7)
Uložení pokuty podle § 25 a 25a nezbavuje povinnou osobu povinnosti odstranit ve lhůtě stanovené příslušným správním úřadem protiprávní stav.“.
41.
§ 27a zní:
㤠27a
Působnosti stanovené hejtmanovi, krajskému úřadu, starostovi obce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“.
42.
Za § 27a se vkládají nové § 27b a 27c, které znějí:
㤠27b
Správní úřady při přípravě a přijetí opatření podle tohoto zákona využívají informační systémy pro podporu hospodářských opatření pro krizové stavy. Informační systémy pro podporu hospodářských opatření pro krizové stavy musí splňovat pravidla obdobně jako informační systémy krizového řízení podle krizového zákona.
§ 27c
V době krizového stavu se na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona nevztahuje správní řád, s výjimkou základních zásad činnosti správních orgánů; to neplatí, jde-li o rozhodování a ukládání povinností podle § 16, 25, 25a nebo 26 tohoto zákona.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Zákon č. 75/2012 Sb. | Zákon č. 75/2012 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 12. 3. 2012, datum účinnosti 12. 3. 2012, částka 28/2012
* Čl. I - V § 13 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 39/1993 Sb., zákona č. 183/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 29/1996 Sb., zákona č. 30/1996 Sb., zákona č. 253/2003 Sb.
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 12. 3. 2012
75
ZÁKON
ze dne 7. února 2012,
kterým se mění zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V § 13 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 39/1993 Sb., zákona č. 183/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 29/1996 Sb., zákona č. 30/1996 Sb., zákona č. 253/2003 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 531/2005 Sb., se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Odstavce 6 a 7 se nevztahují na
a)
oprávněnou osobu, které vzniklo právo na jiný pozemek podle § 11 odst. 2 tohoto zákona, ve znění zákona č. 183/1993 Sb., a její dědice,
b)
příbuzného v řadě přímé, manžela, partnera nebo sourozence osoby uvedené v písmenu a), která na něj právo na jiný pozemek podle § 11 odst. 2 tohoto zákona, ve znění zákona č. 183/1993 Sb., převede.
Ustanovení § 11a se pro postup při převodu jiného pozemku použije obdobně.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Ustanovení § 13 odst. 8 písm. b) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění tohoto zákona, se vztahuje i na převod práva mezi oprávněnou osobou nebo jejím dědicem, jimž vzniklo právo na jiný pozemek podle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění zákona č. 183/1993 Sb., na straně jedné, a příbuzným v řadě přímé, manželem, partnerem nebo sourozencem na straně druhé, uskutečněný nejpozději do dne účinnosti tohoto zákona.
2.
Ustanovení čl. VI zákona č. 253/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 253/2001 Sb., a některé další zákony, se nevztahuje na
a)
oprávněnou osobu, které vzniklo právo na jiný pozemek podle § 11 odst. 2 tohoto zákona, ve znění zákona č. 183/1993 Sb., a její dědice,
b)
příbuzného v řadě přímé, manžela, partnera nebo sourozence osoby uvedené v písmenu a), která na něj právo uvedené v § 11 odst. 2 tohoto zákona, ve znění zákona č. 183/1993 Sb., převede.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Zákon č. 73/2012 Sb. | Zákon č. 73/2012 Sb.
Zákon o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech
Vyhlášeno 12. 3. 2012, datum účinnosti 1. 9. 2012, částka 28/2012
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Základní pojmy
* § 3 - Zneškodnění a znovuzískávání regulovaných látek
* § 4 - Podmínky pro provoz a prodej zařízení obsahujícího regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny
* § 4a - Zákaz nakládání s nádobami na jedno použití pro fluorované skleníkové plyny
* § 5 - Označování výrobků nebo zařízení, které obsahují regulované látky
* § 6 - Poplatek za regulované látky
* § 7 - Označování výrobků a zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny
* Hodnotící a certifikační subjekt
* § 8 - (1) Hodnotící a certifikační subjekt vykonává na základě povolení ministerstva činnosti podle čl. 10 a 11 nařízení Komise (ES) č. 304/2008, čl. 4 a 5 nařízení Komise (ES) č. 306/2008, čl. 4 a 5 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2066 a čl. 7 a 8 provádě
* § 8a - (1) Hodnotící a certifikační subjekt je povinen
* § 9 - Atestační subjekt
* Certifikace a povolení
* § 10 - (1) Jen certifikovaná osoba může v oblasti fluorovaných skleníkových plynů vykonávat činnosti podle čl. 10 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014.
* § 10a - (1) Jen osoba, která k tomu má povolení ministerstva, může vykonávat zneškodňování fluorovaných skleníkových plynů nebo regeneraci fluorovaných skleníkových plynů.
* § 10b - (1) Certifikát nebo povolení zaniká
* § 11 - Podávání zpráv
* § 13 - Informační systém certifikovaných osob
* § 14 - Opatření k nápravě
* § 15 - Přestupky fyzických osob
* Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
* § 16 - (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která drží regulované látky, jejichž použití je v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1), se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 3 odst. 1
* § 17 - (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
* § 17a - (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která uchovává kopie záznamů podle čl. 6 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 4 odst. 4 neuchová tyto kopie v listinné nebo elektro
* § 17b - (1) Provozovatel zařízení, který vede a uchovává záznamy podle čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 4 odst. 3 nevede nebo neuchovává tyto záznamy v souladu s požadavky stanovenými prováděc
* § 18 - (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
* § 18a - (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která uvádí na trh fluorované skleníkové plyny, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 neprokáže, že zneškodnila nebo znovuzískala pro další použit
* § 18b - (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která prodává fluorované skleníkové plyny pro účely instalace, servisu, údržby nebo opravy zařízení, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014
* § 18c - (1) Provozovatel zařízení, které obsahuje fluorované skleníkové plyny, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014
* § 19 - (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009
* § 19a - (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
* Společná ustanovení ke správním deliktům
* § 20 - (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká inspekce životního prostředí s výjimkou přestupků podle § 16 odst. 5, § 17a odst. 3 a § 18a odst. 2 písm. a) až c) a § 18a odst. 3, které projednává Česká obchodní inspekce.
* Výkon státní správy
* § 21 - Státní správu podle tohoto zákona vykonávají
* § 22 - Ministerstvo
* § 23 - Česká inspekce životního prostředí
* § 24 - Česká obchodní inspekce
* § 25 - (1) Celní úřady
* Odebírání vzorků a zajištění věci
* § 26 - (1) Pověření zaměstnanci České inspekce životního prostředí a celních úřadů jsou oprávněni v případě podezření na porušení tohoto zákona odebírat vzorky za účelem zjištění totožnosti regulovaných látek nebo fluorovaných skleníkových plynů a na náklady kont
* Přechodná ustanovení
* § 27 - (1) Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nabyla regulované látky, jejichž použití je v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1), je povinna zajistit zneškodnění těchto látek nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti toh
* § 28 - Účinnost k zákonu č. 73/2012 Sb.
Aktuální znění od 23. 3. 2023 (60/2023 Sb.)
73
ZÁKON
ze dne 7. února 2012
o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie1),2) a upravuje práva a povinnosti osob a působnost správních orgánů při ochraně ozonové vrstvy Země a klimatického systému Země před nepříznivými účinky regulovaných látek podle čl. 3 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, v platném znění (dále jen „regulovaná látka“), a fluorovaných skleníkových plynů podle čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006 (dále jen „fluorovaný skleníkový plyn“).
(2)
Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.
§ 2
Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
provozovatelemprovozovatelem osoba skutečně zajišťující technický provoz zařízení, které obsahuje fluorované skleníkové plyny nebo regulované látky; není-li známa nebo neexistuje, považuje se za provozovateleprovozovatele vlastník takového zařízení,
b)
recyklací výrobků zpracování vyřazených výrobků za účelem znovuzískání regulovaných látek nebo fluorovaných skleníkových plynů a materiálového využití,
c)
servisem zařízení obsahujících regulované látky oprava nebo údržba chladicích nebo klimatizačních zařízení, tepelných čerpadel nebo systémů požární ochrany, které obsahují regulované látky, včetně jejich okruhů obsahujících regulované látky, skladování regulovaných látek určených k opravě nebo údržbě uvedených zařízení, použití regulovaných látek při údržbě nebo opravě uvedených zařízení, včetně jejich opětovného plnění, znovuzískání regulovaných látek při opravě, údržbě nebo na konci životnosti uvedených zařízení a recyklace regulovaných látek,
d)
zvláštním skladem halonůzvláštním skladem halonů zařízení určené k uskladnění halonů a obdobně použitých regulovaných látek zabezpečeným způsobem, ve kterém probíhají činnosti znovuzískání, regenerace, kontinuálního sledování úniku regulovaných látek z nádob a sběru halonů a obdobně použitých regulovaných látek,
e)
certifikovanou osoboucertifikovanou osobou osoba, které byl vydán certifikát k některé z činností podle § 10 odst. 1 a 2.
§ 3
Zneškodnění a znovuzískávání regulovaných látek
(1)
Osoba, která nabude regulované látky, jejichž použití je v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1), je povinna bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 12 měsíců od okamžiku nabytí těchto látek, tyto látky zneškodnit. Má-li povolení podle § 10a odst. 2 písm. c), zneškodní regulované látky způsobem stanoveným v povolení, nemá-li povolení, je povinna ve lhůtě podle věty první zajistit předání těchto látek osobě, která povolení má nebo která je ke zneškodnění regulovaných látek oprávněna podle právních předpisů platných v jiném členském státě Evropské unie, a o předání regulovaných látek provést zápis, který pro účely kontroly uchovává po dobu 5 let.
(2)
Znovuzískávání regulovaných látek při odstranění zařízení na konci jeho životnosti může vykonávat pouze osoba,
a)
která je certifikovanou osoboucertifikovanou osobou pro znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů, nebo
b)
pro kterou tuto činnost vykonává certifikovaná osobacertifikovaná osoba pro znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů.
§ 4
Podmínky pro provoz a prodej zařízení obsahujícího regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny
(1)
Zařízení obsahující nejméně 300 kg regulovaných látek je možné provozovat pouze, pokud je v něm instalován systém detekce úniků. Osoba provozující toto zařízení kontroluje systém detekce úniků alespoň jednou za 12 měsíců.
(2)
Osoba provozující zařízení s obsahem nejméně 3 kg regulovaných látek je povinna vést evidenční knihu zařízení, uchovat ji pro účely kontroly v místě provozu zařízení po dobu 5 let a předložit ji ke kontrole na výzvu kontrolního orgánu. Do evidenční knihy zařízení se zaznamenají
a)
údaje podle článku 23 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009,
b)
množství náplně a druh regulované látky,
c)
datum servisu zařízení obsahujícího regulované látky,
d)
úkony údržby a revize spojené se zařízením, včetně kontroly úniku regulované látky,
e)
číslo certifikátu osoby provádějící servis zařízení obsahujícího regulované látky, její jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa,
f)
stručný popis provedené činnosti, včetně stručného popisu závady,
g)
výsledek provedené revize,
h)
množství uniklé regulované látky zjištěné výpočtem,
i)
množství a druh doplněného oleje,
j)
množství znovuzískané regulované látky a údaj o jejím předání ke zneškodnění osobě, která má povolení podle § 10a odst. 2 písm. c) nebo která je ke zneškodnění regulovaných látek oprávněna podle právních předpisů platných v jiném členském státě Evropské unie, včetně uvedení čísla jejího povolení, a u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení a identifikační číslo osoby, u právnické osoby obchodní firma, právní forma a identifikační číslo osoby,
k)
označení a množství fluorovaného skleníkového plynu nebo jiné látky, na kterou zařízení přechází.
(3)
ProvozovatelProvozovatel zařízení, který vede a uchovává záznamy podle čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, je povinen je vést a uchovávat v souladu s požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem.
(4)
Osoba, která uchovává kopie záznamů podle čl. 6 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, je povinna tyto kopie uchovávat v listinné nebo elektronické podobě.
(5)
Instalace nehermeticky uzavřeného zařízení plněného fluorovanými skleníkovými plyny může být provedena pouze certifikovanou osobou. Osoba, která prodává konečnému uživateli nehermeticky uzavřené zařízení plněné fluorovanými skleníkovými plyny, smí takové zařízení prodat, jen je-li doloženo písemnou smlouvou, s uvedením výrobního čísla zařízení, že jeho instalace bude provedena certifikovanou osobou. Prodejce nehermeticky uzavřeného zařízení plněného fluorovanými skleníkovými plyny je povinen tuto smlouvu uchovat po dobu 5 let.
(6)
Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou vzor evidenční knihy zařízení a požadavky na způsob vedení a uchovávání záznamů podle čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014.
§ 4a
Zákaz nakládání s nádobami na jedno použití pro fluorované skleníkové plyny
Použití, prodej, bezplatný převod, směna nebo uskladnění nádob na jedno použití pro fluorované skleníkové plyny používané při údržbě nebo servisu chladicích a klimatizačních zařízení nebo tepelných čerpadel, systémů požární ochrany nebo spínacích zařízení nebo pro použití jako rozpouštědla je zakázáno.
§ 5
Označování výrobků nebo zařízení, které obsahují regulované látky
(1)
Dovozce a vývozce výrobků nebo zařízení, které obsahují regulované látky, jsou povinni uvádět v příslušné kolonce celního prohlášení název a označení regulované látky a kód kombinované nomenklatury.
(2)
Výrobce, dovozce, vývozce, prodejce a přepravce výrobků nebo zařízení, které obsahují regulované látky, jsou povinni na vyžádání ministerstva, České inspekce životního prostředí, České obchodní inspekce nebo příslušného celního úřadu předložit dodací list a celní doklady k jejich kontrole.
(3)
Výrobky a zařízení obsahující regulované látky, u kterých přímo použitelný předpis Evropské unie3) vyžaduje jejich označení, lze na území České republiky uvést na trh jen, pokud je jejich označení uvedeno v českém jazyce nebo slovenském jazyce.
§ 6
Poplatek za regulované látky
(1)
Poplatníkem poplatku za regulované látky je výrobce a dovozce regulovaných látek a výrobků, které je obsahují.
(2)
Předmětem poplatku za regulované látky jsou regulované látky a výrobky, které je obsahují.
(3)
Od poplatku za regulované látky se osvobozují regulované látky použité jako vstupní suroviny pro přepracování na jiné chemické sloučeniny.
(4)
Základem poplatku za regulované látky je množství regulované látky v kilogramech. Sazba poplatku za regulované látky činí 400 Kč za kilogram regulované látky.
(5)
Poplatek za regulované látky se vypočte jako součin základu a sazby.
(6)
Poplatková povinnost k poplatku za regulované látky vzniká
a)
uvedením regulované látky nebo výrobku, které ji obsahují, na trh,
b)
dovozem regulované látky nebo výrobku, které ji obsahují, nebo
c)
použitím regulované látky pro vlastní potřebu.
(7)
Poplatek za regulované látky je splatný do 30. dubna roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém vznikla poplatková povinnost.
(8)
Správcem poplatku za regulované látky je Česká inspekce životního prostředí.
(9)
Poplatek za regulované látky je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.
§ 7
Označování výrobků a zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny
(1)
Výrobky nebo zařízení, které obsahují fluorované skleníkové plyny, u kterých přímo použitelné předpisy Evropské unie2) vyžadují jejich označení, lze na území České republiky uvést na trh jen, pokud je jejich označení uvedeno v českém jazyce nebo slovenském jazyce.
(2)
Dovozce fluorovaných skleníkových plynů nebo výrobků nebo zařízení, které obsahují fluorované skleníkové plyny, je povinen uvádět v příslušné kolonce celního prohlášení množství plynu v tunách ekvivalentu CO2.
(3)
Výrobce, dovozce, vývozce, prodejce a přepravce výrobků nebo zařízení, které obsahují fluorované skleníkové plyny, jsou povinni na vyžádání ministerstva, České inspekce životního prostředí, České obchodní inspekce nebo příslušného celního úřadu předložit dodací list a celní doklady k jejich kontrole.
Hodnotící a certifikační subjekt
§ 8
(1)
Hodnotící a certifikační subjekt vykonává na základě povolení ministerstva činnosti podle čl. 10 a 11 nařízení Komise (ES) č. 304/2008, čl. 4 a 5 nařízení Komise (ES) č. 306/2008, čl. 4 a 5 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2066 a čl. 7 a 8 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2067.
(2)
Žádost o vydání povolení podle odstavce 1 musí vedle obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat
a)
seznam zkušebních otázek zpracovaný v souladu s minimálními požadavky na teoretickou a praktickou zkoušku stanovenými prováděcím právním předpisem,
b)
seznam přístrojového vybavení pro provádění praktických zkoušek a majetkoprávní vztah k tomuto vybavení,
c)
vzor certifikátu,
d)
popis činnosti hodnotícího a certifikačního subjektu,
e)
informace pro uchazeče o průběhu zkoušek a zkušebních podmínkách zpracované v souladu s minimálními požadavky na teoretickou a praktickou zkoušku stanovenými prováděcím právním předpisem,
f)
informace o podmínkách vydání certifikátu, včetně vzoru žádosti o vydání certifikátu,
g)
doklad o zaplacení správního poplatku a
h)
návrh seznamu členů zkušební komise a jejich profesní životopisy a doklady o splnění minimálních kvalifikačních předpokladů pro výkon funkce členů zkušební komise, kterými jsou ukončené střední vzdělání s výučním listem a vyšší a absolvovaná praxe v oblasti regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů v délce minimálně 3 let.
(3)
Ministerstvo vydá povolení podle odstavce 1, pokud žadatel splňuje požadavky stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie2), tímto zákonem a prováděcími právními předpisy. Součástí povolení jsou zkušební materiály, seznam přístrojového vybavení pro provádění praktických zkoušek, seznam členů zkušební komise a vzor certifikátu.
(4)
Ministerstvo může změnit povolení, zjistí-li, že došlo ke změně, která může mít podstatný vliv na činnost hodnotícího a certifikačního subjektu.
(5)
Ministerstvo zruší povolení, dojde-li při výkonu povolení k závažnému nebo opakovanému porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie2). Odvolání proti rozhodnutí ministerstva o zrušení povolení nemá odkladný účinek. Osoba, které ministerstvo zrušilo povolení, může opětovně podat žádost o vydání povolení podle odstavce 1 nejdříve po uplynutí 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení povolení.
(6)
Povolení zaniká
a)
smrtí nebo prohlášením za mrtvého,
b)
zánikem právnické osoby,
c)
zánikem živnostenského oprávnění,
d)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení povolení, nebo
e)
posledním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení oznámení hodnotícího a certifikačního subjektu o ukončení své činnosti ministerstvu.
(7)
Ministerstvo stanoví vyhláškou minimální požadavky na teoretickou a praktickou zkoušku.
§ 8a
(1)
Hodnotící a certifikační subjekt je povinen
a)
postupovat v souladu se zkušebními materiály, které jsou součástí povolení, a s minimálními požadavky na teoretickou a praktickou zkoušku stanovenými prováděcím právním předpisem,
b)
provádět praktickou část zkoušky na přístrojovém vybavení uvedeném v povolení,
c)
uchovat záznamy o teoretické a praktické části zkoušky uchazečů včetně jednotlivých a celkových výsledků hodnocení po dobu 5 let,
d)
nepožadovat po uchazečích o složení teoretické a praktické zkoušky povinné absolvování školení,
e)
poskytovat ministerstvu údaje podle § 13 do 30 dnů ode dne vydání certifikátu za účelem jejich zápisu do informačního systému certifikovaných osobcertifikovaných osob, zároveň v této lhůtě zasílat České inspekci životního prostředí kopie vydaných certifikátů a dále údaje poskytnuté ministerstvu aktualizovat do 30 dnů ode dne změny vydaného certifikátu,
f)
informovat ministerstvo a Českou inspekci životního prostředí 1 měsíc před konáním zkoušky o místě a termínu konání zkoušky,
g)
nabídnout a v případě zájmu uspořádat alespoň jednou za 3 roky školení, které splňuje podmínky stanovené v čl. 10 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, a
h)
zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o technologiích nahrazování fluorovaných skleníkových plynů, o bezpečném nakládání s těmito náhradami a o povinnostech při nakládání s nimi a se zařízeními, která jsou jimi vybavena.
(2)
Hodnotící a certifikační subjekt provádí zkoušení uchazečů prostřednictvím zkušební komise. Členy zkušební komise jmenuje a odvolává na návrh hodnotícího a certifikačního subjektu ministerstvo. Zkušební komise má nejméně 3 členy.
(3)
Hodnotící a certifikační subjekt je povinen neprodleně, nejdéle však do 15 dnů, oznámit ministerstvu změnu
a)
identifikačních údajů, nebo
b)
údajů podle odstavce 2 písm. a) až f) a h).
§ 9
Atestační subjekt
(1)
Činnost atestačního subjektu podle článku 3 nařízení Komise (ES) č. 307/2008 lze vykonávat pouze na základě povolení ministerstva.
(2)
Žádost o vydání povolení podle odstavce 1 musí kromě obecných náležitostí obsahovat
a)
podrobný popis učebních osnov,
b)
soubor podkladových materiálů pro uchazeče,
c)
obsah závěrečné zkoušky,
d)
název osvědčení a jeho vzor,
e)
popis vybavení a zařízení, na kterém budou předmětné činnosti demonstrovány, a majetkoprávní vztah k tomuto vybavení a zařízení,
f)
doklad o zaplacení správního poplatku.
(3)
Ministerstvo vydá povolení, pokud žadatel splňuje požadavky stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie2).
(4)
Atestační subjekt je povinen
a)
postupovat v souladu s výukovými materiály, které jsou součástí povolení,
b)
uchovat záznamy o školení a účastnících školení po dobu 5 let,
c)
vydávat osvědčení o školení pouze fyzickým osobám, které absolvovaly školení zahrnující minimální dovednosti a znalosti uvedené v příloze nařízení Komise (ES) č. 307/2008 zakončené zkouškou k ověření získaných znalostí,
d)
informovat ministerstvo a Českou inspekci životního prostředí 1 měsíc před konáním zkoušky o místě a termínu konání zkoušky.
(5)
Atestační subjekt je povinen neprodleně, nejdéle však do 15 dnů oznámit ministerstvu změnu
a)
identifikačních údajů, nebo
b)
údajů podle odstavce 2 písm. a) až e).
(6)
Ministerstvo může změnit jím vydané povolení, zjistí-li, že došlo ke změně, která může mít podstatný vliv na činnost atestačního subjektu, nebo dojde-li ke změně podmínek rozhodných pro vydání povolení.
(7)
Ministerstvo zruší jím vydané povolení, dojde-li při výkonu povolení k závažnému nebo opakovanému porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie2). Odvolání proti rozhodnutí ministerstva o zrušení povolení nemá odkladný účinek.
(8)
Povolení zaniká
a)
smrtí nebo prohlášením za mrtvého,
b)
zánikem právnické osoby,
c)
zánikem živnostenského oprávnění,
d)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení povolení, nebo
e)
dnem doručení oznámení atestačního subjektu o ukončení své činnosti ministerstvu.
Certifikace a povolení
§ 10
(1)
Jen certifikovaná osobacertifikovaná osoba může v oblasti fluorovaných skleníkových plynů vykonávat činnosti podle čl. 10 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014.
(2)
Jen certifikovaná osobacertifikovaná osoba může v oblasti regulovaných látek vykonávat
a)
servis zařízení obsahujícího regulované látky,
b)
kontrolu těsnosti chladicích a klimatizačních zařízení obsahujících regulované látky, nebo
c)
kontrolu těsnosti systémů požární ochrany obsahujících regulované látky.
(3)
Certifikát vydává hodnotící a certifikační subjekt, není-li takový subjekt, tak ministerstvo. Hodnotící a certifikační subjekt, popřípadě ministerstvo, vydá certifikát, pokud žadatel splňuje požadavky stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie2). U právnických a podnikajících fyzických osob se splnění požadavků uvedených v čl. 8 prováděcího nařízení Komise (EU) 304/2008 a v čl. 6 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2067 prokazuje doložením certifikátu fyzické osoby, která je u právnické nebo podnikající fyzické osoby v pracovním nebo obdobném poměru5), a čestným prohlášením podnikající fyzické osoby nebo statutárního orgánu právnické osoby.
(4)
Hodnotící a certifikační subjekt nebo ministerstvo může změnit jím vydaný certifikát na základě žádosti certifikované osobycertifikované osoby nebo i bez žádosti, došlo-li ke změně, která může mít podstatný vliv na činnost certifikované osobycertifikované osoby. Ministerstvo může i bez žádosti certifikované osobycertifikované osoby změnit certifikát vydaný hodnotícím a certifikačním subjektem, je-li dán důvod pro změnu podle věty první a hodnotící a certifikační subjekt změnu certifikátu v přiměřené době neprovedl.
(5)
Ministerstvo zruší jím vydaný certifikát nebo certifikát vydaný hodnotícím a certifikačním subjektem, pokud certifikovaná osobacertifikovaná osoba přestane splňovat podmínky pro vydání certifikátu nebo při závažném porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie1),2). Odvolání proti rozhodnutí ministerstva o zrušení certifikátu nemá odkladný účinek.
§ 10a
(1)
Jen osoba, která k tomu má povolení ministerstva, může vykonávat zneškodňování fluorovaných skleníkových plynů nebo regeneraci fluorovaných skleníkových plynů.
(2)
Jen osoba, která k tomu má povolení ministerstva, může v oblasti regulovaných látek vykonávat
a)
znovuzískávání regulovaných látek při recyklaci výrobků,
b)
regeneraci regulovaných látek,
c)
zneškodňování regulovaných látek, nebo
d)
provoz zvláštního skladu halonůzvláštního skladu halonů.
(3)
Žádost o vydání povolení musí vedle obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat
a)
rozhodnutí krajského úřadu o udělení souhlasu k provozování zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů,
b)
doklad o školení fyzických osob provádějících znovuzískávání, regeneraci nebo zneškodňování regulovaných látek,
c)
popis použité technologie a
d)
v případě žádosti o povolení k činnosti podle odstavce 1 způsob zneškodňování fluorovaných skleníkových plynů a v případě žádosti o povolení k činnosti podle odstavce 2 písm. c) způsob zneškodňování regulovaných látek.
(4)
Ministerstvo v povolení stanoví podmínky pro nakládání s regulovanými látkami nebo fluorovanými skleníkovými plyny anebo zařízeními obsahujícími tyto látky nebo plyny. Ministerstvo změní povolení, zjistí-li, že došlo ke změně, která může mít podstatný vliv na činnost osoby, které bylo povolení vydáno.
(5)
Ministerstvo zruší povolení při závažném porušení podmínek stanovených v povolení nebo povinností stanovených tímto zákonem anebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie1),2). Odvolání proti rozhodnutí ministerstva o zrušení povolení nemá odkladný účinek. Osoba, které ministerstvo zrušilo povolení, může opětovně podat žádost o vydání povolení k téže činnosti, ke které jí bylo povolení zrušeno, nejdříve po uplynutí 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení povolení.
§ 10b
(1)
Certifikát nebo povolení zaniká
a)
smrtí nebo prohlášením za mrtvého,
b)
zánikem právnické osoby,
c)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení certifikátu nebo povolení, nebo
d)
dnem doručení oznámení o ukončení činnosti ministerstvu.
(2)
Při výkonu činností podle § 10 odst. 1 a 2 a § 10a odst. 1 a 2 musí certifikovaná osobacertifikovaná osoba nebo osoba, které bylo vydáno povolení, dodržovat postupy stanovené tímto zákonem, prováděcím právním předpisem a přímo použitelnými předpisy Evropské unie1),2) a dodržovat podmínky stanovené v povolení.
(3)
ProvozovatelProvozovatel mobilní technologie znovuzískávání regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů při recyklaci výrobků domácího chlazení musí oznámit České inspekci životního prostředí alespoň 14 dnů před zahájením provozu přistavení mobilní technologie znovuzískávání regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů při recyklaci výrobků domácího chlazení do zařízení ke sběru odpadů. Oznámení obsahuje adresu místa výkonu činnosti, stupně úpravy, datum zahájení činnosti a datum jejího předpokládaného ukončení.
(4)
Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah požadovaných znalostí ke znovuzískávání, regeneraci nebo zneškodňování regulovaných látek a postupy pro činnosti podle § 10 odst. 1 a 2 a § 10a odst. 1 a 2, s výjimkou postupů spočívajících v kontrole těsnosti chladicích nebo klimatizačních zařízení anebo systémů požární ochrany obsahujících fluorované skleníkové plyny, a obsahové náležitosti a způsob vydávání certifikátů vydávaných hodnotícím a certifikačním subjektem nebo ministerstvem.
§ 11
Podávání zpráv
(1)
Osoba, která v kalendářním roce
a)
získá od osoby z jiného členského státu Evropské unie více než 100 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů nebo fluorovaných skleníkových plynů obsažených v zařízení,
b)
předá osobě do jiného členského státu Evropské unie více než 100 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů nebo fluorovaných skleníkových plynů obsažených v zařízení,
c)
zneškodní nebo zregeneruje více než 100 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů, nebo
d)
znovuzíská, recykluje, regeneruje, zneškodní nebo uvede poprvé na trh na území České republiky, s výjimkou dovozu, regulované látky,
podá nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku ministerstvu zprávu, ve které uvede názvy a množství získaných, předaných nebo zneškodněných fluorovaných skleníkových plynů, s uvedením členského státu, ze kterého byly tyto látky získány nebo do kterého byly předány, a původ látek, které byly zneškodněny, nebo názvy a množství regulovaných látek uvedených na trh, znovuzískaných, recyklovaných, regenerovaných nebo zneškodněných, s uvedením původu těch látek, které byly zneškodněny.
(2)
Osoba, která skladuje halony nebo vlastní systém požární ochrany anebo hasicí přístroj s halony, je povinna do 31. března za uplynulý kalendářní rok podat zprávu ministerstvu obsahující jeho typ a popis instalace, počet a množství v něm obsažených halonů, množství použitých halonů, množství skladovaných halonů, opatření ke snižování jejich emisí a odhad těchto emisí.
(3)
Zprávy podle odstavců 1 a 2 podává osoba prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí4).
(4)
Ministerstvo stanoví vyhláškou vzory zpráv podle odstavců 1 a 2.
§ 13
Informační systém certifikovaných osob
(1)
Informační systém certifikovaných osobcertifikovaných osob je informačním systémem veřejné správy. Jeho správcem je ministerstvo.
(2)
V informačním systému certifikovaných osobcertifikovaných osob se vedou tyto údaje:
a)
název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo obchodní firma certifikované osobycertifikované osoby,
b)
číslo certifikátu a datum jeho vydání,
c)
adresa sídla nebo místa podnikání certifikované osobycertifikované osoby a
d)
identifikační číslo osoby, je-li přiděleno.
(3)
V případě, že jde o certifikát vydaný fyzické osobě, která není podnikající fyzickou osobou, se v informačním systému certifikovaných osobcertifikovaných osob vedou pouze údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) a b).
(4)
Údaje do informačního systému certifikovaných osobcertifikovaných osob zapisuje a aktualizuje ministerstvo.
(5)
Údaje z informačního systému certifikovaných osobcertifikovaných osob uvedené v odstavci 2 jsou zveřejňovány na internetových stránkách ministerstva.
(6)
Ministerstvo bez zbytečného odkladu zapíše do informačního systému certifikovaných osobcertifikovaných osob i osobu certifikovanou v jiném členském státě Evropské unie, která o to požádá a předá ministerstvu kopii certifikátu.
§ 14
Opatření k nápravě
(1)
Při zjištění porušení povinnosti stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie1),2) může Česká inspekce životního prostředí uložit osobě porušující tuto povinnost opatření k nápravě. Při zjištění porušení povinnosti stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie1),2) k označování výrobků nebo zařízení uváděných na trh nebo povinnosti stanovené v § 5 odst. 3 nebo v § 7 odst. 1 může Česká obchodní inspekce uložit osobě porušující tuto povinnost opatření k nápravě.
(2)
Česká inspekce životního prostředí může uložit osobě porušující povinnost, aby učinila na svůj náklad opatření směřující k nezávadnému zneškodnění, případně recyklaci nebo regeneraci regulovaných látek, fluorovaných skleníkových plynů nebo výrobku, který je obsahuje.
(3)
Rozhodnutí o nákladech je součástí rozhodnutí o uložení opatření k nápravě. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
§ 15
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 5 provede instalaci nehermeticky uzavřeného zařízení plněného fluorovanými skleníkovými plyny bez certifikátu,
b)
v rozporu s § 4a použije, prodá, bezplatně převede, smění nebo uskladní nádobu na jedno použití pro fluorované skleníkové plyny,
c)
vykonává činnost podle § 8 odst. 1 nebo § 9 odst. 1 bez povolení,
d)
vykonává činnost podle § 10 odst. 1 nebo 2 bez certifikátu,
e)
vykonává činnost podle § 10a odst. 1 nebo 2 bez povolení,
f)
v rozporu s čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 uvede na trh výrobek nebo zařízení, které obsahují regulované látky nebo jsou na regulovaných látkách závislé, nebo
g)
v rozporu s čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 úmyslně vypustí fluorované skleníkové plyny do atmosféry.
(2)
Fyzická osoba, která drží regulované látky, jejichž použití je v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009, se dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 3 odst. 1
a)
nezneškodní nebo nezajistí předání osobě, která má povolení podle § 10a odst. 2 písm. c) nebo která je ke zneškodnění regulovaných látek oprávněna podle právních předpisů platných v jiném členském státě Evropské unie, ke zneškodnění regulovanou látku, nebo
b)
neprovede zápis o předání regulovaných látek nebo takový zápis po stanovenou dobu neuchová.
(3)
Fyzická osoba, která skladuje halony nebo vlastní systém požární ochrany anebo hasicí přístroj s halony, se dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 11 odst. 2 nepodá zprávu obsahující jeho typ a popis instalace, počet a množství v něm obsažených halonů, množství použitých halonů, množství skladovaných halonů, opatření ke snižování jejich emisí a odhad těchto emisí.
(4)
Fyzická osoba, která používá nádobu k přepravě nebo skladování fluorovaných skleníkových plynů, se dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 nezajistí po uplynutí doby její životnosti znovuzískání v ní obsažených zbytků fluorovaných skleníkových plynů.
(5)
Fyzická osoba, která provádí údržbu nebo opravu stávajících chladicích nebo klimatizačních zařízení nebo tepelných čerpadel, se dopustí přestupkupřestupku tím, že neopatří tato zařízení označením podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009.
(6)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo e) až g),
b)
500 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2 nebo 4,
c)
250 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) a d),
d)
100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 3 nebo 5.
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
§ 16
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která drží regulované látky, jejichž použití je v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1), se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 3 odst. 1
a)
nezneškodní nebo nezajistí předání osobě, která má povolení podle § 10a odst. 2 písm. c) nebo která je ke zneškodnění regulovaných látek oprávněna podle právních předpisů platných v jiném členském státě Evropské unie, ke zneškodnění regulovanou látku, nebo
b)
neprovede zápis o předání regulovaných látek nebo takový zápis po stanovenou dobu neuchová.
(2)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 1 nemá instalován systém detekce úniků u zařízení obsahujícího nejméně 300 kg regulovaných látek,
b)
v rozporu s § 4 odst. 1 neprovede kontrolu systému detekce úniků alespoň jednou za 12 měsíců, nebo
c)
v rozporu s § 4 odst. 2 nevede, neuchová nebo ke kontrole nepředloží evidenční knihu zařízení.
(3)
Dovozce nebo vývozce výrobků nebo zařízení, které obsahují regulované látky, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 5 odst. 1 neuvede v příslušné kolonce celního prohlášení název nebo označení regulované látky nebo kód kombinované nomenklatury.
(4)
Výrobce, dovozce, vývozce, prodejce nebo přepravce výrobků nebo zařízení, které obsahují regulované látky, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 5 odst. 2 na vyžádání nepředloží dodací list nebo celní doklady k jejich kontrole.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která uvádí na území České republiky na trh výrobky nebo zařízení, které obsahují regulované látky, u kterých přímo použitelný předpis Evropské unie3) vyžaduje jejich označení, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 5 odst. 3 nezajistí označení těchto výrobků nebo zařízení v českém jazyce nebo slovenském jazyce.
(6)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
2 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 3 až 5,
b)
1 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2.
§ 17
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 5 provede instalaci nehermeticky uzavřeného zařízení plněného fluorovanými skleníkovými plyny bez certifikátu,
b)
vykonává činnost podle § 8 odst. 1 nebo § 9 odst. 1 bez povolení,
c)
vykonává činnost podle § 10 odst. 1 nebo 2 bez certifikátu nebo prostřednictvím osoby, která není certifikovanou osoboucertifikovanou osobou, nebo
d)
vykonává činnost podle § 10a odst. 1 nebo 2 bez povolení nebo prostřednictvím osoby, která k tomu nemá povolení.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 4a použije, prodá, bezplatně převede, smění nebo uskladní nádobu na jedno použití pro fluorované skleníkové plyny.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nepodá ministerstvu zprávu podle § 11 odst. 1, jestliže
a)
získá od osoby z jiného členského státu Evropské unie více než 100 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů nebo fluorovaných skleníkových plynů obsažených v zařízení,
b)
předá osobě do jiného členského státu Evropské unie více než 100 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů nebo fluorovaných skleníkových plynů obsažených v zařízení,
c)
zneškodní nebo zregeneruje více než 100 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů, nebo
d)
uvede poprvé na trh na území České republiky, znovuzíská, recykluje, regeneruje nebo zneškodní regulované látky.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2,
b)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3.
§ 17a
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která uchovává kopie záznamů podle čl. 6 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 4 odst. 4 neuchová tyto kopie v listinné nebo elektronické podobě.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která prodá nehermeticky uzavřené zařízení plněné fluorovanými skleníkovými plyny konečnému uživateli, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 4 odst. 5
a)
prodá toto zařízení, aniž má doloženo písemnou smlouvou, že jeho instalace bude provedena certifikovanou osobou, nebo
b)
neuchová po dobu 5 let smlouvu o instalaci prodaného nehermeticky uzavřeného zařízení.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která uvádí na území České republiky na trh výrobky nebo zařízení, které obsahují fluorované skleníkové plyny, u kterých přímo použitelné předpisy Evropské unie2) vyžadují jejich označení, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 7 nezajistí označení těchto výrobků nebo zařízení v českém jazyce nebo slovenském jazyce.
(4)
Dovozce fluorovaných skleníkových plynů nebo výrobků nebo zařízení, které obsahují fluorované skleníkové plyny, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 7 odst. 2 neuvede v příslušné kolonce celního prohlášení množství plynu v tunách ekvivalentu CO2.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která skladuje halony nebo vlastní systém požární ochrany anebo hasicí přístroj s halony, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 11 odst. 2 nepodá zprávu obsahující jeho typ a popis instalace, počet a množství v něm obsažených halonů, množství použitých halonů, množství skladovaných halonů, opatření ke snižování jejich emisí a odhad těchto emisí.
(6)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 3,
b)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, 4 nebo 5.
§ 17b
(1)
ProvozovatelProvozovatel zařízení, který vede a uchovává záznamy podle čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 4 odst. 3 nevede nebo neuchovává tyto záznamy v souladu s požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem.
(2)
Hodnotící a certifikační subjekt se dopustí přestupku tím, že
a)
nepostupuje v souladu se zkušebními materiály, které jsou součástí povolení, podle § 8a odst. 1 písm. a) nebo v souladu s minimálními požadavky na teoretickou a praktickou zkoušku stanovenými prováděcím právním předpisem,
b)
neprovede praktickou část zkoušky na přístrojovém vybavení uvedeném v povolení podle § 8a odst. 1 písm. b),
c)
neuchová záznamy o teoretické a praktické části zkoušky uchazečů včetně jednotlivých a celkových výsledků hodnocení po dobu 5 let podle § 8a odst. 1 písm. c),
d)
v rozporu s § 8a odst. 1 písm. d) požaduje po uchazečích o složení teoretické a praktické zkoušky povinné absolvování školení,
e)
v rozporu s § 8a odst. 1 písm. e) neposkytne ministerstvu nebo neaktualizuje stanovené údaje ve stanovené lhůtě,
f)
neinformuje ministerstvo a Českou inspekci životního prostředí 1 měsíc před konáním zkoušky o místě a termínu konání zkoušky podle § 8a odst. 1 písm. f),
g)
neuspořádá alespoň jednou za 3 roky školení, které splňuje podmínky stanovené v čl. 10 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, podle § 8a odst. 1 písm. g),
h)
v rozporu s § 8a odst. 1 písm. h) nezveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o technologiích nahrazování fluorovaných skleníkových plynů, o bezpečném nakládání s těmito náhradami a o povinnostech při nakládání s nimi a se zařízeními, která jsou jimi vybavena,
i)
neprovede zkoušení uchazečů prostřednictvím zkušební komise podle § 8a odst. 2,
j)
neoznámí ministerstvu změnu údajů podle § 8a odst. 3, nebo
k)
nevede záznamy nebo neuchovává záznamy po dobu podle čl. 7 odst. 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2067.
(3)
Atestační subjekt se dopustí přestupku tím, že
a)
nepostupuje v souladu s výukovými materiály, které jsou součástí povolení, podle § 9 odst. 4 písm. a),
b)
neuchová záznamy o školení a účastnících po dobu 5 let podle § 9 odst. 4 písm. b),
c)
neoprávněně vydá osvědčení o školení osobě, která neabsolvovala školení zahrnující požadavky stanovené v nařízení Komise (ES) č. 307/2008 zakončené zkouškou k ověření získaných znalostí, podle § 9 odst. 4 písm. c),
d)
neinformuje ministerstvo nebo Českou inspekci životního prostředí 1 měsíc před konáním zkoušky o místě nebo termínu konání zkoušky podle § 9 odst. 4 písm. d),
e)
neoznámí ministerstvu změnu identifikačních nebo jiných údajů podle § 9 odst. 5.
(4)
Certifikovaná osobaCertifikovaná osoba nebo osoba, které bylo vydáno povolení, se dopustí přestupku tím, že nedodržuje závazné postupy podle § 10b odst. 2.
(5)
ProvozovatelProvozovatel mobilní technologie znovuzískávání regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů při recyklaci výrobků domácího chlazení, se dopustí přestupku tím, že neoznámí České inspekci životního prostředí alespoň 14 dnů před zahájením provozu přistavení mobilní technologie podle § 10b odst. 3.
(6)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) až f) nebo odstavce 3 písm. a) až d),
b)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. g) až k), odstavce 3 písm. e) nebo odstavce 4 nebo 5.
§ 18
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 provede kontrolu těsnosti, znovuzískávání, instalaci, údržbu nebo servis bez certifikátu,
b)
v rozporu s čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 neuchová nejméně po dobu 5 let kopie záznamů o zařízeních s obsahem nejméně 5 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů, na kterých provedla kontrolu těsnosti, znovuzískávání, instalaci, údržbu nebo servis,
c)
v rozporu s čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 nezajistí
1.
při provádění likvidace silničních vozidel na konci jejich životnosti znovuzískání fluorovaných skleníkových plynů osobou, která má osvědčení o školení,
2.
při provádění opravy nebo likvidace klimatizací motorových vozidel s obsahem fluorovaných skleníkových plynů znovuzískání fluorovaných skleníkových plynů nebo jejich následnou recyklaci, regeneraci nebo zneškodnění,
3.
provádění znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů pouze osobami, které mají osvědčení o školení podle nařízení Komise (ES) č. 307/2008, nebo
d)
v rozporu s čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 použije
1.
při tlakovém odlévání hořčíku fluorid sírový v množství 850 kg ročně a vyšším,
2.
při plnění pneumatik fluorid sírový nebo směs, která jej obsahuje,
3.
fluorované skleníkové plyny s potenciálem globálního oteplování 2 500 nebo vyšším při servisu nebo údržbě chladicích zařízení s velikostí náplně 40 tun ekvivalentu CO2 nebo více.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 uvede na trh výrobky nebo zařízení s obsahem fluorovaných skleníkových plynů.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 koupí fluorované skleníkové plyny pro účely instalace, servisu, údržby nebo opravy zařízení, aniž by měla příslušný certifikát nebo osvědčení.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
1 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d) nebo odstavce 2,
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) nebo odstavce 3.
§ 18a
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která uvádí na trh fluorované skleníkové plyny, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 neprokáže, že zneškodnila nebo znovuzískala pro další použití trifluormethan vznikající jako vedlejší produkt při výrobě, včetně výroby vstupních surovin, v souladu s nejlepšími technikami.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která uvádí na trh fluorované skleníkové plyny, zařízení nebo výrobky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s tímto nařízením
a)
neoznačí výrobky nebo zařízení štítkem,
b)
neuvede na štítku všechny požadované informace,
c)
neuvede požadované informace v návodech k použití nebo v popisech používaných k reklamě,
d)
nevypracuje prohlášení o shodě dokládající zahrnutí obsažených fluorovaných plynů do systému kvót,
e)
nezajistí ověření správnosti dokumentace nebo prohlášení o shodě nezávislým auditorem akreditovaným podle čl. 14 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014,
f)
neuchová dokumentaci nebo prohlášení o shodě nejméně po dobu 5 let od uvedení zařízení nebo výrobku na trh,
g)
překročí kvótu pro množství fluorovaných skleníkových plynů uváděných na trh, která jí byla přidělena podle čl. 16 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 nebo která jí byla převedena podle čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014,
h)
nepožádá o registraci v rejstříku kvót, je-li pro ni registrace v rejstříku kvót povinná podle čl. 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014,
i)
uvede na trh částečně fluorované uhlovodíky, aniž by měla pro daný kalendářní rok přidělenu kvótu podle čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, nebo
j)
nezajistí, že množství fluorovaných skleníkových plynů uváděných na trh v zařízeních plněných předem je započítáno do systému kvót podle čl. 14 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která uvádí na trh chladicí a klimatizační výrobky nebo zařízení nebo tepelná čerpadla, která jsou odizolována pěnou s fluorovanými skleníkovými plyny, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s čl. 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 neoznačí před uvedením na trh tato zařízení štítkem s textem: „Pěna s fluorovanými skleníkovými plyny“.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která uvádí na trh nejméně 10 000 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů za rok, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014
a)
nezajistí ověření přesnosti údajů nezávislým auditorem,
b)
neuchová ověřovací zprávu alespoň po dobu 5 let, nebo
c)
nepředá na vyžádání ověřovací zprávu ministerstvu, České inspekci životního prostředí nebo Komisi.
(5)
Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
§ 18b
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která prodává fluorované skleníkové plyny pro účely instalace, servisu, údržby nebo opravy zařízení, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014
a)
nevede úplné záznamy o osobách nakupujících fluorované skleníkové plyny,
b)
neuchová tyto záznamy po dobu 5 let, nebo
c)
prodá fluorované skleníkové plyny osobě bez příslušného certifikátu nebo osvědčení.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která používá nádobu k přepravě nebo skladování fluorovaných skleníkových plynů, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 nezajistí po uplynutí doby její životnosti znovuzískání v ní obsažených zbytků fluorovaných skleníkových plynů.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která
a)
vyrobí, doveze nebo vyveze fluorované skleníkové plyny v množství nejméně 100 tun ekvivalentu CO2 nebo jedné metrické tuny za rok,
b)
zneškodní fluorované skleníkové plyny v množství nejméně 1 000 tun ekvivalentu CO2 nebo jedné metrické tuny za rok,
c)
použije jako vstupní surovinu fluorované skleníkové plyny v množství nejméně 1 000 tun ekvivalentu CO2 nebo jedné metrické tuny za rok, nebo
d)
uvede na trh fluorované skleníkové plyny v množství nejméně 500 tun ekvivalentu CO2 za rok v zařízeních nebo výrobcích,
se dopustí přestupku tím, že v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 neoznámí Evropské komisi údaje podle čl. 19 odst. 1 až 4 tohoto nařízení.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vyrábí zařízení, do kterého se fluorované skleníkové plyny doplňují mimo výrobní místo, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s čl. 2 odst. 5 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2068 neuvede doplněné množství nebo nenechá na štítku prostor pro označení množství doplněného mimo výrobní závod nebo celkové množství fluorovaných skleníkových plynů.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která dováží zařízení přednaplněné fluorovaným skleníkovým plynem, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 nepředloží Evropské komisi ověřovací dokument.
(6)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
1 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 1, 3 až 5.
§ 18c
(1)
ProvozovatelProvozovatel zařízení, které obsahuje fluorované skleníkové plyny, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014
a)
nezajistí u zařízení s obsahem nejméně 5 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů kontrolu těsnosti certifikovanou osobou,
b)
nezajistí u nově instalovaných zařízení s obsahem nejméně 5 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů kontrolu těsnosti certifikovanou osobou bezprostředně po jejich uvedení do provozu,
c)
nemá instalován řádně fungující systém detekce úniků pro zařízení s obsahem nejméně 500 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů,
d)
nezajistí kontrolu systému detekce úniků alespoň jednou za 12 měsíců,
e)
nezajistí bez zbytečného prodlení opravu zařízení, u kterého byl zjištěn únik fluorovaných skleníkových plynů,
f)
neprovede kontrolu těsnosti do 1 měsíce po opravě netěsnosti,
g)
nevede záznamy o zařízeních s obsahem nejméně 5 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů,
h)
neuvede v záznamech podle písmene g) požadované údaje,
i)
neuchová záznamy podle písmene g) nejméně po dobu 5 let,
j)
nepředá záznamy podle písmene g) na vyžádání ministerstvu, České inspekci životního prostředí nebo Komisi,
k)
nezajistí znovuzískání fluorovaných skleníkových plynů ze zařízení na konci jejich životnosti certifikovanou osobou, nebo
l)
nezajistí, aby kontrolu těsnosti zařízení, znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů, instalaci, údržbu nebo servis zařízení provedla certifikovaná osoba.
(2)
Certifikovaná osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
provádí kontrolu těsnosti chladicího zařízení, klimatizačního zařízení nebo tepelného čerpadla v rozporu s postupy stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie o standardních požadavcích na kontrolu těsnosti stacionárních chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel obsahujících fluorované skleníkové plyny,
b)
provádí kontrolu těsnosti stacionárního systému požární ochrany v rozporu s postupy stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie o standardních požadavcích na kontrolu těsnosti stacionárních systémů požární ochrany obsahujících některé fluorované skleníkové plyny, nebo
c)
v rozporu s čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 nezajistí recyklaci, regeneraci nebo zneškodnění znovuzískaných fluorovaných skleníkových plynů.
(3)
Výrobce nebo dovozce fluorovaných skleníkových plynů, který získal kvótu výhradně na základě prohlášení podle čl. 16 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s čl. 18 tohoto nařízení oprávní jiný podnik k použití jeho kvóty, aniž by dodal odpovídající množství fluorovaných skleníkových plynů nebo aniž by na požádání Komisi předložil důkazy o aktivní činnosti, pokud jde o dodávky fluorovaných skleníkových plynů.
(4)
Hodnotící a certifikační subjekt se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o
a)
minimálních požadavcích a podmínkách pro vzájemné uznávání k certifikaci společností a pracovníků, pokud jde o chladicí a klimatizační zařízení a tepelná čerpadla obsahující některé fluorované skleníkové plyny,
b)
minimálních požadavcích a podmínkách pro vzájemné uznávání k certifikaci společností a pracovníků, pokud jde o stacionární systémy požární ochrany a hasicí přístroje obsahující některé fluorované skleníkové plyny,
c)
minimálních požadavcích na certifikaci pracovníků provádějících znovuzískávání některých fluorovaných skleníkových plynů z vysokonapěťových spínacích zařízení a podmínkách pro vzájemné uznávání této kvalifikace, nebo
d)
minimálních požadavcích na certifikaci pracovníků provádějících znovuzískávání rozpouštědel na bázi některých fluorovaných skleníkových plynů ze zařízení a podmínkách pro vzájemné uznávání této kvalifikace
1.
nezahrne do zkoušek všechny stanovené minimální požadavky,
2.
nepřijme postupy pro podávání zpráv nebo neuchovává záznamy umožňující dokumentovat jednotlivé i celkové výsledky hodnocení,
3.
nezajistí, aby pro praktické zkoušky bylo k dispozici potřebné zařízení, nástroje nebo materiály, nebo
4.
zvýhodní nebo znevýhodní uchazeče anebo skupinu uchazečů.
(5)
Atestační subjekt se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o minimálních požadavcích na certifikaci pracovníků provádějících znovuzískávání některých fluorovaných skleníkových plynů z klimatizačních systémů motorových vozidel a podmínkách pro vzájemné uznávání této kvalifikace
a)
nezahrne do školení všechny minimální požadavky dovedností a znalostí, nebo
b)
nevydá osvědčení o školení se stanovenými údaji.
(6)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
1 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k),
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e) nebo g) nebo odstavce 2 až 5,
c)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), h) až j) nebo l).
§ 19
(1)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009
a)
vyrobí nebo uvede na trh regulovanou látku,
b)
použije regulovanou látku,
c)
uvede na trh regulovanou látku v nádobě, kterou nelze opětovně naplnit,
d)
uvede na trh výrobek nebo zařízení, které obsahuje regulovanou látku nebo je na regulované látce závislé,
e)
neoznačí regulovanou látku,
f)
doveze regulovanou látku nebo výrobek nebo zařízení, které obsahuje regulovanou látku nebo je na regulované látce závislé,
g)
vyveze regulovanou látku nebo výrobek nebo zařízení, které obsahují regulovanou látku nebo jsou na regulované látce závislé, nebo
h)
vyrobí, doveze, vyveze, uvede na trh nebo použije novou látku uvedenou v části A přílohy II tohoto nařízení.
(2)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která použije jiné regulované látky než hydrochlorfluoruhlovodíky pro základní laboratorní a analytické použití, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu,
a)
se nezaregistruje u Evropské komise, nebo
b)
neuvede požadované údaje.
(3)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která vyrobí nebo uvede na trh regulované látky jako vstupní suroviny nebo jako technologická činidla, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, neopatří nádobu pro tyto látky zřetelným označením.
(4)
Dovozce regulovaných látek se dopustí přestupku tím, že v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009
a)
nepředloží při dovozu dovozní licenci,
b)
doveze regulovanou látku nebo výrobek nebo zařízení, které obsahují regulovanou látku nebo jsou na regulované látce závislé, ze státu, který není smluvní stranou Montrealského protokolu, nebo
c)
nepodá zprávu podle článku 27 tohoto nařízení.
(5)
Vývozce regulovaných látek se dopustí přestupku tím, že v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009
a)
nepředloží při vývozu vývozní licenci,
b)
vyveze regulovanou látku nebo výrobek nebo zařízení, které obsahují regulovanou látku nebo jsou na regulované látce závislé, do státu, který není smluvní stranou Montrealského protokolu, nebo
c)
nepodá zprávu podle článku 27 tohoto nařízení.
(6)
Výrobce regulovaných látek se dopustí přestupku tím, že nepodá zprávu podle článku 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009.
(7)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba provádějící opravu a údržbu, demontáž nebo likvidaci zařízení s obsahem regulovaných látek se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, neprovede znovuzískání regulované látky za účelem jejich zneškodnění, recyklace nebo regenerace.
(8)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba zneškodňující regulované látky se dopustí přestupku tím, že v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009
a)
nepoužívá některou z odpovídajících schválených technologií, nebo
b)
nepodá zprávu podle článku 27 tohoto nařízení.
(9)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba provozující chladicí, klimatizační zařízení, tepelné čerpadlo nebo systém požární ochrany s obsahem regulované látky nejméně 3 kg se dopustí přestupku tím, že v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009
a)
nepřijme veškerá proveditelná preventivní opatření s cílem předejít jakýmkoliv únikům a emisím regulovaných látek,
b)
nezajistí pravidelnou kontrolu těsnosti,
c)
neodstraní zjištěné netěsnosti do 14 dnů,
d)
nezajistí následnou kontrolu do jednoho měsíce po opravě úniku, nebo
e)
nevede záznamy podle článku 23 odst. 3 tohoto nařízení.
(10)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba používající regulované látky jako vstupní surovinu, technologické činidlo nebo nezáměrně vyrábějící tyto látky při výrobě jiných chemických látek se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, nepřijme veškerá použitelná opatření k předcházení emisím těchto látek nebo nepoužije technologie a postupy předepsané Evropskou komisí.
(11)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba používající regulované látky jako vstupní surovinu, technologické činidlo se dopustí přestupku tím, že nepodá zprávu podle článku 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009.
(12)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvádějící na trh regenerované hydrochlorfluoruhlovodíky se dopustí přestupku tím, že neopatří nádobu na tyto látky označením podle článku 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009.
(13)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba provádějící údržbu nebo opravu stávajících chladicích nebo klimatizačních zařízení nebo tepelných čerpadel se dopustí přestupku tím, že neopatří tato zařízení označením podle článku 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009.
(14)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
2 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d), f) až h), odstavce 4 písm. a) nebo b), odstavce 5 písm. a) nebo b), odstavce 7 nebo odstavce 8 písm. a),
b)
1 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo e), odstavce 9 písm. b), c) nebo e) nebo odstavce 10 nebo 11,
c)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 3, odstavce 4 písm. c), odstavce 5 písm. c), odstavce 6, odstavce 8 písm. b), odstavce 9 písm. a) nebo d) nebo odstavce 12 nebo 13.
§ 19a
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s čl. 13 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1005/2009 provozuje hasicí přístroje nebo systémy požární ochrany s obsahem halonů po uplynutí termínů stanovených v příloze č. VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1005/2009, nebo
b)
do konečného data stanoveného přílohou č. VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1005/2009 nevyřadí z užívání hasicí přístroje a systémy požární ochrany s obsahem halonů a nezajistí jejich znovuzískání a regeneraci, recyklaci nebo zneškodnění.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 500 000 Kč.
Společná ustanovení ke správním deliktům
§ 20
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká inspekce životního prostředí s výjimkou přestupků podle § 16 odst. 5, § 17a odst. 3 a § 18a odst. 2 písm. a) až c) a § 18a odst. 3, které projednává Česká obchodní inspekce.
(2)
Pokuty uložené Českou obchodní inspekcí vybírá Česká obchodní inspekce a vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.
Výkon státní správy
§ 21
Státní správu podle tohoto zákona vykonávají
a)
ministerstvo,
b)
Česká inspekce životního prostředí,
c)
Česká obchodní inspekce,
d)
celní úřady.
§ 22
Ministerstvo
a)
vykonává působnost ústředního správního úřadu v oblasti ochrany ozonové vrstvy a klimatického systému Země a na těchto úsecích řídí výkon státní správy,
b)
rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím vydaným Českou inspekcí životního prostředí,
c)
vydává, mění a ruší jím vydané certifikáty,
d)
je správcem informačního systému certifikovaných osobcertifikovaných osob,
e)
je příslušným orgánem pro předání záznamů podle čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, ověřovací zprávy podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 a kopií zpráv podle článku 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009,
f)
podává zprávy podle článku 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009,
g)
vydává, mění a ruší jím vydaná povolení pro hodnotící a certifikační subjekt podle přímo použitelných předpisů Evropské unie2) a § 8,
h)
vydává, mění a ruší jím vydaná povolení pro atestační subjekt podle přímo použitelných předpisů Evropské unie2) a § 9,
i)
vydává, mění a ruší jím vydaná povolení pro činnosti podle § 10a odst. 1 a 2,
j)
ruší certifikáty vydané hodnotícím a certifikačním subjektem, pokud certifikovaná osobacertifikovaná osoba přestane splňovat podmínky pro vydání certifikátu, nebo při závažném porušení povinností stanovených tímto zákonem anebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie1),2),
k)
je příslušným orgánem pro činnosti uvedené v článku 10 odst. 7 a 8, článku 11 odst. 8, článku 12 odst. 1 a 3, článku 14 odst. 2, 3 a 4, článku 17 odst. 3 a článku 28 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009.
§ 23
Česká inspekce životního prostředí
a)
dozírá na dodržování povinností uvedených v tomto zákoně, v přímo použitelných předpisech Evropské unie1),2) nebo rozhodnutích týkajících se ochrany ozonové vrstvy a klimatického systému Země,
b)
ukládá opatření k nápravě podle § 14,
c)
projednává přestupky podle § 20 odst. 1,
d)
je příslušným orgánem pro předání záznamů podle čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 a ověřovací zprávy podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014.
§ 24
Česká obchodní inspekce
a)
kontroluje označování výrobků nebo zařízení uváděných na trh, které obsahují regulované látky, podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 a výrobků nebo zařízení uváděných na trh, které obsahují fluorované skleníkové plyny, podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 a podle § 5 a 7,
b)
ukládá opatření k nápravě podle § 14,
c)
projednává přestupky právnických a podnikajících fyzických osob podle § 16 odst. 5, § 17a odst. 3, § 18a odst. 2 písm. a) až c) a § 18a odst. 3.
§ 25
(1)
Celní úřady
a)
provádějí kontrolu dovozů a vývozů regulovaných látek a výrobků nebo zařízení, které je obsahují, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1),
b)
provádějí kontrolu dovozů a vývozů fluorovaných skleníkových plynů a výrobků nebo zařízení, které mohou tyto látky a plyny obsahovat, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o některých fluorovaných skleníkových plynech,
c)
poskytují ministerstvu do 31. března údaje z celní evidence za předchozí kalendářní rok podle přílohy k tomuto zákonu, které se týkají vývozů a dovozů regulovaných látek a výrobků, které je obsahují, a dovozů a vývozů fluorovaných skleníkových plynů a výrobků, které je obsahují,
d)
nepropustí do navrženého celního režimu regulované látky, fluorované skleníkové plyny a výrobky nebo zařízení, které tyto látky obsahují, zjistí-li porušení přímo použitelných předpisů Evropské unie1),2) nebo porušení § 5 odst. 1 až 3 nebo § 7.
(2)
Celní úřady si při kontrole podle tohoto zákona mohou vyžádat odbornou pomoc České inspekce životního prostředí.
Odebírání vzorků a zajištění věci
§ 26
(1)
Pověření zaměstnanci České inspekce životního prostředí a celních úřadů jsou oprávněni v případě podezření na porušení tohoto zákona odebírat vzorky za účelem zjištění totožnosti regulovaných látek nebo fluorovaných skleníkových plynů a na náklady kontrolovaných osob provádět nebo zajišťovat jejich rozbory.
(2)
Pověření zaměstnanci České inspekce životního prostředí jsou oprávněni zajistit regulované látky, fluorované skleníkové plyny nebo výrobky, které je obsahují, na náklady kontrolované osoby v případě zjištění zakázaných regulovaných látek nebo fluorovaných skleníkových plynů.
(3)
Pověření zaměstnanci České inspekce životního prostředí jsou oprávněni zajistit výrobky v případě podezření na přítomnost zakázané regulované látky nebo zakázaného fluorovaného skleníkového plynu, a to až do zjištění výsledku provedeného rozboru. Náklady s tím spojené hradí kontrolovaná osoba, jestliže se zjistí, že zajištěné výrobky regulovanou látku nebo fluorovaný skleníkový plyn obsahují.
(4)
O opatřeních podle odstavce 2 nebo 3 vydá Česká inspekce životního prostředí rozhodnutí. Proti uloženému rozhodnutí České inspekce životního prostředí o zajištění regulovaných látek, fluorovaných skleníkových plynů nebo výrobků, které je obsahují a které nesplňují požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelných předpisů Evropské unie1),2), může kontrolovaná osoba podat do 3 pracovních dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením námitky. Námitky nemají odkladný účinek. Ředitel České inspekce životního prostředí rozhodne o námitkách bez zbytečného odkladu. Jeho rozhodnutí je konečné. Písemné rozhodnutí se doručí kontrolované osobě.
(5)
Zajištění regulovaných látek, fluorovaných skleníkových plynů nebo výrobků, které je obsahují, podle odstavce 2 nebo 3 trvá do doby, než Česká inspekce životního prostředí pravomocně rozhodne o jejich propadnutí státu, pokud bude prokázáno porušení povinnosti podle tohoto zákona nebo podle přímo použitelných předpisů Evropské unie1),2). Pokud nebude prokázáno porušení povinnosti podle tohoto zákona nebo podle přímo použitelných předpisů Evropské unie1),2), rozhodne Česká inspekce životního prostředí o vrácení regulovaných látek, fluorovaných skleníkových plynů nebo výrobků, které je obsahují.
Přechodná ustanovení
§ 27
(1)
Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nabyla regulované látky, jejichž použití je v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1), je povinna zajistit zneškodnění těchto látek nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Rozhodnutí o pověření hodnotícím orgánem nebo atestačním subjektem vydaná podle zákona č. 86/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí do 30. června 2013.
(3)
Certifikáty vydané nebo uznané podle zákona č. 86/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za certifikát podle § 10 odst. 1 nebo 2 tohoto zákona v rozsahu podmínek v nich stanovených.
(4)
Správní řízení na úseku ochrany ozonové vrstvy Země a klimatického systému Země před nepříznivými účinky regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
§ 28
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2012.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.
Příloha k zákonu č. 73/2012 Sb.
Údaje z výpisu celní evidence poskytované ministerstvu celním úřadem
1.
Celní úřad poskytuje ministerstvu údaje z celní evidence, které se týkají vývozu a dovozu regulovaných látek a výrobků, které je obsahují a uvádění na trh fluorovaných skleníkových plynů a výrobků, které je obsahují, a to
a)
obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo osoby podnikatele nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště fyzické osoby,
b)
země vývozu nebo dovozu,
c)
země konečného určení,
d)
popis každé látky s uvedením jejího názvu odpovídajícímu kombinované nomenklatuře příslušného TARIC kódu.
2.
Kód TARIC obsahuje tyto údaje:
a)
Deklarant
b)
Příjemce
Odesílatel
c)
Nepřímý zástupce
d)
Země odeslání (při dovozu)
Země určení (při vývozu)
e)
Země obchodní
f)
Kód Kombinované nomenklatury
g)
Množství
h)
Datum propuštění
i)
Celní režim
j)
Číslo certifikátu.
3.
V případě výrobků, které obsahují regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny, se neuvádí údaj podle bodu 2 písm. f).
1)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2010 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, v platném znění.
2)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2068 ze dne 17. listopadu 2015, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 stanoví formát štítků výrobků a zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2067 ze dne 17. listopadu 2015, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 zavádějí minimální požadavky na certifikaci fyzických osob, pokud jde o stacionární chladicí a klimatizační zařízení a tepelná čerpadla a chladicí jednotky chladírenských nákladních vozidel a přívěsů obsahující fluorované skleníkové plyny, a na certifikaci společností, pokud jde o stacionární chladicí a klimatizační zařízení a tepelná čerpadla obsahující fluorované skleníkové plyny, a podmínky pro vzájemné uznávání těchto certifikací.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2066 ze dne 17. listopadu 2015, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 zavádějí minimální požadavky na certifikaci fyzických osob provádějících instalaci, servis, údržbu, opravu nebo vyřazení z provozu elektrických spínacích zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny nebo znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů ze stacionárních elektrických spínacích zařízení a podmínky pro vzájemné uznávání této certifikace.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2065 ze dne 17. listopadu 2015, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 stanoví formát oznámení školicích a certifikačních programů členských států.
Nařízení Komise (EU) č. 1191/2014 ze dne 30. října 2014, kterým se stanoví formát a způsoby předkládání zpráv uvedených v článku 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 o fluorovaných skleníkových plynech.
Nařízení Komise (ES) č. 307/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví minimální požadavky na školicí programy a podmínky pro vzájemné uznávání osvědčení o školení pracovníků, pokud jde o klimatizační systémy některých motorových vozidel obsahujících některé fluorované skleníkové plyny.
Nařízení Komise (ES) č. 306/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví minimální požadavky na certifikaci pracovníků provádějících znovuzískávání rozpouštědel na bázi některých fluorovaných skleníkových plynů ze zařízení a podmínky pro vzájemné uznávání této certifikace.
Nařízení Komise (ES) č. 304/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví minimální požadavky na certifikaci společností a pracovníků a podmínky pro vzájemné uznávání certifikace, pokud jde o stacionární systémy požární ochrany a hasicí přístroje obsahující některé fluorované skleníkové plyny.
Nařízení Komise (ES) č. 1516/2007 ze dne 19. prosince 2007, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví standardní požadavky na kontrolu těsnosti stacionárních chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel obsahujících některé fluorované skleníkové plyny.
Nařízení Komise (ES) č. 1497/2007 ze dne 18. prosince 2007, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví standardní požadavky na kontrolu těsnosti stacionárních systémů požární ochrany obsahujících některé fluorované skleníkové plyny.
3)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006.
4)
Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů. |
Zákon č. 72/2012 Sb. | Zákon č. 72/2012 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 12. 3. 2012, datum účinnosti 12. 3. 2012, částka 28/2012
* Čl. I - Změna zákona o obcích
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 12. 3. 2012
72
ZÁKON
ze dne 7. února 2012,
kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Změna zákona o obcích
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 1 se za slovo „Liberec“ vkládají slova „, Jablonec nad Nisou“.
2.
V § 4 odst. 1 se spojka „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „a Prostějov“.
3.
V § 83 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Ústavní zákon č. 71/2012 Sb. | Ústavní zákon č. 71/2012 Sb.
Ústavní zákon, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
Vyhlášeno 12. 3. 2012, datum účinnosti 1. 10. 2012, částka 28/2012
* Čl. I - Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb., ústavního zákona č. 395/2001 Sb., ústavního zákona č. 448/2001 Sb., ústavního zákona č. 515/2002 Sb. a ústavního zákona č. 319
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 8. 3. 2013
71
ÚSTAVNÍ ZÁKON
ze dne 8. února 2012,
kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky:
Čl. I
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb., ústavního zákona č. 395/2001 Sb., ústavního zákona č. 448/2001 Sb., ústavního zákona č. 515/2002 Sb. a ústavního zákona č. 319/2009 Sb., se mění takto:
1.
V čl. 54 odstavec 2 zní:
„(2)
Prezident republiky je volen v přímých volbách.“.
2.
Čl. 56 zní:
„Čl. 56
(1)
Volba prezidenta republiky se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva.
(2)
Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu platných hlasů oprávněných voličů. Není-li takový kandidát, koná se za čtrnáct dnů po začátku prvního kola volby druhé kolo volby, do kterého postupují dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola volby. Při rovnosti hlasů postupují do druhého kola volby všichni kandidáti, kteří v prvním kole volby získali nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů, a nejsou-li takoví kandidáti alespoň dva, postupují i kandidáti, kteří obdrželi druhý nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů.
(3)
Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který obdržel ve druhém kole volby nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů. Je-li takových kandidátů více, prezident republiky není zvolen a do deseti dnů se vyhlásí nová volba prezidenta republiky.
(4)
Pokud kandidát, který postoupil do druhého kola volby, přestane být volitelný za prezidenta republiky před druhým kolem volby anebo se práva kandidovat vzdá, postupuje do druhého kola volby kandidát, který v prvním kole volby získal další nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů. Druhé kolo volby se koná i tehdy, účastní-li se ho pouze jeden kandidát.
(5)
Navrhovat kandidáta je oprávněn každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany České republiky oprávněnými volit prezidenta republiky. Navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů.
(6)
Právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let.
(7)
Volba prezidenta republiky se koná v posledních šedesáti dnech volebního období úřadujícího prezidenta republiky, nejpozději však třicet dnů před uplynutím volebního období úřadujícího prezidenta republiky. Uvolní-li se úřad prezidenta republiky, koná se volba prezidenta republiky do devadesáti dnů.
(8)
Volbu prezidenta republiky vyhlašuje předseda Senátu nejpozději devadesát dnů před jejím konáním. Uvolní-li se úřad prezidenta republiky, vyhlásí předseda Senátu volbu prezidenta republiky nejpozději do deseti dnů poté a zároveň nejpozději osmdesát dnů před jejím konáním.
(9)
Není-li funkce předsedy Senátu obsazena, vyhlašuje volbu prezidenta republiky předseda Poslanecké sněmovny.“.
3.
Čl. 58 zní:
„Čl. 58
Další podmínky výkonu volebního práva při volbě prezidenta republiky, jakož i podrobnosti navrhování kandidátů na funkci prezidenta republiky, vyhlašování a provádění volby prezidenta republiky a vyhlašování jejího výsledku a soudní přezkum stanoví zákon.“.
4.
V čl. 59 odst. 1 a v čl. 61 se slova „Poslanecké sněmovny“ nahrazují slovem „Senátu“.
5.
V čl. 62 písm. g) se slova „, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo,“ zrušují.
6.
V čl. 62 se na konci písmene k) čárka nahrazuje tečkou a písmeno l) se zrušuje.
7.
V čl. 63 odst. 1 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které zní:
„j)
nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo,“.
Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno k).
8.
V čl. 65 odstavec 1 zní:
„(1)
Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.“.
9.
V čl. 65 odstavec 2 zní:
„(2)
Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt.“.
10.
V čl. 65 odstavec 3 zní:
„(3)
K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců; nevysloví-li Poslanecká sněmovna souhlas do tří měsíců ode dne, kdy o něj Senát požádal, platí, že souhlas nebyl dán.“.
11.
V čl. 66 větě první se slova „čl. 63 odst. 1 písm. a), b), c), d), e), f), h), i), j),“ nahrazují slovy „čl. 63 odst. 1 písm. a) až e) a h) až k) a“.
12.
V čl. 66 větě druhé se slova „čl. 62 písm. a), b), c), d), e), k), l)“ nahrazují slovy „čl. 62 písm. a) až e) a k) a dále čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Senátu“ a na konci textu článku se doplňují slova „, kterému též přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky, výkon funkce prezidenta republiky podle čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny“.
13.
V čl. 87 odst. 1 se na konci písmene k) čárka nahrazuje tečkou a písmena l) a m) se zrušují.
Čl. II
Účinnost
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2012, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 8 až 10, která nabývají účinnosti dnem 8. března 2013.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 23/2012 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 23/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu mezi vládou České republiky a vládou Černé Hory k provedení Dohody mezi Evropským společenstvím a Republikou Černá Hora o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob
Vyhlášeno 9. 3. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 2. 2012, částka 14/2012
* Článek 1 - Obecné ustanovení
* Článek 2 - Způsob komunikace
* Článek 3 - Prostředky a doklady doplňující prostředky a doklady uvedené v přílohách 1 a 2 k Dohodě
* Článek 4 - Jiné doklady
* Článek 5 - Pohovor
* Článek 6 - Postup při zpětném přebírání
* Článek 7 - Postup při průvozu
* Článek 8 - Příslušné orgány
* Článek 9 - Hraniční přechody
* Článek 10 - Náhrada nákladů
* Článek 11 - Jazyky
* Článek 12 - Změny a doplnění
* Článek 13 - Vstup v platnost a ukončení platnosti
* PŘÍLOHA
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 2. 2012
23
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 27. dubna 2011 byl v Cetinje podepsán Protokol mezi vládou České republiky a vládou Černé Hory k provedení Dohody mezi Evropským společenstvím a Republikou Černá Hora o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob.
Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 13 odst. 3 dne 1. února 2012.
České znění Protokolu a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
PROTOKOL
MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU ČERNÉ HORY
K PROVEDENÍ DOHODY MEZI EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM A REPUBLIKOU
ČERNÁ HORA O ZPĚTNÉM PŘEBÍRÁNI NEOPRÁVNĚNĚ POBÝVAJÍCÍCH OSOB
Na základě článku 19 Dohody mezi Evropským společenstvím a Republikou Černá Hora o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob (dále jen „Dohoda“) a k jejímu provedení se vláda České republiky a vláda Černé Hory (dále jen „smluvní strany“) dohodly na následujícím:
Článek 1
Obecné ustanovení
Tento protokol podrobně upravuje provádění Dohody ve vztazích mezi Českou republikou a Černou Horou. Pojmy a výrazy použité v tomto protokolu budou vykládány v souladu s jejich definicemi v Dohodě.
Článek 2
Způsob komunikace
(1)
Žádosti o zpětné převzetí a žádosti o průvoz a odpovědi na ně budou podávány příslušnými orgány smluvních stran písemně, poštou nebo faxem.
(2)
Další související komunikace neobsahující osobní údajeosobní údaje osoby, která má být předána, bude probíhat elektronickou cestou nebo za využití jiných technických prostředků komunikace.
Článek 3
Prostředky a doklady doplňující prostředky a doklady uvedené v přílohách 1 a 2 k Dohodě
(1)
Státní příslušnost osoby se má v souladu s článkem 8 odstavcem 1 Dohody za prokázanou, vedle dokladů uvedených v příloze 1 Dohody, na základě osvědčení o státním občanství spolu s platným úředním dokladem opatřeným fotografií.
(2)
Státní příslušnost osoby může být v souladu s článkem 8 odstavcem 2 Dohody věrohodně předpokládána na základě dokladů uvedených v příloze 2 Dohody a rovněž na základě následujících věrohodných prostředků:
-
doklady uvedené v odstavci 1, jejichž doba platnosti uplynula, nebo jejich fotokopie;
-
seznam pasažérů nebo písemné potvrzení vydané leteckým dopravcem, který dotčenou osobu přepravoval;
-
záznam o pohovoru s dotčenou osobou, který provede příslušný orgán žádající smluvní strany.
(3)
Příslušné orgány si vymění vzory dokladů uvedených v příloze 1 Dohody.
Článek 4
Jiné doklady
Pokud má příslušný orgán žádající smluvní strany za to, že pro prokázání státní příslušnosti nebo splnění podmínek pro zpětné převzetí státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti mohou být důležité i jiné doklady než ty, uvedené v přílohách 2, 4 nebo 5 Dohody, tyto doklady mohou být přiloženy k žádosti o zpětné převzetí. Státní příslušnost nebo splnění podmínek pro zpětné převzetí státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti budou považovány za prokázané, jestliže to ve výše uvedených případech žádaná smluvní strana potvrdí.
Článek 5
Pohovor
(1)
Žádost o pohovor podle článku 8 odstavce 3 Dohody se vyznačí do části F žádosti o zpětné převzetí, jejíž kopie se současně zašle diplomatickému zastoupení nebo konzulárnímu úřadu státu žádané smluvní strany.
(2)
Pohovor bude proveden úředníky diplomatického zastoupení nebo konzulárního úřadu státu žádané smluvní strany na místě určeném příslušným orgánem žádající smluvní strany bez zbytečného odkladu, nejpozději do pěti pracovních dnů od obdržení žádosti o zpětné převzetí. Příslušný orgán žádající smluvní strany bude informován o výsledku pohovoru ve lhůtě maximálně 12 kalendářních dnů od obdržení žádosti o zpětné převzetí. Pokud existují právní nebo faktické překážky pro provedení tohoto oznámení ve lhůtě 12 kalendářních dnů, může být tato lhůta prodloužena na základě řádně odůvodněné žádosti nejvýše o šest kalendářních dnů.
Článek 6
Postup při zpětném přebírání
(1)
Navrhované datum předání, hraniční přechod a podrobnosti týkající se případného použití doprovodu budou zpravidla vloženy do části F žádosti o zpětné převzetí, pokud jsou známy. Příslušný orgán žádané smluvní strany odpoví na tento návrh v odpovědi na žádost o zpětné převzetí.
(2)
Pokud informace podle odstavce 1 nejsou vloženy do žádosti o zpětné převzetí, příslušný orgán žádající smluvní strany je sdělí příslušnému orgánu žádané smluvní strany nejpozději do 7 kalendářních dnů před předpokládaným dnem předání. Příslušný orgán žádané smluvní strany zašle odpověď na tento návrh bez zbytečného odkladu, avšak nejdéle ve lhůtě 2 pracovních dnů ode dne přijetí návrhu. Pokud příslušný orgán žádající smluvní strany neobdrží odpověď ve stanovené lhůtě, návrh bude považován za přijatý.
(3)
Detaily týkající se doprovodů podle odstavce 1 zahrnují křestní jména a příjmení, hodnosti a funkce členů doprovodu a typ, číslo a datum vydání jejich cestovních dokladů. Příslušný orgán žádané smluvní strany bude informován o jakýchkoliv změnách týkajících se těchto údajů.
(4)
Záznam o zpětném převzetí dotčené osoby s doprovodem bude vyhotoven ve dvou vyhotoveních. Každá ze smluvních stran obdrží jedno vyhotovení. Vzor formuláře záznamu je obsažen v příloze k tomuto protokolu a tvoří jeho nedílnou součást.
Článek 7
Postup při průvozu
(1)
Průvoz je zpravidla uskutečňován leteckou cestou. V takovém případě může mít dotčená osoba doprovod žádající smluvní strany. Podrobnosti týkající se členů doprovodu stanovené v článku 6 odstavci 3 budou uvedeny v části B žádosti o průvoz. Jakékoliv změny týkající se těchto údajů musejí být bezodkladně oznámeny.
(2)
Členové doprovodu nevykonávají na území státu žádané smluvní strany žádné pravomoci, nebudou ozbrojeni, jsou povinni se řídit právním řádem státu žádané smluvní strany a mají při sobě kopii souhlasu příslušného orgánu žádané smluvní strany s průvozem.
(3)
Příslušný orgán žádané smluvní strany poskytne, pokud je to třeba, členům doprovodu žádající smluvní strany potřebnou podporu a pomoc. V rámci dozoru nad dotčenou osobou v souladu s článkem 14 odstavcem 4 Dohody úředníci příslušného orgánu žádané smluvní strany zejména zajistí, aby dotčená osoba neopustila tranzitní prostor letiště a nastoupila do letadla.
(4)
V případě průvozu pozemní cestou je dotčená osoba předána na hraničním přechodu státu žádané smluvní strany úředníkům příslušného orgánu žádané smluvní strany, kteří ji doprovodí až k hraničnímu přechodu cílového, respektive dalšího průvozního státu.
(5)
Část C žádosti o průvoz bude obsahovat, pokud je to možné, následující informace:
a)
zdravotní stav, zejména sdělení, že osoba, která má být předána, může potřebovat pomoc nebo péči;
b)
ochranná nebo bezpečnostní opatření, která mohou být nezbytná v jednotlivém případu předání.
Článek 8
Příslušné orgány
(1)
Příslušnými orgány pověřenými k provádění Dohody podle jejího článku 1 písm. k) (dále jen „příslušné orgány“) jsou:
1.
za Černou Horu:
a)
pro účely provádění ustanovení vztahujících se k zpětnému přebírání:
Ministerstvo vnitřních věcí
Sekce správních vnitřních záležitostí
Odbor pro cizince, migraci, víza a readmise
adresa: Bulevar Svetog Petra Cetinjskog 22
20000 Podgorica
b)
pro účely provádění ustanovení vztahujících se k průvozu:
Policejní ředitelství
Sekce pohraniční policiepolicie
Odbor pro cizince a potlačování nelegální migrace
adresa: Bulevar Svetog Petra Cetinjskog 22
20000 Podgorica
2.
za Českou republiku:
PoliciePolicie České republiky
Ředitelství služby cizinecké policiepolicie
adresa: Olšanská 2, P.O. BOX 78
130 51 Praha 3
(2)
Telefonní čísla, faxová čísla, e-mailové adresy a další kontaktní údaje příslušných orgánů budou vyměněny při podpisu tohoto protokolu. Příslušné orgány se budou navzájem informovat o pozdějších změnách kontaktních údajů.
(3)
Smluvní strany se bezodkladně informují o jakékoliv změně příslušných orgánů a jejich adres.
Článek 9
Hraniční přechody
Zpětné převzetí a průvoz budou prováděny na následujících hraničních přechodech, pokud není v konkrétním případě dohodnuto jinak:
-
v České republice: letiště Praha Ruzyně;
-
v Černé Hoře: mezinárodní hraniční přechod letiště Podgorica.
V případě předání pozemní cestou příslušné orgány dohodnou hraniční přechod pro každý konkrétní případ.
Článek 10
Náhrada nákladů
Příslušný orgán žádající smluvní strany poskytne příslušnému orgánu žádané smluvní strany náhradu nákladů podle článku 15 Dohody bankovním převodem na účet příslušného orgánu žádaného státu do 30 kalendářních dnů ode dne doručení faktury. Čísla bankovních účtů si smluvní strany vymění diplomatickou cestou. Výše náhrad se řídí právními předpisy státu žádané smluvní strany a bude stanovena na základě dokladů prokazujících skutečnou výši nákladů. Případné náklady na vydání náhradního cestovního dokladu osoby, která má být předána, ponese žádaná smluvní strana.
Článek 11
Jazyky
(1)
Žádosti o zpětné převzetí a žádosti o průvoz a odpovědi na ně se podávají v anglickém jazyce, popřípadě v jazyce státu té smluvní strany, jíž jsou určeny. Ostatní dokumenty jsou předávány pokud možno v jazyce státu té smluvní strany, jíž jsou určeny, nebo v anglickém jazyce.
(2)
Další komunikace mezi příslušnými orgány smluvních stran probíhá v anglickém jazyce, není-li v konkrétním případě dohodnuto jinak.
Článek 12
Změny a doplnění
Tento protokol může být měněn a doplňován po dohodě obou smluvních stran.
Článek 13
Vstup v platnost a ukončení platnosti
(1)
Smluvní strany si vzájemně diplomatickou cestou sdělí dokončení svých vnitrostátních procedur nutných pro vstup tohoto protokolu v platnost.
(2)
Po přijetí posledního sdělení o dokončení vnitrostátních procedur nutných pro vstup protokolu v platnost, česká smluvní strana oznámí tuto skutečnost smíšenému readmisnímu výboru ustavenému podle článku 18 Dohody. Česká smluvní strana bez odkladu informuje černohorskou smluvní stranu o provedení tohoto oznámení.
(3)
Tento protokol vstupuje v platnost prvního dne druhého měsíce následujícího po oznámení smíšenému readmisnímu výboru.
(4)
Tento protokol pozbývá platnosti ve stejný den jako Dohoda.
Dáno v Cetinje dne 27. dubna 2011 ve dvojím vyhotovení, každé v jazyce českém, černohorském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílností ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém.
Za vládu
České republiky
PhDr. Hana Hubáčková v. r.
mimořádná a zplnomocněná
velvyslankyně České republiky
v Černé Hoře
Za vládu
Černé Hory
Ivan Brajović v. r.
ministr vnitra
PŘÍLOHA
PROTOKOLU MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU ČERNÉ HORY
K PROVEDENÍ DOHODY MEZI EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM A REPUBLIKOU
ČERNÁ HORA O ZPĚTNÉM PŘEBÍRÁNÍ NEOPRÁVNĚNĚ POBÝVAJÍCÍCH OSOB
ZÁZNAM O ZPĚTNÉM PŘEVZETÍ
42kB
23kB |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 22/2012 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 22/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o převozu těl zemřelých
Vyhlášeno 9. 3. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 24. 2. 2012, částka 14/2012
* Článek 1 - 1. Smluvní strany budou ve svých vzájemných vztazích uplatňovat ustanovení této dohody.
* Článek 2 - 1. Ustanovení této dohody představují nejvyšší míru požadavků, které mohou být stanoveny ve spojení s vypravením těl zemřelých, jakož i s jejich tranzitem nebo jejich přijetím na území smluvní strany.
* Článek 3 - 1. Tělo zemřelého bude při převozu doprovázeno zvláštním dokumentem (laissez-passer for a corpse, tj. průvodní list těla zemřelého) vystaveným příslušným úřadem odesílajícího státu.
* Článek 4 - S výjimkou dokladů požadovaných na základě mezinárodních úmluv a dohod týkajících se všeobecně přepravy nebo na základě budoucích úmluv a ujednání o převozu těl zemřelých, nebude ani stát určení ani tranzitní stát požadovat žádné další dokumenty kromě prův
* Článek 5 - Průvodní list těla zemřelého vystavuje příslušný úřad uvedený v článku 8 této dohody tehdy, když se přesvědčil, že
* Článek 6 - 1. Rakev musí být nepropustná; uvnitř má být absorpční materiál. Pokud to příslušný úřad odesílacího státu považuje za nezbytné, musí být rakev opatřena čistícím zařízením pro vyrovnání vnitřního a vnějšího tlaku. Rakev se může skládat:
* Článek 7 - Pokud je rakev přepravována jako obyčejná zásilka, zabalí se tak, aby nepřipomínala rakev, a označí se tak, aby bylo se zásilkou zacházeno opatrně.
* Článek 8 - Každá smluvní strana sdělí generálnímu tajemníkovi Rady Evropy označení kompetentního úřadu, uvedeného v článku 3 odstavec 1 a článku 6 odstavec 1 a 3 této dohody.
* Článek 9 - Pokud převoz zahrnuje třetí stát, který je smluvní stranou Mezinárodního Ujednání o přepravě mrtvol (Berlín, ze dne 10. února 1937), tak může každý smluvní stát této dohody požadovat od jiného smluvního státu této dohody, aby učinil taková opatření, která
* Článek 10 - 1. Tato dohoda bude otevřena k podpisu členským státům Rady Evropy, které se mohou stát jejími smluvními stranami buď:
* Článek 11 - 1. Tato dohoda vstoupí v platnost jeden měsíc ode dne, kdy se podle článku 10 této dohody stanou jejími smluvními stranami tři členské státy Rady Evropy.
* Článek 12 - 1. Po vstupu této dohody v platnost může Výbor ministrů Rady Evropy vyzvat státy, které nejsou jejími členy, aby k této dohodě přistoupily.
* Článek 13 - 1. Každá smluvní strana může při podpisu nebo při ukládání ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo přístupu určit jedno či více území, kde bude tato dohoda platit.
* Článek 14 - 1. Tato dohoda zůstává v platnosti na dobu neurčitou.
* Článek 15 - Generální tajemník Rady Evropy uvědomí členské státy Rady Evropy a každý stát, který k této dohodě přistoupil:Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 24. 2. 2012
22
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 26. října 1973 byla ve Štrasburku otevřena k podpisu Dohoda o převozu těl zemřelých.
Jménem České republiky byla Dohoda podepsána ve Štrasburku dne 8. dubna 2010.
S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Dohody, dne 23. ledna 2012.
Při ratifikaci Dohody učinila Česká republika v souladu s čl. 8 Dohody oznámení, že kompetentní úřady, které vystavují doklady potřebné k přeshraničním převozům zemřelých na straně České republiky, jsou krajské hygienické stanice a hlavní hygienik Ministerstva obrany České republiky.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 11 odst. 1 dne 11. listopadu 1975. Pro Českou republiku vstoupila v platnost podle odstavce 2 téhož článku dne 24. února 2012.
Anglické znění Dohody a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
DOHODA O PŘEVOZU TĚL ZEMŘELÝCH
Členské státy Rady Evropy, které podepsaly tento dokument,
přihlížejíce k nutnosti zjednodušit formality pro mezinárodní převoz těl zemřelých,
se zřetelem na skutečnost, že převoz těl zemřelých nepředstavuje žádné zdravotní nebezpečí a to ani v případě, kdy smrt byla zapříčiněna přenosnou nemocí, za předpokladu, že budou provedena příslušná opatření, zvláště pokud jde o nepropustnost rakve,
dohodly se takto:
Článek 1
1.
Smluvní strany budou ve svých vzájemných vztazích uplatňovat ustanovení této dohody.
2.
Ve smyslu této dohody se rozumí převozem těl zemřelých mezinárodní přeprava lidských pozůstatků z odesílajícího státu do státu určení; odesílajícím státem je stát, ve kterém byl převoz zahájen; v případě exhumovaných lidských ostatků je to stát, ve kterém se uskutečnilo pohřbení; státem určení je stát, ve kterém má být přepravené tělo zemřelého pohřbeno nebo zpopelněno.
3.
Tato mezinárodní dohoda se nevztahuje na mezinárodní přepravu popela.
Článek 2
1.
Ustanovení této dohody představují nejvyšší míru požadavků, které mohou být stanoveny ve spojení s vypravením těl zemřelých, jakož i s jejich tranzitem nebo jejich přijetím na území smluvní strany.
2.
Je ponecháno na vůli smluvních stran, aby buď na základě dvoustranných dohod nebo na základě společně přijatých rozhodnutí povolily ve zvláštních případech a především v případě převozu v pohraničních oblastech větší výhody.
Aby takové dohody nebo rozhodnutí bylo možné v daném případě použít, musí k tomu být dán souhlas všech zúčastněných států.
Článek 3
1.
Tělo zemřelého bude při převozu doprovázeno zvláštním dokumentem (laissez-passer for a corpse, tj. průvodní list těla zemřelého) vystaveným příslušným úřadem odesílajícího státu.
2.
Průvodní list těla zemřelého bude zahrnovat minimálně údaje, které jsou uvedeny ve vzoru připojeném k této dohodě; bude vystaven v úředním jazyce státu nebo v jednom z úředních jazyků státu, ve kterém byl vystaven a v jednom z úředních jazyků Rady Evropy.
Článek 4
S výjimkou dokladů požadovaných na základě mezinárodních úmluv a dohod týkajících se všeobecně přepravy nebo na základě budoucích úmluv a ujednání o převozu těl zemřelých, nebude ani stát určení ani tranzitní stát požadovat žádné další dokumenty kromě průvodního listu těla zemřelého.
Článek 5
Průvodní list těla zemřelého vystavuje příslušný úřad uvedený v článku 8 této dohody tehdy, když se přesvědčil, že
a)
všechny lékařské, zdravotní, správní a právní požadavky platných předpisů ve státě odeslání, které se týkají převozu těl zemřelých, případně pohřbení a exhumace, byly splněny;
b)
byly pozůstatky uloženy do rakve, která je v souladu s požadavky stanovenými v článcích 6 a 7 této dohody;
c)
rakev obsahuje pouze pozůstatky osoby uvedené v průvodním listu těla zemřelého a takové osobní předměty, které mají být pohřbeny nebo zpopelněny s tělem zemřelého.
Článek 6
1.
Rakev musí být nepropustná; uvnitř má být absorpční materiál. Pokud to příslušný úřad odesílacího státu považuje za nezbytné, musí být rakev opatřena čistícím zařízením pro vyrovnání vnitřního a vnějšího tlaku. Rakev se může skládat:
a)
buď z vnější dřevěné rakve o síle stěn minimálně 20 mm a z pečlivě zaletované vnitřní rakve ze zinku nebo z jiného rozkládajícího se materiálu;
b)
nebo z jednoduché dřevěné rakve o síle stěn minimálně 30 mm, která je vyložena vrstvou zinku nebo jiného rozkládajícího se materiálu.
2.
Pokud byla příčinou smrti nakažlivá nemoc, bude samo tělo zabaleno do rubáše napuštěného antiseptickým roztokem.
3.
Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 1 a 2 tohoto článku bude rakev, pokud bude převážena letecky, opatřena čistícím zařízením na vyrovnání tlaku nebo pokud tomu tak není, bude vykazovat takové záruky odolnosti, které příslušné úřady odesílacího státu uznají za postačující.
Článek 7
Pokud je rakev přepravována jako obyčejná zásilka, zabalí se tak, aby nepřipomínala rakev, a označí se tak, aby bylo se zásilkou zacházeno opatrně.
Článek 8
Každá smluvní strana sdělí generálnímu tajemníkovi Rady Evropy označení kompetentního úřadu, uvedeného v článku 3 odstavec 1 a článku 6 odstavec 1 a 3 této dohody.
Článek 9
Pokud převoz zahrnuje třetí stát, který je smluvní stranou Mezinárodního Ujednání o přepravě mrtvol (Berlín, ze dne 10. února 1937), tak může každý smluvní stát této dohody požadovat od jiného smluvního státu této dohody, aby učinil taková opatření, která jsou nezbytná pro původní smluvní stát, aby splnil své závazky z Mezinárodního Ujednání o přepravě mrtvol (Berlín).
Článek 10
1.
Tato dohoda bude otevřena k podpisu členským státům Rady Evropy, které se mohou stát jejími smluvními stranami buď:
a)
podpisem bez výhrady ratifikace nebo přijetí, nebo
b)
podpisem s výhradou ratifikace nebo přijetí, následovaným ratifikací nebo přijetím.
2.
Ratifikační listiny nebo listiny o přijetí budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy.
Článek 11
1.
Tato dohoda vstoupí v platnost jeden měsíc ode dne, kdy se podle článku 10 této dohody stanou jejími smluvními stranami tři členské státy Rady Evropy.
2.
Pro každý členský stát, který následně tuto dohodu podepíše bez výhrady ratifikace nebo přijetí, nebo který ji ratifikuje nebo ji přijme, vstoupí tato Dohoda v platnost měsíc ode dne podpisu nebo ode dne uložení ratifikační listiny nebo listiny o přijetí.
Článek 12
1.
Po vstupu této dohody v platnost může Výbor ministrů Rady Evropy vyzvat státy, které nejsou jejími členy, aby k této dohodě přistoupily.
2.
Jejich přístup se provede uložením listiny o přístupu u generálního tajemníka Rady Evropy, nabude účinnosti měsíc ode dne uložení přístupové listiny.
Článek 13
1.
Každá smluvní strana může při podpisu nebo při ukládání ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo přístupu určit jedno či více území, kde bude tato dohoda platit.
2.
Po uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo přístupu nebo kdykoliv poté může každá smluvní strana prostřednictvím prohlášení adresovaného generálnímu tajemníkovi Rady Evropy tuto dohodu rozšířit na další jedno či více území v prohlášení označených, za jejichž mezinárodní vztahy je odpovědná nebo jejichž jménem je oprávněna činit závazky.
3.
Každé prohlášení učiněné podle předchozího odstavce týkající se území uvedeného v prohlášení, může být vzato zpět postupem, který je stanovený v článku 14 této dohody.
Článek 14
1.
Tato dohoda zůstává v platnosti na dobu neurčitou.
2.
Každá smluvní strana, pokud se jí to týká, může tuto dohodu vypovědět oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.
3.
Výpověď se stává účinnou šest měsíců ode dne doručení takového oznámení generálnímu tajemníkovi.
Článek 15
Generální tajemník Rady Evropy uvědomí členské státy Rady Evropy a každý stát, který k této dohodě přistoupil:
a)
o každém podpisu bez výhrady ratifikace nebo přijetí;
b)
o každém podpisu s výhradou ratifikace nebo přijetí;
c)
o uložení každé ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo přístupu;
d)
o dni vstupu v platnost této dohody podle článku 11;
e)
o prohlášení, které obdržel podle článku 13 odstavec 2 a 3;
f)
o oznámení, které obdržel podle článku 14 a dni, kdy nabylo vypovězení účinnosti;
g)
o každém sdělení, které obdrží podle článku 8.
Na důkaz toho níže podepsaní, kteří jsou k tomu oprávněni, podepsali tuto dohodu.
Dáno ve Štrasburku, dne 26. října 1973, v anglickém a francouzském jazyce, přičemž jsou obě znění stejně autentická, v jednom vyhotovení, které bude uloženo v archivu Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy předá ověřené kopie všem státům, které dohodu podepsaly či k ní přistoupily.
Příloha
Průvodní list téla zemřelého
100kB |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 21/2012 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 21/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Tureckou republikou o vzájemné podpoře a ochraně investic
Vyhlášeno 9. 3. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 18. 3. 2012, částka 13/2012
* Článek 1 - Definice
* Článek 2 - Podpora a ochrana investic
* Článek 3 - Národní zacházení a doložka nejvyšších výhod
* Článek 4 - Vyvlastnění a náhrada
* Článek 5 - Převody
* Článek 6 - Postoupení práv
* Článek 7 - Konzultace
* Článek 8 - Řešení sporů mezi jednou smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany
* Článek 9 - Řešení sporů mezi smluvními stranami
* Článek 10 - Základní bezpečnostní zájmy
* Článek 11 - Použitelnost Dohody
* Článek 12 - Vstup v platnost, trvání a ukončení
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 18. 3. 2012
21
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 29. dubna 2009 byla v Praze podepsána Dohoda mezi Českou republikou a Tureckou republikou o vzájemné podpoře a ochraně investic.
S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Dohodu ratifikoval.
Dohoda vstupuje v platnost na základě svého článku 12 odst. 1 dne 18. března 2012.
Ke dni vstupu této Dohody v platnost skončí platnost Dohody mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Tureckou republikou o vzájemné podpoře a ochraně investic, podepsané v Ankaře dne 30. dubna 1992 a vyhlášené pod č. 187/1997 Sb.
České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
DOHODA
MEZI
ČESKOU REPUBLIKOU A TURECKOU REPUBLIKOU
O VZÁJEMNÉ PODPOŘE A OCHRANĚ INVESTIC
Česká republika a Turecká republika (dále jen „smluvní strany“),
vedeny přáním podporovat větší vzájemnou hospodářskou spolupráci, zejména pokud jde o investice investorů jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany,
uznávajíce, že ujednání o zacházení, které bude přiznáno těmto investicím, bude podporovat tok kapitálu a technologie a hospodářský rozvoj smluvních stran,
souhlasíce, že spravedlivé a rovnoprávné zacházení s investicemi je žádoucí pro zachování stabilního rámce pro investování a pro maximálně účinné využívání hospodářských zdrojů, a
rozhodnuty uzavřít dohodu týkající se podpory a vzájemné ochrany investic,
se dohodly na následujícím:
Článek 1
Definice
Pro účely této dohody:
1.
Pojem „investor“ znamená:
(a)
fyzické osoby, které mají státní občanství některé ze smluvních stran v souladu s jejími platnými zákony,
(b)
právnické osoby jako korporace, firmy nebo jiné obchodní společnosti, zřízené nebo založené podle platných zákonů některé ze smluvních stran a mající své sídlo na území některé ze smluvních stran.
2.
Pojem „investice“ označuje přímé investice, podle definice Mezinárodního měnového fondu, investované investorem jedné ze smluvních stran na území druhé smluvní strany za předpokladu, že investice byla učiněna v souladu s právním řádem druhé smluvní strany, a zahrnuje všechny druhy aktiv, zejména, nikoliv však výlučně:
(a)
akcieakcie a obligace společnosti a jakoukoli jinou formu účasti ve společnostech,
(b)
reinvestované výnosy, nároky na peněžitá plnění nebo jiná práva mající finanční hodnotu a vztahující se k investici,
(c)
movitý a nemovitý majetek a všechna ostatní práva, jako jsou hypotéky, zástavy, záruky,
(d)
práva duševního vlastnictví a průmyslová práva, jako jsou patenty, obchodní známky, obchodní názvy, technické postupy, průmyslové vzory, know-how a goodwill,
(e)
podnikatelská oprávnění vyplývající ze zákona nebo ze smlouvy, včetně oprávnění týkajících se přírodních zdrojů.
3.
Pojem „výnosy“ znamená částky plynoucí z investice a zahrnuje zejména, ne však výlučně, zisk, úrok a dividendy.
4.
Pojem „území“ znamená:
(a)
ve vztahu k České republice území České republiky, nad kterým vykonává svrchovanost, svrchovaná práva a jurisdikci v souladu s mezinárodním právem;
(b)
ve vztahu k Turecké republice její území, pobřežní moře, stejně jako přímořské oblasti, nad nimiž vykonává v souladu s mezinárodním právem svou jurisdikci nebo svrchovaná práva pro účely průzkumu, využívání a zachování přírodních zdrojů.
Článek 2
Podpora a ochrana investic
1.
Každá smluvní strana bude podporovat a vytvářet příznivé podmínky pro investory druhé smluvní strany, aby investovali na jejím území, a bude takové investice připouštět, a to v souladu se svým právním řádem.
2.
Investicím investorů každé ze smluvních stran bude za každých okolností poskytováno řádné a spravedlivé zacházení a budou požívat plné ochrany a bezpečnosti na území druhé smluvní strany. Ani jedna ze smluvních stran tyto investice žádným způsobem nepoškodí nepřiměřeným či diskriminačním opatřením, pokud jde o jejich řízení, udržování, užívání, využití, rozšíření nebo nakládání s takovými investicemi.
Článek 3
Národní zacházení a doložka nejvyšších výhod
1.
Každá smluvní strana poskytne na svém území učiněným investicím a výnosům investorů druhé smluvní strany zacházení, které je řádné a spravedlivé a není méně příznivé, než jaké za podobných okolností poskytuje investicím a výnosům svých vlastních investorů nebo investicím a výnosům investorů jakéhokoli třetího státu, je-li výhodnější.
2.
Každá smluvní strana poskytne na svém území investorům druhé smluvní strany, pokud jde o řízení, udržování, užívání, využití nebo nakládání s jejich investicí, zacházení, které je řádné a spravedlivé a ne méně příznivé, než jaké poskytuje svým vlastním investorům nebo investorům jakéhokoliv třetího státu, je-li výhodnější.
3.
V souladu s právními předpisy smluvních stran, týkajícími se vstupu, pobytu a zaměstnávání cizinců:
(a)
občané kterékoli smluvní strany budou moci vstupovat a pobývat na území druhé smluvní strany za účelem zřízení, rozvoje, řízení nebo konzultací o provozování investice, do které tito občané, nebo investor smluvní strany, který je zaměstnává, vložili, a/nebo se chystají vložit potřebnou část kapitálu nebo potřebnou hodnotu jiných zdrojů,
(b)
společnosti zákonně ustavené v souladu s právním řádem jedné smluvní strany, které jsou investicemi investorů druhé smluvní strany, budou smět zaměstnávat řídící a technický personál podle své volby, bez ohledu na jejich státní příslušnost.
4.
Ustanovení o národním zacházení a doložce nejvyšších výhod podle tohoto článku se nebude vztahovat na výhody, které poskytuje smluvní strana na základě svých závazků jako člena celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu.
5.
Smluvní strana je srozuměna s tím, že závazky druhé smluvní strany jako člena celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu zahrnují závazky vyplývající z mezinárodní smlouvy nebo smlouvy na základě vzájemnosti týkající se této celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu.
6.
Ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že zavazují jednu smluvní stranu poskytnout investorům druhé smluvní strany nebo jejich investicím či výnosům takové výhody, upřednostnění nebo výsady, které může první smluvní strana poskytovat na základě mezinárodní smlouvy týkající se zcela nebo převážně zdanění.
Článek 4
Vyvlastnění a náhrada
1.
Investice nebudou vyvlastněny, znárodněny nebo podrobeny přímo či nepřímo opatřením majícím stejný výsledek, s výjimkou opatření provedených ve veřejném zájmu, nediskriminačním způsobem, na základě zaplacení okamžité, adekvátní a efektivní náhrady a v souladu s právním postupem a obecnými principy zacházení, uvedenými v článku 2 této dohody.
2.
Náhrada musí odpovídat skutečné tržní ceně vyvlastněné investice v době, kdy se vyvlastnění uskutečnilo nebo stalo známým. Náhrada bude zaplacena bez odkladu ve směnitelné měně a bude volně převoditelná. V případě prodlení bude platba úročena.
3.
Investorům kterékoli smluvní strany, jejichž investice utrpí na území druhé smluvní strany škody v důsledku války, povstání, občanských nepokojů nebo jiných podobných událostí, bude druhou smluvní stranou poskytnuto zacházení ne méně příznivé, než jaké je poskytováno vlastním investorům nebo investorům jakékoli třetí země, které je nejvýhodnější, pokud jde o opatření přijatá v souvislosti s těmito škodami.
Článek 5
Převody
1.
Aniž jsou dotčena opatření přijatá Evropským společenstvím, povolí v dobré víře každá smluvní strana volně a bez prodlení všechny převody vztahující se k investici do a ze svého území. Tyto převody budou zahrnovat zejména, nikoli však výlučně:
(a)
výnosy,
(b)
zisky z prodeje celé nebo části investice,
(c)
náhrady podle článku 4,
(d)
splátky jistiny a úroků vyplývající z půjček sjednaných v souvislosti s investicemi,
(e)
platby, mzdy a jiné náhrady občanům jedné smluvní strany, kteří získali na území druhé smluvní strany odpovídající pracovní povolení v souvislosti s investicí,
(f)
platby vyplývající z investičního sporu.
2.
Převody budou provedeny ve volně směnitelné měně, v níž byla investice učiněna, nebo v jakékoli volně směnitelné měně, kterou investor schválil, a převažujícím tržním kurzem platným v den převodu.
Článek 6
Postoupení práv
1.
Je-li investice investora jedné smluvní strany kryta proti neobchodním rizikům na základě systému zřízeného podle zákona, uzná druhá smluvní strana jakoukoli subrogaci ručitele nebo pojistitele, vyplývající ze záruky, pojistné smlouvy nebo jakékoli právní transakce mezi investorem a ručitelem nebo pojistitelem.
2.
Ručitel nebo pojistitel je z titulu postoupení práv oprávněn uplatňovat práva a vznášet nároky tohoto investora a převzít závazky vztahující se k investici. Postoupená práva nebo nároky nepřekročí původní práva nebo nároky investora.
3.
Spory mezi smluvní stranou a ručitelem nebo pojistitelem budou řešeny v souladu s ustanoveními článku 8 Dohody.
Článek 7
Konzultace
Smluvní strany souhlasí, na žádost jedné z nich, s okamžitou konzultací za účelem předejití nebo vyřešení jakéhokoliv sporu týkajícího se Dohody, nebo s diskusí týkající se výkladu nebo provádění Dohody.
Článek 8
Řešení sporů mezi jednou smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany
1.
Spory mezi jednou smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany týkající se investice budou investorem písemně oznámeny smluvní straně, na jejímž území se nachází investice. Oznámení bude zahrnovat podrobné informace o sporu. Bude-li to možné, investor a dotyčná smluvní strana vyvinou úsilí, aby tyto spory byly v dobré víře vyřešeny konzultacemi a jednáním.
2.
Jestliže spory nebudou urovnány tímto způsobem ve lhůtě šesti měsíců od data doručení písemného oznámení podle odstavce 1, může být spor předložen podle volby investora buď:
(a)
příslušnému soudu nebo správnímu orgánu smluvní strany, která je stranou ve sporu;
nebo
(b)
mezinárodnímu rozhodčímu soudu zřízenému ad hoc, ustavenému podle rozhodčích pravidel Komise Organizace spojených národů pro mezinárodní právo obchodní (UNCITRAL), strany ve sporu se mohou písemně dohodnout na změnách těchto pravidel;
nebo
(c)
Mezinárodnímu středisku pro řešení sporů z investic (ICSID) založenému na základě „Úmluvy o řešení sporů z investic mezi státy a občany jiných států“.
3.
Rozhodčí soud vezme při svém rozhodování v úvahu všechny prameny práva v následujícím pořadí:
(a)
ustanovení této dohody;
(b)
jiné příslušné dohody mezi smluvními stranami;
(c)
vnitrostátní právní řád smluvní strany, na jejímž území byla investice učiněna, včetně pravidel týkajících se kolizního práva;
(d)
ustanovení zvláštních dohod vztahujících se k investici.
4.
Bez ohledu na ustanovení odstavce 2 tohoto článku:
(a)
pouze spory vzniklé v souvislosti s investicí, která byla učiněna v souladu s příslušnými právními předpisy nebo schválena podle článku 2, a která byla efektivně realizována, mohou být předloženy Mezinárodnímu středisku pro řešení sporů z investic (ICSID) nebo jakémukoli jinému mechanismu mezinárodního řešení sporů, na kterém se smluvní strany dohodly;
(b)
spory, týkající se vlastnictví a věcných práv u nemovitostínemovitostí, jsou zcela pod jurisdikcí vnitrostátních soudů hostitelské smluvní strany a nesmí být proto předloženy Mezinárodnímu středisku pro řešení sporů z investic (ICSID) nebo jakémukoli jinému mechanismu mezinárodního řešení sporů; a
(c)
s ohledem na článek 64 „Úmluvy o řešení sporů z investic mezi státy a občany jiných států“:
Turecká republika nepřijme postoupení jakýchkoli sporů, které vznikly mezi smluvními stranami ohledně výkladu nebo provádění „Úmluvy o řešení sporů z investic mezi státy a občany jiných států“ a které nebyly vyřešeny jednáním, na Mezinárodní soudní dvůr.
5.
Rozhodčí nález bude konečný a závazný pro všechny strany sporu. Každá smluvní strana se zavazuje k výkonu nálezu v souladu se svým vnitrostátním právem.
Článek 9
Řešení sporů mezi smluvními stranami
1.
Smluvní strany budou usilovat podle zásady dobré víry a ducha spolupráce o rychlé a spravedlivé řešení jakéhokoliv sporu týkajícího se výkladu nebo provádění této dohody. V souladu s tím budou smluvní strany souhlasit s přímými a rozumnými jednáními, které povedou k takovému řešení. Nedospějí-li smluvní strany k dohodě ve lhůtě šesti měsíců od zahájení vzájemného sporu na základě jednání uvedeného shora, může být na žádost kterékoli smluvní strany spor předložen rozhodčímu soudu složenému ze tří členů.
2.
Do tří měsíců od obdržení žádosti jmenuje každá smluvní strana jednoho rozhodce. Tito dva rozhodci zvolí jako předsedu třetího rozhodce, který je příslušníkem třetího státu. Nejmenuje-li některá ze smluvních stran rozhodce v uvedené době, může druhá smluvní strana požádat předsedu Mezinárodního soudního dvora, aby provedl jmenování.
3.
Nedohodnou-li se oba rozhodci na volbě předsedy ve lhůtě dvou měsíců po jejich jmenování, bude předseda jmenován na žádost kterékoli smluvní strany předsedou Mezinárodního soudního dvora.
4.
Má-li v případech uvedených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku předseda Mezinárodního soudního dvora překážku, která mu brání splnit uvedenou funkci, nebo je-li příslušníkem některé ze smluvních stran, provede jmenování místopředseda, a má-li také on překážku, která mu brání vykonávat uvedenou funkci, nebo je-li příslušníkem některé ze smluvních stran, provede jmenování služebně nejstarší člen Mezinárodního soudního dvora, který není příslušníkem žádné smluvní strany.
5.
Rozhodčí soud schválí procesní pravidla ve lhůtě tří měsíců od volby předsedy, která budou v souladu s ostatními ustanoveními této dohody. V případě neexistence takové dohody požádá rozhodčí soud předsedu Mezinárodního soudního dvora, aby procesní pravidla určil, s přihlédnutím k obecně uznávaným pravidlům mezinárodního rozhodčího řízení.
6.
Nebude-li dohodnuto jinak, všechna podání budou učiněna a všechna ústní jednaní budou ukončena do osmi měsíců od volby předsedy, a rozhodčí soud vydá své rozhodnutí do tří měsíců od skončení ústního jednání nebo závěrečného podání, podle toho, co nastane později.
7.
Rozhodčí soud přijme rozhodnutí většinou hlasů. Takové rozhodnutí bude konečné a závazné pro obě smluvní strany.
8.
Každá smluvní strana ponese náklady svého rozhodce a svého zastoupení v rozhodčím řízení; náklady předsedy a ostatní náklady ponesou smluvní strany rovným dílem. Soud však může ve svém rozhodnutí určit, že větší část těchto nákladů ponese jedna ze dvou smluvních stran.
9.
Spor nebude předložen podle ustanovení tohoto článku mezinárodnímu rozhodčímu soudu, jestliže spor ve stejném případě již byl předložen rozhodčímu soudu podle ustanovení článku 8 a dosud se nachází u tohoto soudu. Tomu nebrání zahájení přímých a rozumných jednání mezi oběma smluvními stranami.
Článek 10
Základní bezpečnostní zájmy
1.
Tato dohoda nebrání žádné ze smluvních stran použít opatření nezbytná pro:
(a)
udržení veřejného pořádku,
(b)
plnění svých povinností s ohledem na zachování nebo obnovení mezinárodního míru nebo bezpečnosti, nebo
(c)
ochranu jejích vlastních základních bezpečnostních zájmů, které mohou zahrnovat zájmy vyplývající z jejího členství v celní, hospodářské nebo měnové unii, společném trhu nebo zóně volného obchodu.
2.
Pokud některá ze smluvních stran podnikne kroky či přijme jakákoli opatření proti druhé smluvní straně v souladu s odstavcem 1 písm. c) tohoto článku, založená na zájmech vyplývajících z jejího členství v celní, hospodářské nebo měnové unii, společném trhu nebo zóně volného obchodu, může druhá smluvní strana, proti které byly takové kroky učiněny nebo opatření přijata, podniknout podobné kroky či přijmout podobná opatření proti první smluvní straně založené na principu reciprocity. V takovém případě nemůžou investoři první smluvní strany, dotčené takovými opatřeními, zahájit mezinárodní rozhodčí řízení podle článku 8 této dohody za účelem získání náhrady za jakékoliv ztráty, které utrpěli v důsledku těchto opatření.
Článek 11
Použitelnost Dohody
Ustanovení této dohody se použijí na budoucí investice uskutečněné investory jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany a také na investice existující v souladu s právními řády smluvních stran k datu vstupu této dohody v platnost. Ustanovení této dohody se však nepoužijí na nároky vzniklé z událostí, které se staly před jejím vstupem v platnost, a na nároky, které byly vyřešeny před jejím vstupem v platnost.
Článek 12
Vstup v platnost, trvání a ukončení
1.
Každá smluvní strana písemně oznámí druhé smluvní straně splnění ústavních náležitostí požadovaných na jejím území pro vstup této dohody v platnost. Tato dohoda vstoupí v platnost šedesátým dnem od data druhé notifikace. Dohoda zůstane v platnosti po dobu deseti let a bude platit nadále, dokud nebude její platnost ukončena v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.
2.
Každá smluvní strana může ukončit platnost této dohody písemným oznámením o výpovědi s roční výpovědní lhůtou daným druhé smluvní straně na konci prvního desetiletého období nebo kdykoli poté.
3.
Tato dohoda může být změněna písemnou dohodou mezi smluvními stranami. Jakákoli změna vstoupí v platnost poté, kdy si smluvní strany vzájemně oznámí, že byly splněny všechny vnitrostátní požadavky nezbytné pro vstup takové změny v platnost.
4.
Pro investice uskutečněné nebo získané před ukončením platnosti této dohody a na které by se tato dohoda jinak vztahovala, zůstanou ustanovení článků 1 – 11 této dohody účinná po dobu deseti let od data ukončení její platnosti.
5.
Platnost dohody mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Tureckou republikou o vzájemné podpoře a ochraně investic, podepsané dne 30. dubna 1992 v Ankaře, skončí ke dni vstupu v platnost této dohody.
Na důkaz toho podepsaní zástupci, náležitě k tomu zmocněni, podepsali tuto dohodu.
Dáno v Praze dne 29. dubna 2009 ve dvou původních vyhotoveních, každé v českém, tureckém a anglickém jazyce, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílnosti ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém.
Za Českou republiku
Ing. Eva Filipi v. r.
mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně
České republiky v Turecké republice
Za Tureckou republiku
Koray Targay v. r.
mimořádný a zplnomocněný velvyslanec
Turecké republiky v České republice |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 20/2012 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 20/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy č. 129 o inspekci práce v zemědělství, 1969
Vyhlášeno 9. 3. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 16. 3. 2012, částka 13/2012
* Článek 1 - 1. Pojem zemědělský podnik použitý v této úmluvě znamená podnik a části podniku zabývající se obděláváním půdy, chovem zvířat včetně živočišné výroby a chovatelství, lesnictvím, zahradnictvím, prvovýrobou zemědělských produktů provozovatelem hospodářství n
* Článek 2 - Pojem právní předpisy použitý v této úmluvě zahrnuje nejen zákony a jiné předpisy, ale i rozhodčí nálezy a kolektivní smlouvy, kterým byla propůjčena moc zákona a jejichž provádění podléhá inspektorům práce.
* Článek 3 - Každý členský stát Mezinárodní organizace práce, který je vázán touto úmluvou, musí udržovat soustavu inspekce práce v zemědělství.
* Článek 4 - Soustava inspekce práce v zemědělství se musí vztahovat na všechny zemědělské podniky, ve kterých pracují zaměstnanci nebo učni, bez ohledu na způsob, jakým jsou odměňováni, a na druh, formu nebo dobu trvání pracovní smlouvy.
* Článek 5 - 1. Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, se může v prohlášení připojeném k ratifikaci zavázat, že inspekce práce v zemědělství zahrne také jednu nebo více těchto kategorií osob pracujících v zemědělských podnicích:
* Článek 6 - 1. Soustava inspekce práce v zemědělství musí:
* Článek 7 - 1. Pokud je to slučitelné s administrativní praxí členského státu, musí být inspekce práce v zemědělství postavena pod dohled a kontrolu ústředního úřadu.
* Článek 8 - 1. Personál inspekce práce v zemědělství se skládá ze státních úředníků, jejichž postavení a služební podmínky jim zaručí stálost zaměstnání a nezávislost na změnách vlády a nežádoucích vnějších vlivech.
* Článek 9 - 1. Inspektoři práce v zemědělství musí být přijímáni do zaměstnání pouze na základě své kvalifikace pro vykonávání svých úkolů a za podmínek, které mohou vnitrostátní právní předpisy stanovit pro přijímání do státní správy.
* Článek 10 - Muži i ženy jsou stejně způsobilí k tomu, aby vykonávali funkci pracovníka inspekce práce; je-li toho třeba, mohou být inspektorům a inspektorkám uloženy speciální úkoly.
* Článek 11 - Každý členský stát učiní potřebná opatření, aby zajistil spoluúčast na práci inspekce práce v zemědělství náležitě kvalifikovaným znalcům a odborníkům, kteří mohou pomoci řešit problémy vyžadující odborné znalosti, a to takovým způsobem, jenž se jeví jako
* Článek 12 - 1. Příslušný úřad musí učinit příslušná opatření k podpoře účinné spolupráce mezi inspekčními orgány v zemědělství a státními orgány a veřejnými nebo schválenými ústavy zabývajícími se podobnými činnostmi.
* Článek 13 - Příslušný úřad učiní příslušná opatření k podpoře spolupráce mezi úředníky inspektorátů práce v zemědělství a zaměstnavateli a zaměstnanci nebo jejich organizacemi.
* Článek 14 - Musí být provedena opatření, která zabezpečí dostatečný počet inspektorů práce v zemědělství k zajištění účinného vykonávání úkolů inspektorátu a která budou stanovena se zřetelem:
* Článek 15 - 1. Příslušný úřad učiní potřebná opatření, aby vybavil inspektory práce v zemědělství:
* Článek 16 - 1. Řádně pověření inspektoři práce v zemědělství jsou oprávněni:
* Článek 17 - Orgány inspekce práce v zemědělství se v případech a způsobem stanoveným příslušným úřadem podílejí na preventivních kontrolách nových zařízení, nových materiálů nebo látek a nových obslužných a výrobních postupů, které by mohly ohrozit zdraví nebo bezpečn
* Článek 18 - 1. Inspektoři práce v zemědělství jsou oprávněni učinit opatření k odstranění zjištěných závad zařízení, uspořádání a pracovních metod v zemědělských podnicích, včetně užívání nebezpečných materiálů a látek, u nichž se mohou oprávněně domnívat, že představ
* Článek 19 - 1. Inspektoráty práce v zemědělství musí být informovány o pracovních úrazech a případech nemocí z povolání, k nimž dochází v zemědělském odvětví, v případech a způsobem uvedeným vnitrostátními právními předpisy.
* Článek 20 - S výhradou výjimek, které mohou být stanoveny vnitrostátními právními předpisy, inspektoři práce v zemědělství musí:
* Článek 21 - Inspekční prohlídky v zemědělských podnicích se konají tak často a tak důkladně, jak je nezbytné k zabezpečení účinného provádění právních předpisů.
* Článek 22 - 1. Osoby, které poruší úmyslně nebo z nedbalosti právní předpisy, jejichž provádění podléhá dohledu inspektorů práce v zemědělství, musí neprodleně a bez předchozího upozornění podléhat soudnímu řízení. Vnitrostátní právní předpisy mohou stanovit výjimky p
* Článek 23 - Jestliže inspektoři práce v zemědělství nejsou sami oprávněni zahájit řízení, mají právo přímo předkládat zprávy o porušení právních předpisů příslušnému úřadu, který je příslušný k zahájení takového řízení.
* Článek 24 - Vnitrostátní právní předpisy musí stanovit a účinně prosazovat přiměřené tresty za porušení právních předpisů, jejichž provádění podléhá dohledu inspektorů práce v zemědělství, a za maření výkonu úkolů inspektorů práce.
* Článek 25 - 1. Inspektoři práce, případně místní úřadovny inspekce práce, jsou povinni předkládat ústřednímu úřadu inspekce práce periodické zprávy o výsledcích své inspekční činnosti v zemědělství.
* Článek 26 - 1. Ústřední orgán inspekce práce zveřejní všeobecnou výroční zprávu o činnosti inspekčních orgánů v zemědělství, a to buď jako samostatnou zprávu nebo jako součást své všeobecné výroční zprávy.
* Článek 27 - Výroční zpráva zveřejněná ústředním orgánem inspekce práce se musí týkat níže uvedených věcí a dalších věcí, pokud nad nimi přísluší dohled tomuto orgánu:
* Článek 28 - Formální ratifikace této úmluvy musí být oznámeny Generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce k registraci.
* Článek 29 - 1. Tato úmluva zavazuje toliko členské státy Mezinárodní organizace práce, jejichž ratifikace byla zaregistrována generálním ředitelem.
* Článek 30 - 1. Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, ji může vypovědět po uplynutí deseti let ode dne, kdy tato úmluva poprvé nabyla účinnosti, písemným sdělením Generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, který je zapíše. Výpověď nabude účinnosti jed
* Článek 31 - 1. Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí všem členským státům Mezinárodní organizace práce zápis všech ratifikací a výpovědí, které mu členské státy sdělí.
* Článek 32 - Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí generálnímu tajemníkovi Spojených národů k zápisu podle článku 102 Charty Spojených národů úplné údaje o všech ratifikacích a výpovědích, které zaregistroval podle ustanovení předchozího článku.
* Článek 33 - Bude-li to považovat za nutné, může Správní rada Mezinárodního úřadu práce předložit Generální konferenci zprávu o provádění této úmluvy a přezkoumat, není-li vhodné předložit na pořad jednání Konference otázku její úplné nebo částečné revize.
* Článek 34 - 1. Přijme-li Konference novou úmluvu revidující úplně nebo částečně tuto úmluvu a nestanoví-li nová úmluva jinak:
* Článek 35 - Anglické a francouzské znění této úmluvy jsou stejně závazná.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 16. 3. 2012
20
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. června 1969 byla v Ženevě přijata Úmluva č. 129 o inspekci práce v zemědělství, 1969.
S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u Generálního ředitele Mezinárodního úřadu práce, depozitáře Úmluvy, dne 16. března 2011.
Při ratifikaci Úmluvy č. 129 bylo učiněno prohlášení, že na základě článku 5 Úmluvy stanoví Česká republika, že inspekce práce v zemědělství zahrnuje také následující kategorie osob pracujících v zemědělských podnicích:
1.
nájemci, kteří nezaměstnávají externí pracovní sílu, zemědělští pachtýři a podobné skupiny zemědělských pracovníků,
2.
osoby, které se podílejí na společném hospodářském podniku, jako například členové družstva,
3.
rodinní příslušníci provozovatele podniku, tak jak je stanoveno vnitrostátními právními předpisy.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 29 odstavce 2 dne 19. ledna 1972. Pro Českou republiku vstupuje v platnost podle odstavce 3 téhož článku dne 16. března 2012.
Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Úmluva č. 129 o inspekci práce v zemědělství, 1969
Generální konference Mezinárodní organizace práce,
svolaná Správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy, kde se dne 4. června 1969 sešla na svém padesátém třetím zasedání,
dbajíc podmínek již existujících mezinárodních pracovních úmluv v oblasti inspekce práce, jako například Úmluva o inspekci práce, 1947, která se vztahuje na průmysl a obchod, a Úmluva o plantážnictví, 1958, která se vztahuje na omezené skupiny zemědělských podniků,
majíc na zřeteli, že mezinárodní standardy upravující inspekci práce v zemědělství jsou všeobecně potřebné,
jsouc rozhodnuta přijmout některé návrhy týkající se inspekce práce v zemědělství, které jsou čtvrtým bodem jednacího pořadu zasedání,
jsouc odhodlána, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodní úmluvy,
přijímá dne 25. června 1969 tuto úmluvu, která bude označována jako Úmluva o inspekci práce (v zemědělství), 1969:
Článek 1
1.
Pojem zemědělský podnik použitý v této úmluvě znamená podnik a části podniku zabývající se obděláváním půdy, chovem zvířat včetně živočišné výroby a chovatelství, lesnictvím, zahradnictvím, prvovýrobou zemědělských produktů provozovatelem hospodářství nebo jinou formou zemědělské činnosti.
2.
Pokud je to nezbytné, určí příslušný úřad po projednání s nejreprezentativnějšími organizacemi zaměstnavatelů a dotčených pracovníků, pokud existují, hranici oddělující zemědělství od průmyslu a obchodu, a to takovým způsobem, který zaručí, že žádný zemědělský podnik nebude vyloučen z národní soustavy inspekce práce.
3.
Je-li sporné, zda jde o podnik nebo část podniku, na které se vztahuje tato úmluva, rozhodne příslušný orgán.
Článek 2
Pojem právní předpisy použitý v této úmluvě zahrnuje nejen zákony a jiné předpisy, ale i rozhodčí nálezy a kolektivní smlouvy, kterým byla propůjčena moc zákona a jejichž provádění podléhá inspektorům práce.
Článek 3
Každý členský stát Mezinárodní organizace práce, který je vázán touto úmluvou, musí udržovat soustavu inspekce práce v zemědělství.
Článek 4
Soustava inspekce práce v zemědělství se musí vztahovat na všechny zemědělské podniky, ve kterých pracují zaměstnanci nebo učni, bez ohledu na způsob, jakým jsou odměňováni, a na druh, formu nebo dobu trvání pracovní smlouvy.
Článek 5
1.
Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, se může v prohlášení připojeném k ratifikaci zavázat, že inspekce práce v zemědělství zahrne také jednu nebo více těchto kategorií osob pracujících v zemědělských podnicích:
a)
nájemci, kteří nezaměstnávají externí pracovní sílu, zemědělští pachtýři a podobné skupiny zemědělských pracovníků,
b)
osoby, které se podílejí na společném hospodářském podniku, jako například členové družstva,
c)
rodinní příslušníci provozovatele podniku, tak jak je stanoveno vnitrostátními právními předpisy.
2.
Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, může Generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce následně předat prohlášení, ve kterém se zavazuje zahrnout jednu nebo více kategorií osob uvedených v předešlém odstavci, a které zatím nejsou zahrnuty na základě předešlého prohlášení.
3.
Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, uvede ve svých zprávách podle článku 22 Ústavy Mezinárodní organizace práce, v jakém rozsahu naplnil nebo navrhuje naplnit ustanovení této úmluvy ve vztahu ke kategoriím osob uvedených v odstavci 1 tohoto článku, a které nejsou zahrnuty na základě prohlášení.
Článek 6
1.
Soustava inspekce práce v zemědělství musí:
a)
zajistit provádění právních předpisů o pracovních podmínkách a ochraně pracovníků při práci, jako jsou předpisy vztahující se k pracovní době, odměňování, týdennímu odpočinku a dovolené, bezpečnosti, zdraví a sociální péči, zaměstnávání žen, dětí a mladistvých osob a jiných s tím souvisejících otázek, pokud jsou prováděním těchto ustanovení pověřeni inspektoři práce,
b)
poskytovat zaměstnavatelům a pracovníkům odborné informace a poradenství, jak nejúčinněji naplňovat právní předpisy,
c)
oznamovat příslušnému úřadu nedostatky nebo zneužití, které nejsou zvláště upraveny stávajícími právními předpisy, a předkládat jim návrhy k zlepšení právní úpravy.
2.
Vnitrostátní právní předpisy mohou pověřit inspektory práce v zemědělství poradními nebo kontrolními funkcemi při provádění právních předpisů týkajících se životních podmínek pracovníků a jejich rodin.
3.
Jakékoliv jiné povinnosti, jimiž mohou být inspektoři práce v zemědělství pověřeni, nesmějí bránit účinnému vykonávání jejich základních povinností nebo být na újmu jejich pravomoci a nestrannosti, které jsou pro inspektory nezbytné ve vztazích k zaměstnavatelům a pracovníkům.
Článek 7
1.
Pokud je to slučitelné s administrativní praxí členského státu, musí být inspekce práce v zemědělství postavena pod dohled a kontrolu ústředního úřadu.
2.
V případě federativního státu může pojem ústřední úřad znamenat buď úřad na federální úrovni, nebo úřad na úrovni některého státu federace.
3.
Inspekce práce v zemědělství může být vykonávána například:
a)
jediným orgánem inspekce práce s působností pro všechna odvětví hospodářské činnosti,
b)
jediným orgánem inspekce práce, který zavede vnitřní provozní specializaci vhodným školením inspektorů, kteří budou pověřeni svými činnostmi v zemědělství,
c)
jediným orgánem inspekce práce, který zavede vnitřní provozní specializaci vytvořením odborně kvalifikovaného úřadu, jehož pracovníci budou vykonávat svou činnost v zemědělství, nebo
d)
speciálním úřadem inspekce práce v zemědělství, jehož činnost bude dozorována ústředním úřadem, kterému byly svěřeny stejné pravomoci i v jiných oblastech inspekce práce, jako je průmysl, doprava a obchod.
Článek 8
1.
Personál inspekce práce v zemědělství se skládá ze státních úředníků, jejichž postavení a služební podmínky jim zaručí stálost zaměstnání a nezávislost na změnách vlády a nežádoucích vnějších vlivech.
2.
Členské státy mohou do své soustavy inspekce práce v zemědělství zahrnout činitele nebo zástupce profesních organizací, jejichž činnost by doplňovala činnost personálu veřejné inspekce, pokud je to v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo praxí. Těmto osobám musí být zaručena stálost jejich postavení a nezávislost na nežádoucích vnějších vlivech.
Článek 9
1.
Inspektoři práce v zemědělství musí být přijímáni do zaměstnání pouze na základě své kvalifikace pro vykonávání svých úkolů a za podmínek, které mohou vnitrostátní právní předpisy stanovit pro přijímání do státní správy.
2.
Příslušný úřad určí prostředky k ověřování této kvalifikace.
3.
Inspektorům práce v zemědělství se dostane řádného výcviku k výkonu jejich úkolů a zároveň budou přijata opatření, která jim zajistí další vhodný výcvik během trvání jejich pracovního poměru.
Článek 10
Muži i ženy jsou stejně způsobilí k tomu, aby vykonávali funkci pracovníka inspekce práce; je-li toho třeba, mohou být inspektorům a inspektorkám uloženy speciální úkoly.
Článek 11
Každý členský stát učiní potřebná opatření, aby zajistil spoluúčast na práci inspekce práce v zemědělství náležitě kvalifikovaným znalcům a odborníkům, kteří mohou pomoci řešit problémy vyžadující odborné znalosti, a to takovým způsobem, jenž se jeví jako nejvhodnější podle vnitrostátních podmínek.
Článek 12
1.
Příslušný úřad musí učinit příslušná opatření k podpoře účinné spolupráce mezi inspekčními orgány v zemědělství a státními orgány a veřejnými nebo schválenými ústavy zabývajícími se podobnými činnostmi.
2.
Pokud je to nezbytné, příslušný úřad může pověřit výkonem určitých inspekčních činností na regionální nebo místní úrovni a pomocné povahy bud' jiné vhodné orgány státní správy, nebo veřejný ústav, anebo zapojit tyto orgány a ústavy do výkonu této činnosti pod podmínkou, že tímto krokem nebudou porušeny zásady této úmluvy.
Článek 13
Příslušný úřad učiní příslušná opatření k podpoře spolupráce mezi úředníky inspektorátů práce v zemědělství a zaměstnavateli a zaměstnanci nebo jejich organizacemi.
Článek 14
Musí být provedena opatření, která zabezpečí dostatečný počet inspektorů práce v zemědělství k zajištění účinného vykonávání úkolů inspektorátu a která budou stanovena se zřetelem:
a)
na důležitost úkolů, které mají inspektoři vykonávat, především podle
i)
počtu, povahy, velikosti a umístění zemědělských podniků podléhajících inspekci,
ii)
počtu a skupin pracovníků zaměstnaných v těchto podnicích a
iii)
počtu a složitosti právních předpisů, jejichž provádění má být zajištěno;
b)
na hmotné prostředky, které mají inspektoři k dispozici, a
c)
na praktické podmínky, za nichž musí být inspekční prohlídky vykonávány, tak aby byly účinné.
Článek 15
1.
Příslušný úřad učiní potřebná opatření, aby vybavil inspektory práce v zemědělství:
a)
místními úřadovnami rozmístěnými s ohledem na geografické rozmístění zemědělských podniků a dopravní spojení, a vhodně vybavenými v souladu s požadavky na výkon inspekce, a pokud je to možné, přístupnými všem zúčastněným osobám,
b)
dopravními prostředky nezbytnými pro výkon jejich povinností v případech, kdy neexistují vhodné prostředky veřejné dopravy.
2.
Příslušný úřad učiní potřebná opatření k náhradě cestovních a souvisejících výdajů, které inspektorům práce v zemědělství vznikly a jsou nezbytné pro výkon jejich úkolů.
Článek 16
1.
Řádně pověření inspektoři práce v zemědělství jsou oprávněni:
a)
vstupovat volně a bez předchozího oznámení v jakoukoliv denní nebo noční hodinu na jakékoliv pracoviště podléhající inspekci,
b)
ve dne vstupovat do jakýchkoliv prostor, o kterých se mohou oprávněně domnívat, že podléhají inspekci,
c)
vykonávat jakoukoliv prohlídku, zkoušku nebo vyšetřování, které mohou považovat za nezbytné k nabytí přesvědčení, že právní předpisy jsou přísně dodržovány, a zvláště:
i)
beze svědků nebo za přítomnosti svědků se dotazovat zaměstnavatele, zaměstnanců podniku nebo jiných osob na cokoliv, co se týká provádění právních předpisů,
ii)
vyžadovat způsobem stanoveným vnitrostátními právními předpisy předložení knih, rejstříků nebo jiných dokumentů, jejichž vedení je předepsáno vnitrostátními právními předpisy vztahujícími se k pracovním podmínkám za účelem zjištění, zda jsou v souladu s právními předpisy, a opatřit si opisy nebo výpisy z takových dokumentů,
iii)
pro účely rozborů odebírat nebo odnášet vzorky materiálů a látek, které jsou používány nebo s nimiž se pracuje, za předpokladu, že zaměstnavatel nebo jeho zástupce byl vyrozuměn o každém k takovému účelu odebraném nebo odneseném vzorku nebo látce.
2.
Inspektoři práce nesmí při výkonu svého oprávnění podle písmene a) a b) odstavce 1 tohoto článku vstupovat do soukromého obydlí provozovatele zemědělského podniku, ledaže by získali souhlas provozovatele nebo na základě zvláštního oprávnění vydaného příslušným úřadem.
3.
Při výkonu inspekční prohlídky uvědomí inspektoři zaměstnavatele nebo jeho zástupce o své přítomnosti, ledaže by měli za to, že takové oznámení by mohlo být na škodu výkonu jejich úkolů.
Článek 17
Orgány inspekce práce v zemědělství se v případech a způsobem stanoveným příslušným úřadem podílejí na preventivních kontrolách nových zařízení, nových materiálů nebo látek a nových obslužných a výrobních postupů, které by mohly ohrozit zdraví nebo bezpečnost.
Článek 18
1.
Inspektoři práce v zemědělství jsou oprávněni učinit opatření k odstranění zjištěných závad zařízení, uspořádání a pracovních metod v zemědělských podnicích, včetně užívání nebezpečných materiálů a látek, u nichž se mohou oprávněně domnívat, že představují ohrožení zdraví a bezpečnosti pracovníků.
2.
Za účelem umožnění přijmout tato opatření jsou inspektoři práce oprávněni při zachování práva na odvolání k soudním nebo správním orgánům podle vnitrostátních právních předpisů nařídit nebo dát nařídit:
a)
provedení změn na strojích, zařízení, provozovnách, nástrojích, vybavení nebo přístrojích, které mohou být nezbytné k zajištění souladu s právními předpisy k ochraně zdraví a bezpečnosti pracovníků, ve stanovené lhůtě, nebo
b)
okamžitě vykonatelná opatření, která mohou vést až k zastavení práce, v případě bezprostředního ohrožení zdraví a bezpečnosti pracovníků.
3.
V případech, kdy není postup podle odstavce 2 v souladu se správní nebo soudní praxí členského státu, jsou inspektoři oprávněni obrátit se na příslušný úřad, aby vydal příkaz nebo dal podnět k okamžitě vykonatelnému opatření.
4.
Závady zjištěné inspektorem práce při inspekční prohlídce podniku a nařízení, která učinil nebo učiní podle odstavce 2, nebo která hodlá učinit podle odstavce 3, musí být okamžitě oznámeny zaměstnavateli a zástupcům pracovníků.
Článek 19
1.
Inspektoráty práce v zemědělství musí být informovány o pracovních úrazech a případech nemocí z povolání, k nimž dochází v zemědělském odvětví, v případech a způsobem uvedeným vnitrostátními právními předpisy.
2.
Pokud je to možné, inspektoři práce se účastní místního vyšetřování příčin nejzávažnějších pracovních úrazů a nemocí z povolání, zejména pak těch, které postihnou značný počet pracovníků nebo mají smrtelné následky.
Článek 20
S výhradou výjimek, které mohou být stanoveny vnitrostátními právními předpisy, inspektoři práce v zemědělství musí:
a)
mít zakázanou jakoukoliv přímou nebo nepřímou účast v podnicích, které podléhají jejich dohledu,
b)
být vázáni pod hrozbou vhodných trestů nebo kárných opatření, a to i po skončení své služby, povinností mlčenlivosti o veškerých výrobních a obchodních tajemstvích nebo pracovních postupech, o kterých se dozvěděli během výkonu svých úkolů,
c)
považovat za zcela důvěrné zdroje stížností, z nichž se dozvěděli o závadě, nebezpečí v pracovních postupech a porušení právních předpisů, a nesmí sdělit zaměstnavateli nebo jeho zástupci, že k inspekční prohlídce došlo na základě obdržené stížnosti.
Článek 21
Inspekční prohlídky v zemědělských podnicích se konají tak často a tak důkladně, jak je nezbytné k zabezpečení účinného provádění právních předpisů.
Článek 22
1.
Osoby, které poruší úmyslně nebo z nedbalosti právní předpisy, jejichž provádění podléhá dohledu inspektorů práce v zemědělství, musí neprodleně a bez předchozího upozornění podléhat soudnímu řízení. Vnitrostátní právní předpisy mohou stanovit výjimky pro případy, kdy musí být předem upozorněno, že musí být učiněna nápravná nebo preventivní opatření.
2.
Inspektoři práce mají pravomoc volné úvahy při rozhodování o udělení varování a rady místo zahájení nebo doporučení soudního řízení.
Článek 23
Jestliže inspektoři práce v zemědělství nejsou sami oprávněni zahájit řízení, mají právo přímo předkládat zprávy o porušení právních předpisů příslušnému úřadu, který je příslušný k zahájení takového řízení.
Článek 24
Vnitrostátní právní předpisy musí stanovit a účinně prosazovat přiměřené tresty za porušení právních předpisů, jejichž provádění podléhá dohledu inspektorů práce v zemědělství, a za maření výkonu úkolů inspektorů práce.
Článek 25
1.
Inspektoři práce, případně místní úřadovny inspekce práce, jsou povinni předkládat ústřednímu úřadu inspekce práce periodické zprávy o výsledcích své inspekční činnosti v zemědělství.
2.
Ústřední úřad může čas od času stanovit, jakým způsobem budou tyto zprávy vypracovány a jakými tématy se budou zabývat. Zprávy musí být podávány tak často, jak může být stanoveno ústředním úřadem, ale v každém případě minimálně jednou ročně.
Článek 26
1.
Ústřední orgán inspekce práce zveřejní všeobecnou výroční zprávu o činnosti inspekčních orgánů v zemědělství, a to buď jako samostatnou zprávu nebo jako součást své všeobecné výroční zprávy.
2.
Tato výroční zpráva musí být zveřejněna v přiměřené lhůtě nepřesahující dvanáct měsíců od konce roku, ke kterému se vztahuje.
3.
Stejnopisy výročních zpráv musí být předkládány Generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, a to v přiměřené lhůtě nepřesahující tři měsíce od jejich zveřejnění.
Článek 27
Výroční zpráva zveřejněná ústředním orgánem inspekce práce se musí týkat níže uvedených věcí a dalších věcí, pokud nad nimi přísluší dohled tomuto orgánu:
a)
právních předpisů, které se týkají činnosti inspekčních orgánů v zemědělství,
b)
personálního obsazení inspekčních orgánů v zemědělství,
c)
statistických údajů o zemědělských podnicích podléhajících inspekci a počtu pracovníků v nich zaměstnaných,
d)
statistických údajů o inspekčních prohlídkách,
e)
statistických údajů o zjištěných porušeních a uložených trestech,
f)
statistických údajů o pracovních úrazech a jejich příčinách,
g)
statistických údajů o nemocech z povolání a jejich příčinách.
Článek 28
Formální ratifikace této úmluvy musí být oznámeny Generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce k registraci.
Článek 29
1.
Tato úmluva zavazuje toliko členské státy Mezinárodní organizace práce, jejichž ratifikace byla zaregistrována generálním ředitelem.
2.
Úmluva nabude účinnosti dvanáct měsíců poté, kdy generální ředitel zaregistruje ratifikaci dvou členů.
3.
Pro každý další členský stát tato úmluva nabude účinnosti dvanáct měsíců od data, kdy jeho ratifikace byla zaregistrována.
Článek 30
1.
Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, ji může vypovědět po uplynutí deseti let ode dne, kdy tato úmluva poprvé nabyla účinnosti, písemným sdělením Generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, který je zapíše. Výpověď nabude účinnosti jeden rok po dni, kdy byla zaregistrována.
2.
Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu a který nepoužije práva ji vypovědět podle tohoto článku během roku následujícího po uplynutí období deseti let, jak je uvedeno v předchozím odstavci, bude vázán touto úmluvou na další desetileté období a poté ji bude moci vypovědět vždy po uplynutí desetiletého období za podmínek uvedených v tomto článku.
Článek 31
1.
Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí všem členským státům Mezinárodní organizace práce zápis všech ratifikací a výpovědí, které mu členské státy sdělí.
2.
S oznámením o registraci druhé ratifikace, jež mu byla předána, upozorní generální ředitel členské státy na datum, kdy tato úmluva nabude účinnosti.
Článek 32
Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí generálnímu tajemníkovi Spojených národů k zápisu podle článku 102 Charty Spojených národů úplné údaje o všech ratifikacích a výpovědích, které zaregistroval podle ustanovení předchozího článku.
Článek 33
Bude-li to považovat za nutné, může Správní rada Mezinárodního úřadu práce předložit Generální konferenci zprávu o provádění této úmluvy a přezkoumat, není-li vhodné předložit na pořad jednání Konference otázku její úplné nebo částečné revize.
Článek 34
1.
Přijme-li Konference novou úmluvu revidující úplně nebo částečně tuto úmluvu a nestanoví-li nová úmluva jinak:
a)
ratifikace nové revidující úmluvy členským státem způsobí bez dalšího okamžitou výpověď této úmluvy, bez ohledu na ustanovení článku 30 této úmluvy, a to s výhradou, že nová revidující úmluva nabude účinnosti,
b)
od doby, kdy nová revidující úmluva nabude účinnosti, tato úmluva přestane být členským státům otevřena k ratifikaci.
2.
Tato úmluva však zůstane ve své dosavadní formě a obsahu účinná pro ty členské státy, které ji ratifikovaly, ale které neratifikovaly novou revidující úmluvu.
Článek 35
Anglické a francouzské znění této úmluvy jsou stejně závazná. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2012 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy č. 81 o inspekci práce v průmyslu a obchodě, 1947
Vyhlášeno 9. 3. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 16. 3. 2012, částka 13/2012
* ČÁST I. - INSPEKCE PRÁCE V PRŮMYSLU
* ČÁST II. - INSPEKCE PRÁCE V OBCHODĚ
* ČÁST III. - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST IV. - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 16. 3. 2012
19
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 11. července 1947 byla v Ženevě přijata Úmluva č. 81 o inspekci práce v průmyslu a obchodě, 1947.
S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u Generálního ředitele Mezinárodního úřadu práce, depozitáře Úmluvy, dne 16. března 2011.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 33 odst. 2 dne 7. dubna 1950. Pro Českou republiku vstupuje v platnost podle odstavce 3 téhož článku dne 16. března 2012.
Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Úmluva č. 81 o inspekci práce v průmyslu a obchodě, 1947
Generální konference Mezinárodní organizace práce,
svolaná Správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy, kde se dne 19. června 1947 sešla na svém třicátém zasedání,
jsouc rozhodnuta přijmout některé návrhy týkající se inspekce práce v průmyslu a obchodě, které jsou čtvrtým bodem jednacího pořadu zasedání,
jsouc odhodlána, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodní úmluvy,
přijímá dne 11. července 1947 tuto úmluvu, která bude označována jako Úmluva o inspekci práce, 1947:
ČÁST I.
INSPEKCE PRÁCE V PRŮMYSLU
Článek 1
Každý členský stát Mezinárodní organizace práce, který je vázán touto úmluvou, musí udržovat soustavu inspekce práce v průmyslových podnicích.
Článek 2
1.
Soustava inspekce práce v průmyslových podnicích se musí vztahovat na všechna pracoviště, na nichž provádění právních předpisů o pracovních podmínkách a ochraně pracovníků při práci podléhá dohledu inspektorů práce.
2.
Vnitrostátní právní předpisy mohou z provádění této úmluvy vyjmout báňské a dopravní podniky nebo části takových podniků.
Článek 3
1.
Soustava inspekce práce musí:
a)
zajistit provádění právních předpisů o pracovních podmínkách a ochraně pracovníků při práci, jako jsou předpisy vztahující se k pracovní době, odměňování, bezpečnosti, zdraví a péči, zaměstnávání dětí a mladistvých osob, a jiným s tím souvisejícím otázkám, pokud jsou prováděním těchto ustanovení pověřeni inspektoři práce,
b)
poskytovat zaměstnavatelům a pracovníkům odborné informace a poradenství, jak nejúčinněji naplňovat právní předpisy,
c)
oznamovat příslušnému úřadu nedostatky nebo zneužití, která nejsou zvláště upravena stávajícími právními předpisy.
2.
Jakékoliv jiné povinnosti, jimiž mohou být inspektoři práce pověřeni, nesmějí bránit účinnému vykonávání jejich základních povinností nebo být na újmu jejich pravomoci a nestrannosti, které jsou pro inspektory nezbytné ve vztazích k zaměstnavatelům a pracovníkům.
Článek 4
1.
Pokud je to slučitelné s administrativní praxí členského státu, musí být inspekce práce postavena pod dohled a kontrolu ústředního úřadu.
2.
V případě federativního státu může pojem ústřední úřad znamenat buď federální úřad, nebo ústřední úřad některého státu federace.
Článek 5
Příslušný úřad musí učinit příslušná opatření k podpoře:
a)
účinné spolupráce mezi inspekčními orgány a ostatními státními orgány a veřejnými nebo soukromými institucemi zabývajícími se podobnými činnostmi, a
b)
spolupráce mezi úředníky inspektorátů práce a zaměstnavateli a zaměstnanci nebo jejich organizacemi.
Článek 6
Personál inspekce se skládá ze státních úředníků, jejichž postavení a služební podmínky jim zaručí stálost zaměstnání a nezávislost na změnách vlády a na nežádoucích vnějších vlivech.
Článek 7
1.
Inspektoři práce musí být přijímáni do zaměstnání pouze na základě své kvalifikace k vykonávání svých úkolů a za podmínek, které mohou vnitrostátní právní předpisy stanovit pro přijímání do státní správy.
2.
Příslušný úřad určí prostředky k ověřování této kvalifikace.
3.
Inspektorům práce se dostane řádného výcviku k výkonu jejich úkolů.
Článek 8
Muži i ženy jsou stejně způsobilí k tomu, aby vykonávali funkci pracovníka inspekce práce; je-li toho třeba, mohou být inspektorům a inspektorkám uloženy speciální úkoly.
Článek 9
Každý členský stát učiní potřebná opatření, aby zajistil při činnosti inspekce práce spoluúčast náležitě kvalifikovaných znalců a odborníků, včetně odborníků z oboru lékařství, strojírenství, elektrotechniky a chemie, a to takovým způsobem, jenž se jeví jako nejvhodnější podle vnitrostátních podmínek, a za účelem zajištění provádění právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví pracovníků při práci a zjišťování účinků jednotlivých pracovních postupů, materiálů a pracovních metod na bezpečnost a zdraví pracovníků.
Článek 10
Počet inspektorů práce musí být dostatečný, aby zajišťoval účinné vykonávání úkolů inspektorátu, a musí být určen se zřetelem:
a)
na důležitost úkolů, které mají inspektoři vykonávat, především podle
i)
počtu, povahy, velikosti a umístění pracovišť podléhajících inspekci,
ii)
počtu a skupin pracovníků zaměstnaných na těchto pracovištích a
iii)
počtu a složitosti právních předpisů, jejichž provádění má být zajištěno;
b)
na hmotné prostředky, které mají inspektoři k dispozici, a
c)
na praktické podmínky, za nichž musí být inspekční prohlídky vykonávány, tak aby byly účinné.
Článek 11
1.
Příslušný úřad učiní potřebná opatření, aby vybavil inspektory práce:
a)
místními úřadovnami, vhodně vybavenými v souladu s požadavky na výkon inspekce a přístupnými všem zúčastněným osobám,
b)
dopravními prostředky nezbytnými pro výkon jejich povinností v případech, kdy neexistují vhodné prostředky veřejné dopravy.
2.
Příslušný úřad učiní potřebná opatření k náhradě cestovních a souvisejících výdajů, které inspektorům práce vznikly a jsou nezbytné pro výkon jejich úkolů.
Článek 12
1.
Řádně pověření inspektoři práce jsou oprávněni:
a)
vstupovat volně a bez předchozího oznámení v jakoukoliv denní nebo noční hodinu na jakékoliv pracoviště podléhající inspekci,
b)
ve dne vstupovat do jakýchkoliv prostor, o kterých se mohou oprávněně domnívat, že podléhají inspekci,
c)
vykonávat jakoukoliv prohlídku, zkoušku nebo vyšetřování, které mohou považovat za nezbytné k nabytí přesvědčení, že právní předpisy jsou přísně dodržovány, a zvláště:
i)
beze svědků nebo za přítomnosti svědků se dotazovat zaměstnavatele nebo zaměstnanců podniku na cokoliv, co se týká provádění právních předpisů,
ii)
vyžadovat předložení knih, rejstříků nebo jiných dokumentů, jejichž vedení je předepsáno vnitrostátními právními předpisy vztahujícími se k pracovním podmínkám za účelem zjištění, zda jsou v souladu s právními předpisy, a opatřit si opisy nebo výpisy z takových dokumentů,
iii)
vyžadovat řádné vyvěšení vyhlášek, jak to vyžadují právní předpisy,
iv)
pro účely rozborů odebírat nebo odnášet vzorky materiálů a látek, které jsou používány nebo s nimiž se pracuje, za předpokladu, že zaměstnavatel nebo jeho zástupce byl vyrozuměn o každém k takovému účelu odebraném nebo odneseném vzorku nebo látce.
2.
Při výkonu inspekční prohlídky uvědomí inspektoři zaměstnavatele nebo jeho zástupce o své přítomnosti, ledaže by měli za to, že takové oznámení by mohlo být na škodu výkonu jejich úkolů.
Článek 13
1.
Inspektoři práce jsou oprávněni učinit opatření k odstranění zjištěných závad zařízení, uspořádání a pracovních metod, u nichž se mohou oprávněně domnívat, že představují ohrožení zdraví a bezpečnosti pracovníků.
2.
Za účelem umožnění přijmout tato opatření jsou inspektoři práce oprávněni při zachování práva na odvolání k soudním nebo správním orgánům podle vnitrostátních právních předpisů nařídit nebo dát nařídit:
a)
provedení změn na strojích nebo zařízeních, které mohou být nezbytné k zajištění souladu s právními předpisy k ochraně zdraví a bezpečnosti pracovníků, ve stanovené lhůtě, nebo
b)
okamžitě vykonatelná opatření v případě bezprostředního ohrožení zdraví a bezpečnosti pracovníků.
3.
V případech, kdy není postup podle odstavce 2 v souladu se správní nebo soudní praxí členského státu, jsou inspektoři oprávněni obrátit se na příslušný úřad, aby vydal příkaz nebo dal podnět k okamžitě vykonatelnému opatření.
Článek 14
Inspektoráty práce musí být informovány o pracovních úrazech a případech nemocí z povolání v případech a způsobem uvedeným vnitrostátními právními předpisy.
Článek 15
S výhradou výjimek, které mohou být stanoveny vnitrostátními právními předpisy, inspektoři práce musí:
a)
mít zakázanou jakoukoliv přímou nebo nepřímou účast v podnicích, které podléhají jejich dohledu,
b)
být vázáni pod hrozbou vhodných trestů nebo kárných opatření, a to i po skončení své služby, povinností mlčenlivosti o veškerých výrobních a obchodních tajemstvích nebo pracovních postupech, o kterých se dozvěděli během výkonu svých úkolů,
c)
považovat za zcela důvěrné zdroje stížností, z nichž se dozvěděli o závadě a o porušení právních předpisů, a nesmí sdělit zaměstnavateli nebo jeho zástupci, že k inspekční prohlídce došlo na základě obdržené stížnosti.
Článek 16
Inspekční prohlídky na pracovištích se konají tak často a tak důkladně, jak je nezbytné k zabezpečení účinného provádění právních předpisů.
Článek 17
1.
Osoby, které poruší úmyslně nebo z nedbalosti právní předpisy, jejichž provádění podléhá dohledu inspektorů práce, musí neprodleně a bez předchozího upozornění podléhat soudnímu řízení. Vnitrostátní právní předpisy mohou stanovit výjimky pro případy, kdy má být předem upozorněno, že musí být učiněna nápravná nebo preventivní opatření.
2.
Inspektoři práce mají pravomoc volné úvahy při rozhodování o udělení varování a rady místo zahájení nebo doporučení soudního řízení.
Článek 18
Vnitrostátní právní předpisy musí stanovit a účinně prosazovat přiměřené tresty za porušení právních předpisů, jejichž provádění podléhá dohledu inspektorů práce, a za maření výkonu úkolů inspektorů práce.
Článek 19
1.
Inspektoři práce, případně místní úřadovny inspekce práce, jsou povinni předkládat ústřednímu úřadu inspekce práce periodické zprávy o výsledcích své inspekční činnosti.
2.
Ústřední úřad může čas od času stanovit, jakým způsobem budou tyto zprávy vypracovány a jakými tématy se budou zabývat. Zprávy musí být podávány tak často, jak může být stanoveno ústředním úřadem, ale v každém případě minimálně jednou ročně.
Článek 20
1.
Ústřední orgán inspekce práce zveřejní všeobecnou výroční zprávu o činnosti inspekčních orgánů, které mu jsou podřízeny.
2.
Tato výroční zpráva musí být zveřejněna v přiměřené lhůtě nepřesahující dvanáct měsíců od konce roku, ke kterému se vztahuje.
3.
Stejnopisy výročních zpráv musí být předkládány Generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, a to v přiměřené lhůtě nepřesahující tři měsíce od jejich zveřejnění.
Článek 21
Výroční zpráva zveřejněná ústředním orgánem inspekce práce se musí týkat níže uvedených věcí a dalších věcí, pokud nad nimi přísluší dohled tomuto orgánu:
a)
právních předpisů, které se týkají činnosti inspekčních orgánů,
b)
personálního obsazení inspekčních orgánů,
c)
statistických údajů o pracovištích podléhajících inspekci a počtu pracovníků v nich zaměstnaných,
d)
statistických údajů o inspekčních prohlídkách,
e)
statistických údajů o zjištěných porušeních a uložených trestech,
f)
statistických údajů o pracovních úrazech,
g)
statistických údajů o nemocech z povolání.
ČÁST II.
INSPEKCE PRÁCE V OBCHODĚ
Článek 22
Každý členský stát Mezinárodní organizace práce, který je vázán touto částí Úmluvy, bude udržovat soustavu inspekce práce v obchodních podnicích.
Článek 23
Soustava inspekce práce v obchodních podnicích se musí vztahovat na všechna pracoviště, na nichž provádění právních předpisů o pracovních podmínkách a ochraně pracovníků při práci podléhá dohledu inspektorů práce.
Článek 24
Soustava inspekce práce v obchodních podnicích musí vyhovovat požadavkům článků 3 až 21 této úmluvy, pokud je lze použít.
ČÁST III.
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 25
1.
Každý členský stát Mezinárodní organizace práce, který ratifikuje tuto úmluvu, může prohlášením připojeným k ratifikaci vyloučit část II ze svého přijetí úmluvy.
2.
Každý členský stát, který učinil takové prohlášení, může kdykoliv pozdějším prohlášením původní prohlášení odvolat.
3.
Každý členský stát, pro který je v platnosti prohlášení učiněné podle odstavce 1 tohoto článku, uvede každý rok ve své výroční zprávě o provádění této úmluvy právní stav a praxi v oblasti upravené ustanoveními části II této úmluvy a rozsah, ve kterém byla tato ustanovení provedena nebo je navrhováno jejich provedení.
Článek 26
Příslušný úřad rozhodne v případech, kdy je pochybné, zdali některý podnik, část nebo provoz podniku anebo pracoviště je podnikem, částí nebo provozem podniku, anebo pracovištěm, na něž se vztahuje tato úmluva.
Článek 27
Pojem právní předpisy použitý v této úmluvě zahrnuje nejen zákony a jiné předpisy, ale i rozhodčí nálezy a kolektivní smlouvy, kterým byla propůjčena moc zákona a jejichž provádění podléhá dozoru inspektorů práce.
Článek 28
Výroční zpráva předkládaná podle článku 22 Ústavy Mezinárodní organizace práce musí obsahovat úplné informace o právních předpisech, jimiž se naplňují ustanovení této úmluvy.
Článek 29
1.
Pokud jde o členský stát, jehož území se skládá z velkých oblastí, u nichž vzhledem k řídkému osídlení obyvatelstvem nebo stupni vývoje má příslušný úřad za to, že provádění ustanovení této úmluvy je neuskutečnitelné, může úřad tyto oblasti vyjmout z provádění této úmluvy, a to buď všeobecně nebo formou výjimek ve vztahu k jednotlivým podnikům nebo oborům.
2.
Každý členský stát může ve své první výroční zprávě o plnění této úmluvy předložené podle článku 22 Ústavy Mezinárodní organizace práce označit oblasti, u nichž hodlá využít ustanovení tohoto článku, a zároveň uvést důvody, pro něž se tak rozhodl. Žádný členský stát se nemůže odvolat na ustanovení tohoto článku poté, co již zveřejnil svou výroční zprávu, s výjimkou oblastí tam uvedených.
3.
Každý členský stát, který se odvolal na ustanovení tohoto článku, musí uvést v následujících výročních zprávách oblasti, u nichž se práva na užití tohoto článku vzdává.
Článek 30
1.
Každý členský stát, který ratifikuje tuto úmluvu, musí co nejdříve po ratifikaci předat Generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce prohlášení ve vztahu k územím uvedeným v článku 35 Ústavy Mezinárodní organizace práce ve znění Listiny měnící Ústavu Mezinárodní organizace práce z roku 1946, kromě území uvedených v odstavcích 4 a 5 článku 35 Ústavy Mezinárodní organizace práce ve znění Listiny měnící Ústavu Mezinárodní organizace práce z roku 1946, v němž uvede:
a)
území, na nichž se zavazuje provádět ustanovení této úmluvy bez jakýchkoliv odchylek,
b)
území, na nichž se zavazuje provádět ustanovení této úmluvy s určitými odchylkami, s uvedením podrobností o těchto odchylkách,
c)
území, na nichž nelze použít tuto úmluvu, a důvody, pro něž tuto úmluvu nelze použít,
d)
území, o nichž si vyhrazuje právo rozhodnout.
2.
Závazky uvedené v písmenech a) a b) odstavce 1 tohoto článku jsou považovány za nedílnou součást ratifikace se stejnými účinky jako ratifikace.
3.
Každý členský stát může kdykoliv pozdějším prohlášením zcela nebo zčásti odvolat výhrady, které učinil ve svém původním prohlášení na základě písmene b), c), nebo d) odstavce 1 tohoto článku.
4.
Každý členský stát může v době, ve které může být tato úmluva vypovězena podle ustanovení článku 34, předat Generálnímu řediteli prohlášení upravující podmínky jakéhokoliv předešlého prohlášení a uvést současný stav na vymezených územích.
Článek 31
1.
Jestliže věci upravené touto úmluvou náleží do samosprávné působnosti nemetropolitních území, může členský stát, který je odpovědný za mezinárodní vztahy tohoto území, v dohodě s vládou tohoto území, předat Generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce prohlášení, jímž přijímá jménem tohoto území závazky vyplývající z této úmluvy.
2.
Prohlášení o přijetí závazků vyplývajících z této úmluvy mohou být předána Generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce:
a)
dvěma nebo více členskými státy ve vztahu k území, které spadá pod jejich společnou správu,
b)
mezinárodním orgánem, který podle Charty Spojených národů nebo jinak vykonává správu takového území.
3.
Prohlášení předané Generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce podle předchozích odstavců tohoto článku musí uvést, zda ustanovení této úmluvy budou prováděna na tomto území bez odchylek nebo s odchylkami. Jestliže budou ustanovení této úmluvy prováděna s odchylkami, musí prohlášení obsahovat podrobnosti o těchto odchylkách.
4.
Členský stát, členské státy nebo příslušný mezinárodní orgán se mohou kdykoliv pozdějším prohlášením vzdát vcelku nebo zčásti práva využít odchylek uvedených v dřívějším prohlášení.
5.
Členský stát, členské státy nebo příslušný mezinárodní orgán mohou v době, ve které může být tato úmluva vypovězena podle ustanovení článku 34, předat generálnímu řediteli prohlášení upravující podmínky jakéhokoliv předešlého prohlášení a uvést současný stav provádění této úmluvy.
ČÁST IV.
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 32
Formální ratifikace této úmluvy musí být oznámeny Generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce k registraci.
Článek 33
1.
Tato úmluva zavazuje toliko členské státy Mezinárodní organizace práce, jejichž ratifikace byla zaregistrována generálním ředitelem.
2.
Úmluva nabude účinnosti dvanáct měsíců poté, kdy generální ředitel zaregistruje ratifikaci dvou členů.
3.
Pro každý další členský stát tato úmluva nabude účinnosti dvanáct měsíců od data, kdy jeho ratifikace byla zaregistrována.
Článek 34
1.
Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, ji může vypovědět po uplynutí deseti let ode dne, kdy tato úmluva poprvé nabyla účinnosti, písemným sdělením Generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, který je zapíše. Výpověď nabude účinnosti jeden rok po dni, kdy byla zaregistrována.
2.
Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu a který nepoužije práva ji vypovědět podle tohoto článku během roku následujícího po uplynutí období deseti let, jak je uvedeno v předchozím odstavci, bude vázán touto úmluvou na další desetileté období a poté ji bude moci vypovědět vždy po uplynutí desetiletého období za podmínek uvedených v tomto článku.
Článek 35
1.
Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí všem členským státům Mezinárodní organizace práce zápis všech ratifikací, prohlášení a výpovědí, které mu členské státy sdělí.
2.
S oznámením o registraci druhé ratifikace, jež mu byla předána, upozorní generální ředitel členské státy na datum, kdy tato úmluva nabude účinnosti.
Článek 36
Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí generálnímu tajemníkovi Spojených národů k zápisu podle článku 102 Charty Spojených národů úplné údaje o všech ratifikacích, prohlášeních a výpovědích, které zaregistroval podle ustanovení předchozího článku.
Článek 37
Bude-li to považovat za nutné, může Správní rada Mezinárodního úřadu práce předložit Generální konferenci zprávu o provádění této úmluvy a přezkoumat, není-li vhodné předložit na pořad jednání Konference otázku její úplné nebo částečné revize.
Článek 38
1.
Přijme-li Konference novou úmluvu revidující úplně nebo částečně tuto úmluvu a nestanoví-li nová úmluva jinak:
a)
ratifikace nové revidující úmluvy členským státem způsobí bez dalšího okamžitou výpověď této úmluvy, bez ohledu na ustanovení článku 34 této úmluvy, a to s výhradou, že nová revidující úmluva nabude účinnosti,
b)
od doby, kdy nová revidující úmluva nabude účinnosti, tato úmluva přestane být členským státům otevřena k ratifikaci.
2.
Tato úmluva však zůstane ve své dosavadní formě a obsahu účinná pro ty členské státy, které ji ratifikovaly, ale které neratifikovaly novou revidující úmluvu.
Článek 39
Anglické a francouzské znění této úmluvy jsou stejně závazná. |
Vyhláška č. 70/2012 Sb. | Vyhláška č. 70/2012 Sb.
Vyhláška o preventivních prohlídkách
Vyhlášeno 7. 3. 2012, datum účinnosti 1. 4. 2012, částka 27/2012
* § 1 - Druhy preventivních prohlídek a poskytovatelé, kteří je provádějí
* § 2 - Obsah a časové rozmezí všeobecné preventivní prohlídky
* Obsah a časové rozmezí všeobecné preventivní prohlídky dětí
* § 3 - (1) Obsahem všeobecných preventivních prohlídek dětí od narození do 18 měsíců věku je
* § 4 - (1) Obsahem všeobecných preventivních prohlídek dětí ve 3 letech věku je
* § 5 - (1) Obsahem všeobecných preventivních prohlídek dětí v 7, 9, 11 a 13 letech věku je
* § 6 - Obsah a časové rozmezí zubní preventivní prohlídky
* § 7 - Obsah a časové rozmezí gynekologické preventivní prohlídky
* § 8 - Zrušovací ustanovení
* § 9 - Účinnost
Aktuální znění od 24. 2. 2021 (45/2021 Sb.)
70
VYHLÁŠKA
ze dne 29. února 2012
o preventivních prohlídkách
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), k provedení § 5 odst. 3 písm. a) zákona o zdravotních službách:
§ 1
Druhy preventivních prohlídek a poskytovatelé, kteří je provádějí
(1)
Druhy preventivních prohlídek jsou preventivní prohlídka v oboru
a)
všeobecné praktické lékařství (dále jen „všeobecná preventivní prohlídka“),
b)
praktické lékařství pro děti a dorost (dále jen „všeobecná preventivní prohlídka dětí“),
c)
zubní lékařství (dále jen „zubní preventivní prohlídka“),
d)
gynekologie a porodnictví (dále jen „gynekologická preventivní prohlídka“).
(2)
Poskytovatelem provádějícím preventivní prohlídku podle
a)
odstavce 1 písm. a) je registrující poskytovatelregistrující poskytovatel ambulantní péčeambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství,
b)
odstavce 1 písm. b) je registrující poskytovatelregistrující poskytovatel ambulantní péčeambulantní péče v oboru praktické lékařství pro děti a dorost,
c)
odstavce 1 písm. c) je registrující poskytovatelregistrující poskytovatel ambulantní péčeambulantní péče v oboru zubní lékařství,
d)
odstavce 1 písm. d) je registrující poskytovatelregistrující poskytovatel ambulantní péčeambulantní péče v oboru gynekologie a porodnictví.
§ 2
Obsah a časové rozmezí všeobecné preventivní prohlídky
Všeobecná preventivní prohlídka se provádí vždy jednou za 2 roky, zpravidla po uplynutí 23 měsíců po provedení poslední všeobecné preventivní prohlídky. Obsahem všeobecné preventivní prohlídky je
a)
doplnění anamnézy včetně sociální, se zaměřením na její změny, rizikové faktory a profesní rizika; v rodinné anamnéze je zvláštní důraz kladen na výskyt kardiovaskulárních a plicních onemocnění, výskyt hypertenze, diabetes mellitus, poruchy metabolizmu tuků a nádorových onemocnění, a na výskyt závislostí,
b)
kontrola očkování,
c)
kompletní fyzikální vyšetření včetně změření krevního tlaku, zjištění indexu tělesné hmotnosti a orientačního vyšetřeníorientačního vyšetření zraku a sluchu; součástí všeobecné preventivní prohlídky je v rámci onkologické prevence zhodnocení rizik z hlediska anamnézy rodinné, osobní a pracovní, vyšetření kůže a u zjištěného podezření na riziko vyšetření per rectum, u mužů při pozitivní rodinné anamnéze nebo při přítomnosti jiných rizikových faktorů klinické vyšetření varlat, u žen od 25 let věku při pozitivní rodinné anamnéze na dědičný nebo familiární výskyt zhoubného nádoru prsu nebo přítomnosti jiných rizikových faktorů klinické vyšetření prsů, a to spolu s poučením o samovyšetřování,
d)
vyšetření moči diagnostickým papírkem,
e)
kontrola a zhodnocení výsledků dalších předepsaných preventivních vyšetření, a pokud nebyly v předepsaných termínech provedeny, jejich zajištění; preventivními vyšetřeními jsou:
1.
laboratorní vyšetření koncentrace celkového cholesterolu, HDL-cholesterolu, LDL-cholesterolu a triacylglycerolů, a to při první všeobecné preventivní prohlídce po ukončení péčepéče u poskytovatele v oboru praktický lékař pro děti a dorost a dále ve 30, 40, 50 a 60 letech věku,
2.
laboratorní vyšetření glykemie při první všeobecné preventivní prohlídce po ukončení péčepéče u poskytovatele v oboru praktický lékař pro děti a dorost a dále ve 30 letech věku a od 40 let věku ve dvouletých intervalech od posledního vyšetření,
3.
vyšetření EKG ve 40 letech věku, dále pak ve čtyřletých intervalech,
4.
stanovení okultního krvácení ve stolici speciálním testem u osob od 50 let věku; toto vyšetření je možné nahradit doporučením k provedení screeningové kolonoskopie jednou za 10 let; jestliže žena absolvovala vyšetření podle § 7 písm. k) v období kratším než uvedené intervaly a je k dispozici jeho výsledek, vyšetření se nezajišťuje,
5.
u žen od 45 let věku ověření, zda je k dispozici výsledek screeningového mamografického vyšetření z posledních 2 let; není-li výsledek tohoto vyšetření k dispozici, lékař doporučí provedení tohoto vyšetření a nezbytných doplňujících vyšetření,
6.
laboratorní vyšetření sérového kreatininu a odhad glomerulární filtrace u pacientůpacientů trpících diabetem, hypertenzí nebo kardiovaskulárními komplikacemi od 50 let věku ve čtyřletých intervalech,
f)
u pacientůpacientů ve věkovém rozmezí od 45 let do 61 let doporučení preventivního očního vyšetření u poskytovatele ambulantní péčeambulantní péče v oboru oftalmologie ve čtyřletých intervalech.
Obsah a časové rozmezí všeobecné preventivní prohlídky dětí
§ 3
(1)
Obsahem všeobecných preventivních prohlídek dětí od narození do 18 měsíců věku je
a)
založení zdravotnické dokumentace při přijetí dítěte do péčepéče,
b)
anamnéza a zjištění změn zdravotního stavu od poslední kontroly, kontrola očkování dítěte, popřípadě doplnění chybějícího očkování, v rozsahu stanoveném právními předpisy upravujícími očkování proti infekčním nemocem1),
c)
fyzikální vyšetření, jehož součástí je
1.
zjištění hmotnosti, délky dítěte a obvodu jeho hlavy, zhodnocení těchto parametrů podle růstových grafů,
2.
interní vyšetření,
3.
vyšetření psychomotorického vývoje,
4.
cílené vyšetření specifické pro daný věk a zjištění zdravotního rizika včetně rizika týrání, zanedbávání a zneužívání dítěte,
d)
diagnostická rozvaha,
e)
závěr a poučení rodiče o výživě a režimu dítěte včetně úrazové prevence podle specifik pro daný věk,
f)
psychoterapeutický rozhovor s rodičem, jde-li o dítě s poruchami zdravotního stavu nebo o dítě ohrožené poruchami zdravotního stavu včetně poruch zdravotního stavu v důsledku vlivu nepříznivého rodinného nebo jiného společenského prostředí.
(2)
Dále je obsahem všeobecné preventivní prohlídky
a)
novorozence, která se jako první provádí zpravidla do 2 dnů po propuštění ze zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, ve kterém byly poskytnuty zdravotní služby v souvislosti s porodem, a to pokud je to možné v jeho vlastním sociálním prostředí,
1.
posouzení sociálního prostředí dítěte, rodinná anamnéza, osobní a těhotenská anamnéza matky, prenatální, perinatální a postnatální anamnéza a zhodnocení lékařské zprávy o novorozenci,
2.
vyšetření spočívající v posouzení celkového stavu dítěte, vyšetření kůže a podkožní vrstvy, vlasů a nehtů, vyšetření mízních uzlin, svalstva a kostry, hlavy včetně tvaru, velikosti fontanel a změření obvodu hlavy, dále vyšetření očí a jejich okolí včetně postavení bulbů a spojivek, vyšetření uší, nosu, dutiny ústní, krku, hrudníku, jeho obvodu a tvaru a stavu klíčních kostí, fyzikální nález na srdci a plicích, vyšetření břicha včetně jeho velikosti, palpačního vyšetření nitrobřišních orgánů a pupeční jizvy, dále vyšetření třísel včetně palpačního vyšetření a pulzu na stehenních tepnách, vyšetření genitálu, končetin včetně jejich symetrie, deformity a hybnosti v kyčelních kloubech a vyšetření psychomotorického vývoje včetně novorozeneckých reflexů,
3.
ověření provedení screeningového vyšetření sluchu novorozence; pokud toto vyšetření nebylo provedeno, doporučení jeho provedení včetně podání informace o poskytovatelích zdravotních služebposkytovatelích zdravotních služeb, kteří toto vyšetření provádějí,
4.
kontrola preventivního podání vitaminu K a poučení o opakování preventivního podání v indikovaných případech,
5.
poučení o preventivním podávání vitaminu D,
6.
kontrola dotazníku k definici rizika tuberkulózy, a doporučení dalšího postupu podle vyhlášky upravující očkování proti infekčním nemocem,
7.
poučení o péčipéči o novorozence a o kojení, případně o umělé mléčné výživě,
b)
dětí ve 14 dnech věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a) bodě 2, zjištění výživy dítěte, kontrola zahájení preventivního podávání vitaminu D proti křivici, potřebná poučení rodiče dítěte a doporučení odborného ortopedického vyšetření kyčlí mezi třetím až šestým týdnem věku,
c)
dětí v 6 týdnech věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a) bodě 2, kontrola výsledku ortopedického vyšetření a kontrola preventivního podávání vitaminu D, orientační vyšetřeníorientační vyšetření zraku, kontrola zahájení očkování a plán dalšího očkování,
d)
dětí ve 3 měsících věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a) bodě 2, kontrola preventivního podávání vitaminu D, kontrola očkování a plán dalšího očkování,
e)
dětí ve 4 až 5 měsících věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a) bodě 2, orientační vyšetřeníorientační vyšetření zraku a sluchu, kontrola očkování a plán dalšího očkování, vyšetření uložení varlat u chlapců a poučení o výživě dítěte,
f)
dětí v 6 měsících věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a) bodě 2, kontrola preventivního podávání vitaminu D, kontrola vývoje chrupu a poučení rodiče o nutnosti registrace dítěte u zubního lékaře v druhém půlroce života dítěte a jeho zapojení do pravidelných zubních prohlídek,
g)
dětí v 8 měsících věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a) bodě 2, orientační vyšetřeníorientační vyšetření zraku a sluchu,
h)
dětí v 10 až 11 měsících věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a) bodě 2, kontrola preventivního podávání vitaminu D,
i)
dětí ve 12 měsících věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a) bodě 2, zjištění základních antropometrických ukazatelů a jejich zhodnocení, kontrola preventivního podávání vitaminu D, zjištění velikosti velké fontanely, vyšetření zraku a sluchu, vývoje řeči a chrupu a potřebná poučení rodiče dítěte, informace o hygieně dutiny ústní, individuální zvážení celkového příjmu fluoridů, doporučení stomatologického vyšetření, kontrola očkování a plán dalšího očkování dítěte,
j)
dětí v 18 měsících věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a) bodě 2, kontrola stavu velké fontanely, vývoje a stavu chrupu včetně doporučení stomatologického vyšetření, vyšetření zraku a sluchu, posouzení psychomotorického vývoje se zaměřením na hrubou a jemnou motoriku, rozvoj řeči a sociální chování dítěte, provedení vyšetření za účelem včasného záchytu poruch autistického spektra, v případě nejednoznačného výsledku vyšetření doporučení kontrolního vyšetření za účelem včasného záchytu poruch autistického spektra, a to po 6 měsících ode dne prvního vyšetření, kontrola očkování a plán dalšího očkování dítěte.
§ 4
(1)
Obsahem všeobecných preventivních prohlídek dětí ve 3 letech věku je
a)
rozhovor s rodičem zaměřený na nová anamnestická fakta, kontrola a plán očkování dítěte, popřípadě doplnění chybějícího očkování, v rozsahu stanoveném právními předpisy upravujícími očkování proti infekčním nemocem1),
b)
zhodnocení psychosomatického vývoje, jemné a hrubé motoriky, sociálního chování, komunikačních schopností a hygienických návyků dítěte,
c)
zjištění hmotnosti a výšky, zhodnocení těchto parametrů podle růstových grafů z důvodu odhalení případné podvýživy, nadváhy nebo obezity,
d)
kompletní fyzikální vyšetření včetně prohlídky kůže a vyloučení známek týrání, zanedbávání a zneužívání dítěte,
e)
vyšetření očí a zraku,
f)
vyšetření řeči, hlasu a sluchu,
g)
orientační vyšetření laterality a rozlišení barev,
h)
vyšetření moči diagnostickým papírkem,
i)
vyšetření krevního tlaku a pulzu,
j)
vyšetření dutiny ústní, popřípadě doporučení stomatologického vyšetření,
k)
vyšetření genitálu a u dívek zjištění případného výtoku,
l)
závěrečný rozhovor lékaře s rodičem zaměřený k získání aktivní spolupráce, poučení rodiče o výživě a režimu dítěte včetně úrazové prevence podle specifik pro daný věk, popřípadě podpůrný psychoterapeutický rozhovor, zejména jde-li o vážně nemocné dítě, ohrožené dítě a problematiku funkčnosti rodiny.
(2)
Obsahem všeobecných preventivních prohlídek dětí v 5 letech věku je kromě úkonů uvedených v odstavci 1
a)
zjištění hmotnosti a výšky, zjištění hmotnostně-výškového poměru a posouzení růstu dítěte podle růstových grafů z důvodu odhalení případné podvýživy, nadváhy nebo obezity, zhodnocení psychomotorického vývoje a komunikačních schopností k předběžnému posouzení školní zralosti,
b)
vyšetření znalosti barev s požadavkem jejich samostatného slovního označení,
c)
kontrola hygienických návyků dítěte se zaměřením na pomočování,
d)
vyšetření koncentrace celkového cholesterolu, HDL-cholesterolu, LDL-cholesterolu a triacylglycerolů, vyskytuje-li se v rodinné anamnéze ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu, angina pectoris, náhlé cévní mozkové příhody nebo hyperlipoproteinemie do 55 let věku a další rizikové faktory,
e)
podání informace o vyšetření sluchu dítěte metodou tónové audiometrie včetně podání informace o poskytovatelích zdravotních služebposkytovatelích zdravotních služeb, kteří toto vyšetření provádějí.
§ 5
(1)
Obsahem všeobecných preventivních prohlídek dětí v 7, 9, 11 a 13 letech věku je
a)
rozhovor s rodičem zaměřený na nová anamnestická fakta včetně cílených dotazů směřujících k včasnému odhalení nemocí a stavů, které se v počátku projevují nejasnými příznaky; vyloučení známek týrání, zanedbávání a zneužívání dítěte, počátků různých závislostí a rizikového chování dítěte; posouzení sociálního chování dítěte a komunikačních schopností; poučení o zdravém životním stylu včetně úrazové prevence podle specifik pro daný věk, posouzení funkčnosti rodiny,
b)
kontrola a plán dalšího očkování dítěte v 10 až 11 a 13 letech, popřípadě doplnění chybějícího očkování v rozsahu stanoveném vyhláškou upravující očkování proti infekčním nemocem, ve 13 letech věku poučení o možnosti očkování proti lidskému papilomaviru,
c)
zjištění hmotnosti a výšky dítěte, zjištění indexu tělesné hmotnosti a posouzení růstu dítěte podle růstových grafů z důvodu odhalení případné podvýživy, nadváhy nebo obezity,
d)
kompletní fyzikální vyšetření včetně pohybového aparátu, prohlídka kůže, mízních uzlin, štítné žlázy a sekundárních pohlavních znaků,
e)
vyšetření moči diagnostickým papírkem,
f)
vyšetření krevního tlaku a pulzu,
g)
vyšetření zraku, ve 13 letech věku vyšetření barvocitu,
h)
vyšetření sluchu, řeči a hlasu,
i)
vyšetření dutiny ústní, stavu chrupu, popřípadě doporučení stomatologického vyšetření,
j)
zhodnocení psychosociálního vývoje a motorických dovedností u dětí ve 13 letech věku; poučení vztahující se ke zdravotním rizikům a důsledkům souvisejících se sexuálním životem včetně poučení o chráněném sexu, u dívek dotaz na menstruační cyklus,
k)
zhodnocení rizik do dalšího života vyplývajících z rodinné i osobní anamnézy, ve 13 letech věku případně vyjádření k plánovanému studijnímu zaměření,
l)
ve 13 letech věku vyšetření koncentrace celkového cholesterolu, HDL-cholesterolu, LDL-cholesterolu a triacylglycerolů, vyskytuje-li se v rodinné anamnéze do 55 let věku ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu, angina pectoris, náhlé cévní mozkové příhody nebo hyperlipoproteinemie.
(2)
Obsahem všeobecných preventivních prohlídek dětí v 15 letech věku je
a)
celkové vyšetření a aktualizace anamnestických údajů podle odstavce 1 písm. a), kontrola, popřípadě doplnění chybějícího očkování v rozsahu stanoveném právními předpisy upravujícími očkování proti infekčním nemocem1),
b)
zjištění hmotnosti a výšky dítěte, zjištění indexu tělesné hmotnosti a posouzení růstu dítěte podle růstových grafů z důvodu odhalení případné podvýživy, nadváhy nebo obezity,
c)
kompletní fyzikální vyšetření včetně prohlídky kůže a sekundárních pohlavních znaků,
d)
vyšetření moči diagnostickým papírkem,
e)
vyšetření krevního tlaku a pulzu,
f)
vyšetření zraku,
g)
vyšetření sluchu, řeči a hlasu,
h)
vyšetření dutiny ústní, stavu chrupu, popřípadě doporučení stomatologického vyšetření,
i)
celkové zhodnocení stavu a vývoje dítěte, poučení vztahující se ke zdravotním rizikům a důsledkům souvisejícím se sexuálním životem včetně poučení o chráněném sexu, u dívek doporučení gynekologického vyšetření v případě poruch menstruačního cyklu,
j)
zhodnocení rizik do dalšího života vyplývajících z rodinné i osobní anamnézy a vyjádření k pracovnímu, případně studijnímu zaměření v souvislosti s ukončením povinné školní docházky; u osob se zdravotním postiženímzdravotním postižením vyjádření k omezení přípravy na pracovní uplatnění a k pracovní schopnosti v souvislosti s ukončením povinné školní docházky.
(3)
Obsahem všeobecných preventivních prohlídek dětí v 17 letech věku je
a)
doplnění sociální, rodinné a osobní anamnézy podle odstavce 1 písm. a), kontrola, popřípadě doplnění chybějícího očkování dítěte, v rozsahu stanoveném právními předpisy upravujícími očkování proti infekčním nemocem1),
b)
zjištění hmotnosti a výšky dítěte, zjištění indexu tělesné hmotnosti a posouzení růstu dítěte podle růstových grafů z důvodu odhalení případné podvýživy, nadváhy nebo obezity,
c)
kompletní fyzikální vyšetření včetně prohlídky kůže,
d)
vyšetření moči diagnostickým papírkem,
e)
vyšetření krevního tlaku a pulzu,
f)
vyšetření zraku,
g)
vyšetření sluchu, řeči a hlasu,
h)
vyšetření dutiny ústní a stavu chrupu včetně doporučení stomatologického vyšetření,
i)
poučení o chráněném sexu, u dívek podle anamnézy případně doporučení gynekologického vyšetření,
j)
zhodnocení rizik do dalšího života vyplývajících z rodinné i osobní anamnézy a vyjádření k pracovnímu, případně studijnímu zaměření; u osob se zdravotním postiženímzdravotním postižením vyjádření k omezení přípravy na pracovní uplatnění a k pracovní schopnosti.
(4)
Poslední všeobecná preventivní prohlídka dětí se provádí před ukončením péčepéče u poskytovatele v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, nejpozději přede dnem dovršení 19 let věku. Obsahem poslední všeobecné preventivní prohlídky dětí jsou úkony uvedené v odstavci 3 a dále závěrečné zhodnocení zdravotního stavu před ukončením péčepéče.
§ 6
Obsah a časové rozmezí zubní preventivní prohlídky
(1)
Obsahem zubní preventivní prohlídky, která se provádí jedenkrát ročně u dětí v prvním roce života mezi šestým až dvanáctým měsícem a dvakrát ročně u dětí a dorostu od 1 roku života do 18 let věku, zpravidla po uplynutí 5 měsíců po provedení poslední zubní preventivní prohlídky, je
a)
založení zdravotnické dokumentace při přijetí do péčepéče,
b)
anamnéza se zvláštním zřetelem na vývoj orofaciální soustavy ve věku 3, 6, 12 a 15 let,
c)
vyšetření stavu chrupu, parodontu, stavu sliznice a měkkých tkání dutiny ústní, anomálií v postavení zubů a čelistí,
d)
prevence onkologická zaměřená na pátrání po přednádorových změnách i nádorových projevech na chrupu, parodontu, čelistech a měkkých tkáních obličeje a krku,
e)
poučení o významu prevence stomatologických onemocnění, o udržování správné hygieny dutiny ústní, o správných stravovacích návycích, o významu fluoridové prevence ve vztahu k riziku vzniku zubního kazu a o riziku přenosu kariogenních mikroorganismů.
(2)
Obsahem zubních preventivních prohlídek u dospělých, které se provádějí jedenkrát ročně, zpravidla po uplynutí 11 měsíců po provedení poslední zubní preventivní prohlídky, je
a)
vyšetření stavu chrupu, parodontu, stavu sliznice a měkkých tkání dutiny ústní,
b)
prevence onkologická zaměřená na pátrání po přednádorových změnách i nádorových projevech na chrupu, parodontu, čelistech a měkkých tkáních obličeje a krku,
c)
poučení o správné hygieně dutiny ústní.
(3)
Obsahem zubních preventivních prohlídek u těhotných žen, které se provádějí dvakrát v průběhu těhotenství, je
a)
vyšetření stavu chrupu, parodontu, stavu sliznice a měkkých tkání dutiny ústní,
b)
prevence onkologická zaměřená na pátrání po přednádorových změnách a nádorových projevech na chrupu, parodontu, čelistech a měkkých tkáních obličeje a krku,
c)
poučení o významu prevence stomatologických onemocnění v průběhu těhotenství u ženy i budoucího dítěte včetně poučení o správné hygieně jejich dutiny ústní, o fluoridové prevenci a nutnosti sanace chrupu před porodem k zamezení přenosu kariogenních mikroorganismů z dutiny ústní matky do dutiny ústní dítěte,
d)
poučení budoucí matky o nutnosti zajistit zubní preventivní prohlídky svého dítěte, a to první mezi šestým až dvanáctým měsícem jeho věku.
§ 7
Obsah a časové rozmezí gynekologické preventivní prohlídky
Obsahem gynekologické preventivní prohlídky, která se provádí v 15 letech věku a dále jedenkrát ročně, zpravidla po uplynutí 11 měsíců po provedení poslední gynekologické preventivní prohlídky, je
a)
založení zdravotnické dokumentace při přijetí do péčepéče,
b)
rodinná, osobní a pracovní anamnéza a aktualizace této anamnézy se zřetelem na známé rizikové faktory,
c)
klinické vyšetření prsů od 25 let věku při pozitivní rodinné anamnéze na dědičný nebo familiární výskyt zhoubného nádoru prsu nebo při přítomnosti jiných rizikových faktorů,
d)
prohlídka kůže a palpační vyšetření mízních uzlin v oblasti pohlavních orgánů,
e)
vyšetření v zrcadlech a kolposkopické vyšetření; neprovádí se u virgo žen,
f)
odběr materiálu z děložního čípku k cytologickému, případně bakteriologickému nebo virologickému vyšetření; neprovádí se u virgo žen,
g)
palpační bimanuální vyšetření; při nejasném výsledku doplnění vyšetření vaginální ultrazvukovou sondou,
h)
poučení o významu preventivní protirakovinné prohlídky,
i)
nácvik samovyšetřování prsů při první prohlídce u registrujícího poskytovateleregistrujícího poskytovatele,
j)
u žen od 45 let věku doporučení k provedení screeningového mamografického vyšetření a nezbytných doplňujících vyšetření ve dvouletých intervalech; jestliže žena již absolvovala vyšetření podle § 2 písm. e) bodu 5 v posledních 2 letech a je k dispozici jeho výsledek, vyšetření se nezajišťuje,
k)
stanovení okultního krvácení ve stolici speciálním testem u žen od 50 let do 54 let věku, od 55 let věku se toto vyšetření provádí ve dvouletých intervalech; toto vyšetření je možné nahradit doporučením k provedení screeningové kolonoskopie jednou za 10 let; jestliže žena absolvovala vyšetření podle § 2 písm. e) bodu 4 v uvedených intervalech a je k dispozici jeho výsledek, vyšetření se nezajišťuje.
§ 8
Zrušovací ustanovení
Vyhláška č. 3/2010 Sb., o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek, se zrušuje.
§ 9
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2012.
Ministr:
doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.
1)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů. |
Úplné znění zákona č. 69/2012 Sb. | Úplné znění zákona č. 69/2012 Sb.
Úplné znění zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, jak vyplývá z pozdějších změn
Vyhlášeno 7. 3. 2012, částka 26/2012
* ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3a)
* ČÁST DRUHÁ - VYDÁVÁNÍ OBČANSKÝCH PRŮKAZŮ A POTVRZENÍ O OBČANSKÉM PRŮKAZU (§ 4 — § 9)
* ČÁST TŘETÍ - PLATNOST OBČANSKÉHO PRŮKAZU A POTVRZENÍ O OBČANSKÉM PRŮKAZU (§ 10 — § 13)
* ČÁST ČTVRTÁ - POVINNOSTI A NAKLÁDÁNÍ S OBČANSKÝM PRŮKAZEM (§ 14 — § 16)
* ČÁST PÁTÁ - SPRÁVNÍ DELIKTY (§ 16a — § 16c)
* ČÁST ŠESTÁ - EVIDENCE OBČANSKÝCH PRŮKAZŮ (§ 17 — § 18b)
* ČÁST SEDMÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZMOCŇOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 19 — § 28)
69
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 491/2001 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 53/2004 Sb., zákonem č. 559/2004 Sb., zákonem č. 395/2005 Sb., zákonem č. 21/2006 Sb., zákonem č. 115/2006 Sb., zákonem č. 136/2006 Sb., zákonem č. 342/2006 Sb., zákonem č. 129/2008 Sb., zákonem č. 239/2008 Sb., zákonem č. 41/2009 Sb., zákonem č. 227/2009 Sb., zákonem č. 306/2009 Sb. a zákonem č. 424/2010 Sb.
ZÁKON
o občanských průkazech
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje vydávání občanských průkazů státním občanům České republiky (dále jen „občan“), způsob prokazování totožnosti a vedení agendového informačního systému evidence občanských průkazů (dále jen „evidence občanských průkazů“).
§ 2
Občanský průkaz
(1)
Občanský průkaz je veřejná listinaveřejná listina1), kterou občan prokazuje své jméno, popřípadě jména, příjmení, podobu a státní občanství České republiky2) (dále jen „státní občanství“), jakož i další údaje v ní zapsané podle tohoto zákona.
(2)
Občanovi se vydává
a)
občanský průkaz se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem,
b)
občanský průkaz se strojově čitelnými údaji, nebo
c)
občanský průkaz bez strojově čitelných údajů.
(3)
Občanský průkaz je povinen mít občan, který dosáhl věku 15 let a má trvalý pobyt na území České republiky. Tuto povinnost má i občan, jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena.
(4)
Občanský průkaz lze na žádost vydat i občanovi mladšímu 15 let nebo občanovi, který nemá trvalý pobyt na území České republiky.
(5)
Občanský průkaz podle § 2 odst. 2 písm. c) lze na žádost vydat také občanovi bezprostředně po nabytí státního občanství udělením2).
(6)
Občan, který byl rozhodnutím soudu zbaven způsobilosti k právním úkonům, může mít občanský průkaz jen v případě, že o jeho vydání požádá soudem ustanovený opatrovník3) (dále jen „opatrovník“) nebo jiný zákonný zástupce.
(7)
Občanské průkazy uvedené v odstavci 2 písm. a) a b) slouží rovněž k elektronické identifikaci držitele občanského průkazu při komunikaci s informačními systémy veřejné správy (§ 3a).
§ 3
(1)
Občanský průkaz uvedený v § 2 odst. 2 písm. a) a b) obsahuje údaje stanovené tímto zákonem a digitální zpracování podoby občana a jeho podpisu. Občanský průkaz uvedený v § 2 odst. 2 písm. c) obsahuje údaje stanovené tímto zákonem a fotografii občana.
(2)
Údaji zapisovanými do občanského průkazu jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, pohlaví, státní občanství, datum, místo a okres narození, rodné číslo, adresa místa trvalého pobytu a rodinný stav nebo registrované partnerství (dále jen „partnerství“). U občanů narozených v cizině se zapisuje pouze kód státu narození21); název místa a okresu nebo kód státu narození se zapisuje podle stavu3a) ke dni podání žádosti o vydání občanského průkazu. U občanů, kteří nejsou hlášeni k trvalému pobytu na území České republiky, se trvalý pobyt do občanského průkazu nezapisuje,
b)
úřední záznamy obsahující nezkrácenou podobu jména, popřípadě jmen a příjmení, pokud byly zapsány ve tvaru uvedeném v odstavci 3,
c)
datum skončení platnosti, číslo a datum vydání občanského průkazu a označení úřadu, který jej vydal,
d)
strojově čitelné údaje zapisované
1.
do strojově čitelné zóny v tomto pořadí: kód dokladu, kód vydávajícího státu, číslo dokladu, kontrolní číslice, datum narození, kontrolní číslice, pohlaví, datum platnosti, kontrolní číslice, státní občanství, celková kontrolní číslice, příjmení, jméno, popřípadě jména občana; kontrolní číslice a celková kontrolní číslice jsou číselným vyjádřením vybraných údajů ve strojově čitelné zóně,
2.
do 2D kódu: číslo občanského průkazu; 2D kódem se rozumí dvoudimenzionální čárový kód s vysokou informační hodnotou a schopností detekce a oprav při jeho porušení.
(3)
Nelze-li z důvodu nedostatku místa zapsat do občanského průkazu druhé jméno, zapíše se první jméno uvedené v rodném listě a místo druhého jména se zapíše první písmeno s tečkou. Obdobně se postupuje v případě zápisu složeného příjmení.
(4)
Pokud občan sdělí, že si nepřeje zapsání údaje o rodinném stavu nebo partnerství, tento údaj se do občanského průkazu nezapíše.
(5)
Na žádost občana lze do občanského průkazu zapsat označení absolventa vyšší odborné školy, akademický titul, stavovské označení, jiný titul absolventa vysoké školy, označení „docent“ nebo „profesor“ (dále jen „titul“) nebo vědeckou hodnost. Titul nebo vědecká hodnost se uvádějí ve zkratce, pokud je stanovena zvláštním právním předpisem. Získal-li občan více označení, titulů nebo vědeckých hodností a nelze-li je všechny z důvodu nedostatku místa do občanského průkazu zapsat, určí občan, které z nich se zapíší.
(6)
Do kontaktního elektronického čipu se zapíše číslo občanského průkazu a dále lze zapsat údaje, jejichž zápis a rozsah stanoví zvláštní právní předpis.
(7)
Nelze-li z důvodu nedostatku místa v kontaktním elektronickém čipu zapsat všechny požadované údaje, určí občan, které z nich se zapíší.
(8)
Skutečnosti zapsané v občanském průkazu není občan povinen prokazovat jiným způsobem, pokud tak nestanoví zvláštní právní předpis.
§ 3a
(1)
Občanské průkazy uvedené v § 2 odst. 2 písm. a) a b) umožňují využívat prostřednictvím základních registrů pouze údaje zpracovávané elektronicky v rozsahu
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa místa pobytu, datum, místo a okres narození, u občanů narozených v cizině místo a stát narození, státní občanství, popřípadě více státních občanství, čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů a záznam o zpřístupnění datové schránky, které jsou vedeny v základním registru obyvatel (dále jen „registr obyvatel“); údaj o adrese místa pobytu, místu a okresu narození se z registru obyvatel poskytuje prostřednictvím referenční vazby na referenční údaj ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostínemovitostí,
b)
rodinný stav, vznik nebo zánik registrovaného partnerství, rodné číslo, zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, včetně údajů o opatrovníkovi v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, nemá-li rodné číslo přiděleno, datum narození, popřípadě název a sídlo, je-li opatrovníkem ustanoven orgán místní správy3), které jsou vedeny v agendovém informačním systému evidence obyvatel (dále jen „evidence obyvatel“); údaj o názvu a sídlu opatrovníka se z evidence obyvatel poskytuje prostřednictvím referenční vazby na referenční údaj ze základního registru osob,
c)
digitální zpracování podoby občana a jeho podpisu, číslo občanského průkazu, datum vydání, datum skončení platnosti a označení úřadu, který jej vydal, které jsou vedeny v evidenci občanských průkazů.
(2)
Rozsah údajů, účel a oprávněné subjekty využívající údaje uvedené v odstavci 1 stanoví zvláštní právní předpis.
ČÁST DRUHÁ
VYDÁVÁNÍ OBČANSKÝCH PRŮKAZŮ A POTVRZENÍ O OBČANSKÉM PRŮKAZU
HLAVA I
PODMÍNKY A POSTUP PŘI VYDÁVÁNÍ OBČANSKÝCH PRŮKAZŮ
§ 4
Vydávání občanského průkazu
(1)
Občanský průkaz vydává
a)
obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze úřad městské části určený Statutem hlavního města Prahy (dále jen „obecní úřad obceobce s rozšířenou působností“), v jehož obvodu je občan hlášen k trvalému pobytu,
b)
obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, příslušný podle místa posledního trvalého pobytu na území České republiky, nemá-li občan trvalý pobyt na území České republiky,
c)
Magistrát města Brna, neměl-li občan trvalý pobyt na území České republiky nebo jej nelze zjistit,
d)
obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze úřad městské části, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst, příslušné podle místa trvalého pobytu občana, který nabyl státní občanství udělením2) a bezprostředně poté požádal o vydání prvního občanského průkazu, popřípadě Úřad městské části Praha 1, nemá-li nebo neměl-li občan trvalý pobyt na území České republiky.
(2)
Požádat o vydání občanského průkazu uvedeného v § 2 odst. 2 písm. a) a b) může občan u kteréhokoliv obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, u kterého byla žádost o vydání občanského průkazu podána, vyřizuje žádost s využitím údajů vedených v registru obyvatel, v evidenci obyvatel, v evidenci občanských průkazů, popřípadě v agendovém informačním systému evidence cestovních dokladů (dále jen „evidence cestovních dokladů“). Při vyřizování žádosti se současně pořídí digitalizovaná podoba občana; součástí zpracování žádosti je vlastnoruční podpis občana určený k jeho dalšímu digitálnímu zpracování. Pro tyto účely lze použít digitální fotografii pořízenou fotografem3c), která byla bezodkladně po jejím pořízení zaslána prostřednictvím datové schránky Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“). Současně s digitální fotografií se zasílá jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození občana, včetně údajů o obecním úřadu obceobce s rozšířenou působností, u kterého občan požádá o vydání občanského průkazu. Ministerstvo předá digitální fotografii spolu s údaji podle věty páté příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. Pokud občan nepožádá o vydání občanského průkazu do 60 kalendářních dnů od jejího doručení, bude tato digitální fotografie zlikvidována. Při pořízení podoby občana obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností nebo fotografem platí obdobně požadavky stanovené pro zobrazení občana na fotografii. Podobu občana, popřípadě jeho podpis, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nepořizuje, pokud digitalizovaná podoba občana nebo jeho podpisu jsou vedeny v evidenci občanských průkazů nebo v evidenci cestovních dokladů a od vydání dokladu, pro jehož účel byly pořízeny, neuplynula doba delší než 1 rok, nedošlo k podstatné změně podoby a občan o takový postup požádá. Lze-li postupovat podle věty deváté, žádost lze podat místně příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností i v elektronické podobě na formuláři stanoveném ministerstvem; formulář zveřejňuje ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Není-li žádost v elektronické podobě doručena prostřednictvím datové schránky, musí být opatřena zaručeným elektronickým podpisemelektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb4).
(3)
Požádat o vydání občanského průkazu uvedeného v § 2 odst. 2 písm. c) může občan u obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušného podle odstavce 1. K tiskopisu žádosti zpracované obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností občan předkládá 2 fotografie o rozměru 35 mm x 45 mm, odpovídající současné podobě občana, zobrazující občana v předním čelném pohledu, v občanském oděvu, bez pokrývky hlavy, bez brýlí s tmavými skly, s výjimkou nevidomých, s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm (dále jen „fotografie“), které splňují požadavky na technické provedení, stanovené prováděcím právním předpisem. K žádosti lze v odůvodněném případě z náboženských nebo zdravotních důvodů předložit fotografii s pokrývkou hlavy, která nesmí zakrývat obličejovou část způsobem znemožňujícím identifikaci občana. Žádost musí být podepsána občanem, jemuž má být občanský průkaz vydán.
(4)
Za občana mladšího 15 let žádá o vydání občanského průkazu jeho zákonný zástupce. Místo zákonného zástupce může podat žádost pěstoun, osoba, které byl občan mladší 15 let svěřen do výchovy, nebo ředitel zařízení pro výkon ústavní výchovy anebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, která pečují na základě soudního rozhodnutí o občana mladšího 15 let; tyto osoby připojují k žádosti souhlas zákonného zástupce s jeho úředně ověřeným podpisem. Úředně ověřený podpis se nevyžaduje, jestliže zákonný zástupce vyjádřil svůj souhlas a žádost podepíše před obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností, u něhož se žádost podává. Souhlas zákonného zástupce se nevyžaduje, pokud je jeho opatření spojeno s překážkou těžko překonatelnou. Za občana, který je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům je omezena tak, že není způsobilý požádat o vydání občanského průkazu, podává žádost opatrovník nebo jiný zákonný zástupce, pokud mu nebyl opatrovník ustanoven.
(5)
Žádost a doklady potřebné pro vydání občanského průkazu může za občana předložit i jiná osoba, která se nemusí prokazovat plnou mocí; údaje této osoby v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození se zapisují na žádost. Jde-li o vydání občanského průkazu uvedeného v § 2 odst. 2 písm. a) a b), může jiná osoba předložit žádost a doklady, jen pokud obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nepořizuje při zpracování žádosti digitalizovanou podobu občana a jeho podpisu.
§ 4a
(1)
Občan, který žádá o vydání občanského průkazu, popřípadě osoba, která za něj podává žádost, jsou povinni prokázat svou totožnost. Totožnost se prokazuje občanským průkazem anebo jiným obdobným dokladem, který je veřejnou listinouveřejnou listinou, nebo jiným hodnověrným způsobem.
(2)
Zjistí-li obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, u kterého byla žádost podána, při zpracování žádosti rozpory s údaji vedenými v registru obyvatel, v evidenci obyvatel, v evidenci občanských průkazů nebo v evidenci cestovních dokladů, vyzve občana, aby sporné údaje doložil. Žádá-li občan o vydání občanského průkazu podle § 2 odst. 2 písm. a) a b), vytiskne se zpracovaná žádost s podobou občana a jeho podpisem, která se předloží občanovi, jenž svým podpisem potvrdí její správnost a úplnost; to neplatí, pokud byla žádost obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností doručena v elektronické podobě. Není-li obecní úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný k vydání občanského průkazu, předá žádost příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností k zajištění vydání dokladu.
(3)
Podpisem občana se pro účely vydání občanského průkazu rozumí vlastní rukou občana provedené písemné vyjádření jeho jména i příjmení, popřípadě pouze příjmení. Podpis se nevyžaduje, pokud občanovi v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka; tato skutečnost se uvede na žádosti.
(4)
Občanský průkaz podle § 2 odst. 2 písm. a) a b) se vyhotoví do 30 dnů ode dne podání žádosti příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, popřípadě do 30 dnů ode dne, kdy žádost byla příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností předána. Občanský průkaz podle § 2 odst. 2 písm. c) vydá obecní úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný podle místa trvalého pobytu občana do 15 dnů ode dne podání žádosti.
§ 5
Vydání prvního občanského průkazu
(1)
K žádosti o vydání prvního občanského průkazu je třeba předložit, není-li dále stanoveno jinak,
a)
rodný list5) občana, jemuž má být občanský průkaz vydán,
b)
další doklady osvědčující skutečnosti potřebné k odstranění případných rozporů zjištěných při zpracování údajů uvedených v žádosti s údaji vedenými v registru obyvatel, v evidenci obyvatel anebo v evidenci občanských průkazů nebo v evidenci cestovních dokladů,
c)
doklad o státním občanství6) občana, jemuž má být vydán první občanský průkaz, vzniknou-li důvodné pochybnosti o tomto údaji. Nemá-li žadatel o vydání prvního občanského průkazu takový doklad, ověří obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, u kterého podává žádost o vydání prvního občanského průkazu, na jeho žádost státní občanství občana u úřadu příslušného k jeho vydání6a).
(2)
K žádosti o vydání prvního občanského průkazu po ukončení pobytu v cizině anebo po nabytí státního občanství udělením, nebo občanovi, který nemá na území České republiky trvalý pobyt, je třeba předložit
a)
rodný list5), to neplatí v případě, kdy občan žádá o vydání prvního občanského průkazu bezprostředně po nabytí státního občanství udělením podle § 4 odst. 1 písm. d),
b)
další doklady osvědčující skutečnosti potřebné k odstranění případných rozporů zjištěných při zpracování údajů uvedených v žádosti s údaji vedenými v registru obyvatel, v evidenci obyvatel anebo v evidenci občanských průkazů nebo v evidenci cestovních dokladů,
c)
doklad o státním občanství6) občana, jemuž má být vydán občanský průkaz.
(3)
K žádosti o vydání prvního občanského průkazu občanovi, jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena tak, že není způsobilý požádat o vydání občanského průkazu, je třeba předložit
a)
rodný list5) občana, jemuž má být občanský průkaz vydán,
b)
rozhodnutí soudu o omezení způsobilosti občana k právním úkonům,
c)
další doklady osvědčující skutečnosti potřebné k odstranění případných rozporů zjištěných při zpracování údajů uvedených v žádosti s údaji vedenými v registru obyvatel, v evidenci obyvatel anebo v evidenci občanských průkazů nebo v evidenci cestovních dokladů,
d)
občanský průkaz opatrovníka nebo jiného zákonného zástupce, a jde-li o opatrovníka, doklad o ustanovení opatrovníkem; je-li opatrovníkem právnická osoba, předloží doklad o ustanovení opatrovníkem a fyzická osoba, která jedná jménem této právnické osoby, předloží svůj občanský průkaz a doklad osvědčující oprávnění jednat za právnickou osobu.
(4)
K žádosti o vydání prvního občanského průkazu pro občana zbaveného způsobilosti k právním úkonům je třeba předložit
a)
rodný list5) občana, jemuž má být občanský průkaz vydán,
b)
rozhodnutí soudu o zbavení občana způsobilosti k právním úkonům,
c)
další doklady osvědčující skutečnosti potřebné k odstranění případných rozporů zjištěných při zpracování údajů uvedených v žádosti s údaji vedenými v registru obyvatel, v evidenci obyvatel anebo v evidenci občanských průkazů nebo v evidenci cestovních dokladů,
d)
občanský průkaz opatrovníka nebo jiného zákonného zástupce, a jde-li o opatrovníka, doklad o ustanovení opatrovníkem; je-li opatrovníkem právnická osoba, předloží doklad o ustanovení opatrovníkem a fyzická osoba, která jedná jménem této právnické osoby, předloží svůj občanský průkaz a doklad osvědčující oprávnění jednat za právnickou osobu.
§ 6
Vydání nového občanského průkazu
(1)
K žádosti o vydání nového občanského průkazu je třeba předložit dosavadní občanský průkaz. V případě, že občan předkládá před vydáním nového občanského průkazu občanský průkaz, vydaný bezprostředně po nabytí státního občanství udělením podle § 4 odst. 1 písm. d), je povinen předložit rodný list5).
(2)
Nemůže-li občan předložit dosavadní občanský průkaz, je povinen prokázat totožnost a předložit
a)
potvrzení o občanském průkazu (§ 9),
b)
další doklady osvědčující skutečnosti potřebné k odstranění případných rozporů zjištěných při zpracování údajů uvedených v žádosti s údaji vedenými v registru obyvatel, v evidenci obyvatel, v evidenci občanských průkazů nebo v evidenci cestovních dokladů.
§ 7
(1)
Doklady potřebné k vydání občanského průkazu musí být předloženy v originále, ověřeném opise nebo ověřené kopii9). U cizojazyčných dokladů je občan povinen předložit též jejich ověřený překlad do českého jazyka, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
(2)
Žádá-li občan o zápis titulu nebo vědecké hodnosti, které doposud neměl zapsané v občanském průkazu, je povinen předložit doklad o jejich získání. V případě, že občan získal vyšší odborné vzdělání, vysokoškolské vzdělání a příslušný titul na zahraniční vysoké škole, je povinen předložit doklad o uznání vysokoškolského vzdělání a příslušného titulu10). Stejnou povinnost má i občan, který žádá o zápis vědecké hodnosti získané v zahraničí.
(3)
Předkládá-li občan rozhodnutí cizozemského soudu k doložení údajů zapisovaných do občanského průkazu, je povinen předložit spolu s takovým dokladem rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky o uznání rozhodnutí cizozemského soudu na území České republiky, jestliže je toto uznání podle zvláštního právního předpisu11) potřebné.
(4)
Předkládá-li občan k doložení údajů zapisovaných do občanského průkazu doklad vystavený orgánem cizího státu, je povinen předložit výpis z matriční knihy Úřadu městské části Brno-střed12), pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak; to neplatí, jde-li o občanský průkaz vydaný bezprostředně po nabytí státního občanství udělením podle § 4 odst. 1 písm. d).
§ 8
Převzetí občanského průkazu
(1)
Občan je povinen převzít občanský průkaz osobně. Po prokázání totožnosti zkontroluje správnost osobních údajůosobních údajů uvedených v občanském průkazu, ověří funkčnost a kapacitu kontaktního elektronického čipu, pokud jej občanský průkaz obsahuje, zvolí bezpečnostní osobní kód a potvrdí svým podpisem na žádosti převzetí občanského průkazu. Podpis se nevyžaduje, pokud občanovi v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka; tato skutečnost se uvede v žádosti o vydání občanského průkazu.
(2)
Za občana mladšího 15 let přebírá občanský průkaz zákonný zástupce; místo zákonného zástupce občanský průkaz přebírá pěstoun, osoba, které byl občan svěřen do výchovy, nebo ředitel zařízení pro výkon ústavní výchovy anebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, která pečují o občana na základě soudního rozhodnutí. Za občana, kterému byla rozhodnutím soudu omezena způsobilost k právním úkonům tak, že není způsobilý požádat o vydání občanského průkazu, přebírá a převzetí občanského průkazu svým podpisem potvrzuje opatrovník nebo jiný zákonný zástupce jen v případě, že o jeho vydání požádal. Za občana, který byl rozhodnutím soudu zbaven způsobilosti k právním úkonům, přebírá a převzetí občanského průkazu podepisuje opatrovník nebo jiný zákonný zástupce.
(3)
Nemůže-li se občan dostavit k převzetí občanského průkazu ze závažných důvodů osobně, zejména z důvodu výkonu vazby, výkonu trestu odnětí svobody, výkonu zabezpečovací detence, soudem nařízeného ústavního léčení, ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo ze závažných dlouhodobých zdravotních důvodů, zabezpečí předání občanského průkazu obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se občan zdržuje. Po předání občanského průkazu obecní úřad obceobce s rozšířenou působností znehodnotí dosavadní občanský průkaz občana nebo jeho potvrzení o občanském průkazu, potvrzení o změně místa trvalého pobytu, potvrzení o změně údajů zapisovaných do občanského průkazu a zašle uvedené doklady obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému k vydání občanského průkazu k likvidaci, zároveň s podepsanou žádostí; obdobně postupuje obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, není-li příslušný k vydání občanského průkazu a předává občanský průkaz občanovi podle odstavce 4.
(4)
Občanský průkaz uvedený v § 2 odst. 2 písm. a) a b) lze převzít u obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, který občan uvedl v žádosti, jinak je povinen občanský průkaz převzít u příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností. Občanský průkaz uvedený v § 2 odst. 2 písm. c) lze převzít u obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností podle místa trvalého pobytu.
§ 8a
Bezpečnostní osobní kód
(1)
Bezpečnostní osobní kód, který slouží k autentizaci při elektronické identifikaci držitele občanského průkazu (dále jen „držitel“) při komunikaci s informačními systémy veřejné správy, je kombinací nejméně 4 a maximálně 10 číslic, kterou si občan zvolí při převzetí občanského průkazu uvedeného v § 2 odst. 2 písm. a) nebo b).
(2)
Po dobu platnosti občanského průkazu může držitel bezpečnostní osobní kód změnit. Změna se provádí na kontaktním místě veřejné správy13).
(3)
Po třetím chybném po sobě jdoucím zadání bezpečnostního osobního kódu se další možnost elektronické identifikace zablokuje.
(4)
Odblokování elektronické autentizace občanského průkazu provede na žádost držitele neprodleně kterýkoliv obecní úřad obceobce s rozšířenou působností po prokázání totožnosti.
(5)
Je-li držitelem občan mladší 15 let nebo občan, který byl rozhodnutím soudu zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena tak, že není způsobilý požádat o vydání občanského průkazu, jednají za něj osoby uvedené v § 8 odst. 2.
HLAVA II
PODMÍNKY A POSTUP PŘI VYDÁVÁNÍ POTVRZENÍ O OBČANSKÉM PRŮKAZU
§ 9
Potvrzení o občanském průkazu
(1)
Občanovi se vydává potvrzení o občanském průkazu při
a)
ohlášení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení občanského průkazu,
b)
zadržení neplatného občanského průkazu,
c)
nevydání občanského průkazu z důvodu nepředložení některého dokladu potřebného pro jeho vydání,
d)
odevzdání občanského průkazu z důvodu, že pozbyl státní občanství nebo ukončil trvalý pobyt na území České republiky anebo požádal o jeho úschovu při dlouhodobém pobytu v zahraničí,
e)
odevzdání občanského průkazu opatrovníkem nebo jiným zákonným zástupcem za občana, který byl rozhodnutím soudu zbaven způsobilosti k právním úkonům,
f)
odevzdání občanského průkazu nalezeného, po zemřelém nebo prohlášeném za mrtvého.
(2)
Potvrzení o občanském průkazu vydává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nebo matriční úřad. PoliciePolicie České republiky (dále jen „policiepolicie“) jej vydává jen v případě, že je jí nahlášeno odcizení občanského průkazu, že je jí odevzdán nalezený občanský průkaz nebo při zadržení občanského průkazu (§ 16 odst. 2).
(3)
Potvrzení o občanském průkazu, která se vydávají v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až d), obsahují tyto údaje: důvod vydání, jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, adresu místa trvalého pobytu občana, datum, místo a okres narození, datum vydání, datum skončení platnosti, označení úřadu nebo orgánu, který jej vydal, a dále číslo, popřípadě sérii občanského průkazu a označení úřadu, který občanský průkaz vydal; u občanů narozených v cizině se namísto místa a okresu narození zapisuje místo a stát narození.
(4)
Potvrzení o občanském průkazu, které se vydává podle odstavce 1 písm. e) a f), obsahuje tyto údaje: důvod vydání, jméno, popřípadě jména, příjmení fyzické osoby, která občanský průkaz odevzdává, jméno, popřípadě jména, příjmení držitele, datum vydání, dobu platnosti, označení úřadu nebo orgánu, který potvrzení o občanském průkazu vydal, číslo, popřípadě sérii odevzdávaného občanského průkazu, a označení úřadu, který odevzdávaný občanský průkaz vydal.
(5)
Je-li občanu vydáno potvrzení o občanském průkazu podle odstavce 1 písm. a) až d), nemá po dobu jeho platnosti povinnost mít občanský průkaz, pokud mu je tímto zákonem stanovena.
(6)
Potvrzení o občanském průkazu není veřejnou listinouveřejnou listinou.
ČÁST TŘETÍ
PLATNOST OBČANSKÉHO PRŮKAZU A POTVRZENÍ O OBČANSKÉM PRŮKAZU
§ 10
Doba platnosti občanského průkazu
(1)
Doba platnosti občanského průkazu uvedeného v § 2 odst. 2 písm. a) a b) je 10 let nebo 5 let, je-li občanský průkaz vydáván občanu mladšímu 15 let.
(2)
Doba platnosti občanského průkazu uvedeného v § 2 odst. 2 písm. c) je
a)
6 měsíců při jeho vydání
1.
z důvodu technické závady na zařízení zabezpečujícím zpracování a přenos dat nebo na výrobní technologii trvající déle než 7 kalendářních dnů, nebo
2.
v důsledku katastrofy nebo jiné mimořádné události,
kdy nelze vydávat občanské průkazy uvedené v § 2 odst. 2 písm. a) a b) (§ 24a),
b)
3 měsíce v případě, kdy je občanu vydáván občanský průkaz bezprostředně po nabytí státního občanství udělením (§ 24b),
c)
1 měsíc v případě, kdy občan žádá o vydání občanského průkazu v souvislosti s výkonem volebního práva, nebo z důvodu ztráty, odcizení, poškození nebo zničení občanského průkazu (§ 24c).
Skončení platnosti občanského průkazu
§ 11
(1)
Platnost občanského průkazu skončí
a)
uplynutím doby v něm vyznačené,
b)
ohlášením jeho ztráty, odcizení nebo zničení,
c)
pozbytím státního občanství, úmrtím nebo právní mocí rozhodnutí soudu o prohlášení občana za mrtvého,
d)
nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení údaje o místu trvalého pobytu.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, příslušný k vydání občanského průkazu, rozhodne o skončení jeho platnosti, jestliže
a)
je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,
b)
občanský průkaz obsahuje neoprávněně provedené změny, nesprávné údaje, s výjimkou případů uvedených v § 12 odst. 1 a 3, nebo
c)
u občana došlo k podstatné změně podoby.
Souhlasí-li občan se skončením platnosti občanského průkazu, provede se záznam do protokolu; v opačném případě se vydá rozhodnutí. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(3)
Nefunkčnost kontaktního elektronického čipu v občanském průkazu uvedeném v § 2 odst. 2 písm. a) není důvodem pro skončení platnosti občanského průkazu. Skončením platnosti občanského průkazu končí platnost elektronického čipu.
(4)
Má-li držitel občanského průkazu uvedeného v § 2 odst. 2 písm. a) nebo b) zpřístupněnu datovou schránku22), ministerstvo 60 dnů před skončením platnosti tohoto občanského průkazu vyrozumí držitele prostřednictvím datové schránky o skončení platnosti občanského průkazu podle odstavce 1 písm. a).
§ 12
(1)
V případě, že u občana nastane změna skutečností, které se týkají údajů zapsaných do občanského průkazu, oddělí vyznačenou část občanského průkazu
a)
úřad nebo orgán církve, oprávněný k uzavírání manželství13), v případě změny rodinného stavu sňatkem,
b)
matriční úřad příslušný k přijetí prohlášení o vstupu do partnerství13a), v případě změny osobního stavu vznikem partnerství13b),
c)
obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nebo matriční úřad v případě
1.
změny jména, popřípadě jmen, nebo příjmení,
2.
zániku manželství v důsledku rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, smrtí jednoho z manželů nebo rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého anebo rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,
3.
zániku partnerství v důsledku rozhodnutí soudu o prohlášení partnerství za neplatné nebo rozhodnutí soudu o tom, že partnerství nevzniklo, smrtí jednoho z partnerů nebo rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého anebo rozhodnutí soudu o zrušení partnerství,
4.
změny rodného čísla.
(2)
Zároveň s oddělením vyznačené části občanského průkazu obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, příslušný matriční úřad nebo orgán církve podle odstavce 1 vydají občanovi potvrzení o změně údajů zapisovaných do občanského průkazu; současně oznámí obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, který občanský průkaz vydal, číslo vydaného potvrzení, důvod a datum jeho vydání, číslo, popřípadě sérii občanského průkazu, jméno, popřípadě jména, a příjmení občana.
(3)
Vyznačená část občanského průkazu se oddělí i v případech, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.
(4)
Oddělení vyznačené části občanského průkazu podle odstavců 1 a 3 se nepovažuje za poškození nebo zničení občanského průkazu.
(5)
Co se rozumí vyznačenou částí občanského průkazu, stanoví vyhláškou ministerstvo.
§ 13
Doba platnosti potvrzení o občanském průkazu
Potvrzení o občanském průkazu podle § 9 odst. 1 písm. a) až c) se vydává na dobu 2 měsíců. Potvrzení o občanském průkazu podle § 9 odst. 1 písm. d) až f) se vydává na dobu neomezenou.
ČÁST ČTVRTÁ
POVINNOSTI A NAKLÁDÁNÍ S OBČANSKÝM PRŮKAZEM
§ 14
(1)
Občan je povinen
a)
s přihlédnutím ke všem okolnostem a poměrům chránit občanský průkaz před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím,
b)
ohlásit neprodleně kterémukoliv obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo matričnímu úřadu, že nastaly skutečnosti uvedené v písmenu a); v případě odcizení občanského průkazu je možno ohlásit tuto skutečnost též policiipolicii,
c)
v zahraničí ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení nebo zničení občanského průkazu nebo jeho nález nejbližšímu zastupitelskému úřadu,
d)
požádat o vydání nového občanského průkazu do 15 pracovních dnů
1.
po dni, ve kterém došlo ke skončení platnosti občanského průkazu z důvodů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a) nebo b), anebo v § 11 odst. 2,
2.
po obdržení oddacího listu nebo dokladu o partnerství13j),
3.
po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství nebo po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství,
4.
po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství nebo po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o tom, že partnerství nevzniklo,
5.
po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, nebo po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o tom, že partnerství je neplatné,
6.
po obdržení úmrtního listu manžela nebo partnera,
7.
po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manžela nebo partnera za mrtvého,
8.
po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo změněno jméno, popřípadě jména, příjmení, nebo bylo přiděleno nové rodné číslo,
9.
po dni, kdy ohlásil změnu místa trvalého pobytu nebo kdy nabylo právní moci rozhodnutí o zrušení údaje o místu trvalého pobytu,
e)
odevzdat do 15 pracovních dnů občanský průkaz obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, který jej vydal, nebo matričnímu úřadu podle místa trvalého pobytu, jestliže ukončil trvalý pobyt na území České republiky, jestliže pozbyl státní občanství nebo bylo prokázáno, že mu byl občanský průkaz vydán neoprávněně, anebo občanský průkaz pozbyl platnosti,
f)
při převzetí nového občanského průkazu odevzdat obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností dosavadní občanský průkaz, potvrzení o občanském průkazu, potvrzení o změně místa trvalého pobytu nebo potvrzení o změně údajů zapisovaných do občanského průkazu, pokud mu byly vydány,
g)
dostavit se ve stanovené lhůtě na vyzvání k obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému k vydání občanského průkazu podle místa jeho trvalého pobytu za účelem provedení úkonů souvisejících s vydáním občanského průkazu.
Občan je povinen požádat o vydání nového občanského průkazu podle písmene d) bodu 2 až 7, jen pokud je v jeho dosavadním občanském průkazu zapsán údaj o rodinném stavu nebo partnerství.
(2)
Jde-li o občana, jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena tak, že není způsobilý plnit povinnosti podle odstavce 1, přecházejí tyto povinnosti na osoby uvedené v § 8 odst. 2. Má-li občan mladší 15 let nebo občan, který je zbaven způsobilosti k právním úkonům, občanský průkaz, přecházejí na osoby uvedené v § 8 odst. 2 povinnosti podle odstavce 1, s výjimkou povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. d); osoby uvedené v § 8 odst. 2 mají současně povinnost odevzdat neplatný občanský průkaz občana.
§ 15
Povinnosti dalších osob
(1)
Každý, kdo nalezne cizí občanský průkaz, potvrzení o občanském průkazu, potvrzení o změně místa trvalého pobytu nebo potvrzení o změně údajů zapisovaných do občanského průkazu, je povinen je odevzdat neprodleně kterémukoliv obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo matričnímu úřadu anebo policiipolicii. Stejnou povinnost má i občan, který ohlásil ztrátu nebo odcizení svého občanského průkazu, jestliže dosavadní občanský průkaz nalezne nebo jej získá zpět jinak.
(2)
Každý, kdo má v držení občanský průkaz zemřelého občana nebo občana prohlášeného za mrtvého, je povinen jej odevzdat bezodkladně nejbližšímu obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo matričnímu úřadu.
§ 15a
Nakládání s občanským průkazem
(1)
Občanský průkaz je zakázáno přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky.
(2)
Je zakázáno pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie občanského průkazu bez prokazatelného souhlasu23) občana, kterému byl občanský průkaz vydán, pokud zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
(3)
Je zakázáno shromažďovat, ukládat, upravovat nebo pozměňovat, předávat, šířit, zveřejňovat, uchovávat, kombinovat, blokovat nebo likvidovat strojově čitelné údaje vedené v občanském průkazu, popřípadě v kontaktním elektronickém čipu, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(4)
Do kontaktního elektronického čipu lze zapisovat pouze údaje stanovené zvláštním právním předpisem a se souhlasem držitele.
(5)
V občanském průkazu, v potvrzení o občanském průkazu, v potvrzení o změně místa trvalého pobytu a v potvrzení o změně údajů zapisovaných do občanského průkazu se nesmějí provádět žádné zápisy, změny nebo opravy, s výjimkou zápisu údajů do kontaktního elektronického čipu občanského průkazu podle zvláštního právního předpisu na základě žádosti držitele.
§ 15b
Kontrola kontaktního elektronického čipu
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností umožní na žádost držitele nebo osoby uvedené v § 8 odst. 2 ověření funkčnosti a obsahu kontaktního elektronického čipu a volné kapacity pro zapisování údajů do kontaktního elektronického čipu.
(2)
Subjekt oprávněný provádět zápis údajů do kontaktního elektronického čipu podle jiného zákona je povinen zkontrolovat správnost zapsaných údajů a funkčnost tohoto čipu a o kontrole vystavit potvrzení.
§ 16
Působnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností, matričního úřadu, zastupitelského úřadu a policie
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný k vydání občanského průkazu nebo matriční úřad podle místa trvalého pobytu občana je povinen převzít na žádost občana občanský průkaz do úschovy po dobu jeho dlouhodobého pobytu v zahraničí.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, matriční úřad nebo policiepolicie mohou zadržet občanovi neplatný občanský průkaz anebo občanský průkaz, o kterém lze mít důvodně za to, že se stane neplatným na základě rozhodnutí podle § 11 odst. 2; současně je mu vydáno potvrzení o občanském průkazu a zadržený občanský průkaz je bezodkladně odeslán obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, který občanský průkaz vydal, spolu s oznámením čísla vydaného potvrzení o občanském průkazu.
(3)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nebo matriční úřad, jemuž občan odevzdal občanský průkaz podle § 14 odst. 1 písm. e) nebo § 15, plní obdobně povinnosti uvedené v odstavci 2.
(4)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nebo matriční úřad, jemuž byla ohlášena ztráta, odcizení, poškození nebo zničení občanského průkazu, vydá držiteli potvrzení o občanském průkazu a bezodkladně oznámí tuto skutečnost, včetně jména, popřípadě jmen, příjmení, data a místa narození, adresy trvalého pobytu držitele a čísla jemu vydaného potvrzení o občanském průkazu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému k vydání občanského průkazu.
(5)
Zastupitelský úřad, jemuž byla ohlášena ztráta, odcizení nebo zničení občanského průkazu nebo jeho nález podle § 14 odst. 1 písm. c), předá bezodkladně tuto informaci obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému k vydání občanského průkazu. Zastupitelský úřad v tomto případě vydá občanovi potvrzení o ztrátě, odcizení nebo zničení občanského průkazu.
(6)
Ohlásí-li držitel policiipolicii odcizení občanského průkazu, vydá mu policiepolicie potvrzení o občanském průkazu a bezodkladně oznámí tuto skutečnost, včetně jména, popřípadě jmen, příjmení, data a místa narození, adresy trvalého pobytu držitele a čísla jemu vydaného potvrzení o občanském průkazu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému k vydání občanského průkazu.
(7)
Na postup policiepolicie, jíž byl odevzdán občanský průkaz podle § 15 odst. 1, se použije obdobně ustanovení odstavce 2.
ČÁST PÁTÁ
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 16a
Přestupky
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
poruší povinnost mít občanský průkaz podle § 2 odst. 3,
b)
poruší povinnost chránit občanský průkaz před ztrátou, odcizením, poškozením, zničením nebo zneužitím,
c)
nepožádá o vydání nového občanského průkazu v případech uvedených v § 14 odst. 1 písm. d),
d)
ani po opakované výzvě nepřevezme osobně občanský průkaz,
e)
neprodleně neohlásí poškození, zničení, ztrátu, odcizení nebo zneužití občanského průkazu,
f)
poruší zákaz provádět zápisy, změny nebo opravy v občanském průkazu, v potvrzení o občanském průkazu, v potvrzení o změně místa trvalého pobytu nebo v potvrzení o změně údajů zapisovaných do občanského průkazu,
g)
ani po opakované výzvě nedoloží údaje uváděné v žádosti,
h)
v zákonem stanovené lhůtě nesplní povinnost provést výměnu svého občanského průkazu bez strojově čitelných údajů (§ 24 odst. 2),
i)
úmyslně zničí, poškodí, odcizí nebo zneužije občanský průkaz nebo potvrzení o občanském průkazu,
j)
požaduje nebo přijme občanský průkaz jako zástavu nebo odebere občanský průkaz při vstupu do objektu nebo na pozemek,
k)
pořídí kopii občanského průkazu a neprokáže souhlas občana podle § 15a odst. 2,
l)
nepožádá o vydání prvního občanského průkazu do 30 dnů ode dne, kdy dosáhla věku 15 let,
m)
neoprávněně požádá o vydání občanského průkazu pro jinou osobu,
n)
prokazuje údaje občanským průkazem, jehož ztrátu, odcizení nebo zničení ohlásil,
o)
neoprávněně pozmění, předá, zveřejní, zablokuje, zlikviduje nebo jinak neoprávněně zpracovává strojově čitelné údaje vedené v občanském průkazu, nebo
p)
neoprávněně zapíše, předá, zveřejní, zablokuje, zlikviduje nebo jinak neoprávněně zpracovává údaje vedené v kontaktním elektronickém čipu.
(2)
K řízení o přestupcíchpřestupcích podle odstavce 1 písm. a) až n) je v prvním stupni příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu je občan hlášen k trvalému pobytu. K řízení o přestupcíchpřestupcích podle odstavce 1 písm. o) a p) je příslušný Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů.
(3)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) a n) lze uložit pokutu do 15 000 Kč, za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b) až m) lze uložit pokutu do 10 000 Kč a za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. o) a p) lze uložit pokutu do 100 000 Kč.
§ 16b
Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že neoprávněně zapisuje údaje do kontaktního elektronického čipu.
(2)
Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.
(3)
Odpovědnost právnické nebo podnikající fyzické osoby podle zvláštního právního předpisu13b) není dotčena.
§ 16c
(1)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)
Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3)
Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4)
Správní delikty podle § 16b odst. 1 projednává Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů.
(5)
Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6)
Pokuty uložené podle § 16b vybírá orgán, který je uložil, a vymáhá obecný správce daně.
ČÁST ŠESTÁ
EVIDENCE OBČANSKÝCH PRŮKAZŮ
§ 17
(1)
Údaje o občanských průkazech a jejich držitelích jsou zpracovávány14) v evidenci občanských průkazů, jejímž správcem14) je ministerstvo.
(2)
Evidence občanských průkazů je vedena na prostředcích výpočetní techniky a obsahuje údaje v rozsahu
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení občana, agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu občanských průkazů,
b)
rodné číslo občana,
c)
místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, místo a stát narození,
d)
číslo, popřípadě sérii občanského průkazu,
e)
datum vydání a datum převzetí občanského průkazu,
f)
označení úřadu, který občanský průkaz vydal,
g)
datum skončení platnosti občanského průkazu,
h)
digitální zpracování podoby občana a jeho podpisu,
i)
bezpečnostní osobní kód v šifrované podobě, která k němu neumožňuje přístup, a datum jeho změny,
j)
hodinu, den, měsíc a rok zablokování a odblokování elektronické autentizace občanského průkazu,
k)
čísla, popřípadě série ztracených, odcizených, zničených nebo neplatných občanských průkazů a datum ohlášení ztráty, odcizení nebo zničení občanského průkazu,
l)
čísla vydaných potvrzení o občanském průkazu a pro každé potvrzení o občanském průkazu dobu jeho platnosti a označení úřadu, který jej vydal,
m)
čísla vydaných potvrzení o změně údajů zapisovaných do občanského průkazu a důvod jejich vydání,
n)
čísla vydaných potvrzení o změně místa trvalého pobytu,
o)
číslo žádosti o vydání občanského průkazu,
p)
žádosti o vydání občanského průkazu v elektronické podobě,
q)
den, měsíc a rok poskytnutí údaje a označení oprávněného subjektu, kterému byl údaj poskytnut z evidence občanských průkazů prostřednictvím základních registrů,
r)
hodinu, den, měsíc a rok poskytnutí údaje podle tohoto zákona,
s)
hodinu, den, měsíc a rok elektronické identifikace držitele občanského průkazu, subjekt a místo provádějící identifikaci,
t)
číslo kontaktního elektronického čipu.
(3)
V evidenci občanských průkazů se při poskytování údajů podle § 18 odst. 1 vedou rovněž záznamy o přístupech do tohoto informačního systému, které obsahují údaje o
a)
přiděleném uživatelském jménu oprávněné osoby vstupující do informačního systému,
b)
dni, měsíci, roku a čase poskytnutí údajů,
c)
agendovém identifikátoru fyzické osoby pro agendu občanských průkazů, jejíž údaje jsou poskytovány,
d)
důvodu přístupu do evidence občanských průkazů.
§ 17a
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností je pro ministerstvo zpracovatelem údajů vedených v evidenci občanských průkazů, s výjimkou údajů podle § 17 odst. 3.
(2)
Ministerstvo je v případě občanských průkazů uvedených v § 2 odst. 2 písm. a) a b) zpracovatelem údajů v souvislosti se zajištěním výroby dokladu.
(3)
Matriční úřad je pro ministerstvo zpracovatelem údajů v evidenci občanských průkazů v rozsahu číslo, popřípadě série ztraceného nebo odcizeného občanského průkazu a datum ohlášení ztráty nebo odcizení.
(4)
PoliciePolicie je pro ministerstvo zpracovatelem údajů v evidenci občanských průkazů v rozsahu číslo, popřípadě série odcizeného občanského průkazu a datum ohlášení odcizení.
(5)
Údaje v evidenci občanských průkazů se vedou ještě po dobu 50 let po skončení platnosti občanského průkazu.
(6)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vede údaje o občanských průkazech, které vydal, a jejich držitelích, a to na
a)
žádostech, které obsahují také čísla vydaných potvrzení o občanském průkazu, čísla vydaných potvrzení o změně místa trvalého pobytu, čísla vydaných potvrzení o změně údajů zapisovaných do občanského průkazu a důvod jejich vydání,
b)
tiskopisech, které obsahují čísla, popřípadě série ztracených nebo odcizených občanských průkazů, datum ohlášení ztráty nebo odcizení občanského průkazu a jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození držitele.
(7)
Údaje podle odstavce 6 se vedou po dobu 20 let od vydání občanského průkazu.
§ 17b
(1)
Pro výkon státní správy na úseku občanských průkazů využívají ministerstvo a obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností z registru obyvatel referenční údaje v rozsahu
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
adresa místa pobytu,
d)
datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností využívá při výkonu státní správy na úseku občanských průkazů z evidence občanských průkazů údaje v rozsahu uvedeném v § 17 odst. 2.
(3)
Pro výkon státní správy na úseku občanských průkazů využívají ministerstvo a obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností z evidence obyvatel údaje v rozsahu
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změnu, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
pohlaví a jeho změnu,
d)
místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, místo a stát narození,
e)
rodné číslo a jeho změnu,
f)
státní občanství,
g)
adresu místa trvalého pobytu, včetně předchozí adresy místa trvalého pobytu,
h)
počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
i)
zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
j)
jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození opatrovníka; je-li opatrovníkem ustanoven orgán místní správy3), název a sídlo,
k)
rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
l)
rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k uzavření manželství mimo území České republiky, místo a stát, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,
m)
datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství,
n)
datum úmrtí,
o)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v registru obyvatel, se využijí z evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(4)
Pro výkon státní správy na úseku občanských průkazů využívají ministerstvo a obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností z evidence cestovních dokladů údaje o digitálním zpracování podoby občana a jeho podpisu.
§ 18
Poskytování údajů z evidence občanských průkazů
(1)
Ministerstvo a obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností poskytují údaje z evidence občanských průkazů, pouze pokud tak stanoví zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, a to v rozsahu a způsobem v nich vymezených.
(2)
Pokud fyzické nebo právnické osoby nakládají s údaji z evidence občanských průkazů na základě zvláštního souhlasu ministerstva v souvislosti s výrobou dokladů, jsou povinny s údaji, které nemají povahu osobních údajůosobních údajů podle zvláštního právního předpisu16a), nakládat výlučně způsobem a v rozsahu, které určí ministerstvo.
(3)
Údaje vedené podle § 17 odst. 2 písm. k) může ministerstvo zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Údaje o bezpečnostním osobním kódu a agendovém identifikátoru fyzické osoby pro agendu občanských průkazů se neposkytují.
§ 18a
(1)
Ministerstvo nebo obecní úřad obceobce s rozšířenou působností poskytuje občanovi staršímu 15 let údaje, které jsou k jeho osobě vedeny v evidenci občanských průkazů, a to na základě písemné žádosti16b). Údaj vedený v § 17 odst. 2 písm. q) se poskytuje za období posledních 2 let.
(2)
V žádosti podle odstavce 1 občan uvede
a)
jméno, popřípadě jména a příjmení,
b)
rodné číslo,
c)
číslo, popřípadě sérii občanského průkazu,
d)
adresu místa trvalého pobytu,
e)
rozsah požadovaných údajů.
(3)
Žádost musí být opatřena úředně ověřeným podpisem občana16d). Úředně ověřený podpis občana se nevyžaduje, pokud občan předloží svou žádost osobně, podepíše ji před orgánem příslušným k poskytování údajů a předloží zároveň svůj občanský průkaz.
(4)
Za občana mladšího 15 let, za občana zbaveného způsobilosti k právním úkonům nebo občana, jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena tak, že není způsobilý požádat o vydání občanského průkazu, mohou žádost o poskytnutí údajů podle odstavce 2 podat osoby uvedené v § 8 odst. 2.
(5)
Za občana může požádat o poskytnutí údajů jiná osoba na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele.
(6)
Žádost lze podat v elektronické podobě na formuláři stanoveném ministerstvem; formulář zveřejňuje ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Není-li žádost doručena prostřednictvím datové schránky, je třeba ji podepsat zaručeným elektronickým podpisemelektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb4).
(7)
O poskytnutí údajů podle odstavce 1 se v evidenci občanských průkazů provede záznam o datu výdeje a subjektu, který údaje poskytl.
§ 18b
(1)
V případech, kdy byly podle § 18 odst. 1 poskytnuty z evidence občanských průkazů údaje nezbytné pro zajišťování
a)
bezpečnosti státu,
b)
obrany,
c)
veřejné bezpečnosti,
d)
předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činůtrestných činů,
e)
významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky nebo Evropské unie včetně měnové, rozpočtové a daňové oblasti, nebo
f)
ochrany subjektu údajů nebo práv a svobod druhých,
a subjekt, kterému byly tyto údaje poskytnuty, písemně prohlásí, že zpřístupnění záznamu o poskytnutí údajů dalším příjemcům údajů z evidence občanských průkazů podle § 18 odst. 1 nebo občanu podle § 18a by mohlo ohrozit zajištění některého účelu uvedeného v písmenech a) až f), nelze po dobu trvání tohoto ohrožení záznam o poskytnutí údajů zpřístupnit, s výjimkou zpřístupnění tohoto záznamu orgánu činnému v trestním řízeníorgánu činnému v trestním řízení, jde-li o trestný čintrestný čin související s účelem poskytnutí údajů, nebo orgánu vykonávajícímu dozor nad zpracováním osobních údajůzpracováním osobních údajů podle zvláštního právního předpisu16e). Správce evidence občanských průkazů má k tomuto záznamu o poskytnutí údajů přístup pouze v rozsahu nezbytně nutném pro účely výkonu činnosti správce podle zvláštního zákona14).
(2)
Subjekt, kterému mají být údaje z evidence občanských průkazů poskytnuty podle odstavce 1, je povinen správci evidence občanských průkazů oznámit údaje umožňující identifikaci subjektu a identifikaci fyzické osoby požadující poskytnutí údajů jeho jménem a dále oznámit, kdy byla ukončena doba trvání ohrožení zajištění účelu uvedeného v odstavci 1 písm. a) až f).
(3)
Prohlášení a oznámení podle odstavců 1 a 2 mohou být zaslána i elektronickými prostředky.
ČÁST SEDMÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZMOCŇOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 19
zrušen
§ 20
Povinnost zachovávat mlčenlivost
(1)
Zaměstnanci ministerstva, krajů, obcíobcí s rozšířenou působností a obcíobcí, zaměstnanci a příslušníci policiepolicie, jakož i osoby, které zabezpečují výrobu a vyplňování občanských průkazů nebo poskytování údajů, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při své činnosti v souvislosti s prováděním zákona nebo v přímé souvislosti s ním. Tato povinnost jim trvá i po skončení pracovněprávního nebo služebního poměru.
(2)
Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být osoby uvedené v odstavci 1 zproštěny pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu; tím není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle zvláštních právních předpisů18).
§ 21
zrušen
§ 22
(1)
Ministerstvo kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku občanských průkazů u obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností.
(2)
Pro výkon kontroly podle odstavce 1 se u obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností použijí obdobně ustanovení obecního zřízení o kontrole výkonu přenesené působnosti.
§ 23
(1)
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje se v řízení, v němž se rozhoduje o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech občanů, podle správního řádu.
(2)
V případě podání žádosti je číslo žádosti podle tohoto zákona pokládáno za spisovou značku19).
(3)
Občan, který žádá o vydání občanského průkazu, popřípadě jiná osoba, která je podle tohoto zákona oprávněna k podání žádosti za tohoto občana, je oprávněn požádat o zpětvzetí20) žádosti, a to v době od podání žádosti do doby odeslání technologicky zpracovaných dat ze žádosti ministerstvu pro zajištění výroby občanského průkazu, popřípadě jedná-li se o občanský průkaz bez strojově čitelných údajů, do doby zahájení zpracování občanského průkazu.
§ 23a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, úřadu městské části hlavního města Prahy, magistrátu měst Brna, Ostravy a Plzně nebo matričnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 24
Platnost dosavadních občanských průkazů
(1)
Občanské průkazy vydané do 30. dubna 1993, v nichž není vyznačeno státní občanství, pozbývají platnosti dnem 31. prosince 2001.
(2)
Občanské průkazy bez strojově čitelných údajů, vydané do 31. prosince 2003, pozbývají platnosti nejpozději do 31. prosince 2008, s výjimkou občanských průkazů vydaných občanům narozeným před 1. lednem 1936, pokud není v těchto občanských průkazech doba ukončení platnosti vyznačena konkrétním datem. Vláda stanoví nařízením lhůty, v nichž jsou občané povinni provést výměnu občanských průkazů bez strojově čitelných údajů, a to podle doby vydání občanských průkazů. Platnost občanských průkazů podle věty první končí vždy nejpozději dnem, který je stanoven jako konečný den lhůty pro provedení jejich výměny s výjimkou občanských průkazů vydaných občanům narozeným před 1. lednem 1936, pokud není v těchto občanských průkazech doba ukončení platnosti vyznačena konkrétním datem.
§ 24a
Vydávání občanských průkazů bez strojově čitelných údajů s dobou platnosti 6 měsíců
Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností mohou vydávat občanské průkazy bez strojově čitelných údajů, jestliže
a)
došlo k technické závadě na zařízení zabezpečujícím zpracování a přenos dat nebo na výrobní technologii trvající déle než 7 kalendářních dnů, nebo
b)
v důsledku katastrofy nebo jiné mimořádné události nelze vydávat občanské průkazy se strojově čitelnými údaji.
§ 24b
Vydávání občanských průkazů bez strojově čitelných údajů s dobou platnosti 3 měsíce
(1)
Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností vydávají v případě, kdy občan požádá o vydání občanského průkazu bezprostředně po nabytí státního občanství občanský průkaz bez strojově čitelných údajů s dobou platnosti 3 měsíce od data vydání.
(2)
Žádost o vydání občanského průkazu bez strojově čitelných údajů se podává obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle § 4 odst. 1 písm. d). Občanský průkaz bez strojově čitelných údajů se do doby vydání občanského průkazu se strojově čitelnými údaji nevydává opakovaně.
§ 24c
Vydávání občanských průkazů bez strojově čitelných údajů s dobou platnosti 1 měsíc
(1)
Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností vydávají v případě, kdy občan žádá o vydání občanského průkazu v souvislosti s výkonem volebního práva nebo z důvodu ztráty, odcizení, poškození nebo zničení občanského průkazu na žádost občana občanský průkaz bez strojově čitelných údajů s dobou platnosti 1 měsíc od data vydání.
(2)
Žádost o vydání občanského průkazu bez strojově čitelných údajů se podává současně se žádostí o vydání občanského průkazu se strojově čitelnými údaji místně příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. Občanský průkaz bez strojově čitelných údajů se do doby vydání občanského průkazu se strojově čitelnými údaji nevydává opakovaně.
§ 25
zrušen
§ 26
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
vzor občanského průkazu a požadavky na technické provedení fotografie pro vydání občanského průkazu,
b)
vzor potvrzení o občanském průkazu,
c)
vzor potvrzení o změně údajů zapisovaných do občanského průkazu,
d)
vzor žádosti,
e)
podmínky a technický způsob zasílání digitální fotografie prostřednictvím datové schránky fotografa,
f)
technické parametry digitální fotografie.
§ 27
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se zákon č. 75/1957 Sb., o občanských průkazech.
§ 28
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem, kdy nabude účinnosti zákon, kterým se zavede informační systém evidence obyvatel, nejpozději však dnem 1. července 2000.
* * *
1.
Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (31. prosince 2001).
2.
Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.
3.
Zákon č. 53/2004 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel, nabyl účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení (1. dubna 2004).
4.
Zákon č. 559/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2005, s výjimkou čl. I bodu 9, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006.
5.
Zákon č. 395/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (1. října 2005).
6.
Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), nabyl účinnosti dnem 1. března 2006, s výjimkou § 30, který nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (26. ledna 2006).
7.
Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, nabyl účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. července 2006).
8.
Zákon č. 136/2006 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku cestovních dokladů, nabyl účinnosti dnem 1. září 2006.
9.
Zákon č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (3. července 2006).
10.
Zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2009.
11.
Zákon č. 239/2008 Sb., kterým se mění některé zákony související s registrovaným partnerstvím, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (1. července 2008).
12.
Zákon č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2010, s výjimkou ustanovení čl. XV bodu 3, čl. XXI až XXIV, čl. XXVI a čl. XXXVI, které nabyly účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. března 2009).
13.
Zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, nabyl účinnosti dnem 1. července 2010, s výjimkou ustanovení čl. LVII bodů 13, 15, 17 až 19, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2012, ustanovení čl. LXXXI a čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2012, ustanovení čl. LXXXII bodů 3 a 4, která nabyla účinnosti dnem 30. listopadu 2011, a ustanovení čl. C bodu 60 a čl. CLXVI bodu 1, která nabyla účinnosti dnem jeho vyhlášení (24. července 2009).
14.
Zákon č. 306/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, a některé další zákony, nabyl účinnosti 1. ledna 2010, s výjimkou části třetí, která nabyla účinnosti dnem 1. července 2010.
15.
Zákon č. 424/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (30. prosince 2010), s výjimkou ustanovení čl. VIII bodů 1, 3 až 26, čl. IX, čl. X, čl. XVI bodu 7 a čl. XX bodů 2 a 3, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2012, ustanovení čl. VIII bodu 2, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017, a ustanovení čl. XII bodů 2 a 4 a čl. XIII bodů 2 a 4, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2012.
Předseda vlády:
RNDr. Nečas v. r.
1)
§ 134 občanského soudního řádu.
2)
Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění zákona č. 272/1993 Sb., zákona č. 337/1993 Sb., zákona č. 140/1995 Sb., zákona č. 139/1996 Sb. a zákona č. 194/1999 Sb.
3)
§ 27 odst. 2 a 3 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.
21)
Sdělení Českého statistického úřadu ze dne 18. prosince 2003 o vydání Číselníku zemí (ČZEM), vyhlášené pod č. 489/2003 Sb., ve znění sdělení č. 534/2006 Sb.
3a)
§ 36 zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.
3c)
Příloha č. 4 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4)
Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 91 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.
6)
§ 20 odst. 1 zákona č. 40/1993 Sb.
6a)
§ 20 odst. 2 zákona č. 40/1993 Sb., ve znění zákona č. 194/1999 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
9)
Například zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění zákona č. 15/1997 Sb.
10)
§ 89 zákona č. 111/1998 Sb.
11)
§ 2 a 67 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění zákona č. 158/1969 Sb.
12)
§ 3 odst. 4 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.
13)
§ 8a odst. 2 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 130/2008 Sb.
22)
§ 10 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb.
13a)
§ 2 odst. 2 zákona č. 115/2006 Sb.
13b)
Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
13j)
§ 34 zákona č. 115/2006 Sb.
23)
§ 5 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
14)
§ 4 písm. j) zákona č. 101/2000 Sb.
16a)
Zákon č. 101/2000 Sb.
16b)
§ 12 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb.
16d)
Notářský řád.
Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu okresními a obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění pozdějších předpisů.
16e)
§ 29 zákona č. 101/2000 Sb.
18)
Například § 8 trestního řádu.
19)
§ 17 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
20)
§ 45 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 68/2012 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 68/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Vyhlášeno 7. 3. 2012, částka 26/2012
68
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 28. února 2012
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 14. července 2012 nové volby do zastupitelstev obcíobcí:
obec | okres | kraj
---|---|---
Horka II | Kutná Hora | Středočeský
Třebovle | Kolín | Středočeský
Ministr:
Kubice v. r. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 67/2012 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 67/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Vyhlášeno 7. 3. 2012, částka 25/2012
67
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 23. února 2012
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 14. července 2012 nové volby do zastupitelstev obcíobcí:
obec| okres| kraj
---|---|---
Oseček | Nymburk| Středočeský
Lety| Praha-západ | Středočeský
Ministr:
Kubice v. r. |
Úplné znění zákona č. 66/2012 Sb. | Úplné znění zákona č. 66/2012 Sb.
Úplné znění zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, jak vyplývá z pozdějších změn
Vyhlášeno 7. 3. 2012, částka 25/2012
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 59zb)
* ČÁST DRUHÁ - FÚZE (§ 60 — § 242)
* ČÁST TŘETÍ - ROZDĚLENÍ (§ 243 — § 336l)
* ČÁST ČTVRTÁ - PŘEVOD JMĚNÍ NA SPOLEČNÍKA (§ 337 — § 359l)
* ČÁST PÁTÁ - ZMĚNA PRÁVNÍ FORMY (§ 360 — § 384p)
* ČÁST ŠESTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ (§ 385 — § 388)
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST (§ 389 — § 389)
66
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 215/2009 Sb., zákonem č. 227/2009 Sb. a zákonem č. 355/2011 Sb.
ZÁKON
o přeměnách obchodních společností a družstev
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1)
Tento zákon upravuje přeměny obchodních společností (dále jen „společnost“) a družstev a zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1).
(2)
Přeměnou se pro účely tohoto zákona rozumí fúze společnosti nebo družstva, rozdělení společnosti nebo družstva, převod jmění na společníka, změna právní formy a přeshraniční přemístění sídla.
(3)
Právní případy uvedené v odstavci 2 se řídí ustanoveními tohoto zákona. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řídí se ustanoveními zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev.
§ 2
(1)
Obchodním majetkem podnikatele, který je fyzickou osobou, se pro účely tohoto zákona rozumí majetek (věci, pohledávky a jiná práva a penězi ocenitelné jiné hodnoty), který patří podnikateli a slouží nebo je určen k jeho podnikání. Obchodním majetkem podnikatele, který je právnickou osobou, se rozumí veškerý jeho majetek.
(2)
Pro účely tohoto zákona se soubor obchodního majetku a závazků vzniklých podnikateli, který je fyzickou osobou, v souvislosti s podnikáním označuje jako obchodní jmění (dále jen „jmění“). Jměním podnikatele, který je právnickou osobou, je soubor jeho veškerého majetku a závazků.
(3)
Povinnost zveřejnění údajů stanovená tímto zákonem je splněna jejich zveřejněním v Obchodním věstníku.
§ 3
(1)
Členským státem se pro účely tohoto zákona rozumí členský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor.
(2)
Podnikatelem se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
osoba zapsaná v obchodním rejstříku,
b)
osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění,
c)
osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních právních předpisů,
d)
osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního právního předpisu, nebo
e)
zahraniční osoba (§ 59b), která má právo podnikat v jiném členském státě než České republice.
(3)
Osobou zúčastněnou na přeměně se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
při fúzi nebo rozdělení zúčastněná společnost nebo zúčastněné družstvo (§ 63 a 245),
b)
při převodu jmění na společníka zanikající společnost a přejímající společník,
c)
při změně právní formy společnost nebo družstvo měnící svou právní formu, nebo
d)
při přeshraničním přemístění sídla zahraniční právnická osoba přemisťující sídlo do České republiky nebo česká společnost nebo družstvo přemisťující sídlo do jiného členského státu než České republiky.
§ 4
(1)
Nebylo-li dosud započato s rozdělováním likvidačního zůstatku, je přeměna společnosti nebo družstva přípustná i v případě, že společnost nebo družstvo již vstoupily do likvidace,
a)
rozhodnutím společníků nebo valné hromady nebo členské schůze,
b)
uplynutím doby, na kterou byla založena,
c)
dosažením účelu, pro který byla založena, nebo
d)
rozhodnutím soudu o zrušení společnosti nebo družstva s likvidací, jestliže soud zrušil své rozhodnutí o zrušení společnosti nebo družstva.
(2)
Úkony směřující k přeměně společnosti nebo družstva, které jsou v likvidaci, zabezpečuje statutární orgán této společnosti nebo družstva.
(3)
Přeměňuje-li se společnost nebo družstvo, které jsou v likvidaci z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. b) nebo c) a které nemají při přeměně zaniknout, musí projekt přeměny obsahovat též změnu společenské smlouvy nebo stanov týkající se doby jejich trvání nebo účelu, pro který byly založeny.
(4)
Přeměňuje-li se společnost nebo družstvo, které jsou v likvidaci z některého z důvodů uvedených v odstavci 1, likvidace se ukončuje dnem, kdy společníci nebo příslušný orgán společnosti nebo družstva schválili přeměnu.
(5)
Likvidace se obnovuje dnem právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti
a)
projektu přeměny, nebo
b)
usnesení valné hromady o schválení přeměny, usnesení členské schůze o schválení přeměny, usnesení shromáždění delegátů o schválení přeměny, rozhodnutí společníků mimo valnou hromadu o schválení přeměny, rozhodnutí jediného společníka o schválení přeměny, nebo souhlasu společníků veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti s přeměnou (dále jen „neplatnost rozhodnutí o schválení přeměny“).
(6)
Likvidace se obnovuje i
a)
dnem, kterým uplyne doba 12 měsíců od rozhodného dne fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, nebyl-li v této době podán návrh na zápis fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku,
b)
nabytím právní moci rozhodnutí soudu, kterým zamítne návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku, nebo
c)
dnem, v němž uplyne doba 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým odmítne návrh na zápis přeměněny do obchodního rejstříku, ledaže je v této lhůtě podán návrh na zápis téže přeměny znovu.
§ 4a
(1)
Soud zruší své rozhodnutí o zrušení společnosti nebo družstva na návrh společnosti nebo družstva, které se má účastnit přeměny, jestliže
a)
pominul důvod, pro který byla společnost nebo družstvo zrušena,
b)
společnost nebo družstvo dosud nebyly vymazány z obchodního rejstříku a
c)
soudu je předložen projekt přeměny vyhotovený osobami zúčastněnými na přeměně.
(2)
Byl-li likvidátor společnosti nebo družstva jmenován soudem na návrh této společnosti nebo družstva v jiných případech, než v souvislosti s rozhodnutím soudu o zrušení společnosti nebo družstva, může soud na návrh této společnosti nebo družstva zrušit rozhodnutí společníků, valné hromady nebo členské schůze o zrušení společnosti nebo družstva. K návrhu musí být přiložen projekt přeměny vypracovaný osobami zúčastněnými na přeměně.
(3)
Rozhodne-li soud podle odstavce 1 nebo 2, účinky uvedené v § 4 odst. 4 nenastanou, dokud rozhodnutí nenabude právní moci.
§ 5
Přeměna společnosti nebo družstva je přípustná i v případě, že probíhá insolvenční řízeníinsolvenční řízení, jakož i v případě, že bylo vydáno rozhodnutí o úpadku.
§ 5a
(1)
Jestliže ze zahajovací rozvahy nástupnické společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnostiakciové společnosti vyplývá, že celková ztráta nástupnické společnosti dosáhne následkem přeměny takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů by neuhrazená ztráta dosáhla nejméně poloviny základního kapitálu nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti předpokládat, nemůže rozhodný den přeměny následovat po vyhotovení projektu přeměny a přeměna může být zapsána do obchodního rejstříku, jen jestliže osoby zúčastněné na přeměně doloží znalecký posudek, z něhož vyplývá, že přeměna nezpůsobí úpadek nástupnické společnosti.
(2)
Nejsou-li splněny požadavky stanovené v odstavci 1 a přeměna bude přesto zapsána do obchodního rejstříku, soud i bez návrhu nástupnickou společnost zruší a nařídí její likvidaci, ledaže bude posudek podle odstavce 1 předložen dodatečně, nejpozději však v průběhu řízení.
§ 6
(1)
Rozhodnutí o zrušení přeměny společnosti nebo družstva se přijímá stejným způsobem jako rozhodnutí o schválení přeměny.
(2)
Nejde-li o přeměnu, jíž se účastní pouze jedna osoba, lze rozhodnout o zrušení přeměny, která byla schválena všemi osobami zúčastněnými na přeměně, jen v případě, nastala-li právní skutečnost, s níž je spojen zánik závazků z projektu přeměny.
§ 7
Společník nebo člen osoby zúčastněné na přeměně se může vzdát způsobem uvedeným v § 9
a)
práva na dorovnání,
b)
práva na výměnu podílů při fúzi nebo rozdělení,
c)
práva na náhradu škody,
d)
práva na odkup svých akciíakcií při fúzi nebo rozdělení akciové společnostiakciové společnosti,
e)
práva podat návrh na určení neplatnosti projektu přeměny a návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny,
f)
jedná-li se o společníka společnosti s ručením omezeným, práva na zaslání dokumentů při přeměně společnosti s ručením omezeným; jestliže se společník vzdal svého práva na zaslání dokumentů, má se za to, že se vzdal práva na zaslání všech dokumentů stanovených tímto zákonem, nebo
g)
jiných práv, a to i těch, která vzniknou v budoucnu, poskytuje-li mu je tento zákon v souvislosti s přeměnou společnosti nebo družstva, pokud tento zákon nestanoví něco jiného.
§ 7a
Vzdání se práva na výměnu podílu
(1)
Vzdá-li se společník nebo člen práva na výměnu podílu, zaniká dnem zápisu fúze nebo rozdělení do obchodního rejstříku jeho účast v zanikající společnosti bez práva na vypořádání a nevzniká mu účast na nástupnické společnosti nebo družstvu. Při rozdělení odštěpením zůstává společníkem nebo členem rozdělované společnosti nebo družstva. Tím není dotčeno ustanovení § 249 odst. 2 a 3.
(2)
Vzdá-li se společník nebo člen práva podle odstavce 1, k jeho účasti na zanikající nebo rozdělované společnosti nebo družstvu se při zpracování projektu fúze nebo rozdělení nepřihlíží ani pro účely stanovení výměnného poměru podílů.
(3)
Vzdání se práva na výměnu podílů po vyhotovení projektu přeměny se zakazuje.
(4)
Společník společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnostiakciové společnosti se nemůže vzdát práva na výměnu podílu, pokud by v každé nástupnické společnosti nezůstal alespoň 1 společník.
(5)
Společník veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti se nemůže vzdát práva na výměnu podílu, pokud by v každé nástupnické společnosti nezůstali alespoň 2 společníci.
§ 8
Společník nebo člen osoby zúčastněné na přeměně může udělit souhlas způsobem stanoveným v § 9 s tím, že jakákoliv zpráva týkající se přeměny, vyžadovaná tímto zákonem, nebude vypracována, ledaže jde o zprávu auditora o ověření účetní závěrky.
§ 9
(1)
Jestliže se společník nebo člen osoby zúčastněné na přeměně vzdává svého práva uvedeného v § 7 nebo uděluje souhlas v případech vymezených v § 8, vzdání se práva nebo souhlas musí
a)
mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem, nebo
b)
být udělen na valné hromadě společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnostiakciové společnosti nebo členské schůzi družstva; prohlášení o vzdání se práva nebo o udělení souhlasu na valné hromadě nebo členské schůzi se uvede v notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze.
(2)
K vzdání se práva nebo k udělení souhlasu může dojít kdykoliv poté, co se společník nebo člen dozví o zahájení přípravy přeměny. Tím není dotčeno ustanovení § 7a odst. 3 až 5.
(3)
Vzdání se práva nebo udělení souhlasu má právní účinky i vůči každému právnímu nástupci společníka nebo člena.
HLAVA II
NĚKTERÁ USTANOVENÍ O VEDENÍ ÚČETNICTVÍ A OCENĚNÍ JMĚNÍ
§ 10
(1)
Rozhodným dnem fúze, rozdělení a převodu jmění na společníka (dále jen „rozhodný den“) se rozumí den, od něhož se jednání zanikající společnosti nebo družstva nebo zanikajících společností nebo družstev nebo rozdělované společnosti nebo družstva považují z účetního hlediska za jednání uskutečněná na účet nástupnické společnosti nebo družstva nebo nástupnických společností nebo družstev nebo přejímajícího společníka.
(2)
Při rozdělení odštěpením nastávají účinky uvedené v odstavci 1 jen ve vztahu k těm jednáním, která se týkají majetku nebo závazků, jež mají podle projektu rozdělení přejít na nástupnickou společnost nebo družstvo.
(3)
Rozhodný den přeměny nemůže předcházet o více než 12 měsíců den, v němž bude podán návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku. Jako rozhodný den přeměny může být stanoven nejpozději den zápisu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku.
§ 11
(1)
Konečná účetní závěrka se sestavuje jako řádná nebo mimořádná účetní závěrka ke dni, který předchází rozhodnému dni přeměny. Jestliže se vyžaduje konečná účetní závěrka při změně právní formy, sestavuje se ke dni, který předchází dni, k němuž je změna právní formy zapsána do obchodního rejstříku.
(2)
Při fúzi, rozdělení a převodu jmění na společníka se mezitímní účetní závěrka sestavuje jen tehdy, byla-li poslední řádná nebo mimořádná účetní závěrka, popřípadě konečná účetní závěrka sestavena z údajů ke dni, od něhož ke dni vyhotovení projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění uplynulo více než 6 měsíců. Ode dne, k němuž je sestavena mezitímní účetní závěrka, do dne vyhotovení projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka nesmí uplynout více než 3 měsíce.
(3)
Zahajovací rozvaha se sestavuje k rozhodnému dni přeměny. Jestliže se vyžaduje zahajovací rozvaha při změně právní formy, sestavuje se ke dni, k němuž byla změna právní formy zapsána do obchodního rejstříku.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí při převodu jmění na přejímajícího společníka, který není účetní jednotkou.
§ 11a
(1)
Mezitímní účetní závěrka podle § 11 odst. 2 se nevyžaduje u osob zúčastněných na přeměně, jestliže zveřejňují pololetní finanční zprávu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a zpřístupňují-li ji společníkům nebo členům způsobem stanoveným tímto zákonem pro mezitímní účetní závěrku.
(2)
Mezitímní účetní závěrka podle § 11 odst. 2 se rovněž nevyžaduje, jestliže k tomu všichni společníci nebo členové všech osob zúčastněných na přeměně udělili souhlas.
§ 11b
Jestliže je zahajovací rozvaha sestavována pro účely přeměny společností nebo družstev, musí k ní být připojen komentář, ve kterém je popsáno, do jakých položek zahajovací rozvahy byly převzaty položky vyplývající z konečné účetní závěrky té které osoby zúčastněné na přeměně nebo jak jinak s nimi bylo naloženo.
§ 12
(1)
Při přeměně všechny osoby zúčastněné na přeměně ověřují konečnou účetní závěrku, popřípadě mezitímní účetní závěrku auditorem, pokud alespoň jedna z osob zúčastněných na přeměně má povinnost ověřit konečnou účetní závěrku nebo mezitímní účetní závěrku auditorem.
(2)
Jestliže mají povinnost ověřit konečnou účetní závěrku auditorem všechny osoby zúčastněné na přeměně, které vedou účetnictví, jsou všechny nástupnické společnosti nebo družstva nebo přejímající společník nebo společnost nebo družstvo po změně právní formy povinni nechat ověřit zahajovací rozvahu auditorem.
§ 13
Vyžaduje-li tento zákon ocenění jmění společnosti nebo družstva posudkem znalce, není to důvodem pro změnu ocenění v účetnictví společnosti nebo družstva, ledaže zvláštní právní předpis stanoví něco jiného.
§ 13a
Ukládá-li tento zákon povinnost odkoupit podíl nebo vyplatit podíl na zanikající nebo nástupnické společnosti nebo družstvu, stanoví se jeho cena nebo výše vypořádání ke dni, kdy zanikla účast společníka ve společnosti nebo zaniklo členství člena v družstvu, nestanoví-li tento zákon něco jiného.
§ 13b
Při ocenění pro účely tohoto zákona jsou přípustné pouze obecně uznávané objektivní metody ocenění odpovídající účelu ocenění, pro něž je oceňování prováděno.
HLAVA III
PROJEKT PŘEMĚNY
Díl 1
Obecná ustanovení
§ 14
(1)
Přeměna společnosti nebo družstva se provádí podle písemného projektu přeměny.
(2)
Změna společenské smlouvy, zakladatelské listiny nebo stanov, k níž dochází v důsledku přeměny, nastává na základě jejich změn obsažených v projektu přeměny ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o změně společenské smlouvy, zakladatelské listiny nebo stanov se v těchto případech nepoužijí.
(3)
Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o postupu při založení a vzniku společnosti nebo družstva se na přeměnu nepoužijí, ledaže tak stanoví tento zákon. Zakladatelské dokumenty jsou nahrazeny projektem přeměny.
§ 15
(1)
Projekt přeměny vyhotoví osoby zúčastněné na přeměně. Je-li osobou zúčastněnou na přeměně osoba právnická, zabezpečuje splnění této povinnosti statutární orgán. Projekt přeměny podepisují všechny osoby zúčastněné na přeměně.
(2)
Dnem vyhotovení projektu přeměny je den, kdy projekt přeměny splňuje všechny náležitosti právního úkonu vyžadované tímto zákonem.
(3)
Projekt přeměny musí
a)
být schválen ve stejném znění společníky nebo členy osob zúčastněných na přeměně, jejich valnými hromadami nebo členskými schůzemi způsobem stanoveným tímto zákonem, pokud se takové schválení vyžaduje,
b)
obsahovat zákonem požadované údaje a
c)
být schválen ve znění, v jakém byl zveřejněn podle § 33 nebo uveřejněn podle § 33a; ustanovení § 7a, 72, 252 a 362 tím nejsou dotčena; oprava zjevných chyb v psaní a počtech v projektu přeměny se nepovažuje za změnu jeho znění.
(4)
Projekt přeměny má formu notářského zápisu,
a)
nevyžaduje-li tento zákon jeho schválení podle odstavce 3 písm. a) všemi osobami zúčastněnými na přeměně, nebo
b)
jde-li o projekt přeměny veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti.
§ 15a
(1)
Vyžaduje-li se k přeměně souhlas jednoho nebo více správních orgánů podle zvláštních zákonů nebo podle přímo použitelných předpisů Evropské unie, může být návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku podán až po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž udělil souhlas s projektem přeměny poslední z nich. Nabytím právní moci rozhodnutí kteréhokoliv příslušného správního orgánu, jímž se souhlas s přeměnou neuděluje, se projekt přeměny ruší. Právní účinky zrušení projektu přeměny pominou dnem, kdy bylo takové rozhodnutí správního orgánu rozhodnutím soudu pravomocně zrušeno.
(2)
Uplatní-li se domněnka souhlasu správního orgánu s projektem přeměny podle zvláštních právních předpisů nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, je pro vznik práva podat návrh na zápis do obchodního rejstříku podle odstavce 1 rozhodující den, od něhož se domněnka souhlasu uplatní.
§ 15b
Zrušení projektu přeměny
(1)
Projekt přeměny se zrušuje také dnem
a)
právní moci rozhodnutí soudu, jímž se zamítá návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku,
b)
v němž uplyne doba 12 měsíců od rozhodného dne fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, nebyl-li v této době podán návrh na zápis fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku, nebo
c)
v němž uplyne doba 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým odmítne návrh na zápis přeměněny do obchodního rejstříku, ledaže je v této lhůtě podán návrh na zápis téže přeměny znovu.
(2)
Osoba zúčastněná na přeměně, která způsobila zrušení projektu přeměny některým ze způsobů uvedených v odstavci 1, odpovídá za škodu, která tím vznikla.
§ 15c
Změny v osobách společníků uvedených v projektu přeměny
(1)
Dojde-li v době od zveřejnění projektu přeměny podle § 33 nebo jeho uveřejnění podle § 33a do zápisu přeměny do obchodního rejstříku ke změně v osobě společníka nebo člena osoby zúčastněné na přeměně, který je uveden v projektu přeměny, nepovažuje se taková změna za změnu projektu.
(2)
Osoby zúčastněné na přeměně jsou povinny změnu v osobě společníka nebo jejího člena bez zbytečného odkladu poté, co se o ní dozvěděly, oznámit stejným způsobem, jakým zveřejnily podle § 33 nebo uveřejnily podle § 33a projekt přeměny.
(3)
Vyžaduje-li se ke změně v osobě společníka nebo člena osoby zúčastněné na přeměně, o jejíž podíl se jedná, v zanikající společnosti nebo družstvu anebo v nástupnické společnosti nebo družstvu souhlas společníků nebo členů nebo příslušného orgánu společnosti nebo družstva, použije se odstavec 1, jen jestliže
a)
společníci, členové nebo orgány příslušné ke schválení přeměny ve všech osobách zúčastněných na přeměně budou o změně v osobě společníka nebo člena informováni nejpozději při schvalování projektu přeměny a
b)
souhlas se změnou v osobě společníka nebo člena udělí k tomu vyžadovanou většinou spolu se schválením projektu přeměny.
(4)
Souhlas podle odstavce 3 lze udělit i po schválení projektu přeměny, pokud ke změně v osobě společníka nebo člena došlo v době od schválení projektu přeměny do zápisu přeměny do obchodního rejstříku.
(5)
Nastane-li změna v osobě společníka nebo člena podle odstavců 1 až 4, mění se projekt přeměny tak, že na místo dosavadního společníka nebo člena nastupuje jeho právní nástupce. Statutární orgán zúčastněné společnosti nebo družstva, v němž došlo ke změně v osobě společníka nebo člena, nebo statutární orgán společnosti nebo družstva, jež mění svou právní formu, vyhotoví úplné znění projektu přeměny a doručí jej bez zbytečného odkladu ostatním osobám zúčastněným na přeměně.
(6)
Úplné znění projektu přeměny a úplné znění společenské smlouvy, zakladatelské listiny nebo stanov spolu s listinami prokazujícími změnu v osobě společníka nebo člena se přiloží k návrhu na zápis přeměny do obchodního rejstříku.
Díl 2
Schválení přeměny ve veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti
§ 16
(1)
Přeměna veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti musí být schválena všemi společníky. Podpis společníka musí být úředně ověřen.
(2)
Na podpis společníka na projektu přeměny se hledí jako na souhlas podle odstavce 1.
Díl 3
Schválení přeměny ve společnosti s ručením omezeným
§ 17
(1)
Přeměna společnosti s ručením omezeným musí být schválena valnou hromadou společnosti s ručením omezeným, nestanoví-li tento zákon něco jiného.
(2)
Přeměna musí být schválena alespoň třemi čtvrtinami hlasů společníků přítomných na valné hromadě, nestanoví-li tento zákon něco jiného. Společenská smlouva může vyžadovat vyšší počet hlasů nebo splnění dalších požadavků. Vyžaduje-li společenská smlouva k některému rozhodnutí vyšší než tříčtvrtinovou většinu hlasů přítomných společníků, vyžaduje se tato většina i pro přijetí rozhodnutí o schválení přeměny, ledaže společenská smlouva nástupnické společnosti vyžaduje ve stejných věcech stejnou většinu.
(3)
O rozhodnutí valné hromady o přeměně musí být pořízen notářský zápis, jehož přílohou je projekt přeměny.
(4)
Jestliže valná hromada přeměnu neschválí, v notářském zápisu musí být jmenovitě uvedeni společníci, kteří hlasovali pro schválení přeměny.
(5)
V notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady o schválení fúze nebo rozdělení musí být jmenovitě uvedeny osoby, které hlasovaly proti schválení fúze nebo rozdělení.
§ 18
(1)
Společníci, kteří se nezúčastnili valné hromady, mohou projevit souhlas s přeměnou dodatečně. Souhlas společníka musí mít formu notářského zápisu o právním úkonu, jehož přílohou je projekt přeměny, a musí být společnosti doručen do 1 měsíce ode dne, kdy se konala valná hromada.
(2)
Jestliže je usnesení valné hromady přijato dodatečně na základě souhlasu společníka uděleného mimo valnou hromadu, oznámí statutární orgán jeho přijetí způsobem stanoveným pro svolání valné hromady do 15 dnů od jeho přijetí.
(3)
Ustanovení § 19 odst. 2 o nesouhlasu společníka s přeměnou se použije obdobně, pokud oznámí svůj nesouhlas ve lhůtě podle odstavce 1. Součástí oznámení o nesouhlasu s přeměnou může být i vystoupení společníka ze společnosti podle § 376. Není-li součástí oznámení o nesouhlasu společníka s přeměnou i jeho vystoupení ze společnosti, musí být vystoupení podle § 378 doručeno společnosti nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se společník dověděl o tom, že rozhodnutí valné hromady o přeměně bylo přijato, na základě oznámení podle odstavce 2.
§ 19
(1)
O schválení přeměny mohou společníci rozhodnout i mimo valnou hromadu. Na rozhodování společníků se použijí ustanovení zvláštního zákona, jimiž se upravuje postup pro přijímání společníků společnosti s ručením omezeným mimo valnou hromadu.
(2)
Jestliže je právo společníka vystoupit ze společnosti podle tohoto zákona podmíněno jeho hlasováním proti projektu přeměny, má právo vystoupit ze společnosti postupem podle tohoto zákona při schvalování přeměny rozhodnutím společníků mimo valnou hromadu jen ten společník, který vyjádřil svůj nesouhlas s přeměnou ve lhůtě podle odstavce 1; projev vůle nesouhlasícího společníka musí mít písemnou formu.
(3)
Součástí oznámení o nesouhlasu s přeměnou může být i vystoupení společníka ze společnosti podle § 377.
§ 20
(1)
Jestliže se v důsledku fúze nebo rozdělení má zasáhnout do práv společníků nebo některých z nich nebo jestliže v důsledku fúze nebo rozdělení mají všem nebo některým společníkům vzniknout nové povinnosti, vyžaduje se k fúzi nebo k rozdělení souhlas všech společníků, jejichž právní postavení se takto mění.
(2)
Jestliže vyžadovala společenská smlouva zúčastněné společnosti souhlas určitého společníka s převodem obchodního podílu, vyžaduje se k fúzi nebo k rozdělení souhlas i tohoto společníka.
(3)
Má-li se po fúzi nebo rozdělení omezit převoditelnost obchodních podílů, vyžaduje se k fúzi nebo k rozdělení souhlas všech dotčených společníků.
(4)
Není-li v některé ze zúčastněných společností dosud zapsáno úplné splacení všech vkladů v obchodním rejstříku, vyžaduje se k fúzi nebo k rozdělení souhlas všech společníků všech zúčastněných společností; to neplatí, je-li při fúzi nebo rozdělení nástupnickou společností akciová společnostakciová společnost.
(5)
Souhlas společníka podle odstavců 1 až 4 může být udělen hlasováním na valné hromadě, která bude rozhodovat o přeměně, nebo mimo valnou hromadu postupem podle § 18 nebo 19.
Díl 4
Schválení přeměny v akciové společnosti
§ 21
(1)
Přeměna akciové společnostiakciové společnosti musí být schválena valnou hromadou akciové společnostiakciové společnosti, ledaže tento zákon stanoví něco jiného.
(2)
Přeměna musí být schválena alespoň třemi čtvrtinami hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, nestanoví-li tento zákon něco jiného. Stanovy akciové společnostiakciové společnosti mohou vyžadovat vyšší většinu nebo splnění dalších podmínek.
(3)
Jestliže akciová společnostakciová společnost vydala více druhů akciíakcií, vyžaduje se i souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů u každého druhu akciíakcií.
(4)
O rozhodnutí valné hromady o přeměně musí být pořízen notářský zápis, jehož přílohou je projekt přeměny.
(5)
Jestliže valná hromada rozdělení s nerovnoměrným výměnným poměrem podle § 22 odst. 2 neschválí, v notářském zápisu musí být jmenovitě uvedeni akcionáři, kteří hlasovali pro schválení přeměny, s uvedením počtu, popřípadě čísla, druhu, formy a jmenovité hodnoty akciíakcií, s nimiž takto hlasovali.
(6)
V notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady o schválení fúze nebo rozdělení musí být jmenovitě uvedeny osoby, které hlasovaly proti schválení fúze nebo rozdělení, s uvedením počtu, popřípadě čísla, druhu, formy a jmenovité hodnoty akciíakcií, s nimiž takto hlasovaly.
§ 22
(1)
Rozdělení akciové společnostiakciové společnosti s nerovnoměrným výměnným poměrem akciíakcií musí být schváleno alespoň 90 % hlasů všech akcionářů zanikající nebo rozdělované společnosti. Jestliže zanikající nebo rozdělovaná společnost vydala více druhů akciíakcií, vyžaduje se dosažení této většiny u každého druhu akciíakcií odděleně. Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zákazu výkonu hlasovacích práv se při hlasování o rozdělení s nerovnoměrným výměnným poměrem nepoužijí.
(2)
Není-li podmínka podle odstavce 1 splněna a valná hromada byla schopná usnášení, mohou akcionáři, kteří nebyli přítomni na valné hromadě, projevit svůj souhlas s rozdělením s nerovnoměrným výměnným poměrem akciíakcií i mimo valnou hromadu. Souhlas akcionáře musí mít formu notářského zápisu o právním úkonu, jehož přílohou je projekt rozdělení, a musí být společnosti doručen ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy se konala valná hromada o schválení rozdělení s nerovnoměrným výměnným poměrem akciíakcií.
(3)
Jestliže je usnesení valné hromady přijato dodatečně na základě souhlasu akcionáře uděleného mimo valnou hromadu, oznámí představenstvo jeho přijetí způsobem stanoveným pro svolání valné hromady do 15 dnů od jeho přijetí.
(4)
Akcionář, který nebyl přítomen na valné hromadě, která rozhodovala o rozdělení s nerovnoměrným výměnným poměrem, má právo vystoupit ze společnosti podle tohoto zákona nebo odprodat akcieakcie nástupnické společnosti podle tohoto zákona, jen pokud vyjádřil svůj nesouhlas s rozdělením ve lhůtě podle odstavce 2; projev vůle nesouhlasícího akcionáře musí mít formu notářského zápisu o právním úkonu.
(5)
Součástí oznámení o nesouhlasu s rozdělením může být i vystoupení akcionáře ze společnosti podle § 318. Není-li součástí oznámení o nesouhlasu akcionáře s rozdělením i jeho vystoupení, musí být vystoupení ze společnosti podle § 318 doručeno společnosti nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se akcionář dověděl o tom, že usnesení valné hromady o přeměně bylo přijato, na základě oznámení podle odstavce 3.
Díl 5
Schválení přeměny v družstvu
§ 23
(1)
Přeměna družstva musí být schválena členskou schůzí družstva.
(2)
Přeměna družstva musí být schválena alespoň dvěma třetinami hlasů členů přítomných na členské schůzi, nestanoví-li tento zákon něco jiného. Stanovy družstva mohou vyžadovat vyšší většinu hlasů.
(3)
O rozhodnutí členské schůze družstva o přeměně musí být pořízen notářský zápis, jehož přílohou je projekt přeměny.
Díl 6
Některá ustanovení o obsahu notářských zápisů
§ 23a
(1)
Pořizuje-li notář notářský zápis o schválení přeměny valnou hromadou, členskou schůzí nebo shromážděním delegátů osoby zúčastněné na přeměně, obsahuje notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby vedle prohlášení notáře podle notářského řádu také
a)
prohlášení notáře, že projekt přeměny je v souladu s právními předpisy a zakladatelským dokumentem osoby zúčastněné na přeměně, nebo
b)
prohlášení notáře, že v souladu není.
(2)
Pořizuje-li notář notářský zápis o právním úkonu o schválení přeměny společníkem nebo jediným společníkem, obsahuje takový notářský zápis prohlášení notáře o tom, že osvědčuje a potvrzuje existenci a soulad s právními předpisy všech právních jednání a formalit, ke kterým je osoba zúčastněná na přeměně povinna pro rozhodování o schválení přeměny, včetně projektu přeměny, a že schválení přeměny je v souladu s právními předpisy a zakladatelským dokumentem osoby zúčastněné na přeměně. Nejsou-li tyto předpoklady splněny a na notáři je sepsání notářského zápisu přesto vyžadováno, notář takový notářský zápis sepíše a uvede v něm také své prohlášení o tom, že předpoklady splněny nejsou.
(3)
Má-li projekt přeměny mít formu notářského zápisu o právním úkonu, obsahuje takový notářský zápis také prohlášení notáře, že projekt přeměny je v souladu s právními předpisy a zakladatelským dokumentem osoby zúčastněné na přeměně. Je-li na notáři vyžadováno sepsání projektu přeměny, který není v souladu s právními předpisy a zakladatelským dokumentem osoby zúčastněné na přeměně, notář notářský zápis o projektu přeměny sepíše a uvede v něm také své prohlášení o tom, že projekt přeměny v takovém souladu není.
§ 23b
V případech uvedených v § 17 odst. 4 nebo § 21 odst. 5 se pořídí notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby podle ustanovení notářského řádu, i když přeměna schválena nebyla.
HLAVA IV
ZPRÁVA O PŘEMĚNĚ
§ 24
(1)
Statutární orgán každé z právnických osob zúčastněných na přeměně je povinen zpracovat podrobnou písemnou zprávu o přeměně (dále jen „zpráva o přeměně“), ve které vysvětlí projekt přeměny.
(2)
Zpráva o přeměně musí obsahovat alespoň
a)
odůvodnění výměnného poměru podílů z právního i ekonomického hlediska, dochází-li k jejich výměně, a objasnění kritéria použitého pro rozdělení podílů v nástupnických společnostech nebo družstvech při rozdělení,
b)
odůvodnění výše případných doplatků,
c)
vysvětlení opatření ve prospěch vlastníků jednotlivých druhů cenných papírůcenných papírů emitovaných osobou zúčastněnou na přeměně,
d)
popis obtíží, které se vyskytly při oceňování, nebo údaj, že se žádné obtíže nevyskytly,
e)
změny ekonomického a právního postavení společníků nebo členů, včetně změny rozsahu ručení společníků společností nebo členů družstev nebo některých z nich, pokud se rozsah ručení společníků nebo členů nebo některých z nich mění, a
f)
dopady přeměny na věřitele osoby zúčastněné na přeměně, zejména z hlediska dobytnosti jejich pohledávek.
§ 25
zrušen
§ 26
(1)
Pokud by uvedení určitých údajů ve zprávě o přeměně mohlo způsobit značnou újmu osobě zúčastněné na přeměně nebo ji ovládající nebo jí ovládané osobě nebo tvoří předmět obchodního tajemství osoby zúčastněné na přeměně nebo ji ovládající nebo jí ovládané osoby anebo je utajovanou informacíutajovanou informací podle zvláštního zákona, nelze je ve zprávě o přeměně uvádět.
(2)
Zpráva o přeměně však musí obsahovat sdělení, proč se údaje uvedené v odstavci 1 v ní neuvádějí. O tom, zda takové skutečnosti existují, rozhoduje statutární orgán právnické osoby zúčastněné na přeměně se souhlasem dozorčí rady nebo kontrolní komise, pokud se zřizují.
§ 27
Zpráva o přeměně nemusí být zpracována, jestliže
a)
dochází k přeměně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti,
b)
zanikající společnost s ručením omezeným nebo akciová společnostakciová společnost fúzuje se svým jediným společníkem,
c)
jsou všichni společníci zúčastněné společnosti s ručením omezeným jejími jednateli; v takovém případě se zpráva nepořizuje jen za tuto společnost s ručením omezeným, nebo
d)
k tomu všichni společníci nebo členové všech osob zúčastněných na přeměně udělili souhlas.
HLAVA V
JMENOVÁNÍ, ODMĚŇOVÁNÍ A ODVOLÁVÁNÍ ZNALCE
§ 28
Znalec musí být jmenován soudem, jestliže tento zákon vyžaduje
a)
ocenění jmění osoby zúčastněné na přeměně znalcem, a to na návrh této osoby,
b)
přezkoumání projektu přeměny znalcem, a to na návrh osoby zúčastněné na přeměně,
c)
přezkoumání výše přiměřeného vypořádání při převodu jmění zanikající společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnostiakciové společnosti na přejímajícího společníka znalcem, a to na návrh zanikající společnosti, nebo
d)
přezkoumání přiměřenosti výše kupní ceny akciíakcií nebo přiměřenosti výše vypořádacího podílu poskytovaného akcionáři, jestliže má při fúzi, rozdělení nebo změně právní formy právo na odkup svých akciíakcií nebo právo vystoupit z akciové společnostiakciové společnosti postupem podle tohoto zákona, a to na návrh osoby zúčastněné na přeměně, v níž účast akcionáře zaniká.
§ 29
(1)
Návrh na jmenování společného znalce pro více osob zúčastněných na přeměně podávají společně všechny tyto osoby.
(2)
Účastníky řízení o jmenování nebo odvolání znalce jsou navrhovatel a osoba nebo osoby navržené ke jmenování nebo odvolání znalce. Soud není vázán návrhem navrhovatele.
§ 30
(1)
Soud odvolá jmenovaného znalce na návrh jakékoliv osoby, která návrh na jmenování znalce podala, pokud znalec porušuje závažným způsobem své povinnosti.
(2)
Soud rovněž odvolá jmenovaného znalce na návrh osoby, která osvědčí naléhavý právní zájem, pokud znalec porušuje závažným způsobem své povinnosti. V takovém případě je účastníkem řízení i ten, kdo jmenování znalce, který má být odvolán, navrhl.
§ 31
O návrhu na jmenování nebo odvolání znalce musí soud rozhodnout do 15 dnů od doručení návrhu.
§ 32
(1)
Osoba, která podala k soudu návrh na jmenování znalce, hradí náklady na jeho činnost včetně odměny znalce. Jestliže podalo návrh k soudu na jmenování znalce společně více osob, hradí náklady na jeho činnost včetně odměny znalce všechny tyto osoby společně a nerozdílně.
(2)
Výše odměny znalce se stanoví dohodou. Jestliže se strany na výši odměny nedohodnou, určí ji na návrh účastníka řízení soud, který znalce jmenoval.
§ 32a
Osoba zúčastněná na přeměně je povinna poskytnout znalci pro přezkoumání projektu přeměny všechny informace a doklady, které znalec považuje za nezbytné ke splnění svého úkolu.
HLAVA VI
INFORMACE O PŘEMĚNĚ
§ 33
(1)
Je-li osoba zúčastněná na přeměně zapsána do obchodního rejstříku,
a)
uloží do sbírky listin obchodního rejstříku (dále jen „sbírka listin“) alespoň 1 měsíc přede dnem, kdy má být přeměna schválena způsobem stanoveným tímto zákonem, projekt přeměny a
b)
zveřejní oznámení o uložení projektu přeměny do sbírky listin a upozornění pro věřitele na jejich práva podle § 35 až 39 alespoň 1 měsíc přede dnem, kdy má být přeměna schválena způsobem stanoveným tímto zákonem.
(2)
Za zanikající společnost nebo družstvo při fúzi nebo rozdělení může povinnosti podle odstavce 1 splnit nástupnická společnost nebo družstvo.
(3)
Za porušení povinnosti podle odstavce 1 odpovídají osoby, které jsou statutárním orgánem osoby zúčastněné na přeměně nebo jeho členy, společně a nerozdílně s touto osobou.
§ 33a
(1)
Ustanovení § 33 se nepoužije, pokud osoba zúčastněná na přeměně uveřejní projekt přeměny a upozornění pro věřitele na jejich práva podle § 35 až 39 způsobem umožňujícím dálkový přístup, který je pro veřejnost bezplatný, a to tak, aby informace byly dostupné jednoduchým způsobem po zadání elektronické adresy osoby zúčastněné na přeměně (dále jen „internetová stránka“), po dobu alespoň 1 měsíce přede dnem, kdy má být přeměna schválena způsobem stanoveným tímto zákonem, až do doby 1 měsíce po jejím schválení nebo neschválení.
(2)
Nebude-li přeměna schválena, oznámí tuto skutečnost osoba zúčastněná na přeměně, která uveřejnila projekt přeměny podle odstavce 1, bez zbytečného odkladu na internetové stránce nejpozději následující den, a to nejméně po dobu 1 měsíce. Totéž platí, dojde-li ke zrušení rozhodnutí o přeměně nebo projektu přeměny.
(3)
Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k souvislému přerušení přístupu na internetovou stránku po dobu delší než 24 hodin, je osoba zúčastněná na přeměně povinna uložit projekt přeměny nejpozději nejbližší příští pracovní den do sbírky listin, a jakmile to bude možné, zveřejní informace podle § 33 odst. 1 písm. b).
(4)
Osoba zúčastněná na přeměně, která uveřejňuje projekt přeměny, zveřejní alespoň po dobu 1 měsíce přede dnem, kdy má být přeměna schválena způsobem stanoveným tímto zákonem, odkaz umožňující přístup k internetové stránce, na níž je projekt přeměny uveřejněn, a datum uveřejnění projektu přeměny na této internetové stránce.
§ 33b
Využije-li osoba zúčastněná na přeměně postup podle § 33a, dostatečným způsobem zabezpečí internetové stránky a publikované dokumenty opatří zaručeným elektronickým podpisemelektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „zaručený elektronický podpiselektronický podpis“) nebo elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „uznávaná elektronická značka“).
§ 33c
Za porušení povinnosti zveřejnit projekt přeměny podle § 33 nebo jej uveřejnit podle 33a, za porušení povinností uvedených v § 33b nebo za porušení povinnosti oznámit neschválení přeměny, zrušení rozhodnutí o přeměně nebo projektu přeměny na internetové stránce včas a za pravost a úplnost zpřístupněného dokumentu odpovídají osoby, které jsou statutárním orgánem právnické osoby zúčastněné na přeměně nebo jeho členy, společně a nerozdílně spolu s touto osobou.
§ 34
(1)
Každý společník nebo člen, který o to požádá, má právo na informace, jež se týkají ostatních osob zúčastněných na přeměně, jsou-li důležité z hlediska přeměny, a to ode dne zveřejnění oznámení o uložení projektu přeměny do sbírky listin nebo uveřejnění projektu přeměny způsobem podle § 33a. Akcionáři zúčastněné akciové společnostiakciové společnosti mohou požadovat informace podle věty první jen na valné hromadě, která má schválit přeměnu.
(2)
Osoba zúčastněná na přeměně informace neposkytne, pokud
a)
by poskytnutí těchto informací mohlo způsobit značnou újmu osobě zúčastněné na přeměně nebo jí ovládající nebo jí ovládané osobě,
b)
tyto informace tvoří předmět obchodního tajemství, nebo
c)
se jedná o utajovanou informaciutajovanou informaci podle zákona upravujícího utajované informaceutajované informace.
HLAVA VII
OCHRANA VĚŘITELŮ
§ 35
(1)
Věřitelé osob zúčastněných na přeměně, kteří přihlásí své nesplatné pohledávky do 6 měsíců ode dne, kdy se zápis přeměny do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám, mohou požadovat poskytnutí dostatečné jistoty, jestliže se v důsledku přeměny zhorší dobytnost jejich pohledávek. Marným uplynutím této lhůty toto právo zaniká.
(2)
Nedojde-li mezi věřitelem a osobou zúčastněnou na přeměně k dohodě o způsobu zajištění pohledávky, rozhodne o dostatečném zajištění soud s ohledem na druh a výši pohledávky.
(3)
Jestliže věřitel prokáže, že se v důsledku přeměny podstatným způsobem sníží dobytnost jeho pohledávky a osoba zúčastněná na přeměně neposkytla přiměřené zajištění, může požadovat poskytnutí dostatečné jistoty ještě před zápisem přeměny do obchodního rejstříku.
(4)
Osoba zúčastněná na přeměně, která je příjemcem veřejné podpory, je povinna nejpozději do dne zveřejnění projektu přeměny podle § 33 nebo jeho uveřejnění podle § 33a oznámit zahájení přípravy přeměny poskytovateli veřejné podpory, nestanoví-li zvláštní právní předpis něco jiného.
§ 36
Právo na poskytnutí jistoty nemají věřitelé,
a)
kteří mají právo na přednostní uspokojení svých pohledávek v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení,
b)
kteří se pro účely insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení považují za zajištěné věřitele, nebo
c)
jejichž pohledávky vznikly až po zápisu přeměny do obchodního rejstříku.
§ 37
(1)
Vlastníci vyměnitelných a prioritních dluhopisů a vlastníci jiných účastnických cenných papírůcenných papírů než akciíakcií, s nimiž jsou spojena zvláštní práva, získávají nabytím účinnosti přeměny vůči nástupnické společnosti stejná práva, jaká měli vůči emitentovi. Výměnný poměr, kterým se přepočítají dosavadní práva na vydání účastnických cenných papírůcenných papírů na práva na vydání účastnických cenných papírůcenných papírů nástupnické společnosti, musí být uveden v projektu přeměny, musí být vhodný a odůvodněný a musí být přezkoumán stejně jako výměnný poměr akciíakcií nebo podílů. Ustanovení o právu na dorovnání se použijí obdobně.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jestliže schůze vlastníků těchto cenných papírůcenných papírů nebo všichni vlastníci těchto cenných papírůcenných papírů vyslovili se změnou svých práv souhlas anebo jestliže mají tito vlastníci právo na to, aby od nich nástupnická společnost nebo družstva takové cenné papírycenné papíry odkoupila. Pro odkup těchto cenných papírůcenných papírů se použijí přiměřeně ustanovení § 146 až 151a.
§ 38
(1)
Práva vlastníků dluhopisů podle zvláštního zákona nejsou ustanoveními § 36 a 37 dotčena.
(2)
Ustanovení § 35 se nepoužije, jestliže schůze vlastníků dluhopisů vyslovila souhlas s přeměnou postupem podle zvláštního zákona.
§ 39
Povinnost splatit vklad nebo emisní kurs akciíakcií není přeměnou dotčena, nestanoví-li tento zákon jinak.
HLAVA VIII
PŘECHOD ZÁSTAVNÍHO PRÁVA K OBCHODNÍMU PODÍLU NEBO K AKCII PŘI FÚZI, ROZDĚLENÍ A ZMĚNĚ PRÁVNÍ FORMY
§ 40
(1)
Jestliže byly zastaveny obchodní podíly nebo účastnické cenné papírycenné papíry vydané osobou zúčastněnou na přeměně, která je společností s ručením omezeným nebo akciovou společnostíakciovou společností, a toto zástavní právo trvá ke dni zápisu fúze, rozdělení nebo změny právní formy do obchodního rejstříku, přechází nebo rozšiřuje se zástavní právo na obchodní podíly nebo účastnické cenné papírycenné papíry, jež zástavní dlužník nabývá na základě zastavených obchodních podílů nebo účastnických cenných papírůcenných papírů.
(2)
Jestliže zastavené obchodní podíly nebo účastnické cenné papírycenné papíry při fúzi zanikají, aniž dochází k jejich výměně, ale zástavní dlužník se již podílí na nástupnické společnosti, přechází zástavní právo na obchodní podíly nebo akcieakcie zástavního dlužníka v nástupnické společnosti.
(3)
Jestliže zastavené obchodní podíly nebo účastnické cenné papírycenné papíry při fúzi, rozdělení nebo změně právní formy zanikají a zástavní právo nepřechází ani se nerozšiřuje podle odstavce 1 nebo 2, má zástavní věřitel právo požadovat poskytnutí dostatečné jistoty. Nedojde-li mezi zástavním věřitelem a dlužníkem k dohodě o způsobu zajištění pohledávky, použije se § 35 odst. 2 obdobně.
§ 41
(1)
Nástupnická akciová společnostakciová společnost po zápisu fúze nebo rozdělení do obchodního rejstříku nebo akciová společnostakciová společnost, která vznikla změnou právní formy, po zápisu této změny do obchodního rejstříku vyznačí na listinných účastnických cenných papírech na jméno, k nimž přechází nebo vzniká zástavní právo postupem podle § 40, záznamem zástavní právo. Záznam musí mít náležitosti zástavního rubopisu a podepisuje jej osoba nebo osoby oprávněné jednat jménem nástupnické společnosti ke dni vyznačení zástavního práva. Po vyznačení zástavního práva je odevzdá společnost zástavnímu věřiteli, uschovateli nebo opatrovateli. Listinné účastnické cenné papírycenné papíry na majitele, k nimž přechází nebo vzniká zástavní právo postupem podle § 40, společnost odevzdá zástavnímu věřiteli, uschovateli nebo opatrovateli bez vyznačení zástavního rubopisu. Ustanovení § 138 tím není dotčeno.
(2)
Nástupnická akciová společnostakciová společnost po zápisu fúze nebo rozdělení do obchodního rejstříku nebo akciová společnostakciová společnost, která změnila právní formu, po zápisu této změny do obchodního rejstříku uloží v příkazu k vydání nebo převodu cenných papírůcenných papírů centrálnímu depozitáři cenných papírůcenných papírů, aby zapsal přechod nebo vznik zástavního práva k zaknihovaným účastnickým cenným papírůmcenným papírům na účet vlastníka do centrální evidence cenných papírůcenných papírů. Nevede-li centrální depozitář cenných papírůcenných papírů účet vlastníka, zabezpečí, aby zástavní právo na účet vlastníka zapsala osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírůcenných papírů.
§ 42
(1)
Jestliže má zástavní právo přejít nebo vzniknout k jednomu nebo více obchodním podílům, musí být součástí návrhu na zápis fúze, rozdělení nebo změny právní formy do obchodního rejstříku též návrh na zápis zástavního práva k jednomu nebo více obchodním podílům do obchodního rejstříku.
(2)
Vyplývá-li existence zástavního práva z údajů zapsaných do obchodního rejstříku, vyznačí rejstříkový soud přechod nebo vznik zástavního práva k obchodnímu podílu při zápisu fúze nebo rozdělení i bez návrhu.
(3)
Vznik nebo přechod zástavního práva k obchodnímu podílu lze do obchodního rejstříku zapsat i následně, a to i bez návrhu.
§ 43
Zástavní právo k obchodnímu podílu nebo k účastnickému cennému papírucennému papíru zaniká, jestliže dochází ke změně právní formy na veřejnou obchodní společnost, komanditní společnost nebo družstvo.
§ 44
(1)
Jestliže dochází k přechodu zástavního práva při fúzi, rozdělení nebo změně právní formy podle tohoto zákona, nepoužijí se ustanovení zvláštního zákona o zákazu zastavení již zastaveného cenného papírucenného papíru nebo obchodního podílu.
(2)
Stane-li se v důsledku fúze, rozdělení nebo změny právní formy týž obchodní podíl nebo účastnický cenný papírcenný papír předmětem zástavního práva různých zástavních věřitelů, jejichž pohledávky byly před přeměnou zajištěné samostatně, uspokojí se v případě realizace zástavního práva tito zástavní věřitelé poměrně tak, jako kdyby k přeměně nedošlo.
(3)
Je-li společnou zástavou podle odstavce 2 listinný cenný papírcenný papír, odevzdá jej společnost tomu zástavnímu věřiteli, uschovateli nebo opatrovateli, na kterém se dohodnou všichni zástavní věřitelé. Nedojde-li k dohodě zástavních věřitelů ani v přiměřené době po výzvě společnosti, odevzdá společnost cenný papírcenný papír uschovateli nebo opatrovateli, jehož sama vybere s péčí řádného hospodáře na náklady zástavních věřitelů.
HLAVA IX
PRÁVO NA DOROVNÁNÍ PŘI FÚZI, ROZDĚLENÍ A PŘEVODU JMĚNÍ NA SPOLEČNÍKA
§ 45
(1)
Není-li výměnný poměr podílů spolu s případnými doplatky uvedený v projektu fúze nebo projektu rozdělení k rozhodnému dni přiměřený nebo nepřiznává-li projekt fúze sloučením nebo projekt rozdělení sloučením společníkům nástupnické společnosti nebo členům nástupnického družstva, jejichž podíly se nevyměňují, k rozhodnému dni přiměřený doplatek, anebo není-li vypořádání poskytované přejímajícím společníkem při převodu jmění ostatním společníkům přiměřené reálné hodnotě jejich podílu (§ 70 odst. 3) ke dni zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku, mají společníci zúčastněné společnosti nebo členové zúčastněného družstva při fúzi nebo rozdělení a ostatní společníci společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnostiakciové společnosti, která se zrušuje s převodem jmění na přejímajícího společníka (dále jen „oprávněné osoby“), vůči nástupnické společnosti nebo družstvu nebo přejímajícímu společníkovi (dále jen „povinná osoba“) právo na dorovnání v penězích (dále jen „dorovnání“), nestanoví-li tento zákon něco jiného. Na základě dohody mezi oprávněnou a povinnou osobou lze dorovnání poskytnout též nepeněžitou formou, zejména jako podíl v nástupnické společnosti nebo v nástupnickém družstvu.
(2)
Při rozdělení rozštěpením jsou k zaplacení dorovnání zavázány všechny nástupnické společnosti nebo družstva společně a nerozdílně. Mezi sebou se vypořádají podle poměrů ocenění svých jmění vyplývajících z posudku znalce.
(3)
Při rozdělení odštěpením jsou k zaplacení dorovnání zavázány všechny nástupnické společnosti nebo družstva a rozdělovaná společnost nebo rozdělované družstvo společně a nerozdílně. Mezi sebou se vypořádají podle poměrů ocenění svých jmění vyplývajících z posudku znalce a vlastního kapitálu rozdělované společnosti nebo rozdělovaného družstva vykázaného v zahajovací rozvaze.
(4)
Uspokojení, kterého lze dosáhnout uplatněním práva na dorovnání, nelze vůči povinné osobě dosáhnout uplatněním nároku z odpovědnosti za škodu. Tím není dotčena odpovědnost ostatních osob.
§ 46
(1)
Právo na dorovnání má oprávněná osoba pouze ve vztahu k podílu, který byl v jejím majetku v den schválení přeměny společníky nebo příslušným orgánem té osoby zúčastněné na přeměně, v níž tento podíl měla.
(2)
Právo na dorovnání přechází na právního nástupce oprávněné osoby, ledaže nabyl podíl převodem, a ode dne zápisu fúze, rozdělení nebo převodu jmění do obchodního rejstříku je i samostatně převoditelné.
§ 47
(1)
Právo na dorovnání musí být uplatněno u povinné osoby alespoň jednou z oprávněných osob nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se zápis fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám, jinak toto právo zaniká.
(2)
Povinná osoba oznámí bez zbytečného odkladu den uplatnění práva podle odstavce 1 způsobem, kterým zveřejnila podle § 33 nebo uveřejnila podle § 33a projekt přeměny. Promlčecí doba běží ode dne, kdy povinná osoba splní oznamovací povinnost.
(3)
Soudní rozhodnutí, kterým se oprávněné osobě přiznává právo na zaplacení dorovnání, je pro povinnou osobu co do základu přiznaného práva závazné i vůči ostatním oprávněným osobám.
(4)
Povinná osoba zveřejní podle § 30 nebo uveřejní podle § 33a bez zbytečného odkladu a způsobem, kterým zveřejnila nebo uveřejnila projekt přeměny, výrok pravomocného rozhodnutí soudu, jímž se oprávněné osobě přiznává právo na dorovnání podle odstavce 3.
§ 48
Má-li oprávněná osoba právo na dorovnání, je povinná osoba zavázána platit z dlužné částky úroky ode dne, v němž byla fúze, rozdělení nebo převod jmění zapsán do obchodního rejstříku, a to ve výši průměrné úrokové sazby z úvěrů poskytnutých v roce předcházejícím roku, v němž byla taková přeměna zapsána do obchodního rejstříku, bankamibankami na území České republiky; právo na úroky z prodlení tím není dotčeno.
§ 49
Jestliže byl při fúzi nebo při rozdělení výměnný poměr podílů nepřiměřený, nejsou osoby, které byly v dobré víře, povinny vracet vyplacené doplatky a podíly nástupnické společnosti nebo nástupnického družstva, které jim byly vyměněny na základě výměnného poměru podílů podle projektu přeměny; v pochybnostech se dobrá víra předpokládá. Totéž se týká i právních nástupců osob, které byly v dobré víře při nabytí takových doplatků a podílů, bez ohledu na dobrou víru svých právních předchůdců.
HLAVA X
PRÁVO NA ODKOUPENÍ OBCHODNÍHO PODÍLU NEBO AKCIÍ PŘI ZMĚNĚ JMĚNÍ
§ 49a
(1)
Právo odprodat svůj obchodní podíl nebo akcieakcie v nástupnické společnosti této společnosti, jestliže mezi rozhodným dnem fúze nebo rozdělení a zápisem fúze nebo rozdělení společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnostiakciové společnosti do obchodního rejstříku dojde k podstatné změně nebo změnám týkajícím se jmění kterékoliv ze společností zúčastněných na přeměně, jež by odůvodňovaly jiný výměnný poměr podílů, má osoba,
a)
která byla společníkem zúčastněné společnosti ke dni schválení fúze nebo rozdělení,
b)
která hlasovala proti schválení fúze nebo rozdělení,
c)
v jejíž neprospěch se zhoršil výměnný poměr podílu a
d)
která od zápisu fúze nebo rozdělení do obchodního rejstříku nevykonávala práva společníka v nástupnické společnosti.
(2)
Společník je oprávněn uplatnit právo na odkoupení obchodního podílu nebo jen těch akciíakcií nástupnické společnosti, se kterými hlasoval proti schválení fúze nebo rozdělení nebo jež mu byly vyměněny za obchodní podíl nebo akcieakcie zanikající společnosti, s nimiž hlasoval proti schválení fúze nebo rozdělení.
§ 49b
(1)
Nástupnická společnost je povinna odkoupit obchodní podíl nebo akcieakcie za cenu odpovídající reálné hodnotě obchodního podílu nebo akciíakcií (§ 70 odst. 3), s nimiž společník hlasoval proti schválení fúze nebo rozdělení zjištěné ke dni předcházejícímu rozhodný den fúze nebo rozdělení.
(2)
Reálná hodnota musí být stanovena posudkem znalce. Posudek znalce opatří společnost na své náklady.
(3)
Nástupnická společnost je povinna zabezpečit vyhotovení posudku znalce nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy společník uplatnil právo na odkoupení obchodního podílu nebo akciíakcií, a písemně společníkovi oznámit, že posudek byl znalcem vyhotoven a s jakým výsledkem. Oznámení může obsahovat i návrh na uzavření smlouvy nebo vyrozumění o tom, že nástupnická společnost návrh společníka odmítá.
(4)
Obsahem posudku znalce je kromě náležitostí vyžadovaných zákonem upravujícím činnost znalců též údaj o reálné hodnotě obchodního podílu nebo akciíakcií, jež jsou navrženy k odkoupení podle odstavce 1, uvedení metody nebo metod, na jejichž základě byla reálná hodnota stanovena, a údaj o tom, zda změna nebo změny ve jmění té které zúčastněné společnosti mají vliv na výměnný poměr podílů.
(5)
Nástupnická společnost má proti společníkovi, který uplatnil právo na odkoupení obchodního podílu nebo akciíakcií, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů na zpracování znaleckého posudku podle odstavce 1, pokud z posudku znalce vyplyne, že tvrzená změna nebo změny ve jmění neměly vliv na výměnný poměr podílů.
§ 49c
(1)
Společník může uplatnit právo na odkoupení obchodního podílu nebo akciíakcií u nástupnické společnosti do 2 měsíců od zápisu fúze nebo rozdělení do obchodního rejstříku, jinak toto právo zaniká.
(2)
Společník uplatňuje právo podle odstavce 1 písemnou výzvou adresovanou nástupnické společnosti, která obsahuje údaje, jež umožňují identifikaci obchodního podílu nebo akciíakcií, které nabízí nástupnické společnosti k odkoupení a s uvedením důvodu, proč právo na odkoupení obchodního podílu nebo akciíakcií uplatňuje.
(3)
Nástupnická společnost zašle bez zbytečného odkladu po vyhotovení znaleckého posudku společníkovi, který uplatnil právo na odkoupení obchodního podílu nebo akciíakcií, písemný návrh smlouvy, jehož obsahem je nabídka na odkoupení obchodního podílu nebo akciíakcií uvedených ve výzvě podle odstavce 2 za reálnou hodnotu stanovenou posudkem znalce s dobou splatnosti do 15 dnů od uzavření smlouvy, nebo jej v téže lhůtě vyrozumí o tom, že jeho návrh odmítá s uvedením důvodu.
§ 49d
(1)
Nesouhlasí-li společník s odmítavým stanoviskem nástupnické společnosti nebo se nástupnická společnost ve lhůtě podle § 49c odst. 3 nevyjádří anebo ve lhůtě podle § 49b odst. 3 neopatří znalecký posudek, může se společník do 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 49c odst. 3 nebo od marného uplynutí lhůty uvedené v § 49c odst. 3 nebo § 49b odst. 3 domáhat uzavření smlouvy u soudu.
(2)
S návrhem na uložení povinnosti uzavřít smlouvu jsou ke společnému řízení spojeny návrhy týkající se téže přeměny a podané různými oprávněnými osobami směřující vůči téže nástupnické společnosti.
HLAVA XI
ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
§ 50
(1)
Osoby, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem nebo členem dozorčí rady nebo kontrolní komise osob zúčastněných na přeměně, znalec nebo znalci pro přeměnu, znalec nebo znalci oceňující jmění osoby zúčastněné na přeměně a znalec přezkoumávající přiměřenost vypořádání poskytovaného ostatním společníkům při převodu jmění odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikla porušením jejich povinností při přeměně osobě zúčastněné na přeměně, jejím společníkům nebo členům a věřitelům.
(2)
Osoba odpovídající za škodu uvedená v odstavci 1 se zprostí své odpovědnosti, jestliže prokáže, že jednala s právem předepsanou péčí.
(3)
Soudní rozhodnutí, jímž se přiznává právo na náhradu škody podle odstavce 1, je pro odpovědné osoby co do základu přiznaného práva závazné i vůči ostatním oprávněným osobám uvedeným v odstavci 1.
(4)
Právo na náhradu škody se promlčuje ve lhůtě 5 let ode dne, kdy se zápis přeměny do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám.
(5)
Osoba nebo osoby, kterým byla uložena povinnost k náhradě škody, bez zbytečného odkladu zveřejní výrok pravomocného rozhodnutí soudu, jímž se přiznává právo na náhradu škody podle odstavce 3.
(6)
Od právní moci rozhodnutí soudu, jímž se přiznává právo na náhradu škody, běží nová dvouletá promlčecí doba vůči všem oprávněným osobám, které nebyly účastníky řízení, v němž bylo o náhradě škody rozhodnuto.
(7)
Škoda na podílu společníků či členů osoby zúčastněné na přeměně, která jen odráží škody způsobené v majetku této osoby zúčastněné na přeměně, se hradí do majetku osoby zúčastněné na přeměně.
§ 51
Jestliže zvláštní zákon stanoví, že členové statutárního nebo kontrolního orgánu osoby zúčastněné na přeměně nebo někteří z nich neodpovídají za škodu způsobenou při výkonu funkce a že za tuto škodu místo nich odpovídá jiná osoba, použijí se ustanovení tohoto zvláštního zákona obdobně.
HLAVA XII
NEPLATNOST PŘEMĚNY
§ 52
(1)
Neplatnosti projektu přeměny se lze dovolávat pouze zároveň s neplatností alespoň jednoho rozhodnutí o schválení přeměny. Vyslovení neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny se lze dovolávat samostatně, ledaže důvody této neplatnosti mají základ v obsahu projektu přeměny.
(2)
Nepodléhá-li projekt přeměny schválení, lze se dovolávat pouze neplatnosti projektu přeměny.
§ 53
(1)
Pro řízení ve věcech neplatnosti projektu přeměny a neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny se použijí obdobně ustanovení zvláštního zákona upravujícího řízení ve věcech neplatnosti usnesení valné hromady nebo členské schůze, není-li dále stanoveno něco jiného.
(2)
S návrhem na vyslovení neplatnosti projektu přeměny jsou ke společnému řízení spojeny návrhy ostatních oprávněných osob, týkající se téhož projektu přeměny. S návrhem na vyslovení neplatnosti projektu přeměny jsou ke společnému řízení spojeny návrhy všech oprávněných osob na vyslovení neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny, je-li důvodem neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny neplatnost projektu přeměny.
(3)
Jsou-li sídla osob zúčastněných na přeměně v obvodech různých věcně a místně příslušných soudů, je k řízení příslušný soud, u kterého byl podán první návrh.
(4)
Na řízení o samostatném návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny se použijí ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o spojování řízení ve věci neplatnosti usnesení valné hromady.
§ 54
(1)
Návrh podle § 52 může podat jen
a)
společník nebo člen osoby zúčastněné na přeměně,
b)
osoba, která je statutárním orgánem osoby zúčastněné na přeměně nebo jeho členem, nebo
c)
člen dozorčí rady nebo kontrolní komise osoby zúčastněné na přeměně.
(2)
Jestliže se na téže přeměně podílí více osob zúčastněných na přeměně, může se neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny v osobě zúčastněné na přeměně dovolávat i společník, člen, statutární orgán nebo jeho člen nebo člen dozorčí rady nebo kontrolní komise jiné osoby zúčastněné na této přeměně, jestliže namítané důvody neplatnosti takového schválení mají základ v obsahu projektu přeměny.
(3)
Právo podat návrh podle odstavce 1 zaniká, jestliže nebyl podán ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy
a)
bylo přijato usnesení valné hromady nebo členské schůze (shromáždění delegátů) o schválení přeměny,
b)
se osoba uvedená v odstavci 1 dozvěděla, že bylo přijato rozhodnutí jediného společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnostiakciové společnosti o schválení přeměny nebo že byl udělen souhlas s přeměnou posledním ze společníků veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti,
c)
bylo společníkovi společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnostiakciové společnosti oznámeno přijetí rozhodnutí o schválení přeměny, byla-li přeměna schválena mimo valnou hromadu, nebo
d)
bylo zveřejněno oznámení o uložení projektu přeměny do sbírky listin nebo uveřejněn projekt přeměny podle § 33a, pokud tento zákon nevyžaduje jeho schválení podle § 14 odst. 1.
§ 55
(1)
Důvodem pro podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny nebo určení neplatnosti projektu přeměny není skutečnost, že výměnný poměr podílů a výše doplatků nebo vypořádání poskytovaného přejímajícím společníkem při převodu jmění není přiměřený, nebo že údaje týkající se výměnného poměru podílů nebo vypořádání poskytovaného přejímajícím společníkem při převodu jmění ve zprávě o přeměně nebo ve znalecké zprávě o přeměně nejsou v souladu s tímto zákonem nebo jinými právními předpisy. Nesprávné určení výměnného poměru podílů a výše doplatků nebo vypořádání poskytovaného přejímajícím společníkem při převodu jmění lze napadnout jen návrhem na dorovnání nebo žalobou na náhradu škody, ledaže právo na dorovnání zákon vylučuje.
(2)
Pouze soud může rozhodnout o vyslovení neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny nebo o určení neplatnosti projektu přeměny, a to pouze do zápisu přeměny do obchodního rejstříku.
§ 56
Požádá-li o to osoba zúčastněná na přeměně před rozhodnutím soudu o vyslovení neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny nebo o určení neplatnosti projektu přeměny, poskytne jí tento soud přiměřenou lhůtu k zjednání nápravy, která nesmí být kratší než 60 dnů.
§ 57
(1)
Po zápisu přeměny do obchodního rejstříku nelze
a)
tento zápis zrušit,
b)
určit neplatnost projektu přeměny nebo vyslovit neplatnost rozhodnutí o schválení přeměny; tím není dotčeno právo společníků nebo členů na dorovnání a na náhradu škody, popřípadě na přiměřené zadostiučinění, nebo
c)
změnit ani zrušit projekt přeměny.
(2)
Probíhá-li v době zápisu přeměny do obchodního rejstříku soudní řízení o návrhu na určení neplatnosti projektu přeměny nebo o návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny, může navrhovatel ve lhůtě určené soudem, která nesmí být kratší než 30 dnů, i bez souhlasu soudu změnit návrh na zahájení řízení tak, že se bude domáhat určení, zda projekt přeměny nebo rozhodnutí o schválení přeměny jsou v rozporu s právními předpisy, společenskou nebo zakladatelskou smlouvou, zakladatelskou listinou nebo se stanovami. Je-li navrhovatelů více, jedná v řízení o takové změně návrhu na zahájení řízení každý z nich sám za sebe. Nelze-li v řízení pokračovat jen proto, že nedošlo v určené lhůtě ke změně návrhu na zahájení řízení, soud řízení o návrhu na určení neplatnosti projektu přeměny nebo o návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny zastaví; je-li navrhovatelů více, zastaví soud řízení jen ve vztahu k těm z nich, kteří návrh na zahájení řízení nezměnili.
(3)
Určí-li soud, že projekt přeměny nebo rozhodnutí o schválení přeměny jsou v rozporu s jinými právními předpisy, společenskou nebo zakladatelskou smlouvou, zakladatelskou listinou nebo se stanovami, nebo že jsou neplatné, mají osoby,
a)
kterým v důsledku takového porušení nebo neplatnosti vznikla škoda, právo na její náhradu a
b)
do jejichž práv bylo takovým porušením zasaženo, právo na přiměřené zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích.
(4)
Osoby uvedené v odstavci 3 mají tam uvedené právo
a)
vůči všem osobám zúčastněným na přeměně nebo jejich právním nástupcům, má-li takové porušení, důvod neplatnosti projektu přeměny nebo neplatnosti rozhodnutí o přeměně základ v obsahu projektu přeměny, nebo
b)
vůči osobě zúčastněné na přeměně, jejíž orgán o přeměně rozhodl, nebo jejímu právnímu nástupci, nemá-li toto porušení nebo důvod neplatnosti rozhodnutí o přeměně základ v obsahu projektu přeměny.
(5)
Právo na přiměřené zadostiučinění musí být uplatněno u soudu nejpozději ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí soudu podle odstavce 3 nabylo právní moci.
§ 58
(1)
Rozhodne-li soud o vyslovení neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny nebo o určení neplatnosti projektu přeměny, jsou ze závazků, které vznikly od rozhodného dne přeměny do zveřejnění údaje o uložení rozhodnutí soudu do sbírky listin, k tíži a ve prospěch nástupnické společnosti nebo družstva anebo přejímajícího společníka zavázány a oprávněny společně a nerozdílně všechny osoby zúčastněné na přeměně.
(2)
Výrok rozhodnutí, jímž je určena neplatnost projektu přeměny, je závazný pro každého.
HLAVA XIII
PRÁVNÍ ÚČINKY PŘEMĚNY
§ 59
(1)
Právní účinky přeměny nastávají dnem zápisu přeměny do obchodního rejstříku, nestanoví-li tento zákon něco jiného.
(2)
Osoba zúčastněná na přeměně, která způsobila, že nebyl včas podán návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku, odpovídá každé jiné osobě zúčastněné na přeměně, která byla připravena tento návrh podat, za škodu, která jí v důsledku toho vznikla. Společně a nerozdílně s ní odpovídají za vzniklou škodu i osoby, které byly v rozhodné době jejím statutárním orgánem nebo jeho členy.
HLAVA XIV
PŘESHRANIČNÍ PŘEMĚNY
Díl 1
Obecná ustanovení
§ 59a
(1)
Přeshraniční přeměnou se rozumí
a)
přeshraniční fúze,
b)
přeshraniční rozdělení,
c)
přeshraniční převod jmění, nebo
d)
přeshraniční přemístění sídla.
(2)
Na přeshraniční přeměny se použijí ustanovení tohoto zákona, nestanoví-li tento zákon něco jiného.
§ 59b
(1)
Zahraniční osobou se pro účely tohoto zákona rozumí zahraniční fyzická osoba a zahraniční právnická osoba. Českou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí česká fyzická osoba a česká právnická osoba.
(2)
Zahraniční fyzickou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která má bydliště mimo území České republiky a
a)
je státním příslušníkem členského státu,
b)
je rodinným příslušníkem osoby uvedené v písmeni a), který má v České republice právo pobytu,
c)
je státním příslušníkem třetího státu, kterému bylo v členském státě přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta, nebo
d)
je rodinným příslušníkem osoby uvedené v písmeni c), kterému bylo v České republice vydáno povolení k dlouhodobému pobytu.
(3)
Zahraniční právnickou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí jiná než fyzická osoba,
a)
jejíž vnitřní poměry se řídí právem jiného členského státu než České republiky a
b)
jež má sídlo, skutečné sídlo nebo hlavní provozovnu v jiném členském státě než České republice.
(4)
Českou fyzickou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která má bydliště v České republice, a českou právnickou osobou právnická osoba se sídlem v České republice, jejíž vnitřní právní poměry se řídí českým právem.
(5)
Zahraničním obchodním rejstříkem se pro účely tohoto zákona rozumí obchodní nebo jiný příslušný veřejný rejstřík nebo jemu odpovídající evidence vedená podle právních předpisů jiného členského státu než České republiky, do něhož se zapisují přeshraniční přeměny.
§ 59c
Osobou zúčastněnou na přeshraniční přeměně se rozumí i zahraniční osoba, která hodlá přemístit své sídlo na území České republiky, nebo česká společnost nebo družstvo, která hodlá přemístit své sídlo do zahraničí.
Díl 2
Některá ustanovení o rozhodném právu
§ 59d
(1)
Nástupnická právnická osoba může při přeshraniční fúzi nebo přeshraničním rozdělení umístit své sídlo do kteréhokoliv členského státu, ledaže to právní předpisy tohoto státu vylučují; tento postup se nepovažuje za přeshraniční přemístění sídla.
(2)
Pokud se mají vnitřní poměry nástupnické právnické osoby řídit právním řádem jiného členského státu než České republiky, nemusí projekt přeshraniční přeměny obsahovat údaje o členech orgánů nástupnické právnické osoby, pokud to nevyžaduje právní řád státu, kterým se řídí nebo mají řídit vnitřní poměry nástupnické právnické osoby.
(3)
Pokud se mají vnitřní poměry nástupnické právnické osoby řídit právním řádem jiného členského státu než České republiky, řídí se obsah projektu přeshraniční přeměny, pokud jde o náležitosti zakladatelských dokumentů a jejich změn právním řádem státu, kterým se řídí nebo mají řídit vnitřní poměry nástupnické právnické osoby.
§ 59e
(1)
Není-li dále stanoveno něco jiného, použijí se pro přeshraniční přeměny ustanovení tohoto zákona ve vztahu k českým osobám zúčastněným na přeshraniční přeměně.
(2)
Na zahraniční osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně se použijí ustanovení o vydávání osvědčení podle § 59z a ustanovení upravující dokončení přeshraniční přeměny zápisem do obchodního rejstříku. Jiná ustanovení tohoto zákona se při přeshraničních přeměnách vztahují na zahraniční osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, jen stanoví-li tak tento zákon.
(3)
Povinnost zahraniční osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně sestavit konečnou účetní závěrku, mezitímní účetní závěrku a zahajovací rozvahu se řídí právem státu, kterým se řídí její vnitřní poměry, nebo právem státu, v němž má zahraniční fyzická osoba bydliště. Totéž platí ohledně povinnosti nechat ověřit účetní závěrku nebo zahajovací rozvahu auditorem.
(4)
Povinnost zahraniční právnické osoby sestavit zahajovací rozvahu a nechat ji ověřit auditorem se vztahuje i na případy,
a)
kdy dochází k přeshraniční fúzi nebo k přeshraničnímu rozdělení, mají-li se vnitřní poměry nástupnické právnické osoby řídit právním řádem České republiky, nebo
b)
kdy dochází k přemístění sídla zahraniční právnické osoby do České republiky.
§ 59f
(1)
Mají-li se vnitřní poměry nástupnické osoby řídit právním řádem České republiky a je-li projekt přeshraniční přeměny vypracován ve více jazykových verzích, které se od sebe vzájemně odlišují, považuje se za rozhodné české znění, ledaže dohoda osob zúčastněných na přeshraniční přeměně stanoví jinak. Tím není dotčeno ustanovení § 15 odst. 3.
(2)
Pokud ani jeden z projektů přeshraniční přeměny nebyl vypracován v českém jazyce, a z dohod osob zúčastněných na přeshraniční přeměně neplyne jinak, určí se rozhodné znění projektu přeshraniční přeměny podle právního řádu, kterým se řídí projekt přeměny.
(3)
Pokud se projekt přeshraniční přeměny řídí českým právním řádem a ani jeden z projektů přeshraniční přeměny nebyl vypracován v českém jazyce, mohou se osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně dohodnout, která jazyková verze je rozhodná, a nedohodnou-li se ani dodatečně, stanoví tak soud.
§ 59g
(1)
Existence a přechod zástavního práva k cenným papírůmcenným papírům a k podílům vydaným kteroukoliv z právnických osob zúčastněných na přeshraniční přeměně se řídí
a)
ustanoveními tohoto zákona, je-li zanikající nebo rozdělovanou právnickou osobou a nástupnickou právnickou osobou česká osoba,
b)
ustanoveními tohoto zákona, je-li zanikající nebo rozdělovanou právnickou osobou zahraniční právnická osoba a nástupnickou právnickou osobou česká právnická osoba, pokud to nevylučuje právní řád státu, jímž se řídí zástavní právo k cenným papírůmcenným papírům nebo k podílu, nebo právní řád státu, kterým se řídí vnitřní poměry zahraniční právnické osoby, nebo
c)
ustanoveními právních předpisů státu, kterými se budou řídit vnitřní právní poměry nástupnické právnické osoby po zápisu přeshraniční přeměny do zahraničního obchodního rejstříku, je-li nástupnickou právnickou osobou zahraniční právnická osoba, pokud to nevylučuje právní řád státu, jímž se řídí zástavní právo k cenným papírůmcenným papírům nebo k podílu, nebo právní řád státu, kterým se řídí vnitřní poměry zahraniční právnické osoby.
(2)
V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) se ustanovení tohoto zákona o přechodu zástavního práva k cenným papírůmcenným papírům a podílům použijí na českou právnickou osobu zúčastněnou na přeměně, není-li to v rozporu s donucujícími předpisy právních řádů státu uvedených v odstavci 1 písm. c).
§ 59h
(1)
Při přeshraniční fúzi může být jeden znalec jmenován znalcem pro přeshraniční fúzi pro všechny české i zahraniční právnické osoby zúčastněné na dané přeshraniční fúzi. U ostatních přeshraničních přeměn to platí pouze v případě, že to nevylučuje právní řád státu, kterým se řídí vnitřní poměry zahraniční právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, nebo právní řád státu, kterým se mají řídit vnitřní poměry nástupnické právnické osoby.
(2)
Znalec pro přeshraniční přeměnu je pro každou právnickou osobu zúčastněnou na přeshraniční přeměně jmenován nebo určen postupem podle právního řádu státu, kterým se řídí vnitřní poměry zúčastněné právnické osoby, nebo podle právního řádu, kterým se mají řídit vnitřní poměry nástupnické právnické osoby.
(3)
Znalec pro přeshraniční přeměnu pro všechny české i zahraniční právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně je jmenován nebo určen postupem stanoveným právním řádem státu, v němž byl podán návrh na jmenování nebo určení znalce.
(4)
Návrh na jmenování nebo určení znalce lze podat v kterémkoliv členském státě, jehož právním řádem se řídí vnitřní poměry kterékoliv z právnických osob zúčastněných na přeshraniční přeměně, nebo kterým se mají řídit vnitřní poměry nástupnické právnické osoby po zápisu přeshraniční přeměny do zahraničního obchodního rejstříku, pokud to nevylučuje právní řád některého z těchto států.
§ 59i
(1)
Povinnost zveřejnění projektu přeshraniční přeměny podle § 33 nebo jeho uveřejnění podle § 33a mají jen české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně. Zahraniční osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně postupují při publikaci projektu přeshraniční přeměny podle právního řádu, kterým se řídí jejich vnitřní poměry, nebo podle právního řádu státu, v němž mají bydliště.
(2)
Povinnost poskytnout společníkům nebo členům informace a dokumenty podle tohoto zákona se při přeshraniční přeměně vztahuje pouze na české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně. Zahraniční právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně plní tyto povinnosti podle právního řádu, kterým se řídí jejich vnitřní poměry.
§ 59j
(1)
Výměna podílů a vyplacení doplatků se při přeshraniční přeměně řídí tímto zákonem a právním řádem státu, jímž se řídí vnitřní právní poměry zahraniční právnické osoby, má-li mít nástupnická právnická osoba po zápisu přeshraniční přeměny své sídlo na území České republiky.
(2)
Má-li mít nástupnická právnická osoba sídlo v jiném členském státě, použijí se při přeshraniční přeměně na výměnu podílů ustanovení tohoto zákona, jen není-li to v rozporu s donucujícími právními předpisy státu, v němž má nebo bude mít nástupnická právnická osoba sídlo, a donucujícími právními předpisy, jimiž se řídí nebo budou řídit vnitřní právní poměry nástupnické právnické osoby po zápisu přeshraniční přeměny do zahraničního obchodního rejstříku.
§ 59k
Okamžik nabytí účinnosti přeshraniční přeměny se určuje podle práva státu, kterým se řídí vnitřní právní poměry nástupnické osoby po přeshraniční přeměně. Pokud zahraniční právní řád tento okamžik neurčuje, nabývá přeshraniční přeměna pro české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně účinnosti podle českého práva.
Díl 3
Některá ustanovení o zveřejnění nebo uveřejňování informací
§ 59l
(1)
Oznámení podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo informace uveřejněné podle § 33a musí dále obsahovat
a)
jména a příjmení, bydliště nebo firmy nebo názvy, právní formy a sídla všech osob zúčastněných na přeshraniční přeměně před zápisem přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku nebo zahraničního obchodního rejstříku,
b)
informaci o tom, ve kterém zahraničním obchodním rejstříku nebo rejstřících jsou zapsány údaje a založeny listiny o každé ze zahraničních osob zúčastněných na přeshraniční přeměně, a čísla těchto zápisů, pokud je zahraniční osoba v takovém rejstříku zapsána, a
c)
informaci o právech, která mohou uplatňovat věřitelé a společníci nebo členové každé ze zahraničních osob zúčastněných na přeshraniční přeměně podle právních předpisů toho státu, jehož právním řádem se řídí vnitřní poměry zahraniční osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, nebo ve kterém má zahraniční osoba své bydliště a zároveň také uvede informace o adrese nebo adresách, na kterých mohou věřitelé a společníci nebo členové osob každé z osob zúčastněných na přeshraniční přeměně bezplatně obdržet úplné informace o svých právech.
(2)
Česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně zároveň zveřejní v oznámení podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo uveřejní podle § 33a také informace o adrese nebo adresách, na kterých mohou věřitelé a společníci nebo členové každé z osob zúčastněných na přeshraniční přeměně bezplatně obdržet úplné informace o svých právech.
§ 59m
(1)
Každá česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně je povinna bezplatně poskytnout každému společníkovi, členovi nebo věřiteli kterékoliv z osob zúčastněných na přeshraniční přeměně písemnou formou, anebo pokud o to společník, člen nebo věřitel požádá, elektronickou formou, úplnou informaci o všech právech, která náleží společníkům, členům a věřitelům českých osob zúčastněných na přeshraniční přeměně podle tohoto zákona.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud jsou informace uveřejněny na internetové stránce české právnické osoby. Ustanovení o uveřejňování na internetových stránkách podle § 119a se pro účely uveřejňování informací podle odstavce 1 použije obdobně.
Díl 4
Právo zaměstnanců na informace
§ 59n
(1)
Zaměstnanci české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně mají právo se seznámit s projektem přeshraniční přeměny a se zprávami o přeshraniční přeměně podle § 59p a písemně se k nim vyjádřit; na toto právo musí být upozorněni.
(2)
Působí-li u české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně odborová organizace, informuje tato osoba odborovou organizaci, popřípadě všechny odborové organizace u ní působící, elektronickým oznámením. Není-li tento způsob informování možný, zašle česká osoba odborové organizaci písemné upozornění.
(3)
Jiné zástupce zaměstnanců nebo zaměstnance, kteří nemají zástupce, informuje česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně elektronickým oznámením zaslaným každému z jiných zástupců nebo ze zaměstnanců samostatně. Není-li tento způsob informování možný, tato česká osoba zajistí vyvěšení písemného upozornění na každém pracovišti po dobu alespoň 15 dnů ode dne vyvěšení.
(4)
Informace musí být zaměstnancům poskytnuty nejpozději do dne zveřejnění projektu přeshraniční přeměny podle § 33 nebo jeho uveřejnění podle § 33a.
§ 59o
(1)
Působí-li u české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně odborová organizace, má právo písemně se vyjádřit k projektu přeshraniční přeměny a zprávám o přeshraniční přeměně, pokud se vyžadují. Totéž právo náleží i jiným zástupcům zaměstnanců. Působí-li u české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně více odborových organizací a neshodnou-li se na jednotném stanovisku, má každá z odborových organizací právo se písemně vyjádřit samostatně.
(2)
Pokud budou stanoviska doručena do sídla české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, nejpozději do dne konání valné hromady nebo členské schůze, která má schválit přeshraniční přeměnu, musí být přiložena ke zprávě o přeshraniční přeměně, společníci nebo členové musí být na tuto skutečnost upozorněni a musí jim být umožněno seznámit se se stanovisky ještě před hlasováním o schválení přeshraniční přeměny.
(3)
Pokud je předkládáno více různých stanovisek nebo pokud se všichni nebo někteří ze zástupců zaměstnanců uvedených v § 59n odst. 2 nebo 3 nevyjádřili, musí být na tuto skutečnost společníci nebo členové upozorněni ještě před hlasováním o schválení přeshraniční přeměny.
Díl 5
Některá ustanovení o zprávách o přeshraničních přeměnách
§ 59p
(1)
Zpráva o přeshraniční přeměně, je-li účastníkem takové přeshraniční přeměny česká právnická osoba, musí být vždy vypracována.
(2)
Zprávy o přeshraniční přeměně se vypracovávají vždy samostatně za každou právnickou osobu zúčastněnou na přeshraniční přeměně; vypracování zprávy za některé nebo všechny zúčastněné právnické osoby se zakazuje.
(3)
Zpráva o přeshraniční přeměně české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně musí kromě údajů podle § 24 odst. 2 dále obsahovat pravděpodobné dopady přeshraniční přeměny na společníky nebo členy a na zaměstnance, zejména údaje o plánovaném propouštění zaměstnanců.
(4)
V sídle každé z českých právnických osob zúčastněných na přeshraniční přeměně musí být vždy k nahlédnutí pro její společníky nebo členy alespoň 1 měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady nebo členské schůze, jež má rozhodnout o schválení přeshraniční přeměny, zpráva o přeshraniční přeměně; to neplatí, pokud je zpráva o přeshraniční přeměně uveřejněna podle § 33a na internetových stránkách české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně.
(5)
Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahuje na české právnické osoby, které jsou přejímajícím společníkem při přeshraničním převodu jmění, jestliže nemají společníky nebo členy.
§ 59q
(1)
Znalecká zpráva o přeshraniční přeměně pro společníky nebo členy české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, pokud se vyžaduje, musí vždy obsahovat alespoň údaje vyžadované tímto zákonem pro ten který způsob přeměny.
(2)
Vypracování znalecké zprávy nebo znaleckých zpráv o přeshraniční fúzi nebo přeshraničním rozdělení se vyžaduje vždy; to neplatí, pokud všichni společníci nebo členové všech právnických osob zúčastněných na této přeshraniční přeměně souhlasí s tím, že znalecká zpráva nebo znalecké zprávy o přeshraniční přeměně nebudou vypracovány.
(3)
Společníci nebo členové zahraničních právnických osob zúčastněných na přeshraniční přeměně udělují svůj souhlas způsobem stanoveným právním řádem státu, jímž se řídí vnitřní právní poměry zahraniční právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně.
Díl 6
Některá ustanovení o ochraně společníků
§ 59r
(1)
Právo na dorovnání má společník nebo člen české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, pokud všechny právní řády, jimiž se řídí vnitřní právní poměry zahraničních právnických osob zúčastněných na přeshraniční přeměně, přiznávají společníkům nebo členům stejné nebo obsahově podobné právo.
(2)
Není-li splněna podmínka uvedená v odstavci 1, má společník nebo člen české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně právo na dorovnání jen tehdy, jestliže zahraniční právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, jejichž právní řády neupravují právo společníků nebo členů na zaplacení dorovnání, při schvalování přeshraniční přeměny výslovně rozhodnou, že společníci nebo členové české právnické osoby mohou uplatnit právo na dorovnání za podmínek stanovených tímto zákonem.
(3)
Rozhodnutí vydané v tomto řízení je závazné pro nástupnickou právnickou osobu a všechny její společníky nebo členy.
§ 59s
(1)
Pokud nemají společníci nebo členové české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně právo na dorovnání, může být důvodem pro podání návrhu na neplatnost rozhodnutí o schválení přeshraniční přeměny nebo projektu přeshraniční přeměny také skutečnost, že výměnný poměr není přiměřený.
(2)
Nabudou-li společníci nebo členové české právnické osoby právo na dorovnání postupem podle § 59r odst. 2 až po zahájení řízení o neplatnosti rozhodnutí o schválení přeshraniční přeměny nebo projektu přeshraniční přeměny a jediným důvodem tohoto návrhu byla nepřiměřenost výměnného poměru, lze v řízení pokračovat, jen dojde-li ke změně předmětu řízení podle § 57 odst. 2.
§ 59t
(1)
Jestliže bylo zahájeno řízení, kterým se společník nebo člen domáhá dorovnání podle tohoto zákona, musí česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně nebo po zápisu přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku nástupnická osoba na výzvu soudu sdělit, zdali zahraniční právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně schválily právo na dorovnání společníků nebo členů české právnické osoby.
(2)
Jestliže společníci nebo členové české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně mají právo na dorovnání nebo právo na odkup akciíakcií i po zápisu přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku, jsou k řízení v těchto věcech příslušné i po zápisu přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku soudy České republiky. Příslušným v prvém stupni je soud, který byl rejstříkovým soudem české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, jejíž společníci nebo členové toto právo mají.
Díl 7
Některá ustanovení o ochraně věřitelů
§ 59u
Má-li nebo má-li mít nástupnická osoba sídlo nebo bydliště v zahraničí, mohou věřitelé uvedení v § 35 přihlašovat své pohledávky k zajištění pouze ve lhůtě 3 měsíců od zveřejnění projektu přeshraniční přeměny podle § 33 nebo jeho uveřejnění podle § 33a u české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, která je jejich dlužníkem.
§ 59v
Společníci nebo členové české právnické osoby, kteří ručili za závazky společnosti nebo družstva před přeshraniční přeměnou, ručí za závazky, které vznikly do nabytí účinnosti přeshraniční přeměny, ve stejném rozsahu jako před nabytím účinnosti přeshraniční přeměny.
§ 59w
Pokud má nebo má mít nástupnická právnická osoba sídlo v zahraničí nebo dochází k přemístění sídla do zahraničí, jsou pro spory ve věcech vyplývajících z právních vztahů, které vznikly před nabytím účinnosti přeshraniční přeměny, příslušné české soudy, které by byly pro projednání věci příslušné, kdyby k přeshraniční přeměně nedošlo, pokud jejich účastníkem je česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně nebo její právní nástupce.
Díl 8
Osvědčení přeshraniční přeměny
§ 59x
(1)
Splnění zákonem stanovených požadavků českou osobou zúčastněnou na přeshraniční přeměně osvědčuje notář vydáním osvědčení o přeshraniční přeměně (dále jen „osvědčení pro přeshraniční přeměnu“). Osvědčení pro přeshraniční přeměnu je veřejnou listinouveřejnou listinou.
(2)
Notář vydá osvědčení pro přeshraniční přeměnu na žádost české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně na základě jemu předložených písemností. Prováděcí právní předpis stanoví, jaké písemnosti dokládající splnění požadovaných formalit, provedení předepsaných úkonů a dodržení předepsaných postupů je česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně povinna notáři se žádostí o vydání tohoto osvědčení předložit.
(3)
Osvědčení pro přeshraniční přeměnu obsahuje
a)
jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,
b)
místo a datum vyhotovení osvědčení pro přeshraniční přeměnu,
c)
jméno a příjmení, popřípadě firmu a bydliště, je-li žadatelem fyzická osoba, nebo název, firmu a sídlo, je-li žadatelem právnická osoba, a jejich identifikační číslo,
d)
údaje uvedené v písmeni c) o ostatních českých i zahraničních osobách zúčastněných na přeshraniční přeměně,
e)
údaj, jak byla ověřena existence české osoby, zúčastněné na přeshraniční přeměně,
f)
osvědčení dodržení zákonem předepsaného postupu při přeshraniční přeměně, provedení úkonů a splnění formalit, které musejí být podle zákona provedeny a splněny,
g)
seznam písemností, které byly notáři k osvědčení předloženy,
h)
další údaje, stanoví-li tak zákon,
i)
otisk úředního razítka notáře a
j)
podpis notáře.
(4)
Notář postupem podle notářského řádu odmítne osvědčení pro přeshraniční přeměnu vydat, jestliže mu česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně nepředloží předepsané písemnosti nebo i jiné písemnosti notářem k vydání tohoto osvědčení důvodně vyžadované.
§ 59y
(1)
Notář vydá osvědčení pro přeshraniční přeměnu i tehdy, podal-li některý ze společníků nebo členů české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně návrh na zaplacení dorovnání, nebo obsahuje-li projekt přeshraniční přeměny právo akcionářů české zúčastněné akciové společnostiakciové společnosti na odkup akciíakcií, jestliže
a)
právní řád státu, jímž se řídí vnitřní právní poměry zahraniční právnické osoby zúčastněné na přeměně, neupravuje právo společníků nebo členů na zaplacení dorovnání nebo jimi schválený projekt přeshraniční přeměny obsahuje právo na odkup akciíakcií menšinových nebo nesouhlasících akcionářů při přeshraniční přeměně, a
b)
tato zahraniční právnická osoba při schvalování přeshraniční přeměny výslovně rozhodne, že společníci nebo členové české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně mají právo na zaplacení dorovnání nebo právo na odkup akciíakcií i po zápisu přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku nebo zahraničního obchodního rejstříku.
(2)
V osvědčení pro přeshraniční přeměnu v případech uvedených v odstavci 1 uvede notář, že byl návrh na dorovnání podán anebo že projekt přeshraniční přeměny obsahuje právo na odkup akciíakcií.
(3)
Je-li notáři předložena písemnost o rozhodnutí některé ze zahraničních právnických osob zúčastněných na přeshraniční přeměně podle odstavce 1, notář v osvědčení pro přeshraniční přeměnu uvede, že tato právnická osoba takto rozhodla.
§ 59z
(1)
Splnění zákonem stanovených požadavků pro zápis přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku osvědčuje notář, který vydal osvědčení podle § 59x nebo 59y, nebo jiný notář, a to na žádost osoby, jež má být zapsána do obchodního rejstříku (dále jen „osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku“), případně osob zúčastněných na přeshraniční přeměně, pokud osoba, jež má být zapsána do obchodního rejstříku, vznikne zápisem do obchodního rejstříku. Osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku je veřejnou listinouveřejnou listinou.
(2)
Notář vydá osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku na základě jemu předložených písemností. Prováděcí právní předpis stanoví, jaké písemnosti se dokládají.
(3)
Osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku obsahuje
a)
jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,
b)
místo a datum vyhotovení osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku,
c)
jména a příjmení, popřípadě firmy a bydliště nebo názvy, firmy a sídla českých osob zúčastněných na přeshraniční přeměně, a jejich identifikační číslo, popřípadě jména a příjmení, popřípadě firmy a bydliště a názvy nebo firmy, sídla a právní formy všech zahraničních osob zúčastněných na přeshraniční přeměně,
d)
seznam písemností, které byly notáři k osvědčení předloženy,
e)
další údaje, stanoví-li tak zákon,
f)
otisk úředního razítka notáře a
g)
podpis notáře.
(4)
Notář osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku postupem podle notářského řádu odmítne vydat, jestliže mu osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně nepředloží předepsané písemnosti nebo jiné písemnosti notářem k vydání osvědčení důvodně vyžadované.
§ 59za
Pořizuje-li notář zápis o usnesení valné hromady nebo členské schůze, kterým se schvaluje přeshraniční přeměna, nebo pořizuje-li projekt přeměny ve formě notářského zápisu, neodpovídá za soulad projektu přeshraniční přeměny s právními předpisy jiného členského státu než České republiky, kterým se mají řídit vnitřní právní poměry právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně po účinnosti přeshraniční přeměny.
Díl 9
Některá ustanovení o ocenění jmění při přeshraniční přeměně
§ 59zb
(1)
Ustanovení tohoto zákona o ocenění jmění české zanikající společnosti zúčastněné na přeshraniční přeměně posudkem znalce se nepoužijí, jestliže má nebo má mít nástupnická osoba sídlo na území jiného členského státu než České republiky a právní řád tohoto členského státu takové ocenění jmění nevyžaduje.
(2)
Pokud tento zákon vyžaduje ocenění jmění zanikající právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, zanikající právnickou osobou je zahraniční osoba a nástupnická právnická osoba má nebo má mít sídlo na území České republiky, musí být jmění zahraniční osoby oceněno posudkem znalce podle tohoto zákona.
(3)
Ustanovení odstavce 2 se nepoužije, je-li jmění zahraniční zanikající právnické osoby oceněno podle pravidel stanovených právním řádem státu, v němž má zanikající zahraniční právnická osoba sídlo, odpovídá-li toto ocenění požadavkům stanoveným příslušným předpisem Evropské unie pro oceňování nepeněžitých vkladů v akciových společnostechakciových společnostech nebo je-li toto ocenění součástí znalecké zprávy o přeshraniční přeměně.
ČÁST DRUHÁ
FÚZE
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Díl 1
Základní ustanovení
§ 60
Fúze se může uskutečnit formou sloučení nebo splynutí.
§ 61
(1)
Fúzí sloučením dochází k zániku společnosti nebo družstva nebo více společností nebo družstev a přechodu jmění zanikající společnosti nebo družstva na nástupnickou společnost nebo družstvo; nástupnická společnost nebo družstvo vstupuje do právního postavení zanikající společnosti nebo družstva, nestanoví-li zvláštní zákon něco jiného.
(2)
Za fúzi sloučením se též považuje, jestliže se slučuje zanikající akciová společnostakciová společnost nebo společnost s ručením omezeným s nástupnickou akciovou společnostíakciovou společností nebo společností s ručením omezeným, která je jejím jediným společníkem.
§ 62
Fúzí splynutím dochází k zániku dvou nebo více společností nebo družstev a přechodu jejich jmění na splynutím vzniklou nástupnickou společnost nebo družstvo; nástupnická společnost nebo družstvo vstupuje do právního postavení zanikajících společností nebo družstev, nestanoví-li zvláštní zákon něco jiného.
§ 63
(1)
Při fúzi sloučením jsou zúčastněnými společnostmi nebo družstvy zanikající i nástupnická společnost nebo družstvo.
(2)
Při fúzi splynutím jsou zúčastněnými společnostmi nebo družstvy pouze zanikající společnosti nebo družstva.
§ 64
(1)
Společníci zanikajících společností se stávají společníky nástupnické společnosti, nestanoví-li tento zákon něco jiného.
(2)
Členové zanikajících družstev se stávají členy nástupnického družstva, nestanoví-li tento zákon něco jiného.
§ 65
(1)
Právní postavení zakladatelů nástupnické společnosti nebo družstva při fúzi splynutím mají zanikající společnosti nebo družstva.
(2)
Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o nejnižším a nejvyšším počtu zakladatelů společnosti nebo družstva se na osoby, které mají právní postavení zakladatelů podle odstavce 1, nepoužijí.
§ 66
(1)
Zanikající i nástupnické společnosti musí mít při fúzi stejnou právní formu, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon něco jiného.
(2)
Družstva se mohou zúčastnit fúze jen s družstvem.
§ 67
zrušen
§ 68
zrušen
§ 69
zrušen
§ 70
(1)
Projekt fúze obsahuje alespoň
a)
firmu a sídlo všech zúčastněných a nových společností nebo družstev, jejich právní formu a identifikační číslo všech zúčastněných společností nebo družstev,
b)
výměnný poměr podílů společníků zanikající společnosti a nebo členů zanikajícího družstva na nástupnické společnosti nebo nástupnickém družstvu, ledaže nedochází k výměně podílů, a případný poplatek s určením jeho výše a lhůty splatnosti,
c)
rozhodný den fúze,
d)
práva, jež nástupnická společnost nebo družstvo poskytne vlastníkům dluhopisů, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována,
e)
den, od kterého vzniká právo na podíl na zisku komanditistům nebo společníkům společnosti s ručením omezeným z vyměněných podílů nebo akcionářům z vyměněných akciíakcií, jakož i zvláštní podmínky týkající se tohoto práva, pokud existují,
f)
všechny zvláštní výhody, které jedna nebo více zúčastněných společností nebo družstev poskytuje statutárnímu orgánu nebo jeho členům, členům dozorčí rady nebo kontrolní komise, pokud se zřizuje, a znalci přezkoumávajícímu projekt fúze; přitom se zvlášť uvede, komu je tato výhoda poskytována a kdo a za jakých podmínek ji poskytuje,
g)
při fúzi sloučením změny společenské smlouvy nebo stanov nástupnické společnosti nebo družstva; jestliže nejsou v projektu fúze sloučením žádné změny společenské smlouvy nebo stanov nástupnické společnosti nebo družstva uvedeny, má se za to, že se společenská smlouva nebo stanovy nástupnické společnosti nebo družstva nemění,
h)
při fúzi splynutím
1.
společenskou smlouvu nebo stanovy nástupnické společnosti nebo družstva,
2.
jména a bydliště nebo firmy nebo názvy, sídla a identifikační čísla členů statutárního orgánu nebo jeho členů nástupnické společnosti nebo družstva a dozorčí rady akciové společnostiakciové společnosti, a pokud se zřizují, i dozorčí rady společnosti s ručením omezeným nebo kontrolní komise družstva.
(2)
Výměnný poměr musí být vhodný a odůvodněný. Není-li výměnný poměr podle věty první přiměřený tržní hodnotě nebo ocenění učiněnému kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce2) (dále jen „reálná hodnota“) podílu společníka nebo člena na zanikající společnosti nebo družstvu, musí mu být poskytnut doplatek, ledaže se tohoto práva vzdal.
(3)
Dojde-li v důsledku fúze sloučením ke snížení reálné hodnoty podílu osoby, která je společníkem nástupnické společnosti před zápisem fúze do obchodního rejstříku (dále jen „dosavadní společník“) nebo takového člena nástupnického družstva (dále jen „dosavadní člen“), musí mu být poskytnut doplatek, ledaže se tohoto práva vzdal.
(4)
Doplatek nesmí být vyplacen před zápisem fúze do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů všech zúčastněných společností nebo družstev podle tohoto zákona.
§ 71
Schválení fúze sloučením má dnem zápisu fúze do obchodního rejstříku právní účinky přistoupení společníků zanikající společnosti nebo členů zanikajícího družstva ke společenské smlouvě, zakladatelské listině nebo stanovám nástupnické společnosti nebo nástupnického družstva, dochází-li k výměně jejich podílů na zanikající společnosti nebo na zanikajícím družstvu a dosud nebyli společníky nebo členy nástupnické společnosti nebo nástupnického družstva.
§ 72
(1)
Projekt fúze splynutím společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnostiakciové společnosti nebo družstva může být zveřejněn podle § 33 nebo uveřejněn podle § 33a bez uvedení údajů podle § 70 odst. 1 písm. h) bodu 2.
(2)
Při postupu podle odstavce 1 se chybějící údaje do projektu fúze splynutím doplní před schválením fúze, nejde-li o členy dozorčí rady volené zaměstnanci podle § 101a. Ustanovení § 33 a 33a se nepoužijí.
§ 73
(1)
Při fúzi sloučením společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnostiakciové společnosti je zanikající společnost povinna nechat ocenit své jmění posudkem znalce (dále jen „znalec pro ocenění jmění“), dochází-li ke zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti.
(2)
Při fúzi splynutím je každá zúčastněná společnost s ručením omezeným nebo akciová společnostakciová společnost povinna nechat ocenit své jmění posudkem znalce.
(3)
Zanikající společnost je povinna nechat ocenit svoje jmění posudkem znalce pro ocenění jmění ke dni zpracování poslední řádné nebo mimořádné anebo konečné účetní závěrky sestavované zanikající společností před vyhotovením projektu fúze.
(4)
Zanikající společnost, jejíž jmění bylo oceněno posudkem znalce, je povinna tento posudek poskytnout všem ostatním zúčastněným společnostem.
§ 74
(1)
Znalcem pro ocenění jmění může být jmenována stejná osoba, která je pro kteroukoliv zúčastněnou společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnostakciovou společnost jmenována znalcem pro fúzi. Tatáž osoba může být jmenována znalcem pro ocenění jmění v různých zanikajících společnostech.
(2)
Posudek znalce o ocenění jmění může být součástí znalecké zprávy o fúzi. V takovém případě je zanikající společnost povinna uložit znaleckou zprávu o fúzi do sbírky listin.
§ 75
(1)
Posudek znalce pro ocenění jmění musí obsahovat alespoň
a)
popis jmění zanikající společnosti,
b)
použité způsoby ocenění,
c)
částku, na kterou se jmění zanikající společnosti oceňuje,
d)
při fúzi splynutím i údaj, zda tato částka odpovídá součtu vkladů do základního kapitálu nástupnické společnosti s ručením omezeným, jež se váží k obchodním podílům v nástupnické společnosti, které získají společníci této zanikající společnosti výměnou za obchodní podíly na této zanikající společnosti s ručením omezeným, nebo součtu jmenovitých hodnot akciíakcií nástupnické akciové společnostiakciové společnosti, jež mají být vydány pro akcionáře této zanikající akciové společnostiakciové společnosti, a
e)
při fúzi sloučením i údaj o tom, zda tato částka odpovídá alespoň částce zvýšení základního kapitálu, jež připadá na společníky dané zanikající společnosti podle § 73 odst. 1.
(2)
Do částky uvedené v odstavci 1 písm. c) je znalec povinen promítnout snížení odpovídající
a)
pořizovací ceně podílu na zanikající společnosti, který vlastnila nástupnická společnost před fúzí, nebo
b)
reálné hodnotě vlastního podílu ve vlastnictví dané zanikající společnosti a reálné hodnotě obchodního podílu na nástupnické společnosti ve vlastnictví dané zanikající společnosti.
HLAVA II
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O FÚZI VEŘEJNÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI
§ 76
(1)
Projekt fúze veřejné obchodní společnosti při stanovení výměnného poměru obsahuje určení, jaké právní postavení bude mít společník zanikající společnosti v nástupnické společnosti, má-li dojít k výměně jeho podílu, a jaká bude výše vkladu, mají-li společníci nebo někteří z nich vklady mít, a údaj o stavu splácení vkladů, pokud mají společníci vkladovou povinnost.
(2)
Nemá-li v souladu s tímto zákonem dojít k výměně podílu společníka zanikající společnosti za podíl v nástupnické společnosti nebo má zaniknout podíl dosavadního společníka na nástupnické společnosti, a tato skutečnost je známa v době vyhotovení projektu fúze, obsahuje projekt fúze i odůvodnění, proč k výměně podílu nedojde.
§ 77
Součet výše vkladů společníků zúčastněné společnosti do základního kapitálu nástupnické společnosti nesmí převyšovat výši vlastního kapitálu zúčastněné společnosti zjištěné z její poslední řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené před vyhotovením projektu fúze anebo její konečné účetní závěrky, pokud rozhodný den fúze předcházel dni vyhotovení projektu fúze.
§ 77a
Jestliže nepodléhá fúze schválení žádným ze společníků, musí být údaje uvedené v § 33 odst. 1 písm. b) zveřejněny nebo uveřejněny podle § 33a nejméně 1 měsíc přede dnem, v němž má být podán návrh na zápis fúze do obchodního rejstříku.
§ 78
(1)
Společníkovi musí být nejméně 2 týdny přede dnem, v němž má schválit fúzi, doručeny
a)
projekt fúze,
b)
účetní závěrky všech zúčastněných veřejných obchodních společností za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněná veřejná obchodní společnost po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, měla-li zúčastněná veřejná obchodní společnost právního předchůdce, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření,
c)
konečné účetní závěrky všech zúčastněných veřejných obchodních společností, zahajovací rozvaha nástupnické veřejné obchodní společnosti, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření,
d)
mezitímní účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření, nebo pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud se vyžadují, a
e)
znalecká zpráva o fúzi, pokud se vyžaduje.
(2)
Jestliže společník souhlasil s tím, že zúčastněná společnost bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin uvedených v odstavci 1 zasílány elektronicky. V takovém případě se nepoužije ustanovení odstavce 1. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle společníka.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže zúčastněná společnost zpřístupní dokumenty uvedené v odstavci 1 po dobu nejméně 2 týdnů přede dnem, v němž má společník fúzi schválit, na internetové stránce a internetová stránka umožňuje společníkům po celou dobu uvedenou v odstavci 1 stažení a vytištění dokumentů uvedených v odstavci 1. Ustanovení § 33b o zabezpečení internetových stránek se použije obdobně.
(4)
Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k souvislému přerušení přístupu na internetovou stránku po dobu delší než 24 hodin, doručí zúčastněná společnost společníkovi listiny uvedené v odstavci 1 bez zbytečného odkladu, nejpozději však 2 dny před tím, než má společník fúzi schválit.
§ 79
(1)
Jestliže o to požádá některý ze společníků, podá zúčastněná společnost bez zbytečného odkladu návrh na jmenování znalce pro fúzi a předloží tomuto společníkovi ke schválení projekt fúze bez zbytečného odkladu poté, co byl přezkoumán znalcem pro fúzi. V takovém případě se provádí přezkoumání fúze znalcem pro fúzi jen u zúčastněné společnosti, jejíž společník o přezkoumání požádal; ustanovení § 113 až 116 se na znalce pro fúzi a znaleckou zprávu o fúzi použijí obdobně.
(2)
Není-li žádosti společníka podle odstavce 1 vyhověno a fúze byla přesto schválena, nebrání tato skutečnost zápisu fúze do obchodního rejstříku.
(3)
Zúčastněná společnost není povinna vyhovět žádosti společníka, pokud již vyhověla žádosti jiného společníka.
§ 80
(1)
Povinnost splatit vklad nezaniká zápisem fúze do obchodního rejstříku, ledaže z projektu fúze plyne, že vklad společníka se v důsledku fúze snižuje nebo zaniká. V takovém případě musí projekt fúze určit, jak bude naloženo s částkou odpovídající snížení vkladu společníka nebo částkou odpovídající vkladu při jeho zániku.
(2)
Snižuje-li se výše vkladů společníka nebo zaniká-li vklad podle odstavce 1, přestože byl splacen, a částka snížení vkladu nebo celého vkladu má být podle projektu fúze zaplacena společníkovi, obsahuje projekt přeměny i lhůtu pro zaplacení částky snížení vkladu nebo celého vkladu společníkovi.
(3)
Částka podle odstavce 2 nesmí být vyplacena před zápisem fúze do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů podle tohoto zákona.
(4)
Pokud nebyl vklad zcela nebo zčásti splacen, lze uzavřít dohodu o prominutí povinnosti splatit nesplacenou část vkladu nebo celého vkladu jen za podmínek uvedených v odstavci 3.
§ 80a
(1)
Společníci nástupnické společnosti ručí po zápisu fúze do obchodního rejstříku i za závazky, které nástupnické společnosti vznikly před tímto zápisem nebo které na ni tímto zápisem přešly. Společník, který před zápisem fúze do obchodního rejstříku za takový závazek neručil, může však požadovat po osobách, které byly ke dni zápisu fúze do obchodního rejstříku společníky zúčastněné společnosti, o jejíž závazek se jednalo, aby mu v rozsahu jejich podílů na této společnosti poskytli náhradu za poskytnutí takového plnění a nákladů s tím spojených. Práva ručitele vůči dlužníku tím nejsou dotčena.
(2)
Vzdá-li se společník zanikající společnosti práva na výměnu podílu, ručí jen za závazky, které zápisem fúze do obchodního rejstříku přešly na nástupnickou společnost ze zanikající společnosti, jejímž byl společníkem.
HLAVA III
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O FÚZI KOMANDITNÍ SPOLEČNOSTI
§ 81
Není-li dále stanoveno něco jiného, použije se na fúze komanditních společností právní úprava fúzí veřejných obchodních společností.
§ 82
Výměnný poměr v projektu fúze komanditní společnosti obsahuje i určení
a)
kteří společníci zúčastněné společnosti budou mít právní postavení komanditistů a kteří budou mít právní postavení komplementářů,
b)
u každého komanditisty musí být uvedena výše vkladu do základního kapitálu nástupnické společnosti.
§ 83
zrušen
§ 84
(1)
Jestliže měl společník zúčastněné společnosti před zápisem fúze do obchodního rejstříku postavení komanditisty a po tomto zápisu má v nástupnické společnosti postavení komplementáře, ručí za závazky všech zúčastněných společností trvající ke dni zápisu fúze do obchodního rejstříku neomezeně a společně a nerozdílně s ostatními komplementáři, může však po zápisu fúze do obchodního rejstříku požadovat na společnících, kteří byli komplementáři zúčastněné společnosti, o jejíž závazky se jedná, i před zápisem fúze do obchodního rejstříku, aby mu nahradili plnění, které z důvodu ručení na tento závazek poskytl, a to v rozsahu jejich podílů na společnosti, ledaže se jedná o závazky, za které ručil neomezeně ještě před zápisem fúze do obchodního rejstříku. Práva ručitele proti dlužníku tím nejsou dotčena.
(2)
Na ručení komplementářů zúčastněných společností za závazky nástupnické společnosti se obdobně použije § 80a.
§ 85
Měl-li společník zúčastněné společnosti před zápisem fúze do obchodního rejstříku postavení komplementáře a po tomto zápisu má v nástupnické společnosti postavení komanditisty, ručí jen za závazky zúčastněné společnosti, jejímž byl komplementářem, trvající ke dni zápisu fúze do obchodního rejstříku neomezeně a společně a nerozdílně s komplementáři a neomezeně ručícími komanditisty, a to po dobu 5 let ode dne, kdy se zápis fúze do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám; za závazky, které vznikly po zápisu fúze do obchodního rejstříku, ručí jen tehdy, nebyl-li v této době splacen jeho vklad do základního kapitálu společnosti v rozsahu stanoveném zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev. Práva ručitele proti dlužníku tím nejsou dotčena.
HLAVA IV
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O FÚZI VEŘEJNÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI S KOMANDITNÍ SPOLEČNOSTÍ
§ 86
(1)
Veřejná obchodní společnost se může zúčastnit fúze s komanditní společností do nástupnické veřejné obchodní společnosti.
(2)
Fúzí splynutím veřejných obchodních společností může vzniknout komanditní společnost.
(3)
Fúzí sloučením veřejných obchodních společností může nástupnická společnost nabýt formu komanditní společnosti. Projekt fúze musí v takovém případě obsahovat i společenskou smlouvu nástupnické komanditní společnosti.
§ 87
(1)
S komanditní společností se může fúzí sloučit veřejná obchodní společnost nebo může komanditní společnost fúzí splynout s veřejnou obchodní společností do nástupnické komanditní společnosti.
(2)
Fúzí splynutím komanditních společností může vzniknout veřejná obchodní společnost.
(3)
Fúzí sloučením komanditních společností může nástupnická společnost nabýt formu veřejné obchodní společnosti. Projekt fúze musí v takovém případě obsahovat i společenskou smlouvu nástupnické veřejné obchodní společnosti.
§ 87a
(1)
Na zúčastněnou veřejnou obchodní společnost se použijí ustanovení tohoto zákona o veřejné obchodní společnosti, na zúčastněnou komanditní společnost se použijí ustanovení tohoto zákona o komanditní společnosti.
(2)
Na nástupnickou veřejnou obchodní společnost při fúzi sloučením se použijí ustanovení tohoto zákona o nástupnické veřejné obchodní společnosti nebo nástupnické komanditní společnosti podle toho, jakou právní formu má nástupnická společnost získat.
(3)
Na fúzi podle § 86 odst. 3 a § 87 odst. 3 se nepoužijí ustanovení tohoto zákona o změně právní formy.
HLAVA V
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O FÚZI SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM
Díl 1
Některá ustanovení o projektu fúze společnosti s ručením omezeným
§ 88
(1)
Projekt fúze společnosti s ručením omezeným při stanovení výměnného poměru obsahuje údaje o
a)
výši vkladu, rozsahu jeho splacení a výši obchodního podílu každého společníka v zúčastněné společnosti před zápisem fúze do obchodního rejstříku,
b)
tom, zda obchodní podíl společníka zanikající společnosti podléhá výměně, nebo o tom, že jeho účast zaniká, je-li tato skutečnost známa v době vyhotovení projektu fúze, s uvedením důvodu,
c)
tom, zda se mění výše vkladu nebo obchodního podílu dosavadního společníka nástupnické společnosti při fúzi sloučením, a
d)
výši vkladu, rozsahu jeho splacení a výši obchodního podílu každého společníka, jehož obchodní podíl se vyměňuje, v nástupnické společnosti po zápisu fúze do obchodního rejstříku.
(2)
Je-li nástupnická společnost jediným společníkem zanikající společnosti, neobsahuje projekt fúze náležitosti uvedené v § 70 odst. 1 písm. b) a e) a v odstavci 1.
§ 88a
Výše případného doplatku společníkům zúčastněné společnosti nebo zúčastněných společností nesmí překročit 10 % z částky zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti nebo zanikajících společností při fúzi sloučením nebo základního kapitálu nástupnické společnosti při fúzi splynutím.
Díl 2
Změny výše vkladů a základního kapitálu nástupnické společnosti při fúzi sloučením
§ 89
Zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti
(1)
Ke zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti může dojít:
a)
za účelem výměny obchodních podílů přiznáním nových vkladů a obchodních podílů společníkům zanikající společnosti výměnou za zaniklé obchodní podíly na zanikající společnosti, pokud dosud nebyli společníky nástupnické společnosti,
b)
za účelem výměny obchodních podílů zvýšením vkladů dosavadním společníkům nástupnické společnosti, kteří byli současně společníky zanikající společnosti výměnou za zaniklé obchodní podíly na této zanikající společnosti, nebo
c)
zvýšením vkladů dosavadních společníků nástupnické společnosti, i když nedochází k výměně obchodních podílů, pokud nedochází ke změnám v osobách společníků nástupnické společnosti.
(2)
Částka zvýšení základního kapitálu podle odstavce 1 písm. a) a b) připadající na společníky zanikající společnosti nesmí být vyšší než částka ocenění jmění zanikající společnosti zjištěná z posudku znalce.
(3)
Částka zvýšení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným podle odstavce 1 písm. c) nesmí být vyšší než částka ocenění jmění zanikající společnosti zjištěná z posudku znalce nebo součet těchto částek, účastní-li se fúze více zanikajících společností. Částka zvýšení základního kapitálu se rozdělí mezi dosavadní společníky nástupnické společnosti v poměru jejich vkladů do základního kapitálu dané zanikající společnosti. Pokud dosavadní společníci nástupnické společnosti nejsou společníky i zanikající společnosti, rozdělí se částka zvýšení základního kapitálu mezi společníky nástupnické společnosti v poměru jejich vkladů do základního kapitálu nástupnické společnosti.
(4)
Na zvýšení základního kapitálu ze jmění zanikající společnosti při fúzi sloučením se nepoužijí ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zvýšení základního kapitálu.
§ 90
Zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti z jejích vlastních zdrojů
(1)
Jako součást fúze sloučením lze vždy i zvýšit dosavadní základní kapitál nástupnické společnosti z vlastních zdrojů zjištěný z její poslední řádné, mimořádné, konečné nebo mezitímní účetní závěrky sestavené před vyhotovením projektu fúze. Na tomto zvýšení základního kapitálu se podílejí pouze dosavadní společníci nástupnické společnosti.
(2)
Jestliže se bude zvyšovat základní kapitál nástupnické společnosti podle odstavce 1, použijí se ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zvýšení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným z vlastních zdrojů s výjimkou ustanovení o obsahu pozvánky na valnou hromadu při zvýšení základního kapitálu, o obsahu usnesení valné hromady a o zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku.
(3)
Usnesení valné hromady nástupnické společnosti o fúzi musí při postupu podle odstavců 1 a 2 obsahovat i
a)
určení vlastního zdroje nebo zdrojů nástupnické společnosti, z nichž se základní kapitál zvyšuje, v členění podle struktury vlastního kapitálu v dané účetní závěrce,
b)
částku zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů a
c)
částku, o jakou se zvyšuje výše vkladu každého dosavadního společníka nástupnické společnosti.
§ 91
Snížení základního kapitálu nástupnické společnosti
(1)
Jako součást fúze sloučením lze vždy i snížit dosavadní základní kapitál nástupnické společnosti snížením vkladů dosavadních společníků nástupnické společnosti.
(2)
Jestliže se bude snižovat základní kapitál nástupnické společnosti podle odstavce 1, použijí se ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o snížení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným, při němž dochází ke snížení výše vkladů s výjimkou ustanovení o obsahu pozvánky na valnou hromadu při snížení základního kapitálu, obsahu usnesení valné hromady, o zápisu snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku a o ochraně věřitelů při snížení základního kapitálu; ustanovení § 35 až 39 tím nejsou dotčena.
(3)
Usnesení valné hromady nástupnické společnosti o fúzi musí při postupu podle odstavců 1 a 2 obsahovat i
a)
částku, o kterou se snižuje základní kapitál,
b)
údaj, jak se mění výše vkladů dosavadních společníků nástupnické společnosti, a
c)
údaj o tom, zda částka, o niž se sníží základní kapitál, bude vyplacena dosavadním společníkům nástupnické společnosti, nebo o tom, jak jinak s ní bude naloženo.
(4)
Má-li být částka snížení základního kapitálu i jen zčásti vyplacena dosavadním společníkům nástupnické společnosti, obsahuje usnesení valné hromady nástupnické společnosti i lhůtu, v níž má být tato částka vyplacena společníkům.
(5)
Částka snížení základního kapitálu nesmí být společníkům vyplacena před zápisem fúze do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů všech zúčastněných společností podle tohoto zákona. Totéž platí pro uzavření dohody o prominutí povinnosti splatit dosud nesplacenou část vkladu.
§ 91a
Kombinované zvýšení a snížení základního kapitálu nástupnické společnosti
(1)
Při fúzi sloučením může být základní kapitál nástupnické společnosti zvýšen současně jak postupem podle § 89, tak podle § 90.
(2)
Při fúzi sloučením může dojít k souběžnému zvýšení základního kapitálu podle § 89 a 90 a snížení základního kapitálu podle § 91. Při tomto postupu může být základní kapitál snížen i pod částku stanovenou zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, bude-li současně zvýšen tak, aby v době zápisu fúze do obchodního rejstříku dosáhl alespoň minimální částky stanovené zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev.
Díl 3
Znalec pro fúzi
§ 92
(1)
Jestliže o to požádá některý ze společníků, podá zúčastněná společnost bez zbytečného odkladu návrh na jmenování znalce pro fúzi a předloží valné hromadě ke schválení nebo tomuto společníkovi ke schválení mimo valnou hromadu projekt fúze bez zbytečného odkladu po jeho přezkoumání znalcem pro fúzi; přezkoumání se provádí jen u zúčastněné společnosti, jejíž společník o přezkoumání požádal; ustanovení § 113 až 116 se na znalce pro fúzi a znaleckou zprávu o fúzi použijí obdobně.
(2)
Při postupu podle odstavce 1 nelze svolat valnou hromadu za účelem schválení fúze do doby, než bude projekt fúze přezkoumán znalcem pro fúzi, ledaže s tím souhlasí všichni ostatní společníci.
(3)
Není-li žádosti společníka podle odstavce 1 vyhověno a fúze byla přesto schválena, nebrání tato skutečnost zápisu fúze do obchodního rejstříku.
(4)
Zúčastněná společnost není povinna vyhovět žádosti společníka, pokud již vyhověla žádosti jiného společníka.
Díl 4
Informace o projektu fúze
§ 93
(1)
Nejméně 2 týdny přede dnem konání valné hromady, na kterém má být schválena fúze, musí být společníkům doručeny
a)
projekt fúze,
b)
účetní závěrky všech zúčastněných společností s ručením omezeným za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněná společnost s ručením omezeným po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, měla-li zúčastněná společnost s ručením omezeným právního předchůdce, a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují,
c)
konečné účetní závěrky všech zúčastněných společností s ručením omezeným, zahajovací rozvaha nástupnické společnosti s ručením omezeným, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují,
d)
mezitímní účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření anebo pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud se vyžadují,
e)
společná zpráva o fúzi nebo všechny zprávy o fúzi všech zúčastněných společností, pokud se vyžadují,
f)
znalecká zpráva o fúzi nebo všechny znalecké zprávy o fúzi všech zúčastněných společností, pokud se vyžadují.
(2)
Každá zúčastněná společnost zároveň s dokumenty podle odstavce 1 zašle společníkům upozornění, že mají právo se seznámit v sídle společnosti s posudkem znalce pro ocenění jmění, pokud se vyžaduje.
(3)
Jestliže má být fúze schválena společníky mimo valnou hromadu, zašle společnost dokumenty uvedené v odstavci 1 a upozornění podle odstavce 2 společníkům spolu s návrhem na rozhodnutí o fúzi mimo valnou hromadu.
§ 93a
(1)
Pokud společník souhlasil s tím, že zúčastněná společnost bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin uvedených v § 93 odst. 1 a 2 zasílány elektronicky. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle.
(2)
Ustanovení odstavce 1 a § 93 se nepoužijí, jestliže zúčastněná společnost zpřístupní na internetové stránce dokumenty uvedené v § 93 odst. 1 a 2 po dobu nejméně 2 týdnů přede dnem, v němž má o fúzi rozhodovat valná hromada nebo má fúzi schválit společník mimo valnou hromadu, a internetová stránka umožňuje společníkům po celou tuto dobu stažení a vytištění dokumentů uvedených v § 93 odst. 1 a 2. Ustanovení § 33b o zabezpečení internetových stránek se použije obdobně.
(3)
Pokud zúčastněná společnost na svých internetových stránkách nezpřístupní ve stejné době i posudek znalce pro ocenění jmění uvedený v § 93 odst. 2, musí na internetové stránce uveřejnit i oznámení podle § 93 odst. 2.
(4)
Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k souvislému přerušení přístupu na internetové stránky po dobu delší než 24 hodin, doručí zúčastněná společnost společníkovi listiny uvedené v § 93 odst. 1 bez zbytečného odkladu, nejpozději však 2 dny před tím, než se bude konat valná hromada nebo má společník fúzi schválit.
Díl 5
Schválení projektu fúze
§ 94
(1)
Usnesení valné hromady zúčastněné společnosti o schválení fúze musí obsahovat schválení
a)
projektu fúze a
b)
konečné účetní závěrky zanikající společnosti a zahajovací rozvahy nástupnické společnosti, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, popřípadě mezitímní účetní závěrky zanikající společnosti.
(2)
Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zákazu výkonu hlasovacího práva v případě nepeněžitých vkladů se nepoužije při hlasování o fúzi.
§ 95
Pokud dochází ke zvýšení nebo snížení základního kapitálu nástupnické společnosti podle tohoto zákona, obsahuje pozvánka na valnou hromadu všech zúčastněných společností i údaj o tom,
a)
pro společníky kterých zúčastněných společností je základní kapitál nástupnické společnosti zvyšován nebo snižován,
b)
zda jde o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů nástupnické společnosti nebo ze jmění zanikající společnosti a
c)
zda dochází ke kombinovanému zvýšení základního kapitálu nebo ke kombinaci zvýšení a snížení základního kapitálu.
§ 95a
(1)
Jednatel zúčastněné společnosti seznámí před hlasováním o schválení fúze společníky se znaleckou zprávou o fúzi, pokud se vyžaduje, a se všemi podstatnými změnami týkajícími se jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu fúze do dne konání valné hromady, která rozhoduje o fúzi, ve všech zúčastněných společnostech. Správnost oznámení o změnách týkající se jmění musí být potvrzena auditorem, pokud podléhá společnost povinnému auditu, nebo znalcem, který prováděl ocenění jmění.
(2)
Jednatel zúčastněné společnosti informuje o změnách jmění podle odstavce 1 jednatele ostatních zúčastněných společností tak, aby mohli informovat své valné hromady.
(3)
Jestliže má být fúze schválena společníky mimo valnou hromadu, je jednatel povinen poskytnout společníkům informace uvedené v odstavci 1 písemně spolu s návrhem na rozhodnutí o fúzi mimo valnou hromadu.
(4)
Seznámení se změnami jmění se nevyžaduje, pokud s tím předem souhlasili všichni společníci všech zúčastněných společností.
§ 95b
(1)
Je-li nástupnická společnost jediným společníkem zanikající společnosti a v důsledku fúze nemá dojít ke změně společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny nástupnické společnosti, nevyžaduje se schválení fúze valnou hromadou, jediným společníkem ani společníky zúčastněných společností.
(2)
Společníci nástupnické společnosti, jejichž vklady dosahují alespoň 5 % základního kapitálu nástupnické společnosti před fúzí, mají právo požadovat svolání valné hromady nástupnické společnosti za účelem schválení fúze do 1 měsíce ode dne, v němž byly zveřejněny podle § 33 nebo uveřejněny podle § 33a údaje podle § 33 odst. 1 písm. b).
(3)
Údaje uvedené v § 33 odst. 1 písm. b), budou-li zúčastněné společnosti postupovat podle odstavce 1, musí být zveřejněny podle § 33 nebo uveřejněny podle § 33a nejméně 1 měsíc přede dnem, v němž má být podán návrh na zápis fúze do obchodního rejstříku.
(4)
Pokud poslední řádná účetní závěrka nebo mimořádná účetní závěrka jakékoliv zúčastněné společnosti, popřípadě mezitímní účetní závěrka, pokud se vyžaduje, anebo její konečná účetní závěrka nebyla schválena valnou hromadou, jediným společníkem nebo společníky této zúčastněné společnosti před zápisem fúze do obchodního rejstříku, schvaluje ji valná hromada, jediný akcionář nebo společníci nástupnické společnosti po zápisu fúze do obchodního rejstříku.
§ 96
Při fúzi splynutím společenská smlouva nebo zakladatelská listina nástupnické společnosti neobsahuje údaje o správci vkladů, prvním jednateli nebo jednatelích, případných členech dozorčí rady a o způsobech a lhůtách splácení vkladů při založení společnosti, byly-li splaceny vklady všech společníků.
§ 96a
(1)
Není-li vklad společníka zanikající společnosti před vyhotovením projektu fúze splacen a nedošlo k prominutí povinnosti splatit vklad, obsahuje společenská smlouva nebo zakladatelská listina nástupnické společnosti způsob a lhůtu pro splacení vkladu tohoto společníka.
(2)
K prominutí povinnosti splatit vklad při fúzi sloučením u dosavadních společníků nástupnické společnosti může dojít, jen dojde-li ke snížení základního kapitálu nástupnické společnosti postupem podle § 91. Prominout vklad společníkům zanikající společnosti lze pouze v případě, že tak stanoví projekt fúze.
(3)
Má-li být prominuta společníkovi povinnost splatit dosud nesplacenou část vkladu, nepoužijí se při hlasování na valné hromadě o fúzi ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zákazu výkonu hlasovacích práv v případě, že je společník v prodlení se splacením vkladu a má-li mu být prominuto splnění povinnosti.
§ 97
Nástupnická společnost nevymění při fúzi obchodní podíly zanikající společnosti za své obchodní podíly, jsou-li tyto obchodní podíly v době zápisu fúze do obchodního rejstříku
a)
v jejím majetku,
b)
v majetku jakékoliv zanikající společnosti, nebo
c)
v držení třetí osoby, jež je drží svým jménem, avšak na účet některé ze zúčastněných společností.
§ 98
Nástupnická společnost nevymění obchodní podíly zaniklé společnosti za své obchodní podíly, jestliže se tytéž osoby podílejí ve stejném poměru jak na nástupnické společnosti, tak na zanikající společnosti, ledaže by to bylo v rozporu se zákazem prominout splacení vkladu, a stanoví tak projekt fúze.
§ 99
Má-li nástupnická společnost vlastní obchodní podíly ve svém majetku nebo je svým jménem na účet nástupnické společnosti drží třetí osoba anebo by na ni měly přejít v důsledku fúze, může nástupnická společnost použít tyto obchodní podíly k výměně za obchodní podíly zaniklé společnosti.
§ 99a
Při fúzi splynutím nesmí být součet vkladů společníků zanikající společnosti v nástupnické společnosti vyšší než částka ocenění jmění zanikající společnosti zjištěná z posudku znalce.
§ 99b
Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o povinnosti doplatit rozdíl mezi částkou, na níž byl oceněn nepeněžitý vklad, a jeho reálnou hodnotou při zakládání společnosti nebo zvýšení jejího základního kapitálu, se nepoužije.
HLAVA VI
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O FÚZI AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI
Díl 1
Některá ustanovení o projektu fúze akciové společnosti
§ 100
(1)
Projekt fúze akciové společnostiakciové společnosti dále obsahuje
a)
v souvislosti s výměnným poměrem údaj o tom, kolik akciíakcií nástupnické společnosti bude vyměněno za jednu akciiakcii zanikající společnosti s uvedením jejich podoby, druhu, formy, převoditelnosti, jmenovité hodnoty a případné údaje o jejich přijetí k obchodování na evropském regulovaném trhu, včetně podrobných pravidel postupu při jejich výměně, jež obsahují alespoň způsob a lhůtu pro předložení listinných akciíakcií zanikající společnosti k výměně, pokud se vyměňují, anebo údaj o tom, že akcieakcie nebudou buď všem nebo některým akcionářům vyměňovány, s uvedením důvodu, je-li tato skutečnost známa v době vyhotovení projektu fúze,
b)
určení, jak budou při fúzi sloučením získány akcieakcie nástupnické společnosti potřebné k výměně za akcieakcie akcionářů zanikající společnosti,
c)
údaj o vlivu fúze sloučením na akcieakcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti, zejména údaj o tom, že jejich akcieakcie nepodléhají výměně, nebo údaj o tom, že se štěpí, že se zvyšuje nebo snižuje jejich jmenovitá hodnota anebo se mění jejich podoba, druh nebo forma, včetně pravidel postupu při jejich výměně nebo předložení k vyznačení změny jmenovité hodnoty, jež obsahují alespoň způsob a lhůtu pro předložení listinných akciíakcií nástupnické společnosti,
d)
práva, jež nástupnická společnost poskytne vlastníkům jednotlivých druhů akciíakcií, opčních listů nebo jiných cenných papírůcenných papírů, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována,
e)
postup pro případ, že akcionářům zúčastněné společnosti vznikne právo odprodat akcieakcie nástupnické společnosti, zejména údaj o lhůtě a způsobu uveřejnění veřejného návrhu smlouvy,
f)
údaje o tom, kolik míst v dozorčí radě nástupnické akciové společnostiakciové společnosti má být obsazeno osobami volenými zaměstnanci nástupnické akciové společnostiakciové společnosti, s uvedením, že tato místa se dočasně neobsazují a budou obsazena až po zápisu fúze do obchodního rejstříku.
(2)
Je-li nástupnická společnost jediným akcionářem zanikající společnosti, neobsahuje projekt fúze sloučením údaje uvedené v odstavci 1 písm. a), b) a e) a v § 70 odst. 1 písm. b) a e).
(3)
Počátek běhu lhůty pro předložení listinných akciíakcií nemůže předcházet dni zápisu fúze sloučením do obchodního rejstříku.
§ 101
(1)
Není-li splacen emisní kurs, je akcionář povinen k jeho splacení i po zápisu fúze do obchodního rejstříku tak, jak k tomu byl zavázán před tímto zápisem, ledaže bude tomuto akcionáři prominuta povinnost splatit nesplacenou část emisního kursu akciíakcií.
(2)
K prominutí povinnosti splatit nesplacenou část emisního kursu akciíakcií při fúzi sloučením u dosavadních akcionářů nástupnické společnosti může dojít, jen dojde-li ke snížení základního kapitálu nástupnické společnosti postupem podle § 110.
(3)
Prominout povinnost splatit nesplacenou část emisního kursu lze pouze v případě, že tak stanoví projekt fúze, jen po zápisu fúze do obchodního rejstříku a budou-li zajištěny pohledávky věřitelů podle tohoto zákona.
(4)
Má-li být akcionáři prominuta povinnost splatit dosud nesplacenou část emisního kursu akciíakcií, nepoužijí se při hlasování na valné hromadě o fúzi ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zákazu výkonu hlasovacích práv v případě, že akcionář je v prodlení se splacením vkladu a má-li mu být prominuto splnění povinnosti.
§ 101a
(1)
Při fúzi se místa v dozorčí radě nástupnické společnosti, která mají být obsazena osobami volenými zaměstnanci nástupnické akciové společnostiakciové společnosti, před zápisem fúze do obchodního rejstříku neobsazují.
(2)
Volba členů dozorčí rady nástupnické společnosti volených zaměstnanci se provede do 90 dnů po zápisu fúze do obchodního rejstříku.
Díl 2
Výměnný poměr akcií a doplatků
§ 102
(1)
Mají-li být akcieakcie potřebné k výměně za akcieakcie zanikající společnosti nebo zanikajících společností získány i jen zčásti nabytím vlastních akciíakcií nástupnickou společností před zápisem fúze do obchodního rejstříku a valná hromada nástupnické společnosti dosud nerozhodla o možnosti nabývat vlastní akcieakcie podle zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, použijí se ustanovení zvláštního zákona o nabývání vlastních akciíakcií akciovou společnostíakciovou společností obdobně.
(2)
V takovém případě obsahuje rozhodnutí valné hromady nástupnické společnosti o fúzi i pravidla pro nabývání vlastních akciíakcií vyžadovaná zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev.
§ 103
Zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti pro akcionáře zanikající společnosti
(1)
Jestliže se má za účelem získání akciíakcií nástupnické společnosti k výměně za akcieakcie zanikající společnosti zvýšit základní kapitál nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti nebo zanikajících společností vydáním nových akciíakcií nástupnické společnosti, musí usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení fúze sloučením obsahovat buď pověření pro představenstvo rozhodnout o zvýšení základního kapitálu vydáním nových akciíakcií v rozsahu nezbytném pro výměnu, nebo určení druhu, podoby, formy, počtu a jmenovité hodnoty akciíakcií, jež budou vydány pro akcionáře zanikající společnosti při zvýšení základního kapitálu ze jmění zanikající společnosti.
(2)
Rozhodnutí představenstva nástupnické společnosti o zvýšení základního kapitálu vydáním nových akciíakcií vydané na základě pověření valné hromady podle odstavce 1 musí obsahovat určení druhu, podoby, formy, počtu a jmenovité hodnoty akciíakcií, jež budou pro akcionáře zanikající společnosti nebo zanikajících společností vydány, a musí o něm být pořízen notářský zápis.
§ 104
Na zvýšení základního kapitálu ze jmění zanikající společnosti pro akcionáře zanikající společnosti se při fúzi sloučením nepoužijí ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zvýšení základního kapitálu. Ustanovení § 99b o vyloučení povinnosti doplácet do výše reálné hodnoty předmětu nepeněžitého vkladu se použije obdobně.
§ 105
Pro akcionáře zanikající společnosti lze vydat při fúzi pouze tolik akciíakcií, součet jejichž jmenovitých hodnot nepřesahuje částku ocenění jmění této společnosti vyplývající z posudku znalce pro ocenění jmění.
§ 106
Doplatek nesmí překročit 10 % jmenovité hodnoty akciíakcií, jež mají být vyměněny za akcieakcie zanikající společnosti nebo zanikajících společností.
§ 107
(1)
Mají-li se v důsledku fúze vyplatit akcionářům doplatky, pověří společnost, jejímž akcionářům má být doplatek vyplacen, vyplacením doplatků třetí osobu (dále jen „pověřená osoba“). Pověřenou osobou může být pouze
a)
bankabanka,
b)
spořitelní a úvěrní družstvo,
c)
obchodník s cennými papírycennými papíry, nebo
d)
zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v písmenech a) až c).
(2)
Zúčastněná společnost poskytne peněžní prostředky v potřebné výši pověřené osobě ještě před zápisem fúze do obchodního rejstříku. Zúčastněná společnost není oprávněna s těmito prostředky disponovat.
(3)
Pověřená osoba vrátí nevyplacené peněžní prostředky spolu s úrokem nástupnické společnosti bez zbytečného odkladu poté, co uplynula lhůta pro výplatu doplatků stanovená v projektu fúze.
(4)
Poskytnuté peněžní prostředky nejsou součástí majetkové podstaty pověřené osoby, pokud dojde k jejímu úpadku podle insolvenčního zákona nebo nastane obdobná situace podle právního řádu jiného členského státu než České republiky.
Díl 3
Vliv fúze sloučením na dosavadní akcie emitované nástupnickou společností
§ 108
Jestliže se budou štěpit akcieakcie akcionářů nástupnické společnosti nebo se bude měnit jejich podoba, druh nebo forma, použijí se obdobně ustanovení zvláštního zákona o štěpení akciíakcií, o změně podoby, druhu nebo formy akciíakcií, není-li dále stanoveno něco jiného.
§ 109
Zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti z jejích vlastních zdrojů pro dosavadní akcionáře nástupnické společnosti
(1)
Jako součást fúze sloučením lze vždy zvýšit dosavadní základní kapitál nástupnické společnosti i z vlastních zdrojů zjištěných z její poslední řádné, mimořádné, konečné nebo mezitímní účetní závěrky sestavené před vyhotovením projektu fúze. Na tomto zvýšení základního kapitálu se podílejí pouze dosavadní akcionáři nástupnické společnosti.
(2)
Při zvýšení základního kapitálu podle odstavce 1 se použijí ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů, při němž dochází ke zvýšení jmenovité hodnoty akciíakcií.
(3)
Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o náležitostech pozvánky na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů, o obsahu usnesení valné hromady a o zápisu usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu a zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku se nepoužijí.
§ 109a
Zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti pro dosavadní akcionáře nástupnické společnosti
(1)
Základní kapitál nástupnické společnosti lze při fúzi sloučením zvýšit pro dosavadní akcionáře nástupnické společnosti i zvýšením jmenovité hodnoty jejich akciíakcií ze jmění zanikající společnosti nebo společností, i když nedochází k výměně akciíakcií, pokud nedochází ke změnám v osobách akcionářů nástupnické společnosti.
(2)
Částka zvýšení základního kapitálu podle odstavce 1 nesmí být vyšší než částka ocenění jmění zanikající společnosti zjištěná z posudku znalce nebo součet těchto částek, účastní-li se fúze více zanikajících společností.
(3)
Částka zvýšení základního kapitálu podle odstavce 2 se rozdělí mezi dosavadní akcionáře nástupnické společnosti v poměru jmenovitých hodnot jejich akciíakcií v zanikající společnosti. Nejsou-li akcionáři zanikající společnosti současně akcionáři nástupnické společnosti, rozdělí se částka zvýšení základního kapitálu podle odstavce 2 mezi dosavadní akcionáře nástupnické společnosti v poměru jmenovité hodnoty jejich akciíakcií na nástupnické společnosti.
(4)
Na zvýšení základního kapitálu ze jmění zanikající společnosti pro dosavadní akcionáře nástupnické společnosti při fúzi sloučením se nepoužijí ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zvýšení základního kapitálu. Ustanovení § 99b o vyloučení povinnosti doplácet do výše reálné hodnoty předmětu nepeněžitého vkladu se použije obdobně.
§ 110
Snížení základního kapitálu nástupnické společnosti snížením jmenovité hodnoty dosavadních akcií
(1)
Jako součást fúze sloučením lze vždy i snížit dosavadní základní kapitál nástupnické společnosti snížením jmenovité hodnoty akciíakcií, jež vlastní dosavadní akcionáři nástupnické společnosti.
(2)
Jestliže se snižuje jmenovitá hodnota akciíakcií dosavadních akcionářů nástupnické společnosti, použijí se ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o snížení základního kapitálu, při němž dochází ke snížení jmenovité hodnoty akciíakcií.
(3)
Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o obsahu pozvánky na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání při snížení základního kapitálu, o obsahu usnesení valné hromady, o zápisu usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu a zápisu snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku a o ochraně věřitelů při snížení základního kapitálu se nepoužijí; ustanovení § 35 až 39 tím nejsou dotčena.
(4)
Částka snížení základního kapitálu nesmí být vyplacena před zápisem fúze do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů všech zúčastněných společností podle tohoto zákona. Totéž platí pro uzavření dohody o prominutí povinnosti splatit dosud nesplacenou část emisního kursu akciíakcií.
§ 111
Kombinované zvýšení a snížení základního kapitálu nástupnické společnosti
(1)
Při fúzi sloučením může být základní kapitál nástupnické společnosti zvýšen současně jak postupem podle § 103 nebo 109a, tak podle § 109.
(2)
Při fúzi sloučením může dojít k souběžnému zvýšení základního kapitálu podle § 103, 109 nebo 109a a ke snížení základního kapitálu podle § 110. Při tomto postupu může být dosavadní základní kapitál nástupnické společnosti snížen i pod částku stanovenou zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, bude-li současně zvýšen tak, aby v době zápisu fúze do obchodního rejstříku dosáhl alespoň částky stanovené zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev.
Díl 4
Znalec pro fúzi
§ 112
Projekt fúze přezkoumá za každou ze zúčastněných akciových společnostíakciových společností znalec pro fúzi jmenovaný pro tu kterou zúčastněnou společnost nebo znalec pro fúzi jmenovaný pro všechny zúčastněné společnosti, a to na základě společné žádosti těchto zúčastněných společností.
§ 113
(1)
Znalec pro fúzi zpracuje o výsledku přezkoumání písemnou zprávu o přezkoumání projektu fúze (dále jen „znalecká zpráva o fúzi“) pro akcionáře každé ze zúčastněných společností, pro které byl jmenován.
(2)
Byl-li znalec pro fúzi jmenován pro všechny zúčastněné společnosti, zpracuje společnou znaleckou zprávu pro všechny zúčastněné společnosti.
(3)
Znalecká zpráva o fúzi je znaleckým posudkem podle zákona upravujícího činnost znalců.
§ 114
Znalecká zpráva o fúzi musí obsahovat kromě náležitostí vyžadovaných zvláštním zákonem též
a)
stanovisko znalce pro fúzi k tomu, zda výměnný poměr akciíakcií s případnými doplatky je vhodný a odůvodněný,
b)
údaj, podle jaké metody nebo jakých metod byl stanoven výměnný poměr akciíakcií,
c)
vyjádření, zda tato metoda nebo tyto metody jsou pro daný případ přiměřené,
d)
údaj, jakých výměnných poměrů by se dosáhlo při použití každé z metod, jestliže bylo použito více metod; současně se uvede stanovisko k tomu, jaká váha byla přiznána jednotlivým metodám při stanovení výměnného poměru,
e)
zda a jaké zvláštní obtíže se vyskytly při oceňování.
§ 115
(1)
Znalec pro fúzi má právo vyžadovat od zúčastněných společností, je ovládajících a jimi ovládaných osob všechny informace a písemnosti, jež jsou potřebné ke zpracování znalecké zprávy o fúzi, a má právo provádět u těchto osob potřebná šetření.
(2)
Ve znalecké zprávě o fúzi nelze uvádět informace, pokud
a)
by uvedení těchto informací mohlo způsobit značnou újmu některé ze zúčastněných akciových společnostíakciových společností nebo jí ovládající nebo jí ovládané osobě,
b)
tyto informace tvoří předmět obchodního tajemství některé ze zúčastněných akciových společnostíakciových společností nebo ovládající nebo jí ovládané osobě, nebo
c)
se jedná o utajovanou informaciutajovanou informaci podle zvláštního zákona.
(3)
Jestliže se ve znalecké zprávě o fúzi údaje uvedené v odstavci 2 neuvádí, zpráva musí obsahovat sdělení, proč se tyto údaje neuvádějí.
§ 116
(1)
Znalec pro fúzi předá znaleckou zprávu o fúzi představenstvům všech zúčastněných společností.
(2)
Znalecké zprávy o fúzi musí být k nahlédnutí akcionářům přítomným na valné hromadě, jež bude rozhodovat o schválení fúze.
§ 117
Znalecká zpráva nebo znalecké zprávy o fúzi se nevyžadují, jestliže s tím souhlasili všichni akcionáři všech zúčastněných společností nebo jestliže se společnost slučuje se svým jediným akcionářem.
Díl 5
Informace o projektu fúze
§ 118
Oznámení podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo informace uveřejněné podle § 33a musí dále obsahovat alespoň
a)
upozornění pro akcionáře na jejich práva podle § 119 nebo 119a,
b)
nemá-li se konat valná hromada jedné nebo více zúčastněných společností, upozornění pro akcionáře těchto zúčastněných společností na jejich práva podle § 131, popřípadě
c)
upozornění pro akcionáře zanikající společnosti na závazek nástupnické společnosti odkoupit akcieakcie podle § 144 odst. 1 nebo § 145.
§ 119
(1)
V sídle každé ze zúčastněných akciových společnostíakciových společností musí být k nahlédnutí pro akcionáře alespoň 1 měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady, jež má rozhodnout o schválení fúze,
a)
projekt fúze,
b)
účetní závěrky všech zúčastněných společností za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněná společnost po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, měla-li zúčastněná akciová společnostakciová společnost právního předchůdce, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření,
c)
konečné účetní závěrky všech zúčastněných akciových společnostíakciových společností, zahajovací rozvaha nástupnické akciové společnostiakciové společnosti, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření,
d)
mezitímní účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření, anebo pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud se vyžadují,
e)
společná zpráva o fúzi nebo všechny zprávy o fúzi všech zúčastněných společností, pokud se vyžadují,
f)
znalecká zpráva o fúzi nebo všechny znalecké zprávy o fúzi všech zúčastněných společností, pokud se vyžadují, a
g)
posudek znalce pro ocenění jmění, pokud se vyžaduje a není-li součástí znalecké zprávy o fúzi.
(2)
Společnost vydá každému akcionáři, který o to požádá, bez zbytečného odkladu bezplatně opis nebo výpis z listin uvedených v odstavci 1 písm. a) až f), pokud se vyžadují.
(3)
Pokud akcionář souhlasil s tím, že zúčastněná společnost bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin zasílány elektronicky. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle akcionáře.
§ 119a
(1)
Zúčastněná společnost není povinna zpřístupnit dokumenty uvedené v § 119 odst. 1 ve svém sídle, pokud je uveřejní po dobu alespoň 1 měsíce před stanoveným dnem konání valné hromady, jež má rozhodnout o schválení fúze, až do doby 1 měsíce po jejím konání na internetové stránce. Ustanovení § 33b o zabezpečení internetových stránek se použije obdobně.
(2)
Ustanovení § 119 odst. 2 a 3 se nepoužije, jestliže internetová stránka umožňuje akcionářům po celou dobu uvedenou v odstavci 1 stažení a vytištění dokumentů uvedených v § 119 odst. 1.
(3)
Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k souvislému přerušení přístupu na internetovou stránku po dobu delší než 24 hodin, je zúčastněná společnost povinna plnit povinnosti uvedené v § 119 s tím, že doba pro jejich plnění běží okamžikem uplynutí doby 24 hodin.
§ 120
(1)
Jestliže se nemá konat valná hromada nástupnické akciové společnostiakciové společnosti podle § 129, je rozhodný z hlediska lhůt pro splnění povinností podle § 118, 119 nebo 119a nástupnickou společností den, na nějž je svolána valná hromada zanikající společnosti. Mají-li se konat valné hromady zanikajících společností v různých dnech, je rozhodným den, na nějž je svolána prvá z těchto valných hromad.
(2)
Nemá-li se konat valná hromada žádné ze zúčastněných společností podle § 132, je rozhodný z hlediska lhůt pro splnění povinností podle § 118, 119 nebo 119a všemi zúčastněnými společnostmi den, v němž má být podán návrh na zápis fúze do obchodního rejstříku.
Díl 6
Schválení fúze
§ 121
(1)
V pozvánce na valnou hromadu nebo v oznámení o svolání valné hromady, která má schvalovat fúzi, musí být akcionáři upozorněni na jejich práva podle § 119 nebo 119a a pozvánka nebo oznámení musí obsahovat i vybrané údaje z účetní závěrky, jestliže má být valnou hromadou schválena.
(2)
V pozvánce na valnou hromadu nebo v oznámení o svolání valné hromady nástupnické společnosti, která má schvalovat fúzi sloučením, se dále uvedou i údaje o vlivu fúze sloučením na akcieakcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti, zejména o tom, že akcieakcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti nepodléhají výměně nebo že se štěpí, že se zvyšuje nebo snižuje jejich jmenovitá hodnota s uvedením celkové částky, o niž se zvýší nebo sníží jmenovitá hodnota všech akciíakcií dosavadních akcionářů nástupnické společnosti, anebo že se změní jejich podoba, druh nebo forma.
(3)
Pokud dochází ke zvýšení nebo snížení základního kapitálu nástupnické společnosti podle tohoto zákona, obsahuje pozvánka na valnou hromadu všech zúčastněných společností nebo oznámení o jejím konání i údaj o tom, pro akcionáře jakých zúčastněných společností je základní kapitál zvyšován nebo snižován, zda se jedná o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů nástupnické společnosti nebo ze jmění zanikající společnosti, zda dochází ke kombinovanému zvýšení základního kapitálu nebo ke kombinaci zvýšení a snížení základního kapitálu.
§ 122
(1)
Na valné hromadě musí být akcionářům volně přístupné k nahlédnutí listiny uvedené v § 119 odst. 1, pokud se vyžadují.
(2)
Představenstvo na začátku valné hromady objasní akcionářům projekt fúze.
(3)
Představenstvo zúčastněné společnosti seznámí před hlasováním o schválení fúze akcionáře se znaleckou zprávou o fúzi, pokud se vyžaduje, a se všemi podstatnými změnami týkajícími se jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu fúze do dne konání valné hromady, která rozhoduje o fúzi, ve všech zúčastněných společnostech. Správnost oznámení o změnách týkajících se jmění musí být potvrzena auditorem, pokud podléhá společnost povinnému auditu, nebo znalcem, který prováděl ocenění jmění.
(4)
Představenstvo zúčastněné společnosti informuje o změnách jmění podle odstavce 3 představenstva ostatních zúčastněných společností tak, aby mohla informovat své příslušné valné hromady.
(5)
Seznámení se změnami jmění podle odstavců 3 a 4 se nevyžaduje, jestliže s tím předem souhlasili všichni akcionáři všech zúčastněných společností.
§ 123
Usnesení valné hromady zanikající společnosti o schválení fúze sloučením musí obsahovat schválení
a)
projektu fúze sloučením a
b)
konečné účetní závěrky zanikající společnosti a zahajovací rozvahy nástupnické společnosti, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, popřípadě mezitímní účetní závěrky zanikající společnosti.
§ 124
Usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení fúze sloučením musí obsahovat
a)
schválení projektu fúze sloučením,
b)
schválení konečné účetní závěrky a zahajovací rozvahy, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, popřípadě mezitímní účetní závěrky, a
c)
rozhodnutí o vydání nových akciíakcií, popřípadě pověření představenstva k vydání nových akciíakcií nebo o možnosti nabýt vlastní akcieakcie, je-li to třeba k výměně akciíakcií zanikající společnosti za akcieakcie nástupnické společnosti podle § 103.
§ 125
Jestliže budou akcieakcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti vyměňovány za akcieakcie o vyšší jmenovité hodnotě podle § 109, musí usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení fúze sloučením obsahovat též
a)
částku zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů nástupnické společnosti a
b)
označení vlastního zdroje nebo zdrojů nástupnické společnosti z poslední řádné účetní závěrky, mimořádné účetní závěrky, konečné účetní závěrky nebo mezitímní závěrky sestavené před vyhotovením projektu fúze, z něhož bude základní kapitál zvyšován, v členění podle struktury vlastního kapitálu v účetní závěrce.
§ 125a
Jestliže budou akcieakcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti vyměňovány za akcieakcie o vyšší jmenovité hodnotě podle § 109a, musí usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení fúze sloučením obsahovat též určení částky zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti nebo zanikajících společností.
§ 126
Budou-li akcieakcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti vyměňovány za akcieakcie o nižší jmenovité hodnotě podle § 110, musí usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení fúze sloučením obsahovat též
a)
částku, o niž se snižuje jmenovitá hodnota dosavadní akcieakcie nástupnické společnosti,
b)
částku, o niž se snižuje dosavadní základní kapitál nástupnické společnosti, a
c)
mají-li být akcieakcie nástupnické společnosti přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, souhlas s podáním žádosti o jejich přijetí k obchodování na evropském regulovaném trhu.
§ 127
Mají-li být akcieakcie nástupnické společnosti po zápisu fúze sloučením do obchodního rejstříku přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, musí usnesení valných hromad všech zúčastněných společností obsahovat souhlas s podáním žádosti o jejich přijetí k obchodování na evropském regulovaném trhu; to neplatí, byly-li akcieakcie nástupnické společnosti přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu.
§ 128
Usnesení valných hromad všech zanikajících společností o schválení fúze splynutím musí obsahovat
a)
schválení projektu fúze splynutím,
b)
schválení konečné účetní závěrky zanikající společnosti a zahajovací rozvahy nástupnické společnosti, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, popřípadě mezitímní účetní závěrky zanikající společnosti, pokud dosud nebyla schválena, a
c)
mají-li být akcieakcie nástupnické společnosti přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, souhlas s podáním žádosti o jejich přijetí k obchodování na evropském regulovaném trhu.
§ 129
Jestliže se nevyměňují dosavadním akcionářům nástupnické akciové společnostiakciové společnosti akcieakcie, nevyžaduje se u nástupnické společnosti schválení fúze sloučením podle tohoto zákona, jestliže
a)
byla splněna povinnost podle § 33 nebo 33a a § 120 odst. 1,
b)
všichni akcionáři nástupnické společnosti mohli uplatnit práva podle § 119 nebo 119a a
c)
nástupnická společnost je vlastníkem alespoň 90 % akciíakcií zanikající společnosti s hlasovacími právy.
§ 130
Pokud nebyla dosud schválena poslední řádná nebo mimořádná účetní závěrka jakékoliv zúčastněné společnosti, popřípadě mezitímní účetní závěrka, pokud se vyžaduje, anebo její konečná účetní závěrka valnou hromadou nebo jediným akcionářem této zúčastněné společnosti před zápisem fúze do obchodního rejstříku, schvaluje tyto účetní závěrky valná hromada nebo jediný akcionář nástupnické společnosti po zápisu fúze do obchodního rejstříku. Schválení zahajovací rozvahy se v tomto případě nevyžaduje.
§ 131
(1)
Dosavadní akcionář nebo akcionáři nástupnické společnosti, kteří jsou vlastníky akciíakcií, jejichž celková jmenovitá hodnota dosahuje alespoň 5 % upsaného základního kapitálu nástupnické společnosti před fúzí sloučením, mají právo požádat představenstvo nástupnické společnosti o svolání valné hromady za účelem schválení fúze sloučením do 1 měsíce ode dne, v němž byly zveřejněny údaje podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo uveřejněny podle § 33a a 118. Jestliže společnost vydala prioritní akcieakcie bez hlasovacího práva, snižuje se o jmenovitou hodnotu těchto akciíakcií výše základního kapitálu pro účely výpočtu podle věty první.
(2)
Stanovy mohou přiznat právo vyžadovat svolání valné hromady i při nižší jmenovité hodnotě akciíakcií.
§ 132
(1)
Je-li nástupnická společnost vlastníkem všech akciíakcií opravňujících hlasovat o projektu fúze zanikající společnosti, nevyžaduje se schválení fúze podle tohoto zákona, jestliže
a)
byla splněna povinnost podle § 33 nebo 33a a § 120 odst. 2 a
b)
všichni akcionáři nástupnické společnosti mohli uplatnit práva podle § 119 nebo 119a.
(2)
Ustanovení § 130 a 131 se použije pro nástupnické i zanikající společnosti.
§ 133
zrušen
Díl 7
Výměna akcií
Oddíl 1
Základní ustanovení
§ 134
Nástupnická společnost nevymění při fúzi akcieakcie zanikající společnosti za své akcieakcie, jsou-li tyto akcieakcie v době zápisu fúze do obchodního rejstříku
a)
v jejím majetku,
b)
v majetku jakékoliv zanikající společnosti, nebo
c)
v držení třetí osoby, jež je drží svým jménem, avšak na účet některé ze zúčastněných společností.
§ 135
Nástupnická společnost nevymění akcieakcie zaniklé společnosti za své akcieakcie, jestliže se tytéž osoby podílejí ve stejném poměru jak na nástupnické společnosti, tak na zanikající společnosti, ledaže by to bylo v rozporu se zákazem prominout splacení emisního kursu akciíakcií, a stanoví tak projekt fúze. Při tomto postupu lze zvýšit jmenovitou hodnotu dosavadních akciíakcií nástupnické společnosti postupem podle § 109a.
§ 136
Má-li nástupnická společnost vlastní akcieakcie ve svém majetku nebo je svým jménem na účet nástupnické společnosti drží třetí osoba anebo by na ni měly přejít v důsledku fúze, může nástupnická společnost použít tyto akcieakcie k výměně za akcieakcie zaniklé společnosti.
§ 137
(1)
Výměna akciíakcií stejné podoby se provede ve lhůtě 2 měsíců ode dne zápisu fúze do obchodního rejstříku.
(2)
Jestliže vyměněné akcieakcie mají mít jinou podobu než vyměňované akcieakcie, použijí se ustanovení zvláštního zákona o změně podoby cenného papírucenného papíru obdobně.
Oddíl 2
Zvláštní ustanovení o výměně listinných akcií
§ 138
Mají-li být v souvislosti s fúzí vyměněny nástupnickou společností listinné akcieakcie, přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu, pověří všechny zúčastněné společnosti, jejichž akcieakcie se vyměňují, obstaráním výměny obchodníka s cennými papírycennými papíry nebo zahraniční osobu, která má sídlo v členském státě a jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti obchodníka s cennými papírycennými papíry.
§ 139
(1)
Akcionáři jsou povinni předložit dosavadní listinné akcieakcie a zatímní listy ve lhůtě a způsobem určeným v projektu fúze.
(2)
Projekt fúze musí obsahovat upozornění pro akcionáře na možnost, že akcieakcie a zatímní listy nepředložené ve stanovené lhůtě mohou být prohlášeny za neplatné bez poskytnutí dodatečné lhůty k předložení akciíakcií, nemusí-li být poskytnuta.
§ 140
(1)
Jestliže jsou akcionáři v prodlení s předložením dosavadních listinných akciíakcií a zatímních listů, i když projekt fúze obsahoval upozornění na možnost neposkytnout dodatečnou lhůtu, může je nástupnická společnost přesto vyzvat, uzná-li to za potřebné a je-li takové jednání v zájmu společnosti, způsobem určeným zákonem a stanovami nástupnické společnosti pro svolání valné hromady, aby listinné akcieakcie a zatímní listy předložili v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jim k tomuto účelu určí, s poučením, že jinak bude postupováno podle § 141.
(2)
Nebude-li projekt fúze obsahovat upozornění na možnost neposkytnout dodatečnou lhůtu k předložení listinných akciíakcií nebo zatímních listů, vyzve nástupnická společnost akcionáře, kteří jsou v prodlení, způsobem určeným zákonem a stanovami nástupnické společnosti pro svolání valné hromady, aby listinné akcieakcie a zatímní listy předložili v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jim k tomuto účelu určí, s poučením, že jinak bude postupováno podle § 141.
§ 141
(1)
Nástupnická společnost prohlásí za neplatné dosavadní listinné akcieakcie a zatímní listy, které nebyly vráceny ve lhůtě podle § 139. Byla-li stanovena dodatečná přiměřená lhůta k vrácení podle § 140, prohlásí nástupnická společnost nevrácené listinné akcieakcie a zatímní listy za neplatné až po marném uplynutí této lhůty. Za neplatné nelze prohlásit akcieakcie, které byly vráceny opožděně, ale před tím, než je nástupnická společnost za neplatné prohlásila.
(2)
Prohlášení akciíakcií a zatímních listů za neplatné oznámí nástupnická společnost akcionářům, jejichž listinné akcieakcie a zatímní listy byly prohlášeny za neplatné (dále jen „dotčené osoby“), způsobem určeným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady nástupnické společnosti a prohlášení listinných akciíakcií a zatímních listů za neplatné bez zbytečného odkladu zveřejní.
(3)
AkcieAkcie a zatímní listy určené k výměně prodá nástupnická společnost prostřednictvím obchodníka s cennými papírycennými papíry nebo zahraniční osoby, která má sídlo v členském státě a jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti obchodníka s cennými papírycennými papíry, bez zbytečného odkladu po zveřejnění prohlášení listinných akciíakcií a zatímních listů za neplatné na účet dotčené osoby na evropském regulovaném trhu, pokud jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, nebo ve veřejné dražbě. Místo, dobu a předmět dražby zveřejní nástupnická společnost nejméně 2 týdny před jejím konáním.
(4)
Výtěžek z prodeje listinných akciíakcií a zatímních listů po započtení pohledávek nástupnické společnosti proti dotčené osobě vzniklých v souvislosti s prohlášením akciíakcií a zatímních listů za neplatné a prodejem akciíakcií a zatímních listů vyplatí nástupnická společnost bez zbytečného odkladu dotčené osobě.
§ 142
Vrácené listinné akcieakcie a zatímní listy společnost bez zbytečného odkladu po jejich vrácení zničí.
Oddíl 3
Zvláštní ustanovení o výměně zaknihovaných akcií
§ 143
(1)
Jestliže mají být v souvislosti s fúzí nástupnickou společností vydány zaknihované akcieakcie za zaknihované akcieakcie nebo se mají změnit údaje o zaknihovaných akciíchakciích, nástupnická společnost požádá centrálního depozitáře cenných papírůcenných papírů o vydání zaknihovaných akciíakcií nebo jej informuje o požadované změně údajů před zápisem fúze do obchodního rejstříku.
(2)
Vydání zaknihovaných akciíakcií nebo provedení změn údajů v centrální evidenci cenných papírůcenných papírů zabezpečí nástupnická společnost tak, aby k tomu došlo ve lhůtě 15 dnů po zápisu fúze do obchodního rejstříku.
§ 144
(1)
Jestliže je nástupnická společnost vlastníkem alespoň 90 % akciíakcií zanikající společnosti s hlasovacími právy, může projekt fúze sloučením obsahovat závazek nástupnické společnosti odkoupit akcieakcie, jež byly vyměněny za ostatní akcieakcie této zanikající společnosti.
(2)
Jestliže projekt fúze sloučením obsahuje závazek nástupnické společnosti k odkupu akciíakcií podle odstavce 1, nevyžaduje se pořízení zprávy o fúzi ani znalecké zprávy o fúzi a nepoužije se ustanovení § 118 odst. 1 písm. a), § 119 ani § 119a.
Oddíl 2
Povinný odkup
§ 145
(1)
Jestliže se v důsledku fúze změní právní postavení akcionářů některé ze zúčastněných společností tak, že dojde k výměně akciíakcií za akcieakcie jiného druhu, ke změně práv spojených s určitým druhem akciíakcií, kterými se zhoršuje právní postavení akcionáře oproti stavu před zápisem fúze do obchodního rejstříku, k výměně akciíakcií přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu za akcieakcie, které nejsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, nebo k výměně akciíakcií, jejichž převoditelnost není omezena, za akcieakcie s omezenou převoditelností, musí projekt fúze obsahovat závazek nástupnické společnosti odkoupit vyměněné akcieakcie od osoby, která
a)
byla oprávněna vykonávat hlasovací právo na valné hromadě zúčastněné společnosti, která schválila fúzi,
b)
se zúčastnila valné hromady a
c)
hlasovala proti schválení fúze.
(2)
Povinnost nástupnické společnosti odkoupit akcieakcie se vztahuje pouze na akcieakcie nástupnické společnosti, které byly vyměněny za akcieakcie, s nimiž bylo hlasováno proti schválení fúze.
Oddíl 3
Společná pravidla o odkupu
§ 146
(1)
Jestliže projekt fúze obsahuje závazek nástupnické společnosti odkoupit akcieakcie, je nástupnická společnost povinna učinit oprávněným akcionářům veřejný návrh smlouvy nejpozději do 2 týdnů ode dne, kdy se zápis fúze do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám.
(2)
Ustanovení zvláštních zákonů o veřejném návrhu smlouvy o koupi nebo směně účastnických cenných papírůcenných papírů a o nabídkách převzetí se zde nepoužijí.
§ 147
Veřejný návrh smlouvy musí obsahovat alespoň
a)
firmu, sídlo a identifikační číslo nástupnické společnosti,
b)
označení akciíakcií, na něž se veřejný návrh smlouvy vztahuje, jejich druhu, formy, podoby, popřípadě jmenovité hodnoty a jejich označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírůcenných papírů (ISIN), pokud je přiděleno,
c)
cenu za jednu akciiakcii, přičemž cena musí být pro všechny adresáty u stejné akcieakcie stejná,
d)
způsob oznámení o přijetí veřejného návrhu smlouvy nebo označení evropského regulovaného trhu, na němž musí být smlouva uzavřena,
e)
dobu závaznosti veřejného návrhu smlouvy, která nesmí být kratší než 4 týdny a delší než 10 týdnů ode dne jeho uveřejnění,
f)
postup při převodu akciíakcií a podmínky placení ceny.
§ 148
(1)
Veřejný návrh smlouvy se uveřejňuje způsobem, kterým se podle zákona a stanov společnosti svolává její valná hromada, a způsobem, kterým se svolávala valná hromada zanikající společnosti.
(2)
Veřejný návrh smlouvy je po zveřejnění neodvolatelný a nezměnitelný; to neplatí, pokud nástupnická společnost zvýšila nabídku kupní ceny. Tím dochází ke zvýšení kupní ceny i ve smlouvách, které již byly na základě takového veřejného návrhu smlouvy uzavřeny.
§ 149
(1)
Smlouva na základě veřejného návrhu smlouvy, jež je uzavírána na evropském regulovaném trhu, se uzavírá podle pravidel stanovených organizátorem regulovaného trhu.
(2)
Smlouva na základě veřejného návrhu smlouvy, která není uzavírána na evropském regulovaném trhu, je uzavřena doručením písemného oznámení akcionáře o přijetí veřejného návrhu smlouvy nástupnické společnosti způsobem v něm uvedeným. Nástupnická společnost je povinna písemně potvrdit akcionáři, že smlouva byla uzavřena.
(3)
Akcionář je oprávněn přijetí návrhu smlouvy odvolat do doby, než dojde k uzavření smlouvy. Akcionář není oprávněn návrh měnit.
§ 150
(1)
Nástupnická společnost je povinna nejpozději do 1 měsíce ode dne následujícího po dni uplynutí závaznosti veřejného návrhu smlouvy převzít listinné akcieakcie nebo zabezpečit převod vlastnického práva k zaknihovaným akciímakciím.
(2)
Nástupnická společnost je povinna akcieakcie koupit za cenu přiměřenou reálné hodnotě akciíakcií. Přiměřenost ceny musí být doložena posudkem znalce.
(3)
Kupní cena je splatná při převodu akciíakcií, nejpozději však do 1 měsíce od uplynutí doby závaznosti veřejného návrhu smlouvy.
(4)
Nebude-li kupní cena přiměřená reálné hodnotě akciíakcií, je smlouva platná a kterýkoliv z akcionářů, který přijal veřejný návrh smlouvy, je oprávněn požadovat doplatek kupní ceny. Ustanovení § 46 odst. 2 a § 47 se na přechod práva na doplacení kupní ceny a na jeho uplatnění použijí obdobně.
§ 151
(1)
Je-li nástupnická společnost v prodlení s veřejným návrhem smlouvy, může akcionář, jemuž měl být veřejný návrh smlouvy určen, učinit společnosti písemný návrh na uzavření smlouvy o koupi akciíakcií, jež by mohl prodat na základě veřejného návrhu smlouvy, a to za přiměřenou cenu. Akcionář není povinen dokládat přiměřenost ceny posudkem znalce.
(2)
Jestliže nástupnická společnost nepřijme návrh smlouvy podle odstavce 1 do 15 dnů od doručení písemného návrhu smlouvy, je akcionář oprávněn domáhat se uzavření smlouvy u soudu nebo může požadovat náhradu škody způsobené mu porušením závazku uzavřít smlouvu. Může rovněž požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů.
§ 151a
Při odkupu akciíakcií podle § 146 až 150 se nepoužijí ustanovení stanov o omezení převoditelnosti akciíakcií na jméno.
Díl 9
Zvláštní ustanovení o zakládání nástupnické akciové společnosti při fúzi splynutím
§ 152
Při fúzi splynutím se zakladatelská smlouva nástupnické akciové společnostiakciové společnosti nepořizuje.
§ 153
zrušen
HLAVA VII
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O FÚZI AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI SE SPOLEČNOSTÍ S RUČENÍM OMEZENÝM
Díl 1
Obecná ustanovení
§ 154
Společnost s ručením omezeným se může zúčastnit fúze s akciovou společnostíakciovou společností. Nástupnická společnost při fúzi společností s ručením omezeným nebo akciových společnostíakciových společností může mít kteroukoliv z těchto forem, byť jde o fúzi sloučením nebo fúzují-li společnosti téže formy. Ustanovení tohoto zákona o změně právní formy se nepoužijí.
§ 155
(1)
Projekt fúze společnosti s ručením omezeným s akciovou společnostíakciovou společností při určení výměnného poměru obsahuje údaje o tom,
a)
kolik akciíakcií určité podoby, druhu, formy a jmenovité hodnoty obdrží společník zanikající společnosti s ručením omezeným výměnou za svůj obchodní podíl s tím, že výše doplatku nesmí překročit 10 % výše jmenovité hodnoty akciíakcií, jež mají být vyměněny za obchodní podíl zanikající společnosti, nebo
b)
jaká bude výše vkladu a výše obchodního podílu, který obdrží akcionář zanikající akciové společnostiakciové společnosti výměnou za své akcieakcie s tím, že výše doplatku nesmí překročit 10 % základního kapitálu při fúzi splynutím nebo 10 % z částky zvýšení základního kapitálu ze jmění zanikající nebo zanikajících společností podle § 89 písm. a) nebo b) při fúzi sloučením.
(2)
Projekt fúze zúčastněných společností s ručením omezeným v případě, že nástupnická společnost bude mít formu akciové společnostiakciové společnosti, obsahuje při určení výměnného poměru, kolik akciíakcií určité podoby, druhu, formy a jmenovité hodnoty obdrží společník každé zúčastněné společnosti s ručením omezeným výměnou za svůj obchodní podíl s tím, že výše doplatku nesmí překročit 10 % výše jmenovité hodnoty akciíakcií, jež mají být vyměněny za obchodní podíly každé ze zúčastněných společností.
(3)
Projekt fúze zúčastněných akciových společnostíakciových společností v případě, že nástupnická společnost bude mít právní formu společnosti s ručením omezeným, obsahuje při určení výměnného poměru údaje o tom, jaká bude výše vkladu a výše obchodního podílu, který obdrží akcionář zanikající akciové společnostiakciové společnosti výměnou za své akcieakcie s tím, že výše doplatku nesmí překročit 10 % základního kapitálu při fúzi splynutím nebo 10 % z částky zvýšení základního kapitálu ze jmění zanikající nebo zanikajících společností podle § 89 písm. a) nebo b) při fúzi sloučením. V tomto případě podléhají výměně i akcieakcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti.
(4)
Je-li zanikající společností akciová společnostakciová společnost a nástupnickou společností společnost s ručením omezeným, obsahuje projekt fúze i výši náhrady pro vlastníky vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů a opčních listů s pravidly pro její výplatu, byly-li vydány. Náhradu nelze vyplatit před zápisem fúze do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů podle tohoto zákona. Ustanovení § 380 a 381 o vyměnitelných a prioritních dluhopisech se použijí obdobně.
(5)
Nebyl-li splacen vklad nebo emisní kurs akciíakcií, uvede se tato skutečnost v projektu fúze.
(6)
Pro výměnu obchodních podílů za akcieakcie a pro výměnu akciíakcií za obchodní podíly se ustanovení § 97 až 99b a § 134 až 143 použijí obdobně.
§ 156
Fúze společnosti s ručením omezeným s akciovou společnostíakciovou společností anebo fúze, při níž dojde ke změně právní formy nástupnické společnosti s ručením omezeným na akciovou společnostakciovou společnost při fúzi sloučením, musí být schválena všemi společníky zúčastněné společnosti s ručením omezeným.
§ 157
Jestliže je nástupnickou společností společnost s ručením omezeným a v zanikající nebo nástupnické společnosti s ručením omezeným nebyly dosud plně splaceny všechny vklady, vyžaduje se ke schválení fúze souhlas všech společníků zúčastněných společností.
§ 158
(1)
Dochází-li k fúzi sloučením akciových společnostíakciových společností a nástupnická společnost má mít formu společnosti s ručením omezeným nebo k fúzi sloučením společností s ručením omezeným a nástupnická společnost má mít formu akciové společnostiakciové společnosti, obsahuje projekt fúze i
a)
společenskou smlouvu nebo stanovy nástupnické společnosti a
b)
jména a bydliště osob, které mají být statutárním orgánem nebo jeho členy nebo členy dozorčí rady.
(2)
Při fúzi sloučením společností s ručením omezeným, má-li mít nástupnická společnost formu akciové společnostiakciové společnosti, se pro obsah projektu fúze, splácení emisního kursu a výjimku z povinnosti uzavřít zakladatelskou smlouvu použijí ustanovení § 72, 101 a 152 obdobně.
(3)
Při fúzi sloučením akciových společnostíakciových společností, má-li mít nástupnická společnost formu společnosti s ručením omezeným, se pro obsah projektu fúze a obsah společenské smlouvy nástupnické společnosti použijí ustanovení § 72 a 96 obdobně.
§ 159
(1)
Akcionář zanikající akciové společnostiakciové společnosti, který s fúzí do nástupnické společnosti s ručením omezeným nesouhlasil, má právo ze společnosti vystoupit, jestliže
a)
byl akcionářem zanikající akciové společnostiakciové společnosti ke dni konání valné hromady, která schválila fúzi zanikající akciové společnostiakciové společnosti do nástupnické společnosti s ručením omezeným, a
b)
hlasoval proti schválení fúze.
(2)
Akcionář je oprávněn vystoupit ze společnosti jen ohledně těch akciíakcií, kterými hlasoval proti schválení fúze.
§ 160
(1)
Vystoupení musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem a musí být zanikající akciové společnostiakciové společnosti doručeno ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy byla fúze schválena její valnou hromadou.
(2)
Vystoupení nelze odvolat.
§ 161
(1)
Jestliže zanikající společnost vydala listinné akcieakcie a zatímní listy, odevzdá vystupující akcionář všechny listinné akcieakcie a zatímní listy, ohledně nichž ze společnosti vystupuje, jinak je jeho vystoupení neúčinné. Odevzdané listinné akcieakcie a zatímní listy nástupnická společnost zničí bez zbytečného odkladu po zápisu fúze do obchodního rejstříku.
(2)
Společnost vrátí listinné akcieakcie a zatímní listy akcionáři do 15 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnuto o zrušení fúze nebo kdy nabylo právní moci rozhodnutí rejstříkového soudu o zamítnutí nebo odmítnutí zápisu fúze do obchodního rejstříku.
§ 162
Jestliže společnost vydala zaknihované akcieakcie, je vystoupení akcionáře účinné jen ohledně akciíakcií, které byly evidovány v evidenci zaknihovaných cenných papírůcenných papírů jako vlastnictví tohoto akcionáře ke dni zápisu fúze do obchodního rejstříku a se kterými hlasoval proti schválení fúze.
§ 163
(1)
Účast vystupujícího akcionáře v zanikající akciové společnostiakciové společnosti ohledně akciíakcií, s nimiž hlasoval proti schválení fúze, zaniká dnem zápisu fúze do obchodního rejstříku.
(2)
Obchodní podíl, který by podle projektu fúze akcionář získal na nástupnické společnosti s ručením omezeným výměnou za své akcieakcie v zanikající akciové společnostiakciové společnosti, přechází zcela nebo zčásti dnem zápisu fúze do obchodního rejstříku do majetku nástupnické společnosti s ručením omezeným.
§ 164
(1)
Zanikající společnost je povinna poskytnout akcionáři vypořádací podíl odpovídající reálné hodnotě akciíakcií, kterých se týká vystoupení. Výše vypořádacího podílu musí být doložena posudkem znalce. Povinnost zajistit zpracování znaleckého posudku a zaplatit odměnu znalci má zanikající společnost.
(2)
Vypořádací podíl je splatný uplynutím 1 měsíce ode dne zápisu fúze do obchodního rejstříku.
(3)
Vypořádací podíl se vyplácí v penězích, pokud se účastníci nedohodnou jinak.
§ 165
(1)
Zápisem fúze do obchodního rejstříku se mění společenská smlouva nástupnické společnosti s ručením omezeným tak, že jako společník nastupuje místo vystoupivšího společníka nástupnická společnost.
(2)
Návrh na zápis fúze do obchodního rejstříku v případě, že zanikající společností je akciová společnostakciová společnost a nástupnická společnost má mít právní formu společnosti s ručením omezeným, lze podat nejdříve po uplynutí lhůty 30 dnů ode dne, kdy byla fúze schválena valnou hromadou zanikající akciové společnostiakciové společnosti; to neplatí, není-li zde nikdo, kdo by mohl ze zanikající akciové společnostiakciové společnosti vystoupit podle tohoto zákona.
§ 165a
Akcionář, který hlasoval proti schválení fúze jen ohledně některých svých akciíakcií, nemůže vystoupit z akciové společnostiakciové společnosti, jestliže by v důsledku rozdělení jeho podílu v nástupnické společnosti s ručením omezeným na jeho podíl v této společnosti nepřipadl vklad alespoň v minimální výši stanovené zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev.
HLAVA VIII
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O FÚZI DRUŽSTVA
Díl 1
Obecná ustanovení
§ 166
(1)
Výměnný poměr v projektu fúze družstva obsahuje určení, jakým způsobem se při fúzi mění výše členských vkladů a další majetkové účasti u členů každého ze zúčastněných družstev, nebo údaj, že se výše členských vkladů a další majetkové účasti u žádného člena zúčastněného družstva nemění.
(2)
Součet výše členských vkladů členů zúčastněného družstva do základního kapitálu nástupnického družstva nesmí převyšovat výši vlastního kapitálu zúčastněného družstva zjištěné z jeho poslední řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené před vyhotovením projektu fúze družstva anebo z jeho konečné účetní závěrky, pokud rozhodný den fúze předcházel dni vyhotovení projektu fúze družstva.
§ 166a
(1)
Povinnost splatit členský vklad nezaniká zápisem fúze družstva do obchodního rejstříku, ledaže z projektu fúze plyne, že členský vklad se v důsledku fúze odpovídajícím způsobem snižuje. V takovém případě musí projekt fúze určit, jak bude naloženo s částkou odpovídající snížení členského vkladu.
(2)
Snižuje-li se členský vklad, přestože byl splacen, a částka snížení členského vkladu má být podle projektu fúze zaplacena členovi, obsahuje projekt fúze i lhůtu k zaplacení částky snížení členského vkladu.
(3)
Částka podle odstavce 2 nesmí být vyplacena před zápisem fúze do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů podle tohoto zákona.
(4)
Pokud nebyl členský vklad zcela splacen, lze uzavřít dohodu o prominutí povinnosti splatit nesplacenou část členského vkladu jen za podmínek uvedených v odstavci 3.
§ 167
(1)
Projekt fúze přezkoumá za každé ze zúčastněných družstev znalec pro fúzi, a to před předložením projektu fúze členské schůzi ke schválení, nebo jeden znalec pro fúzi pro některá nebo všechna zúčastněná družstva; ustanovení § 113 až 116 se na znalce pro fúzi a znaleckou zprávu o fúzi použijí obdobně.
(2)
Znalecká zpráva o fúzi se nevyžaduje, jestliže s tím souhlasili všichni členové zúčastněného družstva, pro které se má znalecká zpráva vypracovat.
§ 168
Oznámení podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo informace uveřejněné podle § 33a musí dále obsahovat alespoň upozornění pro členy na jejich práva podle § 169 a 169a.
§ 169
(1)
V sídle každého ze zúčastněných družstev musí být k nahlédnutí pro členy alespoň 1 měsíc před stanoveným dnem konání členské schůze, jež má rozhodnout o schválení fúze,
a)
projekt fúze,
b)
účetní závěrky všech zúčastněných družstev za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněné družstvo po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, mělo-li zúčastněné družstvo právního předchůdce, a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují,
c)
konečné účetní závěrky všech zúčastněných družstev, zahajovací rozvaha nástupnického družstva, pokud rozhodný den předchází vyhotovení projektu fúze, a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují,
d)
mezitímní účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření, anebo pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud se vyžadují,
e)
společná zpráva o fúzi nebo všechny zprávy o fúzi všech zúčastněných družstev, pokud se vyžadují, a
f)
znalecká zpráva o fúzi nebo všechny znalecké zprávy o fúzi všech zúčastněných družstev, pokud se vyžadují.
(2)
Družstvo je povinno vydat každému členovi, který o to požádá, bez zbytečného odkladu bezplatně opis nebo výpis z listin uvedených v odstavci 1, pokud se vyžadují.
(3)
Pokud člen souhlasil s tím, že zúčastněné družstvo bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin uvedených v odstavci 1 zasílány elektronicky. V takovém případě se nepoužije ustanovení odstavce 2. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle člena.
§ 169a
(1)
Zúčastněné družstvo není povinno zpřístupnit dokumenty uvedené v § 169 odst. 1 ve svém sídle, pokud je uveřejní po dobu alespoň 1 měsíce před stanoveným dnem konání členské schůze, jež má rozhodnout o schválení fúze, až do doby 1 měsíce po jejím konání na internetové stránce. Ustanovení § 33b se na zabezpečení internetových stránek použije obdobně.
(2)
Ustanovení § 169 odst. 2 a 3 se nepoužijí, jestliže internetová stránka umožňuje členům družstva po celou dobu uvedenou v odstavci 1 stažení a vytištění dokumentů uvedených v § 169 odst. 1.
(3)
Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k souvislému přerušení přístupu na internetovou stránku po dobu delší než 24 hodin, je zúčastněné družstvo povinno plnit povinnosti uvedené v § 169, s tím že doba pro jejich plnění běží okamžikem uplynutí uvedené doby.
§ 170
V pozvánce na členskou schůzi nebo v oznámení o svolání členské schůze, která má schvalovat fúzi, musí být členové upozorněni na jejich práva podle § 169 nebo 169a a pozvánka nebo oznámení musí obsahovat i vybrané údaje z účetní závěrky, jestliže má být členskou schůzí schválena.
§ 171
(1)
Na členské schůzi musí být členům volně přístupné k nahlédnutí listiny uvedené v § 169 odst. 1, pokud se vyžadují.
(2)
Představenstvo na začátku členské schůze objasní členům projekt fúze.
(3)
Představenstvo seznámí před hlasováním o schválení fúze členy se znaleckou zprávou o fúzi, pokud se vyžaduje, a se všemi podstatnými změnami týkajícími se jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu fúze do dne konání členské schůze, která rozhoduje o fúzi, ve všech zúčastněných družstvech. Správnost oznámení o změnách týkající se jmění musí být potvrzena auditorem, pokud podléhá družstvo povinnému auditu.
(4)
Představenstvo zúčastněného družstva informuje o změnách jmění podle odstavce 3 představenstva ostatních zúčastněných družstev tak, aby mohla informovat své členské schůze.
(5)
Ustanovení odstavců 3 a 4 se nepoužijí, pokud s tím souhlasili všichni členové všech zúčastněných družstev.
§ 172
Usnesení členské schůze zúčastněného družstva o schválení fúze sloučením musí obsahovat schválení
a)
projektu fúze sloučením a
b)
konečné účetní závěrky zanikajícího družstva a zahajovací rozvahy nástupnického družstva, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, popřípadě mezitímní účetní závěrky zanikajícího družstva.
§ 173
zrušen
§ 174
Usnesení členských schůzí všech zanikajících družstev o schválení fúze splynutím musí obsahovat schválení
a)
projektu fúze splynutím a
b)
konečné účetní závěrky zanikajícího družstva a zahajovací rozvahy nástupnického družstva, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, popřípadě mezitímní účetní závěrky zanikajícího družstva.
§ 175
zrušen
§ 176
zrušen
§ 177
zrušen
Díl 2
Zvláštní ustanovení o fúzi bytového družstva
§ 178
Při fúzi bytových družstev musí být všechna zúčastněná, zanikající i nástupnická družstva vždy pouze bytovými družstvy; účast jiných než bytových družstev zde není dovolena.
§ 179
zrušen
HLAVA IX
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O PŘESHRANIČNÍ FÚZI
Díl 1
Základní ustanovení
Oddíl 1
Úvodní ustanovení
§ 180
Přeshraniční fúzí se pro účely tohoto zákona rozumí fúze
a)
jedné nebo více českých společností nebo družstev s jednou zahraniční právnickou osobou nebo více zahraničními právnickými osobami, nebo
b)
mezi zahraničními právnickými osobami, pokud projekt fúze předpokládá, že nástupnická společnost nebo družstvo bude mít sídlo na území České republiky.
§ 181
Pro účely právní úpravy přeshraničních fúzí se rozumí
a)
českou zúčastněnou, zanikající nebo nástupnickou korporací společnost s ručením omezeným, akciová společnostakciová společnost nebo družstvo,
b)
zahraniční zúčastněnou, zanikající nebo nástupnickou korporací společnost nebo družstvo, která má právní subjektivitu a vlastní majetek, řídí se právním řádem jiného členského státu než České republiky a může se v souladu s požadavky práva Evropské unie podle právních předpisů členského státu, jehož právním řádem se řídí, zúčastnit přeshraniční fúze,
c)
korporací česká a zahraniční zúčastněná, zanikající nebo nástupnická korporace.
§ 182
Přeshraniční fúze jsou možné pouze mezi korporacemi takových právních forem, které se mohou účastnit fúze podle vnitrostátního práva členských států, kterým se řídí jejich vnitřní poměry.
§ 183
zrušen
§ 184
Jestliže má mít při přeshraniční fúzi nástupnická korporace takovou právní formu, kterou nemá žádná ze zúčastněných korporací před zápisem přeshraniční fúze do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku, nepovažuje se tento postup za změnu právní formy.
§ 185
zrušen
§ 186
zrušen
§ 187
zrušen
§ 188
zrušen
§ 189
(1)
Přeshraniční fúze se může zúčastnit i veřejná obchodní společnost a komanditní společnost.
(2)
Pro přeshraniční fúzi s účastí veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti se použijí ustanovení § 182, 184, 210 a 213 obdobně.
(3)
Ustanovení § 27 písm. a) se nepoužije.
§ 190
Jestliže má mít nástupnická společnost při přeshraniční fúzi, jíž se zúčastnila veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost, své sídlo na území České republiky, musí mít nástupnická společnost právní formu veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti.
Oddíl 2
Některá ustanovení o projektu přeshraniční fúze
§ 191
(1)
Projekt přeshraniční fúze musí kromě obecných údajů požadovaných tímto zákonem dále obsahovat
a)
údaje o postupu, kterým se stanoví zapojení zaměstnanců do záležitostí nástupnické korporace,
b)
údaje o ocenění aktiv a pasiv převáděných na nástupnickou korporaci,
c)
pravděpodobné dopady přeshraniční fúze na zaměstnance, zejména údaje o plánovaném propouštění zaměstnanců,
d)
den účetních závěrek fúzujících korporací použitý pro stanovení podmínek přeshraniční fúze.
(2)
Projekt přeshraniční fúze neobsahuje údaje podle § 100 odst. 1 písm. b) a f).
§ 192
zrušen
§ 193
zrušen
§ 194
zrušen
§ 195
zrušen
§ 196
zrušen
Oddíl 5
Některá ustanovení o zveřejnění informací
§ 197
(1)
Jestliže se přeshraniční fúze účastní česká společnost s ručením omezeným, musí být dokumenty uvedené v § 93 odeslány společníkům nejméně 1 měsíc přede dnem konání valné hromady, na kterém má být schválena přeshraniční fúze.
(2)
Budou-li společníci schvalovat přeshraniční fúzi mimo valnou hromadu postupem podle § 19 odst. 1, prodlužuje se lhůta pro vyjádření společníka na dobu 1 měsíce.
(3)
Lhůta 1 měsíce se vztahuje i na zpřístupnění dokumentů podle § 93a.
§ 198
zrušen
§ 199
zrušen
§ 200
zrušen
Oddíl 7
Některá ustanovení o schvalování přeshraniční fúze
§ 201
Přeshraniční fúzi sloučením schvaluje valná hromada nebo členská schůze české zúčastněné korporace; ustanovení § 129 až 133 se nepoužijí. Ustanovení § 211 tím není dotčeno.
§ 202
(1)
Valná hromada nebo členská schůze každé z českých zúčastněných korporací si při schvalování přeshraniční fúze může vyhradit, že musí být znovu svolána za účelem schválení způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců české nebo zahraniční nástupnické korporace, ledaže je způsob zapojení zaměstnanců již znám; v takovém případě s ním musí být společníci nebo členové seznámeni a schválením přeshraniční fúze platí, že byl schválen i způsob zapojení zaměstnanců.
(2)
Je-li způsob zapojení zaměstnanců schvalován valnou hromadou nebo členskou schůzí později, musí být schválen stejným způsobem a nejméně stejným počtem hlasů jako přeshraniční fúze.
(3)
O rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze české zúčastněné korporace, kterým byl schválen způsob zapojení zaměstnanců nástupnické korporace, musí být pořízen notářský zápis.
§ 203
Neschválení způsobu zapojení zaměstnanců má za následek nemožnost zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku.
§ 204
zrušen
§ 205
zrušen
§ 206
zrušen
§ 207
zrušen
Oddíl 10
Osvědčení přeshraniční fúze
§ 208
zrušen
§ 209
zrušen
§ 210
(1)
Při přeshraniční fúzi obsahuje osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku podle § 59z odst. 3 i prohlášení notáře, že
a)
mu byla předložena všemi českými zúčastněnými společnostmi nebo družstvy osvědčení vydaná podle § 59x, popřípadě § 59y, pokud se vyžadují, a že mu byla předložena všemi zahraničními právnickými osobami zúčastněnými na přeshraniční fúzi osvědčení vydaná k tomu příslušnými orgány členských států, v nichž mají svá sídla zahraniční korporace zúčastněné na přeshraniční fúzi v souladu s právními předpisy upravujícími přeshraniční fúze těchto členských států, a to za každou zúčastněnou zahraniční korporaci jedno osvědčení, a
b)
na základě těchto a ostatních předložených písemností osvědčuje, že byl projekt přeshraniční fúze schválen všemi zúčastněnými osobami ve stejném znění, pokud se takové schválení vyžaduje, že byl v souladu s tímto zákonem stanoven způsob a rozsah zapojení zaměstnanců nástupnické právnické osoby, pokud se vyžaduje, a že byly splněny požadavky vyžadované českým právním řádem pro zápis přeshraniční fúze do obchodního rejstříku.
(2)
Pokud právní řád státu, kterým se řídí vnitřní poměry zahraniční právnické osoby zúčastněné na přeshraniční fúzi, ani státu, v němž má tato osoba sídlo, neupravuje vydávání osvědčení podle odstavce 1 písm. a), musí být notáři předložena jiná veřejná listinaveřejná listina vydaná příslušným orgánem státu, jehož právním řádem se řídí vnitřní poměry, popřípadě, v němž má zahraniční právnická osoba zúčastněná na přeshraniční fúzi sídlo, je-li odlišný od prvně uvedeného, z níž plyne, že tato zahraniční právnická osoba splnila požadavky stanovené právním řádem tohoto státu vyžadované pro přeshraniční fúzi, nebo listina prokazující zápis přeshraniční fúze do zahraničního obchodního rejstříku.
(3)
Notář rovněž odmítne vydat osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku o zákonnosti dokončení přeshraniční fúze postupem podle notářského řádu, jestliže je některá z písemností uvedených v odstavci 1 písm. a) a podle odstavce 2 v době podání žádosti o vydání osvědčení starší 6 měsíců, anebo mu zúčastněné korporace nepředloží předepsané písemnosti nebo jiné písemnosti notářem k vydání osvědčení důvodně vyžadované.
(4)
Pokud se vyžaduje schválení projektu přeshraniční fúze jen u některé z právnických osob zúčastněných na přeshraniční fúzi, obsahuje osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku místo údaje, že byl projekt přeshraniční fúze schválen všemi zúčastněnými osobami ve stejném znění, prohlášení notáře, že projekty přeshraniční fúze všech osob zúčastněných na přeshraniční fúzi mají stejné znění.
Oddíl 11
Zjednodušená přeshraniční fúze sloučením
§ 211
(1)
Jestliže se při přeshraniční fúzi slučuje zanikající akciová společnostakciová společnost nebo společnost s ručením omezeným do nástupnické korporace, která je vlastníkem všech podílů s hlasovacím právem v této zanikající společnosti,
a)
nevyžaduje se pořízení znalecké zprávy o přeshraniční fúzi a
b)
přeshraniční fúze nemusí být schválena valnou hromadou, společníky ani jediným společníkem zanikající zúčastněné korporace.
(2)
Odstavec 1 platí též v případě, že se slučuje zanikající zahraniční korporace do nástupnické akciové společnostiakciové společnosti nebo společnost s ručením omezeným, která je vlastníkem všech podílů s hlasovacím právem v této zanikající zahraniční korporaci.
Oddíl 12
Zápis přeshraniční fúze do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku
§ 212
K návrhu na zápis přeshraniční fúze do obchodního rejstříku, jestliže je nebo bude nástupnickou společností česká společnost nebo nástupnickým družstvem české družstvo, se kromě listin uvedených v prováděcím právním předpisu dále přikládá
a)
osvědčení notáře pro zápis do obchodního rejstříku a
b)
písemnosti uvedené v § 210 odst. 1 písm. a) nebo § 210 odst. 2.
§ 213
Pokud má nebo má mít nástupnická společnost nebo družstvo sídlo v jiném členském státě než v České republice, nastávají právní účinky přeshraniční fúze v České republice dnem, kdy nastaly účinky přeshraniční fúze v zahraničí.
Díl 2
Právo vlivu zaměstnanců nástupnické korporace při přeshraniční fúzi
Oddíl 1
Základní ustanovení
§ 214
(1)
Zaměstnanci nástupnické korporace, která bude mít po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku své sídlo na území České republiky, a dále zaměstnanci dceřiné společnosti (§ 217) nástupnické korporace a zaměstnanci pracující v organizační složce podniku nástupnické korporace (dále jen „zaměstnanci nástupnické korporace“) mají právo vlivu za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem.
(2)
Právem vlivu se rozumí právo volit a být volen, jmenovat, doporučovat nebo souhlasit nebo nesouhlasit s volbou nebo jmenováním členů dozorčí rady nebo kontrolní komise nástupnické korporace se sídlem na území České republiky po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku.
§ 215
(1)
Jestliže má mít nástupnická korporace své sídlo na území České republiky, musí být dosaženo dohody o míře a způsobu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace, není-li dále stanoveno něco jiného.
(2)
Nestanoví-li tento zákon něco jiného, řídí se právo vlivu zaměstnanců nástupnické akciové společnostiakciové společnosti ustanoveními zvláštního zákona o zastoupení zaměstnanců v dozorčí radě akciové společnostiakciové společnosti. Nestanoví-li tento zákon něco jiného, zaměstnanci nástupnické společnosti s ručením omezeným nemají právo na zastoupení v dozorčí radě společnosti s ručením omezeným a zaměstnanci nástupnického družstva nemají právo na zastoupení v kontrolní komisi družstva.
(3)
Ustanovení odstavce 2 se nepoužije, jestliže
a)
alespoň jedna ze zúčastněných korporací měla 6 měsíců přede dnem zveřejnění projektu přeshraniční fúze průměrně více než 500 zaměstnanců a existuje v ní právo vlivu zaměstnanců, nebo
b)
alespoň v jedné ze zúčastněných korporací je před zápisem přeshraniční fúze do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku upraveno právo vlivu jejích zaměstnanců v rozsahu vyšším, než stanoví tento nebo zvláštní zákon pro společnosti s ručením omezeným, akciové společnostiakciové společnosti nebo družstva se sídlem na území České republiky, nebo
c)
zaměstnanci dotčených dceřiných společností a zaměstnanci pracující v dotčených organizačních složkách podniku v jiných členských státech než v České republice nemají právo vlivu alespoň v rozsahu, v jakém mají nebo mají mít právo vlivu zaměstnanci nástupnické akciové společnostiakciové společnosti podle zvláštního zákona.
(4)
Pro účely zjištění průměrného počtu zaměstnanců zúčastněné korporace podle odstavce 2 písm. a) se do celkového počtu jejích zaměstnanců zohledňují pouze zaměstnanci zúčastněné korporace, zaměstnanci jejích dceřiných společností a zaměstnanci organizačních složek podniku zúčastněné korporace umístěných ve všech členských státech.
§ 216
(1)
Jestliže má mít nástupnická korporace po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku své sídlo na území České republiky, řídí se právo vlivu a postupy vedoucí k určení míry a způsobu práva vlivu jejích zaměstnanců ustanoveními tohoto zákona.
(2)
Jestliže má mít nástupnická korporace po zápisu přeshraniční fúze do zahraničního obchodního rejstříku své sídlo mimo území České republiky, řídí se právo vlivu a postupy vedoucí k určení míry a způsobu práva vlivu jejích zaměstnanců právními předpisy toho členského státu, v němž má mít nástupnická korporace své sídlo.
§ 217
(1)
Dceřinou společností se pro účely právní úpravy přeshraničních fúzí rozumí společnost, v níž má zúčastněná korporace rozhodující vliv. Rozhodující vliv má zúčastněná korporace, jestliže
a)
se na základním kapitálu společnosti přímo či nepřímo podílí z více než 50 %,
b)
disponuje nadpoloviční většinou hlasovacích práv spojených s účastí na základním kapitálu společnosti, nebo
c)
může jmenovat většinu členů představenstva, dozorčí rady, správní rady nebo jiného vedoucího orgánu společnosti.
(2)
Jestliže více společností z téhož seskupení splňuje některou z podmínek uvedených v odstavci 1, považuje se za společnost, jež vykonává rozhodující vliv, ta z nich, která splňuje podmínku uvedenou v odstavci 1 písm. c), ledaže je prokázáno, že rozhodující vliv vykonává jiná společnost.
(3)
Za hlasovací práva uvedená v odstavci 1 písm. b) se považují též práva, jež mohou vykonávat dceřiné společnosti zúčastněné korporace nebo osoby jednající jménem nebo na účet této zúčastněné korporace nebo jménem nebo na účet jejích dceřiných společností.
(4)
Rozhodující vliv podle odstavce 1 nemá osoba, o níž to stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie.
(5)
Rozhodující vliv podle odstavce 1 nemá osoba, jejíž vliv plyne pouze z plnění povinností uložených právním řádem členského státu při výkonu funkce v souvislosti s likvidací, zastavením plateb, insolvenčním nebo jiným obdobným řízením.
(6)
Existence rozhodujícího vlivu se posuzuje podle právního řádu toho členského státu, jímž se řídí vnitřní poměry posuzované korporace, a pokud se tyto neřídí právním řádem žádného členského státu, posoudí se podle právního řádu toho členského státu, na jehož území se nachází jakákoliv forma zastoupení posuzované korporace. Není-li takovéhoto zastoupení, posoudí se existence rozhodujícího vlivu podle právního řádu toho členského státu, ve kterém je umístěna hlavní správa té společnosti ze skupiny ovládané posuzovanou společností, která má nejvyšší počet zaměstnanců.
§ 218
(1)
Dotčenou dceřinou společností se rozumí dceřiná společnost zúčastněné korporace, která se má stát dceřinou společností nástupnické korporace.
(2)
Dotčenou organizační složkou podniku se rozumí organizační složka podniku, která se má stát organizační složkou podniku nástupnické korporace.
Oddíl 2
Vyjednávací výbor zaměstnanců
§ 219
(1)
Při jednání o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace zastupuje zaměstnance zúčastněných korporací, dotčených dceřiných společností a dotčených organizačních složek podniku vyjednávací výbor zaměstnanců (dále jen „vyjednávací výbor“).
(2)
Statutární nebo jiné vedoucí orgány zúčastněných korporací přijmou bez zbytečného odkladu po pořízení projektu přeshraniční fúze opatření potřebná k ustavení a činnosti vyjednávacího výboru.
(3)
Statutární nebo jiné vedoucí orgány zúčastněných korporací sdělí bez zbytečného odkladu všem zaměstnancům a zástupcům zaměstnanců podle pracovněprávních předpisů vhodnou formou
a)
firmy nebo názvy, sídla, právní formy a počet zaměstnanců všech zúčastněných korporací ke dni zveřejnění informace podle odstavce 2,
b)
firmy nebo názvy, sídla, právní formy a počet zaměstnanců všech dceřiných společností zúčastněných korporací ke dni zveřejnění informace podle odstavce 2,
c)
počet zaměstnanců a umístění organizačních složek podniku zúčastněných korporací umístěných v jiných členských státech,
d)
podrobné údaje o způsobu a rozsahu práva vlivu zaměstnanců na složení orgánů zúčastněných korporací,
e)
počet zaměstnanců zúčastněných korporací oprávněných vykonávat právo vlivu.
(4)
Povinnost zřídit vyjednávací výbor a postupovat podle tohoto zákona je dána bez zřetele ke skutečnosti, v kterém členském státu má mít nástupnická korporace své sídlo.
§ 220
(1)
Členové vyjednávacího výboru budou voleni podle počtu zaměstnanců zúčastněných korporací, které má v každém členském státu každá zúčastněná korporace, dotčená dceřiná společnost a organizační složka podniku.
(2)
Volba členů vyjednávacího výboru zastupujících zaměstnance zúčastněných korporací a dotčených dceřiných společností a zaměstnance pracující v dotčených organizačních složkách podniku se řídí § 290 odst. 4 zákoníku práce a ustanoveními tohoto zákona.
(3)
Členem vyjednávacího výboru může být zvolen
a)
zaměstnanec zúčastněné korporace,
b)
zaměstnanec dotčené dceřiné společnosti,
c)
zaměstnanec pracující v dotčené organizační složce podniku, nebo
d)
osoba, která je funkcionářem nebo zástupcem odborové organizace, i když není zaměstnancem zúčastněné korporace, dotčené dceřiné společnosti nebo dotčené organizační složky podniku.
(4)
Osobě, která byla zvolena za člena vyjednávacího výboru, nezaniká členství ve vyjednávacím výboru, jestliže dojde ke skončení jejího pracovního poměru u zaměstnavatele, jehož zaměstnance zastupuje, může však ze své funkce odstoupit prohlášením učiněným na nejbližším jednání vyjednávacího výboru; tím její členství ve vyjednávacím výboru zaniká.
(5)
Členové vyjednávacího výboru zastupující zaměstnance dotčených dceřiných společností se sídlem v jiném členském státě než v České republice a zaměstnanci dotčených organizačních složek podniku umístěných v jiném členském státě než v České republice se zvolí nebo jmenují způsobem stanoveným právními předpisy jiných členských států.
§ 221
(1)
Na každých i započatých 10 % zaměstnanců zúčastněných korporací a dotčených dceřiných společností a zaměstnanců pracujících v dotčených organizačních složkách, kteří jsou zaměstnáni ve stejném členském státě, počítaných z celkového počtu zaměstnanců zúčastněných korporací a dotčených dceřiných společností a zaměstnanců pracujících v dotčených organizačních složkách podniku ve všech členských státech, se volí jeden člen vyjednávacího výboru.
(2)
Pro účely zjištění okruhu osob, jež mají právo volby nebo jmenování členů vyjednávacího výboru, je rozhodným počet zaměstnanců zúčastněných korporací a dotčených dceřiných společností a zaměstnanců pracujících v dotčených organizačních složkách podniku ke dni zveřejnění projektu přeshraniční fúze podle tohoto zákona.
§ 222
(1)
Jestliže nebudou místa ve vyjednávacím výboru obsazena takovým způsobem, aby zaměstnance každé zanikající korporace zastupoval alespoň jeden člen vyjednávacího výboru přímo či nepřímo zvolený nebo jmenovaný těmito zaměstnanci (dále jen „přímý zástupce“), zvýší se počet členů vyjednávacího výboru tak, aby mohli být ve vyjednávacím výboru zastoupeni zaměstnanci každé zanikající korporace.
(2)
Pokud by měl počet členů vyjednávacího výboru doplněný podle odstavce 1 ve všech členských státech překročit počet členů vyjednávacího výboru stanovený podle § 221 o více než 20 %, zvýší se počet členů vyjednávacího výboru jen o 20 % s tím, že dodatečná místa se rozdělí po jednom přímým zástupcům zaměstnanců zúčastněných korporací v pořadí podle počtu jejich zaměstnanců v jednotlivých členských státech, a to tak, aby složení vyjednávacího výboru nevedlo ke dvojímu zastoupení dotyčných zaměstnanců.
(3)
Místa ve vyjednávacím výboru určená pro zástupce zaměstnanců zúčastněných korporací, dotčených dceřiných společností a zaměstnanců pracujících v organizačních složkách podniku umístěných na území České republiky se obsadí tak, aby na zaměstnance každé zúčastněné korporace, dotčené dceřiné společnosti a na zaměstnance pracující v každé organizační složce podniku umístěné na území České republiky připadal alespoň jeden přímý zástupce.
(4)
Nelze-li postupovat podle odstavce 3, zvolí se členové vyjednávacího výboru tak, aby zaměstnance každé české zanikající korporace zastupoval ve vyjednávacím výboru jeden přímý zástupce. Zbylá místa ve vyjednávacím výboru se rozdělí mezi zástupce ostatních zaměstnanců z České republiky postupem podle § 223. Jestliže žádná taková místa nezbudou, budou členové vyjednávacího výboru zvolení podle věty prvé zastupovat všechny zaměstnance z České republiky, a to každý rovným dílem.
(5)
Jestliže je počet míst ve vyjednávacím výboru určený pro zástupce zaměstnanců z České republiky i po případném zvýšení počtu členů vyjednávacího výboru podle odstavců 1 a 2 nebo podle příslušných ustanovení právního řádu členského státu, v němž má mít nástupnická korporace své sídlo, nižší než počet zanikajících korporací se sídlem na území České republiky, rozdělí se tato místa tak, aby přímí zástupci zastupovali zaměstnance zanikajících korporací se sídlem na území České republiky v pořadí podle počtu jejich zaměstnanců. Členové vyjednávacího výboru zvolení podle prvé věty současně zastupují všechny zaměstnance z České republiky, a to každý rovným dílem.
§ 223
Je-li počet zúčastněných korporací, dotčených dceřiných společností a dotčených organizačních složek podniku umístěných na území České republiky vyšší než celkový počet míst ve vyjednávacím výboru určených pro zástupce zaměstnanců z České republiky, obsadí se tato místa tak, aby přímý zástupce zastupoval ve vyjednávacím výboru postupně zúčastněné korporace, dotčené dceřiné společnosti a dotčené organizační složky podniku, a to vždy v pořadí podle počtu jejich zaměstnanců na území České republiky.
§ 223a
Zaměstnanci zúčastněných korporací, dotčených dceřiných společností a dotčených organizačních složek podniku, ve kterých nezávisle na jejich vůli nepůsobí žádní zástupci zaměstnanců, mají právo volit členy vyjednávacího výboru.
§ 224
Volba členů vyjednávacího výboru zastupujících zaměstnance zúčastněných korporací a dotčených dceřiných společností se sídlem na území České republiky a zaměstnance pracující v dotčených organizačních složkách podniku umístěných na území České republiky se řídí ustanoveními § 221 až 223 vždy, i když nástupnická korporace nemá mít po zápisu přeshraniční fúze do zahraničního obchodního rejstříku své sídlo na území České republiky.
§ 225
(1)
Rozdělení míst ve vyjednávacím výboru se provede způsobem, z něhož je zřejmé, kolik zaměstnanců který člen zastupuje.
(2)
Každý člen vyjednávacího výboru oznámí vyjednávacímu výboru nejpozději na ustavující schůzi vyjednávacího výboru
a)
kolik zaměstnanců zastupuje, a
b)
v kterém členském státě a ve kterých zúčastněných korporacích, dotčených dceřiných společnostech a dotčených organizačních složkách podniku jsou tito zaměstnanci zaměstnáni, a to v rozlišení za každý členský stát, korporaci a organizační složku podniku.
§ 226
(1)
Jestliže dojde v průběhu jednání o právu vlivu zaměstnanců na rozhodování o záležitostech nástupnické korporace k podstatné změně v počtu zúčastněných korporací, dotčených dceřiných společností a dotčených organizačních složek podniku, nebo v počtu zaměstnanců zúčastněných korporací a dotčených dceřiných společností a zaměstnanců pracujících v dotčených organizačních složkách podniku, nebo v rozložení počtu zaměstnanců v jednotlivých zúčastněných korporacích, dotčených dceřiných společnostech a dotčených organizačních složkách podniku, jehož důsledkem je podstatné odchýlení se složení vyjednávacího výboru od pravidel stanovených v ustanovení § 221 až 223, provede se nové rozdělení míst ve vyjednávacím výboru.
(2)
Nové rozdělení míst ve vyjednávacím výboru se provede vždy tak, aby personální změny zasáhly co možná nejnižší počet dosavadních členů vyjednávacího výboru.
§ 227
(1)
Statutární nebo jiné vedoucí orgány zúčastněných korporací bez zbytečného odkladu po ustavení vyjednávacího výboru
a)
předají vyjednávacímu výboru projekt přeshraniční fúze,
b)
písemně sdělí vyjednávacímu výboru veškeré informace o procesu přípravy přeshraniční fúze,
c)
písemně sdělí vyjednávacímu výboru počty zaměstnanců zúčastněných korporací a dotčených dceřiných společností a zaměstnanců pracujících v dotčených organizačních složkách podniku v rozlišení za jednotlivé členské státy, korporace a organizační složky podniku,
d)
zajistí vyjednávacímu výboru a jeho členům přiměřené finanční, organizační a věcné podmínky pro jeho činnost, a
e)
zahájí s vyjednávacím výborem jednání o dosažení dohody o způsobu a rozsahu účasti zaměstnanců nástupnické korporace na rozhodování o jeho záležitostech.
(2)
Dojde-li před uzavřením smlouvy o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců nástupnické korporace nebo přijetím usnesení vyjednávacího výboru podle § 231 k významné změně v poskytnutých údajích, bude o tom vyjednávací výbor informován bez zbytečného odkladu poté, co tato změna nastane.
§ 228
(1)
Vyjednávací výbor si může k jednání přizvat odborné poradce, zejména zástupce odborových organizací na úrovni Evropské unie nebo z jednotlivých členských států, v nichž pracují zúčastnění zaměstnanci. Bez ohledu na počet přizvaných odborných poradců však zúčastněné korporace hradí náklady pouze na jednoho odborného poradce pro danou oblast.
(2)
Zúčastněné korporace budou průběžně hradit veškeré věcně odůvodněné a účelně vynaložené náklady spojené s činností vyjednávacího výboru a jeho jednotlivých členů. Tato povinnost platí pro každou zúčastněnou korporaci se sídlem na území České republiky bez zřetele ke skutečnosti, v kterém členském státě má mít nástupnická korporace své sídlo.
(3)
Vyjednávací výbor může rozhodnout o tom, že bude informovat o zahájení jednání třetí osoby, zejména odborové organizace.
(4)
Osoby, které byly informovány vyjednávacím výborem podle odstavce 1 nebo 3, jsou povinny zachovávat mlčenlivost; ustanovení § 230 se použije obdobně.
§ 230
(1)
Za vyjednávací výbor jedná vždy předseda nebo jiná, výborem pověřená, osoba; právo na zastoupení před správním orgánem tím není dotčeno. Členové vyjednávacího výboru jsou povinni zachovat mlčenlivost o všech informacích, o kterých se dozvěděli v souvislosti s jednáním a které byly jejich poskytovatelem při jejich sdělení označeny za neveřejné; to platí bez ohledu na to, kdo předmětné informace poskytl a které zaměstnance jednotliví členové vyjednávacího výboru zastupují. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení jednání a uplynutí funkčního období člena vyjednávacího výboru.
(2)
Zúčastněné korporace dále poskytnou vyjednávacímu výboru veškeré dodatečné informace, o které je požádá; to neplatí, jestliže soud na návrh vyjednávacího výboru nebo zúčastněné korporace pravomocně rozhodl, že zúčastněná korporace není povinna určitou informaci poskytnout. Soud rozhodne o neposkytnutí informace, jestliže by poskytnutí informace závažným způsobem ohrozilo nebo znemožnilo provozování činnosti zúčastněné nebo nástupnické korporace, jejích dceřiných společností nebo jejích organizačních složek podniku v kterémkoliv členském státě a vyjednávací výbor informaci zcela zjevně nepotřebuje.
(3)
Jestliže zúčastněná nebo nástupnická korporace požaduje, aby člen vyjednávacího výboru zachoval mlčenlivost bez závažného důvodu, soud rozhodne na návrh vyjednávacího výboru nebo jeho člena, po němž se zachování mlčenlivosti požaduje, že povinnost mlčenlivosti dnem právní moci rozhodnutí zaniká. V pochybnostech platí, že člena vyjednávacího výboru nelze jeho mlčenlivosti zprostit.
(4)
Důkazní břemeno v řízení podle odstavců 2 a 3 má osoba, která odmítla poskytnout informaci nebo která trvá na zachování povinnosti mlčenlivosti.
(5)
Jestliže se řízení vede před soudy České republiky, je vyjednávací výbor vždy procesně způsobilý, a to i když zúčastněná nebo nástupnická korporace nemá své sídlo na území České republiky.
§ 231
(1)
Vyjednávací výbor rozhoduje usnesením přijatým většinou hlasů všech členů, jestliže tito členové současně zastupují většinu zaměstnanců všech zúčastněných korporací a dotčených dceřiných společností a zaměstnanců pracujících v dotčených organizačních složkách podniku.
(2)
Smlouva o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace, která vede ke snížení práva vlivu zaměstnanců oproti stavu, než který dosud představuje nejvyšší vliv existující v jakékoliv ze zúčastněných společností, se schvaluje nejméně dvěma třetinami hlasů všech členů, jestliže tito členové současně zastupují nejméně dvě třetiny všech zaměstnanců všech zúčastněných korporací a dotčených dceřiných společností a zaměstnanců pracujících v dotčených organizačních složkách podniku, a to nejméně ze dvou různých členských států.
(3)
Ustanovení odstavce 2 neplatí, jestliže právo vlivu má v dosavadních zúčastněných korporacích méně než 25 % z celkového počtu zaměstnanců všech zúčastněných korporací.
(4)
Každý člen vyjednávacího výboru má jeden hlas; ustanovení odstavců 1 až 3 tím není dotčeno.
§ 232
(1)
Vyjednávací výbor může usnesením přijatým většinou hlasů stanovenou podle § 231 odst. 2 rozhodnout, že
a)
nezahájí jednání o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace, nebo
b)
zahájená jednání o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace ukončí.
(2)
Jestliže přijme vyjednávací výbor některé z rozhodnutí podle odstavce 1, platí, že se právo vlivu zaměstnanců řídí ustanoveními zvláštního zákona; ustanovení obecných pracovněprávních předpisů o přístupu zaměstnanců k nadnárodním informacím a projednání tím nejsou dotčena.
(3)
Jednání o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace nesmí být delší než 6 měsíců ode dne konání ustavující schůze vyjednávacího výboru. Strany se však mohou dohodnout na prodloužení této lhůty; celková doba jednání však nesmí být delší než 1 rok ode dne konání ustavující schůze vyjednávacího výboru.
(4)
Vyjednávací výbor se rozpouští dnem následujícím po dni, kdy
a)
byla poslední ze zúčastněných korporací informována o přijetí rozhodnutí podle odstavce 1; tím není dotčeno ustanovení § 237 odst. 1, nebo
b)
uplynula lhůta podle odstavce 3.
§ 233
(1)
Smlouva o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace musí mít písemnou formu a musí obsahovat alespoň
a)
oblast působnosti smlouvy,
b)
vymezení práva vlivu, zejména pak postupy pro volbu, odvolání, doporučování nebo zamítání členů dozorčí rady nebo kontrolní komise zaměstnanci nebo jejich zástupci, práva těchto členů a údaj, kolik členů dozorčí rady nebo kontrolní komise nástupnické korporace mohou zaměstnanci nebo jejich zástupci volit, odvolávat, doporučovat nebo zamítat, popřípadě s jejichž volbou nebo odvoláním mohou nesouhlasit; přitom lze dohodnout vyšší nebo nižší míru práva vlivu, než jakou určuje zvláštní zákon,
c)
den vstupu smlouvy v účinnost,
d)
dobu, na kterou byla smlouva uzavřena,
e)
situace, kdy je povinností smluvních stran zahájit nové jednání o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace a postupy pro tyto případy.
(2)
Ustanovení smlouvy o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace, kterými je v rozporu s tímto zákonem porušováno nebo omezováno právo zaměstnanců nástupnické korporace na zastoupení v dozorčí radě nebo kontrolní komisi, jsou neplatná.
(3)
Ustanovení § 239 se použije, pouze stanoví-li tak smlouva o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace nebo tento zákon.
§ 234
(1)
Ustanovení společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny nebo stanov nástupnické korporace, která jsou v rozporu se smlouvou o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace, jsou neplatná.
(2)
Statutární orgán uvede společenskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu nebo stanovy do souladu se smlouvou o rozsahu práva vlivu zaměstnanců nástupnické korporace bez zbytečného odkladu poté, co bude tato skutečnost zjištěna; valná hromada nebo členská schůze o tom nerozhoduje, na nejbližší valné hromadě nebo členské schůzi však musí být společníci nebo členové informováni o rozsahu a důvodech provedených změn.
§ 235
(1)
Zúčastněné korporace mohou rozhodnout, že zaměstnanci nástupnické korporace budou mít po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku právo vlivu podle tohoto zákona; v takovém případě se zahájené vyjednávání zastavuje nebo pokud dosud nebylo zahájeno, nezahajuje, a právo vlivu zaměstnanců se řídí ustanovením § 236 až 239.
(2)
Rozhodnutí podle odstavce 1 musí ve stejném znění schválit valné hromady nebo členské schůze všech českých zúčastněných korporací většinou potřebnou pro schválení přeshraniční fúze; přijetí rozhodnutí musí být osvědčeno notářským zápisem. Jednou přijaté rozhodnutí nelze odvolat. Před přijetím rozhodnutí musí být společníci nebo členové upozorněni na právní důsledky rozhodnutí; porušení této povinnosti nezakládá neplatnost usnesení valné hromady nebo členské schůze.
(3)
Způsob schválení rozhodnutí podle odstavce 1 v zahraniční zúčastněné korporaci se řídí právními předpisy členského státu, jehož právním řádem se zahraniční zúčastněná korporace řídí.
§ 236
(1)
Zaměstnanci české nástupnické korporace mají právo vlivu podle tohoto zákona, jestliže právo vlivu existovalo alespoň v jedné zúčastněné korporaci a měla jej alespoň jedna třetina všech zaměstnanců všech zúčastněných korporací. Vyjednávací výbor však může rozhodnout, že právo vlivu budou zaměstnanci nástupnické korporace mít i tehdy, jestliže právo vlivu mělo před dnem zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku méně zaměstnanců, než kolik je uvedeno ve větě prvé.
(2)
Snížení práva vlivu pod limit stanovený zvláštním zákonem pro zaměstnance akciové společnostiakciové společnosti je zakázané a neplatné.
Oddíl 3
Výbor zaměstnanců
§ 237
(1)
Jestliže bude přijato rozhodnutí podle § 235 a vyjednávací výbor dosud existuje, přeměňuje se na výbor zaměstnanců; pokud již vyjednávací výbor neexistuje, ustanoví se výbor zaměstnanců, a to bez zbytečného odkladu po přijetí rozhodnutí.
(2)
Výbor zaměstnanců se ustaví stejným způsobem a podle stejných pravidel jako vyjednávací výbor.
(3)
Výbor zaměstnanců přijímá rozhodnutí podle § 238 a 239.
(4)
Výbor zaměstnanců se rozpouští dnem následujícím po dni,
a)
kdy byla poslední ze zúčastněných korporací informována o přijetí rozhodnutí podle odstavce 3, nebo
b)
kdy uplynula lhůta podle § 238 odst. 2.
§ 238
(1)
Jestliže se podmínky výkonu práva vlivu zaměstnanci v jednotlivých zúčastněných korporacích podstatným způsobem liší, rozhodne výbor zaměstnanců, který způsob výkonu práva vlivu se v nástupnické korporaci uplatní, a své rozhodnutí bez zbytečného odkladu sdělí statutárním nebo jiným vedoucím orgánům všech zúčastněných korporací s tím, že jeho rozhodnutí je závazné a neměnné.
(2)
Nerozhodne-li výbor zaměstnanců v přiměřené lhůtě, nejpozději však do 60 dnů ode dne
a)
kdy uběhla lhůta pro jednání o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců nástupnické korporaci, nebo
b)
konání ustavující schůze výboru zaměstnanců, platí, že zaměstnanci nástupnické korporace mají takové podmínky výkonu práva vlivu, jaké jsou v zúčastněné korporaci s nejvyšší mírou práva vlivu a s nejlepšími podmínkami jeho výkonu pro zaměstnance.
§ 239
(1)
Výbor zaměstnanců rozhodne
a)
o rozdělení míst v dozorčí radě nebo kontrolní komisi nástupnické korporace, která připadají zaměstnancům nástupnické korporace, mezi zaměstnance nebo jejich zástupce z jednotlivých členských států a
b)
o způsobu, kterým budou zaměstnanci nástupnické korporace nebo jejich zástupci z jednotlivých členských států volit nebo jmenovat nebo doporučovat k volbě členy dozorčí rady nebo kontrolní komise nebo vyjadřovat souhlas nebo nesouhlas s volbou určitých osob.
(2)
Rozhodnutí podle odstavce 1 přijímá výbor zaměstnanců na základě poměru počtu zaměstnanců nástupnické korporace v jednotlivých členských státech k celkovému počtu zaměstnanců nástupnické korporace ve všech členských státech.
(3)
Jestliže by způsob rozdělení míst podle odstavců 1 a 2 měl za následek, že v dozorčí radě nebo kontrolní komisi nástupnické korporace nebudou zastoupeni zaměstnanci nástupnické korporace z jednoho nebo více členských států, jmenuje výbor zaměstnanců jednoho člena za zaměstnance ze všech těchto členských států; přednostně se jmenuje člen zastupující zaměstnance z toho členského státu, v kterém bude mít nástupnická korporace své sídlo po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku.
Oddíl 4
Společná ustanovení
§ 240
(1)
Volba členů dozorčí rady nebo kontrolní komise zaměstnanci nástupnické korporace, kteří jsou zaměstnáni v České republice, se řídí ustanoveními tohoto zákona vždy, i když nemá nástupnická korporace po zápisu přeshraniční fúze do zahraničního obchodního rejstříku své sídlo na území České republiky, ledaže právní úprava členského státu, v němž má nástupnická korporace své sídlo, vylučuje použití české právní úpravy.
(2)
Obsazení míst v dozorčí radě nebo kontrolní komisi, která podle rozhodnutí výboru zaměstnanců připadla zástupcům zaměstnanců nástupnické korporace z jiného členského státu než z České republiky, se řídí právními předpisy tohoto členského státu.
§ 241
Jestliže mají zaměstnanci právo vlivu na složení dozorčí rady nebo kontrolní komise nástupnické korporace a tento zákon nebo společenská smlouva nebo zakladatelská listina nebo stanovy nástupnické korporace přijaté v souladu se smlouvou o rozsahu práva vlivu nestanoví něco jiného, použijí se ustanovení zvláštního zákona o volbě a odvolání členů dozorčí rady nebo kontrolní komise zaměstnanci.
Oddíl 5
Právo vlivu zaměstnanců při následné vnitrostátní fúzi
§ 242
(1)
Jestliže se nástupnická korporace se sídlem na území České republiky, ve které existuje právo vlivu zaměstnanců dohodnuté ve smlouvě o rozsahu práva vlivu nebo určené podle tohoto zákona, zúčastní ve lhůtě 3 let ode dne zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku vnitrostátní fúze, musí být právo vlivu zachováno v nástupnické korporaci nebo v jejím právním nástupci po zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku, a to ve stejném rozsahu a za stejných podmínek, za jakých existovalo v nástupnické korporaci přede dnem zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku. Nástupnická korporace musí mít právní formu, která výkon práva vlivu zaměstnanců umožní.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se použije i v případě, že právní nástupce nástupnické korporace se účastní druhé a každé další následné vnitrostátní fúze ve lhůtě 3 let ode dne zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku.
(3)
Pro určení, zdali byl dodržen časový limit podle odstavců 1 a 2, je rozhodující den zveřejnění projektu vnitrostátní fúze.
(4)
Zaměstnanci akciové společnostiakciové společnosti mají vždy právo volit a odvolávat členy dozorčí rady způsobem a za podmínek stanovených zvláštním zákonem. Tohoto práva se nelze nikdy vzdát.
ČÁST TŘETÍ
ROZDĚLENÍ
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Díl 1
Základní ustanovení
§ 243
Formy rozdělení
(1)
Rozdělení může mít formu
a)
rozštěpení, v jehož důsledku rozdělovaná společnost nebo družstvo zaniká a její jmění přechází
1.
na více nově vznikajících společností nebo družstev (dále jen „rozštěpení se vznikem nových společností nebo družstev“),
2.
na více již existujících společností nebo družstev (dále jen „rozštěpení sloučením“), nebo
3.
kombinací forem uvedených v bodech 1 a 2, nebo
b)
odštěpení, v jehož důsledku rozdělovaná společnost nebo družstvo nezaniká a část jejího jmění přechází
1.
na jednu nebo více nově vznikajících společností nebo družstev (dále jen „odštěpení se vznikem nové nebo nových společností nebo družstev“),
2.
na jednu nebo více již existujících společností nebo družstev (dále jen „odštěpení sloučením“), nebo
3.
kombinací forem uvedených v bodech 1 a 2.
(2)
Rozdělením se vznikem nových společností nebo družstev se rozumí rozštěpení se vznikem nové nebo nových společností nebo družstev i odštěpení se vznikem nových společností nebo družstev.
(3)
Rozdělením sloučením se rozumí rozštěpení sloučením i odštěpení sloučením.
§ 244
Právní účinky rozdělení
(1)
Rozštěpením rozdělovaná společnost nebo družstvo zaniká. Jmění zanikající společnosti nebo družstva při rozštěpení včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na jednu nebo více nástupnických společností nebo družstev podle projektu rozštěpení a její společníci nebo členové se stávají i společníky nebo členy jedné nebo více nástupnických společností nebo družstev, nestanoví-li tento zákon nebo jiný zákon něco jiného.
(2)
Odštěpením rozdělovaná společnost nebo družstvo nezaniká, ale vyčleněná část jejího jmění včetně případných práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na existující nebo vznikající jednu nebo více nástupnických společností nebo družstev podle projektu odštěpení a společníci nebo členové rozdělované společnosti nebo družstva se stávají i společníky nebo členy jedné nebo více nástupnických společností nebo družstev, nestanoví-li tento zákon nebo jiný zákon něco jiného.
(3)
Jestliže jsou všechny podíly zanikající nebo rozdělované společnosti nebo družstva majetkem nástupnických společností nebo družstev, podíly na zanikající nebo rozdělované společnosti nebo družstvu se nevyměňují a společníci nebo členové rozdělované společnosti nebo družstva nenabývají podíl na nástupnických společnostech nebo družstvech.
§ 245
Zúčastněné společnosti nebo družstva
(1)
Při rozdělení se vznikem nových společností nebo družstev je zúčastněnou společností nebo družstvem pouze zanikající nebo rozdělovaná společnost nebo družstvo.
(2)
Při rozštěpení sloučením jsou zúčastněnými společnostmi nebo družstvy zanikající společnost nebo družstvo a nástupnické společnosti nebo družstva.
(3)
Při odštěpení sloučením jsou zúčastněnými společnostmi nebo družstvy rozdělovaná společnost nebo družstvo i nástupnická společnost nebo družstvo anebo nástupnické společnosti nebo družstva.
§ 246
Zanikající, rozdělované i nástupnické společnosti a družstva musí mít při rozdělení stejnou právní formu, nestanoví-li tento zákon něco jiného.
§ 247
Právní postavení zakladatele nástupnické společnosti nebo družstva anebo nástupnických společností nebo družstev při rozdělení se vznikem nové nebo nových společností nebo družstev má zanikající nebo rozdělovaná společnost nebo družstvo.
§ 248
Projekt rozdělení může stanovit, že společníci zanikající nebo rozdělované společnosti nebo členové zanikajícího nebo rozdělovaného družstva nebo někteří z nich se stanou společníky jen jedné nebo některých nástupnických společností nebo členy jen jednoho nebo některých nástupnických družstev a jejich členství v ostatních nástupnických společnostech nebo družstvech nevznikne; ustanovení § 249 tím není dotčeno.
§ 249
(1)
Při rozdělení odštěpením každý společník nebo člen rozdělované společnosti nebo družstva zůstává společníkem nebo členem rozdělované společnosti nebo družstva. Tím není dotčeno ustanovení odstavce 2.
(2)
Rozdělení odštěpením s ukončením účasti jednoho nebo více společníků v rozdělované společnosti je přípustné, pokud s tím souhlasí všichni společníci rozdělované společnosti. Je-li rozdělovanou společností akciová společnostakciová společnost, je možné ukončit účast akcionáře pouze v případě, že valná hromada rozdělované společnosti rozhodne o nabytí vlastních akciíakcií za podmínek stanovených zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev.
(3)
Účast společníka zaniká dnem zápisu rozdělení odštěpením do obchodního rejstříku.
(4)
Jde-li o veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, mění se zápisem rozdělení do obchodního rejstříku společenská smlouva rozdělované společnosti tak, že se zrušují údaje o tomto společníkovi. Společník rozdělované veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, jehož účast zanikla podle odstavce 3, má právo na vypořádací podíl podle společenské smlouvy rozdělované společnosti.
(5)
Jde-li o společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnostakciovou společnost, podíl společníka, jehož účast zanikla podle odstavce 3, přechází tímto dnem do majetku rozdělované společnosti. Ustanovení § 165 odst. 1 a § 379 nebo 161, 162 a 164 se použijí přiměřeně na změnu společenské smlouvy rozdělované společnosti s ručením omezeným a výši vypořádacího podílu společníka z rozdělované společnosti s ručením omezeným nebo na vracení listinných akciíakcií akcionářem, který vystoupil z rozdělované akciové společnostiakciové společnosti, na posouzení vlivu vystoupení akcionáře na jeho zaknihované akcieakcie a na vypořádací podíl vystoupivšího akcionáře z rozdělované akciové společnostiakciové společnosti.
(6)
Podkladem pro určení výše vypořádacího podílu je ve veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným místo účetní závěrky zahajovací rozvaha rozdělované společnosti, nestanoví-li společenská smlouva něco jiného.
(7)
Ustanovení o vypořádacím podílu podle odstavců 1 až 6 se nepoužijí, je-li zánik účasti na rozdělované společnosti nebo družstvu vypořádán podle projektu rozdělení jeho podílem na nástupnické společnosti nebo družstvu nebo doplatkem.
Díl 2
Projekt rozdělení
§ 250
(1)
Projekt rozdělení musí obsahovat alespoň
a)
firmu a sídlo všech zúčastněných a nových společností nebo družstev a jejich právní formu a identifikační číslo všech zúčastněných společností nebo družstev,
b)
při rozštěpení výměnný poměr podílů společníků nebo členů zanikající společnosti nebo družstva na jedné nebo více nástupnických společnostech nebo družstvech s uvedením, jak se rozdělují podíly na nástupnických společnostech nebo družstvech mezi společníky nebo členy zanikající společnosti nebo družstva, a kritérium, na němž je toto rozdělení založeno, a případný doplatek s určením jeho výše a lhůty splatnosti,
c)
při odštěpení výměnný poměr podílů obsahující údaj o tom, kolik a jakých podílů nabude společník nebo člen rozdělované společnosti nebo družstva na nástupnické nebo nástupnických společnostech nebo družstvech, popřípadě údaj o tom, účast jakého společníka na rozdělované společnosti v důsledku odštěpení zanikne, s uvedením, jak se rozdělují podíly na nástupnických společnostech nebo družstvech mezi společníky nebo členy rozdělované společnosti nebo družstva, a kritérium, na němž je toto rozdělení založeno a případný doplatek s určením jeho výše a lhůty splatnosti,
d)
rozhodný den rozdělení,
e)
práva, jež nástupnická společnost nebo družstvo poskytne vlastníkům emitovaných dluhopisů, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována,
f)
den, od kterého vzniká právo na podíl na zisku komanditistům nebo společníkům společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnostiakciové společnosti z vyměněných nebo nových podílů při rozdělení sloučením, jakož i zvláštní podmínky týkající se tohoto práva, pokud existují,
g)
všechny zvláštní výhody, které jedna nebo více zúčastněných nebo nových společností nebo družstev poskytuje statutárnímu orgánu nebo jeho členům, členům dozorčí rady nebo kontrolní komise, pokud se zřizuje, a znalci přezkoumávajícímu projekt rozdělení; přitom se zvlášť uvede, komu je tato výhoda poskytována a kdo a za jakých podmínek ji poskytuje,
h)
určení, kteří zaměstnanci zanikající nebo rozdělované společnosti nebo družstva se stávají zaměstnanci nástupnické nebo nástupnických společností nebo družstev nebo zůstávají zaměstnanci rozdělované společnosti nebo družstva při odštěpení,
i)
určení, jaký majetek a jaké závazky přecházejí na nástupnickou nebo jednotlivé nástupnické společnosti nebo družstva nebo zůstávají rozdělované společnosti nebo družstvu při odštěpení; při tomto určení je možno použít odkazu na poslední řádnou, mimořádnou, konečnou nebo mezitímní účetní závěrku sestavenou před vyhotovením projektu fúze a soupisy jmění z provedené inventarizace, jestliže takové určení umožňují; majetek a práva zapisovaná do katastru nemovitostínemovitostí se v projektu rozdělení označí podle zákona upravujícího veřejnou evidenci nemovitostínemovitostí3),
j)
při rozdělení sloučením změny společenské smlouvy, zakladatelské listiny nebo stanov nástupnické společnosti nebo družstva, má-li k nim v důsledku rozdělení dojít; jestliže nejsou v projektu rozdělení sloučením obsaženy žádné změny společenské smlouvy, zakladatelské listiny nebo stanov nástupnické společnosti nebo družstva uvedeny, platí, že se společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy nástupnické společnosti nebo družstva nemění,
k)
při rozdělení se vznikem nových společností nebo družstev
1.
společenskou smlouvu, zakladatelskou listinu nebo stanovy všech nástupnických společností nebo družstev,
2.
jména a bydliště nebo firmy nebo názvy, sídla a identifikační čísla členů statutárního orgánu nebo jeho členů nástupnické společnosti nebo družstva a členů dozorčí rady akciové společnostiakciové společnosti, a pokud se zřizují, i dozorčí rady společnosti s ručením omezeným nebo kontrolní komise družstva,
l)
při rozštěpení určení, na kterou nástupnickou společnost nebo družstvo přechází daňová povinnost zanikající společnosti nebo družstva4), a
m)
při odštěpení případné změny společenské smlouvy, zakladatelské listiny nebo stanov rozdělované společnosti nebo družstva.
(2)
Výměnný poměr může být stanoven buď tak, že podíl společníků nebo členů rozdělované společnosti nebo družstva ve všech nástupnických společnostech nebo družstvech bude stejný, jako byl v rozdělované společnosti nebo družstvu (rovnoměrný výměnný poměr), nebo může být stanoven v různých nástupnických společnostech nebo družstvech různě (nerovnoměrný výměnný poměr); ustanovení § 248 a 249 tím nejsou dotčena.
(3)
Výměnný poměr musí být vhodný a odůvodněný. Není-li výměnný poměr přiměřený reálné hodnotě podílu společníka nebo člena na zanikající společnosti nebo družstvu, musí mu být poskytnut doplatek, ledaže se tohoto práva vzdal.
(4)
Dojde-li v důsledku odštěpení k tomu, že snížení reálné hodnoty podílu dosavadního společníka nebo člena nástupnické nebo rozdělované společnosti nebo družstva na rozdělované společnosti nebo družstvu nemá být zcela nahrazeno reálnou hodnotou podílu nebo podílů na nástupnické společnosti nebo nástupnických společnostech nebo nástupnickém družstvu nebo nástupnických družstvech, musí mu být přiznán doplatek, ledaže se tohoto práva vzdal.
(5)
Doplatek nesmí být vyplacen před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů všech zúčastněných společností nebo družstev podle tohoto zákona.
§ 251
Schválení rozdělení sloučením má dnem zápisu rozdělení do obchodního rejstříku právní účinky přistoupení společníků zanikající nebo rozdělované společnosti nebo členů zanikajícího nebo rozdělovaného družstva ke společenské smlouvě, zakladatelské listině nebo stanovám nástupnické společnosti nebo družstva, dochází-li k výměně jejich podílu na zanikající společnosti nebo zanikajícím družstvu a dosud nebyli společníky nebo členy nástupnické společnosti nebo nástupnického družstva.
§ 252
(1)
Jestliže se rozděluje společnost s ručením omezeným, akciová společnostakciová společnost nebo družstvo, projekt rozdělení se vznikem nových společností nebo družstev může být zveřejněn podle § 33 nebo uveřejněn podle § 33a bez uvedení údajů podle § 250 odst. 1 písm. k) bodu 2.
(2)
Při postupu podle odstavce 1 se chybějící údaje do projektu rozdělení se vznikem nových společností nebo družstev nebo projektu rozdělení odštěpením se vznikem jedné nebo více nových společností nebo družstev doplní před jeho schválením, nejde-li o členy dozorčí rady, kteří mají být voleni zaměstnanci (§ 290b). Ustanovení § 33 a 33a se nepoužijí.
Díl 3
Ocenění jmění společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti
§ 253
(1)
Při rozštěpení se vznikem nových společností je zanikající společnost povinna nechat ocenit jmění, jež má přejít podle projektu rozdělení na jednotlivé nástupnické společnosti posudkem znalce pro ocenění jmění, a to odděleně pro jednotlivé nástupnické společnosti.
(2)
Při odštěpení se vznikem nové společnosti nebo nových společností nechá rozdělovaná společnost ocenit posudkem znalce pro ocenění jmění pouze odštěpovanou část svého jmění, která bude přecházet podle projektu rozdělení na nástupnickou společnost nebo jednotlivé nástupnické společnosti, a to odděleně pro jednotlivé nástupnické společnosti.
(3)
Při rozdělení sloučením je zanikající nebo rozdělovaná společnost povinna nechat ocenit posudkem znalce pro ocenění jmění pouze to jmění, jež má podle projektu přeměny přejít na tu nástupnickou společnost nebo ty nástupnické společnosti, které budou zvyšovat základní kapitál ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti, a to odděleně pro jednotlivé nástupnické společnosti.
§ 254
Zanikající nebo rozdělovaná společnost je povinna nechat ocenit posudkem znalce pro ocenění jmění části svého jmění, které mají podle projektu rozdělení přejít na tu kterou nástupnickou společnost ke dni zpracování poslední řádné, mimořádné nebo konečné účetní závěrky sestavované zanikající nebo rozdělovanou společností před vyhotovením projektu rozdělení.
§ 255
(1)
Znalcem pro ocenění jmění může být jmenována stejná osoba, která je pro kteroukoliv zúčastněnou společnost jmenována znalcem pro rozdělení.
(2)
Posudek znalce o ocenění jmění může být součástí znalecké zprávy o rozdělení. V takovém případě je zanikající nebo rozdělovaná společnost povinna uložit znaleckou zprávu o rozdělení do sbírky listin.
§ 256
(1)
Posudek znalce musí obsahovat alespoň
a)
popis té části jmění zanikající nebo rozdělované společnosti, jež má přejít na tu kterou nástupnickou společnost,
b)
použité způsoby ocenění,
c)
částku, na kterou se oceňuje ta část jmění zanikající společnosti nebo rozdělované společnosti, jež má přejít na tu kterou nástupnickou společnost,
d)
při rozdělení se vznikem nových společností i údaj, zda tato částka odpovídá alespoň součtu vkladů do základního kapitálu nástupnické společnosti s ručením omezeným, jež se váží k obchodním podílům v nástupnické společnosti, které získají společníci této zanikající společnosti výměnou za obchodní podíly na této zanikající společnosti s ručením omezeným, nebo součtu jmenovitých hodnot akciíakcií nástupnické akciové společnostiakciové společnosti, jež mají být vydány pro akcionáře zanikající akciové společnostiakciové společnosti, a
e)
při rozdělení sloučením i údaj o tom, zda tato částka odpovídá alespoň částce zvýšení základního kapitálu, jež připadá na společníky dané zanikající nebo rozdělované společnosti podle § 253 odst. 3.
(2)
Ustanovení § 75 odst. 2 se pro určení částky ocenění jmění použije obdobně.
§ 256a
Jestliže bylo jmění zanikající nebo rozdělované společnosti nebo jeho část oceněno posudkem znalce pro ocenění jmění, obsahuje zpráva o rozdělení podle § 24 odst. 1 i údaj o tom, že jmění nebo jeho část bylo oceněno posudkem znalce pro ocenění jmění, a adresu obchodního rejstříku, v jehož sbírce listin bude tento posudek uložen.
Díl 4
Některá ustanovení o ochraně věřitelů a dlužníků při rozdělení
§ 257
(1)
Každá z nástupnických společností ručí za závazky, jež přešly v důsledku rozdělení ze zaniklé nebo rozdělované společnosti na ostatní nástupnické společnosti nebo zůstaly rozdělované společnosti při odštěpení, společně a nerozdílně s ostatními nástupnickými společnostmi až do částky ocenění jmění, jež na ni mělo přejít podle projektu rozdělení uvedené v posudku znalce pro ocenění jmění.
(2)
Nedochází-li k ocenění jmění posudkem znalce, ručí každá z nástupnických společností nebo každé z nástupnických družstev za závazky, jež přešly v důsledku rozdělení ze zaniklé nebo rozdělované společnosti nebo družstva na ostatní nástupnické společnosti nebo družstva nebo zůstaly rozdělované společnosti nebo družstvu při odštěpení, společně a nerozdílně s ostatními nástupnickými společnostmi nebo družstvy až do částky vlastního kapitálu vykázané v zahajovací rozvaze.
§ 258
Rozdělovaná společnost nebo rozdělované družstvo ručí za závazky, jež přešly v důsledku odštěpení na nástupnickou společnost nebo družstvo nebo na více nástupnických společností nebo družstev, do výše svého vlastního kapitálu vykázaného v zahajovací rozvaze.
§ 259
Ustanovení § 35 až 40 nejsou ustanoveními § 257 a 258 dotčena.
§ 260
zrušen
§ 261
(1)
Není-li z projektu rozdělení zřejmé, jaký majetek a jaké závazky zaniklé společnosti nebo družstva přešly na kterou nástupnickou společnost nebo družstvo, stávají se nástupnické společnosti nebo družstva spoluvlastníky tohoto majetku, z těchto pohledávek jsou oprávněny společně a nerozdílně a k plnění těchto závazků jsou zavázány společně a nerozdílně.
(2)
Mezi sebou se nástupnické společnosti nebo družstva vypořádají
a)
v poměru částek ocenění jmění vyplývajících z posudku znalce pro ocenění jmění, byla-li oceněna příslušná část jmění zanikající nebo rozdělované společnosti podle § 253, nebo
b)
v poměru jejich vlastních kapitálů vykázaných v jejich zahajovacích rozvahách, v ostatních případech.
(3)
Není-li z projektu odštěpení zřejmé, zda určitý majetek nebo závazek přešel na některou z nástupnických společností nebo družstev, platí, že tento majetek nebo závazek je majetkem nebo závazkem rozdělované společnosti nebo družstva.
§ 262
(1)
Každý, jehož právní zájmy jsou rozdělením dotčeny, má právo obdržet od každé zúčastněné společnosti nebo družstva informace o tom, jaký majetek a jaké závazky přecházejí na jednotlivé nástupnické společnosti nebo družstva.
(2)
Jestliže osoba oprávněná podle odstavce 1 neobdrží vyžádané informace bez zbytečného odkladu, může uplatnit toto právo u soudu.
§ 263
Jestliže není dlužníkovi známo, na kterou z nástupnických společností nebo družstev přešla pohledávka zaniklé nebo rozdělené společnosti nebo družstva, může plnit kterékoliv z nástupnických společností nebo družstev podle vlastní úvahy.
§ 264
Není-li věřiteli známo, i když využil své právo na informace, na kterou z nástupnických společností nebo družstev přešel dluh zaniklé nebo rozdělené společnosti nebo družstva, může vyžadovat splnění závazku na kterékoliv z nástupnických společností nebo družstev.
Díl 5
Některá ustanovení o základním a vlastním kapitálu společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti při rozdělení
§ 265
(1)
Při rozdělení se vznikem nových společností nesmí být součet vkladů nebo jmenovitých hodnot akciíakcií společníků zanikající nebo rozdělované společnosti v nástupnické společnosti vyšší než částka ocenění té části jmění zanikající nebo rozdělované společnosti, zjištěná z posudku znalce pro ocenění, jež měla podle projektu rozdělení přejít na danou nástupnickou společnost.
(2)
Při rozdělení sloučením nesmí být částka zvýšení základního kapitálu dané nástupnické společnosti ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti připadající na společníky zanikající nebo rozdělované společnosti vyšší než částka ocenění té části jmění zanikající nebo rozdělované společnosti, zjištěná z posudku znalce pro ocenění jmění, jež měla podle projektu rozdělení přejít na danou nástupnickou společnost.
§ 266
(1)
Při rozdělení odštěpením nesmí být vlastní kapitál rozdělované společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnostiakciové společnosti vykázaný v její zahajovací rozvaze nižší než její základní kapitál, pokud rozhodný den rozdělení předchází dni vypracování projektu rozdělení.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, bude-li v rozhodnutí o schválení odštěpení současně rozhodnuto o snížení základního kapitálu rozdělované společnosti podle § 266a odst. 2, a to nejméně o částku odpovídající vzniklému rozdílu mezi vlastním kapitálem a základním kapitálem, nebo se společníci zaváží k poskytnutí příplatku mimo základní kapitál, a to tak, aby se vlastní kapitál rovnal nejméně základnímu kapitálu.
(3)
Nebude-li rozhodný den rozdělení předcházet vyhotovení projektu rozdělení a vlastní kapitál vykázaný v zahajovací rozvaze rozdělované společnosti bude nižší než její základní kapitál, je rozdělovaná společnost bez zbytečného odkladu po sestavení zahajovací rozvahy povinna snížit základní kapitál nejméně o částku tohoto rozdílu nebo alespoň o tuto částku zvýšit vlastní kapitál příplatky společníků mimo základní kapitál, jinak rozhodne soud o jejím zrušení a vstupu do likvidace.
§ 266a
(1)
Jako součást odštěpení může rozdělovaná společnost vždy i snížit dosavadní základní kapitál nebo ho zvýšit z vlastních zdrojů anebo rozhodnout o souběžném zvýšení a snížení základního kapitálu.
(2)
Má-li rozdělovaná společnost snížit dosavadní základní kapitál v souvislosti s odštěpením, použije se na snížení základního kapitálu rozdělované společnosti ustanovení § 91 nebo § 110 a 126 obdobně. Má-li být základní kapitál snížen z důvodu uvedeného v § 266 odst. 2, nelze vyplatit částku snížení základního kapitálu společníkům.
(3)
Má-li rozdělovaná společnost rozhodnout o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů v souvislosti s odštěpením, použije se na zvýšení základního kapitálu rozdělované společnosti ustanovení § 90 nebo § 109 a 125 obdobně.
(4)
Má-li rozdělovaná společnost rozhodnout o souběžném zvýšení a snížení základního kapitálu v souvislosti s odštěpením, použije se na souběžné zvýšení a snížení základního kapitálu rozdělované společnosti ustanovení § 91a odst. 2 nebo § 111 odst. 2 obdobně.
HLAVA II
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ROZDĚLENÍ VEŘEJNÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI
§ 267
(1)
Projekt rozdělení veřejné obchodní společnosti při stanovení výměnného poměru obsahuje určení, jaké právní postavení bude mít společník zanikající nebo rozdělované společnosti v té které nástupnické společnosti a jaká bude jeho výše vkladu v té které nástupnické společnosti, mají-li mít společníci nebo někteří z nich vklady, a údaj o stavu splácení vkladů, pokud mají společníci vkladovou povinnost.
(2)
Nemá-li v souladu s tímto zákonem dojít k výměně podílu společníka zanikající nebo rozdělované společnosti za podíl v některé nástupnické společnosti nebo v žádné z nástupnických společností nebo má zaniknout podíl dosavadního společníka na nástupnické společnosti, a tato skutečnost je známa v době vyhotovení projektu rozdělení, musí projekt rozdělení obsahovat i odůvodnění, proč k výměně podílu nedojde.
§ 268
Jestliže nepodléhá rozdělení schválení žádným ze společníků žádné ze zúčastněných společností, musí být údaje uvedené v § 33 odst. 1 písm. b) zveřejněny nebo uveřejněny podle § 33a nejméně 1 měsíc přede dnem, v němž má být podán návrh na zápis rozdělení do obchodního rejstříku.
§ 269
(1)
Společníkovi musí být nejméně 2 týdny přede dnem, v němž má schválit rozdělení, doručeny
a)
projekt rozdělení,
b)
účetní závěrky všech zúčastněných veřejných obchodních společností za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněná veřejná obchodní společnost po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, měla-li zúčastněná veřejná obchodní společnost právního předchůdce, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření,
c)
konečné účetní závěrky všech zúčastněných veřejných obchodních společností, zahajovací rozvaha rozdělované nebo nástupnické společnosti nebo nástupnických společností, pokud rozhodný den předchází dni, v němž bude společník rozdělení schvalovat, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření,
d)
mezitímní účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření, anebo pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud se vyžadují, a
e)
znalecká zpráva o rozdělení, pokud se vyžaduje.
(2)
Pokud společník souhlasil s tím, že zúčastněná společnost bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin uvedených v odstavci 1 zasílány elektronicky. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle společníka.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže zúčastněná společnost zpřístupní dokumenty uvedené v odstavci 1 po dobu nejméně 2 týdnů přede dnem, v němž má společník schválit rozdělení, na internetové stránce a internetová stránka umožňuje společníkům po celou dobu uvedenou v odstavci 1 stažení a vytištění dokumentů uvedených v odstavci 1. Ustanovení § 33b se na zabezpečení internetových stránek použije obdobně.
(4)
Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k souvislému přerušení přístupu na internetovou stránku po dobu delší než 24 hodin, doručí zúčastněná společnost společníkovi listiny uvedené v odstavci 1 bez zbytečného odkladu, nejpozději však 2 dny před tím, než má společník rozdělení schválit.
§ 270
(1)
Jestliže o to požádá některý ze společníků, podá zúčastněná společnost návrh na jmenování znalce pro rozdělení a předloží tomuto společníkovi projekt rozdělení ke schválení bez zbytečného odkladu po jeho přezkoumání znalcem pro rozdělení. V takovém případě se provádí přezkoumání rozdělení jen u zúčastněné společnosti, jejíž společník o přezkoumání požádal; ustanovení § 113 odst. 3 a § 114 až 116 se na znalce pro rozdělení a znaleckou zprávu o rozdělení použijí obdobně.
(2)
Není-li žádosti společníka podle odstavce 1 vyhověno, nebrání tato skutečnost zápisu rozdělení do obchodního rejstříku, bude-li rozdělení přesto schváleno.
(3)
Zúčastněná společnost není povinna vyhovět žádosti společníka, pokud již vyhověla žádosti jiného společníka.
§ 271
(1)
Nesplnil-li společník zanikající společnosti povinnost splatit vklad před vyhotovením projektu rozštěpení a z projektu rozštěpení neplyne, že jeho vkladová povinnost zaniká, musí projekt rozštěpení určovat, do jaké nástupnické společnosti nebo společností je povinen vklad doplatit a v jaké výši. Při odštěpení splácí společník nesplacený vklad rozdělované společnosti, ledaže projekt odštěpení určí, že má být splacen do některé z nástupnických společností.
(2)
Jestliže se podle projektu rozdělení snižuje vkladová povinnost společníka nebo zcela zaniká, musí projekt rozdělení určit, jak bude naloženo s částkou odpovídající snížení vkladu společníka nebo částkou odpovídající vkladu při jeho zániku.
(3)
Snižuje-li se výše vkladů společníka nebo zaniká-li vklad, přestože byl splacen, a částka snížení vkladu nebo celého vkladu má být podle projektu rozdělení zaplacena společníkovi, obsahuje projekt rozdělení i lhůtu pro zaplacení částky snížení vkladu nebo celého vkladu společníkovi.
(4)
Částka podle odstavce 3 nesmí být vyplacena před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů podle tohoto zákona.
(5)
Pokud nebyl vklad zcela nebo zčásti splacen, lze uzavřít dohodu o prominutí povinnosti splatit nesplacenou část vkladu nebo celého vkladu jen za podmínek uvedených v odstavci 4.
§ 271a
(1)
Společníci nástupnické společnosti ručí po zápisu rozdělení sloučením do obchodního rejstříku i za závazky, které nástupnické společnosti vznikly před tímto zápisem nebo které na ni tímto zápisem přešly. Společník, který před zápisem rozdělení sloučením do obchodního rejstříku za takový závazek neručil, však může požadovat po osobách, které byly ke dni zápisu rozdělení sloučením do obchodního rejstříku společníky zúčastněné společnosti, o jejíž závazek se jednalo, aby mu v rozsahu jejich podílů na této společnosti poskytly náhradu za poskytnutí takového plnění a nákladů s tím spojených. Práva ručitele vůči dlužníku tím nejsou dotčena.
(2)
Vzdá-li se společník zanikající společnosti práva na výměnu, ručí jen za závazky, které zápisem rozdělení sloučením do obchodního rejstříku přešly na nástupnickou společnost ze zanikající společnosti, jejímž byl společníkem.
HLAVA III
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ROZDĚLENÍ KOMANDITNÍ SPOLEČNOSTI
§ 272
Není-li dále stanoveno něco jiného, použije se na rozdělení komanditní společnosti právní úprava rozdělení veřejné obchodní společnosti.
§ 273
Výměnný poměr v projektu rozdělení komanditní společnosti dále obsahuje
a)
kteří společníci zúčastněné společnosti budou mít právní postavení komanditistů a kteří budou mít právní postavení komplementářů,
b)
u každého komanditisty výši vkladu do základního kapitálu nástupnické společnosti.
§ 274
(1)
Jestliže měl společník zúčastněné společnosti před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku postavení komanditisty a po tomto zápisu má v nástupnické společnosti postavení komplementáře, ručí za závazky všech zúčastněných společností trvající ke dni zápisu rozdělení do obchodního rejstříku neomezeně a společně a nerozdílně s ostatními komplementáři, může však požadovat na společnících, kteří byli komplementáři zúčastněné společnosti, o jejíž závazek se jedná, i před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku, aby mu nahradili plnění, které z důvodu ručení na tento závazek poskytl, a to v rozsahu jejich podílů na společnosti, ledaže jde o závazky, za které ručil neomezeně ještě před zápisem fúze do obchodního rejstříku. Práva ručitele proti dlužníku tím nejsou dotčena.
(2)
Na ručení komplementářů zúčastněných společností za závazky nástupnické společnosti se ustanovení § 271a použije obdobně.
§ 275
Jestliže měl společník zúčastněné společnosti před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku postavení komplementáře a po tomto zápisu má v nástupnické společnosti postavení komanditisty, ručí jen za závazky zúčastněné společnosti, jejímž byl komplementářem, trvající ke dni zápisu rozdělení do obchodního rejstříku neomezeně a společně a nerozdílně s komplementáři a neomezeně ručícími komanditisty, a to po dobu 5 let ode dne, kdy se zápis rozdělení do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám; za závazky, které vznikly po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku, ručí jen tehdy, nebyl-li v této době splacen jeho vklad do základního kapitálu společnosti v rozsahu stanoveném zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev. Práva ručitele proti dlužníku tím nejsou dotčena.
HLAVA IV
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ROZDĚLENÍ VEŘEJNÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI A KOMANDITNÍ SPOLEČNOSTI PŘI RŮZNÝCH PRÁVNÍCH FORMÁCH ZANIKAJÍCÍ NEBO ROZDĚLOVANÉ A NÁSTUPNICKÉ SPOLEČNOSTI
§ 276
Při rozdělení veřejné obchodní společnosti mohou mít nástupnické společnosti právní formu
a)
pouze veřejné obchodní společnosti,
b)
pouze komanditní společnosti, nebo
c)
jedna nebo více nástupnických společností může mít právní formu veřejné obchodní společnosti a jedna nebo více nástupnických společností může mít právní formu komanditní společnosti.
§ 277
Při rozdělení komanditní společnosti mohou mít nástupnické společnosti právní formu
a)
pouze veřejné obchodní společnosti,
b)
pouze komanditní společnosti, nebo
c)
jedna nebo více nástupnických společností může mít právní formu veřejné obchodní společnosti a jedna nebo více nástupnických společností může mít právní formu komanditní společnosti.
§ 277a
(1)
Jestliže při rozdělení sloučením bude nástupnická společnost měnit současně svou právní formu, obsahuje ve vztahu k ní projekt rozdělení místo změny společenské smlouvy novou společenskou smlouvu vyžadovanou zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, pro tu formu společnosti, kterou má nástupnická společnost zápisem rozdělení do obchodního rejstříku nabýt.
(2)
Na rozdělení sloučením podle odstavce 1 se nepoužijí ustanovení tohoto zákona o změně právní formy.
§ 278
Jestliže měl společník zanikající nebo rozdělované společnosti postavení komanditisty a v nástupnické společnosti bude mít postavení komplementáře nebo společníka veřejné obchodní společnosti, použije se obdobně ustanovení § 274.
§ 279
Měl-li společník zanikající nebo rozdělované společnosti postavení komplementáře nebo společníka veřejné obchodní společnosti a v nástupnické společnosti bude mít postavení komanditisty, použije se obdobně ustanovení § 275.
HLAVA V
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ROZDĚLENÍ SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM
Díl 1
Některá ustanovení o projektu rozdělení společnosti s ručením omezeným
§ 280
(1)
Projekt rozdělení společnosti s ručením omezeným při stanovení výměnného poměru obsahuje dále údaje o
a)
výši vkladu, rozsahu jeho splacení a výši obchodního podílu každého společníka v zúčastněné společnosti před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku,
b)
tom, zda obchodní podíl společníka zanikající nebo rozdělované společnosti podléhá výměně nebo že jeho účast zaniká, je-li tato skutečnost známa v době vyhotovení projektu rozdělení, s uvedením důvodu,
c)
tom, zda se mění výše vkladu nebo obchodního podílu dosavadního společníka nástupnické společnosti při rozdělení sloučením nebo rozdělované společnosti při odštěpení, a
d)
výši vkladu, rozsahu jeho splacení a výši obchodního podílu každého společníka, jehož obchodní podíl se vyměňuje, v nástupnické společnosti a v rozdělované společnosti po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku.
(2)
Jestliže drží nástupnické společnosti všechny obchodní podíly zanikající nebo rozdělované společnosti, neobsahuje projekt rozdělení údaje uvedené v § 250 písm. b), c) a f) a odstavci 1.
§ 280a
Výše případného doplatku společníkům zúčastněné společnosti nebo zúčastněných společností nesmí překročit 10 % ze součtu částky zvýšení základního kapitálu nástupnických společností ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti při rozdělení sloučením nebo součtu základních kapitálů nástupnických společností při rozdělení se vznikem nových společností.
Díl 2
Výše vkladů a základního kapitálu nástupnické společnosti při rozdělení
§ 281
Zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti
(1)
Ke zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti při rozdělení může dojít
a)
za účelem výměny obchodních podílů přiznáním nových vkladů a obchodních podílů společníkům zanikající společnosti výměnou za zaniklé obchodní podíly na zanikající společnosti, pokud dosud nebyli společníky nástupnické společnosti, při rozštěpení nebo za účelem náhrady za snížení reálné hodnoty jejich obchodních podílů při odštěpení,
b)
za účelem výměny obchodních podílů zvýšením vkladů dosavadním společníkům nástupnické společnosti výměnou za zaniklé obchodní podíly na zanikající společnosti, při rozštěpení nebo za účelem náhrady za snížení reálné hodnoty jejich obchodních podílů při odštěpení, nebo
c)
zvýšením vkladů dosavadních společníků nástupnické společnosti, i když nedochází k výměně obchodních podílů, pokud nedochází ke změnám v osobách společníků nástupnické společnosti.
(2)
Na zvýšení základního kapitálu podle odstavce 1 se nepoužijí ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zvýšení základního kapitálu. Ustanovení § 89 odst. 3 se použije obdobně na částku zvýšení vkladů společníků nástupnické společnosti podle odstavce 1 písm. c).
§ 282
Zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti z jejích vlastních zdrojů
(1)
Jako součást rozdělení sloučením lze vždy zvýšit dosavadní základní kapitál nástupnické společnosti i z vlastních zdrojů zjištěný z její poslední řádné, mimořádné, konečné nebo mezitímní účetní závěrky sestavené před vyhotovením projektu rozdělení. Na tomto zvýšení základního kapitálu se podílejí pouze dosavadní společníci nástupnické společnosti.
(2)
Jestliže se zvyšuje základní kapitál nástupnické společnosti podle odstavce 1, použijí se ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zvýšení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným z vlastních zdrojů s výjimkou ustanovení o obsahu pozvánky na valnou hromadu při zvýšení základního kapitálu, o obsahu usnesení valné hromady a o zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku.
(3)
Usnesení valné hromady nástupnické společnosti o rozdělení musí při postupu podle odstavců 1 a 2 obsahovat i
a)
určení vlastního zdroje nebo zdrojů nástupnické společnosti, z nichž se základní kapitál zvyšuje, v členění podle struktury vlastního kapitálu v dané účetní závěrce,
b)
částku zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů a
c)
částku, o jakou se zvyšuje výše vkladu každého dosavadního společníka nástupnické společnosti.
§ 283
Snížení základního kapitálu nástupnické společnosti
(1)
Jako součást rozdělení sloučením lze vždy i snížit dosavadní základní kapitál nástupnické společnosti snížením vkladů dosavadních společníků nástupnické společnosti.
(2)
Jestliže se snižuje základní kapitál nástupnické společnosti podle odstavce 1, použijí se ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o snížení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným, při němž dochází ke snížení výše vkladů s výjimkou ustanovení o obsahu pozvánky na valnou hromadu při snížení základního kapitálu, o obsahu usnesení valné hromady, o zápisu snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku a o ochraně věřitelů při snížení základního kapitálu; ustanovení § 35 až 39 tím nejsou dotčena.
(3)
Usnesení valné hromady nástupnické společnosti o rozdělení musí při postupu podle odstavců 1 a 2 obsahovat i
a)
částku, o kterou se snižuje základní kapitál,
b)
údaj, jak se mění výše vkladů dosavadních společníků, a
c)
údaj o tom, zda částka, o niž se sníží základní kapitál, se vyplácí dosavadním společníkům nástupnické společnosti, nebo údaj o tom, jak jinak s ní bude naloženo.
(4)
Má-li být částka snížení základního kapitálu i jen zčásti vyplacena dosavadním společníkům nástupnické společnosti, obsahuje usnesení valné hromady nástupnické společnosti i lhůtu, v níž má být tato částka vyplacena společníkům.
(5)
Částka snížení základního kapitálu nesmí být vyplacena před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů všech zúčastněných společností podle tohoto zákona. Totéž platí pro uzavření dohody o prominutí povinnosti splatit dosud nesplacenou část vkladu.
§ 283a
Kombinované zvýšení a snížení základního kapitálu nástupnické společnosti
(1)
Při rozdělení sloučením může být základní kapitál nástupnické společnosti zvýšen současně jak postupem podle § 281, tak podle § 282.
(2)
Při rozdělení sloučením může dojít k souběžnému zvýšení základního kapitálu podle § 281 nebo 282 a snížení základního kapitálu podle § 283. Při tomto postupu může být základní kapitál snížen i pod částku stanovenou zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, zvyšuje-li se současně tak, aby v době zápisu rozdělení do obchodního rejstříku dosáhl alespoň minimální částky stanovené zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev.
Díl 3
Znalec pro rozdělení
§ 284
(1)
Jestliže o to požádá některý ze společníků, podá zúčastněná společnost bez zbytečného odkladu návrh na jmenování znalce pro rozdělení a předloží valné hromadě ke schválení nebo tomuto společníkovi ke schválení mimo valnou hromadu projekt rozdělení bez zbytečného odkladu po jeho přezkoumání znalcem pro rozdělení; přezkoumání se provádí jen u zúčastněné společnosti, jejíž společník o přezkoumání požádal; ustanovení § 113 odst. 3 a § 114 až 116 se na znalce pro rozdělení a znaleckou zprávu o rozdělení použijí obdobně.
(2)
Při postupu podle odstavce 1 nelze svolat valnou hromadu za účelem schválení rozdělení do doby, než bude projekt rozdělení přezkoumán znalcem pro rozdělení, ledaže s tím souhlasí všichni ostatní společníci.
(3)
Není-li žádosti společníka podle odstavce 1 vyhověno a rozdělení bylo přesto schváleno, nebrání tato skutečnost zápisu rozdělení do obchodního rejstříku.
(4)
Zúčastněná společnost není povinna vyhovět žádosti společníka, pokud již vyhověla žádosti jiného společníka.
Díl 4
Informace o rozdělení
§ 285
(1)
Nejméně 2 týdny přede dnem konání valné hromady, na kterém má být schváleno rozdělení, musí být společníkům doručeny
a)
projekt rozdělení,
b)
účetní závěrky všech zúčastněných společností s ručením omezeným za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněná společnost s ručením omezeným po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, měla-li zúčastněná společnost s ručením omezeným právního předchůdce, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření,
c)
konečné účetní závěrky všech zúčastněných společností s ručením omezeným, zahajovací rozvaha rozdělované nebo nástupnické společnosti s ručením omezeným, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu fúze, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření,
d)
mezitímní účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření, anebo pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud se vyžadují,
e)
společná zpráva o rozdělení nebo všechny zprávy o rozdělení všech zúčastněných společností, pokud se vyžadují,
f)
znalecká zpráva o rozdělení nebo všechny znalecké zprávy o rozdělení všech zúčastněných společností, pokud se vyžadují.
(2)
Každá zúčastněná společnost zároveň s dokumenty podle odstavce 1 zašle společníkům upozornění, že mají právo se seznámit v sídle společnosti s posudkem znalce pro ocenění jmění.
(3)
Jestliže má být rozdělení schváleno společníky mimo valnou hromadu, zašle společnost dokumenty uvedené v odstavci 1 a upozornění podle odstavce 2 společníkům spolu s návrhem na rozhodnutí o rozdělení mimo valnou hromadu.
§ 285a
(1)
Pokud společník souhlasil s tím, že zúčastněná společnost bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin uvedených v § 285 odst. 1 a 2 zasílány elektronicky. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle společníka.
(2)
Ustanovení odstavce 1 a § 285 se nepoužijí, jestliže zúčastněná společnost zpřístupní na internetové stránce dokumenty uvedené v § 285 odst. 1 a 2 po dobu nejméně 2 týdnů přede dnem, v němž má o rozdělení rozhodovat valná hromada nebo má rozdělení schválit společník mimo valnou hromadu a internetová stránka umožňuje společníkům po celou tuto dobu stažení a vytištění dokumentů uvedených v § 285 odst. 1 a 2. Ustanovení § 33b se na zabezpečení internetových stránek použije obdobně.
(3)
Pokud zúčastněná společnost na svých internetových stránkách nezpřístupní ve stejné době i posudek znalce pro ocenění jmění uvedený v § 285 odst. 2, musí na internetové stránce uveřejnit i oznámení podle § 285 odst. 2.
(4)
Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k souvislému přerušení přístupu na internetovou stránku po dobu delší než 24 hodin, doručí zúčastněná společnost společníkovi listiny uvedené v § 285 odst. 1 bez zbytečného odkladu, nejpozději však 2 dny před tím, než se bude konat valná hromada nebo má společník rozdělení schválit.
Díl 5
Schválení projektu rozdělení
§ 286
(1)
Usnesení valné hromady zúčastněné společnosti o schválení rozdělení musí obsahovat schválení
a)
projektu rozdělení a
b)
konečné účetní závěrky zanikající nebo rozdělované společnosti a zahajovací rozvahy nástupnické společnosti nebo společností, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu rozdělení, popřípadě mezitímní účetní závěrky zanikající společnosti.
(2)
Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zákazu výkonu hlasovacího práva v případě nepeněžitých vkladů se při hlasování o rozdělení nepoužije.
§ 287
Pokud dochází ke zvýšení nebo snížení základního kapitálu nástupnické nebo rozdělované společnosti podle tohoto zákona, obsahuje pozvánka na valnou hromadu všech zúčastněných společností i údaj o tom
a)
pro společníky jakých zúčastněných společností je základní kapitál nástupnické společnosti zvyšován nebo snižován,
b)
zda jde o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů nástupnické společnosti nebo ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti a
c)
zda dochází ke kombinovanému zvýšení základního kapitálu nebo ke kombinaci zvýšení a snížení základního kapitálu.
§ 287a
(1)
Jednatel zúčastněné společnosti seznámí před hlasováním o schválení rozdělení společníky se znaleckou zprávou o rozdělení, pokud se vyžaduje, a se všemi podstatnými změnami týkajícími se jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu rozdělení do dne konání valné hromady, která rozhoduje o rozdělení, ve všech zúčastněných společnostech. Správnost oznámení o změnách týkajících se jmění musí být potvrzena auditorem, pokud podléhá společnost povinnému auditu, nebo znalcem, který prováděl ocenění jmění.
(2)
Jednatel zúčastněné společnosti informuje o změnách jmění podle odstavce 1 jednatele ostatních zúčastněných společností tak, aby mohli informovat své příslušné valné hromady.
(3)
Jestliže má být rozdělení schváleno společníky mimo valnou hromadu, je jednatel povinen poskytnout společníkům informace uvedené v odstavci 1 písemně spolu s návrhem na rozhodnutí o rozdělení mimo valnou hromadu.
(4)
Seznámení se změnami jmění se nevyžaduje, pokud s tím předem souhlasili všichni společníci všech zúčastněných společností.
§ 287b
(1)
Jestliže drží nástupnické společnosti všechny obchodní podíly zanikající nebo rozdělované společnosti, nevyžaduje se schválení rozdělení valnou hromadou, jediným společníkem ani společníky zúčastněných společností, jestliže všechny zúčastněné společnosti splnily povinnosti uvedené v odstavci 3 a v § 33 nebo 33a a v § 285 nebo 285a.
(2)
Nebude-li se konat valná hromada zanikající nebo rozdělované společnosti, informuje jednatel každé zúčastněné společnosti jednatele ostatních zúčastněných společností o všech podstatných změnách týkajících se jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu rozdělení.
(3)
Údaje uvedené v § 33 odst. 1 písm. b), budou-li zúčastněné společnosti postupovat podle odstavce 1, musí být zveřejněny podle § 33 nebo uveřejněny podle § 33a nejpozději 1 měsíc přede dnem, v němž má být podán návrh na zápis rozdělení do obchodního rejstříku. Toto platí i pro plnění povinností podle § 285 nebo 285a.
(4)
Pokud poslední řádná nebo mimořádná účetní závěrka jakékoliv zúčastněné společnosti, popřípadě mezitímní účetní závěrka, pokud se vyžaduje, anebo její konečná účetní závěrka nebyla schválena valnou hromadou, jediným společníkem nebo společníky této zúčastněné společnosti před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku, schvaluje ji valná hromada, jediný společník nebo společníci nástupnické společnosti po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku. Schválení zahajovací rozvahy se v tomto případě nevyžaduje.
§ 288
Při rozdělení se vznikem nových společností s ručením omezeným nebo při rozdělení odštěpením se vznikem jedné nebo více nových společností s ručením omezeným společenská smlouva nebo zakladatelská listina nástupnické společnosti s ručením omezeným neobsahuje údaj o správci vkladu, prvním jednateli nebo jednatelích, případných členech dozorčí rady a o způsobech a lhůtách splácení vkladů při založení společnosti, byly-li splaceny vklady všech společníků.
§ 288a
(1)
Není-li vklad společníka zanikající společnosti před vyhotovením projektu rozštěpení splacen, musí projekt rozštěpení určovat, do jaké nástupnické společnosti nebo společností je tento společník povinen vklad doplatit a v jaké výši. Při odštěpení splácí společník nesplacený vklad rozdělované společnosti, ledaže projekt odštěpení určí, že má být splacen do některé z nástupnických společností. V takovém případě obsahuje společenská smlouva nebo zakladatelská listina nástupnické společnosti způsob a lhůtu pro splacení vkladu tohoto společníka.
(2)
K prominutí povinnosti splatit vklad při rozdělení sloučením u dosavadních společníků nástupnické společnosti nebo u společníků rozdělované společnosti i při odštěpení se vznikem nových společností může dojít, jen dojde-li ke snížení základního kapitálu nástupnické společnosti postupem podle § 283 nebo rozdělované společnosti postupem podle § 266a odst. 2. Prominout povinnost splatit vklad společníkům zanikající společnosti lze pouze v případě, že tak stanoví projekt rozdělení.
(3)
Má-li být prominuta společníkovi povinnost splatit dosud nesplacenou část vkladu, nepoužijí se při hlasování o rozdělení ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zákazu výkonu hlasovacích práv v případě, že je společník v prodlení se splacením vkladu a má-li mu být prominuto splnění povinnosti.
Díl 6
Výměna obchodních podílů
§ 289
Nástupnická společnost vymění obchodní podíly způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem; ustanovení § 97 až 99 a 99b se použijí obdobně.
HLAVA VI
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ROZDĚLENÍ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI
Díl 1
Některá ustanovení o projektu rozdělení akciové společnosti
§ 290
(1)
Projekt rozdělení akciové společnostiakciové společnosti dále obsahuje
a)
v souvislosti s výměnným poměrem při rozštěpení údaj o tom, kolik akciíakcií a jaké nebo jakých nástupnických společností bude vyměněno za jednu akciiakcii zanikající společnosti s uvedením jejich podoby, druhu, formy, převoditelnosti, jmenovité hodnoty a případného údaje o přijetí k obchodování na evropském regulovaném trhu, včetně podrobných pravidel postupu při jejich výměně, jež obsahují alespoň způsob a lhůtu pro předložení listinných akciíakcií zanikající společnosti k výměně, pokud se vyměňují, anebo údaj o tom, že akcieakcie nebudou buď všem nebo některým akcionářům vyměňovány s uvedením důvodu, je-li tato skutečnost známa v době vyhotovení projektu fúze,
b)
v souvislosti s výměnným poměrem při odštěpení údaj o tom, kolik akciíakcií jaké nebo jakých nástupnických společností bude přiděleno k jedné akciiakcii rozdělované společnosti s uvedením jejich podoby, druhu, formy, převoditelnosti, jmenovité hodnoty a případného údaje o jejich přijetí k obchodování na evropském regulovaném trhu, včetně podrobných pravidel postupu při jejich přidělovaní, jež obsahují alespoň způsob a lhůtu pro převzetí listinných akciíakcií nástupnické společnosti, pokud se přidělují, anebo údaj o tom, že akcieakcie nástupnické společnosti nebudou buď všem nebo některým akcionářům rozdělované společnosti přidělovány s uvedením důvodu, je-li tato skutečnost známa v době vyhotovení projektu fúze,
c)
určení, jak budou při rozdělení sloučením získány akcieakcie nástupnické společnosti potřebné k výměně,
d)
údaj o vlivu rozštěpení sloučením nebo odštěpení na akcieakcie dosavadních akcionářů nástupnické nebo rozdělované společnosti, zejména údaj o tom, že jejich akcieakcie nepodléhají výměně, nebo údaj o tom, že se štěpí, že se zvyšuje nebo snižuje jejich jmenovitá hodnota anebo se mění jejich podoba, druh nebo forma, včetně pravidel postupu při jejich výměně nebo předložení k vyznačení změny jmenovité hodnoty, jež obsahují alespoň způsob a lhůtu pro předložení listinných akciíakcií nástupnické nebo rozdělované společnosti,
e)
práva, jež nástupnická společnost poskytne vlastníkům jednotlivých druhů akciíakcií, opčních listů nebo jiných cenných papírůcenných papírů, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována,
f)
postup pro případ, že akcionářům zúčastněné společnosti vznikne právo odprodat akcieakcie nástupnické společnosti, zejména údaj o lhůtě a způsobu uveřejnění veřejného návrhu smlouvy,
g)
při nerovnoměrném výměnném poměru nebo při rozdělení se vznikem nástupnické společnosti jiné právní formy, než je akciová společnostakciová společnost, podmínky pro vypořádání, jež má poskytnout některá z nástupnických společností nebo třetí osoba, ledaže se všichni akcionáři práva na vypořádání vzdali, a
h)
údaje o tom, kolik míst v dozorčí radě nástupnické akciové společnostiakciové společnosti má být obsazeno osobami volenými zaměstnanci nástupnické akciové společnostiakciové společnosti, s uvedením, že tato místa se neobsazují a budou obsazena až po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku.
(2)
Počátek běhu lhůty pro předložení listinných akciíakcií nemůže předcházet dni zápisu rozdělení do obchodního rejstříku.
§ 290a
(1)
Není-li splacen emisní kurs před vyhotovením projektu rozštěpení a z projektu rozštěpení neplyne, že povinnost splatit nesplacenou část emisního kursu zaniká, musí projekt rozštěpení určovat, do jaké nástupnické společnosti nebo společností je akcionář povinen emisní kurs doplatit a v jaké výši. Při odštěpení splácí akcionář nesplacenou část emisního kursu rozdělované společnosti, ledaže projekt odštěpení určí, že má být splacen do některé z nástupnických společností.
(2)
K prominutí povinnosti splatit nesplacenou část emisního kursu při rozdělení sloučením u dosavadních společníků nástupnické nebo rozdělované společnosti může dojít, jen dojde-li ke snížení základního kapitálu nástupnické společnosti podle § 296 a 110 nebo rozdělované společnosti podle § 266a odst. 2.
(3)
Prominout povinnost splatit nesplacenou část emisního kursu akcionářům zanikající společnosti lze pouze v případě, že tak stanoví projekt rozdělení, jen po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku a budou-li zajištěny pohledávky věřitelů podle tohoto zákona.
(4)
Má-li být akcionáři prominuta povinnost splatit nesplacenou část emisního kursu, nepoužijí se při hlasování o rozdělení ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zákazu výkonu hlasovacích práv v případě, že je akcionář v prodlení se splacením vkladu nebo má-li mu být prominuto splnění povinnosti.
§ 290b
(1)
Při rozdělení se před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku neobsazují místa v dozorčí radě nástupnické společnosti, která mají být obsazena osobami volenými zaměstnanci nástupnické akciové společnostiakciové společnosti.
(2)
Volba členů dozorčí rady nástupnické společnosti volených zaměstnanci se provede do 90 dnů po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku.
Díl 2
Výměnný poměr akcií
§ 291
Na doplatky při rozdělení se použijí ustanovení § 106 a 107 obdobně, není-li dále stanoveno něco jiného.
§ 292
Doplatek může poskytnout i třetí osoba; v takovém případě se ustanovení § 106 nepoužije.
§ 293
Doplatek lze přiznat akcionářům nástupnické společnosti i akcionářům zanikající nebo rozdělované společnosti.
§ 294
zrušen
§ 295
Jestliže dochází k rozdělení sloučením, použijí se pro určení výměnného poměru akciíakcií ustanovení § 102 až 104 obdobně.
Díl 3
Vliv rozdělení sloučením na dosavadní akcie
§ 296
Jestliže dochází k rozdělení sloučením, použijí se pro určení vlivu rozdělení sloučením nebo rozdělení odštěpením sloučením na dosavadní akcieakcie akcionářů nástupnické společnosti ustanovení § 108 až 111 obdobně.
Díl 4
Znalec pro rozdělení
§ 297
Projekt rozdělení přezkoumá za každou ze zúčastněných akciových společnostíakciových společností znalec (dále jen „znalec pro rozdělení“) nebo znalec pro rozdělení společný pro všechny zúčastněné společnosti, a to na základě společné žádosti těchto zúčastněných společností; ustanovení § 113 až 117 se použijí obdobně.
Díl 5
Informace o projektu rozdělení
§ 298
Oznámení podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo informace uveřejněné podle § 33a musí dále obsahovat alespoň
a)
upozornění pro akcionáře zúčastněných společností na jejich práva podle § 299 nebo 299a a
b)
upozornění pro akcionáře zanikající společnosti na závazek nástupnické společnosti odkoupit akcieakcie podle § 308.
§ 299
(1)
V sídle každé ze zúčastněných společností musí být k nahlédnutí pro akcionáře alespoň 1 měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady, jež má rozhodnout o schválení rozdělení,
a)
projekt rozdělení,
b)
účetní závěrky všech zúčastněných společností za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněná společnost po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, měla-li zúčastněná společnost právního předchůdce, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření,
c)
konečné účetní závěrky všech zúčastněných společností, zahajovací rozvaha rozdělované nebo nástupnické společnosti, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu rozdělení, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření,
d)
mezitímní účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření anebo pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud se vyžadují,
e)
společná zpráva o rozdělení nebo všechny zprávy o rozdělení všech zúčastněných společností, pokud se vyžadují,
f)
znalecká zpráva o rozdělení nebo všechny znalecké zprávy o rozdělení všech zúčastněných společností, pokud se vyžadují,
g)
posudek znalce pro ocenění jmění, není-li součástí znalecké zprávy o rozdělení.
(2)
Společnost vydá každému akcionáři, který o to požádá, bez zbytečného odkladu bezplatně opis nebo výpis z listin uvedených v odstavci 1 písm. a) až f), pokud se vyžadují.
(3)
Pokud akcionář souhlasil s tím, že zúčastněná společnost bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin zasílány elektronicky. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle akcionáře.
§ 299a
(1)
Zúčastněná společnost není povinna zpřístupnit dokumenty uvedené v § 299 odst. 1 ve svém sídle, pokud je uveřejní po dobu alespoň 1 měsíce před stanoveným dnem konání valné hromady, jež má rozhodnout o schválení rozdělení, až do doby 1 měsíce po jejím konání na internetové stránce. Ustanovení § 33b se na zabezpečení internetových stránek použije obdobně.
(2)
Ustanovení § 299 odst. 2 a 3 se nepoužijí, jestliže internetová stránka umožňuje akcionářům po celou dobu uvedenou v odstavci 1 stažení a vytištění dokumentů uvedených v § 299 odst. 1.
(3)
Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k souvislému přerušení přístupu na internetovou stránku po dobu delší než 24 hodin, je zúčastněná společnost povinna plnit povinnosti uvedené v § 299 s tím, že doba pro jejich plnění běží okamžikem uplynutí doby 24 hodin.
Díl 6
Schválení rozdělení
Oddíl 1
Průběh valné hromady
§ 300
(1)
V pozvánce na valnou hromadu nebo v oznámení o svolání valné hromady, která má schvalovat rozdělení, musí být akcionáři upozorněni na svá práva podle § 299 nebo 299a a pozvánka nebo oznámení musí obsahovat i vybrané údaje z účetní závěrky, která má být valnou hromadou schválena.
(2)
V pozvánce na valnou hromadu nebo v oznámení o svolání valné hromady, která má schvalovat rozštěpení sloučením nebo odštěpení, se uvedou i údaje o vlivu rozštěpení nebo odštěpení na akcieakcie dosavadních akcionářů nástupnické nebo rozdělované společnosti, zejména o tom, že akcieakcie dosavadních akcionářů nástupnické nebo rozdělované společnosti nepodléhají výměně nebo že se štěpí, že se zvyšuje nebo snižuje jejich jmenovitá hodnota s uvedením celkové částky, o niž se zvýší nebo sníží jmenovitá hodnota všech akciíakcií akcionářů nástupnické společnosti, anebo že se změní jejich podoba, druh nebo forma.
(3)
Pokud dochází ke zvýšení nebo snížení základního kapitálu nástupnické nebo rozdělované společnosti podle tohoto zákona, obsahuje pozvánka na valnou hromadu všech zúčastněných společností nebo oznámení o jejím konání i údaj o tom, pro akcionáře jakých zúčastněných společností je základní kapitál zvyšován nebo snižován, zda jde o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů nástupnické společnosti nebo ze jmění zanikající společnosti, zda dochází ke kombinovanému zvýšení základního kapitálu nebo ke kombinaci zvýšení a snížení základního kapitálu.
§ 301
(1)
Na valné hromadě musí být akcionářům volně přístupné k nahlédnutí listiny uvedené v § 299 odst. 1, pokud se vyžadují.
(2)
Představenstvo na začátku valné hromady objasní akcionářům projekt rozdělení.
(3)
Představenstvo zúčastněné společnosti seznámí před hlasováním o schválení rozdělení akcionáře se znaleckou zprávou o rozdělení, pokud se vyžaduje, a se všemi podstatnými změnami týkajícími se jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu rozdělení do dne konání valné hromady, která rozhoduje o rozdělení, ve všech zúčastněných společnostech. Správnost oznámení o změnách týkající se jmění musí být potvrzena auditorem, pokud podléhá společnost povinnému auditu, nebo znalcem, který prováděl ocenění jmění.
(4)
Představenstvo zúčastněné společnosti informuje o změnách jmění podle odstavce 3 představenstva ostatních zúčastněných společností tak, aby mohla informovat své valné hromady.
(5)
Seznámení se změnami jmění podle odstavců 3 a 4 se nevyžaduje, pokud s tím předem souhlasili všichni akcionáři všech zúčastněných společností.
Oddíl 2
Obsah usnesení valné hromady
§ 302
Usnesení valné hromady zanikající nebo rozdělované společnosti o schválení rozdělení musí obsahovat schválení
a)
projektu rozdělení a
b)
konečné účetní závěrky zanikající nebo rozdělované společnosti a zahajovacích rozvah všech nástupnických společností a rozdělované společnosti při odštěpení, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu rozdělení, popřípadě mezitímní účetní závěrky zanikající nebo rozdělované společnosti.
§ 303
Usnesení valné hromady nástupnické společnosti o rozdělení sloučením musí obsahovat
a)
schválení projektu rozdělení sloučením,
b)
schválení konečné účetní závěrky a zahajovací rozvahy, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu rozdělení, popřípadě mezitímní účetní závěrky a zahajovací rozvahy nástupnické společnosti a
c)
rozhodnutí o vydání nových akciíakcií, popřípadě pověření představenstva k vydání nových akciíakcií nebo o možnosti nabýt vlastní akcieakcie, je-li to třeba k výměně akciíakcií zanikající nebo rozdělované společnosti za akcieakcie nástupnické společnosti; ustanovení § 102 a 103 se na nabývání vlastních akciíakcií za účelem výměny a na zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti použijí obdobně.
§ 304
Jestliže budou dosavadní akcieakcie akcionářů nástupnické společnosti vyměňovány za akcieakcie o vyšší jmenovité hodnotě podle § 296 a 109, musí usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení rozdělení sloučením obsahovat též
a)
částku zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů nástupnické společnosti a
b)
označení vlastního zdroje nebo zdrojů nástupnické společnosti z poslední řádné, mimořádné, konečné nebo mezitímní závěrky sestavené před vyhotovením projektu rozdělení, z něhož bude základní kapitál zvyšován, v členění podle struktury vlastního kapitálu v dané účetní závěrce.
§ 304a
Jestliže budou akcieakcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti vyměňovány za akcieakcie o vyšší jmenovité hodnotě podle § 296 a 109a, musí usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení rozdělení sloučením obsahovat též určení částky zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti.
§ 305
Budou-li akcieakcie akcionářů nástupnické společnosti vyměňovány za akcieakcie o nižší jmenovité hodnotě podle § 296 a 110, musí usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení rozdělení sloučením obsahovat též
a)
částku, o niž se snižuje jmenovitá hodnota dosavadní akcieakcie nástupnické společnosti,
b)
částku, o niž se snižuje dosavadní základní kapitál nástupnické společnosti, a
c)
údaj o tom, zda částka, o niž se snižuje základní kapitál nástupnické společnosti, se vyplatí dosavadním akcionářům nástupnické společnosti s uvedením lhůty pro její vyplacení, nebo údaj o tom, jak jinak s ní bude naloženo.
§ 306
Mají-li být akcieakcie nástupnické společnosti po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, musí usnesení valných hromad všech zúčastněných společností obsahovat souhlas s podáním žádosti o jejich přijetí k obchodování na evropském regulovaném trhu; to neplatí, jsou-li akcieakcie nástupnické společnosti již přijaty k obchodování na kterémkoliv evropském regulovaném trhu.
§ 306a
(1)
Jsou-li nástupnické společnosti vlastníkem všech akciíakcií opravňujících hlasovat o projektu rozdělení, nevyžaduje se schválení rozdělení valnou hromadou, jestliže všechny zúčastněné společnosti splnily povinnosti uvedené v odstavci 3 a v § 33 nebo 33a a v § 299 nebo 299a.
(2)
Nebude-li se konat valná hromada, seznámí představenstvo každé zúčastněné společnosti představenstva ostatních zúčastněných společností se všemi podstatnými změnami týkajícími se jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu rozdělení. Správnost oznámení o změnách týkající se jmění musí být potvrzena auditorem, pokud podléhá společnost povinnému auditu, nebo znalcem, který prováděl ocenění jmění.
(3)
Údaje uvedené v § 33 odst. 1 písm. b), budou-li zúčastněné společnosti postupovat podle odstavce 1, musí být zveřejněny podle § 33 nebo uveřejněny podle § 33a nejpozději 1 měsíc přede dnem, v němž má být podán návrh na zápis rozdělení do obchodního rejstříku. To platí i pro plnění povinností podle § 299 nebo 299a.
(4)
Pokud poslední řádná nebo mimořádná účetní závěrka jakékoliv zúčastněné společnosti, popřípadě mezitímní účetní závěrka, pokud se vyžaduje, anebo její konečná účetní závěrka nebyla schválena valnou hromadou nebo jediným akcionářem této zúčastněné společnosti před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku, schvaluje ji valná hromada nebo jediný akcionář nástupnické společnosti po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku. Schválení zahajovací rozvahy se v tomto případě nevyžaduje.
Díl 7
Výměna akcií
§ 307
Nástupnická společnost vymění akcieakcie způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem; ustanovení § 134 až 143 se použijí obdobně.
Díl 8
Odkoupení akcií nástupnickou společností
§ 308
(1)
Jestliže dochází v souvislosti s rozdělením k některé z operací uvedených v odstavci 2, musí projekt rozdělení obsahovat závazek nástupnické společnosti odkoupit veškeré akcieakcie od osoby, která
a)
byla oprávněna vykonávat hlasovací právo na valné hromadě zúčastněné společnosti ke dni konání valné hromady, která schválila rozdělení,
b)
se zúčastnila valné hromady a
c)
hlasovala proti schválení rozdělení.
(2)
Právo na odkoupení podle odstavce 1 vzniká, jestliže
a)
se společnost rozděluje s nerovnoměrným výměnným poměrem, nebo
b)
se v důsledku rozdělení změní právní postavení akcionářů některé ze zúčastněných společností tak, že dojde k výměně akciíakcií za akcieakcie jiného druhu, ke změně práv spojených s určitým druhem akciíakcií, kterými se zhoršuje právní postavení akcionáře oproti stavu před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku, k výměně akciíakcií přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu za akcieakcie, které nejsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, nebo k výměně akciíakcií, jejichž převoditelnost není omezena, za akcieakcie s omezenou převoditelností.
(3)
Povinnost nástupnické společnosti odkoupit akcieakcie se vztahuje pouze na akcieakcie nástupnické společnosti, které byly vyměněny za akcieakcie, s nimiž bylo hlasováno proti schválení rozdělení.
§ 309
Pro odkup akciíakcií nástupnickou nebo rozdělovanou společností se použijí ustanovení § 146 až 151a obdobně.
Díl 9
Zvláštní ustanovení o zakládání nástupnické akciové společnosti při rozdělení se vznikem nových akciových společností
§ 310
(1)
Při rozdělení se vznikem nových akciových společnostíakciových společností se zakladatelská smlouva nebo zakladatelská listina nástupnické akciové společnostiakciové společnosti nepořizuje.
(2)
Je-li při rozdělení se vznikem nových akciových společnostíakciových společností stanoven rovnoměrný výměnný poměr, nevyžaduje se
a)
zpráva o rozdělení,
b)
přezkoumání projektu rozdělení znalcem a
c)
mezitímní účetní závěrka ani pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu.
§ 311
zrušen
HLAVA VII
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ROZDĚLENÍ SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM A AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI PŘI RŮZNÝCH PRÁVNÍCH FORMÁCH ZANIKAJÍCÍ NEBO ROZDĚLOVANÉ A NÁSTUPNICKÉ SPOLEČNOSTI
Díl 1
Obecná ustanovení
§ 312
Při rozdělení společnosti s ručením omezeným mohou mít nástupnické společnosti právní formu
a)
pouze společnosti s ručením omezeným,
b)
pouze akciové společnostiakciové společnosti, nebo
c)
jedna nebo více nástupnických společností může mít právní formu společnosti s ručením omezeným a jedna nebo více nástupnických společností může mít právní formu akciové společnostiakciové společnosti.
§ 313
Při rozdělení akciové společnostiakciové společnosti mohou mít nástupnické společnosti právní formu
a)
pouze společnosti s ručením omezeným,
b)
pouze akciové společnostiakciové společnosti, nebo
c)
jedna nebo více nástupnických společností může mít právní formu společnosti s ručením omezeným a jedna nebo více nástupnických společností může mít právní formu akciové společnostiakciové společnosti.
§ 314
(1)
Projekt rozdělení dále obsahuje v případě, že se rozdělení zúčastní nebo vznikne nástupnická společnost jiné právní formy, než jakou má zanikající nebo rozdělovaná společnost, anebo že nástupnická společnost změní současně svou právní formu při rozdělení sloučením, tyto údaje
a)
kolik akciíakcií určité podoby, druhu, formy a jmenovité hodnoty obdrží společník zanikající nebo rozdělované společnosti s ručením omezeným výměnou za svůj obchodní podíl při rozštěpení nebo k obchodnímu podílu při odštěpení s tím, že výše doplatku nesmí překročit 10 % výše jmenovité hodnoty nových akciíakcií, jež mají být vyměněny za akcieakcie zanikající nebo rozdělované společnosti s ručením omezeným, nebo
b)
údaje o tom, jaká bude výše vkladu a výše obchodního podílu, který obdrží akcionář zanikající nebo rozdělované akciové společnostiakciové společnosti výměnou za své akcieakcie, s tím, že výše doplatku nesmí překročit 10 % základního kapitálu každé nástupnické společnosti při rozdělení se založením nových společností nebo 10 % z částky zvýšení základního kapitálu každé nástupnické společnosti ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti při rozdělení sloučením.
(2)
Je-li zanikající společností akciová společnostakciová společnost a nástupnickou společností společnost s ručením omezeným, obsahuje projekt rozdělení i výši náhrady pro vlastníky vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů a opčních listů s pravidly pro její výplatu. Náhradu nelze vyplatit před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů podle tohoto zákona. Ustanovení § 380 a 381 o vyměnitelných a prioritních dluhopisech se použijí obdobně.
(3)
Nebyl-li splacen vklad nebo emisní kurs akciíakcií, uvede se tato skutečnost v projektu rozdělení.
(4)
Pro výměnu obchodních podílů za akcieakcie a pro výměnu akciíakcií za obchodní podíly se ustanovení § 289 a 307 použijí obdobně.
§ 315
Rozdělení musí v případě, že se rozdělení zúčastní nebo vznikne nástupnická společnost jiné právní formy, než jakou má zanikající nebo rozdělovaná společnost anebo dojde ke změně právní formy nástupnické společnosti při rozdělení sloučením, být schváleno všemi společníky všech zúčastněných společností s ručením omezeným.
§ 316
Jestliže v zanikající nebo nástupnické společnosti s ručením omezeným nebyly dosud plně splaceny všechny vklady, anebo jestliže nebyl splacen emisní kurs akciíakcií zúčastněné akciové společnostiakciové společnosti, která mění právní formu na společnost s ručením omezeným, vyžaduje se ke schválení rozdělení souhlas všech společníků zúčastněných společností.
§ 317
(1)
Dochází-li k rozdělení sloučením a nástupnická společnost mění svou právní formu, obsahuje projekt rozdělení i
a)
společenskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu nástupnické společnosti s ručením omezeným nebo stanovy nástupnické akciové společnostiakciové společnosti a
b)
jména a bydliště osob, které mají být statutárním orgánem nebo jeho členy nebo členy dozorčí rady.
(2)
Jestliže mění nástupnická společnost právní formu na akciovou společnostakciovou společnost, vyměňují se i obchodní podíly dosavadních společníků na nástupnické společnosti. Ustanovení § 252, 290a a 310 se na zveřejnění nebo uveřejnění projektu rozdělení, na splácení emisního kursu, na zakladatelskou listinu a rovnoměrný výměnný poměr použijí obdobně.
(3)
Jestliže mění nástupnická společnost právní formu na společnost s ručením omezeným, vyměňují se i akcieakcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti. Ustanovení § 252 a 288 se na zveřejnění nebo uveřejnění projektu rozdělení, na obsah společenské smlouvy nástupnické společnosti a zakladatelskou smlouvu použijí obdobně.
(4)
Při rozdělení sloučením podle odstavce 1 se nepoužijí ustanovení tohoto zákona o změně právní formy.
Díl 2
Ochrana nesouhlasících akcionářů
§ 318
(1)
Akcionář zanikající akciové společnostiakciové společnosti, který nesouhlasil s tím, že nástupnická společnost, jejímž společníkem se má stát podle projektu rozdělení po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku, má nebo má mít právní formu společnosti s ručením omezeným, má právo ze zanikající akciové společnostiakciové společnosti vystoupit, jestliže byl akcionářem zanikající akciové společnostiakciové společnosti ke dni konání valné hromady, jež schválila rozštěpení, a hlasoval proti schválení rozštěpení.
(2)
Akcionář je oprávněn vystoupit ze společnosti jen ohledně těch akciíakcií, kterými hlasoval proti schválení rozdělení.
(3)
Pro vystoupení akcionáře ze zanikající akciové společnostiakciové společnosti se ustanovení § 160 až § 165 odst. 1 a § 165a použijí obdobně.
§ 318a
(1)
Akcionář rozdělované akciové společnostiakciové společnosti, který nesouhlasil s tím, že nástupnická společnost, jejímž společníkem se má stát podle projektu rozdělení po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku, má nebo má mít právní formu společnosti s ručením omezeným, má právo oznámit rozdělované společnosti, že se nechce stát společníkem nástupnické společnosti s ručením omezeným, jestliže byl akcionářem zanikající akciové společnostiakciové společnosti ke dni konání valné hromady, jež schválila odštěpení, a hlasoval proti schválení odštěpení.
(2)
Ustanovení § 160 a 163 až § 165 odst. 1 a § 165a se na vystoupení akcionáře ze společnosti použijí obdobně.
§ 319
Návrh na zápis rozdělení zanikající nebo rozdělované akciové společnostiakciové společnosti do obchodního rejstříku lze podat nejdříve po uplynutí lhůty 30 dnů ode dne, kdy bylo rozdělení schváleno valnou hromadou zanikající nebo rozdělované akciové společnostiakciové společnosti; to neplatí, není-li zde nikdo, kdo by mohl ze zanikající nebo rozdělované akciové společnostiakciové společnosti vystoupit postupem podle tohoto zákona.
HLAVA VIII
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ROZDĚLENÍ DRUŽSTVA
Díl 1
Obecná ustanovení
§ 320
Výměnný poměr v projektu rozdělení družstva dále obsahuje určení, jakým způsobem se při rozdělení mění výše členských vkladů a další majetkové účasti v rozdělovaném družstvu a všech nástupnických družstvech, nebo údaj, že se výše členských vkladů a další majetkové účasti u žádného člena v rozdělovaném nebo nástupnickém družstvu nemění.
§ 320a
(1)
Není-li členský vklad před vyhotovením projektu rozštěpení splacen, musí projekt rozštěpení určovat, do jakého nástupnického družstva nebo družstev je člen povinen členský vklad doplatit a v jaké výši. Při odštěpení splácí člen nesplacený členský vklad rozdělovanému družstvu, ledaže projekt odštěpení určí, že má být splacen do některého z nástupnických družstev.
(2)
K prominutí povinnosti splatit členský vklad může dojít, jen dojde-li ke snížení členských vkladů v projektu rozdělení.
§ 320b
(1)
Povinnost splatit členský vklad nezaniká zápisem rozdělení družstva do obchodního rejstříku, ledaže z projektu rozdělení plyne, že členský vklad se v důsledku rozdělení snižuje.
(2)
Snižuje-li se členský vklad, přestože byl splacen, a částka snížení členského vkladu má být podle projektu rozdělení vrácena členovi, obsahuje projekt rozdělení i lhůtu k vrácení částky snížení členského vkladu a určení družstva, které členovi plnění poskytne.
(3)
Částka podle odstavce 1 nesmí být vyplacena před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů podle tohoto zákona.
(4)
Pokud nebyl členský vklad zcela splacen, lze uzavřít dohodu o prominutí povinnosti splatit nesplacenou část členského vkladu jen za podmínek uvedených v odstavci 3. V takovém případě musí projekt rozdělení určit družstvo, které se členem tuto dohodu uzavře.
§ 321
(1)
Projekt rozdělení přezkoumá za každé ze zúčastněných družstev znalec pro rozdělení, a to před předložením projektu rozdělení členské schůzi ke schválení, nebo jeden znalec pro rozdělení pro některá nebo všechna zúčastněná družstva; ustanovení § 113 až 116 se použijí obdobně.
(2)
Znalecká zpráva o rozdělení se nevyžaduje, jestliže s tím souhlasili všichni členové zúčastněného družstva, pro které se má znalecká zpráva vypracovat.
§ 322
Oznámení podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo podle § 33a musí dále obsahovat alespoň upozornění pro členy na jejich práva podle § 323 nebo 323a.
§ 323
(1)
V sídle každého ze zúčastněných družstev musí být k nahlédnutí pro členy alespoň 1 měsíc před stanoveným dnem konání členské schůze, jež má rozhodnout o schválení rozdělení,
a)
projekt rozdělení,
b)
účetní závěrky všech zúčastněných družstev za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněné družstvo po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, mělo-li zúčastněné družstvo právního předchůdce, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření,
c)
konečné účetní závěrky všech zúčastněných družstev, zahajovací rozvaha rozdělovaného nebo nástupnického družstva nebo družstev, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu rozdělení, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření,
d)
mezitímní účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření anebo pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud se vyžadují,
e)
společná zpráva o rozdělení nebo všechny zprávy o rozdělení všech zúčastněných družstev, pokud se vyžadují,
f)
znalecká zpráva o rozdělení nebo všechny znalecké zprávy o rozdělení všech zúčastněných družstev, pokud se vyžadují.
(2)
Družstvo je povinno vydat každému členovi, který o to požádá, bez zbytečného odkladu bezplatně opis nebo výpis z listin uvedených v odstavci 1, pokud se vyžadují.
(3)
Pokud člen souhlasil s tím, že zúčastněné družstvo bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin uvedených v odstavci 1 zasílány elektronicky. V takovém případě se nepoužije ustanovení odstavce 2. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle člena.
§ 323a
(1)
Zúčastněné družstvo není povinno zpřístupnit dokumenty uvedené v § 323 odst. 1 ve svém sídle, pokud je uveřejní po dobu alespoň 1 měsíce před stanoveným dnem konání členské schůze, jež má rozhodnout o schválení rozdělení, až do doby 1 měsíce po jejím konání na internetové stránce. Ustanovení § 33b se na zabezpečení internetových stránek použije obdobně.
(2)
Ustanovení § 323 odst. 2 a 3 se nepoužije, jestliže internetová stránka umožňuje členům družstva po celou dobu uvedenou v odstavci 1 stažení a vytištění dokumentů uvedených v § 323 odst. 1.
(3)
Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k souvislému přerušení přístupu na internetové stránky po dobu delší než 24 hodin, je zúčastněné družstvo povinno plnit povinnosti uvedené v § 323 s tím, že doba pro jejich plnění běží okamžikem uplynutí uvedené doby.
§ 324
V pozvánce na členskou schůzi nebo v oznámení o svolání členské schůze, která má schvalovat rozdělení, musí být členové upozorněni na svá práva podle § 323 nebo 323a a pozvánka nebo oznámení musí obsahovat i vybrané údaje z účetní závěrky, která má být členskou schůzí schválena.
§ 325
(1)
Na členské schůzi musí být členům volně přístupné k nahlédnutí listiny uvedené v § 323 odst. 1, pokud se vyžadují.
(2)
Představenstvo na začátku členské schůze objasní členům projekt rozdělení.
(3)
Představenstvo seznámí před hlasováním o schválení rozdělení členy se znaleckou zprávou o rozdělení, pokud se vyžaduje, a se všemi podstatnými změnami týkajícími se jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu rozdělení do dne konání členské schůze, která rozhoduje o rozdělení, ve všech zúčastněných družstvech. Správnost oznámení o změnách týkající se jmění musí být potvrzena auditorem, pokud podléhá družstvo povinnému auditu.
(4)
Představenstvo zúčastněného družstva informuje o změnách jmění podle odstavce 3 představenstva ostatních zúčastněných družstev tak, aby mohla informovat své členské schůze.
(5)
Seznámení se změnami jmění se nevyžaduje, pokud s tím předem souhlasili všichni členové všech zúčastněných družstev.
§ 326
Usnesení členské schůze zanikajícího nebo rozdělovaného družstva o schválení rozdělení musí obsahovat schválení
a)
projektu rozdělení a
b)
konečné účetní závěrky zanikajícího nebo rozdělovaného družstva a zahajovací rozvahy rozdělovaného nebo nástupnického družstva nebo nástupnických družstev, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu rozdělení, popřípadě mezitímní účetní závěrky těchto družstev.
§ 327
Usnesení členské schůze nástupnického družstva o schválení rozdělení sloučením musí obsahovat schválení
a)
projektu rozdělení sloučením a
b)
konečné účetní závěrky zanikajícího družstva a zahajovací rozvahy nástupnického družstva, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu rozdělení, popřípadě mezitímní účetní závěrky zanikajícího družstva.
§ 328
zrušen
§ 329
zrušen
Díl 2
Zvláštní ustanovení o rozdělení bytového družstva
§ 330
Při rozdělení bytového družstva musí být zanikající, rozdělované i všechna nástupnická bytová družstva vždy pouze bytovými družstvy; účast jiných než bytových družstev zde není dovolena.
§ 331
zrušen
§ 332
(1)
Při rozdělení bytového družstva se majetková účast každého člena v rozdělovaném i v každém z nástupnických bytových družstev stanoví takovým způsobem, aby člen měl v rozdělovaném a v každém z nástupnických bytových družstev, jehož členem je nebo se stane po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku, majetkovou účast ve výši, v jaké byla zdrojem financování výstavby nebo jiného pořízení staveb s družstevními byty a družstevními nebytovými prostory a pozemků jimi zastavěných a s nimi funkčně souvisejících nebo družstevních bytů a družstevních nebytových prostorů, které jsou samostatnými předměty vlastnictví podle zvláštního zákona, jejichž nájemcem člen je.
(2)
Pozemky, jež jsou zastavěny stavbami s družstevními byty nebo družstevními nebytovými prostory, a pozemky s nimi funkčně související, které jsou ve vlastnictví zanikajícího nebo rozdělovaného bytového družstva, přecházejí vždy do vlastnictví toho nástupnického bytového družstva nebo zůstávají ve vlastnictví rozdělovaného bytového družstva, které je nebo se stane vlastníkem příslušné stavby s družstevními byty nebo družstevními nebytovými prostory.
§ 333
(1)
Člen zanikajícího nebo rozdělovaného bytového družstva se stává členem každého nástupnického bytového družstva, které se stalo vlastníkem stavby, ve které se nachází družstevní byt nebo družstevní nebytový prostor, jehož je člen nájemcem.
(2)
Jestliže při rozdělení odštěpením zůstává rozdělované bytové družstvo vlastníkem některé nemovitostinemovitosti, ve které se nachází družstevní byt nebo družstevní nebytový prostor, jehož je člen nájemcem, pak člen zůstává i členem rozdělovaného bytového družstva.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije obdobně, jestliže je družstevní byt nebo družstevní nebytový prostor samostatným předmětem vlastnictví podle zvláštního zákona.
§ 334
Ustanovení projektu rozdělení, která jsou v rozporu s § 332 nebo 333, jsou bez právních účinků i po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku.
§ 335
Není-li z projektu rozdělení zřejmé, které stavby s družstevními byty a družstevními nebytovými prostory a pozemky jimi zastavěné a s nimi funkčně související nebo družstevní byty a družstevní nebytové prostory, které jsou samostatnými předměty vlastnictví podle zvláštního zákona, přešly z vlastnictví zaniklého nebo rozdělovaného bytového družstva do vlastnictví jednotlivých nástupnických bytových družstev a které zůstaly ve vlastnictví rozdělovaného bytového družstva, nebo jsou-li některá ustanovení projektu rozdělení bez právních účinků podle § 334, platí, že
a)
stavby s družstevními byty a družstevními nebytovými prostory a pozemky jimi zastavěné a s nimi funkčně související nebo družstevní byty a družstevní nebytové prostory, které jsou samostatnými předměty vlastnictví podle zvláštního zákona, jsou ode dne zápisu rozdělení do obchodního rejstříku v podílovém spoluvlastnictví všech rozdělovaných a nástupnických bytových družstev; spoluvlastnické podíly jednotlivých bytových družstev na těchto nemovitostechnemovitostech jsou stejné,
b)
všichni členové rozdělovaného nebo zaniklého bytového družstva, kteří jsou nájemci družstevních bytů nebo družstevních nebytových prostorů, se stali členy všech nástupnických bytových družstev, a zároveň zůstali členy rozdělovaného bytového družstva, a
c)
majetková účast členů rozdělovaného nebo zaniklého bytového družstva v rozdělovaném nebo nástupnickém bytovém družstvu se určí podle § 332 odst. 1.
§ 336
Ustanovení § 248 a § 249 odst. 3 se pro rozdělení bytového družstva nepoužijí.
HLAVA IX
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O PŘESHRANIČNÍM ROZDĚLENÍ
Díl 1
Základní ustanovení
§ 336a
Pro účely tohoto zákona se přeshraničním rozdělením rozumí
a)
rozdělení zahraniční právnické osoby, jestliže se vnitřní poměry alespoň jedné nástupnické právnické osoby řídí nebo mají řídit právním řádem České republiky, nebo
b)
rozdělení české společnosti nebo družstva, pokud se vnitřní poměry alespoň jedné nástupnické právnické osoby budou řídit právním řádem jiného členského státu než České republiky.
§ 336b
(1)
Přeshraničního rozdělení se mohou účastnit pouze právnické osoby takových právních forem, které se mohou účastnit přeshraničního rozdělení podle vnitrostátního práva členských států, jejichž právními řády se řídí nebo se mají řídit vnitřní poměry právnických osob zúčastněných na přeshraničním rozdělení nebo nástupnických právnických osob.
(2)
Jestliže má mít při přeshraničním rozdělení nástupnická právnická osoba takovou právní formu, kterou nemá žádná z právnických osob zúčastněných na přeshraničním rozdělení před zápisem přeshraničního rozdělení do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku, nepovažuje se tento postup za změnu právní formy. Ustanovení odstavce 1 tím není dotčeno.
Díl 2
Některá ustanovení o projektu přeshraničního rozdělení
§ 336c
(1)
Projekt přeshraničního rozdělení musí kromě obecných údajů požadovaných tímto zákonem dále obsahovat
a)
údaje o postupu, kterým se stanoví zapojení zaměstnanců do záležitostí nástupnické právnické osoby nebo osob, pokud to vyžaduje právní řád státu, jímž se řídí nebo bude řídit osobní statut nástupnické právnické osoby,
b)
údaje o ocenění aktiv a pasiv převáděných na tu kterou nástupnickou právnickou osobu,
c)
pravděpodobné dopady přeshraničního rozdělení na zaměstnance, zejména údaje o plánovaném propouštění zaměstnanců,
d)
den účetních závěrek právnických osob zúčastněných na přeshraničním rozdělení použitý pro stanovení podmínek přeshraničního rozdělení a
e)
popřípadě další údaje vyžadované právním řádem státu, kterým se řídí vnitřní poměry některé z právnických osob zúčastněných na přeshraničním rozdělení nebo se mají řídit vnitřní poměry nástupnické právnické osoby.
(2)
Projekt přeshraničního rozdělení neobsahuje údaje podle § 290 písm. c).
(3)
Projekt přeshraničního rozdělení obsahuje údaje podle § 290 písm. h), jen pokud mají být členy dozorčí rady v nástupnické společnosti i zástupci zaměstnanců.
§ 336d
(1)
Jestliže se přeshraničního rozdělení účastní česká společnost s ručením omezeným, musí být dokumenty uvedené v § 285 odeslány společníkům nejméně 1 měsíc přede dnem konání valné hromady, na které má být schváleno přeshraniční rozdělení.
(2)
Budou-li společníci schvalovat přeshraniční rozdělení mimo valnou hromadu postupem podle § 19 odst. 1, prodlužuje se lhůta pro vyjádření společníka na dobu 1 měsíce.
(3)
Lhůta 1 měsíce se vztahuje i na zpřístupnění dokumentů podle § 285 a 285a.
Díl 3
Některá ustanovení o schvalování přeshraničního rozdělení
§ 336e
Projekt přeshraničního rozdělení schvaluje valná hromada nebo členská schůze české zúčastněné společnosti nebo družstva.
§ 336f
(1)
Valná hromada nebo členská schůze každé z českých společností nebo družstev zúčastněných na přeshraničním rozdělení si při schvalování přeshraničního rozdělení může vyhradit, že musí být znovu svolána za účelem schválení způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců české nástupnické společnosti nebo družstva nebo zahraniční nástupnické právnické osoby, pokud se vyžaduje, ledaže je způsob zapojení zaměstnanců již znám; v takovém případě s ním musí být společníci nebo členové seznámeni a schválením přeshraničního rozdělení platí, že byl schválen i způsob zapojení zaměstnanců.
(2)
Je-li způsob zapojení zaměstnanců schvalován valnou hromadou nebo členskou schůzí později, musí být schválen stejným způsobem a nejméně stejným počtem hlasů jako přeshraniční rozdělení.
(3)
O rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze české zúčastněné společnosti nebo družstva, kterým byl schválen způsob zapojení zaměstnanců nástupnické právnické osoby, musí být pořízen notářský zápis.
Díl 4
Některá ustanovení o právu vlivu zaměstnanců při přeshraničním rozdělení
§ 336g
Právo vlivu zaměstnanců v nástupnické právnické osobě se řídí právním řádem státu, kterým se řídí nebo se mají řídit vnitřní poměry nástupnické právnické osoby.
Díl 5
Osvědčení přeshraničního rozdělení
§ 336h
Při přeshraničním rozdělení obsahuje osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku podle § 59z odst. 3 i prohlášení notáře, že
a)
mu byla předložena všemi českými zúčastněnými společnostmi nebo družstvy osvědčení vydaná podle § 59x, popřípadě podle § 59y, pokud se vyžadují, a že mu byly předloženy všemi zahraničními právnickými osobami zúčastněnými na přeshraničním rozdělení písemnosti prokazující zápis přeshraničního rozdělení do zahraničního obchodního rejstříku nebo veřejné listinyveřejné listiny vydané příslušnými orgány státu jejich sídla, z nichž plyne, že zahraniční právnické osoby splnily požadavky stanovené tímto právním řádem vyžadované pro přeshraniční rozdělení, nebylo-li rozdělení dosud zapsáno do zahraničního obchodního rejstříku nebo se do něj nezapisuje, a
b)
na základě těchto a ostatních předložených písemností osvědčuje, že byl projekt přeshraničního rozdělení schválen všemi zúčastněnými osobami ve stejném znění, pokud se takové schválení vyžaduje, a že byly splněny požadavky vyžadované českým právním řádem pro zápis přeshraničního rozdělení do obchodního rejstříku.
§ 336i
(1)
Notář rovněž odmítne vydat osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku podle notářského řádu, jestliže je některá z písemností uvedených v § 336h písm. a) v době podání žádosti o vydání osvědčení starší 6 měsíců.
(2)
Pokud se vyžaduje schválení projektu přeshraničního rozdělení jen u některé z právnických osob zúčastněných na přeshraničním rozdělení, obsahuje osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku místo údaje, že byl projekt přeshraničního rozdělení schválen všemi zúčastněnými osobami ve stejném znění, údaj o tom, že projekty přeshraničního rozdělení všech osob zúčastněných na přeshraničním rozdělení mají stejné znění.
Díl 6
Zápis přeshraničního rozdělení do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku
§ 336j
(1)
Zapisuje-li se v České republice do obchodního rejstříku přeshraniční rozdělení pouze u zanikající nebo rozdělované právnické osoby, podá bez zbytečného odkladu poté, co rozdělení nabude účinnosti u všech nástupnických právnických osob, návrh na zápis do obchodního rejstříku
a)
při rozdělení rozštěpením osoba nebo osoby, které byly statutárním orgánem zaniklé právnické osoby nebo jeho členem, nebo
b)
při rozdělení odštěpením rozdělovaná právnická osoba.
(2)
Zapisuje-li se v České republice do obchodního rejstříku přeshraniční rozdělení pouze u nástupnické právnické osoby nebo nástupnických právnických osob, podává návrh na zápis do obchodního rejstříku
a)
při přeshraničním rozdělení sloučením tato nástupnická právnická osoba nebo společně všechny nástupnické právnické osoby, které mají mít sídlo v České republice, nebo
b)
při rozdělení se vznikem nových společností nebo družstev osoby, které budou statutárním orgánem nástupnické společnosti nebo družstva nebo jeho členy.
(3)
Zapisuje-li se v České republice přeshraniční rozdělení jak u nástupnické právnické osoby nebo právnických osob, tak u zanikající nebo rozdělované právnické osoby, podají návrh na zápis přeshraničního rozdělení do obchodního rejstříku společně všechny právnické osoby, které mají nebo mají mít sídlo v České republice, popřípadě i osoby, které budou statutárním orgánem nové společnosti nebo družstva nebo jeho členem, jde-li o rozdělení se vznikem nových společností nebo družstev, a to bez zbytečného odkladu poté, co rozdělení nabude účinnosti u nástupnických právnických osob v zahraničí.
§ 336k
K návrhu na zápis přeshraničního rozdělení do obchodního rejstříku, jestliže je nástupnickou, zanikající nebo rozdělovanou společností česká společnost nebo české družstvo, se kromě listin uvedených v prováděcím právním předpisu dále přikládá osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku a písemnosti uvedené v § 336h písm. a).
§ 336l
(1)
Právní účinky přeshraničního rozdělení, pokud jde o nástupnickou právnickou osobu, nastávají u české nástupnické právnické osoby dnem zápisu přeshraničního rozdělení u nástupnické právnické osoby do obchodního rejstříku.
(2)
Zápis přeshraničního rozdělení podle odstavce 1 má ve vztahu k české zanikající společnosti nebo družstvu právní účinky odštěpení. Totéž platí, pokud nastaly účinky přeshraničního rozdělení ve vztahu k zahraniční nástupnické právnické osobě.
(3)
Zápis rozdělení u české zanikající společnosti nebo družstva lze provést až poté, co bude zapsáno rozdělení do obchodního rejstříku nebo zahraničního obchodního rejstříku u všech nástupnických právnických osob.
(4)
Česká zanikající společnost nebo družstvo zaniká okamžikem, kdy nastanou účinky přeshraničního rozdělení u nástupnické společnosti nebo družstva, popřípadě u poslední nástupnické společnosti nebo družstva, je-li nástupnických společností nebo družstev více.
ČÁST ČTVRTÁ
PŘEVOD JMĚNÍ NA SPOLEČNÍKA
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 337
(1)
Za podmínek stanovených u jednotlivých forem společností mohou společníci nebo příslušný orgán společnosti rozhodnout, že obchodní společnost se zrušuje bez likvidace a že jmění společnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů převezme jeden přejímající společník.
(2)
Zrušení družstva s převodem jmění na člena družstva se zakazuje.
§ 338
(1)
Jestliže je podíl přejímajícího společníka zastaven, lze rozhodnout o převodu jmění, jen je-li zástavnímu věřiteli poskytnuto dostatečné zajištění jeho pohledávky.
(2)
Je-li zastaven podíl jiného společníka, je ve prospěch zástavního věřitele místo zaniklého podílu zastavena pohledávka na vyplacení vypořádání, na něž má tento společník právo podle tohoto zákona, a to až do výše zajištěné pohledávky s příslušenstvím. Zastavení této pohledávky písemně oznámí zástavce zástavnímu věřiteli bez zbytečného odkladu po zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku. Stejnou povinnost má přejímající společník, jestliže mu je nebo může být osoba zástavního věřitele známa.
(3)
Společník, jehož podíl je zastaven podle odstavce 2, oznámí písemně přejímajícímu společníkovi osobu zástavního věřitele a výši zajišťované pohledávky bez zbytečného odkladu poté, co se dověděl nebo mohl dovědět o svolání valné hromady zanikající společnosti, která má schválit převod jmění na přejímajícího společníka.
(4)
Vznik zástavního práva podle odstavce 2 je vůči přejímajícímu společníkovi účinný okamžikem zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku, pokud věděl nebo mohl vědět již před tímto zápisem, že podíl jiného společníka je zastaven, jinak v okamžiku, kdy se dozvěděl o vzniku zástavního práva způsobem, který stanoví občanský zákoník.
§ 339
Projekt převodu jmění obsahuje alespoň
a)
firmu, sídlo, identifikační číslo a právní formu zanikající společnosti,
b)
firmu, sídlo, identifikační číslo a právní formu nebo jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození přejímajícího společníka,
c)
rozhodný den převodu jmění, pokud je přejímající společník účetní jednotkou podle zákona o účetnictví nebo se jí stane zápisem převodu jmění do obchodního rejstříku, a
d)
nejde-li o převod jmění na jediného společníka, i podrobná pravidla pro určení výše a splatnosti vypořádání poskytovaného ostatním společníkům zanikající společnosti.
§ 340
Přejímající společník musí být ke dni vyhotovení projektu převodu jmění i v době podání návrhu na zápis převodu jmění do obchodního rejstříku podnikatelem.
§ 341
(1)
Přejímající společník je povinen poskytnout ostatním společníkům zanikající společnosti vypořádání v penězích.
(2)
Výše vypořádání poskytovaného ostatním společníkům zanikající společnosti musí být přiměřená reálné hodnotě jejich podílů. Přiměřenost výše vypořádání musí být doložena posudkem znalce (dále jen „znalec pro převod jmění“).
(3)
Posudek znalce pro převod jmění, ve kterém je přezkoumávána výše přiměřenosti vypořádání (dále jen „znalecká zpráva o převodu jmění“), musí obsahovat kromě náležitostí vyžadovaných zákonem upravujícím činnost znalců též
a)
ocenění jmění zanikající společnosti s uvedením metody nebo metod, podle kterých bylo provedeno ocenění jmění zanikající společnosti,
b)
zda a jaké zvláštní obtíže se vyskytly při oceňování a
c)
částku vypořádání připadající na každý obchodní podíl nebo akciiakcii určitého druhu o určité jmenovité hodnotě.
(4)
Ustanovení § 113 odst. 3, § 115 až 117 se na znalce pro převod jmění a znaleckou zprávu pro převod jmění použijí obdobně.
§ 341a
(1)
Výplata přiměřeného vypořádání poskytovaného ostatním společníkům se provede ve lhůtě 1 měsíce ode dne zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku.
(2)
Vypořádání se úročí ve výši průměrné úrokové sazby z úvěrů poskytnutých v roce předcházejícím roku, v němž byl převod jmění zapsán do obchodního rejstříku, bankamibankami na území České republiky ode dne zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku do zaplacení; právo na úroky z prodlení tím není dotčeno.
(3)
Právo na úrok podle odstavce 2 nevzniká po dobu, po jakou byl věřitel v prodlení s převzetím plnění nebo poskytnutím potřebné součinnosti.
§ 342
(1)
Jestliže je přejímajícím společníkem nebo zanikající společností společnost s ručením omezeným, ustanovení § 93 a 93a se použijí obdobně.
(2)
Jestliže je přejímajícím společníkem nebo zanikající společností akciová společnostakciová společnost, ustanovení § 118 písm. a), § 119, 119a, § 121 odst. 1 a § 122 se použijí obdobně.
(3)
Jestliže je přejímajícím společníkem družstvo, ustanovení § 168 až 171 se použijí obdobně.
(4)
Jestliže je přejímajícím společníkem veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost, ustanovení § 78 se na právo společníků na informace použije obdobně.
(5)
Místo znalecké zprávy o fúzi vyžadované podle odstavců 1 až 4 se poskytuje společníkům nebo členům znalecká zpráva o převodu jmění.
§ 342a
(1)
Je-li přejímajícím společníkem jiná česká právnická osoba než společnost nebo družstvo, schvaluje převod jmění na společníka její nejvyšší orgán. Nemá-li právnická osoba nejvyšší orgán, schvaluje projekt převodu jmění její kontrolní orgán. Ustanovení § 343 se na obsah rozhodnutí, jímž se schvaluje převod jmění na společníka, použije obdobně. Nemá-li právnická osoba ani kontrolní orgán, nepodléhá projekt převodu jmění na společníka schválení.
(2)
Ustanovení § 118 písm. a), § 119 a 119a o informačních povinnostech přejímajícího společníka se použijí přiměřeně na právnickou osobu uvedenou v odstavci 1, má-li společníky nebo členy.
§ 343
Rozhodnutí příslušného orgánu přejímajícího společníka, který je právnickou osobou, obsahuje schválení
a)
projektu převodu jmění a
b)
konečné účetní závěrky a zahajovací rozvahy, jestliže se vyžaduje, pokud rozhodný den převodu jmění předchází vyhotovení projektu převodu jmění, popřípadě mezitímní účetní závěrky, pokud se vyžaduje.
§ 344
Zahajovací rozvaha a konečná účetní závěrka se u přejímajícího společníka sestavuje a schvaluje jen tehdy, jestliže je účetní jednotkou podle zákona o účetnictví.
§ 344a
(1)
Povinnost přejímajícího společníka splatit nesplacený vklad nebo jeho část nebo emisní kurs akciíakcií zanikající společnosti zaniká dnem zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku splynutím.
(2)
Povinnost ostatních společníků splatit nesplacený vklad nebo jeho část nebo emisní kurs akciíakcií zápisem převodu jmění do obchodního rejstříku nezaniká a proti pohledávce na zaplacení vypořádání se započítává pohledávka na splacení vkladu nebo jeho nesplacené části anebo emisního kursu akciíakcií s příslušenstvím.
HLAVA II
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZRUŠENÍ VEŘEJNÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI S PŘEVODEM JMĚNÍ NA SPOLEČNÍKA
§ 345
(1)
Jestliže ve veřejné obchodní společnosti zanikne účast všech společníků s výjimkou jediného, může tento poslední společník prohlásit, že se veřejná obchodní společnost zrušuje bez likvidace a že převezme její jmění.
(2)
Prohlášení podle odstavce 1 musí společník učinit a doručit jej rejstříkovému soudu ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy se stal jediným společníkem veřejné obchodní společnosti, jinak toto právo zaniká; veřejná obchodní společnost vstupuje marným uplynutím této lhůty do likvidace, která nemůže být zrušena.
(3)
Prohlášení podle odstavce 2 má formu notářského zápisu a jeho součástí je projekt převodu jmění.
§ 346
Před zápisem převodu jmění do obchodního rejstříku musí být všem společníkům, jejichž účast ve veřejné obchodní společnosti zanikla, vyplacen vypořádací podíl.
HLAVA III
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZRUŠENÍ KOMANDITNÍ SPOLEČNOSTI S PŘEVODEM JMĚNÍ NA SPOLEČNÍKA
§ 347
Na zrušení komanditní společnosti s převodem jmění na společníka se použije obdobně právní úprava zrušení veřejné obchodní společnosti s převodem jmění na společníka.
§ 348
zrušen
HLAVA IV
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZRUŠENÍ SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM S PŘEVODEM JMĚNÍ NA SPOLEČNÍKA
§ 349
(1)
Valná hromada společnosti s ručením omezeným může rozhodnout, že se společnost zrušuje bez likvidace a že jmění zaniklé společnosti převezme přejímající společník.
(2)
Převzít jmění zanikající společnosti s ručením omezeným může jen společník, s jehož obchodním podílem je spojen vklad, jehož výše dosahuje nejméně 90 % základního kapitálu společnosti s ručením omezeným a představuje současně 90 % hlasovacích práv ve společnosti.
§ 350
zrušen
§ 351
zrušen
§ 352
zrušen
§ 353
Usnesení valné hromady zanikající společnosti s ručením omezeným o schválení převodu jmění musí obsahovat schválení
a)
projektu převodu jmění,
b)
konečné účetní závěrky, pokud rozhodný den převodu jmění předchází vyhotovení projektu převodu jmění, a
c)
zahajovací rozvahy, pokud rozhodný den převodu jmění předchází vyhotovení projektu převodu jmění, a je-li přejímající společník v době rozhodování valné hromady účetní jednotkou.
HLAVA V
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZRUŠENÍ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI S PŘEVODEM JMĚNÍ NA AKCIONÁŘE
§ 354
Valná hromada akciové společnostiakciové společnosti může rozhodnout, že se společnost zrušuje bez likvidace a že jmění zaniklé společnosti převezme jediný akcionář, jestliže je tento akcionář vlastníkem akciíakcií, souhrn jejichž jmenovitých hodnot přesahuje 90 % základního kapitálu, jestliže je s těmito akciemiakciemi spojeno i 90 % hlasovacích práv v zanikající společnosti. Vlastní akcieakcie v majetku společnosti se pro účely výpočtu této podmínky rozdělí mezi akcionáře v poměru jmenovitých hodnot jejich akciíakcií.
§ 355
(1)
Jestliže zanikající akciová společnostakciová společnost vydala vyměnitelné nebo prioritní dluhopisy nebo poukázky na akcieakcie a přejímajícím společníkem není jiná akciová společnostakciová společnost, obsahuje projekt převodu jmění i výši náhrady pro vlastníky těchto cenných papírůcenných papírů s pravidly pro její výplatu.
(2)
Náhradu nelze vyplatit před zápisem převodu jmění do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů podle tohoto zákona. Ustanovení § 380 a 381 se na vyměnitelné a prioritní dluhopisy použijí obdobně.
§ 356
zrušen
§ 357
(1)
Přejímající akcionář pověří vyplacením vypořádání pověřenou osobu a poskytne jí za tímto účelem potřebné finanční prostředky před zápisem převodu jmění do obchodního rejstříku. Přejímající společník není oprávněn s poskytnutými prostředky disponovat.
(2)
Pověřená osoba vystaví přejímajícímu akcionáři pro účely zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku doklad, v němž potvrdí, že obdržela finanční prostředky potřebné pro výplatu vypořádání ve výši uvedené v projektu převodu jmění.
§ 358
(1)
Přejímající společník není oprávněn s prostředky poskytnutými podle § 357 odst. 2 disponovat.
(2)
Pověřená osoba vrátí nevyplacené peněžní prostředky spolu s úrokem přejímajícímu společníkovi bez zbytečného odkladu poté, co uplynula lhůta pro výplatu vypořádání stanovená v projektu převodu jmění. Po uplynutí této lhůty vyplácí vypořádání přímo přejímající společník.
(3)
Předané peněžní prostředky nejsou součástí majetkové podstaty pověřené osoby, pokud dojde k jejímu úpadku podle insolvenčního zákona nebo nastane obdobná situace podle právního řádu jiného členského státu než České republiky.
§ 359
Usnesení valné hromady zanikající akciové společnostiakciové společnosti o schválení převodu jmění musí obsahovat schválení
a)
projektu převodu jmění,
b)
konečné účetní závěrky, pokud rozhodný den převodu jmění předchází vyhotovení projektu převodu jmění, a
c)
zahajovací rozvahy, pokud rozhodný den převodu jmění předchází vyhotovení projektu převodu jmění, a je-li přejímající společník v době rozhodování valné hromady účetní jednotkou.
HLAVA VI
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O PŘESHRANIČNÍM PŘEVODU JMĚNÍ
Díl 1
Základní ustanovení
§ 359a
Pro účely tohoto zákona se přeshraničním převodem jmění rozumí
a)
zrušení české společnosti bez likvidace, pokud jmění této společnosti, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, převezme zahraniční osoba, která je jejím jediným přejímajícím společníkem, nebo
b)
zrušení zahraniční právnické osoby bez likvidace, pokud jmění této osoby, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, převezme česká osoba, která je jejím jediným přejímajícím společníkem.
Díl 2
Některá ustanovení o projektu přeshraničního převodu jmění
§ 359b
(1)
Jestliže je zanikající společností česká společnost, musí projekt přeshraničního převodu jmění kromě obecných náležitostí vyžadovaných tímto zákonem dále obsahovat
a)
údaje o postupu, kterým se stanoví zapojení zaměstnanců do záležitostí přejímajícího společníka, pokud se vyžaduje,
b)
pravděpodobné dopady přeshraničního převodu jmění na zaměstnance, zejména údaje o plánovaném propouštění zaměstnanců, a
c)
další údaje vyžadované právním řádem státu, jehož právním řádem se řídí vnitřní poměry zahraničního přejímajícího společníka, nebo v němž má zahraniční přejímající společník bydliště.
(2)
Jestliže je zanikající právnickou osobou zahraniční osoba a přejímajícím společníkem česká osoba, řídí se náležitosti projektu přeshraničního převodu jmění právním řádem státu, v němž má sídlo zanikající právnická osoba.
§ 359c
(1)
Jestliže je zanikající společností nebo přejímajícím společníkem česká společnost s ručením omezeným, musí být dokumenty uvedené v § 93 odeslány společníkům nejméně 1 měsíc přede dnem konání valné hromady, na které má být schválen přeshraniční převod jmění.
(2)
Budou-li společníci schvalovat přeshraniční převod jmění mimo valnou hromadu postupem podle § 19 odst. 1, prodlužuje se lhůta pro vyjádření společníka na dobu 1 měsíce.
(3)
Lhůta 1 měsíce se vztahuje i na zpřístupnění dokumentů podle § 93a.
Díl 3
Některá ustanovení o schvalování přeshraničního převodu jmění
§ 359d
(1)
Projekt přeshraničního převodu jmění schvaluje valná hromada, je-li zanikající společností česká společnost s ručením omezeným nebo česká akciová společnostakciová společnost.
(2)
Projekt přeshraničního převodu jmění schvaluje valná hromada nebo členská schůze, je-li přejímajícím společníkem česká společnost s ručením omezeným, česká akciová společnostakciová společnost nebo české družstvo.
(3)
Je-li přejímajícím společníkem česká právnická osoba uvedená v § 342a odst. 1, použije se ustanovení § 342a.
§ 359e
(1)
Valná hromada české zanikající společnosti nebo valná hromada nebo členská schůze českého přejímajícího společníka si při schvalování přeshraničního převodu jmění může vyhradit, že musí být znovu svolána za účelem schválení způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců, pokud se vyžaduje, ledaže je způsob zapojení zaměstnanců již znám; v takovém případě s ním musí být společníci nebo členové seznámeni a schválením přeshraničního převodu jmění platí, že byl schválen i způsob zapojení zaměstnanců.
(2)
Je-li způsob zapojení zaměstnanců schvalován valnou hromadou nebo členskou schůzí později, musí být schválen stejným způsobem a nejméně stejným počtem hlasů jako přeshraniční převod jmění.
(3)
O rozhodnutí valné hromady české zanikající společnosti nebo valné hromady nebo členské schůze českého přejímajícího společníka, kterým byl schválen způsob zapojení zaměstnanců u přejímajícího společníka, musí být pořízen notářský zápis.
Díl 4
Některá ustanovení o právu vlivu zaměstnanců při přeshraničním převodu jmění
§ 359f
Právo vlivu zaměstnanců v přejímajícím společníkovi se řídí právním řádem státu, kterým se řídí vnitřní poměry přejímajícího společníka.
Díl 5
Některá ustanovení o právu na vypořádání při přeshraničním převodu jmění
§ 359g
(1)
Právo na vypořádání se řídí vždy ustanoveními tohoto zákona, je-li zanikající společností česká společnost.
(2)
Jestliže je zanikající právnickou osobou zahraniční právnická osoba, řídí se právo na vypořádání právním řádem státu, kterým se řídí její vnitřní poměry.
§ 359h
Některá ustanovení o znalecké zprávě o převodu jmění
Znalecká zpráva o převodu jmění se vyžaduje vždy, je-li zanikající společností česká společnost.
Díl 6
Některá ustanovení o rozhodném dni
§ 359i
Neobsahuje-li projekt přeshraničního převodu jmění rozhodný den a přejímajícím společníkem je česká osoba, která je účetní jednotkou podle zákona o účetnictví, hledí se na den, kdy nabude účinnosti přeshraniční převod jmění jako na rozhodný den.
Díl 7
Osvědčení přeshraničního převodu jmění
§ 359j
Při přeshraničním převodu jmění obsahuje osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku podle § 59z odst. 3 i prohlášení notáře, že
a)
mu bylo předloženo českou osobou zúčastněnou na přeshraničním převodu jmění osvědčení vydané podle § 59x, popřípadě podle § 59y, pokud se vyžaduje, a že mu byla předložena zahraniční osobou zúčastněnou na přeshraničním převodu jmění listina prokazující zápis přeshraničního převodu jmění do zahraničního obchodního rejstříku nebo veřejná listinaveřejná listina vydaná příslušným orgánem státu, v němž má zahraniční osoba sídlo nebo bydliště, z něhož plyne, že zahraniční osoba splnila požadavky stanovené tímto právním řádem vyžadované pro přeshraniční převod jmění, pokud dosud nebyl přeshraniční převod jmění do zahraničního obchodního rejstříku zapsán nebo se takový zápis nevyžaduje, a
b)
že na základě těchto a ostatních předložených písemností osvědčuje, že byl projekt přeshraničního převodu jmění schválen oběma zúčastněnými osobami ve stejném znění, pokud se takové schválení vyžaduje, a že byly splněny požadavky vyžadované českým právním řádem pro zápis přeshraničního převodu jmění do obchodního rejstříku.
§ 359k
(1)
Notář rovněž odmítne vydat osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku postupem podle notářského řádu, jestliže je nějaká písemnost podle § 359j písm. a) při podání žádosti o vydání osvědčení starší 6 měsíců.
(2)
Pokud se vyžaduje schválení projektu přeshraničního převodu jmění jen u některé z osob zúčastněných na přeshraničním převodu jmění, obsahuje osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku místo údaje, že byl projekt přeshraničního převodu jmění schválen oběma zúčastněnými osobami ve stejném znění, prohlášení notáře, že projekt přeshraničního převodu jmění zanikající právnické osoby i přejímajícího společníka mají stejné znění.
Díl 8
Zápis přeshraničního převodu jmění do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku
§ 359l
K návrhu na zápis přeshraničního převodu jmění do obchodního rejstříku, jestliže je zanikající společností česká společnost nebo přejímajícím společníkem česká osoba, se kromě listin uvedených v prováděcím právním předpisu dále přikládá osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku a písemnosti uvedené v § 359j písm. a).
ČÁST PÁTÁ
ZMĚNA PRÁVNÍ FORMY
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 360
(1)
Změnou právní formy právnická osoba nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní právní poměry a právní postavení jejích společníků.
(2)
Společnost může změnit svou právní formu na jinou formu společnosti nebo na družstvo, nestanoví-li zvláštní zákon něco jiného.
(3)
Družstvo může změnit svoji právní formu na společnost, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon něco jiného.
(4)
Změna právní formy na akciovou společnostakciovou společnost není přípustná, pokud ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku nebyly plně splaceny vklady do společnosti nebo základní členské vklady do družstva.
§ 361
Projekt změny právní formy obsahuje alespoň
a)
firmu, sídlo a identifikační číslo společnosti nebo družstva před změnou právní formy,
b)
právní formu, jíž má společnost nebo družstvo nabýt,
c)
firmu společnosti nebo družstva po změně právní formy,
d)
den, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy,
e)
společenskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu nebo stanovy společnosti nebo družstva po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku; ustanovení § 364 tím není dotčeno,
f)
všechny zvláštní výhody, které společnost nebo družstvo měnící svoji právní formu poskytuje statutárnímu orgánu nebo jeho členům, členům dozorčí rady nebo kontrolní komise, pokud se zřizují, a znalci pro ocenění jmění; přitom se zvlášť uvede, komu je tato výhoda poskytována a kdo a za jakých podmínek ji poskytuje,
g)
pravidla postupu při vypořádání se společníkem nebo členem, který se změnou právní formy nesouhlasil, a výši částky, jež mu bude vyplacena, nebo způsob jejího určení, není-li ke schválení změny právní formy nutný souhlas všech společníků,
h)
při změně právní formy akciové společnostiakciové společnosti výši náhrady pro vlastníky vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů a opčních listů,
i)
jména, příjmení a bydliště nebo firmy nebo názvy, sídla a identifikační čísla osob, které budou po zápisu změny právní formy do rejstříku
1.
statutárním orgánem nebo členy statutárního orgánu společnosti nebo družstva,
2.
členy dozorčí rady akciové společnostiakciové společnosti, a pokud se zřizuje, i dozorčí rady společnosti s ručením omezeným nebo kontrolní komise družstva,
j)
mění-li se právní forma na akciovou společnostakciovou společnost
1.
počet, podobu, druh, formu a jmenovitou hodnotu akciíakcií určených pro každého akcionáře po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku, pravidla postupu a lhůtu pro jejich vydání,
2.
údaje o tom, kolik míst v dozorčí radě akciové společnostiakciové společnosti má být obsazeno osobami volenými zaměstnanci akciové společnostiakciové společnosti s uvedením, že tato místa budou obsazena až po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku.
§ 362
(1)
Projekt změny právní formy na společnost s ručením omezeným nebo na akciovou společnostakciovou společnost nebo na družstvo může být zveřejněn podle § 33 nebo uveřejněn podle § 33a bez uvedení údajů podle § 361 písm. i).
(2)
Při postupu podle odstavce 1 se chybějící údaje do projektu změny právní formy doplní před jeho schválením, nejde-li o členy dozorčí rady volené zaměstnanci podle § 371. Ustanovení § 33 a 33a se nepoužijí.
§ 363
(1)
V sídle akciové společnostiakciové společnosti nebo družstva měnící svoji právní formu musí být k nahlédnutí pro akcionáře nebo členy alespoň 1 měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady akciové společnostiakciové společnosti nebo členské schůze družstva, jež má rozhodnout o schválení změny právní formy
a)
projekt změny právní formy,
b)
zpráva o změně právní formy, pokud se vyžaduje
c)
posudek znalce pro ocenění jmění, pokud se vyžaduje, a
d)
řádná, mimořádná nebo mezitímní účetní závěrka uvedená v § 365 a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření.
(2)
Akciová společnostAkciová společnost nebo družstvo měnící svoji právní formu vydá každému akcionáři nebo členovi, který o to požádá, bez zbytečného odkladu bezplatně opis nebo výpis z listin uvedených v odstavci 1, pokud se vyžadují.
(3)
Pokud akcionář nebo člen souhlasil s tím, že akciová společnostakciová společnost nebo družstvo měnící právní formu bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin zasílány elektronicky. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle akcionáře nebo člena.
§ 363a
(1)
Akciová společnostAkciová společnost nebo družstvo měnící právní formu není povinna zpřístupnit dokumenty uvedené v § 363 odst. 1 ve svém sídle, pokud je uveřejní po dobu alespoň 1 měsíce přede dnem, v němž má být přijato rozhodnutí o změně právní formy, až do doby 1 měsíce po tomto rozhodnutí na internetové stránce. Ustanovení § 33b se na zabezpečení internetových stránek použije obdobně.
(2)
Ustanovení § 363 odst. 2 a 3 se nepoužije, jestliže internetová stránka umožňuje akcionářům nebo členům po celou dobu uvedenou v odstavci 1 stažení a vytištění dokumentů uvedených v § 363 odst. 1.
(3)
Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k souvislému přerušení přístupu na internetovou stránku po dobu delší než 24 hodin, je akciová společnostakciová společnost nebo družstvo měnící právní formu povinno plnit povinnosti uvedené v § 363 s tím, že doba pro jejich plnění běží okamžikem uplynutí doby 24 hodin.
§ 363b
(1)
Mění-li právní formu společnost s ručením omezeným, použijí se ve vztahu k právu společníků seznámit se s dokumenty uvedenými v § 363 odst. 1 ustanovení § 93 a 93a obdobně.
(2)
Mění-li právní formu veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost, použije se ve vztahu k právu společníků seznámit se s dokumenty uvedenými v § 363 odst. 1 ustanovení § 78 obdobně.
§ 364
(1)
Jestliže se mění právní forma společnosti nebo družstva na společnost s ručením omezeným, společenská smlouva nebo zakladatelská listina společnosti s ručením omezeným neobsahuje údaje o správci vkladu, prvních jednatelích a členech dozorčí rady a o způsobech a lhůtách splácení vkladů při založení společnosti, pokud jsou vklady zcela splaceny.
(2)
Jestliže se mění právní forma společnosti nebo družstva na akciovou společnostakciovou společnost, zakladatelská smlouva nebo zakladatelská listina akciové společnostiakciové společnosti se nepořizuje.
§ 364a
(1)
Nebyl-li v době vyhotovení projektu změny právní formy splacen zcela nebo zčásti vklad, členský vklad nebo emisní kurs akciíakcií, uvede se tato skutečnost v projektu změny právní formy u každého společníka nebo člena s uvedením způsobu a doby splatnosti vkladu, členského vkladu nebo emisního kursu.
(2)
V případě, že dosavadní lhůta pro splacení vkladu, členského vkladu nebo emisního kursu dosavadním společníkem nebo členem je delší, než lhůta stanovená zákonem pro tu formu společnosti nebo družstvo, jíž má nabýt společnost nebo družstvo měnící právní formu, nesmí být lhůta v projektu změny právní formy stanovena delší, než lhůta stanovená zákonem. Běh zákonné lhůty se počítá ode dne zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku.
§ 365
(1)
Společnost nebo družstvo je povinno sestavit ke dni, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy, mezitímní účetní závěrku, není-li den zpracování změny právní formy rozvahovým dnem.
(2)
Mezitímní, řádná nebo mimořádná účetní závěrka sestavená ke dni, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy, musí být ověřena auditorem, pokud ověření účetní závěrky auditorem vyžaduje zákon o auditorech.
(3)
Údaje, z nichž je sestavena účetní závěrka, nesmí být starší než 6 měsíců počítáno ke dni, v němž bude změna právní formy schválena.
(4)
Jestliže je výše vlastního kapitálu v účetní závěrce sestavené ke dni, k němuž byl vyhotoven projekt právní formy, nižší než základní kapitál, který má mít společnost nebo družstvo podle projektu změny právní formy, není změna právní formy přípustná, ledaže se společníci nebo členové v projektu změny právní formy zaváží k příplatkům mimo základní kapitál v takové výši, aby ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku byl vlastní kapitál stejný nebo vyšší než základní kapitál.
§ 366
(1)
Povinnost sestavit konečnou účetní závěrku ke dni předcházejícímu den zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku má pouze veřejná obchodní společnost a dále společnosti a družstva, které při změně právní formy podávají daňové přiznání. V ostatních případech se sestavuje pouze mezitímní účetní závěrka ke dni předcházejícímu den zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku.
(2)
Při změně právní formy na akciovou společnostakciovou společnost, společnost s ručením omezeným nebo družstvo musí být konečná nebo mezitímní účetní závěrka uvedená v odstavci 1 ověřena auditorem, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.
§ 367
(1)
Dochází-li ke změně právní formy na společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnostakciovou společnost, je společnost nebo družstvo povinno nechat ocenit své jmění posudkem znalce ke dni, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy.
(2)
Ustanovení § 75 odst. 1 písm. a) až c) se na obsah posudku znalce pro ocenění jmění použijí obdobně. V posudku znalec dále uvede, zda ocenění jmění společnosti nebo družstva odpovídá alespoň výši základního kapitálu společnosti podle projektu změny právní formy. Výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnostiakciové společnosti nemůže být v takovém případě vyšší, než je částka ocenění jmění vyplývající z posudku znalce.
(3)
Ocenění jmění podle odstavců 1 a 2 lze nahradit postupem podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev v případech, ve kterých upravuje výjimky z povinnosti oceňovat nepeněžitý vklad posudkem znalce při zvýšení základního kapitálu5). Lhůta 6 měsíců stanovená zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, se při ocenění provedeném uznávaným nezávislým odborníkem v tomto případě počítá ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku.
§ 368
(1)
Jestliže vlastní kapitál akciové společnostiakciové společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo družstva po změně právní formy nedosáhne výše základního kapitálu v zahajovací rozvaze sestavené ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku, jsou společníci povinni doplatit rozdíl v penězích bez zbytečného odkladu po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku společně a nerozdílně.
(2)
V případě, že společnost nebo družstvo nesestavuje zahajovací rozvahu, je pro účely povinnosti stanovené v odstavci 1 rozhodující výše vlastního kapitálu vyplývající z mezitímní účetní závěrky, sestavené podle § 366 odst. 1. Mezi sebou se společníci nebo členové vypořádají podle poměru, v jakém se podílí jmenovitá hodnota jejich akciíakcií nebo výše vkladů do základního kapitálu na základním kapitálu společnosti nebo družstva před zápisem změny právní formy do obchodního rejstříku.
§ 369
Společníkům nebo členům nesmí být v souvislosti se změnou právní formy poskytnuto jakékoliv plnění, pokud tento zákon nestanoví něco jiného.
§ 369a
Rozhodnutí společnosti nebo družstva o změně právní formy musí obsahovat schválení
a)
projektu změny právní formy a
b)
řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky uvedené v § 265, nebyla-li doposud schválena.
§ 370
zrušen
§ 371
(1)
Jestliže se mění právní forma společnosti nebo družstva na akciovou společnostakciovou společnost, místa v dozorčí radě akciové společnostiakciové společnosti, která mají být obsazena osobami volenými zaměstnanci akciové společnostiakciové společnosti, se před zápisem změny právní formy do obchodního rejstříku neobsazují.
(2)
Volba členů dozorčí rady akciové společnostiakciové společnosti volených zaměstnanci se provede do 90 dnů ode dne zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku.
§ 372
(1)
Návrh na zápis změny právní formy společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnostiakciové společnosti do obchodního rejstříku lze podat nejdříve po uplynutí lhůty 30 dnů ode dne, kdy byla změna právní formy společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnostiakciové společnosti schválena valnou hromadou; to neplatí, není-li zde nikdo, kdo by mohl ze společnosti s ručením omezeným nebo z akciové společnostiakciové společnosti vystoupit podle tohoto zákona.
(2)
Pokud mění právní formu společnost s ručením omezeným a o změně právní formy rozhodovali společníci mimo valnou hromadu nebo rozhodnutí o změně právní formy bylo přijato podle § 18 odst. 2, běží lhůta podle odstavce 1 až ode dne, kdy bylo poslednímu ze společníků, který hlasoval proti změně právní formy, doručeno oznámení o přijetí rozhodnutí o změně právní formy, ledaže všichni nesouhlasící společníci vypověděli účast na společnosti s ručením omezeným již v oznámení o nesouhlasu se změnou právní formy. To neplatí, není-li zde nikdo, kdo by mohl ze společnosti s ručením omezeným vystoupit podle tohoto zákona.
§ 373
(1)
Osoby, které byly společníky společnosti nebo členy družstva ke dni zápisu změny její právní formy na jinou formu společnosti nebo družstva, ručí za její závazky, které k tomuto dni existovaly, ve stejném rozsahu jako před zápisem změny právní formy do obchodního rejstříku, ledaže je ručení společníků po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku vyšší.
(2)
Jestliže je ručení společníků nebo členů po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku vyšší, ručí takto společníci nebo členové po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku i za závazky, které existovaly ke dni zápisu změny právní formy společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku. To neplatí, pokud nesouhlasící společník vystoupil ze společnosti podle tohoto zákona nebo pro člena vystoupivšího z družstva.
§ 374
zrušen
§ 375
zrušen
HLAVA II
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZMĚNĚ PRÁVNÍ FORMY SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM
§ 376
(1)
Společník, který se změnou právní formy společnosti s ručením omezeným nesouhlasí, má právo ze společnosti s ručením omezeným vystoupit ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy byla změna právní formy schválena valnou hromadou, jestliže
a)
byl společníkem společnosti s ručením omezeným ke dni konání valné hromady, která schválila změnu právní formy, a
b)
hlasoval proti schválení změny právní formy.
(2)
Notářský zápis o rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným musí obsahovat jména společníků, kteří hlasovali proti schválení změny právní formy, s tím, že tyto osoby mají právo ze společnosti vystoupit.
§ 377
Není-li vystoupení společníka ze společnosti podle tohoto zákona součástí oznámení o nesouhlasu společníka se změnou právní formy přeměnou podle § 19 odst. 2 a 3, musí být vystoupení doručeno společnosti nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se společník dověděl o tom, že rozhodnutí o změně právní formy bylo přijato valnou hromadou o přeměně, na základě oznámení o výsledku hlasování podle zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev.
§ 378
(1)
Vystoupení musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem.
(2)
Vystoupení nelze odvolat.
(3)
Účast vystupujícího společníka ve společnosti s ručením omezeným zaniká dnem zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku.
§ 379
(1)
Výše vypořádacího podílu společníka, jenž ze společnosti s ručením omezeným vystoupil podle tohoto zákona, se stanoví na základě údajů z konečné, řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky sestavené ke dni předcházejícímu den zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku, nestanoví-li společenská smlouva jinak.
(2)
Vypořádací podíl je splatný ve lhůtě a způsobem určeným ve společenské smlouvě společnosti s ručením omezeným podle stavu ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku.
HLAVA III
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZMĚNĚ PRÁVNÍ FORMY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI
§ 380
(1)
Jestliže akciová společnostakciová společnost vydala vyměnitelné nebo prioritní dluhopisy, zaniká ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku právo na upisování akciíakcií nebo na výměnu dluhopisů za akcieakcie společnosti. Postavení vlastníků ostatních dluhopisů se nemění.
(2)
Jestliže akciová společnostakciová společnost vydala opční listy, zanikají ke dni zápisu změny právní formy práva s opčním listem spojená; to neplatí, jestliže zvláštní zákon stanoví něco jiného.
§ 381
(1)
Vlastníkům vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, kteří neuplatnili postup podle zvláštního zákona, anebo vlastníkům opčních listů vzniká právo na přiměřenou náhradu za zaniklá práva, jejíž výši stanoví projekt změny právní formy. Přiměřenost náhrady musí být doložena posudkem znalce.
(2)
Není-li poskytnutá náhrada přiměřená, mohou se vlastníci vyměnitelných a prioritních dluhopisů a opčních listů domáhat, aby výši náhrady určil soud.
(3)
Není-li právo podle odstavce 1 uplatněno u společnosti alespoň jednou z oprávněných osob do 6 měsíců ode dne, v němž se zápis změny právní formy do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám, zaniká. Ustanovení § 47 odst. 2 až 4 se na uplatnění práva podle odstavce 1 použije obdobně. Promlčecí doba na zaplacení rozdílu mezi výší náhrady uvedené v projektu změny právní formy a určené soudem běží od nabytí právní moci rozhodnutí soudu podle odstavce 2.
§ 382
(1)
Akcionář, který se změnou právní formy akciové společnostiakciové společnosti nesouhlasí, má právo z akciové společnostiakciové společnosti vystoupit, jestliže
a)
byl akcionářem akciové společnostiakciové společnosti ke dni konání valné hromady, která schválila změnu právní formy, a
b)
hlasoval proti schválení změny právní formy.
(2)
Notářský zápis o rozhodnutí valné hromady akciové společnostiakciové společnosti musí obsahovat též jména akcionářů, kteří hlasovali proti schválení změny právní formy.
(3)
Pro vystoupení akcionáře z akciové společnostiakciové společnosti měnící svoji právní formu se ustanovení § 160 až 164 použijí obdobně.
HLAVA IV
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZMĚNĚ PRÁVNÍ FORMY DRUŽSTVA
§ 383
zrušen
§ 384
Bytové družstvo může změnit svoji právní formu jen tehdy, jestliže s tím souhlasí všichni členové bytového družstva; tento souhlas nelze nahradit souhlasem všech delegátů.
HLAVA V
PŘEMÍSTĚNÍ SÍDLA DO ČESKÉ REPUBLIKY
Díl 1
Základní ustanovení
§ 384a
Zahraniční právnická osoba může přemístit sídlo do České republiky, aniž by došlo k jejímu zániku a vzniku nové právnické osoby, nezakazují-li to právní předpisy členského státu, v němž má sídlo, ani právní předpisy státu, kterým se řídí její vnitřní právní poměry, pokud při přemístění sídla změní svou právní formu na českou společnost nebo české družstvo a budou-li se po změně právní formy její vnitřní právní poměry řídit českým právním řádem.
§ 384b
(1)
Na přemístění sídla do České republiky se použijí ustanovení § 364, 364a, 367, 368 a 371, není-li dále stanoveno něco jiného.
(2)
Znalcem podle § 367 je znalec jmenovaný soudem v České republice.
(3)
Ocenění jmění znalcem podle odstavce 2 se nevyžaduje, je-li jmění zahraniční právnické osoby oceněno podle pravidel stanovených příslušným předpisem Evropské unie pro oceňování nepeněžitých vkladů v akciových společnostechakciových společnostech.
§ 384c
K přemístění sídla do České republiky nemůže dojít, je-li zahraniční právnická osoba v likvidaci nebo bylo vůči ní zahájeno insolvenční řízeníinsolvenční řízení nebo obdobné řízení v jakémkoliv členském státě.
Díl 2
Osvědčení při přemístění sídla do České republiky
§ 384d
(1)
Notář vydá osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku při přemístění sídla do České republiky podle § 59z, jen je-li mu
a)
předložena veřejná listinaveřejná listina vydaná příslušným orgánem státu, v němž má zahraniční právnická osoba sídlo, a státu, jehož právním řádem se řídí její vnitřní právní poměry, je-li odlišný od státu, v němž má sídlo, prokazující, že zahraniční právnická osoba splnila požadavky vyžadované právním řádem tohoto státu k přemístění sídla do České republiky,
b)
předložen zakladatelský dokument vyžadovaný českým právním řádem při změně právní formy a
c)
předložen posudek znalce nebo jiná písemnost podle § 384b osvědčující, že jmění zahraniční právnické osoby odpovídá alespoň výši základního kapitálu uvedeného v zakladatelském dokumentu podle písmene b), jestliže bude zahraniční právnická osoba měnit svou formu na společnost s ručením omezeným, akciovou společnostakciovou společnost nebo družstvo.
(2)
Jde-li o přemístění sídla do České republiky, osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku podle § 59z odst. 3 obsahuje i
a)
prohlášení notáře, že zahraniční právnická osoba splnila požadavky stanovené českým právním řádem pro zápis do obchodního rejstříku,
b)
prohlášení notáře, že mu byla předložena veřejná listinaveřejná listina vydaná příslušným orgánem státu, v němž má zahraniční právnická osoba sídlo, a státu, jímž se řídí její vnitřní právní poměry, osvědčující, že zahraniční právnická osoba splnila požadavky vyžadované tímto právním řádem pro přeshraniční změnu právní formy,
c)
původní sídlo zahraniční právnické osoby, její název nebo firmu a označení její právní formy a
d)
označení zahraničního obchodního rejstříku, v němž je zahraniční právnická osoba zapsána, a číslo tohoto zápisu.
(3)
Notář rovněž odmítne vydat osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku podle notářského řádu, jestliže veřejná listinaveřejná listina uvedená v odstavci 2 písm. a) a b) je v době podání žádosti o vydání osvědčení starší 6 měsíců.
Díl 3
Zápis přemístění sídla do České republiky do obchodního rejstříku
§ 384e
(1)
Přemístění sídla do České republiky nabývá účinků dnem zápisu přemístění sídla do obchodního rejstříku nebo dnem výmazu ze zahraničního obchodního rejstříku, pokud s ním zahraniční právní řád, v němž je zahraniční obchodní rejstřík veden, spojuje právní účinky změny právní formy.
(2)
Při přemístění sídla do České republiky se zapíší do obchodního rejstříku stejné údaje jako při zápisu české společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku a dále údaj, že zahraniční osoba přemístila své sídlo ze zahraničí s uvedením názvu nebo firmy, právní formy a sídla zahraniční právnické osoby před přeshraniční změnou právní formy, včetně označení zahraničního obchodního rejstříku, v němž byla dosud zapsána, a čísla tohoto zápisu.
HLAVA VI
PŘEMÍSTĚNÍ SÍDLA DO ZAHRANIČÍ
Díl 1
Základní ustanovení
§ 384f
(1)
Česká společnost nebo družstvo může přemístit sídlo do jiného členského státu než České republiky, aniž by došlo k jejímu zániku a vzniku nové právnické osoby. Osobní statut a právní forma společnosti nebo družstva se i po přemístění sídla do zahraničí nadále řídí českým právním řádem, pokud nestanoví něco jiného právní řád státu, do něhož společnost či družstvo přemisťuje své sídlo.
(2)
Česká společnost nebo družstvo může přemístit sídlo do jiného členského státu než České republiky, aniž by došlo k jejímu zániku a vzniku nové právnické osoby. Osobní statut a právní forma společnosti nebo družstva se i po přemístění sídla do zahraničí nadále řídí českým právním řádem, pokud nestanoví něco jiného právní řád státu, do něhož společnost či družstvo přemisťuje své sídlo.
§ 384g
Na přemístění sídla do zahraničí se použijí přiměřeně ustanovení tohoto zákona upravující změnu právní formy, s výjimkou § 360, 361, 362, 364, 364a, § 365 odst. 4, § 367, 368, 371, 372.
§ 384h
Podléhá-li česká společnost nebo družstvo dozoru nebo dohledu správního orgánu nebo České národní bankybanky, je třeba k přeshraničnímu přemístění sídla souhlasu tohoto orgánu, nestanoví-li zvláštní zákon něco jiného.
§ 384i
K přemístění sídla do zahraničí nemůže dojít, je-li česká společnost nebo družstvo v likvidaci nebo bylo vůči ní zahájeno insolvenční řízeníinsolvenční řízení.
Díl 2
Některá ustanovení o projektu přemístění sídla do zahraničí
§ 384j
Projekt přemístění sídla do zahraničí musí obsahovat
a)
firmu, sídlo a identifikační číslo české společnosti nebo družstva, jež hodlá přemístit své sídlo do zahraničí, označení rejstříkového soudu, u něhož je tato společnost nebo družstvo zapsána, a spisovou značku, pod kterou je zapsána v obchodním rejstříku,
b)
zamýšlené nové sídlo,
c)
zamýšlené změny zakladatelských dokumentů nebo nové znění zakladatelských dokumentů vyžadované právem státu, do něhož zamýšlí přenést sídlo, včetně případné nové firmy nebo jména,
d)
důsledky přemístění sídla do zahraničí na právo vlivu zaměstnanců,
e)
zamýšlený harmonogram přemístění sídla do zahraničí,
f)
práva na ochranu společníků nebo členů nebo věřitelů a jiných oprávněných osob a
g)
údaj, kterým právním řádem se budou řídit vnitřní poměry české společnosti nebo družstva po nabytí účinnosti přeshraničního přemístění sídla.
§ 384k
Lhůta pro splnění povinností uvedených v § 33 nebo 33a činí při přemístění sídla do zahraničí 2 měsíce.
Díl 3
Osvědčení pro přemístění sídla do zahraničí
§ 384l
(1)
Dříve, než vydá notář osvědčení pro přemístění sídla do zahraničí podle § 59x, musí česká společnost nebo družstvo prokázat s ohledem na závazky vzniklé před zveřejněním nebo uveřejněním projektu přemístění sídla do zahraničí, že byly splněny povinnosti vyžadované tímto zákonem pro změnu právní formy podle § 384g na ochranu zájmů věřitelů, společníků nebo členů a jiných oprávněných osob vůči této společnosti nebo družstvu.
(2)
Osvědčení pro přemístění sídla do zahraničí podle § 59x obsahuje i prohlášení notáře, že
a)
mu byl předložen projekt přemístění sídla do zahraničí a písemnosti, z nichž vyplývá, že projekt přemístění sídla do zahraničí byl zveřejněn podle § 33 nebo uveřejněn podle § 33a a že byl schválen podle tohoto zákona, a
b)
že na základě těchto a ostatních předložených písemností osvědčuje, že byl projekt přemístění sídla do zahraničí schválen a že byly splněny požadavky stanovené v odstavci 1.
§ 384m
(1)
Osvědčení pro zápis přemístění sídla do zahraničí do obchodního rejstříku podle § 59z odst. 3 obsahuje i prohlášení notáře o tom,
a)
že mu byla předložena veřejná listinaveřejná listina vydaná příslušným orgánem státu, do něhož bylo přemístěno sídlo, osvědčující, že došlo k zápisu přemístění sídla do zahraničního obchodního rejstříku, a den, kdy k takovému zápisu došlo,
b)
jaké je nové sídlo zahraniční právnické osoby, její název nebo firma a její právní forma,
c)
jaké je označení zahraničního obchodního rejstříku, v němž je zahraniční právnická osoba zapsána, a číslo tohoto zápisu.
(2)
Notář rovněž odmítne vydat osvědčení podle odstavce 1 podle notářského řádu, jestliže veřejná listinaveřejná listina uvedená v odstavci 2 písm. a) je starší 6 měsíců.
Díl 4
Zápis přemístění sídla do zahraničí do zahraničního obchodního rejstříku a do obchodního rejstříku
§ 384n
Návrh na zápis přemístění sídla do zahraničního obchodního rejstříku lze podat až poté, co uplynula lhůta uvedená v § 372 a bylo vydáno osvědčení podle § 59x a 384l.
§ 384o
Přemístění sídla české společnosti nebo družstva do zahraničí a související změny jejich zakladatelských dokumentů nabývají účinnosti dnem, ke kterému je přemístění sídla české společnosti nebo družstva zapsáno do příslušného zahraničního obchodního rejstříku, nestanoví-li právo státu, v němž má být nové sídlo zapsáno, něco jiného. V takovém případě nastávají účinky v souladu s tím, co tento právní řád stanoví, jinak výmazem české společnosti nebo družstva z obchodního rejstříku.
§ 384p
(1)
Návrh na výmaz české společnosti nebo družstva, jež přemístila sídlo do zahraničí, lze podat až po té, co přemístění sídla do zahraničí nabude účinnosti, ledaže přemístění sídla do zahraničí nabývá účinnosti výmazem české společnosti nebo družstva z obchodního rejstříku.
(2)
Při výmazu české společnosti nebo družstva se zapíše, že přemístila sídlo do zahraničí, nové sídlo v zahraničí, popřípadě novou firmu nebo název a označení zahraničního obchodního rejstříku, v němž je zapsáno nové sídlo, včetně čísla a dne tohoto zápisu.
(3)
Rejstříkový soud zveřejní obsah zápisu podle odstavce 2 v plném rozsahu.
ČÁST ŠESTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
§ 385
Jestliže se přeměny účastní evropská společnost nebo evropská družstevní společnost s monistickým systémem orgánů, platí, že práva a povinnosti představenstva akciové společnostiakciové společnosti nebo družstva a jeho členů jsou právy a povinnostmi správní rady evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti a jejích členů.
§ 386
(1)
Jestliže byl návrh smlouvy o fúzi nebo smlouvy o převzetí jmění společníka nebo projektu rozdělení nebo smlouvy o rozdělení a převzetí obchodního jmění již uložen do sbírky listin obchodního rejstříku anebo byl zveřejněn záměr přijmout rozhodnutí o změně právní formy v Obchodním věstníku přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí se přeměna podle dosavadních předpisů; veškerá práva a povinnosti všech zúčastněných obchodních společností a družstev, jejich společníků nebo členů, věřitelů, dlužníků, ručitelů, jakož i jiných osob se řídí dosavadními předpisy. Ustanovení věty prvé platí i pro běh promlčecích a prekluzívních lhůt.
(2)
Jestliže se přeměna dokončuje podle dosavadních právních předpisů, uplatňuje společník právo na dorovnání a na náhradu škody podle dosavadních právních předpisů.
(3)
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Na řízení o nárocích z přeměn, které se řídí dosavadními právními předpisy a která nebyla ještě zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní právní předpisy.
§ 387
Do doby, než centrální depozitář cenných papírůcenných papírů převezme evidenci zaknihovaných a imobilizovaných cenných papírůcenných papírů vedenou Střediskem cenných papírůcenných papírů, se ustanovení tohoto zákona týkající se centrálního depozitáře cenných papírůcenných papírů použijí na Středisko cenných papírůcenných papírů.
§ 388
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 59x odst. 2 a § 59z odst. 2 vyhláškou, jaké písemnosti je osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně povinna předložit notáři k tomu, aby mohl vydat osvědčení podle § 59x, 59y nebo 59z.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
§ 389
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2008.
* * *
1.
Zákon č. 215/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002 Sb., zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (20. července 2009).
2.
Zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, nabyl účinnosti dnem 1. července 2010, s výjimkou ustanovení čl. LVII bodů 13, 15, 17 až 19, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2012, ustanovení čl. LXXXI a čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2012, ustanovení čl. LXXXII bodů 3 a 4, která nabyla účinnosti dnem 30. listopadu 2011, a ustanovení čl. C bodu 60 a čl. CLXVI bodu 1, která nabyla účinnosti dnem jeho vyhlášení (24. července 2009).
3.
Zákon č. 355/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2012.
Předseda vlády:
RNDr. Nečas v. r.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/35/EU ze dne 5. 4. 2011 o fúzích akciových společností (kodifikované znění).
Šestá směrnice Rady 82/891/EHS ze dne 17. prosince 1982, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o rozdělení akciových společností.
Čl. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/63/ES ze dne 13. listopadu 2007, kterou se mění směrnice Rady 78/855/EHS a 82/891/EHS, pokud jde o požadavek na zprávu nezávislého znalce v případě fúze nebo rozdělení akciových společností.
Čl. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/109/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS, 78/855/EHS a 82/891/EHS a směrnice 2005/56/ES, pokud jde o požadavky na předkládání zpráv a na dokumentaci v případě fúzí a rozdělení.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES ze dne 26. 10. 2005 o přeshraničních fúzích kapitálových společností. Čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/109/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS, 78/855/EHS a 82/891/EHS a směrnice 2005/56/ES, pokud jde o požadavky na předkládání zpráv a na dokumentaci v případě fúzí a rozdělení.
Čl. 2 až 13, čl. 27 odst. 2 a 3 Druhé směrnice Rady 77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření.
Čl. 1 bod 1), 2) a 8) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/68/ES ze dne 6. září 2006, kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS, pokud jde o zakládání akciových společností a udržování a změnu jejich základního kapitálu.
Čl. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/109/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS, 78/855/EHS a 82/891/EHS a směrnice 2005/56/ES, pokud jde o požadavky na předkládání zpráv a na dokumentaci v případě fúzí a rozdělení.
Čl. 11 a 21 směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.
Čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.
2)
§ 27 odst. 4 písm. a) a b) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb.
3)
§ 5 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 240 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb.
5)
§ 59a obchodního zákoníku. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 18/2012 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 18/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o kazetové munici
Vyhlášeno 7. 3. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 3. 2012, částka 12/2012
* PŘEKLAD
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 3. 2012
18
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 30. května 2008 byla v Dublinu přijata Úmluva o kazetové munici.
Jménem České republiky byla Úmluva podepsána v Oslo dne 3. prosince 2008.
S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Úmluvy, dne 22. září 2011.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 17 odst. 1 dne 1. srpna 2010. Pro Českou republiku vstoupila v platnost podle odstavce 2 téhož článku dne 1. března 2012.
Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Úmluva o kazetové munici
Smluvní strany této Úmluvy,
hluboce znepokojeny tím, že civilní obyvatelstvo i jednotliví civilisté nadále nesou tíhu ozbrojených konfliktů,
odhodlány navždy zamezit utrpení, úrazům a ztrátám na lidských životech způsobeným kazetovou municí při jejím použití, pokud dojde k jejímu selhání nebo je-li opuštěna,
znepokojeny tím, že zbytky kazetové munice zabíjí či mrzačí civilní obyvatele, včetně žen a dětí, brání ekonomickému a společenskému rozvoji, a to i v důsledku ztráty prostředků k obživě, brání obnově po skončení konfliktu, způsobuje odklady či brání návratu uprchlíků a vnitřně vysídlených osob, mohou mít negativní dopad na vnitrostátní a mezinárodní úsilí směřující k nastolení míru a k poskytování humanitární pomoci a má další závažné následky, které mohou přetrvávat řadu let po použití této munice,
hluboce znepokojeny rovněž nebezpečím, které představují velké vnitrostátní zásoby kazetové munice uchovávané pro operační použití a odhodlány zajistit jejich bezodkladné zničení,
považující za nezbytné přispět účinným a koordinovaným způsobem k vyřešení těžkého úkolu odstranit zbytky kazetové munice nacházející se v různých částech celého světa a zajistit jejich zničení,
odhodlány rovněž zajistit v plném rozsahu uplatňování práv obětí kazetové munice a uznávajíce jejich přirozenou, neodmyslitelnou důstojnost,
pevně rozhodnuty učinit vše, co je v jejich silách, pro poskytnutí pomoci obětem kazetové munice, včetně zajištění zdravotní péče, rehabilitace a psychologické pomoci, stejně jako zabezpečení jejich sociálního a ekonomického začlenění,
uznávajíce nutnost poskytovat pomoc obětem kazetové munice s ohledem na věk a pohlaví a zohledňovat zvláštní potřeby ohrožených skupin,
majíce na paměti Úmluvu o právech zdravotně postižených osob, která mimo jiné stanoví požadavek, aby se smluvní strany Úmluvy zavázaly, že zajistí a budou podporovat úplné uplatňování veškerých lidských práv a základních svobod všech osob se zdravotním postižením tak, aby nedocházelo k jakékoli diskriminaci na základě zdravotního postižení,
dbajíce na to, že je nutné přiměřeným způsobem koordinovat úsilí vynakládané na různých fórech s cílem zabývat se právy a potřebami obětí různých druhů zbraní, a pěvně rozhodnuty zamezit diskriminaci mezi oběťmi různých druhů zbraní,
opětovně potvrzujíce, že v případech, na které se nevztahuje tato Úmluva či jiné mezinárodní smlouvy, zůstává civilní obyvatelstvo i kombatanti pod ochranou a autoritou principů mezinárodního práva odvozených ze zavedených zvyklostí, ze zásad lidskosti a z požadavků svědomí veřejnosti,
rozhodnuty rovněž, že ozbrojeným skupinám, které nejsou ozbrojenými silami státu, nebude za žádných okolností dovoleno provádět jakoukoli činnost zakázanou smluvní straně této Úmluvy,
vítajíce širokou mezinárodní podporu mezinárodní normy zakazující protipěchotní miny, vtělené do Úmluvy o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení z roku 1997,
vítajíce rovněž přijetí Protokolu o výbušných zbytcích války, který je přílohou Úmluvy o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky a jeho vstup v platnost dne 12. listopadu 2006, a přejíce si zvyšovat ochranu civilních obyvatel před účinky zbytků kazetové munice v prostředí po skončení konfliktu,
majíce na paměti také rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1325 týkající se žen, míru a bezpečnosti a rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1612 týkající se dětí v ozbrojených konfliktech,
vítajíce dále kroky přijaté v posledních letech na státní, regionální i celosvětové úrovni s cílem zakázat, omezit nebo pozastavit používání, skladování, výrobu a převody kazetové munice,
zdůrazňujíce úlohu svědomí veřejnosti při podporování zásad lidskosti, jak ji dokládá celosvětové volání po tom, aby bylo ukončeno utrpení civilních obyvatel způsobované kazetovou municí, a uznávajíce úsilí vynakládané za tímto účelem Organizací spojených národů, Mezinárodním výborem Červeného kříže, Koalicí proti kazetové munici a četnými dalšími nevládními organizacemi po celém světě,
opětovně potvrzujíce Deklaraci konference v Oslu o zákazu kazetové munice, kterou státy mimo jiné uznaly závažné důsledky způsobené použitím kazetové munice a ve které se zavázaly sjednat do konce roku 2008 právně závazný nástroj zakazující používání, výrobu, převody a skladování kazetové munice, která způsobuje nepřijatelnou újmu civilnímu obyvatelstvu, a vytvořit rámec pro spolupráci a pomoc zajišťující přiměřené poskytování péče a rehabilitace obětem, čištění postižených oblastí, osvětu zaměřenou na zmírnění rizika a zničení zásob,
zdůrazňujíce potřebu přimět všechny státy, aby dodržovaly tuto Úmluvu, a odhodlány usilovně pracovat na podpoře její univerzalizace a důsledném provádění,
vycházejíce z principů a pravidel mezinárodního humanitárního práva, a zejména z principu, který stanoví, že právo stran ozbrojeného konfliktu volit způsoby a prostředky vedení boje není neomezené, a z pravidel, podle kterých strany konfliktu musí vždy jinak přistupovat k civilnímu obyvatelstvu a jinak ke kombatantům, rozlišovat mezi civilními objekty a vojenskými cíli a v souladu s tím vést své operace pouze proti vojenským cílům, a podle kterých musí být při vedení vojenských operací
věnována trvalá péče tomu, aby bylo šetřeno civilní obyvatelstvo, jednotliví civilisté a civilní objekty, a že civilní obyvatelstvo a jednotliví civilisté požívají obecné ochrany před nebezpečími vznikajícími při vojenských operacích,
SE DOHODLY na tomto znění:
Článek 1
Všeobecné závazky a rozsah působnosti
1.
Každá smluvní strana se zavazuje, že nikdy a za žádných okolností:
(a)
nepoužije kazetovou munici;
(b)
nebude vyvíjet, vyrábět, jinak získávat, skladovat, ponechávat si kazetovou munici nebo ji přímo nebo nepřímo převádět jiným;
(c)
nebude nikomu napomáhat, nikoho podporovat nebo nutit, aby se zabýval jakoukoli činností, kterou tato Úmluva smluvní straně zakazuje.
2.
Odstavec 1 tohoto článku se přiměřeně uplatní na letecké pumy malé ráže, které jsou zkonstruovány tak, aby byly rozptýleny či vypuštěny ze zásobníku připevněného k letadlu.
3.
Tato Úmluva se nevztahuje na miny.
Článek 2
Definice
Pro účely této Úmluvy:
1.
„ObětiOběti kazetové munice“ jsou osoby, které důsledkem použití kazetové munice byly zabity nebo utrpěly fyzickou nebo psychickou újmu, ekonomickou ztrátu, sociální marginalizaci nebo podstatné zhoršení možnosti uplatňování svých práv. Patří mezi ně rovněž osoby přímo postižené účinky kazetové munice, i jejich rodiny a komunity;
2.
„Kazetová munice“ označuje konvenční munici zkonstruovanou tak, aby rozptýlila nebo vypustila výbušnou submunici, z nichž každá má hmotnost nižší než 20 kg, a která obsahuje takovou výbušnou submunici. Neoznačuje tyto druhy munice:
(a)
munici nebo submunici určenou k vypouštění infračervených klamných cílů, dýmu, pyrotechnických prostředků nebo dipólových odražečů; anebo munici zkonstruovanou výlučně pro úkoly protivzdušné obrany;
(b)
munici nebo submunici s elektrickými či elektronickými účinky;
(c)
munici, která má za účelem vyhnutí se nerozlišujícímu účinku v oblasti použití a rizikům představovaným nevybuchlou submunicí všechny následující vlastnosti:
(i)
každá munice obsahuje méně než 10 kusů submunice;
(ii)
každá výbušná submunice váží více než 4 kg;
(iii)
každá výbušná submunice je konstruována tak, aby rozpoznala a zasáhla jediný konkrétní cíl;
(iv)
každá výbušná submunice je vybavena elektronickým samodestrukčním mechanizmem;
(v)
každá výbušná submunice je vybavena elektronickým samodezadjustačním mechanizmem;
3.
„Výbušná submunice“ je konvenční munice, která je za účelem splnění úkolu rozptýlena nebo vypuštěna z kazetové munice a která funguje tak, že výbušná náplň detonuje před dopadem, při dopadu, anebo po dopadu;
4.
„Kazetová munice, která selhala“ označuje kazetovou munici, která byla vystřelena, shozena, vypuštěna či vržena či jinak dopravena a která měla rozptýlit či vypustit výbušnou submunici, ale selhala při tom;
5.
„Nevybuchlá submunice“ označuje výbušnou submunici, která byla rozptýlena či vypuštěna, či se jinak oddělila od kazetové munice a nevybuchla tak, jak měla;
6.
„Opuštěná kazetová munice“ označuje kazetovou munici či výbušnou submunici, která nebyla použita, a která byla opuštěna či odhozena a již není pod kontrolou strany, která ji opustila či odhodila. Opuštěná kazetová munice mohla či nemusela být připravena k použití;
7.
„Zbytky kazetové munice“ označují kazetovou munici, která selhala, opuštěnou kazetovou munici, nevybuchlou submunici a nevybuchlé letecké pumy malé ráže;
8.
„Převod“ zahrnuje, kromě fyzického pohybu kazetové munice na území státu nebo z tohoto území, také postoupení vlastnických práv ke kazetové munici a kontroly nad ní, ale nezahrnuje postoupení území, kde jsou zbytky kazetové munice umístěny;
9.
„Samodestrukční mechanizmus“ označuje automatický mechanizmus, který je přidán k primárnímu spouštěcímu mechanizmu munice a který zajistí zničení munice, do níž je zabudován;
10.
„Samodezadjustace“ označuje automatické uvedení munice do nefunkčního stavu nevratnou eliminací součástky, např. baterie, která je pro fungování munice nepostradatelná;
11.
„Oblast postižená kazetovou municí“ je oblast, o které je známo anebo existuje podezření, že se na ní nacházejí zbytky kazetové munice;
12.
„Mina“ označuje munici zkonstruovanou tak, aby byla umístěna pod zem, na zemi nebo v blízkosti země či jiného povrchu a aby explodovala přítomností, blízkostí nebo kontaktem osoby či vozidla;
13.
„Výbušná letecká puma malé ráže“ označuje konvenční munici o hmotnosti méně než 20 kg, která není samohybná a která je za účelem splnění úkolu rozptýlena nebo vypuštěna ze zásobníku a je zkonstruována tak, že výbušná náplň detonuje před dopadem, při dopadu, anebo po dopadu;
14.
„Zásobník“ označuje kontejner zkonstruovaný tak, aby rozptýlil či vypustil výbušné letecké pumy malé ráže, a který je v době rozptýlení či vypuštění připevněn k letadlu;
15.
„Nevybuchlá letecká puma malé ráže“ označuje výbušnou leteckou pumu malé ráže, která byla rozptýlena, vypuštěna či se jinak oddělila od zásobníku a nevybuchla tak, jak měla.
Článek 3
Skladování a ničení zásob
1.
Každá smluvní strana se zavazuje oddělit v souladu s vnitrostátními předpisy veškerou kazetovou munici pod její jurisdikcí a kontrolou od munice uchovávané pro operační použití a označit ji za účelem zničení.
2.
Každá smluvní strana se zavazuje zničit nebo zajistit zničení veškeré kazetové munice podle odstavce 1 co nejdříve, nejpozději však do osmi let od vstupu této Úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu. Každá smluvní strana se zavazuje zajistit, že metody zničení budou v souladu s platnými mezinárodními standardy na ochranu veřejného zdraví a životního prostředí.
3.
Pokud se smluvní strana domnívá, že nebude schopna zničit či zajistit zničení veškeré kazetové munice uvedené v odstavci 1 do osmi let od vstupu této Úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu, může schůzce smluvních stran nebo hodnotící konferenci předložit žádost o prodloužení konečného termínu pro dokončení zničení této kazetové munice o dobu nepřesahující čtyři roky. Za výjimečných okolností může smluvní strana požádat o další prodloužení termínu o dobu nepřesahující čtyři roky. Vyžádaná prodloužení nepřekročí počet let nezbytně nutný pro smluvní stranu k dokončení svých závazků podle odstavce 2 tohoto článku.
4.
Každá žádost o prodloužení musí obsahovat:
(a)
dobu trvání navrhovaného prodloužení;
(b)
podrobné vysvětlení navrhovaného prodloužení, včetně finančních a technických prostředků dostupných nebo požadovaných smluvní stranou ke zničení veškeré kazetové munice uvedené v odstavci 1 tohoto článku a kde to připadá v úvahu, tak i výjimečné okolnosti, které jej ospravedlňují;
(c)
plán, který stanoví, jak a kdy bude dokončeno zničení zásob;
(d)
množství a typy kazetové munice a výbušné submunice, které měla smluvní strana v době vstupu Úmluvy v platnost pro smluvní stranu a veškerou další kazetovou munici či výbušnou submunici zjištěnou po takovém vstupu v platnost;
(e)
množství a typy kazetové munice a výbušné submunice zničené v období stanoveném v odstavci 2 tohoto článku; a
(f)
množství a typy kazetové munice a výbušné submunice zbývající ke zničení v navrženém prodlouženém období a předpokládané množství, jehož zničení má být dosaženo ročně.
5.
Schůzka smluvních stran či hodnotící konference posoudí žádost s ohledem na faktory uvedené v odstavci 4 tohoto článku a na základě většinového hlasu přítomných a hlasujících smluvních stran rozhodne o tom, zda žádosti o prodloužený termín vyhoví. Smluvní strany mohou rozhodnout o přiznání kratšího prodloužení, než o jaké bylo žádáno, a mohou, je-li to vhodné, navrhnout kritéria pro prodloužení. Žádost o prodloužení musí být předložena nejpozději devět měsíců před konáním schůzky smluvních stran či hodnotící konference, na níž má být posouzena.
6.
Bez ohledu na ustanovení článku 1 této Úmluvy je povoleno ponechat si či pořídit omezené množství kazetové munice a výbušné submunice pro účely vývoje a výcviku ve vyhledávání kazetové munice a výbušné submunice, techniky odstraňování a ničení a za účelem vývoje prostředků proti kazetové munici. Množství ponechané či pořízené výbušné submunice nepřekročí minimální počet nezbytně nutný pro tyto účely.
7.
Bez ohledu na ustanovení článku 1 této Úmluvy se povoluje převod kazetové munice jiné smluvní straně pro účely zničení, stejně jako pro účely uvedené v odstavci 6 tohoto článku.
8.
Smluvní strany, které si ponechají, pořídí nebo převedou kazetovou munici či výbušnou submunici pro účely uvedené v odstavcích 6 a 7 tohoto článku, předloží podrobnou zprávu o plánovaném i současném použití této kazetové munice a výbušné submunice a jejich typu, množství a sériových číslech. Pokud je kazetová munice či výbušná submunice pro tyto účely převedena jiné smluvní straně, zpráva by měla obsahovat odkaz na přijímající stranu. Taková zpráva bude vypracována za každý rok, v jehož průběhu si smluvní strana ponechala, pořídila nebo převedla kazetovou munici či výbušnou submunici a bude předložena generálnímu tajemníkovi OSN do 30. dubna následujícího roku.
Článek 4
Odstraňování a ničení zbytků kazetové munice a osvěta zaměřená na snižování rizik
1.
Každá smluvní strana se zavazuje odstranit a zničit nebo zajistit odstranění a zničení zbytků kazetové munice nacházejících se v oblastech postižených kazetovou municí, které spadají pod její jurisdikci či kontrolu, následujícím způsobem:
(a)
v případech, kdy se zbytky kazetové munice nacházejí v oblastech pod její jurisdikcí či kontrolou v době vstupu této Úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu, bude takové odstranění a zničení dokončeno co nejdříve, nejdéle však do deseti let od uvedeného data;
(b)
v případech, kdy se poté, co pro smluvní stranu vstoupí tato Úmluva v platnost, z kazetové munice stanou zbytky kazetové munice nacházející se v oblastech pod její jurisdikcí anebo kontrolou, musí být toto odstranění a zničení dokončeno co nejdříve, nejdéle však do deseti let po ukončení aktivního nepřátelství, během kterého se z kazetové munice staly zbytky kazetové munice; a
(c)
při splnění některého ze závazků stanovených v pododstavcích (a) a (b) tohoto odstavce učiní smluvní strana na následující schůzce smluvních stran prohlášení o dodržování Úmluvy.
2.
Při plnění závazků stanovených v odstavci 1 tohoto článku musí každá smluvní strana s ohledem na ustanovení článku 6 této Úmluvy týkající se mezinárodní spolupráce a pomoci přijmout co nejdříve následující opatření:
(a)
prozkoumat, vyhodnotit a zaznamenat hrozby představované zbytky kazetové munice, za současného vynaložení veškerého úsilí na identifikaci veškerých oblastí postižených kazetovou municí;
(b)
vyhodnotit a stanovit prioritní požadavky, pokud jde o označování, ochranu civilního obyvatelstva, odstraňování a ničení a přijmout kroky k získání zdrojů a přípravě národního plánu k provedení těchto činností, vycházejíce, je-li to vhodné, z existujících struktur, zkušeností a metodologií;
(c)
přijmout veškeré vhodné kroky k zajištění toho, že veškeré oblasti postižené kazetovou municí, které spadají pod její jurisdikci či kontrolu, jsou ohraničeny, monitorovány a chráněny oplocením či jinými prostředky k zajištění účinného vyloučení civilního obyvatelstva. Při označování podezřelých nebezpečných oblastí by měly být používány metody značení známé postiženému obyvatelstvu. Značky a jiná označení ohraničující nebezpečnou oblast by měly být v co nejvyšší míře viditelné, čitelné, trvalé a odolné vůči vlivům prostředí a měly by jasně identifikovat, která strana vyznačené hranice je považována za součást oblasti postižené kazetovou municí a která strana je považována za bezpečnou;
(d)
odstranit a zničit veškeré zbytky kazetové munice nacházející se v oblastech, které spadají pod její jurisdikci či kontrolu; a
(e)
provádět osvětovou činnost zaměřenou na hrozící rizika s cílem zajistit, aby civilní obyvatelé žijící v oblastech nebo v blízkosti oblastí postižených kazetovou municí, byli informováni o nebezpečí, které takové zbytky představují.
3.
Při provádění činností uvedených v odstavci 2 tohoto článku bude každá smluvní strana brát v úvahu mezinárodní standardy, včetně mezinárodních standardů pro aktivity vedoucí ke snižování minového nebezpečí (IMAS).
4.
Tento odstavec se uplatní v případech, kdy kazetová munice byla použita či opuštěna jednou ze smluvních stran před vstupem Úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu a stala se zbytky kazetové munice nacházejícími se v oblastech spadajících pod jurisdikci či kontrolu další smluvní strany při vstupu této Úmluvy v platnost pro tuto další smluvní stranu.
(a)
V takových případech je první smluvní strana po vstupu Úmluvy v platnost pro obě smluvní strany důrazně vyzývána poskytnout mimo jiné technickou, finanční a materiální pomoc či pomoc v podobě lidských zdrojů druhé smluvní straně, buď na bilaterálním základě či prostřednictvím třetí strany, na které se obě smluvní strany vzájemně dohodly, včetně systému Organizace spojených národů nebo jiných příslušných organizací, za účelem usnadnění označení, odstranění a zničení takových zbytků kazetové munice.
(b)
Jsou-li k dispozici, bude taková pomoc zahrnovat informace o typech a množství použité kazetové munice, přesné lokalizaci zásahů kazetovou municí a o oblastech, o kterých je známo, že se v nich zbytky kazetové munice nacházejí.
5.
Domnívá-li se smluvní strana, že nebude schopna odstranit a zničit nebo zajistit odstranění a zničení veškerých zbytků kazetové munice uvedených v odstavci 1 tohoto článku v desetileté lhůtě od vstupu Úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu, může schůzce smluvních stran nebo hodnotící konferenci předložit žádost o prodloužení konečného termínu pro dokončení odstranění a zničení takových zbytků kazetové munice o dobu nepřesahující pět let. Požadované prodloužení nepřekročí počet let nezbytně nutných pro smluvní stranu k dokončení svých závazků podle odstavce 1 tohoto článku.
6.
Žádost o prodloužení lhůty musí být předložena schůzce smluvních stran nebo hodnotící konferenci před vypršením lhůty uvedené v odstavci 1 tohoto článku pro tuto smluvní stranu. Každá žádost musí být předložena nejpozději devět měsíců před konáním schůzky smluvních stran či hodnotící konference, na níž má být posouzena. Každá žádost musí obsahovat:
(a)
dobu trvání navrhovaného prodloužení;
(b)
podrobné vysvětlení důvodů navrhovaného prodloužení, včetně finančních a technických prostředků dostupných a požadovaných smluvní stranou k odstranění a zničení veškerých zbytků kazetové munice během navrhovaného prodloužení;
(c)
přípravu budoucích prací a stav prací již prováděných v rámci národních programů pro odstraňování a odminování během počáteční desetileté lhůty uvedené v odstavci 1 tohoto článku a jakýchkoli následujících prodloužení;
(d)
celkovou oblast se zbytky kazetové munice v době vstupu Úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu a veškeré další oblasti se zbytky kazetové munice zjištěné po tomto vstupu v platnost;
(e)
celkovou oblast, ve které byly zbytky kazetové munice odstraněny od vstupu Úmluvy v platnost;
(f)
celkovou oblast se zbytky kazetové munice, které zbývá odstranit během navrženého prodloužení;
(g)
okolnosti, které znemožnily dané smluvní straně zničit veškeré zbytky kazetové munice, které se nacházejí v oblastech, které spadají pod její jurisdikci či kontrolu během počáteční desetileté lhůty uvedené v odstavci 1 tohoto článku a okolnosti, které jí zničení mohou znemožnit během navrhovaného prodloužení;
(h)
humanitární, sociální, ekonomické a ekologické důsledky navrhovaného prodloužení; a
(i)
jakékoliv další informace vztahující se k žádosti o navrhované prodloužení.
7.
Schůzka smluvních stran nebo hodnotící konference posoudí žádost s ohledem na faktory uvedené v odstavci 6 tohoto článku, mimo jiné včetně oznámeného množství zbytků kazetové munice, a na základě většinového hlasu přítomných a hlasujících smluvních stran rozhodne o tom, zda žádosti o prodloužení vyhoví. Smluvní strany mohou rozhodnout o přiznání kratšího prodloužení, než o jaké bylo žádáno a mohou, je-li to vhodné, navrhnout kritéria pro prodloužení.
8.
Toto prodloužení lze obnovit o dobu nepřesahující pět let na základě předložení nové žádosti v souladu s odstavci 5, 6 a 7 tohoto článku. V rámci žádosti o další termín prodloužení předloží smluvní strana další relevantní informace o tom, co bylo vykonáno v předchozím prodlouženém termínu v souladu s tímto článkem.
Článek 5
Pomoc obětem
1.
Každá smluvní strana této Úmluvy se zřetelem k obětemobětem kazetové munice v oblastech, které spadají pod její jurisdikci anebo pod její kontrolu, v souladu s platným mezinárodním humanitárním právem a právem lidských práv zajistí těmto obětemobětem s ohledem na věk a pohlaví odpovídajícím způsobem pomoc, včetně zdravotní péče, rehabilitace, psychologické pomoci, stejně jako sociální a ekonomické začlenění. Každá smluvní strana této Úmluvy vynaloží veškeré úsilí s cílem shromáždit spolehlivé relevantní údaje týkající se obětíobětí kazetové munice.
2.
Při plnění svých závazků podle odstavce 1 tohoto článku každá smluvní strana:
(a)
zhodnotí potřeby obětíobětí kazetové munice;
(b)
bude vytvářet, realizovat a vynucovat veškeré nezbytné vnitrostátní právní předpisy a politiku;
(c)
vytvoří národní plán a rozpočet, včetně časového rámce pro provedení těchto činností, s cílem začlenit je do existujících vnitrostátních systémů a mechanizmů pro pomoc zdravotně postiženým osobám, pro rozvoj a pro lidská práva s tím, že bude brát v úvahu zvláštní úlohu a přínos relevantních subjektů;
(d)
přijme kroky k získání vnitrostátních a mezinárodních zdrojů;
(e)
nebude diskriminovat obětioběti kazetové munice nebo mezi nimi rozlišovat, anebo rozlišovat mezi oběťmioběťmi kazetové munice a těmi, kteří utrpěli zranění nebo fyzické postižení z jiných příčin; rozdíly v zacházení by měly být založeny pouze na zdravotních, rehabilitačních, psychologických anebo sociálně ekonomických potřebách;
(f)
se bude úzce radit s oběťmioběťmi kazetové munice a s organizacemi, které je zastupují, a bude aktivně podporovat jejich účast;
(g)
označí ústřední kontaktní místo v rámci státních orgánů pro koordinaci záležitostí vztahujících se k provádění tohoto článku; a
(h)
bude usilovat o právní zakotvení relevantních odborných pravidel a osvědčených metod i v oblastech poskytování zdravotní péče, rehabilitace a psychologické pomoci a zabezpečování sociálního a ekonomického začlenění.
Článek 6
Mezinárodní spolupráce a pomoc
1.
Při plnění svých závazků podle této Úmluvy má každá smluvní strana právo požádat o pomoc a na přijetí pomoci.
2.
Každá smluvní strana, která je schopna tak učinit, poskytne technickou, materiální a finanční pomoc smluvním stranám postiženým kazetovou municí, se zaměřením na plnění závazků z této Úmluvy. Taková pomoc může být mimo jiné poskytnuta prostřednictvím systému Organizace spojených národů, mezinárodních, regionálních nebo vnitrostátních organizací či institucí, nevládních organizací nebo institucí nebo na bilaterálním základě.
3.
Každá smluvní strana se zavazuje usnadnit co nejširší výměnu vybavení a vědeckých a technologických informací týkajících se provádění této Úmluvy, a je oprávněna se takové co nejširší výměny účastnit. Smluvní strany nebudou uvalovat nepřiměřená omezení na poskytování a získávání vybavení k odstraňování kazetové munice a s tím související technologické informace pro humanitární účely.
4.
Kromě závazků, které pro ni vyplývají z odstavce 4 článku 4 této Úmluvy, poskytne každá smluvní strana, která je schopna tak učinit, pomoc při odstraňování a ničení zbytků kazetové munice a informace týkající se různých prostředků a technologií vztahujících se k odstraňování kazetové munice, stejně jako seznam odborníků, odborných institucí nebo vnitrostátních kontaktních míst pro odstraňování a ničení zbytků kazetové munice a pro související činnosti.
5.
Každá smluvní strana, která je schopna tak učinit, poskytne pomoc při ničení skladované kazetové munice a také poskytne pomoc při identifikaci, hodnocení a stanovování prioritních požadavků a praktických opatření, pokud jde o označování, osvětovou činnost zaměřenou na snižování rizik, ochranu civilního obyvatelstva a odstraňování a ničení podle článku 4 této Úmluvy.
6.
V případě, že se po vstupu této Úmluvy v platnost staly z kazetové munice zbytky kazetové munice, které se nacházejí v oblastech spadajících pod jurisdikci nebo kontrolu smluvní strany, poskytne každá smluvní strana, která je schopna tak učinit, okamžitě mimořádnou pomoc postižené smluvní straně.
7.
Každá smluvní strana, která je schopna tak učinit, poskytne pomoc při plnění závazků uvedených v článku 5 této Úmluvy za účelem náležitého zajištění pomoci zohledňující věk a pohlaví, včetně zdravotní péče, rehabilitace a psychologické podpory, stejně jako zabezpečení sociálního a ekonomického začlenění všech obětíobětí kazetové munice. Taková pomoc může být mimo jiné poskytnuta prostřednictvím systému Organizace spojených národů, mezinárodních, regionálních nebo vnitrostátních organizací či institucí, Mezinárodního výboru Červeného kříže, národních společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce a jejich mezinárodní federace, nevládních organizací nebo na bilaterálním základě.
8.
Každá smluvní strana, která je schopna tak učinit, poskytne pomoc, aby přispěla k ekonomické a společenské obnově potřebné v důsledku použití kazetové munice na územích postižených smluvních stran.
9.
Každá smluvní strana, která je schopna tak učinit, může za účelem usnadnění poskytování pomoci podle tohoto článku přispět do příslušných svěřeneckých fondů.
10.
Každá smluvní strana, která žádá a obdrží pomoc, přijme veškerá vhodná opatření za účelem usnadnění včasného a účinného provádění této Úmluvy, včetně usnadnění vstupu a výstupu personálu, materiálu a vybavení, a to způsobem, který je v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zohledňuje nejlepší mezinárodní postupy.
11.
Za účelem vypracování národního akčního programu může každá smluvní strana požádat Organizaci spojených národů, regionální organizace, jiné smluvní strany nebo jiné příslušné mezinárodní nebo nevládní instituce o pomoc svým úřadům, při určení mimo jiné:
(a)
druhu a rozsahu zbytků kazetové munice nacházejících se v oblastech, které spadají pod její jurisdikci či kontrolu;
(b)
finančních, technických a lidských zdrojů požadovaných pro takový program;
(c)
odhadovaného času potřebného ke zničení všech zbytků kazetové munice nacházejících se v oblastech, jež spadají pod její jurisdikci nebo kontrolu;
(d)
programů osvětové činnosti zaměřených na snižování rizika a aktivit, jejichž cílem je zajistit informovanost s cílem snížit výskyt zranění a úmrtí způsobených zbytky kazetové munice;
(e)
pomoci obětemobětem kazetové munice; a
(f)
koordinačního vztahu mezi vládou příslušné smluvní strany a příslušnými vládními, mezivládními či nevládními subjekty, jež se zúčastní provádění programu.
12.
Smluvní strany, které poskytují a přijímají pomoc na základě ustanovení tohoto článku, budou spolupracovat při zajišťování řádného a okamžitého provádění dohodnutých programů pomoci.
Článek 7
Opatření k zajištění transparentnosti
1.
Každá smluvní strana podá generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů co nejdříve, ale v každém případě nejpozději do 180 dnů poté, co pro ni tato Úmluva vstoupí v platnost, zprávu:
(a)
o vnitrostátních realizačních opatřeních uvedených v článku 9 této Úmluvy;
(b)
o celkovém množství kazetové munice a výbušné submunice podle odstavce 1 článku 3 této Úmluvy, včetně specifikace typu, množství a pokud možno sériových čísel každého typu kazetové munice;
(c)
ve známém rozsahu o technických parametrech všech typů kazetové munice vyrobených smluvní stranou před tím, než pro ni Úmluva vstoupila v platnost, a té, kterou smluvní strana aktuálně vlastní či má, s uvedením pokud možno takových informací, jež usnadní zjišťování a odstraňování kazetové munice; minimálně by tyto informace měly zahrnovat rozměry, druh jištění, obsah výbušniny, kovový obsah, barevné fotografie a další informace, které usnadňují odstraňování zbytků kazetové munice;
(d)
o stavu a vývoji programů zaměřených na konverzi zařízení, která vyrábějí kazetovou munici, nebo na jejich vyřazení z provozu;
(e)
o stavu a vývoji programů zaměřených na zničení kazetové munice v souladu s článkem 3 této Úmluvy, včetně podrobností o metodách, jež se při ničení použijí, o poloze všech míst, ve kterých se bude kazetová munice i výbušná submunice ničit, a o příslušných normách, které se týkají bezpečnosti a životního prostředí, jež při tom bude třeba dodržovat;
(f)
o typech a množství kazetové munice i výbušné submunice zničené v souladu s článkem 3 této Úmluvy, včetně podrobností o použitých metodách ničení, o poloze všech míst, ve kterých k ničení došlo, a o příslušných normách, které se týkají bezpečnosti a životního prostředí, podle kterých se postupovalo;
(g)
o zásobách kazetové munice i výbušné submunice objevených po sdělení o dokončení programu podle písmene (e) tohoto odstavce a o plánech na její zničení v souladu s článkem 3 této Úmluvy;
(h)
podle možností o velikosti a poloze všech oblastí postižených kazetovou municí, které spadají pod její jurisdikci či kontrolu, včetně maximálního množství podrobností ohledně typu a množství každého typu kazetové munice v každé takové oblasti a data, kdy byla použita;
(i)
o stavu a vývoji programů zaměřených na odstraňování a ničení všech typů a množství zbytků kazetové munice odstraněných a zničených v souladu s článkem 4 této Úmluvy, včetně velikosti a umístění vyčištěných oblastí postižených kazetovou municí a specifikace množství každého typu odstraněných a zničených zbytků kazetové munice;
(j)
o opatřeních přijatých za účelem poskytování poučení o rizicích a zejména o bezodkladných a účinných výstrahách civilnímu obyvatelstvu žijícímu v oblastech postižených kazetovou municí, jež spadají pod její jurisdikci či kontrolu;
(k)
o stavu a postupu realizace jejích závazků podle článku 5 této Úmluvy za účelem poskytování odpovídající pomoci s ohledem na věk a pohlaví, včetně zdravotní péče, rehabilitace a psychologické podpory i zabezpečení sociálního a ekonomického začlenění obětíobětí kazetové munice, stejně jako za účelem sběru spolehlivých relevantních dat týkajících se obětíobětí kazetové munice; a
(l)
o názvu a podrobných kontaktních údajích institucí pověřených poskytováním informací a prováděním opatření popsaných v tomto odstavci;
(m)
o výši vnitrostátních zdrojů, a to i finančních, materiálních a naturálních, přidělených k plnění článků 3, 4, a 5 této Úmluvy; a
(n)
o rozsahu, typech a místech určení mezinárodní spolupráce a pomoci poskytnuté podle článku 6 této Úmluvy.
2.
Informace poskytované v souladu s odstavcem 1 tohoto článku budou smluvní strany každoročně aktualizovat tak, aby pokrývaly poslední kalendářní rok, a budou je sdělovat generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů nejpozději do 30. dubna každého roku.
3.
Generální tajemník Organizace spojených národů bude tyto získané zprávy předávat smluvním stranám.
Článek 8
Usnadňování a objasňování při realizaci Úmluvy
1.
Smluvní strany souhlasí, že se budou vzájemně radit a spolupracovat při realizaci ustanovení této Úmluvy a v kooperativním duchu společně napomáhat dodržování závazků, které z této Úmluvy pro smluvní strany vyplývají.
2.
Jestliže si jedna nebo více smluvních stran přeje objasnit nebo usiluje vyřešit otázky, které se týkají dodržování ustanovení této Úmluvy ze strany jiné smluvní strany, může této smluvní straně předložit prostřednictvím generálního tajemníka Organizace spojených národů žádost o objasnění takové záležitosti. K takové žádosti se musí připojit všechny příslušné informace. Každá smluvní strana se musí zdržet neopodstatněných žádostí o objasnění s tím, že bude dbáno na zabránění zneužití. Smluvní strana, jež obdrží žádost o objasnění, poskytne žádající smluvní straně prostřednictvím generálního tajemníka Organizace spojených národů do 28 dnů veškeré informace, jež mohou napomoci takovou záležitost objasnit.
3.
Neobdrží-li žádající smluvní strana prostřednictvím generálního tajemníka Organizace spojených národů v tomto termínu odpověď nebo bude-li považovat odpověď na žádost o objasnění za neuspokojivou, může prostřednictvím generálního tajemníka Organizace spojených národů předložit tuto záležitost na nejbližší schůzce smluvních stran. Generální tajemník Organizace spojených národů předá toto podání, se všemi příslušnými připojenými informacemi náležejícími k žádosti o objasnění, všem smluvním stranám. Všechny tyto informace se předloží žádané smluvní straně, která má právo na odpověď.
4.
Během svolání jakékoli schůzky smluvních stran může kterákoli zainteresovaná smluvní strana požádat generálního tajemníka Organizace spojených národů o zprostředkování v rámci usnadnění požadovaného objasnění.
5.
Pokud byla záležitost v souladu s odstavcem 3 tohoto článku předložena schůzce smluvních stran, ta v první fázi rozhodne, zda se bude, s přihlédnutím ke všem informacím předloženým zainteresovanými smluvními stranami, záležitostí dále zabývat. Pokud tak rozhodne, může schůzka smluvních stran zainteresovaným smluvním stranám navrhnout způsoby a prostředky dalšího objasnění nebo řešení dotyčné záležitosti včetně zahájení příslušných postupů v souladu s mezinárodním právem. Za okolností, kdy je předmětný problém kvalifikován jako problém způsobený okolnostmi, jež žádaná smluvní strana nemůže ovlivnit, může schůzka smluvních stran doporučit vhodná opatření včetně kooperativních opatření uvedených v článku 6 této Úmluvy.
6.
Kromě postupů stanovených v odstavcích 2 až 5 tohoto článku může schůzka smluvních stran rozhodnout o přijetí jiných obecných postupů či zvláštních mechanizmů k objasnění dodržování Úmluvy, včetně prověření faktů, a řešení případů nedodržování ustanovení této Úmluvy, jaké považuje za vhodné.
Článek 9
Vnitrostátní prováděcí opatření
Každá smluvní strana učiní veškerá potřebná právní, administrativní a další opatření k provádění této Úmluvy, včetně uvalení trestních sankcí, s cílem zabránit a potlačit jakoukoli činnost, která je smluvní straně zakázána na základě této Úmluvy, jež je prováděna ze strany osob nebo na území, které spadá pod jurisdikci či kontrolu této smluvní strany.
Článek 10
Řešení sporů
1.
Vznikne-li mezi dvěma nebo více smluvními stranami spor týkající se výkladu nebo aplikace této Úmluvy, budou dotčené smluvní strany konzultovat za účelem rychlého urovnání sporu vzájemným jednáním nebo jinými mírovými prostředky podle své volby, včetně jeho předložení schůzce smluvních stran či předání Mezinárodnímu soudnímu dvoru v souladu se statutem dvora.
2.
Schůzka smluvních stran může přispět k řešení sporu všemi prostředky, které považuje za vhodné, včetně nabídky zprostředkování, s výzvou smluvním stranám, jež jsou stranami sporu, aby započaly se zvoleným postupem řešení, a může doporučit lhůty pro jakýkoli dohodnutý způsob.
Článek 11
Schůzky smluvních stran
1.
Smluvní strany se budou pravidelně scházet pro posouzení, a pokud to bude nutné pro přijetí rozhodnutí, v jakékoli záležitosti s ohledem na aplikaci či provádění této Úmluvy, včetně:
(a)
provádění a stavu této Úmluvy;
(b)
záležitostí, které vyplývají ze zpráv předkládaných na základě ustanovení této Úmluvy;
(c)
mezinárodní spolupráce a pomoci v souladu s článkem 6 této Úmluvy;
(d)
vývoje technologií odstraňování zbytků kazetové munice;
(e)
podání ze strany smluvních stran podle článků 8 a 10 této Úmluvy; a
(f)
podání ze strany smluvních stran na základě článků 3 a 4 této Úmluvy.
2.
První schůzku smluvních stran svolá generální tajemník Organizace spojených národů do jednoho roku po vstupu této Úmluvy v platnost. Následné schůzky bude svolávat generální tajemník Organizace spojených národů každoročně až do první hodnotící konference.
3.
Státy, které nejsou stranami této Úmluvy, jakož i Organizace spojených národů, další příslušné mezinárodní organizace a instituce, regionální organizace, Mezinárodní výbor Červeného kříže, Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce a příslušné nevládní organizace mohou být přizvány k účasti na těchto schůzkách jako pozorovatelé v souladu s dohodnutým jednacím řádem.
Článek 12
Hodnotící konference
1.
Hodnotící konferenci svolá generální tajemník Organizace spojených národů pět let po vstupu této Úmluvy v platnost. Následné hodnotící konference bude svolávat generální tajemník Organizace spojených národů na žádost jednoho nebo více smluvních stran s tím, že interval mezi jednotlivými hodnotícími konferencemi nesmí být v žádném případě kratší než pět let. Na každou hodnotící konferenci budou přizvány všechny smluvní strany této Úmluvy.
2.
Účelem hodnotící konference bude:
(a)
hodnocení provádění a stavu této Úmluvy;
(b)
posouzení potřeby konání dalších schůzek smluvních stran a intervalu mezi nimi tak, jak to stanovuje odstavec 2 článku 11 této Úmluvy; a
(c)
přijetí rozhodnutí o podáních smluvních stran na základě článků 3 a 4 této Úmluvy.
3.
Státy, jež nejsou stranami této Úmluvy, jakož i Organizace spojených národů, další příslušné mezinárodní organizace či instituce, regionální organizace, Mezinárodní výbor Červeného kříže, Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce a příslušné nevládní organizace mohou být přizvány k účasti na každé hodnotící konferenci jako pozorovatelé v souladu s dohodnutým jednacím řádem.
Článek 13
Změny
1.
Kdykoli po vstupu této Úmluvy v platnost může kterákoliv smluvní strana předložit k této Úmluvě pozměňovací návrhy. Jakýkoli pozměňovací návrh se sděluje generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, který jej rozešle všem smluvním stranám se žádostí o jejich názor na to, zda by se měla svolávat k posouzení takového návrhu konference ke změnám Úmluvy. Informuje-li většina smluvních stran do devadesáti dnů po jeho rozeslání generálního tajemníka Organizace spojených národů o své podpoře dalšímu posouzení takového návrhu, svolá generální tajemník Organizace spojených národů konferenci ke změnám Úmluvy, na kterou budou pozvány všechny smluvní strany.
2.
Státy, které nejsou stranami této Úmluvy, jakož i Organizace spojených národů, další příslušné mezinárodní organizace či instituce, regionální organizace, Mezinárodní výbor Červeného kříže, Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce a příslušné nevládní organizace mohou být přizvány k účasti na každé konferenci ke změnám Úmluvy jako pozorovatelé v souladu s dohodnutým jednacím řádem.
3.
Konference ke změnám Úmluvy se koná okamžitě po schůzce smluvních stran nebo hodnotící konferenci, nepožádá-li většina smluvních stran o její konání v dřívějším termínu.
4.
Jakékoli změny této Úmluvy se přijmou dvoutřetinovou většinou smluvních stran přítomných a hlasujících na konferenci ke změnám Úmluvy. Depozitář sdělí smluvním stranám každou takto přijatou změnu.
5.
Jakákoli změna této Úmluvy vstoupí v platnost pro smluvní strany, které tuto změnu přijaly, k datu, kdy většina smluvních stran, které byly smluvními stranami v době přijetí změny, uloží u depozitáře listiny o přijetí. Pro ostatní smluvní strany pak vstoupí v platnost k datu uložení jejich listin o přijetí.
Článek 14
Výdaje a administrativní úkoly
1.
Výdaje spojené se schůzkami smluvních stran, hodnotícími konferencemi smluvních stran a konferencemi ke změnám Úmluvy ponesou smluvní strany a státy, jež nejsou stranami této Úmluvy, ale jež se jich účastní, v souladu s hodnotící stupnicí Organizace spojených národů odpovídajícím způsobem upravenou.
2.
Výdaje vzniklé generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů na základě článku 7 a 8 této Úmluvy hradí smluvní strany v souladu s odpovídajícím způsobem upravenou hodnotící stupnicí Organizace spojených národů.
3.
Plnění administrativních úkolů generálním tajemníkem Organizace spojených národů, které jsou mu uloženy touto Úmluvou, podléhá příslušnému mandátu Organizace spojených národů.
Článek 15
Podpis
Tato Úmluva, jež byla sjednána v Dublinu dne 30. května 2008, bude otevřena k podpisu v Oslu všem státům dne 3. prosince 2008, a poté v sídle Organizace spojených národů v New Yorku až do jejího vstupu v platnost.
Článek 16
Ratifikace, přijetí, schválení nebo přistoupení
1.
Tato Úmluva podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení jejími signatáři.
2.
Každý stát, který Úmluvu nepodepsal, k ní může přistoupit.
3.
Ratifikační listiny či listiny o přijetí, schválení nebo přistoupení budou uloženy u depozitáře.
Článek 17
Vstup v platnost
1.
Tato Úmluva vstoupí v platnost prvním dnem šestého měsíce po měsíci, v němž byla uložena 30. ratifikační listina či listina o přijetí, schválení nebo přistoupení.
2.
Pro každou smluvní stranu, která uloží svou ratifikační listinu či listinu o přijetí, schválení nebo přistoupení po datu uložení 30. ratifikační listiny či listiny o přijetí, schválení nebo přistoupení, vstoupí tato Úmluva v platnost prvním dnem šestého měsíce po datu, ke kterému tento stát uložil svou ratifikační listinu či listinu o přijetí, schválení nebo přistoupení.
Článek 18
Prozatímní provádění
Kterýkoli stát může v době své ratifikace, přijetí, schválení nebo přistoupení prohlásit, že bude prozatímně provádět článek 1 této Úmluvy, a to po dobu, než tato Úmluva vstoupí v platnost.
Článek 19
Výhrady
Články této Úmluvy nepodléhají výhradám.
Článek 20
Doba platnosti a odstoupení
1.
Tato Úmluva se sjednává na dobu neurčitou.
2.
V rámci uplatňování své státní svrchovanosti má každá smluvní strana právo od této Úmluvy odstoupit. Oznámení o takovém odstoupení podá všem ostatním smluvním stranám, depozitáři a Radě bezpečnosti Organizace spojených národů. Tato listina o odstoupení musí obsahovat úplné vysvětlení důvodů, jež toto odstoupení motivovaly.
3.
Toto odstoupení nabude platnosti teprve šest měsíců poté, co listinu o odstoupení obdrží depozitář. Dostane-li se však do vypršení této šestiměsíční lhůty odstupující smluvní strana do ozbrojeného konfliktu, nenabude odstoupení platnosti, dokud ozbrojený konflikt neskončí.
Článek 21
Vztahy se státy, které nejsou smluvními stranami této Úmluvy
1.
Každá smluvní strana bude podporovat státy, které nejsou stranou této Úmluvy, aby ratifikovaly, přijaly, schválily anebo přistoupily k této Úmluvě s cílem přimět k dodržování této Úmluvy všechny státy.
2.
Každá smluvní strana bude informovat vlády veškerých států, které nejsou stranou této Úmluvy a na které odkazuje odstavec 3 tohoto článku, o svých závazcích podle této Úmluvy, bude prosazovat pravidla, která stanoví, a vyvine veškeré úsilí, aby odradila státy, které nejsou stranami této Úmluvy, od používání kazetové munice.
3.
Bez ohledu na ustanovení článku 1 této Úmluvy a v souladu s mezinárodním právem se mohou smluvní strany, jejich vojenský personál a státní příslušníci podílet na vojenské spolupráci a operacích se státy, které nejsou smluvními stranami této Úmluvy a které se mohou zabývat činnostmi zakázanými smluvní straně.
4.
Ustanovení odstavce 3 tohoto článku neopravňuje smluvní stranu k tomu, aby:
(a)
vyvíjela, vyráběla či jinak získávala kazetovou munici;
(b)
sama skladovala či převáděla kazetovou munici;
(c)
sama používala kazetovou munici; anebo
(d)
výslovně požádala o použití kazetové munice v případech, ve kterých je volba použité munice pod její výlučnou kontrolou.
Článek 22
Depozitář
Depozitářem této Úmluvy je tímto stanoven generální tajemník Organizace spojených národů.
Článek 23
Autentické texty
Anglické, arabské, čínské, francouzské, ruské a španělské znění této Úmluvy mají stejnou platnost.
Tímto potvrzuji, že předcházející text je přesnou kopií Úmluvy o kazetové munici přijaté v Dublinu dne 30. května 2008, jejíž originál je uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů.
Za generálního tajemníka,
právní poradkyně
zástupce generálního tajemníka pro právní otázky
Patricia OˊBrien
Organizace spojených národů
New York, 30. října 2008 |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 17/2012 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 17/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu mezi Českou republikou a Uruguayskou východní republikou o změnách Dohody mezi Českou republikou a Uruguayskou východní republikou o podpoře a ochraně investic, podepsané dne 26. září 1996 v Montevideu
Vyhlášeno 7. 3. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 9. 2. 2012, částka 11/2012
* ČLÁNEK 1 - V článku 1 odstavci 5 Dohody se vypouštějí slova „německou marku, francouzský frank“ a nahrazují se slovem „euro“.
* ČLÁNEK 2 - V článku 3 Dohody se vypouští odstavec 3 a nahrazuje se novými odstavci 3 až 5:
* ČLÁNEK 3 - V článku 6 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 7. Znění těchto odstavců je následující:
* ČLÁNEK 4 - Za článek 10 – Použitelnost Dohody se vkládá nový článek 11, jehož znění je následující:
* ČLÁNEK 5 - Protokol vstoupí v platnost devadesátým dnem po pozdější notifikaci, kterou si smluvní strany oznámily, že vnitřní právní postupy pro vstup Dohody v platnost byly ukončeny. Protokol zůstane v platnosti po dobu platnosti Dohody.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 9. 2. 2012
17
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. května 2009 byl v Praze podepsán Protokol mezi Českou republikou a Uruguayskou východní republikou o změnách Dohody mezi Českou republikou a Uruguayskou východní republikou o podpoře a ochraně investic1), podepsané dne 26. září 1996 v Montevideu.
S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval.
Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 5 dne 9. února 2012.
České znění Protokolu a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
Protokol
mezi Českou republikou a Uruguayskou východní republikou
o změnách Dohody mezi Českou republikou a Uruguayskou východní republikou
o podpoře a ochraně investic,
podepsané dne 26. září 1996 v Montevideu
Česká republika a Uruguayská východní republika (dále jen „smluvní strany“) se dohodly změnit Dohodu mezi Českou republikou a Uruguayskou východní republikou o podpoře a ochraně investic (dále jen „Dohoda“) následujícím způsobem:
ČLÁNEK 1
V článku 1 odstavci 5 Dohody se vypouštějí slova „německou marku, francouzský frank“ a nahrazují se slovem „euro“.
ČLÁNEK 2
V článku 3 Dohody se vypouští odstavec 3 a nahrazuje se novými odstavci 3 až 5:
„3.
Ustanovení o národním zacházení a doložce nejvyšších výhod podle tohoto článku se nebude vztahovat na výhody, které poskytuje smluvní strana na základě svých závazků jako člena celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu.
4.
Smluvní strana je srozuměna s tím, že závazky druhé smluvní strany jako člena celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu zahrnují závazky vyplývající z mezinárodní smlouvy nebo vzájemné smlouvy týkající se této celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu.
5.
Ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že zavazují jednu smluvní stranu poskytnout investorům druhé smluvní strany nebo jejich investicím či výnosům takové výhody, upřednostnění nebo výsady, které může první smluvní strana poskytovat na základě mezinárodní smlouvy týkající se zcela nebo převážně zdanění.“
ČLÁNEK 3
V článku 6 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 7. Znění těchto odstavců je následující:
„4.
Nic v této dohodě nelze vykládat tak, že je bráněno smluvní straně přijmout nebo zachovávat opatření, která omezují převody,
a)
jestliže tato smluvní strana má, nebo ji hrozí, vážné potíže s platební bilancí, nebo
b)
jestliže to tato smluvní strana považuje za nutné z vážných politických důvodů a v případě naléhavosti.
Tato opatření budou nestranná, nebudou svévolná ani nespravedlivě diskriminační, v dobré víře, po omezenou dobu trvání a nepřesáhnou dobu, která je nezbytná k nápravě platební bilance.
5.
Nic v této dohodě nebude na újmu obecně platných opatření, která nebudou svévolná ani nespravedlivě diskriminační, která přijal orgán veřejné moci při výkonu měnové a s ní spojené úvěrové politiky nebo kurzové politiky.
6.
Odkaz na opatření v této dohodě bude zahrnovat opatření aplikovaná v souladu s právem EU na území příslušné smluvní strany vyplývající z jejího členství v Evropské unii. Odkaz na „vážné potíže s platební bilancí nebo hrozbu vážných potíží s platební bilancí“ bude také zahrnovat vážné potíže s platební bilancí nebo hrozbu vážných potíží s platební bilancí v hospodářské nebo měnové unii, jejichž členem je smluvní strana.
7.
Smluvní strany souhlasí s tím, že otázka, zda opatření smluvní strany je v souladu s touto dohodou, bude výlučně předmětem řešení sporů podle této dohody.“
ČLÁNEK 4
Za článek 10 – Použitelnost Dohody se vkládá nový článek 11, jehož znění je následující:
„1.
Nic v této dohodě nelze vykládat tak, že je bráněno kterékoli ze smluvních stran přijmout kroky, které považuje za nezbytné na ochranu svých základních bezpečnostních zájmů,
a)
týkající se trestných činůtrestných činů;
b)
týkající se obchodu se zbraněmi, střelivem a válečnými nástroji a transakcím s jiným zbožím, materiálem, službami a technologiemi, které byly provedeny s cílem zásobovat vojenské nebo jiné bezpečnostní síly;
c)
učiněné v době války nebo v době mimořádných událostí v mezinárodních vztazích, nebo
d)
vztahující se k provádění národní politiky nebo mezinárodních dohod týkajících se zákazu rozšiřování atomových zbraní nebo jiných atomových výbušných zařízení, nebo
e)
v souladu se svými závazky podle Charty OSN kroky k zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.
2.
Základní bezpečnostní zájmy smluvní strany mohou zahrnovat zájmy vyplývající z jejího členství v celní, hospodářské nebo měnové unii, volném trhu nebo zóně volného obchodu.“
Následující články Dohody jsou přečíslovány.
ČLÁNEK 5
Protokol vstoupí v platnost devadesátým dnem po pozdější notifikaci, kterou si smluvní strany oznámily, že vnitřní právní postupy pro vstup Dohody v platnost byly ukončeny. Protokol zůstane v platnosti po dobu platnosti Dohody.
Dáno v Praze dne 15. května 2009 ve dvou původních vyhotoveních v jazyce českém, španělském a anglickém, přičemž všechny texty jsou stejně autentické. V případě jakéhokoli rozporu ve výkladu je rozhodující anglický text.
Za Českou republiku
Ing. Eduard Janota v. r.
ministr financí
Za Uruguayskou východní republiku
Gonzalo D. Fernández v. r.
ministr zahraničních věcí
1)
Dohoda mezi Českou republikou a Uruguayskou východní republikou o podpoře a ochraně investic podepsaná v Montevideu dne 26. září 1996 byla vyhlášena pod č. 10/2001 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 65/2012 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 65/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení Dodatku č. 1 a Dodatku č. 3 ke kolektivním smlouvám vyššího stupně
Vyhlášeno 29. 2. 2012, částka 24/2012
65
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 21. února 2012
o uložení Dodatku č. 1 a Dodatku č. 3 ke kolektivním smlouvám vyššího stupně
Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, byl u něj uložen v období od 19. 1. – 16. 2. 2012 Dodatek č. 1 a Dodatek č. 3 ke kolektivním smlouvám vyššího stupně:
1.
Dodatek č. 1 kolektivní smlouvy vyššího stupně na léta 2011–2012 platný pro rok 2012 uzavřený mezi smluvními stranami
Odborovým svazem ECHO
a
Svazem chemického průmyslu České republiky.
2.
Dodatek č. 3 kolektivní smlouvy vyššího stupně uzavřený mezi smluvními stranami
Odborovým svazem energetiky a hornictví
a
Zaměstnavatelským svazem důlního a naftového průmyslu – Společenstvo těžařů ČR.
Ministr:
Dr. Ing. Drábek v. r. |
Vyhláška č. 63/2012 Sb. | Vyhláška č. 63/2012 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 29. 2. 2012, datum účinnosti 1. 3. 2012, částka 24/2012
* Čl. I - Vyhláška č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění vyhlášky č. 233/2004 Sb., vyhlášky č. 291/2006 Sb., nálezu Ú
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 3. 2012
63
VYHLÁŠKA
ze dne 24. února 2012,
kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 131 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů:
Čl. I
Vyhláška č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění vyhlášky č. 233/2004 Sb., vyhlášky č. 291/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2007 Sb., vyhlášky č. 330/2008 Sb. a vyhlášky č. 368/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 11 odst. 1 písm. a) se slova „odst. 1 a 2“ zrušují.
2.
V § 12 odstavec 2 zní:
„(2)
Záloha na náklady exekuce ukládající zaplacení peněžité částky nesmí přesáhnout 50 % odměny podle § 6 a paušální částky náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 1, případně odhadu účelně vynaložených hotových výdajů, je-li vyšší než paušální částka podle § 13 odst. 1. Za základ odměny se považuje výše pohledávky, která má být vymožena; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. V případě exekuce ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky nesmí záloha na náklady exekuce přesáhnout 50 % odměny stanovené pro takovou exekuci v § 7 až 10 anebo paušální částku náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 1, případně odhad účelně vynaložených hotových výdajů, je-li vyšší než paušální částka podle § 13 odst. 1.“.
3.
V § 13 odst. 1 se slova „znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady“ nahrazují slovy „odborná vyjádření“.
4.
V § 13 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Splní-li povinný ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy ke splnění vymáhané povinnosti vymáhaný nárok, nepřevyšuje-li vymožené plnění 10 000 Kč a uhradí-li povinný zálohu na snížené náklady exekuce a náklady oprávněného, náleží exekutorovi namísto náhrady podle odstavce 1 náhrada hotových výdajů v paušální částce 1 750 Kč. Ustanovení odstavce 2 se použije obdobně.
(4)
Exekutorovi náleží náhrada účelně vynaložených hotových výdajů na znalecké posudky a překlady, které je exekutor povinen prokázat. Tato náhrada není zahrnuta do paušální částky podle odstavců 1 a 3.“.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 5 až 7.
5.
V § 13 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Za společnou cestu ve více exekučních řízeních vedených týmž exekutorem náleží náhrada cestovních výdajů pouze jednou. Exekutor má v každém z těchto řízení nárok na poměrnou část náhrady cestovních výdajů.“.
6.
V § 13 odst. 7 se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“.
7.
V § 13 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Jsou-li exekučního řízení účastni 2 oprávnění nebo 2 povinní, zvyšuje se paušální částka náhrady hotových výdajů podle odstavců 1 a 3 o 30 %. Je-li exekučního řízení účastno více oprávněných než 2 nebo více povinných než 2, zvyšuje se paušální částka náhrady hotových výdajů podle odstavců 1 a 3 bez ohledu na počet účastníků o 50 %.“.
8.
V § 14 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Náhrada za promeškaný čas strávený cestou do místa, které není sídlem jeho úřadu, náleží exekutorovi pouze jednou, vykonal-li v tomto místě úkony ve více exekučních řízeních. Exekutor má v každém z těchto řízení nárok na poměrnou část náhrady za promeškaný čas podle počtu úkonů vykonaných v jednotlivých exekučních řízeních.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Bylo-li usnesení o nařízení exekuceexekuce vydáno do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, postupuje se podle dosavadních právních předpisů.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2012.
Ministr:
JUDr. Pospíšil v. r. |
Vyhláška č. 62/2012 Sb. | Vyhláška č. 62/2012 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 76/2005 Sb., o stanovení způsobu výpočtu rozdílu mezi příjmy pojistného na důchodové pojištění a výdaji na dávky důchodového pojištění, ve znění vyhlášky č. 56/2010 Sb.
Vyhlášeno 29. 2. 2012, datum účinnosti 29. 2. 2012, částka 24/2012
* Čl. I - V § 4 odst. 2 vyhlášky č. 76/2005 Sb., o stanovení způsobu výpočtu rozdílu mezi příjmy pojistného na důchodové pojištění a výdaji na dávky důchodového pojištění, ve znění vyhlášky č. 56/2010 Sb., se slova „pro výpočet za rok 2009 a 2010 a koeficientu 0,952
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 29. 2. 2012
62
VYHLÁŠKA
ze dne 23. února 2012,
kterou se mění vyhláška č. 76/2005 Sb., o stanovení způsobu výpočtu rozdílu mezi příjmy pojistného na důchodové pojištění a výdaji na dávky důchodového pojištění, ve znění vyhlášky č. 56/2010 Sb.
Ministerstvo financí stanoví podle § 36 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb. a zákona č. 26/2008 Sb.:
Čl. I
V § 4 odst. 2 vyhlášky č. 76/2005 Sb., o stanovení způsobu výpočtu rozdílu mezi příjmy pojistného na důchodové pojištění a výdaji na dávky důchodového pojištění, ve znění vyhlášky č. 56/2010 Sb., se slova „pro výpočet za rok 2009 a 2010 a koeficientu 0,9524 pro výpočet za rok 2011 a následující roky“ zrušují.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
Ing. Kalousek v. r. |
Nařízení vlády č. 61/2012 Sb. | Nařízení vlády č. 61/2012 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 87/2010 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování platby na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka, ve znění nařízení vlády č. 369/2010 Sb., a nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 29. 2. 2012, datum účinnosti 1. 3. 2012, částka 24/2012
* Čl. I - Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek pro poskytování platby na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka
* Čl. II - Změna nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 3. 2012
61
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 15. února 2012,
kterým se mění nařízení vlády č. 87/2010 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování platby na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka, ve znění nařízení vlády č. 369/2010 Sb., a nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů
Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 a § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb.:
Čl. I
Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek pro poskytování platby na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka
V § 4 nařízení vlády č. 87/2010 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování platby na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka, se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 19 zní:
„(6)
Platbu podle odstavců 1 až 4 poskytne Fond pro žádosti podané v roce 2012 a v následujícím období podle jiného právního předpisu19).
19)
§ 7 nařízení vlády č. 60/2012 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zemědělcům.“.
Čl. II
Změna nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření
V § 13 nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění nařízení vlády č. 114/2008 Sb., nařízení vlády č. 45/2009 Sb., nařízení vlády č. 78/2010 Sb. a nařízení vlády č. 282/2011 Sb., odstavec 5 zní:
„(5)
Sazba dotace podle odstavce 4 písm. c) až g), i), j), l) nebo m) se sníží o 112 EUR/ha, jde-li o půdní blok, popřípadě jeho díl nacházející se na území 1. zóny zvláště chráněného území5), popřípadě ve zranitelné oblasti na území vymezeném podle § 7 odst. 5 věty první nařízení vlády č. 103/2003 Sb.; v případě odstavce 4 písm. a), b) nebo k) se dotace v rámci podopatření ošetřování travních porostů na půdní blok, popřípadě jeho díl nacházející se na území 1. zóny zvláště chráněného území5), popřípadě ve zranitelné oblasti na území vymezeném podle § 7 odst. 5 věty první nařízení vlády č. 103/2003 Sb. neposkytne; nachází-li se půdní blok, popřípadě jeho díl na území 1. zóny zvláště chráněného území5) jen zčásti, dotace se sníží nebo neposkytne jen na tuto část půdního bloku, popřípadě jeho dílu.“.
Čl. III
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. března 2012.
Předseda vlády:
RNDr. Nečas v. r.
Ministr zemědělství:
Ing. Bendl v. r. |
Nařízení vlády č. 60/2012 Sb. | Nařízení vlády č. 60/2012 Sb.
Nařízení vlády o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zemědělcům
Vyhlášeno 29. 2. 2012, datum účinnosti 1. 3. 2012, částka 24/2012
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Žádost o poskytnutí platby zvláštní podpory
* § 2a - Kompenzace finanční disciplíny
* § 3 - Zvláštní podpora na brambory pro výrobu škrobu
* § 4 - Zvláštní podpora na chmel
* § 5 - Zvláštní podpora na tele masného typu
* § 6 - Zvláštní podpora na bahnice, popřípadě kozy, pasené na travních porostech
* § 7 - Zvláštní podpora na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka
* § 8 - Snížení platby nebo zamítnutí žádostí
* § 9 - Zveřejnění výše plateb
* § 10 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 60/2012 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 60/2012 Sb. č. 4 k nařízení vlády č. 60/2012 Sb. č. 5 k nařízení vlády č. 60/2012 Sb.
Aktuální znění od 1. 3. 2017 (49/2017 Sb.)
60
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 15. února 2012
o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zemědělcům
Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Toto nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) (dále jen „předpis Evropské unie“) některé podmínky poskytování zvláštní podpory podle předpisu Evropské unie upravujícího pravidla pro režimy přímých podporpřímých podpor2), které jsou poskytovány zemědělcům (dále jen „platba zvláštní podpory“) Státním zemědělským intervenčním fondem (dále jen „Fond“).
§ 2
Žádost o poskytnutí platby zvláštní podpory
(1)
Fond poskytne platbu zvláštní podpory podle § 1 na základě žádosti na
a)
brambory pro výrobu škrobu,
b)
chmel,
c)
tele masného typu,
d)
bahnice, popřípadě kozy, pasené na travních porostechtravních porostech, nebo
e)
krávy chované v systému s tržní produkcí mléka.
(2)
Žádost o poskytnutí platby zvláštní podpory je nutné doručit Fondu na jím vydaném formuláři nejpozději do 15. května roku, na který je platba požadována (dále jen „příslušný kalendářní rok“).
(3)
Žádost o poskytnutí platby zvláštní podpory kromě náležitostí stanovených správním řádem a předpisem Evropské unie3) obsahuje
a)
seznam a výměru všech půdních bloků podle § 3a odst. 3 zákona o zemědělství, popřípadě dílů půdních bloků podle § 3a odst. 4 zákona o zemědělství zemědělské půdy evidovaných v evidenci půdy na žadatele podle § 3a až 3k zákona o zemědělství (dále jen „evidence“) a jejich zákres v mapě půdních bloků, popřípadě dílů půdních bloků, v měřítku 1 : 10 000 nebo podrobnějším,
b)
označení a způsob využití4) všech půdních bloků, popřípadě dílů půdních bloků podle písmene a),
c)
prohlášení žadatele o tom, že do žádosti uvedl veškerou zemědělskou půdu, kterou užívá, a zavazuje se na ní dodržovat podmínky podmíněnosti5) po celý kalendářní rok.
(4)
Žádost podle odstavce 2 nelze Fondu podat počínaje dnem 1. dubna 2015.
§ 2a
Kompenzace finanční disciplíny
(1)
Podle předpisu Evropské unie upravujícího financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky31) je příslušným kalendářním rokem pro provedení kompenzace finanční disciplíny kalendářní rok podání žádosti o platbu zvláštní podpory.
(2)
Kompenzace finanční disciplíny se provede u žadatele o platbu zvláštní podpory, u kterého byla Fondem provedena úprava plateb zvláštní podpory poskytnutých na základě žádosti o platbu zvláštní podpory podané v příslušném kalendářním roce.
(3)
Procentuální výše kompenzace finanční disciplíny stanoví Fond poměrem částky oznámené Evropskou komisí vůči součtu všech částek úprav plateb zvláštní podpory provedených v příslušném kalendářním roce u žadatelů podle odstavce 2.
(4)
Fond stanoví žadateli o platbu zvláštní podpory rozhodnutím výši kompenzace finanční disciplíny vynásobením procentuální výše kompenzace finanční disciplíny podle odstavce 3 částkou úpravy plateb zvláštní podpory provedené žadateli v příslušném kalendářním roce a provede platbu kompenzace finanční disciplíny do 16. října kalendářního roku následujícího po podání žádosti o platbu zvláštní podpory v příslušném kalendářním roce.
§ 3
Zvláštní podpora na brambory pro výrobu škrobu
(1)
Žadatelem o poskytnutí platby zvláštní podpory na brambory pro výrobu škrobu může být fyzická nebo právnická osoba obhospodařující zemědělskou půdu evidovanou na ni v evidenci jako orná půdaorná půda podle § 3i písm. a) zákona o zemědělství.
(2)
Součástí žádosti o poskytnutí platby zvláštní podpory na brambory pro výrobu škrobu je
a)
smlouva o pěstování brambor pro výrobu škrobu nebo její kopie, uzavřená žadatelem o poskytnutí platby zvláštní podpory na brambory pro výrobu škrobu s výrobcem škrobu pro příslušný hospodářský rok,
b)
potvrzení o účasti žadatele o poskytnutí platby zvláštní podpory na brambory pro výrobu škrobu na odborném školení v příslušném kalendářním roce konaném Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským k podmínkám pěstování brambor pro výrobu bramborového škrobu stanoveným v příloze č. 1 k tomuto nařízení,
c)
seznam a výměra půdních bloků, popřípadě dílů půdních bloků, jichž se podaná žádost o poskytnutí platby zvláštní podpory na brambory pro výrobu škrobu týká,
d)
zakreslení půdních bloků, popřípadě dílů půdních bloků podle písmene c) v mapě půdních bloků, popřípadě dílů půdních bloků, v měřítku 1 : 10 000 nebo podrobnějším,
e)
uznávací list7) o uznání odrůdy brambor.
(3)
Minimální výměra8), na kterou lze poskytnout platbu zvláštní podpory na brambory pro výrobu škrobu, činí nejméně 1 ha orné půdyorné půdy, na které jsou pěstovány brambory pro výrobu škrobu; rozhodující jsou údaje evidované v evidenci.
(4)
Fond poskytne žadateli platbu zvláštní podpory na brambory pro výrobu škrobu na výměru orné půdyorné půdy, která je
a)
evidována v evidenci a splňuje podmínky k poskytnutí platby podle tohoto nařízení vlády,
b)
evidována v evidenci na žadatele nejméně ode dne doručení žádosti Fondu do 31. října příslušného kalendářního roku,
c)
žadatelem zemědělsky obhospodařována v příslušném kalendářním roce po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci na žadatele podle písmene a),
d)
udržována v podmínkách dobrého zemědělského a environmentálního stavu uvedených v přílohách č. 2 a 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb., o stanovení požadavků podle aktů a standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu pro oblasti pravidel podmíněnosti a důsledků jejich porušení pro poskytování některých zemědělských podpor, po celý příslušný kalendářní rok,
e)
udržována podle podmínek pěstování brambor pro výrobu škrobu uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení do 31. října příslušného kalendářního roku.
(5)
Fond poskytne žadateli platbu zvláštní podpory na brambory pro výrobu škrobu na výměru orné půdy, na které jsou pěstovány brambory pro výrobu bramborového škrobu, podle odstavce 4 v plné výši, pokud žadatel o poskytnutí platby zvláštní podpory na brambory pro výrobu škrobu splňuje podmínky stanovené tímto nařízením a po celý kalendářní rok dodržuje podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu stanovené v přílohách č. 2 a 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb., nenastane-li skutečnost vedoucí ke snížení, popřípadě neposkytnutí platby zvláštní podpory na brambory pro výrobu škrobu podle předpisu Evropské unie1), nebo podle § 8.
§ 4
Zvláštní podpora na chmel
(1)
Žadatelem o poskytnutí platby zvláštní podpory na chmel může být fyzická nebo právnická osoba obhospodařující zemědělskou půdu, která je na tuto osobu vedena v evidenci jako chmelnicechmelnice podle § 3i písm. d) zákona o zemědělství a je na ní pěstována aromatická odrůda chmele uvedená v podmínkách pěstování chmele stanovených v příloze č. 3 k tomuto nařízení.
(2)
Součástí žádosti o poskytnutí platby zvláštní podpory na chmel je
a)
potvrzení o účasti žadatele o poskytnutí platby zvláštní podpory na chmel na odborném školení v příslušném kalendářním roce konaném Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským k podmínkám pěstování chmele stanoveným v příloze č. 3 k tomuto nařízení,
b)
seznam a výměra půdních bloků, popřípadě dílů půdních bloků, jichž se podaná žádost o poskytnutí platby zvláštní podpory na chmel týká,
c)
zakreslení půdních bloků, popřípadě dílů půdních bloků podle písmene b) v mapě půdních bloků, popřípadě dílů půdních bloků, v měřítku 1 : 10 000 nebo podrobnějším.
(3)
Minimální výměra8), na kterou lze poskytnout platbu zvláštní podpory na chmel, činí nejméně 1 ha chmelnicechmelnice; rozhodující jsou údaje evidované v evidenci.
(4)
Fond poskytne žadateli platbu zvláštní podpory na chmel na chmelnicichmelnici, která je
a)
evidována v evidenci a splňuje podmínky k poskytnutí platby podle tohoto nařízení,
b)
evidována v evidenci na žadatele nejméně ode dne doručení žádosti Fondu do konce příslušného kalendářního roku,
c)
žadatelem zemědělsky obhospodařována v příslušném kalendářním roce po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci na žadatele podle písmene a),
d)
udržována v podmínkách dobrého zemědělského a environmentálního stavu uvedených v přílohách č. 2 a 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb. po celý příslušný kalendářní rok,
e)
udržována podle podmínek pěstování chmele uvedených v příloze č. 3 k tomuto nařízení po celý příslušný kalendářní rok.
(5)
Fond poskytne žadateli platbu zvláštní podpory na chmel na výměru chmelnice, na které je pěstován chmel, podle odstavce 4 v plné výši, pokud žadatel o poskytnutí platby zvláštní podpory na chmel splňuje podmínky stanovené tímto nařízením a po celý kalendářní rok dodržuje podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu stanovené v přílohách č. 2 a 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb., nenastane-li skutečnost vedoucí ke snížení, popřípadě neposkytnutí platby zvláštní podpory na chmel podle předpisu Evropské unie1), nebo podle § 8.
§ 5
Zvláštní podpora na tele masného typu
(1)
Žadatelem o poskytnutí platby zvláštní podpory na tele masného typu může být fyzická nebo právnická osoba, která na hospodářství registrovaném v ústřední evidenci vedené podle plemenářského zákona10) (dále jen „ústřední evidence“) vykázala narození telete masného typu v období od 1. dubna roku předcházejícího podání žádosti do 31. března příslušného kalendářního roku.
(2)
Matkou telete, na které je podávána žádost o poskytnutí platby zvláštní podpory na tele masného typu, musí být kráva chovaná v systému bez tržní produkce mléka podle předpisu Evropské unie, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podporpřímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce11), a zároveň otcem telete musí být býk masného plemene skotu evidovaný v ústředním registru plemeníků12); seznam masných plemen skotu je stanoven v příloze č. 4 k tomuto nařízení.
(3)
Součástí žádosti o poskytnutí platby zvláštní podpory na tele masného typu je seznam telat podle odstavce 1, včetně jejich identifikačních čísel a dat narození, identifikačních čísel matek s označením jejich systému chovu z hlediska tržní produkce mléka, označení otce podle ústředního registru plemeníků12) a výpočet velkých dobytčích jednotek; přepočítávací koeficient ke stanovení počtu velkých dobytčích jednotek k platbě na tele masného typu je stanoven v příloze č. 5 k tomuto nařízení.
(4)
Fond poskytne žadateli platbu zvláštní podpory na tele masného typu na celkový počet velkých dobytčích jednotek, stanovených podle počtu telat narozených v období stanoveném v odstavci 1, na základě údajů podle odstavce 3, jestliže celková částka přímých plateb, o kterou bylo zažádáno, nebo která má být poskytnuta před uplatněním snížení a vyloučení z plateb v daném kalendářním roce, je nejméně 100 EUR8).
(5)
Fond platbu zvláštní podpory na tele masného typu neposkytne na tele masného typu, jehož matkou je kráva, na kterou je ve stejném kalendářním roce požadována platba zvláštní podpory na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka podle § 7.
(6)
Fond poskytne platbu zvláštní podpory na tele masného typu v plné výši, pokud žadatel o poskytnutí platby zvláštní podpory na tele masného typu splňuje podmínky stanovené tímto nařízením a po celý kalendářní rok dodržuje podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu stanovené v přílohách č. 2 a 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb. a nenastane-li skutečnost vedoucí ke snížení, popřípadě neposkytnutí platby zvláštní podpory na tele masného typu podle předpisu Evropské unie1), nebo podle § 8.
§ 6
Zvláštní podpora na bahnice, popřípadě kozy, pasené na travních porostech
(1)
Žadatelem o poskytnutí platby zvláštní podpory na bahnice, popřípadě kozy, pasené na travních porostechtravních porostech evidovaných na žadatele v evidenci může být fyzická nebo právnická osoba, která chová a pase bahnice, popřípadě kozy, určené předpisem Evropské unie, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podporpřímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce13), na travních porostechtravních porostech14) v období nejméně od 15. května do 11. září příslušného kalendářního roku na hospodářství registrovaném v ústřední evidenci.
(2)
Žadatel o poskytnutí platby zvláštní podpory na bahnice, popřípadě kozy, pasené na travních porostechtravních porostech je povinen v období stanoveném v odstavci 1 denně vést a po dobu 5 let od data podání žádosti uchovávat záznam o pastvě obsahující informace, ze kterých vyplývá
a)
identifikační číslo pasené bahnice, popřípadě kozy; pokud žadatel pase veškeré bahnice, popřípadě kozy, ze stáje nebo hospodářství evidovaného v ústřední evidenci, postačí do záznamu o pastvě místo identifikačních čísel bahnic, popřípadě koz, uvést číslo stáje nebo registrační číslo hospodářství,
b)
identifikační číslo půdního bloku, popřípadě jeho dílu, využívaného v příslušný kalendářní den k pastvě, přičemž je-li bahnice, popřípadě koza, pasena v jeden kalendářní den na více půdních blocích, uvedou se identifikační čísla všech těchto půdních bloků,
c)
datum pastvy bahnic, popřípadě koz, pasených na travních porostechtravních porostech.
(3)
Součástí žádosti o poskytnutí platby zvláštní podpory na bahnice, popřípadě kozy, pasené na travních porostechtravních porostech je seznam bahnic, popřípadě koz, podle odstavce 1, včetně jejich identifikačních čísel a dat narození, popřípadě datum zaevidování do ústřední evidence, a výpočet velkých dobytčích jednotek; přepočítávací koeficient ke stanovení počtu velkých dobytčích jednotek k platbě na bahnice, popřípadě kozy, pasené na travních porostechtravních porostech je stanoven v příloze č. 5 k tomuto nařízení.
(4)
Fond poskytne žadateli platbu na bahnice, popřípadě na kozy, pasené na travních porostechtravních porostech na celkový počet velkých dobytčích jednotek stanovených podle počtu chovaných a pasených bahnic, popřípadě koz, na základě údajů podle odstavce 3, přičemž podmínkou pro poskytnutí platby jsou nejméně 2 velké dobytčí jednotky a celková částka přímých plateb, o kterou bylo zažádáno, nebo která má být poskytnuta před uplatněním snížení a vyloučení z plateb v daném kalendářním roce, je nejméně 100 EUR8).
(5)
Fond poskytne platbu zvláštní podpory na bahnice, popřípadě kozy, pasené na travních porostech v plné výši, pokud žadatel splňuje podmínky stanovené tímto nařízením a po celý kalendářní rok dodržuje podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu stanovené v přílohách č. 2 a 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb. a nenastane-li skutečnost vedoucí ke snížení, popřípadě neposkytnutí platby zvláštní podpory na bahnice, popřípadě kozy, pasené na travních porostech podle předpisu Evropské unie1), nebo podle § 8.
§ 7
Zvláštní podpora na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka
(1)
Žadatelem o poskytnutí platby zvláštní podpory na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka je fyzická nebo právnická osoba, která chová krávy v systému s tržní produkcí mléka (dále jen „dojnice“) na hospodářství registrovaném v ústřední evidenci ke dni 31. března příslušného kalendářního roku.
(2)
Součástí žádosti o poskytnutí platby zvláštní podpory na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka je
a)
seznam dojnic chovaných žadatelem ke dni 31. března příslušného kalendářního roku, včetně identifikačních čísel a dat narození, popřípadě datum zaevidování do ústřední evidence, systému chovu z hlediska tržní produkce mléka a výpočet velkých dobytčích jednotek; přepočítávací koeficient ke stanovení počtu velkých dobytčích jednotek k platbě na dojnice je stanoven v příloze č. 5 k tomuto nařízení,
b)
doklad pro stanovení podílu mléka prokazující podíl příjmů nebo tržeb za prodané mléko na celkových příjmech nebo tržbách ze zemědělské výroby podle § 2e odst. 3 písm. a) až e) zákona o zemědělství za kalendářní rok předcházející datu podání žádosti; do celkových příjmů nebo tržeb se nezapočítávají příjmy nebo tržby z provozu zařízení na zpracování biomasy za účelem výroby energie a paliv z obnovitelných zdrojů, dotace a náhrady škodní události za kalendářní rok předcházející datu podání žádosti,
c)
kopie dokladů prokazující prodej mléka odběrateli za kalendářní rok předcházející datu podání žádosti.
(3)
V případě, že žadatel vyrábí a prodává mléčné výrobky z mléka vyprodukovaného dojnicemi žadatele, považují se tyto mléčné výrobky za prodané mléko podle odstavce 2 písm. b) a pro výpočet příjmů nebo tržeb se vychází z údajů měsíčních hlášení o přímých prodejích mléka podle nařízení vlády č. 244/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek pro uplatňování dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, ve znění pozdějších předpisů, a to prostřednictvím přepočtu mléčných výrobků na ekvivalentní množství mléka podle přílohy nařízení vlády č. 244/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vynásobeného průměrnou cenou mléka zjištěnou Českým statistickým úřadem za kalendářní rok předcházející roku podání žádosti; Fond tuto cenu uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. V tomto případě je součástí žádosti podle odstavce 2 také kalkulace prokazující podíl přidané nemléčné složky v prodaném ochuceném mléčném výrobku.
(4)
Fond platbu zvláštní podpory na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka poskytne žadateli o poskytnutí platby zvláštní podpory na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka na celkový počet velkých dobytčích jednotek stanovený podle seznamu dojnic podle odstavce 2 písm. a), pokud podíl příjmů nebo tržeb za prodané mléko na celkových příjmech nebo tržbách ze zemědělské výroby podle odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 za kalendářní rok předcházející datu podání žádosti je vyšší nebo roven 15 %.
(5)
Fond určí sazbu na platbu zvláštní podpory na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka
a)
v plné výši, pokud podíl příjmů nebo tržeb za prodané mléko na celkových příjmech nebo tržbách ze zemědělské výroby podle odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 za kalendářní rok předcházející datu podání žádosti je vyšší nebo roven 30 % a nenastane-li skutečnost vedoucí ke snížení, popřípadě neposkytnutí platby zvláštní podpory na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka podle předpisu Evropské unie1), nebo podle § 8, nebo
b)
v poloviční výši, pokud podíl příjmů nebo tržeb za prodané mléko na celkových příjmech nebo tržbách ze zemědělské výroby podle odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 za kalendářní rok předcházející datu podání žádosti je vyšší nebo roven 15 % a nižší než 30 % a nenastane-li skutečnost vedoucí ke snížení, popřípadě neposkytnutí platby zvláštní podpory na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka podle předpisu Evropské unie1), nebo podle § 8.
(6)
Fond poskytne platbu zvláštní podpory na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka, jestliže celkový počet velkých dobytčích jednotek je nejméně 2 velké dobytčí jednotky a jestliže celková částka přímých plateb, o kterou bylo zažádáno, nebo která má být poskytnuta před uplatněním snížení a vyloučení z plateb zvláštní podpory na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka v daném kalendářním roce, je nejméně 100 EUR8).
(7)
Fond neposkytne platbu zvláštní podpory na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka na krávu,
a)
na kterou je ve stejném kalendářním roce požadována platba na chov krav bez tržní produkce mléka15),
b)
na jejíž tele je ve stejném kalendářním roce požadována platba zvláštní podpory na tele masného typu podle § 5.
(8)
Fond poskytne platbu zvláštní podpory na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka v plné výši, pokud žadatel splňuje podmínky stanovené tímto nařízením a po celý kalendářní rok dodržuje podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu stanovené v přílohách č. 2 a 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb. a nenastane-li skutečnost vedoucí ke snížení, popřípadě neposkytnutí platby zvláštní podpory na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka podle předpisu Evropské unie1), nebo podle § 8.
§ 8
Snížení platby nebo zamítnutí žádostí
(1)
Zjistí-li Fond, že žadatel v žádosti podle § 2 neuvedl veškerou plochu v souladu s předpisem Evropské unie16) a rozdíl mezi celkovou plochou uvedenou v žádosti a souhrnem celkové plochy uvedené v žádosti a v žádosti nevykázané je
a)
vyšší než 3 %, avšak nižší nebo roven 4 % plochy uvedené v žádosti, sníží platbu o 1 %16),
b)
vyšší než 4 %, avšak nižší nebo roven 5 % plochy uvedené v žádosti, sníží platbu o 2 %16),
c)
vyšší než 5 % plochy uvedené v žádosti, sníží platbu o 3 %16).
(2)
Zjistí-li Fond, že žadatel doručil žádost o platbu podle § 3 až 7 po lhůtě stanovené v § 2, popřípadě změnu žádosti po lhůtě stanovené předpisem Evropské unie17), platbu sníží, popřípadě žádost zamítne podle předpisu Evropské unie17).
(3)
Zjistí-li Fond, že žadatel o poskytnutí platby zvláštní podpory na brambory pro výrobu škrobu nedodržel podmínky pěstování brambor pro výrobu škrobu stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, platbu zvláštní podpory na brambory pro výrobu škrobu sníží, popřípadě žádost o poskytnutí platby zvláštní podpory na brambory pro výrobu škrobu zamítne podle předpisu Evropské unie18).
(4)
Zjistí-li Fond, že žadatel o poskytnutí platby zvláštní podpory na chmel nedodržel podmínky pěstování chmele stanovené v příloze č. 3 k tomuto nařízení, platbu zvláštní podpory na chmel sníží, popřípadě žádost o poskytnutí platby zvláštní podpory na chmel zamítne podle předpisu Evropské unie18).
(5)
Zjistí-li Fond, že počet velkých dobytčích jednotek telat masného typu narozených žadateli o poskytnutí platby zvláštní podpory na tele masného typu v období stanoveném v § 5 je
a)
větší než počet velkých dobytčích jednotek uvedený v žádosti o poskytnutí platby zvláštní podpory na tele masného typu, použije pro výpočet platby počet velkých dobytčích jednotek uvedený v žádosti o poskytnutí platby zvláštní podpory na tele masného typu, nebo
b)
nižší než počet velkých dobytčích jednotek uvedený v žádosti o poskytnutí platby zvláštní podpory na tele masného typu, platbu sníží, popřípadě žádost o poskytnutí platby zvláštní podpory na tele masného typu zamítne podle předpisu Evropské unie19).
(6)
Zjistí-li Fond, že počet velkých dobytčích jednotek bahnic, popřípadě koz, chovaných a pasených žadatelem o poskytnutí platby zvláštní podpory na bahnice, popřípadě kozy, pasené na travních porostechtravních porostech v období stanoveném v § 6 je
a)
větší než počet velkých dobytčích jednotek uvedený v žádosti o poskytnutí platby zvláštní podpory na bahnice, popřípadě kozy, pasené na travních porostechtravních porostech, použije pro výpočet platby počet velkých dobytčích jednotek uvedený v žádosti o poskytnutí platby zvláštní podpory na bahnice, popřípadě kozy, pasené na travních porostechtravních porostech, nebo
b)
nižší než počet velkých dobytčích jednotek uvedený v žádosti o poskytnutí platby zvláštní podpory na bahnice, popřípadě kozy, pasené na travních porostechtravních porostech, platbu sníží, popřípadě žádost o poskytnutí platby zvláštní podpory na bahnice, popřípadě kozy, pasené na travních porostechtravních porostech zamítne podle předpisu Evropské unie20).
(7)
Zjistí-li Fond, že počet velkých dobytčích jednotek dojnic chovaných žadatelem o poskytnutí platby zvláštní podpory na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka podle § 7 ke dni 31. března příslušného kalendářního roku je
a)
větší než počet velkých dobytčích jednotek uvedený v žádosti o poskytnutí platby zvláštní podpory na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka, použije pro výpočet platby počet velkých dobytčích jednotek uvedený v žádosti o poskytnutí platby zvláštní podpory na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka, nebo
b)
nižší než počet velkých dobytčích jednotek uvedený v žádosti o poskytnutí platby zvláštní podpory na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka, platbu sníží, popřípadě žádost o poskytnutí platby zvláštní podpory na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka zamítne podle předpisu Evropské unie19).
(8)
Zjistí-li Fond, že zjištěný podíl příjmů nebo tržeb za prodané mléko na celkových příjmech nebo tržbách ze zemědělské výroby podle § 7 odst. 2 písm. b) a odst. 3 za kalendářní rok předcházející datu podání žádosti o poskytnutí platby zvláštní podpory na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka podle § 7 (dále jen „zjištěný podíl“) je
a)
vyšší nebo roven 15 % a zároveň nižší než 30 % a podíl příjmů nebo tržeb za prodané mléko na celkových příjmech nebo tržbách ze zemědělské výroby podle § 7 odst. 2 písm. b) a odst. 3 za kalendářní rok předcházející datu podání žádosti o poskytnutí platby zvláštní podpory na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka uvedený v žádosti o poskytnutí platby zvláštní podpory na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka (dále jen „deklarovaný podíl“) je vyšší nebo roven 30 %, sníží Fond žadateli platbu vyplývající ze zjištěného podílu, na nějž žadatel splnil podmínky pro poskytnutí platby, o 50 %,
b)
vyšší než deklarovaný podíl, použije pro výpočet platby deklarovaný podíl.
(9)
Zjistí-li Fond případy nesrovnalostí, pokud jde o systém pro identifikaci a evidenci skotu21), platbu zvláštní podpory na tele masného typu nebo platbu zvláštní podpory na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka sníží, popřípadě žádost o poskytnutí platby zvláštní podpory na tele masného typu nebo žádost o poskytnutí platby zvláštní podpory na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka zamítne podle předpisu Evropské unie19).
(10)
Zjistí-li Fond případy nesrovnalostí, pokud jde o systém pro identifikaci a evidenci bahnic a koz, platbu zvláštní podpory na bahnice, popřípadě kozy, pasené na travních porostechtravních porostech, sníží, popřípadě žádost o poskytnutí platby zvláštní podpory na bahnice, popřípadě kozy, pasené na travních porostechtravních porostech zamítne podle předpisu Evropské unie20).
(11)
Nepředloží-li žadatel o poskytnutí platby zvláštní podpory na bahnice, popřípadě kozy, pasené na travních porostechtravních porostech v průběhu kontroly na místě záznam o pastvě podle § 6 odst. 2 nebo předloží-li záznam o pastvě neúplný, Fond žadateli zvláštní podporu na bahnice, popřípadě kozy, pasené na travních porostechtravních porostech neposkytne.
(12)
Ustanovením odstavců 1 až 11 nejsou dotčena ustanovení o snížení a vyloučení uvedená v předpisu Evropské unie1).
§ 9
Zveřejnění výše plateb
Výši sazby plateb podle § 3 až 7 zveřejní Fond nejpozději do 30. listopadu příslušného kalendářního roku na svých internetových stránkách a nejméně v jednom celostátním deníku.
§ 10
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. března 2012.
Předseda vlády:
RNDr. Nečas v. r.
Ministr zemědělství:
Ing. Bendl v. r.
Příloha č. 1
k nařízení vlády č. 60/2012 Sb.
Podmínky pěstování brambor pro výrobu škrobu
1.
Žadatel o poskytnutí platby zvláštní podpory na brambory pro výrobu škrobu musí používat jen certifikovanou sadbu brambor, a to v množství minimálně 2,2 t na ha; při kontrole této povinnosti předloží faktury za dodanou sadbu a uznávací listy22).
2.
Žadatel o poskytnutí platby zvláštní podpory na brambory pro výrobu škrobu dodržuje osevní sledy, ve kterých budou brambory pro výrobu škrobu opakovaně zařazovány na stejný půdní blok nebo stejné části půdního bloku nejdříve třetím rokem, a povede evidenci o střídání osevních postupů na těchto půdních blocích nebo částech půdních bloků.
3.
Žadatel o poskytnutí platby zvláštní podpory na brambory pro výrobu škrobu zajistí, aby půdní bloky, na kterých se budou pěstovat brambory pro výrobu škrobu, byly hnojeny statkovými nebo organickými hnojivy23).
4.
Žadatel o poskytnutí platby zvláštní podpory na brambory pro výrobu škrobu jako doplněk statkového nebo organického hnojení použije minerální hnojiva v kg čistých živin do množství maximálních dávek, které jsou uvedeny v tabulce č. 1.
5.
Žadatel o poskytnutí platby zvláštní podpory na brambory pro výrobu škrobu smí použít jen vyjmenované účinné látky, které jsou obsaženy v pesticidech povolených k používání v České republice v příslušném kalendářním roce ve stanoveném dávkování, a jsou uvedeny v tabulce č. 2 až 4.
6.
Při každém ošetření proti mandelince bramborové (Leptinotarsa decemlineata) smí žadatel o poskytnutí platby zvláštní podpory na brambory pro výrobu škrobu používat účinné látky obsažené v insekticidech povolených k používání v České republice v příslušném kalendářním roce do množství maximálních dávek uvedených v tabulce č. 2.
7.
Při každém ošetření proti plísni bramboru (Phytophthora infestans) smí žadatel o poskytnutí platby zvláštní podpory na brambory pro výrobu škrobu používat účinné látky obsažené ve fungicidech povolených k používání v České republice v příslušném kalendářním roce do množství maximálních dávek uvedených v tabulce č. 3.
8.
Žadatel o poskytnutí platby zvláštní podpory na brambory pro výrobu škrobu nesmí při používání herbicidů povolených k používání v České republice v příslušném kalendářním roce překročit maximální dávky účinných látek uvedených v tabulce č. 4.
Tabulka č. 1 Maximální dávky N, P2O5, K2O a MgO v minerálních hnojivech (kg čistých živin/ha)
N| P2O5| K2O| MgO
---|---|---|---
90| 110| 140| 70
Tabulka č. 2 Povolené účinné látky, které jsou obsaženy v insekticidech povolených k používání v České republice v příslušném kalendářním roce
Účinná látka| Maximální dávka účinné látky v g na 1 ha| Použití/rok
---|---|---
thiamethoxam| 20| max. 2x
thiacloprid| 48| max. 3x
azadirachtin A | 25| max. 2x
spinosad| 36| max. 2x
Tabulka č. 3 Povolené účinné látky, které jsou obsaženy ve fungicidech povolených k používání v České republice v příslušném kalendářním roce
Účinná látka| Maximální dávka účinné látky v g na 1 ha
---|---
fluazinam| 175
fenamidone + propamocarb - hydrochloride | 135 + 675
fluopicolide + propamocarb - hydrochloride | 87,5 + 875
cyazofamid| 80
mandipropamid| 137,5
Tabulka č. 4 Povolené účinné látky, které jsou obsaženy v herbicidech povolených k používání v České republice v příslušném kalendářním roce
Účinná látka| Maximální dávka účinné látky v g na 1 ha
---|---
metribuzin| 350
linuron| 450
flufenacet + metribuzin | 600 + 437,5
clomazone| 54
Příloha č. 3
k nařízení vlády č. 60/2012 Sb.
Podmínky pěstování chmele
1.
Žadatel o poskytnutí platby zvláštní podpory na chmel má v evidenci chmelnicichmelnici, na níž je evidována některá z následujících aromatických odrůd chmele
a)
Žatecký poloraný červeňák (ŽPČ), všechny jeho klony,
b)
Sládek,
c)
Bor,
d)
Premiant,
e)
Harmonie,
f)
Kazbek,
g)
Saaz Late,
h)
Bohemie,
i)
Saaz special.
2.
V případě výsadby chmele v období od 16. května roku předcházejícího podání žádosti do 15. května příslušného kalendářního roku je žadatel o poskytnutí platby zvláštní podpory na chmel povinen
a)
použít pouze uznanou certifikovanou sadbu chmele ve zdravotní třídě „VT“ nebo „VF“30),
b)
při kontrole předložit doklady o pořízení uznané certifikované sadby chmele ve zdravotní třídě „VT“ nebo „VF“ (daňový doklad, výsadbový list a uznávací list30)).
3.
Žadatel o poskytnutí platby zvláštní podpory na chmel použije minerální hnojiva v kg čistých živin do množství maximálních dávek, které jsou uvedeny v tabulce č. 1.
4.
Žadatel o poskytnutí platby zvláštní podpory na chmel při ochraně chmele musí použít jen vyjmenované účinné látky uvedené v tabulce č. 2, které jsou obsaženy v pesticidech povolených k používání v České republice v příslušném kalendářním roce. Žadatel zvláštní podpory na chmel při ochraně chmele použije koncentrace použitého přípravku na základě registrovaných dávek.
5.
Žadatel o poskytnutí platby zvláštní podpory na chmel při ochraně chmele nepoužije přípravek na ochranu rostlin se stejnou účinnou látkou více než dvakrát po sobě za vegetační období příslušného kalendářního roku k zabezpečení nutného střídání rozdílných přípravků ochrany rostlin. Toto neplatí u přípravků na ochranu rostlin, které je povoleno použít pouze jedenkrát za vegetační období příslušného kalendářního roku.
Tabulka č. 1 Maximální dávky N, P2O5 a K2O v minerálních hnojivech (kg čistých živin/ha)
N| P2O5 | K2O
---|---|---
180 | 200| 250
Tabulka č. 2 Povolené účinné látky, které jsou obsaženy v insekticidech, fungicidech a herbicidech povolených k používání v České republice v příslušném kalendářním roce
| insekticidy| fungicidy| herbicidy
---|---|---|---
| mšice chmelová| sviluška chmelová| lalokonosec libečkový| dřepčík chmelový| plíseň chmelová| padlí chmelové
účinná látka| flonicamid spirotetramat, pymetrozine, imidacloprid nebo acetamiprid| fenpyroximate, hexythiazox, propargite nebo abamectin| thiamethoxam| thiamethoxam nebo lambda-cyhalothrin,| fosetyl Al, metalaxyl M + folpet, fosetyl Al + oxychlorid Cu, cymoxanil + oxychlorid Cu, azoxystrobin, hydroxid Cu, zásaditý síran Cu| quinoxyfen, tebucanozole nebo triadimenol| linuron, MCPA nebo fluazifop P-butyl
Příloha č. 4
k nařízení vlády č. 60/2012 Sb.
Seznam masných plemen skotu
1.
Aberdeen angus (G)
2.
Andorský hnědý skot (DD)
3.
Aubrac (UU)
4.
Bazadais (BB)
5.
Belgické modré (B)
6.
Blonde d' aquitaine (Q)
7.
Brahman (F)
8.
Český strakatý skot (C) - býk plemene českého strakatého skotu masného typu nebo fylogeneticky příbuzných plemen zapsaný do plemenné knihy oddílu A, oddělení M.
9.
Galloway (W)
10.
Gassconne (S)
11.
Hereford (U)
12.
Highland (E)
13.
Charolais (T)
14.
Limousin (Y)
15.
Masný simentál (SM)
16.
Normandský skot (N) – býk plemene normandského skotu masného typu zapsaný do plemenné knihy oddílu A, oddělení M
17.
Parthenais (PP)
18.
Piemontaise (P)
19.
Rouge de Pres (MM)
20.
Salers (D)
21.
Shorthorn (SS)
22.
Texas Longhorn (TT)
23.
Vosgienne (VV)
24.
Ostatní masná plemena (Z)
Poznámka: V závorkách je uvedeno označení plemenné příslušnosti podle ústřední evidence.
Příloha č. 5
k nařízení vlády č. 60/2012 Sb.
Přepočítací koeficienty ke stanovení počtu velkých dobytčích jednotek
Kategorie| Přepočítávací koeficient
---|---
Narozené tele masného typu| 0,2
Bahnice (ovce starší jednoho roku nebo která alespoň jednou rodila)| 0,15
Kozy (koza starší jednoho roku nebo která alespoň jednou rodila)| 0,15
Dojnice| 1
1)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97, v platném znění.
Nařízení Rady (ES) č. 21/2004 ze dne 17. prosince 2003 o stanovení systému identifikace a evidence ovcí a koz a o změně nařízení (ES) č. 1782/2003 a směrnic 92/102/EHS a 64/432/EHS, v platném znění.
Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 1120/2009 ze dne 29. října 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu jednotné platby podle hlavy III nařízení Rady (ES) č. 73/2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína, v platném znění.
2)
Čl. 68 až 72 nařízení Rady (ES) č. 73/2009, v platném znění.
3)
Čl. 12 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, v platném znění.
4)
Čl. 13 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, v platném znění.
5)
Hlava II kapitola 1 nařízení Rady (ES) č. 73/2009, v platném znění.
Část II hlava III kapitola III nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, v platném znění.
7)
§ 4 odst. 8 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 178/2006 Sb.
8)
Čl. 28 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 73/2009, v platném znění.
10)
Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
11)
Čl. 109 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 73/2009, v platném znění.
12)
§ 15 zákona č. 154/2000 Sb., ve znění zákona č. 282/2003 Sb. a zákona č. 130/2006 Sb.
13)
Čl. 100 nařízení Rady (ES) č. 73/2009, v platném znění.
14)
§ 3i písm. b) zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb.
15)
§ 8 nařízení vlády č. 112/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám, ve znění nařízení vlády č. 86/2010 Sb.
16)
Čl. 55 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, v platném znění.
17)
Čl. 23 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, v platném znění.
18)
Čl. 57, 58, 60 a 69 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, v platném znění.
19)
Čl. 65 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, v platném znění.
20)
Čl. 66 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, v platném znění.
21)
Čl. 63 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, v platném znění.
22)
Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
23)
Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.
24)
§ 2 písm. h) zákona č. 156/1998 Sb., ve znění zákona č. 9/2009 Sb.
25)
§ 7 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 476/2000 Sb., vyhlášky č. 399/2004 Sb., vyhlášky č. 91/2007 Sb. a vyhlášky č. 353/2009 Sb.
26)
Například § 75 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 218/2004 Sb.
27)
Například zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
Nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů.
28)
§ 8 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
29)
Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů.
30)
Vyhláška č. 332/2006 Sb., o množitelských porostech a rozmnožovacím materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů a okrasných druhů a jeho uvádění do oběhu.
31)
Čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008. |
Vyhláška č. 57/2012 Sb. | Vyhláška č. 57/2012 Sb.
Vyhláška o minimálních náležitostech statutu účastnického fondu
Vyhlášeno 28. 2. 2012, datum účinnosti 28. 2. 2012, částka 22/2012
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Struktura statutu účastnického fondu
* § 3 - Náležitosti statutu účastnického fondu
* § 4 - Základní informace o účastnickém fondu
* § 5 - Informace o penzijní společnosti
* § 6 - Investiční cíle a způsob investování účastnického fondu
* § 7 - Rizikový profil účastnického fondu
* § 8 - Informace o historické výkonnosti účastnického fondu
* § 9 - Zásady hospodaření s majetkem v účastnickém fondu
* § 10 - Informace o úplatě penzijní společnosti a dalších poplatcích
* § 11 - Informace o depozitáři účastnického fondu
* § 12 - Informace o činnosti vykonávané prostřednictvím jiné osoby
* § 13 - Další informace
* § 14 - Změny statutu nepodléhající předchozímu schválení Českou národní bankou
* § 16 - Účinnost k vyhlášce č. 57/2012 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2018 (476/2017 Sb.)
57
VYHLÁŠKA
ze dne 16. února 2012
o minimálních náležitostech statutu účastnického fondu
Česká národní banka stanoví podle § 170 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, k provedení § 97 odst. 8 písm. a) a b) zákona o doplňkovém penzijním spoření a podle § 110 odst. 1 zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, k provedení § 45 odst. 8 písm. a) a b) zákona o důchodovém spoření:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví minimální náležitosti statutu účastnického fonduúčastnického fondu a jeho změny, které podle zákona o doplňkovém penzijním spoření nepodléhají předchozímu schválení Českou národní bankoubankou.
§ 2
Struktura statutu účastnického fondu
(1)
Statut účastnického fonduúčastnického fondu se člení alespoň na části odpovídající § 4 až 13.
(2)
Náležitosti statutu účastnického fonduúčastnického fondu vyžadované v § 13 lze uvést i v jiných částech statutu, pokud s nimi věcně souvisejí. Pokud jde o údaje uvedené v § 4 písm. c) a d), § 5 písm. e), f) a i), § 7 odst. 1 a v § 13 odst. 3 písm. c), lze v příslušné části statutu účastnického fonduúčastnického fondu odkázat na přílohu tohoto statutu, ve které je takový údaj uveden.
(3)
Pokud povaha věci vylučuje uvedení některé náležitosti statutu účastnického fonduúčastnického fondu, uvede se údaj, který svým obsahem nejblíže odpovídá požadované náležitosti.
§ 3
Náležitosti statutu účastnického fondu
Náležitostmi statutu účastnického fonduúčastnického fondu jsou
a)
základní informace o účastnickém fonduúčastnickém fondu (§ 4),
b)
informace o penzijní společnosti (§ 5),
c)
investiční cíle a způsob investování účastnického fonduúčastnického fondu (§ 6),
d)
rizikový profil účastnického fonduúčastnického fondu (§ 7),
e)
informace o historické výkonnosti účastnického fonduúčastnického fondu (§ 8),
f)
zásady hospodaření s majetkem v účastnickém fonduúčastnickém fondu (§ 9),
g)
informace o úplatě penzijní společnosti a dalších poplatcích (§ 10),
h)
informace o depozitáři účastnického fonduúčastnického fondu (§ 11),
i)
informace o činnosti vykonávané prostřednictvím jiné osoby (§ 12) a
j)
další informace (§ 13).
§ 4
Základní informace o účastnickém fondu
Základními informacemi o účastnickém fonduúčastnickém fondu jsou
a)
název účastnického fonduúčastnického fondu1),
b)
údaje o rozhodnutí, kterým bylo uděleno povolení k vytvoření účastnického fonduúčastnického fondu2), zahrnující označení orgánu, který rozhodnutí vydal, datum vydání, číslo jednací a datum nabytí právní moci rozhodnutí,
c)
údaje o osobě auditora3),
d)
přesné označení adresy internetových stránek, prostřednictvím kterých účastnický fondúčastnický fond uveřejňuje zákonem vyžadované informace, a
e)
historické údaje o statusových věcech, zejména údaje o sloučení nebo jiných přeměnách obhospodařovatele.
§ 5
Informace o penzijní společnosti
Informacemi o penzijní společnosti jsou
a)
identifikační údaje o osobě penzijní společnosti4),
b)
výše základního kapitálu a údaj o splacení základního kapitálu,
c)
datum vzniku,
d)
údaje o rozhodnutí o povolení k činnosti zahrnující označení orgánu, který rozhodnutí vydal, datum vydání, číslo jednací a datum nabytí právní moci rozhodnutí a jeho pozdějších změn,
e)
seznam vedoucích osob s uvedením jejich funkcí,
f)
údaje o hlavních činnostech vedoucích osob, které vykonávají mimo penzijní společnost, pokud mají význam ve vztahu k činnosti penzijní společnosti nebo účastnickému fonduúčastnickému fondu obhospodařovanému penzijní společností,
g)
údaje o předmětu podnikání a poskytovaných službách,
h)
informace o konsolidačním celkukonsolidačním celku, jehož je penzijní společnost součástí, a
i)
seznam účastnických fondůúčastnických fondů, jejichž majetek penzijní společnost obhospodařuje.
§ 6
Investiční cíle a způsob investování účastnického fondu
(1)
Informace o investičních cílech účastnického fonduúčastnického fondu obsahují výstižný popis cílů, které účastnický fondúčastnický fond sleduje, a tam, kde to přichází v úvahu, zejména specifikaci záruk poskytovaných třetími osobami za účelem ochrany účastníků a omezení těchto záruk.
(2)
Informace o způsobu investování účastnického fonduúčastnického fondu obsahují
a)
podrobnější označení účastnického fonduúčastnického fondu podle druhu aktiv, do kterých investuje1), například účastnický fondúčastnický fond akciový nebo účastnický fondúčastnický fond dluhopisový,
b)
podrobné vymezení druhů aktiv, do kterých účastnický fondúčastnický fond investuje, včetně investičních limitů, pokud jsou stanoveny,
c)
podle povahy příslušných aktiv, do kterých účastnický fondúčastnický fond investuje,
1.
výčet nejpoužívanějších typů finančních derivátů5), jejich ekonomické charakteristiky, účel jejich použití a uvedení převodních míst, na nichž jsou předmětné deriváty přijaté k obchodování; fond upozorní, že jednotlivá rizika spojená s uvedenými investicemi jsou popsána v rizikovém profilu fondu,
2.
údaj, zda fond provádí repo obchodyrepo obchody nebo půjčuje cenné papírycenné papíry, podmínky výběru protistran těchto obchodů a charakteristiky cenných papírůcenných papírů, které mohou být předmětem těchto obchodů,
3.
maximální limit otevřené pozice vztahující se k finančním derivátům6),
4.
maximální limit investic do investičních cenných papírůinvestičních cenných papírů7) a nástrojů peněžního trhu8) podle § 103 odst. 5 až 7 zákona o doplňkovém penzijním spoření, vydaných jednou osobou a označení jejich emitentů,
5.
povolení České národní bankybanky investovat do investičních cenných papírůinvestičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu podle podmínek stanovených v § 104 zákona o doplňkovém penzijním spoření a popis splnění podmínek stanovených v § 104 zákona o doplňkovém penzijním spoření,
6.
maximální limit do investičních cenných papírůinvestičních cenných papírů z nové emise9),
d)
druhy dluhopisů nebo obdobných cenných papírůcenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky podle kategorie jejich emitenta, například státní dluhopisy, komunální dluhopisy, dluhopisy vydávané obchodními společnostmi, maximální váženou průměrnou splatnost dluhopisového portfolia a požadavky na hodnocení kvality držených dluhopisů (rating),
e)
podrobnější údaje o způsobu investování, podle kterého účastnický fondúčastnický fond koncentruje své investice v určitém hospodářském odvětví, státě či regionu, jiné části trhu nebo určitém druhu aktiv,
f)
podrobnější údaje o zajištění v případě, že návratnost vložených prostředků, jejich části nebo výnos z nich mají být zajištěny (zajištěné fondy), a uvedení způsobu, jakým bude zajištění dosaženo,
g)
údaj o povinnosti účastnického fonduúčastnického fondu neinvestovat do investičních cenných papírůinvestičních cenných papírů vydaných penzijní společností, která jej obhospodařuje, nebo osobou patřící do stejného koncernu jako tato penzijní společnost,
h)
údaj o povinnosti účastnického fonduúčastnického fondu nepoužít majetek ve fondu k poskytnutí úvěru, půjčky, daru a zajištění závazku třetí osoby nebo úhradě závazku, který nesouvisí s obhospodařováním účastnického fonduúčastnického fondu podle § 108 odst. 2 zákona o doplňkovém penzijním spoření,
i)
údaj o povinnosti účastnického fonduúčastnického fondu neprovádět nekryté prodeje podle § 108 odst. 3 zákona o doplňkovém penzijním spoření a
j)
podmínky, za kterých účastnický fondúčastnický fond přijímá úvěry nebo půjčky, pokud fond hodlá přijímat úvěry nebo půjčky podle § 108 odst. 1 zákona o doplňkovém penzijním spoření, včetně pravidel pro jejich zajištění.
(3)
Investiční cíle a způsob investování účastnického fonduúčastnického fondu obsahují dále charakteristiku typického účastníka, pro kterého je fond určen, a to zejména z hlediska vztahu účastníka k rizikům spojeným se způsobem investování fondu a požadované úrovně jeho zkušeností s obchodováním s investičními nástroji.
§ 7
Rizikový profil účastnického fondu
(1)
Informace o rizikovém profilu účastnického fonduúčastnického fondu vychází z poměru rizika a výnosů v závislosti na způsobu investování fondu a obsahuje upozornění na rizika s tím spojená. Informace obsahuje rovněž upozornění, že hodnota účastnické jednotky může klesat i stoupat a že není vždy zaručena návratnost vložených prostředků.
(2)
Rizikový profil účastnického fonduúčastnického fondu je vyjádřen především syntetickým ukazatelem, který je založen na volatilitě historické výkonnosti fondu. Na základě výpočtu syntetického ukazatele je fond zařazen do příslušné kategorie vyjadřující rizikovost fondu na číselné stupnici tvořené celými čísly ve vzestupném pořadí podle volatility fondu od 1 do 7 zleva doprava.
(3)
Způsob výpočtu syntetického ukazatele účastnického fonduúčastnického fondu, zařazení fondu na stupnici pro syntetický ukazatel do příslušné kategorie, změna zařazení fondu a způsob výpočtu syntetického ukazatele fondu s nedostatkem dat o své historické výkonnosti je uveden v příloze k této vyhlášce.
(4)
V závislosti na zvoleném investičním cíli a způsobu investování fondu rizikový profil obsahuje dále popis všech podstatných rizik, zejména rizika
a)
měnového, spojeného s pohybem kurzu měny, včetně popisu způsobu a míry zajištění proti měnovému riziku,
b)
úvěrového, spočívajícího v tom, že emitent nebo protistrana nedodrží svůj závazek,
c)
vypořádání, spojeného s tím, že vypořádání transakce neproběhne tak, jak se předpokládalo, z důvodu, že protistrana nezaplatí nebo nedodá investiční nástroje ve stanovené lhůtě,
d)
tržního, vyplývajícího z vlivu změn vývoje celkového trhu na ceny a hodnoty jednotlivých majetkových hodnot v majetku fondu,
e)
operačního, spočívajícího ve ztrátě vlivem nedostatků či selhání vnitřních procesů nebo lidského faktoru anebo vlivem vnějších událostí a rizika ztráty majetku svěřeného do úschovy nebo jiného opatrování, které může být zapříčiněno zejména insolventností, nedbalostním nebo úmyslným jednáním osoby, která má v úschově nebo jiném opatrování majetek ve fondu,
f)
souvisejícího s investičním zaměřením fondu na určité hospodářské odvětví nebo jeho část, určitou zeměpisnou oblast, jinou část trhu nebo určité druhy aktiv a
g)
spojeného s možností, že ze zákonem stanovených důvodů může být účastnický fondúčastnický fond zrušen, zejména z důvodu
1.
odnětí povolení k vytvoření účastnického fonduúčastnického fondu10), žádosti o odnětí povolení účastnického fonduúčastnického fondu11),
2.
zrušení penzijní společnosti s likvidací12) nebo rozhodnutím soudu13).
§ 8
Informace o historické výkonnosti účastnického fondu
(1)
Informace o historické výkonnosti účastnického fonduúčastnického fondu jsou uvedeny v podobě sloupcového diagramu zobrazujícího roční výnosy po zdanění za posledních alespoň 10 po sobě následujících let.
(2)
Výpočet historické výkonnosti vychází z hodnoty fondového vlastního kapitálu po odečtení úplaty za obhospodařování a úplaty za zhodnocení majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu.
(3)
Informace o historické výkonnosti nezahrnují údaje o výkonnosti účastnického fonduúčastnického fondu za rok, v němž se sdělení uveřejnilo nebo má uveřejnit.
(4)
V případě, že účastnický fondúčastnický fond existuje po dobu kratší než 10 let, avšak po dobu delší než 1 rok, uvedou se roční výnosy za všechny roky jeho existence. Pokud za některé období nejsou údaje k dispozici, vyznačí se v příslušné části sloupcového diagramu datum bez záznamu výkonnosti.
(5)
Pokud od vzniku nebo vytvoření účastnického fonduúčastnického fondu uplynul méně než 1 rok, uvede se upozornění na nedostatek údajů, které by účastníkovi mohly poskytnout informace o historické výkonnosti účastnického fonduúčastnického fondu.
(6)
Pokud během období zobrazovaného ve sloupcovém diagramu podle odstavce 1 nebo podle odstavce 4 došlo k podstatné změně investičních cílů nebo způsobu investování účastnického fonduúčastnického fondu, které ovlivnily jeho výkonnost, uvede se ve sloupcovém diagramu i období předcházející této změně. Údaj vztahující se k tomuto období se doplní vysvětlivkou, že dané výkonnosti bylo dosaženo za jiných okolností.
(7)
Sloupcový diagram je doplněn o upozornění, že se použité údaje týkají minulosti a že výkonnost v minulosti není spolehlivým ukazatelem budoucích výnosů.
§ 9
Zásady hospodaření s majetkem v účastnickém fondu
Zásady hospodaření s majetkem v účastnickém fonduúčastnickém fondu obsahují zejména
a)
vymezení účetního období,
b)
pravidla a lhůty pro oceňování majetku a závazků14),
c)
pravidla pro výpočet aktuální hodnoty penzijní jednotky a
d)
pravidla pro připisování a odepisování penzijních jednotek.
§ 10
Informace o úplatě penzijní společnosti a dalších poplatcích
Informacemi o úplatě penzijní společnosti a dalších poplatcích jsou
a)
způsob určení a výše úplaty penzijní společnosti za obhospodařování majetku ve fondu, včetně údaje o limitu podle § 60 odst. 3 zákona o doplňkovém penzijním spoření,
b)
způsob určení a výše úplaty penzijní společnosti za zhodnocení majetku ve fondu, údaje o limitu podle § 60 odst. 4 zákona o doplňkovém penzijním spoření a údaje o dalších podmínkách pro nárok penzijní společnosti na úplatu za zhodnocení majetku ve fondu podle § 60 odst. 5 a 6 zákona o doplňkovém penzijním spoření a
c)
informace o jednorázových poplatcích od účastníka, které může penzijní společnost nárokovat podle § 61 zákona o doplňkovém penzijním spoření.
§ 11
Informace o depozitáři účastnického fondu
Informacemi o depozitáři účastnického fonduúčastnického fondu jsou
a)
identifikační údaje o osobě depozitáře4),
b)
popis základních charakteristik činnosti depozitáře včetně vymezení jeho odpovědnosti zejména za úschovu a kontrolu majetku ve fondu, a to i v případě, kdy depozitář svěřil výkon této činnosti jiné osobě, a popis rozsahu svěření této činnosti jiné osobě a
c)
údaje o osobách, kterým depozitář svěřil úschovu nebo kontrolu majetku ve fondu.
§ 12
Informace o činnosti vykonávané prostřednictvím jiné osoby
Pokud penzijní společnost pověří jinou osobu výkonem obhospodařování majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu, nebo části majetku fondu, uvede tyto informace
a)
údaje, jaká část majetku ve fondu se svěřuje do obhospodařování jiné osobě, a bližší označení příslušné části majetku ve fondu,
b)
identifikační údaje o této jiné osobě a
c)
označení hlavních činností, které taková osoba vykonává.
§ 13
Další informace
(1)
Dalšími informacemi jsou informace o statutu účastnického fonduúčastnického fondu a doplňující informace o účastnickém fonduúčastnickém fondu.
(2)
Informacemi o statutu účastnického fonduúčastnického fondu jsou
a)
pravidla pro přijímání a změny statutu a způsob uveřejňování statutu a jeho změn,
b)
upozornění, že vedle statutu účastnický fondúčastnický fond uveřejňuje také sdělení klíčových informací15) a že údaje v něm uvedené musí být v souladu s údaji obsaženými ve statutu,
c)
označení orgánu nebo osoby v rámci penzijní společnosti, do jejichž působnosti náleží schvalování statutu a jeho změn, a
d)
datum podpisu platného znění statutu statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, s uvedením jeho jména, příjmení a funkce, kterou v penzijní společnosti vykonává.
(3)
Doplňujícími informacemi o účastnickém fonduúčastnickém fondu jsou
a)
informace o podmínkách, za kterých může být rozhodnuto o zrušení účastnického fonduúčastnického fondu na žádost nebo z moci úřední nebo sloučení účastnického fonduúčastnického fondu nebo převodu účastnického fonduúčastnického fondu, včetně lhůty, v jaké budou účastníci informováni, a postupu při zrušení, sloučení fondu nebo převodu fondu,
b)
upozornění na práva účastníků podle § 135 zákona o doplňkovém penzijním spoření,
c)
uvedení kontaktního místa, kde je možné v případě potřeby získat dodatečné informace (adresa, telefon, e-mailová adresa, adresa internetových stránek),
d)
základní informace o daňovém režimu, který se vztahuje na účastnický fondúčastnický fond,
e)
způsob a četnost uveřejňování zpráv o hospodaření fondu,
f)
údaje o České národní bancebance jako orgánu dohledu podle § 141 odst. 1 zákona o doplňkovém penzijním spoření a
g)
upozornění účastníkům, že povolení k vytvoření fondu, výkon dohledu a schválení statutu Českou národní bankoubankou nejsou zárukou návratnosti vložených prostředků nebo výkonnosti fondu, nemohou vyloučit možnost porušení právních povinností či statutu penzijní společností, depozitářem nebo jinou osobou a nezaručují, že případná škoda způsobená takovým porušením bude nahrazena.
§ 14
Změny statutu nepodléhající předchozímu schválení Českou národní bankou
Změny statutu účastnického fonduúčastnického fondu, které nepodléhají předchozímu schválení Českou národní bankoubankou, jsou změny
a)
základních informací o fondu podle § 4 písm. b) až e),
b)
informací o penzijní společnosti podle § 5 písm. b) až i),
c)
investičních cílů a způsobu investování podle § 6 odst. 2 písm. h) a i),
d)
syntetického ukazatele podle § 7,
e)
sloupcového diagramu podle § 8,
f)
informací o depozitáři podle § 11 písm. a) a c),
g)
informací o činnosti vykonávané prostřednictvím jiné osoby podle § 12 písm. c),
h)
dalších informací podle § 13 odst. 2 písm. c) a d) a § 13 odst. 3 písm. c), d) a f),
i)
odkazů na právní předpisy vyvolané jejich změnami, za podmínek uvedených v § 97 odst. 6 písm. c) zákona o doplňkovém penzijním spoření, a změny dílčích údajů o osobách uvedených ve statutu, zejména změna sídla, předmětu podnikání, úřední změna jména nebo příjmení, a
j)
dalších informací a údajů, které nejsou minimálními náležitostmi statutu stanovenými touto vyhláškou.
§ 16
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení s výjimkou ustanovení § 15, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.
Guvernér:
Ing. Singer, Ph.D., v. r.
Příloha k vyhlášce č. 57/2012 Sb.
Způsob výpočtu syntetického ukazatele a související pravidla
[K § 8 odst. 2]
1.
Výpočet syntetického ukazatele účastnického fonduúčastnického fondu vychází z těchto kritérií
a)
syntetický ukazatel je založen na volatilitě historické výkonnosti fondu,
b)
historická výkonnost je počítána v týdenních nebo měsíčních intervalech alespoň po dobu posledních 5 let existence fondu,
c)
volatilita fondu se vypočítá a přepočte na roční bázi pomocí této standardní metody:
σvolatilita=σf=mT-1∑t=1Trf,t-rf¯2
historická výkonnost fondu (rf,t) je měřena během T nepřekrývajících se období po dobu l/m roku
m=52 a T=260 pro výpočet na základě týdenních intervalů a m=12 a T=60 pro výpočet na základě měsíčních intervalů
rf¯ je aritmetický průměr historické výkonnosti fondu během T období:rf¯=1T∑t=1Trf,t.
2.
Na základě výpočtu syntetického ukazatele je účastnický fondúčastnický fond zařazen na stupnici pro syntetický ukazatel do příslušné kategorie, která vyjadřuje rizikovost fondu:
Rizikovost fondu | Intervaly volatility
---|---
rovno/více než| méně než
1| 0%| 0,5%
2| 0,5%| 2%
3| 2%| 5%
4| 5%| 10%
5| 10%| 15%
6| 15%| 25%
7| 25%|
3.
Změna zařazení účastnického fonduúčastnického fondu na stupnici pro syntetický ukazatel se provede, pokud
a)
interval volatility fondu byl mimo příslušnou kategorii vyjadřující rizikovost fondu na základě každého týdenního, nebo měsíčního referenčního výpočtu volatility v průběhu posledních 4 měsíců,
b)
změna rizikovosti fondu je výsledkem rozhodnutí penzijní společnosti o změně investičních cílů a způsobu investování účastnického fonduúčastnického fondu nebo rizikového profilu účastnického fonduúčastnického fondu.
4.
Pokud volatilita účastnického fonduúčastnického fondu v průběhu posledních 4 měsíců odpovídá na stupnici více skupinám rizikovosti, uvede se příslušná kategorie, která koresponduje většině týdenních, nebo měsíčních referenčních výpočtů volatility během posledních 4 měsíců.
5.
Účastnický fondÚčastnický fond, který pro výpočet syntetického ukazatele nemá dostatek dat o své historické výkonnosti,
a)
použije dostupná relevantní data o své historické výkonnosti,
b)
určí charakteristické referenční portfolio na základě jeho investičních cílů a způsobu investování,
c)
spočítá historickou výkonnost charakteristického modelu portfolia od počátku období vyžadovaného podle bodu 1 písm. a) až do data, ke kterému fond disponuje daty o své historické výkonnosti a spojí veškerá tato data, aby byl splněn požadavek objemu dat za nejméně posledních 5 let existence fondu a odhadne roční volatilitu fondu pomocí standardní metody podle bodu 1 písm. c).
1)
§ 95 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.
2)
§ 96 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb.
3)
§ 2 písm. e) zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 139/2011 Sb.
4)
§ 3 písm. f) zákona č. 427/2011 Sb.
5)
§ 100 odst. 2 písm. f) a g) zákona č. 427/2011 Sb.
6)
§ 102 odst. 2 zákona č. 427/2011 Sb.
7)
§ 100 odst. 2 písm. a) zákona č. 427/2011 Sb.
8)
§ 100 odst. 2 písm. h) zákona č. 427/2011 Sb.
9)
§ 100 odst. 2 písm. b) zákona č. 427/2011 Sb.
10)
§ 153 zákona č. 427/2011 Sb.
11)
§ 111 zákona č. 427/2011 Sb.
12)
§ 69 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb.
13)
§ 69 odst. 2 zákona č. 427/2011 Sb.
14)
§ 115 zákona č. 427/2011 Sb.
15)
§ 134 a 135 zákona č. 427/2011 Sb. |
Vyhláška č. 56/2012 Sb. | Vyhláška č. 56/2012 Sb.
Vyhláška o příspěvku na úhradu zaopatření dítěte a jeho průvodce v dětském domově pro děti do 3 let věku
Vyhlášeno 24. 2. 2012, datum účinnosti 1. 4. 2012, částka 21/2012
* § 1 - Výše příspěvku na úhradu zaopatření dítěte umístěného v dětském domově pro děti do 3 let věku (dále jen „dětský domov“) a jeho průvodce za den pobytu činí, jde-li o
* § 2 - (1) Příspěvek se hradí za kalendářní měsíc podle počtu dnů pobytu dítěte a jeho průvodce v dětském domově. Den propuštění z dětského domova se nezapočítává.
* § 3 - Příspěvek stanovený podle § 2 uhradí osoba povinná výživou na účet poskytovatele zdravotních služeb poskytujícího zdravotní služby a zaopatření v dětském domově, pokud se s tímto poskytovatelem o způsobu úhrady nedohodne jinak.
* § 4 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2012.
Aktuální znění od 1. 4. 2012
56
VYHLÁŠKA
ze dne 8. února 2012
o příspěvku na úhradu zaopatření dítěte a jeho průvodce v dětském domově pro děti do 3 let věku
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 120 k provedení § 44 odst. 4 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách):
§ 1
Výše příspěvku na úhradu zaopatřenízaopatření dítěte umístěného v dětském domově pro děti do 3 let věku (dále jen „dětský domov“) a jeho průvodce za den pobytu činí, jde-li o
a)
dítě
1.
do 1 roku věku 45 Kč,
2.
od 1 roku do 3 let věku 50 Kč,
3.
od 3 let věku 55 Kč,
b)
průvodce dítěte 150 Kč.
§ 2
(1)
Příspěvek se hradí za kalendářní měsíc podle počtu dnů pobytu dítěte a jeho průvodce v dětském domově. Den propuštění z dětského domova se nezapočítává.
(2)
Příspěvek za kalendářní měsíc uhradí osoba povinná výživou do 8 dnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž dítě nebo průvodce v dětském domově pobývali. Dojde-li k propuštění z dětského domova v průběhu kalendářního měsíce, příspěvek uhradí tato osoba do 8 dnů po propuštění.
§ 3
Příspěvek stanovený podle § 2 uhradí osoba povinná výživou na účet poskytovatele zdravotních služebposkytovatele zdravotních služeb poskytujícího zdravotní služby a zaopatřenízaopatření v dětském domově, pokud se s tímto poskytovatelem o způsobu úhrady nedohodne jinak.
§ 4
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2012.
Ministr:
doc. MUDr. Heger, CSc., v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 16/2012 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 16/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání o spolupráci v oblasti kultury mezi Ministerstvem kultury České republiky a Ministerstvem kultury Ukrajiny na léta 2012 – 2014
Vyhlášeno 24. 2. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 19. 12. 2011, částka 10/2012
* Článek 1 - Strany budou podporovat rozvoj spolupráce v oblasti kultury a umění v České republice a na Ukrajině, a za tímto účelem budou, berouce na zřetel Úmluvu o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů (UNESCO, 2005), podporovat zejména:
* Článek 2 - Strany budou podporovat přímou spolupráci mezi kulturními a uměleckými institucemi: divadly, muzei, galeriemi, knihovnami a institucemi zodpovědnými za ochranu a renovaci historicky cenných objektů.
* Článek 3 - Strany budou podporovat spolupráci v oblasti kinematografie, zejména účast umělců a odborníků z oblasti audiovize z obou zemí na mezinárodních filmových festivalech, přehlídkách a filmových kulturních akcích organizovaných v České republice a na Ukrajině v
* Článek 4 - Strany budou podporovat rozvoj kontaktů v oblasti lidového umění, a to prostřednictvím organizování výstav prací lidových umělců, workshopů, účasti folklórních skupin na folklórních festivalech pořádaných na území České republiky a Ukrajiny, a to za respek
* Článek 5 - Strany v rámci mezinárodněprávních závazků a národní legislativy prověří možnosti zavedení společných opatření s cílem zabránění nelegálního dovozu a vývozu předmětů vysoké kulturní hodnoty a budou si vyměňovat relevantní informace prostřednictvím věcně př
* Článek 6 - Strany budou spolupracovat v oblasti ochrany, uchovávání a renovace památek a kulturně-historického dědictví.
* Článek 7 - Strany budou podporovat výměnu odborníků z oblasti kultury, a to na základě principu reciprocity, na celkovou dobu 20 dnů v jednom kalendářním roce, za účelem výměny zkušeností, účasti na konkrétních projektech a projednávání realizace tohoto Ujednání.
* Článek 8 - Za účelem naplnění cílů tohoto Ujednání mohou Strany či příslušné instituce vypracovávat konkrétní plány spolupráce v oblasti kultury.
* Článek 9 - Toto Ujednání může být změněno nebo doplněno po vzájemné dohodě obou Stran.
* Článek 10 - Veškeré spory týkající se výkladu a použití jednotlivých ustanovení tohoto Ujednání budou řešeny jednáním mezi Stranami.
* Článek 11 - Toto Ujednání vstupuje v platnost dnem podpisu a zůstane v platnosti do 31. prosince 2014. Po vzájemné dohodě Stran může být jeho platnost prodloužena výměnou nót o jeden rok.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 19. 12. 2011
16
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 19. prosince 2011 bylo v Praze podepsáno Ujednání o spolupráci v oblasti kultury mezi Ministerstvem kultury České republiky a Ministerstvem kultury Ukrajiny na léta 2012 – 2014.
Ujednání vstoupilo v platnost na základě svého článku 11 dnem podpisu.
České znění Ujednání a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
Ujednání o spolupráci v oblasti kultury
mezi Ministerstvem kultury České republiky
a Ministerstvem kultury Ukrajiny
na léta 2012 - 2014
Ministerstvo kultury České republiky a Ministerstvo kultury Ukrajiny (dále jen „Strany“)
vedeny úmyslem dalšího rozvoje přátelských vztahů mezi oběma zeměmi a národy,
přesvědčeny, že výměna a spolupráce v oblasti kultury vyústí v rozšíření znalostí a zlepšení vzájemného porozumění obyvatel České republiky a Ukrajiny,
se dohodly na následujícím:
Článek 1
Strany budou podporovat rozvoj spolupráce v oblasti kultury a umění v České republice a na Ukrajině, a za tímto účelem budou, berouce na zřetel Úmluvu o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů (UNESCO, 2005), podporovat zejména:
-
výměnu informací o důležitých událostech v oblasti kultury a umění;
-
vzájemnou účast zástupců z oblasti kultury a umění na sympóziích, konferencích, seminářích a dalších kulturních akcích;
-
výměnu specialistů z oblasti umění, divadla, filmu, hudby, muzejnictví, literatury a knihovnictví;
-
vzájemnou podporu překladů krásné literatury;
-
navazování přímých kontaktů mezi baletními, operními a činoherními soubory;
-
výměnu uměleckých výstav;
-
výměnu zkušeností z oblasti ochrany, zachovávání a péče o kulturní dědictví a historické památky.
Článek 2
Strany budou podporovat přímou spolupráci mezi kulturními a uměleckými institucemi: divadly, muzei, galeriemi, knihovnami a institucemi zodpovědnými za ochranu a renovaci historicky cenných objektů.
Tato spolupráce bude realizována na základě separátních dohod mezi kulturními a uměleckými institucemi obou zemí.
Článek 3
Strany budou podporovat spolupráci v oblasti kinematografie, zejména účast umělců a odborníků z oblasti audiovize z obou zemí na mezinárodních filmových festivalech, přehlídkách a filmových kulturních akcích organizovaných v České republice a na Ukrajině v souladu s organizačními pravidly těchto akcí, a taktéž přímou spolupráci mezi profesními institucemi, odbornými školami a asociacemi v audiovizuální oblasti.
Článek 4
Strany budou podporovat rozvoj kontaktů v oblasti lidového umění, a to prostřednictvím organizování výstav prací lidových umělců, workshopů, účasti folklórních skupin na folklórních festivalech pořádaných na území České republiky a Ukrajiny, a to za respektování principů Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví (UNESCO, 2003).
Článek 5
Strany v rámci mezinárodněprávních závazků a národní legislativy prověří možnosti zavedení společných opatření s cílem zabránění nelegálního dovozu a vývozu předmětů vysoké kulturní hodnoty a budou si vyměňovat relevantní informace prostřednictvím věcně příslušných úřadů.
Článek 6
Strany budou spolupracovat v oblasti ochrany, uchovávání a renovace památek a kulturně-historického dědictví.
Podrobnosti bilaterální spolupráce mohou být upraveny separátními dohodami mezi věcně příslušnými institucemi České republiky a Ukrajiny.
Článek 7
Strany budou podporovat výměnu odborníků z oblasti kultury, a to na základě principu reciprocity, na celkovou dobu 20 dnů v jednom kalendářním roce, za účelem výměny zkušeností, účasti na konkrétních projektech a projednávání realizace tohoto Ujednání.
Vysílající strana hradí veškeré náklady na zdravotní pojištění, které odpovídá zákonným podmínkám pro vstup a pobyt na území přijímající smluvní strany.
Z tohoto pojištění však nesmí být vyňato ani případné hrazení nákladů spojených s repatriací osoby do vysílajícího státu.
Článek 8
Za účelem naplnění cílů tohoto Ujednání mohou Strany či příslušné instituce vypracovávat konkrétní plány spolupráce v oblasti kultury.
Finanční podmínky kulturní spolupráce mohou být předmětem plánů spolupráce.
Článek 9
Toto Ujednání může být změněno nebo doplněno po vzájemné dohodě obou Stran.
Článek 10
Veškeré spory týkající se výkladu a použití jednotlivých ustanovení tohoto Ujednání budou řešeny jednáním mezi Stranami.
Článek 11
Toto Ujednání vstupuje v platnost dnem podpisu a zůstane v platnosti do 31. prosince 2014. Po vzájemné dohodě Stran může být jeho platnost prodloužena výměnou nót o jeden rok.
Každá ze Stran může toto Ujednání písemně vypovědět s šestiměsíční výpovědní lhůtou.
Vypovězení tohoto Ujednání nebude mít dopad na projekty zahájené během platnosti tohoto Ujednání, pokud se Strany nedohodnou jinak.
Dáno v Praze dne 19. 12. 2011, ve dvojím vyhotovení, každé v českém, ukrajinském a anglickém jazyce, přičemž všechny jazykové verze jsou autentické. V případě nesrovnalostí má přednost anglická verze.
Za Ministerstvo kultury České republiky
JUDr. František Mikeš v. r.
první náměstek ministra kultury
Za Ministerstvo kultury Ukrajiny
Mychailo Kulyniak v. r.
ministr kultury |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 15/2012 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 15/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o spolupráci v oblasti cestovního ruchu mezi Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem cestovního ruchu a sportu Republiky Kazachstán
Vyhlášeno 24. 2. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 3. 11. 2011, částka 10/2012
* Článek 1 - Strany budou posilovat a rozvíjet spolupráci v oblasti cestovního ruchu na základě rovnoprávnosti a vzájemné výhodnosti v souladu s ustanoveními této dohody a právními předpisy svých států, jakož i mezinárodních dohod, kterými jsou oba státy vázány.
* Článek 2 - Strany budou propagovat rozvoj spolupráce v oblasti cestovního ruchu mezi českými a kazašskými asociacemi, společnostmi a dalšími subjekty činnými v oblasti cestovního ruchu.
* Článek 3 - Strany budou posilovat a podporovat výměnu statistických, informačních, propagačních a dalších materiálů v oblasti cestovního ruchu a právních předpisů, které upravují činnosti v oblasti cestovního ruchu.
* Článek 4 - Strany budou podporovat rozvoj spolupráce mezi příslušnými vzdělávacími institucemi svých států, které se podílejí na přípravě pracovníků v oblasti cestovního ruchu, pokud jde o výměnu informací o profesním vzdělávání pracovníků v oblasti cestovního ruchu,
* Článek 5 - Strany budou rozvíjet spolupráci mezi státními orgány v oblasti cestovního ruchu svých států v rámci Světové organizace cestovního ruchu.
* Článek 6 - Jakékoli spory v souvislosti s výkladem či implementací této dohody budou strany řešit prostřednictvím jednání a konzultací.
* Článek 7 - Tato dohoda vstupuje v platnost dnem podpisu.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 3. 11. 2011
15
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 3. listopadu 2011 byla v Praze podepsána Dohoda o spolupráci v oblasti cestovního ruchu mezi Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem cestovního ruchu a sportu Republiky Kazachstán.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 7 dnem podpisu.
České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
Dohoda
o spolupráci v oblasti cestovního ruchu
mezi
Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky
a
Ministerstvem cestovního ruchu a sportu Republiky Kazachstán
Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvo cestovního ruchu a sportu Republiky Kazachstán, dále jen „strany“,
s ohledem na velký význam rozvoje cestovního ruchu a jeho přínos pro hospodářský, kulturní a společenský život obou států,
vyjadřujíce ochotu napomáhat rozšiřování přátelských vztahů mezi obyvateli svých států tak, aby se obeznámili s historií a kulturním dědictvím,
při vědomí toho, že cestovní ruch představuje důležitý nástroj pro upevňování vzájemného porozumění, vyjádření dobré vůle a posilování vztahů mezi národy,
se dohodly takto:
Článek 1
Strany budou posilovat a rozvíjet spolupráci v oblasti cestovního ruchu na základě rovnoprávnosti a vzájemné výhodnosti v souladu s ustanoveními této dohody a právními předpisy svých států, jakož i mezinárodních dohod, kterými jsou oba státy vázány.
Článek 2
Strany budou propagovat rozvoj spolupráce v oblasti cestovního ruchu mezi českými a kazašskými asociacemi, společnostmi a dalšími subjekty činnými v oblasti cestovního ruchu.
Článek 3
Strany budou posilovat a podporovat výměnu statistických, informačních, propagačních a dalších materiálů v oblasti cestovního ruchu a právních předpisů, které upravují činnosti v oblasti cestovního ruchu.
Článek 4
Strany budou podporovat rozvoj spolupráce mezi příslušnými vzdělávacími institucemi svých států, které se podílejí na přípravě pracovníků v oblasti cestovního ruchu, pokud jde o výměnu informací o profesním vzdělávání pracovníků v oblasti cestovního ruchu, o vědcích, odbornících a novinářích specializujících se na cestovní ruch a cestování.
Článek 5
Strany budou rozvíjet spolupráci mezi státními orgány v oblasti cestovního ruchu svých států v rámci Světové organizace cestovního ruchu.
Článek 6
Jakékoli spory v souvislosti s výkladem či implementací této dohody budou strany řešit prostřednictvím jednání a konzultací.
Článek 7
Tato dohoda vstupuje v platnost dnem podpisu.
Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou a může být ukončena kteroukoli stranou písemnou výpovědí doručenou diplomatickou cestou druhé straně. Dohoda bude ukončena šest měsíců po dni doručení takové výpovědi diplomatickou cestou druhé straně.
Pokud se strany nedohodnou jinak, ukončení této dohody nebude mít vliv na implementaci programů a projektů v oblasti cestovního ruchu, které byly sjednány v době platnosti dohody.
Tato dohoda se uzavírá dne 3. listopadu 2011 v Praze ve dvou originálních vyhotoveních, každé v jazyce českém, kazašském a anglickém jazyce, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.
V případě jakýchkoli sporů ohledně výkladu této dohody se budou strany řídit zněním v anglickém jazyce.
Za Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky
Ing. Kamil Jankovský v. r.
ministr pro místní rozvoj
Za Ministerstvo cestovního ruchu a sportu Republiky Kazachstán
Talgat A. Yermegiyayev v. r.
ministr cestovního ruchu a sportu |
Zákon č. 54/2012 Sb. | Zákon č. 54/2012 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 16. 2. 2012, datum účinnosti 1. 3. 2012, částka 20/2012
* Čl. I - Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 299/2007 Sb., zákona č. 96/2009 Sb., zákona č. 223/2009
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 3. 2012
54
ZÁKON
ze dne 26. ledna 2012,
kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 299/2007 Sb., zákona č. 96/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 300/2009 Sb. a zákona č. 331/2010 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1, § 2 odst. 2 písm. e) a l), § 5 odst. 1 písm. h), § 5 odst. 6, § 6 odst. 5, § 18 odst. 1 písm. e), § 18 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 18 odst. 4 písm. c) úvodní části ustanovení, § 23 odst. 2 písm. e), § 24 odst. 2 písm. b), § 25 odst. 1 písm. b), § 27 odst. 2 a 3, § 28 odst. 3 písm. a) až c), § 35 odst. 3 písm. a), § 35a odst. 2 písm. c), § 35a odst. 4, § 35b odst. 2 písm. c), § 35b odst. 4, § 39 odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 40 odst. 2 a 3 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
2.
V § 1 odst. 1 se za slova „druhů pěstovaných rostlin“ vkládají slova „uvedených v druhovém seznamu“.
3.
Na konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňuje věta „Směrnice Komise 2010/60/EU ze dne 30. srpna 2010, kterou se stanovují některé odchylky pro uvádění směsí osiv pícnin určených k uchování přirozeného životního prostředí na trh.“.
4.
V § 2 odst. 2 se na konci textu písmene r) doplňují slova „, nebo oblast, se kterou je směs osiv určená k ochraně přirozeného prostředí přirozeně spojena“.
5.
V § 2 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) až w), která znějí:
„s)
směsí osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí směs, která smí obsahovat osivo krmných plodin a osivo jiných rostlinných druhů, včetně druhů neuvedených v druhovém seznamu, a která je uváděna do oběhu za účelem ochrany přirozeného prostředí v souvislosti se zachováním genetických zdrojů rostlin,
t)
zdrojovou oblastí evropsky významná lokalita5a) nebo zvláště chráněné území5a),
u)
lokalitou sběru část zdrojové oblasti, ve které byl uskutečněn sběr osiva pro směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí,
v)
přímo sklízenou směsí směs osiv určená k ochraně přirozeného prostředí získaná sběrem v lokalitě sběru,
w)
směsí z odděleně pěstovaných složek směs osiv určená k ochraně přirozeného prostředí získaná smísením osiva jednotlivých složek, které byly vypěstovány odděleně mimo lokalitu sběru z osiva získaného sběrem v lokalitě sběru; tato směs obsahuje rody, druhy a případně poddruhy, které jsou typické pro dané stanoviště v lokalitě sběru.“.
6.
V § 3a odst. 3 a v § 5 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
registrační nebo evidenční číslo žadatele přidělené podle § 16 odst. 7,“.
7.
V § 3b odstavec 4 zní:
„(4)
Způsob určení nejvyššího celkového množství osiva každé uchovávané odrůdy uváděné do oběhu a způsob určení nejvyššího celkového množství osiva všech uchovávaných odrůd jednoho druhu uváděné do oběhu za vegetační období u zemědělských druhů stanoví prováděcí právní předpis. Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál, je povinen před začátkem každého vegetačního období oznámit Ústavu výměru a umístění množitelského porostu uchovávané odrůdy. Pokud z těchto oznámení vyplývá, že nejvyšší přípustné množství osiva určené způsobem podle věty první bude překročeno, přidělí Ústav každému zúčastněnému dodavateli, který vyrábí rozmnožovací materiál, množství osiva, které může v příslušném vegetačním období uvést do oběhu, a to úměrně k množství, o jehož uvedení do oběhu dodavatel původně žádal, a v maximálním množství rovnajícím se nejvyšším přípustným množstvím určeným podle tohoto odstavce. Dodavatel je povinen podat Ústavu za každé vegetační období zprávu o množství osiva každé uchovávané odrůdy uvedeného do oběhu.“.
8.
V § 4 odstavec 4 zní:
„(4)
Podmínky pro uznání množitelského porostu nebo rozmnožovacího materiálu jsou následující
a)
odrůda splňuje tyto předpoklady:
1.
je registrovaná,
2.
její registrace byla zrušena, avšak dosud běží lhůta podle § 37 odst. 4,
3.
je zapsaná ve společném katalogu odrůd nebo v případě ovocných rodů a druhů a révy také alespoň v jednom z úředních seznamů odrůd členských států, nebo
4.
není registrovaná ani zapsaná ve společném katalogu odrůd, ale je množena dodavatelem jen pro zahraničního odběratele, její dovoz byl podle § 18 odst. 4 povolen Ústavem, je uvedena v seznamu odrůd vhodných pro certifikaci v mezinárodním obchodu podle schémat systému Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, a existuje u ní úřední popis,
b)
množitelský porost byl uznán podle § 5,
c)
vzorek byl odebrán v souladu s technologickým postupem, který stanoví ministerstvo vyhláškou,
d)
byly provedeny úřední zkoušky nebo zkoušky pod úředním dozorem potřebné ke zjištění vlastností osiva uvedených v § 3 odst. 2; tyto zkoušky musí být provedeny v souladu s platnými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují.“.
9.
V § 5 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 3 až 8.
10.
V § 5 odst. 5 se slova „podle odstavce 5“ nahrazují slovy „podle odstavce 4“ a slova „Evropských společenství“ se nahrazují slovy „Evropské unie“.
11.
V § 5 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Pokud Státní rostlinolékařská správa nařídí mimořádné rostlinolékařské opatření podle zvláštního právního předpisu5), může Ústav zrušit uznávací list na dotčený množitelský porost.“.
12.
V § 5 odst. 7 se slova „odstavci 7“ nahrazují slovy „odstavci 6“.
13.
V § 5 odst. 8 písm. e) se slova „odstavce 4“ nahrazují slovy „odstavce 3“.
14.
V § 5 odst. 8 písm. f) se slova „odstavce 5“ nahrazují slovy „odstavce 4“.
15.
V § 5 odst. 8 písm. g) se slova „odstavců 7 a 8“ nahrazují slovy „odstavců 6 a 7“.
16.
V § 6 se odstavce 2 a 3 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 až 10 se označují jako odstavce 2 až 8.
17.
V § 6 odst. 6 se slova „odstavci 7“ nahrazují slovy „odstavci 5“.
18.
V § 6 odstavec 7 zní:
„(7)
Ústav v rámci řízení o uznání množitelského porostu sadby brambor odebere vzorek na základě dodavatelem vyplněné návěsky vzorku pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor.“.
19.
V § 12 odst. 2 písmeno e) zní:
„e)
osiv určená k ochraně přirozeného prostředí, která může obsahovat osivo krmných plodin a osivo jiných rostlinných druhů, včetně druhů neuvedených v druhovém seznamu; pro uvádění do oběhu tohoto typu směsi se použije § 12a.“.
20.
V § 12 se odstavec 7 zrušuje.
Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 7 a 8.
21.
Za § 12 se vkládají nové § 12a a 12b, které včetně nadpisů znějí:
㤠12a
Uvádění do oběhu směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí
(1)
Směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí lze uvádět do oběhu pouze na základě povolení uděleného Ústavem. Při udělování tohoto povolení Ústav na základě informací pověřené osoby3c) určí oblast původu dané směsi osiv. Směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí lze uvádět do oběhu pouze v této oblasti původu. V případě, že směs osiv určená k ochraně přirozeného prostředí obsahuje jednu nebo více uchovávaných odrůd, postupuje se podle § 3b a 35a.
(2)
Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál, je povinen před začátkem každého vegetačního období oznámit Ústavu množství směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí, pro kterou hodlá žádat o povolení, a výměru a umístění plánovaných lokalit sběru osiva a v případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek navíc výměru a umístění plánovaných lokalit množení osiva. Pokud z těchto oznámení vyplývá, že nejvyšší přípustné množství určené způsobem podle odstavce 4 bude překročeno, přidělí Ústav každému zúčastněnému dodavateli, který vyrábí rozmnožovací materiál, množství směsi osiv, které může v příslušném vegetačním období uvést do oběhu, a to úměrně k množství směsi osiv, o jehož uvedení do oběhu dodavatel původně žádal, a v maximálním množství rovnajícím se nejvyššímu přípustnému množství určenému způsobem podle odstavce 4. Dodavatel je povinen podat Ústavu za každé vegetační období zprávu o množství směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí uvedeného do oběhu.
(3)
Dodavatel uzavře obal směsi osiv uváděné do oběhu takovým způsobem, aby nebylo možné jej otevřít bez poškození uzavíracího systému nebo bez zanechání stop narušení na návěsce dodavatele nebo na obalu. Součástí uzavíracího systému obalu musí být návěska dodavatele nebo plomba. Obal směsi osiv uváděné do oběhu musí být označen návěskou dodavatele nebo potiskem obsahujícími tyto údaje:
a)
slova „Pravidla a normy EU“,
b)
označení dodavatele a jeho adresu, nebo jeho identifikační značku,
c)
označení, zda se jedná o přímo sklízenou směs osiv, nebo směs osiv z odděleně pěstovaných složek,
d)
rok uzavření obalu vyjádřený slovy „Uzavřeno“ s následným doplněním příslušného roku vyjádřeného čtyřmístným číslem,
e)
oblast původu směsi osiv,
f)
zdrojovou oblast směsi osiv,
g)
lokalitu sběru směsi osiv,
h)
typ stanoviště v lokalitě sběru směsi osiv,
i)
slova „směs osiv pícnin určená k ochraně přirozeného prostředí, která má být použita v oblasti se stejným typem stanoviště, jako je v lokalitě sběru této směsi, a to bez ohledu na biotické podmínky“,
j)
číslo partie přidělené dodavatelem,
k)
procentické hmotnostní podíly jednotlivých rostlinných druhů a poddruhů; v případě přímo sklízené směsi osiv postačuje uvést druhy a poddruhy, které jsou typické pro typ stanoviště v lokalitě sběru a které mají jakožto složky dané směsi osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin,
l)
čistou nebo hrubou hmotnost balení,
m)
v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, typ a orientační poměr mezi hmotností klubíček nebo čistého osiva a celkovou hmotností,
n)
v případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek hodnotu klíčivosti těch složek směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu a které nesplňují požadavky na klíčivost stanovené prováděcím právním předpisem; v případě, že je počet požadovaných hodnot klíčivosti šest a více, postačuje uvést průměr těchto hodnot.
(4)
Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob určení nejvyššího celkového množství směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí, které lze ročně uvádět do oběhu.
§ 12b
Povolování směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí
(1)
Ústav povolí uvádění přímo sklízené směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí do oběhu za splnění těchto podmínek:
a)
směs osiv byla ve zdrojové oblasti získána z lokality sběru, která nebyla oseta po dobu 40 let přede dnem podání žádosti podle odstavce 3,
b)
zdrojová oblast se nachází v oblasti původu dané směsi osiv,
c)
procentické podíly druhů a poddruhů, které jsou typické pro daný typ stanoviště v dané lokalitě sběru a které mají jakožto složky dané směsi osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin, musí být vhodné pro obnovu daného typu stanoviště v dané lokalitě sběru,
d)
klíčivost všech složek směsi osiv podle písmene c) je na přibližně stejné úrovni, aby byl po vysetí směsi osiv zachován v porostu původní poměr složek podle písmene c) a tím zajištěna obnova daného typu stanoviště v dané lokalitě sběru,
e)
procentické hmotnostní podíly druhů a poddruhů, které nejsou typické pro daný typ stanoviště v dané lokalitě sběru a které nemají jakožto složky dané směsi osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin, nesmí překročit 1 %,
f)
výskyt vybraných plevelných rostlinných druhů nesmí překročit nejvyšší přípustnou úroveň, kterou stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Ústav povolí uvádění směsi osiv z odděleně pěstovaných složek určené k ochraně přirozeného prostředí do oběhu za splnění těchto podmínek:
a)
osivo určené k výrobě směsi bylo ve zdrojové oblasti získáno z lokality sběru, která nebyla oseta po dobu 40 let přede dnem podání žádosti podle odstavce 3,
b)
zdrojová oblast se nachází v oblasti původu dané směsi osiv,
c)
směs osiv se skládá z druhů a poddruhů, které jsou typické pro daný typ stanoviště v dané lokalitě sběru a které mají jakožto složky dané směsi osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin,
d)
složky směsi osiv, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu, musí před smísením splňovat požadavky na vlastnosti osiva stanovené prováděcím právním předpisem,
e)
počet generací při množení osiva jednotlivých složek nesmí přesáhnout pět.
(3)
Žádost o povolení k uvádění do oběhu směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí podává dodavatel Ústavu. K žádosti musí být přiloženo prohlášení o splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), pokud se jedná o přímo sklízenou směs osiv, nebo v odstavci 2 písm. a), b) a e), pokud se jedná o směs osiv z odděleně pěstovaných složek. Vzor žádosti podle věty první a vzor prohlášení podle věty druhé stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
Povolení k uvádění do oběhu směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí obsahuje tyto údaje:
a)
označení dodavatele a adresu jeho sídla nebo místa podnikání,
b)
údaj, zda se jedná o přímo sklízenou směs osiv nebo směs osiv z odděleně pěstovaných složek,
c)
procentické hmotnostní podíly druhů a poddruhů obsažených ve směsi osiv; v případě přímo sklízené směsi osiv postačuje uvést druhy a poddruhy, které jsou typické pro typ stanoviště v lokalitě sběru a které mají jakožto složky dané směsi osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin,
d)
v případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek hodnotu klíčivosti těch složek směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu a které nesplňují požadavky na klíčivost stanovené prováděcím právním předpisem,
e)
množství směsi osiv, na které se povolení vztahuje,
f)
oblast původu směsi osiv,
g)
omezení uvádění do oběhu v oblasti původu směsi osiv,
h)
zdrojovou oblast směsi osiv,
i)
lokalitu sběru směsi osiv; v případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek také lokalitu množení osiva,
j)
typ stanoviště v lokalitě sběru,
k)
rok sklizně.
(5)
Ústav nebo pověřená osoba u směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí ověřuje
a)
u přímo sklízené směsi osiv
1.
splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písm. c) přehlídkou porostu prováděnou Ústavem v lokalitě sběru, pokud se tato lokalita sběru nachází na území České republiky; počet a termíny konání těchto přehlídek porostu, jejichž výsledky Ústav zaznamenává, stanoví prováděcí právní předpis,
2.
splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písm. d), e) a f) úřední zkouškou nebo zkouškou pod úředním dozorem; tyto zkoušky musí být provedeny v souladu s platnými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují,
b)
u směsi osiv z odděleně pěstovaných složek splnění požadavků uvedených v odstavci 2 písm. c) a d) úřední zkouškou nebo zkouškou pod úředním dozorem; tyto zkoušky musí být provedeny v souladu s platnými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují.
(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
výčet plevelných rostlinných druhů, jejichž výskyt je v přímo sklízené směsi osiv limitován, včetně nejvyšší přípustné úrovně výskytu těchto rostlinných druhů,
b)
požadavky na vlastnosti osiva, které musí před smísením splňovat složky směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu,
c)
počty a termíny přehlídek porostů v lokalitě sběru přímo sklízených směsí,
d)
vzor žádosti o povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí a vzor prohlášení o splnění požadavků pro udělení povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí.“.
22.
V § 17 odst. 6 se za slova „těchto osiv“ vkládají slova „nebo k ověřování vlastností směsi osiva určené k ochraně přirozeného prostředí podle § 12b odst. 5,“.
23.
V § 18 odst. 4 písm. c) úvodní části ustanovení a v § 26 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „Evropských společenstvích“ nahrazují slovy „Evropské unii“.
24.
V § 19 odst. 5 se věta poslední zrušuje.
25.
V § 29 odstavec 3 zní:
„(3)
Vyskytnou-li se překážky, které brání dalšímu řízení, Ústav vyzve žadatele, aby překážky odstranil, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu; současně žadatele upozorní, že v případě neodstranění překážek žádost zamítne.“.
26.
V § 37 odst. 2 a 3 se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“.
27.
V § 38a odst. 2 písm. b) a v § 38b odst. 2 písm. b) se slova „§ 12 odst. 7 písm. c),“ zrušují a slova „odst. 8“ se nahrazují slovy „odst. 7“.
28.
V § 38a odst. 2 písm. i) a v § 38b odst. 2 písm. i) se za slova „neoznačí nebo nezabalí“ vkládají slova „směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí podle § 12a odst. 3 nebo“.
29.
V § 38a odst. 2 a v § 38b odst. 2 se na konci písmene u) slovo „nebo“ zrušuje.
30.
V § 38a odst. 2 a v § 38b odst. 2 písmeno v) zní:
„v)
jako dodavatel nepodá Ústavu za každé vegetační období zprávu o množství osiva každé uchovávané odrůdy nebo každé odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek nebo každé směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí uvedené do oběhu podle § 3b odst. 4, § 3c odst. 2 nebo § 12a odst. 2, nebo“.
31.
V § 38a odst. 2 a v § 38b odst. 2 se doplňuje písmeno w), které zní:
„w)
jako dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál v podobě směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí, neoznámí Ústavu před začátkem každého vegetačního období množství směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí, pro kterou hodlá žádat o povolení, a výměru a umístění plánovaných lokalit sběru a v případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek navíc výměru a umístění plánovaných lokalit množení osiva podle § 12a odst. 2.“.
32.
V § 38a odst. 5 písm. a) a v § 38b odst. 5 písm. a) se slova „až v)“ nahrazují slovy „až w)“.
33.
V § 39 odst. 2 písm. c) se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „podmínek“ se vkládají slova „a každé směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Zákon č. 53/2012 Sb. | Zákon č. 53/2012 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 16. 2. 2012, datum účinnosti 1. 4. 2012, částka 20/2012
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání
* ČÁST DRUHÁ - Změna školského zákona
* ČÁST TŘETÍ - Změna živnostenského zákona
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o hospodaření energií
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 4. 2012
53
ZÁKON
ze dne 25. ledna 2012,
kterým se mění zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání
Čl. I
Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 223/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 písm. c) a d), § 2 písm. d), f), g), h) a k), § 3, § 4 odst. 2 písm. b), § 5 odst. 2 a 4, § 6 odst. 2 písm. c), § 6 odst. 3 písm. a), b), d), e) a h), nadpisu § 7 a 8, § 10 odst. 1 písm. d), e), f) a i), § 10 odst. 3, § 11 odst. 1 písm. a), b) a g), § 11 odst. 3, § 12 odst. 2, § 13 odst. 1, § 15 písm. e), § 16 odst. 4, § 17 odst. 3 a 4, § 18 odst. 1, 2 a 3, § 19 odst. 1, § 19 odst. 2 písm. e), § 19 odst. 5 a v § 23 písm. e) a f) se slovo „dílčí“ nahrazuje slovem „profesní“.
2.
V § 2 písm. c) se za slovo „úplnou“ vkládá slovo „profesní“.
3.
V § 2 písm. e) a v § 23 písm. b) se za slovo „úplných“ vkládají slova „profesních kvalifikací“.
4.
V § 2 písm. e), § 4 odst. 2 písm. a) a b), § 5 odst. 1, § 6 odst. 2 písm. c), § 6 odst. 3 úvodní části ustanovení, § 6 odst. 3 písm. e), § 18 odst. 4 a v § 23 písm. b) se slovo „dílčích“ nahrazuje slovem „profesních“.
5.
V § 2 písm. j) se slovo „orgánem“ nahrazuje slovy „osobou, vykonávající funkci orgánu“.
6.
V § 3 se slova „kvalifikací úplných“ nahrazují slovy „úplných profesních kvalifikací“.
7.
V nadpisu § 4 se za slovo „Úplné“ vkládá slovo „profesní“.
8.
V § 4 odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení, § 5 odst. 2, § 6 odst. 2 písm. a) a d), § 10 odst. 4 a v § 11 odst. 3 se za slovo „úplné“ vkládá slovo „profesní“.
9.
V § 4 odst. 3, § 5 odst. 2 a v § 6 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „úplných“ vkládá slovo „profesních“.
10.
V § 4 odst. 3 a v § 6 odst. 2 písm. b) se za slovo „úplná“ vkládá slovo „profesní“.
11.
V nadpisu § 5, § 5 odst. 2 a 3 a v § 21 se slovo „Dílčí“ nahrazuje slovem „Profesní“.
12.
V § 6 odst. 1 se slova „Národní ústav odborného vzdělávání v Praze (dále jen „Ústav“)“ nahrazují slovy „zřízenou k tomuto účelu ministerstvem (dále jen „organizace ministerstva“)“.
13.
V § 6 odst. 2 písm. c) se slova „kvalifikaci úplnou“ nahrazují slovy „úplnou profesní kvalifikaci“.
14.
V § 6 odst. 3 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 4 zní:
„c)
určení vazby na konkrétní povolání4), pro která prokazuje daná profesní kvalifikace odbornou způsobilost,
4)
Například § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.“.
15.
V § 6 odst. 3 písm. g) se slova „dané dílčí kvalifikace“ nahrazují slovy „osvědčení o dané profesní kvalifikaci“.
16.
V § 7 odst. 2 a 4 a v § 8 odst. 3 a 5 se slovo „Ústav“ nahrazuje slovy „organizace ministerstva“.
17.
V § 10 odst. 1 písm. c) se slova „odpovídající dané dílčí kvalifikaci“ nahrazují slovy „vyžadované k získání osvědčení o dané profesní kvalifikaci“.
18.
V § 10 odst. 1 písm. h) se slova „posledních 5 letech daňové“ nahrazují slovy „evidenci daní“.
19.
V § 10 odst. 5 se věta poslední zrušuje.
20.
V § 10 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Podnikající fyzická osoba může určit ze svých zaměstnanců nebo jiných osob, které jsou k ní v pracovněprávním nebo jiném smluvním vztahu, jednu nebo více fyzických osob, o kterých doloží, že splňují podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) až e) a budou provádět činnost autorizované osoby jménem žadatele jako autorizovaní zástupci.“.
21.
§ 11 včetně nadpisu zní:
㤠11
Podmínky pro udělení autorizace právnickým osobám
(1)
Je-li žadatelem o udělení autorizace právnická osoba, udělí autorizující orgán autorizaci žadateli, jestliže
a)
prokáže zajištění nezbytných materiálních a technických předpokladů pro provádění zkoušky uvedené v § 18 stanovených v hodnotícím standardu příslušné profesní kvalifikace,
b)
určí ze svých členů, společníků, osob, které vykonávají funkci orgánů, členů svých orgánů, zaměstnanců nebo jiných osob, které jsou k němu v pracovněprávním nebo jiném smluvním vztahu, alespoň jednu fyzickou osobu, o které doloží, že splňuje podmínky uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až e) a bude provádět činnost autorizované osoby jménem žadatele jako autorizovaný zástupce,
c)
na majetek žadatele nebyl v posledních 5 letech prohlášen konkurs, nebylo proti němu zahájeno insolvenční řízení, není v likvidaci, nedošlo k zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku žadatele nebo ke zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek žadatele nepostačuje k úhradě nákladů konkursu,
d)
nemá v evidenci daní nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
e)
osoby, které vykonávají funkci statutárního orgánu žadatele nebo člena statutárního orgánu žadatele, jsou bezúhonné (§ 10 odst. 2),
f)
požádal o udělení autorizace pro profesní kvalifikaci, pro kterou je schválen kvalifikační i hodnotící standard.
(2)
Prokázání splnění podmínek uvedených v odstavci 1 písm. c) a d) lze nahradit čestným prohlášením žadatele. Splnění podmínky uvedené v odstavci 1 písm. e) se prokazuje u fyzických osob výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším 3 měsíců; není-li fyzická osoba státním občanem České republiky, prokazuje splnění této podmínky odpovídajícím dokladem vydaným příslušným orgánem země jejího původu nebo státu, ve kterém se déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v posledních 3 letech, ne starším 3 měsíců. Nelze-li odpovídající doklady ze závažného důvodu zajistit, lze je nahradit čestným prohlášením.
(3)
Splnění podmínek uvedených v odstavci 1 písm. c) až e) se nevyžaduje v případě právnické osoby, která vykonává činnost školy a má na základě zápisu v rejstříku škol a školských zařízení oprávnění poskytovat vzdělávání a vydávat doklady o vzdělání v oboru vzdělání, ve kterém lze podle Národní soustavy kvalifikací získáním stupně vzdělání dosáhnout úplné profesní kvalifikace, jejíž součástí je daná profesní kvalifikace, jejíž získání má být autorizovanou osobou ověřováno. Skutečnost, že fyzická osoba uvedená v odstavci 1 písm. b) splňuje podmínky uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až d), může právnická osoba uvedená ve větě prvé tohoto ustanovení doložit i čestným prohlášením.“.
22.
V § 12 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo podnikající fyzickou osobu“.
23.
V § 14 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Autorizovaná osoba je povinna zveřejnit termín konání zkoušky způsobem umožňujícím dálkový přístup alespoň 5 dní před termínem konání zkoušky.“.
24.
V § 15, § 16 odst. 5 a v § 22 písm. d) se slovo „Ústavu“ nahrazuje slovy „organizaci ministerstva“.
25.
V § 15 písm. b) se za slova „autorizované osoby“ vkládají slova „, případně jména, příjmení a data narození autorizovaných zástupců fyzické podnikající osoby“.
26.
V § 16 odst. 1 písm. a) se za slova „jedná-li se o fyzickou“ vkládají slova „nebo podnikající fyzickou“.
27.
V § 17 odst. 1 se slova „vymezenou kvalifikačním standardem dané dílčí kvalifikace“ nahrazují slovy „vyžadovanou k získání osvědčení o profesní kvalifikaci“ a slovo „dílčí“ se nahrazuje slovem „profesní“.
28.
V § 17 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, nebo účastník rekvalifikace podle zákona upravujícího zaměstnanost19)“.
Poznámka pod čarou č. 19 zní:
„19)
§ 108 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.“.
29.
V § 17 odstavec 6 zní:
„(6)
Zkouška se koná do 3 měsíců od doručení přihlášky ke zkoušce autorizované osobě, nedohodne-li se uchazeč s autorizovanou osobou jinak. V případě, že je v hodnotícím standardu vymezeno období kalendářního roku, kdy může být zkouška provedena, může si uchazeč s autorizovanou osobou dohodnout pro konání zkoušky termín náležející pouze do tohoto období.“.
30.
V § 18 odstavce 2 až 4 znějí:
„(2)
Zkoušejícím je buď autorizovaný zástupce autorizované právnické nebo podnikající fyzické osoby s autorizací pro danou profesní kvalifikaci oprávněný jménem této právnické nebo podnikající fyzické osoby ověřovat dosažení dané profesní kvalifikace, nebo autorizovaná fyzická osoba s autorizací pro danou profesní kvalifikaci, nebo zkušební komise složená z členů, kteří jsou autorizovanou fyzickou osobou s autorizací pro danou profesní kvalifikaci nebo autorizovaným zástupcem autorizované právnické nebo podnikající fyzické osoby s autorizací pro danou profesní kvalifikaci oprávněným jménem této právnické nebo podnikající fyzické osoby ověřovat dosažení dané profesní kvalifikace. Autorizovaní zástupci téže autorizované právnické nebo podnikající fyzické osoby mohou být členy téže zkušební komise.
(3)
Pokud má být zkouška konána před zkušební komisí, předseda zkušební komise, jímž je autorizovaná fyzická osoba nebo autorizovaný zástupce autorizované fyzické podnikající nebo právnické osoby s autorizací pro danou profesní kvalifikaci, které byla žádost uchazeče o zkoušku doručena, určí z autorizovaných fyzických osob s autorizací pro danou profesní kvalifikaci nebo z autorizovaných zástupců autorizovaných fyzických podnikajících nebo právnických osob s autorizací pro danou profesní kvalifikaci další členy zkušební komise a zabezpečí jejich součinnost při konání zkoušky.
(4)
Před zahájením zkoušky je uchazeč povinen prokázat svoji totožnost průkazem totožnosti a u profesních kvalifikací, u kterých tak stanoví Národní soustava kvalifikací, předložit rovněž potvrzení o zdravotní způsobilosti pro výkon příslušné pracovní činnosti, anebo další doklady uvedené v Národní soustavě kvalifikací. Pokud uchazeč předmětné doklady nedoloží, nebude ke zkoušce připuštěn.“.
Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje.
31.
V § 18 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Je-li uchazečem osoba, která předložením platného osvědčení o získání profesní kvalifikace nebo dokladu o získání úplné profesní kvalifikace prokáže získání některé odborné způsobilosti shodující se co do rozsahu a obsahu s odbornou způsobilostí ověřovanou zkouškou, zkoušející pro účely zkoušky uzná již dříve ověřenou odbornou způsobilost uchazeče. Při konání zkoušky uchazeče osvobodí od plnění těch zkušebních požadavků, jimiž by tato odborná způsobilost byla opětovně ověřována, pokud toto osvobození nenaruší řádné ověření ostatních požadavků stanovených hodnotícím standardem, které má uchazeč při zkoušce splnit.“.
Dosavadní odstavce 6 až 12 se označují jako odstavce 7 až 13.
32.
V § 18 odst. 8 a v § 25 odst. 3 se slova „11 a 12“ nahrazují slovy „12 a 13“.
33.
V § 19 odst. 5 se číslo „12“ nahrazuje číslem „13“.
34.
V § 20 odst. 4 se slova „autorizující orgán, který opakovanou zkoušku nařídil“ nahrazují slovy „autorizovaná osoba“.
35.
V § 22 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
projednávají správní delikty.“.
36.
V části první se za hlavu VI vkládá nová hlava VII, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 20 zní:
„HLAVA VII
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 24a
(1)
Fyzická osoba se jako autorizovaná osoba dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 14 odst. 1 nebo 2 neinformuje autorizující orgán o změnách, které nastaly v době platnosti autorizace, nebo jej neinformuje včas,
b)
nezveřejní termín konání zkoušky podle § 14 odst. 3,
c)
nezašle uchazeči pozvánku ke složení zkoušky podle § 17 odst. 5,
d)
neinformuje uchazeče nebo autorizující orgán o náhradním termínu zkoušky podle § 17 odst. 8 nebo 10, nebo
e)
v rozporu s § 18 odst. 12 neoznámí uchazeči výsledek zkoušky nebo uchazeči, který zkoušku úspěšně vykoná, nezašle osvědčení.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.
§ 24b
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako autorizovaná osoba dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 14 odst. 1 nebo 2 neinformuje autorizující orgán o změnách, které nastaly v době platnosti autorizace, nebo jej neinformuje včas,
b)
nezveřejní termín konání zkoušky podle § 14 odst. 3,
c)
nezašle uchazeči pozvánku ke složení zkoušky podle § 17 odst. 5,
d)
neinformuje uchazeče nebo autorizující orgán o náhradním termínu zkoušky podle § 17 odst. 8 nebo 10, nebo
e)
v rozporu s § 18 odst. 12 neoznámí uchazeči výsledek zkoušky nebo uchazeči, který zkoušku úspěšně vykoná, nezašle osvědčení.
(2)
Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 20 000 Kč.
§ 24c
(1)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)
Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3)
Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku, ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let, ode dne, kdy byl spáchán.
(4)
Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby20) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(5)
Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává autorizující orgán příslušný podle § 2 písm. k).
20)
§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku.“.
Dosavadní hlava VII se označuje jako hlava VIII.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Osvědčení o získání dílčí kvalifikace, vydaná podle zákona č. 179/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za osvědčení o získání profesní kvalifikace podle zákona č. 179/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna školského zákona
Čl. III
V § 113b odst. 1 a 2 a v § 113c odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 179/2006 Sb. a zákona č. 242/2008 Sb., se slovo „dílčí“ nahrazuje slovem „profesní“.
ČÁST TŘETÍ
Změna živnostenského zákona
Čl. IV
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 152/2011 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 3 písm. ag) se slova „dílčí kvalifikace“ nahrazují slovy „osvědčení o profesní kvalifikaci“.
2.
V § 21 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „dokladem“ vkládají slova „nebo doklady“.
3.
V § 21 odst. 1 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 23q zní:
„f)
získání všech profesních kvalifikací tak, jak jsou pro odpovídající povolání stanoveny v Národní soustavě kvalifikací23q).
23q)
Zákon č. 179/2006 Sb.“.
4.
V příloze č. 2 ŽIVNOSTI VÁZANÉ u předmětu podnikání „Průvodcovská činnost horská“ a „Masérské, rekondiční a regenerační služby“ ve druhém sloupci, příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI u předmětu podnikání „Provozování cestovní kanceláře“, „Ostraha majetku a osob“ a „Služby soukromých detektivů“ ve druhém sloupci a v příloze č. 5 u živnosti „Průvodcovská činnost horská“, „Masérské, rekondiční a regenerační služby“, „Ostraha majetku a osob“ a „Služby soukromých detektivů“ ve druhém sloupci se slovo „dílčí“ nahrazuje slovem „profesní“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o hospodaření energií
Čl. V
V § 10 odst. 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 177/2006 Sb. a zákona č. 393/2007 Sb., se slovo „dílčí“ nahrazuje slovem „profesní“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. VI
V položce 22 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 206/2009 Sb., písmena j) a k) znějí:
„j) Podání žádosti o udělení autorizace podle zákona upravujícího ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání (oprávnění ověřovat dosažení odborné způsobilosti vyžadované k získání osvědčení o profesní kvalifikaci nebo profesních kvalifikacích)
za každou kvalifikaci| Kč | 1 500
---|---|---
k) Podání žádosti o prodloužení platnosti autorizace uvedené v písmenu j)| | Kč | 500“.
---|---|---|---
Poznámka pod čarou č. 26a se zrušuje.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. VII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2012.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Zákon č. 52/2012 Sb. | Zákon č. 52/2012 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace),ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 16. 2. 2012, datum účinnosti 17. 3. 2012, částka 20/2012
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o uznávání odborné kvalifikace
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o auditorech
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 17. 3. 2012
52
ZÁKON
ze dne 25. ledna 2012,
kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o uznávání odborné kvalifikace
Čl. I
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 588/2004 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1, § 3 odst. 1 písm. e) bodě 5, § 4 odst. 3, § 6 odst. 3, § 8 odst. 2, § 10 odst. 3 písm. a), § 10 odst. 4, § 11 odst. 2, nadpisu § 18, § 18 odst. 1, § 28 odst. 2 písm. b), c), g), h), k) a l), § 29a odst. 1 písm. b), § 30 odst. 2 a odst. 3 písm. c) a d) a v § 36b odst. 3 písm. a) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
2.
V § 1 odst. 2 písm. d) se slova „Evropském společenství“ nahrazují slovy „Evropské unii“.
3.
V § 1 odst. 2 se vkládá písmeno j), které včetně poznámky pod čarou č. 20) zní:
„j)
držitele modré karty Evropské unie20),
20)
Čl. 14 odst. 1 písm. d) a čl. 14 odst. 4 Směrnice Rady 2009//50/ES ze dne 25. května 2009 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci.
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
4.
V § 22 odst. 6 se věty první až třetí nahrazují větami „Doklady uvedené v odstavci 3 písm. a) až c) se předkládají v kopii. Uznávací orgán může požadovat předložení originálu dokladu uvedeného v odstavci 3 písm. a) k nahlédnutí. Má-li uznávací orgán pochybnosti o pravosti předložených kopií, požaduje u dokladů uvedených v odstavci 3 písm. b) a c) předložení v originále nebo úředně ověřené kopii, není-li možné pravost kopií ověřit prostřednictvím administrativní spolupráce.“.
5.
V § 22 odst. 8 se slova „ověřena příslušným zastupitelským úřadem České republiky a ministerstvem zahraničních věcí nebo příslušným orgánem takového třetího státu“ nahrazují slovy „ověřena ministerstvem zahraničních věcí tohoto třetího státu nebo příslušným orgánem takového třetího státu a následně příslušným zastupitelským úřadem České republiky“.
6.
V § 26 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Uchazeč, jemuž byla podle tohoto zákona uznána odborná kvalifikace, může vykonávat regulovanou činnost, která je stejného nebo srovnatelného obsahu jako činnost, pro kterou získal odbornou kvalifikaci v členském státě původu.“.
7.
V § 28 odst. 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova „; součástí informačního systému pro uznávání odborné kvalifikace je také samostatná evidence osob dočasně nebo příležitostně poskytujících služby v regulovaných činnostech podle hlavy VIII“.
8.
V § 28 odst. 2 písm. k) se slovo „přechodný“ nahrazuje slovem „příležitostný“.
9.
V § 28 odst. 3 se za slova „národního koordinátora“ vkládají slova „uznávání odborných kvalifikací“ a slova „pro obecný systém uznávání kvalifikací“ se zrušují.
10.
V § 29 odst. 2 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) a d), která znějí:
„c)
vede evidenci podle § 36a odst. 9 a poskytuje údaje z této evidence ministerstvu prostřednictvím informačního systému pro uznávání odborné kvalifikace [§ 28 odst. 2 písm. e)],
d)
z evidence podle § 36a odst. 9 vydává na žádost úřední opis, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, že v evidenci určitý zápis není, pokud žadatel osvědčí právní zájem,“.
Dosavadní písmena c) až h) se označují jako písmena e) až j).
11.
V § 36a odst. 1 se slova „podle odstavců 2 až 4 a 6“ nahrazují slovy „podle odstavců 2 až 5 a 8“.
12.
V § 36a odstavec 4 zní:
„(4)
Uchazeč je povinen před tím, než začne vykonávat regulovanou činnost na území České republiky, písemně oznámit tuto skutečnost uznávacímu orgánu. Oznámení obsahuje:
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení uchazeče, datum narození a státní občanství,
b)
název regulované činnosti, kterou bude vykonávat, a údaj o tom, zda je činnost v členském státě původu regulována, popřípadě údaj o činnosti, která je obsahově nejbližší,
c)
údaj o odborné kvalifikaci a v případech podle odstavce 2 také o výkonu předmětné činnosti nebo regulovaném vzdělávání,
d)
údaje o zaměstnavateli usazeném v jiném členském státě Evropské unie, pokud je uchazeč vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb tímto zaměstnavatelem, v rozsahu:
1.
jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození, členský stát usazení, adresa místa podnikání, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, nebo
2.
název, sídlo a stát usazení, je-li zaměstnavatelem právnická osoba.“.
13.
V § 36a se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
K oznámení podle odstavce 4 uchazeč přiloží:
a)
průkaz totožnosti, doklad osvědčující státní příslušnost uchazeče, případně i doklad potvrzující právní postavení uvedené v § 1 odst. 2; ustanovení § 22 odst. 6 věty první a druhé a odst. 7 se použijí obdobně,
b)
doklad potvrzující, že je uchazeč usazen v členském státě původu a v souladu s jeho právními předpisy vykonává předmětnou činnost a že mu oprávnění k výkonu předmětné činnosti v členském státě původu nebylo odejmuto ani dočasně pozastaveno; ustanovení § 22 odst. 7 se použije obdobně,
c)
doklad o odborné kvalifikaci; ustanovení § 22 odst. 4, 5, 6 věty první a třetí, odst. 7 a 8 se použijí obdobně,
d)
doklad podle odstavce 2, není-li předmětná činnost v členském státě původu regulována; ustanovení § 22 odst. 4, 5, 6 věty první a třetí, odst. 7 a 8 se použijí obdobně,
e)
doklad podle odstavce 3, vyžaduje-li se pro výkon regulované činnosti v České republice doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu regulované činnosti; ustanovení § 22 odst. 7 a 8 se použijí obdobně.
(6)
Ministerstvo informuje o splnění oznamovací povinnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 7 a 8.
14.
V § 36a odst. 7 se za slova „nebo odstavce 4“ vkládají slova „a 5“.
15.
V § 36a odst. 8 se slova „v odstavci 4“ nahrazují slovy „v odstavci 5“.
16.
V § 36a se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Uznávací orgán eviduje údaje o uchazeči a jím oznámených skutečnostech v samostatné evidenci. Každé oznámení opatřuje uznávací orgán evidenčním číslem, datem oznámení, datem doručení úplného oznámení uznávacímu orgánu a údajem o platnosti oznámení.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky
Čl. II
V § 5 odst. 4 zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění zákona č. 170/2004 Sb., zákona č. 124/2008 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb., se slova „doklady nebo jejich úředně ověřené opisy či kopie prokazující“ nahrazují slovy „kopie dokladů prokazujících“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o auditorech
Čl. III
V § 10 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), odstavec 5 zní:
„(5)
Oznámení podle odstavce 4 obsahuje kromě náležitostí a dokladů podle zákona o uznávání odborné kvalifikace též
a)
druh auditorské činnosti, kterou fyzická osoba hodlá provádět,
b)
místo výkonu auditorské činnosti,
c)
předpokládanou dobu výkonu auditorské činnosti,
d)
adresu pro doručování písemností na území České republiky.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem ode dne jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Vyhláška č. 51/2012 Sb. | Vyhláška č. 51/2012 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 291/2003 Sb., o zákazu podávání některých látek zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, a o sledování (monitoringu) přítomnosti nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících, pro něž by živočišné produkty mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat a v jejich produktech, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 16. 2. 2012, datum účinnosti 1. 3. 2012, částka 19/2012
* Čl. I - Vyhláška č. 291/2003 Sb., o zákazu podávání některých látek zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, a o sledování (monitoringu) přítomnosti nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících, pro něž by živočišné produkty mohly být škodlivé
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 3. 2012
51
VYHLÁŠKA
ze dne 9. února 2012,
kterou se mění vyhláška č. 291/2003 Sb., o zákazu podávání některých látek zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, a o sledování (monitoringu) přítomnosti nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících, pro něž by živočišné produkty mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat a v jejich produktech, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 308/2011 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 19 odst. 3 zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 291/2003 Sb., o zákazu podávání některých látek zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, a o sledování (monitoringu) přítomnosti nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících, pro něž by živočišné produkty mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat a v jejich produktech, ve znění vyhlášky č. 232/2005 Sb., vyhlášky č. 375/2006 Sb. a vyhlášky č. 129/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 písm. b) se slova „zvláštním právním předpisem,2)“ nahrazují slovy „zákonem o léčivech2),“.
Poznámka pod čarou č. 2 zní:
„2)
Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 6 odstavec 3 zní:
„(3)
Veterinární léčivé přípravky uvedené v odstavcích 1 a 2 podává veterinární lékař. Veterinární léčivé přípravky určené lékařem uvedené v odstavcích 1 a 2 může podle pokynů veterinárního lékaře podávat také chovatel nebo jiná osoba na základě pověření veterinárního lékaře.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2012.
Ministr:
Ing. Bendl v. r. |
Vyhláška č. 50/2012 Sb. | Vyhláška č. 50/2012 Sb.
Vyhláška o pamětním odznaku účastníka odboje a odporu proti komunismu a pamětním odznaku pro pozůstalého po účastníkovi odboje a odporu proti komunismu a pravidlech jejich nošení (o pamětním odznaku za účast ve třetím odboji)
Vyhlášeno 16. 2. 2012, datum účinnosti 16. 2. 2012, částka 19/2012
* § 1 - (1) Pamětní odznak účastníka odboje a odporu proti komunismu (dále jen „odznak účastníka“) a pamětní odznak pro pozůstalého po účastníkovi odboje a odporu proti komunismu (dále jen „odznak pro pozůstalého“) jsou kruhového tvaru s profilem.
* § 2 - (1) Odznak účastníka je zlatavé barvy, má průměr 22 mm s přípustnou odchylkou 3 mm, a tloušťku 2,5 mm s přípustnou odchylkou 0,5 mm.
* § 3 - (1) Vzor lícní strany odznaku účastníka je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.
* § 4 - Odznak účastníka se nosí na levé klopě horní kapsy stejnokroje nebo na levé klopě občanského oděvu, a není-li to možné, lze tento nosit na levé prsní straně svrchního oděvu nositele odznaku účastníka.
* § 5 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. č. 1 k vyhlášce č. 50/2012 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 50/2012 Sb.
Aktuální znění od 16. 2. 2012
50
VYHLÁŠKA
ze dne 10. února 2012
o pamětním odznaku účastníka odboje a odporu proti komunismu a pamětním odznaku pro pozůstalého po účastníkovi odboje a odporu proti komunismu a pravidlech jejich nošení (o pamětním odznaku za účast ve třetím odboji)
Ministerstvo obrany stanoví podle § 10 odst. 2 zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu:
§ 1
(1)
Pamětní odznak účastníka odboje a odporu proti komunismuodboje a odporu proti komunismu (dále jen „odznak účastníka“) a pamětní odznak pro pozůstalého po účastníkovi odboje a odporu proti komunismuodboje a odporu proti komunismu (dále jen „odznak pro pozůstalého“) jsou kruhového tvaru s profilem.
(2)
Na lícní straně odznaků podle odstavce 1 je v jejich středu blíže k heraldicky levému dolnímu okraji umístěn symbol českého lva s liliovitě zakončeným rozeklaným ocasem. Symbol českého lva je od ostatního povrchu odznaku barevně kontrastně odlišen zmatněním. Nad českým lvem je umístěn nápis „ODBOJ A ODPOR 1948 1989“, který je proveden jako nízký reliéf, členěný do čtyř řádků, jehož třetí a čtvrtý řádek částečně překrývá českého lva. Na okraji pravé heraldické strany odznaku je plastickým zvýrazněním znázorněn ostnatý drát stáčený podél okraje odznaku k jeho levé heraldické straně. Ostnatý drát je zobrazen jako svazek dvou stočených prutů, na nichž jsou umístěny tři čtyřhroté svazky trnů, které jsou stočeny trojitým prstencem kolem podélných prutů obepínajících heraldicky pravou a spodní stranu českého lva; dva z trnů druhého a třetího svazku trnů výrazně přesahují okraj odznaku, který symbolizuje komunistickou totalitní nesvobodu znásilňující základní přirozenoprávní hodnoty a ideály vlastenectví, cti, statečnosti a lidskosti bránící touze člověka po svobodě.
(3)
Na rubové straně odznaků podle odstavce 1 je uvedeno evidenční číslo odznaku. Číslování jednotlivých odznaků je provedeno v posloupně vzestupné číselné řadě, zvlášť pro odznaky účastníka a zvlášť pro odznaky pro pozůstalé. Číselné označení jednotlivého odznaku je provedeno ražbou.
§ 2
(1)
Odznak účastníka je zlatavé barvy, má průměr 22 mm s přípustnou odchylkou 3 mm, a tloušťku 2,5 mm s přípustnou odchylkou 0,5 mm.
(2)
Úchyty pro připevnění odznaku účastníka k oděvu tvoří dvojice bodců umístěných na rubové straně odznaku.
(3)
Odznak pro pozůstalého je stříbřité barvy, má průměr 35 mm s přípustnou odchylkou 5 mm, a tloušťku 2,5 mm s přípustnou odchylkou 0,5 mm.
(4)
Odznak pro pozůstalého není na rubové straně opatřen úchyty.
§ 3
(1)
Vzor lícní strany odznaku účastníka je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(2)
Vzor lícní strany odznaku pro pozůstalého je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 4
Odznak účastníka se nosí na levé klopě horní kapsy stejnokroje nebo na levé klopě občanského oděvu, a není-li to možné, lze tento nosit na levé prsní straně svrchního oděvu nositele odznaku účastníka.
§ 5
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
RNDr. Vondra v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 50/2012 Sb.
Vzor pamětního odznaku účastníka odboje a odporu proti komunismu
LÍCNÍ STRANA
282kB
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 50/2012 Sb.
Vzor pamětního odznaku pro pozůstalého po účastníkovi odboje a odporu proti komunismu
LÍCNÍ STRANA
595kB |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 49/2012 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 49/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Vyhlášeno 15. 2. 2012, částka 18/2012
49
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 7. února 2012
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcíobcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 14. července 2012 nové volby do zastupitelstev obcí:
obec| okres| kraj
---|---|---
Otov| Domažlice| Plzeňský
Kaliště | Praha-východ | Středočeský
Ministr:
Kubice v. r. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 45/2012 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 45/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Vyhlášeno 10. 2. 2012, částka 16/2012
45
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 31. ledna 2012
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcíobcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 14. července 2012 nové volby do zastupitelstev obcí:
obec| okres| kraj
---|---|---
Úlibice| Jičín| Královéhradecký
Zdobnice | Rychnov nad Kněžnou | Královéhradecký
Ministr:
Kubice v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 14/2012 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 14/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Ázerbájdžánskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic
Vyhlášeno 10. 2. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 9. 2. 2012, částka 9/2012
* Článek 1 - Definice
* Článek 2 - Podpora a ochrana investic
* Článek 3 - Přístup investora k informacím a transparentnost
* Článek 4 - Národní zacházení a doložka nejvyšších výhod
* Článek 5 - Náhrada škod
* Článek 6 - Vyvlastnění
* Článek 7 - Převody
* Článek 8 - Postoupení práv
* Článek 9 - Konzultace
* Článek 10 - Řešení sporu z investic mezi smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany
* Článek 11 - Řešení sporů mezi smluvními stranami
* Článek 12 - Použití jiných předpisů a zvláštní závazky
* Článek 13 - Základní bezpečnostní zájmy
* Článek 14 - Použitelnost Dohody
* Článek 15 - Doplnění a změny
* Článek 16 - Vstup v platnost, trvání a ukončení
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 9. 2. 2012
14
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 17. května 2011 byla v Baku podepsána Dohoda mezi Českou republikou a Ázerbájdžánskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic.
S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Dohodu ratifikoval.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 16 odst. 1 dne 9. února 2012.
České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
DOHODA
MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A ÁZERBÁJDŽÁNSKOU REPUBLIKOU
O PODPOŘE A VZÁJEMNÉ OCHRANĚ INVESTIC
Česká republika a Ázerbájdžánská republika (dále jen „smluvní strany“),
vedeny přáním prohloubit hospodářskou spolupráci k vzájemnému prospěchu obou smluvních stran, a udržovat rovné a spravedlivé podmínky pro investice investorů jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany,
uznávajíce, že podpora přílivu mezinárodních investic a ochrana investic jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany na základě této dohody povzbudí podnikatelskou iniciativu,
přejíce si dosáhnout těchto cílů způsobem, který je v souladu s ochranou zdraví, bezpečnosti a životního prostředí a podpory udržitelného rozvoje,
se dohodly na následujícím:
Článek 1
Definice
Pro účely této dohody:
1.
Pojem „investice“ označuje každou majetkovou hodnotu přímo investovanou v souvislosti s hospodářskými aktivitami investorem jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany v souladu s vnitrostátními právními předpisy druhé smluvní strany a zahrnuje zejména, nikoli však výlučně:
a)
movitý a nemovitý majetek, jakož i všechna majetková práva, jako jsou hypotéky, zástavy nebo záruky;
b)
akcieakcie, obligace a nezajištěné dluhopisy společností nebo jakékoli jiné formy účasti ve společnosti;
c)
peněžní pohledávky nebo nároky na jakékoli plnění na základě smlouvy mající finanční hodnotu související s investicí;
d)
práva z oblasti duševního vlastnictví, což znamená ochranné známky, patenty, průmyslové vzory, technické postupy, know-how, obchodní tajemství, obchodní jména a goodwill, spojená s investicí;
e)
jakékoli právo vyplývající ze zákona nebo ze smluvního ujednání a jakékoli licence a povolení vydaná podle zákona, včetně koncesí k průzkumu, těžbě, kultivaci nebo využití přírodních zdrojů.
Jakákoliv změna formy, ve které jsou hodnoty investovány, nemá vliv na jejich charakter jako investice.
2.
Pojem „investor“ znamená jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu, která investuje na území druhé smluvní strany.
a)
Pojem „fyzická osoba“ znamená jakoukoli fyzickou osobu mající státní občanství některé ze smluvních stran v souladu s jejími zákony. V souladu s použitelnými ustanoveními mezinárodního práva investor neznamená fyzickou osobu mající občanství hostitelské smluvní strany.
b)
Pojem „právnická osoba“ znamená s ohledem na obě smluvní strany jakoukoli společnost zaregistrovanou nebo zřízenou v souladu s jejími zákony a uznanou jimi za právnickou osobu, která má sídlo a z podstatné části vykonává své podnikatelské aktivity na území této smluvní strany.
Pokud je investor vlastněn nebo kontrolován osobami majícími občanství státu, se kterým smluvní strana, na jejímž území je investice umístěna, neudržuje diplomatické vztahy, tento investor nebude požívat výhod plynoucích z této dohody.
3.
Pojem „vnitrostátní právní předpisy smluvní strany“ znamená jakýkoli zákon, právní předpis nebo jiný normativní právní akt smluvní strany.
4.
Pojem „výnosy“ znamená částky plynoucí z investice a zahrnuje zejména, ne však výlučně, zisky, úroky z půjček, přírůstky kapitálu, podíly, dividendy, licenční nebo jiné poplatky. Znovu investované výnosy požívají stejného zacházení jako původní investice.
5.
Pojem „území“ znamená:
a)
ve vztahu k České republice území České republiky, nad kterým vykonává svrchovanost, svrchovaná práva a jurisdikci v souladu s mezinárodním právem;
b)
ve vztahu k Ázerbájdžánské republice území Ázerbájdžánské republiky včetně části Kaspického moře, nad kterým Ázerbájdžánská republika vykonává, v souladu s jejím národním a mezinárodním právem, svrchovaná práva nebo jurisdikci.
Článek 2
Podpora a ochrana investic
1.
Každá smluvní strana bude podporovat a vytvářet příznivé podmínky pro investory druhé smluvní strany, aby investovali na jejím území, a bude takové investice připouštět, a to v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy.
2.
Investicím investorů každé ze smluvních stran bude za každých okolností poskytováno řádné a spravedlivé zacházení a budou požívat plné ochrany a bezpečnosti na území druhé smluvní strany.
3.
Každá smluvní strana, v rámci svých vnitrostátních právních předpisů, zváží v dobré víře všechny žádosti o vydání nezbytných povolení, která se týkají investic na jejím území, včetně oprávnění zaměstnat řídící pracovníky, manažery, specialisty a technický personál podle výběru investora.
Článek 3
Přístup investora k informacím a transparentnost
Hostitelská smluvní strana je oprávněna si od potenciálního investora nebo jeho domácího státu vyžádat informace o historii řízení společnosti a jeho postupech jako investora, včetně v jeho domácím státě. Hostitelská smluvní strana se zavazuje chránit utajované obchodní informace, které v tomto ohledu obdrží. V souladu s ochranou utajovaných obchodních informací a jinými použitelnými vnitrostátními právními předpisy je hostitelská smluvní strana oprávněna zveřejnit informace, které obdržela, ve státě, ve kterém může být investice umístěna.
Článek 4
Národní zacházení a doložka nejvyšších výhod
1.
Každá smluvní strana poskytne na svém území investicím a výnosům investorů druhé smluvní strany zacházení, které je řádné a spravedlivé a není méně příznivé, než jaké poskytuje investicím a výnosům svých vlastních investorů nebo investicím a výnosům investora jakéhokoli třetího státu, je-li výhodnější.
2.
Každá smluvní strana poskytne na svém území investorům druhé smluvní strany, pokud jde o řízení, udržování, užívání, využití nebo nakládání s jejich investicí, zacházení, které je řádné a spravedlivé a ne méně příznivé, než jaké poskytuje svým vlastním investorům nebo investorům jakéhokoliv třetího státu, je-li výhodnější.
3.
Ustanovení o národním zacházení a doložce nejvyšších výhod podle tohoto článku se nebude vztahovat na výhody, které poskytuje smluvní strana na základě svých závazků jako člena celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu.
4.
Smluvní strana je srozuměna s tím, že závazky druhé smluvní strany jako člena celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu zahrnují závazky vyplývající z mezinárodní smlouvy nebo vzájemné smlouvy týkající se této celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu.
5.
Ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že zavazují jednu smluvní stranu poskytnout investorům druhé smluvní strany nebo jejich investicím či výnosům takové výhody, upřednostnění nebo výsady, které může první smluvní strana poskytovat na základě mezinárodní smlouvy týkající se zcela nebo převážně zdanění.
6.
Pro vyloučení jakýchkoli pochybností se tento článek vztahuje pouze na zacházení poskytované v článcích 2 až 7 této dohody a nebude se vztahovat na právo investora předložit spory vyplývající z této dohody jakémukoli postupu řešení sporu.
Článek 5
Náhrada škod
1.
Jestliže investice investorů kterékoli ze smluvních stran utrpí škody následkem války, ozbrojeného konfliktu, výjimečného stavu, nepokojů, povstání, vzpoury nebo jiných podobných událostí na území druhé smluvní strany, poskytne jim tato smluvní strana, pokud jde o náhradu, odškodnění, vyrovnání nebo jiné vypořádání, zacházení ne méně příznivé, než jaké poskytne tato smluvní strana svým vlastním investorům nebo investorům jakéhokoli třetího státu.
2.
Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku bude investorům jedné smluvní strany, kteří při jakýchkoli událostech uvedených v předchozím odstavci utrpí škody na území druhé smluvní strany v důsledku:
a)
zabavení jejích majetku ozbrojenými silami nebo orgány druhé smluvní strany, nebo
b)
zničení jejich majetku ozbrojenými silami nebo orgány druhé smluvní strany, které nebylo způsobeno bojovými akcemi nebo nebylo vyvoláno nezbytností situace,
poskytnuta restituce nebo spravedlivá a přiměřená náhrada, v závislosti na posouzení jednotlivých případů, za škody utrpěné během zabírání nebo v důsledku zničení majetku. Výsledné platby budou bez prodlení volně převoditelné ve volně směnitelné měně.
Článek 6
Vyvlastnění
1.
Investice investorů kterékoli ze smluvních stran nebudou znárodněny, vyvlastněny nebo podrobeny opatřením majícím podobný účinek jako znárodnění nebo vyvlastnění (dále jen „vyvlastnění“) na území druhé smluvní strany s výjimkou veřejného zájmu. Vyvlastnění bude provedeno podle zákona, na nediskriminačním základě a bude provázeno opatřeními k zaplacení okamžité, přiměřené a účinné náhrady. Taková náhrada se bude rovnat hodnotě vyvlastněné investice bezprostředně před vyvlastněním, nebo než se zamýšlené vyvlastnění stalo veřejně známým, podle toho, co nastalo dříve, bude zahrnovat úroky od data vyvlastnění do data skutečné platby, bude uskutečněna bez prodlení, bude účinně realizovatelná a volně převoditelná ve volně směnitelné měně na základě tržního směnného kurzu použitelného pro tuto měnu ke dni převodu.
2.
Dotčený investor má právo na neodkladné přezkoumání svého případu a ohodnocení své investice soudním nebo jiným nezávislým orgánem smluvní strany, na jejímž území byla investice uskutečněna, v souladu s principy obsaženými v tomto článku.
Článek 7
Převody
1.
Aniž jsou dotčena opatření, která smluvní strana převzala jako člen nebo strana celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu, smluvní strany zajistí převod plateb spojených s investicemi a výnosy. Převody budou provedeny ve volně směnitelné měně bez jakýchkoli omezení a zbytečných prodlení. Takové převody zahrnují zejména, nikoliv však výlučně:
a)
kapitál a dodatečné částky k udržení nebo zvětšení investice;
b)
zisky, úroky, dividendy a jiné běžné příjmy;
c)
platby vyplývající ze smluv, včetně smluv o půjčce;
d)
licenční nebo jiné poplatky;
e)
výnosy z prodeje nebo likvidace investice;
f)
příjmy zahraničních zaměstnanců, kteří jsou zaměstnáni a mají povolení pracovat v souvislosti s investicí na území druhé smluvní strany;
g)
platby vyplývající z řešení sporů.
2.
Pro účely této dohody bude jako přepočítací kurz použit převažující tržní kurz pro běžné transakce k datu převodu, pokud nebude dohodnuto jinak.
3.
Za převody provedené „bez zbytečného prodlení“ ve smyslu odstavce 1 tohoto článku budou považovány převody uskutečněné ve lhůtě, která je běžně nezbytná pro provedení takového převodu.
4.
Smluvní strana je oprávněna pozdržet nebo zabránit uskutečnění převodu za podmínky, že použije v dobré víře spravedlivé a nediskriminační opatření s cílem zajistit, aby investor vyhověl právnímu řádu hostitelské smluvní strany, pokud jde o
a)
platbu daní a poplatků;
b)
konkurzní nebo insolvenční řízeníinsolvenční řízení nebo ochranu práv věřitelů;
c)
trestné činytrestné činy nebo správní delikty; a
d)
zajištění souladu s nařízeními nebo rozhodnutími soudu nebo tribunálu hostitelské smluvní strany.
Tato opatření a jejich použití nesmí smluvní strana použít jako prostředek k obcházení svých závazků a povinností vyplývajících z této dohody.
Článek 8
Postoupení práv
1.
Jestliže jedna smluvní strana nebo agentura zmocněná smluvní stranou provede platbu svému vlastnímu investorovi z důvodu záruky, kterou poskytla ve vztahu k investici na území druhé smluvní strany proti teritoriálním rizikům, uzná druhá smluvní strana:
a)
postoupení každého práva nebo nároku investora smluvní straně nebo agentuře zmocněné smluvní stranou, ať k postoupení došlo na základě vnitrostátních právních předpisů nebo na základě právního ujednání v této zemi, jakož i,
b)
že smluvní strana nebo agentura zmocněná smluvní stranou je z titulu postoupení práv oprávněna uplatňovat práva a vznášet nároky tohoto investora a převzít závazky vztahující se k investici.
2.
Postoupená práva nebo nároky nepřekročí původní práva nebo nároky investora.
Článek 9
Konzultace
V případě vzniku jakéhokoli sporu mezi smluvními stranami týkajícího se této dohody, nebo jakékoli otázky v souvislosti s prováděním nebo používáním této dohody, nebo jakékoli jiné záležitosti, která může vyplynout z této dohody, smluvní strany souhlasí vést neprodleně, na žádost jedné z nich, vzájemné konzultace. Konzultace budou vedeny na úrovni příslušných státních orgánů smluvních stran v místě a v čase dohodnutém diplomatickou cestou.
Článek 10
Řešení sporu z investic mezi smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany
1.
Jakýkoli spor, který může vzniknout mezi investorem jedné smluvní strany a druhou smluvní stranou v souvislosti s investicí na území této druhé smluvní strany, bude předmětem jednání mezi stranami ve sporu. Místem jednání bude hlavní město té smluvní strany, která je stranou ve sporu, nedohodnou-li se strany ve sporu jinak.
2.
Jestliže spor mezi investorem jedné smluvní strany a druhou smluvní stranou nebude takto urovnán ve lhůtě šesti měsíců od data, kdy investor předložil žádost o řešení sporu, je investor oprávněn předložit spor k vyřešení podle své volby buď:
a)
příslušnému soudu nebo správnímu tribunálu smluvní strany, která je stranou ve sporu; nebo
b)
Mezinárodnímu středisku pro řešení sporů z investic (ICSID) s přihlédnutím k použitelným ustanovením Úmluvy o řešení sporů z investic mezi státy a občany jiných států, otevřené k podpisu ve Washingtonu D.C. 18. března 1965 v případě, že obě smluvní strany jsou stranami této Úmluvy;
nebo
c)
rozhodci nebo mezinárodnímu rozhodčímu soudu zřízenému ad hoc, ustavenému podle rozhodčích pravidel Komise Organizace spojených národů pro mezinárodní právo obchodní (UNCITRAL). Strany ve sporu se mohou písemně dohodnout na změnách těchto pravidel.
3.
Rozhodčí soud vezme při svém rozhodování v úvahu prameny práva v následujícím pořadí:
-
ustanovení této dohody;
-
platné právo dotčené smluvní strany;
-
ustanovení zvláštních dohod mezi investorem a hostitelskou smluvní stranou vztahujících se k investici;
-
obecné principy mezinárodního práva.
4.
Jakmile investor předložil spor v souladu s odstavcem 2(a) příslušnému soudu smluvní strany nebo na základě odstavců 2(b) nebo 2(c) tohoto článku rozhodčímu řízení, jeho výběr je konečný.
5.
Rozhodčí nález bude konečný a závazný pro obě strany ve sporu a bude vykonatelný v souladu s vnitrostátním zákonodárstvím.
6.
Žádná ze smluvních stran, která je stranou ve sporu, nebude moci v žádné fázi rozhodčího řízení nebo výkonu rozhodčího nálezu namítat skutečnost, že investorovi, který je protistranou ve sporu, bylo poskytnuto plnění z titulu pojištění plně nebo částečně pokrývající škodu, která mu vznikla.
Článek 11
Řešení sporů mezi smluvními stranami
1.
Spory mezi smluvními stranami týkající se výkladu nebo použití této dohody budou vyřešeny konzultacemi nebo jednáními.
2.
Pokud spor nemůže být takto vyřešen ve lhůtě šesti měsíců, bude na žádost jedné ze smluvních stran předložen rozhodčímu soudu v souladu s ustanoveními tohoto článku.
3.
Rozhodčí soud bude ustaven pro každý jednotlivý případ následujícím způsobem. Každá smluvní strana určí jednoho rozhodce ve lhůtě dvou měsíců od obdržení žádosti o rozhodčí řízení. Tito dva rozhodci pak vyberou občana třetího státu, který bude se souhlasem obou smluvních stran jmenován předsedou soudu (dále jen „předseda“). Předseda bude jmenován do tří měsíců ode dne jmenování obou rozhodců.
4.
Pokud v některé ze lhůt uvedených v odstavci 3 tohoto článku nebylo provedeno nezbytné jmenování, může být požádán předseda Mezinárodního soudního dvora, aby provedl jmenování. Je-li předseda občanem některé smluvní strany nebo z jiného důvodu nemůže vykonat tento úkon, bude o jmenování požádán místopředseda. Je-li také místopředseda občanem některé smluvní strany nebo nemůže vykonat tento úkon, bude o provedení nezbytného jmenování požádán služebně nejstarší člen Mezinárodního soudního dvora, který není občanem žádné smluvní strany.
5.
Rozhodčí soud přijímá své rozhodnutí většinou hlasů. Takové rozhodnutí je závazné. Každá smluvní strana uhradí pouze náklady svého rozhodce a své účasti v rozhodčím řízení; náklady předsedy a ostatní výdaje budou hrazeny smluvními stranami rovným dílem. Rozhodčí soud určí vlastní jednací pravidla. Rozhodčí soud bude rozhodovat na základě této dohody a v souladu s mezinárodním právem použitelným mezi smluvními stranami. Rozhodčí soud při rozhodování vezme v úvahu úmysl smluvních stran při sjednávání této dohody.
Článek 12
Použití jiných předpisů a zvláštní závazky
1.
V případě, že je některá otázka řešena současně touto dohodou a jinou mezinárodní dohodou, jejímiž stranami jsou obě smluvní strany, nic v této dohodě nebrání, aby jakákoli smluvní strana nebo jakýkoli její investor, který vlastní investice na území druhé smluvní strany, využil jakýchkoli pravidel, která jsou pro něho příznivější.
2.
Jestliže zacházení poskytnuté jednou smluvní stranou investorům druhé smluvní strany v souladu s jejími vnitrostátními právními předpisy nebo jinými zvláštními smluvními ustanoveními je příznivější, než které je poskytováno touto dohodou, bude poskytnuto toto příznivější zacházení.
Článek 13
Základní bezpečnostní zájmy
1.
Nic v této dohodě nelze vykládat tak, že je bráněno kterékoli ze smluvních stran přijmout kroky, které považuje za nezbytné na ochranu svých základních bezpečnostních zájmů,
a)
týkající se trestných činůtrestných činů nebo správních deliktů;
b)
týkající se obchodu se zbraněmi, střelivem a válečnými nástroji a transakcím s jiným zbožím, materiálem, službami a technologiemi, které byly provedeny přímo nebo nepřímo s cílem zásobovat vojenské nebo jiné bezpečnostní síly;
c)
učiněné v době války nebo v době mimořádných událostí v mezinárodních vztazích, nebo
d)
vztahující se k provádění národní politiky nebo mezinárodních dohod týkajících se zákazu rozšiřování jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení, nebo
e)
v souladu se svými závazky podle Charty OSN kroky k zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.
2.
Základní bezpečnostní zájmy smluvní strany mohou zahrnovat zájmy vyplývající z jejího členství v celní, hospodářské nebo měnové unii, volném trhu nebo zóně volného obchodu.
Článek 14
Použitelnost Dohody
Ustanovení této dohody se použijí na budoucí investice uskutečněné investory jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany a také na investice existující v souladu s vnitrostátními právními předpisy smluvních stran k datu vstupu této dohody v platnost. Ustanovení této dohody se však nepoužijí na nároky vzniklé z událostí, které se staly před jejím vstupem v platnost, a na nároky, které byly vyřešeny před jejím vstupem v platnost.
Článek 15
Doplnění a změny
Tato dohoda může být změněna nebo doplněna vzájemnou dohodou smluvních stran. Tato doplnění a změny budou učiněny formou zvláštních protokolů, které jsou nedílnou součástí této dohody, a vstoupí v platnost v souladu s ustanoveními článku 16 této dohody.
Článek 16
Vstup v platnost, trvání a ukončení
1.
Každá smluvní strana oznámí druhé smluvní straně splnění požadavků svého právního řádu pro vstup této dohody v platnost. Tato dohoda vstoupí v platnost třicátým dnem od data pozdější notifikace.
2.
Tato dohoda zůstane v platnosti po dobu deseti let. Potom zůstane v platnosti až do uplynutí dvanáctiměsíční lhůty běžící ode dne, kdy některá ze smluvních stran písemně oznámí druhé smluvní straně svůj úmysl ukončit platnost Dohody.
3.
Pro investice uskutečněné před ukončením platnosti této dohody zůstanou ustanovení této dohody účinná po dobu pěti let od data ukončení platnosti.
Na důkaz toho níže podepsaní, řádně zmocněni, podepsali tuto dohodu.
Dáno v Baku dne 17. května 2011 ve dvojím vyhotovení v jazyce českém, ázerbájdžánském a anglickém. V případě jakéhokoli rozporu ve výkladu je rozhodující anglické znění.
Za Českou republiku
Ing. Radek Matula v. r.
mimořádný a zplnomocněný velvyslanec
České republiky
v Ázerbájdžánské republice
Za Ázerbájdžánskou republiku
Tahir Taghizade v. r.
mimořádný a zplnomocněný velvyslanec
Ázerbájdžánské republiky
v České republice |
Nález Ústavního soudu č. 43/2012 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 43/2012 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 20. prosince 2011 sp. zn. Pl. ÚS 24/11 ve věci návrhu na zrušení § 88a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 7. 2. 2012, částka 15/2012
* Odůvodnění
* I. - Rekapitulace návrhu
* II. - Průběh řízení před Ústavním soudem
* III. - Dikce napadeného ustanovení
* IV. - Podmínky aktivní legitimace navrhovatele
* V. - Posouzení kompetence a ústavní konformity legislativního procesu
* VI. - Právo na respekt k soukromému životu v podobě práva na informační sebeurčení
* VII. - Přezkum napadeného ustanovení z hlediska základního práva na informační sebeurčení
* VIII. - Závěr
43
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 24/11 dne 20. prosince 2011 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského (soudce zpravodaj) a soudců Stanislava Balíka, Františka Duchoně, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wagnerové a Michaely Židlické o návrhu Obvodního soudu pro Prahu 6, za který jedná předseda senátu 37 Nt JUDr. Kryštof Nový, na zrušení § 88a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení,
takto:
Ustanovení § 88a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, se ruší uplynutím dne 30. září 2012.
Odůvodnění
I.
Rekapitulace návrhu
1.
Ústavnímu souduÚstavnímu soudu byl dne 27. května 2011 doručen návrh Obvodního soudu pro Prahu 6 (dále též „navrhovatel“), doplněný podáním ze dne 1. července 2011, na zrušení § 88a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, (dále též „napadené ustanovení“).
2.
Navrhovatel, před kterým probíhá řízení o návrhu Vojenské policiepolicie na vydání příkazu ke sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu podle § 88a trestního řádu, se domnívá, že o tomto návrhu nemůže rozhodnout z důvodu rozporu uvedeného ustanovení s ústavním pořádkem. V této souvislosti odkazuje na právní závěry obsažené v nálezu Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 22. března 2011 sp. zn. Pl. ÚS 24/10 (94/2011 Sb.), zejména jeho bod 54, podle nichž napadené ustanovení nerespektuje některé ústavněprávní limity a požadavky. Má za to, že toto ustanovení není v souladu se základním právem na ochranu tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením ve smyslu čl. 13 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), neboť pro případ nařízení sdělení údajů o telekomunikačním provozu za účelem objasnění skutečností důležitých pro trestní řízenítrestní řízení neobsahuje dostatečné garance práv uživatelů služeb elektronických komunikací, jež by byly srovnatelné s těmi, které pro případ nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu předpokládá § 88 trestního řádu. V případě obou institutů se procesní postup zásadně rozchází, aniž by bylo zřejmé, z jakého důvodu zákonodárce restriktivně přistoupil k úpravě procesního postupu podle § 88 trestního řádu, zatímco procesní postup podle napadeného ustanovení pojal značně benevolentně. Z úřední činnosti je přitom navrhovateli známo, že tato benevolence zapříčiňuje inflaci návrhů na předmětný procesní postup, zejména ze strany PoliciePolicie České republiky, orgánů celního ředitelství, orgánů Vojenské policiepolicie, což znesnadňuje roli soudu jako garanta a ochránce práv osob zaručených ústavním pořádkem v trestním řízení.
II.
Průběh řízení před Ústavním soudem
3.
Ve smyslu § 42 odst. 4 a § 69 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) zaslal Ústavní soud předmětný návrh na zrušení napadeného ustanovení účastníkům řízení.
4.
Senát ve svém vyjádření ze dne 29. července 2011, podepsaném jeho předsedou Milanem Štěchem, stručně shrnul průběh legislativního procesu. Napadené ustanovení se stalo součástí trestního řádu na základě jeho novely provedené zákonem č. 265/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, jejímž předmětem byly významné reformní změny trestního řízenítrestního řízení. Senátní projednávání novely se tohoto ustanovení nedotklo, bylo však zaznamenáno, že k jeho doplnění do vládního návrhu zákona došlo na základě jednoho ze dvou pozměňovacích návrhů různých výborů. Navzdory tomu, že vláda podpořila s argumentací o ústavní vhodnosti jeden z nich, však Poslanecká sněmovna upřednostnila ten druhý, jenž jako podmínku nařízení sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu blíže nespecifikoval závažnost trestného činutrestného činu, pro který se vede trestní řízenítrestní řízení. Závěrem Senát uvedl, že v době přijímání napadeného ustanovení odkazoval § 88a trestního řádu k poněkud spořejšímu rozsahu užívaných provozních a lokalizačních údajů, který tehdy vymezoval ještě zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.
5.
Poslanecká sněmovna ve svém vyjádření ze dne 1. srpna 2011, podepsaném její předsedkyní Miroslavou Němcovou, rovněž stručně shrnula průběh legislativního procesu, k čemuž dodala, že v reakci na nález sp. zn. Pl. ÚS 24/10 zpracovává Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem průmyslu a obchodu návrh novely zákona o elektronických komunikacích a trestního řádu. Lze tedy předpokládat, že na podzim tohoto roku bude příslušný vládní návrh projednávat Poslanecká sněmovna.
6.
Všichni účastníci řízení vyslovili souhlas s upuštěním od ústního jednání. Protože ani Ústavní soudÚstavní soud neočekával od tohoto jednání další objasnění věci, upustil od něj podle § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
III.
Dikce napadeného ustanovení
7.
Předmětem posouzení souladu s ústavním pořádkem je ustanovení § 88a trestního řádu, které zní následovně:
„(1)
Je-li k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízenítrestní řízení třeba zjistit údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat, nařídí předseda senátu a v přípravném řízení soudce, aby je právnické nebo fyzické osoby, které vykonávají telekomunikační činnost, sdělily jemu a v přípravném řízení buď státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu. Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odůvodněn.
(2)
Příkazu podle odstavce 1 není třeba, pokud k poskytnutí údajů dá souhlas uživatel telekomunikačního zařízení, ke kterému se mají údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu vztahovat.“.
IV.
Podmínky aktivní legitimace navrhovatele
8.
Podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu je soud oprávněn podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení, jež mají být aplikovány v rámci jeho rozhodovací činnosti, dojde-li k závěru o jejich rozporu s ústavním pořádkem.
9.
Obvodní soud pro Prahu 6 podal návrh na zrušení § 88a trestního řádu v souvislosti s rozhodováním o žádosti Vojenské policiepolicie o vydání příkazu ke sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu ve věci důvodného podezření z trestného činutrestného činu ohrožení utajované informaceutajované informace podle § 317 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Řízení o této žádosti je před navrhovatelem vedeno pod sp. zn. 37 Nt 2309/2011. Poněvadž právě napadené ustanovení stanoví předmětnou pravomoc předsedy senátu, resp. v přípravném řízení soudce, jakož i podmínky, na jejichž základě může k vydání příkazu ke sdělení uvedených údajů dojít, je zřejmé, že má být v dané věci aplikováno. Tím je zároveň dána aktivní legitimace tohoto soudu k podání návrhu na jeho zrušení.
V.
Posouzení kompetence a ústavní konformity legislativního procesu
10.
V řízení o zrušení zákonů nebo jiných právních předpisů posuzuje Ústavní soudÚstavní soud podle § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, zda byl zákon nebo jiný právní předpis přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence, zda byl přijat ústavně předepsaným způsobem a zda jeho obsah je v souladu s ústavními zákony a v případě jiného právního předpisu i se zákony.
11.
Jak již bylo zmíněno ve vyjádření Senátu, napadené ustanovení bylo do trestního řádu doplněno zákonem č. 265/2001 Sb., přičemž poté, co tento zákon nabyl platnosti, nebylo předmětem žádných dalších změn nebo doplnění. Vzhledem k tomu, že v dané věci je mimo jakoukoliv pochybnost, že Parlament České republiky měl ve smyslu čl. 15 odst. 1 Ústavy kompetenci přijmout tento zákon, přistoupil Ústavní soudÚstavní soud k posouzení, zda k jeho přijetí došlo ústavně předepsaným způsobem. Vyšel přitom z vyjádření účastníků řízení, jakož i z těsnopiseckých zpráv Poslanecké sněmovny a Senátu a dalších veřejně přístupných dokumentů vztahujících se k legislativnímu procesu.
12.
Napadené ustanovení se stalo součástí vládního návrhu zákona, jenž byl poslancům rozeslán jako sněmovní tisk č. 785/0 (Poslanecká sněmovna, 3. volební období, 1998-2002), na základě pozměňovacího návrhu výboru pro obranu a bezpečnost. Návrh zákona ve znění tohoto pozměňovacího návrhu byl Poslaneckou sněmovnou schválen ve třetím čtení dne 25. května 2001 na její 36. schůzi, kdy pro něj hlasovalo 169 z přítomných 174 poslanců, žádný z nich nebyl proti a pět poslanců se hlasování zdrželo. Senát projednal a schválil návrh zákona, který byl senátorům rozeslán jako senátní tisk č. 66/1 (Senát, 3. funkční období, 2000-2002), dne 29. června 2001 na své 8. schůzi. Z přítomných 60 senátorů hlasovalo pro jeho přijetí 58, dva se zdrželi hlasování. Zákon byl dne 2. července 2001 doručen prezidentu republiky, který jej 11. července 2001 podepsal. Dne 31. července 2001 byl zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 102 pod číslem 265/2001 Sb., přičemž účinnost nabyl dnem 1. ledna 2002.
13.
Uvedená zjištění považoval Ústavní soudÚstavní soud za dostačující pro závěr, že napadené ustanovení bylo do trestního řádu doplněno zákonem přijatým ústavně předepsaným způsobem. Vzal přitom rovněž v úvahu, že navrhovatel ve svém návrhu nijak nezpochybňoval ústavnost přijetí a vydání tohoto zákona. Z tohoto důvodu přistoupil k věcnému posouzení napadeného ustanovení.
VI.
Právo na respekt k soukromému životu v podobě práva na informační sebeurčení
14.
Hned v úvodu vlastního posouzení je třeba zdůraznit, že Ústavní soudÚstavní soud se k otázce souladu napadeného ustanovení s ústavním pořádkem částečně vyjádřil již ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/10, kterým na návrh skupiny poslanců zrušil § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, jakož i prováděcí vyhlášku k těmto ustanovením. Tato ustanovení stanovovala fyzickým a právnickým osobám, které zajišťují veřejnou komunikační síť nebo poskytují veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, povinnost uchovávat při této činnosti po určitou dobu vytvořené a zpracované provozní a lokalizační údaje. Napadené ustanovení sice nebylo v dané věci předmětem řízení, Ústavní soudÚstavní soud ale nemohl přehlédnout jeho věcnou souvislost s tehdy napadenou právní úpravou, neboť až jím byl vymezen, byť nikoliv výlučně, účel předmětné povinnosti, jakož i podmínky, za nichž bylo možné tyto údaje použít. Z tohoto hlediska tak všechna zmíněná ustanovení vytvářela určitou komplexní právní úpravu uchovávání předmětných dat pro účely trestního řízenítrestního řízení, pročež k ní jako k celku musel ve svém posouzení přihlédnout i Ústavní soudÚstavní soud.
15.
Na právní závěry obsažené v uvedeném nálezu lze navázat i v dané věci, a to nejen z hlediska vymezení obecných východisek pro přezkum napadeného ustanovení, nýbrž i jeho vlastního posouzení. Ve shodě s navrhovatelem považuje Ústavní soudÚstavní soud čl. 13 Listiny za relevantní kritérium pro přezkum napadeného ustanovení, neboť jak konstatuje ve své ustálené judikatuře, ochrana poskytovaná tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením se netýká jen jejich vlastního obsahu, nýbrž i dalších údajů evidovaných při registraci telekomunikačního provozu ve vztahu ke konkrétním osobám [srov. např. nález ze dne 22. ledna 2001 sp. zn. II. ÚS 502/2000 (N 11/21 SbNU 83); nález ze dne 13. února 2001 sp. zn. IV. ÚS 536/2000 (N 29/21 SbNU 251); nález ze dne 27. srpna 2001 sp. zn. IV. ÚS 78/01 (N 123/23 SbNU 197); nález ze dne 13. září 2006 sp. zn. I. ÚS 191/05 (N 161/42 SbNU 327); nález ze dne 27. září 2007 sp. zn. II. ÚS 789/06 (N 150/46 SbNU 489)]. Z hlediska systematiky základních práv zaručených ústavním pořádkem je však nezbytné posuzovat napadené ustanovení v širším kontextu, tedy především z hlediska práva uživatelů služeb elektronických komunikací na respekt k soukromému životu, jehož garanci lze dovozovat z čl. 7 odst. 1, čl. 10, 12 a 13 Listiny, jakož i z čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). Skutečnost, že Listina vymezuje toto základní právo na více místech, neznamená, že by na něj při výkladu nemělo být nahlíženo jako na celek. Vzhledem k úzké provázanosti požadavků na respekt k soukromí a jeho ochranu s rozvojem technických a technologických možností, jež zvyšují svobodu ohrožující potenciál státu, je totiž i při výkladu jednotlivých jejích ustanovení nezbytné respektovat účel obecně chápaného a dynamicky se vyvíjejícího práva na soukromí jako takového a uvažovat o něm v jeho dobové celistvosti (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 24/10, body 28 a 31).
16.
V posledně citovaném nálezu bylo uvedeno, že „primární funkcí práva na respekt k soukromému životu je zajistit prostor pro rozvoj a seberealizaci individuální osobnosti. Vedle tradičního vymezení soukromí v jeho prostorové dimenzi (ochrana obydlí v širším slova smyslu) a v souvislosti s autonomní existencí a veřejnou mocí nerušenou tvorbou sociálních vztahů (v manželství, v rodině, ve společnosti), právo na respekt k soukromému životu zahrnuje i garanci sebeurčení ve smyslu zásadního rozhodování jednotlivce o sobě samém. Jinými slovy, právo na soukromí garantuje rovněž právo jednotlivce rozhodnout podle vlastního uvážení, zda, popř. v jakém rozsahu, jakým způsobem a za jakých okolností mají být skutečnosti a informace z jeho osobního soukromí zpřístupněny jiným subjektům.“ (bod 29). Uvedený aspekt tohoto práva nachází své výslovné vyjádření v čl. 10 odst. 3 Listiny, podle něhož má každý právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. Tímto způsobem vymezené základní právo, jež lze ve spojení s čl. 13 Listiny zkráceně označit jako právo na informační sebeurčení [k tomuto pojmu srov. nález ze dne 17. července 2007 sp. zn. IV. ÚS 23/05 (N 111/46 SbNU 41), body 34 a 35; nález ze dne 1. prosince 2008 sp. zn. I. ÚS 705/06 (N 207/51 SbNU 577), bod 27; nález sp. zn. Pl. ÚS 24/10, body 29 až 35], dotváří spolu se svobodou osobní, svobodou v prostorové dimenzi (domovní), svobodou komunikační a dalšími ústavně garantovanými základními právy osobnostní sféru jedince, jehož individuální integritu je jako zcela nezbytnou podmínku důstojné existence jedince a rozvoje lidského života vůbec nutno respektovat a důsledně chránit (bod 31). Nebude-li totiž jednotlivci garantována možnost hlídat a kontrolovat obsah i rozsah osobních dat a informací jím poskytnutých, jež mají být zveřejněny, uchovány či použity k jiným než původním účelům, a tedy on sám nebude mít možnost rozpoznat a zhodnotit důvěryhodnost svého potenciálního komunikačního partnera a případně tomu uzpůsobit i své jednání, pak nutně dochází k omezení až potlačování jeho práv a svobod, jež není ve svobodné a demokratické společnosti akceptovatelné (srov. též rozhodnutí německého Spolkového ústavního souduústavního soudu ze dne 15. prosince 1983, BVerfGE 65, 1 - Volkszählungsurteil, odst. 154).
17.
Uvedené pojetí práva na informační sebeurčení je kompatibilní rovněž se závěry Evropského soudu pro lidská práva, který jeho ochranu dovodil z práva na respektování soukromého a rodinného života podle čl. 8 Úmluvy. Tento soud v řadě svých rozhodnutí zdůraznil, že sběr a uchovávání údajů týkajících se soukromého života jednotlivce spadají pod rozsah uvedeného článku, neboť výraz „soukromý život“ nesmí být interpretován restriktivně. Za zásahy do soukromí jednotlivců přitom označil mimo jiné zásahy v podobě kontroly dat, obsahu pošty, odposlechu telefonních hovorů (např. rozhodnutí ze dne 6. září 1978 ve věci stížnosti č. 5029/71 - Klass a další proti Německu, bod 41; rozhodnutí ze dne 2. srpna 1984 ve věci stížnosti č. 8691/79 - Malone proti Spojenému království, bod 64; rozhodnutí ze dne 24. dubna 1990 ve věci stížnosti č. 11801/85 - Kruslin proti Francii, bod 26; rozhodnutí ze dne 25. března 1998 ve věci stížnosti č. 23224/94 - Kopp proti Švýcarsku, bod 50) nebo zjišťování údajů o telefonních spojeních (např. rozhodnutí ze dne 25. září 2001 ve věci stížnosti č. 44787/98 - P. G. a J. H. proti Spojenému království, bod 42; rozhodnutí ze dne 16. února 2000 ve věci stížnosti č. 27798/95 - Amann proti Švýcarsku).
18.
Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že uvedená obecná východiska týkající se práva na respekt k soukromému životu v podobě práva na informační sebeurčení, včetně relevantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva nebo zahraničních soudů, podrobně vyložil v bodech 26 až 35 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/10, na které na tomto místě s ohledem na jejich relevanci v dané věci odkazuje.
VII.
Přezkum napadeného ustanovení z hlediska základního práva na informační sebeurčení
19.
Napadené ustanovení zakládá orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení oprávnění, aby za účelem objasnění skutečností důležitých pro trestní řízenítrestní řízení získaly od provozovatelů služeb elektronických komunikací údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu, které jsou jinak předmětem telekomunikačního tajemství anebo se na ně vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat. Je zřejmé, že přístup orgánů veřejné moci k těmto údajům bez souhlasu uživatelů těchto služeb se vzhledem k možnosti dovodit z nich informace o místě, čase, účastnících a způsobu jejich komunikace bezprostředně a citelně dotýká jejich práva na informační sebeurčení, neboť je v tomto rozsahu zbavuje možnosti, aby sami rozhodli, zda tyto informace zpřístupní jiným osobám. Tato skutečnost sice nevylučuje přípustnost takovéhoto zásahu, musí však pro něj být splněny podmínky vyplývající z ústavního pořádku. Jde především o to, aby předmětné omezení bylo stanoveno na základě zákona a aby jeho právní úprava splňovala požadavek určitosti plynoucí ze zásady právního státu, tedy aby byla přesná a zřetelná ve svých formulacích a současně předvídatelná v tom smyslu, aby potenciálně dotčeným jednotlivcům poskytovala dostatečnou informaci o podmínkách, za kterých může k omezení jejich základního práva dojít (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 24/10, bod 37; dále též např. rozhodnutí Malone proti Spojenému království, bod 67; rozhodnutí ze dne 4. května 2000 ve věci stížnosti č. 28341/95 - Rotoru proti Rumunsku, body 55 až 57). Zároveň musí omezení práva na informační sebeurčení sledovat ústavně aprobovaný účel, jímž je ochrana jiného základního práva nebo veřejného statku, přičemž posouzení vzájemné kolize těchto hodnot musí dbát imperativu minimalizace zásahů do základních práv a svobod, berouc přitom zřetel na jejich podstatu a smysl. Zásah do tohoto základního práva tak musí obstát z hlediska proporcionality, jejíž posouzení (v širším smyslu) sestává podle ustálené judikatury Ústavního souduÚstavního soudu ze tří kroků. V prvním kroku je posuzována způsobilost konkrétního opatření k naplnění svého účelu (neboli jeho vhodnost), čímž se rozumí, zda je vůbec schopno dosáhnout sledovaného legitimního cíle, jímž je ochrana jiného základního práva nebo veřejného statku. Dále je zkoumána jeho potřebnost z toho hlediska, zda byl při výběru prostředků použit ten z nich, který je k základnímu právu nejšetrnější. Konečně ve třetím a zároveň posledním kroku je předmětem posouzení jeho proporcionalita v užším smyslu, tedy zda újma na základním právu není nepřiměřená ve vazbě na zamýšlený cíl. To znamená, že opatření omezující základní lidská práva a svobody nesmějí, jde-li o kolizi základního práva nebo svobody s veřejným zájmem, svými negativními důsledky převyšovat pozitiva, která představuje veřejný zájem na těchto opatřeních [srov. např. nález ze dne 12. října 1994 sp. zn. Pl. ÚS 4/94 (N 46/2 SbNU 57, 214/1994 Sb.); nález ze dne 13. srpna 2002 sp. zn. Pl. ÚS 3/02 (N 105/27 SbNU 177, 405/2002 Sb.); nález ze dne 28. ledna 2004 sp. zn. Pl. ÚS 41/02 (N 10/32 SbNU 61, 98/2004 Sb.)].
20.
Stíhání trestných činůtrestných činů, respektive jejich předcházení, odhalování a vyšetřování, jakož i spravedlivé potrestání jejich pachatelů, lze nepochybně označit za ústavně aprobovaný veřejný zájem neboli účel, jenž v obecné rovině odůvodňuje zásah do tohoto práva [srov. nález ze dne 23. května 2007 sp. zn. II. ÚS 615/06 (N 88/45 SbNU 291), zejména bod 16; nález sp. zn. II. ÚS 789/06, body 15 až 22; nález ze dne 29. února 2008 sp. zn. I. ÚS 3038/07 (N 46/48 SbNU 549)]. Jeho smyslem je postihování nejzávažnějších porušování základních práv a svobod nebo případů poškozování ústavním pořádkem nebo zákonem chráněných veřejných statků ze strany státu, čímž je jím současně poskytována právní ochrana v širším slova smyslu. Předmětný veřejný zájem obstojí i jako účel aprobovaný čl. 8 odst. 2 Úmluvy, který umožňuje, je-li to nezbytné v demokratické společnosti, zasáhnout do práva na respektování soukromého života v zájmu ochrany práv a svobod jiných, národní a veřejné bezpečnosti, hospodářského blahobytu země, předcházení nepokojům a zločinnosti či ochrany zdraví a morálky. Zároveň jej předpokládá i harmonizace povinností poskytovatelů služeb elektronických komunikací uchovávat určité údaje a zajistit jejich dostupnost podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES (dále jen „směrnice o data retenci“). Jak totiž vyplývá z jejího čl. 1 odst. 1, cílem uchovávání některých dat poskytovateli předmětných služeb podle této směrnice je zajištění dostupnosti těchto údajů pro účely vyšetřování, odhalování a stíhání závažných trestných činůtrestných činů, jak jsou vymezeny každým členským státem v jeho vnitrostátních právních předpisech.
21.
Z hlediska výše uvedených kritérií není sporné, že případný zásah do základního práva na informační sebeurčení v důsledku nařízení sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu určité osoby má zákonný základ v napadeném ustanovení. Rovněž lze bez dalšího konstatovat, že takovéto opatření je způsobilé dosáhnout sledovaného účelu, a tedy obstojí v prvním kroku testu proporcionality. Ústavní soudÚstavní soud proto přistoupil k jeho druhému kroku, kterým je posouzení jeho potřebnosti.
22.
Ústavní soudÚstavní soud v dané věci posuzuje napadené ustanovení v konkrétní kontrole ústavnosti, tedy na návrh soudu, který jím sleduje primárně to, aby v řízení před ním nebo jeho rozhodnutím nedošlo k porušení ústavního pořádku. Přesto však jeho posouzení nelze omezit toliko na otázku, zda toto ustanovení vzhledem k okolnostem věci a závažnosti trestného činutrestného činu, na jehož spáchání mají orgány činné v trestním řízeníorgány činné v trestním řízení důvodné podezření, umožňuje nařídit v konkrétním případě sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu za respektování omezení plynoucích z principu proporcionality. K takovémuto posouzení by byl navrhující soud nepochybně oprávněn i bez rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu, neboť napadené ustanovení mu neukládá povinnost vydat předmětný příkaz. Pokud by tedy dospěl k závěru o jeho nepřiměřenosti z hlediska práva na informační sebeurčení, nic by mu nebránilo, aby žádosti orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení nevyhověl.
23.
Napadené ustanovení má ale v abstraktní rovině širší přesah, neboť představuje úplnou právní úpravu zjišťování údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu v trestním řízenítrestním řízení, a tedy vymezuje nejen to, co je předmětem platné právní úpravy, nýbrž i to, že něco jejím předmětem není. Navrhovatelem namítané nedostatky jsou způsobilé negativně se promítnout do základních práv a svobod uživatelů služeb elektronických komunikací, neboť ti na nich mohou být dotčeni nejen samotným sdělením předmětných údajů orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení, nýbrž i jejich další dispozicí s nimi, například jejich zpřístupněním dalším osobám nebo zneužitím k jiným účelům. Jde tedy o to, zda napadené ustanovení poskytuje z hlediska základního práva na informační sebeurčení dostatečné garance proti zneužití předmětných údajů během celého trvání trestního řízenítrestního řízení. Těmito garancemi je přitom třeba rozumět jak stanovení podmínek, za nichž mají mít příslušné orgány přístup k údajům o uskutečněném telekomunikačním provozu, tak i existenci účinné kontroly jejich dodržování. V této souvislosti Ústavní soudÚstavní soud již v minulosti uvedl, že „umožňuje-li trestní právo realizaci veřejného zájmu na stíhání trestné činnosti pomocí robustních nástrojů, jejichž užití má za následek vážné omezení osobní integrity a základních práv a svobod jednotlivce, pak při jejich aplikaci musí být respektovány ústavněprávní limity. K omezení osobní integrity a soukromí osob (tj. k prolomení respektu k nim) tak ze strany veřejné moci může dojít jen zcela výjimečně, ... je-li to akceptovatelné z pohledu zákonné existence a dodržení účinných a konkrétních záruk proti libovůli.“ [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 24/10, bod 36; rovněž nález ze dne 7. listopadu 2006 sp. zn. I. ÚS 631/05 (N 205/43 SbNU 289), bod 26]. Nezbytnost disponovat takovýmito zárukami se přitom pro jednotlivce stává naléhavější právě v dnešní době, kdy díky enormnímu rozvoji a výskytu nových a komplikovanějších informačních technologií a elektronické komunikace (v tzv. kyberprostoru) jsou, zejména díky rozvoji internetu a mobilní komunikace, každou minutou zaznamenávány, shromažďovány a fakticky zpřístupněny tisíce, ba miliony dat, údajů a informací, které zasahují i do soukromé sféry každého jednotlivce, ačkoliv on sám do ní vědomě nikoho vpustit nechtěl (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 24/10, bod 50).
24.
Z dikce napadeného ustanovení vyplývá, že nařízení sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu výslovně podmiňuje pouze tím, že takovéto opatření musí sledovat účel „objasnění skutečností důležitých pro trestní řízenítrestní řízení“. Ústavní soudÚstavní soud má za to, že tímto způsobem upravené meze základního práva na informační sebeurčení jsou formulovány velmi široce a neurčitě a ve své podstatě umožňují vyžádání a použití předmětných údajů ze strany orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení pokaždé, je-li jim možné přiznat nějakou souvislost s probíhajícím trestním řízenímtrestním řízením. Je si přitom vědom povinnosti orgánů veřejné moci aplikovat podústavní právní předpisy v souladu s ústavním pořádkem, z čehož v daném případě plyne i jejich povinnost zkoumat v každé konkrétní věci, zda zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu určité osoby není vzhledem k závažnosti trestného činutrestného činu, možnosti dosáhnout účelu trestního řízenítrestního řízení jinak nebo z jiného důvodu nepřiměřeným zásahem do jejího základního práva. Rovněž považuje za významné, že ochrana základních práv a svobod podléhá v každém jednotlivém případě kontrole ze strany nezávislého a nestranného soudu, neboť rozhodování o vydání předmětného příkazu svěřuje napadené ustanovení předsedovi senátu, resp. v přípravném řízení soudci, přičemž tento příkaz musí být vydán písemně a být odůvodněn. Jedná se však o garance, jež sice umožňují poskytnout ochranu před nepřiměřeným zásahem do práva na informační sebeurčení s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu, nemohou však odstranit nedostatky spočívající v neurčitosti a přílišné obecnosti napadené právní úpravy tím, že samy v obecné rovině nahradí úvahu zákonodárce o intenzitě určitého veřejného zájmu na omezení základního práva nebo svobody v případě jednotlivých trestných činůtrestných činů a způsobu (tedy konkrétní formě) tohoto omezení včetně výše uvedených následných garancí při dispozici s předmětnými údaji, jež jsou v mezích stanovených ústavním pořádkem politickým rozhodnutím, svou vlastní detailní abstraktní úvahou. Takovýto postup soudů by neodpovídal ani čl. 4 odst. 2 Listiny, podle něhož lze meze základních práv a svobod stanovit pouze zákonem, neboť jen zákonodárce je ústavně legitimován k tomu, aby na základě svého uvážení za respektování principu proporcionality přiznal stanovením určité povinnosti přednost ústavním pořádkem aprobovanému veřejnému zájmu před základním právem v typově vymezeném právním vztahu. Ponechání určení ústavně souladných mezí toliko na rozhodovací praxi soudů by navíc nebylo slučitelné ani s požadavkem právní jistoty, neboť případný zásah do základního práva na informační sebeurčení není v důsledku neurčitosti současné právní úpravy pro jednotlivce předvídatelný v takové míře, která by odpovídala závažnosti případných negativních důsledků pro jeho soukromí. Lze tedy konstatovat, že právě tato neurčitost představuje hlavní nedostatek napadené právní úpravy, pokud jde o její ústavněprávní přezkum.
25.
Pokud zákonodárce stanovil jako jedinou podmínku pro zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu to, že musí vést k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízenítrestní řízení, vytvořil tím základ pro omezení základního práva na informační sebeurčení v takové míře, která zcela pomíjí požadavek nezbytnosti takovéhoto zásahu s ohledem na jím sledovaný cíl (srov. nález sp. zn. II. ÚS 789/06, bod 16). Oprávnění orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení zjistit údaje o tom, s kým a jak často určitá osoba komunikuje a z jakého místa a jakými prostředky tak činí, nemůže být vzhledem k intenzitě, se kterou zasahuje do tohoto základního práva, považována za obvyklý nebo rutinní prostředek prevence a odhalování trestné činnosti, nýbrž k jejímu užití může dojít pouze tehdy, pokud pro dosažení tohoto účelu nebude existovat jiný a ve vztahu k tomuto základnímu právu šetrnější postup. Již samotná možnost seznámení se s údaji o komunikaci a pohybu určité osoby bez jejího souhlasu totiž znamená omezení jejího práva disponovat informacemi o svém soukromí, a to bez ohledu na to, zda v závislosti na jejich relevanci pro trestní řízenítrestní řízení dojde nebo nedojde k jejich následnému zničení.
26.
Ústavní soudÚstavní soud zdůrazňuje, že zmíněné riziko nadužívání (a s ním i zneužívání) tohoto opatření jako běžného nebo rutinního prostředku není dáno jen v rovině abstraktní, nýbrž o něm vypovídají i relevantní statistické údaje. Jak uvedl již ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/10 (bod 49), podle zprávy o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území České republiky za rok 2008, vypracované Ministerstvem vnitra, bylo v uvedeném roce na území České republiky zjištěno celkem 343 799 trestných činůtrestných činů, z toho bylo objasněno 127 906 trestných činůtrestných činů. Ve stejném období představoval počet žádostí o poskytnutí údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu, resp. provozních a lokalizačních údajů číslo 131 560 [srov. zprávu Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 18. dubna 2011 s názvem „Hodnotící zpráva o směrnici o uchovávání údajů (směrnice 2006/24/EU)“, přístupnou na eur-lex.europa.eu, CELEX: 52011DC0225; předmětné oficiální údaje si Evropská komise vyžádala od české strany]. Podle obdobné zprávy vypracované Ministerstvem vnitra za rok 2009 bylo v tomto roce zjištěno celkem 332 829 trestných činůtrestných činů, přičemž objasněno jich bylo 127 604. Počet žádostí o poskytnutí předmětných údajů však podle uvedené zprávy Evropské komise dosáhl až čísla 280 271, tedy víc než dvojnásobek počtu z předchozího roku. Tyto údaje nasvědčují závěru, že nástroj v podobě vyžádání si a použití uchovávaných údajů (včetně údajů o neuskutečněných hovorech, na které napadené ustanovení vůbec nepamatuje) je orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení využíván ve značném rozsahu, a to i pro účely vyšetřování běžné, tj. méně závažné trestné činnosti.
27.
Kromě vyjádření požadavku nezbytnosti v demokratické společnosti by měla napadená právní úprava obsahovat i nakládání s těmito údaji ze strany orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení. Její součástí by měla být jasná a detailní pravidla obsahující minimální požadavky na zabezpečení uchovávaných údajů, která by zaručovala, že nedojde k jejich využití k jiným než zákonem stanoveným účelům. Jde zejména o zamezení přístupu třetích osob a stanovení procedury vedoucí k ochraně jejich celistvosti a důvěrnosti, jakož i procedury jejich ničení (nález sp. zn. Pl. ÚS 24/10, bod 50). Účinná ochrana před nezákonným zásahem do základních práv a svobod dotčených osob by měla být zaručena prostřednictvím povinnosti dodatečně informovat osobu uživatele služeb elektronické komunikace, je-li tato osoba známá, o tom, že jí týkající se provozní a lokalizační údaje byly sděleny orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení. Zároveň by tato osoba měla mít k dispozici právní prostředek, na jehož základě by se domohla soudního přezkumu jejich postupu při získávání a nakládání s předmětnými údaji. Výjimku z této povinnosti by přitom bylo možné připustit pouze ze zákonem stanovených důvodů, u nichž převáží zájem na zachování utajení této informace. I v těchto případech ale musí zákonodárce garantovat, aby posouzení příslušných orgánů, zda jsou dány důvody pro utajení této informace, nebylo svévolné, ale podléhalo povinně soudní kontrole (srov. též obdobné závěry obsažené v rozhodnutí německého Spolkového ústavního souduústavního soudu ze dne 2. března 2010 sp. zn. 1 BvR 256/08, 1 BvR 263/08, 1 BvR 586/08, zejména body 281 a 282). V této souvislosti Ústavní soudÚstavní soud dodává, že nevidí důvod, pro který by se rozsah zákonem stanovených garancí ve vztahu k nařízení sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu měl z hlediska svého obsahu odlišovat, neplyne-li takovéto odlišení z povahy věci, od garancí stanovených ve vztahu k nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, a to bez ohledu na aktuální právní úpravu, neboť v obou případech je intenzita zásahu do práva na soukromí srovnatelná.
28.
V neposlední řadě by měl zákonodárce zvážit účelnost stanovení podrobnějších pravidel pro obsah příkazu ke sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu, případně stanovení určitých formálních náležitostí samotné žádosti ze strany orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení u takového opatření. Vzhledem k ročnímu počtu žádostí o nařízení sdělení předmětných údajů, jenž v roce 2009 dokonce překročil čtvrt milionu, by bylo nepochybně iluzorní předpokládat, že se tyto žádosti v praxi neomezují toliko na sdělení nejnutnějších údajů a stručné odůvodnění. Z tohoto důvodu si lze představit, aby tyto nezbytné obsahové náležitosti byly vymezeny přímo na úrovni zákona. Jejich smyslem by bylo přitom zabezpečit, že soudce bude při svém rozhodování disponovat všemi potřebnými informacemi, jež jsou pro orgány činné v trestním řízeníorgány činné v trestním řízení bez větších obtíží dostupné, např. informace o uživateli nebo majiteli uživatelské adresy či zařízení, lze-li takovéto údaje získat od příslušného provozovatele služeb elektronických komunikací, aniž by tím došlo k ohrožení účelu trestního řízenítrestního řízení. K tomu je třeba dodat, že již dnes jsou některé obsahové náležitosti příkazu předmětem obecně uznávaného výkladu napadeného ustanovení (srov. Šámal, P. a kol. Trestní řád. Komentář. I. díl. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 748), přičemž jejich nerespektování může vést bez ohledu na absenci jejich zákonné úpravy k porušení základního práva dotčených jednotlivců na informační sebeurčení. V této souvislosti Ústavní soudÚstavní soud zdůrazňuje požadavek důslednosti a efektivity soudní kontroly, a to zejména s ohledem na povahu daného řízení, které nepředpokládá účast protistrany před rozhodnutím soudu. Úloha soudu tak spočívá i ve „vyvažování“ procesní situace, přičemž je nepřípustné, aby se soud dostal do pozice pouhého „pomocníka“ veřejné žaloby, protože musí být vždy nestranný (nález sp. zn. II. ÚS 789/06, bod 17).
29.
Již uvedené skutečnosti odůvodňují závěr, že napadené ustanovení neobstojí ve druhém kroku testu proporcionality, neboť zjišťování údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu ze strany orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení nepodmiňuje požadavkem nezbytnosti a pro jeho aplikaci nestanoví účinné prostředky kontroly, jež by umožňovaly účinnou ochranu základního práva na informační sebeurčení dotčených uživatelů v průběhu celého období, kdy tyto orgány disponují předmětnými údaji. Pro úplnost je však třeba uvést, že by neprošlo ani v jeho třetím a zároveň finálním kroku, jehož podstatou je posouzení proporcionality v užším smyslu. Napadené ustanovení totiž nepřikládá žádný význam povaze a závažnosti trestného činutrestného činu, pro který je trestní stíhání vedeno, a to navzdory tomu, že tyto skutečnosti jsou již v obecné rovině významné pro výsledek poměřování v kolizi stojícího základního práva na informační sebeurčení a veřejného zájmu na předcházení a postihování trestných činůtrestných činů. Jinými slovy, tomuto veřejnému zájmu nelze ani za splnění výše uvedené podmínky potřebnosti přiznat přednost v předmětné kolizi pokaždé. Je naopak třeba vždy zvažovat, zda vzhledem k významu objektu určitého trestného činutrestného činu, jenž měl být spáchán, převáží zájem na jeho stíhání nad právem jednotlivce rozhodovat sám o tom, zda a komu zpřístupní svá osobní data. Je věcí zákonodárce, aby určil, v případě kterých trestných činůtrestných činů tento veřejný zájem převažuje, přičemž ve svém rozhodnutí musí, obdobně jako např. v případě stanovení výše trestních sazeb, zohlednit jejich závažnost. Zbývá dodat, že ze stejných zásad vychází i omezení možnosti vydat příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 odst. 1 trestního řádu pouze na trestní řízení pro zvlášť závažný zločin nebo pro jiný úmyslný trestný čintrestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, byť zákonodárce mohl uvedený výčet trestných činůtrestných činů vymezit i jiným způsobem. Obdobně právní úprava uchovávání dat podle směrnice o data retenci stanoví, že jejím cílem je zajistit dostupnost těchto údajů pro účely vyšetřování, odhalování a stíhání závažných trestných činůtrestných činů, k čemuž je třeba zdůraznit, že v tomto nálezu uvedené požadavky ve vztahu k zákonodárci nijak neznemožňují adekvátní transpozici této směrnice, nýbrž jsou naopak plně v souladu s jejím takto vymezeným účelem.
VIII.
Závěr
30.
Lze shrnout, že ačkoliv § 88a trestního řádu obsahuje úplnou právní úpravu přístupu orgánů činných v trestním řízení k údajům o uskutečněném telekomunikačním provozu, tento přístup výslovně podmiňuje pouze tím, že předmětné údaje umožňuje zjistit výlučně k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízenítrestní řízení. Posouzení splnění této podmínky sice svěřuje předsedovi senátu, resp. v přípravném řízení soudci, který rozhoduje o nařízení sdělení těchto údajů, její velmi obecné a neurčité vymezení při současné absenci bližší úpravy následné dispozice s těmito údaji ale s ohledem na to, že sdělení předmětných údajů představuje ve vztahu k dotčeným uživatelům služeb elektronických komunikací zásah do jejich základního práva na soukromí v podobě práva na informační sebeurčení ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny a čl. 8 Úmluvy, nelze považovat za dostatečné. Zákonodárce do napadeného ustanovení především nijak nepromítl požadavek proporcionality zásahu do základního práva s ohledem na sledovaný účel, neboť přístup k předmětným údajům upravil v podstatě jako běžný prostředek zaopatřování důkazů pro účely trestního řízenítrestního řízení, a to dokonce vedeného pro jakýkoliv trestný čintrestný čin. Takovéto omezení přitom vzhledem k závažnosti předmětného zásahu do soukromé sféry jednotlivce obstojí toliko tehdy, bude-li respektovat podmínky vyplývající z principu proporcionality. To znamená, že přístup orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení k údajům o uskutečněném telekomunikačním provozu přichází v úvahu pouze za předpokladu, že účelu trestního řízenítrestního řízení nelze dosáhnout jinak, že právní úprava obsahuje dostatečné garance, aby nedošlo k použití těchto údajů k jinému než zákonem předpokládanému účelu, a že omezení práva jednotlivce na informační sebeurčení není nepřiměřeným zásahem s ohledem na význam konkrétních společenských vztahů, zájmů nebo hodnot, jež jsou objektem trestného činutrestného činu, pro který je vedeno předmětné trestní řízenítrestní řízení. Tato omezení napadené ustanovení nerespektuje, přičemž tento nedostatek nelze odstranit ani prostřednictvím jím stanovené soudní kontroly. Soudy při svém rozhodování o nařízení sdělení předmětných údajů sice mohou poskytnout ochranu základnímu právu na informační sebeurčení s ohledem na skutkové okolnosti konkrétní věci, svoji judikaturou však nemohou nahrazovat absenci dostatečně určité zákonné právní úpravy, jež je ve smyslu čl. 4 odst. 2 Listiny předpokladem omezení základních práv a svobod v obecné rovině.
31.
Na základě výše uvedené argumentace Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že napadené ustanovení je v rozporu se základním právem na respektování soukromého života v podobě práva na informační sebeurčení podle čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny, jakož i čl. 8 odst. 2 Úmluvy, neboť umožňuje orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení zasahovat do něj za účelem prevence a stíhání trestných činůtrestných činů způsobem neodpovídajícím požadavku proporcionality jeho omezení, vyplývajícímu ze zásady právního státu vyjádřené v čl. 1 odst. 1 Ústavy. Pro úplnost zároveň dodává, že uvedený derogační důvod se sice obsahově nedotýká i § 88a odst. 2 trestního řádu, Ústavní soudÚstavní soud však přistoupil k jeho zrušení, neboť vyhověním návrhu toliko ve vztahu k odstavci 1 napadeného ustanovení by se i tak stal obsoletním.
32.
Závěrem Ústavní soudÚstavní soud podotýká, že uvedené derogační důvody nelze vykládat tím způsobem, že samotná aplikace napadeného ustanovení měla v případě dotčených uživatelů služeb elektronických komunikací pokaždé za následek porušení jejich základního práva na soukromí. Napadené ustanovení i dosud umožňovalo, aby soud v konkrétní věci posoudil přiměřenost nařízení sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu z hlediska základního práva na informační sebeurčení a žádost orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení v neodůvodněných případech zamítl. Nelze tedy učinit apriorní závěr, že každým rozhodnutím vydaným na základě § 88a trestního řádu před vyhlášením tohoto nálezu ve Sbírce zákonů došlo k porušení základního práva nebo svobody dotčeného uživatele služeb elektronických komunikací. Rovněž tímto nálezem není dán žádný důvod, který by obecně bránil použití doposud získaných údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu v rámci dokazování v trestním řízenítrestním řízení. Oprávnění obecných soudů posoudit v rámci své rozhodovací činnosti, zda předmětným postupem orgánů činných v trestním řízení nedošlo k porušení základních práv nebo svobod, těmito závěry není dotčeno. Zároveň je Ústavní soudÚstavní soud přesvědčen, že výše uvedené nedostatky vytvářejí významný prostor pro nepřiměřený nebo svévolný postup orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení při zjišťování a nakládání s předmětnými údaji, který vzhledem k možným budoucím negativním dopadům znemožňuje ponechání napadeného ustanovení v účinnosti na delší než jen minimálně potřebnou přechodnou dobu. Ústavní soudÚstavní soud proto - i při vědomí přípravy nové právní úpravy - odložil účinnost derogačního výroku ve vztahu k napadenému zákonnému ustanovení pouze na dobu do 30. září 2012, kterou považuje za dostatečnou pro dovršení nového legislativního procesu.
33.
Ze všech těchto důvodů rozhodl Ústavní soudÚstavní soud podle § 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto nálezu.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujala k rozhodnutí pléna soudkyně Ivana Janů. |
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 42/2012 Sb. | Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 42/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání cenového předpisu 2/2012/FAR o regulaci cen zdravotnických prostředků
Vyhlášeno 7. 2. 2012, částka 15/2012
42
SDĚLENÍ
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 24. ledna 2012
o vydání cenového předpisu 2/2012/FAR o regulaci cen zdravotnických prostředků
Ministerstvo zdravotnictví podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 12. prosince 2011 vydalo cenový předpis 2/2012/FAR o regulaci cenregulaci cen zdravotnických prostředků. Cenový předpis je publikován ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví částka 11/2011 ze dne 29. prosince 2011 a nabyl účinnosti dne 1. ledna 2012.
Ministr:
doc. MUDr. Heger, CSc., v. r. |
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 41/2012 Sb. | Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 41/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání cenového rozhodnutí 1/12-FAR, kterým se stanoví seznam ATC skupin léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely nepodléhajících regulaci ceny původce
Vyhlášeno 7. 2. 2012, částka 15/2012
41
SDĚLENÍ
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 24. ledna 2012
o vydání cenového rozhodnutí 1/12-FAR, kterým se stanoví seznam ATC skupin léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely nepodléhajících regulaci ceny původce
Ministerstvo zdravotnictví podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 12. prosince 2011 vydalo cenové rozhodnutí 1/12-FAR, kterým se stanoví seznam ATC skupin léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely nepodléhajících regulaci ceny původce. Cenové rozhodnutí je publikováno ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví částka 11/2011 ze dne 29. prosince 2011 a nabylo účinnosti dne 1. ledna 2012.
Ministr:
doc. MUDr. Heger, CSc., v. r. |
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 40/2012 Sb. | Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 40/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání cenového předpisu 1/2012/FAR o regulaci cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely
Vyhlášeno 7. 2. 2012, částka 15/2012
40
SDĚLENÍ
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 24. ledna 2012
o vydání cenového předpisu 1/2012/FAR o regulaci cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely
Ministerstvo zdravotnictví podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 12. prosince 2011 vydalo cenový předpis 1/2012/FAR o regulaci cenregulaci cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely. Cenový předpis je publikován ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví částka 11/2011 ze dne 29. prosince 2011 a nabyl účinnosti dne 1. ledna 2012.
Ministr:
doc. MUDr. Heger, CSc., v. r. |
Vyhláška č. 39/2012 Sb. | Vyhláška č. 39/2012 Sb.
Vyhláška o dispenzární péči
Vyhlášeno 7. 2. 2012, datum účinnosti 1. 4. 2012, částka 15/2012
* § 1 - Dispenzární prohlídky provádějí poskytovatelé zdravotních služeb (dále jen „poskytovatel“) v takovém časovém rozmezí, které vyžaduje zdravotní stav pacienta, nejméně však jedenkrát ročně.
* § 2 - Nemoci, vady nebo stavy (dále jen „nemoci“), u nichž se poskytuje dispenzární péče, a poskytovatelé, kteří provádějí dispenzární péči, se uvádějí v příloze k této vyhlášce.
* § 3 - Vyhláška č. 386/2007 Sb., kterou se stanoví nemoci, u nichž se poskytuje dispenzární péče, časové rozmezí dispenzárních prohlídek a označení specializace dispenzarizujícího lékaře, se zrušuje.
* § 4 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2012. k vyhlášce č. 39/2012 Sb.
Aktuální znění od 1. 5. 2021 (179/2021 Sb.)
39
VYHLÁŠKA
ze dne 23. ledna 2012
o dispenzární péči
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), k provedení § 5 odst. 3 písm. b) zákona:
§ 1
Dispenzární prohlídky provádějí poskytovatelé zdravotních služebposkytovatelé zdravotních služeb (dále jen „poskytovatel“) v takovém časovém rozmezí, které vyžaduje zdravotní stav pacientapacienta, nejméně však jedenkrát ročně.
§ 2
Nemoci, vady nebo stavy (dále jen „nemoci“), u nichž se poskytuje dispenzární péčepéče, a poskytovatelé, kteří provádějí dispenzární péčipéči, se uvádějí v příloze k této vyhlášce.
§ 3
Vyhláška č. 386/2007 Sb., kterou se stanoví nemoci, u nichž se poskytuje dispenzární péče, časové rozmezí dispenzárních prohlídek a označení specializace dispenzarizujícího lékaře, se zrušuje.
§ 4
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2012.
Ministr:
doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.
Příloha k vyhlášce č. 39/2012 Sb.
POSKYTOVATELÉ PROVÁDĚJÍCÍ DISPENZÁRNÍ PÉČI| | Nemoci, u nichž se poskytuje dispenzární péče
---|---|---
Poskytovatel v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, popřípadě jiný poskytovatel| |
| 01| Infekční a parazitární onemocnění s prokázanou infekční etiologií s chronickým průběhem, následky těchto onemocnění vyžadující soustavnou léčbu déle než 1 rok
| 02| Lymeská borellioza
| 03| Závažná chronická onemocnění způsobená herpetickými viry
| 04| Závažné imunodeficientní stavy vyžadující soustavnou léčbu déle než 1 rok, vrozená asplenie, stav po splenektomii
| 05| Defekty koagulace vyžadující soustavnou léčbu déle než 1 rok
| 06| Závažné anémie vyžadující soustavnou léčbu déle než 1 rok
| 07| Diabetes mellitus a další poruchy glukozové tolerance
| 08| Další závažné poruchy endokrinní soustavy vyžadující soustavnou léčbu déle než 1 rok
| 09| Závažná metabolická onemocnění
| 10| Cystická fibrosa
| 11| Familiární hypercholesterolémie
| 12| Mentální retardace
| 13| Závažná forma dětské mozkové obrny vyžadující soustavnou rehabilitaci déle než 1 rok
| 14| Primární enuréza u dítěte nad 5 let věku
| 15| Enkopréza s chronickou obstipací
| 16| Hydrocefalus
| 17| Následky zánětlivých onemocnění centrálního nervového systému, onemocnění centrálního nervového systému s nejistou prognózou
| 18| Progredující neurologická a svalová postižení
| 19| Epilepsie
| 20| Vrozená nebo získaná postižení oka (mimo samotných refrakčních vad) vyžadující soustavnou léčbu déle než 1 rok
| 21| Strabismus
| 22| Vrozená nebo získaná porucha sluchu vyžadující soustavnou léčbu déle než 1 rok
| 23| Závažné alergie s perzistujícími klinickými příznaky kožními, očními, nosními, bronchiálními nebo gastrointestinálními a stavy po anafylaxi
| 24| Bronchopulmonální dysplázie
| 25| Stavy po chirurgické léčbě nitrohrudních procesů s následnou poruchou funkce plic
| 26| Chronická obstrukční plicní nemoc dětského věku, bronchiektázie
| 27| Idiopatické střevní záněty
| 28| Cholecystolithiasa
| 29| Vředová choroba žaludku a duodena
| 30| Stavy po operaci zažívacího traktu vyžadující dlouhodobé sledování
| 31| Střevní malabsorpce včetně celiakie
| 32| Psoriasa a další závažná kožní onemocnění vyžadující soustavnou léčbu delší než 1 rok
| 33| Lupus erytematosus
| 34| Revmatická onemocnění u dětí, systémová postižení pojivové tkáně
| 35| Nefrotický syndrom
| 36| Vrozené a získané srdeční vady s příznaky srdečního selhání nebo poruchou hemodynamiky
| 37| Závažné arytmie vyžadující soustavnou léčbu déle než 1 rok
| 38| Stavy po operaci srdce, angioplastikách, valvuloplastikách
| 39| Plicní hypertenze
| 40| Kardiomyopathie vyžadující soustavnou léčbu déle než 1 rok
| 41| Intersticiální a difuzní plicní procesy s poruchou funkce plic
| 42| Stavy po dlouhodobé ventilaci plic pro syndrom dechové tísně
| 43| Astma bronchiale – závažné perzistující formy, obtížně léčitelné astma
| 44| Chronická pankreatitis vyžadující soustavnou léčbu déle než 1 rok
| 45| Závažná chronická onemocnění jater vyžadující soustavnou léčbu déle než 1 rok
| 46| Chronická pyelonefritis a glomerulonefritis a veškeré další stavy spojené s poruchou funkce ledvin nebo vážnou poruchou funkce vývodných močových cest
| 47| Stavy po transplantaci orgánů a krvetvorných buněk
| 48| Vrozené anomálie a chromozomové abnormality vyžadující léčbu
| 49| Děti ohrožené sociálním prostředím, to jsou děti týrané, zneužívané a zanedbávané
Poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství, popřípadě jiný poskytovatel| |
| 01| Infekční a parazitární onemocnění s prokázanou infekční etiologií s chronickým průběhem, následky těchto onemocnění vyžadující soustavnou léčbu déle než 1 rok
| 02| Lymeská borellioza
| 03| Závažná chronická onemocnění způsobená herpetickými viry
| 04| Poruchy štítné žlázy vyžadující soustavnou léčbu déle než 1 rok
| 05| Diabetes mellitus a další poruchy glukozové tolerance, včetně komplikací
| 06| Adrenální nedostatečnost, němé adenomy nadledvinek, vrozená adrenální hyperplasie (ve stabilizovaném stavu) vyžadující soustavnou léčbu déle než 1 rok
| 07| Afunkční adenomy hypofysy vyžadující soustavnou léčbu déle než 1 rok
| 08| Nelsonův syndrom, hypopituitarismus, isolované poruchy tvorby hypofyzárních hormonů ve stabilizovaném stavu vyžadující soustavnou léčbu déle než 1 rok
| 09| Diabetes insipidus vyžadující soustavnou léčbu déle než 1 rok
| 10| Závažná metabolická onemocnění vyžadující soustavnou léčbu déle než 1 rok
| 11| Familiární hypercholesterolémie
| 12| Vrozené anomálie a chromozomové abnormality vyžadující léčbu déle než 1 rok
| 13| Defekty koagulace vyžadující soustavnou léčbu déle než 1 rok
| 14| Závažné anémie vyžadující soustavnou léčbu déle než 1 rok
| 15| Demyelinizační onemocnění
| 16| Degenerativní onemocnění centrálního nervového systému a periferního neuronu
| 17| Epilepsie
| 18| Myasthenia gravis: po 2 letech remise
| 19| Progresivní svalové dystrofie
| 20| Glaukom
| 21| Uveitidy
| 22| Progredující poruchy sluchu dospělých, kontroly sluchadel
| 23| Hypertenzní nemoc
| 24| Ischemická choroba srdeční, obliterující aterosklerosa, aneurysma aorty
| 25| Endokarditidy a myokarditidy vyžadující soustavnou léčbu déle než 1 rok
| 26| Závažné arytmie s poruchou hemodynamiky vyžadující soustavnou léčbu delší než 1 rok
| 27| Vrozené a získané chlopenní vady
| 28| Nositelé kardiovertorů a kardiostimulátorů
| 29| Stavy po operaci srdce, angioplastikách, valvuloplastikách
| 30| Plicní hypertenze
| 31| Stavy po dlouhodobé ventilaci plic pro syndrom dechové tísně, stenóza trachey
| 32| Sarkoidoza, intersticiální plicní procesy s poruchou funkce, pneumokoniozy
| 33| Chronická obstrukční plicní nemoc s poruchou funkce plic, bronchiektázie
| 34| Chronická pleuritida
| 35| Astma bronchiale – závažné perzistující formy
| 36| Barretův jícen, achalázie jícnu, eosinofilní ezofagitida, stavy po korozivní ezofagitidě
| 37| Metaplazie a dysplazie žaludeční sliznice
| 38| Primární malabsorpční syndrom, celiakie
| 39| Nespecifické střevní záněty (Crohnova nemoc, ulcerózní kolititida a další)
| 40| Recidivující a komplikované divertikulitidy
| 41| Primární sklerozující cholangititida
| 42| Chronická pankreatitis vyžadující soustavnou léčbu déle než 1 rok
| 43| Jaterní cirhóza, metabolická onemocnění jater
| 44| Závažné alergie s perzistujícími klinickými příznaky kožními, očními, nosními, bronchiálními, gastrointestinálními a stavy po anafylaxi
| 45| Závažné imunodeficitní stavy vžadující soustavnou léčbu déle než 1 rok, vrozená asplenie, stav po splenektomii
| 46| Autoimunitní závažné kožní choroby puchýřnaté (skupina pemfigu, pemfigoiu a další)
| 47| Autoimunitní závažné choroby pojiva (lupus erytematosus, sklerodermie, dermatomyositida a další)
| 48| Závažné nemoci kůže a podkožního vaziva (atopická dermatitida, psoriáza a parapsoriáza, fotodermatózy a další)
| 49| Atypické névy
| 50| Ankylosující spondylitis
| 51| Stavy po transplantaci orgánů a krvetvorných buněk
| 52 | Chronické onemocnění ledvin ve stádiích CKD 4 a 5 eGFR menší než 0,5 ml/s
| 53| Proteinurie větší než 1g/24 hod a mikroskopická hematurie renálního původu
| 54 | Chronická glomerulonefritis, autosomálně dominantní polycystická degenerace ledvin, vrozená onemocnění ledvin
| 55| Stavy po cévní mozkové příhodě
Poskytovatel v oboru gynekologie a porodnictví| |
| 01| Pacientky s hormonální či nitroděložní antikoncepcí
| 02| Radioterapie hrudníku v dětství a dospívání
| 03| Těhotenství: fyziologické prvních 9 lunárních měsíců
10\\. lunární měsíc
rizikové
patologické
šestinedělí
| 04| Pacientky s dlouhodobou hormonální substituční léčbou
| 05| Endometriosa
| 06| Děložní myomy
Poskytovatel v oboru zubní lékařství| |
| 01| Vrozené postižení tvrdých zubních tkání (amelogenesis a dentinogenesis imperfecta a další)
Poskytovatel v oboru ortodoncie| |
| 01| Obličejové rozštěpy
| 02| Vrozené malformace kostí lebky, zubů a obličeje
Poskytovatel v oboru pneumologie a ftizeologie| |
| 01| Osoby nemocné tuberkulózou a jinými mykobakteriózami plicními i mimoplicními - po skončení léčby
| 02| Osoby se zvýšeným rizikem tuberkulózy, osoby v kontaktu s nemocným tuberkulózou či osoby po návratu z oblastí s vysokým výskytem tuberkulózy plic, imunokompromitované osoby (diabetes mellitus na léčbě inzulínem, malignity, biologická léčba, léčba systémovými kortikosteroidy, léčba imunosupresivy a další)
| 03| Osoby po prodělaném nebo suspektně prodělaném onemocnění COVID-19 se závažnými přetrvávajícími následky trvajícími více než 12 týdnů
Poskytovatel v oboru infekční lékařství| |
| 01| HIV/AIDS pozitivní osoby - asymptomatičtí nosiči
| 02| Toxoplasmóza, vrozená toxoplasmósa včetně oční formy
| 03| Neuroinfekce
| 04| Protozoární nemoci, zoonozy
Poskytovatel v oboru dermatovenerologie| |
| 01| Syfilis
| 02| Gonorrhoea
| 03| Další závažné pohlavně přenosné infekce
Poskytovatel v oboru psychiatrie| |
| 01| Syndrom závislosti
| 02| Poruchy nálady středně těžké a těžké, včetně bipolární afektivní poruchy
| 03| Schizofrenie, schizoafektivní poruchy, schizotypní porucha, poruchy s bludy
| 04| Obsedantně kompulzivní porucha s těžkým průběhem
| 05| Posttraumatická stresová porucha
| 06| Poruchy sexuální preference včetně stavů po terapeutické kastraci
| 07| Poruchy příjmu potravy
| 08| Těžké poruchy osobnosti
Poskytovatel v oboru dětská a dorostová psychiatrie| |
| 01| Syndrom závislosti
| 02| Poruchy nálady středně těžké a těžké, včetně bipolární afektivní poruchy
| 03| Schizofrenie, schizoafektivní poruchy, schizotypní porucha, poruchy s bludy
| 04 | Obsedantně kompulzivní porucha s těžkým průběhem
| 05| Poruchy sexuálního vývoje včetně parafilie
| 06| Poruchy příjmu potravy
| 07| Poruchy autistického spektra
| 08 | Těžká chronická tiková porucha - syndrom de la Tourette
| 09 | Výše neuvedené duševní poruchy dětského a dorostového věku s těžkým disruptivním chováním
Poskytovatel v oboru pracovní lékařství| |
| 01| Všechny nemoci z povolání, ohrožení nemocí z povolání a jiná poškození zdraví z práce
Poskytovatelé poskytující zdravotní služby v příslušném oboru| |
| 01| Přednádorové stavy a stavy po ukončení léčby onkologických onemocnění |
Zákon č. 38/2012 Sb. | Zákon č. 38/2012 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 31. 1. 2012, datum účinnosti 31. 1. 2012, částka 14/2012
* Čl. I - V § 23 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 436/
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 31. 1. 2012
38
ZÁKON
ze dne 11. ledna 2012,
kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V § 23 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 436/2009 Sb., se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní:
„(11)
Žalobu podle odstavce 10 je možné podat i v případě, že posuzování vlivů na životní prostředí bylo zahájeno před 11. prosincem 2009.“.
Dosavadní odstavce 11 až 14 se označují jako odstavce 12 až 15.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Zákon č. 37/2012 Sb. | Zákon č. 37/2012 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s reformou dohledu nad finančním trhem v Evropské unii
Vyhlášeno 31. 1. 2012, datum účinnosti 31. 1. 2012, částka 14/2012
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o bankách
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o kolektivním investování
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o finančních konglomerátech
* ČÁST OSMÁ - Čl. X
* ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 13. 1. 2018 (370/2017 Sb.)
37
ZÁKON
ze dne 11. ledna 2012,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s reformou dohledu nad finančním trhem v Evropské unii
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o bankách
Čl. I
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 37/2007 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb., se mění takto:
1.
Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatném řádku doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy).“.
2.
V § 5k odst. 4 větě druhé se za slova „Evropskou komisi“ vkládají slova „, Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví)19) (dále jen „Evropský orgán pro bankovnictví“)“.
Poznámka pod čarou č. 19 zní:
„19)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES.“.
3.
V § 5n se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Nebylo-li dosaženo takové dohody, pak v posledních 7 dnech před uplynutím uvedené lhůty může Česká národní banka požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví20).“.
Poznámka pod čarou č. 20 zní:
„20)
Čl. 42a odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES a 2010/78/EU.“.
4.
V § 5n odst. 5 se věta první nahrazuje větou „Pokud Česká národní banka ani orgán dohledu uvedený v odstavci 2 nepožádají Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle odstavce 4, rozhodne Česká národní banka o označení pobočky zahraniční banky za významnou ve lhůtě do 2 měsíců ode dne, kdy o tomto záměru informovala orgán dohledu uvedený v odstavci 2, nebo v téže lhůtě oznámí tomuto orgánu, že od tohoto záměru ustupuje.“.
5.
V § 5n se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Pokud Česká národní banka nebo orgán dohledu uvedený v odstavci 2 požádají Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle odstavce 4, Česká národní banka přeruší řízení o označení pobočky zahraniční banky za významnou do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
6.
V § 12a se za odstavec 7 vkládají nové odstavce 8 a 9, které včetně poznámky pod čarou č. 21 znějí:
„(8)
Nebylo-li dosaženo dohody podle odstavce 7, může Česká národní banka v posledních 7 dnech před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 7 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví. Stejně postupuje i tehdy, nebylo-li dosaženo dohody v případech, kdy Česká národní banka vykonává dohled nad členem skupiny evropské ovládající banky nebo skupiny evropské finanční holdingové osoby anebo nad bankou, která je ovládána evropským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu1b). Pokud Česká národní banka ani dotčené orgány dohledu nepožádají Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu, rozhodne Česká národní banka o společné žádosti uvedené v odstavci 5 ve lhůtě do 6 měsíců ode dne jejího doručení.
(9)
Pokud Česká národní banka nebo dotčené orgány dohledu požádají Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle odstavce 821), Česká národní banka přeruší řízení o společné žádosti uvedené v odstavci 5 do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.
21)
Čl. 129 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU.“.
Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 10.
7.
V § 25a odst. 4 písmeno j) zní:
„j)
České národní banky jako ústřední banky České republiky a orgánu vykonávajícímu dohled nad finančním trhem,“.
8.
V § 25a se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a dále ve vztahu k Evropské centrální bance, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika22)“.
Poznámka pod čarou č. 22 zní:
„22)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.“.
9.
V § 26c odst. 9 se věta třetí zrušuje a poznámka pod čarou č. 17 zní:
„17)
Čl. 131 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU.
Čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES.“.
10.
V § 26c odst. 10 se věta druhá zrušuje.
11.
V § 26e odst. 5 větě druhé se slova „Evropský bankovní výbor“ nahrazují slovy „Evropský orgán pro bankovnictví“.
12.
V § 26e se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „a Evropskému orgánu pro bankovnictví“.
13.
V § 26i se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 23 znějí:
„(2)
Pokud příslušný orgán dohledu jiného členského státu s Českou národní bankou při plnění jejích úkolů uvedených v odstavci 1 v dostatečné míře nespolupracuje, může o tom Česká národní banka informovat Evropský orgán pro bankovnictví23).
(3)
Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví rovněž o případech, kdy orgán dohledu jiného členského státu při výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky nebo skupinou evropské finanční holdingové osoby, jejíž člen podléhá dohledu České národní banky, neplní své úkoly uložené na základě předpisu Evropské unie upravujícího činnost úvěrových institucí23).
23)
Čl. 129 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES a 2010/78/EU.“.
14.
V § 26j odst. 1 se na začátek písmene b) vkládají slova „Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropské radě pro systémová rizika a“.
15.
V § 26j odst. 2 se za slovo „odkladu“ vkládají slova „Evropský orgán pro bankovnictví a“.
16.
V § 26k se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy předložila ostatním orgánům vykonávajícím dohled nad členy dotčené skupiny tuto zprávu“.
17.
V § 26k odst. 3 větě první se za číslo „1“ vkládají slova „v této lhůtě“, slova „do 4 měsíců ode dne, kdy Česká národní banka předložila ostatním orgánům vykonávajícím dohled nad členy dotčené skupiny zprávu podle odstavce 2“ se zrušují a slova „je Česká národní banka příslušná uložit opatření k nápravě uvedená v odstavci 1 členům dotčené skupiny, nad nimiž vykonává dohled, i bez dohody s ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy dotčené skupiny. Přitom Česká národní banka přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku ostatních orgánů vykonávajících dohled nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí“ se nahrazují slovy, která znějí:
„a)
je Česká národní banka příslušná uložit opatření k nápravě uvedená v odstavci 1 členům dotčené skupiny, nad nimiž vykonává dohled, i bez dohody s ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy dotčené skupiny; přitom přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku ostatních orgánů vykonávajících dohled nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí, nebo
b)
může Česká národní banka v posledních 7 dnech před uplynutím uvedené lhůty požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví24); pokud Česká národní banka nebo orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny uvedené v odstavci 1 požádají o toto urovnání sporu, přeruší Česká národní banka řízení o uložení opatření k nápravě do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.“.
Poznámka pod čarou č. 24 zní:
„24)
Čl. 129 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES a 2010/78/EU.“.
18.
V § 26k odstavec 4 zní:
„(4)
Nebylo-li dosaženo dohody mezi orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky, skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo skupinou evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a Českou národní bankou o uložení opatření k nápravě Českou národní bankou bance, která je členem jedné nebo více uvedených skupin, a to ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil České národní bance zprávu o posouzení rizik této skupiny,
a)
je Česká národní banka příslušná uvedené bance uložit samostatně opatření k nápravě podle § 26 odst. 1 písm. h); přitom přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku ostatních orgánů vykonávajících dohled nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí, nebo
b)
může Česká národní banka v posledních 7 dnech před uplynutím uvedené lhůty požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví24); pokud Česká národní banka nebo orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny uvedené v odstavci 1 požádají o toto urovnání sporu, přeruší Česká národní banka řízení o uložení opatření k nápravě do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.“.
19.
V § 26k odst. 5 větách první a poslední se slovo „Výboru“ nahrazuje slovy „Evropského orgánu pro bankovnictví“.
20.
V § 26k odst. 6 větě první se slova „nebo 4“ nahrazují slovy „3 písm. a) nebo odstavce 4 písm. a)“ a slova „až 5“ se nahrazují slovy „2, 3 písm. a), odstavci 4 písm. a) a odstavci 5“.
21.
V § 26k odst. 6 větě poslední se slova „nebo 4“ nahrazují slovy „písm. a) nebo odstavce 4 písm. a)“.
22.
V § 26l odst. 6 se slovo „Výbor“ nahrazuje slovy „Evropský orgán pro bankovnictví“.
23.
V § 38d odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „komisi“ vkládají slova „o všech významných skutečnostech získaných při jí prováděném výkonu bankovního dohledu důležitých pro řádný výkon tohoto dohledu v rámci Evropské unie,“.
24.
V § 38d odst. 1 písm. b) se slova „udělených a“ zrušují.
25.
V § 38d odst. 1 se písmena c) a d) zrušují.
Dosavadní písmena e) až i) se označují jako písmena c) až f).
26.
V § 38d odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, ve kterých je banka účastna,“.
27.
V § 38d odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
smlouvách podle § 26c odst. 9 a 10 a dohodách podle § 26e odst. 3,“.
28.
V § 38d odst. 1 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:
„g)
licencích k výkonu bankovních činností prostřednictvím pobočky udělených zahraniční bance, která má sídlo v jiném než členském státě,
h)
podmínkách, které je nutno splnit pro vydání licence podle tohoto zákona.“.
29.
V § 38d odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech významných skutečnostech získaných při jí prováděném výkonu bankovního dohledu důležitých pro řádný výkon tohoto dohledu v rámci Evropské unie, zejména o
a)
počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bance nebo finanční instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území České republiky zřízení pobočky v jiném členském státě nebo kdy použila vůči pobočce podle § 5a odst. 1 postup podle § 26,
b)
udělených a odňatých licencích,
c)
smlouvách podle § 26c odst. 9 a 10 a dohodách podle § 26e odst. 3,
d)
údajích shromážděných za účelem srovnání systémů odměňování a postupů zavedených ostatními bankami o
1.
počtu osob, jejichž příjmy dosahují nejméně částky odpovídající 1 000 000 eur, v členění podle oblastí činností banky,
2.
hlavních složkách mezd, prémií, odměn založených na výkonnosti za delší časové období a zvláštních penzijních výhod osob podle bodu 1,
e)
finančních holdingových osobách, ve kterých je banka účastna,
f)
licencích k výkonu bankovních činností prostřednictvím pobočky udělených zahraniční bance, která má sídlo v jiném než členském státě,
g)
podmínkách, které je nutno splnit pro vydání licence podle tohoto zákona.
(3)
Česká národní banka informuje Evropský bankovní výbor o licencích k výkonu bankovních činností prostřednictvím pobočky udělených zahraniční bance nebo finanční instituci, která má sídlo v jiném než členském státě.“.
30.
V § 38h odst. 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova „, ve kterých je banka účastna,“.
31.
V § 38h se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
V rámci spolupráce podle odstavce 1 Česká národní banka může požádat orgány bankovního dohledu jiných států o informace uvedené v odstavci 2.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
32.
V § 38h odst. 5 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
33.
V § 38h se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 25 zní:
„(6)
Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví, pokud orgán bankovního dohledu odmítne žádost České národní banky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě, nebo pokud orgán bankovního dohledu jiného členského státu neposkytne informaci uvedenou v odstavci 4 z vlastního podnětu25).
25)
Čl. 42 a 132 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES a 2010/78/EU.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech
Čl. II
Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 139/2011 Sb., se mění takto:
1.
Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatném řádku doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy).“.
2.
V § 8 se za odstavec 8 vkládají nové odstavce 9 a 10, které včetně poznámek pod čarou č. 30 a 31 znějí:
„(9)
Nebylo-li dosaženo dohody podle odstavce 8, může Česká národní banka v posledních 7 dnech před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 8 požádat Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví)30) (dále jen „Evropský orgán pro bankovnictví“) o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví31). Stejně postupuje i tehdy, nebylo-li dosaženo dohody v případech, kdy Česká národní banka vykonává dohled nad členem skupiny evropské ovládající úvěrové instituce [§ 1a odst. 1 písm. l)] nebo skupiny evropské finanční holdingové osoby [§ 1a odst. 1 písm. m)] anebo nad družstevní záložnou, která je ovládána evropským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu11). Pokud Česká národní banka ani dotčené orgány dohledu nepožádají Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu, rozhodne Česká národní banka o společné žádosti uvedené v odstavci 5 ve lhůtě do 6 měsíců ode dne jejího doručení.
(10)
Pokud Česká národní banka nebo dotčené orgány dohledu požádají Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle odstavce 931), Česká národní banka přeruší řízení o společné žádosti uvedené v odstavci 6 do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.
30)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES.
31)
Čl. 129 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES a 2010/78/EU.“.
Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 11 a 12.
3.
§ 21 a 22 včetně nadpisu znějí:
„Dohled nad družstevními záložnami
§ 21
(1)
Česká národní banka vykonává dohled nad činností družstevních záložen a dodržováním povinností stanovených jim tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které jsou družstevní záložny oprávněny vykonávat podle tohoto zákona.
(2)
Česká národní banka může požádat o kontrolu na místě u jí dohlížených osob na území hostitelských států. Tyto osoby jsou povinny umožnit provedení kontroly na místě a poskytnout České národní bance potřebnou součinnost. Pokud Česká národní banka o provedení kontroly požádala, je oprávněna se jí zúčastnit, pokud tuto kontrolu neprovádí sama.
(3)
Česká národní banka při výkonu dohledu zároveň alespoň jednou ročně přezkoumává a vyhodnocuje, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené družstevní záložnou a kapitál družstevní záložny zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz družstevní záložny a krytí rizik, kterým je nebo může být vystavena. Tento přezkum a vyhodnocování provádí Česká národní banka v rozsahu a periodicitě, přiměřených velikosti, významu a postavení družstevní záložny na finančním trhu a charakteru, rozsahu a složitosti jejích činností.
(4)
Česká národní banka plní konzultační a informační povinnost vůči orgánům dohledu hostitelských států a orgánům Evropské unie. Česká národní banka a orgány hostitelských států si vyměňují informace o činnosti družstevních záložen, jež mohou usnadnit dohled nad nimi nebo zkoumání podmínek pro vydání povolení.
(5)
Česká národní banka neprodleně informuje o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek družstevní záložny příslušný orgán dohledu členského státu Evropské unie, ve kterém má družstevní záložna pobočku5a). Česká národní banka usiluje o koordinaci své činnosti s orgány dohledu všech členských států Evropské unie, v nichž má družstevní záložna pobočku.
§ 22
(1)
Česká národní banka informuje Evropskou komisi o všech významných skutečnostech získaných při jí prováděném výkonu dohledu nad družstevními záložnami důležitých pro řádný výkon dohledu v rámci Evropské unie, zejména o
a)
počtu a povaze případů, kdy zamítla žádost družstevní záložny o zřízení pobočky v hostitelském státě,
b)
odňatých povoleních,
c)
finančních holdingových osobách, ve kterých je družstevní záložna účastna,
d)
smlouvách podle § 25d odst. 9 a 10 a dohodách podle § 25e odst. 3,
e)
použití postupu podle § 28 vůči pobočce v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu členů,
f)
všech konsolidačních celcích, jejichž součástí je družstevní záložna,
g)
podmínkách, které je nutno splnit pro vydání povolení podle tohoto zákona a prováděcích předpisů.
(2)
Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech významných skutečnostech získaných při jí prováděném výkonu bankovního dohledu důležitých pro řádný výkon tohoto dohledu v rámci Evropské unie, zejména o
a)
počtu a povaze případů, kdy zamítla žádost družstevní záložny o zřízení pobočky v hostitelském státě,
b)
udělených a odňatých povoleních,
c)
smlouvách podle § 25d odst. 9 a 10 a dohodách podle § 25e odst. 3,
d)
finančních holdingových osobách, ve kterých je družstevní záložna účastna,
e)
použití postupu podle § 28 vůči pobočce v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu členů,
f)
podmínkách, které je nutno splnit pro vydání povolení podle tohoto zákona a prováděcích předpisů,
g)
údajích shromážděných za účelem srovnání systémů odměňování a postupů zavedených ostatními družstevními záložnami o
1.
počtu osob, jejichž příjmy dosahují nejméně částky odpovídající 1 000 000 eur, v členění podle oblastí činností družstevní záložny,
2.
hlavních složkách mezd, prémií, odměn založených na výkonnosti za delší časové období a zvláštních výhod osob uvedených v bodě 1.“.
4.
V § 22a se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 32 zní:
„(6)
Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví, pokud orgán bankovního dohledu jiného členského státu odmítne žádost České národní banky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě, nebo pokud orgán bankovního dohledu jiného členského státu neposkytne informaci uvedenou v odstavci 3 z vlastního podnětu32).
32)
Čl. 42 a 132 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES a 2010/78/EU.“.
5.
V § 22b se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Nebylo-li dosaženo takové dohody, pak v posledních 7 dnech před uplynutím uvedené lhůty může Česká národní banka požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví33).“.
Poznámka pod čarou č. 33 zní:
„33)
Čl. 42a odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES a 2010/78/EU.“.
6.
V 25a odst. 4 písmeno i) zní:
„i)
České národní banky jako ústřední banky České republiky a orgánu vykonávajícímu dohled nad finančním trhem,“.
7.
V § 25a odst. 5 se slovo „platí“ nahrazuje slovy „se použije“ a slovo „obdobně“ se nahrazuje slovy „a Evropské centrální bance, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropské radě pro systémová rizika34) obdobně.“.
Poznámka pod čarou č. 34 zní:
„34)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.“.
8.
V § 25d odst. 9 se věta čtvrtá zrušuje a v poznámce pod čarou č. 27 se slova „č. 2006/48/ES o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu“ nahrazují slovy „2006/48/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES a 2010/78/EU“ a na samostatný řádek se doplňuje věta „Čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010, o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES.“.
9.
V § 25d odst. 10 se věta druhá zrušuje.
10.
V § 25e odst. 5 větě druhé se slova „Evropský bankovní výbor25)“ nahrazují slovy „Evropský orgán pro bankovnictví“.
Poznámka pod čarou č. 25 se zrušuje.
11.
V § 25e se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „a Evropskému orgánu pro bankovnictví“.
12.
V § 25g se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 35 znějí:
„(2)
Pokud příslušný orgán dohledu jiného členského státu s Českou národní bankou při plnění jejích úkolů uvedených v odstavci 1 v dostatečné míře nespolupracuje, může o tom Česká národní banka informovat Evropský orgán pro bankovnictví35).
(3)
Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví rovněž o případech, kdy orgán dohledu jiného členského státu při výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající úvěrové instituce, skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo skupinou evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, jejíž člen podléhá dohledu České národní banky, neplní své úkoly uložené na základě předpisu Evropské unie upravujícího činnost úvěrových institucí35).
35)
Čl. 129 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES a 2010/78/EU.“.
13.
V § 25h odst. 1 se na začátek písmene b) vkládají slova „Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropské radě pro systémová rizika a“.
14.
V § 25h odst. 2 se za slova „odkladu“ vkládají slova „Evropský orgán pro bankovnictví a“.
15.
V § 25k se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy Česká národní banka předložila tuto zprávu ostatním orgánům vykonávajícím dohled nad členy dotčené skupiny“.
16.
V § 25k odst. 3 větě první se za číslo „1“ vkládají slova „v této lhůtě“, slova „do 4 měsíců ode dne, kdy Česká národní banka předložila ostatním orgánům vykonávajícím dohled nad členy dotčené skupiny zprávu podle odstavce 2,“ se zrušují a slova „je Česká národní banka příslušná uložit opatření k nápravě uvedená v odstavci 1 členům dotčené skupiny, nad nimiž vykonává dohled, i bez dohody s ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy dotčené skupiny. Přitom Česká národní banka přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku ostatních orgánů vykonávajících dohled nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí“ se nahrazují písmeny a) a b), která znějí:
„a)
je Česká národní banka příslušná uložit opatření k nápravě uvedená v odstavci 1 členům dotčené skupiny, nad nimiž vykonává dohled, i bez dohody s ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy dotčené skupiny; přitom přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku ostatních orgánů vykonávajících dohled nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí, nebo
b)
může Česká národní banka v posledních 7 dnech před uplynutím uvedené lhůty požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví36); pokud Česká národní banka nebo orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny uvedené v odstavci 1 požádají o toto urovnání sporu, přeruší Česká národní banka řízení o uložení opatření k nápravě do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.“.
Poznámka pod čarou č. 36 zní:
„36)
Čl. 129 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES a 2010/78/EU.“.
17.
V § 25k odstavec 4 zní:
„(4)
Nebylo-li dosaženo dohody mezi orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající úvěrové instituce, skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo skupinou evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a Českou národní bankou o uložení opatření k nápravě Českou národní bankou družstevní záložně, která je členem jedné nebo více uvedených skupin, a to ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil České národní bance zprávu o posouzení rizik této skupiny,
a)
je Česká národní banka příslušná uvedené družstevní záložně uložit samostatně opatření k nápravě podle § 28 odst. 1 písm. g); přitom přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku ostatních orgánů vykonávajících dohled nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí, nebo
b)
může Česká národní banka v posledních 7 dnech před uplynutím uvedené lhůty požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví36); pokud Česká národní banka nebo orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny uvedené v odstavci 1 požádají o toto urovnání sporu, přeruší Česká národní banka řízení o uložení opatření k nápravě do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.“.
18.
V § 25k odst. 5 větách první a poslední se slova „Evropského výboru orgánů bankovního dohledu“ nahrazují slovy „Evropského orgánu pro bankovnictví“.
19.
V § 25k odst. 6 větě první se slova „nebo 4“ nahrazují slovy „3 písm. a) nebo odstavce 4 písm. a)“ a slova „až 5“ se nahrazují slovy „, 2, 3 písm. a), odstavci 4 písm. a) a odstavci 5“.
20.
V § 25k odst. 6 větě poslední se slova „nebo 4“ nahrazují slovy „písm. a) nebo odstavce 4 písm. a)“.
21.
V § 25l odst. 6 se slova „Evropský výbor orgánů bankovního dohledu“ nahrazují slovy „Evropský orgán pro bankovnictví“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu
Čl. III
Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 224/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb., se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 1a se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
2.
§ 4 včetně poznámek pod čarou č. 29 až 31 zní:
㤠4
(1)
Česká národní banka je v České republice příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o ratingových agenturách29).
(2)
Česká národní banka v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o ratingových agenturách30) na žádost Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy potvrdí jeho rozhodnutí pro účely výkonu příslušným orgánem v České republice. Příjem z peněžité sankce uložené na základě takového rozhodnutí je příjmem rozpočtu Evropské unie; na tyto peněžité sankce se pro účely správy jejich placení hledí jako na příjmy veřejného rozpočtu podle daňového řádu31).
29)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 531/2011.
30)
Čl. 36d odst. 2a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 531/2011.
31)
§ 2 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.“.
3.
V § 5 odst. 2 se slova „ratingová agentura6),“ včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušují.
4.
V § 7 písm. d) se slova „Evropských společenství9a)“ nahrazují slovy „Evropské unie9a),29)“.
5.
V § 8 odst. 6 se slova „nebo ratingová agentura pověřila“ a slova „nebo přímo použitelného předpisu Evropských společenství1a)“ zrušují.
6.
Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní:
㤠8a
Informační povinnost ve vztahu k České národní bance v souvislosti s vydáním dluhopisů a obdobných cenných papírů
Osoba se sídlem nebo bydlištěm v České republice, která vydává dluhopisy v zahraničí nebo která vydává obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky podle práva cizího státu, poskytne nejpozději k datu emise dluhopisů České národní bance informace o objemu jejich emise, místu jejich vydání, jakož i jejich formě, podobě, výnosu a splatnosti.“.
7.
V § 9b odst. 1 písm. a) a v § 9c odst. 1 písm. a) se za slova „odst. 3“ vkládají slova „nebo § 8a“.
8.
V § 13 odst. 1 písmeno p) včetně poznámky pod čarou č. 32 zní:
„p)
agentur pro úvěrové hodnocení32),
32)
§ 12b odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 160/2010 Sb. a zákona č. 41/2011 Sb.“.
9.
V § 13 odst. 1 se za písmeno t) vkládá nové písmeno u), které zní:
„u)
osvědčení o schválení prospektu cenného papíru nebo doplňku prospektu schváleného orgánem dohledu jiného členského státu Evropské unie, která jí byla poskytnuta tímto orgánem dohledu jiného členského státu Evropské unie, včetně elektronického odkazu na osvědčení o schválení uveřejněné způsobem umožňujícím dálkový přístup na internetových stránkách tohoto orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie, emitenta nebo organizátora regulovaného trhu nejméně po dobu 12 měsíců ode dne vydání osvědčení o schválení,“.
Dosavadní písmena u) až zc) se označují jako písmena v) až zd).
10.
V § 13 odst. 1 se písmeno „v)“ zrušuje.
Dosavadní písmena w) až zd) se označují jako písmena v) až zc).
11.
V § 26 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které včetně poznámek pod čarou č. 33 a 34 zní:
„i)
Evropským orgánům dohledu (Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy a Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění)33) a Evropské radě pro systémová rizika34).
33)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES.
34)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.“.
12.
V § 26 odst. 3 se čárka za slovem „bance“ nahrazuje slovem „a“ a slova „a Evropskému výboru regulátorů trhů s cennými papíry“ se zrušují.
13.
V § 26 se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10)
O uzavření dohody podle odstavců 8 a 9 informuje Česká národní banka Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy).“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o kolektivním investování
Čl. IV
Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 224/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb., se mění takto:
1.
Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatném řádku doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy).“.
2.
V § 47 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „informuje“ vkládají slova „Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy)17) (dále jen „Evropský orgán pro cenné papíry a trhy“) a“.
Poznámka pod čarou č. 17 zní:
„17)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES.“.
3.
V § 47 odst. 2 se za slovo „informuje“ vkládají slova „Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a“.
4.
V § 48 se za slovo „zašle“ vkládají slova „Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy a“.
5.
V § 62 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
O udělení povolení k činnosti investiční společnosti informuje Česká národní banka Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.“.
6.
V § 116 odst. 3 se slova „po informování orgánu dohledu domovského státu uložit opatření k nápravě nebo jiné opatření podle § 103 nebo sankci podle § 121, 122, 125 nebo 127“ nahrazují písmeny a) a b), která včetně poznámky pod čarou č. 18 znějí:
„a)
uložit opatření k nápravě nebo jiné opatření podle § 103 nebo sankci podle § 121, 122, 125 nebo 127; o svém záměru uložit toto opatření nebo sankci informuje předem orgán dohledu domovského státu, nebo
b)
informovat Evropský orgán pro cenné papíry a trhy o svých pochybnostech, že orgán dohledu domovského státu jednal na základě informace podle odstavce 2 odpovídajícím způsobem18).
18)
Čl. 21 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP).“.
7.
V § 116 odst. 4 větě druhé se za slovo „komisi“ vkládají slova „, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy“.
8.
V § 116a odst. 2 se na konci písmene a) doplňuje slovo „nebo“.
9.
V § 116a odst. 2 písm. b) se slova „upozorní na tuto skutečnost Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry“ nahrazují slovy „informuje o této skutečnosti Evropský orgán pro cenné papíry a trhy19)“.
Poznámka pod čarou č. 19 zní:
„19)
Čl. 108 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP).“.
10.
V § 116a odst. 3 se za slovo „odkladu“ vkládají slova „Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a“.
11.
Za § 130c se vkládá nový § 130d, který včetně poznámky pod čarou č. 20 zní:
㤠130d
Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro cenné papíry a trhy20), pokud orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie v přiměřené lhůtě
a)
nevyhoví její žádosti o poskytnutí informací souvisejících s výkonem dohledu nad kolektivním investováním,
b)
neumožní výkon dohledu nebo kontrolu na místě u organizační složky investiční společnosti, která poskytuje služby prostřednictvím organizační složky na území tohoto členského státu, nebo
c)
nevyhoví její žádosti, aby při výkonu dohledu nebo kontrole na místě umožnil účast pověřeným osobám České národní banky.
20)
Čl. 101 odst. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
Čl. V
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb., se mění takto:
1.
Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatném řádku doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy).“.
2.
V § 1 se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 2a zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
3.
Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně poznámky pod čarou č. 32 zní:
㤠7a
Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy)32) (dále jen „Evropský orgán pro cenné papíry a trhy“) o tom, že udělila povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry.
32)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy).“.
4.
V § 9 se za odstavec 7 vkládají nové odstavce 8 a 9, které včetně poznámek pod čarou č. 33 a 34 znějí:
„(8)
Nebylo-li dosaženo dohody podle odstavce 7, může Česká národní banka v posledních 7 dnech před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 7 požádat Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví)33) (dále jen „Evropský orgán pro bankovnictví“) o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví34). Stejně postupuje i tehdy, nebylo-li dosaženo dohody v případech, kdy Česká národní banka vykonává dohled nad členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry, skupiny evropské ovládající banky podle zákona upravujícího činnost bank nebo skupiny evropské finanční holdingové osoby. Pokud Česká národní banka nebo dotčené orgány dohledu nepožádají Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu, rozhodne Česká národní banka o společné žádosti uvedené v odstavci 5 ve lhůtě do 6 měsíců ode dne jejího doručení.
(9)
Pokud Česká národní banka nebo dotčené orgány dohledu požádají Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle odstavce 834), Česká národní banka přeruší řízení o společné žádosti uvedené v odstavci 5 do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.
33)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví).
34)
Čl. 129 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, ve znění směrnic 2009/111/ES a 2010/178/EU.“.
Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 10 a 11.
5.
V § 17b odst. 8 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; tento seznam zasílá Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy“.
6.
V § 24a se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Nebylo-li dosaženo takové dohody, pak v posledních 7 dnech před uplynutím uvedené lhůty může Česká národní banka požádat o urovnání sporu Evropský orgán pro bankovnictví35).“.
Poznámka pod čarou č. 35 zní:
„35)
Čl. 42a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, ve znění směrnic 2009/111/ES a 2010/178/EU.“.
7.
V § 24a odst. 5 se slova „Nebude-li dosaženo dohody podle odstavce 4“ nahrazují slovy „Pokud Česká národní banka ani orgán dohledu uvedený v odstavci 2 nepožádají Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle odstavce 4,“.
8.
V § 24a se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Pokud Česká národní banka nebo orgán dohledu uvedený v odstavci 2 požádají Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle odstavce 4, Česká národní banka přeruší řízení o označení organizační složky za významnou do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
9.
V § 26 odst. 3 se za slovo „informuje“ vkládají slova „Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a“.
10.
V § 36 odst. 4 větě první se slovo „osmé“ nahrazuje slovem „deváté“.
11.
V § 36c se na konci odstavce 10 doplňují věty „O svém záměru žádost postoupit informuje Česká národní banka předem Evropský orgán pro cenné papíry a trhy. Článek 28 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) se nepoužije.“.
12.
V § 36f se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, a jestliže o vydání osvědčení byl zároveň vyrozuměn Evropský orgán pro cenné papíry a trhy“.
13.
V § 36l se na konci textu věty první doplňují slova „a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy“.
14.
Za § 36l se vkládá nový § 36m, který zní:
㤠36m
Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy o schválení prospektu podle § 36c nebo dodatku prospektu podle § 36j a prospekt, popřípadě dodatek prospektu, mu současně zašle.“.
15.
V § 38 odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo „unie“ vkládají slova „, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy“.
16.
Část šestá se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 10i až 10m zrušuje.
17.
V § 82 odst. 1 písm. d), § 82 odst. 2, § 90e písm. b) a v § 90g odst. 1 až 3 se slova „Evropské komisi“ nahrazují slovy „Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy“.
18.
V § 90g odst. 1 se slova „Evropskou komisi“ nahrazují slovy „Evropský orgán pro cenné papíry a trhy“.
19.
V § 90g odst. 3 se za slovo „neprodleně“ vkládají slova „Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, Evropské radě pro systémová rizika36) a“.
Poznámka pod čarou č. 36 zní:
„36)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.“.
20.
V § 127d se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
O povolení výjimky podle odstavce 1 Česká národní banka informuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.“.
21.
V § 135 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „nařízením o ratingových agenturách nebo jiným“ zrušují a slova „Evropských unie2)“ se nahrazují slovy „Evropské unie v oblasti činností na finančních trzích2)“.
22.
V § 135 odst. 1 se na konci písmene y) čárka nahrazuje tečkou a písmeno z) se včetně poznámky pod čarou č. 22 zrušuje.
23.
V § 135a odst. 5 se za slova „Evropské unie“ vkládají slova „a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy“.
24.
V § 135a odst. 6 se za slovo „oznamovatele“ vkládají slova „a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy“.
25.
V § 135a odst. 8 se za slovo „dohledu“ vkládají slova „a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy“.
26.
V § 135a se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který včetně poznámek pod čarou č. 37 a 38 zní:
„(9)
V případech, kdy orgán dohledu jiného členského státu v dostatečné míře nespolupracuje nebo neposkytne informaci, popřípadě tak neučiní v přiměřené lhůtě, může o tom Česká národní banka informovat Evropský orgán pro cenné papíry a trhy37) nebo Evropský orgán pro bankovnictví38).
37)
Čl. 16 odst. 2 a 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a tržní manipulaci (zneužívání trhu), ve znění směrnice 2010/78/EU.
Čl. 22 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, ve znění směrnice 2010/78/EU.
Čl. 58a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, ve znění směrnice 2010/78/EU.
Čl. 25 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, ve znění směrnice 2010/78/EU.
38)
Čl. 42 a 132 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, ve znění směrnic 2009/111/ES a 2010/178/EU.“.
Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 10.
27.
§ 135b se včetně poznámky pod čarou č. 22c zrušuje.
28.
V § 136 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „, nařízení o ratingových agenturách nebo jiný“ nahrazují slovem „nebo“.
29.
V § 137 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
O vydání opatření obecné povahy Česká národní banka informuje orgány dohledu jiných členských států Evropské unie a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.“.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.
30.
V § 145 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy o každém odnětí povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry.“.
Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 7 až 10.
31.
§ 145a se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 22d zrušuje.
32.
V části desáté hlavě I se díl 6 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 22e zrušuje.
33.
V § 149d se za slovo „odkladu“ vkládají slova „Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a“.
34.
V § 149d se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 39 zní:
„(2)
V případech podle § 146 odst. 3 až 6, § 148 odst. 2 a § 149b odst. 2 může Česká národní banka dále informovat Evropský orgán pro cenné papíry a trhy39).
39)
Čl. 62 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, ve znění směrnice 2010/78/EU.“.
35.
Za § 149d se vkládají nové § 149e a 149f, které znějí:
㤠149e
(1)
V případě, že emitent, který žádá o přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu nebo činí veřejnou nabídku v České republice, anebo obchodník s cennými papíry nebo osoba podle § 24 odst. 5 nebo § 28 odst. 6, pokud cenné papíry umísťuje nebo prodává, porušuje povinnosti vyplývající z práva Evropské unie týkající se veřejné nabídky a prospektu, jejichž plnění nepodléhá dohledu České národní banky, Česká národní banka na tuto skutečnost upozorní orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie, který vykonává dohled nad plněním těchto povinností, a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.
(2)
Jestliže opatření k nápravě přijatá orgánem dohledu podle odstavce 1 nevedla k nápravě, Česká národní banka uloží emitentovi nebo osobě podle odstavce 1 opatření k nápravě nebo jiné opatření, nezbytné k ochraně zájmů investorů. O svém záměru uložit opatření k nápravě nebo jiné opatření informuje předem orgán dohledu domovského státu podle odstavce 1 a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.
(3)
Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a prostřednictvím ministerstva Evropskou komisi o opatřeních přijatých podle odstavce 2.
§ 149f
(1)
V případě, že emitent akcie nebo obdobného cenného papíru představujícího podíl na emitentovi přijatého k obchodování na regulovaném trhu, dluhopisu, obdobného cenného papíru představujícího právo na splacení dlužné částky nebo investičního cenného papíru, jehož hodnota je určena splacením dlužné částky, přijatého k obchodování na regulovaném trhu, nebo v případě, kdy osoba, která dosáhne, překročí nebo sníží svůj podíl na všech hlasovacích právech takového emitenta způsobem podle § 122 odst. 1 a 2, porušuje informační nebo oznamovací povinnosti vyplývající z práva Evropské unie, jejichž plnění nepodléhá dohledu České národní banky, Česká národní banka na tuto skutečnost upozorní orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie, jehož dohledu plnění těchto povinností podléhá.
(2)
Jestliže opatření k nápravě přijatá orgánem dohledu podle odstavce 1 nevedla k nápravě, Česká národní banka uloží emitentovi nebo osobě podle odstavce 1 opatření k nápravě nebo jiné opatření, nezbytné k ochraně zájmů investorů. O svém záměru uložit opatření k nápravě nebo jiné opatření informuje předem orgán dohledu domovského státu podle odstavce 1.
(3)
Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a prostřednictvím ministerstva Evropskou komisi o opatřeních přijatých podle odstavce 2.“.
36.
V § 152 se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 40 zní:
„(6)
Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví40) nebo Evropský orgán pro cenné papíry a trhy37), pokud orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie odmítne žádost České národní banky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě, nebo pokud orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie neposkytne informaci uvedenou v odstavci 2 a odstavci 4 z vlastního podnětu.
40)
Čl. 132 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, ve znění směrnic 2009/111/ES a 2010/178/EU.“.
37.
V § 152a se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 3, které znějí:
„(2)
Pokud příslušný orgán dohledu jiného členského státu s Českou národní bankou při plnění jejích úkolů uvedených v odstavci 1 v dostatečné míře nespolupracuje, může o tom Česká národní banka informovat Evropský orgán pro bankovnictví34).
(3)
Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví, pokud orgán dohledu jiného členského státu při výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry nebo skupinou evropské finanční holdingové osoby, jejíž člen podléhá dohledu České národní banky, neplní své povinnosti odpovídající povinnostem podle odstavce 134).“.
Dosavadní odstavce 2 až 9 se označují jako odstavce 4 až 11.
38.
V § 152a odst. 4 se na začátek písmene b) vkládají slova „Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a“.
39.
V § 152a odst. 10 a 11 se slova „Evropskou komisi“ nahrazují slovy „Evropský orgán pro bankovnictví“.
40.
Na konci poznámky pod čarou č. 29 se na samostatném řádku doplňuje věta „Čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES.“.
41.
V § 152b se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy Česká národní banka předložila zprávu ostatním orgánům vykonávajícím dohled nad členy dotčené skupiny“.
42.
V § 152b se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 41 zní:
„(4)
Nebylo-li dosaženo dohody podle odstavce 1, může Česká národní banka v posledních 7 dnech před uplynutím lhůty podle odstavce 2 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví41). Pokud Česká národní banka nebo orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny uvedené v odstavci 1 požádají Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu, Česká národní banka přeruší řízení o uložení opatření k nápravě podle odstavce 1 do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.
41)
Čl. 129 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES a 2010/78/EU.“.
Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8.
43.
V § 152b se za odstavec 5 vkládá nový odstavce 6, který zní:
„(6)
Nebylo-li dosaženo dohody podle odstavce 5, může Česká národní banka v posledních 7 dnech před uplynutím lhůty podle odstavce 5 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví41). Pokud Česká národní banka nebo orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny nebo orgány vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou požádají Evropský orgán pro bankovnictví o toto urovnání sporu, Česká národní banka přeruší řízení o uložení opatření k nápravě podle odstavce 5 do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.“.
Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 7 až 9.
44.
V § 152b odst. 7 se slova „Evropského výboru orgánů bankovního dohledu“ nahrazují slovy „Evropského orgánu pro bankovnictví“.
45.
V § 152b odst 8 větě první se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“ a slova „1 až 5“ se nahrazují slovy „1, 2, 3, 5, 7“.
46.
V § 152c odst. 6 se slova „Evropský výbor orgánů bankovního dohledu“ nahrazují slovy „Evropský orgán pro bankovnictví“.
47.
§ 163a se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 22f a 22g zrušuje.
48.
V § 167 se odstavec 9 zrušuje.
Dosavadní odstavce 10 až 13 se označují jako odstavce 9 až 12.
49.
V § 167 odst. 11 písm. b) se číslo „11“ nahrazuje číslem „10“.
50.
V § 167 odst. 11 písm. c) se slova „, odstavce 9“ zrušují a číslo „10“ se nahrazuje číslem „9“.
51.
V § 194 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
52.
V § 194 odst. 4 se slova „, nařízení o ratingových agenturách nebo jiného“ nahrazují slovem „nebo“.
53.
§ 197 zní:
㤠197
(1)
Česká národní banka informuje Evropský orgán dohledu nad cennými papíry a trhy o opatřeních k nápravě, jiných opatřeních a sankcích, které uložila v důsledku porušení povinností uložených tímto zákonem na základě práva Evropské unie v kalendářním roce.
(2)
Česká národní banka informuje Evropský orgán dohledu nad cennými papíry a trhy o případech, kdy v souladu se zákonem upravujícím dohled v oblasti kapitálového trhu uveřejnila rozhodnutí o uložení opatření nebo sankce uvedené v odstavci 1.“.
Čl. VI
Přechodná ustanovení
1.
Vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání podle § 82 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Zahraniční vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za zahraniční vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání podle § 82 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Řízení o žádosti o povolení ratingové agentury, která má sídlo na území České republiky, pokud byla žádost podána do 7. září 2010, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o finančních konglomerátech
Čl. VII
Zákon č. 337/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 139/2011 Sb., se mění takto:
1.
Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatném řádku doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy).“.
2.
V § 9 odst. 6 se slova „Komisi Evropských společenství“ nahrazují slovy „Společný výbor evropských orgánů dohledu8)“.
Poznámka pod čarou č. 8 zní:
„8)
Čl. 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES.
Čl. 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES.
Čl. 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES.“.
3.
V § 11 odst. 2 se slova „a Výbor pro finanční konglomeráty a vezme v úvahu vhodná doporučení“ zrušují.
4.
V § 11 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 9 zní:
„(3)
Nesouhlasí-li příslušný orgán dohledu s ověřením jiného orgánu podle odstavce 2, může o tom informovat příslušný Evropský orgán dohledu9).
9)
Čl. 18 odst. 1a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu, ve znění směrnice 2010/78/EU.“.
5.
V § 15 odst. 3 se slovo „a“ nahrazuje čárkou, za slova „centrálními bankami“ se vkládají slova „, a Evropskou radou pro systémová rizika10)“ a za slovo „že“ se vkládají slova „tyto informace jsou nezbytné pro výkon činnosti těchto institucí a“.
Poznámka pod čarou č. 10 zní:
„10)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.“.
6.
V § 23 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
zavedení a rozvíjení pravidelně aktualizovaných ozdravných a krizových plánů a opatření.“.
ČÁST OSMÁ
Čl. X
Změna zákona o správních poplatcích
V položce 65 bodě 2 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 188/2011 Sb., se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až l) se označují jako písmena a) až k).
ČÁST DEVÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. XI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Nález Ústavního soudu č. 36/2012 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 36/2012 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2011 sp. zn. Pl. ÚS 20/09 ve věci návrhu na zrušení § 112 odst. 2 věty první a odst. 4 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 31. 1. 2012, částka 13/2012
* Odůvodnění
* I. - Rekapitulace návrhu
* II. - Průběh řízení a rekapitulace vyjádření účastníků řízení
* III. - Proces přijímání napadeného zákona a jeho novel
* IV. - Aktivní legitimace skupiny navrhovatelů
* V. - Právní hodnocení Ústavního soudu
* VI. - Závěr
36
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 20/09 dne 15. listopadu 2011 v plénu ve složení z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka (soudce zpravodaj), Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wagnerové a Michaely Židlické o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zrušení § 112 odst. 2 věty první a odst. 4 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení,
takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodnění
I.
Rekapitulace návrhu
1.
Ústavnímu souduÚstavnímu soudu byl dne 7. července 2009 doručen návrh skupiny 45 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen „navrhovatel“) na zrušení § 112 odst. 2 části věty první ve znění „v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce“ zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 530/2005 Sb., a § 112 odst. 4 zákona č. 361/2003 Sb.
2.
Navrhovatel posléze podáním došlým Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 2. října 2009 návrh upravil tak, že požaduje „zrušení celé věty první v ustanovení § 112 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů“, která zní: „Příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.“.
3.
Pokud jde o návrh na zrušení ustanovení § 112 odst. 2 věty první zákona č. 361/2003 Sb., ve znění zákona č. 530/2005 Sb., uváděl navrhovatel nejprve, že při projednávání zákona č. 361/2003 Sb. v Poslanecké sněmovně „se pozměňovacím návrhem do části zákona věnované odměňování příslušníků dostala úprava, jejíž dikce způsobila rozpor části zákona s ústavním pořádkem“. Ustanovení § 112 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., ve znění zákona č. 530/2005 Sb., podle navrhovatele »vykazuje rozpor se zněním věty prvé odstavce 1 téhož ustanovení, která vyjadřuje obecnou zásadu, že „Příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby.“. Jedná se o zakotvení možnosti nařídit příslušníkovi službu přesčas v rozsahu 150 hodin, aniž by mu za ni bylo poskytnuto náhradní volno nebo odpovídající odměna. Sama podstata této úpravy, stejně jako způsob jejího zakotvení, vede k důsledkům, jež je možno označit za nespravedlivé. Vytváří nerovné postavení mezi příslušníky, ale i mezi ostatními zaměstnanci, na které se vztahují jiné předpisy upravující nárok na mzdu nebo plat s příplatkem za práci přesčas i v rozsahu 150 hodin (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů).«. Navrhovatel poukázal na to, že oproti stavu v roce 2000, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo zprávu k plnění Evropské sociální charty, nyní po zrušení ustanovení § 10 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, v tehdejším znění, (dále jen „zákon o platu“) nelze dovodit, že příslušníkům je možné příplatek za práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce odejmout.
4.
Navrhovatel poukazuje na to, že podle napadené právní úpravy je přihlíženo k „případné“ službě přesčas a že oproti předchozí právní úpravě není omezení příplatku za práci přesčas uvedeno do souvislosti s odkazem na hodnostní příplatek. Dovozuje, že způsob odměňování daný napadeným ustanovením odporuje právu na spravedlivou odměnu za práci, které zakotvuje čl. 28 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), neboť výše služebního příjmu je stanovena shodně tomu příslušníkovi, který 150 hodin služby přesčas v kalendářním roce vykoná, stejně jako tomu, kdo tuto službu nekoná vůbec. Navrhovatel má za to, že napadené ustanovení je v rozporu i s čl. 3 Listiny a dovolává se přitom nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. I. ÚS 2007/08 (sic! správně: usnesení ze dne 3. 2. 2009; dostupné na http://nalus.usoud.cz). Navrhovatel v souladu s ním uvádí, že samotný výsluhový příspěvek a odchodné však nelze v obecné rovině považovat za odměnu za práci, jedná se pouze o užití „kompenzace“ výrazně oslabeného postavení zaměstnance ve služebním poměru oproti postavení zaměstnance v pracovním poměru upravovaném zákoníkem práce. Dovozuje, že 150 hodin služby práce přesčas se rovná rozsahu téměř celého fondu základní služby na jeden kalendářní měsíc, a poukazuje na to, že zatímco služba přesčas je zavedena bez nároku na kompenzaci, za služební pohotovost je vždy poskytnuta odměna. Navrhovatel konečně uvedl, že „konstatuje-li se, že služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas, mělo by také být stanoveno, jakým způsobem je služba přesčas zohledněna, respektive jaká složka služebního příjmu je k takové kompenzaci určena. Tak tomu ovšem není i oproti původní úpravě (viz výše § 10 zákona o platu).“.
5.
V doplňujícím návrhu změnil navrhovatel petit na žádost o zrušení celé první věty v ustanovení § 112 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., ve znění zákona č. 530/2005 Sb., poukazuje na to, že v případě zrušení toliko limitu 150 hodin v roce bez příplatku za práci přesčas by nic nebránilo v tom, aby „mohlo být stanoveno dokonce více hodin práce přesčas zdarma nad dosavadní limit.“.
6.
Návrh na zrušení ustanovení § 112 odst. 4 zákona č. 361/2003 Sb. odůvodňuje navrhovatel rozporem s čl. 2 Evropské sociální charty. Poukazuje i na rozpor s předchozí právní úpravou a polemizuje s názorem, že „náhrada za výkon služby ve svátek či nezapočítání svátku do fondu pracovní doby (tudíž se musí 7,5 hodiny připadající na svátek odpracovat v jiný den, pokud příslušník ve svátek nepracoval) u příslušníků, kteří mají nerovnoměrně rozvrženou dobu služby, je již nahrazena v 10% navýšení základního tarifu“. Upozorňuje na to, že těm příslušníkům bezpečnostních sborů, jimž připadne den služby na svátek, neplyne z takto vykázané služby žádný příplatek či náhradní volno za práci ve svátek, a namítá, že desetiprocentní navýšení základního tarifu ve smyslu § 114 zákona č. 361/2003 Sb., ve znění zákona č. 530/2005 Sb., není adekvátní náhradou s ohledem na dvanáct svátků, za něž by mělo být poskytováno placené volno. Navrhovatel namítá, že nebyl řešen nesoulad Evropské sociální charty jakožto mezinárodní smlouvy publikované pod č. 14/2000 Sb. m. s. s napadeným zákonem ve smyslu čl. 10 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), a uvádí, že příslušníci bezpečnostních sborů České republiky pociťují uvedenou skutečnost za diskriminující, jelikož nevytváří mezi všemi příslušníky spravedlivé pracovní podmínky. Navrhovatel poukazuje i na rozdílnost právní úpravy pro příslušníky bezpečnostních sborů České republiky a pro zaměstnance pracující v nepřetržitém pracovním režimu s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Navrhovatel tvrdí, že uvedený rozdíl nelze odůvodnit žádnou věcnou povahou práce či jinými důvody, odvolávaje se na čl. 2 Evropské sociální charty, čl. 28, čl. 41 odst. 1, čl. 4 odst. 3 a čl. 3 odst. 1 Listiny. Poukazuje na nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 37/93 ze dne 22. 3. 1994 (N 9/1 SbNU 61; 86/1994 Sb.) s odvoláním na nález Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky sp. zn. Pl. ÚS 22/92 ze dne 8. 10. 1992 (nález č. 11 Sbírky usnesení a nálezů Ústavního soudu ČSFR, Praha: Linde Praha, a. s., 2011, str. 49), a dodává, že v dané věci nemůže být prokázáno, že poskytnutí méně výhod příslušníkům bezpečnostních složek než jiné skupině je činěno ve veřejném zájmu a pro veřejné blaho. Navrhovatel konečně uvádí, že „diskriminace, tak jak je služebním zákonem v tomto případě nastolena, posiluje sociální a ekonomické nerovnosti, narušuje soudržnost mezi příslušníky. Diskriminace při práci je porušením lidského práva, jehož důsledkem je plýtvání lidským talentem se škodlivými důsledky na produktivitu a ekonomický růst. Diskriminace plodí sociální a ekonomickou nerovnost, která podkopává sociální soudržnost a solidaritu a působí jako brzda při snaze snížit míru chudoby.“.
II.
Průběh řízení a rekapitulace vyjádření účastníků řízení
7.
V souladu s § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) vyzval Ústavní soud Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“) a Senát Parlamentu České republiky (dále jen „Senát“), aby se k návrhu vyjádřily.
8.
Poslanecká sněmovna prostřednictvím předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové sdělila, že vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů dne 18. března 2003 a návrh byl rozeslán poslancům jako tisk 256/0 dne 20. března 2003. V důvodové zprávě vláda výslovně uvedla, že předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem a právním řádem České republiky a není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona byl předložen výboru pro evropskou integraci k předběžné konzultaci. Prvé čtení návrhu zákona proběhlo dne 16. dubna 2003 na 14. schůzi Poslanecké sněmovny. Návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro evropskou integraci a výboru pro obranu a bezpečnost. Výbor pro evropskou integraci projednal návrh zákona a vydal dne 18. června 2003 usnesení doporučující návrh zákona schválit, doručené poslancům jako tisk 256/1. Výbor pro obranu a bezpečnost projednal návrh zákona a vydal dne 11. června 2003 usnesení doručené poslancům jako tisk 256/2 s pozměňovacími návrhy, které se ale netýkaly napadených ustanovení. Na 18. schůzi Poslanecké sněmovny ve dnech 24. a 25. června 2003 se uskutečnilo druhé čtení. Návrh zákona prošel obecnou a podrobnou rozpravou, podané pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk 256/3. Do pozměňovacích návrhů byl zahrnut i pozměňovací návrh k § 112 odst. 2 návrhu zákona, který podal poslanec Petr Ibl. Třetí čtení proběhlo dne 2. července 2003 na 18. schůzi Poslanecké sněmovny. Návrh zákona byl schválen ve znění schválených pozměňovacích návrhů. Poslanecká sněmovna přijala i navrhovaný pozměňovací návrh k § 112 odst. 2 předmětného zákona. Ve hlasování č. 260 bylo pro tento návrh z přítomných 178 poslanců 130 a 7 poslanců bylo proti tomuto pozměňovacímu návrhu. Návrh zákona byl postoupen dne 17. července 2003 Senátu. Senát na své 10. schůzi dne 10. září 2003 návrh zákona vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které se však netýkaly napadených ustanovení (usnesení č. 197). O návrhu zákona vráceném Senátem bylo hlasováno dne 23. září 2003 na 20. schůzi Poslanecké sněmovny. Poslanecká sněmovna setrvala na původním návrhu zákona, v hlasování č. 21 bylo pro návrh z přítomných 183 poslanců 108 a 41 proti návrhu. Prezident republiky zákon podepsal dne 13. října 2003 a zákon byl vyhlášen dne 31. října 2003 ve Sbírce zákonů v částce 121 pod číslem 361/2003 Sb.
9.
Poslanecká sněmovna dále uvedla, že novelu napadeného ustanovení § 112 odst. 2 obsahoval dále tisk č. 1002 – vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. V důvodové zprávě vláda výslovně uvedla, že předložená novela zákona je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Vláda dále uvedla, že novela zákona je také plně slučitelná s právem Evropských společenství. Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona dne 1. června 2005. Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 1002/0 dne 1. června 2005. Prvé čtení proběhlo dne 1. července 2005 na 45. schůzi Poslanecké sněmovny. Návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro obranu a bezpečnost, který projednal návrh zákona a vydal dne 21. září 2005 usnesení doručené poslancům jako tisk 1002/1 s pozměňovací návrhy, které se však netýkaly napadeného ustanovení. Na 48. schůzi Poslanecké sněmovny se uskutečnilo dne 13. října 2005 druhé čtení, návrh zákona prošel obecnou a podrobnou rozpravou, podané pozměňovací návrhy (netýkaly se napadených ustanovení) byly zpracovány jako tisk 1002/3. Třetí čtení proběhlo dne 26. října 2005 na 48. schůzi Poslanecké sněmovny. Návrh zákona byl schválen ve znění pozměňovacích návrhů Poslaneckou sněmovnou, v hlasování č. 498 bylo pro návrh z přítomných 177 poslanců 128 a 5 proti návrhu. Poslanecká sněmovna postoupila návrh novely zákona Senátu dne 3. listopadu 2005 jako tisk 169/0. Senát návrh projednal na své 8. schůzi dne 30. listopadu 2005 a vydal usnesení č. 251, kde Senát vyjadřuje vůli návrhem zákona se nezabývat. Předmětný zákon byl doručen prezidentovi republiky k podepsání dne 2. prosince 2005, prezident republiky zákon podepsal dne 13. prosince 2005. Zákon byl vyhlášen dne 29. prosince 2005 ve Sbírce zákonů v částce 180 pod číslem 530/2005 Sb. Zákony obsahující napadená ustanovení byly publikovány ve Sbírce zákonů pod čísly 361/2003 Sb. a 530/2005 Sb. Oba zákony byly schváleny potřebnou většinou poslanců Poslanecké sněmovny, byly podepsány příslušnými ústavními činiteli a byly řádně vyhlášeny. Za tohoto stavu věci nelze dle Poslanecké sněmovny než vyjádřit stanovisko, že zákonodárný sbor jednal v přesvědčení, že přijaté zákony jsou v souladu s Ústavou a s naším právním řádem. Je na Ústavním souduÚstavním soudu, aby v souvislosti s podaným návrhem skupiny poslanců posoudil ústavnost napadených ustanovení a vydal příslušné stanovisko.
10.
Senát prostřednictvím svého předsedy MUDr. Přemysla Sobotky sdělil, že návrh zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů postoupila Poslanecká sněmovna Senátu dne 13. srpna 2003. Senát postoupený návrh zákona (senátní tisk č. 135) předepsaným způsobem projednal. Senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, jemuž byl návrh zákona přikázán jako garančnímu, doporučil Senátu vrácení této novely Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Výbor v nich zpochybnil jeden z důvodů propuštění příslušníka a dále požadoval několik zásahů k restrikci vysokých výsluhových nároků po skončení služebního poměru příslušníka. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, kterému byl dále návrh přikázán, se s garančním výborem shodl na vrácení zákona z důvodů obdobných. Senát na své 10. schůzi 4. funkčního období dne 10. září 2003 vyhověl doporučením výborů a rozhodl svým usnesením č. 197 ze dne 10. září 2003 vrátit zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Usnesení bylo přijato v hlasování č. 27 výraznou většinou, kdy ze 73 přítomných senátorů hlasovalo pro návrh 51 senátorů, proti bylo 5 a 17 senátorů se hlasování zdrželo. Z uvedeného vyplývá, že Senát byl usnášeníschopný a jeho usnesení bylo přijato potřebným počtem hlasů. Senát se o návrhu zákona usnesl v Ústavou stanovené lhůtě. Přijaté pozměňovací návrhy Senátu se nedotýkaly předmětného návrhu na zrušení ustanovení § 112 odst. 2 a 4 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (tj. služebního příjmu za přesčasy a za službu o svátcích), avšak v samotné rozpravě Senátu bylo uvedené téma přesčasů přece jen otevřeno a v podrobné rozpravě byl podán i pozměňovací návrh v tomto věcném směru. V rozpravě bylo vysloveno, že limit 300 hodin přesčasů pro příslušníky ve směnném provozu je ve srovnání s ostatními příslušníky diskriminační, a byl předložen pozměňovací návrh, kterým měl být limit pro všechny sjednocen na 150 hodin s výjimkou výkonu služby, k němuž je příslušník povolán ze služební pohotovosti, která je konkrétně placena. V rozpravě byl zároveň vyjádřen názor, že dvojnásobná „zátěž“ přesčasovými hodinami bez příplatku, zaváděná pro směnné příslušníky, není obvyklá v Evropě ani v USA a není srovnatelná ani s poměry vojáků z povolání. Zástupce vlády odmítl daný návrh na změnu s tím, že při úpravě předkládaného řešení v Poslanecké sněmovně bylo za všeobecné podpory sledováno udržení rovnováhy mezi značně navýšeným základním tarifem (služebním příjmem) pro odpovídající kategorie (typy služby) příslušníků a mezi jejich povinností odsloužit bez konkrétní odměny určitý počet přesčasových hodin. Zástupce vlády (předkladatel) i v obecné rovině obhajoval koncept, ve kterém ten, kdo chce sloužit v bezpečnostním sboru, získá velmi solidní ohodnocení, ale zároveň vkládá (obětuje) nemálo ze svých práv a ze svého soukromého života. Výše zmíněný pozměňovací návrh byl poté zamítnut (při kvoru 38 bylo pro pozměňovací návrh pouze 28 hlasů). Druhé návrhem napadené ustanovení § 112 odst. 4 zůstalo při projednávání bez bližšího zájmu. Senát většinově důvěřoval tomu, že nastavení průměrné platové úrovně příslušníků bezpečnostních sborů na jednonásobek průměrné platové úrovně v nepodnikatelské sféře a řada dalších výhod pro příslušníky bezpečnostních sborů vytváří nadstandardní odměňování, které kompenzuje i řadu tvrdých požadavků a odříkání uvalených zákonem na příslušníky. Tento systém byl rovněž vládou prezentován jako administrativně velmi jednoduchý a pružný. Zákon byl celkově představen jako revoluce v personální stabilizaci a výkonnosti bezpečnostních sborů, zejména pak PoliciePolicie České republiky.
11.
Novela zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (zákon č. 530/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů) korigovala předmětné ustanovení § 112 odst. 2. Novela byla Poslaneckou sněmovnou postoupena Senátu dne 3. listopadu 2005. Senát postoupený návrh zákona (senátní tisk č. 169) předepsaným způsobem projednal. Garanční výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost doporučil Senátu návrhem zákona se nezabývat. Senát na své 8. schůzi 5. funkčního období dne 30. listopadu 2005 tomuto doporučení svého výboru vyhověl a rozhodl usnesením č. 251 ze dne 30. listopadu 2005 návrhem zákona se nezabývat. Usnesení bylo přijato v hlasování č. 25 nejtěsnějším možným výsledkem, kdy z 66 přítomných senátorů hlasovalo pro návrh 34 senátorů, proti byli 2 a 30 senátorů se hlasování zdrželo. Z uvedeného vyplývá, že Senát byl usnášeníschopný a jeho usnesení bylo přijato potřebným počtem hlasů. Senát se o návrhu zákona usnesl v Ústavou stanovené lhůtě. V úvodním vystoupení prezentoval zástupce předkladatele novely zákona o služebním poměru její jediný cíl - snížit náklady na odměňování příslušníků bezpečnostních sborů, a to ještě předtím, než se nová, nepřiměřeně „štědrá“ a rozpočtově prekérní platová úprava stane v rámci zákona o služebních poměrech příslušníků bezpečnostních sborů účinnou, tj. časově velmi naléhavě. S celkovým snižováním služebních příjmů se v logice navrhovatele částečně změnila rovněž úprava přesčasové služby. Příslušníkům lze nyní bez rozdílu jejich zařazení nařídit 150 hodin přesčasů v kalendářním roce (viz § 54 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., ve znění zákona č. 530/2005 Sb.) a ke stejnému případnému rozsahu přesčasových hodin se má přihlédnout při stanovení služebního příjmu příslušníka (dané přesčasy tedy i nadále nejsou honorovány na základě konkrétní kvantifikace; viz § 112 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., ve znění zákona č. 530/2005 Sb.) Druhé návrhem napadené ustanovení § 112 odst. 4 nebylo novelou zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů dotčeno. Senát uvedl, že projednal výše zmiňovaný zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a novelu zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, v jejichž rámci se stalo platným rovněž znění návrhem napadených ustanovení § 112 odst. 2 a 4, v přesvědčení, že tak činí v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně stanoveným způsobem. Senát uzavřel, že je na Ústavním souduÚstavním soudu, aby posoudil ústavnost návrhem napadeného ustanovení a rozhodl.
III.
Proces přijímání napadeného zákona a jeho novel
12.
Ústavní soudÚstavní soud ověřil, že
–
napadené znění ustanovení § 112 odst. 4 zákona č. 361/2003 Sb. bylo do textu zařazeno na základě pozměňovacího návrhu poslance Petra Ibla a že při hlasování č. 258 na 18. schůzi Poslanecké sněmovny konané dne 2. července 2003 pro tento návrh ze skupiny navrhovatele hlasovali tito tehdejší poslanci: Vlastimil Aubrecht, Milan Bičík, Robin Böhnisch, Petr Braný, Jiří Dolejš, Jiřina Fialová, Pavel Hojda, Pavel Kováčik, Stanislav Křeček, Zdeněk Maršíček, Ladislav Mlčák, Petr Rafaj, Antonín Seďa, Zdeněk Škromach, Karel Šplíchal, Václav Votava a Petr Zgarba, že
–
při 21. hlasování na 20. schůzi Poslanecké sněmovny konané dne 23. září 2003 pro napadený zákon hlasovali ze skupiny navrhovatele tito tehdejší poslanci: Vlastimil Aubrecht, Milan Bičík, Robin Böhnisch, Petr Braný, Jiřina Fialová, Pavel Hojda, Zdeněk Jičínský, Kateřina Konečná, Pavel Kováčik, Stanislav Křeček, Ivana Levá, Zdeněk Maršíček, Ladislav Mlčák, Petr Rafaj, Antonín Seďa, Zdeněk Škromach, Karel Šplíchal, Václav Votava, Petr Zgarba. Zdržel se Jiří Dolejš, a že
–
při 498. hlasování na 48. schůzi Poslanecké sněmovny konané dne 26. října 2005 pro novelizované znění napadeného zákona, včetně novelizace napadeného ustanovení § 112 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., hlasovali ze skupiny navrhovatele tito tehdejší poslanci: Vlastimil Aubrecht, Robin Böhnisch, Václav Grüner, Zdeněk Jičínský, Antonín Kratochvíle, Stanislav Křeček, Břetislav Petr, Petr Rafaj, Antonín Seďa, Zdeněk Škromach, Václav Votava. Hlasování se při témže hlasování ze skupiny navrhovatele zdrželi tito tehdejší poslanci: Milan Bičík, Petr Braný, Jiří Dolejš, Ladislav Mlčák, Jiřina Fialová, Pavel Hojda, Kateřina Konečná, Pavel Kováčik a Zdeněk Maršíček. Proti hlasovala ze skupiny navrhovatele Ivana Levá. Nepřihlášeni k hlasování byli Karel Šplíchal a Petr Zgarba.
13.
Ústavní soudÚstavní soud dále z těsnopisecké zprávy z prvého dne 8. schůze Senátu probíhající 30. listopadu 2005 zjistil, že zástupce skupiny navrhovatele František Bublan jako tehdejší ministr vlády České republiky mimo jiné uvedl: „Samotný návrh novely jistě skýtá prostor pro další diskusi a uplatnění i vašich návrhů na změnu jeho textu. Já bych se za jiné situace této diskusi příliš nebránil, protože vím, že je to oblast, která je pro nás všechny důležitá, nicméně pro tu časovou tíseň, o které jsem mluvil na začátku, nemohu přehlížet. Proto vás žádám, abyste případné náměty na změnu právní úpravy služebního poměru uplatnili při projednávání další novely, kterou očekávám v příštím roce, a ta bude zase znovu předložena do Poslanecké sněmovny ... S ohledem na to, co jsem uvedl, vás žádám o odsouhlasení návrhu novely formou, která nebude spojena s nutností vrátit tento text zpět Poslanecké sněmovně.“.
14.
Ústavní soudÚstavní soud ze sněmovních tisků č. 675/0-3 a těsnopisných zpráv o níže uvedených schůzích Poslanecké sněmovny a jejích výborů zjistil, že skupina poslanců zastoupených Františkem Bublanem předložila dne 3. prosince 2008 návrh zákona, který měl být přijat jako novela zákona č. 361/2003 Sb., v tehdy platném znění. Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 675/0 dne 4. prosince 2008. Návrh byl pak zaslán vládě k vyjádření stanoviska 5. prosince 2008. Přepracovaná verze návrhu byla doručena 15. prosince 2008 poslancům jako sněmovní tisk č. 675/1. Tento návrh byl zaslán vládě k vyjádření stanoviska 17. prosince 2008. Vláda zaslala stanovisko 13. ledna 2009. Nesouhlasné stanovisko vlády bylo rozesláno poslancům 14. ledna 2009 jako tisk 675/2. Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil 15. ledna 2009 (usnesení č. 333). Určil zpravodaje Mgr. Zdenka Boháče a navrhl návrh přikázat k projednání výboru pro bezpečnost. První čtení proběhlo 2. října 2009 na 62. schůzi Poslanecké sněmovny. Návrh zákona byl přikázán k projednání výborům (usnesení č. 1441). Výbor pro bezpečnost projednal návrh zákona a vydal 2. prosince 2009 usnesení doručené poslancům jako tisk 675/3. K přijetí zákona nedošlo, legislativní proces neskončil do konce 5. volebního období Poslanecké sněmovny. Návrh zákona se týkal mj. i ustanovení § 112 odst. 2 věty prvé napadeného zákona, jehož novelizované znění mělo znít: „Příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce při vyhlášení krizového stavu podle zvláštního právního předpisu.“. Ustanovení § 112 odst. 4 napadeného zákona se návrh zákona nedotýkal. Ke skupině poslanců, kteří předložili dne 3. prosince 2008 tento návrh zákona, patřili ze skupiny navrhovatele v této věci tito poslanci: Vlastimil Aubrecht, Jan Babor, Robin Böhnisch, Zuzana Brzobohatá, František Bublan, Josef Čerňanský, Kosta Dimitrov, Václav Grüner, Zdeněk Jičínský, Gabriela Kalábková, Václav Klučka, Karel Kratochvíle, Jan Látka, Vladimíra Lesenská, Zdeněk Maršíček, Marcela Merinová, Břetislav Petr, Jiří Petrů, Petr Ploc, Petr Rafaj, Antonín Seďa, Miloslav Soušek, Petr Sunkovský, Zdeněk Škromach, Václav Šlajs, Karel Šplíchal, Jeroným Tejc, Václav Votava, Cyril Zapletal.
15.
Ústavnímu souduÚstavnímu soudu je známo, že za poslance Poslanecké sněmovny byli pro její stávající volební období ze skupiny navrhovatele zvoleni: Vojtěch Adam, Jan Babor, Robin Böhnisch, Petr Braný, František Bublan, Jiří Dolejš, Milada Halíková, Pavel Hojda, Václav Klučka, Kateřina Konečná, Pavel Kováčik, Stanislav Křeček, Jan Látka, Vladimíra Lesenská, Ivana Levá, Jiří Petrů, Petr Ploc, Antonín Seďa, Ladislav Šincl, Zdeněk Škromach (poslancem byl do 23. 10. 2010), Jeroným Tejc, Václav Votava a Cyril Zapletal.
16.
Ústavní soudÚstavní soud si ověřil, že ve stávajícím volebním období Poslanecké sněmovny nebyl předložen návrh zákona, který by předpokládal novelizaci zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
IV.
Aktivní legitimace skupiny navrhovatelů
17.
Návrh podala skupina 45 poslanců Poslanecké sněmovny, čímž se formálně jeví jako splněná náležitost příslušného počtu navrhujících poslanců podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy a § 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu.
18.
Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že v této věci návrh podává aktivně legitimovaný navrhovatel, byť nepřehlédl, že skupina navrhovatele je zčásti složena z poslanců, kteří pro přijetí napadené právní úpravy v Poslanecké sněmovně hlasovali.
V.
Právní hodnocení Ústavního soudu
19.
Návrh na zrušení ustanovení § 112 odst. 2 věty prvé zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 530/2005 Sb., které zní: „Příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.“, není důvodný.
20.
Ústavní soudÚstavní soud, znaje historii přijetí zákona č. 361/2003 Sb., jeho novely provedené zákonem č. 530/2005 Sb. a pokusu o další novelu v letech 2008–2009, se zabýval předně tím, zda návrh přináší oproti stavu v letech 2003 a 2005, kdy část poslanců ze skupiny navrhovatele pro zákon č. 361/2003 Sb. a jeho novelu hlasovala a prosazovala jej, nějaká významná a tehdy neznámá argumentační nova či reaguje na nějakou významnou změnu v ústavním systému, mezinárodních závazcích či právním řadu České republiky. Již prima vista je zřejmé, že tomu tak není. Navrhovatel odkazuje na Evropskou sociální chartu (č. 14/2000 Sb. m. s.), platnou a účinnou již v roce 2003, provádí srovnání s postavením zaměstnance podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, které se, pokud jde o postavení zaměstnance v dané oblasti od roku 2003, věcně zásadně nezměnilo, a argumentuje nerovností, bez úvah, o které by stěží bývalo možné měnit právě ustanovení napadeného § 112 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb. novelou v roce 2005. I tato zjištěná skutečnost do jisté míry budí zdání účelovosti argumentace návrhu, který ani nepřináší žádné vysvětlení změny názoru části ze skupiny poslanců navrhovatele.
21.
Ústavní soudÚstavní soud pak, jsa vázán petitem návrhu, nikoliv však in extenso jeho odůvodněním, zaměřil se na problematiku odměňování příslušníků bezpečnostních sborů ze zorného úhlu své dosavadní judikatury.
22.
V nálezu ze dne 28. června 2011 sp. zn. Pl. ÚS 17/10 (232/2011 Sb.) Ústavní soud zrekapituloval, že „jedním z esenciálních znaků demokratického právního státu je princip přiměřenosti, který zejména předpokládá, že opatření omezující základní práva či svobody nesmějí svými negativními důsledky přesáhnout klady, které představuje veřejný zájem na těchto opatřeních. K omezení základních práv či svobod sice může zcela výjimečně dojít i v případě jejich kolize s některým z veřejných statků (veřejný zájem); podstatná je však v této souvislosti maxima, podle které základní právo či svobodu lze omezit pouze v případě mimořádně silného a řádně odůvodněného veřejného zájmu, při pečlivém šetření podstaty a smyslu omezovaného základního práva. První podmínkou je tedy vzájemné poměřování v kolizi stojícího základního práva a veřejného zájmu (tzv. nepravý konflikt, na rozdíl od střetu dvou základních práv), druhou je požadavek šetření podstaty a smyslu omezovaného základního práva, resp. svobody (čl. 4 odst. 4 Listiny). Vzájemné poměřování kolidujících základních práv pak jako obvykle spočívá zejména v následujících kritériích: prvním je kritérium vhodnosti, hledající odpověď na otázku, zda institut omezující určité základní právo umožňuje dosáhnout sledovaného cíle, následuje kritérium potřebnosti, spočívající v porovnání legislativního prostředku omezujícího základní právo, resp. svobodu s jinými opatřeními umožňujícími dosáhnout stejného cíle, avšak nedotýkajícími se základních práv a svobod, a pokračuje kritérium porovnávání dotčených, v kolizi stojících základních práv [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 40/02 ze dne 11. 6. 2003 (N 88/30 SbNU 327; 199/2003 Sb.)]. (49) Při úvaze o použitelnosti principu přiměřenosti (proporcionality) však nelze nevidět, že v praxi Ústavního soudu nemusí být vždy tento princip hlavním kritériem úvahy o ústavnosti toho kterého zákonného ustanovení. To proto, že princip proporcionality se uplatňuje zejména v oblasti lidských práv a základních svobod (hlava druhá Listiny); v oblasti práv hospodářských, sociálních a kulturních je však třeba přihlédnout právě k čl. 41 odst. 1 Listiny otevírajícímu široký prostor pro zákonodárce při volbě nejrůznějších řešení. Vzhledem k čl. 41 odst. 1 Listiny nemusí být zákonná úprava v přísném vztahu proporcionality k cíli, který je regulací sledován, tj. nemusí jít o opatření v demokratické společnosti nezbytné, jako je tomu například u jiných práv, jichž se lze dovolávat přímo z Listiny (srov. však např. čl. 27 odst. 1, 2 a 3 Listiny a práva tam uvedená, jež nejsou článkem 41 odst. 1 limitována). Testem ústavnosti v tomto smyslu projde taková zákonná úprava, u níž lze zjistit sledování nějakého legitimního cíle a která tak činí způsobem, jejž si lze představit jako rozumný prostředek k jeho dosažení, byť nemusí jít o prostředek nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší [nález sp. zn. Pl. ÚS 83/06 ze dne 12. 3. 2008 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.)]. Jinými slovy řečeno, ustanovení čl. 28 Listiny je tak primárně vydáno zákonodárci k tomu, aby je naplnil konkrétním obsahem (srov. i druhou větu samotného ustanovení, která odkazuje na podrobnosti stanovené běžným zákonem). Sociální a hospodářská práva, k nimž se řadí i právo na odměnu za práci a uspokojivé pracovní podmínky, se liší od klasických základních práv v tom, že neexistují jako a priori neomezená základní práva, která mohou být zákonodárcem omezována pouze z důvodů předvídaných v Listině, ale naopak zákonodárce jim dává příslušný obsah a rozsah. (50) V případě hospodářských a sociálních práv proto ústavní garance představují ústavně zaručenou ochranu institucí (zaměstnání, mzda, sociální zabezpečení, rodina, rodičovství atd.), nikoliv ochranu konkrétních veřejných subjektivních práv. Jako kritéria ústavního přezkumu mohou proto sloužit pouze tam, kde by zákonodárce ústavní ochranu těchto institucí zcela ignoroval či negoval. Totéž platí i ve vztahu k interpretaci zákonů obsahujících úpravu těchto institucí. Pokud obecné soudy takový zákon interpretují a aplikují, je jejich činnost z hlediska ústavního kontrolovatelná jen z pohledu možného výkonu libovůle, nikoliv však z pohledu samotného čl. 28 Listiny. Konkretizace hospodářských a sociálních práv náleží jen zákonodárci, nikoliv Ústavnímu souduÚstavnímu soudu [usnesení sp. zn. II. ÚS 1372/07 ze dne 19. 6. 2007 (ve SbNU nepublikováno); srov. dále nález sp. zn. Pl. ÚS 8/07 ze dne 23. 3. 2010 (vyhlášen pod č. 135/2010 Sb.); nález sp. zn. Pl. ÚS 2/08 ze dne 23. 4. 2008 (N 73/49 SbNU 85; 166/2008 Sb.) aj.].“.
23.
Ústavní soudÚstavní soud v kontextu navrhovatelem zmiňovaného nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 37/93 s odvoláním na nález Ústavního souduÚstavního soudu ČSFR sp. zn. Pl. ÚS 22/92 připomíná, »že na výtku stěžovatele v tomto ohledu plně dopadá právní názor vyjádřený v nálezu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 4/95 (Sbírka rozhodnutí, svazek 3, nález č. 29; vyhlášen pod č. 168/1995 Sb.), dle něhož „nerovnost v sociálních vztazích, má-li se dotknout základních lidských práv, musí dosáhnout intenzity, zpochybňující, alespoň v určitém směru, již samu podstatu rovnosti“. Ústavní soud zastává stanovisko, dle něhož rovnost je kategorií relativní, jež vyžaduje odstranění neodůvodněných rozdílů. Zásadě rovnosti v právech je třeba rozumět tak, že právní rozlišování v přístupu k určitým právům nesmí být projevem libovůle, neplyne z ní však závěr, že by každému muselo být přiznáno jakékoli právo, přičemž určitá zákonná úprava, jež zvýhodňuje jednu skupinu či kategorii osob oproti jiným, nemůže být sama o sobě bez dalšího označena za porušení principu rovnosti. Zákonodárce má určitý prostor k úvaze, zda takové preferenční zacházení zakotví. Musí přitom dbát o to, aby zvýhodňující přístup byl založen na objektivních a rozumných důvodech (legitimní cíl zákonodárce) a aby mezi tímto cílem a prostředky k jeho dosažení (právní výhody) existoval vztah přiměřenosti (srov. nález ve věci sp. zn. Pl. ÚS 15/02, Sbírka rozhodnutí, svazek 29, nález č. 11; vyhlášen pod č. 40/2003 Sb.).«. [srov. nález Ústavního soudu ze dne 16. 9. 2004 sp. zn. III. ÚS 288/04 (N 132/34 SbNU 331)].
24.
Ústavní soudÚstavní soud se podrobně zabýval problematikou nerovnosti v nálezu ze dne 18. srpna 2004 sp. zn. Pl. ÚS 7/03 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.). Zde mj. uvedl: »Ústavní soud se komplexně zabýval otázkou rovnosti v rozhodnutí sp. zn. Pl. ÚS 33/96, Sbírka rozhodnutí, svazek 8, nález č. 67; vyhlášen pod č. 185/1997 Sb. (z rozhodnutí dalších pak zejména nález sp. zn. Pl. ÚS 4/99, Sbírka rozhodnutí, svazek 14, nález č. 93, vyhlášen pod č. 192/1999 Sb.). Ztotožnil se [a to zejména v nálezech sp. zn. Pl. ÚS 16/93 (viz výše), sp. zn. Pl. ÚS 36/93 (Sbírka rozhodnutí, svazek 1, nález č. 24; vyhlášen pod č. 132/1994 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 5/95 (Sbírka rozhodnutí, svazek 4, nález č. 74; vyhlášen pod č. 6/1996 Sb.) a sp. zn. Pl. ÚS 9/95 (Sbírka rozhodnutí, svazek 5, nález č. 16; vyhlášen pod č. 107/1996 Sb.)] s chápáním ústavního principu rovnosti, jak byl vyjádřen Ústavním soudemÚstavním soudem ČSFR (nález sp. zn. Pl. ÚS 22/92, Sbírka usnesení a nálezů Ústavního soudu ČSFR, nález č. 11): „Je věcí státu, aby v zájmu zabezpečení svých funkcí rozhodl, že určité skupině poskytne méně výhod než jiné. Ani zde však nemůže postupovat libovolně ... Pokud zákon určuje prospěch jedné skupiny a zároveň tím stanoví neúměrné povinnosti jiné, může se tak stát jenom na základě odvolání se na veřejné hodnoty.“. Ústavní soudÚstavní soud tímto odmítl absolutní chápání principu rovnosti, přičemž dále konstatoval: „rovnost občanů nelze chápat jako kategorii abstraktní, nýbrž jako rovnost relativní, jak ji mají na mysli všechny moderní ústavy“ [sp. zn. Pl. ÚS 36/93 (viz výše)]. Obsah principu rovnosti tím posunul do oblasti ústavněprávní akceptovatelnosti hledisek odlišování subjektů a práv. Hledisko první, jež lze označit termínem neakcesorické nerovnosti, vymezil tedy vyloučením libovůle (svévole) při daném odlišování. Hledisko druhé vyplývá z právního názoru vyjádřeného v nálezu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 4/95 (Sbírka rozhodnutí, svazek 3, nález č. 29; vyhlášen pod č. 168/1995 Sb.): „nerovnost v sociálních vztazích, má-li se dotknout základních lidských práv, musí dosáhnout intenzity, zpochybňující, alespoň v určitém směru, již samu podstatu rovnosti. To se zpravidla děje tehdy, je-li s porušením rovnosti spojeno i porušení jiného základního práva ...“ [shodně sp. zn. Pl. ÚS 5/95 (viz výše)]. Hlediskem druhým při posuzování protiústavnosti právního předpisu zakládajícího nerovnost je touto nerovností založené dotčení některého ze základních práv a svobod (nerovnost akcesorická).«.
25.
V nyní posuzované věci se tak Ústavní soudÚstavní soud poté, kdy shledal, že vytváření materiálních podmínek příslušníků bezpečnostních sborů je ponecháno v pravomoci zákonodárce, zaměřil na otázku, zda napadené ustanovení zákona zakládá nerovnost, případně zda je či není projevem jeho libovůle nebo zjevně iracionálního chování zákonodárce. Ústavní soudÚstavní soud vzal při posouzení věci v úvahu i důvodovou zprávu k zákonu č. 361/2003 Sb., podle které „navržená právní úprava posílí sociální jistoty příslušníků bezpečnostních sborů. Očekává se od ní, že přinese stabilizaci příslušníků těchto sborů a v důsledku toho i snížení výdajů bezpečnostních sborů na poskytování základní výstroje a na odbornou přípravu nových příslušníků. V souvislosti s přijetím návrhu zákona se předpokládají i úspory spojené se snížením administrativní náročnosti rozhodování ve věcech služebního poměru, s racionalizací struktury jednotlivých bezpečnostních sborů apod.“.
26.
Argument, že napadené ustanovení je nespravedlivé a zakládá nerovnost mezi jednotlivými příslušníky bezpečnostních sborů podle toho, kolik kdo z nich odslouží hodin přesčas, neobstojí. Před zákonem mají v zásadě všichni příslušníci bezpečnostních složek po novele provedené zákonem č. 530/2005 Sb. rovné postavení, k nerovnosti např. z důvodu diskriminace by mohlo dojít až v konkrétních případech, kdyby třeba tentýž velitel přiděloval dvěma příslušníkům přesčasové služby diametrálně odlišně co do počtu odsloužených hodin.
27.
Napadené ustanovení § 112 odst. 2 věty prvé zákona č. 361/2003 Sb., ve znění zákona č. 530/2005 Sb., nelze posuzovat izolovaně od celého zákona. Napadené ustanovení vychází ze zásady do ut facias. Již při projednávání zákona č. 361/2003 Sb. na 10. schůzi Senátu dne 10. září 2003 podle příslušného těsnopiseckého záznamu místopředseda vlády Stanislav Gross tuto ideu zákona vyjádřil takto: „Jinými slovy, tento zákon nezná příplatek za službu přesčas, nezná příplatek za službu v noci, v neděli, v sobotu, ve svátek a za dělenou směnu. Pokud prostě někdo chce sloužit u bezpečnostních sborů, má tedy solidní ohodnocení, ... ale zároveň to znamená, že on do služby bude muset vložit hodně ze svých práv, případně ze svého soukromého života.“.
28.
Ústavní soudÚstavní soud se podrobně zabýval porovnáním odměňování různých profesních skupin ve svém nálezu ze dne 28. června 2011 sp. zn. Pl. ÚS 17/10 (232/2011 Sb.). K tomu je třeba dodat, že v roce 2009 činila průměrná mzda v České republice 23 598 Kč měsíčně, u státních zaměstnanců celkem 24 994 Kč měsíčně, ve zdravotnictví 26 879 Kč měsíčně, u bezpečnostních sborů pak 33 313 Kč měsíčně a pouze u ústředních orgánů státní správy více, tj. 34 136 Kč měsíčně. Z uvedených údajů je zřejmé, že odměňování bezpečnostních sborů se i s ohledem na náročnost jejich práce ocitlo vysoce nad průměrem ve vztahu k odměňování státních zaměstnanců celkem, přičemž se to týkalo případně i těch příslušníků bezpečnostních sborů, kteří neodsloužili ani limit 150 přesčasových hodin v kalendářním roce.
29.
Ústavní soudÚstavní soud dovozuje, že i částí poslanců ze skupiny poslanců, která je navrhovatelem, v rámci návrhu zákona v letech 2008-2009 zamýšlené novelizované znění napadeného ustanovení v podobě zmiňované v bodu 14 tohoto nálezu by plně nevyhovělo představám navrhovatele, pokud jde o jím tvrzenou nerovnost ve vztahu k zaměstnancům v režimu zákoníku práce. Nutno dodat, že ani zákoník práce není jednotnou právní úpravou pro všechny kategorie zaměstnanců a zaměstnavatelů. Z povahy profese vyplývá, že v případě bezpečnostních sborů by nastolení režimu zákoníku práce ve svých důsledcích ochromilo chod těchto sborů, a proto jak historicky, tak z pohledu komparatistiky bývá právní úprava poměrů příslušníků těchto sborů tradičně a pochopitelně samostatná a specifická.
30.
Srovnání, které navrhovatel přináší ve vztahu k přesčasům zaměstnanců v režimu zákoníku práce, postrádá připomenutí důležitých, synallagmaticky v platném znění zákona č. 361/2003 Sb. oproti zákoníku práce zakotvených institutů, a to odchodného a výsluhového příspěvku. V pozici ministra vlády František Bublan na 8. schůzi Senátu konané dne 30. listopadu 2005 při projednávání novely, tj. zákona č. 530/2005 Sb. mj. uvedl, že „v oblasti odměňování návrh stanovuje růst služebního příjmu tak, aby odpovídal růstu platu ostatních kategorií státních zaměstnanců ve veřejné správě. Další úspora, která byla také trnem v oku, došlo k ní v oblasti odchodného a v oblasti výsluhového příspěvku. Výše odchodného se snížila z osminásobku na šestinásobek měsíčního služebního příjmu ... Křivka výsluhového příspěvku byla změněna ve sněmovně, a sice takovým způsobem, že nemá stoupající tendenci, naopak nejvyšší nárůst – tříprocentní – je mezi 15. až 20. rokem služby, potom dalších pět let se to snižuje na dvě procenta nárůstu a posledních pět let na jedno procento. Já jsem zpočátku měl s tímto návrhem trošku problém, nakonec po diskusi i s policejním prezidentem jsem na to přistoupil, protože se mi to zdá výhodnější zrovna pro tuto dobu. My potřebujeme, aby policisté v produktivním věku, kteří teď jsou trošku nalomeni, zda zůstat ve službě či nikoliv, aby byli nějakým způsobem motivováni. A to se jedná o lidi, kteří už mají odslouženo třeba 15 nebo i více let. Já jsem se s takto opačnou křivkou ztotožnil a docela se mně i osobně zalíbila, že by mohla být takovým motivačním prvkem.“.
31.
Ústavní soudÚstavní soud neshledal ani projev libovůle zákonodárce při přijetí platného znění ustanovení § 112 odst. 2 věty prvé zákona č. 361/2003 Sb. Dospěl k závěru, že by zrušením napadeného ustanovení vybočil z principu minimalizace zásahu. V nálezu ze dne 16. října 2007 sp. zn. Pl. ÚS 53/04 (N 160/47 SbNU 111; 341/2007 Sb.) Ústavní soud ostatně vyslovil, že „v oblasti práv hospodářských, sociálních, kulturních a menšinových, v nichž je stát začasto povinován k aktivním zásahům, ... disponuje zákonodárce logicky mnohem větším prostorem k uplatnění své představy o přípustných mezích faktické nerovnosti uvnitř ní. Volí proto preferenční zacházení mnohem častěji.“.
32.
Namítá-li navrhovatel konečně porušování Evropské sociální charty, pak Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že daná problematika ustanovení § 112 odst. 2 věty prvé zákona č. 361/2003 Sb., ve znění zákona č. 530/2005 Sb., nebyla předmětem dotazů pro pravidelné zprávy České republiky o plnění Evropské sociální charty předkládané vládou České republiky orgánům Rady Evropy. Ústavní soudÚstavní soud vzal v úvahu okolnost, že Česká republika je vázána Evropskou sociální chartou, jakožto ratifikovanou mezinárodní smlouvou. Při posuzování této věci vzal na vědomí i rozhodnutí Výboru pro sociální práva, a to o stížnosti Evropské rady policejních odborů proti Francii (stížnost č. 38/2006) či Evropské rady policejních odborů proti Portugalsku (stížnost č. 37/2006), ač navrhovatel těmito rozhodnutími v návrhu neargumentoval. V nyní posuzované věci se nejedná o konkrétní kontrolu norem, v případech projednávaných Výborem pro sociální práva byl účastníkem řízení zcela odlišný navrhovatel, který proti České republice k Výboru pro sociální práva stížnost nepodal. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu nepřísluší posuzovat poměry policistů v jiných smluvních státech Evropské sociální charty a zabývat se širšími konsekvencemi odměňování policistů ve Francii či Portugalsku ani jakkoliv hodnotit rozhodnutí Výboru pro sociální práva. Ústavní soudÚstavní soud pak v rámci jemu svěřené kompetence z důvodů uvedených shora uzavírá, že neshledal ani rozpor napadené právní úpravy s Evropskou sociální chartou, resp. jejím ustanovením čl. 4 odst. 2, a to proto - jak bylo vyloženo shora - že odměny za přesčasovou práci v rozsahu 150 hodin ročně byly zahrnuty, resp. zohledněny v základním platu příslušníků bezpečnostních sborů.
33.
Z obdobných důvodů neshledal Ústavní soudÚstavní soud protiústavním ani ustanovení § 112 odst. 4 zákona č. 361/2003 Sb., které zní: „Příslušníkovi, který nevykonával službu proto, že na jeho obvyklý den výkonu služby připadl svátek, se služební příjem nekrátí.“. Nepřikývl přitom ani argumentu navrhovatele, že „desetiprocentní navýšení základního tarifu ve smyslu § 114 zákona č. 361/2003 Sb. není adekvátní náhradou s ohledem na dvanáct svátků, za něž by mělo být poskytováno placené volno.“. I v tomto případě zákonodárce nepostupoval iracionálně a Ústavní soudÚstavní soud neshledal zákonodárcovu libovůli.
34.
Pokud jde o právní úpravu odměňování příslušníků bezpečnostních sborů v obecné rovině, připomíná Ústavní soudÚstavní soud, že je především na zákonodárci a orgánech moci výkonné, aby navrhli a přijali podle dané situace a možností takovou právní úpravu, která by umožňovala zajištění řádného chodu těchto složek, jakož i jejich materiálního zabezpečení.
VI.
Závěr
35.
Ústavní soudÚstavní soud na základě výše uvedeného shledal, že napadená ustanovení § 112 odst. 2 věty prvé zákona č. 361/2003 Sb., ve znění zákona č. 530/2005 Sb., a § 112 odst. 4 zákona č. 361/2003 Sb. nejsou v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, a návrh proto podle ustanovení § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítl.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Vlasta Formánková, Pavel Holländer, Jan Musil, Eliška Wagnerová a částečně k jeho odůvodnění soudce Stanislav Balík. |
Vyhláška č. 35/2012 Sb. | Vyhláška č. 35/2012 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 31. 1. 2012, datum účinnosti 1. 2. 2012, částka 13/2012
* Čl. I - Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění vyhlášky č. 402/2006 Sb., vyhlášky č. 473/2006 Sb. a vyhlášky č. 157/2008 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 2. 2012
35
VYHLÁŠKA
ze dne 23. ledna 2012,
kterou se mění vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 19 odst. 1 písm. a) a i) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 316/2004 Sb. a zákona č. 120/2008 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění vyhlášky č. 402/2006 Sb., vyhlášky č. 473/2006 Sb. a vyhlášky č. 157/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 1 a 1a zní:
„(1)
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1a) druhy potravin pro zvláštní výživu, požadavky na zdravotní nezávadnost potravin určených pro zvláštní výživu, jejich složení, označování a podmínky a způsob jejich použití.
1)
Směrnice Rady 92/52/EHS ze dne 18. června 1992 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě určené pro vývoz do třetích zemí.
Směrnice Komise 96/8/ES ze dne 26. února 1996 o potravinách pro nízkoenergetickou výživu ke snižování hmotnosti.
Směrnice Komise 1999/21/ES ze dne 25. března 1999 o dietních potravinách pro zvláštní léčebné účely.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy.
Směrnice Komise 2006/125/ES ze dne 5. prosince 2006 o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti.
Směrnice Komise 2006/141/ES ze dne 22. prosince 2006 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě a o změně směrnice 1999/21/ES.
Směrnice Komise 2007/29/ES ze dne 30. května 2007, kterou se mění směrnice 96/8/ES, pokud jde o označování, reklamu a obchodní úpravu potravin pro nízkoenergetickou výživu ke snižování hmotnosti.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES ze dne 6. května 2009 o potravinách určených pro zvláštní výživu.
1a)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin.
Nařízení Komise (ES) č. 1609/2006 ze dne 27. října 2006, kterým se na období dvou let povoluje uvedení na trh počáteční kojenecké výživy na bázi hydrolyzátů syrovátkových bílkovin získaných z bílkovin kravského mléka.
Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny.
Nařízení Komise (ES) č. 1441/2007 ze dne 5. prosince 2007, kterým se mění nařízení (ES) č. 2073/2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny.
Nařízení Komise (ES) č. 41/2009 ze dne 20. ledna 2009 o složení a označování potravin vhodných pro osoby s nesnášenlivostí lepku.
Nařízení Komise (ES) č. 953/2009 ze dne 13. října 2009 o látkách, které mohou být pro zvláštní výživové účely přidávány do potravin pro zvláštní výživu.“.
2.
V § 1 odst. 4 větě první, § 5 odst. 6 písm. b), § 6 odst. 5, § 8 odst. 3 písm. b) a v § 9 odst. 2 písm. c) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
3.
V § 1 odst. 4 se slova „příloze č. 13“ nahrazují slovy „přímo použitelném předpisu Evropské unie o látkách, které mohou být přidávány do potravin pro zvláštní výživu7)“.
Poznámka pod čarou č. 7 zní:
„7)
Nařízení Komise (ES) č. 953/2009 ze dne 13. října 2009 o látkách, které mohou být pro zvláštní výživové účely přidávány do potravin pro zvláštní výživu.“.
4.
§ 2 zní:
㤠2
Pro účely této vyhlášky se rozlišují následující kategorie potravin pro zvláštní výživu:
a)
potraviny pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu malých dětí,
b)
potraviny pro obilnou a ostatní výživu jinou než obilnou určenou pro výživu kojenců a malých dětí,
c)
potraviny pro nízkoenergetickou výživu určené ke snižování tělesné hmotnosti,
d)
potraviny pro zvláštní lékařské účely,
e)
potraviny bez fenylalaninu,
f)
potraviny s nízkým obsahem laktózy nebo bezlaktózové,
g)
potraviny určené pro sportovce a pro osoby při zvýšeném tělesném výkonu.“.
5.
Poznámka pod čarou č. 3a se zrušuje.
6.
V § 11 odst. 3, § 14 odst. 3 a v § 29 se slova „příloha č. 13“ nahrazují slovy „přímo použitelný předpis Evropské unie o látkách, které mohou být přidávány do potravin pro zvláštní výživu7)“.
7.
Části 7, 8 a 10 se včetně nadpisů zrušují.
8.
Příloha č. 13 se zrušuje.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2012.
Ministr:
doc. MUDr. Heger, CSc., v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 13/2012 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 13/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o Sedmém protokolu o opravě Smlouvy o přistoupení (Lucemburk, 25. dubna 2005)
Vyhlášeno 31. 1. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 8. 11. 2011, částka 8/2012
* PŘÍLOHA
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 8. 11. 2011
13
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 8. listopadu 2011 zaslal právní poradce Rady Evropské unie členským státům Evropské unie Sedmý protokol o opravě Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Českou republikou, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Estonskou republikou, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Polskou republikou, Portugalskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Bulharskou republikou a Rumunskem o přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii1), podepsané v Lucemburku dne 25. dubna 2005.
České znění Protokolu se vyhlašuje současně.
SEDMÝ PROTOKOL O OPRAVĚ
SMLOUVY
MEZI BELGICKÝM KRÁLOVSTVÍM, ČESKOU REPUBLIKOU,
DÁNSKÝM KRÁLOVSTVÍM, SPOLKOVOU REPUBLIKOU NĚMECKO,
ESTONSKOU REPUBLIKOU, ŘECKOU REPUBLIKOU,
ŠPANĚLSKÝM KRÁLOVSTVÍM, FRANCOUZSKOU REPUBLIKOU, IRSKEM,
ITALSKOU REPUBLIKOU, KYPERSKOU REPUBLIKOU, LOTYŠSKOU REPUBLIKOU,
LITEVSKOU REPUBLIKOU, LUCEMBURSKÝM VELKOVÉVODSTVÍM,
MAĎARSKOU REPUBLIKOU, REPUBLIKOU MALTA,
NIZOZEMSKÝM KRÁLOVSTVÍM, RAKOUSKOU REPUBLIKOU,
POLSKOU REPUBLIKOU, PORTUGALSKOU REPUBLIKOU, REPUBLIKOU SLOVINSKO,
SLOVENSKOU REPUBLIKOU, FINSKOU REPUBLIKOU,
ŠVÉDSKÝM KRÁLOVSTVÍM,
SPOJENÝM KRÁLOVSTVÍM VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA
(ČLENSKÝMI STÁTY EVROPSKÉ UNIE)
A
BULHARSKOU REPUBLIKOU A RUMUNSKEM
O PŘISTOUPENÍ
BULHARSKÉ REPUBLIKY A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII,
PODEPSANÉ V LUCEMBURKU DNE 25. DUBNA 2005
Vzhledem k tomu, že vyšlo najevo, že původní znění bulharské, české, francouzské, maltské, německé, nizozemské, rumunské a řecké jazykové verze smlouvy o přistoupení k Evropské unii podepsané v Lucemburku dne 25. dubna 2005, jejímž depozitářem je vláda Italské republiky, obsahuje chyby,
vzhledem k tomu, že signatářské státy uvedené smlouvy byly na tyto chyby upozorněny dopisem ze dne 8. listopadu 2011, který zaslal právní poradce Rady Evropské unie stálým zástupcům členských států,
vzhledem k tomu, že signatářské státy nevznesly k opravám navrženým v uvedeném dopise před uplynutím lhůty v něm stanovené žádné námitky,
byly uvedené chyby dnes opraveny Ministerstvem zahraničních věcí Italské republiky tak, jak je uvedeno v příloze.
Na důkaz toho byl vypracován tento sedmý protokol s tím, že vláda každého signatářského státu uvedené smlouvy obdrží jeho kopii.
PŘÍLOHA
ZÁPIS O OPRAVĚ
SMLOUVA
MEZI
BELGICKÝM KRÁLOVSTVÍM, ČESKOU REPUBLIKOU, DÁNSKÝM KRÁLOVSTVÍM,
SPOLKOVOU REPUBLIKOU NĚMECKO, ESTONSKOU REPUBLIKOU, ŘECKOU
REPUBLIKOU, ŠPANĚLSKÝM KRÁLOVSTVÍM, FRANCOUZSKOU REPUBLIKOU,
IRSKEM, ITALSKOU REPUBLIKOU, KYPERSKOU REPUBLIKOU, LOTYŠSKOU
REPUBLIKOU, LITEVSKOU REPUBLIKOU, LUCEMBURSKÝM VELKOVÉVODSTVÍM,
MAĎARSKOU REPUBLIKOU, REPUBLIKOU MALTA, NIZOZEMSKÝM KRÁLOVSTVÍM,
RAKOUSKOU REPUBLIKOU, POLSKOU REPUBLIKOU,
PORTUGALSKOU REPUBLIKOU, REPUBLIKOU SLOVINSKO, SLOVENSKOU REPUBLIKOU, FINSKOU REPUBLIKOU,
ŠVÉDSKÝM KRÁLOVSTVÍM, SPOJENÝM KRÁLOVSTVÍM VELKÉ BRITÁNIE A
SEVERNÍHO IRSKA
(ČLENSKÝMI STÁTY EVROPSKÉ UNIE)
A BULHARSKOU REPUBLIKOU A RUMUNSKEM
O PŘISTOUPENÍ BULHARSKÉ REPUBLIKY A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII,
podepsaná v Lucembursku dne 25. dubna 2005
(7411/05 a 7411/05 ADD 1, 29. dubna 2005)
(Úřední věstník Evropské unie L 157, 21. června 2005)
Akt o přistoupení, příloha V „Seznam uvedeny v článku 21 aktu o přistoupení“, kapitola 4 „Celní unie“, bod 1 písm. b)
(dokument 7411/05 ADD 1, 29.4.2005, strana AA2005/AKT/Příloha V/cs 13)
(Úř. věst. L 157, 21.6.2005, s. 272)
Místo:
„b)
některý z dokladů o statusu zboží Společenství uvedených v čl. 314 písm. c) a článku 315 nařízení (EHS) č. 2454/93;“
má být:
„b)
některý z dokladů o statusu zboží Společenství uvedených v článcích 314c a 315 nařízení (EHS) č. 2454/93;“.
1)
Smlouva mezi Belgickým královstvím, Českou republikou, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Estonskou republikou, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Polskou republikou, Portugalskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Bulharskou republikou a Rumunskem o přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii podepsaná v Lucemburku dne 25. dubna 2005 byla vyhlášena pod č. 61/2007 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 12/2012 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 12/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o Pátém protokolu o opravě Lisabonské smlouvy (Lisabon, 13. prosince 2007)
Vyhlášeno 31. 1. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 8. 11. 2011, částka 8/2012
* PŘÍLOHA
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 8. 11. 2011
12
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje,že dne 8. listopadu 2011 zaslal právní poradce Rady Evropské unie členským státům Evropské unie Pátý protokol o opravě Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství1), podepsané v Lisabonu dne 13. prosince 2007.
České znění Protokolu se vyhlašuje současně.
PÁTÝ PROTOKOL O OPRAVĚ
LISABONSKÉ SMLOUVY
POZMĚŇUJÍCÍ SMLOUVU O EVROPSKÉ UNII
A SMLOUVU O ZALOŽENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ,
PODEPSANÉ V LISABONU DNE 13. PROSINCE 2007
Vzhledem k tomu, že vyšlo najevo, že původní znění bulharské, české, dánské, irské, italské, litevské, lotyšské, maďarské, maltské, nizozemské, polské, portugalské, rumunské, slovinské a švédské jazykové verze Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, podepsané v Lisabonu dne 13. prosince 2007, jejímž depozitářem je vláda Italské republiky, obsahuje chyby,
vzhledem k tomu, že signatářské státy uvedené smlouvy byly na tyto chyby upozorněny dopisem ze dne 8. listopadu 2011, který zaslal právní poradce Rady Evropské unie stálým zástupcům členských států,
vzhledem k tomu, že signatářské státy nevznesly k opravám navrženým v uvedeném dopise před uplynutím lhůty v něm stanovené žádné námitky,
byly uvedené chyby dnes opraveny Ministerstvem zahraničních věcí Italské republiky tak, jak je uvedeno v příloze.
Na důkaz toho byl vypracován tento pátý protokol s tím, že vláda každého signatářského státu uvedené smlouvy obdrží jeho kopii.
PŘÍLOHA
ZÁPIS O OPRAVĚ
Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii
a Smlouvu o založení Evropského společenství,
podepsané v Lisabonu dne 13. prosince 2007
(CIG 14/07, 3. prosince 2007)
(Úřední věstník Evropské unie C 306, 17. prosince 2007)
Změny Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o založení Evropského společenství
a)
Čl. 2 bod 173 - nový čl. 188n odst. 5
(CIG 14/07, 3.12.2007, s. TL/cs 128)
(Úř. věst. C 306, 17.12.2007, s. 97)
Místo:
„5.
Rada přijme na návrh vyjednavače rozhodnutí, kterým dá zmocnění k podpisu dohody a případně k jejímu prozatímnímu uplatňování před vstupem v platnost.“
má být:
„5.
Rada přijme na návrh vyjednavače rozhodnutí, kterým dá zmocnění k podpisu dohody a případně k jejímu prozatímnímu provádění před vstupem v platnost.“
b)
Čl. 2 bod 173 - novy čl. 188n odst. 9
(CIG 14/07, 3.12.2007, s. TL/cs 129)
(Úř. věst. C 306, 17.12.2007, s. 98)
Místo:
„9.
Rada na návrh Komise nebo vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku přijme rozhodnutí o pozastavení uplatňování dohody a stanoví postoje, které má jménem Unie zaujmout orgán zřízený dohodou, má-li tento orgán přijímat akty s právními účinky, s výjimkou aktů, které doplňují nebo pozměňují institucionální rámec dohody.“
má být:
„9.
Rada na návrh Komise nebo vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku přijme rozhodnutí o pozastavení uplatňování dohody a stanoví postoje, které mají být jménem Unie zaujaty v orgánu zřízeném dohodou, má-li tento orgán přijímat akty s právními účinky, s výjimkou aktů, které doplňují nebo pozměňují institucionální rámec dohody.“
1)
Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, podepsaná dne 13. prosince 2007 v Lisabonu, včetně Druhého protokolu o opravách Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, podepsaného dne 30. dubna 2008 v Římě, byla vyhlášena pod č. 111/2009 Sb. m. s.
Třetí protokol o opravách Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství ze dne 27. listopadu 2009 byl vyhlášen pod č. 40/2010 Sb. m. s.
Čtvrtý protokol o opravě Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství ze dne 23. března 2010 byl vyhlášen pod č. 68/2010 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 11/2012 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 11/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o Sedmém protokolu o opravě Smlouvy o přistoupení (Atény, 16. dubna 2003)
Vyhlášeno 31. 1. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 8. 10. 2011, částka 8/2012
* PŘÍLOHA
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 8. 10. 2011
11
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 8. listopadu 2011 zaslal právní poradce Rady Evropské unie členským státům Evropské unie Sedmý protokol o opravě Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii (dále jen „Smlouva o přistoupení k Evropské unii“), která byla podepsána v Aténách dne 16. dubna 20031).
České znění Protokolu se vyhlašuje současně.
SEDMÝ PROTOKOL O OPRAVĚ SMLOUVY
MEZI
BELGICKÝM KRÁLOVSTVÍM, DÁNSKÝM KRÁLOVSTVÍM,
SPOLKOVOU REPUBLIKOU NĚMECKO, ŘECKOU REPUBLIKOU,
ŠPANĚLSKÝM KRÁLOVSTVÍM, FRANCOUZSKOU REPUBLIKOU, IRSKEM,
ITALSKOU REPUBLIKOU, LUCEMBURSKÝM VELKOVÉVODSTVÍM,
NIZOZEMSKÝM KRÁLOVSTVÍM, RAKOUSKOU REPUBLIKOU,
PORTUGALSKOU REPUBLIKOU, FINSKOU REPUBLIKOU,
ŠVÉDSKÝM KRÁLOVSTVÍM,
SPOJENÝM KRÁLOVSTVÍM VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA
(ČLENSKÝMI STÁTY EVROPSKÉ UNIE)
A
ČESKOU REPUBLIKOU, ESTONSKOU REPUBLIKOU, KYPERSKOU REPUBLIKOU,
LOTYŠSKOU REPUBLIKOU, LITEVSKOU REPUBLIKOU, MAĎARSKOU REPUBLIKOU,
REPUBLIKOU MALTA, POLSKOU REPUBLIKOU,
REPUBLIKOU SLOVINSKO, SLOVENSKOU REPUBLIKOU
O PŘISTOUPENÍ ČESKÉ REPUBLIKY,
ESTONSKÉ REPUBLIKY, KYPERSKÉ REPUBLIKY, LOTYŠSKÉ REPUBLIKY, LITEVSKÉ
REPUBLIKY, MAĎARSKÉ REPUBLIKY,
REPUBLIKY MALTA, POLSKÉ REPUBLIKY,
REPUBLIKY SLOVINSKO A SLOVENSKÉ REPUBLIKY
K EVROPSKÉ UNII,
PODEPSANÉ V ATÉNÁCH DNE 16. DUBNA 2003
Vzhledem k tomu, že vyšlo najevo, že původní znění české, francouzské, italské, litevské, lotyšské, maďarské, polské, slovinské, španělské a švédské jazykové verze smlouvy o přistoupení k Evropské unii podepsané v Aténách dne 16. dubna 2003, jejímž depozitářem je vláda Italské republiky, obsahuje chyby,
vzhledem k tomu, že signatářské státy uvedené smlouvy byly na tyto chyby upozorněny dopisem ze dne 8. listopadu 2011, který zaslal právní poradce Rady Evropské unie stálým zástupcům členských států,
vzhledem k tomu, že signatářské státy nevznesly k opravám navrženým v uvedeném dopise před uplynutím lhůty v něm stanovené žádné námitky,
byly uvedené chyby dnes opraveny Ministerstvem zahraničních věcí Italské republiky tak, jak je uvedeno v příloze.
Na důkaz toho byl vypracován tento sedmý protokol s tím, že vláda každého signatářského státu uvedené smlouvy obdrží jeho kopii.
PŘÍLOHA
ZÁPIS O OPRAVĚ
SMLOUVY
MEZI
BELGICKÝM KRÁLOVSTVÍM, DÁNSKÝM KRÁLOVSTVÍM,
SPOLKOVOU REPUBLIKOU NĚMECKO, ŘECKOU REPUBLIKOU,
ŠPANĚLSKÝM KRÁLOVSTVÍM, FRANCOUZSKOU REPUBLIKOU, IRSKEM,
ITALSKOU REPUBLIKOU, LUCEMBURSKÝM VELKOVÉVODSTVÍM,
NIZOZEMSKÝM KRÁLOVSTVÍM, RAKOUSKOU REPUBLIKOU,
PORTUGALSKOU REPUBLIKOU, FINSKOU REPUBLIKOU, ŠVÉDSKÝM KRÁLOVSTVÍM,
SPOJENÝM KRÁLOVSTVÍM VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA
(ČLENSKÝMI STÁTY EVROPSKÉ UNIE)
A
ČESKOU REPUBLIKOU, ESTONSKOU REPUBLIKOU, KYPERSKOU REPUBLIKOU,
LOTYŠSKOU REPUBLIKOU, LITEVSKOU REPUBLIKOU,
MAĎARSKOU REPUBLIKOU, REPUBLIKOU MALTA, POLSKOU REPUBLIKOU,
REPUBLIKOU SLOVINSKO, SLOVENSKOU REPUBLIKOU
O PŘISTOUPENÍ ČESKÉ REPUBLIKY,
ESTONSKÉ REPUBLIKY, KYPERSKÉ REPUBLIKY, LOTYŠSKÉ
REPUBLIKY, LITEVSKÉ REPUBLIKY, MAĎARSKÉ REPUBLIKY,
REPUBLIKY MALTA, POLSKÉ REPUBLIKY,
REPUBLIKY SLOVINSKO A SLOVENSKÉ REPUBLIKY
K EVROPSKÉ UNII,
podepsané v Aténách dne 16. dubna 2003
(AA2003/TR a AA2003/ACT, 16. dubna 2003)
(Úřední věstník Evropské unie L 236 ze dne 23. září 2003)
(Zvláštní vydání Úř. věst. v češtině, zvláštní číslo ze dne 23. září 2003)
1.
Akt o přistoupení, příloha IV „Seznam uvedeny v článku 22 aktu o přistoupení“, kapitola 5 „Celní unie“, úprava nařízení (EHS) č. 2913/92 a (EHS) č. 2454/93, bod 1 písm. b)
(AA2003/ACT, 16.4.2003, strana AA2003/ACT/Příloha IV/cs 2508)
(Zvláštní vydání Úř. věst v češtině, zvláštní číslo ze dne 23. září 2003, s. 799)
Místo:
„b)
některý z důkazů statusu Společenství uvedených v čl. 314 písm. c) a článku 315 nařízení (EHS) č. 2454/93;“
má být:
„b)
některý z dokladů o statusu zboží Společenství uvedených v článcích 314c a 315 nařízení (EHS) č. 2454/93;“.
Původní smlouvy, znění připojené ke smlouvě o přistoupení (nezveřejněné v Úředním věstníku)
2.
Amsterodamská smlouva (1997)
a)
Čl. 1 bod 10 - nový článek J.18 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o Evropské unii
(XV/CS 12)
Místo:
„3.
Operativní výdaje, které vzniknou v souvislosti s prováděním výše uvedených ustanovení, jsou rovněž hrazeny z rozpočtu Evropských společenství s výjimkou výdajů na operace v souvislosti s vojenstvím nebo obranou a případů, kdy Rada jednomyslně rozhodne jinak.“
má být:
„3.
Operační výdaje, které vzniknou v souvislosti s prováděním výše uvedených ustanovení, jsou rovněž hrazeny z rozpočtu Evropských společenství s výjimkou výdajů na operace v souvislosti s vojenstvím nebo obranou a případů, kdy Rada jednomyslně rozhodne jinak.“
b)
Protokol o postavení Dánska, článek 6 poslední věta
(XV/CS 93)
Místo:
„Dánsko není povinno přispívat na financování operativních výdajů, které z těchto opatření vyplývají.“
má být:
„Dánsko není povinno přispívat na financování operačních výdajů, které z těchto opatření vyplývají.“
3.
Niceská smlouva (2001)
Protokol o statutu Soudního dvora, článek 31
(XVI/CS 49)
Místo:
„Článek 31
Jednání je veřejné, nerozhodne-li Soudní dvůr z vážných důvodů z úřední povinnosti nebo na návrh stran jinak.“
má být:
„Článek 31
Jednání je veřejné, nerozhodne-li Soudní dvůr z vážných důvodů bez návrhu nebo na návrh stran jinak.“
1)
Smlouva o přistoupení k Evropské unii, podepsaná v Athénách dne 16. dubna 2003 byla vyhlášena pod č. 44/2004 Sb. m. s.
Druhý protokol o opravách Smlouvy o přistoupení k Evropské unii ze dne 29. března 2004 byl vyhlášen pod č. 72/2004 Sb. m. s.
Třetí protokol o opravách Smlouvy o přistoupení k Evropské unii ze dne 22. ledna 2007 byl vyhlášen pod č. 26/2007 Sb. m. s.
Čtvrtý protokol o opravách Smlouvy o přistoupení k Evropské unii ze dne 30. dubna 2008 byl vyhlášen pod č. 64/2009 Sb. m. s.
Pátý protokol o opravách Smlouvy o přistoupení k Evropské unii ze dne 8. března 2010 byl vyhlášen pod č. 66/2010 Sb. m. s.
Šestý protokol o opravách Smlouvy o přistoupení k Evropské unii ze dne 23. března 2010 byl vyhlášen pod č. 67/2010 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 10/2012 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 10/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o pomoci České republiky při řešení nouzového stavu v oblasti zdravotní péče
Vyhlášeno 31. 1. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 3. 12. 2011, částka 7/2012
* ČLÁNEK 1 - Předmět
* ČLÁNEK 2 - Základní ustanovení
* ČLÁNEK 3 - Povinnosti účastníků
* ČLÁNEK 4 - Kompetentní orgány
* ČLÁNEK 5 - Náklady na poskytování pomoci
* ČLÁNEK 6 - Realizace pomoci
* ČLÁNEK 7 - Náhrada škod
* ČLÁNEK 8 - Řešení sporů
* ČLÁNEK 9 - Závěrečná ustanovení
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 3. 12. 2011
10
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 2. prosince 2011 v Praze a dne 3. prosince 2011 v Bratislavě byla podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o pomoci České republiky při řešení nouzového stavu v oblasti zdravotní péče.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 9 odst. 1 dne 3. prosince 2011.
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
DOHODA
MEZI
VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY
A
VLÁDOU SLOVENSKÉ REPUBLIKY
O
POMOCI ČESKÉ REPUBLIKY
PŘI ŘEŠENÍ NOUZOVÉHO STAVU
V OBLASTI ZDRAVOTNÍ PÉČE
Vláda České republiky
a
vláda Slovenské republiky
(dále jen „smluvní strany“),
sdílejíce společné přesvědčení, že prohloubení vzájemné spolupráce v oblasti zdravotnictví obohatí vztah mezi smluvními stranami;
majíce na paměti svou odpovědnost pečovat podle cílů a zásad Světové zdravotnické organizace o co možná nejlepší ochranu zdraví v obou státech,
se dohodly takto:
ČLÁNEK 1
Předmět
Tato Dohoda upravuje podmínky poskytování pomoci české strany ve prospěch slovenské strany při řešení nouzového stavu v oblasti zdravotní péče na území Slovenské republiky.
ČLÁNEK 2
Základní ustanovení
1.
Pomocí podle této Dohody se rozumí dočasné poskytnutí kvalifikovaného vojenského lékařského personálu české strany slovenské straně na základě její žádosti (dále jen „žádost o pomoc“) za účelem řešení nouzového stavu v oblasti zdravotní péče na území Slovenské republiky.
2.
Pomoc podle této Dohody bude poskytována po dobu nezbytně nutnou určenou oběma smluvními stranami.
3.
Pomoc ve prospěch slovenské strany bude českou stranou poskytována na základě aktuálních možností a volných kapacit české strany.
4.
Vojenský lékařský personál české strany se bude při výkonu lékařské činnosti na území Slovenské republiky řídit právními předpisy České republiky, přičemž bude v největší možné míře respektovat též právní předpisy Slovenské republiky.
ČLÁNEK 3
Povinnosti účastníků
1.
Česká strana:
a)
poskytne slovenské straně kvalifikovaný vojenský lékařský personál odpovídající potřebám slovenské strany specifikovaným v žádosti o pomoc;
b)
bude žádosti slovenské strany o pomoc řešit bez zbytečného odkladu.
2.
Slovenská strana:
a)
v žádosti o pomoc specifikuje odborné požadavky na vyžádaný vojenský lékařský personál;
b)
odpovídá za zajištění bezpečnosti vojenského lékařského personálu české strany;
c)
logisticky zajistí vojenský lékařský personál české strany na území Slovenské republiky včetně zabezpečení vhodného ubytování;
d)
umožní vojenskému lékařskému personálu české strany nerušený výkon lékařské činnosti a přístup k veškerému technickému zařízení a prostředkům příslušného zdravotnického zařízení slovenské strany nezbytným pro výkon lékařské činnosti v souladu se žádostí o pomoc.
ČLÁNEK 4
Kompetentní orgány
1.
Obě smluvní strany si vzájemně oznámí diplomatickou cestou adresy a telekomunikační spojení orgánů příslušných pro předkládání a přijímání žádostí o pomoc a pro realizaci spolupráce podle této Dohody.
2.
Takto určené kompetentní orgány obou smluvních stran jsou zmocněny vstupovat při provádění této Dohody do bezprostředního vzájemného styku.
ČLÁNEK 5
Náklady na poskytování pomoci
1.
Náklady na přepravu vojenského lékařského personálu české strany na místo na území Slovenské republiky předem dohodnuté kompetentními orgány a zpět do České republiky a náklady na jeho mzdy budou hrazeny českou stranou.
2.
Veškeré náklady v souvislosti s poskytováním pomoci s výjimkou nákladů podle odstavce 1 tohoto článku uhradí slovenská strana.
ČLÁNEK 6
Realizace pomoci
1.
Pomoc podle této Dohody bude realizována formou vojenského cvičení organizovaného oběma smluvními stranami, jehož podmínky mohou být upraveny v samostatném ujednání smluvních stran.
2.
Pomoc podle této Dohody může být realizována i jinou formou, než je uvedena v odstavci 1 tohoto článku, bude-li tak dohodnuto smluvními stranami.
ČLÁNEK 7
Náhrada škod
1.
Slovenská strana odpovídá za úhradu veškerých škod způsobených příslušníkem vojenského lékařského personálu české strany při provádění činností podle této Dohody na území Slovenské republiky.
2.
Ustanovení odstavce 1 se neuplatní v případě, kdy škoda byla způsobena úmyslně nebo z hrubé nedbalosti.
ČLÁNEK 8
Řešení sporů
Jakékoli případné spory mezi smluvními stranami této Dohody vzniklé při jejím provádění budou řešeny výhradně jednáním smluvních stran.
ČLÁNEK 9
Závěrečná ustanovení
1.
Tato Dohoda vstupuje v platnost dnem podpisu.
2.
Tato Dohoda se sjednává na dobu neurčitou a může být kdykoli písemnou formou změněna či doplněna po vzájemné dohodě smluvních stran.
3.
Tuto Dohodu může každá ze smluvních stran písemně vypovědět. Platnost Dohody skončí šest měsíců po dni doručení výpovědi druhé smluvní straně. Výpověď neovlivní již probíhající činnosti podle této Dohody, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak.
NA DŮKAZ ČEHOŽ níže podepsaní, jsouce k tomu řádně zmocněni svými vládami, podepsali tuto Dohodu ve dvou původních vyhotoveních v jazyce českém a slovenském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Dáno v Praze dne 2. prosince 2011 a v Bratislavě dne 3. prosince 2011.
Za vládu
České republiky
RNDr. Alexandr Vondra v. r.
ministr obrany
Za vládu
Slovenské republiky
Iveta Radičová v. r.
předsedkyně vlády |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 34/2012 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 34/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně
Vyhlášeno 30. 1. 2012, částka 12/2012
34
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 20. ledna 2012
o uložení kolektivních smluv vyššího stupně
Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, byly u něj uloženy v období od 2. 1. – 17. 1. 2012 tyto kolektivní smlouvy vyššího stupně a jeden Dodatek č. 2 ke kolektivní smlouvě vyššího stupně:
1.
Kolektivní smlouva vyššího stupně, uzavřená dne 21. 12. 2011 na rok 2012 mezi smluvními stranami
Odborovým svazem KOVO
a
Svazem sléváren ČR.
2.
Kolektivní smlouva vyššího stupně, uzavřená dne 11. 12. 2011 na rok 2012 mezi smluvními stranami
Odborovým svazem pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství
a
Svazem zaměstnavatelů Malá voda Česká republika.
3.
Kolektivní smlouva vyššího stupně, uzavřená dne 21. 12. 2011 na rok 2012 mezi smluvními stranami
Odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy
– Asociace svobodných odborů České republiky
a
Zemědělským svazem České republiky
Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů.
4.
Dodatek č. 2 ke kolektivní smlouvě vyššího stupně, uzavřený dne 6. 12. 2011 mezi smluvními stranami
Odborovým svazem pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu
a
Zaměstnavatelským svazem důlního a naftového průmyslu
–
Společenstvo těžařů ČR.
Ministr:
Dr. Ing. Drábek v. r. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 31/2012 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 31/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Vyhlášeno 26. 1. 2012, částka 11/2012
31
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 18. ledna 2012
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcíobcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 14. července 2012 nové volby do zastupitelstev obcí:
obec | okres | kraj
---|---|---
Řepníky | Ústí nad Orlicí | Pardubický
Libkova Voda | Pelhřimov | Kraj Vysočina
Ministr:
Kubice v. r. |
Vyhláška č. 30/2012 Sb. | Vyhláška č. 30/2012 Sb.
Vyhláška o náležitostech žádostí o schválení jmenování, volby, jiného ustanovení do funkce a odvolání orgánů nezávislého provozovatele přepravní soustavy
Vyhlášeno 26. 1. 2012, datum účinnosti 26. 1. 2012, částka 11/2012
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Vymezení pojmů
* § 3 - Náležitosti žádosti o schválení volby, jmenování nebo jiného ustanovení do funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu, člena dozorčí rady a auditora programu nezávislého provozovatele přepravní soustavy
* § 4 - Žádost o schválení odvolání statutárního orgánu, člena statutárního orgánu, člena dozorčí rady a auditora programu nezávislého provozovatele přepravní soustavy
* § 5 - Společné ustanovení
* § 6 - Účinnost k vyhlášce č. 30/2012 Sb.
Aktuální znění od 26. 1. 2012
30
VYHLÁŠKA
ze dne 16. ledna 2012
o náležitostech žádostí o schválení jmenování, volby, jiného ustanovení do funkce a odvolání orgánů nezávislého provozovatele přepravní soustavy
Energetický regulační úřad stanoví podle § 98a odst. 2 písm. l) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 211/2011 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví náležitosti žádosti o schválení jmenování, volby a odvolání statutárního orgánu, členů statutárního orgánu nebo členů dozorčí rady nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, náležitosti žádosti o schválení jmenování nebo jiného ustanovení do funkce a odvolání z funkce auditora programu nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a způsoby prokazování odborné způsobilosti auditora programu.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)
údaji o vzdělání
1.
název a typ vzdělávací instituce, studijní program, zaměření studijního programu, doba trvání studijního programu, způsob a datum ukončení studia, případně získané tituly,
2.
přehled kurzů, stáží a studijních pobytů s významem pro působení v energetických odvětvích s uvedením roku jejich absolvování, zaměření, délky trvání a případně získaných titulů,
b)
údaji o odborné činnosti
1.
informace o druhu odborné činnosti,
2.
identifikace subjektu, u kterého je nebo byla odborná činnost vykonávána,
3.
pracovní zařazení, je-li nebo byla-li odborná činnost vykonávána v pracovněprávním vztahu, nebo vykonávaná funkce, je-li nebo byla-li odborná činnost vykonávána v obchodně právním vztahu, a popis činnosti včetně vymezení práv a povinností, které bezprostředně vyplývají z pracovního zařazení nebo vykonávané funkce,
4.
vymezení doby, po kterou byla odborná činnost vykonávána,
c)
dokladem o oprávnění k podnikánídokladem o oprávnění k podnikání
1.
u právnické osoby a u podnikající fyzické osoby, která se zapisuje do obchodního rejstříku, výpis z obchodního rejstříku, který obsahuje údaje zapsané do obchodního rejstříku ke dni podání příslušné žádosti, a to včetně návrhu na zápis do obchodního rejstříku, který nebyl ke dni podání žádosti vyřízen, anebo informace o takovém návrhu,
2.
u právnické osoby, která se nezapisuje do obchodního rejstříku, doklad prokazující její existenci a doklad prokazující oprávnění k podnikání, bylo-li jí uděleno,
3.
u podnikající fyzické osoby, která není zapsána v obchodním rejstříku, příslušné oprávnění k podnikání,
4.
u zahraniční právnické osoby doklad prokazující oprávnění k podnikání, bylo-li jí uděleno, veřejná listinaveřejná listina prokazující alespoň existenci právnické osoby a údaj o její registraci, právní formě a názvu; pokud tyto listiny neobsahují údaj o adrese sídla, statutárních orgánech nebo způsobu jednání zahraniční právnické osoby, doloží se takový údaj jiným průkazným způsobem,
5.
u podnikající zahraniční fyzické osoby doklad prokazující oprávnění k podnikání nebo doklad obdobného charakteru.
§ 3
Náležitosti žádosti o schválení volby, jmenování nebo jiného ustanovení do funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu, člena dozorčí rady a auditora programu nezávislého provozovatele přepravní soustavy
(1)
Žádost o schválení volby nebo jmenování statutárního orgánu, člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy a žádost o schválení jmenování nebo jiného ustanovení do funkce auditora programu nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu tyto údaje:
a)
identifikační údaje osoby, jejíž jmenování, volba či jiné ustanovení do funkce má být Energetickým regulačním úřadem schváleno, kterými jsou jméno, popřípadě jména, příjmení, titul, datum narození, adresa místa trvalého pobytu, popřípadě jiného pobytu, adresa pro doručování, nebo obchodní firma nebo název, případně dodatek k názvu, sídlo nebo místo podnikání, jedná-li se o právnickou osobu,
b)
základní informace o funkci, do které byla osoba jmenována, zvolena či jinak ustanovena, s uvedením
1.
názvu funkce,
2.
dne ustanovení do funkce,
3.
délky funkčního období,
4.
popisu náplně funkce včetně práv a povinností vyplývajících z vykonávané funkce.
(2)
Součástí žádosti o schválení volby nebo jmenování statutárního orgánu, člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy jsou dále tyto přílohy:
a)
vyplněný dotazník podle vzoru uvedeného v příloze k této vyhlášce podepsaný osobou zvolenou či jmenovanou do funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy; pravost podpisu osoby musí být úředně ověřena,
b)
životopis osoby, který obsahuje
1.
údaje o vzdělání,
2.
údaje o odborné činnosti v odvětví plynárenství nebo v jiných energetických odvětvích,
3.
údaje o jiné odborné činnosti,
c)
doklad o oprávnění k podnikánídoklad o oprávnění k podnikání osoby, pokud osoba vykonává podnikatelskou činnost,
d)
smlouva o výkonu funkce osoby nebo jiná smlouva, která upravuje podmínky při výkonu funkce této osoby,
e)
vnitřní předpis žadatele, upravuje-li se jím náplň funkce, kterou má osoba vykonávat, včetně práv a povinností vyplývajících z této funkce, pokud takový vnitřní předpis žadatele existuje,
f)
popis další činnosti včetně práv a povinností vyplývajících z výkonu takové činnosti, pokud osoba u nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy vykonává nebo má vykonávat další práci nebo byla ustanovena nebo má být ustanovena do další funkce,
g)
výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší 3 měsíců nebo doklad o bezúhonnostibezúhonnosti vydaný cizím státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i cizím státem, ve kterém se fyzická osoba v posledních 3 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 6 měsíců.
(3)
Součástí žádosti o schválení jmenování nebo jiného ustanovení do funkce auditora programu nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy jsou dále tyto přílohy:
a)
vyplněný dotazník podle vzoru uvedeného v příloze k této vyhlášce podepsaný osobou jmenovanou či jinak ustanovenou do funkce auditora programu nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy; pravost podpisu osoby musí být úředně ověřena,
b)
životopis osoby, který obsahuje
1.
údaje o vzdělání,
2.
údaje o odborné činnosti v odvětví plynárenství nebo v jiných energetických odvětvích,
3.
údaje o jiné odborné činnosti,
c)
doklad o oprávnění k podnikánídoklad o oprávnění k podnikání osoby, pokud osoba vykonává podnikatelskou činnost,
d)
program rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy,
e)
pracovní smlouva nebo jiná smlouva, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu včetně délky funkčního období a podmínky odvolání nebo jiného předčasného ukončení výkonu funkce auditora programu,
f)
vnitřní předpis žadatele, upravuje-li se jím postavení auditora programu ve struktuře či organizaci nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, pokud takový vnitřní předpis žadatele existuje,
g)
popis další činnosti včetně práv a povinností vyplývajících z výkonu takové činnosti, pokud auditor programu u nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy vykonává nebo má vykonávat další práci nebo byl nebo má být ustanoven do další funkce,
h)
výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší 3 měsíců nebo doklad o bezúhonnostibezúhonnosti vydaný cizím státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i cizím státem, ve kterém se fyzická osoba v posledních 3 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 6 měsíců.
(4)
V případě, že je do funkce auditora programu nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy jmenována nebo jinak ustanovena právnická osoba, obsahuje žádost o schválení jmenování osoby nebo jiného ustanovení osoby do funkce auditora programu nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy údaje podle odstavce 3, které se týkají ustanoveného odpovědného zástupce.
§ 4
Žádost o schválení odvolání statutárního orgánu, člena statutárního orgánu, člena dozorčí rady a auditora programu nezávislého provozovatele přepravní soustavy
(1)
Žádost o schválení odvolání statutárního orgánu, člena statutárního orgánu, člena dozorčí rady nebo auditora programu nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy obsahuje kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu tyto údaje:
a)
identifikační údaje osoby, jejíž odvolání má být Energetickým regulačním úřadem schváleno, kterými jsou jméno, popřípadě jména, příjmení, titul, datum narození, adresa místa trvalého pobytu, popřípadě jiného pobytu, adresa pro doručování, nebo obchodní firma nebo název, případně dodatek k názvu, sídlo nebo místo podnikání, jedná-li se o právnickou osobu,
b)
základní informace o funkci, do které byla osoba jmenována, zvolena či jinak ustanovena, s uvedením
1.
názvu funkce,
2.
dne ustanovení do funkce,
3.
délky funkčního období,
4.
popisu náplně funkce včetně práv a povinností vyplývajících z funkce,
c)
úplný a srozumitelný popis rozhodných skutečností odůvodňujících odvolání osoby z funkce.
(2)
Součástí žádosti o schválení odvolání statutárního orgánu, člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy jsou dále tyto přílohy:
a)
smlouva o výkonu funkce osoby odvolané z funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, nebo jiná smlouva, která upravuje podmínky při výkonu funkce této osoby,
b)
rozhodnutí příslušného orgánu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy o odvolání osoby z funkce,
c)
vnitřní předpis žadatele, upravuje-li se jím náplň funkce, kterou osoba vykonávala, včetně práv a povinností vyplývajících z této funkce, pokud takový vnitřní předpis žadatele existuje a je-li porušením povinnosti odvolání osoby z funkce odůvodněno,
d)
stanovy žadatele, program rovného zacházení nebo jiný vnitřní předpis žadatele, pokud jsou jím uloženy povinnosti spojené s výkonem funkce, jejichž porušením je odvolání osoby z funkce odůvodněno,
e)
další doklady, lze-li jimi prokázat splnění podmínek stanovených energetickým zákonem pro odvolání z funkce.
(3)
Součástí žádosti o schválení odvolání auditora programu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy jsou dále tyto přílohy:
a)
pracovní smlouva nebo jiná smlouva, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu včetně délky funkčního období a podmínky odvolání nebo jiného předčasného ukončení výkonu funkce auditora programu,
b)
rozhodnutí příslušného orgánu provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy o odvolání osoby z funkce auditora programu,
c)
program rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy,
d)
jiné doklady, lze-li jimi prokázat splnění podmínek stanovených energetickým zákonem pro odvolání z funkce auditora programu podle smlouvy schválené Energetickým regulačním úřadem, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu.
§ 5
Společné ustanovení
Pokud žadatel předkládá Energetickému regulačnímu úřadu žádost nebo její přílohy podle této vyhlášky, které jsou vyhotovené v cizím jazyce, s výjimkou jazyka slovenského, předloží žadatel tyto listiny včetně jejich úředně ověřeného překladu do českého jazyka.
§ 6
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Předsedkyně:
Ing. Vitásková v. r.
Příloha k vyhlášce č. 30/2012 Sb.
Vzor
Dotazník k posouzení dosavadní odborné činnosti osoby jmenované či zvolené do funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu, člena dozorčí rady nebo auditora programu nezávislého provozovatele přepravní soustavy
3.1MB |
Vyhláška č. 29/2012 Sb. | Vyhláška č. 29/2012 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 26. 1. 2012, datum účinnosti 31. 1. 2012, částka 11/2012
* Čl. I - Vyhláška č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení), ve znění vyhlášky č. 389/2006 Sb.,
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 31. 1. 2012
29
VYHLÁŠKA
ze dne 17. ledna 2012,
kterou se mění vyhláška č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení), ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 28 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 49/2009 Sb. a zákona č. 472/2011 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení), ve znění vyhlášky č. 389/2006 Sb., vyhlášky č. 226/2007 Sb. a vyhlášky č. 208/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odstavec 5 zní:
„(5)
Údaje podle odstavce 1 se předávají do databáze spravované ministerstvem nebo jím zřízenou a pověřenou právnickou osobou. Do této databáze mají v rozsahu nezbytném pro plnění jejich úkolů přístup také krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností, které v případech stanovených touto vyhláškou zajišťují přijímání předávaných údajů do databáze. K individuálním údajům v databázi mají přístup pouze pověření zaměstnanci ministerstva nebo pověření zaměstnanci právnické osoby uvedené ve větě první.“.
2.
V § 3a se slova „Organizace zřízená ministerstvem“ nahrazují slovy „Ministerstvo nebo jím zřízená právnická osoba“.
3.
V příloze č. 2 v čl. 1 odst. 7 se slova „organizaci zřízené ministerstvem“ nahrazují slovy „ministerstvu nebo jím zřízené právnické osobě“, slovo „vyzve“ se nahrazuje slovem „vyzvou“ a slovo „poskytuje“ se nahrazuje slovem „poskytují“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 31. ledna 2012.
Ministr:
Mgr. Dobeš v. r. |
Vyhláška č. 27/2012 Sb. | Vyhláška č. 27/2012 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 26. 1. 2012, datum účinnosti 10. 2. 2012, částka 11/2012
* Čl. I - Vyhláška č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění vyhlášky č. 154/2003 Sb., vyhlášky č. 177/2004 Sb. a vyhlášky č. 194/2006 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 10. 2. 2012
27
VYHLÁŠKA
ze dne 17. ledna 2012,
kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 137 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb. a zákona č. 133/2011 Sb., k provedení § 87a odst. 9 zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění vyhlášky č. 154/2003 Sb., vyhlášky č. 177/2004 Sb. a vyhlášky č. 194/2006 Sb., se mění takto:
1.
V úvodní větě vyhlášky se za slovo „provedení“ vkládají slova „§ 87a odst. 9,“.
2.
Za § 18 se vkládá nový § 18a, který včetně nadpisu zní:
㤠18a
Vybavení nezbytné pro řádné provádění dopravně psychologického vyšetření
(1)
Vybavení nezbytné pro řádné provádění dopravně psychologického vyšetření zahrnuje
a)
místnost pro provádění vyšetření psychologickou diagnostickou technikou,
b)
místnost pro provádění vyšetření jinými technikami,
c)
čekárnu, recepci nebo jiné odpovídající zázemí,
d)
psychologickou diagnostickou techniku a standardizované testové systémy umožňující
1.
zhodnocení osobnostních vlastností vyšetřované osoby,
2.
přístrojové vyšetření úrovně a kvality pozornosti, koordinace, rychlosti a přesnosti senzomotorické reaktivity na jednoduché a komplexní vizuální a akustické podněty v podmínkách časové zátěže.
(2)
Jednotlivé místnosti od sebe musí být stavebně technicky odděleny.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jejího vyhlášení.
Ministr:
Mgr. Dobeš v. r. |
Vyhláška č. 24/2012 Sb. | Vyhláška č. 24/2012 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 419/2001 Sb., o rozsahu, struktuře a termínech údajů předkládaných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu a o rozsahu a termínech sestavení návrhů závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 24. 1. 2012, datum účinnosti 24. 1. 2012, částka 9/2012
* Čl. I - Vyhláška č. 419/2001 Sb., o rozsahu, struktuře a termínech údajů předkládaných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu a o rozsahu a termínech sestavení návrhů závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu, ve znění vyhlášky č. 581/2004 Sb. a vyhlášk
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 24. 1. 2012
24
VYHLÁŠKA
ze dne 16. ledna 2012,
kterou se mění vyhláška č. 419/2001 Sb., o rozsahu, struktuře a termínech údajů předkládaných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu a o rozsahu a termínech sestavení návrhů závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo financí stanoví podle § 30 odst. 2 a 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 482/2004 Sb. a zákona č. 26/2008 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 419/2001 Sb., o rozsahu, struktuře a termínech údajů předkládaných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu a o rozsahu a termínech sestavení návrhů závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu, ve znění vyhlášky č. 581/2004 Sb. a vyhlášky č. 342/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se slovo „regionálními“ nahrazuje slovem „Regionálními“.
2.
Přílohy č. 1 až 4 znějí:
„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 419/2001 Sb.
Rozsah a termíny sestavení návrhů závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu a rozsah, struktura a termíny údajů předkládaných správci kapitol pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu
Část první
Rozsah návrhů závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu
Hlava I
Podklady pro sestavení návrhů závěrečných účtů kapitol
Návrhy závěrečných účtů hodnotí správci kapitol rozpočtové hospodaření minulého roku. Návrhy závěrečných účtů kapitol obsahují dosažené rozpočtové příjmy a výdaje vlastního ústředního orgánu (úřadu) a jím řízených organizačních složek státu, údaje o příspěvcích a dotacích příspěvkovým a podobným organizacím a odvodech příspěvkových a podobných organizací, o neinvestičních a investičních transferech neziskovým a podobným organizacím, o transferech a půjčených prostředcích (návratných finančních výpomocích) podnikatelským a ostatním subjektům, krajům, obcím a regionálním radám a o výdajích na podporu výzkumu, vývoje a inovací3). Při hodnocení výsledků rozpočtového hospodaření jsou prvotně využívány finanční výkazy FIN 2-04 U, NAR 1-12 U a výkaz Plnění závazných ukazatelů a dále údaje vedené v účetnictví.
Podkladem pro sestavení návrhů závěrečných účtů kapitol jsou údaje roční účetní závěrky organizačních složek státu a příspěvkových organizací a finanční výkazy organizačních složek státu zpracované v metodice platné rozpočtové skladby4). Termín předložení řádné účetní závěrky a finančních výkazů včetně komentáře a dat výkazů v elektronické podobě je stanoven jinými právními předpisy5) jako závazný pro všechny vykazující jednotky bez výjimky.
Hlava II
Návrhy závěrečných účtů kapitol
Návrhy závěrečných účtů kapitol obsahují:
a)
průvodní zprávu,
b)
číselné sestavy a tabulkové přílohy.
Díl 1
Průvodní zpráva (předkládaná Parlamentu České republiky)
Průvodní zpráva obsahuje věcný komentář k činnosti kapitoly v průběhu hodnoceného roku, hodnocení plnění rozpočtu po změnách, hodnocení hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti využití prostředků vynaložených na plnění úkolů stanovených pro hodnocený rok.
V průvodní zprávě se uvádějí všechny závažné skutečnosti charakterizující tvorbu, průběh a čerpání finančních prostředků v hodnoceném roce. Podkladem pro zprávu jsou výsledky celoročního rozpočtového hospodaření správců kapitol a výsledky hospodaření jimi řízených organizačních složek státu, příspěvkových a podobných organizací a podnikatelských subjektů.
Výsledky rozpočtového hospodaření hodnotí správce kapitoly v porovnání s výsledky za rok předcházející, pro prohloubení vypovídací schopnosti případně i v delší časové řadě. Provádí se rozbor rovnoměrnosti čerpání výdajů se zdůvodněním výkyvů v jednotlivých čtvrtletích roku (zvlášť za běžné a za kapitálové výdaje rozpočtu). V této souvislosti se hodnotí rovněž vliv úprav rozpočtu z hlediska termínů jejich provádění. Skutečné plnění státního rozpočtu se hodnotí ve vztahu k rozpočtu po změnách k 31. prosinci hodnoceného roku. Rozpočet po změnách je stanoven jiným právním předpisem6).
V samostatné pasáži se uvádějí výsledky vnitřních a vnějších kontrol provedených v kapitole v hodnoceném roce a zaměřených na hospodaření s prostředky státního rozpočtu, přijatá opatření k odstranění zjištěných závad a zhodnocení jejich plnění. Pozornost je věnována kontrolním zjištěním Nejvyššího kontrolního úřadu.
Obsah a rozsah průvodní zprávy odpovídá specifickým podmínkám jednotlivých kapitol, hodnocení zaměří správci kapitol zejména na:
1.
Věcné vyhodnocení splnění priorit státního rozpočtu stanovených vládou pro hodnocený rok.
2.
Komentování plnění závazných ukazatelů rozpočtu kapitoly minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu na hodnocený rok. Plnění se posuzuje ve vztahu k rozpočtu po změnách a zvlášť k dalším provedeným rozpočtovým opatřením, nezahrnutým v rozpočtu po změnách a definovaným v § 23 odst. 1) zákona o rozpočtových pravidlech v platném znění. Je komentováno rovněž zapojení mimorozpočtových zdrojů a prostředků plynoucích z hospodářské činnosti.
3.
Komentování rozpočtových opatření provedených v průběhu roku, jejich vyčíslení podle jednotlivých oblastí hospodaření (běžné a kapitálové výdaje organizačních složek státu, transfery příspěvkovým a podobným organizacím, transfery podnikatelským subjektům, transfery krajům a obcím) s uvedením důvodů, které vedly k úpravám rozpočtu.
4.
Vyhodnocení příjmů kapitoly, průběhu jejich tvorby a účinnosti opatření, která byla pro jejich podporu provedena. Hodnotí se zejména nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery v členění podle rozpočtové skladby s uvedením konkrétní věcné náplně těchto příjmů a se zdůvodněním odchylky skutečného plnění od rozpočtu. Samostatně jsou hodnoceny prostředky přijaté od Evropské unie a z finančních mechanismů v členění podle jednotlivých nástrojů. Komentovány jsou i převody z vlastních fondů do příjmů kapitoly. Uvádí se věcný účel jejich zapojení do rozpočtu příjmů a jejich užití.
5.
Vyčíslení a komentování daňových a nedaňových příjmů z titulu správních poplatků, poplatků na činnost správních úřadů, soudních poplatků a pokut, evidovaných ve stanovené formě7). Předmětem vyčíslení a komentáře je předpis, inkaso, přeplatky a nedoplatky.
6.
Hodnocení plnění rozhodujících ukazatelů v sociální oblasti v hodnoceném roce a jejich vývoj v rozsahu zákonem stanovené kompetence (hodnotí správci kapitol Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo financí). Samostatně se hodnotí plnění záměrů zakotvených v reformě veřejných financí a týkajících se výdajů v sociální oblasti. Dále se uvádí:
a)
u kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí přehled příjmů z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v členění na inkaso pojistného, vybrané penále, pokuty a přirážky ukládané k pojistnému dle příslušných zákonných ustanovení8). Dále se uvádí rozdělení příjmů na příjmy z pojistného na důchodové pojištění, nemocenské pojištění a na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, včetně členění na vlastní pojistné a další složky. Zároveň se rozdělují celkové příjmy z pojistného podle skupin plátců, tj. objem plateb za zaměstnance v členění na zaměstnance a zaměstnavatele a objem plateb za osoby samostatně výdělečně činné, dále údaje o průměrné měsíční částce pojistného za jednotlivé skupiny osob. Uvádějí se další údaje nezbytné pro posouzení výběru pojistného (např. počty organizací, od kterých je vybíráno pojistné, včetně počtu zaměstnanců). Kromě povinného pojistného se předkládá i přehled o příjmech z dobrovolného pojistného v členění na nemocenské pojištění od osob samostatně výdělečně činných a pojistné na důchodové pojištění. Podrobně je komentován stav, struktura a meziroční vývoj nedoplatků na pojistném, penále a pokutách v úhrnu a v regionálním členění, důvody jejich nárůstu, výše odpisů pohledávek na pojistném. Uvádějí se opatření přijatá v hodnoceném roce ke snížení růstu nedoplatků a hodnotí se přínos těchto opatření. Zdůvodněn je časový posun při převádění pojistného na důchodové pojištění na příslušný účet;
b)
u kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí přehled o výdajích na dávky a příspěvky v sociálním zabezpečení v členění na dávky důchodového pojištění, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory, ostatní dávky a výdaje na podpory v nezaměstnanosti (uvádí se průměrná míra nezaměstnanosti, počet nezaměstnaných a průměrná výše podpory v nezaměstnanosti - vždy k 31. prosinci hodnoceného roku). Výdaje na dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory i položka “ostatní dávky“ se člení podle jednotlivých vyplacených dávek a uvádějí se v delší časové řadě. Dále se hodnotí výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a výše příspěvků zaměstnavatelům na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle zvláštního právního předpisu9). V rámci aktivní politiky zaměstnanosti jsou komentovány jednotlivé výdaje (např. výdaje na rekvalifikace, na veřejně prospěšné práce, na podporu zaměstnávání občanů se zdravotním postižením, na společné programy Evropské unie a České republiky a výdaje na investiční pobídky). Předkládá se vyčíslení výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou důchodů (dále jen “správních výdajů na důchodové pojištění“) k 31. prosinci hodnoceného roku a výše zálohy České poště na výplatu důchodů na počátku následujícího roku. Od hodnocení roku 2012 se komentují dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky pro osoby se zdravotním postižením a příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, vyplácené Úřadem práce. Dále se komentují neinvestiční nedávkové transfery. Transfery na služby sociální péče a služby sociální prevence poskytovatelům sociálních služeb podle zvláštního právního předpisu10) se člení podle právní formy příjemce (příspěvkové organizace zřízené krajem, příspěvkové organizace zřízené obcemi, občanská sdružení, církve a náboženské společnosti, atd.);
c)
u kapitol Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo financí členění příjmů z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a platby za zaměstnance a zaměstnavatele. Příjmy jsou komentovány v rozsahu zákonné kompetence ke správě jejich výběru. Výdaje na dávky se uvádějí v členění na jednotlivé dávky vyplácené ze zákona z rozpočtů těchto kapitol;
d)
u kapitol Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti (v textové nebo tabulkové formě) počty vyplácených důchodů k 31. prosinci hodnoceného roku celkem a dále počty vyplácených důchodů podle jednotlivých druhů, tj. důchodů starobních, invalidních, vdovských, vdoveckých a sirotčích (celkem). Dále se uvádějí počty nově přiznaných důchodů, z toho nově přiznaných předčasných důchodů. U kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí se uvádí průměrná výše starobních důchodů vyplácených v prosinci hodnoceného roku, s výjimkou starobních důchodů, které se vyplácejí v nižší výši pro souběh s jiným důchodem podle § 59 zákona o důchodovém pojištění, a starobních důchodů podle § 29 odst. 2 téhož zákona, popřípadě starobních důchodů podle předpisů platných před 1. lednem 2010 přiznaných za dobu pojištění kratší než 25 roků;
e)
u kapitol Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo dopravy, případně u dalších kapitol hospodařících s těmito prostředky, výše sociálních příspěvků zaměstnancům v souvislosti s restrukturalizací některých odvětví podle zvláštních zákonů nebo jiných právních předpisů (u Ministerstva průmyslu a obchodu např. zákon č. 154/2002 Sb., o přechodném financování některých sociálně zdravotních dávek horníků, nařízení vlády č. 287/2001 Sb., o příspěvku souvisejícím s restrukturalizací a útlumem hnědouhelného hornictví, ve znění nařízení vlády č. 397/2004 Sb.; u Ministerstva dopravy nařízení vlády č. 83/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 322/2002 Sb., kterým se stanoví podmínky, výše a způsob poskytnutí příspěvku k řešení sociálních důsledků transformace státní organizace České dráhy).
7.
Hodnocení vynaložených prostředků na společné programy Evropské unie a České republiky stanovených závaznými ukazateli státního rozpočtu pro hodnocený rok (bez Společné zemědělské politiky). V komentáři se podává podrobná informace o skutečném čerpání finančních prostředků v hodnoceném roce vždy podle jednotlivých programů, resp. podle zdroje a nástroje financování za jednotlivá programová období v návaznosti na tabulku č. 8, uvádí se zhodnocení výdajů ve vztahu ke státnímu rozpočtu včetně zdůvodnění případného nízkého plnění státního rozpočtu, hodnocení výdajů ke stavu implementace programu nebo projektu, uvádí se informace o nárocích z nespotřebovaných výdajů za hodnocený rok podle § 47 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 421/2009 Sb., vč. jejich skutečného čerpání, dále se uvádí případné čerpání rezervního fondu v hodnoceném roce a případně srovnání výdajů hodnoceného roku s čerpáním v minulém roce. Komentují se výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci v rámci společných programů České republiky a Evropské unie v návaznosti na tabulku č. 9. Ministerstvo zemědělství obdobně komentuje výdaje v rámci Společné zemědělské politiky. Obdobně se postupuje při hodnocení čerpání finančních prostředků v rámci finančních mechanismů.
8.
Rozbor zaměstnanosti a čerpání mzdových prostředků v rozpočtové sféře v rozdělení na organizační složky státu a na příspěvkové a podobné organizace, které jsou financovány ze státního rozpočtu a ve kterých se odměňování řídí zvláštním právním předpisem11).
Za organizační složky státu se uvádějí schválené a upravené závazné objemy prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci a počty zaměstnanců ve vazbě na schválený rozpočet a rozpočet po změnách. Za příspěvkové organizace se uvádějí ve sloupci “schválený rozpočet“ údaje ve výši rozepsané Ministerstvem financí v rámci rozpisu schváleného rozpočtu. Ve sloupci “rozpočet po změnách“ se uvádí limit mzdových nákladů včetně úprav schválených Ministerstvem financí a ostatní údaje (tj. prostředky na platy, ostatní osobní náklady a počty zaměstnanců) po změnách provedených případně zřizovatelem. Povolené překročení nelze vykazovat jako změnu závazného objemu nebo limitu, ale je třeba je uvést v komentáři.
V samostatné pasáži průvodní zprávy k návrhu závěrečného účtu se provádí podrobný rozbor a hodnocení plnění počtu zaměstnanců, čerpání prostředků na platy a na ostatní platby za provedenou práci (u příspěvkových a podobných organizací čerpání ostatních osobních nákladů), včetně zdůvodnění případného překročení vládou závazně stanovených objemů prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci nebo limitů mzdových nákladů a počtů zaměstnanců. Za státní správu se hodnocení provádí podle jednotlivých organizačních složek státu (skupin složek stejného druhu). V rozboru se, i v případě dodržení závazných objemů prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci nebo limitů mzdových nákladů, uvádí případné čerpání podpory na výzkum, vývoj a inovace podle § 10 zákona č. 130/2002 Sb., čerpání fondu odměn a dalších mimorozpočtových zdrojů (u organizačních složek státu podle § 45 a u příspěvkových organizací podle § 53 s výjimkou jiné činnosti podle § 63 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
9.
Hodnocení hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynakládání výdajů kapitoly. V oblasti hospodaření organizačních složek státu je komentář zaměřen na hodnocení a porovnání nákladovosti státem financovaných organizací (např. nákladovosti na 1 zaměstnance), efektivnosti jejich činnosti (dosaženého efektu na jednotku nákladů) a celkového přínosu jednotlivých činností a programů financovaných vládou. Hodnocení se provádí ve vazbě na ukazatele, které byly podkladem pro návrh rozpočtu na příslušný rok, zvláště pak na stanovené výdajové programy.
10.
Hodnocení a vývoj neinvestičních transferů poskytnutých příspěvkovým a podobným organizacím v členění podle jednotlivých položek podseskupení 533 platné rozpočtové skladby. Uvádí se věcné využití prostředků. Vyčíslují a komentují se rovněž investiční transfery těmto organizacím.
Je komentován výsledek hospodaření příspěvkových organizací (zisk, ztráta), příčiny ztrátovosti, porovnání s předchozími roky a návrhy na řešení ztrátovosti.
11.
Čerpání a vývoj neinvestičních transferů poskytnutých neziskovým a podobným organizacím v členění jednotlivých položek podseskupení 522 a 524 platné rozpočtové skladby (s uvedením věcných záměrů, na něž byly prostředky poskytnuty). Vyčíslují a komentují se rovněž investiční transfery těmto organizacím.
12.
Hodnocení transferů a půjčených prostředků nebo návratných finančních výpomocí, které byly z rozpočtů jednotlivých kapitol státního rozpočtu uvolněny v průběhu hodnoceného roku veřejným rozpočtům územní úrovně. Jedná se o transfery, které byly poskytnuty regionálním radám, krajům a hlavnímu městu Praze přímo z rozpočtů kapitol, nebo obcím prostřednictvím regionálních rad a krajů, v jejichž obvodu leží příslušné obce12). Ministerstvo práce a sociálních věcí zvlášť komentuje transfery územním rozpočtům na dávky, z toho na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, na dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky pro osoby se zdravotním postižením (platí pro závěrečný účet za rok 2011).
13.
Komentování neinvestičních a investičních transferů podnikatelským subjektům (podseskupení položek 521, 523 a 631 rozpočtové skladby). Uvádějí se konkrétní způsoby a účely využití poskytnutých prostředků. Nižší (vyšší) čerpání ve vztahu ke schválenému rozpočtu a ke skutečnosti minulého roku je zdůvodněno především ve vztahu ke splnění věcných záměrů, na něž byly prostředky poskytovány. Obdobně se uvádějí i údaje o neinvestičních a investičních půjčených prostředcích poskytnutých podnikatelským subjektům.
14.
Přehled programů zařazených v informačním systému programového financování se základní charakteristikou každého programu (stručná náplň, celková doba realizace, celková výše rozpočtovaných prostředků na realizaci programu apod.).
Hodnocení celkového čerpání výdajů účelově určených na financování programů (kapitálových a běžných výdajů souvisejících s financováním programů v rozdělení na systémově určené výdaje investiční a neinvestiční, individuálně posuzované výdaje a půjčené prostředky) ve vztahu k věcným záměrům investičního rozvoje.
Dále se podle jednotlivých programů uvádí výše prostředků čerpaných v hodnoceném roce, účel použití a předpokládaný další postup realizace příslušného programu (úplné zastavení, rozvoj programu, útlum programu).
Hodnocení se provádí podle jednotlivých typů organizací a subjektů (organizační složky státu, příspěvkové organizace, občanská sdružení, podnikatelské a ostatní subjekty, kraje a obce) s uvedením zdrojů financování (transfery, úvěry, prostředky rezervního fondu, apod.). Zvlášť se hodnotí využití prostředků z úvěrů čerpaných Českou republikou.
Provádí se rovněž srovnání výše prostředků čerpaných ze státního rozpočtu ve vztahu k předchozímu roku. Je hodnoceno plnění věcných záměrů v investiční výstavbě, zejména dodržování stanovených lhůt výstavby, zvyšování nákladů staveb, apod. Zvlášť se uvádějí výdaje na významné akce financované ze státního rozpočtu a na investice ekologického charakteru.
Správce kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj komentuje čerpání prostředků určených pro podporu bydlení a jejich srovnání s předchozími roky a provádí celkové zhodnocení vývoje v této oblasti.
15.
Stav nesplacených půjček a návratných finančních výpomocí z rozpočtu kapitoly k 1. lednu hodnoceného roku, výši nově poskytnutých návratných finančních výpomocí a splacených půjčených prostředků a návratných finančních výpomocí v hodnoceném roce, další vlivy snižující výši pohledávek (např. změna na transfer, upuštění od vymáhání, bonifikace, apod.) a konečný stav půjček a návratných finančních výpomocí k 31. prosinci hodnoceného roku. Je komentováno dodržování platební disciplíny, tj. respektování platebního kalendáře včetně výše splátek v prodlení, odklad splátek a způsob vymáhání nedobytných pohledávek.
16.
Vyčíslení a komentování výdajů na podporu výzkumu, vývoje a inovací poskytnutých podle zvláštního právního předpisu13). Uvádí se výše skutečně vynaložených prostředků v porovnání s předpoklady rozpočtu a s prostředky vynaloženými v předchozích letech.
U účelových výdajů státního rozpočtu se hodnocení zaměří na dosažené výsledky podle jednotlivých programů. Hodnotí se průběžné výsledky programů po celou dobu jejich realizace se zaměřením na konečný přínos a účelnost ve vztahu k cílům programu.
U institucionálních výdajů státního rozpočtu se hodnocení zaměří na dosažené výsledky výzkumných záměrů průběžně za celé období jejich realizace a na konečný přínos a účelnost ve vztahu ke stanoveným cílům.
17.
Vyčíslení částek nároků z nespotřebovaných výdajů organizačních složek státu k 1. lednu hodnoceného roku a nároků k 31. prosinci hodnoceného roku v souladu s příslušnými zákonnými ustanoveními14). Komentovány jsou hlavní důvody nespotřebování rozpočtových výdajů v hodnoceném roce a využití prostředků rezervního fondu. Samostatně se uvádějí nároky z nespotřebovaných prostředků určených na spolufinancování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie.
18.
Hodnocení využití prostředků uvolněných na odstraňování následků živelních katastrof (např. povodní) a jejich skutečné čerpání (uvádí se i nevyčerpané prostředky, zůstatky pro příští roky, nároky z nespotřebovaných výdajů). Hodnocení se provádí podle jednotlivých účelových titulů a skupin příjemců dále v členění na investiční a neinvestiční prostředky. V komentáři se uvádí právní předpis, který umožnil uvolňování prostředků na tento účel (zákon, usnesení vlády, apod.). Komentovány jsou i prostředky poskytnuté krajům a obcím. Uvádí se výše přijatých finančních prostředků zahraniční pomoci k likvidaci těchto škod, zvláště prostředků z rozpočtu Evropské unie a od Evropské investiční banky.
19.
Komentování čerpání prostředků poskytnutých na nezbytné výdaje vyvolané zánikem věcných břemen váznoucích na majetku vydaném oprávněným osobám15) (komentují správci kapitol Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo kultury a Ministerstvo zdravotnictví).
20.
Přehled, resp. seznam a vyhodnocení účelových prostředků převedených z rozpočtu ve prospěch ostatních kapitol na podporu kulturních aktivit a prostředků převedených v rámci programů na obnovu, zachování a ochranu památkových objektů; obdobným způsobem se hodnotí čerpání účelových prostředků poskytnutých na výše uvedené účely jiným právnickým a fyzickým osobám (uvádí správce kapitoly Ministerstvo kultury). Přehledy jsou vypracovány v členění na jednotlivé programy, programy jsou posuzovány komplexně v členění podle okruhů vlastníků v rozdělení na neinvestiční a investiční prostředky.
21.
Hodnocení využití účelově poskytnutých finančních prostředků ze státního rozpočtu na stanovené celostátní programy. Jedná se např. o Program protidrogové politiky, Program sociální prevence a prevence kriminality, Program podpory projektů integrace příslušníků romské komunity, dále o celostátní zdravotnické programy či programy v oblasti kultury a vzdělávání. Uvádějí se i prostředky vynaložené na případné další programy celostátního významu. Hodnocení je zaměřeno na konkrétní formy využití poskytnutých prostředků a jejich účelnost ve vztahu k plnění úkolů vyplývajících z jednotlivých programů.
22.
Hodnocení použití prostředků státního rozpočtu na zahraniční rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc.
23.
Vyčíslení a zhodnocení poskytnutých i přijatých finančních prostředků na zahraniční aktivity (např. odborná pomoc, účast na programech mezinárodních institucí).
24.
Výčet výdajů na zahraniční pracovní cesty a zhodnocení jejich přínosu pro činnost organizace (za správce kapitoly a zvlášť za přímo řízené organizační složky státu a za příspěvkové organizace). K datu 31. prosince hodnoceného roku se vyčíslují konečné zůstatky na účtech vedených u bank, z nichž byly prostřednictvím platebních karet uskutečňovány výdaje související se zahraničními pracovními cestami.
25.
Přehledy všech zálohových plateb provedených správcem kapitoly a jím řízenými organizačními složkami státu a příspěvkovými organizacemi na dodávky a práce investičního i neinvestičního charakteru, které nebyly v hodnoceném roce realizovány, včetně zdůvodnění těchto plateb.
26.
Uvedení a komentování (provádějí správci kapitol Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti)
a)
výdajů spojených s výplatou odškodnění osob a výplatou náhrad podle příslušných zákonů či nařízení vlády (např. zákon č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 203/2005 Sb., o odškodnění některých obětí okupace Československa vojsky Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky, zákon č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2009 Sb., o jednorázové peněžní částce nahrazující příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu a o změně některých zákonů, nařízení vlády č. 135/2009 Sb., o poskytnutí jednorázového příspěvku ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem, zákon č. 212/2009 Sb., kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik.
b)
prostředků poskytnutých smluvním komerčním pojišťovnám na výplaty náhrad škod z titulu pracovního úrazu a nemoci z povolání (u kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí).
27.
Využití finančních prostředků na úhradu nákladů spojených s přípravou a činností kontingentů Armády České republiky v zahraničních mírových operacích, záchranných a humanitárních akcích v zahraničí, podle příslušných usnesení vlády (provádí správce kapitoly Ministerstvo obrany).
28.
Zhodnocení financování a hospodaření zastupitelských úřadů v hodnoceném roce (provádí správce kapitoly Ministerstvo zahraničních věcí).
29.
Informaci o bezúplatných převodech majetku, tj. o jeho nabytí a pozbytí. Jedná se např. o převody na církve, neziskové organizace nebo podnikatelské subjekty v podobě restitucí, naturálních darů nebo i majetku nabytého po osobách bez dědiců, jakož i o převody majetku od ústředního orgánu na územní samosprávné celky a jimi zřízené organizace. Obdobně jsou komentovány bezúplatné převody finančních aktiv (účastí, dluhopisů, pohledávek). Nezahrnují se vzájemné převody mezi organizačními složkami státu.
30.
Informaci o celkovém objemu a nakládání s centralizovanými prostředky z likvidace státních podniků.
31.
Přehled všech majetkových účastí státu (s nimiž hospodaří příslušný správce kapitoly) v tuzemských společnostech, včetně těch, které se zaměřují na zprostředkování různých forem finančních podpor (např. Exportní, garanční a pojišťovací společnost, Česká exportní banka, Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, Českomoravská záruční a rozvojová banka). Jedná se o skutečnou majetkovou účast podloženou držbou akcií, popř. zatímních listů, nepatří sem výkon akcionářských práv. O změnách v majetkových účastech kapitoly, které nastanou v průběhu roku, správce kapitoly informuje Ministerstvo financí.
32.
Příjmy a výdaje kapitoly Všeobecná pokladní správa hodnotí správce kapitoly Všeobecná pokladní správa. Hodnocení se provádí podle závazných ukazatelů obsažených v zákoně o státním rozpočtu na hodnocený rok. Uvádějí se rovněž informace o čerpání vládní rozpočtové rezervy a o čerpání dalších rezerv zahrnutých ve státním rozpočtu (rezerva na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků, rezerva na mimořádné výdaje podle zákona o integrovaném záchranném systému, apod.). Součástí zprávy je i hodnocení transferů a půjčených prostředků nebo návratných finančních výpomocí, které byly uvolněny v průběhu hodnoceného roku veřejným rozpočtům územní úrovně, hodnocení výdajů na financování programů a informace o nesplacených půjčkách a návratných finančních výpomocí podle bodu 15. Zpráva obsahuje i přehled rozhodujících příjmů a výdajů za hodnocený rok v porovnání s výsledky za rok předcházející, případně v delší časové řadě.
33.
Hodnocení kapitoly Operace státních finančních aktiv (hodnotí správce kapitoly Operace státních finančních aktiv), vyčíslení počátečních a konečných stavů bankovních účtů státních finančních aktiv a komentování jejich změn (příjmy, výdaje, popřípadě financování) v průběhu roku.
34.
Stav státního dluhu na začátku a na konci hodnoceného roku (hodnotí správce kapitoly Státní dluh) v členění na vnitřní a vnější státní dluh a komentování změny stavu státního dluhu v hodnoceném roce a jeho konečné výše. Podrobně jsou analyzovány výdaje kapitoly.
35.
Vypracování samostatné přílohy návrhu závěrečného účtu, obsahující organizační schéma kapitoly k 31. prosinci hodnoceného roku s vyjádřením kompetenčního uspořádání mezi správcem kapitoly a jím zřízenými organizačními složkami státu a příspěvkovými a podobnými organizacemi, popř. dalšími subjekty.
36.
Vyhodnocení výdajů kapitoly, které vyplývají z koncesních smluv16) a dalších výdajů s nimi souvisejících; identifikace jednotlivých koncesních smluv, uvedení celkové částky, na kterou jsou koncesní smlouvy uzavřeny, a komentování jejich případných změn.
37.
Vyhodnocení výdajů, které vyplývají z veřejných zakázek o předpokládané hodnotě nejméně 300 mil. Kč, se smluvním plněním přesahujícím jeden kalendářní rok a zahrnujícím hodnocený rok. Komentování případných změn smluv uzavřených v předchozích letech. Identifikace nově uzavřených smluv na významné zakázky se smluvním plněním přesahujícím hodnocený rok, uvedení celkové částky výdajů a jejich rozložení v letech.
Díl 2
Číselné sestavy a tabulkové přílohy
Číselné sestavy a tabulky, které jsou součástí návrhů závěrečných účtů kapitol, zpracují správci kapitol v následujícím rozsahu:
Sestava č. 1 Rozpočtové příjmy správců kapitol a jimi zřízených organizačních složek státu podle položek druhového třídění (Fin 2-04 U)
Sestava č. 2 Rozpočtové výdaje správců kapitol a jimi zřízených organizačních složek státu podle položek druhového třídění a paragrafů odvětvového třídění a rozpočtové položky financování (Fin 2-04 U)
Tabulka č. 1 Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu v druhovém členění rozpočtové skladby
Tabulka č. 2 Plnění závazných ukazatelů státního rozpočtu
Tabulka č. 3 Rozbor zaměstnanosti a čerpání mzdových prostředků
Tabulka č. 4 Přehled výdajů státního rozpočtu na podporu výzkumu, vývoje a inovací
Tabulka č. 5 Přehled výdajů organizačních složek státu, příspěvků a dotací příspěvkovým a podobným organizacím, transferů a půjčených prostředků (návratných finančních výpomocí) krajům a obcím, podnikatelským a jiným subjektům z rozpočtu kapitoly
Tabulka č. 6 Přehled účelových transferů a půjčených prostředků (návratných finančních výpomocí) krajům a obcím a jiným subjektům z rozpočtu kapitoly
Tabulka č. 7 Výdaje účelově určené na programové financování
Tabulka č. 8 Výdaje kapitoly na financování společných programů/projektů České republiky, Evropské unie a finančních mechanismů
Tabulka č. 9 Výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci v rámci společných programů/projektů České republiky, Evropské unie a finančních mechanismů
Tabulka č. 10 Příjmy do rozpočtu kapitoly z rozpočtu Evropské unie na financování společných programů Evropské unie a České republiky a z finančních mechanismů
Tabulka č. 11 Výdaje státního rozpočtu, které vyplývají z koncesních smluv, kromě výdajů uvedených v tabulce č. 12 přílohy č. 1
Tabulka č. 12 Výdaje státního rozpočtu na koncesní smlouvy, které jsou spolufinancovány ze zdrojů Evropské unie
Tabulky návrhu závěrečného účtu kapitoly se zpracují v návaznosti na účetní závěrku a finanční výkazy za hodnocený rok (v programu Excel, v tisících Kč na dvě desetinná místa), tabulky č. 1 až 12 podle vzorů v tabulkové části této přílohy. Tabulky, které obsahují pouze nulové hodnoty, nejsou součástí závěrečného účtu.
Tabulku č. 1 (Bilance příjmů a výdajů za hodnocený rok v druhovém členění rozpočtové skladby) vytvoří ministerstvo a zašle na příslušnou kapitolu. Ve sloupci “skutečnost“ se uvádějí údaje, odpovídající výpisům zůstatků na účtech vedených v České národní bance a účetním a finančním výkazům. Hodnocení plnění rozpočtu se provádí ve vztahu k rozpočtu po změnách, uvádí se i skutečnost roku předchozího a index 20xx/20xx-1.
Část druhá
Předkládání údajů potřebných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu a návrhů závěrečných účtů kapitol
1.
Pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu České republiky, předkládaného ke schválení Poslanecké sněmovně, je za každou rozpočtovou kapitolu zpracována stručná, ale výstižná “Hodnotící zpráva“, která prezentuje činnost kapitoly a poskytuje celkový pohled na průběh hospodaření vlastního ústředního orgánu (úřadu) a jím řízených organizačních složek státu a příspěvkových organizací v hodnoceném roce, se zaměřením na charakteristiku a specifičnost řešení věcných problémových oblastí v daném odvětví a oboru. Při jejím zpracování vychází správce kapitoly z Průvodní zprávy závěrečného účtu kapitoly s důrazem na plnění úkolů stanovených pro hodnocený rok. Hodnotící zpráva je Ministerstvu financí předkládána jako podklad pro vypracování kapitolní části návrhu státního závěrečného účtu. Hodnotící zpráva je předkládána též Nejvyššímu kontrolnímu úřadu jako podklad ke zpracování stanoviska ke státnímu závěrečnému účtu podle zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
Obsahem hodnotící zprávy je stručná charakteristika působnosti příslušné kapitoly s uvedením hlavních úkolů řešených v hodnoceném roce a celkové zhodnocení dosažených výsledků. Ve zprávě je hodnocen dopad provedených úprav rozpočtu, event. regulace čerpání výdajů, uvedeno je zapojení mimorozpočtových zdrojů a prostředků z hospodářské činnosti do rozpočtu kapitoly.
Rovněž je zhodnoceno věcné plnění závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu České republiky na hodnocený rok s promítnutím změn provedených na základě příslušných usnesení vlády České republiky a dalších rozpočtových opatření provedených v průběhu roku. Je hodnocena účelnost využití rozpočtových prostředků vynaložených na plnění úkolů stanovených pro daný rok a rovnoměrnost jejich čerpání v průběhu roku. Hodnocení se provádí porovnáním výsledků dosažených v příjmové a výdajové části rozpočtu v roce hodnoceném s výsledky za rok předcházející, případně za roky předcházející. V rámci hodnocení čerpání prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci a plnění počtu zaměstnanců se provádí rozbor a hodnocení za orgány a organizace státní správy.
Zpráva obsahuje věcné vyhodnocení finančních prostředků poskytnutých organizačním složkám státu, příspěvkovým, neziskovým a podobným organizacím, podnikatelským subjektům, krajům a obcím z rozpočtu kapitoly na odstraňování následků živelních katastrof.
2.
Návrhy závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu (Průvodní zpráva spolu s číselnými sestavami a tabulkami) jsou předkládány svázané do sešitů. Šest výtisků čistopisů opatřených kulatým úředním razítkem podepisuje ministr (vedoucí ústředního orgánu), z toho 1 výtisk zasílá správce kapitoly příslušnému výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu, 3 výtisky Ministerstvu financí, po jednom výtisku Nejvyššímu kontrolnímu úřadu a Českému statistickému úřadu.
Správce kapitoly Bezpečnostní informační služba předkládá závěrečný účet v příslušném stupni utajení Ministerstvu financí v jednom vyhotovení. Sestavy v agregované podobě, tabulkové přílohy a část průvodní zprávy, obsahující utajované informace předkládá správce kapitoly výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, který je příslušný projednávat rozpočtové hospodaření kapitoly, a v jednom vyhotovení Ministerstvu financí.
3.
Návrhy závěrečných účtů jsou příslušnému výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu předkládány v počtu a termínu, který je dohodnut s tajemníkem výboru.
Návrhy závěrečných účtů kapitol projednávají příslušné výbory Poslanecké sněmovny Parlamentu před projednáváním návrhu státního závěrečného účtu České republiky Poslaneckou sněmovnou. Výsledek projednání je obsažen ve stanovisku výboru a promítnut do návrhu jeho usnesení.
Materiály zpracované správci kapitol jsou podkladem pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu České republiky, předkládaného vládě a Poslanecké sněmovně Parlamentu v závazných termínech.
Termíny předkládání údajů:
Úkol/předložení komu, termín/:
a)
Správci kapitol předkládají hodnotící zprávu o finančním hospodaření kapitoly a koncept návrhu průvodní zprávy závěrečného účtu kapitoly, včetně tabulkových příloh, ve třech vyhotoveních příslušnému odvětvovému odboru Ministerstva financí ke kontrole naplnění všech bodů této přílohy a vazby na tabulkovou část návrhu závěrečného účtu. Všechny podklady jsou zároveň předány též v elektronické podobě jako podklad za kapitolu pro zpracování návrhu státního závěrečného účtu. Hodnotící zprávu předkládají správci kapitol současně i Nejvyššímu kontrolnímu úřadu.
Termín: do 20. února roku následujícího po skončení hodnoceného roku
b)
Správci kapitol předkládají návrh závěrečného účtu kapitoly v příslušném počtu výtisků a v elektronické podobě Ministerstvu financí, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu a Českému statistickému úřadu.
Termín: do 15. března roku následujícího po skončení hodnoceného roku
Připadne-li poslední den lhůty podle shora uvedeného programu na sobotu, neděli nebo státem uznaný svátek, je posledním dnem lhůty předcházející pracovní den před tímto datem.
Část třetí
Vzory tabulek
Tabulka č. 1
409kB
Tabulka č. 2
209kB
Tabulka č. 3
1.8MB
Tabulka č. 4
1.1MB
Tabulka č. 5
391kB
Tabulka č. 6
340kB
Tabulka č. 7
351kB
Tabulka č. 8
1.2MB
Tabulka č. 9
497kB
Tabulka č. 10
603kB
Tabulka č. 11
317kB
Tabulka č. 12
327kB
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 419/2001 Sb.
Rozsah, struktura a termíny údajů předkládaných územními samosprávnými celky, dobrovolnými svazky obcí a regionálními radami pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu
Část první
Rozsah údajů
Přílohu státního závěrečného účtu České republiky tvoří souhrnné údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad. Tyto údaje jsou také obsahem závěrečných účtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad, vypracovaných na základě zvláštního právního předpisu18).
Kraje předkládají číselné údaje o všech přijatých úvěrech, půjčkách a finančních výpomocích za kraj, za jednotlivé obce a za dobrovolné svazky obcí (dále jen „obce“) v tabulkách č. 1a) a 1b). Hlavní město Praha předkládá požadované číselné údaje za hlavní město celkem v tabulce č. 1a).
V tabulkách č. 2a) a 2b) se uvádějí údaje o poskytnutých neinvestičních a investičních transferech obcím z rozpočtů krajů, v tabulkách č. 2c) a 2d) se uvádějí údaje o poskytnutých neinvestičních a investičních půjčkách a návratných finančních výpomocích obcím z rozpočtů krajů (jedná se pouze o neinvestiční a investiční transfery uvolňované z vlastních zdrojů kraje, jejichž přidělování podléhá schválení zastupitelstvem kraje a které nejsou zahrnuty do části IX. výkazu FIN 2-12 M). Kraj předkládá údaje za souhrn obcí a dobrovolných svazků obcí v členění podle jednotlivých dotačních titulů.
Regionální rady předkládají číselné údaje o přijatých úvěrech, půjčkách a návratných finančních výpomocích na financování programů spolufinancovaných z fondů Evropské unie v tabulce č. 3a). V tabulce č. 3b) se uvádějí údaje o neinvestičních a investičních transferech přijatých regionální radou ze státního rozpočtu a z rozpočtů krajů a poskytnutých na spolufinancování programu a na činnost regionální rady. Regionální rady předkládají údaje v členění podle prioritních os příslušných operačních programů.
Hlavní město Praha předkládá údaje o přijatých úvěrech, půjčených prostředcích a návratných finančních výpomocích na financování operačních programů pro region soudržnosti Prahu spolufinancovaných z fondů Evropské unie v tabulce č. 4a). V tabulce č. 4b) se uvádějí údaje o neinvestičních a investičních transferech přijatých ze státního rozpočtu a z rozpočtu hlavního města Prahy na financování operačních programů pro region soudržnosti Prahu spolufinancovaných z fondů Evropské unie a poskytnutých na financování programů. Hlavní město Praha předkládá údaje v členění podle jednotlivých operačních programů a prioritních os.
V případě mimořádně naléhavé potřeby zjišťování jiných než výše uvedených údajů si Ministerstvo financí může vyžádat od obcí, krajů, hlavního města Prahy, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí předložení dalších přesně specifikovaných údajů.
Kraje, obce, dobrovolné svazky obcí a hlavní město Praha vyhodnocují v tabulce č. 5 výdaje, které vyplývají z koncesních smluv podle zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), uvádějí celkové částky, na které jsou koncesní smlouvy uzavřeny, a komentují jejich případné změny.
Finanční vypořádání územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad se státním rozpočtem za daný rok se vypracovává a předkládá podle zvláštního právního předpisu upravujícího jeho provádění. Výsledky vypořádání vztahů se státním rozpočtem jsou účetním případem následujícího roku19).
Část druhá
Hodnotící zpráva
Podkladem pro hodnocení výsledků hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad je zejména výkaz FIN 2-12 M za období leden-prosinec, předkládaný na základě zvláštního právního předpisu20), a další údaje, které jsou předmětem účetnictví.
Kraje, hlavní město Praha a regionální rady jako podklad pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu za oblast územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad vypracovávají a předkládají hodnotící zprávu:
a)
Hodnotící zpráva kraje
Obsahem hodnotící zprávy kraje je stručné, ale výstižné zhodnocení finančního hospodaření kraje a jím přímo řízených organizací v hodnoceném roce a souhrnné zhodnocení finančního hospodaření obcí na území příslušného kraje. Hodnocení se provádí porovnáním výsledků dosažených v příjmové a výdajové části rozpočtu kraje a obcí v roce hodnoceném s výsledky za rok předcházející, případně za roky předcházející.
Zpráva se soustřeďuje na plnění záměrů rozpočtové politiky v oblasti územních samosprávných celků, na rozpočtová opatření provedená v průběhu roku a na zhodnocení dosavadních rozpočtových výsledků. Pozornost se zaměřuje rovněž na zapojení výsledku podnikatelské činnosti územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí do rozpočtu, jeho podíl na celkových výsledcích a porovnání jeho výše s předchozími roky.
Ve zprávě je analyzována tvorba vlastních příjmů a jejich rozhodujících položek. Je provedeno srovnání dynamiky příjmů kraje a obcí v daném roce s rokem minulým, případně s předcházejícími roky.
V rámci hodnocení transferů poskytnutých z jednotlivých kapitol státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtů regionálních rad je komentován zejména rozsah a struktura těchto prostředků v porovnání s předchozími roky a konkrétní způsob jejich využití. Hodnotí se rovněž využití prostředků převedených obcím z rozpočtů krajů.
Na straně výdajů se provádí hodnocení zvlášť za běžné a kapitálové výdaje. Při hodnocení výdajů se komentář zaměří zejména na čerpání prostředků ze státního rozpočtu a ze státních fondů, případně z výsledku podnikatelské činnosti.
Součástí komentáře je podrobná informace o čerpání prostředků poskytnutých územním samosprávným celkům na řešení následků živelních katastrof, včetně převodu nevyčerpaných účelových prostředků do roku následujícího. Obdobně je komentováno čerpání prostředků na řešení jiných mimořádných událostí.
Kraje komentují veškeré organizační a metodické změny, které ovlivnily hospodaření hodnoceného roku.
Kraje a obce komentují výkyvy ve vývoji finančního hospodaření územních samosprávných celků v průběhu hodnoceného roku a odchylky od záměrů schváleného rozpočtu.
b)
Hodnotící zpráva hlavního města Prahy
Obsahem hodnotící zprávy hlavního města Prahy je stručné, ale výstižné zhodnocení finančního hospodaření hlavního města Prahy a jím přímo řízených organizací v hodnoceném roce. Hodnocení se provádí porovnáním výsledků dosažených v příjmové a výdajové části rozpočtu hlavního města Prahy v roce hodnoceném s výsledky za rok předcházející, případně za roky předcházející.
Zpráva se soustřeďuje na plnění záměrů rozpočtové politiky, na rozpočtová opatření provedená v průběhu roku a na zhodnocení dosavadních rozpočtových výsledků. Pozornost se zaměřuje rovněž na zapojení výsledku podnikatelské činnosti, jeho podíl na celkových výsledcích a porovnání jeho výše s předchozími roky.
Ve zprávě je analyzována tvorba vlastních příjmů a jejich rozhodujících položek. Je provedeno srovnání dynamiky příjmů hlavního města Prahy v daném roce s rokem minulým, případně s předcházejícími roky.
V rámci hodnocení transferů poskytnutých ze státního rozpočtu a ze státních fondů je komentován zejména rozsah a struktura těchto prostředků v porovnání s předchozími roky a konkrétní způsob jejich využití.
Na straně výdajů se provádí hodnocení zvlášť za běžné a kapitálové výdaje. Při hodnocení výdajů se komentář zaměří zejména na čerpání prostředků ze státního rozpočtu a ze státních fondů, případně z výsledku podnikatelské činnosti.
Součástí komentáře je podrobná informace o čerpání prostředků poskytnutých na řešení následků živelních katastrof, včetně převodu nevyčerpaných účelových prostředků do roku následujícího. Obdobně je komentováno čerpání prostředků na řešení jiných mimořádných událostí.
Hlavní město Praha komentuje veškeré organizační a metodické změny, které ovlivnily hospodaření hodnoceného roku.
Hlavní město Praha komentuje výkyvy ve vývoji finančního hospodaření v průběhu hodnoceného roku a odchylky od záměrů schváleného rozpočtu.
Součástí hodnotící zprávy hlavního města Prahy je hodnocení financování operačních programů pro region soudržnosti Prahu spolufinancovaných z fondů Evropské unie [obdobně jako hodnocení, které předkládají regionální rady podle písmene c)]. V hodnocení je analyzována také tvorba příjmů vzniklých z úroků z dotací poskytnutých ze státního rozpočtu a jejich využití.
c)
Hodnotící zpráva regionální rady
Obsahem hodnotící zprávy regionální rady je stručné, ale výstižné zhodnocení finančního hospodaření regionální rady v hodnoceném roce. Hodnocení se provádí porovnáním výsledků dosažených v příjmové a výdajové části rozpočtu regionální rady v roce hodnoceném s výsledky za rok předcházející, případně za roky předcházející.
Zpráva se soustřeďuje zejména na transfery poskytnuté ze státního rozpočtu na financování programů spolufinancovaných z fondů Evropské unie a jejich následné přidělení subjektům v regionu soudržnosti. V rámci hodnocení transferů poskytnutých ze státního rozpočtu a z rozpočtu krajů na financování programů spolufinancovaných z fondů Evropské unie a na činnost regionální rady je komentován zejména rozsah a struktura těchto prostředků v porovnání s předchozími roky a konkrétní způsob jejich využití.
Ve zprávě je analyzována také tvorba dalších příjmů, zejména příjmů vzniklých z úroků z dotací poskytnutých ze státního rozpočtu a jejich využití.
Ve zprávě je provedeno srovnání dynamiky příjmů regionální rady v daném roce s rokem minulým, případně s předcházejícími roky.
Na straně výdajů se provádí hodnocení výdajů na programy spolufinancované z fondů Evropské unie, hodnocení výdajů na vlastní činnost regionální rady a na hodnocení splátek přijatých půjček, úvěrů a návratných finančních výpomocí.
Regionální rada komentuje veškeré organizační a metodické změny, které ovlivnily hospodaření hodnoceného roku.
Regionální rada komentuje výkyvy ve vývoji finančního hospodaření regionu soudržnosti v průběhu hodnoceného roku a odchylky od záměrů schváleného rozpočtu.
Část třetí
Předkládání podkladů ke státnímu závěrečnému účtu
Všechny podklady pro vypracování státního závěrečného účtu se předkládají v termínech podle části čtvrté v tiskové formě a v elektronické podobě s uvedením přehledu názvů souborů, jmen a spojení na odpovědné pracovníky a data zpracování. Současně je potvrzena správnost předaných údajů.
Kraje, hlavní město Praha a regionální rady předkládají své podklady k návrhu státního závěrečného účtu na Ministerstvo financí v jednom výtisku opatřeném úředním razítkem.
Obce a dobrovolné svazky obcí předkládají údaje potřebné pro vypracování státního závěrečného účtu prostřednictvím krajů, které zabezpečují sumarizaci údajů za obce na území příslušného kraje. Krajský úřad podle svých potřeb stanoví obcím a dobrovolným svazkům obcí způsob pro předání podkladů.
Krajský úřad předkládá podklady za obce na Ministerstvo financí v jednom výtisku opatřeném úředním razítkem.
Část čtvrtá
Termíny předkládání údajů
Úkol/předložení komu, termín/:
Obce předkládají krajům podklady za vlastní finanční hospodaření, za hospodaření jimi zřízených příspěvkových organizací a za příslušné dobrovolné svazky obcí
Termín: do 20. února roku následujícího po skončení hodnoceného roku
Kraje a hlavní město Praha předkládají Ministerstvu financí podklady za vlastní finanční hospodaření, za hospodaření jimi zřízených příspěvkových organizací a souhrnné podklady za hospodaření obcí a dobrovolných svazků obcí pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu
Termín: do 6. března roku následujícího po skončení hodnoceného roku
Regionální rady předkládají Ministerstvu financí podklady za vlastní finanční hospodaření pro vypracování státního závěrečného účtu
Termín: do 6. března roku následujícího po skončení hodnoceného roku.
Část pátá
Vzory tabulek
Tabulka č. 1a) Přehled úvěrů, půjček a návratných finančních výpomocí přijatých krajem a hlavním městem Prahou od peněžních ústavů, jiných fyzických a právnických osob (bez organizačních složek státu a státních fondů)
Tabulka č. 1b) Přehled úvěrů, půjček a návratných finančních výpomocí přijatých obcemi a dobrovolnými svazky obcí od peněžních ústavů, jiných fyzických a právnických osob (bez organizačních složek státu a státních fondů)
Tabulka č. 2a) Poskytnuté neinvestiční transfery obcím a dobrovolným svazkům obcí z rozpočtu kraje
Tabulka č. 2b) Poskytnuté investiční transfery obcím a dobrovolným svazkům obcí z rozpočtu kraje
Tabulka č. 2c) Poskytnuté neinvestiční půjčky a návratné finanční výpomoci obcím z rozpočtu kraje
Tabulka č. 2d) Poskytnuté investiční půjčky a návratné finanční výpomoci obcím z rozpočtu kraje
Tabulka č. 3a) Přehled úvěrů, půjček a návratných finančních výpomocí přijatých regionální radou od peněžních ústavů, krajů, jiných fyzických a právnických osob v roce 20xx (bez organizačních složek státu a státních fondů)
Tabulka č. 3b) Neinvestiční a investiční transfery přijaté regionální radou ze státního rozpočtu a z rozpočtů krajů v roce 20xx a poskytnuté na spolufinancování programu a na činnost regionální rady
Tabulka č. 4a) Přehled úvěrů, půjček a návratných finančních výpomocí přijatých hlavním městem Prahou na financování operačních programů pro region soudržnosti Prahu spolufinancovaných z fondů Evropské unie od peněžních ústavů, jiných fyzických a právnických osob v roce 20xx (bez organizačních složek státu a státních fondů)
Tabulka č. 4b) Neinvestiční a investiční transfery přijaté v roce 20xx ze státního rozpočtu a z rozpočtu hlavního města Prahy na financování operačních programů pro region soudržnosti Prahu spolufinancovaných z fondů Evropské unie a poskytnuté na financování programů
Tabulka č. 5 Výdaje územního samosprávného celku, které vyplývají z koncesních smluv podle zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení.
Tabulka č. 1a)
268kB
Tabulka č. 1b)
278kB
Tabulka č. 2a)
237kB
Tabulka č. 2b)
253kB
Tabulka č. 2c)
226kB
Tabulka č. 2d)
220kB
Tabulka č. 3a)
291kB
Tabulka č. 3b)
425kB
Tabulka č. 4a)
279kB
Tabulka č. 4b)
417kB
Tabulka č. 5
269kB
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 419/2001 Sb.
Rozsah, struktura a termíny údajů předkládaných státními fondy pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu
Část první
Rozsah a struktura údajů
Podkladem pro hodnocení výsledků hospodaření státních fondů jsou údaje roční účetní závěrky a finanční výkazy, předkládané podle zvláštního právního předpisu21).
Státní fondy vypracovávají o vlastním hospodaření stručnou hodnotící zprávu se zaměřením na charakteristiku fondu, na jeho příjmy a výdaje, včetně zhodnocení plnění rozpočtu a způsobu financování schodku či použití přebytku finančního hospodaření fondu, jakož i charakteristiku finančně majetkových vztahů (např. bankovních a jiných závazků a pohledávek, hodnocení poskytnutých půjček a jejich splátky, hodnocení poskytnutých záruk, uložení peněžních prostředků u bank, případně rozsahu a způsobů finančního investování volných peněžních prostředků, apod.). Hodnotící zprávu, spolu s tabulkami uvedenými v části třetí, předkládají státní fondy věcně příslušnému útvaru Ministerstva financí.
Obsah a rozsah hodnotící zprávy odpovídá specifickým podmínkám jednotlivých státních fondů. V hodnotících zprávách se uvádí:
a)
u přijatých dotací finanční zdroj, ze kterého jsou poskytovány,
b)
u přijatých bankovních úvěrů jejich splatnost a úročení,
c)
u svých vkladů u bank kromě úročení i způsob jejich uložení a zajištění,
d)
celkové hodnocení čerpání finančních prostředků vynaložených v hodnoceném roce na společné programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů. V tomto smyslu podávají podrobnou informaci o čerpání finančních prostředků na národní podíl spolufinancování (z příslušného státního fondu či z jiných národních zdrojů) a na podíl z rozpočtu Evropské unie nebo finančního mechanismu, v členění podle zdrojů a nástrojů,
e)
vyhodnocení výdajů, které vyplývají z koncesních smluv a dalších výdajů s nimi souvisejících podle zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, uvádějí celkové částky, na které jsou koncesní smlouvy uzavřeny a komentují jejich případné změny,
f)
vyhodnocení výdajů, které vyplývají z veřejných zakázek o předpokládané hodnotě nejméně 300 mil. Kč, se smluvním plněním přesahujícím jeden kalendářní rok a zahrnujícím hodnocený rok. Komentování případných změn smluv uzavřených v předchozích letech. Identifikace nově uzavřených smluv na významné zakázky se smluvním plněním přesahujícím hodnocený rok, uvedení celkové částky výdajů a jejich rozložení v letech.
Státní fond životního prostředí hodnotí opatření k využití prostředků poskytovaných na vodohospodářské investice, předkládá číselné údaje za oblast dotací a půjček poskytovaných obcím včetně jejich splátek a hodnotí naplňování věcných záměrů v dané oblasti.
Státní zemědělský intervenční fond zařazuje do své hodnotící zprávy údaje o struktuře plnění rozpočtu na správní výdaje fondu, včetně komentáře.
Přílohou hodnotících zpráv všech státních fondů je tabulka č. 1 „Přehled ukazatelů finančního hospodaření státního fondu“ za hodnocený rok, navazující na ukazatele finančního výkazu Fin 2-04 U.
K informaci o využití prostředků uvolněných na odstraňování následků živelních katastrof (povodní apod.) je určena tabulka č. 2 “Přehled o poskytnutých a čerpaných účelových dotacích k odstranění následků živelních katastrof“. Údaje uvedené tabulky poskytují pro státní závěrečný účet ty státní fondy, jichž se to věcně týká (SFŽP, příp. další). Údaje jsou komentovány a doplněny rozborem finančních opatření ve vlastní pravomoci příslušných státních fondů.
Část druhá
Termíny předložení údajů
Úkol/předložení komu, termín/:
Státní fondy předkládají Ministerstvu financí hodnotící zprávu, včetně tabulkových příloh. Kopii hodnotící zprávy předkládají správci kapitoly, do jejíž působnosti patří.
Termín: do 20. února roku následujícího po skončení hodnoceného roku
Část třetí
Vzory tabulek
Tabulka č. 1 Přehled ukazatelů finančního hospodaření státního fondu
Tabulka č. 2 Přehled o poskytnutých a čerpaných účelových dotacích k odstranění následků živelních katastrof
Tabulka č. 3 Výdaje státního fondu, které vyplývají z koncesních smluv, kromě výdajů uvedených v tabulce č. 4 přílohy č. 3
Tabulka č. 4 Výdaje státního fondu na koncesní smlouvy, které jsou spolufinancovány ze zdrojů Evropské unie
Tabulky s pouze nulovými hodnotami se nepředkládají.
Tabulka č. 1
316kB
Tabulka č. 2
231kB
Tabulka č. 3
355kB
Tabulka č. 4
361kB
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 419/2001 Sb.
Rozsah, struktura a termíny údajů předkládaných správci kapitol, územními samosprávnými celky, regionálními radami a státními fondy pro vypracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu
Část první
Mimořádný státní závěrečný účet
Mimořádný státní závěrečný účet22) vypracovaný v případě vyhlášení stavu ohrožení státu nebo vyhlášení válečného stavu, je sestavován za období od 1. ledna běžného roku do dne nabytí účinnosti zákona o nouzovém státním rozpočtu nebo zákona o válečném státním rozpočtu.
Část druhá
Správci kapitol
Správci kapitol předkládají údaje potřebné pro vypracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu podle přílohy č. 1 v rozsahu části první hlavy II dílu 2 - Sestava č 1 a Sestava č. 2 s doplněním věty “K číselným údajům se předkládá stručný komentář“.
Údaje se předkládají Ministerstvu financí do 10 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti zákona o nouzovém státním rozpočtu nebo zákona o válečném státním rozpočtu.
Část třetí
Územní samosprávné celky a regionální rady
Územní samosprávné celky a regionální rady předkládají pro vypracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu souhrnné údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření (příjmy, výdaje, saldo). Dále předkládají údaje o aktuálním stavu čerpání transferů poskytnutých z jednotlivých kapitol státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtů regionálních rad.
Kraje, hlavní město Praha a regionální rady předkládají své podklady ministerstvu v jednom výtisku opatřeném úředním razítkem.
Obce a dobrovolné svazky obcí předkládají potřebné údaje prostřednictvím krajů, které zabezpečují sumarizaci údajů za obce na území příslušného kraje.
Obce předkládají údaje krajům nejpozději do 7 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti zákona o nouzovém státním rozpočtu nebo zákona o válečném státním rozpočtu. Kraje a regionální rady předkládají souhrnné údaje Ministerstvu financí do 10 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti zákona o nouzovém státním rozpočtu nebo zákona o válečném státním rozpočtu.
Část čtvrtá
Státní fondy
Státní fondy předkládají podklady pro vypracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu podle přílohy č. 3 v rozsahu
a)
části první druhého odstavce,
b)
části třetí Tabulky č. 1.
Údaje se předkládají Ministerstvu financí do 10 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti zákona o nouzovém státním rozpočtu nebo zákona o válečném státním rozpočtu.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
Ing. Kalousek v. r.
3)
Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.
4)
Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Vyhláška č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti, ve znění pozdějších předpisů, a sdělení k této vyhlášce zveřejňovaná ve Finančním zpravodaji a v elektronické podobě na internetových stránkách Ministerstva financí.
Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění pozdějších předpisů.
6)
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 449/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
9)
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
10)
Zákon č. 108/2006., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
11)
Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů a na něj navazující předpisy.
Zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
12)
§ 19 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.
13)
Zákon č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14)
§ 47 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 421/2009 Sb.
15)
Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů.
16)
Zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
18)
§ 17 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.
19)
Vyhláška č. 52/2008 Sb.
20)
Vyhláška č. 449/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
21)
Vyhláška č. 449/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 383/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
22)
§ 31 a § 32 zákona č. 218/2000 Sb. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 8/2012 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 8/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o podpoře a ochraně investic
Vyhlášeno 20. 1. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 22. 1. 2012, částka 6/2012
* ČLÁNEK I - Definice
* ČLÁNEK II - Podpora investic
* ČLÁNEK III - Ochrana investic1
* ČLÁNEK IV - Výjimky
* ČLÁNEK V - Náhrada škod
* ČLÁNEK VI - Vyvlastnění2
* ČLÁNEK VII - Převod finančních prostředků
* ČLÁNEK VIII - Postoupení práv
* ČLÁNEK IX - Všeobecné výjimky
* ČLÁNEK X - Řešení sporů mezi investorem a hostitelskou smluvní stranou4
* ČLÁNEK XI - Konzultace a výměna informací
* ČLÁNEK XII - Spory mezi smluvními stranami
* ČLÁNEK XIII - Ostatní mezinárodní dohody
* ČLÁNEK XIV - Použitelnost
* ČLÁNEK XV - Závěrečná ustanovení a vstup v platnost
* PŘÍLOHA A
* PŘÍLOHA B
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 22. 1. 2012
8
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 6. května 2009 byla v Praze podepsána Dohoda mezi Českou republikou a Kanadou o podpoře a ochraně investic.
S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.
Dohoda vstupuje v platnost na základě svého článku XV odst. 7 dne 22. ledna 2012.
Ke dni vstupu této Dohody v platnost se ukončuje ve vztazích mezi Českou republikou a Kanadou platnost Dohody mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Kanady o podpoře a ochraně investic, podepsané v Praze dne 15. listopadu 1990, vyhlášené pod č. 333/1992 Sb., s tou výjimkou, že se její ustanovení nadále použijí na jakýkoli spor mezi smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany, který investor podle této Dohody předložil rozhodčímu řízení před vstupem nové Dohody v platnost. S výjimkou těchto sporů se nová Dohoda použije zpětně, a to především postup uvedený v článku X (Řešení sporů mezi investorem a hostitelskou smluvní stranou).
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
DOHODA MEZI
ČESKOU REPUBLIKOU
A
KANADOU
O PODPOŘE A OCHRANĚ INVESTIC
ČESKÁ REPUBLIKA a KANADA, dále jen „smluvní strany“,
UZNÁVAJÍCE, že podpora a ochrana investic investorů jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany přispěje k povzbuzení podnikatelských iniciativ a rozvoji vzájemné hospodářské spolupráce mezi nimi,
SE DOHODLY na následujícím:
ČLÁNEK I
Definice
Pro účely této dohody:
(a)
právnická osoba je “spojena“ s jinou osobou, jestliže kontroluje tuto jinou osobu nebo je jí kontrolována nebo jestliže právnická osoba a jiná osoba jsou obě kontrolovány stejnou osobou;
(b)
pojem “důvěrné informacedůvěrné informace“ označuje důvěrné obchodní informace a informace, které jsou důvěrné na základě smluvního ujednání nebo jinak chráněné proti zveřejnění v souladu s právním řádem kterékoli ze smluvních stran;
(c)
pojem “finanční instituce“ znamená jakoukoliv finanční zprostředkovatelskou nebo jinou společnost, která je oprávněna podnikat a je regulována nebo je nad ní vykonáván dohled jako nad finanční institucí v souladu s právním řádem smluvní strany, na jejímž území je umístěna;
(d)
pojem “investice“ označuje jakoukoli majetkovou hodnotu patřící nebo investovanou buď přímo nebo nepřímo prostřednictvím investora z třetího státu investorem jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany v souladu s jejím právním řádem a zahrnuje zejména, nikoli však výlučně:
(i)
movitý a nemovitý majetek a jakákoliv související vlastnická práva, jako jsou hypotéky, zástavní práva nebo záruky;
(ii)
akcieakcie, cenné papírycenné papíry, obligace a dluhopisy nebo jakoukoliv jinou formu účasti ve společnosti, obchodním podniku nebo společném podniku;
(iii)
peněžní pohledávky nebo nároky na smluvní plnění mající finanční hodnotu;
(iv)
práva duševního vlastnictví, včetně práv autorských, patentů, obchodních známek, jakož i obchodní jméno, průmyslové vzory, good-will, obchodní tajemství a know-how;
(v)
práva vyplývající ze zákona nebo ze smluvního ujednání k provádění hospodářské a obchodní činnosti, včetně práv k průzkumu, kultivaci, těžbě nebo využívání přírodních zdrojů.
Jakákoliv změna formy investice nemá vliv na její charakter jako investice.
(e)
pojem “investor“ znamená:
(i)
jakoukoliv fyzickou osobu, která je občanem smluvní strany nebo má trvalý pobyt na území smluvní strany v souladu s jejím právním řádem; nebo
(ii)
jakoukoliv společnost, společenství, trust, společný podnik, organizací, asociaci nebo podnik založený nebo řádně zřízený v souladu s platným právním řádem smluvní strany,
za podmínky, že takový investor má právo, v souladu s právním řádem smluvní strany, investovat na území druhé smluvní strany.
(f)
pojem “opatření“ zahrnuje jakýkoli zákon, předpis, postup, požadavek nebo zvyklost;
(g)
pojem “veřejný subjekt“ znamená centrální bankubanku nebo měnový úřad smluvní strany nebo měnové unie, jíž je smluvní strana členem, nebo jakoukoli finanční instituci vlastněnou nebo kontrolovanou smluvní stranou;
(h)
pojem “výnosy“ znamená všechny částky plynoucí z investice a zahrnuje zvláště, nikoli však výlučně, zisky, úroky, přírůstky kapitálu, dividendy autorské honoráře, poplatky, výnosy v naturáliích nebo další běžné příjmy;
(i)
pojem “území“ znamená:
(i)
ve vztahu ke Kanadě, území Kanady, jakož i ty přímořské oblasti, včetně mořského dna a mořského podloží přiléhajícího k vnější hranici teritoriálního moře, nad nimiž Kanada vykonává, v souladu s mezinárodním právem, svrchovaná práva za účelem průzkumu a těžby přírodních zdrojů v těchto oblastech;
(ii)
ve vztahu k České republice, území České republiky.
ČLÁNEK II
Podpora investic
1.
Každá smluvní strana bude podporovat vytváření vhodných podmínek pro investory druhé smluvní strany, aby investovali na jejím území.
2.
Každá smluvní strana bude, v souladu se svým právním řádem, připouštět investice investorů druhé smluvní strany.
3.
Tato dohoda nebude bránit žádné ze smluvních stran, aby přijala v souvislosti se založením nového podniku nebo nabytím či prodejem podniku na svém území, právní předpisy, za předpokladu, že takové právní předpisy budou vůči všem zahraničním investorům použity rovným způsobem. Rozhodnutí přijatá v souladu s takovými právními předpisy nepodléhají ustanovením článků X (Řešení sporů mezi investorem a hostitelskou smluvní stranou) nebo XII (Spory mezi smluvními stranami) této dohody.
4.
Smluvní strany uznávají, že je nevhodné, aby podporovaly investice zmírňováním vnitrostátních opatření týkajících se zdraví, bezpečnosti nebo životního prostředí. Smluvní strany by se proto neměly vzdávat nebo se odchylovat, nebo nabízet, že se vzdají nebo odchýlí od takových opatření se záměrem podpořit založení, nabytí, rozšíření nebo udržení investic investora ve svém území. Pokud se bude jedna smluvní strana domnívat, že druhá smluvní strana takovou podporu nabídla, může požádat druhou smluvní stranu o konzultace, a tyto dvě smluvní strany provedou konzultace se záměrem vyvarovat se takové podpory.
ČLÁNEK III
Ochrana investic1
1.
(a) Investicím nebo výnosům investorů kterékoli smluvní strany bude vždy poskytováno zacházení v souladu s minimálním standardem mezinárodního práva obyčejového pro zacházení s cizinci, včetně spravedlivého a rovného zacházení a plné ochrany a bezpečnosti.
(b)
Koncepce „spravedlivého a rovného zacházení“ a „plné ochrany a bezpečnosti“ v pododstavci (a) nevyžaduje zacházení, které je navíc k nebo přesahuje minimální standard mezinárodního práva obyčejového pro zacházení s cizinci.
(c)
Určení, že jiné ustanovení této dohody nebo jiné mezinárodní dohody bylo porušeno, neznamená, že došlo k porušení tohoto odstavce.
2.
Každá smluvní strana poskytne investicím nebo výnosům investorů druhé smluvní strany na svém území zacházení ne méně příznivé, než které poskytuje za podobných okolností investicím nebo výnosům investorů kteréhokoli třetího státu.
3.
Každá smluvní strana poskytne investorům druhé smluvní strany na svém území, pokud jde o řízení, užívání, využívání nebo nakládání s jejich investicemi nebo výnosy, zacházení ne méně příznivé, než které za podobných okolností poskytuje investorům kteréhokoli třetího státu.
4.
Každá smluvní strana poskytne, v největší možné míře a v souladu se svým právním řádem, investicím nebo výnosům investorů druhé smluvní strany, zacházení ne méně příznivé, než které za podobných okolností poskytuje investicím nebo výnosům svých vlastních investorů.
ČLÁNEK IV
Výjimky
1.
Odstavce 2 a 3 článku III (Ochrana investic) se nevztahují na:
(a)
(i) jakákoliv existující nevyhovující opatření udržovaná na území smluvní strany, a
(ii)
jakákoliv opatření udržovaná nebo přijatá po dni vstupu této dohody v platnost, která v době prodeje nebo jiného nakládání s majetkovými podíly nebo majetkovými hodnotami existujícího státního podniku nebo existujícího vládního subjektu, zakazují nebo omezují vlastnictví majetkových podílů nebo majetkových hodnot nebo ukládají požadavky na občanství vztahující se k vrcholnému vedení nebo členům správních rad;
(b)
pokračování nebo okamžité obnovení jakéhokoli nevyhovujícího opatření uvedeného v pododstavci (a);
(c)
změnu jakéhokoli nevyhovujícího opatření uvedeného v pododstavci (a) v rozsahu, ve kterém tato změna nesnižuje soulad tohoto opatření existujícího bezprostředně před touto změnou, s odstavci 2 a 3 článku III (Ochrana investic).
2.
Ustanovení o národním zacházení a doložce nejvyšších výhod podle této dohody se nebudou vztahovat na výhody, které smluvní strana poskytuje na základě svých závazků jako člena celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu. Dále se ustanovení národního zacházení a doložky nejvyšších výhod nebudou používat na dotace nebo podpory poskytované smluvní stranou nebo státním podnikem, včetně vládou podporovaných půjček, záruk a pojištění.
3.
Smluvní strany jsou srozuměny s tím, že závazky smluvní strany jako člena celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu zahrnují závazky vyplývající z mezinárodní smlouvy nebo vzájemného ujednání týkající se této celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu.
4.
Ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že zavazují jednu smluvní stranu poskytnout investorům druhé smluvní strany nebo jejich investicím či výnosům takové výhody, upřednostnění nebo výsady vyplývající z členství v jakékoli:
(a)
mnohostranné dohodě o vzájemné hospodářské pomoci, integraci nebo spolupráci, jíž je smluvní strana členem nebo se jím může stát;
(b)
dvoustranné úmluvě, zahrnující jakoukoli celní dohodu, platné v den vstupu této dohody v platnost, která obsahuje ustanovení obdobná těm, která jsou shora uvedena v pododstavci (a); nebo
(c)
existující nebo budoucí úmluvě týkající se zdanění.
ČLÁNEK V
Náhrada škod
Investorům jedné smluvní strany, kteří na území druhé smluvní strany utrpí ztráty na svých investicích nebo výnosech v důsledku ozbrojeného konfliktu, výjimečného stavu nebo občanských nepokojů, bude druhou smluvní stranou poskytnuto, pokud jde o náhradu, odškodnění, vyrovnání nebo jiné vypořádání, zacházení ne méně příznivé, než jaké je poskytováno jejím vlastním investorům nebo investorům kteréhokoliv třetího státu. Jakékoli platby uskutečněné podle tohoto článku budou dostatečné, efektivní a budou provedeny bez prodlení.
ČLÁNEK VI
Vyvlastnění2
Investice nebo výnosy investorů kterékoli smluvní strany nebudou znárodněny, vyvlastněny nebo podrobeny jiným opatřením majícím podobný účinek jako znárodnění nebo vyvlastnění (dále jen „vyvlastnění“) na území druhé smluvní strany, kromě případů provedených ve veřejném zájmu, na základě zákona, nediskriminačním způsobem a proti vyplacení okamžité, dostatečné a efektivní náhrady. Taková náhrada bude vycházet ze skutečné hodnoty investice v době vyvlastnění, bude splatná od data vyvlastnění za použití běžného obchodního úroku, bude zaplacena bez prodlení a bude efektivně uskutečnitelná a volně převoditelná. Dotčený investor bude mít právo, v souladu s právním řádem smluvní strany, která vyvlastnění provedla, na okamžité přezkoumání svého případu a ohodnocení své investice soudním nebo jiným nezávislým orgánem této strany, v souladu s principy stanovenými v tomto článku.
ČLÁNEK VII
Převod finančních prostředků
1.
Každá smluvní strana zaručí investorovi druhé smluvní strany neomezený převod investic a výnosů. Aniž by bylo dotčeno dříve uvedené, každá smluvní strana investorovi zaručí také neomezený převod:
(a)
částek na splacení půjček souvisejících s investicí;
(b)
výtěžků z celkové nebo částečné likvidace investice;
(c)
mezd a ostatních odměn náležejících občanům druhé smluvní strany, kteří obdrželi povolení k práci v souvislosti s investicí na jejím území;
(d)
jakékoli náhrady náležející investorovi na základě článků V (Náhrada škod) nebo VI (Vyvlastnění) této dohody.
2.
Převody budou provedeny bezodkladně ve směnitelné měně, ve které byl kapitál původně investován nebo v jakékoliv jiné směnitelné měně, na které se investor a příslušná smluvní strana dohodnou. Pokud investor nebude souhlasit s jiným postupem, budou převody prováděny směnným kurzem platným ke dni převodu.
3.
Bez ohledu na ustanovení odstavce (1) může smluvní strana zabránit převodu, pokud tak učiní v dobré víře a na základě nestranného, nediskriminačního použití zákona týkajícího se:
(a)
úpadku, platební neschopnosti nebo ochrany práv věřitelů;
(b)
emise, obchodování nebo nakládání s cennými papírycennými papíry;
(c)
trestných činůtrestných činů nebo přestupkůpřestupků;
(d)
oznámení o převodech peněz nebo jiných měnových nástrojů; nebo
(e)
zajišťování výkonu rozhodnutí v soudních řízeních.
4.
Žádná ze smluvních stran nemůže po svém investorovi požadovat, aby převáděl, nebo ho postihovat za to, že nepřevedl, příjmy, výdělky, zisky nebo jiné částky pocházející z, nebo týkající se investic na území druhé smluvní strany.
5.
Odstavec 4 nelze vykládat tak, že brání smluvní straně ukládat jakákoli opatření týkající se záležitostí uvedených v pododstavcích 3(a) až 3(e), pokud tak učiní v dobré víře a na základě nestranného, nediskriminačního použití zákona.
6.
Bez ohledu na ustanovení tohoto článku, aniž by bylo omezeno použití odstavce 5 a s ohledem na pododstavec 2(b) článku IX (Všeobecné výjimky), smluvní strana může zabránit nebo omezit převody prováděné finanční institucí vůči, nebo ve prospěch pobočky nebo osoby spojené s takovou institucí, pokud opatření týkající se zachování bezpečnosti, dobrého stavu, bezúhonnostibezúhonnosti nebo finanční odpovědnosti finančních institucí použije v dobré víře a nestranným a nediskriminačním způsobem.
7.
Bez ohledu na odstavec 1 může smluvní strana omezit převody výnosů v naturáliích za okolností, za nichž by jinak mohla omezit takové převody podle Marakéšské dohody o založení Světové obchodní organizace (dále jen „Dohoda WTO“), včetně okolností uvedených v odstavci 3.
ČLÁNEK VIII
Postoupení práv
1.
Pokud smluvní strana nebo kterákoli její agentura provede platbu kterémukoli ze svých investorů podle záruky nebo pojistné smlouvy vztahující se k investici, druhá smluvní strana uzná platnost postoupení jakéhokoli práva nebo nároku, který měl investor, ve prospěch léto smluvní strany nebo agentury.
2.
Smluvní strana nebo kterákoli její agentura, která vstoupila do práv investora v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, bude mít za všech okolností stejná práva jako měl investor, pokud jde o dotčenou investici a z ní vyplývající výnosy. Taková práva mohou být uplatněna smluvní stranou nebo jakoukoli její agenturou nebo investorem, jestliže smluvní strana nebo jakákoliv její agentura ji k tomu zmocní.
ČLÁNEK IX
Všeobecné výjimky
1.
V souladu s požadavkem, že tato opatření nejsou použita způsobem, který by způsobil svévolnou nebo neoprávněnou diskriminaci mezi investicemi nebo mezi investory, nebo skryté omezení mezinárodního obchodu3 nebo investic, nic v této dohodě nebude vykládáno tak, že smluvní straně brání v přijímání nebo prosazování opatření nezbytných k:
(a)
ochraně života a zdraví lidí, zvířat nebo rostlin;
(b)
zajištění souladu správními předpisy, které nejsou v rozporu s ustanoveními této dohody; nebo
(c)
zachování živých i neživých vyčerpatelných přírodních zdrojů.
2.
Nic v této dohodě nebude vykládáno tak, že smluvní straně brání, aby z obezřetnostních důvodů přijímala nebo zachovávala přiměřená opatření týkající se:
(a)
ochrany investorů, vkladatelů, účastníků finančního trhu, pojistníků, pojištěnců nebo osob, vůči nimž má finanční instituce svěřeneckou povinnost;
(b)
zachování bezpečnosti, dobrého stavu, bezúhonnostibezúhonnosti nebo finanční odpovědnosti finančních institucí; a
(c)
zajištění bezúhonnostibezúhonnosti a stability finančního systému smluvní strany.
3.
(a) Nic v této dohodě nebude vykládáno tak, že smluvní straně brání v tom, aby přijímala nebo zachovávala opatření omezující převody, pokud smluvní strana má nebo jí hrozí vážné potíže s platební bilancí, a taková omezení jsou v souladu s pododstavcem (b).
(b)
Opatření uvedená v pododstavci (a) budou nestranná, nebudou svévolná ani neoprávněně diskriminační, v dobré víře, po omezenou dobu trvání a nepřesáhnou dobu, která je nezbytná k nápravě stavu platební bilance. Smluvní strana, která přijala opatření podle tohoto článku, bude okamžitě informovat druhou smluvní stranu a co nejdříve jí předloží časový harmonogram k odstranění těchto opatření. Tato opatření budou přijata v souladu s ostatními mezinárodními závazky příslušné smluvní strany, včetně závazků vyplývajících z Dohody WTO a z článků Dohody o Mezinárodním měnovém fondu.
4.
Nic v této dohodě nebude na újmu obecně aplikovaným opatřením, která nejsou ani svévolná ani neoprávněně diskriminační, přijímaná jakýmkoli veřejným subjektem při provádění měnové a související úvěrové nebo kurzové politiky. Tento odstavec nemá vliv na závazky smluvní strany vyplývající z článku VII (Převod finančních prostředků).
5.
Nic v léto dohodě nelze vykládat tak, že je:
(a)
na smluvní straně požadováno poskytnout nebo zpřístupnit jakékoli informace, jejichž zveřejnění je, podle jejího rozhodnutí, v rozporu se základními bezpečnostními zájmy;
(b)
smluvní straně bráněno přijímat jakékoliv kroky, které považuje za nezbytné k ochraně svých základních bezpečnostních zájmů:
(i)
týkajících se obchodu se zbraněmi, střelivem a válečnými nástroji a obchodování a nakládání s jiným zbožím, materiálem, službami a technologiemi, které byly provedeny přímo či nepřímo s cílem zásobovat vojenské či jiné bezpečnostní složky,
(ii)
učiněné v době války nebo v době jiného výjimečného stavu v mezinárodních vztazích, nebo
(iii)
vztahující se k provádění národní politiky nebo mezinárodních dohod týkajících se zákazu rozšiřování atomových zbraní nebo jiných atomových výbušných zařízení; nebo
(c)
smluvní straně bráněno přijímat, v souladu se svými závazky podle Charty OSN, kroky k zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.
6.
Nic v této dohodě nelze vykládat tak, že je na smluvní straně požadováno, aby poskytla nebo zpřístupnila informace, jejichž zveřejnění by bránilo prosazování práva nebo by bylo v rozporu s právními předpisy smluvní strany, které upravují důvěrnost informací projednávaných vládou, osobní soukromí nebo důvěrnost finančních záležitostí a účtů jednotlivých klientů finančních institucí.
7.
Ustanovení této dohody se nevztahují na investice v odvětví kultury. „Odvětví kultury“ představuje fyzické osoby nebo podniky zabývající se kteroukoli z následujících činností:
(a)
vydávání, distribuce nebo prodej knih, časopisů, periodik nebo novin v tištěné nebo strojově čitelné podobě, ale nezahrnuje pouhý tisk nebo sazbu výše zmíněného;
(b)
výroba, distribuce, prodej nebo vystavování filmů nebo video nahrávek;
(c)
výroba, distribuce, prodej nebo vystavování hudebních zvukových nebo video nahrávek;
(d)
vydávání, distribuce, prodej nebo vystavování hudby v tištěné nebo strojově čitelné podobě; nebo
(e)
rádiová spojení, ve kterých jsou přenosy zamýšleny pro přímý příjem širokou veřejností, a veškeré rozhlasové, televizní nebo kabelové vysílací podniky a veškeré satelitní programy a služby vysílacích sítí.
8.
Jakékoli opatření, které smluvní strana přijala v souladu s rozhodnutím přijatým, prodlouženým nebo upraveným Světovou obchodní organizací podle článků IX:3 nebo IX:4 Dohody WTO, bude považováno za opatření v souladu s touto dohodou. Investor zamýšlející jednat podle článku X (Řešení sporů mezi investorem a hostitelskou smluvní stranou) této dohody nemůže tvrdit, že takové vyhovující opatření je porušením této dohody.
ČLÁNEK X
Řešení sporů mezi investorem a hostitelskou smluvní stranou4
1.
Jakýkoli spor mezi jednou smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany týkající se účinků opatření nebo řady opatření, které první smluvní strana přijala ohledně řízení, užívání, využívání nebo nakládání s investicí investora, a týkající se zejména, nikoli však výlučně, vyvlastnění podle článku VI (Vyvlastnění) této dohody nebo převodů finančních prostředků podle článku VII (Převody finančních prostředků) této dohody, bude mezi nimi pokud možno, přátelsky urovnán.
2.
Pokud spor nebyl přátelsky vyřešen do šesti měsíců ode dne zahájení sporu, může jej investor předložit rozhodčímu řízení.
3.
V takovém případě bude spor řešen buď v souladu s:
(a)
Rozhodčími pravidly Komise Organizace spojených národů pro mezinárodní právo obchodní (UNCITRAL), přijatými rezolucí 31/98 Valného shromáždění Organizace spojených národů dne 15. prosince 1976;
(b)
pravidly Úmluvy o řešeni sporů z investic mezi státy a občany druhých států, podepsané ve Washingtonu ze dne 18. března 1965 (dále jen „Úmluva ICSID“), jestliže je tato úmluva pro obě smluvní strany závazná; nebo
(c)
Pravidly upravujícími dodatečnou možnost vedení řízení u Sekretariátu Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic (dále jen „Dodatková pravidla ICSID“), za předpokladu, že buď smluvní strana, která je stranou sporu, nebo smluvní strana investora, ale nikoli obě, je stranou Úmluvy ICSID.
4.
S ohledem na:
(a)
finanční instituce smluvní strany; a
(b)
investory smluvní strany a jejich investice ve finančních institucích na území druhé smluvní strany,
se tento článek použije pouze na žaloby, že druhá smluvní strana porušila závazky vyplývající z článku VI (Vyvlastnění), článku VII (Převod finančních prostředků), nebo z odstavců 1 nebo 2 článku XV (Závěrečná ustanovení).
5.
(a) Investor může podle tohoto článku předložit nárok k rozhodčímu řízení, jestliže se investor a pokud se žaloba týká ztráty nebo škody na podílu v podniku, který je právnickou osobou, kterou tento investor vlastní nebo přímo či nepřímo kontroluje, tento podnik, vzdají svého práva zahájit nebo pokračovat před jakýmkoli správním tribunálem nebo soudem podle práva kterékoli smluvní strany, nebo podle jiného mechanismu řešení sporů, v jakémkoli řízení týkajícím se opatření smluvní strany, která je stranou sporu, které je údajným porušením podle odstavce 1 tohoto článku, s výjimkou řízení za účelem vydání předběžného opatření, určovacího řízení nebo jiného mimořádného prostředku nápravy nezahrnujícího placení škody před správním tribunálem nebo soudem podle práva smluvní strany, která je stranou sporu.
(b)
Pokud je investice nepřímo vlastněná prostřednictvím investora třetího státu investorem jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany, investor smluvní strany nemůže zahájit nebo pokračovat v řízení podle tohoto článku, pokud investor třetího státu předkládá nebo předložil žalobu s ohledem na stejné opatření nebo řadu opatření podle jakékoli dohody mezi druhou smluvní stranou a třetím státem.
(c)
Investor, který je stranou sporu, může předložit svoje nároky rozhodčímu soudu podle tohoto článku, pouze pokud:
(i)
ode dne, kdy se investor poprvé dověděl nebo se měl dovědět o údajném porušení a ztrátě nebo škodě, kterou investice tímto porušením utrpěla, neuplynuly ne více než tři roky, nebo
(ii)
tam, kde je nárok uplatňován jménem investice, neuplynuly ne více než tři roky ode dne, kdy se investice dověděla nebo se měla dovědět o údajném porušení a ztrátě nebo škodě, kterou investice tímto porušením utrpěla.
6.
Rozhodčí soud ustanovený podle tohoto článku bude vázán výkladem této dohody, na kterém se dohodly obě smluvní strany.
7.
Každá smluvní strana souhlasí s předložením žaloby rozhodčímu řízení v souladu s postupy stanovenými v této dohodě. Nedodržení kterékoli z podmínek upravených v odstavcích 2 a 5 takový souhlas ruší.
ČLÁNEK XI
Konzultace a výměna informací
1.
Na základě požadavku kterékoli ze smluvních stran bude druhá smluvní strana neprodleně souhlasit s konzultacemi o výkladu nebo provádění této dohody. Na žádost některé ze smluvních stran budou vyměněny informace o vlivu, které mohou mít zákony, předpisy, rozhodnutí, správní praxe nebo postupy nebo politiky druhé smluvní strany, na investice, na něž se vztahuje tato dohoda.
2.
Konzultace upravené tímto článkem zahrnují konzultace týkající se jakýchkoli kroků, které smluvní strana může považovat za nezbytné k zajištění slučitelnosti mezi touto dohodou a Smlouvou o založení Evropského společenství.
ČLÁNEK XII
Spory mezi smluvními stranami
1.
Jakýkoli spor mezi smluvními stranami týkající se výkladu nebo provádění této dohody bude, bude-li to možné, vyřešen přátelsky konzultacemi.
2.
Pokud spor nemůže být vyřešen konzultacemi, bude na žádost jedné ze smluvních stran předložen rozhodčímu soudu k rozhodnutí.
3.
Rozhodčí soud bude ustaven pro každý spor. Do dvou měsíců od obdržení žádosti o rozhodčí řízení diplomatickou cestou, každá smluvní strana jmenuje jednoho člena rozhodčího soudu. Tito dva členové poté vyberou občana třetího státu, který po schválení oběma smluvními stranami bude jmenován předsedou rozhodčího soudu. Předseda bude jmenován do dvou měsíců ode dne jmenování ostatních dvou členů rozhodčího soudu.
4.
Pokud nezbytná jmenování nebyla provedena ve lhůtách uvedených v odstavci 3 tohoto článku, kterákoli ze smluvních stran může, pokud není dohodnuto jinak, požádat předsedu Mezinárodního soudního dvora, aby provedl nezbytná jmenování. Je-li předseda občanem některé smluvní strany nebo mu jiná okolnost brání ve výkonu takové funkce, bude požádán o provedení nezbytných jmenování místopředseda. Pokud by byl místopředseda občanem některé smluvní strany nebo by mu ve výkonu takové funkce bránila jiná okolnost, bude vyzván k provedení nezbytných jmenování služebně nejstarší člen Mezinárodního soudního dvora, který není občanem žádné ze smluvních stran.
5.
Rozhodčí soud určí vlastní jednací pravidla. Rozhodčí soud přijímá svá rozhodnutí většinou hlasů. Takové rozhodnutí je závazné pro obě smluvní strany. Pokud není dohodnuto jinak, rozhodnutí rozhodčího soudu bude vydáno do šesti měsíců od jmenování předsedy podle odstavce 3 nebo 4 tohoto článku.
6.
Každá smluvní strana uhradí náklady svého člena rozhodčího soudu a své účasti v rozhodčím řízení; náklady předsedy a ostatní zbývající náklady ponesou obě smluvní strany rovným dílem. Rozhodčí soud však může ve svém rozhodnutí určit, že větší část nákladů ponese jedna ze smluvních stran, a toto rozhodnutí bude závazné pro obě smluvní strany.
ČLÁNEK XIII
Ostatní mezinárodní dohody
Jestliže je některá otázka upravená současně ustanoveními této dohody a jakoukoli jinou mezinárodní dohodou, kterou jsou obě smluvní strany vázány, s uplatněním odstavce 8 článku IX (Všeobecné výjimky), nic v této dohodě nebrání investorovi jedné smluvní strany, který vlastní investice na území druhé smluvní strany, aby využil nejvýhodnější režim.
ČLÁNEK XIV
Použitelnost
Tato dohoda se vztahuje na všechny investice uskutečněné investorem jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany počínaje dnem 1. ledna 1955.
ČLÁNEK XV
Závěrečná ustanovení a vstup v platnost
1.
Smluvní strana může odepřít výhody plynoucí z této dohody investorovi druhé smluvní strany, který je podnikem této smluvní strany a investicím takového investora, pokud investoři třetího státu vlastní nebo ovládají tento podnik a odpírající smluvní strana přijme nebo bude vůči třetímu státu zachovávat opatření, která zakazují transakce s tímto podnikem nebo která by byla porušena nebo obcházena, pokud by byly výhody plynoucí z této dohody poskytnuty tomuto podniku nebo jeho investicím.
2.
Na základě předchozího oznámení a konzultací podle této dohody může smluvní strana odepřít výhody plynoucí z této dohody investorovi druhé smluvní strany, který je podnikem této smluvní strany a investicím takových investorů, pokud investoři třetího státu vlastní nebo ovládají tento podnik a tento podnik nemá žádné podstatné obchodní aktivity na území smluvní strany, podle jejíhož práva byl založen.
3.
Všechny odkazy v dohodě na opatření smluvní strany zahrnují opatření použitelná v souladu s právem Evropské unie na území této smluvní strany na základě jejího členství v Evropské unii. Odkaz na „vážné potíže s platební bilancí nebo jejich hrozbu“ zahrnuje vážné potíže s platební bilancí nebo jejich hrozbu v hospodářské nebo měnové unii, jejímž členem je smluvní strana.
4.
Základní bezpečnostní zájmy smluvní strany mohou zahrnovat zájmy vyplývající z jejího členství v celní, hospodářské nebo měnové unii, společném trhu nebo zóně volného obchodu.
5.
Smluvní strany souhlasí s tím, že otázka souladu opatření smluvní strany s touto dohodou je záležitostí, která bude řešena výhradně podle mechanismu řešení sporu podle této dohody.
6.
Všechny přílohy a poznámky tvoří nedílnou součást této dohody.
7.
Každá smluvní strana písemně oznámí druhé smluvní straně splnění postupů požadovaných na jejím území pro vstup této dohody v platnost. Tato dohoda vstoupí v platnost šedesátým dnem po pozdějším oznámení. Ke dni vstupu této dohody v platnost bude platnost Dohody mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Kanady o podpoře a ochraně investic ze dne 15. listopadu 1990, s tím, že se nyní jedná o Dohodu mezi Českou republikou a Kanadou, ukončena, s tou výjimkou, že se její ustanovení nadále použijí na jakýkoli spor mezi smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany, který investor podle této dohody předložil rozhodčímu řízení před vstupem nové dohody v platnost. S výjimkou těchto sporů se nová dohoda použije zpětně, a to především postup uvedený v článku X (Řešení sporů mezi investorem a hostitelskou smluvní stranou).
8.
Tato dohoda zůstane v platnosti, pokud některá ze smluvních stran písemně neoznámí druhé smluvní straně svůj úmysl ukončit její platnost. Ukončení platnosti této dohody nabude účinnosti jeden rok poté, co druhá smluvní strana obdržela oznámení o ukončení platnosti. Pro investice uskutečněné před datem, kdy ukončení platnosti této dohody nabylo účinnosti, zůstanou ustanovení článků I až XIV této dohody včetně v platnosti po dobu 15 let.
NA DŮKAZ TOHO níže podepsaní, náležitě zmocněni, podepsali tuto dohodu.
DÁNO ve dvojím vyhotovení v Praze dne 6. května 2009, v jazyce českém, anglickém a francouzském, přičemž všechny texty jsou stejně platné.
ZA
ČESKOU REPUBLIKU
Ing. Miroslav Kalousek, v.r.
ministr financí
ZA
KANADU
Stockwell Day, v.r.
ministr mezinárodního obchodu
PŘÍLOHA A
Vysvětlení nepřímého vyvlastnění
Článek VI (Vyvlastnění) této dohody stanoví, že:
Investice nebo výnosy investorů kterékoli smluvní strany nebudou znárodněny, vyvlastněny nebo podrobeny jiným opatřením majícím podobný účinek jako znárodnění nebo vyvlastnění (dále jen „vyvlastnění“) na území druhé smluvní strany, kromě případů provedených ve veřejném zájmu, na základě zákona, nediskriminačním způsobem proti vyplacení okamžité, dostatečné a efektivní náhrady....
Smluvní strany potvrzují své společné chápání, že:
(a)
Koncepce “opatření majících podobný účinek jako znárodnění nebo vyvlastnění“ může být také označena jako “nepřímé vyvlastnění.“ Nepřímé vyvlastnění vyplývá z opatření nebo řady opatření smluvní strany, která mají účinek podobný přímému vyvlastnění bez formálního převodu vlastnického práva nebo přímého zabavení;
(b)
Určení, zda opatření nebo řada opatření smluvní strany zakládá nepřímé vyvlastnění, vyžaduje zkoumání skutkového stavu každého jednotlivého případu, které bere v úvahu mezi jinými okolnostmi:
(i)
ekonomický dopad opatření nebo řady opatření, ačkoli pouhá skutečnost, že opatření nebo řada opatření smluvní strany má nepříznivý účinek na ekonomickou hodnotu investice neznamená, že došlo k nepřímému vyvlastnění,
(ii)
rozsah, ve kterém opatření nebo řada opatření zasahuje do zjevných, přiměřených, z povahy investice vyplývajících očekávání, a
(iii)
charakter opatření nebo řady opatření; a
(c)
Kromě výjimečných okolností, například jsou-li opatření nebo řady opatření tak přísná, že ve světle jejich účelu na ně nemůže být rozumně pohlíženo jako na opatření přijatá a použitá v dobré víře, nediskriminační opatření smluvní strany, která jsou navržena a používána k ochraně oprávněných zájmů veřejného blaha, jako je zdraví, bezpečnost a životní prostředí, nezakládají nepřímé vyvlastnění.
PŘÍLOHA B
Řešení sporů mezi investorem a hostitelskou smluvní stranou
I.
Přístup veřejnosti k jednání a dokumentům:
1.
Pokud smluvní strana po konzultacích s investorem, se kterým je ve sporu, rozhodne, že to je ve veřejném zájmu a o tomto rozhodnutí informuje rozhodčí soud, jednání vedená podle článku X (Řešení sporů mezi investorem a hostitelskou smluvní stranou) budou veřejná. V tomto případě, v rozsahu nezbytném k zajištění ochrany důvěrných informacídůvěrných informací, povede rozhodčí soud část jednání na neveřejném zasedání. Rozhodčí soud se bude snažit zajistit, aby přístup veřejnosti na jednání nebyl příčinou nepřiměřených průtahů v řízení.
2.
Po poradě se stranami sporu stanoví rozhodčí soud pravidla pro ochranu důvěrných informacídůvěrných informací a vhodná logistická opatření pro veřejné jednání.
3.
Jakýkoli nález rozhodčího soudu podle této dohody bude veřejně přístupný s tím, že důvěrné informacedůvěrné informace budou z nálezu vymazány. Všechny ostatní dokumenty předložené rozhodčímu soudu nebo vydané rozhodčím soudem budou veřejně přístupné, pokud se strany sporu nedohodnou jinak, pod podmínkou, že z nich budou vymazány důvěrné informacedůvěrné informace.
4.
Strana sporu může v souvislosti s rozhodčím řízením zpřístupnit neupravené dokumenty dalším osobám, pokud to považuje za nezbytné pro přípravu svého případu, musí však zajistit, aby tyto osoby chránily důvěrné informacedůvěrné informace obsažené v těchto dokumentech.
5.
V průběhu řešení sporu podle této dohody mohou smluvní strany poskytnout úředníkům vlád svých samosprávných celků všechny příslušné neupravené dokumenty, musejí však zajistit, aby tyto osoby chránily důvěrné informacedůvěrné informace obsažené v těchto dokumentech.
6.
V rozsahu, ve kterém rozhodnutí rozhodčího soudu označuje informaci za důvěrnou a právní úprava smluvní strany o přístupu k informacím požaduje veřejný přístup k této informaci, má právní úprava smluvní strany o přístupu k informacím přednost. Smluvní strana by se však měla snažit používat svoji právní úpravu o přístupu k informacím tak, aby chránila informace označené tribunálem jako důvěrné.
II.
Podání stran, které nejsou stranami sporu
1.
Na základě žádosti rozhodčího soudu nebo obou stran sporu může smluvní strana, která není stranou sporu, učinit písemná podání k rozhodčímu soudu, avšak pouze v otázce výkladu této dohody. Smluvní straně, která není stranou sporu, budou zpřístupněna všechna podání předložená rozhodčímu soudu za předpokladu, že tato strana učinila uvedené podání k rozhodčímu soudu. Smluvní strana, která není stranou sporu, bude nakládat s informacemi, které obdržela podle tohoto odstavce, jako kdyby byla smluvní stranou, která je stranou sporu.
2.
Jakákoli strana, která není stranou sporu a která je osobou smluvní strany, a která si přeje předložit rozhodčímu soudu písemné podání („žadatel“), požádá rozhodčí soud o souhlas s předložením tohoto podání, a to v souladu s použitelnými Pravidly upravenými v části III této přílohy. Žadatel připojí svoje podání k žádosti.
3.
Žadatel doručí žádost o souhlas s předložením podání strany, která není stranou sporu, a podání všem stranám sporu a rozhodčímu soudu.
4.
Rozhodčí soud určí vhodné datum, kdy se strany sporu budou moci vyjádřit k žádosti o souhlas s předložením podání stranou, která není stranou sporu.
5.
Rozhodčí soud zváží při rozhodování, zda udělí straně, která není stranou sporu, souhlas s předložením podání, mimo jiné, rozsah, ve kterém:
(a)
podání strany, která není stranou sporu, pomůže rozhodčímu soudu při rozhodování o skutkových nebo právních otázkách týkajících se rozhodčího řízení tím, že přináší hledisko, zvláštní poznatky nebo pohled zevnitř, který je zásadně odlišný od hlediska, zvláštních poznatků nebo pohledu zevnitř stran sporu a až dosud neznámých rozhodčímu soudu;
(b)
podání strany, která není stranou sporu, se vyjadřuje k záležitosti v rámci sporu;
(c)
má strana, která není stranou sporu, významný zájem na rozhodčím řízení; a
(d)
je veřejný zájem na věci projednávané v rozhodčím řízení.
6.
Rozhodčí soud zajistí, aby:
(a)
jakékoli podání strany, která není stranou sporu, nenarušilo řízení; a
(b)
žádná ze stran sporu nebyla tímto podáním příliš zatěžována nebo nespravedlivě poškozena.
7.
Rozhodčí soud rozhodne, zda straně, která není stranou sporu, udělí souhlas s předložením podání. Pokud tento souhlas udělí, rozhodčí soud stanoví vhodné datum, ve kterém strany sporu mohou na toto podání písemně odpovědět. Do tohoto data se může smluvní strana, která není stranou sporu, v souladu s ustanovením odstavce 1, vyjádřit k jakékoli otázce výkladu této dohody uvedené v podání strany, která není stranou sporu.
8.
Rozhodčí soud, který udělí souhlas s podáním strany, která není stranou sporu, není povinen se během rozhodčího řízení vyjadřovat k podání, a strana, která není stranou sporu a která předkládá podání, není oprávněna předkládat další podání v rozhodčím řízení.
9.
Přístup k jednání a dokumentům stranami, které nejsou stranami sporu, které podaly žádosti v souladu s těmito postupy, bude upraven ustanoveními podle části 1 této přílohy (Přístup veřejnosti k jednání a dokumentům).
III.
Pravidla pro podání strany, která není stranou sporu:
1.
Žádost strany, která není stranou sporu, o udělení souhlasu s předložením podání
(a)
bude vyhotovena v písemné podobě, bude opatřena datem a podpisem osoby podávající žádost, a bude zahrnovat adresu a další kontaktní informace žadatele;
(b)
bude mít nejvýše pět strojově napsaných stran;
(c)
bude obsahovat popis žadatele zahrnující, je-li to relevantní, jeho členství a právní postavení (tj. zda jde o společnost, obchodní asociaci nebo jinou nevládní organizaci), jeho všeobecné cíle, povahu jeho činnosti a mateřskou organizaci (včetně organizace, která přímo nebo nepřímo ovládá žadatele);
(d)
bude obsahovat informace, zda žadatel je nebo není, přímo či nepřímo, spojen s některou ze stran sporu;
(e)
označí jakoukoli vládu, osobu nebo organizaci, která poskytla jakoukoli finanční nebo jinou pomoc při přípravě podání;
(f)
přesně uvede, jaké povahy je zájem žadatele na rozhodčím řízení;
(g)
uvede zvláštní otázky skutkového stavu nebo práva v rozhodčím řízení, ke kterým se žadatel vyjádřil v písemném podání;
(h)
vysvětlí, s odkazem na okolnosti uvedené v odstavci 5 části II této přílohy (Podání stran, které nejsou stranami sporu), z jakého důvodu by měl rozhodčí soud přijmout podání; a
(i)
bude vyhotovena v jazyce rozhodčího řízení.
2.
Podání předložené stranou, která není stranou sporu, bude:
(a)
opatřené datem a podepsané osobou předkládající podání;
(b)
stručné a v žádném případě nebude delší než 20 strojově napsaných stran. včetně jakýchkoli příloh;
(c)
obsahovat přesné prohlášení na podporu stanoviska žadatele ve věci; a
(d)
se vyjadřovat pouze k záležitostem v rámci sporu.
1
Pro větší jistotu, zacházení poskytované smluvní stranou podle odstavců 2, 3 a 4 tohoto článku znamená, s ohledem na vládu samosprávného celku, zacházení, které tato vláda poskytuje, za podobných okolností, investorům a investicím investorů třetího státu nebo smluvní strany.
2
Příloha A (vysvětlení nepřímého vyvlastnění) se použije na tento článek.
3
Pro větší srozumitelnost smluvní strany potvrzují, že pokud jde o tuto dohodu, jakékoli výjimky se týkají investičních závazků v této dohodě.
4
Příloha B (Řešení sporů mezi investorem a hostitelskou smluvní stranou) se použije na řízení podle tohoto článku. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/2012 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Singapurské republiky o letecké dopravě
Vyhlášeno 20. 1. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 8. 10. 2011, částka 5/2012
* Článek 1 - (Definice)
* Článek 2 - (Přepravní práva)
* Článek 3 - (Určení a provozní oprávnění)
* Článek 4 - (Odvolání a pozastavení provozního oprávnění)
* Článek 5 - (Uplatňování zákonů, předpisů a postupů)
* Článek 6 - (Ochrana letectví)
* Článek 7 - (Bezpečnost letectví)
* Článek 8 - (Celní ustanovení, cla a daně)
* Článek 9 - (Užívání letišť a leteckých zařízení)
* Článek 10 - (Tranzit)
* Článek 11 - (Prodej služeb a převod finančních prostředků)
* Článek 12 - (Tarify)
* Článek 13 - (Řádná hospodářská soutěž)
* Článek 14 - (Společné označování linek)
* Článek 15 - (Zastoupení leteckého podniku)
* Článek 16 - (Poskytování údajů)
* Článek 17 - (Konzultace)
* Článek 18 - (Změny)
* Článek 19 - (Řešení sporů)
* Článek 20 - (Registrace)
* Článek 21 - (Ukončení platnosti)
* Článek 22 - (Vstup v platnost)Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 8. 10. 2011
7
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 19. ledna 2009 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Singapurské republiky o letecké dopravě.
S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 22 odst. 1 dne 8. října 2011.
Dnem vstupu této Dohody v platnost pozbyla ve vztazích mezi Českou republikou a Singapurskou republikou platnosti Dohoda mezi Československou socialistickou republikou a Republikou Singapur o leteckých službách mezi a za jejich územími, podepsaná v Singapuru dne 7. září 1971 a vyhlášená pod č. 55/1973 Sb.
České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
DOHODA
mezi
vládou České republiky
a
vládou Singapurské republiky
o letecké dopravě
Vláda České republiky a vláda Singapurské republiky,
dále uváděné jako „smluvní strany“;
jsouce stranami Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, otevřené k podpisu v Chicagu dne sedmého prosince 1944, a
vedeny přáním sjednat dohodu za účelem rozvíjení leteckých dopravních služeb mezi a za územími jejich států,
se dohodly takto:
Článek 1
(Definice)
Pro účely této dohody, pokud z textu nevyplývá jinak:
(a)
výraz “Úmluva“ znamená Úmluvu o mezinárodním civilním letectví sjednanou v Chicagu dne sedmého prosince 1944 a zahrnuje jakoukoli přílohu přijatou podle článku 90 této Úmluvy včetně jakékoli změny příloh nebo Úmluvy podle jejích článků 90 a 94, pokud takové přílohy a změny vstoupily v platnost pro státy obou smluvních stran;
(b)
výraz “letecké úřady“ znamená v případě České republiky Ministerstvo dopravy, a v případě Singapurské republiky Ministr dopravy a Úřad pro civilní letectví Singapuru nebo, v obou případech, kteroukoli jinou osobu nebo orgán právně zmocněný k provádění funkcí vykonávaných uvedenými leteckými úřady;
(c)
výraz “určený letecký podnik“ znamená každý letecký podnik, který jedna smluvní strana písemně určila druhé smluvní straně a který je podle článku 3 této dohody oprávněn provozovat dohodnuté služby na stanovených linkách podle článku 2 této dohody;
(d)
výrazy “území“, “letecká dopravní služba“, “mezinárodní letecká dopravní služba“, “letecký podnik“ a “přistání pro potřeby nikoli obchodní“ mají význam, který je pro ně příslušně stanoven v článcích 2 a 96 Úmluvy;
(e)
výraz “kapacita“ ve vztahu k dohodnutým službám znamená rozsah služeb poskytovaný na základě dohody, obvykle stanovený počtem letů (frekvencí) nebo sedadel nebo tun zboží nabízeným na trhu (mezi dvěma místy nebo mezi dvěma státy) nebo na lince v daném denním, týdenním, sezónním či ročním období;
(f)
výraz “tarif“ znamená ceny nebo poplatky, které mají být zaplaceny za přepravu cestujících, zavazadel a zboží (s výjimkou náhrad a podmínek za přepravu poštovních zásilek) a podmínky, za kterých se tyto ceny nebo poplatky používají, včetně provizí placených při přepravě za zprostředkovatelské služby, poplatky a podmínky za jakékoli vedlejší služby k této přepravě, které jsou nabízeny leteckými podniky a rovněž zahrnuje jakékoli podstatné výhody poskytované v souvislosti s přepravou;
(g)
výraz “Příloha“ znamená Přílohu k této dohodě a její změny provedené v souladu s ustanoveními článku 18 této dohody. Příloha tvoří nedílnou součást této dohody a všechny odkazy na tuto dohodu, pokud není výslovně stanoveno jinak, zahrnují zmíněnou Přílohu;
(h)
výraz “členský stát Evropského společenství“ znamená stát, který je smluvní stranou Smlouvy o založení Evropského společenství.
Článek 2
(Přepravní práva)
(1)
Každá smluvní strana poskytuje druhé smluvní straně práva stanovená v této dohodě za účelem zřízení a provozování mezinárodních leteckých dopravních služeb určeným leteckým podnikem nebo leteckými podniky (dále jen „dohodnuté služby“) na linkách stanovených v příslušné části Přílohy (dále jen „stanovené linky“).
(2)
Podle ustanovení této dohody určený letecký podnik nebo letecké podniky každé smluvní strany požívají při provozování dohodnutých služeb na stanovených linkách následující práva:
(a)
právo létat bez přistání přes území státu druhé smluvní strany;
(b)
právo přistávat na území státu druhé smluvní strany pro potřeby nikoli obchodní;
(c)
právo nakládat a vykládat na území státu druhé smluvní strany v místech stanovených v Příloze cestující, zavazadla a zboží včetně poštovních zásilek, odděleně nebo v kombinaci, určené nebo pocházející z míst na území státu první smluvní strany;
(d)
právo nakládat a vykládat na územích třetích států v místech stanovených v Příloze cestující, zavazadla a zboží včetně poštovních zásilek, odděleně nebo v kombinaci, určené nebo pocházející z míst na území státu druhé smluvní strany, stanovených v Příloze; a
(e)
práva jinak stanovená v této dohodě.
(3)
Kromě práv uvedených výše může každý určený letecký podnik při provozování dohodnutých služeb na stanovených linkách, při jakémkoli nebo všech letech, podle svého uvážení:
(a)
provozovat lety v jednom nebo obou směrech;
(b)
kombinovat různá čísla letů během nasazení jednoho letadla;
(c)
nalétávat na linkách mezilehlá místa a místa za, jakož i místa na území států smluvních stran v jakékoli kombinaci a jakémkoli pořadí;
(d)
vynechat přistání v jakémkoli místě nebo místech včetně míst na území státu smluvní strany, která určila letecký podnik;
(e)
přeložit přepravu z jakéhokoli ze svých letadel na jakákoli jiná svá letadla v jakémkoli místě na linkách; a
(f)
nalétávat místa před jakýmkoli místem na území svého státu s nebo beze změny letadla nebo čísla letu a vyhlašovat a propagovat takové služby pro veřejnost jako přímé lety
bez směrového nebo zeměpisného omezení a bez ztráty jakéhokoli přepravního práva jinak povoleného podle této dohody.
(4)
Letecké podniky každé smluvní strany, které nejsou určené podle článku 3 této dohody, mohou také užívat práva stanovená v odstavci (2) (a) a (b) tohoto článku.
(5)
V tomto článku nemůže být nic považováno za udělení práva určenému leteckému podniku nebo podnikům jedné smluvní strany nakládat na území státu druhé smluvní strany cestující, zavazadla a zboží včetně poštovních zásilek za úplatu nebo nájemné s určením pro jiné místo na území státu této druhé smluvní strany.
Článek 3
(Určení a provozní oprávnění)
(1)
Každá smluvní strana má právo určit letecký podnik nebo letecké podniky za účelem provozování dohodnutých služeb a odvolat určení kteréhokoli leteckého podniku nebo nahradit dříve určený jiným leteckým podnikem. Toto určení se provádí písemným oznámením mezi leteckými úřady obou smluvních stran.
(2)
Letecký úřad, který obdržel oznámení o určení, udělí bez prodlení, podle ustanovení odstavce (3) a (4) tohoto článku, určenému leteckému podniku druhé smluvní strany potřebná provozní oprávnění.
(3)
Letecký úřad jedné smluvní strany může požadovat, aby letecký podnik určený druhou smluvní stranou prokázal, že je schopen plnit podmínky stanovené zákony a předpisy, které tento úřad uplatňuje na provoz mezinárodních leteckých dopravních služeb v souladu s ustanoveními Úmluvy.
(4)
Letecký úřad každé smluvní strany má právo odmítnout přijmout určení leteckého podniku a odmítnout udělit provozní oprávnění uvedené v odstavci (2) tohoto článku, nebo uložit takové podmínky, které považuje za nezbytné pro výkon práv stanovených v článku 2 této dohody, kdykoli smluvní strana nemá důkaz, že:
(a)
v případě leteckého podniku určeného Českou republikou -
(i)
je tento letecký podnik usazen na území České republiky podle Smlouvy o založení Evropského společenství a má platnou provozní licenci v souladu s právem Evropského společenství;
(ii)
skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku je vykonávána a udržována členským státem Evropského společenství odpovědným za vydání osvědčení leteckého dopravce tomuto leteckému podniku a v určení je zřetelně označen příslušný letecký úřad;
(iii)
má tento letecký podnik hlavní sídlo podnikání na území členského státu Evropského společenství, který mu udělil platnou provozní licenci; a
(iv)
je tento letecký podnik vlastněn přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnictví a skutečně kontrolován členským státem (členskými státy) Evropského společenství nebo státními příslušníky členského státu (členských států) Evropského společenství nebo jiným státem (státy) uvedeným v Příloze nebo státními příslušníky tohoto jiného státu (států);
(b)
v případě leteckého podniku určeného Singapurskou republikou -
(i)
má tento letecký podnik platnou provozní licenci a osvědčení leteckého dopravce vydané Singapurskou republikou a skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku je vykonávána a udržována Singapurskou republikou; a
(ii)
má tento letecký podnik hlavní sídlo podnikání na území Singapurské republiky.
(5)
Jakmile byl letecký podnik určen a oprávněn podle tohoto článku, může v plném nebo částečném rozsahu provozovat dohodnuté služby za předpokladu, že letecký podnik jedná v souladu s příslušnými ustanoveními této dohody.
Článek 4
(Odvolání a pozastavení provozního oprávnění)
(1)
Letecký úřad každé smluvní strany má právo zrušit provozní oprávnění nebo pozastavit výkon práv stanovených v článku 2 této dohody určenému leteckému podniku druhé smluvní strany nebo uložit pro využívání těchto práv, dočasně nebo trvale, podmínky, které považuje za nezbytné, jestliže:
(a)
v případě leteckého podniku určeného Českou republikou -
(i)
není tento letecký podnik usazen na území České republiky podle Smlouvy o založení Evropského společenství nebo nemá platnou provozní licenci v souladu s právem Evropského společenství; nebo
(ii)
skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku není vykonávána nebo udržována členským státem Evropského společenství odpovědným za vydání osvědčení leteckého dopravce tomuto leteckému podniku nebo v určení není zřetelně označen příslušný letecký úřad; nebo
(iii)
nemá tento letecký podnik hlavní sídlo podnikání na území členského státu Evropského společenství, který mu udělil platnou provozní licenci; nebo
(iv)
není tento letecký podnik vlastněn přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnictví a skutečně kontrolován členským státem (členskými státy) Evropského společenství nebo státními příslušníky členského státu (členských států) Evropského společenství nebo jiným státem (státy) uvedeným v Příloze nebo státními příslušníky tohoto jiného státu (států); nebo
(v)
lze prokázat, že vykonáváním přepravních práv na základě této dohody na lince, která zahrnuje místo v jiném členském státě Evropského společenství, včetně provozování dopravní služby, která je uváděna na trh jako přímá dopravní služba nebo jinak představuje přímou dopravní službu, by letecký podnik ve skutečnosti obcházel omezení přepravních práv uložená dohodou mezi Singapurskou republikou a tímto jiným členským státem Evropského společenství; nebo
(vi)
je letecký dopravce držitelem osvědčení leteckého dopravce vydaného členským státem Evropského společenství a mezi Singapurskou republikou a uvedeným členským státem Evropského společenství není uzavřena žádná dvoustranná dohoda o leteckých službách a lze prokázat, že nezbytná přepravní práva pro výkon zamýšleného provozu nejsou k dispozici určenému leteckému podniku (podnikům) Singapurské republiky na základě vzájemnosti;
(b)
v případě leteckého podniku určeného Singapurskou republikou -
(i)
nemá tento letecký podnik platnou provozní licenci nebo osvědčení leteckého dopravce vydané Singapurskou republikou nebo skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku není vykonávána nebo udržována Singapurskou republikou; nebo
(ii)
nemá tento letecký podnik hlavní sídlo podnikání na území Singapurské republiky;
(c)
letecký podnik neprokáže leteckému úřadu smluvní strany, která poskytuje práva, způsobilost plnit podmínky stanovené zákony a předpisy, které v souladu s Úmluvou tento úřad uplatňuje; nebo
(d)
letecký podnik jiným způsobem nepostupuje v souladu s podmínkami stanovenými touto dohodou.
(2)
Pokud není nutné provést okamžitá opatření k zabránění dalšího porušování výše uvedených zákonů a předpisů, práva uvedená v odstavci (1) tohoto článku se uplatní pouze po konzultaci s leteckým úřadem druhé smluvní strany. Pokud není leteckými úřady dohodnuto jinak, budou tyto konzultace mezi leteckými úřady obou smluvních stran zahájeny do šedesáti (60) dnů od data požadavku učiněného kterýmkoli leteckým úřadem.
Článek 5
(Uplatňování zákonů, předpisů a postupů)
(1)
Při vstupu, pobytu a výstupu z území státu jedné smluvní strany musí být určenými leteckými podniky druhé smluvní strany dodržovány zákony, předpisy a postupy platné na území státu této smluvní strany, vztahující se na provoz a navigaci letadel.
(2)
Zákony, předpisy a postupy platné na území státu jedné smluvní strany, týkající se vstupu, pobytu, tranzitu nebo výstupu cestujících, posádek, zavazadel a zboží včetně poštovních zásilek z území jejího státu, jako jsou zákony, předpisy a postupy týkající se vstupu, výstupu, přistěhovalectví, cestovních dokladů, cel, měnových, karanténních, zdravotních a veterinárních nebo hygienických opatření, se vztahují na cestující, posádky, zavazadla, zboží a poštovní zásilky dopravované letadlem určeného leteckého podniku druhé smluvní strany při vstupu nebo výstupu nebo pobytu na území státu první smluvní strany.
(3)
Při uplatňování celních, přistěhovaleckých, karanténních a podobných předpisů nedává žádná smluvní strana přednost svým vlastním nebo kterýmkoli jiným leteckým podnikům před určeným leteckým podnikem druhé smluvní strany provozujícím podobné mezinárodní letecké dopravní služby.
Článek 6
(Ochrana letectví)
(1)
Smluvní strany si navzájem znovu potvrzují v souladu se svými právy a povinnostmi podle mezinárodního práva, že jejich závazek chránit bezpečnost civilního letectví před nezákonnými činy, tvoří nedílnou součást této dohody.
(2)
Bez omezení obecné platnosti svých práv a povinností podle mezinárodního práva, jednají smluvní strany zejména v souladu s ustanoveními Úmluvy o trestných a některých jiných činech spáchaných na palubě letadla, podepsané v Tokiu 14. září 1963, Úmluvy o potlačení protiprávního zmocnění se letadel, podepsané v Haagu 16. prosince 1970, Úmluvy o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, podepsané v Montrealu 23. září 1971, a Protokolu o boji s protiprávními činy násilí na letištích sloužících mezinárodnímu civilnímu letectví, podepsaného v Montrealu 24. února 1988, Úmluvy o značkování plastických trhavin pro účely detekce, podepsané v Montrealu 1. března 1991 a jakékoli jiné mnohostranné smlouvy upravující ochranu letectví, která je závazná pro státy obou smluvních stran.
(3)
Smluvní strany si na požádání vzájemně poskytnou veškerou nutnou pomoc k zabránění činům nezákonného zmocnění se civilních letadel a jiných nezákonných činů proti bezpečnosti těchto letadel, jejich cestujících a posádek, letišť a leteckých navigačních zařízení a jakémukoli jinému ohrožení bezpečnosti civilního letectví.
(4)
Smluvní strany jednají ve svých vzájemných vztazích v souladu s ustanoveními o ochraně letectví stanovenými Mezinárodní organizací pro civilní letectví a označovanými jako Přílohy k Úmluvě v rozsahu, ve kterém jsou tato bezpečnostní opatření platná vůči státům smluvních stran; smluvní strany vyžadují, aby provozovatelé letadel, kteří mají hlavní sídlo podnikání nebo stálé sídlo na území států smluvních stran nebo v případě České republiky provozovatelé letadel zřízení na jejím území podle Smlouvy o založení Evropského společenství a mající platné provozní licence v souladu s právem Evropského společenství a provozovatelé letišť na území jejich států jednali v souladu s takovými ustanoveními o ochraně letectví.
(5)
Každá smluvní strana souhlasí s tím, že je požadováno, aby její provozovatelé letadel dodržovali pro vstup, výstup a pobyt na území státu druhé smluvní strany ustanovení o ochraně letectví v souladu se zákony a předpisy platnými v tomto státě včetně práva Evropského společenství v případě České republiky.
(6)
Každá smluvní strana zajistí, že na území jejího státu se účinně uplatňují odpovídající opatření k ochraně letadel a kontrole cestujících, posádek, příručních zavazadel, zapsaných zavazadel, zboží a palubních zásob před a v průběhu nastupování a nakládání.
(7)
Každá smluvní strana s porozuměním posoudí jakýkoli požadavek druhé smluvní strany na přiměřená bezpečnostní opatření za účelem čelit určité hrozbě.
(8)
Dojde-li ke spáchání činu nebo hrozbě spáchání činu nezákonného zmocnění se civilního letadla nebo jiného nezákonného činu proti bezpečnosti takového letadla, jeho cestujících a posádky, letišť nebo navigačních zařízení, smluvní strany si vzájemně pomohou usnadňováním předávání zpráv a jinými příslušnými opatřeními, směřujícími k rychlému a bezpečnému ukončení takového činu nebo hrozby.
(9)
Má-li smluvní strana opodstatněné důvody se domnívat, že se druhá smluvní strana odchýlila od ustanovení tohoto článku na ochranu letectví, může letecký úřad této smluvní strany požádat o neodkladné konzultace s leteckým úřadem druhé smluvní strany. Nedosažení uspokojivé dohody do jednoho (1) měsíce od data takové žádosti je důvodem k uplatnění článku 4 této dohody. Vyžaduje-li to vážná nepředvídatelná situace, může kterákoli smluvní strana provést prozatímní opatření před uplynutím lhůty (1) měsíce. Jakékoli opatření učiněné v souladu s tímto odstavcem se zruší jakmile druhá smluvní strana splní ustanovení tohoto článku.
Článek 7
(Bezpečnost letectví)
(1)
Osvědčení o letové způsobilosti, osvědčení o kvalifikaci a průkazy, vydané nebo potvrzené za platné v souladu s pravidly a postupy státu jedné smluvní strany, včetně práva Evropského společenství v případě České republiky, a dosud mající platnost, jsou uznány za platné druhou smluvní stranou pro provozování dohodnutých služeb za předpokladu, že požadavky, za kterých byly tyto osvědčení a průkazy vydané nebo potvrzené za platné, alespoň odpovídají nebo jsou přísnější než minimální normy, stanovené podle Úmluvy.
(2)
Každá smluvní strana si však vyhrazuje právo odmítnout uznat jako platné pro účely letů nad územím svého státu osvědčení o kvalifikaci a průkazy vydané jejím vlastním státním příslušníkům druhou smluvní stranou nebo jiným státem.
(3)
Každá smluvní strana může kdykoli požádat o konzultace týkající se bezpečnostních norem přijatých druhou smluvní stranou v jakékoli oblasti vztahující se na letecká zařízení, posádky, letadla a jejich provoz. Takové konzultace se uskuteční do třiceti (30) dnů ode dne požádání.
(4)
Jestliže po těchto konzultacích jedna smluvní strana shledá, že druhá smluvní strana účinně neudržuje a nevykonává bezpečnostní normy v jakékoli oblasti alespoň na minimální úrovni stanovené v daném období Úmluvou, oznámí tato smluvní strana druhé smluvní straně svá zjištění a opatření považovaná za nezbytná k tomu, aby bylo dosaženo souladu s těmito minimálními normami, a druhá smluvní strana učiní příslušná nápravná opatření. Neuskutečnění příslušných nápravných opatření druhou smluvní stranou do patnácti (15) dnů, nebo v delší lhůtě, která může být dohodnuta, je důvodem pro uplatnění článku 4 této dohody.
(5)
Nehledě na povinnosti uvedené v článku 33 Úmluvy je dohodnuto, že jakékoli letadlo provozované leteckým podnikem nebo leteckými podniky jedné smluvní strany, nebo jeho jménem na základě smlouvy o leasingu, na dopravních službách na nebo z území státu jiné smluvní strany může být, v době, kdy se nachází na území státu druhé smluvní strany, podrobeno inspekci oprávněnými zástupci státu druhé smluvní strany, na palubě i zvenku za účelem ověření jak platnosti dokladů letadla a jeho posádky, tak i zjevného stavu letadla a jeho vybavení (dále v tomto článku nazývané „inspekce na stojánce“), za předpokladu, že to nepovede k nepřiměřenému zpoždění.
(6)
Jestliže jakákoli inspekce na stojánce nebo série inspekcí na stojánce povede:
(a)
k vážným obavám, že letadlo nebo provozování letadla neodpovídají minimálním normám stanoveným v daném období Úmluvou, nebo
(b)
k vážným obavám, že nejsou účinně udržovány a vykonávány bezpečnostní normy stanovené v daném období Úmluvou,
má smluvní strana provádějící inspekci, pro účely článku 33 Úmluvy, právo svobodně prohlásit, že požadavky, na jejichž základě byla vydána nebo uznána za platná osvědčení nebo průkazy týkající se daného letadla nebo jeho posádky, nebo požadavky za kterých má být letadlo provozováno, nejsou stejné nebo vyšší než minimální normy stanovené Úmluvou.
(7)
V případě, že přístup k provedení inspekce letadla na stojánce, provozovaného leteckým podnikem jedné smluvní strany nebo jeho jménem v souladu s odstavcem (5) tohoto článku, je odepřen zástupcem tohoto leteckého podniku nebo leteckých podniků, má druhá smluvní strana právo svobodně usoudit, že vznikly vážné obavy popsané v odstavci (6) tohoto článku a učinit závěry v něm uvedené.
(8)
Každá smluvní strana si vyhrazuje právo okamžitě pozastavit nebo upravit provozní oprávnění leteckému podniku nebo leteckým podnikům druhé smluvní strany v případě, že usoudí, ať již na základě inspekce na stojánce, série inspekcí na stojánce, odepření přístupu k inspekci na stojánce, konzultací nebo jiných zjištění, že okamžitá opatření jsou nezbytná pro bezpečný provoz leteckého podniku.
(9)
Jakékoli opatření jedné smluvní strany podle odstavců (4) nebo (8) tohoto článku se zruší jakmile přestanou trvat důvody, pro které bylo zavedeno.
(10)
V případě, že Česká republika určí letecký podnik, jehož regulatorní kontrola je vykonávána a udržována jiným členským státem Evropského společenství, práva druhé smluvní strany daná tímto článkem se použijí stejným způsobem na přijetí, vykonávání a udržování bezpečnostních norem tímto jiným členským státem Evropského společenství a na provozní oprávnění tohoto leteckého podniku.
Článek 8
(Celní ustanovení, cla a daně)
(1)
Každá smluvní strana osvobozuje určený letecký podnik druhé smluvní strany od dovozních omezení, cla, nepřímých daní, inspekčních poplatků a jiných celostátních a místních dávek a poplatků, pokud jde o letadla, pohonné hmoty, mazadla, spotřebitelný technický materiál, náhradní díly včetně motorů, obvyklé vybavení letadla, zásoby letadla a potraviny (včetně alkoholu, tabáku, nápojů a jiných výrobků určených v omezeném množství k prodeji cestujícím za letu v závislosti na právních předpisech každé smluvní strany) a jiné věci, které jsou určeny k použití výhradně v souvislosti s provozem nebo obsluhou letadla určeného leteckého podniku druhé smluvní strany provozujícího dohodnuté služby, stejně tak jako tiskopisy letenek, leteckých nákladních listů, jakýkoli tištěný materiál nesoucí znaky společnosti a obvyklý reklamní materiál bezplatně rozšiřovaný tímto určeným leteckým podnikem.
(2)
Osvobození udělená podle tohoto článku se vztahují na položky uvedené v odstavci (1) tohoto článku:
(a)
dovezené na území státu jedné smluvní strany určeným leteckým podnikem druhé smluvní strany nebo jeho jménem;
(b)
ponechané na palubě letadla určeného leteckého podniku jedné smluvní strany od příletu až do odletu z území státu druhé smluvní strany;
(c)
vzaté na palubu letadla určeného leteckého podniku jedné smluvní strany na území státu druhé smluvní strany a určené k použití při provozu dohodnutých služeb;
a to bez ohledu na to, zda jsou tyto položky používány nebo spotřebovány zcela nebo zčásti na území státu smluvní strany, která poskytuje výjimku, za předpokladu, že takové položky nebudou zcizovány na území státu této smluvní strany.
(3)
Obvyklé palubní vybavení letadla, stejně tak jako materiál a zásoby obvykle uložené na palubě letadla určeného leteckého podniku kterékoli smluvní strany mohou být vyloženy na území státu druhé smluvní strany pouze se souhlasem celního úřadu na tomto území. V takovém případě mohou být uloženy pod celním dohledem tohoto celního úřadu do doby, než budou znovu vyvezeny, nebo s nimi bude naloženo jinak v souladu s celními předpisy.
(4)
Osvobození poskytnutá tímto článkem pokud jde o spotřebitelný technický materiál, náhradní díly včetně motorů a obvyklé palubní vybavení se vztahují i na situace, kdy určený letecký podnik kterékoli smluvní strany vstoupí v ujednání s jinými leteckými podniky o zápůjčce nebo přenechání na území státu druhé smluvní strany za předpokladu, že takové jiné letecké podniky požívají stejná osvobození od druhé smluvní strany. Takové zápůjčky a přenechání budou oznámeny leteckým podnikem příslušným celním úřadům.
Článek 9
(Užívání letišť a leteckých zařízení)
(1)
Poplatky uložené na území státu jedné smluvní strany určenému leteckému podniku druhé smluvní strany za použití letišť, leteckých navigačních a jiných zařízení nemohou být vyšší než poplatky ukládané jakémukoli jinému letadlu téže kategorie vykonávajícímu podobné mezinárodní letecké dopravní služby.
(2)
Žádná smluvní strana neposkytne výhody svému vlastnímu nebo jinému leteckému podniku před leteckým podnikem druhé smluvní strany, konajícímu podobné mezinárodní letecké dopravní služby, při užívání letišť, letových cest, letových provozních služeb a s nimi souvisejících zařízení nacházejících se pod její kontrolou.
(3)
Každá smluvní strana podporuje konzultace o uživatelských poplatcích mezi svými k vyměřování poplatků oprávněnými orgány a leteckými podniky používajícími služby a zařízení provozovaná těmito orgány vyměřujícími poplatky, kdykoli to bude praktické učiní tak prostřednictvím organizací zastupujících tyto letecké podniky. Jakékoli návrhy na změny těchto poplatků by měly být předány leteckým podnikům v přiměřené lhůtě, aby měly možnost vyjádřit své stanovisko dříve, než budou změny uskutečněny. Každá smluvní strana dále podporuje výměnu vhodných informací o uživatelských poplatcích mezi svými k vyměřování poplatků oprávněnými orgány a leteckými podniky.
Článek 10
(Tranzit)
Cestující v přímém tranzitu přes území státu smluvní strany, neopouštějící část letiště určenou pro takový účel, jsou podrobeni, s výjimkou ustanovení o ochraně civilního letectví uvedených v článku 6 této dohody a plnění úkolu zabránit nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, jen zjednodušené kontrole. Zavazadla a zboží v tranzitu jsou osvobozeny od cla a jiných poplatků.
Článek 11
(Prodej služeb a převod finančních prostředků)
(1)
Po příslušné obchodní registraci v souladu se zákony a předpisy platnými na území státu první smluvní strany má určený letecký podnik nebo letecké podniky druhé smluvní strany právo volně prodávat své letecké dopravní služby na území státu první smluvní strany, buď přímo nebo prostřednictvím svých zprostředkovatelů, a kterákoli osoba může svobodně zakoupit tyto dopravní služby v místní měně nebo v jakékoli volně směnitelné měně běžně vykupované bankamibankami na daném území.
(2)
Určené letecké podniky smluvních stran mají právo přepočítat a převést na území svého státu přebytek příjmů nad místními výdaji získaný na území státu druhé smluvní strany ve volně směnitelné měně. Přepočet a převod se uskuteční bez omezení podle převládajícího tržního devizového kurzu pro tyto transakce, platného v den převodu. V případě, že převládající tržní devizový kurz neexistuje, se přepočet a převod uskuteční bez omezení podle úředního přepočítacího kurzu, platného v den převodu. Skutečný převod je proveden bez prodlení a nepodléhá jakýmkoli poplatkům s výjimkou obvyklých poplatků vybíraných bankamibankami za služby při těchto transakcích.
(3)
V případě, že platby mezi smluvními stranami jsou upraveny zvláštní dohodou, použije se tato zvláštní dohoda.
Článek 12
(Tarify)
(1)
Každá smluvní strana umožní každému leteckému podniku volné stanovování tarifů pro letecké dopravní služby.
(2)
Každá smluvní strana může požadovat oznámení nebo registraci jakéhokoli tarifu účtovaného určeným leteckým podnikem nebo leteckými podniky za dopravní služby provozované podle této dohody. Informace se předkládají bez prodlení leteckému úřadu smluvní strany, která požaduje takové informace.
(3)
Tarify účtované leteckými podniky určenými Singapurskou republikou pro přepravu zcela v rámci Evropského společenství podléhají právu Evropského společenství, které se použije nediskriminačním způsobem.
Článek 13
(Řádná hospodářská soutěž)
(1)
Určené letecké podniky každé smluvní strany mají řádnou a rovnou příležitost k provozování leteckých dopravních služeb na jakékoli lince stanovené v Příloze k této dohodě.
(2)
Každá smluvní strana umožní každému určenému leteckému podniku stanovit si frekvence a kapacity mezinárodní letecké dopravy, které tento nabídne. V souladu s tímto právem nebude žádná smluvní strana jednostranně omezovat objem přepravy, frekvence nebo pravidelnost dopravní služby, nebo typ či typy letadel provozovaných určenými leteckými podniky druhé smluvní strany, vyjma případů, kdy to může být vyžadováno z důvodů celních, technických, provozních nebo týkajících se životního prostředí za jednotných podmínek odpovídajících článku 15 Úmluvy.
(3)
Žádná smluvní strana nezavede vůči leteckým podnikům druhé smluvní strany požadavek na předkupní právo, přepravní kvóty, odměnu za vydání souhlasu nebo jakýkoli jiný požadavek vztahující se ke kapacitě, frekvencím nebo přepravě, který by byl neslučitelný s cíli této dohody.
(4)
Každá smluvní strana může požadovat předkládání letových řádů, programů pro nepravidelné lety nebo provozních plánů určenými leteckými podniky druhé smluvní strany za účelem zjištění dodržování stejných podmínek předvídaných v tomto článku a pro informační účely. Informace se předkládají bez prodlení leteckému úřadu smluvní strany, která požaduje takové informace. Pokud smluvní strana požaduje předkládání pro informační účely, minimalizuje administrativní zátěž související s požadavky na předkládání a procedurální postupy pro zprostředkovatele letecké dopravy a pro určené letecké podniky druhé smluvní strany.
Článek 14
(Společné označování linek)
(1)
Při provozování nebo nabízení k prodeji leteckých dopravních služeb na stanovených linkách může každý určený letecký podnik jedné smluvní strany vstoupit do ujednání o společném označování linek (code-sharing) a o vyblokování prostoru (blocked-space) s:
(a)
leteckým podnikem nebo leteckými podniky kterékoli smluvní strany;
(b)
leteckým podnikem nebo leteckými podniky třetí strany.
(2)
Výše uvedená ustanovení však podléhají podmínce, že všechny letecké podniky takových ujednání:
(a)
mají příslušná přepravní práva a splňují ustanovení této dohody,
(b)
splňují požadavky uplatňované na taková ujednání leteckými úřady obou smluvních stran,
(c)
poskytují uživatelům odpovídající informace o těchto ujednáních o společném označování linek a o vyblokování prostoru.
(3)
Může být požadováno, aby letecké podniky užívající společné označení předložily návrh ujednání o společném označování linek a o vyblokování prostoru leteckému úřadu každé smluvních strany před jejich zavedením.
Článek 15
(Zastoupení leteckého podniku)
(1)
Určený letecký podnik jedné smluvní strany má povoleno na základě reciprocity vyslat a udržovat na území státu druhé smluvní strany svého zástupce, obchodní, technický a jiný odborný personál přiměřeně potřebný k provozování dohodnutých služeb.
(2)
Zástupce a personál podléhají zákonům a předpisům platným na území státu druhé smluvní strany.
(3)
Určené letecké podniky obou smluvních stran mají podle zákonů a předpisů platných na území příslušného státu právo zřizovat na území státu druhé smluvní strany kancelář nebo kanceláře na podporu letecké dopravy a k prodeji leteckých dopravních služeb.
Článek 16
(Poskytování údajů)
Letecký úřad každé smluvní strany na požádání poskytne leteckému úřadu druhé smluvní strany periodické statistické údaje nebo jiné podobné údaje týkající se přepravy uskutečněné určeným leteckým podnikem na linkách stanovených v této dohodě v rozsahu, který může být rozumně požadován za účelem posouzení provozování dohodnutých služeb.
Článek 17
(Konzultace)
(1)
Letecké úřady obou smluvních stran budou v duchu úzké spolupráce občas ve spojení, které se může uskutečnit jednáním nebo písemně, aby zajistily úzkou spolupráci ve všech záležitostech ovlivňujících provádění této dohody.
(2)
Každá smluvní strana může kdykoli požádat o konzultace k jakémukoli problému, týkajícímu se této dohody. Tyto konzultace budou zahájeny ve lhůtě šedesáti (60) dnů od data doručení žádosti druhou smluvní stranou, pokud není smluvními stranami dohodnuto jinak.
Článek 18
(Změny)
(1)
Jestliže kterákoli ze smluvních stran považuje za žádoucí změnit jakékoli ustanovení této dohody, vstoupí tato změna, jestliže je dohodnuta mezi smluvními stranami, v platnost třicátý (30) den ode dne doručení pozdější z diplomatických nót potvrzujících splnění ústavně předepsaných formalit pro schválení této změny.
(2)
Jestliže vstoupí v platnost obecná mnohostranná úmluva o mezinárodní letecké dopravě dotýkající se vztahů mezi oběma smluvními stranami, pozmění se tato dohoda tak, aby odpovídala ustanovením takové mnohostranné úmluvy v rozsahu, ve kterém byla tato ustanovení přijata státy obou smluvních stran.
Článek 19
(Řešení sporů)
(1)
V případě sporu, vyplývajícího z výkladu nebo provádění této dohody, se ho v prvé řadě vynasnaží letecké úřady smluvních stran vyřešit jednáním.
(2)
Nedosáhnou-li letecké úřady dohody, bude spor řešen jednáním smluvních stran.
(3)
Jestliže se smluvním stranám nepodaří dosáhnout vyřešení sporu jednáním, mohou jej postoupit takové osobě nebo orgánu, na kterém se shodnou, k poradnímu posudku nebo k vydání závazného rozhodnutí podle toho, jak se smluvní strany dohodnou, nebo jej, na základě žádosti kterékoli smluvní strany, předloží k rozhodnutí rozhodčímu soudu tří rozhodců.
(4)
Tento rozhodčí soud se ustavuje následovně: každá smluvní strana jmenuje jednoho člena a tito dva členové se poté dohodnou a jmenují státního příslušníka třetího státu jako předsedu. Členové budou jmenováni do dvou (2) měsíců a předseda do tří (3) měsíců od data, ke kterému kterákoli smluvní strana informovala druhou smluvní stranu o záměru předložit spor rozhodčímu soudu.
(5)
Nebudou-li lhůty stanovené v odstavci (4) tohoto článku dodrženy, může kterákoli smluvní strana, nebude-li jakékoli jiné příslušné ujednání, požádat prezidenta Rady Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), aby učinil nezbytná jmenování. Je-li prezident státním příslušníkem státu některé ze smluvních stran nebo cokoliv mu jinak brání ve vykonání tohoto úkolu, učiní nezbytná jmenování nejvýše postavený viceprezident ICAO, který není nezpůsobilý z tohoto důvodu.
(6)
Rozhodčí soud dosáhne svých rozhodnutí většinou hlasů. Jeho rozhodnutí jsou závazná pro smluvní strany. Každá smluvní strana hradí náklady na svého člena stejně tak jako své zastoupení při rozhodčím řízení; náklady na předsedu a jakékoli jiné náklady ponesou smluvní strany rovným dílem. Ve všech ostatních záležitostech rozhodčí soud stanoví svůj vlastní postup.
Článek 20
(Registrace)
Tato dohoda a jakékoli její následné změny budou registrovány příslušným úřadem u Mezinárodní organizace pro civilní letectví.
Článek 21
(Ukončení platnosti)
Kterákoli smluvní strana může kdykoli oznámit písemně diplomatickou cestou druhé smluvní straně své rozhodnutí ukončit platnost této dohody. Takové oznámení bude zároveň zasláno Mezinárodní organizaci pro civilní letectví. Platnost této dohody v takovém případě skončí dvanáct (12) měsíců po dni doručení oznámení druhé smluvní straně, nebude-li před uplynutím tohoto období oznámení o ukončení vzato zpět se souhlasem druhé smluvní strany. V případě, že chybí potvrzení o přijetí druhou smluvní stranou, je oznámení považováno za doručené čtrnáct (14) dnů poté, kdy bylo doručeno Mezinárodní organizaci pro civilní letectví.
Článek 22
(Vstup v platnost)
(1)
Každá smluvní strana oznámí druhé smluvní straně diplomatickou nótou, že ústavně předepsané formality pro schválení této dohody byly v jejím státě splněny. Tato dohoda vstoupí v platnost třicátý (30) den ode dne doručení pozdějšího z těchto dvou oznámení.
(2)
Jakmile vstoupí tato dohoda v platnost, pozbude ve vztazích mezi Českou republikou a Singapurskou republikou platnosti Dohoda mezi Československou socialistickou republikou a Republikou Singapur o leteckých službách mezi a za jejich územími, podepsaná dne 7. září 1971 v Singapuru, včetně jejích změn.
Dáno v Praze dne devatenáctého ledna 2009 ve dvou původních vyhotoveních v anglickém jazyce.
Za vládu
České republiky
IVO VYKYDAL
náměstek ministra dopravy
Za vládu
Singapurské republiky
LIM KIM CHOON
generální ředitel a výkonný
předseda
Úřad pro civilní letectví
Singapuru
Příloha
Oddíl I
Linky provozované určeným leteckým podnikem nebo leteckými podniky České republiky:
místa v České republice| mezilehlá místa| místa v Singapurské republice| místa za
---|---|---|---
jakákoli místa| jakákoli místa| jakákoli místa| jakákoli místa
Oddíl II
Linky provozované určeným leteckým podnikem nebo leteckými podniky Singapurské republiky:
místa v Singapurské republice| mezilehlá místa| místa v České republice| místa za
---|---|---|---
jakákoli místa| jakákoli místa| jakákoli místa| jakákoli místa
Poznámky:
1.
V této dohodě musí být odkazy na státní příslušníky České republiky chápány jako odkazy na státní příslušníky členských států Evropského společenství. V této dohodě musí být odkazy na letecké podniky České republiky chápány jako odkazy na letecké podniky určené Českou republikou.
2.
Seznam jiných států, na které se odkazuje v článku 3(4)(a)(iv) a 4(1)(a)(iv) této dohody
(a)
Islandská republika (v rámci Dohody o Evropském hospodářském prostoru)
(b)
Lichtenštejnské knížectví (v rámci Dohody o Evropském hospodářském prostoru)
(c)
Norské království (v rámci Dohody o Evropském hospodářském prostoru)
(d)
Švýcarská konfederace (v rámci Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o letecké dopravě) |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 6/2012 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 6/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Gruzie o leteckých službách
Vyhlášeno 20. 1. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 28. 11. 2011, částka 4/2012
* ČLÁNEK 1 - DEFINICE
* ČLÁNEK 2 - UDĚLENÍ PŘEPRAVNÍCH PRÁV
* ČLÁNEK 3 - URČENÍ A OPRÁVNĚNÍ
* ČLÁNEK 4 - ODVOLÁNÍ A POZASTAVENÍ PROVOZNÍHO OPRÁVNĚNÍ
* ČLÁNEK 5 - UŽIVATELSKÉ POPLATKY
* ČLÁNEK 6 - CELNÍ POPLATKY A DANĚ
* ČLÁNEK 7 - PŘEVOD VÝNOSŮ
* ČLÁNEK 8 - ZÁSADY PROVOZOVÁNÍ DOHODNUTÝCH SLUŽEB
* ČLÁNEK 9 - POSKYTOVÁNÍ ÚDAJŮ
* ČLÁNEK 10 - TARIFY
* ČLÁNEK 11 - ZASTOUPENÍ LETECKÉHO PODNIKU A PRODEJ
* ČLÁNEK 12 - POZEMNÍ ODBAVOVÁNÍ
* ČLÁNEK 13 - BEZPEČNOST LETECTVÍ
* ČLÁNEK 14 - OCHRANA LETECTVÍ
* ČLÁNEK 15 - TRANZIT
* ČLÁNEK 16 - UPLATŇOVÁNÍ ZÁKONŮ A PŘEDPISŮ A UZNÁVÁNÍ OSVĚDČENÍ A PRŮKAZŮ
* ČLÁNEK 17 - KONZULTACE
* ČLÁNEK 18 - ZMĚNY
* ČLÁNEK 19 - ŘEŠENÍ SPORŮ
* ČLÁNEK 20 - SOULAD S MNOHOSTRANNÝMI DOHODAMI NEBO ÚMLUVAMI
* ČLÁNEK 21 - REGISTRACE U MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE PRO CIVILNÍ LETECTVÍ
* ČLÁNEK 22 - UKONČENÍ PLATNOSTI
* ČLÁNEK 23 - VSTUP V PLATNOST
* PŘÍLOHA
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 28. 11. 2011
6
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 8. listopadu 2010 byla v Tbilisi podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Gruzie o leteckých službách.
S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 23 dne 28. listopadu 2011.
České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
DOHODA
MEZI
VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY
A
VLÁDOU GRUZIE
O LETECKÝCH SLUŽBÁCH
Vláda České republiky a vláda Gruzie, dále uváděné jako „smluvní strany“;
jsouce stranami Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, otevřené k podpisu v Chicagu dne 7. prosince 1944;
vedeny přáním sjednat Dohodu o ustavení a provozování leteckých dopravních služeb mezi územími smluvních stran;
se dohodly takto:
ČLÁNEK 1
DEFINICE
Pro účely této dohody, pokud z textu nevyplývá jinak:
(a)
výraz “Úmluva“ znamená Úmluvu o mezinárodním civilním letectví otevřenou k podpisu v Chicagu dne 7. prosince 1944 a zahrnuje jakoukoli přílohu přijatou podle článku 90 této Úmluvy včetně jakékoli změny příloh nebo Úmluvy podle jejích článků 90 a 94, pokud tyto přílohy a změny vstoupily v platnost pro obě smluvní strany;
(b)
výraz “letecké úřady“ znamená v případě České republiky Ministerstvo dopravy, v případě Gruzie Ministerstvo ekonomiky a udržitelného rozvoje Gruzie nebo Spojený dopravní úřad nebo, v obou případech, kteroukoli jinou osobu nebo orgán, které mohou být oprávněné k provádění funkcí náležejících uvedeným leteckým úřadům;
(c)
výraz “určený letecký podnik“ znamená letecký podnik, který je určen a oprávněn podle článku 3 této Dohody;
(d)
výraz “území“ ve vztahu ke státu má význam stanovený pro něho v článku 2 Úmluvy;
(e)
výrazy “letecká dopravní služba“, “mezinárodní letecká dopravní služba“, “letecký podnik“ a “přistání pro potřeby nikoli obchodní“ mají význam, který je pro ně příslušně stanoven v článku 96 Úmluvy;
(f)
výraz “tato Dohoda“ zahrnuje tuto Dohodu, její Přílohu a jakékoli změny Přílohy nebo této Dohody;
(g)
výraz “uživatelské poplatky“ znamená poplatek uložený leteckým podnikům příslušným orgánem nebo schválený tímto orgánem za použití letiště nebo letištních zařízení nebo leteckých navigačních zařízení, včetně souvisejících služeb a zařízení, pro letadla, jejich posádky, cestující a zboží;
(h)
výraz “tarif“znamená ceny, které mají být zaplaceny za přepravu cestujících, zavazadel a zboží a podmínky, za kterých se tyto ceny aplikují, včetně cen a podmínek za zprostředkovatelské a jiné pomocné služby, s výjimkou náhrad a podmínek za přepravu poštovních zásilek;
(i)
výraz “pátá svoboda vzduchu“ znamená právo poskytnuté jednou smluvní stranou určenému leteckému podniku druhé smluvní strany pro přepravu cestujících, zavazadel, zboží a poštovních zásilek mezi územím státu první smluvní strany a územím třetího státu;
(j)
výraz “kapacita“ znamená:
(j. a)
ve vztahu k letadlu, obchodní zatížení letadla nabízeného na stanovené lince;
(j. b)
ve vztahu k dohodnutým službám, kapacitu letadla používaného při letecké dopravní službě násobenou počtem frekvencí provozovaných tímto letadlem v daném období na stanovené lince;
(k)
výraz “EU smlouvy“ znamená Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o fungování Evropské unie.
ČLÁNEK 2
UDĚLENÍ PŘEPRAVNÍCH PRÁV
(1)
Každá smluvní strana poskytuje druhé smluvní straně práva stanovená v této Dohodě za účelem zřízení a provozování mezinárodních leteckých dopravních služeb na linkách stanovených v Příloze. Takové služby a linky jsou dále nazývány „dohodnuté služby“ a „stanovené linky“.
(2)
Podle příslušných ustanovení této dohody letecký podnik nebo letecké podniky určené každou smluvní stranou požívají následující práva:
(a)
létat bez přistání přes území státu druhé smluvní strany;
(b)
přistávat na území státu druhé smluvní strany pro potřeby nikoli obchodní; a
(c)
při provozování dohodnutých služeb na stanovených linkách nakládat a vykládat na území státu druhé smluvní strany v uvedených místech na stanovených linkách cestující, zboží a poštovní zásilky, odděleně nebo v kombinaci, určené do nebo pocházející z uvedených míst na stanovených linkách na území státu smluvní strany, která určila letecký podnik.
(3)
Práva uvedená v odstavci (2), pododstavci (c) tohoto článku nemohou být považována za udělení práva určenému leteckému podniku kterékoli smluvní strany nakládat na území státu druhé smluvní strany cestující, zavazadla, zboží a poštovní zásilky za úplatu nebo nájemné s určením pro jiné místo na území státu této druhé smluvní strany, není-li leteckými úřady smluvních stran společně čas od času stanoveno jinak.
(4)
Jestliže z důvodu ozbrojeného konfliktu, politických nepokojů či vývoje nebo situací způsobených vyšší mocí nemůže určený letecký podnik jedné smluvní strany provozovat leteckou dopravní službu po obvyklé letové trase, vyvine druhá smluvní strana veškeré úsilí k tomu, aby napomohla pokračování provozu této letecké dopravní služby pomocí vhodných dočasných změn letových tras.
ČLÁNEK 3
URČENÍ A OPRÁVNĚNÍ
(1)
Každá smluvní strana má právo určit letecký podnik nebo letecké podniky za účelem provozování dohodnutých služeb pro svoji potřebu a odvolat určení kteréhokoli leteckého podniku nebo nahradit dříve určený letecký podnik jiným leteckým podnikem.
(2)
Letecký úřad, který obdržel oznámení o určení, udělí bez prodlení, podle ustanovení odstavců (3) a (4) tohoto článku, určenému leteckému podniku druhé smluvní strany potřebná provozní oprávnění.
(3)
Letecký úřad jedné smluvní strany může požadovat, aby letecký podnik určený druhou smluvní stranou prokázal, že je schopen plnit podmínky stanovené zákony a předpisy, které tento úřad uplatňuje na provozování mezinárodních leteckých dopravních služeb v souladu s ustanoveními Úmluvy.
(4)
Letecký úřad každé smluvní strany má právo odmítnout přijetí určení leteckého podniku a odmítnout udělit provozní oprávnění uvedené v odstavci (2) tohoto článku, nebo uložit takové podmínky, které považuje za nezbytné pro výkon práv stanovených v článku 2 této Dohody, kdykoli smluvní strana nemá důkaz, že:
(a)
v případě leteckého podniku určeného Českou republikou
(i)
je tento letecký podnik usazen na území České republiky podle EU smluv a má platnou provozní licenci v souladu s právem Evropské unie;
(ii)
skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku je vykonávána a udržována členským státem Evropské unie odpovědným za vydání osvědčení leteckého dopravce tomuto leteckému podniku a v určení je zřetelně označen příslušný letecký úřad; a
(iii)
tento letecký podnik je a bude nadále vlastněn, přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnického podílu, členskými státy Evropské unie nebo státními příslušníky členských států Evropské unie, nebo jinými státy uvedenými v Příloze této Dohody nebo státními příslušníky těchto jiných států, a je neustále skutečně kontrolován těmito státy nebo těmito státními příslušníky;
(b)
v případě leteckého podniku určeného Gruzií
(i)
je tento letecký podnik usazen na území Gruzie a má platné provozní oprávnění nebo platné osvědčení leteckého dopravce vydané Gruzií; a
(ii)
skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku je vykonávána a udržována Gruzií;
(c)
určený letecký podnik druhé smluvní strany splňuje ustanovení článku 13 a článku 14 této Dohody.
(5)
Jakmile byl letecký podnik takto určen a oprávněn, může kdykoli začít provozovat dohodnuté služby za předpokladu, že kapacita, frekvence, letové řády a tarify stanovené pro provozování leteckých dopravních služeb jsou v platnosti v souladu s ustanoveními této Dohody.
ČLÁNEK 4
ODVOLÁNÍ A POZASTAVENÍ PROVOZNÍHO OPRÁVNĚNÍ
(1)
Letecký úřad každé smluvní strany má právo odvolat provozní oprávnění nebo pozastavit výkon práv stanovených v článku 2 této Dohody určenému leteckému podniku druhé smluvní strany nebo uložit pro využívání těchto práv takové podmínky, dočasně nebo trvale, které považuje za nezbytné, jestliže:
(a)
v případě leteckého podniku určeného Českou republikou
(i)
není tento letecký podnik usazen na území České republiky podle EU smluv nebo nemá platnou provozní licenci v souladu s právem Evropské unie;
(ii)
skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku není vykonávána nebo udržována členským státem Evropské unie odpovědným za vydání osvědčení leteckého dopravce tomuto leteckému podniku nebo v určení není zřetelně označen příslušný letecký úřad; nebo
(iii)
tento letecký podnik není vlastněn nebo skutečně kontrolován, přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnického podílu, členskými státy Evropské unie nebo státními příslušníky členských států Evropské unie, nebo jinými státy uvedenými v Příloze této Dohody nebo státními příslušníky těchto jiných států;
(b)
v případě leteckého podniku určeného Gruzií
(i)
není tento letecký podnik usazen na území Gruzie nebo nemá platné provozní oprávnění nebo platné osvědčení leteckého dopravce vydané Gruzií; nebo
(ii)
skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku není vykonávána nebo udržována Gruzií;
(c)
určený letecký podnik druhé smluvní strany nesplňuje ustanovení článku 13 a článku 14 této Dohody;
(d)
letecký podnik neprokáže leteckému úřadu smluvní strany, která poskytuje práva, způsobilost plnit podmínky stanovené platnými zákony a předpisy, které tento úřad v souladu s Úmluvou uplatňuje; nebo
(e)
letecký podnik jiným způsobem neprovozuje dohodnuté služby v souladu s podmínkami stanovenými touto Dohodou.
(2)
Pokud okamžité odvolání, pozastavení nebo uložení podmínek uvedené v odstavci (1) tohoto článku není nutné k zabránění dalšího porušování zákonů a předpisů platných na území státu jedné smluvní strany, uplatní se toto právo pouze po konzultacích s leteckým úřadem druhé smluvní strany. Tyto konzultace se uskuteční před uplynutím třiceti (30) dnů od žádosti leteckého úřadu jedné smluvní strany, pokud není leteckými úřady obou smluvních stran dohodnuto jinak.
ČLÁNEK 5
UŽIVATELSKÉ POPLATKY
(1)
Uživatelské poplatky uložené na území státu kterékoli smluvní strany za použití letišť a jiných leteckých zařízení letadlem určeného leteckého podniku druhé smluvní strany nesmí být vyšší než poplatky ukládané za užívání takových služeb a zařízení stejným letadlem jakéhokoli leteckého podniku (včetně leteckého podniku registrovaného na území státu první smluvní strany) provozujícího stejné nebo podobné mezinárodní letecké dopravní služby.
(2)
Žádná smluvní strana neposkytne výhody svému vlastnímu nebo jinému leteckému podniku před leteckým podnikem druhé smluvní strany provozujícímu podobné mezinárodní letecké dopravní služby, při užívání letišť, letových cest, letových provozních služeb a s nimi souvisejících zařízení nacházejících se pod její kontrolou.
ČLÁNEK 6
CELNÍ POPLATKY A DANĚ
(1)
Při vstupu nebo pobytu na území státu jedné smluvní strany, jsou letadla při provozování mezinárodních leteckých dopravních služeb určeným leteckým podnikem nebo určenými leteckými podniky druhé smluvní strany, stejně tak jejich obvyklé vybavení, pohonné hmoty, mazadla, spotřebitelný technický materiál, náhradní díly včetně motorů a zásoby letadla (mimo jiné potraviny, nápoje a alkohol, tabák a jiné výrobky určené k prodeji nebo užití cestujícími v omezeném množství za letu), pozemní vybavení stejně jako další věci, které jsou určeny k použití výhradně v souvislosti s provozem nebo údržbou letadel provozujících mezinárodní leteckou dopravní službu, dočasně a do doby, než jsou znovu vyvezeny, osvobozeny od všech cel a poplatků, dovozních omezení, nepřímých daní a podobných dávek a tax ukládaných celostátními nebo místními úřady za předpokladu, že takové vybavení a zásoby zůstanou na palubě letadla.
(2)
Od nepřímých dam, cel a poplatků uvedených v odstavci (1) tohoto článku, s výjimkou poplatků založených na nákladech za poskytnuté služby, jsou na základě reciprocity osvobozeny také:
(a)
zásoby letadla dovezené nebo dodané na území státu jedné smluvní strany a vzaté na palubu v přiměřeném množství k použití v odlétajícím letadle určeného leteckého podniku nebo určených leteckých podniků druhé smluvní strany provozujících mezinárodní letecké dopravní služby, i když tyto zásoby budou použity na části cesty nad územím státu smluvní strany, kde byly vzaty na palubu;
(b)
obvyklé vybavení, náhradní díly včetně motorů, dovezené na území státu smluvní strany za účelem servisu, údržby, opravy a zásobování letadla určeného leteckého podniku druhé smluvní strany provozujícího mezinárodní letecké dopravní služby;
(c)
pohonné hmoty, mazadla a spotřebitelný technický materiál dovezené nebo dodané na území státu jedné smluvní strany k použití v letadle určeného leteckého podniku smluvní strany provozujícího mezinárodní letecké dopravní služby, i když tyto zásoby budou použity na části cesty nad územím státu smluvní strany, kde byly vzaty na palubu;
(d)
tištěné dokumenty a propagační reklamní materiál zahrnující mimo jiné letové řády, letáky, tiskopisy letenek, leteckých nákladních listů a tištěných formulářů určených k poskytování a rozvoji dohodnutých služeb, dovezený na území státu jedné smluvní strany a určený k rozdání zdarma určeným leteckým podnikem nebo určenými leteckými podniky druhé smluvní strany.
(3)
Obvyklé palubní vybavení letadla, stejně tak jako materiál a zásoby uložené na palubě letadla určeného leteckého podniku kterékoli smluvní strany mohou být vyloženy na území státu druhé smluvní strany pouze se souhlasem celního úřadu na tomto území. V takovém případě mohou být uloženy pod celním dohledem nebo kontrolou tohoto celního úřadu do doby, než budou znovu vyvezeny, nebo s nimi bude naloženo jinak v souladu s celními předpisy.
(4)
Osvobození poskytnutá tímto článkem jsou přípustná i v případech, kdy určený letecký podnik nebo určené letecké podniky jedné smluvní strany uzavřou smlouvu s jiným leteckým podnikem, který požívá stejná osvobození od druhé smluvní strany, o zápůjčce nebo přenechání věcí uvedených v odstavcích (1) a (2) tohoto článku na území státu druhé smluvní strany.
(5)
Nehledě na další ustanovení, nic v této Dohodě nebrání České republice, aby uložila daně, poplatky, cla, dávky nebo taxy na pohonné hmoty dodané na jejím území pro použití v letadle určeného leteckého podniku Gruzie, které je provozováno mezi místem na území České republiky a jiným místem na území České republiky nebo na území jiného členského státu Evropské unie.
ČLÁNEK 7
PŘEVOD VÝNOSŮ
(1)
Určené letecké podniky smluvních stran mají právo přepočítat a převést do státu podle svého výběru přebytek příjmů nad místními výdaji získaný na území státu druhé smluvní strany ve volně směnitelné měně. Přepočet a převod se uskuteční bez omezení podle převládajícího tržního devizového kurzu pro tyto transakce, platného v den převodu. V případě, že převládající tržní devizový kurz neexistuje, se přepočet a převod uskuteční bez omezení podle úředního přepočítacího kurzu, platného v den převodu. Skutečný převod je proveden bez prodlení a nepodléhá jakýmkoli poplatkům s výjimkou obvyklých poplatků vybíraných bankamibankami za služby při těchto transakcích.
(2)
V případě, že jsou platby mezi smluvními stranami upraveny zvláštní dohodou, použije se tato zvláštní dohoda.
ČLÁNEK 8
ZÁSADY PROVOZOVÁNÍ DOHODNUTÝCH SLUŽEB
(1)
Určené letecké podniky obou smluvních stran mají řádnou a rovnou příležitost provozovat dohodnuté služby na stanovených linkách.
(2)
Každá smluvní strana umožní leteckým podnikům určeným oběma smluvními stranami nezávisle stanovit kapacitu a počet frekvencí služeb, které nabízejí spotřebitelůmspotřebitelům. Žádná smluvní strana jednostranně nestanoví přepravní kapacitu, počet frekvencí nebo regulaci typu (typů) letadla pro letecké podniky určené druhou smluvní stranou, s výjimkou omezení, která jsou v souladu technickými, provozními, celními, ekologickými nebo jinými podmínkami stanovenými právními předpisy na nediskriminačním základě.
(3)
Pro každou letovou sezónu, nejpozději třicet (30) dnů před datem zahájení letového provozu, předloží určený letecký podnik každé smluvní strany leteckému úřadu druhé smluvní strany ke schválení své letové řády. Ve zvláštních případech může být tato lhůta se souhlasem výše uvedeného úřadu zkrácena. Letové řády musí obsahovat: počet frekvencí a časy letů, typ letadla a kapacitu.
(4)
Jakékoli změny v letovém řádu, který byl schválen v souladu s požadavky v odstavci (3) tohoto článku, musí být schváleny leteckým úřadem, který tento letový řád schválil.
(5)
Pokud určený letecký podnik požaduje provozovat doplňkové lety k letům uvedeným v letových řádech, musí požádat o povolení letecký úřad druhé smluvní strany. Takový požadavek se předkládá alespoň dva (2) pracovní dny před provedením takových letů na stejné lince.
ČLÁNEK 9
POSKYTOVÁNÍ ÚDAJŮ
Určený letecký podnik kterékoli smluvní strany na požádání poskytne leteckému úřadu druhé smluvní strany takové periodické nebo jiné statistické údaje, které mohou být rozumně požadovány za účelem posouzení kapacity poskytované při provozování letecké přepravy na nebo z území státu druhé smluvní strany určeným leteckým podnikem první smluvní strany.
ČLÁNEK 10
TARIFY
(1)
Každá smluvní strana umožní určeným leteckým podnikům obou smluvních stran stanovovat samostatně tarify, založené na jejich vlastní obchodní úvaze na daném trhu.
(2)
Leteckým úřadům obou smluvních stran se oznámí tarify stanovené určenými leteckými podniky každé smluvní strany nejméně Čtyřicet pět (45) dnů před navrhovaným datem účinnosti. Ve zvláštních případech může být tento časový limit, se souhlasem výše uvedených úřadů, zkrácen. Pokud v období patnácti (15) dnů od data oznámení tarifů letecké úřady nevyjádří s tarify svůj nesouhlas, považují se tarify za schválené.
(3)
Smluvní strany věnují mimořádnou pozornost tarifům, které mohou být nežádoucí, neboť se zdají nepřiměřeně vysoké nebo uměle nízké z důvodu přímé nebo nepřímé dotace či podpory.
(4)
Pokud se letecký úřad kterékoli smluvní strany domnívá, že se tarif řadí do kategorií popsaných v odstavci (3) tohoto článku nebo je z jiných důvodů v rozporu se smyslem tohoto článku, oznámí takový letecký úřad svoji nespokojenost leteckému úřadu druhé smluvní strany během patnácti (15) dnů od data oznámení tarifu a požádá o konzultace. Tyto konzultace se uskuteční nejpozději do třiceti (30) dnů po doručení žádosti. Letecké úřady obou smluvních stran vynaloží veškeré úsilí na dosažení vzájemné dohody v přiměřené době. Do dosažení takové dohody tarif vstoupí prozatímně v platnost nebo zůstane v platnosti.
(5)
Nehledě na ustanovení tohoto článku podléhají tarify stanovené určenými leteckými podniky Gruzie pro přepravu zcela v rámci Evropské unie právu Evropské unie.
ČLÁNEK 11
ZASTOUPENÍ LETECKÉHO PODNIKU A PRODEJ
(1)
Určený letecký podnik jedné smluvní strany je oprávněn, v souladu se zákony a předpisy platnými na území státu druhé smluvní strany vztahujícími se ke vstupu, pobytu a zaměstnávání, vyslat a udržovat na území státu druhé smluvní strany svůj vlastní řídicí, technický, provozní a jiný odborný personál potřebný k poskytování leteckých dopravních služeb.
(2)
Zastoupení a kanceláře určeného leteckého podniku podléhají zákonům a předpisům platným na území státu druhé smluvní strany.
(3)
Určený letecký podnik každé smluvní strany má právo využít služeb a personálu jiné organizace, společnosti či leteckého podniku působících na území státu druhé smluvní strany.
(4)
V souladu se zákony a předpisy platnými na území státu druhé smluvní strany má určený letecký podnik každé smluvní strany právo zřizovat kanceláře a prodávat letecké dopravní služby na území státu druhé smluvní strany, buď přímo nebo prostřednictvím zprostředkovatelů ustanovených určeným leteckým podnikem. Určený letecký podnik každé smluvní strany má právo volně prodávat a kterákoli osoba může svobodně zakoupit tyto služby v místní měně nebo v jakékoli volně směnitelné měně v souladu se zákony a předpisy platnými na území příslušného státu.
ČLÁNEK 12
POZEMNÍ ODBAVOVÁNÍ
S výhradou zákonů a předpisů každé smluvní strany, včetně práva Evropské unie v případě České republiky, má každý určený letecký podnik právo zajišťovat si na území státu druhé smluvní strany své vlastní pozemní odbavování (odbavování pro vlastní potřebu), anebo si podle své volby vybrat mezi konkurenčními poskytovateli, kteří zcela nebo zčásti pozemní odbavovací služby zajišťují. V případě, že zákony a předpisy omezují nebo předem vylučují odbavování pro vlastní potřebu a kde neexistuje skutečné konkurenční prostředí mezi poskytovateli pozemních odbavovacích služeb, musí se s každým určeným leteckým podnikem zacházet nediskriminujícím způsobem, pokud jde o jeho přístup k odbavování pro vlastní potřebu a k pozemním odbavovacím službám zajišťovaným poskytovatelem nebo poskytovateli.
ČLÁNEK 13
BEZPEČNOST LETECTVÍ
(1)
Každá smluvní strana může kdykoli požádat o konzultace týkající se bezpečnostních norem udržovaných druhou smluvní stranou v oblastech vztahujících se k leteckým zařízením, posádkám, letadlům a jejich provozu. Takové konzultace se uskuteční do třiceti (30) dnů ode dne požádání.
(2)
Jestliže po těchto konzultacích jedna smluvní strana shledá, že druhá smluvní strana účinně neudržuje a nevykonává bezpečnostní normy v jakékoli oblasti alespoň na minimální úrovni stanovené v daném období Úmluvou, oznámí tato smluvní strana druhé smluvní straně svá zjištění a opatření považovaná za nezbytná k tomu, aby bylo dosaženo souladu s těmito minimálními normami, a druhá smluvní strana učiní příslušná nápravná opatření. Neuskutečnění příslušných nápravných opatření druhou smluvní stranou v přiměřené době, v každém případě však do patnácti (15) dnů, nebo v delší lhůtě, která může být dohodnuta, je důvodem pro uplatnění článku 4 této Dohody.
(3)
Nehledě na povinnosti uvedené v článku 33 Úmluvy je dohodnuto, že jakékoli letadlo provozované nebo pronajaté určeným leteckým podnikem nebo určenými leteckými podniky jedné smluvní strany na dopravních službách na nebo z území státu jiné smluvní strany může být v době, kdy se nachází na území státu druhé smluvní strany, podrobeno inspekci oprávněnými zástupci státu druhé smluvní strany, na palubě i zvenku za účelem ověření jak platnosti dokladů letadla a jeho posádky, tak i zjevného stavu letadla a jeho vybavení (dále v tomto článku nazývané „inspekce na stojánce“), za předpokladu, že to nepovede k nepřiměřenému zpoždění.
(4)
Jestliže jakákoli inspekce na stojánce nebo série inspekcí na stojánce povede:
(a)
k vážným obavám, že letadlo nebo provozování letadla neodpovídají minimálním normám stanoveným v daném období Úmluvou, nebo
(b)
k vážným obavám, že nejsou účinně udržovány a vykonávány bezpečnostní normy stanovené v daném období Úmluvou,
má smluvní strana provádějící inspekci, pro účely Článku 33 Úmluvy, právo svobodně prohlásit, že požadavky, na jejichž základě byla vydána nebo uznána za platná osvědčení nebo průkazy týkající se daného letadla nebo jeho provozovatele či posádky, nejsou stejné nebo vyšší než minimální normy stanovené v daném období Úmluvou.
(5)
V případě, že je přístup k provedení inspekce letadla na stojánce, provozovaného leteckým podnikem nebo leteckými podniky jedné smluvní strany v souladu s odstavcem (3) tohoto článku, odepřen, má druhá smluvní strana právo svobodně usoudit, že vznikly vážné obavy popsané v odstavci (4) tohoto článku a učinit závěry v něm uvedené.
(6)
Každá smluvní strana si vyhrazuje právo okamžitě pozastavit nebo upravit provozní oprávnění leteckému podniku nebo leteckým podnikům druhé smluvní strany v případě, že usoudí, ať již na základě inspekce na stojánce, série inspekcí na stojánce, odepření přístupu k inspekci na stojánce, konzultací nebo jiné formy dialogu, že okamžitá opatření jsou nezbytná pro bezpečný provoz leteckého podniku nebo leteckých podniků.
(7)
Jakékoli opatření jedné smluvní strany podle odstavců (2) nebo (6) tohoto článku se zruší jakmile přestanou trvat důvody, pro které bylo zavedeno.
(8)
V případě, že Česká republika určí letecký podnik, jehož regulatorní kontrola je vykonávána a udržována jiným členským státem Evropské unie, použijí se práva druhé smluvní strany daná tímto článkem stejným způsobem na přijetí, vykonávání a udržování bezpečnostních norem tímto jiným členským státem Evropské unie a na provozní oprávnění tohoto leteckého podniku.
ČLÁNEK 14
OCHRANA LETECTVÍ
(1)
Smluvní strany si navzájem znovu potvrzují v souladu se svými právy a povinnostmi podle mezinárodního práva svůj závazek chránit bezpečnost civilního letectví před nezákonnými činy. Smluvní strany jednají zejména v souladu s ustanoveními Úmluvy o trestných a některých jiných činech spáchaných na palubě letadla, podepsané v Tokiu 14. září 1963, Úmluvy o potlačení protiprávního zmocnění se letadel, podepsané v Haagu 16. prosince 1970, Úmluvy o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, podepsané v Montrealu 23. září 1971, a Protokolu o boji s protiprávními činy násilí na letištích sloužících mezinárodnímu civilnímu letectví, podepsaného v Montrealu 24. února 1988, Úmluvy o značkování plastických trhavin pro účely detekce, podepsané v Montrealu 1. března 1991 a jakékoli jiné mnohostranné smlouvy upravující ochranu letectví, která je závazná pro státy obou smluvních stran.
(2)
Smluvní strany si na požádání vzájemně poskytnou veškerou nutnou pomoc k zabránění činům nezákonného zmocnění se civilních letadel a jiných nezákonných činů proti bezpečnosti těchto letadel, jejich cestujících a posádek, letišť a leteckých navigačních zařízení a jakémukoli jinému ohrožení bezpečnosti civilního letectví.
(3)
Dojde-li ke spáchání činu nebo hrozbě spáchání činu nezákonného zmocnění se civilního letadla nebo jiného nezákonného činu proti bezpečnosti takového letadla, jeho cestujících a posádky, letišť nebo navigačních zařízení, smluvní strany si vzájemně pomohou usnadňováním předávání zpráv a jinými příslušnými opatřeními, směřujícími k rychlému a bezpečnému ukončení takového činu nebo hrozby.
(4)
Smluvní strany jednají ve svých vzájemných vztazích v souladu s ustanoveními o ochraně letectví stanovenými Mezinárodní organizací pro civilní letectví a označovanými jako Přílohy k Úmluvě v rozsahu, ve kterém jsou tato bezpečnostní opatření platná vůči státům smluvních stran; smluvní strany vyžadují, aby provozovatelé letadel, kteří mají hlavní sídlo podnikání nebo stálé sídlo na územích jejich států nebo v případě České republiky provozovatelé letadel zřízení na jejím území podle EU smluv a mající platné provozní licence v souladu s právem Evropské unie a provozovatelé letišť na územích jejich států jednali v souladu s takovými ustanoveními o ochraně letectví.
(5)
Každá smluvní strana souhlasí s tím, že je požadováno, aby její provozovatelé letadel dodržovali pro vstup, výstup a pobyt na území státu druhé smluvní strany ustanovení o ochraně letectví v souladu se zákony a předpisy platnými na území tohoto státu. Každá smluvní strana zajistí, že se na území jejího státu účinně uplatňují odpovídající opatření k ochraně letadel a kontrole cestujících, posádek, příručních zavazadel, zapsaných zavazadel, zboží a palubních zásob před a v průběhu nastupování nebo nakládání. Každá smluvní strana s porozuměním posoudí jakýkoli požadavek druhé smluvní strany na přiměřená zvláštní bezpečnostní opatření za účelem čelit určité hrozbě.
(6)
Má-li smluvní strana opodstatněný důvod se domnívat, že se druhá smluvní strana odchýlila od ustanovení tohoto článku na ochranu letectví, může letecký úřad této smluvní strany požádat o neodkladné konzultace s leteckým úřadem druhé smluvní strany. Nedosažení uspokojivé dohody do třiceti (30) dnů od data takové žádosti je důvodem k uplatnění článku 4 této Dohody. Vyžaduje-li to vážná nepředvídatelná situace, může kterákoli smluvní strana provést prozatímní opatření před uplynutím třicetidenní (30) lhůty.
ČLÁNEK 15
TRANZIT
Cestující v přímém tranzitu přes území státu smluvní strany, neopouštějící část letiště určenou pro takový účel, jsou podrobeni, s výjimkou ustanovení o ochraně civilního letectví uvedených v článku 14 této Dohody a plnění úkolu zabránit nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami a jinými limitovanými nebo zakázanými věcmi nebo látkami, jen zjednodušené kontrole. Zavazadla a zboží v tranzitu jsou osvobozeny od cla a jiných poplatků.
ČLÁNEK 16
UPLATŇOVÁNÍ ZÁKONŮ A PŘEDPISŮ A UZNÁVÁNÍ OSVĚDČENÍ A PRŮKAZŮ
(1)
Zákony a předpisy platné na území státu smluvní strany upravující vstup a výstup letadla provozujícího mezinárodní letecké dopravní služby z území jejího státu nebo provoz a navigaci takového letadla během pobytu na území jejího státu se vztahují na letadlo určeného leteckého podniku druhé smluvní strany.
(2)
Zákony a předpisy platné na území státu smluvní strany upravující vstup, pobyt a výstup cestujících, posádek, zavazadel, zboží a poštovních zásilek z území jejího státu, jako jsou formality týkající se cestovních dokladů, přistěhovalectví, cel, měnových a hygienických opatření, se vztahují na cestující, posádky, zavazadla, zboží a poštovní zásilky přepravované letadlem určeného leteckého podniku druhé smluvní strany při jejich pobytu na výše uvedeném území.
(3)
Při uplatňování celních, karanténních a podobných předpisů nedává žádná smluvní strana přednost svým vlastním nebo jakýmkoli jiným leteckým podnikům před leteckým podnikem druhé smluvní strany provozujícím podobné mezinárodní letecké dopravní služby.
(4)
Osvědčení o letové způsobilosti, osvědčení o kvalifikaci a průkazy, vydané nebo potvrzené za platné v souladu s pravidly a postupy platnými na území státu jedné smluvní strany, a dosud mající platnost, jsou uznány za platné druhou smluvní stranou pro provozování dohodnutých služeb za předpokladu, že požadavky, na základě kterých byly tyto osvědčení a průkazy vydané nebo potvrzené za platné, odpovídají nebo jsou přísnější než minimální podmínky, které jsou nebo mohou být čas od času stanovené podle Úmluvy.
(5)
Každá smluvní strana si však vyhrazuje právo odmítnout uznat jako platné, pro účely letů nad územím svého státu, osvědčení o kvalifikaci a průkazy vydané nebo potvrzené za platné jejím vlastním státním příslušníkům druhou smluvní stranou nebo jiným státem.
ČLÁNEK 17
KONZULTACE
Kterákoli smluvní strana může kdykoli požádat o konzultace k implementaci, výkladu, provádění či jakémukoli jinému problému, který se týká této Dohody nebo souladu s touto Dohodou. Tyto konzultace, které mohou být na úrovni leteckých úřadů, budou zahájeny ve lhůtě šedesáti (60) dnů od data, kdy druhá smluvní strana obdrží písemnou žádost, pokud není smluvními stranami dohodnuto jinak.
ČLÁNEK 18
ZMĚNY
Jestliže kterákoli smluvní strana považuje za žádoucí změnit jakékoli ustanovení této Dohody, může požádat o konzultace s druhou smluvní stranou. Tyto konzultace mezi leteckými úřady mohou mít formu přímého jednání nebo korespondence a budou zahájeny ve lhůtě šedesáti (60) dnů od data žádosti. Úpravy a změny dohodnuté mezi smluvními stranami se sepíší a stanou se nedílnou součástí této Dohody. Úpravy a změny nabudou platnosti v souladu s formalitami uvedenými v článku 23 této Dohody.
ČLÁNEK 19
ŘEŠENÍ SPORŮ
(1)
Jakýkoli spor týkající se výkladu nebo provádění této Dohody nebo její Přílohy bude řešen přímým jednáním mezi leteckými úřady smluvních stran. Tato jednání budou zahájena bez zbytečného odkladu, v každém případě však nejpozději do šedesáti (60) dnů od data přijetí žádosti o tato jednání, pokud není leteckými úřady dohodnuto jinak.
(2)
Nedosáhnou-li letecké úřady dohody, bude spor řešen jednáním smluvních stran.
(3)
Jestliže se smluvním stranám nepodaří dosáhnout řešení jednáním, spor může být, na základě žádosti kterékoli smluvní strany, předložen k rozhodnutí rozhodčímu soudu tří rozhodců, přičemž každá strana jmenuje jednoho a třetí je ustanoven těmito dvěma jmenovanými. Každá smluvní strana jmenuje rozhodce ve lhůtě šedesáti (60) dnů od data přijetí oznámení diplomatickou cestou, kteroukoli smluvní stranou od druhé, požadujícího rozhodčí řízení o sporu, a třetí rozhodce je ustanoven ve lhůtě dalších šedesáti (60) dnů. Jestliže se kterékoli ze smluvních stran nepodaří jmenovat rozhodce ve stanovené lhůtě nebo pokud třetí rozhodce není ustanoven ve stanovené lhůtě, může být prezident Rady Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) požádán kteroukoli smluvní stranou, aby podle potřeby ustanovil jednoho nebo více rozhodců. Třetí rozhodce musí být v každém případě státním příslušníkem třetího státu a musí předsedat rozhodčímu orgánu.
(4)
Rozhodčí soud přijímá svá rozhodnutí většinou hlasů.
(5)
Smluvní strany se zavazují řídit se jakýmkoli rozhodnutím přijatým podle odstavce (4) tohoto článku.
(6)
Každá smluvní strana hradí náklady na svého člena stejně tak jako na své zastoupení při rozhodčím řízení; náklady na předsedu a jakékoli jiné náklady ponesou smluvní strany rovným dílem. Ve všech ostatních záležitostech rozhodčí soud stanoví svůj vlastní postup.
(7)
Pokud se kterákoli smluvní strana nepodřídí rozhodnutí přijatému podle odstavce (4) tohoto článku, může druhá smluvní strana omezit, odepřít nebo odvolat jakákoli práva nebo výsady, které poskytla na základě této Dohody smluvní straně, která rozhodnutí neplní, nebo určenému leteckému podniku, který rozhodnutí neplní.
ČLÁNEK 20
SOULAD S MNOHOSTRANNÝMI DOHODAMI NEBO ÚMLUVAMI
Jestliže vstoupí v platnost pro obě strany obecná mnohostranná dohoda nebo úmluva o letecké dopravě, změní se tato Dohoda na základě jednání smluvních stran, aby byla v souladu s ustanoveními takové dohody nebo úmluvy.
ČLÁNEK 21
REGISTRACE U MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE PRO CIVILNÍ LETECTVÍ
Tato Dohoda, její Příloha a všechny jejich změny budou registrovány Českou republikou u Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).
ČLÁNEK 22
UKONČENÍ PLATNOSTI
Kterákoli smluvní strana může kdykoli písemně oznámit druhé smluvní straně své rozhodnutí ukončit platnost této Dohody. Takové oznámení bude zároveň zasláno Mezinárodní organizaci pro civilní letectví. Platnost této Dohody v takovém případě skončí dvanáct (12) měsíců po dni doručení oznámení druhé smluvní straně, nebude-li před uplynutím tohoto období oznámení o ukončení platnosti po vzájemné dohodě vzato zpět. V případě, že chybí potvrzení o přijetí druhou smluvní stranou, je oznámení považováno za doručené čtrnáct (14) dnů poté, kdy bylo doručeno Mezinárodní organizaci pro civilní letectví.
ČLÁNEK 23
VSTUP V PLATNOST
Tato Dohoda vstoupí v platnost šedesátý (60) den ode dne, kdy si obě smluvní strany výměnou diplomatických nót vzájemně písemně oznámí, že jejich příslušné vnitrostátní požadavky pro vstup v platnost byly splněny.
Na důkaz čehož, níže podepsaní, řádně zmocněni svými příslušnými vládami, podepsali tuto Dohodu.
Dáno v Tbilisi dne 8. listopadu 2010 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, gruzínském a anglickém, přičemž všechny texty jsou stejně autentické. V případě rozdílnosti ve výkladu bude rozhodující anglický text.
ZA VLÁDU
ČESKÉ REPUBLIKY
Ivan Jestřáb
mimořádný a zplnomocněný velvyslanec
České republiky v Gruzii
ZA VLÁDU
GRUZIE
Vera Kobalia
ministryně pro ekonomiku a udržitelný rozvoj
PŘÍLOHA
(1)
Linky, na kterých budou letecké dopravní služby provozovány určeným leteckým podnikem nebo určenými leteckými podniky České republiky:
Počáteční místa: jakákoli místa v České republice
Mezilehlá místa: budou sjednána později mezi leteckými úřady obou smluvních stran
Místa určení: jakákoli místa v Gruzii
Místa za: budou sjednána později mezi leteckými úřady obou smluvních stran
(2)
Linky, na kterých budou letecké dopravní služby provozovány určeným leteckým podnikem nebo určenými leteckými podniky Gruzie:
Počáteční místa: jakákoli místa v Gruzii
Mezilehlá místa: budou sjednána později mezi leteckými úřady obou smluvních stran
Místa určení: jakákoli místa v České republice
Místa za: budou sjednána později mezi leteckými úřady obou smluvních stran
(3)
Jakákoli nebo všechna mezilehlá místa a místa za mohou být, podle uvážení určeného leteckého podniku, vynechána na jakémkoli nebo všech letech za předpokladu, že letecké dopravní služby začínají nebo končí na území státu smluvní strany, která určila tento letecký podnik.
(4)
Výkon práva páté svobody vzduchu podléhá zvláštnímu souhlasu leteckých úřadů smluvních stran.
(5)
Při provozování nebo nabízení leteckých dopravních služeb na stanovených linkách k prodeji může jakýkoli určený letecký podnik jedné smluvní strany vstoupit do ujednání o společném označování linek a o vyblokování prostoru s:
(a)
leteckým podnikem nebo leteckými podniky kterékoli smluvní strany;
(b)
leteckým podnikem nebo leteckými podniky třetí strany. Pokud by třetí strana neoprávnila nebo nedovolila srovnatelné ujednání mezi leteckými podniky druhé smluvní strany a jinými leteckými podniky na leteckých dopravních službách do, z a přes třetí stát, má letecký úřad příslušné smluvní strany právo nepřijmout takové ujednání.
Výše uvedená ustanovení však podléhají podmínce, že všechny letecké podniky takových ujednání:
(a)
mají příslušná přepravní práva a splňují zásady této Dohody,
(b)
splňují požadavky uplatňované na taková ujednání leteckými úřady obou smluvních stran, a
(c)
poskytují uživatelům odpovídající informace o těchto ujednáních o společném označování linek a o vyblokování prostoru.
Požaduje se, aby letecké podniky užívající společné označení linek předložily návrh ujednání o společném označování linek a o vyblokování prostoru leteckým úřadům obou smluvních stran nejméně třicet (30) dnů před navrhovaným datem jejich zavedení.
(6)
Seznam států (jiných než členských států Evropského společenství) a jejich státních příslušníků oprávněných vlastnit a kontrolovat letecké podniky určené Českou republikou:
(a)
Islandská republika
(b)
Lichtenštejnské knížectví
(c)
Norské království
(d)
Švýcarská konfederace
(7)
V této Dohodě musí být odkazy na státní příslušníky České republiky chápány jako odkazy na státní příslušníky členských států Evropské unie nebo jiných států uvedených v této Příloze. V této Dohodě musí být odkazy na letecké podniky České republiky chápány jako odkazy na letecké podniky určené Českou republikou. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 5/2012 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 5/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Austrálie o leteckých službách
Vyhlášeno 20. 1. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 28. 11. 2011, částka 4/2012
* ČLÁNEK 1 - Definice
* ČLÁNEK 2 - Určení, oprávnění a odvolání
* ČLÁNEK 3 - Udělení práv
* ČLÁNEK 4 - Uplatňování právních předpisů
* ČLÁNEK 5 - Bezpečnost
* ČLÁNEK 6 - Ochrana letectví
* ČLÁNEK 7 - Uživatelské poplatky
* ČLÁNEK 8 - Statistické údaje
* ČLÁNEK 9 - Cla a jiné poplatky
* ČLÁNEK 10 - Tarify
* ČLÁNEK 11 - Kapacita
* ČLÁNEK 12 - Obchodní příležitosti
* ČLÁNEK 13 - Společné označování linek
* ČLÁNEK 14 - Pozemní odbavování a volné letištní časy
* ČLÁNEK 15 - Nájem letadla
* ČLÁNEK 16 - Kombinované dopravní služby
* ČLÁNEK 17 - Hospodářská soutěž
* ČLÁNEK 18 - Konzultace
* ČLÁNEK 19 - Změna Dohody
* ČLÁNEK 20 - Řešení sporů
* ČLÁNEK 21 - Ukončení platnosti
* ČLÁNEK 22 - Registrace u ICAO
* ČLÁNEK 23 - Vstup v platnost
* PŘÍLOHA
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 28. 11. 2011
5
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 24. září 2010 byla v New Yorku podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Austrálie o leteckých službách.
S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 23 dne 28. listopadu 2011.
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
DOHODA
MEZI
VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY
A
VLÁDOU AUSTRÁLIE
O LETECKÝCH SLUŽBÁCH
Vláda České republiky a vláda Austrálie (dále uváděné jako „smluvní strany“);
jsouce stranami Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, otevřené k podpisu v Chicagu dne 7. prosince 1944;
vedeny přáním sjednat dohodu za účelem rozvíjení leteckých služeb mezi a za územími jejich států;
se dohodly takto:
ČLÁNEK 1
Definice
Pro účely této Dohody, pokud není uvedeno jinak, výraz:
(a)
„letecké úřady“ znamená v případě České republiky Ministerstvo dopravy, a v případě Austrálie Ministerstvo infrastruktury, dopravy, regionálního rozvoje a místní vlády nebo, v obou případech, kterýkoli jiný orgán právně zmocněný k provádění funkcí vykonávaných uvedenými leteckými úřady písemně oznámený jednou smluvní stranou druhé smluvní straně;
(b)
„dohodnuté služby“ znamená nakládat a vykládat cestující, jejich zavazadla, zboží a poštovní zásilky, jak je stanoveno v článku 3, pododstavci 1(c);
(c)
„Dohoda“ znamená tuto Dohodu, její Přílohy a jakékoli jejich změny;
(d)
„letecká doprava“ znamená veřejnou přepravu cestujících, zavazadel, zboží a poštovních zásilek letadlem, odděleně nebo v kombinaci, za úplatu nebo nájemné;
(e)
„letecký podnik“ znamená kterýkoli letecký dopravní podnik nabízející nebo provozující leteckou dopravu;
(f)
„kapacita“ je objem služeb poskytovaných podle této Dohody stanovený počtem letů (frekvencí), nebo míst k sezení nebo tun zboží nabízených na trhu (mezi dvěma místy nebo státy) nebo na lince nebo úseku linky v daném období;
(g)
„Úmluva“ znamená Úmluvu o mezinárodním civilním letectví, otevřenou k podpisu v Chicagu dne 7. prosince 1944 a zahrnuje:
(i)
kteroukoli přílohu nebo změnu přijatou podle článku 90 Úmluvy, pokud jsou tyto přílohy nebo změny v daném období v platnosti pro státy obou smluvních stran; a
(ii)
kteroukoli změnu, která vstoupila v platnost podle článku 94(a) Úmluvy a byla ratifikována státy obou smluvních stran;
(h)
„určený letecký podnik“ znamená letecký podnik nebo letecké podniky určené a oprávněné v souladu s článkem 2 (Určení, oprávnění a odvolání) této Dohody;
(i)
„pozemní odbavování“ zahrnuje, nikoliv však výhradně, odbavování cestujících, zboží a zavazadel a poskytování dodávek potravin a nápojů a/nebo služeb;
(j)
„ICAO“ znamená Mezinárodní organizaci pro civilní letectví;
(k)
„kombinovaná letecká doprava“ znamená veřejnou přepravu cestujících, zavazadel, zboží a poštovních zásilek letadlem a jedním nebo více druhy pozemní dopravy, odděleně nebo v kombinaci, za úplatu nebo nájemné;
(l)
„mezinárodní letecká doprava“ znamená leteckou dopravu procházející vzdušným prostorem nad územím více než jednoho státu;
(m)
„marketingový letecký podnik“ znamená letecký podnik nabízející leteckou dopravu letadlem provozovaným jiným leteckým podnikem v rámci společného označování linek nebo vyblokování prostoru;
(n)
„členský stát“ znamená členský stát Evropské unie;
(o)
„provozující letecký podnik“ znamená letecký podnik provozující letadlo (vlastní nebo na základě nájmu) za účelem poskytování letecké dopravy;
(p)
„volné letištní časy“ znamená právo naplánovat pohyb letadla na letišti;
(q)
„tarify“ znamená kteroukoli cenu, jízdné, sazbu nebo taxu účtovanou leteckým podnikem, včetně jeho agentů, za přepravu cestujících (a jejich zavazadel) a/nebo zboží (s výjimkou poštovních zásilek) v mezinárodní letecké dopravě včetně dopravy zajišťované jedním nebo více leteckými podniky a podmínky, za kterých se tato cena, jízdné, sazba nebo taxa používá;
(r)
„území“ a „přistání pro potřeby nikoli obchodní“ mají význam, který je pro ně příslušně stanoven v článcích 2 a 96 Úmluvy;
(s)
„uživatelské poplatky“ znamená poplatky uložené leteckým podnikům poskytovatelem služeb za použití letištních zařízení a služeb, letištních zařízení pro ochranu životního prostředí, leteckých navigačních a bezpečnostních zařízení a služeb; a
(t)
„zákony, předpisy a pravidla“ znamená zákony, předpisy a pravidla platná na území státu příslušné smluvní strany, včetně práva Evropské unie v případě České republiky.
ČLÁNEK 2
Určení, oprávnění a odvolání
1.
Každá smluvní strana má právo určit tolik leteckých podniků, kolik si přeje k provozování mezinárodní letecké dopravy podle této Dohody a odvolat nebo změnit tato určení. Určení se předávají písemně druhé smluvní straně diplomatickou cestou. Určení není vyžadováno pro letecké podniky vykonávající práva poskytnutá v článku 3, pododstavcích 1(a) a 1(b).
2.
Po obdržení takového určení a žádostí od určeného leteckého podniku (leteckých podniků), ve formě a způsobu předepsaném pro provozní oprávnění a technická povolení, udělí každá smluvní strana, s výhradou ustanovení odstavců 3 a 4, příslušná oprávnění a povolení s minimálním procedurálním zdržením za předpokladu, že:
(a)
v případě leteckého podniku určeného Českou republikou:
(i)
je tento letecký podnik usazen na území České republiky podle Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie a má platnou provozní licenci vydanou členským státem v souladu s právem Evropské unie; a
(ii)
skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku je vykonávána a udržována členským státem odpovědným za vydání osvědčení leteckého dopravce tomuto leteckému podniku a v určení je zřetelně označen příslušný letecký úřad; a
(iii)
má tento letecký podnik hlavní sídlo podnikání na území členského státu, od kterého obdržel platnou provozní licenci; a
(iv)
je tento letecký podnik vlastněn, buď přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnictví, a skutečně kontrolován členskými státy a/nebo občany členských států, a/nebo Islandskou republikou, Lichtenštejnským knížectvím, Norským královstvím a Švýcarskou konfederací a/nebo občany těchto států;
(b)
v případě leteckého podniku určeného Austrálií:
(i)
Austrálie má a udržuje skutečnou regulatorní kontrolu tohoto leteckého podniku; a
(ii)
má tento letecký podnik hlavní sídlo podnikání v Austrálii.
3.
Každá smluvní strana může odmítnout, odvolat, pozastavit nebo omezit provozní oprávnění nebo technická povolení leteckému podniku určenému druhou smluvní stranou pokud:
(a)
v případě leteckého podniku určeného Českou republikou:
(i)
není tento letecký podnik usazen na území České republiky podle Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie nebo nemá platnou provozní licenci vydanou členským státem v souladu s právem Evropské unie; nebo
(ii)
skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku není vykonávána nebo udržována členským státem odpovědným za vydání osvědčení leteckého dopravce tomuto leteckému podniku nebo v určení není zřetelně označen příslušný letecký úřad; nebo
(iii)
nemá tento letecký podnik hlavní sídlo podnikání na území členského státu, od kterého obdržel provozní licenci; nebo
(iv)
není tento letecký podnik vlastněn, buď přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnictví, a skutečně kontrolován členskými státy a/nebo občany členských států, a/nebo Islandskou republikou, Lichtenštejnským knížectvím, Norským královstvím a Švýcarskou konfederací a/nebo občany těchto států; nebo
(v)
je tento letecký podnik již oprávněn k provozu podle dvoustranné dohody mezi Austrálií a jiným členským státem a Austrálie může prokázat, že vykonáváním přepravních práv podle této Dohody na lince, která zahrnuje místo v tomto jiném členském státě, by se obcházela omezení přepravních práv třetí, čtvrté nebo páté svobody uvalená takovou druhou dvoustrannou dohodou; nebo
(vi)
je letecký podnik držitelem osvědčení leteckého dopravce vydaného členským státem, který nemá dvoustrannou dohodu o leteckých službách s Austrálií, a Austrálie může prokázat, že leteckému podniku určenému Austrálií nejsou recipročně dostupná nezbytná přepravní práva k vykonávání plánovaného provozu;
(b)
v případě leteckého podniku určeného Austrálií:
(i)
Austrálie neudržuje skutečnou regulatorní kontrolu tohoto leteckého podniku; nebo
(ii)
nemá tento letecký podnik hlavní sídlo podnikání v Austrálií.
4.
Při vykonávání svých práv podle odstavce 3 a aniž by byla dotčena její práva podle odstavce 3(a) (v) a (vi) tohoto článku, Austrálie nediskriminuje letecké podniky členských států z důvodu státní příslušnosti.
5.
Tento článek neomezuje práva kterékoli smluvní strany pozastavit, odvolat, omezit nebo stanovit podmínky k provoznímu oprávnění a technickému povolení leteckého podniku nebo leteckých podniků druhé smluvní strany v souladu s ustanoveními článku 5 (Bezpečnost) nebo článku 6 (Ochrana letectví) této Dohody.
6.
Bez ohledu na odstavec 5 tohoto článku, pokud nebude nutné provést okamžitá opatření k zabránění dalšího porušování odstavce 2 tohoto článku, jsou práva uvedená v odstavci 3 tohoto článku uplatněna pouze po konzultaci s leteckým úřadem druhé smluvní strany.
ČLÁNEK 3
Udělení práv
1.
Každá smluvní strana poskytuje druhé smluvní straně následující práva k provádění mezinárodní letecké dopravy leteckými podniky druhé smluvní strany:
(a)
právo létat bez přistání přes území jejího státu;
(b)
právo přistávat na území jejího státu pro potřeby nikoli obchodní;
(c)
práva pro určené letecké podniky provozovat služby na linkách uvedených v Příloze 1 a přistávat na území jejího státu za účelem naložení a vyložení cestujících, jejich zavazadel, zboží a poštovních zásilek, dále nazývané „dohodnuté služby“; a
(d)
práva jinak stanovená v této Dohodě.
2.
Nic v tomto článku nemůže být považováno za poskytnutí práv leteckému podniku nebo leteckým podnikům jedné smluvní strany nakládat a vykládat mezi místy na území státu druhé smluvní strany za úplatu cestující, jejich zavazadla, zboží nebo poštovní zásilky.
3.
Ustanovení této Dohody, vyjma článku 2, článku 3 pododstavce 1(c), článku 10, článku 11 a Přílohy, se také použijí na nepravidelnou mezinárodní leteckou dopravu vykonávanou leteckými podniky každé smluvní strany včetně leteckých podniků, které nebyly určeny podle článku 2.
ČLÁNEK 4
Uplatňování právních předpisů
1.
Při vstupu, pobytu a výstupu z území státu jedné smluvní strany musí být leteckými podniky druhé smluvní strany dodržovány jeho zákony, předpisy a pravidla vztahující se na provoz a navigaci letadel.
2.
Při vstupu, pobytu a výstupu z území státu jedné smluvní strany musí být jeho zákony, předpisy a pravidla týkající se vstupu nebo výstupu letadel, cestujících, posádek a zboží z území jejího státu (včetně předpisů a pravidel týkajících se vstupu, odbavení, ochrany letectví, přistěhovalectví, cestovních dokladů, předběžných informací o cestujících, cel, veterinárních, zdravotních, hygienických a karanténních opatření nebo v případě poštovních zásilek poštovních předpisů) dodržovány leteckými podniky, cestujícími a posádkami, nebo jejich jménem, a ve vztahu ke zboží leteckých podniků druhé smluvní strany.
3.
Při uplatňování předpisů svého státu týkajících se vstupu, odbavení, ochrany letectví, přistěhovalectví, cestovních dokladů, předběžných informací o cestujících, cel, veterinárních, zdravotních, hygienických a karanténních opatření, poštovních a podobných předpisů žádná smluvní strana nedává přednost svému vlastnímu nebo kterémukoli jinému leteckému podniku před leteckým podnikem druhé smluvní strany provozujícím podobnou mezinárodní leteckou dopravu.
4.
Cestující, zavazadla a zboží v přímém tranzitu přes území státu kterékoli smluvní strany a neopouštějící část letiště určenou pro takový účel mohou být podrobeni kontrole z hlediska ochrany letectví, omamných a psychotropních látek a přistěhovaleckých požadavků, nebo v jiných zvláštních případech, kde je taková kontrola požadována s přihlédnutím k zákonům a předpisům státu příslušné smluvní strany a zvláštním okolnostem. Zavazadla a zboží v přímém tranzitu budou osvobozeny od cla a jiných podobných daní.
ČLÁNEK 5
Bezpečnost
1.
Osvědčení o letové způsobilosti, osvědčení o kvalifikaci a průkazy vydané nebo potvrzené za platné jednou smluvní stranou a dosud mající platnost jsou uznány za platné druhou smluvní stranou pro provozování dohodnutých služeb za předpokladu, že požadavky, podle kterých byly tyto průkazy a osvědčení vydány nebo potvrzeny za platné, odpovídají nebo jsou přísnější než minimální normy, které mohou být stanovené podle Úmluvy.
2.
Jestliže práva nebo podmínky vztahující se k průkazům nebo osvědčením uvedeným v odstavci 1 výše vydaným leteckými úřady jedné smluvní strany kterékoli osobě nebo určenému leteckému podniku nebo letadlu používanému k provozu dohodnutých služeb dovolují odchylku od minimálních norem stanovených podle Úmluvy, která byla oznámena Mezinárodní organizaci pro civilní letectví, může druhá smluvní strana požádat o konzultace mezi leteckými úřady s cílem objasnění takového postupu.
3.
Každá smluvní strana si vsak vyhrazuje právo odmítnout uznat za platné pro účely letů nad nebo pro přistání na území svého státu osvědčení o kvalifikaci a průkazy vydané jejím vlastním státním příslušníkům nebo u ní zaregistrovanému letadlu druhou smluvní stranou.
4.
Každá smluvní strana může kdykoli požádat o konzultace týkající se bezpečnostních norem udržovaných druhou smluvní stranou v oblastech vztahujících se na letecká zařízení, posádky, letadla a jejich provoz. Takové konzultace se uskuteční do třiceti (30) dnů ode dne požádání.
5.
Jestliže po těchto konzultacích jedna smluvní strana shledá, že druhá smluvní strana neúčinně udržuje a vykonává bezpečnostní normy v oblastech uvedených v odstavci 4, které odpovídají normám stanoveným v daném období Úmluvou, je druhá smluvní strana informována o těchto zjištěních a opatřeních považovaných za nezbytná k tomu, aby bylo dosaženo souladu s těmito normami. Druhá smluvní strana poté učiní příslušná nápravná opatření ve lhůtě dohodnuté smluvními stranami.
6.
Odstavce 7 až 10 tohoto článku doplňují odstavce 1 až 5 tohoto článku a povinnosti smluvních stran podle článku 33 Úmluvy.
7.
V souladu s článkem 16 Úmluvy je dále dohodnuto, že kterékoli letadlo provozované leteckým podnikem jedné smluvní strany, nebo jeho jménem, na službách do nebo z území státu druhé smluvní strany může, v době kdy se nachází na území státu druhé smluvní strany, být podrobeno inspekci oprávněnými zástupci státu druhé smluvní strany za předpokladu, že to nepovede k nepřiměřenému zpoždění v provozu letadla. Účelem této inspekce je ověření platnosti příslušných dokladů letadla, průkazů jeho posádky, a že vybavení letadla a jeho stav vyhovuje normám stanoveným v daném období Úmluvou.
8.
Každá smluvní strana si vyhrazuje právo okamžitě pozastavit nebo upravit provozní oprávnění leteckému podniku nebo leteckým podnikům druhé smluvní strany v případě, že okamžité opatření je nezbytné pro bezpečný provoz leteckého podniku.
9.
Jakékoli opatření jedné smluvní strany podle odstavce 8 výše je přerušeno, jakmile přestanou trvat důvody, pro které bylo zavedeno.
10.
Jestliže první smluvní strana zjistí s ohledem na odstavec 5 tohoto článku, že druhá smluvní strana stále nesplňuje příslušné normy i po uplynutí dohodnuté lhůty, měla by první smluvní strana o tomto informovat generálního tajemníka organizace ICAO. Generální tajemník by měl být také informován první smluvní stranou o následném uspokojivém vyřešení této situace.
ČLÁNEK 6
Ochrana letectví
1.
Smluvní strany znovu potvrzují v souladu se svými právy a povinnostmi podle mezinárodního práva, že jejich vzájemný závazek chránit bezpečnost civilního letectví před nezákonnými činy, tvoří nedílnou součást této Dohody. Aniž je dotčena obecná platnost jejich práv a povinností podle mezinárodního práva, smluvní strany zejména jednají v souladu s ustanoveními Úmluvy o trestných a některých jiných činech spáchaných na palubě letadla, podepsané v Tokiu 14. září 1963, Úmluvy o potlačení protiprávního zmocnění se letadel, podepsané v Haagu 16. prosince 1970 a Úmluvy o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, podepsané v Montrealu 23. září 1971, jejího doplňujícího Protokolu o boji s protiprávními činy násilí na letištích sloužících mezinárodnímu civilnímu letectví, podepsaného v Montrealu 24. února 1988, a kterékoli jiné úmluvy a protokolu upravujícího ochranu civilního letectví, které jsou závazné pro státy obou smluvních stran.
2.
Smluvní strany si na požádání vzájemně poskytnou veškerou nutnou pomoc k zabránění činům nezákonného zmocnění se civilních letadel a jiným nezákonným činům proti bezpečnosti těchto letadel, jejich cestujících a posádek, letišť a leteckých navigačních zařízení a jakémukoli jinému ohrožení bezpečnosti civilního letectví.
3.
Smluvní strany, ve svých vzájemných vztazích, jednají v souladu s ustanoveními o ochraně letectví stanovenými organizací ICAO a označovanými jako Přílohy k Úmluvě, a v souladu s právem Evropské unie v případě České republiky; vyžadují, aby provozovatelé letadel zapsaní v jejich rejstříku nebo provozovatelé letadel, kteří mají hlavní sídlo podnikání nebo stálé sídlo na území států smluvních stran, nebo v případě České republiky provozovatelé letadel usazení na jejím území podle Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie a mající platné provozní licence v souladu s právem Evropské unie, a provozovatelé letišť na území jejich států jednali v souladu s takovými ustanoveními o ochraně letectví. Každá smluvní strana informuje druhou smluvní stranu o jakýchkoli odchylkách svých národních předpisů a postupů od norem o ochraně letectví uvedených v těchto Přílohách. Každá smluvní strana může kdykoli požádat o konzultace s druhou smluvní stranou za účelem projednání takovýchto odchylek.
4.
Může být požadováno, aby provozovatelé letadel dodržovali pro vstup, výstup a pobyt na území státu druhé smluvní strany ustanovení o ochraně letectví uvedená v odstavci 3 výše vyžadovaná touto druhou smluvní stranou. Každá smluvní strana zabezpečí, že na území jejího státu jsou účinně uplatňována odpovídající opatření k ochraně letadel a kontrole cestujících, posádek, příručních zavazadel, zapsaných zavazadel, zboží a palubních zásob před a v průběhu nastupování a nakládání. Každá smluvní strana bude také s porozuměním posuzovat jakýkoli požadavek druhé smluvní strany na přiměřená zvláštní bezpečnostní opatření za účelem čelit určité hrozbě.
5.
Dojde-li ke spáchání činu nebo hrozbě spáchání činu nezákonného zmocnění se civilního letadla nebo jiného nezákonného činu proti bezpečnosti takového letadla, jeho cestujících a posádky, letišť nebo navigačních zařízení, smluvní strany si vzájemně pomohou usnadňováním předávání zpráv a jinými příslušnými opatřeními směřujícími k rychlému a bezpečnému ukončení takového činu nebo hrozby.
6.
Každá smluvní strana může kdykoli požádat o konzultace k ochraně letectví včetně zhodnocení bezpečnostních opatření přijatých druhou smluvní stranou. Takové konzultace se uskuteční do šedesáti (60) dnů od požádání (nebo v kratší lhůtě, která může být dohodnuta mezi leteckými úřady). Administrativní opatření budou stanovena společně leteckými úřady obou smluvních stran a provedena bezodkladně tak, aby konzultace byly neprodleně uskutečněny.
7.
Má-li smluvní strana opodstatněné důvody se domnívat, že se druhá smluvní strana odchýlila od ustanovení tohoto článku, může první smluvní strana požádat o neodkladné konzultace. Takové konzultace budou zahájeny do patnácti (15) dnů od obdržení žádosti od kterékoli smluvní strany. Nedosažení uspokojivé dohody do patnácti (15) dnů od zahájení konzultací je důvodem k odepření, odvolání, pozastavení nebo stanovení podmínek k oprávněním leteckého podniku nebo leteckých podniků určených druhou smluvní stranou. Bude-li to vyžadovat nepředvídaná situace nebo zabránění dalšího porušování ustanovení tohoto článku, může první smluvní strana kdykoli provést prozatímní opatření. Jakékoli opatření učiněné v souladu s tímto odstavcem bude zrušeno po splnění ustanovení o ochraně letectví tohoto článku druhou smluvní stranou.
ČLÁNEK 7
Uživatelské poplatky
1.
Každá smluvní strana se vynasnaží podporovat osoby oprávněné k poskytování letištních zařízení a služeb, letištních zařízení pro ochranu životního prostředí, leteckých navigačních a bezpečnostních zařízení a služeb, aby ukládaly leteckým podnikům poplatky, které jsou přiměřené, nediskriminační a spravedlivě rozvrženy mezi jednotlivé kategorie uživatelů.
2.
Přiměřené poplatky odráží, ale nepřevyšují pro orgány oprávněné k vyměřování poplatků plné náklady na poskytnutí zařízení a služeb. Tyto náklady mohou zahrnovat přiměřenou návratnost aktiv po odpisech. Zařízení a služby, za které jsou vybírány poplatky, jsou poskytovány při dodržování zásady výkonnosti a hospodárnosti. Pro zajištění nediskriminace neměla by být relace poplatků uložených zahraničním leteckým podnikům vyšší než relace poplatků ukládaných svým vlastním leteckým podnikům provozujícím podobné mezinárodní letecké dopravní služby.
3.
Smluvní strany podporují výměnu takových potřebných informací mezi orgány oprávněnými k vyměřování poplatků a leteckými podniky, které umožní úplné posouzení přiměřenosti, oprávněnosti a rozvržení poplatků v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku.
4.
Zvýšené nebo nové poplatky by měly být zavedeny pouze po odpovídajících konzultacích mezi orgány oprávněnými k vyměřování poplatků a leteckými podniky. Jakékoli návrhy na změny uživatelských poplatků by měly být předány leteckým podnikům v přiměřené lhůtě, aby měly možnost vyjádřit své stanovisko dříve než budou změny uskutečněny.
ČLÁNEK 8
Statistické údaje
1.
Letecké úřady jedné smluvní strany mohou požadovat, aby mu určený letecký podnik druhé smluvní strany poskytl statistické údaje týkající se přepravy uskutečněné tímto leteckým podnikem na dopravních službách vykonaných podle této Dohody.
2.
Letecké úřady každé smluvní strany mohou stanovit povahu statistických údajů požadovaných od určeného leteckého podniku podle odstavce výše, přičemž jsou tyto požadavky použity nediskriminačním způsobem.
ČLÁNEK 9
Cla a jiné poplatky
1.
Letadla provozovaná v mezinárodní letecké dopravě leteckými podniky každé smluvní strany jsou osvobozena od všech dovozních omezení, cla, nepřímých daní jako je spotřební daň a/nebo daň z přidané hodnoty a podobných dávek a poplatků ukládaných národními úřady. Náhradní díly, obvyklé vybavení letadla a ostatní položky určené k použití výhradně v souvislosti s provozem nebo opravou, údržbou a obsluhou letadla jsou podobně osvobozeny za podmínky, že toto vybavení a položky jsou používány na palubě letadla a znovu vyvezeny.
2.
(a) Následující položky jsou osvobozeny, za podmínky jejich použití na palubě letadla v souvislosti se zavedením nebo udržováním mezinárodní letecké dopravy daného leteckého podniku, od všech dovozních omezení, cla, nepřímých daní jako je spotřební daň a/nebo daň z přidané hodnoty a podobných dávek a poplatků ukládaných národními úřady, pokud jsou dovezeny leteckým podnikem jedné smluvní strany na území státu druhé smluvní strany nebo dodány leteckému podniku jedné smluvní strany na území státu druhé smluvní strany:
(i)
zásoby letadla (včetně, nikoli však výhradně, položek jako potraviny, nápoje a výrobky určené k prodeji nebo použití cestujícími za letu);
(ii)
pohonné hmoty, mazadla (včetně hydraulických kapalin) a spotřebitelný technický materiál; a
(iii)
náhradní díly včetně motorů.
(b)
Tato osvobození se použijí, i když jsou tyto položky používány na kterékoli části cesty nad územím státu druhé smluvní strany, kde byly vzaty na palubu.
3.
Osvobození udělená podle tohoto článku se nevztahují na poplatky založené na nákladech za služby poskytnuté leteckým podnikům jedné smluvní strany na území státu druhé smluvní strany.
4.
Obvyklé vybavení letadla, stejně tak jako náhradní díly (včetně motorů), zásoby pohonných hmot, mazacích olejů (včetně hydraulických kapalin) a mazadla a jiné položky uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku uložené na palubě letadla provozovaného leteckými podniky jedné smluvní strany mohou být vyloženy na území státu druhé smluvní strany pouze se souhlasem celního úřadu působícího na tomto území. Zásoby letadla určené pro použití na službách leteckého podniku mohou být v jakémkoli případě vyloženy. Může být požadováno, aby vybavení a zásoby uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku byly uloženy pod celním dohledem nebo kontrolou příslušných úřadů do doby, než budou znovu vyvezeny, nebo s nimi bude naloženo jinak v souladu s celními předpisy a postupy státu příslušné smluvní strany.
5.
Osvobození poskytnutá tímto článkem se vztahují i na situace, kdy letecký podnik nebo letecké podniky jedné smluvní strany vstoupí v ujednání s jiným leteckým podnikem či leteckými podniky o výpůjčce nebo přenechání položek uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku na území státu druhé smluvní strany za předpokladu, že takový jiný letecký podnik nebo letecké podniky požívají stejná osvobození od druhé smluvní strany.
ČLÁNEK 10
Tarify
1.
Tarify účtované určeným leteckým podnikem (leteckými podniky) Austrálie pro přepravu zcela v rámci Evropské unie podléhají právu Evropské unie. Ustanovení tohoto odstavce doplňují ustanovení odstavce 2 tohoto článku.
2.
Každá smluvní strana dovolí, aby si každý určený letecký podnik stanovil své vlastní tarify pro dopravu cestujících, jejich zavazadel a zboží.
ČLÁNEK 11
Kapacita
1.
Určené letecké podniky každé smluvní strany mají řádnou a rovnou příležitost k provozování dohodnutých služeb v souladu s touto Dohodou.
2.
Dohodnuté služby provozované určenými leteckými podniky smluvních stran jsou v úzkém vztahu k požadavkům veřejnosti na dopravu na stanovených linkách a mají za přednostní cíl poskytnout, při přiměřeném využití prostoru, kapacitu odpovídající současným a rozumně očekávaným požadavkům na dopravu cestujících a/nebo zboží, včetně poštovních zásilek, pocházejících z území státu nebo určených pro území státu smluvní strany, která určila letecký podnik. Zabezpečení dopravy cestujících a/nebo zboží, včetně poštovních zásilek, jak naložených tak vyložených v těch místech stanovených linek, která se nacházejí na územích jiných států než toho, který určil letecký podnik, se provádí v souladu s obecnými zásadami, že kapacita je ve vztahu k:
(a)
dopravním požadavkům na území a z území státu smluvní strany, která určila letecký podnik;
(b)
dopravním požadavkům oblasti, kterou dohodnuté služby prolétávají, po přihlédnutí k ostatním dopravním službám provozovaným leteckými podniky jiných států této oblasti; a
(c)
požadavkům vyplývajícím z přímého provozu leteckých podniků.
ČLÁNEK 12
Obchodní příležitosti
1.
Letecké podniky každé smluvní strany mají následující práva na území státu druhé smluvní strany:
(a)
právo zřizovat kanceláře nebo využívat jiné zprostředkovatele pro podporu, prodej a správu letecké dopravy;
(b)
právo prodávat a nabízet leteckou dopravu, přímo a prostřednictvím svých agentů nebo zprostředkovatelů podle svého uvážení, kterékoli osobě při použití vlastních přepravních dokladů; a
(c)
právo využívat služeb a zaměstnanců kterékoli organizace, společnosti nebo leteckého podniku působícího na území státu druhé smluvní strany.
2.
Letecké podniky každé smluvní strany mají právo, v souladu se zákony a předpisy státu druhé smluvní strany vztahujícími se ke vstupu, pobytu a zaměstnávání, vyslat a udržovat na území státu druhé smluvní strany svůj řídicí, prodejní, technický, provozní a jiný odborný personál přiměřeně potřebný k provozování letecké dopravy. V souladu s takovými zákony a předpisy udělí každá smluvní strana, bez zbytečného odkladu, nezbytná pracovní povolení, víza nebo jiné obdobné dokumenty zástupcům a personálu uvedenému v tomto odstavci.
3.
Letecké podniky každé smluvní strany mají právo prodávat leteckou dopravu a kterákoli osoba bude moci svobodně zakoupit tuto dopravu v místní měně nebo ve volně směnitelné měně běžně vykupované bankamibankami na daném území. Každý letecký podnik má právo přepočítat své finanční prostředky na kteroukoli volně směnitelnou měnu a převést je z území státu druhé smluvní strany dle svého uvážení. Přepočet a převod finančních prostředků získaných při řádném průběhu provozu je povolen bez omezení podle převládajících tržních devizových kurzů pro tyto transakce platných v den převodu, a nepodléhá jakýmkoli poplatkům s výjimkou obvyklých poplatků vybíraných bankamibankami za služby při těchto transakcích.
4.
Letecké podniky každé smluvní strany mají právo dle svého uvážení platit místní výdaje, včetně nákupu pohonných hmot, na území státu druhé smluvní strany v místní měně nebo ve volně směnitelný měnách, za podmínky splnění místních měnových předpisů.
5.
V případech, kde pravidla pro zamezení dvojího zdanění nebo jiné podobné platby jsou upraveny zvláštní dohodou mezi smluvními stranami, použije se na letecké podniky každé smluvní strany, které provádějí obchodní aktivity na území státu druhé smluvní strany, tato dohoda, jak je stanoveno v tomto článku.
ČLÁNEK 13
Společné označování linek
1.
Při provozování nebo nabízení k prodeji mezinárodní letecké dopravy mají letecké podniky každé smluvní strany právo vstoupit, pro celou nebo část linky uvedené v Příloze, do ujednání o společném označování linek (code-sharing), vyblokování prostoru (blocked-space) nebo jiných společných marketingových ujednání, a to jako marketingový a/nebo provozující letecký podnik, s kterýmkoli jiným leteckým podnikem, včetně leteckých podniků stejné smluvní strany a třetích stran. S výhradou odstavce 3 tohoto článku, musí mít letecké podniky účastnící se takových ujednání příslušná oprávnění k provozování mezinárodní letecké dopravy na linkách nebo jejich příslušných úsecích.
2.
Objem kapacity nebo frekvencí nabízených a prodávaných leteckými podniky každé smluvní strany, které se účastní společného označování linek jako marketingový letecký podnik, nepodléhá omezením podle této Dohody, pokud není společně stanoveno jinak leteckými úřady smluvních stran.
3.
Letecký úřad jedné smluvní strany neodmítne vydat povolení pro společné označování linek leteckému podniku druhé smluvní strany k nabízení code-share služeb na letech provozovaných leteckými podniky třetích stran z důvodu, že příslušné letecké podniky třetích stran nemají první smluvní stranou uděleno právo dopravovat cestující, zboží a poštovní zásilky pod označením tohoto marketingového leteckého podniku.
4.
Letecké podniky každé smluvní strany mohou nabízet code-share služby na vnitrostátních letech provozovaných na území státu druhé smluvní strany za podmínky, že takové služby tvoří část přímé mezinárodní linky.
5.
Letecké podniky každé smluvní strany musí při nabízení k prodeji mezinárodní letecké dopravy objasnit kupujícímu v místě prodeje, který letecký podnik bude provozujícím leteckým podnikem na každém úseku cesty a se kterým leteckým podnikem nebo leteckými podniky vstupuje kupující do smluvního vztahu.
ČLÁNEK 14
Pozemní odbavování a volné letištní časy
1.
V souladu se zákony a předpisy státu každé smluvní strany, včetně práva Evropské unie v případě České republiky, mají letecké podniky každé smluvní strany právo zajišťovat si na území státu druhé smluvní strany své vlastní pozemní odbavování, anebo si podle své volby smluvně zajistit poskytovatele soutěžícího na daném trhu, včetně kterýchkoli jiných leteckých podniků provádějících pozemní odbavování, pro všechny nebo část takových služeb. Každý letecký podnik má také právo nabízet na území státu druhé smluvní strany služby pozemního odbavování, v plném rozsahu nebo zčásti, kterémukoli jinému leteckému podniku. Tato práva podléhají pouze omezením vyplývajícím z důvodů letištní bezpečnosti. V případě, že tyto důvody znemožňují provádění vlastního pozemního odbavování leteckými podniky nebo smluvní zajištění s poskytovatelem pozemních odbavovacích služeb dle vlastního výběru, musí být tyto služby pro daný letecký podnik stejně dostupné jako pro všechny ostatní letecké podniky.
2.
Smluvní strany uznávají, že za účelem naplnění práv a oprávnění obsažených v této Dohodě musí mít letecké podniky každé smluvní strany možnost nediskriminačního přístupu k letištím na území státu druhé smluvní strany.
3.
Každá smluvní strana zajistí, pokud jde o přidělování volných letištních časů leteckým podnikům na letištích na území jejího státu, že volné letištní časy jsou přidělovány leteckým podnikům druhé smluvní strany, jakož i všem ostatním leteckým podnikům, transparentním, nestranným a nediskriminačním způsobem v souladu s ustanoveními zákonů a předpisů platných na území státu příslušné smluvní strany a právem Evropské unie v případě České republiky.
ČLÁNEK 15
Nájem letadla
Leteckým podnikům každé smluvní strany je povoleno vykonávat mezinárodní leteckou dopravu při použití letadla (nebo letadla a posádky) najatého od kterékoli společnosti, včetně jiných leteckých podniků, pouze za podmínky, že provozované letadlo a posádka splňují příslušné provozní a bezpečnostní normy a požadavky podléhající zákonům a předpisům státu příslušné smluvní strany.
ČLÁNEK 16
Kombinované dopravní služby
V souvislosti s mezinárodní leteckou dopravou je určeným leteckým podnikům každé smluvní strany povoleno použít jakoukoli pozemní dopravu do nebo z jakéhokoli místa na území států smluvních stran nebo třetích států. Letecké podniky si mohou zvolit mezi vykonáváním vlastní pozemní dopravy nebo jejím poskytováním prostřednictvím ujednání, včetně společného označování linek, s jiným pozemním dopravcem za podmínky splnění zákonů a předpisů platných na území státu příslušné smluvní strany. Tyto kombinované dopravní služby mohou být nabízeny při kombinaci letecké a pozemní dopravy jako přímá dopravní služba a za jednu cenu za podmínky, že cestující a odesílatelé jsou informováni o zúčastněných dopravcích.
ČLÁNEK 17
Hospodářská soutěž
1.
Právní předpisy na ochranu hospodářské soutěže platné na území státu každé smluvní strany, včetně práva Evropské unie v případě České republiky, se použijí na provoz leteckých podniků spadajících do pravomoci příslušné smluvní strany.
2.
Aniž je omezeno použití právních předpisů o hospodářské soutěži kteroukoli smluvní stranou, jestliže se letecké úřady kterékoli smluvní strany domnívají, že jejich letecké podniky jsou předmětem diskriminačních a nekalých praktik na území státu druhé smluvní strany, mohou oznámit tuto skutečnost leteckým úřadům druhé smluvní strany. Konzultace mezi leteckými úřady se uskuteční do třiceti (30) dnů od požádání kteréhokoli leteckého úřadu (nebo ve lhůtě kratší, která může být dohodnuta mezi leteckými úřady), pokud první letecký úřad nedojde k závěru, že záležitost byla již mezitím vyřešena.
ČLÁNEK 18
Konzultace
1.
Každá smluvní strana může kdykoli požádat o konzultace k provádění, výkladu, použitelnosti a změně této Dohody.
2.
S výhradou článku 5 (Bezpečnost) a článku 17 (Hospodářská soutěž), budou tyto konzultace, které se mohou uskutečnit jednáním nebo písemně, zahájeny ve lhůtě šedesáti (60) dnů od data doručení žádosti, pokud není společně dohodnuto jinak.
ČLÁNEK 19
Změna Dohody
1.
Tato Dohoda může být změněna nebo revidována písemnou dohodou smluvních stran.
2.
Jakákoli změna nebo revize vstoupí v platnost po písemném oznámení mezi smluvními stranami, že příslušné požadavky pro vstup změny nebo revize v platnost byly splněny.
3.
Jestliže vstoupí v platnost mnohostranná úmluva o letecké dopravě týkající se obou smluvních stran, je tato Dohoda považována za změněnou tak, aby odpovídala ustanovením této úmluvy.
ČLÁNEK 20
Řešení sporů
1.
V případě sporu vyplývajícího z výkladu nebo provádění této Dohody, s výjimkou jakéhokoli sporu týkajícího se provádění národních právních předpisů na ochranu hospodářské soutěže, se ho v prvé řadě vynasnaží letecké úřady smluvních stran vyřešit jednáním.
2.
Nedosáhnou-li letecké úřady dohody, bude spor řešen jednáním mezi smluvními stranami.
3.
Jestliže se smluvním stranám nepodaří dosáhnout vyřešení sporu jednáním, mohou jej postoupit takové osobě nebo orgánu, na kterém se shodnou, k poradnímu posudku nebo k vydání závazného rozhodnutí podle toho, jak se smluvní strany dohodnou, nebo bude na základě žádosti kterékoli smluvní strany předložen k rozhodnutí rozhodčímu soudu tří rozhodců.
4.
Každá smluvní strana jmenuje jednoho rozhodce ve lhůtě třiceti (30) dnů ode dne obdržení nóty od druhé smluvní strany diplomatickou cestou požadující rozhodčí řízení k danému sporu. Ve lhůtě třiceti (30) dnů od pozdějšího jmenování rozhodce jmenují tito dva rozhodci předsedu, který je státním příslušníkem třetího státu. Jestliže ve lhůtě třiceti (30) dnů od jmenování rozhodce jednou ze smluvních stran, nejmenuje druhá smluvní strana svého rozhodce, nebo nedohodnou-li se ve lhůtě třiceti (30) dnů od jmenování druhého rozhodce oba rozhodci na jmenování předsedy, může kterákoli smluvní strana požádat prezidenta Rady Mezinárodní organizace pro civilní letectví, aby učinil dle potřeby jmenování rozhodce nebo rozhodců. Je-li prezident Rady státním příslušníkem státu některé ze smluvních stran, učiní jmenování nejvýše postavený viceprezident, který není z tohoto důvodu nezpůsobilý.
5.
Není-li dohodnuto jinak smluvními stranami nebo stanoveno rozhodčím soudem, předloží každá smluvní strana prohlášení ve lhůtě třiceti (30) dnů po úplném ustavení rozhodčího soudu. Vyjádření budou připravena do třiceti (30) dnů poté. Na požádání kterékoli smluvní strany nebo podle svého uvážení uskuteční rozhodčí soud slyšení ve lhůtě třiceti (30) dnů poté, co jsou vyjádření připravena.
6.
Rozhodčí soud bude usilovat, aby vydal písemné rozhodnutí ve lhůtě třiceti (30) dnů po ukončení slyšení, nebo do 30 (třiceti) dnů po předložení vyjádření oběma stranami, pokud se slyšení neuskutečnilo. Rozhodnutí je dosaženo většinou hlasů.
7.
Smluvní strany mohou předložit žádost o vysvětlení daného rozhodnutí ve lhůtě patnácti (15) dnů po jeho obdržení, přičemž toto vysvětlení bude vydáno ve lhůtě patnácti (15) dnů po této žádosti.
8.
Rozhodnutí rozhodčího soudu je konečné a závazné pro strany sporu.
9.
Každá smluvní strana hradí náklady na svého člena, stejně tak jako své zastoupení při rozhodčím řízení; náklady na předsedu a jakékoli jiné náklady ponesou smluvní strany rovným dílem.
10.
Pokud a dokud kterákoli smluvní strana nesplní rozhodnutí učiněné podle odstavce 8 tohoto článku, může druhá smluvní strana omezit, pozastavit nebo odvolat práva a výsady udělené na základě této Dohody smluvní straně, která rozhodnutí neplní.
ČLÁNEK 21
Ukončení platnosti
1.
Každá smluvní strana může kdykoli písemně oznámit druhé smluvní straně své rozhodnutí ukončit platnost této Dohody. Takové oznámení je zároveň zasláno Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO). Platnost Dohody skončí o půlnoci (v místě doručení oznámení druhé smluvní straně) bezprostředně před prvním výročím dne doručení oznámení této smluvní straně, nebude-li před uplynutím tohoto období oznámení o ukončení vzato zpět na základě společného rozhodnutí smluvních stran.
2.
V případě, že chybí potvrzení o přijetí oznámení o ukončení platnosti druhou smluvní stranou, je oznámení považováno za doručené čtrnáct (14) dnů poté, kdy organizace ICAO potvrdí jeho přijetí.
ČLÁNEK 22
Registrace u ICAO
Tato Dohoda a kterékoli její změny budou registrovány u Mezinárodní organizace pro civilní letectví.
ČLÁNEK 23
Vstup v platnost
Tato Dohoda vstoupí v platnost poté, co si smluvní strany navzájem písemně oznámí, že byly splněny jejich příslušné požadavky pro vstup Dohody v platnost.
Na důkaz čehož, níže podepsaní, řádně zmocněni svými příslušnými vládami, podepsali tuto Dohodu.
Dáno v New Yorku dne 24. září 2010, ve dvou původních vyhotoveních v jazyce českém a anglickém, přičemž oba texty jsou stejně autentické.
Za vládu
České republiky
Karel Schwarzenberg
1\\. místopředseda vlády
a ministr zahraničních věcí
Za vládu
Austrálie
Kevin Rudd
ministr zahraničních věcí
PŘÍLOHA
Oddíl 1
SEZNAM LINEK
Určené letecké podniky každé smluvní strany jsou oprávněny vykonávat mezinárodní leteckou dopravu mezi místy na následujících linkách:
Linky určených leteckých podniků České republiky:
místa v České republice| mezilehlá místa| místa v Austrálii| místa za
---|---|---|---
jakákoli místa| jakákoli místa| jakákoli místa| jakákoli místa
Linky určených leteckých podniků Austrálie:
místa v Austrálii| mezilehlá místa| místa v České republice| místa za
---|---|---|---
jakákoli místa| jakákoli místa| jakákoli místa| jakákoli místa
Poznámky:
1.
Určené letecké podniky každé smluvní strany mohou, dle svého uvážení, na jakýchkoli výše uvedených linkách vynechat přistání v jakýchkoli místech za předpokladu, že dopravní služby, s výjimkou výhradně nákladních dopravních služeb, začínají nebo končí na území státu, kde má příslušný letecký podnik hlavní sídlo podnikání.
2.
Mezilehlá místa a místa za na výše uvedených linkách; přepravní práva jiná než stanovená v této Dohodě, která mohou být vykonávána určenými leteckými podniky ve všech místech na těchto linkách; a kapacity budou společně stanoveny leteckými úřady.
Oddíl 2
PROVOZNÍ VOLNOST
S výhradou Oddílu 1 této Přílohy mohou určené letecké podniky každé smluvní strany, na kterékoli nebo všech dopravních službách podle uvážení každého leteckého podniku:
(a)
vykonávat dopravní služby v jednom nebo obou směrech;
(b)
kombinovat různá čísla letů během nasazení jednoho letadla;
(c)
přeložit cestující, jejich zavazadla, zboží a poštovní zásilky z kteréhokoli letadla na kterékoli jiné letadlo v jakémkoli místě linky,
bez směrového nebo zeměpisného omezení a bez ztráty jakéhokoli práva dopravovat cestující, jejich zavazadla, zboží a poštovní zásilky jinak povoleného podle této Dohody.
Oddíl 3
ZMĚNA TYPU LETADLA NA LINCE
Na každém úseku nebo úsecích linek uvedených v Oddílu 1 této Přílohy je kterýkoli určený letecký podnik oprávněn vykonávat mezinárodní leteckou dopravu, včetně na základě ujednání o společném označování linek s jinými leteckými podniky, bez jakéhokoli omezení pokud se týče změny typu, velikosti nebo počtu používaných letadel v jakémkoli místě nebo místech linky. |
Sdělení Ministerstva financí č. 23/2012 Sb. | Sdělení Ministerstva financí č. 23/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky Dluhopisu České republiky, 2012–2017, VAR %
Vyhlášeno 20. 1. 2012, částka 8/2012
23
SDĚLENÍ
Ministerstva financí
ze dne 13. prosince 2011,
jímž se určují emisní podmínky Dluhopisu České republiky, 2012–2017, VAR %
Ministerstvo financí vydává státní dluhopisy v souladu s ustanovením § 25 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“) a určuje emisní podmínky Dluhopisu České republiky, 2012-2017, VAR %:
1.
Základní charakteristika dluhopisů:
Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí
Název: Dluhopis České republiky, 2012-2017, VAR %
Zkrácený název: ČR, VAR %, 17
Pořadové číslo emise: 67.
Jmenovitá hodnota: Kč 10 000
Forma dluhopisu: cenný papírcenný papír na doručitele
Podoba dluhopisu: zaknihovaný cenný papírcenný papír
Datum emise: 23. ledna 2012
Datum splatnosti: 23. července 2017
Úrokový výnos: kupon s pohyblivou úrokovou sazbou
Zdanění úrokových výnosů: podle právních předpisů České republiky
ISIN: CZ0001003438
2.
Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odstavce 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů, které vydání státních dluhopisů umožňují.
3.
Dluhopisy znějí na doručitele a jsou vydávány v zaknihované podobě. Evidenci vlastníků vede Centrální depozitář cenných papírůcenných papírů, a. s., (dále jen „Centrální depozitář“).
4.
Dluhopisy mohou nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí. Repatriace výnosů a splacené jmenovité hodnoty do zahraničí budou prováděny dle právních předpisů České republiky.
5.
Emitent předloží návrh na přijetí dluhopisů k obchodování na hlavním trhu Burzy cenných papírůcenných papírů Praha, a. s., a na RM-SYSTÉM, české burze cenných papírůcenných papírů a. s.
6.
Dluhopisy jsou úročeny pohyblivou úrokovou sazbou. Úrokovou sazbou pro jedno výnosové období je 6M PRIBOR zvýšený o rozpětí (spread) ve výši 85 bazických bodů. Úrokové výnosy jsou vypláceny dvakrát ročně, a to k 23. červenci a k 23. lednu příslušného roku. Připadne-li den výplaty výnosu na den, který není pracovním dnem, bude výplata provedena první následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odsunutí platby.
7.
Pro první výnosové období bude úroková sazba stanovena v den aukce. Pro následující výnosová období bude úroková sazba stanovena 2 pracovní dny před začátkem nového výnosového období a v den stanovení bude zveřejněna.
8.
Rozhodný den pro výplatu výnosu z dluhopisu předchází o jeden měsíc dnu splatnosti výnosu z dluhopisu. Datum ex-kuponu je den následující po rozhodném dnu a je stanoveno na 24. června a 24. prosince. Úrokový výnos obdrží vždy investor, který je vlastníkem dluhopisu 23. června a 23. prosince každého roku.
9.
Převoditelnost dluhopisů v Centrálním depozitáři začíná dnem připsání dluhopisů na účty prvních vlastníků. Posledním dnem, kdy bude docházet k převodům dluhopisů na účtech v Centrálním depozitáři, je 23. červen 2017.
10.
Výpočet poměrné části úroku probíhá na bázi jednoho roku o 360 dnech a skutečného počtu dnů v období (BCK – standard act/360). Poměrná část úrokového výnosu je do ceny dluhopisu započítávána od data emise.
11.
Dluhopisy budou vydávány po jednotlivých částech (tranších). Primární prodej 1. tranše bude proveden formou americké aukce pořádané Českou národní bankoubankou pro skupinu přímých účastníků aukcí státních dluhopisů dne 18. ledna 2012. Další investoři se mohou aukce zúčastnit prostřednictvím primárních dealerů státních dluhopisů. Oznámení o aukci bude předem zveřejněno. Primární prodej dalších tranší bude prováděn za stejných podmínek. Emisní lhůta končí dnem 23. června 2017.
12.
Jednotlivé objednávky předané do aukce primárními dealery státních dluhopisů jsou uspokojovány postupně od nejvyšší nabízené ceny. Pokud by při postupném uspokojování objednávek s určitou nabízenou cenou uspokojený objem objednávek přesáhl objem dluhopisů, který emitent prodává, jsou objednávky s touto nabízenou cenou uspokojeny pouze v částečném rozsahu. Dluhopisy jsou prodávány za nabízené ceny.
13.
Celkový předpokládaný objem emise dluhopisů je 50 000 000 000 Kč. Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 11 zákona o dluhopisech vydány v menším i ve větším objemu, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů.
14.
Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků ke dni vydání těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1 a společností Fitch Ratings na úrovni AA-.
15.
Oddělení práva na výnos dluhopisu podle ustanovení § 18 zákona o dluhopisech není umožněno.
16.
Ministerstvo financí prohlašuje, že dluží každému majiteli dluhopisu jmenovitou hodnotu dluhopisu. Dluhopisy budou spláceny ve jmenovité hodnotě ke dni 23. července 2017. Od tohoto dne končí úročení dluhopisů. Jmenovitá hodnota dluhopisu spolu s posledním úrokovým výnosem bude vyplacena investorovi, který je vlastníkem dluhopisu dne 23. června 2017. Připadne-li den splátky jistiny na den, který není pracovním dnem, bude výplata provedena první následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odsunutí platby.
17.
Veškerá práva spojená s dluhopisy a s kupony k nim vydanými se ve smyslu ustanovení § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé.
18.
Ministerstvo financí se zavazuje, že zabezpečí výplatu úrokových výnosů z dluhopisů a splatí jmenovitou hodnotu dluhopisů jejich majitelům podle těchto emisních podmínek. Platebním místem je Česká národní bankabanka. Kupony a jistina dluhopisů jsou vypláceny bezhotovostním převodem, případně v hotovosti, dle instrukcí vlastníka dluhopisu. Česká národní bankabanka zveřejní způsob, jakým bude provedena výplata kuponů a splacení jmenovité hodnoty.
19.
Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky.
20.
Tyto emisní podmínky se vyhlašují ve Sbírce zákonů. Oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů se zveřejňují na internetových stránkách Ministerstva financí a dalšími způsoby umožňujícími dálkový přístup.
21.
Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, bude rozhodující verze česká.
Ministr:
Ing. Kalousek v. r. |
Nález Ústavního soudu č. 22/2012 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 22/2012 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 25. října 2011 sp. zn. Pl. ÚS 14/09 ve věci návrhu na vyslovení rozporu § 22 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění platném do 31. 7. 2011, s ústavním pořádkem
Vyhlášeno 20. 1. 2012, částka 7/2012
* Odůvodnění
* I. - Rekapitulace návrhu a argumentace navrhovatele
* II. - Průběh předchozího řízení, z něhož vzešlo podání návrhu
* III. - Vyjádření účastníků řízení a dalších státních orgánů k návrhu
* IV. - Replika navrhovatele a jeho následné doplnění návrhu
* V. - Upuštění od ústního jednání
* VI. - Přezkoumání důvodů pro eventuální zastavení řízení
* VII. - Ústavní konformita legislativního procesu
* VIII. - Obsahové posouzení napadených ustanovení zákona
* IX. - Obiter dictum
* X. - Závěr
22
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 14/09 dne 25. října 2011 v plénu ve složení Pavel Rychetský (předseda soudu), Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil (soudce zpravodaj), Jiří Nykodým, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu Krajského soudu v Ostravě podaném podle článku 95 odst. 2 Ústavy České republiky na vyslovení rozporu ustanovení § 22 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění platném do 31. 7. 2011, s ústavním pořádkem, za účasti 1. Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a 2. Senátu Parlamentu České republiky,
takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodnění
I.
Rekapitulace návrhu a argumentace navrhovatele
1.
Návrhem podaným v souladu s článkem 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), jenž byl Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručen dne 4. června 2009, splňujícím obsahové i formální náležitosti podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), se samosoudce Krajského soudu v Ostravě Mgr. Ondřej Mrákota (dále jen „navrhovatel“) domáhal zrušení ustanovení § 22 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o přestupcích“).
2.
Ustanovení § 22 odst. 4 zákona o přestupcích (platné do 31. 7. 2011) znělo:
„Pokuta od 25 000 Kč do 50 000 Kč a zákaz činnosti od jednoho roku do dvou let se uloží za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. c), d), e) bodů 1 a 5, a písm. h).“.
3.
Navrhovatel se domnívá, že v těch případech, v nichž pachatel je v přestupkovém řízení stíhán za přestupekpřestupek proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. e) bodu 1 zákona o přestupcích (ve znění platném do 31. 7. 2011), jehož „se dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích ... řídí motorové vozidlo a ... není držitelem příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění,“ jsou sankce předepsané v ustanovení § 22 odst. 4 téhož zákona v rozporu s ústavními předpisy.
4.
Navrhovatel má za to, že takto zákonem určené sankce odporují principům právního státu, zakotveným v preambuli a v článku 1 Ústavy. Takto pevně a kogentně stanovené sankce prý porušují princip proporcionality a jsou v rozporu se zákazem nadměrnosti zásahů do základních práv a svobod.
5.
Porušení ústavního principu rovnoprávnosti občanů, zakotveného v preambuli Ústavy, spatřuje navrhovatel v tom, že napadená právní úprava přikazuje uložit pachatelům deliktů kvalifikovaných jako přestupekpřestupek přísnější sankci než pachatelům skutkově analogických deliktů kvalifikovaných jako trestný čintrestný čin; přitom přestupekpřestupek je typově méně závažný než trestný čintrestný čin, a zasluhoval by tudíž mírnější sankci.
6.
Tento údajný nepoměr navrhovatel dokumentuje tím, že porovnává ustanovení § 22 odst. 1 písm. e) bodu 1 zákona o přestupcích (ve znění platném do 31. 7. 2011) s ustanovením § 180d zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, (ve znění platném do 31. 12. 2009), v němž byl upraven trestný čintrestný čin „řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění“. Definice deliktního jednání, tj. řízení bez řidičského oprávnění, je prý v obou ustanoveních zcela identická. Zjevnou disproporci sankcí spatřuje navrhovatel zejména v tom, že dolní hranice peněžité pokuty je v citovaném ustanovení zákona o přestupcích stanovena na částku 25 000 Kč, zatímco podle § 53 odst. 1 trestního zákona činí spodní hranice peněžitého trestu pouhých 2 000 Kč. Další zjevná disproporce má prý spočívat v tom, že zákon o přestupcích přikazuje vždy uložit kumulativně jak pokutu, tak zákaz činnosti, zatímco trestní zákon připouští též samostatné uložení toliko jednoho trestu.
7.
Navrhovatel pokládá za ústavně relevantní vadu napadené právní úpravy také skutečnost, že se jí omezuje možnost správního uvážení při vyměřování sankce. Je tím prý ohrožena individualizace sankce a možnost přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu, zejména k závažnosti deliktu a k vlastnostem pachatele. Tím by mohlo dojít ke krajní nespravedlnosti.
8.
Konečně poukazuje navrhovatel na to, že napadená úprava, umožňující uložit zákaz činnosti, může vést k dotčení článku 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod („Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.“). Vysoká peněžitá pokuta může prý představovat tak intenzivní zásah do majetkových poměrů jednotlivce, že porušuje ústavní ochranu vlastnictví, zaručenou článkem 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Jak uložení pokuty, tak uložení zákazu činnosti prý může mít pro pachatele a členy jeho domácnosti „likvidační charakter“. Protiústavnost takových „likvidačních“ sankcí dovozuje navrhovatel z argumentace uvedené v nálezu Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 13. 8. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 3/02 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.).
II.
Průběh předchozího řízení, z něhož vzešlo podání návrhu
9.
Z obsahu spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 58 Ca 31/2008, který si Ústavní soudÚstavní soud vyžádal, se zjišťuje, že pan R. V. byl rozhodnutím Magistrátu města Ostravy ze dne 14. května 2008 č. j. DSČ/17918/08/SŘ-KLU uznán vinným spácháním přestupkupřestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle § 22 odst. 1 písm. e) bodu 1 zákona o přestupcích (ve znění platném do 31. 7. 2011). PřestupkuPřestupku se měl dopustit tím, že dne 12. 7. 2007 řídil po ulici Nádražní v Ostravě osobní automobil Škoda Favorit, přestože není držitelem příslušného řidičského oprávnění. Řidičské oprávnění mu bylo předtím odňato rozhodnutím Okresního úřadu Opava ze dne 26. dubna 2001, kterým mu byla uložena sankce zákazu řízení motorových vozidel na 14 měsíců. Tuto dříve uloženou sankci zákazu řízení motorových vozidel na 14 měsíců sice pan R. V. již dnem 18. 6. 2002 vykonal, poté však písemně nepožádal o vrácení řidičského oprávnění, jak bylo jeho povinností vyplývající z ustanovení § 102 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, takže v době silniční kontroly dne 12. 7. 2007 platné řidičské oprávnění neměl, a řídil tudíž bez řidičského oprávnění. Je třeba dodat, že podmínkou pro vrácení řidičského oprávnění po výkonu trestu nebo sankce zákazu činnosti (kterou R. V. nesplnil), vyplývající z ustanovení § 102 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., v tehdy platném znění, bylo opětovné prokázání odborné a zdravotní způsobilosti. Za spáchání tohoto přestupkupřestupku mu byla podle § 22 odst. 4 zákona o přestupcích uložena pokuta ve výši 25 000 Kč a sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 12 měsíců.
10.
Proti rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 14. 5. 2008 podal R. V. odvolání, které bylo rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 24. 6. 2008 č. j. MSK 93021/2008 zamítnuto.
11.
Žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě dne 4. 7. 2008 se R. V. domáhal zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 24. 6. 2008, jakož i zrušení rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 14. 5. 2008, popř. zmírnění uložených sankcí. V žalobě tvrdil, že k přestupkupřestupku, jehož spáchání nepopírá, došlo z jeho strany nevědomky jeho formální chybou spočívající v tom, že nepožádal o vrácení řidičského oprávnění. Je si vědom, že vytýkaným jednáním se dopustil přestupkupřestupku, ale souběžné uložení dvou sankcí - pokuty ve výši 25 000 Kč a sankce zákazu řízení motorových vozidel na dobu dvanácti měsíců - považuje za neadekvátní a nepřiměřené. Má za to, že jde o kumulování nepřiměřeně tvrdých trestů, neproporcionální ke společenské nebezpečnosti přestupkupřestupku. Poukázal na to, že zákon o přestupcích nerozlišuje, zda pachatel tohoto přestupku dříve vlastnil, či nikdy nevlastnil řidičská oprávnění, a na to, že výše sankcí je nepřiměřená ve srovnání s tresty ukládanými v trestních věcech pachatelům dopravních nehod, v jejichž důsledku došlo k ublížení na zdraví s následkem smrti. Poukázal také na to, že je v současné době evidován jako nezaměstnaný na úřadu práce, nemá řidičské oprávnění, což mu snižuje možnost práci získat; jemu uložené sankce pro něj mají závažné existenční důsledky.
12.
Za této procesní situace dospěl Krajský soud v Ostravě k závěru, že ustanovení § 22 odst. 4 zákona o přestupcích (ve znění platném do 31. 7. 2011), jež by mělo být v jím vedeném řízení aplikováno, je v rozporu s ústavním pořádkem, a proto věc předložil podle článku 95 odst. 2 Ústavy Ústavnímu souduÚstavnímu soudu s návrhem na zrušení tohoto ustanovení. Usnesením ze dne 3. 8. 2009 č. j. 58 Ca 31/2008-43 krajský soud řízení ve věci sp. zn. 58 Ca 31/2008 přerušil.
III.
Vyjádření účastníků řízení a dalších státních orgánů k návrhu
13.
Podle § 69 odst. 1 zákona o Ústavním soudu byl stejnopis návrhu zaslán oběma účastníkům řízení. Předsedové obou komor Parlamentu České republiky popsali ve svých vyjádřeních postup legislativního procesu při schvalování napadených ustanovení zákona. Vyjádřili přesvědčení, že tato ustanovení jsou souladná s ústavními předpisy. Oba vyslovili souhlas s upuštěním od ústního jednání před Ústavním soudem.
14.
Na výzvu Ústavního souduÚstavního soudu se k návrhu vyjádřila ministryně spravedlnosti JUDr. Daniela Kovářová. Ve svém vyjádření ze dne 30. 9. 2009 připouští, že stanoviska obsažená v návrhu zčásti korespondují s názory obsaženými v judikatuře obecných soudů. Zmiňuje zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2008 sp. zn. 7 Tdo 1529/2008, v němž se porovnávají skutkové podstaty trestného činutrestného činu řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění dle § 180d trestního zákona (ve znění platném do 31. 12. 2009) a přestupkupřestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle § 22 odst. 1 písm. e) bodu 1 zákona o přestupcích (ve znění platném do 31. 7. 2011) a v němž se uvádí, že „rozdíl mezi oběma delikty spáchanými v úmyslné formě spočívá jen ve stupni jejich nebezpečnosti pro společnost“. Ministryně spravedlnosti přitakává názoru, že trestní zákon poskytuje soudům širší možnosti individualizace a diferenciace trestů, než tak činí zákon o přestupcích. Odstranění této disproporce by však vyžadovalo hlubší legislativní zásah do zákona o přestupcích; navrhované zrušení ustanovení § 22 odst. 4 zákona o přestupcích tento problém nemůže vyřešit. Ministryně upozorňuje, že nový trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník; účinný od 1. 1. 2010) již neobsahuje žádný trestný čintrestný čin, který by byl identický s trestným činemtrestným činem podle § 180d dřívějšího trestního zákona, takže komparace obou ustanovení, o niž se opírá argumentace navrhovatele, je již obsoletní.
15.
Ministr vnitra Ing. Martin Pecina ve svém vyjádření, které Ústavnímu souduÚstavnímu soudu došlo dne 8. 10. 2010, vyslovuje nesouhlas s argumenty navrhovatele a doporučuje zamítnutí návrhu. Poukazuje na závažnost jednání spočívajícího v řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění; na nebezpečnost tohoto jevu se upozorňuje i v dokumentech Evropské unie. Sankce předpokládané v napadeném ustanovení zákona o přestupcích plní důležitou preventivní roli.
16.
Magistrát města Ostravy, odbor dopravně správních činností, ve svém vyjádření ze dne 29. 7. 2009 poukázal na značnou typovou společenskou nebezpečnost daného přestupkupřestupku a na „alarmující stav na českých silnicích“. Sankce stanovené v napadeném § 22 odst. 4 zákona o přestupcích splňují požadavky generální a individuální prevence.
17.
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, ve svém vyjádření ze dne 29. 7. 2009 podpořil návrh na zrušení ustanovení § 22 odst. 4 zákona o přestupcích a ztotožnil se s argumenty navrhovatele. Vyslovuje názor, že spodní hranice sankce stanovená v napadeném ustanovení nesplňuje požadavek, aby byla „adekvátní pro všechny případy, na které bude aplikována“, a správnímu orgánu de facto neumožňuje přihlédnout adekvátně ke kritériím pro výměru sankce, uvedeným v § 12 odst. 1 zákona o přestupcích. Krajský úřad konstatuje, že „zdejší správní orgán se ve své rozhodovací praxi často setkává s tím, že tyto sankce mají až likvidační charakter“.
18.
Dne 2. 5. 2011 obdržel Ústavní soudÚstavní soud sdělení Nejvyššího správního soudu, z něhož vyplývá, že před ním probíhá pod sp. zn. 9 As 88/2010 jiné řízení, jehož předmětem je analogická problematika jako ta, jež je řešena v této věci před Ústavním soudemÚstavním soudem. Též v řízení před Nejvyšším správním soudem namítá jiný pachatel nedbalostního dopravního přestupkupřestupku (jímž bylo způsobeno lehké ublížení na zdraví), že sankce, která mu byla uložena v přestupkovém řízení, je přísnější než ta, jaká by mu mohla být uložena za trestný čintrestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti v trestním řízenítrestním řízení. Poté, co se Nejvyšší správní soud dozvěděl, že Ústavní soudÚstavní soud v tomto řízení pod sp. zn. Pl. ÚS 14/09 řeší analogickou problematiku, své řízení ve věci sp. zn. 9 As 88/2010 podle § 48 odst. 2 písm. f) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 127/2005 Sb., přerušil a vyčkává na rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu.
IV.
Replika navrhovatele a jeho následné doplnění návrhu
19.
Vyjádření zmíněná shora v části III odůvodnění nálezu zaslal Ústavní soudÚstavní soud navrhovateli k seznámení a k eventuální replice. Sdělením ze dne 12. 11. 2009 navrhovatel oznámil, že práva repliky nevyužívá a vyslovil souhlas s upuštěním od ústního jednání před Ústavním soudemÚstavním soudem.
20.
Přípisem, který byl Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručen dne 13. 9. 2011, doplnil navrhovatel petit svého návrhu. Konstatoval, že v době po podání návrhu došlo ke změně právní úpravy, neboť s účinností od 1. 8. 2011 bylo ustanovení § 22 zákona o přestupcích zrušeno článkem III bodem 1 zákona č. 133/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Prakticky v totožném znění však bylo znění zrušeného ustanovení § 22 odst. 4 zákona o přestupcích převzato článkem I bodem 45 zákona č. 133/2011 Sb. do nového znění § 125c odst. 4 písm. a) a odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, účinného od 1. 8. 2011.
21.
Navrhovatel dodává, že podle jeho názoru z článku 95 odst. 2 Ústavy vyplývá, že povinností Ústavního souduÚstavního soudu je přezkoumat ústavnost napadeného ustanovení zákona, i když již bylo zrušeno (změněno), a to za podmínky, že adresátem tvrzeného důvodu protiústavnosti je veřejná moc, tedy nikoli subjekt soukromého práva, a za podmínky, že napadené ustanovení zákona má být při řešení dosud neskončené věci použito obecným soudem. Domnívá se, že tyto podmínky jsou v projednávané věci splněny, a proto navrhuje, aby Ústavní soudÚstavní soud vyslovil protiústavnost zrušeného ustanovení § 22 odst. 4 zákona o přestupcích, ve znění platném a účinném do 31. 7. 2011.
V.
Upuštění od ústního jednání
22.
Projednávaná právní problematika i všechny skutkové okolnosti případu byly dostatečně zřejmé z listinných podkladů. Protože se od ústního jednání nedalo očekávat další objasnění věci, Ústavní soudÚstavní soud od něj se souhlasem všech účastníků upustil podle § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
VI.
Přezkoumání důvodů pro eventuální zastavení řízení
23.
Vzhledem k tomu, že s účinností od 1. 8. 2011 bylo napadené ustanovení § 22 odst. 4 zákona o přestupcích zrušeno článkem III bodem 1 zákona č. 133/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, Ústavní soudÚstavní soud zvažoval, zda nejsou splněny podmínky pro zastavení řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem podle § 67 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, a dospěl k závěru, že v nynější věci není namístě řízení zastavit, nýbrž povinností Ústavního soudu je o návrhu rozhodnout.
24.
Ústavní soudÚstavní soud setrvává na závěrech vyslovených v předchozí judikatuře [viz např. nález sp. zn. Pl. ÚS 33/2000 (N 5/21 SbNU 29; 78/2001 Sb.), dostupný též na http://nalus.usoud.cz]. Interpretací článku 95 odst. 2 Ústavy Ústavní soudÚstavní soud dovodil, že je oprávněn a povinen přezkoumávat soulad zákona s ústavním pořádkem i poté, co zákon pozbyl platnosti před skončením řízení o kontrole norem v těch věcech, v nichž řízení bylo zahájeno na návrh soudu a zákon má být aplikován v dosud neskončeném řízení před obecnými soudy. Taková situace existuje též v nynější věci.
25.
Posouzení souladnosti napadené právní úpravy s ústavním pořádkem je žádoucí též z toho důvodu, že právní úprava obsažená v novém znění ustanovení § 125c odst. 4 písm. a) a odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném od 1. 8. 2011, je identická s předchozí (zrušenou) úpravou a její aplikace by mohla vzbuzovat stejné pochybnosti jako úprava předchozí.
VII.
Ústavní konformita legislativního procesu
26.
Podle § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu posuzuje Ústavní soud nejprve otázku, zda napadený právní předpis byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Z písemných podkladů, které Ústavnímu souduÚstavnímu soudu předložili předsedové obou komor Parlamentu České republiky, Ústavní soudÚstavní soud zjistil, že dotyčné ustanovení napadeného zákona bylo vydáno ústavně konformním způsobem.
VIII.
Obsahové posouzení napadených ustanovení zákona
27.
Námitky, jimiž navrhovatel zdůvodňuje údajnou protiústavnost napadeného zákonného ustanovení, lze shrnout do tří bodů:
a)
sankce, které zákon o přestupcích stanoví za spáchání přestupků, jsou prý za určitých okolností přísnější než sankce, které stanoví trestní zákon za spáchání skutkově analogických trestných činůtrestných činů; přestupkový zákon, na rozdíl od trestního zákona, neobsahuje možnost mimořádného snížení sankcí či upuštění od potrestání; zatímco trestní řád umožňuje různé varianty odklonů, zákonná úprava řízení o přestupcíchpřestupcích takovou možnost neobsahuje; to vše prý zakládá nerovnost mezi pachateli přestupkůpřestupků a pachateli trestných činůtrestných činů;
b)
pevně stanovené rozpětí sankčních sazeb za spáchání přestupkupřestupku a povinnost uložit kumulativně obě sankce (pokutu a zákaz činnosti) prý znemožňuje spravedlivě diferencovat výši sankcí s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem skutku a k osobě pachatele; mezi závažností deliktu a výší sankce může vznikat neodůvodněná disproporce, ukládané sankce mohou být nespravedlivé;
c)
uložení těchto sankcí prý může mít pro pachatele a členy jeho domácnosti „likvidační charakter“.
28.
Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že žádná z těchto námitek není oprávněná, nemá ústavněprávní relevanci ani nedokládá rozpor napadené právní úpravy s ústavním pořádkem.
29.
Ústavní soudÚstavní soud především zdůrazňuje, že právní úprava sankcionování trestných činůtrestných činů a přestupkůpřestupků je ve výlučné kompetenci zákonodárce a je obsažena v „obyčejných“ („podústavních“) zákonech. Pokud jde o trestné činytrestné činy, je zásada nulla poena sine lege obsažena explicite přímo v ústavních předpisech (viz čl. 39 Listiny základních práv a svobod: „Jen zákon stanoví, které jednání je trestným činemtrestným činem a jaký trest, jakož i jaké jiné újmy na právech nebo majetku, lze za jeho spáchání uložit.“). Pokud jde o sankce za přestupkypřestupky a jiné správní delikty, v ústavních předpisech takto explicitně formulované pravidlo nenalezneme. Z ustanovení článku 2 odst. 3 Ústavy („Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.“), jakož i z ustanovení článku 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod („Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.“) a z článku 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod („Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.“) lze dovodit ústavní pravidlo, že rovněž sankce za přestupkypřestupky může stanovit toliko zákon.
30.
Ústavní předpisy obsahují jen několik málo explicitních ustanovení o sankcích a upravují spíše jen nepřekročitelné limity trestání. Takovou povahu má např. ustanovení článku 6 odst. 3 Listiny základních práv a svobod („Trest smrti se nepřipouští.“) nebo ustanovení článku 7 odst. 2 Listiny základních práv a svobod („Nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu.“).
31.
Podobně sporadická je explicitní úprava sankcionování v mezinárodních úmluvách o lidských právech. V Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) nalezneme takové ustanovení v článku 3 („Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu.“). Stejné ustanovení obsahuje také Mezinárodní pakt o občanských a politických právech v článku 7. Protokol č. 6 k Úmluvě obsahuje v článku 1 zákaz trestu smrti.
32.
Některá kritéria pro právní úpravu sankcí lze odvodit z obecných ustanovení Ústavy (preambule a článek 1) a Listiny základních práv a svobod (článek 1), zejména z principu rovnosti občanů v důstojnosti i v právech.
33.
V souladu s ústavním vymezením kompetencí Ústavního souduÚstavního soudu podle článku 83 Ústavy („Ústavní soudÚstavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti.“) může Ústavní soudÚstavní soud podle článku 95 odst. 2 Ústavy v dané věci posuzovat toliko to, zda sankce stanovené zákonem za spáchání přestupkupřestupku nejsou rozporné s ústavními předpisy (eventuálně s ústavními principy).
34.
Úvahy o tom, zda určitá závadná jednání mají být trestná nebo beztrestná (kriminalizace nebo naopak dekriminalizace jednání), definování skutkových podstat deliktů (trestných činůtrestných činů, přestupkůpřestupků) a stanovení druhu a výše sankcí (intenzita trestní a správní represe) jsou podmíněny mnoha sociálními determinantami, které se v průběhu historického vývoje mění. Není ničím neobvyklým, že jednání dříve beztrestné prohlásí zákonodárce novou zákonnou úpravou za trestné (kriminalizace jednání), nebo naopak dříve trestné jednání je dekriminalizováno. Nezřídka se mění také zákonná kategorizace deliktů - dřívější trestné činytrestné činy začnou být novou úpravou kvalifikovány jako přestupkypřestupky nebo naopak dřívější přestupkypřestupky se stanou trestnými činytrestnými činy. Sledováním vývoje zákonné úpravy za delší časové období lze snadno zjistit, že také stanovení druhu a výše sankcí za spáchané delikty podléhá poměrně dynamickým změnám.
35.
Legislativní úprava všech těchto otázek je ve výlučné kompetenci zákonodárce, který se řídí kriminálně politickými kritérii, např. hlediskem generální prevence, četností výskytu deliktů v dané historické době, intenzitou rizika deliktního jednání a z toho plynoucím stupněm ohrožení spořádaného lidského soužití („právního míru“), proměnami v axiologickém nazírání veřejnosti na význam individuálních a společenských hodnot a právních statků poškozovaných deliktním chováním pachatelů apod.
36.
Ústavní soudÚstavní soud, respektující ústavní princip dělby moci, není povolán k tomu, aby posuzoval vhodnost (účelnost) jednotlivých druhů sankcí, zákonem stanovené sazby sankcí (jejich výši), možnost alternativního či kumulativního ukládání sankcí apod. Do zákonné úpravy těchto otázek by Ústavní soudÚstavní soud mohl zasáhnout pouze v případě, že by zákonodárce překročil ústavněprávní limity. V této věci však nebyl zjištěn žádný rozpor napadené právní úpravy s ústavním pořádkem.
37.
Ústavní soudÚstavní soud nesdílí navrhovatelův názor, že protiústavnost napadeného ustanovení lze dovozovat z toho, že sankce stanovené za spáchání přestupkupřestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. e) bodu 1 zákona o přestupcích (ve znění platném do 31. 7. 2011) jsou údajně přísnější než sankce stanovené za spáchání skutkově analogického trestného činutrestného činu řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, (ve znění platném do 31. 12. 2009).
38.
Taková komparace není korektní již z toho důvodu, že kritérium „přísnosti“ navrhovatel posuzuje toliko podle dílčích elementů zákonem předepsaných sankcí, totiž pouze podle spodní hranice peněžité pokuty (2 000 Kč za trestný čintrestný čin versus 25 000 Kč za přestupekpřestupek) a podle toho, že zákon o přestupcích přikazuje vždy uložit kumulativně jak pokutu, tak zákaz činnosti, zatímco trestní zákon připouští též samostatné uložení toliko jednoho trestu.
39.
K výstižnému srovnání přísnosti sankcí je třeba posoudit komplexně celý obsah a rozsah sankčních ustanovení u obou deliktů:
•
za uvedený přestupekpřestupek bylo nutno uložit pokutu od 25 000 Kč do 50 000 Kč a zároveň zákaz činnosti od jednoho roku do dvou let;
•
za uvedený trestný čintrestný čin bylo možno uložit trest odnětí svobody až na jeden rok nebo peněžitý trest od 2 000 Kč do pěti milionů Kč nebo zákaz činnosti na jeden rok až deset let (přičemž tyto druhy trestů bylo možno uložit buď samostatně, nebo kumulativně).
Takové komplexní porovnání všech elementů sankcí ukazuje, že tresty za trestný čintrestný čin jsou nepochybně přísnější než sankce za korespondující přestupekpřestupek.
40.
Systémy trestního trestání na jedné straně a správního trestání na straně druhé spolu sice souvisejí, avšak zároveň jsou do značné míry autonomní. Liší se v tom, že chrání do značné míry odlišné druhy sociálních vztahů (u správních deliktů jde zejména o ochranu řádného výkonu veřejné správy; ochranná funkce trestních deliktů se vztahuje na mnohem širší okruh společenských hodnot).
41.
I když obecně platí, že stupeň společenské nebezpečnosti (škodlivosti) trestného činutrestného činu je zpravidla typově vyšší, než jak je tomu u správního deliktu, nebývá tomu tak vždy. Mnoho správních deliktů je vysoce škodlivých, na druhé straně existuje mnoho bagatelních trestných činůtrestných činů.
42.
Kategorizace deliktů na trestné činytrestné činy a správní delikty bývá v zákonodárství ovlivněna také pragmatickými a praktickými zřeteli, přihlíží např. ke kapacitám justičních a správních orgánů, k jejich kvalifikovanosti (odbornosti) pro řešení daného typu delikvence, k nákladnosti procesního řízení apod.
43.
Při posuzování hlediska přísnosti sankcí nelze přihlížet toliko ke kvantitativnímu srovnávání výše sankční sazby, nýbrž je třeba zohlednit též kvalitativní odlišnost trestních a správních sankcí. Obecně se uznává, že trestné činytrestné činy a sankce za ně uložené jsou spojeny s tzv. sociálněetickým odsudkem a morální zavrženíhodností a mají difamující účinek (v německé nauce je tento atribut trestného činutrestného činu označován jako „die Verwerflichkeit“ - viz Jescheck, H.-H.: Lehrbuch des Strafrechts. Allgemeiner Teil. 5. Aufl. Berlin: Duncker & Humblot 1996, str. 58). U správních deliktů takový odsudek absentuje, jsou nazírány jako eticky neutrální, jejich spáchání není v sociálním prostředí odsuzováno jako morálně závadné a nevede zpravidla k poklesu sociální prestiže pachatele. Potrestání za trestný čintrestný čin vyvolává i jiné pro pachatele tíživé následky, zejména evidování v evidenci Rejstříku trestů a ztrátu způsobilosti pro výkon některých zaměstnání a činností, u nichž je vyžadována bezúhonnostbezúhonnost. Proto mechanické srovnávání toliko sazeb správních a trestních sankcí není pro posouzení jejich přísnosti výstižné.
44.
Neobstojí ani námitka údajně „likvidačního charakteru“ peněžité pokuty od 25 000 Kč do 50 000 Kč a zákazu činnosti od jednoho roku do dvou let. Uložení těchto sankcí není obecně způsobilé (ve standardních případech) způsobit „likvidační“ následky, tj. ohrozit existenci či důstojnost člověka. Je samozřejmé, že uložení této sankce je pro pachatele nepříjemné a úkorné, avšak takový účinek je přirozenou a dokonce žádoucí vlastností jakékoli sankce - pokud by tomu tak nebylo, vytratil by se generálně preventivní smysl sankcí.
45.
Ústavní soudÚstavní soud při rozhodování v této věci vzal v úvahu, že ve své předchozí judikatuře, zejména v nálezech sp. zn. Pl. ÚS 3/02 (viz výše) a Pl. ÚS 12/03 ze dne 10. 3. 2004 (N 37/32 SbNU 367; 300/2004 Sb.), dospěl k závěru o protiústavnosti zákonem stanovené sazby pokuty (peněžitého trestu) z toho důvodu, že pokuta, byť uložena v minimální přípustné výměře, zasahuje do majetkových poměrů jedince se značnou intenzitou a má likvidační charakter, spočívající např. v tom, že „zničí“ majetkovou základnu pro další podnikatelskou činnost. Tyto závěry, od nichž není důvodu se odchýlit ani nyní, byly ovšem vysloveny v situaci, kdy tehdy posuzovaným právním předpisem byla za spáchání stavebního přestupkupřestupku stanovena spodní hranice pokuty ve výši 500 000 Kč, resp. 200 000 Kč. V nynější věci týkající se sankcí za zcela jiný delikt činí spodní hranice pokuty 25 000 Kč, tedy částku, která je řádově nesrovnatelně nižší než dříve posuzovaná. Též s přihlédnutím k současným cenovým a výdělkovým poměrům nelze stanovenou částku 25 000 Kč pokládat obecně za „likvidační“. Nynější nález se nedostává s výše citovanými nálezy do rozporu.
46.
Byla posouzena též otázka, zda stanovením spodní zákonné hranice pokuty a délky zákazu činnosti není zasažen princip správního uvážení, pokud rozhodující orgán nemůže v konkrétní kauze dostatečně přihlédnout k sociálním a majetkovým poměrům pachatele a náležitě diferencovat výměru sankce a nemůže uložit pokutu a zákaz činnosti pod hranicí sazby nebo od jejího uložení zcela upustit. Požadavek diferenciace sankcí je vysloven např. v nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 38/02 ze dne 9. 3. 2004 (N 36/32 SbNU 345; 299/2004 Sb.).
47.
Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že napadená právní norma požadavek diferenciace sankcí respektuje již tím, že je stanoveno rozpětí pokuty od 25 000 Kč do 50 000 Kč a rozpětí zákazu činnosti od jednoho roku do dvou let. Ústavní předpisy nevyžadují, aby zákonodárce při zákonném stanovení sankční sazby vždy upustil od spodního ohraničení výměry sankce. Typová závažnost (škodlivost) deliktního jednání daného druhu může být obecně tak vysoká, že nepřipouští ani v individuálním případě stanovit „nulovou“ hodnotu výměry sankce. Posouzení spodní hranice sankční sazby je zásadně věcí zákonodárce. Ústavní předpisy neobsahují ohledně otázky dolní hranice sankční sazby žádnou direktivu - musí být ovšem dodržen příkaz proporcionality mezi typovou závažností deliktního jednání a výší sankční sazby. V posuzované věci se Ústavní soudÚstavní soud ztotožnil s názory obsaženými ve vyjádření ministra vnitra a Magistrátu města Ostravy - totiž s tím, že současný stav nekázně řidičů v silničním provozu, projevující se mj. i ve značném výskytu řízení bez řidičského oprávnění a ve znepokojivém stavu dopravní nehodovosti, opravňuje zákonodárce k tomu, aby stanovil přísnější požadavky na všechny řidiče bez výjimky a aby vyloučil „nulovou“ výměru trestu. Tím lze dosáhnout i sekundárních pozitivních výsledků - totiž omezení interpretační libovůle policejních a správních orgánů při praktické aplikaci předpisů a omezení korupčního jednání při vyměřování sankcí.
48.
Ke stejným závěrům jako v předchozím bodě dospěl Ústavní soudÚstavní soud také v otázce, zda princip diferenciace sankcí a jejich přiměřenost neporušil zákonodárce tím, že přikazuje kumulativní ukládání dvou druhů sankcí - pokuty a zákazu činnosti. Ani v tomto způsobu právní regulace neshledal Ústavní soudÚstavní soud nic protiústavního. Stanovení několika druhů sankcí, ať již alternativně nebo kumulativně, je zcela pravidelným způsobem právní úpravy sankcionování jak v oboru trestního, tak správního práva. Zákonodárce jím zpravidla vhodně kombinuje represivní a preventivní účel sankcí: kromě citelného postihu nedisciplinovaných pachatelů též např. znemožnění výkonu nebezpečných a ohrožujících činností a ochranu veřejných zájmů. Ani v této věci neporušil zákonodárce princip proporcionality.
49.
Ústavní soudÚstavní soud se zabýval také otázkou, zda napadené ustanovení § 22 odst. 4 zákona o přestupcích (ve znění platném do 31. 7. 2011) neporušilo ústavněprávní princip proporcionality tím, že stejnou sazbu sankcí stanovilo pro pět rozdílných skutkových podstat přestupků, popsaných v § 22 odst. 1 písm. c), písm. d), písm. e) bodech 1 a 5 a písm. h) zákona o přestupcích (ve znění platném do 31. 7. 2011). Konkrétně jde o tyto skutkové podstaty:
•
kdo řídí vozidlo nebo jede na zvířeti ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky,
•
kdo se přes výzvu podle zvláštního právního předpisu odmítne podrobit vyšetření, zda při řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti nebyl ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, ačkoliv takové vyšetření není spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví,
•
kdo řídí motorové vozidlo a není držitelem příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění,
•
kdo pozbyl jako řidič, který je držitelem řidičského průkazu Evropských společenství, řidičského průkazu vydaného cizím státem, mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem, právo k řízení motorového vozidla na území České republiky,
•
porušením zvláštního právního předpisu způsobí dopravní nehodu, při které je jinému ublíženo na zdraví.
Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že typová závažnost (společenská nebezpečnost) těchto přestupkůpřestupků je druhově natolik shodná, že stanovením stejných sankcí neporušil zákonodárce princip proporcionality ani princip rovnosti pachatelů těchto přestupkůpřestupků.
IX.
Obiter dictum
50.
Ústavní soudÚstavní soud přitakává navrhovatelově námitce, že dřívější zákonná úprava trestného činutrestného činu řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, (ve znění platném do 31. 12. 2009) nebyla vhodná zejména proto, že popis skutkové podstaty tohoto trestného činutrestného činu byl fakticky identický s částí skutkové podstaty přestupkupřestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. e) bodu 1 zákona o přestupcích (ve znění platném do 31. 7. 2011). Takový způsob právní regulace, při níž zákonodárce podává identickou definici dvou skutkových podstat - jak přestupku, tak trestného činutrestného činu \\- odporuje požadavku právní jistoty a požadavku určitosti právní normy a způsobuje závažné interpretační potíže při aplikaci (hrozí nebezpečí aplikační libovůle). Je pravda, že aplikační praxe se s tímto problémem uspokojivě vypořádala v judikatuře. Shora citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2008 sp. zn. 7 Tdo 1529/2008 zdůraznilo nutnost diferencovat právní kvalifikaci podle stupně společenské nebezpečnosti, což umožňovalo tehdy platné ustanovení § 3 odst. 2 trestního zákona („Čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je nepatrný, není trestným činemtrestným činem, i když jinak vykazuje znaky trestného činutrestného činu.“). Jako relevantní hlediska pro posouzení stupně společenské nebezpečnosti mohly sloužit např. kritérium délky páchání deliktu (jednorázové nebo dlouhodobé trvání), riskantní jízda, paralelní způsobení škodlivého následku, důvod ztráty řidičského oprávnění apod.
51.
Předchozí zákonná úprava trestného činutrestného činu řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d trestního zákona byla nevhodná také proto, že do jedné skutkové podstaty zahrnula různorodá jednání rozdílného stupně závažnosti. Postihovala stejně jak toho, kdo nikdy nebyl držitelem řidičského oprávnění, tak toho, kdo řidičské oprávnění pozbyl rozhodnutím soudu nebo správního orgánu (uložením trestu nebo sankce zákazu činnosti, pozastavením řidičského oprávnění jako předběžného opatření), vzdáním se řidičského oprávnění apod. Tato právní úprava byla v odborné literatuře kritizována jako přepínání trestní represe, odporující zásadě subsidiární role trestního práva. Oprávněnost těchto námitek se mj. potvrdila tím, že okamžitě po zakotvení této skutkové podstaty do trestního zákona (zákonem č. 411/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony; novelizací účinnou od 1. 7. 2006) došlo k masivnímu nárůstu počtu stíhaných trestných činůtrestných činů řádově o desetitisíce - v roce 2007 bylo pro tento trestný čintrestný čin stíháno 18 098 skutků, v roce 2008 bylo stíháno 18 752 skutků (zdroj: Evidenčně statistický systém kriminality PoliciePolicie České republiky). Naštěstí nový trestní zákoník tento trestný čintrestný čin nepřevzal, nově jsou trestné pouze případy řízení motorového vozidla poté, co pachateli byl předtím uložen zákaz řízení nebo mu bylo odňato příslušné oprávnění (jako trestný čintrestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 337 trestního zákoníku). Ostatní (méně závažné) případy řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění jsou dnes stíhány jako přestupekpřestupek podle ustanovení § 125c odst. 4 písm. a) a odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), v platném znění.
52.
Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že takový způsob zákonné úpravy, jaký byl dříve obsažen v ustanovení § 180d trestního zákona, je krajně nežádoucí a mohl by vést k závěru o protiústavnosti a k eventuálnímu derogačnímu zásahu Ústavního souduÚstavního soudu. V tomto řízení ovšem nejsou pro takový postup splněny podmínky - jednak proto, že ustanovení § 180d trestního zákona již bylo zrušeno dnem 1. ledna 2010 po nabytí účinnosti nového trestního zákoníku (zákona č. 40/2009 Sb.), jednak proto, že toto ustanovení nebylo předmětem nynějšího řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem (nebude ani aplikováno navrhujícím krajským soudem).
53.
Ústavní soudÚstavní soud si je dále vědom toho, že současná právní úprava správních deliktů a správních sankcí trpí mnoha nedostatky, na něž je v odborné literatuře právem poukazováno [viz např. Prášková, H.: Správní trestání. In: Hendrych, D. a kol.: Správní právo. Obecná část. 7. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009; Prášková, H.: Východiska budoucí právní úpravy správního trestání. (1. část). Právní praxe č. 6/1999; (2. část) Právní praxe č. 7/1999; Mikule, V.: Poznámky k českému trestnímu právu správnímu. In: Pocta prof. JUDr. Otovi Novotnému k 70. narozeninám. Praha: Codex Bohemia, 1998; Mazanec, M.: Několik poznámek k reformě správního trestání. Správní právo č. 1/2002; Vopálka, V.: Cíle správy a správní tresty. Správní právo č. 1/2002]. Ústavní soudÚstavní soud vyslovuje naději, že zákonodárce bude na tuto oprávněnou kritiku reagovat budoucí komplexní a dokonalejší úpravou správního trestání.
54.
Bylo by žádoucí, aby zákonodárce brzdil pozorovatelnou legislativní expanzi správní deliktní odpovědnosti tím, že trestnost omezí toliko na případy závažnějších porušení právních povinností. Toho lze docílit např. tak, že zákonodárce ve skutkové podstatě patřičně vymezí materiální znaky svědčící o škodlivosti deliktu, např. respektováním podmínky, že deliktní odpovědnost není založena jakýmkoliv porušením jiného právního předpisu, nýbrž až vyvoláním stavu ohrožení nebo způsobením škodlivého účinku. Žádoucí je konkretizace a diferenciace skutkových podstat správních deliktů a sankcí, což umožní přesně rozlišit stupeň závažnosti deliktního jednání a podle toho též diferencovat výši sankcí. Takovýto způsob právní úpravy lépe vyhovuje hledisku zákonnosti a ústavnosti.
55.
Zatímco současnou právní úpravu sankcí ukládaných za přestupkypřestupky je možno pokládat za vcelku vyhovující, úprava sankcí za jiné správní delikty je velmi špatná a chaotická; zejména výše sankčních sazeb není často proporcionální ve vztahu k typové závažnosti deliktu.
56.
V současné úpravě chybí některé obecné instituty správního trestání, např. úprava souhrnného a úhrnného trestu (sankce) při spáchání více deliktů.
57.
Ústavní soudÚstavní soud dává zákonodárci k úvaze, zda de lege ferenda neupravit též v oblasti sankcionování správních deliktů (včetně přestupkůpřestupků) obecné instituty zmírnění sankcí pod spodní hranici sazby a upuštění od potrestání, které jsou v trestním právu známy. Ústavní soudÚstavní soud si je ovšem vědom odlišností institucionálních a procesních poměrů ve správním a trestním řízenítrestním řízení (rozdílná úroveň soudní kontroly a kontroly ze strany veřejnosti, rozdílná úroveň právní kvalifikace správních orgánů a orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení, absence účasti státního zástupce na správním řízení, rozdílné opravné prostředky atd.). Má-li se zabránit tomu, aby při aplikaci těchto institutů nedocházelo k libovůli, excesům a k pokusům o korupční praktiky, musela by se zvolit specifická hmotněprávní a procesní úprava, která by zabránila jejich zneužití.
X.
Závěr
58.
S ohledem na shora uvedené Ústavní soudÚstavní soud neshledal důvody pro vyslovení protiústavnosti návrhem napadeného zákonného ustanovení. Proto byl návrh podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítnut.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Eliška Wagnerová a Ivana Janů. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 21/2012 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 21/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně
Vyhlášeno 20. 1. 2012, částka 6/2012
21
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 6. ledna 2012
o uložení kolektivních smluv vyššího stupně
Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, byly u něj uloženy v období do 30. 12. 2011 tyto kolektivní smlouvy vyššího stupně a jeden Dodatek č. 3 ke kolektivní smlouvě vyššího stupně:
1.
Kolektivní smlouva vyššího stupně, uzavřená dne 14. 11. 2011 na rok 2012 mezi smluvními stranami
Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy – Sekcí silničního hospodářství
a
Svazem dopravy České republiky – Sekcí silničního hospodářství.
2.
Kolektivní smlouva vyššího stupně, uzavřená dne 14. 11. 2011 na rok 2012 (pro a. s. a s. r. o.) mezi smluvními stranami
Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy – Sekcí silničního hospodářství
a
Svazem dopravy České republiky – Sekcí silničního hospodářství.
3.
Kolektivní smlouva vyššího stupně, uzavřená dne 7. 12. 2011 na rok 2012 mezi smluvními stranami
Odborovým svazem pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy
a
Asociací textilního – oděvního – kožedělného průmyslu.
4.
Dodatek č. 3 ke kolektivní smlouvě vyššího stupně, uzavřený dne 20. 12. 2011 mezi smluvními stranami
Odborovým svazem ECHO,
Českým odborovým svazem energetiků
a
Českým svazem zaměstnavatelů v energetice.
Ministr:
Dr. Ing. Drábek v. r. |
Zákon č. 19/2012 Sb. | Zákon č. 19/2012 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 17. 1. 2012, datum účinnosti 1. 4. 2012, částka 5/2012
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o rozhodčím řízení
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o soudních poplatcích
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o elektronických komunikacích
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 4. 2012
19
ZÁKON
ze dne 20. prosince 2011,
kterým se mění zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o rozhodčím řízení
Čl. I
Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 7/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 2 se na konci textu doplňují slova „nebo pokud bylo zahájeno řízení před finančním arbitrem nebo bylo v tomto řízení rozhodnuto ve věci samé“.
2.
V § 2 odst. 1 se za slova „k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu“ vkládají slova „nebo o nichž to stanoví zvláštní zákon“.
3.
V § 3 se doplňují odstavce 3 až 6, které znějí:
„(3)
Sjednává-li se rozhodčí smlouva pro řešení sporů ze spotřebitelských smluv, musí být sjednána samostatně a nikoliv jako součást podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní; jinak je neplatná.
(4)
S dostatečným předstihem před uzavřením rozhodčí doložky poskytne podnikatel spotřebiteli náležité vysvětlení, aby byl schopen posoudit, jaké důsledky pro něho mohou uzavřením rozhodčí doložky nastat. Náležitým vysvětlením se rozumí vysvětlení všech následků rozhodčí doložky.
(5)
Rozhodčí doložka uzavřená podle odstavce 3 musí obsahovat také pravdivé, přesné a úplné informace o
a)
rozhodci nebo o tom, že rozhoduje stálý rozhodčí soud,
b)
způsobu zahájení a formě vedení rozhodčího řízení,
c)
odměně rozhodce a předpokládaných druzích nákladů, které mohou spotřebiteli v rozhodčím řízení vzniknout a o pravidlech pro jejich přiznání,
d)
místu konání rozhodčího řízení,
e)
způsobu doručení rozhodčího nálezu spotřebiteli a
f)
tom, že pravomocný rozhodčí nález je vykonatelný.
(6)
Svěřuje-li rozhodčí doložka rozhodování sporu stálému rozhodčímu soudu, je požadavek uvedený v odstavci 5 splněn také odkazem na statuty a řády stálých rozhodčích soudů vydávané podle § 13.“.
4.
§ 4 včetně poznámky pod čarou č. 2 zní:
㤠4
(1)
Rozhodcem může být občan České republiky, který je zletilý, bezúhonný a způsobilý k právním úkonům, pokud zvláštní předpis2) nestanoví jinak.
(2)
Cizinec může vykonávat funkci rozhodce, jestliže splňuje podmínku zletilosti, bezúhonnosti a způsobilosti k právním úkonům, přičemž podmínka způsobilosti k právním úkonům se řídí právním řádem státu, jehož je příslušníkem. Stačí však, má-li takováto osoba způsobilost k právním úkonům podle práva České republiky.
(3)
Podmínku bezúhonnosti podle odstavců 1 a 2 nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, jestliže se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(4)
Rozhodcem určeným rozhodčí doložkou pro řešení sporů ze spotřebitelských smluv může být jen osoba, která je zapsána v seznamu rozhodců vedeném Ministerstvem spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“).
2)
Například § 80 odst. 5 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.“.
5.
V § 6 odstavec 2 zní:
„(2)
Rozhodce mohou mlčenlivosti zprostit strany. Jestliže strany rozhodce mlčenlivosti nezprostí, rozhoduje o zproštění mlčenlivosti z vážných důvodů předseda okresního soudu, v jehož obvodu má rozhodce trvalý pobyt. Pokud rozhodce nemá trvalý pobyt na území České republiky nebo jej nelze zjistit, rozhoduje o zproštění mlčenlivosti předseda okresního soudu, v jehož obvodu byl vydán rozhodčí nález. Pokud nelze zjistit ani místo vydání nálezu nebo nebyl-li nález vydán v České republice, rozhoduje předseda obvodního soudu pro Prahu 1.“.
6.
V § 7 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Rozhodce může být určen i stranami dohodnutou osobou nebo způsobem uvedeným v pravidlech pro rozhodčí řízení podle § 19 odst. 4.“.
7.
§ 8 zní:
㤠8
(1)
Rozhodce je vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.
(2)
Ten, kdo má být nebo byl určen nebo jmenován rozhodcem, musí bez odkladu stranám nebo soudu oznámit všechny okolnosti, které by mohly vzbudit oprávněné pochybnosti o jeho nepodjatosti a pro něž by byl jako rozhodce vyloučen.
(3)
Při rozhodování sporů ze spotřebitelských smluv je rozhodce povinen před zahájením projednávání věci stranám sdělit, zda v posledních 3 letech vydal nebo se podílel na vydání rozhodčího nálezu nebo zda je rozhodcem v dosud neskončeném rozhodčím řízení ve sporu, jehož účastníkem byla či je některá ze stran. Lhůta podle předchozí věty se počítá od data skončení rozhodčího řízení, na které se informační povinnost vztahuje, do data zahájení rozhodčího řízení, v němž rozhodci vzniká informační povinnost.“.
8.
V § 13 odstavec 1 zní:
„(1)
Stálé rozhodčí soudy mohou být zřízeny pouze jiným zákonem nebo jen tehdy, pokud jejich zřízení jiný zákon výslovně připouští.“.
9.
V § 13 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Nikdo není oprávněn používat při výkonu své činnosti takové označení, které vyvolává klamnou představu, že se jedná o stálý rozhodčí soud podle tohoto zákona, není-li k používání takového označení oprávněn podle jiného právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu.“.
10.
V § 15 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „To neplatí v případě sporů ze spotřebitelských smluv.“.
11.
V § 19 odst. 2 se za slova „podle odstavce 1“ vkládají slova „nebo není určen postup podle odstavce 4“.
12.
V § 19 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Strany mohou určit postup také v pravidlech pro rozhodčí řízení, pokud jsou k rozhodčí smlouvě tato pravidla přiložena. Použití řádu stálého rozhodčího soudu tím není dotčeno.“.
13.
§ 23 včetně nadpisu zní:
„Rozhodnutí
§ 23
Rozhodčí řízení končí
a)
právní mocí rozhodčího nálezu, nebo
b)
doručením usnesení v těch případech, kdy se nevydává rozhodčí nález; usnesení musí být podepsáno, odůvodněno a doručeno jako rozhodčí nález; je-li žaloba podaná u stálého rozhodčího soudu vzata zpět ještě před ustavením senátu nebo jmenováním rozhodce, vydává a podepisuje usnesení o zastavení řízení předseda stálého rozhodčího soudu.“.
14.
V § 25 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V případě, že se jedná o spor ze spotřebitelské smlouvy, musí rozhodčí nález vždy obsahovat odůvodnění a poučení o právu podat návrh na jeho zrušení soudu.“.
15.
V § 25 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Ve sporech ze spotřebitelských smluv se rozhodci řídí vždy právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele.“.
16.
V § 31 se za písmeno f) vkládají nová písmena g) a h), která znějí:
„g)
rozhodce nebo stálý rozhodčí soud rozhodoval spor ze spotřebitelské smlouvy v rozporu s právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele nebo ve zjevném rozporu s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem,
h)
rozhodčí smlouva týkající se sporů ze spotřebitelských smluv neobsahuje informace požadované v § 3 odst. 5, popřípadě tyto informace jsou záměrně nebo v nezanedbatelném rozsahu neúplné, nepřesné nebo nepravdivé, nebo“.
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno i).
17.
V § 32 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Byl-li rozhodčí nález vydán ve sporu ze spotřebitelské smlouvy a návrh na jeho zrušení podal spotřebitel, soud vždy přezkoumá, zda nejsou dány důvody pro zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. a) až d) nebo h).“.
18.
V § 32 odst. 2 se na konci textu věty druhé doplňují slova „nebo jestliže je z návrhu na zrušení rozhodčího nálezu možné usuzovat, že je důvodný“.
19.
V § 32 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Pokud návrh na zrušení rozhodčího nálezu podá spotřebitel, soud přezkoumá, zda nejsou dány důvody pro odložení vykonatelnosti rozhodčího nálezu podle odstavce 2, aniž by o to spotřebitel žádal. O odložení vykonatelnosti rozhodne soud do 7 dnů od podání návrhu; po tuto dobu nelze rozhodčí nález vykonat.“.
20.
Na konci § 33 se doplňuje věta „To neplatí, jde-li o spory ze spotřebitelských smluv.“.
21.
§ 34 zní:
㤠34
(1)
Zruší-li soud rozhodčí nález z důvodů uvedených v § 31 písm. a), b), g) nebo h), pokračuje k návrhu některé ze stran po právní moci rozsudku v jednání ve věci samé a tuto věc rozhodne. Věc již nelze projednat v rozhodčím řízení.
(2)
Zruší-li soud rozhodčí nález z jiného důvodu, než je uveden v § 31 písm. a) a b), zůstává rozhodčí smlouva v platnosti. Nedohodnou-li se strany jinak, rozhodci zúčastnění na rozhodčím nálezu, který byl zrušen z důvodů uvedených v § 31 písm. c), jsou však z nového projednání a rozhodování vyloučeni. Nedohodnou-li se strany jinak, budou noví rozhodci jmenováni způsobem původně určeným v rozhodčí smlouvě nebo podpůrně podle ustanovení tohoto zákona.“.
22.
V § 34 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Zruší-li soud rozhodčí nález vydaný ve sporu ze spotřebitelské smlouvy a v rozhodčím řízení vystupoval rozhodce zapsaný v seznamu rozhodců vedeném ministerstvem, doručí soud ministerstvu stejnopis takového pravomocného rozhodnutí.“.
23.
V § 35 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „výkon rozhodčího nálezu,“ vkládají slova „bez ohledu na lhůtu stanovenou v § 32 odst. 1,“.
24.
V § 35 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
jsou důvody pro zrušení rozhodčího nálezu vydaného ve sporu ze spotřebitelské smlouvy podle § 31 písm. a) až f), h) nebo pokud jsou dány důvody podle § 31 písm. g) a rozhodčí nález neobsahuje poučení o právu podat návrh na jeho zrušení soudu,“.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).
25.
Za část čtvrtou se vkládá nová část pátá, která zní:
„ČÁST PÁTÁ
SEZNAM ROZHODCŮ VEDENÝ MINISTERSTVEM
§ 35a
(1)
Ministerstvo vede seznam rozhodců, kteří mohou být určeni rozhodčí doložkou pro rozhodování sporů ze spotřebitelských smluv.
(2)
Ministerstvo zveřejní na svých internetových stránkách o rozhodcích zapsaných v seznamu tyto údaje
a)
jméno a příjmení,
b)
kontaktní adresu uvedenou rozhodcem,
c)
číslo osvědčení,
d)
den zápisu do seznamu a
e)
den a důvod vyškrtnutí ze seznamu.
§ 35b
Zápis do seznamu rozhodců
(1)
Ministerstvo na žádost do seznamu rozhodců zapíše fyzickou osobu, která
a)
je způsobilá k právním úkonům,
b)
je bezúhonná,
c)
získala vysokoškolské vzdělání o oboru právo
1.
v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice, nebo
2.
studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu, a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice,
d)
nebyla v posledních 5 letech na základě rozhodnutí ministerstva vyškrtnuta ze seznamu rozhodců,
e)
uhradila ministerstvu správní poplatek ve výši 5 000 Kč.
(2)
V žádosti o zápis do seznamu rozhodců uchazeč uvede jméno a příjmení, místo trvalého pobytu, datum narození a kontaktní adresu.
(3)
K žádosti podle odstavce 2 doloží uchazeč o zápis do seznamu rozhodců
a)
ověřenou kopii dokladu o dosaženém vzdělání podle odstavce 1 písm. c),
b)
doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů vydaný státem, jehož je občanem nebo v případě, že stát takový doklad nevydává, čestné prohlášení učiněné před příslušným správním nebo soudním orgánem tohoto státu; doklady nesmí být starší 3 měsíců,
c)
doklad prokazující zaplacení správního poplatku za zápis do seznamu.
(4)
Za účelem doložení bezúhonnosti si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5)
Zápis do seznamu rozhodců provede ministerstvo bez zbytečného odkladu, pokud uchazeč splňuje všechny podmínky uvedené v odstavci 1. Ministerstvo vydá rozhodci zapsanému do seznamu nejpozději do 30 dnů od zápisu osvědčení o zápisu.
§ 35c
Vyškrtnutí ze seznamu rozhodců
(1)
Ministerstvo vyškrtne ze seznamu rozhodce, který
a)
zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého,
b)
byl pravomocně odsouzen za trestný čin, jestliže se na něj podle zvláštního předpisu nebo rozhodnutí prezidenta republiky nehledí, jako by nebyl odsouzen,
c)
byl pravomocně zbaven nebo omezen ve způsobilosti k právním úkonům,
d)
nemůže být rozhodcem podle jiných právních předpisů,
e)
podal ministerstvu písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu, a to k poslednímu dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla žádost doručena.
(2)
Ministerstvo může rozhodnout o vyškrtnutí rozhodce ze seznamu, pokud závažně nebo opakovaně porušil povinnosti stanovené tímto zákonem.
(3)
Ministerstvo může rozhodnout o dočasném vyškrtnutí rozhodce,
a)
proti kterému bylo zahájeno trestní stíhání; dočasné vyškrtnutí trvá nejdéle do dne následujícího po dni, kdy bude ministerstvu doručeno pravomocné rozhodnutí, kterým se toto stíhání končí, nebo
b)
bylo-li zahájeno řízení o jeho způsobilosti k právním úkonům, a to nejdéle do dne následujícího po dni, kdy bude ministerstvu doručeno pravomocné rozhodnutí, kterým se toto řízení končí.
(4)
O vyškrtnutí podle odstavce 1 písm. b) až e) ze seznamu rozhodců vyrozumí ministerstvo do 30 dnů toho, jehož se vyškrtnutí týká. Vyškrtnutí podle odstavce 2 nebo dočasné vyškrtnutí podle odstavce 3 zaznamená ministerstvo v seznamu rozhodců bez zbytečného odkladu od právní moci rozhodnutí o vyškrtnutí nebo dočasném vyškrtnutí a do 30 dnů o této skutečnosti informuje toho, jehož se vyškrtnutí nebo dočasné vyškrtnutí týká.
§ 35d
Informační povinnosti
Rozhodce je povinen oznámit ministerstvu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 8 dnů, veškeré změny údajů, které jsou uvedeny v seznamu a veškeré změny skutečností, na jejichž základě byl zapsán do seznamu.“.
26.
V § 37 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „V případě sporů ze spotřebitelských smluv nesmí být volba práva spotřebiteli na újmu a nesmí znamenat snížení míry ochrany jeho práv podle tohoto zákona či jiných právních předpisů.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Rozhodčí řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně řízení v případě sporů ze spotřebitelských smluv, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
2.
Platnost rozhodčí smlouvy se posuzuje podle zákona č. 216/1994 Sb., ve znění účinném v době uzavření rozhodčí smlouvy.
3.
Osoby, které nesplňují podmínky podle § 13 odst. 4 zákona č. 216/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinny tento nedostatek odstranit ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Rozhodce, který může být určen rozhodčí doložkou pro řešení sporu ze spotřebitelské smlouvy, nemusí splňovat podmínku zápisu do seznamu rozhodců podle tohoto zákona po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Ministerstvo zapíše do seznamu rozhodců vedeného ministerstvem bezplatně ty rozhodce, kteří jsou zapsáni na seznamu rozhodců pro spotřebitelské spory vedeném Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, a to k prvnímu dni následujícímu po šesti měsících ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s výjimkou rozhodců, kteří nesplňují podmínky uvedené v § 4 a těch, kteří v době šesti měsíců po nabytí účinnosti tohoto zákona ministerstvu oznámili svůj nesouhlas s takovým zápisem.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o soudních poplatcích
Čl. III
Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb. a zákona č. 218/2011 Sb., se mění takto:
1.
V příloze zákona se za položku 17 vkládá nová položka 17a, která zní:
„Položka 17a
Za návrh na zrušení rozhodčího nálezu
a)
je-li jeho předmětem peněžité plnění a navrhuje se zrušení z důvodu, že rozhodce nebo stálý rozhodčí soud rozhodoval spor ze spotřebitelské smlouvy v rozporu s právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele nebo ve zjevném rozporu s dobrými mravy, vybere se poplatek podle položky 1
b)
v ostatních případech Kč 3 000,-”.
2.
V příloze zákona v položce 30 bodě 1 se slova „a protokolu“ nahrazují slovy „, protokolu a ověřeného výpisu z rejstříků a evidencí“.
3.
V příloze zákona v položce 30 bodě 2 se slova „a jiných částí spisů“ nahrazují slovy „, jiných částí spisů a ostatních evidenčních pomůcek“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. IV
V příloze k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb. a zákona č. 254/2008 Sb., se v položce 10 doplňuje písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 9b) zní:
„f)
zápis do seznamu rozhodců9b) Kč 5 000
9b)
§ 35a a násl. zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o elektronických komunikacích
Čl. V
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 94/2011 Sb. a zákona č. 137/2011 Sb., se mění takto:
1.
V § 127 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
K řešení sporů rozhodovaných postupem podle odstavců 1 až 4 lze sjednat rozhodčí smlouvu podle zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, pokud jde o spory o plnění povinnosti k peněžitému plnění.“.
2.
V § 129 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
K řešení sporu podle odstavce 2 lze sjednat rozhodčí smlouvu podle zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.“.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Zákon č. 18/2012 Sb. | Zákon č. 18/2012 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky
Vyhlášeno 17. 1. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 5/2012
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o České obchodní inspekci
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o metrologii
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o cenách
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o komoditních burzách
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o krmivech
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o pozemních komunikacích
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o lihu
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o návykových látkách
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna veterinárního zákona
* ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků
* ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna autorského zákona
* ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů
* ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
* ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o ekologickém zemědělství
* ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu
* ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o silničním provozu
* ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o informačních systémech veřejné správy
* ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
* ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o myslivosti
* ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o obalech
* ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o ochraně ovzduší
* ČÁST TŘICÁTÁ - Změna zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin
* ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení
* ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o spotřebních daních
* ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu
* ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty
* ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o rybářství
* ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o obchodování s ohroženými druhy
* ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty
* ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o omezení plateb v hotovosti
* ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o vinohradnictví a vinařství
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ - Změna zákona o rostlinolékařské péči
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o elektronických komunikacích
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o pohonných hmotách
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o pojišťovnictví
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (265/2024 Sb.)
18
ZÁKON
ze dne 20. prosince 2011,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o České obchodní inspekci
Čl. I
V § 12 odst. 5 zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se slova „a vymáhá celní úřad“ zrušují.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
Čl. II
Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 184/2011 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 2 se slova „Generálního ředitelství cel1e),“ zrušují.
2.
Poznámka pod čarou č. 1e se zrušuje.
3.
V § 1 odst. 3 písm. a) se slova „Generální ředitelství cel,“ zrušují.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o metrologii
Čl. III
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 4/1993 Sb., zákona č. 20/1993 Sb., zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 137/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 481/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb. a zákona č. 155/2010 Sb., se mění takto:
1.
V § 23 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „a její výnos plyne do státního rozpočtu“.
2.
V § 23 se odstavec 6 zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o cenách
Čl. IV
V § 17 odst. 7 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 403/2009 Sb., se slova „, a pokut, uložených celním ředitelstvím, které vybírá a vymáhá příslušný celní úřad“ zrušují.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o komoditních burzách
Čl. VI
V § 36 odst. 6 zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 105/1995 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb., se věta druhá zrušuje.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o krmivech
Čl. VIII
Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 21/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 214/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 33/2011 Sb., se mění takto:
1.
V § 16 odst. 9 se slova „a vymáhá celní úřad12b)“ zrušují.
2.
Poznámka pod čarou č. 12b se zrušuje.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o pozemních komunikacích
Čl. IX
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 281/1997 Sb., zákona č. 259/1998 Sb., zákona č. 146/1999 Sb., zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto:
1.
V § 40 se odstavec 9 zrušuje.
2.
V § 43a odst. 1 a v § 43b odst. 1 se na konci písmene a) doplňuje slovo „nebo“.
3.
V § 43a odst. 1 a v § 43b odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
4.
V § 43b odst. 1 písm. b) a v § 43c odst. 4 se slova „písm. c)“ nahrazují slovy „písm. b)“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o lihu
Čl. X
Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 22/2000 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 75/2006 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 95/2011 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto:
1.
V § 8 odst. 1 a 3 a v § 13 odst. 4 se slova „Generálního ředitelství cel, které“ nahrazují slovy „celního úřadu, který“.
2.
V § 8 odst. 2 se slova „Generální ředitelství cel“ nahrazují slovy „celní úřad“.
3.
V § 12 odst. 1 se slovo „ředitelství“ nahrazuje slovem „úřadu“.
4.
V § 17 odst. 1 písm. i) a v § 17a odst. 3 písm. h) se slova „Generálního ředitelství cel“ nahrazují slovy „celního úřadu“.
5.
V § 20 odst. 2 se slova „, celních ředitelství a Generálního ředitelství cel“ zrušují.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o návykových látkách
Čl. XI
Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 57/2001 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 407/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 223/2003 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 106/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto:
1.
V § 29 úvodní části ustanovení se slovo „orgánu“ nahrazuje slovem „úřadu“.
2.
V § 34 odst. 1 písm. e) se slovo „orgánů“ nahrazuje slovem „úřadů“ a slovo „orgány“ se nahrazuje slovem „úřady“.
3.
V § 34 odst. 8 se slovo „orgánům“ nahrazuje slovem „úřadům“.
4.
V § 40 odst. 7 se slovo „orgán“ nahrazuje slovem „úřad“.
5.
V § 40 odst. 11, § 43 odst. 3 a 4 a v § 43a odst. 3 se slovo „orgány“ nahrazuje slovem „úřady“.
6.
V § 43a odst. 3 písm. a) se za slovo „informují“ vkládají slova „prostřednictvím Generálního ředitelství cel“.
7.
V § 43a odst. 3 písm. b) se za slovo „zasílají“ vkládají slova „prostřednictvím Generálního ředitelství cel“.
8.
V § 43a odst. 3 písm. e) se za slovo „poskytují“ vkládají slova „prostřednictvím Generálního ředitelství cel“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna veterinárního zákona
Čl. XII
V § 75 odst. 4 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 182/2008 Sb., se slova „, a vymáhá celní úřad“ zrušují.
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků
Čl. XV
Zákon č. 63/2000 Sb., o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 8 odst. 4, § 18 odst. 5 a v § 27 odst. 1 se slova „Ministerstva financí -“ zrušují.
2.
V § 19 odst. 5, § 26 odst. 3, § 27 odst. 4, § 28 odst. 4 a v § 29 odst. 2 se slova „Ministerstvu financí -“ zrušují.
3.
V § 19 odst. 9 se slova „Ministerstvo financí -“ zrušují.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna autorského zákona
Čl. XVI
Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 168/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 4b se zrušuje.
2.
V § 42a odst. 5 se věta poslední nahrazuje větou „Náklady jsou příjmem státního rozpočtu.“.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Změna zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů
Čl. XVII
Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 148/2010 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 písm. c) se slova „ozbrojených složek celní správy,“ zrušují.
2.
V § 22b odst. 6 se věta druhá zrušuje.
3.
Poznámka pod čarou č. 24 se zrušuje.
ČÁST OSMNÁCTÁ
Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
Čl. XVIII
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 280/2002 Sb., zákona č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 22/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 139/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 153/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 11 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
s majetkem, který na základě rozhodnutí celních orgánů propadl, byl zabrán nebo přenechán ve prospěch státu, přísluší Generálnímu ředitelství cel,“.
2.
Poznámky pod čarou č. 8 až 8c se zrušují.
3.
V § 18 písm. b) se slova „celních orgánů“ nahrazují slovy „Celní správy České republiky“.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna zákona o ekologickém zemědělství
Čl. XIX
V § 2 odst. 2 zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 553/2005 Sb., se slovo „orgán“ nahrazuje slovem „úřad“.
ČÁST DVACÁTÁ
Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu
Čl. XX
V § 12a odst. 6 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., se slova „celními orgány“ nahrazují slovy „Generálním ředitelstvím cel“.
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o silničním provozu
Čl. XXI
V § 79 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 274/2008 Sb., se za slovo „Policista“ vkládají slova „, celník“.
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o informačních systémech veřejné správy
Čl. XXII
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
celními orgány při plnění jejich úkolů, s výjimkou správy cel, daní a jiných peněžitých plnění a správního řízení,“.
Dosavadní písmena c) až j) se označují jako písmena d) až k).
2.
V § 3 odst. 4 se slova „až j)“ nahrazují slovy „až k)“.
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
Čl. XXIII
Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 193/2003 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb. a zákona č. 341/2011 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 7 se slova „používaný pro účely celních orgánů“ nahrazují slovy „používaných pro účely Celní správy České republiky“.
2.
V § 84 odst. 5 se slova „Celní správy České republiky“ nahrazují slovy „celní úřady“.
ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o myslivosti
Čl. XXVI
V § 6 odst. 3 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, se slova „celním orgánům“ nahrazují slovy „celnímu úřadu vývozu“.
ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o obalech
Čl. XXVII
V § 31 písm. j), nadpisu § 41 a v § 41 zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 66/2006 Sb., se slovo „orgány“ nahrazuje slovem „úřady“.
ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o ochraně ovzduší
Čl. XXVIII
V § 3a odst. 7 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákona č. 37/2008 Sb. a zákona č. 172/2010 Sb., se slova „nebo celnímu ředitelství“ zrušují.
ČÁST TŘICÁTÁ
Změna zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin
Čl. XXX
Zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění zákona č. 387/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 25 odst. 1 se slovo „orgánu“ nahrazuje slovem „úřadu“.
2.
V § 25 odst. 1 a v § 26 odst. 1 písm. e) se slovo „orgány“ nahrazuje slovem „úřad“.
3.
V § 31 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Celní úřady provádějí kontrolu dodržování povinností stanovených tímto zákonem pouze při dovozu a vývozu reprodukčního materiálu. Při výkonu těchto svých oprávnění postupují podle celního zákona.“.
Dosavadní odstavce 2 až 10 se označují jako odstavce 3 až 11.
4.
V § 31 odst. 11 se slova „1 až 7“ nahrazují slovy „3 až 8“.
ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení
Čl. XXXI
V § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, se slova „celnímu orgánu“ nahrazují slovy „Generálnímu ředitelství cel“.
ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o spotřebních daních
Čl. XXXII
Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb. a zákona č. 221/2011 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 písm. g), § 13 odst. 4 až 6, 9 až 15, 19, 20 a 23, § 20 odst. 4 až 6, 8 až 13, 16, 17 a 19, § 21 odst. 11 až 13 a 16, § 22 odst. 4 až 6, 8 až 13, 16, 17 a 19, § 33a odst. 13, § 36 odst. 6, § 60a odst. 4, 6 až 12, 16 a 18, § 78 odst. 6 a 7, § 134g odst. 1, § 134h odst. 1 až 5, § 134i odst. 3, § 134j odst. 2, § 134r odst. 1, § 134s odst. 1 až 5, § 134t odst. 3 a v § 134u odst. 2 se slovo „ředitelství“ nahrazuje slovem „úřad“.
2.
V § 13 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větou „O vydání zvláštního povolení rozhoduje na návrh celní úřad.“.
3.
V § 13 odst. 2 písm. l), § 37 odst. 3 a v § 60a odst. 2 písm. g) se slovo „ředitelstvím“ nahrazuje slovem „úřadem“.
4.
V § 13 odst. 8, § 20 odst. 7, § 22 odst. 7, § 60a odst. 5, § 134g odst. 4 a v § 134r odst. 4 se slova „nebo celního ředitelství“ zrušují.
5.
V § 13 odst. 12, § 20 odst. 13, § 21 odst. 13, § 22 odst. 13, § 60a odst. 9, § 134h odst. 3 a v § 134s odst. 3 se slova „nejblíže vyšší nadřízený orgán“ nahrazují slovy „Generální ředitelství cel“ a slovo „povinno“ se nahrazuje slovem „povinen“.
6.
V § 13 odst. 13 se slovo „čtyřech“ nahrazuje slovem „třech“, slova „celnímu úřadu příslušnému pro uživatele, třetí“ se zrušují a slovo „čtvrté“ se nahrazuje slovem „třetí“.
7.
V § 13 odst. 18, § 21a odst. 8, § 60a odst. 15, § 134i odst. 2 a v § 134t odst. 2 se slovo „ředitelství“ nahrazuje slovem „úřadu“.
8.
V § 15 odst. 12 písm. f) a g) a v § 27a odst. 2 a 3 se slova „celnímu úřadu, který má v územní působnosti městskou část Praha 1“ nahrazují slovy „Celnímu úřadu pro hlavní město Prahu“.
9.
V § 15a odst. 6 se slova „u celního úřadu, do jehož územní působnosti patří městská část Praha 1“ nahrazují slovy „Celního úřadu pro hlavní město Prahu“.
10.
V § 20 odst. 1 se slova „vydává celní ředitelství na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu“ nahrazují slovy „na návrh vydává celní úřad“.
11.
V § 20 odst. 15 se slova „místně příslušnému daňovému skladu celnímu ředitelství“ nahrazují slovy „, v jehož územní působnosti se daňový sklad nachází (dále jen „celní úřad místně příslušný daňovému skladu“)“.
12.
V § 20 odst. 22 písm. a) se za slovo „úřad“ doplňují slova „místně příslušný daňovému skladu“.
13.
V § 21 odst. 1 písm. b), § 32 odst. 2, § 41 odst. 8, § 42 odst. 1 až 5, § 42a odst. 2, § 42c odst. 1 a 2, § 42d odst. 1, § 42e odst. 1 a 2 a v § 135l odst. 4 písm. d) se slova „nebo celní ředitelství“ zrušují.
14.
V § 21 odst. 1 písm. c) se slova „celní ředitelství nebo“ zrušují.
15.
V § 21 odst. 6, § 41 odst. 4, § 42 odst. 4 a v § 99 odst. 6 se slova „nebo celnímu ředitelství“ zrušují.
16.
V § 21 odst. 11 se za slovo „úřadu“ vkládá slovo „místně“.
17.
V § 21 odst. 15 se věta druhá zrušuje.
18.
V § 21a odst. 1 se slova „celním ředitelstvím nebo“ zrušují.
19.
V § 21a odst. 3 se slova „ředitelství, které“ nahrazují slovy „úřad, který“.
20.
V § 21a odst. 6 se slova „ředitelství nebo celní“ zrušují.
21.
V § 21a odst. 7 se slova „ředitelství nebo celní úřad jsou oprávněny“ nahrazují slovy „úřad je oprávněn“.
22.
V § 21a odst. 10 se slovo „orgánu“ nahrazuje slovem „úřadu“.
23.
V § 22 odst. 1 se slova „celním ředitelstvím na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu“ nahrazují slovy „na návrh celním úřadem“.
24.
V § 22 odst. 15 se slova „prostřednictvím celního úřadu celnímu ředitelství“ nahrazují slovy „celnímu úřadu“ a věta druhá se zrušuje.
25.
V § 26 odst. 3 písm. a) a v § 59 odst. 9 se slova „pro daňový sklad“ nahrazují slovy „daňovému skladu“.
26.
V § 29 odst. 6 se slova „správce daně“ nahrazují slovy „celní úřad“.
27.
V § 36 odst. 8 se slova „nejblíže vyšší nadřízený orgán“ nahrazují slovy „Generální ředitelství cel“.
28.
V nadpisu § 41 a § 65 a v § 41 odst. 10 se slova „a celních ředitelství“ zrušují.
29.
V § 41 odst. 1, 3 a 4 a v § 65 odst. 1 se slova „nebo celní ředitelství jsou oprávněny“ nahrazují slovy „je oprávněn“.
30.
V § 41 odst. 3 se slova „nebo celní ředitelství jsou také oprávněny“ nahrazují slovy „je oprávněn“ a slovo „mají“ se nahrazuje slovem „má“.
31.
V § 41 odst. 4 se slova „jsou celní úřad nebo celní ředitelství oprávněny“ nahrazují slovy „je celní úřad oprávněn“.
32.
V § 41 odst. 5 se slova „nebo celních ředitelství“ zrušují.
33.
V § 41 odst. 6 se slova „jsou celní úřad nebo celní ředitelství oprávněny“ nahrazují slovy „může celní úřad“.
34.
V § 42b odst. 1 a v § 42c odst. 3 se slova „nebo celní ředitelství, které rozhodlo“ nahrazují slovy „, který rozhodl“.
35.
V § 60a odst. 1 se slova „celní ředitelství na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu“ nahrazují slovy „na návrh celní úřad“.
36.
V § 60a odst. 10 se slovo „čtyřech“ nahrazuje slovem „třech“, slova „celnímu úřadu příslušnému pro navrhovatele, třetí“ se zrušují a slovo „čtvrté“ se nahrazuje slovem „třetí“.
37.
V § 65 odst. 1 se slova „Dále jsou oprávněny“ nahrazují slovy „Celní úřad je dále oprávněn“.
38.
V § 65 odst. 2 se slova „jsou celní úřad nebo celní ředitelství rovněž oprávněny“ nahrazují slovy „může celní úřad“.
39.
V § 99 odst. 4 se za slovo „přítomnosti“ vkládají slova „úřední osoby“.
40.
V § 103 odst. 2 se slovo „Kolín“ nahrazuje slovy „pro Středočeský kraj“.
41.
V § 115 odst. 1 písm. a), § 134k odst. 1 písm. a) a v § 134v odst. 1 písm. a) se slova „a celní ředitelství“ zrušují.
42.
V § 115 odst. 3 a v § 134 odst. 2 se slova „při kontrole jejich držiteli“ nahrazují slovy „osobě, u níž byly zjištěny“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Obdobně se postupuje, je-li tato osoba neznámá.“.
43.
V § 118 odst. 6, § 122 odst. 2, 3 a 5 a v § 131 písm. i) se slova „celního ředitelství“ nahrazují slovy „Generálního ředitelství cel“.
44.
V § 134 odst. 2 se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“.
45.
V § 134g odst. 1 a v § 134r odst. 1 se slova „prostřednictvím celního úřadu“ zrušují.
46.
V § 134h odst. 4 a v § 134s odst. 4 se slova „příslušnému pro navrhovatele“ zrušují.
ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu
Čl. XXXIII
Zákon č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 187/2011 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) až h), která znějí:
„e)
ředitelstvím Generální ředitelství cel,
f)
určeným úřadem Celní úřad Praha Ruzyně,
g)
příslušným pracovníkem ředitelství celník nebo občanský zaměstnanec, který pracuje v ředitelství a plní úkoly v systému certifikace surových diamantů,
h)
příslušným pracovníkem úřadu celník nebo občanský zaměstnanec, který pracuje v určeném úřadu a který plní úkoly v systému certifikace surových diamantů.“.
2.
V § 4 odst. 1 a 4, § 11 odst. 1, § 14 odst. 1 a 2, § 16 odst. 4, § 20 odst. 3 a v § 26 odst. 6 a 9 se slovo „Generální“ a slovo „cel“ zrušují.
3.
V § 4 odst. 2 a § 5 se slova „Generální ředitelství cel“ nahrazují slovem „Ředitelství“.
4.
V § 4 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
5.
V § 4 odst. 4, § 5 písm. f), § 9 odst. 6, § 16 odst. 5, § 28 odst. 3 a v § 32 odst. 1 se slovo „Generálnímu“ a slovo „cel“ zrušují.
6.
V § 6 odst. 1 a 2 a v § 15 odst. 1 se slova „zaměstnanec a příslušný celník“ nahrazují slovy „pracovník ředitelství a příslušný pracovník úřadu“.
7.
V § 6 odst. 1 se slova „zaměstnanec i příslušný celník“ nahrazují slovy „pracovník ředitelství a příslušný pracovník úřadu“.
8.
V § 6 odst. 3 se slova „zaměstnanec nebo příslušný celník“ nahrazují slovy „pracovník ředitelství a příslušný pracovník úřadu“.
9.
V § 6 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
vůči Policii a zpravodajským službám za podmínek stanovených v § 4 odst. 3.“.
10.
V § 6 odst. 6, § 10 odst. 1 a v § 13 odst. 2 se slova „celník a příslušný zaměstnanec“ nahrazují slovy „pracovník ředitelství a příslušný pracovník úřadu“.
11.
V § 9 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Surové diamanty, které nemají status zboží Společenství8a), lze dopravit na území České republiky
a)
letecky pouze na vybraná mezinárodní letiště Společenství, kterými jsou letiště Praha-Ruzyně, letiště Brno-Tuřany a letiště Ostrava-Mošnov, nebo
b)
poštovní přepravou.
(2)
Osoba, která surové diamanty dopravila poštovní přepravou nebo letecky na vybrané mezinárodní letiště, je povinna je neprodleně předložit na určený celní úřad. To neplatí, pokud jsou surové diamanty dopraveny na místo, které se nachází v územní působnosti jiného celního úřadu.“.
12.
V § 9 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Jsou-li surové diamanty dopraveny na místo, které se nachází v územní působnosti jiného celního úřadu, předloží se neprodleně tomuto úřadu (dále jen „vybraný celní úřad“).“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.
13.
V § 11 odst. 1 se slova „Řízení o shodě“ nahrazují slovy „Kontrolu shody“.
14.
V § 11 odst. 3 a v § 14 odst. 4 se slovo „zaměstnanec“ nahrazuje slovy „pracovník ředitelství“.
15.
V § 16 odst. 3 se slova „vybraném celním úřadu“ nahrazují slovy „určeném celním úřadu nebo na celním úřadu, v jehož územní působnosti se nacházejí vybraná mezinárodní letiště uvedená v § 9 odst. 1“.
16.
V § 16 odst. 4 a 5 se slova „Vybraný celní úřad“ nahrazují slovy „Celní úřad uvedený v odstavci 3“.
17.
V § 20 odst. 1 se slova „vybraných celních úřadech“ nahrazují slovy „celních úřadech uvedených v § 16 odst. 3“.
18.
V § 20 odst. 2 se slova „než vybraném celním úřadu“ nahrazují slovy „celním úřadu než uvedeném v odstavci 1“.
19.
V § 26 odst. 1 se slova „určený celní úřad a vybrané celní úřady“ nahrazují slovy „celní úřady uvedené v § 16 odst. 3“ a slova „pouze vybrané celní úřady“ se nahrazují slovy „celní úřady uvedené v § 16 odst. 3“.
20.
V § 26 odst. 3 se slovo „vybraný“ zrušuje.
21.
V § 26 odstavec 4 zní:
„(4)
Celní úřad uvedený v § 16 odst. 3 oznámí neprodleně veškeré údaje o zásilce a jejím propuštění nebo nepropuštění do režimu tranzitu ředitelství.“.
22.
V § 26 odst. 5 až 7 se slova „Výstupní vybraný celní úřad“ nahrazují slovy „Celní úřad uvedený v § 16 odst. 3“.
23.
V § 26 odst. 6 se za větu druhou vkládá věta „To neplatí, je-li výstupním celním úřadem určený celní úřad.“.
24.
V § 26 odst. 7 a 10 se slova „určenému celnímu úřadu a Generálnímu“ a slovo „cel“ zrušují.
25.
V § 26 odst. 9 se za větu druhou vkládá věta „To neplatí, je-li tranzitním celním úřadem určený celní úřad.“.
26.
V § 28 odst. 3 se za slova „skutečnost byla“ vkládají slova „určenému celnímu úřadu nebo“.
27.
V § 28 odst. 4 a v § 29 odst. 6 se slova „Generální ředitelství cel“ nahrazují slovy „určený celní úřad“.
28.
V § 29 odst. 1 se slova „Generálního ředitelství cel“ nahrazují slovy „určeného celního úřadu“.
29.
V § 29 odstavec 3 zní:
„(3)
Splňuje-li žadatel podmínky stanovené v § 27 nebo v § 28, určený celní úřad provede registraci, v opačném případě žádost zamítne.“.
30.
V § 29 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6.
31.
V § 29 odst. 4 se za slovo „dnů“ vkládají slova „od jejich vzniku“ a slova „Generálnímu ředitelství cel“ se nahrazují slovy „určenému celnímu úřadu“.
32.
V § 29 odst. 6 se za slovo „písemně“ vkládají slova „určený celní úřad“ a slova „na Generálním ředitelství cel“ se zrušují.
33.
V § 31 odst. 4 se slova „Generálního ředitelství cel“ nahrazují slovy „určeného celního úřadu nebo ředitelství“.
34.
V § 32 odst. 2 se slovo „Generálním“ a slovo „cel“ zrušují.
35.
V § 33 odst. 1 se slova „celník a příslušný zaměstnanec“ nahrazují slovy „pracovník ředitelství a příslušný pracovník úřadu (dále jen „kontroloři“)“.
36.
V § 33 odstavec 2 zní:
„(2)
Kontroloři se při kontrole podle odstavce 1 prokazují průkazem podle zvláštního právního předpisu a předložením pověření ke kontrole, jehož součástí je určení vedoucího kontrolní skupiny.“.
37.
V § 33 odst. 3 se slova „příslušného zaměstnance nebo příslušného celníka“ nahrazují slovy „kontrolorů“.
38.
V § 33 odst. 4 písm. b), c), e) a f) se slova „příslušnému zaměstnanci a příslušnému celníkovi“ nahrazují slovy „kontrolorům“.
39.
V § 33 odst. 5 a 6 se slova „příslušný zaměstnanec a příslušný celník“ nahrazují slovy „kontroloři“.
40.
V § 33 odst. 5 se slova „příslušný zaměstnanec nebo příslušný celník“ nahrazují slovy „kontroloři“.
41.
V § 33 odst. 6 se slova „sepíše kontrolující příslušný zaměstnanec nebo příslušný celník“ nahrazují slovy „sepíší kontroloři“.
42.
V § 33 odst. 8 písm. a) se slova „příslušného zaměstnance a příslušného celníka provádějícího kontrolu“ nahrazují slovy „a pověření ke kontrole podle § 12 odst. 2“.
43.
V § 33 odst. 8 písm. d) a v § 33 odst. 10 písm. a) se slova „příslušného zaměstnance a příslušného celníka“ nahrazují slovy „kontrolorů“.
44.
V § 33 odst. 8 písm. f) se slovo „Generálního“ a slovo „cel“ zrušují.
45.
V § 33 odst. 9 se slova „zaměstnance nebo příslušného celníka“ nahrazují slovy „pracovníka ředitelství nebo příslušného pracovníka úřadu“.
46.
V § 33 odst. 10 se slova „sepíše kontrolující příslušný zaměstnanec a příslušný celník“ nahrazují slovy „sepíší kontroloři“.
47.
V § 37 odst. 4 a 5 se slova „Celní ředitelství Praha“ nahrazují slovy „určený celní úřad“.
48.
V § 41 se slova „rozhodnutím, proti němuž nemá odvolání odkladný účinek“ zrušují a slova „doručení rozhodnutí“ se nahrazují slovy „nabytí právní moci rozhodnutí o jejich uložení“.
ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty
Čl. XXXIV
V § 32 písm. c) zákona č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, se slova „poskytnutí této evidence na technickém nosiči dat, popřípadě elektronickou poštou“ nahrazují slovy „umožnění dálkového přenosu dat prostřednictvím Generálního ředitelství cel“.
ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o rybářství
Čl. XXXV
V § 19 odst. 1 písm. h), § 22 odst. 8 a v § 29 odst. 1 a 3 zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 104/2011 Sb., se slovo „orgány“ nahrazuje slovem „úřady“.
ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o obchodování s ohroženými druhy
Čl. XXXVI
Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 346/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 21 odst. 1, § 26 odst. 4 a v § 34 odst. 1 a 3 se slovo „orgánu“ nahrazuje slovem „úřadu“.
2.
V § 22 odst. 1, § 25 odst. 1 písm. d), § 25 odst. 4 písm. j), § 25 odst. 5 a v § 26 odst. 4 a 8 až 10 se slovo „orgány“ nahrazuje slovem „úřady“.
3.
V § 22 odst. 1, § 25 odst. 6 písm. b) a c) a v § 25 odst. 7 písm. b) a c) se slovo „orgánům“ nahrazuje slovem „úřadům“.
4.
V § 22 odst. 2 se slovo „orgánem“ nahrazuje slovem „úřadem“.
5.
V § 24 odst. 1, § 29c písm. e) a v § 30 odst. 1 se slova „celních orgánů“ nahrazují slovy „celního úřadu“.
6.
V § 25 odst. 1 písm. b) a odst. 3 a v § 35 odst. 6 se slova „Ministerstvo financí“ nahrazují slovy „Generální ředitelství cel“.
7.
V § 25 odst. 6 písm. a) a v § 25 odst. 7 písm. a) se slovo „orgánech“ nahrazuje slovem „úřadech“.
8.
V § 25 se odstavec 9 zrušuje.
9.
V § 26 odst. 3 se slova „Celní orgány“ nahrazují slovy „Celní úřady“.
10.
V § 26 odst. 5, 6, 8 a 9, § 34 odst. 1 a v § 34a odst. 2 se slovo „orgán“ nahrazuje slovem „úřad“.
11.
V § 34 odst. 2 a 3 se slova „celní orgán“ nahrazují slovy „celní úřad“.
12.
V § 34e odst. 6 se věta poslední nahrazuje větou „Pokutu vybírá orgán, který ji uložil.“.
13.
V § 35 odst. 6 se slova „celní orgány“ nahrazují slovy „celní úřady“.
14.
V § 40 odst. 1 se slova „celním orgánům“ nahrazují slovy „celnímu úřadu“.
ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o dani z přidané hodnoty
Čl. XXXVII
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto:
1.
V § 20 odst. 3 se slova „postupují celní orgány“ nahrazují slovy „postupuje celní úřad“.
2.
V § 23 odst. 2 až 4 a 6, § 30 odst. 4 písm. a) a b), § 30 odst. 5, § 42 odst. 8, § 71a odst. 2, § 71g odst. 2 a v § 84 odst. 6 se slovo „orgánu“ nahrazuje slovem „úřadu“.
3.
V § 30 odst. 2, 3 a 4 písm. a), § 66 odst. 4 až 6 a v § 84 odst. 5 a 7 písm. a) a b) se slovo „orgánem“ nahrazuje slovem „úřadem“.
4.
V § 42 odst. 8 a v § 84 odst. 6 se slovo „orgán“ nahrazuje slovem „úřad“.
5.
V nadpisu § 93 a v § 93 se slovo „orgány“ nahrazuje slovem „úřady“.
ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o omezení plateb v hotovosti
Čl. XXXVIII
Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 303/2008 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 6a se slova „celní orgány4)“ nahrazují slovy „celní úřady“.
2.
Poznámka pod čarou č. 4 se zrušuje.
ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o vinohradnictví a vinařství
Čl. XXXIX
V zákoně č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 311/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 256/2011 Sb., § 38 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 70 zní:
㤠38
Celní úřady
Příslušným orgánem pro vydávání průvodních dokladů70) je celní úřad.
70)
Nařízení Komise (ES) č. 436/2009.“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ
Změna zákona o rostlinolékařské péči
Čl. XL
V § 25 odst. 2 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 131/2006 Sb., se slova „celními orgány“ nahrazují slovy „celním úřadem“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o elektronických komunikacích
Čl. XLII
V § 100 odst. 8 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), se slova „celních orgánů“ nahrazují slovy „Celní správy České republiky“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů
Čl. XLIII
V § 10 odst. 1 zákona č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, se slovo „orgány“ nahrazuje slovem „úřady“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o pohonných hmotách
Čl. XLIV
Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 107/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 91/2011 Sb., se mění takto:
1.
V § 4a odst. 1 se věta druhá zrušuje.
2.
V § 4a se na konci textu odstavce 7 doplňují slova „nebo v evidenci čerpacích stanic“.
3.
V § 9 se na konci textu odstavce 9 doplňují slova „nebo v evidenci čerpacích stanic“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
Čl. XLV
Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb. a zákona č. 139/2011 Sb., se mění takto:
1.
V § 41 odst. 1 a 3 se slovo „orgánu“ nahrazuje slovem „úřadu“.
2.
V § 42 odst. 1 a 2 se slovo „orgány“ nahrazuje slovem „úřady“.
3.
V § 42 odst. 3 se za slovo „úřady“ vkládají slova „prostřednictvím Generálního ředitelství cel“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o pojišťovnictví
Čl. XLVI
V § 93 odst. 4 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, se slova „a vymáhá místně příslušný celní úřad“ zrušují.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ
ÚČINNOST
Čl. XLVIII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Zákon č. 17/2012 Sb. | Zákon č. 17/2012 Sb.
Zákon o Celní správě České republiky
Vyhlášeno 17. 1. 2012, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 5/2012
* ČÁST PRVNÍ - CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY (§ 1 — § 11c)
* ČÁST DRUHÁ - KONTROLA, OCHRANA NÁZVU A OZNAČENÍ CELNÍ SPRÁVY (§ 12 — § 14)
* ČÁST TŘETÍ - VÝKON NĚKTERÝCH FUNKCÍ, POVINNOSTI, OPRÁVNĚNÍ A PROSTŘEDKY CELNÍKA A OBČANSKÉHO ZAMĚSTNANCE (§ 15 — § 52)
* ČÁST ČTVRTÁ - PŘESTUPKY (§ 53 — § 54)
* ČÁST PÁTÁ - ZPRACOVÁNÍ ÚDAJŮ ORGÁNY CELNÍ SPRÁVY (§ 56 — § 62)
* ČÁST ŠESTÁ - MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE (§ 63 — § 80)
* ČÁST SEDMÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ, ZÁVĚREČNÁ A ZRUŠOVACÍ (§ 81 — § 83)
* ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST (§ 84 — § 84)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (427/2023 Sb.)
17
ZÁKON
ze dne 8. prosince 2011
o Celní správě České republiky
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Orgány Celní správy České republiky
(1)
Celní správa České republiky (dále jen „celní správa“) je soustavou správních orgánů a ozbrojeným bezpečnostním sborem.
(2)
Jako orgány celní správy se zřizují Generální ředitelství cel a celní úřady, které jsou správními úřady a organizačními složkami státu.
(3)
Generální ředitelství cel je podřízeno Ministerstvu financí (dále jen „ministerstvo“). Celní úřady jsou podřízeny Generálnímu ředitelství cel.
(4)
Generální ředitelství cel je účetní jednotkou. Celní úřady nejsou účetními jednotkami a pro účely hospodaření s majetkem státu, účetnictví a pracovněprávních vztahů mají postavení vnitřních organizačních jednotek Generálního ředitelství cel.
(5)
Příjmy a výdaje Generálního ředitelství cel jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva.
HLAVA II
GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ CEL
§ 2
Územní působnost a sídlo
(1)
Generální ředitelství cel vykonává působnost pro celé území České republiky.
(2)
Sídlem Generálního ředitelství cel je hlavní město Praha.
§ 3
Generální ředitel
(1)
Generální ředitelství cel řídí generální ředitel. Generálního ředitele zastupuje zástupce generálního ředitele.
(2)
Ministr financí (dále jen „ministr“) jmenuje a odvolává
a)
generálního ředitele,
b)
vedoucího útvaru interního auditu Generálního ředitelství cel.
(3)
Generálním ředitelem a jeho zástupcem může být pouze celník.
(4)
Generální ředitel schvaluje organizační řád celní správy.
§ 4
Věcná působnost
(1)
Generální ředitelství cel
a)
vykonává působnost správního orgánu nejblíže nadřízeného celním úřadům,
b)
převádí cla podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1),
c)
stanovuje, ve kterých věcech v oboru působnosti orgánů celní správy jde o případy celostátního nebo mezinárodního významu,
d)
je orgánem celní správy, který má ve věcech vymezených trestním řádem postavení policejního orgánu (dále jen „pověřený celní orgán“),
e)
plní funkci centrální analytické jednotky pro účely analýzy rizik.
(2)
Generální ředitelství cel se podílí na
a)
přípravě návrhů právních předpisů,
b)
zabezpečování analytických a koncepčních úkolů,
c)
zajišťování úkolů souvisejících se sjednáváním mezinárodních smluv, s rozvojem mezistátních styků a mezinárodní spolupráce, jakož i úkolů, které vyplývají pro Českou republiku z mezinárodních smluv a z členství v mezinárodních organizacích.
(3)
Generální ředitelství cel v oblasti mezinárodní spolupráce
a)
plní funkci
1.
národní koordinační jednotky pro vzájemnou pomoc a spolupráci s orgány jiných států a mezinárodními organizacemi v oblasti svých působností,
2.
ústředního kontaktního orgánu odpovědného za spolupráci v oblasti spotřebních daní2),
3.
ústředního úřadu zajišťujícího výměnu informací mezi členskými státy Evropské unie (dále jen „členský stát“) navzájem a mezi členskými státy a Evropskou komisí v řízení o vydání jednotného povolení nebo integrovaného povoleníintegrovaného povolení,
4.
orgánu odpovědného podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu (dále jen „mezinárodní smlouva“), za doručování písemnosti nebo oznamování rozhodnutí celních orgánů jiných států,
5.
ústředního kontaktního orgánu, dílčího kontaktního orgánu nebo kontaktního útvaru při vymáhání některých finančních pohledávek, a to z pověření ministerstva,
6.
kontaktního orgánu při provádění mezinárodní spolupráce při správě daní, a to z pověření ministerstva,
b)
provádí dohled nad
1.
osobami, o kterých existuje důvodné podezření, že porušily právní předpisy státu, který je druhou smluvní stranou mezinárodní smlouvy (dále jen „druhá smluvní strana“),
2.
dopravními prostředky a kontejnery, o kterých existuje důvodné podezření, že byly, jsou nebo mohou být použity v rozporu s právními předpisy druhé smluvní strany,
3.
pohybem zboží, o kterém je známo, že by mohlo způsobit podstatné porušení právních předpisů druhé smluvní strany,
4.
místem, o kterém je známo, že je spojeno s porušováním právních předpisů druhé smluvní strany,
c)
přijímá po dohodě s celními orgány jiných států nezbytná opatření umožňující, aby se s vědomím a pod kontrolou orgánů celní správy nezákonné nebo podezřelé dodávky obsahující nebezpečné látky a věci dostaly na místo určení v neporušené formě nebo úplně nebo částečně zaměněné.
(4)
Generální ředitelství cel v oblasti evidence a statistiky
a)
je správcem centrálního informačního systému orgánů celní správy,
b)
vede centrální evidenci o kontrolovaném zboží a další evidence a registry nezbytné pro výkon působnosti orgánů celní správy,
c)
odpovídá za řádné fungování celního informačního systému v České republice a přijímá opatření nezbytná pro zajištění dodržování příslušných právních předpisů při jeho využití a pro zachování jeho bezpečnosti,
d)
zabezpečuje sběr a zpracování informací o
1.
zboží, které bylo propuštěno do celního režimu,
2.
obchodu uvnitř Evropské unie, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí obchod se zbožím mezi Českou republikou a jiným členským státem Evropské unie (dále jen „jiný členský stát“) za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie3),
3.
vybraných výrobcích, u kterých vznikla daňová povinnost ke spotřební dani.
(5)
Generální ředitelství cel
a)
zabezpečuje pro potřeby orgánů celní správy, orgánů Finanční správy České republiky (dále jen „orgány finanční správy“) a ministerstva laboratorní zkoumání a analýzu vzorků zboží, jeho kriminalisticko-technické zkoumání, kriminalistické analýzy a rozbory,
b)
pro potřeby výuky, výcviku, zkoušek a expertizní činnosti nebo pro výkon jiné činnosti v rámci výkonu svojí působnosti drží, skladuje a používá
1.
vybrané výrobky,
2.
látky a věci podléhající regulaci podle jiných právních předpisů, zejména výbušniny, výbušné předměty, omamné a psychotropní látky, prekursory drog, jedy, padělky peněz, cenin a cenných papírůcenných papírů (dále jen „nebezpečné látky a věci“),
3.
zboží porušující práva k duševnímu vlastnictví,
c)
v rámci spolupráce s orgány veřejné moci zejména technicky zabezpečuje použití zpravodajské a zabezpečovací technikyzabezpečovací techniky nebo sledování osob a věcí, pokud příslušný orgán veřejné moci doloží, že použití je povoleno podle jiného právního předpisu,
d)
při plnění svých úkolů spolupracuje s ozbrojenými silami a bezpečnostními sbory.
§ 5
Vnitřní činnosti
Generální ředitelství cel prošetřuje prostřednictvím speciálního inspekčního útvaru podezření z protiprávního jednání celníků nebo občanských zaměstnanců spočívající v porušování povinností vyplývajících ze služebního nebo pracovního poměru.
HLAVA III
CELNÍ ÚŘADY
§ 6
Územní působnost a sídlo
(1)
Celními úřadyCelními úřady jsou
a)
Celní úřadCelní úřad pro hlavní město Prahu,
b)
Celní úřadCelní úřad pro Středočeský kraj,
c)
Celní úřadCelní úřad pro Jihočeský kraj,
d)
Celní úřadCelní úřad pro Plzeňský kraj,
e)
Celní úřadCelní úřad pro Karlovarský kraj,
f)
Celní úřadCelní úřad pro Ústecký kraj,
g)
Celní úřadCelní úřad pro Liberecký kraj,
h)
Celní úřadCelní úřad pro Královéhradecký kraj,
i)
Celní úřadCelní úřad pro Pardubický kraj,
j)
Celní úřadCelní úřad pro Kraj Vysočina,
k)
Celní úřadCelní úřad pro Jihomoravský kraj,
l)
Celní úřadCelní úřad pro Olomoucký kraj,
m)
Celní úřadCelní úřad pro Moravskoslezský kraj,
n)
Celní úřadCelní úřad pro Zlínský kraj,
o)
Celní úřadCelní úřad Praha Ruzyně.
(2)
Celní úřad vykonává působnost na území vyššího územního samosprávného celku, jehož název je součástí názvu celního úřadu, s výjimkou částí území vyššího územního samosprávného celku, které jsou součástí území celního prostoru Celního úřadu Praha Ruzyně. Celní úřad vykonává vybranou působnost na celém území České republiky.
(3)
Celní úřadCelní úřad Praha Ruzyně vykonává působnost na území celního prostoru Celního úřaduCelního úřadu Praha Ruzyně.
(4)
Sídlem celního úřaducelního úřadu je sídlo vyššího územního samosprávného celku, jehož název je součástí názvu celního úřaducelního úřadu. Sídlem Celního úřaduCelního úřadu Praha Ruzyně je hlavní město Praha.
(5)
Dojde-li ke změně území vyšších územních samosprávných celků, změní se stejně i územní působnost celních úřadůcelních úřadů, a to od prvního dne kalendářního roku následujícího po dni, kdy nabyl účinnosti zákon, kterým se mění hranice vyšších územních samosprávných celků, ledaže by nabyl účinnosti prvního dne kalendářního roku.
(6)
Územní pracoviště celního úřaducelního úřadu, které se nenachází v jeho sídle, stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 7
Ředitel
Celní úřad řídí ředitel, kterým může být pouze celník. Ředitele zastupuje zástupce ředitele, kterým může být pouze celník.
§ 8
Věcná působnost
(1)
Celní úřad vykonává
a)
působnosti, stanoví-li jiný právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie, že je vykonávají celní orgány,
b)
správu cel,
c)
správu daní a jiných peněžitých plnění, stanoví-li tak jiný právní předpis.
(2)
Celní úřadCelní úřad je obecným správcem daně podle správního řádu a vykonává správu placení peněžitých plnění v rámci dělené správy, která jsou příjmem státního rozpočtu, státních fondů nebo rozpočtů územních samosprávných celků.
(3)
Celní úřad se podílí na zajišťování úkolů souvisejících s rozvojem mezistátních styků a mezinárodní spolupráce, jakož i úkolů, které vyplývají pro Českou republiku z mezinárodních smluv a z členství v mezinárodních organizacích.
(4)
Celní úřad v oblasti mezinárodní spolupráce
a)
provádí dohled nad
1.
osobami, o kterých existuje důvodné podezření, že porušily právní předpisy druhé smluvní strany,
2.
dopravními prostředky a kontejnery, o kterých existuje důvodné podezření, že byly, jsou nebo mohou být použity v rozporu s právními předpisy druhé smluvní strany,
3.
pohybem zboží, o kterém je známo, že by mohlo způsobit podstatné porušení právních předpisů druhé smluvní strany,
4.
místem, o kterém je známo, že je spojeno s porušováním právních předpisů druhé smluvní strany,
b)
přijímá po dohodě s celními orgány jiných států nezbytná opatření umožňující, aby se s vědomím a pod kontrolou orgánů celní správy nezákonné nebo podezřelé dodávky obsahující nebezpečné látky a věci dostaly na místo určení v neporušené formě nebo úplně nebo částečně zaměněné,
c)
z pověření ministerstva plní funkci dílčího kontaktního orgánu nebo kontaktního útvaru při vymáhání některých finančních pohledávek,
d)
z pověření ministerstva plní funkci kontaktního orgánu při provádění mezinárodní spolupráce při správě daní.
(5)
Celní úřad v rámci spolupráce s orgány veřejné moci zejména provádí asistenční činnost, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí podpora poskytovaná celním úřadem jinému orgánu celní správy nebo orgánu finanční správy, ministerstvu nebo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových na základě jejich žádosti a v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti, a to ve formě
a)
poskytování informací a podkladů,
b)
předvádění osob k řízení podle jiných právních předpisů, s výjimkou vojáků v činné službě a příslušníků bezpečnostních sborů,
c)
zajištění ochrany osob a majetku,
d)
zajištění dodržování veřejného pořádku v místnostech nebo prostorech určených k užívání těmito orgány.
(6)
Celní úřad
a)
stanovuje celní prostor celního úřadu a usměrňuje pohyb osob a dopravních prostředků v tomto prostoru; celní prostor Celního úřadu Praha Ruzyně lze stanovit pouze se souhlasem generálního ředitele,
b)
vede evidenci o kontrolovaném zboží a vede další evidence a registry,
c)
pro potřeby výuky, výcviku, zkoušek a expertizní činnosti nebo pro výkon jiné činnosti při výkonu svojí působnosti drží, skladuje a používá
1.
vybrané výrobky,
2.
nebezpečné látky a věci,
3.
zboží porušující práva k duševnímu vlastnictví,
d)
vydává
1.
osvědčení o způsobilosti dopravních prostředků, s výjimkou drážních vozidel, pro dopravu zboží pod celní závěrou, a ověřuje tuto způsobilost i po vydání osvědčení,
2.
osvědčení o způsobilosti kontejnerů pro přepravu zboží pod celní závěrou a ověřuje tuto způsobilost i po vydání osvědčení,
e)
kontroluje osvědčení o úlovku a rozhoduje o jeho ověření při dovozu nebo zpětném vývozu produktů mořského rybolovu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4),
f)
pátrá po zboží protiprávně dovezeném nebo vyvezeném nebo odňatém celnímu dohledu a zjišťuje osoby, které
1.
zboží celnímu dohledu odňaly,
2.
se tohoto odnětí zúčastnily, nebo
3.
toto zboží držely nebo získaly,
g)
zabezpečuje sběr a zpracování informací do centrálního informačního systému orgánů celní správy.
(7)
Vybranou působností se pro účely tohoto zákona rozumí provádění
a)
vyhledávací činnosti při správě daní, správě cel nebo prověřování plnění povinností souvisejících se sběrem, zpracováním a poskytováním údajů pro statistické účely podle celního zákona,
b)
postupu k odstranění pochybností, daňové kontroly nebo jiných kontrolních postupů při správě daní, správě cel nebo prověřování plnění povinností souvisejících se sběrem, zpracováním a poskytováním údajů pro statistické účely podle celního zákona,
c)
vymáhání peněžitých plnění spravovaných celním úřademcelním úřadem, včetně peněžitých plnění v rámci dělené správy, nebo
d)
doručování písemností.
§ 9
Věcná působnost vybraných celních úřadů
(1)
Celní úřad pro Olomoucký kraj vydává na základě žádosti rozhodnutí týkající se závazné informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a tato rozhodnutí zrušuje nebo prohlašuje za neplatné.
(2)
Celní úřad pro Jihomoravský kraj
a)
prohlašuje část území České republiky za svobodné pásmo,
b)
je v řízení o povolení záměru týkajícího se pozemku nebo stavby, které jsou ve svobodném pásmu, dotčeným orgánem příslušným k vydání vyjádření,
c)
rozhoduje o udělení povolení být ručitelem a vydávat celní doklady pro určitý celní režim nebo druh přepravy zboží podle mezinárodní smlouvy.
(3)
Celní úřad pro Jihočeský kraj
a)
vydává, pozastavuje, mění nebo zrušuje
1.
povolení oprávněného hospodářského subjektu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6),
2.
osvědčení schváleného hospodářského subjektu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie7),
b)
kontroluje, zda podmínky, které musí oprávněný hospodářský subjekt nebo schválený hospodářský subjekt splňovat, trvají i po vydání povolení nebo osvědčení,
c)
rozhoduje o povolení zprostit povinnosti poskytnout jistotu a o pozastavení, změně nebo zrušení tohoto povolení,
d)
rozhoduje o povolení ručitele, povolení uživatele souborné jistoty a povolení uživatele souborné jistoty se sníženou částkou jistoty, a o pozastavení, změně nebo zrušení tohoto povolení.
(4)
Celní úřad pro hlavní město Prahu rozhoduje o povolení ručitele pro poskytnutí jednotlivé jistoty s použitím záručního dokladu.
(5)
Celní úřadCelní úřad pro Moravskoslezský kraj rozhoduje o povolení pro přístup k systému TIR.
(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou minimální prahovou hodnotu pro počet a objem dovozních operací, které jsou dostatečné pro vydání osvědčení schváleného hospodářského subjektu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie9).
§ 10
Zvláštní ustanovení o místní příslušnosti
(1)
Nelze-li určit místní příslušnost celního úřadu podle jiného zákona, je místně příslušný Celní úřad pro hlavní město Prahu.
(2)
K provádění úkonů podle jiného právního předpisu při výrobě, úpravě, skladování nebo evidenci lihu je místně příslušný celní úřad, v jehož územním obvodu je líh vyráběn, upravován nebo skladován.
(3)
Kontrolní postup při správě daní, správě cel nebo prověřování plnění povinností souvisejících se sběrem, zpracováním a poskytováním údajů pro statistické účely podle celního zákona provede celní úřad, který jej zahájil nejdříve.
(4)
Vymáhání nedoplatkunedoplatku na peněžitém plnění spravovaném celním úřademcelním úřadem, včetně nedoplatkunedoplatku na peněžitém plnění v rámci dělené správy, provede celní úřadcelní úřad, který jej zahájil nejdříve.
HLAVA IV
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ
§ 11
Zvláštní ustanovení o nahlížení do spisu při správě daní
(1)
Oprávnění daňového subjektu nahlížet do spisu lze vykonávat buď v sídle příslušného orgánu celní správy, anebo na jeho územním pracovišti, a to podle toho, kde je spis nebo jeho příslušná část umístěna.
(2)
Příslušný orgán celní správy na požádání bezodkladně informuje daňový subjekt, na jakém místě je umístěn jeho spis nebo jeho příslušná část.
(3)
Příslušný orgán celní správy při umístění spisu nebo jeho příslušné části přihlédne zejména k dostupnosti spisu pro daňový subjekt a k hospodárnosti výkonu správy daní.
(4)
Daňový subjekt má právo se seznámit s obsahem písemnosti zakládané do spisu v souvislosti s výkonem vybrané působnosti, pokud není součástí vyhledávací části spisu, také u celního úřadu příslušného k vydání rozhodnutí ve věci, o které se vede řízení, kterého se vybraná působnost týká, jde-li o
a)
podání učiněné elektronicky,
b)
úřední záznam,
c)
protokol,
d)
zprávu o daňové kontrole,
e)
rozhodnutí,
f)
další písemnosti, pokud byly celním úřadem doručeny elektronicky.
§ 11a
Zvláštní ustanovení o poskytování informací
Pověřený celní orgán může pro účely trestního řízenítrestního řízení nebo pro účely zahájení trestního řízenítrestního řízení žádat od správce daně informace získané při správě daní, je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu v oblasti boje proti trestné činnosti v případech, kdy jsou celní orgány orgány činnými v trestním řízenítrestním řízení. Poskytnutí informací podle tohoto ustanovení není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.
§ 11b
Zvláštní ustanovení o plné moci při výkonu vybrané působnosti
Plná moc vztahující se k vybrané působnosti, s výjimkou vybrané působnosti při správě cel, uplatněná u celního úřaducelního úřadu příslušného k vydání rozhodnutí ve věci, o které se vede řízení, kterého se vybraná působnost týká, je účinná i vůči jinému celnímu úřaducelnímu úřadu, který vykonává tuto vybranou působnost.
§ 11c
Zvláštní ustanovení o daňové informační schránce
(1)
Ustanovení daňového řádu upravující daňovou informační schránku se použijí pro celý rozsah působnosti orgánů celní správy.
(2)
Přístup do daňové informační schránky zřízené orgánem celní správy je možný také prostřednictvím Systému jednotné správy uživatelů a digitálního podpisu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie14), a to v případě, že tento orgán celní správy zveřejnil způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že je technicky vybaven pro využití tohoto přístupu.
ČÁST DRUHÁ
KONTROLA, OCHRANA NÁZVU A OZNAČENÍ CELNÍ SPRÁVY
§ 12
Kontrola
(1)
Orgány celní správy přijímají upozornění fyzických a právnických osob na nedostatky v činnosti orgánů celní správy, celníka nebo občanského zaměstnance, anebo na skutečnost, že se celník nebo občanský zaměstnanec dopustil jednání, které naplňuje znaky trestného činutrestného činu, přestupku nebo kázeňského přestupku.
(2)
Orgán celní správy do 30 dnů ode dne přijetí upozornění vyrozumí toho, kdo je učinil a požádal o poskytnutí takové informace, o přijatých opatřeních. Oznámení skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čintrestný čin, tím není dotčeno.
§ 13
Ochrana názvu
Slova „celní správa“ nebo jejich překlady anebo slova od nich odvozená nesmí být obsažena v
a)
obchodní firmě,
b)
názvu právnické osoby,
c)
názvu orgánů nebo organizačních složek právnických osob a jiných organizací,
d)
označení výrobků nebo služeb, nebo
e)
jiném označení, používaném při činnosti fyzické nebo právnické osoby.
§ 14
Služební stejnokroj, označení a odznaky
(1)
Celník vykonává službu ve služebním stejnokroji celní správy nebo v občanském oděvu v závislosti na povaze konkrétní činnosti a potřebě efektivního výkonu působnosti orgánů celní správy.
(2)
Služební stejnokroj celníka je oprávněn nosit jen celník. Bývalý celník může na základě souhlasu generálního ředitele nosit služební stejnokroj s odlišujícím označením při vhodných příležitostech.
(3)
Celní správa může užívat zvláštní barevné provedení a označení svých služebních vozidel.
(4)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
druhy a vzory služebních stejnokrojů,
b)
vzory odznaků celní správy,
c)
způsob vnějšího označení celní správy,
d)
vzory zvláštního barevného provedení a označení služebních vozidel celní správy,
e)
podmínky pro udělení souhlasu nosit služební stejnokroj s odlišujícím označením, vzor odlišujícího označení a vhodné příležitosti podle odstavce 2.
ČÁST TŘETÍ
VÝKON NĚKTERÝCH FUNKCÍ, POVINNOSTI, OPRÁVNĚNÍ A PROSTŘEDKY CELNÍKA A OBČANSKÉHO ZAMĚSTNANCE
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 15
Celník a občanský zaměstnanec
(1)
Působnost orgánů celní správy vykonávají celníci, kterými jsou fyzické osoby vykonávající v celní správě službu podle zákona upravujícího služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů.
(2)
Působnost orgánů celní správy dále vykonávají občanští zaměstnanci, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí fyzické osoby vykonávající v celní správě činnosti v pracovním poměru.
§ 16
Právní jednání v orgánech celní správy
(1)
Právně jedná jménem státu ve všech věcech v orgánech celní správy pouze generální ředitel nebo jeho zástupce.
(2)
V případech stanovených vnitřním předpisem celní správy nebo na základě písemného pověření generálního ředitele může právně jednat jménem státu i jiný celník nebo občanský zaměstnanec.
§ 17
Předpoklady pro výkon některých funkcí
Pro výkon funkce ředitele orgánu celní správy a jeho zástupce a další funkce až do úrovně vedoucího územního pracoviště nebo jiného organizačního útvaru orgánu celní správy musí celník kromě předpokladů stanovených zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů splňovat další předpoklady vymezené zákonem, kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků PoliciePolicie České republiky (dále jen „policiepolicie“) a příslušníků Vězeňské službyVězeňské služby České republiky.
HLAVA II
ZÁKLADNÍ POVINNOSTI
§ 18
Zdvořilost
Celník i občanský zaměstnanec je při výkonu působnosti orgánů celní správy povinen dodržovat pravidla zdvořilosti a dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní.
§ 19
Přiměřenost postupu
Celník a občanský zaměstnanec jsou povinni
a)
dbát, aby nikomu v důsledku jejich postupu nevznikla bezdůvodná újma,
b)
dbát, aby jejich rozhodnutím neprovést úkon nevznikla osobám, jejichž bezpečnost je ohrožena, bezdůvodná újma,
c)
postupovat tak, aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž jejich úkon směřuje, nebo osob nezúčastněných nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného tímto úkonem.
§ 20
Prokazování příslušnosti
(1)
Celník je povinen při výkonu služby prokázat příslušnost k celní správě.
(2)
Celník, který nosí při výkonu služby služební stejnokroj, prokazuje příslušnost k celní správě služebním stejnokrojem, který je opatřen identifikačním znakem celní správy.
(3)
V případě, že celník nenosí při výkonu služby služební stejnokroj, prokazuje příslušnost k celní správě služebním průkazem nebo služebním odznakem a ústním prohlášením „celní správa“. Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti a vzor služebního průkazu a služebního odznaku a způsob prokazování příslušnosti k celní správě služebním průkazem nebo služebním odznakem.
(4)
Pouze ústním prohlášením „celní správa“ prokazuje celník příslušnost k celní správě ve výjimečných případech, kdy okolnosti služebního zákrokuslužebního zákroku neumožňují tuto příslušnost prokázat služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo služebním odznakem. V takových případech se celník prokáže služebním průkazem nebo služebním odznakem bezprostředně poté, kdy to okolnosti služebního zákrokuslužebního zákroku dovolí.
(5)
Povinnost prokázat příslušnost k celní správě nemá celník, který tuto příslušnost oprávněně zastírá.
(6)
Občanský zaměstnanec se při výkonu působnosti orgánů celní správy prokazuje průkazem občanského zaměstnance a ústním prohlášením „celní správa“. Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti a vzor průkazu občanského zaměstnance a způsob prokazování příslušnosti k celní správě průkazem občanského zaměstnance.
HLAVA III
POVINNOSTI CELNÍKA
§ 21
Povinnosti při služebních úkonech
(1)
Služebním úkonemSlužebním úkonem je jednání celníka směřující k výkonu působnosti orgánů celní správy.
(2)
Služebním zákrokemSlužebním zákrokem je služební úkonslužební úkon, při kterém dochází k přímému vynucování splnění povinnosti nebo k ochraně práv a jiných oprávněných zájmů, za použití donucovacích prostředků nebo zbraně.
(3)
Služebním zákrokemSlužebním zákrokem pod jednotným velením je služební zákrokslužební zákrok podle odstavce 2, na kterém se podílí více zakročujících celníků, kdy o použití donucovacích prostředků nebo zbraně rozhodne celník pověřený řízením služebního zákrokuslužebního zákroku. O použití donucovacích prostředků nebo zbraně může na místě zákroku rozhodnout též nadřízený celníka pověřeného řízením služebního zákrokuslužebního zákroku, který tímto rozhodnutím přebírá řízení služebního zákrokuslužebního zákroku až do ukončení zákroku. Rozhodnutí o použití donucovacích prostředků nebo zbraně musí být zadokumentováno na zvukovém, obrazovém nebo písemném záznamu.
(4)
Na celníka pověřeného řízením služebního zákrokuslužebního zákroku, který rozhodl o použití donucovacích prostředků nebo zbraně podle odstavce 3, přecházejí povinnosti celníků podle § 46 a 47.
§ 22
Poučovací povinnost
Pokud je služební úkonslužební úkon spojen se zásahem do práv nebo svobod osob, je celník provádějící služební úkonslužební úkon, pokud to dovolují povaha nebo okolnosti služebního úkonuslužebního úkonu, povinen tyto osoby poučit o právních důvodech služebního úkonuslužebního úkonu a o jejich právech; v opačném případě je poučí dodatečně, jakmile to okolnosti služebního úkonuslužebního úkonu dovolí.
§ 23
Podmínky pro provedení služebního úkonu
(1)
Celník ve službě je povinen v mezích tohoto zákona provést služební úkonslužební úkon, popřípadě učinit jiná opatření nezbytná k provedení služebního úkonuslužebního úkonu, zejména vyrozumět nejbližší orgán celní správy nebo útvar policie, je-li páchán trestný čintrestný čin nebo přestupek, anebo je-li důvodné podezření z jejich páchání.
(2)
Celník má povinnost podle odstavce 1 i v době mimo službu, je-li bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo svoboda osob anebo majetek nebo došlo-li k útoku na tyto hodnoty.
§ 24
Zákaz provedení služebního úkonu
Celník neprovede služební úkonslužební úkon, jestliže
a)
tomu brání povinnost splnit jiný úkol, jehož nesplnění by způsobilo zřejmě závažnější následky než neprovedení služebního úkonuslužebního úkonu, zejména pokud
1.
plní služební úkonyslužební úkony, při nichž používá operativně pátrací prostředky nebo podpůrné operativně pátrací prostředky,
2.
pronásleduje pachatele trestného činutrestného činu,
3.
zakročuje pod jednotným velením,
4.
vykonává šifrovou nebo kurýrní službu, při níž by mohlo dojít k ohrožení včasného předání šifrovaných zpráv nebo k ohrožení přepravovaných věcí,
5.
zajišťuje bezpečnost osob, chráněných objektů nebo prostor,
6.
provádí výcvik a přípravu k použití operativně pátracího prostředku nebo podpůrného operativně pátracího prostředku, nebo
7.
získává poznatky z prostředí, v němž lze důvodně předpokládat získání poznatků důležitých pro zamezování, odhalování a dokumentování trestných jednání, ke zjišťování jejich pachatelů a k předcházení těmto trestným jednáním,
b)
k jejich provedení nebyl odborně vyškolen nebo vycvičen, a jestliže povaha služebního úkonuslužebního úkonu takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje,
c)
jsou jeho schopnosti sníženy v důsledku jeho zdravotního stavu nebo vlivem léků nebo jiných látek tak, že řádné provedení nebo dokončení služebního úkonuslužebního úkonu by bylo ohroženo, nebo
d)
je zřejmé, že nemůže služební úkonslužební úkon úspěšně dokončit.
§ 25
Výzva
(1)
Celník je při provádění služebního zákrokuslužebního zákroku povinen, pokud to povaha a okolnosti služebního zákrokuslužebního zákroku dovolují, použít odpovídající výzvy.
(2)
Pokud to povaha služebního zákrokuslužebního zákroku vyžaduje, použije celník před výzvou slov „Jménem zákona!“.
(3)
Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího celníka.
§ 26
Výjimka z poučovací povinnosti a povinnosti prokázání příslušnosti
Okolností, která nedovoluje poučení osoby o jejích právech podle § 22, nebo která nedovoluje použít výzvy podle § 25 odst. 1, nebo která nedovoluje prokázání příslušnosti k celní správě, je zejména bezprostřední napadení celníka nebo bezprostřední ohrožení života nebo zdraví jiné osoby.
§ 27
Povinnost mlčenlivosti
(1)
Celník je v případech, na něž se nevztahuje povinnost mlčenlivosti podle daňového řádu nebo jiného právního předpisu s výjimkou zákona upravujícího služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů, povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při své činnosti nebo v souvislosti s ní. Tato povinnost trvá i po skončení služebního poměru celníka.
(2)
Každý, koho orgány celní správy nebo celník požádají o poskytnutí pomoci, je povinen, byl-li řádně poučen, zachovat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dověděl.
(3)
Povinnosti mlčenlivosti uložené podle tohoto zákona se nelze dovolávat vůči policejnímu orgánu, státnímu zástupci, soudu, jinému bezpečnostnímu sboru, zpravodajské službě České republiky, celnímu, policejnímu nebo obdobnému orgánu členského státu nebo orgánu, který vykonává dozor nebo který vede řízení o přestupku v oblasti týkající se působnosti orgánů celní správy, pokud jde o informace potřebné k výkonu jejich působnosti.
(4)
Povinnosti mlčenlivosti uložené podle tohoto zákona je oprávněn zprostit osobu uvedenou v odstavci 1 nebo 2 generální ředitel nebo jím pověřený vedoucí zaměstnanec Generálního ředitelství cel. Generálního ředitele zprošťuje mlčenlivosti uložené podle tohoto zákona ministr nebo jím pověřený vedoucí zaměstnanec ministerstva.
HLAVA IV
OPRÁVNĚNÍ CELNÍKA
§ 28
Oprávnění požadovat vysvětlení
(1)
Celník je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od osoby a případně ji vyzvat, aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené místo, v případech, kdy tato osoba může přispět k objasnění skutečností důležitých pro
a)
odhalení trestného činutrestného činu nebo přestupku souvisejícího s porušením právních předpisů v oboru působnosti orgánů celní správy, nebo
b)
odhalení trestného činutrestného činu nebo přestupku souvisejícího s porušením právních předpisů v oboru působnosti orgánů celní správy, a jejich pachatele, k němuž došlo mimo území České republiky na území Evropské unieúzemí Evropské unie nebo státu, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu o spolupráci a vzájemné pomoci v celní oblasti.
(2)
O podaném vysvětlení podle odstavce 1 sepíše celník úřední záznam.
(3)
Vysvětlení může odepřít osoba, která by jím sobě nebo osobě blízké způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek. Vysvětlení nesmí být požadováno od osoby, která by jím porušila státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byla této povinnosti zproštěna příslušným orgánem nebo osobou, v jejímž zájmu tuto povinnost má. Celník je povinen osobu předem poučit o možnosti odepřít vysvětlení.
(4)
Při podání vysvětlení má každý právo na právní pomoc.
(5)
Kdo se dostaví na výzvu podle odstavce 1, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku. Náhradu poskytuje Generální ředitelství cel. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání. Nárok na náhradu zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do 8 dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila. O tom musí být osoba předem poučena.
(6)
Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavce 1, může být předvedena celníkem na nejbližší orgán celní správy k sepsání úředního záznamu o podání vysvětlení. Úřední záznam o podání vysvětlení musí být s osobou sepsán bez zbytečného odkladu po jejím předvedení; po jeho sepsání celník osobu propustí.
(7)
O předvedení sepíše celník úřední záznam.
§ 29
Oprávnění požadovat prokázání totožnosti
(1)
Prokázáním totožnostiProkázáním totožnosti se rozumí zejména prokázání jména, data narození a v případě potřeby také adresy místa trvalého pobytu, adresy místa pobytu nebo adresy bydliště v zahraničí, rodného čísla a státní příslušnosti. Rozsah a způsob zjišťování osobních údajůosobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti.
(2)
Celník je oprávněn požadovat prokázání totožnostiprokázání totožnosti osoby, pokud
a)
je podezřelá ze spáchání trestného činutrestného činu nebo přestupku v souvislosti s porušením právních předpisů v oboru působnosti orgánů celní správy,
b)
odpovídá popisu hledané nebo pohřešované osoby,
c)
je od ní požadováno vysvětlení podle § 28,
d)
je předváděna podle ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu,
e)
je u ní prováděn celní dohled nebo celní kontrola podle přímo použitelného předpisu Evropské unie,
f)
vstupuje do prostor, místností a zařízení užívaných orgány celní správy, ministerstvem, orgány finanční správy nebo Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, v nichž orgány celní správy zabezpečují dodržování veřejného pořádku,
g)
je oznamovatelem,
h)
se jedná o výkon činností v oblasti placení peněžitých plnění a činností obecného správce daně, nebo
i)
je u ní prováděna kontrola orgány celní správy podle právních předpisů patřících do oboru jejich působnosti.
(3)
Celník bez zbytečného odkladu předá policiipolicii osobu, u které při zjišťování její totožnosti vznikne důvodné podezření, že jde o osobu hledanou. Celník bez zbytečného odkladu uvědomí policiipolicii, pokud se při zjišťování totožnosti zjistí, že se jedná o osobu pohřešovanou.
(4)
Odmítne-li osoba uvedená v odstavci 2 prokázat svou totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po předchozím poskytnutí potřebné součinnosti k prokázání své totožnosti, je celník oprávněn tuto osobu předvést na orgán celní správy k provedení služebních úkonůslužebních úkonů za účelem zjištění její totožnosti a objasnění věci. Po zjištění totožnosti osoby celník předvedenou osobu propustí, nebrání-li tomu zákonné důvody.
(5)
Nezjistí-li celník totožnost osoby předvedené podle odstavce 4 do 6 hodin od předvedení, ani na základě sdělených informací ani v evidencích vedených podle jiného právního předpisu, nebo je-li podezření, že předvedená osoba uvádí nepravdivé údaje ke své osobě, předá ji nejbližšímu orgánu policiepolicie.
(6)
O předvedení a provedených služebních úkonechslužebních úkonech sepíše celník úřední záznam.
§ 30
Zajištění osoby
(1)
Celník je oprávněn zajistit osobu, která
a)
svým jednáním bezprostředně ohrožuje svůj život anebo život nebo zdraví jiných osob,
b)
má být předvedena podle jiného právního předpisu,
c)
v místnostech nebo prostorech určených k užívání orgány celní správy, ministerstvem, orgány finanční správy nebo Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, v nichž orgány celní správy zabezpečují dodržování veřejného pořádku, se chová násilně nebo slovně uráží celníka nebo jinou osobu, anebo úmyslně znečišťuje či poškozuje zařízení nebo majetek státu,
d)
je podezřelá ze spáchání trestného činutrestného činu nebo přestupku, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat nebo bude mařit řádné objasnění věci, nebo
e)
odpovídá popisu hledané osoby.
(2)
Pominou-li důvody zajištění, je celník povinen osobu ihned propustit.
(3)
Zajištění může trvat nejdéle 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody.
(4)
Po zajištění je celník povinen na žádost zajištěné osoby bez odkladu vyrozumět o této skutečnosti osobu blízkou, popřípadě jinou jí určenou osobu. Jedná-li se o osobu mladší 18 let, je celník povinen bez odkladu vyrozumět zákonného zástupce této osoby a příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí.
(5)
Zajistí-li celník osobu hledanou nebo osobu podezřelou ze spáchání trestného činutrestného činu, jehož prověřování není v působnosti orgánů celní správy, předá tuto osobu neprodleně příslušnému útvaru policiepolicie.
(6)
O zajištění osoby sepíše celník úřední záznam.
§ 31
Oprávnění k omezení pohybu agresivních osob
(1)
Osobě, která fyzicky napadá jinou osobu nebo celníka nebo poškozuje cizí majetek nebo se pokusí o útěk, může být omezena možnost volného pohybu připoutáním k vhodnému předmětu.
(2)
Omezení volného pohybu může trvat pouze po dobu, než osoba od násilného chování upustí nebo než bude předána orgánům policiepolicie, nejdéle však 2 hodiny.
(3)
O důvodech omezení volného pohybu sepíše celník úřední záznam.
§ 32
Oprávnění k použití technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla
(1)
Celník je oprávněn použít jako donucovacího prostředku podle § 44 odst. 1 písm. f) technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla
a)
zajištěného, odňatého nebo odstaveného podle jiného právního předpisu, nebo
b)
při jeho kontrole celníkem; řidič vozidla, u něhož se kontrola provádí, musí být na použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla předem upozorněn.
(2)
Technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla z důvodu uvedeného v odstavci 1 nelze použít, jde-li o vozidlo, které tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích.
(3)
Technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla nelze použít, jde-li o vozidlo ozbrojených sil, bezpečnostního sboru, požární ochrany, vozidlo určené k poskytování zdravotnických služeb, vozidlo invalidy nebo osoby požívající výsad a imunit podle jiného právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy.
(4)
Technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla se neprodleně odstraní
a)
je-li rozhodnuto o vrácení zajištěného vozidla, nebo
b)
po ukončení kontroly podle odstavce 1 písm. b), pokud není při kontrole vozidlo podle jiného právního předpisu zajištěno.
(5)
Na použití technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla podle odstavce 1 se nevztahují ustanovení § 44 odst. 2 až 4.
§ 33
Oprávnění odebrat zbraň
(1)
Existuje-li důvodné podezření, že osoba má u sebe zbraň, které by mohlo být neoprávněně užito k násilí nebo pohrůžce násilím nebo kterou by mohla ohrozit život nebo zdraví své nebo jiné osoby, je celník oprávněn toto podezření prověřit prohlídkou a následně jí tuto zbraň odebrat, jde-li o osobu
a)
předváděnou nebo zajištěnou orgány celní správy,
b)
u které je prováděn celní dohled nebo celní kontrola podle přímo použitelného předpisu Evropské unie,
c)
která vstupuje do prostor, místností nebo zařízení určených k užívání orgány celní správy, ministerstvem, orgány finanční správy nebo Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, v nichž celní orgány zabezpečují dodržování veřejného pořádku,
d)
u které je zajišťován výkon činností v oblasti placení peněžitých plnění orgány celní správy a činností obecného správce daně,
e)
u které je prováděna kontrola orgány celní správy podle právních předpisů patřících do působnosti orgánů celní správy, nebo
f)
která se dostavila k podání vysvětlení podle § 28.
(2)
Zbraní podle odstavce 1 se rozumí cokoliv, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším.
(3)
O provedení prohlídky sepíše celník úřední záznam.
(4)
Osobě, která zbraň vydala nebo jíž byla odebrána, vystaví celník bez zbytečného odkladu potvrzení o jejím odebrání.
(5)
Nebrání-li tomu zákonné důvody, celník vydanou nebo odebranou zbraň vrátí, jakmile pominul důvod pro její vydání nebo odebrání. Osoba je povinna vrácení zbraně potvrdit podpisem.
§ 34
Oprávnění zakázat vstup na určená místa
(1)
Vyžaduje-li to splnění konkrétního úkolu, je celník oprávněn přikázat každému, aby po dobu nezbytně nutnou
a)
nevstupoval na celníkem určené místo,
b)
se nezdržoval na celníkem určeném místě, nebo
c)
setrval na celníkem určeném místě, hrozí-li vážné ohrožení života nebo zdraví.
(2)
K vyznačení nebo ohraničení celníkem určeného místa může být použito technických prostředků. Je-li jako technický prostředek použit pás s označením „Celní správa“, jde o příkaz podle odstavce 1.
(3)
Druhy technických prostředků a způsob jejich použití stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 35
Oprávnění ke kontrole osob, dopravních prostředků a poštovních a jiných zásilek
(1)
Při výkonu působnosti orgánu celní správy je celník oprávněn
a)
zastavovat osoby a dopravní prostředky,
b)
provádět kontrolu osob, zavazadel, dopravních prostředků, jejich nákladů, přepravních a průvodních dokumentů a poštovních a jiných zásilek.
(2)
Při kontrole osob, dopravních prostředků a jejich nákladů a poštovních a jiných zásilek je celník oprávněn
a)
použít speciální rentgenovou nebo jinou detekční techniku,
b)
provádět orientační vyšetření odběrem potu.
(3)
Celník je dále oprávněn vyžadovat odborné lékařské vyšetření ke zjištění protiprávně přepravované návykové látky včetně odběru krve, moči, slin nebo potu, a to i v případě, že osobu nelze předem pro její zdravotní stav ke strpění příslušných úkonů vyzvat.
(4)
Úkonům uvedeným v odstavci 2 písm. c) nebo odstavci 3 je osoba povinna se podrobit, není-li to spojeno s nebezpečím pro její zdraví.
(5)
Při zastavování dopravních prostředků postupuje celník obdobně jako příslušník policiepolicie.
(6)
Vyžadují-li to provozní podmínky nebo potřeba účelného provedení kontroly silničního dopravního prostředku a jeho nákladu podle odstavce 1, jsou osoby, u nichž se kontrola provádí, povinny se na vlastní náklady a nebezpečí odebrat se silničním dopravním prostředkem na nejbližší vhodné místo stanovené celníkem, kde lze kontrolu dopravního prostředku a jeho nákladu účelně provést.
(7)
Stát neodpovídá za škodu, ke které došlo zdržením dopravního prostředku nebo poštovní nebo jiné zásilky v důsledku kontroly podle odstavců 1 a 6; ustanovení zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem tím nejsou dotčena.
(8)
Oprávnění celníka ke kontrole poštovních a jiných zásilek podle odstavce 1 se nevztahuje na poštovní a jiné zásilky, na jejichž obsah se vztahuje listovní tajemství.
§ 35a
Oprávnění k osobní prohlídce
(1)
Při kontrole osob a dopravních prostředků a jejich nákladů je celník oprávněn provádět osobní prohlídku.
(2)
Osobní prohlídka může být provedena teprve tehdy, je-li důvodný předpoklad, že kontrolovaná osoba má u sebe věc, kterou je povinna celníkovi vydat, a výzva celníka, aby kontrolovaná osoba věc vydala, je bezvýsledná.
(3)
Osobní prohlídku vykoná u osoby, u které má být tato prohlídka provedena, celník stejného pohlaví.
(4)
Osobní prohlídka může být na žádost kontrolované osoby provedena pouze za přítomnosti osoby, jejíž vztah je k osobě celníka a kontrolované osoby nestranný.
(5)
Ustanovení odstavců 2, 3 a 4 se nepoužijí, pokud jde o nutný zákrok pro hledání zbraně.
(6)
Způsob provádění osobní prohlídky stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 35b
Oprávnění při kontrole dopravních prostředků a jejich nákladů požadovat uhrazení nedoplatku
(1)
Celník je oprávněn při kontrole dopravních prostředků a jejich nákladů požadovat po řidiči motorového vozidla uhrazení jeho nedoplatkunedoplatku nebo nedoplatkunedoplatku provozovatele tohoto vozidla na pokutě za přestupek podle zákona o silničním provozu, zákona o pozemních komunikacích nebo zákona o silniční dopravě, umožní-li mu uhrazení tohoto nedoplatkunedoplatku na místě kontroly motorového vozidla v hotovosti a bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty, a to pouze v případě, pokud
a)
byla pokuta, jejímž neuhrazením vznikl nedoplateknedoplatek, uložena celním úřademcelním úřadem, nebo
b)
byl nedoplateknedoplatek na této pokutě předán k vymáhání obecnému správci daně.
(2)
NedoplatkemNedoplatkem se pro účely tohoto zákona rozumí nedoplateknedoplatek, u kterého není povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky.
(3)
Poskytnutí informace o nedoplatkunedoplatku podle odstavce 1 provozovatele motorového vozidla řidiči tohoto vozidla není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu.
(4)
Je-li nedoplateknedoplatek podle odstavce 1 uhrazen na místě kontroly motorového vozidla, celník vystaví řidiči tohoto vozidla potvrzení o jeho uhrazení.
§ 35c
Zadržení tabulek státní poznávací značky a zabránění v jízdě motorového vozidla
(1)
Není-li nedoplateknedoplatek podle § 35b odst. 1 uhrazen na místě kontroly motorového vozidla, přikáže celník řidiči jízdu na nejbližší vhodné místo z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a
a)
zadrží tabulky státní poznávací značky (dále jen „registrační značka“) motorového vozidla; pokud je řidič motorového vozidla odmítne na výzvu celníka vydat, tabulky registrační značky odejme, nebo
b)
zabrání motorovému vozidlu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.
(2)
Celník o zadržení tabulek registrační značky nebo použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla sepíše úřední záznam, který obsahuje
a)
údaje o kontrolovaném motorovém vozidle,
b)
údaje o osobě, která byla řidičem kontrolovaného motorového vozidla,
c)
identifikační údaje osoby, která má nedoplateknedoplatek podle § 35b odst. 1,
d)
výši nedoplatkunedoplatku podle § 35b odst. 1,
e)
údaje o celním úřaducelním úřadu, kde je možné nedoplateknedoplatek podle § 35b odst. 1 uhradit nebo prokázat jeho uhrazení, vyzvednout zadržené tabulky registrační značky nebo se domáhat odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla, a času, kdy je tak možné učinit,
f)
poučení o důsledku zadržení tabulek registrační značky nebo použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla a
g)
poučení o možnosti podat stížnost podle § 35e.
(3)
Celník předá stejnopis úředního záznamu podle odstavce 2 řidiči kontrolovaného motorového vozidla.
(4)
Není-li řidič kontrolovaného motorového vozidla současně jeho provozovatelem, vyrozumí celní úřadcelní úřad o zadržení tabulek registrační značky nebo použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla provozovatele tohoto vozidla, je-li to bez zbytečných obtíží možné. Ve vyrozumění provozovatele motorového vozidla, je-li osobou, která má nedoplateknedoplatek podle § 35b odst. 1, uvede celní úřadcelní úřad údaje podle odstavce 2, s výjimkou údaje o výši nedoplatkunedoplatku řidiče kontrolovaného vozidla. Ve vyrozumění provozovatele motorového vozidla, který není osobou, která má nedoplateknedoplatek podle § 35b odst. 1, uvede celní úřadcelní úřad údaje podle odstavce 2 písm. a), b) a e) až g).
(5)
Škody způsobené v souvislosti se zadržením tabulek registrační značky nebo s použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla, zejména škody způsobené omezením užívání motorového vozidla, náklady spojené s jízdou motorového vozidla do místa odstavení a s odstavením tohoto vozidla jdou k tíži osoby, která má nedoplateknedoplatek podle § 35b odst. 1. Odpovědnost řidiče nebo provozovatele motorového vozidla za vozidlo, náklad a přepravované osoby není zadržením tabulek registrační značky nebo použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla dotčena.
(6)
Celník není oprávněn zadržet tabulky registrační značky motorového vozidla a zabránit motorovému vozidlu v jízdě, jedná-li se o vozidlo základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, ozbrojených sil, bezpečnostních sborů, jednotek požární ochrany, zpravodajských služeb, Horské služby, obecní policie nebo vozidlo osoby požívající výsad a imunit podle jiného právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy.
(7)
Celník nemusí v případech hodných zvláštního zřetele zadržet tabulky registrační značky motorového vozidla nebo zabránit motorovému vozidlu v jízdě. O tomto postupu sepíše úřední záznam, který obsahuje
a)
údaje o kontrolovaném motorovém vozidle,
b)
údaje o osobě, která byla řidičem kontrolovaného motorového vozidla,
c)
identifikační údaje osoby, která má nedoplateknedoplatek podle § 35b odst. 1,
d)
výši nedoplatkunedoplatku podle § 35b odst. 1, a
e)
důvod, pro který celník nepostupoval podle odstavce 1.
(8)
O zadržení tabulek registrační značky motorového vozidla registrovaného v České republice informuje celní úřadcelní úřad Ministerstvo dopravy způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
§ 35d
Vrácení tabulek registrační značky a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla
(1)
Pokud řidič motorového vozidla, který není jeho provozovatelem, a provozovatel tohoto vozidla nemají nedoplateknedoplatek podle § 35b odst. 1, je řidič motorového vozidla, který není jeho provozovatelem, oprávněn
a)
vyzvednout si zadržené tabulky registrační značky, nebo
b)
domáhat se odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.
(2)
Provozovatel motorového vozidla, který nemá nedoplateknedoplatek podle § 35b odst. 1, je oprávněn
a)
vyzvednout si zadržené tabulky registrační značky, nebo
b)
domáhat se odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.
(3)
Pokud tabulky registrační značky nebyly vyzvednuty do 1 roku od jejich zadržení, předá je celní úřadcelní úřad příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, jde-li o tabulky registrační značky motorového vozidla registrovaného v České republice, v ostatních případech prostřednictvím zastupitelského úřadu státu poslední registrace motorového vozidla.
(4)
O vyzvednutí tabulek registrační značky motorového vozidla registrovaného v České republice podle odstavců 1 a 2 a o jejich předání příslušnému úřadu obceobce s rozšířenou působností podle odstavce 3 informuje celní úřadcelní úřad Ministerstvo dopravy způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
§ 35e
Stížnost
Proti postupu celníka nebo celního úřaducelního úřadu podle § 35b až 35d lze podat stížnost.
§ 36
Oprávnění k pořizování záznamů
Celník je oprávněn, je-li to nezbytné pro plnění jeho úkolů, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy osob a věcí nacházejících se na místech veřejně přístupných a zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu úkonu.
§ 37
Oprávnění k plnění úkolů na území jiného státu
(1)
Celník je oprávněn k výkonu působnosti orgánu celní správy na území jiného státu způsobem, v rozsahu a za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou.
(2)
Osoba pověřená celním orgánem jiného státu je oprávněna k výkonu působnosti orgánu celní správy na území České republiky způsobem, v rozsahu a za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou.
HLAVA V
POUŽITÍ PODPŮRNÝCH OPERATIVNĚ PÁTRACÍCH PROSTŘEDKŮ
§ 38
Oprávnění k používání podpůrných operativně pátracích prostředků
(1)
Celník je při předcházení trestným činůmtrestným činům, při získávání poznatků o trestné činnosti, v souvislosti s řízením o trestných činechtrestných činech a při výkonu působnosti orgánů celní správy vyplývající z mezinárodních smluv oprávněn používat podpůrné operativně pátrací prostředky, kterými jsou krycí prostředkykrycí prostředky, zabezpečovací technikazabezpečovací technika, zvláštní finanční prostředkyzvláštní finanční prostředky a využití informátorainformátora.
(2)
Krycí dokladyKrycí doklady je celník oprávněn používat také při výkonu působnosti orgánů celní správy podle zákona upravujícího hazardní hry, pokud by bez jejich použití došlo ke zmaření tohoto výkonu nebo k ohrožení života, zdraví nebo majetku celníka nebo jiné osoby.
§ 39
Krycí prostředek
Krycím prostředkemKrycím prostředkem se rozumí věc, včetně krycího dokladukrycího dokladu, prostor nebo činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby, k zabránění vyzrazení její činnosti nebo k zastírání činnosti orgánu celní správy.
§ 40
Krycí doklad
(1)
Krycím doklademKrycím dokladem se rozumí listina, popřípadě jiný dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby, k zabránění vyzrazení činnosti, krycího prostředkukrycího prostředku nebo zabezpečovací technikyzabezpečovací techniky, k zastírání činnosti orgánu celní správy anebo k jinému podobnému účelu.
(2)
Krycím doklademKrycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, členů bankovní rady České národní bankybanky, člena kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu a soudce Ústavního souduÚstavního soudu, služební průkaz soudce a státního zástupce a doklad osoby žijící nebo zemřelé.
(3)
O vydání krycího dokladukrycího dokladu rozhoduje ministr; toto vydání technicky zabezpečuje Ministerstvo vnitra.
(4)
Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladukrycího dokladu nutné, může Ministerstvo vnitra při opatřování nebo vydávání krycího dokladukrycího dokladu v nezbytné míře zajistit v informačních systémech vedených podle jiných právních předpisů vložení, změnu nebo vymazání potřebných informací a v odůvodněných případech blokování těchto informací. Tyto informace se zvlášť neoznačují a vedou se společně s ostatními osobními údajiosobními údaji, pokud Ministerstvo vnitra nestanoví jinak.
(5)
Orgány veřejné správy na žádost Ministerstva vnitra vydají krycí dokladkrycí doklad a v souvislosti s jeho opatřováním, používáním a ukončením jeho používání provedou potřebná opatření. Přitom postupují tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti Ministerstva vnitra nebo orgánu celní správy.
§ 41
Zabezpečovací technika
Zabezpečovací technikouZabezpečovací technikou se rozumí technické prostředky, zařízení a jejich soubory používané za účelem zabezpečení ochrany majetku a zamezení nedovolené manipulaci se zbožím a dále k dokumentování skutečností nasvědčujících porušování právních předpisů v oboru působnosti orgánů celní správy.
§ 42
Zvláštní finanční prostředky
(1)
Zvláštními finančními prostředkyZvláštními finančními prostředky jsou vyčleněné finanční prostředky, používané k úhradě některých výdajů v souvislosti s používáním operativně pátracích prostředků a ostatních podpůrných operativně pátracích prostředků. Na nakládání se zvláštními finančními prostředkyzvláštními finančními prostředky se nevztahují právní předpisy upravující hospodaření s peněžními prostředky státu.
(2)
Celník nakládající se zvláštními finančními prostředkyzvláštními finančními prostředky je povinen s nimi nakládat hospodárně a řádně v souladu s účelem, na který byly poskytnuty.
(3)
Pravidla pro nakládání se zvláštními finančními prostředkyzvláštními finančními prostředky stanoví na návrh generálního ředitele ministr.
§ 43
Informátor
(1)
InformátoremInformátorem je fyzická osoba poskytující orgánům celní správy informace a služby takovým způsobem, aby nebyla vyzrazena její spolupráce s orgány celní správy.
(2)
InformátoroviInformátorovi lze poskytnout za jeho činnost finanční nebo věcnou odměnu.
HLAVA VI
POUŽITÍ DONUCOVACÍCH PROSTŘEDKŮ A ZBRANĚ
§ 44
Donucovací prostředky
(1)
Donucovacími prostředky jsou
a)
hmaty, chvaty, údery nebo kopy,
b)
slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek,
c)
obušek nebo jiný úderný prostředek,
d)
pouta,
e)
služební pes,
f)
technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla,
g)
zastavovací pás a jiné prostředky k nucenému zastavení vozidla,
h)
úder střelnou zbraní,
i)
hrozba namířenou střelnou zbraní,
j)
varovný výstřel,
k)
zásahová výbuška,
l)
prostředek k zamezení prostorové orientace,
m)
vytlačování vozidlem.
(2)
Donucovací prostředky je celník oprávněn použít v zájmu ochrany veřejného pořádku v místnostech nebo prostorech užívaných orgány celní správy, ministerstvem, orgány finanční správy nebo Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, v nichž orgány celní správy zabezpečují dodržování veřejného pořádku, a dále v zájmu ochrany bezpečnosti osob, své vlastní a majetku, proti osobě, která tyto osoby a majetek ohrožuje.
(3)
Před použitím donucovacích prostředků je celník povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude použito některého z donucovacích prostředků. To neplatí v případě donucovacích prostředků, jejichž povaha použití výzvy neumožňuje. Od výzvy s výstrahou může upustit jen v případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví nebo život nebo zdraví jiné osoby a věc nesnese odkladu.
(4)
O tom, který z donucovacích prostředků použije, rozhoduje celník podle konkrétní situace tak, aby dosáhl účelu sledovaného služebním zákrokemslužebním zákrokem; přitom použije takového donucovacího prostředku, který je nezbytně nutný k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání.
(5)
Celník je povinen dbát, aby použitím donucovacího prostředku nezpůsobil osobě újmu zjevně nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti protiprávního jednání.
§ 45
Použití zbraně
(1)
Celník je oprávněn použít zbraň jen
a)
v případě nutné obrany nebo v krajní nouzi,
b)
jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt,
c)
nelze-li jinak překonat aktivní odpor směřující ke zmaření jeho závažného služebního zákrokuslužebního zákroku,
d)
aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet,
e)
aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje chráněný objekt orgánů celní správy nebo objekt ministerstva, orgánů finanční správy nebo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, v nichž orgány celní správy zabezpečují dodržování veřejného pořádku, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od tohoto útoku,
f)
aby přinutil k zastavení dopravní prostředek, jehož řidič na opětovnou výzvu nebo znamení dané podle jiného právního předpisu nezastaví a nelze-li jej zastavit jiným způsobem,
g)
aby zneškodnil zvíře bezprostředně ohrožující život nebo zdraví osob nebo bezprostředně ohrožující život a zdraví jiných zvířat,
h)
když osoba, proti níž byl použit donucovací prostředek hrozby namířenou střelnou zbraní nebo donucovací prostředek varovný výstřel, neuposlechne příkazů celníka směřujících k zajištění bezpečnosti jeho vlastní nebo jiné osoby.
(2)
Zbraní podle odstavce 1 je zbraň střelná, včetně střeliva a doplňků zbraně, dále zbraň bodná a sečná, výbušnina, speciální výbušný předmět, průlomový pyrotechnický prostředek a speciální náloživo.
(3)
Použití zbraně celníkem v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až f) je přípustné pouze tehdy, jestliže použití donucovacích prostředků by bylo zjevně neúčinné.
(4)
Před použitím zbraně v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až f) je celník povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude použito zbraně. Od výzvy s výstrahou může upustit jen v případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví anebo život nebo zdraví jiné osoby a zákrok nesnese odkladu.
(5)
Při použití zbraně je celník povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život nebo zdraví jiných osob, a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje.
§ 46
Poskytnutí pomoci
(1)
Jestliže celník zjistí, že při použití donucovacích prostředků došlo ke zranění osoby, je povinen ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření.
(2)
Po každém použití zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, je celník povinen ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Dále je povinen učinit všechny neodkladné úkony, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití zbraně.
§ 47
Ohlašovací povinnost
(1)
Každý služební zákrokslužební zákrok, při kterém bylo použito donucovacích prostředků nebo zbraně, je celník povinen bezodkladně hlásit svému nadřízenému.
(2)
O použití donucovacích prostředků nebo zbraně je celník povinen podat svému nadřízenému písemné hlášení s uvedením důvodu, průběhu a výsledku jejich použití.
(3)
Vzniknou-li pochybnosti o oprávněnosti nebo přiměřenosti použití donucovacích prostředků nebo zbraně anebo byla-li při jejich použití způsobena smrt, újma na zdraví nebo škoda na majetku, je nadřízený povinen zjistit, zda jich bylo použito v souladu se zákonem. O výsledku tohoto zjištění sepíše úřední záznam.
§ 48
Zvláštní omezení
Při zákroku proti zjevně těhotné ženě, osobě zjevně vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou nebo osobě zjevně mladší 15 let nesmí celník použít údery a kopy, slzotvorný, elektrický ani jiný obdobný dočasně zneschopňující prostředek, obušek ani jiný úderný prostředek, vytlačování vozidlem, služebního psa, zásahovou výbušku, úder střelnou zbraní, hrozbu namířenou střelnou zbraní, varovný výstřel a zbraň, vyjma případů, kdy útok takové osoby bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví celníka anebo jiné osoby nebo hrozí větší škoda na majetku a nebezpečí nelze odvrátit jinak.
HLAVA VII
OBČANSKÝ ZAMĚSTNANEC
§ 49
Povinnosti a oprávnění občanského zaměstnance
(1)
Ustanovení § 27 se na občanského zaměstnance použije obdobně.
(2)
Občanský zaměstnanec je oprávněn při zajišťování placení peněžitých plnění vyzvat osobu, u níž je úkon v rámci zajišťování prováděn, k prokázání totožnostiprokázání totožnosti. Současně s touto výzvou občanský zaměstnanec osobu, u níž je úkon v rámci zajišťování prováděn, poučí o možnosti nechat ji předvést, pokud výzvě nebude vyhověno.
HLAVA VIII
NÁHRADA ŠKODY
§ 50
Náhrada škody způsobené při výkonu působnosti orgánu celní správy
(1)
Stát odpovídá za škodu způsobenou orgánem celní správy při výkonu jeho působnosti; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.
(2)
Je-li zaručena vzájemnost, stát uhradí škodu jinému státu způsobenou na jeho území celníkem vyslaným k plnění úkolů do zahraničí.
(3)
Stát uhradí škodu členskému státu nebo státu přidruženému mezinárodní smlouvou k provádění schengenských předpisů (dále jen „přidružený stát“) v případě, že členský nebo přidružený stát poskytl náhradu škody v důsledku použití nepřesných osobních údajůosobních údajů nebo údajů předaných v rozporu se zákonem, které mu poskytl pověřený celní orgán s tím, že se zohlední možná chyba příjemce osobních údajůosobních údajů při jejich použití. Jinému než členskému státu nebo přidruženému státu se uhradí škoda, jen je-li zaručena vzájemnost.
§ 51
Náhrada škody způsobené při poskytnutí pomoci orgánu celní správy
(1)
Stát odpovídá za škodu
a)
osobě, která poskytla pomoc orgánu celní správy nebo celníkovi na jeho žádost anebo s jeho vědomím; stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobila-li si tuto škodu osoba úmyslně,
b)
kterou tato osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou orgánu celní správy nebo celníkovi.
(2)
Došlo-li u osoby podle odstavce 1 písm. a) k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu na zdraví v některých zvláštních případech.
(3)
Stát odpovídá za škodu na věcech, která osobě podle odstavce 1 písm. a) vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Této osobě může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(4)
Za poskytnutí věcné pomoci náleží osobě peněžní náhrada.
(5)
Při stanovení náhrady za poskytnutí věcné pomoci se vychází z obvykle požadované náhrady za použití stejného nebo obdobného věcného prostředku v době jeho poskytnutí.
§ 52
Společné ustanovení
Náhradu škody a peněžní náhradu poskytuje Generální ředitelství cel.
ČÁST ČTVRTÁ
PŘESTUPKY
§ 53
Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že na místě veřejnosti přístupném užívá na vozidle zvláštní barevné provedení nebo označení používané na služebních vozidlech celní správy podle § 14 odst. 3 a 4 anebo zvláštní barevné provedení a označení s ním zřejmě zaměnitelné.
(2)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší povinnost mlčenlivosti podle § 27 odst. 2,
b)
neuposlechne příkazu celníka podle § 34 odst. 1 nebo 2,
c)
vnikne lstí, nedovoleným překonáním uzamčení nebo překonáním jiné jistící překážky s použitím síly do uzavřeného objektu nebo prostoru, v nichž sídlí orgány celní správy, anebo do objektu nebo prostoru, ve kterých orgány celní správy zabezpečují dodržování veřejného pořádku podle § 8 odst. 5 písm. d), nebo
d)
jako osoba, která není příslušníkem celní správy, úmyslně na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně služební stejnokroj příslušníka celní správy, nebo takové součásti služebního stejnokroje, které jsou s úplným stejnokrojem zaměnitelné.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 13 použije slova „celní správa“ anebo slovo od nich odvozené ve svém názvu nebo obchodní firmě.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2, nebo
b)
20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3.
§ 54
Příslušnost
K řízení o přestupcích podle tohoto zákona je příslušný celní úřadcelní úřad.
ČÁST PÁTÁ
ZPRACOVÁNÍ ÚDAJŮ ORGÁNY CELNÍ SPRÁVY
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 56
Zpracování údajů
(1)
Orgány celní správy zpracovávají osobní údaje, včetně zvláštních kategorií osobních údajů, a jiné údaje, jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti. Tyto údaje orgány celní správy předávají nebo zpřístupňují dalším orgánům veřejné moci nebo osobám v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem; údaje se nepředají nebo nezpřístupní, pokud by to podstatným způsobem ohrozilo výkon působnosti orgánů celní správy.
(2)
Orgány celní správy při zpracování osobních údajů
a)
označí formou úředního záznamu nebo jiným vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovávají i bez souhlasu subjektu údajů, a
b)
mohou provádět výkon svojí působnosti, nejde-li o vydávání rozhodnutí, výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede orgán celní správy v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.
(3)
Při uplatnění práva na námitku nebo jiného prostředku ochrany proti zpracování osobních údajů se použijí obdobně ustanovení jiného zákona o stížnosti.
§ 57
Pověřenec pro ochranu osobních údajů
(1)
Pověřencem pro ochranu osobních údajů (dále jen „pověřenec“) jmenuje generální ředitel celníka nebo občanského zaměstnance, který je odborně připraven pro plnění úkolů pověřence. Generální ředitel může jmenovat jednoho pověřence pro více orgánů celní správy.
(2)
Pověřenec
a)
je informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování osobních údajů orgánem celní správy,
b)
poskytuje orgánu celní správy informace a poradenství v oblasti ochrany osobních údajů,
c)
prověřuje s přihlédnutím k rizikovosti, povaze a rozsahu činností zpracování osobních údajů plnění povinností orgánu celní správy v oblasti ochrany osobních údajů,
d)
přijímá podání subjektů údajů související se zpracováním osobních údajů orgánem celní správy a s výkonem práv těchto subjektů a
e)
je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad pro ochranu osobních údajů a spolupracuje s ním.
HLAVA II
ZÍSKÁVÁNÍ ÚDAJŮ
§ 58
Společná ustanovení pro získávání údajů
(1)
Orgány celní správy mohou v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu při výkonu své působnosti žádat od správce evidence nebo jejího provozovatele poskytnutí údajů
a)
ze základního registru obyvatel,
b)
z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c)
z evidence občanů Evropské unie a evidence cizinců,
d)
z evidence občanských průkazů,
e)
z evidence cestovních dokladů,
f)
z evidence diplomatických a služebních pasů,
g)
z registru rodných čísel,
h)
z registru ekonomických subjektů,
i)
z evidence povolení k zaměstnání,
j)
z evidence vězňů a vazebně stíhaných osob,
k)
z katastru nemovitostínemovitostí,
l)
z rejstříku trestů,
m)
z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby,
n)
z centrálního registru silničních vozidel,
o)
z centrálního registru řidičů,
p)
ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci,
q)
z agendového informačního systému cizinců,
r)
z centrálního registru zbraní,
s)
z evidence údajů o mýtném,
t)
z registru pojištěnců veřejného zdravotního pojištění,
u)
z registru pojištěnců důchodového pojištění,
v)
z registrů pojištěnců nemocenského pojištění,
w)
z registrů zaměstnavatelů,
x)
z Rejstříku zástav,
y)
z dalších evidencí, stanoví-li tak jiný právní předpis.
(2)
Orgány celní správy mohou žádat od Ministerstva spravedlnosti poskytnutí údajů z evidence přestupků v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu při výkonu působnosti orgánů celní správy, pokud je to nezbytné pro posouzení důvodů pro
a)
zajištění daně,
b)
registraci, nebo
c)
povolení podle zákona upravujícího spotřební daně nebo daň z přidané hodnoty.
(3)
Správce evidence nebo její provozovatel je povinen žádosti o poskytnutí údajů bez zbytečného odkladu vyhovět; poskytnutí údajů je bezúplatné s výjimkou poskytnutí údajů z Rejstříku zástav.
(4)
Údaje se poskytují způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup; v případě evidence občanských průkazů a evidence cestovních dokladů lze údaje poskytnout pouze způsobem umožňujícím nepřetržitý přístup; v případě databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby se údaje poskytují ve formě a rozsahu stanoveném jiným právním předpisem.
(5)
Orgány celní správy mohou pro plnění konkrétního úkolu při výkonu své působnosti využívat v součinnosti s policií údaje jmenné evidence cestujících podle zákona upravujícího civilní letectví.
(6)
Orgány celní správy mohou v rozsahu nezbytném pro splnění konkrétního úkolu při výkonu své působnosti požadovat od dalších orgánů veřejné správy, jakož i od právnických nebo fyzických osob potřebné podklady a informace včetně osobních údajů. Tyto orgány a osoby jsou povinny požadovanou pomoc poskytnout; nemusí tak učinit, brání-li jim v tom zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti anebo plnění jiné zákonné povinnosti. Fyzická osoba tak nemusí učinit, pokud by poskytnutím pomoci vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osobu blízkou.
(7)
Údaje musí být předávány způsobem, který umožňuje uchování identifikačních údajů o orgánu celní správy nebo o celníkovi, který o poskytnutí údajů žádal, a o účelu, k němuž bylo poskytnutí údajů žádáno, nejméně po dobu 5 let. O těchto skutečnostech je správce evidence nebo její provozovatel povinen zachovávat mlčenlivost.
(8)
Ministerstvo zpracovává a poskytuje orgánům celní správy údaje získané pro účel výkonu působnosti orgánů celní správy a výkonu působnosti ministerstva podle tohoto zákona.
HLAVA III
EVIDENČNÍ OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ
§ 59
Opatření k evidenční ochraně
V souvislosti s výkonem své působnosti mohou orgány celní správy požadovat na Ministerstvu vnitra ohledně celníků nebo občanských zaměstnanců, u nichž lze důvodně předpokládat ohrožení jejich života nebo zdraví, opatření k evidenční ochraně osobních údajů celníka nebo občanského zaměstnance, jeho manžela, partnera, dítěte a rodičů, jejich soukromých vozidel, jakož i opatření k evidenční ochraně krycích dokladůkrycích dokladů a služebních vozidel.
HLAVA IV
ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ ZA ÚČELEM PŘEDCHÁZENÍ, VYHLEDÁVÁNÍ A ODHALOVÁNÍ TRESTNÉ ČINNOSTI, STÍHÁNÍ TRESTNÝCH ČINŮ A ZAJIŠTĚNÍ VNITŘNÍ BEZPEČNOSTI ORGÁNY CELNÍ SPRÁVY
§ 60
Zpracovávání osobních údajů
(1)
Tato hlava zapracovává příslušné předpisy Evropské unie11) a upravuje zpracování osobních údajů orgány celní správy v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činůtrestných činů včetně ochrany veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti.
(2)
Orgány celní správy mohou zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro účely podle odstavce 1. Orgány celní správy mohou zpracovávat osobní údaje také k ochraně důležitých zájmů subjektu údajů, pokud tyto zájmy souvisí s účely podle odstavce 1.
(3)
Shromažďovat údaje o rasovém nebo etnickém původu, náboženském, filosofickém nebo politickém přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotním stavu, sexuálním chování nebo sexuální orientaci mohou orgány celní správy, je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činutrestného činu.
(4)
Osobní údaje podle odstavce 1 mohou orgány celní správy zpracovávat v nezbytném rozsahu i pro plnění jiných úkolů při výkonu své působnosti.
(5)
Orgány celní správy zpracovávají osobní údaje pro účely podle odstavce 1 odděleně od osobních údajů zpracovávaných při plnění jiných úkolů.
(6)
Orgány celní správy mohou za účely uvedenými v odstavci 1
a)
shromažďovat osobní údaje otevřeně i utajeným způsobem nebo pod záminkou jiného účelu anebo jiné činnosti, nebo
b)
sdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům.
(7)
Je-li to nezbytné, lze osobní údaje zpracovávat za účely uvedenými v odstavci 1 i tehdy, pokud byly zpracovávány za jiným účelem.
§ 61
Obecné podmínky pro předávání nebo zpřístupňování osobních údajů
(1)
Orgány celní správy mohou i bez žádosti předat nebo zpřístupnit osobní údaje zpracovávané pro účely podle § 60 odst. 1,
a)
stanoví-li tak zákon, mezinárodní smlouva nebo příslušný předpis Evropské unie upravující oblast zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgánydonucovacími orgány12),
b)
je-li předání nebo zpřístupnění osobních údajů nezbytné k odstranění závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku, nebo
c)
je-li to ve prospěch subjektu údajů, který dal k předání nebo zpřístupnění podnět nebo lze-li jeho prospěch na základě okolností důvodně předpokládat.
(2)
Nepřesné osobní údaje nelze předávat nebo zpřístupňovat; neověřené osobní údaje se při předání nebo zpřístupnění označí a uvede se míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k předání nebo zpřístupnění nepřesných osobních údajů nebo k nesprávnému předání osobních údajů, musí být takové osobní údaje opraveny, vymazány nebo omezeno jejich zpracování a orgány celní správy o tom bez zbytečného odkladu informují příjemce těchto údajů a orgán příslušný pro předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činůtrestných činů, výkon trestů, zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech nebo zajištění bezpečnosti České republiky, který je jejich původcem.
(3)
Příjemce osobních údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly předány nebo zpřístupněny, pokud k tomu orgán celní správy udělí souhlas.
(4)
Orgány celní správy mohou při předání nebo zpřístupnění osobních údajů stanovit příjemci podmínky vyplývající z tohoto nebo jiného zákona týkající se zpracování předaných nebo zpřístupněných osobních údajů; to neplatí pro předání orgánům příslušným pro předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činůtrestných činů, výkon trestů, zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech nebo zajištění bezpečnosti České republiky, nebo pro předání osobních údajů v rámci Evropské unie a schengenského prostoru.
§ 62
Vnitrostátní předávání a zpřístupňování osobních údajů
(1)
Orgány celní správy předávají a zpřístupňují osobní údaje orgánům příslušným k předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činůtrestných činů, výkonu trestů, zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech nebo zajištění bezpečnosti České republiky, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů.
(2)
Orgány celní správy mohou předat nebo zpřístupnit osobní údaje, které získaly za účely uvedenými v § 60 odst. 1, orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti.
ČÁST ŠESTÁ
MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
HLAVA I
POUŽITÍ OPERATIVNĚ PÁTRACÍCH PROSTŘEDKŮ
§ 63
Základní podmínky použití
(1)
Pověřený celní orgán může při výkonu své působnosti vyplývající z mezinárodních smluv používat operativně pátrací prostředky, odposlech a záznam telekomunikačního provozu stanovené trestním řádem (dále jen „operativně pátrací prostředky“) při provádění dohledu nad osobami, o kterých existují závažné důvody předpokládat, že porušují nebo porušily právní předpisy druhé smluvní strany.
(2)
Prováděním dohledu podle odstavce 1 nejsou dotčena práva a povinnosti pověřeného celního orgánu vyplývající z právních předpisů upravujících trestní řízenítrestní řízení.
(3)
Operativně pátrací prostředky mohou být použity pouze, pokud by porušení právních předpisů druhé smluvní strany, v případě, že by k němu došlo na území České republiky, bylo posuzováno podle trestního zákona jako úmyslný trestný čintrestný čin.
§ 64
Zvláštní podmínky použití
(1)
Používáním operativně pátracích prostředků nesmí být sledován jiný účel, než který je uveden v příslušné mezinárodní smlouvě; práva a svobody osob lze omezit jen v míře nezbytně nutné.
(2)
Pověřený celní orgán je povinen zabezpečit ochranu operativně pátracích prostředků, jakož i informací získaných při provádění dohledu podle § 63 před vyzrazením, zneužitím, poškozením, odcizením, zničením nebo ztrátou.
§ 65
Kontrola použití
(1)
Kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí podle jiného právního předpisu vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje kontrolní orgán.
(2)
Ministr předkládá kontrolnímu orgánu nejméně dvakrát ročně a dále na jeho žádost veškeré požadované informace o použití prostředků podle odstavce 1.
(3)
Členové kontrolního orgánu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacíchutajovaných informacích, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem této funkce, a to i poté, kdy přestali být jeho členy; tím nejsou dotčeny předpisy o ochraně utajovaných informacíutajovaných informací.
HLAVA II
PŘÍSTUP K ÚDAJŮM SCHENGENSKÉHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU A ZAŘAZOVÁNÍ ÚDAJŮ DO TOHOTO SYSTÉMU
§ 66
Přístup a předávání informací
(1)
Orgány celní správy mají přístup k informacím z informačního systému vytvořeného státy, které jsou vázány mezinárodními smlouvami o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích a s nimi souvisejícími předpisy Evropské unie (dále jen „Schengenský informační systém“), a mohou v těchto informacích vyhledávat, a to pouze pro potřeby
a)
výkonu působnosti pověřeného celního orgánu,
b)
celního dohledu a celní kontroly,
c)
pátrání po zboží protiprávně dovezeném, vyvezeném nebo odňatém celnímu dohledu,
d)
trestního řízenítrestního řízení,
e)
koordinace činností uvedených v písmenech a) až d).
(2)
Informace určené k zařazení do Schengenského informačního systému předávají orgány celní správy Policejnímu prezidiu České republiky podle ustanovení jiného právního předpisu.
HLAVA III
VÝMĚNA INFORMACÍ V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE A SCHENGENSKÉHO PROSTORU
§ 67
Vymezení některých pojmů
(1)
Donucovacím orgánemDonucovacím orgánem se pro účely tohoto zákona rozumí policejní, celní nebo jiný orgán členského státu, který může předcházet trestné činnosti, odhalovat a vyšetřovat trestné činytrestné činy a přijímat proti nim opatření, a který je uveden v prohlášení členského státu uloženého u generálního sekretariátu Rady Evropské unie. Pro účely výměny informací s členskými státy v rámci policejní spolupráce se za donucovací orgándonucovací orgán považuje též Europol a Eurojust.
(2)
Celní vyhledávací činnostíCelní vyhledávací činností se pro účely tohoto zákona rozumí činnost donucovacího orgánudonucovacího orgánu, předcházející přípravnému řízení nebo v jeho rámci, při níž je donucovací orgándonucovací orgán oprávněn shromažďovat, zpracovávat a analyzovat informace o trestných činechtrestných činech nebo trestné činnosti za účelem zjištění, zda byly nebo mohou být v budoucnu spáchány konkrétní trestné činytrestné činy.
(3)
Operativní informacíOperativní informací se pro účely tohoto zákona rozumí informace využitelná v rámci celní vyhledávací činnosticelní vyhledávací činnosti.
§ 68
Výměna operativních informací
(1)
Pověřený celní orgán může na žádost donucovacího orgánudonucovacího orgánu poskytnout v rámci jeho celní vyhledávací činnosticelní vyhledávací činnosti operativní informaceoperativní informace pro splnění konkrétního úkolu.
(2)
Operativní informaceOperativní informace získané od jiného členského státu nebo od třetí země mohou být dále poskytovány pouze se souhlasem státu, který je poskytl.
(3)
Pověřený celní orgán může nezbytné operativní informaceoperativní informace v rozsahu své působnosti od donucovacího orgánudonucovacího orgánu dožadovat, pokud existuje důvodný předpoklad, že takové informace jsou tomuto orgánu dostupné. Vzor žádosti o poskytnutí operativních informacíoperativních informací stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 69
Lhůty pro vyřizování žádosti
(1)
Nebrání-li tomu vážné důvody uvedené v § 72, poskytne pověřený celní orgán požadované operativní informaceoperativní informace donucovacímu orgánu
a)
do 14 dnů ode dne přijetí žádosti, nebo
b)
nacházejí-li se tyto informace v informačním systému přímo dostupné pověřenému celnímu orgánu a týkají-li se trestných činůtrestných činů, na které se vztahuje výjimka ze zásady oboustranné trestnosti podle trestního řádu, do
1.
7 dnů ode dne přijetí žádosti, nebo
2.
8 hodin od okamžiku přijetí žádosti v naléhavých případech.
(2)
Nelze-li požadované operativní informaceoperativní informace ve lhůtách stanovených v odstavci 1 poskytnout, sdělí pověřený celní orgán neprodleně donucovacímu orgánudonucovacímu orgánu důvody, pro které tak nelze učinit. Je-li poskytnutí operativních informacíoperativních informací spojeno s přesahujícími technickými, organizačními nebo jinými možnostmi příslušného orgánu, může pověřený celní orgán lhůtu stanovenou v odstavci 1 písm. b) bodě 2 prodloužit. Takto prodloužená lhůta nesmí být delší než 3 dny ode dne přijetí žádosti a donucovací orgándonucovací orgán musí být o jejím prodloužení neprodleně informován.
(3)
Vzor formuláře, jímž pověřený celní orgán sdělí donucovacímu orgánudonucovacímu orgánu požadované operativní informaceoperativní informace nebo důvody, pro které nelze operativní informaceoperativní informace poskytnout ve stanovené lhůtě, stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 70
Spontánní výměna operativních informací
Podstatné a nezbytné operativní informaceoperativní informace týkající se trestných činůtrestných činů podle § 69 odst. 1 písm. b) pověřený celní orgán poskytne neprodleně donucovacímu orgánudonucovacímu orgánu i bez žádosti, pokud existuje důvodný předpoklad, že tyto informace mohou být využity při předcházení trestné činnosti, odhalování a vyšetřování trestných jednání nebo při přijímání opatření proti nim.
§ 71
Použití operativních informací
(1)
Přijaté operativní informaceoperativní informace může pověřený celní orgán použít výlučně pro provádění celní vyhledávací činnosticelní vyhledávací činnosti nebo k zabránění bezprostředního a vážného ohrožení veřejné bezpečnosti. Pro jiné účely je nutný předchozí souhlas předávajícího členského státu.
(2)
Souhlas k použití poskytnutých operativních informacíoperativních informací pro jiné účely než podle odstavce 1 věty první může pověřený celní orgán vydat na žádost donucovacího orgánudonucovacího orgánu, kterému tyto informace poskytl; souhlas může být udělen již v okamžiku předání operativních informacíoperativních informací.
(3)
Pokud tak stanoví jiný právní předpis, lze donucovacímu orgánudonucovacímu orgánu stanovit při poskytnutí operativních informacíoperativních informací podmínky pro jejich použití nebo pro oznámení výsledků celní vyhledávací činnosticelní vyhledávací činnosti, v jejímž rámci k výměně těchto informací došlo.
(4)
Ve zvláštních případech, kdy podmínky stanovené podle odstavce 3 nebo obdobné podmínky stanovené pověřenému celnímu orgánu předávajícím členským státem nejsou podle právního předpisu členského státu, v němž jsou tyto informace použity, závazné pro orgán příslušný k dohledu nad donucovacím orgánemdonucovacím orgánem, pověřený celní orgán
a)
provede z vlastního podnětu nebo na žádost donucovacího orgánudonucovacího orgánu konzultace týkající se použití poskytnutých nebo přijatých operativních informacíoperativních informací,
b)
může požádat donucovací orgándonucovací orgán o sdělení, jakým způsobem byly předané operativní informaceoperativní informace, které jsou předmětem konzultací podle písmene a), použity nebo dále zpracovány.
(5)
Operativní informaceOperativní informace přijaté pověřeným celním orgánem nelze zveřejnit, pokud o to donucovací orgándonucovací orgán požádá nebo tak stanoví jiný právní předpis.
§ 72
Neposkytnutí operativních informací
(1)
Pověřený celní orgán donucovacímu orgánudonucovacímu orgánu operativní informaceoperativní informace neposkytne, pokud lze důvodně předpokládat, že by jejich poskytnutí
a)
poškodilo podstatné bezpečnostní zájmy České republiky,
b)
ohrozilo úspěch probíhající celní vyhledávací činnosticelní vyhledávací činnosti, vyšetřování trestných činůtrestných činů nebo bezpečnost osob, nebo
c)
bylo jednoznačně nepřiměřené nebo nepodstatné z hlediska účelu, pro který byla žádost podána.
(2)
Poskytnutí operativních informacíoperativních informací donucovacímu orgánudonucovacímu orgánu může pověřený celní orgán odmítnout, pokud se žádost týká trestného činutrestného činu, za který může být podle českého právního řádu udělen trest odnětí svobody, jehož horní hranice trestní sazby nepřesahuje 1 rok.
(3)
Pověřený celní orgán sdělí donucovacímu orgánudonucovacímu orgánu důvody odmítnutí poskytnutí operativních informacíoperativních informací ve lhůtách podle § 69. Vzor tohoto sdělení stanoví ministerstvo vyhláškou.
(4)
Podléhá-li poskytnutí operativních informacíoperativních informací souhlasu nebo povolení státního zástupce nebo soudce, pověřený celní orgán operativní informaceoperativní informace donucovacímu orgánudonucovacímu orgánu poskytne až po udělení tohoto souhlasu.
HLAVA IV
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZPRACOVÁNÍ A PŘEDÁVÁNÍ NEBO ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE A SCHENGENSKÉHO PROSTORU
§ 72a
Předávání a zpřístupňování osobních údajů v rámci Evropské unie a schengenského prostoru
Pověřený celní orgán může i bez žádosti předat nebo zpřístupnit osobní údaje zpracovávané pro účely uvedené v § 60 odst. 1
a)
bezpečnostnímu sboru nebo donucovacímu orgánudonucovacímu orgánu členského státu, jakož i přidruženého státu, který uplatňuje právní předpisy k provedení právního předpisu Evropské unie upravujícího zpracování osobních údajů za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činůtrestných činů včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení11),
b)
Europolu,
c)
Eurojustu, nebo
d)
příslušnému orgánu nebo instituci členského státu v rozsahu a za účelem stanoveným mezinárodní smlouvou nebo předpisy Evropské unie o policejní spolupráci13).
§ 73
Zpracovávání osobních údajů předávaných nebo zpřístupňovaných v rámci Evropské unie a schengenského prostoru
(1)
Pověřený celní orgán v souladu s příslušným předpisem Evropské unie o policejní spolupráci zpracovává při výkonu své působnosti osobní údajeosobní údaje zpřístupněné nebo předávané
a)
členským státem anebo přidruženým státem nebo zpřístupněné nebo předávané do členského státu anebo přidruženého státu, nebo
b)
orgánem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský orgán“) nebo informačním systémem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii nebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský informační systém“) nebo zpřístupněné nebo předávané evropskému orgánu anebo do evropského informačního systému,
v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem.
(2)
Pověřený celní orgán při zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů zpřístupněných nebo předaných podle odstavce 1 dodržuje podmínky stanovené předávajícím orgánem na základě příslušného předpisu Evropské unie o policejní spolupráci.
(3)
Je-li k dodržení podmínky stanovené příslušným předpisem Evropské unie o policejní spolupráci třeba souhlas nebo vyjádření členského státu, přidruženého státu nebo evropského orgánu, pověřený celní orgán stanoví tomuto členskému státu, přidruženému státu nebo evropskému orgánu přiměřenou lhůtu, ve které má zaslat souhlas nebo vyjádření, a upozorní jej, že pokud ve stanovené lhůtě své vyjádření nezašle, má se za to, že s dalším předpokládaným postupem souhlasí.
(4)
Pověřený celní orgán může při předání nebo zpřístupnění osobních údajůosobních údajů členskému státu, přidruženému státu, evropskému orgánu nebo evropskému informačnímu systému stanovit podmínky týkající se zpracování předaných nebo zpřístupněných osobních údajůosobních údajů vyplývající z tohoto zákona nebo jiného právního předpisu.
(5)
Pověřený celní orgán může
a)
vyslovit souhlas, aby byly prostřednictvím členského státu, přidruženého státu, evropského orgánu nebo evropského informačního systému předány osobní údajeosobní údaje, které pověřený celní orgán členskému státu, přidruženému státu, evropskému orgánu nebo do evropského informačního systému předal nebo zpřístupnil, třetímu státu nebo mezinárodní organizaci; takový souhlas může být udělen i obecně,
b)
požadovat od členského státu, přidruženého státu nebo evropského orgánu informace o zpracovávání předaných osobních údajůosobních údajů.
HLAVA V
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O VÝMĚNĚ INFORMACÍ A O ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ S JINÝMI NEŽ ČLENSKÝMI STÁTY A MEZINÁRODNÍMI ORGANIZACEMI
§ 73a
Zvláštní ustanovení o výměně operativních informací
Ustanovení § 68 až 72 se přiměřeně použijí při výměně operativních informacíoperativních informací s jinými než členskými státy a mezinárodními organizacemi v rámci policejní spolupráce na základě mezinárodní smlouvy nebo jiného mezinárodního ujednání, nestanoví-li toto ujednání jinak.
§ 73b
Předání nebo zpřístupnění osobních údajů do třetích států a mezinárodním organizacím
(1)
Pověřený celní orgán může i bez žádosti předat nebo zpřístupnit osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol nebo bezpečnostnímu sboru státu, který neuplatňuje právní předpisy k provedení právního předpisu Evropské unie upravujícího zpracování osobních údajů za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činůtrestných činů včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení, nebo obdobnému orgánu mezinárodní organizace, pokud je to nezbytné pro předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čintrestný čin, odhalování a vyšetřování trestných činůtrestných činů, výkonu trestů nebo při zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti.
(2)
Pokud se na stát nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 vztahuje rozhodnutí orgánu Evropské unie vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie o zajištění odpovídající úrovně ochrany osobních údajů v oblasti policejní spolupráce, odstavce 3 až 5 se nepoužijí, ledaže orgán Evropské unie rozhodne, že odpovídající úroveň ochrany již není zajištěna.
(3)
Pověřený celní orgán může k účelům uvedeným v odstavci 1 provést předání nebo zpřístupnění osobních údajů státu nebo mezinárodní organizaci uvedeným v odstavci 1, pokud přijmou nezbytná opatření pro zajištění ochrany osobních údajů. Pověřený celní orgán informuje Úřad pro ochranu osobních údajů o kategoriích předání nebo zpřístupnění a uchovává informace o čase, příjemci a důvodech předání nebo zpřístupnění, jakož i dotčených osobních údajích; to neplatí, pokud opatření pro zajištění ochrany osobních údajů stanoví pro bezpečnostní sbor nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 právní předpis nebo mezinárodní smlouva.
(4)
Není-li splněna podmínka podle odstavce 3 věty první, může pověřený celní orgán předat nebo zpřístupnit osobní údaje, pokud je to nezbytné
a)
pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby,
b)
k předání podle § 61 odst. 1 písm. c),
c)
k předejití bezprostředního a závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a vnitřního pořádku v zahraničí,
d)
pro plnění konkrétního úkolu za účely uvedenými v § 60 odst. 1, nebo
e)
pro ochranu konkrétních právních nároků v souvislosti s účely uvedenými v § 60 odst. 1.
(5)
Pověřený celní orgán osobní údaje podle odstavce 4 písm. d) nebo e) nepředá nebo nezpřístupní, popřípadě předá nebo zpřístupní pouze částečně, pokud zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů převažuje nad veřejným zájmem na jejich předání nebo zpřístupnění.
(6)
Pověřený celní orgán může dále s přihlédnutím k závažnosti případu, účelu původního předání nebo zpřístupnění a úrovni ochrany osobních údajů
a)
vyslovit souhlas, aby byly prostřednictvím státu nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 předány nebo zpřístupněny osobní údaje, které pověřený celní orgán tomuto státu nebo mezinárodní organizaci předal nebo zpřístupnil, bezpečnostnímu sboru jiného státu nebo obdobnému orgánu jiné mezinárodní organizace podle odstavce 1; takový souhlas může být udělen i obecně, nebo
b)
požadovat od státu nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 informace o zpracování předaných nebo zpřístupněných osobních údajů.
§ 73c
Předání nebo zpřístupnění osobních údajů osobám a orgánům v třetích státech
(1)
Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu pověřeného celního orgánu za účely uvedenými v § 60 odst. 1, může pověřený celní orgán předat nebo zpřístupnit osobní údaje jakékoliv osobě nebo orgánu do třetího státu, pokud
a)
zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů nepřevažuje nad veřejným zájmem na splnění takového úkolu a
b)
předání nebo zpřístupnění zahraničnímu bezpečnostnímu sboru by nevedlo ke včasnému a řádnému splnění takového úkolu.
(2)
Pověřený celní orgán o předání nebo zpřístupnění podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu informuje příslušný zahraniční bezpečnostní sbor, ledaže by to vedlo ke ztížení nebo zmaření dosažení účelu předání nebo zpřístupnění údajů.
(3)
Pověřený celní orgán informuje osobu nebo orgán třetího státu, kterému byly osobní údaje předány nebo zpřístupněny, o účelech, pro které lze takové osobní údaje v případě nutnosti zpracovávat.
(4)
Pověřený celní orgán o předání nebo zpřístupnění podle odstavce 1 informuje Úřad pro ochranu osobních údajů. O postupu podle odstavců 1 až 3 pověřený celní orgán pořídí úřední záznam.
HLAVA VI
CELNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM
§ 74
Vymezení některých pojmů
(1)
Celním informačním systémemCelním informačním systémem je společný automatizovaný informační systém Evropské unie pro celní účely, jehož účelem je napomáhat předcházení závažným porušením právních předpisůzávažným porušením právních předpisů a jejich vyšetřování a stíhání prostřednictvím rychlejšího zpřístupňování informací, které posiluje účinnost postupů spolupráce a kontroly celních orgánů členských států.
(2)
Identifikační databází celních spisů je zvláštní databáze v rámci celního informačního systémucelního informačního systému, jejímž účelem je umožnit orgánům členských států příslušným k celnímu šetření, pokud zahajují nebo provádějí vyšetřování určitých osob, jakož i Europolu a Eurojustu zjišťovat, které příslušné orgány ostatních členských států vedou nebo vedly vyšetřování určitých osob.
(3)
Vyšetřovacím spisemVyšetřovacím spisem je správní nebo trestní spis vedený příslušným orgánem v souvislosti s podezřením ze závažného porušení právních předpisůzávažného porušení právních předpisů nebo jeho zjištěním.
(4)
Závažným porušením právních předpisůZávažným porušením právních předpisů se pro účely tohoto zákona rozumí porušení právních předpisů, za které může být uložen trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody s horní hranicí nejméně 1 rok nebo peněžitá sankce ve výši odpovídající částce nejméně 15 000 EUR.
(5)
Výše možného peněžitého trestu v české měně se pro účely tohoto zákona přepočte na měnu euro směnným kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankoubankou a platným ke dni založení vyšetřovacího spisuvyšetřovacího spisu, který se týká podezření ze závažného porušení nebo zjištění závažného porušení právních předpisůzávažného porušení právních předpisů, za která může být tento trest uložen.
§ 75
Informace zadávané do celního informačního systému
(1)
Generální ředitelství cel zadává do celního informačního systémucelního informačního systému výlučně informace nezbytné k plnění jeho účelu, včetně osobních údajůosobních údajů, a to informace o
a)
zboží,
b)
dopravních prostředcích,
c)
fyzických a právnických osobách,
d)
způsobech provádění podvodů,
e)
dostupnosti odborných znalostí,
f)
zajištěném, zabraném nebo propadlém zboží,
g)
zajištěné, zabrané nebo propadlé hotovosti.
(2)
Do celního informačního systémucelního informačního systému se zadávají informace podle
a)
odstavce 1 písm. a) až f) pouze pro účely celní vyhledávací činnosticelní vyhledávací činnosti, skrytého sledování, kontrolní činnosti a strategické nebo operativní analýzy,
b)
odstavce 1 písm. g) pouze pro účely strategické nebo operativní analýzy.
(3)
Součástí informací zadaných do celního informačního systémucelního informačního systému pro účely podle odstavce 2 mohou být osobní údajeosobní údaje pouze v případě, že existují skutečné poznatky, zejména na základě předchozí protiprávní činnosti, že se daná osoba dopustila, dopouští nebo hrozí, že se bude dopouštět závažného porušení právních předpisůzávažného porušení právních předpisů. Součástí informací zadaných do celního informačního systémucelního informačního systému však nesmějí být osobní údajeosobní údaje vypovídající o rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, náboženském nebo filosofickém přesvědčení, členství v odborových organizacích, zdravotním stavu nebo sexuálním životě subjektu údajů.
(4)
Součástí informací podle odstavce 1 písm. d) nesmějí být osobní údajeosobní údaje.
(5)
Součástí informací podle odstavce 1 písm. a) až c) mohou být osobní údajeosobní údaje pouze v rozsahu
a)
jméno, dřívější příjmení a pseudonym nebo přezdívka,
b)
datum a místo narození,
c)
státní příslušnost,
d)
pohlaví,
e)
číslo, místo a datum vydání dokladu totožnosti, kterým se rozumí cestovní pas, občanský průkaz nebo řidičský průkaz,
f)
adresa místa pobytu,
g)
zvláštní objektivní a trvalá tělesná znamení,
h)
důvod pro zadání informací,
i)
navrhovaná opatření,
j)
výstražné kódy upozorňující na předchozí zkušenosti týkající se ozbrojení, násilí nebo útěku,
k)
registrační značka dopravního prostředku.
(6)
Součástí informací podle odstavce 1 písm. e) mohou být osobní údajeosobní údaje pouze v rozsahu příjmení a jméno, popřípadě jména odborníků.
(7)
Součástí informací podle odstavce 1 písm. f) a g) mohou být osobní údajeosobní údaje pouze v rozsahu
a)
jméno, dřívější příjmení a pseudonym nebo přezdívka,
b)
datum a místo narození,
c)
státní příslušnost,
d)
pohlaví,
e)
adresa místa pobytu.
§ 76
Informace získávané z celního informačního systému
(1)
Informace získané z celního informačního systémucelního informačního systému může využívat
a)
Generální ředitelství cel pro správní nebo jiné účely pouze s předchozím souhlasem členského státu, který tyto informace do celního informačního systémucelního informačního systému zadal, a za podmínek jím stanovených,
b)
pověřený celní orgán pro účely policejní spolupráce za podmínek podle písmene a) a v souladu s ustanoveními tohoto zákona o zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů v rámci policejní spolupráce,
c)
národní člen v Eurojustu, jeho zástupce nebo jeho asistent v rozsahu potřebném k plnění úkolů v Eurojustu.
(2)
Generální ředitelství cel může předat
a)
jiným orgánům, třetím zemím a mezinárodním nebo regionálním organizacím informace získané z celního informačního systémucelního informačního systému, které jsou nezbytné pro výkon jejich působnosti podle jiného právního předpisu, pouze s předchozím souhlasem členského státu, který tyto informace do celního informačního systémucelního informačního systému zadal, a za podmínek jím stanovených,
b)
členskému státu, který do celního informačního systémucelního informačního systému informace zadal, informace o skutečnostech zjištěných při činnostech uvedených v § 75 odst. 2; součástí těchto informací mohou být pouze informace týkající se
1.
nalezení zboží, dopravních prostředků a právnických nebo fyzických osob,
2.
místa, času a důvodu provedení kontroly,
3.
trasy a cíle cesty osob nebo dopravních prostředků,
4.
osob doprovázejících dotčenou osobu nebo užívajících dopravní prostředky,
5.
použitých dopravních prostředků,
6.
převáženého zboží.
(3)
Zjistí-li Generální ředitelství cel, že informace, které jím byly do celního informačního systémucelního informačního systému zadány, nesplňují podmínky stanovené tímto zákonem, bezodkladně tyto informace změní, doplní, opraví nebo zlikviduje a o provedených opatřeních informuje ostatní členské státy, Europol a Eurojust. V případě zjištění těchto nedostatků v informacích, které byly do celního informačního systémucelního informačního systému zadány jiným členským státem, bezodkladně o nich informuje tento členský stát.
(4)
Pokud jsou informace zjišťované národním členem v Eurojustu, jeho zástupcem nebo asistentem zaznamenány v celním informačním systémucelním informačním systému, vyrozumí národní člen v Eurojustu bez zbytečného odkladu o této skutečnosti stát, který informace do celního informačního systémucelního informačního systému zadal. Do jiného než členského státu lze zjištěné informace předat pouze se souhlasem státu uvedeného ve větě první.
§ 77
Informace zadávané do identifikační databáze celních spisů
(1)
Generální ředitelství cel zadává do identifikační databáze celních spisů výlučně informace z vyšetřovacích spisůvyšetřovacích spisů, nezbytné k plnění jejího účelu, včetně osobních údajůosobních údajů, a to
a)
informace o fyzických a právnických osobách, o kterých je nebo byl příslušným orgánem veden vyšetřovací spisvyšetřovací spis a
1.
které jsou podezřelé ze závažného porušení právních předpisůzávažného porušení právních předpisů nebo z účasti na tomto jednání,
2.
u kterých bylo zjištěno porušení právních předpisů podle bodu 1, nebo
3.
jimž byl za porušení právních předpisů podle bodu 1 soudem uložen trest nebo příslušným správním orgánem uložena sankce,
b)
informace o oblasti, které se vyšetřovací spisvyšetřovací spis týká,
c)
název, státní příslušnost a kontaktní spojení na orgán členského státu příslušného k celnímu šetření,
d)
spisovou značku celního spisu.
(2)
Informace podle odstavce 1 se do datového záznamu zadávají pro každou osobu zvlášť. Vytváření vzájemných odkazů mezi těmito datovými záznamy je zakázáno.
(3)
Součástí informací podle odstavce 1 písm. a), jde-li o informace o fyzické osobě, mohou být osobní údajeosobní údaje pouze v rozsahu
a)
jméno, dřívější příjmení a pseudonym nebo přezdívka,
b)
datum a místo narození,
c)
státní příslušnost,
d)
pohlaví.
(4)
Součástí informací podle odstavce 1 písm. a), jde-li o informace o právnické osobě, může být pouze
a)
obchodní firma nebo název, popřípadě i jiné označení používané při její činnosti,
b)
adresa sídla,
c)
daňové identifikační číslo.
(5)
Generální ředitelství cel do identifikační databáze celních spisů informace podle odstavce 1 nezadá, pokud by
a)
tím byl narušen veřejný pořádek nebo byly poškozeny jiné důležité zájmy, zejména bezprostředně a závažně ohrožena bezpečnost České republiky, jiného členského státu nebo třetího státu, nebo ohrožen jejich jiný důležitý veřejný zájem, nebo
b)
tyto informace mohly vážně poškodit práva fyzických osob nebo nepříznivě ovlivnit probíhající vyšetřování.
§ 78
Uchovávání informací v celním informačním systému
(1)
Informace obsažené v celním informačním systémucelním informačním systému jsou uchovávány pouze po dobu nezbytnou k dosažení účelu, pro který do něj byly zadány.
(2)
Osobní údajeOsobní údaje zadané do celního informačního systémucelního informačního systému jiným členským státem z něj nesmějí být kopírovány do jiných vnitrostátních informačních systémů, s výjimkou pořízení kopií pro účely podle § 76 odst. 1 a pro účely analýzy rizik.
(3)
Osobní údajeOsobní údaje zkopírované z celního informačního systémucelního informačního systému jsou uchovávány pouze po dobu nezbytnou k dosažení účelu, pro který byly kopie pořízeny, nejvýše však po dobu 10 let.
(4)
Generální ředitelství cel přezkoumává alespoň jednou ročně potřebu uchování informací, které jím byly do celního informačního systémucelního informačního systému zadány. Na základě výsledku tohoto přezkumu může rozhodnout o uchování informací do dalšího přezkumu, je-li to nutné k dosažení účelu, pro který byly zadány.
(5)
Generální ředitelství cel přezkoumává alespoň jednou ročně potřebu uchování osobních údajůosobních údajů, jejichž kopie jím byly z celního informačního systémucelního informačního systému pořízeny. Osobní údajeOsobní údaje, které nejsou nezbytné k operativní analýze, okamžitě zlikviduje nebo z nich odstraní veškeré prvky umožňující identifikaci osob.
§ 79
Uchovávání informací v identifikační databázi celních spisů
(1)
Informace obsažené v identifikační databázi celních spisů jsou uchovávány pouze po dobu, která počíná běžet ode dne zapsání informací do spisu a která je nezbytná k dosažení účelu, pro který byly informace do této databáze zadány, nejvýše však po dobu
a)
3 let, týkají-li se informace probíhajících celních šetření, u nichž dosud nebylo zjištěno žádné porušení právních předpisů; Generální ředitelství cel zlikviduje informace, které jím byly do identifikační databáze celních spisů zadány, před uplynutím 3 let, uplynulo-li od posledního vyšetřovacího úkonu 12 měsíců,
b)
6 let, týkají-li se informace celních šetření, která vedla k prokázání porušení právních předpisů, ale dosud nevedla k odsouzení nebo k uložení peněžité sankce,
c)
10 let, týkají-li se informace šetření, která vedla k odsouzení nebo k uložení peněžité sankce.
(2)
Generální ředitelství cel zlikviduje informace, které jím byly do identifikační databáze celních spisů zadány, jakmile zjistí, že odpadl důvod, pro který byly do této databáze zadány.
§ 80
Ochrana výměny informací
Nestanoví-li tento zákon jinak, vztahují se na ochranu výměny informací zadaných do celního informačního systémucelního informačního systému nebo z něj získaných ustanovení tohoto zákona o zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů v rámci policejní spolupráce.
ČÁST SEDMÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ, ZÁVĚREČNÁ A ZRUŠOVACÍ
§ 81
Přechodná a závěrečná ustanovení
(1)
Zrušují se celní ředitelství a celní úřady zřízené podle dosavadních právních předpisů.
(2)
Generální ředitelství cel, zřízené podle dosavadních právních předpisů, se považuje za Generální ředitelství cel zřízené podle tohoto zákona. Dosavadní generální ředitel Generálního ředitelství cel se považuje za generálního ředitele jmenovaného podle tohoto zákona.
(3)
Řízení a jiné postupy v prvním stupni, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly Generálním ředitelstvím cel zřízeným podle dosavadních právních předpisů ukončeny a u nichž podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu přechází příslušnost na celní úřady, dokončí Generální ředitelství cel zřízené podle tohoto zákona.
(4)
Řízení a jiné postupy, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly ministerstvem ukončeny, dokončí ministerstvo i v případech, kdy působnost ministerstva přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na orgány celní správy.
§ 82
(1)
Spisy Generálního ředitelství cel, celních ředitelství a celních úřadů příslušných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona převezmou orgány celní správy příslušné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Jsou-li v rozhodnutích nebo osvědčeních vydaných při správě daní nebo ve správním řízení do dne nabytí účinnosti tohoto zákona uvedeny Generální ředitelství cel, celní ředitelství nebo celní úřady, rozumí se jimi orgány celní správy příslušné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Jsou-li v rozhodnutích o delegaci vydaných při správě daní nebo ve správním řízení uvedeny celní úřady zřízené podle dosavadních právních předpisů, rozumí se jimi celní úřady zřízené podle tohoto zákona, součástí jejichž správních obvodů jsou správní obvody v rozhodnutích uvedených celních úřadů zřízených podle dosavadních právních předpisů.
(4)
Je-li v pověřeních vydaných při správě daní nebo ve správním řízení do dne nabytí účinnosti tohoto zákona uvedeno Generální ředitelství cel, rozumí se jím Generální ředitelství cel zřízené podle tohoto zákona.
(5)
Jsou-li v pověřeních vydaných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona při správě daní nebo ve správním řízení uvedeny celní úřady zřízené podle dosavadních právních předpisů, rozumí se jimi celní úřady zřízené podle tohoto zákona, součástí jejichž správních obvodů jsou správní obvody v pověření uvedených celních úřadů zřízených podle dosavadních právních předpisů.
(6)
Jsou-li v plných mocech nebo pověřeních uplatněných u Generálního ředitelství cel, celních ředitelství nebo celních úřadů zřízených podle dosavadních právních předpisů uvedeny Generální ředitelství cel, celní ředitelství nebo celní úřady zřízené podle dosavadních právních předpisů, rozumí se jimi orgány celní správy příslušné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(7)
Fyzické a právnické osoby jsou povinny uvést označení používané při své činnosti do souladu s ustanovením § 13 tohoto zákona do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 83
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1.
Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky.
2.
Část sedmá zákona č. 635/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o správních poplatcích.
3.
Část desátá zákona č. 669/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
4.
Část druhá zákona č. 80/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
5.
Část patnáctá zákona č. 230/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
6.
Část třetí zákona č. 575/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
7.
Část devátá zákona č. 170/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti se vstupem České republiky do schengenského prostoru.
8.
Část desátá zákona č. 130/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
9.
Část první zákona č. 136/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
10.
Část sedmá zákona č. 218/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
11.
Část sto čtyřicátá devátá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech.
12.
Zákon č. 288/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
13.
Část druhá zákona č. 104/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů.
14.
Část třetí zákona č. 150/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
15.
Vyhláška č. 179/2011 Sb., o způsobu vnějšího označení a odznacích Celní správy České republiky, vzorech služebních stejnokrojů a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel Celní správy České republiky.
ČÁST OSMÁ
ÚČINNOST
§ 84
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.
1)
Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000 ze dne 22. května 2000, kterým se provádí rozhodnutí 94/728/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Společenství.
2)
Nařízení Rady (ES) č. 2073/2004 o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní.
3)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 ze dne 31. března 2004 o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3330/91.
4)
Nařízení (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění Nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují Nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999.
6)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie.
7)
Čl. 16 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008.
9)
Čl. 16 odst. 3 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1005/2008.
Čl. 10 nařízení Komise (ES) č. 1010/2009 ze dne 22. října 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, v platném znění.
11)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.
12)
Rámcové rozhodnutí Rady 2006/960/SVV o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie.
13)
Například rámcové rozhodnutí Rady 2006/960/SVV o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie.
14)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1026 ze dne 21. června 2019 o technických postupech pro vývoj, údržbu a používání elektronických systémů pro výměnu informací a uchovávání těchto informací v souladu s celním kodexem Unie. |
Vyhláška č. 16/2012 Sb. | Vyhláška č. 16/2012 Sb.
Vyhláška o odborné způsobilosti osob řídících drážní vozidlo a osob provádějících revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení
Vyhlášeno 17. 1. 2012, datum účinnosti 17. 1. 2012, částka 4/2012
* ČÁST PRVNÍ - ODBORNÁ ZPŮSOBILOST NA DRÁZE (§ 1 — § 18)
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 19 — § 19) č. 1 k vyhlášce č. 16/2012 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 16/2012 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 16/2012 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 16/2012 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 16/2012 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 16/2012 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 16/2012 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 16/2012 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 16/2012 Sb.
Aktuální znění od 1. 7. 2024 (186/2024 Sb.)
16
VYHLÁŠKA
ze dne 5. ledna 2011
o odborné způsobilosti osob řídících drážní vozidlo a osob provádějících revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 377/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb. a zákona č. 134/2011 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
ODBORNÁ ZPŮSOBILOST NA DRÁZE
§ 1
Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie2) a upravuje:
a)
minimální stupeň dosaženého vzdělání, rozsah a obsah základních obecných znalostí, dovedností a postupů, nezbytných pro řízení drážního vozidla a výkon činnosti strojvedoucího, rozsah, obsah a způsob provádění zkoušky, způsob hodnocení výsledků zkoušky, formální a obsahové náležitosti protokolu o výsledku zkoušky, počet členů komise, požadavky na členy komise a rozsah a obsah školení žadatelů o vydání licence strojvedoucího,
b)
rozsah a obsah podrobných znalostí, dovedností a postupů, rozsah, obsah a způsob provádění zkoušky, způsob hodnocení výsledků zkoušky a rozsah a obsah školení žadatelů o vydání osvědčení strojvedoucího,
c)
podmínky věku a vzdělání, rozsah potřebných odborných znalostí, způsob provádění výuky a výcviku a způsob provádění zkoušek žadatelů o vydání průkazu způsobilosti,
d)
rozsah odborných znalostí a způsob ověřování těchto znalostí u osob provádějících revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení.
HLAVA PRVNÍ
ODBORNÁ ZPŮSOBILOST ŽADATELŮ O VYDÁNÍ LICENCE STROJVEDOUCÍHO A OSVĚDČENÍ STROJVEDOUCÍHO
Licence strojvedoucího
§ 2
(1)
Minimální stupeň dosaženého vzdělání žadatele o vydání licence strojvedoucího je ukončené střední vzdělání s výučním listem strojního, elektrotechnického, stavebního nebo dopravního zaměření.
(2)
Rozsah a obsah základních obecných znalostí, dovedností a postupů nezbytných pro řízení drážního vozidla a výkon činnosti strojvedoucího a rozsah a obsah školení k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.
§ 3
(1)
Komise, před kterou se skládá zkouška ze všeobecné odborné způsobilosti, má 3 členy. Alespoň 1 člen komise musí být držitelem licence strojvedoucího.
(2)
Před zahájením zkoušky předseda komise ověří totožnost zkoušeného podle jeho dokladu totožnosti a vyzve jej k předložení dokladu prokazujícího, že absolvoval školení podle § 2. Není-li tento doklad předložen, zkoušku nelze zahájit.
(3)
Zkouška je neveřejná a skládá se z písemného testu a ústního pohovoru před komisí.
(4)
Písemný test se skládá ze 100 otázek zaměřených podle obsahu školení uvedeného v příloze č. 1 k této vyhlášce. Každé otázce jsou přiřazeny minimálně 3 možné odpovědi, z nichž pouze 1 je správná. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem.
(5)
Ústní pohovor se skládá z otevřených otázek k prověření hlubších znalostí podle obsahu školení uvedeného v příloze č. 1 k této vyhlášce a vzájemných souvislostí. Odpovědi na otevřené otázky hodnotí komise přidělením bodů v rozmezí 0 až 10 bodů podle správnosti a úplnosti odpovědi. Pokud se členové komise neshodnou na hodnocení odpovědi, nechá předseda o přidělení bodů hlasovat. Komise přijme hodnocení, které podpoří 2 její členové.
(6)
Výsledek celé zkoušky se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“. K hodnocení stupněm „prospěl“ je třeba získat v písemném testu i ústním pohovoru minimálně 80 % z celkového možného počtu bodů.
(7)
Protokol o výsledku zkoušky obsahuje
a)
označení „protokol o výsledku zkoušky k prokázání všeobecné odborné způsobilosti pro získání licence strojvedoucího“,
b)
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu zkoušeného,
c)
místo a datum konání zkoušky,
d)
celkový výsledek zkoušky a
e)
jména, příjmení a podpisy všech zkoušejících.
(8)
Zkoušku je nutné složit nejpozději do 1 roku od absolvování školení k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů. Pokud žadatel nesloží zkoušku v této lhůtě ani na třetí pokus, musí opětovně absolvovat školení k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů.
Osvědčení strojvedoucího
§ 4
(1)
Rozsah a obsah podrobných znalostí, dovedností a postupů týkajících se řízení drážního vozidla příslušné kategorie a druhu a rozsah a obsah školení k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(2)
Odborná způsobilost k řízení drážního vozidla podle odstavce 1 se prokazuje pro příslušný druh drážního vozidla, kterými jsou
a)
elektrická hnací vozidla (E),
b)
motorová hnací vozidla (M),
c)
parní hnací vozidla (P) a
d)
speciální hnací vozidla (SV).
(3)
Rozsah a obsah podrobných znalostí, dovedností a postupů týkajících se řízení na vymezené drázedráze nebo její části a rozsah a obsah školení k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.
§ 5
(1)
Zkouška k prokázání zvláštní odborné způsobilosti se skládá z části
a)
k prokázání teoretických znalostí,
b)
k prokázání praktických znalostí a
c)
k prokázání znalostí z českého jazyka.
(2)
Komise, před kterou se skládá zkouška ze zvláštní odborné způsobilosti, má 3 členy. Alespoň 1 člen komise musí být držitelem licence strojvedoucího. Zkoušku je nutné složit nejpozději do 1 roku od absolvování školení k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů.
(3)
Část zkoušky k prokázání teoretických znalostí se provádí formou písemného testu a ústního pohovoru. Písemný test se skládá alespoň z 50 otázek zaměřených podle obsahu školení uvedeného v § 4. Každé otázce jsou přiřazeny minimálně 3 možné odpovědi, z nichž pouze 1 je správná. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem. Ústní pohovor se skládá z otevřených otázek k prověření hlubších znalostí podle obsahu školení uvedeného v § 4 a vzájemných souvislostí. Odpovědi na otevřené otázky hodnotí komise přidělením bodů v rozmezí 0 až 10 bodů podle správnosti a úplnosti odpovědi. Pokud se členové komise neshodnou na hodnocení odpovědi, nechá předseda o přidělení bodů hlasovat. Komise přijme hodnocení, které podpoří 2 její členové.
(4)
Část zkoušky z praktických znalostí se skládá z praktického výkonu příslušné činnosti, které se prováděná zkouška týká, zejména z řízení drážního vozidla příslušné kategorie a druhu při zkoušce k prokázání zvláštní odborné způsobilosti pro řízení drážního vozidla příslušné kategorie a druhu a z řízení drážního vozidla na vymezené drázedráze nebo její části při zkoušce k prokázání zvláštní odborné způsobilosti pro řízení na vymezených dráháchdráhách nebo jejich částech a odstraňování provozních poruch.
(5)
Část zkoušky z jazykových znalostí se skládá z písemného testu a ústního pohovoru. Písemný test se skládá z otázek sloužících k prokázání znalostí českého jazyka v rozsahu nezbytném pro řízení drážního vozidla, účinnou komunikaci v běžných i neobvyklých situacích a porozumění sděleným informacím v rozsahu zpráv a metody komunikace uvedených v předpisu Evropské unie8). Ústní pohovor se skládá z otevřených otázek k hlubšímu prověření užívání českého jazyka ve výše uvedeném rozsahu. Žadatel musí být v českém jazyce schopen porozumět slovu i písmu a komunikovat slovem i písmem alespoň na úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.
(6)
Výsledek celé zkoušky se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl.“ K hodnocení stupněm „prospěl“ je třeba získat minimálně 80 % bodů z celkového možného počtu bodů v písemném testu i ústním pohovoru, prokázat praktické znalosti řízení drážního vozidla na vymezené drázedráze nebo její části podle obsahového zaměření školení a prokázat znalost českého jazyka.
(7)
Žadatel, který neprospěl pouze v některé části zkoušky, může tuto část zkoušky opakovat nejpozději do 6 měsíců od konání zkoušky. Neprospěl-li žadatel u opakované části zkoušky, hodnotí se celá zkouška hodnocením „neprospěl“.
(8)
Je-li žadatel o vydání osvědčení strojvedoucího držitelem jednoho nebo více osvědčení strojvedoucího pro jinou kategorii a druh drážního vozidla nebo pro jinou dráhudráhu nebo její vymezenou část, provádí se zkouška pouze v tom rozsahu, v jakém nejsou potřebné znalosti a dovednosti prokázány již vydaným osvědčením strojvedoucího.
HLAVA DRUHÁ
VĚK, VZDĚLÁNÍ A ODBORNÁ ZPŮSOBILOST ŽADATELŮ O VYDÁNÍ PRŮKAZU ZPŮSOBILOSTI
§ 6
Věk
Minimální věk pro přístup ke zkoušce z odborné způsobilosti k řízení drážního vozidla je
a)
21 let na drázedráze tramvajové nebo drázedráze lanové,
b)
20 let na drázedráze speciální, místní a vlečce a
c)
18 let, jedná-li se o zkoušku k získání průkazu způsobilosti pouze pro manipulační jízdy v depu na drázedráze speciální a drázedráze tramvajové.
§ 7
Vzdělání
Minimální stupeň vzdělání je
a)
ukončené střední vzdělání s výučním listem strojního, elektrotechnického, stavebního nebo dopravního zaměření pro přístup ke zkoušce z odborné způsobilosti k řízení drážního vozidla na drázedráze speciální, drázedráze lanové, drázedráze místní a vlečce a
b)
ukončené základní vzdělání pro přístup ke zkoušce z odborné způsobilosti k řízení drážního vozidla na drázedráze tramvajové.
§ 8
Odborné znalosti
(1)
Rozsah potřebných odborných znalostí a způsob provádění výuky a výcviku k prokázání odborné způsobilosti k řízení drážního vozidla na
a)
drázedráze místní a vlečce je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce,
b)
drázedráze speciální je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce,
c)
drázedráze tramvajové je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce,
d)
drázedráze trolejbusové je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce a
e)
drázedráze lanové je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce.
(2)
Potřebné odborné znalosti k prokázání odborné způsobilosti k řízení drážního vozidla na drázedráze tramvajové zahrnují vedle rozsahu podle odstavce 1 písm. c) rovněž udělení řidičského oprávnění pro skupinu B podle jiného právního předpisu3).
(3)
Potřebné odborné znalosti k prokázání odborné způsobilosti k řízení drážního vozidla na drázedráze trolejbusové zahrnují vedle rozsahu podle odstavce 1 písm. d) rovněž udělení řidičského oprávnění pro skupinu D podle jiného právního předpisu4).
§ 9
Výuka a výcvik
Výuka a výcvik se provádí u dopravce, který je vybaven hnacím vozidlem příslušného druhu trakce, pro který se odborná způsobilost prokazuje. Výuka a výcvik žadatele o vydání průkazu způsobilosti k řízení lanové dráhydráhy se zajišťují u provozovatele lanové dráhydráhy.
§ 10
(1)
Odborná způsobilost k řízení drážního vozidla podle § 8 se prokazuje pro
a)
příslušný druh hnacího vozidla
1.
elektrická hnací vozidla (E),
2.
motorová hnací vozidla (M),
3.
parní hnací vozidla (P),
4.
speciální hnací vozidla (SV),
5.
hnací vozidla na tramvajové drázedráze (TR), nebo
6.
hnací vozidla na trolejbusové drázedráze (TB) a
b)
příslušný druh dráhydráhy
1.
dráhadráha místní (MI),
2.
vlečka (VL),
3.
dráhadráha speciální pouze pro manipulační jízdy v depu (SP-D),
4.
dráhadráha speciální (SP),
5.
dráhadráha tramvajová (TR),
6.
dráhadráha tramvajová pouze pro manipulační jízdy v depu (TR-D), nebo
7.
dráhadráha trolejbusová (TB).
(2)
Odborná způsobilost k řízení lanové dráhydráhy se prokazuje pro příslušnou lanovou dráhudráhu.
(3)
Při jízdním výcviku a při zkoušce podle této vyhlášky mohou osoby bez průkazu způsobilosti vykonávat tuto činnost pouze pod dozorem osoby oprávněné k řízení, která má praxi nejméně 5 let v řízení drážního vozidla.
§ 11
Zkouška
(1)
Zkouška z odborné způsobilosti se provádí u dopravce, který je vybaven hnacím vozidlem příslušného druhu, pro který se odborná způsobilost prokazuje. Zkouška z řízení lanové dráhydráhy se provádí u provozovatele lanové dráhydráhy.
(2)
Komise, před kterou se skládá zkouška z odborné způsobilosti, má 3 členy. Alespoň 1 člen komise musí být držitelem průkazu způsobilosti. Drážní správní úřad jmenuje zkušební komisi a jejího předsedu, který musí být zaměstnancem drážního správního úřadu; jedná-li se o zkoušku z odborné způsobilosti k řízení drážního vozidla na drázedráze lanové, může být předsedou zkušební komise též autorizovaný zástupce autorizované osoby podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání9) pro profesní kvalifikaci Vedoucí provozu lanové dráhydráhy.
(3)
Před zahájením zkoušky předseda komise ověří totožnost zkoušeného podle jeho dokladu totožnosti a vyzve jej k předložení dokladu prokazujícího, že absolvoval předepsanou výuku a výcvik, a dokladu prokazujícího splnění podmínek zdravotní způsobilosti podle jiného právního předpisu. Nejsou-li tyto doklady předloženy, zkoušku nelze zahájit.
(4)
Zkouška k prokázání odborné způsobilosti je neveřejná a skládá se z části k prokázání teoretických znalostí a z části k prokázání praktických znalostí.
(5)
Část zkoušky k prokázání teoretických znalostí se provádí formou písemného testu a ústního pohovoru. Písemný test se skládá alespoň z 50 otázek zaměřených podle rozsahu odborných znalostí uvedených v přílohách č. 4 až 8 pro příslušný druh dráhydráhy, pro kterou se zkouška vykonává. Každé otázce jsou přiřazeny minimálně 3 možné odpovědi, z nichž pouze 1 je správná. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem. Ústní pohovor se skládá z otevřených otázek k prověření hlubších znalostí podle rozsahu odborných znalostí uvedených v přílohách č. 3 až 8 pro příslušný druh dráhydráhy, pro kterou se zkouška vykonává, a vzájemných souvislostí. Odpovědi na otevřené otázky hodnotí komise přidělením bodů v rozmezí 0 až 10 bodů podle správnosti a úplnosti odpovědi. Pokud se členové komise neshodnou na hodnocení odpovědi, nechá předseda o přidělení bodů hlasovat. Komise přijme hodnocení, které podpoří 2 její členové.
(6)
Část zkoušky z praktických znalostí se skládá z praktického výkonu příslušné činnosti, které se prováděná zkouška týká, zejména z řízení vozidla příslušného druhu na drázedráze v provozních podmínkách a odstraňování provozních poruch.
(7)
Výsledek celé zkoušky se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl.“ K hodnocení stupněm „prospěl“ je třeba získat minimálně 80 % bodů z celkového možného počtu bodů v písemném testu i ústním pohovoru a prokázat praktické znalosti řízení drážního vozidla.
(8)
Žadatel, který neprospěl pouze v některé části zkoušky, může tuto část zkoušky opakovat nejpozději do 6 měsíců od konání zkoušky.
§ 12
(1)
Protokol o výsledku zkoušky obsahuje
a)
označení „protokol o výsledku zkoušky k prokázání odborné způsobilosti pro získání průkazu způsobilosti“,
b)
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu zkoušeného,
c)
místo a datum konání zkoušky,
d)
celkový výsledek zkoušky a
e)
jména, příjmení a podpisy všech zkoušejících.
(2)
Průkaz způsobilosti k řízení drážního vozidla obsahuje alespoň jméno, popřípadě jména, příjmení držitele, datum a místo narození držitele, fotografii držitele, podpis držitele, druh hnacího vozidla nebo typ lanové dráhydráhy, k jejichž řízení je držitel osobou odborně způsobilou, druh dráhydráhy, pro kterou je držitel osobou odborně způsobilou k řízení drážního vozidla, datum vydání průkazu způsobilosti, datum ukončení platnosti průkazu způsobilosti, název, sídlo a otisk razítka drážního správního úřadu, který průkaz způsobilosti vydal, a číslo průkazu způsobilosti.
§ 13
(1)
Pro řízení hnacího vozidla jiného druhu na stejném druhu dráhydráhy se odborná způsobilost prokáže doplňkovou zkouškou před zkušební komisí, a to ze znalosti konstrukce, údržby a řízení daného druhu hnacího vozidla.
(2)
Pro řízení další lanové dráhydráhy se odborná způsobilost prokáže doplňkovou zkouškou před zkušební komisí, a to ze znalosti konstrukce, údržby a řízení lanové dráhydráhy.
(3)
Je-li žadatel o přístup ke zkoušce z odborné způsobilosti k řízení drážního vozidla na vlečce držitelem osvědčení strojvedoucího, provádí se zkouška pouze v tom rozsahu, v jakém nejsou potřebné znalosti a dovednosti prokázány vydaným osvědčením strojvedoucího.
HLAVA TŘETÍ
ODBORNÁ ZPŮSOBILOST OSOB PROVÁDĚJÍCÍCH REVIZE, PROHLÍDKY A ZKOUŠKY URČENÝCH TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ
§ 14
(1)
Odborné znalosti, jejichž ověření je nezbytné pro vydání osvědčení o odborné způsobilosti k provádění revizí, prohlídek a zkoušek určených technických zařízení v provozu, jsou
a)
teoretické znalosti v oblasti konstrukce, výroby, montáže, provozu, oprav a kontrol určených technických zařízení a souvisejících právních předpisů a technických norem,
b)
praktické znalosti v oblasti projektování, konstrukce, výroby, montáže, provozování nebo oprav určených technických zařízení a v oblasti činnosti spojené s prováděním revizí, prohlídek a zkoušek určených technických zařízení a
c)
znalosti v oblasti elektrotechniky.
(2)
Teoretické znalosti podle odstavce 1 písm. a) se ověřují
a)
dokladem o ukončeném středním vzdělání s maturitní zkouškou5) nebo vysokoškolském vzdělání6) strojního, elektrotechnického, stavebního nebo dopravního zaměření a
b)
složením zkoušky z oblastí uvedených v příloze č. 9 k této vyhlášce.
(3)
Praktické znalosti podle odstavce 1 písm. b) se ověřují
a)
dokladem o praxi v oblasti projektování, konstrukce, výroby, montáže, provozování nebo oprav příslušného druhu určených technických zařízení v délce nejméně
1.
5 let, jsou-li teoretické znalosti podle odstavce 2 písm. a) ověřeny dokladem o ukončeném středním vzdělání s maturitní zkouškou, nebo
2.
3 let, jsou-li teoretické znalosti podle odstavce 2 písm. a) ověřeny dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání, a
b)
dokladem o vykonání odborné praxe v oblasti revizí, prohlídek a zkoušek příslušného druhu určených technických zařízení, kterými se ověřuje technický stav a provozní způsobilost určených technických zařízení, v délce nejméně 3 měsíce.
(4)
Odbornou praxi podle odstavce 3 písm. b) lze vykonat pouze pod dohledem držitele platného osvědčení o odborné způsobilosti, který
a)
vykonává revize, prohlídky a zkoušky k ověření technického stavu a provozní způsobilosti příslušného druhu určených technických zařízení nejméně 3 roky a
b)
je oprávněn k výkonu těchto činností v takovém rozsahu a k takovému druhu určených technických zařízení, pro který se praktické znalosti podle odstavce 3 písm. b) ověřují.
(5)
Znalosti v oblasti elektrotechniky se ověřují dokladem o kvalifikaci:
a)
osoba poučená, jedná-li se o revize, prohlídky nebo zkoušky tlakových, plynových nebo zdvihacích zařízení, a
b)
osoba znalá s vyšší kvalifikací, jedná-li se o revize, prohlídky nebo zkoušky elektrických zařízení.
(6)
Požadavky na odbornou způsobilost pro provádění zkoušek na cisternách cisternových vozů podle Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí RID (Přípojek C Úmluvy COTIF)7) nejsou dotčeny.
§ 15
Odborné znalosti podle § 14 se ověřují pro
a)
příslušný rozsah činností, kterými jsou
1.
revize určených technických zařízení,
2.
prohlídky a zkoušky určených technických zařízení,
3.
revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení, a
b)
příslušný druh určeného technického zařízení.
§ 16
(1)
Zkouška podle § 14 odst. 2 písm. b) se skládá před komisí složenou z 3 členů, jmenovanou drážním správním úřadem. Předseda komise musí být zaměstnancem drážního správního úřadu a alespoň 1 člen komise musí být držitelem osvědčení o odborné způsobilosti k provádění revizí, prohlídek a zkoušek v takovém rozsahu a k takovému druhu určených technických zařízení, pro které mají být teoretické znalosti ověřovány.
(2)
Před zahájením zkoušky předseda komise ověří totožnost zkoušeného podle jeho dokladu totožnosti a vyzve jej k předložení dokladu prokazujícího, že absolvoval předepsanou výuku a odbornou praxi a k předložení dokladů o splnění podmínek zdravotní způsobilosti. Nejsou-li tyto doklady předloženy, zkoušku nelze zahájit.
(3)
Zkouška je neveřejná a skládá se z písemného testu a ústního pohovoru před komisí. Zkoušku ze všeobecné odborné způsobilosti je možné dvakrát opakovat. Pokud žadatel nesloží zkoušku ani na třetí pokus, musí opětovně absolvovat odbornou praxi k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů. Zkoušku je nutné složit nejpozději do 1 roku od absolvování odborné praxe k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů.
(4)
Písemný test se skládá alespoň z 50 otázek rozdělených do skupin podle oblastí uvedených v příloze č. 9. Každé otázce jsou přiřazeny minimálně 3 možné odpovědi, z nichž pouze 1 je správná. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem.
(5)
Ústní pohovor se skládá z otevřených otázek k prověření hlubších znalostí oblastí uvedených v odstavci 3 a vzájemných souvislostí. Odpovědi na otevřené otázky hodnotí komise přidělením bodů v rozmezí 0 až 10 bodů podle správnosti a úplnosti odpovědi. Pokud se členové komise neshodnou na hodnocení odpovědi, nechá předseda o přidělení bodů hlasovat. Komise přijme hodnocení, které podpoří 2 její členové.
(6)
Výsledek celé zkoušky se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“. K hodnocení stupněm „prospěl“ je třeba získat v písemném testu a ústním pohovoru minimálně 80 % z celkového možného počtu bodů.
(7)
Protokol o výsledku zkoušky obsahuje
a)
označení „protokol o výsledku zkoušky k prokázání všeobecné odborné způsobilosti k provádění revizí, prohlídek a zkoušek určených technických zařízení v provozu“,
b)
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu zkoušeného,
c)
místo a datum konání zkoušky,
d)
celkový výsledek zkoušky a
e)
jména, příjmení a podpisy všech zkoušejících.
§ 17
Teoretické znalosti se ověřují pravidelně zkouškou, která se vykoná do 5 let od vydání osvědčení o odborné způsobilosti k provádění revizí, prohlídek a zkoušek určených technických zařízení v provozu podle § 14 odst. 2 písm. b) a dále nejpozději do 5 let ode dne konání předchozí zkoušky k ověření teoretických znalostí. Na provedení zkoušky se použije § 16 obdobně a obsah zkoušky se zaměřuje zejména na ověření znalosti změn souvisejících právních předpisů a technických norem.
HLAVA ČTVRTÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 18
(1)
Výuka a výcvik žadatelů o vydání průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla na drázedráze celostátní a regionální, které byly zahájeny před 1. lednem 2012, a nebyly před tímto dnem dokončeny, se dokončí podle vyhlášky č. 101/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
(2)
Výuka a výcvik žadatelů o vydání průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla na drázedráze tramvajové, trolejbusové, speciální, lanové a vlečce, které byly zahájeny přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a nebyly před tímto dnem dokončeny, se dokončí podle vyhlášky č. 101/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
(3)
Výuka a výcvik podle vyhlášky č. 101/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky
a)
pro řízení na drázedráze celostátní a regionální se považují za rovnocenné
1.
školení podle § 2 odst. 2 této vyhlášky a
2.
školení podle § 4 této vyhlášky pro ty druhy drážních vozidel a vymezené dráhydráhy nebo jejich části, pro které byly vykonány,
b)
pro řízení na vlečce, drázedráze speciální, tramvajové, trolejbusové nebo lanové se považují za rovnocenné výuce a výcviku podle § 8 odst. 1 této vyhlášky pro ty druhy drážních vozidel a drahdrah, pro které byly vykonány, a
c)
pro činnost osoby odborně způsobilé k provádění revizí nebo prohlídek a zkoušek určeného technického zařízení se považují za rovnocenné odborné praxi podle § 14 odst. 3 písm. b) této vyhlášky pro ty činnosti a druhy určených technických zařízení, pro které byly vykonány.
(4)
Pokud byla žádost o zkoušku podána přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky a zkouška nebyla před tímto dnem vykonána, postupuje se při složení zkoušky podle vyhlášky č. 101/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
(5)
Zkouška podle vyhlášky č. 101/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se považuje za rovnocennou zkoušce ze všeobecné odborné způsobilosti podle § 3 této vyhlášky.
(6)
Průkaz způsobilosti prokazující podle vyhlášky č. 101/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, odbornou způsobilost pro elektrická hnací vozidla stejnosměrné soustavy (E1), elektrická hnací vozidla střídavé soustavy (E2) nebo vícesoustavová elektrická hnací vozidla (E3) se považuje za průkaz způsobilosti prokazující odbornou způsobilost pro elektrická hnací vozidla (E) podle této vyhlášky.
(7)
Průkaz způsobilosti prokazující podle vyhlášky č. 101/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, odbornou způsobilost pro speciální hnací vozidla s provozní rychlostí do 40 km.h-1 včetně (SV1) nebo speciální hnací vozidla s provozní rychlostí nad 40 km.h-1 (SV2) se považuje za průkaz způsobilosti prokazující odbornou způsobilost pro elektrická hnací vozidla (SV) podle této vyhlášky.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 19
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
Mgr. Dobeš v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 16/2012 Sb.
Rozsah a obsah základních obecných znalostí, dovedností a postupů nezbytných pro řízení drážního vozidla a výkon činnosti strojvedoucího a rozsah a obsah školení k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů
1.
Základní obecné znalosti, dovednosti a postupy nezbytné pro řízení drážního vozidla a výkon činnosti strojvedoucího zní:
„1.1.
Činnost strojvedoucího, pracovní prostředí, úloha a odpovědnost strojvedoucího během provozování drážní dopravy, osobní a zvláštní požadavky vyplývající z povinností strojvedoucího
1.1.1.
znalost hlavní náplně právních předpisů a pravidel týkajících se provozování drážní dopravy a bezpečnosti, zejména požadavků a postupů pro vydávání osvědčení strojvedoucího, pro přepravu nebezpečných věcí, ochranu životního prostředí a protipožární ochranu,
1.1.2.
porozumění odborným, personálním a zvláštním požadavkům, zejména převážně samostatná práce, výkon práce ve směnách, osobní ochrana a bezpečnost,
1.1.3.
pochopení, jaké chování není slučitelné s výkonem činností důležitých pro bezpečnost provozování drážní dopravy, zejména vlivem léků, alkoholu, drog a jiných psychoaktivních látek, nemoci, stresu, únavy,
1.1.4.
znalost provozních předpisů, zejména pravidel upravujících činnost strojvedoucích, používání tabulek traťových poměrů,
1.1.5.
znalost odpovědnosti a pravomocí zúčastněných osob,
1.1.6.
pochopení významu přesnosti při výkonu povinností a v pracovních metodách,
1.1.7.
pochopení aspektů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména pravidel chování na trati a v její blízkosti, pravidel chování při bezpečném nastupování do hnacího vozidla a vystupování z něho, metodiky organizace práce a pracovních prostředků, bezpečnostních předpisů pro zaměstnance a používání osobních ochranných pracovních prostředků,
1.1.8.
znalost pravidel chování při výkonu práce strojvedoucího, zejména zvládání stresu, zvládání extrémních situací,
1.1.9.
znalost zásad ochrany životního prostředí, zejména hospodárného způsobu jízdy.
1.2.
Organizace drážní dopravy
1.2.1.
znalost zásad, předpisů a opatření týkajících se bezpečnosti při organizování drážní dopravy,
1.2.2.
určení odpovědnosti a funkce zúčastněných osob.
1.3.
Základní požadavky v oblasti železniční infrastruktury
1.3.1.
znalost systémových a strukturálních zásad a parametrů železniční infrastruktury,
1.3.2.
znalost obecné charakteristiky tratí, železničních stanic, seřaďovacích nádraží,
1.3.3.
znalost železničních staveb, zejména mostů, tunelů, výhybek,
1.3.4.
znalost provozních režimů, zejména provozu na jednokolejné a dvojkolejné trati,
1.3.5.
znalost systémů návěstní soustavy a řízení vlaků,
1.3.6.
znalost bezpečnostních zařízení, zejména indikátorů horkoběžnosti ložiskové skříně, detektorů kouře v tunelech,
1.3.7.
znalost technického provedení napájecích soustav, zejména trolejového vedení, třetí kolejnice.
1.4.
Základní požadavky provozní komunikace
1.4.1.
znalost významu komunikace a postupů při komunikaci,
1.4.2.
určení kontaktních osob při provozování drážní dopravy a jejich úlohy a odpovědnosti, zejména zaměstnanců provozovatele dráhydráhy, ostatního personálu ve vlaku a jeho pracovních povinností,
1.4.3.
určení situace, která vyžaduje zahájení komunikace,
1.4.4.
pochopení metod komunikace.
1.5.
Skladba vlaků a technické požadavky na nákladní a osobní drážní vozidla
1.5.1.
znalost typů trakce, zejména elektrické, motorové, parní,
1.5.2.
znalost uspořádání drážního vozidla, zejména podvozků, vozidlové skříně, kabiny strojvedoucího, ochranných systémů,
1.5.3.
znalost systémů označování drážních vozidel,
1.5.4.
znalost dokumentace o řazení vlaku,
1.5.5.
znalost jednotlivých druhů brzdných systémů, výpočet potřebných brzdících procent a vah,
1.5.6.
určování rychlosti vlaku,
1.5.7.
určování druhů táhlového a narážecího ústrojí, nejvyššího zatížení a nejvyšší síly na háku,
1.5.8.
znalost fungování a účelu systému řízení vlaků.
1.6.
Všeobecná nebezpečí při provozování drážní dopravy
1.6.1.
pochopení zásad bezpečnosti dopravy,
1.6.2.
znalost nebezpečí spojených s provozováním drážní dopravy a způsobu jejich snižování,
1.6.3.
znalost událostí souvisejících s bezpečností a pochopení, jaké chování či reakce jsou požadovány,
1.6.4.
znalost postupů při nehodách s účastí osob, zejména evakuace,
1.6.5.
znalost základů pravidel Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí.
1.7.
Základní fyzikální principy
1.7.1.
pochopení, jaké síly působí na kolo drážního vozidla,
1.7.2.
určení faktorů, které ovlivňují zrychlení a brzdný účinek, zejména povětrnostní podmínky, brzdné zařízení, snížená adheze, sypání pískem,
1.7.3.
ovládání základů elektrotechniky, zejména obvody, měření napětí.
2.
Školení k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů
Školení k získání základních obecných znalostí, dovedností a postupů zahrnuje oblasti uvedené v bodě 1 a provádí se v minimální délce 120 hodin.
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 16/2012 Sb.
Rozsah a obsah podrobných znalostí, dovedností a postupů k prokázání zvláštní odborné způsobilosti pro řízení drážního vozidla příslušné kategorie a druhu a rozsah a obsah školení k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů
1.
Podrobné znalosti, dovednosti a postupy k prokázání zvláštní odborné způsobilosti pro řízení drážního vozidla příslušné kategorie a druhu
1.1.
Zkoušky a kontroly drážního vozidla před odjezdem
1.1.1.
Obstarání dokumentace k drážnímu vozidlu a kontrola nezbytného vybavení drážního vozidla včetně kontroly všech údajů uvedených v dokumentech umístněných v drážním vozidle.
1.1.2.
Kontrola funkcí drážního vozidla.
1.1.3.
Kontrola funkčnosti předepsaných ochranných a bezpečnostních zařízení.
1.1.4.
Znalost činností běžné preventivní údržby drážního vozidla.
1.2.
Znalost drážního vozidla
1.2.1.
Znalost ovládacích a signalizačních prvků týkajících se trakce, brzdového systému a zařízení souvisejících s bezpečností provozu.
1.2.2.
Znalost jednotlivých částí drážního vozidla, zejména znalost mechanické konstrukce, závěsného a spřahovacího zařízení, pojezdového ústrojí, zabezpečovacího zařízení, zařízení specifických pro hnací drážní vozidla a drážní vozidla tažená, palivové soustavy včetně nádrží a výfukového systému, systémů zaznamenávání jízd, elektrických systémů a systémů stlačeného vzduchu, sběračů proudu a vysokonapěťových systémů, komunikačních zařízení a organizace cest, brzdového systému, trakčního řetězu, motoru, převodovky a způsobu značení drážních vozidel, zejména s ohledem na přepravu nebezpečných věcí.
1.3.
Zkoušky brzd
1.3.1.
Znalost mechanismů pro výpočet a kontrolu brzdného výkonu drážního vozidla a vlaku a jeho srovnání s požadavky na brzdný výkon předepsaný pro dráhudráhu, na níž je drážní vozidlo a vlak provozován.
1.3.2.
Kontrola funkcí různých částí brzdného systému drážního vozidla a vlaku podle potřeby před odjezdem, při zahájení jízdy a během jízdy.
1.4.
Způsob jízdy a maximální rychlost vzhledem k charakteristikám tratě a druhu drážního vozidla a jeho zařízení
1.4.1.
Schopnost seznámit se a analyzovat informace, které jsou strojvedoucímu poskytnuty před odjezdem.
1.4.2.
Určení způsobu jízdy a maximální rychlosti vlaku na základě proměnných údajů, jako jsou omezení rychlosti, povětrnostní podmínky nebo změny signalizace.
1.4.3.
Schopnost řídit vlak tak, aby nedocházelo k poškození infrastruktury nebo vozidla, zejména při používání řídicích systémů, brzd a při rozjíždění vozidla.
1.5.
Poruchy drážního vozidla a odstraňování poruch
1.5.1.
Schopnost zaznamenat neobvyklé skutečnosti ve vztahu k provozu vlaku.
1.5.2.
Kontrola drážního vozidla a rozpoznání jeho případných poruch.
1.5.3.
Schopnost odstranit poruchy drážního vozidla, pokud to dovoluje jejich závažnost a je zajištěna bezpečnost provozu a osob.
1.5.4.
Znalost dostupných zabezpečovacích a komunikačních prostředků.
1.6.
Mimořádné události
1.6.1.
Zabezpečení drážního vozidla a vlaku po mimořádné události a zajištění pomoci osobám zúčastněným na mimořádné události.
1.6.2.
Znalost postupů evakuace drážního vozidla a vlaku.
1.6.3.
Rozpoznávání přepravovaných nebezpečných věcí a jejich určení na základě dokladů.
1.6.4.
Posouzení, zda a za jakých podmínek může drážní vozidlo pokračovat v jízdě.
1.7.
Zajištění vlaku proti pohybu
1.7.1.
Schopnost zajistit, aby se vlak nebo jeho části neuvedl neočekávaně do pohybu.
1.7.2.
Znalost opatření, kterými lze zastavit vlak nebo jeho části, které se neočekávaně uvedly do pohybu.
2.
Školení k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů
Školení k získání podrobných znalostí, dovedností a postupů k prokázání zvláštní odborné způsobilosti pro řízení drážního vozidla příslušné kategorie a druhu zahrnuje oblasti uvedené v bodě 1 a provádí se v délce minimálně 80 hodin pro teoretickou část školení a v délce minimálně 480 hodin pro jízdní výcvik v řízení drážního vozidla příslušné kategorie a druhu.
Školení k získání podrobných znalostí, dovedností a postupů držitele osvědčení strojvedoucího k prokázání zvláštní odborné způsobilosti pro řízení drážního vozidla další kategorie a dalšího druhu zahrnuje oblasti uvedené v bodě 1, jejichž znalost není prokázána vydaným osvědčením strojvedoucího, a provádí se v délce minimálně 40 hodin pro teoretickou část školení a v délce minimálně 40 hodin pro jízdní výcvik v řízení drážního vozidla příslušné kategorie a druhu.
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 16/2012 Sb.
Rozsah a obsah podrobných znalostí, dovedností a postupů k prokázání zvláštní odborné způsobilosti pro řízení na vymezené dráze nebo její části a rozsah a obsah školení k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů
1.
Podrobné znalosti, dovednosti a postupy k prokázání zvláštní odborné způsobilosti pro řízení na vymezené drázedráze nebo její části
1.1.
Zkoušky brzd
1.1.1.
Znalost mechanismů pro výpočet a kontrolu brzdného výkonu drážního vozidla a vlaku a jeho srovnání s požadavky na brzdný výkon předepsaný pro dráhudráhu, na níž je drážní vozidlo a vlak provozován.
1.2.
Způsob jízdy a maximální rychlost vzhledem k charakteristikám tratě a druhu drážního vozidla a jeho zařízení
1.2.1.
Schopnost seznámit se s informacemi, které jsou strojvedoucímu poskytnuty před odjezdem, a vyhodnotit je.
1.2.2.
Určení způsobu jízdy a maximální rychlosti vlaku na základě charakteristik tratě.
1.3.
Znalost dráhydráhy
1.3.1.
Znalost vymezené dráhydráhy nebo její části včetně zařízení na trati a alternativních tras, zejména se zaměřením na provozní podmínky, ověření plánu trasy na základě podkladů, určení kolejí použitelných pro daný druh provozu, platné dopravní předpisy a význam signalizačního systému, provozní režim, systém autobloku, názvy stanic a jejich poloha, schopnost rozpoznání stanic a stavědel na dálku, signalizace přechodu z jednoho provozního nebo napájecího systému na druhý, rychlostní omezení pro různé druhy drážních vozidel, topografické profily, zvláštnosti brzdných podmínek na vymezené drázedráze nebo její části a zvláštní provozní charakteristiky jako návěsti, značení, podmínky pro odjezd atd.
1.4.
Bezpečnostní předpisy
1.4.1
Vyhodnocení skutečností podmiňujících jízdu vlaku (jízdní řád, návěsti, signalizace návěsti atd.).
1.4.2.
Schopnost sledovat signalizaci, správně ji interpretovat a odpovídajícím způsobem jednat.
1.4.3.
Znalost zvláštních druhů provozu jako je jízda na základě pokynu, přechodné omezení rychlosti, jízda v opačném směru, povolení nedbat návěstí v případě nebezpečí, jízda v době stavebních prací.
1.5.
Řízení drážního vozidla ve vztahu k vymezené drázedráze nebo její části
1.5.1.
Schopnost vždy určit, kde se vlak na vymezené drázedráze nebo její části nachází.
1.5.2.
Používání brzd způsobem, při němž nedochází k poškození drážních vozidel a dráhydráhy.
1.5.3.
Přizpůsobení jízdy drážního vozidla jízdnímu řádu, stanoveným zastávkám a pokynům k úspoře energie při zohlednění charakteristik drážního vozidla, vlaku, vymezené dráhydráhy nebo její části a životního prostředí.
1.6.
Bezpečnost dopravy
1.6.1.
Rozpoznávání neobvyklých situací týkajících se infrastruktury a životního prostředí.
1.6.2.
Schopnost odhadnout vzdálenost viditelných překážek.
1.6.3.
Schopnost bezodkladně a srozumitelně informovat provozovatele dráhydráhy o místě a povaze zjištěných odchylek.
1.6.4.
Schopnost zajistit nebo podniknout kroky pro zajištění bezpečnosti dopravy a osob, kdykoliv to je nutné.
1.6.5.
Znalost systému zajišťování bezpečnosti provozování drážní dopravy.
1.7.
Mimořádné události
1.7.1.
Zabezpečení drážního vozidla a vlaku po mimořádné události a zajištění pomoci osobám zúčastněným na mimořádné události.
1.7.2.
Určení místa pro zastavení vlaku v případě požáru, předání nezbytných informací při požáru a poskytnutí pomoci při evakuaci cestujících.
1.7.3.
Schopnost posoudit, zda a za jakých podmínek umožňuje stav infrastruktury pokračování jízdy drážního vozidla.
2.
Školení k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů
Školení k získání podrobných znalostí, dovedností a postupů k prokázání zvláštní odborné způsobilosti pro řízení na vymezené drázedráze nebo její části zahrnuje oblasti uvedené v bodě 1 a provádí se v délce minimálně 80 hodin.
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 16/2012 Sb.
Rozsah potřebných odborných znalostí, způsob provádění výuky a výcviku k prokázání odborné způsobilosti k řízení drážního vozidla na dráze místní a vlečce
1.
Všeobecné znalosti
1.1.
Obecná znalost právních předpisů v oblasti drážní dopravy v rozsahu nezbytném pro výkon práce strojvedoucího
1.2.
Podmínky pro zajištění bezpečnosti a plynulosti provozování dráhydráhy a drážní dopravy
1.3.
Obsah a používání provozního řádu dráhydráhy místní a vlečky
1.4.
Podmínky styku drahdrah
1.5.
Podmínky pro provozování dráhydráhy a provozování drážní dopravy - řízení dopravy podle jednotného času
1.6.
Podmínky pro provozování dráhydráhy místní a vlečky – dopravny a stanoviště, obsluha výhybek a zabezpečovacích zařízení, návěstní soustava, návěstní barvy, návěsti, viditelnost návěstidel, zábrzdná vzdálenost
1.7.
Podmínky provozování drážní dopravy na drázedráze místní a vlečce – řízení drážního vozidla, sestavení a brzdění vlaku, označení vlaku, vlakový zabezpečovač, vlakové rádiové spojení
1.8.
Řízení drážní dopravy a operativní řízení drážní dopravy
1.9.
Technický stav drážního vozidla - podmínky provozování drážního vozidla, odpovědnost za stav vozidla, revize vozidla
1.10.
Odborná způsobilost v elektrotechnice s kvalifikací osoba poučená
2.
Stavby dráhydráhy, provozuschopnost dráhydráhy
2.1.
Základní pojmy
2.2.
Železniční dopravní cesta a její součásti, základní parametry a pojmy - traťové značky, průjezdný průřez, traťová rychlost, přechodnost vozidel, sklonové a směrové poměry, rozchod a další
2.3.
Tratě, dopravny a stanice
2.4.
Sdělovací zařízení
2.5.
Křížení drahdrah s pozemními komunikacemi
2.6.
Podmínky provozuschopnosti dráhydráhy
3.
Údržba a řízení vozidla, konstrukce vozidla nezbytná pro jeho řízení a údržbu
3.1.
Konstrukce hnacího vozidla a mechanika vozby podle kategorie (druhu trakce) drážního vozidla
3.2.
Napájecí systémy elektrického hnacího vozidla, přenosy výkonu motorového hnacího vozidla a speciálního hnacího vozidla
3.3.
Trakční charakteristika, adhésní vlastnosti, tachogram jízdy, rychloměry
3.4.
Mechanická část vozidla, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění
3.5.
Elektrická část vozidla, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění
3.6.
Pneumatická část vozidla, brzdy, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění
3.7.
Provoz, údržba a provozní ošetření vozidla
3.8.
Technologie řízení a obsluhy vozidla, nouzové řízení vozidla
3.9.
Řešení mimořádných událostí a nebezpečných situací, ekologie provozu
3.10.
Základní pojmy elektrotechniky u elektrických, motorových a speciálních hnacích vozidel
3.11.
Spalovací motory u motorových a speciálních hnacích vozidel
3.12.
Základy hydrostatiky, hydraulické prvky a hydraulická soustava hnacího vozidla
4.
Výuka a výcvik
4.1.
Výuka odborných teoretických znalostí podle obsahového zaměření zkoušky uvedeného v bodech 1 až 3
4.2.
Výcvik v opravně hnacích vozidel zaměřený na znalost konstrukce a údržby vozidla v délce nejméně 80 hodin
4.3.
Jízdní výcvik v řízení a obsluze hnacího vozidla pod dozorem v délce nejméně 160 hodin
Příloha č. 5
k vyhlášce č. 16/2012 Sb.
Rozsah potřebných odborných znalostí, způsob provádění výuky a výcviku k prokázání odborné způsobilosti k řízení drážního vozidla na dráze speciální
1.
Všeobecné znalosti
1.1.
Základní pojmy provozování dráhydráhy a provozování drážní dopravy - řízení drážní dopravy podle jednotného času, podmínky pro zajištění bezpečnosti a plynulosti provozování dráhydráhy a drážní dopravy a bezpečnost cestujících, opatření při mimořádných událostech, informační systémy, přístup osob zdravotně postižených
1.2.
Obsah a používání jízdního řádu
1.3.
Zásady řízení vlakové dopravy, grafikon, návěstní soustava, zabezpečovací zařízení, rádiové spojení
1.4.
Jízda vlaku a posun, rychlost jízdy, brzdění vlaku, zábrzdné vzdálenosti, opatření při poruchách technických zařízení, uváznutí vlaku na trati
1.5.
Podmínky provozování drážního vozidla, odpovědnost za technický stav vozidla, revize vozidla
1.6.
Odborná způsobilost v elektrotechnice s kvalifikací osoba poučená
2.
Stavba dráhydráhy, provozuschopnost dráhydráhy
2.1.
Dopravní cesta speciální dráhydráhy, prostorové uspořádání, směrové a sklonové poměry tratí, kolejový svršek a spodek, výhybky, přívodní kolejnice, tunely, mosty, stanice, pevná trakční zařízení
2.2.
Traťové značky, návěstidla, osvětlení, sdělovací zařízení, zabezpečovací zařízení, požární zabezpečení
2.3.
Podmínky provozuschopnosti speciální dráhydráhy
3.
Údržba a řízení vozidla, konstrukce vozidla nezbytná pro jeho řízení a údržbu
3.1.
Konstrukce hnacího vozidla a mechanika vozby podle kategorie vozidla (druhu trakce)
3.2.
Základní pojmy elektrotechniky
3.3.
Spalovací motory a přenosy výkonů motorových a speciálních hnacích vozidel
3.4.
Napájecí systémy elektrického drážního vozidla
3.5.
Mechanická část vozidla, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění
3.6.
Elektrická část vozidla, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění
3.7.
Pneumatická část vozidla, brzdy, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění
3.8.
Provoz, údržba a provozní ošetření vozidla
3.9.
Technologie řízení a obsluhy vozidla, nouzové řízení vozidla
3.10.
Řešení mimořádných událostí a nebezpečných situací, ekologie provozu
4.
Výuka a výcvik
4.1.
Absolvování výuky odborných teoretických znalostí podle obsahového zaměření zkoušky uvedeného v bodech 1 až 3
4.2.
Výcvik zaměřený na znalost konstrukce, údržbu a odstraňování poruch vozidla v délce nejméně 80 hodin
4.3.
Jízdní výcvik v řízení a obsluze hnacího vozidla pod dozorem v délce nejméně 320 hodin
Příloha č. 6
k vyhlášce č. 16/2012 Sb.
Rozsah potřebných odborných znalostí, způsob provádění výuky a výcviku k prokázání odborné způsobilosti k řízení drážního vozidla na dráze tramvajové
1.
Všeobecné znalosti
1.1.
Základní pojmy, podmínky pro zajištění bezpečnosti a plynulosti provozování dráhydráhy a drážní dopravy
1.2.
Obsah a používání jízdního řádu
1.3.
Podmínky provozování dráhydráhy a drážní dopravy - řízení drážní dopravy podle jednotného času, bezpečnost cestujících, přístup osob zdravotně postižených, informační systémy, opatření při mimořádných událostech, opatření při vzniku požáru
1.4.
Zásady řízení vlakové dopravy, návěstní soustava a signalizace, rádiové spojení, organizace dopravy
1.5.
Jízdy vlaků a posun, rychlost jízdy, zábrzdné vzdálenosti, bezpečnostní zastavovací místa, opatření při poruchách vozidel a technických zařízení
1.6.
Podmínky provozování drážního vozidla, odpovědnost za technický stav vozidla, revize vozidla
1.7.
Odborná způsobilost v elektrotechnice s kvalifikací osoba poučená
2.
Stavby dráhydráhy, provozuschopnost dráhydráhy
2.1.
Základní pojmy tramvajové dráhydráhy
2.2.
Dopravní cesta tramvajové dráhydráhy a její součásti, základní parametry a technické podmínky - průjezdný průřez, sklonové a směrové poměry, rozchod, převýšení a další
2.3.
Zastávky
2.4.
Sdělovací zařízení
2.5.
Zabezpečovací zařízení
2.6.
Křížení drahdrah
2.7.
Pevná trakční zařízení
2.8.
Podmínky provozuschopnosti dráhydráhy
3.
Údržba a řízení vozidla, konstrukce vozidla nezbytná pro jeho řízení a údržbu
3.1.
Mechanika elektrické vozby, napájecí systémy, trakční charakteristika, adhesní vlastnosti, tachogram jízdy, rychloměry
3.2.
Základní pojmy elektrotechniky
3.3.
Konstrukce vozidla
3.4.
Mechanická část vozidla, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění
3.5.
Elektrická část vozidla, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění
3.6.
Pneumatická část vozidla, brzdy, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění
3.7.
Provoz, údržba a provozní ošetření vozidla
3.8.
Technologie řízení a obsluhy vozidla, nouzové řízení vozidla
3.9.
Řešení mimořádných událostí a nebezpečných situací, ekologie provozu
4.
Výuka a výcvik
4.1.
Absolvování výuky odborných teoretických znalostí podle obsahového zaměření zkoušky uvedeného v bodech 1 až 3
4.2.
Výcvik v odstraňování provozních poruch hnacího vozidla na drázedráze tramvajové v délce nejméně 15 hodin, resp. 8 hodin pouze pro manipulační jízdy v depu
4.3.
Jízdní výcvik v řízení a obsluze hnacího vozidla pod dozorem v délce nejméně 50 hodin, resp. 25 hodin pouze pro manipulační jízdy v depu
Příloha č. 7
k vyhlášce č. 16/2012 Sb.
Rozsah potřebných odborných znalostí, způsob provádění výuky a výcviku k prokázání odborné způsobilosti k řízení drážního vozidla na dráze trolejbusové
1.
Všeobecné znalosti
1.1.
Základní pojmy, podmínky pro zajištění bezpečnosti a plynulosti provozování dráhydráhy a drážní dopravy
1.2.
Obsah a používání jízdního řádu
1.3.
Podmínky provozování dráhydráhy a drážní dopravy - řízení drážní dopravy podle jednotného času, bezpečnost cestujících, přístup osob zdravotně postižených, informační systémy, opatření při mimořádných událostech, opatření při vzniku požáru
1.4.
Zásady řízení dopravy, návěstní soustava a signalizace, rádiové spojení, organizace dopravy
1.5.
Rychlost jízdy, zábrzdné vzdálenosti, bezpečnostní zastavovací místa, opatření při poruchách vozidel a technických zařízení
1.6.
Podmínky provozování drážního vozidla, odpovědnost za technický stav vozidla, revize vozidla
1.7.
Odborná způsobilost v elektrotechnice s kvalifikací osoba poučená
2.
Stavby dráhydráhy, provozuschopnost dráhydráhy
2.1.
Základní pojmy trolejbusové dráhydráhy
2.2.
Dopravní cesta trolejbusové dráhydráhy a její součásti, základní parametry a technické podmínky, sklonové poměry
2.3.
Zastávky
2.4.
Sdělovací a signalizační zařízení
2.5.
Pevná trakční zařízení
2.6.
Podmínky provozuschopnosti dráhydráhy
3.
Údržba a řízení vozidla, konstrukce vozidla nezbytná pro jeho řízení a údržbu
3.1.
Mechanika elektrické vozby, napájecí systémy, trakční charakteristika, adhesní vlastnosti, tachogram jízdy, rychloměr
3.2.
Základní pojmy elektrotechniky
3.3.
Konstrukce vozidla
3.4.
Mechanická část vozidla, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění
3.5.
Elektrická část vozidla, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění
3.6.
Pneumatická část vozidla, brzdy, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění
3.7.
Provoz, údržba a provozní ošetření vozidla
3.8.
Technologie řízení a obsluhy vozidla, nouzové řízení vozidla
3.9.
Řešení mimořádných událostí a nebezpečných situací, ekologie provozu
4.
Výuka a výcvik
4.1.
Absolvování výuky odborných teoretických znalostí podle obsahového zaměření zkoušky uvedeného v bodech 1 až 3
4.2.
Výcvik v odstraňování provozních poruch trolejbusu v délce nejméně 10 hodin
4.3.
Jízdní výcvik v řízení a obsluze trolejbusu pod dozorem v délce nejméně 25 hodin
Příloha č. 8
k vyhlášce č. 16/2012 Sb.
Rozsah potřebných odborných znalostí, způsob provádění výuky a výcviku k prokázání odborné způsobilosti k řízení dráhy lanové
1.
Všeobecné znalosti
1.1.
Základní pojmy, podmínky pro zajištění bezpečnosti a plynulosti provozování dráhydráhy a drážní dopravy
1.2.
Obsah a používání jízdního řádu
1.3.
Podmínky provozování dráhydráhy a drážní dopravy - řízení drážní dopravy, bezpečnost cestujících, přístup osob zdravotně postižených, informační systémy, opatření při vzniku mimořádné události, evakuace cestujících z lanové dráhydráhy
1.4.
Návěstní soustava a signalizace, rádiové spojení, organizace dopravy
1.5.
Opatření při poruchách lanové dráhydráhy
1.6.
Podmínky provozování lanové dráhydráhy, odpovědnost za technický stav
1.7.
Přepravní řád
1.8.
Vnitřní předpis pro provozování lanové dráhydráhy (provozní předpis)
1.9.
Odborná způsobilost v elektrotechnice s kvalifikací osoba poučená
2.
Stavby dráhydráhy, provozuschopnost dráhydráhy
2.1.
Základní pojmy lanové dráhydráhy
2.2.
Dopravní cesta lanové dráhydráhy a její součásti, základní parametry a technické podmínky, sklonové poměry
2.3.
Stanice a mezistanice
2.4.
Sdělovací, zabezpečovací a signalizační zařízení
2.5.
Pohon lanové dráhydráhy
2.6.
Podmínky provozuschopnosti lanové dráhydráhy
3.
Konstrukce, údržba a řízení lanové dráhydráhy
3.1.
Technické provedení lanových drahdrah
3.2.
Druhy lan a jejich konstrukce, montáž, údržba a spojování lan, hodnocení kritérií pro vyřazení lan
3.3.
Údržba technologické a stavební části lanové dráhydráhy, měření na lanové drázedráze
3.4.
Řízení a obsluha lanové dráhydráhy
3.5.
Ochrana životního prostředí při provozu lanové dráhydráhy
4.
Výuka a výcvik
4.1.
Absolvování výuky odborných teoretických znalostí podle obsahového zaměření zkoušky uvedených v bodech 1 až 3
4.2.
Výcvik v zjišťování a odstraňování poruch lanové dráhydráhy, údržbě lanové dráhydráhy, znalostech lan, použití záchranného zařízení, obsluze náhradního zdroje elektrické energie v délce nejméně 160 hodin
4.3.
Výcvik v řízení lanové dráhydráhy pod dozorem v délce nejméně 240 hodin
Příloha č. 9
k vyhlášce č. 16/2012 Sb.
Oblasti, které jsou předmětem zkoušky podle § 14 odst. 2 písm. b)
1.
Právní předpisy vztahující se k revizím, prohlídkám a zkouškám příslušných určených technických zařízení
2.
Mezinárodní úmluvy vztahující se k příslušným určeným technickým zařízením
3.
České technické normy a bezpečnostní předpisy vztahující se k revizím, prohlídkám a zkouškám a konstrukci příslušných určených technických zařízení
4.
Technické parametry příslušných určených technických zařízení, způsoby ovládání těchto určených technických zařízení
5.
Konstrukce příslušných určených technických zařízení
6.
Výpočet základních parametrů a veličin podle jednotlivých druhů určených technických zařízení
7.
Podmínky pro odbornou způsobilost osob, které vykonávají obsluhu a činnost na příslušných určených technických zařízeních
8.
Technologie svařování a defektoskopie (vyjma elektrických zařízení)
9.
Způsob provádění revizí nebo revizí, prohlídek a zkoušek podle druhu určeného technického zařízení
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES ze dne 23. října 2007 o vydávání osvědčení strojvedoucím obsluhujícím hnací vozidla a vlaky v železničním systému Společenství.
Směrnice Komise 2014/82/EU ze dne 24. června 2014, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES, pokud jde o všeobecné odborné znalosti, zdravotní požadavky a požadavky týkající se licence.
2)
Nařízení Komise (EU) č. 36/2010 ze dne 3. prosince 2009 o vzorech Společenství pro licenci strojvedoucího, doplňková osvědčení, ověřené opisy doplňkových osvědčení a formuláře žádosti o licenci strojvedoucího podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES.
3)
§ 81 odst. 4 zákona č. 361/2004 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 266/2006 Sb.
4)
§ 81 odst. 8 zákona č. 361/2004 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů.
5)
§ 58 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
6)
§ 44 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
7)
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2011 Sb. m. s., o přijetí změn Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID), který je Přípojkem C k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF).
8)
Rozhodnutí Komise 2012/757/EU ze dne 14. listopadu 2012 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „provoz a řízení dopravy“ železničního systému v Evropské unii a o změně rozhodnutí 2007/756/ES.
Rozhodnutí Komise 2013/710/EU ze dne 2. prosince 2013, kterým se mění rozhodnutí 2012/757/EU o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „provoz a řízení dopravy“ železničního systému v Evropské unii.
9)
Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 15/2012 Sb. | Zákon č. 15/2012 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 17. 1. 2012, datum účinnosti 17. 1. 2012, částka 4/2012
* Čl. I - Zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky, ve znění zákona č. 171/2006 Sb., zákona č. 228/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., zákona č. 31/2008 Sb., zá
* Čl. II
Aktuální znění od 17. 1. 2012
15
ZÁKON
ze dne 20. prosince 2011,
kterým se mění zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky, ve znění zákona č. 171/2006 Sb., zákona č. 228/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., zákona č. 31/2008 Sb., zákona č. 26/2008 Sb. a zákona č. 112/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 se za slova „na zvláštních účtech“ vkládají slova „, které jsou podřízeny souhrnnému účtu“.
2.
V § 5 odst. 3 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 5 zní:
„c)
v souladu s rozhodnutím vlády
1.
k plnění závazků podniků určených k privatizaci, zejména závazků z úvěrů zajištěných zástavním právem,
2.
k financování výdajů na činnost státních podniků, jejichž část byla zprivatizována a které je nezbytně nutné zachovat, zejména z důvodů nedořešených nároků oprávněných osob podle zvláštních právních předpisů,
3.
k úhradě nákladů spojených s odstraňováním škod na životním prostředí způsobených dosavadní činností podniku,
4.
k úhradě nákladů a podpoře investičních a neinvestičních akcí spojených s nápravou škod způsobených na životním prostředí těžbou nerostů a na revitalizaci dotčených území a k úhradě nákladů spojených se záchranou klenotů naší národní identity a architektonického dědictví České republiky,
5.
k převodu do státního rozpočtu v případě, kdy rozpočtované příjmy pojistného na důchodové pojištění včetně příjmů z penále a pokut připadajících na důchodové pojištění spolu s částkou z výnosu daně z přidané hodnoty započítávanou pro případný převod ze státního rozpočtu do státních finančních aktiv na účet rezervy pro důchodovou reformu5) budou nižší než rozpočtované výdaje na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového pojištění; rozpočtovaná částka se převede do výše předpokládaného skutečného rozdílu podle části věty před středníkem,
6.
k převodu na Státní fond dopravní infrastruktury,
7.
k převodu na Státní fond rozvoje bydlení,
8.
k finanční podpoře projektů rozvoje území určených pro průmyslové využití schválených vládou.
5)
§ 36 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
V § 5 odst. 3 písmeno e) zní:
„e)
k úhradě nákladů spojených s restitučními a privatizačními soudními spory, které je povinno hradit ministerstvo, k úhradě nákladů spojených se soudními spory a správními řízeními vyplývajícími z uplatňování zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, případně i k úhradě souvisejících škod způsobených ministerstvem a před 1. lednem 2006 Fondem a k úhradě nákladů spojených s vypořádáním mimosoudních dohod uzavřených mezi ministerstvem a osobami, které se vůči České republice domáhají uspokojení nároků vzniklých jim v důsledku nesprávného či nezákonného postupu ministerstva a před 1. lednem 2006 Fondu při převodech majetku státu na jiné osoby a které ministerstvo uznalo z důvodu jejich nespornosti,“.
4.
V § 5 odst. 3 se písmeno g) zrušuje.
Dosavadní písmena h) až k) se označují jako písmena g) až j).
5.
V § 5 odst. 3 písmeno g) zní:
„g)
k úhradě nákladů ministerstva spojených s projednáváním a realizací privatizačních projektů a rozhodnutí o privatizaci a k úhradě nákladů spojených s údržbou a opravami majetku, který po jeho privatizaci přešel od jeho nabyvatelů zpět do vlastnictví České republiky; k úhradě nákladů spojených se správou aktiv a pasiv po zaniklé České konsolidační agentuře, jakož i k úhradě nákladů spojených se správou aktiv a pasiv, která přešla nebo přejdou na ministerstvo v souvislosti se zrušením nebo zánikem dalších transformačních institucí nebo organizací, které se podílely na přípravě a realizaci procesu privatizace majetku státu.“.
6.
V § 5 odst. 3 se písmena h) až j) zrušují.
7.
V § 5 se odstavec 5 zrušuje.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 4/2012 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 4/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o spolupráci a vzájemné pomoci při poskytování konzulárních služeb a při mimořádných událostech v třetích zemích
Vyhlášeno 13. 1. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2012, částka 3/2012
* PRVNÍ ČÁST - ZÁKLADNÍ POJMY
* DRUHÁ ČÁST - SPOLUPRÁCE PŘI KONZULÁRNÍ OCHRANĚ OBČANŮ
* TŘETÍ ČÁST - SPOLUPRÁCE PŘI MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH
* ČTVRTÁ ČÁST - Společná a závěrečná ustanovení
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2012
4
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 4. listopadu 2011 byla v Praze podepsána Dohoda mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o spolupráci a vzájemné pomoci při poskytování konzulárních služeb a při mimořádných událostech v třetích zemích.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 16 odst. 3 dne 1. ledna 2012.
České znění Dohody se vyhlašuje současně. Do textu přílohy, kterou tvoří vzor oznámení o vzájemném zastupování podle čl. 3 Dohody, vzory dokladů k uznání závazku a k úhradě nákladů podle čl. 6 a 7 Dohody (Smlouva o půjčce a konzulární notářský zápis) a vzor žádosti podle čl. 10 Dohody (Žádost o vydání náhradního cestovního dokladu EU), lze nahlédnout na Ministerstvu zahraničních věcí.
DOHODA
mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky
a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky
o spolupráci a vzájemné pomoci
při poskytování konzulárních služeb a při mimořádných událostech v třetích zemích
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky a Ministerstvo zahraničních věcí Slovenské republiky (dále jen „smluvní strany“)
s přáním rozvíjet vzájemnou konzulární spolupráci;
se zřetelem na vývojové trendy v oblasti konzulární spolupráce v rámci Evropské unie;
poukazujíce na skutečnost, že výkon konzulárních funkcí upravuje Vídeňská úmluva o konzulárních stycích, podepsaná 24. dubna 1963, a s vědomím, že podle článku 8 citované Úmluvy konzulární úřad vysílajícího státu může vykonávat, pokud přijímající stát nevznese námitky, konzulární funkce v přijímajícím státu za třetí stát;
majíce na zřeteli nevyhnutelnost prohloubení účinné ochrany zájmů svých občanů a spolupráce při řešení mimořádných situací ve třetích zemích;
se dohodly takto:
PRVNÍ ČÁST
ZÁKLADNÍ POJMY
Článek 1
Definice základních pojmů
Pro účely této Dohody se považuje za:
a)
„asistující smluvní stranu“ smluvní strana, jejíž stálá diplomatická mise nebo konzulární úřad (dále jen „zastupitelský úřad“) poskytuje ve třetích zemích konzulární ochranu občanům státu druhé smluvní strany,
b)
„asistovanou smluvní stranu“ smluvní strana, jejíž občané mohou o konzulární ochranu ve třetích zemích žádat zastupitelský úřad státu druhé smluvní strany,
c)
„občana“ občan státu asistované smluvní strany,
d)
„mimořádnou událost“:
1)
události související s lokálními válečnými nebo ozbrojenými konflikty v nestabilních regionech, s vnitřními nepokoji provázenými zvýšenými násilnými projevy nacionalismu, extremismu a rasové a náboženské nesnášenlivosti vůči cizincům a xenofobie;
2)
události související s teroristickými aktivitami (všeobecně i přímo zaměřenými proti zájmům České republiky, Slovenské republiky a ostatních členských států Evropské unie), včetně hrozby možného použití biologických, chemických nebo radioaktivních zbraní;
3)
události související s opakovanými hrozbami (např. anonymní výhružné telefonáty na zastupitelské úřady států smluvních stran nebo ostatních států a institucí Evropské unie, zasílání podezřelých zásilek zastupitelským úřadům států smluvních stran nebo ostatním státům a institucím Evropské unie), s projevy nepřátelství přijímající země nebo jejích obyvatel vůči České republice, Slovenské republice a členským státům Evropské unie včetně braní rukojmí nebo obsazení zastupitelských úřadů států smluvních stran;
4)
události související s násilnými formami kriminality vůči zaměstnancům zastupitelských úřadů států smluvních stran, vůči jejich rodinným příslušníkům, vůči občanům států Evropské unie, vůči cizincům všeobecně, vůči majetku a objektům České republiky, Slovenské republiky a ostatních států Evropské unie;
5)
události způsobené živelními pohromami, průmyslovými a ekologickými haváriemi;
6)
události způsobené epidemiemi závažných onemocnění.
DRUHÁ ČÁST
SPOLUPRÁCE PŘI KONZULÁRNÍ OCHRANĚ OBČANŮ
Článek 2
Všeobecné zásady
1.
Zastupitelské úřady státu asistující smluvní strany poskytují konzulární ochranu občanům ve třetích státech, kde stát asistované smluvní strany nemá zřízený zastupitelský úřad nebo kde není zastupitelský úřad státu asistované smluvní strany z důvodu značné vzdálenosti dostupný.
2.
Smluvní strany pravidelně jednou ročně uskutečňují konzulární konzultace a vyhodnocují potřebu zastupování při poskytování konzulární ochrany ve třetích zemích. Smluvní strany se vzájemně informují o síti zastupitelských úřadů a změnách v této síti.
3.
O přijatých opatřeních v oblasti zastupování při poskytování konzulární ochrany ve třetích zemích informují obě smluvní strany veřejnost prostřednictvím svých webových stránek.
4.
Zastupitelské úřady státu asistující smluvní strany jsou při poskytování konzulární ochrany podle této Dohody povinny komunikovat s příslušným zastupitelským úřadem státu asistované smluvní strany a pro stanovené úkony vyžadovat písemný souhlas tohoto zastupitelského úřadu. Pokud si to vyžádají mimořádné okolnosti, mohou zastupitelské úřady státu asistující smluvní strany komunikovat přímo s ministerstvem zahraničních věcí státu asistované smluvní strany a souhlas zastupitelského úřadu nahradit souhlasem ministerstva zahraničních věcí státu asistované smluvní strany.
5.
Touto Dohodou nejsou dotčena ustanovení příslušných předpisů Evropské unie v případě, že tyto předpisy stanoví jednodušší postup nebo pokud je to pro občana, kterému má být ochrana poskytnuta, výhodnější.
Článek 3
Notifikace orgánům třetích zemí
1.
Zastupitelský úřad státu asistované smluvní strany, který je akreditovaný nebo jinak příslušný pro daný třetí stát, oznámí orgánům tohoto státu, že konzulární ochranu jejím státním občanům bude podle této Dohody poskytovat také zastupitelský úřad státu asistující smluvní strany.
2.
Oznámení o poskytování konzulární ochrany občanům států smluvních stran zajistí zastupitelské úřady smluvních stran v určených zemích do třiceti (30) dnů od podpisu této Dohody.
Článek 4
Rozsah pomoci
Konzulární ochrana občanů ve smyslu této Dohody zahrnuje následující konzulární funkce:
a)
pomoc v případech úmrtí;
b)
pomoc v případech vážné nehody, onemocnění a zranění;
c)
pomoc v nouzi a repatriace;
d)
pomoc v případě zatčení nebo zadržení;
e)
pomoc obětemobětem násilných trestných činůtrestných činů;
f)
vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie.
Článek 5
Pomoc v případech úmrtí
1.
Pokud je zastupitelskému úřadu státu asistující smluvní strany oznámeno úmrtí občana, bezodkladně písemně informuje příslušný zastupitelský úřad státu asistované smluvní strany.
2.
Zastupitelský úřad státu asistované smluvní strany spolupracuje při identifikaci zemřelého, vyrozumění nejbližších příbuzných a dále postupuje podle vzájemné dohody.
3.
Zastupitelský úřad státu asistující smluvní strany může dále přímo komunikovat s nejbližšími příbuznými. Tento zastupitelský úřad také vykoná nezbytná opatření, aby umožnil nejbližším příbuzným zesnulého získat úmrtní list.
Článek 6
Pomoc v případech vážné nehody, onemocnění a zranění
1.
V případě vážné nehody, onemocnění a zranění poskytne zastupitelský úřad státu asistující smluvní strany občanovi pomoc všemi vhodnými prostředky. Tato pomoc zahrnuje především informování rodiny nebo zaměstnavatele, a to buď přímo nebo prostřednictvím zastupitelského úřadu státu asistované smluvní strany, a v případě potřeby i pomoc a spolupráci při repatriaci postiženého občana.
2.
V případě prokazatelné potřeby repatriace ze zdravotních důvodů zastupitelský úřad státu asistující smluvní strany informuje příslušný zastupitelský úřad státu asistované smluvní strany a vyžádá si jeho písemný souhlas. Tento souhlas se výjimečně nevyžaduje v mimořádných a naléhavých případech.
3.
Zastupitelský úřad státu asistující smluvní strany informuje zastupitelský úřad státu asistované smluvní strany zejména o:
a)
zdravotním stavu postiženého občana a o možnosti, případně nevyhnutelnosti repatriace postiženého občana včetně lékařského potvrzení;
b)
požadavcích souvisejících s převozem postiženého občana (lékařský doprovod, jména spolucestujících osob a jiné požadované zvláštní vybavení potřebné při příjezdu do cíle);
c)
údajích o lécích a jejich dávkování v průběhu cesty.
4.
Zastupitelský úřad státu asistované smluvní strany na základě zaslané informace ověří a následně zašle zastupitelskému úřadu státu asistující smluvní strany informace, zejména:
a)
o zdravotním pojištění postiženého občana;
b)
adresu trvalého nebo obvyklého pobytu postiženého občana;
c)
jméno a adresu nejbližších příbuzných;
d)
důležité zdravotní údaje podle potřeby.
5.
V případě, že při repatriaci vzniknou finanční náklady, zastupitelský úřad státu asistující smluvní strany je uhradí jen v případě, že jejich výši a účelnost písemně odsouhlasí zastupitelský úřad státu asistované smluvní strany a že jejich úhrada je zajištěna podepsáním závazku o jejich úhradě.
Článek 7
Pomoc v nouzi a repatriace
1.
Pomoc v nouzi může být poskytnuta zpravidla následujícími způsoby:
a)
doporučením a pokynem, jakým způsobem může občan řešit stav nouze;
b)
možností poskytnutí finanční pomoci ve výjimečných případech formou úhrady nezbytných nákladů na repatriaci do místa trvalého nebo obvyklého pobytu.
2.
Pomoc zastupitelského úřadu státu asistující smluvní strany spočívá zejména v informaci, jakým způsobem může občan urychleně získat finanční prostředky prostřednictvím bankovních služeb, umožnění telefonického hovoru na účet volaného, např. za účelem dohodnutí převodu finančních prostředků, zajištění letenky nebo jízdenky a podobně.
3.
Pomoc při získání finančních prostředků ze soukromých zdrojů je možné poskytnout, pokud si občan v nouzi nemůže pomoci vlastními prostředky. Zastupitelský úřad státu asistující smluvní strany může např. zprostředkovat spojení s příslušným zastupitelským úřadem státu asistované smluvní strany a požádat ho, aby kontaktoval příbuzné, známé nebo bankubanku za účelem poskytnutí finančních prostředků.
4.
Finanční pomoc je možné poskytnout jen výjimečně, v omezeném rozsahu, dohodnutou formou a se souhlasem asistované smluvní strany v případech, kdy prokazatelně nebylo možné finanční pomoc poskytnout jinými formami, např. přímým bankovním převodem, pomocí rodiny, zaměstnavatele nebo jiného subjektu.
5.
Při řešení požadavku na finanční pomoc k zajištění repatriace postupuje zastupitelský úřad státu asistující smluvní strany následovně:
a)
získá od občana jeho úplné osobní údajeosobní údaje, informace o důvodech jeho žádosti, informace o jeho osobních poměrech, jména příbuzných, známých a zaměstnavatele a údaje o majetku (např. o bankovním účtu) ve státu, jehož je občanem či na jiném místě; údaje o možnostech zajištění závazku, který by vznikl poskytnutím finanční pomoci;
b)
zašle všechny dostupné informace o občanovi zastupitelskému úřadu státu asistované smluvní strany a požádá o jeho písemný souhlas s poskytnutím finanční pomoci a repatriace na území státu asistované smluvní strany nebo do jiného dohodnutého místa;
c)
v případě souhlasu asistované smluvní strany zajistí zpracování dokladů k uznání dluhu a závazku k úhradě dohodnutým způsobem a jejich úředně ověřený podpis oprávněnou osobou;
d)
zakoupí a vydá nevratnou letenku/jízdenku (non-refundable ticket) nebo nevratnou objednávku letenky/jízdenky;
e)
repatriovaným občanům není možné poskytnout zálohu v hotovosti s výjimkou minimální částky potřebné na zaplacení potravin a na nepředvídatelné výdaje před cestou a v jejím průběhu. Výše této částky musí být uvedena a specifikována v uznání závazku;
f)
náklady za nadváhu zavazadel mohou být za repatriovaného občana uhrazeny pouze ve výjimečných případech, a to s výslovným souhlasem příslušných úřadů státu asistované smluvní strany. Tyto náklady musí být uvedeny a specifikovány v uznání závazku;
g)
v mimořádných a naléhavých případech může poskytnout finanční pomoc a uhradit nezbytné výdaje za občana i bez souhlasu příslušného zastupitelského úřadu státu asistované smluvní strany.
6.
Pokud při zpracování dokladů k uznání závazku a dluhu vzniknou finanční náklady na správní poplatky (např. správní poplatek za úřední ověření podpisu na uznání závazku), zastupitelské úřady států smluvních stran tyto poplatky nevyberou, pokud to umožňuje vnitrostátní právní úprava.
7.
Zastupitelský úřad státu asistující smluvní strany ve lhůtě do deseti (10) dnů od poskytnutí finanční pomoci doručí zastupitelskému úřadu státu asistované smluvní strany zprávu o poskytnuté pomoci se specifikací finanční pomoci a dva originály úředně ověřených dokladů k uznání závazku a dluhu. Současně požádá o refundaci finančních nákladů na účet zastupitelského úřadu v té měně, ve které byla finanční pomoc poskytnuta.
8.
Zastupitelský úřad státu asistované smluvní strany na základě žádosti zastupitelského úřadu státu asistující smluvní strany zkontroluje úplnost a správnost doručených dokladů a ve lhůtě do třiceti (30) dnů od doručení žádosti zajistí refundaci nákladů na účet zastupitelského úřadu státu asistující smluvní strany.
9.
Finanční pomoc, která byla poskytnuta bez předchozího písemného souhlasu asistované smluvní strany, je možné asistující smluvní straně refundovat pouze v případě, že se prokáže stav mimořádné nouze a nemožnost zajištění příslušného souhlasu asistované smluvní strany.
Článek 8
Pomoc v případě zatčení nebo zadržení
1.
Pokud zastupitelský úřad státu asistující smluvní strany získá informaci o zatčení nebo zadržení občana (dále jen „zadržený“), vyrozumí o tom příslušný zastupitelský úřad státu asistované smluvní strany, aniž by byl dotčen článek 36 Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích.
2.
Zastupitelský úřad státu asistující smluvní strany uvede zejména:
a)
jméno a příjmení zadrženého;
b)
informace potvrzující, že jde o občana;
c)
údaje o cestovním dokladu nebo jiném dokladu totožnosti;
d)
místo a datum narození;
e)
adresu bydliště;
f)
jméno, adresu a telefonní číslo nejbližších příbuzných;
g)
zda mají být informováni nejbližší příbuzní;
h)
pravděpodobné obvinění;
i)
místo zadržení;
j)
povolený jazyk pro komunikaci;
k)
zda má zadržený právního zástupce; pokud ano, jeho jméno a adresu;
l)
zda může být povolena kauce a v jaké výši;
m)
možný trest.
3.
Základní povinností zastupitelského úřadu státu asistující smluvní strany je dbát na to, aby zacházení se zadrženým odpovídalo minimálním uznávaným mezinárodním standardům včetně standardů uvedených ve Standardních minimálních pravidlech OSN pro zacházení s vězni z roku 1955 a v Základních zásadách zacházení s vězni z roku 1990. Zastupitelský úřad také dbá na to, aby úroveň zacházení se zadrženým nebyla horší než s občany přijímajícího státu.
4.
Zastupitelský úřad státu asistující smluvní strany poskytuje konzulární ochranu zadržené osobě ve stejném rozsahu, jako kdyby se jednalo o jejího vlastního státního příslušníka.
Článek 9
Pomoc obětem násilných trestných činů
1.
Občanovi, který se stal obětíobětí násilného trestného činutrestného činu (dále jen „oběťoběť“), poskytne zastupitelský úřad státu asistující smluvní strany bezodkladně potřebnou pomoc, zejména:
a)
pomůže obětioběti zpravidla při získání co nejrychlejší lékařské pomoci a právní rady a poučí ji, jak bezodkladně ohlásit trestný čintrestný čin příslušným policejním orgánům, a v případě potřeby jí při tom pomůže;
b)
pokud existuje možnost získat odškodné podle místních pravidel, poradí zastupitelský úřad státu asistující smluvní strany obětemobětem, jak o odškodné požádat.
2.
O podrobnostech násilného trestného činutrestného činu a jeho závažnosti zastupitelský úřad státu asistující smluvní strany písemně informuje zastupitelský úřad státu asistované smluvní strany.
Článek 10
Vydání náhradního cestovního dokladu EU
1.
Zastupitelský úřad státu asistující smluvní strany může vydat občanovi asistované smluvní strany náhradní cestovní doklad Evropské unie. Podmínky vydávání náhradního cestovního dokladu Evropské unie upravují zvláštní předpisy Evropské unie1).
2.
Občan vyplní formulář žádosti, ve kterém uvede jméno a příjmení, pohlaví, datum, místo a stát narození, adresu místa trvalého nebo obvyklého pobytu, státní občanství, plánovaný den odjezdu, cílovou, případně tranzitní zemi, předpokládanou dobu trvání cesty a důvod podání žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu. K žádosti přiloží dvě fotografie a doklady prokazující totožnost a státní občanství.
3.
Formulář žádosti spolu s ověřenou fotokopií dokumentů prokazujících totožnost a státní občanství občana zašle zastupitelský úřad státu asistující smluvní strany příslušnému zastupitelskému úřadu státu asistované smluvní strany. V případě, že občan nedisponuje dokladem totožnosti a dokladem prokazujícím státní občanství, asistující smluvní strana požádá zastupitelský úřad státu asistované smluvní strany o součinnost při ověření totožnosti a státního občanství žadatele.
4.
Po obdržení souhlasu asistované strany vydá zastupitelský úřad státu asistující smluvní strany náhradní cestovní doklad Evropské unie a vybere od občana poplatek za vydání náhradního cestovního dokladu v souladu s právním řádem asistující smluvní strany.
TŘETÍ ČÁST
SPOLUPRÁCE PŘI MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH
Článek 11
Předmět spolupráce
1.
Smluvní strany budou spolupracovat v oblasti předcházení mimořádným událostem v zahraničí a při přípravě poskytování pomoci zaměstnancům zastupitelských úřadů států smluvních stran v zahraničí, jejich rodinným příslušníkům, státním příslušníkům států obou smluvních stran a v případě potřeby i státním příslušníkům ostatních členských států Evropské unie v zahraničí.
2.
V rámci spolupráce si smluvní strany budou vzájemně vyměňovat nezbytné informace a v případě potřeby organizovat společná pracovní setkání za účelem řešení aktuálních mimořádných událostí v zahraničí.
Článek 12
Formy spolupráce
V rámci spolupráce budou smluvní strany zejména:
1.
průběžně si vyměňovat směrnice a metodiku, seznamovat se s metodikou práce druhé smluvní strany při mimořádných událostech, vyměňovat si zkušenosti a poznatky z řešení mimořádných událostí v zahraničí;
2.
přímo nebo prostřednictvím zastupitelských úřadů států smluvních stran se budou dle potřeby informovat o důležitých vnitropolitických a zahraničněpolitických otázkách souvisejících s vývojem směřujícím k mimořádné události v zahraničí;
3.
podle potřeby společně řešit aplikaci doporučení, pokynů a předpisů Evropské unie týkajících se řešení mimořádných událostí v zahraničí;
4.
průběžně konzultovat a vyměňovat si zkušenosti s využíváním informačních a jiných technických a komunikačních prostředků určených pro podporu řešení mimořádných událostí v zahraničí;
5.
při mimořádných událostech v zahraničí si vzájemně poskytovat informace důležité pro zajištění ochrany a bezpečnosti svých státních příslušníku ve třetích zemích;
6.
na požádání vysílat zástupce svého krizového štábu na zasedání krizového štábu ministerstva druhé smluvní strany;
7.
podle potřeb a po vzájemné konzultaci koordinovat své bezpečnostní předpisy ve vztahu k třetím zemím.
Článek 13
Náhrada výdajů
Pokud se smluvní strany nedohodnou jinak, nebude žádná z nich uplatňovat vůči druhé smluvní straně nárok na náhradu výdajů vynaložených v důsledku zajištění ochrany a bezpečnosti státních příslušníků druhé smluvní strany při praktickém řešení vzniklé mimořádné události v zahraničí podle této části Dohody.
ČTVRTÁ ČÁST
Společná a závěrečná ustanovení
Článek 14
Přílohy
1.
Ve lhůtě do třiceti (30) dnů ode dne podpisu Dohody si smluvní strany dohodnou a formou výměny diplomatických nót potvrdí vzory dokladů k uznání závazku a k úhradě nákladů, postup zastupitelských úřadů států smluvních stran podle čl. 6 a 7, vzor oznámení podle čl. 3 a vzor žádosti podle čl. 10, které budou tvořit nedílnou součást této Dohody.
2.
Změny a doplnění příloh této Dohody je možné provést formou výměny diplomatických nót.
3.
Smluvní strany zplnomocňují k provedení tohoto článku Dohody:
–
za českou stranu: ředitele odboru konzulárních činností MZV ČR
–
za slovenskou stranu: ředitele odboru konzulárních služeb MZV SR.
Článek 15
Řešení sporů
Případné spory vyplývající z provádění této Dohody budou řešeny formou přímých konzultací.
Článek 16
Závěrečná ustanovení
1.
Touto Dohodou nejsou dotčena práva a povinnosti, které pro státy smluvních stran vyplývají z jiných mezinárodních smluv.
2.
Tato Dohoda může být měněna nebo doplněna na základě dohody smluvních stran. Změna a doplňky musí být provedeny písemně.
3.
Tato Dohoda vstoupí v platnost první den druhého měsíce následujícího po dni jejího podpisu.
4.
Tato Dohoda se uzavírá na dobu pěti (5) let. Její platnost bude automaticky prodlužována o další dva roky, pokud ji žádná ze smluvních stran písemně nevypoví nejpozději tři (3) měsíce před uplynutím příslušné doby platnosti.
Článek 17
Zrušovací ustanovení
Dnem vstupu této Dohody v platnost pozbývají platnosti:
a)
Ujednání mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o spolupráci v oblasti konzulárních služeb ze dne 4. února 1993;
b)
Ujednání mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky k provádění článku 1 Ujednání mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o spolupráci v oblasti konzulárních služeb ze dne 4. února 1993 sjednané výměnou nót ze dne 7. března 2003;
c)
Protokol mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o spolupráci a vzájemné pomoci při mimořádných událostech a krizových situacích v zahraničí ze dne 12. října 2004.
Dáno v Praze dne 4. listopadu 2011 ve dvou původních vyhotoveních, každé v českém a slovenském jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za Ministerstvo zahraničních věcí
České republiky
Karel Schwarzenberg v. r.
místopředseda vlády
a ministr zahraničních věcí
Za Ministerstvo zahraničních věcí
Slovenské republiky
Mikuláš Dzurinda v. r.
ministr zahraničních věcí
1)
Rozhodnutí zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 25. června 1996 o zavedení náhradního cestovního dokladu (96/409/SZBP). |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 14/2012 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 14/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Vyhlášeno 13. 1. 2012, částka 3/2012
14
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 3. ledna 2012
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 14. července 2012 nové volby do zastupitelstva obceobce:
obec | okres | kraj
---|---|---
Čečovice | Domažlice | Plzeňský
Ministr:
Kubice v. r. |
Vyhláška č. 13/2012 Sb. | Vyhláška č. 13/2012 Sb.
Vyhláška o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje ložiska peloidu Labiště lázeňského místa Lázně Toušeň a vymezení konkrétních ochranných opatření
Vyhlášeno 13. 1. 2012, datum účinnosti 1. 2. 2012, částka 3/2012
* § 1 - Stanovení ochranných pásem
* § 2 - Vymezení konkrétních ochranných opatření
* § 3 - Přechodné ustanovení
* § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 13/2012 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 13/2012 Sb.
Aktuální znění od 1. 2. 2012
13
VYHLÁŠKA
ze dne 2. ledna 2012
o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje ložiska peloidu Labiště lázeňského místa Lázně Toušeň a vymezení konkrétních ochranných opatření
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 46 odst. 3 písm. b) zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „lázeňský zákon“):
§ 1
Stanovení ochranných pásem
(K § 21, 22 a 23 lázeňského zákona)
(1)
K ochraně přírodního léčivého zdroje (dále jen „zdroj“) ložiska peloidupeloidu Labiště lázeňského místalázeňského místa Lázně Toušeň, okres Praha-východ, kraj Středočeský, se stanoví ochranná pásma I. a II. stupně.
(2)
Ochranné pásmo I. stupně tvoří území, na kterém se zdroj nachází. Je situováno na pozemku parcelního čísla 3829 katastrálního územíkatastrálního území Čelákovice. Ochranné pásmo I. stupně je graficky vyznačeno v kopii katastrální mapykatastrální mapy v měřítku 1 : 2 500, která je přílohou č. 1 k této vyhlášce, a na mapě v měřítku 1 : 10 000, která je přílohou č. 2 k této vyhlášce.
(3)
Ochranné pásmo II. stupně je graficky vyznačeno v kopii katastrální mapykatastrální mapy v měřítku 1 : 2 500, která je přílohou č. 1 k této vyhlášce, a na mapě v měřítku 1 : 10 000, která je přílohou č. 2 k této vyhlášce.
(4)
Vymezení ochranných pásem I. a II. stupně v kopii katastrální mapykatastrální mapy v měřítku 1 : 2 500 a základní mapy České republiky v měřítku 1 : 10 000 a 1 : 50 000 jsou k nahlédnutí na Ministerstvu zdravotnictví, na Krajském úřadě Středočeského kraje a na Městském úřadě Čelákovice.
§ 2
Vymezení konkrétních ochranných opatření
(K § 22 a 23 lázeňského zákona)
(1)
Na území ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje je nepovolaným vstup zakázán.
(2)
V ochranném pásmu II. stupně je zakázáno
a)
zacházet se zvlášť nebezpečnými látkami nebo závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody1),
b)
vypouštět odpadní vody do vod podzemních a zneškodňovat obsah žump a močůvkových jímek,
c)
zřizovat trvalé skladovací prostory ropných produktů, hnojiv a chemických prostředků,
d)
zřizovat nová parkoviště a odstavné plochy bez nepropustných povrchových úprav a bez odvodu povrchových vod přes odlučovače ropných látek do kanalizace.
§ 3
Přechodné ustanovení
Skladovací zařízení uvedená v § 2 odst. 2 písm. c) zřízená do dne nabytí účinnosti této vyhlášky musejí být umístěna v nadzemí, aby bylo možno sledovat okamžitý únik skladovaných látek, a to do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
§ 4
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2012.
Ministr:
doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 13/2012 Sb.
LÁZNĚ TOUŠEŇ ochranná pásma přírodního léčivého zdroje ložiska peloidu Labiště
9.9MB
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 13/2012 Sb.
LÁZNĚ TOUŠEŇ ochranná pásma přírodního léčivého zdroje ložiska peloidu Labiště
11.6MB
1)
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. |
Nařízení vlády č. 9/2012 Sb. | Nařízení vlády č. 9/2012 Sb.
Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady)
Vyhlášeno 10. 1. 2012, datum účinnosti 10. 1. 2012, částka 2/2012
* ČÁST PRVNÍ - ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI VZNIKLÉ PRACOVNÍM ÚRAZEM NEBO NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ A ÚPRAVA NÁHRADY NÁKLADŮ NA VÝŽIVU POZŮSTALÝCH PODLE PRACOVNĚPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI NEBO PŘI INVALIDITĚ A ÚPRAVA NÁHRADY NÁKLADŮ NA VÝŽIVU POZŮSTALÝCH PODLE OBČANSKOPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (§ 3 — § 3)
* ČÁST TŘETÍ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 4 — § 6)
Aktuální znění od 10. 1. 2012
9
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 14. prosince 2011
o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady)
Vláda nařizuje podle § 390 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb., a podle § 447 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 131/1982 Sb., zákona č. 160/2006 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI VZNIKLÉ PRACOVNÍM ÚRAZEM NEBO NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ A ÚPRAVA NÁHRADY NÁKLADŮ NA VÝŽIVU POZŮSTALÝCH PODLE PRACOVNĚPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
§ 1
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku“) a náhrada nákladů na výživu pozůstalých příslušející zaměstnancům nebo pozůstalým podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších právních předpisů1), se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů2), a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů, se zvyšuje o 1,6 %.
§ 2
(1)
Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku a na náhradu nákladů na výživu pozůstalých po 31. prosinci 2011, průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady nákladů na výživu pozůstalých se podle § 1 nezvyšuje.
(2)
Úprava podle § 1 se provede bez žádosti zaměstnance nebo pozůstalých; na žádost zaměstnance se provede v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení, nebo o důchodovém pojištění.
(3)
Úprava podle § 1 se provede na žádost zaměstnance i v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela, protože to neumožňovalo ustanovení § 195 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, účinné před 1. červnem 1994.
ČÁST DRUHÁ
ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI NEBO PŘI INVALIDITĚ A ÚPRAVA NÁHRADY NÁKLADŮ NA VÝŽIVU POZŮSTALÝCH PODLE OBČANSKOPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
§ 3
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě3) (dále jen „náhrada“) a náhrada nákladů na výživu pozůstalých se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady, popřípadě zvýšený podle dřívějších právních předpisů4), a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých, popřípadě zvýšený podle občanskoprávních předpisů, se zvyšuje o 1,6 %. Úprava náhrady podle věty první se neprovede, vznikl-li nárok na náhradu a na náhradu nákladů na výživu pozůstalých po 31. prosinci 2011.
ČÁST TŘETÍ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 4
Pro náhradu za ztrátu na výdělku i po její úpravě provedené podle § 1 a pro náhradu i po její úpravě provedené podle § 3 platí čl. V zákona č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony.
§ 5
Náhrada za ztrátu na výdělku, náhrada a náhrada nákladů na výživu pozůstalých, upravené podle tohoto nařízení, přísluší od 1. ledna 2012.
§ 6
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
RNDr. Nečas v. r.
Ministr práce a sociálních věcí:
Dr. Ing. Drábek v. r.
Ministr spravedlnosti:
JUDr. Pospíšil v. r.
1)
§ 193, 195, 197 a 199 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce.
§ 369, 371, 375 a 377 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
§ 112 zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění.
§ 6 zákona č. 58/1956 Sb., o náhradě škody za pracovní úrazy a o náhradě nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení.
§ 7 a 31 zákona č. 150/1961 Sb., o náhradách při pracovních úrazech a nemocech z povolání.
§ 8 zákona č. 30/1965 Sb., o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání.
2)
Nařízení vlády č. 138/1976 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Nařízení vlády č. 60/1982 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Zákon č. 297/1991 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Nařízení vlády č. 191/1993 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Nařízení vlády č. 263/1994 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Nařízení vlády č. 291/1995 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Nařízení vlády č. 298/1996 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).
Nařízení vlády č. 318/1997 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).
Nařízení vlády č. 320/1998 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).
Nařízení vlády č. 283/1999 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).
Nařízení vlády č. 18/2001 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).
Nařízení vlády č. 464/2001 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).
Nařízení vlády č. 60/2003 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).
Nařízení vlády č. 482/2003 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).
Nařízení vlády č. 67/2005 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady).
Nařízení vlády č. 534/2005 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady).
Nařízení vlády č. 557/2006 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).
Nařízení vlády č. 366/2007 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).
Nařízení vlády č. 447/2008 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).
Nařízení vlády č. 417/2010 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).
3)
§ 445 a § 447 odst. 1 a 2 občanského zákoníku.
4)
Nařízení vlády č. 128/1992 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě.
Nařízení vlády č. 50/1994 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě.
Nařízení vlády č. 317/1995 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě.
Nařízení vlády č. 298/1996 Sb.
Nařízení vlády č. 318/1997 Sb.
Nařízení vlády č. 320/1998 Sb.
Nařízení vlády č. 283/1999 Sb.
Nařízení vlády č. 18/2001 Sb.
Nařízení vlády č. 464/2001 Sb.
Nařízení vlády č. 60/2003 Sb.
Nařízení vlády č. 482/2003 Sb.
Nařízení vlády č. 67/2005 Sb.
Nařízení vlády č. 534/2005 Sb.
Nařízení vlády č. 557/2006 Sb.
Nařízení vlády č. 366/2007 Sb.
Nařízení vlády č. 447/2008 Sb.
Nařízení vlády č. 417/2010 Sb. |
Vyhláška č. 12/2012 Sb. | Vyhláška č. 12/2012 Sb.
Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 150. výročí založení Sokola
Vyhlášeno 10. 1. 2012, datum účinnosti 15. 2. 2012, částka 2/2012
* § 1 - (1) Dnem 15. února 2012 se ke 150. výročí založení Sokola vydává pamětní stříbrná dvousetkoruna (dále jen „dvousetkoruna“).
* § 2 - (1) Na lícní straně dvousetkoruny je současný znak Sokola, v jehož středu tvořeném písmenem „O“ je umístěn český lev. Znak Sokola je umístěn na pozadí dekoru zobrazujícího cvičence při sokolském sletu. Po obvodu dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIK
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. února 2012. k vyhlášce č. 12/2012 Sb.
Aktuální znění od 15. 2. 2012
12
VYHLÁŠKA
ze dne 19. prosince 2011
o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 150. výročí založení Sokola
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.:
§ 1
(1)
Dnem 15. února 2012 se ke 150. výročí založení Sokola vydává pamětní stříbrná dvousetkoruna (dále jen „dvousetkoruna“).
(2)
Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,3 mm. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *“.
§ 2
(1)
Na lícní straně dvousetkoruny je současný znak Sokola, v jehož středu tvořeném písmenem „O“ je umístěn český lev. Znak Sokola je umístěn na pozadí dekoru zobrazujícího cvičence při sokolském sletu. Po obvodu dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Oba texty jsou odděleny tečkami. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je nad písmenem „E“ ve slově „REPUBLIKA“ a je zprava a zleva ohraničená postavami cvičenců.
(2)
Na rubové straně dvousetkoruny je motiv z praporu pražského Sokola od Josefa Mánese, který je umístěn na pozadí dekoru zobrazujícího cvičence při sokolském sletu. Po obvodu dvousetkoruny je opis „ZALOŽENÍ SOKOLA“ a letopočty „1862“ a „2012“ oddělené tečkou. Pod levým křídlem sokola jsou iniciály autoraautora dvousetkoruny, Jaroslava Bejvla, které jsou tvořeny písmeny „J“ a „B“.
(3)
Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. února 2012.
Guvernér:
Ing. Singer, Ph.D., v. r.
Příloha k vyhlášce č. 12/2012 Sb.
Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 150. výročí založení Sokola
(lícní a rubová strana)
74kB
87kB |
Vyhláška č. 11/2012 Sb. | Vyhláška č. 11/2012 Sb.
Vyhláška o vydání pamětní stříbrné pětisetkoruny ke 100. výročí narození Jiřího Trnky
Vyhlášeno 10. 1. 2012, datum účinnosti 1. 2. 2012, částka 2/2012
* § 1 - (1) Dnem 1. února 2012 se ke 100. výročí narození výtvarníka Jiřího Trnky vydává pamětní stříbrná pětisetkoruna (dále jen „pětisetkoruna“).
* § 2 - (1) Na lícní straně pětisetkoruny je v obdélníkovém výřezu postava elfky z filmu Jiřího Trnky „Sen noci svatojánské“ v rozfázovaném pohybu. Při levém, horním a pravém okraji pětisetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Pod vyobrazením elfky je označení
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2012. k vyhlášce č. 11/2012 Sb.
Aktuální znění od 1. 2. 2012
11
VYHLÁŠKA
ze dne 19. prosince 2011
o vydání pamětní stříbrné pětisetkoruny ke 100. výročí narození Jiřího Trnky
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.:
§ 1
(1)
Dnem 1. února 2012 se ke 100. výročí narození výtvarníka Jiřího Trnky vydává pamětní stříbrná pětisetkoruna (dále jen „pětisetkoruna“).
(2)
Pětisetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Pětisetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost pětisetkoruny je 25 g, její průměr 40 mm a síla 2,6 mm. Při ražbě pětisetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. Hrana pětisetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana pětisetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 25 g *“.
§ 2
(1)
Na lícní straně pětisetkoruny je v obdélníkovém výřezu postava elfky z filmu Jiřího Trnky „Sen noci svatojánské“ v rozfázovaném pohybu. Při levém, horním a pravém okraji pětisetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Pod vyobrazením elfky je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „500 Kč“. Nad zkratkou peněžní jednotky je logo projektu „European silver programme“, v jehož rámci se pětisetkoruna vydává. Toto logo má podobu hvězdy umístěné v symbolu „€“. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je při spodním okraji pětisetkoruny.
(2)
Na rubové straně pětisetkoruny je portrét Jiřího Trnky. Po obvodu pětisetkoruny jsou v neuzavřeném opisu letopočty „1912 - 2012“ a text „JIŘÍ TRNKA“. Letopočty a jednotlivá slova textu jsou odděleny tečkami. Vpravo od portrétu jsou iniciály autoraautora pětisetkoruny MgA. Josefa Oplištila, které jsou tvořené spojenými písmeny „OJ“.
(3)
Vyobrazení pětisetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2012.
Guvernér:
Ing. Singer, Ph.D., v. r.
Příloha k vyhlášce č. 11/2012 Sb.
Vyobrazení pamětní stříbrné pětisetkoruny ke 100. výročí narození Jiřího Trnky
(lícní a rubová strana)
63kB
63kB |
Vyhláška č. 10/2012 Sb. | Vyhláška č. 10/2012 Sb.
Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Chlumská stráň a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Vyhlášeno 10. 1. 2012, datum účinnosti 1. 2. 2012, částka 2/2012
* § 1 - Vymezení národní přírodní rezervace
* § 2 - Předmět ochrany
* § 2 - Bližší ochranné podmínky
* § 3 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 10/2012 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 10/2012 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 10/2012 Sb.
Aktuální znění od 1. 2. 2012
10
VYHLÁŠKA
ze dne 28. prosince 2011
o vyhlášení Národní přírodní rezervace Chlumská stráň a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.:
§ 1
Vymezení národní přírodní rezervace
(1)
Vyhlašuje se Národní přírodní rezervace Chlumská stráň (dále jen „národní přírodní rezervace“).
(2)
Národní přírodní rezervace se rozkládá na území Plzeňského kraje, v katastrálním územíkatastrálním území Chlum nad Berounkou. Hranice národní přírodní rezervace se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3)
Ochranné pásmo národní přírodní rezervace se rozkládá na území Plzeňského kraje, v katastrálním územíkatastrálním území Chlum nad Berounkou. Hranice ochranného pásma národní přírodní rezervace se stanoví uzavřenými geometrickými obrazci s přímými stranami, jejichž vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznamy souřadnic vrcholů geometrických obrazců tak, jak jdou v obrazcích za sebou, jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(4)
Orientační grafické znázornění území národní přírodní rezervace a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce.
§ 2
Předmět ochrany
Předmětem ochrany národní přírodní rezervace jsou
a)
přirozené lesní porosty tvořené hercynskými dubohabřinami, acidofilními doubravami, acidofilními a květnatými bučinami, suťovými lesy, jasanovo-olšovými luhy, bory a štěrbinovou vegetací silikátových skal a drolin a
b)
vzácné a ohrožené druhy rostlinrostlin a živočichů, zejména populace silně ohroženého druhu rostlinyrostliny tisu červeného (Taxus baccata), včetně jejich biotopůbiotopů.
§ 2
Bližší ochranné podmínky
Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní rezervaci
a)
provádět změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití2),
b)
upravovat povrch pozemních komunikací s použitím jiného než místního přírodního materiálu stejného geologického původu,
c)
zřizovat přikrmovací zařízení nebo slaniska, nebo
d)
přikrmovat nebo vnadit zvěř.
§ 3
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2012.
Ministr:
Mgr. Chalupa v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 10/2012 Sb.
Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní rezervace Chlumská stráň
Geometrický obrazec 1 - hranice Národní přírodní rezervace Chlumská stráň
---
číslo bodu| souřadnice - Y [m]| souřadnice - X [m]| pořadí bodu v obrazci
016000480190| 801071,20| 1052229,50| 1
019001420004| 801029,32| 1052231,70| 2
019001420005| 800752,98| 1052299,50| 3
019001420003| 800663,14| 1052303,19| 4
019001420002| 800586,05| 1052296,57| 5
019001420001| 800415,76| 1052265,19| 6
019001280160| 800402,40| 1052246,65| 7
019001280161| 800274,44| 1052209,67| 8
019001280162| 800215,23| 1052199,23| 9
019001280163| 800179,31| 1052173,80| 10
019001280164| 800078,42| 1052149,55| 11
019001280165| 800015,84| 1052121,88| 12
019001280166| 799969,38| 1052091,57| 13
019001280167| 799942,61| 1052068,93| 14
019001280168| 799926,23| 1052056,46| 15
019001280169| 799896,58| 1052023,61| 16
019001280170| 799862,37| 1051965,75| 17
019001280119| 799843,59| 1051940,48| 18
019001280120| 799792,90| 1051865,81| 19
019001280121| 799747,31| 1051802,30| 20
019001280122| 799585,84| 1051545,84| 21
019001280123| 799542,35| 1051487,34| 22
019001280124| 799514,99| 1051423,66| 23
019001280125| 799419,60| 1051309,67| 24
019001280126| 799376,11| 1051209,98| 25
019001280127| 799280,16| 1051036,84| 26
019001280128| 799213,23| 1050934,20| 27
019001280129| 799174,91| 1050874,41| 28
019001280130| 799122,65| 1050760,10| 29
019001280131| 799105,21| 1050714,37| 30
019001280133| 799076,44| 1050646,09| 31
019001280196| 799025,98| 1050559,90| 32
019001280197| 798953,86| 1050598,17| 33
019001280198| 798917,20| 1050641,13| 34
019001280199| 798921,94| 1050643,78| 35
019001280200| 798897,27| 1050683,40| 36
019001280201| 798967,42| 1050727,89| 37
019001280211| 798985,65| 1050762,39| 38
019001280202| 799024,36| 1050825,85| 39
019001280203| 799066,85| 1050883,70| 40
019001280204| 799113,76| 1050977,00| 41
019001280205| 799110,54| 1050979,24| 42
019001280206| 799106,93| 1050989,61| 43
019001280207| 799096,09| 1051001,71| 44
019001360874| 798909,67| 1050948,92| 45
019001360875| 798893,63| 1050942,29| 46
019001360895| 798886,14| 1050939,21| 47
019001360025| 798857,45| 1050927,40| 48
019001360026| 798787,86| 1050894,01| 49
019001280213| 798776,68| 1050920,37| 50
019001280214| 798770,50| 1050961,22| 51
019001280215| 798760,17| 1050979,63| 52
019001280216| 798751,43| 1051017,58| 53
019001280217| 798745,46| 1051056,11| 54
019001280218| 798751,28| 1051088,14| 55
019001280219| 798770,37| 1051120,28| 56
019001280220| 798762,57| 1051148,54| 57
019001280221| 798727,12| 1051165,57| 58
019001280222| 798701,50| 1051188,67| 59
019001280223| 798694,20| 1051207,46| 60
019001280224| 798738,77| 1051228,84| 61
019001280225| 798795,37| 1051253,43| 62
019001280226| 798896,13| 1051300,09| 63
019001280227| 798977,68| 1051337,55| 64
019001280228| 798995,26| 1051353,42| 65
019001280229| 799057,99| 1051432,00| 66
019001280230| 799110,57| 1051498,43| 67
019001280231| 799147,61| 1051546,63| 68
019001280232| 799168,33| 1051576,94| 69
019001280233| 799200,49| 1051603,39| 70
019001280234| 799236,93| 1051608,06| 71
019001280235| 799251,56| 1051608,15| 72
019001280236| 799288,41| 1051620,46| 73
019001280237| 799302,81| 1051632,59| 74
019001280238| 799307,78| 1051645,35| 75
019001280239| 799324,83| 1051653,67| 76
019001280240| 799340,46| 1051646,89| 77
019001280241| 799357,76| 1051662,74| 78
019001280242| 799389,52| 1051652,00| 79
019001280243| 799412,64| 1051649,87| 80
019001280244| 799440,61| 1051668,32| 81
019001280245| 799405,57| 1051680,95| 82
019001280246| 799365,69| 1051719,06| 83
019001280247| 799358,40| 1051753,05| 84
019001280248| 799353,90| 1051769,03| 85
019001280249| 799369,90| 1051776,77| 86
019001280250| 799358,15| 1051794,32| 87
019001280251| 799356,25| 1051848,82| 88
019001280252| 799368,11| 1051888,85| 89
019001280253| 799367,03| 1051936,71| 90
019001560004| 799398,85| 1051929,71| 91
019001560003| 799415,58| 1051933,03| 92
019001560002| 799442,44| 1051941,05| 93
019001560001| 799456,58| 1051946,69| 94
019001280258| 799464,37| 1051953,68| 95
019001280259| 799469,33| 1051982,20| 96
019001360185| 799506,38| 1051979,58| 97
019001280261| 799559,73| 1051980,65| 98
019001360187| 799598,37| 1051978,67| 99
019001280263| 799616,61| 1051978,97| 100
019001360190| 799616,49| 1051998,33| 101
019001360882| 799616,82| 1052001,53| 102
019001280265| 799619,49| 1052027,09| 103
019001360922| 799620,86| 1052031,28| 104
019001360192| 799621,06| 1052031,88| 105
019001360923| 799621,51| 1052034,41| 106
019001360193| 799622,05| 1052037,48| 107
019001360194| 799635,31| 1052045,91| 108
019001280268| 799658,61| 1052067,73| 109
019001280269| 799663,13| 1052076,79| 110
019001280270| 799657,13| 1052085,37| 111
019001360883| 799651,83| 1052091,60| 112
019001280272| 799633,42| 1052113,24| 113
019001360199| 799622,70| 1052124,85| 114
019001280274| 799598,79| 1052133,74| 115
019001280275| 799587,08| 1052156,18| 116
019001280276| 799588,43| 1052171,42| 117
019001280277| 799585,98| 1052190,29| 118
019001360202| 799570,87| 1052216,80| 119
019001360203| 799580,53| 1052225,62| 120
019001360204| 799594,13| 1052229,39| 121
019001360205| 799604,58| 1052226,11| 122
019001360206| 799647,22| 1052239,47| 123
019001360207| 799667,16| 1052248,04| 124
019001360208| 799691,09| 1052263,30| 125
019001360209| 799709,15| 1052277,00| 126
019001360212| 799774,33| 1052330,30| 127
019001360215| 799856,04| 1052360,57| 128
019001360217| 799912,05| 1052382,68| 129
019001280291| 799910,07| 1052395,57| 130
019001280292| 799903,36| 1052411,82| 131
019001280293| 799901,68| 1052427,24| 132
019001280294| 799895,92| 1052445,76| 133
019001280295| 799894,55| 1052460,29| 134
019001280296| 799896,86| 1052475,43| 135
019001280297| 799914,87| 1052494,28| 136
019001280298| 799932,04| 1052505,38| 137
019001280299| 799949,08| 1052519,92| 138
019001280300| 799958,01| 1052537,01| 139
019001280301| 799975,07| 1052564,11| 140
019001280302| 799987,01| 1052575,26| 141
019001280303| 800006,95| 1052585,82| 142
019001360228| 800014,44| 1052586,41| 143
019001360229| 800040,07| 1052587,81| 144
019001360230| 800076,62| 1052586,04| 145
019001280003| 800110,18| 1052584,72| 146
019001280004| 800122,34| 1052577,35| 147
019001280005| 800145,85| 1052552,39| 148
019001280006| 800214,35| 1052522,27| 149
019001280007| 800254,56| 1052510,55| 150
019001280008| 800300,71| 1052502,04| 151
019001280009| 800343,44| 1052484,97| 152
019001280010| 800383,08| 1052471,68| 153
019001280011| 800439,74| 1052471,46| 154
019001280012| 800479,82| 1052468,60| 155
019001280013| 800536,00| 1052454,65| 156
019001280014| 800614,93| 1052464,51| 157
019001280015| 800694,75| 1052467,03| 158
019001280016| 800739,53| 1052484,75| 159
019001280017| 800774,56| 1052505,75| 160
019001280018| 800783,51| 1052520,51| 161
019001280019| 800841,68| 1052517,27| 162
019001280020| 800843,31| 1052562,78| 163
019001280021| 800843,30| 1052584,64| 164
019001280022| 800862,96| 1052591,20| 165
019001280023| 800859,23| 1052624,04| 166
019001280024| 800883,92| 1052675,89| 167
019001280025| 800910,45| 1052743,16| 168
019001280026| 800934,30| 1052812,92| 169
019001280027| 800936,74| 1052846,56| 170
019001280028| 800968,12| 1052872,68| 171
019001280029| 801014,29| 1052889,61| 172
019001280030| 801067,50| 1052884,81| 173
019001280031| 801104,64| 1052854,89| 174
019001280032| 801132,89| 1052878,49| 175
019001280033| 801138,95| 1052964,97| 176
019001280034| 801136,92| 1053005,46| 177
019001280035| 801123,73| 1053021,80| 178
019001280036| 801084,88| 1053093,87| 179
019001280037| 801059,87| 1053140,05| 180
019001280038| 801016,39| 1053217,82| 181
019001280039| 800986,63| 1053243,61| 182
019001280040| 800966,72| 1053235,34| 183
019001280041| 800958,14| 1053219,83| 184
019001280042| 800953,43| 1053186,11| 185
019001280043| 800944,38| 1053172,94| 186
019001280044| 800926,86| 1053185,23| 187
019001280045| 800903,24| 1053223,58| 188
019001280046| 800908,46| 1053250,50| 189
019001280047| 800909,45| 1053280,15| 190
019001280048| 800909,03| 1053304,05| 191
019001280049| 800937,31| 1053313,89| 192
019001280050| 800976,78| 1053326,30| 193
019001280051| 801018,08| 1053337,59| 194
019001280052| 801053,86| 1053360,28| 195
019001280053| 801084,96| 1053353,09| 196
019001280054| 801121,53| 1053350,01| 197
019001280055| 801131,61| 1053318,69| 198
019001280056| 801130,93| 1053291,22| 199
019001280057| 801132,14| 1053272,78| 200
019001280058| 801154,91| 1053250,08| 201
019001280059| 801206,94| 1053212,97| 202
019001280060| 801217,87| 1053185,17| 203
019001280061| 801227,15| 1053172,68| 204
019001280062| 801245,18| 1053143,69| 205
019001280063| 801266,55| 1053114,63| 206
019001280064| 801296,83| 1053096,08| 207
019001280065| 801319,56| 1053075,73| 208
019001280066| 801324,85| 1053033,53| 209
019001280067| 801326,44| 1053000,17| 210
019001280068| 801313,37| 1052961,27| 211
019001280069| 801310,55| 1052945,99| 212
019001280070| 801312,81| 1052922,70| 213
019001280071| 801313,09| 1052892,87| 214
019001280072| 801304,20| 1052834,53| 215
019001280073| 801294,52| 1052794,66| 216
019001280074| 801288,96| 1052747,75| 217
019001280075| 801264,53| 1052703,49| 218
019001280076| 801251,91| 1052686,66| 219
019001280077| 801224,56| 1052662,08| 220
019001280078| 801155,17| 1052602,09| 221
019001280079| 801120,94| 1052567,62| 222
019001130004| 801082,41| 1052508,50| 223
019001130001| 801079,10| 1052502,88| 224
019000800050| 801066,08| 1052477,47| 225
019000800003| 801061,60| 1052470,48| 226
019000960004| 801052,51| 1052458,30| 227
019000960003| 801049,00| 1052453,39| 228
019001280080| 801046,00| 1052448,90| 229
019001280081| 801042,51| 1052444,00| 230
019001120004| 801031,47| 1052428,99| 231
019001120003| 801028,01| 1052423,87| 232
019001120008| 801024,08| 1052418,62| 233
019001120007| 801020,92| 1052414,73| 234
019000800051| 800996,26| 1052361,44| 235
019000800008| 800996,10| 1052353,28| 236
019001160001| 800997,38| 1052336,36| 237
019001160005| 800997,54| 1052331,42| 238
019001420006| 800986,69| 1052304,34| 239
019001280083| 801010,77| 1052280,15| 240
019001280084| 801014,74| 1052275,22| 241
019000970029| 801017,43| 1052272,68| 242
019000970051| 801022,16| 1052268,43| 243
019000800009| 801028,16| 1052261,00| 244
019000800056| 801033,38| 1052259,16| 245
019001280085| 801048,66| 1052250,02| 246
019001280086| 801055,13| 1052245,33| 247
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 10/2012 Sb.
Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice ochranného pásma Národní přírodní rezervace Chlumská stráň
Geometrický obrazec 2 - hranice ochranného pásma Národní přírodní rezervace Chlumská stráň
---
číslo bodu| souřadnice - Y [m]| souřadnice - X [m]| pořadí bodu v obrazci
16000480190| 801071,20| 1052229,50| 1
16000480193| 801076,28| 1052210,47| 2
16000480195| 801076,34| 1052197,64| 3
16000480197| 801072,09| 1052167,37| 4
16000860005| 801070,92| 1052159,06| 5
19001050804| 801064,24| 1052159,77| 6
19001050808| 801070,98| 1052190,80| 7
19001280107| 801046,70| 1052194,89| 8
19001280108| 801008,44| 1052203,30| 9
19001280109| 800973,56| 1052214,60| 10
19001280110| 800901,60| 1052232,75| 11
19001280111| 800863,08| 1052247,02| 12
19001280112| 800786,18| 1052275,26| 13
19001280113| 800758,37| 1052283,63| 14
19001280114| 800702,29| 1052290,75| 15
19001280115| 800664,91| 1052285,52| 16
19000710021| 800626,46| 1052282,21| 17
19000710024| 800605,50| 1052281,17| 18
19001280116| 800570,90| 1052280,50| 19
19001280117| 800509,27| 1052269,68| 20
19001280118| 800451,14| 1052259,22| 21
19001280160| 800402,40| 1052246,65| 22
19001420001| 800415,76| 1052265,19| 23
19001420002| 800586,05| 1052296,57| 24
19001420003| 800663,14| 1052303,19| 25
19001420005| 800752,98| 1052299,50| 26
19001420004| 801029,32| 1052231,70| 27
Geometrický obrazec 3 - hranice ochranného pásma Národní přírodní rezervace Chlumská stráň
---
číslo bodu| souřadnice - Y [m]| souřadnice - X [m]| pořadí bodu v obrazci
16000480190| 801071,20| 1052229,50| 1
019001280086| 801055,13| 1052245,33| 2
019001280085| 801048,66| 1052250,02| 3
019000800056| 801033,38| 1052259,16| 4
019000800009| 801028,16| 1052261,00| 5
019000970051| 801022,16| 1052268,43| 6
019000970029| 801017,43| 1052272,68| 7
019001280084| 801014,74| 1052275,22| 8
019001280083| 801010,77| 1052280,15| 9
019001420006| 800986,69| 1052304,34| 10
019001160005| 800997,54| 1052331,42| 11
019001160001| 800997,38| 1052336,36| 12
019000800008| 800996,10| 1052353,28| 13
019000800051| 800996,26| 1052361,44| 14
019001120007| 801020,92| 1052414,73| 15
019001120008| 801024,08| 1052418,62| 16
019001120003| 801028,01| 1052423,87| 17
019001120004| 801031,47| 1052428,99| 18
019001280081| 801042,51| 1052444,00| 19
019001280080| 801046,00| 1052448,90| 20
019000960003| 801049,00| 1052453,39| 21
019000960004| 801052,51| 1052458,30| 22
019000800003| 801061,60| 1052470,48| 23
019000800050| 801066,08| 1052477,47| 24
019001130001| 801079,10| 1052502,88| 25
019001130004| 801082,41| 1052508,50| 26
019001280079| 801120,94| 1052567,62| 27
019001280078| 801155,17| 1052602,09| 28
019001280077| 801224,56| 1052662,08| 29
019001280076| 801251,91| 1052686,66| 30
019001280075| 801264,53| 1052703,49| 31
019001280074| 801288,96| 1052747,75| 32
019001280073| 801294,52| 1052794,66| 33
019001280072| 801304,20| 1052834,53| 34
019001280071| 801313,09| 1052892,87| 35
019001280070| 801312,81| 1052922,70| 36
019001280069| 801310,55| 1052945,99| 37
019001280068| 801313,37| 1052961,27| 38
019001280067| 801326,44| 1053000,17| 39
019001280066| 801324,85| 1053033,53| 40
019001280065| 801319,56| 1053075,73| 41
019001280064| 801296,83| 1053096,08| 42
019001280063| 801266,55| 1053114,63| 43
019001280062| 801245,18| 1053143,69| 44
019001280061| 801227,15| 1053172,68| 45
019001280060| 801217,87| 1053185,17| 46
019001280059| 801206,94| 1053212,97| 47
019001280058| 801154,91| 1053250,08| 48
019001280057| 801132,14| 1053272,78| 49
019001280056| 801130,93| 1053291,22| 50
019001280055| 801131,61| 1053318,69| 51
019001280054| 801121,53| 1053350,01| 52
019001280053| 801084,96| 1053353,09| 53
019001280052| 801053,86| 1053360,28| 54
019001280051| 801018,08| 1053337,59| 55
019001280050| 800976,78| 1053326,30| 56
019001280049| 800937,31| 1053313,89| 57
19001050894| 800921,53| 1053308,67| 58
19001050883| 800909,90| 1053365,29| 59
19001050911| 800980,02| 1053381,12| 60
19001050936| 801051,00| 1053395,27| 61
19001050953| 801108,70| 1053376,57| 62
19001050983| 801144,95| 1053356,88| 63
16000510009| 801132,09| 1053305,91| 64
16000510011| 801137,05| 1053269,47| 65
16000510013| 801213,09| 1053209,52| 66
16000510015| 801234,27| 1053163,09| 67
16000500136| 801267,34| 1053114,62| 68
16000500138| 801312,32| 1053087,45| 69
16000500140| 801344,40| 1053056,48| 70
16000470375| 801326,82| 1052998,29| 71
16000470377| 801313,80| 1052941,10| 72
16000470379| 801314,32| 1052855,20| 73
16000470381| 801311,07| 1052819,49| 74
16000470383| 801295,33| 1052748,55| 75
16000470385| 801266,33| 1052678,09| 76
16000480211| 801236,16| 1052638,78| 77
16000480212| 801209,16| 1052609,16| 78
16000480215| 801183,94| 1052589,49| 79
16000480217| 801154,14| 1052576,31| 80
16000480219| 801131,35| 1052573,84| 81
16000480220| 801112,37| 1052554,07| 82
16000480046| 801086,49| 1052498,24| 83
16000480047| 801080,06| 1052477,83| 84
16000480050| 801062,29| 1052449,39| 85
16000480310| 801059,82| 1052447,12| 86
16000480052| 801045,67| 1052434,09| 87
16000480054| 801020,65| 1052398,19| 88
16000480067| 801007,06| 1052371,34| 89
16000480068| 801003,00| 1052343,46| 90
16000480070| 801006,97| 1052311,62| 91
16000480073| 801012,97| 1052289,86| 92
16000480309| 801017,56| 1052285,89| 93
16000480074| 801038,05| 1052268,18| 94
16000480077| 801066,30| 1052246,49| 95
16000480308| 801068,87| 1052237,58| 96
Geometrický obrazec 4 - hranice ochranného pásma Národní přírodní rezervace Chlumská stráň
---
číslo bodu| souřadnice - Y [m]| souřadnice - X [m]| pořadí bodu v obrazci
19001453205| 800101,77| 1052594,48| 1
19001050698| 800110,14| 1052592,90| 2
19001050700| 800131,15| 1052590,25| 3
19001050708| 800184,37| 1052583,74| 4
19001050718| 800270,02| 1052573,14| 5
19001050723| 800310,26| 1052568,13| 6
19001050736| 800395,59| 1052543,20| 7
19001050741| 800456,75| 1052525,66| 8
19001050779| 800538,07| 1052518,75| 9
19001050806| 800607,87| 1052512,98| 10
19001050850| 800703,72| 1052534,79| 11
19001050859| 800736,81| 1052596,15| 12
19001050874| 800787,65| 1052585,92| 13
19001050885| 800806,91| 1052638,02| 14
19001050895| 800839,71| 1052727,46| 15
19001050904| 800867,93| 1052804,49| 16
19001050909| 800896,74| 1052882,05| 17
19001050920| 800947,34| 1052913,99| 18
19001050949| 801028,28| 1052900,99| 19
19001050995| 801103,10| 1052930,10| 20
19001050998| 801121,74| 1053009,17| 21
19001050965| 801078,02| 1053102,13| 22
19001280037| 801059,87| 1053140,05| 23
19001280036| 801084,88| 1053093,87| 24
19001280035| 801123,73| 1053021,80| 25
19001280034| 801136,92| 1053005,46| 26
19001280033| 801138,95| 1052964,97| 27
19001280032| 801132,89| 1052878,49| 28
19001280031| 801104,64| 1052854,89| 29
19001280030| 801067,50| 1052884,81| 30
19001280029| 801014,29| 1052889,61| 31
19001280028| 800968,12| 1052872,68| 32
19001280027| 800936,74| 1052846,56| 33
19001280026| 800934,30| 1052812,92| 34
19001280025| 800910,45| 1052743,16| 35
19001280024| 800883,92| 1052675,89| 36
19001280023| 800859,23| 1052624,04| 37
19001280022| 800862,96| 1052591,20| 38
19001280021| 800843,30| 1052584,64| 39
19001280020| 800843,31| 1052562,78| 40
19001280019| 800841,68| 1052517,27| 41
19001280018| 800783,51| 1052520,51| 42
19001280017| 800774,56| 1052505,75| 43
19001280016| 800739,53| 1052484,75| 44
19001280015| 800694,75| 1052467,03| 45
19001280014| 800614,93| 1052464,51| 46
19001280013| 800536,00| 1052454,65| 47
19001280012| 800479,82| 1052468,60| 48
19001280011| 800439,74| 1052471,46| 49
19001280010| 800383,08| 1052471,68| 50
19001280009| 800343,44| 1052484,97| 51
19001280008| 800300,71| 1052502,04| 52
19001280007| 800254,56| 1052510,55| 53
19001280006| 800214,35| 1052522,27| 54
19001280005| 800145,85| 1052552,39| 55
19001280004| 800122,34| 1052577,35| 56
19001280003| 800110,18| 1052584,72| 57
19001360230| 800076,62| 1052586,04| 58
Geometrický obrazec 5 - hranice ochranného pásma Národní přírodní rezervace Chlumská stráň
---
číslo bodu| souřadnice - Y [m]| souřadnice - X [m]| pořadí bodu v obrazci
19001070817| 799251,31| 1051611,23| 1
19001070823| 799267,35| 1051617,10| 2
19001070836| 799305,97| 1051665,06| 3
19001070844| 799330,22| 1051660,14| 4
19001070845| 799333,22| 1051680,10| 5
19001070843| 799332,92| 1051722,13| 6
19001070841| 799331,96| 1051754,62| 7
19001070840| 799328,01| 1051759,19| 8
19001070839| 799326,78| 1051772,82| 9
19001070837| 799325,12| 1051776,82| 10
19001000877| 799323,12| 1051787,93| 11
19001000902| 799329,13| 1051785,55| 12
19001000910| 799330,27| 1051785,10| 13
19001000916| 799330,95| 1051781,87| 14
19001000933| 799338,64| 1051782,39| 15
19001000923| 799336,71| 1051797,62| 16
19001000919| 799335,64| 1051806,18| 17
19001000899| 799333,16| 1051819,69| 18
19001000891| 799330,76| 1051819,15| 19
19001000874| 799328,66| 1051827,69| 20
19001000862| 799326,60| 1051827,21| 21
19001000846| 799325,72| 1051830,63| 22
19001000827| 799322,75| 1051843,68| 23
19001000831| 799324,14| 1051850,53| 24
19001000866| 799331,34| 1051856,04| 25
19001000903| 799339,90| 1051859,29| 26
19001000896| 799339,21| 1051865,00| 27
19001000792| 799321,31| 1051885,28| 28
---|---|---|---
19001000803| 799323,73| 1051887,57| 29
19001000817| 799328,87| 1051902,16| 30
19001000796| 799327,52| 1051921,47| 31
19001000802| 799328,76| 1051923,14| 32
19001000818| 799333,06| 1051928,53| 33
19001000883| 799343,63| 1051925,14| 34
19001280253| 799367,03| 1051936,71| 35
19001280252| 799368,11| 1051888,85| 36
19001280249| 799369,90| 1051776,77| 37
19001280251| 799356,25| 1051848,82| 37
19001280248| 799353,90| 1051769,03| 38
19001280250| 799358,15| 1051794,32| 38
19001280247| 799358,40| 1051753,05| 39
19001280246| 799365,69| 1051719,06| 40
19001280245| 799405,57| 1051680,95| 41
19001280244| 799440,61| 1051668,32| 42
19001280243| 799412,64| 1051649,87| 43
19001280242| 799389,52| 1051652,00| 44
19001280241| 799357,76| 1051662,74| 45
19001280240| 799340,46| 1051646,89| 46
19001280239| 799324,83| 1051653,67| 47
19001280238| 799307,78| 1051645,35| 48
19001280237| 799302,81| 1051632,59| 49
19001280236| 799288,41| 1051620,46| 50
19001280235| 799251,56| 1051608,15| 51
Geometrický obrazec 6 – hranice ochranného pásma Národní přírodní rezervace Chlumská stráň
---
číslo bodu| souřadnice - Y [m]| souřadnice - X [m]| pořadí bodu v obrazci
19001280197| 799953,86| 1050598,17| 1
19001280196| 799025,98| 1050559,90| 2
19001280133| 799076,44| 1050646,09| 3
19001280131| 799105,21| 1050714,37| 4
19001280130| 799122,65| 1050760,10| 5
19001280129| 799174,91| 1050874,41| 6
19001280128| 799213,23| 1050934,20| 7
19001280127| 799280,16| 1051036,84| 8
19001280126| 799376,11| 1051209,98| 9
19001280125| 799419,60| 1051309,67| 10
19001280124| 799514,99| 1051423,66| 11
19001280123| 799542,35| 1051487,34| 12
19001280122| 799585,84| 1051545,84| 13
19001280121| 799747,31| 1051802,30| 14
19001280120| 799792,90| 1051865,81| 15
19001280119| 799843,59| 1051940,48| 16
19001050669| 799833,58| 1051922,21| 17
19001050668| 799824,63| 1051907,23| 18
19001050666| 799816,53| 1051893,22| 19
19001050664| 799808,52| 1051880,62| 20
19001050662| 799796,14| 1051861,84| 21
19001050660| 799781,31| 1051839,12| 22
19001050654| 799766,25| 1051815,87| 23
19001050650| 799757,31| 1051802,32| 24
19001050646| 799751,79| 1051794,62| 25
19001050645| 799743,23| 1051782,50| 26
19001050642| 799730,45| 1051765,28| 27
19001050637| 799718,62| 1051749,368| 28
19001050633| 799708,63| 1051735,50| 29
19001070881| 799697,44| 1051719,97| 30
19001070880| 799686,43| 1051696,58| 31
19001070879| 799675,21| 1051673,41| 32
19001070878| 799667,49| 1051657,24| 33
19001070877| 799661,94| 1051645,81| 34
19001070876| 799649,80| 1051629,54| 35
19001070875| 799637,28| 1051612,71| 36
19001070874| 799625,60| 1051597,09| 37
19001070873| 799609,55| 1051575,89| 38
19001070872| 799598,91| 1051533,65| 39
19001070871| 799587,21| 1051503,39| 40
19001070870| 799563,93| 1051464,28| 41
19001070869| 799534,60| 1051444,84| 42
19001070868| 799528,85| 1051426,16| 43
19001070867| 799523,91| 1051384,34| 44
19001070866| 799496,59| 1051649,87| 45
19001070865| 799476,38| 1051363,33| 46
19001070864| 799459,87| 1051346,20| 47
19001070863| 799448,16| 1051334,02| 48
19001070862| 799424,62| 1051289,55| 49
19001070861| 799404,50| 1051252,05| 50
19001070860| 799383,14| 1051211,90| 51
19001070859| 799373,62| 1051192,82| 52
19001070858| 799358,19| 1051163,14| 53
19001070857| 799343,45| 1051134,71| 54
19001070856| 799331,09| 1051111,03| 55
19001070854| 799318,93| 1051087,74| 56
19001070853| 799303,27| 1051057,88| 57
19001070852| 799288,39| 1051029,80| 58
19001070850| 799278,49| 1051013,88| 59
19001070848| 799254,70| 1050975,44| 60
19001070846| 799230,75| 1050936,47| 61
19001070842| 799217,27| 1050914,84| 62
19001070838| 799198,76| 1050884,80| 63
19001070835| 799181,63| 1050857,42| 64
19001070829| 799161,87| 1050825,36| 65
19001070827| 799158,47| 1050820,02| 66
19001070822| 799144,73| 1050787,67| 67
19001070818| 799130,91| 1050755,30| 68
19001070813| 799110,99| 1050709,27| 69
19001070808| 799087,10| 1050652,33| 70
19001070807| 799082,98| 1050643,45| 71
19001070806| 799076,22| 1050629,78| 72
19001070802| 799065,54| 1050608,90| 73
19001070796| 799059,11| 1050596,76| 74
19001070791| 799037,63| 1050551,86| 75
19001070786| 799027,23| 1050529,59| 76
19001070772| 799013,13| 1050498,85| 77
19001453162| 798998,01| 1050478,78| 78
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 10/2012 Sb.
Orientační grafické znázornění území Národní přírodní rezervace Chlumská stráň a jejího ochranného pásma
20.7MB
1)
Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb.
2)
Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 3/2012 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 3/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o Společné úmluvě o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady
Vyhlášeno 6. 1. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 18. 6. 2001, částka 2/2012
* Článek 1 - Cíle
* Článek 2 - Definice
* Článek 3 - Oblast působnosti
* Článek 4 - Obecné bezpečnostní požadavky
* Článek 5 - Stávající zařízení
* Článek 6 - Umísťování plánovaných zařízení
* Článek 7 - Projektování a výstavba zařízení
* Článek 8 - Posuzování bezpečnosti zařízení
* Článek 9 - Provoz zařízení
* Článek 10 - Ukládání vyhořelého paliva
* Článek 11 - Obecné bezpečnostní požadavky
* Článek 12 - Stávající zařízení a dřívější činnosti
* Článek 13 - Umísťování plánovaných zařízení
* Článek 14 - Projektování a výstavba zařízení
* Článek 15 - Posuzování bezpečnosti zařízení
* Článek 16 - Provoz zařízení
* Článek 17 - Institucionální opatření po uzavření
* Článek 18 - Prováděcí opatření
* Článek 19 - Právní a regulační rámec
* Článek 20 - Regulační orgán
* Článek 21 - Odpovědnost držitele povolení
* Článek 22 - Lidské a finanční zdroje
* Článek 23 - Zabezpečení jakosti
* Článek 24 - Provozní radiační ochrana
* Článek 25 - Havarijní připravenost
* Článek 26 - Vyřazování z provozu
* Článek 27 - Přeshraniční pohyb
* Článek 28 - Nepoužívané uzavřené zdroje
* Článek 29 - Přípravné zasedání
* Článek 30 - Přezkumná zasedání
* Článek 31 - Mimořádná zasedání
* Článek 32 - Předkládání zpráv
* Článek 33 - Účast na zasedáních
* Článek 34 - Souhrnné zprávy
* Článek 35 - Jazyky
* Článek 36 - Důvěrnost údajů
* Článek 37 - Sekretariát
* Článek 38 - Řešení sporů
* Článek 39 - Podpis, ratifikace, přijetí, schválení, přistoupení
* Článek 40 - Vstup v platnost
* Článek 41 - Změny úmluvy
* Článek 42 - Vypovězení
* Článek 43 - Depozitář úmluvy
* Článek 44 - Závazná znění
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 18. 6. 2001
3
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 5. září 1997 byla ve Vídni přijata Společná úmluva o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady.
Jménem České republiky byla Úmluva podepsána ve Vídni dne 30. září 1997.
Listina o schválení Úmluvy Českou republikou byla uložena u generálního ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii, depozitáře Úmluvy, dne 25. března 1999.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 40 odst. 1 dne 18. června 2001 a tímto dnem vstoupila v platnost podle odst. 2 téhož článku i pro Českou republiku.
Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
SPOLEČNÁ ÚMLUVA
O BEZPEČNOSTI PŘI NAKLÁDÁNÍ S VYHOŘELÝM PALIVEM A O
BEZPEČNOSTI PŘI NAKLÁDÁNÍ S RADIOAKTIVNÍMI ODPADY
PREAMBULE
Kapitola 1| Cíle, definice a oblast působnosti
---|---
| Článek 1| Cíle
| Článek 2| Definice
| Článek 3| Oblast působnosti
Kapitola 2| Bezpečnost při nakládání s vyhořelým palivem
| Článek 4| Obecné bezpečnostní požadavky
| Článek 5| Stávající zařízení
| Článek 6| Umísťování plánovaných zařízení
| Článek 7| Projektování a výstavba zařízení
| Článek 8| Posuzování bezpečnosti zařízení
| Článek 9| Provoz zařízení
| Článek 10| Ukládání vyhořelého paliva
Kapitola 3| Bezpečnost při nakládání s radioaktivními odpady
| Článek 11| Obecné bezpečnostní požadavky
| Článek 12| Stávající zařízení a dřívější činnosti
| Článek 13| Umísťování plánovaných zařízení
| Článek 14| Projektování a výstavba zařízení
| Článek 15| Posuzování bezpečnosti zařízení
| Článek 16| Provoz zařízení
| Článek 17| Institucionální opatření po uzavření
Kapitola 4| Obecná bezpečnostní ustanovení
| Článek 18| Prováděcí opatření
| Článek 19| Právní a regulační rámec
| Článek 20| Regulační orgán
| Článek 21| Odpovědnost držitele povolení
| Článek 22| Lidské a finanční zdroje
| Článek 23| Zabezpečení jakosti
| Článek 24| Provozní radiační ochrana
| Článek 25| Havarijní připravenost
| Článek 26| Vyřazování z provozu
Kapitola 5| Různá ustanovení
| Článek 27| Přeshraniční pohyb
| Článek 28| Nepoužívané uzavřené zdroje
Kapitola 6| Zasedání smluvních stran
| Článek 29| Přípravné zasedání
| Článek 30| Přezkumná zasedání
| Článek 31| Mimořádná zasedání
| Článek 32| Předkládání zpráv
| Článek 33| Účast na zasedáních
| Článek 34| Souhrnné zprávy
| Článek 35| Jazyky
| Článek 36| Důvěrnost údajů
| Článek 37| Sekretariát
Kapitola 7| Závěrečná a jiná ustanovení
| Článek 38| Řešení sporů
| Článek 39| Podpis, ratifikace, přijetí, schválení, přistoupení
| Článek 40| Vstup v platnost
| Článek 41| Změny úmluvy
| Článek 42| Vypovězení
| Článek 43| Depozitář úmluvy
| Článek 44| Závazná znění
PREAMBULE
Smluvní strany
(i) uznávajíce, že při provozu jaderných reaktorů vzniká vyhořelé palivo a radioaktivní odpady a že při použití jiných jaderných technologií rovněž vznikají radioaktivní odpady;
(ii) uznávajíce, že na nakládání s vyhořelým palivem i na nakládání s radioaktivními odpady se vztahují stejné bezpečnostní cíle;
(iii) znovu potvrzujíce důležitost, kterou má pro mezinárodní společenství zajištění toho, aby pro bezpečnost při nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady byly plánovány a používány osvědčené postupy;
(iv) uznávajíce důležitost informování veřejnosti o problémech týkajících se bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady;
(v) přejíce si podpořit celosvětové rozšíření kultury jaderné bezpečnosti;
(vi) znovu potvrzujíce, že konečnou odpovědnost za zajištění bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady nese stát;
(vii) uznávajíce, že definování koncepce palivového cyklu náleží státu, přičemž některé státy považují vyhořelé palivo za cennou surovinu, která by mohla být přepracována, a jiné státy volí jeho ukládání;
(viii) uznávajíce, že s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady vyloučenými z této úmluvy, neboť patří do vojenských nebo obranných programů, by mělo být nakládáno v souladu s cíli stanovenými v této úmluvě;
(ix) potvrzujíce, že pro zvyšovaní bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a s radioaktivními odpady je důležitá mezinárodní spolupráce s využitím dvoustranných a mnohostranných mechanismů a této podnětné úmluvy;
(x) vědomy si potřeb rozvojových zemí, a zejména nejméně rozvinutých zemí, a států s hospodářstvím v procesu transformace, jakož i potřeby zjednodušit stávající mechanismy pomoci při plnění jejich práv a povinností uvedených v této podnětné úmluvě;
(xi) přesvědčeny, že radioaktivní odpady by měly být, pokud se to slučuje s bezpečností při nakládání s takovými materiály, uloženy ve státu svého vzniku, a uznávajíce současně, že za určitých okolností by bezpečné a účinné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady mohlo být podpořeno prostřednictvím dohod mezi smluvními stranami o použití zařízení jedné z nich ku prospěchu jiných stran, zvláště v případech, kdy odpad pochází ze společných projektů;
(xii) uznávajíce, že každý stát má právo zakázat dovoz cizího vyhořelého paliva a radioaktivních odpadů na své území;
(xiii) majíce na paměti Úmluvu o jaderné bezpečnosti (1994), Úmluvu o včasném oznamování jaderné nehody (1986), Úmluvu o pomoci v případě jaderné nebo radiační nehody (1986), Úmluvu o fyzické ochraně jaderných materiálů (1980), Úmluvu o předcházení znečišťování moří ukládáním odpadů a jiných látek ve znění pozdějších změn (1994) a jiných relevantních mezinárodních instrumentů;
(xiv) majíce na paměti zásady obsažené v „Mezinárodních základních bezpečnostních standardech pro ochranu proti ionizujícímu záření a pro bezpečnost zdrojů záření“ (1996), v bezpečnostních zásadách MAAE „Zásady nakládání s radioaktivními odpady“ (1995) a v existujících mezinárodních normách vztahujících se k bezpečnosti přepravy radioaktivních materiálů;
(xv) připomínajíce kapitolu 22 Agendy 21 přijaté Konferencí Organizace spojených národů o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru v roce 1992, která znovu potvrdila prvořadou důležitost bezpečného a ekologicky vhodného nakládání s radioaktivními odpady;
(xvi) uznávajíce požadavek posílit systém mezinárodní kontroly, zejména ve vztahu k radioaktivním materiálům, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 3 Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování (1989);
se dohodly takto:
KAPITOLA 1
CÍLE, DEFINICE A OBLAST PŮSOBNOSTI
Článek 1
Cíle
Cíle této úmluvy jsou:
(i)
celosvětově dosáhnout a udržovat vysokou úroveň bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady cestou posílení národních opatření a mezinárodní spolupráce, včetně případné technické spolupráce vztahující se k bezpečnosti;
(ii)
zajistit, aby v průběhu všech fází nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady existovaly účinné zábrany proti potenciálním rizikům tak, aby jednotlivci, společnost a životní prostředí byli chráněni proti škodlivým účinkům ionizujícího záření, a to v současné době i v budoucnu, takovým způsobem, aby potřeby a cíle současné generace byly naplněny, aniž by byla ohrožena schopnost budoucích generací naplňovat své potřeby a cíle;
(iii)
zabránit haváriím s radiologickými následky a zmírnit jejich následky, pokud takové nastanou v průběhu kterékoliv fáze nakládání s vyhořelým palivem nebo radioaktivními odpady.
Článek 2
Definice
Pro účely této úmluvy se rozumí:
a)
„uzavřením“ dokončení všech činností určitou dobu po uložení vyhořelého paliva nebo radioaktivních odpadů v úložišti. To zahrnuje závěrečné technické úpravy nebo jiné práce nutné k uvedení zařízení do stavu, který bude dlouhodobě bezpečný;
b)
„vyřazováním z provozu“ všechny kroky vedoucí k vyjmutí jaderného zařízení jiného než úložiště ze systému regulační kontroly. Tyto kroky zahrnují procesy dekontaminace a demontáže;
c)
„výpustěmi“ plánované a kontrolované vypouštění kapalných nebo plynných radioaktivních materiálů, které vznikají v dozorovaných jaderných zařízeních v průběhu jejich normálního provozu, do životního prostředí, jako schválený postup v rámci limitů povolených regulačním orgánem;
d)
„ukládáním“ umístění vyhořelého paliva nebo radioaktivních odpadů v příslušném zařízení bez úmyslu jejich dalšího přemístění;
e)
„povolením“ jakékoliv zmocnění, oprávnění nebo osvědčení vydané regulačním orgánem k provádění jakýchkoliv činností vztahujících se k nakládání s vyhořelým palivem nebo radioaktivními odpady;
f)
„jaderným zařízením“ civilní zařízení, související pozemek, budovy a vybavení, ve kterých se radioaktivní materiály vyrábějí, zpracovávají, používají, je s nimi manipulováno, jsou skladovány či ukládány v takovém měřítku, že je nutné brát v úvahu bezpečnostní hlediska;
g)
„provozní životností“ časové období, v jehož průběhu je zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem nebo radioaktivními odpady používáno k zamýšlenému účelu. V případě úložiště toto období začíná okamžikem, kdy jsou vyhořelé palivo nebo radioaktivní odpady prvně umístěny v zařízení, a končí uzavřením zařízení;
h)
„radioaktivními odpady“ radioaktivní materiály v plynném, kapalném nebo pevném skupenství, pro které smluvní strana nebo fyzická či právnická osoba, jejíž rozhodnutí smluvní strana schválí, nepředpokládá žádné další využití a které jsou na základě právního a regulačního rámce smluvní strany kontrolovány regulačním orgánem jako radioaktivní odpady;
i)
„nakládáním s radioaktivními odpady“ všechny činnosti, včetně činností spojených s vyřazováním z provozu, které se vztahují k manipulaci, předběžnému zpracování, zpracování, úpravě, skladování nebo ukládání radioaktivních odpadů, s výjimkou přepravy mimo areál zařízení, ve kterém jsou tyto činnosti prováděny. Může rovněž zahrnovat výpusti;
j)
„zařízením pro nakládání s radioaktivními odpady“ jakékoliv zařízení či objekt, jehož prvořadým účelem je nakládání s radioaktivními odpady, včetně jaderného zařízení nacházejícího se v procesu vyřazování z provozu, pokud je smluvní strana označí jako zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady;
k)
„regulačním orgánem“ jakýkoliv orgán či orgány, kterým smluvní strana svěřila pravomoc regulovat jakékoliv bezpečnostní aspekty nakládání s vyhořelým palivem nebo radioaktivními odpady, včetně udělování povolení;
l)
„přepracováním“ proces nebo operace, jejichž cílem je získat z vyhořelého paliva radioaktivní izotopy pro další využití;
m)
„uzavřeným zdrojem“ radioaktivní materiál, který je trvale uzavřen v pouzdru nebo fixován v pevném stavu, s výjimkou palivových článků jaderného reaktoru;
n)
„vyhořelým palivem“ jaderné palivo, které bylo ozářeno v aktivní zóně reaktoru a trvale z ní odstraněno;
o)
„nakládáním s vyhořelým palivem“ všechny činnosti, které se vztahují k manipulaci s vyhořelým palivem či jeho skladování, s výjimkou přepravy mimo areál zařízení, ve kterém jsou tyto činnosti prováděny. Může rovněž zahrnovat výpusti;
p)
„zařízením pro nakládání s vyhořelým palivem“ jakékoliv zařízení nebo objekt, jehož prvořadým účelem je nakládání s vyhořelým palivem;
q)
„státem určení“ stát, do kterého se plánuje či uskutečňuje přeshraniční pohyb;
r)
„státem původu“ stát, ze kterého se plánuje zahájit či zahajuje přeshraniční pohyb;
s)
„státem tranzitu“ kterýkoliv stát jiný než stát původu či stát určení, přes jehož území se plánuje či uskutečňuje přeshraniční pohyb;
t)
„skladováním“ umístění vyhořelého paliva nebo radioaktivních odpadů v zařízení, které zajišťuje jejich bezpečné zadržení, s úmyslem jejich dalšího přemístění;
u)
„přeshraničním pohybem“ jakákoliv přeprava vyhořelého paliva nebo radioaktivních odpadů ze státu původu do státu určení.
Článek 3
Oblast působnosti
1.
Tato úmluva se vztahuje na bezpečnost nakládání s vyhořelým palivem v případech, kdy vyhořelé palivo vzniká při provozu civilních jaderných reaktorů. Na vyhořelé palivo, které se nachází v zařízeních pro přepracování a je předmětem přepracování, se tato úmluva nevztahuje, pokud smluvní strana neprohlásí přepracování za součást nakládání s vyhořelým palivem.
2.
Tato úmluva se rovněž vztahuje na bezpečnost nakládání s radioaktivními odpady v případech, kdy radioaktivní odpady vznikají při civilních činnostech. Tato úmluva se však nevztahuje na odpady, které obsahují pouze přírodní radioaktivní materiály a nepocházejí z jaderného palivového cyklu, pokud se nejedná o nepoužívané uzavřené zdroje, ani nejsou prohlášeny smluvní stranou za radioaktivní odpady pro účely této úmluvy.
3.
Tato úmluva se nevztahuje na bezpečnost nakládání s vyhořelým palivem nebo radioaktivními odpady v rámci vojenských nebo obranných programů, pokud tyto nejsou prohlášeny smluvní stranou za vyhořelé palivo nebo radioaktivní odpady pro účely této úmluvy. Tato úmluva se však vztahuje na bezpečnost nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady z vojenských nebo obranných programů, pokud jsou takové materiály trvale převedeny do výlučně civilních programů a je s nimi v rámci těchto civilních programů nakládáno.
4.
Tato úmluva se rovněž vztahuje na výpusti podle článků 4, 7, 11, 14, 24 a 26.
KAPITOLA 2
BEZPEČNOST PŘI NAKLÁDÁNÍ S VYHOŘELÝM PALIVEM
Článek 4
Obecné bezpečnostní požadavky
Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby jednotlivci, společnost a životní prostředí byli ve všech fázích nakládání s vyhořelým palivem náležitě chráněni proti radiologickým rizikům.
Každá smluvní strana přitom učiní příslušné kroky, aby:
(i)
zajistila, že podkritičnost a odvod zbytkového tepla vznikajícího v průběhu nakládání s vyhořelým palivem jsou náležitě řešeny;
(ii)
zajistila, že vznik radioaktivních odpadů spojený s nakládáním s vyhořelým palivem je omezen na prakticky dosažitelné minimum v souladu s přijatou koncepcí palivového cyklu;
(iii)
zohlednila vzájemné vazby mezi jednotlivými fázemi nakládání s vyhořelým palivem;
(iv)
poskytla účinnou ochranu jednotlivcům, společnosti a životnímu prostředí tak, že se na národní úrovni použijí vhodné ochranné metody schválené regulačním orgánem v souladu s národními právními předpisy, které patřičně zohledňují mezinárodně schválená kritéria a standardy;
(v)
zohlednila biologická, chemická a jiná rizika, která by mohla být spojena s nakládáním s vyhořelým palivem;
(vi)
vynaložila veškeré úsilí a vyvarovala se činností, jejichž reálně předvídatelné dopady na budoucí generace převyšují dopady, jež jsou povoleny pro současnou generaci;
(vii)
se snažila zabránit vytváření nepřiměřených zátěží pro příští generace.
Článek 5
Stávající zařízení
Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k přezkumu bezpečnosti každého zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem existujícího v době, kdy tato úmluva vstoupí pro danou smluvní stranu v platnost, a k zajištění toho, aby v případě nutnosti byla provedena veškerá rozumně proveditelná zlepšení ke zvýšení bezpečnosti takového zařízení.
Článek 6
Umísťování plánovaných zařízení
1.
Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby pro plánované zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem byly stanoveny a zavedeny postupy:
(i)
hodnocení všech relevantních faktorů vztahujících se k dané lokalitě, které by mohly ovlivnit bezpečnost zařízení v průběhu jeho provozní životnosti;
(ii)
hodnocení pravděpodobných dopadů takového zařízení na jednotlivce, společnost a životní prostředí z hlediska bezpečnosti;
(iii)
zpřístupňovaní informací o bezpečnosti takového zařízení veřejnosti;
(iv)
konzultací se smluvními stranami v blízkosti takového zařízení, pokud by je mohlo ovlivnit, a poskytování obecných údajů vztahujících se k tomuto zařízení těmto smluvním stranám na jejich žádost, aby jim bylo umožněno vyhodnotit pravděpodobný dopad tohoto zařízení na jejich území z hlediska bezpečnosti.
2.
Každá smluvní strana přitom učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby taková zařízení neměla nepřijatelné účinky na jiné smluvní strany, a to tak, že je umístí v souladu s obecnými bezpečnostními požadavky článku 4.
Článek 7
Projektování a výstavba zařízení
Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby:
(i)
při projektování a výstavbě zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem byla stanovena vhodná opatření k omezení možných radiologických dopadů na jednotlivce, společnost a životní prostředí, včetně dopadů z výpustí či nekontrolovaných úniků;
(ii)
ve fázi projektování byly zohledněny plány koncepčního řešení, a podle potřeby i technická opatření pro vyřazení zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem z provozu;
(iii)
technologie použité při projektování a při výstavbě zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem byly podloženy zkušenostmi, zkouškami nebo analýzami.
Článek 8
Posuzování bezpečnosti zařízení
Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby:
(i)
před zahájením výstavby zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem bylo provedeno systematické posouzení bezpečnosti a posouzení vlivu na životní prostředí, které je přiměřené riziku představovanému takovým zařízením a pokrývá jeho provozní životnost;
(ii)
před zahájením provozu zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem byly připraveny aktualizované a podrobné verze posouzení bezpečnosti a posouzení vlivu na životní prostředí, je-li považováno za nutné posouzení zmíněná v bodu i) doplnit.
Článek 9
Provoz zařízení
Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby:
(i)
povolení k provozu zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem bylo založeno na příslušných posouzeních uvedených v článku 8 a bylo podmíněno splněním programu uvádění do provozu, který dokládá, že skutečný stav zařízení je v souladu s projektovými a bezpečnostními požadavky;
(ii)
byly definovány a podle potřeby přezkoumány limity a podmínky bezpečného provozu odvozené ze zkoušek, provozních zkušeností a posouzení, jak uvádí článek 8;
(iii)
provoz, údržba, monitorování, inspekce a zkoušky zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem byly prováděny v souladu se stanovenými postupy;
(iv)
inženýrská a technická podpora ve všech oblastech vztahujících se k bezpečnosti byla dostupná po celou dobu provozní životnosti zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem;
(v)
nehody významné z hlediska bezpečnosti byly držitelem povolení neprodleně oznamovány regulačnímu orgánu;
(vi)
byly stanoveny programy shromažďování a analýzy relevantních provozních zkušeností a v případě potřeby vyvozeny důsledky z jejich výsledků;
(vii)
pro zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem byly připravovány a podle potřeby aktualizovány plány vyřazování z provozu s využitím informací shromážděných v průběhu provozní životnosti tohoto zařízení a aby tyto plány byly přezkoumávány regulačním orgánem.
Článek 10
Ukládání vyhořelého paliva
Pokud smluvní strana v souladu s vlastním právním a regulačním rámcem určila vyhořelé palivo k uložení, uložení takového vyhořelého paliva musí být v souladu s povinnostmi podle kapitoly 3, které se vztahují k ukládání radioaktivních odpadů.
KAPITOLA 3
BEZPEČNOST PŘI NAKLÁDÁNÍ S RADIOAKTIVNÍMI ODPADY
Článek 11
Obecné bezpečnostní požadavky
Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby jednotlivci, společnost a životní prostředí byli ve všech fázích nakládání s radioaktivními odpady náležitě chráněni proti radiologickým a jiným rizikům.
Každá smluvní strana přitom učiní příslušné kroky, aby:
(i)
zajistila, že podkritičnost a odvod zbytkového tepla vznikajícího v průběhu nakládání s radioaktivními odpady jsou náležitě řešeny;
(ii)
zajistila, že vznik radioaktivních odpadů je omezen na prakticky dosažitelné minimum;
(iii)
zohlednila vzájemné vazby mezi jednotlivými fázemi nakládání s radioaktivními odpady;
(iv)
poskytla účinnou ochranu jednotlivcům, společnosti a životnímu prostředí tak, že se na národní úrovni použijí vhodné ochranné metody schválené regulačním orgánem v souladu s národními právními předpisy, které patřičně zohledňují mezinárodně schválená kritéria a standardy;
(v)
zohlednila biologická, chemická a jiná rizika, která by mohla být spojena s nakládáním s radioaktivními odpady;
(vi)
vynaložila veškeré úsilí a vyvarovala se činností, jejichž reálně předvídatelné dopady na budoucí generace převyšují dopady, jež jsou povoleny pro současnou generaci;
(vii)
se snažila zabránit vytváření nepřiměřených zátěží pro příští generace.
Článek 12
Stávající zařízení a dřívější činnosti
Každá smluvní strana učiní včas příslušné kroky k přezkumu:
(i)
bezpečnosti každého zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady existujícího v době, kdy tato úmluva vstoupí pro danou smluvní stranu v platnost, a k zajištění toho, aby v případě nutnosti byla provedena veškerá rozumně proveditelná zlepšení ke zvýšení bezpečnosti takového zařízení;
(ii)
výsledků dřívější činnosti s cílem stanovit, zda z důvodů radiační ochrany jsou nutné jakékoliv zásahy, s vědomím toho, že snížení škodlivého účinku snížením dávky by mělo být dostatečné, aby odůvodnilo škody a náklady takového zásahu, včetně jeho společenských nákladů.
Článek 13
Umísťování plánovaných zařízení
1.
Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby pro plánované zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady byly stanoveny a zavedeny postupy:
(i)
hodnocení všech relevantních faktorů vztahujících se k dané lokalitě, které by mohly ovlivnit bezpečnost zařízení v průběhu jeho provozní životnosti i bezpečnost úložiště po jeho uzavření;
(ii)
hodnocení pravděpodobných dopadů takového zařízení na jednotlivce, společnost a životní prostředí z hlediska bezpečnosti s ohledem na možný vývoj podmínek v lokalitě úložiště po jeho uzavření;
(iii)
zpřístupňování informací o bezpečnosti takového zařízení veřejnosti;
(iv)
konzultací se smluvními stranami v blízkosti takového zařízení, pokud by je mohlo ovlivnit, a poskytování obecných údajů vztahujících se k tomuto zařízení těmto smluvním stranám na jejich žádost, aby jim bylo umožněno vyhodnotit pravděpodobný dopad tohoto zařízení na jejich území z hlediska bezpečnosti.
2.
Každá smluvní strana přitom učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby taková zařízení neměla nepřijatelné účinky na jiné smluvní strany, a to tak, že je umístí v souladu s obecnými bezpečnostními požadavky článku 11.
Článek 14
Projektování a výstavba zařízení
Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby:
(i)
při projektování a výstavbě zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady byla stanovena vhodná opatření k omezení možných radiologických dopadů na jednotlivce, společnost a životní prostředí, včetně dopadů z výpustí či nekontrolovaných úniků;
(ii)
ve fázi projektování byly zohledněny plány koncepčního řešení, a podle potřeby i technická opatření pro vyřazení zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady jiného než úložiště z provozu;
(iii)
ve fázi projektování byla připravena technická opatření pro uzavření úložiště;
(iv)
technologie použité při projektování a při výstavbě zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady byly podloženy zkušenostmi, zkouškami nebo analýzami.
Článek 15
Posuzování bezpečnosti zařízení
Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby:
(i)
před zahájením výstavby zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady bylo provedeno systematické posouzení bezpečnosti a posouzení vlivu na životní prostředí, které je přiměřené riziku představovanému takovým zařízením a pokrývá jeho provozní životnost;
(ii)
navíc před zahájením výstavby úložiště bylo provedeno systematické posouzení bezpečnosti a posouzení vlivu na životní prostředí pro období následující po jeho uzavření a aby výsledky těchto posouzení byly hodnoceny podle kritérií stanovených regulačním orgánem;
(iii)
před zahájením provozu zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady byly připraveny aktualizované a podrobné verze posouzení bezpečnosti a posouzení vlivu na životní prostředí, je-li považováno za nutné posouzení zmíněná v bodu i) doplnit.
Článek 16
Provoz zařízení
Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby:
(i)
povolení k provozu zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady bylo založeno na příslušných posouzeních uvedených v článku 15 a bylo podmíněno splněním programu uvádění do provozu, který dokládá, že skutečný stav zařízení je v souladu s projektovými a bezpečnostními požadavky;
(ii)
byly definovány a podle potřeby přezkoumány limity a podmínky bezpečného provozu odvozené ze zkoušek, provozních zkušeností a posouzení, jak uvádí článek 15;
(iii)
provoz, údržba, monitorování, inspekce a zkoušky zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady byly prováděny v souladu se stanovenými postupy. V případě úložiště se takto získané výsledky použijí k ověření a kontrole platnosti výchozích předpokladů a k aktualizaci posouzení uvedených v článku 15 pro období po uzavření;
(iv)
inženýrská a technická podpora ve všech oblastech vztahujících se k bezpečnosti byla dostupná po celou dobu provozní životnosti zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady;
(v)
byly aplikovány postupy charakterizace a třídění radioaktivních odpadů;
(vi)
nehody významné z hlediska bezpečnosti byly držitelem povolení neprodleně oznamovány regulačnímu orgánu;
(vii)
byly stanoveny programy shromažďování a analýzy relevantních provozních zkušeností a v případě potřeby vyvozeny důsledky z jejich výsledků;
(viii)
pro zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady jiné než úložiště byly připravovány a podle potřeby aktualizovány plány vyřazování z provozu s využitím informací shromážděných v průběhu provozní životnosti tohoto zařízení a aby tyto plány byly přezkoumávány regulačním orgánem;
(ix)
pro uzavření úložiště byly připravovány a podle potřeby aktualizovány plány s využitím informací shromážděných v průběhu jeho provozní životnosti a aby tyto plány byly přezkoumávány regulačním orgánem.
Článek 17
Institucionální opatření po uzavření
Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby po uzavření úložiště:
(i)
byly uchovávány záznamy o jeho umístění, projektu a inventáři, které jsou požadované regulačním orgánem;
(ii)
byly prováděny aktivní nebo pasivní institucionální kontroly, jako je monitorování či omezení přístupu, jsou-li požadovány; a
(iii)
je-li v kterémkoliv období aktivní institucionální kontroly zjištěn neplánovaný únik radioaktivních materiálů do životního prostředí, byly v případě nutnosti prováděny zásahy.
KAPITOLA 4
OBECNÁ BEZPEČNOSTNÍ USTANOVENÍ
Článek 18
Prováděcí opatření
Každá smluvní strana učiní v rámci svého národního práva legislativní, regulační a správní opatření a jiné kroky nutné k plnění svých závazků podle této úmluvy.
Článek 19
Právní a regulační rámec
1.
Každá smluvní strana vytvoří a udržuje legislativní a regulační rámec pro řízení bezpečnosti nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady.
2.
Tento právní a regulační rámec stanoví:
(i)
zavedení příslušných národních bezpečnostních požadavků a předpisů v oblasti radiační bezpečnosti;
(ii)
systém povolování činností týkajících se nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady;
(iii)
systém zákazů provozování zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem nebo radioaktivními odpady bez povolení;
(iv)
systém příslušných institucionálních kontrol, inspekcí regulačních orgánů, dokumentování a podávání zpráv;
(v)
vynucování dodržování platných předpisů a podmínek povolení;
(vi)
jasné rozdělení odpovědností mezi orgány zapojenými v různých etapách nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady.
3.
Při zvažování, zda se má na radioaktivní materiály vztahovat právní úprava platná pro radioaktivní odpady, smluvní strany patřičně zohlední cíle této úmluvy.
Článek 20
Regulační orgán
1.
Každá smluvní strana zřídí nebo určí regulační orgán pověřený prováděním právního a regulačního rámce podle článku 19 a vybavený náležitým oprávněním, pravomocí a finančními a lidskými zdroji k plnění jemu udělených odpovědností.
2.
Každá smluvní strana podle svého právního a regulačního rámce učiní příslušné kroky k zajištění účinné nezávislosti funkcí regulace na jiných funkcích v případech, kdy se organizace účastní jak nakládání s vyhořelým palivem nebo radioaktivními odpady, tak i jeho regulace.
Článek 21
Odpovědnost držitele povolení
1.
Každá smluvní strana zajistí, aby prvotní odpovědnost za bezpečnost nakládání s vyhořelým palivem nebo radioaktivními odpady nesl držitel příslušného povolení, a učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby držitel povolení tuto odpovědnost plnil.
2.
Pokud neexistuje takový držitel povolení, ani jiná odpovědná strana, odpovědnost nese smluvní strana, pod jejíž jurisdikci vyhořelé palivo nebo radioaktivní odpady spadají.
Článek 22
Lidské a finanční zdroje
Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby:
(i)
v průběhu provozní životnosti zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady byli dostupní kvalifikovaní pracovníci potřební pro činnosti vztahující se k bezpečnosti těchto zařízení;
(ii)
v průběhu provozní životnosti zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady a pro účely jejich vyřazení z provozu byly dostupné náležité finanční zdroje pro posílení jejich bezpečnosti;
(iii)
byla učiněna finanční opatření, která umožní pokračování institucionálních kontrol a monitorování tak dlouho po uzavření úložiště, jak je považováno za nutné.
Článek 23
Zabezpečení jakosti
Každá smluvní strana učiní nezbytné kroky k zajištění toho, aby byly stanoveny a zavedeny příslušné programy zabezpečení jakosti vztahující se k bezpečnosti nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady.
Článek 24
Provozní radiační ochrana
1.
Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby v průběhu provozní životnosti zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem nebo radioaktivními odpady:
(i)
ozáření pracovníků a obyvatelstva způsobené zařízením bylo tak nízké, jak je reálně dosažitelné s přihlédnutím k hospodářským a sociálním faktorům;
(ii)
žádný jednotlivec nebyl v normálních situacích vystaven ozáření převyšujícímu mezní dávky podle národních předpisů, které patřičně zohledňují mezinárodně schválené standardy radiační ochrany; a
(iii)
byla přijata opatření k zabránění neplánovaných a nekontrolovaných úniků radioaktivních materiálů do životního prostředí.
2.
Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby výpusti byly omezeny tak:
(i)
aby ozáření bylo tak nízké, jak je reálně dosažitelné s přihlédnutím k hospodářským a sociálním faktorům; a
(ii)
aby žádný jednotlivec nebyl v normálních situacích vystaven ozáření převyšujícímu mezní dávky podle národních předpisů, které patřičně zohledňují mezinárodně schválené standardy radiační ochrany.
3.
Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby v průběhu provozní životnosti dozorovaného jaderného zařízení byla v případě, že dojde k neplánovanému a nekontrolovanému úniku radioaktivních materiálů, zavedena příslušná nápravná opatření ke kontrole úniku a zmírnění jeho účinků.
Článek 25
Havarijní připravenost
1.
Každá smluvní strana zajistí, aby před zahájením a během provozu zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem nebo radioaktivními odpady existovaly příslušné vnitřní a v případě nutnosti i vnější havarijní plány. Tyto havarijní plány by měly být ve vhodných intervalech ověřovány.
2.
Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k přípravě a ověřování havarijních plánů pro své území, pokud by mohlo být ovlivněno v případě radiační havárie v zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem nebo radioaktivními odpady v blízkosti jejího území.
Článek 26
Vyřazování z provozu
Každá smluvní strana učiní příslušné kroky k zajištění bezpečnosti vyřazování jaderného zařízení z provozu. Tyto kroky zajistí, aby:
(i)
byli dostupní kvalifikovaní pracovníci a náležité finanční zdroje;
(ii)
byla na radiační ochranu, výpusti a neplánované a nekontrolované úniky uplatňována ustanovení článku 24;
(iii)
byla na havarijní připravenost uplatňována ustanovení článku 25;
(iv)
byly uchovávány záznamy s informacemi důležitými pro vyřazování z provozu.
KAPITOLA 5
RŮZNÁ USTANOVENÍ
Článek 27
Přeshraniční pohyb
1.
Každá smluvní strana, která se podílí na přeshraničním pohybu, učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby se tento pohyb uskutečňoval způsobem, který je v souladu s ustanoveními této úmluvy a příslušnými závaznými mezinárodními instrumenty.
Přitom:
(i)
smluvní strana, která je státem původu, učiní příslušné kroky k zajištění toho, aby byl přeshraniční pohyb povolen a aby se uskutečnil pouze po předcházejícím oznámení státu určení a s jeho souhlasem;
(ii)
přeshraniční pohyb přes státy tranzitu podléhá mezinárodním závazkům platným pro daný způsob přepravy;
(iii)
smluvní strana, která je státem určení, vydá souhlas s přeshraničním pohybem pouze v případě, že má správní a technickou způsobilost a regulační strukturu potřebnou pro nakládání s vyhořelým palivem nebo radioaktivními odpady způsobem, který je v souladu s touto úmluvou;
(iv)
smluvní strana, která je státem původu, povolí přeshraniční pohyb pouze v případě, že se může přesvědčit, že v souladu se souhlasem státu určení jsou splněny podmínky bodu iii), a to před zahájením přeshraničního pohybu;
(v)
smluvní strana, která je státem původu, učiní příslušné kroky k povolení návratu zásilky na své území, pokud není nebo nemůže být přeshraniční pohyb dokončen v souladu s tímto článkem a pokud nelze učinit jiné bezpečné opatření.
2.
Smluvní strana nevydá povolení pro přepravu svého vyhořelého paliva nebo radioaktivních odpadů do místa určení jižně od 60° jižní zeměpisné šířky za účelem jeho skladování nebo uložení.
3.
Žádným ustanovením této úmluvy nejsou dotčeny:
(i)
výkon práv a svobod námořní a říční plavby a letecké dopravy podle mezinárodního práva loděmi a letadly všech států;
(ii)
práva smluvní strany, do které jsou radioaktivní odpady vyváženy za účelem zpracování, vrátit nebo učinit opatření pro navrácení radioaktivních odpadů a ostatních produktů po zpracování do státu původu;
(iii)
právo smluvní strany vyvážet své vyhořelé palivo za účelem přepracování;
(iv)
práva smluvní strany, do které je vyhořelé palivo vyváženo za účelem přepracování, vrátit nebo učinit opatření pro navrácení radioaktivních odpadů a ostatních produktů vzniklých při přepracování do státu původu.
Článek 28
Nepoužívané uzavřené zdroje
1.
Každá smluvní strana učiní v souladu se svým národním právem příslušné kroky k zajištění toho, aby se držení, přepracování nebo ukládání nepoužívaných uzavřených zdrojů uskutečňovalo bezpečným způsobem.
2.
Smluvní strana dovolí návrat nepoužívaných uzavřených zdrojů na své území, pokud v souladu se svým národním právem přijala, že se vrátí výrobci, který je kvalifikovaný takové nepoužívané uzavřené zdroje získávat a držet.
KAPITOLA 6
ZASEDÁNÍ SMLUVNÍCH STRAN
Článek 29
Přípravné zasedání
1.
Přípravné zasedání smluvních stran se koná nejpozději 6 měsíců ode dne vstupu této úmluvy v platnost.
2.
Na tomto zasedání smluvní strany:
(i)
stanoví datum konání prvního přezkumného zasedání podle článku 30. Toto přezkumné zasedání se koná co nejdříve, nejpozději však 30 měsíců ode dne vstupu této úmluvy v platnost;
(ii)
připraví a přijmou konsensem Jednací řád a Finanční pravidla;
(iii)
v souladu s Jednacím řádem stanoví zejména:
a)
obecné pokyny týkající se formy a struktury národních zpráv předkládaných podle článku 32;
b)
termín pro předložení těchto zpráv;
c)
postup přezkumu těchto zpráv.
3.
Jakýkoliv stát nebo regionální organizace integrační nebo jiné povahy, které ratifikovaly, přijaly, schválily, potvrdily tuto úmluvu nebo k ní přistoupily a pro které úmluva nevstoupila dosud v platnost, se mohou účastnit přípravného zasedání, jako by byly stranami této úmluvy.
Článek 30
Přezkumná zasedání
1.
Smluvní strany se schází za účelem přezkumu zpráv předložených podle článku 32.
2.
Na každém přezkumném zasedání smluvní strany:
(i)
stanoví datum následujícího zasedání, přičemž doba mezi dvěma přezkumnými zasedáními nepřekročí 3 roky;
(ii)
mohou přezkoumávat opatření přijatá podle čl. 29 odst. 2 a konsensem je měnit, pokud Jednací řád nestanoví jinak. Rovněž mohou konsensem upravit Jednací řád nebo Finanční pravidla.
3.
Na každém přezkumném zasedání má každá smluvní strana přiměřenou příležitost diskutovat o zprávách předložených jinými smluvními stranami a žádat k nim vysvětlení.
Článek 31
Mimořádná zasedání
Mimořádné zasedání smluvních stran se koná:
(i)
jestliže se na tom dohodne většina smluvních stran přítomných a hlasujících na zasedání; nebo
(ii)
na písemnou žádost smluvní strany do 6 měsíců od doby, kdy tato žádost byla zaslána smluvním stranám a sekretariát uvedený v článku 37 obdržel oznámení, že tuto žádost podpořila většina smluvních stran.
Článek 32
Předkládání zpráv
1.
V souladu s článkem 30 předloží každá smluvní strana národní zprávu na každém přezkumném zasedání smluvních stran. Tato zpráva zahrnuje opatření, která byla přijata k provádění závazků vyplývajících z úmluvy. Pro každou smluvní stranu zpráva rovněž zahrnuje její:
(i)
koncepci nakládání s vyhořelým palivem;
(ii)
postupy nakládání s vyhořelým palivem;
(iii)
koncepci nakládání s radioaktivními odpady;
(iv)
postupy nakládání s radioaktivními odpady;
(v)
kritéria používaná pro definování a zařazení radioaktivních odpadů.
2.
Tato zpráva rovněž zahrnuje:
(i)
seznam zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem, na která se vztahuje tato úmluva, jejich umístění, hlavní účel a základní charakteristiky;
(ii)
inventář vyhořelého paliva, na které se vztahuje tato úmluva, které je skladováno a které bylo uloženo. Tento inventář obsahuje popis materiálu a podává informace o jeho hmotnosti a celkové aktivitě, pokud jsou dostupné;
(iii)
seznam zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady, na která se vztahuje tato úmluva, jejich umístění, hlavní účel a základní charakteristiky;
(iv)
inventář radioaktivních odpadů, na které se vztahuje tato úmluva a které:
a)
jsou skladovány v zařízeních pro zpracování radioaktivních odpadů nebo zařízeních jaderného palivového cyklu,
b)
byly uloženy, nebo
c)
pocházejí z dřívější činnosti.
Tento inventář obsahuje popis materiálu a další dostupné příslušné informace, jako je jeho objem nebo hmotnost, aktivita a konkrétní radionuklidy;
(v)
seznam jaderných zařízení, která jsou vyřazována z provozu, s uvedením stavu, kam dospěly činnosti spojené s vyřazováním těchto zařízení.
Článek 33
Účast na zasedáních
1.
Každá smluvní strana se účastní zasedání smluvních stran a je na nich zastoupena jedním delegátem a zástupci, odborníky a poradci, pokud to považuje za potřebné.
2.
Smluvní strany mohou na základě konsensu přizvat k účasti na jakémkoliv zasedání nebo zvláštním jednání jako pozorovatele jakoukoliv mezivládní organizaci, která je příslušná ve věcech upravených touto úmluvou. Pozorovatelé jsou povinni předem písemně přijmout ustanovení článku 36.
Článek 34
Souhrnné zprávy
Smluvní strany přijmou konsensem a zpřístupní veřejnosti dokument zahrnující otázky diskutované a závěry dosažené v průběhu zasedání smluvních stran.
Článek 35
Jazyky
1.
Jednacími jazyky zasedání smluvních stran jsou angličtina, arabština, čínština, francouzština, ruština a španělština, pokud není Jednacím řádem stanoveno jinak.
2.
Zprávy předkládané v souladu s článkem 32 se připraví v národním jazyce předkládající smluvní strany nebo v jediném jazyce, který určí Jednací řád. Pokud je zpráva předložena v národním jazyce odlišném od jazyka určeného Jednacím řádem, smluvní strana zajistí překlad své zprávy do tohoto jazyka.
3.
Bez ohledu na odstavec 2 zajistí sekretariát za úhradu překlad zprávy předložené v jakémkoliv jiném jednacím jazyce do určeného jazyka.
Článek 36
Důvěrnost údajů
1.
Ustanovení této úmluvy se nedotýkají práv a povinností smluvních stran chránit podle vlastního práva informace před zpřístupněním. Pro účely tohoto článku „informace“ zahrnují zejména: informace vztahující se k národní bezpečnosti nebo k fyzické ochraně jaderných materiálů, informace chráněné právy duševního vlastnictví nebo průmyslovým či obchodním tajemstvím a osobní údajeosobní údaje.
2.
Pokud v souvislosti s touto úmluvou smluvní strana poskytne informace, které označí jako chráněné ve smyslu odstavce 1, pak takové informace mohou být použity jen pro účely, pro které byly poskytnuty, a jejich důvěrnost musí být dodržena.
3.
Pokud se jedná o informace vztahující se k vyhořelému palivu nebo radioaktivním odpadům, na něž se tato úmluva vztahuje na základě čl. 3 odst. 3, tato úmluva se nedotýká výlučné pravomoci dotyčné smluvní strany rozhodnout:
(i)
zda jsou takové informace utajeny nebo jinak kontrolovány, aby se zabránilo jejich úniku;
(ii)
zda poskytne informace podle bodu i) v souvislosti s úmluvou; a
(iii)
jaké podmínky pro zachování důvěrnosti se k takovým informacím vztahují, pokud jsou poskytnuty v souvislosti s touto úmluvou.
4.
Obsah diskuse během přezkumu národních zpráv na každém přezkumném zasedání, které se koná v souladu se článkem 30, je důvěrný.
Článek 37
Sekretariát
1.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (dále jen „agentura“) zajistí pro zasedání smluvních stran sekretariát.
2.
Sekretariát:
(i)
Svolává, připravuje a organizuje zasedání smluvních stran podle článků 29, 30 a 31;
(ii)
předává smluvním stranám informace obdržené nebo připravené v souladu s ustanoveními této úmluvy.
Výdaje vzniklé agentuře při plnění funkcí uvedených v bodech i) a ii) uhradí agentura ze svého běžného rozpočtu.
3.
Smluvní strany mohou na základě konsensu žádat agenturu, aby poskytla jiné služby potřebné pro zasedání smluvních stran. Agentura může takové služby poskytnout, lze-li je provést v rámci jejího programu a běžného rozpočtu. Není-li to možné, může agentura takové služby poskytnout, dostane-li dobrovolnou dotaci z jiných zdrojů.
KAPITOLA 7
ZÁVĚREČNÁ A JINÁ USTANOVENÍ
Článek 38
Řešení sporů
V případě sporu mezi dvěma nebo více smluvními stranami o výklad nebo uplatňování této úmluvy smluvní strany věc projednají v rámci zasedání smluvních stran s cílem spor vyřešit. V případě, že jsou jednání bezvýsledná, lze využít mechanismů zprostředkování, smírčího řízení a arbitráže podle mezinárodního práva, včetně pravidel a praxe obvyklé v rámci agentury.
Článek 39
Podpis, ratifikace, přijetí, schválení, přistoupení
1.
Tato úmluva je otevřena k podpisu všem státům v sídle agentury ve Vídni ode dne 29. září 1997 do doby svého vstupu v platnost.
2.
Tato úmluva podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení signatářskými státy.
3.
Po vstupu v platnost je tato úmluva otevřena k přistoupení všem státům.
4.
(i)
Tato úmluva je s výhradou potvrzení otevřena k podpisu nebo k přistoupení regionálním organizacím integrační nebo jiné povahy za předpokladu, že se jedná o organizace tvořené svrchovanými státy a způsobilé sjednávat, uzavírat a uplatňovat mezinárodní smlouvy v záležitostech upravených touto úmluvou.
(ii)
V oblastech své pravomoci takové organizace vlastním jménem vykonávají práva a plní povinnosti, které tato úmluva svěřuje státům jsoucím jejími účastníky.
(iii)
Stane-li se takováto organizace stranou úmluvy, musí depozitáři úmluvy uvedenému v článku 43 zaslat prohlášení uvádějící, které státy jsou jejími členy, které články této úmluvy se na ni vztahují a jaký je rozsah její pravomoci v oblastech upravených těmito články.
(iv)
Taková organizace nemá právo dalšího hlasu navíc k hlasu svých členských států.
5.
Listiny o ratifikaci, přijetí, schválení, přistoupení nebo potvrzení se uloží u depozitáře úmluvy.
Článek 40
Vstup v platnost
1.
Tato úmluva vstoupí v platnost devadesátým dnem po datu uložení dvacáté páté listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení u depozitáře úmluvy, pokud takovou listinu uloží patnáct států, z nichž každý provozuje jadernou elektrárnu.
2.
Pro každý stát nebo regionální organizaci integrační nebo jiné povahy, který nebo která ratifikuje, přijme, schválí, potvrdí tuto úmluvu nebo k ní přistoupí po datu uložení poslední listiny potřebné ke splnění podmínek odstavce 1, vstoupí tato úmluva v platnost devadesátým dnem po datu uložení příslušné listiny tímto státem nebo organizací u depozitáře.
Článek 41
Změny úmluvy
1.
Každá smluvní strana může navrhnout změnu této úmluvy. Navržené změny posoudí přezkumné zasedání nebo mimořádné zasedání.
2.
Znění každé navržené změny a důvody k ní se předají depozitáři, který návrh sdělí smluvním stranám nejpozději devadesát dnů před zasedáním, k jehož posouzení je návrh předkládán. Veškeré připomínky obdržené k takovému návrhu depozitář rozešle smluvním stranám.
3.
Smluvní strany po posouzení navržené změny rozhodnou, zda ji přijmou konsensem, nebo zda ji v případě, že konsensu nebylo dosaženo, předloží diplomatické konferenci. K rozhodnutí předložit navrženou změnu diplomatické konferenci je zapotřebí dvoutřetinové většiny hlasů smluvních stran přítomných a hlasujících na zasedání s podmínkou, že v době hlasování je přítomna alespoň polovina smluvních stran.
4.
Depozitář svolá k posouzení a přijetí změn této úmluvy diplomatickou konferenci, která se koná nejpozději do jednoho roku od přijetí příslušného rozhodnutí podle odstavce 3 tohoto článku. Konference vynaloží veškeré úsilí, aby změny byly přijaty konsensem. Jestliže to nebude možné, změny mohou být přijaty dvoutřetinovou většinou všech smluvních stran.
5.
Změny této úmluvy přijaté v souladu s odstavci 3 a 4 podléhají ratifikaci, přijetí, schválení nebo potvrzení smluvními stranami a pro smluvní strany, které změny ratifikovaly, přijaly, schválily nebo potvrdily, vstoupí v platnost devadesátým dnem poté, co depozitář obdrží příslušné listiny od alespoň dvou třetin smluvních stran. Pro smluvní stranu, která ratifikuje, přijme, schválí nebo potvrdí změny později, vstoupí tyto změny v platnost devadesátým dnem poté, co dotčená smluvní strana uložila svou příslušnou listinu.
Článek 42
Vypovězení
1.
Každá smluvní strana může vypovědět tuto úmluvu písemným oznámením depozitáři úmluvy.
2.
Vypovězení nabývá účinnosti jeden rok po dni, kdy depozitář úmluvy obdržel toto oznámení, anebo od pozdějšího data, které může být uvedeno v oznámení.
Článek 43
Depozitář úmluvy
1.
Depozitářem této úmluvy je generální ředitel agentury.
2.
Depozitář úmluvy informuje smluvní strany o:
(i)
podpisu této úmluvy a uložení listin o ratifikaci, přijetí, schválení, přistoupení nebo potvrzení v souladu s článkem 39;
(ii)
datu, kterým úmluva vstoupí v platnost v souladu s článkem 40;
(iii)
oznámeních o vypovězení úmluvy v souladu s článkem 42 s uvedením dat těchto oznámení;
(iv)
návrzích změn této úmluvy předložených smluvními stranami, o změnách přijatých příslušnou diplomatickou konferencí nebo přijatých na zasedáních smluvních stran a o datu vstupu těchto změn v platnost v souladu s článkem 41.
Článek 44
Závazná znění
Originál této úmluvy, jejíž anglické, arabské, čínské, francouzské, ruské a španělské znění jsou stejně závazná, je uložen u depozitáře úmluvy, který rozešle její ověřené kopie smluvním stranám.
Na důkaz toho níže podepsaní, jsouce k tomu řádně zmocněni, podepsali tuto úmluvu.
Ve Vídni dne 5. září 1997 |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 1/2012 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 1/2012 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu k Dohodě o programu pracovní dovolené mezi vládou České republiky a vládou Nového Zélandu
Vyhlášeno 6. 1. 2012, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 12. 2011, částka 1/2012
* Článek 1 - (1) Článek 1 písmeno (a) Dohody se nahrazuje tímto:
* Článek 2 - Článek 4 Dohody se nahrazuje tímto:
* Článek 3 - (1) Článek 5 písmeno (a) Dohody se nahrazuje tímto:
* Článek 4 - Článek 8 Dohody se nahrazuje tímto:
* Článek 5 - Každá ze stran oznámí druhé straně písemně diplomatickou cestou splnění svých vnitrostátních právních podmínek nezbytných pro vstup tohoto Protokolu v platnost. Tento Protokol vstoupí v platnost prvního dne měsíce následujícího po obdržení pozdějšího z ozn
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 12. 2011
1
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. listopadu 2010 byl v Praze podepsán Protokol k Dohodě o programu pracovní dovolené mezi vládou České republiky a vládou Nového Zélandu1).
S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval.
Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 5 dne 1. prosince 2011.
České znění Protokolu se vyhlašuje současně.
PROTOKOL
K DOHODĚ O PROGRAMU PRACOVNÍ DOVOLENÉ
MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY
A VLÁDOU NOVÉHO ZÉLANDU
Vláda České republiky a vláda Nového Zélandu (dále uváděné jako „strany“) s přáním pozměnit Dohodu o programu pracovní dovolené mezi vládou České republiky a vládou Nového Zélandu, uzavřenou 11. října 2004 v Praze (dále uváděnou jako „Dohoda“),
se dohodly takto:
Článek 1
(1)
Článek 1 písmeno (a) Dohody se nahrazuje tímto:
„(a)
je občanem České republiky;“.
(2)
Článek 1 písmeno (c) Dohody se nahrazuje tímto:
„(c)
je v době podání žádosti ve věku mezi osmnácti (18) a třiceti pěti (35) lety včetně;“.
Článek 2
Článek 4 Dohody se nahrazuje tímto:
„Článek 4
Každý občan České republiky, který vstoupil na území Nového Zélandu na základě této Dohody, je povinen dodržovat právní předpisy Nového Zélandu a podmínky Programu. Účastníci Programu nemají povoleno být během svého pobytu na Novém Zélandě trvale zaměstnáni. Během svého pobytu na Novém Zélandě se mohou zapsat do vzdělávacích či studijních kursů, jejichž celkové trvání nesmí přesáhnout šest (6) měsíců.“.
Článek 3
(1)
Článek 5 písmeno (a) Dohody se nahrazuje tímto:
„(a)
je občanem Nového Zélandu;“.
(2)
Článek 5 písmeno (c) Dohody se nahrazuje tímto:
„(c)
je v době podání žádosti ve věku mezi osmnácti (18) a třiceti pěti (35) lety včetně;“.
Článek 4
Článek 8 Dohody se nahrazuje tímto:
„Článek 8
Každý občan Nového Zélandu, který vstoupil na území České republiky na základě této Dohody, je povinen dodržovat právní předpisy České republiky a podmínky Programu. Účastníci Programu nemají povoleno být během svého pobytu v České republice trvale zaměstnáni. Během svého pobytu v České republice se mohou zapsat do vzdělávacích či studijních kursů, jejichž celkové trvání nesmí přesáhnout šest (6) měsíců.“.
Článek 5
Každá ze stran oznámí druhé straně písemně diplomatickou cestou splnění svých vnitrostátních právních podmínek nezbytných pro vstup tohoto Protokolu v platnost. Tento Protokol vstoupí v platnost prvního dne měsíce následujícího po obdržení pozdějšího z oznámení.
NA DŮKAZ ČEHOŽ níže podepsaní, byvše k tomu řádně pověřeni svými vládami, podepsali tento Protokol.
DÁNO v Praze dne 25. měsíce listopadu 2010 ve dvou původních vyhotoveních, v jazyce českém a anglickém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za vládu České republiky
Karel Schwarzenberg v. r.
místopředseda vlády
a ministr zahraničních věcí
Za vládu Nového Zélandu
Murray McCully v. r.
ministr zahraničních věcí a obchodu
1)
Dohoda o programu pracovní dovolené mezi vládou České republiky a vládou Nového Zélandu, podepsaná v Praze dne 11. října 2004, byla vyhlášena pod č. 93/2005 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 8/2012 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 8/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení dodatečných voleb do zastupitelstva obce
Vyhlášeno 5. 1. 2012, částka 1/2012
8
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 22. prosince 2011
o vyhlášení dodatečných voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra podle § 54 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 7. dubna 2012 dodatečné volby do zastupitelstva obceobce:
obec| okres| kraj
---|---|---
Prameny | Cheb | Karlovarský
Ministr:
Kubice v. r. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 7/2012 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 7/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Vyhlášeno 5. 1. 2012, částka 1/2012
7
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 22. prosince 2011
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 7. dubna 2012 nové volby do zastupitelstva obceobce:
obec| okres| kraj
---|---|---
Střížovice | Kroměříž | Zlínský
Ministr:
Kubice v. r. |
Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 6/2012 Sb. | Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 6/2012 Sb.
Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
Vyhlášeno 5. 1. 2012, částka 1/2012
6
SDĚLENÍ
Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
ze dne 20. prosince 2011
o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje podle § 30b odst. 5 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění zákona č. 379/2007 Sb., aktualizovaný seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, uvedený v příloze k tomuto sdělení.
V seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí je uváděno pořadové číslo, název, identifikační číslo a sídlo veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce nebo jiné výzkumné organizace, datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla daná výzkumná organizace schválena pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, a doba platnosti tohoto schválení.
Ministr:
Mgr. Dobeš v. r.
Příloha
Aktualizovaný seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
Poř. číslo| Název výzkumné organizace| Identifikační číslo výzkumné organizace| Sídlo výzkumné organizace| Datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla výzkumná organizace schválena pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí| Doba platnosti schválení výzkumné organizace pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, počítaná ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o schválení
---|---|---|---|---|---
1| Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.| 67985815| Fričova 298/1, 251 65 Ondřejov| 23\\. března 2008| 5 let
2| Biofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.| 68081707| Královopolská 135, 612 65 Brno| 22\\. března 2008| 5 let
3| Biologické centrum AV ČR, v. v. i.| 60077344| Branišovská 31, 370 05 České Budějovice| 22\\. března 2008| 5 let
4| Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i.| 86652036| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4| 22\\. března 2008| 5 let
5| Botanický ústav AV ČR, v. v. i| 67985939| Zámek 1,252 43 Průhonice| 22\\. března 2008| 5 let
6| Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.| 44994575| Líšeňská 33a, 636 00 Brno| 8\\. srpna 2008| 5 let
7| Česká zemědělská univerzita v Praze| 60460709| Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 - Suchdol| 26\\. července 2008| 5 let
8| České vysoké učení technické v Praze| 68407700| Zikova 4, 166 36 Praha 6| 22\\. března 2008| 5 let
9| Ekologické služby s.r.o.| 26733544| Areál ČOV, 268 01 Hořovice| 22\\. února 2010| 5 let
10| Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.| 68378076| Na Florenci 3/1420, 110 00 Praha 1| 10\\. prosince 2008| 5 let
11| Evropský polytechnický institut, s.r.o.| 63468352| Osvobození 699, 686 04 Kunovice| 30\\. dubna 2008| 5 let
12| Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.| 67985955| Jilská 361/1, 110 01 Praha 1| 25\\. dubna 2008| 5 let
13| Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.| 68378271| Na Slovance 1999/2, 182 21 Praha 8| 22\\. března 2008| 5 let
14| Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.| 67985823| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4| 22\\. března 2008| 5 let
15| Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.| 67985530| Boční II 1401/1 a, 141 31 Praha 4| 1\\. listopadu 2008| 5 let
16| Geologický ústav AV ČR, v. v. i.| 67985831| Rozvojová 269, 16500 Praha 6 -Lysolaje| 7\\. března 2009| 5 let
17| Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích| 60076658| Branišovská 31, 370 05 České Budějovice| 22\\. března 2008| 5 let
18| Masarykova univerzita| 00216224| Žerotínovo náměstí 9, 601 77 Brno| 22\\. března 2008| 5 let
19| Masarykův onkologický ústav| 00209805| Žlutý kopec 7, 656 53 Brno| 15\\. října 2011| 5 let
20| Matematický ústav AV ČR, v. v. i.| 67985840| Žitná 25, 115 67 Praha 1| 22\\. března 2008| 5 let
21| Mendelova univerzita v Brně| 62156489| Zemědělská 1, 613 00 Brno| 22\\. března 2008| 5 let
22| Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.| 61388971| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4| 3\\. dubna 2008| 5 let
23| Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i.| 67985998| Politických vězňů 7, 111 21 Praha 1| 3\\. dubna 2008| 5 let
24| Psychiatrické centrum Praha| 00023752| Ústavní 91, 181 03 Praha 8 - Bohnice| 20\\. srpna 2008| 5 let
25| Slezská universita v Opavě| 47813059| Na Rybníčku 1,746 01 Opava| 7\\. června 2008| 5 let
26| Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.| 68378017| Valentinská 1, 110 00 Praha 1| 18.dubna2008| 5 let
27| Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.| 68378025| Jilská 1, 110 00 Praha 1| 23\\. března 2008| 5 let
28| Technická univerzita v Liberci| 46747885| Studentská 2, 461 17 Liberec| 23 března 2008| 5 let
29| Univerzita Hradec Králové| 62690094| Rokitanského 62, 200 03 Hradec Králové| 23\\. dubna 2008| 5 let
30| Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem| 44555601| Hoření 13, 400 96 Ústí nad Labem| 14\\. června 2008| 5 let
31| Univerzita Karlova v Praze| 00216208| Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha 1| 22\\. března 2008| 5 let
32| Univerzita Palackého v Olomouci| 61989592| Křížkovského 8, 771 47 Olomouc| 19\\. dubna 2008| 5 let
33| Univerzita Pardubice| 00216275| Studentská 95, 532 10 Pardubice| 22\\. března 2008| 5 let
34| Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně| 70883521| Mostní 5139, 760 01 Zlín| 22\\. března 2008| 5 let
35| Ústav analytické chemie AV ČR, v. v. i.| 68081715| Veveří 97, 602 00 Brno| 15\\. června 2008| 5 let
36| Ústav anorganické chemie AV ČR, v. v. i.| 61388980| Husinec-Řež č. p. 1001, 250 68 Husinec Řež| 6\\. dubna 2008| 5 let
37| Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i.| 68081766| Květná 8, Brno| 22\\. března 2008| 5 let
38| Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.| 68378033| Husova 4, 110 00 Praha 1| 7\\. března 2009| 5 let
39| Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i.| 61389030| Rozvojová 263, 165 02 Praha 6 - Lysolaje| 22\\. března 2008| 5 let
40| Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.| 68378041| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4| 30\\. července 2008| 5 let
41| Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v. v. i.| 67985882| Chaberská 1014/57, 182 51 Praha 8 -Kobylisy| 22\\. března 2008| 5 let
42| Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i.| 61388955| Dolejškova 3, 182 23 Praha 8| 22\\. března 2008| 5 let
43| Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i.| 68378289| Boční II 1401/1 a, 141 31 Praha 4| 22\\. března 2008| 5 let
44| Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i.| 68081723| Žižkova 22, 616 62 Brno| 23\\. března 2008| 5 let
45| Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i.| 61389021| Za Slovankou 1782/3, 182 00 Praha 8| 22\\. března 2008| 5 let
46| Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.| 67985858| Rozvojová 135, 165 02 Praha 6| 22\\. března 2008| 5 let
47| Ústav informatiky AV ČR, v. v. i.| 67985807| Pod Vodárenskou Věží 2, 182 07 Praha 8| 24\\. prosince 2008| 5 let
48| Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i.| 61389005| Husinec-Řež č.p. 130, 250 68 Husinec Řež| 22\\. března 2008| 5 let
49| Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i.| 61389013| Heyrovského náměstí 2, 162 06 Praha 6 - Břevnov| 27\\. března 2008| 5 let
50| Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.| 68378050| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4| 22\\. března 2008| 5 let
51| Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.| 61388963| Flemingovo náměstí 2, 166 10 Praha 6| 22\\. března 2008| 5 let
52| Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.| 68378068| Na Florenci 1420/3, 110 00 Praha 1| 25\\. dubna 2008| 5 let
53| Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i.| 67985874| Pod Paťankou 30, 166 12 Praha 6| 23\\. března 2008| 5 let
54| Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.| 68378092| Letenská 4, 118 51 Praha 1| 22\\. března 2008| 5 let
55| Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i.| 68081731| Královopolská 147, 612 64 Brno| 6\\. dubna 2008| 5 let
56| Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i.| 67985891| V Holešovičkách 41, 182 09 Praha 8| 21\\. června 2008| 5 let
57| Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, v. v. i.| 67179843| Na Sádkách 7, 370 05 České Budějovice| 22\\. března 2008| 5 let
58| Ústav teoretické a aplikované mechaniky| 68378297| Prosecká 76, 190 00 Praha 9| 2\\. dubna 2011| 5 let
59| Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i.| 67985556| Pod Vodárenskou věží 4, 182 08 Praha 8| 22\\. března 2008| 5 let
60| Ústav termomechaniky AV ČR, v. v. i.| 61388998| Dolejškova 1402/5, 182 00 Praha 8| 6\\. dubna 2008| 5 let
61| Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.| 67985904| Rumburská 89, 277 21 Liběchov| 6\\. září 2008| 5 let
62| Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava| 61989100| tř. 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava-Poruba| 24\\. dubna 2008| 5 let
63| Vysoká škola chemicko-technologická v Praze| 60461373| Technická 5, 166 28 Praha 6| 26\\. března 2008| 5 let
64| Vysoké učení technické v Brně| 216305| Antonínská 548/1, 601 90 Brno| 7\\. června 2008| 5 let
65| Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.| 00027014| Přátelství 815, 104 00 Praha Uhříněves| 9\\. července 2008| 5 let
66| Západočeská univerzita v Plzni| 49777513| Univerzitní 8, 306 14 Plzeň| 25\\. dubna 2008| 5 let |
Vyhláška č. 5/2012 Sb. | Vyhláška č. 5/2012 Sb.
Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 400. výročí úmrtí Rudolfa II.
Vyhlášeno 5. 1. 2012, datum účinnosti 11. 1. 2012, částka 1/2012
* § 1 - (1) Dnem 11. ledna 2012 se ke 400. výročí úmrtí císaře Rudolfa II. vydává pamětní stříbrná dvousetkoruna (dále jen „dvousetkoruna“).
* § 2 - (1) Na lícní straně dvousetkoruny je přepis jezdeckého portrétu Rudolfa II. od Aegidia Sadelera. Vpravo od podobizny Rudolfa II. je český lev v oválu pocházející z portálu vedoucího z Vladislavského sálu do Kaple všech svatých. Ovál je částečně překryt mon
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 11. ledna 2012. k vyhlášce č. 5/2012 Sb.
Aktuální znění od 11. 1. 2012
5
VYHLÁŠKA
ze dne 19. prosince 2011
o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 400. výročí úmrtí Rudolfa II.
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.:
§ 1
(1)
Dnem 11. ledna 2012 se ke 400. výročí úmrtí císaře Rudolfa II. vydává pamětní stříbrná dvousetkoruna (dále jen „dvousetkoruna“).
(2)
Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,3 mm. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *“.
§ 2
(1)
Na lícní straně dvousetkoruny je přepis jezdeckého portrétu Rudolfa II. od Aegidia Sadelera. Vpravo od podobizny Rudolfa II. je český lev v oválu pocházející z portálu vedoucího z Vladislavského sálu do Kaple všech svatých. Ovál je částečně překryt monogramem Rudolfa II. pocházejícím z jižní věže katedrály sv. Víta. Ve spodní části dvousetkoruny je přepis rytiny z roku 1606 zobrazující Prahu, přes kterou je nápis „PRAGA“. Při levém, horním a pravém okraji dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je při levém okraji dvousetkoruny vlevo od zadních nohou koně.
(2)
Na rubové straně dvousetkoruny je portrét Rudolfa II. podle dobové rytiny od Aegidia Sadelera. Vpravo od portrétu Rudolfa II. je habsburský orel, částečně zakrytý portrétem, a pod portrétem je podpis císaře. Vpravo od podpisu císaře jsou letopočty „1612 - 2012“. Při levém okraji dvousetkoruny je opis „RUDOLF II.“. Při spodním pravém okraji dvousetkoruny jsou iniciály autorky dvousetkoruny, akademické sochařky Majky Wichnerové, které jsou tvořeny písmeny „MW“.
(3)
Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 11. ledna 2012.
Guvernér:
Ing. Singer, Ph.D., v. r.
Příloha k vyhlášce č. 5/2012 Sb.
Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 400. výročí úmrtí Rudolfa II.
(lícní a rubová strana)
82kB
85kB |
Nařízení vlády č. 4/2012 Sb. | Nařízení vlády č. 4/2012 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 467/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za jedy a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů
Vyhlášeno 5. 1. 2012, datum účinnosti 5. 1. 2012, částka 1/2012
* Čl. I - Nařízení vlády č. 467/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za jedy a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 5. 1. 2012
4
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 30. listopadu 2011,
kterým se mění nařízení vlády č. 467/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za jedy a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů
Vláda nařizuje podle § 289 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník:
Čl. I
Nařízení vlády č. 467/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za jedy a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů, se mění takto:
1.
V příloze č. 1 se pod položku „Aziridin; ethylenimin“ vkládá nový řádek, který zní:
„ Azocyklotin (ISO); tricyklohexyl(1H-1,2,4-triazol-1-yl) stannan; 1-(tricyklohexylstannyl)-1H-1,2,4-triazol | 41083-11-8| 255-209-1| 050-019-00-3
---|---|---|---
“.
2.
V příloze č. 1 položce „Bromoxynil (ISO) a jeho soli; 3,5-dibrom-4-hydroxybenzonitril“ se slova „a jeho soli“ zrušují.
3.
V příloze č. 1 se pod položku „Bromoxynil (ISO); 3,5-dibrom-4-hydroxybenzonitril“ vkládá nový řádek, který zní:
„Bromoxynil (ISO) a jeho soli | –| –| 608-065-00-2
---|---|---|---
“.
4.
V příloze č. 1 se pod položku „Diethylenglykol-dinitrát; (oxydiethylen)-dinitrát“ vkládá nový řádek, který zní:
„Diethylenglykol-dinitrát; (oxydiethylen)-dinitrát flegmatizovaný | 693-21-0| 211-745-8| 603-033-01-1
---|---|---|---
“.
5.
V příloze č. 1 položce „Formetanat; 3-[(dimethylaminomethyliden)amino] fenyl-methylkarbamát“ se za slovo „Formetanat“ vkládá text „(ISO)“.
6.
V příloze č. 1 položce „Fosthietan; diethyl-N-(1,3-dithietan-2-yliden)fosforamidát“ se za slovo „Fosthietan“ vkládá text „(ISO)“.
7.
V příloze č. 1 položce „Guazatin; 1,1'-[iminodi (oktan-8,1-diyl)]guanidin“ se za slovo „Guazatin“ vkládá text „(ISO)“.
8.
V příloze č. 1 se pod položku „Guazatin (ISO); 1,1'-[iminodi(oktan-8,1-diyl)]guanidin“ vkládá nový řádek, který zní:
„ Guazatin (ISO); 1,1'-[iminodi(oktan-8,1-diyl)]guanidin | 108173-90-6| –| 612-087-00-8
---|---|---|---
“.
9.
V příloze č. 1 položce „Mipafox; fluorid kyseliny N,N’-diisopropylfosforodiamidové“ se za slovo „Mipafox“ vkládá text „(ISO)“.
10.
V příloze č. 1 položce „Oxamyl; {[2-dimethylamino-1-(methylsulfanyl)-2-oxoethiliden]iminyl}-N-methylkarbamát“ se za slovo „Oxamyl“ vkládá text „(ISO)“.
11.
V příloze č. 1 položce „Parakvat-dimethylsulfát; 1,1'-dimethyl-4,4'-bipyridin-1,1'-diium-bis(methyl-sulfát)“ se ve sloupci „číslo ES“ číslo „217-196-3“ nahrazuje číslem „218-196-3“.
12.
V příloze č. 1 položce „Skopolamin; (6,7-epoxy-8-methyl-8-azabicyklo[3.2.1] oktan-3-yl)-2-fenyl-3-hydroxypropanoát“ se za slovo „Skopolamin;“ vkládá slovo „hyoscin;“.
13.
V příloze č. 1 položce „Thiofanox; 3,3-dimethyl-1-(methylsulfanyl)butan-2-on-O-(N-methylkarbamoyl) oxim“ se za slovo „Thiofanox“ vkládá text „(ISO)“.
14.
V příloze č. 1 se řádek s položkou „Tricyklohexyl(1H-1,2,4-triazol-1-yl)stannan; 1-(tri-cyklohexylstannyl)-1H-1,2,4-triazol; azocyklotin“ zrušuje.
15.
V nadpisu přílohy č. 2 se za slovem „obsahujících“ slovo „a“ zrušuje.
16.
V příloze č. 2 položce „DOB, Brolamfetamine“ text ve sloupci „množství větší než malé“ zní: „více než 4 papírky / tablety / kapsle / kousky želatiny nebo více než 0,01 g krystalické nebo práškovité substance obsahující účinnou látku“.
17.
V příloze č. 2 položce „DOB, Brolamfetamine“ ve sloupci „nejmenší množství účinné psychotropní látky, jež musí obsahovat látka, označená jako droga, aby bylo její zkoumané množství považováno za větší než malé“ se číslo „0,015“ nahrazuje číslem „0,01“.
18.
V příloze č. 2 položce „Meskalin“ ve sloupci „účinná psychotropní látka“ se slova „200g čerstvé organické hmoty nebo“ zrušují.
19.
V příloze č. 2 se na konci tabulky doplňují řádky, které znějí:
„Karfentanil| | | methyl-1-(2-fenylethyl)-4-(N-fenylpropanamido)pi peridin-4-karboxylát| 1 μg
---|---|---|---|---
Tapentadol| | | 3-[(1R,2R)-3-(dimethylamino)-1-ethyl-2-methylpropyl] fenol| 0,3 g
AM-2201| | více než 1,25 g sušené rostlinné směsi nebo více než 0,0125 g krystalické nebo práškovité substance obsahující účinnou látku| [1-(5-fluorpentyl)-1H-indol-3-yl](naftalen-1-yl)methanon| 0,0125 g
bk-PMA| | více než 4 tablety / kapsle nebo více než 0,3 g krystalické nebo práškovité substance obsahující účinnou látku| 2-amino-1-(4-methoxyfenyl)propan-1-on| 0,3 g
bk-PMMA| | více než 4 tablety / kapsle nebo více než 0,5 g krystalické nebo práškovité substance obsahující účinnou látku| 1 -(4-methoxyfenyl)-2-(methylamino) propan-1-on| 0,5 g
Bromo-Dragonfly| | více než 4 papírky / tablety / kapsle / kousky želatiny nebo více než 0,001 g krystalické nebo práškovité substance obsahující účinnou látku| 2-amino-1-(8-brombenzo[1,2-b;4,5-b']difuran-4-yl)propan| 0,001 g
Butylon| | více než 4 tablety / kapsle nebo více než 0,5 g krystalické nebo práškovité substance obsahující účinnou látku| 2-(methylamino)-1-(3,4- methylendioxyfenyl) butan-1-on| 0,5 g
CP-47,497| | více než 1,25 g sušené rostlinné směsi nebo více než 0,0125 g krystalické nebo práškovité substance obsahující účinnou látku| 2-[(1R,3S)-3-hydroxycyklohexyl] -5-(2-methyloktan-2-yl)fenol| 0,0125 g
CRA-13| | více než 1,25 g sušené rostlinné směsi nebo více než 0,0125 g krystalické nebo práškovité substance obsahující účinnou látku| (naftalen-1-yl)[4-(pentyloxy)naftalen-1-yl]methanon| 0,0125 g
DBZP| | více než 4 tablety / kapsle nebo více než 0,4 g krystalické nebo práškovité substance obsahující účinnou látku| 1,4-dibenzylpiperazin| 0,4 g
DOC| | více než 4 papírky / tablety / kapsle / kousky želatiny nebo více než 0,01 g krystalické nebo práškovité substance obsahující účinnou látku| 2-amino-1-(4-chlor-2,5-dimethoxyfenyl)propan| 0,01 g
DOI| | více než 4 papírky / tablety / kapsle / kousky želatiny nebo více než 0,01 g krystalické nebo práškovité substance obsahující účinnou látku| 2-amino- 1-(4-jod-2,5-dimethoxyfenyl)propan| 0,01 g
Flefedron| | více než 4 tablety / kapsle nebo více než 0,5 g krystalické nebo práškovité substance obsahující účinnou látku| 1-(4-fluorfenyl)-2-(methylamino)propan-1-on| 0,5 g
4-FMP-M| | více než 4 tablety / kapsle nebo více než 0,4 g krystalické nebo práškovité substance obsahující účinnou látku| 1-(4-fluorfenyl)-2-(methylamino)propan| 0,4 g
JWH-018| | více než 1,25 g sušené rostlinné směsi nebo více než 0,0125 g krystalické nebo práškovité substance obsahující účinnou látku| (naftalen-1-yl)(1-pentyl-1H-indol-3-yl)methanon| 0.0125 g
JWH-073| | více než 1,25 g sušené rostlinné směsi nebo více než 0,0125 g krystalické nebo práškovité substance obsahující účinnou látku| (naftalen-1-yl)(1-butyl-1H-indol-3-yl)methanon| 0,0125 g
JWH-081| | více než 1,25 g sušené rostlinné směsi nebo více než 0,0125 g krystalické nebo práškovité substance obsahující účinnou látku| (4-methoxynaftalen-1-yl)(1-pentyl-1H-indol-3 -yl)methanon| 0,0125 g
JWH-122| | více než 1,25 g sušené rostlinné směsi nebo více než 0,0125 g krystalické nebo práškovité substance obsahující účinnou látku| (4-methylnaftalen-1 -yl)(1-pentyl-1H-indol-3 -yl)methanon| 0,0125 g
JWH-200| | více než 1,25 g sušené rostlinné směsi nebo více než 0,0125 g krystalické nebo práškovité substance obsahující účinnou látku| [1-(2-(morfolin-4-yl)ethyl)-1H-indol-3-yl](naftalen-1-yl)methanon| 0,0125 g
JWH-250| | více než 1,25 g sušené rostlinné směsi nebo více než 0,0125 g krystalické nebo práškovité substance obsahující účinnou látku| 2-(2-methoxyfenyl)-1-(1-pentyl-1H-indol-3-yl)ethan-1-on| 0,0125 g
JWH-398| | více nez 1,25 g sušené rostlinné směsi nebo více než 0,0125 g krystalické nebo práškovité substance obsahující účinnou látku| (4-chlornaftalen-1-yl)(1-pentyl-1H-indol-3-yl)methanon| 0,0125 g
MBZP| | více než 4 tablety / kapsle nebo více než 0,4 g krystalické nebo práškovité substance obsahující účinnou látku| 1-benzyl-4-methylpiperazin| 0,4 g
mCPP| | více než 4 tablety / kapsle nebo více než 0,4 g krystalické nebo práškovité substance obsahující účinnou látku| 1-(3-chlorfenyl)piperazin| 0,4 g
MDAI| | více než 4 tablety / kapsle nebo více než 0,5 g krystalické nebo práškovité substance obsahující účinnou látku| 5,6-methylendioxy-2-aminoindan| 0,5 g
MDPV| | více než 4 tablety / kapsle nebo více než 0,05 g krystalické nebo práškovité substance obsahující účinnou látku| 1-(3,4-methylendioxyfenyl)-2-(pyrrolidin-1-yl)pentan-1-on| 0,05 g
4-MEC| | více než 4 tablety / kapsle nebo více než 0,5 g krystalické nebo práškovité substance obsahující účinnou látku| 2-(ethylamino)-1-(4-methylfenyl)propan-1-on| 0,5 g
Mefedron| | více než 4 tablety / kapsle nebo více než 0,5 g krystalické nebo práškovité substance obsahující účinnou látku| 2-(methylamino)-1-(4-methylfenyl)propan-1-on| 0,5 g
Methylon| | více než 4 tablety / kapsle nebo více než 0,5 g krystalické nebo práškovité substance obsahující účinnou látku| 2-(methylamino)-1-(3,4-methylendioxyfenyl)propan-1-on| 0,5 g
Nafyron| | více než 4 tablety / kapsle nebo více než 0,5 g krystalické nebo práškovité substance obsahující účinnou látku| 1-(naftalen-2-yl)-2-(pyrrolidin-1-yl)pentan-1-on| 0,5 g
pFPP| | více než 4 tablety / kapsle nebo více než 0,25 g krystalické nebo práškovité substance obsahující účinnou látku| 1-(4-fluorfenyl)piperazin| 0,25 g
Salvinorin A| | více než 2 g sušených listů rostliny Salvia Divinorum| methyl(2S,4aR,6aR,7 R,9S,10aS,10bR)-9-acetoxy-2 -(furan-3-yl)-6a,10b-dimethyl-4,10-dioxododekahydro-2H-benzo[f] isochromen-7-karboxylát| 0,002 g
TFMPP| | více než 4 tablety / kapsle nebo více než 0,4 g krystalické nebo práškovité substance obsahující účinnou látku| 1-[3-(trifluormethyl)fenyl] piperazin| 0,4 g
BZP, benzylpiperazin| | více než 4 tablety / kapsle nebo více než 0,4 g krystalické nebo práškovité substance obsahující účinnou látku| 1-Benzylpiperazin| 0,4 g
Ketamin| | | (RS)-2-(2-chlorfenyl)-2-(methylamino)cyklohexan-1-on| 0,3 g
“.
Čl. II
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
RNDr. Nečas v. r.
Ministr spravedlnosti:
JUDr. Pospíšil v. r. |
Nařízení vlády č. 3/2012 Sb. | Nařízení vlády č. 3/2012 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku
Vyhlášeno 5. 1. 2012, datum účinnosti 5. 1. 2012, částka 1/2012
* Čl. I - Nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku, se m
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 5. 1. 2012
3
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 30. listopadu 2011,
kterým se mění nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku
Vláda nařizuje podle § 289 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník:
Čl. I
Nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku, se mění takto:
1.
V příloze č. 1 části A bodu 1 se slova „z celkové hmotnosti rostliny“ nahrazují slovy „v kvetoucím nebo plodonosném vrcholíku rostliny konopí (s výjimkou zrn) včetně listů“.
2.
V příloze č. 1 části A se body 2 až 4 zrušují.
Dosavadní bod 5 se označuje jako bod 2.
Čl. II
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
RNDr. Nečas v. r.
Ministr spravedlnosti:
JUDr. Pospíšil v. r. |
Nařízení vlády č. 2/2012 Sb. | Nařízení vlády č. 2/2012 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 454/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem a jaké je jejich větší množství, a co se pro účely trestního zákoníku považuje za metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu a za jiné metody s dopingovým účinkem
Vyhlášeno 5. 1. 2012, datum účinnosti 5. 1. 2012, částka 1/2012
* Čl. I - Nařízení vlády č. 454/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem a jaké je jejich větší množství, a co se pro účely trestního zákoníku považuje za metodu spočívající ve zvyšov
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 5. 1. 2012
2
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 30. listopadu 2011,
kterým se mění nařízení vlády č. 454/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem a jaké je jejich větší množství, a co se pro účely trestního zákoníku považuje za metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu a za jiné metody s dopingovým účinkem
Vláda nařizuje podle § 289 odst. 4 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník:
Čl. I
Nařízení vlády č. 454/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem a jaké je jejich větší množství, a co se pro účely trestního zákoníku považuje za metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu a za jiné metody s dopingovým účinkem, se mění takto:
1.
V příloze č. 1 části A bodu 1 písmenu b) se slova „testosteron a“ nahrazují slovem „testosteron,“.
2.
V příloze č. 1 části A bodu 1 se na konci písmene b) na samostatném řádku doplňují slova „a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky.“.
3.
V příloze č. 2 část B včetně nadpisu zní:
„B. GENOVÝ DOPING
1.
Transfer nukleových kyselin nebo jejich sekvencí s potenciálem zvýšit sportovní výkon.
2.
Použití normálních nebo geneticky modifikovaných buněk s potenciálem zvýšit sportovní výkon.
3.
Použití látek, které přímo nebo nepřímo ovlivňují funkce známé svým vlivem na výkonnost modifikováním genové exprese, například receptor delta aktivovaný peroxizomovými proliferátory /Peroxisome Proliferator Activated Receptor δ (PPARδ) agonists/ (například GW 1516) a Agonisté proteinkinasové osy aktivované AMP v součinnosti s PPAR delta /PPARδ-AMP-activated protein kinase (AMPK) axis agonists/ (například AICAR).“.
Čl. II
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
RNDr. Nečas v. r.
Ministr spravedlnosti:
JUDr. Pospíšil v. r. |
Zákon č. 1/2012 Sb. | Zákon č. 1/2012 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 5. 1. 2012, datum účinnosti 5. 1. 2012, částka 1/2012
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zaměstnanosti
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 10. 2016 (134/2016 Sb.)
1
ZÁKON
ze dne 9. prosince 2011,
kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o zaměstnanosti
Čl. I
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto:
1.
V § 1, § 18 odst. 2 a v § 103 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
2.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Směrnice Rady 68/360/EHS ze dne 15. října 1968 o odstranění omezení pohybu a pobytu pracovníků členských států a jejich rodinných příslušníků uvnitř Společenství.
Směrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky.
Směrnice Rady 89/48/EHS ze dne 21. prosince 1988 o obecném systému pro uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělávání a přípravy.
Směrnice Rady 90/364/EHS ze dne 28. června 1990 o právu pobytu.
Směrnice Rady 90/365/EHS ze dne 28. června 1990 o právu pobytu zaměstnaných osob a osob samostatně výdělečně činných po skončení jejich pracovní činnosti.
Směrnice Rady 92/51/EHS ze dne 18. června 1992 o druhém obecném systému pro uznávání odborného vzdělávání a přípravy, kterou se doplňuje směrnice 89/48/EHS.
Směrnice Rady 93/96/EHS ze dne 29. října 1993 o právu pobytu pro studenty.
Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb.
Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ.
Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí.“.
3.
V § 5 písm. e) bodě 2 se slova „nebo bez zelené karty, je-li podle tohoto zákona vyžadována“ a slova „ , nebo bez modré karty, je-li podle tohoto zákona vyžadována“ zrušují.
4.
V § 5 písm. e) se doplňuje bod 3, který zní:
„3.
pokud fyzická osoba-cizinec vykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného povolení k pobytu na území České republiky, je-li podle zvláštního právního předpisu vyžadováno3),“.
5.
V § 6 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
„g)
poskytuje způsobem umožňujícím dálkový přístup orgánům, rozhodujícím o poskytování veřejné výhody, podpory, dotace, příspěvku nebo zadávajícím veřejné zakázky, údaje z evidence fyzických a právnických osob, kterým byla pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3,“.
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h).
6.
V § 6 odst. 1 písm. h) se za slova „práce a“ vkládá slovo „dále“ a na konci textu se doplňují slova „a evidenci právnických a fyzických osob, kterým byla pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3“.
7.
V § 6 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí:
„i)
posuzuje rizika související s výkonem nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3 a určuje riziková odvětví ekonomických činností, ve kterých se tato nelegální práce soustřeďuje,
j)
každoročně do 1. července předkládá Evropské komisi zprávu o počtu kontrol provedených v předcházejícím kalendářním roce v jednotlivých rizikových odvětvích, o výsledku těchto kontrol a jejich procentním podílu na celkovém počtu právnických a fyzických osob podnikajících v jednotlivých rizikových odvětvích.“.
8.
V § 6 odst. 2 se písmeno „g)“ nahrazuje písmenem „h)“.
9.
V § 6 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Evidence právnických a fyzických osob, kterým byla pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3 obsahuje
a)
obchodní firmu nebo název právnické osoby nebo jméno, popřípadě jména a příjmení fyzické osoby,
b)
identifikační číslo právnické nebo fyzické osoby,
c)
výši uložené pokuty,
d)
datum nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.
Údaje v této evidenci se uchovávají po dobu, po kterou jsou právnické nebo fyzické osoby vyloučeny z účasti na veřejných výhodách, podporách, dotacích, příspěvcích nebo získání veřejných zakázek.“.
10.
V § 8a odst. 1 písm. l) se za slovo „a“ vkládá slovo „dále“ a za slovo „dětí“ se vkládají slova „a evidenci fyzických a právnických osob, kterým byla pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3“.
11.
V § 75 na konci odstavce 5 a v § 76 na konci odstavce 2 se doplňuje věta „Příspěvek se zaměstnavateli neposkytne po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3.“.
12.
V § 75 odst. 8 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní:
„k)
závazek zaměstnavatele vrátit neprodleně příspěvek v případě, že mu byl poskytnut v období 12 měsíců přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3, a lhůtu pro vrácení příspěvku,“.
Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno l).
13.
V § 76 odst. 6 se písmeno „k)“ nahrazuje písmenem „l)“.
14.
V § 78 se na konci odstavce 4 doplňuje závěrečná část ustanovení „Příspěvek se zaměstnavateli neposkytne po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3.“.
15.
V § 78 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno f), které zní:
„f)
neposkytnutí příspěvku, pokud byla zaměstnavateli uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3 a ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení této pokuty neuplynuly 3 roky.“.
16.
V § 78 odst. 10 se slova „výši; nesplnění této povinnosti“ nahrazují slovy „výši; obdobně je zaměstnavatel povinen vrátit příspěvek v případě, že mu byl poskytnut v období 12 měsíců přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3. Nesplnění těchto povinností“.
17.
V § 87 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Nastoupí-li do zaměstnání občan Evropské unie, jeho rodinný příslušník (§ 3 odst. 2), rodinný příslušník občana České republiky uvedený v § 3 odst. 3, cizinec uvedený v § 98 písm. a) až e) a j) až r), u kterého se nevyžaduje povolení k zaměstnání, nebo cizinec, u kterého se vyžaduje povolení k zaměstnání, jsou zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba, která uzavřela smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem, na jejímž základě byly tyto osoby vyslány na území České republiky k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy, povinni o této skutečnosti písemně informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce, a to nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce.“.
18.
V § 98 písm. p) a r) se slova „Evropském společenství“ nahrazují slovy „Evropské unii“.
19.
V § 102 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Zaměstnavatel je povinen uchovávat kopie dokladů prokazujících oprávněnost pobytu3) cizince na území České republiky, a to po dobu trvání zaměstnání a dobu 3 let od skončení zaměstnávání tohoto cizince.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
20.
V § 111 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst nebo hmotná podpora rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců se zaměstnavateli neposkytnou po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3.“.
21.
V § 111 odst. 6 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:
„i)
závazek zaměstnavatele neprodleně vrátit hmotnou podporu v případě, že mu byla poskytnuta v období 12 měsíců přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3, a lhůtu a podmínky vrácení hmotné podpory,“.
Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno j).
22.
V § 111 odst. 7 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní:
„k)
závazek zaměstnavatele neprodleně vrátit hmotnou podporu v případě, že mu byla poskytnuta v období 12 měsíců přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3, a lhůtu a podmínky vrácení hmotné podpory,“.
Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno l).
23.
V § 118 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Příspěvky podle § 112 až 114, 116 nebo 117 se zaměstnavateli neposkytnou po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3.“.
24.
V § 119 odst. 2 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:
„h)
závazek zaměstnavatele neprodleně vrátit příspěvek podle § 112 až 114, 116 nebo 117 v případě, že mu byl poskytnut v období 12 měsíců přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3, lhůtu a podmínky vrácení příspěvku,“.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i).
25.
V § 119a odst. 8 písm. b) se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.
26.
V § 120 odst. 1 se slova „Evropského společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
27.
§ 136 zní:
㤠136
Právnická nebo fyzická osoba je povinna mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu a dokladů, které je povinna uchovávat podle § 102 odst. 3.“.
28.
V § 139 odst. 1 písm. d) se za slovo „práce“ vkládají slova „podle § 5 písm. e) bodu 1 nebo 2“.
29.
V § 139 se na konci odstavce 1 doplňuje písmeno f), které zní:
„f)
umožní výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3.“.
30.
V § 139 odst. 3 písm. e) se za slova „písm. d)“ vkládají slova „a f)“.
31.
V § 140 odst. 1 se na konci písmene c) doplňují slova „podle § 5 písm. e) bodu 1 nebo 2“.
32.
V § 140 se na konci odstavce 1 doplňuje písmeno e), které zní:
„e)
umožní výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3.“.
33.
V § 140 odst. 4 písm. f) se za slova „písm. c)“ vkládají slova „a e)“.
34.
V § 141 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Při určení výše pokuty za přestupek podle § 139 odst. 1 písm. f) nebo za správní delikt podle § 140 odst. 1 písm. e) se přihlédne i k výši částek, které je právnická nebo fyzická osoba povinna uhradit podle § 141b odst. 1 písm. b).“.
35.
Za § 141 se vkládají nové § 141a a 141b, které včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 90 a 91 znějí:
„Odpovědnost zaměstnavatele a dalších právnických nebo fyzických osob
§ 141a
(1)
Za úhradu pokuty uložené za přestupek podle § 139 odst. 1 písm. f) nebo za správní delikt podle § 140 odst. 1 písm. e) ručí právnická nebo fyzická osoba, které právnická nebo fyzická osoba, jež umožnila cizinci výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3, poskytla v rámci obchodního vztahu plnění jako subdodavatel přímo nebo prostřednictvím jiné osoby; stejně ručí i prostředník. Ručení vzniká pouze v případě, pokud o nelegální práci podle § 5 písm. e) bodu 3 tyto osoby věděly, nebo při vynaložení náležité péče vědět měly a mohly.
(2)
O tom, zda ručení podle odstavce 1 vzniklo a kdo je ručitelem, vydá Úřad práce rozhodnutí. Správní řízení podle věty první lze zahájit nejpozději do 90 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek podle § 139 odst. 1 písm. f) nebo za správní delikt podle § 140 odst. 1 písm. e).
§ 141b
(1)
Právnická osoba, které byla pravomocně uložena pokuta za správní delikt podle § 140 odst. 1 písm. e), nebo fyzická osoba, které byla pravomocně uložena pokuta za přestupek podle § 139 odst. 1 písm. f), je povinna uhradit
a)
cizinci, který vykonal práci podle § 5 písm. e) bodu 3, dlužnou odměnu,
b)
částku rovnající se součtu částek odpovídajících výši
1.
pojistného na všeobecné zdravotní pojištění včetně penále90),
2.
pojistného na sociální zabezpečení včetně penále21), které by jinak byla povinna odvést podle jiných právních předpisů, a
c)
náklady související s doručením dlužné odměny podle písmene a), a to i do státu, jehož je cizinec občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu jeho posledního trvalého bydliště, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt.
(2)
Má se za to, že dlužná odměna podle odstavce 1 písm. a) přísluší ve výši základní měsíční sazby minimální mzdy91) za každý měsíc trvání výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3. Má se za to, že cizinec vykonával práci 3 měsíce.
(3)
Za splnění povinnosti podle odstavce 1 písm. a) a c) ručí právnická nebo fyzická osoba, které právnická nebo fyzická osoba, jež umožnila cizinci výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3, poskytla v rámci obchodního vztahu plnění jako subdodavatel přímo nebo prostřednictvím jiné osoby; stejně ručí i prostředník. Ručení vzniká pouze v případě, pokud o nelegální práci podle § 5 písm. e) bodu 3 tyto osoby věděly, nebo při vynaložení náležité péče vědět měly a mohly.
(4)
O tom, zda ručení podle odstavce 3 vzniklo a kdo je ručitelem, vydá Úřad práce rozhodnutí. Správní řízení podle věty první lze zahájit nejpozději do 90 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek podle § 139 odst. 1 písm. f) nebo za správní delikt podle § 140 odst. 1 písm. e).
90)
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
91)
§ 111 zákoníku práce.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Povinnost vrátit poskytnuté investiční pobídky podle § 111 a příspěvky na nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti podle § 75 a 76, § 112 až 114, § 116 a 117, jakož i příspěvek podle § 78 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se neuplatní ve vztahu k dohodám o poskytnutí investiční pobídky nebo příspěvku uzavřeným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Povinnosti podle § 87 odst. 1, § 102 odst. 3 a § 136 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou právnické a fyzické osoby, které zaměstnaly cizince do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, povinny splnit ve lhůtě 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
Čl. III
V § 2 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 424/2003 Sb., se za slova „vyňaty osoby,“ vkládají slova „které na území České republiky vykonávají nelegální práci podle § 5 písm. e) bodu 3 zákona o zaměstnanosti, a dále osoby,“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o nemocenském pojištění
Čl. V
V § 9 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Z pojištění jsou dále vyňaty osoby, které nejsou občany České republiky nebo občany Evropské unie a jsou zaměstnány v České republice bez platného oprávnění k pobytu na území České republiky podle jiného právního předpisu6).“.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Zákon č. 472/2011 Sb. | Zákon č. 472/2011 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 30. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 161/2011
* ČÁST PRVNÍ - Změna školského zákona
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 9. 2012
472
ZÁKON
ze dne 20. prosince 2011,
kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna školského zákona
Čl. I
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb., se mění takto:
1.
V § 8a odst. 1 písm. a) se za slova „typu školy,“ vkládají slova „kromě mateřské školy uvedené v § 34 odst. 8,“.
2.
V § 12 odstavec 2 zní:
„(2)
Vlastní hodnocení školy je východiskem pro zpracování výroční zprávy o činnosti školy.“.
3.
V § 20 se za odstavec 5 vkládá odstavec 6, který zní:
„(6)
Krajský úřad vykonává činnosti uvedené v odstavci 5 písm. a) i pro ostatní cizince.“.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8.
4.
V § 24 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Umožňuje-li to povaha věci, ředitel školy s dostatečným předstihem oznámí důvody vyhlášení volného dne zřizovateli a zveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
5.
V § 26 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „; v případě odborného výcviku a odborné praxe v rámci praktického vyučování nejvýše 40 povinných vyučovacích hodin týdně“.
6.
V § 28 odst. 1 písm. e) se slova „zprávy o vlastním hodnocení školy,“ zrušují.
7.
V § 28 odstavce 4 až 6 včetně poznámky pod čarou č. 18 znějí:
„(4)
Záznam nebo změna údaje ve školní matrice se provede neprodleně po rozhodné události. Školy a školská zařízení jsou údaje z dokumentace a údaje ze školní matriky oprávněny poskytovat osobám, které svůj nárok prokáží oprávněním stanoveným tímto nebo zvláštním zákonem18).
(5)
Ministerstvo, popřípadě jím zřízená právnická osoba sdružuje pro statistické účely a pro účely plnění dalších povinností stanovených ministerstvu tímto zákonem údaje z dokumentace škol a školských zařízení a ze školních matrik s výjimkou údajů uvedených v odstavci 2 písm. g) a i) a odstavci 3 písm. c) a f); údaje uvedené v odstavci 2 písm. f) a odstavci 3 písm. d) se sdružují v anonymizované podobě. Právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení předávají údaje z dokumentace a školních matrik ministerstvu, popřípadě jím zřízené právnické osobě. Právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení, které nezřizuje ministerstvo, předávají tyto údaje v podobě statistických informací také krajskému úřadu, v případě škol a školských zařízení zřizovaných obcí nebo svazkem obcí také obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
(6)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky, rozsah, formu a způsob vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a rozsah, formu, způsob a termíny předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky podle odstavce 5.
18)
Například § 8 trestního řádu.“.
8.
V § 29 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Ministerstvo stanoví vyhláškou opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání ve školách a školských zařízeních a při činnostech s ním souvisejících.“.
9.
V § 34 se doplňují odstavce 8 až 10, které znějí:
„(8)
Zřizovatel může určit mateřskou školu nebo její odloučené pracoviště ke vzdělávání dětí zaměstnanců zřizovatele nebo jiného zaměstnavatele. Na tuto mateřskou školu nebo odloučené pracoviště se nevztahují odstavce 2 až 4 a § 35 odst. 1. O přijetí do této mateřské školy nebo odloučeného pracoviště rozhoduje ředitel na základě kritérií stanovených zřizovatelem, je-li jím stát, kraj, obec nebo svazek obcí, a v ostatních případech rozhoduje na základě kritérií stanovených vnitřním předpisem právnické osoby vykonávající činnost školy. Kritéria pro přijímání do mateřské školy se zveřejňují předem, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(9)
Vzdělává-li se dítě v mateřské škole pravidelně kratší dobu, než odpovídá provozu, v němž je vzděláváno, může se ve zbývající době vzdělávat další dítě, aniž by se započítávalo do počtu dětí v mateřské škole pro účely posouzení souladu s nejvyšším povoleným počtem dětí zapsaným v rejstříku škol a školských zařízení podle § 144 odst. 1 písm. e).
(10)
V měsících červenci a srpnu lze přijmout do mateřské školy děti z jiné mateřské školy, a to nejvýše na dobu, po kterou jiná mateřská škola přerušila provoz. Na přijímání dětí podle věty první se nevztahuje nejvyšší povolený počet dětí zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení podle § 144 odst. 1 písm. e), ředitel mateřské školy však je povinen zajistit, aby počet dětí, které se účastní vzdělávání v témž okamžiku, nepřekročil nejvyšší povolený počet dětí.“.
10.
V § 37 odst. 1 se slova „nebo odborného lékaře“ nahrazují slovy „a odborného lékaře nebo klinického psychologa“.
11.
V § 38 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, zřízené na území České republiky cizím státem, právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky nebo cizím státním občanem, která není zapsána v rejstříku škol a školských zařízení a z důvodu uplatnění obsahu zahraničního vzdělávacího programu ani o zápis do rejstříku škol a školských zařízení nežádá, v níž ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky v příslušném školním roce, nebo“.
12.
V § 38 odstavec 5 zní:
„(5)
Žák, který plní povinnou školní docházku ve škole uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo způsobem uvedeným v odstavci 2, může na žádost zákonného zástupce konat zkoušky z vybraných předmětů ve škole uvedené v odstavci 3 nebo ve škole při diplomatické misi České republiky; nekoná-li žák tyto zkoušky, doloží zákonný zástupce plnění povinné školní docházky žáka škole uvedené v odstavci 3 způsobem stanoveným v prováděcím právním předpisu. Žák, který plní povinnou školní docházku ve škole uvedené v odstavci 1 písm. c), koná zkoušky z vybraných předmětů ve škole uvedené v odstavci 3.“.
13.
V § 38 odst. 7 se za slovo „zkoušek“ vkládají slova „a způsob doložení plnění povinné školní docházky“.
14.
Za § 38 se vkládají nové § 38a a 38b, které včetně nadpisu znějí:
㤠38a
Povolení plnění povinné školní docházky v zahraniční škole
(1)
Plnění povinné školní docházky podle § 38 odst. 1 písm. c) se povoluje s účinností od 1. září školního roku následujícího po podání žádosti, a to na období nejvýše 5 let.
(2)
Žádost o povolení plnění povinné školní docházky podává ministerstvu škola uvedená v § 38 odst. 1 písm. c), a to do 31. ledna předcházejícího školnímu roku, v němž má povolení nabýt účinnosti; není-li tato škola zřízena jako právnická osoba, podává žádost její zřizovatel.
(3)
K žádosti žadatel připojí
a)
doklad nebo doklady osvědčující vznik, právní postavení, obchodní firmu nebo název, sídlo a předmět činnosti právnické osoby, bude-li činnost školy vykonávat daná právnická osoba, anebo doklad nebo doklady osvědčující vznik a předmět činnosti školy a vznik, právní status, obchodní firmu nebo název, sídlo a předmět činnosti zřizovatele školy, není-li škola zřízena jako právnická osoba; jedná-li se o školu zřízenou na území České republiky při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu cizího státu, doklad nebo doklady osvědčující vznik a předmět činnosti školy,
b)
vzdělávací program, podle kterého budou žáci plnit povinnou školní docházku,
c)
doklad vystavený nejvyšším orgánem státní správy pro oblast školství nebo jiným příslušným správním úřadem příslušného cizího státu, ze kterého vyplývá, že zahraniční vzdělávací program podle písmene b) je shodný se vzdělávacím programem stejného druhu školy platným na území daného cizího státu nebo že škola je v daném cizím státě považována za součást jeho vzdělávací soustavy nebo že škola je členem organizace zahraničních nebo mezinárodních škol, jimiž vydávaným dokladům o dosažení vzdělání jsou v daném cizím státě přiznány právní účinky bez nutnosti předchozího ověření nebo uznání jejich rovnocennosti,
d)
vzory všech vysvědčení nebo jiných dokladů o vzdělání, které škola vydává, a to ve vyučovacím jazyce,
e)
doklad o oprávnění žadatele poskytovat vzdělávání,
f)
rámcový popis personálního a materiálního zabezpečení výuky, doklady osvědčující užívací právo žadatele k prostorám, v nichž bude probíhat výuka, a doklady osvědčující, že tyto prostory lze v souladu s právními předpisy užívat k danému účelu,
g)
údaj o nejvyšším možném počtu žáků v navrhovaném místě uskutečňování výuky.
(4)
Doklady uvedené v odstavci 3 písm. a), c) až f) se předkládají v originále nebo úředně ověřené kopii. K dokladům uvedeným v odstavci 3 se připojí jejich úředně ověřený překlad do českého jazyka.
(5)
Ministerstvo žádosti o povolení plnění povinné školní docházky ve škole podle § 38 odst. 1 písm. c) nevyhoví, jestliže
a)
povolení by bylo v rozporu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v České republice nebo s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v daném kraji,
b)
činnost zahraniční školy není nezbytná k zajištění plnění povinné školní docházky,
c)
vzdělávání podle vzdělávacího programu připojeného k žádosti by bylo v zásadním rozporu s rámcovými vzdělávacími programy; výuka českého jazyka a literatury se pro tyto účely neposuzuje,
d)
vzdělávací program připojený k žádosti je v rozporu s právním řádem České republiky, s cíli a zásadami vzdělávání stanovenými v § 2, nebo
e)
škola nemá pro uskutečňování vzdělávání podle vzdělávacího programu připojeného k žádosti materiální nebo personální zabezpečení srovnatelné s podmínkami pro činnost škol, zapisovaných do rejstříku škol a školských zařízení.
(6)
Škola podle § 38 odst. 1 písm. c), nebo není-li škola zřízena jako právnická osoba, její zřizovatel, jsou povinni
a)
seznámit zákonné zástupce všech žáků školy s vydaným povolením a s právními důsledky spojenými se skutečností, že žáci, na které se vztahuje povinná školní docházka podle § 36 odst. 2, budou plnit povinnou školní docházku způsobem uvedeným v § 38 odst. 1 písm. c),
b)
evidovat adresu spádové školy nebo jiné školy zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, a to u žáků, na které se vztahuje § 38 odst. 4,
c)
oznámit ministerstvu změny všech údajů, na základě kterých bylo vydáno povolení,
d)
zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup plné znění zahraničního vzdělávacího programu školy ve vyučovacím jazyce, jakož i v českém jazyce, není-li vyučovacím jazykem jazyk český,
e)
poskytovat ministerstvu na vyžádání informace týkající se plnění povinné školní docházky v dané škole.
§ 38b
(1)
Povolení plnění povinné školní docházky ve škole podle § 38 odst. 1 písm. c) může být rozhodnutím ministerstva zrušeno, jestliže
a)
nastane některá ze skutečností uvedených v § 38a odst. 5 písm. c) až e),
b)
škola nebo její zřizovatel poruší povinnost stanovenou v § 38a odst. 6, nebo
c)
škola uskutečňuje výuku v prostorách, k nimž nedoložila doklady podle § 38a odst. 3 písm. f).
(2)
Povolení plnění povinné školní docházky ve škole podle § 38 odst. 1 písm. c) ministerstvo rozhodnutím zruší, pokud
a)
škola přestane splňovat podmínky stanovené v § 38 odst. 1 písm. c),
b)
škola neposkytuje žákům plnícím povinnou školní docházku výuku podle vzdělávacího programu uvedeného v žádosti podle § 38a odst. 3 písm. b),
c)
počet žáků, kterým škola poskytuje výuku, překročil počet uvedený v žádosti podle § 38a odst. 3 písm. g),
d)
dokumentace školy neumožňuje ověřit, že nejsou dány důvody podle písmen b) a c), nebo
e)
o zrušení požádá daná škola, popřípadě její zřizovatel, není-li škola zřízena jako právnická osoba.“.
15.
V § 49 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 22a zní:
„(4)
Pokud žák, který byl rozhodnutím soudu svěřen do střídavé výchovy rodičů22a), plní povinnou školní docházku střídavě ve dvou základních školách, vydává mu vysvědčení základní škola, v které zahájil vzdělávání dříve, pokud k tomu nebyla dohodou rodičů nebo rozhodnutím soudu určena druhá škola. Při hodnocení výsledků vzdělávání žáka za pololetí školního roku zohlední škola, která bude vydávat vysvědčení, hodnocení výsledků vzdělávání žáka druhou školou. Ředitelé škol, v nichž se žák podle věty první vzdělává, mezi sebou dohodnou pravidla spolupráce škol při vzdělávání žáka. Rozhoduje-li ředitel ve věcech uvedených v § 165 odst. 2, vyžádá si před rozhodnutím vyjádření ředitele druhé školy. Rozhodování ve věcech podle § 41, přísluší pouze řediteli základní školy, která vydává žákovi vysvědčení.
22a)
§ 26 odst. 2 zákona č. 92/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.“.
16.
V § 51 se odstavec 5 zrušuje.
17.
V § 58 odst. 5 se za slova „středního vzdělání s výučním listem“ vkládají slova „, jakož i středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou“.
18.
V § 60 odstavec 5 zní:
„(5)
Přihlášky ke vzdělávání na střední škole pro první kolo přijímacího řízení podává zletilý uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče řediteli příslušné střední školy, a to na tiskopisu předepsaném ministerstvem a v termínu stanoveném v § 60b. U uchazečů s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou může v nezbytných případech podat přihlášku ředitel příslušného zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. O této skutečnosti musí ředitel školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy neodkladně informovat zákonného zástupce tohoto žáka.“.
19.
V § 60 odstavec 7 zní:
„(7)
Pro první kolo přijímacího řízení do denní formy vzdělávání může uchazeč podat 2 přihlášky. Pro první kolo přijímacího řízení na jeden obor vzdělání konané v rámci jedné školy, pokud v jeho rámci ředitel školy rozhodne o konání přijímací zkoušky, nelze zkoušku vykonat ve více různých termínech, ve kterých se přijímací zkouška koná.“.
20.
V § 60 odstavec 16 zní:
„(16)
Ředitel školy ukončí hodnocení uchazečů do 3 pracovních dnů po termínu stanoveném pro přijímací zkoušky. Podle výsledků dosažených jednotlivými uchazeči při přijímacím řízení stanoví ředitel školy jejich pořadí a zveřejní seznam přijatých uchazečů a nepřijatým uchazečům nebo zákonným zástupcům nezletilých nepřijatých uchazečů odešle rozhodnutí o nepřijetí.“.
21.
V § 60 odst. 17 se slova „odešle ředitel školy rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí uchazeči nebo zákonnému zástupci nezletilého uchazeče“ nahrazují slovy „zveřejní ředitel školy seznam přijatých uchazečů a nepřijatým uchazečům nebo zákonným zástupcům nezletilých nepřijatých uchazečů odešle rozhodnutí o nepřijetí“.
22.
V § 60 odst. 18 větě první se slova „výsledku přijímacího řízení“ nahrazují slovy „nepřijetí ke vzdělávání“.
23.
V § 60 odstavec 20 zní:
„(20)
Uchazeč, nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče, musí po oznámení rozhodnutí potvrdit úmysl uchazeče vzdělávat se v dané střední škole způsobem podle § 60a.“.
24.
V § 60a odstavec 1 zní:
„(1)
K potvrzení úmyslu uchazeče stát se žákem příslušného oboru vzdělání na dané střední škole slouží zápisový lístek. Toto ustanovení se nevztahuje na studium podle § 83 až 85 a na vzdělávání podle § 25 odst. 2 písm. b) až e).“.
25.
V § 60a odstavec 2 zní:
„(2)
Uchazeč, který je žákem základní školy, obdrží zápisový lístek na této základní škole, a to nejpozději do 15. března, nebo do 30. listopadu v případě, že podává přihlášku do oboru vzdělání s talentovou zkouškou. V ostatních případech vydá na žádost uchazeče nebo jeho zákonného zástupce zápisový lístek krajský úřad příslušný podle místa trvalého pobytu uchazeče, u cizinců dle místa pobytu na území České republiky, případně sídla školy, kam se uchazeč hlásí, pokud na území České republiky nepobývá. Při vydávání zápisového lístku ověří krajský úřad totožnost uchazeče nebo jeho zákonného zástupce.“.
26.
V § 60a odstavec 6 zní:
„(6)
Svůj úmysl vzdělávat se v dané střední škole potvrdí uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče odevzdáním zápisového lístku řediteli školy, který rozhodl o jeho přijetí ke vzdělávání, a to nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Zápisový lístek se také považuje za včas odevzdaný, pokud byl v této lhůtě předán k přepravě provozovateli poštovních služeb. U uchazečů s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou může v nezbytných případech potvrdit úmysl vzdělávat se ředitel příslušného školského zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy.“.
27.
V § 60a odstavec 7 zní:
„(7)
Nepotvrdí-li uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče odevzdáním zápisového lístku úmysl vzdělávat se ve střední škole podle odstavce 6, zanikají posledním dnem lhůty podle odstavce 6 právní účinky rozhodnutí o přijetí tohoto uchazeče ke vzdělávání v dané střední škole. Zápisový lístek může uchazeč uplatnit jen jednou; to neplatí v případě, že uchazeč chce uplatnit zápisový lístek na škole, kde byl přijat na základě odvolání.“.
28.
V § 74 odst. 7 se věta druhá nahrazuje větami „Jmenování je platné pro zkoušky konané v daném kalendářním roce. Krajský úřad může pro termín opravných zkoušek a náhradních zkoušek omezit počet zkušebních komisí a určit žákovi v dané škole jinou komisi, než před kterou konal nebo měl konat zkoušku v řádném termínu; v takovém případě pozbývá platnosti jmenování předsedy zkušební komise, před níž nebudou opravné zkoušky ani náhradní zkoušky konány; o této skutečnosti informuje krajský úřad ředitele školy a předsedu zkušební komise nejpozději do 30. června.“.
29.
V § 78a odstavec 4 zní:
„(4)
Žák může konat společnou část maturitní zkoušky, pokud úspěšně ukončil poslední ročník středního vzdělávání.“.
30.
V § 79 odstavec 3 zní:
„(3)
Ředitel školy v souladu s prováděcím právním předpisem určí nabídku povinných a nepovinných zkoušek podle rámcového a školního vzdělávacího programu, včetně formy a témat těchto zkoušek, a zveřejní toto své rozhodnutí na veřejně přístupném místě ve škole a současně též způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději 7 měsíců před konáním první zkoušky profilové části maturitní zkoušky.“.
31.
V § 79 se odstavec 7 zrušuje.
Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7.
32.
V § 80 odstavec 2 zní:
„(2)
Ministerstvo zřizuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále jen „Centrum“) jako státní příspěvkovou organizaci podle zákona o majetku České republiky a o jejím vystupování v právních vztazích4) a podle § 169.“.
33.
V § 80 odst. 3 písmeno h) zní:
„h)
jmenuje komisaře a hodnotitele písemných prací a odměňuje je,“.
34.
V § 80 odst. 5 písm. b) se slova „a hodnotitele“ zrušují.
35.
V § 80 odst. 5 písm. c) se slovo „ostatní“ zrušuje.
36.
V § 80a odst. 1 se věty druhá a třetí nahrazují větami „Zkušební maturitní komise je jmenována pro každou třídu a obor vzdělání nebo pro více tříd nebo více oborů vzdělání, pokud se žáci vzdělávají ve stejné skupině oborů vzdělání. Členem zkušební maturitní komise jsou v případě dílčí zkoušky společné části konané ústní formou také hodnotitelé dílčích zkoušek konaných ústní formou.“.
37.
V § 80a odstavec 5 zní:
„(5)
Hodnotitelé písemných prací hodnotí dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce. Hodnotitel písemné práce nesmí hodnotit písemné práce žáků školy, v níž je pedagogickým pracovníkem.“.
38.
V § 80b odstavec 1 zní:
„(1)
Zadání zkoušky společné části maturitní zkoušky a jednotlivé zkoušky podle § 113 odst. 2 písm. a), jakož i jeho jakákoli část, je informací veřejně nepřístupnou od okamžiku, kdy je Centrum za takovou informaci označí, až do okamžiku, kdy je postupem stanoveným v prováděcím právním předpisu zveřejněno.“.
39.
V § 80b se za odstavec 1 vkládá odstavec 2, který zní:
„(2)
Centrum dále může způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem označit jako veřejně nepřístupné
a)
informace o opatřeních přijatých k zajištění ochrany informací veřejně nepřístupných podle odstavce 1,
b)
informace o způsobu přípravy a výběru zadání zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky a jednotlivé zkoušky podle § 113 odst. 2 písm. a), a to nejvýše do posledního dne příslušného zkušebního období,
c)
informace o procesech zajišťujících uložení a nakládání s informacemi veřejně nepřístupnými, nebo
d)
informace o tom, které osoby jsou oprávněné seznamovat se s informacemi veřejně nepřístupnými, které osoby vytvářejí a provádějí opatření k zajištění ochrany informací veřejně nepřístupných, podílejí se na přípravě zadání zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky a jednotlivé zkoušky podle § 113 odst. 2 písm. a) nebo zajišťují nakládání s informacemi veřejně nepřístupnými, a to nejvýše do posledního dne příslušného zkušebního období.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
40.
V § 80b odstavec 5 zní:
„(5)
Povinnosti mlčenlivosti může zaměstnance Centra zprostit pouze ředitel nebo vedoucí Centra, v případě ředitele nebo vedoucího Centra a další fyzické osoby ministr školství, mládeže a tělovýchovy.“.
41.
V § 81 odstavec 1 zní:
„(1)
Žák koná maturitní zkoušku ve škole, jíž je žákem, na základě přihlášky podané řediteli školy. Žák, který po podání přihlášky k maturitní zkoušce přestoupí na jinou střední školu, koná společnou část maturitní zkoušky ve škole stanovené Centrem. Koná-li žák zkoušku po skončení školního roku, v němž měl řádně ukončit střední vzdělávání, koná ji na základě přihlášky podané řediteli školy, ve které úspěšně ukončil poslední ročník vzdělávání, přičemž dílčí zkoušky konané formou didaktického testu a písemné práce koná ve škole stanovené Centrem. Ředitel školy zajistí předání údajů z přihlášek Centru, a to včetně rodných čísel žáků, a nebylo-li rodné číslo žákovi přiděleno, jména a příjmení žáka a data a místa jeho narození.“.
42.
V § 81 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Koná-li žák opravnou nebo náhradní zkoušku, koná pouze tu část zkoušky, v níž neuspěl nebo ji nekonal. Pokud se žák přihlásil k opravné zkoušce v jiné úrovni obtížnosti, opakuje celou zkoušku.“.
43.
V § 81 odst. 11 písm. b) se slova „a pravidla pro odměňování předsedů zkušebních maturitních komisí, komisařů, zadavatelů a hodnotitelů“ nahrazují slovy „předsedů zkušebních maturitních komisí, komisařů, zadavatelů a hodnotitelů a pravidla pro odměňování předsedů zkušebních maturitních komisí, komisařů a hodnotitelů písemných prací“.
44.
V § 82 odst. 3 se číslo „10“ nahrazuje číslem „30“.
45.
V § 89 odst. 1 se slova „, v oboru tanec po osmém ročníku“ nahrazují slovy „v případě šestiletého vzdělávacího programu konzervatoře a po osmém ročníku v případě osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře“.
46.
V § 108 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6)
Ministerstvo vede seznam řízení o žádostech podle odstavce 1. Krajské úřady vkládají do seznamu údaje v tomto rozsahu:
a)
jméno, příjmení a datum narození žadatele,
b)
označení zahraničního vysvědčení, jehož se žádost týká, včetně názvu a sídla školy, která je vydala, a označení státu, podle jehož právního řádu bylo vydáno,
c)
údaje o výsledku řízení o uznání rovnocennosti nebo o nostrifikaci s uvedením správního orgánu, který osvědčení nebo rozhodnutí vydal, a spisové značky, pod kterou je osvědčení nebo rozhodnutí vedeno.
(7)
Údaje ze seznamu podle odstavce 6 poskytne ministerstvo na žádost krajskému úřadu a pro účely přijímacího řízení vysoké škole nebo vyšší odborné škole.“.
47.
V § 119 se za větu první vkládá věta „Zařízení školního stravování mohou poskytovat školní stravování také v době školních prázdnin.“.
48.
V § 123 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větami „Vzdělávání v posledním ročníku mateřské školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se poskytuje dítěti bezúplatně po dobu nejvýše 12 měsíců. Omezení bezúplatnosti předškolního vzdělávání na 12 měsíců neplatí pro děti se zdravotním postižením. Vzdělávání v přípravné třídě základní školy a v přípravném stupni základní školy speciální se v případě škol zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí poskytuje bezúplatně.“.
49.
V § 123 odst. 4 větě třetí se za slova „studentů se sociálním znevýhodněním“ vkládají slova „nebo se zdravotním postižením“.
50.
V § 131 odst. 3 se slova „a postupem stanoveným v § 166“ nahrazují slovy „stanovených v § 166 odst. 1“.
51.
V § 132 odst. 1 se za písmeno b) vkládá písmeno c), které zní:
„c)
schvaluje školní vzdělávací programy škol a školských zařízení, jejichž činnost školská právnická osoba vykonává,“.
Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena d) až j).
52.
V § 132 odst. 1 písmeno j) zní:
„j)
schvaluje příděly ze zlepšeného výsledku hospodaření do peněžních fondů školské právnické osoby.“.
53.
V § 132 odst. 2 se za písmeno b) vkládá písmeno c), které zní:
„c)
bezúplatně převést vlastnické právo k movitým věcem,“.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f).
54.
V § 133 odst. 1 písmeno f) zní:
„f)
dotace na úhradu výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů,“.
55.
V § 133 odst. 1 se za písmeno f) vkládá písmeno g), které zní:
„g)
dotace na úhradu výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního mechanismu Norska a programu švýcarsko-české spolupráce,“.
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h).
56.
V § 133 se za odstavec 1 vkládá odstavec 2, který zní:
„(2)
Pokud se prostředky poskytnuté podle odstavce 1 písm. f) a g) nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou se použít pouze na stanovený účel.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
57.
V § 134 odstavec 2 zní:
„(2)
Školská právnická osoba tvoří výsledek hospodaření sloučením výsledku hospodaření z hlavní činnosti a zisku z doplňkové činnosti po zdanění; výsledek hospodaření se tvoří po vypořádání finančních prostředků státního rozpočtu. Školská právnická osoba používá zlepšený výsledek hospodaření přednostně k úhradě případné ztráty z hlavní činnosti z minulých let a dále z něj tvoří peněžní fondy.“.
58.
V § 135 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Školská právnická osoba účtuje odděleně o hlavní činnosti a činnosti doplňkové.“.
59.
V § 136 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
60.
V § 136 odst. 1 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.
61.
V § 136 odst. 2 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
poskytovat dary, s výjimkou darů poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo jiného peněžního fondu zřízeného pro sociální účely, prospěchových stipendií podle § 30 odst. 4 a ocenění podle § 31 odst. 1.“.
62.
V § 137 odst. 3 se za slovo „fond“ vkládají slova „, s výjimkou prostředků převedených v souladu s § 133 odst. 2,“.
63.
V § 137 se za odstavec 3 vkládá odstavec 4, který zní:
„(4)
Prostředky, které byly do rezervního fondu převedeny v souladu s § 133 odst. 2, se sledují v rezervním fondu odděleně. Prostředky, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl projekt ukončen.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
64.
V § 139 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
65.
V § 148 odst. 3 písm. a) se slova „a současně“ nahrazují slovem „nebo“.
66.
V § 149 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „V případě žádosti o změnu v údajích vedených podle § 144 odst. 1 písm. b), c) a g), nedochází-li k převodu nebo přechodu činnosti školy nebo školského zařízení na jinou právnickou osobu, a podle § 144 odst. 1 písm. i) a j) správní orgán provede tuto změnu bezodkladně bez vydání rozhodnutí a vyrozumí o ní účastníky.“.
67.
V § 160 odst. 1 písm. a), § 160 odst. 1 písm. c) a v § 160 odst. 1 písm. d) se za slovo „vztahů“ vkládají slova „, na výdaje podle § 184 odst. 1 a 2“.
68.
V § 160 odst. 5 se slova „podle odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „podle odstavce 1 písm. b) až d) a odstavce 2“.
69.
V § 161 odstavec 7 zní:
„(7)
Obecní úřad obce s rozšířenou působností zpracovává návrhy rozpisů rozpočtů finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle odstavce 6 písm. b) v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem podle § 170 písm. c) a krajskými normativy a předává je krajskému úřadu.“.
70.
V § 161 se odstavce 8 a 9 zrušují.
71.
V § 165 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.
72.
§ 166 včetně poznámky pod čarou č. 38 zní:
㤠166
(1)
Ředitel školské právnické osoby, ředitel příspěvkové organizace38) nebo vedoucí organizační složky státu nebo její součásti je ředitelem všech škol a školských zařízení, jejichž činnost daná právnická osoba nebo organizační složka státu nebo její součást vykonává. Ředitelem školské právnické osoby, ředitelem příspěvkové organizace nebo vedoucím organizační složky státu nebo její součásti může být jmenován pouze ten, kdo splňuje předpoklady pro výkon činnosti ředitele školy nebo školského zařízení stanovené zvláštním právním předpisem2).
(2)
Ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace nebo vedoucího organizační složky státu nebo její součásti jmenuje na vedoucí pracovní místo zřizovatel na základě jím vyhlášeného konkursního řízení na období 6 let.
(3)
V průběhu posledních 6 měsíců pracovního poměru ředitele školy nebo školského zařízení na dobu určitou, nejpozději však 3 měsíce před jeho skončením, může zřizovatel vyhlásit konkurs na ředitele školy nebo ředitele školského zařízení pro další období. Zřizovatel vyhlásí konkurs vždy, navrhne-li to nejpozději 6 měsíců před koncem doby trvání pracovního poměru na dobu určitou Česká školní inspekce nebo školská rada. Nedojde-li k vyhlášení konkursu, prodlužuje se doba trvání pracovního poměru na dobu určitou ředitele školy nebo školského zařízení o dalších 6 let.
(4)
Ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace nebo vedoucího organizační složky státu nebo její součásti zřizovatel odvolá z vedoucího pracovního místa v případě
a)
pozbytí některého z předpokladů pro výkon činností ředitele školy nebo školského zařízení stanovených zvláštním právním předpisem2),
b)
nesplnění podmínky zahájení a úspěšného ukončení studia k získání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu2),
c)
nesplnění podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství studiem pro ředitele škol a školských zařízení podle zvláštního právního předpisu2), nebo
d)
organizačních změn, jejichž důsledkem je zánik vedoucího pracovního místa ředitele.
(5)
Ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace a vedoucího organizační složky státu nebo její součásti může zřizovatel v průběhu doby trvání pracovního poměru na dobu určitou odvolat z vedoucího pracovního místa z důvodů
a)
závažného porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce nebo zřizovatelem,
b)
na návrh školské rady nebo České školní inspekce.
(6)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti vyhlášení konkursního řízení, složení konkursních komisí pro posuzování uchazečů o jmenování na vedoucí pracovní místa uvedená v odstavci 2 a pravidla pro sestavování, činnost a rozhodování těchto konkursních komisí.
(7)
Ředitelem školy nebo školského zařízení, jejichž činnost vykonává právnická osoba neuvedená v odstavci 1, může být pouze ten, kdo splňuje předpoklady pro výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení stanovené zvláštním právním předpisem2). Tato osoba je ředitelem všech škol a školských zařízení, jejichž činnost daná právnická osoba vykonává.
38)
§ 54 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
§ 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.“.
73.
V § 167 odst. 1 se věta poslední zrušuje.
74.
V § 167 odst. 3 se doplňuje věta „Pedagogický pracovník školy nemůže být zvolen za člena školské rady této školy zákonnými zástupci nezletilých žáků a zletilými žáky a studenty ani jmenován zřizovatelem nebo ředitelem školy.“.
75.
V § 167 odst. 9 písm. e) se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
dnem, kdy zástupce pedagogických pracovníků přestane být v pracovněprávním vztahu ke škole nebo u zákonných zástupců nezletilých žáků, nebo studentů dnem, kdy přestane být tento nezletilý žák žákem či studentem školy.“.
76.
V § 168 odst. 1 písm. f) se slova „vyjadřuje se k rozboru hospodaření“ zrušují.
77.
V § 168 odst. 1 písm. h) se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i)
podává návrh na odvolání ředitele.“.
78.
V § 168 odst. 1 písm. i) se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j)
podává návrh na vyhlášení konkursu na ředitele školy.“.
79.
V § 170 se písmena d) a e) zrušují.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena d) a e).
80.
V § 172 odst. 7 se za slovo „poměry“ vkládají slova „pedagogických pracovníků,“.
81.
V § 172 se na konci odstavce 8 doplňují věty „Ředitelem střední školy, vyšší odborné školy a školského zařízení zřizovaných Ministerstvem obrany může být jen voják z povolání54). Na jmenování příslušníka bezpečnostního sboru nebo ozbrojených sil ředitelem školy nebo školského zařízení a na odvolání této osoby z vedoucího pracovního místa ředitele školy nebo školského zařízení se v případě škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem spravedlnosti nevztahuje § 166 odst. 2 až 7. Ředitelem střední policejní školy, vyšší odborné policejní školy a školského zařízení zřizovaných Ministerstvem vnitra může být jen příslušník Policie České republiky ve služebním poměru42) nebo zaměstnanec, který je státním občanem České republiky. Ředitelem střední školy požární ochrany, vyšší odborné školy požární ochrany zřizovaných Ministerstvem vnitra může být jen příslušník Hasičského záchranného sboru České republiky ve služebním poměru42) nebo zaměstnanec, který je státním občanem České republiky.“.
Poznámka pod čarou č. 54 zní:
„54)
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.“.
82.
V § 172 odst. 9 se věta první nahrazuje větou „Osoba, která není státním občanem České republiky, může být ke vzdělávání ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem obrany přijata pouze s předchozím souhlasem zřizovatele; souhlas zřizovatele si vyžádá ředitel školy v přijímacím řízení.“.
83.
V § 174 se za odstavec 2 vkládá odstavec 3, který zní:
„(3)
Česká školní inspekce v rámci inspekční činnosti kontroluje ve školách podle § 38 odst. 1 písm. c) plnění povinností a podmínek stanovených v § 38a odst. 5 písm. c) až e), § 38a odst. 6, § 38b odst. 1 písm. c) a v § 38b odst. 2 písm. a) až d).“.
Dosavadní odstavce 3 až 15 se označují jako odstavce 4 až 16.
84.
V § 174 odst. 13 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a odstavce 3“.
85.
V § 174 se doplňuje odstavec 17, který zní:
„(17)
Česká školní inspekce podává návrh na odvolání ředitele.“.
86.
Za § 175 se vkládá nový § 176, který zní:
㤠176
Česká školní inspekce může podávat zřizovatelům škol a školských zařízení návrhy na vyhlášení konkursu podle § 166 odst. 3.“.
87.
V § 182a odst. 1 písm. a) se slova „§ 80b odst. 3“ nahrazují slovy „§ 80b odst. 4“.
88.
§ 183 zní:
㤠183
(1)
Správní řád se nevztahuje na rozhodování podle § 27 odst. 1, § 74 odst. 9 písm. c), § 80a odst. 4, § 82, § 90 odst. 12, § 102 odst. 9, § 172 odst. 9 a § 176.
(2)
Rozhodnutí, kterým se vyhovuje žádosti o přijetí ke vzdělávání, se oznamují zveřejněním seznamu uchazečů pod přiděleným registračním číslem s výsledkem řízení u každého uchazeče. Seznam se zveřejňuje na veřejně přístupném místě ve škole a v případě základní, střední a vyšší odborné školy též způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to alespoň na dobu 15 dnů, obsahuje datum zveřejnění a v případě středních škol též poučení o právních následcích neodevzdání zápisového lístku podle § 60a odst. 7. Zveřejněním seznamu se považují rozhodnutí, kterými se vyhovuje žádostem o přijetí ke vzdělávání, za oznámená.
(3)
Ředitel školy vyhoví odvolání proti rozhodnutí ve věcech uvedených v § 165 odst. 2 v případě uchazečů, kteří splnili podmínky přijímacího řízení, ale jejich žádost byla zamítnuta v souladu s § 60 odst. 14, pokud je lze po uplynutí lhůty pro odevzdání zápisových lístků úspěšných uchazečů přijmout; při tom se ředitel řídí pořadím uchazečů podle § 60 odst. 14.
(4)
Krajský úřad plní úkoly nadřízeného správního orgánu ředitelů škol a školských zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, při rozhodování podle § 165 odst. 2.
(5)
Ministerstvo plní úkoly nadřízeného správního orgánu krajských úřadů při rozhodování o právech a povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy podle tohoto zákona.
(6)
Působnosti stanovené tímto zákonem obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a krajskému úřadu jsou výkonem přenesené působnosti.“.
89.
§ 184 včetně poznámky pod čarou č. 50 zní:
㤠184
(1)
Účast členů ve zkušební komisi pro závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, absolutorium v konzervatoři, absolutorium a činnost komisaře a hodnotitele a maturitního asistenta je jiným úkonem v obecném zájmu50), při němž náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. V těchto případech se nepoužije § 206 odst. 4 a 5 zákoníku práce. Právnická osoba, která vykonává činnost školy, ve které se zkoušky konají, poskytuje osobám uvedeným ve větě první cestovní náhrady za podmínek a ve výši stanovených v části sedmé zákoníku práce s tím, že za pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad se považuje bydliště těchto osob.
(2)
Za výkon funkce předsedy zkušební komise pro závěrečné zkoušky, pro absolutorium v konzervatoři a absolutorium, funkce předsedy zkušební maturitní komise, komisaře a hodnotitele písemné práce náleží odměna, kterou s výjimkou komisaře a hodnotitele písemné práce poskytuje právnická osoba vykonávající činnost školy z finančních prostředků poskytnutých na tento účel podle § 163 odst. 1; v případě komisaře a hodnotitele písemné práce poskytuje odměnu Centrum. Výše odměny a pravidla vykazování výkonů těchto osob jsou stanoveny prováděcím právním předpisem.
(3)
Činnost zadavatele je součástí pracovněprávního vztahu k právnické osobě vykonávající činnost školy, v níž je tato funkce vykonávána.
(4)
Účast členů v Akreditační komisi je jiným úkonem v obecném zájmu50), při němž náleží členům této komise náhrada jízdních výdajů v prokázané výši, náhrada prokázaných výdajů za ubytování a stravné; poskytovatelem těchto náhrad je ministerstvo. Stravné se poskytuje ve výši a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Členům Akreditační komise může být dále ministerstvem poskytnuta odměna.
50)
§ 203 odst. 1 zákoníku práce.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Ve škole, v níž mohli žáci plnit povinnou školní docházku podle § 38 odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb. ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona, lze dále plnit povinnou školní docházku v souladu s povolením platným k uvedenému dni.
2.
Na žáky plnící povinnou školní docházku ve školách podle bodu 1 se vztahuje § 38 odst. 3 až 6 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Povinnosti podle § 38a odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, má také škola, v níž mohli žáci plnit povinnou školní docházku podle § 38 odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb. ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Není-li tato škola zřízena jako právnická osoba, má tyto povinnosti její zřizovatel.
4.
Na zrušení povolení plnění povinné školní docházky ve školách uvedených v bodu 1 se vztahuje § 38b zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Řediteli školské právnické osoby zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo svazkem obcí, řediteli příspěvkové organizace a vedoucímu organizační složky státu nebo její součásti, který vykonává ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona činnosti ředitele v příslušné škole nebo školském zařízení podle § 166 zákona č. 561/2004 Sb. nepřetržitě
a)
po dobu delší než 6 let, končí výkon práce na daném pracovním místě vedoucího zaměstnance dnem 31. července 2012,
b)
v rozmezí 3 až 6 let, končí výkon práce na daném pracovním místě vedoucího zaměstnance dnem 31. července 2013,
c)
po dobu kratší než 3 roky, končí výkon práce na daném pracovním místě vedoucího zaměstnance dnem 31. července 2014.
Toto ustanovení se nepoužije, pokud výkon práce na daném pracovním místě vedoucího zaměstnance skončí dříve. Další pracovní zařazení zaměstnance se řídí zákoníkem práce.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. III
V položce 10 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb. a zákona č. 254/2008 Sb., písmeno d) zní:
„d)
Přijetí žádosti o uznání platnosti nebo vydání osvědčení o uznání rovnocennosti dokladu o dosažení základního, středního nebo vyššího odborného vzdělání získaného v zahraniční škole Kč 1 000“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 49, které nabývá účinnosti dnem 1. září 2012.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Zákon č. 471/2011 Sb. | Zákon č. 471/2011 Sb.
Zákon o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek
Vyhlášeno 30. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 161/2011
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - ORGANIZAČNÍ ZABEZPEČENÍ (§ 3 — § 10)
* ČÁST TŘETÍ - VÝMĚNA INFORMACÍ (§ 11 — § 13)
* ČÁST ČTVRTÁ - DORUČOVÁNÍ (§ 14 — § 15)
* ČÁST PÁTÁ - VYMÁHÁNÍ A ZAJIŠTĚNÍ FINANČNÍCH POHLEDÁVEK (§ 16 — § 27)
* ČÁST ŠESTÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 28 — § 37)
* § 38 - Zrušovací ustanovení
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST (§ 39 — § 39)
Aktuální znění od 1. 1. 2023 (373/2022 Sb.)
471
ZÁKON
ze dne 20. prosince 2011
o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje postup a podmínky, za kterých tuzemské orgány provádějí mezinárodní pomoc ve vztahu k jiným státůmjiným státům.
(2)
Prováděním mezinárodní pomociProváděním mezinárodní pomoci se pro účely tohoto zákona rozumí poskytování nebo dožadování mezinárodní pomoci při
a)
vymáhání finančních pohledávek,
b)
zajištění finančních pohledávek,
c)
výměně informací souvisejících s vymáháním nebo zajištěním finančních pohledávek,
d)
doručování dokumentů souvisejících s vymáháním nebo zajištěním finančních pohledávek.
(3)
Za finanční pohledávky se pro účely tohoto zákona považují pohledávky
a)
veřejných rozpočtů z peněžitých plnění včetně jejich příslušenství ukládaných
1.
Českou republikou,
2.
územním samosprávným celkem České republiky,
3.
tuzemským orgánem veřejné moci,
4.
orgánem Evropské unie,
b)
z daní, poplatků a cel jakéhokoli druhu včetně jejich příslušenství ukládaných
1.
členským státem Evropské unie jiným než Česká republika (dále jen „jiný členský stát“),
2.
nižším územním nebo správním celkem jiného členského státu,
3.
orgánem veřejné moci jiného členského státu,
4.
orgánem Evropské unie,
c)
z náhrad, intervencí a dalších opatření včetně jejich příslušenství, které jsou součástí systému částečného nebo úplného financování Evropského zemědělského záručního fondu nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova,
d)
z dávek a jiných poplatků včetně jejich příslušenství stanovených v rámci společné organizace trhů v odvětví cukru,
e)
stanovené mezinárodní smlouvou o provádění mezinárodní pomociprovádění mezinárodní pomoci, která je součástí právního řádu (dále jen „mezinárodní smlouva“).
(4)
Za finanční pohledávky se pro účely tohoto zákona ve vztahu k členským státům Evropské unie nepovažují pohledávky
a)
z povinných příspěvků na sociální pojištění,
b)
ze smluvních vztahů,
c)
z peněžitých trestů,
d)
z pokut, z jiných správních sankcí nebo z nákladů řízení, s výjimkou těch, které jsou ukládány podle daňového zákona nebo jako příslušenství peněžitých plnění uvedených v odstavci 3 písm. a) až d).
(5)
Jiným státemJiným státem se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
jiný členský stát,
b)
stát, s nímž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu.
§ 2
Vztah k daňovému řádu
Při provádění mezinárodní pomociprovádění mezinárodní pomoci se postupuje podle daňového řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.
ČÁST DRUHÁ
ORGANIZAČNÍ ZABEZPEČENÍ
§ 3
Působnost Ministerstva financí
(1)
Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) je orgánem odpovědným za kontakty s Evropskou komisí ohledně provádění mezinárodní pomociprovádění mezinárodní pomoci.
(2)
Výkonem působnosti ústředního kontaktního orgánukontaktního orgánu ministerstvo pověří
a)
správce daně s celorepublikovou působností podřízeného ministerstvu, nebo
b)
svůj organizační útvar.
(3)
Výkonem působnosti dílčího kontaktního orgánukontaktního orgánu nebo kontaktního útvaru může ministerstvo pověřit jednotlivého správce daně.
(4)
Ministerstvo informuje Evropskou komisi o tom, který orgán byl pověřen jako ústřední kontaktní orgánkontaktní orgán, popřípadě jako dílčí kontaktní orgánkontaktní orgán nebo jako kontaktní útvar, a o případných změnách.
(5)
Ministerstvo oznámí zveřejněním ve Finančním zpravodaji a způsobem umožňujícím dálkový přístup, který orgán byl v České republice pověřen jako ústřední kontaktní orgánkontaktní orgán, popřípadě jako dílčí kontaktní orgánkontaktní orgán nebo kontaktní útvar.
§ 4
Kontaktní orgán
(1)
Kontaktním orgánemKontaktním orgánem je
a)
ústřední kontaktní orgánkontaktní orgán,
b)
dílčí kontaktní orgánkontaktní orgán,
c)
kontaktní útvar.
(2)
Dožadujícím kontaktním orgánemDožadujícím kontaktním orgánem je kontaktní orgánkontaktní orgán, který zaslal žádost o poskytnutí mezinárodní pomoci.
(3)
Dožádaným kontaktním orgánemDožádaným kontaktním orgánem je kontaktní orgánkontaktní orgán, který obdržel žádost o poskytnutí mezinárodní pomoci.
§ 5
Působnost tuzemských kontaktních orgánů
(1)
Tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán provádí mezinárodní pomoc
a)
přímo, nebo
b)
prostřednictvím jednotlivých správců daně.
(2)
Tuzemský dílčí kontaktní orgánkontaktní orgán provádí mezinárodní pomoc pouze v rozsahu, ve kterém je k jejímu provádění ministerstvem pověřen, a to vůči jednomu či více druhům peněžitých plnění.
(3)
Tuzemský kontaktní útvar provádí mezinárodní pomoc pouze v rozsahu, ve kterém je k jejímu provádění ministerstvem pověřen na základě své věcné a místní příslušnosti.
(4)
Tuzemský dílčí kontaktní orgánkontaktní orgán a tuzemský kontaktní útvar jsou při provádění mezinárodní pomociprovádění mezinárodní pomoci podřízeny tuzemskému ústřednímu kontaktnímu orgánukontaktnímu orgánu.
§ 6
Komunikace kontaktních orgánů
(1)
Tuzemský ústřední kontaktní orgánkontaktní orgán v rámci provádění mezinárodní pomociprovádění mezinárodní pomoci zajišťuje komunikaci s příslušnými kontaktními orgánykontaktními orgány jiného státujiného státu.
(2)
Jednotlivá sdělení určená kontaktním orgánůmkontaktním orgánům jiného státujiného státu jsou zasílána tuzemským
a)
ústředním kontaktním orgánemkontaktním orgánem,
b)
dílčím kontaktním orgánemkontaktním orgánem nebo kontaktním útvarem se souhlasem ústředního kontaktního orgánukontaktního orgánu, nebo
c)
dílčím kontaktním orgánemkontaktním orgánem nebo kontaktním útvarem jménem ústředního kontaktního orgánukontaktního orgánu.
(3)
Pokud to shledá potřebným, tuzemský ústřední kontaktní orgánkontaktní orgán ověří srozumitelnost a správnost zasílaného sdělení. V případě zjištění nedostatků přikáže tuzemskému dílčímu kontaktnímu orgánukontaktnímu orgánu nebo tuzemskému kontaktnímu útvaru, který sdělení vypracoval, učinit opatření ke zjednání nápravy.
§ 7
Určení příslušnosti k provedení mezinárodní pomoci
(1)
Pokud by vyřízení žádosti o poskytnutí mezinárodní pomoci současně příslušelo tuzemskému dílčímu kontaktnímu orgánukontaktnímu orgánu a tuzemskému kontaktnímu útvaru, je k provedení mezinárodní pomoci příslušný tuzemský kontaktní útvar.
(2)
V případě pochybností o příslušnosti k vyřízení žádosti o poskytnutí mezinárodní pomoci rozhodne tuzemský ústřední kontaktní orgánkontaktní orgán o tom, který tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán je příslušný k provedení mezinárodní pomoci; o tomto rozhodnutí informuje dožadující kontaktní orgándožadující kontaktní orgán.
§ 8
Postoupení žádosti o poskytnutí mezinárodní pomoci
(1)
Pokud tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán obdrží žádost o poskytnutí mezinárodní pomoci nespadající do jeho působnosti, postoupí bezodkladně tuto žádost příslušnému tuzemskému kontaktnímu orgánukontaktnímu orgánu.
(2)
V případě pochybností o příslušnosti k vyřízení žádosti o poskytnutí mezinárodní pomoci postoupí tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán bezodkladně tuto žádost tuzemskému ústřednímu kontaktnímu orgánu k rozhodnutí, který ji poté, co rozhodne o tom, který tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán je příslušný k provedení mezinárodní pomoci, postoupí příslušnému tuzemskému kontaktnímu orgánu.
(3)
O postoupení žádosti informuje tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán, jemuž byla žádost o poskytnutí mezinárodní pomoci adresována,
a)
dožadující kontaktní orgánkontaktní orgán a
b)
tuzemský ústřední kontaktní orgán.
(4)
Tuzemský ústřední kontaktní orgánkontaktní orgán může vyřídit žádost o poskytnutí mezinárodní pomoci ve své působnosti, i když je k jejímu vyřízení příslušný tuzemský dílčí kontaktní orgánkontaktní orgán nebo tuzemský kontaktní útvar; o tomto postupu informuje příslušný tuzemský dílčí kontaktní orgánkontaktní orgán nebo tuzemský kontaktní útvar a dožadující kontaktní orgándožadující kontaktní orgán. Proti rozhodnutí tuzemského ústředního kontaktního orgánukontaktního orgánu o převzetí vyřízení žádosti se nelze odvolat.
§ 9
Pověření správce daně
(1)
Kontaktní orgánKontaktní orgán může pověřit uskutečněním úkonů při poskytování mezinárodní pomoci podřízeného správce daně a dohlíží na jejich provedení.
(2)
Při pověření podle odstavce 1 kontaktní orgánkontaktní orgán přihlédne k tomu, zda správce daně
a)
vykonává správu daně, jíž se dožádaná mezinárodní pomoc týká, nebo
b)
může uskutečnit požadované úkony snáze, hospodárněji nebo rychleji.
§ 10
Vztah kontaktního orgánu a správce daně
(1)
Správce daně bezodkladně informuje tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán, který jej pověřil, o provedených úkonech a poskytuje mu nezbytné podklady.
(2)
Správce daně může žádat o doplnění podkladů pro uskutečnění úkonů při provádění mezinárodní pomociprovádění mezinárodní pomoci dožadující kontaktní orgánkontaktní orgán jiného státujiného státu pouze prostřednictvím tuzemského kontaktního orgánukontaktního orgánu, který jej pověřil.
(3)
Správce daně může žádat o mezinárodní pomoc pouze prostřednictvím příslušného tuzemského kontaktního orgánukontaktního orgánu a poskytne mu k tomu nezbytné údaje pro zpracování žádosti.
(4)
Správce daně bezodkladně předává tuzemskému kontaktnímu orgánukontaktnímu orgánu, jehož prostřednictvím požádal o mezinárodní pomoc, veškeré potřebné informace k případu, který je předmětem dožádání.
(5)
Tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán předává správci daně informace potřebné k provádění mezinárodní pomociprovádění mezinárodní pomoci, o kterou správce daně prostřednictvím tohoto kontaktního orgánukontaktního orgánu požádal nebo k jejímuž poskytnutí byl správce daně tímto kontaktním orgánemkontaktním orgánem pověřen.
ČÁST TŘETÍ
VÝMĚNA INFORMACÍ
§ 11
Poskytování informací týkajících se vymáhání
(1)
Tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán může dožádat kontaktní orgánkontaktní orgán jiného státujiného státu o poskytnutí informací vztahujících se k finanční pohledávce a jejímu vymáhání nebo zajištění.
(2)
Na žádost kontaktního orgánukontaktního orgánu jiného státujiného státu zajistí tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán poskytnutí potřebných informací vztahujících se k finanční pohledávce a jejímu vymáhání nebo zajištění; za tím účelem zajistí provedení úkonů nezbytných k jejich získání.
(3)
Nelze poskytnout informace,
a)
které není možné získat v případě vymáhání obdobné pohledávky v České republice,
b)
jejichž sdělení by mohlo ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost České republiky.
(4)
Tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán nemusí poskytnout informace, které by porušily ochranu obchodního tajemství nebo zákonem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti.
(5)
Tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán vždy poskytne požadované informace
a)
získané od bankybanky, včetně zahraniční bankybanky, spořitelního a úvěrního družstva nebo jiné platební nebo finanční instituce,
b)
získané od osoby jednající jménem nebo na účet osoby, které se poskytnutí informací týká,
c)
týkající se vlastnických podílů.
(6)
O důvodech, které brání poskytnutí dožádaných informací, tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán bezodkladně vyrozumí dožadující kontaktní orgándožadující kontaktní orgán.
§ 12
Poskytování informací o vratitelném přeplatku
Má-li být osobě se sídlem nebo bydlištěm na území jiného státujiného státu vrácen vratitelný přeplatek ve výši nejméně 250 000 Kč, správce daně o této skutečnosti bezodkladně informuje příslušný tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán, který může následně informovat kontaktní orgánkontaktní orgán jiného státujiného státu, ve kterém má tato osoba bydliště nebo sídlo; tento postup se nepoužije pro vratitelný přeplatek na dani z přidané hodnoty.
§ 13
Spolupráce úředních osob
(1)
Tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán může požádat kontaktní orgánkontaktní orgán jiného státujiného státu, aby v souladu s podmínkami dohodnutými s tímto kontaktním orgánemkontaktním orgánem jiného státujiného státu úřední osoba pověřená tuzemským kontaktním orgánemkontaktním orgánem mohla za účelem podpory provádění mezinárodní pomociprovádění mezinárodní pomoci podle tohoto zákona
a)
být přítomna při úkonech orgánu veřejné moci jiného státujiného státu,
b)
napomáhat úředním osobám v rámci soudního řízení v jiném státujiném státu,
c)
klást otázky svědkům, nebo
d)
nahlížet do spisů orgánu veřejné moci jiného státujiného státu.
(2)
Na základě žádosti kontaktního orgánukontaktního orgánu jiného státujiného státu dohodne tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán podmínky, za nichž lze umožnit pověřené úřední osobě jiného státujiného státu spolupráci s tuzemským správcem daně v rozsahu podle odstavce 1. V tomto rozsahu má pověřená úřední osoba postavení úřední osoby tuzemského správce daně.
(3)
Pověřená úřední osoba se prokazuje pověřením kontaktního orgánukontaktního orgánu, který o spolupráci úřední osoby jiného státujiného státu požádal.
(4)
Pověření obsahuje
a)
jméno úřední osoby,
b)
služební nebo jiné srovnatelné označení úřední osoby,
c)
organizační útvar orgánu veřejné moci, ve kterém je úřední osoba zařazena, popřípadě její jiné pracovní zařazení,
d)
rozsah pověření vymezený podle odstavce 1,
e)
identifikaci kontaktního orgánukontaktního orgánu, který pověření vydal.
ČÁST ČTVRTÁ
DORUČOVÁNÍ
§ 14
Doručování dokumentu do jiného státu
(1)
Je-li to potřebné k efektivnímu a hospodárnému doručení, může tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán dožádat kontaktní orgánkontaktní orgán jiného státujiného státu o doručení dokumentu vztahujícího se k finanční pohledávce a jejímu vymáhání nebo zajištění adresátovi.
(2)
Součástí doručovaného dokumentu je jednotný doklad pro doručení vyhotovený na standardním formuláři, který obsahuje
a)
jméno a bydliště, obchodní firmu nebo název a sídlo adresáta a další údaje potřebné k jeho identifikaci,
b)
účel doručení dokumentu,
c)
lhůtu, ve které má být doručení provedeno,
d)
druh a předmět dokumentu, který má být doručen,
e)
druh a výši finanční pohledávky, ke které se žádost vztahuje,
f)
název, adresu a popřípadě další kontaktní údaje týkající se orgánu veřejné moci,
1.
který je odpovědný za doručovaný dokument,
2.
u kterého lze získat další informace týkající se doručovaného dokumentu nebo možnosti napadení finanční pohledávky, pokud jde o jiný orgán než orgán uvedený v bodě 1,
g)
další náležitosti jednotného dokladu pro doručení.
§ 15
Doručování dokumentu z jiného státu
(1)
Na žádost kontaktního orgánukontaktního orgánu jiného státujiného státu o doručení dokumentu, který se vztahuje k finanční pohledávce a jejímu vymáhání nebo zajištění, zajistí tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán doručení tohoto dokumentu jeho adresátovi.
(2)
Tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán bezodkladně informuje dožadující kontaktní orgándožadující kontaktní orgán o veškerých skutečnostech souvisejících s doručením, zejména o dni doručení dokumentu adresátovi.
(3)
Součástí doručovaného dokumentu je jednotný doklad pro doručení, který obsahuje údaje uvedené v § 14 odst. 2.
(4)
Pokud adresát nerozumí jednacímu jazyku, ve kterém byl vyhotoven jednotný doklad pro doručení, je oprávněn do 7 pracovních dnů od doručení dokumentu, jehož je jednotný doklad pro doručení součástí, požádat správce daně, který mu dokument doručil, o překlad do jednacího jazyka jednoho z členských států Evropské unie, kterému rozumí.
(5)
Postup podle odstavce 4 se obdobně uplatní i v případě, kdy je doručován jednotný doklad o vymahatelnosti finanční pohledávky.
(6)
Správce daně na základě žádosti o přeložení jednotného dokladu pro doručení nebo jednotného dokladu o vymahatelnosti finanční pohledávky zajistí požadovaný překlad tohoto jednotného dokladu a přeložené znění doručí adresátovi. Právní účinky původního doručení zůstávají zachovány.
(7)
Dokumenty nejsou neplatné nebo jejich doručení adresátovi neúčinné pouze z tohoto důvodu, že byly doručeny adresátovi v jazyce, kterému nerozumí.
ČÁST PÁTÁ
VYMÁHÁNÍ A ZAJIŠTĚNÍ FINANČNÍCH POHLEDÁVEK
HLAVA I
ŽÁDOST O VYMÁHÁNÍ NEBO ZAJIŠTĚNÍ FINANČNÍ POHLEDÁVKY
§ 16
Žádost o vymáhání finanční pohledávky do jiného státu
(1)
Tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán může dožádat kontaktní orgánkontaktní orgán jiného státujiného státu o vymáhání finanční pohledávky; to neplatí, pokud
a)
tuto pohledávku nelze vymáhat podle tuzemských právních předpisů,
b)
je finanční pohledávka nebo původní titul pro vymáhání v České republice napaden, s výjimkou případů, kdy tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán požádá o vymáhání na základě napadeného titulu pro vymáhání a tuto svou žádost odůvodní,
c)
nebyly využity všechny postupy určené tuzemskými právními předpisy pro vymáhání finanční pohledávky, s výjimkou případu, kdy
1.
je zřejmé, že v České republice neexistují aktiva k vymáhání nebo že takové postupy nepovedou k úplnému uhrazení finanční pohledávky, a tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán má konkrétní informace uvádějící, že dotyčná osoba má aktiva v dožádaném státu, nebo
2.
by uplatnění těchto postupů vedlo k nepřiměřeným obtížím.
(2)
K žádosti mohou být přiloženy další dokumenty vztahující se k finanční pohledávce, která je předmětem žádosti o vymáhání.
§ 17
Žádost o vymáhání finanční pohledávky z jiného státu
(1)
Na žádost kontaktního orgánukontaktního orgánu jiného státujiného státu o vymáhání zajistí tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán vymáhání finanční pohledávky.
(2)
Tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán může žádost o vymáhání finanční pohledávky odmítnout, pokud celková částka finančních pohledávek, které jsou předmětem žádosti o vymáhání, odpovídá částce, která činí méně než 1 500 EUR.
(3)
Tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán o odmítnutí žádosti bezodkladně informuje dožadující kontaktní orgándožadující kontaktní orgán spolu s důvody tohoto odmítnutí.
(4)
Den obdržení žádosti o vymáhání finanční pohledávky z jiného státujiného státu se pro účely správy daní v České republice považuje za den splatnosti této finanční pohledávky.
§ 18
Žádost o zajištění finanční pohledávky do jiného státu
(1)
Tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán může dožádat kontaktní orgánkontaktní orgán jiného státujiného státu o zajištění finanční pohledávky, pokud
a)
je finanční pohledávka nebo původní titul pro vymáhání v České republice napaden,
b)
se na finanční pohledávku dosud nevztahuje původní titul pro vymáhání v České republice.
(2)
Žádost o zajištění finanční pohledávky nelze zaslat, pokud nejsou splněny podmínky stanovené jiným právním předpisem pro zajištění finanční pohledávky vzniklé v tuzemsku.
(3)
K žádosti mohou být přiloženy další dokumenty vztahující se k finanční pohledávce, která je předmětem žádosti o zajištění.
§ 19
Žádost o zajištění finanční pohledávky z jiného státu
(1)
Na žádost kontaktního orgánukontaktního orgánu jiného státujiného státu o zajištění učiní tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán opatření nezbytná k zajištění finanční pohledávky.
(2)
Tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán může žádost o zajištění finanční pohledávky odmítnout, pokud celková částka finančních pohledávek, které jsou předmětem žádosti o zajištění, odpovídá částce, která činí méně než 1 500 EUR.
(3)
Tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán o odmítnutí žádosti bezodkladně informuje dožadující kontaktní orgándožadující kontaktní orgán spolu s důvody tohoto odmítnutí.
(4)
Má-li dojít nebo dojde-li k odložení vymáhání finanční pohledávky, tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán učiní opatření nezbytná k zajištění této finanční pohledávky, pokud
a)
o to byl požádán dožadujícím kontaktním orgánemdožadujícím kontaktním orgánem, nebo
b)
to považuje za potřebné.
§ 20
Titul pro vymáhání finanční pohledávky
(1)
Součástí žádosti o vymáhání finanční pohledávky je jednotný doklad o její vymahatelnosti v dožádaném státu.
(2)
Jednotný doklad o vymahatelnosti finanční pohledávky je ode dne obdržení žádosti o vymáhání finanční pohledávky jediným titulem pro vymáhání finanční pohledávky v České republice.
(3)
Jednotný doklad o vymahatelnosti finanční pohledávky vyhotovený na standardním formuláři obsahuje
a)
jméno a bydliště, obchodní firmu nebo název a sídlo dlužníka a další údaje potřebné k jeho identifikaci,
b)
druh a výši finanční pohledávky,
c)
složky finanční pohledávky, jako jsou například jistina nebo úrok,
d)
zdaňovací nebo jiné období, jehož se finanční pohledávka týká,
e)
určení původního titulu pro vymáhání finanční pohledávky v dožadujícím státu,
f)
název, adresu a popřípadě další kontaktní údaje orgánu veřejné moci,
1.
do jehož působnosti spadá stanovení předmětné finanční pohledávky,
2.
u kterého lze získat další informace týkající se finanční pohledávky nebo možnosti jejího napadení, pokud jde o jiný orgán než orgán uvedený v bodě 1,
g)
časové údaje důležité pro vymáhání finanční pohledávky,
h)
další náležitosti jednotného dokladu o vymahatelnosti finanční pohledávky.
§ 21
Změna nebo zpětvzetí žádosti o vymáhání nebo zajištění finanční pohledávky
(1)
Tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán vezme zpět žádost o vymáhání nebo zajištění finanční pohledávky, pokud dojde ke splnění nebo jinému zániku finanční pohledávky.
(2)
Tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán změní žádost o vymáhání finanční pohledávky, pokud dojde k částečnému splnění nebo jiné změně finanční pohledávky; obdobně se postupuje v případě žádosti o zajištění finanční pohledávky, má-li částečné splnění nebo jiná změna finanční pohledávky vliv na zajištění finanční pohledávky.
(3)
Změnu nebo zpětvzetí žádosti o vymáhání nebo zajištění finanční pohledávky tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán odůvodní.
(4)
Účinky úkonů provedených při vymáhání nebo zajištění finanční pohledávky na základě původní žádosti o vymáhání nebo zajištění zůstávají zachovány, s výjimkou účinků úkonů uskutečněných na základě nicotného titulu pro vymáhání.
(5)
Dojde-li ke změně nebo nahrazení původního titulu pro vymáhání, zašle tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán dožádanému kontaktnímu orgánudožádanému kontaktnímu orgánu rozhodnutí, na jehož základě došlo ke změně nebo nahrazení původního titulu, spolu s upraveným jednotným dokladem o vymahatelnosti finanční pohledávky.
(6)
Upravený jednotný doklad o vymahatelnosti finanční pohledávky se dnem jeho obdržení dožádaným kontaktním orgánemdožádaným kontaktním orgánem stává titulem pro vymáhání finanční pohledávky namísto původního jednotného dokladu o vymahatelnosti finanční pohledávky.
HLAVA II
POSTUP PŘI VYMÁHÁNÍ NEBO ZAJIŠTĚNÍ FINANČNÍ POHLEDÁVKY
§ 22
Úrok z prodlení
Po dobu vymáhání finanční pohledávky v rámci poskytování mezinárodní pomoci v tuzemsku vzniká dlužníkovi povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení ode dne obdržení žádosti o vymáhání finanční pohledávky.
§ 23
Posečkání a splátky
(1)
Ohledně vymáhané finanční pohledávky může být povoleno posečkání její úhrady nebo rozložení její úhrady na splátky.
(2)
Tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán bezodkladně informuje dožadující kontaktní orgándožadující kontaktní orgán o tom, že došlo k povolení posečkání úhrady finanční pohledávky nebo rozložení její úhrady na splátky.
§ 24
Odložení vymáhání finanční pohledávky
(1)
Zjistí-li tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán, že v dožadujícím státu došlo k napadení zákonnosti nebo správnosti nebo k zahájení přezkoumání zákonnosti nebo správnosti úkonu nebo dokumentu souvisejícího s vymáháním finanční pohledávky, učiní opatření potřebná k odložení vymáhání této finanční pohledávky až do doby, než obdrží sdělení dožadujícího kontaktního orgánudožadujícího kontaktního orgánu o tom, že bylo ve věci pravomocně rozhodnuto.
(2)
Ve vymáhání finanční pohledávky se pokračuje, pokud o to požádá dožadující kontaktní orgándožadující kontaktní orgán prostřednictvím odůvodněné žádosti.
(3)
Tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán může požádat dožádaný kontaktní orgándožádaný kontaktní orgán o odložení vymáhání finanční pohledávky z důvodu zahájení vymáhání této finanční pohledávky v České republice.
(4)
Pokud byl zahájen postup vedoucí ke vzájemné dohodě mezi tuzemským orgánem veřejné moci a orgánem veřejné moci jiného státujiného státu a výsledek tohoto postupu může ovlivnit vymáhanou finanční pohledávku, učiní tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán opatření potřebná k odložení vymáhání této finanční pohledávky až do doby, než bude tento postup ukončen, s výjimkou případů, kdy hrozí bezprostřední nebezpečí, že bude účel vymáhání zmařen, nepřistoupí-li se k němu neprodleně.
§ 25
Informační povinnost
(1)
Tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán bezodkladně informuje dožadující kontaktní orgándožadující kontaktní orgán o provedených úkonech při vymáhání nebo zajištění finanční pohledávky.
(2)
Tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán bezodkladně poskytuje dožádanému kontaktnímu orgánudožádanému kontaktnímu orgánu potřebné informace k případu, který je předmětem dožádání o vymáhání nebo zajištění finanční pohledávky.
§ 26
Lhůta pro vymáhání nebo zajištění finanční pohledávky
(1)
Běh a délka lhůty pro vymáhání nebo zajištění finanční pohledávky se řídí právem státu, jehož kontaktní orgánkontaktní orgán o vymáhání nebo zajištění finanční pohledávky dožádal.
(2)
Úkon uskutečněný dožádaným kontaktním orgánemdožádaným kontaktním orgánem, který podle právních předpisů dožádaného státu přerušuje běh lhůty pro vymáhání nebo zajištění finanční pohledávky, přerušuje běh lhůty pro vymáhání nebo zajištění finanční pohledávky dožádané tuzemským kontaktním orgánemkontaktním orgánem.
(3)
Pokud úkon uskutečněný dožádaným kontaktním orgánemdožádaným kontaktním orgánem nepřerušuje podle právních předpisů dožádaného státu běh lhůty pro vymáhání nebo zajištění finanční pohledávky, považuje se tento úkon z hlediska svého účinku na běh lhůty pro vymáhání nebo zajištění finanční pohledávky za provedený tuzemským správcem daně.
(4)
Tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán bezodkladně informuje dožadující kontaktní orgándožadující kontaktní orgán o skutečnostech, které ve vztahu k vymáhané nebo zajišťované finanční pohledávce mají účinek ovlivňující běh lhůty pro vymáhání nebo zajištění finanční pohledávky v České republice.
(5)
Tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán bezodkladně informuje dožádaný kontaktní orgándožádaný kontaktní orgán o běhu lhůty pro vymáhání nebo zajištění finanční pohledávky včetně skutečností, které ve vztahu k vymáhané nebo zajišťované finanční pohledávce mají účinek ovlivňující běh této lhůty.
§ 27
Převod vymožené částky
Vymoženou částku finanční pohledávky včetně úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky, popřípadě jejich vymoženou část, převede tuzemský pověřený správce daně na účet určený dožadujícím kontaktním orgánemdožadujícím kontaktním orgánem ve lhůtě stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla provádění mezinárodní pomociprovádění mezinárodní pomoci.
ČÁST ŠESTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 28
(1)
Příslušnost k posouzení zákonnosti nebo správnosti napadených úkonů a dokumentů tuzemskému orgánu veřejné moci nepřísluší posouzení zákonnosti nebo správnosti
a)
dožádané finanční pohledávky uložené
1.
jiným státemjiným státem,
2.
nižším územním nebo správním celkem jiného státujiného státu,
3.
orgánem veřejné moci jiného státujiného státu, nebo
4.
orgánem Evropské unie,
b)
původního titulu pro vymáhání finanční pohledávky v jiném státujiném státu,
c)
jednotného dokladu o vymahatelnosti finanční pohledávky z jiného státujiného státu,
d)
upraveného jednotného dokladu o vymahatelnosti finanční pohledávky z jiného státujiného státu,
e)
dokladu umožňujícího zajištění finanční pohledávky z jiného státujiného státu,
f)
úkonů při vymáhání finanční pohledávky uskutečněných orgánem veřejné moci jiného státujiného státu,
g)
doručení učiněného orgánem veřejné moci jiného státujiného státu, nebo
h)
dokumentu doručovaného z jiného státujiného státu na základě dožádání o mezinárodní pomoc.
(2)
Pokud je u tuzemského orgánu veřejné moci napadena zákonnost nebo správnost nebo z moci úřední zahájeno přezkoumání správnosti úkonu nebo dokumentu souvisejícího s prováděním mezinárodní pomociprováděním mezinárodní pomoci, informuje o této skutečnosti příslušný tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán; to platí i v případě, pokud tuzemskému orgánu veřejné moci posouzení zákonnosti nebo správnosti úkonu nebo dokumentu podle odstavce 1 nepřísluší.
(3)
Tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán, který obdržel informaci o tom, že u tuzemského orgánu veřejné moci byla napadena zákonnost nebo správnost úkonu nebo dokumentu podle odstavce 1, vyrozumí vhodným způsobem dlužníka nebo jinou osobu, která zákonnost nebo správnost úkonu nebo dokumentu napadla, o tom, že orgánem veřejné moci příslušným k posouzení jejich zákonnosti nebo správnosti je orgán veřejné moci jiného státujiného státu stanovený k tomu podle právních předpisů tohoto jiného státujiného státu.
(4)
Tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán bezodkladně informuje kontaktní orgánkontaktní orgán jiného státujiného státu o tom, že dlužníkem nebo jinou osobou byla napadena zákonnost nebo správnost úkonu nebo dokumentu souvisejícího s prováděním mezinárodní pomociprováděním mezinárodní pomoci; v informaci rovněž uvede, v jakém rozsahu nebyla finanční pohledávka, která je předmětem žádosti o vymáhání, napadena.
§ 29
Úhrada nákladů
(1)
Náklady vynaložené v souvislosti s poskytnutím mezinárodní pomoci nese ten stát, kterému tyto náklady vznikly.
(2)
Tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán se může dohodnout s kontaktním orgánemkontaktním orgánem jiného státujiného státu ohledně úhrady nákladů jinak, než je stanoveno v odstavci 1, pokud vymáhání nebo zajištění finanční pohledávky
a)
je zvlášť obtížné,
b)
způsobí velmi vysoké náklady, nebo
c)
se týká boje proti organizovanému zločinu.
(3)
Tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán na žádost dožádaného kontaktního orgánudožádaného kontaktního orgánu uhradí tomuto kontaktnímu orgánukontaktnímu orgánu náklady spojené s odstraněním následků neoprávněného vymáhání nebo neoprávněného zajištění finanční pohledávky z důvodu
a)
její neoprávněnosti,
b)
vad jednotného dokladu o vymahatelnosti finanční pohledávky, nebo
c)
vad dokladu umožňujícího zajištění finanční pohledávky.
(4)
Tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán uplatní nárok vůči dožadujícímu kontaktnímu orgánudožadujícímu kontaktnímu orgánu na náhradu nákladů spojených s odstraněním následků neoprávněného vymáhání nebo neoprávněného zajištění finanční pohledávky z důvodu
a)
její neoprávněnosti,
b)
vad jednotného dokladu o vymahatelnosti finanční pohledávky, nebo
c)
vad dokladu umožňujícího zajištění finanční pohledávky.
§ 30
Neúplná žádost o poskytnutí mezinárodní pomoci
(1)
Pokud tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán obdrží neúplnou žádost o poskytnutí mezinárodní pomoci nebo neúplný dokument vztahující se k finanční pohledávce, která je předmětem dožádání, požádá dožadující kontaktní orgándožadující kontaktní orgán, aby tuto žádost nebo dokument doplnil.
(2)
Tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán poskytne mezinárodní pomoc až po doplnění údajů podle odstavce 1, s výjimkou případu, kdy bezprostředně hrozí uplynutí lhůty pro vymáhání nebo zajištění finanční pohledávky a nejedná se o údaje nezbytně nutné k poskytnutí mezinárodní pomoci.
(3)
Pokud žádost tuzemského kontaktního orgánukontaktního orgánu o poskytnutí mezinárodní pomoci nebo další dokument vztahující se k finanční pohledávce, která je předmětem dožádání, neobsahuje údaje nutné pro poskytnutí mezinárodní pomoci, tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán tyto údaje na žádost dožádaného kontaktního orgánudožádaného kontaktního orgánu bezodkladně doplní.
§ 31
Odmítnutí žádosti o poskytnutí mezinárodní pomoci
(1)
Žádost o poskytnutí mezinárodní pomoci může tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán odmítnout, uplynulo-li mezi dnem, kdy se finanční pohledávka stala ve státu dožadujícího kontaktního orgánudožadujícího kontaktního orgánu splatnou, a dnem podání první žádosti o poskytnutí mezinárodní pomoci vztahující se k této finanční pohledávce, více než 5 let.
(2)
Je-li napadena zákonnost nebo správnost finanční pohledávky nebo původního titulu pro vymáhání v dožadujícím státu, začíná lhůta 5 let podle odstavce 1 běžet znovu ode dne, kdy bylo o jejich zákonnosti nebo správnosti pravomocně rozhodnuto.
(3)
V případě povolení posečkání úhrady vymáhané finanční pohledávky začíná lhůta 5 let podle odstavce 1 běžet znovu ode dne uplynutí doby posečkání; tato lhůta končí nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy se finanční pohledávka stala splatnou.
(4)
V případě rozložení úhrady vymáhané finanční pohledávky na splátky začíná lhůta 5 let podle odstavce 1 běžet znovu ode dne splatnosti poslední splátky; tato lhůta končí nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy se finanční pohledávka stala splatnou.
(5)
Pokud žádost o poskytnutí mezinárodní pomoci nesplňuje náležitosti nutné pro poskytnutí mezinárodní pomoci a dožadující kontaktní orgándožadující kontaktní orgán na žádost tuzemského kontaktního orgánukontaktního orgánu nezjedná nápravu, tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán žádost odmítne.
(6)
O důvodech odmítnutí žádosti o poskytnutí mezinárodní pomoci tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán bezodkladně informuje dožadující kontaktní orgándožadující kontaktní orgán.
§ 32
Forma komunikace mezi tuzemským kontaktním orgánem a kontaktním orgánem jiného státu
(1)
Tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán a kontaktní orgánkontaktní orgán jiného státujiného státu mezi sebou komunikují v elektronické podobě, s výjimkou případů, kdy je tento způsob komunikace technicky neproveditelný.
(2)
Standardní formulář se použije pro
a)
žádost o poskytnutí informací,
b)
žádost o doručení dokumentu,
c)
žádost o vymáhání finanční pohledávky,
d)
žádost o zajištění finanční pohledávky,
e)
jednotný doklad pro doručení,
f)
jednotný doklad o vymahatelnosti finanční pohledávky,
g)
upravený jednotný doklad o vymahatelnosti finanční pohledávky,
h)
další komunikaci ohledně dokumentů uvedených v písmenech a) až g), je-li to možné,
i)
poskytování informací o provádění mezinárodní pomociprovádění mezinárodní pomoci.
(3)
Náležitosti standardního formuláře stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující pravidla provádění mezinárodní pomociprovádění mezinárodní pomoci.
(4)
Postup podle odstavců 1 a 2 se nepoužije při komunikaci v rámci spolupráce úředních osob podle § 13.
(5)
Není-li pro komunikaci mezi tuzemským kontaktním orgánemkontaktním orgánem a kontaktním orgánemkontaktním orgánem jiného státujiného státu použita elektronická forma nebo standardní formulář, není tím dotčena platnost získaných informací nebo úkonů uskutečněných při provádění mezinárodní pomociprovádění mezinárodní pomoci.
§ 33
Jazyk komunikace mezi tuzemským kontaktním orgánem a kontaktním orgánem jiného státu
(1)
Dokumenty, které se zasílají prostřednictvím standardního formuláře, a doklad umožňující zajištění finanční pohledávky zasílá tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán v jednacím jazyce dožádaného kontaktního orgánudožádaného kontaktního orgánu nebo v jazyce, který byl dohodnut jako komunikační jazyk.
(2)
Jestliže tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán obdrží části dokumentů uvedených v odstavci 1 v jiném než českém jazyce, nemá tato skutečnost vliv na jejich platnost, účinnost jejich doručení nebo platnost příslušného řízení, ke kterému se vztahují.
(3)
V českém jazyce lze zaslat dožádanému kontaktnímu orgánudožádanému kontaktnímu orgánu dokument, který
a)
je předmětem žádosti o doručení,
b)
není uveden v odstavci 1; na žádost dožádaného kontaktního orgánudožádaného kontaktního orgánu přeloží tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán tento dokument do jednacího jazyka dožádaného státu nebo do dohodnutého komunikačního jazyka.
(4)
U dokumentu, který není uveden v odstavci 1 a není dokumentem, který je předmětem žádosti o doručení, může tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán vyžadovat od dožadujícího kontaktního orgánudožadujícího kontaktního orgánu, který dokument zaslal, jeho překlad do českého jazyka nebo do dohodnutého komunikačního jazyka.
§ 34
Použití informací k jiným účelům
(1)
Tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán požádá kontaktní orgánkontaktní orgán jiného státujiného státu o povolení k použití informací, které kontaktní orgánkontaktní orgán jiného státujiného státu poskytl v souvislosti s prováděním mezinárodní pomociprováděním mezinárodní pomoci, pokud
a)
je chce použít k jinému účelu než k provádění mezinárodní pomociprovádění mezinárodní pomoci, nebo
b)
mají být použity jiným orgánem veřejné moci, který může využívat obdobné informace v tuzemsku.
(2)
V žádosti podle odstavce 1 uvede tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán účel, pro který mají být informace využity.
(3)
Na žádost kontaktního orgánukontaktního orgánu jiného státujiného státu povolí tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán použití informací, které poskytl v souvislosti s prováděním mezinárodní pomociprováděním mezinárodní pomoci, k obdobnému účelu, pro který je možné využít tyto informace podle tuzemských právních předpisů; o výsledku vyřízení žádosti bezodkladně vyrozumí kontaktní orgánkontaktní orgán jiného státujiného státu, který žádost zaslal.
(4)
Informace získané v souvislosti s prováděním mezinárodní pomociprováděním mezinárodní pomoci lze použít pro stanovení nebo vymáhání povinných příspěvků sociálního pojištění bez nutnosti předchozího povolení kontaktního orgánukontaktního orgánu státu, ze kterého tyto informace pocházejí.
(5)
Použití informací jiným státemjiným státem pro účely provádění mezinárodní pomociprovádění mezinárodní pomoci nebo jiné účely může povolit pouze kontaktní orgánkontaktní orgán státu, ze kterého tyto informace pocházejí.
§ 35
Poskytování informací z jiných členských států
(1)
Má-li dojít k poskytnutí informací, které byly získány v souvislosti s prováděním mezinárodní pomociprováděním mezinárodní pomoci, do jiného členského státu, který je potřebuje za účelem provádění mezinárodní pomociprovádění mezinárodní pomoci nebo za účelem stanovení nebo vymáhání povinných příspěvků sociálního pojištění, požádá tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán o povolení k předání těchto informací kontaktní orgánkontaktní orgán jiného členského státu, ve kterém mají svůj původ.
(2)
Neobdrží-li tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán nesouhlasné stanovisko do 10 pracovních dnů ode dne, kdy kontaktní orgánkontaktní orgán jiného členského státu obdržel žádost, má se za to, že kontaktní orgánkontaktní orgán jiného členského státu s žádostí souhlasí.
(3)
Na žádost kontaktního orgánukontaktního orgánu jiného členského státu povolí tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán poskytnutí informací, které souvisejí s prováděním mezinárodní pomociprováděním mezinárodní pomoci a které mají původ v České republice, jinému členskému státu, který je odlišný od státu dožadujícího a který je potřebuje za účelem provádění mezinárodní pomociprovádění mezinárodní pomoci nebo za účelem stanovení nebo vymáhání povinných příspěvků sociálního pojištění.
(4)
Pokud by poskytnutí informací bylo v rozporu s jiným právním předpisem, tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán s žádostí podle odstavce 3 vysloví nesouhlas tak, aby kontaktní orgánkontaktní orgán jiného členského státu obdržel nesouhlasné stanovisko do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tuzemský kontaktní orgánkontaktní orgán žádost obdržel.
§ 36
Přístup k poskytovaným informacím
V rozsahu nezbytném pro péči, údržbu nebo rozvoj společné komunikační sítě Evropské unie mohou mít k poskytovaným informacím přístup osoby pověřené Bezpečnostním akreditačním úřadem Evropské komise.
§ 37
Poskytování informací o provádění mezinárodní pomoci
(1)
Tuzemský ústřední kontaktní orgánkontaktní orgán každoročně ve lhůtě do 31. března sděluje Evropské komisi informace o provádění mezinárodní pomociprovádění mezinárodní pomoci.
(2)
Tuzemský ústřední kontaktní orgánkontaktní orgán může poskytovat Evropské komisi další informace, které považuje za užitečné pro vyhodnocení provádění mezinárodní pomociprovádění mezinárodní pomoci mezi Českou republikou a jinými členskými státy.
(3)
Ministerstvo bezodkladně informuje Evropskou komisi o sjednání mezinárodní smlouvy.
§ 38
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1.
Zákon č. 191/2004 Sb., o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek.
2.
Část patnáctá zákona č. 199/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
§ 39
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.
1)
Směrnice Rady 2010/24/EU ze dne 16. března 2010 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření. |
Zákon č. 470/2011 Sb. | Zákon č. 470/2011 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 30. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 161/2011
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o nemocenském pojištění
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o důchodovém pojištění
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o daních z příjmů
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o zaměstnanosti
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o vojácích z povolání
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o bankách
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna občanského soudního řádu
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona č. 305/2008 Sb.
* ČÁST TŘINÁCTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2013
470
ZÁKON
ze dne 9. prosince 2011,
kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o nemocenském pojištění
Čl. I
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb. a zákona č. 365/2011, se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 2 zní:
„2)
Například Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 988/2009 a Nařízení Komise (EU) č. 1244/2010, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění Nařízení Komise (EU) č. 1244/2010, a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.“.
2.
V § 3 písm. a) se slova „a fyzická osoba v době přerušení pojištění,“ zrušují.
3.
Poznámka pod čarou č. 10 zní:
„10)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009.“.
4.
V § 5 písm. a) bodě 4 se slova „v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu“ zrušují.
5.
V § 5 písm. a) se na konci textu bodu 11 doplňují slova „a 18“ a v poznámce pod čarou č. 12 se slova „§ 8 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance,“ zrušují.
6.
V § 5 písm. a) se doplňují body 16 až 20, které znějí:
„16.
společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
17.
prokuristé, pokud se jejich příjem z činnosti prokuristy považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů,
18.
členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona o daních z příjmů,
19.
likvidátoři, pokud se jejich příjem z činnosti likvidátora považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů,
20.
vedoucí organizačních složek právnické osoby uvedených v § 167c, jejichž místo výkonu práce je trvale v České republice,“.
7.
V § 6 odstavec 3 zní:
„(3)
Zaměstnanci jsou účastni pojištění též, jestliže jejich zaměstnání nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů, pokud zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více těchto zaměstnání a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodného příjmu; zaměstnanci jsou účastni pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci. Za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce zaměstnavatele.“.
8.
V § 6 odst. 5 větě druhé se slova „Vláda zvýší nařízením částku rozhodného příjmu“ nahrazují slovy „Částka rozhodného příjmu se zvýší“.
9.
V § 6 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Výši rozhodného příjmu stanoveného podle věty druhé vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.“.
10.
V § 6 odst. 6 se slova „se na předepsaném tiskopisu“ nahrazují slovy „je podle zákona o důchodovém pojištění dobrovolně účasten důchodového pojištění jako zaměstnanec zahraničního zaměstnavatele73) a na předepsaném tiskopisu se“.
Poznámka pod čarou č. 73 zní:
„73)
§ 6 odst. 1 písm. e) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“.
11.
Na konci § 8 se doplňuje věta „Je-li však společník společnosti s ručením omezeným současně jednatelem téže společnosti s ručením omezeným, je pojištěn z těchto činností jen jednou.“.
12.
Nadpis § 10 zní: „Vznik a zánik pojištění zaměstnanců“.
13.
V § 10 odst. 1 písm. h) se slova „, od něhož tato odměna nenáleží“ nahrazují slovy „skončení této funkce nebo zánikem mandátu člena zastupitelstva“, slova „nebo primátor“ se nahrazují slovy „, místostarosta, primátor nebo náměstek primátora“, za slova „nově zvoleného zastupitelstva“ se vkládají slova „nebo vykonává-li dosavadní starosta, místostarosta, primátor nebo náměstek primátora svěřené pravomoci do zvolení nového starosty, místostarosty, primátora nebo náměstka primátora“ a slova „a primátora hlavního města Prahy“ se nahrazují slovy „, náměstka hejtmana, primátora hlavního města Prahy a náměstka primátora hlavního města Prahy“.
14.
V § 10 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena o) až s), která znějí:
„o)
bodě 16 dnem, ve kterém začal konat práci pro společnost, a zaniká dnem ukončení této práce,
p)
bodě 17 dnem, ve kterém fyzická osoba ustanovená prokuristou začala s výkonem činnosti prokuristy, a zaniká dnem, kterým ukončila činnost prokuristy, za kterou je odměňována,
q)
bodě 18 dnem zahájení činnosti člena kolektivního orgánu právnické osoby, a zaniká dnem ukončení této činnosti,
r)
bodě 19 dnem, kdy fyzická osoba jmenovaná likvidátorem začala s výkonem činnosti likvidátora, a zaniká dnem ukončení výkonu funkce likvidátora,
s)
bodě 20 dnem, ve kterém nastoupil do práce, a zaniká dnem ukončení práce nebo dnem odvolání z pracovního místa vedoucího organizační složky.“.
15.
V § 10 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a 18“.
16.
V § 10 odst. 7 se za slovo „zaniká“ vkládají slova „dnem skončení dobrovolné účasti na důchodovém pojištění nebo“.
17.
V § 10 se odstavec 9 zrušuje.
18.
V § 14 odst. 1 se slova „nebo v době přerušení pojištění (§ 10 odst. 9)“ zrušují.
19.
V § 14 se odstavec 3 zrušuje.
20.
V § 15 odst. 4 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena b) až e).
21.
V § 15 se odstavec 6 zrušuje.
22.
V § 16 písm. b) se na konci textu doplňují slova „s výjimkou přídavku na bydlení poskytovaného podle zákona o vojácích z povolání17a)“.
Poznámka pod čarou č. 17a zní:
„17a)
§ 61 odst. 4 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.“.
23.
V § 17 odst. 3 se za slova „odst. 4“ vkládají slova „a § 57 odst. 6“.
24.
V § 18 odst. 1 větě druhé se slovo „stanoví“ nahrazuje slovem „zaokrouhluje“.
25.
V § 18 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „a pokud zaměstnání netrvalo do konce tohoto kalendářního měsíce, do dne, kterým zaměstnání skončilo“.
26.
V § 18 odst. 6 větě první se slova „jsou-li v tomto rozhodném období jen vyloučené dny“ nahrazují slovy „není-li v rozhodném období alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ“.
27.
V § 18 odst. 7 písm. a) se slova „kalendářních dnů pracovního volna bez náhrady příjmu nebo služebního volna, za které nebyl poskytnut služební příjem nebo plat, poskytnutých zaměstnanci jeho zaměstnavatelem v případech, kdy zaměstnanec nemá na pracovní (služební) volno nárok podle zvláštního právního předpisu,“ zrušují.
28.
V § 19 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmena c) a d) se zrušují.
29.
V § 19 odst. 6 se slova „alespoň 5“ nahrazují slovy „alespoň 7“, slova „započitatelný příjem“ se nahrazují slovy „jedna třicetina započitatelného příjmu“ a slova „za kalendářní den“ se zrušují.
30.
V § 19 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Jde-li o zaměstnání malého rozsahu, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost.“.
31.
V § 19 odst. 7 se slova „započitatelný příjem“ nahrazují slovy „jedna třicetina započitatelného příjmu“, slova „za kalendářní den“ se zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Ustanovení odstavce 6 věty druhé platí zde obdobně.“.
32.
V § 19 se doplňuje odstavec 13, který zní:
„(13)
Nemůže-li příslušný orgán nemocenského pojištění zjistit vyměřovací základy zaměstnance za jednotlivé kalendářní měsíce rozhodného období, považuje se za vyměřovací základ zaměstnance za jednotlivý kalendářní měsíc minimální mzda platná v kalendářním měsíci; to neplatí u zaměstnání malého rozsahu.“.
33.
V § 28 odst. 4 větě první se za slovo „vždy“ vkládají slova „posledním dnem přede“.
34.
V § 28 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Nemocenské se nevyplácí po dni, kterým končí dočasná pracovní neschopnost podle § 59 odst. 2, i když den ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebyl vyznačen na rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti.“.
35.
V § 32 odst. 1 písm. d) se za slova „[§ 57 odst. 1 písm. e)]“ vkládají slova „nebo pro které bylo vystaveno potvrzení podle § 67 písm. d)“.
36.
V § 32 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „a na dobu nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích“.
37.
V § 32 odst. 4 písm. a) se slova „počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu připadne do období 270 dnů ode dne úspěšného ukončení studia nebo k převzetí dítěte do péče podle odstavce 1 písm. b) až e) došlo v období 270 dnů ode dne úspěšného ukončení studia“ nahrazují slovy „toto studium bylo úspěšně ukončeno“.
38.
V § 32 odst. 4 se na konci písmene b) čárka nahrazuje středníkem a písmeno c) se zrušuje.
39.
V § 32 odst. 7 se na konci textu věty druhé doplňují slova „, a do období přede dnem ověření podpisu podle věty první“.
40.
V § 32 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
V případě, že podpůrčí doba začíná podle § 34 odst. 1 písm. b), považuje se podmínka účasti na pojištění podle odstavce 2 nebo 3 za splněnou ke dni nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, pokud se tato podmínka splní k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.“.
41.
V § 36 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Výplatu peněžité pomoci v mateřství nelze podle odstavce 1 písm. d) a e) přerušit během podpůrčí doby stanovené podle § 35 odst. 1. Peněžitá pomoc v mateřství se pojištěnci, který uzavřel dohodu podle § 32 odst. 1 písm. e), nevyplácí, pokud doba, po kterou jsou jinak splněny podmínky nároku na výplatu peněžité pomoci v mateřství, nečiní aspoň 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích.“.
42.
V § 39 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i)
členové kolektivních orgánů právnické osoby uvedení v § 5 písm. a) bodě 18.“.
43.
V § 39 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Nárok na výplatu ošetřovného nemá zaměstnanec v době prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.“.
44.
V § 42 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
členkou kolektivních orgánů právnické osoby uvedenou v § 5 písm. a) bodě 18.“.
45.
§ 50 zní:
㤠50
Dohodu o srážkách z dávek vyplácených okresní správou sociálního zabezpečení [§ 81 odst. 2 písm. a)] nelze uzavřít, s výjimkou dohody o srážkách na úhradu přeplatku na dávce (§ 124) nebo regresní náhrady (§ 126) a dohody mezi věřitelem a dlužníkem k uspokojení pohledávky dlužného výživného v rámci vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí.“.
46.
V § 55 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „; to však neplatí, jestliže tato další dočasná pracovní neschopnost byla uznána k jiné pojištěné činnosti“.
47.
V § 56 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Vycházky podle odstavce 2 písm. c) může ošetřující lékař povolit pouze v rozsahu, který odpovídá zdravotnímu stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a který nenarušuje stanovený léčebný režim. Ošetřující lékař může vycházky povolit podle věty první nejvýše v celkovém rozsahu 6 hodin denně, a to v době od 7 hodin do 19 hodin; přitom vymezí konkrétní časový úsek nebo časové úseky těchto vycházek. Výjimečně může ošetřující lékař v případech, kdy mimořádně náročný léčebný plán, probíhající intenzivní léčba, nepříznivé vedlejší účinky léčby nebo celkově závažný zdravotní stav neumožňují pojištěnci, aby využil pevně stanovenou dobu vycházek, na žádost dočasně práce neschopného pojištěnce a po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění uděleného na základě žádosti ošetřujícího lékaře povolit, aby si tento pojištěnec volil dobu vycházek podle svého aktuálního zdravotního stavu. Povolit vycházky podle věty třetí lze nejvýše na dobu 3 měsíců; takto lze vycházky povolit i opakovaně.“.
48.
V § 57 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
pojištěnce, který byl uznán invalidním v prvním nebo druhém stupni, pokud u tohoto pojištěnce v den, který bezprostředně následuje po dni, jímž byla ukončena dočasná pracovní neschopnost podle § 59 odst. 2, nastala nebo trvá jiná porucha zdraví, než která byla důvodem uznání dočasné pracovní neschopnosti, anebo nastaly nebo trvají jiné důvody, které by odůvodňovaly uznání dočasné pracovní neschopnosti, a tato porucha nebo tyto důvody neumožňují pojištěnci vykonávat pojištěnou činnost.“.
49.
V § 57 odst. 3 větě první se za slova „ošetřující lékař“ vkládají slova „, nejde-li o vznik dočasné pracovní neschopnosti podle odstavce 1 písm. g),“.
50.
V § 57 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Dočasná pracovní neschopnost podle odstavce 1 písm. g) se považuje za pokračování předchozí dočasné pracovní neschopnosti.“.
51.
V § 59 odst. 1 písm. a) se slova „od tohoto vyšetření“ nahrazují slovy „následujícím po dni tohoto vyšetření; pokud ošetřující lékař ukončí dočasnou pracovní neschopnost pozdějším než třetím kalendářním dnem následujícím po tomto vyšetření, má se za to, že dočasná pracovní neschopnost skončila tímto třetím kalendářním dnem“.
52.
V § 59 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
pojištěnce, jestliže uplynulo alespoň 180 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti a vyšetřením zjistí, že zdravotní stav je stabilizovaný a je předpoklad, že pojištěnec již nebude moci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, a to 30. kalendářním dnem následujícím po dni tohoto vyšetření; to neplatí, jde-li o dočasnou pracovní neschopnost vojáka z povolání a příslušníka bezpečnostního sboru,“.
53.
V § 59 odst. 1 písm. f) se za slova „nárok na peněžitou pomoc v mateřství“ vkládají slova „z jakékoliv pojištěné činnosti“.
54.
V § 59 odst. 1 se písmeno k) zrušuje.
Dosavadní písmeno l) se označuje jako písmeno k).
55.
V § 59 odstavec 2 zní:
„(2)
Dočasná pracovní neschopnost končí třicátým dnem ode dne následujícího po dni, v němž byl pojištěnec posudkem okresní správy sociálního zabezpečení uznán invalidním. Byl-li pojištěnec uznán invalidním na základě výsledku soudního řízení o žalobě, končí dočasná pracovní neschopnost třicátým dnem ode dne následujícího po dni, v němž orgán rozhodující o invalidním důchodu obdržel rozhodnutí soudu; tento orgán je povinen neprodleně písemně vyrozumět ošetřujícího lékaře o tom, v kterém dni toto rozhodnutí soudu obdržel. Ošetřující lékař vyznačí den ukončení dočasné pracovní neschopnosti z důvodu uznání invalidity na předepsaném tiskopisu.“.
56.
V § 59 odst. 3 se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavce 1“.
57.
V § 61 písm. b) se slova „v evidenčním deníku“ a slova „a hodina“ zrušují a na konci textu písmene b) se doplňují slova „, nebo s uvedením data předání nebo převzetí, názvu zdravotnického zařízení včetně příslušné odbornosti, do jehož péče byl tento pojištěnec předán nebo od něhož byl převzat do péče, a adresy pracoviště tohoto zdravotnického zařízení“.
58.
V § 61 písm. g) se slova „neschopnosti předchozího“ nahrazují slovy „neschopnosti a k povolení vycházek podle § 56 odst. 6 věty třetí předchozího“ a za slovo „změnu“ se vkládají slova „nebo tyto vycházky“.
59.
V § 61 písm. h) se za slova „dnů dočasné pracovní neschopnosti“ vkládají slova „spolu s příslušným lékařem orgánu nemocenského pojištění zhodnotit“.
60.
V § 61 písm. j) se za slovo „tiskopisu“ vkládají slova „nejméně jednou měsíčně“.
61.
V § 61 písm. k) se slovo „pátého“ nahrazuje slovem „sedmého“.
62.
V § 61 písm. l) se slova „vzniku a“ zrušují, za slovo „neschopnosti“ se vkládají slova „, délce jejího trvání a diagnóze, pro kterou byl pojištěnec uznán dočasně práce neschopným,“ a na konci textu písmene l) se doplňují slova „; je-li pojištěnec vojákem z povolání, je povinen informovat do 7 kalendářních dnů též o vzniku dočasné pracovní neschopnosti“.
63.
V § 61 písm. m) se za slova „odst. 1“ vkládají slova „písm. a) až j)“.
64.
V § 61 písm. n) se slova „a příslušnému orgánu nemocenského pojištění“ zrušují a na konci textu písmene n) se doplňují slova „, a příslušnému orgánu nemocenského pojištění na předepsaném tiskopisu zásadní změnu diagnózy nemoci, která odůvodňuje dočasnou pracovní neschopnost, a to nejpozději do 7 kalendářních dnů; zásadní změnou diagnózy se zde rozumí změna povahy chorobného procesu nebo změna jeho etiologie“.
65.
V § 61 písm. u) a v § 69 písm. g) se slova „zdravotnickou dokumentaci“ nahrazují slovy „ve zdravotnické dokumentaci údaje“.
66.
V § 61 písm. v) se za slovo „sdělit“ vkládají slova „písemně nebo v elektronické podobě“ a na konci textu písmene v) se doplňují slova „, a to nejpozději v pracovní den následující po dni obdržení této žádosti, a dále písemně nebo v elektronické podobě neprodleně sdělit, že vyšetřením zjistil, že zdravotní stav pojištěnce je stabilizovaný a je předpoklad, že pojištěnec již nebude moci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, že jeho dočasná pracovní neschopnost bude ukončena podle § 59 odst. 1 písm. b) a že tento předpoklad je důvodem pro lékařskou prohlídku zařízením závodní preventivní péče ze zdravotních důvodů podle § 62“.
67.
V § 61 se na konci písmene x) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena y) a z), která znějí:
„y)
vyznačit v rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti den ukončení dočasné pracovní neschopnosti podle § 59 odst. 2,
z)
informovat pojištěnce o jeho povinnosti podrobit se podle § 64 odst. 1 písm. q) v zařízení závodní preventivní péče lékařské prohlídce ze zdravotních důvodů, neboť jeho dočasná pracovní neschopnost bude ukončena podle § 59 odst. 1 písm. b), a o podání této informace učinit záznam ve zdravotnické dokumentaci.“.
68.
§ 62 včetně nadpisu zní:
㤠62
Povinnosti zaměstnavatele a zařízení závodní preventivní péče
(1)
Zaměstnavatel je povinen po obdržení sdělení ošetřujícího lékaře podle § 61 písm. v) o ukončení dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance podle § 59 odst. 1 písm. b) s uvedením, že je předpoklad, že pojištěnec již nebude moci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost a že tento předpoklad je důvodem pro lékařskou prohlídku zařízením závodní preventivní péče ze zdravotních důvodů, požádat neprodleně zařízení závodní preventivní péče o provedení této prohlídky s uvedením důvodů.
(2)
Zařízení závodní preventivní péče je povinno na základě žádosti zaměstnavatele podle odstavce 1 provést lékařskou prohlídku ze zdravotních důvodů a vydat ve lhůtě do 7 dnů a v případě nutnosti došetření zdravotního stavu do 15 dnů posudek o zdravotní způsobilosti nebo nezpůsobilosti dočasně práce neschopného pojištěnce vykonávat dosavadní pojištěnou činnost a tento posudek zaslat nebo předat pojištěnci, jeho ošetřujícímu lékaři a zaměstnavateli, který požádal o provedení této prohlídky.“.
69.
V § 63 odst. 1 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e).
70.
V § 63 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Zařízení závodní preventivní péče je oprávněno vyzvat dočasně práce neschopného pojištěnce, jehož dočasná pracovní neschopnost byla ukončena podle § 59 odst. 1 písm. b), aby se v určeném termínu dostavil k provedení lékařské prohlídky ze zdravotních důvodů za účelem vydání posudku o zdravotní způsobilosti nebo nezpůsobilosti pojištěnce vykonávat dosavadní pojištěnou činnost.“.
71.
V § 64 odst. 1 písm. b) se za slovo „pojištěnce“ vkládají slova „a poskytnout nezbytnou součinnost k provedení této kontroly, zejména označit potřebnými údaji místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti tak, aby bylo možné tuto kontrolu provést“.
72.
V § 64 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno q), které zní:
„q)
dostavit se na základě výzvy zaměstnavatele nebo zařízení závodní preventivní péče do 7 dnů k lékařské prohlídce lékařem, který pro zaměstnavatele zajišťuje závodní preventivní péči, za účelem posouzení zdravotní způsobilosti vykonávat dosavadní pojištěnou činnost a poskytnout zařízení závodní preventivní péče součinnost potřebnou k provedení této prohlídky, neboť jeho dočasná pracovní neschopnost bude ukončena podle § 59 odst. 1 písm. b).“.
73.
V § 64 odst. 2 se za slovo „pojištění“ vkládají slova „, a jde-li o příslušníka, též příslušný služební útvar,“.
74.
V § 65 odst. 2 písm. b) se za slovo „požadovat“ vkládají slova „písemně nebo v elektronické podobě“.
75.
V § 68 odst. 3 písm. a) se slova „od tohoto vyšetření“ nahrazují slovy „následujícím po dni tohoto vyšetření“.
76.
V § 69 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, a potvrdit pojištěnci nejméně jednou měsíčně na předepsaném tiskopisu trvání potřeby ošetřování, a to ke dni vydání tohoto potvrzení nebo nejvýše 3 kalendářní dny dopředu“.
77.
V § 75 odst. 1 se slova „nejsou důvody pro trvání“ nahrazují slovy „jsou důvody pro ukončení“.
78.
V § 75 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, a to na předepsaném tiskopise“.
79.
Za § 75 se vkládá nový § 75a, který zní:
㤠75a
(1)
Nejpozději do 30 dnů před uplynutím podpůrčí doby zhodnotí ošetřující lékař spolu s lékařem orgánu nemocenského pojištění zdravotní stav a dosavadní průběh dočasné pracovní neschopnosti pojištěnce za účelem zjištění, zda
a)
lze očekávat, že pojištěnec před uplynutím podpůrčí doby nabude pracovní schopnost,
b)
existují zdravotní důvody pro předpoklad, že pojištěnec nabude pracovní schopnost v krátké době po uplynutí podpůrčí doby, nebo
c)
je zdravotní stav pojištěnce dlouhodobě nepříznivý podle zákona o důchodovém pojištění.
(2)
S výsledkem zhodnocení podle odstavce 1 seznámí ošetřující lékař pojištěnce a v návaznosti na výsledek tohoto zhodnocení ho současně informuje o možnostech dalšího postupu.
(3)
Pro průběh zhodnocení zdravotního stavu a dosavadního průběhu dočasné pracovní neschopnosti platí § 74 odst. 2 a 4 obdobně. Toto zhodnocení a jeho výsledek zaznamená ošetřující lékař ve zdravotnické dokumentaci.“.
80.
V § 76 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
81.
V § 82 odst. 1 písm. a) se za slova „a 15“ vkládají slova „až 20“.
82.
V § 82 odst. 3 se za slovo „pojištěnce“ vkládají slova „a při nesplnění povinnosti součinnosti při kontrole dodržování tohoto režimu podle § 64 odst. 1 písm. b)“.
83.
V § 82 odst. 4 se slova „§ 75“ nahrazují slovy „§ 74“ a za slovo „neschopnost“ se vkládají slova „vznikla v průběhu služebního poměru a trvá i po jeho skončení nebo“.
84.
V § 84 odst. 2 písmeno d) zní:
„d)
vydávají pojištěncům písemná oznámení o zúčtování dávek podle § 124 odst. 8,“.
85.
V § 84 odst. 2 písmeno l) zní:
„l)
upozorňují písemně ošetřujícího lékaře a zaměstnavatele na trvání dočasné pracovní neschopnosti v délce 180 dní, a to alespoň 15 dní předem, a ošetřujícího lékaře, zaměstnavatele a pojištěnce, jemuž se poskytuje nemocenské, na čerpání podpůrčí doby v délce 380 dní, a to alespoň 2 měsíce předem; pojištěnce přitom zároveň informují, co pro něj znamená ukončení podpůrčí doby a o podmínkách vyplácení nemocenského po uplynutí podpůrčí doby,“.
86.
V § 84 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno u), které zní:
„u)
vystavují na žádost zaměstnavatele pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku poskytované z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání písemné potvrzení o plné výši nemocenského; toto potvrzení vystavují okresní správy sociálního zabezpečení též na žádost příslušného služebního útvaru pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu.“.
87.
V § 84 odst. 3 písm. d) se za slova „uvedených v“ vkládají slova „§ 56 odst. 6 a“.
88.
V § 84 odst. 3 písm. j) se za slovo „neschopnosti“ vkládají slova „, zhodnocení zdravotního stavu a dosavadního průběhu dočasné pracovní neschopnosti“.
89.
V § 84 odst. 3 se na konci písmene j) středník nahrazuje čárkou a za písmeno j) se vkládá písmeno k), které zní:
„k)
ukončují dočasnou pracovní neschopnost nebo potřebu ošetřování v případech uvedených v § 75 odst. 1, a to na předepsaných tiskopisech;“.
90.
V § 86 odst. 2 písm. e) se za slova „až i)“ vkládají slova „a k)“.
91.
V § 92 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
členů družstev družstvo, jehož jsou členy, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,“.
92.
V § 92 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) až y), která znějí:
„s)
společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným tato společnost,
t)
komanditistů komanditní společnosti tato společnost,
u)
ředitelů obecně prospěšné společnosti tato společnost,
v)
prokuristů zaměstnavatel, který je zmocnil prokurou,
w)
likvidátorů ten, kdo likvidátorovi vyplácí příjem z činnosti likvidátora,
x)
členů kolektivních orgánů právnické osoby uvedených v § 5 písm. a) bodě 18 tato právnická osoba,
y)
vedoucích organizačních složek právnické osoby uvedených v § 5 písm. a) bodě 20 tato organizační složka.“.
93.
V § 94 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
94.
V § 94 odst. 1 větě třetí se za slova „malého rozsahu,“ vkládají slova „a zaměstnance uvedeného v § 6 odst. 3“, slova „8 kalendářních dnů“ se nahrazují slovy „konce kalendářního měsíce následujícího“ a na konci se doplňují slova „; jestliže tento zaměstnanec uplatnil nárok na výplatu dávky ve lhůtě stanovené v části věty před středníkem a zaměstnavatel ještě den nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání neoznámil, učiní zaměstnavatel toto oznámení současně s předáním žádosti tohoto zaměstnance o dávku podle § 97 odst. 1“.
95.
V § 101 odst. 1 písm. i) se slova „písm. d), e)“ nahrazují slovy „písm. e)“.
96.
V § 101 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:
„k)
vyhlašují výplatní termíny pro výplatu dávek a lhůty, do kdy nejpozději před výplatním termínem mají být předloženy doklady pro výplatu dávky.“.
97.
V § 103 odst. 1 písm. d) se slova „na dobu pracovního (služebního) volna v prvním zaměstnání (§ 14 odst. 3) nebo jen“ zrušují.
98.
Poznámka pod čarou č. 50 zní:
„50)
Čl. 16 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.“.
99.
V § 108 odst. 2 se slova „které byly pojištěnci uvedenými v odstavci 1 a kterým vznikl nárok na dávku“ nahrazují slovy „u nichž sociální událost vznikla v době pojištění a nárok na dávku trvá i po skončení pojištění, a osobám, které byly pojištěnci uvedenými v odstavci 1 a kterým vznikl nárok na dávku“.
100.
V § 110 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pokud se však provádí výkon rozhodnutí srážkami z nemocenského, vyplácí se nemocenské za celý kalendářní měsíc, popřípadě za jeho část, trvá-li nárok na výplatu nemocenského jen po část měsíce, pokud bylo splnění podmínek pro nárok na nemocenské a jeho výplatu osvědčeno za celý kalendářní měsíc, popřípadě za jeho část, po kterou trval nárok na výplatu nemocenského.“.
101.
V § 114 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pro účely sdělování údajů podle věty první až třetí mají postavení orgánů nemocenského pojištění též služební útvary.“.
102.
V § 115 větě první se za slovo „pojištěnce“ vkládají slova „a při nesplnění součinnosti při kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce podle § 64 odst. 1 písm. b)“.
103.
V § 116 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „, s výjimkou údajů o zdravotním stavu“.
104.
V § 116 odst. 2 se písmena a) a e) zrušují a v závěrečné části ustanovení se slova „až e)“ nahrazují slovy „až c)“ a slova „f) a g)“ se nahrazují slovy „d) a e)“.
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c) a dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena d) a e).
105.
V § 116 odst. 3 se slova „a o přerušení pojištění“ zrušují.
106.
V § 116 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí:
„c)
že výše nemocenského za kalendářní den se stanoví sazbou 50 % podle § 31, a to do 8 dnů ode dne, kdy orgán nemocenského pojištění zjistil skutečnosti, které mají za následek stanovení nemocenského v této výši,
d)
údaje potřebné pro provádění výkonu rozhodnutí formou srážek ze mzdy, a to do 8 dnů ode dne, kdy orgán nemocenského pojištění tyto údaje zjistil; orgán nemocenského pojištění tyto údaje sděluje jen tehdy, pokud sám provádí výkon rozhodnutí srážkou z dávek.“.
107.
V § 116 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
jde-li o zaměstnavatele, údaje o vyčerpání podpůrčí doby u zaměstnance.“.
108.
V § 117 odst. 3 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se včetně poznámky pod čarou č. 56 zrušuje.
109.
V § 122 odst. 3 písm. h) se slova „a dobu přerušení pojištění“ zrušují.
110.
V § 124 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Orgán nemocenského pojištění může zrušit povolení placení přeplatku ve splátkách, jestliže ten, jemuž bylo placení přeplatku ve splátkách povoleno, nezaplatí některou splátku přeplatku včas nebo ve správné výši.“.
111.
V § 125 odst. 1 se za slovo „pojištěnce“ vkládají slova „nebo nesplnil povinnost součinnosti při kontrole režimu dočasně práce neschopného pojištěnce podle § 64 odst. 1 písm. b)“ a za slova „tohoto režimu“ se vkládají slova „nebo nesplnění povinnosti této součinnosti“.
112.
V § 125 odst. 3 větě první se slova „3 měsíců“ nahrazují slovy „1 roku“ a za slovo „pojištěnce“ se vkládají slova „nebo nesplnění povinnosti součinnosti při kontrole režimu dočasně práce neschopného pojištěnce“.
113.
V § 128 odst. 2 písmeno a) zní:
„a)
poruší režim dočasně práce neschopného pojištěnce podle § 56 odst. 2 písm. a) nebo e), a to je-li zaměstnancem, v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti a v době od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, a je-li příslušníkem, v období poskytování služebního příjmu v době dočasné pracovní neschopnosti,“.
114.
V § 128 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) až e), která znějí:
„c)
nedostaví se v určeném termínu k ošetřujícímu lékaři nebo k lékaři příslušného orgánu nemocenského pojištění ke kontrole posouzení zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti podle § 64 odst. 1 písm. c),
d)
nesdělí podle § 64 odst. 1 písm. h) ošetřujícímu lékaři při uznání dočasné pracovní neschopnosti místo pobytu, na kterém se bude v době dočasné pracovní neschopnosti zdržovat, nebo uvede neexistující adresu tohoto místa, nebo
e)
nedodrží podle § 64 odst. 1 písm. g) termín, do kterého je povinen se po ukončení ústavní péče nebo komplexní lázeňské péče dostavit k ošetřujícímu lékaři ke kontrole dočasné pracovní neschopnosti.“.
115.
V § 129 odst. 1 se na konci textu písmene a) slovo „nebo“ zrušuje.
116.
V § 129 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí:
„c)
neoznámí zaměstnavateli předem změnu místa pobytu podle § 56 odst. 3, nebo
d)
v rozporu s § 64 odst. 1 písm. p) nepředá zaměstnavateli neprodleně rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo rozhodnutí o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce.“.
117.
V § 131 odst. 1 písm. i) a v § 136 odst. 1 písm. i) se za slovo „první“ vkládají slova „a druhé“ a za slova „její výplatu“ se vkládají slova „nebo výpočet dávky“.
118.
V § 131 odst. 1 písm. p) a v § 136 odst. 1 písm. p) se slovo „nebo“ zrušuje.
119.
V § 131 a v § 136 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se slovo „nebo“.
120.
V § 131 a v § 136 se na konci odstavce 1 doplňuje písmeno r), které zní:
„r)
nepodá podle § 62 odst. 1 neprodleně žádost zařízení závodní preventivní péče k provedení lékařské prohlídky ze zdravotních důvodů.“.
121.
V § 131 odst. 2 a v § 136 odst. 2 se slova „až q)“ nahrazují slovy „až r)“.
122.
V § 133 odst. 1 se slova „Zvláštní příjemce dávky se“ nahrazují slovy „Fyzická osoba se jako zvláštní příjemce dávky“, za slovo „třetí“ se vkládají slova „písemné sdělení o úkonech, které jako opatrovník učinila, nebo“ a slovo „mu“ se nahrazuje slovem „jí“.
123.
Za § 137 se vkládá nový § 137a, který zní:
㤠137a
(1)
Právnická osoba se jako zvláštní příjemce dávky dopustí správního deliktu tím, že na žádost orgánu nemocenského pojištění nepodá podle § 112 odst. 2 věty třetí písemné sdělení o úkonech, které jako opatrovník učinila, nebo písemné vyúčtování dávky, která jí byla vyplacena.
(2)
Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.“.
124.
V § 138 odst. 1 písm. f) se za slovo „pojištění“ vkládá slovo „zásadní“.
125.
V § 138 odst. 1 písm. g) se za slovo „pojištění“ vkládá slovo „a zaměstnavateli“.
126.
V § 138 odst. 1 se na konci textu písmene m) doplňují slova „nebo neinformuje předem pojištěnce podle § 61 písm. x) nebo § 69 písm. i) o tom, že po stanovenou dobu nemá oprávnění rozhodovat ve věcech dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování“.
127.
V § 138 odst. 1 písm. q) se slovo „pátého“ nahrazuje slovem „sedmého“.
128.
Za § 138 se vkládá nový § 138a, který zní:
㤠138a
(1)
Zdravotnické zařízení uvedené v § 54 odst. 1 se dále dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 61 písm. a) nebo § 69 písm. a) nerozhodne o vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování v den, kdy ji zjistilo,
b)
v rozporu s § 61 písm. m) nebo § 69 písm. e) nerozhodne o ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování v den, kdy zjistilo, že netrvají důvody dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování,
c)
nedodrží dobu, ve které může vycházky povolit, nebo povolí vycházky mimo rozsah uvedený v § 56 odst. 6 anebo nepožádá o předchozí písemný souhlas lékaře orgánu nemocenského pojištění podle § 56 odst. 6,
d)
neoznámí podle § 61 písm. v) zaměstnavateli, že je předpoklad, že jeho dočasně práce neschopný zaměstnanec již nebude moci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost a že dočasná pracovní neschopnost zaměstnance bude ukončena 30. kalendářním dnem po dni zjištění tohoto předpokladu,
e)
v rozporu s § 61 písm. c) nestanoví režim dočasně práce neschopného pojištěnce nebo pojištěnce o tomto režimu neinformuje,
f)
v rozporu s § 61 písm. h) neposoudí, zda u pojištěnce došlo k obnovení pracovní schopnosti, a po uplynutí 180 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, zda je zdravotní stav pojištěnce stabilizovaný,
g)
neposkytne potřebnou součinnost podle § 61 písm. p) nebo § 69 písm. f) orgánu nemocenského pojištění při kontrole posuzování dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování,
h)
nepředá pojištěnci podle § 61 písm. d) nebo § 69 písm. c) příslušný tiskopis,
i)
nepotvrdí podle § 61 písm. j) nebo podle § 69 písm. a) pojištěnci na předepsaném tiskopisu pro účely výplaty dávek nebo poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny v době dočasné pracovní neschopnosti trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo trvání potřeby ošetřování,
j)
neinformuje podle § 61 písm. l) registrujícího lékaře pojištěnce ve stanovené lhůtě o ukončení a délce trvání dočasné pracovní neschopnosti a diagnóze,
k)
nepředá podle § 61 písm. s) zařízení závodní preventivní péče na jeho vyžádání zprávu o zdravotním stavu dočasně práce neschopného pojištěnce,
l)
nesdělí podle § 61 písm. v) zaměstnavateli dočasně práce neschopného pojištěnce na jeho žádost informace uvedené v § 65 odst. 2 písm. b),
m)
nezabezpečí podle § 61 písm. t) příslušné tiskopisy pro účely provádění pojištění nebo nevystaví podle § 61 písm. w) ve stanovených případech doklady nebo tiskopisy,
n)
neohlásí u vojáka z povolání registrujícímu lékaři do 7 kalendářních dnů vznik dočasné pracovní neschopnosti podle § 61 písm. l),
o)
nevyhoví žádosti orgánu nemocenského pojištění podle § 66 odst. 2,
p)
nestanoví podle § 67 písm. a) těhotné pojištěnce očekávaný den porodu a tento den nepotvrdí na předepsaném tiskopise,
q)
nepotvrdí podle § 67 písm. b) na předepsaném tiskopise, že pojištěnka porodila, a den porodu, pokud se pojištěnce peněžitá pomoc v mateřství nevyplácela přede dnem porodu,
r)
neplní podle § 67 písm. c) povinnosti ošetřujícího lékaře uvedené v § 61 písm. t) a w),
s)
nepotvrdí podle § 67 písm. d) na předepsaném tiskopise, že matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění [§ 32 odst. 1 písm. d)], pro které by byla uznána dočasně práce neschopnou podle § 57 odst. 1 písm. e), kdyby byla pojištěnkou,
t)
nevyznačí podle § 59 odst. 3 na rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti ukončení dočasné pracovní neschopnosti v případě, že pojištěnec byl uznán invalidním.
(2)
Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč.“.
129.
V § 139 odst. 1 se slovo „vyjádření“ nahrazuje slovem „posudek“ a za slova „podle § 62“ se vkládají slova „odst. 2“.
130.
V § 143 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
131.
V § 145 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Tuto žádost lze podat nejpozději do 3 měsíců ode dne, kterým podpůrčí doba uplynula.“.
132.
V § 145 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Řízení o povolení placení přeplatků na dávce a regresní náhrady ve splátkách se zahajuje na základě písemné žádosti povinného.“.
133.
V § 147 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Je-li žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby podána dříve než 1 měsíc před uplynutím podpůrčí doby, běží lhůta pro vydání rozhodnutí od počátku 1 měsíce přede dnem, kterým podpůrčí doba uplyne.“.
134.
§ 148 se zrušuje.
135.
V § 149 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo při nesplnění povinnosti součinnosti pojištěnce při kontrole režimu dočasně práce neschopného pojištěnce“.
136.
V § 153 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Lhůta pro vydání rozhodnutí běží ode dne, kterým bylo účastníku řízení doručeno oznámení o zahájení řízení.“.
137.
V § 155 odst. 1 a 2 se za slova „§ 56 odst. 3“ vkládají slova „a 6“.
138.
V § 158 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a o zrušení tohoto povolení“.
139.
V § 162 odstavec 2 zní:
„(2)
Je-li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit pouze
a)
v elektronické podobě do určené elektronické podatelny orgánu nemocenského pojištění nebo do určené datové schránky orgánu nemocenského pojištění, jde-li o tiskopisy určené příslušným orgánem nemocenského pojištění; podání nebo jiný úkon lze v elektronické podobě učinit pouze ve formě datové zprávy, a to ve formátu, struktuře a tvaru určeném příslušným orgánem nemocenského pojištění. Nesplňuje-li podání nebo jiný úkon tyto podmínky, nepřihlíží se k němu; orgán nemocenského pojištění je povinen upozornit toho, kdo učinil podání nebo jiný úkon v elektronické podobě, které nesplňuje tyto podmínky, na tuto skutečnost a na to, že se k tomuto podání nebo jinému úkonu nepřihlíží, nebo
b)
písemně na předepsaném tiskopisu nebo na produktu výpočetní techniky, který je co do údajů, formy a formátu shodný s předepsaným tiskopisem, je-li fyzickou nebo právnickou osobou stvrzeno vytvoření tohoto produktu.“.
140.
V § 162 odst. 2 písm. a) se slova „, jde-li o tiskopisy určené příslušným orgánem nemocenského pojištění“ zrušují.
141.
V § 162 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se závěrečná část ustanovení, která zní:
„pokud se nestanoví jinak v odstavci 5.“.
142.
V § 162 odst. 3 se slova „písm. b)“ nahrazují slovy „písm. a)“.
143.
V § 162 odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, a elektronickou adresu své podatelny určené k předkládání tiskopisů v elektronické podobě ve formě datové zprávy a identifikátor své datové schránky určené k předkládání tiskopisů v elektronické podobě ve formě datové zprávy“.
144.
V § 162 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
tiskopisy, které se podle odstavce 2 písm. a) předkládají v elektronické podobě, a podmínky, za nichž se tiskopisy v této podobě předkládají.“.
145.
V § 162 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
podání a jiné úkony, které lze učinit způsobem uvedeným v odstavci 5 větě druhé.“.
146.
V § 162 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné, ošetřující lékaři a zdravotnická zařízení činí podání nebo jiné úkony, pro které je předepsán tiskopis podle tohoto zákona, pouze způsobem uvedeným v odstavci 2 písm. a). Příslušný orgán nemocenského pojištění však může určit, která podání nebo jiné úkony, pro které je předepsán tiskopis podle tohoto zákona, lze učinit též způsobem uvedeným v odstavci 2 písm. b).“.
147.
V § 165 se slova „orgánu nemocenského pojištění, jde-li o částku nepřesahující 5 000 Kč“ nahrazují slovy „okresní správy sociálního zabezpečení, jde-li o částku nepřesahující 10 000 Kč, a zaměstnanci služebního útvaru nebo služebního orgánu“ a za slova „orgán nemocenského pojištění“ se vkládají slova „a služební útvar“.
148.
V § 167 větě první se za slovo „izolace69a)“ vkládají slova „, karanténní opatření formou zvýšeného zdravotnického dozoru, byl-li uložen zákaz činnosti, který brání pojištěncům ve výkonu práce nebo samostatné výdělečné činnosti74),“.
Poznámka pod čarou č. 74 zní:
„74)
§ 2 odst. 6 písm. c) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb.“.
149.
V § 167 větě druhé se za slovo „mimořádných“ vkládají slova „a karanténních“.
150.
Za § 167b se vkládají nové § 167c a 167d, které včetně nadpisu znějí:
㤠167c
Organizační složka zahraniční právnické osoby
Organizační složka právnické osoby, která má sídlo ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je tato složka zapsána v obchodním rejstříku, plní úkoly zaměstnavatele podle tohoto zákona u vedoucích zaměstnanců této právnické osoby, jejichž místo výkonu práce je trvale v České republice.
§ 167d
Pro účely tohoto zákona se zahraniční zaměstnanec považuje za dobrovolně účastného důchodového pojištění v kalendářním měsíci, jestliže pojistné na důchodové pojištění za tento měsíc zaplatil nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, za který se toto pojistné platí.“.
151.
§ 180 se zrušuje.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Vznikl-li pojištěnci uvedenému v § 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, posuzují se podmínky pro nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství od tohoto dne podle právních předpisů účinných před tímto dnem.
2.
Byla-li invalidita dočasně práce neschopného pojištěnce uznána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ukončuje se dočasná pracovní neschopnost z důvodu uznání invalidity podle právních předpisů účinných před tímto dnem. Pokud však lhůta k ukončení dočasné pracovní neschopnosti podle § 59 odst. 1 písm. k) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, skončila přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a ošetřující lékař dočasnou pracovní neschopnost neukončil a tato dočasná pracovní neschopnost pokračuje i od tohoto dne, zaniká nárok na výplatu nemocenského ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Ten, kdo plnil ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 36b zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, povinnosti zaměstnavatele u společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, a u členů družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena, pokud výkon této činnosti není podle stanov družstva považován za výkon práce pro družstvo, je povinen oznámit podle § 94 zákona č. 187/2006 Sb. nástup těchto osob do zaměstnání do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jsou tyto osoby ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona účastny nemocenského pojištění a nejedná se o zaměstnání malého rozsahu; za den nástupu do zaměstnání se považuje den nabytí účinnosti tohoto zákona. Povinnost podle věty první vzniká jen v případě, že přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebylo podle § 36b zákona č. 582/1991 Sb. oznámeno okresní správě sociálního zabezpečení, že těmto osobám vznikla na základě jejich činnosti (práce) účast na důchodovém pojištění.
4.
Jestliže činnost osob uvedených v § 5 písm. a) bodech 17 až 20 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, byla vykonávána ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona a je nadále vykonávána po tomto dni, považuje se den nabytí účinnosti tohoto zákona za den nástupu těchto osob do zaměstnání a ten, kdo plní u těchto osob povinnosti zaměstnavatele, je povinen oznámit podle § 94 zákona č. 187/2006 Sb. do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nástup těchto osob do zaměstnání, pokud činnost těchto osob zakládá ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona účast na nemocenském pojištění podle § 6 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a nejedná se o zaměstnání malého rozsahu. Ustanovení věty první platí obdobně, jde-li o ředitele obecně prospěšné společnosti.
5.
U osob uvedených v § 5 písm. a) bodech 16 až 20 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které svou činnost vykonávaly ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona a tuto činnost nadále vykonávají po tomto dni, se pro účely stanovení rozhodného období považuje den nabytí účinnosti tohoto zákona za den vzniku nemocenského pojištění. Ustanovení věty první platí obdobně, jde-li o ředitele obecně prospěšné společnosti.
6.
Při nesplnění nebo porušení povinnosti uložené zákonem č. 187/2006 Sb. přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
7.
Řízení ve věcech nemocenského pojištění zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a pravomocně neskončené před tímto dnem se dokončí podle právních předpisů účinných před tímto dnem.
8.
Údaje uvedené v § 116 odst. 5 písm. c) a d) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, sdělují orgány nemocenského pojištění zaměstnavatelům tehdy, pokud tyto údaje zjistily za účinnosti tohoto zákona. Údaj o vyčerpání podpůrčí doby u zaměstnance sdělují orgány nemocenského pojištění podle § 116 odst. 6 písm. e) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud žádost o sdělení těchto údajů obdržely za účinnosti tohoto zákona.
9.
Jestliže nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dnem porodu podle § 34 odst. 1 písm. b) zákona č. 187/2006 Sb. a počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu spadá do období účinnosti tohoto zákona, nárok na peněžitou pomoc v mateřství se posuzuje též podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
10.
Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona písemně informovat zahraničního zaměstnance, který byl aspoň po část kalendářního měsíce předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona dobrovolně účasten nemocenského pojištění, o podmínkách jeho účasti na nemocenském pojištění podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Zrušovací ustanovení
Nařízení vlády č. 366/2008 Sb., kterým se pro účely nemocenského pojištění upravují částky pro stanovení výpočtových základů, se zrušuje.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Čl. IV
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb. a zákona č. 365/2011 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 1 písm. b) bodě 3 se slova „v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu“ zrušují.
2.
V § 3 odst. 1 písm. b) se na konci textu bodu 4 doplňují slova „a 18“.
3.
V § 3 odst. 1 písm. b) se na konci textu bodu 14 doplňují slova „, a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni“.
4.
V § 3 odst. 1 písm. b) bod 15 zní:
„15.
prokuristé, pokud se jejich příjem z činnosti prokuristy považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů,“.
5.
V § 3 odst. 1 písm. b) se doplňují body 16 až 18, které znějí:
„16.
členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona o daních z příjmů,
17.
likvidátoři, pokud se jejich příjem z činnosti likvidátora považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů,
18.
vedoucí organizačních složek právnické osoby uvedených v § 23b odst. 2 větě druhé, jejichž místo výkonu práce je trvale v České republice.“.
6.
V § 3 odstavce 2 a 3 včetně poznámky pod čarou č. 1e znějí:
„(2)
Zaměstnavatelé jsou poplatníky pojistného na nemocenské pojištění, pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud zaměstnávají zaměstnance uvedené v odstavci 3.
(3)
Zaměstnanci jsou poplatníky pojistného na důchodové pojištění, jde-li o zaměstnance, kteří jsou účastni důchodového pojištění podle předpisů o důchodovém pojištění a zároveň jsou účastni nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění1e); za tohoto zaměstnance se považuje též fyzická osoba, které po skončení zaměstnání zakládajícího účast na důchodovém a nemocenském pojištění byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání, které jsou započitatelné do vyměřovacího základu.
1e)
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“.
7.
Poznámky pod čarou č. 1f a 1g se zrušují.
8.
V § 5 odst. 1 větě první se za slovo „jsou“ vkládají slova „nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice,“ a slova „nebo účast jen na důchodovém pojištění“ se zrušují.
9.
V § 5 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Ustanovení odstavce 2 platí přiměřeně i pro určení vyměřovacího základu pracovníka v pracovním poměru uzavřeném podle cizích právních předpisů.“.
10.
§ 5a zní:
㤠5a
Vyměřovacím základem zaměstnavatele je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 3.“.
11.
V § 5b odst. 1 větě první se slova „a to i v případě, kdy příjmy osoby samostatně výdělečně činné jsou osvobozeny od daně z příjmů,“ zrušují.
12.
V § 5b odst. 1 větě páté se slova „, a odměny náležející podle autorského zákona z titulu jiných majetkových práv55)“ včetně poznámky pod čarou č. 55 zrušují.
13.
V § 5b se na konci odstavce 1 doplňuje věta „O daňovou ztrátu podle § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů se daňový základ nesnižuje.“.
14.
V § 5b odst. 3 se za slova „Vyměřovací základ“ vkládají slova „, popřípadě dílčí vyměřovací základ z hlavní samostatné výdělečné činnosti“, slova „činí nejméně“ se nahrazují slovy „činí za období, v němž byla vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost, nejméně“ a za slova „odst. 2 věty první“ se vkládají slova „za období, v němž byla vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost“.
15.
V § 5c odstavec 2 zní:
„(2)
Vyměřovacím základem zahraničního zaměstnance pro pojistné na nemocenské pojištění je částka, kterou si určí ve výši stanovené podle odstavce 1 nebo ve výši dvojnásobku částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.“.
16.
V § 7 odst. 1 písm. a) bodech 1 a 2 se slova „uvedeného v § 5a písm. a)“ zrušují.
17.
V § 7 odst. 1 písm. a) se bod 3 zrušuje.
18.
V § 8 odst. 3 se slova „nebo v němž skončila činnost zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) bodech 14 a 15“, slova „nebo důchodovém“ a slova „nebo trvala činnost těchto zaměstnanců“ zrušují.
19.
V § 9 odst. 2 až 4 se slova „a bodě 3“ zrušují.
20.
V § 9 odst. 3 a 4 se slova „vyměřovacích základů stanovených podle § 5a písm. a) a b)“ nahrazují slovy „vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a“.
21.
V § 12 odst. 3 se slova „nebo kontrolní komise“ zrušují.
22.
V § 14a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Výši zálohy na pojistné zaplacené v období splatnosti podle věty první lze v tomto období dodatečně zvýšit.“.
23.
V § 14a odst. 2 větě třetí se slovo „zaplacených“ zrušuje a za slovo „pojistné“ se vkládají slova „zaplacených do budoucna“.
24.
V § 14c odst. 3 větě první se slova „nelze dodatečně měnit“ nahrazují slovy „lze v období splatnosti pojistného na nemocenské pojištění uvedeném v odstavci 1 větě první dodatečně zvýšit; výši pojistného na nemocenské pojištění, které bylo podle odstavce 2 věty druhé zaplaceno do budoucna, nelze dodatečně měnit“.
25.
V § 15a odst. 6 větě první se slova „; přitom se nejdříve sníží vyměřovací základy z těch zaměstnání, v nichž je zaměstnanec poplatníkem pouze pojistného na důchodové pojištění“ zrušují.
26.
V § 16 odst. 3 se za slova „deset let“ vkládají slova „anebo je-li toto pojistné zaplaceno za dobu po vzniku nároku na starobní důchod“.
27.
V § 16a odst. 2 větě první se za slova „mělo být zaplaceno,“ vkládají slova „anebo zahraniční zaměstnanec nebyl v kalendářním měsíci, za který platí pojistné na nemocenské pojištění, dobrovolně účasten důchodového pojištění,“.
28.
V § 16a se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, a to nejpozději do 8 dnů druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž účast zahraničního zaměstnance na nemocenském pojištění zanikla“.
29.
V § 17 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo České správě sociálního zabezpečení“.
30.
V § 17 odst. 2 se na konci textu věty druhé doplňují slova „, nestanoví-li se dále jinak“.
31.
V § 17 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Vznikl-li přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění proto, že osoba samostatně výdělečně činná zaplatila pojistné na nemocenské pojištění z vyššího měsíčního základu, než kolik činí měsíční vyměřovací základ stanovený podle § 14, je příslušná okresní správa sociálního zabezpečení povinna vrátit tento přeplatek osobě samostatně výdělečně činné do jednoho měsíce ode dne podání přehledu podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, do něhož spadá kalendářní měsíc, za který tento přeplatek vznikl.“.
32.
V § 19 odst. 1 písm. b) se částka „5 000 Kč“ nahrazuje částkou „10 000 Kč“.
33.
V § 23b se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Organizační složka právnické osoby, která má sídlo ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je tato složka zapsána v obchodním rejstříku, plní úkoly zaměstnavatele podle tohoto zákona u vedoucích zaměstnanců této právnické osoby, jejichž místo výkonu práce je trvale v České republice.“.
34.
V § 25 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Byla-li osoba ve služebním poměru uvedená v odstavcích 1 až 4 v kalendářním roce též zaměstnancem a v tomto kalendářním roce vznikl přeplatek podle § 15a odst. 2 písm. b), vrací tento přeplatek útvary a orgány uvedené v odstavci 1 písm. b), odstavci 2 písm. b), odstavci 3 písm. b) nebo odstavci 4 písm. b).“.
Čl. V
Přechodná ustanovení
1.
Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se za období před 1. lednem 2012 stanoví podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nestanoví-li se dále jinak.
2.
U osob samostatně výdělečně činných uvedených v § 9 odst. 3 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb. se pro stanovení vyměřovacího základu do základu daně (dílčího základu daně) ze samostatné výdělečné činnosti započítávají též odměny za užití téhož díla dosažené po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o druhou nebo další licenční smlouvu k dílům vyhotoveným nebo provedeným před 1. lednem 2009 nebo byla-li licenční smlouva uzavřena před 1. lednem 2009.
3.
Ustanovení § 5b odst. 1 věty poslední a § 5b odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí na stanovení vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti již za rok 2011.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o důchodovém pojištění
Čl. VI
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb. a zákona č. 365/2011 Sb., se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 1a zní:
„1a)
Například Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 988/2009 a Nařízení Komise (EU) č. 1244/2010, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění Nařízení Komise (EU) č. 1244/2010, a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.“.
2.
V § 5 odst. 1 písm. c) se slova „v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu“ zrušují.
3.
V § 5 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a v odstavci 2 písm. c)“.
4.
V § 5 odst. 1 se na konci textu písmene w) doplňují slova „, a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni“.
5.
V § 5 odst. 1 písmeno x) zní:
„x)
prokuristé, pokud se jejich příjem z činnosti prokuristy považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů.“.
6.
V § 5 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastni dále
a)
členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona o daních z příjmů,
b)
likvidátoři, pokud se jejich příjem z činnosti likvidátora považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů,
c)
vedoucí organizačních složek právnické osoby, která má sídlo ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je tato složka zapsána v obchodním rejstříku a místo výkonu práce těchto vedoucích je trvale v České republice.“.
Dosavadní odstavce 2 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
7.
V § 6 odst. 1 písm. e) se slova „odst. 5“ nahrazují slovy „odst. 4“.
8.
V § 6 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Účast na pojištění podle odstavců 1 a 2 je možná nejdéle do dne, který bezprostředně předchází dni vzniku nároku na starobní důchod.“.
9.
V § 8 odst. 1 se slova „a odst. 2“ nahrazují slovy „až x), odst. 2 a odst. 3“.
10.
V § 8 odst. 1 se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 7a zrušuje.
11.
V § 8 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
12.
V § 8 odst. 2 větě první se za slova „až x)“ vkládají slova „a v § 5 odst. 2 a 3“.
13.
V § 9 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se závěrečná část ustanovení, která zní:
„pokud se příjmy dosažené výkonem činností uvedených v písmenech a) až f) považují podle zákona o daních z příjmů za příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti37).“.
Poznámka pod čarou č. 37 zní:
„37)
§ 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
14.
V § 11 odst. 1 písm. a) se slova „a odst. 2“ nahrazují slovy „a v § 5 odst. 2 a 3“.
15.
V § 11 odst. 2 větě první se slova „a v) a odst. 2“ nahrazují slovy „a v) až x) a v § 5 odst. 2 a 3“.
16.
V § 11 odst. 2 větě třetí se slovo „d),“ zrušuje.
17.
V § 11 odst. 2 větě poslední se slova „a v) a v odstavci 2“ nahrazují slovy „, v) až x) a v § 5 odst. 3“, za slovo „soudu“ se vkládají slova „nebo mimosoudní dohody uzavřené po podání návrhu na určení neplatnosti skončení tohoto právního vztahu“ a za slova „tohoto rozhodnutí“ se vkládají slova „nebo této dohody“.
18.
V § 12 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Podmínkou pro to, aby se doba účasti osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. n) až p) a r) až u) hodnotila po 31. prosinci 2011 jako náhradní doba pojištění, je, že pojištěnec po dobu trvání této účasti byl v České republice účasten důchodového pojištění z jiného důvodu, nemocenského pojištění nebo zdravotního pojištění anebo, bydlel-li v České republice, jako poživatel důchodu nebo rodinný příslušník odvozoval své nároky ze zdravotního pojištění v jiném členském státě Evropské unie; za účast na zdravotním pojištění v České republice se však pro tyto účely nepovažuje taková účast na tomto zdravotním pojištění, která je pouze odvozeným nárokem rodinného příslušníka z účasti jiné osoby na tomto pojištění.“.
19.
V § 16 odst. 3 větě třetí se slovo „páté“ nahrazuje slovem „šesté“ a na konci textu věty třetí se doplňují slova „; tato náhrada, která náleží na základě pravomocného rozhodnutí soudu nebo mimosoudní dohody, se započte v kalendářních měsících, za které náleží, a pokud nebyla její výše v jednotlivých kalendářních měsících stanovena, rozpočte se úměrně na celá období, kterých se toto rozhodnutí nebo tato dohoda týká“.
20.
V § 27 se slova „až x)“ nahrazují slovy „až x) a v § 5 odst. 2 a 3“.
21.
V § 34 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Pokud pojištěnec, který splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3, po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a pobíral přitom invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo plný invalidní důchod, přičte se doba této výdělečné činnosti k době pojištění získané do vzniku nároku na starobní důchod. Nezhodnocený zbytek doby výdělečné činnosti vykonávané po roce 2009 po vzniku nároku na starobní důchod bez pobírání starobního důchodu ani invalidního důchodu, který nebyl přičten podle odstavce 2 věty druhé, se přičte v potřebném rozsahu k době výdělečné činnosti uvedené v odstavci 3 nebo 4, pokud se tak získá ucelený úsek výdělečné činnosti potřebný podle odstavce 3 nebo 4 pro zvýšení procentní výměry starobního důchodu; přitom se nejdříve provádí přičtení k době výdělečné činnosti uvedené v odstavci 3. Nezhodnocený zbytek výdělečné činnosti vykonávané po roce 2009 po vzniku nároku na starobní důchod při pobírání starobního důchodu ve výši poloviny se přičte v potřebném rozsahu k době výdělečné činnosti uvedené v odstavci 4, pokud se tak získá ucelený úsek výdělečné činnosti potřebný podle odstavce 4 pro zvýšení procentní výměry starobního důchodu.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
22.
V § 38 úvodní části ustanovení se za slova „věku 65 let“ vkládají slova „nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let,“.
23.
V § 40 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Ustanovení § 12 odst. 1 věty druhé platí zde přiměřeně.“.
24.
V § 49 odst. 1 písm. b) a v § 52 odst. 1 závěrečné části ustanovení se za slova „starobní důchod“ vkládají slova „stanovené v § 29 nebo § 31 odst. 1“.
25.
V § 52 odst. 1 písm. b) se slova „, a dítě na ni bylo v době její smrti převážně odkázáno výživou, kterou nemohli ze závažných důvodů zajistit jeho rodiče“ nahrazují slovy „na základě rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiné osoby nebo do společné výchovy manželů37)“.
Poznámka pod čarou č. 37 zní:
„37)
§ 45 zákona o rodině, ve znění pozdějších předpisů.“.
26.
V § 52 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se pro účely vzniku nároku na sirotčí důchod považuje za splněnou, byla-li získána aspoň polovina potřebné doby pojištění uvedené v § 40.“.
27.
V § 52 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Nárok na sirotčí důchod po osobě uvedené v § 52 odst. 1 písm. b) zaniká svěřením dítěte do výchovy jiné osoby nebo do společné výchovy manželů37); ustanovení odstavce 4 platí přiměřeně.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
28.
V § 58 se na konci textu věty první doplňují slova „, nestanoví-li se jinak v odstavci 2“.
29.
V § 58 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Jsou-li současně splněny podmínky nároku na sirotčí důchod po rodiči a po osobě stejného pohlaví uvedené v § 52 odst. 1 písm. b), náleží pouze jeden důchod, a to vyšší. Jsou-li současně splněny podmínky nároku na důchody uvedené ve větě první ve stejné výši, vyplácí se důchod, který si pojištěnec zvolil.“.
30.
V § 59 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „; starobním důchodem se pro účely části věty před středníkem rozumí starobní důchod v plné výši, i když je podle § 37 odst. 1 vyplácen ve výši poloviny“.
31.
V § 64 odst. 2 větě třetí se slova „manžel (manželka) oprávněného je povinen vrátit plátci důchodu splátky důchodu oprávněného poukázané na takový účet po dni úmrtí oprávněného“ nahrazují slovy „zemřel-li oprávněný, je manžel (manželka) povinen vrátit plátci důchodu splátky důchodu oprávněného připsané na takový účet po dni, za který náležela poslední výplata důchodu zemřelého oprávněného“.
32.
V § 64 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Má-li právo disponovat s peněžními prostředky na účtu oprávněného jiná osoba než oprávněný, je tato jiná osoba povinna vrátit plátci důchodu splátky důchodu oprávněného, které byly připsány na takový účet po dni, za který náležela poslední výplata důchodu zemřelého oprávněného. Není-li takové osoby, jsou povinny plátci důchodu vrátit tyto splátky důchodu postupně manžel (manželka), pokud mu (jí) po zemřelém oprávněném vznikl nárok na vdovecký (vdovský) důchod, a dále děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti v domácnosti; nelze-li takto vrátit tyto splátky důchodu, považují se tyto splátky důchodu za dluh oprávněného, který se vypořádá v rámci dědictví.“.
33.
V § 65 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pro účely věty první se za dočasnou pracovní neschopnost nepovažuje dočasná pracovní neschopnost, která se považuje za pokračování předchozí dočasné pracovní neschopnosti, která byla ukončena z důvodu, že pojištěnec byl uznán invalidním pro invaliditu prvního nebo druhého stupně.“.
Čl. VII
Přechodná ustanovení
1.
Účast na důchodovém pojištění a doby důchodového pojištění a náhradní doby důchodového pojištění získané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se hodnotí podle právních předpisů účinných před tímto dnem.
2.
Vznikl-li nárok na sirotčí důchod po osobě uvedené v § 52 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává nárok na tento důchod zachován ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když tato osoba není uvedena v § 52 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Nároky na sirotčí důchod po osobách uvedených v § 52 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jejichž podmínky byly splněny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ale nezakládaly nárok před tímto dnem, se posuzují podle zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; sirotčí důchod se v těchto případech přizná nejdříve ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. To platí obdobně pro nároky na sirotčí důchody v případě, kdy podmínka uvedená v čl. VI bodě 26 byla splněna přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. VIII
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb. a zákona č. 365/2011 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až j) se označují jako písmena b) až i).
2.
V § 6 odst. 4 písm. d) se slova „(§ 8 odst. 2)“ nahrazují slovy „(§ 8 odst. 3)“.
3.
V § 6 odst. 4 písmeno t) zní:
„t)
vymáhají pohledávky na dávkách důchodového pojištění; přitom jsou oprávněny provádět správní výkon rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění,“.
4.
V § 8 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
z podnětu ministerstva; v tomto případě je okresní správa sociálního zabezpečení povinna informovat ministerstvo o výsledku posouzení.“.
5.
V § 8 odst. 10 se za slovo „zabezpečení“ vkládají slova „a Česká správa sociálního zabezpečení“ a za slova „písm. a)“ se vkládají slova „nebo podle odstavce 9“.
6.
Poznámka pod čarou č. 73d zní:
„73d)
Například Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 988/2009 a Nařízení Komise (EU) č. 1244/2010, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění Nařízení Komise (EU) č. 1244/2010, a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.“.
7.
V § 11b odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „, které se týkají fyzických osob starších 15 let,“ zrušují.
8.
V § 14 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní:
„o)
dalším orgánům státní správy údaje nezbytné k plnění úkolů v jejich působnosti podle zvláštních zákonů, a to včetně údajů o jednotlivých pojištěncích, s výjimkou údajů o zdravotním stavu; ustanovení § 16a odst. 3 tím není dotčeno. Orgán sociálního zabezpečení poskytne požadovanou informaci, pokud ten, kdo informaci požaduje, v žádosti uvede ustanovení zákona, o který svůj požadavek na poskytnutí informace opírá, rozsah údajů, jejichž poskytnutí požaduje, a účel, pro který dané informace požaduje.“.
9.
§ 16b včetně nadpisu zní:
㤠16b
Posudkové komise ministerstva
(1)
Posudkové komise ministerstva jsou nejméně tříčlenné. Předsedou posudkové komise může být jen lékař. Předseda posudkové komise a tajemník posudkové komise jsou vždy zaměstnanci zařazení k výkonu práce v ministerstvu; tajemník je členem posudkové komise. Dalšími členy posudkové komise jsou odborní lékaři jednotlivých klinických oborů.
(2)
Posudková komise ministerstva je schopna jednat a usnášet se, je-li přítomen posudkový lékař, který je předsedou této komise, tajemník a další lékař. Posudková komise ministerstva se usnáší většinou hlasů; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas jejího předsedy.
(3)
Posudkový lékař, který je předsedou posudkové komise ministerstva, řídí jednání této komise, určuje její konkrétní složení a rozhoduje o zařazení jednotlivých případů na pořad jednání komise.
(4)
K jednání posudkové komise ministerstva je možno se souhlasem posuzované fyzické osoby přizvat na její žádost jiné fyzické osoby, lze-li od nich očekávat, že přispějí k objasnění závažných okolností důležitých pro posudkový závěr.“.
10.
V § 35a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Za zaměstnavatele se považuje dále organizační složka právnické osoby, která má sídlo ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je tato složka zapsána v obchodním rejstříku a tato právnická osoba zaměstnává vedoucí zaměstnance této organizační složky, pokud tito zaměstnanci mají místo výkonu práce trvale v České republice.“.
11.
V § 36 písm. w) se slova „organizace, k níž“ nahrazují slovy „zaměstnavatel, k němuž“.
12.
V § 36 se na konci písmene zc) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena zd) až zh), která znějí:
„zd)
ředitelů obecně prospěšné společnosti tato společnost,
ze)
prokuristů zaměstnavatel, který je zmocnil prokurou,
zf)
likvidátorů ten, kdo likvidátorovi vyplácí příjem z činnosti likvidátora,
zg)
členů kolektivních orgánů právnické osoby tato právnická osoba,
zh)
vedoucích organizačních složek právnické osoby uvedených v § 35a odst. 1 větě třetí tato organizační složka.“.
13.
§ 36b se zrušuje.
14.
V § 37 odst. 1 písmeno g) zní:
„g)
záznam, zda občan pobírá starobní důchod přiznaný podle § 31 zákona o důchodovém pojištění, kdo jej vyplácí, datum vzniku nároku na tento důchod, popřípadě číslo rozhodnutí o jeho přiznání, jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti,“.
15.
V § 37 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
o dobách uvedených v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a), d) a e) zákona o důchodovém pojištění, pokud tyto doby trvaly celý kalendářní měsíc, popřípadě jen po část kalendářního měsíce, pokud pracovní poměr nebo jiný vztah k zaměstnavateli, který zakládá účast na důchodovém pojištění, trval jen po část kalendářního měsíce, a v takovém kalendářním měsíci byl zúčtován příjem, který se zahrnuje do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení, a o výši tohoto příjmu; zaměstnavatel vystavuje potvrzení o těchto dobách a o výši tohoto příjmu na žádost občana za jednotlivé kalendářní roky.“.
16.
V § 38 odst. 1 se slova „y) až zc)“ nahrazují slovy „a y) až zh)“.
17.
V § 39a odst. 3 a 4 se za slovo „zasílá“ vkládají slova „na základě písemné žádosti“.
18.
V § 40a odst. 1 se věta pátá zrušuje.
19.
V § 40a odst. 2 větě první se slova „až x)“ nahrazují slovy „až x) a § 5 odst. 2 a 3“.
20.
V § 41 odst. 1 se slova „, pokud poživatel starobního“ nahrazují slovy „přiznaného podle § 31 zákona o důchodovém pojištění, pokud poživatel tohoto“.
21.
V § 41 odst. 2 se slova „o zaměstnávání důchodců“ a slova „, a druh důchodu“ zrušují.
22.
V § 42 větě první se slova „nemocensky nebo jen“ zrušují.
23.
V § 48 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Osoba samostatně výdělečně činná, která ohlásila a doložila pro účely výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. e), je však povinna oznámit zánik těchto skutečností nejpozději při podání přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti podle zvláštního zákona.“.
24.
V § 82 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně, žádá-li občan o změnu výše invalidního důchodu v důsledku změny stupně invalidity.“.
25.
V § 83a se slova „až zb)“ nahrazují slovy „až zh)“.
26.
V § 88 odst. 5 se slovo „až“ nahrazuje slovy „odst. 1 až 3, § 118b a“.
27.
V § 118a odst. 2 se věta poslední zrušuje.
28.
V § 123e odstavec 2 zní:
„(2)
Je-li podle tohoto zákona nebo ve věcech pojistného podle zvláštního zákona32) pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit pouze
a)
v elektronické podobě do určené elektronické podatelny orgánu sociálního zabezpečení nebo do určené datové schránky orgánu sociálního zabezpečení, jde-li o tiskopisy určené příslušným orgánem sociálního zabezpečení; podání nebo jiný úkon lze v elektronické podobě učinit pouze ve formě datové zprávy, a to ve formátu, struktuře a tvaru určeném příslušným orgánem sociálního zabezpečení. Nesplňuje-li podání nebo jiný úkon tyto podmínky, nepřihlíží se k němu; orgán sociálního zabezpečení je povinen upozornit toho, kdo učinil podání nebo jiný úkon v elektronické podobě, které nesplňuje tyto podmínky, na tuto skutečnost a na to, že se k tomuto podání nebo jinému úkonu nepřihlíží, nebo
b)
písemně na předepsaném tiskopisu nebo na produktu výpočetní techniky, který je co do údajů, formy a formátu shodný s předepsaným tiskopisem, je-li fyzickou nebo právnickou osobou stvrzeno vytvoření tohoto produktu.“.
29.
V § 123e odst. 2 písm. a) se slova „, jde-li o tiskopisy určené příslušným orgánem sociálního zabezpečení“ zrušují.
30.
V § 123e na konci odstavce 2 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se závěrečná část ustanovení, která zní:
„pokud se nestanoví jinak v odstavci 5.“.
31.
V § 123e odst. 3 se slova „písm. b)“ nahrazují slovy „písm. a)“.
32.
V § 123e odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, a elektronickou adresu své podatelny určené k předkládání tiskopisů v elektronické podobě ve formě datové zprávy a identifikátor své datové schránky určené k předkládání tiskopisů v elektronické podobě ve formě datové zprávy“.
33.
V § 123e se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
tiskopisy, které se podle odstavce 2 písm. a) předkládají v elektronické podobě, a podmínky, za nichž se tiskopisy v této podobě předkládají.“.
34.
V § 123e se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
podání a jiné úkony, které lze učinit způsobem uvedeným v odstavci 5 větě druhé.“.
35.
V § 123e se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné, ošetřující lékaři a zdravotnická zařízení činí podání nebo jiné úkony, pro které je předepsán tiskopis podle tohoto zákona nebo ve věcech pojistného podle zvláštního zákona32), pouze způsobem uvedeným v odstavci 2 písm. a). Příslušný orgán sociálního zabezpečení však může určit, která podání nebo jiné úkony, pro které je předepsán tiskopis podle tohoto zákona nebo ve věcech pojistného podle zvláštního zákona32), lze učinit též způsobem uvedeným v odstavci 2 písm. b).“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. IX
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb., se mění takto:
1.
V § 22 odst. 1 písm. g) se na konci textu bodu 6 doplňují slova „bez ohledu na to, z jakého právního vztahu plynou“.
2.
V § 25 odst. 1 písm. d) se slova „odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,“ zrušují.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o zaměstnanosti
Čl. X
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto:
1.
V § 25 odst. 1 písm. c) se za slova „komanditní společnosti“ vkládají slova „nebo ředitelem obecně prospěšné společnosti anebo vedoucím organizační složky zahraniční právnické osoby“.
2.
V § 25 odst. 1 písm. o) se za slova „správcem podle zvláštního právního předpisu28)“ vkládá slovo „, prokuristou“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o vojácích z povolání
Čl. XI
V § 68 odst. 5 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 305/2008 Sb., se ve větě první za slovo „pojištěnce“ vkládají slova „nebo nesplnil povinnost součinnosti při kontrole tohoto režimu uloženou předpisy nemocenského pojištění“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. XII
V § 124 odst. 13 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 305/2008 Sb., se ve větě první za slovo „pojištěnce“ vkládají slova „nebo nesplnil povinnost součinnosti při kontrole tohoto režimu uloženou předpisy nemocenského pojištění“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o bankách
Čl. XIII
V § 38 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., odstavec 4 zní:
„(4)
Banka je povinna sdělit i bez souhlasu klienta na písemné vyžádání orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o vrácení dávky připsané na účet klienta po dni, za který náležela poslední výplata dávky zemřelého oprávněného, včetně jejího vymáhání, identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu, a osobách oprávněných nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu a údaje o záležitostech týkajících se tohoto účtu. Banka je rovněž povinna po úmrtí klienta sdělit tyto údaje na písemné vyžádání Úřadu práce České republiky.“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech
Čl. XIV
V § 25b zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 285/2009 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., odstavec 4 zní:
„(4)
Družstevní záložna je povinna sdělit i bez souhlasu člena na písemné vyžádání orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o vrácení dávky připsané na účet člena po dni, za který náležela poslední výplata dávky zemřelého oprávněného, včetně jejího vymáhání, identifikační údaje o svém členovi, který je majitelem účtu, a osobách oprávněných nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu a údaje o záležitostech týkajících se tohoto účtu. Družstevní záložna je rovněž povinna po úmrtí člena sdělit tyto údaje na písemné vyžádání Úřadu práce České republiky.“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna občanského soudního řádu
Čl. XV
V § 299 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 264/2006 Sb. a zákona č. 305/2008 Sb., se písmena c) a d) zrušují. Dosavadní písmena e) až k) se označují jako písmena c) až i).
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona č. 305/2008 Sb.
Čl. XVI
V čl. IV zákona č. 305/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se bod 4 zrušuje.
ČÁST TŘINÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XVII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 140, 141, 145 a 146 a čl. VIII bodů 29, 30, 34 a 35, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2013.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Zákon č. 469/2011 Sb. | Zákon č. 469/2011 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 30. 12. 2011, datum účinnosti 1. 2. 2012, částka 161/2011
* Čl. I - Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 215/2004 Sb.
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 2. 2012
469
ZÁKON
ze dne 7. prosince 2011,
kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 215/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 171/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb. a zákona č. 110/2009 Sb., se mění takto:
1.
V části první hlavě V v § 20 odstavci 1 se věta třetí nahrazuje větami „Délka soutěžní lhůty pro jednostupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích je nejméně 43 kalendářních dní. Délka soutěžní lhůty pro první i druhý stupeň dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích je nejméně 36 kalendářních dní.“.
2.
V části první hlavě V v § 20 odstavci 2 se věta třetí nahrazuje větou „Délka hodnotící lhůty u jednostupňové i dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích je nejvýše 240 kalendářních dnů.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Na veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích vyhlášené před nabytím účinnosti tohoto zákona se vztahují dosavadní právní předpisy.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Zákon č. 468/2011 Sb. | Zákon č. 468/2011 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 30. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 160/2011
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o elektronických komunikacích
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o některých službách informační společnosti
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o ochraně spotřebitele
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona č. 235/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 24. 4. 2019 (110/2019 Sb.)
468
ZÁKON
ze dne 6. prosince 2011,
kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o elektronických komunikacích
Čl. I
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
2.
V poznámce pod čarou č. 1 se na konci textu poznámky pod čarou doplňují slova „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací.“.
3.
V § 2 písm. f) se slova „a dohled“ nahrazují slovy „, dohled“.
4.
V § 2 písmeno g) zní:
„g)
přiřazenými prostředky přiřazené služby, prostředky fyzické infrastruktury a jiná zařízení nebo prvky související se sítí elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikací, které umožňují nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě nebo služby nebo jsou toho schopny, a zahrnují mimo jiné budovy nebo vstupy do budov, kabelové rozvody v budovách, antény, věže a jiné podpůrné konstrukce, kabelovody, potrubí, stožáry, vstupní šachty a rozvodné skříně,“.
5.
V § 2 písm. h) se za slova „jiné prostředky,“ vkládají slova „včetně prvků sítě, které nejsou aktivní,“ a slovo „rádiem“ se nahrazuje slovem „rádiovými“.
6.
V § 2 se na konci textu písmene j) doplňují slova „a která podporuje přenos informací mezi koncovými body sítě, nebo síť elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím je poskytovaná služba šíření rozhlasového a televizního vysílání,“.
7.
V § 2 písm. m) se slovo „specifickou“ nahrazuje slovem „konkrétní“.
8.
V § 2 písmeno p) zní:
„p)
veřejně dostupnou telefonní službou veřejně dostupná služba elektronických komunikací umožňující přímo nebo nepřímo uskutečňování národních nebo mezinárodních volání,“.
9.
V § 2 písmeno s) zní:
„s)
voláním spojení uskutečněné prostřednictvím veřejně dostupné služby elektronických komunikací, které umožňuje obousměrnou hlasovou komunikaci,“.
10.
V § 2 se na konci textu písmene u) slovo „a“ nahrazuje slovy „se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii nebo mezinárodních organizacích,“.
11.
V § 2 se na konci písmene x) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena y) až aa), která včetně poznámky pod čarou č. 53 znějí:
„y)
porušením ochrany osobních údajů porušení bezpečnosti, které vede k neoprávněnému přístupu nebo k neoprávněné nebo nahodilé změně, zničení, vyzrazení či ztrátě osobních údajů zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupné služby elektronických komunikací,
z)
vertikálně integrovaným podnikem podnikatel, který provozuje síť elektronických komunikací a který zároveň poskytuje služby elektronických komunikací na maloobchodním nebo velkoobchodním trhu, nebo skupina podnikatelů, pokud jejich vzájemné vztahy odpovídají přímo použitelnému předpisu Evropské unie53), a které zajišťují síť elektronických komunikací a zároveň poskytují služby elektronických komunikací na maloobchodním i velkoobchodním trhu,
aa)
přiřazenými službami služby související se sítí elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikací, které mohou umožnit, umožňují nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě nebo služby a zahrnují zejména systémy převodu čísel, či systémy nabízející rovnocenné funkce, systémy podmíněného přístupu a elektronické programové průvodce, jakož i jiné služby, například služby určení totožnosti, místa nebo přítomnosti uživatele.
53)
Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků.“.
12.
V § 5 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a doplňkových služeb“ zrušují.
13.
V § 5 odst. 1 písm. a) se za slovo „uživatelů“ vkládají slova „a osob, u kterých lze mít s ohledem na jejich věk nebo sociální potřeby za to, že vyžadují zvláštní přístup“.
14.
V § 5 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova „včetně služeb přenosu obsahu, a“.
15.
V § 5 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).
16.
V § 5 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
17.
V § 5 odst. 2 písm. a) se slova „a doplňkových služeb“ zrušují.
18.
V § 5 odst. 2 se na konci písmene b) doplňuje slovo „a“.
19.
V § 5 odst. 2 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).
20.
V § 5 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
spolupracují v souladu se zásadou transparentnosti s národními regulačními úřady jiných členských států, Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), Sdružením evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací BEREC (dále jen „Sdružení BEREC“) a s Komisí Evropské unie (dále jen „Komise“) na zajištění jednotné regulační praxe při aplikaci příslušných směrnic Evropské unie.“.
21.
V § 5 odst. 3 písm. e) se slova „osob s nízkými příjmy“ nahrazují slovy „osob, u kterých lze mít s ohledem na jejich věk nebo sociální potřeby za to, že vyžadují zvláštní přístup,“.
22.
V § 5 odst. 3 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:
„g)
podporuje možnost přístupu koncových uživatelů k informacím a možnost koncových uživatelů šířit informace a využívat aplikace a služby podle svého výběru,
h)
zajišťuje harmonizaci využívání rádiových kmitočtů v souladu s potřebou zajistit jejich účelné využívání a za účelem získání výhod pro spotřebitele, jako jsou úspory z rozsahu a interoperabilita služeb elektronických komunikací.“.
23.
V § 5 odstavec 4 zní:
„(4)
V rámci naplňování cílů uvedených v odstavcích 1 až 3 se Ministerstvo a Úřad řídí zejména zásadami nediskriminace, objektivity, technologické neutrality, transparentnosti a proporcionality uvedenými v § 6. Přitom zejména
a)
prosazují předvídatelnou regulaci zajišťováním jednotného regulačního přístupu v průběhu příslušných období přezkumu,
b)
vytváří podmínky pro hospodářskou soutěž ku prospěchu spotřebitelů a v odůvodněných případech podporují hospodářskou soutěž v oblasti infrastruktury,
c)
podporují efektivní investice do inovace stávající infrastruktury nebo výstavby nové infrastruktury, a to i tím, že zajišťují, aby jakákoli povinnost spojená s přístupem k infrastruktuře řádně zohlednila rizika, která nese investující podnikatel, a vytváří podmínky pro uzavírání dohod o spolupráci mezi ním a stranou, která usiluje o přístup, aby se investiční rizika rozložila, a přitom zajišťují zachování hospodářské soutěže na trhu a dodržování zásady nediskriminace,
d)
zohledňují různé podmínky týkající se hospodářské soutěže a spotřebitelů, které existují v různých geografických oblastech České republiky,
e)
při svém rozhodování zajišťují, aby za srovnatelných podmínek nedocházelo k diskriminaci mezi podnikateli zajišťujícími sítě elektronických komunikací nebo poskytujícími služby elektronických komunikací.“.
24.
V § 5 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Ustanovení tohoto zákona týkající se regulačních činností Úřadu v oblasti sítí a služeb elektronických komunikací je třeba v pochybnostech o jejich významu vykládat v souladu se zásadami uvedenými v odstavci 4.“.
25.
V § 6 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Zjistí-li, že uložené nápravné opatření má na trhy nežádoucí účinek, neúměrně je deformuje, pominul důvod k jeho uložení, nebo na relevantním trhu existuje účinná a udržitelná hospodářská soutěž, neprodleně uložené nápravné opatření změní nebo zruší.“.
26.
V § 9 odst. 1 se slova „a na“ zrušují a za slova „provozování přístrojů“ se vkládají slova „a na využívání rádiových kmitočtů“.
27.
V § 10 odst. 1 písm. h) se slova „Evropských společenství5a)“ nahrazují slovy „Evropské unie5b)“.
Poznámka pod čarou 5b zní:
„5b)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 717/2007 ze dne 27. června 2007 o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství a o změně směrnice 2002/21 ES.“.
28.
V § 10 odst. 1 písm. n) se slovo „nebo“ zrušuje.
29.
V § 10 odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno p), které zní:
„p)
oznamování zahájení využívání rádiových kmitočtů podle písmene m).“.
30.
§ 11 včetně nadpisu zní:
㤠11
Zvláštní povinnosti
(1)
Zvláštními povinnostmi se rozumí
a)
povinnosti spojené s poskytováním univerzální služby podle dílu 6 této hlavy,
b)
povinnosti uvedené v § 51 odst. 5 až 7, 11 a 12,
c)
povinnosti týkající se přístupu k síti podle § 79 a 84,
d)
povinnosti týkající se systému podmíněného přístupu (§ 83),
e)
povinnosti uvedené v § 69a a v § 69b.
(2)
Úřad je oprávněn uložit zvláštní povinnost podle odstavce 1 za podmínek stanovených zákonem odděleně od podmínek uvedených ve všeobecném oprávnění a po konzultaci podle § 130 a popřípadě i podle § 131. Pokud Úřad zvláštní povinnost uložil, přechází tato povinnost na právního nástupce povinné osoby. V případě pochybností o tom, zda a v jakém rozsahu přešla zvláštní povinnost na právního nástupce, rozhodne o těchto skutečnostech Úřad.
(3)
Informace o uložení zvláštních povinností Úřad uveřejní.“.
31.
V § 12 odst. 1 se slova „131“ nahrazují slovy „popřípadě i podle § 131“.
32.
V § 13 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Fyzická osoba v oznámení uvede jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, adresu místa trvalého pobytu nebo přechodného pobytu nad 90 dnů na území České republiky, popřípadě adresu bydliště v zahraničí (dále jen „bydliště“) a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno.
(3)
Právnická osoba v oznámení uvede obchodní firmu, název, adresu sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby.“.
33.
V § 13 odst. 4 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
připravenost přednostně poskytovat služby podle § 99 odst. 3.“.
34.
V § 13 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Právnická osoba dosud nezapsaná v obchodním rejstříku při oznámení předloží též ověřenou kopii smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby.“.
35.
V § 13 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „To neplatí v případě, kdy změna údajů byla oznámena prostřednictvím jiného agendového místa10a).“.
36.
V § 13 odstavec 7 zní:
„(7)
Fyzická a právnická osoba, která ukončila nebo přerušila vykonávání komunikační činnosti podle všeobecného oprávnění, je povinna ve lhůtě 1 týdne ode dne ukončení nebo přerušení výkonu komunikační činnosti oznámit tuto skutečnost Úřadu; odstavec 1 se použije obdobně.“.
37.
V § 13 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Fyzická a právnická osoba, která přerušila vykonávání komunikační činnosti podle odstavce 7, je povinna v případě opětovného zahájení vykonávání této činnosti, tuto skutečnost Úřadu oznámit; odstavec 1 se použije obdobně.“.
38.
V § 14 odst. 1 se slova „základního registru osob10a)“ nahrazují slovy „základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci10a)“.
39.
V § 14 odst. 2 písm. a) bodě 1 se za slovo „jméno,“ vkládají slova „popřípadě jména,“ a za slovo „firmu,“ se vkládá slovo „adresu“.
40.
V § 14 odst. 2 písm. a) bodě 2 se slovo „sídlo“ nahrazuje slovy „adresu sídla“.
41.
V § 14 odstavec 4 zní:
„(4)
Oznámí-li osoba uvedená v databázi Úřadu připravenost poskytovat služby podle § 99 odst. 3, Úřad v databázi tuto skutečnost vyznačí.“.
42.
V § 15 odst. 1 se slova „Evropských společenství (dále jen „Společenství“)“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
43.
V § 15 odst. 2 se slova „práv vyplývajících z přídělu rádiových kmitočtů“ nahrazují slovy „přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části“.
44.
V § 15 odst. 4 se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „využívání rádiových kmitočtů“ se vkládají slova „a krátkodobým oprávněním k využívání rádiových kmitočtů“.
45.
V § 15 odstavec 5 zní:
„(5)
Pro účely výkonu správy rádiového spektra a státní kontroly elektronických komunikací, vyhledávání a odstraňování zdrojů rušení rádiových kmitočtů a pro kontrolu a vyhodnocení plnění podmínek, které byly uloženy držiteli přídělu rádiových kmitočtů podle § 22 ve výběrovém řízení podle § 21, Úřad vede databázi přidělených rádiových kmitočtů s informacemi zejména o číslech rozhodnutí, kterými byly rádiové kmitočty přiděleny, a době, na kterou byly přiděleny. Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. Veřejný přístup není k údajům o osobě držitele individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 18 a o rádiových kmitočtech přidělených
a)
Ministerstvu vnitra pro účely bezpečnosti státu,
b)
Policii České republiky pro účely bezpečnosti státu,
c)
Bezpečnostní informační službě,
d)
Vězeňské službě a justiční stráži České republiky,
e)
Hasičskému záchrannému sboru České republiky,
f)
Ministerstvu obrany pro vojenské účely.“.
46.
V § 15 odst. 6 se slova „spektru10a)“ nahrazují slovy „spektru10b)“.
Poznámka pod čarou č. 10b zní:
„10b)
Rozhodnutí Komise 2007/344 ES ze dne 16. května 2007 o harmonizované dostupnosti informací o využívání spektra ve Společenství.“.
47.
V § 15 se za odstavec 6 doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7)
Úřad je povinen provádět systematické monitorování efektivního využívání rádiového spektra držiteli individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 18 a systematické monitorování dodržování závazků vyplývajících držitelům přídělů rádiových kmitočtů z výběrových řízení podle § 21. Za tím účelem je oprávněn shromažďovat příslušné údaje od dotčených držitelů individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, kontrolovat věrohodnost poskytnutých údajů, vyhodnocovat plnění podmínek, které byly uloženy držiteli přídělu rádiových kmitočtů podle § 22 odst. 2 ve výběrovém řízení podle § 21.
(8)
K realizaci úkolů podle odstavců 1, 2, 5 až 7 Úřad provozuje příslušné informační systémy a automatizovaný systém monitorování kmitočtového spektra.“.
48.
V § 16 odst. 3 se za slova „Plán přidělení kmitočtových pásem“ vkládají slova „(národní kmitočtová tabulka)“.
49.
V § 16 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „, včetně uvedení, zda mají být rádiové kmitočty využívány na základě všeobecného oprávnění nebo na základě individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, zda je počet práv k využívání rádiových kmitočtů omezen, nebo zda došlo k omezení práv k využívání rádiových kmitočtů a omezení zásad uvedených v § 16a“.
50.
V § 16 odst. 6 se věta poslední nahrazuje větou „Údaje o kmitočtových pásmech vyhrazených v plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) Ministerstvu obrany pro vojenské účely se v plánu využití rádiového spektra neuveřejňují.“.
51.
Za § 16 se vkládá nový § 16a, který včetně poznámky pod čarou č. 54 zní:
㤠16a
(1)
Při správě rádiového spektra Úřad jedná v souladu se zásadou technologické neutrality a neutrality vůči službám elektronických komunikací.
(2)
Úřad v plánu využití rádiového spektra může omezit zásadu technologické neutrality tím, že stanoví technické podmínky využívání daného kmitočtového pásma určitým typem technologie, je-li to nezbytné pro
a)
zabránění škodlivé interferenci,
b)
ochranu veřejného zdraví proti škodlivým účinkům působení elektromagnetického pole,
c)
zajištění technických podmínek kvality služby elektronických komunikací,
d)
zajištění maximálního sdílení rádiových kmitočtů,
e)
zajištění účelného využívání rádiových kmitočtů, nebo
f)
plnění cílů veřejného zájmu, jimiž jsou ochrana života a zdraví, podpora sociální, regionální nebo územní soudržnosti nebo podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, například poskytování služeb rozhlasového a televizního vysílání.
(3)
Úřad v plánu využití rádiového spektra může omezit zásadu neutrality vůči službám elektronických komunikací tím, že stanoví využívání kmitočtového pásma konkrétní službou elektronických komunikací a podmínky tohoto využívání, je-li to nezbytné pro
a)
splnění závazků vyplývajících z členství České republiky v Mezinárodní telekomunikační unii, nebo
b)
plnění cílů veřejného zájmu, jimiž jsou ochrana života a zdraví54), podpora sociální, regionální nebo územní soudržnosti nebo podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, například poskytování služeb rozhlasového a televizního vysílání.
(4)
Úřad může v plánu využití rádiového spektra zakázat poskytování služby elektronických komunikací v konkrétním kmitočtovém pásmu, a to pouze v případě, jsou-li v daném kmitočtovém pásmu provozovány služby, které slouží k ochraně života a zdraví.
(5)
Úřad provádí pravidelně, nejméně jednou za pět let, přezkum nezbytnosti omezení podle odstavců 2 až 4 a výsledek tohoto přezkumu uveřejní. Zjistí-li Úřad, že důvody pro omezení podle odstavců 2 až 4 již nejsou dány, plán využití rádiového spektra změní.
54)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, ve znění nařízení vlády č. 106/2010 Sb.“.
52.
V § 17 odstavec 1 zní:
„(1)
Rádiové kmitočty, které nelze využívat na základě všeobecného oprávnění podle § 9, je možné využívat pouze na základě individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (dále jen „oprávnění k využívání rádiových kmitočtů“), nestanoví-li tento zákon jinak. Úřad udělí žadateli oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v případě, je-li to nezbytné k
a)
zabránění škodlivé interferenci,
b)
zajištění technických podmínek kvality služby elektronických komunikací,
c)
zabezpečení účelného využívání rádiového spektra,
d)
plnění cílů veřejného zájmu, jimiž jsou ochrana života a zdraví54), podpora sociální, regionální nebo územní soudržnosti nebo podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, například poskytování služeb rozhlasového a televizního vysílání, nebo
e)
experimentálním účelům.“.
53.
V § 17 odst. 3 písmeno a) zní:
„a)
je-li žadatelem
1.
podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, adresu sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby,
2.
podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu místa podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
3.
nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště a datum narození fyzické osoby, nebo název a adresu sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby,“.
54.
V § 17 odst. 5 písmeno a) zní:
„a)
v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro rozhlasové analogové vysílání licencí k provozování rozhlasového vysílání šířeného analogově podle zvláštního právního předpisu11), nebo smlouvou s držitelem takové licence, s výjimkou případu, kdy se jedná o žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo uděleno přídělem rádiových kmitočtů, nebo případu, kdy jsou rádiové kmitočty vyhrazeny podle zvláštního právního předpisu16),“.
55.
V § 17 odst. 5 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena c) až f).
56.
V § 17 odst. 5 písm. c) se slova „u osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem ne starším než 3 měsíce, popřípadě“ nahrazují slovy „u osob dosud nezapsaných v obchodním rejstříku“.
57.
V § 17 odst. 6 se za slova „plánu přidělení kmitočtových pásem“ vkládají slova „(národní kmitočtová tabulka)“.
58.
V § 17 odst. 8 se věta první zrušuje.
59.
V § 17 odst. 10 se za slova „přidělení kmitočtových pásem“ vkládají slova „(národní kmitočtová tabulka)“.
60.
V § 17 odst. 11 písm. c) se slova „anebo zajištění bezpečnosti státu“ zrušují.
61.
V § 17 odst. 11 písmeno d) zní:
„d)
využívání požadovaných rádiových kmitočtů neumožňuje plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) nebo plán využití rádiového spektra; to neplatí v případě využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely podle § 19b,“.
62.
V § 18 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
byla-li žadatelem
1.
podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, adresu sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
2.
podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
3.
jiná nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště a datum narození fyzické osoby, nebo název a adresu sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby,“.
63.
V § 18 odst. 1 písm. c) se za slovo „označení“ vkládá slovo „radiokomunikační“.
64.
V § 18 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
případná omezení změny držitele oprávnění nebo pronájmu práv vyplývajících z oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.“.
65.
V § 18 odstavec 3 zní:
„(3)
Doba platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle odstavce 1 písm. g) může být stanovena nejdéle na 5 let, a to tak, aby byla v souladu s plánem přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka), plánem využití rádiového spektra, harmonizačními záměry Evropské unie, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a bezpečností státu, pokud tento zákon nestanoví jinak. V případě udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na základě práv vyplývajících z přídělu rádiových kmitočtů podle § 22, může být doba platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů stanovena delší, nesmí však přesáhnout dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů podle § 22 odst. 2 písm. f).“.
66.
V § 18 odst. 4, § 22 odst. 3, § 22a odst. 3 a 4, § 28 odst. 1, § 32 odst. 4, § 86 odst. 7, 8 a 9, § 92 odst. 2, § 105 odst. 2, § 108 odst. 1 písm. k), § 108 odst. 3, § 110 odst. 1, § 115 odst. 3 písm. k) a v § 117 odst. 2 se slovo „Společenství“ nahrazuje slovy „Evropské unie“.
67.
V § 18 odst. 5 se slovo „individuálního“ zrušuje.
68.
V § 19 odst. 1 písm. b) se slova „anebo vyžaduje-li to zajištění bezpečnosti státu“ zrušují.
69.
V § 19 odst. 1 písm. e) se slovo „individuálního“ zrušuje a na konci textu písmene e) se doplňují slova „podle § 17“.
70.
V § 19 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „písmenu d)“ nahrazují slovy „písmenu e)“ a slova „až c)“ se nahrazují slovy „až d)“.
71.
V § 19 odst. 2 se slova „a b)“ nahrazují slovy „až c)“.
72.
V § 19 odst. 3 se za slova „v odstavci 1 písm. a)“ vkládají slova „až c)“.
73.
V § 19 odst. 3 se za větu druhou vkládá věta „Pokud jsou předmětem prodloužení doby platnosti takové rádiové kmitočty, na něž byl vydán příděl rádiových kmitočtů, nesmí být tato doba delší než doba platnosti příslušného přídělu.“.
74.
V § 19 odst. 4 písm. d) se slovo „efektivnímu“ nahrazuje slovem „účelnému“ a na konci textu písmene d) se slovo „nebo“ zrušuje.
75.
V § 19 odst. 4 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovy „, nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
jsou splněny podmínky uvedené v § 20 odst. 3.“.
76.
V § 19 odst. 6 písmeno c) zní:
„c)
dnem úmrtí držitele oprávnění, pokud v jeho podnikání nepokračuje dědic16b) nebo správce dědictví16c),“.
77.
V § 19 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí:
„f)
dnem pozbytí platnosti přídělu podle § 22c, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 20 odst. 3), nebo
g)
dnem nabytí právní moci nového oprávnění podle § 19a odst. 2.“.
78.
Za § 19 se vkládají nové § 19a a 19b, které včetně nadpisů znějí:
㤠19a
Změna držitele oprávnění a pronájem práva plynoucího z oprávnění k využívání rádiových kmitočtů
(1)
Ke změně držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů může dojít, není-li v rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů stanoveno jinak.
(2)
Změna držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů se uskutečňuje prostřednictvím udělení nového oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 18 na základě společné žádosti budoucího držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a dosavadního držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Pro vydání nového oprávnění se obdobně použijí § 17 a 18. Oprávnění dosavadního držitele k využívání rádiových kmitočtů pozbude platnosti dnem nabytí právní moci nového oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.
(3)
Úřad průběžně provádí přezkum udělených oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v kmitočtových pásmech, v nichž uděluje oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jejichž doba platnosti je delší než 10 let a u kterých nelze změnit držitele oprávnění, ani je pronajmout. Pokud po konzultaci podle § 130 a na základě přezkumu Úřad zjistí, že kritéria pro udělování oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v daném pásmu v této podobě již nejsou relevantní, zruší na žádost držitele oprávnění omezení změny držitele oprávnění nebo pronájmu práv vyplývajících z oprávnění k využívání rádiových kmitočtů jiným osobám, nebo vydá všeobecné oprávnění, kterým umožní využívat rádiové kmitočty v daném pásmu na základě a za podmínek tohoto oprávnění.
(4)
Podnikatel může jinému podnikateli, který splňuje podmínky pro držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, pronajmout práva vyplývající z oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, není-li v rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů stanoveno jinak. Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, který pronajal práva vyplývající z tohoto oprávnění jinému podnikateli, nadále odpovídá za plnění podmínek uvedených v tomto oprávnění. Uzavření smlouvy podle věty první, jakož i ukončení její platnosti, oznamuje držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů Úřadu s uvedením údajů podle § 13 odst. 2 nebo 3.
§ 19b
Individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely
(1)
Úřad rozhodne o udělení individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely (dále jen „oprávnění pro experimentální účely“) na základě písemné žádosti.
(2)
Experimentálním účelem se rozumí využívání rádiových kmitočtů pro výzkum, vývoj a provozní ověřování nových vysílacích rádiových zařízení, nebo ověřování a zjišťování fyzikálních vlastností šíření rádiových vln.
(3)
Při využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely nesmí docházet k poskytování služby elektronických komunikací za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. Subjekty, pro které držitel oprávnění pro experimentální účely zajišťuje využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely, se podílejí na nákladech vzniklých v souvislosti s tímto využíváním, přičemž souhrn přiměřených nákladů hrazených těmito subjekty nesmí přesáhnout celkové náklady držitele oprávnění pro experimentální účely na využívání rádiových kmitočtů pro příslušný experimentální účel.
(4)
Pro podání žádosti o udělení oprávnění pro experimentální účely se použije obdobně § 17 odst. 3 a 4. Žadatel je povinen na výzvu Úřadu předložit podrobnější informace o využití kmitočtů pro experimentální účely.
(5)
Pro vydání oprávnění pro experimentální účely se použije obdobně § 17 odst. 6 a § 18 odst. 1 a 2. Úřad udělí oprávnění pro experimentální účely nejvýše na dobu 12 měsíců. Dobu platnosti lze prodloužit jedenkrát maximálně o 6 měsíců.
(6)
Úřad neudělí nebo neprodlouží oprávnění pro experimentální účely z důvodů uvedených v § 17 odst. 11 písm. a) až c) a písm. e) a f) a v případě, pokud způsob využití požadovaných rádiových kmitočtů pro experimentální účely neodpovídá odstavci 2.
(7)
V případě udělení nebo prodloužení oprávnění pro experimentální účely v kmitočtovém pásmu vyhrazeném výhradně pro rozhlasovou službu Úřad informuje Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.
(8)
Držitel oprávnění pro experimentální účely nemá nárok na ochranu před škodlivou interferencí způsobovanou rádiovými zařízeními ostatních radiokomunikačních služeb a zároveň nesmí způsobovat škodlivou interferenci vůči rádiovým zařízením ostatních radiokomunikačních služeb.
(9)
V případě že dojde ke vzniku škodlivé interference způsobované držitelem oprávnění pro experimentální účely vůči rádiovým zařízením ostatních radiokomunikačních služeb, je držitel oprávnění pro experimentální účely povinen bezprostředně podniknout takové kroky, které této škodlivé interferenci zabrání, v krajním případě využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely na vlastní náklady ukončit.
(10)
Oprávnění pro experimentální účely pozbývá platnosti
a)
uplynutím doby, na kterou bylo uděleno,
b)
v případě, že je uděleno k využívání rádiových kmitočtů v kmitočtovém pásmu, ve kterém je omezen počet práv k využívání rádiových kmitočtů a ve kterém došlo v době platnosti oprávnění pro experimentální účely k udělení práv k využívání rádiových kmitočtů na základě výběrového řízení podle § 21. To neplatí v případě, že držitel oprávnění pro experimentální účely, se stal držitelem tohoto práva,
c)
dnem zániku právnické osoby, která je držitelem oprávnění, pokud tato nemá právního nástupce,
d)
dnem úmrtí držitele oprávnění, pokud v jeho podnikání nepokračuje dědic16b) nebo správce dědictví16c),
e)
dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavce 13 nabylo právní moci.
(11)
Držitel oprávnění pro experimentální účely je povinen bezodkladně oznámit Úřadu změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno.
(12)
Úřad je oprávněn rozhodnout o změně oprávnění pro experimentální účely z důvodů uvedených v § 19 odst. 1.
(13)
Úřad je oprávněn rozhodnout o odnětí oprávnění pro experimentální účely z důvodů uvedených v § 19 odst. 4 písm. a) až c) a písm. e).
(14)
Držitel oprávnění pro experimentální účely je povinen poskytnout Úřadu na jeho žádost informace o výsledcích využívání rádiových kmitočtů k experimentálním účelům.
(15)
Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o udělení oprávnění pro experimentální účely nemá odkladný účinek.“.
79.
§ 20 a 21 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 57a a 55 znějí:
㤠20
Omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů
(1)
Úřad může omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů v plánu využití rádiového spektra pouze z důvodů zajištění účelného využívání rádiových kmitočtů a není-li to v rozporu se zájmem uživatelů nebo zájmem na rozvíjení hospodářské soutěže.
(2)
Při konzultaci podle § 130 Úřad vždy uvede
a)
údaje o rádiových kmitočtech nebo kmitočtovém pásmu, jichž se omezení týká,
b)
předpokládaný počet práv, která by měla být udělena,
c)
podmínky, které Úřad zamýšlí stanovit v souvislosti s využíváním rádiových kmitočtů,
d)
důvody, které vedou k záměru omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů.
(3)
Úřad je povinen sledovat a v přiměřených intervalech nebo na základě důvodného požadavku osoby dotčené omezením počtu práv k využívání rádiových kmitočtů přezkoumávat, zda důvody pro omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů stále trvají. Má-li Úřad za to, že důvody omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů pominuly nebo že vzhledem k zájmu uživatelů nebo zájmu na rozvíjení hospodářské soutěže je třeba omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů zrušit, Úřad omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů v plánu využití rádiového spektra zruší a následně rozhodne o zrušení přídělu uděleného v tomto kmitočtovém pásmu. Rozhodnutí o oprávnění k využívání rádiových kmitočtů vydaná na základě zrušeného přídělu a podmínky stanovené v těchto rozhodnutích nadále zůstávají v platnosti, pokud Úřad z důvodů, pro které došlo ke zrušení omezení počtu práv, nerozhodne o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Pokud Úřad rozhodl o zrušení přídělu a o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů vydaných na základě zrušeného přídělu, náleží držiteli přídělu náhrada za odnětí přídělu. Při stanovení výše náhrady Úřad zohlední aktuální zůstatkovou cenu přídělu a efektivní a účelně vynaložené náklady podle § 27 odst. 5 vzniklé držitelům v důsledku případného vyklizení kmitočtového pásma.
(4)
V případě, že je v daném kmitočtovém pásmu udělen příděl rádiových kmitočtů, je Úřad povinen provést přezkum podle odstavce 3 ve lhůtě 18 měsíců před koncem platnosti tohoto přídělu. V tomto přezkumu Úřad posoudí zejména
a)
nutnost zachování omezení počtu práv,
b)
účelné využívání přidělených rádiových kmitočtů dosavadním držitelem přídělu,
c)
technické podmínky dalšího využívání rádiových kmitočtů,
d)
zájem dosavadního držitele přídělu o předmětné rádiové kmitočty,
e)
fungování hospodářské soutěže v oblasti elektronických komunikací.
(5)
V případě, že na základě výsledků přezkumu bude mít Úřad za to, že je třeba i nadále zachovat omezení počtu práv, zajistí ocenění dotčeného přídělu rádiových kmitočtů na základě znaleckého posudku, a to nejpozději 12 měsíců před koncem platnosti tohoto přídělu. Po konzultaci podle § 130, která zahrne výsledky přezkumu a ocenění přídělu, Úřad vyzve dotčeného držitele přídělu k podání žádosti o udělení nového přídělu podle závěrů přezkumu. Tuto výzvu Úřad učiní nejpozději 6 měsíců před skončením doby platnosti přídělu. O žádosti Úřad rozhodne bez výběrového řízení podle § 21.
(6)
V případě, že držitel přídělu nepodá žádost o udělení nového přídělu ve lhůtě stanovené Úřadem, která nesmí být kratší než 1 měsíc, nebo žádost neodpovídá závěrům přezkumu, Úřad přistoupí k výběrovému řízení podle § 21.
§ 21
Výběrové řízení pro příděl rádiových kmitočtů
(1)
Je-li počet práv k využívání rádiových kmitočtů plánem využití rádiového spektra omezen, vyhlásí Úřad výběrové řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů57a) a stanoví, zda budou žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů hodnoceny podle kritérií uvedených v odstavci 3, nebo zda budou jediným kritériem hodnocení žádostí výsledky aukce. Před vyhlášením výběrového řízení Úřad konzultuje podmínky účasti, kritéria a způsob hodnocení žádostí a podmínky výběrového řízení podle § 130.
(2)
Podmínky účasti ve výběrovém řízení stanoví Úřad s přihlédnutím ke splnění cílů obsažených v § 5 odst. 2 až 4 a v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Podmínky účasti mohou zahrnovat zejména finanční, technické a odborné předpoklady podnikatele pro využívání přidělených rádiových kmitočtů. Pokud žadatel nesplní podmínky účasti ve výběrovém řízení, Úřad rozhodne o jeho vyřazení z další účasti na řízení. Podání opravného prostředku proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(3)
Kritéria hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů v případě výběrového řízení formou hodnocení žádosti stanoví Úřad s přihlédnutím ke splnění cílů obsažených v § 5 odst. 2 a 3 a v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Kritéria mohou zahrnovat zejména
a)
finanční, technické a odborné předpoklady podnikatele pro využívání přidělených rádiových kmitočtů,
b)
dobu zahájení využívání rádiových kmitočtů, harmonogram rozvoje využívání rádiových kmitočtů v závislosti na pokrytí území nebo obyvatel a způsob využívání rádiových kmitočtů,
c)
předpokládanou výši investičních nákladů na výstavbu a rozvoj sítě elektronických komunikací.
(4)
Úřad je oprávněn po žadateli požadovat, aby předložil nezbytné informace, kterými prokáže, že může podmínky spojené s udělením práv splnit; neposkytne-li žadatel informace ve stanovené lhůtě, je Úřad oprávněn žádost o udělení práv zamítnout.
(5)
Vyhlášení výběrového řízení Úřad uveřejní v Telekomunikačním věstníku a na elektronické úřední desce Úřadu včetně
a)
informace, pro které služby mají být práva k využívání rádiových kmitočtů udělena,
b)
předpokládaného počtu práv, která by měla být udělena,
c)
údajů o rádiových kmitočtech, které jsou předmětem výběrového řízení,
d)
podmínek spojených s udělením práva k využívání rádiových kmitočtů, včetně doby, na kterou budou příděly rádiových kmitočtů uděleny,
e)
určení, zda žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou hodnoceny podle kritérií uvedených v odstavci 3 nebo zda jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou výsledky aukce,
f)
výše ceny za udělení práva k využívání rádiových kmitočtů, kritérií hodnocení žádostí a pravidel výběrového řízení v případě, že žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou hodnoceny podle kritérií uvedených v odstavci 3,
g)
aukčního řádu obsahujícího úplná pravidla aukce v případě, že jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou výsledky aukce,
h)
podmínek účasti výběrového řízení,
i)
lhůty pro podávání žádostí,
j)
výše a podmínek složení peněžité záruky55), je-li vyžadována pro zajištění průběhu a účelu výběrového řízení, a dále vymezení případů, kdy peněžitá záruka propadá.
(6)
Po vyhlášení výběrového řízení nelze podmínky výběrového řízení měnit. Úřad je oprávněn vyhlášené výběrové řízení zrušit a řízení zastavit, a to i po uplynutí lhůty stanovené pro předkládání žádostí. V případě, že se účastník výběrového řízení dopustí jednání, které by ohrožovalo nebo mařilo průběh nebo výsledek tohoto výběrového řízení, Úřad rozhodne o jeho vyřazení z další účasti na výběrovém řízení.
(7)
V případě, že jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou výsledky aukce, jsou z práva nahlížet do spisu vyloučeny ty části spisu, u nichž by v důsledku nahlížení mohlo dojít k poškození oprávněných zájmů žadatelů nebo by tím mohlo dojít k ohrožení nebo zmaření průběhu nebo výsledku výběrového řízení. Toto omezení se týká i informace o žadatelích, kteří podali žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů, a jejich počtu. Jsou-li jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů výsledky aukce, jsou účastníci výběrového řízení povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se týkají jejich účasti v daném řízení.
(8)
Na základě výsledku výběrového řízení Úřad zamítne žádosti neúspěšných žadatelů, a to do dvou měsíců po skončení výběrového řízení. Po právní moci rozhodnutí podle věty první a zaplacení ceny za udělení práva k využívání rádiových kmitočtů podle výsledků výběrového řízení, vydá Úřad rozhodnutí podle § 22. Nezaplatí-li úspěšný žadatel cenu za udělení práv k využívání rádiových kmitočtů podle výsledků výběrového řízení, Úřad jeho žádost zamítne. Rozhodnutí podle § 22 se doručuje pouze úspěšnému žadateli.
(9)
Úřad zprávu o průběhu a výsledcích výběrového řízení včetně odůvodnění uveřejní nejpozději do 1 měsíce od jeho ukončení.
57a)
§ 146 správního řádu.
55)
§ 147 správního řádu.“.
80.
V § 22 odstavec 1 zní:
„(1)
Přídělem rádiových kmitočtů se rozumí udělení práva k využívání rádiových kmitočtů podle podmínek, které budou Úřadem stanoveny v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Předseda Rady Úřadu (dále jen „předseda Rady“) rozhodne o udělení přídělu rádiových kmitočtů žadateli, který byl vybrán postupem podle § 21, nebo byl vybrán k využívání rádiových kmitočtů rozhodnutím Komise.“.
81.
V § 22b odst. 1 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje.
82.
V § 22b odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovy „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
držitel přídělu nesplnil povinnost uloženou v § 23 odst. 5.“.
83.
V § 22c odst. 1 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje.
84.
V § 22c odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovy „, nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
nabytím právní moci rozhodnutí podle § 20 odst. 3.“.
85.
V § 23 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Pokud Úřad na základě přezkumu a po konzultaci podle § 130 zjistí, že v určitém kmitočtovém pásmu může na základě udělených přídělů rádiových kmitočtů dojít k narušení hospodářské soutěže v důsledku hromadění spektra, rozhodne o povinnosti převodu přídělu nebo určené části přídělu anebo poskytnutí souhlasu k jejich využívání jiným podnikatelem, a to za úplatu. Nesplní-li dotčený držitel přídělu rozhodnutí Úřadu ve lhůtě, která nesmí být kratší než 120 dnů, Úřad rozhodne o odnětí dotčeného přídělu nebo jeho části.“.
86.
V § 24 odst. 1 se slova „je povinen“ nahrazují slovy „a držitel oprávnění pro experimentální účely jsou povinni“.
87.
V § 24 odst. 2 písm. b) se slova „na poměru přidělené šířky kmitočtového pásma k minimální šířce kmitočtového pásma příslušného kmitočtového rastru stanoveného v plánu využití rádiového spektra“ nahrazují slovy „využívané šířce kmitočtového pásma“.
88.
V § 24 odst. 2 písm. e) se slovo „efektivní“ nahrazuje slovem „účelné“.
89.
§ 25 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 56 zní:
㤠25
Krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů
(1)
Úřad udělí krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na základě žádosti na dobu nezbytně nutnou, nejvýše však na dobu nepřesahující 15 dnů. Krátkodobé oprávnění je určeno pro jednorázové účely, které nelze v dostatečném předstihu předvídat, zejména k zajištění rádiové komunikace ochranného doprovodu významných osob, televizních a rozhlasových přenosů z nenadálých událostí a územně omezené rádiové komunikace při pořádání sportovních a kulturně-společenských akcí. Lze jej udělit, jsou-li požadované kmitočty k dispozici a nedojde-li jejich využíváním ke škodlivé interferenci. Dobu platnosti krátkodobého oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nelze prodloužit.
(2)
Žádost musí obsahovat
a)
identifikační údaje žadatele v rozsahu podle § 17 odst. 3 písm. a),
b)
údaje o rádiových kmitočtech, které jsou požadovány v rozsahu podle § 17 odst. 4,
c)
požadovanou dobu využívání rádiových kmitočtů.
(3)
Žádost musí být doručena Úřadu nejdříve 15 dnů, nejméně však 3 pracovní dny před požadovaným termínem zahájení využívání rádiových kmitočtů.
(4)
V případě, že žádost o vydání krátkodobého oprávnění byla u Úřadu podána v elektronické podobě bez zaručeného elektronického podpisu nebo prostřednictvím telefaxu, dodatečné potvrzení způsobem stanoveným správním řádem56) se nevyžaduje.
(5)
Žadatel je povinen uhradit a při podání žádosti doložit uhrazení jednorázového poplatku za využívání rádiových kmitočtů ve výši 3 000 Kč.
(6)
Pokud se žadateli nevyhoví, vrátí mu Úřad celý poplatek za využívání rádiových kmitočtů.
(7)
Pokud nelze rozhodnutí o vydání krátkodobého oprávnění žadateli včas oznámit doručením stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí v listinné nebo elektronické podobě, vyrozumí Úřad žadatele o vydání rozhodnutí tak, že mu zašle telefaxem nebo elektronicky kopii stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí. Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí mu Úřad doručí v nejkratším možném termínu.
(8)
Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o vydání krátkodobého oprávnění nemá odkladný účinek.
(9)
Využívání rádiových kmitočtů zahraničním subjektem na principu vzájemnosti podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo vyplývající z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo v zájmu bezpečnosti státu, nepodléhá jednorázovému poplatku.
(10)
Udělí-li Úřad krátkodobé oprávnění pro službu šíření rozhlasového a televizního vysílání, bezodkladně o tom informuje Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.
56)
§ 37 odst. 4 správního řádu.“.
90.
V § 26 odst. 1 se slova „žadatele o oprávnění“ zrušují.
91.
V § 26 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů je povinen zajistit, aby obsluhu vysílacích rádiových zařízení prováděla pouze osoba, která má platný průkaz odborné způsobilosti.“.
92.
V § 27 odst. 1 větě první se slova „a b)“ nahrazují slovy „až c) a podle § 20 odst. 3“.
93.
V § 27 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Prostředky radiokomunikačního účtu lze použít také k úhradě výdajů Úřadu v souvislosti s plněním povinností podle tohoto zákona spojených se zajišťováním správy rádiového spektra, a to na uhrazení nákladů vynaložených na
a)
odbornou pomoc při zajištění výběrového řízení podle § 21,
b)
nákup, úpravy, opravy, pravidelnou údržbu a další rozvoj programových nástrojů a výpočetní techniky nezbytné pro výkon správy rádiového spektra.
(3)
Prostředky radiokomunikačního účtu podle odstavce 2 nesmí v kalendářním roce přesáhnout výši 25 % zůstatku na radiokomunikačním účtu za předchozí kalendářní rok. Úřad je oprávněn čerpat úhradu výdajů pouze, pokud tím nedojde k omezení uspokojení nároků oprávněných nároků subjektů podle odstavce 1.“.
Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 4 až 8.
94.
V § 29 odst. 1 se za slova „využívání čísel“ vkládají slova „, včetně evropských harmonizovaných čísel18a),“.
95.
V § 29 odst. 2 se slova „veřejně dostupnou telefonní službu“ nahrazují slovy „veřejně dostupnou službu elektronických komunikací“.
96.
V § 30 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „podle § 32, které uděluje Úřad, nevyplývá-li z práva Evropské unie něco jiného nebo pokud oprávnění k využívání čísel neuděluje Mezinárodní telekomunikační unie57)“.
Poznámka pod čarou č. 57 zní:
„57)
Doporučení Mezinárodní telekomunikační unie E.169 a E.152.“.
97.
V § 30 odst. 1 větě druhé se za slovo „veřejné“ vkládají slova „i neveřejné“.
98.
V § 30 odst. 2 se za slovo „nepodnikající“ vkládá slovo „právnické“ a věta poslední se zrušuje.
99.
V § 30 odst. 2 se za větu první vkládá nová věta druhá, která zní: „V případě oprávnění k využívání čísel připojených k neveřejným komunikačním sítím je Úřad oprávněn udělit toto oprávnění i právnické osobě, která není podnikatelem podle věty první.“.
100.
V § 30 odst. 3 písmeno a) zní:
„a)
je-li žadatelem
1.
podnikající právnická osoba, obchodní firmu, adresu sídla, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby,
2.
podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu místa podnikání, popřípadě adresu sídla organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
3.
nepodnikající právnická osoba, název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,“.
101.
V § 30 odst. 4 se slova „u osob zapsaných v obchodním rejstříku doložena výpisem z obchodního rejstříku ne starším než 3 měsíce;“ zrušují a za slovo „rejstříku“ se vkládá slovo „doložena“.
102.
V § 32 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
byla-li žadatelem
1.
podnikající právnická osoba, obchodní firmu, adresu sídla, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
2.
podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu sídla podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
3.
nepodnikající právnická osoba, název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,“.
103.
V § 32 odst. 2 se na konci písmene c) doplňuje slovo „nebo“ a písmeno d) se zrušuje.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d).
104.
V § 33 odstavec 1 zní:
„(1)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro originaci národních volání je povinen umožnit všem svým koncovým uživatelům, včetně uživatelů veřejných telefonních automatů, volání, které je bezplatné a které nevyžaduje použití jakéhokoliv platebního prostředku, na čísla tísňového volání. Čísly tísňového volání jsou jednotné evropské číslo tísňového volání (112) a národní čísla tísňového volání stanovená v číslovacím plánu. Čísla tísňového volání slouží k oznámení událostí v případech, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek.“.
105.
V § 33 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 12 se označují jako odstavce 2 až 11.
106.
V § 33 odst. 2 se slova „telefonní službu“ nahrazují slovy „službu elektronických komunikací pro originaci národních volání“.
107.
V § 33 odst. 3 písm. a) se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“.
108.
V § 33 odst. 3 písm. b) se slova „Úřadu a“ zrušují.
109.
V § 33 odst. 4 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“.
110.
V § 33 odst. 5 se slovo „telefonní“ nahrazuje slovem „komunikační“ a slova „Úřadu a“ se vypouštějí.
111.
V § 33 odstavec 6 zní:
„(6)
Podnikatel uvedený v odstavci 1 je povinen zajistit informování veřejnosti o existenci a podmínkách používání čísel tísňového volání, zejména v seznamech telefonních čísel účastníků veřejně dostupné telefonní služby (dále jen „účastnické seznamy“), v místech umístění veřejných telefonních automatů a způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
112.
V § 33 odst. 7 se slova „se vznikem“ nahrazují slovy „s originací“.
113.
V § 33 odst. 8 se slova „telefonní službu“ nahrazují slovy „službu elektronických komunikací pro originaci národních volání“.
114.
V § 33 odst. 9 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“, číslo „4“ nahrazuje číslem „3“ a číslo „6“ se nahrazuje číslem „5“.
115.
V § 33 odstavec 10 zní:
„(10)
Pokud účastník, popřípadě uživatel, uskutečňuje zlomyslná volání na čísla tísňového volání, je podnikatel, v jehož síti bylo takové volání započato, povinen na žádost subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, znemožnit ve své síti přístup telekomunikačního koncového zařízení, ze kterého jsou tato volání uskutečňována, s výjimkou veřejných telefonních automatů, k veřejné komunikační síti. Žádost podle věty první musí být učiněna v elektronické podobě prostřednictvím datové schránky nebo musí být opatřena zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb podle zvláštního právního předpisu. Subjekt provozující pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání je oprávněn dočasně odmítnout komunikaci uskutečňovanou prostřednictvím telekomunikačního koncového zařízení, ze kterého bylo uskutečňováno opakované zlomyslné volání.“.
116.
V § 33 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní:
„(11)
O opětovném umožnění přístupu telekomunikačního koncového zařízení k veřejné komunikační síti rozhodne Úřad na žádost dotčeného účastníka. Při rozhodování Úřad přihlédne k závažnosti jednání, zejména ke způsobu, rozsahu a následkům zlomyslného volání.“.
Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 12.
117.
V § 33a se vkládá nadpis „Přístup k evropským harmonizovaným číslům“.
118.
V § 33a se slova „bezplatné volání“ nahrazují slovy „volání, které je bezplatné a které nevyžaduje použití jakéhokoliv platebního prostředku,“.
119.
V § 33a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen zajistit informování účastníků a uživatelů o existenci a podmínkách používání evropských harmonizovaných čísel, zejména způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
120.
V § 34 odstavec 1 zní:
„(1)
Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit, aby každý účastník, který o to požádá, si mohl ponechat své telefonní číslo, popřípadě čísla, z rozsahu číslovacího plánu, nezávisle na podnikateli, který službu poskytuje, v případě
a)
geografických telefonních čísel na určeném území,
b)
negeografických telefonních čísel kdekoli na území státu.
Tato povinnost se nevztahuje na přenositelnost telefonních čísel mezi veřejnou pevnou a veřejnou mobilní komunikační sítí. To neplatí v případě telefonních čísel, u kterých to stanoví prováděcí právní předpis podle § 29 odst. 4.“.
121.
V § 34 odst. 2 se slova „veřejné telefonní“ nahrazují slovy „veřejné komunikační“.
122.
V § 34 odst. 3 se slovo „telefonních“ nahrazuje slovem „komunikačních“.
123.
V § 34 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Doba, po kterou není účastníkovi během procesu přenesení telefonního čísla na tomto čísle poskytována veřejně dostupná služba elektronických komunikací, nesmí přesáhnout jeden pracovní den.“.
124.
§ 35 včetně nadpisu zní:
㤠35
Přístup k telefonním číslům a službám elektronických komunikací
(1)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit, je-li to technicky proveditelné a ekonomicky přiměřené, s výjimkou případů, kdy se volaný účastník rozhodl z obchodních důvodů omezit přístup volajících, kteří se nacházejí v určitých geografických oblastech, aby koncoví uživatelé měli v rámci Evropské unie přístup
a)
ke službám poskytovaným prostřednictvím negeografických telefonních čísel a mohli tyto služby využívat,
b)
ke všem číslům používaným v Evropské unii, bez ohledu na technologii a zařízení používaná operátorem, včetně čísel z národních číslovacích plánů členských států Evropské unie, čísel patřících do Evropského telefonního číslovacího prostoru a univerzálních mezinárodních čísel pro bezplatné volání.
(2)
Úřad je oprávněn uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinnost informovat uživatele o ceně za volání na čísla určená pro služby s vyjádřenou cenou. Úřad může těmto subjektům současně uložit povinnost, aby uživatelé byli při přístupu ke konkrétním službám s vyjádřenou cenou informováni bezplatně automatickou hláskou o výši ceny volání, a to bezprostředně před poskytnutím takové služby.
(3)
Úřad je oprávněn uložit subjektu uvedenému v odstavci 2 povinnost zablokovat přístup k telefonním číslům a službám, zjistí-li, že při přístupu k těmto číslům a službám je porušována povinnost uložená podle odstavce 2. Úřad je dále oprávněn uložit tomuto subjektu povinnost zadržet platby, které účastník za přístup k těmto číslům a službám uhradil, je-li důvodné podezření, že telefonní čísla nebo služby jsou zneužívány k podvodnému jednání. Povinnost podle věty první nebo druhé Úřad uloží na základě podnětu orgánu veřejné moci příslušného k projednání podvodného jednání. Úřad toto rozhodnutí uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zadržet platby uvedené v odstavci 3 do doby, než o nich rozhodne orgán příslušný k projednání podvodného jednání.“.
125.
V § 36 odst. 4 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje.
126.
V § 36 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovy „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
držitel oprávnění k využívání evropského harmonizovaného čísla nevyužíval toto číslo nepřetržitě po dobu 6 měsíců nebo opakovaně přerušil využívání tohoto čísla na souhrnnou dobu 12 měsíců v průběhu 2 let anebo jej využíval k jiným účelům, než pro které mu bylo přiděleno; lhůta pro posouzení nevyužívání evropského harmonizovaného čísla se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo oprávnění k využívání evropského harmonizovaného čísla držiteli oprávnění nebo jeho právnímu předchůdci uděleno poprvé.“.
127.
V § 36 odst. 7 písmeno c) zní:
„c)
dnem úmrtí držitele oprávnění, pokud v jeho podnikání nepokračuje dědic16b) nebo správce dědictví16c), nebo“.
128.
V § 38 odst. 2 písm. a) se slovo „telefonní“ nahrazuje slovem „komunikační“.
129.
V § 38 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
pravidelné vydávání účastnických seznamů a přístup koncových uživatelů k těmto seznamům,“.
130.
V § 38 odst. 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova „nebo jiných obdobných technických prostředků umožňujících přístup k veřejně dostupné telefonní službě“.
131.
V § 38 odst. 2 písm. f) se za slovo „službě,“ vkládají slova „, k informační službě o telefonních číslech a k účastnickým seznamům“.
132.
V § 38 odst. 2 písmeno g) zní:
„g)
doplňkové služby ke službám uvedeným v písmenech a) a b), kterými jsou:
1.
postupné splácení ceny za zřízení připojení k veřejné komunikační síti pro spotřebitele,
2.
bezplatné selektivní zamezení odchozích volání, odesílání prémiových textových nebo multimediálních zpráv nebo, je-li to technicky proveditelné, přístupu k podobným službám se zvýšenou cenou anebo volání na určené druhy čísel pro účastníka,
3.
bezplatné položkové vyúčtování ceny pro účastníka,
4.
poskytování informací na žádost účastníka o nižších cenách nebo výhodnějších cenových plánech a podmínkách, za nichž jsou uplatňovány, jsou-li tyto informace dostupné, a
5.
kontrola výdajů účastníka spojených s využíváním veřejně dostupné telefonní služby, včetně bezplatného upozornění spotřebitele v případě neobvyklého nebo nadměrně zvýšeného využívání této služby.“.
133.
V § 38 odst. 3 větě předposlední se slova „zvláštními cenami“ nahrazují slovy „poskytováním zvláštních cen“.
134.
V § 39 odst. 1 až 3 se za slova „odst. 2“ vkládají slova „a 3“.
135.
V § 39 odst. 1 se slova „a 131“ zrušují.
136.
V § 39 se doplňují odstavce 14 a 15, které znějí:
„(14)
V případě, že podnikatel, kterému byla uložena povinnost poskytovat některou z dílčích služeb, hodlá převést svou síť určenou pro poskytování služeb připojení v pevném místě k veřejné komunikační síti a přístupu v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě, nebo její podstatnou část na jinou právnickou osobu, je povinen tuto skutečnost předem v přiměřené lhůtě písemně oznámit Úřadu. V oznámení Úřadu je povinen uvést
a)
údaje v rozsahu podle § 13 odst. 3,
b)
údaje o nabyvateli v rozsahu podle § 13 odst. 3,
c)
vymezení druhu a územního rozsahu sítě, které se převod týká,
d)
informace o finančních, technických a odborných předpokladech nabyvatele, zejména ve vztahu k zajištění pokračování povinnosti poskytovat univerzální službu,
e)
datum, ke kterému bude síť na nabyvatele převedena.
(15)
Úřad posoudí dopad převodu vlastnictví sítě, nebo její podstatné části na poskytování služeb připojení v pevném místě k veřejné komunikační síti a poskytování veřejně dostupné telefonní služby podle § 40 a po konzultaci podle § 130 vydá rozhodnutí o zachování, změně, nebo zrušení povinnosti poskytovat některou z dílčích služeb.“.
137.
V nadpisu § 40 a v § 40 odst. 1, 2 a 5 se slova „veřejné telefonní“ nahrazují slovy „veřejné komunikační“.
138.
V nadpisu § 41 se slovo „Telefonní“ nahrazuje slovem „Účastnické“.
139.
V § 41 odst. 1 větě první se slova „telefonní seznam účastníků“ nahrazují slovy „účastnický seznam“.
140.
V § 41 odst. 1 větě druhé a třetí se slovo „telefonní“ nahrazuje slovem „účastnický“.
141.
V § 41 odst. 1 větě druhé se slova „a též“ nahrazují slovem „nebo“.
142.
V § 41 odst. 3 písmeno a) zní:
„a)
předat poskytovatelům univerzální služby podle odstavců 1 a 2 bezodkladně poté, co byli tito poskytovatelé určeni, osobní údaje svých účastníků-fyzických osob a identifikační údaje svých účastníků-právnických osob, pokud k jejich uveřejnění dali účastníci souhlas. Osobní údaje fyzických osob a identifikační údaje právnických osob se uveřejní v rozsahu, v jakém dali tito účastníci s uveřejněním souhlas. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen účastníky bezplatně informovat před vyžádáním jejich souhlasu k uveřejnění jejich osobních a identifikačních údajů o účelu účastnického seznamu a o dalších možnostech využití údajů založených na vyhledávacích funkcích v elektronických verzích účastnického seznamu,“.
143.
V § 41 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Pokud je poskytovatel univerzální služby podle odstavce 1 zároveň podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou telefonní službu, řídí se udělování souhlasu k uveřejnění údajů jeho účastníků podmínkami podle písmene a).“.
144.
V § 41 odst. 4 se slovo „telefonních“ nahrazuje slovem „účastnických“.
145.
V § 41 odst. 5 větě první se za slovo „jméno,“ vkládají slova „popřípadě jména,“.
146.
V § 41 odst. 5 větě druhé se slovo „místo“ nahrazuje slovy „adresu sídla“.
147.
V § 41 odst. 6 větě první se slovo „telefonního“ nahrazuje slovem „účastnického“.
148.
V § 41 odst. 6 se věty třetí a čtvrtá nahrazují větami „Osobní a identifikační údaje o účastnících, kteří k jejich uveřejnění nedali souhlas, nesmí být uveřejněny. Neuveřejnění, oprava, ověření a odstraňování osobních nebo identifikačních údajů z účastnického seznamu je pro dotčeného účastníka bezplatné.“.
149.
§ 42 včetně nadpisu zní:
㤠42
Veřejné telefonní automaty a jiné obdobné technické prostředky umožňující přístup k veřejně dostupné telefonní službě
(1)
Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. e), je povinen ve stanovené geografické oblasti uspokojovat přiměřené potřeby koncových uživatelů týkající se počtu veřejných telefonních automatů nebo jiných obdobných technických prostředků umožňujících přístup k veřejně dostupné telefonní službě, geografického pokrytí, kvality poskytované služby a dostupnosti, včetně potřeb zdravotně postižených koncových uživatelů.
(2)
Poskytovatel univerzální služby uvedený v odstavci 1 je povinen zabezpečovat bezplatný přístup koncových uživatelů
a)
k veřejným telefonním automatům nebo jiným obdobným technickým prostředkům umožňujícím přístup k veřejně dostupné telefonní službě a jejich nepřetržité fungování,
b)
k číslům tísňových volání (§ 33) bez nutnosti použití platebních prostředků.“.
150.
V § 43 odst. 1 se za slovo „službě,“ vkládají slova „tak aby pro ně byla cenově dostupná a umožnila“ a slovo „přístupem“ se nahrazuje slovem „přístup“.
151.
V § 43 odst. 1 se slovo „telefonním“ nahrazuje slovem „účastnickým“.
152.
§ 44 včetně nadpisu zní:
㤠44
Doplňkové služby
(1)
Systémem předplatného se rozumí služba, jejímž prostřednictvím si spotřebitel může předplatit přístup k veřejné komunikační síti a využívání veřejně dostupné telefonní služby.
(2)
Selektivním zamezením podle § 38 odst. 2 písm. g) bodu 2 se rozumí bezplatně poskytovaná služba, která účastníku umožňuje na jeho žádost zamezit odchozí volání, odesílání prémiových textových nebo multimediálních zpráv, je-li to technicky proveditelné, nebo přístup k jiným podobným službám se zvýšenou cenou anebo zamezit volání na požadované typy čísel nebo skupiny čísel.
(3)
Položkovým vyúčtováním ceny se rozumí bezplatné vyúčtování ceny obsahující rozpis jednotlivých volání. Neobsahuje položky za volání, která účastník neplatí, včetně volání na čísla určená pro bezplatné volání.
(4)
Poskytovatel univerzální služby je povinen umožnit účastníkovi přiměřenou úroveň kontroly jeho výdajů, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Součástí této kontroly je i bezplatné upozornění v případě neobvyklého nebo nadměrně zvýšeného využívání služby elektronických komunikací, které má vliv na výdaje spotřebitele.
(5)
Rozsah vyúčtování ceny uvedeného v odstavci 3 stanoví prováděcí právní předpis.“.
153.
V § 45 odstavec 1 zní:
„(1)
Úřad na základě svého sledování a vyhodnocování vývoje úrovně cen univerzální služby s ohledem na spotřebitelské ceny, inflaci a průměrnou mzdu obyvatel posuzuje cenovou dostupnost univerzální služby, nebo dílčích služeb dostupných na trhu v případě, že k jejich poskytování nebyl žádný podnikatel podle § 39 určen.“.
154.
V § 46 se slova „a všeobecné“ zrušují.
155.
§ 51 včetně nadpisu zní:
㤠51
Analýza relevantních trhů
(1)
Úřad provádí analýzu relevantních trhů stanovených podle § 52 za účelem zjištění, zda tyto trhy jsou efektivně konkurenční. Analýzu trhu Úřad vydává jako opatření obecné povahy. Efektivně konkurenčním trhem není trh, na němž působí jeden nebo více podniků s významnou tržní silou a kde nápravná opatření vnitrostátního práva nebo práva Evropské unie v oblasti hospodářské soutěže nepostačují k řešení daného problému. Informaci o zahájení provádění analýzy relevantního trhu Úřad uveřejní.
(2)
Úřad provádí analýzu relevantních trhů v intervalu 1 až 3 roky ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým podniku s významnou tržní silou uložil povinnosti podle odstavce 5, popřípadě ode dne nabytí účinnosti opatření obecné povahy, kterým Úřad vydal analýzu relevantního trhu, kterou byl relevantní trh shledán efektivně konkurenčním. Tuto lhůtu může Úřad výjimečně prodloužit nejvýše o další 3 roky, oznámí-li to s odůvodněním Komisi a ta do jednoho měsíce od oznámení nevznese proti prodloužení lhůty námitky.
(3)
V případě, že Komise vydá změnu doporučení o relevantních trzích23), Úřad provede novou analýzu relevantních trhů do dvou let ode dne vydání tohoto doporučení za předpokladu, že se jedná o trhy, které dosud nebyly Komisi Úřadem oznámeny.
(4)
Výsledky analýzy Úřad po konzultaci podle § 130 a 131 uveřejní včetně stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V případě zjištění, že trh není efektivně konkurenční, Úřad jako součást výsledků analýzy uvede návrh na stanovení podniku s významnou tržní silou a návrh povinností uvedených v odstavci 5, 6 nebo 12, které hodlá uložit za účelem nápravy.
(5)
Úřad podle výsledku analýzy relevantního trhu stanoví rozhodnutím podnik s významnou tržní silou a uloží mu jednu nebo zároveň několik z následujících povinností
a)
průhlednosti podle § 82,
b)
nediskriminace podle § 81,
c)
oddělené evidence nákladů a výnosů podle § 86,
d)
přístupu k specifickým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům podle § 84,
e)
umožnění volby a předvolby operátora podle § 70 odst. 1, nebo
f)
související s regulací cen podle § 56 a 57.
Účastníkem tohoto řízení je pouze podnik, o jehož právech a povinnostech má být rozhodováno.
(6)
Úřad je oprávněn kromě povinností uvedených v odstavci 5 uložit rozhodnutím podnikům s významnou tržní silou jiné povinnosti týkající se přístupu nebo propojení. Úřad uloží tyto jiné povinnosti po obdržení souhlasného stanoviska Komise.
(7)
V případě, že Úřad na základě analýzy relevantního trhu dojde k závěru, že uložením povinností podle odstavců 5 a 6 nebylo dosaženo účinné hospodářské soutěže a že zároveň přetrvávají významné problémy či tržní selhání v souvislosti s poskytováním služeb přístupu nebo propojení na velkoobchodním trhu, může jako mimořádné opatření uložit podniku s významnou tržní silou, který je vertikálně integrován, povinnost funkční separace podle § 86a.
(8)
Pokud povinnosti podle odstavců 5, 6, 7 a 12 na relevantním trhu již existují, Úřad vydá rozhodnutí o zachování, změně nebo zrušení těchto povinností.
(9)
Zjistí-li Úřad na základě zpracované analýzy, že relevantní trh je efektivně konkurenční nebo není nadále relevantním trhem podle § 52 odst. 1, rozhodne o zrušení stanovení podniku s významnou tržní silou a povinností uložených podle odstavců 5, 6, 7 a 12.
(10)
Rozhodnutí podle odstavců 5 až 13 Úřad uveřejní podle § 125.
(11)
V případě nadnárodních trhů Úřad postupuje v souladu s právem Evropské unie a provede společně s dotčenými národními regulačními úřady analýzu relevantního trhu a popřípadě stanoví rozhodnutím podnik s významnou tržní silou na daném trhu. Po projednání s dotčenými národními regulačními úřady Úřad rozhodne o uložení, zachování, změně nebo zrušení povinností uvedených v odstavcích 5, 6, 7 a 12. Nadnárodním trhem se pro účely tohoto zákona rozumí trh určený rozhodnutím Komise, který pokrývá území Evropské unie nebo jeho podstatnou část a nachází se v České republice a nejméně v jednom dalším členském státě.
(12)
Stanovil-li Úřad podle odstavce 3 podnik s významnou tržní silou na některém relevantním trhu pro koncové uživatele a dospěl-li po provedení konzultace v souladu s § 130 a 131 k závěru, že nápravy nebude dosaženo uložením povinností podle odstavce 5, je oprávněn tomuto podniku nebo těmto podnikům rozhodnutím zakázat
a)
neodůvodněné nebo nepřiměřené zvýhodňování některých koncových uživatelů,
b)
nepřiměřené vzájemné vázání služeb,
c)
účtování neúměrně vysokých cen, nebo
d)
omezování hospodářské soutěže stanovením dumpingových cen.
(13)
Podnik, který byl na jednom relevantním trhu stanoven jako podnik s významnou tržní silou, může být jako takový podnik stanoven i na jiném úzce souvisejícím relevantním trhu, pokud jsou vazby mezi těmito trhy takové, že umožňují přenesení tržní síly z jednoho relevantního trhu na druhý, čímž se posiluje tržní síla tohoto podniku. Úřad může po provedení analýzy druhého trhu uložit i na tomto trhu povinnosti podle odstavce 5 písm. a) až c) a f). Pokud není uložení těchto povinností dostatečné, může mu na tomto trhu uložit i povinnosti podle odstavce 12.
156.
V § 52 se odstavec 3 zrušuje.
157.
V § 53 odst. 1 se slova „vykonávající v jakékoliv formě trvalou hospodářskou nebo obchodní činnost“ nahrazují slovem „podnikající“.
158.
V § 54 odst. 2 se slova „veřejně dostupné telefonní služby“ nahrazují slovy „veřejně dostupné služby elektronických komunikací“.
159.
V § 55 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, včetně rizik spojených s investicemi do nových sítí“.
160.
V § 55 se odstavce 4 a 5 zrušují.
161.
V § 57 odst. 1 se slovo „dochází“ nahrazuje slovy „by mohlo docházet“.
162.
V § 58 odst. 1 písm. b) bodě 2 se slovo „nebo“ zrušuje.
163.
V § 58 odst. 1 písm. b) se na konci bodu 3 doplňuje slovo „nebo“ a doplňuje se bod 4, který zní:
„4.
závazný postup při tvorbě cen na souvisejících maloobchodních trzích u vertikálně integrovaného podniku, včetně uložení zákazu stlačování marží a povinnosti zajistit replikovatelnost nabídek,“.
164.
V § 61 se v odstavci 3 číslo „11“ nahrazuje číslem „10“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, a k evropským harmonizovaným číslům“.
165.
V § 61 odstavec 6 zní:
„(6)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu umožňující mezinárodní volání je povinen zajišťovat uskutečnění všech mezinárodních volání do Evropského telefonního číslovacího prostoru. Cena za tato volání musí být obdobná jako cena, kterou si tento podnikatel účtuje za volání do i z členských států Evropské unie. Právo podnikatele na úhradu nákladů za přenos těchto volání v jeho síti není tímto dotčeno.“.
166.
V § 62 odst. 1 se slovo „doplňkových“ nahrazuje slovem „přiřazených“.
167.
V § 62 odst. 2 se za slova „Mezinárodní telekomunikační unií (ITU),“ vkládají slova „Evropskou konferencí správ pošt a telekomunikací (CEPT),“.
168.
§ 63 včetně nadpisu zní:
㤠63
Náležitosti smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti a uveřejňování informací
(1)
Ve smlouvě o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti musí být srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem uvedeno vždy
a)
u podnikatele poskytujícího služby nebo zajišťujícího přístup k síti jméno, popřípadě jména, příjmení, bydliště a identifikační číslo nebo obchodní firma, jde-li o fyzickou podnikající osobu, nebo obchodní firma nebo název, sídlo (místo podnikání) a identifikační číslo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, jde-li o právnickou osobu,
b)
je-li uživatelem
1.
podnikající právnická osoba, obchodní firma nebo název, sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby,
2.
podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firma, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
3.
nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště, datum narození nebo rodné číslo fyzické osoby, bylo-li přiděleno, nebo název a sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby,
c)
popis poskytované služby, zejména
1.
informace, zda je poskytován přístup k číslům tísňového volání, a údaje o lokalizaci volajícího na čísla tísňového volání, popřípadě o omezení přístupu k číslům tísňového volání,
2.
informace o veškerých podmínkách omezujících přístup ke službám a aplikacím nebo možnosti jejich využívání,
3.
minimální nabízená a minimální zaručená úroveň kvality poskytované služby a zejména lhůta pro zahájení jejího poskytování, popřípadě datum zahájení,
4.
informace o postupech zavedených s cílem měřit a řídit provoz v síti elektronických komunikací, které se využívají k zabránění naplnění kapacity připojení či jejího překročení, a o tom, jaký vliv mohou mít tyto postupy na kvalitu poskytované služby,
5.
informace o omezeních týkajících se užívání koncových zařízení,
6.
informace o právech účastníka vyplývajících z § 95,
d)
nabídka druhů servisních služeb a služeb zákaznické podpory, včetně způsobů, jakými lze tyto služby využívat,
e)
údaje o ceně, popřípadě způsobu určení ceny, a způsobu získávání aktuálních informací o všech platných cenách služeb,
f)
informace o termínech a způsobu vyúčtování ceny a placení, a případné rozdíly v ceně u různých způsobů placení nebo při různých formách vyúčtování,
g)
doba, na kterou je smlouva uzavřena, a výpovědní doba,
h)
podmínky pro obnovení a ukončení služby, včetně podmínek minimálního využívání služby, které musí být splněny, aby bylo možné využívat výhod z propagačních nabídek,
i)
způsob uplatnění reklamace vad poskytované služby a reklamace vyúčtování cen za poskytnuté služby, včetně údajů o tom, kde a v jakých lhůtách lze reklamaci uplatnit,
j)
smluvní pokuty nebo jiná sankční ustanovení za nedodržení nebo porušení smluvních povinností ze strany podnikatele poskytujícího službu nebo zajišťujícího přístup k síti nebo ze strany účastníka,
k)
ujednání o náhradě škody a vrácení peněz, která budou použita v případě nedodržení úrovně kvality služby stanovené ve smlouvě nebo v případě přerušení poskytování služby nebo připojení,
l)
informaci o způsobu řešení sporů týkajících se předmětu smlouvy mimo soudní nebo správní řízení,
m)
způsob vyrozumění účastníka o změně smluvních podmínek,
n)
druhy opatření, která může podnikatel přijmout v případě narušení bezpečnosti a integrity své sítě, bezpečnosti služby nebo při zjištění jejich ohrožení nebo zranitelnosti,
o)
výše ceny za přenesení telefonního čísla a popřípadě dalších identifikátorů účastníka a podmínky přenesení,
p)
výše úhrady v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, včetně výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo uživateli k využívání služby poskytnuto,
q)
rozhodnutí účastníka o uvedení jeho osobních, nebo identifikačních údajů v účastnickém seznamu v souladu s § 41 odst. 3.
(2)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující veřejnou komunikační síť uveřejní v každé své provozovně návrh smlouvy podle odstavce 1 a současně ji zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen zpřístupnit informace o svých službách. Úřad může prováděcím právním předpisem stanovit způsob a rozsah povinnosti informovat
a)
účastníky o cenách platných pro všechna volání na čísla a služby, na něž se vztahují zvláštní cenové podmínky,
b)
účastníky o jakékoliv změně přístupu k číslům tísňového volání nebo změně při lokalizaci volajícího na čísla tísňového volání,
c)
účastníky o jakékoliv změně podmínek omezujících přístup ke službám a aplikacím nebo možnosti jejich využívání,
d)
o všech postupech zavedených poskytovatelem k měření a řízení provozu, aby se zabránilo naplnění kapacity připojení či jejího překročení, a o tom, jaký vliv tyto postupy mohou mít na kvalitu služby,
e)
účastníky o jejich právu rozhodnout o tom, zda mají být jejich osobní nebo identifikační údaje uvedeny v účastnickém seznamu v souladu s § 41 odst. 3, a o tom, v jakém rozsahu tyto údaje budou uvedeny,
f)
pravidelně zdravotně postižené účastníky o podrobnostech stávajících produktů a služeb jim určeným.
(4)
Uživatel, který požaduje připojení k veřejné komunikační síti nebo přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací, má právo uzavřít smlouvu s jedním nebo s více podnikateli, kteří takové služby poskytují. To neplatí v případě, pokud jsou dány okolnosti vylučující uzavření smlouvy podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu.
(5)
Úřad může podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti uložit rozhodnutím, aby provedl změnu smlouvy nebo jejího zveřejněného návrhu pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo pro zajištění připojení k veřejné komunikační síti, jsou-li v rozporu s tímto zákonem nebo prováděcími právními předpisy k tomuto zákonu nebo v rozporu se zákonem obsahujícím pravidla ochrany spotřebitele, a to z důvodu nekalých, klamavých nebo agresivních obchodních praktik nebo z důvodu diskriminace spotřebitele24a).
(6)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je povinen nejméně 1 měsíc před nabytím účinnosti změny smlouvy uveřejnit informaci o této změně v každé své provozovně a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zároveň je podnikatel povinen informovat o této změně účastníka. Pokud se jedná o změnu podstatných náležitostí smlouvy uvedených v odstavci 1 písm. c) až q), nebo změny jiných ustanovení, které vedou ke zhoršení postavení účastníka, je podnikatel povinen prokazatelně informovat účastníka rovněž o jeho právu ukončit smlouvu ke dni nabytí účinnosti této změny, a to bez sankce, jestliže nové podmínky nebude účastník akceptovat. Informaci je podnikatel povinen poskytnout účastníkovi způsobem, který si účastník zvolil pro zasílání vyúčtování. Právo ukončit smlouvu podle tohoto ustanovení nevzniká, pokud dojde ke změně smlouvy na základě změny právní úpravy nebo v případě změny smlouvy podle odstavce 5.
(7)
V případě, že podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti uzavírá se spotřebitelem smlouvu na dobu určitou, nesmí tato doba při prvním uzavření smlouvy pro danou službu elektronických komunikací přesáhnout 24 měsíců. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je povinen umožnit uživateli uzavření smlouvy i na dobu nejvýše 12 měsíců; tím není vyloučena možnost uzavření smlouvy na delší dobu v případě, že o to uživatel požádá.
(8)
Smluvní ujednání, která by obsahovala takové podmínky a postupy pro ukončení smlouvy, které jsou odrazující od změny poskytovatele služeb elektronických komunikací, jsou neplatná.“.
169.
§ 64 včetně nadpisu zní:
㤠64
Vyúčtování ceny, reklamace
(1)
Účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby.
(2)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen ve formě podle odstavce 5 poskytovat bezplatně podle výběru účastníka, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatele, tato vyúčtování ceny za poskytnuté služby:
a)
vyúčtování ceny podle druhu služby, nebo
b)
souhrnné vyúčtování ceny jednou položkou.
Vyúčtování ceny neobsahuje položky za volání nebo jiné služby elektronických komunikací, které účastník, který je koncovým uživatelem, neplatí, včetně volání na čísla pro přístup ke službám na účet volaného. U předplacených karet se vyúčtování ceny neposkytuje.
(3)
Je-li podnikatel uvedený v odstavci 2 poskytovatelem univerzální služby s povinností podle § 38 odst. 2 písm. g) bodu 3, poskytne spotřebiteli jen jedno bezplatné vyúčtování ceny podle výběru spotřebitele.
(4)
Podnikatel, včetně poskytovatele univerzální služby, který předkládá vyúčtování ceny obsahující rozpis jednotlivých volání, poskytne na žádost účastníka, který je koncovým uživatelem, za úplatu i vhodnou alternativu tohoto vyúčtování ceny zajišťující zvýšenou ochranu soukromí tohoto účastníka, například neuvedením části volaného čísla ve vyúčtování ceny.
(5)
Po dohodě s účastníkem, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatelem, podnikatel předloží vyúčtování ceny i v jiné formě než elektronické.
(6)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen ve vyúčtování ceny vyznačit zúčtovací období, které nesmí být delší než 90 kalendářních dnů a v případě poskytování univerzální služby 35 kalendářních dnů, nedohodne-li s účastníkem, který je koncovým uživatelem, jiné období, a zajistit podání vyúčtování ceny tak, aby mohlo být tomuto účastníkovi dodáno do 15 dnů ode dne ukončení zúčtovacího období, a to způsobem stanoveným zákonem o poštovních službách nebo jiným způsobem, byl-li tento jiný způsob dodání s účastníkem, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatelem, dohodnut.
(7)
Účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel má právo uplatnit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytovanou veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.
(8)
Reklamaci na vyúčtování ceny je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne dodání vyúčtování ceny za poskytnutou službu, jinak právo zanikne. Není-li vzhledem k druhu poskytované služby vyúčtování ceny dodáváno, je oprávněn reklamaci uplatnit do 2 měsíců ode dne poskytnutí služby. Podání reklamace nemá odkladný účinek vůči splnění povinnosti uhradit vyúčtovanou cenu, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost tohoto účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podání reklamace má odkladný účinek. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.
(9)
Reklamaci na poskytovanou službu je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne vadného poskytnutí služby, jinak právo zanikne.
(10)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen vyřídit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytování služby bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení reklamace. Vyžaduje-li vyřízení reklamace projednání se zahraničním provozovatelem, je povinen reklamaci vyřídit nejpozději do 2 měsíců ode dne jejího doručení. Doručení vyřízení reklamace musí být provedeno prokazatelným způsobem.
(11)
Pokud se strany nedohodnou jinak, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinen v případě, že dojde k vyúčtování ceny za službu v neprospěch účastníka, který je koncovým uživatelem, vrátit mu rozdíl ceny způsobem a ve lhůtách stanovených všeobecnými podmínkami služby, nejpozději však do 1 měsíce od vyřízení reklamace. Po splnění těchto povinností a uspokojení těchto práv uživatele není podnikatel poskytující službu povinen uhrazovat uživatelům služby náhradu škody, která jim vznikne v důsledku přerušení služby.
(12)
Pokud službu bylo možno využít jen částečně, anebo ji nebylo možno využít vůbec pro závadu technického nebo provozního charakteru na straně podnikatele poskytujícího službu, je tento povinen zajistit odstranění závady a přiměřeně snížit cenu nebo po dohodě s účastníkem, který je koncovým uživatelem, zajistit poskytnutí služby náhradním způsobem. Podnikatel poskytující službu elektronických komunikací není povinen nahradit jejím uživatelům škodu, která jim vznikne v důsledku přerušení služby nebo vadného poskytnutí služby.
(13)
Rozsah vyúčtování ceny podle odstavce 2 písm. a) stanoví Úřad prováděcím právním předpisem.“.
170.
V § 65 odst. 1 se slova „prostřednictvím veřejné telefonní sítě“ zrušují.
171.
V § 66 odstavec 1 zní:
„(1)
Podnikatel, který přiděluje telefonní čísla účastníkům, je povinen na žádost osoby, která poskytuje veřejně dostupné informační služby o telefonních číslech nebo poskytuje účastnické seznamy, předat jí osobní a identifikační údaje účastníků, kteří s uveřejněním vyslovili souhlas, a to za podmínek podle § 41 odst. 3 písm. b) věty poslední a v rozsahu podle § 41 odst. 5. Podnikatel podle věty první je povinen účastníky před vyžádáním jejich souhlasu k uveřejnění jejich osobních a identifikačních údajů informovat o účelu účastnického seznamu a o dalších možnostech využití údajů založených na vyhledávacích funkcích v elektronických verzích účastnického seznamu. Tyto údaje v rozsahu, v jakém dali tito účastníci s uveřejněním souhlas, předá ve smluveném formátu, za rovných a objektivních podmínek a v cenách, které jsou nákladově orientované a nediskriminační. Předávající strana u předávaných údajů rovněž vždy uvede, zda účastník sdělil, že si nepřeje být kontaktován za účelem marketingu.“.
172.
§ 69 zní:
㤠69
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu a, je-li to technicky možné, podnikatel zajišťující přístup k veřejné komunikační síti je povinen svým účastníkům bezplatně umožnit
a)
hlášení poruch prostřednictvím jeho sítě,
b)
informace prostřednictvím automatických hlásek, které informují volajícího účastníka o změnách účastnických čísel v jeho síti,
c)
volání na čísla tísňového volání.“.
173.
Za § 69 se vkládají nové § 69a a 69b, které znějí:
㤠69a
(1)
Aniž je dotčeno ustanovení § 38, Úřad může po provedení veřejné konzultace podle § 130 ve všeobecném oprávnění stanovit podnikatelům poskytujícím veřejně dostupnou telefonní službu nebo zajišťujícím přístup k veřejné komunikační síti podmínky týkající se povinnosti poskytovat koncovému uživateli doplňkové služby podle § 38 a, je-li to technicky proveditelné a ekonomicky přijatelné, službu multifrekvenční tónové volby a zobrazení telefonního čísla volajícího účastníka.
(2)
Úřad povinnost poskytovat povinnosti v odstavci 1 neuloží, zjistí-li, že poskytování těchto služeb je zajištěno.
§ 69b
Aniž je dotčeno ustanovení § 43, Úřad může po provedení veřejné konzultace podle § 130 ve všeobecném oprávnění stanovit podnikatelům poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podmínky týkající se povinnosti poskytovat zdravotně postiženým osobám přístup k veřejně dostupným službám elektronických komunikací rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní koncoví uživatelé, a umožnit jim stejnou možnost výběru mezi službami, jakou mají ostatní koncoví uživatelé.“.
174.
V § 71 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, aby uveřejňoval přehled o aktuálních cenách, kvalitě a podmínkách jím poskytovaných veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a opatřeních přijatých s cílem zajistit rovnocenný přístup i pro zdravotně postižené uživatele, a to ve formě, která umožňuje koncovým uživatelům tyto údaje jednoduchým způsobem vzájemně porovnat.“.
175.
V § 71 odst. 3 se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „a případné postupy pro vyhodnocování kvality“.
176.
V § 71 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 a 131 uložit podnikateli provozujícímu veřejnou komunikační síť požadavky na zajištění minimální kvality služeb.“.
177.
V § 74 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Rozhodnutí podle odstavce 2 Úřad rovněž uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
178.
V § 74 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Každý takový podnět Úřad uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
179.
V § 74 odst. 5 se na konci textu věty poslední doplňují slova „a současně jej uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup“.
180.
V § 74 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Informaci o každém takovém vyrozumění Úřad uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
181.
V § 75 odst. 5 se za slovo „zaslány“ vkládají slova „prostřednictvím datové schránky nebo“.
182.
V § 76 se odstavce 2 až 4 zrušují.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 2.
183.
§ 77 se zrušuje.
184.
V § 78 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „, včetně případů, kdy jsou použity k předávání služeb informační společnosti nebo služeb přenosu obsahu“.
185.
V § 78 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i)
přístup k informačním systémům nebo databázím pro objednávání, žádosti o údržbu, opravy a fakturaci.“.
186.
V § 78 odstavec 4 zní:
„(4)
Účastnickým vedením se rozumí fyzické spojení koncového bodu sítě s hlavním rozvaděčem nebo obdobným zařízením ve veřejné pevné komunikační síti.“.
187.
V § 79 odst. 2 písm. a) se slovo „povinnost“ nahrazuje slovy „povinnosti, včetně povinnosti“ a za slova „podle § 78“ se vkládá čárka.
188.
V § 79 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
podnikateli, který ovládá přístup ke koncovým uživatelům, v odůvodněných případech a nezbytné míře povinnosti k zajištění interoperability jím poskytovaných služeb.“.
189.
V § 82 odst. 1 se za slova „síťové charakteristiky“ vkládají slova „, včetně podmínek omezujících přístup ke službám a aplikacím nebo jejich využívání,“.
190.
V § 82 odst. 2 větě druhé se za slovo „přístup“ vkládají slova „nebo propojení“.
191.
V § 83 odst. 7 větě první se za slova „televizních služeb“ vkládají slova „koncovým uživatelům, včetně zdravotně postižených osob,“.
192.
V § 84 odst. 1 se slova „veřejně dostupnou síť elektronických komunikací“ nahrazují slovy „veřejnou komunikační síť“.
193.
V § 84 odst. 2 písmeno a) zní:
„a)
poskytovat přístup třetím stranám ke specifikovaným síťovým prvkům nebo prostředkům, včetně zpřístupnění prvků sítě, které nejsou aktivní, nebo účastnického vedení, s cílem mimo jiné umožnit volbu nebo předvolbu operátora a nabídku dalšího prodeje účastnického vedení,“.
194.
V § 84 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „pokud podnik využívající přístup plní své závazky plynoucí z uzavřené smlouvy o přístupu,“.
195.
V § 84 odst. 2 písmeno e) zní:
„e)
poskytovat společné umístění nebo jiné formy sdílení přiřazených prostředků,“.
196.
V § 84 odst. 2 písm. f) se slova „v mobilních“ nahrazují slovy „ve veřejných komunikačních“.
197.
V § 84 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i)
poskytovat přístup k přiřazeným službám.“.
198.
V § 84 odst. 2 se věta poslední nahrazuje větou „Úřad je oprávněn v rozhodnutí o uložení povinnosti přístupu stanovit k těmto povinnostem technické nebo provozní podmínky tak, aby byl zajištěn běžný provoz sítě na základě principu spravedlnosti, proporcionality a včasnosti.“.
199.
V § 84 odstavec 3 zní:
„(3)
Podnik, kterému byla uložena povinnost podle odstavce 2, je povinen zveřejnit referenční nabídku. Náležitosti a podmínky, které musí referenční nabídka obsahovat, stanoví Úřad opatřením obecné povahy.“.
200.
V § 84 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 rozhodnout na základě žádosti podnikatele, který podle § 13 oznámil podnikání, o uložení povinnosti podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který využívá cizí nemovitost podle § 104, sdílet své přiřazené prostředky nebo svůj majetek, prostřednictvím nichž je cizí nemovitost využívána, nebo povinnosti přijmout opatření pro koordinaci prací ve veřejném zájmu. Tuto povinnost je Úřad oprávněn uložit, pokud z důvodu ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti, nebo z důvodu splnění cílů územního plánování nelze tyto prostředky zřídit samostatně. Úřad je povinen v rámci veřejné konzultace podle § 130 oslovit i vlastníky dotčených nemovitostí. V rozhodnutí o uložení povinnosti Úřad stanoví, kromě technické specifikace způsobu sdílení, nebo koordinace, také pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení přiřazených prostředků a majetku, pokud se na tom podnikatelé podle věty první nedohodnou. Je-li více žadatelů, Úřad rozhodne podle pořadí došlých žádostí.
(5)
Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 rozhodnout o uložení povinnosti sdílet kabelové rozvody v budovách, nebo až po první soustřeďovací nebo rozvodný bod, pokud se jedná o umístění mimo budovu, a to v případě, že by zdvojení kabelového rozvodu bylo ekonomicky neefektivní nebo fyzicky neproveditelné. Úřad je povinen v rámci veřejné konzultace podle § 130 oslovit i vlastníky dotčených nemovitostí. Tuto povinnost lze na žádost podnikatele, který oznámil podnikání podle § 13, uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který využívá cizí nemovitosti podle § 104, nebo vlastníkovi kabelového rozvodu. V rozhodnutí o uložení povinnosti sdílení kabelového rozvodu Úřad stanoví, kromě technické specifikace způsobu sdílení, pokud se na tom osoby podle věty třetí nedohodnou, také pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení včetně nákladů vloženého kapitálu s ohledem na riziko, které toto sdílení představuje.“.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 6 až 8.
201.
V § 84 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „2 a 3“ nahrazují slovy „2 až 5“.
202.
V § 84 odst. 6 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo propojení, včetně možnosti využití dalších služeb přístupu poskytovaných na vyšší úrovni distribučního řetězce“.
203.
V § 84 odst. 6 písm. c) zní:
„c)
ochranu počáteční investice vlastníka zařízení s přihlédnutím k financování z veřejného rozpočtu a rizikům plynoucím z počáteční investice vlastníka, a náklady vlastníka zařízení na jeho údržbu,“.
204.
V § 84 odst. 6 se na konci textu písmene d) doplňují slova „se zaměřením na účinnou hospodářskou soutěž v oblasti sítí a infrastruktury“.
205.
V § 84 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
ochranu vlastníků dotčených nemovitostí.“.
206.
V § 84 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
zda v případě rozhodování o uložení povinnosti sdílet přiřazené prostředky podle odstavce 4 z důvodu splnění cílů územního plánování podnikatel, na jehož návrh se rozhoduje, ke dni podání návrhu již podstoupil řádný proces vyjednávání s vlastníkem přiřazeného prostředku a prokázal, že vyčerpal všechna technická a jiná možná řešení jak vybudovat jeho vlastní, nezávislé přiřazené prostředky.“.
207.
V § 84 odst. 7 se slova „nebo 3“ zrušují.
208.
V § 84 odst. 8 se číslo „5“ nahrazuje číslem „7“.
209.
§ 85 včetně nadpisu zní:
㤠85
Zpřístupnění účastnického vedení
(1)
Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu zajišťující veřejnou komunikační síť, kterému byla uložena povinnost zpřístupnit účastnické vedení, je povinen uveřejnit referenční nabídku pro zpřístupnění účastnického vedení.
(2)
Úsekem účastnického vedení se rozumí část účastnického vedení, která spojuje koncový bod sítě se soustřeďovacím bodem nebo se specifikovaným mezilehlým přístupovým bodem veřejné pevné komunikační sítě.
(3)
Zpřístupněním účastnického vedení se rozumí plné zpřístupnění účastnického vedení nebo sdílený přístup k účastnickému vedení.
(4)
Plným zpřístupněním účastnického vedení se rozumí poskytování přístupu k účastnickému vedení nebo k úseku účastnického vedení, které opravňuje k využívání celé kapacity infrastruktury sítě.
(5)
Sdíleným přístupem k účastnickému vedení se rozumí poskytování přístupu k účastnickému vedení nebo k úseku účastnického vedení, které opravňuje k využívání určené části kapacity infrastruktury sítě, jako je část kmitočtu nebo její ekvivalent.
(6)
Náležitosti a podmínky, které musí referenční nabídka zpřístupnění účastnického vedení obsahovat, stanoví Úřad opatřením obecné povahy31).“.
210.
V § 86 odstavec 2 zní:
„(2)
Úřad je oprávněn v souladu s § 51 uložit povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů subjektu
a)
poskytujícímu přístup nebo propojení a kterého postupem podle § 51 určil jako podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu; Úřad rozhodne, na které činnosti související s propojením nebo přístupem se povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů vztahuje, nebo
b)
který je uveden v § 83 odst. 5.
Úřad je oprávněn uložit povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů subjektu uvedenému v písmenu a) také na souvisejících maloobchodních trzích.“.
211.
V části první hlavě IV se za díl 5 doplňuje díl 6, který včetně nadpisu zní:
„Díl 6
Funkční a dobrovolná separace
§ 86a
Funkční separace
(1)
Funkční separací se u vertikálně integrovaného podniku rozumí oddělení nebo převedení činnosti spojené s velkoobchodním poskytováním služeb přístupu na oddělenou hospodářskou jednotku, která je nezávisle provozovaná, beze změny vlastnické struktury tohoto vertikálně integrovaného podniku.
(2)
Oddělenou hospodářskou jednotkou se pro účely tohoto zákona rozumí část podniku, která je z hlediska své organizace, rozhodování a účetnictví při své činnosti oddělena od vertikálně integrovaného podniku.
(3)
Oddělená hospodářská jednotka musí poskytovat služby přístupu a Úřadem určené služby elektronických komunikací všem podnikatelům, včetně hospodářských jednotek v rámci vertikálně integrovaného podniku, ve stejných lhůtách a za stejných smluvních podmínek, včetně podmínek týkajících se úrovně cen a poskytovaných služeb, a prostřednictvím stejných systémů a procesů.
(4)
Úřad může uložit povinnost funkční separace jen po předchozím schválení žádosti Komisí. Tato žádost musí obsahovat:
a)
zjištění potvrzující závěry Úřadu podle § 51 odst. 7,
b)
odůvodněné posouzení, ze kterého vyplývá, že je málo pravděpodobné, že bude v přiměřené době dosaženo účinné a trvající hospodářské soutěže v oblasti sítí elektronických komunikací a přiřazených prostředků,
c)
analýzu očekávaného dopadu uložení této povinnosti na odvětví elektronických komunikací, zejména pokud jde o sociální a územní soudržnost a dále dopad na podnik s významnou tržní silou a další dotčené subjekty, zaměstnance oddělené hospodářské jednotky, motivaci podnikatele investovat do odvětví elektronických komunikací, hospodářskou soutěž, spotřebitele a na Úřad a
d)
analýzu prokazující, že uložení této povinnosti je nejúčinnějším možným nápravným opatřením pro řešení problémů hospodářské soutěže.
(5)
Návrh rozhodnutí o uložení funkční separace, který se předkládá Komisi ke schválení, musí obsahovat
a)
přesný popis a úroveň separace, zahrnující zejména právní postavení oddělené hospodářské jednotky,
b)
údaje o aktivech oddělené hospodářské jednotky a o produktech nebo službách, které bude tato jednotka poskytovat,
c)
pravidla vedení oddělené hospodářské jednotky, která zajišťují nezávislost jejích zaměstnanců na vedení vertikálně integrovaného podniku, kterému byla uložena povinnost funkční separace, a odpovídající motivační strukturu,
d)
pravidla pro zajištění plnění uložených povinností,
e)
pravidla pro zajištění průhlednosti provozních postupů, zejména ve vztahu k dalším dotčeným podnikům a
f)
program sledování dodržování uložených povinností, včetně zveřejnění výroční zprávy.
(6)
Poté, co Komise schválí žádost a návrh rozhodnutí, provede Úřad koordinovaným způsobem analýzy všech trhů, které se vztahují k přístupové síti. Na základě výsledku těchto analýz Úřad rozhodne o uložení, zachování, změně nebo zrušení povinnosti podle § 51 na těchto trzích.
(7)
Podnik, jemuž byla uložena povinnost funkční separace, může dále podléhat kterékoliv z povinností uvedených v § 51 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je označen za podnik s významnou tržní silou, nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, jejichž uložení Komise schválila.
§ 86b
Dobrovolná separace a převedení přístupové sítě
(1)
V případě, že podnikatel s významnou tržní silou na jednom nebo více relevantních trzích hodlá
a)
převést svá aktiva tvořící přístupovou síť, nebo její podstatnou část na jinou právnickou osobu, se kterou není z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování spojen, nebo
b)
provést dobrovolnou separaci,
informuje o tom Úřad předem a včas tak, aby mu umožnil posoudit dopad zamýšleného postupu. Podnikatel také informuje Úřad o každé změně tohoto záměru, jakož i o konečném výsledku procesu podle písmene b).
(2)
Úřad následně provede koordinovaným postupem analýzy všech relevantních trhů, které se vztahují k přístupové síti, a na základě svého posouzení rozhodne o uložení, zachování, změně nebo zrušení uložených povinností podle § 51.
(3)
Právně nebo provozně oddělený subjekt může podléhat kterékoliv z povinností uvedených v § 51 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je označen za podnik s významnou tržní silou, nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, jejichž uložení Komise schválila.“.
212.
V § 87 odst. 2 se slova „formuláře v obsahu stránky poskytované na síti internet“ nahrazují slovy „elektronického formuláře na internetu“.
213.
V § 88 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
vytvořit vnitřní postupy pro vyřizování žádostí o přístup k osobním údajům uživatelů; na žádost Úřadu pro ochranu osobních údajů mu podnikatelé poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací poskytnou informace o těchto postupech, počtu přijatých žádostí, o právním odůvodnění těchto žádostí a o jejich zodpovězení.“.
214.
V § 88 se doplňují odstavce 4 až 7, které znějí:
„(4)
V případě porušení ochrany osobních údajů fyzické osoby je povinen podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací oznámit bez zbytečného odkladu tuto skutečnost Úřadu pro ochranu osobních údajů. Toto oznámení obsahuje popis důsledků porušení ochrany a technická ochranná opatření, která podnikatel přijal, nebo navrhuje přijmout.
(5)
V případě, že je porušení ochrany osobních údajů uživatele podle odstavce 4 způsobilé ovlivnit zvláště závažným způsobem soukromí fyzické osoby a nebo podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací neprovedl opatření, kterými by měl být tento stav napraven a která by byla dostatečná k ochraně ohrožených osobních údajů v souladu s posouzením Úřadu pro ochranu osobních údajů, oznámí tuto skutečnost také dotčené fyzické osobě a Úřadu pro ochranu osobních údajů. V tomto oznámení podnikatel uvede povahu porušení ochrany osobních údajů, doporučení k provedení zásahů zmírňujících dopad porušení ochrany osobních údajů a kontaktní informační místo.
(6)
Úřad pro ochranu osobních údajů je oprávněn po prošetření vzniklého stavu porušení ochrany podle odstavce 4 uložit podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinnost, aby dotčenou fyzickou osobu o porušení ochrany údajů informoval, pokud již tak neučinil sám.
(7)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací vede pouze pro účely přezkumu plnění povinností podle odstavců 4 a 5 přehled porušení ochrany osobních údajů, včetně informací o okolnostech porušení, jeho dopadech a opatření přijatých k nápravě stavu. Prováděcí právní předpis může stanovit podrobnější podmínky, za nichž je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinen oznámit porušení ochrany osobních údajů, formát tohoto oznámení a způsob, jakým se má oznámení učinit.“.
215.
V § 89 odst. 3 se slova „provedení nebo usnadnění“ zrušují.
216.
V § 90 odst. 3 se slova „podle § 129 odst. 2“ nahrazují slovy „podle § 129 odst. 3“.
217.
V § 90 odst. 6 se za slova „pokud k tomu dal“ vkládá slovo „předem“.
218.
V § 91 odst. 1 se za slova „elektronických komunikací“ vkládají slova „nebo službou elektronických komunikací“ a za slovo „polohu“ vkládá slovo „telekomunikačního“.
219.
V § 95 odst. 1 písm. b) větě předposlední se za slovo „účastníci“ vkládají slova „nebo uživatelé“.
220.
V § 95 odst. 1 písm. b) větě poslední se za slovo „účastník“ vkládají slova „nebo uživatel“.
221.
V § 96 odst. 1 se za slovo „účastníkům“ vkládají slova „nebo uživatelům“.
222.
V § 96 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Je zakázáno využívat síť nebo službu elektronických komunikací pro účely přímého marketingu prostřednictvím automatických systémů volání bez lidské účasti (automatická volací zařízení), faksimilních přístrojů nebo elektronické pošty, nedal-li k tomu dotčený účastník nebo uživatel předem souhlas.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
223.
V § 96 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Poskytovatel veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jehož obchodní zájmy jsou poškozovány porušováním povinností podle odstavců 1 až 4, je oprávněn domáhat se soudní ochrany jménem svých účastníků, jejichž práva byla tímto jednáním poškozena. Tím není dotčeno oprávnění účastníka domáhat se svých nároků u soudu sám.“.
224.
§ 98 a 99 včetně nadpisů znějí:
㤠98
Bezpečnost a integrita veřejných komunikačních sítí a služeb elektronických komunikací
(1)
Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajišťovat bezpečnost a integritu své sítě a bezpečnost služeb, které poskytuje. Za tím účelem je podnikatel zejména povinen přijmout technicko-organizační pravidla vytvořená v souladu se síťovými plány podle odstavce 2. S ohledem na technické možnosti tato pravidla zajistí takovou úroveň bezpečnosti, která odpovídá míře existujícího rizika s cílem předejít nebo minimalizovat dopad událostí na uživatele a na vzájemně propojené sítě. Bezpečností sítě a služby se rozumí jejich schopnost odolávat náhodným incidentům nebo neoprávněným či svévolným zásahům, které závažně narušují dostupnost nebo interoperabilitu služeb a integritu sítí.
(2)
Pro zajištění integrity veřejných komunikačních sítí Úřad vydává síťové plány (§ 62), ve kterých vymezí základní vlastnosti těchto sítí a jejich rozhraní, které jsou nezbytné pro vzájemné propojování veřejných komunikačních sítí, pro přístup k nim, pro připojování neveřejných komunikačních sítí a zajištění kontinuity dodávek služeb, které jsou prostřednictvím veřejných komunikačních služeb poskytovány.
(3)
Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může v případech, kdy hrozí nebo dojde k závažnému narušení bezpečnosti a integrity jeho sítě z důvodů poškození nebo zničení elektronického komunikačního zařízení, zejména vlivem velkých provozních havárií nebo živelních pohrom, přerušit poskytování služby nebo odepřít přístup ke službě. Přerušení nebo odepření musí být omezeno pouze na dobu nezbytně nutnou, a je-li to technicky možné, musí být zachován přístup k číslům tísňového volání.
(4)
O závažném narušení bezpečnosti a ztrátě integrity sítě, rozsahu a důvodech přerušení poskytování služby nebo odepření přístupu k ní, přijatých opatřeních a o předpokládaném termínu odstranění příčiny podle odstavce 3 je podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinen bezodkladně informovat Úřad, subjekty provozující pracoviště pro příjem tísňového volání a vhodným způsobem i uživatele. Rozsah a formu předávání informací stanoví Úřad prováděcím právním předpisem. Úřad může v případě, že je zveřejnění těchto informací ve veřejném zájmu, informovat o tom vhodným způsobem veřejnost.
(5)
Úřad předkládá každoročně Komisi a Evropské agentuře pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) souhrnnou zprávu za předchozí kalendářní rok, která informuje o oznámeních a opatřeních přijatých podle odstavců 3 a 4, a to v rozsahu a formátu stanoveném Komisí.
(6)
Podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může Úřad uložit povinnost provést bezpečnostní audit. Tento audit musí být proveden kvalifikovaným nezávislým subjektem a na náklady podnikatele. Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je dále povinen na žádost Úřadu předložit mu informace potřebné k posouzení bezpečnosti a integrity sítí a bezpečnosti služeb, bezpečnostní audit a jeho výsledky.
§ 99
Bezpečnost, integrita a poskytování služeb za krizových stavů
(1)
Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je za krizového stavu povinen podle svých technicko-organizačních pravidel zabezpečit bezpečnost a integritu své sítě a interoperabilitu poskytovaných služeb. Náležitosti uvedených technicko-organizačních pravidel stanoví Úřad prováděcím právním předpisem.
(2)
Podnikatel uvedený v odstavci 1 je povinen předložit Úřadu na jeho vyžádání dokumenty specifikující technicko-organizační pravidla podle odstavce 1 a umožnit Úřadu kontrolovat dodržování těchto pravidel. Úřad je oprávněn při zjištění rozporu těchto dokumentů s právními předpisy sdělit dotčenému podnikateli tuto skutečnost a stanovit mu přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.
(3)
Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je oprávněn při nebezpečí vzniku krizové situace a za krizového stavu39) na žádost Ministerstva vnitra poskytovat přednostně připojení k veřejné komunikační síti a přístup k veřejně dostupné telefonní službě účastníkům krizové komunikace podle zvláštního právního předpisu38). Za tímto účelem je v rozsahu nezbytně nutném oprávněn omezit nebo přerušit poskytování veřejně dostupné telefonní služby. O omezení nebo přerušení poskytování veřejně dostupné telefonní služby, včetně jeho rozsahu, je povinen bezprostředně informovat Úřad. Toto omezení může trvat pouze po dobu nezbytně nutnou a musí být zachován přístup k číslům tísňového volání.
(4)
Podnikatel uvedený v odstavci 1 je za krizového stavu povinen bezodkladně informovat Úřad o ohrožení nebo narušení bezpečnosti a integrity své sítě a bezpečnosti služeb, včetně přijatých nebo zamýšlených opatření k nápravě a o předpokládaném termínu odstranění příčiny.“.
225.
V § 100 odst. 9 se za větu první vkládají věty „To neplatí v případě, že stavba nebo činnost související s prováděním stavby byla zahájena dříve než provoz elektronického komunikačního zařízení nebo sítě. Změna stavby nebo provozu elektronického komunikačního zařízení nebo sítě se v příslušné části považuje za novou stavbu nebo nové zahájení provozu elektronického komunikačního zařízení nebo sítě.“.
226.
V § 104 odst. 3 větě druhé se za slova „je možno“ vkládají slova „k zajištění výkonu oprávnění uvedených v odstavcích 1 písm. b) a c) a 2 písm. b) a c)“.
227.
V § 104 odst. 15 písm. b) se za slovo „vedení“ vkládají slova „veřejné komunikační sítě“.
228.
V § 107 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
má ukončené vysokoškolské studium v magisterském studijním programu.“.
229.
V § 107 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Funkce předsedy Rady zaniká v okamžiku zániku jeho funkce člena Rady podle odstavců 5 a 6. Rozhodnutí o odvolání z funkce člena, včetně odůvodnění, se doručí odvolanému předsedovi Rady a zároveň ho zveřejní v den zániku funkce. Vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu bezodkladně jmenuje nového předsedu Rady na zbývající část funkčního období odvolaného předsedy Rady.“.
Dosavadní odstavce 7 až 11 se označují jako odstavce 8 až 12.
230.
V § 108 odst. 1 písm. h) se za slova „členských států“ vkládají slova „, Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), Sdružením BEREC“.
231.
V § 108 odst. 1 písmeno m) zní:
„m)
vykonává státní kontrolu elektronických komunikací, vyhledává a odstraňuje zdroje rušení,“.
232.
V § 108 odst. 1 písmeno p) zní:
„p)
provádí výběrová řízení a monitorování dodržování závazků vyplývajících držitelům přídělů rádiových kmitočtů z výběrových řízení,“.
233.
V § 108 odst. 1 písmeno z) zní:
„z)
rozhoduje o uložení povinnosti změnit smlouvu nebo její zveřejněný návrh pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo pro zajištění připojení k veřejné komunikační síti podle § 63 odst. 5,“.
234.
V § 108 odst. 1 se na konci písmene aa) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno bb), které zní:
„bb)
provozuje informační systémy podle tohoto zákona a automatizovaný systém monitorování kmitočtového spektra.“.
235.
V § 108 odst. 3 větě první se za slova „Evropské unie,“ vkládají slova „Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a Sdružením BEREC“.
236.
V § 114 odst. 2 větě první se slova „bezpečnosti státu“ nahrazují slovy „veřejné bezpečnosti“ a slovo „předběžném“ se zrušuje.
237.
V § 114 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Toto opatření je platné nejdéle po dobu tří měsíců. Pokud během této doby povinná osoba nezjedná nápravu, lze platnost tohoto opatření prodloužit až o další tři měsíce.“.
238.
V § 114 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Úřad může rozhodnout o přerušení, nebo ukončení poskytování určité služby elektronických komunikací nebo souboru služeb, pokud by toto poskytování mohlo vést ke značnému narušení hospodářské soutěže, a to do doby, než podnikatel poskytující tuto službu začne plnit uložené povinnosti podle § 84 odst. 1.“.
239.
V § 115 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) až o), která znějí:
„l)
zabezpečení efektivního využívání rádiových kmitočtů a jejich účelnou správu,
m)
sbírání informací o budoucím rozvoji sítí nebo služeb včetně změn topologie sítí, pokud by mohly mít dopad na poskytování služeb na daném velkoobchodním trhu,
n)
kontrolu plnění povinností uvedených v § 98, 99 a § 55 odst. 1,
o)
posuzování sdílení prostředků nebo majetku podle § 84 odst. 4, a to informace o povaze, dostupnosti a místa umístění těchto prostředků.“.
240.
V § 115 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Úřad dále shromažďuje dostupné informace o obecném předmětu opravných prostředků, počtu žalob podaných podle § 246 občanského soudního řádu a podle soudního řádu správního, délce řízení o těchto opravných prostředcích a o počtu rozhodnutí, kterými byla nařízena předběžná opatření, a to v elektronické podobě. Tyto informace Úřad poskytne Komisi nebo Sdružení BEREC na základě jejich odůvodněné žádosti.“.
241.
V § 116 odst. 1 se za slova „s Komisí“ vkládají slova „, a to zejména v oblasti strategického plánování, koordinaci a harmonizaci využívání rádiového spektra,“.
242.
V § 117 odst. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „a Sdružení BEREC“.
243.
V § 117 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Úřad se subjekty uvedenými v tomto odstavci spolupracuje zejména v oblasti strategického plánování, koordinaci a harmonizaci využívání rádiového spektra.“.
244.
§ 118 až 120 včetně nadpisů znějí:
㤠118
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a)
podniká v oblasti elektronických komunikací v rozporu s § 8,
b)
poruší některou z podmínek všeobecného oprávnění podle § 10 odst. 1,
c)
v rozporu s § 13 neoznámí předem Úřadu zahájení komunikační činnosti, nebo změny údajů, které uvedla v oznámení o komunikační činnosti, nebo neoznámí ukončení komunikační činnosti,
d)
využívá rádiové kmitočty, pro jejichž využívání je třeba oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1, bez tohoto oprávnění,
e)
využívá číslo v rozporu s číslovacím plánem podle § 29 odst. 1,
f)
využívá číslo bez oprávnění k využívání čísel podle § 30 odst. 1, nebo v rozporu s tímto oprávněním,
g)
využívá údaje v databázi k jinému účelu, než stanoví § 33 odst. 3,
h)
použije bránu v rozporu s § 83 odst. 4,
i)
v rozporu s § 93 použije adresu elektronické pošty pro odeslání zprávy nebo zpráv třetím osobám bez souhlasu držitele adresy elektronické pošty,
j)
využívá síť nebo službu elektronických komunikací v rozporu s § 96 odst. 1 nebo 2,
k)
v rozporu s § 96 odst. 3 jako podnikatel, který poskytuje službu dotazů na účastnická čísla nebo jiné obdobné údaje, poskytuje údaje účastníka, které veřejný seznam neobsahuje,
l)
nesplní při vykonávání komunikační činnosti některou z podmínek opatření obecné povahy vydaným Úřadem podle § 34 odst. 4, § 47 odst. 3, § 62 odst. 3, § 70 odst. 3, § 71 odst. 3, § 82 odst. 4, § 85 odst. 7, § 86 odst. 3,
m)
jako držitel oprávnění k využívání čísel v rozporu s § 32 odst. 3 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno,
n)
jako právní nástupce osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů, neinformuje o svém nástupnictví podle § 22c odst. 3 nebo § 22d odst. 2,
o)
v rozporu s § 73 odst. 2 uvede do provozu nebo provozuje přístroj, který nesplňuje technické požadavky,
p)
poruší některý ze zákazů v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení podle § 102 odst. 3,
q)
poruší omezení nebo podmínku ochrany ochranného pásma nadzemního komunikačního vedení stanovené v rozhodnutí příslušného stavebního úřadu podle § 102 odst. 5 nebo ochranného pásma rádiového zařízení a rádiového směrového spoje stanovené v rozhodnutí příslušného stavebního úřadu podle § 103 odst. 1, nebo
r)
v rozporu s § 102 odst. 4 vykonává v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení činnost, která znemožňuje nebo podstatně znesnadňuje přístup k tomuto vedení, nebo která by mohla ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, bez předchozího souhlasu vlastníka vedení.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1 se dopustí správního deliktu tím, že
a)
využívá rádiové kmitočty v rozporu s tímto oprávněním,
b)
v rozporu s § 19 odst. 7 nezajistí ukončení provozu vysílacích rádiových stanic bezprostředně po skončení platnosti tohoto oprávnění,
c)
v rozporu s § 18 odst. 5 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých jí bylo toto oprávnění uděleno,
d)
jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů neinformuje Úřad o pronájmu tohoto oprávnění podle § 19a odst. 4,
e)
pronajme toto oprávnění v rozporu s § 19a odst. 1, nebo
f)
v rozporu s § 26 odst. 2 nezajistí, aby obsluhu vysílacích rádiových zařízení prováděla pouze osoba, která má platný průkaz odborné způsobilosti.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely podle § 19b se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 19b odst. 11 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno, nebo
b)
neposkytne Úřadu informace podle § 19b odst. 14.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako provozovatel zařízení, jehož provozem vzniká vysokofrekvenční energie, se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 100 odst. 1 nezajistí, aby vysokofrekvenční energie těchto zařízení nezpůsobovala rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí nebo rušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb, nebo
b)
v rozporu s § 100 odst. 3 neučiní vhodná ochranná opatření, dojde-li k rušení provozu elektronického komunikačního zařízení, sítě, poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako povinná osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 114 odst. 1 neodstraní ve lhůtě stanovené Úřadem nedostatky zjištěné při výkonu státní kontroly elektronických komunikací nebo o jejich odstranění bezodkladně neinformuje Úřad, nebo
b)
nepředloží informace, údaje nebo podklady vyžádané Úřadem podle § 115.
(6)
Podnikatel se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 23 odst. 1 uzavře smlouvu o převodu přídělu bez souhlasu Úřadu,
b)
diskriminuje jiného podnikatele poskytujícího službu elektronických komunikací, pokud jde o číselné řady používané pro přístup k jeho službám podle § 30 odst. 10,
c)
nesplní povinnost používat normy, specifikace nebo doporučení podle § 62 odst. 1 nebo 2,
d)
využívá poskytnuté informace v rozporu se stanoveným účelem nebo nezabezpečuje zachování jejich důvěrnosti podle § 81 odst. 2,
e)
nepředá Úřadu úplné znění smlouvy nebo její změny a dodatky podle § 80 odst. 2, nebo
f)
v rozporu s § 30 odst. 11 uzavře smlouvu o převodu oprávnění k využívání čísel bez souhlasu Úřadu.
(7)
Držitel oprávnění k využívání čísla se dopustí správního deliktu tím, že
a)
neprovede technické úpravy při změně číslovacího plánu podle § 29 odst. 3, nebo
b)
bezprostředně po skončení platnosti oprávnění k využívání čísel nezajistí, aby bylo ukončeno využívání čísel na základě tohoto oprávnění podle § 36 odst. 8.
(8)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nezajistí uživatelům nepřetržitý přístup k číslům tísňového volání nebo k evropským harmonizovaným číslům podle § 61 odst. 3 nebo neumožní svým účastníkům bezplatné volání na tato čísla podle § 69 písm. c),
b)
nesplní povinnost ohledně přesměrování volání podle § 94 odst. 1,
c)
neposkytne informace z databáze účastníků podle § 97 odst. 5,
d)
poruší povinnost zajistit volání na evropská harmonizovaná čísla podle § 33a odst. 1,
e)
nezajistí informování účastníků a uživatelů podle § 33a odst. 2,
f)
nevede aktuální databázi všech svých účastníků a dostupných údajů o aktivovaných předplacených kartách podle § 61 odst. 4,
g)
nepředá dostupné osobní nebo identifikační údaje účastníků pro informační a operátorské služby podle § 66 odst. 1,
h)
nezajistí službu identifikace zlomyslných nebo obtěžujících volání podle § 67,
i)
nesplní povinnost podle § 69 písm. a) nebo b),
j)
jako podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě nesplní povinnost podle § 75 odst. 1 nebo 3,
k)
poruší povinnost ohledně zobrazení účastnického čísla podle § 92,
l)
nestanoví ceny za poskytování služeb elektronických komunikací v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství,
m)
neposkytuje služby elektronických komunikací za podmínek uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství,
n)
porušuje povinnost zajištění transparentnosti maloobchodní ceny roamingu stanovenou v přímo použitelném předpisu Evropské unie o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství,
o)
nepředá údaje o účastnících pro účely vedení telefonních seznamů nebo pro účely informační služby podle § 41 odst. 3, nebo
p)
nezajišťuje uskutečnění všech mezinárodních volání do Evropského telefonního číslovacího prostoru podle § 61 odst. 6.
(9)
Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nesplní povinnost ohledně přesměrování volání podle § 94 odst. 1, nebo
b)
neumožní všem koncovým uživatelům veřejné telefonní sítě přístup k operátorským službám a nejméně k jedné informační službě podle § 66 odst. 2.
(10)
Poskytovatel univerzální služby se dopustí správního deliktu tím, že
a)
neumožňuje účastníkovi přiměřenou úroveň kontroly jeho výdajů podle § 44 odst. 4,
b)
neuplatňuje jednotné ceny nebo nerespektuje ceny stanovené Úřadem podle § 45 odst. 2,
c)
neplní mezní hodnoty parametrů kvality nebo výkonnostních cílů jednotlivých služeb podle § 47 odst. 1,
d)
neuveřejní informace v souladu s § 54 odst. 1 písm. a) nebo nepředloží platné ceny Úřadu podle § 54 odst. 1 písm. b),
e)
nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 1,
f)
nepředloží výsledky oddělené evidence k ověření podle § 86 odst. 4,
g)
neuveřejní závěry ověření výsledků oddělené evidence podle § 86 odst. 4,
h)
nedoloží výpočet cen podle § 86 odst. 5 nebo 6,
i)
nepředloží roční výsledky oddělené evidence nebo účetní údaje podle § 86 odst. 7,
j)
nesdělí nebo sdělí opožděně uživateli nemožnost splnění povinnosti podle § 40 odst. 1 nebo odst. 3, nebo nesdělí nebo sdělí opožděně náhradní lhůtu podle § 40 odst. 6 pro splnění povinnosti podle § 40 odst. 1 nebo 3,
k)
nezachází s údaji o účastnících nediskriminačním způsobem podle § 41 odst. 3,
l)
neuveřejní nebo nepředloží Úřadu informace podle § 47 odst. 2,
m)
neumožňuje koncovým uživatelům uskutečňovat národní a mezinárodní telefonní volání, faksimilní komunikaci a přenos dat rychlostmi dostatečnými pro funkční přístup k internetu podle § 40 odst. 5,
n)
neplní některou z povinností podle § 41 odst. 1,
o)
uveřejní identifikační údaje bez souhlasu účastníka nebo neumožní bezplatné neuveřejnění, opravu, ověření anebo odstranění identifikačních údajů z účastnického seznamu v rozporu s § 41 odst. 6,
p)
nezabezpečuje bezplatný přístup koncových uživatelů podle § 42 odst. 2,
q)
v rozporu s § 39 odst. 14 neoznámí předem, že hodlá převést svou síť určenou pro poskytování služeb připojení v pevném místě k veřejné komunikační síti a přístupu v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě, nebo její podstatnou část na jinou právnickou osobu, nebo
r)
neposkytuje zdravotně postiženým osobám přístup k veřejně dostupné telefonní službě podle § 43 odst. 1.
(11)
Podnik s významnou tržní silou se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nesjednává ceny v souladu s § 55 odst. 1 nebo 3,
b)
v rozporu s § 60 odst. 1 neprokáže Úřadu, že uplatněné ceny jsou nákladově orientované,
c)
nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 1,
d)
uplatňuje ceny, které neodrážejí skutečné náklady při zohlednění míry návratnosti investic nebo nejsou v souladu s metodikou oddělené evidence nákladů podle § 86, ačkoliv má povinnost nákladové orientace cen,
e)
nesplní povinnost týkající se přístupu uloženou Úřadem podle § 84 odst. 2,
f)
odmítne návrh smlouvy o přístupu nebo o propojení v rozporu s § 84 odst. 7,
g)
nepožádá Úřad o souhlas s odmítnutím návrhu smlouvy podle § 84 odst. 8,
h)
neposkytne Úřadu informace podle § 86b odst. 1,
i)
neuveřejní referenční nabídku pro zpřístupnění účastnického vedení s náležitostmi a podmínkami stanovenými podle § 85,
j)
neuveřejní referenční nabídku pro využívání a přístup ke specifickým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům podle § 84 odst. 3,
k)
neuplatňuje ceny v souladu s povinností uloženou podle § 51 odst. 5 písm. f),
l)
neplní povinnosti uložené podle § 51 odst. 5 písm. a) až e), 6, 7 nebo 12,
m)
využívá informace poskytnuté od jiného podnikatele před, v průběhu nebo po sjednání smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení sítí nebo s nimi nakládá v rozporu s § 81 odst. 2,
n)
nepředloží výsledky oddělené evidence k ověření podle § 86 odst. 4,
o)
neuveřejní závěry ověření výsledků oddělené evidence podle § 86 odst. 4,
p)
nedoloží výpočet cen podle § 86 odst. 5 nebo 6,
q)
nepředloží roční výsledky oddělené evidence nebo účetní údaje podle § 86 odst. 7.
(12)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nesplní některou povinnost při zabezpečení ochrany údajů a důvěrnosti komunikací podle § 88 odst. 1, 2, 4, 5 nebo 6,
b)
nepostupuje podle § 64 odst. 12,
c)
neinformuje účastníka nebo uživatele o zpracování provozních údajů podle § 90 odst. 8 s výjimkou osobních údajů,
d)
zpracovává provozní údaje v rozporu s § 90 odst. 6,
e)
nesdělí uživateli informace podle § 94 odst. 2,
f)
nezajistí, aby koncoví uživatelé z jiných členských států měli přístup k negeografickým telefonním číslům na území České republiky podle § 35,
g)
neuveřejní informace v souladu s § 54 odst. 1 písm. a) nebo nepředloží platné ceny Úřadu podle § 54 odst. 1 písm. b),
h)
neinformuje koncové uživatele o zavedení zvláštního režimu pro volání mezi příhraničními oblastmi podle § 29 odst. 2,
i)
neposkytuje službu elektronických komunikací nepřetržitě podle § 61 odst. 1 v kvalitě podle § 71,
j)
nevyřídí reklamaci na vyúčtování ceny nebo poskytování služby podle § 64 odst. 10 nebo nevrátí rozdíl ceny podle odst. 11,
k)
neposkytne vyúčtování ceny za poskytnuté služby podle § 64 odst. 2, 4, 5 nebo 6,
l)
neupozorní předem prokazatelně účastníka na důsledky neplacení telefonních účtů podle § 65 odst. 1, nebo
m)
postupuje při opožděném placení nebo neplacení telefonního účtu účastníkem v rozporu s § 65 odst. 2 nebo 3.
(13)
Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nesplní některou z povinností při šíření služeb a programů televize širokého formátu podle § 68 odst. 1,
b)
nesplní některou z povinností podle § 69,
c)
neuveřejní nebo neoznámí Úřadu způsobem, v rozsahu a ve lhůtách stanovených v § 73 odst. 7 a 8 typy rozhraní a jejich technické specifikace, která nabízí pro připojení přístrojů, nebo změny těchto technických specifikací,
d)
nezajistí bezodkladný a bezplatný dálkový přístup do databáze a zpětný přenos údajů podle § 33 odst. 3 písm. b),
e)
odmítne připojit, odpojí nebo vyřadí z provozu přístroj bez povolení Úřadu podle § 74 odst. 5 nebo odpojí přístroj, aniž by byly splněny podmínky podle § 74 odst. 6,
f)
neplní povinnost šířit určitý rozhlasový nebo televizní program a s tímto programem související služby podle § 72 odst. 1,
g)
nejedná podle § 79 odst. 1 o propojení, ačkoliv byl o to požádán jiným podnikatelem, který podle § 13 oznámil podnikání,
h)
nezřídí nebo nevede aktuální databázi účastníků, včetně svých účastníků, podle § 33 odst. 3 písm. a),
i)
neznemožní ve své síti přístup telekomunikačního koncového zařízení, ze kterého byla uskutečňována zlomyslná volání, k veřejné komunikační síti podle § 33 odst. 9,
j)
nesplní povinnost sdílení uloženou Úřadem podle § 84 odst. 4,
k)
nesplní některou z povinností podle § 104 odst. 7, nebo
l)
neumožní připojení telekomunikačního koncového zařízení k rozhraní podle § 73 odst. 6.
(14)
Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nesjednává ceny v souladu s § 55 odst. 1 nebo 3,
b)
nezřídí nebo nezabezpečí v určených bodech své sítě rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv podle § 97 odst. 1,
c)
neuchovává provozní a lokalizační údaje, nepředá je oprávněnému orgánu nebo je po uplynutí doby uchovávání nezlikviduje podle § 97 odst. 3,
d)
nezajistí srozumitelnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů podle § 97 odst. 6,
e)
nevede evidenci podle § 97 odst. 10 nebo tuto evidenci nepředá podle § 97 odst. 11,
f)
neinformuje Úřad nebo uživatele v rozsahu a způsobem podle § 98 odst. 4,
g)
nezajistí bezpečnost a integritu své sítě nebo bezpečnost služeb, které poskytuje, podle § 98 odst.1,
h)
nesplní některou z povinností k zabezpečení bezpečnosti a integrity své sítě a interoperability poskytovaných služeb podle § 99 odst. 1, 2 nebo 4,
i)
jako podnikatel, který má zvláštní nebo výhradní práva na poskytování služeb v jiném odvětví v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie, nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 8 písm. a) nebo strukturálně neoddělí činnosti podle § 86 odst. 8 písm. b),
j)
ohrozí důvěrnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů porušením některé z povinností podle § 89 odst. 1 nebo § 91 odst. 2, 3 nebo 4,
k)
iniciuje přenos telefonního čísla, aniž by o to účastník požádal,
l)
nezajistí pro účastníky veřejně dostupné telefonní služby možnost ponechat si své telefonní číslo podle § 34 odst. 1,
m)
v rozporu s § 34 odst. 4 překročí lhůtu pro přenesení čísla stanovenou opatřením obecné povahy, anebo v rozporu s § 34 odst. 5 překročí dobu jednoho pracovního dne, po kterou není účastníkovi během procesu přenesení telefonního čísla na tomto čísle poskytována veřejně dostupná služba elektronických komunikací,
n)
nesplní povinnost informovat uživatele o ceně za volání na čísla s vyjádřenou cenou uloženou mu Úřadem podle § 35 odst. 2,
o)
nesplní povinnost zablokovat přístup k číslům nebo službám uloženou mu Úřadem podle § 35 odst. 3,
p)
nesplní povinnost zadržet platby podle § 35 odst. 3 nebo 4,
q)
neuveřejní v každé své provozovně a způsobem umožňujícím dálkový přístup pro koncové uživatele návrh smlouvy podle § 63 odst. 2,
r)
nezpřístupní informace podle § 63 odst. 3,
s)
neumožní uživateli uzavřít smlouvu podle § 63 odst. 4,
t)
neprovede ve stanovené lhůtě změnu smlouvy nebo neprovede změnu zveřejněného návrhu smlouvy podle § 63 odst. 5,
u)
nevyrozumí účastníka v zákonem stanovené lhůtě o změně smlouvy nebo o jeho právu bez sankce vypovědět smlouvu podle § 63 odst. 6,
v)
uzavře smlouvu se spotřebitelem nebo uživatelem v rozporu s § 63 odst. 7,
w)
nesplní povinnost uveřejnit přehled o aktuálních cenách, kvalitě a podmínkách jím poskytovaných veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a opatřeních přijatých s cílem zajistit rovnocenný přístup i pro zdravotně postižené uživatele uloženou Úřadem podle § 71 odst. 1,
x)
ohrozí důvěrnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů porušením některé z povinností podle § 90 odst. 2, 3, 4 nebo 5,
y)
neomezí zpracování údajů podle § 90 odst. 9, nebo
z)
nepodrobí se bezpečnostnímu auditu nebo nepředloží Úřadu údaje podle § 98 odst. 6.
(15)
Podnikatel poskytující službu šíření chráněného obsahu se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nenabízí všem provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání služby v souladu s § 83 odst. 5,
b)
nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 2,
c)
nepředloží výsledky oddělené evidence k ověření podle § 86 odst. 4,
d)
neuveřejní závěry ověření výsledků oddělené evidence podle § 86 odst. 4,
e)
nedoloží výpočet cen podle § 86 odst. 5 nebo 6,
f)
nepředloží roční výsledky oddělené evidence nebo účetní údaje podle § 86 odst. 7.
(16)
Podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nejedná o uzavření smlouvy podle § 72a odst. 2,
b)
neuzavře smlouvu podle § 72a odst. 3, nebo
c)
nevypracuje nebo neuveřejní návrh smlouvy včetně všeobecných smluvních podmínek podle § 72b odst. 1.
(17)
Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nezajistí poskytování služby elektronického programového průvodce podle § 83 odst. 9 písm. b),
b)
neumožní šíření rozhlasových a televizních programů podle § 83 odst. 9 písm. a), nebo
c)
nevyužívá přidělený rádiový kmitočet podle § 83 odst. 9 písm. c).
(18)
Podnikatel zajišťující síť elektronických komunikací pro zemské digitální televizní vysílání nebo podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání v této síti se dopustí správního deliktu tím, že nesdělí Úřadu údaje o volné kapacitě datového toku podle § 72c.
(19)
Podnikatel poskytující službu šíření digitálního rozhlasového a televizního vysílání se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí ve své síti službu šíření služeb přímo souvisejících s programem podle § 83 odst. 8.
(20)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro originaci národních volání se dopustí správního deliktu tím, že
a)
poruší povinnost umožnit bezplatné volání na čísla tísňového volání podle § 33 odst. 1 nebo nepředá osobní nebo identifikační údaje účastníků pro lokalizaci, popřípadě identifikaci volajícího podle § 33 odst. 2, nebo
b)
nezajistí informování veřejnosti o existenci a používání čísel tísňového volání podle § 33 odst. 5.
(21)
Za správní delikt podle § 118 se uloží pokuta do
a)
2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. n) až r), odstavce 2 písm. f), odstavce 3 písm. b), odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. f),
b)
10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. m), odstavce 2 písm. c) až e), odstavce 3 písm. a), odstavce 8 písm. d) až p), odstavce 10 písm. j) až r), odstavce 12 písm. f) až m), odstavce 13 písm. i) až l) nebo odstavce 14 písm. j) až z),
c)
20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až l), odstavce 2 písm. a), b), odstavce 4, odstavce 6 písm. a) až e), odstavce 7, odstavce 8 písm. a) až c), odstavce 9, odstavce 10 písm. a) až i), odstavce 11, odstavce 12 písm. a) až e), odstavce 13 písm. a) až h), odstavce 14 písm. a) až i), odstavce 15, 16, 17, 18, 19 nebo 20.
§ 119
Přestupky
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
uskutečňuje zlomyslná volání,
b)
poruší některou z podmínek všeobecného oprávnění podle § 10 odst. 1,
c)
využívá rádiové kmitočty, pro jejichž využívání je třeba oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1, bez tohoto oprávnění,
d)
v rozporu s § 26 odst. 2 obsluhuje některé z vysílacích rádiových zařízení uvedených v § 26 odst. 1 bez platného průkazu odborné způsobilosti k obsluze těchto zařízení,
e)
uskutečňuje zlomyslná volání na číslo tísňového volání,
f)
využívá zvláštní ceny podle § 38, ačkoliv není osobou se zvláštními sociálními potřebami, nebo ačkoliv není osobou, jíž byla daná zvláštní cena přiznána,
g)
v rozporu s § 73 odst. 2 uvede do provozu nebo provozuje přístroj, který nesplňuje technické požadavky,
h)
v rozporu s § 93 použije adresu elektronické pošty pro odeslání zprávy nebo zpráv třetím osobám bez souhlasu držitele adresy elektronické pošty,
i)
v rozporu s § 96 odst. 1 nabídne marketingovou reklamu nebo jiný obdobný způsob nabídky zboží nebo služeb účastníkovi nebo uživateli, který uvedl, že si nepřeje být kontaktován za účelem marketingu,
j)
poruší některý ze zákazů v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení podle § 102 odst. 3,
k)
poruší omezení nebo podmínku ochrany ochranného pásma nadzemního komunikačního vedení stanovené v rozhodnutí příslušného stavebního úřadu podle § 102 odst. 5 nebo ochranného pásma rádiového zařízení a rádiového směrového spoje, stanovené v rozhodnutí příslušného stavebního úřadu podle § 103 odst. 1,
l)
v rozporu s § 102 odst. 4 vykonává v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení činnost, která znemožňuje nebo podstatně znesnadňuje přístup k tomuto vedení, nebo která by mohla ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, bez předchozího souhlasu vlastníka vedení, nebo
m)
nesplní při vykonávání komunikační činnosti některou z podmínek opatření obecné povahy vydaným Úřadem podle § 34 odst. 4, § 47 odst. 3, § 62 odst. 3, § 70 odst. 3, § 71 odst. 3, § 82 odst. 4, § 85 odst. 6 a § 86 odst. 3.
(2)
Fyzická osoba jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že
a)
využívá rádiové kmitočty v rozporu s tímto oprávněním,
b)
v rozporu s § 18 odst. 5 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých jí bylo toto oprávnění uděleno,
c)
v rozporu s § 19 odst. 7 nezajistí ukončení provozu vysílacích rádiových stanic bezprostředně po skončení platnosti tohoto oprávnění.
(3)
Fyzická osoba jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely podle § 19b se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 19b odst. 11 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno, nebo
b)
neposkytne Úřadu informace podle § 19b odst. 14.
(4)
Fyzická osoba jako osoba, které byla přiznána zvláštní cena, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 38 odst. 7 neinformuje podnikatele, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, o všech skutečnostech, které mají vliv na podmínky pro poskytnutí zvláštní ceny.
(5)
Fyzická osoba jako provozovatel zařízení, jehož provozem vzniká vysokofrekvenční energie, se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 100 odst. 1 nezajistí, aby vysokofrekvenční energie těchto zařízení nezpůsobovala rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí nebo rušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb, nebo
b)
v rozporu s § 100 odst. 3 neučiní vhodná ochranná opatření, dojde-li k rušení provozu elektronického komunikačního zařízení, sítě, poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb.
(6)
Fyzická osoba jako povinná osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 114 odst. 1 neodstraní ve lhůtě stanovené Úřadem nedostatky zjištěné při výkonu státní kontroly elektronických komunikací nebo o jejich odstranění bezodkladně neinformuje Úřad, nebo
b)
nepředloží informace, údaje nebo podklady vyžádané Úřadem podle § 115.
(7)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) a f) až m) a za přestupek podle odstavců 2 až 6 lze uložit pokutu do 100 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. e) lze uložit pokutu do 200 000 Kč.
§ 120
(1)
Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Úřad.
(2)
Pokuty vybírá a vymáhá Úřad.
(3)
Sazba pokuty za správní delikt podle tohoto zákona se zvyšuje na dvojnásobek, nejvýše však na částku 40 000 000 Kč, jestliže je týž správní delikt spáchán opakovaně. Správní delikt je spáchán opakovaně, pokud ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za týž správní delikt nabylo právní moci, neuplynuly 2 roky.
(4)
Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(5)
Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
(6)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(7)
Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.“.
245.
§ 121 se zrušuje.
246.
§ 122 včetně nadpisu zní:
㤠122
Vztah ke správnímu řádu
(1)
V případě uplatnění regulace cen na trzích pro koncové uživatele nejsou koncoví uživatelé účastníky řízení.
(2)
Úřad může uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč.
(3)
V řízení s velkým počtem účastníků doručuje Úřad účastníkům písemnosti veřejnou vyhláškou, s výjimkou předvolání a rozhodnutí ve věci samé. Lhůta pro podávání námitek proti konceptu výrokové části a odůvodnění rozhodnutí a pro podávání návrhů na doplnění řízení nesmí být kratší než 10 dnů.
(4)
Splnění povinnosti uložené podniku s významnou tržní silou nebo podnikateli podle § 33 odst. 8, § 38 odst. 2, § 38 odst. 3, § 51 odst. 5, 6, 7 a 12, § 57 odst. 1 a 4, § 60 odst. 2, § 61 odst. 2, § 63 odst. 5, § 69a, § 69b, § 70, § 71 odst. 1, § 72 odst. 1, § 74 odst. 1, § 79 odst. 2, § 82, § 83 odst. 7, § 84, § 86 odst. 2 a 5, § 100 odst. 7 a § 114 odst. 2 a 3 lze vymáhat ukládáním donucovacích pokut až do celkové výše 10 000 000 Kč.
(5)
V případě, kde tento zákon stanoví, že Úřad, předseda Rady nebo Rada změní nebo může změnit vydané rozhodnutí, Úřad, předseda Rady nebo Rada provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí ve věci48b).“.
247.
V § 124 se odstavec 3 zrušuje.
248.
V § 127 odst. 1 se za slova „činnosti (§ 7)“ vkládají slova „nebo mezi těmito osobami a jinými podnikateli působícími v jiném členském státě, v jejichž prospěch existuje povinnost přístupu nebo propojení“.
249.
V § 127 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Úřad může konzultovat se Sdružením BEREC věcnou problematiku sporu.“.
250.
V § 129 odst. 2 se věta třetí zrušuje.
251.
V § 129 odst. 3 větě první se za slova „doručení vyřízení reklamace“ vkládají slova „nebo marného uplynutí lhůty pro její vyřízení (§ 64 odst. 10)“ a slovo „reklamaci“ se nahrazuje slovem „námitku“.
252.
V § 129 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 58 zní:
„(5)
Pro doručování v řízení podle odstavců 1 až 4 se obdobně použijí ustanovení zvláštního zákona upravujícího postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení58).
58)
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.“.
253.
§ 131 včetně nadpisu zní:
㤠131
Konzultace s Komisí a jinými členskými státy
(1)
Pokud opatření podle § 51, 52, 59, 79, 80 a 84 ovlivní obchod mezi členskými státy, Úřad návrh opatření společně s odůvodněním po provedení konzultace podle § 130 zpřístupní Komisi, Sdružení BEREC a regulačním úřadům ostatních členských států. Jsou-li součástí návrhu opatření skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, Úřad tyto skutečnosti takto označí.
(2)
Úřad v co nejvyšší míře zohlední připomínky regulačních úřadů ostatních členských států, Sdružení BEREC a Komise, byly-li podány ve lhůtě do 1 měsíce od oznámení podle odstavce 1.
(3)
Pokud by navrhované opatření podle odstavce 1, jehož předmětem je definovat relevantní trh nebo označit podnik jako podnik mající samostatně nebo společně s jinými podniky významnou tržní sílu, podle stanoviska Komise vytvořilo překážku pro jednotný trh nebo má-li Komise vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právními předpisy Evropské unie, zejména s cíli uvedenými v § 5, odloží Úřad přijetí tohoto opatření a vyčká rozhodnutí Komise. Pokud Komise do 2 měsíců od konce lhůty podle odstavce 2 rozhodnutí nevydá, je Úřad oprávněn navrhované opatření přijmout. Pokud Komise rozhodne, že je návrh opatření nutné vzít zpět, Úřad návrh opatření vezme zpět a do šesti měsíců ode dne vydání rozhodnutí Komise jej změní nebo rozhodne o zastavení řízení. V případě, že Úřad opatření změní, provede veřejnou konzultaci a postupuje v souladu s odstavcem 1.
(4)
Pokud by navrhované opatření uvedené v § 51 odst. 3 nebo § 79 odst. 2 podle stanoviska Komise vytvořilo překážku pro jednotný trh nebo má-li Komise vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právními předpisy Evropské unie, zejména s cíli uvedenými v § 5, odloží Úřad přijetí tohoto opatření. Úřad následující 3 měsíce po oznámení stanoviska Komise spolupracuje s Komisí a Sdružením BEREC na úpravě opatření s ohledem na cíle uvedené v § 5. Pokud během této lhůty vydá Komise doporučení, v němž požaduje, aby Úřad opatření změnil nebo vzal zpět, nebo rozhodnutí o stažení svých výhrad, Úřad do 1 měsíce od jeho vydání přijme výsledné opatření a jeho přijetí sdělí Komisi. Tuto lhůtu lze prodloužit tak, aby Úřad mohl uskutečnit veřejnou konzultaci podle § 130. Pokud se výsledné opatření odchyluje od doporučení Komise, Úřad svůj postup odůvodní.
(5)
Úřad sděluje Komisi a Sdružení BEREC každé přijaté opatření uvedené v odstavci 1.
(6)
V případě naléhavé potřeby jednat v zájmu ochrany hospodářské soutěže a ochrany zájmů uživatelů je Úřad oprávněn v souladu se zásadou proporcionality přijmout opatření odchylně od postupu podle odstavců 1 až 3. Platnost tohoto opatření je omezena nejvýše na dobu 2 měsíců. Úřad poskytne opatření bezodkladně po jeho přijetí, v souladu s odstavcem 1, a s odůvodněním potřeby vyloučení postupu podle odstavců 1 až 3, Komisi, Sdružení BEREC a regulačním úřadům ostatních členských států. Úřad s ohledem na připomínky Komise, Sdružení BEREC nebo regulačních úřadů jiných členských států podle odstavců 2 a 3 opatření zruší, změní, nebo prodlouží dobu jeho platnosti.“.
254.
§ 134 zní:
㤠134
(1)
Ministerstvo vnitra, Český statistický úřad nebo Policie České republiky poskytuje Úřadu pro účely výkonu státní správy
a)
referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b)
údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c)
údaje z agendového informačního systému cizinců,
d)
referenční údaje ze základního registru osob.
(2)
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a)
příjmení, včetně předchozích příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
d)
adresa místa pobytu, včetně předchozích adres místa pobytu a data přihlášení k pobytu, popřípadě i adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,
e)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g)
čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů50),
h)
údaje o rodinných příslušnících, kteří jsou zákonnými zástupci účastníka.
(3)
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení včetně předchozích příjmení,
b)
rodné číslo,
c)
pohlaví,
d)
adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,
e)
zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům včetně údajů vedených o opatrovníkovi,
f)
počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
g)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte právnická osoba, název a adresa sídla,
h)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo manžela, nebo registrovaného partnera; je-li manželem, nebo registrovaným partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela, nebo registrovaného partnera a datum jeho narození,
i)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo dítěte; je-li cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození.
(4)
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
rodné číslo, bylo-li přiděleno,
c)
pohlaví,
d)
druh a adresa místa pobytu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu51),
e)
číslo a platnost oprávnění k pobytu,
f)
počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky,
g)
zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům včetně údajů vedených o opatrovníkovi.
(5)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(6)
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou
a)
obchodní firma nebo název právnické osoby nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby,
b)
datum vzniku nebo datum zápisu do evidence podle zvláštních právních předpisů,
c)
datum zániku nebo datum výmazu z evidence podle zvláštních právních předpisů,
d)
právní forma,
e)
záznam o zpřístupnění datové schránky,
f)
statutární orgán vyjádřený referenční vazbou na registr obyvatel anebo na registr osob nebo údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení a bydlišti u zahraniční fyzické osoby,
g)
právní stav,
h)
adresa sídla právnické osoby nebo adresa místa podnikání fyzické osoby ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v registru územní identifikace.
(7)
Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“.
255.
V § 134a odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a data vydání předchozích občanských průkazů“.
256.
V § 134a odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „a doby platnosti předchozích občanských průkazů“.
257.
V § 134a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:
„g)
rodné číslo,
h)
jméno, popřípadě jména, příjmení nezletilých dětí.“.
258.
§ 135 se zrušuje.
259.
V § 150 odst. 1 se slova „§ 25 odst. 3“ zrušují, slova „§ 27 odst. 5“ se nahrazují slovy „§ 27 odst. 8“ a slova „§ 99 odst. 11“ se zrušují.
260.
V § 150 odst. 2 se slova „§ 99 odst. 12“ zrušují.
261.
V § 150 odst. 3 se číslo „10“ nahrazuje číslem „9“.
262.
V § 150 odstavec 5 zní:
„(5)
Úřad vydá vyhlášku k provedení § 33 odst. 4, § 44 odst. 5, § 63 odst. 3, § 64 odst. 13, § 97 odst. 7 a 12, § 98 odst. 4, § 99 odst. 1, § 113 odst. 6 a 7 a § 129 odst. 2.“.
263.
V § 150 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Úřad pro ochranu osobních údajů může vydat vyhlášku k provedení § 88 odst. 7.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
V případě, že bylo v Plánu využití rádiového spektra v určitém kmitočtovém pásmu zmírněno omezení zásady technologické neutrality a neutrality vůči službám uplatněné podle § 16a zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, může držitel přídělu rádiových kmitočtů, jemuž byl tento příděl udělen přede dnem 25. května 2011 a tento příděl má dobu platnosti alespoň pět let po dni 25. května 2011, do dne 25. května 2016 podat u Úřadu žádost o přezkoumání tohoto přídělu ve vztahu k tomuto omezení.
2.
Úřad před vydáním rozhodnutí o přezkoumání přídělu podle bodu 1 sdělí držiteli přídělu, v jakém rozsahu bude tento příděl změněn, a současně mu sdělí lhůtu, ve které může vzít žádost o přezkoumání zpět. V případě, že držitel tohoto přídělu vezme v dané lhůtě svou žádost o přezkoumání zpět, zůstává tento příděl v platnosti až do skončení doby jeho platnosti, nebo do pěti let od podání žádosti o přezkoumání v závislosti na tom, která skutečnost nastane dříve.
3.
Ode dne 25. května 2016 je Úřad oprávněn změnit všechna individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, příděly rádiových kmitočtů a všeobecná oprávnění, která budou v rozporu s Plánem využití rádiového spektra v části upravující omezení technologické neutrality a neutrality vůči službám podle § 16a zákona č. 127/2005 Sb., ve znění ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Úřad je povinen uvést plán využití rádiového spektra do souladu s ustanovením § 16 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do dvanácti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je povinen uvést smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti a uveřejňování informací do souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
Do 31. prosince 2012 se do výše čerpání úhrady výdajů podle § 27 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, započítává i čerpání úhrad nákladů podle čl. II bodů 7 a 8 zákona č. 153/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Do 31. prosince 2012 je Úřad oprávněn čerpat úhradu výdajů podle § 27 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, kromě podmínky uvedené v tomto ustanovení pouze v případě, pokud tím nedojde k omezení uspokojení nároků oprávněných subjektů též podle čl. II bodů 2 až 4 zákona č. 153/2010 Sb.
7.
Za předpokladu, že do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl omezen počet práv podle § 20 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uplyne doba platnosti přídělu rádiových kmitočtů vydaného podle § 136 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném do dne účinnosti tohoto zákona, za 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, pokud nebude v této době postupem podle § 20 odst. 1 a 3 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, omezen počet práv. V tomto případě je příděl nadále platný po dobu platnosti v něm uvedenou.
8.
Pokud byla platnost individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v rozhodnutí podle § 18 nebo § 19 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném do dne účinnosti tohoto zákona, stanovena delší, než činí doba platnosti přídělu rádiových kmitočtů, na jehož základě bylo individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů vydáno, pozbývá takové individuální oprávnění platnosti nejpozději dnem právní moci rozhodnutí o udělení přídělu podle bodu 10.
9.
Pokud v době do 1 roku přede dnem účinnosti tohoto zákona došlo k ukončení platnosti přídělu rádiových kmitočtů uplynutím doby, na kterou byl tento udělen, postupuje Úřad přiměřeně podle § 20 odst. 4 a 5 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne účinnosti tohoto zákona.
10.
Úprava doručování podle § 129 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i na správní řízení zahájená a nedokončená před nabytím účinnosti tohoto zákona.
11.
Dokud nenabudou účinnosti vyhlášky Úřadu vydané na základě § 44 odst. 5, § 64 odst. 13 a § 99 odst. 1, postupuje se podle dosavadních opatření obecné povahy.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o některých službách informační společnosti
Čl. III
Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 písm. c) se za slova „komunikační zařízení,“ vkládají slova „automatické volací a komunikační systémy, telekomunikační“ a slovo „telekomunikační“ se zrušuje.
2.
V § 2 písmeno f) zní:
„f)
obchodním sdělením všechny formy sdělení, včetně reklamy a vybízení k návštěvě internetových stránek, určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku osoby, která je podnikatelem3) nebo vykonává regulovanou činnost2).“.
3.
V § 10 odstavec 4 zní:
„(4)
V případě přeshraniční spolupráce orgán dozoru uvedený v odstavci 1 písm. a) postupuje podle předpisu Evropské unie o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele6a).“.
4.
Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje.
5.
Za § 10 se vkládá nový § 10a, který zní:
㤠10a
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že bez souhlasu adresáta hromadně nebo opakovaně šíří elektronickými prostředky obchodní sdělení.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.“.
6.
V § 11 odstavec 1 zní:
„(1)
Právnické osobě, která hromadně nebo opakovaně šíří elektronickými prostředky obchodní sdělení
a)
bez souhlasu adresáta,
b)
neoznačené jasně a zřetelně jako obchodní sdělení,
c)
skrývající nebo utajující totožnost odesílatele, jehož jménem se komunikace uskutečnila,
d)
neobsahující platnou adresu, na niž by adresát mohl odeslat žádost o ukončení takové komunikace, nebo
e)
bez toho, že by zákazníkovi poskytla možnost jasně, zřetelně, jednoduchým způsobem, zdarma nebo na svůj účet udělit či odmítnout souhlas s využitím jeho elektronického kontaktu při zaslání každé jednotlivé zprávy,
se uloží pokuta do výše 10 000 000 Kč.“.
7.
Za § 11 se vkládá nový § 11a, který zní:
㤠11a
Poskytovatel služby informační společnosti, jehož obchodní zájmy jsou poškozovány porušováním povinností podle § 7, je oprávněn domáhat se jménem svých zákazníků, jejichž práva byla tímto jednáním poškozena, soudní ochrany. Tím není dotčeno oprávnění zákazníka domáhat se svých nároků u soudu sám.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o ochraně spotřebitele
Čl. IV
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 452/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 293/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 211/2011 Sb. a zákona č. 219/2011 Sb., se mění takto:
1.
V poznámce pod čarou č. 3 se slova „zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů,“ zrušují.
2.
V § 23 odst. 1 se za slova „až 11“ doplňují slova „a 15“.
3.
V § 23 se doplňuje odstavec 15, který zní:
„(15)
Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 až 5a, § 6, § 9 až 10, § 11 až 13, § 15 až 16 a v § 19 na úseku služeb elektronických komunikací provádí Český telekomunikační úřad.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona č. 235/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů
Čl. VI
Zákon č. 235/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 304/2007 Sb., se mění takto:
1.
V čl. I se body 55 a 56 zrušují.
2.
V čl. VII se slova „s výjimkou čl. I bodu čl. 26, 55 a 56, které nabývají“ nahrazují slovy„s výjimkou čl. I bodu 26, který nabývá“.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. VII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Zákon č. 467/2011 Sb. | Zákon č. 467/2011 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 30. 12. 2011, datum účinnosti 1. 2. 2012, částka 160/2011
* Čl. I - Změna zákona o obchodování s ohroženými druhy
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 2. 2012
467
ZÁKON
ze dne 6. prosince 2011,
kterým se mění zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Změna zákona o obchodování s ohroženými druhy
Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 346/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 větě první se za slova „z kytovců, dovoz“ vkládají slova „a uvádění na trh“.
2.
V § 1 odst. 2 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 61 zní:
„b)
tuleně a produkty z tuleňů (dále jen „výrobek z tuleně“)61),
61)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1007/2009 ze dne 16. září 2009 o obchodování s produkty z tuleňů. Směrnice Rady č. 83/129/EHS.“.
3.
V § 2 písm. c) se slova „právu Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů5)“ nahrazují slovy „příloze A k přímo použitelnému předpisu Evropské unie o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi5)“.
4.
V § 2 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které včetně poznámky pod čarou č. 62 zní:
„j)
výrobkem z některých tuleních mláďat62) výrobek z tuleňů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
62)
Směrnice Rady č. 83/129/EHS.“.
5.
V § 19 odst. 1 se slova „a tranzit výrobků z tuleňů“ nahrazují slovy „výrobků z některých tuleních mláďat“.
6.
V § 19 odst. 2 se slovo „tuleňů“ nahrazuje slovy „některých tuleních mláďat“.
7.
V § 19 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 63 zní:
„(3)
Ustanoveními odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny další povinnosti vyplývající z přímo použitelného předpisu Evropské unie o obchodování s produkty z tuleňů63).
63)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1007/2009 ze dne 16. září 2009 o obchodování s produkty z tuleňů.“.
8.
V § 23d odst. 7 se slova „tento registr zpřístupňuje veřejnosti“ nahrazují slovy „obsah tohoto registru zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup“.
9.
V § 25 odst. 2 písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 64 zní:
„g)
uděluje výjimku ze zákazu lovu kytovců podle § 20 odst. 2, ověřuje doklady o původu výrobků z tuleňů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o obchodování s produkty z tuleňů64), rozhoduje v případech stanovených v § 18 a 19, popřípadě rozhoduje v dalších věcech stanovených nařízením v oblasti obchodování s ohroženými druhy9),
64)
Nařízení Komise (EU) č. 737/2010 ze dne 10. srpna 2010, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1007/2009 o obchodování s produkty z tuleňů.“.
10.
V § 25 odst. 2 písm. o) se slovo „databáze“ nahrazuje slovem „registr“ a slovo „databázi“ se nahrazuje slovem „registr“.
11.
V § 25 odst. 2 písm. p) se slova „zpřístupňuje jej veřejnosti“ nahrazují slovy „jeho obsah zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup“.
12.
V § 25 odst. 2 písm. r) se za slovo „zveřejňuje“ vkládají slova „způsobem umožňujícím dálkový přístup“.
13.
V § 26 odst. 8 se na konci textu věty první doplňují slova „a zda se dovoz a uvádění na trh výrobků z tuleňů uskutečňuje v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o obchodování s produkty z tuleňů63)“, ve větě druhé se slova „tohoto předpisu“ nahrazují slovy „těchto předpisů“, ve větě třetí se slova „nebo tranzit“ nahrazují slovy „, tranzit nebo uvedení na trh“ a slova „tímto předpisem“ se nahrazují slovy „těmito předpisy“.
14.
V § 26 odst. 9 větě první a druhé se slova „nebo tranzitem“ zrušují, ve větě třetí se slova „nebo tranzit“ zrušují a ve větě čtvrté se slova „nebo tranzitu“ zrušují.
15.
V § 29c písm. d) a e) se slovo „písemnou“ zrušuje.
16.
V § 29c se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Výši náhrady nákladů péče o skupinu druhů exemplářů zahrnující náklady na krmivo, energie a chovatelskou péči s výjimkou nákladů veterinární péče stanoví prováděcí právní předpis.“.
17.
V § 30 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Inspekce dále kontroluje vydávání potvrzení uznaným orgánem zřízeným a činným v České republice podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o obchodování s produkty z tuleňů64).“.
18.
V § 34a odst. 4 větě druhé se slova „údajů poskytnutých záchranným centrem“ nahrazují slovy „jejich vyúčtování provozovatelem záchranného centra“.
19.
V § 34c odst. 2 písm. g) se za slovo „vyveze“ vkládají slova „nebo se pokusí o vývoz“.
20.
V § 34c odst. 2 a v § 34d odst. 2 písmeno h) zní:
„h)
doveze výrobek z tuleně v rozporu s § 19 nebo s přímo použitelným předpisem Evropské unie o obchodování s produkty z tuleňů63),“.
21.
V § 34c odst. 2 písm. i) se za slova „nebo § 17“ vkládají slova „nebo se o takový vývoz pokusí“.
22.
V § 34c odst. 3 písm. a) se slova „nebo zpětně vyveze exemplář“ nahrazují slovy „, pokusí se o vývoz, zpětně vyveze nebo se pokusí o zpětný vývoz exempláře“.
23.
V § 35 odst. 1 větách druhé a třetí se slovo „databázi“ nahrazuje slovem „registr“, ve větě čtvrté se slovo „Databáze“ nahrazuje slovem „Evidence“ a věta poslední se nahrazuje větou „Údaje z evidence žadatelů o dovoz, vývoz nebo zpětný vývoz exemplářů včetně spisového materiálu a údaje z jiné evidence a registrace podle tohoto zákona se uchovávají po dobu 5 let od podání žádosti, ostatní údaje v registru se uchovávají po dobu 10 let.“.
24.
V § 35 odst. 2 větě první se slovo „databází“ nahrazuje slovem „evidencí“.
25.
V § 35 odst. 4 větě první se slovo „archivují“ nahrazuje slovem „ukládají“ a ve větě druhé se slova „centrální databáze vedené“ nahrazují slovy „centrálního registru vedeného“.
26.
V § 35 odst. 5 větě první se slovo „archivovaných“ nahrazuje slovem „uchovávaných“ a slovo „databází“ nahrazuje slovem „evidencí“.
27.
V § 35 odst. 7 se slovo „archivuje“ nahrazuje slovem „uchovává“.
28.
V § 38 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
29.
V § 38 odst. 2 se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavce 1“.
30.
V § 42 se za slovo „provedení“ vkládají slova „§ 1 odst. 2 písm. c),“, za slova „§ 15c odst. 3,“ se vkládají slova „§ 16, § 16b odst. 8,“, za slova „§ 18 odst. 1,“ se vkládají slova „§ 22 odst. 5, § 23 odst. 1 písm. a),“, za slova „§ 25 odst. 2 písm. m)“ se vkládají slova „, § 29c odst. 2“ a slova „§ 34a odst. 7“ se nahrazují slovy „§ 34a odst. 8“.
31.
Příloha č. 1 zní:
„Příloha č. 1 k zákonu č. 100/2004 Sb.
Výrobky z některých tuleních mláďat podle § 2 písm. j)
Číslo| Číslo nadpisu CCT| Popis
---|---|---
1| ex 43.01| Kožešinové kůže surové a vyčiněné či vydělané, včetně kožešinových kůží sestavených do plátů, křížů a podobných forem:
ex 43.02 A| \\- bílých kožešin mláďat tuleňů grónských (Pagophilus groenlandicus)
\\- mláďat s modrými zády čepcolů hřebenatých (Cystophora cristata)
2| ex 43.03| výrobky a jejich části z kožešin uvedených pod položkou 1“.
32.
V příloze č. 2 písm. b) se slovo „okrový“ nahrazuje slovem „stepní“ a slovo „stepní“ se nahrazuje slovem „okrový“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Zákon č. 466/2011 Sb. | Zákon č. 466/2011 Sb.
Zákon, kterým se zrušuje zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a mění související zákony
Vyhlášeno 30. 12. 2011, datum účinnosti 30. 12. 2011, částka 160/2011
* ČÁST PRVNÍ - Zrušení zákona o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o péči o zdraví lidu (§ 3 — § 3)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o daních z příjmů (§ 5 — § 5)
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (§ 6 — § 6)
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o státní statistické službě (§ 7 — § 7)
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (§ 8 — § 8)
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví (§ 9 — § 9)
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna insolvenčního zákona (§ 10 — § 10)
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákoníku práce (§ 11 — § 11)
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona č. 296/2007 Sb. (§ 12 — § 12)
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona č. 362/2007 Sb. (§ 13 — § 13)
* ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona č. 126/2008 Sb. (§ 14 — § 14)
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona č. 306/2008 Sb. (§ 15 — § 15)
* ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona č. 227/2009 Sb. (§ 16 — § 16)
* ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona č. 281/2009 Sb. (§ 17 — § 17)
* ČÁST SEDMNÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 18 — § 18)
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (340/2013 Sb., 344/2013 Sb.)
466
ZÁKON
ze dne 6. prosince 2011,
kterým se zrušuje zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a mění související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Zrušení zákona o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních
§ 1
Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, se zrušuje.
§ 2
Řízení zahájená podle zákona č. 245/2006 Sb., která nebyla pravomocně skončena, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zastavují.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o péči o zdraví lidu
§ 3
V § 12a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 245/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se odstavec 11 včetně poznámky pod čarou č. 2d zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o daních z příjmů
§ 5
V § 17 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 245/2006 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb., se odstavec 5 zrušuje.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů
§ 6
V § 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění zákona č. 245/2006 Sb., se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 1a zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o státní statistické službě
§ 7
V § 22 odst. 1 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb. a zákona č. 154/2009 Sb., se písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 12c zrušuje.
Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena f) a g).
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
§ 8
V § 23 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 245/2006 Sb. a zákona č. 477/2008 Sb., se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 16c se zrušuje.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
§ 9
§ 99a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 392/2005 Sb., se včetně poznámky pod čarou č. 59 zrušuje.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna insolvenčního zákona
§ 10
V § 6 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 296/2007 Sb., se písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 2a zrušuje.
Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h).
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákoníku práce
§ 11
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb. a zákona č. 185/2011 Sb., se mění takto:
1.
V § 109 odst. 3 se na konci písmene d) doplňuje slovo „nebo“.
2.
V § 109 odst. 3 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje.
3.
V § 109 odst. 3 se písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 41a zrušuje.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona č. 296/2007 Sb.
§ 12
V zákoně č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím, ve znění zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se část stá druhá zrušuje.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona č. 362/2007 Sb.
§ 13
V zákoně č. 362/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se část patnáctá zrušuje.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona č. 126/2008 Sb.
§ 14
V zákoně č. 126/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění zákona č. 278/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se část dvacátá třetí zrušuje.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona č. 306/2008 Sb.
§ 15
V zákoně č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 479/2008 Sb., se část dvacátá devátá zrušuje.
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona č. 227/2009 Sb.
§ 16
V zákoně č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, ve znění zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 101/2010 Sb., zákona č. 159/2010 Sb. a zákona č. 424/2010 Sb., se část sto osmdesátá čtvrtá zrušuje.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna zákona č. 281/2009 Sb.
§ 17
V zákoně č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu, ve znění zákona č. 153/2010 Sb., se část sto sedmdesátá pátá zrušuje.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 18
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Zákon č. 465/2011 Sb. | Zákon č. 465/2011 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 30. 12. 2011, datum účinnosti 30. 12. 2011, částka 160/2011
* ČÁST PRVNÍ - Změna rozpočtových pravidel
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o Státním fondu kultury České republiky
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2013 (496/2012 Sb.)
465
ZÁKON
ze dne 6. prosince 2011,
kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna rozpočtových pravidel
Čl. I
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 214/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 139/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 písm. e) se za slovo „poskytnuty“ vkládají slova „, porušení účelu nebo podmínek, za kterých byly prostředky zařazeny do státního rozpočtu nebo přesunuty rozpočtovým opatřením a v rozporu se stanoveným účelem nebo podmínkami vydány“.
2.
V § 3 písm. j), § 9 odst. 1, § 11a, § 15 odst. 1 písm. c), § 33 odst. 1 písm. d), § 34 odst. 1 a v § 37 odst. 3, 4 a 8 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
3.
V § 6 odst. 1 písm. c) se slova „Evropských společenství5a)“ nahrazují slovy „Evropské unie5a)“.
Poznámka pod čarou č. 5a zní:
„5a)
Článek 2 odst. 3 rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství.“.
4.
V § 6 odst. 1 se za písmeno n) vkládá nové písmeno o), které zní:
„o)
prostředky, které byly připsány nebo odvedeny na účty Národního fondu a nemohou být zařazeny mezi prostředky uvedené v § 37 odst. 1,“.
Dosavadní písmena o) a p) se označují jako písmena p) a q).
5.
V § 7 odst. 1 písm. j) se slova „a nadačním fondům“ nahrazují slovy „, nadačním fondům a obecně prospěšným společnostem“.
6.
V § 7 odst. 1 písm. p) se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „příspěvky“ se vkládají slova „a dotace“.
7.
V § 7 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Ze státního rozpočtu se poskytují Národnímu fondu prostředky určené jako zálohy na úhradu realizovaných kursových rozdílů vzniklých na bankovních účtech Národního fondu. Záloha je čerpána v případě, že kursové ztráty převyšují kursové zisky za běžný rozpočtový rok. V případě, že kursové zisky převyšují kursové ztráty za běžný rozpočtový rok, tento rozdíl zvyšuje výši poskytnuté zálohy. Ke konci běžného rozpočtového roku se tyto prostředky vyúčtovávají. Zůstatek zálohy po vyúčtování se do státního rozpočtu nepřevádí a použije se v následujících letech.
(4)
Ze státního rozpočtu se převádějí do Národního fondu prostředky ve výši výdajů, které byly z Národního fondu vynaloženy na projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, o kterých správce kapitoly dodatečně rozhodl, že budou financovány pouze ze státního rozpočtu; na základě tohoto rozhodnutí správce kapitoly nelze zvýšit rozpočet výdajů příslušné kapitoly.“.
8.
V § 9 odst. 1 se slovo „produktu11f)“ nahrazuje slovem „důchodu11f)“.
Poznámka pod čarou č. 11f zní:
„11f)
Článek 2 odst. 1 písm. b) a c) rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství.“.
9.
Poznámky pod čarou č. 13a a 14a včetně odkazů na poznámky pod čarou se zrušují.
10.
V § 12 odst. 1 se slova „s výjimkou drobného hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku“ nahrazují slovy „jeho udržování, opravy, popřípadě i jiné výdaje a činnosti sloužící k dosažení stanovených cílů“.
11.
V § 13 odst. 3 písm. a) a c) se číslo „100 000 000“ nahrazuje číslem „200 000 000“.
12.
V § 13 odst. 4 se slova „v jejich“ nahrazují slovy „a jejich“.
13.
V § 14 odst. 2 se za slova „agentura České republiky“ vkládají slova „, Technologická agentura České republiky“.
14.
V § 14 odst. 3 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo částku, do jejíž výše může být dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta“.
15.
V § 14 odst. 3 písm. h) se slova „nebo f“ nahrazují slovy „, f) nebo h)“.
16.
V § 14 odst. 5 a 6 se za slova „písm. f)“ vkládají slova „nebo h)“.
17.
V § 14 odst. 6 se věty druhá až poslední nahrazují větami „Při stanovení nižšího odvodu uvede poskytovatel procentní rozmezí vztahující se buď k celkové částce dotace nebo k částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň; přitom přihlédne k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení cíle dotace. Poskytovatel může také stanovit nižší odvod za porušení povinnosti dané právním předpisem; v tom případě postupuje obdobně.“.
18.
V § 14 odst. 7 se za slova „Evropské unie“ vkládají slova „a finančních mechanismů“.
19.
V § 14 se doplňuje odstavec 13, který zní:
„(13)
Poskytovatel
a)
může změnit v rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci práva nebo povinnosti uvedené v odstavci 3 písm. c), e) až h, j) a k) na základě žádosti příjemce,
b)
provede písemně opravu zřejmých nesprávností, kterými jsou zejména chyby v psaní a počtech, vydáním opravného rozhodnutí, které doručí příjemci dotace nebo návratné finanční výpomoci.“.
20.
Za § 14 se vkládají nové § 14a až 14e, které znějí:
㤠14a
(1)
Jestliže příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci, který má právní formu obchodní společnosti nebo družstva, se chce zúčastnit fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka jako zanikající obchodní společnost nebo zanikající družstvo, a má zájem, aby na právního nástupce přešly práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci (dále jen „žadatel“), je povinen nejpozději 60 dnů přede dnem zveřejnění projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka požádat o souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci toho, kdo mu dotaci nebo návratnou finanční výpomoc poskytl.
(2)
K žádosti podle odstavce 1 přiloží žadatel návrh projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka a jeho odůvodnění, zejména s ohledem na skutečnost, zda i poté, co nastanou účinky fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, bude účel, pro který byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, zachován. Návrh projektu rozdělení musí obsahovat i určení, na jakého právního nástupce mají práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci přejít.
(3)
Poskytovatel si může ve lhůtě pěti pracovních dnů ode dne obdržení žádosti vyžádat od žadatele doplňující informace tak, aby mohl řádně žádost posoudit, se stanovením doby, do kdy musí být informace poskytnuta. Nebudou-li žadatelem poskytnuty požadované informace ve stanovené době, může poskytovatel žádost zamítnout. Ustanovení § 14b se použije obdobně.
(4)
Poskytovatel žádosti vyhoví, není-li fúzí, rozdělením nebo převodem jmění na společníka ohrožen účel, pro který byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, nejsou-li tu jiné závažné důvody, které by udělení takového souhlasu bránily.
(5)
Rozhodnutí, jímž poskytovatel uděluje souhlas s přechodem práv a povinností z poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci, musí obsahovat i určení osoby, na kterou práva a povinnosti z poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci mají přejít, a označení rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jehož se týká souhlas s přechodem práv a povinností.
(6)
Právní účinky rozhodnutí podle odstavce 5 nastávají dnem právních účinků fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka.
§ 14b
Jestliže poskytovatel s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci nesouhlasí, žádost o souhlas podle § 14a odst. 1 zamítne a rozhodne o povinnosti příjemce vrátit vyplacenou dotaci nebo návratnou finanční výpomoc nebo její část v závislosti na době, po kterou byly plněny podmínky jejího poskytnutí, nebo na tom, do jaké míry je ohrožen její účel, a to ve lhůtě určené v rozhodnutí, nejpozději však do dne podání návrhu na zápis fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku. Nejsou-li prostředky podle věty první vráceny v určené lhůtě, je příjemce povinen vrátit tyto prostředky spolu s úrokem ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém došlo k vrácení dotace poskytovateli, zvýšené o 10 procentních bodů; úrok se počítá ode dne následujícího po uplynutí lhůty.
§ 14c
Nemá-li příjemce dotace zájem, aby práva a povinnosti z rozhodnutí o dotaci nebo návratné finanční výpomoci přešla při fúzi, rozdělení nebo převodu jmění na společníka na jeho právního nástupce, vrátí příjemce vyplacenou dotaci nebo návratnou finanční výpomoc spolu s úrokem, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém došlo k vrácení dotace poskytovateli, zvýšené o 10 procentních bodů, nejpozději 60 dnů přede dnem zveřejnění projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka. Úrok se počítá ode dne, kdy prostředky dotace byly připsány na účet příjemce, byly poprvé čerpány z rozpočtového výdajového účtu nebo byly čerpány z účtů ve vybraných bankách (§ 16 odst. 2).
§ 14d
(1)
Zanikající obchodní společnost nebo družstvo oznámí způsobem, jakým byl zveřejněn projekt fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, ještě před podáním návrhu na zápis fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka obchodnímu rejstříku nebo zahraničnímu obchodnímu rejstříku, že
a)
vrátila dotaci nebo návratnou finanční výpomoc podle § 14c,
b)
byl udělen souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci podle § 14a odst. 5, nebo
c)
byl zamítnut souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci podle § 14b a že byla splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím.
(2)
Právní nástupce příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci odpovídá za porušení rozpočtové kázně i v případě, že k porušení rozpočtové kázně došlo předtím, než nastaly právní účinky fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, i když na něj práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci nepřešly. Je-li právních nástupců příjemce více, odpovídají za porušení rozpočtové kázně všichni společně a nerozdílně.
(3)
Ustanovení § 14a až § 14d odst. 1 a 2 se použijí přiměřeně i při přemístění sídla české obchodní společnosti nebo družstva do zahraničí a při slučování, splývání a rozdělování školských právnických osob.
§ 14e
(1)
Poskytovatel nemusí vyplatit část dotace domnívá-li se, že došlo k porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, a to do výše, která je stanovena v rozhodnutí o poskytnutí dotace jako nejvyšší možná výše odvodu za porušení rozpočtové kázně. Přitom přihlédne k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení cíle dotace.
(2)
V případě, že poskytovatel provede při proplácení dotace opatření podle odstavce 1, informuje o něm písemně příjemce a příslušný finanční úřad, a to včetně jeho rozsahu a odůvodnění.
(3)
Provede-li poskytovatel opatření podle odstavců 1 a 2, může pokračovat v proplácení zbývající části dotace.
(4)
Na opatření podle odstavců 1 až 3 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání.“.
21.
V § 15 odst. 1 písm. e) se slova „Komise Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské komise“.
22.
V § 16 odst. 2 písm. c) se slova „Evropského společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
23.
V § 21 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Účelově přesunuté prostředky nemohou být předmětem dalšího rozpočtového opatření, kterým by se měnil účel jejich použití. V případě, že nebudou spotřebovány v běžném rozpočtovém roce, mohou být v letech následujících použity pouze na stanovený účel.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
24.
V § 21 se odstavec 5 zrušuje.
25.
V § 23 odst. 1 písmeno e) zní:
„e)
snížení nebo přesun příjmů za předpokladu, že se nezmění saldo rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly,“.
26.
V § 23 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
snížení nebo zvýšení jednoho závazného ukazatele rozpočtu výdajů.“.
27.
V § 24 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) až g), která znějí:
„e)
povolit bez omezení přesuny prostředků zabezpečených ve státním rozpočtu, jestliže je dodržena jejich účelovost daná závazným ukazatelem státního rozpočtu,
f)
povolit přesun příjmů, rozpočtovaných jako příjmy z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů, souvztažně s přesunem výdajů rozpočtovaných jako výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů, bez dopadu na saldo rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly,
g)
povolit snížení nebo zvýšení jednoho závazného ukazatele rozpočtu výdajů do 10 % částky schválené zákonem o státním rozpočtu za předpokladu, že se nezmění saldo příjmů a výdajů kapitoly.“.
28.
V § 24 odst. 3 se za slovo „ukazateli“ vkládají slova „nebo změnu jednoho ukazatele“.
29.
Za § 24 se vkládá nový § 24a, který zní:
㤠24a
Vyhoví-li ministerstvo žádosti o rozpočtové opatření obsahující náležitosti podle § 26 odst. 2, stanoví účel nebo podmínky použití prostředků, případně může při přesunech podle § 24 odst. 1 písm. e) nebo f) stanovit nižší odvod za porušení rozpočtové kázně. V tom případě postupuje podle § 14 odst. 6 obdobně.“.
30.
V § 25 odst. 1 písm. c) se slova „státu. Tyto“ nahrazují slovy „státu, pokud v písmenu e) není stanoveno jinak; tyto“.
31.
V § 25 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
povinny vázat prostředky státního rozpočtu v případě dodatečného rozhodnutí správce kapitoly o tom, že projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie budou financovány pouze ze státního rozpočtu; vázání se provede ve výši, která odpovídá částce vynaložené na financování daného projektu jako podíl spolufinancovaný z rozpočtu Evropské unie, snížené o výdaje, které byly převedeny do Národního fondu podle § 7 odst. 4.“.
32.
V § 25 odst. 11 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“.
33.
V § 26 písm. a) se slova „a) a b)“ nahrazují slovy „a) a c) až f)“.
34.
V § 26 písm. g) se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „paragrafu“ se vkládají slova „a zdrojové jednotky“.
35.
V § 26 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Organizační složka státu, jejíž rozpočet výdajů se snižuje podle § 24 odst. 1 písm. e) nebo f), může stanovit účel nebo podmínky použití přesunovaných prostředků. Může také stanovit nižší odvod za porušení rozpočtové kázně vztahující se buď k celkové částce přesunu nebo k částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň. V tomto případě postupuje podle § 14 odst. 6 obdobně. V případě, že se při takovém přesunu snižuje rozpočet kapitoly, uplatňuje požadované náležitosti správce kapitoly při žádosti o rozpočtové opatření.“.
36.
V § 29 odst. 3 se slova „závěrečné účty státních fondů“ nahrazují slovy „informace o hlavních výsledcích hospodaření státních fondů“.
37.
V § 29 odst. 4 se slova „poté, kdy ho vezme na vědomí Poslanecká sněmovna uveřejní ministerstvo“ nahrazují slovy „po projednání v Poslanecké sněmovně uveřejní ministerstvo spolu se stanoviskem Poslanecké sněmovny“.
38.
V § 33 odst. 2 se slovo „, i)“ zrušuje.
39.
V § 34 odst. 1 se slovo „produktu11e)“ nahrazuje slovem „důchodu11f)“.
40.
V § 34 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
41.
V § 36 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
pohledávky státu z úvěrů a návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státních finančních aktiv, jakož i pohledávky ze státních záruk realizovaných ze státních finančních aktiv a pohledávky státu, které mu postoupily jiné subjekty,“.
42.
V § 37 odst. 1 písm. a) se slova „svěřují Evropská společenství“ nahrazují slovy „svěřuje Evropská unie“.
43.
V § 37 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, včetně úroků z nich“.
44.
V § 37 odstavec 6 zní:
„(6)
Úroky vzniklé z uložení peněžních prostředků uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) na účtech Národního fondu jsou příjmem státního rozpočtu, pokud předpis Evropské unie nestanoví jinak.“.
45.
V § 38 odst. 3 se slova „Komise Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropská komise“.
46.
V § 38 odst. 4 se slova „Komisí Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropskou komisí“.
47.
V § 44 odst. 1 písm. g) se číslo „10“ nahrazuje číslem „9“.
48.
V § 44 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) až j), která znějí:
„h)
nepřevedení prostředků, které byly soustředěny na účtu cizích prostředků v rámci finančního vypořádání, na účet státního rozpočtu v termínech stanovených pro finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem vyhláškou vydanou podle § 75 tohoto zákona,
i)
nevrácení prostředků podle § 14 odst. 8 v termínu stanoveném v rozhodnutí o poskytnutí dotace poskytovatelem do státního rozpočtu nebo Národního fondu,
j)
porušení povinnosti stanovené právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, které přímo souvisí s účelem, na který byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta a ke kterému došlo před přijetím peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv a které trvá v okamžiku přijetí prostředků na účet příjemce; prvním dnem porušení rozpočtové kázně je den jejich přijetí příjemcem; penále za porušení rozpočtové kázně se počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce na základě platebního výměru odvod uhradit.“.
49.
V § 44 odst. 2 písm. e) a f) se slova „rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů“ nahrazují slovy „Národního fondu“.
50.
V § 44 odst. 2 se za písmeno f) vkládají nová písmena g) a h), která znějí:
„g)
prostředky státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu,
h)
prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu,“.
Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena i) a j).
51.
V § 44 odst. 3 písm. a) se slova „a e)“ nahrazují slovy „, e) a g)“.
52.
V § 44 odst. 3 písm. b) se slova „a f)“ nahrazují slovy „, f) a h)“.
53.
V § 44 odst. 3 písm. c) se slova „písm. g)“ nahrazují slovy „písm. i)“ a slova „a e)“ se nahrazují slovy „, e) a g)“.
54.
V § 44 odst. 3 písm. d) se slova „písm. h)“ nahrazují slovy „písm. j)“ a slova „a f)“ se nahrazují slovy „, f) a h)“.
55.
V § 44 odst. 4 písm. a) se slova „které jsou právem Evropských společenství určeny na její určité výdaje,“ zrušují.
56.
V § 44 odst. 4 písmeno e) zní:
„e)
podle odstavce 2 písm. e) peněžní prostředky ve výši, v níž má obdržet na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z Národního fondu, nebo ve výši, již jí oznámil správce kapitoly,“.
57.
V § 44 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:
„g)
podle odstavce 2 písm. g) peněžní prostředky ve výši, v níž má obdržet na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu, nebo ve výši, kterou jí oznámil správce kapitoly,
h)
podle odstavce 2 písm. h) peněžní prostředky označené podle písmene g), které poskytla.“.
58.
V § 44 odst. 5 písm. a), b) a c) se slova „které jsou právem Evropských společenství nebo jeho rozhodnutím určeny na určité výdaje této organizační složky státu,“ zrušují.
59.
V § 44 odst. 5 písm. c) se slova „podle dohody s Evropskými společenstvími nebo jiných právních aktů“ zrušují a slova „rozpočtu Evropské unie“ se nahrazují slovy „Národního fondu“.
60.
V § 44 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
podle odstavce 2 písm. g), a výši této části, jestliže má obdržet na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu.“.
61.
V § 44 odst. 6 a v § 44a odst. 6 se slova „nebo f)“ nahrazují slovy „, f) nebo h)“.
62.
V § 44a odst. 1 písm. a) bodě 1 se slova „písm. g)“ nahrazují slovy „písm. i)“.
63.
V § 44a odst. 1 písm. a) bodě 3 se slova „a g)“ nahrazují slovy „, g) a h)“.
64.
V § 44a odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „nebo g)“.
65.
V § 44a odst. 3 písm. a) se slova „písm. h)“ nahrazují slovy „písm. j), nebo jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. i) nebo j)“.
66.
V § 44a odst. 3 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. i) nebo j)“.
67.
V § 44a odst. 3 se na konci textu písmene e) doplňují slova „nebo h)“.
68.
V § 44a odst. 4 písmeno b) zní:
„b)
v případě neoprávněného použití prostředků dotace obsahující prostředky od Evropské unie, pokud v rozhodnutí o ní bylo uvedeno jedno nebo více procentních rozmezí pro stanovení nižšího odvodu za porušení rozpočtové kázně podle § 14 odst. 6, územním finančním orgánem stanovenou částku vycházející z procentního rozmezí uvedeného v rozhodnutí, a to pro každý jednotlivý případ; při stanovení částky odvodu vezme územní finanční orgán v úvahu závažnost porušení povinnosti, jeho vliv na dosažení cíle dotace a hospodárnost uložené sankce; v případě neoprávněného použití prostředků přesunutých podle § 24a nebo § 26 odst. 2 postupuje územní finanční orgán obdobně,“.
69.
V § 44a odst. 5 písm. b) se slova „z důvodu neoprávněného použití dotace dosud poskytovatelem nevyplacené“ nahrazují slovy „, které poskytovatel dosud nevyplatil, protože se domnívá, že byla porušena rozpočtová kázeň“.
70.
V § 44a se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Odvod za porušení rozpočtové kázně nemůže být vyšší než celková částka dotace, která byla vyplacena.“.
Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 8 až 11.
71.
V § 44a odstavec 11 zní:
„(11)
O prominutí nebo částečné prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále může Generální finanční ředitelství požádat fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu, která se porušení rozpočtové kázně dopustila, a to prostřednictvím územního finančního orgánu, který tento odvod nebo penále uložil. Žádost o prominutí nebo částečné prominutí lze podat nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým byl odvod nebo penále, o jehož prominutí je žádáno, vyměřen. Lhůta 1 roku neběží ode dne
a)
podání návrhu na obnovu řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení obnoveného řízení nebo do dne pravomocného zamítnutí návrhu na obnovu řízení,
b)
zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení tohoto řízení,
c)
zahájení řízení podle soudního řádu správního o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti.“.
72.
V § 45 se odstavec 6 zrušuje.
Dosavadní odstavce 7 až 12 se označují jako odstavce 6 až 11.
73.
V § 45 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Prostřednictvím platebních karet lze z těchto účtů uskutečňovat další výdaje, jejichž úhradu není možné provést jiným způsobem.“.
74.
V § 45 odst. 11 se slova „Evropských společenství.25a)“ nahrazují slovy „Evropské unie25a).“.
Poznámka pod čarou č. 25a zní:
„25a)
Článek 2 rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství.“.
75.
V § 48 odst. 2 písm. b) a v § 48 odst. 3 písm. b) se slova „a b)“ nahrazují slovy „, b), g) a h)“.
76.
V § 49 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ministerstvo vystavuje jménem České republiky směnky nebo šeky k vypořádání restitučních nároků oprávněných osob, kterým byla přiznána náhrada podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů35).“.
Poznámka pod čarou č. 35 zní:
„35)
§ 6 odst. 4 zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku).“.
77.
V § 49 odstavec 10 zní:
„(10)
Z příjmových účtů státního rozpočtu je možné vracet daně, odvody, poplatky, zálohy na tyto příjmy, odvody za porušení rozpočtové kázně a pokuty, peněžité tresty a kauce, nebo jejich části, existuje-li k vracení právní důvod. Takto je možné vracet tyto příjmy nebo jejich části i v letech, která následují po rozpočtovém roce, ve kterém došlo k jejich přijetí do státního rozpočtu. Z příjmových účtů státního rozpočtu je také možné v běžném rozpočtovém roce vracet na účty Národního fondu prostředky, které byly v běžném rozpočtovém roce z Národního fondu vynaloženy na projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, a o kterých poskytovatel dodatečně rozhodl, že budou financovány pouze ze státního rozpočtu.“.
78.
V § 52 odst. 3 se slovo „hmotné“ zrušuje.
79.
V § 65 odst. 4 písm. a) se za slovo „příspěvku“ vkládají slova „a dotací od“.
80.
V § 66 odst. 2 se slovo „užívání“ nahrazuje slovy „užívanou plochu v“.
81.
V § 69 větě první se slova „Závodní stravování zabezpečuje“ nahrazují slovem „Zabezpečuje-li“ a za slovo „organizace“ se vkládají slova „závodní stravování, zabezpečuje je“.
82.
V § 70 odst. 1 se za slovo „republiky“ vkládají slova „se kterým hospodaří“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Pokud platební výměr, kterým se stanoví odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně, nabyl právní moci do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká právo podat žádost o prominutí nebo částečné prominutí tohoto odvodu nebo penále uplynutím 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Lhůta 1 roku neběží ode dne podání návrhu na obnovu řízení do dne pravomocného skončení obnoveného řízení nebo do dne pravomocného zamítnutí obnovy řízení, ode dne zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení tohoto řízení a ode dne zahájení řízení podle soudního řádu správního o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti.
2.
Pokud ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona fúze, rozdělení nebo převzetí jmění společníkem nejsou zapsány do obchodního rejstříku, byl však již zveřejněn projekt fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka podle zákona upravujícího přeměny společností a družstev, § 14a až 14d zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužijí a postupuje se podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
Čl. III
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 557/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 27/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 421/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 5 písm. b) se slovo „výnosem“ nahrazuje slovem „příjmem“.
2.
V § 7 odst. 1 písm. e) a v § 31 odst. 1 písm. d) a f) se slovo „výnosy“ nahrazuje slovem „příjmy“.
3.
V § 11 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 10 zní:
„(3)
Územní samosprávný celek zveřejní návrh svého rozpočtu po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání zastupitelstva územního samosprávného celku10) na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na úřední desce může být návrh rozpočtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu rozpočtu. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně při jeho projednávání na zasedání zastupitelstva.
10)
§ 84 zákona č. 128/2000 Sb.
§ 35 zákona č. 129/2000 Sb.
§ 59 zákona č. 131/2000 Sb.“.
4.
§ 11a zní:
㤠11a
Zveřejnění návrhu rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti
Regionální rada regionu soudržnosti zveřejní návrh svého rozpočtu po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání výboru Regionální rady regionu soudržnosti na své informační tabuli a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na informační tabuli může být návrh rozpočtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu rozpočtu. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané kraje, jehož územím je vymezen region soudržnosti, uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění.“.
5.
V § 17 odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 21 zní:
„(6)
Územní samosprávný celek zveřejní návrh svého závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření21) po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání zastupitelstva územního samosprávného celku10) na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na úřední desce může být návrh závěrečného účtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o plnění příjmů a výdajů rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby a závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu závěrečného účtu včetně celé zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně při jeho projednávání na zasedání zastupitelstva.
21)
§ 10 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.“.
6.
§ 17a včetně nadpisu zní:
㤠17a
Zveřejnění návrhu závěrečného účtu Regionální rady regionu soudržnosti
Regionální rada regionu soudržnosti zveřejní návrh svého závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření21) po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání výboru Regionální rady regionu soudržnosti na své informační tabuli a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na informační tabuli může být návrh závěrečného účtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o plnění příjmů a výdajů rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby a závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu závěrečného účtu včetně celé zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané kraje, jehož územím je vymezen region soudržnosti, uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění.“.
7.
V § 22 odstavec 2 zní:
„(2)
Neoprávněným použitím peněžních prostředků podle odstavce 1 je jejich použití, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků. Za neoprávněné použití peněžních prostředků podle odstavce 1 se považuje také
a)
porušení povinnosti stanovené právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty,
b)
porušení povinnosti stanovené právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, ke kterému došlo před připsáním peněžních prostředků na účet příjemce a které ke dni připsání trvá; den připsání peněžních prostředků na účet příjemce se považuje za den porušení rozpočtové kázně; penále za porušení rozpočtové kázně se počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce na základě platebního výměru odvod uhradit,
c)
neprokáže-li příjemce peněžních prostředků, jak byly tyto prostředky použity.“.
8.
V § 22 odstavec 5 zní:
„(5)
Při neoprávněném použití peněžních prostředků podle odstavce 2 věty první nebo podle odstavce 2 písm. c) anebo při zadržení peněžních prostředků podle odstavce 3 odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků. Při neoprávněném použití peněžních prostředků podle odstavce 2 písm. a) nebo b) odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši poskytnutých prostředků, ledaže podle smlouvy nebo rozhodnutí o poskytnutí těchto prostředků se za porušení méně závažné konkrétní povinnosti uloží odvod nižší. Pro stanovení nižšího odvodu uvede poskytovatel ve smlouvě nebo rozhodnutí procentní rozmezí vztahující se k poskytnutým peněžním prostředkům. Při stanovení výše odvodu orgán příslušný podle odstavce 7 nebo 9 přihlédne k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Při porušení více povinností se procentní částky sčítají; odvod za porušení rozpočtové kázně lze uložit pouze do výše peněžních prostředků poskytnutých ke dni porušení rozpočtové kázně. Při podezření na porušení rozpočtové kázně může poskytovatel peněžních prostředků pozastavit jejich poskytnutí, a to až do výše předpokládaného odvodu. Pokud orgán příslušný podle odstavce 7 nebo 9 uloží odvod za porušení rozpočtové kázně, v rozhodnutí uvede, že z uloženého odvodu bude odvedena pouze částka ve výši rozdílu mezi uloženým odvodem a peněžními prostředky neposkytnutými z důvodu podezření na porušení rozpočtové kázně. Pokud orgán příslušný podle odstavce 7 nebo 9 odvod neuloží, poskytovatel peněžních prostředků poskytne pozastavené peněžní prostředky příjemci.“.
9.
V § 22 odst. 6 větě druhé se slova „, kdy byly prostředky odvedeny nebo u návratných finančních výpomocí vráceny“ nahrazují slovy „připsání peněžních prostředků na účet poskytovatele“.
10.
V § 22 odst. 6 se za větu druhou vkládá věta „Pokud poskytovatel rozhodl podle odstavce 5 věty sedmé, penále se počítá z částky, kterou je příjemce povinen odvést.“.
11.
V § 22 se na konci odstavce 12 doplňují věty „Žádost o prominutí nebo částečné prominutí lze podat nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým byl odvod nebo penále, o jehož prominutí je žádáno, vyměřen. Lhůta 1 roku neběží ode dne
a)
podání návrhu na obnovu řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení obnoveného řízení nebo do dne pravomocného zamítnutí návrhu na obnovu řízení,
b)
zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení tohoto řízení,
c)
zahájení řízení podle soudního řádu správního o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti.“.
12.
V § 22a odst. 1 písm. f) se za číslo „15“ vkládají slova „odst. 1“.
13.
V § 25 odst. 4 se slova „odpovídá za hospodaření, vedení pokladní služby a účetnictví vedoucí této organizační složky“ nahrazují slovy „vedoucí této organizační složky odpovídá za hospodaření, vedení pokladní služby a úplnost podkladů pro účetní záznamy zřizovatele“.
14.
V § 28 se na konci textu odstavce 9 doplňují slova „podané do 1 roku od uložení odvodu“.
15.
V § 28 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní:
„(10)
Ustanovení odstavců 7 a 9 se nevztahují na porušení rozpočtové kázně při nakládání s prostředky poskytnutými příspěvkové organizaci z rozpočtu zřizovatele, které zřizovatel obdržel ze státního rozpočtu, z rozpočtu státního fondu, z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti nebo z Národního fondu za účelem, aby je na základě svého rozhodnutí poskytnul právnické nebo fyzické osobě. V takovém případě se postupuje podle § 22.“.
Dosavadní odstavce 10 a 11 se označují jako odstavce 11 a 12.
16.
V § 31 odst. 1 písm. a) se slova „odpisy z“ nahrazují slovy „peněžní prostředky ve výši odpisů“.
17.
V § 31 odst. 1 písm. f) se za slovo „prodeje“ vkládají slova „dlouhodobého hmotného“.
18.
V § 34 odst. 1 se slovo „rozpočtovanými“ zrušuje.
19.
V § 34 odst. 2 se slovo „zajišťovat“ nahrazuje slovy „ručit za“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „třetích osob, ani jinak je zajišťovat“.
20.
V § 39 odstavec 4 zní:
„(4)
Svazek obcí zveřejní návrh svého rozpočtu po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcí na úředních deskách členských obcí a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na úředních deskách může být návrh rozpočtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu rozpočtu. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané členských obcí uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně při jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcí.“.
21.
V § 39 odstavec 6 zní:
„(6)
Svazek obcí zveřejní návrh svého závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření21) po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcí na úředních deskách členských obcí a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na úředních deskách může být návrh závěrečného účtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o plnění příjmů a výdajů rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby a závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu závěrečného účtu včetně celé zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané členských obcí uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně při jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcí.“.
Čl. IV
Přechodná ustanovení
1.
Pokud platební výměr, kterým se stanoví odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně, nabyl právní moci do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká právo podat žádost o prominutí nebo částečné prominutí tohoto odvodu nebo penále uplynutím 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Lhůta 1 roku neběží ode dne podání návrhu na obnovu řízení do dne pravomocného skončení obnoveného řízení nebo do dne pravomocného zamítnutí obnovy řízení, ode dne zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení tohoto řízení a ode dne zahájení řízení podle soudního řádu správního o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti.
2.
Pokud přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona příspěvková organizace porušila rozpočtovou kázeň při nakládání s peněžními prostředky poskytnutými z rozpočtu zřizovatele, které zřizovatel obdržel ze státního rozpočtu, z rozpočtu státního fondu, z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti nebo z Národního fondu za účelem jejich poskytnutí právnické nebo fyzické osobě na základě svého rozhodnutí, a do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl odvod uložen, uloží se podle zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Žádost podle § 28 odst. 9 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o snížení nebo prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně uloženého do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je možno podat do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu
Čl. V
Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 296/1995 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 282/2002 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 23/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 1 se slova „a hospodárné“ nahrazují slovy „, hospodárné a efektivní“.
2.
V § 4a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámek pod čarou č. 1a a 1b zní:
„(4)
Úřadu je umožněn pro výkon působnosti podle tohoto zákona přístup k datům z informačních systémů veřejné správy1a) a k datům z informačního systému státní pokladny1b).
1a)
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
1b)
§ 33 a násl. zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
3.
V § 8 odst. 2 písm. b) se za slovo „rozpočtu“ vkládají slova „, včetně jeho změn,“.
4.
V § 8 odst. 3 se slova „organizační a“ zrušují.
5.
V § 13 odst. 3 písm. b) se za slovo „sněmovně“ vkládají slova „, jeho změny,“.
6.
V § 13 odst. 3 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
„g)
organizační řád a jeho změny,“.
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h).
7.
V § 13 odst. 5 se slova „organizačního a“ zrušují.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o Státním fondu kultury České republiky
Čl. VI
V § 6 odst. 3 zákona č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky, ve znění zákona č. 482/2004 Sb., se věta první zrušuje.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. VIII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Vyhláška č. 463/2011 Sb. | Vyhláška č. 463/2011 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění vyhlášky č. 107/2008 Sb.
Vyhlášeno 30. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 159/2011
* Čl. I - Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění vyhlášky č. 107/2008 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2012
463
VYHLÁŠKA
ze dne 23. prosince 2011,
kterou se mění vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění vyhlášky č. 107/2008 Sb.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 35 odst. 2, § 121 odst. 1 a § 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), a v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví podle § 121 odst. 2 školského zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění vyhlášky č. 107/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odstavec 1 zní:
„(1)
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)
hlavními jídly oběd a večeře,
b)
doplňkovými jídly snídaně, přesnídávka, svačina a druhá večeře,
c)
obědem polévka nebo předkrm, hlavní chod, nápoj a případně doplněk (salát, dezert, ovoce),
d)
večeří hlavní chod, nápoj a případně doplněk (salát, dezert, ovoce).“.
2.
V § 5 odst. 3 se částka „250 Kč“ nahrazuje částkou „300 Kč“.
3.
V příloze č. 1 vysvětlivky č. 2 a 3 znějí:
„2.
Spotřeba potravin odpovídá měsíčnímu průměru s přípustnou tolerancí + - 25 % s výjimkou tuků a cukru, kde množství volných tuků a volného cukru představuje horní hranici, kterou lze snížit. Poměr spotřeby rostlinných a živočišných tuků činí přibližně 1 : 1 s důrazem na zvyšování podílu tuků rostlinného původu.
3.
Množství zeleniny, ovoce a luštěnin lze zvýšit nad horní hranici tolerance. Při propočtu průměrné spotřeby se hmotnost sterilované a mražené zeleniny násobí koeficientem 1,42. U sušené zeleniny se hmotnost násobí koeficientem 10 (10 dkg = 1 kg).“.
4.
Příloha č. 2 zní:
„Příloha č. 2 k vyhlášce č. 107/2005 Sb.
Finanční limity na nákup potravin
Věkové skupiny strávníků, hlavní a doplňková jídla| Finanční limity Kč/den/strávník
---|---
1\\. Strávníci do 6 let
snídaně| 7,00 až 13,00
přesnídávka| 6,00 až 9,00
oběd| 14,00 až 25,00
svačina| 6,00 až 9,00
večeře| 12,00 až 19,00
Celkem (celodenní)| 45,00 až 75,00
na nápoje| 3,00 až 5,00
2\\. Strávníci 7-10 let
snídaně| 9,00 až 15,00
přesnídávka| 7,00 až 12,00
oběd| 16,00 až 32,00
svačina| 6,00 až 10,00
večeře| 14,00 až 25,00
Celkem (celodenní)| 52,00 až 94,00
3\\. Strávníci 11-14 let
snídaně| 10,00 až 16,00
přesnídávka| 7,00 až 12,00
oběd| 19,00 až 34,00
svačina| 7,00 až 11,00
večeře| 15,00 až 27,00
Celkem (celodenní)| 58,00 až 100,00
4\\. Strávníci 15 a více let
snídaně| 11,00 až 17,00
přesnídávka| 7,00 až 12,00
oběd| 20,00 až 37,00
svačina| 7,00 až 11,00
večeře| 17,00 až 34,00
Celkem (celodenní)| 62,00 až 111,00
II. večeře| 9,00 až 16,00
Strávníkům ze tříd se sportovním zaměřením, strávníkům vykonávajícím sportovní přípravu a strávníkům v konzervatoři připravujícím se v oboru tanec lze zvýšit horní limit na nákup potravin, nejvýše však o 50 %. Výsledná částka se zaokrouhlí na padesátihaléře nahoru.
Do věkových skupin jsou strávníci zařazováni na dobu školního roku, ve kterém dosahují věku podle bodů 1 až 4.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.
Ministr:
Mgr. Dobeš v. r. |
Vyhláška č. 462/2011 Sb. | Vyhláška č. 462/2011 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 30. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 159/2011
* Čl. I - Změna jednacího řádu státního zastupitelství
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2012
462
VYHLÁŠKA
ze dne 22. prosince 2011,
kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 40 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb. a zákona č. 79/2006 Sb.:
Čl. I
Změna jednacího řádu státního zastupitelství
Vyhláška č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění vyhlášky č. 265/1997 Sb., vyhlášky č. 218/1998 Sb., vyhlášky č. 311/2000 Sb., vyhlášky č. 183/2001 Sb., vyhlášky č. 468/2001 Sb., vyhlášky č. 88/2005 Sb., vyhlášky č. 252/2007 Sb. a vyhlášky č. 7/2010 Sb., se mění takto:
1.
§ 10 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 2 až 2e) zní:
㤠10
Působnost státních zastupitelství v trestním řízení o trestných činech příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů a jejích zaměstnanců, příslušníků Vojenské policie a příslušníků zpravodajských služeb
(1)
K výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení konaném Generální inspekcí bezpečnostních sborů2) a k vyřizování věcí, v nichž zkrácené přípravné řízení konala Generální inspekce bezpečnostních sborů2a), je příslušný státní zástupce krajského státního zastupitelství i ve věcech, v nichž by byl jinak příslušný státní zástupce nižšího státního zastupitelství v obvodu jeho působnosti, není-li dále stanoveno jinak. Rovněž je příslušný k zastupování obžaloby a návrhu na potrestání v řízení před soudem v těchto věcech, ledaže věc předal státnímu zástupci, který by jinak byl příslušný2b), a k rozhodování ve sporu o příslušnost ke konání úkonů před zahájením trestního stíhání mezi Generální inspekcí bezpečnostních sborů a jiným policejním orgánem2c).
(2)
K vyšetřování trestných činů2d) spáchaných příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů, příslušníky Bezpečnostní informační služby, příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace, příslušníky Vojenského zpravodajství, příslušníky Vojenské policie a zaměstnanci České republiky zařazenými k výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů a ke zkrácenému přípravnému řízení o těchto trestných činech2e) je příslušný státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1. Rovněž je příslušný k zastupování návrhu na potrestání, který v těchto věcech podal, i u jiného soudu, než u kterého působí, pokud věc nepředal státnímu zástupci, který by jinak byl příslušný.
(3)
Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze je ve věcech uvedených v odstavci 2 příslušný k zastupování obžaloby v řízení i před jiným soudem, než u kterého působí, pokud věc nepředal státnímu zástupci, který by jinak byl příslušný.
2)
§ 12 odst. 2 písm. b), i), § 161 odst. 3, odst. 5 písm. a) trestního řádu.
2a)
§ 179a odst. 2 trestního řádu.
2b)
§ 179 odst. 1 trestního řádu.
2c)
§ 158 odst. 12 trestního řádu, ve znění zákona č. 341/2011 Sb.
2d)
§ 161 odst. 4, odst. 5 písm. b) trestního řádu, ve znění zákona č. 341/2011 Sb.
2e)
§ 179a odst. 3 trestního řádu.“.
2.
§ 13 zní:
㤠13
Ve věcech, v nichž přísluší konat vyšetřování nebo zkrácené přípravné řízení státnímu zástupci (§ 10 odst. 2), vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti při postupu před zahájením trestního stíhání státní zástupce, který by byl jinak příslušný konat ve věci vyšetřování nebo zkrácené přípravné řízení, pokud na základě zjištěných skutečností lze tuto příslušnost státního zástupce určit. Vyjde-li najevo skutečnost, že jde o takový trestný čin, až v průběhu prověřování skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, státní zástupce, který v této době vykonává dozor, věc neprodleně předá takovému státnímu zástupci. Ustanovení § 12 odst. 3 se užije obdobně.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
K rozhodnutí o tom, který policejní orgán je příslušný pokračovat v trestním řízenítrestním řízení vedeném ke dni 1. ledna 2012 útvarem PoliciePolicie České republiky o trestném činutrestném činu celníka, příslušníka Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, anebo zaměstnance České republiky zařazeného k výkonu práce v Celní správě České republiky, ve Vězeňské služběVězeňské službě České republiky nebo v PoliciiPolicii České republiky, je příslušný státní zástupce krajského státního zastupitelství, který by byl jinak příslušný vykonávat dozor nad trestním řízenímtrestním řízením, pokud by řízení vedla Generální inspekce bezpečnostních sborů.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.
Ministr:
JUDr. Pospíšil v. r. |
Nařízení vlády č. 460/2011 Sb. | Nařízení vlády č. 460/2011 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 104/2005 Sb., kterým se stanoví katalog činností v bezpečnostních sborech, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 30. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 159/2011
* Čl. I - Nařízení vlády č. 104/2005 Sb., kterým se stanoví katalog činností v bezpečnostních sborech, ve znění nařízení vlády č. 517/2005 Sb. a nařízení vlády č. 450/2008 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2012
460
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 21. prosince 2011,
kterým se mění nařízení vlády č. 104/2005 Sb., kterým se stanoví katalog činností v bezpečnostních sborech, ve znění pozdějších předpisů
Vláda nařizuje podle § 116 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů:
Čl. I
Nařízení vlády č. 104/2005 Sb., kterým se stanoví katalog činností v bezpečnostních sborech, ve znění nařízení vlády č. 517/2005 Sb. a nařízení vlády č. 450/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu paragrafu se doplňují slova „a Generální inspekci bezpečnostních sborů.“.
2.
V § 3 se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „Hasičském záchranném sboru České republiky“ se vkládají slova „a Generální inspekci bezpečnostních sborů“.
3.
Nadpis přílohy zní:
„Katalog činností ve výkonu služby v Celní správě České republiky, Vězeňské službě České republiky, Policii České republiky, Hasičském záchranném sboru České republiky a Generální inspekci bezpečnostních sborů“.
4.
V příloze v části 1. Specifické činnosti 1.1. Celní správa České republiky v 8. tarifní třídě v bodě 3 se věta druhá zrušuje.
5.
V příloze v části 1. Specifické činnosti 1.2. Vězeňská služba České republiky ve 3. tarifní třídě bod 5 zní:
„5.
Výkon základních služebních úkolů se služebním psem.“.
6.
V příloze v části 1. Specifické činnosti 1.2. Vězeňská služba České republiky ve 4. tarifní třídě se na konci textu bodu 1 doplňují slova „nebo výkon základních činností v zásahové jednotce ve vazební věznici, věznici nebo v ústavu“.
7.
V příloze v části 1. Specifické činnosti 1.2. Vězeňská služba České republiky ve 4. tarifní třídě bod 7 zní:
„7.
Výkon ucelených kynologických činností ve vazební věznici, věznici nebo v ústavu.“.
8.
V příloze v části 1. Specifické činnosti 1.2. Vězeňská služba České republiky v 5. tarifní třídě v bodě 1 se za slovo „Koordinace“ vkládá slovo „, zajišťování“.
9.
V příloze v části 1. Specifické činnosti 1.2. Vězeňská služba České republiky v 5. tarifní třídě v bodě 5 se slovo „Metodické“ nahrazuje slovy „Samostatný výkon speciálních kynologických činností při vyhledávání omamných a psychotropních látek ve vazební věznici, věznici nebo v ústavu nebo metodické“.
10.
V příloze v části 1. Specifické činnosti 1.2. Vězeňská služba České republiky v 6. tarifní třídě se doplňuje bod 4, který zní:
„4.
Výkon odborných činností při zabezpečování, přípravě a používání technických a dalších prostředků sloužících pro výkon služby ve Vězeňské službě České republiky, například v oblasti zabezpečovacích a speciálních komunikačních technologií.“.
11.
V příloze v části 1. Specifické činnosti 1.2. Vězeňská služba České republiky v 7. tarifní třídě bod 5 zní:
„5.
Samostatný výkon činností pověřeného orgánu Vězeňské služby České republiky podle zvláštních právních předpisů při předcházení, odhalování, dokumentaci a prověřování trestné činnosti osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody a zabezpečovací detence, spáchané ve vazební věznici, věznici nebo v ústavu.“.
12.
V příloze v části 1. Specifické činnosti 1.2. Vězeňská služba České republiky v 7. tarifní třídě se doplňuje bod 6, který zní:
„6.
Příprava a navrhování systémových opatření a postupů při vytváření technických a dalších podmínek sloužících pro výkon služby ve Vězeňské službě České republiky, například v oblasti zabezpečovacích a speciálních komunikačních technologií.“.
13.
V příloze v části 1. Specifické činnosti 1.2. Vězeňská služba České republiky v 8. tarifní třídě bod 1 zní:
„1.
Koordinace plnění úkolů pověřeného orgánu Vězeňské služby České republiky a výkon činnosti pověřeného orgánu Vězeňské služby České republiky podle zvláštních právních předpisů při předcházení, odhalování, dokumentaci a prověřování skutkově a právně vysoce složité trestné činnosti osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody a zabezpečovací detence, spáchané ve vazební věznici, věznici nebo v ústavu.“.
14.
V příloze v části 1. Specifické činnosti 1.2. Vězeňská služba České republiky v 8. tarifní třídě se doplňuje bod 5, který zní:
„5.
Koordinace zabezpečování, přípravy a používání technických a dalších prostředků a vytváření technických a dalších podmínek sloužících pro výkon služby ve Vězeňské službě České republiky, například v oblasti zabezpečovacích a speciálních komunikačních technologií.“.
15.
V příloze v části 1. Specifické činnosti 1.2. Vězeňská služba České republiky v 9. tarifní třídě bod 1 zní:
„1.
Samostatný výkon činností pověřeného orgánu Vězeňské služby České republiky a koordinace plnění úkolů pověřeného orgánu Vězeňské služby České republiky podle zvláštních právních předpisů při předcházení, odhalování, dokumentaci a prověřování skutkově a právně mimořádně složité trestné činnosti osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody a zabezpečovací detence, spáchané ve vazební věznici, věznici nebo v ústavu.“.
16.
V příloze v části 1. Specifické činnosti 1.2. Vězeňská služba České republiky v 9. tarifní třídě se doplňuje bod 5, který zní:
„5.
Zpracovávání koncepce a koordinace hlavních směrů výkonu služby Vězeňské služby České republiky v oblasti technických a dalších podmínek.“.
17.
V příloze v části 1. Specifické činnosti 1.2. Vězeňská služba České republiky v 10. tarifní třídě bod 1 zní:
„1.
Stanovování koncepce a koordinace hlavních směrů činností v oblasti policejních úkonů ve Vězeňské službě České republiky při předcházení, odhalování, dokumentaci a prověřování trestné činnosti osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody a zabezpečovací detence spáchané ve vazební věznici, věznici nebo v ústavu.“.
18.
V příloze v části 1. Specifické činnosti 1.3. Policie České republiky v 6. tarifní třídě se doplňuje bod 17, který zní:
„17.
Koordinace činností v zásahových jednotkách v útvarech s územně vymezenou působností vyššího stupně (velitel zásahového družstva).“.
19.
V příloze v části 1. Specifické činnosti 1.3. Policie České republiky v 7. tarifní třídě se doplňuje bod 13, který zní:
„13.
Koordinace činností v zásahové jednotce rychlého nasazení v útvaru s působností na celém území České republiky (velitel zásahového družstva).“.
20.
V příloze v části 1. Specifické činnosti 1.3. Policie České republiky v 8. tarifní třídě v bodě 1 se slova „nebo trestné činnosti policistů“ zrušují.
21.
V příloze v části 1. Specifické činnosti 1.3. Policie České republiky v 9. tarifní třídě v bodě 2 se slova „, nebo trestné činnosti policistů“ zrušují.
22.
V příloze v části 1. Specifické činnosti 1.3. Policie České republiky v 10. tarifní třídě v bodě 1 se slova „a při odhalování trestné činnosti policistů“ zrušují.
23.
V příloze v části 1. se doplňuje oddíl 1.5., který zní:
„1.5. Generální inspekce bezpečnostních sborů
6\\. tarifní třída - vrchní inspektor
1.
Výkon základních operativně pátracích činností a činností v trestním řízení při vyhledávání, odhalování, prověřování, dokumentaci a vyšetřování trestné činnosti příslušníků a zaměstnanců Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky a Policie České republiky.
2.
Samostatný výkon specializovaných činností při přípravě, provádění a dokumentaci zkoušek spolehlivosti.
3.
Koordinace operačních činností v rámci útvarů Generální inspekce bezpečnostních sborů, výkon určených opatření za mimořádných událostí a krizových stavů.
4.
Výkon odborných kriminalisticko-technických činností v rámci Generální inspekce bezpečnostních sborů.
5.
Výkon základních operativně pátracích činností a odborných kriminalisticko-technických činností při přípravě a používání technických prostředků.
6.
Výkon nejnáročnějších specializovaných operativně pátracích činností.
7\\. tarifní třída - komisař
1.
Výkon náročných operativně pátracích činností a činností v trestním řízení při vyhledávání, odhalování, prověřování, dokumentaci a vyšetřování trestné činnosti příslušníků a zaměstnanců Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky a Policie České republiky.
2.
Výkon náročných odborných činností při přípravě a používání technických prostředků v útvarech Generální inspekce bezpečnostních sborů.
3.
Výkon náročných odborných činností při přípravě, provádění a dokumentaci zkoušek spolehlivosti.
4.
Samostatné zajišťování specializovaných kriminalisticko-technických, expertizních a znaleckých činností.
5.
Výkon specializovaných odborných činností v zásahové jednotce v útvaru s působností na celém území České republiky.
6.
Samostatné provádění náročných analytických a informačních podpor pro řídící činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů.
8\\. tarifní třída - vrchní komisař
1.
Výkon vysoce náročných operativně pátracích činností a činností v trestním řízení při vyhledávání, odhalování, prověřování, dokumentaci nebo vyšetřování skutkově a právně vysoce složité trestné činnosti příslušníků a zaměstnanců Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Policie České republiky nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů.
2.
Výkon vysoce náročných odborných činností při přípravě, provádění a dokumentaci zkoušek spolehlivosti, koordinace týmu vytvořeného k provádění zkoušek.
3.
Samostatné tvůrčí řešení náročných a složitých analytických, metodických a koncepčních úkolů a usměrňování výkonu činnosti v rámci útvarů Generální inspekce bezpečnostních sborů.
4.
Výkon vysoce specializovaných kriminalisticko-technických, expertizních a znaleckých činností v útvarech Generální inspekce bezpečnostních sborů.
5.
Koordinace specifických činností a zajišťování součinnostních vztahů v rámci mezinárodní spolupráce na úrovni Generální inspekce bezpečnostních sborů.
6.
Samostatné provádění metodického odborného dohledu a usměrňování výkonu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů.
7.
Samostatná koordinační činnost v oblasti pátrání, trestního řízení a operativně pátracích činností, včetně koordinace spolupráce s jinými státními orgány a mezinárodní bezpečnostní spolupráce s inspekčními orgány jiných států.
8.
Koordinace a komplexní zajišťování specializovaných operativně pátracích činností včetně odborných činností při přípravě a používání technických prostředků v útvarech Generální inspekce bezpečnostních sborů.
9.
Koordinace a metodické usměrňování opatření pro mimořádné události a krizové stavy v rámci Generální inspekce bezpečnostních sborů a samostatné provádění metodického odborného dohledu a vysoce náročných kontrol v oblasti činnosti operačních středisek.
10.
Koordinace operačního a informačního střediska s působností na celém území České republiky.
11.
Koordinace činností při zajišťování bezpečnosti chráněných objektů a pracovišť Generální inspekce bezpečnostních sborů na celém území České republiky.
9\\. tarifní třída - rada
1.
Výkon nejnáročnějších forem operativně pátrací činnosti a činností v trestním řízení při vyhledávání, odhalování, prověřování, dokumentaci nebo vyšetřování skutkově a právně nejsložitější trestné činnosti příslušníků a zaměstnanců Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Policie České republiky nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů.
2.
Stanovování způsobů řešení mimořádně složitých případů trestné činnosti příslušníků a zaměstnanců Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky a Policie České republiky s celostátním nebo mezinárodním dopadem.
3.
Stanovování postupů a tvůrčí komplexní řešení organizace a provádění zkoušek spolehlivosti, včetně metodického řízení, organizace a kontroly.
4.
Tvůrčí a koncepční zpracovávání návrhů opatření k předcházení protiprávní činnosti příslušníků a zaměstnanců Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky a Policie České republiky na základě sledování a vyhodnocování informací o této protiprávní činnosti.
5.
Tvorba metodických doporučení dalším bezpečnostním sborům v oborech taktiky a strategie boje proti kriminalitě příslušníků a zaměstnanců jednotlivých bezpečnostních sborů, prevence této trestné činnosti, vývoje forem a metod policejní praxe.
6.
Stanovování postupů a tvůrčí komplexní řešení nejnáročnějších analýz a hodnocení metod, forem a účinnosti opatření při zajišťování bezpečnostní politiky v působnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů.
7.
Tvorba koncepce výkonu služby Generální inspekce bezpečnostních sborů a jejích útvarů.
8.
Koordinace a usměrňování výkonu komplexu policejních činností v rámci útvarů Generální inspekce bezpečnostních sborů a jejich součinnosti v rámci útvarů Generální inspekce bezpečnostních sborů na celém území České republiky, organizace a řízení jejich vzájemné součinnosti.
9.
Metodické usměrňování a koordinace činností při přípravě vnitroresortních i vládních analýz v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku.
10.
Tvorba koncepce a stanovování směrů rozvoje obecně závazných systémů dalšího vzdělávání příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů.
11.
Koordinace nasazení sil a prostředků při speciálních operacích v rámci použití operativně pátracích prostředků a odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a koordinace specializovaných a kriminalisticko-technických činností.
12.
Stanovování postupů a tvůrčí komplexní řešení mezinárodní bezpečnostní spolupráce s inspekčními orgány jiných států.
13.
Tvorba koncepce pátrání, trestního řízení, operativně pátrací činnosti v oblasti odhalování organizované trestné činnosti včetně stanovování základních směrů spolupráce s ostatními orgány s celostátní působností, s příslušnými orgány jiných států a s mezinárodními organizacemi a institucemi.
10\\. tarifní třída - vrchní rada
1.
Stanovování hlavních směrů činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů při vyhledávání, odhalování, prověřování, dokumentaci nebo vyšetřování trestné činnosti příslušníků a zaměstnanců Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Policie České republiky nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů a při předcházení této trestné činnosti.
2.
Stanovování hlavních směrů činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů při provádění zkoušek spolehlivosti.
3.
Tvorba koncepce dlouhodobého vývoje činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů.
4.
Komplexní koordinace a zpracovávání koncepčních materiálů potřebných pro zajištění bezpečnosti státu.
11\\. tarifní třída - vrchní státní rada
1.
Tvorba koncepce dlouhodobého vývoje výkonu služby v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku České republiky.
2.
Komplexní koordinace Generální inspekce bezpečnostních sborů.“.
24.
V příloze nadpis části 2. zní:
„2.
Ostatní činnosti v Celní správě České republiky, Vězeňské službě České republiky, Policii České republiky, Hasičském záchranném sboru České republiky a Generální inspekci bezpečnostních sborů“.
25.
V příloze v části 2. se doplňuje oddíl 2.5., který zní:
„2.5.
Generální inspekce bezpečnostních sborů
2.5.1.
Činnosti ve správě
6\\. tarifní třída - vrchní inspektor
1.
Komplexní zajišťování a dokumentace informačních, publicistických a tiskových výstupů Generální inspekce bezpečnostních sborů k veřejnosti a hromadným sdělovacím prostředkům (tiskový mluvčí).
2.
Sestavování návrhů plánů kontrolních akcí, norem pro činnost vnitřního kontrolního systému včetně nápravných opatření a projednávání výsledků kontroly.
3.
Samostatné provádění vysoce náročných kontrol ve specializované oblasti.
4.
Komplexní zajišťování ochrany utajovaných informací.
5.
Stanovování a komplexní zajišťování opatření pro případ mimořádných událostí a krizových situací.
6.
Provádění rozborů v oblasti služebních vztahů, zajišťování dělby činností a toku informací včetně koordinace a návrhů na jejich optimalizaci při výkonu služby.
7\\. tarifní třída - komisař
1.
Zajišťování informačních, publicistických a tiskových vztahů Generální inspekce bezpečnostních sborů k veřejnosti a hromadným sdělovacím prostředkům ve věcech zpravidla širokého významu včetně publicistické činnosti a vystupování v hromadných sdělovacích prostředcích (tiskový mluvčí).
2.
Provádění rozborů organizačního uspořádání a jeho tvorba, zajišťování dělby činností a toku informací včetně koordinace a návrhů na jejich optimalizaci v Generální inspekci bezpečnostních sborů.
3.
Koordinace a metodické usměrňování kontrol v celém rozsahu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů.
4.
Stanovování směru vývoje zahraničních služebních styků Generální inspekce bezpečnostních sborů týkajících se výkonu služby a koordinace jejich realizace a vyhodnocování.
8\\. tarifní třída - vrchní komisař
1.
Stanovování koncepce a koordinace mezinárodní spolupráce Generální inspekce bezpečnostních sborů včetně jejího působení v rámci Evropské unie.
2.
Zajišťování informačních, publicistických a tiskových činností v Generální inspekci bezpečnostních sborů v zásadních věcech s celostátním nebo mezinárodním dosahem ve vztahu k veřejnosti, cizozemským orgánům, hromadným sdělovacím prostředkům a podobně. (tiskový mluvčí).
3.
Tvorba koncepce mediální politiky a mediálních strategií Generální inspekce bezpečnostních sborů.
4.
Stanovování hlavních směrů rozvoje kontrolního systému Generální inspekce bezpečnostních sborů.
9\\. tarifní třída - rada
1.
Tvorba koncepce mediální politiky a mediálních strategií Generální inspekce bezpečnostních sborů, utváření rozsáhlé komunikační soustavy a koordinace jejího začleňování do multiresortních systémů.
2.
Stanovování hlavních směrů rozvoje kontrolního systému Generální inspekce bezpečnostních sborů s vnitřním členěním na specializované obory činností.
2.5.2.
Činnosti v oboru informačních a komunikačních technologií
6\\. tarifní třída - vrchní inspektor
1.
Vytváření a testování složitého aplikačního programového vybavení sloužícího k výkonu služby v Generální inspekce bezpečnostních sborů.
2.
Zajišťování správné funkce a chodu vymezených uživatelských úseků, například operačních systémů a jejich nadstaveb, programovacích prostředků, vývojových nástrojů programovacích jazyků, multimediálních systémů, komunikačních systémů, informačních systémů, systémů pro řízení báze dat, vědeckých, vědeckotechnických, technických, inženýrských, grafických, kancelářských a jiných aplikací pro koncového uživatele, sítí a databází. Stanovování a organizování způsobů a postupů využívání systémů výpočetní techniky a komunikačních systémů.
3.
Samostatná systémová činnost v oblasti zavádění a aplikace systémů výpočetní techniky a rozbory pro tvorbu projektů uživatelských aplikací systémů výpočetní techniky.
4.
Zajišťování ochrany, údržby a aktualizace složitých databází Generální inspekce bezpečnostních sborů.
5.
Provádění systémových analýz uživatelských požadavků včetně návrhů databází Generální inspekce bezpečnostních sborů a jejich ochrany a údržby.
6.
Analýza a projekce dílčích zpracování dat (uživatelských aplikací) sloužících k výkonu služby Generální inspekce bezpečnostních sborů včetně vypracovávání příslušných projektových dokumentací.
7\\. tarifní třída - komisař
1.
Koordinace programovacích prací na aplikačním programovém vybavení a zpracovávání dílčího aplikačního programového vybavení s vazbou na hlavní aplikační programové vybavení a s vazbami na další databázové systémy nebo sítě.
2.
Zajišťování správy (administrování) systému výpočetní techniky a metodické usměrňování uživatelů, definování jejich problémů a jejich řešení se všemi účastníky správy systému, například se správou operačních systémů databází, sítí, případně s dodavateli.
3.
Zajišťování provozu při změnách projektů informačních a komunikačních systémů nebo programového vybavení, zpracovávání plánů, norem a postupů změn provozu a údržby, provozní testování, příprava a realizace modifikací a zajišťování jejich integrity a poskytování podpory uživatelům.
4.
Definice potřeb, posuzování, vyhodnocování a výběr projektů změn provozu a údržby informačních a komunikačních systémů, programového vybavení nebo informačních služeb sloužících k výkonu služby v Generální inspekci bezpečnostních sborů.
5.
Systémové práce spojené s vývojem projektů změn provozu a údržby systémů informačních a komunikačních technologií, programového vybavení nebo informačních služeb, například definování modelů a výstupů, analýza systémových požadavků (funkcí a schopností, uživatelských a bezpečnostních požadavků, požadavků na rozhraní, provoz a údržbu), navrhování architektury systémů informačních a komunikačních technologií a integrace jeho složek s jinými systémy, kvalifikační testování, instalace, přezkoumávání a ověřování jejich funkce.
8\\. tarifní třída - vrchní komisař
1.
Zajišťování provozu kombinovaných nebo redukovaných projektů informačních a komunikačních systémů, programového vybavení nebo informačních služeb, zpracovávání plánů, norem a postupů změn provozu a údržby, testování, příprava a realizace modifikací a zajišťování jejich integrity a poskytování podpory uživatelům.
2.
Řízení a koordinace správ rozsáhlých centrálních databází včetně jejich navrhování a správy systémů pro jejich řízení.
3.
Přebírání, aplikace, ověřování, uvádění do provozu a správa složitých datových sítí, například u globálních hierarchických datových sítí. Navrhování systémů zabezpečujících ochranu dat i celých systémů, navrhování systémů zálohování dat a jejich realizace. Navrhování propojení na další systémy výpočetní techniky.
4.
Definice potřeb, posuzování, vyhodnocování a výběr redukovaných nebo kombinovaných projektů vývoje informačních systémů sloužících k výkonu služby v Generální inspekce bezpečnostních sborů, programového vybavení nebo informačních služeb.
5.
Tvorba koncepce informačních a komunikačních systémů sloužících k výkonu služby v Generální inspekci bezpečnostních sborů.
6.
Projekční řízení informačních systémů s rozsáhlou hierarchickou strukturou a vazbami na jiné informační systémy, s rozsáhlou datovou základnou popřípadě s celostátní topologií, například metodické, analytické, normotvorné a jiné odborné činnosti a tvorba projektů informačních systémů.
7.
Systémové specializované práce spojené s vývojem redukovaných nebo kombinovaných projektů vývoje systémů informačních a komunikačních technologií, programového vybavení nebo informačních služeb.
8.
Systémové analýzy nejsložitějších procesů a požadavků uživatelů, například s celostátním nasazením včetně návrhů databází a integrace s existujícími systémy sloužícími k výkonu služby v Generální inspekci bezpečnostních sborů.
9\\. tarifní třída - rada
1.
Tvorba koncepce informačních a komunikačních systémů s rozsáhlou hierarchickou strukturou a vazbami na jiné informační systémy, s rozsáhlou datovou základnou popřípadě s celostátní topologií.
2.
Komplexní správa složitých víceuživatelských a vícetáskových operačních systémů počítačů a počítačových sítí vysoké systémové úrovně, přebírání, ověřování a uvádění do provozu operačních systémů počítačů a počítačových sítí, zajišťování jejich optimálního využívání a vývoj jejich speciálních částí.
3.
Koncepční řešení nejsložitějších procesů a navrhování databází a rozlehlých počítačových nebo komunikačních sítí s celostátním nasazením včetně interface na jiné celostátní a světové systémy.
4.
Vývoj a zdokonalování programovacích prostředků systémů výpočetní techniky sloužící k výkonu služby v Generální inspekci bezpečnostních sborů a aplikace těchto systémů v konkrétních podmínkách služby.
5.
Navrhování, optimalizace a zvyšování efektivnosti prostředků výpočetní techniky sloužící k výkonu služby v Generální inspekci bezpečnostních sborů a komunikačních systémů.
10\\. tarifní třída - vrchní rada
1.
Tvorba koncepce informační politiky a strategie rozsáhlé soustavy informačních systémů Generální inspekce bezpečnostních sborů, například vytváření dlouhodobé strategie informačních potřeb Generální inspekce bezpečnostních sborů a její komunikační infrastruktury, koordinace vývoje, provozu, inovací a údržby soustavy informačních a komunikačních systémů a zajišťování její harmonizace s celostátní informační politikou a dalšími mezinárodními požadavky.
2.5.3.
Provozně technické činnosti
6\\. tarifní třída - vrchní inspektor
1.
Zajišťování a provádění odborných opravářských prací a údržby speciálních strojů a složitých zařízení a elektronických systémů používaných v činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů včetně jejich oživování, uvádění do provozu a testování (technik elektronik).
7\\. tarifní třída - komisař
1.
Koordinace přípravy a realizace investic, zpracovávání investičních záměrů, koordinace finančního zajišťování investic a projektové, technické, provozní, obchodní a organizační přípravy a řešení rozporů a zpracovávání odborných technických posudků, organizace vypořádání majetkoprávních vztahů pro případ krizových situací.
2.5.4.
Další specializované činnosti
7\\. tarifní třída - komisař
1.
Poskytování krizové intervence v souvislosti s výkonem služby příslušníka Generální inspekce bezpečnostních sborů.
8\\. tarifní třída - vrchní komisař
1.
Komplexní zabezpečování psychoterapeutických služeb nebo psychologického poradenství osobám postiženým mimořádnými událostmi nebo kriminální činností vykonávané v souvislosti s výkonem služby příslušníka Generální inspekce bezpečnostních sborů.
2.
Poskytování krizové intervence v obzvláště náročných životních situacích v souvislosti s výkonem služby příslušníka Generální inspekce bezpečnostních sborů.
9\\. tarifní třída - rada
1.
Poskytování nejnáročnějších psychoterapeutických služeb včetně psychologického poradenství a tvorba koncepce rozvoje psychologických služeb v Generální inspekci bezpečnostních sborů.
2.5.5.
Správní činnosti
6\\. tarifní třída - vrchní inspektor
1.
Samostatný výkon určených správních a administrativních činností v rámci útvarů Generální inspekce bezpečnostních sborů.
2.
Osvědčování odborné způsobilosti pro výkon služby v Generální inspekci bezpečnostních sborů.
3.
Komplexní zajišťování ochrany utajovaných informací.
7\\. tarifní třída - komisař
1.
Komplexní zajišťování ochrany utajovaných informací a osobních údajů v rámci Generální inspekce bezpečnostních sborů.
2.
Výkon komplexních správních činností v jednotlivých specializovaných oborech výkonu služby Generální inspekce bezpečnostních sborů.
8\\. tarifní třída - vrchní komisař
1.
Analýza bezpečnostní situace na základě kriminálních statistik a otevřených zdrojů informací.
2.
Tvorba koncepce poskytování informací z informačních systémů Generální inspekce bezpečnostních sborů.
3.
Vypracovávání právních výkladů a stanovisek a stanovování obecných postupů aplikace právních předpisů ve specializovaných oborech včetně řešení věcně a právně složitých případů.
4.
Komplexní zajišťování připravenosti Generální inspekce bezpečnostních sborů na řešení krizových situací, komplexní zpracovávání krizového plánu.
9\\. tarifní třída - rada
1.
Tvorba koncepce dozoru v oblasti zpracovávání osobních údajů, shromažďovaných v souvislosti s výkonem služby v Generální inspekci bezpečnostních sborů včetně posuzování obecné úrovně nasazených technických prostředků.
2.
Tvorba koncepce a strategie informační a komunikační politiky Generální inspekce bezpečnostních sborů.
3.
Tvorba koncepce ochrany utajovaných informací včetně stanovení závazných metod a postupů u Generální inspekce bezpečnostních sborů.
4.
Výkon komplexních právních činností v celém oboru výkonu služby Generální inspekce bezpečnostních sborů.
5.
Celostátní koordinace příprav účasti Generální inspekce bezpečnostních sborů na řešení krizových situací.
2.5.6.
Činnosti ve výchově a vzdělávání
6\\. tarifní třída - vrchní inspektor
1.
Zajišťování služební tělesné, taktické a speciální přípravy včetně střelecké a přípravy k používání donucovacích prostředků v útvarech Generální inspekce bezpečnostních sborů.
2.
Komplexní zabezpečování výuky a výcviku v odborných a doplňkových specializačních kurzech a při dalších formách zvyšování odborné kvalifikace a rekvalifikace pro zastávání funkcí v Generální inspekci bezpečnostních sborů.
7\\. tarifní třída - komisař
1.
Koordinace, kontrola a metodické usměrňování služební tělesné, střelecké a taktické přípravy a přípravy k používání donucovacích prostředků v útvarech Generální inspekce bezpečnostních sborů.
8\\. tarifní třída - vrchní komisař
1.
Metodické usměrňování služební tělesné, střelecké a taktické přípravy a přípravy k používání donucovacích prostředků, metodický dohled a koordinace služební přípravy v útvarech Generální inspekce bezpečnostních sborů.
2.
Koordinace a usměrňování odborného specializovaného výcviku včetně tvorby metodiky speciálního výcviku specialistů.
9\\. tarifní třída - rada
1.
Tvorba koncepce stanovování směrů rozvoje obecně závazných systémů dalšího vzdělávání příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů pro plnění kvalifikačních předpokladů stanovených právním předpisem.
2.5.7.
Činnosti zdravotnické
9\\. tarifní třída - rada
1.
Preventivní, diagnostická a léčebná péče vykonávaná v rámci péče o chráněné osoby nebo o osoby postižené kriminální činností včetně přednemocniční péče nebo v ochraně veřejného zdraví, k jejímuž výkonu je nezbytné získání specializace v základním oboru. Hodnocení zdravotního stavu a jeho důsledků.
2.5.8.
Další činnosti
7\\. tarifní třída - komisař
1.
Zabezpečování a výkon specializované pyrotechnické činnosti při vyhledávání, manipulaci, delaboraci a zneškodňování munice, výbušnin a nástražných výbušných systémů.
8\\. tarifní třída - vrchní komisař
1.
Komplexní zabezpečování vysoce specializované pyrotechnické činnosti v oblasti pyrotechnické ochrany.“.
Čl. II
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.
Předseda vlády:
RNDr. Nečas v. r.
Ministr práce a sociálních věcí:
Dr. Ing. Drábek v. r. |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.